PRVNÍ DVOULETKA 1947 -1948 “Konečně bez Němců”
II. PĚTILETKA 1956 - 1960 “Víc a lépe”
III. pětiletka 1961 - 1965 “Společné dílo lidu”
IV. pětiletka 1966 - 1970 “Odzbrojit – soutěžit – v míru žít”
Období je spojeno s obnovou válkou zničené ekonomiky a vyrovnáváním se s obrovským odlivem obyvatelstva (dvoutřetinový stav oproti roku 1930). I přes to byla bytová situace v Žatci katastrofální. Bytů bylo málo, většina jich byla zanedbaná, a bez sociálního zařízení.
Výstavbě předcházely rozsáhlé demolice, v centru se zastavělo mnoho proluk, téměř celé staré Podměstí muselo ustoupit modernímu bydlení. MNV (Městský národní výbor) začal s výstavbou bytů právě v tomto období.
Žatec směřoval k oslavám 700. výročí založení města, které pětiletku završily. To se podepsalo zejména na velkém množství dobrovolnické práce v Akcích Z (úklid ulic, úpravy sportovišť Slavoj a Flora, stavba koupaliště…).
V průběhu 60. let vzrostly požadavky na kvalitu bydlení, které se víceméně dařilo splňovat - teprve v této době byly radiátory a koupelny s teplou vodou běžným standardem.
I. PĚTILETKA 1949 - 1953 “O velký krok vpřed” Inspirovat se sovětským svazem bylo povinné ve všech oblastech, zejména v ekonomice, ale stejně tak v umění a v architektuře. Uplatňovala se estetika socialistického realismu. Avšak existovala zde silná vazba na tradici české avantgardy 20. let a architekturu funkcionalismu, ta ovšem byla potlačovaná a nežádoucí právě ve prospěch tzv. Sorely.
V Žatci v tomto období vrcholila klíčová výstavba Podměstí. Na velkorysou občanskou vybavenost a zamýšlené centrum celého území byla již na počátku 60. let vypsána architektonická soutěž, které se mohli účastnit všechny ateliery ústeckého Stavoprojektu. Postaven nakonec nebyl vítězný návrh architekta Rotyky, ale výrazně progresivnější a západní architekturou jasně inspirovaný projekt Vratislava Štelziga. Kontakt se západní architekturou byl v tomto období nejintenzivnější, docházelo k poměrně živé výměně zkušeností v rámci konferencí a studijních cest.
Zástavba nových bytových domů probíhala na podkladu Směrného územního plánu, pro okrsky pak Stavoprojekty zpracovávaly podrobné územní plány (PÚP). Od roku 1958 stavěl mezi ulicemi Sládkova a Čelakovského. Vzniklo 133 bytových jednotek v 9 blocích včetně samoobsluhy ve Sládkově. Na tzv. občanskou vybavenost se myslelo od počátku, v rámci sídlišť vznikaly tak nejen obchody (Domy služeb), ale i školy, kulturní zařízení, prádelny a zastávky MHD.
800 bytových jednotek přibylo v místě bývalých městských lázní poblíž nám. 28. října. V roce 1964 zahájila provoz také nová školka s jeslemi. Stavby obecně probíhaly velice rychle, bytová nouze nutila k nalezení co nejrychlejšího způsobu doplnění chybějících obydlí. Proto se tak mohutně uplatnila prefabrikace hromadná výroba, vznikaly celé typizované konstrukční soustavy panelových domů. V 50. a 60. letech se používala hlavně řada T (zpočátku zděná konstrukce) a G (železobetonový skelet). Zároveň se otevírala cesta větší umělecké volnosti a možnému návratu k tradici české avantgardy.
V. pětiletka 1971 - 1975 “Za další upevnění Československo - sovětských vztahů”
VI. pětiletka 1976 - 1980 “Nástup k radostnému dílu pro radostnější život nás všech”
VII. pětiletka 1981 - 1985 “S plným elánem a iniciativou k plnění úkolů”
VIII. pětiletka 1986 - 1990… “Disciplína a kázeň ve všech oblastech”
Období 70. let je charakteristické výstavbou velkých panelových sídlišť, většinou bez dostatečných služeb občanské vybavenosti - kvantita nahradila kvalitu. Souvislost lze hledat v babyboomu 70. let (éra Husákových dětí). Normalizační režim benefitoval z ekonomicky poměrně úspěšné éry druhé poloviny 60. let. Po dokončení stavby rozsáhlých sídlištních celků v Podměstí se aktivita přesunula do lokalit v Příkré, Tyršově, Husově a Studentské ulici. Na okraji města vznikla důležitá kanalizační čistírna, v této době vznikl také nový komplex Chmelařského ústavu na Kadaňské ulici.
Dokončovací práce probíhaly na sídlišti Šafaříkova, prvních 310 rodin se stěhovalo už v roce 1979. Stavbu provázely časté kolaudační závady a stále odkládané termíny dokončení objektů vybavenosti, a tedy i neupravené okolí a haldy stavebního materiálu… což přirozeně vyvolávalo nespokojenost. Stavělo se také v Hájkově a Svatováclavské.
V Žatci v této době vznikl značný počet řadových i samostatně stojících rodinných domů na Flóře a v ul. Jungmannova. Výstavba sídlišť probíhala na jihu města. 1. září 1985 otevřel své brány i nový komplex základní školy, která je členěna do sedmi pavilonů, ty jsou propojeny krytými spojovacími chodbami. Soubor staveb zahrnuje jesle, družinu, jídelnu, dvě tělocvičny i plaveckou učebnu. V sousedství školy vznikl také soubor budov občanské vybavenosti, který obklopil tzv. náměstí Poperinge, kde se uplatnila i výrazná umělecká výzdoba v podobě volné sochy a skleněné mozaiky. Od roku 1985 probíhaly na území Československa poslední dostavby panelových domů a začaly se spíše projevovat vady spojené s nedostatečnou kvalitou.
Podniková výstavba Severočeské papírny vrcholila v ulici Klášterní. Finišovala i stavba sídliště v ul. Písečná. Použit byly “nejmladší“ typizované konstrukční soustavy OP1.21. Stavba nové polikliniky byla dokončena v roce 1988. Výstavba sídlišť byla v tomto roce na dlouhou dobu ukončena.
V oblasti bytové výstavby v Žatci byl první stavební aktivitou mimořádně rychlé postavení třípodlažního domu v Libočanské ulici (dnes Svatováclavská) pro zaměstnance Šroubárny. Podniková výstavba tak počala v Žatci ještě před tou státní.
V roce 1975 byl v blízkosti sídliště Ostrov odhalen pomník sovětským tankistům v rámci oslav 35. výročí osvobození. Období provází také fenomén chatařství, vystavěno bylo na 250 tisíc rekreačních chat a chalup. Rozběhla se také intenzivnější stavba rodinných domů často v rámci podnikové výstavby.
V roce 1979 dochází k tepelně - technické revizi panelových soustav (do panelů se umisťuje větší vrstva tepelné izolace) a zároveň se mění hodnoty THÚ (začíná se uvažovat větší hustota obyvatel/ha, domy se zvyšují a žádají si jiné konstrukční řešení). V důsledku těchto rozhodnutí byl pozastaven PÚP na sídliště JIH II, které bylo však původně zamýšleno nad nemocnicí. Problematické limity související s provozem letiště nakonec nechali sídliště vzniknout nejprve mezi ul. Husova a Volyňských Čechů.
Divoká devadesátá léta “Neviditelná ruka trhu vyřeší všechny problémy” V 90. letech se stavěla nákupní centra (Plus, Edeka, Norma), v roce 1997 byl po dlouhém procesu otevřen i krytý plavecký bazén. A DÁL? Pro vznik kvalitní architektury je třeba souznění stavebníka a architekta. Za ten dnešní “osvícený” postup je považováno využití architektonické soutěže v privátním i ve veřejném sektoru. Více než 95% procent zakázek na projektové práce je ovšem zadáváno na základě nejnižší ceny ve veřejných obchodních soutěžích. Na svou první porevoluční soutěž prozatím Žatec čeká.