Lenka Jungmannová
Drama pro mikrofon
Česká rozhlasová hra za protektorátu
Lenka Jungmannová
Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. / Akropolis Praha 2024
Lenka Jungmannová
Drama pro mikrofon
Česká rozhlasová hra za protektorátu
Jungmannová, Lenka, 1967–
Drama pro mikrofon : česká rozhlasová hra za protektorátu / Lenka Jungmannová. — Vydání první. — Praha : Akropolis, 2024
Anglické resumé
Vydáno ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.,. — Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík
ISBN 978-80-7470-533-5 (Akropolis ; vázáno). — ISBN 978-80-7658-104-3 (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i. ; vázáno)
* 7.096-2 * 7.096 * 821.162.3-2 * 82:7.04 * 82-1/-9 * 82:316.3 * 82.09 * 82.07 * (437.3) * (048.8)
— rozhlasové hry — Česko — 1939–1945 — rozhlasová tvorba — Česko — 1939–1945
— české drama — 1939–1945
— literární náměty
— literární žánry
— literatura a společnost — Česko — 1939–1945
— literárněvědné rozbory
— interpretace a přijetí literárního díla
— Protektorát Čechy a Morava (1939–1945)
— monografie
821.162.3.09 — Česká literatura (o ní) [11]
Monografie vznikla v rámci grantového projektu GA 20-21302S „Původní česká protektorátní rozhlasová hra jako autonomizační projekt“ řešeného na Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. Publikace vznikla v rámci výzkumného záměru Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., (RVO: 68378068).
Kniha byla vydána s podporou Akademie věd České republiky.
Při vzniku knihy byly využity bibliografické zdroje výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie — https://clb.ucl.cas.cz/ (kód ORJ: 90243).
Lektorovali:
doc. Mgr. Erik Gilk, Ph.D. Mgr. Přemysl Hnilička
© Lenka Jungmannová, 2024
© Graphic & Cover Design Ondřej Fučík, 2024
© Photography — all rights reserved!
© Filip Tomáš — Akropolis, 2024
ISBN 978-80-7470-533-5 (Akropolis)
ISBN 978-80-7658-104-3 (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.)
ISBN 978-80-7470-535-9 (MOBI)
ISBN 978-80-7658-106-7 (MOBI; Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.)
ISBN 978-80-7470-534-2 (ePUB)
ISBN 978-80-7658-105-0 (ePUB; Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.)
Na přebalu je použita fotografie z rozhlasového nastudování hry Karla Zajíčka Královna Dagmar, které mělo premiéru 10. května 1939 v režii Miloslava Jareše. Titulní roli ztvárnila herečka Marie Burešová (archiv Českého rozhlasu).
Úvod
Můj zájem o protektorátní rozhlasové hry vyplynul ze spolupráce na projektu dějin protektorátní literatury, který před několika lety začali připravovat moji kolegové.1 Snaha prozkoumat uvedenou oblast tvorby však překvapivě narazila na jakýsi mýtus, že tato — ve skutečnosti nejplodnější — etapa naší rozhlasové „dramatické“ historie údajně téměř neexistovala, což se v sekundární literatuře slepě opakovalo a až na malé výjimky odborně neodčiňovalo. Přitom se jedná o rozmanitý korpus původních rozhlasových her, jehož většina se dochovala, a je tedy badatelům k dispozici. Ne vždy sice máme co do činění s díly takzvaně vysoké literatury, což je dáno už požadovaným rozsahem, zato lze tento korpus literárních děl určených pro intepretaci rozhlasovým médiem charakterizovat jako jedinečný, motivovaný ušlechtilými společenskými cíli i inovativními pokusy o modernizaci tohoto typu dramatiky. U žádné z rozhlasových her přitom nelze popsat pronacistické rysy, a naopak u každé hrozilo riziko, že do vysílání neprojde a její autor bude postihován.
V předkládané monografii tedy analyzuji původní české rozhlasové hry vzniklé za protektorátu, sleduji jejich témata a formy, všímám si totožnosti autorů, zmiňuji kulturní vlivy a kontext, které s hrami souvisí, a implicitně tomu též načrtávám emancipační proces rozhlasové dramatiky v tomto období, který spočíval v konstituování autentické podoby rozhlasové hry. Rozhlasovými hrami se v práci zabývám výhradně z literárněvědného hlediska a o jejich inscenacích referuji pouze marginálně (uvádím datum premiérového vysílání a jmenuji režiséra a herecké obsazení, pokud se ho podařilo zjistit). K takovému přístupu mě vedla skutečnost, že kromě dvou úryvků se nedochovala žádná nahrávka inscenací ani nemáme dostatek informací o nich. Inscenace byly sice za protektorátu většinou technicky zaznamenávány, ale nahrávky byly po válce — pravděpodobně kvůli nedostatku materiálu — přepsány novými záznamy. Z praktických důvodů jsem se rovněž musela omezit na rozhlasové hry, jejichž strojopisné, výjimečně i rukopisné texty se dochovaly v archivu Českého rozhlasu, v Literárním archivu Památníku národního písemnictví, v knihovně Institutu umění — Divadelního ústavu, případně v soukromých archivech některých autorů. Další za protektorátu vzniklé a nastudované, leč textově nedostupné původní hry v knize alespoň jmenuji. V té době vysílanými dramatizacemi a divadelními hrami se nezabývám, neboť se nejedná o původní literární díla určená pro rozhlas.
Při práci na monografii jsem používala digitalizované skeny dochovaných her (pro představu uvádím i stránkové rozsahy) a upřednostnila autentická textová znění před případně později upravenými a publikovanými verzemi her. Práce přinesla i specifické recepční problémy. Jelikož texty mají „v originále“ strojopisnou podobu, musela jsem se někdy
1 Viz Janoušek, Pavel a kol.: Dějiny české literatury v Protektorátu Čechy a Morava. Academia — ÚČL AV ČR, Praha 2022.
vyrovnávat s obtížnou čitelností, když například nešlo o kvalitní kopii či strojopis před digitalizací vybledl, případně se nedochoval celý. Některé rozhlasové hry rovněž obsahovaly různé rukou pořízené vpisky či škrty, pocházející zřejmě od autorů či inscenátorů (popřípadě cenzorů), které se zpravidla týkaly změn v dialozích, informací o hereckém obsazení či ozvukovém předobrazu inscenací — v analýzách jsem ovšem na vpisky nebrala ohled a s díly pracovala v té podobě, v jaké byly dramaturgiím odevzdány. Odlišnost v rámci tohoto korpusu se pochopitelně projevovala též v dramatické koncepci her, z nichž některé byly formulovány jako literární díla, jiné mají zčásti i charakter libreta koncipovaného pro rozhlasovou inscenaci, tudíž autoři předepisují zvukové instrukce, například hlasové typy postav. (Několik her také obsahuje německé resumé děje, které mělo usnadnit přístup cenzurním orgánům.)
Premiérová data bohužel nejsem schopna považovat za závazná, jelikož se je někdy nepodařilo ověřit. Za protektorátu se totiž často stávalo, že v tisku inzerovaný termín premiéry se vlivem nějaké události změnil a odsunul. Podobný problém představovaly při výzkumu také osobnosti autorů; v několika případech se totiž nepodařilo dohledat autorovu identitu, výjimečně pak ani to, zda jméno, jímž dramatik či dramatička hru podepsali, není pseudonym. Jména přitom uvádím v podobě, v jaké byla zveřejněna v rozhlasovém prostředí, případně dodávám vlastní, původní či další jméno, respektive pseudonym dané osobnosti, pokud se ho podařilo zjistit.
Protože české pojmy z oblasti fikční rozhlasové tvorby stále ještě nejsou literárněvědně ani teatrologicky vžité, otevírá monografii teoretická kapitola, v níž se zabývám definicí fenoménů rozhlasové hry a inscenace a odborným vyjádřením rozdílu mezi nimi i jejich vzájemným vztahem. Střední část knihy, v níž analyzuji dochované rozhlasové hry napsané a vysílané za protektorátu, jsem se pak rozhodla výkladově uspořádat podle žánrů (ve druhém gardu chronologicky), které v daném korpusu vykrystalizovaly. (Některé žánry ani vznikat nemohly, například utopie.) Tento přístup se ukázal jako nejpřehlednější vzhledem k tomu, že daná rozhlasová literatura není známa ani odborné veřejnosti a vedle reflexe ji bylo nutno též představit. Jelikož drama je dílo ze své podstaty interpretačně otevřené, které každý inscenátor může více či méně vyložit podle svého (míra této otevřenosti souvisí s mírou respektování koherence literárního díla a hru také hierarchizuje v rámci takzvaného dramaturgického pokladu), nemůžeme si při recepci hry někdy být jisti ani žánrem. Platí to i pro sledovaný korpus — některé hry jsou totiž multižánrové, a v takových případech jsem drama zařadila podle žánru, který dominuje. V syntetické kapitole, jež tvoří poslední část monografie, jsem pak sledovala protektorátní rozhlasovou uměleckou tvorbu jako historický celek z různých perspektiv, včetně dramaturgické.
Úvod
Rozhlasová hra a/nebo rozhlasová
inscenace?
V českém a slovenském odborném prostředí je pojem „rozhlasová hra“ dodnes užíván zároveň ve významu „rozhlasová inscenace“. Z vědeckého hlediska jsou ovšem pojednání zaměňující oba termíny konfúzní a zabraňují pochopení těchto uměn. Například Peter Karvaš rozdělil ve svém odborném článku zkoumání rozhlasové hry jakožto textu — jak domněle pregnantně, leč nepřesně nazval svou stať o hře a inscenaci — na části „rozhlasová hra jako drama“ a „drama jako rozhlasová hra“, aniž by byl schopen v textu fenomény definovat a odlišit. 2 Obdobně mezi textem a jeho mediální realizací volně přechází Alena Štěrbová, jak demonstruje už titul její studie: „Teorie rozhlasové hry: Nástin vývoje českého a slovenského uvažování o rozhlasové inscenaci“.3
„Rozhlasová hra“ a „rozhlasová inscenace“ však nejsou synonyma, a proto o nich, alespoň v českém uměnovědném prostředí, nelze uvažovat zároveň. Díla totiž odlišuje materiál vyjadřovacích prostředků, jímž je v prvém případě psaný umělecký text, v případě druhém technický přenos umělecky zpracovaného „živého“ nebo zaznamenaného zvuku. Zatímco však v teatrologii po válce proběhla odluka „inscenace“ od „hry“, ve vědě o rozhlase se tuto dichotomii nepodařilo zcela prosadit (za protektorátu se pro hry a inscenace dokonce užíval jednotný termín „slovesná tvorba“), nejspíš i proto, že výzkum spočíval zejména v esejistice či technologických informacích a dlouho probíhal stranou ostatních uměnověd i katederních pracovišť, totiž ve studijním oddělení rozhlasu.4
Jiné zásadní nepochopení se v domácích odborných reflexích vyskytuje tehdy, když je předmět našeho zájmu, tedy rozhlasová hra — o inscenaci se v té souvislosti obvykle nehovoří — považována za samostatný žánr: nejčastěji rozhlasový, ale rovněž za žánr „dramatických umění“, ba dokonce i za žánr „dramatického umění“. První výrok lze uvést na pravou míru sdělením, že rozhlasová inscenace — ne hra, která náleží do literatury5 — je druhem, nikoli žánrem rozhlasové tvorby, jelikož její materiál tvoří, podobně jako v ostatních rozhlasových dílech, zvukový „obraz“. Rozhlasová hra však nemůže být ani žánrem „dramatických umění“, neboť divadlo, film, rozhlas a televize, pro něž bylo za „normalizace“ toto označení zavedeno, produkují druhově — nikoli žánrově — odlišná díla: první staví na přímém kontaktu herců a diváků, materiál druhého představuje
2 Karvaš, Peter: „Rozhlasová hra ako text.“ Slovenská literatura 36, 1989, č. 3, s. 205 a 214. V originále: „rozhlasová hra ako dráma“ a „dráma ako rozhlasová hra“.
3 Štěrbová, Alena: „Teorie rozhlasové hry. Nástin vývoje českého a slovenského uvažování o rozhlasové inscenaci.“ Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Philologica 65, Studia Bohemica 6, 1992, s. 55.
4 Existovalo v letech 1960–1970 a 1990–1992. V letech 1963–1968 vydávalo časopis Studie a úvahy
5 „Tradiční třídění literatury na prózu, poezii a dramatické texty […] postihuje právě druhová specifika, a nikoliv žánrová nebo směrostylová […],“ píše J. Volek. Volek, Jaroslav: „Otázky taxonomie umění.“ Estetika 8, 1971, č. 2, s. 28.
audiovizuální záznam umělecky zpracovaného lidského pohybu či jeho výsledku na filmový pás, třetí spočívá v přímém či zaznamenaném technickém přenosu umělecky ztvárněného zvuku a čtvrtý vymezuje audiovizuální přenos umělecky zachyceného přímého lidského pohybu či jeho záznamu. Do třetice rozhlasová hra není ani žánrem „dramatického umění“: pokud za ně budeme považovat drama, pak je jeho druhem, pokud inscenaci, nelze než zopakovat, že hra se nerovná její mediální interpretaci.6 (Problematika žánru je ovšem složitější, neboť pojem reprezentuje zároveň dvě kritéria — makrostrukturální, v němž zohledňujeme formu a tektoniku díla, a námětové.) 7 A tak stejně jako pojednání ztotožňující „hru“ a „inscenaci“ znemožňují i studie, v nichž se volně nakládá s pojmy „druh“ a „žánr“, uchopit to, co se pokoušejí vyložit. Zmatečnost takto nevyjasněných úvah může ilustrovat úryvek z článku Václava Smitky: „[…] v rozhlase je za samostatný slovesně umělecký žánr považována rozhlasová hra, rozhlasové pásmo se svými žánrovými formami. Tyto žánry vznikly buď postupným osamostatněním ze závislosti na jiném uměleckém druhu, nebo přímo v rozhlase cestou autonomního vývoje. […] Závěrem této úvodní stati shledáváme, že žánr nebo žánry se stávají nositelem specifické druhové podstaty každého uměleckého druhu, jakmile se vývojově osamostatní. To znamená, že předpokladem vzniku a stabilizace uměleckého druhu je existence žánru nebo několika žánrů.“8 Zdůrazněme tedy hned v úvodu, že v této knize chápeme rozhlasovou hru jako zvláštní případ dramatu a rozhlasovou inscenaci jako poddruh fonografického umění. Začněme u méně známého případu z těchto dvou typů děl.
6 Dodejme pro úplnost, že Zichovo „dramatické umění“, označující divadlo zobrazující vzájemné jednání osob, nelze vztáhnout na celé divadlo, natož na rozhlas. Viz Zich, Otakar: Estetika dramatického umění. Panorama, Praha 1986.
7 Pavlovský, Petr: „Úvod / Taxonomie umění jako základna slovníku.“ In týž a kol.: Základní pojmy divadla. Nakladatelství Libri a Národní divadlo, Praha 2004, s. 9; Volek, Jaroslav: „Otázky taxonomie umění (2. pokračování).“ Estetika 6, 1971, č. 2, s. 41.
8 Smitka, Václav: „Rozhlasové slovesné umění jako problém druhů a žánrů.“ Studie a úvahy 3, 1965, č. 2, s. 68.
Rozhlasová hra a/nebo rozhlasová inscenace?
Závěr
Tvorba protektorátních rozhlasových dramatiků byla umělecky přínosná a společensky záslužná, stejně jako kreativní a organizační činnost pražských, brněnských a ostravských rozhlasových dramaturgů, kteří se rozhodli strategickou „slovesnou“ činností a v ní obsaženými uměleckými postoji reagovat na okupaci, a v možnostech daného média tak čelit těžké společenské situaci. Vyhledávali proto v kulturním prostředí vhodné autory a poptávali u nich rozhlasové hry se společensky nosnými, humanisticky a národně orientovanými, ale samozřejmě též s eskapickými a zábavnými náměty, přestože v žádné z her se nesměla komentovat společenská a politická situace. V souladu s touto dramaturgickou strategií byl v naprosté většině původních protektorátních rozhlasových her kladen důraz na tematickou i formální originalitu a implicitně též na potenciální přínos v rovině inscenačního vyjadřování a v rovině recepce rozhlasového díla. S ohledem na umělecké, potažmo společenské vyznění se proto autoři dramat tematicky soustředili na příkladné lidské osudy či historické události a s nimi spojené tradiční, či naopak moderní — zčásti ještě avantgardou ovlivněné — uvažování, prostřednictvím čehož dramatici vyslovovali naděje na skončení války či na svobodnou a samostatnou budoucnost naší vlasti. Rozhlasové hry tedy zástupně vyjadřovaly ideu zachování národa, zprostředkovaně podporovaly demokratické hodnoty a narativně i jazykově obrozovaly i obohacovaly český kulturní prostor za protektorátu.
S tím souvisela také druhá dramaturgická a autorská strategie, která směřovala dovnitř, do sféry životních pocitů a zkušeností, neboť žít v okupaci znamenalo rovněž zásah do reflexe skutečnosti. Cílem rozhlasových her v tomto ohledu bylo ukazovat charakterní a správné jednání, jakož i upozorňovat na důležitost životních hodnot spočívajících ve vzájemném porozumění a spojování sil. Společensky náročná situace zapříčinila též složitost každodenního života, a tak dramatici v dějích nezobrazovali jen generační, rodinné a vztahové problémy jako například nevěru, rozvod, nerovné vztahy či nemanželské dítě, ale kupříkladu i psychické problémy, vyrovnávání se s hendikepem či téma osamělosti. Na jiném pólu posilujícího dramatického myšlení se objevily filozofické úvahy o smyslu života, téma odpovědnosti člověka za svůj život, otázky autenticity žití, osobní i umělecké svobody, zástupné obrazy vyrovnávání se se zničenou společností, upozorňování na sociální témata, včetně ženské emancipace a vztahu k přírodě. Mezi dalšími úkoly, jichž se dramaturgie i dramatici chápali, byly pokusy o rehabilitaci detektivní dramatické literatury jako údajně méněcenného žánru. K pobavení a odpočinku sloužily v původní rozhlasové dramatice i inovované podoby podvodnické, strašidelné či studentské komedie, ale též satirická a parodická kritika špatných vlastností, skrytou formou dokonce i dobových poměrů. Významný rozvoj za protektorátu zaznamenalo — podobně jako tomu bylo ve filmu — rozhlasové drama romantické, v němž autoři přinesli motivy, z nichž tento
žánr těží dodnes. Lze totiž rovněž poukázat na to, že původní české protektorátní rozhlasové hry často námětově předbíhaly dobu, když anticipovaly problémy, s nimiž se bude společnost potýkat v budoucnosti. Obecně vzato byly tedy všechny protektorátní rozhlasové hry politické a každá obsahovala jistou dávku morality a alegoričnosti. Navzdory společenské záslužnosti a umělecké objevnosti zůstaly protektorátní rozhlasové hry takřka osmdesát let skryty v archivech a odborná reflexe si jich všímala pouze marginálně a zlomkovitě. Záměrem přítomné publikace bylo stav tohoto poznání změnit.
Ediční poznámka
Vzniku této monografie předcházela kapitola „Slovesná tvorba v rozhlase“, kterou jsem napsala pro projekt Pavla Janouška a kol. Dějiny české literatury v Protektorátu Čechy a Morava (Academia — Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha 2022, s. 573–593). Kniha dále vyrostla ze studií, které jsem vytvořila v rámci projektu „Původní protektorátní rozhlasová hra jako autonomizační projekt“ podpořeného Grantovou agenturou České republiky v letech 2020–2022, konkrétně ze studie „Protektorátní rozhlasová hra a inscenace — »bílé místo« i »stigma«“ (Divadelní revue 31, 2020, č. 3, s. 7–22) a ze studie „Rozhlasová hra a/nebo rozhlasová inscenace? Poznámky k teorii takzvané slovesné tvorby“ (Česká literatura 69, 2021, č. 4, s. 453–476). Nedlouho předtím, než byla tato kniha vydána, jsem také publikovala studii „Původní rozhlasová hra za protektorátu“ v antologii protektorátní dramatiky ( Janoušek , Pavel — Jungmannová , Lenka — Mikulová , Iva [eds.]: České protektorátní drama . Academia — Ústav pro českou literaturu, Praha 2024, s. 57–69). lj
Poděkování
Tato kniha by nevznikla bez pomoci některých lidí a institucí, díky nimž jsem získávala a mohla si ověřovat informace. Především děkuji Ivaně Zuranové z archivu Českého rozhlasu, Lucii Čepcové z Institutu umění — Divadelního ústavu, Ivetě Svobodové a Aleně Blažejovské z Českého rozhlasu Brno, dramaturgyni Haně Hložkové a Oddělení časopisů Národního muzea. Dále děkuji svým kolegům Michalu Jarešovi a Danielu Řehákovi. Za podporu děkuji též svému muži Karlu Císařovi a vydavateli knihy Filipu Tomášovi.
Seznam použité literatury
Prameny
(jde o rukopisy her, případně o vydání jejich rozhlasové, výjimečně i divadelní verze)
Babka, Miroslav: Dvacáté výročí
Babka, Miroslav: Stříbrná pavučina
Balcarová, Milena: Psí historie
Balcarová, Milena: Vdova po živém
Barényiová, Olga: Sanatorium „Božský klid“
Benešová, Marie: Vracím se
Bonhard, Josef: Černý Petr a mistr detektiv
Bulan, Josef Petr: Mistr detektiv
Bulan, Josef Petr: Zlá noc
Bulan, Josef Petr: Zločin beze stop
Bulan, Josef Petr: Zločin v bouřlivé noci
Cenek, Edvard: Letadlo nad vodami
Danda, Jaroslav: Lehký mráček
Danda, Jaroslav: Sebevrazi
Danda, Jaroslav: Slečna Kateřina
Disman, Miloslav: Můj ideál
Disman, Miloslav: Zavražděný hlas
Drvota, Vilém: Davidův zápas
Drvota, Vilém: Klečící rváč
Drvota, Vilém: Proměnlivo
Eiselt, Josef: Bohatý mezi chudými
Eiselt, Josef: Lavina
Eiselt, Josef: Přeslice a meč
Eiselt, Josef: Smysl života
Endris, Zdeněk: Dobrodruh
Endris, Zdeněk: Petr Vok z Rožmberka
Fiker, Eduard: Drožka č. 16
Fiker, Eduard: Nejmenší stopa
Fiker, Eduard: Polibek pod jmelím
Filgas, Josef: K novému štěstí
Filgas, Josef: Pěkný večer
Gatschä, Otmar: Bludný peníz
Gatschä, Otmar: Domov práce
Gatschä, Otmar: Koza, kanár či foxteriér?
Gatschä, Otmar: Poutník po hvězdách
Summary
The monograph Drama for Microphone: Czech Radio Plays Under the Protectorate deals with Czech radio plays created under the Protectorate of Bohemia and Moravia. In the first part of the book, the author analyses a theoretical distinction between radio plays (literary works) and radio productions (radio broadcast works) as two semiotically different phenomena, the specifics of which result from the material means of expression used in each case: in the first, a text composed with certain literary stylizations; in the second, sound.
The second and largest part of the book turns to the issue of radio plays created under the Protectorate and produced for radio. Here the author presents the reader with an extensive corpus of radio plays, placing them in various categories based on key genre characteristics: historical plays, biographical plays, melodramas, morality plays, allegories, social plays, ‘women’s plays’, tragedies, detective stories, adventure plays, comedies, romantic comedies, and satires. She looks at individual works from the perspective of drama theory, identifying those aspects which could be considered as manifestations of the emancipation of radio during this period (i.e. radio’s ‘autonomization’), a process that led to the development of the authentic form of the radio play. She also tracks the proliferation of certain motifs and themes across radio, literature, and film.
In the third part, the author describes the context of radio history during the period of the Protectorate, referring to radio works created in three centres: Prague, Brno, and Ostrava. The overall aim of the book is to demonstrate the artistic and social value of hitherto neglected works created by radio dramatists under the Protectorate.
Jmenný rejstřík
AAdamová, Zuzana 206
Adler, Petr 18, 200
Adléta Míšeňská 47
Albrecht z Valdštejna 56
Alcoforadová, Marianna 39, 194
Allen, Woody 107
Antošíková, Lucie 129, 132, 201
Arbes, Jakub 48, 179–180, 194
Aristotelés 19, 102, 123, 132, 194
Artaud, Antonin 23
Asztalos Kadlecová, Rózsi 78
B
Baar, Jindřich Šimon 179
Baarová, Lída 121–122, 200
Babka, Miroslav 72, 74, 177, 189
Bachová, Jana 165, 200–201
Bachtin, Michail Michajlovič 31, 129, 194
Balcarová, Milena 96, 153–154, 177, 180, 189
Barényiová, Olga 128, 177–178, 189
Bartl, Jaroslav 180
Bartusch, Werner 21, 150, 201
Bauer, Michal 178, 194
Beckerman, Bernard 29, 194
Bednařík, Petr 129, 132, 179, 201
Bedřich, Jan 85
Beethoven, Ludwig van 54–55
Běhal, Rostislav 195
Becher, Peter 165, 195
Bělohlávek, Tomáš 124, 201
Běloušek, Václav 118
Beneš, Karel Josef 179–180
Benešová, Božena 180
Benešová, Marie 60, 177, 189
Beníšková, Otýlie 62, 100–101, 120, 133
Bernaerts, Lars 25
Berndorf, Alexandr 45
Bezdíček, Josef 37–39, 41, 54, 59–60, 62–63, 65–66, 68, 71–72, 74, 76–78, 82, 85, 87, 91–92, 118, 131–132, 136, 146, 149, 164, 167, 174, 178, 180–181, 201, 206
Bílá, Jiřina 76, 151
Bílek, Petr A. 36, 201
Bláha, Ivo 195
Blahovec, Kamil 109, 112, 137
Blahynka, Milan 71, 116, 201, 203
Blažejovská, Alena 188
Blažek, Zdeněk 82
Blažková, Marie 59, 77
Blumenfeld, Pavel 107
Boček, Jaroslav 151, 195
Boháč, Ladislav 86, 101
Böhme, Horst 173
Bonhard, Josef 110, 177, 189
Bonhardová, Nina 110
Booth, Wayne C. 195
Bor, Jan 44
Borecký, Vladimír 126, 195
Bourdieu, Pierre 170, 195
Bouton de Chamilly, Noël 38–39
Brabec, Jiří 163, 176, 195, 201
Brandl, Petr 154, 194, 197, 211
Branžovský, Josef 24, 43, 124, 127, 195
Brecht, Bertolt 20, 169, 195
Brechtová, Eva 20, 196
Breux le, Felix 78, 114, 137, 150
Brunelleschi, Filippo 56
Brzková, Terezie 104
Budil, Jarka 56, 63, 82, 84, 87, 93, 99–101, 112, 117, 119–120, 130, 135, 137, 148–150, 152, 164, 178
Bulan, Josef Petr 111–113, 177, 189, 210
Buonarroti, Michelangelo 56
Burešová, Ludmila 94, 145
Burešová, Marie 46, 71
Burian, Emil František 18, 37, 46, 68–69, 126, 179
Burian, Vlasta 164
C☻
Calda, Miloš 17, 198
Cámara de la, Felix Achilles 132
Carlet de Chamblain de Marivaux, Pierre 141–142, 195
Cenek, Edvard 90, 117, 177, 189
Cigánek, Jan 111–112, 195
Cikán, Miroslav 89, 105, 113, 130, 140
Císař, Karel 188
Cocteau, Jean 169
Contarini, Nicolò 60
Curtius, Ernst Robert 195 Č
Čábelová, Lenka 165, 195
Čáp, František 91, 113
Čapek-Chod, Karel Matěj 179–180
Čech, Svatopluk 47, 180
Čech, Vladimír 133, 144
Čepcová, Lucie 188
Čermáková-Sluková, Anežka 53, 195
Černý, František 41, 48–49, 164, 173, 175–176, 195, 202
Černý, Karel 66, 77, 99–100
Černý, Václav 178
Červenka, Miroslav 133, 199, 202
Červinka, František 36, 195
DDagmar Dánská 46–47, 208
Danda, Jaroslav 134, 155, 177, 189
Danda, Josef 164
Daněk, Václav 16
Deburau, Jean Gaspard 49–50, 208–209
Deloffre, Frédéric 141, 195
Demetz, Peter 179, 195
Derrida, Jacques 124, 196
Deutschmann, Peter 36, 201
Deyl ml., Rudolf 147
Deyl st., Rudolf 50, 139, 155
Diderot, Denis 125
Díogenés 137
Dintr, Viktor 86
Disman, Miloslav 56, 63, 75, 93, 110, 128, 151, 164, 177–178, 189, 201
Diviš, Prokop 61
Dobrovolný, Adolf 23
Dohnal, Jiří 76, 87
Doležal, Jiří 196
Domalíp, Eduard 180
Dopita, Zdeněk 66, 79, 98, 107, 117, 125, 136–137, 147, 150, 178, 180
Draxler, Vladimír 168, 201
Drda, Jan 81–82, 90–91, 207
Drmlová, Jaroslava 87, 113
Drnák, Vladimír 65
Drvota, Vilém 94, 145, 148, 177, 189
Ducháč, Oldřich 163
Dumas, Alexandr, st. 48, 131
Dürrenmatt, Friedrich 78, 169
Dušková, Josefína 55
Dvořáček, Petr 65, 161–162, 198
Dvořák, Antonín 54, 198, 200, 207–208
Dyk, Viktor 179
Dytrt, Petr 170, 195
Jmenný rejstřík
EEiselt, Josef 39, 56–57, 79, 121, 189
Ejzenštejn, Sergej Michajlovič 18, 196
Eliška Přemyslovna 39–40
Elpl, Mirek 178
Endris, Zdeněk 43–44, 50, 177, 179–180, 189, 206, 211
F
Fabianová, Vlasta 40, 64, 76
Falck, Johan 19, 85
Falkenauer, Jaromír 98, 208
Faltis, Dalibor C. 116
Fialka, Ladislav 164
Fiker, Eduard 113–114, 147, 177, 189, 199
Filgas, Josef 93, 177, 180, 189
Filípek, Václav 44–45, 196
Filipovský, František 77, 114, 133, 155, 157
Fischer, Eugen Kurt 30, 196
Fischerová-Lichteová, Erika 16, 21, 196
Flieglová, Marie 180
Forchheimová, Anna 45
Forchheimová, Magdalena 45
Forst, Vladimír 130, 196
Fremund, Karel 173, 198
Frič, Josef Václav 52
Frič, Martin 50, 105, 113, 126, 143, 151–152
Frisk, Erik 85
Fuksík, Mansvet 66, 81, 84, 119, 131, 161–162, 164, 175, 201, 203–204
Futurista, Ferenc 164
Fux, Vladimír 96, 207
G
Gaierová, Nelly 101
Garrick, David 38
Gatschä, Otmar 29, 36, 55–56, 67, 78, 81, 105, 132, 135, 143,
150, 156, 171, 175, 177–178, 181, 189–190, 196, 204, 208
Gebhard, Karel 137
Genette, Gérard 20–21, 29, 196
Gilk, Erik 36, 108, 201, 207
Gissübel, Karel 21, 150, 201
Goethe, Johann Wolfgang 75, 142
Gončarov, Ivan Alexandrovič 72
Götz, František 42, 48–49, 52–54, 177, 190
Gregorovič, Miroslav 162, 196
Grmela, Jan 19, 110, 125, 178
Grögerová, Bohumila 16
Gruntorád, Tomáš 126, 201
Gruss, Josef 68
Gutwirth, Václav 124
H
Haas, Hugo 145
Habřina, Rajmund 36–37, 48, 177, 190, 196, 204, 207
Hácha, Emil 161
Hájková, Alexandra 156
Halas, František 47
Hálek, Vítězslav 53–54, 179–180
Hamilton, Patrick 109
Hanáčková, Andrea 24, 170, 196, 201
Hanus, František 71, 119, 137
Harna, Rudolf 115, 125, 178
Hart, Gabriel 23, 164
Havel, Miloslav (viz Jiří Hrbas) 46, 50–54, 90–91, 107, 109, 130–131, 169, 171, 173, 176–177, 190, 196, 207
Havel, Václav 16
Havel, Vladimír 44
Havelka, Jiří 84
Havíř, František 63, 104, 177, 190
Havlíček Borovský, Karel 42, 45, 52
Heczková, Libuše 196
Heinrich, Anselm 166, 196
Hekelová, Žofie 98, 177, 190, 200
Helfert, Zdeněk 57, 200
Helm, Josef 65
Hermanová, Jindra 97, 110, 157, 177, 190
Herrmann, Ignát 180
Heřmánek, František 69
Heydrich, Reinhard 161
Hilbert, Jaroslav 165, 181
Hilmar, Gustav 87, 118
Hilský, Martin 147, 196
Hiršal, Josef 16
Hitler, Adolf 179
Hlávka, Miloš 49–50, 177–178, 190, 203, 205–206
Hložková, Hana 188
Hnilička, Přemysl 51, 68, 75, 86, 100, 121, 170, 201, 207
Hoblík, Oldřich 66, 112, 147, 152
Hodr, Zdeněk 94, 121
Hodrová, Daniela 31, 194
Höger, Karel 40, 53, 63, 76, 128, 145
Holar, František 87
Holinová, Anna 54
Hollar, James 57
Hollar, Václav 56–57, 200
Hollarová, Honora 57
Holman, Josef Alfred 88, 145
Holmanová, Jindra 97, 113, 141, 152
Holopírková, Růžena 97
Holub, Ivan 136–137, 177, 190
Honzl, Jindřich 42, 53, 196
Horáková, Olga 97–98, 100, 152, 177, 190
Horová, Iva 173, 202
Hořejš, Jaromír 44, 196
Hořínek, Zdeněk 19–20, 89, 153, 196
Hostinský, Otakar 27
Hrabák, Josef 116, 196
Hradil, Bohuš 38, 50, 61–62, 66–67, 72, 74, 81, 83, 85,
89–91, 98, 104, 110–112, 126, 134, 139–140, 142–143, 145, 164, 178, 180–181
Hraše, Jiří 169, 178, 197, 201
Hrbas, Jiří (viz Miloslav Havel)
Hrdlička, František 52, 162–163, 175, 201
Hrubá, Ema 100, 125
Hrušínský, Rudolf 50, 137
Hubička, Jiří 118, 202
Humberger, Jaroslav 154, 197
Hůrková, Drahomíra 59, 145, 152, 156
Hurt, Jaroslav 165, 173, 178, 180
Hutcheonová, Linda 26, 197
Hýbl, Jan 180
Hyvnar, Jan 199
Ch
Chalupa, Dalibor 37, 48, 52, 81, 117, 167, 169, 172–173, 175–178, 180, 202
Chandler, Raymond 112, 199
Charvát, Alois 23
Chatman, Seymour 31, 202
Chvalina, Josef 125
Chválová, Lída 68, 139
I
Ingarden, Roman 17, 197
Iser, Wolfgang 202
J
Jan Adam z Víckova 37
Jan Lucemburský 39–40
Janáček, Pavel 106, 116, 197
Janáčková, Jaroslava 73, 202
Janetschek, Ottokar 54, 197
Janková, Helena 62, 177, 190
Janoušek, Pavel 9, 47, 49, 53, 55, 128, 138, 187, 190–192, 194, 197, 202
Jareš, Michal 103, 106, 113, 188, 197–198
Jmenný rejstřík
Jareš, Miloslav 46, 49, 59–61, 63, 68, 70–73, 76, 78–80, 83, 97–98, 100, 103, 107–111, 117, 119, 121, 123–125, 127–128, 130, 133–135, 137, 140–141, 143–145, 148, 150, 154, 156, 178, 180–181, 207
Jedlička, Antonín 137
Jedličková, Alice 83, 135, 197
Jedličková, Blanka 95, 149, 197
Jechová, Hana 17, 197
Jelínek, Hanuš 39, 194
Jelínek, Ivan 21, 169, 202
Ješutová, Eva 23, 52, 138, 162–163, 173, 175, 197, 201–202
Ježek, Jaroslav 164
Jícha, Joža 71
Jíchová, Libuše 71–72, 177, 190, 206
Jílek, Ladislav 89–90, 177, 190, 209
Jirásek, Alois 165, 180–181
Jirotka, Zdeněk 76–77, 107–109, 142–143, 154–157, 177, 190–191, 197
Jiroušek, Bohumil 36, 201
Jochmanová, Andrea 49, 202
Joudová, Věra 40
Jungmann, Josef 28
Jungmannová, Lenka 25–26, 53, 144, 187, 190–192, 194, 197, 202–203
Just, Vladimír 49–50, 203
K
Kabátová, Zita 99
Kaboš, Michal 52
Kadlec, Jaroslav 78, 121
Kafka, Franz 86–87, 199
Kafka, Jiří 118, 177, 191, 202
Kafková-Innemannová, Zdena 164
Kalous, Artuš 113
Kanovský, Martin 124, 196
Kant, Immanuel 79
Kaplan, Jan 155, 200
Karelová, Eva 64
Kareš, Miloš 19, 23, 29, 164, 173, 180, 208
Karg, Max 164
Karvaš, Peter 13, 203
Kastner, Karel 77, 109, 112–114, 119, 137
Kautská, Marie 118, 125
Kavanová, Eva 58, 112
Kelley, Edward 50, 207, 211
Kepler, Johannes 55–56, 210
Khás, Ladislav 90–91, 109, 140, 177, 191, 197
Klemperer, Victor 166, 197
Klicpera, Václav Kliment 44–45, 58, 181
Klimeš, Ivan 130, 197, 203
Klostermann, Karel 179
Kmuníček, Vilém 67, 197
Knechtel, Anna 165, 195
Knilli, Friedrich 197
Knotková, Marie 151
Kocourek, Franta 46
Kohout, Eduard 52–53
Kohout, Jára 164
Kohout, Jaroslav 67, 197
Kohoutová-Rónová, Jasněna 67, 197
Kolár, Jaroslav 129, 194
Kolárová, Eva 49, 195
Kolář, Jiří 16
Kolář, Josef 117, 178, 180
Kolář, Míla 68, 177, 191, 197
Komenský, Jan Amos 137
Končelík, Jakub 172, 197
Konečný, Emil 57, 151
Koníček, Karel 161–162, 203
Königsmark, Václav 58, 203
Kopal, Petr 52, 205
Korbelář, Otomar 59, 80, 101
Körber, Jiří 70–71, 76, 92–93, 116, 146, 177, 191, 211
Körber, Pavel 70
Kořínek, Pavel 103, 198
Kořínková, Lucie 103, 198
Košťál, Jaroslav 198
Kotapiš, Josef 87
Kouba, Jan 130, 136, 177, 191
Koura, Petr 117, 198
Koutek, Ondřej 163, 203
Kovařík, František 87, 113
Kožík, František 31, 42, 50, 60, 65–66, 68, 72, 79, 81, 84, 87, 94, 97, 119, 121, 136, 144, 164, 168, 171–175, 177–178, 180, 191, 198, 203–206, 208
Kožíšek, Antonín Jaromil 163, 178
Král, Václav 173, 198
Kraus, Karel 142, 198
Krčín z Jelčan a Sedlčan, Jakub 46
Krejča, Otomar 79–80, 177, 191
Krejčí, Iša 52
Kreuzmann, František 123
Kristen, Ladislav 151, 191, 150
Kročil, Miloš 22, 198
Krumlovský, František Xaver 48, 208
Krýsa, Vendelín Josef 178
Křapa, Jan, st. 178
Kříž, Alois 163–164
Kříž, Antonín 123, 194
Kubala, Bedřich 79, 135, 150
Kubálek, Josef 174, 201
Kubásek, Václav 63
Kubeš, Richard 84, 115, 117
Kubka, František 44, 47
Kučera, Jakub 138, 203
Kučerová-Fischerová, Antonie 180
Kučírková, Marta 77
Kudělka, Viktor 65, 116, 198, 203
Kufnerová, Zlata 166, 197
Kunc, Jaroslav 97
Kundera, Ludvík 20, 195
Kupecký, Jan 52
Kusáková, Lenka 60, 124, 203
Kvapil, Jaroslav 23, 164–165
Kvapil, Václav 72, 93, 191
Květ, Jan Miroslav 41, 54, 177, 198, 208
Kvíz, Dalibor 83–84, 145, 148, 177, 191, 206
Kyloušek, Petr 170, 195
LLacek z Kravař a Helfštejna 38
Lahodný, Stanislav 38–39, 60, 62–64, 168, 177, 191–192, 198, 204
Lamač, Karel 129
Langová, Sylva 99, 151
Laznička, Jindra 164
Lazorčáková, Tatjana 66, 200, 203
Leftus, Oldřich 151
Lehár, Franz 101
Leinveberová, Marie 95, 198
Lelek, František 163
Leraus, Vladimír 71, 77–78, 82, 112, 121
Lesňák, Rudolf 17–18, 30, 32, 198
Letfus, Oldřich 128
Libertinová, Renata 70–71, 100, 135
Linhart, Jan 57, 79
Lipanská, Zdeňka 137, 178
Lipovská, Zuzana 112
Listopad, František (viz Jiří Synek) 82–83, 144, 177, 192, 202–203, 205
Lomnický z Budče, Šimon 43
Lopatka, Jan 198, 203
Loula, Karel 163
Ludvík Ferdinand Bourbonský 55
Lukáš, Martin 53, 208
Lysenková, Růžena 80, 114, 151
MMacková, Blanka 78, 133, 151
Macurová, Alena 28, 203
Magalhães de, Fernão de 52
Magincová, Dagmar 179, 201
Jmenný rejstřík
Mach, Fedor 136, 177
Mácha, Karel Hynek 45–46
Machaj, Ľubomír 198
Machek, Jan 127, 141, 177, 192
Máj, Karel 141
Malířová, Helena 50
Malý, Jakub 54
Malý, Rudolf Ina 178
Mandys, Pavel 113, 197
Mánes, Josef 42, 51–52, 198, 200, 207–208
Maras, Walter O. 164
Marek, Josef Richard 51–52, 168, 177, 192, 198
Mareš, Petr 28, 203
Markup, František 107
38, 177, 180, 192
Maršík, Josef 23
Mařánek, Jiří 44
Masaryk, Jan 164
Mata, Miloslav 178
Mathauser, Zdeněk 81, 198
Mathesius, Vilém 22, 203
Matoušková, Ludmila 120
Matulová, Vlasta 101
Mazáč, Leopold 70
Mazáčová, Stanislava 138
McFarlane, Brian 27, 198
McLuhan, Marshall 17, 198
Medřická, Dana 61, 63, 88, 137
Medula, Jiří 75, 135, 177, 192
Merenus, Aleš 198, 203
Merhaut, Luboš 138, 198
Mertlík, Jiří 127, 177, 180, 192
Mertlík, Rudolf 127
Měřínský, Jiří 85
Midloch, Miloš 107, 124–125, 177, 192, 201
Mikola, Marián 31, 198
Mikolášková, Anna 104, 134, 177, 192
Mikolášková, Věra 104, 177, 192
Mikulová, Iva 53, 187, 190–192, 194, 197, 202–203
Mildorf, Jarmila 25
Miškovský-Prut, Jindřich 164
Mocná, Dagmar 53, 58, 89, 198, 201, 204
Mohn, Volker 65, 161–162, 198, 204
Molière 123
Moravcová, Mirjam 54, 198
Moravec, Emanuel 162, 164
Motl, Jaroslav 130
Mottlová, Magda 156
Moudrá, Pavla 54, 197
Mozart, Wolfgang Amadeus 23
Možný, Lubomír 75, 177, 192
Mráz, Zdeněk 43, 199
Mrázek, Fanda 164
Mrlian, Rudolf 21, 205
Mrštík, Vilém 179–180
Mukařovský, Jan 17, 28, 204
Müller, Vladimír 41, 43–46, 51, 127, 168, 170–174, 176–177, 180–181, 192, 208
Mužák, Petr 54
N
Napoleon I. Bonaparte 49
Nasková, Růžena 130–131
Nedbal, Miloš 71
Nedošínská, Antonie 106
Nedvídek, Ladislav 176
Nejedlý, Vilém 163
Němcová, Božena 42, 47–48, 52, 100, 167, 179–180, 200
Neruda, Jan 42, 52–54, 167, 180, 195, 199, 204
Nestroy, Johann Nepomuk 139–140
Neuberg, Josef 130
Neumann, Stanislav 114, 155, 157
Neumann, Wilhelm 164
Nezval, Vítězslav 68
Nietzsche, Friedrich 114
Nováček, Sláva Emanuel 128
Novák, Vladimír 117, 177
Nováková, Ester 36–37, 199, 204
Nováková, Julie 102, 132, 194
Novotný, František 52, 137, 177, 180
Novotný, Lukáš 36, 201
Novotný, Pavel 16, 204
Nový, Oldřich 105, 132
Nyitrayová, Simona 26, 197
O
Oktábec, Karel 62, 80, 114, 134, 177, 192
Oktáv, Milan 95, 170, 199
Opluštil, Josef 126, 164
Opolský, Jan 106
Orálek, Milan 31, 202
Orság, Petr 172, 197
Osolsobě, Ivo 27, 199
Ostrý, Viktor 141
Otáhalová, Lída 66, 83, 157
PPabel, Horst 164
Pacovský, Jaroslav 72, 161, 181, 199
Padevět, Jiří 91, 199
Palivec, Viktor 106
Palouš, Karel 178
Papoušek, Vladimír 128, 196, 199
Pasovský, Jaroslav 72, 74, 77, 102, 177, 192
Pátek, Zdeněk 137, 204
Patzaková, Alena J. 23, 168, 170, 199
Pavík, Karel 125
Pavlíček, František 119–120, 177, 192
Pavlíček, Tomáš 65, 204
Pavlovský, Petr 14–15, 204
Pehr, Josef 79, 151, 156
Pech, Karel 79, 97
Pechar, Jiří 87, 199
Pejčoch, Ivo 165, 200
Pelán, Jiří 106, 195, 200
Perkner, Stanislav 199
Pernica, Bohuslav 61, 63, 145, 151, 177, 192
Peroutka, Vladimír 152
Peřina, Emilián 163
Peterka, Josef 89, 201
Pětivoký, Jiří 81–82, 85–87, 131–132, 167, 177, 192
Petříček, Miroslav 112–113, 199
Pfister, Manfred 29–30, 199
Pickettová, Vanda 20, 199
Pinard, Peter Richard 162–163, 167, 199
Piskáček, Václav 135, 164
Píšek, František 81, 90, 207
Pittermannová, Marcela 133, 199
Pivec, Jan 114, 120, 151
Pixa, Jan 146–147, 177, 192
Plachta, Jindřich 109, 164
Plachý, Jiří 50, 165, 200
Plachý-Tůma, Vojta 86, 100, 120
Platón 137
Poe, Edgar Allan 107
Pokladník, Ota 73–74, 76–78, 87, 148, 177, 192–193
Pokorná, Libuše 99, 101, 193
Pokorná, Ludmila 178
Pokorný, Jindřich 16
Poláček, Václav 149–150, 177, 192
Polák, Karel 42–43, 199
Polochová, Markéta 16, 21, 196
Pompe, Ludvík 85
Ponc, Miroslav 86
Port, Jan 180
Pořízková, Lenka 110, 199
Pospíšil, Přemysl 178
Postranecký, Karel 164
Pour-Suchdolský, Ladislav 114, 135, 177, 193
Pražák, Albert 36, 53, 199
Pražák, Jan 180
Pražský, Přemysl 76, 78–79, 93–94, 101–102, 104, 113, 117, 135, 149, 178
Jmenný rejstřík
Prchal, Boleslav 100
Propp, Vladimir Jakovlevič 133, 199
Průcha, Jaroslav 57, 66, 76
Přemysl Otakar I. 46–47
Přibyl, Bohumír 139–140, 177, 193
Ptáček, Ladislav 70, 143, 177, 193, 210
Ptáček, Luboš 130, 203
Puccini, Giacomo 103
Pulda, Antonín 137
Půlpánová, Božena 53
Purkyně, Karel 52
Puškin, Alexandr Sergejevič 72
Pytlík, Radko 89, 204
RRabelais, François 129, 194
Radoměrská, Maryna 63
Rais, Karel Václav 179
Raus, Martin 157
Reitmannová, Jaroslava 99–100, 177, 193
Rejthar, Josef 164
Remeš, Jan 117, 178
Ren, Jan 180
Renč, Václav 178
Rendl, Bohuš 145
Rérych, Jaroslav 61–62, 178, 193
Rieger, František Ladislav 28
Richard II. 38
Richard III. 38
Rimmon-Kennanová, Shlomith 20, 199
Rón, Zdeněk 67–68, 141–142, 177, 193
Rosůlková, Marie 155
Roubal, Ladislav 162, 174–175, 204
Rouček, Rudolf 138, 204
Rozner, Vojtěch 178
Rožděstvenský, Rurik Alexejevič 164
Rudolf II. 50, 55, 129
Rulfová, Miloslava 133, 144, 178, 193
Rusinský, Milan 173, 178, 180
Russová, Marta 140
Růt, Václav 15, 21, 24, 30–31, 124, 127, 164, 171, 177, 193, 199
Rutte, Miroslav 140
Ryan, Marie-Laure 25
Řehák, Daniel 188
Řepa, Vladimír 155
Řezníček, Ludvík 113, 120, 147, 157
Řezníčková, Zuzana 105, 199
SSajíc, Jan 44–46, 168, 177, 192
Salzer, František 59
Scurla, Lothar 164
Sedláčková, Marcella 114
Sedmidubský, Miloš 202
Seifert, Jaroslav 47
Sekanina, František 106
Seník, Jaroslav 77, 115
Shakespeare, William 23, 36, 38, 42, 48, 123, 127, 138, 147, 196
Shaw, George Bernard 139
Shingler, Martin 199
Schneider, Georg 164
Schulz, Karel 56
Schwob, Marcel 65
Skala, Miroslav 73, 119, 151, 177, 193
Skupa, Josef 91
Skyba, Zikmund 84–85, 90, 101, 177, 193
Sládek, Josef Václav 23
Slavíček, Jiří 145
Slavík, Bedřich 178
Slavínský, Vladimír 62, 139
Směja, František 180
Smetana, Bedřich 23
Smitka, Václav 14, 85–86, 192, 204
Snížek, Jan 130
Sokol z Lamberka, Jan 37–38, 209
Sokol-Tůma, František 180
Sókratés 127
Soldan, Fedor 178
Sommer, Václav 43–44, 48, 50–52, 58, 66, 68–70, 96, 102, 126, 138–139, 178–180
Sonevend, Ctibor 141, 153, 178, 180
Soukup, Lubomír 56, 59–64, 70, 73–78, 85, 93, 97–99, 104, 107–108, 111–112, 118, 120, 132–134, 136, 142, 145, 148, 155, 168, 171, 204, 210–211
Spal, Jaromír 79, 86, 133
Spazierová, Míla 128
Srbová, Olga 20, 82, 138–139, 154, 171, 177–178, 193, 199, 202, 204, 210–211
Srnka, Jiří 92
Stambolieva, Ludmila 78, 86, 120, 141, 145, 147
Staňková, Marta 20, 195
Stehlíková, Eva 138, 204
Stehlíková, Jarmila 59, 178, 193
Stočesová, Libuše 155
Straka, Emil 164
Stránský, Jaroslav 149
Stromšík, Jiří 195
Stroupežnický, Ladislav 76, 129, 180
Střížek, Arnošt 121
Suk, Jiří 125, 147, 150
Suk, Josef 151
Svátek, Josef 52, 54, 69, 178, 180
Světlá, Karolina 42, 53–54, 180, 195
Svoboda, František Xaver 164, 180
Svobodová, Eva 57, 155
Svobodová, Iveta 188
Svobodová, Jiřina 54–55, 59, 149, 178, 193
Sýkora, Michal 105, 199
Synek, Emil 45, 47
Jmenný rejstřík
Synek, Jiří (viz František Listopad)
Sysrová, Michaela 113, 199
Šafaříková, Zdena 96–97, 99, 101, 177, 193
Šajner, Donát 133, 193
Šamberk, František Ferdinand 44–45, 149, 164, 181, 200
Šamla, Jiří Vítězslav 164
Šavrda, Zdeněk 100
Šetka, Otakar 16, 69–70, 126, 178, 193, 209
Šidák, Pavel 35, 200
Šimáček, Matěj Anastasia 180
Šimáček, Vladimír 84, 174–175, 178, 204
Šimanovský, Karel 45
Široký, Rudolf 109, 135
Škvorecký, Josef 117
Šlégl, Čeněk 145, 164
Šmaha, Josef 76
Šmahelová, Hana 133, 199
Šmatera, Oldřich 164
Šmeral, Vladimír 50
Šmída, Josef 54
Šnobr, Jan 178
Šotkovská, Jitka 203
Šourek, Emil 163
Šourek, Otakar 54, 200
Špálová, Sonja 51, 53, 200
Šrámek, Fráňa 73, 180
Šťastný, Michal 76, 178, 193
Štech, Václav 180
Štěpánek, Jan Nepomuk 58, 181
Štěpánek, Zdeněk 48, 129
Štěpánová, Zdeňka 120, 135, 150
Štěrbová, Alena 13, 19, 21, 25, 41, 66, 123, 169, 171, 176–177, 200, 205
Štorch, Karel Boleslav 28
Šubrt, Miloš 135
Šulajová, Iva 205
Šupitová, Milada 120, 150
Švabíková, Jarmila 77, 101
Šváb-Malostranský, Josef 164
TTaufer, Jiří 18, 196
Teplá, Zora 56, 87, 145, 178, 193, 200
Tetauer, Frank 42–43, 178, 205
Teyrovský, Vladimír 163
Thürmer, Ferdinand 161–162, 164
Tilschová, Anna Maria 51, 200
Tinková, Daniela 72, 200
Tirso de Molina 36
Tkadlec, Pavel 103
Todorov, Tzvetan 106, 200
Tolarová, Betty 164
Tolstoj, Lev Nikolajevič 59
Toman, Josef 131
Tomáš, Filip 188
Tomek, Josef 180
Trojan, Václav 126
Třešňák, Karel 151
Tureček, Dalibor 42, 205
Tuskány, Hugo 163
Tycho de Brahe 55
Tyl, Josef Kajetán 24, 44–45, 167–168, 181, 192, 196, 200
Tyrš, Miroslav 52
U
Uhlíř, Jan Boris 155, 200
Uhlíř, Jiří 47, 200
Urbánek, Valtr 117, 125, 177
Urzidil, Johannes 57, 200
Vacková, Blanka 97
Vacková, Jaroslava 97, 114, 147, 156
Vacušková, Marie 180
Valentová, Libuše 106, 200
Valja, Jiří 59–60, 68–69, 177, 193, 206, 209
Válová, Karolina 144, 202
Vasmut, Jiří 37, 54–55, 59, 71, 73–74, 77, 82, 90, 96–97, 99, 112, 114, 120, 128–129, 132, 134–135, 137, 141, 144–148, 150–152, 155–157, 164, 178, 180–181
Vášová, Marie 86
Vávra, Alois 180
Vávra, Bohumil 139
Vávra, Otakar 97, 129, 132, 201
Vavřincová, Fan 152, 177, 193–194
Vavřincová, Jiřina 25, 169, 172, 202, 205
Večeřa, Pavel 172, 197
Vedral, Jan 21, 205
Vega, Lope de 138
Vejražka, Vítězslav 40, 61, 64, 104, 120
Velčovský, Václav 55
Velkoborský, Fráňa 120–121, 177, 194
Veltruský, Jiří 17, 205
Viková-Kunětická, Božena 164
Vilém z Rožmberka 50
Vinař, Valda 68, 96, 206
Vízdalová, Ivana 202
Vladyka, Vladislav/Ladislav 106–107, 123, 125–126, 154, 177, 194, 209
Vlach, Antonín 164
Vlašín, Štěpán 58, 203
Vlček, Vladimír 91
Vlk, Miroslav 149, 178, 194
Vlnas, Vít 52, 205
Vnouček, František 83, 114, 145
Vobecká, Dagmar 82, 205
Vochoč, Jan Martin 178
Vojířová z Vacovic, Zuzana 44
Vojkůvka, Alois 178
Vojtěchová, Drahomíra 178, 197
Vojtková, Milena 43, 205
Vok z Rožmberka, Petr 43–44, 50, 189, 206
Volek, Jaroslav 13–14, 19, 205
Voska, Václav 79, 86, 101
Voskovec, Jiří 163–164
Vošalík, Josef 113
Votavová, Jarmila 164, 200
Vrchlický, Jaroslav 65, 137, 164
Všetička, František 98, 200
Vučka, Tomáš 49–50, 205–206
Vydra, Václav 57–58, 79–80, 104, 120, 135
W
Waleská, Blanka 80
Wallace, Edgar 109
Walter, Rudolf 178, 197
Waltrová, Olga 61, 177, 194
Warausová, Vilma 180
Weber, Bedřich Diviš 55
Wells, Herbert George 19
Welles, Orson 19
Wenig, Jan 51–52, 124, 168, 177, 192, 194, 198
Werich, Jan 163–164
Weringa, Cindy 199
Werner, Karel 163
Werner, Vilém 116, 178
Werten, Jiří S. 103, 140, 177, 180–181, 194
Wiendl, Jan 197
Winter, Zikmund 180
Wolf, Werner 206
Wolmar, Wolfram von 162
X
Xantipa 127
Z
Záhorský, Bohuš 50, 78, 113, 119, 135, 137, 145, 155
Zahradníček, Jan 178
Zajíc z Valdeka, Vilém 39
Zajíček, Karel 26, 46–47, 58, 66, 74, 83, 91–92, 134, 147, 156, 177, 181, 194, 211
Záruba, Václav 49
Zavřel, František 139, 181
Zelenka, Antonín 105
Zeman, František Kamil 178, 180
Zeman, Milan 202
Zemanová, Věra 128
Zeyer, Julius 180–181
Zíb, Antonín 62, 77–78, 87, 109, 113–114, 120, 123, 125, 136, 147, 151–152, 155–156
Zich, Otakar 14, 27, 200
Zuranová, Ivana 188
Žák, Jaroslav 126
Ždímal, František 129, 154, 177, 194
Žilková, Marta 26, 200, 206
Žitný, Radek 122, 164, 200
Jmenný rejstřík
Lenka Jungmannová
Drama pro mikrofon
Česká rozhlasová hra za protektorátu
Vydal Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., (Na Florenci 1420/3, 110 00 Praha1, www.ucl.cas.cz) ve spolupráci s nakladatelstvím Filip Tomáš — Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2024 jako 500. publikaci nakladatelství Akropolis
Redakce a jazykové korektury Markéta Kittlová
Překlad resumé Peter Gaffney
Grafická úprava a obálka s použitím archivní fotografie z natáčení hry Královna Dagmar Ondřej Fučík Sazba písmem Comenia Sans Stará škola (www.staraskola.net) ePUB a MOBI Stará škola (www.staraskola.net)
Na FSC papíře vytiskla tiskárna FINIDR, s. r. o., Lípová 1965, 737 01 Český Těšín Vydání první, 228 stran, TS 12.
ISBN 978-80-7470-533-5 (Akropolis)
ISBN 978-80-7658-104-3 (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.)
ISBN 978-80-7470-535-9 (MOBI)
ISBN 978-80-7658-106-7 (MOBI; Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.)
ISBN 978-80-7470-534-2 (ePUB)
ISBN 978-80-7658-105-0 (ePUB; Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.)
Elektronická i tištěná podoba knihy na www.eshop.akropolis.info.
Doporučená cena včetně DPH 249 Kč
„Vedle vytěžení dosud ne zcela anebo jen minimálně zpracovaného a spíše okrajově vytěženého materiálu oceňuji na rukopisu Lenky Jungmannové nejvíce jeden aspekt.
Prostřednictvím autorčiných znalostí se totiž postupně vytváří u čtenáře povědomí o pozoruhodné migraci některých motivů, témat a zápletek, jež cirkulovaly v dobové kultuře a umění napříč divadlem, filmem, literaturou a rozhlasem. Právě rozhlasová hra přitom sehrála roli stěžejního média v tomto specifickém látkovém univerzu. Toto zjištění podle mého názoru představuje vůbec největší přínos rukopisu.“
Z lektorského posudku doc. Mgr. Erika Gilka, Ph.D.
„Všeobecný náhled, narušovaný jen občasnými pokusy o historickou či žánrovou reflexi, je takový, že v době nacistické okupace rozhlasová hra stagnovala a rozhlasoví dramaturgové produkovali buď dramatizace českých autorů coby podporu vlasteneckého cítění občanů ujařmeného státu, nebo kolaborantské skeče nadbíhající okupační moci. Nová kniha Lenky Jungmannové poskytuje zcela jiný obraz, obraz živoucí a bohatý.“
Z lektorského posudku Mgr. Přemysla Hniličky
www.akropolis.info
Doporučená cena vč. DPH 249 Kč
ISBN 978-80-7470-533-5