Simon Garfield: Ten můj font by Akropolis

Simon Garfield (1960) je britský žurnalista a spisovatel, jeden z významných představitelů současné britské non-fiction. V minulosti pracoval jako scenárista pro rozhlasovou stanici BBC, byl redaktorem časopisu Time Out a přispíval do novin The Independent a The Observer. Je autorem řady knih na nejrůznější témata, mj. The End of Innocence: Britain in The Time of AIDS (1994), za niž mu bylo uděleno ocenění Somerset Maugham Award. Velkého ohlasu se dočkala jeho kniha o dějinách kartografie Prstem po mapě (2012, česky 2017). Simon Garfield žije střídavě v Londýně a St Ives. – Více informací na autorových webových stránkách www.simongarfield.com.

H Claude Garamond H William Caslon H John Baskerville H Frederic W. Goudy H Edward Johnston H Paul Renner H Eric Gill H Tom Gourdie H Herman Zapf H Matthew Carter H Erik Spiekermann

Simon Garfield stručné dějiny typografie v esejích

Ten můj font

Kniha Ten můj font britského žurnalisty a spisovatele Simona Garfielda (1960), jednoho z významných představitelů současné britské non-fiction, provede čtenáře dobrodružným světem písmen, raznic, písmolijen a často i pohnutým osudem grafiků. Poodhalí zákruty dlouhé cesty od vynálezu knihtisku Johannesem Gutenbergem až po rozbalovací menu s nesčetnými písmy v textovém editoru. Zodpoví otázky, jak se stalo, že Helvetica a Comic Sans ovládly svět, Calibri operační systém Windows nebo proč je písmeno T v logu Beatles větší než ostatní. V čtivých esejích objasňuje, proč se některý font hodí pouze pro velké městské nápisy a jiný pro tisícistránkový román, jaký font vybrat pro rozchod a jaký pro úřední mail. I díky četným ilustracím nabývá v Garfieldově pojetí svět fontů až hollywoodských rozměrů.

Simon Garfield

Ten můj font stručné dějiny typografie v esejích H

ISBN 978-80-7470-204-4

Akropolis-Just-my-type-Garfield-obalka.indd Všechny stránky

24. 1. 2019 17:07:46

Simon Garfield

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 3

24. 1. 2019 12:15:02

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 4

24. 1. 2019 12:15:02

Simon Garfield

Ten můj font stručné dějiny typografie v esejích H

Akropolis Praha 2018

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 5

24. 1. 2019 12:15:02

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Garfield, Simon [Just my type. Česky] Ten můj font : stručné dějiny typografie v esejích / Simon Garfield ; z anglického originálu Just my type přeložili Tomáš Jajtner, Kateřina Bártová, Tereza Filipová a Hana Ditrichová. – Vydání první. – Praha: Akropolis, 2018 ISBN 978-80-7470-204-4 (brožováno) 655.2 * 655.244 * 766:655 * (0:82-4) – typografie – typografické písmo – grafický design – eseje 655 – Polygrafie. Vydavatelství a knižní obchod [12]

Simon Garfield: Just my Type © 2010 by Simon Garfield © Translation Tomáš Jajtner, Kateřina Bártová, Tereza Filipová a Hana Ditrichová, 2018 © Graphic & Cover Design Eliška Kudrnovská a Filip Blažek – Designiq © Filip Tomáš – Akropolis, 2018 ISBN 978-80-7470-204-4

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 6

24. 1. 2019 12:15:02

Benovi a Jakeovi

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 7

24. 1. 2019 12:15:02

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 8

24. 1. 2019 12:15:02

V Budapešti lékaři operovali sedmnáctiletého tiskařského učně Gyorgyie Szaba, který ve smutku nad ztrátou své milé vysázel její jméno a sazbu spolkl. Časopis Time, 28. prosince 1936

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 9

24. 1. 2019 12:15:02

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 10

24. 1. 2019 12:15:02

Úvod

Zamilovaná písmenka Dvanáctého června roku 2005 se před zástup studentů Stanfordské univerzity postavil padesátiletý muž a mluvil o době, kterou strávil na podstatně méně významné škole jménem Reed College v oregonském Portlandu. „Na kampusu,“ vzpomínal, „byl každý plakát i každý popisek na zásuvce vyveden krásně ručním písmem. Protože mě ze školy vyhodili, nemusel jsem chodit na normální hodiny, a tak jsem se rozhodl namísto toho navštěvovat kurs kaligrafie, abych se naučil hezky psát. Dozvěděl jsem se o patkových a bezpatkových písmech, o tom, že různé kombinace písma mají různé mezery, o tom, jak se pozná výborná typografie. Bylo to krásné, mělo to historickou dimenzi a bylo to umělecky jemné způsobem, který věda nedokáže postihnout, a mně to připadalo naprosto úžasné.“ Odpadlík si tehdy myslel, že nic z toho, co se naučil, v praktickém životě neuplatní. Deset let poté tento muž jménem Steve Jobs navrhl svůj první počítač Macintosh, stroj, který přišel s čímsi nevídaným, širokou nabídkou různých druhů písem. Nabízel nejen známé fonty jako Times New Roman nebo Helvetica, ale Jobs představil i několik nových návrhů a evidentně si dal hodně záležet na tom, jak budou vypadat a jak se budou jmenovat. Jmenovaly se podle Jobsových oblíbených měst, například Chicago nebo Toronto. Chtěl, aby byl každý návrh jedinečný a krásně vyvedený jako kaligrafie, se kterou se setkal o deset let dřív, a aby alespoň dva z nich – Venice a Los Angeles – vypadaly jako ručně psané písmo. Byl to počátek nové éry, zásadní proměny v našem každodenním vztahu k písmenům a typům písma. Byla to inovace, jež 11

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 11

24. 1. 2019 12:15:03

zhruba o deset let později uvede slovo „font“ – předtím technický termín omezený na design a tiskařské řemeslo – do jazyka všech uživatelů počítačů. Dnes se s původními Jobsovými typy písma už jen tak nesetkáme. To je ostatně dobře: jsou hrubé a těžko se s nimi manipuluje. Tehdy však jen samotná možnost měnit fonty působila jako technologie z jiné planety. Primitivní počítače z doby před prvním Macintoshem z roku 1984 nabízely jeden nezajímavý typ písma, který bylo se štěstím možné změnit do kurzivy. Najednou tu ale byl výběr abeced, které se snažily replikovat zkuše, které Apple po nost z reálného života. Dominovalo jim užíval pro všechna menu a dialogová okna na obrazovce, a to až do prvních iPodů. Bylo ale možné si zvolit i staré písmo, které připomínalo dílo chaucerovských písařů ( ), čisté švýcarské litery, které odrážely korporátní modernu ( ), nebo vysoká a vzdušná písmena, jež by mohla zdobit jídelní lístky zaoceánských parníků ( ). Existoval dokonce i typ , font, který působil, jako by byl vytrhán z novin – a hodil se na nudné školní projekty či náhodné poznámky. IBM a Microsoft dělaly maximum, aby Apple napodobily. Na trhu se mezitím začaly nabízet domácí tiskárny (v té době novinka), které se pokoušely zaujmout nejen rychlostí, ale i pestrostí fontů. V současnosti nám koncept „počítačové sazby“ (desktop publishing) evokuje svět pofidérních večírků a místních oběž-

Chicago v prvním iPodu

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 12

24. 1. 2019 12:15:03

Bublinková koupel — slabé, normální, tučné

níků, ale tehdy to znamenalo velkolepou svobodu od tyranie profesionálních sazečů a od frustrací s vyškrabováním písmenek ze sad Letraset. Osobní volba písma něco vypovídala: byl to tvořivý krok k expresivitě a osvobozující hravosti se slovy. Dnes si neumíme představit větší uměleckou svobodu než rozbalovací menu s fonty. To je onen cákanec dějin, v němž se s každým dotykem klávesnice ozývá Johannes Gutenberg. Jsou tu známá jména: Helvetica, Times New Roman, Palatino a Gill Sans. Taky jména z foliantů a odlupujících se rukopisů: Bembo, Baskerville a Caslon. Typy, které mají šmrnc: Bodoni, Didot a Book Antiqua. Nebo ty, u nichž hrozí riziko zesměšnění: Brush Script, Herculanum a Braggadoccio. Před dvaceti lety jsme o nich sotva slyšeli, dnes máme každý svá oblíbená písma. Počítače z nás ze všech udělaly bohy písma, což je privilegium, které bychom si ve věku psacího stroje nikdy nedokázali představit. Nicméně co stojí za naší volbou a jaký dojem chceme udělat, když dáme přednost Calibri před Century anebo když reklamní tvůrce zvolí Centaur místo Franklin Gothic? Co říkáme výběrem písma? Kdo tyto fonty vytváří a jak fungují? A proč jich potřebujeme tolik? Co uděláme s fonty, jako jsou Alligators, Accolade, Amigo, Alpha Charlie, Acid Queen, Arbuckle, Art Gallery, Ashley Crawford, Arnold Böcklin, Andreena, Amorpheus, Angry a Anytime Now? Nebo Banjoman, Bannikova, Baylac, Binner, Bingo, 13

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 13

24. 1. 2019 12:15:04

Blacklight, Blippo či Bubble Bath? (A jak rozkošně jméno Bubble Bath, neboli bublinková koupel, působí se svými jemnými vznášejícími se kroužky, které jako by chtěly prasknout a pocákat stránku.) Na světě je víc než 100 000 fontů. Proč nám jich nestačí jen pár, například Times New Roman, Helvetica, Calibri, Gill Sans, Frutiger či Palatino? Anebo klasický Garamond, pojmenovaný po tvůrci Claudu Garamondovi, který působil v Paříži v první polovině šestnáctého století a jehož nádherně čitelná latinka nahradila ztěžklou zatuchlost jeho německých předchůdců. Toto písmo poté v Anglii upravil William Caslon a později posloužilo ve Spojených státech pro text Deklarace nezávislosti. Tiskařská písma jsou dnes 560 let stará. Co vlastně Brit jménem Matthew Carter, který v devadesátých letech na počítači vytvořil písma Verdana a Georgia, s písmenky provedl, že to před ním nikdo neudělal? A jak přišel jeho kamarád na písmo Gotham, které Baracku Obamovi pomohlo do Bílého domu? Co přesně dělá font prezidentským, americkým, britským, francouzským, německým, švýcarským či židovským? Toto jsou neproniknutelné záhady a úkolem této knihy je dostat se jim na kloub. Měli bychom ale začít s varovným příběhem o tom, co se stane, když se druh písma dostane mimo kontrolu.

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 14

24. 1. 2019 12:15:04

Nejvyšší zločin Pětadvacátého září roku 2007 spáchala Vicki Walkerová typografický zločin, který byl tak katastrofický, že ji stál nejen její práci, ale téměř i příčetnost. Walkerová pracovala jako účetní v novozélandské zdravotní pojišťovně a měla odeslat e-mail. Bohužel ignorovala jediné pravidlo, které zná každý, kdo někdy nějaký e-mail odesílal: VELKÁ PÍSMENA VYPADAJÍ TAK, ŽE NĚKOHO NENÁVIDÍTE NEBO KŘIČÍTE. Bylo to v úterý odpoledne. Walkerová klikla „Odeslat“ tuto instrukci: CHCETE-LI SE UJISTIT, ŽE SE POJISTNÁ PLNĚNÍ VAŠICH ZAMĚSTNANCŮ VYŘIZUJÍ A VYPLÁCEJÍ, PROSÍM, POSTUPUJTE PODLE NÍŽE UVEDENÉHO DOTAZNÍKU.

Vrchní a spodní část písmovky, lidově zvané kasy

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 25

24. 1. 2019 12:15:06

Toto sdělení v mnoha ohledech vrcholem stylistiky není, leč sotva je to přestupek, za který by měli někoho vyhazovat z práce. Písmena byla modrou barvou, jinde v e-mailu se vyskytovala i tučná černá a červená. Walkerová pracovala pro aucklandskou firmu ProCare, ve společnosti, jež zjevně kladla velký důraz na to, kdy se má a kdy nemá podržet klávesa CapsLock, přestože v době, kdy se Vicki Walkerová rozjela s velkými písmeny, neměla žádný návod, jak správně e-maily psát. Velká a malá písmena?3 Anglický termín vychází z umístění kovových či dřevěných písmen v přihrádkách před sazečem. Běžně používaná písmena byla v dolní skříňce přimo pod sazečovýma rukama, velká čekala na své použití nad nimi. I když se sazba rozebírala a písmena vracela zpět do přihrádek, musel sazeč dávat pečlivý pozor, aby písmena rozdělil správně. Správné použití tištěných písmen se mění s dobou. Dnes jsou běžné firemní vizuální styly a interní směrnice padají shora jako kamenné desky: pro interní a externí komunikaci pouze Arial používati budeš. Kdo ovšem rozhoduje, že malá písmena Arialu z roku 1982 jsou lepší než TRAJÁNSKÉ KAPITÁLKY na frontonech veřejných budov ve starověkém Římě? A jak se stalo, že náš zrak přivykl namísto jednoho tomu druhému, a to až bodu, kdy se bezmyšlenkovitá volba kapitálek pro celé sdělení stala příčinou bolehlavu a propouštění z práce? Vicki Walkerová byla propuštěna tři měsíce poté, co její e-mail údajně vyvolal „nesoulad na pracovišti“. Působilo by to legračně, kdyby jí to nezpůsobilo tolik utrpení. Po dvaceti měsících, když si mezitím musela dojednat novou hypotéku a půjčit si peníze na soudy, jí byla přiznána kompenzace ve výši 17 000 dolarů za ne oprávněné propuštění z práce. Typografická pravidla a etiketa ale existují odjakživa. Řekněme, že navrhujete obálku nového vydání románu Pýcha a předsudek Jane Austenové. Na knihu už nejsou autorská práva, a proto vás nic nestojí, krásná ilustrace tajné zahrady na obálce je od kama3 Upper and lower case dnes v angličtině znamená „velká a malá písmena“, doslovný význam je ovšem „vrchní a spodní skříňka“ (pozn. překl.).

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 26

24. 1. 2019 12:15:06

I fonty jsou genderově stereotypizované

ráda a zbývá vám už jen vybrat vhodné písmo pro titul, jméno autorky a text uvnitř. Pokud jde o obálku, tradiční moudrost by radila zvolit něco jako Didot, který se objevil přibližně v době, kdy Austenová psala, a s maximálním rozsahem jemných a silných linií vypadá velmi noblesně, zvláště v kurzivě (Pýcha a předsudek). Font padne jak ulitý a bude knihu prodávat těm, kdo mají rádi klasická vydání. Ale pokud chcete oslovit jiné čtenáře, třeba ty, kteří čtou Kate Atkinsonovou a Sebastiana Faulkse, můžete se rozhodnout pro něco méně zatuchlého, třeba Ambroise Light, který má podobně jako Didot stylový francouzský původ. Co se týče bloku, je možné zvážit digitální interpretaci písma Bembo – tak třeba Bembo Book? Tato klasická antikva, původně vyřezaná z kovu v devadesátých letech patnáctého století, si stále uchovává čtivost. Odpovídá prvořadé zásadě, že písma bychom si v běžném životě vlastně neměli ani všimnout; písmo má informovat, nikoli bít na poplach. Font na obálce nás má přitáhnout; jakmile nastolí požadovanou atmosféru, má se vytratit jako hostitel z večírku. Existují samozřejmě výjimky. Skvělým příkladem je bestseller Johna Graye Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, v němž typograf Andrew Newman zvolil písmo Arquitectura pro mužské řádky a Centaur pro ženské. Arquitectura vypadá mužně, protože je vysoká, masivní, lehce supermoderní a nesmiřitelná. Centaur navzdory svému jménu vypadá, jako by byl napsán ručně, 27

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 27

24. 1. 2019 12:15:06

Na této rytině z roku 1568 vidíme první tiskaře při práci. Sazeči v pozadí uspořádávají odlitá písmena

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 28

24. 1. 2019 12:15:07

střídá jemné a silné linie, je půvabný a elegantní (samozřejmě tu jsou ve hře hrubé pohlavní stereotypy, ale Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše je populární psychologie). To je další pravidlo: písmo má pohlaví. Chápe se to tak, že tučná, rozeklaná písma jsou většinou mužská (zkuste Colossalis) a vrtošivá, zakroucená písma jsou většinou ženská (třeba Brioso Pro Italic Display ze svatební kolekce Adobe). Tuto formu lze různě zpochybňovat, nelze se však zbavit automatických asociací, které písmo vyvolává. Totéž platí pro barvu: vidíte dítě v růžovém oblečení – a hned si pomyslíte, že to je dívka. Písmo nás podmiňuje od narození a trvalo přes pět století, než jsme se od toho osvobodili. Když Johannes Gutenberg vytvořil ve čtyřicátých letech patnáctého století své první litery, pohlaví písma příliš pozornosti nevěnoval. Taky se moc nestaral o to, zda pro každou novou knihu najde nový font či zda změní běh západních dějin. Chtěl vydělat peníze. Gutenberg pocházel z Mohuče poblíž Frankfurtu a byl synem bohatého kupce, který měl kontakty na místní mincovnu. V mládí se s rodiči přestěhoval do Štrasburku, ale dál toho o počátcích jeho profesionálního života moc nevíme. Je doloženo, že se zabýval klenoty, kovodělnou výrobou a zrcadly, nicméně ve druhé polovině čtyřicátých let patnáctého století už byl zpátky v Mohuči a půjčoval si peníze na výrobu inkoustu a tiskařského náčiní. Gutenbergova vize stála na automatizaci, konzistentnosti a recyklaci. Není pravděpodobné, že by věděl o mnohem dřívějších metodách tisku v Číně a Koreji, z nichž většina obnášela jednorázovou výrobu knih pomocí dřevěných špalíčků anebo písmen odlévaných z bronzu. Byl dozajista první, kdo v Evropě ovládl princip masové výroby a jeho novinka v podobě sazby z opakovaně použitelných písmen určila model tisku na příštích pět set let. Kniha byla stále levnější a dostupnější; co bylo kdysi výhradní doménou církve a boháčů, se po čase stalo zdrojem potěšení a poučení pro všechny vzdělané vrstvy. Jak nebezpečný nástroj pustil z řetězu! 29

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 29

24. 1. 2019 12:15:07

Jak toho dosáhl? Šikovností, trpělivostí a jistou důmyslností. Díky zkušenosti s prací kováře znal principy tvrdých a měkkých kovů, stejně jako kování puncovních značek i jiných symbolů do stříbra a zlata. Dobře byl obeznámen s taveninami slitiny a v určitém okamžiku koncem čtyřicátých let patnáctého století mu patrně v mysli dozrála tato myšlenka: co kdyby se tyto kombinované techniky použily na tisk? Všechny knihy, které Gutenberg do této doby viděl, byly napsané ručně. Z dnešního pohledu se jejich písmo může jevit téměř mechanické, přesto bylo výsledkem namáhavé ruční práce profesionálního písaře, který strávil celé měsíce sehnutý nad jedním svazkem. Bylo sice možné vyrýt do kovu či dřeva celá slova a pak je otisknout na stránku, ale to by trvalo ještě déle než knihu opsat. Co takhle ale celý proces změnit, odlít celou abecedu do jednotlivých písmen, která půjde znovu používat a sestavovat dle potřeby dokumentu nebo knihy?

První font světa – Guttenbergova Textura

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 30

24. 1. 2019 12:15:07

Jak přesně Gutenberg litery odléval, nevíme, zdravý rozum ovšem napovídá, že to bylo přinejmenším podobné prvnímu zdokumentovanému procesu o dvě desetiletí později (tedy metodě, která dominovala tisku až do roku 1900). Začíná to u patrice – vyrytí zrcadlově obráceného písmene do ocelového hranolu vysokého několik centimetrů. Patrice se následně použije jako razidlo a otiskne se do měkkého kovu, většinou mědi. Vytvoří se tak vroubkovaná matrice, která se pomocí pružiny usadí do ruční dřevěné formy. Teplý kov – směs olova, cínu a antimonu – se naběračkou nalije do formy, v níž rychle zatuhne, a výsledek je možné použít k sestavování slov. Takto se vlastně rodí font, přestože celý proces řádkování, tvarování do formy a dokončování je mnohem složitější, než tu naznačujeme. Běžná abeceda se rozšiřovala o mnoho zdvojených liter, o interpunkci a mezery. Má se za to, že pro svou dvousvazkovou Bibli z let 1454–55, která má 1 282 stran, Gutenberg odlil téměř tři stovky různých písmen. Jakmile se připravil font, pečlivě se sestavila stránka (v zrcadlovém zobrazení) a upevnila do tzv. formového rámu. Jakmile byl vytištěn dostatečný počet stran, bloček se rozmetal a písmo se použilo znovu. Tisk proces urychlil a písmo ho zlevnilo; jsme svědky zrození masové výroby. Rozsah Gutenbergových vynálezů je nedocenitelný. Vynalezl nejen tiskařský lis, ale přišel i s novou černí na olejovém základě (jemnější vodové inkousty nepřilnuly ke kovu) a taky položil základy toho, co bychom mohli nazvat knižním marketingem. Zaměstnával dvacet pomocníků, z nichž někteří pracovali v prodejním oddělení. Už v roce 1454 předznamenal knižní veletrh ve Frankfurtu: všech 180 tištěných Biblí prodal ještě před vyrobením. Gutenbergova role v šíření společenské debaty, vědy i disentu – tisk jako dvojí hlásná trouba lidského rozumu i pošetilosti – byla uznávána už v době jeho smrti roku 1468. (Nezemřel bohatý, svého tiskařského náčiní se musel vzdát po neúspěšné právní bitvě se svým hlavním mecenášem Johannesem Fustem). Mnohem méně jasné je, jakou roli sehrál při vlastní výrobě písmen. Stejné uznání jako on si totiž zaslouží jiné jméno. Zásadní roli při raných Gutenbergových pokusech patrně sehrál Peter Schöffer, 31

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 31

24. 1. 2019 12:15:07

absolvent kaligrafie na Sorbonně, který se s Gutenbergem spojil v Mohuči, byť jeho přínos je dnes z velké části zapomenut. Gutenbergovy a Schöfferovy první texty připomínaly – a ve skutečnosti napodobovaly – ručně psaná písma. Zčásti tomu tak bylo proto, že na to byli čtenáři zvyklí, zčásti proto, že to podle Gutenberga byla jediná cesta, jak se jeho knihy můžou prodávat za stejnou cenu jako ty, které nahrazovaly. Písmo použité na jeho slavnou Bibli bylo později nazváno „textura“: vzniklo z gotického písma preferovaného mnišskými písaři. Pro jiná díla, včetně Mohučských odpustků (církevního dokumentu, který si měl koupit „hříšník“, aby mu určil náležité období pokání), volil písmo, jež působilo otevřenějším a lidštějším dojmem a později se mu začalo říkat „bastarda“. V londýnské Britské knihovně najdeme Gutenbergovu Bibli pod silným sklem v tlumeně osvícené místnosti v prvním patře, kde sdílí tichý prostor s dalšími skvosty, jako jsou Magna Charta, Lindisfarnský evangeliář či Sherbornský misál, vedle nich deník kapitána Scotta, rukopis Harolda Pintera nebo ručně psané texty od skupiny Beatles. Bible je vytištěna na papíru (knihovna vlastní ještě jednu, která je vytištěna na pergamenu). Její původ se ztrácí v škrtancích na titulních stranách. Je to jeden z pouhých osmačtyřiceti zachovaných exemplářů. Většina z nich je neúplných – existuje pouze dvanáct neporušených papírových výtisků a čtyři kompletní pergamenové a ve všech jsou odlišnosti v textu, počtu řádků, mezerách mezi řádky a iluminacích. Spektroskopie odhalila přesné barvy, které jsou použity v iluminovaných kapitálkách a úvodních řádcích. Jedná se o kombinaci olovnatého žlutého cínu, rumělky, měděnky, křídy, sádry, olovnaté běloby a uhlové černi. Dnes už nám digitalizace umožňuje si výtisky prohlédnout online, aniž bychom se museli trmácet na Euston Road. Připravili bychom se tak ale o jednu z největších životních radostí. První kniha , která kdy byla v Evropě vytištěná – těžká, smyslná, vetchá a štiplavé vůně –, se na iPhonu nečte právě nejlépe. Fontům se dříve říkalo founty. Fonty a founty nebyly totéž co druhy písma a druhy písma nebyly totéž co litery. V Evropě byl 32

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 32

24. 1. 2019 12:15:07

přechod od fountů k fontům v zásadě dokončen v sedmdesátých letech dvacátého století, kdy byla s jistým zdráháním přijata poameričtěná verze tohoto slova. Obě slova se používala zaměnitelně už ve dvacátých letech, byť pár anglických tradicionalistů bude elitně nadále trvat na „fountu“ v naději, že tak budou autentičtí až ke Caxtonovi, Chaucerově velkému britskému tiskaři. Většině lidí už je to ale jedno. Jsou důležitější věci, kterými je třeba se zabývat – např. tím, co to slovo vlastně znamená. V dobách, kdy se písmo sázelo ručně, byl font kompletní sada liter určitého druhu písma v určité velikosti a stylu – každé odlišné a, b a c v minuskuli i majuskuli, každý znak pro libru či dolar a interpunkční znaménko. Existovalo mnoho zdvojení, jejichž přesný počet závisel na jejich obecném užívání, vždy však bylo víc „éček“ než „jéček“. Stále se hovoří o tom, jak bylo slovo „font“ odvozeno. Někdo věří, že slovo pochází ze slova „fund“ (čes. „fond“), fond (množství) písmen sazby, z nichž jsou litery vybírány. Někteří mají za to, že pochází z francouzského „fonte“, což se překládá jako „odlitek“ – písmeno odlité do olova. Dnes slovo font většinou odkazuje k digitální formě určitého druhu písma. Každý druh písma má rodinu několikerých fontů (tučné, kurziva, kondenzované, polotučná kurziva apod.), přičemž každý má na stránce jinou váhu a působí odlišně. Běžně však používáme slova „font“ a „druh písma“ nerozlišeně. Existují horší hříchy. Definice by neměly zatemňovat naše porozumění, ale některé klasifikace mohou být pro pochopení dějin předmětu a jeho po užití užitečné. Tak jako je docela možné strávit příjemné odpoledne v galerii, aniž bychom znali cokoli z teorie umění či umělcovo umístění v panteonu, lze chodit po ulicích a obdivovat druhy písma na nápisech a obchodech, aniž bychom se starali o jejich dějiny. Naše láska k nim se ale může prohloubit, pokud víme, kdo je udělal a k čemu byly určeny. Z toho důvodu je zapotřebí definovat několik slov z typografického jazyka. Roku 1977 vypustil Guardian vtipnou a dnes již slavnou aprílovou kachnu, která připomínala desáté výročí nezávislosti San Se rriffe: republiky, jejíž všechna vlastní jména byla převzata ze světa fontů. Stát plující v Indickém oceánu prošel obdobím 33

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 33

24. 1. 2019 12:15:07

Souostroví San Serriffe: ostrovy Horní a Dolní Caisse. Všimněte si svůdných pláží Gill Sands v zakřivení dolního ostrova

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 34

24. 1. 2019 12:15:08

rychlé prosperity (z nemalé části díky svým zásobám fosfátu) a sedmistránková příloha oplývala informacemi o vlídných, proti odborům namířených aktivitách generála Che Pica, o clarendonském přístavu a domorodých Flonzích hovořících jazykem caslong a jejich zájmu o divadlo. Kachna byla něčím mezi Banány Woodyho Allena a rozhlasovou hrou „Půlměsíc z Morningtonu“ – zachycovala paralelní svět, kde pouze ti, kdo mají zcela srdce z kamene, cynicky vyhazují odpadky na plážích (Gill Sands). Článek uváděl, že někteří čtenáři si na místě chtěli zarezervovat dovolenou, ale cestovní kanceláře nebyly schopny lokalizovat mezinárodní letiště v Bodoni, malebnou zátoku Garamondo či rozsáhlý pás neobyvatelné Perpetuy. Měli dokonce potíže s vlastním umístěním ostrovů, a to jak s kulatým Caissa Superiore, tak se zvlněným Caissa Inferiore, které společně tvoří středník. San Serriffe se stal legendou a některé čtenáře bez znalosti typografie možná přiměl k tomu, aby vytáhli encyklopedie. Bodoni a Baskerville jsou patkové fonty, Gill Sans je bezpatkový – „sans serif“. Rozdíl spočívá v patkách a vrcholcích písmen, patkový druh písma má ještě zakončovací tah, který často působí, jako by ukotvil písmeno na stránce. Může to být základ písmene E, M, N nebo P, ale může to být také „ocásek“ u r či stříška u k. Písmena tak působí tradičněji, hranatě, upřímně a zahnutě a jako by byla vyryta. Jejich původ lze sledovat až k římskému císaři Trajánovi, jehož římský sloup dokončený roku 113 nese nápis na jeho počest a už 2000 let slouží jako nejvlivnější příklad anonymní kamenorytiny. Bezpatkový font působí moderněji a méně formálně, nicméně je prodchnut tradicí stejně jako dechovka. Mnoho těchto fontů má velmi klasickou, římskou formu – bezpatková písma ve starověkém světě samozřejmě existovala –, a když se objevila na

Va V

Všechno je v patkách a vrcholcích: odstraníte-li tyto tmavé části (serify), vznikne bezpatkové písmo

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 35

24. 1. 2019 12:15:08

Trajánův sloup – serifová klasika klasického světa

budovách ve fašistické Itálii v meziválečné době, zapadla tam tak skvěle, jako by tam byla po staletí. Odolávají věkům a mohou působit i monumentálně. Nejznámější jsou Futura, Helvetica a Gill Sans, nicméně v našich životech se bezpatkové písmo vyskytuje v bezpočtu podob. Nejstarší bezpatkové písmo je zřejmě z roku 1816. V devatenáctém století byla tato písma populární hlavně na vývěskách a plakátech. V následujícím století, kdy nová generace typografů spojila tradice římské a tradice vývěsní s moderním stylem, nabralo bezpatkové písmo zcela jiného charakteru. Nic nevypadalo tak dobře na boku nového vozu nebo – v případě písma navrženého Edwardem Johnstonem – v londýnském metru. Kořeny má nové bezpatkové písmo v Německu, a to ve fontu, který se jmenoval Akzidenz Grotesk a objevil se roku 1898. Nový život mu vdechl v Británii zmiňovaný Johnston, Eric Gill se svým Gill Sans a další typografové v Německu, Holandsku a — nejvýznamněji – v poválečném Švýcarsku, kde Univers a Helvetica razily cestu rozšíření modernismu ve světě. Nejlepší je tedy chápat jej jako typ evropský. 36

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 36

24. 1. 2019 12:15:08

Jelikož existuje tolik druhů písem, lidé se mnohokrát pokoušeli je utřídit do definovatelných skupin. Druh písma je ale živá síla a vzpírá se absolutní kategorizaci, dokud se neunaví; dobrá jednotlivá litera v živém druhu písma má dost energie na to, aby vyskočila z každé škatulky. Přesto několik volně definovaných kategorií může alespoň zviditelnit řadu rozdílů mezi písmy a pomůže nám vyrovnat se s možností vysvětlit font někomu, kdo není schopen vidět mezi fonty rozdíly. Klíčový systém klasifikací písem se jmenuje Vox podle svého francouzského původce Maximiliena Voxe. Objevil se už v padesátých letech a stal se základem „Britských standardů klasifikace druhů písem“ z roku 1967. Ten definuje devět základních druhů od Humanist, Didone a Slab-serif přes Lineale po Graphic („Lineale“ byl jiný název pro písmo bezpatkové). Klasifikace se pokoušela o přesné definice, často však sklouzávala do vágnosti: „Písmeno R má obyčejně zahnutou nohu,“ píše se u „Grotesku“. „Konce zahnutých tahů jsou obyčejně šikmé,“ říkají standardy o „Neogrotesku“. O vlastní systémy klasifikace se nedávno pokusili velcí dodavatelé digitálních druhů písem, například Adobe nebo ITC, a to jako pomoc pro vyhledávání a prodej na jejich webových stránkách. Tyto pokusy však většinou spíše ukazují na nemožnost (a snad i marnost) přesné kategorizace. V každém druhu písma má každé jednotlivé písmeno svou vlastní geografii. Vyžaduje to přesný jazyk, který okouzluje a je přesný; žargon, který začal u výrobců patric v patnáctém století a odolal všem pokusům o digitální zkreslení. Už jsme se seznámili s několika z nich – counters jsou uzavřené nebo polouzavřené části písmene, například u „o“, „b“, nebo „n“. Bowl je zahnutá část písmene „g“, „b“ apod., stems jsou základní konstrukční prvky – mohou být silné i slabé, záleží na designu. Serif s náběhem (bracketed serif) se dá přirovnat ke kmeni stromu s větví, serif bez náběhu (unbracketed) je rovná čára, zatímco klínový serif (wedge serif) má trojúhelníkový tvar. Střední minusková výška (x-height) písmene je vzdálenost mezi základním účařím, což je linie, na které jsou písmena postavena, a střední dotažnicí, což je myšlená linie, která udává velikost malého písmene. Horní dotah stoupá nad střední dotažnici a dolní dotah pod účaří. 37

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 37

24. 1. 2019 12:15:08

Některé typografické termíny jsou krásné samy o sobě (nebo tomu tak alespoň bylo v dobách kovových písmen). Řada z těchto slov je antropomorfní a chová se k písmenům jako k živým tvorům: celému písmenu se anglicky říká body (tělo), tah vystupující z tvaru písmene je beard (vous), rovná část písmene je shoulder (rameno) a celý tvar písmene má face (tvář). V nemocnici v San Serriffe jste mohli podstoupit ligaturu a výsledek byl často groteskní. Ligatura tradičně znamená spojení mezi dvěma písmeny, jako „fl“ nebo „ae“. Mezi písmeny spojenými ligaturou je méně bílého místa, než kdyby tato písmena byla vytištěna samostatně. V této době se ligatury jak u bezserifových, tak u serifových písem používají ke spojení dvou písmen tak, jako by obě písmena patřila k sobě. Grotesk není nutně ošklivý; grot se používá jako označení po užívané pro určitý typ bezpatkového písma, obvykle z devatenáctého století lišící se v tloušťce tahů na písmeni. Neo-grotesk je uniformnější a jeho vzhled není tak hranatý jako u zahnutých písmen a funguje výborně u malých písmen v malých velikostech. A pak je tu matematika. Bodovou velikost lze užít zároveň jako jednotku měření litery i mezery mezi nimi. U běžných novin a knih obyčejně vyhovuje 8 až 12 bodů. Dvaasedmdesát bodů je jeden palec. Jeden bod je 0‚013833 palce. Typografové je řadí

Va V Va Va Ta T Ta Ta

shad První lekce z anatomie písma: horní a dolní dotah písmene (nahoře), spojení a výška malých liter

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 38

24. 1. 2019 12:15:09

Hloubková škála – kdysi klíčová součást vybavení typografa

v pica: 12 bodů (points) tvoří jeden pica a 6 pica se vejde do jednoho palce. Existovalo mnoho historických a národních odchylek a kovové a digitální měrné systémy se trochu liší, ovšem dnes máme téměř mezinárodní standard: v USA je 1 bod 0‚351 mm a v Evropě je 1 bod 0‚376 mm. 39

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 39

24. 1. 2019 12:15:10

V matematice, zeměpisu a typografickém slovníku by se nikdy neměl zastřít nejdůležitější fakt ze všech: ať už je písmo obyčejné či kurziva, slabé či tučné, písmena malá či velká, nejlépe fungují ty fonty, které nám dovolují číst bez toho, abychom si kazili zrak.

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 40

24. 1. 2019 12:15:10

Přestávka na font

Futura vs. Verdana Na konci srpna roku 2009 se přihodila neobvyklá věc: řetězec IKEA změnil písmo. To samo o sobě tak zvláštní nebylo – velké společnosti rády vypadají neotřele, a takhle toho obvykle dosáhnou nejsnáze –, podivné bylo, že si toho lidé všimli. Většině zákazníků se změna nelíbila. V diskusích na webových stránkách se objevily hrubé výrazy, deníky věc jízlivě komentovaly a na BBC bylo možné slyšet otevřené výměny názorů. Ne snad, že by to byla revoluce srovnatelná s Gutenbergovým vynálezem tiskař ského lisu, ale zlomový bod to nepochybně byl – jeden z těch oka mžiků, kdy spousta lidí zjistí, že jim záleží na něčem, na čem jim nikdy dřív nezáleželo. Člověk šel po prodejně IKEA a cítil se lehce znepokojeně – tedy více znepokojeně než normálně. Dál tam prodávali laciné věci se švédskými jmény, restaurace nabízela masové kuličky a na boku budovy se dál skvěl nápis IKEA ve žlutomodrém patentovaném logu. Cize působilo cosi ve značení a v katalogu. IKEA upustila od elegant ního písma Futura ve prospěch moderní Verdany a ta změna vyvo lala zděšení nejenom mezi podivíny posedlými písmem, ale i skuteč nými lidmi. Vypukla válka o fonty. Fontové války jsou obvykle drobné roztržky mezi zasvěcenci, navíc velmi vítané, protože vyvolávají publicitu a zasvěcenou debatu. Ale tato válka se vylila z obvyklého úzkého koryta. Ještě nedávno se ve frontách v IKEA hovořilo převážně o aromatizovaných čajových svíčkách: že vypadají jako výborná koupě, jenže většinou nevydrží moc dlouho. V srpnu 2009 ale lidé začali mluvit o lásce k jednomu druhu písma a nedůvěře k jinému. O pár měsíců dříve se na firemním jednání v centrále IKEA v Älmhultu švédská nábytkářská firma rozhodla, že přechod k Ver daně bude výhodný. Rozhodnutí vycházelo především z myšlenky používat v tištěných materiálech stejný druh písma jako na webu: 67

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 67

24. 1. 2019 12:15:16

v té době představovala Verdana jeden z mála fontů, které šly bez rizika používat na webu (paradoxně za necelý rok byla jako webový font dostupná i Futura) a které byly speciálně navržené pro použití na webu v malých velikostech (jeden z důvodů, proč přijetím Ver dany IKEA vyvolala tolik hněvu, je ten, že ve velkém formátu vypadá těžkopádně – s takovým použitím se při jeho tvorbě nepočítalo). Mnoho měsíců nad tímto rozhodnutím nikdo nehnul ani brvou, jenže pak se ve schránkách typografů začaly objevovat nové kata logy (Prásk! Nový potah na křeslo Ektorp Tullsta jen za 49 liber!). Ty rázem nevypadaly drsně a industriálně, nýbrž propracovaně a obecně uhlazeně. Také už nepřipomínaly skandinávský podnik založený na premise originálního designu, ale spíš prodejní katalogy společnosti, kterou okamžitě pustíte z hlavy (společnosti, která se stala součástí nábytku). Členové diskusních skupin na internetu najednou měli nové téma. Někteří si jen stěžovali: „Je to strašně předvídatelné, nudné

Futura (nahoře) ustupuje Verdaně

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 68

24. 1. 2019 12:15:16

a korporátní. Vraťte zpět Futuru!“ Jiní byli vtipní: „Zakulacená O Futury se podobala švédským masovým kuličkám. Teď můžeme jen (…) toužebně vzpomínat na tu slavnou dobu, kdy IKEA vyznávala kontinuitu mezi svou typografií a masnými výrobky.“ Argumenty ukazují klasické bitevní pole fontové války: nové písmo, staré písmo; čisté úmysly versus Říše zla; stará firma opouští vlastní kořeny kvůli finančnímu zisku; nádherné písmo v bitvě proti písmu funkčnímu. Tentokrát ale vzbudily pozornost médií. New York Times vtipkovaly, že se jedná „možná o největší skandál ve Švéd sku“. Wikipedie nelenila a zřídila nové heslo s názvem Verdanagate. Ze záležitosti se stalo žhavé téma – fontoskandál – na twitterovém účtu Graphic Tweets. Někteří lidé začali ohledně písma projevovat vášně hraničící se skupinovým fanatismem – skoro jako sportovní fanoušci. Hodně k tomu přispěly oba fonty. Futura (o ní více později) má v sobě osobitost, kterou Verdana postrádá. Její rodokmen je svá zaný s politicko-uměleckými hnutími dvacátých let. Oproti ní je Ver dana, byť vynikající font z dílny Matthewa Cartera, úzce propojená s čímsi moderním a často nenáviděným: společností Microsoft. I díky tomu je Verdana dostupná na takřka každém osobním počí tači a patří mezi celosvětově nejrozšířenější fonty. Spolu s hrstkou dalších významných písem je přímo zodpovědná za homogenizaci veřejných nápisů: cedule nad kinem jsou stále podobnější vývěsním štítům nad bankami či nemocnicemi a časopisy, které kdysi vyni kaly osobitostí, teď mnohdy připomínají obyčejné webové stránky. A přesně tohle se přihodilo v IKEA: nový vzhled nebyl výsledkem touhy firmy dát na odiv šedesát let své historie, ale snahy snížit náklady a požadavků digitální éry. Na tom není nic špatného; je to jen byznys. Na prodeje pravděpo dobně nebude mít nový font vliv; copak někomu sejde na tom, zda je štítek u knihovny Billy ve fontu Futura, Verdana nebo Banana, když je dobrá cena? Stejně jako knihovna z IKEA i Verdana se stala sou částí takřka každé domácnosti, takže dnes si jí sotva člověk všimne. Jenže přesně o to šlo těm, kteří s přijetím fontu nesouhlasili: Ver dana je všude a teď se objevila na dalším místě. Začal se z ní stávat anti-font, který už ani neregistrujeme. Právě proto byla tak efektivní, právě proto si ji v IKEA vybrali. 69

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 69

24. 1. 2019 12:15:16

Liverpoolská patka Dvě hodiny před vystoupením v zákulisí v Bostonu dělá Paul McCartney to, co umí nejlíp – znovu prožívá své dny slávy. Je srpen 2009. Má zrovna po zvukařské zkoušce ve Fenway Park, domovu bostonských Red Sox, kde právě před osmdesátičlenným publikem zahrál písničky, které si pamatoval z Cavern Club a Abbey Road. „A tahle je nová,“ prohlásil, když začal zpívat „Yesterday“. Zákulisí vypadá jako tržiště na středním východě – bohatě vyšívané koberečky na stěnách, sladké svíčky hořící na nízkých stolcích. Jeho přítelkyně Nancy Shevellová právě do velkých skleniček na víno připravuje ledový čaj a McCartney sedí na pohovce s nohama stočenýma pod sebou. Na hnědo obarvené vlasy nevypadají naživo tak znepokojivě jako na fotografiích. Je rok 2009 a jemu je šedesát sedm. Návštěvník jeho doupěte by mohl právem očekávat, že už dávno vyčerpal svou zásobu nových příběhů o Beatles, včetně svého nadšení pro jejich vyprávění. Ale není tomu tak. Stejně jako u jiných lidí důchodového věku je i u něj včerejšek trochu v mlze, ale doba před šedesáti lety je jasnější než kdy dřív – a tak začíná vyprávět příběh o rodinné dovolené. „Když jsem byl dítě, jeli jsme s rodiči a bratrem do prázdninového tábora Butlins v Pwllheli. Měl jsem tehdy vidění… nebo jak to jen nazvat? Zjevení. Byl jsem u bazénu – a byli jsme taková divná rodina, jako od Alana Bennetta. Ze dveří jedné budovy vidím vycházet čtyři chlápky. Všichni jsou oblečení stejně. Mají na sobě šedé roláky, tartanové ušanky, tartanové šortky a bílý srolovaný ručník pod paží. Říkám si: ‚Ty vole!‘ A potom je vidím v soutěži talentů, to na sobě mají šedé obleky s vycpávkami, říkají, že jsou z Gateshead, a soutěž vyhrají. Tohle přesně si pamatuju. Proto když se z nás stali Beatles, řekl jsem: ‚Víte co?‘ a pověděl jim o tom vidění. A tak jsme skončili u obleků a všichni jsme se oblékali stejně.“ 220

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 220

24. 1. 2019 12:16:02

The Beatles – chlubivé B, svěšené T. Skoro kapela na dívání

Takže ten vzhled nebyl nápad Briana Epsteina? „Podle mě ne.“ McCartney říká, že se vždycky zajímal o to, jak věci vypadají. Pár týdnů po jeho koncertu v Bostonu se jeho stará kapela poprvé objeví ve videohře The Beatles: Rockband, ve které spolu s Beatles hrajete na plastové nástroje písničky a dostáváte body za to, jak dobře dokážete brnkat spolu s Georgem nebo držet rytmus s Ringem. Hra vyšla společně s velkými plakáty, na kterých byla skupina v době, kdy vydávala album A Hard Day’s Night. Font, kterým bylo napsáno jméno skupiny, vypadá jako ten, který kapela v té době používala: výrazná černá písmena, malé ostré 221

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 221

24. 1. 2019 12:16:03

patky, velké vychloubačné B na začátku, ono dlouhé T, které přesahuje spodní linku ostatních kapitálek. Takové bylo písmo loga, na které zpoza basového bubnu bušil Ringo, když hráli na Shea Stadium v srpnu 1965. Buben byl vydražen na aukci v Sothesby’s v srpnu 1989 a logo bylo na každém novém přebalu a reklamních předmětech po jejich rozpadu. Designéři videohry pro bicí soupravu, která se prodává ke hře, logo mírně upravili: B je vyšší, mezera pro E mezi B a A je větší a spodní klička S je bez patky a vine se jako had do zdobného zakončení. „Nebyl to druh písma,“ říká McCartney. „Myslím, že jsem to nakreslil, když jsem chodil do školy. Sedával jsem pořád někde se sešity a kreslil Elvise, kreslil kytary, loga, svůj podpis. Zhruba v téhle době jsme zakládali Beatles a myslím, že u kreslení jsem dostal nápad mít to T delší. Nic mi nepřinese, když to takhle budu tvrdit, ale je to dost dobře možné.“ Zásluhy si připisovali i další – Ivor Arbiter, vlastník obchodu s bicími v Londýně, který tvrdil, že logo navrhl za pět liber, a Eddie Stokes, který pracoval pro Arbitera a v přestávkách na oběd pomalovával blány na bubny. Ať už byl za logo odpovědný kdokoliv, je pravděpodobné, že hlavní podvědomý vliv na vzezření písma měl Goudy Old Style – díky kterému se titul nejslavnější anglické popové skupiny všech dob řadí pevně k dědictví Ameriky počátku dvacátých let. McCartney si je jistější ohledně loga, které následovalo. „To pro The Wings jsem udělal já,“ říká. „Pamatujete se na Tommyho Wallse? Zmrzlina Walls mívala kreslený seriál v komiksovém časopisu The Eagle, časopisu pro fajnšmekry. Když mi přišel domů, vždycky jsem se na něj hned vrhl. Jedna z postav se jmenovala Tommy Walls, každý týden prožíval nějaká dobrodružství, a symbol Lucky Walls byl [spojí ruce dohromady tak, aby vytvořily W]. Linda nabádala fanoušky, ať to taky dělají, a fanoušci to dělají, když hrajeme písničku od The Wings. Myslím, že mám mozek pro vytváření značek. A dokážu ocenit, když vidím úchvatné logo. Když jsem viděl ten jazyk Stoneů, pomyslel jsem si: ‚Jo, tak to je dobrý.‘“

222

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 222

24. 1. 2019 12:16:04

Loga a značky samozřejmě nejsou totéž co fonty, ačkoliv se jimi snadno mohou stát. Můžete si stáhnout celou abecedu vytvořenou podle loga Beatles (nebo podle písma na přebalu jejich alba Magical Mystery Tour či podle Lennonova rukopisu), a když písnebo , mena použijete k napsání, řekněme, může to působit celkem rušivě. Dostanete taky font , „vytvořený jakožto pocta“ skupině Pink Floyd (připomínající načmáraná písmena, která nakreslil Gerald Scarfe pro album ), , „hudební font, který připomíná jedno z log známé rockové skupiny“, nebo , vytvořený podle písma, které pro virtuální skupinu Damona Albarna navrhl Jamie Hewlett.12 Videohra The Beatles: Rock Band vyšla ve stejný den jako remasterované verze veškerých jejich alb v nových přebalech. Kdybychom si před sebe rozložili všechny obaly do řady, dostali bychom poučnou lekci o tom, jak – co se písma týče – nejoriginálnější a nejexperimentálnější skupina a její designéři často využívali fonty, které se zdánlivě povalovaly kolem. Je tu těžká aplikace od Letrasetu na albu Revolver, plastická Helvetica na White Album, font Univers na zadní straně Abbey Road (jsou v něm napsaná jména londýnských ulic), stínovaná, lehce psychedelická volba pro kompilace Red a Blue. Existovaly také významné výjimky, především bachratý, psychedelický styl alba Yellow Submarine vytvořený tak, aby vypadal jako podvodní LSD trip, a ručně kreslený štítek alba Rubber Soul z roku 1965, který evokoval halucinogenní grafiku undergroundových časopisů té doby. Umělec Charles Front, který písmo k Rubber Soul vytvořil a dostal za to dvacet pět liber, byl inspirován gumou padající k zemi silou gravitace. Roku 2008 nabídl původní umělecké dílo k prodeji v aukční síni Bonhams; prodalo se za 9 600 liber. V dnešní době by hudební produkt s ambicemi podobnými Beatles nikdy neopustil kancelář managementu bez pečlivého 12 Existuje taky několik profesionálně vytvořených fontů s hudebními jmény, které nemají žádnou obchodní značku spojenou se skupinou nebo její hudbou: Achtung Baby, který navrhli John Roshell a Richard Starkins roku 1999; Acid Queen (Jackson Tan Tzun Tat, 1996); Tiger Rag (John Viner; 1989); Get Back (Pietervan Rosmalen, 1999).

223

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 223

24. 1. 2019 12:16:04

zvážení písma. Bez ohledu na McCartneyho čmáranice z raných školních let neměla jeho skupina logo ještě několik let po startu své kariéry. Většina umělců má font definující jejich styl už od začátku, a i když nikdy nechodili do výtvarné školy, vypadá to, že mají pro písmo cit. Někteří o fontech dokonce zpívají. Lily Allen si pro své debutové album Alright, Still vybrala hrozný font, všechno v nepravidelných, zmatených velikostech a se standardním řádkováním. Potom ale zvolila písmo samotné jako hlavní motiv přebalu svého následujícího alba It’s not Me, It’s You, kde se opírá o velké deskové patkové L, jako by to byla lenoška (vlastně vypadá, jako by tam byla trochu nacpaná, než že by to bylo pohodlné). Někdy ale personalizace působí moc snaživě. Využití rukopisu – hezky ilustrovaného na tom samém přebalu alba Lily Allen – jako by říkalo: „Jsem zrovna jako vy, i když jsem teď slavná a bohatá.“ Občas je lepší být stranou a na hraně. Debutové album Amy Winehouse Frank zobrazuje její jméno v ostrém, hranatém bezpatkovém písmu, které se překrývá s titulem. Jejímu zjevu primadony ale více sedí kouzlo dekorativního písma ze třicátých let na jejím následujícím albu Back To Black. Toto klasicky vytvořené písmo vychází z podoby uhlazených kapitálek ve stylu fontu Gill Sans, zesílené pomocí vertikálních čar jako u čárového kódu, zakončené ještě jednou silnější čarou. Písmena tady mají historický význam, jejich původ je ale nejasný: možná zaoceánský parník na Atlantiku nebo plakát ohlašující novou Gershwinovu show. Font na albu Back To Black má významné předky: font Atlas vytvořený K. H. Schaeferem a vydaný písmolijnou Francaise roku 1933 (známou také jako Fatima) a font Ondina navržen K. Krankem pro dílnu Schriftguss roku 1935. U Amy Winehouse to funguje nejen proto, že odráží její hlas, který je něčím z dřívějších a zakouřenějších dob, ale i proto, že je to zkratka k rozpoznání značky. Stačí vám vidět jenom A, abyste rozpoznali produkt, stejně jako vám stačí pouze dlouhé T, abyste poznali Beatles. V tak konkurenční oblasti, jakou je popová hudba, může být osobitost klíčem k úspěchu. Když chtěla Coco Summer zdůraznit, že není jen dcerou Stinga a Trudie Stylerové, nýbrž i dobrou 224

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 224

24. 1. 2019 12:16:04

zpěvačkou sama o sobě, prezentovala svou skupinu I Blame Coco pomocí písma speciálně vytvořeného podle jejího rukopisu. Vampire Weekend, univerzitní kapela, jež se těšila značné pozornosti v roce 2010, nadšeně používala modernistickou a experimentální

225

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 225

24. 1. 2019 12:16:05

Futuru Bold, a nejenomže ji ve velké velikosti použila na jejich průlomovém album CONTRA, ale taky zmiňuje font ve své písni „Holiday“ o dívce, která nikdy neviděla slovo „bombs“ (bomby) napsané „in ninety-six-point Futura“ (ve Futuře velikosti devadesát šest bodů). Hudební scéna byla vždycky v úzkém styku se světem písma, ale tuto skutečnost nikdy zvlášť nezdůrazňovala. Kylie Minogue se objevuje v klipu písně od Towa Teie „German Bold Italic“, zatímco bostonská skupina Grace Period nahrála píseň „Boring Arial Layout“ (nudný layout v Arialu), který na jejich albu Dynasty následuje za nahrávkou se jménem „How To Get Ahead In Advertising“ (Jak uspět v reklamě). Existují minimálně dvě písně, při nichž by se Stanley Morison musel obracet ve svém hrobě: „Times New Roman“ od skupiny Applicants a „Times New R omance“ od skupiny Monochrome. Člověk by se domníval, že velká část těchto skupin byla ovlivněna prací Petera Savilla, jehož práce u Factory Records pro Joy Divison / New Order určila užívání písma na obalech alb po celá osmdesátá léta. Saville je spíše umělecký vedoucí než typograf, ale přizpůsobil fonty svým projektům, a ty se tak staly centrem pozornosti. Je těžké odolat typografické kombinaci jeho přebalu k albu We Love Life od skupiny Pulp, která spojuje viktoriánský dřevotisk fontu Fat Face se štítkem ve fontu Dymo. Pokud však chceme poznat nejnápadnější litery v moderní hudbě, měli bychom odhlédnout od skupin a obalů jejich desek k muži projíždějícímu kolem v kabrioletu do kalifornského Oak-

Osobní kontakt – rukopis jako font

226

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 226

24. 1. 2019 12:16:05

Idiosynkratické písmové kombo – dřevěné bloky jsou z dekorativní abecedy Luise Johna

landu. Jmenuje se Jim Parkinson, na hlavě má baseballovou čepici, obličej mu zdobí kozí bradka a ve svém portfoliu má takové fonty jako Jimbo, Balboa, Mojo a Modesto, což jsou grafická ztělesnění kalifornského snu. Parkinsonův život je jako píseň od Doobie Brothers, skupiny, pro kterou navrhoval obaly alb. Má rád divoké, zábavné písmo, které vypovídá o benevolentnějších a svobodomyslnějších věcech v životě, včetně rockové hudby a mladické revolty. Těsně před sedmdesátkou teď navrhuje takové fonty, které by s trochou šikovnosti navrhlo dítě. Parkinson vyrostl v Richmondu v Kalifornii a jako dítě navštěvoval staršího umělce, který maloval oblíbené upomínkové certifikáty s oblými kapitálkami. Po výtvarné škole nastoupil do práce 227

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 227

24. 1. 2019 12:16:05

Jmenný rejstřík Charles, princ 140 Albarn, Damon 223 Alexander, James 278 Allen, Lily 224 Allen, Woody 35 Allford, David 123 Alphadesigner. viz Cvetkov, Janko Anderson, Colin 124 Andrews, Martin 279 Andrewsová, Sybil 100 Antonius, Marcus. viz Marcus Aurelius, Antonius Atkinsonová, Kate 27 Augspurg, Albert 142 Augusto, Yomar 121 Austenová, Jane 26, 27 Bach, Johann Sebastian 210 Baines, Phil 272, 278 Banks, Colin 102, 103 Barbrook, Jonathan 278 Barker, Christopher 199 Barnbrook, Jonathan 208, 240 Barnes, Julian 203 Barnes, Paul 216 Baskerville, John 85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 116

Baskervillová, Sarah 87, 92 Bathurstová, Bella 279 Batty, Mark 243, 247 Bawden, Edward 58, 100 Beaujon, Paul (viz Wardeová, Beatrice) 54 Bellow, Saul 203 Bennett, Alan 220 Benton, Morris Fuller 165, 195, 247 Bernstein, Leonard 185 Berry, W. Turner 41, 142 Bhaskar, Michael 277 Bierut, Michael 109, 110 Biggs, John 50

Binny, Archibald 162 Binocheová, Juliette 61 Bodoni, Giambattista 167, 168 Brand, Paul 278 Brandson, Richard 258 Briem, Gunnlauger SE 63 Bringhurst, Robert 210 Broccardová, Diana 277 Brody, Neville 214, 215, 216 Brough, Stephen 277 Bruce, David 195 Bubblese, Barney 214 Bud, Andrew 279 Burns, Aaron 139 Burton, Tim 77 Caboto, Giovanni. viz Cabot, John Caesar, Gaius Iulius. viz Caesar, Julius Cahalan, Anthony 242 Callagan, Justin 278 Calvertová, Margaret 122, 123, 124, 125, 126, 127, 128, 129, 130, 278

Cameron, David 178 Cameron, James 103, 252 Carter, Harry 65, 70 Carter, Matthew 14, 51, 61, 63, 64, 65, 66, 69, 70, 153, 159, 163, 164, 165, 185, 186, 187, 212, 213, 214, 236, 240, 262, 263, 278 Carter, Sebastian 212, 213 Caslon, William 14, 79, 81, 82, 85, 116, 195, 231 Casson, Hugh 126 Cavazos, Rodrigo Xavier 266, 267, 268, 278 Caxton, William 33, 73, 74, 133

Claiborne Witten II., Laurence. viz Witten, Larry Clark, Duncan 277 Cleaver, Phil 279

286

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 286

24. 1. 2019 12:16:15

Cleverdon, Douglas 42 Clintonová, Hillary 171, 175 Cobdenová, Jane 78 Cobden, Richard 78 Cobden-Sandersonová, Anne 78 Cobden-Sanderson, Thomas 75, 76, 77, 78, 96

Coen, Ethan 62 Coen, Joel 62 Coleman, Norm 173 Coles, Stephen 147, 186, 187, 238, 239, 240, 278

Coltrane, John 186 Combs, David 21, 22 Combsová, Holly 21, 22 Coneová, Cherie 65 Connare, Vincent 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23

Cooper, Oswald Bruce 46 Cortéz, Hernando. viz Cortés, Hernán Costello, Chris 252 Crewe, Daniel 277 Crowe, Russel 242 Daines, Mike 138 Danielová, Penny 277 Darden, Joshua 147 da Spira, Giovanni 70 da Spira, Vindelino 70 Davies, Dai 135 Day, John 195 de Beaumarchais, Pierre 89 Deck, Berry 41 de Groot, Luc(as) 268, 269, 270, 271, 278

de Niccoli, Niccoló 72 DeVito, Danny 62 de Worde, Wynkyn 74 Diaz, Bartolomeo. viz Dias, Bartolomeu Didot, Firmin 168 Dieterich, Johann Christian 86, 87 Dixonová, Catherine 201, 279 Donovan, Jason 249

Dwiggins, William Addison 23 Dyer, Pete 277 Earle, David 278 Eavesová, Sarah (viz Baskervillová, Sarah) 92 Eaves, Richard 92 Edwards, John 171 Eliot, Thomas Stearns 59 Ellingham, Mark 277 Elliott, Tony 279 Erbar, Jakob 97 Escher, Maurits Cornelis 248 Eukleidés 72 Excoffon, Roger 159 Faulks, Sebastian 27 Fawcettová, Farah 247 Felton, Paul 208, 209 Finn, Paul 278 Fitzgeraldová, Anna-Marie 277 Fletcher, Alan 47 Fournier, Pierre Simom 88 Franklin, Andres 277 Franklin, Benjamin 88, 162, 165 František I. 80 Fraterdeus, Peter 210 Frenchová, Melinda 16 Frere-Jones, Tobias 171, 172, 173, 178, 179, 261, 278

Freud, Sigmund 259 Front, Charles 223 Frutiger, Adrian 47, 105, 114, 115, 116, 117, 118, 119, 153, 236 Fry, Joseph 195 Fry, Stephen 134 Fust, Johannes 31, 71 Ganeau, François 232 Garamond, Claude 79, 80, 81, 232 Gardinerová, Penny 277 Gershwin 224 Gibbon, Dave 18 Gill, Eric 36, 41, 42, 43, 44, 51, 54, 83, 96, 97, 129, 152, 157, 198, 208, 238, 248, 260 Gillett, John 134

287

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 287

24. 1. 2019 12:16:15

Glaser, Milton 262, 263 Golding, William 59 Goodhue, Bertram Grosvenor 164 Gorey, Edward 77 Goudy, Frederic 46, 165, 166, 167, 183, 184, 210

Gourdie, Tom 131, 132 Granjon, Robert 82 Grant, John Cameron 103 Gray, John 27 Grayová, Eileen 259 Grayová, Rebecca 277 Green, Graham 203 Griffin, Rick 230 Griffo, Francesco 72, 79 Grimm, Jacob 157 Grimm, Wilhelm 157 Guimard, Hector 103, 105 Gunn, Thom 59 Gutenberg, Johannes 13, 24, 29, 30, 31, 32, 67, 70, 71, 74, 116, 133, 134, 154, 192, 195, 196, 262 Guy, Peter 246 Haley, Allan 187 Hamamoto, Chris 239, 240 Handy, John 85, 90 Harrison, George 221 Hayden, Paul 210 Heaney, Seamus 59 Hewlett, Jamie 223 Highsmith, Cyrus 107, 109, 278 Hingston, Tom 278 Hodgartová, Suzanne 279 Hoefler, Jonathan 171, 173, 175, 178, 235, 261 Hoffmann, Eduard 110 Howes, Justin 278 Hustwit, Gary 107, 109, 172 Chandler, Raymond 109 Chaucer, Geoffrey 33, 74, 210 Chicago 12 Chungová, Arlene 61 Jannon, Jean 232 Janson, Klaus 18

Janszová, Natania 279 Jaspert, W. Pincus 142 Javal, Louis Émile 49 Jefferson, Thomas 163 Jenson, Nicolas 71, 72, 75, 81, 231 Jobs, Steve 11, 261 John, Elton 252 Johnson, A. F. 142 Johnson, dr. 22 Johnston, Edward 36, 75, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 102, 103, 104, 124, 125, 157, 165 Jones, Elvin 171, 186 Kanterová, Justine 279 Kellogg, Will Keith 238 Kerning, Max 266 Kershaw, Ian 203 Kimball, Ingalls 164 Kindersley, David 127, 129, 130 Kinneir, Jock 122, 123, 124, 126, 127, 128, 129, 130 Koch, Robert 97 Koch, Rudolf 238, 253 Kono, Ejči 102, 103, 104, 278 Kumlien, Akke 142 Lange, Günter Gerhard 153 Learman, Simon 113, 114, 278 Lecoreová, Diana 277 Legros, Lucien Alphonse 103 Leibovitzová, Annie 230 Lennon, John 170, 230, 231 Licková, Zuzana 51, 52, 53, 92, 93, 278 Lichtenberg, Georg Christoph 85, 86, 87, 89 Lichtenstein, Roy 18, 22 Linklaterová, Lucy 279 London 12 Lopez, Jennifer 258 Lowell, Robert 59 Lubalin, Herb 139 Luther, Martin 157 Macaulay, lord 88 MacCarthyová, Fiona 41, 43

288

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 288

24. 1. 2019 12:16:15

Madoc, Philip 47 Mann, Michael 216 Manutius, Aldus 72, 79, 80, 210 Mardersteig, Giovanni 199 Martin, Ricky 258 Martin, Steve 62 Mason, J. H. 146, 210 Matthew Paris. viz Paris, Matthew McCain, John 175 McCartneyová, Linda 222 McCartney, Paul 220, 221, 222, 224 McDowell, Al 214 McEwan, Ian 203 Mellon, Paul 194 Middleton, Michael 175, 176, 177 Miedinger, Max 110, 180 Miller, Frank 18 Millyardová, Wendy 279 Minogue, Kylie 226, 249, 258 Moore, Alan 18, 194 Morison, Stanley 42, 97, 115, 197, 198, 211, 212, 213, 216, 226

Morrisonová, Jane 78 Morrison, Stanley 17 Morris, William 75, 78 Müller, Lars 111 Murray, Niamh 277 Nash, Paul 58, 100 Newman, Andrew 27 Oates, J. C. T. 73 Obama, Barack 14, 171, 172, 173, 175, 179, 216

O’Brienová, Gemma 94 Octavianus, římský císař. viz Augustus Orfordová, Emily 277 Orwella, George 203 Ovidius, Publius Naso 72 Pacioli, Luca 72 Palinová, Sarah 179 Parkinson, Jim 227, 228, 229, 230, 231, 278

Pearson, David 201, 203, 204, 233, 278

Peignot, Charles 114, 115, 120, 137, 183 Pertwee, Bill 47 Peters, Yves 278 Pick, Frank 97 Pinter, Harold 32 Pistilli, John 230 Platón 210 Porchez, Jean François 104, 105, 188, 189

Poynor, Roy 278 Presley, Elvise 222 Prettyová, Caroline 277 Prince, Edward 75, 78, 131 Rawsthornová, Alice 75, 172, 173, 256 Ray, Man 215 Reida, Jamie 214 Renner, Paul 97, 157, 158, 160, 161, 208, 212, 236, 238

Richardson, John 203 Richardson, Marion 131 Rich, Buddy 186 Robson, David 279 Rodchenko, Alexander 214 Roche, Nigel 278 Ronaldson, James 162 Roshell, John 223 Rotterdamský, Erasmus 71 Russellová, Amanda 278 Sabon, Jacques 206 Sacková, Freda 138 Saville, Peter 215, 226 Scarfe, Gerald 223 Scoularová, Rosemary 279 Seuss, Theodor Geisel 81 Shawová, Sue 192, 194, 202, 279 Shelmerdine, Simon 278 Shevellová, Nancy 220 Schaefer, K. H. 224 Schöffer, Peter 31, 32, 71 Schwartz, Christian 216 Sigman, Aric 257, 258, 278 Simonson, Mark 61, 244, 278 Smith, Jason 248 Smith, Robert E. 249

289

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 289

24. 1. 2019 12:16:16

Sókratés 210 Spector, Phil 18 Speer, Albert 158 Spekter, Martin 218 Spencer, Herbert 84, 126 Spiekermann, Erik 150, 151, 152, 153, 154, 158, 167, 278

Squarciafico, Hieronimo 72 Starkins, Richard 223 Star, Ringo 221, 222 Stempel, David 111, 180, 190 Sting 224 Summer, Coco 224 Sutherland, Graham 100 Szabo, Gyorgy 9 Tankard, Jeremy 189 Thomas, Isaiah 162 Thorowgood, William 195 Tiro, Marcus Tullius 79 Tolstoj, Lev Nikolajevič 134 Tracy, Walter 101 Tschichold, Jan 126, 157, 205, 206, 212, 214

Tylerová, Trudie 224 Umar I.. viz Omar I. Umar ibn al-Chattáb. viz Omar I.

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 290

VanderLans, Rudy 51, 52 Varley, Lynn 18 Veljovic, Jovica 235 Vergilius, Publius Maro 72 Vignelli, Massimo 106, 111 Voltaire 89 von Bismarck, Otto 196 von Bronkhorst, Mark 278 Vox, Maximilien 37 Walbaum, Justus Erich 168 Walker, Emery 77, 78 Walkerová, Vicki 25, 26 Wardeová, Beatrice 54, 55, 56, 57, 58, 198, 199, 212, 214

Waugh, Evelyn 95, 96 Wenman, Anthony 139 Wenner, Jann 230 Whistler, Rex 58 Winehouse, Amy 224 Woad, Jeff 279 Wodehouse, P. J. 203 Wolpe, Berthold 58, 59, 101 Woods, Tiger 168 Worthington, Sam 252 Zapf, Hermann 139, 182, 183, 184, 185, 190, 235

24. 1. 2019 12:16:16

Rejstřík fontů 2012 Headline 256 Akzidenz Grotesk 36, 105, 110, 124, 125

Albertus 56, 58, 59, 60, 83 Ambroise Light 27 Antique Olive 121, 232 Archer Hairline 261 Arial 26, 180, 181, 182 Arial Black 21 Arial Extra Bold 45 Arquitectura 27 Aunt Mildred 240 Baby Teeth 262 Banco 232 Baskerville 35, 54, 87, 88, 90, 91, 92 Bell Centennial 63 Bembo 27, 50, 143 Bembo Book 27 Blippo 62 Blur 215 Bodega Sans 62 Bodoni 35, 50, 167, 241 Bodoni Ultra Bold 43 Bookman 105, 162 Brush Script 249, 250 Buffalo 216 Calibri 13, 271 Calvert 130 Caslon 88, 89, 162 Caslon Bold 183 Centaur 13, 27 Century 13 Century Old Style 143 Century Schoolbook 143, 199 Clarendon 20 Colossalis 29 Comic Sans 15, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 24 Consolas 270 Cooper Black 45, 46, 47, 50 Cooper Hilite 46, 47

Didone 169 Didot 27 DIN (Deutsche Industrie Norm) 124 Doves 75, 76, 77, 78 Dow Text 22 Ecofont 245 Erbar 97 Erhardt 199 Expanded Antique 261 Floydian 223 Fraktura 156 Franklin 143 Franklin Gothic 13, 105, 165 Freight Sans Black 147 Frutiger 119, 120 Frutiger Stones 120 Futura 67, 68, 69, 97, 143, 153, 157, 160, 161

Futura Bold 226 Garamond 14, 50, 81, 143 Geneva 12 Georgia 14, 63, 212, 213 Gill Sans 35, 41, 42, 43, 59, 66, 97, 104, 143, 172

Gill Sans Light Shadowed 248 Golden Type 75 Gorillaz 223 Gotham 14, 171, 172, 173, 174, 175, 178, 179, 216

Gothic 143 Goudy Old Style 54, 143, 166, 222 Goudy Text 166 Grotesk 38 Haarlemmer 203 Helvetica 36, 107, 108, 109, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 118, 180, 181, 182

Helvetica Compressed 62 Helvetica Neue 113 Henrietta Samuels 240 Cheltenham 164, 165

291

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 291

24. 1. 2019 12:16:16

Chisel 177 Impact 21 Insignia 215 ITC 540 Caslon 82 ITC Bauhaus 121 ITC Brioso Pro Italic Display 29 ITC Galliard 63 ITC Cheltenham 144 Jenson 143 Joanna 43 Johnston Light 101 Johnston Sans 95, 99, 102 Kabel 97 Kickers 45 Mason 208 Metro 105 Monotype Dante 203 Monticello 163 Mr Eaves Modern 92 Mrs Eaves 92, 93, 94 Neo-grotesk 38 Neuland Inline 252, 253 New Baskerville 175 New Johnston 102, 104 New York 12 Old English 162 Olympic Font 2012 255 Optima 175, 190, 191 Palatino 190 Papyrus 251, 252 Parisine 104, 105 Priori 208 Propaganda 216

Ransom Note 254, 255 Regime 240 Retina 22 Rocky 240, 241 Sabon 54, 205, 206 San Francisco 12 Scotch Roman 163 Snell Roundhand 63 Souvenir 246, 247 Souvenir bold 246 Souvenir Light 247 Spacehoppers 45 Standard Medium (viz Akzidenz Grotesk ) 105 Tahoma 63 Template Gothic 41 Thorne Shaded 177 Times New Roman 16, 17, 19, 20, 54, 198, 211, 213

Times Roman 51, 162 Totally Gothic 53 Trajan 242 Transport 122, 125, 127 Trebuchet 22 Univers 36, 105, 107, 114, 115, 116, 117, 119, 121

Univers Bold Condensed 117 Universe 199 Vendôme 232, 233 Vendôme Bold 233 Verdana 14, 63, 67, 68, 69 Walbaum 143, 168 Zeppelin II 223

292

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 292

24. 1. 2019 12:16:16

Obsah Úvod

Zamilovaná písmenka 11

Baskerville je mrtev (ať žije Baskerville)

Váš druh písma nepodáváme

Přestávka na font

Paní Eavesová a pan Eaves

Nejvyšší zločin

Tunelové vidění

Přestávka na font

Gill Sans

Co na těch Švýcarech je?

107

Čitelnost vs. čtivost

Přestávka na font

Frutiger

Přestávka na font

119

Albertus

10.

Dopravní náhoda

122

Můžu se díky fontu stát oblíbeným?

11.

131

Přestávka na font

12.

Futura vs. Verdana

U všech fontů!

142

13.

Do rukou nevzdělaných 70

Existuje německý či židovský font?

Přestávka na font

149

Doves

Přestávka na font

Udělej si sám

Futura

160

Poslední klička ampersandu

14.

Američtí Skotové 162

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 293

24. 1. 2019 12:16:16

Přestávka na font

Literatura

Moderní písmo, egyptienky a Fat Face

273

168 15.

Gotham jede

Poděkování 279

Použité fonty a obrázky

171

283

16.

Jmenný rejstřík

Piráti a klony

286

180

Rejstřík fontů

Přestávka na font

291

Optima 190 17.

Obsah 293

Ryk minulosti 192 Přestávka na font

Sabon 205 18.

Porušování pravidel 207 Přestávka na font

Interrobang 218 19.

Liverpoolská patka 220 Přestávka na font

Vendôme 232 20.

Liška a rukavičky 234 21.

Nejhorší fonty na světě 242 22.

Ten pravý font pro mě 257

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 294

24. 1. 2019 12:16:16

Simon Garfield

Ten můj font stručné dějiny typografie v esejích H

Vydal Filip Tomáš – Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2018 jako svou 373. publikaci Z anglického originálu Just my Type přeložili Tomáš Jajtner (s. 11–44), Kateřina Bártová (s. 45–130 a s. 273–285), Tereza Filipová (s. 131–191) a Hana Ditrichová (s. 192–271) Redakce Ladislav Nagy Jazyková redakce a rejstřík Dominik Melichar Grafická úprava, obálka a sazba písmem Trivia studio Designiq (www.designiq.cz) Tisk Tiskárna Protisk, s. r. o., Rudolfovská 617, 370 01 České Budějovice Vydání první, 296 stran, TS 2. ISBN 978-80-7470-204-4 Doporučená cena včetně DPH 339 Kč

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 295

24. 1. 2019 17:00:30

Simon Garfield

Prstem po mapě Proč svět vypadá tak, jak vypadá Brilantní britský esejista a vypravěč Simon Garfield sleduje ve 22 kapitolách historii kartografie a tím i představ o zmapování světa kolem nás. Fascinující kniha tak činí nápaditě, čtivě i zábavně. 432 s., brož., 359 Kč www.eshop.akropolis.info/knihy/prstem-po-mape/

Akropolis-Just-my-type-Garfield-sazba2.indd 296

24. 1. 2019 12:16:17

H Claude Garamond H William Caslon H John Baskerville H Frederic W. Goudy H Edward Johnston H Paul Renner H Eric Gill H Tom Gourdie H Herman Zapf H Matthew Carter H Erik Spiekermann

Simon Garfield stručné dějiny typografie v esejích

Ten můj font

Simon Garfield

Ten můj font stručné dějiny typografie v esejích H

ISBN 978-80-7470-204-4

Akropolis-Just-my-type-Garfield-obalka.indd Všechny stránky

24. 1. 2019 17:07:46