rs_obalka_predsadky.indd 1
13/04/18 18:09
rs_obalka_predsadky.indd 1
13/04/18 18:09
rs_obalka_predsadky.indd 2
13/04/18 18:09
Akropolis
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 1
12/04/18 09:00
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 2
12/04/18 09:00
Akropolis
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 3
Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství
12/04/18 09:00
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 4
12/04/18 09:00
Akropolis
Tomáš Prokůpek (ed.)
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 5
12/04/18 09:00
© Jaroslav Foglar – Skautská nadace Jaroslava Foglara, 2018 Editor © Tomáš Prokůpek, 2018 All Images & Texts all rights reserved! © 2018 Luděk Bárta, Pavla Baštanová, Marek Berger, Ondřej Bláha, Pavel Bláha, Josef Blažek, Pavol Bratský, Ladislav Csurma, Pavel Čech, Kateřina Čupová, Zuzana Čupová, Jozef Gertli Danglár, Marcel Dokoupil, Bohumil Fencl, Lukáš Fibrich, Jiří Grus, Vojtěch Hanuš, Tomáš Chlud, Karel Jerie, Tomáš Kučerovský, Ester Kuchynková, Michal Lamprecht (Tzv. Lampa), Ján Lastomírsky, Lucie Lomová, Františka Loubat, Vojtěch Mašek, Michal Menšík (Nikkarin), Petr Novák (Ticho 762), Karel Osoha, Jiří Palát (Youry), Jiří Petráček, Marek Pokorný, Jan Pomykač, Tomáš Prokůpek, Marek Rubec, Miroslav Schönberg, Honza Smolík, Tomáš Staněk, Jiří Stegbauer, Vladimír Strejček, Viktor Svoboda, Lenka Šimečková, Martin Šinkovský, Václav Šlajch, Martin Šútovec, Vladimír Tučapský, Karel Zeman, Jiří Zimčík, 2018 Texts © Martin Foret, Pavel Kořínek, Tomáš Prokůpek, 2018 Graphic & Cover Design © Jan Šiller, 2018 ISBN 978-80-7470-203-7
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 6
12/04/18 09:00
Několik slov úvodem
V prosinci 2018 uplyne osmdesát let od okamžiku, kdy na zadní straně týdeníku Mladý hlasatel zachránil Mirek Dušín Jarku Metelku. Brzy poté se k nim přidali Jindra Hojer, Rychlonožka i Červenáček – a Rychlé šípy byly na světě. Do českého kulturního prostoru tak vstoupil fenomén, jehož význam záhy překročil hranice obrázkového seriálu a který zásadně ovlivnil řadu následujících generací čtenářů, ale i diváků a posluchačů. To, že jsou Rychlé šípy známé a oblíbené i dnes, je jistě důvodem k oslavě. Je si však třeba připustit, že se stárnutí nevyhýbá ani takto mimořádným dílům populární kultury. Postupně se proměnil komiks jako forma – jeho výtvarné a kompoziční pojetí, vyprávěcí postupy, umělecké ambice i celková pozice v rámci nynější vizuálně orientované společnosti. Současně se výrazně proměnil mentální svět dnešních vrstevníků Rychlých šípů, ale také vnější kulisy, v nichž se pohybují. Vznik stávajícího sborníku proto vedle snahy připomenout kulaté výročí slavné pětice motivovala i ambice být svého druhu experimentální laboratoří. Ke spolupráci jsme vyzvali výrazné tvůrce současné komiksové scény, kteří mají k Rychlým šípům osobní vztah (u děl tvořených dvojicí autorů dané kritérium vždy splňuje alespoň jeden z nich). Záměrně jsme přitom oslovili kreslíře a scenáristy rozličného věku, životních zkušeností, žánrového ukotvení i výtvarného názoru. Všichni byli chtě nechtě postaveni před otázky: Je v současnosti ještě možné důsledně vycházet z původního konceptu, se kterým Foglar a Fischer přišli na sklonku třicátých let 20. století? Lze jej dál kreativně rozvíjet? Anebo je možné vzít alespoň některé výrazné rysy této ságy a zasadit je do nového kontextu, aniž by byl nevratně zdeformován základní záměr a poselství jeho tvůrců? Vzniklé příspěvky nabízejí dosti různorodé odpovědi, a proto jsme je rozdělili do tří bloků. V prvním jsou příběhy, které hlavní hrdiny zasazují do jiných časových souřadnic, a ve druhém komiksy, jejichž autoři zkoumali, jak si slavná pětice povede v jiných žánrech, a tím pádem i světech, které se v některých charakteristikách zřetelně liší od toho z původních obrázkových seriálů. Třetí oddíl naopak tvoří práce, jež se snaží poměrně těsně navázat na svou předlohu. Záleží samozřejmě na osobním vkusu každého čtenáře, které z předložených příběhů mu budou nejbližší. Věříme nicméně, že jako celek je sborník dostatečně pestrý a inspirativní, aby u něj skalní příznivci Rychlých šípů byli schopni velkomyslně přimhouřit oko nad některými neortodoxními nápady a aby mladší milovníci komiksů, kteří o existenci Mirka Dušína a jeho přátel dosud měli jen mlhavé tušení, dostali chuť přečíst si i jejich původní příběhy. Tomáš Prokůpek
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 7
11/04/18 14:35
1— Jindy
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 8
11/04/18 14:35
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 9
11/04/18 14:35
12 /
Píše a kreslí Jiří Grus
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 12
11/04/18 14:35
Píše a kreslí Jiří Grus
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 13
/ 13
11/04/18 14:35
16 /
Píše a kreslí Jozef Gertli Danglár
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 16
11/04/18 14:36
Píše a kreslí Jozef Gertli Danglár
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 17
/ 17
11/04/18 14:36
2 — Jinde
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 36
11/04/18 14:37
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 37
11/04/18 14:37
58 /
Píše a kreslí Kateřina Čupová
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 58
11/04/18 14:43
3 — Skoro jako tenkrát
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 78
11/04/18 14:45
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 79
11/04/18 14:45
80 /
Píše Viktor Svoboda, kreslí Marcel Dokoupil
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 80
11/04/18 14:46
Píše Viktor Svoboda, kreslí Karel Osoha
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 105
/ 105
11/04/18 14:49
4 — Rychlé šípy slaví 80 let
/
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 116
11/04/18 14:50
/
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 117
11/04/18 14:50
Tomáš Prokůpek
Rychlé šípy a jejich místo v dějinách domácího komiksu Dlouhou chodbou spěchá asi třicetiletý muž s velkými deskami v podpaží. Oblečen je v dobře padnoucím saku, mírně ustupující vlasy skrývá elegantní klobouk. Náhle se otevřou jedny z dveří po straně chodby. Na scéně se objevuje druhý muž – oproti prvnímu působí sportovnějším dojmem, i jemu je ale kolem třiceti. Když zahlédne chvátající postavu, rychle na ni mávne: „Pane doktore, měl byste chvilku?“ Muž s deskami se zastaví: „Copak byste si přál, pane redaktore?“ „Víte, chtěl bych na zadní straně Mladého hlasatele tisknout nový seriál. Rád bych, aby byl podobně svižný, jako jsou práce z francouzských nebo amerických časopisů, co k nám chodí do redakce. Jeho hrdiny ale budou obyčejní čeští hoši, kteří by posloužili jako příklad našim čtenářům. Troufl byste si na něco takového?“ Muž s deskami příliš nezaváhá: „Proč ne, pane redaktore, můžeme to zkusit.“ „Výborně, mám už rozepsaný první příběh, během pár dnů se vám ozvu.“ „Budu se těšit,“ mírně se pousměje muž s deskami, rozloučí se lehkým nadzvednutím klobouku a už zase uhání chodbou směrem k východu.
118 /
Tomáš Prokůpek
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 118
11/04/18 14:50
Takto nějak, budeme-li vycházet z pamětí prvého uvedeného, mohlo proběhnout setkání Jaroslava Foglara (1907–1999) s JUDr. Janem Fischerem (1907–1960), díky němuž se v prosinci 1938 v týdeníku Mladý hlasatel zrodil jeden z nejslavnějších českých komiksů.
Jak se dělá legenda
1 Touto epizodou v prosinci 1938 vše začalo.
1) Mezi další tituly, které vycházely v Melantrichu, patřil například vlivný deník České slovo nebo týdeníky Pražský ilustrovaný zpravodaj, Hvězda československých paní a dívek či Ahoj na neděli.
S odstupem let je patrné, že vznik Rychlých šípů provázela řada šťastných okolností. Základem úspěchu samozřejmě byli oba tvůrci. Jaroslav Foglar, který působil v redakci Mladého hlasatele, měl jakožto dlouholetý skautský vůdce dostatek zkušeností s prací s mládeží a dobře rozuměl uvažování i touhám čtenářů, jimž byl seriál určen. Zároveň měl za sebou první úspěchy na literárním poli, kterými prokázal, že je zdatný fabulátor. I do omezeného prostoru stránkových epizod Rychlých šípů uměl vložit dostatek napětí, tajemství a vtipu, ale i (na svou dobu nenásilné) výchovné poselství. Jan Fischer pak byl zavedený reklamní kreslíř, ilustrátor a karikaturista, který už vytvořil několik jiných obrázkových seriálů pro různá periodika. Mezi jeho přednosti patřila dynamická linka ideální pro zachycení postav v pohybu, zájem o lidskou mimiku a vystižení emocí, ale též smysl pro humor a schopnost přesvědčivě ztvárnit komické situace. Zároveň byl díky zkušenosti s novinovou kresbou velmi rychlý, což bylo pro tvorbu týdenního komiksu také důležité. Další podstatnou okolností bylo, že týdeník Mladý hlasatel náležel do portfolia společnosti Melantrich, největšího československého vydavatelství oné doby.1) Každé melantrišské periodikum mělo zajištěno výbornou propagaci i distribuci a jejich redaktoři byli dobře motivováni k tomu, aby se snažili oslovit co nejširší okruh čtenářů. Protože Foglar původně pracoval v propagačním oddělení Melantrichu, této stránce žurnalistické práce velmi dobře rozuměl. A jako jeden z prvních autorů domácího komiksu začal cíleně pracovat se svými čtenáři – své hrdiny jim prezentoval jako reálně existující hochy, detaily ovšem zahalil rouškou tajemna, a i díky tomu Rychlé šípy posléze získaly statut ne nepodobný dobovým filmovým hvězdám. Scenárista dokonce přímo do seriálu zařazoval epizody, v nichž se „běžní“ chlapci pokoušejí setkat se svými oblíbenými hrdiny. Foglarovou motivací ovšem jistě nebyl jen komerční úspěch jeho komiksu – Rychlé šípy byly především prezentovány jako vzorový čtenářský klub a jejich aktivity měly inspirovat a nenásilně kultivovat členy klubů skutečných. A protože se mladí recipienti dokázali s protagonisty komiksu snadno ztotožnit a protože toužili prožívat se svými kamarády podobné příběhy, scenáristovy didaktické ambice se skutečně naplňovaly. Klíčové také bylo Foglarovo a Fischerovo rozhodnutí užívat ve svém obrázkovém seriálu promluvové bubliny. Tento prvek, který je dnes považován za jeden ze základních identifikačních znaků komiksu, byl sice v českých kreslených příbězích příležitostně zastoupen už od konce 19. století, ještě ve třicátých letech ale v Československu (podobně jako ve většině zemí kontinentální Evropy) dominovaly komentované seriály – tedy takové, jež místo bublin používaly krátké (často veršované) vysvětlující texty pod jednotlivými panely. A v českém prostředí to byly právě Rychlé šípy, které přesvědčivě prokázaly, že užití bublin umožňuje těsnější propojení textové
Rychlé šípy a jejich místo v dějinách domácího komiksu
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 119
/ 119
11/04/18 14:51
a obrazové složky, a tím pádem i plynulejší a svižnější vyprávění příběhu. V reakci na Foglarův a Fischerův seriál začaly s bublinami pracovat také další komiksy z melantrišských periodik (například dobrodružné seriály Zlatá kadeř nebo Pekelná křižovatka z Ahoje na neděli) a po nich se převratné „novinky“ chápali i jiní tvůrci a další redakce.
2 V roce 1939 se příběh Rychlých šípů výjimečně objevil na přední obálce Mladého hlasatele.
Válka a jiné boje Některé danosti však novému seriálu naopak nepřály. Největší problém představovala dobová politická situace. Rychlé šípy vznikly poté, co Československo v říjnu 1938 přišlo o velkou část svých pohraničních oblastí. Okleštěný státní útvar se stal hospodářsky i vojensky fakticky nefunkčním a po krátkém období, kdy se společnost druhé republiky propadala do atmosféry zoufalství a pomyslných honů na čarodějnice, zmizelo Československo z mapy na řadu let úplně, protože jej v březnu 1939 pohltilo nacistické Německo. Přímo v komiksu o Rychlých šípech se tyto historické peripetie projevily jen nepřímo (ve dvou epizodách věnují hrdinové získané peníze na české uprchlíky ze zabraných území); tlaku, jemuž okupační úřady vystavily českojazyčný tisk, však nakonec nedokázal vzdorovat ani týdeník Mladý hlasatel a jeho vydávání bylo v květnu 1941 zastaveno. Foglar se sice pro svůj seriál pokoušel najít odbytiště v jiném melantrišském titulu, bohužel ale neuspěl. Jeho populární komiks tak byl poprvé (a zdaleka ne naposledy) semlet politickým soukolím, kterému neměl šanci vzdorovat. V roce 1940, tedy ještě před zánikem časopisu, se ovšem Foglarovi podařilo uskutečnit další nápad, který se měl významně podílet na dlouhotrvajícím úspěchu jeho hrdinů – v Mladém hlasateli začal otiskovat román Záhada hlavolamu s Rychlými šípy v hlavní roli. Obdobných mediálních transformací už domácí komiksová scéna zažila vícero2) – literární adaptace obrázkových seriálů se v oněch časech brala jako způsob, jak zdrojovým příběhům dodat na serióznosti a na respektu v očích kritiky. Zásadním přínosem Foglarovy prózy nicméně bylo, že své hrdiny nechal vstoupit do tajemné a potemnělé čtvrti Stínadla, která světu Rychlých šípů dodala další rozměr. A sluší se poznamenat, že román opět kongeniálně dotvářely Fischerovy atmosférické ilustrace.3) Foglarova a Fischerova spolupráce ovšem úplně bezproblémová nebyla. Oba tvůrci měli dosti odlišné povahy a během hektických každotýdenních uzávěrek občas vedli spory ohledně finální podoby právě dokončených epizod komiksu. Jejich neshody vyvrcholily v dubnu 1941, krátce před zánikem týdeníku – Fischer odmítl v další spolupráci pokračovat a posledních šest otištěných dílů seriálu nakreslil Václav Junek (1913– 1976), tvůrce zaměstnaný v melantrišském výtvarném ateliéru. Jím vytvořené epizody přitom vcelku průkazně dokládají, jak zásadní podíl Fischer na úspěchu komiksu měl. Ačkoli totiž Junek na rozdíl od svého předchůdce absolvoval akademické malířské vzdělání, jeho pojetí postrádalo Fischerovu kreslířskou jistotu i živost. V době zániku Mladého hlasatele už byl přitom úspěch Rychlých šípů takový, že se začaly rodit jejich nápodoby – další kreslené příběhy part městských kluků, kteří společně prožívají různá drobná i větší
120 /
2) Josef Lada některé postavy ze svého oblíbeného obrázkového seriálu Šprýmovné kousky Frantíka Vovíska a kozla Bobeše použil v cyklu knih o kocourovi Mikešovi, rovněž Sekorův Ferda Mravenec si premiéru odbyl v novinových stripech, aby se teprve poté dočkal svých slavných knížek, a do prozaických příběhů byli přesazeni i další populární kreslení hrdinové z časů první republiky jako Pepina Rejholcová nebo psík Punťa.
3) Po zániku Mladého hlasatele byly také v letech 1941–1942 nahrány tři gramofonové desky s příběhy Rychlých šípů.
Tomáš Prokůpek
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 120
11/04/18 14:51
Rychlé šípy a jejich komiksový život po životě
Martin Foret
Rychlé šípy představují nepochybně klíčovou součást naší domácí populární kultury. A díla populární kultury mají tu vlastnost, že nad nimi jejich autoři s jejich rostoucí oblibou mezi recipienty do značné míry ztrácejí moc. Ne ve smyslu právním, ale řekněme tvůrčím, ba životním. Významnou součástí tohoto popkulturního statusu je i to, že dílo, které čtenáři přijmou za své, se již plně neuzavírá s úmrtím svého tvůrce, jím vytvořený fikční svět nezamrzne, nepřestane se v nějakém okamžiku rozvíjet, hrdinové nemusejí zůstat ve věku a stavu, v němž je opustil. Žijí dál. Prožívají nejen znovu a znovu, s každým novým čtenářem či jeho další návštěvou, své kanonické příběhy, ale mohou podstupovat i zcela nová dobrodružství, ocitnout se v nečekaných situacích, vybrat si jiné řešení namísto toho čtenářům notoricky známého, mohou žít dál a mohou i zestárnout. A to je přesně případ Rychlých šípů. Rychlé šípy žijí – i po životě. 126 /
Martin Foret
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 126
11/04/18 14:51
Buduje se kánon
1 Návrat Rychlých šípů po prvním zákazu připravoval Jaroslav Foglar v roce 1946 na stránkách časopisu Junák – a to formou specifického dějového entrée do světa slavného klubu v podobě příběhu dvou do té doby v seriálu neviděných hrdinů.
1) A nic na tom nezmění ani vznik epizody Rychlé šípy u železničního mostu, kterou realizoval „kanonický“ Marko Čermák podle Foglarova scénáře (či synopse) z jeho pozůstalosti a jež byla otištěna v Prvním sborníku nezávislých foglarovců v roce 2009 (dokonce na volném listu – pro možnost vložení do uvedeného souboru). Poslední do kánonu zařazenou epizodou tak zůstává ta s názvem Rychlé šípy znovu do Stínadel, původně reklama na vydaní třetí části románové stínadelské trilogie. Podobnou funkci
plnil i komiks Rychlé šípy na Pražském jaru 2000, vytvořený Čermákem podle scénáře Antonína Matznera jako pozvánka na premiéru Muzikálu Rychlé šípy – ten se však kanonickou epizodou logicky nestal. 2) K peripetiím souvisejícím s prosazováním promluvové bubliny srov. studii Tomáše Prokůpka Boj o bublinu, k přehledovému popisu klubáckého žánru pak kapitolu Martina Foreta Kluby mladých gentlemanů v knize Signály z neznáma. Český komiks 1922–2012.
Komiksový seriál o příhodách klubu Rychlých šípů představoval v každém z období, kdy byl oficiálně otiskován v časopisech pro mládež, jedno z hlavních lákadel svého domovského periodika, jakož i jednu ze složek, která podstatným způsobem přispívala k rostoucím prodejům (i nákladům) daných titulů. Ostatně, oba původní týdeníky si záhy daly jednoznačné a výrazné sdělení „s přílohou Rychlé šípy“ přímo do podtitulu na obálku, poslední dvojměsíčník se pak podle seriálu prostě jmenoval. Nepříznivé okolnosti dané postojem totalitních režimů a jimi způsobených opakovaných zákazů (celkem tří) vedly k tomu, že se Rychlým šípům dostalo specifického statusu čehosi, co se vzpomínajícím čtenářům opakovaně vracelo, a co tak mohlo i díky jejich nostalgii oslovovat také generace další. Rychlé šípy se staly podstatnou součástí sdílené a předávané kulturní paměti pro několik pokolení u značné části populace, a to zdaleka nejen té spjaté se skautingem, jakkoliv vazba na junácké hnutí představovala významné médium této štafety. Duchovní otec a scenárista seriálu Jaroslav Foglar o rozvíjení tohoto svého díla dlouhodobě pečoval a výrazně nadstandardním způsobem řídil postupné utváření jeho kanonické podoby (mj. vyloučením kooperujících výtvarníků z jakéhokoliv rozhodování). Řadu příběhů nechal přepracovat jinými než původními kreslíři, pro reedice opakovaně měnil úvodní epizody celého cyklu, zahlazoval střídání zaskakujících výtvarníků apod. Když pak v roce 1998 vyšlo s velkým ohlasem první kompletní souborné vydání celkem 315 epizod Rychlých šípů, bylo je tak třeba, navzdory řadě námitek znalců a milovníků seriálu, považovat za autorem posvěcené a tedy kanonické.1) Za oněch šest desítek let mezi otištěním první časopisecké epizody a vydáním kompletního souboru (vyšel poté ještě třikrát se čtyřmi dalšími dotisky) tak byly Rychlé šípy opakovaně masově čteny (a mezi tím i tradovány), jejich publikační návraty se těšily masové oblibě smíšených generací čtenářů. Není to však jen úspěch primárního textu, tedy vlastních, Jaroslavem Foglarem psaných a spolupracujícími výtvarníky kreslených příběhů Rychlých šípů, co z nich učinilo legendu či chcete-li kultovní dílo naší populární kultury. Je to především onen tvořivý způsob, kterým Češi (a i nejeden Slovák), z nichž má řada Rychlé šípy zaryty opravdu hluboko pod kůží, s tímto kánonem pracují, jak ho usilují rozvíjet, interpretovat, variovat či jen zmiňovat coby součást společně sdílené kulturní encyklopedie – i ho okázale shazovat jako obnošené dětské šaty. Jakkoliv pro popularitu slavné pětice byla nepochybně důležitá také její beletristická dobrodružství spjatá s tajemnými stínadelskými uličkami a vontskou mytologií, klíčový význam měla rozhodně i samotná forma komiksu. Rychlé šípy zasáhly do vývoje domácího obrázkového seriálu zásadním způsobem – jednak definitivně etablovaly komiksovou bublinu, jednak ustavily jeden z žánrů v českém prostředí nejrozšířenějších a pro něj nejtypičtějších.2) Pro český komiks jsou Rychlé šípy vpravdě úhelným kamenem, ikonou, a nelze se tedy divit, že právě formou kresleného příběhu se uskutečňuje celá řada jim věnovaných nejrůznějších poct, ohlasů či parodií.
Rychlé šípy a jejich komiksový život po životě
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 127
/ 127
11/04/18 14:51
Pavel Kořínek
Rychlé šípy a jejich dobrodružství prózou
Je to vlastně s podivem, uvážíme-li hned trojí vynucený konec, který je potkal, ale Rychlé šípy podstoupily ve dvacátém století pořádnou pouť českou mediální krajinou. Z domovského komiksu se brzy vypravily do hájemství audia, když byly jejich příhody hned v letech 1941 a 1942 zaznamenány na gramofonové desky, na sklonku šedesátých let ozkoušely televizní seriál a na počátku let devadesátých vznikl o slavné pětici čestných a odvážných hochů i celovečerní film. A to ani není řeč o nejrůznějších adaptacích a parafrázích divadelních, natožpak o výpravách do merchandisingu a kultury sběratelské: početných a rozmanitých společenských hrách, hlavolamech, turistických, či dokonce poštovních známkách. Rychlé šípy byly a jsou všude, stačí se dobře rozhlédnout. 134 /
Pavel Kořínek
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 134
11/04/18 14:52
1 Obálka prvního vydání románu Záhada hlavolamu, který vycházel jako vkládaná příhoda časopisu Mladý hlasatel.
Jedno výše nezmíněné médium ale v rozmachu této foglarovské legendy sehrálo roli naprosto zásadní – literatura. Nebudeme myslím daleko od pravdy, prohlásíme-li, že pro popularitu Rychlých šípů byla románová „Stínadelská trilogie“ minimálně stejně důležitá jako původní podoba komiksová. Snadno k tomu ostatně lze nalézt doklady všude kolem nás, vždyť jak často při vzpomínce na Rychlé šípy nám i našim bližním ze všeho nejdříve naskakují pojmy jako Stínadla, ježek v kleci, Jan Tleskač, létací či létající kolo, Losna, Mažňák… anebo koneckonců i ten Bahňák. A byla to právě tato románová verze Rychlých šípů, ze které nejvíce čerpaly i mnohé jinomediální adaptace. Komiks a literatura jsou Rychlým šípům domovem, všude jinde byli Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka sice vítanou, přeci však jen návštěvou. Že se seriálem o Rychlých šípech mají v rukou něco výjimečného, vytušili autoři i redaktoři Mladého hlasatele poměrně záhy: do redakce začaly chodit první potěšené dopisy nedlouho po seriálové premiéře 17. prosince 1938, hned na přelomu let 1938 a 1939. Jednoznačný důkaz ale přišel o pár týdnů později. Když 11. února 1939 vyšlo číslo, ve kterém nové pokračování zápolení Rychlých šípů s Černými jezdci chybělo,1) zaplavila redakci vlna vyděšených dotazů – písemných i telefonických –, co že se to děje. Hned v čísle následujícím už byl seriál zpět a vysvětlující text „Něco o ‚Rychlých šípech‘ a ‚Černých jezdcích‘“ uklidňoval rozrušené fanoušky, že „ano, ‚Rychlé šípy‘ budou opět na zadní straně Ml. hlasatele. Máme radost, že se vám tyto příběhy tak líbí a těší nás hlavně, že správně oceňujete a chápete to, co vám v těch obrázcích říkáme: Že dobro musí vždycky nakonec zvítězil nad zlem, tak jako ‚Rychlé šípy‘ vždycky vyzrají přes všechny úklady a nepřízně osudu na ‚Černé jezdce‘.“ Citovaný redakční text není v časopise podepsán, ale lze se domnívat, že jeho autorem mohl být sám Jaroslav Foglar. A snad v něm právě tehdy, zrovna když se probíral desítkami a stovkami nadšených reakcí, začaly klíčit první úvahy o možných dalších dobrodružstvích „ušlechtilých Rychlých šípů“.
Poprvé do Stínadel
1) Na zadní straně časopisu se tehdy v komentovaném seriálu promenoval disneyovský Goofy/Gufy v příběhu Jak se Gufy pomstil.
První román s Rychlými šípy – Záhada hlavolamu – začal vycházet coby příloha Mladého hlasatele na sklonku léta roku 1940. Domovské vydavatelství Melantrich se zrovna chystalo vydat první souborový sešit komiksových dobrodružství a společnost Esta vyjednávala právě s Jaroslavem Foglarem ohledně
Rychlé šípy a jejich dobrodružství prózou
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 135
/ 135
11/04/18 14:52
natočení výše zmiňovaných audio adaptací, a Rychlých šípů tak mělo najednou být všude plno. Lepší vstup do nového ročníku si pak snad mládežnický časopis nemohl přát – první číslo s úvodní pasáží románu, datované 30. srpna 1940, se vyprodalo a bylo po necelých třech týdnech pro velký zájem čtenářů dokonce dotištěno.2) Svoji roli v tom jistě sehrála i ona románová příloha: každý čtenář zkrátka toužil mít zcela nové – a speciální! – dobrodružství oblíbené pětice kompletní. To, že Foglarův svět Rychlých šípů sehrával v popularitě časopisu klíčovou roli, dokládá i četnost obálkových ohlášek postupujícího děje: počínaje 5. číslem ročníku se u levého okraje obálek začala velmi často objevovat stručná textová informace, anoncující v aktuální příloze líčené děje. „Dnes v románu: Rozchod ‚Rychlých šípů‘ s Červenáčkem“ hlásala třeba hned obálka následujícího 6. čísla – kdo by dokázal odolat? Definitivní stvrzení veleúspěšného tažení klubové pětice pak přišlo s přelomem roku: od počátku ledna 1941 (tedy od čísla 19) byl časopisecký titul rozšířen o speciální přípis. Mladý hlasatel s přílohou „Rychlé šípy“ mělo propříště stát v záhlaví každé titulní strany týdeníku. V Záhadě hlavolamu mohl Foglar nabídnout příběh, jaký by se mu do povětšinou epizodicky pojímaného komiksového seriálu vměstnával jen obtížně. Autorova dost možná vůbec nejnapínavější próza stavěla samozřejmě na popularitě ústředních protagonistů, srdce čtenářů si však minimálně stejným dílem získala i působivým budováním atmosféry záhadna, tajemství a obtížně definovatelného pocitu nejistoty. Artefakt-hlavolam ježek v kleci, vontské hnutí s jeho nesrozumitelnými, výhružně působícími rituály, a především celý ten strhujícím způsobem vykreslený, tajemný a nebezpečím nebezpečně přitažlivý prostor Stínadel: to vše představovalo výrazné odchýlení od z komiksu známých každotýdenních dobrodružství v příměstské přírodě, na sněhu i v klubovně. Současně se Foglarovi otevřela příležitost poprvé výrazněji rozrušit, resp. zproblematizovat vztahy mezi hlavními hrdiny – zápletka s domnělou Červenáčkovou zradou, která se coby vedlejší linie linula velkou částí knihy, dodala ústředním postavám na osobitosti a přesvědčivosti. Kde že leží tajemná Stínadla? Jaká je identita onoho neznámého EM? A jak to bylo s Janem Tleskačem, ježkem v kleci a létajícím kolem? Kdo bude zvolen novým Velkým Vontem a co čeká na Mirka a spol. v úzkých uličkách potemnělé čtvrti a ve zvonici kostela svatého Jakuba? Čtenáři týden co týden hltali nové pokračování, a když v 28. čísle vyšla poslední část románu,3) už se čile pracovalo na dalším využití knihy i jí představených předmětů, míst a příběhů. Letecká prodejna M. Moučky na pražských Vinohradech začala již o několik týdnů dříve vyrábět dřevěné ježky v kleci a časopis vyhlásil soutěž, ve které sliboval odměnit nejprve prvních sto, poté hned prvních dvě stě úspěšných řešitelů, kterým se podaří ježka z klece vyjmout. Foglar – vždy zdatný marketér – přispěchal i s komiksovou epizodou Rychlé šípy a ježek v kleci, která tuto časopiseckou soutěž přímo tematizovala. „Když natočíme nejdelší osten ježka tak, aby vyčníval z klece nejširším jejím otvorem…“ – no, tak jednoduché to být nemělo. První knižní vydání románu se na knihkupeckých pultech objevilo ani ne dva měsíce poté, co skončilo premiérové časopisecké otiskování. Postaral se o ně nakladatel Jan Kobes, vyšlo v nákladu 5000 výtisků
136 /
a obsahovalo i atmosférické ilustrace Jana Fischera.4) Foglarovy další plány ohledně toho, kam budou Rychlé šípy – v komiksu i próze – směřovat,5) byly však násilně přerušeny. Patnáctého května 1941 dorazil do redakce Mladého hlasatele zákaz dalšího vydávání časopisu. Právě rozvážené 38. číslo Mladého hlasatele s obrázkovou přílohou „Rychlé šípy“ tak bylo úplně posledním, a v něm otištěný komiksový příběh Rychlé šípy s bednou provazů představoval na dalších téměř pět těžkých let poslední nové dobrodružství titulního klubu.
Ozkoušený model i epizodický experiment
2) Stejný osud pak čekal i čísla následující: v 6. čísle tak nepodepsaný text označený jednoduše „Rychlé šípy“ zprvu navnazoval na nadcházející dobrodružství, aby poté anoncoval: „Máte všechna předchozí pokračování tohoto románu? Počal vycházeti v 1. čísle tohoto ročníku. Všechna čísla jsme znovu dotiskli, a tak jsou opět na skladě. Objednejte si chybějící dříve, než budou vyprodána.“
Komiksové Rychlé šípy se po válečné pauze vrátily v únoru roku 1946. Po krátkém čtyřdílném intermezzu v časopise Junák, se kterým se ale Foglar důrazně nepohodl, zakotvily v dubnu i se svým tvůrcem v týdeníku Vpřed. O tom, že se jednalo o akvizici více než výhodnou, nikdo nepochyboval, a tak časopis hned od prvního čísla, ve kterém se populární komiks objevil,6) nesl na obálce hrdé označení Vpřed s přílohou Rychlé šípy. Od následujícího ročníku, zahájeného v půli října roku 1946, započal v časopise „nový strhující román Jar. Foglara ‚Stínadla se bouří‘, jehož děj je vzat ze života Rychlých šípů a připomene vám tajuplný příběh ‚Záhada hlavolamu‘, který kdysi vycházel v Ml. hlasateli“.7) Úvodní část knihy Stínadla se bouří, realizované i zde formou
2 Upoutávka na vkládaný román Stínadla se bouří se na obálce týdeníku Vpřed objevila v roce 1946.
3) Redakce k němu nabízela i poloplátěné desky. 4) O rok později následoval i nezměněný dotisk. 5) Jak ve své knize Mýtus zvaný Stínadla uvádí Miloš Dvorský, Foglar si již bezprostředně po završení prvního románu zapisoval do sešitu motivy a nápady pro možné pokračování. 6) Bylo jím číslo 18 vydané 9. dubna 1946. 7) Citováno dle redakčního textu „Konečně je tady 1. číslo II. ročníku“, tištěného na straně 2. Stojí v této souvislosti za zmínku, že to tou dobou nebyl jediný románový „sequel“, který Jaroslav Foglar v časopise otiskoval – již při svém krátkém hostování v Junáku zahájil, a poté rovněž do Vpředu přenesl i pokračování knihy Pod junáckou vlajkou pojmenované Devadesátka pokračuje.
Pavel Kořínek
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 136
11/04/18 14:52
5 — Autoři
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 142
11/04/18 14:52
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 143
11/04/18 14:52
Luděk Bárta (*1961)
Absolvoval Ateliér filmové a televizní grafiky na VŠUP v Praze, věnuje se grafickému designu, krajinářské fotografii, knižní i časopisecké ilustraci, animovanému filmu a reklamě. S Českou televizí spolupracoval na večerníčcích Čaroděj z nafukovacího stromu nebo Vynálezce Alva. Komiksy publikoval v periodikách ABC, MF Dnes, Naše rodina nebo Země pohádek. „První Šípáky mi maminka koupila o prázdninách mezi druhou a třetí třídou. Myslím, že to byl třetí sešit z Pulsu – jak si jdou na první straně zacvičit. Asi jsem všechno úplně nechápal, ale každopádně jsem to hned přijal. Tedy popravdě – už od začátku jsem toho adorovaného chytrolína Dušína vlastně nesnášel. Skoro si myslím, že bych kvůli Mirkovi ani netoužil vstoupit k nim do klubu. Jedině snad – kdyby mi to nabídl Rychlonožka. To potom jo! S Rychlonožkou jsem se identifikoval. Což trvá.“ www.elbarta.cz
„Rychlé šípy představovaly společně se Čtyřlístky, Kájou Saudkem, ábíčkovskými přílohami a Kometami součást směsi, která pro nás utvářela podobu a smysl komiksu. Za zásadní počin považujeme černobíle pochmurnou adaptaci knih Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří. Foglar rulezz forevr!“ praazdninynaprd.deviantart.com
Josef Blažek (*1980) Absolvoval obor informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě MU v Brně a filmovou VOŠ ve Zlíně, píše filmové, televizní a komiksové scénáře. Pravidelně spolupracuje se scenáristkou Adelou Hrivnákovou, výtvarnicí Lenkou Šimečkovou a režisérem Pavlem Soukupem, který dva jejich komiksy, Třída smrti a To není moje sestra!, adaptoval do stejnojmenných krátkých filmů. Blažek také napsal scénáře ke komiksové trilogii Hlavolam ze Stínadel, Povstání Vontů a Synové stínadelští.
„Rychlé šípy mám spojené se svým dětstvím stráveným ve skautu. Poetika dobrodružství, přátelství a přírody ve mně zanechala hlubokou stopu.“ pavlabastanova.tumblr.com
„Rychlé šípy byly jednou z prvních věcí, co jsem si přečetl, jakmile jsem se naučil číst. Předal mi je můj otec, tak jako je jeho otec předal předtím jemu a jako je snad předám svému synovi i já – a moje vnoučata si je pak budou číst v Muskově kolonii na Marsu. Nejvíc se mi tehdy líbil příběh, v němž Rychlé šípy podniknou nezáměrný, surrealisticky dlouhý skok na saních. Přistály nejen v té kupě hnoje, ale i v mém srdci. A v mé hlavě pak letí na těch saních pořád dál.“ chozehotvorenicko.wordpress.com
Marek Berger (*1987)
Pavol Bratský (*1958)
Absolvoval Ateliér animované tvorby na UTB ve Zlíně a poté týž obor na FAMU, kde byl jeho závěrečnou prací film Pérák: Stín nad Prahou. Autorsky se podílel na animovaném seriálu Legendy staré Prahy. Komiksy publikoval v Žižkovských listech nebo sborníku AARGH!, zapojil se také do komiksových projektů organizace Amnesty International.
Absolvoval studia architektury na VŠUP v Praze, vedle projektování a volné výtvarné tvorby se věnuje pedagogickým aktivitám na Škole užitkového výtvarnictví v Košicích. Inicioval zrod košického komiksového časopisu Jupííík, další sekvenční práce otiskl v periodikách Oko a Košický večer nebo v katalogu lodžského Mezinárodního festivalu komiksu a her.
„Rychlé šípy byly vždy až nadlidsky dokonalými vzory, což dnes nutně vyvolává ironický úsměv. Rozhodl jsem se je přesadit do doby a prostředí mého dětství a trochu je polidštit. Uprostřed devadesátkového sídliště už nejsou vzory, ale alternativou. Výstřední outsideři a naivní milovníci přírody. Svému okolí jsou spíš pro smích, ale o to více stojí při sobě a tím větší je jejich odhodlání pomáhat slabším.“
„Edícia Rýchlych šípov z ostravského Pulsu, ktorá ma v 60. rokoch zastihla počas môjho detstva, mala pre mňa nezameniteľné čaro a dodnes ma táto fascinácia neopúšťa. Najmä dramaturgia prvého zo zošitov bola veľmi dobre nastavená. Čítal som vtedy komiks stále odznova. Práve Rýchle šípy ma priviedli ku knihám Jaroslava Foglara. Pozdejšie som stretol v Prahe ľudí, čo vedeli memorovať príbehy obrázok po obrázku, príbeh za príbehom naspamäť. Spojenie Foglara s Jánom Fischerom bolo neopakovateľné.“ pavol.bratsky.extel.sk
Pavla Baštanová (*1992)
Absolvovala Ateliér filmové a televizní grafiky na VŠUP v Praze, zabývá se animací, ilustrací a autorskou grafikou. V bradburyovské antologii Marťanská kronika publikovala komiks Výlet na milion let.
Ondřej Bláha (*1982) Pavel Bláha (*1986)
Ondřej Bláha vystudoval obory český jazyk a literatura a historie na Filozofické fakultě MU v Brně, jeho mladší bratr absolvoval architekturu na Stavební fakultě VUT tamtéž. Komiksy tvoří zásadně společně, jejich obsáhlý příběh Ocelový kentauros byl otištěn ve sborníku AARGH!
Ladislav Csurma (*1957)
Absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Košicích, pracoval jako animátor ve Slovenské filmové tvorbě na Kolibě,
později působil v lucemburském Studiu 352, v současnosti je ve svobodném povolaní. Komiksy publikoval v časopisech Kamarát, MixComics nebo Muscle & Fitness, samostatně vychází jeho autorská série Tajomstvo starého domu.
následovaly, dovedla moje sestra. A má hlavní vzpomínka je, jak jsme se hádaly, kdo z nich vypadá nejlépe (Červenáček, samozřejmě).“ s-u-w-i.tumblr.com
Marcel Dokoupil (*1989)
„V súvislosti s prvým stretnutím so seriálom Rýchle šípy od pána Jaroslava Foglara sa mi vynárajú v spomienkach pocity chlapca, ktorý túži po dobrodružstve, tajomstvách a priateľstve v partii, na ktorú sa môže kedykoľvek spoľahnúť. Boli to pre nás aj určité vzory, reprezentujúce ideály dobra v boji proti zlu. Niekde v hĺbke mojej chlapčenskej duše to zanechalo stopy, ktoré mali určite značný vplyv na vytváraní môjho vlastného neskoršieho seriálu Tajomstvo starého domu.“ www.lacocsurma.sk
Absolvoval šest semestrů v Ateliéru animace a audiovizuálního umění na Fakultě umění OU v Ostravě. Krátké komiksové práce publikoval v časopisech a sbornících BubbleGun, KomiksFest! revue nebo Vějíř. „S Rychlými šípy jsem se setkal jen letmo, když jsem při vyklízení jedné půdy narazil na sešit s jejich příhodami. Teď už je sice znám jmény, ale pořád si pletu Červenáčka s Rychlonožkou.“ www.marceldokoupil.cz
Bohumil Fencl (*1967) Pavel Čech (*1968)
Je vyučený strojní zámečník, věnuje se malbě, ilustraci a psaní knížek. Jeho komiksový román Velké dobrodružství Pepíka Střechy získal ocenění Magnesia Litera pro nejlepší dětskou knihu, za své další komiksové práce obdržel několik cen Muriel. Jeho knížky a komiksová alba byly přeloženy do angličtiny, francouzštiny, italštiny, ruštiny nebo slovinštiny. „Svůj základní dojem a důvod okouzlení z Rychlých šípů jsem měl potřebu analyzovat až v dospělosti. To slovo, kterým se to snažím vysvětlit, je Tajemství. I v příbězích odehrávajících se v té fischerovsky naivní krajině, s modrou oblohou a zelenými kopci v dálce, bylo ukryté. To tajemství bylo tak přitažlivé, dráždivé – vyvolávalo ve mně spalující touhu prožít něco podobného, přiblížit se, dotknout…“ www.pavelcech.wz.cz
Kateřina Čupová (*1992)
Absolvovala Ateliér animované tvorby na Fakultě multimediálních komunikací UTB ve Zlíně, v současnosti je doktorandkou tamtéž. Krátké komiksové práce publikovala v časopisech a sbornících AARGH!, Art+Antiques, Bublifuk, KomiksFest! revue nebo Vějíř, za příběh Kašna získala cenu Muriel. „Rychlé šípy jsou má první komiksová láska (především Jarka Metelka) a byla pro mě velká čest připojit se k tomuto sborníku. I když jsem zjistila, že dneska mě víc baví charaktery Bratrstva kočičí pracky (a proto je můj komiks o nich).“ chechula.tumblr.com
Zuzana Čupová (*1995)
Studuje Ateliér animované tvorby na Fakultě multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Krátké komiksové práce publikovala v časopisech a sbornících AARGH!, KomiksFest! revue nebo Vějíř, za příběh V mlze mezi dnem a nocí získala cenu Muriel. „K Rychlým šípům mě, stejně jako k většině komiksů, které po nich
Absolvoval obor český jazyk a výtvarná výchova na Pedagogické fakultě UK v Praze, věnuje se knižní ilustraci a reklamě. Komiksy publikoval v časopisech Čtyřlístek, Kometa nebo Umělec. Samostatně vydal sešit Sheila a souborně vyšla i jeho autorská série Mr. Sweet, manhattanský detektiv. „S Rychlými šípy, coby fenoménem obklopeným zvláštní polozakázanou aurou, jsem se setkal až na střední škole. Jejich výtvarná stránka, na kterou jsem u komiksu vždy hleděl především, mě nijak zvlášť nezaujala, snad jen bolestivou snahou autorů docílit přijatelného výsledku za tehdy jistě mrzký peníz. Pro mě kultovní atmosféry ovšem dosáhli autoři černobílého TV seriálu, který jsem měl rád, přestože poněkud postrádal logiku. Cením si mnohaletého výchovného působení Rychlých šípů na mládež a několika krásných hlášek, u nichž se dodnes usmívám.“
Lukáš Fibrich (*1974) Absolvoval Katedru animované tvorby na FAMU a Ateliér filmové a televizní grafiky na VŠUP v Praze, působí jako výtvarník na volné noze. Od začátku devadesátých let úzce spolupracuje se čtrnáctideníkem ABC, pro který kreslí sérii Mourrison, další komiksy publikoval v časopisech Art+Antiques, Bublifuk, Igráček nebo Literární noviny. Ilustroval množství učebnic a pohádkových knih, je též podepsán pod výtvarnou podobou Obrázků z moderních československých dějin 1945–1989.
„Vždycky jsem toužil patřit do klubu, jaký mají Rychlé Šípy. Himbajs, to by bylo něco! Ale nechtěl jsem být Mirkem Dušínem, neb nemám vůdčí ambice. Byl bych nejspíš Červenáčkem, který umí hezky kreslit. A to není málo.“ www.fibrich.cz
Jozef Gertli Danglár (*1962) Absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Bratislavě, po maturitě pracoval jako kulisák, restaurátor nebo
144
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 144
11/04/18 14:53
geofyzik a následně se jeho oborovým domovem na čas stal Atelier volné grafiky a knižní ilustrace VŠVU v Bratislavě. Působil jako kreativec v několika reklamních kancelářích, v současnosti je na volné noze a věnuje se novinové kresbě, ilustraci a malování obrazů. Kreslené příběhy publikoval např. v periodikách Domino fórum, Echo, Maxi-Super, Mystery, Origami, Pravda, Sme nebo Zmena, knižního vydání se jeho komiksy dočkaly v publikacích Roger Krowiak a Jánošík! Pravdivý príbeh. Své malby a kresby představil na desítkách samostatných i kolektivních výstav. „So Šípákmi som sa prvýkrát stretol niekedy v roku 1970. Do mojich desiatich rokov sme bývali v horárni v lese. V šesť kilometrov vzdialenej dedine, kde som začal chodiť do školy, sa jedného dňa v trafike objavil prvý zošit Rýchlych šípov, a to bolo zjavenie! Okamžite to boli moji hrdinovia. Na ďalšie pokračovania som číhal, ako ‚jastrab‘, pýtal som sa v trafike každý deň, či už vyšlo ďalšie pokračovanie. Pochopiteľne som chcel založiť klub, ale v lese nebolo moc s kým, jeden brat starší, druhý ešte moc malý, zvyšok boli domáce a divé zvieratá, ktoré, tak isto ako rodičia-dospeláci, nepripadali do úvahy. Tak som to musel nejako rozchodiť. A samozrejme, ako každý chalan, chcel som mať ježka v kleci, ale nemal mi ho kto vyrobiť. Po pár rokoch som narazil na Káju Saudka, ktorý Šípákov pochopiteľne zatienil, ale to už je iná kapitola…“ www.danglar.com
na Fakultě stavební VUT v Brně, v současnosti provozuje vlastní živnost jako geodet. Od roku 2016 je předsedou Sdružení přátel Jaroslava Foglara a současně působí jako šéfredaktor časopisu Bobří stopa. „Rychlé šípy jsou skuteční hrdinové, z masa a kostí. Kvůli nějakým kresleným postavičkám bych přece nestrávil celé své dětství klubařením a celý svůj dosavadní dospělý věk prací ve foglarovském sdružení. A nejvíce kamarádím s Rychlonožkou, to je bez diskuze. Na zadovky jsem byl vždycky kanón.“ www.spjf.cz
Tomáš Chlud (*1976) Absolvoval několik semestrů na Katedře animované tvorby FAMU v Praze, pracuje jako filmový a televizní výtvarník. Jeho komiksy se objevily v periodikách Art+Antiques, Čtyřlístek, Mateřídouška, Metro, Světýlko nebo Země pohádek. Podle scénáře Denisy Kirschnerové nakreslil album Šmankote!!! s Hurvínkem v hlavní roli a souborně vydal i svou autorskou sérii Kája a Filip.
„Ke kresleným příběhům Rychlých šípů jsem přišel pozdě – příliš pozdě na to, abych nepil na třešně, neběhal v bouři a nelízal mince. Ale knihy s Rychlými šípy, to byl zásah přímo do srdce, a tak hrdě prohlašuji: Kardinál Richelieu a Jarka Metelka, to jsem já! Ale jak se píše na jednom domě pod Pražským hradem: Stínadla nenajdeš za jedno odpoledne…“ www.nakladatelstvi-sypka.cz
Jiří Grus (*1978)
Absolvoval Ateliér klasických malířských technik na AVU v Praze, věnuje se malbě a ilustraci. Z Mezinárodního festivalu komiksu v Lodži si odvezl tři ocenění, je také vícenásobným držitelem ceny Muriel. Se scenáristou Štěpánem Kopřivou vytvořil komiksové album Nitro těžkne glycerinem, které bylo vydáno v Itálii, Nizozemí, Španělsku a Řecku. Čistě autorským projektem byla jeho série Voleman, ve spolupráci s Džianem Babanem a Vojtěchem Maškem připravil komiksové romány Ve stínu šumavských hvozdů a Drak nikdy nespí. „Sešity s Rychlými šípy jsem v dětství četl pořád dokola, prokopírovalo se to do mě. Seriál je zajímavý tím, co do něj autoři vložili vědomě i nevědomě. Silná atmosféra, napětí a zvláštní osudovost. Rychlé šípy občas chybují, ale většinou jsou vzorovým ideálem. V kontrastu k tomu mě nejvíc oslovily epizody, kdy Rychlé šípy prozkoumávají různé půdy, sklepy nebo staré domy za městem. Seriál má prostor a vzduch, cítíme žitou přítomnost autorů. Fischer i Čermák kreslili skvěle, mám rád oba, i když Fischera víc, protože jeho černé stíny jsou plné života.“ jirigrus.blogspot.com
Vojtěch Hanuš (*1986)
Absolvoval obor geodézie a kartografie
Karel Jerie (*1977) Absolvoval Ateliér malby na AVU v Praze, věnuje se malování obrazů a ilustraci. Ve spolupráci s Tomášem Hibim Matějíčkem vydal komiksové album Šifra mistra Hanky, mezi jeho autorská díla patří souborné vydání cyklu Oidipus Rex nebo trilogie Candide. Na Mezinárodním festivalu komiksu v Lodži získal první cenu za příběh Sbohem, má lásko!
„Rychlé šípy mám spojené se skautem, černobílými výtisky rozmnožovanými na xeroxu a také s televizním seriálem Záhada hlavolamu. Jan Tříska v roli tajemného Široka je zkrátka český Batman!“ www.kareljerie.cz
Ester Kuchynková (*1993) Studuje ilustraci na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Krátké komiksové práce otiskla v časopisech a sbornících AARGH!, KomiksFest! revue nebo Vějíř, s příběhem Sachem zvítězila v soutěži Henryk v bublinách.
„Komiksy jsem měla vždycky ráda, ale v případě Rychlých šípů víc než komiksy utkvěly v mém srdci knižní příběhy. Ta strašidelná atmosféra, když hoši četli deník Jana Tleskače a všechna napínavá dobrodružství
ve Stínadlech… kdykoliv se k nim budu ráda vracet.“ yonetee.tumblr.com
Tomáš Kučerovský (*1974) Absolvoval Fakultu architektury VUT v Brně. Pracoval jako hlavní grafik v herní vývojářské firmě, v současné době se živí jako výtvarník na volné noze. Jeho krátké kreslené příběhy se kromě řady domácích periodik objevily také v časopisech v Belgii, Itálii, Japonsku, Polsku nebo Singapuru. Autorsky se podílel na českých komiksových antologiích Inseminátor, Generace nula, Ještě jsme ve válce či Totální nasazení a průřez jeho výtvarnou tvorbou se objevil v jeho monografii Zooom 1. Několikrát získal českou komiksovou cenu Muriel za nejlepší krátký příběh nebo strip, dále obdržel ocenění na Mezinárodním festivalu komiksu v Lodži a na Mezinárodním salonu mladého komiksu v Bělehradě.
„S Rychlými šípy jsem se setkal v dětství prostřednictvím sešitových vydání z šedesátých let, stínadelská trilogie mě později nadchla svou tajemnou atmosférou na hraně fantastična a taky tím, že pracovala se ‚starými známými‘ z komiksů. Kajícně přiznávám, že ostatní, nestínadelská tvorba Jaroslava Foglara mě jinak naprosto minula.“ www.tomaskucerovsky.tk
Ján Lastomírsky (*1972) Vystudoval výtvarnou výchovu a dějepis na Pedagogické fakultě UPJŠ v Prešově a Ateliér grafiky na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. Na druhé z těchto vzdělávacích institucí dnes působí jako pedagog a vyučuje též na Střední škole umění a designu v Brně. Kromě komiksu se věnuje knižní a časopisecké ilustraci, spolu se scenáristou Jiřím Šimáčkem chystá k vydání komiksový román Článek II.
„Vzhľadom k tomu, že moje detstvo a mladosť sa odohrávali na Slovensku, Rýchle šípy som nepoznal. Okrajovo som ich začal vnímať behom štúdia na vysokej škole v Prešove, v čase mojich prvých pokusov s kreslením komiksov. Po príchode do Brna mi postupne dochádzalo, že Rýchle šípy sú v tunajšom prostredí obrovským fenoménom. Možnosť nakresliť pokračovania ich príbehov som preto s radosťou uvítal.“ www.lastomirsky.eu
Lucie Lomová (*1964)
Absolvovala dramaturgii na Divadelní fakultě AMU v Praze, věnuje se komiksu a ilustraci, spolupracuje s Českou televizí. Kreslené příběhy publikovala v mnoha časopisech. Její komiksová série Anča a Pepík už se dočkala druhého souborného vydání a vznikl podle ní sedmidílný animovaný seriál. Komiksový román Anna chce skočit vyšel i ve Francii a v Polsku, přeložena byla také její další alba Divoši a Na odstřel. Za svou tvorbu získala několik cen Muriel.
„Rychlým šípům jsem v dětství záviděla jejich partu a snažila se založit klub ze svých kamarádek – nějak se to, bohužel, nechytlo. O prázdninách jsme ale s kamarády plnili bobříky, pamatuju se hlavně na bobříka samoty, kdy jsem seděla na dně strže, abych nikoho neviděla a mě nikdo nespatřil, žrali mě komáři a já, zabalená od hlavy k patě do deky, jsem si krátila čas počítáním, kolik jich zabiju. Vydržela jsem a bobřík splnila a pamatuju si ten vítězoslavný pocit, když jsem se vracela domů. Pak přišla fáze, kdy si člověk z té vzornosti a ušlechtilosti utahuje, ale přes zdravý odstup přetrvává vzpomínka na silné emoce, na to přesvědčení dětské duše, že zlo a dobro se dá dobře oddělit, a když se chce, tak to jde…“ lucielomova.blogspot.com
Františka Loubat (*1986)
Absolvovala Ateliér ilustrace a grafiky na VŠUP v Praze, věnuje se grafickému designu a ilustrování. Za publikaci Sicktown získala cenu Art Book Wanted v kategorii komiks. Se scenáristou Tomášem Končinským spolupracovala na komiksových cyklech Kustodka Květa a Umělec, první z nich obdržel ocenění Muriel a dočkal se i souborného vydání. Autorka se také jako výtvarnice podílela na komiksovém albu Nebuď jak gádžo! ze série Nejisté domovy. „V sedmnácti letech na lyžáku se střední. Jdem roztroušeně zasněženou ulicí někde ve Špindlerově Mlýně. Starej opuštěnej barák. Zrovna si povídám s jednou spolužačkou, se kterou mě svedl dohromady specifický model pohybu větší skupiny lidí na delší vzdálenost. Jdeme ho prozkoumat? Vidím jí v očích stejnej záblesk. Bezpodmínečně. A už to jede. Kočičí pracka, Maxmilián Dráp… do postpubertálního cynismu se nezadržitelně prolamuje tak trochu trapná touha pointy na každý stránce. Ten příběh je naivní, patetickej. Smějem se tomu. Ale stejně… nejsou tu ještě někde dveře do sklepa? Vontové…“ www.ilustratori.net/frantiskalachmanova
Nikkarin
(vl. jm. Michal Menšík, *1987) Absolvoval obchodní akademii v Prostějově. Publikoval první tři části autorské komiksové tetralogie 130 a album Spellsword Saga VII. Získal cenu Muriel za krátký komiks Bunkr. Je autorem řady knižních obálek i ilustrací. „Kluci z Rychlých šípů ovlivnili generace dětí a někteří lidé z toho těží dodnes. Já například vůbec nejím třešně, protože tuším, že bych pak měl určitě žízeň a zároveň bych se nemohl napít. Jinak mám ty příběhy samozřejmě hrozně rád a vždycky jsem toužil mít partu, jakou měli oni, bohužel to ale asi byla utopie.“ nikkarin.cz
Vojtěch Mašek (*1977) Absolvoval Katedru scenáristiky a dramaturgie na FAMU v Praze.
145
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 145
11/04/18 14:53
S Džianem Babanem je členem Monstrkabaretu Freda Brunolda, společně se podílejí na všech jeho aktivitách: komiksové trilogii Sloni v Marienbadu, Za vším hledej doktora Ženu a Poslední chobotango, stripové sérii Hovory z rezidence Schlechtfreund a dalších. Oba tvůrci také společně napsali libreta ke komiksovým románům Ve stínu šumavských hvozdů a Drak nikdy nespí a získali řadu ocenění Muriel. Krom toho je Mašek jako výtvarník a spoluscenárista podepsán pod trilogií O přibjehi, podílel se i na libretech cyklu Nejisté domovy a je tvůrcem vizuální stránky alba Češi 1952: Jak Gottwald zavraždil Slánského. Jako scenárista se rovněž zapojil do přípravy filmu Křižáček. „Rychlé šípy znám dlouho, četl jsem sebrané komiksy z Mladého hlasatele, Záhadu hlavolamu jako komiks, ale možná nejplastičtější zážitek mám z televizního seriálu Hynka Bočana, ve kterém dospělí herci, často třicátníci, ztvárnili dětské hrdiny (ne přímo Rychlé šípy), tento zvláštní posun reality jako by pro mě velmi sugestivně vystihl princip Foglarova světa. Naučné a výchovné příběhy napadené vpádem nevědomí a temné imaginace legendárního Jestřába.“ monstrkabaret.blogspot.com
a padesátých let. Komiksy s Rychlými šípy jsem objevil díky spolužákovi, který měl svázané ročníky časopisu Vpřed. Nechtěl je nikomu půjčit, pouze u nich doma nám dovolil si Rychlé šípy přečíst. Později jsem další ročník Vpředu kupoval v trafice. Přesně si nepamatuji, v kterém roce Rychlé šípy ze zadní strany náhle zmizely. Celé jsem si je přečetl až v devadesátých letech, kdy vyšlo souborné vydání v Olympii.“
Marek Pokorný (*1983)
Absolvoval studia klasické animace na Filmové škole ve Zlíně, v současnosti je ve svobodném povolání. Je tvůrcem stripové série Gobius Capito, ve spolupráci s organizací Ašta šmé připravil album Silnější než někdo z cyklu Nejisté domovy a společně se scenáristy Markem Šindelkou a Vojtěchem Maškem vytvořil komiksový román Svatá Barbora. „Můj vztah k Rychlým šípům jako postavám už z velké části vyprchal. Ale nálada temných Stínadel je jedna z mých základních vzpomínek z dětství, přijdou mi jako daleko nejzajímavější postava z toho světa. Zajímalo by mě, jak by s ní vycházely taky nějaké ženské hrdinky.“ maara.eu
Jan Pomykač (*1976) Karel Osoha (*1991)
Studuje Ateliér filmové a televizní grafiky na VŠUP v Praze. Jako výtvarník je podepsán pod komiksovým albem Češi 1948: Jak se KSČ chopila moci, za něž získal cenu Muriel. Krátké komiksové práce publikoval v časopisech a sbornících AARGH!, BubbleGun, KomiksFest! revue nebo Vějíř, je autorem webkomiksu Plíč. Nakreslil storyboardy pro celovečerní film Křižáček režiséra Václava Kadrnky. „Rychlé šípy jsem miloval odmalička. Kamarády jsem se pokoušel formovat do klubu a lákal je k organizovanému dobročinu. Naneštěstí jsme ale všichni byli líní a nikdy jsme nikomu nepomohli. Samotné příběhy Rychlých šípů pro mě ovšem nejsou zdaleka tak vzrušující jako světatvorba Jaroslava Foglara. Temné uličky, které obývaly zvláštní postavy s příslibem dobrodružství, mě lákaly a chtěl jsem být toho světa součástí.“ osoha.tumblr.com
Jiří Petráček (*1941)
Absolvoval Výtvarnou školu Václava Hollara, věnuje se především časopisecké a knižní ilustraci. Komiksy publikoval v periodikách ABC, Aréna, Bobří stopou, Kometa, Květy, Sedmička pionýrů nebo Skaut-Junák, výběr z jeho časopiseckých seriálů vyšel například v souborech 13 ze Staré čtvrti nebo Golem a jiné komiksy. Jako výtvarník je také podepsán pod komiksovými alby Kamarádi z prérie, Elektrické magistrály či Vrabec: Příběh skauta. „K Záhadě hlavolamu jsem se dostal jako kluk na přelomu čtyřicátých
Absolvoval Ateliér animace na katedře výtvarné tvorby na Ostravské univerzitě. Působí jako výtvarník na volné noze a je autorem stripové série Pas faux pas. „Jedny prázdniny v Ostravě a náhodně objevené tři díly vázaných sešitů s Rychlými šípy v knihovně mojí tety. Tu divnou partu kluků v trenýrkách jsem potkal na severu Moravy. Věděl jsem díky jejich dobrodružstvím, že nemám píti na ovoce, neskákat přehřátý do vody, neběhat v bouřce, že mám udávat překupníky s máslem a že na každé půdě sedí za stolem kostra s krabicí známek. Díky, Rychlé šípy!“ pas-faux-pas.blogspot.cz
stínadelské romány, které mě uhranuly. A později jsem naplno docenil i to, jakou revoluci Rychlé šípy do domácího komiksu vnesly.“ studia-komiksu.cz
Marek Rubec (*1979)
Absolvoval Ateliér animované tvorby na Fakultě multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Jeho komiks Nokturno zvítězil v soutěži Arnal a kreslený příběh Uprchlíci v soutěži festivalu Frame. Společně s Pavlem Kosatíkem připravil album Češi 1942: Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha. „Příběhy Rychlých šípů jsem měl v dětství moc rád, zvláště ty dobrodružné, kde jim hrozilo nějaké nebezpečí nebo kde řešili různé záhady. Z téhle party mi byl nejbližší Rychlonožka, který polidšťoval svojí nedokonalostí někdy šablonovitě působící bezchybné charaktery ostatních členů. Skvělé bylo také Bratrstvo kočičí pracky a Stínadla se svojí vontskou historií.“ marekrubec.blogspot.cz
Miroslav Schönberg (*1951)
Je vyučený malíř-dekoratér, kromě komiksu se věnuje časopisecké a knižní ilustraci. Obrázkové seriály publikoval v periodikách Ohníček, Pionýrská stezka, Skaut-Junák nebo Trifid. Nevydáno zůstalo jeho komiksové album Pan Tau, které nakreslil podle scénáře Ondřeje Neffa. Za své životní dílo získal cenu Muriel. „Na konci padesátých let se mi dostalo do rukou jakési souborné vydání Rychlých šípů. Nevím, kdy ani kým bylo vydáno, ale už mělo překreslená první pokračování. Příběhy mě okamžitě vtáhly. Byl jsem fascinován Rychlými šípy, Bratrstvem kočičí pracky, ale i figurami, jako byla Jeremiáška, karbaníci ze sklepa a funebrák, nebo hrůzným nálezem Maxmiliána Drápa. Až později jsem ocenil mistrovství karikatury Jana Fischera i následné navazování Marko Čermáka, který vše zasadil do reálného prostředí. Oběma mistrům má nejhlubší poklona!“
Tomáš Prokůpek (*1975)
Absolvoval Fakultu architektury VUT v Brně. Je editorem komiksového sborníku AARGH!, věnuje se bádání o historii i současnosti středoevropského komiksu. Jako autor se podílel na publikacích Signály z neznáma. Český komiks 1922–2012, Dějiny československého komiksu 20. století nebo Před komiksem. Formování domácího obrázkového seriálu ve 2. polovině XIX. století. Komiksy podle jeho scénářů vyšly v časopisech AQQ, Labyrint revue, Politikin zabavnik, Skaut-Junák, Rozrazil nebo Stripburger. „V dětství jsem znal jen první tři sešity z nakladatelství Puls a z Rychlých šípů jsem měl spíš legraci – všichni jsme tenkrát nosili kraťasy sotva do půlky stehen a ty jejich bermudy vypadaly jako z jiné galaxie. Na prahu puberty jsem ale stačil objevit první dva
v dobových souvislostech naprostý unikát – žádná souborná komiksová alba o takovém rozsahu tady nevycházela. Z tak mohutné dávky komiksu zhltnuté naráz už jsem se nikdy nevzpamatoval.“ www.honza-smolik.com
Honza Smolík (*1965)
Vystudoval ruský jazyk a výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě UK v Praze. Věnuje se knižní a časopisecké ilustraci. Komiksy publikoval v časopisech Art+Antiques, Časostroj, Čtyřlístek, Mateřídouška, Sluníčko nebo Světýlko. Souborně vyšly jím kreslené seriály Medvídek Lup, Na hradě Bradě a Viktorka, na nichž se podílel i jako scenárista. Jeho komiksy jsou také zastoupeny v expozici Archa Noemova v Národním muzeu v Praze, ve stálé expozici Husité v Husitském muzeu v Táboře, v interaktivní expozici Cesty časem v Třebíči nebo na naučné stezce Okolo Kozího hrádku. „Komiksové Rychlé šípy mi v šesté třídě půjčil spolužák Jirka. Bylo to ono souborné vydání ve třech tlustých sbornících z let 1969 až 1971, což byl
Tomáš Staněk (*1994) Studuje obor mediální a didaktická ilustrace na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Je spoluvydavatelem a spolueditorem komiksového fanzinu XRXmag, kam také pravidelně přispívá jako autor. Působí v kapele DBKL.
„Na Rychlých šípech mě vychoval děda, starý skaut, a ozvuky toho étosu jsem cítil ve woodcrafterském oddílu, do kterého jsem chodil asi deset let. Vztah k nim mám vlastně dvojí: primárně skrze město, protože atmosféru výprav na nepřátelské území Stínadel, zdrhání, objevování neviditelných míst a genius loci noční staré Prahy – to všechno jsem ochutnával během malování graffiti. A druhotně díky vztahu k přírodě, táboření, ideálům přátelství, správnosti a prospěšnosti okolí, dokonce i lovení bobříků… To všechno mě dřív docela formovalo.“ cbro-tkrvo.tumblr.com
Jiří Stegbauer (*1949) Před studiem na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK v Praze působil v redakci dětského časopisu Pionýr/ Větrník, po absolutoriu řadu let pracoval v týdeníku Květy, po roce 1989 redigoval sešitovou edici Dálky, v současnosti vlastní nakladatelství Ostrov, jež mimo jiné vydává publikace s foglarovskou tematikou. Jako scenárista vytvořil řadu obrázkových seriálů ve spolupráci s Jaroslavem Malákem, Milošem Novákem, Františkem Rolečkem, Jozefem Schekem nebo Jiřím Winterem-Nepraktou.
„Psal se rok 1958, bylo mi devět a starší hoch z našeho domu v Poděbradech mi půjčil ohmatanou Záhadu hlavolamu s původními deskami z vydání v Mladém hlasateli. Hned jsem ji otevřel – a rázem bylo dokořán! Rychlým šípům, Jaroslavu Foglarovi, foglarovkám… Tehdy jsem netušil, že to bude celoživotní pouto, že už ve svých klukovských letech autora nejen osobně blízce poznám, ale že s ním budu moci později i profesně spolupracovat. A že ještě později, když se jeho život uzavře, se budu moci podílet na rozvíjení odkazu jeho díla.“ www.ostrov-knihy.cz
Vladimír Strejček (*1978) Absolvoval několik semestrů na Katedře animované tvorby FAMU v Praze. Založil ilustrátorské studio DRAWetc, organizuje veřejná živá kreslení pod hlavičkou Raw Art Wrestling a působí jako výtvarný pedagog na VOŠ Scholastika. Komiksy publikoval v antologiích ČVUTix, Komiksová Kytice nebo Návraty Komety.
146
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 146
11/04/18 14:53
„Šípy se ke mně dostaly těsně po revoluci, to mi bylo nějakých třináct let, a bylo to úplné zjevení. Líbilo se mi, že můžu číst něco, co připomíná komiks Strážci, který vycházel v osmdesátých letech a který jsem měl jako kluk děsně rád. A teprve při čtení Šípů jsem zjistil, kde že Strážci mají svůj původ ;) Líbil se mi kontrast k Saudkovým komiksům, které pro mě byly modlou, bavila mě ta klukovská semknutost, vůně dobrodružství ve vzduchu a já si děsně jasně představoval, že to všechno prožívám s nimi. Fascinovaly mě bekovky, co kluci nosili, krátký pumpky a jako kluka ze sídliště mě uhranulo kouzlo činžáků a dvorků. A pak tu byl Mirek Dušín. Nebudu to nijak rozepisovat, ale všichni asi stejně cítíme, o jaký morální totem šlo a asi každý chtěl být tak trochu jako on. Nejchytřejší, nejrychlejší, nejsilnější, nejblonďatější, všechno to, co já ve svých třinácti nebyl a tak moc jsem chtěl. Myslím, že se ta parta kluků na mě dost podepsala. V tom dobrém. Žlutá je barva naše!“ www.drawetc.com
Viktor Svoboda (*1989)
Studuje Ateliér animované tvorby na Fakultě multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Krátké komiksové práce publikoval v časopisech a sbornících AARGH!, Bublifuk, KomiksFest! revue nebo Vějíř. Připravuje ilustrace pro prozaickou knižní sérii Tajná dvojka A+B. „Rychlé šípy mě naučily, že se vyplatí chovat se čestně, že ve městě je víc tajemství než na vesnici a že je dobré mít čtyři věrné kamarády, když jdu někoho zaslouženě ztlouct.“ viktorsvoboda.tumblr.com
Lenka Šimečková (*1991)
Absolvovala obor ilustrace a grafický design na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Krátké komiksové práce publikovala v časopisech a sbornících AARGH!, Art+Antiques, BubbleGun, Crew, Full Moon nebo KomiksFest! revue, autorsky se podílela na komiksovém albu Truchlivý amoret pražský. Zvítězila v soutěži CZ.KOMIKS.11 a za komiks Páteř domu získala cenu Muriel. „Rychlé šípy jsem znala dlouhou dobu jen z literární a televizní podoby, jelikož komiksy byly pro veřejnou knihovnu ve vesnici, kde jsem vyrůstala, příliš velký luxus. Strašidelné pasáže odehrávající se v kanálech či zvonici byly mé oblíbené a četla jsem je stále dokola, takže už tehdy mi Rychlé šípy trochu naznačily, kam budu žánrově tíhnout.“ llesim.tumblr.com
Martin Šinkovský (*1979) Absolvoval obor teorie a dějiny dramatických umění na Filozofické fakultě UP v Olomouci. Na komiksech jako scenárista nejčastěji spolupracuje s kreslířem Tichem 762, své práce publikovali v časopisech ABC, Bublifuk nebo KomiksFest! revue, společně také
připravili komiksy pro počítačovou hru Československo 39–89. Je spoluautorem večerníčku Krysáci, věnuje se i psaní knížek pro děti. „Rychle šípy jsou pro mě naprostý kult, který je odolný vůči výtkám, které k němu mohu mít jako dospělý. V souvislosti s tím, jak se někteří snaží Foglarovu tvorbu interpretovat přes údajné homosexuální motivy, se mi vybavuje, že při první četbě rychlošípáckých komiksů (louskal jsem je dřív než knížky) jsem si lámal hlavu, jestli je Jarka Metelka kluk, nebo holka (androgynní postava, obličej i křestní jméno, a ‚Metelka‘ mohla klidně být přezdívka). Rychlé šípy zkrátka mají tolik vrstev, kolik se vám zlíbí.“
Václav Šlajch (*1980) Vystudoval ilustraci na Ústavu umění a designu ZČU v Plzni, v současnosti působí jako pedagog na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara tamtéž. Věnuje se knižní a časopisecké ilustraci. Komiksy publikoval v antologiích CZekomiks, Generace nula, Ještě jsme ve válce, Komiks v Brně nebo Návraty Komety, se scenáristou s Vlastislavem Tomanem připravil pro čtrnáctideník ABC seriál Dobrodružství s Cartrisem. Jako výtvarník se podílel na filmu Tři bratři režiséra Jana Svěráka.
„Chtělo by se říci, že ‚dnes více než kdy jindy‘ je potřeba kladných hrdinů. Hrdinů, kteří jdou příkladem, nehnáni sobectvím a nenávistí, nežráni negativními emocemi nebo snad touhou po pomstě. Jenže to ‚dnes více než kdy jindy‘ je samozřejmě nesmysl. Rychlých šípů tu bylo třeba dávno před rokem 1938 a budou potřeba dávno po nás. Tak tedy: Díky, Rychlé šípy!… Jenom kdybyste mezi sebou měli nějakou slečnu. (Ach, ta genderová vyváženost…)“ www.vaclavslajch.blogspot.cz
Martin Šútovec (*1973)
Absolvoval Ateliér grafického designu na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, věnuje se tvorbě politické karikatury pro denní tisk. Komiksy a stripové série publikoval v periodikách Blesk pro ženy, Čas, Mateřídouška, Mladá fronta plus, SME, Stripburger, Vemeno nebo Zkrat. Za kreslené komentáře v periodikách SME a Denník N získal několik novinářských cen. Spolupracuje se syndikátem CagleCartoons, Inc., jeho kreslené politické komentáře uveřejňují noviny po celém světě. „Rýchle šípy sa ku mne prvýkrát dostali v šalátovom slovenskom vydaní zo šesťdesiatych rokov, v osemdesiatych a deväťdesiatych rokoch sa ku mne ako k účastníkovi poloilegálnej táborníckej scény dostávali fotokópie foglaroviek. Považovali sme sa za ‚foglarove deti‘, nech už to znie akokoľvek divne. Rýchlošípacke správňáctvo nášho oddielu Kamzík je súčasťou mojej mentálnej výbavy dodnes, aj keď teda ten fundamentalizmus a naivita už sú len exponát v kabinete obskúrnych kuriozít.“
Ticho 762
(vl. jm. Petr Novák, *1982) Vystudoval výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě UP v Olomouci. Na komiksech jako kreslíř nejčastěji spolupracuje se scenáristou Martinem Šinkovským, své práce publikovali v časopisech ABC, Bublifuk nebo KomiksFest! revue, společně také připravili komiksy pro počítačovou hru Československo 39–89. Podle libreta Pavla Kosatíka vytvořil komiksový román Češi 1918: Jak Masaryk vymyslel Československo. „Američani mají Supermana, Češi Mirka Dušína. Jeden svou energii čerpá ze slunečního svitu, ten druhý z neutuchajícího a vřelého přátelství v klubu Rychlých šípů. Vždycky jsem chtěl být jako Superman, jak ale stárnu, chápu lidské hodnoty, které Foglar do tohoto díla vložil. A stále chci být Supermanem…“ www.ticho762.com
Vladimír Tučapský (*1958)
Absolvoval Učňovskou školu knihkupeckou v Luhačovicích. Své komiksové práce vydává vlastním nákladem od roku 1983, ve druhé půli osmdesátých let získal několik ocenění v komiksové soutěži Bemík. Po sametové revoluci otiskl obrázkové seriály v periodikách Art+Antiques, Beatles včera a dnes, Bobří stopou, Kometa, Svoboda nebo Tramp. Samostatně vydal alba Pouť do Země šafránu a Kloaka, na svém kontě má i několik samizdatových publikací zaměřených na Rychlé šípy a další tvorbu Jaroslava Foglara. „Rychlé šípy mě zasáhly někdy na jaře 1967, kdy vycházely v Ostravském kulturním zpravodaji (a záhy ve dvacetičtyřstránkových sešitech). Táhlo mi na devět, bydleli jsme v Ostravě – a navíc v blízkosti tiskárny, ve které se tiskla románová Stínadla. Vhodnější věk a bydliště jsem si přát snad ani nemohl, přitáhly si mě ty komiksy okamžitě. Kouzelný kreslený svět, do něhož jsem nesmírně rád utíkal. Nádherné období, kdy se zásoba Fischerových příběhů dosud zdála nevyčerpatelná…“ www.vladimirtucapsky.ic.cz
Tzv. Lampa
(vl. jm. Michal Lamprecht, *1973) Vystudoval masovou komunikaci na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Pravidelně spolupracuje s kreslířem Yourym, komiksy publikují v Česku a ve Slovinsku, za krátkou práci Nestrkej nos do polévky získali cenu Muriel. V současné době žije v Lublani, vede kreativní oddělení reklamní agentury, jako nezávislý publicista přispívá do českých médií. „S Rychlými šípy jsem se minul. Myšlenkově, světonázorově i kulturně. Nebýt komiksů, které má drahá matka jakožto profesorka latiny zabavila během hodiny nehodnému studentovi čtoucímu pod lavicí, a které mi pak byly mezi citáty z Tacita a Cicerona
předhozeny ke čtení se slovy: ‚Ať víš, co je brak,‘ zůstaly by pro mě Rychlé šípy zcela nepochopeným mystériem. Takto jsem zjistil, že morální imperativ je vlastně jen jeden, dá se k němu však dobrat mnoha cestami. Ano, sešity byly na konci školního roku studentovi vráceny.“
Youry (vl. jm. Jiří Palát, *1974)
Absolvoval Gymnázium Františka Palackého ve Valašském Meziříčí, věnuje se výrobě netradičních her. Pravidelně spolupracuje se scenáristou Tzv. Lampou, za krátký komiks Nestrkej nos do polévky získali cenu Muriel. Autorské práce otiskl ve sborníku CZekomiks nebo v časopise Zkrat, s libretistou Jaroslavem Kuťákem připravoval komiks pro Mateřídoušku. „Rychlé šípy jsou jedním z prvních komiksů, co se mi dostal do ruky. Na základě těchto příběhů jsme jako kluci začali zakládat kluby. Měli jsme průkazky, plnili modrý život, bobříky, sháněli klubovnu, přijímali i vylučovali jiné členy a pak se samozřejmě rozpadli. Nedlouho na to jsem opět pod vlivem Rychlých šípů vstoupil do oddílu s podobným zaměřením… A dneska? Dneska jsem po třiceti letech jeden z jeho vedoucích pod vlajkou Asociace TOM. Mám prostě ty Šípáky rád.“ www.cervotoc.cz
Karel Zeman (*1950)
Absolvoval Střední průmyslovou školu strojní v Praze. Ve druhé půli osmdesátých let získal několik ocenění v komiksové soutěži Bemík a na počátku následující dekády patřil k hlavním organizátorům Comics klubu československého. Obrázkové seriály otiskl v časopisech Aréna, Filips, Ikarie nebo Kometa, samostatně vyšly jím kreslené delší práce Nexus nebo Vítězná sázka – Logan. „Rychlé šípy jsou mojí srdeční záležitostí a nedokážu k nim přistupovat kriticky, i když by se z dnešního pohledu určitě ledacos najít dalo. Tehdejší představa o výchovném účinku už dnes působí příliš infantilně, ale ty příběhy ve mně a některých mých souputnících vyvolávají příjemné melancholické vzpomínky patřící k našemu mládí. Rychlé šípy mají neopomenutelné místo v mých vzpomínkách.“ www.karelzem.cz
Jiří Zimčík (*1976)
Je vyučený truhlář. Komiksy otiskl v antologiích Generace nula, Inseminátor, Komiks v Brně, Kontraband nebo Návraty Komety. Pro hudební album zpěvačky Radůzy V salonu barokních dam vytvořil komiksově laděný booklet a pro Českou televizi titulky k seriálům Vzhůru dolů a Na houby. „Rychlé šípy byly můj velký vzor. Ani nevím, kolik podobných klubů jsem s kamarády pokoušel založit.“ www.ateliersluj.cz
147
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 147
11/04/18 14:53
6 — Obsah
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 148
11/04/18 14:53
Několik slov úvodem
Tomáš Prokůpek
7
1
Jindy
Malý Rychlonožka v Říši snů Mirek se zapovídává s Vlastou Metelkovi rozprávějí o Jarkovi Rychlé šípy v ohrožení! Dnes je venku podivné nebe Pískloun a Tlouštík jdou za příhodami Rychlé šípy v přestrojení Rychlonožka zasahuje Rychlé šípy a stará křivda Rychlé šípy okradeny
Tomáš Prokůpek, Karel Jerie Pavel Čech Jiří Grus Jozef Gertli Danglár Marek Pokorný Marek Berger Tomáš Staněk Františka Loubat Ondřej Bláha, Pavel Bláha Lucie Lomová
10 11 12 16 20 24 28 30 31 34
2
Jinde
Zlí pistolníci řádí Rychlé šípy čekají na Jarku Rychlé šípy zachraňují Řehoře Samsu Rychlé šípy a moc jazyka Bohoušovo velmi pozdní odpoledne Rychlé šípy vyráží na novoroční výpravu Rychlé šípy v podzemí Rychlé šípy „Ztraceni“ Kočičí pracka strašící Rychlé šípy a návštěva z hvězd Rychlé šípy v galaktické aréně Rychlé šípy: Rudá je barva naše Poznáte Rýchle šípy? Rapid Arrows Go to N.Y.C. Rýchle šípy a nádej pre Stínadla Rychlé šípy – Ti praví hrdinové
Miroslav Schönberg Vojtěch Mašek Martin Šútovec Tomáš Kučerovský Josef Blažek, Lenka Šimečková Martin Šinkovský, Ticho 762 Martin Šinkovský, Marek Rubec Jiří Zimčík Kateřina Čupová Kateřina Čupová, Zuzana Čupová Tomáš Prokůpek, Ján Lastomírsky Vladimír Strejček Ladislav Csurma Bohumil Fencl Pavol Bratský Vojtěch Hanuš, Karel Zeman
38 40 42 44 46 50 54 57 58 60 61 64 68 72 74 77
3
Skoro jako tenkrát
Rychlonožka nestíhá Rychlé šípy fotografují Rychlé šípy – Nebeský bojovník na útěku Rychlé šípy a vlci Rychlé šípy na výletě Jindra sleduje Bratrstvo Rychlé šípy pořádají turnaj v kuličkách Rychlé šípy hrají swing Bublinův zamotaný sen Rychlé šípy jsou v bezpečí Rychlé šípy a zcizený ježek v kleci Bratrstvo kočičí pracky mrzne Poslední léto Rychlých šípů Rychlé šípy bojují na Stavbě mládeže
Viktor Svoboda, Marcel Dokoupil Lukáš Fibrich Honza Smolík Ester Kuchynková Pavla Baštanová Nikkarin Jan Pomykač Tzv. Lampa, Youry Václav Šlajch Tomáš Chlud Jiří Stegbauer, Jiří Petráček Viktor Svoboda, Karel Osoha Vladimír Tučapský Vladimír Tučapský, Luděk Bárta
4
Rychlé šípy slaví 80 let
Rychlé šípy a jejich místo v dějinách domácího komiksu
Tomáš Prokůpek
118
Rychlé šípy a jejich komiksový život po životě
Martin Foret
126
Rychlé šípy a jejich dobrodružství prózou
Pavel Kořínek
134
5
Autoři
80 81 82 84 86 88 92 95 96 100 102 105 108 112
142
149
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 149
11/04/18 14:53
Skautská nadace Jaroslava Foglara
Moje zásada: pomáhat mládeži Když jsem roku 1970 sestavoval čtvrtý Zápisník třinácti bobříků, napsal jsem do něj tuto výzvu: „Umiň si, že až jednou budeš dospělý, budeš pomáhat všem chlapcům a děvčatům ve svém okolí. Že k nim nebudeš nevlídný, mrzutý a nepřejícný, jak někteří dospělí lidé dovedou!“
Leckdy se mě moji dospělí přátelé ptají, kde jsem k takové zásadě přišel, kdo nebo co mě to po celá desetiletí nabádalo, abych věnoval takřka každou volnou hodinu bezplatně mládeži, vymýšlel pro ni hry, programy, vodil ji na výpravy, připravoval pro ni schůzky během roku i prázdninové tábory? A já jsem při zpytování vlastní dávné minulosti přišel na pramínek nebo pramínky, kde ta moje snaha dělat mládeži dobro začala. O městském strážníku v Předlicích, který stříhal růže v parku a mně coby přihlížejícímu dítěti jednu dal, jsem se už zmínil. Pak to byl hodný prodavač v nuselské Oldřichově ulici, který mi za krejcar nacpal výbornými zralými švestkami všechny kapsy mého dětského sáčka a ještě mi přidal plný látkový klobouk. A třetím pramínkem byla tato příhoda: Měli jsme s mým starším bratrem gumový míč, trochu větší než dnešní tenisový, a ten jsme pouštěli po tramvajových kolejnicích z kopce. Samozřejmě že jsme vždy podél míče utíkali, aby nám daleko neujel. Na nebezpečí v jízdní dráze jsme tehdy nemuseli moc
dbát, frekvence na ulicích byla zanedbatelná. A při jednom takovém kolejnicovém běhu za míčkem, pádícím z prudkého svahu kolem Národního muzea, se proti nám v ohybu trati vynořila čtyřosá elektrika ještě z křižíkovské výroby – a náš drahocenný míč letěl přímo pod její kola. Dobrák řidič zastavil elektriku na volné trati, vystoupil, klidně vzal tyč na přehazování výhybek a zpod kol vagónu nám míč vylovil. Nehuboval nám, nezlořečil. Pak zase nasedl a odjel. Mně tento čin hodného řidiče utkvěl natolik v paměti, že ještě dnes vidím to místo, kde se příhoda odehrála, i když tam už koleje dávno nevedou. Ale co hlavně mi utkvělo v mysli, že „až budu jednou velký, budu pomáhat dětem, ať je to v čemkoliv a kdykoliv!“
150
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 150
11/04/18 14:53
Podporuje stavby i přestavby kluboven a nákupy pozemků pro letní tábory. Důraz je kladen na aktivní zapojení členů oddílů při budování zázemí a tábořišť.
Fond Foglar Pečuje o odkaz J. Foglara, podporuje akce konané na půdorysu jeho tvorby, rozšiřuje hodnoty spojené s jeho dílem a vychovatelskými záměry.
Fond Dobré skutky Podporuje projekty, které novým, netradičním způsobem rozvíjí charitativní činnosti oddílů nebo přispívají k rozvoji sociálního cítění dětí a mladých lidí.
Fond Fons Podporuje vznik nových oddílů, jejich základního vybavení pro činnost, nábor členů a další rozvoj a šíření skautské výchovy.
Autorem použitých ilustrací Rychlých šípů je Jan Fischer.
Budeme vděčni za jakoukoli finanční podporu na činnost nadace, která umožňuje rozšiřovat hodnoty obsažené v dobrodružných příbězích Rychlých šípů, dalších knihách Jaroslava Foglara a ve skautských ideálech. Možnosti konkrétní podpory naleznete na www.snjf.cz
Fond Střecha
Skautská nadace Jaroslava Foglara
Život Jaroslava Foglara je pevně spjatý se skautingem a výchovou mladých lidí k přátelství, pomoci druhým a osobnímu rozvoji. Proto když v roce 2001 vznikala skautská nadace, bylo spojení s jeho jménem a odkazem samozřejmostí. Vzájemně se vše završilo převzetím dědictví po tomto geniálně píšícím vychovateli. Posláním Skautské nadace Jaroslava Foglara je podpora mimoškolní výchovy a vzdělávání dětí a mládeže v duchu skautských ideálů. Nadace tak činí především finančními prostředky určenými pro několik oblastí.
151
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 151
11/04/18 14:53
Tomáš Prokůpek (ed.) Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství
Vydal Filip Tomáš – Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2018 jako svou 372. publikaci Uspořádal Tomáš Prokůpek Doprovodné texty napsali Martin Foret, Pavel Kořínek a Tomáš Prokůpek Redakce Pavel Kořínek Grafická úprava, obálka a sazba písmem Druk a Founders Grotesk Jan Šiller Tisk Těšínské papírny, s. r. o., Bezručova 212/17, 737 01 Český Těšín Vydání první, 152 stran. ISBN 978-80-7470-203-7 Doporučená cena včetně DPH 359 Kč
RS_pocty_sazba_04_10_2018.indd 152
12/04/18 09:01
rs_obalka_predsadky.indd 4
13/04/18 18:09
rs_obalka_predsadky.indd 3
13/04/18 18:09
rs_obalka_predsadky.indd 3
13/04/18 18:09