ať už chápaný v jakékoli periodizaci (dlouhé, či kratší), nepochybně přinesl radikální proměnu obrazu světa, a to ve velmi rozdílných oborech lidské činnosti od výtvarného umění a architektury přes literaturu, filozofii a lingvistiku až po eschatologické a futuristické vize v myšlenkách politiků a ideologů. Specifickým problémem jsou pak dramatické střety mezi individuálními intencemi jednotlivců a intencí kolektivní, představovanou skupinami sdílejícími stejnou víru. Analyzovat ustavování a proměnu paradigmat, nově vznikající slovníky, metafory a rétorické akty, které utvářely různé varianty modernistických vizí a představ, bylo cílem konference Slovníky modernistů a paradigmata moderny, jež se uskutečnila v Moravské zemské knihovně v Brně ve dnech 19. a 20. září 2018. Stejnojmenná publikace přináší studie, které se zrodily z příspěvků i diskusí, jež na ní zazněly.
Doporučená cena 299 Kč ISBN 978-80-7470-294-5
obalka.indd 1,3,5
SLOVNÍKY MODERNISTŮ A PARADIGMATA MODERNY
Modernismus,
SLOVNÍKY MODERNISTŮ A PARADIGMATA MODERNY EDS. TOMÁŠ KUBÍČEK, VLADIMÍR PAPOUŠEK A DAVID SKALICKÝ
26.08.2020 13:58:09
AKROPOLIS
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 1
26.08.2020 13:41:12
slovnĂky modernistĹŻ a paradigmata moderny.indd 2
26.08.2020 13:41:12
SLOVNÍKY MODERNISTŮ A PARADIGMATA MODERNY EDS. TOMÁŠ KUBÍČEK, VLADIMÍR PAPOUŠEK A DAVID SKALICKÝ
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 3
26.08.2020 13:41:13
KATALOGIZACE V KNIZE — NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Slovníky modernistů a paradigmata moderny / eds. Tomáš Kubíček, Vladimír Papoušek a David Skalický. — Vydání první. — Praha : Akropolis, 2020. — 1 online zdroj Anglická resumé Obsahuje bibliografie, bibliografické odkazy a rejstřík ISBN 978-80-7470-295-2 (online ; pdf) * 821.162.3 * 72/76(437.3) * 82.02“1880/1945“ * 7.036/.038 * 7.01:111.852 * 82.0 * 82-95 * 7.072.3 * (437.3) * (048.8:082) – česká literatura — 19.—20. století – české výtvarné umění — 19.—20. století – modernismus (literatura) — Česko – modernismus (umění) — Česko – estetika — Česko — 19.—20. století – literární estetika — Česko — 19.—20. století – literární kritika — Česko — 19.—20. století – umělecká kritika — Česko — 19.—20. století – kolektivní monografie 7.01/.09 — Umění [21]
Publikace vznikla v rámci vědeckých aktivit Centra pro výzkum novější české literatury a literární teorie Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Recenzenti: Mgr. Jiří Hrabal, Ph.D.; doc. PhDr. Jan Wiendl, Ph.D. © Text Kenichi Abe, Dominik Bálan, Michal Bauer, Petr Bubeníček, Veronika Černíková, Martin Dvořák, Erik Gilk, Peter Chvojka, Vera Kaplická Yakimova, Tomáš Kubíček, Marie Langerová, Vladimír Papoušek, Ondřej Pešek, Vanda Pickett, Ondřej Selner, David Skalický, Jan Staněk, Eva Štědroňová, Martin Tichý © Graphic & Cover Design Stará škola, 2020 © Filip Tomáš — Akropolis, 2020 ISBN 978-80-7470-294-5 ISBN 978-80-7470-295-2 (PDF)
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 4
26.08.2020 13:41:13
Obsah
Úvod / 7 I. KONCEPCE Hranice, řečové strategie a sémioprostor: Konec impéria v české literatuře Vladimír Papoušek / 19 Estetická procházka Jamese Joyce aneb slovník moderního romanopisce Tomáš Kubíček / 31 Žvatlati o díle, nebo zaznamenávati dojmy? Cesty vědy a cesty kritiky David Skalický / 50 Šaldova modernita mezi vágností a syntetismem Dominik Bálan / 62 Dosti Ibsena! Ke změně paradigmatu v estetických konceptech divadelní moderny před první světovou válkou Eva Štědroňová / 77 II. REKONSTRUKCE Eliot o vkusu Jan Staněk / 95 Teze, zásady, úvody: Programové texty pražského funkčního strukturalismu Ondřej Pešek / 112 Hodnoty srdce: K proměně literární kritiky za první světové války Martin Tichý / 136
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 5
26.08.2020 13:41:13
Představy o roli spisovatelů po vzniku republiky v roce 1918 Michal Bauer / 150 Disperze básnického slova ruských futuristů: Mezi estetikou, gnozeologií a ontologií Peter Chvojka / 180 „Exotiky se chraň!“ neboli mentální mapa poetistů Kenichi Abe / 194 III. ANALÝZY Předválečné úvahy Františka Langera o moderním umění Erik Gilk / 209 V troskách dějin Marie Langerová / 218 Fantastické a magické slovníky v české literatuře let 1917—1933 Veronika Černíková / 239 Josef Váchal a jeho Krvavý román: „Enfant terrible“, nebo svébytná modernistická řeč? Ondřej Selner / 253 „Choré, impotentní mlhoviny“ versus „osy obrazivého kosmu“: Holanova lyrika 30. let ve světle dobových periodik Martin Dvořák / 265 Nekonečná detektivní spirála vyprávění: Próza Richarda Weinera mezi modernismem a postmodernismem Vanda Pickett / 274 Jiří Kolář a Miroslav Hák: Zneviditelnění média Petr Bubeníček / 285 Pojďme se vyfotit! Fotografie literárních skupin jako manifest? Vera Kaplická Yakimova / 296 Jmenný rejstřík / 317 Autoři / 325
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 6
26.08.2020 13:41:13
úvod
Úvod
Modernismus, ať už chápaný v jakékoli periodizaci (dlouhé, či kratší), nepochybně přinesl radikální proměnu obrazu světa, a to ve velmi rozdílných oborech lidské činnosti od výtvarného umění a architektury přes literaturu, filozofii a lingvistiku až po eschato logické a futuristické vize v myšlenkách politiků a ideologů. Speci fickým problémem jsou pak dramatické střety mezi individuálními intencemi jednotlivců a intencí kolektivní, představovanou skupi nami sdílejícími stejnou víru. Analyzovat ustavování a proměnu paradigmat, nově vznikající slovníky, metafory a rétorické akty, které utvářely různé varianty modernistických vizí a představ, bylo cílem konference Slovníky modernistů a paradigmata moderny, jež se uskutečnila v Moravské zemské knihovně v Brně ve dnech 19. a 20. září 2018. Stejnojmenná publikace přináší studie, které se zrodily z příspěvků i diskusí, jež na ní zazněly. Studie Hranice, řečové strategie a sémioprostor: Konec impéria v české literatuře Vladimíra Papouška zkoumá, jaké řečové akty a rétorické strategie se objevují v sémioprostoru literární tvor by iniciované reakcí na zlomovou událost epochy — pád impéria, díky níž dosavadní systém institucionálních faktů, rituálů, zákonů a sdílených hodnot přestává platit a radikálně se mění. Na základě charakteristik řečových aktů, které se objevují v české literatuře te matizující konec impéria, vymezuje Papoušek několik modalit, jež do značné míry určují hranice mezi jednotlivými typy řeči v sémio prostoru: modus ironie a paradoxu, modus elegie a tragédie, mo dus patetické ódy a hrdinského eposu a modus inertnosti. Někte ré indikace tohoto konceptu pak ukazuje na několika vybraných
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 7
26.08.2020 13:41:13
slovníky modernistů a paradigmata moderny 8
dílech české literatury (Haškových Osudech dobrého vojáka Švejka, Vančurově románu Pole orná a válečná, prózách Richarda Weinera, Milady Součkové ad.). Tomáš Kubíček se ve své studii Estetická procházka Jamese Joyce aneb slovník moderního romanopisce zabývá estetickou koncepcí, kterou navrhl James Joyce prostřednictvím fikční promlu vy postavy Štěpána Dedala z románu Portrét umělce v jinošských letech. Tu dává do kontextu jednak s dobovými způsoby přemýšlení modernistických tvůrců o nové podobě moderního umění, jednak se snahou o definování nové podoby literárního tvaru. Tento synte tizující pojem je založen na slovníku, který analyzuje principy poe tiky a znamená výrazné předefinování obsahu tradičních pojmů, jako jsou skutečnost, autor, dílo. Výsledkem je, že se posouvají i vý znam a určení pojetí krásy, a díky tomu je možné rozšířit a zpřes nit periodizaci vývoje moderního myšlení, jak jej představil Hans Robert Jauss v článku „Literarische Tradition und gegenwärtiges Bewußtsein der Modernität“. Ve studii nazvané Žvatlati o díle, nebo zaznamenávati dojmy? Cesty vědy a cesty kritiky David Skalický připomíná, že myšlení a psaní o literatuře nebylo v češtině vždy automaticky pojmenová váno literární vědou, jako je tomu dnes; v pojetí F. X. Šaldy či Arneho Nováka je tato disciplína — podobně jako v angloamerickém kon textu — nazývána literární kritikou. Nejde přitom jen o arbitrární pojmenování disciplíny — tato názvoslovná odlišnost má významné konsekvence: „literární věda“ je jiným pojmovým polem než „lite rární kritika“, jsou v něm vyšlapané jiné cesty, na nichž probíhá jiná rozprava. Skalický se obrací k metodologickým reflexím jak čes kých literárních kritiků v časech moderny, tak anglických a americ kých kritiků se snahou postihnout zmíněné odlišnosti. V literárněhistorickém bádání se stalo běžnou praxí upozorňo vat na nejednoznačnost, širokost, ba až vágnost pojmů moderní, moderna, modernita či modernismus; o něco překvapivější mohou být podobná slova v textech autorů, kteří jsou za zakladatele mo derní epochy, moderního umění či moderního myšlení považováni nebo kteří alespoň u zrodu moderního nazírání na svět stáli. Stej ná slova nalezneme i v mnoha Šaldových textech publikovaných
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 8
26.08.2020 13:41:13
úvod 9
mezi lety 1892—1917, přesto sám kritik užíváním pojmu moderna nijak nešetří. Jak ukazuje ve své studii Šaldova modernita mezi vágností a syntetismem Dominik Bálan, stáváme se svědky pozo ruhodné dvojí praxe zacházení se sledovaným pojmem: v napros té většině případů Šaldovi sloužil atribut moderní za synonymum ke slovům nový, aktuální či soudobý; v menším množství případů se snažil dát modernitě přesně vymezený obsah, zvláště i z toho důvodu, že pojem považoval za cenný a nenahraditelný pro popis soudobého stavu světa a člověka. Šaldova praxe svědčí o nejed noznačném uchopení pojmu vůbec z hlediska jeho podstaty: Má být „moderní“ vymezeno raději časově, nebo esteticky? Má být jen nálepkou módní a nadbytečnou, jejíž absence by nic nezpůsobi la, nebo má být obsah pojmu zúžen tak, aby se jeho použití stalo symptomatickým? Šalda pojem užívá oběma způsoby — ač si stýs ká nad jeho devalvací, sám je jí účasten. Na jedné straně označí za moderní všechno umění vzniknuvší v 19. a ve 20. století, na straně druhé spojuje moderní umění se svou ideou syntetismu, a klade tak na něj požadavky, které sice nejsou dostatečně úzké, aby vytvořily vlastní umělecký směr, přesto jsou pro postižení charakteru mo derního umění významné. Jedním z postulátů nové modernosti byla tektonika dramatic ké stavby a návrat k jednoduchosti základních prvků scénického umění, zároveň ale také k posilování jejich svébytnosti. Současně se vedly diskuse o konkrétních typech dramatiky, která uvedené požadavky v různé míře splňovala. Mezi tvůrce, jejichž díla vyvo lávala značný dobový ohlas, patřil především Henrik Ibsen. Studie Evy Štědroňové Dosti Ibsena! Ke změně paradigmatu v estetických konceptech divadelní moderny před první světovou válkou reflektuje české diskuse o aktuálnosti ibsenovského typu dramatu před první světovou válkou. „Kritika […] nikdy nesmí ztratit ze zřetele jistý cíl, jímž je, zhruba řečeno, vysvětlování uměleckých děl a výchova k dobrému vkusu“ — tak zní jedno z nejpověstnějších prohlášení T. S. Eliota o povaze čin nosti literárního kritika. Esej „Funkce kritiky“, z něhož pocházejí citovaná slova, nesouhlasně míří mimo jiné na praxi tzv. impresio nistické kritiky, která činila hlavním měřítkem hodnocení libost
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 9
26.08.2020 13:41:13
slovníky modernistů a paradigmata moderny 10
či nelibost zakoušenou citlivým amateurem krásných věcí, jinými slovy individuální a idiosynkratický, byť vybraný, vkus. Jaký „vkus“ tedy má být výsledkem zmíněného kritického kultivování (opra vování, usměrňování)? Vkus se jeví jako jeden z klíčových pojmů Eliotova uvažování o literatuře, nezdá se ovšem, že by se mu v exis tujícím množství rozborů jeho esejů dostalo náležité pozornosti. Studie Jana Staňka Eliot o vkusu se soustředí právě na Eliotovo chápání (dobrého) vkusu a jeho souvislosti s častěji probíranými pojmy sensibilita či tradice, se zvláštním zřetelem k myšlení fran couzských tradicionalistů a antiromantiků, které mělo zásadní po díl na formování estetiky některých představitelů angloamerického modernismu. Jak ukazuje Staněk, právě význam a pojetí kategorie vkusu u Eliota o daném vlivu svědčí nad jiné výmluvně. Pro vytváření ideové exkluzivity pražského funkčního struk turalismu klasického období (1926—1945) hrály stěžejní roli tex ty, jimiž lingvisté soustředění v Pražském lingvistickém kroužku proklamovali nové zásady zkoumání jazyka. Tyto texty, na které se soustředí studie Teze, zásady, úvody: Programové texty pražského funkčního strukturalismu Ondřeje Peška, formulovaly vědec ký program moderní lingvistiky a určovaly lingvistům badatelské úkoly pro futuro. Jsou zde chápány jako korpus, jehož lingvistická analýza přispívá k poznání pojmové struktury textů. Pojem je při tom modelován jako pozice v sémantické struktuře textu, korpus pak představuje definiční obor, v němž dané pojmy nabývají svou hodnotu. Sémantiku korpusu zkoumá Pešek pomocí komputačních metod. V první fázi výzkumu, která je předmětem této studie, sta novuje frekvenčně prominentní lexémy korpusu. Získaná data pak interpretuje jako koreláty tematických specifik jednotlivých textů. Martin Tichý se ve své studii Hodnoty srdce: K proměně literární kritiky za první světové války zabývá proměnami literár někritického diskurzu za první světové války. Soustředí se zejména na to, jak se vynořuje trs pojmů, který bychom mohli jednoduše nazvat „hodnotami srdce“ (soucit, láska k bližnímu, pokora, dů věrnost ad.). Ukazuje, že tento pojmový komplex stojí v opozici k racionalismu a utilitarismu, jež jsou připisovány válečné maši nerii, a v literárním poli se ocitá v napětí s tradiční modernistickou
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 10
26.08.2020 13:41:13
úvod 11
„literárností“. Kritici typu Františka Václava Krejčího interpretují tento protiklad především eticky, či dokonce ideologicky, oproti tomu mladší kritikové (Karel Čapek, Miroslav Rutte) zdůrazňují jeho formální, uměleckou stránku: „srdce“ zde může být pojmeno váním „životní zkušenosti“, která produkuje novou či autentickou literaturu — jakožto experiment negující umělecké konvence. Michal Bauer ve studii Představy o roli spisovatelů po vzniku republiky v roce 1918 připomíná, že se vznikem samostatné republiky koncem října 1918 se v českých periodikách vedly disku se o podobě umění a (znovu)objevily se požadavky na spisovatele i pokusy o definování jejich podoby a role ve společnosti. Netýkalo se to pouze literatury a spisovatelů, nýbrž umělců a umění celko vě. V českém tisku té doby lze nalézt nespočet příspěvků různých žánrů, v nichž je řeč o získané svobodě československého lidu. Tato situace byla spojována rovněž s uměním, které bylo shodně inter pretováno jako svobodné, jako stav, v němž již umělci mohou tvořit volně, bez omezení a bez nutnosti ústupků. Zároveň mnozí literární kritici a historici, žurnalisté, čtenáři a diváci i umělci sami pova žovali za samozřejmé, že nová situace vyžaduje novou roli uměl ců, včetně spisovatelů, která spočívá v plnění povinností, jež mají umělci vůči republice, národu, společnosti, recipientům. Umělci se tak dostávali do pozice těch, kdo mají tvořit s ohledem na vnější podmínky, požadavky, závazky. Na přelomu let 1918 a 1919 se také výrazně znovuotevřelo téma vztahu politiky a umění, které se pro jevilo již v květnu 1917 při tzv. manifestu českých spisovatelů. Mno hé rysy českého umění konce 10. let 20. století se pak projevovaly i v průběhu následujících desetiletí, prakticky po celé 20. století. Jak píše Peter Chvojka ve své studii Disperze básnického slova ruských futuristů: Mezi estetikou, gnozeologií a ontologií, po ezie ruského futurismu představuje radikální redefinici estetické ho paradigmatu, jíž je zpochybněn nejen nekognitivní charakter estetického soudu, ale též tradiční status řeči jakožto vazby zna ku s věcí, významem, ideou atp. Avantgardní poezií prolomili fu turisté autonomní sféru znakovosti a prokázali její ontotvornou dimenzi v konstituování řečového smyslu a lidského myšlení vů bec. Přidanou hodnotou ruského futurismu byla restrukturalizace
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 11
26.08.2020 13:41:13
slovníky modernistů a paradigmata moderny 12
moderního subjektu vyvedeného z karteziánské sebeevidence do fenomenologické intencionality. Studie „Exotiky se chraň!“ neboli mentální mapa poetistů, je jímž autorem je Kenichi Abe, zkoumá poetistická díla s exotickými motivy z hlediska pojmu „mentální mapy“ Kevina Lynche. Ve své prvé části podává přehled reprezentace pojmu „Evropa“ u poetistů a upozorňuje na časté návraty k motivu domova jakožto akty jeho znovunalézání. V další části se pokouší rozebírat obrazy a ztvár nění Asie. Na základě rozboru textů Karla Schulze, Konstantina Biebla a dalších autor studie ukazuje dvě ambivalentní roviny poj mu „Asie“. Ten je uchopován jednak jako vytoužený exotický cíl, jenž často nabývá erotické konotace, jednak jako pouhý průvodní znak sebepoznání, který se neopírá o reálnou skutečnost. Studie Erika Gilka Předválečné úvahy Františka Langera o moderním umění se zabývá uměleckokritickou tvorbou Františ ka Langera, jednoho z aktérů předválečné moderny. Zmiňuje jeho participaci na tomto hnutí, danou zejména jeho redigováním Umě leckého měsíčníku (1911—1914), a s tím související publikační činnost. Studie se soustředí především na dva jeho programové články, jež formulují základní postuláty na uměleckou tvorbu a umění jako ta kové. Mladší text „O novém umění“ (1913) srovnává Gilk se statěmi Langerových generačních souputníků z řad výtvarníků — Bohumila Kubišty a Vlastislava Hofmana. Ukazuje, že přestože Langer není ve svých úvahách tak progresivní a téměř se vyhýbá označení sou dobého umění za „moderní“, o čemž svědčí i název jeho stati, jeho myšlenky se v mnoha aspektech protínají s uměleckými požadavky kladenými Kubištou. Myšlenková příbuznost statí českých umělců s esejemi soudobých kunsthistoriků (Wilhelm Worringer) a uměl ců (Vasilij Kandinskij) světového věhlasu dokládá totožné ideové pozadí, na němž byly založeny dobové diskuse o umění i polemiky o jeho charakteru. Marie Langerová ve své studii V troskách dějin klade otázku, jakým způsobem se v avantgardě, zejména pak v surrealismu, ve střetu umění a politiky mění obraz dějin. Benjaminův katastrofic ký obraz avantgardy uvádí ve vztah k českým alternativám moder ny a avantgardy, především ke konceptu Jindřicha Chalupeckého
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 12
26.08.2020 13:41:13
úvod 13
a k jeho pojetí údělu moderního umělce jako ztroskotání na cestě k absolutnímu umění (s odkazem k jeho monografiím o Richardu Weinerovi a Marcelu Duchampovi). Studie Veroniky Černíkové Fantastické a magické slovníky v české literatuře let 1917—1933 přináší analýzu slovníků české fantastické prózy a českého magického realismu v letech 1917—1933, v nichž je možné sledovat přechod od fantastického diskurzu (Wei ner, Klíma, Weiss) k diskurzu magickému (bratři Čapkové, Vanču ra, Paulík, Weiner). Jak dovozuje Černíková, použité slovníky lze rozdělit do tří oddílů. První obsahuje hesla vytvářející atmosféru: zatímco pro fantastický diskurz jsou typická hesla konotující zá hadnost, podivnost a děs, v magickém diskurzu převažují hesla od kazující k radosti a dobrodružství. Druhý oddíl spojuje hesla tvořící jádro obou diskurzů: ve fantastickém diskurzu jsou racionální hesla stavěna do opozice k heslům iracionálním, čímž nutí čtenáře váhat mezi dvěma typy vysvětlení; magický diskurz sice operuje s hesly prakticky totožnými, vztah mezi nimi je ale odlišný, neboť nadpři rozené se stává přirozeným. Třetí oddíl zahrnuje hesla odhalující pravou podstatu skutečnosti a i zde se nacházejí velmi podobná hesla, liší se však svou definicí. Je Josef Váchal tzv. „enfant terrible“ české literární historie, nebo je spíše autorem produkujícím svébytnou modernistickou řeč? Proč se v dobových recepcích jeho epického Krvavého románu a rovněž v sekundárních textech, které vznikly s velkým časovým odstupem od doby publikování originálu, neustále objevuje styli zace „Váchala‑outsidera“? Jedná se o charakteristiku příznačnou, jež poodhaluje cestu k porozumění Váchalově specifické poetice, anebo jen o umělou klasifikaci, která se objevuje až druhotně ja kožto konvencionalizovaná řečová figura, jež neposkytuje vhled, nýbrž domnělé porozumění ve skutečnosti jen simuluje a řetězec řeči na téma Josef Váchal pouze recykluje? Tyto otázky si ve své studii Josef Váchal a jeho Krvavý román: „Enfant terrible“, nebo svébytná modernistická řeč? klade Ondřej Selner. Analy zuje v ní recepci Krvavého románu (1924) Josefa Váchala, zkoumá dobové i pozdější kritické reflexe a zaměřuje se na koncepci moti vu „Váchala‑outsidera“.
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 13
26.08.2020 13:41:13
slovníky modernistů a paradigmata moderny 14
Studie Martina Dvořáka „Choré, impotentní mlhoviny“ versus „osy obrazivého kosmu“: Holanova lyrika 30. let ve světle dobových periodik se zabývá recenzemi básnických sbírek Vladimíra Holana z období 30. let 20. století, konkrétně sbírek Vanutí (1932), Oblouk (1934) a Kameni, přicházíš… (1937). Jak ukazuje Dvořák, jednotlivé recenze vypovídají o tom, že se jejich pisatelé nesnadno potýkali s Holanovou poetikou, jež v tomto období ve svém lyrickém charakteru vykazovala nový způsob básnického vyjadřování, a tím iniciovala mimořádnou odchylku v dobové básnické řeči. Recenze Holanových sbírek na jeho řeč reagují zcela rozdílnými způsoby — přijetím i nepřijetím. Vanda Pickett se ve své studii Nekonečná detektivní spirála vyprávění: Próza Richarda Weinera mezi modernismem a postmodernismem zabývá nesrozumitelností jako jedním ze základ ních hesel modernistického slovníku, a to na konkrétním příkladu narativu Richarda Weinera jakožto reprezentanta modernismu v české literatuře a zejména jakožto představitele komplexnosti a nesrozumitelnosti struktury vyprávění. Pickett obhajuje tezi, že Weinerova nesrozumitelnost spočívá velkou měrou v komplexní a přeexponované interpretační tendenci, která vede vyprávění do sémiotického labyrintu, především pak díky komplikaci směru vy právění, v němž podezření, sebepodezření a potencionalita zloči nu představují hlavní hnací sílu tohoto interpretačního víru. Tento aspekt Weinerovy prózy srovnává s teorií žánru metafyzické detek tivky a dochází k závěru, že Weinerovy narativy prokazují silnou příbuznost s tímto literárním žánrem, který patrně představuje vel mi specifický proud narativní fikce již od 19. století, ač bývá častěji spojován s literaturou tzv. postmoderní. Fotograf Miroslav Hák a básník Jiří Kolář se pokoušeli zachy tit všednodennost. Jak ukazuje studie Petra Bubeníčka Jiří Kolář a Miroslav Hák: Zneviditelnění média, všednost je v jejich podání nevšední, překvapující, magická, nemusí být kompenzována. Pro Koláře i Háka nabízí všednost materiál, každá věc může být vyta žena a může se stát uměleckým obrazem, každé slovo lze vtáhnout do básně. Hák i Kolář vnesli do české kultury nový druh citlivosti vůči skutečnosti tím, že ji nezastírají, nezjemňují ji lyrizací, v jistém
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 14
26.08.2020 13:41:13
úvod 15
smyslu bychom mohli říci, že ji nefalšují. Důležitější je pro ně uvě domit si, píše Bubeníček, v jakém světě opravdu žijeme. Moment poetické produkce tak není nutně umělecký, nýbrž ontologický — zásadní je, kdo jsme, kde žijeme a jak to máme uchopit a pochopit. Kolář a Hák svým dílem ukazují, že starší pojmy charakterizující kulturní produkci již nejsou nosné, neboť to podstatné je někde jin de. Stačí jim jen vyslovit: tady někde žijí nějací lidé. Vera Kaplická Yakimova se ve své studii Pojďme se vyfotit! Fotografie literárních skupin jako manifest? věnuje otázce důleži tosti role skupinové fotografie v literární historii. Zkoumá, zda je možné či dokonce nutné vnímat fotografie, na kterých jsou záměr ně zobrazeni členové daného literárního uskupení, jako manifestní gesta ocitající se z hlediska recepce na stejné úrovni jako psané manifesty. Na konkrétním příkladu z dějin bulharské literatury se snaží ukázat, že pro bulharský kontext moderny a (post)postmo derny se fotografie staly základním stavebním kamenem jak pro vymezování se vůči předchozí tradici, tak pro navazování na ni.
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 15
26.08.2020 13:41:13
slovnĂky modernistĹŻ a paradigmata moderny.indd 16
26.08.2020 13:41:13
slovnĂky modernistĹŻ a paradigmata moderny.indd 316
26.08.2020 13:41:41
Jmenný rejstřík
Jmenný rejstřík
Abe, Kenichi 12, 194 Adorno, Theodor W. 45, 48, 64, 75, 183, 192, 221—222 Agathon [Massis, Henri — Tarde, Alfred de] 100, 108 Aischylos 85 Akvinský, Tomáš 32—35 Aleš, Mikoláš 173—174 Alighieri, Dante 104, 109—110, 228 Altmann, Gabriel 121 Apollinaire, Guillaume 230, 234, 267 Aragon, Louis 224—225, 232 Arbes, Jakub 161 Archipenko, Alexander 200 Arnaudov, Michail 302, 313 Asher, Kenneth George 104—105, 107, 110 Atanasova, Cvetanka 302, 313 Atget, Eugène 229, 232, 288 Augustin, sv. 184—185, 192 Austenová, Jane 31, 48 Auster, Paul 280 Babbitt, Irving 100, 102, 105, 108 Bacon, Francis 185 Băčvarov, Janko 313 Bálan, Dominik 9, 62 Bally, Charles 133 Balthasar, Vladimír 152, 158, 175 Balzac, Honoré de 235 Barbusse, Henri 140, 144, 147 Barényiová, Olga 21, 27 Bartoš, Jan 86
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 317
Bártová, Olga 61 Barvitius, Karel Josef 156 Bass, Eduard 266 Baudelaire, Charles 38—39, 46—48 Bauer, Michal 11, 150, 287, 294 Belting, Hans 234—236 Benda, Jaroslav 150 Benda, Julien 103, 108 Beneš, Vincenc 150 Benešová, Božena 21, 27 Benjamin, Walter 12, 218—231, 236—237, 290 Benn, Gottfried 26 Bennetová, Elizabeth 31 Bergson, Henri 211, 220, 231 Berkeley, George 185 Bernhard, Thomas 75 Bernstein, David 305 Biebl, Konstantin 12, 201—202, 204—205 Blahynka, Milan 239, 251 Bodakov, Marin 305, 313 Bodláková, Jitka 49 Borecký, Jaromír 139—140, 147 Borges, Jorge Luis 280, 283 Bozděch, Emanuel 77 Brabec, Jiří 71, 75 Bray, René 103, 110 Brdek, Zdeněk 271—272 Breton, André 115, 196—197, 204, 224—232, 234, 236 Brod, Max 234 Broch, Hermann 41, 47—48 Brombert, Victor 105, 110
26.08.2020 13:41:41
slovníky modernistů a paradigmata moderny 318 Brooke-Rose, Christine 276, 283 Brunetière, Ferdinand 100 Brunner, Vratislav Hugo 84 Brynda, Jiří 236 Březina, Otokar 68, 75, 165, 178 Bubeníček, Petr 14—15, 285 Buddha 200 Bühler, Karl 134 Burian, Emil František 287 Burke, Kenneth 235 Burliuk, David 188, 192 Cabanne, Pierre 229, 233—234, 236 Carbou, Guillaume 134 Cendrars, Blaise 230 Císař, Jan 82—83, 86, 89 Císař, Karel 236—237 Clair, Jean 232, 236 Claudel, Paul 79 Corneille, Pierre 86, 89 Cowley, Malcolm 60 Cuda, Anthony 109 Cunliffe, John William 109 Cvrček, Václav 124, 134 Čajkovskij, Petr Iljič 158 Čapek-Chod, Karel Matěj 144, 146—148 Čapek, Jakub 192 Čapek, Josef 13, 34, 48, 145—147, 174—175, 209—211, 216, 239, 245, 247, 249—251, 255, 263, 287, 289 Čapek, Karel 11, 13, 79, 81, 89, 145—147, 149, 209—210, 239—240, 244, 247, 250—251, 255—256, 263, 275 Čech, Radek 118, 121, 123—124, 134 Čech, Svatopluk 161 Čelanský, Ludvík Vítězslav 159 Čermák, František 112, 193 Čermák, Jan 134 Čermák, Petr 134 Černíková, Veronika 13, 239 Černý, František 80, 84, 89 Černý, Václav 231, 236—237 Červenka, Miroslav 30, 49, 59
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 318
Červinka, Vincenc 161, 175 Čobanov, Georgi 313 Dalí, Salvador 232 Daneš, František 112, 117, 131 Deleuze, Gilles 220 Delta viz Konrád, Edmond Deml, Jakub 253, 257, 263 Denk, Bohdan 158, 177 Dens, Jean-Pierre 103, 110 Descartes, René 190 Destinnová, Ema 156 Didi-Huberman, Georges 220 Diviš, Ivan 260, 263 Dojnov, Plamen 303—305 Dostojevskij, Fjodor Michajlovič 188—189 Duchamp, Marcel 13, 36, 227, 229—238 Durych, Jaroslav 165, 178, 203—204 Dvořák, Antonín 155, 158 Dvořák, Arnošt 79, 81, 89 Dvořák, Martin 14, 265—266, 272 Dvořák, Vilém 167—168, 176 Dyk, Viktor 84, 87, 136, 147, 164, 171, 251 Eagle, Herbert 192 Eco, Umberto 45, 48, 280 Eftimov, Jordan 303—305, 307, 313 Einstein, Albert 23 Eliot, Thomas Stearns 9—10, 54—55, 60, 95—111 Eliot, Valerie 108 Éluard, Paul 197 Ernst, Max 79 Fastrová, Olga 154—155, 176 Fiala, Vladimír 251 Fialová, Jarmila 48, 236 Fibich, Zdeněk 155 Filip, David 216 Filla, Emil 210 Fischer, Otokar 78—79, 87, 90, 138 Flaubert, Gustave 173 Forster, Edward Morgan 40, 48 France, Anatole 54, 100
26.08.2020 13:41:41
jmenný rejstřík 319 Freud, Sigmund 56 Friedrich, Hugo 100, 110, 187 Frye, Northrop 50 Fučíková, Jitka 48 Funke, Jaromír 288, 294 Gadamer, Hans-Georg 184—185, 190, 192 Galmiche, Xavier 265, 272 Gebauer, Bohuslav 160, 176 Genette, Gérard 278, 283 Gide, André 227, 231, 236—237 Gilk, Erik 12, 209, 216 Goethe, Johann Wolfgang 173 Gogol, Nikolaj Vasiljevič 189 Gorkij, Alexej Maximovič 175 Gospodinov, Georgi 303—305, 307 Götz, František 268—270, 272—273 Gourmont, Remy de 95 Greene, Edward J. H. 101, 110 Grögerová, Bohumila 237 Grondin, Jean 184, 192 Gwóźdź-Szewczenko, Ilona 216 Haffenden, John 108 Hák, Miroslav 6, 14—15, 285—287, 289—291, 293—295 Hansel, Walter 192 Harding, Jason 109 Hartlová, Eva 90 Hašek, Jaroslav 8, 21—25, 27, 29—30, 312 Hauser, Michael 75, 192 Havlíček, Karel 174 Havránek, Bohuslav 133—134 Hegel, Georg Wilhelm Friedrich 180—182, 187—188, 192 Heidegger, Martin 184, 190 Heidler, Jan 163, 176 Hérakleitos 71 Herbert, Jean 197 Heřman, Zdeněk 257—258, 263 Hilar, Karel Hugo 79—90 Hilbert, Jaroslav 79, 81—82, 89—90, 152—154, 156—157, 176 Hill, David Octavius 229
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 319
Hilská, Kateřina 48 Hilský, Martin 60, 62, 75, 107—108 Hiršal, Josef 237 Hlávka, Miloš 268, 270, 273 Hlobil, Tomáš 185, 192 Hobbes, Thomas 185 Hofman, Vlastislav 12, 84, 89, 210, 212—213, 216—217 Hoch, Karel 163, 176 Holan, Vladimír 14, 265—273 Holub, Miroslav 168, 294 Horák, Antonín 171 Horan, Jaroslav 158, 176 Horkheimer, Max 64, 75, 183, 192 Horyna, Břetislav 192 Hoskovec, Tomáš 112, 114, 133—134 Hostovský, Egon 21, 27 Hrabal, Jiří 294 Hrabánková, Věra 158, 176 Hůlek, Julius 258, 263 Hulme, Thomas Ernest 101 Hume, David 185 Hunkeler, Thomas 110 Hus, Jan 170 Husserl, Edmund 222 Huťa, Jaroslav 204 Chalupecký, Jindřich 12, 40, 48, 168, 227, 230—238, 271—274, 283 Chambon, Jacqueline 236 Chaplin, Charlie 232 Chirico, Giorgio de 232 Chlebnikov, Velemir (Viktor) 187—188, 192 Chlíbcová, Milada 49, 153, 176 Chochol, Josef 210 Chvojka, Peter 11, 180 Ibsen, Henrik 9, 77, 81—83, 90 Imlauf, Jindra 160, 176 Irwin, John T. 279, 283 Jakobson, Roman 25, 36, 43, 48—49, 133—134 Jankovič, Milan 59—60 Janoušek, František 231
26.08.2020 13:41:41
slovníky modernistů a paradigmata moderny 320 Janoušek, Pavel 78, 90 Jarošová, Stanislava 239, 251 Jauss, Hans Robert 8, 37—39, 47, 49 Javorov, Pejo 297, 299—300, 302, 304, 307, 313 Jedlička Brodský, Břetislav 161, 176 Jefferson, Ann 276, 283 Jeřábek, Čestmír 21, 29 Jestřáb, Vojtěch 158, 177 Ježíš Kristus 200 Jež, Štěpán 140—141, 147, 155, 176 Jirásek, Alois 161—162 Jirous, Ivan Martin 233, 237 Jiřina, Václav 147 Johanisová, Jiřina 61 Jonáš, Karel 161, 176 Joyce, James 8, 31—32, 34—35, 37, 39, 42, 47—49, 105, 232 Jungmann, Josef 290 Kafka, Franz 26, 234, 237 Kachlík, Antonín 158, 176—177 Kalinova, Maria 307 Kaminský, Bohdan 74 Kandinskij, Vasilij též Kandinsky, Wassily 12, 34, 49, 215—217 Kant, Immanuel 180—182, 186—188, 192, 235 Kaplická Yakimova, Vera 15, 296 Karásek, Jiří 52, 55, 60, 74 Karavelova, Lora 299 Kasabov, Ognjan 307 Kautman, František 72, 75 Kazin, Alfred 58, 60 Keller, Gottfried 220 Kellett, Ernest Edward 109 Kjosev, Aleksandăr 305, 309, 311, 313 Klášterský, Antonín 64, 73, 145, 171 Klee, Paul 218, 237 Kleist, Heinrich von 84, 87 Klíma, Ladislav 13, 242—243, 247, 250—251, 257, 263 Klimentová, Eva 237 Klosová, Ljuba 80, 84, 89 Knap, Josef 90, 146—147
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 320
Kodíček, Josef 79—80, 89 Kolář, Jiří 14—15, 221, 237, 285, 287, 289—295 Kolman, Jaroslav 148 Komenský, Jan Amos 170 Kondrysová, Eva 48 Konfucius 200 Konrád, Edmond 144, 147 Kopta, Josef 21, 27 Kosatík, Pavel 260, 263 Kotek, Josef 260 Kouba, Pavel 192 Kovařovic, Karel 155—157 Kracauer, Siegfried 221—222, 237 Králík, Oldřich 272—273 Krásnohorská, Eliška 171 Krăstev, Krăstjo 297—299, 301—304, 310—311, 313 Kraussová, Rosalinda (též Krauss, Rosalind E.) 290, 294 Krejčí, František Václav 11, 137—144, 146—148, 162, 168—169, 176 Kroupa, Adolf 48 Kroupová, Helena 48 Kroužilová, Ludmila 299, 313 Kručonych, Alexej (Alexander) 186—188, 191—192 Krušina ze Švamberka, Josef 74 Křička, Jaroslav 153, 176 Křička, Petr 138—140 Kubát, Miroslav 118, 134 Kubíček, Tomáš 8, 31, 75, 217 Kubínová, Marie 90 Kubišta, Bohumil 12, 174—175, 209—210, 212—217 Kučera, Vratislav 136—137, 147 Kuhn, Thomas Samuel 51 Kundera, Milan 157—158, 176—177 Kvapil, Jaroslav 80, 82, 85, 87, 163 Kvapilová, Hana 82—83 Kysela, František 84 La Rochefoucauld, François de 99 Langer, František 12, 87—89, 209—217 Langerová, Marie 12, 218
26.08.2020 13:41:41
jmenný rejstřík 321 Lanson, Gustave 100 Lao-c’ 200 Lasserre, Pierre 100, 109 Lauschmann, Jan 288 Lautréamont, Comte de 226 Lawton, Anna 187, 189, 192 Lefebvre, Henri 290, 294 Lehár, Jan 313 Lemaître, Jules 54, 101, 110 Lenin, Vladimir Iljič 224, 226 Leoni, Federico Albano 134 Leška, Oldřich 112 Lévi-Strauss, Claude 58 Levý, Jiří 52 Linhart, Lubomír 287, 294 Linhartová, Věra 274, 281—283 Lin-ťi 197 Liszt, Ferenc 158 Locke, John 185 Lotman, Jurij Michajlovič 19, 30 Lotov, Anton 187 Lozeva, Jana 306—308 Ludvík VII. 228 Lukács, Georg 79, 90 Lukavská, Eva 239, 251 Lynch, Kevin 12, 194—195, 204—205 Lyotard, Jean-François 230, 235, 237 Macek, Antonín 138, 142, 147 Macura, Vladimír 195, 204 Macurová, Naděžda 48 Magritte, René 234 Mahen, Jiří 88 Mácha, Karel Hynek 147, 269 Machalíková, Pavla 217 Machar, Josef Svatopluk 161, 171, 210 Machaut, Guillaume de 124 Majakovskij, Vladimir 188—189, 192 Málek, Petr 65, 75 Malevič, Kazimir 27, 234 Mallarmé, Stéphane 267—268, 270 Mánes, Josef 173 Manganiello, Dominic 104, 110 Mann, Thomas 43, 48
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 321
Maria, Jaroslav 87 Marinetti, Filippo Tommaso 186, 311 Maršíček, Vlastimil 299, 313 Marten, Miloš 79 Marx, Karl 56, 100—101, 227 Marx, William 110 Masaryk, Tomáš Garrigue 152, 158—159, 161, 165—166, 169—170, 174, 176, 178 Massis, Henri viz též Agathon 108 Mathauser, Zdeněk 187, 191—192 Mathesius, Bohumil 61 Mathesius, Vilém 131—134 Matisse, Henri 232 Matlach, Vladimír 118, 134 Matthiessen, Francis Otto 56—57, 61 Maurras, Charles 100—104, 109—110 Medek, Rudolf 21, 27 Merhaut, Luboš 75 Merivale, Patricia 278, 280, 283 McHale, Brian 281, 283 Michel, Albin 197 Miller, James E. Jr. 101, 110 Missire, Régis 134 Mohamed 200 Mozart, Wolfgang Amadeus 153, 158 Mrázová-Schusterová, Marcela 256, 260, 263 Mukařovský, Jan 44, 49, 57—58, 131, 133—134 Musil, Robert 39—41, 43—44, 49 Navrátil, Václav 232, 288 Nedelčev, Michail 302, 313 Nechutová, Jana 192 Nejedlý, Zdeněk 156, 177 Němcová, Božena 161, 173 Neruda, Jan 73, 161, 173 Neumann, Stanislav Kostka 74, 79, 144—147, 194, 210—211, 239, 251, 256—257 Newman, Barnett 235, 237 Nezval, Vítězslav 115, 227, 237, 269 Nietzsche, Friedrich 188—191, 216, 256—257 Nikolčina, Miglena 309—310, 313 North, Michael 107, 110
26.08.2020 13:41:41
slovníky modernistů a paradigmata moderny 322 Novák, Arne 8, 51—52, 57, 59, 61, 138—139, 143—144, 147, 163—165, 177, 257, 268, 273 Novák, Bohumil 267—268, 273 Novák, Jaroslav 159, 177 Novák, Vítězslav 144, 153—154, 178 Obstová, Zora 48 Olbracht, Ivan 21, 29 Olič, Jiří 260 O’Neill, Patrick 276, 283 Onufer, Petr 60—61 Otto, Jan 153 Padrta, Jiří 229—230, 233—234, 237 Panofsky, Erwin 289, 294 Papoušek, Vladimír 7, 19, 61, 115, 216, 261—264, 270—271, 273, 282—283 Patočka, Jan 192 Paulík, Jaroslav Jan 13, 246, 249—251 Pechar, Jiří 204, 236 Peirce, Charles Sanders 183—184 Pelánová, Anita 49, 216 Pellarová, Luba 48 Pellar, Rudolf 48 Penčev, Bojko 303—305 Pešat, Zdeněk 48, 62, 75 Pešek, Ondřej 10, 112 Petrová, Eva 48, 294 Petříček, Miroslav 218, 220—223, 237 Picabia, Francis 232 Picasso, Pablo 198, 200, 232, 234—235 Pickett, Vanda 14, 274 Pierre-Quint, Léon 227, 237 Pistorius, Jiří 231, 237 Píša, Antonín Matěj 78, 90, 268, 273 Poe, Edgar Allan 268, 279—280, 282—283 Poeta, Claudio 134 Pokorná, Terezie 49 Pokorný, Jindřich 48 Pompe, Josef 158 Popelová, Lenka 204 Popescu, Ioan-Iovitz 121 Pound, Ezra 34, 110 Primus, Zdenek 237
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 322
Prince, Gerald J. 276, 284 Procházka, Arnošt 140, 147 Procházka, František Serafínský 171, 267, 270, 273 Proust, Marcel 227 Przybyszewski, Stanisław 256 Punin, Nikolaj 187 Puškin, Alexandr Sergejevič 188 Putna, Martin C. 257, 260, 263 Queneau, Raymond 276 Rádl, Emanuel 138, 147 Rais, Karel Václav 161 Rakušanová, Marie 256, 258, 261, 264 Ransom, John Crowe 52—53, 61 Rastier, François 118, 124, 127, 134 Raynaud, Savina 134 Reinhardt, Max 80 Reverdy, Pierre 196 Rilke, Rainer Maria 268 Rimbaud, Arthur 188—191 Rippl, Gabriele 293—294 Ritter, Martin 236 Robbe-Grillet, Alain 276, 280 Roh, Franz 239 Rorty, Richard McKay 19, 30, 319—320 Rousseau, Jean-Jacques 74, 101 Roussel, Raymond 230 Rovenský, Bohuslav 61 Rutte, Miroslav 11, 83—84, 86, 90, 143—146, 148—149, 168, 177—178 Rykr, Zdenek 231 Sáňka, Arno 259—260, 264 Sapiro, Gisèle 100, 110 Saudková, Věra 218, 231, 236 Saussure, Ferdinand de 183, 193 Sawicki, Nicholas 212, 217 Searle, John Rogers 20, 30 Sechehaye, Albert 133 Seifert, Jaroslav 196—199, 204 Sekanina, František 166, 178 Selner, Ondřej 13, 253
26.08.2020 13:41:41
jmenný rejstřík 323 Sezima, Karel 142, 148 Sgall, Petr 112 Shakespeare, William 66, 78 Scherl, Adolf 87, 90 Scholem, Gerhard Gershom 218 Schrödinger, Erwin 23 Schuchard, Ronald 101, 109—110 Schulz, Karel 12, 200—201, 204—205 Schwarz, Artur 233 Skalický, David 8, 50, 58, 61 Skoumal, Aloys 48 Sládek, Josef Václav 153—154, 161, 176, 178 Slavejkov Petkov, Penčo 297, 299—300, 302, 304, 313 Slezák, Vratislav 237 Smetana, Bedřich 155, 158—159, 173 Smetanová, Věra 48 Sofoklés 65 Sokol, Jan 192 Sontagová, Susan 290 Součková, Milada 8, 21, 28—30 Sova, Antonín 65, 74, 171 Srbková, Ivana 305 Srp, Karel 292, 294 Stach, Reiner 234, 237 Staněk, Jan 10, 95 Staněk, Josef 165, 178 Steinová, Dagmar 204, 236 Stivín, Josef 164, 178 Stloukal, Karel 162—164, 178 Suchý, Lothar 171 Sůva, Vladimír 258, 264 Suzuki, Daisetz Teitaro 197 Světlá, Karolina 161 Svoboda, Ludvík 75 Svobodová, Růžena 142 Sweeney, Susan Elizabeth 278, 280, 283 Šalda, František Xaver 8—9, 51, 55—56, 61—76, 78, 83, 89, 141—142, 145, 148, 169—175, 178, 188, 193, 210, 212, 257, 267—268, 273—274, 284 Šarapatka, Alois 156 Šimečková, Eva 48
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 323
Šklovskij, Viktor 50, 61 Škroup, František 153 Škvorecký, Josef 280, 284 Šmeral, Bohumír 164 Šnobr, Jan 269, 273 Šormová, Eva 82—83, 87, 90 Šourek, Karel 287 Špála, Václav 210 Špalek, Vladimír 192 Šrámek, Fráňa 86 Štědroňová, Eva 9, 77 Štech, Václav Vilém 287 Šulikov, Plamen 303—304, 313 Tarde, Alfred de viz Agathon Tasso, Torquato 74 Taussig, Ervín 79 Teige, Karel 115, 146, 194—195, 199—200, 203—204, 226, 230, 232, 237, 285, 288, 294 Theer, Otakar 77—78, 85—86, 89—90, 210 Thibaudet, Albert 101 Tichanov, Galin 302 Tichý, František 290 Tichý, Martin 10, 136 Tille, Václav 79 Tilschová, Anna Maria 21, 27 Todorov, Petko 297, 300, 304, 307 Todorov, Tzvetan 240, 251 Todorova, Kamelia 307 Todorova, Mina 299—300 Tolstoj, Alexej Nikolajevič 173, 188 Toman, Jindřich 112, 134 Toman, Karel 171 Torrens, James 104, 110 Trabant, Jürgen 134 Trnka, Bohumil 134 Trotter, David 291, 294 Trubeckoj, Nikolaj Sergejevič 133 Urbánek, František Augustin 156 Václavek, Bedřich 269, 271, 273 Vačeva, Albena 313 Váchal, Josef 13, 253—264
26.08.2020 13:41:42
slovníky modernistů a paradigmata moderny 324 Vachek, Josef 112—114, 135 Valéry, Paul 267—268 Váňa, Milan 75, 192 Vančura, Vladislav 8, 13, 21, 24—25, 27, 29—30, 36, 44—45, 49, 196, 204, 245—247, 249—251 Vanheste, Jeroen 105, 110 Vápeník, Rudolf 48 Vazov, Ivan 303 Verlaine, Paul 137 Veselý, Antonín 137, 141—144, 148 Vidinsky, Vasil 307 Vietta, Silvio 65, 75 Viková-Kunětická, Božena 63 Vinci, Leonardo da 232 Vladislav, Jan 48 Vlašín, Štěpán 204—205 Vobrubová-Koutecká, Jaroslava 48 Vodák, Jindřich 151, 171—172, 178 Vodička, Felix 22, 57, 59, 72, 75 Vojan, Eduard 82 Vojtěch, Daniel 65, 68, 75 Vojvodík, Josef 205, 215, 217, 289, 294 Vondrejc, Antonín 147 Vondřička, Pavel 124, 134 Vondřichová, Anna 60 Vrchlický, Jaroslav 64, 74, 161 Všetička, František 239, 251 Vymětal, Josef 156 Vyskočil, Quido Maria 171
Wiendl, Jan 59, 61, 70, 75, 205, 217, 294 Wilde, Oscar 54, 61 Wolker, Jiří 115 Woltz, George 296 Woolfová, Virginia 41—42, 45, 48 Worringer, Wilhelm 12, 215—217 Wu Tao-tzu 203 Yeats, William Butler 110 Zajac, Ondřej 305 Zamrzla, Rudolf 156 Zátka, Ondřej 60 Zavřel, František 79, 84, 87 Zeman, Milan 204 Zima, Petr V. 181—182 Zrzavý, Jan 199 Zvěřina, Ladislav Narcis 140, 148, 171 Zweig, Stefan 41, 48 Žák, Ladislav 203 Žákavec, František 150 Žilková, Anna 233, 236
Wagner, Karl 48 Wagner, Richard 44, 155—158, 177 Warburg, Aby 220 Weiner, Richard 8, 13—14, 21, 25—26, 29—30, 139—140, 147—148, 209—210, 225—227, 231, 234, 237—242, 245—246, 249—251, 274—284 Weingart, Miloš 134 Weiss, Jan 13, 21, 27, 243—244, 250—251 Wellek, René 51, 53—54, 57, 61 Werfel, Franz Viktor 26 Whibley, Charles 99, 109 Whitman, Walt 168, 170
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 324
26.08.2020 13:41:42
Autoři
doc. Kenichi Abe, Ph.D. — The University of Tokyo Mgr. Dominik Bálan — Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci prof. PaedDr. Michal Bauer, Ph.D. — Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích doc. Mgr. Petr Bubeníček, Ph.D. — Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Mgr. Veronika Černíková, Ph.D. — Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Mgr. Martin Dvořák, Ph.D. — Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích doc. Mgr. Erik Gilk, Ph.D. — Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Mgr. Peter Chvojka, Ph.D. — Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Mgr. Vera Kaplická Yakimova, Ph.D. — Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D. — Moravská zemská knihovna v Brně PhDr. Marie Langerová, CSc. — Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc. — Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích doc. PhDr. Ondřej Pešek, Ph.D. — Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Vanda Pickett, D.Phil. — Faculty of Medieval and Modern Languages, University of Oxford Mgr. et Mgr. Ondřej Selner — Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Mgr. David Skalický, Ph.D. — Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 325
26.08.2020 13:41:42
slovníky modernistů a paradigmata moderny 326 Mgr. Jan Staněk, Ph.D. — Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích doc. PhDr. Eva Štědroňová, CSc. — Fakulta přírodovědně‑humanitní a pedagogická Technické univerzity v Liberci Mgr. Martin Tichý, Ph.D. — Filozoficko‑přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 326
26.08.2020 13:41:42
slovnĂky modernistĹŻ a paradigmata moderny.indd 327
26.08.2020 13:41:42
SLOVNÍKY MODERNISTŮ A PARADIGMATA MODERNY EDS. TOMÁŠ KUBÍČEK, VLADIMÍR PAPOUŠEK A DAVID SKALICKÝ Vydal Filip Tomáš — Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2020 jako svou 419. publikaci Ediční příprava Tomáš Kubíček, Vladimír Papoušek a David Skalický Redakce Kateřina Selner Grafická úprava, obálka a sazba písmem Carot Františka Štorma Stará škola (staraskola.net) Tisk S‑TISK Vimperk, s. r. o., Žižkova 448, 385 01 Vimperk Vydání první, 328 stran ISBN 978-80-7470-294-5 ISBN 978-80-7470-295-2 (PDF)
Doporučená cena včetně DPH 299 Kč www.eshop.akropolis.info
slovníky modernistů a paradigmata moderny.indd 328
26.08.2020 13:41:42
ať už chápaný v jakékoli periodizaci (dlouhé, či kratší), nepochybně přinesl radikální proměnu obrazu světa, a to ve velmi rozdílných oborech lidské činnosti od výtvarného umění a architektury přes literaturu, filozofii a lingvistiku až po eschatologické a futuristické vize v myšlenkách politiků a ideologů. Specifickým problémem jsou pak dramatické střety mezi individuálními intencemi jednotlivců a intencí kolektivní, představovanou skupinami sdílejícími stejnou víru. Analyzovat ustavování a proměnu paradigmat, nově vznikající slovníky, metafory a rétorické akty, které utvářely různé varianty modernistických vizí a představ, bylo cílem konference Slovníky modernistů a paradigmata moderny, jež se uskutečnila v Moravské zemské knihovně v Brně ve dnech 19. a 20. září 2018. Stejnojmenná publikace přináší studie, které se zrodily z příspěvků i diskusí, jež na ní zazněly.
Doporučená cena 299 Kč ISBN 978-80-7470-294-5
obalka.indd 1,3,5
SLOVNÍKY MODERNISTŮ A PARADIGMATA MODERNY
Modernismus,
SLOVNÍKY MODERNISTŮ A PARADIGMATA MODERNY EDS. TOMÁŠ KUBÍČEK, VLADIMÍR PAPOUŠEK A DAVID SKALICKÝ
26.08.2020 13:58:09