CENTRUM OKRSKU PODMĚSTÍ domy v ulici Podměstí (1966)
nová čtvrť
společenský dům (1973)
224 BJ v ul. Pionýrů, MŠ, tělocvična, výměníková stanice a TZ (1977)
(1966 - 1973) Revize územního plánu města z roku 1958
sportovně - relaxační zařízení nerealizováno domy v oblasti Ostrov, MŠ, výměníková stanice (1972) nákupní středisko (1969)
určila v žatecké lokalitě Podměstí k demolici 79 objektů původní blokové zástavby. Toto radikální
centrální mazutová kotelna nahrazující dočasné zdroje tepla (1977)
rozhodnutí zdůvodňoval špatný technický stav budov, nepostačovaly také stávající ubytovací kapacity. Nová výstavba Podměstí započala v roce 1961 a probíhala v několika etapách až do roku 1977. Při navrhování nové čtvrti byl kladen důraz na dostatek míst ve školských zařízeních a počítalo
234 BJ pod Příkrou ulicí (1975)
se také s novými sportovními plochami u každé ze škol, které se zde nacházejí (viz Směrný územní plán z roku 1969).
centrum okrsku Novému spádovému centru dominoval výškový obytný dům, typu TO6B s 60 bytovými jednotkami objekty V Zahradách (1967)
a pobočkou pošty, obvodové nákupní středisko
přístavba školy čp. 2000 (1979)
64 BJ v terasových domcích pod Nákladní ulicí nerealizováno
ŽATEC - PODMĚSTÍ SCHÉMA ETAP VÝSTAVBY NOVÉ ČTVRTI
šest obytných domů v Hájkově ulici (1969)
s restaurací a jídelnou, prodejnou potravin a tabáku, s knihovnou, kadeřnictvím a dalšími funkcemi. Náměstí nakonec doplnil společenský dům s kinem a velkorysým tanečním sálem. Novým charakteristickým motivem kulturně společenského ohniska bylo jezírko s vodotryskem,
ersion 0.53.100.100
umístěným uprostřed nového náměstí. Velmi římskokatolický kostel sv. Václava
KD Moskva (1973)
oblíbený vodní prvek během let svého fungování
výškový bytový dům (1967) s 60 byty
Morový sloup
obvodové nákupní středisko Zlatý chmel
Na doporučení poroty architektonické
Společenský dům nesoucí alternativní
a spádovou pobočkou pošty, konstrukčního
plastika od Jiřího Bradáčka, severočeského
(1969), 90 metrů dlouhá budova s veškerou
soutěže z r. 1961 byl určen k demolici, po
název Losos, kulturně společenský prostor
systému T06B, dle návrhu Ing. Vratislava
umělce a zakladatele tvůrčí skupiny Krok 57
vybaveností (restaurace, bufet, potraviny,
projednání s památkovou péčí bylo od
nadregionálního významu. Ukrýval sál pro
Štelziga
- poválečné umělecké skupiny
tabák, kadeřnictví, knihovna)
demolice upuštěno
320 osob, restauraci a kino s 350 místy.
zásoboval vodou přívod z kulturního domu. Pěší cesty z čedičové dlažby se vinuly kolem terénních ostrůvků se zelení. Předprostor pošty dodnes
Ostrov
zkrášluje pískovcová socha nazvaná Morový sloup, významného severočeského umělce, Jiřího Bradáčka.
KD Moskva (Společenský dům Losos) Bezesporu
nejzajímavějším
domem
areálu
je kulturní dům. Tento objekt obdélníkového půdorysu (42 x 48 m) tvoří plastické stěny z
monolitického
železobetonu.
Plná
pole
střídají prosklené části s dřevěnými, výtvarně pojednanými žaluziemi. Dům zastřešuje mohutná horizontální
střecha
z
ocelové
příhradové
konstrukce výšky 3,3 metru, která je ve vyložení obložena
tmavě
mořenými
modřínovými
latěmi. Výstup na střechu je řešen samostatnou schodišťovou věží atypického rotačního tvaru. Objekt je posazen na soklu z čedičových kostek. Svatováclavská
Architekt Vratislav Štelzig se nechal inspirovat japonskou architekturou a také dílem slavného 10 M
SITUACE AREÁLU
GSPublisherVersion 0.67.100.100
francouzského
architekta
Le
Corbusiera.
Architektura kulturního domu tak nese výrazné prvky brutalismu, uměleckého směru, který se vyvinul ve druhé polovině 20. století ve Francii. Pro KULTURNÍ DŮM - POHLED JIŽNÍ POHLED
dobu “zlatých šedesátých” let je příznačné, že se
JIŽNÍ
západní vzory mohly uplatnit i v Československu. SKLAD
KINO
SÁL
V interiéru kulturního domu Moskva se rovněž WC
WC
POHLED KULTURNÍ DŮM - POHLED ZÁPADNÍ
výrazně uplatňuje soudobý design. Autorem
WC
ÚKLID
vnitřní výzdoby, osvětlení i nábytku je František
WC
ZÁPADNÍ
Machač. Ve společenském sále vyniká prvek Dne 19. ledna žatečtí občané a návštěvníci této chmelařské metropole dostali do úžívání skutečně důstojný a zároveň architektonicky neobvykle řešený nový společenský dům...... Při oficielním zahájení provozu restaurační části, dne 19. ledna odpoledne, se sešlo ve vstupní hale mnoho oficiálních hostů, zástupců městských a okresních orgánů v čele s předsedy MěstNV s. Melčem a ONV s. Kaskou. Ve vstupní hale přivítal přítomné ředitel Restaurací S. Prskavec.....Všechny překvapil velký prostor tanečního sálu s kruhovým parketem uprostřed, osvětlený jednak záplavou jednotlivých světel, jednak mohutným lustrem uprostřed. Na jedné straně sálu je dřevěná stěna, kterou zdobí spousta porcelánových koulí, oddělujících samostatný bar.
VSTUPNÍ HALA SÁLU
ŠATNA
výrazného centrálního lustru, objevují se dřevěné
VSTUPNÍ HALA KINA
prvky z dubu a jilmu, pult šatny je tvořen deskou ZÁZEMÍ RESTAURACE
ze zbuzanského mramoru. V restauraci můžeme
RESTAURACE
dosud vidět malbu od výtvarníka Richarda
Posledním zastavením hostů byla restaurace, kde poděkoval předseda MěstNV v Žatci s. František Melč všem, kteří se podíleli na stavbě a zdárném dokončení tohoto objektu, zvláště stavitelům Machačovi a Štelcikovi (sic!) za projekci a stavební dozor. Rada MěstNV společně s MěstVKSČ a složkami NF také odsouhlasila, že tento kulturní stánek našeho města ponese nadále název Společenský dům Moskva.
Ťápala a tepané dveře z měděného plechu od neznámého autora.
František Bureš, Kronika města Žatce 1973, Žatec 1974 5M
KULTURNÍ DŮM - PŮDORYS 1.NP
PŮDORYS PŮVODNÍ DISPOZICE KULTURNÍHO DOMU
Použité zdroje: Státní okresní archiv Louny, fondu Okresní národní výbor Louny. Archiv Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci. Archiv Josefa Bláhy. Kulturní měsíční Žatecka, r. 1966 - 1974. Oldřich Hošek, 20 let práce Krajského projektového ústavu v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 1970. [r], Společenský dům v Žatci, Architektura ČSR, r. 1975/76. www.pamatkovykatalog.cz
Podpořeno z programu SmartUp od Nadace O2.
REVIZE ÚZEMNÍHO PLÁNU ŽATEC - PODMĚSTÍ Územní plán (1957) První úvahy o rekonstrukci a nové výstavbě v lokalitě Podměstí se objevují už v podrobném územním plánu Žatec - Podměstí z r. 1957. Zpráva popisuje tuto rostlou část města jako 60 hektarů spíše neorganizované zástavby vesnického typu. Plán, který byl výsledkem několika výstavbových variant, se odkazuje na špatné hygienické a technické podmínky města a v několika bodech
navrhuje
jeho
úpravu.
Myšlenkou
rekonstrukce je asanace (stržení) staré zástavby a vytvoření nové, se zachováním některých LETECKÉ SNÍMKOVÁNÍ ŽATEC - PODMĚSTÍ 1953 a současnost
kompozičních prvků původní staré čtvrti, jako například zachování ulice Svatováclavské. Ta již tehdy patřila mezi významné komunikace
II. místo - Ing. Těšínský, Ing. arch. Fleischer
Podměstí, neboť propojovala dvě důležitá lokální
Variantní návrh Podměstí s “dvojitým” centrem.
náměstí - Okurkové a Havlíčkovo.
Řešení centrálního veřejného prostoru respektuje a rozšiřuje Havlíčkovo náměstí. Dominantní obytný
Tento dokument poprvé přichází s ideou později
dům zakončuje nově vzniklou osu Podměstí - historické centrum, uvažován je jako kolektivní bydlení (bytové jednotky s hromadným stravováním v přízemí).
realizované přeložky státní silnice č. 54, dnešní ulice Plzeňské. Mlýnský náhon, v té době již stojatá tůň, měl podle tehdejších plánů projít vítězný návrh - Akad. arch. Rotyka
krajinářskou revitalizací, nakonec však musel ustoupit nezbytné technické infrastruktuře.
Tento návrh centra nechává předprostor domů vydlážděn. Narozdíl od předchozího řešení, narovnává ulici Svatováclavskou a tvoří z ní páteřní komunikaci okrsku. Osa mezi městem a novým centrem je rozšířena v zelenou parkovou plochu a školská zařízení
Nová čtvrť měla být jakousi podnoží historického
tvoří samostatné uzavřené areály.
centra, proto již od začátku výška její zástavby nepřesahovala čtyři podlaží. Výjimku tvoří věžový dům, dominanta nové čtvrti.
II. odměna - Ing. arch. Štelzig
První
představa
realizovaného
návrhu
počítala
s kulturním domem uprostřed centrálního prostoru,
Nejprve se začalo s výstavbou na zelených
dům služeb byl umístěn na severu náměstí. Obě hmoty mají uvnitř atria i schodiště. Zelená plocha s odním prvkem zabírá, narozdíl od konečné podoby,
plochách (ulice Podměstí, V Zahradách). Další
mnohem menší plochu. V tomto návrhu se počítá s přístavbou školy čp. 2000
fáze výstavby přišly po demolici, kterou přišlo
(1. ZŠ).
Podměstí o 79 objektů blokové zástavby. 494 lidem bylo bydlení nahrazeno a pro dalších
Ačkoliv Štelzigův návrh nebyl návrhem vítězným, bylo mu uloženo centrum Podměstí
2 454 bylo v průběhu dalších deseti let vytvořeno
dopracovat a vznikl tak věžový dům, dům služeb a kulturní dům, známe dnes.
bydlení nové. Celkově tedy počet obyvatel
Navržená čedičová dlažba se
Podměstí stoupl na 7 452 (v té době to byla téměř
obklopující zelený ostrov, jak jej
ukázala jako nevhodná již po
polovina obyvatel celého města).
několika letech užívání a tak proběhla v 80. letech její úprava na asfaltový litý povrch.
Zapracovaná přeložka státní silnice č. 27 (dnešní ulice Plzeňská), návrh vypracován již v roce 1954. Kvůli realizaci byl zrušen sportovní areál v místě dnešních bytových domů v lokalitě Ostrov.
architektonická soutěž (1961)
Uvažovaná varianta přístavby školy na místě plánované demolice původní
Druhé navrhované náměstí v místě
zástavby v ulici Svatováclavská. Nakonec
původního Okurkového náměstí. Mělo
realizována přístavba školy čp. 2000 (1.ZŠ).
sloužit hlavně dopravním účelům.
Nová, velkoryse pojatá čtvrť, si žádala také odpovídající občanskou vybavenost. O podobě okrskového centra a jeho provázání se starou a novou zástavbou se diskutovalo nad návrhy, které přinesla vnitroústavní soutěž, vypsaná v roce 1961. Zúčastnilo se jí 5 projektantů z Krajského projektového ústavu (tři varianty jsou zde zobrazeny). Kromě obvodového střediska měli autoři za úkol také naskicovat alternativní uspořádání okolních panelových domů a prověřit dostavby školských zařízení. Hodnotila se také forma nové propojovací osy mezi Podměstím a historickým centrem. Centrum
Podměstí
plán dopracoval
a detailní
zastavovací
do fáze realizace (tehdy
neumístěný) ing. arch. Vratislav Štelzig, ve spolupráci s ing. arch. Františkem Machačem, projektantem interiéru nového společenského domu. Za tento projekt získali autoři v Přehlídce architektonických prací za období 1972 - 73, III. cenu za interiér.
Směrný územní plán - SÚP (1969) Tento plán (obrázek vlevo) počítal s četnými sportovními plochami pro školy a tělovýchovné organizace. Nový rekreačně sportovní areál a atletický ovál u řeky, záměry, které nebyly zrealizovány.
Je zřejmé, že tento záměr byl reakcí na
Sportoviště pro 3. ZŠ na místě plánované
demografický přírůstek na školách a v průběhu
demolice historické zástavby v ulici Hájkova. Nezrealizováno.
Zákres do fotografie, prověřující
Návrh terasových domů,
koncept podnože města.
chystaných na V. etapu
Většina nových domů v nové
výstavby. Mezi domy se
čtvrti je navržena do výšky
počítalo s lávkou, ústící do
4 pater tak, aby byly zachovány
tunelu pod ulicí Nákladní.
výhledy na historické centrum
Mělo tak být zajištěno pěší
města.
propojení mezi historickým
Pohled od jihozápadu.
a novým centrem.
V dáli kouřící komín pivovaru.
Nezrealizováno.
své platnosti byl upravován, jak můžeme vidět
dnes.
Mnoho
výstavbových
plánů,
jako nové městské lázně, atletický ovál nebo terasovité domky pod Nákladní se nedočkalo realizace, pravděpodobně kvůli ekonomické nevýhodnosti, nebo byla zařízení postavena na
stávající domy navrhované záměry
50 M
jiných místech.
SCHVÁLENÝ SMĚRNÝ ÚZEMNÍ PLÁN ZE ZÁŘÍ 1969
Použité zdroje: Státní okresní archiv Louny, fondu Okresní národní výbor Louny. Průvodní technická zpráva k návrhu podrobného územního plánu Podměstí v Žatci, schváleného radou ONV v Lounech na zasedání 28.4.1961. Archiv Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci. Oldřich Hošek, 20 let práce Krajského projektového ústavu v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 1970. Podpořeno z programu SmartUp od Nadace O2.
JAK ŠEL ČAS... do 1960 Podměstí tvoří bloková zástavba rodinných domů. Celá lokalita je spíše venkovem.
prostor pod hradbami (ul. Erbenova)
původní zástavba v ul. Svatováclavská (pohled ze 3.ZŠ)
Okurkový trh
pohled do ulice Svatováclavská
kostel sv. Václava před asanací území
pohled na město od Preslovy ulice
pohled do ulice Erbenova
domky v místě dnešního centra Podměstí
chmelařské komíny z Havlíčkova náměstí
chmel v Podměstí
probíhající demolice
1965 - 1975 Probíhá výstavba nového okrsku, včetně občanského centra a kulturního domu.
výstavba Podměstí
první léta výstavby
poslední měsíce výstavby - náměstí a kulturní dům
raná fáze staveniště Podměstí
na staveništi obchodního domu
léto 1968
mlýnský náhon se staveništěm Podměstí
dva záběry ze stavby
nové centrum V lednu 1973, přesně den po slavnostním zahájení provozu se v KD Moskva koná první ples.
nová výstavba v ulici Hájkova
pohled na staré a nové centrum
pavilon s prádelnou pro obyvatele nového okrsku
z Libočanské branky
dokončené centrum s kulturním domem Moskva
z věžového domu
dnes Dlouhodobá nedostatečná údržba náměstí jej uvedla v neobyvatelné místo.
vizuální smog na socialistických fasádách
KD Moskva
zničený asfaltový povrch s odkrytými odtokovými kanály
nepropustná přerostlá křoví
torzo jezírka s vodotryskem
nepořádek a úplná absence městského mobiliáře
chátrající zatřešené lávky
umění “beze jména”
2018 ... A dál? Jsme spolek A dál? a usilujeme o architektonickou soutěž na novou podobu tohoto architektonicky a urbanisticky významného místa města Žatce.
Autoři fotografií: Jan Řánek, Josef Bláha, Josef Svoboda, František Reitschlager, Tomáš Kassal, vlastní archiv Podpořeno z programu SmartUp od Nadace O2.
ZACHRAŇME ZLATÝ CHMEL! Chci, aby tady...
Podpořeno z programu SmartUp od Nadace O2.