Uhlířová, Ludmila: O pravidelnosti a mnohotvárnosti v jazykové komunikaci by Akropolis

O pravidelnosti a mnohotvárnosti v jazykové komunikaci

ludmil a uhlířová

Ludmila Uhlířová je přední česká badatelka v oblastech kvantitativní lingvistiky, jazykové kultury, syntaxe, bulharistiky a slavistiky a mnoha dalších. Výbor z jejího díla sdružuje především texty vědecké, obsahuje však i nemálo příspěvků drobnějších a určených běžným uživatelům češtiny. Snaží se tak obsáhnout celou šíři jejích odborných zájmů a představit reprezentativní profil této výrazné osobnosti české jazykovědy. V sedmi oddílech jsou sdruženy studie věnované demonstrativům a determinaci, příspěvky k poznání bulharštiny a obecněji i dalších slovanských jazyků, články odrážející autorčinu historiografickou a sociolingvistickou reflexi jazykověporadenské problematiky, popularizační texty z časopisu Naše řeč a z publikací pro širokou veřejnost, analýzy slovosledu a aktuálního členění větného, výsledky výzkumů kvantitativnělingvistických a v neposlední řadě i dva texty dokládající komplexnost autorčiny činnosti, která překračuje vymezené oblasti jejího lingvistického bádání. Knihu otevírají osobní pohledy tří vědců na Ludmilu Uhlířovou – prof. Jiřího Krause, doc. Radka Čecha a doc. Milena Tomova – a uzavírá ji úplná bibliografie dosavadních autorčiných odborných textů. Výbor k vydání připravili editoři Martin Beneš a Ondřej Dufek.

O pravidelnosti a mnohotvárnosti v jazykové komunikaci

v ýbor z díl a

ISBN 978-80-7470-277-8

obalka.indd 3

07.02.2020 11:41:07

AKROPOLIS 2020

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 1

07.02.2020 11:22:52

UL ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 2

07.02.2020 11:22:52

O pravidelnosti a mnohotvárnosti v jazykové komunikaci

LUDMIL A UHLÍŘOVÁ

L V ÝBOR Z DÍL A

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 3

07.02.2020 11:22:52

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIH OVNA ČR Uhlířová, Ludmila, 1940– O pravidelnosti a mnohotvárnosti v jazykové komunikaci : výbor z díla / Ludmila Uhlířová. – Vydání první. – Praha : Akropolis, 2020. Obsahuje bibliografie, bibliografické odkazy a rejstříky ISBN 978-80-7470-277-8 (vázáno) * 81‘1-055.2 * [80(=16)+908(4)]-055.2 * 81‘1 * 811.16 * (437.3) * (048.8) * (082.21) – Uhlířová, Ludmila, 1940– – lingvistky – Česko – 20.–21. století – slavistky – Česko – 20.–21. století – lingvistika – slovanské jazyky – studie – výbory 81 – Lingvistika. Jazyky [11]

© Text Ludmila Uhlířová, 2020 © Text Martin Beneš, Ondřej Dufek, Radek Čech, Jiří Kraus, Milen Tomov, 2020 Edition © Martin Beneš, Ondřej Dufek (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), 2020 © Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2020 © Filip Tomáš – Akropolis, 2020 ISBN 978-80-7470-277-8 ISBN 978-80-7470-278-5 (PDF)

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 4

07.02.2020 11:22:52

Obsah

Předmluva

K jubileu Ludmily Uhlířové několik rozptýlených vzpomínek (Jiří Kraus)

Ludmila Uhlířová, v číslech oděná… (Radek Čech)

Ludmila Uhlířová, vědkyně s posláním… (Milen Tomov)

Výbor z díla

Gramatika – determinace a demonstrativa

29 46 53 65 75

Determinace a aktuální členění ve slovanských jazycích Ten nějaký // nějaký ten a případy podobné Inovační procesy v slovanské nominální skupině: procesy determinační Samostatný lexém tento jako prvek množiny odkazových konkurentů O zdvojené (spřažené, anebo nespojité) deixi v češtině

Bulharština a slavistika

Bulharské edin jako exponent neurčité reference (v porovnání s ruštinou a češtinou)

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 5

07.02.2020 11:22:52

99 106 127 136

Jazyková situace a jazykové normy dnes: souvislosti a perspektivy Ke stavu pravopisné a výslovnostní kodifikace bulharštiny po roce 2000 K typologické charakteristice bulharského slovosledu Vyjadřování určenosti v slovanské nominální skupině

146

Jazykové poradenství

147 152 167

Méně známá kapitola z historie pražské jazykové poradny Internetový dialog jazykové poradny s veřejností (poradna@ujc.cas.cz) Jazyková poradna v měnící se komunikační situaci u nás

182

Popularizace

183 185 186 187 190 194 196 197 199 201 203

E-mail Ahoj Ivano! Zhoršené rozptylové podmínky? Jekl, nebo jäkl? Galuska Přídeští (O půvabnosti slov a knih) hujer a Hujer Před asi dvěma lety Větný rozbor: Věc je hodně těžká holou rukou zabít ježka Dotaz jazykové poradně Slovosled – snadný i záludný

206

Slovosled

207 215 223 235

K postavení tzv. větných příslovcí v aktuálním členění Sloveso určité v aktuálním členění větném Slovanské slovosledné izoglosy Vztažné věty v češtině: vztah mezi jejich syntaktickou strukturou a aktuálním členěním

246

Kvantitativní lingvistika

247 255 286 297

O frekvenci příslovečného určení v souvislém textu Kvantitativní charakteristiky věty jednoduché O vztahu mezi délkou slova a jeho polohou ve větě Kolik je v češtině synonym? (K dynamické stabilitě v systému lexikálních synonym) Zipf ’s notion of “economy” on the text level (A case study in Czech)

309

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 6

07.02.2020 11:22:52

338

Jiné

339 351

O kultivované mluvnici kultivované variety češtiny K termínu kognitivní

357

Bibliografie odborných prací Ludmily Uhlířové

391 393 398 419 422

Seznam zkratek Jmenný rejstřík Věcný rejstřík Ediční poznámka Summary

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 7

07.02.2020 11:22:52

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

Předmluva ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 8

07.02.2020 11:22:52

Předmluva

Pro současnou lingvistiku (ale i vědu obecně) je charakteristická velká míra specializace těch, kteří ji provozují a posouvají vpřed. Dá se snad dokonce říct, že tato její vlastnost časem sílí – čím hlouběji do minulosti, tím slabší zaměřenost na jedno či několik málo dílčích témat či přístupů. Být renesanční osobou je stále obtížnější a vzácnější. Ludmila Uhlířová takovou osobností je. Ještě přesnější je však říct, že zmíněné napětí mezi specializovaností na jedné straně a širokým záběrem na straně druhé překonává. Dokázala totiž být obdivuhodnou specialistkou ne v jedné, nýbrž ve všech – mnoha – oblastech lingvistického bádání, jimž se věnovala a dodnes věnuje. Nejen mnohost, ale zároveň i pestrost jejích odborných zájmů se snaží dokumentovat tento výbor. Svůj vědecký život Ludmila Uhlířová plně spojila s Ústavem pro jazyk český. Nikdy soustavně nepůsobila na univerzitě, její dílo tedy na lingvistickou obec působilo především v psané podobě. Přesto je její práce vlivná. Ve směru, který nastolila v oddělení jazykové kultury ÚJČ, jež provozuje jazykovou poradnu, dnes pokračují lidé, které lze bez nadsázky označit za její žáky. Udělala mnoho pro česko-bulharské lingvistické kontakty, o čemž ostatně píše ve svém textu i Milen Tomov (viz zde na s. 24–26) a svědčí o tom i čestný doktorát, který jí udělila Sofijská univerzita sv. Klimenta Ochridského v roce 2004. Studie o českém slovosledu na práce Ludmily Uhlířové odkazují dodnes. Ludmila Uhlířová se narodila 3. března 1940 v Praze. V letech 1957–1962 studovala češtinu a bulharštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde ji ovlivnily především syntaktické přednášky a semináře Vladimíra Šmilauera. Bohuslav Havránek, tehdejší vedoucí katedry českého jazyka, obecného jazykozpytu a fonetiky a zároveň ředitel Ústavu pro jazyk český ČSAV, si ji vybral do nového oddělení matematické a aplikované lingvistiky (nejprve od roku 1962 na studijní pobyt a od roku 1964 na běžný úvazek), které vedl nejprve Lubomír Doležel a poté Marie Těšitelová. Po zrušení tohoto oddělení (tehdy už úseku matematické lingvistiky v rámci oddělení současného českého jazyka) přešla do oddělení slavistiky, jež vedla Helena Běličová, a nakonec, opět po zániku tohoto pracoviště při organizačních změnách v roce 1990, do oddělení jazykové kultury ke Zdeňku Hlavsovi. V letech 1998–2004 pak toto oddělení vedla a pracovala v něm až do roku 2009, ani poté však spolupráci zcela nepřerušila – troufáme si říct, že de facto je jeho součástí dodnes. Kromě toho je členkou redakčních (či jinak zvaných) rad časopisů Săpostavitelno ezikoznanie, Slovo a slovesnost a Časopisu pro moderní filologii, úzce je už skoro dvacet let spojena s Naší řečí – tu v letech 2003–2008 vedla a od té doby aktivně působí v její odborné radě. V Ústavu pro jazyk český, svém celoživotním působišti, strávila bezmála půlstoletí.1 Už z přehledu součástí ÚJČ, jichž byla Ludmila Uhlířová členkou, vyplývají témata, která rozvíjela. Práce v oddělení matematické lingvistiky (bez ohledu na jeho drobně se v čase měnící názvy; podrobně ji líčí ve své vzpomínce Jiří Kraus; viz zde na s. 15–19) ji přivedla ke kvantitativní lingvistice se specializací na syntax a slovosled / aktuální členění. Publikovala samostatné studie a podílela se na řadě kolektivních děl 1

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 9

Faktografické údaje se opírají o texty Pravdové (2010), Svobodové a Krause (2000), Chromého a Lehečkové (2009) a Dvořáčkové (2011).

07.02.2020 11:22:52

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

(viz Těšitelová et al., 1980a; 1980b; 1982; 1983; 1985; 1987). V zájmu o pořádek slov ve větě a výpovědi pokračovala i ve slavistickém oddělení a uplatnila jej v monografii Knížka o slovosledu (Uhlířová, 1987a) a v kapitolách Aktuální členění a Slovosled v akademické Mluvnici češtiny 3 (Uhlířová 1987b; 1987c), řada jejích článků (publikovaných v tomto výboru) se stala podkladem pro knihu Slovanská věta, kterou napsala spolu s Helenou Běličovou (viz Běličová – Uhlířová, 1996). Výjimečné postavení analytické bulharštiny (a makedonštiny) mezi jinak syntetickými slovanskými jazyky, konkrétně existence gramatikalizovaného určitého členu v bulharštině pak motivovala její zájem o kategorii ne/určenosti a sledování toho, jak se v jednotlivých slovanských (a částečně i neslovanských) jazycích tato kategorie vyjadřuje. Od 90. let 20. století pak začala výrazně rozvíjet vědeckou bázi jazykového poradenství a v rámci několika projektů (které nakonec vedly i ke vzniku Internetové jazykové příručky, jejíž je spoluautorkou) ho proměnila v moderní službu využívající soudobé technologie; v tomto směru pokračuje oddělení jazykové kultury a jazyková poradna i nadále. Jazyková poradna a časopis Naše řeč snad mají jistou iniciační zásluhu i na vzniku mnoha textů malých žánrů, ať vědeckých (téměř dvacítka drobností v NŘ), nebo popularizačních (jazykové koutky a jiné příspěvky v časopisech, rozhlase i televizi). Mezi malými, ale pro rozvoj oboru zásadními díly chceme vyzdvihnout i nespočet zpráv a recenzí domácích i zahraničních publikací, jež Ludmila Uhlířová píše od počátku svého vědeckého působení až do dneška – z posledních viz např. recenzi knihy Co je nového v lingvistice (Uhlířová, 2018) nebo Kapitol z koncepce Akademického slovníku současné češtiny (Uhlířová, 2019). Dílo Ludmily Uhlířové je rozprostřené do mnoha časopisů, sborníků a jiných kolektivních děl – z poslední doby zmiňme alespoň spolu/autorství 33 hesel v Novém encyklopedickém slovníku češtiny (Karlík – Nekula – Pleskalová, 2017); strukturu a dynamiku jejího díla analyzuje ve svém příspěvku Radek Čech (viz zde na s. 20–23). Obtížná dostupnost díla v koncentrované podobě je ostatně jeden z důvodů, pro něž máme za oprávněné a důležité představit autorku odborné veřejnosti tímto výborem, který zachycuje všechny výrazné oblasti, jimž se po celý život věnuje. Výběr provedli po důkladné četbě a rozvaze kolektivně pracovníci oddělení jazykové kultury ÚJČ.2 Členění knihy do oddílů odráží hlavní oblasti zájmu autorky. Řazení oddílů se neřídí časovým hlediskem, neznačí ani závažnost či významnost textů, ale směřuje postupně ve třech blocích od „tvrdé“ vědy (Gramatika – determinace a demonstrativa, Bulharština a slavistika) k relativně lehčím až lehkým příspěvkům (Jazykové poradenství, Popularizace) a od nich postupně zase zpět k „tvrdé“ vědě (Slovosled, Kvantitativní lingvistika, Jiné). Odráží tak jednak autorčin neustálý pohyb od jednoho pólu lingvistického psaní k druhému, jednak dává čtenáři, který bude knihu číst od začátku do konce, možnost oddechu a odlehčení po náročnějších studiích v úvodu a před náročnějšími texty v závěru výboru. 2

Na výběru textů se podíleli Martin Beneš, Anna Černá, Ondřej Dufek, Adam Kříž, Barbora Martinkovičová, Hana Mžourková, Kamila Smejkalová a Ivana Svobodová.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 10

07.02.2020 11:22:53

PŘEDMLUVA

První blok začíná oddílem Gramatika – determinace a demonstrativa s texty, které analyzují kategorii ne/určenosti a užívání demonstrativ. Tři studie – Ten nějaký // nějaký ten a případy podobné, Samostatný lexém tento jako prvek množiny odkazových konkurentů, O zdvojené (spřažené, anebo nespojité) deixi v češtině – rozebírají český materiál, dvě – Determinace a aktuální členění ve slovanských jazycích, Inovační procesy v slovanské nominální skupině: procesy determinační – mají záběr obecně slavistický. Na něj plynule navazuje druhý oddíl, nazvaný Bulharština a slavistika, jehož mikrostruktura dobře odpovídá makrostruktuře výboru jako celku – obsahuje studie, které by bylo možné dobře zařadit i do ostatních oddílů, sjednocené zde ovšem podle tematického klíče, což poukazuje na limity tohoto členění, neboť témata textů se přirozeně prolínají. Texty Bulharské edin jako exponent neurčité reference (v porovnání s ruštinou a češtinou) a Vyjadřování určenosti v slovanské nominální skupině by se mohly hodit též do oddílu Gramatika – determinace a demonstrativa, texty Jazyková situace a jazykové normy dnes: souvislosti a perspektivy (české znění přednášky, kterou Ludmila Uhlířová proslovila u příležitosti udělení titulu doctor honoris causa Sofijskou univerzitou sv. Klimenta Ochridského) a Ke stavu pravopisné a výslovnostní kodifikace bulharštiny po roce 2000 by našly své místo v oddílu věnovaném jazykovému poradenství a konečně studie K typologické charakteristice bulharského slovosledu by mohla najít své místo též v oddílu Slovosled. Zhruba uprostřed výboru následuje blok obsahující dva oddíly se silnějším aplikačním akcentem. Oddíl Jazykové poradenství obsahuje jednu studii o historii jazykové poradny ÚJČ a dvě o povaze poradenských interakcí. Na poradenské texty pak přirozeně navazuje oddíl Popularizace, obsahující množství drobných textů, které z poradenské praxe vycházejí – pět z nich vyšlo v rubrice Drobnosti v Naší řeči, tři v popularizačním souboru neobvyklých dotazů jazykové poradně Jsme v češtině doma? (Pravdová, 2012), jeden v knize O češtině 2 (Saturková – Pravdová, 2008), jeden v jubilejním sborníku pro Jiřího Krause Oratio et ratio (Čmejrková – Svobodová, 2005), a jeden byl dokonce publikován anonymně jako součást pravidelné série nepodepisovaných ukázek zajímavých dotazů jazykové poradně v Naší řeči. V závěrečném bloku, tvořeném oddíly Slovosled a aktuální členění, Kvantitativní lingvistika a Jiné, se výbor vrací k žánru standardních vědeckých studií. Tři texty z oddílu Slovosled a aktuální členění se věnují českému materiálu, jeden je hutným přehledem slovosledných charakteristik slovanských jazyků. Oddíl Kvantitativní lingvistika obsahuje pět studií, které jsou z dnešního pohledu zajímavé mj. tím, že předmětem kvantifikace jsou v nich kategorie, zejm. větněčlenská platnost, jejichž sledování není dnes snadné ani pomocí jazykových korpusů. Poslední oddíl, nazvaný Jiné, je opět dokladem toho, že dílo Lídy Uhlířové nelze snadno vměstnat do několika málo kategorií. Vedle všech studií a drobností tedy zařazujeme alespoň jednu ukázku z její už výše zmíněné soustavné recenzní činnosti, totiž recenzi Příruční mluvnice češtiny (O kultivované mluvnici kultivované variety češtiny). Vybrali jsme ji přinejmenším ze dvou důvodů: Sama mluvnice má od svého vydání široké publikum a výrazný dosah, čtenář se tedy i po letech může k úsudkům autorky recenze vztáhnout. Navíc je to recenze skutečně

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 11

07.02.2020 11:22:53

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

reprezentativní – je psána důkladně a důvtipně, se zohledněním kontextu, s vcítěním se do cílové skupiny čtenářů i s kritickým analytickým vhledem. Také nedlouhý příspěvek K termínu kognitivní dobře ukazuje, že ani výborem uchopené tematické oblasti nestačí na pokrytí skutečného lingvistického záběru Ludmily Uhlířové. Autorka zde dávno před rozvojem kognitivnělingvistických směrů v českém prostředí zaznamenává (v rámci studia sémantiky) proud myšlení, který klade nároky na kognitivní realitu svých postulátů, a užívání termínu kognitivní vnímá jako příznak nastupující interdisciplinarizace jazykovědy. Budiž to dokladem jejího nikdy neutuchajícího sledování a reflexe nejnovějšího vývoje jazykovědy. Ludmila Uhlířová má řadu obdivuhodných osobních vlastností. To by snad nepatřilo do předmluvy k výboru z jejího díla, kdyby se tyto vlastnosti pozoruhodně neodrážely přímo v jejích textech. Pracovitost je vidět na objemu její bibliografie, připojené na závěr tohoto svazku. Co není vidět, je to, jak neúnavně a s radostí posuzuje texty pro redakce lingvistických časopisů i rukopisy monografií, a to bez dnes standardních dlouhých dodacích lhůt a potřeby několikerého upomínání. Ochota se projevuje ve všem jejím konání, ať už ji vztáhneme k výše zmíněné neodměňované recenzní práci, nebo třeba k tomu, že neváhala sepsat důkladnou odpověď na dotaz matematiků, jenž by leckomu mohl připadat bizarní a mimo rámec toho, čím se má zabývat jazyková poradna (viz Dotaz jazykové poradně). Poctivost je patrná snad z každého jejího textu; ty dělají dojem, že Ludmilu Uhlířovou nikdy ani nenapadlo usnadnit si práci na úkor kvality nebo přesnosti. Ať už zpracovává jakékoli téma, je vidět respekt k jazykovému materiálu – teprve na něm staví své analýzy a interpretace. Skromnost se odráží nejen v osobním jednání, ale i v tom, že mnoho práce vykonala v týmových projektech, bez snahy předsunout své jméno před ostatní. Samozřejmost, s jakou neodmítne sebedrobnější či sebeneviditelnější úkol, je v jejím případě odzbrojující. Pronikavost je společným rysem jejích rozborů bez ohledu na rozměr. Ani drobnosti (ať už publikované ve stejnojmenné rubrice Naší řeči, nebo jako texty různých popularizačních žánrů) nejsou v jejím pojetí zcela drobné, neboť je za nimi patrné hluboké porozumění věci, smysl pro celek i detail. Zvídavost je vůbec jedním ze základních interpretačních klíčů k jejímu tematicky a disciplinárně rozkročenému dílu. Sama o sobě ostatně v rozhovoru prohlásila, že je „ženská zvědavá“ (Chromý – Lehečková, 2009, s. 322), a věříme, že čtenář dá nám i jí po četbě tohoto svazku za pravdu. Jediná vlastnost, již si dovolíme neilustrovat v jejím díle, je inspirující laskavost – ponecháme ji jako tvrzení a doklad toho, že Ludmilu Uhlířovou je obohacující znát osobně. Přejeme jí srdečně, aby jí byl tento výbor k radosti, a čtenářům, aby se jím nechali pobídnout k podobně inspirujícímu promýšlení jazyka, jaké je vlastní Ludmile Uhlířové. Všechno nejlepší, Lído!

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 12

editoři

07.02.2020 11:22:53

PŘEDMLUVA

LITERATURA BĚLIČOVÁ, Helena – UHLÍŘOVÁ, Ludmila (1996): Slovanská věta. Praha: Euroslavica. ČMEJRKOVÁ, Světla – SVOBODOVÁ, Ivana (eds.) (2005): Oratio et ratio: Sborník k životnímu jubileu Jiřího Krause. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR. DVOŘÁČKOVÁ, Věra (2011): Osudy Ústavu pro jazyk český: Dějiny ÚJČ ČSAV a jeho předchůdců ve světle archivních pramenů. Praha: ÚJČ AV ČR. CHROMÝ, Jan – LEHEČKOVÁ, Eva (eds.) (2009): Rozhovory s českými lingvisty II. Praha: Akropolis. KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – PLESKALOVÁ, Jana (eds.) (2017): Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. PRAVDOVÁ, Markéta (2010): Ludmila Uhlířová a nová éra jazykového poradenství. Naše řeč, 93(2), s. 101–105. PRAVDOVÁ, Markéta (ed.) (2012): Jsme v češtině doma? Praha: Academia. SATURKOVÁ, Jitka – PRAVDOVÁ, Markéta (eds.) (2008): O češtině 2. Praha: Česká televize. SVOBODOVÁ, Ivana – KRAUS, Jiří (2000): K životnímu výročí Ludmily Uhlířové. Naše řeč, 83(1), s. 48–49. TĚŠITELOVÁ, Marie et al. (1980a): Frekvenční slovník současné české administrativy. Praha: Ústav pro jazyk český Československé akademie věd. TĚŠITELOVÁ, Marie et al. (1980b): Frekvenční slovník současné české publicistiky. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV. TĚŠITELOVÁ, Marie et al. (1982): Frekvenční slovník současné odborné češtiny. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV. TĚŠITELOVÁ, Marie et al. (1983): Frekvenční slovník češtiny věcného stylu. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV. TĚŠITELOVÁ, Marie et al. (1985): Kvantitativní charakteristiky současné češtiny. Praha: Academia. TĚŠITELOVÁ, Marie et al. (1987): O češtině v číslech. Praha: Academia. UHLÍŘOVÁ, Ludmila (1987a): Knížka o slovosledu. Praha: Academia. UHLÍŘOVÁ, Ludmila (1987b): Aktuální členění. In: František Daneš – Miroslav Grepl – Zdeněk Hlavsa (eds.), Mluvnice češtiny: 3, Skladba. Praha: Academia, s. 549–599. UHLÍŘOVÁ, Ludmila (1987c): Slovosled. In: František Daneš – Miroslav Grepl – Zdeněk Hlavsa (eds.), Mluvnice češtiny: 3, Skladba. Praha: Academia, s. 600–621. UHLÍŘOVÁ, Ludmila (2018): Co je v lingvistice nového. Naše řeč, 101(3), s. 176–181. UHLÍŘOVÁ, Ludmila (2019): Ke koncepci Akademického slovníku současné češtiny – poznámky k některým bodům. Naše řeč, 102(1–2), s. 157–170.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 13

07.02.2020 11:22:53

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 14

07.02.2020 11:22:53

Jiří Kraus

K jubileu Ludmily Uhlířové několik rozptýlených vzpomínek Jiří Kraus

Když v roce 1962 Lubomír Doležel v Ústavu pro jazyk český vybíral pro právě zakládané oddělení matematické lingvistiky nové začínající pracovníky, mohl jen s jistou mírou pravděpodobnosti počítat s tím, že z hlediska okamžitého přínosu i dlouhodobé ústavní perspektivy bude příchod Ludmily Uhlířové jeho krokem snad nejúspěšnějším. V oddělení se za Doleželova vedení od začátku vystřídalo hodně mladých lidí, někteří jím prošli opravdu jen krátce, jiní se později stali významnými představiteli různých, i nelingvistických oborů (prof. Jan Průcha – pedagogika, prof. Marie Königová – knihovnictví, doc. Pavel Vašák, pozdější děkan Pedagogické fakulty UK – literární věda, prof. Karel Pala – strojové zpracování lingvistických dat). Občasné odchody plynuly jak z obtížností a tematické i metodologické šíře oboru, tak z vysokých nároků, které vedoucí na své dosud málo zkušené spolupracovníky kladl. Jsem přesvědčen, že Ludmila Uhlířová se s těmito nároky vyrovnala velmi úspěšně a brzy. Jako bohemistka a bulharistka byla z fakulty dobře jazykově vybavená, měla dobré předpoklady pro rozvíjení znalostí matematiky a exaktního myšlení vůbec a především – od počátku jí byl vlastní systematický a věcný přístup ke zkoumanému materiálu. To všechno se u ní navíc spojovalo s neokázalostí a krajní skromností. Od počátku jsem proto pociťoval vůči její práci i vůči ní osobně vždycky trochu respekt. Ostatně spolupracovníky jsme byli jen poměrně krátce. Z oddělení matematické lingvistiky jsem byl převeden do oddělení jazykové kultury vedeného Jaroslavem Kuchařem a po něm Alenou Polívkovou již v roce 1978; naše původní oddělení pak bylo v roce 1985 zrušeno úplně. Ludmila Uhlířová poté přešla k docentce Heleně Běličové do úseku slavistiky a tam i na novém materiálu rozvíjela své životní téma – aktuální členění a slovosled (srov. např. její recenzi statistického zkoumání slovosledu v polštině; viz Uhlířová, 1967). Nejvýznamnějšími výsledky této její pracovní etapy jsou publikace Knížka o slovosledu z edice Maják (Uhlířová, 1987a), dvě rozsáhlé kapitoly ve 3. svazku akademické Mluvnice češtiny – Aktuální

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 15

07.02.2020 11:22:53

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

členění (Uhlířová, 1987b) a Slovosled (Uhlířová, 1987c) a také kniha Slovanská věta, napsaná spolu s Helenou Běličovou (Běličová – Uhlířová, 1996). Na všech těchto pracích je zřetelně vidět také budoucí směřování Ludmily Uhlířové k problematice jazykové kultury – jasný a obecně přístupný způsob výkladu. Lubomíru Doleželovi od počátku šlo o co nejobecnější koncepci jazyka jako klíčové složky procesu jazykové komunikace. Ve snaze nalézt přiměřené exaktní metody pro zkoumání jazykového stylu (krátce předtím se na Univerzitě Karlově habilitoval knižní publikací O stylu moderní české prózy (viz Doležel, 1960), dodnes uznávanou a často citovanou) se obrátil k matematické statistice a k teorii pravděpodobnosti. Jazykový styl mu tedy už v počátcích byl záležitostí pravděpodobnostního výběru jazykových prostředků. Odborným konzultantem oddělení se stal dr. František Zítek z Matematického ústavu ČSAV, člověk krajně náročný a nesmlouvavý, v oddělení se o naše znalosti v matematice starali Marie Königová, krátce Jana Klimentová, do konce šedesátých let Pavel Vašák a od šedesátých let matematik a humanitně všestranně vzdělaný dr. Jan Králík. V prvních měsících od vzniku oddělení byl hlavním zdrojem naší matematické výuky kolující výtisk knihy Language as Choice and Chance od Gustava Herdana (1956) (viz též recenzi Oddělení matematické lingvistiky v ÚJČ, 1967), o který jsme se svědomitě dělili. Oddělení zároveň byly přiděleny nové místnosti v přízemí Pálff yova paláce ve Valdštejnské ulici. Ten, kdo dnes touto ulicí prochází, si naštěstí už nevybavuje někdejší pohled na nádhernou pozdně barokní Pálff yovskou zahradu, tenkrát ale zakrytou a znepřístupněnou nejen železnou mříží, ale i velkou hromadou uhlí. Palác jsme sdíleli se Společností pro šíření politických a vědeckých znalostí a také s oddělením dějin jazyka. Po osmašedesátém roce jsme ovšem Pálff yův palác museli vyklidit pro Ústav marxismu-leninismu ČSAV a vrátili se do Letenské ulice. Situace v první polovině šedesátých let nebyla pro oddělení matematické lingvistiky nijak jednoduchá. Stále tu doznívala kritika jazykovědného strukturalismu ze strany ideologického dohledu nad vědami, zvláště ovšem společenskými, při níž podstatnou úlohu sehrávali také mnozí lingvisté. Terčem útoků se velkou měrou stala matematická lingvistika, hlavně za své studium formálně vydělitelných společenských, a tedy i jazykových jevů. Strukturalismus jeho kritikové stavěli do ostrého kontrastu proti marxistické jazykovědě. (S nemenší intenzitou se tato kritika, často s neblahými následky pro napadené, opakovala od počátku let sedmdesátých.) Tomu tehdy v nemalé míře napomáhaly četné citace tzv. Stalinových statí o jazykovědě (viz Stalin, 1950), jimiž jsou – nezřídka jen jako povinná úlitba době – zaplněny lingvistické publikace i časopisy po celá 50. léta 20. století. Pro stránky Slova a slovesnosti let šedesátých jsou na druhé straně – jako obrana a protizbraň – neméně charakteristické četné recenze strukturalistických prací sovětských. Důležitým trumfem domácích strukturalistů se pak stala publikace Osnovnyje napravlenija strukturalizma (Achmanova – Zvegincev, 1955) s bibliograficky pečlivě vybavenou rozsáhlou kapitolou o Pražské škole, jejíž autorkou byla T. V. Bulyginová. Vynikající úlohu tu sehrála i nově založená řada Novoje v lingvistike s informativními komentáři V. A. Zveginceva a čítanka článků pražských autorů (V. Mathesia, B. Trnky a V. Skaličky) v publikaci Istorija jazykoznanija 19–20 vekov (Zvegincev, 1964–1965).

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 16

07.02.2020 11:22:53

JIŘÍ KRAUS

K myšlenkám pražských strukturalistů se obraceli i představitelé statistických postupů v jazykovědě. Zajímavým svědectvím doby zůstává sborník příspěvků Problémy marxistické jazykovědy (1962), který navzdory svému titulu v mnoha příspěvcích naznačuje, že se obor pomalu zbavuje svého ideologického nánosu. Mimo jiné obsahuje i Kosíkův referát Filozofické problémy struktury a systému, první publikovanou verzi autorovy Dialektiky konkrétního (Kosík, 1962). Jako 47. svazek knižnice Malé moderní encyklopedie pak vyšel pod redakcí P. Sgalla et al. informativní soubor článků o algebraické i kvantitativní lingvistice pod názvem Cesty moderní jazykovědy (viz Daneš – Sgall, 1964). Stranou nejrůznějších střetů pochopitelně nezůstával ani bojovný polemik Lubomír Doležel. Když pracovníkům Ústavu pro jazyk český představoval koncepci nového oddělení, zdůraznil přitom nutnost zavést exaktní metody do všech oborů jazykovědy a vyhroceně prohlásil, že kdo se s nimi seznamovat odmítne, bude zlikvidován. I když jsme byli v oboru i v Ústavu nováčky, byli jsme jako pracovníci oddělení najednou obklopeni nepřáteli nebo v lepším případě nedůvěřivými kolegy a posměváčky, které jsme pochopitelně ani vůbec neznali – a také oni nějaký čas neznali nás. K jistému napětí také přispívaly Doleželovy vyhrocené vztahy s členy kolektivu algebraické lingvistiky vedeného P. Sgallem. Patří k zásluhám a dobrým osobním vlastnostem Ludmily Uhlířové, že se nad tuto situaci dokázala povznést. Svědčí o tom její publikační činnost z té doby, která prozrazuje její fakultní připravenost v algebraické a generativní gramatice a strojovém překladu, viz např. společný příspěvek s Jarmilou Panevovou ve Slově a slovesnosti s názvem Z problematiky prediktivní analýzy (Panevová – Uhlířová, 1964) a zejména nejednoduchý překlad rozsáhlého článku Nový vývoj teorie transformační gramatiky od amerického generativisty Paula Postala (1965) pro Slovo a slovesnost. Velký význam pro nás měl i Doleželův důraz na bibliografickou aktivitu oddělení a na seznámení se se základní literaturou široce pojímaného oboru. Velké popularity, i za hranicemi, dosáhlo pravidelné vydávání bibliografických sešitů Kvantitativní lingvistika. Doležel také redigoval soubor překladů pořízených pracovníky oddělení s názvem Teorie informace a jazykověda (viz Doležel, 1964). Jsou tu zastoupeny významní představitelé z oboru statistického zkoumání jazykových jevů i kybernetiky a teorie informace. Jako paralelu k obnovovaným Travaux du cercle linguistique de Prague Doležel inicioval vznik svazků Prague Studies in Mathematical Linguistics, ve kterých se publikovaly – v angličtině a ruštině – výsledky práce oddělení a jeho hostů. Byly skvělou příležitostí, jak představit práce jednotlivých pracovníků oddělení zahraničnímu publiku, po roce 1970 však v jejich redakci zůstala z Ústavu jedině dr. Těšitelová, členství v redakci místo kritického dr. Zítka převzal k posuzovaným lingvistickým příspěvkům o hodně smířlivější matematik dr. Machek a pracovníky Sgallovy skupiny byli nahrazeni i výkonní redaktoři, nejdříve Průcha a pak já. Z akcí pořádaných oddělením se nepochybně největšímu ohlasu těšily pravidelné páteční semináře. Už dlouho před jedenáctou, kdy vstupní referáty začínaly, se z místností Ústavu přinášely židle, sedávalo se i na chodbě. Zkušenost získávali členové oddělení i během opakovaných zahraničních výjezdů. Doménou Ludmily Uhlířové bylo Bulharsko, kde měla dobré jméno a také bohatou

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 17

07.02.2020 11:22:53

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

publikační činnost v tamějších časopisech (Săpostavitelno ezikoznanie, Ezik i literatura, Bălgarska reč). Když jsem byl v Sofii, byl přední bulharský bohemista profesor Ivančev nemocný, zato ale rád vzpomínám na vynikajícího znalce češtiny Janka Băčvarova, u něhož jsem na katedře prodebatoval téměř celou noc, během níž můj hostitel vykouřil slušné množství balíčků cigaret. V roce 1963 Doležel ve Slově a slovesnosti publikoval první výsledek materiálu shromážděného oddělením pod názvem Předběžný odhad entropie a redundance psané češtiny (viz Doležel, 1963). Spolu s vysvětlením obou pojmů uvedených v titulku tu dospívá (při porovnávání výsledů podobného výzkumu v němčině a švédštině) k závěru, že tu jde o univerzální hodnoty jazykové, nikoli funkční a stylistické. Doleželův článek tehdy zaznamenal Ivan Havel a svému bratrovi doporučil, aby se na Lubomíra Doležela obrátil se žádostí vysvětlit v divadelním programu pojem umělého jazyka, jakým je ve hře Vyrozumění ptydepe a jak se takový jazyk dá konstruovat. Vzpomínám si, jak mladý Václav Havel naše pracoviště v Letenské ulici skutečně navštívil a že se program s Doleželovým úvodním slovem brzy nato v divadle Na zábradlí skutečně objevil. V roce 1965 však v oddělení došlo k zásadní změně, Lubomír Doležel byl pozván na dlouhodobější zahraniční pobyt na univerzitu v americkém Ann Arboru. Nově byla vedením pověřena dr. Marie Těšitelová, výkonná a posléze i vedoucí redaktorka Slova a slovesnosti, která si však vymínila, že toto pověření nebude prozatímní, ale definitivní. Nedlouho poté, v roce 1972, Ludmila Uhlířová úspěšně obhájila hodnost kandidátky věd, jejím školitelem byl (tehdy doc.) František Daneš, a postoupila do kategorie vědeckých pracovníků Ústavu. Oddělení se zaplnilo důchodci zaměstnanými na smlouvu o dílo a spolu s nimi jsme shromažďovali a klasifikovali lexikální materiál, jehož výsledky jsou shrnuty v rozsáhlé řadě publikací vedených Marií Těšitelovou a vydávaných ÚJČ ČSAV od r. 1980. Marie Těšitelová, Jan Petr a Jan Králík pak v roce 1986 v nakladatelství Academia vydali ještě dva objemné svazky Retrográdního slovníku současné češtiny (Těšitelová – Petr – Králík, 1986). Novou etapu své vědecké práce Ludmila Uhlířová zahájila po roce 1989 v oddělení jazykové kultury. Získala velkou zásluhu na elektronizaci poradenské činnosti, zásadní úlohu sehrála při vypracovávání teoretického profilu oddělení a aktuálně i při vzniku Internetové jazykové příručky (podrobněji o tom viz Kraus – Svobodová, 2000). Na závěr snad ještě dvě osobní vzpomínky. V pátek po semináři (tak kolem 2. hodiny odpolední) jsme s Ludmilou Uhlířovou „jako vědečtí pracovníci“ chodili novou vedoucí oddělení požádat, zdali bychom už mohli jít domů. Byli jsme většinou propuštěni s podmínkou, že v úterý odevzdáme zprávu nebo recenzi do Slova a slovesnosti. Kromě toho vzpomínám, že v horkých letních dnech na začátku sedmdesátých let jsme si místo oběda krátce odskakovali na občanskou plovárnu na rychlé osvěžení ve Vltavě. Někdy jsme přitom z vody sledovali i ředitele profesora Horálka, jak se po Mánesově mostě vrací z fakulty do Ústavu. Plavky jsme pak tajně sušili v oddělení. Ostatně Ludmila Uhlířová i její manžel byli a stále jsou dobří sportovci – jako s cyklisty jsme se s nimi i před párem let setkali v Prášilech na Šumavě. Takže i nadále – hodně zdraví!

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 18

07.02.2020 11:22:53

JIŘÍ KRAUS

LITERATURA ACHMANOVA, Ol'ga Sergejevna – ZVEGINCEV, Vladimir Andrejevič (1955): Osnovnyje napravlenija lingvističeskogo strukturalizma: Materialy k kursam jazykoznanija. Moskva: Izdatel'stvo Moskovskogo universiteta. BĚLIČOVÁ, Helena – UHLÍŘOVÁ, Ludmila (1996): Slovanská věta. Praha: Euroslavica. DANEŠ, František – SGALL, Petr (1964): Cesty moderní jazykovědy: Jazykověda a automatizace. Praha: Orbis. DOLEŽEL, Lubomír (1960): O stylu moderní české prózy: Výstavba textu. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd. DOLEŽEL, Lubomír (1963): Předběžný odhad entropie a redundance psané češtiny. Slovo a slovesnost, 24(3), s. 165–175. DOLEŽEL, Lubomír (ed.) (1964): Teorie informace a jazykověda: Sborník. Praha: ČSAV. HERDAN, Gustav (1956): Language as Choice and Chance. Groningen: P. Noordhoff. KOSÍK, Karel (1962): Dialektika konkrétního: Studie o problematice člověka a světa. Praha: s. n. KRAUS, Jiří – SVOBODOVÁ, Ivana (2000): K životnímu výročí Ludmily Uhlířové. Naše řeč, 83(1), s. 48–49. Oddělení matematické lingvistiky v ÚJČ (1967): Na okraj Herdanových knih o kvantitativní lingvistice. Slovo a slovesnost, 28(1), s. 58–64. PANEVOVÁ, Jarmila – UHLÍŘOVÁ, Ludmila (1964): Z problematiky prediktivní analýzy. Slovo a slovesnost, 25(2), s. 144–148. POSTAL, Paul M. (1965): Nový vývoj teorie transformační gramatiky [přeložila Ludmila Uhlířová]. Slovo a slovesnost, 26(1), s. 1–13. Problémy marxistické jazykovědy: Sborník ref. a diskusních příspěvků z celost. konf., kterou uspoř. ve dnech 5.–8. prosince 1960 Ústav pro jazyk český ČSAV v Liblicích (1962). Praha: ČSAV. STALIN, Josif Vissarionovič (1950): O marxismu v jazykovědě. Praha: Svoboda. TĚŠITELOVÁ, Marie – PETR, Jan – KRÁLÍK, Jan (1986): Retrográdní slovník současné češtiny. Praha: Academia. UHLÍŘOVÁ, Ludmila (1967): K statistickému zkoumání slovosledu. Slovo a slovesnost, 28(1), s. 64–70. UHLÍŘOVÁ, Ludmila (1987a): Knížka o slovosledu. Praha: Academia. UHLÍŘOVÁ, Ludmila (1987b): Slovosled. In: František Daneš – Miroslav Grepl – Zdeněk Hlavsa (eds.), Mluvnice češtiny: 3, Skladba. Praha: Academia, s. 600–621. UHLÍŘOVÁ, Ludmila (1987c): Aktuální členění. In: František Daneš – Miroslav Grepl – Zdeněk Hlavsa (eds.), Mluvnice češtiny: 3, Skladba. Praha: Academia, s. 549–599. ZVEGINCEV, Vladimir Andrejevič (1955): Istorija jazykoznanija 19–20 vekov v očerkach i izvlečenijach [2 svazky; 3., doplněné vydání]. Moskva: Prosveščenije.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 19

07.02.2020 11:22:54

AČ

Slovosled ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 206

07.02.2020 11:23:19

K postavení tzv. větných příslovcí v aktuálním členění Slovo a slovesnost, 1979/40(2), s. 143–148.

1. Tento příspěvek pojednává o polysémních deadjektivních adverbiích typu prostě, jasně, určitě, jistě, přirozeně, patrně, absolutně, jednoduše, samozřejmě, vážně, skutečně, rozhodně, normálně aj., která mohou mít v syntaktické a sémantické struktuře věty různou funkci. Mohou fungovat buď (1) jako určení kvality slovesného děje („přislovesný přívlastek“) – choval se přirozeně, řekl to prostě a jasně, vystupuje rozhodně, tváří se jistě, vládne absolutně apod., popř. jako bližší určení vlastnosti, kvality – přirozeně inteligentní, prostě sdělovací, jasně zelený, nebo (2) jako tzv. větná adverbia: Byla to prostě náhoda, O to přirozeně nejde, Skutečně se ti to líbilo?, Přijdeš? – Určitě. V prvním případě vyjadřují kvalifikaci, nejčastěji kvalifikaci slovesného děje (způsob děje), a to i tehdy, jde-li o adverbia odvozená od adjektiv od původu relačních, a plně si v této funkci zachovávají svůj lexikální význam. V druhém případě lze jejich funkci označit za funkci komentující: vyjadřují komentář („postoj“) mluvčího k obsahu věty (k propozici). Přitom částečně ztrácejí svůj původní lexikální význam, nabývají odstínů modálních, hodnoticích, eventuálně expresivních a s postupným oslabováním jejich lexikálního významu se mění i jejich slovnědruhová příslušnost; mluví se o (polo)částicích, eventuálně o slovech nebo výrazech modálních nebo postojových (srov. např. Bartošek, 1968; Mikluš, 1966). Užijeme-li terminologie I. Poldaufa (1964),1 můžeme říci, že v užitích uvedených sub (1) náležejí adverbia do „prvního“ syntaktického plánu, zatímco v užitích uvedených sub (2) do plánu „třetího“. U většiny adverbií nejsou obě funkce v rovnováze. To se odráží mimo jiné v tom, jak slovníky zachycují polysémii uvedených adverbií, tj. jak jsou u jednotlivých hesel 1

Srov.: „The third syntactical plan has in it components which place the content of the sentence in relation to the individual and his special ability to perceive, judge and assess. An individual has some particular sort of concern in the content of a communication. In particular cases, it may be the speaker himself “ (Poldauf, 1964, s. 242).

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 207

07.02.2020 11:23:19

208

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

lexikální významy po sobě řazeny, popř. jakými dalšími údaji o hovorovém nebo expresivním zabarvení, eventuálně o řídkosti nebo zastaralosti jsou opatřeny (např. komentující jasně je hovorové a expresivní, kvalifikační patrně je řídké apod.). Zajímavé významové diference bychom shledali rovněž mezi kladnými a zápornými podobami týchž polysémních lexémů (patrně – nepatrně, skutečně – neskutečně apod.); formy záporné už jsou samy o sobě modálně příznakové, proto se na ně další modální odstíny související s komentující funkcí nevrství a záporná adverbia se jako větná, tj. komentující, neobjevují (jednu z nečetných výjimek tvoří adverbium nepochybně). O tom, kterou z obou funkcí adverbium nese – v konkrétní větě a v konkrétním kontextu –, spolurozhoduje řada činitelů. Kromě rozdílů v lexikální povaze adverbií samých, které se odrážejí už ve slovnících, záleží především na slovosledném umístění adverbia, eventuálně na intonaci věty, dále na těsnosti vztahu adverbia k slovesu, na některých dalších rysech syntaktické stavby větné (jako je např. možnost rozvití jiným adverbiem kvalifikačním nebo koordinace s jiným adverbiem), na konkrétní lexikální náplni celé věty (nejen adverbia samého) a v neposlední řadě i na funkci adverbia v aktuálním členění (AČ). Cílem tohoto příspěvku je ukázat, jak právě AČ a spolu s ním i slovosled napomáhají – v souhře se všemi ostatními zmíněnými činiteli – k rozlišení toho, kdy má adverbium funkci kvalifikační a kdy naopak funkci komentující (větnou). 2. Abychom mohli vysvětlit, jak kvalifikující/komentující adverbia fungují v komunikativní struktuře věty, je třeba předeslat výklad o AČ kvalifikačních adverbií vůbec, tj. i o těch, která mají pouze funkci kvalifikační a v roli komentujících nevystupují. Stanovit místo kvalifikačních adverbií v AČ v konkrétním jazykovém systému, např. v češtině, je záležitost v prvé řadě empirická. Je zajímavé, že právě umístěním sémantické kategorie „způsobu“ na stupnici výpovědní dynamičnosti2 se jednotlivé jazyky od sebe poněkud liší, a v důsledku toho se liší ovšem i „základní“ (bezpříznakový) slovosled,3 a to do jisté míry i mezi slovanskými jazyky. Obecně lze o AČ kvalifikačních adverbií říci, že pokud skutečně ve větě fungují jako kvalifikační výrazy, vykazují rysy analogické rysům (kvalifikačních) adjektivních atributů ke jménům různé větněčlenské platnosti. Je to přirozené, protože i jejich sémantický obsah se rovná sémantickému obsahu adjektiv, od nichž jsou odvozena. Z toho důvodu se také někdy považují za neohebné tvary adjektiv, plnící jednu ze sekundárních funkcí adjektiv, a nikoli za příslovce (srov. Komárek, 1978, zejm. s. 26n.). Kvalifikační adverbia mohou fungovat v AČ věty v zásadě dvojím způsobem. Buď vytvářejí se slovem řídícím, nejčastěji se slovesem, jeden komplexní celek na rovině AČ (v terminologii J. Firbase (1967) a A. Svobody (1968) bychom mohli říci, že vytvářejí „sdělné pole nižšího řádu“), nebo mohou mít roli samostatné sdělné složky ve větě (jde-li o větu hlavní, tedy ve sdělném poli „nultého“ řádu). O kterou z obou aktuálních 2 3

K pojmu výpovědní dynamičnost srov. J. Firbas (1971) a další práce téhož autora. Srov. např. přehled rozdílných názorů na otázku, které pořadí příslovečných určení místa, času a způsobu je v angličtině základní, ve stati M. Hickse (1976).

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 208

07.02.2020 11:23:20

SLOVOSLED

209

funkcí jde, to lze posuzovat pouze ve vztahu k AČ věty jako celku. Pro první přiblížení uvedeme následující příklad: Někteří lidé se bláhově domnívají, že hodně cizích výrazů vypadá v jejich řeči vzdělaně. V uvedené větě jsou dvě adverbia: bláhově a vzdělaně. Adverbium bláhově tvoří v AČ první věty jeden celek (jedno sdělné pole) se slovesem domnívají se, které má funkci přechodu (tranzitní části komunikativní struktury věty). Naproti tomu adverbium vzdělaně ve větě vedlejší má samostatnou roli, a to roli rématu věty vedlejší. V kontextově nezapojených (nebo minimálně kontextově zapojených) větách může mít kvalifikační adverbium funkci samostatné komunikativní složky zejména tehdy, je-li výskyt sémantické kategorie kvality („způsobu“) podmíněn slovesnou vazbou (valencí): vypadat dobře, chovat se rozumně, zacházet s něčím dovedně atd. V tom případě má adverbium vyšší stupeň výpovědní dynamičnosti než sloveso a funguje ve větě jako réma. Tam, kde je kvalifikace děje jediným doplněním slovesa, je adverbium vlastním rématem a nositelem intonačního centra věty. Tam, kde je ve větě více slovesných doplnění (vazebných nebo fakultativních), jeví adverbium rovněž zřejmou tendenci být vlastním rématem (nemusí jím však být vždy). V kontextově nezapojených větách, v nichž užití kvalifikačního adverbia nevyplývá nutně ze slovesné vazby, např. ve spojeních rychle běžet, jasně zářit, pilně malovat, bezhlavě ničit, důvěřivě shlížet na něco atd., má kvalifikační adverbium rovněž vyšší stupeň výpovědní dynamičnosti než sloveso – a tedy i stejné místo na stupnici výpovědní dynamičnosti – jako v případech předešlých. Rozdíl je však v tom, že nevazebné kvalifikační adverbium snadněji než vazebné pozbývá samostatné role v AČ věty a stává se součástí komplexního celku (sdělného pole nižšího řádu) spolu se slovesem. Možnost tvořit komplexní celek se slovesem není ovšem vyloučena ani u vazebných adverbií v typech vzorně se chovat, dobře vypadat aj. Lze však říci, že těsnost vztahu k slovesu se projevuje jako činitel relevantní pro různou míru uplatnění adverbií v komunikativních polích různých řádů.4 Projevem uvedeného rozdílu je i odlišné postavení slovosledné. Proti výrazné tendenci k postpozici v případech chovat se rozumně, vypadat dobře apod. je v češtině pravidlem antepozice v případech jako jasně zářit, pilně malovat apod. Uvedené rozdíly v hierarchizaci AČ a ve slovosledu nejsou výsledkem působení nějakých obligatorních pravidel, ale vyjadřují jen převládající tendenci. Vedle antepozice v případech jasně svítit, vesele se usmívat vyskytuje se i tam, kde adverbium tvoří se slovesem jeden komplexní celek, postpozice, a to zejména v delších větách, v nichž má sloveso funkci přechodu: V této roli jezdil vesele od města k městu. Tento slovosledný rys adverbií, totiž poměrně snadná přemístitelnost z pozice těsně před slovesem do pozice těsně po slovese a naopak, je charakteristický nejen pro češtinu, ale i pro další 4

AČ

Těsnost vztahu k slovesu jako obecný relevantní činitel AČ se ovšem v jazyce může uplatnit i jinak, a to nejen u adverbií; o příslovečných určeních vůbec např. platí, že nevazebná se stávají součástí tématu mnohem častěji než vazebná, která naopak jeví tendenci podržovat si ve větě funkci rematickou.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 209

07.02.2020 11:23:20

210

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

slovanské i neslovanské jazyky. Dobře jej vystihla např. E. Georgievová (1974, s. 84) ve své monografii o bulharském slovosledu, když napsala, že kvalifikační adverbium je vůči slovesu „orbitální“.5 V této souvislosti se nabízí také otázka, do jaké míry je poměr adverbiální antepozice a postpozice ovlivňován – vedle AČ – také jednoduchostí/složitostí větné stavby, popř. významovým rytmem věty, tj. střídáním významově závažnějších slov s významově méně závažnými. K této otázce vedou některá dílčí pozorování češtiny: např. na větném počátku stojí kvalifikační adverbium většinou jen tehdy, má-li samostatnou sdělnou funkci vlastního tématu; naproti tomu tvoří-li se slovesem jeden tematický celek jakožto sdělné pole nižšího řádu, začíná věta častěji slovesem a adverbium za ním bezprostředně následuje. Další slovosledné zvláštnosti bychom nalezli např. ve větách uvozovacích.

3. Až dosud byla předmětem výkladu kvalifikační adverbia obecně. Co se týče polysémních6 adverbií, která mohou mít jak význam kvalifikátoru, tak význam komentáře, je role vlastního rématu – a tím i pozice na konci věty – jedinou komunikativní rolí (a koncová pozice jedinou slovoslednou pozicí), kde takové adverbium jednoznačně vyjadřuje kvalifikaci děje, tj. kde nemůže mít význam komentující: v kontextově nezapojených větách s bezpříznakovou intonací a s objektivním pořadem téma–réma, např. Otec se tvářil vážně, Dítě se chovalo přirozeně, Řečník mluvil prostě, mají adverbia vážně, přirozeně, prostě jednoznačně význam kvalifikační. Všechny ostatní pozice (tedy všechny s výjimkou koncové7) mohou být funkčně dvojznačné, tj. adverbium může mít někdy funkci kvalifikující, jindy funkci komentující, a to v závislosti na dalších činitelích. Jedním z nich je kontextová zapojenost/nezapojenost jednotlivých prvků věty a dále její konkrétní lexikální obsazení. Ve větě kontextově zapojené může mít adverbium úlohu tématu a pak může stát na počátku i uprostřed věty. Jednoznačně kvalifikační význam má ve větách, jako jsou Choval se přirozeně mezi svými vrstevníky (nikoli mezi dospělými) nebo Přirozeně se choval mezi svými vrstevníky (nikoli mezi dospělými), kde je výskyt adverbia dán slovesnou vazbou. Věty mohou být odpověďmi na otázku Kde se choval přirozeně? a jejich možným přirozeným pokračováním je výraz uvedený v závorce za nimi. Složitější je situace u vět jako Jeho hlas zněl přirozeně ze scény (nikoli z magnetofonového pásku), Jeho hlas přirozeně zněl ze scény (nikoli z magnetofonového pásku) nebo Přirozeně zněl 5 6 7

Podobně také N. E. Enkvist (1976) považuje za výhodné zavést v transformační gramatice pojem tzv. uzlové rotace (node rotation) pro popis slovosledných variant v anglických konstrukcích s adverbii. Otázku, zda skutečně jde o polysémii, či spíše o homonymii, v tomto článku neřešíme. Hovoříme-li o polysémii, opíráme se o stanovisko SSJČ, v němž všechny významy adverbií uváděných v tomto článku nacházíme vždy pod jedním slovníkovým heslem. Pokud bychom vzali v úvahu např. ještě možnost subjektivního pořadu réma–téma, počet variant by ovšem vzrostl.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 210

07.02.2020 11:23:20

SLOVOSLED

211

jeho hlas ze scény (nikoli z magnetofonového pásku). Zde nutnost výskytu adverbia neplyne přímo ze slovesné vazby. Lze říci Jeho hlas zněl přirozeně i jeho hlas zněl ze scény (stejně jako lze říci např. mluvit přirozeně i mluvit o počasí, vystupovat jistě i vystupovat v diskusi apod.). Věta Jeho hlas zněl přirozeně ze scény a její varianty jsou dvojznačné. Kritériem pro odlišení kvalifikačního významu od významu komentujícího je zde kontextová zapojenost/nezapojenost adverbia. Je-li adverbium kontextově zapojeno, pak patří k tématu a vyjadřuje kvalifikaci děje. Věta je v tom případě odpovědí na otázku Odkud zněl jeho hlas přirozeně? Je-li naopak kontextově nezapojeno, nemůže patřit k tématu věty a má význam komentující – nemá tedy samostatnou funkci v AČ věty ani netvoří komplexní celek s jinou složkou, ale aktualizuje buď réma věty, nebo celý tematicko-rematický nexus. Věta může být pak odpovědí buď na otázku Odkud zněl jeho hlas? – pak je v odpovědi zdůrazněno réma a větný přízvuk je na slovech ze scény, nebo může být odpovědí na otázku Zněl jeho hlas ze scény?, popř. Zněl jeho hlas ze scény, nebo z magnetofonového pásku? – a v tom případě je větný přízvuk na příslovci; větu bychom pak patrně mohli považovat za větu „druhé instance“ ve smyslu Firbasově (1959). Slovosledný rozdíl mezi oběma variantami vět s kontextově nezapojeným adverbiem není podstatný. Aktualizační funkci plní komentující adverbia – stejně jako jiné prvky s podobnou „rematizační“ funkcí, např. zápor (srov. např. Firbas, 1961; Hajičová, 1973), bez ohledu na větné postavení. Prosazuje se však tendence, aby komentující příslovce bezprostředně předcházelo před tou (rematickou) složkou, kterou aktualizuje. Adverbia typu přirozeně, prostě, jistě apod. fungují tedy ve větě buď jako samostatná složka rematická, a to nejčastěji jako vlastní réma, nebo jako samostatná složka tematická, eventuálně jedna ze složek tematických, jsou-li zřetelně tematizována předcházejícím kontextem. V těchto případech si plně zachovávají význam kvalifikační. Pozbývají však – více či méně – schopnosti fungovat jako součást komplexního rematického celku, tj. jako kontextově nezávislá složka sdělného pole nižšího řádu vytvářeného adverbiem spolu s jeho řídícím slovesem. V tom případě nabývají významu komentujícího a stávají se pouze signálem rematické platnosti větné složky (eventuálně složek) jiné. Tím je dán rozdíl mezi konstrukcemi vyjadřoval se prostě vs. prostě se nevyjádřil, dále vystupoval v diskusi jistě vs. jistě v diskusi vystoupí, v diskusi jistě vystoupí, jistě vystoupí v diskusi, dále mluvil o tom přirozeně vs. přirozeně o tom mluvil, o tom přirozeně mluvil atd. S uvedeným statusem komentujících adverbií v AČ těsně souvisí také to, že – alespoň primárně – nevytvářejí v textu posloupnosti ani zpravidla nejsou jejich konstitutivními členy. Samostatnou tematickou nebo rematickou funkci mohou mít jen za určitých okolností, např. při postavení do kontrastu (srov. výše uvedený příklad věty druhé instance). Schopností fungovat jako součást komplexního rématu se jednotlivé adverbiální lexémy liší. Záleží na tom, který z obou významů, zda kvalifikační, nebo komentující, je u nich ze synchronního pohledu primární. Některá adverbia, např. vážně, normálně aj., kolísají, tj. mohou se chovat obojím způsobem:

AČ

(a) Šel vážně po chodníku = ‚důstojně‘; význam kvalifikační (b) Šel vážně po chodníku = ‚opravdu‘; význam komentující

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 211

07.02.2020 11:23:20

212

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

V obou variantách přitom je možné jak umístění intonačního centra na adverbiu, tak mimo ně. Je-li věta odpovědí na otázku Jak kráčel po chodníku?, pak má intonační podobu s intonačním centrem na adverbiu: (aa) Šel vážně po chodníku (ne vesele). (ab) Šel vážně po chodníku. Příslovce vážně je součástí rématu a vytváří spolu se slovesem sdělné pole nižšího řádu. Vlastním rématem věty je adverbiále místa po chodníku. Varianta další, (ba) Šel vážně po chodníku, „povrchově“ totožná s (aa), odpovídá na otázku Šel po chodníku, nebo nešel?, eventuálně Je pravda, že šel po chodníku? Příslovce aktualizuje celou větu (užití této varianty je omezeno na určitou stylovou oblast). A konečně v případě posledním, s intonačním centrem na spojení po chodníku, (bb) Šel vážně po chodníku (ne po silnici), který je co do „povrchové“ struktury totožný s (ab), je postaveno do kontrastu adverbiální určení místa. K dalším variantám bychom dospěli, kdybychom vzali v úvahu např. ještě další prostředky intonační: (c) Šel po chodníku, vážně. Tato věta odpovídá na stejnou otázku jako věta (ba) výše. Komentující adverbium může stát i na konci věty, je-li vytčeno předcházející pauzou (tvoří-li samostatný větný úsek). V psaném textu, kde se nemůže uplatnit intonace, záleží na širším nadvětném kontextu, na stylistických činitelích i na obvyklosti nebo frazeologické těsnosti spojení adverbia se slovesem. Např. ve větě Studenti rozhodně protestovali může jít i v antepozici o kvalifikační význam (komentující význam ovšem vyloučen není), naopak ve spojení Rozhodně přijďte může jít jen o význam komentující. Zde o kvalifikační nebo komentující platnosti adverbia, a tedy i o jeho AČ, rozhoduje konkrétní lexikální náplň celého spojení. Tam, kde by mohla vzniknout sémantická nejasnost, dává jazyk přednost atributivnímu spojení s vhodným opěrným substantivem před vyjádřením adverbiálním: kráčet vážně – kráčet vážným krokem, rozhodně jednat – jednat rozhodným způsobem apod. V souladu s dosavadním výkladem lze vyložit také případy souvýskytu dvou polysémních adverbií8 s různou funkcí ve větě, např. rozhodně se choval prostě, choval se rozhodně prostě vs. prostě se choval rozhodně, choval se prostě rozhodně. Adverbium 8

Zajímavé příklady tohoto typu uvádí na bulharském materiále E. Georgievová (1974, s. 99–116). Autorka píše v této souvislosti o tzv. kategorizační funkci slovosledu.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 212

07.02.2020 11:23:20

SLOVOSLED

213

s funkcí vlastního rématu, stojící na konci věty, si podržuje význam kvalifikační, zatímco adverbium bezprostředně před ním předcházející, eventuálně stojící na počátku věty, má význam komentující. O tom, že pozbylo významu kvalifikačního, a tudíž nerozvíjí adverbium po něm následující, svědčí také ta skutečnost, že ho zpravidla nelze dále syntakticky rozvít. Nelze říci Choval se velmi přirozeně prostě, i když lze říci Choval se velmi přirozeně. Tato možnost/nemožnost dalšího rozvití je dalším kritériem napomáhajícím rozlišit kvalifikační funkci adverbií od funkce komentující.9 Podobně to platí také o koordinaci adverbií. Koordinovaná adverbia i v antepozici před slovesem mají význam kvalifikační – prostě a jasně mu to vysvětlil – na rozdíl od komentujícího prostě mu to vysvětlil, které koordinovat s jiným komentujícím adverbiem nelze.

LITERATURA BARTOŠEK, Jaroslav (1968): Výstavba výpovědi s nepredikativními postojovými výrazy. Československá rusistika, 13(4), s. 229–236. ENKVIST, Nils Erik (1976): Notes on valency, semantic scope and thematic perspective as parameters of adverbial placement in English. In: Nils Erik Enkvist – Viljo Kohonen (eds.), Reports on Text Linguistics: Approaches to Word Order. Åbo: Åbo Akademi, s. 51–74. FIRBAS, Jan (1959): Thoughts on the communicative function of the verb in English, German and Czech. Brno Studies in English, 1(1), s. 39–68. FIRBAS, Jan (1961): Ještě k postavení příslovečného určení v angličtině a češtině z hlediska aktuálního členění větného. Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university: A, Řada jazykovědná, 10(A9), s. 153–156.

AČ

FIRBAS, Jan (1967): It was yesterday that… Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university: A, Řada jazykovědná, 16(A15), s. 141–146. FIRBAS, Jan (1971): The concept of communicative dynamism in the theory of functional sentence perspective. Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university: A, Řada jazykovědná, 20(A19), s. 135–144. GEORGIEVA, Elena (1974): Slovored na prostoto izrečenie v bălgarskija knižoven ezik. Sofija: Bălgarska akademija na naukite. HAJIČOVÁ, Eva (1973): Negation and topic vs. comment. Philologica Pragensia, 16, s. 81–93. HICKS, Malcolm (1976): Parameters affecting the position of certain English adjuncts. In: Nils Erik Enkvist – Viljo Kohonen (eds.), Reports on Text Linguistics: Approaches to Word Order. Åbo: Åbo Akademi, s. 107–124. 9

Toto kritérium nelze absolutizovat. Běžný je např. typ Pavel se zcela jistě vrátí. Příklady typu Já jsem ale úplně vážně v koncích, s nimiž se setkáváme v mluvených projevech, jsou dokladem toho, že kvalifikační a komentující význam příslušného adverbia, v našem příkladě vážně, mohou interferovat.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 213

07.02.2020 11:23:20

214

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

KOMÁREK, Miroslav (1978): Příspěvky k české morfologii. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. MIKLUŠ, Michal (1966): K semantiko-sintaksičeskoj charakteristike slova „prosto“ v sovremennom russkom jazyke. Československá rusistika, 11(4), s. 217–223. POLDAUF, Ivan (1964): The third syntactical plan. In: Travaux linguistiques de Prague: 1, L’école de Prague d’aujourd’hui. Prague: Académie tchécoslovaque des sciences, s. 241–255. SVOBODA, Aleš (1968): The hierarchy of communicative units and fields as illustrated by English attributive constructions. Brno Studies in English, 7(1), s. 49–101.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 214

07.02.2020 11:23:20

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 356

07.02.2020 11:23:39

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 356

07.02.2020 11:23:39

¶ Bibliografie

odborných prací Ludmily Uhlířové

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 357

07.02.2020 11:23:39

358

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

∑

Následující přehled odborných prací Ludmily Uhlířové se snaží být úplný. Obsahuje práce publikované v odborných periodikách, sbornících a monografiích, stranou zůstávají (až na výjimky) autorčiny drobnější, popularizační texty příležitostného charakteru (jazykové koutky, zákampí aj.), otiskované v běžných denících, časopisech atp. Seznam byl sestaven na základě Bibliografie české lingvistiky (jak elektronické, interaktivní verze, tak jednotlivých ročenek), správnost bibliografických údajů byla ověřenována elektronicky v Databázi NK ČR, v případě potřeby i fyzicky, a to zejm. v knihovně ÚJČ AV ČR, SLÚ AV ČR a FF UK. Všechny názvy uvádíme nejprve latinkou. Texty či názvy, které byly v původních zdrojích uvedeny cyrilsky (ať už proto, že jde o autorčinu cyrilskou publikaci, nebo proto, že v titulu česky psané recenze není název cyrilsky psané posuzované monografie převeden do latinky), důsledně transliterujeme. Z názvů odstraňujeme všechny specifické způsoby formátování, uplatňující se zejména na titulních stranách (nikoli už např. v obsazích či databázích), tj. rušíme např. tučné písmo, kapitálky, verzálky, kurzivu aj.; ponecháváme uvozovky. U textů/názvů psaných původně cyrilicí uvádíme v hranatých závorkách (kvůli jejich snazší dohledatelnosti v jednotlivých národních databázích) i tuto výchozí podobu cyrilskou. U autorčiných recenzí a zpráv je pak v hranatých závorkách, menší velikostí písma uveden plný název posuzovaných publikací (pokud byla publikace psána původně cyrilicí, je název nejprve transliterován a poté zároveň uveden v původním cyrilském znění). V případě spoluautorství či spolueditorství uvádíme jméno a příjmení spolupracovníků/spolupracovnic v hranatých závorkách za názvem publikace. Pořadí prací v jednotlivých letech neznamená, že v uvedeném sledu publikace vycházely – tuto skutečnost nepovažujeme v případě daných odborných prací za zásadní, kromě toho je dnes téměř nemožné spolehlivě ji zjistit. Práce zařazené do tohoto výboru jsou označeny hvězdičkou. Bibliografii sestavili Martin Beneš a Ondřej Dufek.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 358

07.02.2020 11:23:39

¶ 1963 Zajímavá práce o lexikálních otázkách strojového překladu. Slovo a slovesnost, 24(2), s. 157–158. [Ref. o práci OETTINGER, Anthony G. (1960): Automatic Language Translation: Lexical and Technical Aspect. Cambridge, MA: Harvard University Press.]

Československá konference o kybernetice [spoluautorka Marie Ludvíková]. Slovo a slovesnost, 24(2), s. 158–160. ¶ 1964 Z problematiky prediktivní analýzy [spoluautorka Jarmila Panevová]. Slovo a slovesnost, 25(2), s. 144–148. ¶ 1965 Postal, Paul M. (1965): Nový vývoj teorie transformační gramatiky [přeložila Ludmila Uhlířová]. Slovo a slovesnost, 26(1), s. 1–13. Úvod do automatického zpracování jazykových údajů. Slovo a slovesnost, 26(2), s. 203–207. [Ref. o práci GARVIN, Paul (ed.) (1963): Natural Language and the Computer. New York, NY: Mc-Graw-Hill.]

¶ 1966 Lingvistické dějiny strojového překladu [spoluautorka Alla Lebeděvová]. Slovo a slovesnost, 27(2), s. 175–179. [Ref. o práci MOUNIN, Georges (1964): La machine à traduire. The Hague: Mouton.]

Příspěvek ke generativní gramatice angličtiny. Slovo a slovesnost, 27(3), s. 278–279. [Ref. o práci FILLMORE, Charles J. (1965): Indirect Object Constructions in English and the Ordering of Transformations. The Hague: Mouton.]

Jazykovědná problematika na 2. československé konferenci o kybernetice [spoluautorka Marie Ludvíková]. Slovo a slovesnost, 27(4), s. 381–382. Some aspects of word order in categorial and transformational grammars. In: Lubomír Doležel – Petr Sgall – Josef Vachek (eds.), Prague Studies in Mathematical Linguistics: 1. Prague: Academia, s. 159–166. ¶ 1967 K statistickému zkoumání slovosledu. Slovo a slovesnost, 28(1), s. 64–70. ¶ 1968 Computation in Linguistics. Slovo a slovesnost, 29(1), s. 97–99. [Ref. o práci GARVIN, Paul – SPOLSKY, Bernard (ed.) (1966): Computation in Linguistics. Bloomington, IN – London: Indiana University Press.]

O aktuálním členění experimentálně. Slovo a slovesnost, 29(2), s. 212–213.

[Ref. o práci SIROTININA, Ol'ga Borisovna (1965): Porjadok slov v russkom jazyke. Saratov: Izdatel'stvo Saratovskogo universiteta. = СИРОТИНИНА, Ольга Борисовна (1965): Порядок слов в русском языке. Саратов: Издательство Саратовского университета.]

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 359

07.02.2020 11:23:39

360

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

O počítačích v jazykovědě. Slovo a slovesnost, 29(2), s. 221–222. [Ref. o práci HAYS, David G. (ed.) (1966): Readings in Automatic Language Processing. New York, NY: Elsevier.]

¶ 1969 Místo pořádku slov v generativní gramatice. Slovo a slovesnost, 30(2), s. 209–210. [Ref. o práci STAAL, J. F. (1967): Word Order in Sanskrit and Universal Grammar. Dordrecht: D. Reidel.]

Vztah syntaktické funkce větného členu a jeho místa ve větě (Metody a výsledky statistického zkoumání). Slovo a slovesnost, 30(4), s. 358–370. Statistics of the word order of direct object in Czech. In: Lubomír Doležel – Petr Sgall – Marie Těšitelová – Josev Vachek (eds.), Prague Studies in Mathematical Linguistics: 2. Prague, Academia, s. 37–49. ¶ 1970 O funkčním a generativním přístupu k syntaxi. Slovo a slovesnost, 31(2), s. 180–181. [Ref. o práci SGALL, Petr – NEBESKÝ, Ladislav – GORALČÍKOVÁ, Alla – HAJIČOVÁ, Eva (1969): A Functional Approach to Syntax in Generative Description of Language. New York, NY: Elsevier.]

Polská práce z lexikální statistiky. Slovo a slovesnost, 31(3), s. 283–285.

[Ref. o práci SAMBOR, Jadwiga (1969): Badania statystyczne nad słownictwem (Na materiale „Pana Tadeusza”). Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk: Zakład Narodowy im. Ossolińskich.]

¶ 1971 Nový syntaktický sborník. Naše řeč, 54(1), s. 37–41. [Ref. o práci BAUER, Jaroslav (ed.) (1968): Otázky slovanské syntaxe II: Sborník symposia „Strukturní typy slovanské věty a jejich vývoj“, Brno 20.–22. 10. 1966. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.]

Sympozium o aktuálním členění výpovědi. Naše řeč, 54(1), s. 52–53.

[Ref. o Mezinárodním sympoziu o aktuálním členění výpovědi, konaném 12.–14. října 1970 v Mariánských Lázních.]

O pětijazyčném terminologickém slovníku z kvantitativní lingvistiky. Naše řeč, 54(4), s. 256–258.

[Ref. o práci KÖNIGOVÁ, Marie – LUDVÍKOVÁ, Marie – KRAUS, Jiří – TĚŠITELOVÁ, Marie (1970): Pětijazyčný slovník z kvantitativní lingvistiky [účelová publikace Strojírenského informačního ústavu v Praze, řada B, č. 3]. Praha: Strojírenský informační ústav v Praze.]

Meyerova-Epplerova kniha o informační teorii v novém vydání [spoluautor Jiří Kraus]. Slovo a slovesnost, 32(1), s. 89–90.

[Ref. o práci MEYER-EPPLER, Werner (19692): Grundlagen und Anwendungen der Informationstheorie. Berlin – Heidelberg – New York, NY: Springer.]

Nová význačná práce o ruském slovosledu. Slovo a slovesnost, 32(2), s. 163–168.

[Ref. o práci BUTTKE, Kurt (1969): Gesetzmäßigkeiten der Wortfolge im Russischen. Halle: Niemeyer.]

O délce věty. Slovo a slovesnost, 32(3), s. 232–240. Saratovské sborníky o jazyce a stylu [spoluautor Jiří Kraus]. Slovo a slovesnost, 32(4), s. 352–355.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 360

07.02.2020 11:23:39

BIBLIOGRAFIE ODBORNÝCH PRACÍ LUDMILY UHLÍŘOVÉ

361

[Ref. o pracích 1. SIROTININA, Ol'ga Borisovna (ed.) (1970): Russkaja razgovornaja reč'. Saratov: Izdatel'stvo Saratovskogo universiteta. = СИРОТИНИНА, Ольга Борисовна (ред.) (1970): Русская разговорная речь. Саратов: Издательство Саратовского университета.; 2. SIROTININA, Ol'ga Borisovna (ed.) (1969): Voprosy stilistiki. Saratov: Izdatel'stvo Saratovskogo universiteta. = 2. СИРОТИНИНА, Ольга Борисовна (ред.) (1969): Вопросы стилистики. Саратов: Издательство Саратовского университета.; 3. BARANNIKOVA, Lidija Ivanovna (ed.) (1970): Jazyk i obščestvo. Saratov: Izdatel'stvo Saratovskogo universiteta. = БАРАННИКОВА, Лидия Ивановна (ред.) (1970): Язык и общество. Саратов: Издательство Саратовского университета.]

¶ 1972 Aktuální členění v současné generativní teorii. Slovo a slovesnost, 33(1), s. 37–43. Brněnské symposium o modalitě [spoluautorka Eva Benešová]. Slovo a slovesnost, 33(1), s. 72–75. [Ref. o třetím mezinárodním symposiu věnovaném modalitě, konaném 27.–30. září 1971 v Brně.]

Dobrý slovensko-bulharský slovník. Slovo a slovesnost, 33(2–3), s. 269–270.

[Ref. o práci LEKOV, Ivan – BLANÁR, Vincent (1970): Slovaško-bălgarski rečnik. Sofija: Bălgarska akademija na naukite. = ЛЕКОВ, Иван – БЛАНАР, Винцент (1970): Словашко-български речник. София: Българска академия на науките.]

Soubor syntaktických prací Ivana Lekova. Slovo a slovesnost, 33(4), s. 342.

[Ref. o práci LEKOV, Ivan (1972): Osobenosti na sintaktičnija tip na slavjanskite ezici. Sofija: Bălgarska akademija na naukite. = ЛЕКОВ, Иван (1972): Особености на синтактичния тип на славянските езици. София: Българска академия на науките.]

On the non-projective constructions in Czech. In: Petr Sgall – Marie Těšitelová – Josef Vachek (eds.), Prague Studies in Mathematical Linguistics: 3. Prague: Academia, s. 171–181. On the quantitative analysis of clause and utterance in Czech. In: Ján Horecký – Petr Sgall – Marie Těšitelová (eds.), Prague Studies in Mathematical Linguistics: 4. Prague: Academia, s. 107–128. ¶ 1973 On the statistics in syntax. In: Recueil linguistique de Bratislava: Proceedings of the Symposium on Algebraic Linguistics Held 10–12 February 1970 at Smolenice: Vol. 4. Bratislava: Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, s. 75–82. Bulharská práce o struktuře slova v slovanských jazycích [spoluautorka Marie Ludvíková]. Slovo a slovesnost, 34(3), s. 237–242. [Ref. o práci LEKOV, Ivan (ed.) (1971): Vănšna struktura na dumata v slavjanskite ezici. Sofija: Bălgarska akademija na naukite. = ЛЕКОВ, Иван (съст.) (1971): Външна структура на думата в славянските езици. София: Българска академия на науките.]

Voprosy jazykoznanija o aktuálním členění. Naše řeč, 56(2), s. 94–96.

[Ref. o roč. 1972, č. 2, časopisu Voprosy jazykoznanija = Вопросы языкознания.]

Polský úvod do kvantitativní lingvistiky [spoluautor Jiří Kraus]. Slovo a slovesnost, 34(4), s. 329–332.

∑

[Ref. o práci SAMBOR, Jadwiga (1972): Słowa i liczby: Zagadnienia językoznawstwa statystycznego. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk: Zakład Narodowy im. Ossolińskich.]

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 361

07.02.2020 11:23:40

362

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

¶ 1974 On the role of statistics in the investigation of FSP. In: František Daneš (ed.), Papers on Functional Sentence Perspective [sborník materiálů z konference o aktuálním členění větném, konané 12.–14. října 1970 v Mariánských Lázních]. Praha: Academia, s. 208–216. O vztahu sémantiky příslovečného určení k aktuálnímu členění. Slovo a slovesnost, 35(1), s. 99–106. Sovětská monografie o sémantice syntaxe. Slovo a slovesnost, 35(3), s. 224–225. [Ref. o práci PADUČEVA, Jelena Viktorovna (1974): O semantike sintaksisa: Materialy k transformacionnoj grammatike russkogo jazyka. Moskva: Nauka. = ПАДУЧЕВА, Елена Викторовна (1974): О семантике синтаксиса: Материалы к трансформационной грамматике русского языка. Москва: Наука.]

Retrográdní slovník ruštiny. Slovo a slovesnost, 35(3), s. 233–234.

[Ref. o práci Obratnyj slovar' russkogo jazyka (1974). Moskva: Sovetskaja enciklopedija. = Обратный словарь русского языка (1974). Москва: Советская энциклопедия.]

O frekvenci větných členů v souvislém textu. Slovenská reč, 39(3), s. 141–145. ¶ 1975 Nová knížka J. Mistríka. Jazykovědné aktuality, 12(3), s. 134–135.

[Ref. o práci MISTRÍK, Jozef (1973): Exakte Typologie von Texten. München: Otto Sagner.]

Walter Andreesen, Untersuchungen zur Translation von Substantiven zu Adjektiven im Altrussischen, Slavistische Beiträge, sv. 60, O. Sagner, München 1972, 151 S. Slavia, 44(2), s. 218–219. [Ref. o práci ANDREESEN, Walter (1972): Untersuchungen zur Translation von Substantiven zu Adjektiven im Altrussischen. München: Otto Sagner.]

*O frekvenci příslovečného určení v souvislém textu. Naše řeč, 58(3), s. 133–142. O normě v ruské syntaxi. Slovo a slovesnost, 36(2), s. 174–176.

[Ref. o práci ZOLOTOVA, Galina Aleksandrovna (ed.) (1974): Sintaksis i norma. Moskva: Nauka. = ЗОЛОТОВА, Галина Александровна (ред.) (1974): Синтаксис и норма. Москва: Наука.]

Polské sborníky o struktuře textu. Slovo a slovesnost, 36(4), s. 316–320.

[Ref. o pracích 1. MAYENOWA, Maria Renata (ed.) (1971): O spójności tekstu. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk: Zakład Narodowy im. Ossolińskich.; 2. MAYENOWA, Maria Renata (ed.) (1973): Semiotyka i struktura tekstu: Studia poświęcone VII Międzynarodowemu kongresowi slawistów. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk: Zakład Narodowy im. Ossolińskich.; 3. MAYENOWA, Maria Renata (ed.) (1974): Tekst i język: Problemy semantyczne. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk: Zakład Narodowy im. Ossolińskich.]

¶ 1976 Optional constituents in theme-rheme structure. In: Ján Horecký – Petr Sgall – Marie Těšitelová (eds.), Prague Studies in Mathematical Linguistics: 5. Prague: Academia, s. 309–320. Aktuální členění v generativním rámci [spoluautor Zdeněk Hlavsa]. Slovo a slovesnost, 37(1), s. 67–70. [Ref. o práci SGALL, Petr – HAJIČOVÁ, Eva – BENEŠOVÁ, Eva (1973): Topic, Focus and Generative Semantics. Kronberg im Taunus: Scriptor Verlag.]

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 362

07.02.2020 11:23:40

BIBLIOGRAFIE ODBORNÝCH PRACÍ LUDMILY UHLÍŘOVÉ

363

K. Ničeva – S. Spasova-Michajlova – Kr. Čolakova, Frazeologičen rečnik na bălgarskija ezik, tom părvi, A–N, Izdatelstvo na BAN, Sofija 1974, 759 s., tom vtori, O–Ja, Sofija 1975, 779 s. Slavia, 45(3), s. 311–312. [= К. Ничева – С. Спасова-Михайлова – Кр. Чолакова, Фразеологичен речник на българския език, том първи, А–Н, Издателство на БАН, София 1974, 759 с., том втори, О–Я, София 1975, 779 с. Slavia, 45(3), s. 311–312.] [Ref. o práci NIČEVA, Keti – SPASOVA-MICHAJLOVA, Sijka – ČOLAKOVA, Kristalina (1974; 1975): Frazeologičen rečnik na bălgarskija ezik: T. 1: A–N; T. 2: O–Ja. Sofija: Bălgarska akademija na naukite. = НИЧЕВА, Кети – СПАСОВА-МИХАЙЛОВА, Сийка – ЧОЛАКОВА, Кристалина (1974; 1975): Фразеологичен речник на българския език: Т. 1: А–Н; Т. 2: О–Я. София: Българска академия на науките.]

O syntaxi mluvených projevů v polštině [spoluautor Jiří Kraus]. Slovo a slovesnost, 37(1), s. 79–80.

[Ref. o práci PISARKOWA, Krystyna (1975): Składnia rozmowy telefonicznej. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk: Zakład Narodowy im. Ossolińskich.]

K poloze příklonek ve vedlejších větách spojkových. Naše řeč, 59(4), s. 184–190. Poznámka k terminologii aktuálního členění. In: Aktuálne problémy lingvistickej terminológie: Zborník materiálov zo zasadnutia Komisie pre lingvistickú terminológiu pri Medzinárodnom komitéte slavistov, Smolenice, 28. januára – 1. februára 1974. Bratislava: Veda, s. 91–93. Bibliografie prací o aktuálním členění. Slovo a slovesnost, 37(3), s. 251–252. [Ref. o práci FIRBAS, Jan – GOLKOVÁ, Eva (1976): An Analytical Bibliography of Czechoslovak Studies in Functional Sentence Perspective. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.]

Polský sborník o kategorii temporálnosti. Slovo a slovesnost, 37(4), s. 345–347.

[Ref. o práci URBAŃCZYK, Stanisław – BASARA, Jan – RYMUT, Kazimierz (eds.) (1975): Charakterystyka temporalna wypowiedzenia: Materiały konferencji naukowej w Jadwisinie 9.–11. IX. 1973. Wrocław: Polska Akademia Nauk – Instytut Języka Polskiego.]

¶ 1977 Nový pohled na rytmus české prózy [spoluautorka Marie Ludvíková]. Slovo a slovesnost, 38(3), s. 240–244. [Ref. o práci PALKOVÁ, Zdena (1974): Rytmická výstavba prozaického textu. Praha: Academia.]

L. Andrejčin, V. Popova, Chr. Părvev, Christomatija po istorija na novobălgarskija knižoven ezik, Nauka i izkustvo, Sofija 1973, 337 s. Slavia, 46(2), s. 191–193. [= Л. Андрейчин, В. Попова, Хр. Първев, Христоматия по история на новобългарския книжовен език, Наука и изкуство, София 1973, 337 с. Slavia, 46(2), s. 191–193.] [Ref. o práci ANDREJČIN, Ljubomir – POPOVA, Venče – PĂRVEV, Christo (1973): Christomatija po istorija na novobălgarskija knižoven ezik. Sofija: Nauka i izkustvo. = АНДРЕЙЧИН, Любомир – ПОПОВА, Венче – ПЪРВЕВ, Христо (1973): Христоматия по история на новобългарския книжовен език. София: Наука и изкуство.]

O transkripci českých a slovenských zeměpisných jmen. Naše řeč, 60(5), s. 262–264.

[Ref. o práci BĂČVAROV, Janko (1976): Spisăk na transkribirani geografski imena ot Čechoslovaškata socialističeska republika. Sofija: Glavno upravlenie po geodezija i kartografija. = БЪЧВАРОВ, Янко (1976): Списък на транскрибирани географски имена от Чехословашката социалистическа република. София: Главно управление по геодезия и картография.]

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 363

∑

07.02.2020 11:23:40

364

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

Elena Georgieva, Slovored na prostoto izrečenie v bălgarskija knižoven ezik, Sofija 1974, 132 s. Slavia, 46(1), s. 87–92. [= Елена Георгиева, Словоред на простото изречение в българския книжовен език, София 1974, 132 с. Slavia, 46(1), s. 87–92.] [Ref. o práci GEORGIEVA, Elena (1974): Slovored na prostoto izrečenie v bălgarskija knižoven ezik. Sofija: Bălgarska akademija na naukite. = ГЕОРГИЕВА, Елена (1974): Словоред на простото изречение в българския книжовен език. София: Българска академия на науките.]

Bulharská konference o aktuálním členění větném. Slovo a slovesnost, 38(3), s. 250–252. [Ref. o první bulharsko-české lingvistické konferenci konané v Sofii 9.–11. 11. 1976.]

¶ 1978 On the statistical distribution of adverbials. In: Ján Horecký – Marie Těšitelová (eds.), Prague Studies in Mathematical Linguistics: 6. Prague: Academia, s. 59–72. Lingvistika a informatika [spoluautorka Marie Ludvíková]. Naše řeč, 61(3), s. 159–162. [Ref. o pracích 1. KRAUS, Jiří (1974): Přirozený jazyk v informačních systémech [metodický leták Ú VTEI č. 104]. Praha: Státní knihovna – Ústředí vědeckotechnických a ekonomických informací.; 2. KRAUS, Jiří (1977): Úvod do stylistiky pro informační pracovníky [metodický leták ÚVTEI č. 119]. Praha: Státní knihovna – Ústředí vědeckotechnických a ekonomických informací.]

*K termínu kognitivní. Slovo a slovesnost, 39(3–4), s. 288–291. I. I. Kovtunova, Sovremennyj russkij jazyk. Porjadok slov i aktual'noje členenije predloženija, Moskva 1976, 238 s. Slavia, 47(3), s. 324–330. [= И. И. Ковтунова, Современный русский язык. Порядок слов и актуальное членение предложения, Москва 1976, 238 с. Slavia, 47(3), s. 324–330.] [Ref. o práci KOVTUNOVA, Irina Il'jinična (1976): Sovremennyj russkij jazyk: Porjadok slov i aktual'noje členenije predloženija. Moskva: Prosveščenije. = КОВТУНОВА, Ирина Ильинична (1976): Современный русский язык: Порядок слов и актуальное членение предложения. Москва: Просвещение.]

¶ 1979 Bulharské jazykovědné a historické dědictví. Jazykovědné aktuality, 16(3–4), s. 130–131. [Ref. o pracích 1. ANDREJČIN, Ljubomir (1978): Osnovna bălgarska gramatika. Sofija: Nauka i izkustvo. = АНДРЕЙЧИН, Любомир (1978): Основна българска граматика. София: Наука и изкуство.; 2. PETROV, Petăr (ed.) (1978): Ireček, Konstantin: Istorija na bălgarite s popravki i dobavki ot samija avtor. Sofija: Nauka i izkustvo. = ПЕТРОВ, Петър (съст.) (1978): Иречек, Константин: История на българите с поправки и добавки от самия автор. София: Наука и изкуство.]

*K postavení tzv. větných příslovcí v aktuálním členění. Slovo a slovesnost, 40(2), s. 143–148. On adjectives in attributive and in predicative positions. Prague Bulletin of Mathematical Linguistics, 31, s. 27–46. Bibliografie kvantitativní lingvistiky: Kvantitativní lingvistika 1972–1973 [zpracovali Jan Králík, Jiří Kraus, Marie Ludvíková, Iva Nebeská, Marie Těšitelová a Ludmila Uhlířová]. Praha: Oddělení matematické lingvistiky Ústavu pro jazyk český ČSAV.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 364

07.02.2020 11:23:40

BIBLIOGRAFIE ODBORNÝCH PRACÍ LUDMILY UHLÍŘOVÉ

365

¶ 1980 K emocionalitě v rovině aktuálního členění. In: Miroslav Grepl (ed.), Otázky slovanské syntaxe: IV/2, Sborník sympozia Aktualizační (pragmatické) složky výpovědi v slovanských jazycích: Brno 6.–9. září 1976. Brno: Universita J. E. Purkyně, s. 161–171. Monografie o bulharské interpunkci. Jazykovědné aktuality, 17(1), s. 38–39. [Ref. o práci NICOLOVA, Ruselina (1978): Bălgarska punktuacija. Sofija: Narodna prosveta. = НИЦОЛОВА, Руселина (1978): Българска пунктуация. София: Народна просвета.]

Bulharština ve světle české teorie spisovného jazyka. Slovo a slovesnost, 41(4), s. 348–349.

[Ref. o práci VIDENOV, Michail (1979): Iz aktualnata problematika na bălgarskija ezik. Sofija: Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“. = ВИДЕНОВ, Михаил (1979): Из актуалната проблематика на българския език. София: Университетско издателство „Св. Климент Охридски“.]

Sovětská monografie o sémantice adjektiva. Slovo a slovesnost, 41(2), s. 166–167.

[Ref. o práci VOL'F, Jelena Michajlovna (1978): Grammatika i semantika prilagatel'nogo. Moskva: Nauka. = ВОЛЬФ, Елена Михайловна (1978): Грамматика и семантика прилагательного. Москва: Наука.]

Syntax polského adjektiva. Jazykovědné aktuality, 17(4), s. 173–174.

[Ref. o práci SZUPRYCZYŃSKA, Maria (1980): Opis składniowy polskiego przymiotnika. Toruń: Uniwersytet Mikołaja Kopernika.]

K aktuálnímu členění podřadného spojení vět (konkurence vyjadřování větného a nevětného). Slovo a slovesnost, 41(4), s. 274–278. K vyjadřování aktuálního členění v češtině a bulharštině. Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university: A, Řada jazykovědná, 29(A28), s. 29–43. Struktura na temata na izrečenieto i načini za nejnoto izgraždane v češkija i bălgarskija ezik (kăm problematikata na aktualnoto členenie). Săpostavitelno ezikoznanie, 5(6), s. 23–31. [= УХЛИРЖОВА, Людмила (1980): Структура на темата на изречението и начини за нейното изграждане в чешкия и българския език (към проблематиката на актуалното членение). Съпоставително езикознание, 5(6), c. 23–31.] Problematika češtiny v Příspěvcích k bulharské a slovanské jazykovědě S. Ivančeva. Naše řeč, 63(1), s. 50–52. [Ref. o práci IVANČEV, Svetomir (1978): Prinosi v bălgarskoto i slavjanskoto ezikoznanie. Sofija: Nauka i izkustvo. = ИВАНЧЕВ, Светомир (1978): Приноси в българското и славянското езикознание. София: Наука и изкуство.]

Bulharský časopis pro konfrontační lingvistiku. Slovo a slovesnost, 41(2), s. 173–174.

[Ref. o roč. 3/1978, č. 1, časopisu Săpostavitelno ezikoznanie = Съпоставително езикознание.]

Sintaksis teksta, red. G. A. Zolotova, Moskva 1979, 367 s. Slavia, 49(3), s. 301–303. [= Синтаксис текста, ред. Г. А. Золотова, Москва 1979, 367 с. Slavia, 49(3), s. 301–303.] [Ref. o práci ZOLOTOVA, Galina Aleksandrovna (ed.) (1979): Sintaksis teksta. Moskva: Nauka. = ЗОЛОТОВА, Галина Александровна (ред.) (1979): Синтаксис текста. Москва: Наука.]

Text – jazyk – poetika. Slovo a slovesnost, 41(3), s. 253–254.

∑

[Ref. o práci MAYENOWA, Maria Renata (ed.) (1978): Tekst – język – poetyka. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk: Zakład Narodowy im. Ossolińskich.]

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 365

07.02.2020 11:23:40

366

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

¶ 1981 On functional sentence perspective and semantics. In: František Daneš – Dieter Viehweger (eds.), Satzsemantische Komponenten und Relationen im Text. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV, s. 52–63. O tzv. parcelaci a integraci v ruštině. Jazykovědné aktuality, 18(3), s. 112–114. [Ref. o práci VANNIKOV, Jurij Veniaminovič (1979): Sintaksis reči i sintaksičeskije osobennosti russkoj reči. Moskva: Russkij jazyk. = ВАННИКОВ, Юрий Вениаминович (1979): Синтаксис речи и синтаксические особенности русской речи. Москва: Русский язык.]

Na okraj monografie o aktuálním členění v češtině. Slovo a slovesnost, 42(4), s. 314–320. [Ref. o práci SGALL, Petr – HAJIČOVÁ, Eva – BURÁŇOVÁ, Eva (1980): Aktuální členění věty v češtině. Praha: Academia.]

Kvantitativní lingvistika 1974–1975: Bibliografie kvantitativní lingvistiky [zpracovali Jan Králík, Marie Ludvíková, Iva Nebeská, Marie Těšitelová a Ludmila Uhlířová]. Praha: Oddělení matematické lingvistiky Ústavu pro jazyk český ČSAV. Konference o některých problémech sémantiky textu [spoluautorka Jana Hoffmannová]. Slovo a slovesnost, 42(4), s. 334–339. [Ref. o Pracovním zasedání na téma „Větněsémantické komponenty a relace v textu“, konaném v Liblicích 14.–16. 10. 1980.]

Bulharská konference v Sofii 1980. Slovo a slovesnost, 42(4), s. 342–344.

[Ref. o třetí mezinárodní bulharistické konferenci, konané v Sofii 23.–26. 9. 1980.]

¶ 1982 Computational data analysis for syntax [spoluautoři Iva Nebeská a Jan Králík]. In: Ján Horecký (ed.), Coling 82: Proceedings of the Ninth International Conference on Computational Linguistics, Prague, July 5–10, 1982. Praha: Academia – Amsterdam: North-Holland Publishing Company, s. 391–396. Na okraj prací o teorii funkční perspektivy větné. Slovo a slovesnost, 43(4), s. 308–316. [Ref. o práci SVOBODA, Aleš (1981): Diatheme: A Study in Thematic Elements, Their Contextual Ties, Thematic Progressions and Scene Progressions Based on a Text from Aelfric. Brno: Univerzita J. E. Purkyně.]

O výzkumu intonace v bulharštině. Slavia, 51(3–4), s. 347–352.

[Ref. o práci PENČEV, Jordan (1980): Osnovni intonacionni konturi v bălgarskoto izrečenie. Sofija: Bălgarska akademija na naukite. = ПЕНЧЕВ, Йордан (1980): Основни интонационни контури в българското изречение. София: Българска академия на науките.]

Sovětská práce o jazyce a stylu hromadných sdělovacích prostředků. Slovo a slovesnost, 43(2), s. 169–170. [Ref. o práci ROZENTAL', Ditmar El'jaševič (ed.) (1980): Jazyk i stil' sredstv massovoj informaciji i propagandy: Pečat', radio, televidenije, dokumental'noje kino. Moskva: Izdatel'stvo Moskovskogo universiteta. = РОЗЕНТАЛЬ, Дитмар Эльяшевич (ред.) (1980): Язык и стиль средств массовой информации и пропаганды: Печать, радио, телевидение, документальное кино. Москва: Издательство Московского университета.]

Syntax. In: Marie Těšitelová et al., Kvantitativní charakteristiky současné české publicistiky [spoluautorka Iva Nebeská]. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV, s. 38–71.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 366

07.02.2020 11:23:40

BIBLIOGRAFIE ODBORNÝCH PRACÍ LUDMILY UHLÍŘOVÉ

367

Kvantitativní charakteristiky současné české publicistiky: Tabulky a grafy [TĚŠITELOVÁ, Marie et al. = Jiří Kraus, Ludmila Uhlířová, Helena Confortiová, Marie Ludvíková, Iva Nebeská, Jan Králík, Helena Jelenová a Marie Těšitelová]. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV. Mluvnická problematika v Základech německé gramatiky [spoluautoři Zdeněk Hlavsa, František Daneš, Miloš Dokulil a Eva Macháčková]. Slovo a slovesnost, 43(4), s. 320–332. [Ref. o práci HEIDOLPH, Karl E. – FLÄMIG, Walter – MOTSCH, Wolfgang et al. (1981): Grundzüge einer deutschen Grammatik. Berlin: Akademie-Verlag.]

Kvantitativní lingvistika 1976: Bibliografie kvantitativní lingvistiky [zpracovali Helena Confortiová, Jan Králík, Marie Ludvíková, Iva Nebeská, Marie Těšitelová a Ludmila Uhlířová]. Praha: Oddělení matematické lingvistiky a fonetiky Ústavu pro jazyk český ČSAV. ¶ 1983 Syntaktická typologie a konfrontační gramatika. Slovo a slovesnost, 44(4), s. 344–345. [Ref. o práci DEZSŐ, László (1982): Studies in Syntactic Typology and Contrastive Grammar. Budapest: Akademiai Kiadó – The Hague: Mouton.]

B. Nilsson, Personal Pronouns in Russian and Polish. A Study of Their Communicative Function and Placement in the Sentence. Acta Universitatis Stockholmiensis, Stockholm Slavic Studies 13, Almqvist & Wiksell International, Stockholm 1982, 206 s. Slavia, 52(3–4), s. 394–397. [Ref. o práci NILSSON, Barbro (1982): Personal Pronouns in Russian and Polish: A Study of Their Communicative Function and Placement in the Sentence. Stockholm: Almqvist and Wiksell International.]

Psaná a mluvená odborná čeština z kvantitativního hlediska (v rámci věcného stylu) [TĚŠITELOVÁ, Marie et al. = Helena Confortiová, Helena Jelenová, Jan Králík, Marie Ludvíková, Iva Nebeská a Ludmila Uhlířová]. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV. Kvantitativní charakteristiky gramatických jevů v současné administrativě: Tabulky [TĚŠITELOVÁ, Marie et al. = Ludmila Uhlířová, Helena Confortiová, Marie Ludvíková, Iva Nebeská, Jan Králík a Eva Bálková]. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV. Kvantitativní charakteristiky současné odborné češtiny (v rámci věcného stylu): Tabulky a přehledy [TĚŠITELOVÁ, Marie et al. = Helena Confortiová, Jan Králík, Helena Jelenová, Marie Ludvíková, Iva Nebeská, Ludmila Uhlířová a Eva Bálková]. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV. Aktuální členění a styl jazykových projevů (na materiále z publicistických textů). Slovo a slovesnost, 44(4), s. 284–294. Simple sentence structure from the quantitative point of view (based on present-day Czech non-fiction texts). In: Eva Hajičová – Vladimír Hrabě – Ján Horecký – Marie Těšitelová (eds.), Prague Studies in Mathematical Linguistics: 8. Prague: Academia, s. 43–51. Frekvenční slovník češtiny věcného stylu [TĚŠITELOVÁ, Marie et al. = Ludmila Uhlířová, Jiří Kraus, Marie Ludvíková, Iva Nebeská, Jan Králík a Helena Jelenová]. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 367

∑

07.02.2020 11:23:40

368

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

O finském projektu kvantitativní syntaxe. Jazykovědné aktuality, 20(2), s. 75–79. [Ref. o práci HAKULINEN, Auli – KARLSSON, Fred (1980): Finnish syntax in text: methodology and some results of a quantitative study. Nordic Journal of Linguistics, 3(2), s. 93–129.]

Kvantitativní lingvistika 1977–1978: Bibliografie kvantitativní lingvistiky [zpracovali Helena Confortiová, Jan Králík, Marie Ludvíková, Iva Nebeská, Marie Těšitelová a Ludmila Uhlířová]. Praha: Oddělení matematické lingvistiky a fonetiky Ústavu pro jazyk český ČSAV. ¶ 1984 K automatickému zpracování textu při kvantitativní analýze přirozeného (českého) jazyka [spoluautoři Marie Těšitelová a Jan Králík]. Slovo a slovesnost, 45(2), s. 145–150. Elena Georgieva, Obosobenite časti na izrečenieto ot sintaktično i ot stilistično gledište, Sofija 1983, izd. Narodna prosveta, 127 s. Slavia, 53(2), s. 206–208. [= Елена Георгиева, Обособените части на изречението от синтактично и от стилистично гледище, София 1983, изд. Наpодна просвета, 127 с. Slavia, 53(2), s. 206–208.] [Ref. o práci GEORGIEVA, Elena (1983): Obosobenite časti na izrečenieto ot sintaktično i ot stilistično gledište. Sofija: Narodna prosveta. = Георгиева, Елена (1983): Обособените части на изречението от синтактично и от стилистично гледище. София: Народна просвета.]

Bulharská příručka jazykové kultury. Naše řeč, 67(4), s. 210–211.

[Ref. o práci GEORGIEVA, Elena – MURDAROV, Vladko (1982): Gramatika na greškite. Sofija: Nauka i izkustvo. = ГЕОРГИЕВА, Елена – МУРДАРОВ, Владко (1982): Граматика на грешките. София: Наука и изкуство.]

Poloha atributu v bulharštině v porovnání s češtinou: atribut adjektivní těsný. Slavia, 53(3–4), s. 251–262. Kvantitativní charakteristiky gramatických jevů v češtině věcného stylu: Tabulky a přehledy [TĚŠITELOVÁ, Marie et al. = Helena Confortiová, Jan Králík, Marie Ludvíková, Iva Nebeská, Ludmila Uhlířová a Magda Křivanová]. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV. *Sloveso určité v aktuálním členění větném. Naše řeč, 67(1), s. 1–10. Cestující jsou povinni se za jízdy držet. Naše řeč, 67(5), s. 262–264. Kvantitativní lingvistika 1979–1980: Bibliografie kvantitativní lingvistiky [zpracovali Helena Confortiová, Jan Králík, Marie Ludvíková, Iva Nebeská, Marie Těšitelová a Ludmila Uhlířová]. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV – úsek matematické lingvistiky. ¶ 1985 Poloha volného atributu v bulharštině v porovnání s češtinou. Slavia, 54(1), s. 22–26. Poloha substantivního atributu v bulharštině v porovnání s češtinou. Slavia, 54(3), s. 235–243. Gramatika na săvremennija bălgarski knižoven ezik. T. III. Sintaksis (red. K. Popov). Sofija, BAN, 1983. 466 str. Săpostavitelno ezikoznanie, 10(3), s. 50–54. [= УХЛИРЖОВА, Людмила (1985): Граматика на съвременния български книжовен език. T. III. Синтаксиc (ред. К. Попов). София, БАН, 1983. 466 стр. Съпоставително езикознание, 10(3), c. 50–54.]

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 368

07.02.2020 11:23:41

BIBLIOGRAFIE ODBORNÝCH PRACÍ LUDMILY UHLÍŘOVÉ

369

[Ref. o práci Gramatika na săvremennija bălgarski knižoven ezik: T. 3, Sintaksis (1982–1983). Sofija: Bălgarska akademija na naukite. = Граматика на съвременния български книжовен език: T. 3, Синтаксиc (1982–1983). София: Българска академия на науките.]

Příručka bulharské morfologie v tabulkách. Slovo a slovesnost, 46(4), s. 349–350.

[Ref. o práci KRĂSTEV, Borimir (1984): Morfologijata na bălgarskija ezik v 187 tipovi tablici. Sofija: Nauka i izkustvo. = КРЪСТЕВ, Боримир (1984): Морфологията на българския език в 187 типови таблици. София: Наука и изкуство.]

Další svazky bulharské edice Jazyková kultura [spoluautorka Naďa Svozilová]. Jazykovědné aktuality, 22(1), s. 40. [Ref. o práci GEORGIEVA, Elena – MURDAROV, Vladko (1984): Otmăštenieto na dumite. Sofija: Nauka i izkustvo. = ГЕОРГИЕВА, Елена – МУРДАРОВ, Владко (1984): Отмъщението на думите. София: Наука и изкуство.]

Generativní syntax bulharštiny. Slovo a slovesnost, 46(3), s. 247–248.

[Ref. o práci PENČEV, Jordan (1984): Stroež na bălgarskoto izrečenie. Sofija: Nauka i izkustvo. = ПЕНЧЕВ, Йордан (1984): Строеж на българското изречение. София: Наука и изкуство.]

T. M. Nikolajeva, Semantika akcentnоgo vydelenija. Československá rusistika, 30(1), s. 37–39. [= T. M. Николаева, Семантика акцентного выделения. Československá rusistika, 30(1), s. 37–39.]

[Ref. o práci NIKOLAJEVA, Тat'jana Мichajlovna (1982): Semantika akcentnogo vydelenija. Moskva: Nauka. = НИКОЛАЕВА, Татьяна Михайловна (1982): Семантика акцентного выделения. Москва: Наука.]

Kvantitativní charakteristiky syntaktické stavby v češtině. In: Marie Těšitelová (ed.), Kvantitativní charakteristiky současné češtiny. Praha: Academia, s. 99–125. *Kvantitativní charakteristiky věty jednoduché. In: Marie Těšitelová (ed.), Současná česká administrativa z hlediska kvantitativního. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV, s. 62–97. Bulharská učebnice češtiny. Naše řeč, 68(4), s. 201–202.

[Ref. o práci KROUŽILOVÁ, Ludmila (1984): Učebnik po češki ezik za nebochemisti. Sofija: Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“. = КРОУЖИЛОВА, Людмила (1984): Учебник по чешки език за небохемисти. София: Университетско издателство „Св. Климент Охридски“.]

Kvantitativní lingvistika 1981–1982: Bibliografie kvantitativní lingvistiky [zpracovali Helena Confortiová, Jan Králík, Marie Ludvíková, Iva Nebeská, Marie Těšitelová a Ludmila Uhlířová]. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV – úsek matematické lingvistiky. Poslední knížka Ivana Lekova. Slovo a slovesnost, 46(1), s. 71. [Ref. o práci LEKOV, Ivan (1983): Iz blizkoto minalo na slavjanskoto ezikoznanie: Dejci i nasoki. Sofija: Nauka i izkustvo. = ЛЕКОВ, Иван (1983): Из близкото минало на славянското езикознание: Дейци и насоки. София: Наука и изкуство.]

Publikace o funkčním přístupu k jazyku. Slovo a slovesnost, 46(4), s. 346–347.

[Ref. o práci SGALL, Petr (ed.) (1984): Contributions to Functional Syntax, Semantics, and Language Comprehension. Praha: Academia.]

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 369

∑

07.02.2020 11:23:41

370

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

¶ 1986 O pragmatických aspektech v bulharské větě. Slovo a slovesnost, 47(2), s. 165–166. [Ref. o práci NICOLOVA, Ruselina (1978): Pragmatičen aspekt na izrečenieto v bălgarskija knižoven ezik. Sofija: Narodna prosveta. = НИЦОЛОВА, Руселина (1978): Прагматичен аспект на изречението в българския книжовен език. София: Народна просвета.]

Christa Hauenschild, Zur Interpretation russischer Nominalgruppen. Anaphorische Bezüge und thematische Strukturen im Satz und im Text. Slavistische Beiträge, Band 186, München 1985, Otto Sagner, 391 s. Slavia, 55(4), s. 411–413.

[Ref. o práci HAUENSCHILD, Christa (1985): Zur Interpretation russischer Nominalgruppen: Anaphorische Bezüge und thematische Strukturen im Satz und im Text. München – Berlin – Washington, D.C.: Otto Sagner.]

On verbal semantics from the quantitative point of view. In: Eva Hajičová – Marie Těšitelová – Ján Horecký (eds.), Prague Studies in Mathematical Linguistics: 9. Prague: Academia, s. 19–29. Retrográdní slovník současné češtiny [TĚŠITELOVÁ, Marie – PETR, Jan – KRÁLÍK Jan; spoluautorka lexikální a gramatické analýzy korpusu 540 000 slov]. Praha: Academia. ¶ 1987 Aktuální členění. In: František Daneš – Miroslav Grepl – Zdeněk Hlavsa (eds.), Mluvnice češtiny: 3, Skladba. Praha: Academia, s. 549–599. Slovosled. In: František Daneš – Miroslav Grepl – Zdeněk Hlavsa (eds.), Mluvnice češtiny: 3, Skladba. Praha: Academia, s. 600–621. M. Grepl., P. Karlík. Gramatické prostředky hierarchizace sémantické struktury věty. Brno, Univerzita J. E. Purkyně v Brně, 1983. 102 str.; F. Štícha. Utváření a hierarchizace struktury větného znaku. Praha, Univerzita Karlova, 1984. 130 str. Săpostavitelno ezikoznanie, 12(1), s. 94–97. [= УХЛИРЖОВА, Людмила (1987): M. Grepl., P. Karlík. Gramatické prostředky hierarchizace sémantické struktury věty. Brno, Univerzita J. E. Purkyně v Brně, 1983. 102 стр.; F. Štícha. Utváření a hierarchizace struktury větného znaku. Praha, Univerzita Karlova, 1984. 130 стр. Съпоставително езикознание, 12(1), c. 94–97.] [Ref. o pracích 1. GREPL, Miroslav – KARLÍK, Petr (1983): Gramatické prostředky hierarchizace sémantické struktury věty. Brno: Univerzita J.E. Purkyně.; 2. ŠTÍCHA, František (1984): Utváření a hierarchizace struktury větného znaku. Praha: Univerzita Karlova.]

Na okraj knihy H. Fontańského o zájmenech. Slavia, 56(4), s. 354–360.

[Ref. o práci FONTAŃSKI, Henryk (1986): Anaforyczne przymiotniki wskazujące w języku polskim i rosyjskim: Problem użycia. Katowice: Uniwersytet Śląski.]

Ivan Kucarov, Očerk po funkcionalno-semantična gramatika na bălgarskija ezik, Plovdiv 1985, 231 s. Slavia, 56(1), s. 90–93. [Ref. o práci KUCAROV, Ivan (1985): Očerk po funkcionalno-semantična gramatika na bălgarskija ezik. Plovdiv: Plovdivski universitet „Paisij Chilendarski“. = КУЦАРОВ, Иван (1985): Очерк по функционално-семантична граматика на българския език. Пловдив: Пловдивски университет „Паисий Хилендарски“.]

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 370

07.02.2020 11:23:41

BIBLIOGRAFIE ODBORNÝCH PRACÍ LUDMILY UHLÍŘOVÉ

371

O (ne)vyjadřování zájmenného podmětu 3. osoby v horní lužické srbštině v porovnání s češtinou. Lětopis Instituta za serbski ludospyt: Rjad A – rěčespyt, 34, s. 19–30. Sovětský sborník o aktuálním členění. Slovo a slovesnost, 48(2), s. 173–175. [Ref. o práci JANKIVER, Sima Boruchovna (ed.) (1984): Vostočnoje jazykoznanije: Grammatičeskoje i aktual'noje členenije predloženija. Moskva: Nauka. = ЯНКИВЕР, Сима Боруховна (ред.) (1984): Восточное языкознание: Граmmатическое и актуальное членение предложения. Москва: Наука.]

O češtině v číslech [TĚŠITELOVÁ, Marie et al. = Helena Confortiová, Jan Králík, Marie Ludvíková, Iva Nebeská a Ludmila Uhlířová]. Praha: Academia. Knížka o slovosledu. Praha: Academia. Studia Slavica Finlandensia. Československá rusistika, 32(1), s. 45–46. [Ref. o roč. 1/1984, č. 1, časopisu Studia Slavica Finlandensia.]

¶ 1988 Slovanská posesívní adjektiva jako gramatický prostředek vyjadřování určenosti. Slavia, 57(2), s. 138–151. Slovosled slovanského přívlastku z hlediska konfrontačního. Slavia, 57(3), s. 268–281. Slovosledná dynamika tzv. stálých slovanských klitik. In: Jiří Nekvapil – Otakar Šoltys (eds.), Funkční lingvistika a dialektika: Příspěvky z konference: 23.–25. 3. 1985 v Liblicích. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV, s. 380–395. Elena Georgieva, Slovored na usložnenoto prosto izrečenie, Sofija, BAN, 1987, 115 s. Slavia, 57(2), s. 212–214. [Ref. o práci GEORGIEVA, Elena (1987): Slovored na usložnenoto prosto izrečenie. Sofija: Bălgarska akademija na naukite. = ГЕОРГИЕВА, Елена (1987): Словоред на усложненото просто изречение. София: Българска академия на науките.]

Ruselina Nicolova, Bălgarskite mestoimenija, Sofija 1986, Nauka i izkustvo, 219 s. Slavia, 57(2), s. 215–218. [Ref. o práci NICOLOVA, Ruselina (1986): Bălgarskite mestoimenija. Sofija: Nauka i izkustvo. = НИЦОЛОВА, Руселина (1986): Българските местоимения. София: Наука и изкуство.]

Aktuální členění a slovosled ve slovenštině a češtině (konfrontační poznámky). Slavica Slovaca, 23(3), s. 267–277. Josef Kurz a bulharistika. Acta Universitatis Carolinae: Philologica: Slavica Pragensia, 1985/28(2). Praha: Universita Karlova, s. 155–159.

¶ 1989 Studia gramatyczne bułgarsko-polskie, tom II, Określoność/nieokreśloność, red. V. Koseska-Toszewa a J. Mindak. Prace Slawistyczne 59. Ossolineum, Wrocław – Warszawa – Kraków – Łódź 1987, 228 s.; Structure thème – rhème dans les langues romanes et slaves, red. W. Banyś a S. Karolak, Prace Slawistyczne 65, tamtéž 1988, 329 s. Slavia, 58(4), s. 426–431. [Ref. o pracích 1. KOSESKA-TOSZEWA, Violetta – MINDAK, Jolanta (ed.) (1987): Studia gramatyczne bułgarsko-polskie: 2, Określoność/nieokreśloność. Wrocław – Warszawa – Kraków: Zakład Narodowy im. Ossolińskich.; 2. BANYŚ, Wiesław – KAROLAK, Stanisław (ed.) (1988): Structure théme-rhéme dans les langues romanes et slaves. Wrocław – Warszawa – Kraków: Zakład Narodowy im. Ossolińskich.]

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 371

∑

07.02.2020 11:23:41

372

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

*Determinace a aktuální členění ve slovanských jazycích. Acta Universitatis Carolinae: Philologica: Slavica Pragensia, 1987/29(2–3). Praha: Universita Karlova, s. 105–123. Marija Znika: Odnos atribucije i predikacije, Zagreb 1988, 167 s. Jazykovědné aktuality, 26(3–4), s. 124–125. [Ref. o práci ZNIKA, Marija (1988): Odnos atribucije i predikacije. Zagreb: Hrvatsko filološko društvo.]

Sovremennaja russkaja ustnaja naučnaja reč'. Tom 1. Obščije svojstva i fonetičeskije osobennosti. Krasnojarsk 1985, 333 s. Slavia, 58(1–2), s. 190–194.

[Ref. o práci LAPTEVA, Ol'ga Aleksejevna (1985): Sovremennaja russkaja ustnaja naučnaja reč': Obščije svojstva i fonetičeskije osobennosti: Tom 1. Krasnojarsk: Izdatel'stvo Krasnojarskogo universiteta. = ЛАПТЕВА, Ольга Алексеевна (1985): Современная русская устная научная речь: Общие свойства и фонетические особенности: Том 1. Красноярск: Издательство Красноярского университета.]

Struktur und Funktion russischer Substantivverbände. Československá rusistika, 34(3), s. 174–175. [Ref. o práci MÜLLER, Oskar (ed.) (1987): Struktur und Funktion russischer Substantivverbände. Rostock: Wilhelm-Pieck-Universität.]

Synchronní gramatická a textová problematika na X. mezinárodním sjezdu slavistů v Sofii 1988. Slavia, 58(3), s. 301–304. [Ref. o X. mezinárodním sjezdu slavistů v Sofii, konaném 14.–22. 9. 1988.]

Helena Běličová jubilující. Slovo a slovesnost, 50(3), s. 252–254.

¶ 1990 Kăm vzaimootnošenieto meždu kategorijata opredelenost/neopredelenost i aktualnoto členenie v slavjanskite ezici. In: Dora Mirčeva (ed.), Vtori meždunaroden kongres po bălgaristika, Sofija, 23 maj – 3 juni 1986: Dokladi: Tom 3: Săvremenen bălgarski ezik. Sofija: Bălgarska akademija na naukite, s. 327–337. [= УХЛИРЖОВА, Людмила (1990): Към взаимоотношението между категорията определeност/неопределeност и актуалното членение в славянските езици. Bъв: Дора Мирчева (съст.), Втори международен конгрес по българистика, София, 23 май – 3 юни 1986: Доклади: Том 3: Съвременен български език. София: Българска академия на науките, с. 327–337.] Bulharština – jazyk klasický i exotický. Naše řeč, 73(2), s. 84–85. [Ref. o práci IVANČEV, Svetomir (1988): Bălgarskijat ezik – klasičeski i ekzotičen. Sofija: Narodna prosveta. = ИВАНЧЕВ, Светомир (1988): Българският език – класически и екзотичeн. София: Народна просвета.]

Za anaforata v bălgarskija ezik v sravnenie s češkija ezik. Săpostavitelno ezikoznanie, 15(4–5), s. 278–285. [= УХЛИРЖОВА, Людмила (1990): За анафората в българския език в сравнение с чешкия език. Съпоставително езикознание, 15(4–5), c. 278–285.] The beginning and the end of sentence (a quantitative study in the present-day Czech). In: Eva Hajičová – Marie Těšitelová – Ján Horecký (eds.), Prague Studies in Mathematical Linguistics: 10. Prague: Academia, s. 65–73.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 372

07.02.2020 11:23:41

BIBLIOGRAFIE ODBORNÝCH PRACÍ LUDMILY UHLÍŘOVÉ

373

Aleš Svoboda, Kapitoly z funkční syntaxe. Philologica Pragensia, 33(4) – Časopis pro moderní filologii, 72(4), s. 22–24. [Ref. o práci SVOBODA, Aleš (1989): Kapitoly z funkční syntaxe. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.]

Přivlastňovací 2. pád versus přídavné jméno (individuálně) přivlastňovací (10 stupňů Celsia) [spoluautorka Naďa Svozilová]. Naše řeč, 73(1), s. 11–17. Razvojna dinamika na izrazjavaneto na opredelenost v češkija ezik v sravnenie s bălgarskija (po slučaj stogodišninata ot izdavaneto na romana na Ivan Vazov Pod igoto). Săpostavitelno ezikoznanie, 15(2), s. 34–42. [= УХЛИРЖОВА, Людмила (1990): Развойна динамика на изразяването на определеност в чешкия език в сравнение с българския (по случай стогодишнината от издаването на романа на Иван Вазов Под игото). Съпоставително езикознание, 15(2), c. 34–42.] Slavistische Linguistik 1988. Referate des XIV. Konstanzer Slavistische Arbeitstreffens, Mainz 27.–30. 9. 1988, Slavistische Beiträge, Band 242 (hrsg. von W. Girke), München 1998, 349 s. Slavia, 59(4), s. 442. [Ref. o práci GIRKE, Wolfgang (ed.) (1989): Slavistische Linguistik 1988: Referate des XIV. Konstanzer Slavistische Arbeitstreffens, Mainz 27.–30. 9. München: Otto Sagner.]

František Daneš sedmdesátníkem? Jazykovědné aktuality, 27(1–2), s. 56–58.

¶ 1991 *Slovanské slovosledné izoglosy. In: Helena Běličová – Galina Nieszczimienko – Zofia Rudnik-Karwatowa (eds.), Problemy teoretyczno-metodologiczne badań konfrontatywnych języków słowiańskich. Warszawa: Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy, s. 101–115. *K typologické charakteristice bulharského slovosledu. Slavica Slovaca, 26(1), s. 3–11. Istorija na novobălgarskija knižoven ezik (Autorský kolektiv: El. Georgieva, St. Žerev, Vl. Murdarov, V. Popov, Chr. Părvev, V. Stankov, R. Cojnska), BAN, Sofija 1989, 542 s. [samostatná část kolektivní recenze]. Slavia, 60(4), s. 402–403. [Ref. o práci Istorija na novobălgarskija knižoven ezik (1989). Sofija: Bălgarska akademija na naukite. = История на новобългарския книжовен език (1989). София: Българска академия на науките.]

Frekvenční slovník mluvené bulharštiny. Slovo a slovesnost, 52(1), s. 71–72.

[Ref. o práci NIKOLOVA, Cvetanka (1987): Čestoten rečnik na bălgarskata razgovorna reč. Sofija: Nauka i izkustvo. = НИКОЛОВА, Цветанка (1987): Чeстотен речник на българската разговорна реч. София: Наука и изкуство.]

M. Hirschová. Česká verba dicendi v performativním užití. Příspěvek ke zkoumání komunikativních funkcí výpovědi. Olomouc, Univerzita Palackého, 1988. 154 s. Săpostavitelno ezikoznanie, 16(1), s. 100–102. [= УХЛИРЖОВА, Людмила (1991): M. Hirschová. Česká verba dicendi v performativním užití. Příspěvek ke zkoumání komunikativních funkcí výpovědi. Olomouc, Univerzita Palackého, 1988. 154 c. Съпоставително езикознание, 16(1), c. 100–102.] [Ref. o práci HIRSCHOVÁ, Milada (1988): Česká verba dicendi v performativním užití: Příspěvek ke zkoumání komunikativních funkcí výpovědi. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.]

∑

Svetomir Ivančev (10. 7. 1920 – 5. 2. 1991). Slavia, 60(3), s. 352.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 373

07.02.2020 11:23:41

374

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

¶ 1992 Il rapporto fra la funzione sintattica e la posizione lineare degli elementi della frase. In: Rosanna Sornicola – Aleš Svoboda (eds.), Il campo di tensione: La sintassi della Scuola di Praga. Napoli: Liguori Editore, s. 403–421. [Přetisk článku UHLÍŘOVÁ, Ludmila (1969): Vztah syntaktické funkce větného členu a jeho místa ve větě (Metody a výsledky statistického zkoumání). Slovo a slovesnost, 30(4), s. 358–370.]

Slovosledné principy v jazykovém systému a v řeči (Na okraj evropského typologického projektu). Slovo a slovesnost, 53(4), s. 292–299. [Ref. o práci Word Order Surveys 1, 2: Eurotyp Working Paper (1991). Amsterdam.]

*Vyjadřování určenosti v slovanské nominální skupině. Slavia, 61(1), s. 45–52. Konkurence anaforik typu ’ten’/ ’on’/[0] v slovanských jazycích (Determinátor v syntakticky samostatné pozici). Slavia, 61(3), s. 245–254. Praktické kapitoly z českého jazyka. Naše řeč, 75(4), s. 212–214. [Ref. o práci KRAUS, Jiří – POLÍVKOVÁ, Alena – SVOBODOVÁ, Ivana (1992): Praktické kapitoly z českého jazyka. Praha: Učitelská unie.]

Jazykovědci pro vás. Práce, 23. 5. 1992.

[Ref. o práci KRAUS, Jiří – POLÍVKOVÁ, Alena – SVOBODOVÁ, Ivana (1992): Praktické kapitoly z českého jazyka. Praha: Učitelská unie.]

*Bălgarskoto edin kato eksponent na neopredelena referentnost (v săpostavka s ruskija i češkija ezik). Săpostavitelno ezikoznanie, 17(6), s. 5–15. [= УХЛИРЖОВА, Людмила (1992): Българското един като експонент на неопределена референтност (в съпоставка с руския и чешкия език). Съпоставително езикознание, 17(6), c. 5–15.] Styčné zájmy a perspektivy české a bulharské konfrontační textové lingvistiky. In: Luboš Řeháček – Zdeněk Urban (eds.), Literární, etnické a jazykové vztahy česko-bulharské v době novější. Praha: Univerzita Karlova, s. 151–161. *Ten nějaký // nějaký ten a případy podobné. Naše řeč, 75(5), s. 247–254. Ilse Zimmermann (Hrsg.): Syntax und Semantik der Substantivgruppe. Slovo a slovesnost, 53(2), s. 157–158. [Ref. o práci ZIMMERMANN, Ilse (1991): Syntax und Semantik der Substantivgruppe. Berlin: Akademie-Verlag.]

¶ 1993 Michael A. K. Halliday etc. (ed.): Learning, Keeping and Using Language. Slovo a slovesnost, 54(1), s. 68–75. [Ref. o práci HALLIDAY, Michael A. K. – GIBBONS, John – HOWARD, Nicholas (eds.) (1990): Learning, Keeping and Using Language: Selected Papers from the Eighth World Congress of Applied Linguistics, Sydney, 16–21 August 1987. Amsterdam – Philadelphia, PA: John Benjamins.]

Jan Firbas: Functional Sentence Perspective in Written and Spoken Communication. Slovo a slovesnost, 54(2), s. 135–138.

[Ref. o práci FIRBAS, Jan (1992): Functional Sentence Perspective in Written and Spoken Communication. Cambridge: Cambridge University Press.]

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 374

07.02.2020 11:23:41

BIBLIOGRAFIE ODBORNÝCH PRACÍ LUDMILY UHLÍŘOVÉ

375

Eija Ventola (ed.): Functional and Systemic Linguistics. Approaches and Uses. Slovo a slovesnost, 54(4), s. 310–312. [Ref. o práci VENTOLA, Eija (ed.) (1991): Functional and Systemic Linguistics: Approaches and Uses. Berlin – New York, NY: Mouton de Gruyter.]

Bez toho, aby / že versus aniž [spoluautorka Naďa Svozilová]. Naše řeč, 76(1), s. 51–53. Úvod do psycholingvistiky. Naše řeč, 76(1), s. 94–97. [Ref. o práci NEBESKÁ, Iva (1992): Úvod do psycholingvistiky. Praha: H & H.]

Ombudsman. Naše řeč, 76(4), s. 223. Příspěvek k vývojové dynamice větných vzorců v češtině. Naše řeč, 76(5), s. 241–250. John M. Sinclair, Michael Hoey and Gwyneth Fox (eds.), Techniques of Description. Spoken and Written Discourse. A Festschrift for Malcolm Coulthard. Routledge, London and New York, 1993, 212 pp. Linguistica Pragensia, 1993(2), s. 106–108. [Ref. o práci SINCLAIR, John M. – HOEY, Michael – FOX, Gwyneth (eds.) (1993): Techniques of Description: Spoken and Written Discourse: A Festschrift for Malcolm Coulthard. New York, NY: Routledge.]

Advances in Systemic Linguistics. Recent Theory and Practice, ed. M. Davies and L. Ravelli, London and New York, Pinter Publishers, Open Linguistics Series, 1992, 258 pp. Brno Studies in English, 20 = Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university: K, Řada germanisticko-anglistická, 42(K15), s. 105–109. [Ref. o práci DAVIES, Martin – RAVELLI, Louise (1992): Advances in Systemic Linguistics: Recent Theory and Practice. London: Pinter Publishers.]

*Inovační procesy v slovanské nominální skupině: procesy determinační. Slavia, 62(2), s. 131–143. Některé gramatické inovační procesy v slovanské nominální skupině. Slavia, 62(3), s. 291–298. ¶ 1994 *E-mail. Naše řeč, 77(2), s. 109–110. Ochucené majonézy. Naše řeč, 77(4), s. 221–222. *Vztažné věty v češtině: vztah mezi jejich syntaktickou strukturou a aktuálním členěním. Slovo a slovesnost, 55(2), s. 90–98. Glottometrika 14. Quantitative Linguistics, Vol. 53, G. Altmann, ed., Wissenschaftlicher Verlag Trier, 1993, 231 pp. Journal of Quantitative Linguistics, 1(3), s. 261–263. [Ref. o práci ALTMANN, Gabriel (ed.) (1993): Glottometrika 14. Trier: Wissenschaftlicher Verlag Trier.]

J. Firbas. Functional Sentence Perspective in Written and Spoken Communication. Cambridge, Cambridge University Press, 1992. 239 str. Săpostavitelno ezikoznanie, 19(2), s. 63–66. [= УХЛИРЖОВА, Людмила (1994): J. Firbas. Functional Sentence Perspective in Written and Spoken Communication. Cambridge, Cambridge University Press, 1992. 239 стр. Съпоставително езикознание, 19(2), c. 63–66.] [Ref. o práci FIRBAS, Jan (1992): Functional Sentence Perspective in Written and Spoken Communication. Cambridge: Cambridge University Press.]

∑

On the role of the PC as a relevant object in face-to-face communication. Journal of Pragmatics, 22(5), s. 511–527.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 375

07.02.2020 11:23:42

376

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

Téma, réma a kontext: k charakteristice aktuálního členění Čapkových Hovorů s T. G. Masarykem. In: Světla Čmejrková – František Daneš (eds.), O Čapkových Hovorech s T. G. Masarykem. Praha: Academia, s. 68–73. K pragmatice dialogu: na materiále Čapkovy Knihy apokryfů a jejího překladu do bulharštiny. In: Luboš Řeháček – Zdeněk Urban (eds.), Les études balkaniques tchèques 9. Prague: Euroslavica, s. 77–85. E-mail as a new subvariety of medium and its effects upon the message. In: Světla Čmejrková – František Štícha (eds.), The Syntax of Sentence and Text: A Festschrift for František Daneš. Amsterdam – Philadelphia, PA: John Benjamins, s. 273–282. E. Dobreva – I. Savova, Problemi na izgraždaneto na teksta. Sofija 1990, 119 s. Slavia, 63(1), s. 80–82. [Ref. o práci DOBREVA, Elka – SAVOVA, Ivelina (1990): Problemi na izgraždaneto na teksta. Sofija: Narodna prosveta. = ДОБРЕВА, Елка – САВОВА, Ивелина (1990): Проблеми на изграждането на текста. София: Народна просвета.]

Talk at a PC. In: Světla Čmejrková – František Daneš – Eva Havlová (eds.), Writing vs Speaking: Language, Text, Discourse, Communication: Proceedings of the Conference Held at the Czech Language Institute of the Academy of Sciences of the Czech Republic, Prague, October 14–16, 1992. Tübingen: Gunter Narr Verlag, s. 275–282. ¶ 1995 Elena Todorova, Ezikăt na bălgarskata publicistika (1944–1989), lingvo-statističesko izsledvane. Izdatelstvo „Evtimov-Ilinda“, Sofija, 1993, 128 s. Slavia, 64(4), s. 435–437. [Ref. o práci TODOROVA, Elena (1993): Ezikăt na bălgarskata publicistika (1944–1989): Lingvo-statističesko izsledvane. Sofija: Izdatelstvo „Evtimov-Ilinda“. = ТОДОРОВА, Елена (1993): Eзикът на българската публицистика (1944–1989): Лингво-статистическо изследване. София: Издателство „Евтимов-Илинда“.]

Iskra Angelova: Sintaksis na bălgarskata razgovorna reč (V săpostavka s ruski, češki, polski ezik) [spoluautorka Olga Müllerová]. Slovo a slovesnost, 56(4), s. 296–301. [Ref. o práci ANGELOVA, Iskra (1994): Sintaksis na bălgarskata razgovorna reč (V săpostavka s ruski, češki, polski ezik). Sofija: Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“. = АНГЕЛОВА, Искра (1994): Синтаксис на българската разговорна реч (В съпоставка с руски, чешки, полски език). София: Университетско издателство „Св. Климент Охридски“.]

O jednom modelu rozložení délky slov. Slovo a slovesnost, 56(1), s. 8–14. On the generality of statistical laws and individuality of texts: a case of syllables, word forms, their length and frequencies. Journal of Quantitative Linguistics, 2(3), s. 238–247. Spotřebiště. Naše řeč, 78(5), s. 270. Matematické termíny typu jacobián, laplaceián. Naše řeč, 78(4), s. 183–188. *Ahoj Ivano! Naše řeč, 78(1), s. 56. O právnické češtině: od dopisové agendy jazykové poradny k nové lingvistické disciplíně? In: Milan Žemlička (ed.), Termina 94: Liberec 21.–23. června 1994: Konference o odborném stylu a terminologii: Sborník příspěvků. Liberec: Katedra českého jazyka

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 376

07.02.2020 11:23:42

BIBLIOGRAFIE ODBORNÝCH PRACÍ LUDMILY UHLÍŘOVÉ

377

a literatury PF TU v Liberci – Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, s. 107–115. Jubileum Jiřího Krause. Naše řeč, 78(2), s. 57–60. ¶ 1996 Review of Methods in Quantitative Linguistics, by Juhan Tuldava. In: Peter Schmidt (ed.), Glottometrika 15: Issues in General Linguistic Theory and the Theory of Word Length. Trier: Wissenschaftlicher Verlag Trier, s. 218–220. [Ref. o práci TULDAVA, Juhan (1995): Methods in Quantitative Linguistics. Trier: Wissenschaftlicher Verlag Trier.]

Neslyšící a jejich řeč. Časopis pro moderní filologii, 78(1), s. 53–54.

[Ref. o práci AHLGREN, Inger – HYLTENSTAM, Kenneth (eds.) (1994): Bilingualism in Deaf Education. Hamburg: Signum.]

Slavjanski ezici. Gramatični očerci. Izdatelstvo na Bălgarskata akademija na naukite, Sofija 1994, 586 s. Časopis pro moderní filologii, 78(2), s. 112–116.

[Ref. o práci Slavjanski ezici: Gramatični očerci (1994). Sofija: Izdatеlstvo na Bălgarskata akademija na naukite. = Славянски езици: Граматични очерци (1994). София: Българската академия на науките.]

Slovanská věta [spoluautorka Helena Běličová]. Praha: Euroslavica. Jak se popularizuje v Bulharsku. Časopis pro moderní filologii, 78(1), s. 52–53.

[Ref. o práci IVANOVA, Kalina – NICOLOVA, Ruselina (1995): Nie, govoreštite chora. Sofija: Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“. = ИВАНОВА, Калина – НИЦОЛОВА, Руселина (1995): Ние, говорещите хора. София: Университетско издателство „Св. Климент Охридски“.]

Ivan Kucarov, Edno ekzotično naklonenie na bălgarskija glagol. Sofija 1994, Universitetsko izdatelstvo Sv. Kliment Ochridski, 224 s. Slavia, 65(1–2), s. 191–192. [Ref. o práci KUCAROV, Ivan (1994): Edno ekzotično naklonenie na bălgarskija glagol. Sofija: Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“. = КУЦАРОВ, Иван (1994): Едно екзотично наклонение на българския глагол. София: Университетско издателство „Св. Климент Охридски“.]

*O kultivované mluvnici kultivované variety češtiny. Slavia, 65(4), S. 495–504.

[Ref. o práci KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – RUSÍNOVÁ, Zdenka (eds.) (1995): Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.]

How long are words in Czech? In: Peter Schmidt (ed.), Glottometrika 15: Issues in Linguistic General Theory and the Theory of Word Length. Trier: Wissenschaftlicher Verlag Trier, s. 134–146. Pocta Šafaříkovi. Časopis pro moderní filologii, 78(1), s. 51–52. [Ref. o práci KÁŠA, Peter – RUSNÁK, Juraj (1995): Dve štúdie o Pavlovi Jozefovi Šafárikovi. Prešov: Univerzita P. J. Šafárika.]

Archivace lingvistických dokumentů na počítači (O dopisové a jiné agendě jazykové poradny Ústavu pro jazyk český – u příležitosti půlstoletí její činnosti). Část I.–II. Naše řeč, 79(4–5), s. 171–186, 225–237. Svenska språknämnden aneb jazyková poradna po švédsku. Naše řeč, 79(2), s. 108–110. Nový časopis o kvantitativní lingvistice. Slovo a slovesnost, 57(2), s. 156–158.

∑

[Ref. o roč. 1/1994 časopisu Journal of Quantitative Linguistics.]

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 377

07.02.2020 11:23:42

378

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

¶ 1997 Luděk Hřebíček: Text Levels. Language Constructs, Constituents and the Menzerath-Altmann Law. Slovo a slovesnost, 58(1), s. 61–64. [Ref. o práci HŘEBÍČEK, Luděk (1995): Text Levels: Language Constructs, Constituents and the Menzerath-Altmann Law. Trier: Wissenschaftlicher Verlag Trier.]

Za ezika na bălgarskite vestnici (razvojna dinamika na izrečenieto). Săpostavitelno ezikoznanie, 22(1), s. 33–49. [= УХЛИРЖОВА, Людмила (1997): За езика на българските вестници (развойна динамика на изречението). Съпоставително езикознание, 22(1), c. 33–49.] Janko Băčvarov, Češkijat ezik v slavjanski kontekst. Sofija, Bohemia Club 1996, 228 s. Slavia, 66(2), s. 247–248. [Ref. o práci BĂČVAROV, Janko (1996): Češkijat ezik v slavjanski kontekst. Sofija: Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“. = БЪЧВАРОВ, Янко (1996): Чешкият език в славянски контекст. София: Университетско издателство „Св. Климент Охридски“.]

O kategorii neurčenosti v bulharštině a v češtině (příspěvek ke konfrontaci). In: Lili Laškova et al. (eds.), Obštnost i mnogoobrazie na slavjanskite ezici: Sbornik v čest na prof. Ivan Lekov. Sofija: Akademično slavistično družestvo, s. 102–106. [= ЛАШКОВА, Лили и др. (съст.) (1997): Общност и многообразие на славянските езици: Сборник в чест на проф. Иван Леков. София: Академично славистично дружество.] Length vs. order: word length and clause length from the perspective of word order. Journal of Quantitative Linguistics, 4(1–3), s. 266–275. *O vztahu mezi délkou slova a jeho polohou ve větě. Slovo a slovesnost, 58(3), s. 174–184. *Zhoršené rozptylové podmínky? Naše řeč, 80(1), s. 52. Bibliografie kvantitativní lingvistiky. Slovo a slovesnost, 58(4), s. 317–318. [Ref. o práci KÖHLER, Reinhard (1995): Bibliography of Quantitative Linguistics / Bibliographie zur quantitativen Linguistik / Bibliografija po kvantitativnoj lingvistike. Amsterdam – Philadelphia, PA: John Benjamins.]

“Language service” is also a service for linguists. Linguistica Pragensia, 7(2), s. 82–90. Ezikăt na totalitarnoto i posttotalitarnoto obštestvo. Ed. Tatjana Šamraj, Izdatelstvo Prochazka i Kačarmazov, Sofija 1996, 177 s. Slavia, 66(4), s. 477–480.

[Ref. o práci ŠAMRAJ, Tatjana (ed.) (1996): Ezikăt na totalitarnoto i posttotalitarnoto obštestvo. Sofija: Prochazka i Kačarmazov. = ШАМРАЙ, Татяна (съст.) (1996): Езикът на тоталитарното и посттоталитарното общество. София: Прохазка и Качармазов.]

¶ 1998 Luděk Hřebíček: Lectures on Text Theory. Slovo a slovesnost, 59(3), s. 231–233. [Ref. o práci HŘEBÍČEK, Luděk (1997): Lectures on Text Theory. Prague: Oriental Institute, Academy of Sciences of the Czech Republic.]

An overview of word order in Slavic languages [spoluautorka Anna Siewierska]. In: Anna Siewierska (ed.), Constituent Order in the Languages of Europe. Berlin – New York, NY: Mouton de Gruyter, s. 105–149.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 378

07.02.2020 11:23:42

BIBLIOGRAFIE ODBORNÝCH PRACÍ LUDMILY UHLÍŘOVÉ

379

Bălgarskoto prilagatelno pod „režima“ na medijnija ezik. Săpostavitelno ezikoznanie, 23(1–2), s. 25–38. [= УХЛИРЖОВА, Людмила (1998): Българското прилагателно под „режима“ на медийния език. Съпоставително езикознание, 23(1–2), c. 25–38.] Kornelija Ilieva, Binominativni izrečenija i pragmatika. Nakl. Makros 2000, Plovdiv 1996, 127 s. Časopis pro moderní filologii, 80(1), s. 39–40. [Ref. o práci ILIEVA, Kornelija (1996): Binominativni izrečenija i pragmatika. Plovdiv: Makros 2000. = ИЛИЕВА, Корнелия (1996): Биноминативни изречения и прагматика. Пловдив: Макрос 2000.]

Word length distribution in Czech: on the generality of linguistic laws and individuality of texts. In: Karl-Heinz Best (ed.), Glottometrika 16: The Distribution of Word and Sentence Length. Trier: Wissenschaftlicher Verlag Trier, s. 163–173. N. Svozilová – H. Prouzová – A. Jirsová, Slovesa pro praxi. Valenční slovník nejčastějších českých sloves. Academia, Praha 1997, 359 s. Slavia, 67(3), s. 373–378. [Ref. o práci SVOZILOVÁ, Naďa – PROUZOVÁ, Hana – JIRSOVÁ, Anna (1997): Slovesa pro praxi: Valenční slovník nejčastějších českých sloves. Praha: Academia.]

Zálivgate. Naše řeč, 81(4), s. 218–219. Linguists vs the public: an electronic database of letters to the language consulting service as a source of sociolinguistic information. Journal of Quantitative Linguistics, 5(3), s. 262–268. O dialogu mezi jazykovou poradnou a veřejností aneb K čemu slouží počítačová databáze dotazů o jazyce a odpovědí na ně. Slavia, 67(1–2), s. 169–177. On the dialogue between language service and the public (a database of questions and answers of Czech as a source of sociolinguistic information) [abstrakt]. In: Jerzy Rusek – Janusz Siatkowski – Zbigniew Rusek (eds.), XII Międzynarodowy Kongres Slawistów, Kraków, 27 VIII – 2 IX 1998: Streszczenia referatów i komunikatów: [T. 1,] Językoznawstwo. Warszawa: Energeia. ¶ 1999 Pravděpodobnost v jazyce. In: Zdeňka Hladká – Petr Karlík (eds.), Čeština – univerzália a specifika: Sborník konference ve Šlapanicích u Brna: 17.–18. 11. 1998. Brno: Masarykova univerzita, s. 85–93. Word length modelling: intertextuality as a relevant factor? Journal of Quantitative Linguistics, 6(3), s. 252–256. Zohlednit a vtělit. Naše řeč, 82(3), s. 158–160. Chipsy, čipy a chips (křupavé, malé, chytré, někdy i modré). Tlumočení – překlad: Odborný bulletin Jednoty tlumočníků a překladatelů, 10(47), s. 30. O co se zajímají ti, kdo posílají dopisy, faxy a e-maily jazykové poradně? Naše řeč, 82(5), s. 225–236. Jazyková poradna pro rok 2000. Slovo a slovesnost, 60(4), s. 241–246. ”Språktjänst” är också en service för språkvetare. Språk i Norden / Sprog i Norden, 1999, s. 67–77.

∑

[Přetisk článku UHLÍŘOVÁ, Ludmila (1997): “Language service” is also a service for linguists. Linguistica Pragensia, 7(2), s. 82–90.]

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 379

07.02.2020 11:23:42

380

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

¶ 2000 Gejza Wimmer – Gabriel Altmann: Thesaurus of Univariate Discrete Probability Distributions. Slovo a slovesnost, 61(4), s. 305–307. [Ref. o práci WIMMER, Gejza – ALTMANN, Gabriel (1999): Thesaurus of Univariate Discrete Probability Distributions. Essen: Stamm.]

On language modelling (a probabilistic approach). In: Zdena Palková – Hans-Walter Wodarz (eds.), Papers in Phonetics and Speech Processing. Frankfurt am Main: Wissenschaftlicher Buchhandlung Theo Hector, s. 177–186. Jan Kořenský – František Cvrček – František Novák: Juristická a lingvistická analýza právních textů (právněinformatický přístup). Slovo a slovesnost, 61(4), s. 300–305. [Ref. o práci KOŘENSKÝ, Jan – CVRČEK, František – NOVÁK, František (1999): Juristická a lingvistická analýza právních textů (právněinformatický přístup). Praha: Academia.]

Mediite i ezikăt. Red. Iskra Likomanova, Jordanka Trifonova. Sofia, Eto 1999, 227 s. Časopis pro moderní filologii, 82(2), s. 101–103.

[Ref. o práci LIKOMANOVA, Iskra – TRIFONOVA, Jordanka (eds.) (1999): Mediite i ezikăt. Sofija: Eto. = ЛИКОМАНОВА, Искра – ТРИФОНОВА, Йорданка (съст.) (1999): Медиите и езикът. София: Ето.]

On language modelling in automatic speech recognition. Journal of Quantitative Linguistics, 7(3), s. 209–216. „Gramatický telefon“ v Cáchách. Naše řeč, 83(1), s. 46–47. Univ. prof. PhDr. Jan Firbas, DrSc. (25. 3. 1921 – 5. 5. 2000). Jazykovědné aktuality, 37(3–4), s. 55–56. Zemřel Jan Firbas. Slovo a slovesnost, 61(4), s. 317. ¶ 2001 *Internetový dialog jazykové poradny s veřejností (poradna@ujc.cas.cz). Naše řeč, 84(1), s. 1–15. Hlasovat a odsouhlasit. Naše řeč, 84(3), s. 165–166. Sedmdesátiny Gabriela Altmanna. Slovo a slovesnost, 62(4), s. 318–319. Klitika jako kategorie diskusní. In: Zdeňka Hladká – Petr Karlík (eds.), Čeština – univerzália a specifika 3: Sborník konference v Brně 22.–24. 11. 2000. Brno: Masarykova univerzita, s. 29–35. Jazyková poradna na internetu jako typ „spisovné situace“. In: Zdeňka Hladká – Petr Karlík (eds.), Čeština – univerzália a specifika 3: Sborník konference v Brně 22.–24. 11. 2000. Brno: Masarykova univerzita, s. 215–221. On word length, clause length and sentence length in Bulgarian. In: Ludmila Uhlířová – Gejza Wimmer – Gabriel Altmann – Reinhard Köhler (eds.), Text as a Linguistic Paradigm: Levels, Constituents, Constructs (Festschrift in Honour of Luděk Hřebíček). Trier: Wissenschaftlicher Verlag Trier, s. 266–282. Text as a Linguistic Paradigm: Levels, Constituents, Constructs (Festschrift in Honour of Luděk Hřebíček) [spolueditoři Gejza Wimmer, Gabriel Altmann a Reinhard Köhler]. Trier: Wissenschaftlicher Verlag Trier. The case of Czech possessive adjectives and their head nouns: some distributional properties. Glottometrics, 2002(2), s. 1–10.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 380

07.02.2020 11:23:42

BIBLIOGRAFIE ODBORNÝCH PRACÍ LUDMILY UHLÍŘOVÉ

381

*Kolik je v češtině synonym (K dynamické stabilitě v systému lexikálních synonym). In: Slavomír Ondrejovič – Matej Považaj (ed.), Lexicographica ’99: Zborník na počesť Kláry Buzássyovej. Bratislava: Veda, s. 237–250. Travaux du cercle linguistique de Prague 3. n. s. Prague linguistic circle papers, vol. 3. Linguistica Pragensia, 11(2), s. 108–112. [Ref. o práci HAJIČOVÁ, Eva – HOSKOVEC, Tomáš – LEŠKA, Oldřich – SGALL, Petr – SKOUMALOVÁ, Zdena (eds.) (1999): Travaux du Cercle linguistique de Prague n. s. / Prague Linguistic Circle Papers: Volume 3. Amsterdam – Philadelphia, PA: John Benjamins.]

¶ 2002 Luděk Hřebíček: Variation in Sequences. Slovo a slovesnost, 63(1), s. 68–70. [Ref. o práci HŘEBÍČEK, Luděk (2000): Variation in Sequences (Contributions to General Text Theory). Prague: Academy of Sciences of the Czech Republic, Oriental Institute.]

Karl-Heinz Best: Quantitative Linguistik. Slovo a slovesnost, 63(2), s. 144–146.

[Ref. o práci BEST, Karl-Heinz (2001): Quantitative Linguistik. Göttingen: Peust und Gutschmidt Verlag.]

Arne Ziegler – Gabriel Altmann: Denotative Textanalyse. Ein textlinguistisches Arbeitsbuch. Slovo a slovesnost, 63(4), s. 303–308. [Ref. o práci ZIEGLER, Arne – ALTMANN, Gabriel (2002): Textanalyse: Ein textlinguistisches Arbeitsbuch. Wien: Edition Praesens.]

*Jekl, nebo jäkl? Naše řeč, 85(1), s. 51–52. *Zipf ’s notion of “economy” on the text level (A case study in Czech). Glottometrics, 2002(3), s. 39–60. Tschechisch [spoluautor Marek Nekula]. In: Nina Janich – Albrecht Greule (eds.), Sprachkulturen in Europa: Ein internationales Handbuch. Tübingen: Gunter Narr Verlag, s. 302–310. *Jazyková poradna v měnící se komunikační situaci u nás. Sociologický časopis, 38(4), s. 443–455. Na co se nás často ptáte [spoluautoři Anna Černá, Ivana Svobodová a Josef Šimandl]. Praha: Scientia. Cirkumpozice; Činitel slovosledný gramatický; Činitel slovosledný rozměrový; Činitel slovosledný rytmický; Dvojice skladební nepravá; Interpozice; Lingvistika kvantitativní; Prepozice; Projektivnost; Rámec slovosledný; Slovník frekvenční; Slovosled; Slovosled klitik; Slovosled nominální skupiny; Slovosled objektivní; Slovosled příznakový; Slovosled subjektivní; Slovosled volný; Slovosled základní; Typ slovosledný; Větosled. In: Petr Karlík – Marek Nekula – Jana Pleskalová (eds.), Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladateltsví Lidové noviny. [celkem 21 slovníkových hesel.]

¶ 2003 Glottometrics. Slovo a slovesnost, 64(2), s. 145–148.

∑

[Ref. o časopise Glottometrics.]

Mešterka. Naše řeč, 86(1), s. 52–53.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 381

07.02.2020 11:23:42

382

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

*Galuska. Naše řeč, 86(2), s. 108–110. Marmyška. Naše řeč, 86(5), s. 270–271. *Samostatný lexém tento jako prvek množiny odkazových konkurentů. In: Martin Tichý (ed.), Sborník prací Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě: Řada jazykovědná: D3. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, s. 168–176. On the associative anaphor in fairy tales. In: Josef Hladký (ed.), Language and Function: To the Memory of Jan Firbas. Amsterdam – Philadelphia, PA: John Benjamins, s. 315–323. E-Mail in der Sprachberatungsstelle. In: Arne Ziegler – Christa Dürscheid (eds.), Kommunikationsform E-Mail. Tübingen: Stauffenburg, s. 245–262. A contribution to word length theory [spoluautor Gejza Wimmer]. In: Sebastian Kempgen – Ulrich Schweier – Tilman Berger (eds.), Rusistika – Slavistika – Lingvistika: Festschrift für Werner Lehfeldt zum 60. Geburtstag. München: Otto Sagner, s. 524–530. “This” and “that” in discourse structure: a study based on the Czech National Corpus. In: Eva Hajičová (ed.), XVII. International Congress of Linguists: Prague, July 24–29, 2003: Proceedings. Praha: Matfyzpress, s. 391. Snježana Kordić, Riječi na granici punoznačnosti. Hrvatska sveučilištna naklada, Zagreb, 2002, 227 s. Slavia, 72(3), s. 334–336. [Ref. o práci KORDIĆ, Snježana (2002): Riječi na granici punoznačnosti. Zagreb: Hrvatska sveučilištna naklada.]

Nová učebnice češtiny pro cizince: Czech for foreigners. Tschechisch für Ausländer. Manuel de la langue tchèque. Učebnik češskogo jazyka. Academia Praha 2002, 204 s. Časopis pro moderní filologii, 85(1), s. 55–57. [Ref. o práci FROULÍKOVÁ, Lenka (2002): Zahrada českého jazyka: Čtyři roční období: Učebnice češtiny pro cizince. Praha: Academia.]

¶ 2004 Gramatika v korpusu, korpus v gramatice: příspěvek k diskusi o vyhledávání gramatické informace v korpusech. Slovo a slovesnost, 65(1), s. 16–23. Výtoč. Naše řeč, 87(3), s. 165–166. Brownfield. Naše řeč, 87(5), s. 266–268. *Ezikovata situacija i ezikovite normi dnes – vzaimozavisimosti i perspektivi. Bălgarska reč, 10(3), s. 5–10. [= УХЛИРЖОВА, Людмила (2004): Езиковата ситуация и езиковите норми днес – взаимозависимости и перспективи. Българска реч, 10(3), c. 5–10.] O „nepřesné“ anafoře. In: Petr Karlík (ed.), Korpus jako zdroj dat o češtině. Brno: Masarykova univerzita, s. 155–163. *O zdvojené (spřažené, anebo nespojité) deixi v češtině. In: Zdeňka Hladká – Petr Karlík (eds.), Čeština – univerzália a specifika 5: Sborník 5. mezinárodního setkání bohemistů v Brně 13.–15. 11. 2003. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 367–377. Pražská jazyková poradna dnes a zítra [spoluautoři Jarmila Mlejnecká, Markéta Pravdová, Martin Prošek, Kamila Smejkalová a Ivana Svobodová]. In: Eva Minářová –

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 382

07.02.2020 11:23:43

BIBLIOGRAFIE ODBORNÝCH PRACÍ LUDMILY UHLÍŘOVÉ

383

Karla Ondrášková (eds.), Spisovnost a nespisovnost: Zdroje, proměny a perspektivy: Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve Vzdělávacím středisku Šlapanice 10.–12. února 2004. Brno: Masarykova univerzita s. 130–136. Český národní korpus: Vzorek českého jazyka a literatury. Český jazyk a literatura, 54(4), s. 206–208. [Ref. o práci Český národní korpus: Vzorek českého jazyka a literatury [CD-ROM] (2001). Praha: Ústav Českého národního korpusu.]

Spisovná čeština nám neustále uniká, říká lingvistka. Lidové noviny, 25. 3. 2004.

[Rozhovor Marcela Kabáta s Ludmilou Uhlířovou nad zákonem o užívání spisovné češtiny v médiích.]

¶ 2005 Současný stav a perspektivy jazykové poradny [spoluautorky Ivana Svobodová a Markéta Pravdová]. Naše řeč, 88(3), s. 113–127. O bulharském jazykovém zákonodárství aktuálně. Naše řeč, 88(5), s. 251–255. [Ref. o práci KOSTADINOVA, Petja (ed.) (2004): Zakoni na/za ezika. Sofija: Chejzăl. = КОСТА ДИНОВА, Петя (съст.) (2004): Закони на/за езика. София: Хейзъл.]

Quantitative linguistics in the Czech Republic. In: Reinhard Köhler – Gabriel Altmann – Rajmund G. Piotrowski (eds.), Quantitative Linguistik: Ein internationales Handbuch / Quantitative Linguistics: An International Handbook. Berlin – New York, NY: Mouton de Gruyter, s. 129–135. Word order variation. In: Reinhard Köhler – Gabriel Altmann – Rajmund G. Piotrowski (eds.), Quantitative Linguistik: Ein internationales Handbuch / Quantitative Linguistics: An International Handbook. Berlin – New York, NY: Mouton de Gruyter, s. 598–606. *Přídeští (O půvabnosti slov a knih). In: Světla Čmejrková – Ivana Svobodová (eds.), Oratio et ratio: Sborník k životnímu jubileu Jiřího Krause. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, s. 337–338. ¶ 2006 Sofijská univerzitní mluvnice češtiny. Naše řeč, 89(1), s. 43–46. [Ref. o práci MLADENOVA, Margarita (2004): Češka gramatika s upražnenija. Sofija: Nauka i izkustvo. = МЛА ДЕНОВА, Маргарита (2004): Чешка граматика с упражнения. София: Наука и изкуство.]

O fragmentech „přirozeného“ obrazu světa v češtině aneb dobrodružství kognitivní lingvistiky. Naše řeč, 89(4), s. 206–208. [Ref. o práci VAŇKOVÁ, Irena – NEBESKÁ, Iva – SAICOVÁ ŘÍMALOVÁ, Lucie – ŠLÉDROVÁ, Jasňa (2005): Co na srdci, to na jazyku: Kapitoly z kognitivní lingvistiky. Praha: Karolinum.]

Devadesáté narozeniny Naší řeči. Naše řeč, 89(5), s. 258–260. *Méně známá kapitola z historie pražské jazykové poradny. Naše řeč, 89(5), s. 260–263. Tento vs. ten: co vypovídá korpus? [spoluautor Jan Králík]. In: František Štícha (ed.), Možnosti a meze české gramatiky. Praha: Academia, s. 268–281. *Ke stavu pravopisné a výslovnostní kodifikace bulharštiny po roce 2000. Slavia, 75(1), s. 51–67.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 383

∑

07.02.2020 11:23:43

384

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

¶ 2007 Kra, kerný a krahový. Naše řeč, 90(1), s. 52–53. Word frequency and position in sentences. Glottometrics, 2007(14), s. 1–21. Volný morfém se/si u substantiv verbálních na -ní/-tí v současné češtině (s využitím českých korpusů). Zbornik Matice srpske za slavistiku, 71–72, s. 173–187. Using Altmann-fitter for text analysis: an example for Czech. In: Peter Grzybek – Reinhard Köhler (eds.), Exact Methods in the Study of Language and Text: Dedicated to Gabriel Altmann on the Occasion of His 75th Birthday. Berlin – New York, NY: Mouton de Gruyter, s. 659–664. The Czech Academic Corpus (CAC), its history and presence [spoluautor Jan Králík]. Journal of Quantitative Linguistics, 14(2–3), s. 265–285. Adjektiva se sémantikou předchozího zmínění jako lexikální odkazové prostředky. In: František Štícha – Josef Šimandl (eds.), Gramatika a korpus 2005 = Grammar & Corpora 2005: Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference, 23.–25. 11. 2005, sídlo AV ČR v Praze. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, s. 266–281. Zd. Hladká a kol. Čeština v současné soukromé korespondenci. Dopisy, e-maily, SMS. Brno, Masarykova univerzita, 2005. Săpostavitelno ezikoznanie, 32(1), s. 100–102. [= УХЛИРЖОВА, Людмила (2007): Zd. Hladká a kol. Čeština v současné soukromé korespondenci. Dopisy, e-maily, SMS. Brno, Masarykova univerzita, 2005. Съпоставително езикознание, 32(1), c. 100–102.] [Ref. o práci HLADKÁ, Zdeňka et al. (2005): Čeština v současné soukromé korespondenci: Dopisy, e-maily, SMS. Brno: Masarykova univerzita.]

Patálie s pravopisem. In: Markéta Pravdová – Jitka Saturková (eds.), O češtině. Praha: Česká televize, s. 46–50. ¶ 2008 Jazykové poradenství v Bulharsku: blízké a odlišné zároveň [spoluautor Milen Tomov = Милен Томов]. Naše řeč, 91(4), s. 206–213. Peter Grzybek (ed.): Contributions to the Science of Text and Language: Word Length and Related Issues. Slovo a slovesnost, 69(3), s. 233–235. [Ref. o práci GRZYBEK, Peter (ed.) (2006): Contributions to the Science of Text and Language: Word Length Studies and Related Issues. Dordrecht: Springer.]

Jazykovědci píší e-maily. Ezikovi spravki po elektronna pošta. In: Sigrun Comati (ed.), Bulgaristica – studia et argumenta: Festschrift für Ruselina Nitsolova zum 65. Geburtstag. München: Otto Sagner, s. 485–492. O vyjadřování deixe v české a bulharské nominální skupině: s využitím českých a bulharských korpusů. Slavia, 77(1–3), s. 177–204. On word length: the influence of a “boundary” condition on the modelling. Glottotheory, 1(1), s. 55–64. *Slovosled – snadný i záludný. In: Markéta Pravdová – Jitka Saturková (eds.), O češtině 2. Praha: Česká televize, s. 176–180.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 384

07.02.2020 11:23:43

BIBLIOGRAFIE ODBORNÝCH PRACÍ LUDMILY UHLÍŘOVÉ

385

Studie z korpusové lingvistiky, sv. 1–6. Časopis pro moderní filologii, 90(2), s. 115–120. [Ref. o pracích 1. ČERMÁK, František – BLATNÁ, Renata (eds.) (2006): Korpusová lingvistika: Stav a modelové přístupy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.; 2. ČERMÁK, František – ŠULC, Michal (eds.) (2006): Kolokace. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.; 3. BLATNÁ, Renata (2006): Víceslovné předložky v současné češtině. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.; 4. KOPŘIVOVÁ, Marie (2006): Valence českých adjektiv. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.; 5. ESVAN, François (2007): Vidová morfologie českého slovesa. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.; 6. ŠONKOVÁ, Jitka (2008): Morfologie mluvené češtiny: Frekvenční analýza. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.]

¶ 2009 Word Frequency Studies [spoluautoři Ioan-Iovitz Popescu, Gabriel Altmann, Peter Grzybek, Bijapur Dayaloo Jayaram, Reinhard Köhler, Viktor Krupa, Ján Mačutek, Regina Pustet, Matummal N. Vidya]. Berlin – New York, NY: Mouton de Gruyter. Jak vymezit v souvislosti s prací na internetové příručce češtiny role jazykové poradny jakožto akademické jazykověvýchovné instituce? In: Matej Považaj (ed.), Jazyková kultúra na začiatku tretieho tisícročia: Zborník materiálov z vedeckej konferencie konanej 9.–10. septembra 2004 v Bratislave. Bratislava: Veda, s. 202–207. ¶ 2010 Danešova léta 1949–2009 pro kulturu a strukturu českého jazyka. Naše řeč, 93(3), s. 147–151. [Ref. o práci DANEŠ, František (2009): Kultura a struktura českého jazyka. Praha: Karolinum.]

Ten, tento, tenhle či tamten... aneb Na co ukazují ukazovací zájmena? In: Markéta Pravdová – Jitka Saturková (eds.), O češtině 3. Praha: Česká televize, s. 138–142. ¶ 2011 Reflexe činnosti Kanceláře Slovníku jazyka českého v časopise Naše řeč. Naše řeč, 94(1), s. 1–13. František Čermák – Václav Cvrček (eds.): Slovník Bohumila Hrabala. Slovo a slovesnost, 72(1), s. 61–68. [Ref. o práci ČERMÁK, František – CVRČEK, Václav (eds.) (2009): Slovník Bohumila Hrabala. Praha: Nakladatelství Lidové noviny – Ústav Českého národního korpusu.]

Anotovaná bibliografie kontrastivní lingvistiky. Slovo a slovesnost, 72(2), s. 155–156.

[Ref. o práci ASENOVA, Petja (2009): Anotirana bibliografija 1976–2009. Sofija: Sofijski universitet „Sv. Kliment Ochridski“. = АСЕНОВА, Петя (2009): Анотирана библиография 1976–2009. София: Университетско издателство „Св. Климент Охридски“.]

Slovosled jmenné skupiny: předložka jako prostředek delimitace nominální skupiny zleva. In: František Štícha (ed.), Kapitoly z české gramatiky. Praha: Academia, s. 785–805. Textová koreference – empirické ohlédnutí po třech jevech (spíše) periferních. In: František Štícha (ed.), Kapitoly z české gramatiky. Praha: Academia, s. 1001–1010.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 385

∑

07.02.2020 11:23:43

386

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

¶ 2012 Čeština v negližé – očima bulharských lexikografů. Naše řeč, 95(4), s. 207–212. [Ref. o práci BĂČVAROV, Janko et al. (2011): Kratăk češko-bălgarski rečnik na neknižovnata leksika / Malý česko-bulharský slovník nespisovné slovní zásoby. Sofija: ETO.]

Dějiny Ústavu pro jazyk český poprvé knižně [spoluautorka Alena Míšková]. Slovo a slovesnost, 73(3), s. 239–240.

[Ref. o práci DVOŘÁČKOVÁ, Věra (2011): Osudy Ústavu pro jazyk český: Dějiny ÚJČ ČSAV a jeho předchůdců ve světle archivních pramenů. Praha: ÚJČ AV ČR.]

Jsme v češtině doma? Praha: Academia. [autorství kapitol 1 ahoj; 11 Bažantní ulice; 21 bůhzdarma; 29 demisólista; 34 do Mělníka, nebo na Mělník?; 40 familiant; *57 hujer a Hujer; 58 Chatka; 60 inbus, nebo imbus?; 70 jsem za to rád; 73 kelímek; 74 Klausový důl; 79 krahová voda; 88 ledovka; 106 muštelka; 108 mužská příjmení na -e; *163 před asi dvěma lety; 176 rozlučkový; 188 slečna – paní [spoluautorka Markéta Pravdová]; 199 stresemann; *227 větný rozbor: Věc je hodně těžká holou rukou zabít ježka; 244 výsypný – vysýpací.] ¶ 2013 Nové brněnské epistolarium. Naše řeč, 96(4), s. 210–215. [Ref. o pracích 1. HLADKÁ, Zdeňka et al. (2013): 111 let českého dopisu v korpusovém zpracování [CD-ROM]. Brno: Masarykova univerzita.; 2. HLADKÁ, Zdeňka et al. (2013): Soukromá korespondence jako lingvistický pramen. Brno: Masarykova univerzita.; 3. HLADKÁ, Zdeňka – MARTINCOVÁ, Olga (2012): Slova v soukromých dopisech: Lexikografická sonda. Brno: Masarykova univerzita.]

Homo bohemicus 2011. Slovo a slovesnost, 74(3), s. 237–239. [Ref. o roč. 2011, č. 2–4, bulharského časopisu Homo bohemicus.]

Denostupeň [spoluautorka Veronika Štěpánová]. Naše řeč, 96(5), s. 270–273. Anděl aneb malé lingvistické připomenutí Prahy. In: Margarita Mladenova – Radost Železarova (eds.), Slavjanskite ezici otblizo: Sbornik v čest na 70-godišninata na doc. Janko Băčvarov. Sofija: Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“, s. 97–106. [= УХЛИРЖОВА, Людмила (2013): Anděl aneb malé lingvistické připomenutí Prahy. Във: Маргарита Младенова – Радост Железарова (съст.), Славянските езици отблизо: Сборник в чест на 70-годишнината на доц. Янко Бъчваров. София: Университетско издателство „Св. Климент Охридски“, c. 97–106.] Njakoi ot po-novite publikacii na Instituta za Češki nacionalen korpus za perioda 2010–2011 godina [spoluautorka Božana Niševa = Божана Нишева]. Săpostavitelno ezikoznanie, 38(1), s. 42–51. [= УХЛИРЖОВА, Людмила – НИШЕВА, Божана (2013): Някои от по-новите публикации на Института за Чешки национален корпус за периода 2010–2011 година. Съпоставително езикознание, 38(1), c. 42–51.] ¶ 2014 Jana Chamonikolasová, Miroslav Černý and Ludmila Urbanová (eds): Jan Firbas, Collected Works, Volume II (1968–1978): Brno: Masaryk University Press. Linguistica Pragensia, 24(2), s. 181–183.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 386

07.02.2020 11:23:43

BIBLIOGRAFIE ODBORNÝCH PRACÍ LUDMILY UHLÍŘOVÉ

387

[Ref. o práci CHAMONIKOLASOVÁ, Jana – ČERNÝ, Miroslav – URBANOVÁ, Ludmila (eds.) (2013): Collected Works of Jan Firbas: Volume Two (1968–1978). Brno: Masaryk University.]

Empirical Approaches to Text and Language Analysis: Dedicated to Luděk Hřebíček on the Occasion of His 80th Birthday [spolueditoři Gabriel Altmann, Radek Čech a Ján Mačutek]. Lüdenscheid: RAM-Verlag. Adverbials in Czech: models for their frequency distribution [spoluautor Radek Čech]. In: Gabriel Altmann – Radek Čech – Ján Mačutek – Ludmila Uhlířová (eds.), Empirical Approaches to Text and Language Analysis: Dedicated to Luděk Hřebíček on the Occasion of His 80th Birthday. Lüdenscheid: RAM-Verlag, s. 45–59. Pravopis trvale prioritou bulharských jazykovědců. Slavia, 83(1), s. 74–81. [Ref. o práci POPOVA, Marija (ed.) (2012): Oficialen pravopisen rečnik na bălgarskija ezik. Sofija: Prosveta. = ПОПОВА, Мария (pед.) (2012): Официален правописен речник на българския език. София: Просвета.]

Janko Băčvarov (13. 12. 1942 – 4. 4. 2014). Slavia, 83(2), s. 229–230. 165. Wortstellungstypologie / Typology of word order. In: Karl Gutschmidt – Sebastian Kempgen – Tilman Berger – Peter Kosta (eds.), Die Slavischen Sprachen: Ein internationales Handbuch zu ihrer Struktur, ihrer Geschichte und ihrer Erforschung: Band 2 / The Slavic Languages: An International Handbook of Their Structure, Their History and Their Investigation: Volume 2. Berlin – Munich – Boston, MA: De Gruyter Mouton, s. 2221–2232. Akademická příručka českého jazyka [Markéta Pravdová – Ivana Svobodová (eds.)]. Praha: Academia. [autorství kapitol: 56 Česko; 57 Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova; 69 Rod podstatných jmen; 81 Skloňování mužských jmen – 6. p. mn. č.; 92 Skloňování jmen středního rodu podle vzoru „město“ – 6. p. mn. č.; 94 Skloňování jmen středního rodu zakončených na -ao, -eo, -io, -uo; 114 Přídavná jména individuálně přivlastňovací; 115 Stupňování přídavných jmen a příslovcí; 116 Konkurence jmenných a složených tvarů přídavných jmen, konkurence přídavných jmen a příčestí trpného; 118 Konkurence přivlastňovacích zájmen; 138 Konkurence předložek v(e) – na, do – na.] ¶ 2015 Martin Drápela, A Bibliography of Functional Sentence Perspective 1956–2011. Czech and Slovak authors, Firbasian approach oriented. Linguistica Pragensia, 25(1), s. 75–77. [Ref. o práci DRÁPELA, Martin (2015): A Bibliography of Functional Sentence Perspective 1956–2011: Czech and Slovak Authors, Firbasian Approach Oriented. Brno: Masaryk University.]

Monografie o enklitikách v češtině období baroka. Naše řeč, 98(2), s. 96–98. [Ref. o práci KOSEK, Pavel (2011): Enklitika v češtině barokní doby. Brno: Host.]

Knižní novinky z bulharské bohemistiky, hlavně jazykovědné. Naše řeč, 98(1), s. 34–41. [Ref. o pracích: 1. BĂČVAROV, Janko et al. (2011): Kratăk češko-bălgarski rečnik na neknižovnata leksika / Malý česko-bulharský slovník nespisovné slovní zásoby. Sofija: ETO; 2. roč. 2/2011, č. 2–4, bulharského časopisu Homo bohemicus; 3. DEJKOVA, Christina – PENČEV, Vladimir (eds.) (2012): Bălgarskata bochemistika dnes. Sofija: Paradigma. = ДЕЙКОВА, Христина – ПЕНЧЕВ, Владимир (съст.) (2012): Българската бохемистика днес. София: Парадигма.; 4. BLAGOEVA, Diana – KOLKOVSKA,

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 387

∑

07.02.2020 11:23:43

388

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

Sija – LIŠKOVA, Michaela (eds.) (2013): Problemi na neologijata v slavjanskite ezici. Sofija: Akademično izdatelstvo „Prof. Marin Drinov“. = БЛАГОЕВА, Диана – КОЛКОВСКА, Сия – ЛИШКОВA, Миxаела (съст.) (2013): Проблеми на неологията в славянските езици. София: Академично издателство „Проф. Марин Дринов“.; 5. MLADENOVA, Margarita – ŽELEZAROVA, Radost (eds.) (2013): Slavjanskite ezici otblizo: Sbornik v čest na 70-godišninata na doc. Janko Băčvarov. Sofija: Universitetsko izdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“. = МЛАДЕНОВА, Маргарита – ЖЕЛЕЗАРОВА, Радост (съст.) (2013): Славянските езици отблизо: Сборник в чест на 70-годишнината на доц. Янко Бъчваров. София: Университетско издателство „Св. Климент Охридски“.]

Inovační procesy v české a bulharské jazykové situaci (na materiálu jazyka médií). Ezik i literatura, 2015(1–2), s. 290–292. [= UHLÍŘOVÁ, Ludmila (2015): Inovační procesy v české a bulharské jazykové situaci (na materiálu jazyka médií). Език и литература, 2015(1–2), c. 290–292.] [Ref. o práci NIŠEVA, Božana (2014): Inovační procesy v české a bulharské jazykové situaci (na materiálu jazyka médií). Praha: Karolinum.]

¶ 2016 Libuše Dušková: From Syntax to Text: the Janus Face of Functional Sentence Perspective and Intra- and Interlingual Study of English. Časopis pro moderní filologii, 98(1), s. 123–129. [Ref. o práci DUŠKOVÁ, Libuše (2015): From Syntax to Text: The Janus Face of Functional Sentence Perspective and Intra- and Interlingual Study of English. Praha: Karolinum.]

Ještě jednou se vracíme... Homo bohemicus, 2016(1–2), s. 8–10.

[Ref. o práci MLADENOVA, Margarita (2004): Češka gramatika s upražnenija. Sofija: Nauka i izkustvo. = МЛАДЕНОВА, Маргарита (2004): Чешка граматика с упражнения. София: Наука и изкуство.]

¶ 2017 Martina Šmejkalová: Praporu věren i ve ztraceném boji: Vladimír Šmilauer – život a dílo filologa (1895–1983). Slovo a slovesnost, 78(2), s. 169–176. [Ref. o práci ŠMEJKALOVÁ, Martina (2015): Praporu věren i ve ztraceném boji: Vladimír Šmilauer – život a dílo filologa (1895–1983). Praha: Academia.]

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny [online; Petr Karlík – Marek Nekula – Jana Pleskalová (eds.)]. Brno: Masarykova univerzita. [členka autorského kolektivu; autorství a spoluautorství hesel: Antepozice; Cirkumpozice, Distribuční pole (spoluautor A. Svoboda); Faktory funkční perspektivy větné (spoluautor A. Svoboda); Funkční perspektiva větná (spoluautor A. Svoboda); Gramatický slovosledný činitel (část hesla); Instance (spoluautor A. Svoboda); Interpozice; Jazykové poradenství; Klitikon (část hesla); Komunikační jednotka (spoluautor A. Svoboda); Kvantitativní lingvistika; Naše řeč; Nepravá skladební dvojice; Objektivní slovosled; Ordo naturalis; Prezentační věta; Projektivnost (část hesla); Rozměrový slovosledný činitel; Rytmický slovosledný činitel; Slavia; Slovosled (část hesla); Slovosled nominální skupiny; Slovosledný činitel; Slovosledný rámec; Slovosledný typ; Stupeň výpovědní

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 388

07.02.2020 11:23:43

BIBLIOGRAFIE ODBORNÝCH PRACÍ LUDMILY UHLÍŘOVÉ

389

dynamičnosti (spoluautor A. Svoboda); Stupnice výpovědní dynamičnosti (spoluautor A. Svoboda); Subjektivní slovosled; Tematická trasa (spoluautor A. Svoboda); Větosled; Výpovědní dynamičnost (spoluautor A. Svoboda); Základní slovosled (část hesla).] ¶ 2018 Co je v lingvistice nového. Naše řeč, 101(3), s. 176–181. [Ref. o práci FALTÝNEK, Dan (2017): Co je nového v lingvistice. Praha: Nová beseda.]

¶ 2019 Ke koncepci Akademického slovníku současné češtiny – poznámky k některým bodům. Naše řeč, 102(1–2), s. 143–172. [Ref. o práci KOCHOVÁ, Pavla – OPAVSKÁ, Zdeňka (eds.) (2016): Kapitoly z koncepce Akademického slovníku současné češtiny. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.]

Jaká je „hacknutá“ čeština? Naše řeč, 102(5), s. 336–339.1

[Ref. o práci KAVKA, Martin – ŠKRABAL, Michal et al. (2018): Hacknutá čeština: Neortodoxní slovník dnešní mateřštiny. Brno: Jan Melvil Publishing.]

¶ Seznam periodik s publikacemi Ludmily Uhlířové: Acta Universitatis Carolinae: Philologica: Slavica Pragensia, Bălgarska reč [= Българска реч], Brno Studies in English, Časopis pro moderní filologii, Československá rusistika, Český jazyk a literatura, Ezik i literatura [= Език и литература], Glottometrics, Glottotheory, Homo bohemicus, Jazykovědné aktuality, Journal of Pragmatics, Journal of Quantitative Linguistics, Lětopis Instituta za serbski ludospyt: Rjad A – rěčespyt, Linguistica Pragensia, Naše řeč, Philologica Pragensia, Prague Bulletin of Mathematical Linguistics, Săpostavitelno ezikoznanie [= Съпоставително езикознание], Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university: A, Řada jazykovědná, Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university: D, Řada germanisticko-anglistická, Slavia, Slavica Slovaca, Slovenská reč, Slovo a slovesnost, Sociolingvistický časopis, Språk i Norden / Sprog i Norden, Tlumočení – překlad: Odborný bulletin Jednoty tlumočníků a překladatelů, Zbornik Matice srpske za slavistiku [= Зборник Матице српске за славистику].

∑ 1

Tento text už kvůli redakční uzávěrce nemohl být započítán do statistického přehledu Radka Čecha (viz zde na s. 20–23).

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 389

07.02.2020 11:23:44

390

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 390

07.02.2020 11:23:44

Seznam zkratek

AČ aPČP bh. br. č. D hl. I m. MČ1 MČ2 MČ3 N NP NSvČ NSvČ1 NSvČ2 p. PČP PMČ PSJČ R r. sch. slk.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 391

aktuální členění, aktuálněčlenský tzv. akademická verze Pravidel českého pravopisu bulharština, bulharský běloruština, běloruský čeština, český determinace hornolužická srbština, hornolužickosrbský indeterminace makedonština, makedonský Mluvnice češtiny 1 Mluvnice češtiny 2 Mluvnice češtiny 3 substantivum jmenná (nominální) fráze Nová slova v češtině: Slovník neologizmů Nová slova v češtině (1): Slovník neologizmů Nová slova v češtině 2: Slovník neologizmů polština, polský Pravidla českého pravopisu Příruční mluvnice češtiny Příruční slovník jazyka českého réma ruština, ruský srbochorvatština, srbochorvatský slovenština, slovenský

07.02.2020 11:23:44

392

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

sln. SSČ SSJČ šPČP T u. ÚJČ (AV ČR) Vfin

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 392

slovinština, slovinský Slovník spisovné češtiny Slovník spisovného jazyka českého tzv. školní verze Pravidel českého pravopisu téma ukrajinština, ukrajinský Ústav pro jazyk český (Akademie věd České republiky) verbum finitum, sloveso určité

07.02.2020 11:23:44

Jmenný rejtřík

Jmenný rejstřík

Jmenný rejstřík obsahuje všechna příjmení, která se vyskytují v předmluvě, ve statích Jiřího Krause, Radka Čecha a Milena Tomova a v samotném výboru z díla, a to včetně těch, která se na těchto místech vyskytují pouze v odkazovacích závorkách a v seznamech literatury jako příjmení původců citovaných textů (v seznamech literatury uváděná kapitálkami), nikoliv jako příjmení sekundárních editorů (v seznamech literatury uváděná po „In:“). V rejstříku jsou pak u těchto příjmení zaznamenávány výskyty napříč celou knihou, tj. i jejich výskyty v oddíle Bibliografie odborných prací Ludmily Uhlířové. Do rejstříku nejsou zahrnuta příjmení uvedená v příkladových větách (např. neidentifikující Novák, ale i identifikující Léger aj.). Jmenný rejstřík sestavili Martin Beneš a Viktorie Schödelbauerová. ADAMEC, Přemysl 31, 43, 46, 52, 137, 142, 143 ADÁMEK, Pavel 190, 193 ADAMOVIČOVÁ, Ana 84 ACHMANOVA, Olˈga Sergejevna 16, 19 ALEKSANDROVA, Tanja 106, 124 ALTMANN, Gabriel 64, 287, 289, 292, 294–296, 298–300, 304, 307, 308, 310, 311, 320, 334, 335, 375, 378, 380, 381, 383–385, 387 ANDREJČIN, Ljubomir 107, 108, 110, 124, 363, 364 ARUTJUNOVA, Nina Davidovna 30, 31, 38, 39, 44 AUSTIN, John Langshaw 353

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 393

BABBY, Leonard H. 35, 44 BĂČVAROV, Janko 18, 42, 44, 99, 100, 106, 110, 114, 124–127, 134, 363, 378, 386–388 BARAKOVA, Petra 108, 125 BARNET, Vladimír 225, 233 BARTOŠEK, Jaroslav 207, 213 BEČKA, Jiří 148 BEČKA, Josef Václav 264, 277, 278, 348, 349 BĚLIČOVÁ, Helena 9, 10, 13, 15, 16, 19, 137, 143, 223, 372, 373, 377 BELMORE, Nancy 159, 164 BENEŠ, Josef 188, 189, 196 BENEŠ, Martin 10 BENEŠOVÁ, Eva 253, 254, 361, 362 BERGER, Tilman 150, 187, 382, 387

BEST, Karl-Heinz 287, 295, 300, 307, 310, 334, 379, 381 BLAGOEVA, Diana 115, 126, 387 BOJADŽIEV, Todor 107 BRABCOVÁ [= BRABCOVÁ KVAPILOVÁ], Radoslava 169, 178, 349 BREWER, Jeutonne P. 154, 159, 165 BROWN, Roger 354 BÜHLER, Karl 353 BULYGINA, Tatˈjana Vjačeslavovna 16, 43–45 BURÁŇOVÁ, Eva 217, 222–224, 234, 366 BUZÁSSYOVÁ, Klára 297, 307, 308, 381

07.02.2020 11:23:44

394

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

CARNAP, Rudolf 32 COJNSKA, Ralica 106, 108, 124, 125, 373 COLLOT, Milena 159, 164 CONEV, Benˈo 110 CONFORTIOVÁ, Helena 266, 277, 367–369, 371 COOPER, David L. 300, 307 CVRČEK, František 164, 165, 380 CVRČEK, Václav 385 CYCHUN, Gennadij Afanasˈjevič 232, 233 ČAPEK, Karel 66, 69, 284, 376 ČAPEK-CHOD, Karel Matěj 66 ČARALOZOVA, Katja 106, 124 ČECH, Radek 10, 20, 387 ČELAKOVSKÝ, František Ladislav 195 ČERMÁK, František 84, 115, 124, 326, 334, 385 ČERNÁ, Anna 10, 113, 124, 150, 153, 161, 163–165, 168, 170, 178, 381 ČMEJRKOVÁ, Světla 11, 13, 158, 165, 194, 376, 383 ČOLAKOVA, Kristalina 363 DACEY, Michael F. 292 DANEŠ, František 13, 17–19, 52, 73, 125, 133, 134, 144, 169, 178, 179, 194, 195, 215, 217, 222, 240, 243, 247, 251, 253, 269, 277, 279, 335, 340, 349, 351, 352, 354, 362, 366, 367, 370, 373, 376, 385 DAVIS, Boyd H. 154, 159, 165 DE VIVIE, Paul [= VÉLOCIO] 191 DIMITROVA, Margarita 106, 124 DOBROVSKÝ, Josef 101 DOKULIL, Miloš 84, 194, 195, 349, 367 DOLEŽEL, Lubomír 2, 15–19, 278–280 DONČEVA-MAREVA, Liljana 133, 134 DOSTOJEVSKIJ, Fjodor Michajlovič 90

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 394

DOUCHA, František 51 DUFEK, Ondřej 10 DURRELL, Gerald 71 EISNER, Pavel 192, 193 ELMAN, Jiří 191, 193 ENKVIST, Nils Erik 210, 213 ERAT, Erkan 287, 295 ERTL, Václav 103 FAßKE, Helmut 142, 143 FILLMORE, Charles J. 352–354, 359 FIRBAS, Jan 33–36, 39, 42, 44, 132, 134, 208, 211, 213, 215, 217, 222, 223, 233, 242, 243, 252, 253, 271–273, 278, 322, 334, 363, 374, 375, 380, 382, 386, 387 FONTAŃSKI, Henryk 140, 143, 370 FOX, Barbara A. 238, 243, 375 FRONEK, Josef 191, 193 FRUMKINA, Revekka Markovna 310 GAJDAROVA, Teofana 108, 121, 122, 125 GAK, Vladimir Grigorˈjevič 250, 254 GARGOV, Georgi 32, 45 GEORGIEV, Borislav 106, 124 GEORGIEV, Vladimir 108, 124 GEORGIEVA, Elena 35, 44, 100, 108, 109, 124, 125, 127, 129, 130, 132, 134, 210, 212, 213, 231, 233, 364, 368, 369, 371, 373 GEORGIEVOVÁ, Jana 87 GIVÓN, T. 55, 56, 64, 94, 98 GLADKOVA, Hana 118, 125 GLADROW, Wolfgang 32, 44 GREPL, Miroslav 52, 68, 73, 81, 84, 144, 221, 222, 243, 335, 339, 349, 354, 365, 370 GROTJAHN, Rüdiger 296 GROZEVA, Marija 32, 35, 44, 53, 62, 87, 97, 132, 134 GRUBEŠLIEV, Leonid 93

HÁJEK, Přemysl 148 HAJIČOVÁ, Eva 179, 211, 213, 217, 222, 223, 234, 253, 254, 279, 360, 362, 366, 367, 370, 372, 381, 382 HALLER, Jiří 148, 150 HALLIDAY, Michael A. K. 310, 321, 322, 334, 374 HASAN, Ruqaiya 310, 321, 322, 334 HAUENSCHILD, Christa 32, 44 HAUSENBLAS, Karel 354 HAVEL, Ivan 18 HAVEL, Václav 18, 100 HAVRÁNEK, Bohuslav 9, 113, 169, 179, 229, 233 HAWISHER, Gail E. 153, 165 HAWKINS, John A. 32–35, 44, 137, 144 HAYS, David G. 352, 354, 360 HENLE, Paul 354 HERDAN, Gustav 16, 19, 20 HERRING, Susan C. 154–156, 162, 165 HICKS, Malcolm 208, 213 HJELMSLEV, Louis 353 HLADKÁ, Zdeňka 75, 84, 339, 384, 386 HLAVSA, Zdeněk 9, 35, 44, 46, 47, 52, 73, 137, 144, 169, 179, 215, 222, 243, 269, 277, 335, 340, 349, 354, 362, 367 HODURA, Kvido 148 HOLUB, Josef 191, 193 HORÁLEK, Karel 18, 84, 349, 352–355 HOŘEJŠÍ, Vladimír 191, 193 HOSKOVEC, Tomáš 381 HOVORKOVÁ, Alena 192, 193 HRBÁČEK, Josef 47, 52, 56, 62, 66, 73, 142, 144, 324, 325, 334 HRONEK, Jiří 169, 180 HRUŠKOVÁ, Zdeňka 147, 150 HŘEBÍČEK, Luděk 287, 290, 295, 296, 310, 334, 378, 380, 381, 387 HUG, Marc 83, 84 HUJER, Oldřich 148 HŮRKOVÁ, Jiřina 84, 349

07.02.2020 11:23:44

JMENNÝ REJTŘÍK CHLOUPEK, Jan 218, 222 CHOLIOLČEV, Christo 108, 121, 122, 125 CHRISTOPHERSEN, Paul 29, 44 CHROMÝ, Jan 9, 12, 13, 22, 23, 150 CHURCH, Kenneth W. 326, 328, 334 ILČEV, Stefan 108, 125 IVANČEV, Svetomir 18, 35, 44, 53–55, 62, 87–89, 97, 100, 114, 118, 125, 128, 129, 132–134, 142, 144, 223, 233, 365, 372, 373 IVANOVA, Kalina 377 IVANOVA, Malina 53, 55, 63, 87, 89, 98, 108, 125 IVIĆ, Milka 54, 55, 63, 88, 89, 97 JAKOBSON, Roman 232, 233 JANAKIEV, Miroslav 107 JANČÁKOVÁ, Jana 169, 179 JANEVA, Dora 93 JANKIVER, Sima Boruchovna 131, 134, 224, 233, 370 JARUŠKOVÁ, Daniela 289, 296 JEDLIČKA, Alois 169, 179 JELÍNEK, Jaroslav 278 JELÍNEK, Milan 65, 73, 93, 169, 179, 339 JERMOLENKO, Georgij Vladimirovič 89, 97 JESPERSEN, Otto 29, 44 JIRÁSEK, Alois 57, 69, 93, 94, 150 JIREČEK, Konstantin 57, 58, 354 JIROTKA, Zdeněk 71 JOYCE, James 309 JURDANOV, Vasil 90 KARAGˈOZOVA, Snežina 132, 134 KARATEODOROV, Vasil 90 KARHANOVÁ [= MRÁZKOVÁ], Kamila 123, 125 KARLÍK, Petr 10, 13, 68, 73, 75, 81, 84, 308, 339, 370, 377, 379–382, 388 KAROLAK, Stanisław 46, 52–54, 63, 87, 88, 94, 97, 137, 139, 144, 371

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 395

KENDALL, Maurice George 21 KLAVANS, Judith L. 232, 233 KLIMENTOVÁ, Jana 16 KNAPPOVÁ, Miloslava 84, 113, 125, 192, 193, 251, 253, 349 KNOTEK, Alois 56 KOCEK, Jan 326, 327, 334 KÖHLER, Reinhard 290, 296, 300, 307–309, 334, 378, 380, 383–385 KOLÁR, Josef Jiří 195 KOLKOVSKA, Sija 106, 115, 126, 387 KOMÁREK, Miroslav 84, 169, 179, 208, 214, 258, 278, 320, 335, 349, 354 KONĚRZA, Josef 56 KÖNIGOVÁ, Marie 15, 16, 256, 275, 278, 360 KONSTANTINOV, Georgi 90 KONSTANTINOVA, Violeta 108, 125 KOPEČNÝ, František 251, 254 KOPŘIVOVÁ, Marie 326, 327, 334, 385 KOŘENSKÝ, Jan 84, 164, 165, 335, 349, 354, 380 KOŘÍNEK, Josef Miloslav 353, 355 KOSESKA-TOSZEWA, Violetta 371 KOSÍK, Karel 17, 19 KOSTADINOVA, Petja 106, 108, 124, 125, 383 KOVTUNOVA, Irina Ilˈjinična 36, 39, 44, 140, 144, 218, 222, 364 KRÁLÍK, Jan 16, 18, 19, 364, 366–371, 383, 384 KRÁMSKÝ, Jiří 29, 32, 44, 45, 55, 63, 89, 97, 137, 144 KRAUS, Jiří 9, 11, 13, 15, 18, 19, 123, 125, 169, 179, 194, 195, 264, 278, 360, 361, 363, 364, 367, 374, 377, 383 KRČMOVÁ, Marie 169, 179, 339 KRESS, Gunther 159, 165 KŘEN, Michal 115, 124 KŘÍŽ, Adam 10 KŘÍŽ, Ivan 284

395

KŘÍŽKOVÁ, Helena 47, 52, 139, 144, 226, 233 KUBIŠTA, Jan 148 KUČERA, Karel 326, 327, 334 KUFNEROVÁ, Zlata 89, 97 KUCHAŘ, Jaroslav 15, 169, 179, 194, 195 KVAPIL, Jaroslav 148 LAKOVA, Meri 32, 45, 106, 108, 124, 125, 132, 134 LEHEČKOVÁ, Eva 9, 12, 13, 22, 23 LEKOV, Ivan 100, 108, 124, 361, 369, 378 LEONTˈJEV, Aleksej Aleksejevič 352, 355 LEŠKA, Oldřich 381 LI, Charles N. 224, 233 LINHART, Josef 353–355 LUDVÍKOVÁ, Marie 258, 259, 266, 276, 278, 279, 359–361, 363, 364, 366–369, 371 LYER, Stanislav 191, 193 LYONS, Christopher G. 96, 97, 138, 144 MACOUREK, Miloš 287, 288 MACHÁČEK, Karel 192 MACHÁČKOVÁ, Eva 367 MACHEK, Josef 17 MACHEK, Václav 191, 193 MAIER, Heinrich 353 MANDELBROT, Benoît 289, 291, 292, 311, 320, 324, 325, 333 MANNESMANN, Reinhard 188 MARTINCOVÁ, Olga 125, 176, 179, 195, 386 MARTINKOVIČOVÁ, Barbora 10 MATHESIUS, Vilém 16, 35, 39, 40, 43, 45, 79, 84, 149, 150, 205, 215, 218, 220, 222, 223, 234, 235, 243, 253, 254, 298, 307, 308, 346, 347, 353, 355 MAXOVÁ, Alena 56 MENZERATH, Paul 295, 304, 305, 307, 310, 334, 378

07.02.2020 11:23:44

396

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

MERCER, Robert L. 326, 328, 334 MICHALÍČEK, Václav 191, 193 MICHAŁK, Frido 142, 144 MICHELIN André 191 MICHELIN, Édouard 191 MICHELIN, Pierre 192 MIKLUŠ, Michal 207, 214 MINDAK, Jolanta 371 MIRČEVA, Dora 372 MISTRÍK, Jozef 232, 234, 255, 257, 274, 278, 362 MLACEK, Jozef 257, 279 MLADENOVA, Margarita 100, 383, 386, 388 MORAN, Charles 153, 165 MOSKOV, Mosko 90 MOSTOVSKA, Mariola 89, 97 MRÁZEK, Roman 353 MURDAROV, Vladko 45, 44, 106, 108, 124, 125, 127, 129, 130, 134, 368, 369, 373 MŽOURKOVÁ, Hana 10 NEBESKÁ, Iva 123, 125, 169, 179, 253, 254, 266, 268, 269, 279, 353, 355, 364, 366–369, 371, 375, 383 NEBESKÝ, Ladislav 360 NEKULA, Marek 10, 13, 73, 84, 308, 339, 377, 381, 388 NEKVAPIL, Jiří 169, 179, 371 NĚMCOVÁ, Božena 195 NENKOVA [= KOSTADINOVA], Petja 108, 125 NEUMANN, Josef 191, 193 NEUSTUPNÝ, Jiří 169, 179 NICOLOVA, Ruselina 54, 63, 88, 97, 100, 128, 134, 143, 144, 365, 370, 371, 377 NIČEV, Aleksandăr 108, 122, 125 NIČEVA, Keti 363 NIEMIKORPI, Antero 294, 296 NIESZCZIMIENKO [= NEŠČIMENKO], Galina 223, 373 NIKOLAJEVA, Tatˈjana Michajlovna 32, 45, 137, 144, 369 NØRGÅRD-SØRENSEN, Jens 53, 63, 87, 97

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 396

NORMAN, Boris Justinovič 129, 134 NOVÁK, František 164, 165, 380 OBERPFALCER, František 148 ONDREJOVIČ, Slavomír 297, 381 OSENOVA, Petja 106, 124–126 PADUČEVA, Jelena Viktorovna 30–32, 36, 38, 45, 137, 141, 144, 362 PALA, Karel 15, 298, 308 PALEK, Bohumil 46, 52, 137, 144 PALKOVÁ, Zdena 169, 179, 341, 349, 363, 380 PANAJOTOV, Veličko 106, 126 PANEVOVÁ, Jarmila 17, 19, 359 PANTELEEVA, Christina 108, 125 PĂRVEV, Christo 107, 126, 363, 373 PAŠOV, Petăr 107, 126 PAŠOVA, Marija 107, 126 PASTRNEK, František 148 PAVLOV, Ivan 94, 97 PEARSON, Karl 289 PECHAR, Josef 248 PEISKER, Jan 65 PENČEV, Jordan 55, 63, 89, 98, 108, 125, 218, 222, 366, 369, 387 PERNIŠKA, Emilija 115, 126 PEŠIČKA, Jiří 84 PETR, Jan 18, 19, 84, 263, 279, 335, 349, 370 PETROV, Petăr 364 POISSON, Siméon Denis 288, 292, 294 POLDAUF, Ivan 207, 214 POLÍVKOVÁ, Alena 147, 150, 374 POLJANOV, Dimităr 90 POPOV, Dimităr 106, 124 POPOV, Konstantin 368 POPOVA, Marija 387 POPOVA, Venče 363, 373 POSTAL, Paul M. 17, 19, 359 POVAŽAJ, Matej 123, 126, 297, 381, 385 PRAVDOVÁ, Markéta 9, 11, 13, 147, 150, 151, 168, 179, 196, 197, 199, 203, 382–386

PROŠEK, František 190, 193 PROŠEK, Martin 382 PRŮCHA, Jan 15, 17, 256, 279 PUJMANOVÁ, Marie 148 QUIS, Ladislav 195 RÅ HAUGE, Kjetil 53, 55, 63, 87, 89, 94, 98 RAIS, Karel Václav 195 REJZEK, Jiří 191, 193 RESTAN, Per 35, 36, 38, 45 RIJKHOFF, Jan 83, 84 RUDNIK-KARWATOWA, Zofia 223, 373 RUSINOV, Rusin 108, 122, 126 RUSÍNOVÁ, Zdenka 73, 84, 169, 180, 308, 339, 377 SATURKOVÁ, Jitka 11, 13, 203, 384, 385 SAUKKONEN, Pauli 294, 296 SAWICKA, Irena 139, 144 SEARLE, John Rogers 353 SEDLÁČEK, Jan 233, 234 SEREBRENNIKOV, Boris Aleksandrovič 352, 355 SGALL, Petr 17, 19, 169, 180, 217, 222–224, 234, 253, 254, 360, 362, 366, 369, 381 SHERMAN, Lucius Adelno 310, 334 SCHMELLER, Johann Andreas 187, 189 SIEBENSCHEIN, Hugo 191, 193 SIEWIERSKA, Anna 378 SIMOV, Kiril 106, 124 SKALIČKA, Vladimír 16 SKOUMALOVÁ, Zdena 381 SLAVČEVA, Milena 106, 126 SLEPAK, B. Ja. 249, 254 SMEJKALOVÁ, Kamila 10 SMETÁNKA, Emil 66, 73, 148 SMOLJAK, Ladislav 205 SPASOVA-MICHAJLOVA, Sijka 363 STACHURA, Edward Jerzy 80 STALIN, Josif Vissarionovič 16, 19 STAMENOV, Christo 30, 53, 55, 63, 87, 89, 98

07.02.2020 11:23:44

JMENNÝ REJTŘÍK STANČEVA, Ruska 106, 124 STANISLAV, Ján 148 STANKOV, Valentin 32, 35, 39, 45, 46, 52–55, 63, 87–89, 98, 106, 108, 109, 124, 125, 132, 134, 137, 139, 144, 373 STAŇKOVÁ, Jaroslava 248 STEFANOV, Stefan 130, 135 STEUBE, Anita 251, 254 STICH, Alexandr 99, 169, 179, 180, 183, 184 STOJANOV, Stojan 30, 45 STOJKOV, Stojko 108, 124 SVĚRÁK, Zdeněk 205 SVĚTLÁ, Karolina 65, 194 SVOBODA, Aleš 208, 214, 217, 222, 242, 243, 273, 279, 366, 373, 374, 388, 389 SVOBODOVÁ, Ivana 9–11, 13, 18, 19, 124, 147, 150, 151, 153, 163, 165, 168, 170, 178–180, 194, 374, 381–383 SZWEDEK, Aleksander 35, 45 ŠAMRAJ, Tatjana 132, 135, 378 ŠIMANDL, Josef 124, 150, 163, 165, 170, 178, 180, 381, 384 ŠIRJAJEV, Jevgenij Nikolajevič 30, 31, 38, 39, 44 ŠLOSAR, Dušan 339 ŠMILAUER, Vladimír 9, 20, 81, 82, 85, 247–251, 254, 256, 269, 279, 388 ŠMILOVSKÝ, Alois Vojtěch 195 ŠRÁMEK, Rudolf 169, 180 ŠTÍCHA, František 83, 85, 169, 178, 179, 324, 335, 379, 376, 383–385 ŠVEDOVA, Natalija Julˈjevna 229, 234 TEODOROV-FOL, Nikolaj 90 TĚŠITELOVÁ, Marie 9, 10, 13, 17–19, 58, 64, 236, 238, 244, 258, 254, 255, 256, 258, 259, 261, 265, 267, 269, 275, 278–280, 360, 364, 366–372 THOMPSON, Sandra A. 224, 233, 238, 243

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 397

TICHÝ, Martin 65, 382 TIRASPOLˈSKIJ, Gennadij Isaakovič 133, 135 TOMOV, Milen 9, 24, 384 TOPOLIŃSKA, Zuzanna 30, 31, 45, 46, 52, 137, 139, 140, 142, 144, 145, 233, 234 TRÁVNÍČEK, František 66, 64 TRIFONOVA, Jordanka 100, 129, 135, 380 TRNKA, Bohumil 16, 309, 310, 335 TURGENEV, Ivan Sergeyevich [= TURGENĚV, Ivan Sergejevič] 66, 324 TURKOWSKA, Maria 30, 31, 33, 45 UHLÍŘOVÁ, Ludmila 9–13, 15–26, 53, 55–57, 60, 64, 82, 85, 99, 105, 106, 123, 124, 126, 131, 135, 137, 143, 145, 147, 150, 151, 153, 162, 165, 166, 170, 171, 174, 177, 178, 180, 230, 232, 234, 242, 244, 247, 252, 254, 257, 259, 263, 267, 272, 274, 279, 280, 286, 287, 295, 296, 357, 358 ULIČNÝ, Oldřich 169, 178, 179

397

WACKERNAGEL, Jacob 229 WEINGART, Miloš 148 WIMMER, Gejza 287, 296, 298–301, 304, 306, 308, 311, 335, 380, 382 WOLKER, Jiří 41 WRIGHT, Suzanne 55, 56, 64, 94, 98 YATES, Simeon J. 159, 166 YOKOYAMA, Olga Tsuneko 223, 234 ZACHARIEVA, Jordanka 106, 124 ZATOVKAŇUK, Mikuláš 142, 145 ZEYER, Julius 66 ZIEGLER, Arne 306, 308, 310, 335, 381, 382 ZIPF, George Kingsley 289, 291, 292, 309–311, 320, 324, 325, 328, 333, 335, 381 ZÍTEK, František 16, 17 ZUBATÝ, Josef 142, 145 ZVEGINCEV, Vladimir Andrejevič 16, 19 ZWICKY, Arnold M. 232, 234 ŽAŽA, Stanislav 220, 222, 253, 254 ŽEREV, Stojan 106, 124, 373

VACHEK, Josef 33, 45, 94, 98, 359–361 VAŠÁK, Pavel 15, 16, 275, 280 VAZOV, Ivan 56–58, 100, 131, 373 VEČOREK [= WIECZOREK], Diana 133, 135 VÉLOCIO [= DE VIVIE, Paul] 191 VESELKOVÁ, Jarmila 84, 335, 349 VIDINSKA, Svetlomira 106, 124 VIEHWEGER, Dieter 366 VIKTOROVA, Kalina 106, 108, 124, 125 VLASÁK, Václav 191, 193 VRBA, Jan 66 VRCHLICKÝ, Jaroslav 65 VŠIANSKÝ, Jan 298, 308

07.02.2020 11:23:44

Věcný rejstřík

Věcný rejstřík zaznamenává výskyty uvedených hesel ve všech oddílech knihy včetně Bibliografie odborných prací Ludmily Uhlířové. Věcný rejstřík sestavila Viktorie Schödelbauerová. absolute frequency 322, 326–333 absolutní frekvence 268 abstrahování 353 abstraktum 55, 89, 142 adjektivní atribut 52, 81, 82, 131, 161, 208, 225, 232, 233, 238, 243, 271, 368 adjektivní přívlastek 50, 91, 226 adjektivum 81, 120, 186, 226, 258, 259, 261–266, 339, 345 adjektivum číselné 281 adjektivum čistě relační 236 adjektivum denominativní 263 adjektivum diferenciační 81 adjektivum hodnoticí (vlastnostní) 81, 264 adjektivum jakostní 264 adjektivum konkretizační 264 adjektivum kvalifikující 263, 264 adjektivum kvalitativní 251, 264 adjektivum kvantitativní 128 adjektivum predikativní 262 adjektivum přivlastňovací 153, 171, 260, 280, 373, 387

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 398

adjektivum relační 207, 225, 263, 264 adjektivum slovesné 280 adjektivum syntaktické zájmenného a číslovkového původu 264 adjektivum vlastní 280 adjektivum zájmenné 260, 264, 280 administrativní normy 175 adnominální pozice 259 adresát 43, 46, 49, 54, 57, 78, 81, 87, 88, 92, 94, 96, 112, 137, 138, 153, 154, 156, 158, 173, 174, 183, 185, 223, 346, 348, 349, 353 adverbiále 39, 41, 60, 61, 67, 212, 238, 239, 241, 257, 280, 283 adverbiále času 62, 208, 248–250, 252, 253, 271–273, 280, 283 adverbiále míry 248, 250–253, 267, 273 adverbiále místa 60, 61, 212, 271, 283 adverbiále omezení 251, 267, 273

adverbiále podmínky 248–250, 252, 273 adverbiále prostředku 248, 266, 273 adverbiále příčiny 62, 272, 273, 280, 283 adverbiále přípustky 248–250, 252, 273 adverbiále původce 248–250, 252, 266, 269, 271, 273 adverbiále původu 249, 266, 269, 271, 273 adverbiále účelu 248–250, 273 adverbiále výsledku 248, 249, 266, 271, 273 adverbiále způsobu 62, 248, 250–253, 266, 267, 271–273, 280, 283 adverbiále zřetele 248, 251, 252, 266, 273 adverbiální lexém 211 adverbium 113, 115, 208–213, 250–252, 259, 261, 265, 266 adverbium časové 253 adverbium číselné 260, 281 adverbium koordinované 213 adverbium kvalifikační 208–210, 212, 213

07.02.2020 11:23:44

VĚCNÝ REJSTŘÍK adverbium kvalifikační nevazebné 209 adverbium kvalifikační vazebné 209 adverbium místní 250, 267 adverbium polysémní 207, 210, 212 adverbium větné 207, 208 adverbium vlastní 281 adverbium zájmenné 75–77, 117, 260, 281, 345 adverbium způsobové 251–253 agens 43, 91, 131 Akademická příručka českého jazyka 147, 150, 168, 179, 387 Akademický slovník cizích slov (ASCS) 113, 124, 189, 190, 193 akceptabilita 347 aktualizace 221 aktuálně nečleněná výpověď 36, 39, 132, 231 aktuální členění 9–11, 13, 15, 16, 19, 23, 29–45, 127, 136, 204, 217, 222–225, 234, 235–244, 252, 270–274, 345, 361, 362, 366, 367, 370, 371, 391 aktuální členění větné 25, 213, 215, 221, 222, 234, 241, 253, 254, 271, 278, 362, 364, 366, 368 aktuální funkce 43, 127, 132, 215–218, 221, 236, 272–273 aktuální funkce podmětu 43 aktuální funkce přechodová 216, 273 aktuální funkce rematická 272, 273 aktuální funkce slova 272 aktuální funkce tematická 272, 273 aktuální funkce ve výpovědi 43 aktuální komunikační situace 96, 159 aktuální struktura 218 albánština 83 Altmannova funkce 291 anafora 30, 33, 49, 137, 143, 382

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 399

anafora asociační 34 anaforický determinátor 140 anaforický exponent 229 anaforikum 64, 70, 71, 137, 141, 145, 374 analytický jazyk 10, 53, 100, 110, 128, 129, 226, 227 analytismus 128, 133 analýza komunikativních funkcí výpovědi 231, 346 analýza postojů 346 anaphor 322, 382 anaphoric nominal phrases 324 angličtina 104, 155, 173 anketa (dotazník) 170 anonymita 162 anonymizace komunikujících 94, 173 antecedent 137, 140, 143, 274, 320, 321–326, 347 antecedent neživý (věcný) 347 antecedent personický 347 anteponovaný objekt 272 antepozice 209, 210, 270, 271, 283, 388 antepozice věty vedlejší 253 apel 352 apelativizovaná propria 112 aplikace synonymických zákonů 307 aponovaný výraz 81 apozice 257, 280, 345 apoziční skupina 81 archaismus 94, 221, 227, 323 asertivní modalita 231 asociace 34 asociační (implikační) relace 143 atribut 49, 52, 54, 59, 60–62, 65, 81–83, 128, 130, 131, 140, 208, 225, 226, 232, 233, 238, 239, 257, 259–264, 267, 268, 271, 280–283, 345, 346, 368 atribut adjektivní 131, 161, 208, 225, 232, 233, 238, 243, 271 atribut genitivní 128, 226 atribut klasifikační 227

399

atribut kvantitativní 227 atribut neshodný 346, 348 atribut neshodný substantivní 81, 225, 226, 345 atribut předložkový 226, 227 atribut shodný 199, 348 atribut shodný adjektivní 50, 81 atribut shodný substantivní 225, 227 atribut substantivní 225, 238, 243, 345, 368 atribut těsný adjektivní 131, 232, 368 atributivní spojení 212 autor 10, 12, 16, 17, 25, 33, 35, 36, 38, 39, 47, 51, 56, 67, 70, 71, 103, 107, 109, 118, 121, 122, 131, 137, 149, 154, 156, 160, 174, 177, 183, 191, 208, 217, 220, 225, 255, 286, 297, 339, 340, 341, 342, 345, 346, 347, 351, 358 autorské odchylky 275 balance of Forces 320, 321 Bălgarski ezik 45, 52, 63, 98, 115, 124, 125, 126, 134, 144 bezprostřední textové okolí 219 bezpředložková konstrukce 226 bezpředložková spojení 142, 227 bezpředložkové spojení substantiv 129, 227 bezpříznaková (nedůrazová) intonace 133, 231 bezpříznaková intonace 133, 210, 231 bezpříznakové slovosledné schéma 208, 218, 231 bezpříznakový člen opozice 66 bezpříznakový slovosled 41 binomické rozdělení 286, 287, 300 bohemistika 25, 99, 387 Brněnský mluvený korpus (BMK) 81, 83, 84

07.02.2020 11:23:45

400

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

Bulharská stromová banka 106, 115 bulharský slovosled 128 bulharština 24, 25, 29, 30, 32, 35, 36, 38, 42, 53–55, 56, 58, 61, 87–98, 99–105, 106–126, 127–135, 136–145, 218, 223–234, 365, 366, 368, 369, 373, 376, 378, 383, 391 být plnovýznamové 264, 265 být sponové 199, 217, 219, 239, 264, 265 cataphor 322 cataphoric function (forward reference) 323, 325 cataphoric text-semantic group 322 centrální kategorie 251, 267 centrální rematická složka 271 centrální rematická složka nominální 221 centrální rematická složka verbální 221 centrální rematický prvek 217, 272 centrální tematická složka 271 centrální tematický prvek 272 centrum nominální skupiny 75, 81 centrum rématu 216–221, 226, 232, 346 centrum tématu 216 cirkumstant 235, 243 classification of collocations 326 collocation pattern 326, 328, 333 collocations 326–330, 332, 333 communicative “economy” 324 communicative function 213, 324 complex/compound sentence 323–325 conjunctives 322 contextual links 324 corpus linguistic framework 326 corpus linguistic studies 326 corpus linguistics 326, 328

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 400

cover terms 322 cyklistika 190–193 čárka 112, 113, 154, 160, 163, 164, 175, 185, 199, 205 čas 136, 156, 159, 173, 248, 249–253, 267, 271 časová a místní orientace děje 274 časové určení 251, 267 časové určení substantivní 250, 266 časové určení větné 250, 266 časově-prostorová orientace děje 136 částice měrové aktualizační 77 částice –200 částice zdůrazňovací (modální, kvantifikační, měrová, omezovací) 69, 117, 197, 200 česká spisovná norma 169 Česko 153 Česko-bulharský slovník 100, 114, 125, 386, 387 Český národní korpus 66, 84, 85, 176, 187, 311, 334, 383 Český normalizační institut 175 český slovosled 9, 94, 270 český synonymický slovník 299, 301–304 četnost 21, 53, 56, 59–62, 65–67, 72, 73, 76, 82, 84, 90, 91, 93, 170, 172–177, 224, 236–238, 240–243, 247, 249, 250, 255, 259–262, 272, 273, 280–284, 286–290, 292, 294, 299, 302–304, 306 četnost hesel 299, 304, 306 činitel rozměrový 220, 388 číselná soustava desítková 201–202 číslovka 89, 94, 112, 266, 278, 281, 291, 344 člen 10, 29–35, 38, 53–56, 58, 66, 83, 87–98, 110, 111, 128, 130, 136, 137, 143, 229 člen generický 31, 32

člen neurčitý 29, 31–33, 53, 55, 83, 87–98, 132, 137 člen neurčitý negenerický 33 člen určitý 10, 29, 31, 32, 34, 35, 53, 54, 83, 87–98, 110, 132, 136, 139, 141–143, 229 člen v angličtině 29, 34 člen v bulharštině 10, 30, 38, 53, 55, 87–98 členitelnost výpovědi 36 Daceyho-Poissonovo rozdělení 292 danost 347 datové zdroje 84, 114 deautomatizace polohy 220 decentralizace spisovné normy 169 definice 34, 190, 191, 231, 240, 347 definite NP 32 deiktické slovo 83, 260 deiktický výraz 75, 76, 81, 83, 84 deixe časová 82 deixe lokální 75, 78, 80–82 deixe objektová 75, 78–80 deixe situační 67 deixe vnitřní 67 deixe zdvojená 11, 75, 82, 83, 382 děj 38, 46, 68, 71, 136, 207, 227, 248–253, 266, 267, 271, 273, 274 dělení slov 107, 110, 112 delimitace NP 53, 385 delimitační modifikace identifikační 136 delimitátor 67 delimitátor identifikační 47 délka hesla 304, 305 délka slova 20, 23, 286–288, 290, 293–296, 304, 305, 376, 378 délka slovních tvarů 290, 291 délka věty 257, 274–277, 284, 286, 289, 290, 293 demokratičnost komunikace 160 demonstrative 323–325

07.02.2020 11:23:45

VĚCNÝ REJSTŘÍK demonstrative pronoun 310 demonstrative ten 310 demonstrative tento 320 demonstrativní částice 83 denominativum 264 denotační status 31, 132 deskriptivní přístup 178 determinace 10, 11, 28–31, 33, 35, 37, 39, 41, 43, 45, 47, 49–51, 53, 55, 57, 58, 371 determinace nerestriktivní 240 determinace restriktivní 240 determinační procesy 11, 53, 375 determinační syntagma 257, 277 determinátor 47–51, 55–57, 59–62, 64, 67, 72, 75, 77–79, 81–83, 88, 91–95, 97, 132, 136–143, 145, 374 determinátor eden 53 determinátor edin 53, 54, 88, 90, 91, 93, 96, 137 determinátor jedinečnosti 35 determinátor neurčitý 47–51, 56, 57, 59–61, 94, 95, 132 determinátor nezdvojený 78, 81, 82 determinátor nulový 34 determinátor určitý 47–49, 51, 56, 57, 59–61, 95, 142 determinátor zdvojený 76, 78, 81–83 determinátory nespojité 75, 76 deverbativum 129, 259, 263, 264 dialog 49, 101, 138, 149, 152, 159, 160–162, 164, 165, 168–170, 180, 183, 233, 243, 276, 376, 379, 380 dialog elektronický 158, 162 differentiating adjectives 326 diglosie 169 diskrétní pravděpodobnostní rozdělení 289 diskrétní statistické rozdělení 271 distance mezi komunikanty 162, 348 distantní pozice 128, 227, 229, 271, 283

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 401

distribuce jazykových zájmů 175 distribuce podmětu 272 distribuce syntaktických funkcí 61, 236, 259, 262, 263, 282 distribuční křivka 255, 256 distributional laws 310 diversification laws 310 Dixonův test 249 dominující substantivum 46, 47, 225, 226, 239, 241 dopis 94, 112, 148, 149, 151, 153, 154, 156–160, 163, 166, 168, 170–177, 180, 185, 379, 384, 386 doplněk 238, 247, 257, 271, 273, 280, 345 doplnění 39, 55, 92, 127, 209, 219, 220, 228, 242 dotaz 11, 12, 101, 123, 149, 150, 152–165, 167–180, 185, 186, 188, 199, 201, 379 dotaz na jazykovou správnost 157 dotaz právnický 164 druhy slovníků 341 druhý zákon o synonymii 304, 305 dubletnost 344 dublety 76, 107, 110, 113–115, 119, 121, 122, 344 dvojčlennost 199, 270 dvojzákladová kompozita 133 dynamická stabilita 297, 381 dynamičnost vyjadřování 268 ekonomičnost vyjadřování 160 ekvivalence 224 ekvivalence funkční 225 ekvivalence komunikativní 225 elektronická média 100, 101, 154 elektronická pošta 152–154, 157, 159, 161, 163, 164, 170, 171, 174, 183, 184, 348 elektronický diskurz 153 elektronizace 18, 24, 153, 171 elipsa 129, 159, 234, 256, 270, 346

401

ellipsis 324, 333 e-mail, e-mailový, e-mailovat 152, 154–160, 162–166, 170–180, 183, 184, 375, 376, 379, 382, 384 emotikon 120, 162 empirická četnost délkových rozdělení 290, 292 empirická četnost slovních délek 287, 288, 289, 293 empirická data 79, 289, 290, 298, 299 empirické meze (intervaly) 261, 277 empirické údaje 170 endophoric (second instance) function 323 endophoric tentoN 320, 322 endophoric text-semantic group 322 enklitikon 127, 229, 232, 341, 387 epistolární konvence 153, 156, 173 etnosociokulturní dimenze 297 evaluative adjectives 325, 326 evokační výpověď 140, 141 exlibris 195 exofora 68, 79 exophoric function 323 exophoric text-semantic group 322 explicitní anaforikum 141, 229 explicitní determinátor 60, 136, 139, 141 explicitní intertextová vazba 152 explicitní performativní formule 68 explicitnost 70, 101, 268, 295, 348 exponenciální rozdělení 289 expozice 223, 252 expresivita 231 expresivní význam 139, 190, 207 extralingvistické rysy 173 Ezik i literatura 18, 45, 63, 98, 115, 135, 388 Ezikovi spravki 115

07.02.2020 11:23:45

402

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

faktor funkčněstylový 256, 276 faktor individuální 256 falešné větné dvojice 205 fax 166, 170, 180, 184, 379 filozofie potenciálnosti 298 finální pozice ve výpovědi 141, 142 finální větná pozice 68 fonologie 84, 255, 340, 349 force of diversification 309, 320, 321, 333 force of unification 309, 320, 333 formální tvarosloví 343 formální tvarové rozlišení 263 formální úprava 120, 157, 173, 185, 413 formální úprava písemností 110, 175 formule 157, 159, 174, 183, 185, 349 formule zahajující dopis 185 francouzština 83, 113, 224 frazém 94, 342, 348 frazeologická jednotka 220 frazeologická těsnost spojení 212 frázový afix 232 frekvence 23, 57, 61, 72, 89, 90, 93, 96, 116, 118, 141, 159, 236, 239, 242, 247–254, 255–285, 292, 362 frekvence atributu 257, 268 frekvence predikátu 257 frekvence syntaktických funkcí 258–263 frekvenční chování 288 frekvenční kritérium 107, 115, 118 frekvenční rozložení 255 Frekvenční slovník češtiny (FSČ) 115, 124, 264 frekvenční stabilita 257, 277 frekvenční zastoupení 269 frequency distribution 311, 312–319, 324, 325, 328, 387 Frumkina’s law 310 full-meaning lexeme 326, 333 functional lexeme 326, 333 functional word 328

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 402

funkce adverbiální 260–262 funkce anaforická 95, 142, 260, 347 funkce atributivní 259–262, 264 funkce centra rématu 271 funkce centra tématu 271 funkce členová 53, 79, 80 funkce deiktická 75, 82 funkce deiktická odkazovací 67 funkce deiktická ukazovací 67 funkce determinační 35, 47, 138–140 funkce endoforická 79 funkce exoforická 68, 78, 81 funkce gramatická 127, 132 funkce identifikační 143 funkce informační 162, 268 funkce interaktivní 161, 162 funkce kataforická 67, 68, 95 funkce komentující 207, 208, 210, 213, 268 funkce komunikační 235 funkce komunikační nedirektivní 69 funkce komunikativní 32, 43, 127, 345, 346, 348, 373 funkce konotační 143 funkce korelativní 138 funkce kvalifikační 208, 213 funkce modální 78, 80 funkce netematická 231 funkce objektová 261 funkce odkazovací 67, 79 funkce pojmenovací 81, 268, 301 funkce posloupnosti hodnot 292 funkce postojová, hodnoticí 143 funkce predikativní 262 funkce preparativní 138 funkce příslovečného určení 252, 259, 260, 266 funkce rematická 34, 35, 54, 95, 209, 211, 252, 272, 273 funkce rytmická 127, 185 funkce sdělná 210, 247, 353 funkce sémantická 66, 127, 265

funkce situačně/zkušenostně odkazovací 79, 80 funkce situační 142 funkce specifikační (determinační, definiční) 47, 138 funkce subjekto-objektová 259, 260, 262 funkce subjektová 261 funkce symbolická 353 funkce syntaktická 60, 61, 227, 256, 258–264, 266, 267, 272, 277, 280–282, 360, 374 funkce syntaktická primární 258–262, 266 funkce syntaktická sekundární 208, 239, 258, 259, 261, 262 funkce syntaktická terciární 258, 259, 261 funkce tabuová 80 funkce tematická 34, 35, 55, 95, 211, 235, 252, 272–274 funkce textotvorná 352 funkce textová (-forická) 76, 78, 81, 82 funkce tranzitní 39, 272 funkce všeobecně zástupná (shrnující, zobecňující) 80 funkce výrazová 353 funkce vytýkací, zdůrazňovací, aktualizační 140 funkce zástupná 81, 260 funkční lingvistika 234, 235, 371 funkční opozice 139 funkční princip vzrůstající obsahové závažnosti slov (výrazů) 295 funkční restrukturalizace 93 funkční styl 73, 139, 218–220, 255, 256, 259, 261, 267–270, 275, 276, 284, 348 funkční tvarosloví 343 funkční využívání vět v komunikaci 345 galuska 190–193 general context of situation/ culture 323–325 general lexical semantics 327 general nouns 321, 326

07.02.2020 11:23:45

VĚCNÝ REJSTŘÍK general quantitative laws 310 general terms 322 general, categorical term 323 generativní gramatika 17, 21, 352, 359, 360 generické edin 55, 89 generický výraz 137 genitiv bezpředložkový 266 genitivní atribut 128, 226, 345, 346 genitivní NP 128 geometrické rozdělení 300 gesto 78, 89, 81 globalizace 100–102, 167, 169 grafická jednotka 275 gramatická (morfologická) kategorie 29, 128, 224 gramatická (morfologická) kategorie určenosti/neurčenosti 10, 11, 25, 29–31, 41, 42, 53, 54–56, 58, 83, 87, 132, 136, 139, 378 gramatický morfém 216, 232 gramatický slovosled 133, 227, 231 gramatický subjekt 257 gramatický systém češtiny 256 gramatikalizace 96, 128, 133 gramatikalizovaný slovosled 127, 223, 227 hardware 153, 168, 176 heslo 68, 114–116, 118–122, 191, 210, 299, 301, 304–306, 342 heslové slovo 298, 299, 301 hexadecimální zápis 202 hierarchičnost větné stavby 259 hierarchizace propozice 235 hierarchizace větných členů 92 hierarchizace větných struktur 236 hlášení 154, 201, 268, 270 hlavní větné členy 127 hloubková struktura 130 homonymie 210, 342 homonymum 119 hornolužická srbština 36, 37, 41, 42, 132, 139, 142, 225–228, 230, 231, 233

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 403

hovorová čeština 49, 50, 84, 142, 149, 150, 344 hranice intervalu známosti 274 hranice mezi slovy 110, 120, 130 human ecology 309, 335 hyperonymie 342 hyperonyms 321–323, 325, 326 hyperonymum 72, 73 hypertéma 38, 274 (hyper)téma 240 hyperterms 322 hypertext 161 hypokoristikon 188 hyponym 323, 325 hyponymie 342 chí-kvadrátový test dobré shody 300 chrématonymum 190, 342 identifikace 54, 88, 95, 137, 140, 191, 353 identifikátor 67 imperativ 346 implicit sentence subject 324 implicitnost 295 implikace (asociace) 137 independent personal pronoun 324, 325, 333, 367 independent possessive pronoun 324, 325, 333 individuální autorský styl 42, 242, 256, 268 individuální jazyková stylizace dopisů 157, 174 individuální slohové rysy 157, 160 individuální styl 255, 267 infinitiv 199, 248, 260, 265, 281, 283 informační centrum výpovědi 233 informační posun 274 informační sevřenost 273 information import 324 informativnost 347 informativnost sdělení 155 inherentní rys určenosti 139 iniciální podmět 132

403

iniciální postavení slovesa určitého 216, 229, 231 iniciální pozice 42, 60, 132, 133, 230, 239 iniciální preverbální poloha 132 iniciální verbum finitum 39, 42, 132, 229 iniciálové zkratky 343 Institut za bălgarski ezik Prof. Ljubomir Andrejčin 108 instrumentál 69, 266, 344 intelektualizace jazyka 55, 89 intencionálnost 347 internet 100, 103–105, 113, 147, 152, 154–156, 162–164, 168, 169, 178, 380 Internetová jazyková příručka, internetová příručka 10, 18, 147, 168, 202, 385 interpozice 220, 253, 381, 388 interpunkce 110, 171, 199, 365 interpunkční znaménka 112, 113, 164, 175, 205, 413 intertextovost 347 intonace 34, 37, 39–41, 43, 133, 200, 208, 210, 212, 217–219, 222, 224, 231, 366 intonace neemfatická 40 intonační centrum 34, 36, 40, 41, 54, 55, 76, 81, 88, 132, 133, 200, 209, 212, 217, 219–221, 227–231 intonační paralelismus 40 introdukce 37 inverze 225, 230 inverzní slovosled 230 irretrievable information 323, 325 izoglosa 223–227, 230, 231, 373 jazyk flektivního typu 303 jazyková diverzifikace 103 jazyková fakta 104, 122, 178, 339 jazyková komika 205 jazyková kultura 24, 25, 103, 107, 108, 122, 124, 148, 179, 180, 368, 369

07.02.2020 11:23:45

404

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

jazyková politika 104 jazyková poradna 9, 10, 12, 24, 25, 101, 103, 104, 113, 115, 123, 126, 147–151, 152–166, 167–180, 185, 186, 188, 191, 201, 202, 342, 376, 377, 379–383, 385 Jazyková poradna Společnosti pro slovanský jazykozpyt a Naší řeči 148 jazyková praxe 103, 107, 110, 123, 149, 167, 170, 340, 344, 345 jazyková rovina 32, 101, 133, 300 jazyková situace 11, 99, 102, 168, 170, 339 jazyková správnost 104, 150, 157, 175 jazyková výchova 101, 168, 385 jazykové normy 11, 90, 99–105, 124, 169, 174 jazykové prostředky 16, 29, 30, 31, 33, 101, 102, 160, 167, 169, 275, 339, 347 jazykové univerzále 74, 179, 180, 224, 300, 334, 335, 379, 380, 382 jazykové variety 101, 102 jazykové vyjadřování 100 Jazykovědné sdružení 148 jazykový dotaz 149, 152, 156, 160–162, 168, 170–173, 176, 177 jazykový kontext 33 jazykový management 104, 168 jazykový materiál 12, 66, 127, 164, 286, 295, 300, 388 jazykový projev 33, 43, 55, 57, 102, 138, 218–220, 224–226, 256, 257, 260, 269, 277, 345, 352, 367 jazykový systém 25, 30, 87, 90, 133, 168, 208, 223, 231, 235, 239, 243, 244, 250, 255, 277, 340, 374 jazykový úzus 75, 77, 82, 107, 109, 111, 119, 121, 129, 130, 150, 155, 184, 185, 343–345

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 404

jazykový význam 352, 354 jazykový zákon 20, 25, 101, 110, 167, 298, 383 jedinečné obecné jméno 139 jedinečný název 138 jednočlennost 270 jednotka sdělně samostatná, uzavřená 276 jekl/jäkl 187–189, 381 jev na scéně 36, 39, 40–42 jihoslovanské jazyky 36, 131, 141, 224, 225, 227, 231 jména počitatelná 54, 55, 88, 89, 260 jmenná skupina (NP) 197, 198, 385 jméno dějové 251, 268, 282 jméno druhové 128, 192 jméno přísudkové 265, 266 juxtapozice 75, 159 katafora 80 kataforický postponovaný atribut 131 kategoriální pojem 72 kategorie 11, 29–32, 53, 56, 83, 87, 121, 122, 136, 139, 175, 186, 194, 208, 209, 224, 250–252, 255, 259, 262, 267, 278, 301, 351, 363, 380 kategorie čísla 51 kategorie determinace/indeterminace 29–31, 41, 42 kategorie neurčenosti 10, 11, 25, 53–56, 58, 59, 87, 96, 132, 136, 378 kategorie pádu 128 kategorie syntaktická 267 kategorie určenosti 10, 11, 25, 56, 58, 59, 90, 132, 136 key words 322 klauze (predikační jednotka) 290 klesavá intonační kadence 55, 88 klíčové slovo 72 klitikon 229, 230, 232, 233, 340, 341, 371, 381, 388 kodifikace 101, 102, 107, 109, 111, 123, 124, 129, 179, 340

kodifikace pravopisná 101, 106, 107, 175, 383 kodifikace výslovnostní 11, 106, 107, 383 kodifikační pravomoc 107, 108, 123 kodifikační příručky 109, 340 koeficient determinace 292 koeficient kontingence 292 kognitivní (poznávací) funkce jazyka 354 kognitivní faktor 353 kognitivní funkce 351 kognitivní hra 353 kognitivní konflikt 353 kognitivní oblast 353 kognitivní proces 353 kognitivní synonymie 351 kognitivní úroveň 353 kognitivní význam 351 kognitivnost 351, 354 koherence 347–349 kolokabilita 342 komentář 16, 207, 210, 276, 287, 300, 340, 346 komparativ 263, 264, 343 kompenzátor určitého členu 142 komplexní réma 211 komplexní rematický celek 211 komplexní větný člen 81, 345 kompozitum 125, 129, 130, 133 kompozitum se spojovníkem 130 komputerizace 24, 169 komunikačně-sémantický model výpovědi 34 komunikační akt 35, 46, 57, 96, 127, 136, 137, 138 komunikační média 169, 183 komunikační model 39, 42 komunikační normy 102, 124, 169 komunikační potřeby 102, 170 komunikační scéna 38, 48, 137 komunikační situace 33, 39, 72, 79, 92, 96, 100, 102, 126, 136, 151, 154, 158, 159, 167, 169, 178, 223, 273, 381 komunikační strategie 138

07.02.2020 11:23:45

VĚCNÝ REJSTŘÍK komunikační záměr 57, 204, 223, 273, 297 komunikant 39, 158 komunikát 142, 255, 349, 352 komunikativní komprese 42 komunikativní závažnost 226 koncepce jazykových funkcí 353 koncová poloha 227, 228, 230, 231 koncová pozice 40, 210, 219, 220, 221, 294, 295 koncové postavení centra rématu 218, 221 koncové umístění 218 kondicionál 230 konfrontační lingvistika 224, 365, 374 konkrétum 54, 142 konkurence 41, 64, 73, 96, 114, 138, 145, 229, 232, 298, 347, 348, 365, 374, 387 konkurence mezi znaky jazykového kódu 348 konkurenty 11, 65, 70–72, 85, 348, 382 konstantní hodnoty 256 kontaktní antepozice 272 kontaktní pozice 229, 232, 271, 283 kontext situační 34, 72, 79, 274 kontext zkušenostní 79, 274 kontextová nezapojenost 36, 43, 209–211, 227, 228, 253 kontextová vázanost 221, 264, 277 kontextová zapojenost 35, 36, 38–40, 43, 141, 209–211, 228, 231, 253, 347 kontextové substantivum 131, 140 kontextové synonymum 274 kontextově zapojená část a ohnisko 223 kontextově zapojená výpověď 231 kontrastivní jazykověda 100, 385 konvence 101, 104, 111, 161, 175

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 405

koordinace 54, 88, 104, 208, 258, 282 koordinace času a místa 258 koordinační syntagma 257, 258, 277 koreferenční vztah 31 korelace 58, 81, 236, 237, 260, 268 korespondence 103, 110, 148, 149, 153–156, 160–164, 172, 174, 183, 185, 268, 384, 386 korpus Bultreebank 106, 115 korpus SYN 81, 82, 84 korpus SYNEK 66, 67, 72, 76, 81–85 korpusová lingvistika 101, 115, 385 krajní generalizátor 73 krátké iniciační formule 185 Kruh přátel českého jazyka 148, 151 kulisa 36, 38–40, 42, 68, 91, 132, 216, 219, 226–228, 241, 252, 271, 346 kulisa adverbiální 228 kulisy scény 43, 273 kulminace 223 kultivovaná (prestižní) forma češtiny 101, 102, 178, 339, 377 kultivovaná varieta 11, 103 kultura jazyka 102 kulturní hodnota 102, 103, 168, 178 kumulativní četnost 288 kvalifikace 207, 248 kvalifikace děje 207, 209, 210, 211 kvalifikační (hodnoticí) atribut 140 kvalifikační patrně 208 kvalifikátor 210 kvantifikátor 30, 47, 51, 227 kvantifikátor úplnosti 47 kvantitativní atribut 128 kvantitativní hledisko 67, 255, 256, 258, 278, 279, 367, 369

405

kvantitativní charakteristika 13, 64, 224, 255, 256, 268, 277, 278–280, 366–369 kvantitativní NP 128 kvantitativní parametr 267, 277 kvantitativní popis věty 268 kvantitativní přístup 256 kvantitativní rozbor 278 kvantitativní stylistika 261 kvantitativní teorie synonymie 298 kvantitativní typologická charakteristika (češtiny) 256 kybernetická společnost 100, 169 language for special purposes (science, technology, humanities) 311 language of media 311 language of narratives 311 latinka 107, 113, 114, 120, 121 left modifier 310 lemma 311, 325, 328–333 lexém 67, 76 lexeme 311, 312–319, 321, 324, 326, 327, 333 lexical semantics 322, 325, 327, 359 lexikální aktualizační prostředek 274 lexikální determinátor 48, 53, 56, 60, 132, 137 lexikální jednotka 255, 261, 297, 342 lexikální sémantika 42, 50, 255, 266 lexikální sémantika slova 261, 262 lexikální statistika 254, 255, 279, 360 lexikální synonymie 297, 300 lexikální význam 139, 207, 208, 261, 262, 342 lexikografická díla 100, 341 lexikologický oddíl 341 liberalizace spisovné normy 169 lineární distribuce slovních druhů 295

07.02.2020 11:23:45

406

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

lingvistická veličina 289, 290 lingvistická proměnná 288 lingvistické předpoklady 289, 290 lingvistika 9, 21, 23, 52, 104, 143, 150, 178, 307, 347, 351, 352, 364, 365, 382, 383 lingvistika kvantitativní 10, 11, 17, 286, 360, 361, 354, 366, 367, 368, 369, 378, 381, 388 lingvistika kvantitativní finská 294 logaritmicko-normální rozdělení 289 logická sémantika 353 makedonština 10, 29, 30, 32, 35, 136, 137, 139, 141, 142, 223, 226, 227, 229, 230 Martin’s law 310 masmédia 103 matematické předpoklady 289 meaning word 328 mediální pozice 232 Menzerath-Altmann law 295, 310, 334, 378 metajazyk 155 metaphors 322 metatext 72, 173, 321 mezivětná souvislost 95 míra nominálnosti vyjadřování 257 mírně nepříznivé rozptylové podmínky 186 mi-score 327–330, 332, 333 místní určení substantivní klidové 250, 267 místní určení substantivní pohybové 250, 267 Mladá fronta 285, 311, 327 Mladá fronta corpus 311, 316–319, 326, 329, 330 mluvčí 30–35, 40, 43, 46, 48–50, 54, 57, 65, 68–71, 77–81, 87–89, 92, 95, 96, 102, 120, 123, 131, 137, 138, 142, 159, 162, 169, 170, 176, 184, 186, 203, 204, 207, 223, 235, 243, 273, 274, 276, 277, 286, 310, 341, 346, 349, 353

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 406

mluvenost 159, 162, 183 Mluvnice češtiny (MČ1–3) 10, 13, 15, 19, 46, 52, 65, 73, 75, 76, 77, 84, 136, 144, 236, 243, 310, 320, 322, 335, 341, 343, 345, 349, 370 mluvnický podmět 43, 235, 242 mluvnický rod 175 modal function 323 modalita 91, 231, 263, 352, 361 modální sloveso 217 modální složka 276, 352, 353, 354 modálnost 136 model nositel vlastnosti – specifikace 34, 36, 227 model scéna – jev existující na scéně 34 modifier tento 310 modus statistického rozložení 272 morfologická klasifikace 259 morfologie 133, 214, 255, 278, 335, 340, 343, 344, 369, 385 možnost dalšího rozvití 213 mutual information score 327 Na co se nás často ptáte (rubrika) 113, 124, 150, 178, 381 nadvětný kontext 212 nápisy direktivní a orientační 348 nečlenitelnost výpovědi 36 nedůrazové intonační schéma 133, 231 neformální dialog 49, 169, 183 neformálnost 161, 162, 169 negativní binomické rozdělení 298, 300, 301, 304 nejvyšší stupeň výpovědní dynamičnosti 34, 39, 40, 217, 219, 220 několikanásobný větný člen 88, 131, 220, 258, 280, 345 nekoncové réma 231, 239 němčina 18, 30, 31, 83, 113, 142, 187, 188, 351 německé příjmení 188–190, 196

německý člen určitý 30, 32, 142 německý slovosled 41, 42 nemožnost dalšího rozvití 213 neologismy 103, 115, 117 nepravá kontextová zapojenost 35 nepravá vztažná věta 241 neslovesná část sponového predikátu/přísudku 265, 266, 269 nespisovnost 102, 104, 179, 180, 339, 349, 383 netematický podmět 43, 132 neurčenost konkrétní 32, 39 neurčenost nereferenční (nespecifická, obecná) 55, 87, 89, 93, 96 neurčenost obecná 32, 39 neurčenost referenční (specifická, konkrétní) 55, 87, 88, 91, 93 neurčitá podmětná NP 92 neurčitost 46, 48–51, 54, 56, 57, 59, 60, 61, 88, 90, 94, 96, 132, 344 neurčitost nereferenční 54 neurčitost referenční 54, 88 neutrum 47, 67, 71, 133, 263 nevalenční větný člen 220 nevlastní enklitikon 341 nominal group tento 310, 320–326 nominalizace 128, 140, 262 nominální fráze/skupina (NP) 11, 30, 46, 53, 64, 67, 70, 72, 75–78, 81, 82, 88, 104 nominální fráze/skupina (NP) subjektová 231 nominální fráze/skupina (NP) adefinitní (nereferenční) 32, 40, 42 nominální fráze/skupina (NP) anaforická 30, 31, 33, 38, 47, 48, 137, 139–141 nominální fráze/skupina (NP) antecedentní 33, 137, 140, 143 nominální fráze/skupina (NP) generická 31, 32, 139

07.02.2020 11:23:46

VĚCNÝ REJSTŘÍK nominální fráze/skupina (NP) izolovaná 30 nominální fráze/skupina (NP) nereferenční 30–32, 39, 55, 91, 92, 137 nominální fráze/skupina (NP) netematická podmětová 42, 132 nominální fráze/skupina (NP) podmětová 35, 39, 40, 42, 54, 55, 60, 88, 91, 132, 231 nominální fráze/skupina (NP) pronominalizovaná 33 nominální fráze/skupina (NP) referenční 30, 31, 55, 56, 94, 96 nominální fráze/skupina (NP) rematická 35, 91–96, 228 nominální fráze/skupina (NP) rematická denotační 35 nominální fráze/skupina (NP) s funkcí kulisy 39 nominální fráze/skupina (NP) synonymní 33 nominální fráze/skupina (NP) tematická 35, 91, 141, 227 nominální fráze/skupina (NP) předložková 76, 77 nominální složka 220, 221 nominálnost vyjadřování 257, 267, 268, 270 nominativ 242, 266, 347 non-coreferential function 323, 325 non-fixed, non-idiomatic lexeme 326 non-verbal context 324 norma pro úpravu písemností 175 nositel intonačního centra výpovědi 34, 40, 88, 132, 209, 221, 227, 228, 230, 233 nositel rematické funkce 34 nositel tematické funkce 34, 235 Nov pravopisen rečnik na bălgarskija ezik 106, 124, 125 Nová slova v češtině 1, 2 (NSvČ1, NSvČ2) 113, 121, 125, 179, 195

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 407

Novočeská skladba 85, 247, 248, 250, 254, 256, 269, 279 novost 33, 42, 93, 347 NP s dominovaným adjektivním komponentem 131 NP s procesuální sémantikou 129 NP se substantivizovaným participiem prézenta aktiva 128 NP specifikační (opoziční) 129 nulový exponent 54, 56, 87, 91, 93, 96, 132 obecná čeština 49–51, 65, 68, 102, 179, 180 obecné pojmenování druhu 259 obecné pojmenování třídy 259 obhroublé jazykové prostředky 156 objekt (O) 39, 41, 261, 273, 280, 283, 354 objekt rematický 228, 272 objekt substantivní 228 objekt tematický 272 objektivní sled 40, 200 odpověď 12, 148–150, 152–166, 168, 170–176, 180, 183, 204, 211, 212, 379 odpověď nerutinní 170 odpověď rutinní 153, 170 odpovědi na nejčastější dotazy 153 odvozená slova 117, 120, 129, 184, 186, 188, 192, 207, 208, 297, 343 odvozovací prefix 304 odvozovací sufix 304 oficiálnost 348 ohýbání slov, tvarosloví 84, 109, 122, 123, 175, 176, 335, 343, 349 okamžik sdělování 34, 274 okolnosti děje 273 okolnosti dotazu 157, 160, 161, 167, 173 opakování 70, 91, 260, 273, 274 opozice determinace/indeterminace 29, 30, 32

407

opozice kognitivní–emocionální 354 opozice neutvořenosti–utvořenosti 343 opozice nocionální–emocionální 353 opozice psanost/mluvenost 183 opozice spisovnost–nespisovnost 339 opozice určenosti/neurčenosti 29, 58 opozitnost 342 opposite text-forming forces 324 ortoepie 111 ortotonické chování klitik 233 osamostatňování 346 oslovení 112, 157, 159, 174, 185 oznámení 70, 120, 148, 204, 205, 270 pád prostý 237 pád předložkový 194, 197, 237, 266, 346 parallel (enumerative) theme 323, 325 participant 72, 235, 241–243, 349 participant personický 242, 243 participium 129, 260, 281 partikularizace hlavních a vedlejších vět 346 pasivum 43, 131, 263 Pearsonovo rozdělení typu III 289 performativní konstrukce 69 periferie 55, 93, 224, personal pronouns 367 perština moderní 32 phoric function 310 piktogram 348 plnovýznamové být 264, 265 počáteční větná pozice 92, 293, 294 počátková poloha 46, 47 počátková pozice 43, 47, 131, 216, 217 počítač 147, 151–154, 156, 157, 165, 173, 180, 183, 236, 239, 344, 360, 377

07.02.2020 11:23:46

408

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

počítání slabik 287 podmět 35, 39, 41–43, 45, 55, 58–60, 62, 66, 70, 88, 89, 92, 93, 127, 128, 131–133, 150, 163, 168, 171, 175, 199, 204, 217, 227, 232, 235, 238, 239, 241–243, 247, 265, 271, 272, 324 podmět substantivní 265 podmět zájmenný 133, 234, 265, 370 podmětová pozice 55, 60, 61, 140, 242, 243 podpis 156–158, 173, 174, 195 pohyblivý gramatický morfém 216, 232 pohyblivý přízvuk 109 Poissonovo rozdělení 288, 292, 294 (polo)částice 207 polština 15, 30, 34, 36, 37, 42, 89, 128, 132, 139, 141, 142, 225, 226, 229, 233, 363 polysémie 207, 210, 306, 342 polysémní deadjektivní adverbia 207, 210, 212 pomocná slova 232 poradenská databáze 153, 164, 165, 170, 171, 174, 178, 180, 358, 379 porovnávací řady 186 porušení etikety 155 pořadí neshodných atributů 226, 346 pořadí volné 226, 346 pořekadlo 89, 199 posesivní adjektivum 130, 343, 371 posesivum 47, 143 posluchač (hearer) 31–35, 80, 131, 137, 186, 204, 274, 320, 322, 324, 341 postavení centra rématu 217, 218, 220, 221, 231 postcedent 48, 65, 69, 71, 73, 140, 320, 322, 324, 347 postfix -hle 75, 77 postmoderní společnost 100, 169 postmodifier 310

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 408

postoj mluvčího k adresátu 353 postoj mluvčího k propozici 207, 353 postponované uvozovací věty 230 postpozice 47, 57, 94, 128–131, 209, 210, 220, 225, 270, 271, 283 postpozice kvantifikátoru 227 postrematická anaforická NP 141 postrematická kulisa 228 postrematická poloha 141 postrematické téma 228 postrematický prvek 229 postverbální poloha 227, 228, 231 potenciálnost 308, 340 potlačení autorského subjektu 270 povodňové lístky 195 povrchová struktura 130, 212 pozdrav 159, 184, 185 pozice atributivní 59–61, 81, 90, 238, 239, 263, 281, 282 pozice podmětová 42, 55, 59, 60, 61, 88, 92, 140, 175, 238, 239, 241–243 pozice předmětová 60, 238, 239 pozice slova ve větě 293 pozice spisovného standardu 178, 339 pozice věty 235, 276 pozitiv 263, 264 poznávací 351, 353, 354 pragmatika věty 94 Prague school 179, 309 pravděpodobnostní model náhodné proměnné 298, 300, 301 pravděpodobnostní rozdělení 286, 289, 292, 299, 302, 303, 304 pravděpodobnostní rozdělení hodnot 300 Pravidla českého pravopisu (PČP) 76, 84, 108, 109, 113, 119, 123, 124, 126, 153, 158, 163, 168, 177, 179, 185, 349

Pravidlá slovenského pravopisu 123, 126 pravidlo plného členu 110 Pravogovoren i pravopisen rečnik na bălgarskija ezik 107, 126 pravopis 107–109, 111, 113, 114, 123, 153, 168, 175–177, 189, 341, 345, 384, 387 pravopis přejatých slov 113, 175 Pravopisen rečnik na bălgarskija ezik 106, 107, 124, 126 Pravopisen rečnik na bălgarskija knižoven ezik 108, 124 Pravopisen rečnik na săvremenen bălgarski knižoven ezik 106, 124 pravopisná kodifikace jazykovědná 25, 101, 106, 175 pravopisná komise 110 pravopisné konvence 175 pravopisné normy 109 Pražská jazykovědná škola 16, 100, 103, 308 Pražský mluvený korpus (PMK) 81, 83, 84 predikační akt 276 predikační jednotka 248, 275, 276, 284, 290 predikát 31, 41, 57, 67, 82, 218–220, 240, 241, 257, 259–265, 267–269, 273, 280–282, 344, 346 predikát jmenný beze spony 265, 268 predikát složený 265 predikativ 62, 238, 239, 280, 281 predikátové sloveso 216, 218, 220 premodifier 310 preponovaný determinátor 57 prepositional phrase 321 prepozice 47, 81, 82, 128, 130–132, 226, 227, 230, 381 prerematická poloha 141 preskriptivní (regulativní) přístup 178

07.02.2020 11:23:46

VĚCNÝ REJSTŘÍK prestižní varieta (kultivovaná) 102, 169, 340 presupozice 137, 138 preverbální pozice 131, 132, 228 princip gramatické sounáležitosti 230 princip organické stavby souvětí 253 princip proporcionality 298 princip udržení (zachování) rovnovážného stavu 298 principle of “economy” 310 principle of two competing forces 310 problémová situace kognitivní 354 problémová situace komunikativní 354 proces učení 354 profesionální jazykoví uživatelé 40, 154, 172, 174, 342 profesní role 172 profesní vyjadřování 188 profesní výraz 187–189 projev mluvený 49, 50, 57, 78, 132, 141, 142, 169, 213, 218, 219, 236, 255, 363 projev psaný 78, 141, 142, 169, 217–219, 221, 255 proklitika 127, 230, 232 proměnná veličina 103, 267, 277, 288, 292, 299 proměnné hodnoty 256 prominence sdělná (věcněobsahová, informační) 239 prominence syntaktická 59–61, 236, 239 promluva 20, 30, 46, 48, 54, 137, 216, 219, 247, 348 promluvový celek 220 promluvový úsek 81 pronominálium 75 pronominalizace 56, 274 pro-nominalizer 320 pronominální determinátor 142 propozice 207, 235, 352, 353 propoziční postoj 353 prostorová blízkost 65, 69, 77, 310

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 409

prostorová neutralita 77 prostorová vzdálenost 65, 310 prostředek determinace/indeterminace 29, 30, 32, 33, 53, 56, 59, 87, 137, 138 prostředek gramatický 32, 33, 215, 221, 224, 247, 370, 371 prostředek intonační 33, 34, 212, 215, 219 prostředek lexikální 33, 136, 215, 221, 268, 348 prostředek odkazově-lexikální 67, 384 prostředek slovosledný 33, 34, 215 prostředek stylistický 42, 43, 70 prostředky odkazové (deiktické) 65, 67, 70, 75, 82, 348 prostředky symbolické 348 průměrná délka 275–277, 284 průměrná délka slova 290, 291, 293, 294 průměrná frekvence 247, 248, 251, 257, 267 průměrná hodnota délek 292 průměrná větná délka 275 průvodní rematická složka 271 průvodní tematická složka 271 předložka 49, 76, 77, 129, 153, 168, 194, 197, 198, 205, 232, 237, 243, 266, 277, 290–292, 343, 344, 346, 385 předložka nepůvodní 71, 129, 343 předložka původní 76, 343 předpoklad určitosti 46 předsádka 194, 195 přechod 153, 161, 202, 209, 215, 216, 221, 272 přechodník 260 přejatá slova 107, 113, 114, 117, 119, 150, 153, 163, 175, 176, 188, 342 přejímky 117 přenesený význam 190 přenos sdělení 153, 154, 183 přídeští 194, 195, 383 přídeští přední 194 přídeští zadní 194

409

příklonka 204, 205, 229, 232, 341 přímá řeč 78, 169, 217, 230 přirozený (biologický) rod 175 přirozený jazyk 300, 352, 364, 368 Příruční mluvnice češtiny (PMČ) 11, 68, 73, 75, 76, 84, 297, 308, 339–350, 377 Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) 66, 68, 69, 73, 190, 193, 342, 350 příslovce 76, 77, 112, 117, 159, 186, 197, 208, 211, 212, 248–253, 255, 278, 290, 291, 345, 387 příslovečné určení 23, 209, 213, 247–254, 258–261, 266, 271, 279, 280, 345, 362 příslovečné určení času 208, 248–250, 252, 266, 271, 272 příslovečné určení důvodu 248–250, 252, 266 příslovečné určení míry 248–250, 252, 266, 267 příslovečné určení místa 208, 248–250, 252, 266, 271, 272 příslovečné určení podmínky 248–250, 252, 266 příslovečné určení prostředku 248–250, 252, 266 příslovečné určení příčiny 249, 250, 252, 254, 269, 271, 272 příslovečné určení přípustky 248–250, 252, 266 příslovečné určení původce děje 248–250, 252, 266, 269, 271 příslovečné určení původu (látky) 248–250, 252, 269, 271 příslovečné určení účelu 248–250, 252, 266 příslovečné určení vlastního způsobu 248 příslovečné určení výsledku děje 248–250, 252, 266, 269, 271 příslovečné určení způsobu 208, 248–250, 252, 266, 267, 271, 272

07.02.2020 11:23:46

410

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

příslovečné určení zřetele 248–250, 251, 252, 266 příslovesný přívlastek 207, 251 přísloví 55, 88, 199 přístavek 81 přístavek volný 81 přísudek 39–41, 88, 91, 127, 136, 150, 163, 168, 171, 175, 199, 204, 248, 265, 266 přísudkové substantivum 265, 266 přítomnost–nepřítomnost adresáta promluvy 158, 348 přívlastek 50, 67, 88, 91, 127, 135, 149, 150, 199, 226, 247, 248, 345, 348, 371 příznak blízkosti 77–79 příznak determinace/indeterminace 30, 31, 33–35, 37, 41, 43, 50, 51, 58, 136 příznak neurčenosti (indeterminace) 31, 34, 35, 38–40, 42, 59, 91, 96, 137, 139 příznak neurčenosti (indeterminace) konkrétní 39 příznak neurčenosti (indeterminace) obecné 39 příznak neurčitosti 48, 54, 61, 88 příznak novosti 33, 37 příznak určenosti (determinace) 31, 33–35, 38, 49, 50, 58, 59, 137–139 příznak vzdálenosti 77–79 příznak známosti 33, 37 příznakovost 32, 41, 43, 224, 227 přízvučné slovo 68, 199, 204, 229, 230, 232, 240 přízvučný celek věty 229, 341 přízvuk 54, 109–111, 113–115, 117–120, 184, 204, 211, 232, 340 přízvukové varianty 114, 117 psaní i/y 153 psaní velkých písmen 110–112, 114, 150, 153, 156, 160, 163, 165, 168, 175, 180 psanost 159

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 410

psanost–mluvenost 59, 158, 165, 348 psaný hovor 159 pseudodeterminace 240 psychologie 248, 353–355 publicistika 13, 59, 131, 263, 274, 278, 280, 284, 366, 367, 376 quantitative linguistics 309, 310 rámcové konstrukce 226 rámec 226, 381, 388 rank-frequency distribution 311, 324 reduplikace 83, 128 reduplikační konstrukce 128 reference 30, 72 reference neurčitá 11, 55 referenčně užitá NP 30–32, 33, 91, 136, 137 referenční identita 143 referenční příznak 36, 37, 54, 88, 91, 94 referenční typ 31, 36, 38, 43 referenční vztahy 30 referenčnost 31 referenčnost/nereferenčnost NP 30, 91 referent 31–33, 35, 48, 49, 51, 57, 88, 89, 92, 94, 96, 137, 138, 140, 143, 237, 323, 325, 347 referent konkrétní 31, 54, 87, 88 referent neidentifikovaný 54, 87 regular grammatic-semantic combination of lexemes 326 re-iteration 333 relative frequency 323, 326–333 relativizace spisovné normy 169 relativizace výrazu 33 relativní četnost 60, 237, 260, 272, 283 relativní četnost dotazů 174, 175 relativní frekvence 257, 267, 268

relativum jenž 235–244 relativum který 235–244 relátor 237 réma 35, 40, 55, 69, 80, 88, 91, 92, 94, 96, 133, 141, 160, 200, 204, 209–213, 216–221, 224, 226, 227, 230–232, 235, 239, 240, 242, 243, 252, 271, 272, 274, 276, 346, 347, 376 rematická část věty 36, 37, 96, 131, 211, 215, 216, 217, 220, 221, 227, 228, 241, 272 rematická vztažná věta 243 rematické příslovečné určení 252, 253 rematické sloveso 141, 219–221, 228 rematický (kontextově nezapojený) prvek věty řídící 253 rematický prvek 215, 252, 253, 271, 274 rematizační efekt 140 rematizátor 200 repetition of distant (hyper)theme 323, 325 rhematization 323, 325 rheme 321–323, 325, 362 rodilý mluvčí 40, 120, 123, 277 rodina predikátorů 345 rovina gramatická (morfologická) 32, 169 rovina pragmatická 32 rovina sémantické reprezentace 32 rovina textová 239, 290, 297 rovina univerzálních komponentů obsahové struktury výpovědi 32 rozlišování 31, 121, 345, 351–353 rozmělňování spisovné normy 169 rozpětí 61, 102, 169, 237, 256, 260, 269, 275, 276, 289, 339 rozvíjející větné členy 79, 269, 272, 274 rozvolňování spisovné normy 169

07.02.2020 11:23:46

VĚCNÝ REJSTŘÍK rubrika Drobnosti 11, 12, 66, 148, 149 rubrika Hovorna 149 rubrika Z dopisů jazykové poradně 149 ruština 11, 17, 30, 32, 34, 43, 52, 87, 89, 96, 141–143, 218, 222, 226, 233, 254, 362, 366 rysy mluvenosti 159, 162, 183 rysy psanosti 159 rytmická stavba věty 224 rytmus 76, 204, 253, 363 rytmus věty 220 řeč mluvená 158 řečová situace 137 řečový akt 30, 223 řečtina 83 řídící člen 69, 197, 270–272 řídící věta 216, 240, 253 samostatná komunikativní složka 209 samostatná složka rematická 211 samostatná větněčlenská platnost 260 samostatný větný člen 257 science of language 309 sdělné pole 208, 209, 271 sdělné pole nižšího řádu 208, 210–212 sdělný celek 271 sdružené pojmenování 263 second instance noun 324 sekundární kodifikace 123 semantic diversification 321 sémantická důležitost slova 290 sémantická implikace 34, 38 sémantická podtřída 261 sémantická povaha 272 sémantická skupina 250 sémantická stupnice výpovědní dynamičnosti 36 sémantické vztahy 34 sémantický intenzifikátor 55, 89 sémantický příznak 79, 224

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 411

sémantický rozsah 252 sémantika 12, 30, 39, 41–43, 48, 49, 51, 77, 83, 93, 94, 117, 128, 129, 132, 140, 241, 251, 252, 254, 255, 261, 262, 265, 266, 276, 279, 344, 351–353, 362, 366, 384 sémantika blízkosti 77 sémantika vzdálenosti 77 sevřenost vyjadřování 268 Sherman-Altmann laws 310 similar information status 323, 325 situace promluvy 35, 46, 137, 138, 219, 235 situační novost 33 situační příznak 274 situativnost 347 skládání 76 skrytá určenost 137 slabičný princip 112 slabika 205, 286, 287, 290–294, 304, 305, 340, 343 slang dopravní 190, 193 slavistika 9–11, 15, 52, 64, 86, 99, 143, 382 slohový postup popisný 270 slohový postup výkladový 270 slovanská nominální skupina 11, 53, 64, 136, 374, 375 slovanská určená NP 53, 138 slovanská výpověď 223, 227 slovanské demonstrativum 141 slovanské jazyky 10, 11, 24, 29, 30, 32, 33, 35, 40, 42, 43, 53, 64, 89, 93, 99, 125, 127–129, 131–133, 136, 137, 139, 141–144, 145, 208, 210, 218, 223–233, 346, 361, 371, 374 slovanské jazyky analytické 10, 53, 110, 128, 227 slovanské jazyky syntetické 10, 100, 128, 227 slovanský slovosled 53, 127, 223, 224, 230–232 slovenština 132, 139, 142, 225–229, 231, 233, 257, 371

411

slovesná rekce 129 slovesné centrum rématu 220 slovesný děj 207, 250, 251, 266, 267, 271 sloveso být 264, 265 sloveso neodvozené 343 sloveso odvozené 343 sloveso plnovýznamové 261, 264 sloveso určité 205, 215–221, 248, 251–253, 368 slovinština 132, 142, 225–229, 231, 233 slovnědruhová kategorie 301 slovnědruhová příslušnost 207, 255, 265 slovnědruhové vyjádření 250, 261 slovnědruhové zařazení 263 slovnědruhový význam 261, 301 slovní druh 119, 163, 258–262, 265–267, 269, 270, 277–282, 290–295, 297, 301, 304, 342, 343, 345 slovní druh autosémantický 291, 295 slovní druh synsémantický 291 slovní druhy neohebné 255 slovní druhy ohebné 256 slovní druhy s funkcí pojmenovací 301 slovní kontext 37, 49, 73, 80, 204 slovní přízvuk 233 slovní tvar 111, 114, 119, 160, 203, 227, 256, 286, 288, 290, 291 slovní základ 297 slovní zásoba 94, 97, 100, 103, 104, 107, 115, 117, 118, 123, 159, 169, 175–177, 192, 194, 219, 255, 263, 279, 297, 298, 300, 301, 341, 342, 386, 387 slovník neologismů 113, 115, 121, 125, 176, 179, 195 slovník pravopisný 25, 101, 107–109, 115, 122, 123

07.02.2020 11:23:46

412

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

Slovník spisovné češtiny (SSČ) 68, 73, 150, 151, 167, 168, 180, 190, 192–194, 195, 345, 350 Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) 51, 52, 66, 68, 74, 190, 192–195, 210, 236, 243, 301, 306, 308 slovník výkladový 76, 104, 123, 187, 192, 306 slovníkové heslo 210 slovo autosémantické 290, 295 slovo bez samostatné syntaktické funkce 256 slovo neutvořené 343 slovo polysémní 306 slovo se samostatnou syntaktickou funkcí 256 slovo synsémantické 290 slovo utvořené 114, 118, 343 slovo-etiketa 140 slovosled 9–11, 13, 15, 16, 19, 25, 34, 37, 39, 41–43, 47, 50, 53, 55–57, 73, 76, 78, 88, 91, 94, 127, 128, 130–133, 135, 141, 197–199, 203–206, 208–210, 212, 215, 217, 218, 220–225, 227, 229, 230, 231, 233, 252, 270, 271, 341, 345, 347, 359, 360, 370, 371, 373, 381, 384, 385, 388, 389 slovosled nominální skupiny 104, 197 slovosled pevný 129, 130, 226 slovosled volný 128, 203–205, 223, 224 slovosled základní 225, 231, 242, 271 slovosledná analogie 82 slovosledná gramatikalizace 128 slovosledná hranice 131 slovosledná charakteristika 11, 270, 272, 283 slovosledná inverze 76, 77 slovosledná neutralita 231 slovosledná pohyblivost klitik 341

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 412

slovosledná pozice 40, 42, 69, 127, 210, 216, 221, 232, 272 slovosledná soustava 42 slovosledná stabilita 227 slovosledná tendence 197, 217, 224 slovosledná uzuálnost 42 slovosledná varianta příznaková 43, 218, 219, 224 slovosledná variantnost 224, 228 slovosledná vázanost 271, 272 slovosledná změna 215, 216 slovosledné izoglosy 224, 225 slovosledné izoglosy slovanské 223, 373 slovosledné postavení 209, 252 slovosledné pravidlo 197, 224 slovosledné rozhraní 221, 228 slovosledné rozmístění 270 slovosledné schéma 223, 224, 230, 231 slovosledné uspořádání větných členů 255 slovosledně-intonační schéma 43, 141, 228 slovosledně-intonační varianta 42 slovosledný činitel 272, 381, 388 slovosledný model 141 slovosledný paralelismus 40 slovosledný princip 223, 229, 244, 374 slovosledný systém 128, 232 slovosledný typ 42, 231, 277, 381, 388 slovotvorné hnízdo 115, 304 slovotvorný model 120, 195 slovotvorný postup 75 složené pasivum 131 složenina 118, 120, 121 složky akční 354 složky emoční 354 složky kognitivní 352, 354 směrodatná odchylka σ 20, 256, 271, 272, 275, 276, 284 smíšené negativní binomické rozdělení 300, 301, 304 smyslový odraz skutečnosti 353

sociální akt 169 sociální diverzifikace 103 sociální normy 104 sociální role 154 sociolingvistický průzkum 103, 123 sociolingvistický rozbor 158, 183 sociolingvistický výzkum 153 software 153, 168, 176, 295, 307, 310, 334 somebody/something in the nearest environment, visible or evident 323, 325 souvětí 70, 159, 164, 175, 218–222, 230, 253, 254, 268, 275, 276, 279, 341, 345 souvětí podřadné 222, 254, 275, 346 souvětí souřadné 38, 40, 251, 275, 346 specifikace slovesného děje 227, 271 specifikační atribut 130 speech act theory of definiteness 32 spisovná čeština 58, 102, 103, 168–170, 179, 180, 218, 222, 255, 257, 269, 283, 290, 347, 354, 355, 383 spisovná norma 65, 102, 124, 129, 169, 179 spisovná slovenština 123 spisovná varieta 103, 178 spisovnost 102, 104, 125, 159, 169, 179, 180, 349, 383 spisovný jazyk 102, 103, 179, 299, 349, 365 spisovný standard 102, 128, 178, 179, 339 spojka souřadicí 230, 251 spojovník 107, 110, 112, 114, 116, 121, 130, 175 společnost informační 24, 100, 126 společnost postmoderní 100, 169 Společnost pro slovanský jazykozpyt v Praze 148 spřahování (juxtapozice, nevlastní skládání) 75, 76

07.02.2020 11:23:47

VĚCNÝ REJSTŘÍK srbochorvatština 89, 131, 132, 139, 141, 142, 225, 229, 232 stabilizace slovosledná 128, 131, 133, 219 stacionární rovnovážný vztah 298 stálá klitika 232, 234, 340 standardizace 270 statistical analysis 310 statistická hypotéza 289, 290 statistická charakteristika 247, 255, 271 statistické chování 290, 304 statistický průměr 256 struktura větného celku 276 strukturní lingvistika slovanská 29 strukturní lingvistika sovětská 29 strukturní schéma 53, 275 středová pozice / středové postavení 57, 217–221, 231 středové rematické sloveso 141, 221 stupeň výpovědní dynamičnosti 34, 39, 40, 209, 215, 219, 220, 388, 389 stupnice výpovědní dynamičnosti 36, 389 styl 16, 19, 58, 59, 70, 101, 103, 161, 165, 169, 197, 218–220, 224–226, 247, 249, 256, 258, 259, 266, 268, 271, 275–277, 283, 286, 295, 344, 347–349, 360, 366 styl administrativně-právní 70 styl administrativní 61, 66, 129, 257–259, 265, 267–270, 275, 284 styl autorský 42, 242, 256, 268, 275 styl direktivní 348 styl ekonomický 348 styl epistolární 348 styl esejistický 348 styl individuální 42, 242, 255, 267 styl konverzační 348 styl návodový 131, 278

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 413

styl obecný objektivní 348 styl obecný subjektivní 348 styl odborný 60, 61, 129, 218, 236, 240, 243, 247, 248, 257–259, 265, 267–270, 275, 276, 284, 342, 348, 376 styl orientační 348 styl právně-administrativní 348 styl promluvový (singulární) 348 styl propagační 348 styl publicistický 60, 61, 66, 197, 257–259, 265, 267–269, 275, 276, 278, 284, 285 styl umělecký / umělecká literatura 71, 224, 265, 269, 270, 275, 276, 348 styl úřední 70, 71 styl věcný 13, 244, 257, 259, 260, 265, 267, 270, 275, 276, 282, 367, 368 stylistická příznakovost 41, 43 stylistický činitel 139, 212, 250 stylistický výzkum 275 stylizace dopisů 157, 159, 174 stylizovaný dialog 169, 276 stylová proměnlivost 268 stylová proměnná 267, 282 stylový postup 40, 68, 219, 248, 268 subjekt 67, 83, 257, 261, 265, 270, 272, 273, 280, 283, 343, 348, 354 subjekt substantivní 228, 229 subjekt/objekt děje 273 subjektivita 228, 231 subjektivní pořad 40, 133, 200, 210, 218 substantivní NP 61, 129, 133 substantivní NP bez explicitního determinátoru 139 substantivní NP s pronominálním determinátorem 139 substantivní příslovečné určení 249, 251–253, 261, 266, 267 substantivum 31, 32, 34, 40,

413

43, 46–49, 55, 65, 67–73, 75, 77, 78, 81, 83, 95, 111, 117–119, 121, 128–131, 140, 149, 159, 192, 212, 220, 227, 232, 236–241, 243, 248–253, 258, 259, 261–263, 265–268, 280, 282, 290–292, 295, 301, 302, 335, 342–344, 384, 391 substantivum číselné 259 substantivum deadjektivní 259 substantivum diferenciační 129 substantivum hodnoticí 129 substantivum obecné 120 substantivum s obecně druhovým významem 128 substantivum zájmenné 260 substituce vět vedlejších 346 superlativ 38, 263, 264 SYN2000 311 SYNEK (sub)corpus 311–315, 322, 323, 325–327, 332, 333 synergická lingvistika 290, 296, 298, 300, 307 synergie v jazyce 300 synonym, nearly synonym metaphor 323, 325 synonymická řada 297, 299, 301, 351 synonymický slovník 297–299, 301–304, 306 synonymie 137, 297, 306, 308, 342 synonymum 297–308, 381 synonymum absolutní 297 synonymum emocionální 297 synonymum ideografické 297 synonymum intenzifikační 297 synonymum jádrové (dominanta) 299 synonymum kontaktové 297 synonymum specifikační 297 synonymum stylistické 297 syntagma 257, 271 syntagmatické rozvíjení věty 275 syntaktická hierarchie 236, 239

07.02.2020 11:23:47

414

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

syntaktická koncepce 256 syntaktická kondenzace 92, 348 syntaktická platnost 62, 127, 258 syntaktická pozice 58–61, 76, 140, 237–239, 263 syntaktická stavba 34, 208, 220, 256, 268, 369 syntaktická struktura 43, 50, 207, 235, 237, 238, 275, 345, 375 syntaktické uplatnění 258, 259, 260 syntaktický jev 256, 267 syntaktický plán první 207 syntaktický plán třetí 207, 214 syntaktický prostředek 20, 247, 272 syntaktický vztah 159, 257, 258 syntax věty 345 syntetický jazyk 10, 227 systém lexikálních synonym 297, 381 systém morfologický 256 systém slovotvorný 256 tazatel 147, 149, 150, 152–165, 167, 168, 170–178 telefon 147, 152, 153, 155, 156, 164, 168, 170, 171, 176, 184, 348, 380 telegraf 184 televize 184 téma 34–36, 39, 40, 42, 43, 54, 55, 69, 73, 88, 93, 96, 97, 131, 140, 141, 160, 163, 176, 200, 204, 209–211, 216, 218–221, 224, 228, 229, 235, 239–243, 252, 271–276, 347, 376 téma cirkumstantní (okolnostní) 241 téma elidované 273, 284 téma předmětné (substanční, referenční) 39, 43, 241 téma věty 54, 204, 211, 272 tematická alterace 58 tematická část věty 36, 131, 215–217, 219, 221, 227, 228, 241, 272–274

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 414

tematická funkce 34, 35, 55, 95, 211, 235, 252, 272–274 tematická kontinuita (souvislost) 58–60 tematická kulisa 228 tematická podmětová NP 35, 91 tematická posloupnost 96, 240, 243, 253, 271, 274 tematické příslovečné určení 251, 252 tematicko-rematická dichotomie 223 tematicko-rematický nexus 58, 211 tematický (kontextově zapojený) prvek věty řídící 253 tematický element 274, 284 tematický podmět 35, 55, 58, 89, 131, 132, 227–229, 232, 272 tematický prvek 219, 221, 228, 252, 253, 271–274 tematičnost 141, 219, 229, 252, 253 tematizace rématu 274 temporální sémantika 83 tentoAdjectiveN 325 tentoN 310–320, 322–330, 332, 333 tentoN group 322, 323 teoretická četnost slovních délek 287–289 teorie aktuálního členění 36, 205, 224, 347, 353 teorie funkční perspektivy větné 36, 366 teorie pravděpodobnosti 16, 289, 298, 307 teorie řečových aktů 29, 35 teorie určenosti 35 termín 12, 31, 34, 47, 61, 67, 120, 132, 179, 184, 186, 190, 191, 194, 215, 223, 232, 247, 269, 289, 298, 307, 341, 347–349, 351–354, 364, 376 těsnost sepětí 272 těsnost vztahu ke slovesu 208, 209, 212, 252

test chí-kvadrát (χ2) 287, 288, 290, 292, 301 text administrativní 58, 61, 70, 256, 285, 268, 270, 275 text cohesion 325 text linguistics 213, 322 text odborný 58, 59, 61, 205, 236–239, 242, 243, 256, 270, 275 text passage 322, 324 text populárně-naučný 268 text publicistický 58, 61, 256, 263, 272, 273, 275, 276, 280, 283, 367 text-forming effect 333 text-forming functions 324 text-forming role 310 textová frekvence 258 textová koherence 58, 268 textová koheze 56, 73, 295 textová lingvistika 347, 374 textová rovina 290, 297 textová struktura dotazu 154, 156, 175, 176 textová syntax 345 textové charakteristiky 255 textový úsek 35, 38–40, 68, 80, 217, 225, 273, 274, 284 text-semantic groups 322 textual functions 322 The Czech National Corpus (CNC) 311, 322, 326, 382 text level 295, 309, 310, 334, 378, 381 theme 321–323, 325, 362 tón 142 topicalization 323–325 topicalized element 324 tradicionalismus 42 transformační gramatika 17, 19, 29, 210, 359 transkripce 107, 110, 113, 114, 341, 363 transliterace 104, 110, 113, 114 tranzitivnost/intranzitivnost 119 trochejský rytmus 199 trojzákladová kompozita 130, 133

07.02.2020 11:23:47

VĚCNÝ REJSTŘÍK t-score 326–330, 332, 333 t-score values 327 t-test 326 tvar slovesa finitní 264, 281 tvar slovesa infinitní 264 tvar složený 133, 217, 239, 263, 265, 387 tvarová distribuce 237 tvarová homonymie 67 typ adresáta 348 typ VH-VV 275 typ VV-VH 275 typografické chyby 159 typologické charakteristiky 11, 127, 256, 373 typologie textů, žánrů, stylů 275 uniformita jazyka 103 unifying force 324, 333 unifying roles 324 univerbizace 130, 194 universal quantitative laws 310 univerzum promluvy 46, 137 určená (determinovaná) NP 31, 35, 49, 95, 130, 137, 138 určení slovesného děje kvalitativní 251, 267 určení slovesného děje kvantitativní 251, 267 určenost v jazyce 29, 32 určitost 46, 96 úspěšnost komunikace 102, 178 ustálená formule 185 ustálené slovní spojení 89, 185, 342 Ústav bulharského jazyka Bulharské akademie věd 106 Ústav pro jazyk český AV ČR 9, 13, 15, 17, 24, 58, 101, 113, 123, 124, 147, 150–152, 165, 167, 168, 180, 194, 201, 202, 222, 234, 236, 377, 383, 384, 386, 389 utvořené jednoslovné pojmenování 343 uvozovací věty 210, 217, 230

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 415

uzlová rotace 210 užití nesamostatné (atributivní) 46, 56, 59, 60, 90 užití samostatné (substantivní) 56, 59, 65–67, 70–73, 79 uživatel jazyka 51, 100, 101, 104, 111, 113, 123, 153, 164, 167, 168, 170, 172, 174, 176, 178, 194, 275, 277, 299, 342 vágnost 340 valenční doplnění 39, 220 valenční určení 345 valenční vlastnosti 275 variantnost norem 102 věcnost 160 věcný styl 13, 244, 257, 259, 260, 265, 267, 270, 275, 276, 282, 367, 368 velociped 191, 192 velocipedismus 191 verbal phrase 322, 323, 325 verbální antekontext 79 verbální fráze (VP) 137, 140 verbum (sloveso) 31, 39, 42, 54, 81, 82, 88, 92, 115, 116, 118–120, 129, 131, 136, 141, 159, 167, 184, 186, 205, 208–213, 215–221, 248, 251–253, 257, 259–261, 264, 265, 267, 271, 272, 278, 281, 282, 291, 301, 304, 343, 352, 353, 368, 373, 379, 385 verbum finitum 42, 131, 132, 136, 141, 142, 227–233, 239, 240, 253, 260, 261, 264, 270, 281 veřejná komunikační oblast 172 veřejná korespondence 154 veřejnost 10, 73, 101, 107, 115, 123, 125, 147, 149, 151, 152, 154, 164, 165, 167–170, 174, 178, 180, 192, 193, 195, 339, 342, 344, 350, 379, 380 věta / predikační jednotka 248, 275, 276, 284

415

věta druhé instance 211 věta dvojčlenná 199, 268, 269, 277, 282 věta hlavní 208, 216, 218, 230, 242, 251, 275, 276, 290, 346 věta identifikační 31 věta infinitivní 269, 270, 282, 283 věta jednočlenná 257, 268–270, 277, 282, 283, 285 věta jednočlenná citoslovečná 269 věta jednočlenná neslovesná 269, 270 věta jednočlenná slovesná 268–270 věta jednočlenná substantivní 268, 270 věta jednočlenná vokativní 269 věta jednoduchá 83, 199, 218, 253, 255, 260, 267, 268, 270, 275–277, 280, 290, 369 věta jednoduchá výčtová 275 věta klasifikační 240, 242 věta komentářová 276 věta nadřazená 237, 239–241 věta nerestriktivní 240, 241 věta oznamovací 69, 224, 227 věta počátková 217, 276 věta restriktivní 240, 241 věta slovesná 283 věta sponová kvalifikující 31 věta substantivní 269, 270, 282, 283 věta vedlejší 57, 112, 113, 209, 218, 220, 226, 230, 235, 237, 241, 242, 248–253, 265, 266, 268, 269, 275, 276, 279, 282, 283, 290, 341, 346, 363 věta vedlejší adverbiální 253 věta vedlejší přísudková 269 věta vedlejší pseudovztažná 241 věta vedlejší relativní 33, 138 věta vedlejší vztažná 92, 274 věta vztažná 48, 92, 235–243, 274, 375 věta zařazující 240

07.02.2020 11:23:47

416

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

větná délka 275, 284, 288, 289, 290, 293, 294 větná hranice 286, 294 větná jednotka 30, 255, 275, 276, 290 větná pozice 68, 211, 293, 294 větná příslovce / větná adverbia 207, 208, 250, 266, 267, 364 větná rovina 131, 159 větná sémantika 132, 352 větná statistika 255 větná stavba 199, 208, 210, 259, 269 větná struktura 62, 207–209, 215, 235–237, 241, 255, 268, 275–277, 345, 370 větná syntax 345, 346 větné anaforikum 56, 57 větné intonační centrum 200, 209, 217, 219–221 větné postavení 211 větné réma 240, 243 větné téma 34, 88, 199, 272 větněčlenská platnost 11, 208, 237, 258, 260 větný celek 241, 275, 276, 284, 290 větný člen 58, 62, 69, 226, 238, 239, 247, 253, 255–257, 261, 269–272, 274, 283, 345, 346, 348, 360, 362, 374 větný člen holý 197, 216, 258, 273, 280 větný člen několikanásobný 88, 258, 280, 345 větný člen prostý 258 větný člen rozvíjející jméno 226, 257 větný člen rozvíjející sloveso 257, 270 větný člen rozvitý 216, 218, 258, 273, 280 větný člen řídící 69, 197, 270, 271, 272 větný člen závislý 270, 271, 283 větný frazém 200 větný kontext 54, 88 větný počátek 43, 54, 55, 127, 132, 210, 213, 217, 219,

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 416

221, 230, 242, 251, 252, 271, 295 větný rozbor 199, 386 větný význam 80, 82, 199, 205, 235, 351–354 víceslovná pojmenování 342 víceslovné lexikální jednotky 342 víceznačnost 42, 340 vlastní jméno 80, 81, 107, 113, 138, 143, 190–193, 259, 343 vlastní název 227, 259 vlastnost větná bezpříznaková, základní, primární 277 vlastnost větná příznaková, příležitostná, zvláštní 277 vnitřní členění 241 vnitřní homogennost žánrů 275 vnitřní struktura 139, 275 vokativ 185, 270, 283 volná spojení slov 342 volný slovanský slovosled 127, 223 vsuvka 219, 257 výčet 43, 76, 77, 92, 132, 141, 190, 230, 236, 249, 258, 268, 270, 346 výčtové ukazovací (ostenzivní) ten 51 východoslovanské jazyky 128, 131, 132, 139, 141, 142, 145, 224–227, 229, 231 vyjadřovací prostředky 102, 170, 250, 255, 339 vyjadřování jmenné 267 vyjadřování slovesné 267 vyjadřování věcné 160, 239, 269 vyjadřování/vyjádření nevětné 269, 365 vyjadřování/vyjádření větné 269, 365 výpověď 10, 30–43, 50, 51, 57, 58, 87, 89, 92, 96, 132, 133, 138, 140, 141, 143, 169, 213, 215, 223, 225, 227, 228, 231–233, 235, 240, 243, 272, 295, 297, 346, 349, 360, 365, 373 výpověď existenciální 42

výpověď introduktivní 36, 38, 42 výpověď neemfatická 42 výpovědní dynamičnost 34, 36, 37, 39, 40, 41, 66, 95, 133, 208, 209, 215–217, 219, 220, 223, 231, 242, 271, 273, 388, 389 výpovědní hledisko 235 výpovědní intonační centrum 40 výpovědní modifikáty 346 výrazové prostředky 41, 53, 70, 75, 95, 139, 162, 199, 215, 219, 220, 224, 255, 347, 349 výrazy (slova) modální 71, 207 výrazy (slova) postojové 207, 213 výslovnost 107, 109, 111, 114, 123, 162, 168, 175, 176, 185, 189, 199, 341 výslovnost zkratek 120, 341 výslovnostní normy 106 vyšší formy poznávacích procesů 353 vytýkací konstrukce se subjektivním pořadem 133 význam generický 57, 94, 136, 344 význam komentující 210, 211, 212 význam konkrétní určenosti 136 význam kvalifikační 210, 211, 213 význam slova 163, 168, 176, 261, 262, 306, 307, 342 význam věty 80, 82, 235, 351, 352, 353, 354 vztah části a celku 342 vztah koordinační 236, 257 vztahová NP 128 vztahové adjektivum 128, 129 Wimmerova-Altmannova teorie synonymie 298, 301 Wimmerův-Altmannův pravděpodobnostní model 300, 301

07.02.2020 11:23:47

VĚCNÝ REJSTŘÍK Wimmerův-Altmannův synonymický zákon 298, 301, 304 zájmenné příslovce 75–77, 117, 260, 281, 345 zájmenný objekt 230 zájmenný podmět 133, 234, 265, 370 zájmeno 31, 33, 34, 56, 65–69, 71, 75–80, 82, 133, 138, 141–144, 204, 231, 236, 237, 248, 260, 265, 266, 281, 291, 344, 345, 347, 370, 387 zájmeno indefinitní 231 zájmeno nesložené 77, 80, 82 zájmeno neurčité 46, 51, 56, 230, 260, 281, 344 zájmeno osobní 66, 133, 260, 281 zájmeno osobní zvratné 281 zájmeno spřažené 75–78, 80–82 zájmeno tázací 260, 281 zájmeno to 33, 199, 266, 274 zájmeno ukazovací 46, 51, 75, 78, 133, 260, 281, 385 zájmeno vztažné 243, 260, 281 zájmeno záporné 260, 281 zájmeno zdvojené 79–82 základ věty jednočlenné 257, 269 základní slovní druhy 258, 260, 261, 267, 277, 291, 301, 304 základní větotvorný element 257 zákon o lexikální synonymii 300 zákon o synonymii 298, 300, 301, 304, 305, 307 zaměřenost na adresáta 348 západoslovanské jazyky 36, 131, 133, 142, 224, 225, 227, 229 zástupná slova 264 zástupné názvy 112 závaznost kodifikace 101, 123, 177

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 417

417

závislá syntaktická pozice 65, 67, 137, 139 zesilování významu 343 zeslabování významu 343 Zipfean economy 324 Zipf-Mandelbrot law 320, 324 Zipf-Mandelbrot model 324 Zipfova-Mandelbrotova funkce 289, 291, 292 Zipfova-Mandelbrotova závislost 291 Zipfovo-Mandelbrotovo rozdělení 289 Zipf ’s first law 309 Zipf ’s law 310, 328, 333 Zipf ’s notion of “economy“ 309, 381 Zipf ’s-Mandelbrot modification 311, 333 zjišťovací otázky 132 zkratková slova 184, 343 zkratky 112, 114, 120–122, 341, 343 zmnožená pozice 51 znalost o světě 79, 274 znělostní asimilace 109, 111, 112 zobecňování 348, 353 způsob 54, 62, 95, 207–209, 248–253, 266, 267, 271–273, 280, 283 zvratné konstrukce 131 zvratné se 205, 216 žánr 10–12, 40, 58, 59, 65, 66, 71, 97, 101, 118, 142, 149, 154, 157–159, 162, 169, 171, 174, 200, 219, 224, 256, 267, 268, 270, 275, 286, 295, 329 žánr epistolární 157, 158, 174 životnost–neživotnost antecedentu 347

07.02.2020 11:23:47

418

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 418

07.02.2020 11:23:47

Ediční poznámka

Pro účely publikace v tomto výboru prošly všechny autorčiny texty různými druhy úprav. Předně v nich sama autorka a z menší zčásti i editoři provedli drobné stylizační, věcné a aktualizační úpravy. Kromě toho byla editory sjednocena formální a typografická úprava jednotlivých textů, které vyšly s velkým časovým odstupem a v mnoha různých zdrojích, a jejich úprava se tak lišila. Největší systematický zásah představuje sjednocení způsobu odkazování na citovanou literaturu. Kdysi běžný způsob s plnými odkazy na citované zdroje v poznámkách pod čarou byl nahrazen dnes běžným systémem odkazovacích závorek v textu a seznamem literatury na jeho konci. Správnost jednotlivých položek v seznamech literatury byla zkontrolována, položky příp. upraveny, napříč jednotlivými texty sjednoceny a převedeny na společný formát, který odpovídá normě lingvistických časopisů Naše řeč a Slovo a slovesnost. Pokud chyběly, byly doplněny stránky, na nichž se citované, parafrázované či komentované pasáže ve zdrojových dílech nacházejí. Pasáže tištěné v originále proloženě byly nahrazeny tučným řezem písma (pasáže tištěné v originálech tučným řezem písma byly přitom zachovány, takže tučný řez písma ve výboru může odpovídat jak tučnému řezu písma, tak proložení v originálu). Byly odstraněny překlepy a sjednocen pravopis, zejm. u přejatých slov (expresívní > expresivní, pasívum > pasivum), a typografie (druh uvozovek, uvozovek v uvozovkách, styk více interpunkčních znamének, umístění horních indexů atp.) směrem k dnešnímu standardu. Sjednocen byl způsob uvozování příkladů (zkrácené „např.“ následuje po čárce a za ním, bez dvojtečky, se podávají příklady) a jejich uvádění (příklady jsou v kurzivě, jsou-li nevětné, začínají malým písmenem, jsou-li větné, začínají písmenem velkým, oddělovány jsou nekurzivní čárkou: „[…] typickým příkladem jsou predikátové NP ve sponových větách kvalifikujících, např. Petr bude matematikem, […]“). Označení jazyků a jejich skupin bezprostředně před příklady jsou uváděna zkratkami – „srov. č. ta

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 419

07.02.2020 11:23:47

420

O PRAVIDELNOSTI A MNOHOTVÁRNOSTI V JAZYKOVÉ KOMUNIKACI

kniha“), v ostatních kontextech byla tato označení rozepsána. Byl sjednocen způsob popisování obrázků, tabulek a grafů: popisek vždy následuje pod obrázkem, tabulkou, grafem a je ukončen tečkou bez ohledu na svou větnou, či nevětnou povahu. Případná informace o grantové podpoře byla u všech textů ponechána a je jednotně uvedena na jejich konci. Byl sjednocen způsob číslování nebo písmenného označování menších částí textů – příkladů, bodů či jiných drobnějších úseků textů, a to tak, že příslušné číslo či písmeno je v kulatých závorkách – (1), (2), resp. (a), (b). U všech textů bylo naopak ponecháno jejich původní členění na větší části – oddíly – i způsob jejich číslování či označování. Názvy publikací a časopisů jsou jednotně uváděny nekurzivně. Ženská příjmení v odkazovacích závorkách a v seznamech literatury byla ponechána nepřechýlená, v ostatních kontextech jsou přechýlena.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 420

07.02.2020 11:23:47

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 421

07.02.2020 11:23:47

Summary

Ludmila Uhlířová is a prominent Czech researcher in the areas of quantitative linguistics, language cultivation, syntax, Bulgarian and Slavic studies, and many more. This volume of her selected works brings together primarily scholarly texts, but it contains a lot of minor contributions and those intended for ordinary Czech language users as well. By doing that, it tries to cover the whole scope of her linguistic interests and to present a representative profile of this significant figure of Czech linguistics. The structure of the volume corresponds to the main areas of Ludmila Uhlířová’s scholarly interests. The arrangement of the seven sections follows neither the chronology of the texts nor their importance. It goes in three blocks from “hard” science (sections Gramatika – determinace a demonstrativa (Grammar – determination and demonstratives) and Bulharština a slavistika (The Bulgarian language and Slavic studies)) to relatively lighter contributions (sections Jazykové poradenství (Language counselling) and Popularizace (Popularization)) and then back to “hard” papers (sections Slovosled (Word order), Kvantitativní lingvistika (Quantitative linguistics) and Jiné (Others)). This ordering represents the author’s continuous movement from one subject of linguistic writing to another. The section Gramatika – determinace a demonstrativa (Grammar – determination and demonstratives) contains three papers analysing Czech data and two with a generally Slavic scope. It is smoothly followed by the section Bulharština a slavistika (The Bulgarian language and Slavic studies). Its microstructure mirrors the macrostructure of the whole volume – the studies contained here could easily fit in other sections, some of them dealing with grammar, some focused on language cultivation and others analysing word order, yet all connected by the Bulgarian/Slavic data. The next two sections focus more on linguistics in application. The section Jazykové poradenství (Language counselling) contains one article on the history of the

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 422

07.02.2020 11:23:48

SUMMARY

423

language consulting centre of the Czech Language Institute and two papers on the nature of language consulting interactions. The section Popularizace (Popularization) includes a number of minor texts, some of which were published as short articles in the journal Naše řeč, some in books for the general public, and one has even been anonymous until today, as it was printed as a part of series of interesting illustrative queries to the language consulting centre in Naše řeč. The section Slovosled (Word order) contains three studies based on Czech data and one summarizing the word-order characteristics of Slavic languages. The articles in the section Kvantitativní lingvistika (Quantitative linguistics) are interesting by quantifying categories (e.g. clause constituents) that are not easy to track even using present-day corpus tools. The last section called Jiné (Others) demonstrates how difficult it is to squeeze Ludmila Uhlířová’s work into a few categories. It contains a thorough analytic review of Příruční mluvnice češtiny (Handbook of Czech Grammar) and a short note on the term kognitivní (cognitive), published a long time before the development of cognitive linguistic approaches in the Czech context. The book opens with the personal views on Ludmila Uhlířová by three distinctive scholars – Jiří Kraus, Radek Čech and Milen Tomov – and concludes with the complete bibliography of the author’s scholarly texts. The volume has been prepared by the editors Martin Beneš and Ondřej Dufek.

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 423

07.02.2020 11:23:48

Ludmila Uhlířová

O pravidelnosti a mnohotvárnosti v jazykové komunikaci

Výbor z díla

Vydal Filip Tomáš – Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2020 jako svou 411. publikaci

Ediční příprava a redakce Martin Beneš a Ondřej Dufek Grafická úprava, obálka a sazba písmem Minion 3 Stará škola (www.staraskola.net) Tisk Těšínské papírny, s. r. o., Bezručova 212/17, 737 01 Český Těšín Vydání první, 424 stran, TS 12.

ISBN 978-80-7470-277-8 ISBN 978-80-7470-278-5 (PDF) Doporučená cena včetně DPH 350 Kč www.eshop.akropolis.info

ludmila uhlířová_zmenšeno.indd 424

07.02.2020 11:23:48

O pravidelnosti a mnohotvárnosti v jazykové komunikaci

ludmil a uhlířová

O pravidelnosti a mnohotvárnosti v jazykové komunikaci

v ýbor z díl a

ISBN 978-80-7470-277-8

obalka.indd 3

07.02.2020 11:41:07