Florence 2/10 oprava

Page 1

ČASOPIS MODERNÍHO OŠETŘOVATELSTVÍ

vychází pod patronaci ČAS

FLORENCE Vydává Ambit Media, a. s. ročník VI

60 Kč

www.florence.cz

STUDENTSKÁ KONFERENCE

Mladé a starší sestry Romové jako pomocníci Kazuistika: Pacient s paranoidní schizofrenií Nejčastější onemocnění oka v dětském věku Refrakční vady u dětí a jejich korekce Čas pro dermatovenerologickou sekci

Hipoterapie u Alzheimerovy choroby

Příloha VZP Akcent

2

únor 2010

in

a

HRDINOU MŮŽE BÝT KAŽDÝ. Je to snadné. Stačí, když si v síti INTERSPAR zakoupíte jakýkoli z výrobků kolekce TERIBEAR Nadace Terezy Maxové dětem a stanete se hrdinou i VY. Pomozte, prosím, spolu s námi najít opuštěným dětem nový domov. Děkujeme. www.teribear.cz

d - hu Chinaski

e

sk í bn

up

www.terezamaxovadetem.cz

Akcent se představuje V minulém čísle Florence jste jistě zaznamenali speciální přílohu Akcent, kterou pro vás připravila a po celý rok bude připravovat Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. Redakce se rozhodla zařazovat ji doprostřed časopisu, abyste si ji mohli bez problémů vytrhnout a uložit pro pozdější potřebu. Každá příloha totiž bude obsahovat řadu informací, které ocení ti z vás, kdo jsou právě u VZP pojištěni nebo kdo mají její klienty mezi svými pacienty. Všeobecná zdravotní pojišťovna vás bude pravidelně informovat o svých aktivitách, projektech a návrzích, které jsou užitečné pro vaši práci. Bude sledovat, za jakých podmínek pracujete, zda jste například v uplynulých měsících dostali na základě veřejného vládního příslibu 15 procent přidáno (máte první příležitost, proč se vrátit k Akcentu z Florence č. 1 – najdete v něm i rady, jak postupovat, pokud se tak nestalo). V přílohách VZP se dozvíte mnohé o svých právech, ale také o nových kompetencích a úkolech – pracovní úkoly vám přibudou například tehdy, pokud se váš kolega praktický lékař pro děti a dorost nebo praktik pro dospělé zapojí do programu kvality péče Akord, který organizuje rovněž VZP. Zdá se, že tato práce navíc některým z vás zajistí vyšší plat/mzdu a mnohým i samo pracovní místo,

o které byste třeba mohli v době krize přijít rozhodnutím lékaře obejít se bez vaší spolupráce. V pravidelném Akcentu získáte ale také řadu informací, které budou současně užitečné i vašim pacientům. Dozvíte se tu o nových pobočkách VZP, o různých „bonboncích“ v pojištění, o zajímavých soutěžích a dalších akcích. Přílohy vám mohou posloužit jako edukační materiál pro doporučení nových nebo pozapomenutých služeb, které VZP svým klientům poskytuje. Minulý Akcent vám například připomněl záslužnou a oblíbenou akci Mořský koník, kterou můžete doporučit i svým pacientům – rodičům 6- až 17letých dětí s příslušnou indikací. Akcent se v podtitulu nazývá informačním kanálem VZP. Největší zdravotní pojišťovna v České republice chce i jeho prostřednictvím upevnit vztahy se zdravotnickými pracovníky nelékaři, potvrdit, že doceňuje vaši nezastupitelnou a vysoce náročnou práci, a ukázat, že není partnerem pouze lékařů, ale i sester, porodních asistentek a dalších zdravotníků nelékařských profesí. Ráda by dokázala, že toto partnerství přináší vzájemný prospěch. Příjemné a poučné čtení Akcentu a celé Florence vám přeje redakce.

EDITORIAL

Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz. Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Další odborné články, recenze a zprávy o knihách najdete ve

Z lednového zápisníku Letošní „supervolební“ rok (je to tak, než se dožijeme Vánoc, čekají nás volby do Poslanecké sněmovny, do Senátu, do obecních zastupitelstev a na pražskou radnici k tomu) vystrčil růžky hned v lednu. Co si třeba myslet o výroku MUDr. Vladimíra Drymla, někdejšího náměstka MUDr. Davida Ratha na ministerstvu zdravotnictví, dnes senátora za ČSSD a ředitele Nemocnice Vrchlabí? Ten totiž 5. ledna v rozhovoru pro Medical Tribune prohlásil: „Jsem ze staré školy, a kdyby mi někdo před pár lety řekl, že zdravotní sestra se může stát ministryní zdravotnictví, tak bych ho považoval za blázna, ale v této zemi se dějí různé věci. Někteří moji zahraniční přátelé nás nazývají Absurdistánem, a já s nimi musím v určitých věcech jen souhlasit.“ Sociální inženýři už mají pravděpodobně jasno, jak komu nalinkovat jeho roli ve společnosti, aby z Absurdistánu udělali prosperující stát. Zdravotním sestrám v tomto modelu náleží místo jen v podřízených pozicích (asi aby lépe zvládly „druhou směnu“ na trase mezi jeslemi, samoobsluhou a kuchyní), na kompetence, natož pak manažerské funkce, by však měly raději rychle zapomenout? ✳✳✳

V Masarykově onkologickém ústavu v Brně propustil ředitel prof. Jiří Vorlíček chirurga prof. Jana Žaloudíka. Pravda, nejsme zvyklí na to, že jeden uznávaný odborník dá výpověď druhému. Je však výlučným právem ředitele vybrat si své nejbližší spolupracovníky – platí to v továrně stejně jako ve špičkovém zdravotnickém zařízení. Protože však máme ten „supervolební“ rok, už dostala celá záležitost politickou nálepku. Na temnou strunu spiknutí za-

brnkal jihomoravský hejtman Mgr. Michal Hašek: jde prý o pomstu za to, že prof. J. Žaloudík hodlá na podzim kandidovat v barvách ČSSD do Senátu proti exministru zdravotnictví MUDr. Tomáši Julínkovi (ODS)! ✳✳✳

A do třetice na téma voleb: Český statistický úřad zveřejnil ve druhé polovině ledna Projekci obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065. Podle ní již v roce 2014 ve všech krajích ČR početně převáží senioři nad dětmi. O dva roky později pak v celé ČR započne (a už se nezastaví) proces přirozeného úbytku obyvatelstva, kdy počet zemřelých každým rokem převýší počet nově narozených. A co více – ve druhé polovině 40. let tohoto století natrvalo převáží ekonomicky neaktivní složka obyvatelstva nad ekonomicky aktivní (zjednodušeně nad plátci daní, zdravotního i sociálního pojištění). Můžeme jen hádat – najde se v nadcházející předvolební kampani politický sebevrah, který na rovinu řekne, že průběžné financování důchodů, zdravotní i sociální péče už v této situaci brzy nebude udržitelné? V Nizozemí o zdravotní reformě diskutovaly politické strany zleva doprava téměř dvacet let, než se shodly na tom, že se „něco“ musí stát. Mnoho času nám nezbývá ani v Česku.... Zdraví vás Jan Kulhavý, šéfredaktor Zdravotnických novin

FLORENCE 2/2010 1

OBSAH

Editorial .........................................................................................1 Téma Ne příliš staří pro ošetřovatelství .....................................................3 Romové jako pomocníci v nemocnici ..............................................5 Zpravodaj ČAS Čas pro dermatovenerologickou sekci ............................................8 Konference traumatologicko-ortopedické sekce a VFN .................10 Sestry na tanečním sále ................................................................11 Ošetrovateľské brošne a odznaky .................................................12 Vybrali jsme pro vás Ze zahraničního tisku ...................................................................13 Trendy Medová terapie využívaná v ošetřovatelství ..................................14 Historie Ženy, které měnily zdravotnictví 10 ..............................................16 Kazuistika Péče o pacienta s dg. paranoidní schizofrenie...............................17 Praxe Nejčastější onemocnění oka v dětském věku Recenzovaný článek ..................................................................19 Přehled vzdělávacích akcí .............................................................22 Refrakční vady v dětském věku a jejich korekce Recenzovaný článek ..................................................................28 Pleoptická cvičení tupozrakosti u dětí ...........................................30 Ortoptické cvičení v Očních mateřských školkách .........................32 Dětské brý le .................................................................................33 Práce stomasestry ........................................................................34 Ošetrovanie chorých Alzheimerovou chorobou Recenzovaný článek ..................................................................36 Výzkum Enterální výživa z hlediska prevence sepse Recenzovaný článek ..................................................................39 Inkontinence v ČR ........................................................................42 Akce, události Budoucí zdravotní laboranti .........................................................44 Telekonference ............................................................................45 Vzdělávání Učíme se rozumět ........................................................................46 Odborný test Víte víc? Malý test odborných znalostí s dárkem ...........................48

Akcent .........................................................................................23

www.florence.cz Ročník VI., číslo 2, únor 2010 Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5 florence.redakce@ambitmedia.cz tel.: +420 222 352 578 Šéfredaktorka: PhDr. Jarmila Škubová e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz Redakce: PhDr. Eva Wićazová e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová Grafická úprava: Jindřich Studnička Jazyková redakce: Pavel Voňka Vydavatel: Ambit Media, a.s. www.ambitmedia.cz Předseda představenstva: Ondřej Novotný Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz Marketing: Petr Belica, marketing manager tel.: +420 222 352 575 e-mail: petr.belica@ambitmedia.cz Obchod: Dana Stripaiová, key account manager tel.: +420 725 778 001 e-mail: dana.stripaiova@ambitmedia.cz Tisk: PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414 684 01 Slavkov u Brna Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, postabo.prstc@cpost.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk Cena výtisku: 60 Kč Roční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur (961 Skk) Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo) Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X Redakční uzávěrka pro toto číslo: 14. 1. 2010 Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. Copyright © Ambit Media, a. s., 2010 Foto na obálce: Ivan Malý, copyright: Comenius

■ TREND – POPTÁVKA PO SESTRÁCH

TÉMA

Ne příliš staří pro pečovatelství? V Německu, kde jsou trendy podobné jako u nás, je v současnosti skoro 50 miliónů lidí v „popracovním“ věku. Do roku 2050 jich má ale přibýt ještě 39 miliónů. Paralelně s tím stoupne počet osmdesátiletých a starších z dnešních čtyř na deset miliónů lidí. Situaci ve zdravotnických profesích bude tedy stále výrazněji ovlivňovat poptávka po pracovních silách, obzvláště už tak přetěžovaných zdravotních a nemocničních sestrách a pečovatelkách.

Starších zaměstnanců se nelze vzdát Žádný div, že na personálních odděleních nemocnic a pečovatelských domů v Německu se stává stále důležitější jedno téma: jak udržet pečující a ošetřovatelské síly tak dlouho, jak je možné, zdravé a práce schopné. Naléhavé otázce se věnuje řada studií, kupříkladu výzkum realizovatelnosti demografických obměn v pečovatelství, zpracovaný pro Spolkový úřad pracovní medicíny a ochrany práce a další centrální oborové instituce. „Cílem studie bylo především prověřit, ve kterých oblastech je nutné počítat s nápravnými opatřeními,“ říká psycholožka a koordinátorka Daniela Kunze, z univerzity Potsdam. S pomocí rešerší použitelné literatury, on-line anket a telefonických interview byl tak získán aktuální přehled o německém pečovatelském a ošetřovatelském prostředí. 756 zařízení zodpovědělo dotazníky kompletně, 32 z nich bylo navíc připraveno dát k problematice podrobnější interview. Tři citlivé aspekty přípravy zdravotníků v těchto souvislostech přitom výzkumníkům zvláště bily do očí. „Je sice mnoho kursů dalšího vzdělávání, ale nebývají často sladěny s celkovou koncepcí ošetřovatelství. Vedle toho existuje často příliš málo programů, které se zaměřují na rozvoj řízení kvality. A konečně řada kolegů absolvuje kursy, které nevyplývají z potřeb zdravotnictví, “ míní Daniela Kunze.

sil tak musí zaopatřovat stále se zvětšující množství těch, kteří péči vyžadují. „Pečovatelství je nedostatkové zaměstnání. Od mnoha vedoucích pečovatelských služeb a zařízení slyšíme, že na trhu jsou sotva ještě nějaké osoby s potřebnou kvalifikací,“ uvádí Monika Kunz z odborového svazu pečovatelských profesí.

Pozice starších sester v týmu Studie realizovatelnosti demografické obměny v povolání ukazuje, že speciální kursy pro starší spolupracovníky, které by situaci mohly napomáhat, bývají dosti zpochybňovány. Povrchní odsudky je často stigmatizují jako důchodcovské nebo „celulitida-kursy,“ uvádí Daniela Kunze. Na semináře pro starší, ve kterých se kolegové nad 45 let musí učit, jak nejlépe nemocného zdvihnout a uložit do postele, se nikdo příliš rád nehlásí. Lépe je tedy stavět v tomto případě do popředí zájem o zdraví spolupracovníků, a ne výběr podle stáří. „Jak se naučit (pro vlastní záda šetrnému) zdvihání

a přenášení pacientů, má koneckonců pozitivní přínos pro všechny, i když mladá páteř může samozřejmě jednostrannou zátěž zvládnout lépe“. Také zbývá objasnit otázku, proč jen 29 % pečujících je připraveno účastnit se nabízených seminářů. S odhlédnutím od finančních důvodů předpokládá psycholožka Kunze jako hlavní důvod podobu rozvrhů služeb s mimořádnými dalšími nároky na personál, zrovna tak jako směnovou práci, čili důvody, které pro kursy neponechávají čas ani kapacitu. Navíc úkoly, se kterými se starší pracovníci hůře vyrovnávají, mohou být v týmu zdrojem konfliktů. Mladší si stěžují například, že vedení starším kolegyním ubírá „zdvihací práci“ a přidává ji těm mladším, aniž by se přesun nějak kompenzoval. Týmy s určitým poměrem starších spolupracovníků a za určitých okolností mají víc nevýhod než výhod, jak ukazuje také nedávno zveřejněná studie Institutu pro pracovní psychologii na univerzitě Dortmund a Technické univerzity Drážďany. Výzkumníci sice

Kvalifikovaný personál chybí už dnes Demografická fakta hovoří jasnou řečí. Průměrný věk stoupá sice pomalu, ale nepřetržitě. Počet zaměstnanců nad 45 let bude v příštích letech výrazně vzrůstat. Jsou zde i další, situaci zhoršující faktory: stále více pracovníků v oboru se cítí přetěžováno, a proto hledají jiné zaměstnání anebo jsou nuceni odejít do důchodu. Tento vývoj je na pováženou, neboť se současně situace zostřuje vzrůstající potřebou péče. Řídnoucí síť pečovatelských

FLORENCE 2/2010 3

TÉMA

zjistili, že se rozdílné věkové skupiny v jednom zařízení nemusí projevovat negativně na pracovních výkonech. Obraz se ovšem mění, když se klima výrazně soustřeďuje na odlišování starších. Pak jsou členové skupin méně spokojeni s jejich prací, identifikují se vzácněji se skupinou a jsou náchylnější k syndromu vyhoření.

• na individuálním zdravotním stavu a schopnosti výkonu; • na pracovním prostředí; • na úrovni kultury řízení; • na profesionálních kompetencích jednotlivých spolupracovníků.

Aby bylo dosaženo úspěšného výsledku, musí spolupůsobit všechny čtyři faktory. Je známo, že starší spolupracovníci nemívají už zrak jako orel a sluch jako rys Nová představa o starých První výzkumníci, kteří se zabývali pra- a svaly už také nejsou, co bývaly. Zrovna covními schopnostmi starších lidí, byli tak většinou pomalu mizí takzvaná bysFinové. Známé je například jméno Juha- trost, mimo jiné schopnost rychle se učit ni Ilmarinen. On a jeho spolupracovníci novým věcem, provádět současně více rozpracovali také první myšlenky a cesty, činností nebo flexibilně reagovat na nové jak si mohou zaměstnanci co nejdéle situace. Na druhé straně bývají některé schopnosti dokonce lepší, jako například udržet pracovní schopnosti. Koncept spočíval na čtyřech ukazate- mají lepší koncepční myšlení a schopnost řešit problémy, přehled v oboru lích: a znalost faktů a schopInzerce nost koncentrovat se až do pauzy na oddech. V normálních poměrech óS>FGą»S= K:OHMGB <Dù» Sù<AK :GGù»L EN Ø;:» zvládají starší spolupra$:KE HO:KLDāAH» DK:C> covníci všeobecně dobře také fyzickou i psychickou zátěž.

Co říkají dosavadní poznatky?

$ + % ( » + , $ ã»

' 2 » ) ' )» »

>EHLMùMGą»DHG@K>L»Sù<AK:GGĔ<A»LENØ>;

^ dp» »^fp»đGHK:»_g^g K:G=AHM>E») NI I $:KEHOR»/:KR

„Mnoho vzdělávacích seminářů a předloh končí v prázdnu, kursy často proběhnou, ale v podstatě nejsou vnímány jako důležité“, uvádí koordinátorka Kunze. Výkazy a výsledná zjištění těchto projektů často mizí v zásuvkách. Její požadavek zní proto takto: „Pečovatelská zařízení a nemocnice musí více chodit na světlo veřejnosti. Také představení tu mají podíl odpovědnosti. Jestliže nejsou například sami spojeni s programy, nebudou je jako důležité moci zprostředkovat ani svým spolupracovníkům.“ Další poznatek je, že poměrně málo zařízení něco dělá pro skutečně efektivní vzdělávání řídících pracovníků. Přitom je už dlouho známo: dobré řízení je pro pracovníky důležité, ale úplně nejvíc pro ty starší.

Počty a fakta:

"G ?HKF : < > u » K > @ BLMK : < > u » Iď BA Eù ÔDR »:»H ; C> = G ùOD R q

PPPpS:<AK:GD:DOp<S IGI_g^g»

• V roce 2050 bude deset miliónů lidí v Německu osmdesátiletých a starších. V současnosti jde asi o čtyři milióny německých občanů.

• Třetina lidí zde bude v roce 2050 starší než 65 let. • Aktuálně je v Německu asi 50 miliónů lidí v produktivním věku (mezi 20 a 64 lety). V roce 2050 se odhaduje tento počet jen na 39 miliónů. • V roce 2050 zde bude pravděpodobně o milión péče potřebných lidí víc. • V současnosti pracuje v Německu 1,4 miliónu pečovatelských sil. V roce 2050 by jich muselo být víc o půl miliónu, aby pokryli potřebu. • Podíl padesátiletých a starších, kteří pracují ve zdravotnictví, se trvale zvyšuje. Jestliže jich bylo ještě v roce 2002 862 tis., stoupl jejich počet v roce 2007 už na 1 085 000. • Podle nedávno zveřejněné studie (Robert Bosch Stiftung) budou do roku 2035 padesátiletí a starší příslušníci pečovatelských a ošetřovatelských profesí největší skupinou zdravotnických pracovníků v nemocnicích.

Co mohou starší spolupracovníci a spolupracovnice Nebývají nespokojení se svou prací, s pracovním místem a „neulejvají“ se jako ti mladší. Nalézají „vztah k domu“ i ošetřovatelskému vedení lépe než jejich mladší spolupracovníci. Identifikují se pevněji s podnikem. Vykazují menší sklony k fluktuaci. Podílejí se na zvyšování kvalifikace, zřetelnější zpětná vazba je zaznamenána až ve skupině nad 60 let. Emočně se ztotožňují lépe s těmi, kdo potřebují péči a vnímají silněji, „že se jim pak něco vrátí“. Mohou se tak hrozícímu syndromu lépe bránit lépe než mladší kolegové a kolegyně. Celkově bývají psychickou náročností a zátěží pečovatelské profese méně ohroženi než mladší spolupracovníci a spolupracovnice. V tělesném ohledu pociťují starší spolupracovníci silněji náročnost profese, což se ovšem pro ně příznivější organizací práce alespoň částečně může kompenzovat. Angelika Friedl (Podle Heilberufe č. 7/2009) Překlad jš

■ TREND – POPTÁVKA PO SESTRÁCH

TÉMA

Romové jako pomocníci v nemocnicích V prosinci loňského roku proběhlo v Praze v kostele sv. Anny vyhlašování ceny Gypsy Spirit 2009, kterou v pěti kategoriích obdrželi ti, kteří se nejvíce zasloužili o prohloubení porozumění mezi Romy a většinovou populací. V České republice se jednalo o premiéru inspirovanou podobnou cenou udílenou na Slovensku. Cenu vloni poprvé vyhlásil Úřad ministra pro lidská práva. Záměrem bylo ocenit aktivity jak jednotlivců, tak firem nebo neziskových organizací, které přispívají v oblasti integrace Romů. „Hlavně nám jde o to, aby příklady dobré praxe a různé iniciativy neziskových organizací, jednotlivých osob, skupin, ale i třeba vládních organizací vešly ve známost. Kolem romské menšiny totiž panují určité stereotypy vnímání, a to by se mělo změnit. Je potřeba stávající situaci řešit i z tohoto hlediska, což znamená oceňovat dobré příklady,“ řekl novinářům při této příležitosti ministr pro lidská práva Michael Kocáb.

Když jedna „slabá“ skupina potřebuje druhou Jednou ze tří nominovaných v kategorii jednotlivců byla Bc. Lýdia Poláčková. Její dlouhodobou snahou je posílit spolupráci mezi zdravotníky a romskou menšinou a vyprojektovat vzájemně výhodné aktivity. Na cenu Gypsy Spirit byla navržena za „realizaci mnoha úspěšných projektů“. V Ostravě zřídila funkci zdravotně sociální pomocník, založila stálou pracovní skupinu pro integraci romské komunity, která začala řešit sociální bydlení pro Romy, a vymyslela a pomáhala realizovat projekt Romská pečovatelka v nezdravotnických zařízeních.

Lýdia Poláčková vystudovala střední zdravotnickou školu v Ostravě-Vítkovicích, v pozdějších letech na Ostravské univerzitě získala titul bakaláře. Ve zdravotnictví pracovala nejprve u lůžka na chirurgickém oddělení, potom v zubní ordinaci. Dnes je koordinátorkou pro romskou menšinu na odboru sociálních věcí Magistrátu města Ostravy. Projekty paní Lýdie při bližším seznámení připomínají zelené ostrůvky v moři snah našich politiků o řešení tzv. romské otázky. Jejich živnou půdou jsou potřeby romských žen hledajících zaměstnání a opuštěných seniorů či lidí se zdravotními problémy. Spojení těchto dvou skupin může přispět mnoha dobrým účelům – romské ženy, které jsou od přírody schopny empatie, mohou prostřednictvím projektu řešit svoji nezaměstnanost, z druhé strany mohou zaplnit dnes zoufale žádoucí místa pečovatelů.

Nová funkce zdravotněsociálního pomocníka Zřízení funkce zdravotně-sociálního pomocníka byl její nápad. Jako Romka a současně zdravotnická pracovnice nemohla nevidět mezeru mezi romským etnikem a zdravotnickým personálem. Věděla, že Romové nedodržují léčebné režimy, že na očkování s dětmi nechodí, jak by měli, že nerozumějí spoustě výra-

zů, že je třeba dělat osvětu v rámci zodpovědného rodičovství. Její zdravotně-sociální pomocník začal dostávat konkrétní rysy. Představovala si ho nejlépe jako romskou ženu s životními zkušenostmi, která by mohla bez problémů komunikovat jak s Romy, tak se zdravotníky. Takoví lidé k mání byli, mnohem těžší však bylo dosáhnout schválení projektu a na funkci získat peníze. A to se příliš nedařilo. Naštěstí se do projektu vložil lékař z Vítkovické nemocnice MUDr. Jan Boženský, kterému se myšlenka zalíbila. Bylo také jeho zásluhou, že v r. 2002 funkce zdravotněsociálního pomocníka vznikla ve Vítkovické nemocnici na dětském oddělení a je tam dodnes. O rok později už zase Lýdia Poláčková obcházela ministerstvo zdravotnictví, protože usilovala, aby se funkce pomocníka rozšířila po celé republice. Věděla o nadšeném zájmu Romů tuhle práci dělat. Po krátkém váhání ministerstvo odpovědělo, že peníze na projekt našlo v evropských fondech. Lýdia Poláčková oslovila brněnskou organizaci Drom (romsky cesta) a spolu s nimi projekt zrealizovala. Netrvalo dlouho, a prvních 14 pomocníků vyrazilo do terénu. Bohužel však jejich užitečná činnost v plném rozsahu trvala jen tak dlouho, dokud trval projekt. V současné době v některých městech působí, ale pouze tam, kde se podařilo získat peníze. Lýdia Poláčková pochopila, že slabým místem byla nekoncepčnost projektu. Dodnes však v Koncepci romské integrace tato funkce existuje, což je přes všechno obrovský úspěch, na kterém lze stavět.

Romové nabízejí služby nemocnicím

Bc. Lýdia Poláčková s manželem při návštěvě našeho vydavatelství

Lýdia Poláčková vymyslela tzv. nástavbový projekt, který vychází z toho, že v současné době působí ve vyloučených lokalitách mnoho hlavně romských pracovníků z neziskových organizací. S doc. Darjou Jarošovou z Ostravské univerzity pro ně postavily zkrácený vzdělávací program, jakousi zdravotnickou nástavbu. V ní jsou ve zdravotní oblasti proškolováni ti terénní pracovníci, kteří už mají akreditované vzdělávání za sebou. Na konci každého kursu bude počínaje lednem 2010 uspořádána velká konference, na kterou budou prostřednictvím

FLORENCE 2/2010 5

TÉMA

webového portálu Sestra in pozvány všeobecné sestry, porodní asistentky, dětské sestry, fyzioterapeuti, nutriční terapeuti atd. Tito zdravotníci by se tam měli setkat s terénními pracovníky z okolních krajů. Nositelem projektu je nezisková organizace Centrom, o. s., která na svých webových stránkách (www.nno-centrom.cz) zveřejní kontakt na tyto zdravotně vyškolené pomocníky, a ti pak budou snadno k dispozici zdravotnickému zařízení, které bude potřebovat pomoc. Konference se budou konat 15. ledna v Ostravě, 22. ledna v Olomouci, 14. května v Mostě, 21. května v Brně a 3. prosince v Hradci Králové. Přihláška je dostupná v přihlašovacím systému na www.sestra.in.

Romští pomocníci v nemocnicích „Kdybychom měli větší podporu u zdravotníků, u lékařů, pak by se nám možná podařilo tato místa vytvořit přímo v nemocnicích,“ přeje si Lýdia Poláčková. „Zdravotníci se na mě obracejí třeba s tím, že romské matky od nich po porodu utíkají. Nechají v porodnici miminko a vrátí se pro ně za tři dny. Zdravotníci se mě ptají, co s tím mohou dělat. Umíme to vysvětlit, víme, proč to tak je. Ale oni si neuvědomují, že často je to i nevstřícným přístupem zdravotníků k Romkám. Romka zaměstnaná jako pomocnice na takovém pracovišti by mohla kupříkladu pomáhat taková neporozumění řešit.“

Padnou předsudky? Romský pacient je trochu jiný než neromský. Jsme svědky, že v nemocnici bývá jen zřídka opuštěný, rodina se kolem něho dokáže semknout. V zařízeních dlouhodobé péče je Rom výjimkou. I v domácí péči to má jednodušší. Osa-

Promoce

měle žijících romských seniorů je velice málo. Romové, zdá se, mají více zažito, že u starých a bezmocných je třeba být. Tyto zvyky jsou dobrou výbavou pro dráhu pečovatelky. Lýdia Poláčková má poměrně dost zkušeností a ví, že tam, kde pečují Romky, padají předsudky. Lidé se přestávají bát a oceňují jejich srdečnost. Romka nemá problém pohladit, vyposlechnout stesky, projevit své city. „Proč by nemohly romské pečovatelky pečovat o neromské seniory?“ Lýdia Poláčková říká, že podali projekt ve dvou variantách – pečovatelka a hospodyně. Udělala si průzkum a už má seznam osmdesáti Romek, které si rekvalifikaci chtějí udělat a chtějí pracovat jako pečovatelky v terénu nebo u lůžka. Nyní jde o to, aby MPSV projekt konečně podpořilo. Je zřejmé, že cílem projektů Lýdie Poláčkové je uspokojení konkrétních potřeb

konkrétních lidí, řešení jejich tíživé situace, jejich prospěch. Ale ať už si to přála, anebo na to nepomyslela, je právě tento typ aktivity nemalým příspěvkem k integraci Romů.

Vzpomínka na Vánoce Lýdia má Vánoce spojené s babičkou. „Naše babička byla opravdu velká žena,“ vzpomíná. „A čím jsem starší, tím víc na ni vzpomínám. Neměla vzdělání, neuměla číst a psát. Selský rozum byl ale u ní mnohem důležitější. Porodila čtrnáct dětí, z nichž sedm přežilo. Ona byla takový generál v rodině, všichni ji poslouchali a děti jí vykaly. Když žila tato moje babička, tak se u nás dodržovaly romské tradice. O Vánocích například se romsky říkala karačoňa, něco jako koleda. Babička měla svoje jídla, která na Vánoce vařila. Pekl se bílý chléb, který potom rozkrájela, a každý, kdo byl v domě, si musel vzít jeden dílek. To mělo symbolizovat, že vždy budeme držet spolu. Pak vařila omáčku z hub, my jsme jí říkali mačanka. Šlo o to, aby byl plný stůl a všeho dostatek. Jedno místo u stolu jsme vždy nechávali prázdné, kdyby přišel nějaký nečekaný host. Dělám to dodnes a myslím přitom na maminku, která už není.“

Rozloučení s Prahou

6 FLORENCE 2/2010

L. Poláčková jako sestra v zubní ordinaci

Cena Gypsy Spirit 2009 v kategorii jednotlivců byla nakonec ve svém prvním ročníku předána za dlouhé celoživotní dílo do rukou člověka o generaci staršímu, než je Lýdia. Ale i tak – být v trojici nejlepších je úspěch, radost a hlavně povzbuzení. Zatím je ale Lýdia ještě plná síly a energie, i když se domů častokrát přichází z práce jen vyspat. „Mám štěstí, že mám neromského manžela. Ten pro mě dokáže mít pochopení a umí se ujmout i ženských prací. Rom by se mnou už dávno určitě vyběhl,“ říká a očima pohladí svého muže. Text a foto Jarmila Škubová Fota archiv Lýdie Poláčkové

Trápí vás vysoké provozní náklady? Máme řešení Poskytovat co nejkvalitnější péči a zároveň udržet vyrovnaný rozpočet – patrně nejtěžší úkol, s nímž se musí management nemocnice či jakéhokoli jiného zdravotnického zařízení poprat. Zatímco to první si většina zdravotnických institucí v Česku může s klidným svědomím odškrtnout jako splněné, to druhé nabízí ještě velký prostor ke zlepšení. A přitom dosáhnout výrazných úspor v provozních nákladech a celkově zefektivnit fungování zařízení nemusí být nijak složité. Jako dobrý důkaz může posloužit třeba Chrudimská nemocnice, která se rozhodla optimalizovat své hospodaření s balíkem produktů a služeb HARTMANN Solutions společnosti HARTMANN – RICO.

HARTMANN Solutions přináší na český trh zdravotnických služeb ojedinělý koncept postavený na principu optimalizace provozních procesů v návaznosti na ošetřovatelské postupy, lidské zdroje, čas, finanční prostředky a používaný materiál. Mezi nejčastější řešení patří například skladový management, optimalizace kapacit lůžek, optimalizace operačních sálů, zajišťování dodávek zdravotnického materiálu, školení personálu, rozvoj a provoz IT infrastruktury apod. Díky velkým zkušenostem jak ze zahraničí, tak i mimo zdravotní trh, je Hartmann řešení schopno reflektovat nejenom podmínky českého zdravotnictví, ale i samotného zařízení. Management se díky přenesení odpovědnosti za tyto činnosti může plně soustředit na skutečně důležité věci spojené s řízením instituce a zároveň získá velký prostor ke snižování provozních nákladů.

„Společným problémem a zároveň velkou příležitostí pro dosažení úspor u většiny nemocnic je značně neefektivní průběh každodenních procesů spojených s fungováním nemocnice. Není například nic neobvyklého, když nemocnice vysoutěží v pro ni v tu chvíli nejlevnější výrobek, který následně prodlouží časy jednotlivých ošetřovatelských výkonů nebo operací a nemocnici se tím zvyšují náklady na jednotlivé výkony. Naším cílem je provázat veškeré činnosti od nákupu, logistiky, optimální procesní nastavení jednotlivých odd., až po ošetřovatelské standardy“, vysvětluje Lukáš Havelka, vedoucí projektu HARTMANN Solutions pro nemocnici Chrudim. V nemocnici Chrudim se projekt HARTMANN Solutions týkal nákupu spotřebního zdravotnického materiálu, léků a skladového hospodářství. Měl za cíl dosáhnout především finančních úspor a zlepšení cash flow (personální náklady, provozní náklady, procesní úspory), dále zajistit zisk z pronájmu skladů, obchodních a logistických podmínek, přenést odpovědnost a náklady za dodávky zdravotnického materiálu na společnost HARTMANN – RICO a zlepšit kvalitu spotřebního materiálu v dohodnuté nákladové struktuře. „Projekt jsme realizovali od února 2008 do června 2009, a to ve třech liniích. Interní procesy spojené se skladovým hospodářstvím jsme zjednodušili propojením námi používaného informačního systému s nemocničním objednávkovým a účetním systémem, optimalizace dodavatelské struktury a sortimentu jsme dosáhli zajištěním veřejných zakázek a také jsme převzali kompletní péči o sklad,“ přibližuje Lukáš Havelka jednotlivé kroky v projektu. A výsledek? V roce 2009 nemocnice s kapacitou zhruba 370 lůžek a zaměstnávající přes 700 lidí ušetřila náklady na výkony díky projektu HARTMANN Solutions jejich snížením o bezmála 18 procent. Kromě toho celkový počet dodavatelů spadl z původních 102 na 38 a počet nutných položek klesl ze 1440 na 857.

PUBLIC RELATION

Řešení HARTMANN Solutions dokáže pokrýt většinu oblastí, s nimiž se lidé pověření řízením zdravotnických zařízení musí potýkat. Koncept přitom není určený výhradně nemocnicím, ale lze jej dobře uzpůsobit i odborným ambulancím, pečovatelským ústavům, léčebnám dlouhodobě nemocných a agenturám domácí péče. Každé z těchto zařízení vyžaduje odlišný přístup a výhodou HARTMANN Solutions je velká flexibilita v možnostech nastavení projektu aktuálním potřebám konkrétní instituce. Projekty HARTMANN Solutions jsou založené na komplexní a intenzivní spolupráci s klientem a mohou zahrnovat prakticky jakékoli aktivity související s provozem zařízení – od zajištění logistických procesů přes optimalizaci dodavatelské struktury či vývoj, nasazení a správu informačních systémů až po poradenství v oblastech celkového managementu či fundraisingu a vzdělávání personálu. V rámci takové spolupráce HARTMANN – RICO nabízí na poměry českého zdravotnického trhu i několik unikátních služeb. Například mikrologistiku, která nahrazuje obvyklé řešení centrálního skladu efektivními dodávkami přímo na vybraná oddělení podle jejich aktuálních potřeb nebo konsignační sklady, které na jedné straně garantují dostatečné zásoby potřebného materiálu, na druhé straně umožňují zdravotnickým zařízením platit pouze za skutečné spotřebované zboží. HARTMANN Solutions jsou tak určeny především těm, kdo hledají nejen odbornost a profesionalitu, ale především schopnost navrhnout a zrealizovat komplexní řešení, které přinese hmatatelné výsledky v ekonomických ukazatelích a kvalitě poskytované péče. Projekty HARTMANN Solutions mají potenciál pomoci jakémukoli zařízení pracovat efektivněji a zvýšit ve svém oboru konkurenceschopnost. Zajímaly by vás další informace o konceptu HARTMANN Solutions? Pak můžete navštívit webovou prezentaci na www.pomahamelecit.cz.

FLORENCE 2/2010 7

ZPRAVODAJ ČAS

ZPRAVODAJ ČAS

ČAS PRO DERMATOVENEROLOGICKOU SEKCI

8 FLORENCE 2/2010

V úvodu mi dovolte pár slov o dermatovenerologii, oboru, ve kterém sestry hrají velkou a stále rostoucí roli. Kůže (cutis z latiny, derma z řečtiny) pokrývá tělo – odděluje vnitřní prostředí od vnějšího. Svou plochou 1,6–1,8 m2 je největším orgánem lidského těla. Má řadu funkcí: • ochrannou (chrání tělo před vniknutím škodlivých látek) • termoregulační (pomáhá udržovat stálou teplotu těla) • vylučovací (po ledvinách důležitý orgán k vylučování chemických látek) • smyslovou (uložené nervové receptory reagují na chlad, teplo, tlak, poranění) • absorpční (absorbuje dýchací plyny, zdravou kůží proniká malé množství látek, poškozenou však velké, a to může vést k rozvoji infekcí) • skladovací (v podkožním vazivu skladuje tuk a vitaminy, rozpustné v tucích). Obor dermatovenerologie se specializuje na prevenci, diagnostiku a léčbu kožních onemocnění (včetně kožních adnex – nehty, vlasy) a pohlavně přenosných onemocnění. Dermatologická onemocnění vznikají primárně na kůži a projevují pouze na ní nebo se jedná o jiná závažná onemocnění (např. onkologická, autoimunitní), u kterých je postižení kůže jedním z projevů, mohou to být i onemocnění, která na kůži vznikají a šíří se na jiné tkáně a struktury. Venerologická onemocnění jsou pohlavně přenosná, v poslední době jich výrazně přibývá, podléhají povinnému hlášení – nutná je spolupráce s hygienickými stanicemi k zajištění vyšetření pacientových sexuálních kontaktů a získání dalších nezbytných informací.

tem kolegů a kolegyň a bohužel i lékařů odjinud. Při odpovědi na otázku: „Sestři, odkud jste?“ „Z kožního!“, jsem mnohdy viděla rozpaky a nejistotu, zda jim budu při spolupráci co platná. Dokonce i někteří medici přicházejí na stáž na dermatovenerologii se zkreslenými představami – fonendoskop? Ten přece na kožním nebudu potřebovat! S tím jsem se nehodlala smířit! A proto když jsem se po sloučení ČSS a ČAS dověděla, že se koketuje s myšlenkou o zániku dermatovenerologické sekce (DVS), daly jsme s kolegyní Marií Navrátilovou z brněnské dětské dermatologie hlavy dohromady a rozhodly se, že za použití rad naší předchůdkyně Vlasty Brixové sekci zachováme.

Boj o prestiž oboru. Sekce je nutná! Když jsem před dvaceti lety začala na dermatovenerologii pracovat, musela jsem se ji také učit. Brzy jsem poznala, že to není obor zanedbatelný, jak na něj pohlížejí někteří kolegové z jiných oborů, ale naopak zajímavý, nedoceňovaný a mnohdy složitý. Přesto jsem se stále často (např. při službách na Centrálním příjmu – dnes Emergency) setkávala s despek-

Druhé volební období Druhé volební období probíhalo podobně jako první. Ani složení výboru se prakticky nezměnilo. Stále jsme se však snažily zapojovat do odborných konferencí více sestřiček z celé republiky a pomalu se začalo „blýskat na lepší časy“. Technika šla dopředu a my se učily pracovat na PC, připravovat přednášky v powerpointu a využívat dataprojektory.

První nesmělé krůčky sekce Věděly jsme, že nás, dermatologických sester, není v republice mnoho, ale právě proto jsme se chtěly stýkat na odborném poli, abychom si vyměňovaly zkušenosti a poznatky z naší práce. Proto byly v roce 2000 iniciovány volby, které se konaly v Brně. Do čela naší sekce byla jako předsedkyně na dobu čtyř let zvolena Marie Navrátilová, její zástupkyní jsem se stala já, ostatní členky výboru byly též z Moravy (spíš Brno a okolí). Snažily jsme se do pořádání odborných akcí zapojit i naši širší členskou základnu. Zpočátku nám hodně přednášek zajišťovali lékaři, ale postupně se osmělovaly i sestřičky. Připravit si totiž tehdy přednášku na diapozitivech nebyla věc vůbec jednoduchá a rovněž byla technicky i časově náročná!

ukázat problematiku některých dermatologických i venerologických diagnóz z pohledu lékaře a sestry. Přednášek se ujal lékařský a sesterský kolektiv II. dermatovenerologické kliniky FN Brno. O obě konference byl velký zájem, a tak si myslím, že rozhodně splnily svůj účel – představení dermatovenerologie ostatním oborům. V druhém volebním období jsme se rovněž snažily o odbornou spolupráci s POUZP. Na tomto poli se ale uskutečnily pouze dvě společné akce pořádané vždy jednou z odborných společností.

Atmosféra na konferencích – klidná, uvolněná,pracovní

První odborné konference V roce 2006 jsme se rozhodly ukázat podstatu a složitost našeho oboru hlavně ostatním. Proto jsme ve FN Brno uspořádaly jarní a podzimní odbornou konferenci pod názvem Dermatovenerologie v klinické praxi I. a II. Naší snahou bylo

Božena Jelínková, předsedkyně dermatovenerologické sekce ČAS

Co život dal a vzal V roce 1972 jsem odmaturovala na střední zdravotnické škole v Prostějově. Skončila blažená studentská léta s prázdninovými brigádami v okresní nemocnici a přede mnou se otevřela realita života, spojená se skutečným, a ne vždy snadným zaměstnáním-posláním ve zdravotnictví. Ale měla jsem profesi, kterou jsem moc chtěla dělat a díky tomu jsem jí zůstala věrná dodnes! Kromě jednoho roku, kdy jsem se věnovala dětem v jeslích, jsem vždy pracovala a dosud pracuji u lůžka, na klinických pracovištích jednoho zaměstnavatele – KÚNZ Brno a po delimitaci FN Brno. Své první pracovní zkušenosti po maturitě jsem sbírala na III. interní klinice KÚNZ v Brně, vedené prof. MUDr. V. Ryšánkem, DrSc. Nebylo to vždy lehké. Pacienty s různými (mnohdy velmi složitými) interními diagnózami jsme často ukládali i na přistýlky. Technika: naše ruce, nafukovací polohovací podložní kola, skleněné zkumavky s korkovou zátkou k odběrům biologického materiálu, pryžové močové katetry k opakovanému použití, tlakový hrnec (vrchol techniky) k vyvařování skleněných injekčních stříkaček a kovových injekčních jehel, RTG vyšetřování GIT pomocí kontrastní látky. Přesto na tu dobu ráda vzpomínám a čerpám z této školy života pro praxi dodnes. Další praktické zkušenosti jsem získávala na II. gynekologicko-porodnické klinice KÚNZ Brno pod vedením prof. MUDr. Miloslava Uhlíře, DrSc., který se mj. hodně věnoval rozvoji reprodukční medicíny. A tehdejší technika? Porody v gynekologické poloze na porodním stole, ozvy plodu sledovány pouze kovovým stetoskopem, začaly se používat první ultrazvukové přístroje ke sledování vývoje plodu.

ZPRAVODAJ ČAS

Novinky v sekci Na podzim r. 2008 jsme v Brně pořádaly odbornou konferenci Novinky v dermatovenerologii. Její součástí měly být i volby na další období. Výbor sám oslovil několik členů DVS z různých regionů ČR a vyzýval je ke kandidatuře, aby tak byla zajištěna jeho případná větší plošná působnost. Pro nízkou účast členů se však volby nemohly uskutečnit. Proto bylo nutné uspořádat volby v náhradním termínu. Proběhly 28. února 2009 na odborné konferenci pořádané společně s jihomoravským regionem ČAS. V programu byl vyhrazen čas pro zúčastněné členy DVS. Byl zvolen nový výbor ve složení: předsedkyně – Božena Jelínková (FN Brno), místopředsedkyně – Kateřina Křemenová (FNB Praha), pokladník – Marie Navrátilová (FN Brno), členky výboru – Marie Kyjovská (FN UsA Brno), Jitka Toušková (FN Brno).

Po první čtrnáctiměsíční mateřské dovolené jsem nastoupila na II. chirurgickou kliniku KÚNZ Brno, kterou vedl prof. MUDr. Vladimír Kořistek, DrSc. Byl rovněž členem výzkumného týmu lékařské fakulty, který se v té době věnoval vývoji umělého srdce. Součástí lékařského týmu byl i MUDr. Jan Černý (pozdější profesor a přednosta Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie). Náplní činnosti kliniky byly hlavně cévní a kardiochirurgické operace, primoimplantace kardiostimulátorů, břišní i úrazová chirurgie. V době mého působení na klinice tam byly provedeny i první transplantace jater v republice. Zde jsem pracovala 10 let. Během nich absolvovala druhou mateřskou dovolenou a dospěla k názoru, že je třeba profesně růst. V té době byla v ošetřovatelství jediná možnost dalšího vzdělávání na IDVZP (dnešní NCONZO) v Brně. V roce 1986 jsem tam ukončila pomaturitní specializační studium v oboru Ošetřovatelská péče o dospělé. V roce 1987 se začalo připravovat otevření nové nemocnice v Brně-Bohunicích a budoucí přednosta nově vznikající II. dermatovenerologické kliniky prof. MUDr. Zdeněk Vlašín, DrSc., mě oslovil, zda bych se nechtěla stát součástí jejího nového týmu. Nabídku jsem přijala. Viděla jsem od roku 1989 naši kliniku vyrůstat „od plenek“ a považuji ji tak trochu i za svoje dítě. Nejprve jsem pracovala jako staniční sestra lůžkového oddělení a od listopadu 2005 jsem vrchní sestrou Dermatovenerologické kliniky FN Brno. S podporou současné přednostky kliniky prof. MUDr. Aleny Pospíšilové, CSc. se snažím zviditelňovat a propagovat obor dermatovenerologie, který je mnohdy ostatními nedoceňován. Samozřejmě že k tomu vedu i náš kolektiv NLZP, vždyť některé

sestry na klinice pracují rovněž od jejího vzniku. Podívejte se, kam až jsme se za 37 let mé praxe ve zdravotnictví posunuli – moderní vyšetřovací metody a přístroje (přesnější diagnostika a menší zátěž pro pacienta), používání jednorázových pomůcek (větší bezpečí pacienta i personálu), nové operační možnosti (laparoskopické operace, robotická chirurgie), nové léčebné metody a léky (např. biologická léčba), moderní krytí chronických ran (lepší komfort pacienta, usnadnění práce ošetřujícího personálu), možnosti moderního vybavení zdravotnických pracovišť (el. polohovací lůžka, antidekubitární matrace, pomůcky k usnadnění manipulace personálu s pacientem, k provádění hygienické péče). Život mi dal dvě vytoužené, milované děti, které mi nyní vynahrazují to, že jsem jim byla nejen mámou, ale často i tátou. Dal mi profesi, kterou mám moc ráda (i když není vždy lehká), mohla jsem se v ní realizovat a poznat spoustu vynikajících spolupracovníků, kolegů a kolegyň i několik skutečných, upřímných přátel. Mohla jsem poznat i vděk pacientů, jako uznání mé práce. Dal mi radost z toho, že jsem se několik let ve volných chvílích věnovala nejen svým, ale i ostatním dětem a mládeži při trénování házené. A co mi život vzal? Úplnou rodinu, neboť manžel neunesl, že se musí o mou péči dělit. Ukrojil mi minimálně 365 dní, po které jsem si vybojovávala boj nad zákeřnou nemocí a dodnes mě nutí být v tomto směru ve střehu. Nedávno mi nečekaně vzal mou maminku – na to nejsme nikdy připraveni. Ale mou profesi a uspokojení z ní, mi snad už nikdo nevezme! A co bude dál? Uvidíme! (bjelinkova@fnbrno.cz) Fota z archivu Boženy Jelínkové

ZPRAVODAJ ČAS

Určitě jste si všimli, že se nám přece jen podařilo zvětšit okruh odborné spolupráce a máme ve výboru i jednu zástupkyni z Čech. Další kroky sekce Spolupráce se rozvíjí velmi slibně. Na jaře jsme se spolupodíleli jak organizačně, tak přednáškami na odborné konferenci v sesterské sekci, konané v rámci mezinárodního dermatologického kongresu v Praze. Zazněly tam velice zajímavé přednášky, jen škoda, že díky nedostatečné propagaci (pozvánky jsme bohužel nerozesílali my) byla malá účast. Letos na jaře se už po těchto zkušenostech připravíme a akci lépe zviditelníme. Na jednáních výboru jsme se dohodli, že budeme každoročně pořádat dvě stěžejní akce – na jaře v Čechách a na podzim na Moravě. Samozřejmě se nebráníme ani případným dalším možnostem. Od svých členů bychom chtěly vědět, jaká témata by je například zajímala. Spolupráci již nabídla FN Ostrava, která rovnou přispěla na podzimní odbornou konferenci na téma Ošetřovatelská péče v dermatologii aneb, jak to děláme u nás dvěma velmi pěknými sděleními. Program této

konference zajistily přednáškami pouze sestry, a to považujeme za pěkný úspěch. Jsme si vědomi toho, že mezi našimi členy jsou i sestry ze soukromých ambulancí, u kterých je problém s uvolňováním, proto alespoň jedna akce ročně bude probíhat ve víkendovém termínu. Budeme také rádi, když se s námi i tyto kolegyně podělí o své zkušenosti z práce. Letos v lednu se již druhým rokem konal v rámci VII. novoveských dermatologických dnů (pořádaných sirnatými lázněmi Ostrožská Nová Ves a lázeňskými hotely Miramare v Luhačovicích) i sesterský blok přednášek. Rovněž na této akci se naše DVS podílela a oproti loňskému roku (pouze dvě sesterské přednášky) zaznělo více sesterských sdělení. Do budoucna bychom chtěli tuto spolupráci s lázněmi ještě více upevnit. V současné době má naše sekce 87 platících členů a my doufáme, že jejich počet neklesne ani vzdor navýšení členských příspěvků. Se všemi se těšíme na spolupráci a rovněž čekáme na jejich podněty! Božena Jelínková, předsedkyně dermatovenerologické sekce ČAS

Konference traumatologicko-ortopedické sekce a VFN

10 FLORENCE 2/2010

Prvního prosince loňského roku se v Praze pod záštitou traumatologicko-ortopedické sekce ČAS a VFN konaly konference Právní aspekty výkonu povolání všeobecné sestry a Nevidomý ve zdravotnickém zařízení II. Pracovní den začal přednáškou MUDr. Vladimíra Polaneckého, který se v souvislosti se současnou aktuální nákazou virem H1N1 krátce zmínil o pandemiích chřipkového onemocnění ve 20. století (1918 – španělská chřipka, 1957 – asijská chřipka, Hongkong 1968, Čína 1997–2003). V souvislosti s nebezpečím nákazy virem prasečí chřipky označil současnou světovou turistiku za globální negativum. Velice poučné bylo schéma vývojové linie viru chřipky, na kterém se přednášející snažil vysvětlit složitost přenosu a podíl zvířat na něm (ptáci, prasata, koně), ale i na vývoji různých typů chřipkového viru (velryby, tuleni a norci – jsou možným článkem a pravděpodobně i rezervoárem virů – při soužití s ptáky a jejich trusem – nelze vyloučit nákazu v uzavřených kolektivech lovců, Inuitů apod. žijících národů). Na přenos chřipkových virů má jistě velký vliv i způsob života některých obyvatel různých částí světa – např. soužití člověka v obydlí s drůbeží či jinými hospodářskými zvířaty. V. Polanecký se také krátce zmínil o vhodném a účinném očkování a o druzích očkovacích látek dostupných na současném trhu. Přítomné sestry se dozvěděly, jaká je nejvhodnější doporučená prevence chřipkového onemocnění pro zdravotnický personál. Mezi preventivní opatření patří pravidelné a správné mytí rukou, ale hlavně jejich účinná dezinfekce. Při epidemii je nutné trvale nosit účinnou roušku, na doporučení používat preventivně antivirotika, dávat pozor na možný přenos různými předměty a penězi, nechat se očkovat a určitě s chřipkou zůstat doma. JUDr. Petr Šustek z Centra zdravotnického práva Právnické fakulty UK v Praze uvedl základní právní předpisy, které se týkají problematiky zdravotnického práva, např. Úmluva o lidských právech a biomedicíně (č. 96/2001 Sb.), zákon o péči o zdraví lidu (č. 20/1966 Sb.), zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon o léčivech (č. 378/2007).

Druhou část konferenčního dne vyplnily přednášky s problematikou nevidomých. Michal Votava, koordinátor dobrovolnické služby TyfloCentra Praha, potom účastníky konference ve zkratce seznámil s celou sítí služeb, které mohou lidé se zrakovým postižením využívat a jejichž adresy lze nalézt na stránkách Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR – www.sons.cz. Informace o službách TyfloCentra Praha zájemci najdou na www.praha.tyflocentrum.cz. Bc. Dagmar Škochová, dopisovatelka Florence Foto Václav Kříž

Sestry na tanečním sále

ZPRAVODAJ ČAS

Sestry na sál! – to byl název plesu České asociace sester, který měl premiéru 14. ledna 2010 v Praze na Žofíně. Sešly se zde sestry z České republiky i ze Slovenska, aby pospolu prožily krásný večer a zatančily si v historických prostorách, kde sice tanečním, ale možná o to významnějším krokem kráčely dějiny. V úvodu uvítala všechny přítomné prezidentka ČAS Bc. Anna Skalická. Pozdravila také vzácné hosty z politického života, mezi nimiž nechyběla ministryně zdravotnictví Mgr. Dana Jurásková, MBA., Ph.D., slovenské kolegyně, kolegy lékaře, vysokoškolské pedagogy a také sponzory. Z úvodního slova prezidentky Bc. Anny Skalické Jestli si některá profese zaslouží trochu oddychu a „světel ramp“, je to ta naše, ošetřovatelská. V denním shonu nemáme ani čas si uvědomit, že vykonáváme jedno z nejvýznamnějších povolání ve společnosti. Šance, že by ze světa zmizely nemoci, bolest a utrpení, bohužel neexistuje. Naopak. Víme, že počet lidí, o které je třeba různým způsobem pečovat a starat se, roste a poroste s vysokou pravděpodobností i nadále. Ošetřovatelská profese se dnes uplatňuje ve zdraví i v nemoci – v prevenci, v nemocnici, doma u pacienta, ale i v edukaci a oblasti psychologie. U řady složitých léčebných postupů už nestačí jen informace od lékaře, léčení se stává týmovou záležitostí pod dohledem specialisty z řad nelékařských zdravotnických povolání. K významným aspektům práce sester a ostatních nelékařů náleží také to, že je především úlohou péče, aby pacient nerezignoval a neztrácel naději na uzdravení. Právě když postižení i jejich okolí přestávají doufat v možnost zlepšení, má velký význam, jestliže jim pečující znovu dodávají víru v uzdravení či alespoň v lepší kvalitu života. Složitá, specializovaná medicínská technika vyžaduje špičkový provozní personál – přitom jen pod Českou asociací sester pracuje na padesát odborných sekcí s často velmi odlišným technickým zázemím. Hranice oborů v medicíně i ošetřovatelství se však mění, péče se stává na jedné straně univerzálnější, na druhé specializovanější a proniká do všech oborů. Dnes již kupříkladu existují ambulance pro hojení ran, kde pracují samostatně sestry a v některých zdravotnických zařízeních funguje sestra specialistka s vysokoškolským vzděláním, odbornice na hojení ran, která je přizvána k případům komplikací u ran v celém zdravotnickém zařízení. Poslední roky byly pro nás významné: změnil se vzdělávací systém sester a ostatních zdravotníků nelékařů, stali jsme se vysokoškolskou profesí, máme v oboru dnes už i sestru profesorku, několik docentek a mnoho doktorek. Vysokoškolské vzdělání dokončuje stále více a více absolventek. Přestává být raritou. Máme funkční systém celoživotního vzdělávání, v němž Česká asociace sester hraje nemalou úlohu, a také máme ministryni vlády ČR z vlastních řad. I v tom se jistě projevuje rostoucí význam naší profese. Čekají nás další úkoly – chtěli bychom jako organizace ve spolupráci s dalšími subjekty tvorbou standardů, podílem na tvorbě zákonů, prováděním auditů přispět ke zvýšení kvality ošetřovatelské péče a bezpečnosti pacienta ve zdravotnickém zařízení. Budeme dál usilovat o zvýšení samostatnosti a kompetencí ošetřovatelské profese a odpovědnosti za další výkony. Chceme, aby o nás veřejnost věděla a aby nás vnímala jako ty, kteří stojí po jejím boku v těžkých chvílích. Jsme, jak nás znám, ze své podstaty optimistky a optimisté. Jinak bychom nemohli vykonávat svou práci. To, co má přijít, přijde – a je lépe si užít trochu radosti, pokud to jde. Přeji vám, abyste zde strávili několik hodin, které si užijete a které pro vás budou hezkou vzpomínkou projasněnou hrdostí na to, že jste se účastnili prvního sesterského plesu, jehož tradici chceme založit. Text a fota jš

Bc. Anna Skalická, prezidentka ČAS

ZPRAVODAJ ČAS

Ošetrovateľské brošne a odznaky Prvé ošetrovateľské školy, ktoré spĺňali podmienky určené zákonom o ošetrovateľskom vzdelávaní z roku 1914, boli založené vo Viedni vo Všeobecnej nemocnici (1913), v Trieste (1916) a tiež v Prahe (1916).

Faleristika (gr.) je historickou pomocnou vedou, ktorá sa zaoberá nositeľnými vyznamenaniami. Ošetrovateľská faleristika má za predmet výskumu vývin nositeľných ošetrovateľských brošní, odznakov, vyznamenaní, medailí a k tomu príslušných dokumentov (obzvlášť diplomov a fotografií).

Tieto školy udeľovali svojim absolventom okrem diplomu i tzv. Čestnú dekoráciu pre diplomovanú ošetrovateľku chorých v podobe brošne (viď obr. 1.). Táto brošňa predstavuje prvý zákonom určený profesijný odznak v Rakúsko-Uhorsku. Uvedenú brošňu smeli nosiť len absolventky, a tým sa odlišovali od pomocných, poprípade nediplomovaných ošetrovateliek. Brošňa, vyznamenanie alebo od- Obr. 1. Čestná dekoráznak predstavujú vo svojej podsta- cia pre ošetrovateľku te symbol príslušnosti k určitej chorých skupine alebo inštitúcii a tým je možné ich nositeľov jednoznačne rozoznávať. Niektoré brošne a odznaky majú i estetickú funkciu, hlavne keď sú vyrobené z drahých kovov (striebra a zlata) a sú výtvarne, poprípade šperkársky veľmi pekne spracované. Prvou založenou ošetrovateľskou školou v Rakúsko-Uhorskej monarchii bola ošetrovateľská škola existujúca v Prahe v rokoch 1874 až 1881 (Walter, 1988, s. 42). Prvou ošetrovateľskou školou na území dnešného Rakúska je škola v Rudolfinerhause vo Viedni založená v roku 1882, ktorá existuje dodnes a má veľmi prepracovaný systém ošetrovateľských brošní a vyznamenaní (viď obr. 2.). V Rakúsku až do súčasnosti vzniklo okolo 80 ošetrovateľských škôl. Všetky tieto školy dávajú svojim absolventom spolu s diplomom i ošetrovateľskú brošňu, ktorá predstavuje svojou špecifickosťou identitu k určitej škole. Na prednej strane brošní možno rozlišovať rôzne symboly, napr.: olejová lampa, kríž vo všeobecnej forme alebo ženevský kríž, erb alebo znak spolku, dieťa, obrazné znázornenie ošetrovania chorých, hlava osoby (zakladateľa, svätého), znázornenie nemocnice, iba písmo bez nejakého znázornenia, moderné – abstraktné alebo výpovedné obrazom (por. Steiner, 1998, s. 95). Uvádzame niekoľko ošetrovateľských brošní s rôznymi symbolmi:

lám sme priradili ich ošetrovateľské brošne. Týmto sme vytvorili nielen zoznam všetkých ošetrovateľských vzdelávacích inštitúcií v Rakúsku (viac ako 100 škôl), ale vytvorili sme i jedinečný katalóg rakúskych ošetrovateľských brošní – viac ako 600 ošetrovateľských brošní (por. knihu Pflegephaleristik Katalog Österreich). Na základe brošní – týchto kovových profesijných ošetrovateľských artefaktov je možné zaujímavo si predstaviť vývin ošetrovateľstva v Rakúsku. Ošetrovateľskofaleristické skúmania jednoznačne prehlbujú historické vedomosti o ošetrovateľstve a v porovnaní s inými krajinami je možné vidieť i špecifiká ošetrovateľstva v stredoeurópskom regióne. V nástupníckych krajinách po Rakúsko-Uhorsku, v Česku a i na Slovensku, sa odovzdávali tiež rôzne ošetrovateské odznaky. doc. PhDr. Vlastimil Kozoň, PhD., Ústav ošetrovateľstva, Univerzita Viedeň (vlastimil.kozon@univie.ac.at) © Autorom obrázkov je V. Kozoň a sú v jeho archíve. V prípade záujmu o faleristiku prosím o kontakt cez e-mail.

Rakúsky ošetrovateľskofaleristický katalóg Na základe nášho faleristického skúmania v ostatných rokoch sme vytvorili katalóg inštitúcií, ktoré vzdelávali a i aktuálne vzdelávajú v odbore ošetrovateľstvo v Rakúsku. K týmto ško-

Obr. 2. Ošetrovateľské brošne a vyznamenania, Rudolfinerhaus, Viedeň

Odznak jako symbol profese i šperk Česká asociace sester oznamuje všem, kdo ještě nevlastní profesní odznak registrovaná sestra (65 Kč), registrovaný laborant (65 Kč) a odznak ČAS (40 Kč), že jsou ještě k dostání v kanceláři ČAS. Některé sestry nosí na klopách jen identifikační vizitky. Designově zdařilé odznaky českých sester a ostatních nelékařů však nejen zdobí, ale pro všechny, ať již jsou to pacienti, nebo lékaři, jsou svědectvím, že se tito zdravotníci vzdělávají, že mají vysokou odbornou úroveň a na svou profesi jsou hrdí. Odznaky si můžete objednat na adrese kancelar@cnna.cz Více informací najdete na www.cnna.cz Odznaky lze vyžádat též poštou na dobírku.

Red.

Ze zahraničního tisku

VYBRALI JSME PRO VÁS

Přinášíme výběr z obsahu časopisu Nursing Times, 2009, 105, č. 36 a 37. Nursing Times, 2009, 105, č. 36 DAVISON N, WILLIAMS K. Compassion in nursing 1: defining, identifying and measuring this essential quality (Soucitná péče 1: definování, identifikace a měření této základní kvality ošetřovatelské péče): 16–18. Soucitná péče je nezbytným aspektem dobré ošetřovatelské péče a také tím, co lidé od poskytovatelů zdravotní péče očekávají. Míra soucitu, který sestry vůči pacientovi projevují, je v britském zdravotnictví považována za jeden z indikátorů kvality práce zdravotnického týmu. Soucitná péče je považována za nejcennější hodnotu ošetřovatelství, základní prvek ošetřovatelské péče a jednu ze silných stránek této profese. Umožňuje být k pacientovi blíž a vidět v něm něco víc než jen lékařskou diagnózu a rutinní zákroky, vnímat jeho potřeby a podle toho jednat. Profesionální péče obsahuje dva aspekty: instrumentální péči zahrnující potřebné dovednosti a znalosti, a expresivní péči zahrnující emocionální aspekty. Právě expresivní péče mění ošetřovatelské úkony na péči. V dnešní době je nezbytnou součástí práce sestry také práce s počítačem a administrativní práce, avšak tyto činnosti sestru od soucitné péče odvádějí. Sestry samy vidí, že klinická praxe se mění a bude se nadále měnit, a musí si uvědomit, že vyspělé klinické dovednosti a soucitná péče se navzájem nevylučují. Moderní technika nemusí znamenat snížení úrovně péče, i když je jasné, že i nadále bude práce sester ovlivňována stále intenzivnějším využíváním techniky, stále větším počtem vážněji nemocných pacientů, snižováním počtu sester a zvyšováním nároků na jejich administrativní a manažerské schopnosti.

PERRY C, HALL C. Antibiotic resistance: how it arises, the current position and strategies for the future (Rezistence vůči antibiotikům: jak vzniká, současný stav a budoucí možné strategie řešení tohoto problému): 20–23. Po 70 letech terapie antibiotiky je hrozba neléčitelných infekcí opět realitou, protože rezistence vůči antibiotikům stoupá jak u grampozitivních (např. Staphylococcus aureus rezistentní vůči meticilinu, problém transferu rezistence vůči vankomycinu z enterokoků na S. aureus), tak u gramnegativních bakterií (např. vznik rezistence Escherichia coli vůči cefalosporinům). Bakterie rezistentní vůči antibiotikům způsobují jak komunitní infekce, tak infekce související se zdravotní péčí, a jejich terapie představuje problém. I když jsou vyvíjena stále účinnější antibiotika, velmi povážlivě zaostává vývoj nových ATB proti gramnegativním bakteriím. Proto je nutné důsledně dodržovat preventivní opatření a omezovat výskyt infekcí. V tom by sestry měly hrát klíčovou roli. PELLOWE C. Reducing the risk of infection with indwelling urethral catheters (Snižování rizika infekce související se zavedeným močovým katetrem): 29–32. V článku je uvedeno 10 klíčových bodů pro omezení výskytu infekcí močového traktu, souvisejících s krátkodobě zavedeným močovým katetrem (do 30 dnů). Především je nutné dobře zvážit nezbytnost použití permanentního katetru. Pokud je to opravdu nezbytné, je třeba zvolit typ, který je pro pacienta nejvhodnější. Zavádění katetru musí provádět kvalifikovaný odborník při použití aseptické techniky. Délku katetrizace je třeba omezit na nejnutnější dobu, proto se musí denně kontrolovat nutnost dalšího setrvání katetru na místě. Je třeba udržovat uzavřený systém. Je rovněž nutné předcházet stagnaci moči nebo dokonce jejímu vytékání ze sběrného vaku zpátky do močového měchýře a nabádat pacienty k pečlivé osobní hygieně. Vyhýbejte se provádění irigace měchýře, pokud to není nezbytné. Před manipulací s katetrem si umyjte ruce a vezměte si rukavice. Zajistěte, aby byli všichni pracovníci poučeni o prevenci infekcí souvisejících s močovým katetrem.

Nursing Times, 2009, 105, č. 37 PERRY L. Practice question: Is BMI an accurate measure of nutritional

status in older people? (Otázka z praxe: Je BMI spolehlivým ukazatelem nutričního stavu u starších lidí?): 12. Výpočet BMI vyžaduje měření dvou veličin: hmotnosti a výšky. Měření hmotnosti vyžaduje vhodnou váhu. U starých lidí může být zapotřebí použití vážící židle nebo sedačky s váhou. Pacienta je nutné správně polohovat a vážit ho pokaždé ve stejnou denní dobu a přibližně ve stejném oblečení. Pokud není možné změřit výšku pacienta vstoje, je nutné použít alternativní metody, z nichž je nejsnadnější změření délky ulny. Zjištěné údaje se použijí k výpočtu výšky těla nebo jsou vloženy přímo do tabulky pro výpočet BMI. WHO považuje BMI za validní indikátor nutričního stavu, avšak klasifikace se týká většinou mladších lidí. Optimální hodnoty BMI pro staré lidi jsou předmětem debaty. Zatímco hodnoty svědčící o nízké váze jsou u starých lidí spojeny s vyšší mortalitou podobně jako u mladších lidí, zhoubné účinky vyšších hodnot BMI, které lze pozorovat u mladších lidí, nemusí pro staré lidi platit. DAVISON N, WILLIAMS K. Compassion in nursing 2: factors that influence compassionate care in clinical practice (Soucitná péče 2: faktory ovlivňující poskytování soucitné péče v klinické praxi): 18–19. Pacienti čekají od sester soucitnou péči. Soucit je individuální a přirozená reakce na utrpení druhého člověka. Problémy, které brání poskytování soucitné péče v každodenní klinické praxi, lze rozdělit na profesní, kulturní a osobní. Mezi profesní patří nedostatek času a zkušeností, upřednostňování administrativních úkonů, péče spíše o medicínské potřeby pacienta, obavy sester z emocionální náročnosti příliš osobního přístupu k pacientům. Ošetřovatelství mohou ovlivňovat kulturní změny; dnes se již na ošetřovatelství nepohlíží jako na „povolání“, ale spíš jako na profesi, což může souviset s rozvojem vědecké základny zdravotní péče. Tato změna se může odrážet také v terminologii používané v ošetřovatelství, kde je pojem „soucit“ často nahrazován pojmy jako „pečování“ a „empatie“. Pedagogičtí pracovníci jsou odpovědní za to, aby studující sestry dostaly příležitost rozvíjet své schopnosti soucitné péče v klinické praxi. Mnohdy se učitelé soustřeďují na rozvoj technických dovedností budoucích sester a zanedbávají u nich rozvoj základních schopností soucitné péče. Mgr. Libuše Dobrovodská (dobrovodska.l@centrum.cz)

FLORENCE 2/2010 13

TRENDY

â– SLADKÉ LĂ‰ÄŒIVÉ ZLATO

MedovĂĄ terapie vyuŞívanĂĄ v oĹĄetĹ™ovatelstvĂ­ Med se stal pro lidi nepostradatelnou potravinou nepochybnÄ› uĹž v dobÄ› kamennĂŠ, o Ä?emĹž svÄ›dÄ?Ă­ na 9000 let starĂŠ jeskynnĂ­ malby, kterĂŠ pĹ™edstavujĂ­ sbÄ›raÄ?e medu. TĹ™i tisĂ­ce let pĹ™ed Kristem bylo poprvĂŠ zaznamenĂĄno jeho vyuĹžitĂ­ jako potraviny pĂ­semnÄ›. V tĂŠ dobÄ› se uĹž asi vÄ›dÄ›lo i o jeho ozdravnĂ˝ch ĂşÄ?incĂ­ch. Na rĂĄny dĂĄvaly med jeĹĄtÄ› naĹĄe babiÄ?ky, avĹĄak v poslednĂ­ch desetiletĂ­ch byly jeho hojivĂŠ ĂşÄ?inky trochu pozapomenuty. PĹ™ed nÄ›kolika lety si na med vzpomnÄ›li v AustrĂĄlii a na jeho hojivou ĂşÄ?innost bylo otestovĂĄno na 4000 rozliÄ?nĂ˝ch druhĹŻ. TamnĂ­ lĂŠkaĹ™i byli pak s aplikacĂ­ „sladkĂŠho zlata“ s nĂĄslednĂ˝m vyuĹžitĂ­m zĂ­skanĂ˝ch poznatkĹŻ velmi ĂşspěťnĂ­.

NenĂ­ med jako med VÄ?ely ĹĄĹĽĂĄvu z kvÄ›tĹŻ rostlin, kterou nasĂĄvajĂ­, uklĂĄdajĂ­ do medovĂ˝ch plĂĄstvĂ­. PĹ™itom se tento nektar mĂ­sĂ­ s jejich slinami a Ĺ™edĂ­ se. Aby vyrobilo kilogram medu, musĂ­ jedno vÄ?elstvo uskuteÄ?nit asi 60 tisĂ­c letĹŻ a pĹ™itom navĹĄtĂ­vit tĹ™i aĹž pÄ›t miliĂłnĹŻ kvÄ›tĹŻ. Konzistence produktu mĹŻĹže bĂ˝t od tekutĂŠ pĹ™es krĂŠmovou aĹž po pevnou. Ta je zĂĄvislĂĄ na rostlinĂĄch a kvÄ›tech stejnÄ› jako jeho barva Ä?i chuĹĽ. Zpravidla svÄ›tlĂŠ druhy medu obsahujĂ­ vĂ­ce hroznovĂŠho cukru, tmavĹĄĂ­ sorty vĂ­ce ovocnĂŠho. TakĂŠ chuĹĽ mĹŻĹže bĂ˝t pestrĂĄ – lahodnĂĄ sladkĂĄ, ovocnĂĄ, koĹ™enÄ›nĂĄ a silnĂĄ nebo trpkĂĄ a hoĹ™kĂĄ. DĂ­ky vysokĂŠmu obsahu cukru a nĂ­zkĂŠmu obsahu vody je med dlouhodobÄ› uchovatelnĂ˝.

Aby bylo moĹžnĂŠ med opatĹ™it Ăşdaji o botanickĂŠm pĹŻvodu, musĂ­ pochĂĄzet vĂ­ce neĹž z 50 % z popsanĂŠho zdroje, aĹĽ uĹž rostliny, nebo stromu. RozliĹĄujĂ­ se tak rĹŻznĂŠ druhy medu, i s exotickĂ˝mi nĂĄzvy (yayaa, iberskĂ˝ kvÄ›tinovĂ˝ apod.). NejvĂ­ce vĹĄak vĂ˝zkumnĂ­ky zaujal med manuka v souvislosti s jeho vyuĹžitĂ­m pro lĂŠkaĹ™skĂŠ ĂşÄ?ely.

Tento med z novozĂŠlandskĂŠho „Ä?ajovĂŠho“ stromu skuteÄ?nÄ› svĂ˝mi lĂŠÄ?ebnĂ˝mi ĂşÄ?inky mimořådnÄ› vynikĂĄ. Ĺ anci proti nÄ›mu nemajĂ­ ani bakterie rezistentnĂ­ vĹŻÄ?i antibiotikĹŻm. Tento med, takĂŠ zvanĂ˝ Medihoney, je podstatnÄ› draŞťí neĹž běŞnĂ˝ med a v EvropÄ› je k dostĂĄnĂ­ jen ve specializovanĂ˝ch prodejnĂĄch. Na NovĂŠm ZĂŠlandu jsou na přípravu a pro-

Inzerce

0HO0D[Š

6WHULOQt LQHUWQt NU\Wt QD UiQ\ LPSUHJQRYDQp VPÄŒVt 3+,70 D SRKDQNRYĂŞP PHGHP

14 FLORENCE 2/2010

YYY CECTG E\ VGN HCZ \GNGPÂś NKPMC KPHQ"CECTG E\

dukci tohoto druhu medu zaměřeny celÊ oblasti.

VyuĹžitĂ­ medu jako uzdravujĂ­cĂ­ho prostĹ™edku „Med je ideĂĄlnĂ­ lĂŠÄ?ebnĂ˝ prostĹ™edek na chronickĂŠ rĂĄny. NiÄ?Ă­ rozliÄ?nĂŠ bakterie, odstraĹˆuje mrtvou tkĂĄĹˆ, zmĂ­rĹˆuje nepříjemnĂ˝ zĂĄpach a pĹ™irozenÄ› urychluje hojenĂ­ ran,“ říkĂĄ prof. Peter Molan, Ĺ™editel VĂ˝zkumnĂŠho institutu medu na univerzitÄ› Waikato v Hamiltonu (NovĂ˝ ZĂŠland). K jeho lĂ­tosti se mnohostrannĂŠ moĹžnosti medu ocitly v zapomnÄ›nĂ­. NynĂ­ vĹĄak, v souvislosti s pĹ™ibĂ˝vĂĄnĂ­m stĂĄle novĂ˝ch rezistentnĂ­ch bakteriĂ­, zaÄ?Ă­nĂĄ med slavit svĹŻj comeback. OprĂĄvnÄ›nÄ› – vĂ˝zkumem se totiĹž potvrdily jeho efektivnĂ­ ĂşÄ?inky na rozliÄ?nĂŠ mikroorganismy.

ĂšÄ?inky medu na rĂĄnu Med pĹ™i lĂŠÄ?enĂ­ ran prokazuje protizĂĄnÄ›tlivĂ˝ ĂşÄ?inek. Nejsou-li v rĂĄnÄ› bakterie, pak se po aplikaci medu vĂ˝raznÄ› zlepĹĄuje stav otokĹŻ, ustupuje teplota a lokĂĄlnĂ­ bolest. Med v rĂĄnÄ› podporuje nĂĄrĹŻst ďŹ broblastĹŻ, kterĂŠ zajiĹĄĹĽujĂ­ rovnomÄ›rnĂŠ uzdravovĂĄnĂ­ rĂĄny z hloubky i od jejĂ­ch okrajĹŻ, coĹž mĂĄ vliv i na to, zda po rĂĄnÄ› zĹŻstanou vÄ›tĹĄĂ­ Ä?i menĹĄĂ­ jizvy. Mimoto pĹŻsobĂ­ med takĂŠ antisepticky, coĹž z nÄ›j dÄ›lĂĄ vynikajĂ­cĂ­ obklad na rĂĄny. DĂ­ky svĂŠ schopnosti vstĹ™ebĂĄvat vlhkost med nanesenĂ˝ na rĂĄnu bÄ›hem hojenĂ­ pozitivnÄ› ovlivĹˆuje krevnĂ­ a lymfatickou vĂ˝mÄ›nu a dĂ­ky kyselinĂĄm, kterĂŠ obsahuje, takĂŠ osmoticky a chemicky podnÄ›cuje tkĂĄĹˆ k regeneraci. Molekuly cukru obsaĹženĂŠ v medu pĹ™ijĂ­majĂ­ vodu, Ä?Ă­mĹž o ni pĹ™ipravujĂ­ bakterie, kterĂŠ ji potĹ™ebujĂ­, aby se mohly mnoĹžit. Osmo-

larita sniĹžuje sekret z rĂĄny. Ăšlohu spolehlivĂŠho zabijĂĄka bakteriĂ­ plnĂ­ peroxid vodĂ­ku. Ten je produkovĂĄn pĹ™i odbourĂĄvĂĄnĂ­ cukru enzymem glukooxydĂĄza, kterĂ˝ pĹ™idĂĄvajĂ­ vÄ?ely do nektaru. U medovĂ˝ch obkladĹŻ se med starĂĄ takĂŠ o resorpci mrtvĂŠ tkĂĄnÄ›. V medu obsaĹženĂŠ avinoidy podnÄ›cujĂ­ regeneraci bunÄ›k. Mimo vĹĄechny tyto ŞådoucĂ­ vlastnosti majĂ­ vĹĄechny druhy medu speciĂĄlnĂ­ antibiotickĂŠ vlastnosti. Ty vĹĄak zĂĄvisejĂ­ v prvnĂ­ Ĺ™adÄ› na sprĂĄvnĂ˝ch podmĂ­nkĂĄch jeho uchovĂĄnĂ­ (antibiotickĂŠ ĂşÄ?inky medu sniĹžujĂ­ napĹ™. teplo a svÄ›tlo).

MedovĂŠ nĂĄplasti a jak je pouŞívat PĹ™i vĹĄech lehÄ?Ă­ch poranÄ›nĂ­ch, napĹ™. pĹ™i říznutĂ­ch, ĹĄkrĂĄbancĂ­ch, trhlinkĂĄch kĹŻĹže, jsou dobĹ™e aplikovatelnĂŠ medovĂŠ nĂĄplasti. ZvlĂĄĹĄtÄ› vhodnĂŠ jsou například u dÄ›tĂ­, kterĂ˝m se do ran Ä?asto dostĂĄvĂĄ neÄ?istota. VyÄ?iĹĄtÄ›nĂ­ rĂĄny bĂ˝vĂĄ obvykle bolestivĂŠ a zvlĂĄĹĄtÄ› pro malĂŠ pacienty velmi nepříjemnĂŠ. Proto je medovĂĄ nĂĄplast se svĂ˝mi Ä?isticĂ­mi vlastnostmi vynikajĂ­cĂ­m prostĹ™edkem, jak pokrĂ˝t a oĹĄetĹ™it rĂĄnu. DalĹĄĂ­ vĂ˝hodou medovĂ˝ch nĂĄplastĂ­ je, Ĺže jsou jednoduĹĄe zhotovitelnĂŠ a aplikovatelnĂŠ. Na nĂĄplast se v rozloze rĂĄny rozetĹ™e tenkĂĄ vrstva medu (v NÄ›mecku se doporuÄ?uje Medihoney nebo Imkerhonig) a pĹ™iloŞí se na poranÄ›nĂŠ mĂ­sto. Anebo se med mĹŻĹže rozetřít na poranÄ›nou Ä?ĂĄst tÄ›la a pĹ™elepit nĂĄplastĂ­. Tento zpĹŻsob je vhodnĂ˝ pĹ™i vÄ›tĹĄĂ­ch poranÄ›nĂ­ch pro snazĹĄĂ­ a hygieniÄ?tÄ›jĹĄĂ­ aplikaci. Med se mĹŻĹže ale takĂŠ nanĂŠst přímo na rĂĄnu a jen zakrĂ˝t sterilnĂ­m obvazem, kterĂ˝ umoĹžnĂ­ přístup vzduchu. MedovĂŠ obklady jsou doporuÄ?ovĂĄny takĂŠ pĹ™i dekubitech a jinĂ˝ch velkoploĹĄnÄ›jĹĄĂ­ch zranÄ›nĂ­ch, napĹ™. popĂĄleninĂĄch.

TRENDY

KromÄ› toho je vĂ˝mÄ›na obvazĹŻ mĂŠnÄ› bolestivĂĄ – jejich oddÄ›lenĂ­ od povrchu rĂĄny je lehÄ?Ă­ a obejde se bez ztrĂĄty novÄ› vytvoĹ™enĂ˝ch vrstev kĹŻĹže. MedovĂĄ nĂĄplast musĂ­ bĂ˝t pĹ™ibliĹžnÄ› kaĹždĂŠ dvÄ› hodiny vymÄ›nÄ›na, coĹž limituje pouĹžitĂ­ pĹ™i noÄ?nĂ­m oĹĄetĹ™ovĂĄnĂ­. To, Ĺže by mÄ›la bĂ˝t nĂĄplast obnovena, je moĹžnĂŠ vÄ?as rozeznat, protoĹže med po Ä?ase vystupuje nĂĄplastĂ­ na povrch, kterĂ˝ zaÄ?Ă­nĂĄ lepit. V mnohĂ˝ch peÄ?ovatelskĂ˝ch domech v NÄ›mecku se jiĹž zaÄ?Ă­najĂ­ vyuŞívat medovĂŠ nĂĄplasti na koĹžnĂ­ lĂŠze. PĹ™i zaÄ?Ă­najĂ­cĂ­ch nosnĂ­ch dekubitech pĹ™i pouŞívĂĄnĂ­ sond se mĹŻĹže nĂĄplast s medem pĹ™iloĹžit na otlaÄ?enĂŠ mĂ­sto a sonda podloĹžit savĂ˝m polĹĄtĂĄĹ™kem. Alternativou je takĂŠ nanĂŠst med přímo na dekubitus. UĹž koncentrace od 1 do 4 % medu v rĂĄnÄ› mĂĄ vĂ˝znamnĂ˝ podĂ­l na likvidaci přítomnĂ˝ch mikroorganismĹŻ. SvĹŻj boj s medem prohrĂĄvajĂ­ takĂŠ bakterie odolnĂŠ vĹŻÄ?i antibiotikĹŻm (napĹ™. MRSA). Chronicky inďŹ kovanĂŠ rĂĄny jsou po aplikaci medu sterilnĂ­ uĹž po nÄ›kolika dnech lĂŠÄ?enĂ­. • Med pĹ™i nekrĂłze OdumĹ™elĂĄ tkĂĄĹˆ, kterĂĄ brĂĄnĂ­ uzdravenĂ­ rĂĄny, se dĂ­ky medu lĂŠpe odstraĹˆuje. To se dÄ›je pravdÄ›podobnÄ› uvolĹˆovĂĄnĂ­m kyslĂ­ku, kterĂ˝ zase aktivuje tÄ›lu vlastnĂ­ bĂ­lko-

Inzerce

5HYDPLO +\GURÂż OQt JHO V PHGHP QD OpĂžEX DNXWQtFK D FKURQLFNĂŞ UDQ

‡ VLOQp SURWL]iQÄŒWOLYp D DQWLELRWLFNp ~ĂžLQN\ ‡ ~ĂžLQQĂŞ SURWL SDWRJHQQtP EDNWHULtP YĂž 056$ ‡ SURGORXĂĽHQi HQ]\PRYi DNWLYLWD ‡ EH] DOHUJLFNĂŞFK UHDNFt ‡ VQtĂĽHQt EROHVWL D ]iSDFKX 9H IRUPÄŒ NU\Wt QHER JHOX Ă’KUDGD 9=3 EH] VFKYiOHQt UHYL]QtKR OpNDÄœH

FLORENCE 2/2010 15

YYY CECTG E\ VGN HCZ \GNGPÂś NKPMC KPHQ"CECTG E\

TRENDY

Fota Tamara Tošnerová

HISTORIE

viny. Ty pak přebírají absorpci odumřelých tkání. Tak se odstraňuje nepříjemný zápach, který často z chronických ran vychází. Zjistilo se přitom, že bakterie z rány musí pro náhlou vysokou nabídku cukru přebudovat svoji látkovou výměnu na odstranění uhlohydrátů, a tím je omezen vznik dusíkatých a sírových vazeb. • Med při popáleninách Při velkoplošných popáleninách je velmi důležité rovnoměrné hojení rány – jak jejích okrajů, tak hlubokých vrstev. Jestliže je pacient s popáleninami léčen medem, bývají rány zpravidla ve třech týdnech již pokryty novou kůží. Při

standardních postupech s použitím silbersufodiazinem impregnované gázy bývá po třech týdnech novou kůží pokryto jen 84 % povrchu popálenin. Navíc se u těchto pacientů zůstávají po zhojení výraznější jizvy. • Med při herpesu Při prvním zasvědění je třeba nanést med na postižené místo a nechat působit. Jestliže se už vytvořily puchýřky, doporučuje se defekt přelepit medovou náplastí, která má vysušující účinek. • Med při tonsilitidě Několikrát denně necháme rozpustit čajovou lžičku medu v ústech. Tento po-

stup opakujeme několik dní. Med zde zpomaluje a potlačuje zánět a urychluje odumírání bakterií na mandlích. • Med při plenkových dermatitidách Med má své použití i pro děti v kojeneckém a batolecím věku. Při různých kožních reakcích, zarudlých flíčcích, puchýřcích se doporučuje dvakrát týdne koupat dítě v mléce a medu. Tato lázeň pomáhá také při nadměrném vysychání kůže. Med s mlékem a teplou vodou pomáhá také proti opruzeninám způsobeným inkontinencí. Karoline Grenner, Stefanie Seeling Z Heilberufe č. 6/2009 překlad jš. Redakčně kráceno

■ Ženy, které měnily zdravotnictví 10.

Marta Anna Šindlerová Sestra Šindlerová byla velmi aktivní ve Spolku diplomovaných sester, založila a redigovala první sesterský časopis u nás Diplomovaná sestra.

PhDr. Helena Chvátalová

Marta Anna Šindlerová se narodila v roce 1897. Absolvovala obchodní školu a pracovala v kanceláři obchodního domu, avšak toužila stát se ošetřovatelkou. Hned v roce 1916 proto nastoupila do nově otevřené první ošetřovatelské školy v Praze. Po jejím skončení pracovala na interní klinice prof. Maixnera, kterého ve funkci přednosty brzy vystřídal prof. Syllaba. V roce 1919 přešla sestra Šindlerová na gynekologickou kliniku prof. Piťhy. V roce 1922 byla vyzvána, aby se zapojila do práce ČSČK, což byla v té době velmi významná organizace. Jako jedna z prvních sester začala pracovat v terénu – začínala ve Zdravotní stanici v Praze na Hradčanech. Tam se střídaly poradny pro těhotné s poradnami pro tuberkulózní pacienty i pro pacienty s kožními a pohlavními chorobami. Pak začala fungovat návštěvní služba v rodinách, školní zubní poradna, lidovýchovné kursy – na všem se sestra Šindlerová významně podílela. V letech 1925–1926 absolvovala studijní pobyt v Anglii a Mezinárodní kurs veřejného zdravotnictví pořádaný Ligou Červených křížů při londýnské univerzitě. V roce 1930 vystudovala ještě Vyšší sociální školu v Praze ve zkráceném šestiměsíčním programu.

Ochrana matek a dětí a diplomovaná sestra

16 FLORENCE 2/2010

V roce 1931 přešla Marta Anna Šindlerová do vedení ústředí Československé ochrany matek a dětí (OMD), které organizovalo převážnou část zdravotní, sociální a výchovné péče o matky a děti a mělo v té době 344 poraden. Poraden-

boru a založila a redigovala první samostatný sesterský časopis Diplomovaná sestra. Redigovala ho do roku 1941, kdy byl SDS rozpuštěn a časopis zastaven. V roce 1940, po zrušení ČSČK, přešla sestra Šindlerová na ministerstvo sociální péče a zdravotní správy do funkce referentky a později vedoucí Ošetřovatelské a zdravotní služby v rodinách, kterou řídila až do konce 2. světové války. Její zásluhou vyšly pro tuto službu směrnice. Při pražském povstání pomáhala organizovat ošetřovatelskou službu a první pomoc pro raněné na barikádách. Marta Anna Šindlerová

Krajskou dorostovou sestrou

ská činnost byla v době malé informovanosti velmi důležitá. V letech 1933–1934 byla ministerstvem zdravotnictví vyslána na studijní pobyt do USA a Kanady. Po návratu pracovala jako instruktorka a zástupkyně ředitele Masarykovy státní školy zdravotní a sociální v Praze, dlouho tam však nepobyla. Podobně jako sestra Jarmila Roušarová, její blízká přítelkyně, došla k názoru, že přes podporu „z Hradu“ od Alice Masarykové není možné změnit neutěšené podmínky v praxi, a v roce 1937 se vrátila k práci v ČSČK, kterou milovala. Marta Anna Šindlerová byla také velmi aktivní ve Spolku diplomovaných sester. Patřila k zakládajícím členkám Spolku absolventek Školy ošetřovatelské (SAŠO), v letech 1926–1927 byla jeho předsedkyní a podílela se na přípravě jeho prvního sjezdu. Když byl přejmenován na Spolek diplomovaných sester, pracovala v různých funkcích vý-

Po osvobození zůstala na ministerstvu zdravotnictví na nově vytvořeném ošetřovatelském oddělení. Když v roce 1948 vstoupila do KSČ, převzala funkci přednostky. Z této pozice začala budovat nové civilní ošetřovatelské školy a hledala cesty ke sjednocení různorodého vzdělávání zdravotnického personálu. V roce 1951 byla sestra Šindlerová v rámci akce „70 000 lidí z administrativy do výroby“ přeřazena do terénu. V 53 letech nastoupila jako sestra v ordinaci pro dorost na středisku ve Spálené ulici v Praze. Její šéf si brzy všiml, že jde o mimořádnou sestru, a jmenoval ji do funkce krajské dorostové sestry. V roce 1959 odešla Marta Anna Šindlerová do důchodu a žila se svojí kolegyní a přítelkyní Jarmilou Roušarovou v Domově důchodců v Sulické ulici v Praze. Za celoživotní práci v ČSČK jí Mezinárodní červený kříž v roce 1967 udělil medaili Florence Nightingale.

Péče o pacienta s dg. paranoidní schizofrenie

KAZUISTIKA

Schizofrenie je duševní onemocnění s výraznou poruchou myšlení, vnímání, citů a chování. Nemocní ztrácejí kontakt s realitou, slyší nebo vidí věci, které nejsou skutečné, a pod vlivem svých představ pak jednají neobvykle a nepřiměřeně. Nejzávažnějšími symptomy jsou halucinace, bludy, porucha citového prožívání ve smyslu oploštělosti, nesouvislost v myšlení, stažení se do vlastního světa a ztráta zájmu o vnější svět. Nejčastější formou je paranoidní schizofrenie, u níž se objevují výrazné poruchy myšlení, poruchy v emotivitě, která je oploštělá, nápadná je citová chudost. Objevuje se neklid s agresivitou, poruchy spánku, bolesti hlavy, nesoustředěnost, nezájem. 27letý pacient byl přijat k opakované psychiatrické hospitalizaci pro agresivitu v domácím prostředí s diagnózou paranoidní schizofrenie. Ohrožoval babičku, v rozrušení rozbil skleněnou výplň u dveří a lehce se pořezal na PHK, ošetřen doma náplastmi, teď již nekrvácí, rány jsou pouze povrchové. Hybnost PHK je volná. Pořád mluví o náboženství, chodí 4krát i vícekrát týdně do kostela. Objevují se religiózní bludy (jestli má protrpěny všechny tresty a hříchy, chce být svatý, ale neustále na něj útočí ďábel). Při přijetí dominuje anxieta, tenze a agresivita vůči sobě i předmětům. Psychomotorický neklid stupňující se do verbální agresivity vůči lidem. Pacient je lucidní, orientovaný všemi kvalitami, bez poruch paměti, emotivita oploštělá, slovně ovlivnitelný. Ošetřovatelská anamnéza byla vypracována dle modelu funčního zdraví M. Gordonové, byl proveden Bartlův test základních všedních činností s výsledkem 100 bodů, zhodnocení rizika dekubitů dle Nortonové 34 bodů, zhodnocení rizika pádu 2 body, pacient je bez bolesti a zhodnocení nutričního stavu nepotvrdilo problém s příjmem potravy.

Průběh hospitalizace 1. den hospitalizace v rámci diagnózy a stavu pacienta zavedl lékař terapii: Ti-

Sesterna psychiatrického oddělení

sercin 200 mg p. d. (neuroleptikum), Rivotril 8 mg p. d. (antiepileptikum), Zyprexa 30 mg p. d. (antipsychotikum), Moditen Depot inj. 25 mg 1 amp. à 3 týdny (psychoepileptikum); medikace při neklidu Tisercin inj. 25 mg 2 amp., při tenzi Diazepam 10 mg 2 tbl. (anxiolytikum), při úzkosti Rivotril 2 mg 1 tbl., při nespavosti Hypnogen 10 mg 1 tbl. (hypnotikum). Nutný dohled nad chováním pacienta a změnou psychického stavu. Pacient tenzní, neklidný, řeč rychlá a hlasitá. 2. den byly provedeny standardní odběry krve a moči (KO + diff., FW, urea, kreatinin, kyselina močová, Na, K, Cl, vápník, bilirubin celkový, ALT, AST, GMT, ALP, cholesterol, celková bílkovina, glukóza, TSH, M+S. Výsledky byly v normě. V plánu bylo dále EKG, psychologické vyšetření a úprava medikace. Pacient je neklidný, rozrušený z ostatních spolupacientů, sám si vyžádal medikaci při neklidu, podán Diazepam dle ordinace lékaře. Naléhavý na pozornost, rychlá a hlasitá řeč, po medikaci zklidněn, spolupracuje. 3. den je pacient tenzní, neklidný, křičí na oddělení, gestikuluje rukama, slovně ještě usměrnitelný. Podán Diazepam, poté zklidněn. Naléhavý na péči a pozornost, mírně konfliktní ve vztahu k ostatním spolupacientům, přetrvávají religiózní bludy.

4.–7. den proběhly 2 epizody neklidu se zvyšováním hlasu, vždy zaléčen Diazepamem. Dále přetrvává mírný neklid. Pacient zapojen do aktivit na oddělení (rozcvička, pracovní terapie, LTV, arteterapie). Klidnější, spokojený, spolupracoval, povoleny kolektivní vycházky. Stále naléhavý na pozornost, ale odklonitelný, řeč rychlá a hlasitá, bludy přetrvávají. Pacient je spíše samotářský, do kolektivu se moc nezapojuje. 8.–12. den je pacient tenzní, hlučný, nevyzpytatelný, nastražený. Měl konflikt s rodiči, poté se usmířili, několikrát musela být podána neklidová medikace, většinou o ni pacient sám požádal. Došlo ke snížení naléhavosti na pozornost, bludy přetrvávají. 13.–19. den pacient klidný, spolupracuje, cítí se dobře, mírně zpomalený, bez tenze či naléhavosti. V plánu víkendová propustka v doprovodu rodičů a úprava medikace. 20.–22. den pacient na víkendové propustce. Po návratu klidný, spokojený, spolupracoval. Propustku zvládl dobře. 23.–26. den je pacient klidnější, snaží se spolupracovat, bez bludů, občasné výkyvy nálad, řeč rychlá, hlasitost v normě. Tisercin snížen na 150 mg p. d. Poté se objevila mírná tenze, kterou pacient zvládal. Začíná přemýšlet o propuštění do domácího léčení. Povolena další víkendová propustka, na kterou se pacient moc těší.

Irena Veselská, DiS. Psychiatrie, oddělení C, FN Hradec Králové 2004: ukončena SZŠ, Děčín – všeobecná sestra; 2008: ukončena VOŠZ, Kladno – diplomovaná všeobecná sestra; od 2008: Psychiatrická klinika FNHK, všeobecná sestra

FLORENCE 2/2010 17

KAZUISTIKA

27 –28. den pacient na víkendové propustce, po návratu klidný, spolupracoval. Bez bludů. Propustku zvládl dobře. Pacient je nadále spíše samotářský, do kolektivu se moc nezapojuje, ostatní pacienti ho prý rozčilují, málomluvný. Řeč je stále rychlejší, hlasitost v normě. 29.– 33. den se zkusil Tisercin snížit na 125 mg p. d. Poté však nárůst silné tenze, pacient udával obtížné přemáhání agresivity u sebe, byl tenzní, neklidný, úzkostný, horší spolupráce, hůře usměrnitelný, několikrát podána medikace při tenzi a úzkosti. Proto Tisercin opět navýšen na 175 mg p. d. Poté ústup tenze. V plánu ještě zkusit snížit Rivotril a poté dimise. 34.–38. den byl Rivotril snížen na 6 mg p. d. Pacient kromě mírných výkyvů nálady klidný, spolupracoval, spokojený, bez tenze, úzkosti či agresivity. Řeč rychlá, ale ne hlasitá, stále se vyhýbá kolektivu, samotářský. 39. den hospitalizace byl pacient propuštěn ve zlepšeném stavu v doprovodu rodiny a předán do péče ambulantního psychiatra a praktického lékaře. Občasné výkyvy stavu je schopen korigovat. Zjištěné problémy dle modelu funkčního typu zdraví M. Gordonové byly v oblastech: Vnímání, poznávání – Řeč je zrychlená, hůře srozumitelná, ale je možné se s klientem dorozumět. Klient má poruchy myšlení (bludná produkce). Sebepojetí, sebeúcta – Klient je spíše samotářský, má problémy navazovat kontakty s ostatními spolupacienty na oddělení.

Plán ošetřovatelské péče – Ošetřovatelské diagnózy 1. Poruchy vlastní identity z důvodu sníženého pocitu vlastního já Projevy: pocit vnitřního zmatku, životní dezorientace, snížená schopnost rozhodování. Očekávaný výsledek: klient pochopí a přijme změny, které nastaly, uvědomí si vlastní identitu. Ošetřovatelské intervence: všímej si projevů klienta, vyslechni ho, zapoj ho do programu na oddělení, zadej mu úkoly, které snadno vyřeší, orientuj ho správným směrem, poskytni mu přesné informace o jeho zdravotním stavu a možných následcích, plň ordinace lékaře, veď záznam v ošetřovatelské dokumentaci.

18 FLORENCE 2/2010

2. Alterace kognitivních funkcí z důvodu duševní poruchy (schizofrenie) Projevy: halucinace, bludy, poruchy myšlenkového sledu, nepřiměřené společenské vystupování. Očekávaný výsledek: uvědomuje si změny ve vnímání, myšlení i poruchy chování, je jasně orientován. Ošetřovatelské intervence: všímej si projevů klienta, dbej o jeho bezpečnost, zapoj ho do léčebného programu, plň ordinace

Odběrová místnost. Fota Eliška Hrubá

lékaře, kontroluj užívání léků, všímej si případného výskytu nežádoucích účinků, veď záznam v ošetřovatelské dokumentaci. 3. Změny smyslového vnímání z důvodu psychické poruchy (schizofrenie) Projevy: halucinace, neklid, dezorientace. Očekávaný výsledek: klient má obnoveny normální kognitivní funkce. Ošetřovatelské intervence: dodržuj bezpečnost, sleduj a hodnoť změny ve vnímání, veď záznam v ošetřovatelské dokumentaci. 4. Poruchy sociální interakce z důvodu psychické alterace a nedostatečné schopnosti navazovat nové vzájemné vztahy Projevy: nedostatečná společenská přizpůsobivost, poruchy vztahů s ostatními. Očekávaný výsledek: klient se přiměřeně zapojuje v sociálních vztazích. Ošetřovatelské intervence: ovlivňuj poruchy sociálních interakcí metodou pozitivního přesvědčování, snaž se navázat s pacientem kontakt a získej jeho důvěru, zapoj ho do sociálních vztahů, veď záznam v ošetřovatelské dokumentaci. 5. Sociální izolace z důvodu neschopnosti navazovat uspokojivé osobní vztahy Projevy: omezená komunikace, uzavřenost, pocity samoty. Očekávaný výsledek: klient se zapojuje do společenských aktivit, rodina spolupracuje při udržování společenských kontaktů. Ošetřovatelské intervence: snaž se o zapojení klienta do léčebného programu, využij jeho dřívějších dovedností a zájmů k navázání vztahu, dle ordinace lékaře podporuj klienta v kolektivních vycház-

kách a víkendových propustkách, zapoj do spolupráce rodinu, veď záznam v ošetřovatelské dokumentaci. 6. Poruchy verbální komunikace z důvodu psychické alterace Projevy: ztížené vyjadřování, neschopnost vyjádřit se, rychlá a hlasitá řeč. Očekávaný výsledek: klient vyjadřuje své potřeby přiměřenou formou komunikace. Ošetřovatelské intervence: dopřej pacientovi klid a čas, užívej krátké a jednoduché věty, mluv klidně, přiměřeným tónem hlasu, eliminuj rušivé vlivy okolí, veď záznam v ošetřovatelské dokumentaci.

Závěr V průběhu hospitalizace došlo u pacienta za úpravy medikace postupně k výraznému snížení neklidu a agresivity, ke zlepšení spolupráce a ke snížení hlasitosti řeči. Stabilizace stavu byla ověřena opakovanými propustkami do domácího prostředí. Pacientovi byla nabídnuta změna medikace za clozapin v kombinaci s dalším neurčeným antipsychotikem s cílem zmírnit nežádoucí účinky antipsychotické medikace. Pacient prozatím tuto nabídku odmítl. Byl poučen, že v případě, že by se rozhodl jinak, může se objednat cestou naší příjmové ambulance k záměně medikace za hospitalizace na klinice. Do budoucnosti by bylo vhodné umístit pacienta v chráněném bydlení, rodina poučena. Literatura: PRAŠKO J, BAREŠ M et al., Léčíme se s psychózou. Praha: Medical Tribune CZ, 2005. (veselire@fnhk.cz)

■ RECENZOVANÝ ČLÁNEK

PRAXE

Nejčastější onemocnění oka v dětském věku Souhrn: Některé trvalé poruchy zraku mají svůj původ v dětství, a proto je nutné dětskému oku a jeho zdravému vývoji věnovat mimořádnou pozornost. Většina vrozených vad je dědičná, nebo je k nim v rodině dispozice. Již v porodnici se provádí screeningové vyšetření zraku; při předčasném narození je s celkovou nezralostí spojen nedokončený vývoj oka, hlavně sítnice, což vede k poruchám funkce oka různého stupně. U 8–10 % kojenců se vyskytuje neprůchodnost slzných cest. Šedavá barva zornic může upozornit na vrozený šedý zákal, neprůchodnost rohovky na vrozený glaukom. Velmi vnímaví jsou rodiče vůči šilhání. Vyskytují se také tupozrakost, záněty oka, úrazy, nádory a refrakční vady. Summary: Some of the eye disorders have their origin in the childhood, and therefore is necessary to pay an extraordinary attention to the children´s eyes and their healthy development. Most of the congenital eye disorders are either hereditary or there is a pre-disposition to them in the child´s family. As early as in the maternity hospital is being performed a screening eye exam: if the child is born prematurely,it used to be connected with his/her general immaturity an with the unfinished eye development as well. Mostly it concerns the retina, what leads towards the eye disorders of different grade. In 8–10 % of sucklings appears a blockade of tear channels. A greyish colour of the eye pupils might

be a symptom of an inherited grey cataract, a non-translucent cornea of an inherited glaucoma. The parents used to be very sensitive to their child´s squint. There might appear also an eye-insensitiveness,eye-inflammations,injuries,tumors and refractive defects. Klíčová slova: onemocnění oka – příznaky – léčba. Key Words: eye disorders – symptoms – treatment.

Úvod Některé trvalé poruchy zraku mají svůj původ v dětství, a proto je nutné dětskému oku a jeho zdravému vývoji věnovat mimořádnou pozornost. Většina vrozených vad je dědičná nebo je k nim v rodině dispozice. Při znalosti tohoto faktu lze některým vadám předejít nebo je včas léčit. Proto již při narození dítěte je vhodné, aby rodiče informovali dětského lékaře o očních vadách svých a širší rodiny, aby dítě bylo cíleně sledováno a eventuálně včas odesláno k odbornému očnímu lékaři. Rodiče a pediatr mohou sami pozorovat některé změny na očích dítěte, např.: nestejnou šíři oční štěrbiny – vrozený pokles víčka, šedavou barvu zornic – vrozený šedý zákal, neprůhlednost rohovky – vrozený glaukom. Velmi vnímaví jsou rodiče vůči šilhání. Objevit se ale mohou také amblyopie – tupozrakost, záněty oka, úrazy, nádory, refrakční vady, retinopatie nedonošených dětí a neprůchodnost slzných cest.

Do jednoho roku dítěte se teprve vyvíjí společné vidění oběma očima dohromady. V tomto období je normálním projevem jeho vývoje zašilhávání. Výjimečně může být šilhání u kojence do jednoho roku příznakem vážného onemocnění oka – zhoubného nádoru sítnice. Oproti normálnímu zašilhávání kojenců, které není trvalé a oči se při něm většinou v šilhání střídají, se v případě nádoru postižené oko uchyluje trvale a někdy je změněna i barva zornice, z níž vychází zelený svit. Tento příznak se přirovnává ke „kočičímu oku“.

Retinoblastom Jde o vysoce maligní nádor dětského věku, vycházející z vnitřní jádrové vrstvy sítnice, který metastazuje krevní i lymfatickou cestou a je vysoce radiosenzitivní se sklonem ke kalcifikacím a vnitřním nekrózám. Vyskytuje se nejčastěji v 18. měsíci života dítěte. U 40 % pacientů jde o dědičné onemocnění – v tom případě může být diagnostikován i dříve. Může jít i o oboustranný výskyt. Diagnostika: oftalmoskopie v mydriáze, ultrazvukové vyšetření, magnetická rezonance, CT. Léčba: chemoterapie, radiační terapie, enukleace. I když jde o zhoubný nádor, při včasné diagnóze ho lze vyléčit, a zachránit tak život dítěte.

Soňa Lajčíková Oční klinika, ortoptika, FN Olomouc 1986: ukonč. SZŠ, Olomouc – dět. sestra; 2002: ukonč. PSS – ošetř. péče v ortoptice a pleoptice; 1986–1991: Dětská klinika FN Olomouc, sestra na lůžk. odd.; od 1995: Oční klinika, ortoptika, FN Olomouc

Gliom optiku Roste v retrobulbární oblasti (za okem) a ztlušťuje zrakový nerv. Nemetastazuje, pouze se růstově šíří. Roste až intrakraniálně (do hlavy) nebo dovnitř do oka. Je vzácnější, léčba je operativní.

Šedý zákal – katarakta

Vyšetření oka novorozence

Může být vrozený nebo získaný. Na vzniku vrozených katarakt se může podílet infekční onemocnění matky, zvláště v prvním trimestru těhotenství. Jde především o zarděnky nebo toxoplazmózu. Dále se mohou uplatnit toxické vlivy léků užívaných v graviditě – hormonální přípravky nebo kortikoidy a rovněž záření. Asi u třetiny vrozených katarakt, kde není souvislost s celkovým onemocněním, hraje roli dědičnost. Může být i součástí celkového postižení dítěte (např. Downova syndromu). U více než třetiny pacientů však příčina katarakty zůstává neznámá. Pro vrozený šedý zákal je charakteristické šedé zbarvení zornice hned po narození. Zákal může být jednostranný

FLORENCE 2/2010 19

PRAXE

nebo oboustranný. Tato skutečnost je nepřehlédnutelná, proto je šedý zákal rozpoznán již při očním screeningu v porodnici. Pokud jde o zákal totální, tzn. případ, kdy je čočka v celém rozsahu neprůhledná, je potřeba operovat, tj. čočku odstranit. Vyjmutí zkalené čočky znamená ztrátu zhruba 20 dioptrií, které pak nahrazují buď brýle, nebo kontaktní čočky, později implantace nitrooční čočky. Pokud je čočka zkalena jen částečně a je předpoklad pro vývoj určité zrakové ostrosti, čočka se neodstraňuje. Dítě je vždy trvale sledováno, oko můžeme také cvičit – okluze, ortopticko-pleoptická léčba. Získané formy zákalu bývají následkem tupých či otevřených poranění oka nebo dlouhodobých zánětů duhovky a cévnatky. Tento zákal se rovněž řeší operativně. Situace je však většinou komplikována dalšími poúrazovými nebo pozánětlivými změnami oka.

Zelený zákal – glaukom Představuje poruchu v tvorbě a cirkulaci tekutin v oku, což vede ke zvyšování nitroočního tlaku. Následkem toho dochází k poruše až k zániku jemných nervových čidel sítnice a posléze k poruše vláken zrakového nervu. Zraková ostrost a rozsah zorného pole klesají. Pro vrozený glaukom je nápadný vzhled oka – oko má šedobělavou barvu, vlivem elasticity dětského oka dochází k jeho zvětšování – vzniká hydroftalmus, rohovka není průhledná a dochází ke zvětšování jejího průměru nad 12 mm. Dalším příznakem je světloplachost a slzení. Oko je bezprostředně ohroženo ztrátou zraku. Léčba je operativní a podáváme antiglaukomatika. Po stabilizaci udržujeme hladinu nitroočního tlaku pomocí kapek. Postižení oka bývá různého stupně, rovněž reakce na léčbu je individuální.

Záněty oka

20 FLORENCE 2/2010

Otok víček a spojivek, zarudnutí, bolest, hlenohnisavý sekret – to jsou příznaky infekčního zánětu spojivek, způsobeného virem šířícím se kapénkovou nákazou podobně jako rýma. Někdy zánět trvá i přes léčbu 3 týdny. Důležité je poučit matku, jak správně aplikovat oční kapky a masti. Otok víček, vzniklý náhle, může být způsoben štípnutím hmyzem – většinou jde o alergii. Na víčka ihned přikládáme studený obklad. Podle očního nálezu a celkové reakce se léčí tyto projevy alergie kapkami s histaminikem a celkově léky tlumícími alergickou odpověď organismu. Chronický zánět víček – blefaritis – okraje víček jsou zarudlé, zduřelé, s drobnými šupinkami mezi řasami. Víčka svědí a dítě si často mne oči. Onemocnění léčíme vtíráním očních mastí do víčkových okrajů, eventuálně do i do spojivkového vaku. Lokální léčbu dopl-

Konvergentní strabismus. Fota archiv Oční kliniky FN Olomouc

ňujeme podáváním vitaminu B. Tyto záněty bývají svízelné a většinou trvají až do puberty, pak se stav lepší. Podobným velmi nepříjemným onemocněním jsou ječná zrna (na kůží víček) a vlčí zrna (na vnitřní straně víček). Jde o zánět mazových žlázek; někdy se jich může vytvořit několik vedle sebe, a deformovat tak víčko. Léčba se snaží o vyprázdnění zánětlivého ložiska. Někdy dojde k samovolnému prasknutí. Pomoci tomu můžeme přikládáním teplých obkladů, případně propíchnutím zralé bělavé čepičky sterilním nástrojem. Pokud zrno nepraskne, zatvrdne a deformuje víčko, přistupujeme k chirurgickému odstranění.

Herpes Puchýřovitý opar je dalším virovým onemocněním, které přichází v kterémkoliv věku. Bývá nejčastěji na rtu, ale může postihnout i kůži víček. Závažnější je, je-li oparem postižena oční rohovka. I přes moderní léčbu antivirotiky opar může zanechat na rohovce jizvu, která může být příčinou poklesu zrakové ostrosti. Velmi nepříjemná je dispozice k recidivám.

Chlamydie Při porodu se také dítě může nakazit chlamydiemi. V tomto případě je nutná celková i lokální léčba. Diagnózu potvrzuje sérologické vyšetření.

Neprůchodnost slzných cest Postihuje 8–10 % kojenců a ve 20 % bývá oboustranná. Slzy se tvoří v slzné žláze a jsou odváděny přes slzné body do slzných kanálků a dále do slzného vaku. Odtud společným slzovodem vtékají do nosní dutiny. Pokud tato cesta

není řádně vytvořena nebo její stěny jsou k sobě slepeny, neplní svou funkci, slzy stagnují v oku i v kanálku a dochází k následné infekci. Častým nálezem je zaschlý hlen na okraji víček a slepená víčka po probuzení, slzení. Cílem léčby je zprůchodnění slzných cest a obnova funkčnosti kanálků. V prvních třech měsících života doporučujeme intenzivní masáže slzného vaku a aplikaci dezinfekčních kapek. Do provádění masáží jsou zapojeni i rodiče, kterým lékař důkladně vysvětlí techniku masírování. Při neúspěchu konzervativní léčby přistupujeme k invazivní terapii – průplachům slzných cest fyziologickým roztokem a sondážím, které provádí zkušený oftalmolog u dokonale znehybněného kojence.

Úrazy oka Dochází k nim z příčin nešťastných, banálních, často neuvěřitelných, proto nikdy není zbytečná donekonečna opakovaná osvěta, varování a především poučení. Úrazy vznikají např. při hře, vlivem chemických látek, záření, při výbuchu, poranění ostrým či tupým předmětem, při pádu apod. Prognóza zraněného oka závisí na mnoha okolnostech. Především na tom, co vše bylo na oku poškozeno, počínaje rohovkou až po čočku, sítnici, eventuálně zrakový nerv. Důležité je také to, zda došlo ke krvácení do oka, k infekci rány, záleží i na individuální reakci jedince. Každé poškození oka zasáhne osobnost člověka, ale nejhorší je, pokud následky úrazu (zhoršené vidění, ztráta prostorového vidění, případně úplná ztráta zraku či oka) změní celý jeho dosavadní život.

Refrakční vady Oko pracuje na principu lomu světla, tj. mění směr paprsků, které jím procházejí, a obraz pozorovaných předmětů se vytváří vždy na sítnici. Čočka se vyklenuje a zplošťuje v závislosti na vzdálenosti na předmětu tak, aby se vytvořil ostrý obraz. Tento proces se nazývá akomodace. Ta umožňuje vidění od několika centimetrů po nekonečno. Pokud není obraz ostrý, jde o zrakovou poruchu. Nejčastějšími zrakovými vadami jsou myopie, hypermetropie a astigmatismus. Myopie – krátkozrakost – ostrý obraz se vytváří před sítnicí, na sítnici je obraz neostrý. Myopické oko je relativně dlouhé, jde o vrozenou vadu, která se projevuje nejčastěji kolem 6. roku života a během dospívání, kolem 20.–25. roku života, se stabilizuje. Myop vidí dobře do blízka a špatně na dálku. Koriguje se rozptylkami – minusovými brýlovými čočkami, které jsou na okrajích silnější než ve středu. Hypermetropie – dalekozrakost – koriguje se plusovými brýlovými čočkami – spojkami. Paprsky se spojují za sítnicí, silně hypermetropické oko nevidí dobře ani do blízka, ani na dálku. Příčinou je krátký bulbus (zkrácení bulbu o 1 mm představuje +3 dioptrie). Nižší vady u mladších jedinců nečiní potíže, u předškolních dětí brýle předepisujeme jen u vysokých vad, pokud ale dítě současně šilhá nebo je tupozraké, koriguje se plně i malá vada. Astigmatismus – bývá způsoben různým zakřivením rohovky. Vyvolává bolesti hlavy a únavu očí. Může se kombinovat s myopií nebo hypermetropií.

Amblyopie Amblyopie neboli tupozrakost je snížení zrakové ostrosti různého stupně bez viditelných známek nemoci postiženého oka. Může být jednostranná i oboustranná, ale většinou postihuje jen jedno oko. Je následkem abnormálního vývoje vidění v důsledku nepřítomnosti zrakového vjemu nebo vzniká aktivním potlačováním vjemu postiženého oka, které šilhá. K úspěšnému zvládnutí tupozrakosti patří správná korekce refrakční vady, okluze zdravého oka nebo střídavá okluze obou očí, ortopticko-pleoptické cvičení ve specializovaných cvičebnách. Léčba tupozrakosti je dlouhodobá, při práci s dětmi je potřebná značná dávka trpělivosti, nezbytným předpokladem úspěšné léčby je důsledná spolupráce rodičů s lékařem. Dnes můžeme mnohé tupozraké oko vyléčit, je však nezbytné začít s léčbou co nejdříve. Amblyopické oko se často prozradí tím, že šilhá. Mají-li tedy rodiče podezření, že dítě byť jen občas zašilhá, je zapotřebí, aby vyhledali očního lékaře, nejlépe strabologa.

Amblyopii dělíme na kongenitální, ex anopsia (z nepoužívání) a při anizometropii, při strabismu, ametropickou, meridionální, relativní.

příčinou těžkého zrakového postižení či vrozené slepoty. Prognóza dobrých zrakových funkcí se rovná prognóze celkového psychomotorického vývoje dítěte.

PRAXE

Strabismus Strabismus (šilhání) je stav, kdy při fixaci určitého předmětu na blízko nebo na dálku se osy vidění neprotínají v témže bodě. Je vždy přítomna větší nebo menší porucha jednoduchého binokulárního vidění. Strabismus je porucha hlavně funkční, navenek provázená asymetrickým postavením očí. Základní rozdělení strabismu: • Konkomitující (dynamický) strabismus – je nejčastější v dětském věku. Pohyblivost očí není omezena, šilhající oko sleduje oko vedoucí ve všech pohledových směrech a úhel šilhání se nemění. • Paralytický – příčinou je obrna hybnosti jednoho nebo více okohybných svalů, úhel šilhání se mění v pohledových směrech očí. Je doprovázen diplopií, kompenzačním postavením hlavy a obličeje. Konkomitující strabismus dále dělíme na: • konvergentní – oko je uchýlené dovnitř (k nosu), • divergentní – oko se uchyluje zevně, • sursumvergens – kombinovaná horizontální a vertikální úchylka, • zvláštní formy strabismu – mikrostrabismus a A a V syndrom. Diagnostika a vyšetřovací metody u šilhání: A) Hodnotíme pohyblivost a postavení očí v jednotlivých pohledových směrech, provádíme zakrývací zkoušku. B) Odebereme anamnézu. C) Vyšetříme zrakovou ostrost. D) Vyšetříme pomocí přístrojové diagnostiky – refrakce, Worthova světla, troposkopu, Madoxova kříže, Hessova plátna, prizmat, oftalmoskopu, v cykloplegii. Terapie: korekce oční vady, léčba případné amblyopie, operativní úprava úchylky šilhání, ortopticko-pleoptická léčba.

Retinopatie nedonošených dětí (ROP) Při předčasném narození je s celkovou nezralostí spojen nedokončený vývoj oka, hlavně sítnice, což vede k poruchám funkce oka různého stupně. Rozsah nedokonalého vývinu sítnice je úměrný faktickému věku dítěte (počítáno v týdnech nitroděložního života). Tyto děti jsou sledovány ihned po narození očním lékařem. Pomocí léků zlepšujících prokrvení sítnice či operačním zásahem (zmrazení špatně vytvořených cév) lze někdy zmírnit následky nezralosti sítnice. Vyskytuje se u předčasně narozených dětí s hmotností nižší než 2500 g, což je 5–6 % nedonošených dětí. Není zde rozhodující termín porodu, ale porodní hmotnost. Retinopatie je nejčastější

Diskuse K odhalení očních onemocnění přispívá důkladné vyšetření zraku očním lékařem již po narození, sledování vývoje zraku především u předčasně narozených dětí, vyšetření zrakové ostrosti v ordinacích pediatra při pravidelných, periodických prohlídkách, ale také všímavost rodičů. Velmi často je v dětských ordinacích odhalena tupozrakost. Dítě je poté vyšetřeno specialistou a odesláno k ortopticko-pleoptické léčbě, kde ortoptistka zahájí terapii. Dnes můžeme mnohé tupozraké oko vyléčit, je však nezbytné začít s léčbou co nejdříve. Terapie je dlouhodobá, při práci s dětmi je potřebná značná dávka trpělivosti, vyšetření je namáhavé a časově náročné.

Závěr Cílem preventivní péče o zrak je umožnění co nejlepšího vývoje vidění. Sledujeme především refrakční vady, strabismus, amblyopii, změny předního segmentu oka včetně čočky a nitrooční tlak. V dětské populaci se udává zastoupení strabismu od 4 do 5 %. U předčasně narozených dětí s velmi nízkou porodní hmotností je výskyt refrakčních vad a strabismu velmi častý. Úspěšné zvládnutí jakéhokoliv očního onemocnění ovšem nezáleží jen na 100% péči zdravotníků, ale i na spolupráci s rodiči. Je tedy důležité, aby rodiče svému lékaři plně důvěřovali, důsledně dodržovali stanovenou terapii a docházeli na pravidelné kontroly. Oči patří k nejdůležitějším orgánům našeho těla. Snažme se tedy o zrak pečovat tak, jak si zaslouží, a jakékoliv problémy se zrakem neprodleně konzultujme s odborníkem. Literatura: HROMÁDKOVÁ L. Šilhání. Brno: IDPVZ, 1995, s. 39, 45–48, 50, 53–57. ISBN 80-7013-207-8, ROZSÍVAL P et al. Infekce oka, Praha: Grada Publishing, a. s. 2003. ISBN 80247-0505-2. Kompendium očního lékařství, kol. autorů. Praha: Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169-079-1, str. 65, 70, 98, 99, 144, 157, 158, 169, 186, 248, 249, 254. (lajcikovas@seznam.cz)

Recenzovali: Doc. MUDr. Jiří Řehák, CSc., přednosta Oční kliniky LF UP a FN Olomouc MUDr. Marta Karhanová, FEBO, Oční klinika LF UP a FN Olomouc

FLORENCE 2/2010 21

Pořadatel

FTNsP, Praha

FTNsP, Praha

FTNsP, Praha

ČAS: sekce chirurgických oborů

Územní zdrav. záchranná služba Karlovarského kraje a ČLS – JEP

Sekce alergoimunologických sester při ČSAKI ČLS JEP

FTNsP, Praha

FTNsP, Praha

SPL ČR, SPLDD ČR, o. s., a OSPDL ČLS JEP

ČAS: region Motol

FTNsP, Praha

FTNsP, Praha

FTNsP, Praha

Datum

15. 2.

15.–19. 2.

15. –23. 2.

17. 2.

17. – 19. 2.

20. 2.

22.–24. 2.

22.–26. 2.

26. 2. – 27. 2.

únor

3. 3.

8.–12. 3.

8.–19. 3.

Specializ. studium: Ošetř. péče v anestez., resusc. a int. péči Modul: Role sestry specialistky

Specializ. studium: Ošetř. péče v pediatrii Modul: Role dět. sestry se zaměř. na int. péči v neonatol., 1. část

Cyklus „Rok s živinami“ Konference: Bílkoviny, imunita

Seminář: Vroz. srdeční vady

4. kongres primární péče

Specializ. studium: Ošetř. péče v anestez., resusc. a int. péči Modul: Role sestry pro IP, 2. část

Certif. kurs: Systemizace a hodnoc. kvality výživy

Náš pacient jako konzument multidiscip. oš. péče

Karlovarské dny PNP 2010

Jaký by měl být standard páče o stomie

Specializ. studium: Ošetř. péče v pediatrii Modul: Role sestry se zaměř. na int. péči v pediatrii

Inovační kurs: Novinky v ošetř. péči

Školicí akce: Ženy a drogy

Název akce (téma)

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FN Motol, Praha

TOP Hotel Praha

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Velká posluchárna FN Motol, Praha

Grandhotel Pupp, Karlovy Vary

Praha

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Místo

Přehled vzdělávacích akcí

Alena Kovářová alena.kovarova@ftn.cz tel.: 261 083 418

Stanislava Sálová stanislava.salova@ftn.cz tel.: 261 082 453 www.ftn.cz (vzdělávání, specializ. studium pro nelékaře)

Jaroslava Poláková jaroslava.polakova@ftn.cz tel.: 261 083 252 www.ftn.cz (vzdělávání, semináře pro nelékaře)

sylvie.krecková@seznam.cz

www.ahou.cz lilly@ahou.cz

Alena Kovářová alena.kovarova@ftn.cz tel.: 261 083 418 www.ftn.cz (vzdělávání, specializ. studium pro nelékaře)

Mgr. Hana Kramperová hana.kramperova@ftn.cz tel.: 261 082 411 www.ftn.cz (vzdělávání, specializ. studium pro nelékaře)

zelenkova.alergo@post.cz

www.zachrankakv.cz/pnp2010

Eva Kvasnicová ekvasnicova@vnbrno.cz

Stanislava Sálová stanislava.salova@ftn.cz tel.: 261 082 453 www.ftn.cz (vzdělávání, specializ. studium pro nelékaře)

Mgr. Hana Kramperová hana.kramperova@ftn.cz tel.: 261 082 411 www.ftn.cz (vzdělávání, specializ. studium pro nelékaře)

Jaroslava Poláková jaroslava.polakova@ftn.cz tel.: 261 083 252 www.ftn.cz (vzdělávání, semináře pro nelékaře)

Kontakt

1 akcent

Ročník 1, číslo 2, únor 2010

akcent

Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny

s. 2

Mamografická prevence i pro ženy nad 70 let

s. 3

Náklady VZP ČR na domácí péči stále rostou

V zařízeních sociální péče jsou zdravotníci nepostradatelní foto: Profimedia

Není žádným tajemstvím, že existuje nedostatek finančních prostředků na sociální služby. Některá zařízení sociálních služeb se i proto snaží snižovat počty všeobecných sester. Jejich odchod z těchto zařízení by znamenal návrat do hluboké minulosti, čemuž chce VZP ČR zabránit.

D

ůsledky ekonomické krize se nutně promítají i do sociální sféry. Takzvaná pobytová zařízení sociálních služeb (PZSS) mají problémy s pokrytím provozních nákladů, dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se oproti předchozím rokům snížily, a tak jsme svědky snahy šetřit, „kde se dá“. Zdravotníci jsou o něco lépe honorováni než pracovníci pro přímou obslužnou péči, což v některých PZSS vede k tendenci snižovat jejich počty nebo je přeřazovat na hůře placenou přímou obslužnou péči. U klientů ovšem vidíme zcela opačnou tendenci. Pro PZSS se stávají „atraktivními“ osoby s vyšším stupněm závislosti, a tedy větší potřebou ošetřovatelské péče. Tyto protichůdné tendence – ošetřovatelsky náročnější klienti a snaha minimalizovat zdravotnický personál – jsou potenciální příčinou snížené dostupnosti zdravotní péče v PZSS.

750 milionů. Tato částka byla nejen vyčerpána, ale bude dokonce i překročena. Je tedy jednoznačně zřejmé, že VZP na PZSS nešetří. Na druhou stranu není třeba zastírat, že v některých konkrétních PZSS je VZP nucena krátit úhrady vyúčtované péče, a to někdy i velmi citelně. Děje se tak v případech, kdy vyúčtování nesplňuje podmínky stanovené zákonem, Seznamem zdravotních výkonů nebo sjednané zvláštní smlouvou. Jedním z nejčastějších důvodů, pro které je VZP nucena úhradu odepřít, je skutečnost, že PZSS není schopno doložit, že vyúčtovanou péči skutečně poskytlo, protože o ní chybí jakýkoli záznam ve zdravotnické dokumentaci, v lepším případě je záznam nedostatečný a neprůkazný. Vedení zdravotnické dokumentace je upraveno v zákoně č. 20/1966 Sb., který je PZSS jako poskytovatel zdravotní péče povinno dodržovat.

Pojišťovna platby neomezuje

Výkony pod 10 minut nelze vykazovat

VZP na toto riziko opakovaně upozorňuje a snaží se mu zabránit. Je také jediným zdrojem finančních prostředků pro PZSS, který nejen neklesá, ale naopak vykazuje nárůst. Ačkoli se občas dočteme, že VZP omezuje platby do PZSS, opak je pravdou. Porovnáme-li úhrady ošetřovatelské a rehabilitační péče v PZSS v letech 2007, 2008 a 2009, zjistíme meziroční nárůst ve srovnatelných obdobích přibližně o 40 procent. Zatímco na rok 2007 bylo plánováno 500 milionů Kč, na rok 2009 to bylo již

Druhým důvodem odmítání je nenaplnění výkonu. Seznam zdravotních výkonů v obecných pravidlech stanoví, že „Výkon může být vykázán pouze tehdy, byl-li proveden úplně. Částečně provedený výkon nemůže být zdravotní pojišťovně vykázán“. A dále: „Výkon hradí zdravotní pojišťovna pouze tehdy, byl-li naplněn celý obsah výkonu“. Obsahem výkonu je kromě nositelů výkonu, technických podmínek včetně přístrojů, spotřebovaného materiálu, eventuálně léčivých přípravků i čas trvá-

Akcent 2-10.indd 1

ní výkonu – netrvá-li výkon stanovenou dobu, nebyl naplněn celý jeho obsah. Původní časová dispozice výkonu Ošetřovatelské intervence, kterým se vykazuje většina výkonů všeobecných sester v sociálních službách, protože se přičítá k takzvaným materiálovým výkonům, činila pět minut. Z iniciativy některých zástupců PZSS na žádost MPSV byla časová dispozice změněna na 10 minut, tedy na dvojnásobek. VZP se o této změně dozvěděla až v okamžiku vydání novely Seznamu zdravotních výkonů, a nemohla jí tedy zabránit. Tento danajský dar znamená jediné: výkony, které trvají mezi 5 až 10 minutami, již nelze vykazovat. Teprve pokud výkon trvá 10 a více minut, smí ho PZSS vykázat. Výkony mezi pěti až deseti minutami však tvoří zásadní část činnosti sester, například nitrosvalová, nitrokožní či podkožní injekce má stanovený čas pět minut, takže ji výkonem Ošetřovatelské intervence nelze vykázat.

Na některé činnosti sester lze využít dotaci MPSV Všeobecné sestry samozřejmě nevykonávají v PZSS zdaleka jen zdravotní výkony – podílejí se i na přímé obslužné péči, k níž mimo jiné patří i pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, aktivizační činnosti a pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu. Tyto činnosti jsou součástí sociálních služeb a nemohou proto

29.1.2010 16:39:44

2 akcent

být vykazovány jako zdravotní péče. Tím ale padá mylná představa některých zřizovatelů PZSS, že si „sestry na sebe musí vydělat“ úhradami od zdravotních pojišťoven. Podle zákona mohou sestry poskytovat zdravotní výkony pouze na základě ordinace ošetřujícího lékaře, ten určuje výnosy z veřejného zdravotního pojištění. Také není pravdou, že na činnost sester nelze použít dotaci MPSV. Pravdou je, že tato dotace nemůže být použita na zdravotní výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Ale na ostatní činnost sester dotaci použít lze. Tento výklad akceptovali i příslušní vedoucí pracovníci MPSV.

Podání léku per os VZP až na výjimky hradit nemůže Ještě o jednom „jablku sváru“ je třeba se zmínit. VZP nikdy netvrdila, že v PZSS mají léky přijímané ústy podávat jiné osoby než všeobecné sestry. Pojišťovně nepřísluší zasahovat do organizace práce v PZSS. Pouze konstatujeme, že až na zcela ojedinělé výjimky nemůže podání léků per os, a to ani včetně přípravy, trvat 10 minut. Proto nenaplňuje časovou dispozici výkonu, nesmí být vykazováno a ani uhrazeno. Pro výjimečnou úhradu musí existovat medicínský důvod ve zdravotním stavu konkrétního pojištěnce. Jako příklad (nikoli jediný) lze

uvést například poruchu polykacího aktu na základě neurologického onemocnění, pro které hrozí vdechnutí podávaných léčivých přípravků, nebo zvracení po požití opět s následnou aspirací. Zde je přítomnost všeobecné sestry nejen při podání, ale i krátce po něm nutná z důvodu poskytnutí okamžité pomoci v případě popsaných komplikací, a tak podání léků per os s následnou kontrolou může naplnit desetiminutovou časovou dispozici. Samozřejmým předpokladem úhrady je skutečnost, že onemocnění, které znamená zvýšené riziko při podání léků, je náležitě zdokumentováno ve zdravotnické dokumentaci pacienta. A ještě několik čísel ilustrujících nesmyslnost požadavku na hrazení podávání léčivých přípravků per os: průměrné náklady na veškerou zdravotní péči (včetně operací, onkologické léčby, resuscitační péče a mimořádně drahých léčiv) o pojištěnce ve věkových skupinách 60–65 let a 85 let a více činily v roce 2008 částky 28 tisíc až 44 tisíc Kč. Pokud bychom měli hradit podání léčivých přípravků per os třikrát denně, pak bychom jen za to zaplatili za jednoho pojištěnce ročně 24 tisíc Kč. VZP dává přednost tomu hradit skutečnou ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Při plošné úhradě podávání léků per os by na ni ale nezbyla ani koruna.

Vícezdrojové financování dlouhodobé péče A jak tedy tyto problémy vyřešit? VZP ČR navrhuje rozšíření spektra výkonů odbornosti 913 (všeobecná sestra v sociálních službách) o vybrané výkony rehabilitační péče poskytované standardně ve většině PZSS velkému počtu klientů. Do budoucna budeme prosazovat přechod na jiný než výkonový způsob úhrady, nejspíš formou několika typů agregovaných výkonů podle typu PZSS a ošetřovatelské náročnosti konkrétních klientů. Jednou ze zvažovaných cest je také Expertním panelem při MPSV navrhované vytvoření institutu dlouhodobé péče, který by v sobě zahrnoval jak zdravotní, tak i sociální důvody pro dlouhodobou rezidenční (pobytovou) péči osobám, u kterých se kombinují významné zdravotní a sociální problémy. Úhrada takové péče by byla vícezdrojová, jednak z prostředků sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, jednak ze spoluúčasti klientů a dalších zdrojů. Závěrem bych rád upřímně poděkoval všem zdravotnickým pracovníkům PZSS za jejich nelehkou, ale nesmírně potřebnou a záslužnou práci. n MUDr. Gríša Vodička, ředitel Odboru smluvní agendy se zdravotnickými zařízeními VZP ČR

Mamografická prevence rozšířena na ženy nad 70 let

R

ozšíření screeningu přivítal předseda České onkologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. „Je to dobře, protože dnešní seniorky bývají v dobrém zdravotním stavu a velmi aktivní a stojí za to bojovat o jejich život a zdraví,“ řekl ČTK. Zdůraznil, že právě včasný záchyt rakoviny může ženám zachránit život.

Za provedení screeningu zodpovídá praktik a gynekolog Součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře u žen od 45 let věku je ověření, zda je k dispozici výsledek screeningového mamografického vyšetření z posledních dvou let. Není-li k dispozici, předá lékař ženě doporučení k provedení tohoto vyšetření v akreditovaném centru, tedy na pracovišti, které má doporučení Ministerstva zdravotnictví pro provádění mamografického screeningu. Preventivní prohlídka u praktického lékaře se provádí vždy jednou za dva roky, zpravidla po uplynutí 23 měsíců po provedení poslední prohlídky.

Akcent 2-10.indd 2

Také součástí preventivní prohlídky v oboru gynekologie a porodnictví je u žen od 45 let předání doporučení k provedení screeningového mamografického vyšetření a nezbytných doplňujících vyšetření, a to ve dvouletých intervalech. Pokud žena už absolvovala vyšetření na základě doporučení svého praktického lékaře v období kratším než dva roky a je k dispozici výsledek, gynekolog ji samozřejmě na vyšetření neposílá.

Pozor na „šedý screening“ Opravdu důležité je, aby screeningové vyšetření ženy absolvovaly v akreditovaném mamografickém centru, nikoliv na pracovišti s mamografem, které akreditováno nebylo. „Na takováto pracoviště ‚šedého screeningu‘ se teď zaměřujeme, a také na lékaře, kteří ženu poškozují tím, že ji tam odesílají. Neakreditovaná pracoviště totiž nejsou určena pro preventivní vyšetření, mohou provádět pouze diagnostickou mamografii, tedy vyšetření žen, které mají příznaky zhoubného nádoru nebo již mají zhoubný nádor diagnostikován,“ zdůrazňuje MUDr. Miloslava Švecová, ředitelka Odboru zdravotní péče VZP ČR.

foto: Profimedia

Zdravotní pojišťovny zaplatí od 1. února 2010 screeningové mamografické vyšetření ženám i po dovršení 70 let. Screening se z veřejného zdravotního pojištění hradí od roku 2002, ale dosud pouze ženám od 45 do 69 let. Akreditovaná centra, která Ministerstvo zdravotnictví doporučilo pro provádění mamografického screeningu, jsou prověřená Komisí MZ pro screening nádorů prsu. Jde o specializovaná zdravotnická zařízení splňující podmínky kvality, kontinuity a hodnotitelnosti dosahovaných výsledků. „Osobně jsem se účastnila několika desítek kontrolních návštěv těchto center, kdy tým sestavený z členů komise (zástupce MZ, zástupce odborné společnosti, zástupce VZP) prováděl na pracovištích šetření věcného a technického vybavení a personálního zajištění, a to včetně objednacích dob, délky vyšetřovacího procesu, kvality snímků, popisů, indikace doplňujících vyšetření atd. Všechna akreditovaná screeningová pracoviště plní požadavky doporučeného standardu, kdy trvání diagnostického procesu má být co nejkratší,“ říká M. Švecová. n Seznam akreditovaných mamografických pracovišť najdete na www.zdravky.cz/infoservis

29.1.2010 16:39:46

akcent 3

Náklady na domácí péči stále rostou

V

e všech krajích VZP uzavřela dostatečný počet smluv o poskytování a úhradě zdravotní péče k zajištění domácí zdravotní péče o pacienty, kterou indikuje ošetřující lékař. Úhrady za poskytnutou péči jsou řešeny pro příslušný rok vždy vyhláškou Ministerstva zdravotnictví. MZ na základě výsledků jednání s jednotlivými segmenty, to znamená i se zástupci sester domácí péče, stanoví hodnotu bodu pro příslušný rok (v roce 2008 to bylo 0,94 Kč, pro zdravotnická zařízení s nepřetržitým provozem pak 1,11 Kč, v roce 2009 činila hodnota bodu 1 Kč a letos rovněž 1 Kč). Do roku 2008 byla smluvní zdravotnická zařízení domácí zdravotní péče rozdělena hodnotou bodu na zdravotnická zařízení poskytující nepřetržitý provoz 24 hodin denně sedm dní v týdnu a na ta ostatní. Od roku 2009 je pro tento segment stanovena již jen jedna hodnota bodu. Vývoj nákladů segmentu domácí zdravotní péče, odbornost 925, jasně dokumentuje vzrůstající tendenci nákladů vynaložených z fondu zdravotního pojištění na tuto zdravotní péči (viz Vývoj nákladů v odbornosti 925 – uvedená data jsou pouze za VZP). Zdravotní pojišťovna je povinna na základě ustanovení § 42 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, kontrolovat poskytování zdravotní péče hrazené z fondu zdra-

votního pojištění. VZP na základě společného jednání se zástupci Sdružení praktických lékařů a ze zkušeností se zajišťováním a úhradou domácí péče vydala metodický pokyn, ve kterém jsou stanovena pravidla pro indikaci domácí zdravotní péče, podmínky pro naplnění Metodiky VZP k tiskopisu 06/DP – Poukaz na vyšetření/ošetření domácí péče, a pravidla správného vedení záznamu o indikaci a průběhu poskytování domácí péče praktickými lékaři. Vyhláškou MZ č. 472/2009 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, u odbornosti 925 – sester domácí péče došlo od letošního roku k rozšíření péče, a to u pacientů v terminálním stavu. V této odbornosti byl zařazen nový kód 06349 – signální kód, ošetřovatelská péče o pacienta v terminálním stavu. Tento signální kód ruší omezení frekvence u výkonů sester domácí péče v případě, že se jedná o pacienta v terminálním stavu. Od 1. ledna 2010 také došlo k zásadním změnám jak v textové části tiskopisu Vyúčtování cest lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka v návštěvní službě, tak v souvisejícím textu Metodiky pro pořizování a předávání dokladů a v datovém rozhraní dokladu. Z důvodu chronologického vykazování cest v návštěvní službě se v novém tiskopisu vykazují

foto: Profimedia

Domácí péče je alternativou k hospitalizaci pro statisíce pacientů, kteří na základě svého přání a doporučení registrujícího praktického lékaře nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci zvolí léčbu v dobře známém prostředí. VZP ČR přistupuje odpovědně jak ke smluvní politice, tak k úhradám za poskytnutou zdravotní péči v tomto segmentu. tyto cesty za všechny pojištěnce bez rozdílu – tedy bez ohledu na to, u které pojišťovny je klient registrován. n MUDr. Ludmila Macháčková, vedoucí Oddělení úhrad ambulantní a dopravní zdravotní péče VZP ČR

Vývoj nákladů v odbornosti 925

mil. Kč 500

400

300

200

100

0 1. pololetí 2007

1. pololetí 2008

1. pololetí 2009

365 368 557 Kč

406 396 631 Kč

505 391 000 Kč

Podíl frekvencí jednotlivých kódů v odbornosti 925 1. pololetí 2007

1. pololetí 2008

1. pololetí 2009

ostatní 7,45 %

ostatní 8,00 %

ostatní 8,40 %

06333 15,63 %

06313 20,90 %

06313 21,21 %

06333 12,28 %

06313 20,78 %

06315 ošetřovací návštěva 45 min. 06317 ošetřovací návštěva 60 min. 06318 ošetřovací návštěva 15 min.

06315 16,12 %

06329 19,6 % 06318 11,36 %

Akcent 2-10.indd 3

06333 13,78 %

06313 ošetřovací návštěva 30 min.

06317 8,94 %

06315 16,29 %

06329 21,39 % 06318 10,27 %

06317 9,06 %

06315 17,30 %

06329 22,24 % 06318 9,80 %

06317 9,19 %

06329 lokální ošetření 06333 aplikace inhalační a léčebné terapie ostatní

29.1.2010 16:39:48

4 akcent

Mořský koník dětem prokazatelně pomáhá VZP ČR realizuje prakticky od svého vzniku pod názvem Mořský koník propracovaný projekt léčeb­ ně­ozdravných třítýdenních pobytů u moře. Tohoto preventivního programu se dosud zúčastnilo kolem 90 tisíc dětí, mnohé z nich opakovaně, a to s proka­ zatelnými kladnými zdravotními výsledky.

C

ílem třítýdenního pobytu u moře je přeladit chování autonomního nervového systému dítěte a vyvážit ho tak, aby pozitivně změnil hormonálně-humorální řízení organismu a imunitní systém. Zvláštní důraz se klade na ranní skupinovou rozcvičku v exteriéru, potencovanou podle možnosti zátěží chladem ranním vykoupáním v moři. Ve vybraných lokalitách není velkých rozdílů mezi teplotou vzduchu ve dne a v noci. Přímořské klima charakterizuje neustálý pohyb vzduchu, který má zvýšený obsah molekul NaCl, což příznivě ovlivňuje funk-

mu napomáhají režimová opatření i kolektiv vrstevníků a vznik nových přátelství.

Snížila se potřeba použití kortikoidních mastí Dotazníkovým šetřením mezi rodiči se prokázalo, že se u kožních onemocnění po absolvování pobytu na Mořském koníku snížila potřeba použití kortikoidních mastí při ošetřování kůže (60 procent dětí nepotřebovalo žádné masti tohoto druhu, používání kortikoidních mastí, které se u těžkých forem onemocnění

Chorvatsko hotelový komplex Adriatic Vrboska Hotelový komplex Adriatic Vrboska se nachází na chorvatském ostrově Hvar poblíž městečka Vrbos­ ka – městečka s přístavem, hradebním kostelem a dalšími renesančními i barokními památkami. V hotelovém komplexu, umístěném v zátoce nad oblázkovými a kamenitými plážemi a na pokraji borovicového lesa, je zajištěno ubytování ve dvou až třílůžkových pokojích se samostatným sociálním zařízením. Pro děti jsou zde k dispozici sportoviště a další prostory pro zájmový i kulturní program.

Dobré zkušenosti s delším pobytem dětí u moře na Mořském koníku má i pražská alergoložka MUDr. Drahomíra Medvecká. Každý rok využije nabídky VZP asi deset až dvanáct dětí, které docházejí do její ordinace. „Mám zkušenost se svými pacienty s těžkým astmatem, jejichž zdravotní stav se zvláště po opakovaných výjezdech výrazně zlepšoval. Začínali třeba na vysokých dávkách inhalačních kortikoidů, a dnes jsou na minimální léčbě nebo už ji dokonce nepotřebují,“ říká. Doporučuje pobyt i dětem s chronickou rýmou nebo těžším průběhem sezónní rýmy, dětem s atopickým ekzémem a alergikům. „Vyjíždějí tam v pylové sezóně, kdy u nás všechno kvete, zatímco u moře je v té době pylu minimum – vegetace zde kvete v květnu a v létě už je sucho. Akutní alergická reakce se u moře poměrně rychle zklidní, za ty tři týdny si organismus dítěte odpočine a po návratu už má po zbytek pylové sezóny celkem pokoj,“ uvádí D. Medvecká. Většina dětí jezdí kvůli takové viditelné úlevě na „koníka“ opakovaně. „U chronických potíží je vidět, jak se pak rok od roku zmírňují. Optimální je vyjet třikrát, z mých pacientů je rekordmankou jedna dívka, která měla astma, ekzém i chronickou rýmu a celkem absolvovala pobyt na Mořském koníku devětkrát.“

D. Medvecká se před mnoha lety zúčastnila jednoho z turnusů Mořského koníka jako lékařský doprovod, takže má se zlepšujícím se zdravotním stavem dětí zkušenost z první ruky. „Jeden chlapeček s těžkým ekzémem, na jehož kůži prakticky nebylo žádné zdravé místo, nechtěl ani do moře, protože ho to štípalo. Přemluvili jsme ho a důkladně mazali a za tři týdny při návratu domů už měl jen ložiskovou formu ekzému, normálně chodil a běhal,“ vzpomíná. Právě délka pobytu je podle ní rozhodující: týdenní dovolená s rodiči nic nevyřeší a málokterý rodič má na to, aby strávil s dítětem u moře aspoň tři týdny. n

hotelový komplex Poseidon Beach Hotelový komplex Poseidon Beach je obklopen bujnou středomořskou vegetací a pro děti jsou zde k dispozici vlastní hřiště, dětský koutek, terasa využívaná jako letní kino či prostor pro společen­ ské aktivity turnusu a další vybavení pro kulturní a sportovní program. Ubytování je zajištěno v klimatizovaných dvou až čtyřlůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením, balkónem nebo terasou. Do pobytového místa budou děti doprave­ ny z letiště v Soluni.

Akcent 2-10.indd 4

Tělo lépe bojuje s pylovou sezónou

Blahodárné tři týdny

Řecko

ci sliznic dýchacího ústrojí i kožního krytu. Také inhalace mořského aerosolu s vyšším obsahem solí, ale i jiných prvků (například hořčíku, jódu, draslíku, sodíku), má při pobytu ve vodě na děti tonizační účinek, který se po fázi několikadenní adaptace projeví normotonií autonomního nervového systému. Celkovému přeladění organis-

ní projevu onemocnění. Dlouhodobým pobytem u moře se také snížil počet dětí, které z důvodu onemocnění astmatem mívají subjektivní pocit dušnosti. Neprokázalo se, že by se zásadním způsobem po pobytu snížila spotřeba antihistaminik. Tato skupina léků ale u alergických onemocnění často bývá předepisována preventivně a dlouhodobě i v období relativního klidu nemoci. Jen 20 procent dětí účastnících se pobytů žádné léky ze skupiny antihistaminik neužívá.

akcent

Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny

Ročník 1, číslo 2, únor 2010 Koordinátoři projeKtu:

používají u dětí v taktech, se snížilo z 18 na 15 procent). V dětské dermatologii jde samozřejmě o významný výsledek. V dlouhodobém horizontu se po absolvování pobytu u moře snížil počet dětí, které z důvodu onemocnění astmatem kašlou i během dne. Jde o zásadní ukazatel zlepšení a zklidně-

Mgr. Anna Veverková (anna.veverkova@vzp.cz) Václav Dvořák (vaclav.dvorak@ambitmedia.cz) GraficKý návrh a úprava:

Jindřich Studnička, Josef Gabriel Pro VZP ČR vydává Ambit Media, a. s., jako přílohu časopisu Florence. Samostatně neprodejné.

29.1.2010 16:39:51

ČAS: region Jablonec n/N

ČAS: region Mladá Boleslav

FTNsP, Praha

FTNsP, Praha

FTNsP, Praha

ČAS: region Hradec Králové

ČAS: sekce zdravotních laborantů

Lázně Luhačovice

ČAS: region Karlovy Vary

ČAS: region Motol

18. 3.

18. 3.

18. 3.

22.–26. 3.

22.–26. 3.

24. 3.

25. 3.

26.–27. 3.

březen

březen

Seminář: Sebepoškoz. jako současný módní trend

Pediatrická konference

XVII. luhačovické dny – Sester. sekce: Ošetř. péče o pacienty s respir. onem.

Celostátní konference ZL

Poskytování KPR, kazuistiky (uzáv. přihlášek 15. 3.)

Specializ. studium: Ošetř. péče v anestez., resusc. a int. péči Modul: Role sestry pro IP se zaměř. na umělou plic. ventilaci

Specializ. studium: Periop. péče Modul: Periop. péče o pacienta v urologii

Konference: Panické ataky, somatoformní poruchy

Region. konference: Dobrovolnictví v Obl. nemocnici Mladá Boleslav. Nemocniční klauni

Etika ve zdravotnictví

Konference: komunální hygiena

FN Motol, Praha

Karlovy Vary

Luhačovice

Brno-Bohunice

FN Hradec Králové Výukové centrum

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Dům kultury Mladá Boleslav, Divadelní sál

Spolkový dům, Floriánova ul., Jablonec n./N.

SZÚ, Praha

TOP HOTEL Praha, Congress Hall, Blažimská 1781/4, 149 00 Praha 4

26. - 27. 02. 2010

.

www.ftn.cz (vzdělávání, specializ. studium pro nelékaře)

hana.cerna@fnmotol.cz

Liběna Tvrdíková lilibena@seznam.cz

MUDr. Šabová

Š. Černá, scerna@fnbrno.cz

www.cnna.cz Hana Sündermannová hana.mamka@seznam.cz

Inzerce

Alena Kovářová alena.kovarova@ftn.cz tel.: 261 083 418 www.ftn.cz (vzdělávání, specializ. studium pro nelékaře)

Stanislava Sálová stanislava.salova@ftn.cz tel.: 261 082 453 www.ftn.cz (vzdělávání, specializ. studium pro nelékaře)

Jaroslava Poláková jaroslava.polakova@ftn.cz tel.: 261 083 252 www.ftn.cz (vzdělávání, semináře pro nelékaře)

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ, Boženy Němcové 482, Mladá Boleslav, mobil: 607 258 338 lucie.kopalova@seznam.cz

www.nemjbc.cz – kalendář akcí hauferova@nemjbc.cz

Přihlášky po uveřejnění programu s pozvánkou na: maria. nahlovska@khsusti.cz

Bc. Irena Pejznochová Ludmila Nermutová Tamara Starnovská Mgr. Alice Strnadová, MBA

Význam bandáží DK Peritonealní dialýza v domacím prostředí Nutriční péče Péče o seniory

Akce je určena pro lékaře a sestry v primární péči a je zařazena do kreditovaného systému celoživotního vzdělávání.

Registrační formulář, informace, program i abstrakta najdete na internetových stránkách www.splcr.cz, www.detskylekar.cz a www.ahou.cz.

Pátek 26. 02. 2010 od 9.30 hodin

Sesterská sekce

si vás dovolují pozvat na

Sdružení praktických lékařů ČR, Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR ve spolupráci s Odbornou společností praktických dětských lékařů ČLS JEP

Poznámka: akce vyznačené ■ pořádá ČAS. Úplný přehled vzdělávacích akcí 2009 najdete na www.florence.cz.

ČAS: hygienická sekce

16. 3.

PRAXE

■ RECENZOVANÝ ČLÁNEK

Refrakční vady v dětském věku a jejich korekce

Vladimíra Ošmerová CDOZS, Dětská poliklinika, oční oddělení – ortoptika, Brno 1977: ukonč. SZŠ, Brno; 1977–1978: kojenecké odd. FN Brno, dět. sestra; 1979–1993: infekční odd., neurologie, Fakult. dět. nemocnice Brno, dět. sestra; 1996–1999: zubní ordinace, Brno, zdrav. sestra; od 1999: oční odd., poliklinika Brno, ortoptistka; 2001–2002: PSS – ošetř. péče v ortoptice a pleoptice

28 FLORENCE 2/2010

Souhrn: Zrak je pro člověka jedním z nejdůležitějších smyslů, zajišťuje až 80 % informací ze zevního prostředí. Barvy, tvary, pohyb, prostor, vzdálenosti dokážeme obsáhnout jedině očima. Oko je vysoce diferencovaným orgánem zraku. I sebemenší porucha jeho funkce může vést k velkým obtížím. Nejčastějšími očními vadami jsou vady refrakční. Jejich včasná diagnostika v ordinacích pediatrů, optimální terapie oftalmologa a eventuální ortopticko-pleoptická léčba ortoptistů nám umožňuje zabránit trvalému poškození zraku. Summary: Vision is one of the most important human senses, gathering up to 80 % of information from the external environment. Colors, shapes, movement, space, distances can be received only through eyes. The eye is a highly differentiated organ of vision. Even the slightest impairment of its function can lead to great difficulties. The most common eye defects are defects of refraction. Their early diagnostics in paediatricians´ practices, optimal ophthalmological therapy, and also orthoptic-pleoptic treatment at orthoptists allows us to avoid permanent eye damage. Klíčová slova: refrakce – lomivost, myopie – krátkozrakost, hypermetropie – dalekozrakost, amblyopie – tupozrakost, anizometropie – nestejná refrakce očí Key Words: refraction – refrangibility – myopia – short-sightedness – hypermetropia – long-sightedness – amblyopia – blunt-sightedness – anizometropia – an unequal refraction of the eyes

zadní délce oka a je jedním z předpokladů normální zrakové ostrosti. Je-li poměr správný, je oko emetropické. Při poruše mluvíme o ametropii, která může být osová – délka oka je větší nebo menší než lomivost optických médií, nebo dioptrická – délka oka je normální a lomivost optických médií je větší či menší. V šesti měsících věku dosahuje fyziologická refrakce očí kolem +3,5 dioptrie (dpt), mezi prvním a třetím rokem dítěte je hodnota až +2,5 dioptrie a pokud dítě nešilhá, není třeba korekce, neboť schopnost akomodace oka dítěte do tří let je veliká. U vyšší nekorigované hypermetropie může docházet k šilhání (strabismu) a tupozrakosti (amblyopii). Rozdělení refrakčních vad: 1. vady sférické, což jsou myopie – krátkozrakost a hypermetropie – dalekozrakost, 2. vady asférické – astigmatismus.

Myopie – krátkozrakost

Úvod

Obraz pozorovaného předmětu se promítá před sítnicí, je neostrý, ostře se zobrazují jen předměty v blízké vzdálenosti. Příčiny. A) prodloužená předozadní délka oka, B) vyšší lomivost optických prostředí, C) větší zakřivení rohovky nebo čočky. Projevy. Dítě mhouří oči, maluje a píše s nosem „nalepeným“ na papír. Je rozostřené vidění do dálky, oči mohou slzet, červenat. Rozdělení. Dle počtu dioptrií dělíme myopii na lehkou (do -3dioptrií), střední (do -6dioptrií), vyšší (nad -6 dioptrií). Myopie stacionární = školní, začíná

Jednou z příčin refrakčních vad je dědičnost, a proto je velice důležitá aktivní depistáž pediatrů již v nejútlejším věku dítěte. Na vzniku refrakčních vad se podílejí i vlivy civilizační, jako jsou intenzivní práce do blízka, práce s počítači. U studentů je výskyt refrakčních vad asi 30%, zatímco u učňů pouze 3%. Hrají zde roli i vlivy rasové. V Japonsku či na Tchaj-wanu se objevuje až v 70 % myopie – krátkozrakost. Normální refrakci nalézáme jen u malého počtu lidí, avšak malé vady, které nečiní obtíže, nemusíme korigovat. Ani v průběhu života není refrakce u člověka konstantní. V průběhu života můžeme sledovat dvě fáze hypermetropizující (předškolní a střední věk) a dvě fáze myopizující (školní věk a nad 65 let). Refrakce udává poměr lomivosti optických médií (rohovka, čočka) k předo-

Ilustrační foto archiv autorky

v 6–7 letech, vrcholí v průběhu puberty a přestává se zvyšovat s dokončením růstu. Dosahuje 5–6 dioptrií. Myopie pozdní se projevuje po 18. roce věku a nedosahuje obvykle více než -3 dioptrií. Myopie progresivní = patologická = maligní začíná již v 1. roce života a dosahuje až -20 dioptrií. Vzniká malou rezistencí bělimy, oko je dlouhé, působí dojmem exoftalmu, skléra je v zadní části ztenčená a ve 20 letech již mohou vznikat změny na očním pozadí, atrofie sítnice, cévnatky, myopický kónus až odchlípení sítnice. Korekce. Myopii korigujeme pomocí optické korekce – rozptylkami. Protože myop neakomoduje do blízka, dáváme nejslabší rozptylku, se kterou je visus 6/6 (tento zlomek udává hodnotu normální zrakové ostrosti), nebo rozptylku, která zajišťuje nejlepší vidění do dálky. Překorigování by vedlo k astenopickým potížím pacienta, projevujícím se bolestmi hlavy, únavou, nevolností, neostrým viděním. Kromě korekce brýlové můžeme tuto refrakční vadu léčit pomocí kontaktních čoček a po stabilizaci vady v dospělosti i formou laserové operace. U progresivní myopie je jednou z léčebných metod skleroplastika (posilující operace bělimy, která zamezuje progresivnímu růstu oka). Dítě by se mělo také vyvarovat velké fyzické zátěže i zaměstnání, která kladou velké nároky na zrakovou ostrost do blízka. Protože u progresivní myopie se zraková ostrost zhoršuje, je třeba počítat i s volbou vhodného povolání. Nedílnou součástí léčby myopie je dodržování základních hygienických pravi-

del, pestrá strava, dostatek vitaminů, pohyb dítěte na čerstvém vzduchu. Dbáme na dodržování dostatečného osvětlení a správné pracovní vzdálenosti.

Hypermetropie – dalekozrakost Obraz pozorovaného předmětu se promítá za sítnicí. Příčiny. A) oko je menší, B) mělká přední komora, C) zkrácená předozadní délka oka, D) zmenšená lomivost rohovky či čočky, E) chybí čočka. Projevy. Oko akomoduje do blízka i do dálky. U nízké hypermetropie dítě vidí do blízka i do dálky, protože oko má velkou schopnost akomodace. Potíže závisejí na stupni hypermetropie a akomodační šíři. Je-li akomodace porušena únavou, nemocí, dochází k astenopickým potížím – únavě očí, bolestem hlavy, zašilhávání, červenání očí. Rozdělení. 1. hypermetropie latentní – lze ji překonat přirozeným napětím ciliárního svalu – nekorigujeme ji; 2. hypermetropie manifestní – tu již je třeba korigovat. U dětí se vada zjišťuje v cykloplegii (po nakapání cykloplegik dochází k ochrnutí ciliárního svalu a k vyřazení akomodace), aby se zjistila totální velikost vady neovlivněné akomodací. Korekce. Hypermetropii korigujeme spojkami. V předškolním věku se koriguje jenom vysoká vada, u dětí se strabismem i vady malé. U starších dětí dáváme korekci u vad větších než +3 dioptrie. I tuto vadu lze korigovat pomocí kontaktních čoček.

Astigmatismus Optický systém oka nemá u této vady ve všech meridiánech (rovinách) stejnou optickou mohutnost. Projevy. Neostré vidění do blízka i do dálky. Dítě si plete písmenka (H, M, N) i číslice (0, 8). Dochází k únavě očí, bolestem hlavy. Rozdělení dle příčiny: astigmatismus rohovkový, čočkový (vzácně), astigmatismus vznikající po úrazech, operacích, zánětech, astigmatismus indexový (u počínajícího šedého zákalu).

Další dělení 1. astigmatismus pravidelný – osy s největší a nejmenší lomivostí jsou na sebe kolmé, a) jednoduchý (1 osa emetropická, 2. osa myopická či hypermetropická), b) složený (obě osy jsou myopické nebo hypermetropické), c) smíšený (1 osa myopická a 2. hypermetropická). 2. astigmatismus nepravidelný – v různých meridiánech je různá refrakce, vzniká u onemocnění rohovky a jeho léčba spočívá v aplikaci tvrdé kontaktní čočky, eventuálně laserové operaci Korekce. Astigmatismus do 0,5 dpt není nutné korigovat. U dětí většinou korigujeme plně naměřené hodnoty, u dospělých postupujeme individuálně.

Výsledek korekce může být kompromisem mezi zrakovou ostrostí a binokulární snášenlivostí. Astigmatismus jednoduchý korigujeme pomoci cylindrických skel, astigmatismus složený a smíšený korigujeme pomocí skel torických.

Anizometropie Mezi binokulární refrakční anomálie řadíme anizometropii. Jde o vadu s nestejnou refrakcí pravého a levého oka. Může být vrozená, či získaná (po operacích, úrazech). Anizometropie malého stupně je velmi častá. Obtíže působí větší anizometropie. Při rozdílu refrakce větším než 2,5 dpt vznikají na sítnici pravého a levého oka dva nestejně velké obrazy, takzvaná anizeikonie, která brání mozku spojit obrazy v jeden vjem. Mozek utlumí jeden obraz a dochází k porušení binokulárního vidění – anizometropické amblyopii (tupozrakosti). Léčba: korekce nestejné síly – u dětí může být rozdíl korekce pravého a levého oka až -6 dpt u myopie a +5 dpt u hypermetropie. Dospělý člověk snese rozdíl pouze dvou až tří dioptrií.

Korekce refrakčních vad u strabismu Možností léčebné korekce je několik. 1. Základní Konvergentní strabismus a hypermetropie – korigujeme nejvyšší optimální korekcí, sílu skel můžeme zvyšovat postupně, eventuálně za dočasné aplikace cykloplegik (atropin). Případný astigmatismus u předškolních dětí korigujeme plně, u dětí školního věku dáváme střední hodnotu mezi vyšetřením v cykloplegii a bez ní. Konvergentní strabismus a myopie – sférickou vadu podkorigujeme, astigmatismus korigujeme plně. Divergentní strabismus a hypermetropie – sférickou vadu podkorigujeme až o +3 dioptrie, astigmatismus korigujeme plně v inverzní cylindrické minusově hodnotě. Divergentní strabismus a myopie – sférickou vadu lze překorigovat až o -4 dioptrie, plně korigujeme myopický astigmatismus. 2. Bifokální korekce. Má opodstatnění u atypického akomodačního strabismu, kdy se stálá konvergentní úchylka do dálky zvětšuje při pohledu do blízka. Tato skla mají dvě části. Horní polovina s optickou korekcí slouží na dálku, dolní polovina je navýšena o +3 dioptrie a slouží při pohledu do blízka. 3. Antikorekce. I když dítě nemá refrakční vadu, může lékař u excesu divergence (oči jsou do blízka paralelní, ale s pohledem do dálky se rozjíždějí) předepisovat antikorekci až -2 dioptrií, která udržuje paralelní postavení očí.

Diskuse, závěr

PRAXE

Nekorigovaná oční vada u dítěte zhoršuje jeho orientaci v prostředí. Dítě je nejisté, zakopává, naráží i padá, vázne motorika založená na spolupráci „ruka-oko“, „noha-oko“. Dítě může zašilhávat, může mít kompenzační postavení hlavy, nadměrně mrkat, může být světloplaché. To jsou příznaky, které by nejen zdravotníky, ale i rodiče měly varovat, a dítě by se mělo dostat do péče oftalmologa. Včasná diagnóza refrakční vady u dítěte a její léčba jsou rozhodujícími faktory v prevenci dalšího, mnohdy nevratného poškození zraku, jakým je amblyopie (tupozrakost). Až 6 % dětí má vadu zraku a z toho 4 % jsou děti s tupozrakostí. Na některých pracovištích se provádí screening očních vad u malých dětí, které nespolupracují nebo ještě nekomunikují, pomocí přístroje Plusoptix S08. Jde o kameru, která ze vzdálenosti 1 m udělá snímek obou očí a speciální program jej ihned vyhodnotí. Z výsledku screeningu dostaneme informace, zda je nutné dítě vyšetřit, či nikoliv. Je to pouze preventivní metoda, která nenahrazuje podrobné oční vyšetření. Sestra v oční ambulanci je „pravou rukou“ lékaře. Při vyšetřování zrakové ostrosti může svým přístupem, odbornými znalostmi a zkušenostmi přispět k získání důvěry malého, mnohdy nespolupracujícího pacienta. Samozřejmostí je správná aplikace kapek a mastí, asistence při zákrocích a nezbytných vyšetřeních dítěte. Důležitá je edukace rodičů o typu oční vady, správné a pohodlné brýlové korekci a jejím nošení. U dětí s tupozrakostí je spolupráce s rodiči při dodržování okluze (zakrytí) lépe vidoucího oka stěžejním úkolem ortoptické sestry. Chtěla bych z pozice ortoptistky upozornit na význam včasné diagnostiky refrakčních vad u dětí, a tím prevenci amblyopie (tupozrakosti), jejíž léčení je nejúčinnější v předškolním věku. Při zanedbání je amblyopie nevratná a dítě je na celý život znevýhodněno. Vzhledem k nárokům moderní doby je jisté, že dobré vidění umožňuje dítěti optimální vývoj ve všech směrech a dává mu možnost uplatnit všechny vlohy. (ortoptika@cdozs.cz) Literatura: HROMÁDKOVÁ L. Strabismus. Brno: IDVPZ, 1995. ANTON M. Refrakční vady a jejich vyšetřovací metody. Brno: ÚDVPZ, 1985.

Recenzovali: MUDr. Pavel Diblík, primář Oční kliniky 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Jitka Kianičková, vedoucí lékařka dětského oddělení CDOZS, Brno

FLORENCE 2/2010 29

PRAXE

Pleoptická cvičení tupozrakosti u dětí Amblyopie (tupozrakost) je snížení zrakové ostrosti různého stupně při normálním anatomickém nálezu na oku. Může být jednostranná i oboustranná. U tupozrakých dětí často nacházíme vadu v lomivosti a jednostranný strabismus, kdy šilhá oko s výraznější refrakcí. Většina tupozrakostí nebývá spojena s organickou vadou, hovoříme o amblyopiích funkčních s celkem dobrou prognózou. V případech zjevné a trvalé organické léze špatně vidícího oka jde o amblyopii organickou, která je neléčitelná. Při kombinaci obou vad hovoříme o amblyopii smíšené. Součástí léčby tupozrakosti jsou pleoptická cvičení.

Iva Bednáriková Oční klinika – centrum pro děti s vadami zraku, FN Ostrava 1971–1973: SZŠ, Ostrava-Vítkovice – pěstounka; 1984–1988: SZŠ, tamtéž – zdravotní sestra; 1992: dlouhodobá příprava – ortoptikapleoptika, IDVPZ, Brno; 2003–2005: PSS – ošetř. péče o děti a dorost, NCONZO, Brno; od 1974: Krajská nem. Ostrava, oční odd., pěstounka; od 1988: Oční klinika, KN Ostrava, zdrav. sestra-ortoptistka; 1993–2003: FN Ostrava, plicní odd., sestra u lůžka; od 2003: FNO, Oční klinika – centrum pro děti s vadami zraku, ortoptistka

Pleoptické cvičení je založeno na principu oko-ruka, oko-noha, oko-paměť a maximálně využívá přirozenou hravost a fantazii dítěte.

Rozdělení pleoptiky Dle způsobu pleoptického cvičení mluvíme o pasivní, klasické aktivní a pohybové pleoptice. Všechny způsoby pleoptického cvičení se v nejrůznějších fázích léčby vzájemně prolínají. Aktivní pleoptickou léčbu mohou podpořit i rodiče dítěte doma, ale pasivní pleoptiku lze provádět pouze na specializovaných pracovištích pod dohledem ortoptisty. Aktivní pleoptika zahrnuje cvičení, míčové hry (= pohybová pleoptika), překreslování, navlékání korálků aj. Pasivní pleoptika se cvičí na přístrojích a také pomocí prizmat, která se používají u amblyopie s excentrickou fixací, kdy světlo dopadá mimo žlutou skvrnu (fo-

CAM – Campbellův zrakový stimulátor. Dítě se postupně dívá na 7 točících se terčů (na každý 1 min) a sleduje šachovnici nebo kreslí na kotouče obrázky. Tato léčba ovlivňuje i citlivost na kontrast, která je u amblyopie snížena.

Cüppersův stolní koordinátor – makulotest

ně dívá na 7 točících se terčů (na každý minimálně 1 min) a sleduje šachovnici nebo kreslí na kotouče obrázky. Tato léčba ovlivňuje i citlivost na kontrast, která je u amblyopie snížena. Didaktický přístroj KE-3 – dítě hledá na obrázku chyby, kovovou tužkou lokalizuje daný obrázek, při správné či špatné odpovědi se rozsvítí červené nebo zelené světlo. U lehké amblyopie obtahuje pacient kovovou tužkou kontury vlnovek, vyznačené izolační barvou – dostane-li se hrotem mimo izolující čáru, ozve se bzučák a rozsvítí se červená žárovka. Na podobném principu pak funguje další přístroj, lokalizátor-korektor – používá se u těžkých amblyopií k upevnění makulární fixace. Dítě kovovou tužkou obtahuje kontury obrázků o nestejné šíři, pokud přetáhne, přístroj na chybu upozorní světelným i zvukovým signálem.

Jemná pleoptika

Jemná pleoptika – vypichování obrázků

vea, makula). Za zmínku stojí alespoň několik nejdůležitějších: CAM – Campbellův zrakový stimulátor s černobílou šachovnicí. Dítě se postup-

Hana Nováková Oční klinika – centrum pro děti s vadami zraku, FN Ostrava 1967–1971: SZŠ, Krnov – dětská sestra; 1986: ukonč. PSS – ortoptika-pleoptika, IDVPZ, Brno; 1997: ukonč. PSS – ošetř. péče v ortoptice a pleoptice, tamtéž; 1971–1973: Dět. ozdravovna Zlaté Hory, dět. sestra; od 1973: FNO, Oční klinika – centrum pro děti s vadami zraku, sestra u lůžka, od 1986: ortoptistka

Zjišťování zrakové ostrosti

Didaktický přístroj KE-3

Makulotest – Cüppersův stolní koordinátor (upevňuje centrální fixaci nemocného oka). Součástí přístroje je Haidingerův svazek (viděný pouze foveou) což je entoptický (vznikající v nitru oka) jev vyvolaný tehdy, pozoruje-li se skrze modrý filtr otáčející se polarizované světlo. V koordinátoru ho vidíme jako fialovou otáčející se vrtuli. Do koordinátoru zasuneme diapozitiv s konturovým obrázkem letadla, větrného mlýna apod. a dítě musí amblyopickým okem současně fixovat konturu obrázku a střed Haidingerova svazku. Letadla nebo mlýna se používá proto, že Haidingerův svazek představuje vrtuli, která se má lokalizovat na příslušné místo obrázku. Fixace je tedy správná, vidí-li dítě svazek v podobě vrtule ve středu obrázku zasunutého do koordinátoru. H-test – pomocná metoda ke zjištění zrakové ostrosti, v pleoptice test používáme jako uvolňovací cvičení. Na stěně je zavěšen optotyp s různými znaky (kolečka, hvězdičky, čtverečky) různé velikosti. Ortoptistka ukazuje vysílačkou na jednotlivé znaky optotypu a dítě označí tentýž znak na krabičce, kterou má u sebe. Při správném označení se ozve melodie. Toto cvičení se provádí ze vzdálenosti 3 m.

PRAXE

Barbora Teichmannová Oční klinika – centrum pro děti s vadami zraku, FN Ostrava

Hrubá aktivní pleoptika. Fota Iva Bednáriková

dě jsou různě hustě seřazeny obrázky zvířat a předmětů, úhlová velikost obrázků klesá a mezery se během cvičení zmenšují. Jedno cvičení nemá překročit 15 až 20 minut.

Pasivní pleoptická cvičení

ženou foveou a místem původní excentrické fixace. Cvičení rozlišovací schopnosti do dálky na E-separátoru podle Bangertera – V zadní projekci se promítají na velkou čtvercovou plochu diapozitivy Pflugerových háků (písmeno E) v různé úhlové velikosti. Háky jsou uspořádány do pěti řádků v pěti sloupcích. Pro každou úhlovou velikost je několik diapozitivů s různě velkými rozestupy mezi značkami. Nejdříve čte dítě háky s největšími mezerami, potom se postupně promítají optotypy s mezerami stále menšími, až je čtení obtížné. Poté se znovu zvětší rozestupy mezi značkami a postup se opakuje, až nakonec čte pacient plynule optotypy s normálními mezerami. Cvičení rozlišovací schopnosti do blízka – dítě čte text s velkými mezerami mezi písmeny a slovy. Nejdříve se čtou jednotlivá krátká slova, potom delší slova a skupiny slov na řádku. Následují dvojřádky a nakonec řídce tištěný text. Mezery měří na počátku čtyřnásobek úhlové velikosti znaku a postupně se zmenšují až na 1/3 nebo 1/4 písmene. Ke cvičení používáme také tabulky s různě velikými číslicemi nebo písmeny, které jsou uspořádány ve svislých sloupcích daleko od sebe. Postupně se pak sloupce znaků k sobě přibližují. Potom se přechází na čtení šikmých sloupců písmen a nakonec řídkých vodorovných řádků. U předškolních dětí se používají Thomasovy hvězdice. V osmicípé hvěz-

Lokalizátor – dítě zakrývá prstem otvory v kovové desce, které ortoptistka postupně rozsvěcuje.

H-test: pomocná metoda ke zjištění zrakové ostrosti, v pleoptice jako uvolňovací cvičení

Troposkop

Cvičení rozlišovací schopnosti Zmenšují-li se ve vyšetřovacích testech rozestupy mezi písmeny a číslicemi, klesá u amblyopie podstatně ostrost vidění. Rozlišovací obtíže jsou tím větší, čím více splývá rovina řádku s rovinou prolo-

1991: ukončena SZŠ, Ostrava – dětská sestra; 2002: ukonč. PSS – ortoptika NCONZO, Brno; 1991–1997: FNsP Ostrava, Odd. dětské neurol., dětská sestra; 1998-2002: FNO, Oční klinika – Centrum pro děti s vadami zraku, dětská sestra, od 2002: ortoptistka

Podle zjištěné zrakové ostrosti rozlišujeme lehkou, střední a těžkou tupozrakost. Na základě toho dělíme i pleoptiku na jemnou a hrubou.

Předpoklady pro úspěšnou léčbu amblyopie Znát ošetřovatelskou anamnézu pacienta (např. CAM se nesmí používat u dětí s epilepsií). Získat dítě ke spolupráci, být empatičtí. Edukovat rodiče dítěte nebo nejbližší osobu pečující o dítě. Pleoptická cvičení vybírat úměrně věku a schopnostem dítěte. Nejdůležitější zásadou je trpělivost, odborné znalosti na vysoké úrovni, vzájemná spolupráce s očním lékařem a dalšími specialisty.

Závěr Pleoptickým cvičením velmi napomáháme k odstranění tupozrakosti. Tato léčba je dlouhodobá a vyžaduje důslednost a pravidelnost cvičení. V některých případech se amblyopii nepodaří zcela odstranit, ale i zlepšení považujeme za úspěch. Na výsledku mají velký podíl i rodiče a jejich spolupráce. (ivatko@seznam.cz)

Pracovna ortoptistky

PRAXE

Ortoptické cvičení v Očních mateřských školkách Naše oční klinika má zřízeny speciální oční třídy v tzv. Očních mateřských školách v Ostravě-Hrabůvce a Ostravě-Porubě. Mezi předpoklady pro přijetí dítěte patří oční vada – tupozrakost (amblyopie) nebo šilhání (strabismus), doporučení očního lékaře specialisty, doporučení našeho oddělení a věk 3–7 let, ale i nižší, jde-li o těžkou oční vadu a dítě má doporučení od očního lékaře naší kliniky.

Barbora Teichmannová Centrum pro děti s vadami zraku, Oční klinika FNsP, Ostrava 1991: ukonč. SZŠ, Ostrava – dět. sestra; 2002: ukonč. PSS – ošetř. péče v ortoptice a pleoptice, IDVPZ, Brno; 1991–1997: Odd. dět. neurologie FNsP Ostrava, dět. sestra; 1998-2002: Centrum pro děti s vadami zraku, Oční klinika FNsPO, dět. sestra, od 2002: ortoptistka

Výhodou očních tříd jsou minimální počet dětí, celodenní péče učitelky specialistky, vzájemná spolupráce učitelky a sestry ortoptistky, která dává potřebné instrukce týkající se pleoptické práce s dítětem ve třídě. Dítě tak má zajištěnu celodenní pleoptiku, a pokud zrovna necvičí u ortoptistky, pracuje ve třídě na pleoptickém cvičení s učitelkou nebo má pleoptiku pohybovou. Dítě se naučí pravidelně nosit brýle, okluzor, prizmata. Tím, že brýle mají všechny děti, dojde k odstranění psychických zábran. Mezi rodičem a ortoptistkou je úzká spolupráce. Velkou výhodou je vyšetření a cvičení na ortoptických přístrojích po celý pracovní týden. Malý počet dětí v oční třídě zajišťuje individuální péči, v průběhu docházky dítěte do Oční mateřské školy jsou děti pod dohledem očních lékařů specialistů.

Práce ortoptistky

Gabriela Grellová Centrum pro děti s vadami zraku, Oční klinika FNsP, Ostrava 1992: ukonč. SZŠ, Ostrava – všeob. sestra; 2000: ukonč. kurs psychologie a pedagogiky dítěte, IDVZ Brno; 2002: PSS – ošetř. péče v ortoptice a pleoptice, IDVPZ, Brno; od 1996: Centrum pro děti s vadami zraku, Oční klinika FNsPO, sestra u lůžka, od 2002: ortoptistka

Předpokladem je dobrý teoretický základ a zkušenost, znalost všech možností a použití všech ortoptických a pleoptických přístrojů. Ortoptistka musí umět vyrobit drobné pomůcky pro vyšetření a cvičení dětí. Musí pečlivě vést ortoptickou dokumentaci. K její práci dále patří edukační činnost – seznámí rodiče s vadou dítěte, s jejími důsledky, vysvětlí jim cviky, které mají s dítětem dělat doma. Spolehlivě vyšetří dítě lékaři a na základě jeho indikace pak samostatně vede ortoptické a pleoptické cvičení.

Co je to ortoptika? Snaha o obnovení porušeného binokulárního vidění, způsob léčení šilhavosti, při kterém se obnovuje fyziologické vidění oběma očima. K ortoptickému cvičení se nehodí všechny strabující (šilhající) děti. Předpokladem jsou: vyrovnaná zraková ostrost očí, centrální fixace, normální retinální korespondence, normální pohyblivost obou očí, žádná nebo jen malá úchylka šilhání. Věk dítěte pro cvičení ortoptiky je 4–8 let, nutná je normální inteligence a spolupráce dítěte.

Postup cvičení, přístroje a pomůcky Obr. 1

32 FLORENCE 2/2010

U každého dítěte sestra ortoptistka provede podrobné ortoptické vyšetření. Na jeho základě navrhne vhodné ortoptické cvičení, které dítě postupně zvládá – zá-

visí to na stavu binokulárního vidění a věku dítěte, jeho schopnostech, inteligenci. Všechna ortoptická vyšetření se provádějí s korekcí (brýlemi) za pečlivého dozoru ortoptistky. Postup ortoptického cvičení: 1. Odtlumování a cvičení superpozice. 2. Nácvik fúze. 3. Cvičení šířky fúze. 4. Cvičení stereopse. 5. Cvičení pohyblivosti. 6. Cvičení konvergence. 7. Nácvik správného vztahu akomodace a konvergence. Ortoptické přístroje a pomůcky. Ortoptické cvičení se provádí na různých ortoptických přístrojích. Každý je založen na disociaci (rozdělení obrazu obou očí), každé oko se dívá na poněkud odlišný obrázek. Troposkop nebo modernější digitální synoptofor (obr. 1) je nejdůležitější diagnostický a terapeutický ortoptický přístroj. Slouží k měření úhlu šilhání, vyšetření superpozice, tedy schopnosti překrýt oběma očima nestejné obrázky, k vyšetření fúze – schopnosti spojit stejné obrázky obou očí v jeden smyslový vjem. Vyšetřuje se rovněž stereopse – prostorové vidění a ortoptistka při něm odtlumuje tupozraké oko. Cheiroskop – používá se k odtlumování tupozrakého oka, nacvičuje se na něm superpozice a binokulární vidění (obr. 2). Zrcadlový stereoskop – funguje na stejném principu jako cheiroskop. Používá se k odtlumování a cvičení superpozice, ale i k cvičení fúze a její šířky (obr. 3). Holmesův posuvný stereoskop – je určen ke cvičení fúze, její šířky, zjišťování stereopse. Cvičí na něm děti s malým úhlem šilhání, vyrovnaným viděním a centrální fixací. Zeissův stereoskop – slouží k nácviku superpozice, fúze a její šířky, ke zjištění stereopse (obr. 4). Rémyho separátor – užívá se k uvolnění akomodace (schopnosti oka vidět předměty ostře na různou vzdálenost) a konvergence, k nácviku jejich správného vztahu, hlavně u akomodativních strabismů. Kniha stereopse – využívá se k vyšetření prostorového vidění pomocí červenomodrých skel. Fokometr – ortoptistka jej používá k měření dioptrií v brýlích dítěte. Prizmata, hranoly – ortoptistka jimi měří šířku fúze, zkouší postupnou sílu prizmat (obr. 5).

Obr. 2

Obr. 3

Obr. 4

Obr. 5. Fota Gabriela Grellová

Svalový trenažér – je určen k vyšetření motility bulbů – cvičí se na něm jejich hybnost. Trenažér konvergence – slouží ke cvičení a vyšetřování konvergence, symetrická sbíhavost očí. Ortoptistka cvičí také pleoptiku na pleoptických přístrojích (více o tématu v článku Pleoptická cvičení tupozrakosti u dětí, str. 30). (barcatko@email.cz; gabigrell@centrum.cz)

Dětské brýle

PRAXE

Úlohou dětských brýlí je především správná korekce zraku, mají velký léčebný význam, slouží ke srovnání úchylky při strabismu a také jako nosič okluzoru při léčbě tupozrakosti. Brýle musí dobře sedět, proto je nutné najít takový model, který odpovídá anatomii dětské hlavy. Brýle nesmějí být malé ani velké. Protože děti mívají širší kořen nosu, musí být nosník posazen níž. Obruba by měla být pohodlná a nikde by neměla tlačit. Sestry na očních odděleních by tedy měly mít o dětských brýlích potřebné informace. I obruby jsou důležité Z psychologického hlediska je velice důležité, aby se brýle dítěti líbily barevně i tvarem a aby je chtělo nosit. Sestry na očních odděleních by měly vědět, že při dnešním velkém výběru se často stává, že se některým dětem brýle líbí na spolužákovi a chtěly by je nosit, i když žádnou oční vadu nemají. Jsou schopny u očního lékaře dokonale předstírat, že nevidí. Je ale také velice dobré vybírat obrubu tak, aby splňovala svůj účel. Například když dítě nosí okluzor, protože je tupozraké, nehodí se jemné obruby, které by okluzor odtlačoval, ale vhodná je naopak pevnější, dostatečně velká obruba, aby přísavná část okluzoru nebyla větší než plocha skla. Obruba musí kopírovat orbitu. Pro tupozraké děti se vyrábějí různé druhy okluzoru. Nejlepší jsou nalepovací vyrobené z hypoalergenní náplasti, ke kterým se dávají nalepovací obrázky. Některé děti jsou ale přecitlivělé i na tyto náplasti, proto je nutno zvolit gumový okluzor, který se přísavkou přitiskne přímo na sklo. Pokud je sklo příliš malé, okluzor stále padá, takže ho dítě potom raději nenosí. První brýle se dětem předepisují obvykle ve věku 1–1,5 roku, tedy v době, kdy už spolehlivě chodí. U vysokých refrakčních vad (myopie, hypermetropie) je možno předepsat brýle i před prvním rokem věku. Proto musí být brýle pro dítě bezpečné – obruba nesmí obsahovat odnímatelné části a fazety skla musí být zabroušené. Brýlové obruby se vyrábějí z celuloidu a kovů. Pro děti je vhodná obruba celuloidová, protože na kov se často vyskytují alergie, vhodný je např. hypoalergenní titan. Alergie mohou být ale nejen například na nikl, nýbrž i na změkčovadla u plastových obrub nebo na pohlcovače UV záření. Kovové obruby jsou tenčí a lépe opravitelné. Plastové obruby zase sedí větší plochou na nose, takže mohou být pro některé nositele vnímány jako pohodlnější. Stranice brýlí bývají zakončeny do obloučku většího (tzv. pérové), nebo menšího (golfové) – na druhé uvedené je vhodné pořídit brzdičky z umělé hmoty, aby dítěti brýle nepadaly na špičku nosu. Kloub stranic bývá pérový nebo na šroubek. Nosník je buď kovový s plastovými sedly či celý ze silikonu, který je měkký

Anna Kočárková CDOZS, Dětská poliklinika, ortoptická cvičebna, Brno

a netlačí, anebo pevný jako součást plastové obruby. Správným řešením je lehká, stabilní, elastická obruba z nealergického materiálu.

Brýlové čočky Brýlové čočky mohou být buď minerální, tedy skleněné, nebo plastové. Skleněné čočky se vyrábějí z nerostných materiálů, které se v určitém poměru za vysoké teploty taví. Vznikne průhledná sklovina, která se po vychladnutí dále obrábí frézováním a leštěním do požadovaného tvaru s přesnými křivkami. Minerální skla jsou těžší, snadněji se rozbijí a roztříští na kusy, ale skla se nepoškrábou tak snadno jako plasty. Skleněné čočky se dají upravit tvrzením, kdy se v čočce vyvolá vysoké vnitřní pnutí, které způsobí až desetinásobné zpevnění, jež zvýší odolnost proti rozbití úderem. V případě dětských brýlí jsou ale vhodnější čočky plastové, odolnější proti rozbití. Vznikají smísením určitých sloučenin při dané teplotě a tlaku. Tak vznikne průhledná hmota, která se vlévá do forem, po vychladnutí se obrábí frézováním a leštěním do požadovaného tvaru. Vznikne brýlová čočka se stejnými optickými vlastnostmi, jako má minerální, ale s nesrovnatelně nižší hmotností (rozdíl je 30–50 %). Tyto čočky také mnohem lépe zabraňují pronikání UV záření do oka. Plastové čočky se vyrábějí také z polykarbonátu, který je netříštivý. Je to materiál, který se používá v letectví a kosmickém průmyslu. Výsledkem je pevnější, lehčí, odolnější a hezčí vzhled. Materiál vzniká polymerizací určitých látek. Vznikne granulovitá hmota, která se po zahřátí vstřikuje pod tlakem do forem a dále se obrábí leštěním. Vznikne brýlová čočka se stejnými optickými vlastnostmi, jako má minerální nebo

plastová, ale s mnohem nižší hmotností (rozdíl je až 30 % oproti plastu a 60 % oproti sklu) a odolností proti rozbití (4krát oproti plastu a 24krát oproti sklu). Sklo není u dětí vhodné zatmavovat, a to ani v létě, protože zchoulostivuje oči a zhoršuje vidění; zvláště to platí u tupozrakých dětí. Tmavá skla doporučujeme jen v indikovaných případech, jako jsou chronické záněty víček, spojivek, nystagmus, světloplachost, albinismus. Brýlová skla musí být dobře vycentrována – nejlépe zobrazují brýlové čočky tehdy, když jejich optická osa prochází středem otáčení oka. Proto je nevhodné, aby dítě nosilo brýle svého sourozence. Pojišťovny přispívají dětem do 6 let 3krát ročně částkou 300 Kč na obrubu, skla hradí celá s tvrzením 3krát ročně, z toho 2krát ročně plasty při refrakci +,– 3 dpt. Dětem od 6 do 15 let hradí jednou ročně 300 Kč na obrubu, jednou ročně skla s tvrzením, 2krát ročně při refrakci +,– 3 dpt celé brýle s plasty. Doporučuje se, aby děti měly brýle dvoje, protože v častých případech rozbití nemohou při vyšším počtu dioptrií zůstat bez brýlí. Připomínka na závěr: je třeba pečovat rovněž o čistotu brýlí, alespoň jednou za den je umýt a vyleštit, aby dítě dobře vidělo. Poškrábaná skla je nutné nechat vyměnit a zkřivené obruby u optika upravit. Poškozené a nesedící obruby a poškrábaná, nečistá skla ztrácejí svoji funkci a jsou spíše na obtíž. Literatura: HROMÁDKOVÁ L. Strabismus. Brno: IDVPZ, 1995. POLÁŠEK J. Technický sborník oční optiky. Praha: SNTL, 1974. (ortoptika@cdozs.cz)

1976–1980: SZŠ, Brno – všeob. sestra; 1986: ukonč. PSS – ortoptika a pleoptika; 1997: ukonč. PSS – ošetř. péče o dospělé nemocné; 1980–1999: Měst. nemocnice Koliště, oční oddělení; 1991–1999: staniční sestra tamtéž; od 1999: Dětská poliklinika O. Teyschla. Brno, ortoptistka, od l998 také vrch. sestra očního odd.

FLORENCE 2/2010 33

PRAXE

Práce stomasestry – co děláme stejně a v čem se možná lišíme Na celém světě přibývá nemocných s kolorektálním karcinomem. Přibývá také stomiků, jimž operace náhle mění životy nejen v oblasti pracovní, ekonomické a společenské, ale i osobní. Jsme vyškolené stomasestry, stále se zdokonalujeme, seznamujeme s novými, světově uznávanými stomickými pomůckami, abychom pomohly zvládnout těžká období hlavně v začátcích péče o stomii.

Věra Hradilová Středomoravská nemocniční a. s., odštěpný závod Nemocnice Přerov 1974: ukonč. SZŠ, Hranice na Moravě – všeobecná zdrav. sestra; 1989: ukonč. PSS – ošetř. péče o dospělé; 1989–2006: staniční sestra, septická chirurgie Nemocnice Přerov; od 2006: sestra ve směnném provozu tamtéž; od 2006: registr. sestra. Sestra roku 2007 v kat. Sestra v nem. a ambul. péči

I Přerovsko patří mezi oblasti s poměrně vysokým výskytem kolorektálních karcinomů. Statistiky dokazují, že 80 % tvoří lidé nad 60 let, jejichž ošetřování má svá specifika. Starší nemocní trpí zpravidla více než jednou poruchou zdraví. Nejčastěji jde o kardiovaskulární a bronchopulmonální onemocnění, ledvinovou či jaterní nedostatečnost, poruchy látkové výměny, cerebrovaskulární onemocnění, poruchy zraku, sluchu, degenerativní onemocnění kloubů a jiné. Tito nemocní navíc špatně snášejí změnu prostředí, mají obavy z bezmocnosti a strach z neznámého. Práce s nimi je velmi náročná a vyžaduje od zdravotníků aktivní, individuální a lidsky trpělivý přístup. Je nesmírně důležité získat si důvěru pacienta a jeho snahu či ochotu spolupracovat.

Před operací …

Obr. 1. Předoperační označení místa stomie

Obr. 2 a 3. Stomický koutek

34 FLORENCE 2/2010

Moje předoperační příprava navazuje na informaci lékaře o nutnosti vyvedení střeva na stěnu břišní. V informativním rozhovoru se snažím nemocnému taktně a srozumitelně vysvětlit, co je stomie, jak se ošetřuje, jak vypadají pomůcky k ošetřování, jaký bude život se stomií. Vedle ústní informace poskytuji i dostupnou literaturu ve formě letáků a prospektů k prostudování. Pokud je to možné, poskytnu nemocnému dostatek času na vstřebání informací, zodpovím případné dotazy, abych zmírnila jeho obavy. V další části rozhovoru nemocného informuji o přípravě střeva k operaci, o pobytu na JIP, o pooperačním stravování a pohybové aktivitě. Na základě anatomických poměrů vyberu a zakreslím vhodné místo budoucí stomie (obr. 1), tím předcházíme vzniku komplikovaných stomií umístěných v kožní řase, v oblasti pasu. Zkušební nalepení stomické pomůcky předoperačně provádím na přání nemocného. Na operačním sále jsou nemocným přiloženy buď dvoudílné stomické pomůcky s umělohmotným jezdcem, nebo jednodílné transparentní výpustné sáčky. Důvodem pro transparentní sáčky je možnost kontroly vzhledu a vitality stomie, kontroly obsahu sáčku co do kvantity a kvality.

Nejdříve ji vidí, potom si na ni zkouší sáhnout, seznamuje se s technikou ošetřování. Po přeložení na standardní chirurgické oddělení začínám nemocné postupně seznamovat se sortimentem stomických pomůcek. Prezentuji výrobky jednotlivých firem. Individuálně s nemocným vybíráme nejvhodnější pomůcku s možností volby jednodílného či dvoudílného systému. Snažím se co nejdříve zapojit nemocného do ošetřování. Využíváme k tomu stomický koutek – místnost určenou jen pro stomiky k provádění intimní hygieny se zajištěným soukromím. Nacvičujeme péči o stomii, výměnu sáčku a podložky (obr. 2, 3). Zajímám se také o sociální zázemí nemocného. Jsem přesvědčena, že rodina má alespoň v začátcích po propuštění nemocnému s ošetřováním stomie pomáhat. Po dohodě s nemocným si zvu i rodinné příslušníky. V edukaci pacientovi i rodinným příslušníkům názorně předvádím ošetření stomie, přiložení sáčku a podložky. Informuji je o vhodném stravování, pohybové či zájmové aktivitě, o tom, jak zajistit pomůcky, jak likvidovat použité anebo na koho se v případě potřeby obrátit.

Stomaporadna Následná péče o stomiky pokračuje v proktologické poradně a stomaporadně (obr. 4), kterou využívají hlavně nově operovaní stomici. Zde máme dostatek času a prostoru znovu si zopakovat postup péče o stomii, napravit případné chyby v ošetřování, ve stravování a také předepsat používané pomůcky. Smyslem stomaporadny je také psychická podpora sebevědomí stomika, který se na stomasestru s důvěrou obrací se svými starostmi, ale i radostmi ze soukromého života. Někdy stačí „jen“ si popovídat, jindy aspoň vyslechnout problémy a dát najevo spoluúčast.

… a po ní Po operaci je nemocný přeložen na JIP. Zde se poprvé seznamuje se stomií.

Obr. 4. Stomaporadna

Obr. 5. Rekondiční pobyt ve Visalajích

Obr. 6. Rekondice v Litomyšli. Fota archiv autorky a Klubu stomiků Přerov

Rekondiční pobyty Nemocné s trvalou stomií informuji o možnosti stát se členy Klubu stomiků. Účast v klubu podporuje sebevědomí stomika a umožňuje mu společenské uplatnění, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje. Díky členství se může zúčastňovat rekondičních pobytů, společných výletů, navázat nová přátelství, předávat si zkušenosti s ostatními (obr. 5). Osmadvacetičlenný přerovský klub již oslavil své 17. narozeniny. Jeho členské schůzky pravidelně navštěvuji a účastním se i rekondičních pobytů. Na rekondicích se setkáváme i s členy klubů z Prostějova, Ostravy či Opavy, organizujeme společné vycházky do přírody, zájezdy (obr. 6), přednášky stomasestry, prezentace jednotlivých stomických firem. Také individuální rehabilitace, masáže, koupání v bazénu přispívají ke zlepšení kondice stomiků. Rekondiční pobyt bývá zakončen společenským večírkem se soutěžemi, hudbou a tancem. Umožňuje všem zúčastněným pobavit se a alespoň na chvíli zapomenout na nechtěný osud. Při této společenské události si uvědomuji, že práce moje i všech spolupracovníků nebyla marná a že se nám podařilo to, o co jsme celou dobu usilovali. Aby byl stomik soběstačný, znovu nabyl ztracené sebevědomí a navrátil se k plnohodnotnému způsobu života. (hraverka@seznam.cz)

Když se nedaří léčba chronické rány

PRAXE

Na ambulanci hojení ran Geriatrické kliniky VFN v Praze jsem ošetřovala 78letou ženu s rozsáhlým bércovým vředem na levé dolní končetině. K nám na ambulanci přišla v roce 2003 a dochází tam dosud. Hlavní příčinou defektu byla ischemická nedostatečnost dolních končetin. Její potíže začaly již v roce 1994. Byla léčena na kožní ambulanci, kde jí byly střídavě aplikovány různé masti. Ztěžovala si na velké bolesti, hojnou sekreci z defektu a také zápach. Velmi jí obtěžovalo, že má omezenou chůzi a není schopna se postarat o svou domácnost. Žila sama v rodinném domku. K chůzi používala hůlku. Její syn ji pravidelně navštěvoval a vozil ji 3krát týdně na převazy.

Hodnocení defektu při přijetí Lokalizace: levá dolní končetina, vnitřní a přední část bérce. Velikost: 20 x 8 cm. Fáze hojení: zánětlivá se 4 nekrotickými ložisky uvnitř defektu velikosti 3 x 2 centimetrů. Sekrece: zapáchající, hojná, žlutavé barvy. Okolí defektu: zarudlé, v okolí kotníku macerované a bolestivé. Bolest: pálivá, hodnocena stupněm 5, obtěžující při chůzi a v noci. Medikace: Aulin 2krát denně. Otok: mírný kolem kotníku, lýtko měkké, neprosáklé.

Postup ošetření Léčbu jsme zahájili obkladem s Prontosanem, aplikací biolampy, na defekt jsme přikládali Lomatuell, Actisorb,

Zetuvit krytí, do okolí defektu Menalind, bandáž dolních končetin. Během aplikace biolampy byla provedena jemná lymfatická masáž dolní končetiny. Předali jsme pacientce písemné materiály o cévním cvičení, kterým rozumí a bude je provádět. Předepsán Tramal na bolest. V případě prosáknutí obvazu ponechat léčebný materiál a provést výměnu sekundárního krytí. Nekrotické části defektu se odloučily během 14 dní. Defekt po okrajích se zmenšil o 0,5 cm a byl ve fázi granulační. Během dalších 2 měsíců jsme zkoušeli další materiály vhodné pro granulační fázi – Suprasorb H, Mepilex, Chitoskin a další, ale bez úspěchu. Pacientka si ztěžovala na velikou bolest, doma musela materiál sejmout a aplikovat pouze Lomatuell + Actisorb. Na bolest po domluvě s praktickou lékařkou užívala kombinaci 2 tbl Paralenu + 30 mg Codeinu ráno a v poledne, na noc pak 100 mg Tramalu. Bolest byla snesitelná. I když jsme spolu diskutovaly o tom, že Actisorb v granulační a epitelizační fázi již není potřebný, velmi mu důvěřovala a chtěla pouze tento materiál. Zkoušeli jsme další novinky, ale bez úspěchu. Pacientka pouze začala věřit Hemagelu, který si kupovala sama. Nicméně po měsíční aplikaci se defekt opět místy povlekl, zapáchal. Na snímku je patrná velikost defektu, který takto vypadá již tři

roky. Oplachujeme vlažnou vodou, aby se materiál a eventuální sekrece lépe odstranily. Nabízeli jsme pacientce řešení na plastické chirurgii – plastickou úpravu kožního krytu, ona to ale odmítá, má z podobné operace strach. Během 4 let, i když jsme spolu dobře vycházely, jsem ji o vhodnosti plastiky nepřesvědčila. Aplikujeme stále Lomatuell + Actisorb, který jí nejvíce vyhovuje. Pokud přiložíme pouze Lomatuell, objeví se ihned nekrotické části nebo hojná zapáchající sekrece. Pacientka nyní do ambulance dochází pouze jednou za měsíc na kontrolu a převazy provádí obden doma sama, kupuje si i materiál. Spočítala, že za období celkové léčby již zaplatila 160 tisíc Kč. Autorka vytvořila přehlednou tabulku hodnocení chronické bolesti se záznamem o ráně a použití materiálu, kterou může zaslat zájemcům.

PhDr. Dana Klevetová Chirurgické oddělení, Litomyšlská nemocnice, a. s., Litomyšl 1972–1976: SZŠ, Písek; 1976– 1978: ORL, ÚVN, Praha, sestra u lůžka; 1986–1992: chirurgie, OÚNZ, J. Hradec; 1991–1996: studium ošetř. – pedag., FF UK, Praha; 1992–1999: sestra v soukr. chir. praxi; 1991–2000: SZŠ, J. Hradec, učit.; 1992–2001: sestra DP, J. Hradec; 1997–2000: sebezkuš. výcvik v dynam. psychoher. – psychoter. vzděl. program, Institut psychoter. vzděl. Epoché, Plzeň; 2001–2009: GK 1. LF UK a VFN, Praha, odb. asist.; 2003–2009: zdr. sestra tamtéž; 2006: PhDr.; od 2009: chir. odd. Litom. nem., a. s., Litomyšl, zdr. sestra

Závěr I když jsme přesvědčeni, že by plastická úprava byla nejvhodnějším řešením, nemocnou jsme k výkonu nezískali. Je smířena se současným stavem. Seznámili jsme ji i s naší další klientkou, která měla podobný defekt a plastická úprava ji velmi pomohla, takže je již tři roky bez problému. Naše pacientka ale přesto trvá na svém rozhodnutí. (klevetova@seznam.cz)

Defekt je oplachován vlažnou vodou, aby se lépe odstranily materiál a eventuální sekrece. Foto autorka

FLORENCE 2/2010 35

PRAXE

■ RECENZOVANÝ ČLÁNEK

Ošetrovanie chorých Alzheimerovou chorobou

PhDr. Mária Kopáčiková, Ph.D. Katolícka univerzita, Fakulta zdravotníctva, Ružomberok, SR 1969: ukonč. SZŠ, Trnava – zdrav. sestra; 1987: ukonč. SZŠ, Trnava – žen. sestra; 1991: ukonč. Mgr. štúdium – pedagogika – starostlivosť o chorých, FF UK, Bratislava; 2007: ukonč. doktorand. štúdium – ošetr., TU, Trnava; 1969–1987: OÚNZ Trnava, sestra na JIS traumat. odd., sestra gyn.-pôr. odd.; 1987–2008: SZŠ Trnava, odb. učiteľka; 2009: KU Ružomberok, odb. asistentka

Súhrn: Problémy starnutia a staroby nadobúdajú v spoločnosti na začiatku tretieho milénia čoraz väčší význam. Prognóza demografického vývoja predpokladá nepretržitý rast počtu starých ľudí. Demencia je závažným problémom starostlivosti o starých ľudí. Súčasne sa stáva i spoločenským problémom, a to v oblasti sociálnej a ekonomickej. Najčastejšou a najznámejšou formou demencie je Alzheimerova choroba, ktorej výskyt sa so starnutím populácie v poslednom období neustále zvyšuje. Ošetrovanie pacientov si vyžaduje, aby sestry poznali hlavné špecifiká ošetrovateľskej starostlivosti u chorých s Alzheimerovou chorobou, ktoré sa priamo odvíjajú od symptómov a od postupnej, nezvratnej progresie tohto ochorenia. Summary: The problems of aging and the age in general are getting more serious and significant in the beginning of the third millennium. The prognosis assumes the continuous grow of the number of elderly. The dementia is a very serious problem of the care of elderly. Also it becomes a social problem, especially in the social and economic area.

PhDr. Lada Cetlová, Ph.D. Nemocnice Havlíčkův Brod, náměstkyně kvality péče 1982: ukonč. studium SZŠ, Havlíčkův Brod – zdrav. sestra; 1982–1985: sestra ARO, OÚNZ Havlíčkův Brod; 1985–2007: odb. učitelka, SZŠ, Havlíčkův Brod; 1992: ukonč. Mgr. studium – pedagogika – ošetř., FF UK Praha; 2005: ukonč. studium – ošetr., TU FZ a SP Trnava (PhDr.); 2009: ukonč. studium Ph.D. – ošetr., TU FZ a SP Trnava

Mgr. Dita Svobodová Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, manažerka kvality 1998: ukonč. studium SZŠ a VZŠ, Jihlava; 2001: ukončeno Bc. studium – ošetř., LF UP Olomouc; 2005: ukonč. Mgr. studium – učitelství zdrav. oborů pro SŠ, 1. LF UK, Praha; 2008: zaháj. doktor. studium, Ústav soc. lékař. a zdr. politiky LF UP Olomouc; od 2005: manažerka kvality FTNsP, Praha

36 FLORENCE 2/2010

Ergoterapie

The Alzheimer disease is the most frequent and known form which is still increasing. It is very important to nurses to get know and identify the specificities of this disease during the nursing care. Kľúčové slová: Alzheimerova choroba – ošetrovateľská starostlivosť – špecifiká ošetrovania Key Words: The Alzheimer disease – nursing care- specificities of caring

štitúcie. Najčastejšou a najznámejšou formou demencie je Alzheimerova choroba, ktorej výskyt sa v poslednom období so starnutím populácie neustále zvyšuje. Celková prevalencia Alzheimerovej choroby na Slovensku sa odhaduje na 50 000 pacientov. Úmrtnosť na Alzheimerovu chorobu sa uvádza ako siedma najčastejšia príčina v celej populácii a piata najčastejšia príčina v populácii nad 65 rokov v Slovenskej republike.

Úvod Celosvetovo sa zaznamenáva starnutie populácie, ktoré sa stáva vysoko aktuálnou témou. Staroba môže byť na jednej strane obdobím zrelosti a múdrosti, na druhej neľahkým znášaním telesných i psychických zmien a porúch vrátane vypuklosti povahových odchýlok. Demencia je závažným problémom starostlivosti o starých ľudí. Demencia sa stáva súčasne i spoločenským problémom, a to v oblasti sociálnej a ekonomickej. Človek s demenciou vyžaduje nepretržitú starostlivosť, ktorú v mnohých prípadoch rodinný príslušník nie je schopný zabezpečiť, a tak sa dostáva do opatery štátu alebo inej oprávnenej in-

Alzheimerova choroba Koniec 20. storočia charakterizuje snaha o predĺženie ľudského života. Musíme si však uvedomiť, že pre človeka nie je dôležité iba dokedy žije, ale aj ako žije. Dôležitá je pre každého kvalita života(1). Alzheimerova choroba dostala svoje pomenovanie po významnom nemeckom psychiatrovi, ktorý ju dokázal identifikovať na podklade svojich znalostí z neuropatológie. Alois Alzheimer sa narodil v roku 1864 v známej vinárskej oblasti v okolí rieky Mohan. Svoj najvýznamnejší objav uskutočnil v roku 1906. Po piatich rokoch bádania opublikoval prácu s názvom „O zvláštnej chorobe

mozgovej kôry“, v ktorej popísal prípad pani Augusty, prijatej na psychiatrickú kliniku v novembri 1901. Pacientka trpela zvláštnou formou demencie, prejavujúcou sa poruchami pamäti, neschopnosťou orientovať sa v čase a priestore, problémami s čítaním a písaním. Na jednoduché otázky odpovedala s veľkými ťažkosťami. Po jej smrti urobil Alzheimer dôkladnú analýzu poškodeného mozgu. Na mikroskopických rezoch objavil obrovské množstvo zvláštnych vláknitých útvarov nachádzajúcich sa na miestach, kde sa pred tým vyskytovali neuronálne bunky. Alzheimerova choroba je chronická progredujúca choroba prejavujúca sa difúznym degeneratívnym poškodením mozgu(1). Táto choroba je vôbec najčastejšou demenciou. Patrí medzi primárne degeneratívne demencie. Je to typické ochorenie vyššieho veku(3). Etiopatogenéza choroby nie je objasnená. Typickým histologickým nálezom je veľké množstvo senilných plakov, argyrofilných vlákien (neurofibrilárnych klbiek) a úbytok neurónov. Etiologickým faktorom, ktorý prispieva k rozvoju tohto typu demencie, sú predovšetkým mnohopočetné mikroinfarkty spojené s úbytkom mozgového tkaniva(4). Predpokladá sa, že dôležitú úlohu hrajú genetické faktory. Pre Alzheimerovú chorobu je typický pomalý, nenápadný začiatok. Už na začiatku choroby dochádza k zhoršovaniu pamäti. Postupne sa mení osobnosť pacienta, jej zameranie, citový život, najmä vyššie city. Redukujú sa záujmy. Zvýrazňujú sa rysy osobnosti z predchorobia, alebo sa strácajú charakteristické rysy osobnosti. Osobnosť sa tak stáva pasívne infantilnou, bez záujmu o seba, svoje okolie, o budúcnosť. Objavuje sa iritabilita a znížená frustračná tolerancia(5).

Špecifiká ošetrovateľskej starostlivosti Hlavné špecifiká ošetrovateľskej starostlivosti o chorých s Alzheimerovou chorobou sa priamo odvíjajú od symptómov a od postupnej, nezvratnej progresie pri tomto ochorení. Pri chorobe dochádza k mnohopočetným kognitívnym poruchám. Ide hlavne o poruchy pamäti a iných kognitívnych funkcií v porovnaní so schopnosťami daného človeka v minulosti. Pretože nástup týchto porúch je pomalý, starý človek a jeho rodina si tento problém často ani neuvedomia alebo ho zakrývajú. Starý človek prichádza potom najčastejšie k lekárovi na popud, alebo v sprievode príbuzných už s rozvinutými príznakmi ochorenia. K chorému s rozvinutými kognitívnymi poruchami musí sestra pristupovať veľmi ohľaduplne, s citom a s veľkou dávkou empatie. Správnym prístupom dokáže do značnej miery ovplyvniť jeho správanie a konanie. Ak má chorý bludy

PRAXE

Muzikoterapie

alebo halucinácie, nevyvraciame ich, ale v nich chorého ani nepodporujeme. Rešpektujeme v plnej miere osobnosť chorého, nesprávame sa k nemu ako k malému dieťaťu a hovoríme mu pravdu. Takto chorí trpia často rôznymi druhmi afázií, a preto sledujeme vo zvýšenej miere neverbálnu komunikáciu. Čím skôr zistí príčiny ich depresie, nepohody a úzkosti, tým skôr sa môžu odstrániť problémy pacienta. Je treba byť pacientovi vždy nablízku a reagovať na jeho problémy citlivo a s pochopením! Starostlivosť o chorého s mnohopočetnými kognitívnymi poruchami je veľmi pestrá a intenzívna. Zameriavame sa na kognitívne tréningy, hlavne zamerané na precvičovanie pamäti, orientácie v čase, priestore, osobou, a to aj pomocou vizuálnej stimulácie (kalendár, hodiny a farebné dvere na oddelení). Sestra pomáha chorému udržať čo najdlhšie maximálne možnú mieru kontinencie, mobility a sebaopatery v obliekaní, hygiene a v jedení. Netreba robiť náhle zmeny a rôzne presuny v okolí chorého, ale skôr dodržiavať jeho stereotypy a pravidelný režim dňa. Treba ho neustále povzbudzovať a dávať mu podnety a príležitosti na aktivity rôzneho druhu, ktoré sú najlepšou pre-

venciou izolácie, depresie a fyzickej nečinnosti. V rozhovore je dôležité používať jednoduché krátke vety, hovoriť pomaly s prestávkami a zreteľne artikulovať s takou intonáciou hlasu, aby znel upokojujúco a príjemne. Nikdy nekričať! Prihliadať na pacientove problémy s pochopením, a preto dôležité informácie niekoľkokrát zopakovať bez nervozity, pričom sa snažíme podstatu veci vyjadriť čo najjednoduchšie a využiť možnosť ukázať na veci, o ktorých sa hovorí, používať otázky s odpoveďou áno – nie. Nezabúdať na úsmev, dotyk a gestá, pretože vyjadrujú náš vzťah k pacientovi. Postihnutí s Alzheimerovou chorobou môžu často zabudnúť, ako sa obliekať, alebo nerozoznávajú potrebu meniť si oblečenie. Preto sa stáva, že sa niekedy objavia na verejnosti nevhodne oblečení. V starostlivosti o chorých odmietame prehnanú pomoc (napr. pri obliekaní, umývaní, jedení), lebo rýchlo môžu stratiť schopnosť vykonávať aj tie bežné denné úkony, ktoré ovládali, a už ich viac nezískajú. V príjme potravy je dôležité obmedziť alebo vylúčiť stravu s vysokým obsahom tukov a cukrov a zabezpečiť vyvážený obsah všetkých základných živín v potrave, minerálov, vitamínov, ba-

FLORENCE 2/2010 37

PRAXE

• Informovať rodiny o zmenách priebe-

hu ochorenia, ktoré si budú vyžadovať neustále prispôsobovanie sa. • Zamerať sa na duševné zdravie a rovnováhu členov rodiny. • Naučiť ich relaxačné techniky s poskytnutím materiálov o ich presnom postupe. • Ak si situácia vyžaduje, poskytnúť im príklady v kazuistike vhodnými motivačnými príbehmi.

Záver

Hipoterapie. Fota Mgr. Jaroslava Knížková, hlavní sestra PL Havlíčkův Brod

38 FLORENCE 2/2010

lastných látok a dostatok tekutín. Osvedčuje sa podať iba jeden chod a ďalší núkať až po jeho zjedení. V prípade, že chorý začne jesť prstami, podávame im jedlo v tuhej forme. Vhodná rehabilitačná terapia nám pomôže vyriešiť neschopnosť koordinovať pohyby a používať príbor. Pri objavení problémov pri žuvaní a prehĺtaní je potrebná konzultácia s ošetrujúcim lekárom. Výskyt dekubitov u pacientov súvisí so zníženou pohyblivosťou až nehybnosťou a ďalšími rizikovými faktormi pri tomto ochorení, ako sú zmeny citlivosti na bolesť, celková otupenosť, inkontinencia moču a stolice. Problém inkontinencie trápi 40–60 % chodiacich pacientov a zvykne sa prejavovať už v strednom štádiu ochorenia. Je samozrejmosťou, že sestra sleduje stav kože a dodržiava u pacientov hygienický štandard. Pre pacientov majú pády zväčša vážne následky, preto by sme mali venovať veľkú pozornosť ich predchádzaniu. Riziko straty rovnováhy sa zvyšuje aj v menej známom prostredí. Veľkú úlohu zohráva prispôsobenie prostredia, v ktorom človek žije. Je dôležité zabezpečiť správne osvetlenie priestorov, úpravu prostredia a nábytku, sprevádzať pacienta s dostatočnou trpezlivosťou a prispôsobiť sa tempu jeho chôdze. U pacientov je zvýšené riziko pridružených ochorení, ktoré vedú k väčšej závislosti od druhých osôb. Aj ľahšie ochorenie môže u nich prehĺbiť zmätenosť, podráždenosť alebo nepokoj. Sestra musí posúdiť, či ide o prejavy demencie, a prihliadať na viacero faktorov (zhoršenie zraku, sluchu môže viesť k dezorientácii a nesprávnemu vnímaniu okolia, nežiaduce účinky podávaných liekov, zmenu prostredia). Pri poruchách správania je potrebné zvoliť vhodnú formu miernej fyzickej záťaže, odpútavať pacientovu pozornosť aktivizáciou s využitím špecifických podporných prístupov, napr. prvky ergoterapie, arteterapie, „hry pre dospelých“, nekorigovať a zbytočne nerozoberať pa-

cientov mylný názor, ale prijať jeho tému (validačná terapia), využiť vhodnú hudbu v čase jedenia či kúpania. V priebehu ochorenia sa znižuje schopnosť pacientov orientovať sa v priestore a čase, pričom skôr sa stráca orientácia v čase, až neskôr v priestore. Sestra využíva v prevencii prvky orientácie v realite (fotografie rodiny, nástenky, kalendár atď.), validáciu a odpútavacie techniky, cvičenie pamäti (kognitívna rehabilitácia – riekanky, doplňovačky), neustále opakovať potrebné informácie (aký je deň, ročné obdobie). Ak je pacient agresívny a nepokojný, sestra posúdi a zistí príčiny. Je vhodné pochváliť pacienta za dobre vykonané úkony a nevyčítať, čo pokazil. Podľa posúdenia prerušiť, prípadne odložiť ošetrovateľskú aktivitu alebo úkon. Pri delíriu a halucináciách je potrebné pokúsiť sa taktne a diskrétne navrátiť pacienta do reality, pričom nespochybňujeme pravdivosť jeho tvrdenia. Rozptýliť obavy pri halucináciách (nenechať pozerať televízor, prikryť zrkadlo, zvesiť rušivé obrazy), využívať odpútavacie techniky, využívať viac neverbálnu komunikáciu, snažiť sa pacienta upokojiť. Nie je ľahké pre rodinných príslušníkov zaujať správny postoj k prejavom ochorenia, ktoré sa nečakane objavia. A to najmä ku tým, ktoré vedú k úpadku mentálnych funkcií alebo k závažným poruchám správania, ako sú nespavosť a nočné blúdenie. Bývajú často príčinou narušenia rovnováhy v rodinách. Ak príbuzní získavajú viac poznatkov o ochorení, lepšie prekonávajú negatívne pocity, ktoré v nich ochorenie člena rodiny vyvoláva. V celej situácii si väčšmi uvedomujú vlastnú úlohu a sú oveľa zdatnejší v boji s každodennými problémami(6). V edukácii rodinných príslušníkov by mala sestra prihliadať na určité fakty, ktoré uvádzame v nasledovných odporúčaniach. • Naučiť rodiny prijať skutočnosť, že správanie u pacienta spôsobila choroba a že nie sú schopní ovládať určité prejavy správania.

V prevencii je dôležité zamerať aktivity na správnu životosprávu, kontrolu telesnej hmotnosti, pohybový režim, liečbu hypertenzie, hypercholesterolémie, diabetu a vertebrogénnych porúch. Minimalizovať rizikové faktory, ako sú abúzus nikotínu, alkoholu, expozícia hliníkom, nedostatok estrogénov, hypotyreóza a pod.(7). Predchádzať depresivite a úrazom hlavy. V súčasnosti sa zdôrazňuje humanizácia medicíny. Preto frázu „musíme pomáhať“ nahraďme predsavzatím „chceme pomáhať starému a chorému človeku“. V takýchto situáciách sú náklonnosť a zmysel pre povinnosť neraz dôležitejšie ako vedomosti. Ak budeme vedieť spojiť vedomosti s láskou, ošetrovateľská starostlivosť dosiahne vyššiu úroveň. Literatúra: 1. HRDLIČKA M, HRDLIČKA D. Demence a poruchy paměti. Praha: Grada, 1999, 53 s., ISBN 80-7169-797-4. 2. JIRÁK R. Alzheimerova nemoc. In: Růžička E. et al. Diferenciální diagnostika a léčba demencí. Praha: Grada, 2003, s. 63–84, ISBN 80-7262-205-6. 3. HOLMEROVÁ I. et al. Nefarmakologické přístupy k pacientům postiženým demencí a podpora pečujících rodin. In: Neurologie pro praxi, roč. 1, 2004, č. 6, s. 17–20. 4. ANDRÉ I. Demencie – súčasný pohľad a terapeutické riešenia. In: Lekárske listy, roč. 5, 2005, č. 4. 5. ONDRIAŠOVÁ M. Aktuálne otázky ošetrovania pacientov s demenciami. In: Revue ošetrovateľstva, roč. 10, 2004, č. 3, s. 102–104. ISSN 1335-5090. 6. LIŽBETINOVÁ A. Trpezlivosť, fantázia, všestrannosť. In: Sestra, roč. 2, 2003, č. 12, s. 20–23. 7. STANČIAK J, NOVOTNÝ J. Intoxikácie a návykové látky u jedincov vo vyššom veku. In: zborník Ochrana života II. a III. Trnava: Trnavská univerzita, 2002, 206 s. (maria.kopacikova@gmail.com, lada.cetlova@onhb.cz, dita.svobodova@vfn.cz)

Recenzovali: MUDr. Jiří Konrád, primář oddělení 8, Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod Mgr. Jaroslava Knížková, hlavní sestra PL Havlíčkův Brod

■ RECENZOVANÝ ČLÁNEK

VÝZKUM

Enterální výživa z hlediska prevence sepse na pracovištích intenzivní péče dardizovaný operační postup – úroveň informovanosti – intervence sestry Keywords: enteral nutrition – nasogastric sonde – nasodudenal sonde – percutaneous gastrostomica – standardized operational procedure – level of informationes – intervention of nurse

Souhrn: Sepse představuje jednu z nevážnějších komplikací u nemocných v intenzivní péči, která je spojena s vysokou mortalitou a morbiditou kriticky nemocných. Zásadním opatřením zůstává účinná prevence. Mnoha výzkumy byl prokázán význam jistých preventivních opatření, které mohou snížit výskyt sepse na pracovištích intenzivní péče. Mezi tato opatření patří i včasná nutriční podpora nemocných. Pro lékaře představuje výživa pojem vědecký, výzkumný. Role sestry je především v technickém zajištění výživy, sledování stavu výživy a výskytu komplikací s ní spojených. Summary: Sepsis is one of the severest complications of patients on intensive care which is connected with a high mortality and morbidity of critically ill patients. There has not been found an explicit treatment strategy until now. The only precaution is an effective prevention. There were a lot of researches on several preventive precautions which could reduce the occurance of sepsis on the departments of intensive care. These were evaluated as very signifficant. One of the preventive precautions is a well timed nutritive support of the patients. The physicians regard nutrition as an academic and investigative term. The role of nurses technically lies in providing and following the status of nutrition as well as of the complications occurrence which are closely connected with it. Klíčová slova: enterální výživa – nazogastrická sonda – nazoduodenální sonda – perkutánní gastrostomie – stan-

Úvod Příjem potravy je jednou ze základních potřeb člověka. V současné době se výživa stává jednou ze základních léčebných metod u kriticky nemocných pacientů. Akutní a chronická onemocnění mohou být způsobena právě nedostatkem živin, jiné choroby jsou zase vyvolány jejich nadbytkem. Po bouřlivém rozvoji parenterální výživy na počátku osmdesátých let dochází nyní k podrobnému propracování režimů nutriční podpory za různých situací. Současně došlo k prohlubování poznatků v oblasti fyziologie metabolismu a výživy a ke zlepšení technologie výroby nutričních prostředků i dalších nutných pomůcek pro nutriční podporu. Důležitým úkolem je převod teoretických i praktických poznatků z oblasti umělé výživy do praxe. Stále se ještě poměrně často uplatňuje názor, že krátkodobé hladovění je pro nemocného bezvýznamné, nebo že je dokonce prospěšné. Právě u nemocných v těžkých stavech, u nichž jsou ohroženy základní životní funkce a kteří jsou již z důvodu základního onemocnění v katabolickém stavu, může hladovění vést k prohloubení katabolismu s řadou negativních důsledků, často i fatálních.

Graf 1. Podávání enterální výživy

■ A Sledovaná skupina ■ B Kontrolní skupina

Snížená obranyschopnost nemocných v kritickém stavu vede k masivní kolonizaci patogenními nebo potenciálně patogenními mikroby v přímé souvislosti s délkou pobytu v nemocnici. To pak vede k rozvoji nozokomiálních nákaz, jejichž výskyt je na pracovištích intenzivní péče poměrně vysoký. Sepse představuje celospolečenskou závažnost, která je dána stoupající incidencí a nepřijatelně vysokou mortalitou. Literární zdroje uvádějí 350 000 úmrtí na těžkou sepsi ročně (USA a Evropa), náklady na léčbu přesahují 26 miliard eur. V souladu s činností lékařské společnosti Forum pro sepsi vznikla v dubnu v roce 2005 Pracovní skupina prevence sepse na intenzivních a resuscitačních pracovištích ve FNsP Ostrava-Poruba, jejímž hlavním cílem je edukace ošetřujícího personálu o nutnosti dodržování všech zásad při realizaci ošetřovatelských intervencí s ohledem na riziko vzniku nozokomiálních nákaz.

Metodika V rámci činnosti Pracovní skupiny prevence sepse na pracovištích intenzivní péče byly od dubna 2005 do prosince 2007 organizovány semináře zaměřené na jednotlivá opatření prevence sepse. V roce 2008 proběhla studie hodnocení účinnosti této edukační činnosti se zaměřením na problematiku podávání enterální výživy (EV) nemocným v intenzivní péči. Prostřednictvím dotazníku byla hodnocena úroveň informovanosti a realizace ošetřovatelských intervencí při podávání enterální výživy. Soubor tvořilo 300 respondentů. V praktické části práce jsou porovnávány výsledky respondentů experimentální skupiny respondentů (A), kterou tvořily sestry resuscitačních a intenzivních pracovišť FN Ostrava, a kontrolní skupiny (B), kterou tvořily sestry z ostravských i mimoostravských nemocnic.

1

2

8,72 %

1,33 %

65,10 %

60,67 %

38,00 %

26,17 %

Výsledky

3

Z hlediska informovanosti respondentů o problematice podávání EV byly zaznamenány nedostatky v hodnocení stavu výživy prostřednictvím laboratorních vyšetření. Poměrně velká část experimentální skupiny respondentů nezná příčinu vzniku jedné ze závažných komplikací PEG – syndromu zanořeného disku a preventivní opatření zabraňující

FLORENCE 2/2010 39

Graf 2. Výměna nazogastrické sondy

40 FLORENCE 2/2010

2

3

0,00 %

16,00 % 1

46,67 %

■ A Sledovaná skupina ■ B Kontrolní skupina

9,33 %

1984–1988: SZŠ, Karviná; 1995–1999: Bc. – ošetř., LF UP Olomouc; 2001–2004: Mgr. – učit. odb. předmětů na SZŠ, PF UP Olomouc; 2007–2009: PSS – ARIP, NCONZO, Brno; 2007–2009: rigor. studium, FZS, Trnav.univ., Trnava; 1989–1994: ortop. JIP, NsP Orlová, zdrav. sestra; 1994–2000: SLL Darkov, zdrav. sestra; 2000 – 2002: SZŠ Karviná, odb. učit.; 2002–2004: MN Ostrava-Fifejdy, dět. JIPR, zdrav. sestra; 2002–2007: VZŠ, Ostrava, odb. učit.; 2004 – 2006: ZSF OU, Ústav oš. a por. as., odb. asist.; od 2005: čl. prac. skup. Prevence sepse na prac. IP ve FN Ostrava; 2007–2009: ARK–RES FN Ostrava, zdrav. sestra; od 2007: ZSF OU, kat. urg. medicíny, odb. asist.; od 2009: vrch. sestra chirurgie BMN, a. s.

Proplach duodenální sondy provádí 60 % respondentů skupiny A správně aquou, nedodržuje však přitom žádný interval. 22,67 % provádí proplach aquou pravidelně v 6hodinových intervalech. Ve skupině B se duodenální sonda proplachuje aquou i čajem, a to ve 41,33 %. Jen 36 % respondentů správně proplachuje duodenální sondu aquou. Čaj v žádném případě není k proplachu duodenální sondy vhodný, zejména pak u pacientů v intenzivní péči, kde komplikace spojená s kontaminací enterálního prostředí může mít vážné následky. Navíc je čaj hypoosmolární tekutina a zapříčiňuje přesuny tekutiny mezi lumen střeva a okolím. Zde se potvrzuje informovanost respondentů experimentální skupiny, kteří takto postupují v rámci SOP. Pro zavedení duodenální sondy metodou zaplavování používá jen 34 % respondentů sledované skupiny sterilní rukavice a sterilní roušku. Závažné je, že 18,67 % respondentů této skupiny používá pro zavedení duodenální sondy nesterilní rukavice,

8,00 %

PhDr. Andrea Vilímková Ústav urgentní medicíny a forenzních oborů ZSF OU Ostrava, Chirurgické pracoviště Bohumín, a. s.

Obr. 1. Ulcerace po zavedení nazogastrické sondy (Zdroj: Vilímková A. Enterální výživa, přednáška Prevence sepse na pracovištích, FNsP Ostrava, 2005)

36,67 %

1985–1989: SZŠ, Ostrava; 1992–1997: Mgr. studium – učit. odb. předmětů na SZŠ, UP Olomouc; 2002–2004: PSS – ARIP, NCONZO, Brno; 2007–2009: rigor. studium, Fak. zdrav. a soc. práce, Trnav. univ., Trnava; 1989–1998: ARO, Měst. nem. Ostrava, zdrav. sestra; 1997–1998: Kor. jednotka ZÚNZ, Ostrava-Vítkovice, zdrav. sestra; 1998–2008: VZŠ, Ostrava, odb. učit., ved. oboru dipl. sestra pro IP; 2002–2005: Odd. ped. resusc. a int. péče FNsP, Ostrava, zdrav. sestra; od 2004: ZSF OU, kat. urgent. med., odb. asist.; od 2005: čl. prac. skup. Prevence sepse na prac. IP ve FN Ostrava; od 2008: ARK tamtéž, zdrav. sestra

29,33 %

PhDr. Renáta Zoubková Anesteziologicko-resuscitační klinika, FN Ostrava

jejímu vzniku. Správným způsobem postupuje jen 31,33 % respondentů skupiny A, v kontrolní skupině B je to 29,53 % respondentů. Velmi závažné zjištění však bylo v souvislosti s technikou podávání EV do duodenální sondy, kde poměrně vysoké procento respondentů experimentální skupiny (38 %) uvedlo, že do duodenální sondy lze podávat stravu bolusovým způsobem. Správnou odpověď volilo 60,67 % skupiny A a 65,10 % skupiny B (graf 1). Do sondy zavedené za Treitzovu řasu lze podávat pouze přípravky připravené farmakologicky, a to pouze kontinuální, eventuálně intermitentním způsobem. Strava připravená kuchyňskou technologií je nevhodná pro výživu sondou, jako enterální výživa do jejuna je dokonce zakázána. U kontrolní skupiny tuto variantu volilo 8,72 %, což není mnoho, ale vzhledem k riziku komplikací (bakteriální, osmotický průjem, hypohydratace) je třeba, aby techniku podávání EV znal ošetřující personál dokonale. Rovněž informace týkající se výměny nazogastrické sondy přinesla poněkud nejednotná data. 46,67 % respondentů kontrolní skupiny, ale i 36,67 % sledované skupiny respondentů provádí výměnu gastrické sondy dle potřeby (graf 2). Dle pokynů výrobce by sondy z PVC materiálu měly být měněny v intervalu 8–10 dnů. PVC sondy mění konzistenci již po 6–10 hodinách a jejich dlouhodobé užívání je spojeno s rizikem proleženin a nekróz na sliznici žaludečního traktu (obr. 1). Podle výzkumných prací (Desmond, 2001) způsobují rovněž rinitidu a sinusitidu. V mnoha případech rovněž obsahují změkčovadla, která jsou v rozporu s podáváním výživy (DGEM – Guidelines 2003). Z toho důvodu je nutné dodržovat jednotný postup pro výměnu tohoto typu sondy, který je mimochodem uveden rovněž v SOP pro podávání EV.

54,00 %

VÝZKUM

4

podobně jako 12,67 % respondentů kontrolní skupiny. Při srovnání úrovně informovanosti respondentů z FN Ostrava a respondentů z vybraných pracovišť Městské nemocnice Ostrava a nemocnice Havířov dosáhlo nejvyšší úrovně informovanosti 57,41 % sester z FN Ostrava. Druhý stupeň informovanosti prokázalo 57,86 % respondentů této skupiny, zatímco v kontrolní skupině byly nejpočetnější (92,86 %) odpovědi hodnoceny stupněm 4, což odpovídá rozsahu 0–25 % správných odpovědí (graf 3).

Diskuse Z výskytu gastrointestinálních komplikací spojených s podáváním EV uváděli respondenti nejčastěji výskyt průjmovité stolice. Z technických komplikací byla u respondentů experimentální skupiny nejčastěji volena obstrukce sondy a vznik slizniční léze v místě zavedení sondy nosním průduchem, u kontrolní skupiny převažovala varianta odstranění sondy pacientem. Ve studii Zoubkové realizované na pracovišti Resuscitačního oddělení Městské nemocnice Ostrava a Metabolické jednotky intenzivní péče Fakultní nemocnice Olomouc se potvrdil nejčastější výskyt technické komplikace obstrukce sondy v souvislosti s kontinuálním podáváním EV bez noční přestávky (bez aplikace fyziologického roztoku od 24 do 6 hod) a změny polohy sondy u flexibilních sond z polyuretanu. Z gastrointestinálních komplikací se potvrdil nejčastější výskyt průjmovité stolice a meteorismu. Ne zcela dostačující informace prokázali respondenti ve složení jednotlivých přípravků EV. V posledních 20 letech byla studována úloha jednotlivých substrátů a jejich vliv na výsledky léčby u kriticky nemocných pacientů. Četné studie ukázaly na pozitivní vliv malnutrice v souvislosti s jejím složením, načasováním a způsobem aplikace. V roce 1995 publikoval Bower se svými spolupracovníky roz-

Závěr Mnoho pacientů po operacích, s traumaty, v intenzivní péči onemocní nozokomiálními infekcemi. Ve studii WHO (2002) se uvádí výskyt infekčních komplikací u pacientů na standardních pracovištích 8,7/100 pacientů ve srovnání s pacienty na JIP, kde je to již 18,9/100 pacientů (Albert et al., 2002). Pacienti s infekcí mají v průměru až 6krát delší dobu hospitalizace ve srovnání s pacienty bez infekčních komplikací (Plowman et al., 2001). Ve studii, která byla provedena v 6 státech Evropy (Albert et al., 2002), bylo

VÝZKUM

Graf 3. Srovnání úrovně informovanosti

1

2

jednoznačně potvrzeno zvýšení mortality pacientů na JIP, kteří během pobytu v nemocnici dostanou infekci. Podávání speciálních nutričních substrátů snižuje riziko infekce u pacientů po operaci, po traumatech i u pacientů na JIP (Glanotti et al., 2002). Současně se snižuje délka hospitalizace, umělé plicní ventilace, v souvislosti s nižší spotřebou antibiotik a laboratorních vyšetření se snižují náklady na zdravotní péči. To vše jsou argumenty objasňující význam zavedení preventivních opatření včetně časného podávání EV u pacientů v intenzivní a resuscitační péči. Věříme, že úsilí pracovní skupiny pro prevenci sepse z pohledu ošetřovatelské péče ve spolupráci s lékařským ČeskoSlovenským forem pro sepsi pomůže zpřístupnit preventivní opatření tak, aby sesterská odbornost a klinické zkušenosti vedly ke správnému provádění ošetřovatelských zásahů a spolupodílely se tím na naplnění Kampaně za přežití sepse. Tato kampaň je součástí tzv. Barcelonská deklarace, která byla přijata v průběhu 15. kongresu Evropské intenzivní medicíny v roce 2002 v Barceloně. Její součástí jsou standardy péče o pacienta v těžké sepsi, vytvořené mezinárodní skupinou expertů zabývající se intenzivní péčí. Literatura: ALBERTI C et al. Epidemiology of sepsis and infection in ICU Patients from an International Multicenter Cohort Study. Intensive Care Medicine, 28, s. 108–21. ANDĚL M, BENEŠ P. Výživa nemocných v těžkých stavech. Parenterální výživa. 3. dopl. vyd. Brno: IDVZP, 1999, s. 101. ISBN 80-7013-271-X. BOLEDOVIČOVÁ M et al. Nozokomiální nákazy. 2007, roč. 6, č. 4, s. 14 až 22. ISSN 1336-3. BALCÁRKOVÁ Š. Problematika sepse. Přednáška v rámci projektu prevence sepse z pohledu sester. Ostrava, 16. 2. 2006.

3

Mgr. Dana Streitová Anesteziologicko-resuscitační klinika, FN Ostrava

92,86 %

7,14 %

64,38 %

35,62 %

42,14 %

57,86 %

42,59 %

■ A Sledovaná skupina ■ B Kontrolní skupina

57,41 %

sáhlou randomizovanou prospektivní studii, kde pacientům na JIP podával dietu obohacenou L-argininem, nukleotidy a rybím olejem obsahujícím ω-3 mastné kyseliny. Závěrem studie bylo konstatování, že u těchto pacientů došlo k poklesu výskytu infekčních komplikací a zkrácení doby hospitalizace. Tato a další studie prokázaly, že určité enterální nutrienty pozitivně ovlivňují pacientovu imunitu. V současnosti jsou za prokázané imunomodulační enterální faktory považovány především L-glutamin, L-arginin, nukleotidy a ω-3 mastné kyseliny (Satinský, 2006). Srovnáním prací Boledovičové a Hejduka z roku 2007, hodnotících uplatňování všeobecných opatření v prevenci nozokomiálních nákaz na pracovištích intenzivní péče, zjišťujeme, že oba průzkumy shledaly velké procento neznalostí v této problematice (42 %, 19 %). Je patrné, že sesterský personál má znalosti v prevenci sepse a nozokomiálních nákaz, ale ne zcela zná praktické používání jednotlivých preventivních opatření. Při hodnocení informovanosti respondentů z Fakultní nemocnice Ostrava dosáhlo nejvyššího stupně informovanosti 34,48 % respondentů z Anesteziologicko-resuscitační kliniky (ARK). Respondenti ostatních pracovišť intenzivní péče ( JIP) ve FNO dosáhli jen 16,24 %. Na základě statistického hodnocení byl shledán statisticky významný rozdíl v průměrném počtu dosažených bodů (hodnocení úrovně informovanosti) mezi respondenty z ARK a zbytkem souboru, který tvořili respondenti z JIP FNO (P = 0.0001). Vzhledem k tomu, že na ARK FNO pracují lékaři, kteří jsou členy Česko-Slovenského fóra pro sepsi, ale především zde pracují členky Pracovní skupiny prevence sepse na pracovištích intenzivní péče ve funkci vrchní a staniční sestry, lze předpokládat, že léčebný tým zde poskytuje léčebně-ošetřovatelskou péči v souladu s cíli uvedené odborné organizace. Potvrzuje se výborná role managementu ošetřujícího personálu ARK, který dohlíží na úroveň vědomostí a realizaci ošetřovatelských intervencí v souladu s preventivními opatřeními zabraňujícími vzniku nozokomiálních infekcí.

4

ČERNÝ V et al. Sepse v intenzivní péči – vybraná doporučení v diagnostice a terapie. 2. vyd. Praha: Maxdorf, 2005. s. 212. ISBN 80-7345-054-2. GALBAN C et al. An immune-enhancing Enteral Diet Reduces Mortality Rate and Episodes of Bacteremia in Septic Intensive Care Unit Patients. Critical Care Medicine, 28(3), s. 643–648. JAHODA J. Praktické zkušenosti s léčbou těžkých infekcí v souvislostech. Přednáška: Posgraduální kurs SEPSE a MODS. Ostrava, 24.–26. 1. 2007. JAHODA J. Kontraverze enterální výživy kriticky nemocných. Intenzivní péče v traumatologii. 8. dny intenzivní medicíny v Kroměříži, 20.–22. 6. 2001, s. 169 až 171. MUSIL D. Klinická výživa a intenzivní metabolická péče. 1. vyd., Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, s. 109. ISBN 80-244-0566-0. KULA R. Těžká sepse – lze jí předejít? In: Postgraduální medicína, květen 2004, č. 6, s. 616–621. SATINSKÝ I. Umělá výživa a pooperační komplikace. 1.vyd. Praha: Typograf, 2006, s. 90. ISBN 80-239-6595-6. STREITOVÁ D et al. Projekt prevence sepse na JIP. In: Florence, květen 2007, č. 5, s. 240–241. ISSN 1801-464X. SEVČIK P et al. Sepse jako léčebný problém: Základní pravidla se mění, přednáška, KARIM LF a FN Brno, 2008. ZADÁK Z. Výživa v intenzivní péči. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, s. 487. ISBN 80-247-0320-3. (renata.zoubkova@osu.cz)

1980–1984: SZŠ, Šumperk – dět. sestra; 1984–1988: dět. odd. FN Motol, Praha – dět. sestra; 1988 –1997: MěN Ostrava – Fifejdy, dět. JIPR, dět. sestra; 1989–1991: PSS – oš. péče o děti, IDVPZ, Brno; 1997–2000: FNsP Ostrava, ARK děti – dět. sestra; 1995–1999: LF UP Olomouc – ošetř., Bc.; od 1999: FNsP Ostrava, koordin. transpl. centra; 2000 –2003: ARK – děti, tamtéž, stan. sestra; od 2000: školit. sester – ARIP, FNsP Ostrava; 2002–2004: PSS – ARIP, NCONZO, Brno; 2003–2004: vrch. sestra OPRIP, tamtéž; od 2004: vrch. sestra ARK, tamtéž; 2006–2008: Fakulta zdrav., Katol. univ. Ružomberok – ošetř., Mgr.

Recenzovali: Doc. PhDr. Yvetta Vrublová, Ph.D., Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, Ostravská Univerzita, Ostrava MUDr. Jan Jahoda, přednosta Anesteziologicko-resuscitační kliniky FN Ostrava

FLORENCE 2/2010 41

VÝZKUM

Inkontinence v České republice V letech 2003 a 2009 provedla Česká společnost podpory zdraví v rámci svého projektu Inco Forum dvě reprezentativní šetření zaměřená na zjištění výskytu nechtěného úniku moči u obyvatel starších patnácti let. Předmětem tohoto článku je srovnání některých dat obou souborů. Výzkum realizovaný v roce 2003 u 2400 respondentů byl proveden s využitím tazatelské sítě agentur STEM a STEM/ MARK, šetření v roce 2009 u 2000 respondentů bylo provedeno s využitím tazatelů agentury DEMA. Použité dotazníky byly do značné míry identické.

Graf 3. Způsoby řešení obtíží spojených s inkontinencí

Výsledky Graf 1 přináší srovnání výskytu samovolného úniku moči v roce 2003 a v roce 2009, z něhož je zřejmé, že po šesti letech přiznává nekontrolovaný únik moči podstatně více dotázaných. U úniku moči s denní a týdenní frekvencí se jedná dokonce o zdvojnásobení výskytu. Únik moči je silně podmíněn věkem (viz graf 2) a také pohlavím.Zatímco u žen s věkem kontinence poměrně rychle klesá, u mužů je pokles pozvolný. K výraznému nárůstu denního a týdenního úniku moči u žen dochází zejména ke konci fertilního období, tj. kolem 40. roku života. Zvláště patrný je rozdíl ve věkové skupině 15-44 let: u žen je prevalence čtyřnásobná oproti mužům (viz tab.). Ve výzkumu z roku 2009 jsme zkoumali výskyt tzv. hyperaktivního měchýře, který jsme definovali jako potřebu močit více než osmkrát v průběhu dne a více než jedenkrát v noci. Zjistili jsme že hyperaktivním měchýřem trpí 11 % obyvatel starších 15 let.

Reflexe a řešení problémů spojených s únikem moči Nekontrolovaný únik moči je s odstupem šesti let vnímán coby zatěžující okolnost mnohem častěji. Určitě ano odpovědělo v roce 2003 41 % respondentů, zatímco v roce 2009 již 62 %. Graf 1. Výskyt inkontinence v r. 2003 a v r. 2009 43% O 2003

35%

O 2009

19% 15% 11% 6% 3%

42 FLORENCE 2/2010

5%

8%

Tab. 1. Únik moči u respondentů ve věku 15–44 let Denní únik

Týdenní únik

Měsíční únik

Celkem

Muži

1%

3%

7%

11%

Ženy

6%

15%

22%

43%

V protikladu k tomuto zjištění dotázaní oddalují prvou návštěvu lékaře s problémem úniku moči a méně často lékaře navštěvují. Počet osob, které s problémem úniku moči nenavštívily lékaře, se v průběhu šesti let více než zdvojnásobil. Únik moči řeší respondenti nejčastěji omezením přísunu tekutin. Toto řešení převažuje zejména u mužů (51 %), u žen to je používání menstruačních vložek (44 %). Ani jedno z těchto řešení není možno považovat za vhodné. Čtvrtina respondentů přiznávajících problém vidí řešení ve cvičení v kombinaci s dietou (viz graf 3).

11%

Závěry

V průběhu šesti let došlo k výraznému nárůstu případů zejména častého úniku moči. Jedním z vysvětlení mohou být rostoudenně týdně měsíčně méně často nikdy cí nároky životního stylu, rostoucí obezita apod., druhým vysvětlením Graf 2. Únik moči v závislosti na věku pak detabuizace a větší ochota přiznat delikátní problém, kterým únik moči je. 80 % Rozpor mezi rostoucím vnímáním inkontinence jako nepříjemné obtíže 60 % a klesající ochotou navštívit lékaře vysvětlujeme rostoucí informovaností a snahou zvládnout problém vlastní40 % mi silami. Ovšem nejčastější řešení – redukce příjmu tekutin a používání menstru20 % ačních vložek – mohou problém spíše komplikovat. PhDr. Zdeněk Kučera, Česká společnost podpory zdraví, Praha 15–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65 a více let (www.cspz.cz)

6x ročně | 600 Kč www.klinickaonkologie.cz

6x ročně | 540 Kč

4x ročně | 420 Kč

www.urologickelisty.cz

4x ročně | 600 Kč

Objednávat můžete na webových stránkách www.ambitmedia.cz nebo pomocí e-mailu predplatne@ambitmedia.cz

5x ročně | 825 Kč

6x ročně | 600 Kč

www.csnn.eu

www.geriatrickarevue.cz

www.praktickagynekologie.cz

12x ročně | 1308 Kč

www.vnitrnilekarstvi.cz

4x ročně | 300 Kč

www.kardiologickarevue.cz

11x ročně | 550 Kč

www.florence.cz

42x ročně | 799 Kč

www.zdravky.cz

www.ambitmedia.cz

ZDRAVOTNICKÉ TITULY POD JEDNOU STŘECHOU

AKCE, UDÁLOSTI

Budoucí zdravotní laboranti potřinácté „zkřížili zbraně“ Dne 24. listopadu 2009 proběhla v Ústí nad Labem odborná konference Studentlab 2009, kterou pořádala Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední škola zdravotnická Ústí nad Labem. Bylo to již třinácté setkání studentů oboru zdravotní laborant na středních a vyšších zdravotnických školách České a Slovenské republiky. Hlavní organizátorkou konference, v jejímž průběhu jsou vyhodnocována nejlepší sdělení, byla již tradičně Mgr. Hana Beránková, zkušená pedagožka, která se s nemalým nadšením věnuje každoročně nejen organizaci těchto setkání, ale hlavně výuce zdravotních laborantů. Konferenci zahájila ředitelka SZŠ a VZŠ Ústí nad Labem PhDr. Miroslava Zoubková. Přivítala všechny přítomné: soutěžící, účastníky z řad studentů, členy hodnotící komise a zástupce sponzorujících firem. Do soutěže bylo nominováno dvanáct sdělení. Budoucí zdravotní laboranti zpracovali pod odborným vedením svých pedagogů a zdravotních laborantek v klinických laboratořích téma zadané během odborné praxe ve školách v Brně, Banské Bystrici, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Karlových Varech, Kolíně, Olomouci, Plzni, Praze a Ústí nad Labem.

První úspěch a první potlesk Na vítězných pozicích se umístili studenti Petr Ferczadi z Plzně, který na základě vlastního výzkumu prezentoval výsledky mikrobiologických stěrů z ne-

mocničního prádla, tzv. andělíčka, v plzeňské nemocnici. Dále uspěly Katarina Rondzíková s přednáškou Gynekologická cytologie a Jana Danková z Banské Bystrice s přednáškou Akutná tonzilitida sposobená streptokokom pyogene. „Bramborovou“ medaili si odvezla Tereza Kamišová z Českých Budějovic, která zaujala přednáškou Mikrobiologické zpracování kloubních náhrad.

Studentské bloky střídaly přednášky „zkušených matadorů“ Akce Studentlab jsou typické svým vyhraněným edukačním charakterem a tím, že studenti na nich prezentují výsledky své práce z odborných praxí ve zdravotnických zařízeních. Studentské bloky však jsou také proloženy zajímavými přednáškami odborníků z praxe. Například MUDr. J. Dvořáková z psychiatrického oddělení Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem připravila sdělení o drogové závislosti, tedy z oblasti, se kterou se ve svém životě mladí lidé často setkávají. V kuloárech se hodně diskutovalo o tom, že studenti SZŠ a VZŠ většinou nemíří do praxe, ale že dávají ve svých

životních plánech přednost dalšímu vzdělávání, a to ne vždy v oblasti zdravotnictví. Je to škoda, protože jak posluchačům, tak členům hodnotící komise velice imponovaly jejich zaujatost a zápal pro profesi a také odborná úroveň přednášek. Na vystoupeních byla znát pochopitelná nervozita spolu s pečlivou přípravou a také snaha kombinovat dosažené praktické výsledky se zvládnutím základních teoretických poznatků. Autoři neopomněli na závěr poděkovat za pomoc zdravotním laborantkám školitelkám. Můj subjektivní pocit je, že profese zdravotního laboranta nejen přežije, ale bude se dále rozvíjet a v klinických laboratořích budou i nadále pracovat odborníci. Podstatou medicíny, včetně medicíny laboratorní, je prospěch pacienta. Kvalitu práce v laboratorní medicíně nelze zajistit bez vzdělaných zdravotních laborantů. O tom není pochyb. A co říci na závěr? Pedagogickému týmu středních zdravotnických škol v Čechách zůstal entuziasmus, studentky a studenti prokázali mladickou zvídavost, zápal a zdatnost poprat se s překážkami. Martina Bunešová

Vizitka

44 FLORENCE 2/2010

„Laboratorní potěr“ – zatím ještě tréma, ale to bylo to poslední, co by někomu vadilo. Foto autorka

Evropské vzdělávací centrum Praha, s. r. o. (Vysoká škola sociálně-zdravotní) spolupracuje s Vysokou školou zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě. Ta garantuje výuku předmětů v bakalářských a magisterských studijních oborech. Také nabízí rigorózní řízení a doktorské studium. Studenti studují v oborech ošetřovatelství, sociální práce a veřejné zdravotnictví. Evropské vzdělávací centrum nabízí dobré klima ke studiu, profesionalitu a hezký přístup ke svým klientům. Evropské vzdělávací centrum vydává řadu odborných publikací k potřebám studia svých studentů i pro odbornou a laickou veřejnost. Prof. Dr. Josef Dolista, Ph.D., Th.D., ředitel

Telekonference jako příspěvek k inovaci

AKCE, UDÁLOSTI

Letošní IX. ročník celostátní telekonference třech pražských nemocnic (Ústřední vojenské nemocnice, Všeobecné fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice v Motole) 21. ledna se nechal inspirovat problematikou vyhlášenou ICN za klíčovou pro tento rok: Směřujeme k inovaci. Jde o překonávání stereotypů ve všech oblastech ošetřovatelství. Lednové telekonference se zúčastnily i letos sestry z celé republiky. Zahájila ji hlavní sestra ÚVN Praha Mgr. Lenka Gutová, která uvedla, že cílem jednání je zamyslet se nad tím, zda je v dnešním ošetřovatelství prostor dále něco zlepšovat. Za sebe upozornila na celosvětový nedostatek pracovních sil a na rozšířený požadavek získat tuto pracovní sílu za méně peněz. Motto ICN chápe jako výzvu k zapojení sester do inovativních postupů v péči o pacienta i do zavádění nových technologií. Přítomné pozdravila také Anna Chrzová, hlavní sestra VFN, a ředitel nemocnice MUDr. Jan Bříza, MBA, který se telekonference pravidelně zúčastňuje. J. Bříza ocenil rostoucí schopnost sester odborně zobecnit problémy, které pacienty zatěžují, a zároveň jejich erudici budovat systém péče jako týmovou práci.

Z 1. bloku odborného programu Obsáhlou literaturu pro svou přednášku Ošetřovatelství v 21. století a umění naslouchat zpracovala Bc. Dagmar Škochová z VFN. Umění naslouchat je podmínkou empatie, kterou autorka charakterizovala jako vědomý příklon k druhému člověku a odvahu porozumět mu citově. Aby sestra mohla být dobrým posluchačem pacienta, musí ho vnímat jako partnera pro diskusi a zbavit se pocitu převahy. Naslouchat by měla sestra aktivně, tzn., měla by umět vnímat a reagovat na to, co pacient říká. Na závěr přednášky B. Škochová připomněla, že nejen pacientům, ale i spolupracovníkům by mělo být správně nasloucháno. Významnou informaci v rámci své přednášky poskytla Eva Klímová, vedoucí laborantka Ústavu dědičných metabolických poruch VFN. Uvedla, že počínaje 1. 10. 2009 pracoviště, které ročně provede přes 2200 vyšetření, rozšířilo novorozenecký screening dědičných metabolických poruch ze tří na třináct nemocí, čímž se vyrovnalo rozvinutým evropským zemím. Prevence zubního kazu u dětí se posunula už od těch nejmenších až k těhotným matkám. Hovořila o tom

Anna Chrzová, hlavní sestra VFN

Dobromila Faktorová ze Stomatochirurgie VFN. Matka by už během těhotenství měla vědět, jak se správně stravovat, aby u svého potomka předešla zubnímu kazu. Autorka zdůraznila vliv výživy kojence na zubní kaz a nutnost vychovávat děti k čištění zoubků už od nejútlejšího věku. Matky by měly s dítětem preventivně navštívit zubního lékaře poprvé už ve 12 měsících jeho věku.

Z 2. bloku odborného programu Druhý bloku programu patřil Ústřední vojenské nemocnici Praha, která vedle sesterské péče prezentovala i práci specialistky na bazální stimulaci (Helena Dvořáková, která v loňském roce vyškolila sestry na JIP, nyní pokračuje napříč nemocnicí a staví tým pro bazální stimulaci), ergoterapeutky a záchranáře. Působivá byla sdělení popisující zvládání incidentu IED v r. 2008 v Afghánistánu, kdy vozidlo kolony najelo na protipěchotní minu, která zranila čtyři naše vojáky a řidiče usmrtila. Postup při poskytnutí první pomoci v těchto podmínkách popsal prap. Zdeněk Lhota ze 102. průzkumného praporu AČR. Dalším přednášejícím byl účastník zmíněného incidentu, npor. v zál. Robert Chudý z Vojenské akademie Vyškov. Výbuchem byl těžce zraněn a nyní podal

svědectví o tom, jak vnímal poskytování neodkladné péče armádní zdravotnickou službou. Vedle kvalitní léčby a péče to ale byla i síla osobnosti a vůle muže s pětiprocentní nadějí na přežití, který nejen přežil, ale který se i vyrovnal se ztrátou horní i dolní končetiny. V současné době je už v původní vynikající fyzické i duševní formě a připravuje se na paraolympiádu. O něm hovořila mimo jiné v dalším příspěvku (Kreativita a inovace v ergoterapii) ergoterapeutka Barbora Vlasáková. Navštívili spolu firmu Otto Pock v Duderstadtu, aby se tam seznámili s myoprotézami pro HK a s možnostmi ergoterapeutické intervence. Díky tomu se jen několik měsíců po úrazu pacient najedl příborem a postupně s protézou zvládá další úkony.

Z 3. bloku odborného programu Z vlastní bohaté praxe čerpala pro svoji přednášku pod názvem Chyby a omyly pacientů v hojení ran Mgr. Markéta Koutná, vedoucí Poradny pro léčbu rány. Hojení rány je silně ovlivněno chováním pacienta a jeho rodiny. Jejich největším omylem je přesvědčení, že jsou sami schopni si ránu vyléčit. Na 23 % takovýchto samoléčitelů proto přichází do poradny pozdě a léčba je pak náročnější a delší. Je to problém etický, právní i ekonomický. Autorka položila otázku, jak s pacienty, kteří nedodržují léčbu, zacházet. Jednou z možností je plán péče, který vytvoří sestra společně s pacientem. Důležitá je edukace, zásadovost, autorita, profesionalita, a sestra musí být příkladem. Každá špatná zkušenost je přínosem pro další řešení. Konferenci završila témata o důležitosti prevence, především v oblasti stravování. Účastníci se také dozvěděli, jaké možnosti v preventivní kardiologii nabízí III. interní klinika VFN. Dva poslední příspěvky byly věnovány duchovní službě v ÚVN a VFN, kdy byla zhodnocena jako prospěšná pacientům a usnadňující práci sestrám. Text Jarmila Škubová Fota jš a Václav Kříž

FLORENCE 2/2010 45

VZDĚLÁVÁNÍ

Učíme se rozumět Neslyšící v každé zemi mají svůj národní znakový jazyk. Český znakový jazyk je relativně mladý – byl vymezen zákonem o znakové řeči (č. 155/1998 Sb.) a následně novým zákonem o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob (č. 384/2008 Sb.), který upravuje jeho původního znění.

Ivana Čechová Foniatrická klinika VFN a 1. LF UK, Praha, Sluchové centrum 1979–1983: SZŠ, Praha, všeobecná sestra; 1983–1985: FTNsP, chirurgické odd.; 1987–1992: OÚNZ Praha, geriatrie; 1990: IDVPZ Brno, dlouhodobá příprava sestry v územním zdr. obvodu pro péči o staré a dlouhodobě nemocné pacienty; od r.1992: Foniatrická klinika, audiologická sestra; 2001–2002: příprava pro speciální úseky činností a funkce v úseku práce audiologie, IDVPZ Brno

Radmila Plucnarová Foniatrická klinika VFN a 1. LF UK, Praha, lůžkové odd. 1980–1984: SZŠ, Frýdek-Místek, všeobecná sestra; 2007: ukonč. PSS, Brno; 1984–1999: sestra v jeslích, Praha; 1999: VFN, Praha; od r. 2007: staniční sestra

„Tak takto vypadají naše kursy“. Fota z archivu autorek

46 FLORENCE 2/2010

Český znakový jazyk je hlavním dorozumívacím prostředkem českých neslyšících, v němž se jednotlivé znaky spojují ve vyšší významové celky. Veřejnosti známější je znakovaná čeština, umělý komunikační systém, který byl vytvořen slyšícími lidmi, kteří se chtěli domluvit s neslyšícími. Jedná se pouze o kopii českého slovosledu, kde jsou znaky často doprovázeny artikulací jednotlivých slov. Pojem znaková řeč má spíše pracovní charakter, v zákoně o znakové řeči (č. 155/1998 Sb.) je uváděn jako pojem nadřazený znakovému jazyku.

Kursy českého znakového jazyka Pracujeme na Foniatrické klinice VFN a 1. LF UK, ve Sluchovém centru. Tady se nejčastěji setkáváme s pacienty s poruchami sluchu. S nimi je práce mnohem složitější, než s ostatními pacienty, kteří k nám přicházejí např. s obtížemi hlasovými či řečovými. Jsou mezi nimi často lidé, kteří mezi sebou dokážou komunikovat, aniž by pronesli jediné slovo. Domlouvají se svým vlastním jazykem – českým znakovým jazykem. Je to jazyk neslyšících. Abychom si ho byli schopni osvojit, je třeba dlouhé a intenzivní výuky, stejně jako když se učíte jakýkoliv cizí jazyk. Odbor vzdělávání VFN ve spolupráci s organizací Pevnost – Institut Neslyšících pro specializované vzdělávání, o. s., pořádá pro pracovníky úseku ošetřovatelské péče již třetím rokem kursy českého znakového jazyka (www.pevnost. com). Výuka probíhá v prostorách vzdělávacího centra VFN. Naším lektorem a zároveň nejdůležitější osobou

je Martin Wiesner. Obdivujeme jeho trpělivost, dokonalost a přístup k nám, studentům začátečníkům.

Naučit se znakový jazyk není legrace I po dvou letech máme pocit, že naše prsty jsou žalostně neohebné. U znakového jazyka je velmi důležité postavení každého prstu, těla i mimika obličeje. Často se nám stává, že při nesprávném provedení znaku dojde k záměně významu sdělení. Každý znak proto musíme mnohokrát opakovat. Připadáme si jako v divadle, kde hrají občas komedii, jindy drama. Hodiny výuky probíhají v tichosti, ale někdy se stane, že při vysvětlování dojde k záměnám významu slov a učebna se otřásá smíchem. Poslední hodina kursu již není v učebně, ale naše setkání se uskutečňuje v reálném prostředí, např. v kavárně. Pijeme

kávu a snažíme se vybavit si všechny znaky, které jsme se naučili. Znakujeme, tzn. že si „povídáme“. Okolí se diví, ohlíží se po nás, dokonce se nás i ptají, co to děláme. Závěrečná hodina kursu je výjimečná i tím, že si alespoň na chvíli před zraky veřejnosti vyzkoušíme znakový jazyk, a tak trochu i pocity neslyšících. Kursy nenavštěvují pouze sestry z foniatrie, ale i z chirurgie, gynekologie, lékárny VFN a další. Při výuce se dozvídáme nové věci ze světa neslyšících a sluchově postižených, a to je pro nás, slyšící, hodně poučné. Na závěr bychom chtěly poděkovat managementu nemocnice za jejich moderní přístup a podporu, odboru vzdělávání VFN za skvělou organizaci a spolupráci a našim neslyšícím učitelům za trpělivost. (ivana.cechova@vfn.cz)

Kontakt: GalÊn, spol. s r.o., Na Bělidle 34, 150 00 Praha 5, tel. 257 326 178 fax 257 326 170, e-mail: objednavky@galen.cz, www.galen.cz

NabĂ­dka nakladatelstvĂ­ Vratislav Schreiber

ANOTACE

ÚTRŽKY PAMĚTI

Praha : GalĂŠn, 2010, 136 s. – PrvnĂ­ vydĂĄnĂ­, 110x190 mm, vĂĄzanĂŠ, barevnÄ›, 220 KÄ?

Profesor MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc. (* 1924) vybral pro svĂŠ literĂĄrnĂ­ zamyĹĄlenĂ­ vskutku skromnĂ˝ nĂĄzev – ĂštrĹžky pamÄ›ti. Ve skuteÄ?nosti je to pestrĂ˝ kaleidoskop vzpomĂ­nek a zĂĄĹžitkĹŻ, kterĂŠ mapujĂ­ celĂ˝ jeho ĹživotabÄ›h – od ĹĄkolnĂ­ch a gymnaziĂĄlnĂ­ch let, do nichĹž zasĂĄhla vĂĄlka, pĹ™es studium na lĂŠkaĹ™skĂŠ fakultÄ›, aĹž po setkĂĄnĂ­ s prof. Josefem CharvĂĄtem, kterĂŠho povaĹžuje za nejdĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂ­ho Ä?lovÄ›ka, jenĹž ovlivnil a nastartoval jeho profesnĂ­ drĂĄhu a nasmÄ›roval jej k endokrinologii. Je pozoruhodnĂŠ, Ĺže jiĹž jako medik publikoval Vratislav Schreiber bezmĂĄla dvÄ› desĂ­tky odbornĂ˝ch teoretickĂ˝ch pracĂ­, nÄ›kterĂŠ v zahraniÄ?nĂ­ch Ä?asopisech. Po promoci a po absolvovĂĄnĂ­ pÄ›tiletĂŠ vojenskĂŠ sluĹžby nastoupil v roce 1955 na III. internĂ­ kliniku k profesoru CharvĂĄtovi. JiĹž od samĂŠho zaÄ?ĂĄtku svĂŠho pĹŻsobenĂ­ na klinice se vÄ›noval vĂ˝zkumnĂŠ prĂĄci zaměřenĂŠ na zkoumĂĄnĂ­ hormonu stimulujĂ­cĂ­ho Ä?innost ĹĄtĂ­tnĂŠ ĹžlĂĄzy a ve svĂŠ vÄ›decko-badatelskĂŠ Ä?innosti v tomto oboru pokraÄ?oval celĂ˝ Ĺživot. Je autorem mnoha pĹŻvodnĂ­ch objevĹŻ v endokrinologii, a pĹ™estoĹže podmĂ­nky k vĂ˝zkumu nebyly u nĂĄs vĹždy ideĂĄlnĂ­, dosĂĄhl na tomto poli vĂ˝znamnĂ˝ch ĂşspÄ›chĹŻ, ocenÄ›nĂ˝ch doma i v zahraniÄ?Ă­.

UKĂ ZKA

0#4") 1ĹźFENMVWB t 1SPMPH t %ĹžUTUWĂ“ B Ă?LPMOĂ“ MĂ?UB t Moje rodina t ReĂĄlnĂŠ gymnĂĄzium KodaĹˆskĂĄ 1935–1943 t Skauting t Za vĂĄlky t Jak jsem se stal odbojĂĄĹ™em t TotĂĄlnĂ­ nasazenĂ­ t PraĹžskĂŠ povstĂĄnĂ­ 1945 t Studium t KoneÄ?nÄ› na medicĂ­nu t ZaÄ?ĂĄtky ve FyziologickĂŠm Ăşstavu t Od profesora Laufbergera k profesoru KarĂĄskovi a docentu Poupovi t (1947–1950) t Promoce, nebo na rok do dolĹŻ? t Po QSPNPDJ t Nemocnice OĂšNZ v DÄ›Ä?Ă­nÄ› t PÄ›t dlouhĂ˝ch let vojny t Rok 1955: KoneÄ?nÄ› zpÄ›t na klinice a u endokrinologie t VĂ˝zkumnĂĄ Ĺ˜JOOPTU t TRH t DalĹĄĂ­ vĂ˝zkumy t ModrĂ˝ protein v krvi a jinĂŠ nezodpovÄ›zenĂŠ otĂĄzky t %P TWĹžUB t ZahraniÄ?nĂ­ cesty t Kongresy a sympozia t 7ĹžEFDLĂ? TQPMFĹ˜OPTUJB QPQVMBSJ[BDF WĹžEZ t ÄŒeskoslovenskĂĄ endokrinologickĂĄ spoleÄ?nost ÄŒLS JEP t Jak jsem se dostal k hormonĹŻm t Rada lĂŠkaĹ™skĂ˝ch vÄ›d t UÄ?enĂĄ spoleÄ?nost ÄŒeskĂŠ republiky t Popularizace vÄ›dy t (MPTZ OB [ĂˆWĹžS t Co dÄ›lala moje manĹželka? t Jak vydÄ›lat v mlĂĄdĂ­ penĂ­ze a po Ä?em jsem (nÄ›kdy marnÄ›) touĹžil t Rekreace, chalupa t Jak jsem jednou vĂĄĹžnÄ› stonal t Ideologie a rĹŻznĂŠ –ismy t ĂštrĹžky, kterĂŠ jsem si zaznamenal t 1PEĹžLPWĂˆOĂ“ t 1ĹźFIMFE PDFOĹžOĂ“ t +NFOOâ SFKTUşÓL Prolog: Pamatuji se na spoustu vÄ›cĂ­, kterĂŠ vĹĄak nejsou spojeny s příbÄ›hy, takĹže je uvĂĄdĂ­m jen pĹ™edem – jako obraz tehdejĹĄĂ­ doby. Tak například to byly koĹˆmi taĹženĂŠ modrĂŠ poĹĄtovnĂ­ vozy s velkĂ˝mi koly, kterĂŠ jezdily dennÄ› a vozily balĂ­ky. Bylo tak moĹžnĂŠ poslat z Hradce KrĂĄlovĂŠ nezabalenĂŠho stĹ™elenĂŠho zajĂ­ce, kterĂ˝ mÄ›l k nohĂĄm pĹ™ipevnÄ›nĂ˝ tuhĂ˝ papĂ­r s adresou. Co by tomu poĹĄta Ĺ™ekla dnes, nevĂ­m? UĹž nĂĄm je nikdo neposĂ­lĂĄ. UĹž je nemusĂ­m stahovat a kuchat, aÄ? bych rĂĄd. Za tÄ›mi vozy poletovala hejna chocholouĹĄĹŻ a Ä?ekala na servĂ­rovĂĄnĂ­ koĹˆskĂ˝ch koblĂ­ĹžkĹŻ. VelkĂŠ hejno chocholouĹĄĹŻ sĂ­dlilo na stromech pĹ™ed dneĹĄnĂ­m mÄ›stskĂ˝m úřadem na nĂĄmÄ›stĂ­ MĂ­ru, krmili se zĹ™ejmÄ› plody tÄ›ch stromĹŻ. ChocholouĹĄi dĂĄvno z Prahy vymizeli – asi Ĺže uĹž nejsou ti konÄ›. DalĹĄĂ­ byli pivovarĹĄtĂ­ konÄ›: tahali pod hrozbou biÄ?e těŞkĂŠ vozy se sudy piva nahoru do kopce v TyrĹĄovÄ› (nynÄ›jĹĄĂ­ Ĺ˝itomĂ­rskĂŠ) ulici pĹ™ed naĹĄĂ­m domem a nelĂ­bilo se mi, jak byli tvrdÄ› biÄ?em pohĂĄnÄ›ni. Na oÄ?Ă­ch mÄ›li klapky, aby vidÄ›li jen dopĹ™edu. PĹ™etrvalo z toho rÄ?enĂ­ profesora CharvĂĄta, kterĂŠ pouŞíval, kdyĹž mÄ›l nÄ›kdo ĂşzkĂŠ, omezenĂŠ pĹ™edstavy ve vÄ›dÄ› nebo v běŞnĂŠm ĹživotÄ›: ÂťNesmĂ­ĹĄ bĂ˝t jako ti pivovarĹĄtĂ­ konÄ›!ÂŤ Sotva by tomu dnes nÄ›kdo rozumÄ›l. DĂĄle jezdila po ulicĂ­ch jednou tĂ˝dnÄ› nĂĄkladnĂ­ auta na parnĂ­ stroj – sentinely. DÄ›lala velkĂ˝ rĂĄmus a svĂĄĹžela odpadky. Za protektorĂĄtu jezdila takĂŠ auta na dĹ™evo: na zadnĂ­ Ä?ĂĄsti mÄ›la plechovĂĄ kamna, kde se ohnÄ›m destilovalo dĹ™evo a zĂ­skĂĄval se tak pohĂĄnÄ›cĂ­ dĹ™evnĂ­ plyn pro motor. Auta na biomasu mĂ­sto nafty – uĹž se na nÄ› zapomnÄ›lo? Nakonec i ĹžebrĂĄci: nevĂ­m, jestli jako dnes poklekĂĄvali na frekventovanĂ˝ch mĂ­stech ve stĹ™edu mÄ›sta, ale vĂ­m, Ĺže jeden chodil jednou tĂ˝dnÄ› do naĹĄeho domu (domy se ovĹĄem nezamykaly) a zvonil u jednotlivĂ˝ch partajĂ­. Maminka mu dĂĄvala v modrĂŠm smaltovanĂŠm litrovĂŠm hrnci polĂŠvku a krajĂ­c chleba. Jedl to vsedÄ› na schodech pĹ™ed bytem a pak znovu zazvonil a s podÄ›kovĂĄnĂ­m hrnec vrĂĄtil. NevĂ­m uĹž, zda mnÄ›

OBJEDNĂ VKA

ZĂ VAZNÄš OBJEDNĂ VĂ M „VyplnÄ›nĂ­m a podpisem tĂŠto objednĂĄvky souhlasĂ­m s tĂ­m, aby GalĂŠn, spol. s r.o. (dĂĄle jen „sprĂĄvce“), zpracovĂĄval mĂŠ osobnĂ­ Ăşdaje, kterĂŠ sprĂĄvci sdÄ›lĂ­m prostĹ™ednictvĂ­m tĂŠto objednĂĄvky nebo jinak, a to za ĂşÄ?elem řådnĂŠho vyřízenĂ­ mĂŠ objednĂĄvky a dĂĄle za ĂşÄ?elem nabĂ­dky obchodu a sluĹžeb (zejmĂŠna novĂ˝ch publikacĂ­, seminåřů a konferencĂ­). Jsem si vÄ›dom/a toho, Ĺže mĂŠ osobnĂ­ Ăşdaje budou oprĂĄvnÄ›nĂ˝mi zamÄ›stnanci sprĂĄvce uloĹženy a zatřídÄ›ny v poÄ?Ă­taÄ?ovĂŠ databĂĄzi sprĂĄvce a dĂĄle v nezbytnĂŠm rozsahu poskytnuty zpracovatelĹŻm, konkrĂŠtnÄ› spol. GalĂŠn-Kompas, spol. s r.o., a spol. ÄŒeskĂĄ poĹĄta, s.p., za ĂşÄ?elem praktickĂŠ realizace distribuce publikacĂ­ Ä?i nabĂ­dky obchodu a sluĹžeb. SouhlasĂ­m s tĂ­m, aby mĂŠ osobnĂ­ Ăşdaje byly sprĂĄvcem a zpracovateli zpracovĂĄvĂĄny po dobu pÄ›ti let ode dne jejich poskytnutĂ­ sprĂĄvci. Po uplynutĂ­ pÄ›ti let budou mĂŠ osobnĂ­ Ăşdaje zlikvidovĂĄny, s vĂ˝jimkou ĂşdajĹŻ, jejichĹž uchovĂĄnĂ­ je nezbytnĂŠ pro plnÄ›nĂ­ zĂĄkonnĂ˝ch povinnostĂ­ sprĂĄvce podle zvlĂĄĹĄtnĂ­ch prĂĄvnĂ­ch pĹ™edpisĹŻ (zejmĂŠna pĹ™edpisĹŻ o ĂşÄ?etnictvĂ­). Jsem si vÄ›dom/a toho, Ĺže pĹ™ed uplynutĂ­m pÄ›ti let mohu na vĂ˝zvu sprĂĄvce prodlouĹžit platnost tohoto souhlasu se zpracovĂĄnĂ­m mĂ˝ch osobnĂ­ch ĂşdajĹŻ o dalĹĄĂ­ch pÄ›t let. Jsem si vÄ›dom/a toho, Ĺže poskytnutĂ­ mĂ˝ch osobnĂ­ch ĂşdajĹŻ sprĂĄvci je dobrovolnĂŠ a Ĺže v souladu se zĂĄkonem Ä?. 101/2000 Sb., o ochranÄ› osobnĂ­ch ĂşdajĹŻ a o zmÄ›nÄ› nÄ›kterĂ˝ch zĂĄkonĹŻ, ve znÄ›nĂ­ pozdÄ›jĹĄĂ­ch pĹ™edpisĹŻ, mĂĄm: 1. prĂĄvo přístupu ke svĂ˝m osobnĂ­m ĂşdajĹŻm zpracovĂĄvanĂ˝m sprĂĄvcem, tj. prĂĄvo na podĂĄnĂ­ informace o zpracovĂĄnĂ­ mĂ˝ch osobnĂ­ch ĂşdajĹŻ za Ăşhradu administrativnĂ­ch nĂĄkladĹŻ s tĂ­m spojenĂ˝ch, 2. prĂĄvo poĹžadovat vysvÄ›tlenĂ­ a odstranÄ›nĂ­ vzniklĂŠho stavu v případÄ›, Ĺže zpracovĂĄnĂ­ mĂ˝ch osobnĂ­ch ĂşdajĹŻ sprĂĄvcem nebo zpracovatelem bude dle mĂŠho nĂĄzoru v rozporu s ochranou mĂŠho soukromĂŠho a osobnĂ­ho Ĺživota nebo v rozporu se zĂĄkonem, zejmĂŠna v případÄ›, budou-li mĂŠ osobnĂ­ Ăşdaje nepĹ™esnĂŠ s ohledem na ĂşÄ?el jejich zpracovĂĄnĂ­; odstranÄ›nĂ­m vzniklĂŠho stavu se rozumĂ­ zejmĂŠna blokovĂĄnĂ­ mĂ˝ch osobnĂ­ch ĂşdajĹŻ, jejich oprava, doplnÄ›nĂ­ nebo likvidace, 3. prĂĄvo obrĂĄtit se s podnÄ›tem na Úřad pro ochranu osobnĂ­ch ĂşdajĹŻ a 4. prĂĄvo poĹžadovat nĂĄhradu případnĂŠ majetkovĂŠ i nemajetkovĂŠ Ăşjmy podle pĹ™edpisĹŻ prĂĄva obÄ?anskĂŠho.“

to jeho ponĂ­ĹženĂ­ vadilo – bylo to prostÄ› normĂĄlnĂ­, ĹžebrĂĄk se do bytu nepouĹĄtÄ›l (a dnes uĹž ani do domu). KoneÄ?nÄ› – kdo dnes kromÄ› venkova znĂĄ drhnutĂ­ podlahy? A pĹ™ece v kuchyni byla prkennĂĄ podlaha, kterĂĄ se jednou tĂ˝dnÄ› do bÄ›la drhla a na mokrou jsem nesmÄ›l ĹĄlapat. Pak ovĹĄem byla pĹ™ekryta linoleem, pro jehoĹž vĂ˝robu snad byl vskutku surovinou lnÄ›nĂ˝ olej – pak teprve pĹ™iĹĄly plasty, plovoucĂ­ podlahy a jinĂŠ vymoĹženosti. V parcĂ­ch byly Ĺ™ady laviÄ?ek pro jednoho, spojenĂŠ Ĺ™etÄ›zy, aby nebyly odcizeny: za sezenĂ­ se vybĂ­ralo dvacet halÊřů za hodinu a pamatuji se na tu drobounkou starou panĂ­ s velkou Ä?ernou braĹĄnou, kterĂĄ ty dvacetihalĂŠĹ™e vybĂ­rala a dĂĄvala kaĹždĂŠmu lĂ­stek. Maminka zaplatila, sedÄ›la a pletla, a my dÄ›ti jsme smÄ›ly v dohledu lĂ­tat okolo nebo jezdit na tříkolkĂĄch a koloběŞkĂĄch. Na trĂĄvu se ovĹĄem nesmÄ›lo – byl tam přísnĂ˝ hlĂ­daÄ?. Dnes je udrĹžovĂĄnĂ­ trĂĄvnĂ­ku dokonalejĹĄĂ­ a běŞnÄ› se tam rodiny s dÄ›tmi i sleÄ?ny v bikinkĂĄch (to slovo jsme ovĹĄem tehdy pĹ™ed atomovou ĂŠrou neznali) opalujĂ­. Je to pokrok... TakĂŠ se pamatuji na aĹĄinetĂĄĹ™e: aĹĄinet je pĹ™enosnĂ˝ nebo pojĂ­zdnĂ˝ hracĂ­ nĂĄstroj, vlastnÄ› takovĂŠ malĂŠ varhany s Ĺ™adou vyladÄ›nĂ˝ch pĂ­ĹĄĹĽal, u kterĂ˝ch se zvuk vyluzuje toÄ?enĂ­m klikou. BĂ˝val do vlastnÄ› takovĂ˝ druh ĹžebrĂĄnĂ­. FlaĹĄinet patří mezi tak zvanĂŠ automatofony a jeho vÄ›tĹĄĂ­ forma (i se zvuky bicĂ­ch nĂĄstrojĹŻ) bĂ˝vala jako orchestrion v hospodĂĄch – po vhozenĂ­ koruny chvilku hrĂĄl. Jeden aĹĄinetĂĄĹ™ hrĂĄval na bĹ™ehu BotiÄ?e poblĂ­Ĺž naĹĄĂ­ skautskĂŠ klubovny a takĂŠ on se svĂ˝m aĹĄinetem patří k mĂ˝m ĂştrĹžkĹŻm pamÄ›ti: jednou v pozdnĂ­m lĂŠtÄ› (1939, 1940?) jsem odpoledne pĹ™iĹĄel do klubovny, na malĂŠm zĂĄhonku pĹ™ed klubovnou kvetly ĹĄarlatovĂŠ ozdobnĂŠ fazole a v tom teple a tichu od BotiÄ?e zaznĂ­val kvĂ­livĂ˝ zvuk aĹĄinetu‌ Je to asi jedna z poslednĂ­ch vzpomĂ­nek na dobu skautingu – zvuk aĹĄinetu se mi vybavĂ­ vĹždy, kdyĹž vidĂ­m kvĂŠst ĹĄarlatovĂŠ ozdobnĂŠ fazole. Jak dĂĄvno‌

ks ĂšTRĹ˝KY PAMÄšTI obj. Ä?.: 5829

Titul/JmĂŠno/PříjmenĂ­ Specializace Adresa, PSÄŒ

Telefon E-mail IČ, DIČ Datum

Podpis

ODBORNÝ TEST

Víte víc? MALÝ TEST ODBORNÝCH ZNALOSTÍ S DÁRKEM Odpovědi můžete posílat e-mailem na adresu jarmila.skubova@ambitmedia.cz anebo písemně na adresu vydavatelství: Ambit Media, a. s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5. V každém kole vylosujeme z autorů správných odpovědí jednoho, kterému zašleme volnou poukázku v hodnotě 1190 Kč na roční e-learningový program společnosti INES International Ltd., zahrnující 14 kursů dle vlastního výběru.

Hypertenze pro diplomované farmaceutické asistenty

1 2 3 4

Volnou poukázku na roční e-learningový kurs v hodnotě 1190 Kč získala Jana Škorpilová z Hradce Králové.

Správné odpovědi z minulého čísla: 1a, 2b, 3b, 4a, 5c, 6a, 7b, 8a, 9a, 10c,

5 6 7

Jaké skupiny léků se musí u pacienta vysadit před odběrem na renin a) antihypertenziva, diuretika b) antihyperlipidemika, diuretika c) hypnotika, diuretika Která skupina antihypertenziv přímo působí na ledviny, a tím zvyšuje vylučování moči a) hypnotika b) neuroleptika c) diuretika Do jaké podskupiny diuretik řadíme látku indapamid a) kalium šetřící diuretika b) osmotická diuretika c) sulfonamidy Látka TERAZOSIN se používá k léčbě: a) hypertenze a benigní hypertrofie prostaty b) hypotenze a benigní hypertrofie prostaty c) hypertenze a astma bronchiale Angiotensin II má: a) přímý vasokonstrikční efekt, zvyšuje retenci sodíku b) přímý vasodilatační efekt, zvyšuje retenci sodíku c) přímý vasokonstrikční efekt, snižuje retenci sodíku Hlavní účinnou látkou přípravku BETALOC je: a) sotalol b) metoprolol c) atenolol Přípravek ISOPTIN patří do skupiny: a) diuretika b) blokátory kalciových kanálů c) vazodilatátory

11b, 12a

Přijímáme odpovědi, které do redakce přijdou do 25. 2. 2010

Studijní materiál, kterým lze doplnit vědomosti, jež vám pomohou bezchybně zvládnout výše uvedený test, je možné získat v rámci absolvování e-learningového kursu HYPERTENZE společnosti INES International Ltd. v internetové učebně www.ucebna.net. Kurs je zařazen do systému celoživotního vzdělávání v souladu s vyhláškou č. 321/2008 Sb. a ohodnocen jedním kreditním bodem.

48 FLORENCE 2/2010

BTPQJT NPEFSOÅIP PtFUÐPWBUFMTUWÅ

p 7ZDI¹[Å QPE QBUSPOBDÅ FTLÁ BTPDJBDF TFTUFS p 1VCMJLVKF ;QSBWPEBK "4 LUFSÕ QPTLZUVKF QPESPCOÁ JOGPSNBDF P ÀJOOPTUJ OFKWÄUtÅ QSPGFTOÅ PSHBOJ[BDF [ESBWPUOÅLÑ OFMÁLBÐÑ p 1SBWJEFMOÄ TQPMVQSBDVKF T .JOJTUFSTUWFN [ESBWPUOJDUWÅ 3 B EBMtÅNJ JOTUJUVDFNJ PtFUÐPWBUFMTLÁIP W[EÄM¹W¹OÅ p +F QMBUGPSNPV QSP LPNVOJLBDJ W PCPSV p 0O MJOF JOGPSNBDF OB XFCPWÕDI TUS¹OL¹DI XXX Č PSFODF D[ p QVCMJLBDF OFKEÑMFxJUÄKtÅDI BLUVBMJU [ PtFUÐPWBUFMTUWÅ p PECPSOÁ ÀM¹OLZ W SVCSJDF 'MPSFODF QMVT LUFSÁ KTPV PDFOÄOZ TUFKOÄ KBLP BVUPSTLÁ ÀM¹OLZ W ÀBTPQJTF LSFEJUOÅNJ CPEZ QÐÅQ [B TQPMVBVUPSTUWÅ

p *OGPSNVKF P LPOGFSFODÅDI B EBMtÅDI W[EÄM¹WBDÅDI BLDÅDI W PtFUÐPWBUFMTUWÅ p 4QPMVQSBDVKF T QÐFEOÅNJ TFTUSBNJ MÁLBÐJ B EBMtÅNJ PECPSOÅLZ WF [ESBWPUOJDUWÅ p 4MFEVKF [BISBOJÀOÅ MJUFSBUVSV B QÐJO¹tÅ OFKWÕ[OBNOÄKtÅ QÐFLMBEPWÁ ÀM¹OLZ p 1VCMJLVKF ÀM¹OLZ [ PtFUÐPWBUFMTLÁ UFPSJF B QSBYF [BKÅNBWÁ LB[VJTUJLZ WÕ[LVNOÁ QS¹DF JOGPSNVKF P OPWJOL¹DI W MFHJTMBUJWÄ JWÄ J NBOBHFNFOUV WÄOVKF TF IJTUPSJJ PtFUÐPWBUFMTUWÅ BUE p 5FTUVKF [OBMPTUJ ÀUFO¹ÐFL B ÀUFO¹ÐÑ B PENÄÊVKF ÒTQÄtOÁ

0CKFEO¹W¹N QÐFEQMBUOÁ ÀBTPQJTV 'MPSFODF

4UBOEBSEOÅ SPÀOÅ

,À

4UVEFOUTLÁ SPÀOÅ

,À

#BMÅÀFL SPÀOÅ

,À

"4

FLO FLO REN RE CE NCE 01*4

.0

"4

%&3

01*4

/¥)

0 0

.0

%&3

f&5

/¥)

°07 "5& -4

0 0

f&5

°07 "5& -4

57¥

TQFDJ¹MOÅ OBCÅELB LPNCJOBDF QÐFEQMBUOÁIP 'MPSFODF B ;ESBWPUOJDLÕDI OPWJO

57¥

WZDI¹

[Å Q

WZDI¹

PE QB

USPOB

[Å Q

DJ

1ÐFEQMBUOÁ [BISOVKF ÀÅTFM ÀBTPQJTV 'MPSFODF WÀFUOÄ QÐÅMPI

7ZE¹

W¹ "

NCJ

7ZE¹

W¹ "

U .

FEJB

B T

SP ÀO

ÅL 7

PE QB

USPOB

"4

NCJ

U .

FEJB

B T

X Č PS

SP ÀO

ÅL 7

,À X X

,À X

XX Č PSF

,7" 13* -*5" +" 03* ;ESB WPUO 0tF 5" ,0 ÅDJ O UÐPW B QP BUF "4 M OB )FQ NP

ODF

0%#¤3"5&-

'",563" /¥ ²%"+& OFWZQMÊVKUF KTPV MJ TIPEOÁ T PECÄSBUFMFN

D[

D UÕ HZO BUJUJ SBO FLP EB " ÕN E MPH q Q BSB JDLÁ ÄUF ÐFO DIO N N P PT Q PJE EEÄ BSFO ¹MO MFOÅ UFS¹ B BSU Å LSW¹ MOÅ DF FSJP DFOÅ TUPV [ BO WFO Ë F [OÅD V ,PO I N SZ[NB USPMB BMGP UV B Q SNB SF DÅ W DI WFODF JSVSH JOGF L JDLÁ QSB DÅ YJ

0#+&%/"$¥ ,61«/

4VC

5JUVM

0SHBOJ[BDF

+NÁOP B QÐÅKNFOÅ

"ESFTB

0SHBOJ[BDF

14 B NÄTUP

0CPS ÀJOOPTUJ

*

"ESFTB

%*

14 B NÄTUP

5FMFGPO

5FMFGPO

& NBJM

& NBJM

;QÑTPC ÒISBEZ

FVEP USPN CPDZ UPQF OJF

4WÄU PWÕ E FO O FNPD OÕDI

4FLD FT

TMPxFOLB

GBLUVSB

/B LUFSÁ BLDJ KTUF LVQËO [ÅTLBMJ

7ZQMOÄOÕ LVQËO [BtMFUF QPtUPV OB BESFTV 1PTUTFSWJT PEEÄMFOÅ QÐFEQMBUOÁIP 1P EÄCSBETL¹ 1SBIB GBYFN OB ÀÅTMP OFCP F NBJMFN OB BESFTV QSFEQMBUOF!BNCJUNFEJB D[ 1ÐFEQMBUOÁ TJ NÑxFUF PCKFEOBU UBLÁ OB CF[QMBUOÁ JOGP MJODF FTLÁ QPtUZ OFCP XFCPWÕDI TUS¹OL¹DI XXX QFSJPEJL D[

%BUVN 1PEQJT

7ZQMOÄOÅN B QPEQJTFN UPIPUP LVQËOV TPVIMBTÅN T UÅN BCZ WZEBWBUFMTUWÅ "NCJU .FEJB B T TISPNBxÇPWBMP B [QSBDPW¹WBMP WF TNZTMV [¹LPOB À 4C P PDISBOÄ PTPCOÅDI ÒEBKÑ W QMBUOÁN [OÄOÅ PTPCOÅ ÒEBKF VWFEFOÁ W PCKFEOBDÅN LVQËOV 4 ÒQMOÕN QPVÀFOÅN P PDISBOÄ PTPCOÅDI ÒEBKÑ KTFN TF TF[O¹NJM OB XFCPWÕDI TUS¹OL¹DI WZEBWBUFMF XXX BNCJUNFEJB D[ 5ZUP ÒEBKF QPTLZUVKJ EPCSPWPMOÄ 2/10

DJ

"4

TENA Flex s FeelDry™ ěH NY DS ¯ Díky povrchu FeelDry™ nabízí TENA Flex pacientům trpícím inkontinencí tu nejlepší dostupnou péči. Kalhotky TENA Flex se nemusejí tak často měnit, udržují dlouhodobě pokožku suchou a zdravou. Unikátní rychloupevňovací pás umožňuje snadnou a rychlou manipulaci. Navštivte náš web a objednejte si vzorek zdarma! Pacienti budou v suchu a vy se místo rutinní práce můžete věnovat dalšímu zkvalitňování jejich života.

www.TENACZ.cz TENA FLEX NURSE 210x297 indd 1

2 6 2009 16:03:34

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.