Kamila Skopová: Rok na vsi II by Akropolis

KAPITOLA PRVNÍ DĚŤÁTKO SE NARODILO…

Já bába po Bohu pomohu, co mohu.

A co nemohu, nechám Pánu Bohu…

Spi, děťátko, spi, malý, natrhám ti fialy, utrhnu ti růžičku, uviju ti kytičku…

Radostník

Je příkladem jednoho z mnoha typů tvarovaného obřadního pečiva, připravovaného v lidovém prostředí k výjimečným příležitostem, především

Sobota

11. srpna Jakub

Rok s rokem se sešel, ještě jsme ani nedočkali prvního výročí naší veselky a už k nám přiletěla vrána. Včera, na svatého Vavřince, nám Pánbůh nadělil ďoučátko jako poupátko. Dorotka ještě neměla svůj čas, ale asi se trochu uhnala o žních. Vařila žencům na pole a pak starost, aby všechny náležitě pohostila o obžinkách a napekla dost vejslužek pro pomocníky. Musela se postarat o celé hospodářství doma, když já od božího rána do večera sekal žita. Porodila díkybohu bez těžkostí. Bába babicí pravila, že to šlo jako po másle, ďouče je pěkný, má ale přes tři kila a dlouhé je prý tak akorát.

To se ví, že bych radši vítal čápa, ale však nezůstaneme při jednom a toho kluka se dočkám. Máme teď doma veselo, malá nahradí muziku, a že se umí ozvat!

rodinným událostem. Radostník se pekl při narození dítěte jako odměna za přijetí kmotrovství.

Půl kila nahřáté polohrubé a čtvrt kila hladké mouky prosej do mísy, vytvoř důlek a do něj nadrob kostku droždí (4-5 dkg), zasyp lžící cukru a zalij trochou vlažného mléka. Po oživení kvásku přidej 3 žloutky, 2 lžíce rumu, lžičku mletého fenyklu a anýzu, lžíci sádla a 10 dkg másla, půl lžičky soli, 12 dkg cukru včetně vanilkového a teplé mléko potřebné k vypracování pružného těsta podobného vánočkovému. Nech dobře vykynout a pak okrouhlý věnec

zdob figurkami, ptáčky a růžičkami z těsta. Nech znovu vykynout na plechu, pak potři žloutkem a upeč dozlatova.

Kapitola první

Děťátko se narodilo

Srpen

Děťátko malý, jak jsi ospalý, ptáčkové už dávno vstali, písničky ti přezpívali a ty ještě spíš…

Matičce do kouta polívku z kohouta Kohouta očisti a rozděl na menší části.

Vlož spolu s droby do vařící osolené vody a pod poklicí vař drobným varem 2-3 hodiny. Pak přidej cibuli i s očištěnou žlutou slupkou, dva stroužky česneku, lupínek libečku, kus celeru, petržel, dvě mrkve, pár plátků sušených hříbků a vař ještě přes půl hodiny. Vývar sceď, maso ober z kostí a pěkné kousky pokrájej spolu s mrkvemi. Vedle v osolené vodě

Najal jsem čeledína a děvečku, aby vypomohli na s tatku a Dorotce se trochu ulevilo. Rodiče už moc nepomohou, síly jim docházejí, otec od loňska marodí na plíce a matka už taky žádnou těžkou práci nezastane. Mládež s podzimkem půjde do škol a jejich pomoc bude chybět. Na dva páry rukou by toho bylo moc.

Středa

15. srpna Dorotka

Tak nám Pánbůh požehnal a dopř ál nám krásné ďoučátko, Marii. Jméno jsem vybrala já, po Panně Marii, jako poděkování, že orodovala za dobrý porod. Jakub se radoval, i když si asi tajně přál jako prvorozené dítě syna. Však já mu kluka ještě dám a možná ne jednoho.

Muž najal do statku dva pomocníky, čeledína a děvečku ke kravám, a tak si můžu trochu poležet

uvař domácí nudle, pak je propláchni studenou vodou a vlož spolu s masem a mrkví do hotové polévky. Nakonec přidej sekanou zelenou petrželku. Domácí nudle: na vál nasyp kopeček polohrubé mouky, udělej důlek a do něj rozklepni dvě nebo tři vejce. Za každé vejce přidej půl skořápky vody. Nesol! Nožem přihrnuj mouku a zpracuj drobenku, kterou rukama dobře zpracuj na pevné hladké těsto. Nech pod kastrůlkem chvíli odpočinout a potom rozválej na moukou posypaném vále na tenoučké placky. Ty po částečném oschnutí pokrájej na pruhy, naskládej je na sebe a ostrým nožem krájej

nudličky. Pokud děláš nudle do zásoby, nech je na vále dokonale proschnout. Tuto posilující polévku nosily sousedky šestinedělce do kouta v hliněném hrnci s uchem zvaném „koutník“.

Kapitola první

Děťátko se narodilo

v koutě a odpočinout. Když Marjánka spí, alespoň po chvilkách předu, vyšívám nebo necuju na výdělek. Sousedky jsou hodné, nosí do kouta polévku, bábovku i kus pečeně, Tylda včera donesla i lahvičku rosolky na posilněnou.

Klotylda je moje nejvěrnější kamarádka už od dětství, a tak jsme ji poprosili o kmotrovs tví. Nesla včera Marjánku ke křtu do kostela sv. Jakuba

v naší farní vsi. Ona už synka má, narodil se právě vloni o naší veselce. Hošíček se má k světu, už se staví na nožičky, brzo bude běhat. Dali mu jméno Jan, Johan… Na Tyldu se můžu ve všem spolehnout, je šikovná a sečtělá, má doma i několik knih. Ona a pak kovářka Róza, ta je ale od nás o mnoho starší — to jsou moje dvě přítelky, které vždycky poradí a pomůžou.

Textilní vyvazovaná panenka „popka“ V minulosti bývaly kupované hračky přepychem, který svým dětem mohli dopřát jen movití měšťané nebo šlechta. Venkovské dítě se muselo spokojit s tím, co mu šikovnější rodiče zhotovili, nebo si hračku vyrobit svépomocí. Příkladem dětské tvořivosti jsou hadrové panenky popky. Vyvazují se podobnou technikou jako figurky z kukuřičného šustí. Z ovčího rouna nebo vaty smotej kuličku a obtáhni ji pružným textilem, například prádlovým trikotýnem nebo mako bavlnou. Krček pevně omotej nití a zbytek textilu pod krkem rozděl na dva díly, mezi nimiž protáhni ruce panenky. Ty zhotovíš srolováním prádlového textilu a ovázáním na obou zápěstích. Uvaž v pase a křížem přes prsa uvaž dva pruhy látky. Pak pevně přivaž zástěrku, nařasenou sukni a spodničku. Uvazuj je v uvedeném pořadí, ale obráceně, směrem k hlavě. Pak je převrať zpátky a zastřihni potřebnou délku. Pak už zbývá jen uvázat šáteček nebo z vyčesaného lnu udělat vlásky, namalovat oči a pusu. A už se na tebe panenka směje…

Kapitola první

Děťátko se narodilo

srpnové pranostiky

Hojnost hub srpnových — hojnost vánic sněhových.

Když v srpnu hřímá, bude tuhá zima.

Jsou-li v srpnu hojné rosy, mají z toho radost vosy.

Vavřinec nám ukazuje, jaký podzim nastupuje. (10. 8.)

Nanebevzetí Panny Marie pěkné, bude požehnaný podzimek. (15. 8.)

Dá-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená. (18. 8.)

Bartoloměj svatý léto nenavrátí. (24. 8.)

Na svatého Jána stětí ožínej bramborové nati. (29. 8.)

V srpnu slunce parné, ovoci i vínu zdárné.

Čtvrtek

30. srpna Jakub

Konec srpna přinesl nebývalé horko a sucho. Ono se sice říká: svatá Anna — chladna zrána, ale letos to neplatí, horko je už od božího rána. Ani v noci se moc neochladí, takže se ani nesráží rosa, která by tomu suchu kapku odpomohla. Listí na stromech žloutne a opadává jako v listopadu. Otec říká, že takové teplo snad nepamatuje. Naštěstí je už po žních a ovoci to snad neuškodí, naopak jablíčka by mohla pěkně zčervenat a zesládnout. Dorotka nebere k posledku malou ven, aby se neuhřála. Chtěla ji dát v konoušce spát do stínu a pomáhat trochu s prací po venku, ale teď to nejde. Snad se v září počasí umoudří a trochu se ochladí.

A pámbíček nadělí nějakou tu vláhu…

Kapitola první

Děťátko se narodilo

Buď sedláče veselý, v komoře máš káď zelí, v lochu trochu bramborů, dej si zahrát nahoru!

Na šráku máš bochník chleba a pod ním, co k tomu třeba, můžeš sobě směle vzít, do smetany omočit.

Plněné zmrazky

Zmrazky, cmunda, kramfleky, bramboráky — kdo by je neměl rád? A když dobrý bramborák skrývá ještě překvapení…!

Oloupej a nastrouhej 5 středních brambor, dvě na hrubším struhadle a tři na jemném. Zalij trochou mléka, přidej lžíci majoránky, 5 utřených stroužků

Pondělí

10. září Dorotka

Začali jsme kopat brambory, horka už konečně povolila. Zem je ale suchá, práší se až hanba. Zemáků je hodně, některé drobné, ty budou pro prasátko, ale i pěkných, velkých je dost. Poprosila jsem sousedky, aby vypomohly se sbíráním. Sami bychom to dobývali kdovíjak dlouho a počítám, že už konečně brzy zaprší, to by pak v mokru byla na poli šeredná práce. Však si každá pěkný koš zemáků odnese domů.

Jakub včera, jen tak jakoby nic, povídal, že už dlouho nebyly na stole zmrazky, tak je budu muset udělat. On je má rád. Ze starých naklíčených brambor se prý dělat nemají. Teď už máme nové, tak se není na co vymlouvat a j á mu je usmažím ráda, vždyť chutnají i mně…

česneku, sůl, špetku pepře, 2 celá vejce, hrst polohrubé mouky, popřípadě trochu strouhanky. Na pánvi rozpal sádlo a nalij tenčí vrstvu těsta. Usmaž po obou stranách dočervena a pak na talíři dej na polovinu bramboráku dvě lžíce okapaného vařeného kysaného zelí a plátek vařené nebo pečené prorostlé

uzené krkovice. Bramborák přehni napůl a hned podávej. Nezapomeň na pivo. Zmrazky bez náplně se ale často zapíjely spíše meltou s mlékem — ta totiž odstraní z úst česnekový odér.

Kapitola první

Děťátko se narodilo

Září

Čtvrtek

20. září Jakub

Kopeme brambory, ještě zbývá kus pole za březinou a bude hotovo. Letos se, zaplaťpámbu, urodilo. Brambory jsou pěkné, velké, bude dost pro lidi i dobytek. Taky len, žita a pšenka se vyvedly, jenom ječmen deštěm hodně polehnul a špatně se sekalo. Švestek na povidla i slivovičku bude také dostatek. Řepu a zelí mám ještě venku a musím pospíšit, abych to dostal zavčasu domů. Zelí se musí brzo našlapat, aby ukysalo do posvícení, to je u nás po svatém Havlu, v druhé půli října. Letos se urodilo i hodně jablek, nejvíce těch drobných míšeňských, co tak sladce voní, a také na starém štěpu je dost tvrdých jeleních hub, ty vydrží na stropě v seně až do května. Všeho je letos dost, Pánbůh zaplať, jen to všechno stihnout sklidit včas, než přijdou první mrazíky.

Zázrak jménem česnek Česnek býval odjakživa významným ochucovadlem pokrmů i v lidové stravě. Kromě toho mu byly právem přisuzovány téměř zázračné účinky zdravotní, a lidé dokonce věřili v jeho schopnost ochránit před zlou mocí. Jak ale česnek uskladnit, aby vydržel do příští úrody? Je třeba ho včas sklidit, aby nepřezrál a stroužky se neoddělovaly od středového stonku. Pak ho nechat poněkud oschnout, neořezávat nať, ale zaplést ji do copu, který se zavěsí na vzdušném a suchém místě. Pokud dostaneme česnek

už ořezaný, napíchneme do stonku každé paličky špejli a česnek dáme do pěkného džbánku. Česnekovou kytici postavíme na polici někde v kuchyni.

Kapitola první

Děťátko se narodilo

Září

Šel sedlák se selkou na jarmark kupovat Marjánce kolovrat. Kolo-kolovrat, nechce přízi brát, neměli jste mi ho kupovat!

Měli jste mi koupit střevíce, abych mohla chodit k muzice…

Dobré vdolečky

Přesej do mísy 60 dkg polohrubé mouky, udělej v ní důlek a do něj rozdrob asi 4 dkg droždí. Zasyp lžící cukru a zalij trochou teplého mléka. Až kvásek ožije, přidej 3 žloutky, lžíci rumu, trochu soli, 12 dkg cukru včetně vanilkového, 10 dkg teplého másla a lžíci sádla a vše

Čtvrtek

20. září Dorotka

Je to čtyřicet dní, co se nám narodila Marjánka, a já ukončila šestinedělí. Muž je uznalý a dopřál mi odpočinek v koutě, i když je s podzimkem práce nad hlavu. Já se ale snažila pomáhat. Nosila jsem ďouče do sadu i na pole, kde pěkně spalo v konoušce ve stínu pod stromem a já mohla pracovat s ostatními…

Dneska jsem nesla Marii poprvé do kostela k úvodu. Kolem ramen jsem si přehodila plachetku úvodnici, kterou mi ke svatbě darovala kmotřička. Překrásně ji vyšila. Do kostela mě doprovázely všechny sousedky a pak jsme to u nás doma oslavily.

Dcerka prospívá, dobře pije a roste jako z vody. Máme z ní radost my i naši, a také pantáta s panímámou. Však je to jejich první vnouče, Jakubovi i moji sourozenci jsou ještě svobodní.

zadělej vlažným mlékem na pružné vláčné těsto. Nech vykynout, pak vyválej na prst silný plát a kroužkem nebo sklenkou omočenou v mouce vykrajuj vdolečky. Rovnej s odstupy na plech vytřený máslem nebo na pečicí papír a nech ještě alespoň 20 minut kynout. Pak upeč rychle dozlatova. Hned po upečení potři smetanou a přendej na čistý vál. Vdolečky chutnají pocukrované ke kávě, nebo na ploché straně potřené zavařeninou či povidly a třeba i ozdobené čepičkou šlehačky nebo lžičkou kysané smetany.

Kapitola první

Děťátko se narodilo

Září

Od zítřka nás s děvečkou čeká velká práce, tření lnu. Tření ani vochlování nemám ráda, práší se z toho až hrůza a zdá se, že to nikdy neskončí. Ale když je pak vytřený len pěkně stočený do kloubů a leskne se jako zlato, to mám radost. Domluvily jsme se sousedkami, že budou přástky letos u nás. Každý rok jsou v jiném stavení, arci tam musí být trochu prostornější seknice, aby se tam vešly všechny přástevnice i s kolovraty.

Pátek

21. září Dorotka

Jemináčku, to je nadělení! Telí se nám kráva a Jakub odjel ráno až za Smrčiny sít ozimy. Co já si tu sama počnu? Honem posílám pacholka, ať běží, co mu nohy stačí, pro muže, aby se hned vrátil domů. Ale jistější bude požádat sousedy o pomoc, kdyby se tele, nedejbože, vzpříčilo a nešlo ven. Přišli hned tři, přinesli rovnou provazy. Tele nešlo snadno, kráva bučela, až mi to trhalo srdce. Nakonec to dobře dopadlo, tele je pěkné, veliké. Vytřeli jsme ho věchty slámy a kráva si ho už olízala. Hned se stavělo na nohy a hledalo mámino vemínko.

Zrovna jsem sousedům zavdávala kořalku, když se konečně přihnal Jakub. „Inu, milej brachu, jdeš s křížkem po funuse!“ smáli se chlapi a chválili telátko, že je jako malované. Jakub pak trochu brblal, že jsme ho vytrhli od práce, ale kdo mohl vědět,

Pekla vdolky z bílý mouky, sypala je perníkem, dávala je Kubíčkovi otevřeným okýnkem.

Jez, Kubíčku, jsou dobrý, máslem dvakrát kropený, budou-li ti šmakovati, jsou tam ještě takový.

Wienerschnitzel aneb vídeňský řízek je opravdovou lahůdkou. Z telecí kýty, ze svalu zvaného ořech, nakrájej přes vlákno na prst silné plátky. Lehce naklepej, potři slabě olejem a nech hodinu odpočinout. Pak osol po obou stranách, protáhni v mouce, v rozšlehaných vejcích s trochou oleje a nakonec v dobré

domácí strouhance. Ihned smaž ve vyšší vrstvě přepuštěného másla nebo sádla dozlatova. K tomu bramborovou kaši a dílek citrónu nebo kyselou okurku.

Já bych taky špóroval, kdybych se smrti nebál. Našpóruju — smrt přijde. Jinej za mě užije…

Kapitola první

Děťátko se narodilo

Září

jak to dopadne? Nakonec by mi vyčítal, že u toho nebyl. Po bitvě každý generálem.

On má takový plán, že si jalůvku necháme, dáme připustit druhou krávu, a bude-li mít bejčka, vykrmíme ho řádně a prodáme ho pak řezníkovi.

On dobře platí. V dnešní době je ve městě v módě telecí. Měšťákům šmakuje ten vídeňský řízek, vínršnycl, a ten se prý musí dělat z telecího ořechu. Holt si tam ve městě žijí na vysoké noze…

22. září Jakub

Na dnešek jsme se sousedy smluvili vaření povidel. Jsou to dva roky, co jsme společně postavili obecní varnu. Malý domek poblíž potoka má uvnitř pícku a v ní velký měděný kotel, od stropu vede svislé otočné rameno, které je opatřené ručkou na míchání povidel a v kotli pak zakončené dřevěným srpkem jako míchačkou. Když se švestky rozvaří, protřou se březovým košťátkem skrz hrubší síto a rozvárka — už bez pecek — se pomalu svařuje do hustých povidel. Nejraději vaříme ze sladkých kadlátek, mají tenkou slupku, a když je

trochu přešlehne mrazík, jsou jako med. Jenom z nich nejdou vylupovat pecky. Propasírované pecky pak usušíme v peci po pečení chleba a máti je po

Tancovala sejkořička s čermáčkem, usekla mu prdeličku sekáčkem.

Todle nejni, sejkořičko, žádnej špás, ty mě musíš prdeličku přišít zas!

Černá omáčka

Tato nasládla kořeněná omáčka je odkazem středověku. Na sádle zpěň cibuli a přidej hrubě nastrouhanou

mrkev, menší petržel a kus celeru. Nech osmahnout a zalij silným vývarem.

Povař spolu s kořením — bobkovým listem, novým kořením, pepřem, roličkou skořice a několika hřebíčky nebo kouskem badyánu. Přidej i proužek omyté, tence sloupnuté citrónové kůry.

Až zelenina změkne, omáčku přeceď a prolisuj, přidej dvě lžíce švestkových

povidel, dvě lžíce červeného vína nebo deci silného černého piva, lžičku rumu a trochu cukru, přepáleného na karamel a odvařeného trochou vody. Dochuť citrónovou šťávou nebo kapkou octa, dosol, doslaď podle chuti a přidej hrst rozinek. Černá omáčka se jedla k pečené zvěřině, zajíci nebo vařené rybě.

Kapitola první

Děťátko se narodilo

Září

Sobota

chvilkách roztlouká v hmoždíři. Jádra spolu s jinými olejnatými semeny povezu v lednu do zábojny, kde z nich olejník vytlačí moc chutný olej, říkáme mu kostkový. Masopustní koblihy smažené v oleji ze švestkových jader jsou nejlepší.

Když se vaří povidla, je veselo. Mužští se střídají v míchání, jeden se stará o topení a Jáchym Trunců z dolního konce donese heligonku, hraje a my si k tomu zpíváme. Arci, že navečer přijdou i ženské a přidají se k nám. Alois, co přebejvá V Domkách, zná tolik písniček, některé veselé k popukání. Tak nám práce pěkně ubývá. Každý si pak odnáší

svůj podíl povidel podle toho, kolik dodal ovoce.

Kapitola první

Děťátko se narodilo

Září

Kapitola osmá Na to našem poli

Vysvětlivky

apatyka — lékárna

bába babicí — pomocnice při porodu, nahrazovala porodníka

čeká se — je těhotná

čistá — pětadvacetiprocentní lihovina, zpravidla pálenka ze žita, často nazývaná také „zednická“

člunek — dřevěná cívka ve tvaru loďky s navinutou útkovou nití, prohazuje se osnovou při tkaní

daráčci — figurky do betléma, nesou dary Jezulátku dědek — obřeznice, dřevěná stolice s přítlačnou nožní pákou na opracovávání dřeva pořízem dlachnění — zbavování dřevitých částí usušeného lněného stonku přelamováním na mědlici (lamce) doroťáci — naivní lidoví herci předvádějící oblíbenou barokní lidovou hru o panně Dorotě drhlen — velký železný hřeben se dvěma zuby, kterými se zarážel do špalku, protahováním drhlenem se lněné stonky zbavovaly tobolek družbance — vě tší koláče o průměru asi 12 cm s vícero náplněmi, pekly se o čtvrté postní neděli předvelikonočního půstu zvané Družebná (Laetare) jako pohoštění omladiny

Eerteple — jedno z mnoha lidových označení brambor (z německého Erdapfel — zemské jablko)

F

faktor — překupník, obcházel vesnice a vykupoval od tkalců dílo faldy — záhyby řasené sukně fěrtoch — zástěra fořt — hajný, lesník funus — pohřeb

haltýř — primitivní chladnička, uzamykatelný přístřešek na prameni nebo potůčku, kde se na kamenech v krajáčích chladilo mléko, smetana i jiné potraviny hambálek — slovo má dva významy: 1) bidlo nad kamny na sušení oděvů; 2) malá půdička pod vrcholem střechy, kde se sušily byliny a tvarohové homolky homolky — kónicky tvarované šišky hnětené z tvarohu, sušily se do zásoby hořčák — zrající solený tvaroh s kmínem, proložený homolkami, omytými pivem houdek — houslista, v širším slova smyslu muzikant hromnička — obřadní svíčka, svěcená 2. února o svátku Hromnic, sloužila jako pověrečná ochrana proti blesku a při pohřebních rituálech

Jjabkance — bramborové placky plněné tvarohem přehnuté do tvaru pirohu, pečené nasucho na tálech kamen, pak omaštěné máslem a sypané cukrem jalůvka — jalovice, mladá kráva, která ještě neměla tele jarmark — výroční trh (z německého Jahrmarkt), později všeobecně

trh, pořádaný ve větších sídlech na rynku (náměstí) jařiny — obilí seté na jaře jelení huby — nářeční označení jablka strýmka, velmi otužilá a dobrá starodávná odrůda

kadlátka — místní označení kulatých sladkých švestek s jemnou slupkou, nelze oddělovat pecky kandúš — všední ženský oděv, šatová sukně vcelku bez rukávů, většinou z kanafasu kapličky — malé panáky z vytrhaných stonků lnu karban — vášeň pro hru v karty katechizmus — výklad církevní nauky, souhrn náboženské věrouky kláty — včelí úly, umístěné ve vykotlaných nebo vydlabaných kmenech, často zdobené dřevořezbou klouby — zde ve smyslu smotků vyčesaného lnu kocour — zde nástroj na vyrývání žlábků v šindelech konouška — primitivní visuté dětské lůžko z hrubé plachty, zavěšené v přírodě na trojnožce z tyčí, doma se věšelo na trám dřevěného stropu světnice kopist — velká dřevěná měchačka k zadělávání chlebového těsta v díži kosinka — husí křídlo kout — roh světnice s postelí a kolébkou pro šestinedělku a dítě, krytý rozměrnou plachtou z režného plátna, vyšitou červenou přízí — červená barva pověrečně chránila matku a dítě krajáč — větší hliněný hrnec na mléko typického tvaru se dvěma uchy kromholec — dřevěná či kovová rozporka, na kterou se věší opařený a očištěný vepř po porážce

Vysvětlivky

kroupy — krajové označení černého zabijačkového prejtu, kroupáky se zde říká jelitům kruchta — kostelní kúr, většinou s varhanami a prostorem pro zpěváky a muzikanty krušpánek — zimostráz (Buxus sempervirens), stálezelený keř hojně užívaný v lidovém zvykosloví křesné placky — místní název pro hnětýnky z mouky a mléka, pečené nasucho na tálech kamen kuthan — někdy také kuchtan (z němčiny), většinou železný hrnec pro vaření na otevřeném ohništi, býval se třemi nožkami kužel — dřevěný snímatelný nástavec na kolovrat nebo přeslici, sloužil k navíjení vyčesaného lnu

L libra — dřevěná ozdobně vyřezávaná forma na máslo, zároveň váhová odměrka, 1 libra = 0,45kg límečky — zde ve smyslu manžet, límců a pásků u zástěr lístky růží — okvětní plátky růží a pivoněk louče — dlouhé tenké štěpiny smolného dřeva ke svícení, upínaly se do speciálního posuvného stojanu se skřipcem a podkládaly nádobou s vodou, do níž padaly ohořelé uhlíky Lucy — bíle oděné ženy se zobákovitými maskami, obřadně obcházely vesnici 13. prosince, někde si místo masky vytvořily bílou škrabošku přímo na obličeji navlhčením tváří a fouknutím do talíře s jemnou moukou

májka — malý březový stromek ozdobený pentlemi a papírovými květy

stavěli v prvomájové noci mládenci svým vyvoleným pod okno jejich obydlí

máselnice — nádoba na stloukání másla ze smetany, starý typ kónické vysoké stoupy nahradily různé

klikové a kolíbkové máselnice

melta — náhražka kávy z praženého žita a cikorky — kořene čekanky (Cichorium intybus)

měřice — dřevěná okovaná nádoba mírně kónického tvaru, sloužila k odměřování obilí mlat — pevně udusaná hliněná podlaha v části stodoly mleč — zákazník ve mlýně mul — řídká vzdušná tkanina podobná tylu muzika — rozvařené sušené ovoce ochucené cukrem nebo medem, kořením a rumem, doplněné rozinkami, mandlemi a ořechy mydlice — mydlice lékařská (Saponaria officinalis), statná růžovokvětá bylina, obsahující jedovatý saponin, který odmašťuje

na poslinku — kyselé pochutiny, tvořící sliny potřebné při spřádání lnu nebeský rybník — nebesáček, mlýnský rybník, napájený pouze dešťovou vodou, tedy vodou z nebes necování — prastará technika síťování pomocí hůlky a dvojzubé jehly, necovaly se síťky na hlavu z pravých vlasů, přízové sítě k různým účelům i ozdobně vzorované dečky a záclony

otavy — druhé sečení a sušení trávy ozimy — obilí seté na podzim jako dvouleté

Ppaběrkování — sbírání zbytků plodin (brambor, klasů obilí), zbylých na poli po sklizni pantáta a panímáma — tchán a tchyně pastouška — obydlí obecního pastýře, slouhy, většinou velmi skromné pazderka — účelová stavba pro sušení lnu, mimo sezónní využití sloužila k ubytování chudé rodiny, kvůli nebezpečí častého vzplanutí hořlavého lnu se stavěla mimo obec peciválky — někdy také peřinky nebo chlupaté buchty, spařované pečivo vánočního jídelníčku píst — dřevěný plochý tlouk na prádlo, jako svatební dárek často pěkně zdobený řezbou plácnout si — stvrzení slibu, závazku nebo smlouvy podáním ruky poříz — speciální dvouruční nůž na opracování násad, šindelů a dalšího dřevěného náčiní posichrovat — pojistit (z německého sicher = jistý, bezpečný) povříslo — hrst překroucených stébel dlouhé žitné slámy, sloužilo k vázání snopů obilí prdelačka — černá zabijačková polévka presbuřt — tlačenka (z německého Presswurst) prižulka — fernambukové dřevo z brazilského stromu, odvar sloužil k barvení načerveno psosolové listí — merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus), rychle hojí rány, lidově též psoser putra — čerstvé máslo (z německého Butter), teprve přepuštěnému se říkalo máslo neboli šmolc

Vysvětlivky

ratejna — obecní dům pro chudinu, měl pouze obvodové zdi, křídou na hliněné podlaze byly vymezeny prostory, na kterých pobývaly rodiny bezdomovců

rosolka — sladká kořalka hustší konzistence, většinou ovocný likér rychta — prostornější dům, buď přímo sídlo rychtáře, nebo místo, kde se scházeli sousedé k poradám rynek — náměstí

řezanka — drobně pokrájená sláma, sloužila jako výplňková součást krmiva pro dobytek

S sanice — dobře umrzlá, pevná cesta na sněhu pro jízdu saněmi skrojky — pokrájené ovoce připravené k sušení souvrať — okraj pole stoupa — máselnice, vysoká dřevěná nádoba zpevněná obručemi s vertikálním tloukem strop — regionální název pro půdu pod střechou, prostor sloužící mimo jiné k uskladnění píce sudánek — košíček suška — sušírna ovoce, dřevěná stavba se separovaným vytápěním, uvnitř na dřevěné konstrukci bylo množství proutím vypletených roštů na sušení ovoce svátost umírajících — dříve také poslední pomazání, obřadní služba duchovního umírajícímu svítek — spařovaný nákyp z krupice, dříve velmi oblíbený sytý příkrm

šalanda — místnost ve mlýně či pivovaru, sloužící k odpočinku, jídlu i ubytování pracovníků šiknout se — hodit se k sobě

šimlíková náplň — nádivka do koláčů ze sladkého tvarohu smíchaného s mletým mákem, byla strakatá jako kůň šiml

šindel — dřevěná střešní krytina

šmolc — přepuštěné (přeškvařené) máslo, někdy smíchané s vepřovým sádlem šrot — hrubě pomleté obilí horší kvality, vydatné krmivo pro dobytek, vepře i drůbež

Ttelecí ořech — část kvalitní

svaloviny z telecí kýty

trachta — hostina, zde uctění smutečních hostů trakač — též trakař nebo kolečko, dřevěný ruční vozík s jedním kolem tření lnu — též dlachnění, odstraňování dřevitého pazdeří ze lněných vláken tvarůžky — ploché koláčky hnětené z tvarohu, zrající nebo konzervované sušením, produkt kyselého sýrařství

U

uřknutí — pověra, že člověk může druhému uškodit křivým pohledem, zaříkáním nebo černou magií úvod — obřad uvedení dítěte do kostela, většinou po ukončení matčina šestinedělí, matka nesla dítě ovinuté obřadní, krásně vyšívanou plachtou, úvodnicí

V

vakace — prázdniny, volno věchet — stočený chomáč slámy, sloužil k mytí dřevěné podlahy

nebo k otírání právě porozeného telete či upoceného koně vejměnek — smlouva, vymínění si práva pobytu a stanovení povinností dětí vůči rodičům při převzetí hospodářství, výměnkem se také nazývalo malé stavení v rámci usedlosti, kde staří rodiče dožívali vochlánek — železný kartáč k jemnému pročesání lnu vochlice — stojan se soustavou hřebů k hrubšímu česání lnu vochlování — česání lnu vrkoč — cop z vlasů, zde název pro zvykoslovný předmět mikulášského svátku

zábojna — olejna, lisovna oleje záducha — astma záhřivka — obecní bělidlo plátna a příze, bělilo se poléváním vařící vodou přes bílý dřevěný popel zavláčet — vláčelo se dvakrát, poprvé po orbě ke srovnání hrubších hrud zeminy, podruhé po osevu k zapravení zrna do půdy zejma — krajové označení zimy jako ročního období, zima se zde říkalo chladu zpodsívat — sníst, zbaštit z přízně — z příbuzenstva

žitná — kořalka (pálenka) ze žita

Použitá literatura a literární inspirace

Adámek, Karel Václav: Lid na Hlinecku, Praha 1900

Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní písně a říkadla, Praha 1864

Hanus, Václav a kolektiv: Chrudimsko a Nasavrcko III., Chrudim 1912

Holas, Čeněk: České národní písně a tance, Chrudimsko, Praha 1910

Pavlištík, Karel: Domácká výroba dřevěného nářadí a náčiní, Zlín 1993

Seidel, Jan: Národ v písni, Praha 1940

Skopová, Kamila: Hody, půsty, masopusty, Praha 2007

Skopová, Kamila: Chrudimský kuchtánek, Chrudim 2013

Skopová, Kamila: Jak se co dělávalo, Praha 2020

Skoumalová, Anna a Hrouda, Lubomír: Rostliny naší přírody, Praha 2018 Šťastná, Jarmila a Prachařová, Ludmila: Lidové pečivo v Čechách a na Moravě, Praha 1988

Tchořová, Věra: Velikonoční a předvelikonoční koledy v Čechách, Praha 2005 Úlehlová-Tilschová, Marie: Česká strava lidová, Praha 1940

Vondrušková, Alena: Jařmo, parkán, trdlice, Praha 2011

Zíbrt, Čeněk: Staročeské umění kuchařské, Praha 1927

Zíbrt, Čeněk: Veselé chvíle v životě lidu českého, Praha 1909

Poznámka

Autorka ve vyprávění Jakuba a Dorotky využívá dobové lidové řeči, neřídí se tedy striktně současnými jazykovými pravidly.

Obsah

Kapitola první — Děťátko se narodilo… 7

Kapitola druhá — Když zafouká ze strnišť 19

Kapitola třetí — Čas loučení 27

Kapitola č tvrtá — Aj, Vánoce nastaly 37

Kapitola pátá — Bude zima, bude mráz… 47

Kapitola šestá — Hody, hody do Provody… 61

Kapitola sedmá — Máji, milý máji… 69

Kapitola osmá — Na tom našem poli… 81

Literární inspirace a obsah

Kamila Skopová

ROK NA VSI / II

aneb Kronika všedního dne

Jakuba a Dorotky Pranostiky, recepty, návody a lidová slovesnost

Vydal Filip Tomáš — Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info)

v roce 2025 jako svou 503. publikaci

Redakce Klára Bláhová Grafická úprava a sazba písmem Miller Text Ondřej Fučík

Na FSC papíře vytiskla tiskárna FINIDR, s. r. o., Lípová 1965, 737 01 Český Těšín

Vydání první, 102 stran

ISBN 978-80-7470-536-6

www.eshop.akropolis.info

Doporučená cena včetně DPH XXX Kč

Autorka volně navazuje na své předešlé publikace s národopisnou tematikou. Tentokrát stylizuje knihu do podoby starobylých kalendářů, které bývaly oblíbenou četbou ve venkovských domácnostech.

Přístupnou a č tivou formou vyprávění dvou mladých lidí přibližuje čtenáři všední i sváteční život na vesnici ve druhé polovině 19. s toletí. Jeden rok života Dorotky a Jakuba doplňuje půvabnou lidovou slovesností, pranostikami, praktickými návody a ovšem — i tradičními recepty lidové kuchyně.

www.akropolis.info

ISBN 978-80-7470-536-6

Doporučená cena vč. DPH 299 Kč