Anodea Judith: Velká kniha o čakrách

OBSAH Část první

OBJEVUJEME SYSTÉM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Kapitola 1.

A KOLO SE TOČÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

Část druhá

CESTA ČAKRAMI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

Kapitola 2.

PRVNÍ ČAKRA: ZEMĚ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

Kapitola 3.

DRUHÁ ČAKRA: VODA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

Kapitola 4.

TŘETÍ ČAKRA: OHEŇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

Kapitola 5.

ČTVRTÁ ČAKRA: LÁSKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

Kapitola 6.

PÁTÁ ČAKRA: ZVUK. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163

Kapitola 7.

ŠESTÁ ČAKRA: SVĚTLO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191

Kapitola 8.

SEDMÁ ČAKRA: MYŠLENKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215

Část třetí

TEĎ TO VŠECHNO POSKLÁDAT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235

Kapitola 9.

ZPÁTEČNÍ CESTA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237

Kapitola 10. JAK NA SEBE ČAKRY VZÁJEMNĚ PŮSOBÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243 Kapitola 11. ČAKRY A MEZILIDSKÉ VZTAHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251 Kapitola 12. EVOLUČNÍ PERSPEKTIVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259 Kapitola 13. JAK ROZVINOUT ZDRAVÉ ČAKRY U DĚTÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271

7

ČÁST PRVNÍ OBJEVUJEME SYSTÉM

Jsme kruhem uvnitř kruhu… Bez počátku a bez konce.4 Universum sestává z kruhů rotující energie, počínaje ohromnými spirálami galaxií, jež jsou vzdálené tisíce světelných let, a konče trilióny atomů vířících v zrníčku písku. Květiny, kmeny stromů, planety i lidé – vše se skládá z nepatrných kruhů rotujících uvnitř a toto vše sviští na velké kulaté Zemi, jež se na své oběžné dráze točí vesmírem. Tento kruh coby základní stavební prvek vesmíru představuje kolo života prostupující všemi aspekty existence (viz obrázek 1.1, str. 22, a obrázek 1.2, str. 24).

V samém nitru každého z nás rotuje sedm energetických center, které se podobají kolu a jimž se říká čakry. Každá čakra jakožto vířící průsečík základních životních energií odráží určitý aspekt vědomí, který je pro náš život zásadní. Sedm čaker tvoří dohromady důmyslný vzorec celosti, jenž sjednocuje mysl, tělo i ducha. Čakry coby komplexní systém představují mocný nástroj pro osobní i planetární růst. Čakry jsou organizačními centry pro příjem, vstřebávání a přenos životních energií. Naše čakry jsou stěžejní centra, která formují koordinační síť celého našeho komplikovaného systému tvořeného tělem i myslí. Od instinktivního jednání po vědomě plánované strategie, od emocí až po umělecká díla jsou čakry operační programy ovládající náš život, lásku, vzdělání i osvícení. Čakry coby sedm vibračních orgánů tvoří mýtický Duhový most, spojující článek mezi nebem a zemí, tělem a myslí, duchem a hmotou, minulostí a budoucností. Zatímco námi zmítají bouřlivé turbulence naší současné epochy, čakry fungují jako ozubené soukolí, které otáčí spirálou evoluce a neustále nás táhne k doposud netušeným hranicím vědomí a jeho nekonečného potenciálu.

Tělo je vozem vědomí. Čakry jsou kola života, na nichž se tento vůz pohybuje – skrze vlastní strasti, soužení a proměny. Pokud nás má tento vůz někam bez problémů dovézt, potřebujeme uživatelský manuál, ale také mapu, která nám prozradí, jak se tam zorientovat.

Tato kniha je mapou pro cesty do vědomí, ale můžete ji považovat i za „uživatelský manuál“ pro čakrový systém. Tato mapa vám podobně jako jiné mapy neřekne, kam jít, ale pomůže vám s navigací na cestě, na kterou se chcete vydat – zaměřuje se na integrování sedmi archetypálních úrovní ovlivňujících naše životy.

S mapou v ruce se můžeme vydat na vzrušující cestu. Stejně jako pro všechny ostatní cesty je i zde nezbytné být alespoň trochu připravený a vědět něco o pozadí celé naší záležitosti: o psychologických systémech, historickém kontextu čakrového systému, hlubším studiu toho, co čakry přesně jsou, a o souvisejících proudech energie, který popisují. Tyto znalosti nás vybavují jazykem, kterým na naší cestě budeme hovořit. Teprve pak se budeme moci vydat na cestu samotnou a stoupat čakru po čakře páteří.

Každá čakra, se kterou se setkáme, představuje stupínek v kontinuu mezi hmotou a vědomím. Proto naše cesta obsáhne oblasti života, které začínají na somatické úrovni fyzického a instinktivního uvědomění, dále povede přes interpersonální úroveň sociální interakce, až nakonec dospěje do abstraktnějších říší transpersonálního vědomí. Pokud pochopíme, otevřeme a navzájem propojíme všechny čakry, překročíme propast mezi hmotou a duchem a dojde nám, že oním Duhovým mostem, který opětovně spojuje nebe se zemí, jsme my sami.

V roztříštěném světě, kde je mysl oddělena od těla, kultura od planety a věci hmotné od věcí spirituálních, vnímáme hlubokou potřebu systémů, které nám pomohou získat zpět svou celost. Tyto systémy nám musí umožnit integrovat mysl a tělo a přenést nás do nových, širších oblastí, aniž by popíraly realitu světa, které dnes a denně čelíme. Věřím, že takový systém nám poskytují právě čakry – systém, bez něhož se nedokážeme obejít a jehož čas právě přichází.

21

Vlevo nahoře: jeden z druhů medúzy Vlevo dole: gorgona středomořská

Vpravo nahoře: lišejník Vpravo dole: ježovka

Obrázek 1.1 Ukázky čakrových formací, které se opakovaně vyskytují v přírodě.

22

PŘIBLÍŽENÍ SYSTÉMU Systém – 1) komplexní projev základních principů či faktů uspořádaný v racionálním či organizovaném celku, nebo komplex myšlenek či principů tvořících koherentní celek.

– Webster’s New Collegiate Dictionary Představte si, že vejdete do knihovny a nenajdete tam nic krom hromady knih nakupených bez ladu a skladu na podlaze. Pokud chcete něco najít, musíte dlouho hledat a šance na úspěch je stejně mizivá. Směšně neefektivní, řeknete si.

Stejně tak únavný může být i nesystematický přístup k vědomí. Mozkové obvody umožňují formaci nekonečného množství myšlenek a existuje daleko více projevů vědomí než počet knih v jakékoliv knihovně. Uvážíme-li tempo a rytmus dnešního života, je jisté, že k takovým informacím nemůžeme přistupovat bez výkonného systému, který celý proces zefektivní.

Mnohé systémy již existují, pro současnou proměňující se kulturu jsou nicméně nepostačující. Sigmund Freud rozčlenil psychiku na id, ego a superego – zde máme ukázkový příklad jednoduchého systému pro studium lidského chování, který na počátku 20. století položil základy pro psychoterapii. Přesto je dnes tento model zoufale nedostatečný, neboť nám toho říká jen velmi málo o těle, a ještě méně pak o transcendentních stavech vědomí.

Vezmeme-li v úvahu posun v oblasti lidského potenciálu, je naprosto evidentní, že potřebujeme nový systém. Lidí, kteří zakouší spontánní probuzení spirituálních energií, je stále více, a proto kliniky začínají lidem poskytovat poradenství v oblasti duchovních prožitků. Prostřednictvím každodenní konfrontace s novými problémy objevujeme sami sebe. Rok od roku se stále více uplatňuje biofeedback, kirliánská fotografie, akupunktura, homeopatie, ájurvédská medicína, bylinkářství a nesčetné verbální, fyzické i spirituální terapie, které se pojí s hnutím New Age. V oblasti léčby, zvyšování vědomí, náboženství i životního stylu nyní disponujeme tolika možnostmi, že jsme doslova zaplaveni informacemi a ohromeni šířkou výběru. Tato oblast se skutečně otevřela, a pokud dokážeme z takového chaosu vytěžit nějaký řád, zajisté otevřená zůstane. Právě toto je účel systému.

Poskytuje nám systematický nástroj, pomocí něhož můžeme k takto komplexnímu úkolu přistoupit.

Systém logicky vybudujeme tak, že jej založíme na pozorování přetrvávajících vzorců.

Mnohé z těchto vzorců již popsali naši předkové a předali nám je zahalené do podoby staletých mýtů a metafor – podobně jako semínka, která čekají na správný čas, aby mohla vyklíčit.

A možná právě teď, kdy se časy mění a my hledáme nový směr, nastala ta správná chvíle vytáhnout starobylé systémy minulosti z archivu, oprášit a aktualizovat je tak, aby je bylo možné použít i v moderním světě, v němž žijeme. Předtím než to uděláme, však musíme původ a vývoj takového systému prozkoumat a vzdát jeho starobylým kořenům náležitou úctu.

HISTORIE ČAKROVÉHO SYSTÉMU Je skvělé, že se čakry coby archetypální komponenty vědomí konečně v kolektivním povědomí dostávají do popředí a objevují se ve více knihách či odkazech než kdykoliv předtím. Ač se díky této popularitě slovo čakra stává obecně známým, šíří se tím zároveň mnoho zmatku a protikladných informací. Je důležité si uvědomit, že čakry mají původ ve starobylé tradici, o níž toho mnozí učitelé z hnutí New Age moc nevědí. Pro ty, kteří mají zájem dozvědět se něco o původu čakrového systému, zde předkládám stručné shrnutí jeho historického vývoje.

(Pokud nemáte zájem, klidně tento oddíl přeskočte.)

23

Obrázek 1.2 Další ukázky čakrových formací, které se opakovaně vyskytují v přírodě.

24

Čakry jsou nerozlučně spjaté s jógovým učením a praxí. Slovo jóga znamená „jho“ (tedy spojení, napojení) a jedná se o systém fi losofie a praxe uzpůsobený pro propojení smrtelného „já“ se svou božskou podstatou čirého vědomí. Původ jógy a nejranější zmínky o čakrách5 sahají až k védám (slovo véda znamená v sanskrtu „věda, vědění“), souboru hymnů, který představuje nejstarší písemně zaznamenanou tradici Indie. Tyto spisy vznikly na základě ještě starší orální tradice kultury Árjů, o nichž se domníváme, že se jednalo o indoevropský kmen, který do Indie vtrhl v průběhu druhého tisíciletí před Kristem.6 Říká se, že Árjové vtrhli do Indie na válečných vozech, a původní význam slova čakra coby „kolo“ odkazuje na kola od vozů pronikajících Árjů. Tento výraz byl rovněž metaforou pro slunce, ono velké kolo, které se kutálí po obloze jako planoucí vůz čakravartinů, doslova „vládců kola“, jak Árjové nazývali své vladaře. Kolo rovněž symbolizuje nekonečný koloběh času nazývaný kálačakra. V tomto smyslu kolo představuje nebeský řád a rovnováhu. V jiném významu čakra znamená kruh tantrických vyznavačů. Říká se, že čakravartiny předcházel žhnoucí zlatý disk světla, něco jako Kristova aureola, jen s tím rozdílem, že tento rotující disk byl vidět před nimi. (Že by to byly jejich silné třetí čakry?) Říká se, že narození čakravartina předznamenává novou epochu. Snad tedy právě tato doba v dějinách lidstva představuje úsvit éry třetí čakry (viz kapitolu 12). Říká se rovněž, že na Zem sestoupil bůh Višnu a ve svých čtyřech rukách držel čakru (disk), lotosový květ, hůl a lasturu.7 To by rovněž mohlo poukazovat na čakru coby zbraň v podobě disku.

Po védách přišly upanišady, moudrá učení předávané z učitele na žáka. Několik zmínek o čakrách coby psychických centrech vědomí existuje v Jógupanišadě (cca 600 let př. Kr.) a později v Pataňdžaliho Jógasútře (cca 200 let př. Kr.). Právě z Pataňdžaliho súter jsme převzali klasickou osmistupňovou stezku jógové tradice.8 Tato tradice je z velké části dualistická, neboť uvádí, že duch a příroda jsou odděleny, a Pataňdžali jako cestu k osvícení doporučuje asketické praktiky a zřeknutí se vlastní instinktivní přirozenosti. Čakry se spolu s kundaliní staly nedílnou součástí filosofie jógy až v nedualistické tantrické tradici. Tantrická učení představují synkretické tkanivo četných duchovních tradic Indie a jejich obliba vzrostla v šestém a sedmém století po Kristu, kdy představovaly reakci na dualistickou fi losofii, jež jim předcházela. Tato tradice doporučovala zůstat součástí světa a nevydělovat se z něj. Tantra je na Západě vnímána v prvé řadě jako sexuální tradice, neboť tantrismus skutečně staví sexualitu do posvátného kontextu a považuje tělo za posvátný chrám pro vědomí, jež v něm prodlévá. Přesto tento pohled tvoří jen malou součást rozsáhlé filosofie, jež kombinující mnohé praktiky hatha jógy a kundaliní jógy, uctívání božstev, zvláště pak hindských bohyň a zaměřuje se na sjednocování universálních sil.

Výraz „tantra“ znamená doslova „osnova“ či „tkanivo“ a symbolizuje splétání různorodých vláken do tapisérie celistvosti. Čakrový systém, jenž vychází z tantrické tradice, tudíž splétá polarity ducha a hmoty, mysli a těla, mužského a ženského i nebe a země do jediné filosofie složené z mnoha fi losofických pramenů, jež mají původ až v orální tradici předcházející samotné védy.

Nejdůležitější text o čakrách, který na Západě máme, je překlad tantrických textů od anglického badatele Arthura Avalona obsažený v jeho knize The Serpent Power (Hadí síla), vydané roku 1919.9 Tyto texty – Šat čakra nirúpana, sepsaná indickým panditem (učencem) roku 1577, a Padaka paňčaka, sepsaná v desátém století – obsahují popis čakrových center a souvisejících praktik. Existuje ještě další text z desátého století, zvaný Górakšašataka, který poskytuje instrukce pro meditace na čakry. Tyto texty představují základ našeho dnešního chápání teorie čaker.

Tyto tradice hovoří o sedmi základních čakrách,10 které existují v jemnohmotném těle, jež prostupuje tělem fyzickým. Jemnohmotné tělo je nefyzikální, psychické tělo, jež překrývá naše

25

Sedmá čakra Mozková kůra

C1 – 2

Šestá čakra Karotidní plexus

C3 – 7 Pátá čakra Faryngální plexus T1 – 5

Čtvrtá čakra Pulmonální a srdeční plexus

T5 – 9

Třetí čakra Solární plexus

T9 – 12 Druhá čakra Sakrální plexus

L1 – 5

První čakra Kokcygeální plexus

S1 – 5

První a druhá čakra

Obrázek 1.3 Tento diagram zobrazuje obratle vztahující se k různým čakrám, jež vycházejí z páteřních nervů, které nervovými vlákny zásobují uzliny a rozličné orgány. Pokud je poškození obratlů takové, že postihuje i páteřní nervy, mohou být v důsledku toho postiženy i příslušné čakry.

26

těla fyzická. Měřením jej lze identifi kovat jako elektromagnetické pole uvnitř a kolem všech živých tvorů. Kirliánská fotografie například dokáže zachytit emanace jemnohmotného těla u květin i zvířat. V auře, jež je vnějším projevem jemnohmotného těla, vypadá energetické pole jako jemná záře kolem fyzického těla, často jakoby složené z jemných vlákének. V jógové psychologii se jemnohmotné tělo dělí do pěti obalů zvaných kóša,11 jež jsou uvnitř jemnohmotného těla rozličně pročištěné. Ve středu těla se tato jemná pole jeví jako rotující disky – čakry. Čakry jsou psychickými generátory aurického pole. Aura samotná je pak místem, v němž se čakrami generované niterné vzorce setkávají s vlivy vnějšího světa.

Za pomoci moderní fyziologie můžeme dnes zjistit, že těchto sedm čaker se nachází poblíž sedmi hlavních nervových uzlin, vycházejících z páteře. (Viz obrázek 1.3, str. 26.) Starobylé texty zmiňují dvě vedlejší čakry – sóma čakru umístěnou přesně nad třetím okem a lotos ánandakanda, v němž se nachází nebeský strom splněných přání (kalpataru) srdeční čakry (podrobnější popis viz str. 160). Některé esoterické systémy předkládají devět či dvanáct čaker,12 zatímco jiné tradice jako například vadžrajánový buddhismus popisují pouze pět center.13 Vzhledem k tomu, že čakry jsou ve skutečnosti víry energie, není jejich počet omezen.

Původních sedm „hlavních“ čaker nicméně tvoří promyšlený a elegantní systém, který je skrze nervové uzliny propojuje s tělem, a přesto naši fyzickou existenci spojuje s vyššími a hlubšími nefyzickými oblastmi. Ovládnutí prvních sedm čaker vám může klidně zabrat celý život a osobně lidem doporučuji, aby předtím, než se pustí do komplexnějších a obskurních mimotělních systémů, naplno pracovali s těmito sedmi, s tělem propojenými centry.

Ačkoliv mnohé interpretace čaker doporučují transcendovat nižší čakry ve prospěch čaker, jejichž záběr je širší, osobně s touto fi losofií nesouhlasím, a ani nevěřím, že to je záměrem tantrických textů. Tento pohled se vynořil v historickém období, kdy všechna velká patriarchální náboženství hájila větší důležitost mysli než hmoty, čímž popírala existenci spirituálna uvnitř světských oblastí. Pečlivá četba tantrických textů nenaznačuje popření nižších čaker ve prospěch čaker vyšších, ale jejich pouhé včlenění do systému, v němž každá vyšší úroveň představuje transcendenci, jež zahrnuje nižší úroveň a vychází z ní. Nižší čakry tak tvoří základnu pro náš duchovní růst podobně jako kořeny stromů, jež prorůstají do země, a umožňují tak stromu vyrůst do větší výšky. Rozhodně nepomůžeme stromu vyrůst výše tím, že mu vytrháme kořeny. Toto vše podrobněji objasníme v následující kapitole, kdy budeme zkoumat význam první čakry.

Systémy v jiných kulturách Vedle indické literatury existuje mnoho dalších metafyzických systémů, jež obsahují sedmiúrovňový systém zahrnující člověka, přírodu či hmotné úrovně. Například theosofové hovoří o sedmi kosmických paprscích stvoření a sedmi evolučních rasách. Křesťané mluví o sedmi dnech stvoření a také o sedmi svátostech, sedmi pečetích, sedmi andělích, sedmi ctnostech, sedmi smrtelných hříších a ve Zjevení 1,16 se praví: „V pravici držel sedm hvězd,“14 což snad dokonce může naznačovat i sedm čaker. Carolyn Myssová rovněž uváděla čakry do vztahu se sedmi křesťanskými svátostmi.15 Kabalistický strom života, jenž je rovněž systémem zkoumajícím chování a vědomí, sestává ze sedmi horizontálních úrovní rozdělených do tří vertikálních sloupců a deseti sefír. Stejně jako čakrový systém popisuje i strom života cestu ze země do nebes. Ačkoliv kabala čakrovému systému přesně neodpovídá, existují v obou systémech důležité paralely – oba systémy popisují evoluční cestu od hmoty až k nejvyššímu vědomí.16 Použití čakrového systému v kombinaci s kabalou napomáhá propojit sefíry s tělem a přibližuje k sobě dvě starobylé tradice, které mají evidentně společné kořeny. (Viz obrázek 1.4, str. 28.)

27

Obrázek 1.4 Kabalistický strom života se sefírami (kruhy), dvaadvaceti cestami (úsečky spojující kruhy), třemi vertikálními sloupci a sedmi úrovněmi (horizontální linie).

28

Sedmerost lze najít také mimo mýty a náboženství. Duha sestává ze sedmi barev, západní notová stupnice se skládá ze sedmi not, týden má sedm dní a má se za to, že hlavní životní etapy se mění v sedmiletých periodách – dětství trvá do sedmi let, dospívání začíná ve čtrnácti, dospělost v jedenadvaceti, první návrat Saturnu17 nastane v osmadvaceti letech. Arthur Young v knize The Reflexive Universe popisuje evoluci v sedmi úrovních,18 a dokonce i periodickou tabulku prvků lze vnímat jako šablonu rozdělenou na sedm period podle rostoucí hmotnosti atomů.

Mnohé kultury hovoří o energetických centrech či úrovních vědomí, jež se podobají čakrám, ač jich v takových systémech nemusí být zrovna sedm. Číňané mají v hexagramech Knihy proměn (I-ťing) systém šesti úrovní založený na dvou kosmických silách, jin a jang. Existuje rovněž šest párů meridiánů orgánů, které korespondují s pěti živly (oheň, země, kov, voda a dřevo).

O energetických centrech v těle hovoří stejně jako Tibeťané rovněž Indiáni kmene Hopi.

Není žádných pochyb o tom, že v podobnostech všech těchto mýtů a poznatků existuje nějaký základní klíč k jejich pochopení. Někde zkrátka leží kosmická mapa pro výpravy do vědomí. Kultury z celé planety nám po všechny věky zanechávaly vodítka. Možná právě nastala správná chvíle tyto vodítka propojit a začít s jejich pomocí překonávat současné problémy.

Naštěstí se nyní uskutečňuje stále více výzkumů, které stvrzují existenci čaker i jejich protějšku, energie kundaliní.19 Doufám, že se mi na těchto stránkách podaří snést dostatek argumentů, abych to ozřejmila. Byla bych ale raději, kdybyste tomuto systému uvěřili na základě osobní zkušenosti; vědecké dokazování by mělo být až druhotné. Pokud máte systém využívat i k něčemu jinému než intelektuálnímu cvičení, pak mají vědecké aspekty jen mizivou praktickou hodnotu, neboť v případě čaker se jedná o naprosto subjektivní, niterný zážitek. Vědění, které se k čakrám váže, představuje pouze jeden úsek na celé cestě. Skutečná výzva spočívá v tom, že je zakusíte na vlastní kůži.20 K pochopení všech předností tohoto prastarého a nyní modernizovaného systému tedy čtenáře nabádám, aby své nedůvěře stanovil bezpečné meze, připojil se k módnímu trendu zážitků na vlastní kůži a posoudil jeho nárok na pravdu zevnitř. Koneckonců je to skoro totéž, jako když čteme nějakou dobrou dobrodružnou knížku nebo milostný román. Vnímejte tuhle knihu tak, že obsahuje od každého trochu – jako dobrodružnou knížku o putování říšemi vašeho vlastního vědomí i jako milostný románek mezi vaším vnitřním já a Universem, jež vás obklopuje.

JAK ČAKRY FUNGUJÍ Poté co jsme nahlédli do historie čakrového systému, pojďme se blíže podívat na čakry samotné a prozkoumejme, jak mohou tak silně působit na mysl i tělo.

Jak již bylo zmíněno výše, výraz „čakra“ je sanskrtské slovo, jež znamená „kolo“ či „kotouč“ a označuje průsečík, v němž se setkává mysl s tělem. Čakry jsou rovněž nazývány lotosy, což je symbolizováno rozvíjejícími se okvětními plátky. To metaforicky vyjadřuje otevírání čaker.

Tyto překrásné lotosové květy jsou v Indii posvátné. Tím, že rostou z bahna, symbolizují vývojovou cestu od primitivní bytosti po plně rozvinuté vědomí a zrcadlí se v nich skutečnost, že nejspodnější čakra, zakořeněná v zemi, na temeni hlavy vykvete do „lotosu s tisíci okvětními plátky“. Čakry mají podobně jako lotosy „plátky“, jejichž počet je na jednotlivých čakrách různý. Počínaje spodní čakrou, počet plátků je čtyři, šest, deset, dvanáct, šestnáct, dva a tisíc.

(Viz obrázek 1.5, str. 30.) Čakry se podobně jako květy otevírají a zavírají, umírají a raší – závisí na vnitřním stavu vědomí.

29

Sedmá čakra

Šestá čakra

Pátá čakra

Čtvrtá čakra

Třetí čakra

Druhá čakra

První čakra

Obrázek 1.5 Sedm lotosů představujících sedm čaker

30

Pingalá

Idá

Sušumná

Obrázek 1.6 Sušumná, idá a pingalá (Poznámka autorky: některé texty zobrazují idá a pingalá tak, že se protínají mezi čakrami, zatímco jiné je zobrazují tak, že se protínají v čakrách. Jiné texty tyto proudy popisují tak, že začínají – či končí – v levé či pravé nosní dírce.)

31

Čakry jsou branami mezi rozličnými dimenzemi – představují centra, kde se aktivita jedné dimenze (například naše emoce a myšlenky) propojuje s jinou dimenzí (například s naším fyzickým tělem) a působí na ni. Tato interakce zase působí na naše vztahy s druhými, a tím ovlivňuje další dimenzi – naše aktivity ve vnějším světě.

Vezměme si například emocionální prožitek strachu, jenž souvisí s první čakrou. Strach určitým způsobem působí na naše tělo. Jsme nervózní, krátce dýcháme a může se nám třást hlas či ruce. Tyto fyzické vlastnosti prozrazují nedostatek sebedůvěry v tom, jak se stavíme ke světu, a mohou vést druhé k tomu, že s námi budou špatně zacházet, jen aby se chránili před naším strachem. Tento strach může pocházet z nevyřešených traumat z dětství, ale přesto stále ovládá naše chování. Pracovat s čakrami znamená vyléčit se ze starých a omezujících vzorců vrytých do naší mysli, těla nebo navyklého chování.

Celkový souhrn všech čaker vytváří v našich tělech vertikální sloupec zvaný sušumná.

Tento sloupec představuje ústřední integrující kanál pro spojení čaker a jejich rozličných dimenzí. (Viz obrázek 1.6, str. 31.) Je možné si jej představit jako „superdálnici“, po níž tyto energie cestují, podobně jako jsou asfaltové dálnice kanály, kterými cestují hmotné věci od výrobce až ke spotřebiteli. Dalo by se říci, že sušumná přenáší psychickou energii od „výrobce“, kterým je čisté vědomí (Božská mysl, Bůh, Bohyně, Síla, Příroda atd.) ke spotřebiteli, kterým je mentální a fyzické individuum na pozemské úrovni. Na čakry je možné pohlížet jako na velká města podél této dálnice, z nichž každé zodpovídá za výrobu jim vlastního druhu zboží.

Spíše než jako města nicméně čakry vnímám jako posvátné komnaty v chrámu těla, kde se na rozličných úrovních shromažďují vitální síly vědomí.

Pohybovat se je možné i mimo sušumná, neboť existuje velké množství vedlejších cest, jako jsou čínské akupunkturní meridiány a tisíce dalších nádi, kanálků jemnohmotné energie, které hindové uvnitř jemnohmotného těla objevili. (Viz obrázek 1.7, str. 33.) Nádi si můžeme představit jako alternativní spoje, třeba jako telefonní linky, plynovody či řečiště, tedy speciální kanály, jimiž vedeme určitý druh energie, ale které všechny procházejí stejným vírem či centrem.

Pokud chcete čakru pocítit na vlastní kůži, zde je jednoduché cvičení pro otevření čaker a zakušení energie čaker na rukou: Natáhněte obě ruce vodorovně před sebe, lokty mějte rovné.

Jednu ruku otočte nahoru, druhou dolů. Nyní rychle, zhruba dvanáctkrát po sobě otevřete a zavřete dlaně.

Prohoďte polohu obou dlaní a cvik zopakujte. Tímto způsobem otevřete vaše čakry na rukou.

Abyste pocítili energii, otevřete ruce a pomalu k sobě přibližujte dlaně. Začněte s rukama zhruba 60 cm od sebe.

Až budou vaše ruce zhruba 10 cm od sebe, měli byste pociťovat, jak se vám mezi dlaněmi vznáší jemná kulička energie, něco jako magnetické pole. Pokud se důkladně naladíte, měli byste dokonce cítit, jak se otáčí.

Vjem po několika okamžicích odezní, avšak lze jej zopakovat pomocí otevírání a zavírání dlaní, viz výše.

32

Obrázek 1.7 Starobylý hindský nákres čaker a nádi (S laskavým svolením University of the Trees Press) Na tělesné úrovni čakry korespondují s nervovými uzlinami, v nichž je velká míra nervové aktivity, a také se žlázami endokrinního systému (viz obrázek 1.8, str. 34). Ačkoliv na sobě čakry a endokrinní a nervový systém vzájemně závisí, neodpovídají žádné části fyzického těla, ale existují uvnitř těla jemnohmotného.

Přesto je jejich účinek na fyzické tělo silný, jak ostatně může dosvědčit každý, kdo má za sebou zkušenost s kundaliní. Věřím, že čakry generují podobu i chování fyzického těla, stejně jako mysl ovlivňuje naše emoce. Nadměrná třetí čakra se projeví velkým, pevným břichem; stažená pátá čakra bude mít za následek ztuhlá ramena a bolest v krku; chabé propojení skrze první čakru mohou naznačovat tenké nohy či nemocná kolena. S otevřeností čaker souvisí rovněž poloha páteřních obratlů. Máme-li například propadlou hruď kvůli zakřivení páteře či špatnému držení těla (ať už z důvodu somatického či emocionálního), může to překážet srdeční čakře. Postavu našeho fyzického těla může dokonce určovat náš vývoj v předchozích životech – v tomto životě na něj pouze navazujeme a pokračujeme v něm.

33

Sedmá čakra Hypofýza Šestá čakra Epifýza Pátá čakra Štítná a příštítná žláza Čtvrtá čakra Brzlík

Třetí čakra Slinivka, nadledvinky Druhá čakra Vaječníky, varlata První čakra V některých systémech varlata, v jiných nadledvinky

Obrázek 1.8 Běžné vazby mezi čakrami a žlázami endokrinního systému.

(Některé systémy mění pořadí šesté a sedmé čakry – z epifýzy dělají žlázu sedmé čakry a hypofýzu spojují se šestou čakrou.)

34

Obrázek 1.9 Metafyzické znázornění víru.

(S laskavým svolením vydavatelství Theosophical Publishing House) Čakra je v metafyzické terminologii vír. (Viz obrázek 1.9., str. 35.) Čakry se otáčejí stejně jako kola a na jim vlastní rovině vtahují a vypuzují veškerou aktivitu podobně jako vodní vír.

Vše, s čím se čakra na své příslušné vibrační úrovni setká, je do ní vtaženo, zpracováno a opět vydáno.

Namísto fluida jsou čakry utvořené ze symbolických vzorců našeho vlastního mentálního a tělesného naprogramování. Toto naprogramování řídí naše chování. Čakry, podobně jako počítačové programy, kanalizují tok energie systémem a poskytují nám různé typy informací.

Každou čakru – toto slovo může znamenat i „disk“ – je možné považovat za program na disketě, který řídí určitý prvek našeho života: od přežití přes rozmnožování až po způsob našeho myšlení a vnímání. Čakry vysílají energii ze středu našeho těla ven a zároveň vstřebávají energii, která do našeho středu vstupuje z vnějšku. Ještě jednou tedy vymezím čakry jako organizační centra pro příjem, vstřebání a přenos energie. Co vytváříme, závisí z velké části na tom, co přijímáme, a z tohoto hlediska se sluší a patří dát si s čakrami tu práci vyčistit je od zastaralých, nefunkčních či negativních programů, které nám mohou stát v cestě.

Obsah čaker je z velké části tvořen opakujícími se vzorci našeho každodenního jednání, neboť se v jeho ohnisku bez přestání nacházíme. Opakovanými pohyby a zvyky se ve světě kolem nás vytváří pole. Důležitým faktorem je rovněž naprogramování našimi rodiči a naší kulturou, podoba našeho fyzického těla, situace, do které jsme se narodili, či poznatky, které si přinášíme z našich minulých životů. Když jasnovidci pozorují čakry, často vídají právě tyto vzorce. Jejich interpretace nám poskytuje hodnotný vhled do našeho chování. Ukazují nám, podobně jako astrologický horoskop, sklony naší osobnosti, což ale v žádném případě neznamená, že je není možné změnit. Poznáme-li naše sklony pochopíme, před čím se mít na pozoru, a co naopak posílit.

35

Vzorce uvnitř čaker mají sklon se uchovávat prostřednictvím našeho zapojení do vnějšího světa. Odtud pochází myšlenka karmy – zákona příčiny a následku, tj. vzorců, které zformovaly naše skutky. Uvíznout v nějakém z takových vzorců je proto naprosto normální. Říká se tomu „zaseknout se“ v čakře. Jsme lapeni v kruhu, který nás drží na příslušné úrovni. Může to být práce, vztah, zvyk, ale nejčastěji jde prostě o způsob myšlení. Tento „zásek“ může být buď projevem přílišného důrazu na čakru, nebo naopak znakem její zaostalosti. Cílem naší práce je vyčistit čakry od starých neužitečných vzorců tak, aby jejich konání, kterým zachovávají vlastní existenci, mělo pozitivní vliv a naše životní energie mohla expandovat do vyšších sfér. Čakry se pojí se sedmi základními úrovněmi vědomí. Zakoušíme-li otevření čakry, zakoušíme rovněž hlubší pochopení stavu vědomí, jež se s touto úrovní pojí. Tyto stavy je možné shrnout do následujících klíčových slov, ač nesmíme zapomínat, že tato slova nesmírně zjednodušují komplexnost každé jednotlivé úrovně. (Viz Tabulku korespondencí, str. 46.) Následující kapitoly vyloží každou čakru podrobněji. Živly, jež se s každou čakrou pojí, uvádíme pro jejich klíčový význam pro porozumění vlastnostem dané čakry.

První čakra: Nachází se u základny páteře a pojí se s přežitím. Jejím živlem je země.

Druhá čakra: Nachází se ve spodní části břicha a pojí se s emocemi a sexualitou. Jejím živlem je voda.

Třetí čakra: Nachází se v solárním plexu a pojí se se silou osobnosti, vůlí a sebehodnocením.

Jejím živlem je oheň. Čtvrtá čakra: Nachází se v hrudní kosti a pojí se láskou. Jejím živlem je vzduch.

Pátá čakra: Nachází se v krku a pojí se s jasnozřivostí, intuicí a představivostí. Jejím živlem je zvuk.21 Šestá čakra: Nachází se uprostřed čela a pojí se s jasnozřivostí, intuicí a představivostí. Jejím živlem je světlo.

Sedmá čakra: Nachází se na vrcholu hlavy a pojí se s věděním, porozuměním a transcendentním vědomím. Jejím živlem je myšlenka. Čakry mohou být otevřené či zavřené, nadměrné či nedostatečné22 nebo cokoliv mezi tím. Tyto stavy mohou představovat základní aspekty osobnosti daného člověka po celý jeho život, ale i něco, co se mění z minuty na minutu v závislosti na situaci. Pro churavou čakru, zaseklou buď v otevřeném, nebo zavřeném stavu, nebude snadné tento stav změnit. Takovou čakru je třeba léčit – a to tak, že odkryjeme a odstraníme vše, co ji blokuje. Je-li čakra zablokována v uzavřeném stavu, není schopna na příslušné sféře generovat a přijímat energii – třeba energii lásky či komunikace. Pokud je čakra zablokovaná v otevřeném či nadměrném stavu, má sklon odvádět do jí příslušející sféry veškerou energii – třeba využívat všechny situace ke zvětšení moci či ukojení sexuálních potřeb, třebaže by v takových situacích byly vhodnější jiné formy chování. Uzavřená čakra indikuje chronický nedostatek určitých energií, zatímco otevřená čakra indikuje chronickou fi xaci.

Kvalita a množství energie, na kterou lze v dané sféře narazit, souvisí s tím, nakolik je příslušná čakra otevřená či zavřená nebo nakolik jsou čakry schopné toto otevírání a zavírání v příhodnou dobu zajišťovat. Takto je určena míra aktivity a komplexity, kterou můžeme na dané úrovni zvládnout.

Kupříkladu někdo s natěsno uzavřenou třetí čakrou (síla osobnosti) bude mít strach z konfrontace, zatímco někomu jinému, kdo ji má otevřenější, taková konfrontace bude dělat dobře.

Jedinec s otevřenou druhou čakrou (sexualita) může žonglovat s mnoha sexuálními partnery,

36

zatímco jedinec, který ji má zavřenou, se může vyhýbat dokonce i pocitu smyslnosti. Někdo s nadměrnou krční čakrou může hodně mluvit a málo naslouchat, někdo jiný zase takřka nebude schopen dostat ze sebe slovo.

Existují specifické cviky určené k usnadnění otevření, vybytí či posílení každého centra, člověk ale musí být nejdříve schopen pochopit systém jako celek. Jakmile pochopíme systém, je možné rozličnými způsoby dosahovat jednotlivých úrovní. Lze: • Zaměřit pozornost na danou oblast těla a pečlivě zaznamenávat, co pociťuje a jak se chová.

• Porozumět fi losofickému fungování dané čakry a uplatnit ho.

• Na interakcích v každodenním životě přezkoumat úroveň, jež s příslušnou čakrou koresponduje.

Při této činnosti je pro přístup k čakře a energetické výměně v jejím nitru možné využít jakýkoliv vztah k příslušné úrovni.

Můžete například porozumět tomu, v jakém stavu se nachází vaše druhá čakra (sexualita), a to tak, že se nejprve naladíte na danou oblast těla (břicho, genitálie). Je tato oblast poddajná, citlivá, bolestivá, napjatá či uvolněná? Fyzický stav nám napoví mnohé o vnitřních procesech.

Dalším krokem je přezkoumání významu a funkce příslušné čakry. Jaký význam připisujete emocím a sexualitě? Jakou to pro vás má hodnotu? Jaký typ programování jste u těchto věcí získali? Poté můžete prozkoumat kvalitu a kvantitu emocionálních a sexuálních vztahů ve vašem životě. Je to tak, jak chcete, aby to bylo? Je vyvážené dávání a braní? Protéká energie přirozeně, nebo ve vás vyvolává úzkost a strach?

Na posílení zdraví druhé čakry pak můžete zapracovat tím, že provedete následující: • Provádějte fyzické cvičení směřující k uvolnění, otevření či stimulaci sakrální oblasti těla.

• Pracujte s asociativními obrazy, barvami, zvuky, božstvy či živly, jako je třeba neustálý pohyb, tok vody či její očistné vlastnosti, a to takto: pijte hodně vody, zajděte si k řece, běžte si zaplavat – toto vše jsou prostředky, jak se spojit s vodním živlem, který se k dané čakře váže.

• Analyzujte pocity a hodnoty, které sexualitě a emocím přičítáte, a tyto nové vhledy začleňte do vašeho jednání s druhými.

Každý z těchto procesů může způsobit změny ve vaší emocionální či sexuální přirozenosti.

Tělo je s myslí nerozlučně spjato. Jedno řídí i působí na druhé a jedno je přístupné prostřednictvím druhého. Také sedm hlavních čaker je nerozlučně vzájemně provázaných. Blok ve fungování jedné čakry může působit na aktivitu čakry, která se nachází nad ní či pod ní. Máte například problém se silou své osobnosti (třetí čakra) kvůli komunikačnímu bloku (pátá čakra), nebo naopak. Nebo váš problém spočívá třeba v srdci (čtvrtá čakra) a projevuje se v okolních oblastech, neboť je pohřben příliš hluboko. Vyšetřením tohoto teoretického Systému jako celku (od nynějška ho budeme psát s velkým „S“) a jeho aplikací na váš osobní čakrový systém (s malým „s“), jenž existuje výhradně ve vás, se naučíte takovéto jemné nuance a vzorce třídit a sami v souladu se svými cíly dosáhnete jeho zdokonalení. Tento proces detailněji vysvětlím v oddílech, kde se budeme každé čakře věnovat do hloubky. Čakry existují v mnoha dimenzích zároveň, a proto nám poskytují do těchto dimenzí přístup. Na fyzické rovině korespondují s příslušnými tělesnými partiemi a lze je pociťovat jako chvění v žaludku, knedlík v krku, bušení v srdci či jako prožitek orgasmu. Práce s fyzickými asociacemi nám umožní využít čakrový systém k diagnóze a v některých případech i k léčbě nemocí.

37

Čakry rovněž korespondují s rozličnými druhy aktivit. Práce je aktivita první čakry. Hudba, jež se pojí se zvukem a komunikací, se vztahuje k páté čakře. Snění coby funkce vnitřního zraku je aktivitou šesté čakry.

V časové dimenzi popisují čakry stupně v osobních či kulturních životních cyklech. Čakry se v dětství otevírají jedna po druhé – počínaje první čakrou, která dominuje v prvním roce života, a dále směrem vzhůru až po čakru na temeni hlavy, jež se otevírá v době, kdy dosáhneme dospělosti.23 Jako dospělí se můžeme v rozličných stádiích života zaměřovat na určité čakry více než na ostatní – vytvářet blahobyt, objevovat sexualitu, rozvíjet sílu osobnosti, vztahy, tvořivost či duchovní hledání. Řečeno jazykem evoluční teorie, čakry představují paradigmata vědomí, jež ve světě v danou chvíli převládá. Primitivní lidé žili hlavně v první čakře, neboť kultura byla primárně zaměřená na přežití. Zemědělství a lodní plavba vyznačuje počátek éry druhé čakry. Věřím, že nyní, na sklonku tisíciletí, přecházíme z éry třetí čakry, jež byla primárně zaměřena na moc a energii, do říše srdce čtvrté čakry, jež se soustředí na lásku a soucit. Ač se žádný z těchto přechodů neodehrává znenadání ani hladce, určité fáze vývoje jsou v dějinách jasně patrné (viz kapitolu 12). Čakry v mysli představují vzorce vědomí – systémy víry, jejichž prostřednictvím zakoušíme a vytváříme náš osobní svět. V tomto smyslu čakry skutečně představují programy, které řídí naše životy. Programy našich dolních čaker obsahují poznatky o těle, jež se pojí se zachováním našeho života, sexualitou a konáním. Vyšší čakry nás přenášejí do univerzálnějších stavů vědomí a pracují s našimi hlubšími systémy víry, které se dotýkají spirituality a smyslu. Někdy se necháme do programu uzamknout, čímž se z něj stane navyklý způsob naší interakce se světem kolem nás. Člověk, který každou situaci vnímá jako výzvu k tomu, aby si dokázal vlastní sílu, se orientuje podle své třetí čakry. Člověk, který se neustále potýká se zajištěním vlastního přežití, zdravím či penězi, má problém s první čakrou. Člověk, který žije ve vlastních fantaziích, by mohl být zaseklý v šesté čakře.

Jak je vidět, čakry jsou velmi komplikované. Jako metafory pro projevy vědomí v rozličných sférách aktivity jsou však nedocenitelné. Jako Systém pak umožňují lépe porozumět energetické dynamice lidské bytosti.

ŠIVA A ŠAKTI Není držitele moci bez moci. Není moci bez jejího držitele. Držitelem moci je Šiva.

Mocí je Šakti, Velká matka Všehomíra. Není Šiva bez Šakti, ani Šakti bez Šivy.24 V hindské mytologii byl vesmír stvořen spojením božstev Šivy a Šakti. Mužský princip, Šiva, je ztotožňován s čirým, neprojeveným vědomím. Představuje blaho a bývá zobrazován jako beztvará bytost v hluboké meditaci. Šiva je aktivity zbavený božský potenciál, který je roven čirému vědomí – oddělenému od jeho projevů. Někdy je vnímán jako „ničitel“, neboť je vědomím bez formy – často ničí formy, jen aby odhalil vědomí. Má se za to, že Šiva je nejsilněji přítomen v korunní čakře.25 Šakti, ženský protějšek tohoto neaktivního vědomí, je dárkyní života. Představuje stvoření samo, je matkou Universa. Šakti při tvoření světa vynalezla májá, jež je běžně chápána jako iluze. V sanskrtu výraz májá původně odkazoval na magii, umění, moudrost a neobvyklou sílu.26 Májá je substance projeveného Universa, vládkyně božího stvoření. Májá je projekcí vědomí, ne však vědomím samotným. Říká se, že když „karma uzraje, začne Šakti toužit po stvoření a zahalí se do své vlastní májá.“27

38

Slovní kořen šak- znamená „mít moc“ či „být schopen“.28 Šakti je vitální energií vlévající sílu formujícímu se životu. Šivovo vědomí sestupuje prostřednictvím spojení se Šakti, čímž Universum (Šakti) obdařuje Božským Vědomím. Jen žena rodí mezi smrtelníky děti, což jí ale umožňuje pouze mužské semeno. Stejně tak i Šakti vytváří vesmír, avšak výhradně díky „semenu“ vědomí, jež pochází od Šivy.

Každé z těchto božstev má sklon pohybovat se směrem k druhému. Šakti, jež se tlačí od země vzhůru, je popisována jako „božská aspirace lidské duše“, zatímco Šiva, který sestupuje shůry, představuje „neodolatelné kouzlo božské milosti“ či manifestace.29 Oba jsou ve věčném objetí a neustále se milují, ani jeden z nich nemůže existovat bez druhého. Jejich věčné spojení vytváří jak jevový, tak spirituální svět. Šiva a Šakti přebývají v každém z nás. Stačí pouze pěstovat určité principy – ty nám pak umožní obě tyto síly spojit, v důsledku čehož se osvobodíme, prohlédneme závoj májá a pochopíme, že vědomí je pohřbené uvnitř takzvané iluze. Až k tomu dojde, budeme mít – jak napovídají stará poselství – umění, moudrost a síly stvoření na dosah ruky.

OSVOBOZENÍ A MANIFESTACE Vědomí má tudíž dvě stránky; své osvobození (mukti) čili aspekt beztvarosti, v němž existuje pouze jako blažené vědomí, a aspekt Universa či tvaru, v němž se stává světem radosti (bhúkti). Jeden ze základních principů (duchovního praktikování) spočívá zajištění obojího: osvobození i radosti.30 Šivu a Šakti lze rovněž vnímat jako reprezentanty dvou energetických proudů procházejících čakrami – jednoho sestupného a druhého vzestupného.31 (Viz obrázek 1.10, str. 40.) Sestupný proud, který nazývám proudem projevení, pramení v čirém vědomí a sestupuje čakrami do sféry jevů a na každém svém stupni se postupně zhušťuje. Pokud chceme například vytvořit divadelní hru, musíme začít od myšlenky či konceptu (sedmá čakra). Poté se z myšlenky stane série obrazů (šestá čakra), které lze druhým lidem předat v podobě příběhu (pátá čakra). A tím, jak se nápad dále rozvíjí a zapojují se do něj další lidé, vstupujeme do řady vztahů, které nám jej pomáhají zrealizovat (čtvrtá čakra). Věnujeme mu vůli a energii (třetí čakra), nacvičujeme jednotlivá scény, propojujeme dohromady koncepční a hmotné prvky (druhá čakra) a nakonec hru fyzicky předvádíme (první čakra) před publikem. Tímto způsobem jsme svou abstraktní představu zrozenou v myšlenkách přivedli čakrami až k jejímu projevení. Je to právě tato cesta projevení, o níž se říká, že ji pohání princip radosti ze života čili bhúkti.

Druhý proud, zvaný proud osvobození, nás vyděluje ze sféry projevů do svobodnějších, a tudíž rozlehlejších a celostnějších stavů bytí. Na této cestě se z hmoty uvolňuje energie, a tím jak stoupá vzhůru jednotlivými živly, se stává stále lehčí, expanduje a přetváří se do neomezeného stavu čirého bytí. Pevná země tak ztrácí svou tvrdost a stává se vodou, poté energií ohně, rozpínavostí vzduchu, vibrací zvuku, zářením světla a abstrakcí myšlenky.

Osvobozující proud je stezkou, která se při studiu čaker často upřednostňuje, neboť vede k osobnímu osvobození. Jedná se o stezku, na níž pomalá a spoutaná energie postupně nabývá stále nové úrovně svobody. Osvobozuje nás od zastaralých a svazujících zvyků, od závoje májá.

Je to stezka, na níž se vyvazujeme z pout hmotného světa a nalézáme stále rozlehlejší prostor na abstraktnějších a symboličtějších úrovních. Každý krok na cestě osvobození znamená přeskupení hmoty a vědomí k tomu, aby se vytvořily účinnější a energeticky bohatší kombinace vedoucí ke splynutí s naším prvotním zdrojem. Vzhledem k tomu, že tento proud pramení dole, pohání jej nižší čakry – naše kořeny, naše podstata, naše touhy a potřeby.

39

Směřuje ke tvaru, hutnosti, hranicím, svázanosti a individualitě.

Proud projevení

Proud osvobození

Přitažlivost mysli a ducha

Přitažlivost duše a těla

Směřuje ke svobodě, expanzi, abstrakci a universalitě Obrázek 1.10 Proud projevení a proud osvobození

40

Sestupný proud, který bývá zatížen mnoha předsudky, je však srovnatelně důležitý, neboť umožňuje naši manifestaci, naše projevení. Každý krok směrem dolů je tvořivým aktem vědomí, jež činí rozhodnutí nechat si omezit vlastní svobodu. Pro abstraktní rozptýlené vědomí představuje toto omezení jakýsi zásobník, jenž mu umožňuje zbytnět a zkondenzovat. V sestupném proudu lze každou čakru chápat jako „kondenzátor“ kosmické energie.

Abychom se mohli projevit, musíme se omezit. To vyžaduje vytvořit hranice, být konkrétní, definovat strukturu a tvar. Abych dokázala napsat tuto knihu, musím mít ve svém životě nějaký řád a musím další své aktivity omezit dostatečně dlouho na to, abych tuhle práci dokončila. Pokud si chceme udržet práci, vychovat dítě, dokončit školu či vytvořit něco hmatatelného, musíme mít vůli takové omezení přijmout.

Osvobozující proud nám přináší vzrušení, radost a neotřelost, zatímco sestupný proud nám přináší mír, důstojnost a stabilitu. Abychom obě tyto stezky poctivě prošli, musí být všechny naše čakry otevřené a aktivní. Osvobození bez omezení nás zanechá zmatené, odtržené a roztěkané. Můžeme mít klidně spoustu vědomostí a úžasné nápady, ale nebudeme schopni tyto přednosti nijak hmatatelně zužitkovat. Naopak omezení bez osvobození nás jen otupuje a tíží. Zachytáváme se do opakujících se schémat, tíhneme k jistotě a obáváme se změny. Pokud chceme být skutečně celistvé bytosti, musí být oba tyto proudy otevřené a aktivní. Čakry je možné chápat jako komnaty uvnitř těla, v nichž se tyto dvě síly navzájem prolínají a různě se kombinují. Každá čakra vykazuje jinou rovnováhu osvobození a projevení. Čím níže v systému sestoupíme, tím intenzivnější bude proud projevení. Čím výše vystoupáme, tím více budou čakry ovlivněné proudem osvobození. Tato základní polarita představuje klíčový prvek k pochopení, jak systém jako celek funguje.

TŘI GUNY Hindská mytologie věří, že se vesmír vyvinul z prvopočáteční prahmoty zvané prakrti, jež se podobá západnímu alchymickému konceptu prima materia. Prakrti je utkaná ze třech vláken či kvalit zvaných guny, které utváří vše, co zakoušíme. Tyto kvality korespondují s tím, čemu říkáme hmota, energie a vědomí.

První z těchto tří gun se nazývá tamas a představuje hmotu, masu či těžký a netečný klid.

Jedná se o nejhustší formu prakrti. Druhá guna se nazývá radžas a představuje energii v podobě pohybu, síly, vášně a překonávání nehybnosti. Jedná se o energickou, proměnlivou formu prakrti. Třetí guna se nazývá sattva, což znamená mysl, inteligence či vědomí. Jedná se o abstraktní formu prakrti. Guny lze rovněž charakterizovat takto: tamas je magnetická síla, radžas je kinetická síla a sattva je energie, jež obě tyto síly vyvažuje. Sattva vládne kauzální rovině, radžas vládne jemnohmotné rovině a tamas hrubé či fyzické rovině.

Tyto tři guny se v neustálém kosmickém tvoření proplétají a utvářejí různé stavy či roviny existence, kterou zakoušíme. Guny, které povstávají z výchozí rovnováhy, tuto rovnováhu udržují prostřednictvím neustálé proměnlivosti. Jednou může převládat tamas, čímž získáváme hmotu. Jindy může převládat radžas, čímž získáváme energii. A když převládá sattva, bude naše zkušenost převážně mentální či duchovní. Guny si nicméně udržují svou vlastní podstatu, podobně jako se od sebe liší tři prameny vlasů, z nichž je upleten jeden cop.

Má se zato, že totalita gun zůstává neměnná, v čemž se odráží princip zachování energie, obecně přijímaný současnou fyzikou. V našem copu můžeme klidně změnit počet vlasů v každém jeho pramínku, přesto však zůstane stále stejně velký.

41

Čakry se skládají z různých poměrů tří gun. Tyto tři kvality tvoří esenci základní jednotné prapůvodní substance. Dohromady vytvářejí tanec Universa, přesto jsou ale v odděleném stavu zcela odlišné. Guny popisují jednotlivé kroky kosmického tance, přičemž studiem jejich vzájemných vztahů se můžeme krokům tohoto kosmického tance naučit a sami se k němu připojit.

Na následujících stránkách budeme pojmy jako hmota, energie a vědomí používat velmi volně. Tyto pojmy popisují vlastnosti, jež jsou obsaženy ve všech aspektech života – vlastnosti těchto tří gun. Nejedná se o tři oddělené entity, nikdy se s nimi nesetkáme v čirém, nesmíšeném stavu, bez proměnlivého podílu svých protějšků. Oddělit je od sebe je ve skutečnosti možné pouze intelektuálně. Energie, hmota a vědomí se navzájem proplétají a formují vše, co zakoušíme, a to stejným způsobem, jakým se guny spojují a utvářejí vesmír.

Všechny čakry se skládají z různých poměrů těchto složek. Hmota (tamas) vládne spodním čakrám, energie (radžas) vládne prostředním čakrám a vědomí (sattva) vládne horním čakrám. Přesto se určitý podíl každého z těchto vláken nachází na každé úrovni ve všech živých bytostech. Vyvážením tkaniva těchto tří základních vláken uvedeme do rovnováhy také sami sebe – v mysli, v duchu i v těle.

ČAKRY A KUNDALINÍ Její třpyt je jako oslepující záře čerstvého zablýskání. Její líbezný šum se podobá nezřetelnému bzučení roje láskou zmámených včel. Rodí se z ní libozvučné básně… Právě ona svými nádechy a výdechy vyživuje všechny bytosti světa a v dutině lotosového kořenu září jako řetěz briliantových světel.

– Šat čakra nirúpana 32 Prodlévá-li Šakti v nejnižší čakře, múládháře, pak odpočívá. Zde se z ní stává stočený had kundaliní šakti, tři a půlkrát ovinutý kolem Šivova lingamu. V této podobě představuje základní potenciál hmoty, prapůvodní ženskou sílu stvoření a evoluční sílu lidského vědomí. Ve většině lidí zůstane ve stavu latence, pokojně spící, svinutá ve svém příbytku u základny páteře. Její jméno pochází ze slova kundala, což znamená „svinutá“.

Pokud tuto bohyni probudíme, vyklube se ze svého zavinutí a stoupá čakru po čakře vzhůru, až dosáhne temenní čakry v naději, že zde nalezne Šivu, který sestoupí, aby se s ní spojil. Pronikáním čakrami si jednu po druhé podrobuje a probouzí. Někteří lidé se domnívají, že otevřít čakry dokáže pouze kundaliní šakti. Pokud se jí podaří dosáhnout korunní čakry a završí svou cestu, sjednotí se se svým protějškem Šivou, božským vědomím. Toto spojení vyústí v blaženost a osvícení.

Kundaliní jóga je starobylá a esoterická disciplína, jejímž účelem je probudit kundaliní šakti a podnítit její výstup páteří. Nezřídka vyžaduje iniciaci školeným guruem a dlouholeté praktikování specifické meditace a jógy. Existuje nicméně mnoho lidí, kteří nemusí systematicky kráčet po duchovní stezce, a přesto spontánně prožijí duchovní zkušenost, která je v některých případech skutečně totožná s probuzením kundaliní. Bude proto užitečné tuto záhadnou a mocnou sílu blíže prozkoumat.

Cesty, kterými se kundaliní ubírá, bývají poměrně různorodé. Nejčastěji kundaliní vychází z paty či základny páteře a postupuje vzhůru k hlavě. Tento pohyb mohou doprovázet křeče, chvění a pocity intenzivních návalů horkosti. Projev kundaliní nicméně zahrnuje i podobně intenzivní aktivitu pohybující se od hlavy dolů či z prostředku těla směrem ven. Někdy projevy

42

kundaliní trvají jen několik vteřin, pak odezní a objevují se v intervalech hodin či let. Jindy mohou tyto symptomy přetrvávat dlouhé týdny, měsíce, či dokonce roky.

Obecně je probuzení kundaliní jedinečný a intenzivní prožitek, v jehož důsledku dochází k hluboké změně vědomí. Tuto změnu lze pociťovat jako zvýšenou bdělost, náhlý vhled, vize, hlasy, pocit beztíže, pocit čistoty uvnitř těla či transcendentní blaženost. Existují důkazy, že kundaliní v mozkomíšním moku vytváří vlnění, které v mozku aktivuje centra slasti navozující „stav blaženosti“, o němž tak často hovoří mystikové.

Prožitek kundaliní nicméně nebývá pokaždé příjemný. V době, kdy se kundaliní prodírá čakrami, mívají mnozí lidé značné problémy fungovat ve svých světských životech. Zatímco si kundaliní razí cestu vašimi bloky, můžete mít problémy se spánkem či pociťovat odpor k energiím spojeným s nižšími čakrami, jako je sex či jídlo. (Přesto některým lidem po probuzení kundaliní velmi vzroste jejich sexuální apetit.) Jakmile pohlédnete na svět očima této hadí bohyně, může se objevit i hluboká deprese či strach. Jedná se o sílu léčivou, která nicméně – vzhledem k tomu, že z vaší normální skutečnosti snímá závoj iluze – nemusí být vždy zrovna vlídná. Pro lidi, kteří zakusí spontánní probuzení kundaliní, avšak nemají duchovního učitele, jenž by jim tento prožitek pomohl zpracovat, existuje několik organizací, které vám dokážou poskytnout zkušeného terapeuta, jenž této spirituální energii rozumí a nebude vás nutně považovat za blázna či psychotika.33 Had je po celém světě archetypálním symbolem osvícení, nesmrtelnosti a cesty k bohům.

V knize Genesis přiměl had Adama a Evu ochutnat ovoce ze Stromu poznání. Tento příběh symbolizuje počátek kundaliní – rodí se nekonečná touha po poznání, která je nicméně zakořeněna v hmotném světě (jablko). Egyptští faraóni nosili koruny s hadem na místě třetího oka, čímž dávali najevo svůj božský status. Vyjadřovali tím snad probuzenou kundaliní? Dokonce i dnes tento dvojí had ovíjí léčivou hůl, jež představuje symbol moderního lékařství, Aeskulapovu hůl. (Viz obrázek 1.11, str. 45.) Aeskulapova hůl zřetelně připomíná ovíjející se dráhy idá a pingalá, tedy dvě ústřední nádi, které se protínají mezi čakrami a obklopují sušumná.

(Viz obrázek 1.6, str. 31.) Propletení hadi jsou rovněž symbolem strukturálního uspořádání naší DNA – základní nositelky informací o životě.

Kundaliní je universální koncept velmi mocné síly přinášející osvícení. Jedná se však rovněž o sílu, která je až příliš ošidná a nepředvídatelná, než abychom si s ní jen tak zahrávali. Dokáže způsobit intenzivní bolest či zmatek a lidé si její projevy nezřídka vykládají jako šílenství.

Mohou ji (ale nutně nemusí) doprovázet výše uvedené pozitivní aspekty. Ano, tato síla dokáže otevřít čakry, zároveň ale osvobozuje vše, co je v nich nahromaděno – je to podobné, jako bychom otevřeli všechny cely ve vězení. Můžeme prožít intenzivní a hluboké vhledy, ale rovněž i stará zasutá traumata a bolesti, která původně uzavření čaker způsobila.

Kundaliní navozuje stav pronikavého vědomí, a v jeho důsledku může být velmi obtížné umět nějak vyjít se světem, jenž je z valné části „neosvícený“. Toto vědomí může být v rozporu s naším stávajícím paradigmatem i s okolnostmi, v nichž momentálně žijeme, či s niternou čistotou našeho těla. Tyto rozpory mohou velkou měrou přispívat k nepříjemným pocitům, ale ne vždy se jim dá vyhnout. Kundaliní je ve své podstatě silou léčivou a bolest cítíme, pouze pokud narazí na napětí a nečistoty, na jejichž odstranění zatím nejsme připraveni. Naučíme-li se otevírat čakry jednu po druhé, budeme moci vyčistit kundaliní cestu a celá zkušenost pak patrně nebude tak bolestná.

Síla, kterou kundaliní vybuzuje, nám teoreticky může pomoci otevřít korunní čakru umístěnou na temeni hlavy. Protože ale naši páteřní energii pohlcují bloky v čakrách, bývá pro ni nezřídka těžké korunní čakry dosáhnout. Korunní čakra je standardně považována za sídlo osvícení, osobně se ale domnívám, že osvícení nastává, když dojde ke společnému a vědomému

43

propojení všech čaker. Mnoho lidí zažilo své nejosvícenější chvilky právě tehdy, kdy si hmatatelně uvědomili vědomí vyšších čaker, a nikoliv naopak.

K výstupu energie k vyšším čakrám dochází spontánně a přirozeně, pokud se nacházíme ve stavu hluboké meditace a věnujeme pozornost všem svým čakrám. Pokusy nutit tuto energii k výstupu často způsobují stres, napětí a pocit, že jsme „mimo“ či že nás všichni kolem považují za blázny. Důsledkem bývá odcizení, které, jak jsem zjistila, je pro absenci osvícení symptomatické. (Mnozí lidé ke mně na konferencích přicházejí a vzrušeně mi vykládají své prožitky osvícení sedmou čakrou, ale vůbec je nezajímá, že mi právě hulvátsky skáčou do řeči nebo že obývají těla, která působí nesmírně zanedbaným dojmem.)

Není možné mluvit o čakrách bez zmínky o kundaliní, její probuzení ale není tématem této knihy. Kundaliní nemusí být nutně tou nejsnadnější či nejlepší cestou k dosažení poznání, podobně jako se k domu ve vedlejší ulici nedostaneme nejsnáze tak, že autem projedeme zdí.

Jsou chvíle, kdy je k proražení nepoddajného bloku zapotřebí skutečně velká síla, avšak osobně upřednostňuji metody, které jsou přirozené, bezpečné a příjemné. Jdeme-li se na výlet, můžeme si dosažení cíle užít stejně jako cestu samotnou.

Tato kniha nemá v úmyslu podporovat, ale ani odsuzovat cvičení vedoucí k probuzení kundaliní. Rychlou cestou k letmému nahlédnutí do vyšších světů supervědomí je droga LSD, a ačkoliv vás v nich nezanechá natrvalo, může ve vás přesto způsobit některé pozitivní a permanentní změny. Kundaliní je ještě mnohem méně předvídatelná, celkově hlubší a její dosažení je mnohem obtížnější. Kundaliní není důsledkem působení drogy, ale reorganizace naší vlastní energie. Jedná se o jedinečnou a cennou zkušenost, jež má každý upřímný hledač vyššího vědomí k dispozici.

Ať bude prožitá bolest jakkoliv silná, bude pocházet pouze z našeho odporu a nečistot, které musí kundaliní před dosažením svého cíle odstranit.

Kundaliní je v současnosti podrobována důkladnému studiu a bylo navrženo mnoho hypotéz o tom, čím ve skutečnosti kundaliní je a co ji aktivuje. Níže uvedené teorie patří mezi ty, které se k této knize vztahují nejvíc.

• Kundaliní je aktivována guruem. Lidé na sebe vzájemně působí i na úrovni čaker. (Viz obr.

1.12, str. 48.) Pokud se setkáváme s lidmi, u nichž převládají dolní čakry, budou obdobně reagovat i naše vlastní centra. Takové interakce nás pak mohou přitahovat. Podobně dojde-li k interakci, která stimuluje horní čakry, jako je třeba kontakt s guruem, který probudil svou vlastní kundaliní, může tento nový příliv energie probudit i žáka. Je-li kundaliní aktivována guruem, nazývá se tento prožitek šaktipát. Dochází k probuzení energetických center, uvádí se do pohybu energii kundaliní a příjemce může buď zakoušet její úžasné účinky, nebo se musí vypořádat s jejími dopady na vlastní tělo a život.

• Kundaliní je sexuální. Praktikování tantry někdy zahrnuje i propracované jógové sexuální cviky, jejichž cílem je probuzení kundaliní a dosažení transcendence. Techniky jsou různé – od oddalování orgasmu až po naprostou abstinenci. Někdo tvrdí, že kundaliní a sexualita jsou navzájem neslučitelné, zatímco jiní věří, že jsou nerozlučně spjaté. Podrobněji o tom budeme hovořit v kapitole o druhé čakře.

• Kundaliní je chemická. Šestá čakra se obecně pojí s epifýzou. O melatoninu, chemické látce, kterou tato žláza produkuje, je známo, že zvyšuje psychické schopnosti, vyvolává sny, vize a má halucinogenní účinky.34 Někteří lidé se domnívají, že vize vyvolané kundaliní způsobuje pohyb neurotransmiterů. V některých případech může být kundaliní aktivována drogami jako je kofein, marihuana či halucinogeny.

44

KAPITOLA 2.

PRVNÍ ČAKRA: ZEMĚ

PRVNÍ ČAKRA Země Kořeny Ukotvení Přežití Tělo Jídlo Hmota Počátek

ÚVODNÍ MEDITACE Chystáte se vydat na cestu. Bude to cesta vrstvami vašeho vlastního já. Bude to cesta vaším životem, světy ve vás i kolem vás. Začíná zde, ve vašem těle. Začíná teď, ať už jste kdekoliv. Bude to vaše vlastní, veskrze osobní výprava.

Udělejte si pohodlí, neboť tato cesta nebude krátká. Může trvat měsíce, léta a třeba i celý život, ale již jste se rozhodli, že ji podstoupíte. Začali jste už velmi dávno.

Na tuto cestu jste získali dopravní prostředek. Tím je vaše tělo. Je vybaveno vším, co budete potřebovat. Jeden z vašich úkolů na této cestě je o toto vozidlo pečovat, starat se o jeho spokojenost a udržovat jej v dobrém stavu. Jiné vozidlo než tohle totiž nedostanete.

Naši cestu tedy začneme tím, že své vozidlo důkladně prozkoumáme. Věnujte chvilku tomu, abyste své tělo pocítili. Vnímejte jeho nádech… a výdech… Vnímejte, jak vám uvnitř tluče srdce, vnímejte vláhu v ústech, jídlo v žaludku, oblečení na své kůži. Prozkoumejte prostor, který vaše tělo vyplňuje – jeho výšku, šířku i hmotnost. Objevte jeho počátek i konec, vršek, spodek i jeho strany. Začněte tělem rozmlouvat, můžete tak porozumět jeho řeči. Zeptejte se těla, jak se cítí.

Zjistěte, zda není unavené nebo napjaté. Naslouchejte jeho odpovědi. Co si o této cestě myslí?

Pro tuto cestu vám byl dán dopravní prostředek, který ale není něčím, co máte – je něčím, co jste vy sami. Jste své tělo. Jste tělem, jež žije svůj život v hmotném světě – ráno vstáváte, jíte, chodíte do práce, dotýkáte se, spíte, koupete se. Vnímejte, jak vaše tělo prochází každodenní rutinou. Spočítejte, kolikrát za den působí na vnější svět – všimněte si, jak si střídá ruce, když se dotýkáte dveří, volantu, jiných rukou, novin, nádobí, dětí, svého milého nebo své milé. Přemýšlejte o tom, jak vaše tělo vyspělo, co se naučilo a jak se během let změnilo. Čím pro vás je?

Poděkovali jste mu někdy za to, že se o vás stará?

Jaký je svět, který na vaše tělo působí? Vnímejte povrchy, vůně, barvy a zvuky kolem sebe.

Buďte tělem, které je vnímá – všechny vjemy, které vaší mysli unikají, ale vaše tělo je prožívá.

Vnímejte zemi – její tvrdost ve dřevě, betonu i kovu. Vnímejte její rovné linie, pevnost a stálost. Vnímejte jemnou pevnost Země v jejím přirozeném stavu –stromy a traviny, jezera, potoky a hory. Vnímejte její oblou vlídnost, ochranu, jíž poskytuje, i její hojnost. Vnímejte nekonečné podoby bohatství této planety. Vnímejte její nesmírnost, pevnost i to, jakou vám poskytuje oporu, zatímco zde sedíte a čtete tuto knihu.

I tato planeta je vozidlem. Přenáší nás časem a prostorem. Vnímejte zemi jako ústřední, sjednocenou entitu – živoucí tělo, jako jste vy sami – nekonečné množství buněk, které spolupracují v jednom celku. Jste buňkou tohoto ohromného těla, částí Matky Země, jedno z Jejích dětí.

55

Zde, na tomto velkém těle Země, začínáme svou cestu. Náš dlouhý výstup vzhůru začíná sestupem dolů. Sestupujeme do tohoto těla, jako bychom sestupovali do našich těl – do našeho masa, do našich vnitřností, do našich nohou a chodidel – zkoumáme vlastní kořeny, hluboce zapuštěné v zemi, jež nás vyživuje a poskytuje nám oporu. Vnikáme hluboko do jejích skal a půdy, hluboko do jejích vnitřností plných žhavě rudé lávy, kypící v hloubi pod povrchem, do míst, kde pramení její život, pohyb a síla.

Ponoříme-li se dost hluboko, dostaneme se k základně naší páteře a najdeme zde rudě žhnoucí energetickou kouli, jež plane jako zemské jádro. Vnímejte, jak tato rozžhavená energie prochází vašima nohama a koleny do chodidel. Vnímejte, jak prochází vašimi chodidly do podlahy pod vámi, podlahou dále do země, noří se mezi kameny a kořeny, kde nalézá potravu, oporu a stabilitu. Vnímejte tento provazec energie jako kotvu, jež vás zajišťuje, uklidňuje, uzemňuje.

Jste zde. Jste napojeni. Jste pevní, ale uvnitř žhnete. Hluboko ve vašich kořenech nalézáte svou minulost, své vzpomínky, své prvotní já. S tímto místem jste spojeni jednoduše a přímo. Vzpomínáte na svůj odkaz, na vaše prastaré já – dítě Země. Země – své učitelky.

Co je to za hmotu, jež ze země vychází? Přemýšlejte o křesle, v němž jste usazeni – kdysi bylo stromem, bavlnou na poli, látkou na stavu, dělníky, kteří jej přepravovali, prodali a sedali na něj před vámi. Přemýšlejte o věcech, které máte – o komplexitě každé z nich, o jejich mnohosti.

Přemýšlejte o množství peněz, které máte. Ať už jich je spousta nebo málo, přemýšlejte o nich jako o daru země. Jak se k vám dostaly? Co musí vaše tělo udělat, aby je získalo? Jaké pro ně máte využití? Přemýšlejte o těchto penězích jako o zdroji života, jež teče k vám i od vás skrze vaše ruce, chodidla, srdce i mysl. Při průtoku tohoto proudu vnímejte, že mezi vámi a zemí probíhá neustálá výměna. Nechte do sebe ze země vstoupit pocit hojnosti – do svých chodidel, nohou, pánve, žaludku, srdce i rukou. Vnímejte jeho projev v krku, rozeznejte jej v představě, v obtisku do mysli. Zhluboka se nadechněte a nechte jej opět sestoupit svým tělem, pažemi, krkem, rameny, hrudí, břichem, genitáliemi, nohami a chodidly a dále do země, pod zemský povrch, kde nachází stabilitu, potravu a mír.

Vaše tělo je cestou, jež začíná zde. Je vaším spojením s fyzickým světem, je váš základ i domov. Jste místem, z něhož veškeré dění i pochopení vzejde a do něhož se i navrátí. Jste terénem pro ověřování pravdy.

Jste půdou, na které spočívají všechny věci. Jste zemí, ze které vše vyrůstá. Jste zde, jste pevní, jste živí.

Jste bodem, v němž vše začíná.

56

PRVNÍ ČAKRA – SYMBOLY A KORESPONDENCE Sanskrtský název: Význam: Umístění: Živel: Funkce: Vnitřní stav: Identita: Práva: Vnější projev: Žlázy: Ostatní části těla: Poruchy: Barva: Smysl: Prazvuk Zvuk samohlásky: Okvětní plátky: Barva tarotu: Sefíra: Planety: Kov: Potraviny: Odpovídající sloveso: Jógová cesta: Bylinky pro kadidlo: Minerály: Guna: Zvířata: Lotosové symboly:

Hindská božstva: Jiné pantheony: Archanděl: Hlavní působící síla:

Múládhára Kořen udržující Hráz, základna páteře, kostrčový plexus Země Přežití Ukotvení Tělesná identita Poklid, bezpečí, stabilita Pevný Nadledvinky Nohy, chodidla, kosti, tlusté střevo Problémy s nadváhou, hemeroidy, ischias, zácpa, problémy s kolenem, degenerativní artritida Červená Čich Lam O jako ve slově „ouha“ Čtyři – vam, sam, sam, sam Mince (disky, pentakly) Malchut Země, Saturn Olovo Proteiny, masa Mám Hatha-jóga Cedr Rubín, granát, hematit, magnetit Tamas Slon, vůl, býk Čtyři rudé okvětní plátky, žlutý čtverec, trojúhelník stojící na špičce, Šivův lingam, kolem něhož je tři a půlkrát stočená kundaliní, bílý slon, osm šípů s hroty směřujícími ven. Nad bídžou (semennou mystickou slabikou) je dítě Brahma a šakti Dákiní.

Brahma, Dákiní, Ganéša, Kubéra, Umá, Lakšmí, Pršní.

Gaia, Démétér/Persefona, Erda, Ereškigal, Anát, Ceridwen, Géb, Hádes, Pwyll, Dumuzi, Tammúz, Atlas Ariel Gravitace

57

Obrázek 2.1 Sedací nerv se podobá kořenu.

58

MÚLÁDHÁRA – KOŘENOVÁ ČAKRA Askezí mohutní brahma, z něho se rodí potrava, z potravy pak dech, mysl, pravda, světy a nesmrtelnost skutků.

– Mundakópanišad 1.1.836 Naše cesta páteří vzhůru začíná v základně páteře, sídle první čakry. Právě zde leží základ celého systému, základní kámen, na němž musí spočívat všechny ostatní čakry, a proto má tato čakra klíčový význam. Pojí se s živlem země a všemi bytelnými, pozemskými věcmi, jako je naše tělo, zdraví, materiální a finanční existence a schopnost projevit a zaměřit se na naše potřeby. Je projevem vědomí v jeho mezní podobě – pevné a hmatatelné. Potřebujeme zůstat na živu a být zdraví a přijetí omezení a disciplíny je pro manifestaci tohoto vědomí naprosto klíčové.

Země v tomto systému představuje tvar a pevnost, naše nejzhuštěnější skupenství a „nejnižší“ bod našeho spektra čaker. Lze si jej představit jako hlubokou, energicky rudou barvu, barvu počátku. Tato barva má rovněž nejdelší vlnovou délku a vibruje nejpomaleji z celého viditelného barevného spektra.

Sanskrtské jméno této čakry je múládhára, což znamená „kořen udržující“. Sedací nerv, jenž se rozpíná od sakrálního plexu po celé noze až dolů, je největším periferním nervem našeho těla (je široký zhruba jako palec) a v podstatě funguje jako kořen našeho nervového systému (viz obrázek 2.1, str. 58). Chodidla a nohy, které nám umožňují se pohybovat, nám rovněž umožňují vykonávat úkoly nutné k tomu, abychom si na zemi a v našem prostředí obstarali potravu a živobytí. Naše nohy se dotýkají země pod námi a spojují náš nervový systém se zemí, živlem první čakry. Kinesteticky reagujeme rovněž na gravitaci – základní vše prostupující sílu, jež nás neustále táhne dolů. Tato síla nás drží připoutané k naší planetě, je zakořeněná v hmotné existenci.

Toto centrum bývá zobrazováno jako lotos se čtyřmi okvětními plátky, v jejichž středu se nachází čtverec (viz obrázek 2.2, str. 60). Vyobrazení lze chápat tak, že představuje čtyři světové strany a pevný základ hmotného světa, jehož symbolickým vyjádřením se v mnoha systémech stal čtverec. Podobně jako se první čakra pojí s Malchut, dolní sférou kabalistického Stromu života, odrážejí tyto čtyři okvětní plátky čtyři živly hmotného království.

Uvnitř tohoto čtverce se nachází malý, dolů zašpičatělý trojúhelník vycházející ze sloupce energie, jež představuje sušumná. Ten představuje sestupnou, k zemi orientovanou sílu této čakry. Uvnitř tohoto trojúhelníku se nalézá had kundaliní ovinutý kolem Šivova lingamu, směřujícímu vzhůru. Tato čakra je útočištěm a místem spočinutí kundaliní. Pod tímto trojúhelníkem je slon se sedmi choboty jménem Airávata, jenž symbolizuje těžkou, hmotnou povahu této čakry a také sedm stezek vedoucích odtud ven, které odpovídají sedmi čakrám. S tímto centrem se rovněž pojí bůh se sloní hlavou Ganéša, Pán překážek, a to pro jeho ukotvenost v zemi, plný žaludek a spokojenost s vlastní tělesností. Dalším bohem vyobrazeným v tomto čtverci je Brahma v podobě dítěte s pěti tvářemi, jenž rozptyluje strach, a ženská Dákiní s kopím, mečem, lebkou a pohárem, jež na této úrovni manifestuje Šakti. Uprostřed čtverce je symbol pro semenný zvuk lam, který v sobě údajně obsahuje esenci této čakry. Tyto obrazy a zvuky jsou symboly, které je možné při meditaci na tuto čakru využít.

V těle se první čakra nachází u základny páteře či přesněji u hráze,37 v polovině vzdálenosti mezi konečníkem a genitáliemi. Koresponduje s úsekem páteře nazývaným kostrč a rovněž s kostrčním míšním ganglionem a dolními lumbálními obratli, z nichž tato ganglie vyráží38

59

KAPITOLA 3.

DRUHÁ ČAKRA: VODA

DRUHÁ ČAKRA Voda Změna Polarity Pohyb Potěšení Emoce Sexualita Péče Jasnocitnost

ÚVODNÍ MEDITACE Tiše a klidně ležíte na zemi. Na zemi, jež je pevná, tichá, nehybná. Sami jste tiší, a přesto se vaše tělo s každým zvednutím a poklesnutím hrudi při dýchání hýbe. Mění se. Cesta mezi světy, zevnitř ven a z venku dovnitř, se vine skrze vás. Cesta změny.

Zvedá se vám hruď a dech prochází z nosu krkem do plic. Zvedá se a klesá stejně pravidelně a ladně jako vlny na pobřeží. Sem a tam… naplnit a vyprázdnit… dovnitř a ven.

Uvnitř bije vaše srdce, pulsuje vaše krev, řeka života propojuje každou buňku uvnitř vašeho těla. Krev proudí ven, krev proudí zpět do srdce. Vaše buňky se rozšiřují a stahují, neustále se reprodukují i odumírají. Pohněte prstem sem a tam. Vašima rukama putují nervové impulsy.

Vaše dýchání však pokračuje… dovnitř… ven… dovnitř… ven.

Hluboko v břiše si začínáte uvědomovat teplou, oranžovou záři, jež pulsuje vaší pánví, břichem, genitáliemi. Pulsování oranžového světla vám v potůčkách stéká nohama a zase putuje zpět vašimi stehny, proudí žaludkem a stoupá vašimi zády – vyživuje každého z nás. Žijete. Jste vlnou v pohybu. Ve skutečnosti není nic uvnitř vás nehybné. Ani nic kolem vás.

Vše se neustále, každým okamžikem mění. Každý zvuk, každý paprsek světla, každý dech je neustálý pohyb, houpání, plynutí, kmitání sem a tam. Proud nepřetržité změny, který se v každém okamžiku dále proměňuje. Až dokončíte tuto meditaci, celý svět i vy samotní budete jiní.

Vnitřkem vašeho těla protéká řeka změny. Najděte nepatrné vnitřní stružky pohybu a myšlenek – stoupají, klesají, točí se a prostupují. Najděte a sledujte je. Dovolte jim nabrat na síle – odstranit překážky, zmírnit každé napětí, na něž narazíte. Posilte jejich tok vnějším rytmickým pohybem: pohupujte se v křesle, kolébejte se sem a tam. Rytmus se začne rozvíjet, nebraňte mu.

Najednou budete mít chuť vstát, klidně i s touto knihou v ruce – vstát a hýbat se, pohupovat se na nohou, kroužit boky, krčit kolena, neustále udržovat neměnnost a stabilitu onoho proudu… vzpomenout si na jeho kořeny. Pohupujete se, sem a tam… nahoru dolů… dovnitř a ven… jste stále širší a širší, a přesto se vracíte k jádru svého já.

Unáší vás proud vody, někdy pomalu jako veletok, jindy rychle jako jarní říčka, někdy skomíráte jako tiché jezero, jindy jste vášniví jako mořský příboj. Zvedněte ruce a představte si, jak jimi protéká voda. Vnímejte, jak vám toto vlhké fluidum stéká po zádech, hýždích, prstech u nohou.

Pomyslete na to, jak voda stéká z nebes, laská hřbety hor a v potůčcích se sbíhá do rozmanitých tůněk. Představujte si, jak na vás dopadají kapky deště, hladí vaše tělo, v potůčkách stékají po vaší pánvi a nohou a zvláčňují zemi pod vámi. Sami bez námahy padáte z Nebes na Zem – sami jste oním deštěm.

85

Jste kapkami, kapkami myšlenek kanoucích z vaší mysli. Nepatrným pohybem vlny uvnitř vás narůstají a postupují – a zatímco se řítí dolů, nabírají na rychlosti, v kaskádách přepadávají přes skalní výstupky – a poté pomalu kloužou a klikatí se rozlehlým údolím vašich úrodných polí.

Pak splynete v jedno se stoupajícím a klesajícím příbojem, jemuž vládne měsíční tanec světla a tmy. Vaše rozlehlé a hluboké oceány oplývají životem. Vaše vášeň překypuje, rozlévá se po pobřeží a opět mizí uvnitř vás. Vzestupy v životě střídají pády a vy nasáváte všechny změny kolem, vtahujete je do sebe. Dovnitř… a ven… dýcháte.

Vystupujete z nekonečně hlubokých cyklů. Dotýkáte se. Nalézáte své tělo. Pokožkou vám do ruky proudí vjemy. Vjemy, jež jsou známé pouze vám. Vedeni drahami pohybu, rukou kloužete po křivkách svého těla, ovládáni smyslností svého dotyku. Uvnitř vás se probouzejí emoce – pění, touží, proudí, bublají. Rozprostírají se, dotýkají se, zvedají se, začínají se hýbat, vlny se mění, voda proudí – uvnitř i vně.

Jste sami, a přesto obklopeni ostatními. I oni stoupají a klesají, mění se, dotýkají se a touží.

Vaše pohyby se v touze po jednotě přidávají k jejich – splývají, postupují vpřed k něčemu novému. Vaše ruka touží po doteku, chce si přitáhnout ony oceány blíže, vnímat, jak se vlny druhých mísí s vašimi vlastními.

Vzdouvá se vám břicho, probouzí se vaše pohlaví, žízníte po doteku a přesažení sebe sama.

Nalézáte svého „druhého“ – jiného a přece stejného. Objevujete jej, spojujete se. Rodí se ve vás pohyb, podněcuje vaše nadšení, vyjadřuje vás a hladí. Na vlnách oceánu se vzdouvají vaše vášně – aby mohly narazit na pevninu a uspokojit vaše potřeby. Vody s každým pohybem, nádechem a zatoužením stoupají a klesají, vyživují, očišťují a léčí. V extázi spojení splýváte, naplňujete své bytí – v sobě i v druhém. Tančíte, stoupáte a padáte… a odpočíváte.

Jste vodou – esencí všech tvarů, a přesto beztvarou. Jste oním bodem, z něhož proudí do všech směrů, jste i oním proudem. Jste ten, kdo vnímá, a jste ten, který se pohybuje. Jste ten, kdo objímá druhého.

Potečeme společně, spojíme na této řece života své duše? Vlijeme se společně do moře?

86

DRUHÁ ČAKRA – SYMBOLY A KORESPONDENCE Sanskrtský název: Význam: Umístění: Živel: Funkce: Vnitřní stav: Vnější projev: Žlázy: Ostatní části těla: Poruchy: Barva: Smysl: Prazvuk: Zvuk samohlásky: Guna: Barva tarotu: Sefíra: Vesmírné těleso: Kov: Potraviny: Odpovídající sloveso: Jógová cesta: Bylinky pro kadidlo: Minerály: Okvětní plátky: Zvířata: Hindská božstva: Jiné pantheony: Archanděl: Hlavní působící síla:

Svádhišthána Sladkost Genitálie, děloha, podbřišek Voda Touha, potěšení, sexualita, plození Pocity Tekutý Vaječníky, varlata Děloha, genitálie, ledviny, močový měchýř, oběhová soustava Impotence, frigidita, problémy s močovým měchýřem, ledvinami či dělohou, bolest ve spodní části zad Oranžová Chuť Vam Ú jako ve slově „úl“ Tamas Poháry Jesod Měsíc Cín Tekutiny Cítím Tantra Kořen kosatce, gardénie, damiána Korál, karneol, měsíční kámen (ortoklas) Šest Makara, ryby, vodní živočichové Indra, Varuna, Višnu, Rákiní (jméno šakti na úrovni svádhišthány) Diana, Jemaja, Tiámat, Mari, Konventina, Poseidon, Lir, Ganymédés, Dionýsos, Pan Gabriel Přitažlivost protikladů

87

PROMĚNLIVÉ ÚROVNĚ Často si myslíme, že když jsme završili studium jedničky, víme vše i o dvojce, protože jedna a jedna rovná se dva. Zapomínáme ale, že nám ještě zbývá prostudovat ono „a“.46 – A. Eddington Náš výstup čakrami jsme začali sestupem dolů – do země, do nehybnosti a tuhosti. Nabyli jsme porozumění našim tělům, našemu ukotvení a všemu, co s tím souvisí. Nyní jsme připraveni seznámit se s novou dimenzí: dimenzí, do níž vstupujeme, když jeden člověk potká druhého a stane se z nich dvojice.

Právě zde se z naší počáteční jednoty stává dualita. Náš bod se změní v linii, jež mu dává směr a odděluje jednu stranu od druhé. Postupujeme od živlu země k živlu vody, kde se pevné stane tekutým, z nehybnosti se stane pohyb, z tvaru se stane beztvarost. Dosáhli jsme určité svobody, ale také větší komplexnosti.

Naše vědomí se posunuje od pocitu jednoty k uvědomění si odlišností. Naše pochopení „já“ nyní zahrnuje uvědomění si druhého. Z kontaktu s druhým se rodí touha a s ní i naše emoce a sexualita. Toužíme po spojení, po překročení naší oddělenosti, po přesahu a růstu. Toto vše jsou aspekty vědomí na úrovni druhé čakry – a všechny navozují změnu.

Změna je fundamentálním prvkem vědomí. Je tím, co řídí naši pozornost, probouzí ji, nutí nás klást otázky. Z podřimování nás probudí náhlý zvuk. Pohyb Země na nebi nás přinutila studovat proměnlivá délka dnů. Beze změny by naše mysli zhlouply. Beze změny neexistuje růst, pohyb, ani život. Vědomí vyrůstá ze změny.

V čínské fi losofii představuje kniha I-ťing (Kniha proměn) systém vědění a věštění založeném na konceptu změny, která je důsledkem působení dvou protikladných sil, jin a jang. Tyto síly představují ženské a mužské, zemi a nebesa, princip přijímání a princip tvoření. Změna je důsledkem neustálého vzájemného působení těchto sil, oscilujících kolem stavu rovnováhy (viz obrázek 3.1, str. 89).

Podobně jako I-ťing, je i vědomí ve druhé čakře povzbuzováno tancem protikladů. Ve vyšších čakrách dosahujeme úrovní vědomí, které transcendují dualitu, avšak ve druhé čakře se dualita stává motivační silou pro změnu a pohyb. Dualita, jež vychází z počáteční jednoty, se k oné jednotě snaží navrátit. To je rovněž důvod, proč se protiklady přitahují. Pohyb je vytvářen vzájemnou přitažlivostí polarit. Máme-li začít na pevné zemi a propracovat se až k nekonečnému vědomí, musí existovat nějaký pohyb, který tento proces odstartuje. Tento pohyb představuje samotnou podstatu smyslu druhé čakry v celém čakrovém systému. Je protikladem nehybnosti první čakry. První čakra se snaží vytrvat a vytvořit strukturu, účel druhé čakry však tkví v uvolnění a vytvoření toku. Tok, plynutí – právě to umožňuje energeticky propojit jednu věc s druhou. V tom spočívá rozdíl mezi bodem a čárou.

Pohyb existuje ve všech známých částech kosmu a je základní vlastností veškeré energie, hmoty a vědomí. Bez pohybu by byl vesmír statický, fi xní a čas by přestal existovat. Neexistoval by prostor pro vytvoření iluze pevné hmoty a místo toho bychom zakoušeli prázdnotu.

Jak říká Dion Fortune: Právě tento čistý, abstraktní pohyb způsobil vznik Kosmu. Tento pohyb nakonec vyústil do vzniku uzavřených uzlů protikladných sil – prvotních atomů. A je to právě pohyb těchto prvotních atomů, který představuje základ všech manifestací.47

88

Obrázek 3.1 Symbol jin a jang, který ukazuje, jak jedno vyvažuje a je zahrnuto ve druhém.

Všichni jsme součástí procesu neustálé změny, jež prostupuje mnoha dimenzemi současně.

Pohybujeme se fyzickým prostorem, pocity, časem (z jednoho okamžiku do druhého), ale také vědomím (od jedné myšlenky ke druhé). Pohybujeme se v pohybujícím se světě, ve světě podléhající neustálé změně. Pohyb je základní složkou životní síly – je esencí toho, co odděluje život od smrti, živé od neživého. Kameny se nehýbou, lidé však ano. V tomto druhém kole života tedy proplujeme vodním živlem – objevíme, jakým způsobem nám přináší aktivitu, potěšení, změnu a růst.

SVÁDHIŠTHÁNA – VODNÍ ČAKRA Musíme vůbec říci, že bez vášně se na světě neuskutečnilo nic velkého.

– Georg Wilhelm Friedrich Hegel48 Druhá čakra je umístěna v podbřišku, uprostřed mezi pupkem a genitáliemi, zahrnuje však celou oblast těla mezi těmito dvěma body (viz obrázek 3.2, str. 90). Koresponduje s nervovou uzlinou zvanou sakrální plexus. Tato uzlina je napojena na sedací nerv a je pohybovým centrem těla. Často proto bývá nazývána „sídlem života“. (Někteří lidé tuto čakru spojují s bodem hara, známým z bojových umění, nicméně mám za to, že se tato oblast nalézá v poloviční vzdálenosti mezi druhou a třetí čakrou).

Někteří rovněž třetí čakru situují nad slezinu. To by ovšem tuto čakru vyřadilo ze systému uspořádání ostatních čaker a z teoretického hlediska nevidím žádný přesvědčivý důkaz o tom, že energie, kterou někteří jasnovidci vnímají ve slezině, je totožná s jednou z hlavních čaker.

V mužském těle se genitálie nacházejí velmi blízko první čakry a rozdíly mezi první a druhou čakrou jsou natolik nepatrné, že může dojít k záměně. Avšak v ženském těle děloha rozhodně koresponduje s druhou čakrou a je snadnější vnímat ji jako samostatné centrum. Je možné, že tyto teorie (s nimiž z velké míry přišli theosofové na počátku dvacátého století) jsou založené na pozorování mužských těl, a navíc je ovlivnily sexuálně represivní hodnoty oné doby, a proto druhou čakru potlačují. Zdá se sice, že slezina na emocionální změny reaguje, přesto by v námi rozebíraném systému neměla být se třetí čakrou zaměňována.

89

TŘETÍ ČAKRA Oheň Moc Autonomie Vůle Energie Metabolismus Technologie Transformace Sebeúcta

ÚVODNÍ MEDITACE Jsme nehybní, přesto však uvnitř vnímáme narůstající pocit tepla. Jsme sami, přesto však vnímáme druhé kolem nás, toužíme po osvobození, teplu a světlu. Existuje zde forma, je však prázdná. Existuje zde život, je však nehybný. Existuje zde uvědomění – a probouzí se!

Z nehybného místa vyvoláváme pohyb. Pomalu se klube ven, rozrůstá se, dýchá, natahuje se, plyne. Dáváme životu tvar. Je jiskrou z ohně, jež hoří mezi námi a ostatními, mezi minulostí a přítomností, mezi známým a neznámým.

Pohybujeme se a tančíme, pěje v nás radost a v našich bolestech a obavách se z nás dere tanec života. Vnímejte teplo slastného rozpouštění napětí, pulsování a růstu – jejich rytmy sílí a bují, léčí a konejší, hřejí a utišují. Z místa nekonečného pohybu vyvoláváme „Já“. Vyvoláváme „Já“, abychom se probudili a ušli další část cesty. Vyvoláváme „Já“, abychom naplno zakusili slunce, oheň, teplo, proměnu. Vyvoláváme „Já“ vůlí – a naše volání jej skutečně probouzí.

Dotýkáme se slunce a vyvoláváme žlutý paprsek. Paprsek života, paprsek stvoření, paprsek vědomí, jiskru ohně… Vyvoláváme plamen – aby v nás hořel a ukul z našich vášní sílu. Silou bojujeme s temnotou, přemáháme se a dychtíme, jen abychom zjistili, že temnota je naší součástí, součástí naší síly, součástí našeho strachu. Smějeme se a potlačujeme boj, splýváme, stáváme se jedním, posilujeme. Procházíme mezi sloupy světla a tmy, oběma vzdáváme úctu… a zjišťujeme, že se ocitáme v nové, přenádherné zemi. V zemi překypující činorodostí, plné života, jenž jiskří jako hvězdy s planoucími řekami světla, v nichž se odráží slunce.

Jiskry upoutávají náš zrak, obracíme se k jejich záři, k jejich poletování a tanci. Spojují a podpalují vše, čeho se dotknou. Dotýkají se něčeho uvnitř, podněcují sílu, vůli, činy. Jiskry poletují, zažehávají další ohně… explodují, zářivě plápolají… a mizí.

Jsme vysoko, záříme a smějeme se. Vnímáme, jak se naše těla s rostoucím žárem pohupují, žhavé ohnivé jazyky plápolají uvnitř nás, rozrůstají se, stahují se, ještě více rozšiřují, a přesto se neustále navracejí do svého zdroje v našem nitru. Teď naše těla hoří, vyzařují žár, světlo, sílu a vůli. Pulsuje námi síla – shora, zespodu, kolem nás a skrze nás – a proměňuje vše, co je uvnitř i vně, a naše břicha se natřásají radostí.

Vnímejte, jak tato energie uvnitř vašeho těla plane ohněm vašeho vlastního života. Vnímejte, jak proniká hluboko do země, skrze zemi až do rozžhaveného zemského jádra. Vnímejte, jak se ze země vrací zpět, vystupuje z žáru kdesi pod vámi, stoupá vašima nohama, pánví, břichem, prostupuje vzhůru celým tělem, každou jeho částí – rukama, pažemi, šíjí, krkem i hlavou.

111

Vnímejte, jak se z vás line ven, spojuje se s ostatními jiskrami, nitkami energie, s dalšími ohni života. Vnímejte, jak se spojuje s myšlenkami uvnitř vás, s nepřetržitým jiskřením vašich neuronů, propojuje navzájem nitky energie, myšlenkové linie, vzorce v pavučině, stoupá a klesá v pulsujících plamenech, spaluje návalem aktivity.

Teď je z vás živoucí průsečík energie, jež se prolíná, mísí, exploduje, září. Rozšiřte své uvědomění, navenek i dovnitř – z něj je utkána pavučina moci, moci jež je jako stále větší a zářivější oheň. Skrze vás proudí síla – klidně, nenuceně, hladce. Se silami uvnitř i kolem sebe tvoříte jednotu.

Přemýšlejte o dobách, kdy jste tuto sílu poznali. O dobách, kdy jste toto propojení, vitalitu, důležitost a sílu vnímali. Přemýšlejte o časech, kdy vámi tato síla protékala podobně jako sluneční teplo. Zamyslete se nad tou dobou, zkuste ji znovu pocítit. Vnímejte, jak vaše tělo vyzařuje jejich smysl, tančí jejich vznešeností, zpívá její silou.

V tomto světě, planoucím aktivitou, jste kanálem, jímž protéká síla kolem vás. Otevíráte se jí, planete s ní, napájíte se jí a předáváte ji dál… hladce, snadno, dobrovolně a s radostí.

Vaše síla dosahuje vrcholu a vrací se, sytí oheň uvnitř – ono rozžhavené jádro, – sytí vaše tělo a tiše jej nabíjí. A až ji příště opět něco vyvolá, bude připravena.

Plameny přestaly šlehat a žhavé uhlíky teď sálají horkem. Vaše osvěžené tělo se uklidňuje.

Na rtech vám hraje úsměv, ruce se smířily se silou, již přenášely, a vy sami se opět vracíte k pozvolnému dýchání… dovnitř… a ven… dovnitř… a ven.

Spokojeně odpočíváte.

112

TŘETÍ ČAKRA – SYMBOLY A KORESPONDENCE Sanskrtský název: Význam: Umístění: Živel: Vnější forma: Funkce: Vnitřní stav: Žlázy: Ostatní části těla: Poruchy: Barva: Prazvuk: Zvuk samohlásky: Okvětní plátky: Barva tarotu: Sefíra: Vesmírné těleso: Kov: Potraviny: Odpovídající sloveso: Bylinky pro kadidlo: Minerály: Zvířata: Smysl: Guna: Lotosové symboly: Hindská božstva: Jiné pantheony: Archanděl: Hlavní působící síla:

Manipúra Třpytivý klenot Mezi pupkem a solárním plexem Oheň Plazma Vůle, moc, asertivita Smích, radost, hněv Slinivka břišní, nadledvinky Zažívací systém, svaly Vředy, cukrovka, hypoglykemie, poruchy zažívání Žlutá Ram Á jako ve slově „táta“ Deset Hole Hod, Necach Mars; rovněž Slunce Železo Škroby Mohu Ratan (Dračí krev), santalové dřevo, šafrán, pižmo, zázvor, skořice Jantar, topaz, žlutý citrín, rutilový křemen Beran Zrak Radžas Deset modrých okvětních plátků, obrácený trojúhelník s hindskými slunečními kříži (svastikami). Dole je běžící beran.

Agni, Súrja, Rudra, Lákiní Brigit, Athéna, Hélios, Apollo, Amaterasu, Belenos, Apis, Re Michael Hoření

113

A KOLO HOŘÍ… Čím je tento život, jenž jako oheň koluje v našich tělech? Co to je? Život je jako rozžhavené železo. Připravené k odlévání. Vyberte si formu, život ji spálí.

– Mahábhárata77 Ze země do vody, z vody do ohně! Náš tanec je teď plný vášně, neboť se hlásíme ke svému tělu a pronikáme emocemi a touhou, abychom nalezli vůli, smysl a dění. Naše síla narůstá a vnímáme, jak nám stoupá vnitřnostmi, sestupuje z našich vizí a radostně se uvolňuje z našich srdcí. Vcházíme nyní do třetí čakry, vystupujeme z promíchaných hladin první a druhé čakry a přijímáme sílící proud vědomí sestupujícího z vyšších čaker. Živel ohně zde zažehává světlo vědomí a vynořujeme se z nevědomých, somatických úrovní do vzrušující oblasti, v níž se prolíná tělo s duší a formuje se volní jednání. Aktivací vlastní síly směřujeme své jednání k vyššímu smyslu.

Pojďme nyní prozkoumat, jakým způsobem nás prolínání prvních dvou čaker přenáší na tuto novou úroveň. První čakra nám poskytuje pevnost, stabilitu, zaměření a tvar. Zakusili jsme zde jednotu. Z tohoto základu jsme se posunuli do druhé čakry a prožili jsme rozdílnost, změnu a pohyb. Zde přijímáme polaritu a objevujeme vášně, jež vyplývají z odlišnosti a možnosti volby, z emocí a touhy. Prošli jsme vývojem: od pouhého pudu sebezáchovy jsme se posunuli k touze po slasti a splynutí s druhým.

Spojíme-li hmotu s pohybem, zjistíme, že vytvářejí třetí stav: energii. Když o sebe budeme třít dvě hůlky, vylétne jiskra, ze které vzejde plamen. Ve fyzickém světě se tomu říká hoření.

Uvnitř těla se tento proces pojí s metabolismem. Psychologicky souvisí s jiskrou nadšení, jež podněcuje sílu a vůli. V našem chování se jedná o oblast aktivity.

Toto je naše třetí čakra. Jejím smyslem je transformace. Tak jako oheň proměňuje hmotu v teplo a světlo, třetí čakra transformuje pasivní vodní a zemní živel v dynamickou energii a sílu. Voda a země jsou pasivní. Tečou dolů, podléhají gravitaci a postupují cestou nejmenšího odporu. Oheň naopak stoupá vzhůru, ničí tvary a surové energii hmoty poskytuje novou dimenzi – dimenzi světla a tepla.

Chceme-li vystoupat všemi sedmi čakrami, bude náš postup pohánět právě oheň naší vůle.

Vůlí se vyprostíme ze zajetých kolejí a vytvoříme nové modely chování. Právě vůle nás odvádí z cesty nejmenšího odporu, od návyků či očekávání druhých. Díky vůli se pouštíme do náročných či odvážných skutků a směřujeme k něčemu novému. Vykonáváním takových skutků se začínáme měnit, první krok k transformaci však spočívá v rozbití starých vzorců.

Prvním úkolem třetí čakry je tedy překonat setrvačnost. Ve fyzice výraz „setrvačnost“ poukazuje na sklon určitého předmětu zůstat ve stavu, v jakém je – ať už v klidu či v pohybu – až do okamžiku, kdy na něj začne působit nějaká další síla. Ve třetí čakře je vůle kombinací sil klidu a pohybu, země a vody, přičemž každá z nich ovlivňuje všechny ostatní. Pohybová energie golfové hole, jež narazí do nehybného míčku, tento míček rozpohybuje. Letící baseballový míček se zastaví v zadákově nehybné rukavici. Vůle spojuje náš postoj s pohybem, čímž řídí naše konání a ovlivňuje náš svět.

Nejtěžší ze všeho je začít. Jakmile jednou oheň zažehneme, hoří sám, stačí jen přikládat a občas jej prohrábnout. Jakmile rozjedeme byznys, používáme výnosy jako palivo udržující jeho produktivitu. Jakmile překonáme setrvačnost až do bodu, kde se přirozeně tvoří energie, „naskočí“ třetí čakra a začne produkovat sílu jen s minimální snahou a úsilím. Znamením skutečné síly je dělat něco s lehkostí a grácií.

114

Když pohybující se předmět narazí do jiných předmětů, vzniká teplo. Teplo pak stimuluje pohyb, jenž umožní vznik novým kombinacím. Částice kolidují a slučují se. Stavy hmoty se mění. Molekuly se spojují s jinými molekulami. Pevné skupenství se proměňuje ve skupenství kapalné. Z kapaliny se stává plyn, z vajec a mouky vzniká koláč. Oheň je transformačním prvek, který dokáže zničit formu a uvolňuje energii.

Ukázkovým příkladem transformační síly ohně je Slunce, které bychom klidně mohli označit za makrokosmickou třetí čakru. Slunce a další podobné hvězdy byly na počátku rozptýleným mračnem vodíku (se stopami těžších prvků). Nejnovější teorie tvrdí, že toto vodíkové mračno zasáhla nárazová vlna způsobená výbuchem blízké supernovy a způsobila jeho zhroucení do sebe. Vznikly tak tisíce vírů, z nichž každý disponoval vlastním gravitačním polem, jež bylo dostatečně silné na to, aby přitáhlo dostatek hmoty pro vznik slunečního systému.

Když se pak zhroutil jeden takový vodíkový vír, z něhož později vznikl náš sluneční systém, jeho vnitřní tření začalo generovat teplo. Společné působení tepla a gravitace nakonec spustilo proces, díky němuž naše Slunce září.

Slunce vytváří teplo a světlo v jaderné fúzi. Jeho žár je tak extrémní, že vodíková jádra do sebe narážejí silou, jež je dostatečně velká, aby překonala jejich vzájemně se odpuzující elektrické náboje a sloučila je do o trochu lehčích jader hélia. Rozdíl v jejich hmotnosti je převeden do formy čiré energie, jež generuje větší teplo a pohyb, čímž se celý proces zachovává. Jaderná fúze vyžaduje gravitační pole, jež je dostatečně silné na to, aby fungovalo jako nádoba a vytvořilo dostatečnou hustotu, v níž bude tento proces generovat sám sebe. Opět vidíme, jak gravitace, tedy síla první čakry, způsobuje pohyb druhé čakry a vyúsťuje v energii, sílu třetí čakry. Tato energie pak udržuje celý cyklus v chodu. Čakry jsou vzájemně provázané aspekty základního, jednotného pole vědomí. Nefungují odděleně – oddělit je lze pouze intelektuálně. Podobně není možné oddělit energii od pohybu či pohyb od hmotnosti. Hmotnost, pohyb a energie představují tři nedělitelné vlastnosti našeho fyzického světa. První tři čakry představují trojici fundamentálních principů, které řídí naše těla i veškerou hmotu. Společně roztáčejí tanec příčiny a následku, jenž poskytuje energii pro naši aktivitu. Bez přísunu energie nemáme sílu. Avšak sama energie ještě k vytvoření síly nestačí. Pokud má vzniknout síla, je třeba energii řídit.

Této energii poskytuje smysl sestupný proud vědomí. A je to inteligence, jež utváří záměr, formuje vůli a řídí naše konání. Sestupný proud nám tedy poskytuje formu, zatímco vzestupný proud nám dodává energii. Silou disponujeme pouze v případě, kdy se obojí zkombinuje.

Vstoupit do této čakry znamená přijmout vnitřní sílu, jež pramení v integrování energie těla s vědomou inteligencí. Tímto způsobem se stáváme efektivním činitelem proměny.

MANIPÚRA – TŘPYTIVÝ KLENOT Čakra manipúra je jako ranní slunce. Meditovat na ni s pohledem upřeným na špičku nosu dokáže zažehnout svět.

– Górakšašataka (10. století) V těle se třetí čakra nachází v oblasti solárního plexu, nad nadledvinkami. Zde pociťujeme ono důvěrně známé svrbění, které způsobuje nervozita – tedy stav, kdy si třetí čakra nedůvěřuje či nepociťuje sílu. Je to právě pocit nestálosti, který naši energii zvyšuje, místo aby ji omezoval, stimuluje nás a probouzí v nás zvýšenou vnímavost. Jsme-li ukotveni, může nás taková stimulace posilnit a naplnit vitalitou. Bez ukotvení však můžeme být snadno smeteni poryvy neřízené energie.

115

Obrázek 4.1 Třetí, pupeční čakra (solární plexus).

116

KAPITOLA 5. ČTVRTÁ ČAKRA: LÁSKA

ČTVRTÁ ČAKRA Láska Vzduch Dech Rovnováha Vztah Afinita Jednota Léčení

ÚVODNÍ MEDITACE Z LÁSKY JSME STVOŘENI. Na vlnách lásky zajiskřil náš duch a vešli jsme do lůna – matky i matérie.

Přitažlivost lásky nás volá, hluboko do Země, tak hluboko, jak pronikl otec do matky.

Vplížili jsme se hluboko do dělohy – teplé, tmavé dělohy z půdy a vody.

V děloze lásky – bezpečné, tmavé, tiché a kolíbavé.

Jsme vyrostli.

Ve tmě byl jen jediný zvuk – zvuk života, zvuk lásky, zvuk srdce.

Tlukot… tlukot… tlukot… tlukot…89 Zaslechněte jej teď ve vašem vlastním srdci. Jeho rytmy, jež vhání život a vzduch a dech do každé části vašeho těla; občerstvují vás; Koupete se ve vzduchu, v prostoru, v dechu, v životě.

Vnímejte jej v samém vašem jádru, obejměte jej rukama.

Vnímejte, jak touží, pláče, miluje, doufá, léčí.

Vnímejte jej uvnitř vás, na věku nezáleží – ten tlukot, jež se ozývá již od doby, kdy jste byli hluboko v děloze; vnímejte, jak dlouho vás již provází, Pořád tluče. Bez přestání.

Pořád tluče. Bez přestání.

Pořád tluče. Bez přestání.

Pořád tluče. Bez přestání.

Milujete to srdce?

Dýchejte zhluboka, nasávejte vzduch… jeho jemnost, hloubku a moudrost.

Zatímco dýcháte, vchází do vašeho srdce duch, dotýká se vás…

Pohybuje vámi… mění vás.

V hloubi jej přijímáte – žíznivě se jím napájíte.

Buďte vděční za tuhle nádobu, schopnou přijímat.

137

Rychleji než jazyky plamenů radostně šleháme k obloze, nad Zemí, nad vodou, z ohně, do vzduchu.

Rozpínáme se, roztahujeme křídla a letíme – svobodně a s větrem o závod. Avšak brzy to s vámi začne házet a vykřiknete: Srdce, kde jsi? Srdce, kde jsi? Kde je můj domov?

Nasloucháme tlukotu a letíme hluboko do nitra jeho zvuku.

Blížíme se k zemi, zpomalujeme.

Utišujeme se, chceme lépe slyšet ten tichý zvuk.

Zlehka se otevíráme, srdce je nyní citlivější. Jemně se dotýkáme, srdce se teď trochu bojí.

Otevíráme ruce lásce uvnitř, jednotě, dotyku, uzdravení.

Nabídněte svou lásku a poproste o přístup do vašeho vlastního srdce.

Naslouchejte v hloubi a slyšte uvnitř tichý zvuk.

Anáhata, anáhata, anáhata, anáhata.

V hloubi naslouchejte a dýchejte podle zvuku – co dech, to vánek uzdravení.

Dovnitř… a ven… dovnitř… a ven… dovnitř… a ven…

Vdechujete nové, vydechujete staré – každý dech vás obnovuje.

Každý dech, vánek uvnitř i vně vás, laskavý větřík, bouře života, vichr změny.

Proč vaše srdce pláče? Po čem prahne? V čem nachází pokoj? Osvoboďte jeho naděje a sny, vzneste se na křídlech změny a vraťte se na křídlech lásky a naplnění, o jakém se vám ani nezdálo.

Nejste sami. Vaše nářky se odrážejí v tisíci srdcích jako je to vaše.

Nasloucháte-li, zaslechnete je: tlukot, tlukot, tlukot, tlukot.

Hluboko uvnitř každého člověka nacházíte srdce.

Všichni kolem vás nacházejí srdce.

Hluboko uvnitř nás samotných nacházíme srdce.

Kdykoliv se dotýkáme, dotýkáme se srdce.

Uvnitř každého je láska, jež čeká, aby mohla rozkvést.

Rozviňte lásku na křídlech dechu a nechte se jí pohltit.

Dotkněte se srdcí milovaných a naslouchejte jejich dechu svištícího dovnitř… a ven… dovnitř… a ven…

Hrají si, smějí se a pláčou stejně jako vy, celý den, v nekonečném rytmu.

Vnímejte jejich srdce jako své vlastní: Jak doufá, uzdravuje, dýchá, cítí.

Kéž bije jen láskou a náklonností.

Oddejme se všichni tanci lásky, jež spojuje Zemi s vyššími světy, a pojí nás s ostatními, abychom všechny vnímali jako bratry a sestry.

138

Semínka míru v našich srdcích leží a čekají na sladké probuzení.

Vznáší se na křídlech změny, hluboko v srdcích voláme: Anáhata, anáhata, anáhata, anáhata.

Zvuk lásky.

ČTVRTÁ ČAKRA – SYMBOLY A KORESPONDENCE Sanskrtský název: Význam: Umístění: Živel: Vnější forma: Funkce: Vnitřní stav: Žlázy: Ostatní části těla: Poruchy: Barva: Prazvuk: Zvuk samohlásky: Okvětní plátky: Barva tarotu: Sefíra: Vesmírné těleso: Kov: Odpovídající sloveso: Smysl: Jógová cesta: Bylinky pro kadidlo: Minerály: Zvířata: Guna: Lotosové symboly:

Hindská božstva: Jiné pantheony:

Archanděl: Hlavní působící síla:

Anáhata Zvuk, jenž vznikne, aniž by o sebe udeřily jakékoliv dvě věci Srdce Vzduch Plynná Láska Láska, soucit Brzlík Plíce, srdce, paže, ruce, perikard Astma, vysoký krevní tlak, srdeční a plicní choroby Zelená Jam Ej jako ve slově „hej“ Dvanáct Meče Tiferet Venuše Měď Miluji Hmat Bhaktijóga Levandule, jasmín, kořen kosatce, řebíček, majoránka, tavolník Smaragd, turmalín, nefrit, růžový křemen Antilopa, ptáci, holub Radžas, sattva Dvanáct okvětních plátků, uvnitř šesticípá hvězda. V samém středu trojúhelník se špičkou směřující dolů (trikóna), v něm Šivův lingam a prasymbol Jam. Dále jsou zde vyobrazeni bůh jednoty Íšvara a Šakti Kákiní. Dole u základny hvězdy je běžící antilopa, symbol svobody Višnu, Lakšmí (ochránci), Kršna, Íšvara, Káma, Váju, Aditi, Urvaší Afrodité, Freya, Pan, Erós, Dian Cecht, Maat, Asklépios, Ísis, Aiolos, Šu (rovněž Kristus, ačkoliv se v zásadě nejedná o božstvo, by mohl být považován za energii srdeční čakry) Rafael Rovnováha

139

Bůh: Íša

Bohyně: Kákiní

Obrázek 5.1 Anáhata čakra.

(S laskavým svolením vydavatelství Timeless Books)

140

SRDCE SYSTÉMU Nejdříve byla zrozena láska – nedosažitelná bohům, duchům ani lidem… Širší jsi než země i nebesa, hlubší než oceány, vyšší než plameny – vše přesahuješ, lásko! Vítr tě nedostihne, ani oheň, Slunce či Měsíc: Jsi nade vše, lásko!

– Atharvavéda 9.2.19 Teď, když jsme podnítili plameny naší vůle, převzali otěže nad vlastním životem a propálili se těmi nejneprostupnějšími bloky, můžeme svůj žár trošku ztlumit. Oheň se proměňuje ve žhavé uhlíky a my se obracíme ke svému středu – vřelému, očištěnému a připravenému přijmout další rovinu uvědomění.

Z aktivního a planoucího solárního plexu jsme se prodrali do nové, odlišné oblasti. Ze sféry těla a fyzických projevů se posouváme k jemnějšímu působení ducha. Po zaměření na vlastní já, naše touhy a konání se začínáme zapojovat do většího celku a tančíme svou malou roli v rámci širší sítě vztahů. Překračujeme své ego a dorůstáme k něčemu vyššímu, hlubšímu, silnějšímu. Natahujeme ruce k nebi a rozvíjíme se.

Nyní jsme dosáhli středu čakrového systému. Dokonce i v naší běžné řeči odkazuje slovo srdce ke středu věcí, k podstatě, k semínku pravdy. Toto je náš duchovní střed, naše jádro, místo sjednocující horní i dolní, vnitřní i vnější síly. Úkolem čtvrté čakry je začlenit a vyvážit rozličné aspekty naší bytosti, což do nás vlévá blažený pocit celosti. Celosti plynoucí ze vzájemného prostoupení hmoty a ducha. V pocitu celosti spočívají semínka vnitřního klidu.

Srdeční čakra je centrem lásky. Jakmile se spojí duch s hmotou, v srdci dojde ke sjednocení Šivy se Šakti. Jejich věčný tanec stvoření vyzařuje lásku veškeré existence, jeho neměnnost umožňuje trvání světa. V podobě Višnua a Lakšmí – Ochránců – vládnou střednímu věku našich životů a přinášejí nám stabilitu a kontinuitu. Jejich lásku lze chápat jako „svazující“ sílu, jež drží pohromadě všechny stavební kameny, z nichž sestává život.

Láska zakoušená na úrovni srdeční čakry se od sexuální a vášnivé lásky druhé čakry výrazně liší. Sexuální láska je orientovaná na objekt – vášeň je podněcována přítomností konkrétního člověka. Láska ve čtvrté čakře není závislá na vnějším podnětu, zakoušíme ji jako stav bytí. Tato láska nevychází z našich tužeb či potřeb, je spíše projevem posvátného soucitného spojení. Naše potřeby jsme snad uspokojili a transcendovali pomocí vůle. Láska jde ruku v ruce s hlubokým pocitem míru, jenž vyvstává z absence potřeb, z radostného přijetí našeho místa mezi všemi ostatními bytostmi. Vyzařování lásky pramení ve vnitřním souladu. Láska vycházející ze srdce má věčný a neměnný charakter – na rozdíl od proměnlivé povahy druhé čakry s jejími pomíjivými vášněmi.

ANÁHATA – KLIDNÝ STŘED Symbolem srdeční čakry je kruh tvořený dvanácti okvětními plátky lotosu, které obklopují dva vzájemně se prostupující trojúhelníky tvořící šesticípou hvězdu (viz obrázek 5.1, str.

140). Trojúhelníky představují sestup ducha do těla a vzestup hmoty k duchu. Tento symbol (známý rovněž jako Davidova hvězda) vyjadřuje posvátný sňatek: vyvážené vzájemné prostoupení mužského a ženského principu. Tato oslnivá hvězda emanuje z otevřené srdeční čakry. Šest jejích cípů je možné chápat jako spojnice s ostatními čakrami, integrovanými do tohoto centra.

141

PÁTÁ ČAKRA Éter Vzduch Vibrace Komunikace Mantry Telepatie Tvořivost

ÚVODNÍ MEDITACE Ještě před samotným počátkem panovala všudypřítomná temnota a prázdno.

Tvář kosmu byla hluboká a nezřetelná, vlastně to nebyla žádná tvář, jen nekonečné nic.

Bez světla, bez zvuku, bez hnutí, bez času.

Vše bylo prázdné, vesmír nebyl doposud stvořen.

Ani v zárodku.

Neboť neexistovala žádná forma, v níž by takový zárodek vznikl či kterou by bylo možné oplodnit.

Temnota si ve své prázdnotě povšimla sama sebe a uvědomila si, že není nic.

Sama a temná, nezrozená, neprojevená, tichá.

Dokážete si to ticho představit, ticho nicoty?

Dokážete být tak potichu, abyste ho zaslechli?

Dokážete naslouchat tomuto tichu uvnitř sebe?

Dýchejte zhluboka, ale pomalu, dech potichu spočine v plicích.

Vzduch proudí dovnitř – vnímejte, jak se vám rozšiřuje krk.

Naslouchejte nicotě, naslouchejte tichu.

Důkladně naslouchejte tichu uvnitř.

Pozvolna vydechujte do této prázdnoty, hluboký a pokojný výdech.

Temnota si povšimla sama sebe, ve svém nekonečném tichu.

A ve své prázdnotě poznala vlastní samotu.

A zatoužila po druhém.

Z této touhy vznikla vlnka, proťala prázdnotu; a ovinula sama sebe, zas a znova.

Nebyla již pak prázdná – ta pustina kypěla zrozením.

Na počátku se ono velké a neprojevené stalo chvěním, poznávajícím vlastní bytí.

A ono chvění bylo zvukem, z něhož se zrodily všechny ostatní zvuky.

Pochází od Brahmy v jeho první emanaci.

165

Pochází od Sarasvatí v jejích věčných odpovědích.

V jejich spojení vynořil se zvuk, rozšířil se prázdnotou a naplnil ji.

A zvuk se stal jedním, a zvuk se stal mnohým, a zvuk se stal kolem otáčejícím světy, dokud nezačaly tančit životem – v neustálém pohybu, za věčného zpěvu.

Nasloucháte-li, můžete jej nyní zaslechnout. Je ve vašem dechu, je ve vašem srdci, je ve větru, vodách, stromech i v oblacích. Je ve vaší mysli, v rytmu každé myšlenky.

Z jediného zvuku se vše vynoří a do jediného zvuku se vše navrátí.

A tím zvukem je ÓM… Óóóóó-mmmm… Óm…

Potichu jej ve svém nitru odříkávejte. Nechte jej vyrůst z vlastního dechu.

Umožněte tomuto posvátnému zvuku uniknout ven, vznést se na křídlech větru.

Vzniká rytmus, hluboké chvění vycházející z hlubiny uvnitř.

Recitujte zvuk všeho stvoření, zvuk, jenž otáčí čakrami.

Nyní se objevuje silnější hlas a připojuje se k dalším hlasům a hymnům.

Rytmus teď vše vplétá hlouběji do posvátného tance.

Rytmy duní, hlasy sílí a odrážejí tanec života.

Zvuky ve slova, slova v hudbu – vše unáší kola života.

Provádějí nás po cestě, pohybují duchem hluboko uvnitř.

Recitujte vnitřním hlasem. Právě zde je třeba začít.

Z ticha, dechu a těla teď voláme do prázdna.

Slyšte odpověď v temnotách, strach i obavy jsou ty tam.

Brahma je prvním zachvěním, Sarasvatí proudem.

Zvuk nás spojuje ve vizi a vše, co známe, uvádí do souladu.

Zanedlouho nastane opět ticho, jež odráží prvotní zvuk.

Ozvěna nesmírné pravdy pročišťuje veškeré chvění.

166

PÁTÁ ČAKRA – SYMBOLY A KORESPONDENCE Sanskrtský název: Význam: Umístění: Živel: Vnější forma: Funkce: Vnitřní stav: Vnější projev: Žlázy: Ostatní části těla: Poruchy: Barva: Prazvuk: Zvuk samohlásky: Okvětní plátky: Sefíra: Vesmírné těleso: Kov: Potraviny: Odpovídající sloveso: Smysl: Jógová cesta: Bylinky pro kadidlo: Minerály: Zvířata: Guna: Lotosové symboly:

Hindská božstva: Jiné pantheony: Hlavní působící síla:

Višuddha Očištěná Krk Zvuk Plynná Komunikace, tvořivost Syntéza myšlenek a symbolů Chvění Štítná žláza, příštítná žláza Krk, ramena, paže, ruce Bolest v krku, ztuhlá šíje, nachlazení, potíže se štítnou žlázou, sluchové obtíže Zářivě modrá Ham Ííí Šestnáct – všechny samohlásky v sanskrtu Gevura, Chesed Merkur Rtuť Ovoce Mluvím Sluch Mantrajóga Olibán, benzoe, koření z muškátového květu Tyrkys, akvamarín, celestin Slon, býk, lev Radžas Trojúhelník se špičkou dolů, uvnitř je bílý kruh považovaný za zpodobnění Měsíce v úplňku. V kruhu je bílý slon, nad kterým je bídžový symbol, ham. Bohem v lotosu je Sadašiva, trojoký Šiva s pěti obličeji a deseti pažemi, jenž sedí na bílém býku a má na sobě tygří kůži a hadí věnec. Bohyní je Gaurí, Zářící, Šivova choť, již někteří považují za bohyni obilí. Gaurí je rovněž jméno pro třídu bohyň, mezi které patří Uma, Párvatí, Rambha, Totala a Tripura.

Ganga (říční bohyně, jež se pojí s očistou), Sarasvatí Hermés, Músy, Apollón, Brigit, Sešat, Nabu Rezonance

167

Jak říká brilantní mediální analytik Marshall McLuhan: Rád bych věděl, co by se stalo, kdyby umění najednou začalo být považováno za to, čím je, totiž za přesné informace o tom, jak přeměnit psychiku člověka, aby byla schopna anticipovat příští úder našich rozšířených schopností… Umělec se vždy zabývá psaním podrobných dějin budoucnosti, protože je jedinou osobou, která si uvědomuje povahu přítomnosti.123 Umělecké formy jsou obecně abstraktnější než ostatní formy komunikace. Ponechávají nám prostor pro představivost, čímž k sobě přitahují ty složky našeho vědomí, které mají průkopnickou povahu. Je možné, že když toho méně řekneme, o to více toho uslyšíme. Vzhledem k tomu, že se přibližujeme k abstraktnějším rovinám našeho vědomí, je jen dobře, že se obracíme se k abstraktnějším prostředkům komunikace, neboť jedině tak je možné tyto roviny zachytit.

Proces tvorby je procesem vnitřního objevování. Když tvoříme umělecké dílo, otevíráme se nejhlubším tajemstvím vesmíru. Stáváme se kanály duchovních poznatků, čímž se učíme řeči universálnější než lidské jazyky.

Kreativní proces je velmi choulostivý. Nevyhovuje mu život svázaný pravidly – takový dokáže naopak ohrozit. Kreativita osvobozuje naši vnitřní sílu, stejně jako řeč „osvobozuje neznámé ze zapomnění tak, že si je uvědomí celý mozek“.124 V současné době dochází ke znovuzrození terapeutických metod, které využívají kreativní proces. Pomocí vizuálních umění, psychodramatu, pohybu, tance a uklidňujících účinků hudby je možné vstoupit do hlubších a celkově zdravějších oblastí mysli a zároveň se osvobodit od vnitřních frustrací, které tříští naši celistvost.

Přežít a zachovat si v 21. století zdraví bude vyžadovat flexibilitu a vynalézavost. Klíčem k těmto atributům je právě kreativita. Je nutné, abychom si jí vážili – v sobě i v ostatních. Musíme si vážit prostředků, které ji umožňují rozvíjet, a chránit sami sebe před jevy, které tuto základní životní sílu ohrožují. Závisí na tom sama naše budoucnost.

MÉDIA Televize, rádio, noviny a další veřejné komunikační prostředky je možné chápat jako kulturní vyjádření páté čakry, které zastává roli nervového systému, jenž nás všechny spojuje. Je-li komunikace předáváním informací a znalostí, celkový obsah našeho vědomí je tak či onak silně ovlivněný médii a těmi, kdo je ovládají. Ať už nás média nutí poslouchat zprávy o sexuálním životě nějakého politika, sledovat v televizi nespočet vražd či vstřebávat pravdivé informace o stavu životního prostředí, směřují naši pozornost k archetypálním tématům, která ona sama považují za natolik důležitá, že bychom se jimi měli zabývat. Média směrují naši pozornost a kamkoliv ji zaměříme, tam ji obvykle bude následovat i zbytek energie. Když mají média pocit, že pro děti je vhodnější sledovat násilí než milování, nastavují tím kulturní hodnoty nás všech.

Média rovněž představují nejmocnější prostředek kulturní přeměny, kterým disponujeme.

Mohou být účinným systémem zpětné vazby, jenž nám umožňuje vidět se takoví, jací jsme – ve své kráse i nevědomosti. Byly to právě záběry z vietnamské války, které lidem umožnily vidět v přímém přenosu válečné masakry, a daly jim tak podnět k protiválečným protestům. Média nás informují o ekologické situaci planety, životních podmínkách lidí jinde na světě a pomáhají propojovat globální mozek.

185

Obrázek 6.6 Otáčení krkem.

Obrázek 6.7 Zvedání hlavy.

186

Média nám rovněž mohou ukázat různé podoby jinakosti. Film dokáže vytvořit hypotetickou skutečnost, jež působí natolik realisticky, že naši představivost plní zcela novými možnostmi. Média mohou vyjadřovat tvořivost vycházející z hloubky našeho kolektivního nevědomí. Tím, že odhalují doposud neznámé průkopníky a poskytují prostor jejich názorům, nám média ukazují přední linii kulturní transformace.

U lidí, kteří média ovládají, je důležité vyžadovat integritu. Má-li kulturní nervový systém klíčový vliv na způsob, jakým prožíváme naši kolektivní realitu, je naprostým imperativem chránit média před znečištěním bezduchým brakem, senzacechtivými drby, propagandou a lží. V opačném případě riskujeme, že ti, kteří mají v současnosti větší moc než většina našich volených zástupců, s námi budou manipulovat. Pokud jméno páté čakry – višuddha – znamená očistěná, pak musí být naše kolektivní pátá čakra očištěna rezonující pravdou, jež pro nás všechny může být poučná.

CVIČENÍ PRO PÁTOU ČAKRU Hra na hádanou Stravte s někým hodinu v naprostém tichu, přesto však aktivně komunikujte. Vyberte si pro komunikaci zajímavá témata. Všímejte si, jakých komunikačních metod využíváte – gest, symbolů vytvářených rukama, manipulací s tělem, pohyby očí. Všimněte si, o kolik lépe vám to půjde na konci hodiny. Všimněte si bodů, které jsou obzvlášť náročné. Toto cvičení pomáhá budovat komunikaci mezi dvěma či více protějšky.

Slib mlčení Naslouchání je zásadní a nezřídka velmi přehlížená složka komunikace. Jógíni se často zavazují na dlouhou dobu mlčet, aby pročistili své vibrace od slyšitelných zvuků a lépe se naladili na jemné zvuky. Vyhýbáním se verbální komunikaci je možné otevřít jiné komunikační dráhy, jmenovitě komunikaci s vyšším vědomím. Začněte s několika hodinami, později to zkuste třeba celý den.

Nahrávání hlasu Při běžné konverzaci si nahrávejte vlastní hlas. Uvidíte, jak moc mluvíte a jak moc nasloucháte, jestli ve své mluvě klopýtáte či děláte pauzy. Všimněte si tónu svého hlasu. Co byste z onoho hlasu intuitivně vyvodili, kdybyste člověka, kterého slyšíte, neznali?

Otáčení krkem Krk je nejužší částí trupu. Většinu času funguje jako fi ltr energetického toku mezi myslí a tělem. Z tohoto důvodu bývá velmi náchylný k napětí a ztuhlosti. Uvolnění krku je naprosto nezbytným začátkem jakékoliv práce s pátou čakrou.

Vztyčte hlavu nad ramena, pomalu jí otáčejte v kruhovém pohybu a protahujte si krk.

Kdykoliv pocítíte napětí či nepříjemný vjem, zastavte a promasírujte ono místo prsty.

V místech, která jsou napnutá, vydržte, dokud se trochu neuvolní. Teprve pak pokračujte dál. Postupujte v obou směrech – po i proti směru hodinových ručiček (viz obrázek 6.6, str. 186).

187

Obrázek 6.8 Svíčka

188

Zvedání hlavy Tento cvik stimuluje štítnou žlázu a posiluje krk.

Položte se na záda a uvolněte se. Pomalu zvedněte hlavu, abyste si viděli na prsty na nohou, ramena však zůstávají na podlaze (viz obr. 6.7, str. 186). V této pozici zůstaňte tak dlouho, dokud nezačnete vnímat, jak se vám do krku vlévá energie.

Svíčka Aby byla tato pozice pro krk méně náročná, je užitečné nejdříve pod sebe umístit složenou deku či osušku (o tloušťce zhruba 5–8 cm). Když si pak lehnete na záda, vaše hlava se dotýká podlahy, ale horní krční obratle spočívají na dece.

Lehněte si na záda, ruce mějte po stranách a uvolněte se. Pokrčte kolena a zvedněte nohy směrem k hrudi, čímž se vám zaoblí záda.

Při zvedání nohou do vzduchu pokrčte ruce v loktech a dlaněmi si podepřete boky.

Pomalu natáhněte nohy do výšky, rukama se podpírejte. V dosažené poloze zůstaňte co možná nejdéle (viz obr. 6.8, str. 188).

Pluh Pokud se vám podařilo udělat svíčku, můžete vyzkoušet pluh.

Vraťte se do pozice svíčky.

Dejte nohy za hlavu, prsty na nohou se dotkněte země, kolena mějte co možná nejrovnější (viz obr. 6.9, str. 190).

Není-li vaše tělo dostatečně ohebné, můžete si za hlavu postavit židli a stehna položit na ni.

Rybí pozice Tento cvik se zpravidla provádí po svíčce a pluhu, neboť vám pěkně protáhne krk. Pomáhá rovněž otevřít hrudní dutinu a stimulovat štítnou žlázu.

Lehněte si na záda. S rukama na bocích pozvedněte horní část těla do oblouku a opírejte se při tom o lokty – zvedejte hruď a prohýbejte záda, dokud se podlahy nebude dotýkat jen vaše hlava (viz obr. 6.10, str. 190).

189

Obrázek 6.9 Pluh

Obrázek 6.10 Rybí pozice

190

KAPITOLA 7. ŠESTÁ ČAKRA: SVĚTLO

ŠESTÁ ČAKRA Světlo Barva Zrak Intuice Vizualizace Představivost Jasnozřivost Vize

ÚVODNÍ MEDITACE Je tma. Se zavřenýma očima ležíme jakoby v bezesném spánku, nevnímáme, co se kolem nás děje. Vznášíme se v moři prázdnoty, kolébáme se v temnotě – nevidoucí, nevědoucí, vyrovnaní.

Dýcháme pomalu, nádech, výdech, nádech, výdech, protahujeme si tělo, odpočíváme a uvelebujeme se v hřejivé a poklidné niterné tmě. Jsme doma. Jsme v bezpečí. Jsme hluboko uvnitř nás samotných, vnímáme, slyšíme, existujeme – zatím ale nevidíme.

Staňte se touto temnotou – vševědoucí, a přesto nevědoucí, prázdnou a svobodnou. Nechte se zalít vlnou temnoty, nechte se jí konejšit a zbavte mysl jejího obsahu, dokud nedosáhnete nekonečné prázdnoty, samého lůna temnoty – místa, kde se plní naše sny.

Kdesi v temnotě zaslechneme zvuk – tón v dáli, hlas, šelest pohybu. Vnímáme závan větru na tváři, hřejivý pocit na ramenou, vnímáme nutkání sebrat se, vyjít ze sebe a vydat se za ním – nevíme však kam. Naše těla nevidí a neodvažují se pohnout. Jsou temná a klidná.

Vyžadují od nás směr, moudrost, vedení. Vyžadují paměť, vyžadují objasnění schémat. Vyžadují světlo.

Slyšíme ono volání – a bojíme se opustit bezpečí a temnotu vlastní nevědomosti.

Slyšíme ono volání – naše mysl prahne po odpovědích a vydává se na výpravu. Toužíme po vědění, po poznání – chceme spatřit divy kolem nás. Naplnit mysl pochopením, vystoupat po stupních poznání, k bezpečí i pokojně zářícímu světlu.

Otevíráme mysl. Otevíráme oči. Rozhlížíme se.

Představy se rozlévají v myriádách kaleidoskopických forem, obrazec za obrazcem, hroutí se do sebe a donekonečna se proplétají.

Barvy, tvary a formy odrážejí prostor kolem nás, odrážejí jej zpět do nás – zaznamenávají obrazy života, které naše mysl jasně vnímá.

Mysl se otevírá a přijímá.

Najednou je toho moc – ten jas nás oslepuje.

Dej nám trochu stínu, ulev nám, prodchni ty vize nějakým významem, dožadujeme se temnoty.

A tma tiše přichází a ruku v ruce s ní i stín, jenž vymezuje, cloní, spojuje a pořádá. Světlo nyní působí jemněji, v duhových barvách – uzdravuje, utišuje, objasňuje – jak je komu libo. Činorodá žluť, léčivá zeleň, uklidňující modř, působivý nach. Vše živé plane světlem. Esence a tvar v podobě, jež nám byla zjevena, abychom viděli a pochopili.

Co vlastně chceme vidět? Co našemu vnitřnímu zraku odhalujeme? Co nám toto světlo přinese?

193

Nádheru tisíců sluncí, krásu jediného měsíce, obrazy z života, který vedeme, veškerou pravdu, kterou vnímáme.

Ve dne v noci, na křídlech světla, rozpínají se naše okvětní plátky k světům vně, k událostem, které teprve nastanou, i ke dnům dávno minulým.

Holografická matrice uniká hranicím času.

Obrazy, jež si zachovává mysl, obsahují veškerou pravdu. Žlutá a červená, zelená a modrá, proplétání nepřeberných odstínů.

Tvar a podoba, odhalený vhled. Vnitřní zrak se rozpíná, vidí pravdu, zbavuje pochyb.

Nic před ním nezůstane skryté.

Otevíráme se uvnitř, čekáme a pozorujeme. A zření moudrosti zatím spřádá náš osud.

Osvícení nám ukazuje cestu, naše vnitřní světlo mění noc v den. A přestože opět nastane tma, už se jí nebojíme, neboť jsme pochopili, jak se prolíná světlo s temnotou a určuje podobu obrazců.

Noc v den, tma ve světlo se mění cestu prosvětlujeme v našich myslích usazení.

194

ŠESTÁ ČAKRA – SYMBOLY A KORESPONDENCE Sanskrtský název: Význam: Umístění: Živel: Esenciální podoba: Funkce: Žláza: Ostatní části těla: Poruchy: Barva: Prazvuk: Zvuk samohlásky: Okvětní plátky: Sefíra: Vesmírné těleso: Kov: Potraviny: Odpovídající sloveso: Jógová cesta: Bylinky pro kadidlo: Minerály: Zvířata: Guna: Lotosové symboly:

Hindská božstva: Jiné pantheony:

Ádžňá Velící, rozhodující Střed hlavy, mírně nad úrovní očí Světlo Obraz Zrak, intuice Epifýza Oči Slepota, bolesti hlavy, noční můry, oční únava, neostré vidění Inkoustově modrá Óm (v tomto případě se nejedná o samohlásku) mmmm Dva Bina, Chochma Jupiter, Neptun Stříbro Enteogeny Vidím Jantrajóga Pelyněk, badyán, akát, šafrán Lazurit, křemen, safír Sova Sattva Dva bílé okvětní plátky po stranách kruhu, uvnitř něhož je zlatý trojúhelník směřující vrcholem dolů (trikóna), v němž se nachází lingam a semenná slabika óm. V perikarpu je šakti Hákiní se šesti rudými tvářemi a šesti pažemi, sedící na lotosu. Nad ní je srpek měsíce, symbol neprojeveného vesmíru, bod bindu a Šiva v podobě blesku. Šakti Hákiní, Paramašiva (podoba Šivy), Kršna Themis, Hekaté, Tárá, Ísis, Iris, Morfeus, Belenus, Apollón

195

OKŘÍDLENÁ POZOROVATELKA Imaginace je důležitější než vědění.

– Albert Einstein Od úsvitu věků se světlo proplétá s temnotou a poskytuje nám jeden z největších darů vědomí – schopnost vidět. Dar zraku nám umožňuje pohlížet na krásu stvoření, vnímat divy vesmíru, ať už ve třpytící se nebeské klenbě, vzdálené mnoho světelných let, nebo v poupatech, která se rozvíjejí na zahrádce. Zrak nás obdařuje schopností vstřebávat v jediném okamžiku nesmírné množství informací o našem okolí. Tvar a podoba, kterou vnímáme ve formě světelného vlnění, vytváří vnitřní mapu světa kolem nás. Z našich snů a nevědomí vyrůstají představy a propojují nás s duší. Díky intuici si dokážeme poradit v různých situacích a hromadíme moudrost, jež nám bude v těžkých chvílích vodítkem.

Právě tento dar vidění – ať už vnějšího, či vnitřního – je esencí a funkcí šesté čakry. Vidění nám dává jednak prostředky k tomu, abychom si zvnitřnili svět vnější, tak i symbolický jazyk, jenž nám dovoluje vyjádřit svět vnitřní. Díky vnímání prostorových vztahů disponujeme stavebními kameny, z nichž se skládají naše vzpomínky i představy o budoucnosti. Šestá čakra takto transcenduje čas. „Čelní čakra“, jak se jí často říká, se nachází uprostřed hlavy za čelem – buď v úrovni očí, nebo nepatrně výše. Záleží na konkrétním člověku. Je spojena se třetím okem, éterným orgánem paranormálního vnímání, jež se vznáší v prostoru mezi oběma fyzickýma očima.

Tak jako jsou naše oči nástrojem vnímání mozku, lze vnímat třetí oko jako psychický orgán šesté čakry. Čakra samotná disponuje vnitřním viděním a hlubokou studnici plnou obrazů, z nichž sestává proces našeho vizuálního myšlení. Třetí oko vidí za hranice hmotného světa a poskytuje nám dodatečný vhled, podobně jako nám čtení „mezi řádky“ přináší hlubší porozumění textu.

V sanskrtu se tato čakra nazývá ádžňá, což původně znamenalo „vnímat“ a později „ovládat“. Tento posun poukazuje na dvojznačnou povahu této čakry – jak na schopnost zaznamenávat informace prostřednictvím vnímání, tak na schopnost vytvářet niterné vize, na jejichž základě ovládáme vlastní realitu, čemuž se běžně říká tvořivá představivost. Schopnost udržet si v mysli nějakou představu zvyšuje šanci na její zhmotnění. Tato představa se podobá jakémusi vitrážovému oknu, skrze které se manifestuje světlo vědomí. Není-li zde žádný rušivý prvek, pak je podoba ve sféře jevů totožná s naší představou, podobně jako se nám vykreslí obraz ve vitráži, nestojí-li světlu v cestě žádný nábytek. Jeden z důvodů, proč se naše vize neprojeví pokaždé, spočívá právě v přítomnosti rušivých prvků. Mezi ně patří okolnosti způsobené druhými lidmi, obavy z nevědomí či pouhá nedostatečná zřetelnost naší vize.

Ač během našeho výstupu kanálem sušumná počet okvětních plátků neustále narůstal, v ádžňáčakře se najednou nacházejí jen dva125 (viz obr. 7.1, str. 198). Existují četné interpretace jejich významu: dva světy skutečnosti – projevené a neprojevené; proplétající se kanály nádi (idá a pingalá), jež se v tomto bodě setkávají, či dvě fyzické oči po stranách třetího oka.

Okvětní plátky připomínají rovněž křídla a symbolizují schopnost této čakry transcendovat čas a prostor, umožňují duchu v našem nitru „odletět“ do dalekých krajů i dob. Při porovnávání Aeskulapova žezla s nádi a čakrami je zajímavé si povšimnout, že dvě jeho křídla jsou umístěná právě v bodě, kde se nachází šestá čakra. Jiný výklad zase považuje oba okvětní plátky za oční bělmo obklopující duhovku.

196

KAPITOLA 8.

SEDMÁ ČAKRA: MYŠLENKA

LOTOS S TISÍCI OKVĚTNÍMI PLÁTKY Vesmír je takový, jaký je, protože ho za takový považujeme.

– John Woods159 Stoupáme k lotosu s tisíci okvětními plátky, který kvete na vrcholu hlavy, a naše sedmidílná cesta se konečně chýlí ke konci. Nacházíme zde nekonečně hluboké sídlo kosmického vědomí, známé jako sedmá či korunní čakra. Tato čakra nás spojuje s božskou inteligencí a zdrojem všech manifestací. Právě jejím prostřednictvím dospíváme k pochopení a nacházíme smysl.

Toto místo nejvyššího vysvobození je rovněž konečný cíl našeho osvobozujícího proudu.

Podobně jako král, jehož koruna symbolizuje pořádek panující v království, představuje korunní čakra vládnoucí princip života – místo, v němž si nakonec uvědomujeme vše prostupující řád a význam veškerenstva. Coby v nitru přebývající uvědomění je pravou podstatou bytí.

Je moudrostí těla v nevědomí. Je intelektem a systémem víry v naší vědomé mysli. Je vnímavostí vůči božskému v nadvědomí.

V sanskrtu se korunní čakra nazývá sahasrára, což znamená tisícinásobná. Tento název odkazuje na nekonečné množství rozvíjejících se okvětních plátků lotosu. Ať už mé vhledy do této čakry byly jakkoliv letmé, uspořádání, které mi bylo dopřáno spatřit, mi svým rozsahem, komplexitou a krásou téměř vyrazilo dech. Její okvětní plátky se rozvíjejí do nekonečných fraktálních obrazců a sklánějí se podobně jako květ slunečnice, z něhož našemu vnímání bytí kane nektar porozumění. Každý dokonalý okvětní plátek představuje inteligenční monádu.

Všechny dohromady tvoří gestalt (celistvý psychický tvar) všezahrnující božské inteligence – vnímavé, vědomé, reagující a nekonečné. Její pole je natolik jemné, že i ta nejnepatrnější myšlenka rozvlní okvětní plátky podobně jako vánek, který se vznáší nad travnatou loukou. Zářivé klenoty hluboko uvnitř lotosu probleskují pouze ve stavu absolutní nehybnosti. Prožitek tohoto zázraku je nepopsatelně intenzivní.

Dosažení této úrovně znamená, že semeno naší duše vyrašilo ze svých kořenů v zemi, prorazilo si cestu skrze živly vody, ohně, vzduchu, zvuku a světla a nyní dorůstá do zdroje veškerenstva – vědomí samotného, které zakoušíme prostřednictvím živlu myšlení. Každá úroveň nám přináší nové stupně svobody a uvědomění. Korunní čakra teď rozkvétá nekonečnou vnímavostí, jejích tisíc okvětních plátků slouží jako anténa zachycující vyšší dimenze.

Je to právě tato čakra, kterou filosofie jógy považuje za sídlo osvícení. Stav dokonalého vědomí, jenž se s ní pojí, překračuje racionalitu, smysly i omezení světa kolem nás. Jógová praxe doporučuje vypnout smysly (pratjáhára), a tím dosáhnout mentálního klidu, jenž je základní podmínkou, abychom vůbec byli schopni tento stav dokonalosti vnímat. Tantrická filosofie na druhou stranu považuje smysly za bránu k probuzení vědomí. Teorie čaker nám říká, že platí obojí – podněcováním inteligence získáváme informace a stažením se do nitra tyto informace třídíme, dokud nedosáhneme dokonalého poznání. Pokud má náš lotos nadále kvést, musí zůstat zakořeněný v zemi. Živlem této čakry je myšlení – tedy naprosto odlišná a neměřitelná entita, jež je prvním a nejprostším projevem širšího pole vědomí kolem nás. Funkcí sahasráry je tedy vědění – podobně jako se ostatní čakry pojí s viděním, mluvením, milováním, konáním, cítěním či vlastněním. Právě prostřednictvím korunní čakry máme přístup k nekonečné sumě informací, které pak putují ostatními čakrami, dokud je nerozpoznáme a dokud se nemanifestují.

Sedmá čakra se pojí s tím, co zakoušíme jako mysl – zejména s uvědomováním, jež mysli využívá. Mysl představuje pódium, na němž vědomí předvádí svou hru, a dokáže nám sehrát

220

Obrázek 8.1 Pozice poloviční lotosový sed Je obtížné srovnávat jednu metodu s druhou a vynášet jakékoliv hodnotové soudy. Různé druhy meditací na lidi působí rozdílně. Důraz není kladen na použitou techniku, ale na to, jak dobře ji dokáže meditující využít. Bez ohledu na techniku se samotný akt meditace v průběhu času posiluje tím, že jej provádíme opakovaně a že se na něj soustředíme. Meditace je disciplína a jako každou disciplínu si i meditaci osvojujeme praxí.

OSVÍCENÍ – KONEČNĚ DOMA Došlo mi, že nirvána neznamená dosažení pravé dokonalosti, dokonce to není ani vrcholné finále, ale že v mém osvobozeném vědomí představuje začátek mé vlastní realizace, první krok k úplnosti.

– Šrí Auróbindó Osvícení není věc, ale proces. Věc je něčím, co lze získat. Proces je stávání se něčím. Hovořit o osvícení ve smyslu jeho „nalezení“ by byl protimluv, neboť osvícení je neoddělitelné od já, jež ho hledá. Dosáhneme-li osvícení, zjistíme, že jsme jej vlastně nikdy neztratili!

Stejně jako je těžké definovat lásku, neboť je nedílnou součástí lidské přirozenosti a zdraví, je i osvícení možné považovat za podobně obtížně definovatelný, avšak přirozený stav mysli.

Osvícení se však nedosahuje ani tak konáním, jako spíše nápravou jeho důsledků. Od osvícení nás oddělují naše vlastní mentální bloky, a to podobně jako střecha zabraňuje slunci svítit nám přímo na hlavu.

Prohlásit, že jsme již osvíceni, ale neznamená, že další kultivací osvícení nelze nic získat.

Vždyť pouhý fakt, že osvícení nosíme v sobě, vůbec neznamená, že je dokonalé – vždy lze dosáhnout hlubších stavů či vyšších rovin – v oblasti radikálně jiného je zkrátka stále co objevovat. Už jen samotný fakt, že můžeme začít tam, kde právě jsme, znamená, že lze dosáhnout něčeho dalšího!

231