PRVNÍ DVOULETKA 1947 -1948 “Konečně bez Němců”
II. PĚTILETKA 1956 - 1960 “Víc a lépe”
III. pětiletka 1961 - 1965 “Společné dílo lidu”
IV. pětiletka 1966 - 1970 “Odzbrojit – soutěžit – v míru žít”
Období je spojeno s obnovou válkou zničené ekonomiky a vyrovnáváním se s obrovským odlivem obyvatelstva (dvoutřetinový stav oproti roku 1930). I přes to byla bytová situace v Žatci katastrofální. Bytů bylo málo, většina jich byla zanedbaná, a bez sociálního zařízení.
Výstavbě předcházely rozsáhlé demolice, v centru se zastavělo mnoho proluk, téměř celé staré Podměstí muselo ustoupit modernímu bydlení. MNV (Městský národní výbor) začal s výstavbou bytů právě v tomto období.
Žatec směřoval k oslavám 700. výročí založení města, které pětiletku završily. To se podepsalo zejména na velkém množství dobrovolnické práce v Akcích Z (úklid ulic, úpravy sportovišť Slavoj a Flora, stavba koupaliště…).
V průběhu 60. let vzrostly požadavky na kvalitu bydlení, které se víceméně dařilo splňovat - teprve v této době byly radiátory a koupelny s teplou vodou běžným standardem.
I. PĚTILETKA 1949 - 1953 “O velký krok vpřed” Inspirovat se sovětským svazem bylo povinné ve všech oblastech, zejména v ekonomice, ale stejně tak v umění a v architektuře. Uplatňovala se estetika socialistického realismu. Avšak existovala zde silná vazba na tradici české avantgardy 20. let a architekturu funkcionalismu, ta ovšem byla potlačovaná a nežádoucí právě ve prospěch tzv. Sorely.
V Žatci v tomto období vrcholila klíčová výstavba Podměstí. Na velkorysou občanskou vybavenost a zamýšlené centrum celého území byla již na počátku 60. let vypsána architektonická soutěž, které se mohli účastnit všechny ateliery ústeckého Stavoprojektu. Postaven nakonec nebyl vítězný návrh architekta Rotyky, ale výrazně progresivnější a západní architekturou jasně inspirovaný projekt Vratislava Štelziga. Kontakt se západní architekturou byl v tomto období nejintenzivnější, docházelo k poměrně živé výměně zkušeností v rámci konferencí a studijních cest.
Zástavba nových bytových domů probíhala na podkladu Směrného územního plánu, pro okrsky pak Stavoprojekty zpracovávaly podrobné územní plány (PÚP). Od roku 1958 stavěl mezi ulicemi Sládkova a Čelakovského. Vzniklo 133 bytových jednotek v 9 blocích včetně samoobsluhy ve Sládkově. Na tzv. občanskou vybavenost se myslelo od počátku, v rámci sídlišť vznikaly tak nejen obchody (Domy služeb), ale i školy, kulturní zařízení, prádelny a zastávky MHD.
800 bytových jednotek přibylo v místě bývalých městských lázní poblíž nám. 28. října. V roce 1964 zahájila provoz také nová školka s jeslemi. Stavby obecně probíhaly velice rychle, bytová nouze nutila k nalezení co nejrychlejšího způsobu doplnění chybějících obydlí. Proto se tak mohutně uplatnila prefabrikace hromadná výroba, vznikaly celé typizované konstrukční soustavy panelových domů. V 50. a 60. letech se používala hlavně řada T (zpočátku zděná konstrukce) a G (železobetonový skelet). Zároveň se otevírala cesta větší umělecké volnosti a možnému návratu k tradici české avantgardy.
V. pětiletka 1971 - 1975 “Za další upevnění Československo - sovětských vztahů”
VI. pětiletka 1976 - 1980 “Nástup k radostnému dílu pro radostnější život nás všech”
VII. pětiletka 1981 - 1985 “S plným elánem a iniciativou k plnění úkolů”
VIII. pětiletka 1986 - 1990… “Disciplína a kázeň ve všech oblastech”
Období 70. let je charakteristické výstavbou velkých panelových sídlišť, většinou bez dostatečných služeb občanské vybavenosti - kvantita nahradila kvalitu. Souvislost lze hledat v babyboomu 70. let (éra Husákových dětí). Normalizační režim benefitoval z ekonomicky poměrně úspěšné éry druhé poloviny 60. let. Po dokončení stavby rozsáhlých sídlištních celků v Podměstí se aktivita přesunula do lokalit v Příkré, Tyršově, Husově a Studentské ulici. Na okraji města vznikla důležitá kanalizační čistírna, v této době vznikl také nový komplex Chmelařského ústavu na Kadaňské ulici.
Dokončovací práce probíhaly na sídlišti Šafaříkova, prvních 310 rodin se stěhovalo už v roce 1979. Stavbu provázely časté kolaudační závady a stále odkládané termíny dokončení objektů vybavenosti, a tedy i neupravené okolí a haldy stavebního materiálu… což přirozeně vyvolávalo nespokojenost. Stavělo se také v Hájkově a Svatováclavské.
V Žatci v této době vznikl značný počet řadových i samostatně stojících rodinných domů na Flóře a v ul. Jungmannova. Výstavba sídlišť probíhala na jihu města. 1. září 1985 otevřel své brány i nový komplex základní školy, která je členěna do sedmi pavilonů, ty jsou propojeny krytými spojovacími chodbami. Soubor staveb zahrnuje jesle, družinu, jídelnu, dvě tělocvičny i plaveckou učebnu. V sousedství školy vznikl také soubor budov občanské vybavenosti, který obklopil tzv. náměstí Poperinge, kde se uplatnila i výrazná umělecká výzdoba v podobě volné sochy a skleněné mozaiky. Od roku 1985 probíhaly na území Československa poslední dostavby panelových domů a začaly se spíše projevovat vady spojené s nedostatečnou kvalitou.
Podniková výstavba Severočeské papírny vrcholila v ulici Klášterní. Finišovala i stavba sídliště v ul. Písečná. Použit byly “nejmladší“ typizované konstrukční soustavy OP1.21. Stavba nové polikliniky byla dokončena v roce 1988. Výstavba sídlišť byla v tomto roce na dlouhou dobu ukončena.
V oblasti bytové výstavby v Žatci byl první stavební aktivitou mimořádně rychlé postavení třípodlažního domu v Libočanské ulici (dnes Svatováclavská) pro zaměstnance Šroubárny. Podniková výstavba tak počala v Žatci ještě před tou státní.
V roce 1975 byl v blízkosti sídliště Ostrov odhalen pomník sovětským tankistům v rámci oslav 35. výročí osvobození. Období provází také fenomén chatařství, vystavěno bylo na 250 tisíc rekreačních chat a chalup. Rozběhla se také intenzivnější stavba rodinných domů často v rámci podnikové výstavby.
V roce 1979 dochází k tepelně - technické revizi panelových soustav (do panelů se umisťuje větší vrstva tepelné izolace) a zároveň se mění hodnoty THÚ (začíná se uvažovat větší hustota obyvatel/ha, domy se zvyšují a žádají si jiné konstrukční řešení). V důsledku těchto rozhodnutí byl pozastaven PÚP na sídliště JIH II, které bylo však původně zamýšleno nad nemocnicí. Problematické limity související s provozem letiště nakonec nechali sídliště vzniknout nejprve mezi ul. Husova a Volyňských Čechů.
Divoká devadesátá léta “Neviditelná ruka trhu vyřeší všechny problémy” V 90. letech se stavěla nákupní centra (Plus, Edeka, Norma), v roce 1997 byl po dlouhém procesu otevřen i krytý plavecký bazén. A DÁL? Pro vznik kvalitní architektury je třeba souznění stavebníka a architekta. Za ten dnešní “osvícený” postup je považováno využití architektonické soutěže v privátním i ve veřejném sektoru. Více než 95% procent zakázek na projektové práce je ovšem zadáváno na základě nejnižší ceny ve veřejných obchodních soutěžích. Na svou první porevoluční soutěž prozatím Žatec čeká.
1945
odsun německého obyvatelstva, osidlování pohraničních oblastí zájemci z vnitrozemí a volyňskými Čechy
1948
převzetí moci komunisty
1950
první snahy o řešení katastrofální bytové situace ve městě, rozsáhlé demolice nevyhovujících objektů po celá 50. léta (Podměstí), výstavba pro zaměstnance (= podniková výstavba)
1955
rozbíhá se také státní výstavba bytů, MNV se soustředí na přípravu stavby “nového Podměstí”, v rámci akce “Z” postaveno letní kino
1960
Žatci zanikl statut okresního města
1964
v Podměstí dokončeno 407 bytových jednotek (z toho 96 družstevních), dalších 800 bytových jednotek v místě bývalých městských lázní poblíž nám. 28. října
1965
700. výročí založení města, oslavám předcházely rozsáhlé zvelebovací práce, v rámci akce Z dokončeno koupaliště
1968
invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, nakročeno k normalizaci
1973
dokončen komplex Zlatý chmel v rámci občanské vybavenosti sídlišť v lokalitě Ostrov
1975 /81
výstavba sídliště Šafaříkova a panelových domů v lokalitách
SLOVNÍČEK POJMŮ Komplexní bytová výstavba (KBV) - Státem řízená výstavba plně vybavených a soběstačných celků. V průběhu poválečné výstavby se zpřesňovaly tabulky vztažené k počtu osob, který se v různě velkých sídlištních celcích nacházel. Od šedesátých let začaly být tyto normované postupy závazné (byly součástí tzv. technicko - hospodářských ukazatelů). Technicko - hospodářské ukazatele (THÚ) - Soubor tabulek, který sloužil architektům při plánování sídlišť jako podrobný manuál k určení druhu, kapacity a rozmístění občanské vybavenosti (např. na základě odměření docházkové vzdálenosti na MHD, nebo do MŠ). Tyto zásady vypracoval Výzkumný ústav výstavby a architektury a vycházely striktně z počtu obyvatel sídliště a jeho spádového území. Jejich cílem bylo vyrovnání životní úrovně obyvatel Československa.
OSTROV
Příkrá, Svatováclavská a Hájkova
1980 /86
stavba sídliště Jih II
1985
otevřena škola na sídlišti Žatec - Jih II, o rok později zakončilo výstavbu sídliště otevření prodejny na náměstí Poperinge umožněna i stavba rodinných domků na Flóře v Jungmannově ulici - uplatnily se zde typové domy typu TL 70 a tzv. šumperák
1988
dokončena nová poliklinika v ul. Husova
družstvo - Nezávislé sdružení osob, nejčastěji tvořené za účelem správy nemovitosti (bytové družstvo). Je to dobrovolná organizace, která je založená na rovnosti všech, kteří plní její podmínky a platí členské příspěvky. Každý člen vlastní podíl v družstvu (není tedy vlastníkem nemovitosti, nebo její části). Tento princip se tedy vhodně uplatnil v socialistickém hospodářství, kdy se část investičních nákladů přenesla ze státu na obyvatele.
MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE
PODMĚSTÍ
akce Z - Z jako “zvelebování” byly pracovní hodiny úklidů či jiných udržovacích činností v socialistickém režimu. Jednalo se o neplacenou činnost obyvatel, při které se např. uklízela sídliště, ale také se v rámci těchto hodin stavěla občanská vybavenost, nebo probíhala údržba sítí. Dům služeb Označovaný také jako “distribuční středisko, dům obchodu, služeb a osvěty”, představoval pro nově budovaná sídliště společenské centrum s takzvanou vyšší občanskou vybaveností. Kromě obchodů a stravovacích zařízení to byly také kulturní zařízení, vše se odvíjelo od velikosti spádové oblasti pro které mělo centrum sloužit (na základě tabulek z THÚ).
MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA
Voly ňský ch Čec hů
park pod nemocnicí
ens
k
j
monolitický skelet - Kostra betonové stavby je odlita přímo na stavbě do bednění. Tímto způsobem dnes vzniká většina budov, neboť tento způsob umožňuje variabilitu vnitřního uspořádání.
Dukelsk á
Kom
spodní park
ale ého
montovaný (prefabrikovaný) skelet - Kostra betonové stavby sestavena z předvyrobených panelů. Na stavbě se řeší zejména přeprava dílců a jejich spojení (tzv. zmonolitnění stavby).
Svatopluka Čecha
prefabrikát - Prvek stavby (panel, bytové jádro), který je předvyroben v panelárně/továrně a dovezen na stavbu. Výhodou je přesnost, ekonomičnost a rychlost práce na stavbě samotné. Nevýhodou je naopak nevyhnutelná unifikace výstavby, v případě hromadného používání stejných nebo obdobných typů prefabrikátů.
Buffo
řádková zástavba - Je nejběžnějším rozmístěním domů na sídlišti. Vychází z architektonických záměrů předválečné avantgardy. Správná orientace vůči světovým stranám zajišťuje hygienický rozestup mezi objekty, dostatečné proslunění a zajištění větrání. Po staletích výstavby blokových domů je tento způsob navrhování na svou dobu revoluční myšlenkou.
ŽATECKÁ SÍDLIŠTĚ 30. BŘEZNA 2018
Bra
JARNÍ CYKLOVYJÍŽĎKA S VÝKLADEM
tří
Ča
pk
ů
FLORA
rozpon - Je vzdálenost svislých nosných konstrukcí. V panelovém domě se jedná o vzdálenost mezi dvěma nosnými panely. Standardní soustavy umožňují rozpon 3 m, velkorozponové 6 m (odpovídá oddělení bytů, což má akustické výhody).
JIH II
1 cm = 60 m
sekce - Část domu, která je přístupná z jednoho komunikačního jádra (schodiště + výtah). Poloha sekce se propisuje do ekonomičnosti budovy a správný návrh může vyřešit i nároží (tzv. nárožní sekce). V socialistickém plánování sídlišť je nárožní sekce jeden z největších problémů typizovaných panelových soustav.