Florence_FULL_2_2012

Florence

č a sopis moderního oše t řovat el s t v í s. 3

s. 24

s. 28

s. 35

Téma: O vzniku komory s D. Juráskovou

Výzkumné sdělení: Vliv bolesti na kvalitu života

Odborné téma: Praní prádla ze zdravotnických zařízení

Odborné téma: Pracovní oděvy nelékařů

2

Vychází pod patronací České asociace sester únor 2012, ročník VIII, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

Připomínka vlastní smrtelnosti Václav Havel v prosinci loňského roku zemřel a mnoho o něm bylo od té doby napsáno a napovídáno. Nechci proto psát nekrolog, jen se trochu zamyslet nad jeho slavným citátem, který vy­ slovil a který se měl stát unikátním programem humánní lidské společ­ nosti v 21. století: „Láska a pravda zví­ tězí nad lží a nenávistí!“ O reálné pro­ gnostické hodnotě těchto slov sám po zkušenostech s vysokou politikou po­ chyboval. Například v Odcházení, jeho posledním díle, které bylo zfilmováno i zdramatizováno, hrdina odchází do ústraní, znechucen intrikami okolí, lží a nenávistí, a přemýšlí o vlastní úloze, o tom, kdy selhal on. Na závěr dramatu se vynořuje, skutečná postava – Václav Havel – je na konci své kariéry a živo­ ta, kdy už se musí vzdát skoro všeho, a říká znovu (přese všechno) ona slavná slova zvesela a hlasem plným přesvěd­ čení: Láska a pravda musí zvítězit!

Během pokročilé nemoci si přál, aby o něj pečovaly zdravotní sest­ ry zasvěcené bohu, sestry Boromej­ ky. Je možné a pravděpodobné, že po

lidské zkušenosti spoléhal na boží spravedlnost.

Věřím s Havlem a v souladu s dal­ šími filozofy i duchovními, že podsta­ tou člověka je dobro. Že člověk je pře­ devším dobrý a výjimečně zlý. Niko­ li opačně. Věřím také tomu, že láska a pravda zvítězí. Nakonec vždy. Kdyby tomu tak nebylo, kdyby to bylo opač­ ně, nebyli bychom tu. Slova „člověk“ nebo „lidský“ se ne náhodou vyvinu­ la jako synonymum pro něco dobrého, vstřícného, pomáhajícího. Zákon po­ kroku je zákonem dobra, myslel si Ha­ vel, a vítěz je ten, kdo ho akceptuje. Člověk je zkrátka „udělán“ tak, aby mu opravdové, dlouhodobé a zdra­ ví přínosné uspokojení poskytovalo jen dobro, činy, kterými prospívá ne­ jen sobě, ale i ostatním – svému oko­ lí, své rodině, svým pacientům. Je to čistá, povznášející radost, kterou by mnoho sester nevyměnilo za nic jiné­ ho na světě. Je to radost, která přináší klid do duše, posiluje imunitu a veš­ keré zdravé fungování lidského těla.

Ne všichni tomu rozumějí.

Editorial

Může mít někdo radost z nakrade­ ných peněz nebo z úspěšného intrika­ ření? Může, ale je to radost problema­ tická, jiná a dokonce si myslím, že si ani slovo radost nezaslouží.

Majetek a moc jsou hodnoty, které se projeví v celé své bezvýznamnosti, když leží člověk na smrtelné posteli.

Teprve tam, a často pozdě, si uvědo­ mí, co v životě ztratil tím, že si z peněz a poklon udělal modly, že hromadil ne pro jeden, ale milion svých životů.

Kde ale teď jsou ti přátelé, se kterými strávil nejednu příjemnou chvíli? Kde jsou jeho děti?

Sestry ošetřují, doprovázejí a větu: „Teď konečně vidím, kdo měl ke mně skutečný vztah“ slýchají velice často.

A často jsou to jen ony, kdo drží ruku odcházející z tohoto světa. V tu chví­ li to chápou, svěřují se a prosí ještě o chvilku času, který by vše napra­ vil. A to jsou ty chvíle, kdy, jak to vi­ dím já, láska a pravda vítězí. Chví­ le prozření.

Jarmila Škubová

Jarmila Škubová

Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice

Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

INZERCE

FLORENCE 2/2012 1

obsah

časopis s nadpoloviční většinou recenzovaných článků

Foto na titulní straně Jan Rasch Sestry z Ústřední vojenské nemocnice Praha

Vychází pod patronací České asociace sester www.florence.cz Ročník VIII., číslo 2, únor 2012 Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5 florence.redakce@ambitmedia.cz tel.: +420 222 352 578 Šéfredaktorka: PhDr. Jarmila Škubová e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz Redakce: PhDr. Eva Wićazová e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz

Editorial.................................................................................................................................................................................................1 Téma Povinností komory bude udržet kvalitu zdravotní péče...........................................................................................................3 Nové knihy........................................................................................................................................................................................4 Praxe Kognitivní aktivizace seniorů...........................................................................................................................................................5 Jóga podporuje hojení......................................................................................................................................................................6 Recenzované články Případová studie Maligní mezoteliom tunicae vaginalis testis...............................................................................................................................7 Zkušenosti z praxe Edukačný program: Self-manažment astmatických pacientov..............................................................................................9 Model životních aktivit v praxi u pacientů s Alzheimerovou chorobou............................................................................ 12 Horečka a hypertermie – rozdíly a ošetřovatelské zákroky................................................................................................... 17 Přehledová studie Komunikačné prostriedky na upokojenie agresívneho pacienta........................................................................................ 20 Výzkumné sdělení Vliv chronické bolesti na kvalitu života pacientů.................................................................................................................... 24 Odborné téma Hygiena Praní prádla ze zdravotnických zařízení..................................................................................................................................... 28 Aby ruce byly naším spojencem.................................................................................................................................................. 32 Nozokomiální nákazy ohrožují pacienty i zdravotníky.......................................................................................................... 33 Pracovní oděvy zdravotníků nelékařů Jaké jsou trendy dnešní doby?..................................................................................................................................................... 35 Oblečení zdravotníků nelékařů v akreditované nemocnici – ÚVN Praha.......................................................................... 37 Zpravodaj ČAS Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků............................................................................................................................... 38 O čem bude rok 2012 v ošetřovatelství? (II. díl)....................................................................................................................... 39 Soutěž o účast na Festivalu psychiatrického ošetřovatelství................................................................................................ 39 Domácí péče chce být kvalitní..................................................................................................................................................... 40 Rozhovor s Miloslavou Machovcovou........................................................................................................................................ 40 Současné ošetřovatelství v nefrologii a technické aspekty................................................................................................... 42 Klient v systému zdravotně-sociální péče................................................................................................................................. 42 Mezinárodní projekt na podporu péče o pacienty s Alzheimerovou demencí................................................................ 43 Unikátní experiment....................................................................................................................................................................... 43 Errare humanum est Záměna léků..................................................................................................................................................................................... 44 Lekce angličtiny.......................................................................................................................................................................... 44

Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně, Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková, Mgr. Hana Svobodová, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník Vydavatel: Ambit Media, a. s. www.ambitmedia.cz Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz Marketing: Bc. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434 e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz Obchod: Alexandra Manová tel.: +420 724 811 983 e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866 e-mail: marie.janovicova@ambitmedia.cz Personální inzerce: fax: +420 222 352 572 e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz Tisk: PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414 684 01 Slavkov u Brna Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk Cena výtisku: 60 Kč Roční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo) Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 1. 2012 Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů.

Copyright © Ambit Media, a. s., 2011

Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny..............................................................................................1–4

Povinností komory bude udržet kvalitu zdravotní péče

TÉMA

Pro zdravotníky nelékaře je letošní rok mimořádně klíčový. Zrychlují a zintenzivňují se přípravné práce na vytvoření komory nelékařů.

V Evropě jsou jen tři země, kde nelé­ kařští zdravotničtí pracovníci nema­ jí svou profesní komoru. Je to Řecko, Francie a tou třetí zemí je prozatím Česko. To se ale vbrzku změní. I češ­ tí nelékaři chtějí mít svoji komoru a od ledna příštího roku by ji mít mohli. Ho­ vořila o tom pro Florence Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, prezidentka České asociace sester, která je jednou z těch, kteří se na přípravných pracech podílejí. Česká asociace sester vloni oslavila dvacítku. Její kariéra byla úspěšná.

Myslíte si, že se navzdory tomu přežila? Že je načase, aby „porodila dítě“? Česká asociace sester je dnes na křižo­ vatce. Na jedné straně si vydobyla po­ měrně značné neformální pravomo­ ci, prostor k ovlivňování zdravotnické rea­lity a také například přístup k infor­ macím, na straně druhé se ukazuje ur­ čitá krize v jejím postavení, a to hlav­ ně v oblasti odbornosti. Členové České asociace sester mají oprávněné obavy, že v současném prostředí ve společnos­ ti, politice či při výměně odpovědných struktur může její neformální posta­ vení skončit a pak dojde k velké kri­ zi. A Česká asociace sester nemá žád­ ný nástroj, jak toto postavení udržet.

Proto poskytování zdravotní péče ne­ lékařskými zdravotnickými pracovní­ ky zcela jednoznačně potřebuje pevné legislativní zaštítění. Pravomoci komo­ ry ze zákona umožní ochránit nelékaře v oblasti odborné i legislativní. Na tom se shodli vloni v červnu nejen zástupci České asociace sester, ale s jednou vý­ jimkou i zástupci všech profesních or­ ganizací zdravotníků nelékařů na své první schůzce o komoře.

Co všechno je obsahem toho takzvaného neformálního prostoru ČAS? Spolupracujeme s Ministerstvem zdravotnictví, odbornými společnost­ mi a sdruženími, účastníme se tvor­ by všeobecně závazných předpisů, po­ dílíme se na tvorbě kompletací peda­ gogických dokumentů, vyjadřujeme se k dokumentům, které se týkají pre­ graduálního vzdělávání, ale i progra­ mů, které procházejí akreditační komi­

sí ve smyslu specializačním. Jsme čle­ ny akreditační komise, máme soudní znalce v oblasti ošetřovatelství.

Co víc může komora nabídnout oproti České asociaci sester?

V pracovní verzi máme organizační řád komory, který na tuto otázku odpo­ vídá. Komora bude plnit všechny funk­ ce, které dnes plníme v České asocia­ ci sester, bude stejně dbát o odbornou a etickou úroveň členů. Diskuse nad zásadními úkoly komory probíhá ne­ jen v rámci odborných společností, ale i na Ministerstvu zdravotnictví. Hna­ cím motorem této diskuse je tzv. „vel­ ká“ novela zákona č. 96/2004 Sb. Brzy tedy bude jasné, zda komora získá ta­ kové pravomoci, aby mohla ovlivňovat kvalitu a dodržování etických pravidel při poskytování zdravotní péče neléka­

Dana Jurásková, prezidentka ČAS

ři. Zda bude odpovědná např. za celo­ životní vzdělávání sdružovaných pro­ fesí. Má ambice poskytovat svým čle­ nům právní pomoc. Zprostředkovávat zastupování před soudy, orgány státní správy a územní samosprávy. Komo­ ra nelékařů předpokládá, že bude mít své právní oddělení, podobně jako Čes­ ká lékařská komora. Zásadním úkolem komory bude také vyjednávání se zdra­ votními pojišťovnami. Bude hájit práva a zájmy svých členů, související s výko­ nem zdravotnického povolání, zejmé­ na z hlediska předpisů, které mají vliv na bezpečí zdravotníků, na jejich kva­ lifikační strukturu a počty. To jsou jen její nejdůležitější funkce.

Jak vzniká komora?

Dne 18. ledna, na schůzi přípravného výboru složeného ze zástupců 26 stá­

FLORENCE 2/2012 3

Budou existovat orgány komory, které budou mít své správní povinnosti, jako je vyjadřování se k uznání kvalifikace, k registraci, účast na výběrových říze­ ních na vznik zdravotnických zařízení, výběrových řízení managementů ne­ mocnic atd. Ale odbornost – tedy ob­ last, kde se budou vytvářet standardy, kde se budeme vyjadřovat ke vzdělává­ ní nelékařů v rámci evropských tren­ dů – budou řešit odborné podkomory, které komora v sobě bude mít.

praxe

Dana Jurásková, prezidentka ČAS

vajících profesních organizací zdravot­ níků nelékařů, byl dohodnut postup a rozdány úkoly pro vytvoření komo­ ry zdravotníků nelékařů, organizace nezávislé na státu, která si bude veške­ ré své záležitosti spravovat sama. Je­ jím hlavním cílem bude udržení kva­ lity zdravotní péče v Česku.

Komora vzniká jako úplně nová or­ ganizace. Žádné profesní sdružení se do ní nemůže transformovat. To zna­ mená, že můžeme oslovit členy všech nelékařských odborných společností, zejména regionální struktury, aby za­ čali připravovat skupiny lidí v regionu, kteří budou ochotni komoru založit.

Platforma, kterou nabízíme, je regio­ nální organizační struktura. V každém

nové knihy

případě u vzniku komory budou stát všechna nelékařská povolání, která se budou chtít na jejím vzniku podílet.

Chápu správně, že Česká asociace sester, případně jiná profesní organizace, budou moci pod svým názvem fungovat i po vzniku komory?

Jestli Česká asociace sester bude dál fun­ govat, nebo ne, o tom rozhodnou její čle­ nové. Já se domnívám, ale je to jenom můj osobní názor, že si svůj odborný po­ tenciál zachová i uvnitř komory.

Jaké bude vnitřní uspořádání komory?

I toto je v tuto chvíli velmi diskutováno.

Jedna z variant počítá se vznikem od­ borných sekcí a se správní strukturou.

Není České asociaci sester podsouváno, že iniciovala založení komory, aby v ní získala dominantní postavení? Česká asociace sester má morální právo a sílu – je největší, respektovaná – aby vyvolala takováto jednání. Ale něco jiné­ ho je pozvat společnosti ke stolu a něco jiného je za ně rozhodovat. Česká aso­ ciace sester nikdy nebude za ostatní roz­ hodovat. Jednání s ostatními organiza­ cemi pokračují, za sebou máme vznik přípravného výboru, který je členěn tak, že každá odborná společnost má hlas, nikdo nemá převahu, nikdo nemá právo veta. Těmito odbornými společnostmi nikdy nebylo zpochybněno právo aso­ ciace takovouto iniciativu vést. Většino­ vý názor zve odborné společnosti k jed­ nání a dál o tom bude pravděpodobně rozhodovat vedení přípravného výboru, nikoli Česká asociace sester.

Jarmila Škubová Fota Václav Kříž

denia a vedenia teamu dáva priestor ku skvalitňovaniu poskytovania zdravotnej starostlivosti, ale aj k efektívne­ mu plneniu zadaných cieľov.

Z recenzie: MUDr. Andrea Čerňanová, Ph.D., Psychiatrická klinika SZU, Bratislava, ThDr. Monika Zaviš, Ph.D., EBF UK, Inštitút kontextuálnej teológie, Bratislava

duálních potřeb dětí u vybraných klinických jednotek a je obohacen o praktické návody ošetřovatelského procesu formou kazuistik. Publikace dává studentům možnost efektivní aplikace principů ošetřovatelské diagnostiky a metodiky výchovné péče v pediatrickém ošetřovatelství, které vycházejí z dysfunkčních potřeb dítěte. red

LUCIE SIKOROVÁ POTŘEBY DÍTĚTE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU

ILONA PLEVOVÁ A KOLEKTIV OŠETŘOVATELSTVÍ I.

REBEKA RALBOVSKÁ, RENATA KNEZOVIĆ MANAGEMENT EVROPSKÉ VZDĚLÁVACÍ CENTRUM Praha, 2010, 122 s.

4 FLORENCE 2/2012

Autorky v publikácii zhrnuli svoje dlhoročné teoretické i praktické skúsenosti v oblasti riadenia a komunikácie v zdravotníctve. Kapitoly vysvetľujú jednotlivé funkcie manažérov, akými sú plánovanie, organizovanie, perso­ nalistika, vedenie a kontrola a zároveň orientované aj na opis a riešenie najaktuálnejších fenoménov manažérstva, ako sú napr. mobbing a stres. Publikácia umožňuje čita­ teľovi nahliadnuť do rôznych teórií riadenia a budovania týmu. Súčasťou riadenia teamu sú motivácia a riešenie konfliktov. Autorky upozorňujú aj na to, že konflikt nie vždy musí byť vnímaný negatívne a zaoberajú sa aj taký­ mi vlastnosťami manažéra, akými sú jeho komunikačné schopnosti, zručnosti pri triedení informácií a schopnosti delegovať prácu. Knihu iste uvítajú nielen riadiaci pra­ covníci v zdravotníctve, ale i príslušníci iných príbuzných profesií. Ako zdôrazňujú samotné autorky: Poznanie ria­

GRADA PUBLISHING, a. s.

Praha 2011, 208 s., 249 Kč ISBN 978-80-247-3593-1

Odborná publikace je určena studentům ošetřovatelství, porodní asistence, pediatrického ošetřovatelství, všeobec­ ným sestrám a dětským sestrám uplatňujícím při své praxi metodu ošetřovatelského procesu. Studiem publikace získá student předpoklady pro plánování komplexní zá­ kladní i specializované ošetřovatelské péče s přihlédnutím ke zvláštnostem jednotlivých vývojových etap dětského a dorostového věku. Důraz je kladen na odlišnosti indivi­

GRADA PUBLISHING, a. s.

Praha 2011, 288 s., 299 Kč ISBN 978-80-247-3557-3

V této učebnici ošetřovatelství jsou soustředěny všechny potřebné informace uceleně a v aktuálním znění. Zahrnuje všechna témata, která jsou nutná ke zvládnutí základních studijních požadavků: od historie ošetřovatelství až po role sester a jejich profesní organizace. Tato učebnice je určena pro studenty bakalářského a magisterského oboru všeobecná sestra, porodní asistentka a všeobecné lékařství a dále pro studenty všech zdravotnických oborů, kteří mají jako součást svého studia předmět ošetřovatelství. red

Kognitivní aktivizace seniorů

praxe

Jedním z ošetřovatelsko-terapeutických cílů na našem pracovišti je snaha o udržení či zlepšení kvality života seniorů v době, kdy u nich výrazně dochází ke snížení soběstačnosti v denních aktivitách a schopnosti se postarat o sebe.

Naše oddělení nabízí aktivity, které za­ hrnují podporu soběstačnosti, procvičo­ vání fyzických i psychických schopnos­ tí. Aktivity vycházejí z individuálního plánu v rámci možností odpovídajících zdravotnímu stavu klientů. Individuál­ ní plán se sestavuje po posouzení funkč­ ního stavu seniora. Kromě anamnestic­ kých údajů zahrnuje i vyšetření kogni­ tivních funkcí, posouzení psychického stavu a soběstačnosti. Vychází z indi­ viduálních potřeb seniora s ohledem na jeho biografii a osobní cíle, kterých by rád dosáhl. Jedním z vhodných pro­ středků, které naše oddělení využívá, je kognitivní aktivizace.

Kognitivní aktivizace tvoří vý­ znamnou součást trénování kognitiv­ ních funkcí a kognitivní rehabilitace, která je součástí celkové rehabilitace se­ niora. Souhra mezi tělesnou a duševní aktivitou, spolu se sociálním zázemím, tvoří základ zdraví, které napomáhá se­ niorovi k brzkému návratu do domácího prostředí. Součástí kognitivní aktiviza­ ce je trénování paměti, které patří mezi nefarmakologické preventivní přístupy s cílem zvýšit či udržet paměťové schop­ nosti jedince na zdravé úrovni po delší období života. Za cíl si klade trénovat paměť někdy i několika druhů součas­ ně, podporovat soustředění, koncentra­ ci a vzájemnou komunikaci. Jednotlivá cvičení dále procvičují grafomotoriku a jemnou motoriku, rozvíjejí kreativi­ tu, logiku, obrazotvornost a fantazii. Se­ niorovi umožňují prožít úspěch na jeho mentální úrovni. Pocit úspěchu přináší motivaci ke zvládání dalších úkolů.

Sestavení tréninkové skupiny Vstup seniora do kognitivněaktivizační skupiny je indikovaný na základě od­ borného doporučení lékaře, ergotera­ peuta a sestry. Kognitivní terapeut pak posoudí, je-li senior do skupiny vhod­ ný, a domluví se s ním na dalším po­ stupu. Účast ve skupině je nutné vhod­ ným způsobem nabídnout, doporučit, vysvětlit a připravit seniora na práci ve skupině. S některými seniory je vhodné nejdříve pracovat individuálně. (Kři­ vošíková, 2009) Pokud nejsou přítom­ na zdravotní omezení, je možné se za­ bývat jeho účastí ve skupině. Senioři do skupiny vstupují s určitými obava­

Poznávání tvaru předmětů hmatem. Z archivu LDN-Geriatrie, Thomayerova nemocnice, Praha

mi, proto je vhodná nejdříve edukace.

Leckdo se s kognitivní aktivizací setká­ vá jako s něčím úplně novým. Důleži­ té je společně hledat, co by mu zjedno­ dušilo jeho začlenění do skupiny, a za­ jistit, aby práce v ní byla pro něj nejen bezpečná, ale i zajímavá.

Skupinu tvoří 8 až 10, případně u kognitivně zdatnějších až 12 senio­ rů. Jednou ze zásad při sestavování tré­ ninkové skupiny je, aby byla homogen­ ní (tvořená seniory se stejnou kognitiv­ ní úrovní). Trvání terapeutické hodiny je 45 až 60 minut. Rozmezí je samozřej­ mě individuální dle náročnosti jednot­ livých cvičení, konkrétního programu či struktury postižení seniorů. Hodi­ ny mají podobu strukturovaného sku­ pinového sezení s použitím různých aktivit vhodných ke stimulaci klien­ tů. Harmonogram je pro lepší časovou orientaci pevně stanovený na každém pavilónu. Hodiny probíhají v tělocvič­ nách nebo společenských místnostech vybavených magnetickou tabulí, kogni­ tivní sadou a dalšími pomůckami ke kognitivní aktivizaci. Před započetím hodiny je důležité zajistit, aby si se­nioři dle potřeby vzali brýle, a podle potřeby taktně ověřit funkčnost naslouchátka.

Rovněž důležité je i odstranění ruši­ vých podnětů, zvuků a eliminovat pří­ tomnost nezúčastněných osob.

Schéma hodiny

Začátek setkání se zahajuje pozdravem a vzájemným představením členů sku­ piny. Dohodne se, jak si účastníci přejí

být oslovováni. U konti­nuálního setká­ ní je žádoucí zopakování si jmen účast­ níků. (Klucká, Volfová, 2009) Součástí je přivítání nových členů anebo rozlou­ čení se s odcházejícími. Pokračuje se seznámením se s programem a orien­ tací v realitě.

Ukotvení v realitě je zaměřené na udržování informovanosti seniorů o čase, místě a probíhajících událostech dne. Obsahuje připomínání, kdo jsou, kde se nacházejí, nabízejí se jim krát­ ké zprávy o tom, co se zajímavého děje ve městě, regionu, ve světě. Připomínají se významné události a svátky. Orien­ tace v realitě má svůj podíl na zlepšení orien­tačních schopností seniora na od­ dělení a prokázán je i blahodárný úči­ nek na jeho kognitivní funkce.

Koncentrační cvičení. Cvičení je nutno přizpůsobit disabilitě seniorů se zřetelem na jejich smyslová omezení.

U cvičení typu tužka–papír je třeba dbát na dostatečně velká a zřetelná písmena, kontrast barev a v textu je třeba používat pouze dva druhy písma. U poslechových cvičení klademe důraz na srozumitelný a hlasitý přednes při čtení.

Tréninkové úkoly mívají různou ob­ tížnost, která se po zvládnutí postupně zvyšuje, a množství cvičení může přibý­ vat. Většina tréninkových úkolů je vět­ šinou orientována na práci s logickosmyslovou dlouhodobou pamětí. Ně­ které tréninkové úkoly jsou věnovány jenom jednomu samostatnému tématu a podmínkou je, aby tyto činnosti byly smysluplné. (Preiss, Křivohlavý, 2009) Metody, které se používají, jsou: meto­ da výkladová, dialogická a řešení pro­ blémů v malých skupinách. Senior po­ třebuje vědět, proč něco dělá, k čemu to vede a jakou to má utilitární hodnotu.

Teoretické vysvětlování tvoří jenom ne­ zbytně nutnou část k pochopení výkonu a záměru jednotlivých úkolů. Zdůraznit je zapotřebí především rozdíl mezi dlou­ hodobou a krátkodobou pamětí, osobi­ té limity, tempo a možnosti každého se­ niora. Aby se předešlo chybám, při no­ vých úkolech je nutné jednotlivé kroky několikrát zopakovat, ptát se, zda všich­ ni porozuměli a porozumění si ověřit.

Sebereflexe a závěrečné hodnocení. Terapeut identifikuje zdary a ne­ zdary, chyby a úspěchy a zpětně posky­

Mgr. Květoslava Hošková Thomayerova nemocnice, Geriatrie-LDN, Praha 1989-1994: SZŠ Poprad; 19942000: FTNsP Praha: chirurgie dospělých; 2004: PSS: specializační vzděláváni v organizaci řízení ošetřovatelské péče o dospělé; 2005-2008: Katolícka univezita Ružomberok, Bc; 2008-2010: VŠZ SP sv. Alžbety Bratislava. Mgr.; 2010: certifikát mentor klinické praxe; 2011: certifikát aktivizační pracovník v sociálních službách – trenér paměti III. stupně; 2000 – dosud: Thomayerova nemocnice, Geriatrie-LDN, Praha

FLORENCE 2/2012 5

praxe

tuje podněty a postřehy od samotných seniorů. Pokud terapeut najde správ­ ný přístup, senioři sami v sobě dokáží objevit nové schopnosti. Mohou se tak sami přesvědčit, že nikdy není pozdě chtít něco v životě dokázat. Sice se už novým věcem neučí tak rychle a lehce jako mladý člověk, ale dokáží se učit in­ tenzivněji a důkladněji než dříve.

Upoutávka na příští hodinu moti­ vuje seniory k dalšímu učení, a tak k ro­ zumnému využití jejich volného času po dobu hospitalizace. Před závěrem hodi­ ny je možné některým seniorům zadat i jednoduché domácí úkoly.

Závěr tréninkového bloku tvo­ ří závěrečné rozloučení. Zpívání, po­ zdrav, dupání, tleskání a mávání, kte­

ré se pravidelně opakují. Formy loučení udržují pocit stálosti, bezpečí skupi­ ny a zároveň předcházejí stereotypu.

(Klucká, Volfová 2009)

Závěr Komplexní a systematická léčba s vyu­ žitím všech dostupných léčebných me­ tod a postupů může příznivě ovlivnit celkový průběh a prognózu některých onemocnění, zlepšit sociální interakci a zkvalitnit život seniora. Kognitivní aktivizace se zaměřuje na nácvik a vy­ lepšování kognitivních funkcí, na tré­ nování pozornosti, soustředění, paměti a nacházení řešení u složitějších úkolů.

Procvičování a posilování těchto funk­ cí probíhá formou různých her, cviče­

ní, úkolů na papíře, magnetické tabu­ li, skládání puzzle, práce s kognitivní sadou a s mnoha dalšími pomůckami.

Významným terapeutickým faktorem je skupinová dynamika. Během trénin­ ku dochází k navazování sociálního kontaktu mezi lidmi tím, že mají příle­ žitosti k diskusi, vzpomínání a výměně svých znalostí či zkušeností. Adapta­ ce na nemocniční prostředí je rychlej­ ší a život prožitý v nemocnici je o něco přijatelnější a kvalitnější. Noví přátelé se navzájem psychicky podporují a při­ spívají ke zvyšování sebedůvěry.

Literatura u autorky (kvetoslava.hoskova@ftn.cz) Foto z archivu oddělení

Jóga podporuje hojení Může kurs jógy pomoci ženám, aby se vyrovnaly s rakovinou prsu a terapií? Jaké má účinky? Tyto otázky byly zkoumány v rámci studie prováděné mamografickým centrem klinického zařízení Berlín Westend a vysokou školou Alice Salomonové v SRN. Diagnóza rakoviny prsu zastihne větši­ nu žen nepřipravených. Hned poté na­ stoupí terapie, která je mimořádně za­ těžující. Kurs jógy pro ženy po operaci prsu je jednou z možností, jak tuto zátěž zmírnit a jak podpořit ženy, aby se fyzic­ ky zotavily a duševně stabilizovaly.

Pozadí studie Abychom zjistili, jak jóga působí a kdy je správný okamžik začít cvičit, rozdělí­ me všechny ženy, které se hlásí do kur­ su, do dvou skupin: intervenční a če­ kací. První skupina začne se cvičením již dva až tři dny po operaci. Tyto ženy přicházejí na svou první jogistickou lekci ještě s redonovými sáčky. Čeka­ cí skupina začne cvičit s časovým od­ stupem až po pěti týdnech. Nábor mezi ženami provádí lékařka a psycholož­ ka. Nad namátkovým rozdělením do dvou skupin má dohled Institut bio­ metrie a epidemiologie při Charitě. Na začátku a na konci cvičení vyplní ženy standardizovaný dotazník. Jedna dok­ torandka vybere údaje a bude je hod­ notit v rámci své dizertace.

Cvičení

6 FLORENCE 2/2012

Kurs jógy probíhá dvakrát týdně. Vedu tuto skupinu střídavě s učitelkou jógy, která sama před 15 lety onemocněla rakovinou prsu. Provádíme posilují­ cí a uvolňující cvičení a dbáme na to, aby každá žena našla svůj individuál­

Ilustrační foto Profimedia

ní stupeň obtížnosti. Kdo se při cviče­ ní cítí dobře, cvičí se správnou inten­ zitou. Ženy by měly znovu získat své tělesné schopnosti, ale měly by rovněž cvičit pro radost. Dobrou stránkou jógy je zlepšit fyzickou kondici, ale také po­ zitivně psychicky působit. Jóga posiluje koncentraci a pečlivost. Díky pravidel­ nému cvičení mohou ženy najít vnitř­ ní klid a sílu, naučí se lépe posoudit své vnitřní potřeby. Tímto způsobem se posilují proto, aby překonaly svou nemoc, ale také aby našly svou osobní cestu na základě všech léčebných mož­ ností, tipů a doporučení.

Hodina jógy začíná v poloze na zá­ dech. Tělo, paže a nohy se na podlaze

mobilizují. Tyto cviky na žíněnce pod­ porují pružnost a sílu a skýtají součas­ ně maximální jistotu a spolehlivé mě­ řítko pro správné držení těla. Potom ná­ sledují různé dechové cviky, které ženy učí uvědomovat si pocit při roztahová­ ní dýchacích prostorů. Dýchání se stává pravidelnějším a hlubším. Ženy se navíc stávají soustředěnějšími a pozornějšími a cítí, jak pohyby působí a které jim dě­ lají dobře. Dechové cviky ale také umož­ ňují pořádně vydechnout. Pohyby vstoje a vsedě se zaměřují na pohyblivost paží a ramen, posilují nohy a zlepšují rovno­ váhu. Na závěr hodiny jsou řízená cviče­ ní koncentrace. Tak se odbourávají zby­ tečně zadržovaná napětí.

Shrnutí Ženy mohou dobu po operaci a even­ tuální následnou léčbu využít k tomu, aby zlepšovaly své fyzické a psychické zdraví (wellness) pravidelnými cviky jógy. Pomocí jógy rychleji znovu dosáh­ nou své normální pohyblivosti a síly.

Opatrné držení těla, které si člověk po operaci nevědomky osvojí, se díky cvi­ kům odstraní. Cílem je, aby ženy získa­ ly bezpečný pocit těla, aby nakonec cvi­ ky prováděly tak, že jim optimálně vy­ hovují. Mnoho žen zůstane po skončení deseti lekcí kursu ve skupině.

(Kollak, I. Yoga unterstützt die Heilung.

Heilberufe, 60, 2008, č. 10, překlad jš)

recenzovaný článek

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Maligní mezoteliom tunicae vaginalis testis Abstrakt: Mezoteliom je nádor serózních blan (pleury, peritonea, perikardu, tunica vaginalis testis a ovariálního epitelu).

Je známo, že až 80 % mezoteliomů vzniká v pleurální dutině. Mezoteliom je velmi agresivní typ zhoubného nádoru a je ve­ lice obtížně léčitelný.

Klíčová slova: maligní mezoteliom – tunica vaginalis testis – ošetřovatelská péče.

(The malignant mesothelioma of the tunica vaginalis testis) Abstract: Mesothelioma is a cancer of serous membranes (pleura, peritoneum, pericardium, tunica vaginalis testis and ovarian epithelium). It is known that up to 80% of mesothelioma arising in pleural cavity. Mesothelioma is a very aggres­ sive type of malignant tumor and it is very difficult to treat.

Key words: malignant mesothelioma – tunica vaginalis testis – nursing care

Úvod Mezoteliomy jsou nádory serózních blan, tj. mohou vznikat z pleury, peri­ tonea, perikardu, tunica vaginalis tes­ tis a ovariálního epitelu. Až 80 % mezo­ teliomů vzniká v pleurální dutině a jsou tedy nejčastějším primárním nádorem pleury. Mezoteliom je velmi agresivní typ zhoubného nádoru a je velice ob­ tížně léčitelný. Historie tohoto typu ná­ doru je datována do roku 1767, kdy byl J. Lieutaadem popsán nádor pohrudni­ ce. Do roku 2007 bylo v odborné litera­ tuře publikováno 80 případů maligní­ ho mezoteliomu vycházejícího z tunica vaginalis testis. Nádory skrota, vychá­ zející z tunica vaginalis testis, jsou vel­ mi vzácné. Vedle maligního mezotelio­ mu jsou to benigně se chovající adeno­ matoidní tumor mezoteliálního původu, benigní papilární mezoteliom a reaktiv­ ní mezoteliální hyperplazie.

Kazuistika 76letý pacient s maligním mezotelio­ mem tunicae vaginalis testis vpravo, diagnostikovaným v listopadu 2007, byl převzat do trvalé péče onkologic­ kého centra. Pacient v rámci protiná­

dorové terapie podstoupil primární chirurgický výkon, tj. pravostrannou orchiektomii. V únoru 2009 byla dle kontrolního CT vyšetření břicha, malé pánve a třísel prokázána progrese one­ mocnění ve smyslu pánevní lymfade­ nopatie vpravo a oboustranné ingui­ nální lymfadenopatie. Z pravého třís­ la byla extirpována uzlina k vyloučení nebo potvrzení metastatického posti­ žení mezoteliomem. Histologicky byl v extirpované lymfatické uzlině pro­ kázán papilární mezoteliom. Pacient byl následně indikován k emaskuli­ nizaci a perineostomii bez inguinální lymfadenektomie (obr. 1). Histologic­ ky byl prokázán středně diferencova­ ný papilární mezoteliom skrota a pe­ nisu, levé varle bylo bez průkazu ma­ ligních struktur.

V odstupu 2 měsíců po operačním výkonu byl pacient indikován k radio­ terapii pánve a obou třísel do celkové dávky LD 40 Gy/20 frakcí. V září 2009 byly u pacienta zjištěny kožní meta­ stázy v oblasti perinea (obr. 2). Pacient byl indikován k paliativní radioterapii do celkové dávky LD 40 Gy/20 frakcí.

Po radioterapii následovala systémo­

Obr. 1. Pacientka podstoupila emaskulinizaci a perineostomii bez inguinální lymfadenektomie

vá chemoterapie na bázi pemetrexe­ du v kombinaci s cisplatinou. Celkem bylo podáno 5 sérií. Pro projevy nefro­ toxicity bylo od další aplikace cisplati­ ny ustoupeno, do kombinace s peme­ trexedem byla přidána karboplatina.

Celkem byly podány 3 cykly chemote­ rapie. Chemoterapie byla podávána od října 2009 do června 2010. Na počát­ ku srpna 2010 došlo k významnému zhoršení celkové stavu pacienta v dů­ sledku oboustranné bronchopneumo­ nie. Onkologická léčba byla u pacienta definitivně ukončena v důsledku pro­ grese onkologického onemocnění a vy­ čerpaných léčebných možností. Pacient byl indikován k paliativní onkologické péči s cílem zajistit co nejlepší možnou úroveň kvality jeho života, a to cestou lůžkového hospicu.

Doc. MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D. Klinika onkologie a radioterapie FN a LF, Hradec Králové, Katedra válečného vnitřního lékařství FVZ UO, Hradec Králové 1991–1997: Voj. lékař. akademie JEP, H. Králové; 1991–1997: LF UK, H. Králové; 2000: atest. – všeob. lékař.; 2002: atest. – vnitř. lékař.; 2004–2006: postgrad. stu­ dium – voj. vnitř. lékař., VLA JEP, H. Králové; 2006: stát. doktor. zk. (Ph.D.); od 2000: odb. as. kat. váleč. vnitř. lékař. FVZ UO, H. Králové; od 2007: odb. as.

KOR LF a FN, H. Králové, ved. lékař – odd. ženy KOR; od 15. 12.

2009: docent v oboru vojenské vnitřní lékařství.

Ošetřovatelská diagnostika Sledovala především schopnost sebe­ péče pacienta, související s aktuálním částečným omezením jeho mobility.

Diagnóza „deficit sebepéče“ zohledni­ la cíl směřující k dosažení maximální výše soběstačnosti našeho pacienta tak, aby byl pozitivně motivován a efektiv­

Obr. 2. Kožní metastázy maligního mezoteliomu v oblasti perinea

FLORENCE 2/2012 7

recenzovaný článek

Tab. 1. Ošetřovatelský plán péče Ošetřovatelská diagnóza

Cíl

Ošetřovatelský zásah

Riziko poškození pacienta z důvodu chemoterapie, podání léků perorálně či parenterálně, podání krevní transfúze

• u pacienta nedojde k poškození • u pacienta dojde k vymizení obtíží

• z ajistit bezpečnost pacienta • s ledovat stav pacienta při aplikaci chemoterapie • i nformovat lékaře o změně stavu pacienta

Bolest: akutní, chronická z důvodu onkologického onemocnění, léčebného či diagnostického výkonu

• • • •

• m onitorovat projevy bolesti v ošetřovatelské dokumentaci • p oučit pacienta o záznamu intenzity bolesti na analogové škále • p omáhat pacientovi zaujmout úlevovou polohu • p odávat analgetika dle ordinace lékaře • s ledovat vedlejší účinky analgetik

Porušená kožní integrita z důvodu zavedeného periferního žilního vstupu, proliferujícího nádoru, dekubitu či jiného kožního defektu

• m ísto a okolí zavedeného katetru je klidné, bez známek zánětu či počínající sepse • u pacienta nedojde k infekci a zhoršení stavu • n edojde k bolestivým projevům • p acient bude informován, bude spolupracovat a dodržovat doporučení ošetřujícího personálu

• • • •

Porušená tkáňová integrita z důvodu i. v. vstupu, nehojícího se defektu, poruchy výživy, snížené hygieny u pacienta, porušené tělesné mobility

• m ísto a okolí nejeví známky zánětu či počínající sepse • u pacienta nedojde k infekci a zhoršení stavu, nedojde k bolestivým projevům • p říjem potravy a tekutin bude optimalizován • p acient bude informován, bude spolupracovat a dodržovat doporučení ošetřujícího personálu

• • • • • • •

Riziko vzniku infekce z důvodu i. v. vstupu, permanentního močového katetru, dekubitu, snížené obranyschopnosti

• u pacienta se nevyskytnou žádné známky infekce • d ostatečná informovanost pacienta o rizicích, pacient je schopen sám kontrolovat možná rizika • e dukace pacienta o ošetřování katetru

• o šetřování i. v. vstupů, katetrů dle zdravotnických standardů • a septické ošetřování vstupů, katetrů • z ajistit izolaci pacienta při snížené obranyschopnosti, informovat rodinné příslušníky

Únava z důvodu podání chemoterapie, anémie, malnutrice, bolesti při onkologickém onemocnění

• i nformovat pacienta o příčině únavy • m inimalizovat únavu • o dstranit únavu

• s ledovat stav pacienta, zapisovat do ošetřovatelské dokumentace • z ajistit pacientovi klid, dostatečný spánek • i nformovat pacienta o všem, co by mohlo únavu snížit

Deficit sebepéče v oblasti příjmu potravy, hygienických návyků, oblékání, celkové osobní péči, vyprazdňování z důvodu onkologického onemocnění, progrese onemocnění, částečné imobility, osobní malhygieny, podávání léků ovlivňujících psychiku pacienta, podávání chemoterapie

• p acient dosahuje maximální soběstačnosti dle svého stavu • p acient má zajištěny všechny pomůcky potřebné k zvládání sebepéče • n edojde ke vzniku proleženin • n edojde ke zhoršení již vzniklých dekubitů • p acient má dostatečný příjem potravy a tekutin

• p odporovat pacienta v jeho snaze, aktivně ho zapojovat do sebepéče • z ajistit pomůcky pro lepší zvládání sebepéče • p omáhat pacientovi při podávání jídla, nabízet mu tekutiny • d ohlížet a pomáhat pacientovi při dodržování hygieny • p odporovat celkovou rehabilitaci ve spolupráci s fyzioterapeutem

ně spolupracoval s ošetřovatelským týmem. Diagnóza „zhoršená pohybli­ vost“ zohlednila momentální částeč­ nou imobilitu. Ošetřovatelské cíle ve vztahu k této diagnóze byly dynamicky přizpůsobovány vývoji klientova stavu, který byl stacionární.

Ošetřovatelský plán péče (Viz tab. 1)

Diskuse a závěr

8 FLORENCE 2/2012

Paratestikulární maligní mezoteliom je vzácné nádorové onemocnění, kte­ ré se nejčastěji vyskytuje u starších mužů. Cca polovina nemocných je ve věku ­55–75 let. Za rizikový faktor roz­ voje mezoteliomu je považována expo­ zice azbestu. Nádor se nejčastěji klinic­ ky manifestuje pod obrazem hydrokély.

Exaktní stanovení diagnózy je obtížné a v 56 % je nádor zjištěn až při operaci pro hydrokélu. Méně často se nádor pro­ jeví jako nepravidelné paratestikulár­ ní útvary postihující provazec semen­ ný, nadvarle i varle. Literární prameny uvádějí, že až ve 13 % případů je po­ stižena kůže skrota a penisu. Mezote­ liom metastázuje do lymfatických uz­ lin, primárně pánevních, retroperito­ neálních a tříselných, dále do plic a na

p acient udává snížení či vymizení intenzity bolesti p acient dobře toleruje bolest u pacienta je dosaženo optimální kvality života p acient spolupracuje

z důrazňovat dodržování hygienických zásad a doporučení p ravidelná kontrola pacienta a septické ošetřování a kontrola místa vstupu s ledovat známky zánětu v místě vstupu (hodnocení dle Madisona) • v ést záznam o ošetření defektu • e dukovat pacienta se zavedenými i. v. vstupy

peritoneum. Diagnostika mezoteliomu se opírá o vyšetření ultrastruktury, po­ užívá se vždy ve sporných případech.

Imunohistochemické charakteristiky mezoteliomů zahrnují 100% pozitivi­ tu EMA (epithelial membrane antigen) a kalretininu, 89% pozitivní nález trom­ bomodulinu, 83% pozitivitu CK7 a ve všech případech negativitu CK20 a CEA (karcino­embryonální antigen). V léčbě tohoto typu nádoru je primárně indiko­ vána radikální orchiektomie z inguinál­ ního přístupu. Rozsáhlejší defekt šour­ ku je možné překlenout lalokem kůže šourku s bází na perineu. U 50 % pa­ cientů dochází k rekurenci, u 24 % lo­ kální a u 36 % systematické. Průměrná doba přežití jsou dva roky. Kontroverzní je přínos inguinální, pánevní a retrope­ ritoneální lymfadenektomie a adjuvant­ ní radioterapie pro zlepšení prognózy nemocných po orchiektomii. V systé­ mové chemoterapii je používán gemci­ tabin, cisplatina a pemetrexed.

i nformovat lékaře o patologických změnách d enně kontrolovat vstupy, otoky d bát na dobrou výživu z ajistit dostatek tekutin k ontrolovat a ošetřovat defekty dle ordinace lékaře v ést záznamy o ošetřování a o převazech ran a defektů s ledovat průchodnost katetrů

mesothelioma of the tunica vaginalis.

Actas Urol Esp, 2000, 24(9): 757–760.

3. Winstanley AM, Landon G, Berney D, Minhas S, Fisher, C, Parkinson MC. The immunohistochemical profile of malignant mesotheliomas of the tunica vaginalis: a study of 20 cases. Am J Surg Pathol, 2006, 30(1): 1–6.

4. Pelzer A, Akkad T, Herwig R et al.

Synchronous bilateral malignant mesothelioma of tunica vaginalis testis: early diagnosis. Urology 2004, 64: 1031.

5. Marečková J. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1399-3.

(Ladislav.Slovacek@seznam.cz) Fota archiv Kliniky onkologie a radio­ terapie LF UK a FN Hradec Králové

Recenzovali: Pplk. MUDr. Jan Psutka, Fakulta vojenského zdravotnictví, katedra

Literatura:

organizace vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany Hradec Králové, náčelník skupiny

1. Krolluper M, Benková K, Novák J. Paratestikulární maligní mezoteliom: kazuistika. Česká urologie 2007, 11 (3): 98–100.

2. Gonzales-Tova J, Escalera Almendros C, Sanchez Macias J et al.: Malignant

Plk. MUDr. Vladimír Pavlík, Ph.D., Fakulta vojenského zdravotnictví, katedra vojenské hygieny, Univerzita obrany Hradec Králové, náčelník skupiny

recenzovaný článek

ZKUŠENOSTI Z PRAXE

Edukačný program: Self-manažment astmatických pacientov Súhrn: Bronchiálna astma ako chronické ochorenie si vyžaduje určité zmeny a úpravy v každodennom živote pa­cienta. Roz­ sah týchto zmien závisí od závažnosti ochorenia a informovanosti pacienta. Edukácia pacienta a self-manažment sa v sú­ časnosti považujú za jeden zo základných pilierov efektívnej liečby astmy, pretože väčšina problémov v manažmente ocho­ renia je daná nedostatočnými vedomosťami a zručnosťami pacienta, jeho postojom k chorobe a nedodržiavaním terapeu­ tických a ošetrovateľských odporúčaní. Nami vypracovaný edukačný program má pomôcť pacientom dosiahnuť kontrolu nad astmou, ktorá je cieľom jej manažmentu podľa medzinárodných a národných smerníc.

Kľúčové slová: edukačný program – vývojový diagram – plán – edukačné listy – logo.

Abstract: Bronchial asthma as a chronic disease that requires some changes and adjustments in the patient‘s daily life. The extent of these changes depends on the severity of the disease and patient information. Education of patients and self-ma­ nagement is currently considered to be one of the cornerstones of effective treatment of asthma, since most of the problems in the management of asthma is inadequate given the patient‘s knowledge and skills, his attitude to the disease and noncompliance with therapy and nursing recommendations. We developed an educational program to assist nurses in imple­ menting education of asthmatic patients. Patients should help to achieve control of asthma, which is the management of asthma according to international and national asthma management guidelines.

Keywords: educational program – flowchart – plan – educational letters – logo.

Úvod Celoživotná edukácia je symbolom nového, aktívneho a cieľavedomé­ ho prístupu k životu a mala by vyvo­ lať zmeny vo sfére poznania a pocho­ penia informácií vo vzájomných sú­ vislostiach. Vo vyhláške č. 364/2005 MZ SR a v znení neskorších predpi­ sov o rozsahu ošetrovateľskej praxe a aj v súbore dokumentov Svetovej zdravotníckej organizácie (SZO), kto­ ré predstavujú základný východiskový rámec pre sestry a pôrodné asistent­ ky, sa kladie dôraz na výchovu a pod­ poru zdravia vo všetkých vekových skupinách. Edukácia pacienta a jeho aktívna účasť nad kontrolou ochore­ nia je jeden z kľúčových komponentov ošetrovateľskej starostlivosti a je plne v kompetencii sestry. Edukačný pro­ ces, podobne ako ošetrovateľský pro­ ces, prebieha v piatich etapách – po­ sudzovanie, diagnostika, plánovanie, realizácia a hodnotenie.

Kolektív autoriek (odborníčky z teó­rie a praxe) si stanovil za cieľ vy­ pracovať pre sestry komplexnú me­ todiku Edukačného programu selfmanažmentu pre astmatických pa­ cientov.

ktoré so sebou bronchiálna astma pri­ náša, s využitím novozískaných vedo­ mostí a zručností. Pri tvorbe edukač­ ného programu sme si stanovili na­ sledujúce ciele: vypracovať vývojový diagram zberu údajov vedomostí paci­ entov o astme; stanoviť edukačné dia­ gnózy a výsledné kritériá; vypracovať plán edukačného programu; vypra­ covať edukačné listy pre sestry a pre pacientov a vytvoriť logo edukačného programu.

Východiskom pre vypracovanie edukačného programu bolo štúdium domácich a zahraničných literárnych zdrojov a skúsenosti s tvorbou edukač­ ných programov pri iných chronických ochoreniach. Východiskom pre vypra­

covanie vývojového diagramu bol Dotazník vedomostí self-manažmentu astmy pre dospelých. Na základe analý­ zy získaných údajov sme formulovali edukačné diagnózy a plán edukačné­ ho programu.

Mgr. Petronela Osacká, PhD. Ústav ošetrovateľstva, Jesseniova LF UK, Martin 1972: ukonč. SZŠ, Poprad; 1972–1976: OÚNZ Poprad,sestra na odd.; 1976–1981: ­MŠ-DJ Poprad, sestra; 1981– 1998: SZŠ, Poprad učiteľka; 1989: ukonč. štúdia – pedag. – starost. o chorých, FiF UK, Bratislava; 1996: II. kvalif. skúška, IVPZ, Bratislava; 1998–2003: SZŠ, Martin, učiteľka; 2004: JLF UK odborný asistent; štud. ext. formy doktorand. štúdia, JLF UK Martin; 2011: ukonč. doktorand. štúdium, JLF UK, Martin

Edukačné diagnózy, edukačný plán Formulácia edukačnej diagnózy je to­ tožná s postupom formulácie sesters­ kej diagnózy s využitím diagnostické­ ho algoritmu podľa NANDA-I Taxonó­ mia II. a podľa vyhlášky č. 306/2005 Zbierky zákonov, ktorou sa ustanovu­ je zoznam sesterských diagnóz. Patrí do skupiny E 100–119 Edukácia a ve­ domosti, konkrétne E 103 Nedostatok

Edukačný program Edukačný program self-manažmentu pre astmatických pacientov má po­môcť sestrám učiť pacientov, ako zmeniť svo­ je správanie v súvislosti s chronickým ochorením. Rozvíjať ich schopnosť adaptovať sa na určité obmedzenia,

Ilustrační snímek z jednoho z workshopů (archiv autorek)

FLORENCE 2/2012 9

recenzovaný článek

Mgr. Ivana Boriková, PhD. Ústav ošetrovateľstva, Jesseniova LF UK, Martin 1981: SZŠ, Martin – zdrav. sestra; 1986: ukonč. štúdia: učiteľstvo odb. predm. pre SZŠ – pedag. – starost. o chorých, FiF UK, Bratislava; 1986: SZŠ Martin, učit. odb. predm.; 2003: Ústav ošetrov. JLF UK Martin, odb. asist.; 2009: JLF UK Martin, obhájenie dizert. práce

10 FLORENCE 2/2012

Ilustrační snímek z jednoho z workshopů (archiv autorek)

(deficit) vedomostí, ktoré súvisia so zdravotným stavom, v ktorom jednot­ livec alebo skupina vyjadruje nedo­ statok (prípadne absenciu) vedomos­ tí alebo zručností týkajúcich sa plánu a realizácie ošetrovateľskej starostli­ vosti. Na základe vývojového diagra­ mu sme formulovali nasledujúce: 1. Edukačné diagnózy: E 103 Nedostatok vedomostí o bron­ chiálnej astme; o liečbe; o eliminácii spúšťačov a environmentálnej kontro­ le; o inhalačných pomôckach a techni­ ke inhalovania; o manažmente a selfmanažmente astmy.

2. Ciele edukačných jednotiek: Pacient bude preukazovať vedomosti o bronchiálnej astme do ...

Pacient bude preukazovať vedomosti o liečbe astmy do ...

Pacient bude preukazovať vedomosti o eliminácii spúšťačov astmy a envi­ ronmentálnej kontrole do ...

Pacient bude preukazovať vedomosti o pomôckach k inhalácii a demonštro­ vať správnu inhalačnú techniku do ...

Pacient bude preukazovať vedomos­ ti o manažmente a self-manažmente astmy do ...

3. Výsledné kritériá: Oblasť afektívna: pacient akceptuje zmeny týkajúce sa jeho liečby; prebe­ rie zodpovednosť za svoje zdravie ad­ herenciou k liečbe a dodržiavaním lie­ čebného režimu ...

Oblasť kognitívna: pacient charakte­ rizuje bronchiálnu astmu; interpretu­ je podstatu preventívnej liečby; popi­ suje postup inhalovania ...

Oblasť psychomotorická: pacient sa vy­ hýba kontaktu so spúšťačmi; demon­

štruje správnu inhalačnú techniku; de­ monštruje kontrolu astmy posúdením symptómov ...

• Dľžka edukačnej jednotky: .......... min. (sestra doplní podľa individuality pacienta)

Na základe uvedených krokov sme určili 5 prioritných tém edukačné­ ho programu: 1. Bronchiálna astma, 2. Liečba bronchiálnej astmy, 3. Eli­ minácia spúšťačov a environmentálna kontrola, 4. Inhalačné systémy, postup a technika inhalovania, 5. Manaž­ ment bronchiálnej astmy a self-ma­ nažment astmatického pacienta. Ná­ sledne sme vypracovali 5 edukačných listov pre sestry a 5 edukačných listov pre pacientov.

V tab. 1 prezentujeme na ilustráciu je­ den edukačný list.

Štruktúra edukačného listu pre sestry: • Miesto konania: pneumologická/aler­ gologická/imunologická ambulancia • Organizačná forma: individuálna/ /skupinová

Logo edukačného programu Logo je grafický prvok (emblém, znak), ktorý slúži na jednoznačnú identifiká­ ciu subjektu a jeho odlíšenie sa, napr. od konkurencie. Pri procese grafickej realizácie symbolu loga nášho edukač­ ného programu, ktorý by mal doko­ nale vystihnúť podstatu self-manaž­ mentu astmatických pacientov, sme hľadali spoločný znak, ktorý by jedno­ značne oslovil všetkých zúčastnených na prvý pohľad. Proces tvorby loga po­ zostával z niekoľkých krokov. Najskôr sme hľadali symboly, ktoré by kore­ špondovali s chorobou a s potrebou

Tab. 1. Príklad edukačných listov pre sestru a pacienta Edukačný list č. 2 pre sestru: Liečba bronchiálnej astmy

Edukačný list č. 2 pre pacienta: Liečba bronchiálnej astmy

Prostriedky a pomôcky: TV a videorekordér ­(notebook, dataprojektor), CD nosič, edukačné ­materiály a písomné informácie pre používateľov liekov.

Edukačné metódy: motivačný rozhovor, ukážka videozáznamu „Moderný prístup k liečbe astmy“, vysvetľovanie, interaktívna prednáška, demon­ štrácia skupín liekov, diskusia, kladenie otázok, výstupný test.

Motivačná fáza: Prečo je dôležitá liečba astmy? Čo je to liečebný režim?

Expozičná fáza: Preventívna liečba: druhy liekov, žiaduce účinky, nežiaduce účinky. Úľavová liečba: druhy liekov, žiaduce účinky, nežiaduce účinky.

Fixačná fáza: Študovanie písomných informácií pre používateľov. Diskusia.

Hodnotiaca fáza: Kontrola vedomostí.

Pomôcky: edukačné materiály, písomné informácie pre používateľov liekov.

Obsah: • Aká je úloha preventívnych liekov? inhalačné kortikosteroidy, antileukotrieny, Omalizumab, systémové kortikosteroidy • Aká je úloha úľavových liekov?

• Inhalačné bronchodilatanciá: β2 mimetiká (β2 sympatikomimetiká, agonisti), metylxan­ tíny, anticholinergiká • Môžu mať predpísané lieky nežiaduce (vedľajšie) účinky?

• Používa sa pri astme aj nefarmakologická liečba?

• Zásady života astmatika • Čo je potrebné ešte vedieť, keď máte astmu?

zastaviť/stopnúť tento chorobný pro­ ces. Ako symbol chorobného procesu sme zvolili obraz pľúc so zvýraznený­ mi zapálenými prieduškami. Ako dru­ hý symbol sme zvolili dopravnú znač­ ku zákaz státia. Tento symbol sme vy­ brali preto, aby všetkým zúčastneným povedal, že nechcú, aby zápal „zostal“ v prieduškách natrvalo. Fakt, že ast­ mu má pacient pod kontrolou, zdôraz­ ňuje nadpis STOP ­A STME, ktorý je umiestnený v strede loga. Logo je uve­ dené na každom edukačnom liste aj na CD nosiči ako súčasť edukačné­ ho programu.

Spolupráca s farmaceutickou firmou V roku 2009 sme oslovili nemeno­ vanú farmaceutickú firmu a infor­ movali sme ju o pripravenom edu­ kačnom programe. Odozva na našu iniciatívu bola pozitívna a v septem­ bri 2010 sa konalo pracovné stretnu­ tie. Dohodli sme sa, že nami pripra­ vený edukačný program bude začle­ nený do vzdelávacieho projektu firmy „Múdrejší ako astma“. Farmaceutická firma zabezpečila vydanie edukačné­ ho programu pre pacientov a sestry pod názvom Múdrejší ako astma – Edukačný program STOP ASTME: ­self-manažment astmatika. Vo febru­ ári 2011 sme realizovali vo všetkých regiónoch Slovenska pracovno-pre­ zentačné workshopy, v ktorých sme učili sestry pneumologických, aler­ gologických a imunologických am­ bulancií, ako pracovať s edukačným materiálom.

Záver Bronchiálna astma predstavuje civi­ lizačnú epidémiu konca 2. a začiat­ ku 3. tisícročia. V súčasnosti postihu­ je približne 300 miliónov ľudí a odha­

dy na rok 2025 sa blížia k pol miliarde pacientov. Prevalencia astmy v Slo­ venskej republike vzrástla za posled­ ných desať rokov viac ako dvojnásob­ ne i napriek všetkým pokrokom v jej liečbe. V Trendoch vývoja starostli­ vosti v odbore pneumológie pre nasle­ dujúcich 5–10 rokoch sa uvádza: „Potrebné je vytvoriť priaznivú klímu na možnosť venovať dostatočnú pozornosť edukácii a výchove pacientov.“ (Vest­ ník MZ SR, č. 12 429/2006 , s. 39) Aj keď mnohé výskumné štúdie vo sve­ te (napr. Leroyer et al., 1998, s. 135; Mäkinen et al., 2000, s. 557; Thoonen, 2003, s. 33; Gillissen, 2004, s. 598) po­ ukazujú na význam self-manažmentu astmatických pacientov, u nás sa tej­ to problematike nevenuje dostatočná pozornosť. Výsledky nášho výskumu (Osacká, 2010), realizovaného v roku 2010, ukázali, že pacienti majú ne­ dostatočné vedomosti v jednotlivých oblastiach self-manažmentu, čo má vplyv na slabú kontrolu liečby. ­Tieto výsledky boli podkladom pre vypra­ covanie prezentovaného edukačného programu. Veríme, že komplexný edu­ kačný program bude benefitom pre sestry i pacientov a pomôže im dostať astmu pod kontrolu.

Literatúra: 1. Nemcová J, Hlinková E. a kol. Moderná edukácia v ošetrovateľstve. 1. vyd.

Martin: Osveta, 2010, 259 s. ISBN 97880-8063-321-9.

2. Osacká P, Bóriková I, Ferencová E. Múdrejší ako astma – Edukačný program Stop astme: self-manažment astmatika. Vyd. Univerzita Komenského v Bratislave, Jesseniova LF v Martine, Ústav ošetrovateľstva, 2011, 30 s. ISBN 978-80-88866-91-6.

3. Osacká P. Self-manažment astmatického pacienta. Dizert. práca. Univerzita Komenského v Bratislave , Jesseniova LF

v Martine, Ústav ošetrovateľstva, 2010, 223 s.

4. Osacká P. Self-manažment a edukácia astmatických pacientov. In Florence, 2011, roč. 7, č. 5, s. 17–19.

5. Vestník MZ SR, č. 12 429/2006. ­Koncepcia zdravotnej starostlivosti v odbore pneumológia a ftizeológia. s. 34–41.

6. Leroyer C et al. The evalution of guality of life in asthma patients. Value and implementation. In Revue des Maladies Respiratoires, 1988, Vol. 15, No. 2, pp.

129–139.

7. Mäkinen S, Suominen T, Lauri S. Self-care in adults with asthma: how they cope. In Journal of Clinical Nursing, July 2000, Vol. 9, No. 4, pp. 557–565.

8. Thoonen A. et al. Self-management of asthma in general practice, asthma control and quality of life: a randomised controlled trial [online]. 14 September 2003. In Thorax 2003, Vol. 58, pp. ­30-36. [cit. 2007-11-18]. Dostupné na: http://thorax.bmj.com/cgi/con-

recenzovaný článek

tent/full/58/1/30.

9. Gillissen A. Managing asthma in the real world. In International Journal of Clinical Practice, 2004, Vol. 58,http://www3.interscience.wiley. com/journal/118807932/issue No. 6, pp. ­592–603.

(osacka@jfmed.uniba.sk; borikova@jfmed.uniba.sk)

Recenzovaly: Prof. MUDr. Eva Rozborilová, CSc., přednostka Kliniky pneumologie a ftizeologie, Univerzitní nemocnice Martin, Jesseniova LF Univerzity Komenského Bratislava, SR Eva Feketeová, Lerymed, s. r. o., Praha, předsedkyně pneumologické sekce ČAS

INZERCE

FLORENCE 2/2012 11

recenzovaný článek

zkušenosti z praxe

Model životních aktivit v praxi u pacientů s Alzheimerovou chorobou Souhrn: Alzheimerova choroba je nejčastější demencí u starších osob. Její výskyt je stále častější a nikdo nemůže říct, že se v budoucnu nebude potýkat s jejími následky. Proto je důležité věnovat pozornost poskytování kvalitní komplexní ošetřo­ vatelské péče pacientům trpícím Alzheimerovou chorobou. Na modelu životních aktivit podle Nancy Roper, Winifred Lo­ gan a Alison Tierney dokazuji důležitost poskytování této péče. V kazuistice je popsán tento model u pacientky s Alzhei­ merovou chorobou v praxi. Součástí kazuistiky je test ošetřovatelské zátěže.

Klíčová slova: komplexní ošetřovatelská péče – demence – Alzheimerova choroba – model životních aktivit – Domov se zvláštním režimem – Vážka.

Mgr. Dana Vlášková Domov pro seniory a domov se zvláštním režimem Diakonie ČCE – středisko Blanka, Písek 1987: Gymnázium Strakonice; 1991: SZŠ Tábor – všeob. sestra; 2005: SOŠ soc. péče Volyně – soc. péče – soc.-správní činnost; 2006: PSS – všeob. sestra v úseku soc. práce ve zdrav.; 2009: bakal. studium ošetř., VŠ sv. Alžbety, Bratislava; 2011: magist. studium ošetř. tamtéž; 1987–1988: ÚSP Čekanice, vychovatelka; 1988–1991: ÚSP Osek, sanitářka; 1991–2001: ÚSP Osek, sestra; 2001–2005: nem. Strakonice, sestra pro soc. službu; 2005–2008: Dět. centrum JČ kraje, Strakonice, soc. prac. a zást. ved.; 2008: Dět. centrum JČ kraje, Strakonice, ved.; 2008–2009: Domov se zvl. režimem, Diakonie ČCE – střed. Blanka, Písek, ved.; od 2010: Domov pro seniory a domov se zvl. režimem DČCE – střed. Blanka, Písek, ved. pobyt. části

12 FLORENCE 2/2012

(The activities of living model of nursing in care of patients with Alzheimer´s disease) Summary: Alzheimer‘s disease is the most common form of dementia in older people. Its incidence is steadily increasing and nobody can say that they won’t have to deal with its consequences in future. It is therefore important to pay attention to providing high quality, comprehensive nursing care to patients suffering from Alzheimer‘s disease. Using the model of nursing by Nancy Roper, Winifred Logan and Alison Tierney the author demonstrates the importance of such care provi­ sion. The case report describes the use of the model in practice – in a female patient with Alzheimer‘s disease. The case re­ port includes also the nursing load test.

Key words: comprehensive nursing care – dementia – Alzheimer‘s disease – activities of living model of nursing – Home with a special regime – Vážka.

Úvod Model životních aktivit patří mezi hu­ manistické modely, vznikl v roce 1976.

Autorky modelu v něm popisují dva­ náct aktivit denního života, v nichž se odrážejí lidské potřeby a projevují se určitým způsobem v jejich chování.

Protože každý člověk je nezaměnitel­ nou individualitou, aktivity realizu­ je odlišně. Příčinou odlišností mohou být individuální vlivy (sociální, kultur­ ní, ekonomické) nebo vývojové zvlášt­ nosti počínaje dětstvím přes dospělost až po stáří. Každá aktivita obsahuje tři aspekty: fyziologický, psychologic­ ký a sociální.

Zkušenosti studentů ošetřovatelství se staly v roce 1976 základem modelu životních aktivit Nancy Roper. (N. Ro­ per /1918–2004, Velká Británie/ vystu­ dovala ošetřovatelství na Všeobecné ošetřovatelské škole v Leeds General Infirmary. Působila jako vedoucí lek­ torka v oblasti ošetřovatelského vzdě­ lávání.) Její koncepce ošetřovatelství se zaměřovala na pacienta jako celist­ vou bytost. Zaměřila se na základní každodenní aktivity, které jsou vlastní všem lidem. Zdůraznila, aby každý je­ dinec co nejdéle a samostatně vykoná­ val činnosti běžného denního života.

Tento model původně popisoval 16 ak­ tivit denního života, které se dále roz­ dělovaly na základní aktivity a aktivity, které zvyšují kvalitu lidského žití. Mo­ del později zredukovala, přepracova­

la na 12 životních aktivit. S kolegyně­ mi a spoluautorkami (Winifred Logan a Alison Tierney) jej představila jako model životních aktivit. (W. Logan vy­ studovala stejnou školu jako N. Roper.

Vyučovala ošetřovatelství a pracova­ la jako sestra. Přednášela na univer­ zitě v Edinburghu a poté jako vedoucí katedry ošetřovatelství a zdravotních věd na Glasgow College of Technolo­ gy. A. Tierney získala bakalářský ti­ tul i následné postgraduální vzdělání na univerzitě v Edinburghu, kde poté i přednášela. Později byla jmenována ředitelkou oddělení ošetřovatelského výzkumu.)

Model navazuje na Maslowovu hie­ rarchii lidských potřeb, začínající po­ třebami nejzákladnějšími. Uspoko­ jíme-li jednu potřebu, nastupuje po­ třeba další a vyšší. Při každé činnosti se každý jedinec chová odlišně a ji­ nak uspokojuje jednotlivé potřeby.

Přijímání tekutin a potravy, vykoná­ vání hygieny, oblékání, ale i odpoči­ nek, práce, sexualita mají společný zá­ klad, a to základ biologický. Proto se tento model zaměřuje na kontinuitu závislosti i nezávislosti. Každý z nás prochází během svého života úplnou závislostí, pak nezávislostí a nakonec se vrací k částečné nebo úplné závis­ losti. Závislost je ovlivněna nejrůz­ nějšími okolnostmi, zdravotním sta­ vem, věkem. Jednotlivé činnosti mo­ hou být obtížné pro seniory nebo malé

děti. Někteří lidé určité potřeby ne­ vykonávají, protože nechtějí nebo ne­ umějí, jiní proto, že nemají vytvoře­ né dostatečné sociální či ekonomic­ ké podmínky. Mohou mít nedostatek znalostí, vědomostí, pevné vůle a síly.

Zdravý člověk vykonává životní akti­ vity samostatně, liší se jen tím, jakým způsobem je realizuje.

Nancy Roper věnovala největ­ ší pozornost umírání. Sestra by měla umět diagnostikovat problémy a pří­ činy v oblasti životních aktivit a za­ jistit způsob jejich řešení. Sestra musí zjistit, jak se člověk choval při usku­ tečňování aktivit v minulosti. Důsled­ kem její činnosti je nezávislost pacien­ ta a zvýšení kvality jeho života ve všech životních směrech a aktivitách. „Sest­ ra pomáhá pacientovi/klientovi vybrat vhodné činnosti, které vedou ke splně­ ní cílů. Ty musí zahrnovat preventivní, povzbuzující a hledající chování. Sest­ ra předchází vzniku problémových si­ tuací, povzbuzuje pacienta/klienta, mi­ nimalizuje jeho závislost, a tak zvyšu­ je jeho zodpovědnost za sebepéči. (…)

Kritériem hodnocení ošetřovatelské péče jsou aktivity a chování pacienta/ klienta, zvolené pro dosažení cílů. Ak­ tivity musí být měřitelné a porovnatel­ né s jeho předcházejícími činnostmi.“ (Pavlíková, 2006, str. 64) Osoba je celistvou bytostí, která prochází od početí do smrti různými aktivitami. Cílem je dosažení a udrže­

ní co největší samostatnosti při vyko­ návání jednotlivých aktivit. Prostře­ dí velice těsně souvisí se všemi život­ ními aktivitami a zdravím. Prostředí je fyzikální (věk, úrazy, nemoci, imo­ bilita), psychologické, sociální, ekono­ mické, kulturní. „Cílem ošetřovatelství je získat, zachovat nebo navrátit maximálně možnou úroveň nezávislosti jedince v životních aktivitách a zároveň za­ bezpečovat posilující postupy na pod­ poru uzdravení a nezávislosti. Jestli­ že je jedinec v některé aktivitě závis­ lý na okolí, sestra mu asistuje nebo aktivitu vykonává sama. Přitom pa­ cienta/klienta povzbuzuje a doporu­ čuje mu nejvhodnější postupy, jak si zachovat samostatnost a nezávislost a jak předcházet zhoršení zdravotní­ ho stavu. Při těchto činnostech sestra pracuje: nezávisle (samostatně) nebo závisle (podle ordinace lékaře či ji­ ných odborníků) nebo částečně zá­ visle (společně s ostatními členy zdra­ votnického týmu).“ (Pavlíková, 2006, str. 62) (graf 1) „Základní životní aktivity jsou: 1. udr­ žování bezpečného prostředí, 2. komu­ nikace, 3. dýchání, 4. jídlo a pití, 5. vy­ lučování, 6. osobní hygiena a obléká­ ní, 7. kontrola tělesné teploty, 8. pohyb, 9. práce a hry, 10. projevy sexuality, 11. spánek, 12. umírání.“ (Pavlíková, 2006, str. 62)

Kazuistika Pacientka, 90 let, v Domově se zvlášt­ ním režimem – Vážka (DZR) je od čer­ vence roku 2008, 4 měsíce před ná­ stupem sem docházela „na zvykání“.

Ještě před umístěním byla sledována v psychiatrické ordinaci s diagnózou incipientní vaskulární demence, de­

ošetřovatelství

cíl: maximální možná nezávislost

podpora aktivit souvisejících s obnovou a podporou zdraví

presivní syndrom. Prvé příznaky po­ zorovala rodina přibližně v 85 letech.

Chodila po domě a hledala telefon. Tr­ pěla bludy, viděla mrtvoly na márách, v noci se neustále svlékala a oblékala.

Sousedce dávala celý důchod a násled­ ně peníze hledala. Nezvládala obsluhu elektrospotřebičů, zapomínala vypínat vařič, přestala rozeznávat hodnotu pe­ něz. Nákupy začala zajišťovat rodina.

Nejmladší dcera vyhledávala na in­ ternetu informace o ACH a jejích pří­ znacích, snažila se zkontaktovat s od­ borníky z oboru psychiatrie, ale stále narážela na nepochopení a odmítá­ ní vyšetření z důvodu plné kapacity.

Nakonec začátkem roku 2008 našla psychiatra, který byl ochotný matku přijmout do ambulantní péče a nasa­ dit léčbu. Během pobytu matky u nej­ mladší dcery nastaly problémy v dce­ řině soukromém životě i přes předešlý kladný vztah – manžel přestal doma pomáhat, manželství spělo k rozvra­ tu. Dcera se obrátila na faráře, který ji ubezpečil, že za záchranu jejího man­ želství stojí obrátit se na sociální in­ stituce a požádat o pomoc. Pacientka má tři děti: 2 dcery a syna. Zpočátku si mladší dcera brala matku pravidel­ ně na víkendy domů, po návratu byla matka vždy hodně zmatená, úzkostná, plačtivá. Syn matku nenavštěvuje, dce­ ry ji za ním vozí z důvodu jeho ampu­ tace dolní končetiny.

Při prvém psychiatrickém vyšetření v zařízení v červenci 2008 je pacientka orientovaná všemi kvalitami, kontakt navazuje ochotně, myšlení je koherent­ ní, pomalé a zabíhavé, emotivita sub­ depresivní. Terapie: Gingio, Mirtazapin Teva, Anopyrin, Zorem, Vasilip.

Z dalších kontrol vyplývá, že kon­ takt navazuje stále ochotně, avšak její odpovědi jsou chudší obsahem, v pro­

Aktivity denního života (životní aktivity) udržování bezpečného prostředí komunikace dýchání jídlo a pití vylučování osobní hygiena a oblékání kontrola tělesné teploty pohyb práce a hry projevy sexuality spánek umírání

osoba

celistvý jedinec nezávislý v aktivitách denního života

preventivní chování posilňující chování hledající chování

nezávislost

Graf 1. Grafické znázornění modelu Nancy Roper (Zdroj: Pavlíková, 2006, str. 64)

jevu je mírně sklíčená. Z léků nově na­ sazen Citalopram. Při kontrole koncem roku 2008 byla zjištěna lehce oploštěná emotivita, diagnóza incipientní vasku­ lární demence středně těžká.

Na další kontrole po třech měsících je pacientka orientovaná osobou a si­ tuací, emotivita je více sklonitelná, léč­ ba upravena – Citalopram, Mirtazapin, Buronil, Gingio. Po této léčbě se obje­ vují méně často úzkosti, špatné nálady.

Emotivita je dobře sklonitelná, plošší, pomalé myšlení.

Při poslední psychiatrické kontrole koncem roku 2010 je objektivně emo­ tivita oploštěná, myšlení je koherent­ ní zpomalené a zmatené. Subjektivně pacientka komunikuje s psychiatrem: „Není to jednoduché chodit do práce.

Pracuji doma, tam teď předělávají dům našich dětí.“ Zatím zůstává léčba stejná a pacientka je nadále sledována s dia­ gnózou vaskulární demence.

Při vykonávání této práce jsme v neustálém kontaktu s rodinou, vět­ šinu informací lze zjistit pouze rozho­ vorem s ní a pozorováním pacientů.

V závěru posledního rozhovoru ve Váž­ ce nejmladší dcera pronesla: „Mamin­ ka měla vždycky cíl, vždy se na něco tě­ šila. Teď se těší na svatbu své vnučky.“ Svatby se pacientka opravdu účastnila.

Byla velice spokojená. Večer již chtěla jít „domů“.

Udržování bezpečného prostředí Budeme-li vycházet z popisu prostře­ dí, naší snahou a snahou rodiny bylo, aby pacientka přišla do známého pro­ středí. Proto ji dcery přiváděly k denní­ mu pobytu na DZR – Vážka. Vzhledem ke své diagnóze potřebuje pacientka dohled po celých 24 hodin a rodina byla již péčí o matku vyčerpána. Po nástupu k trvalému pobytu na DZR se pacientka sžívala s prostředím při­ bližně jeden rok. U lůžka má vysta­ vené fotografie z domova, svých nej­ bližších. Uspořádání oddělení odpoví­ dá požadavkům bezpečného prostředí, kde personál neztrácí přehled o pohy­ bu pacientky v denních ani nočních hodinách. Při nástupu byla pacientka orientována všemi kvalitami, postu­ pem doby je orientována pouze oso­ bou a situací.

Během rozhovoru s dcerami pa­ cientky mi byly poskytnuty informace o pobytu pacientky v domácím prostře­ dí ještě před trvalým pobytem v našem zařízení, tedy o době, kdy pacientka pobývala sama doma a později střídavě u obou dcer. Přibližně v 85 letech mat­ ky pozorovala nejmladší dcera první příznaky tohoto zákeřného onemocně­

recenzovaný článek

FLORENCE 2/2012 13

recenzovaný článek

ní. V roce 2007 si začali stěžovat sou­ sedé, že chodí po domě a hledá telefon.

V noci se svlékala a oblékala. Soused­ ce dávala svůj důchod, který pozdě­ ji hledala. Nedokázala obsloužit elek­ trospotřebiče. Rodina zajistila donáš­ ku obědů pečovatelskou službou. Dcery odstranily kliku od terasy. Označily dveře, aby matce usnadnily lepší orien­ taci v prostředí.

Komunikace Pacientka je na její vlastní přání, ale i na přání rodiny oslovována křestním jménem. Vyžaduje společnost, kontakt navazuje celkem ochotně, její odpovědi jsou chudší obsahem, emotivita oploš­ těná, myšlení pomalé. Pacientka i její dvě dcery jsou hodně komunikativní.

Pacientka byla celý život charitativní.

Psala a přednášela básně.

Tato pacientka je vztahovačná, a proto musíme zvažovat použitá slo­ va, nebagatelizovat její obtíže. Občas má suicidální myšlenky, je subdepre­ sivní, smutek jí nevymlouváme, ale snažíme se ji podpořit a hledat spo­ lečné řešení. Během těchto atak trpí pacientka poruchami spánku a zvý­ šenou únavou. Je potřeba ji vhodně zvoleným psychologickým přístu­ pem uklidňovat, často bývá rozruše­ ná a neklidná.

Pacientka velice pozitivně reagu­ je na dotek, na pohlazení, úsměv, ale i na empatické naslouchání. Ocení vlíd­ né a laskavé chování personálu. Musí­

14 FLORENCE 2/2012

me dbát na profesionální komunika­ ci s pacientkou, s rodinou, ale i navzá­ jem mezi sebou.

Dcery si samy vyzkoušely péči o svého nejbližšího člověka – mat­ ku. Velice těžce nesou její proměnu, kdy se z ní postupně stává zcela zá­ vislý a bezradný jedinec. I přes snahu udržet matku co nejdéle v jejím při­ rozeném prostředí došlo k jejich vy­ čerpání a zásahu do rodinných vzta­ hů. Starší dcera onemocněla depre­ sivním syndromem. Mladší dceři se pomalu rozpadalo její doposud fun­ gující manželství.

Dýchání Asi před 20 lety byla u pacientky zjiště­ na angina pectoris. Nemocná nejčastěji udává bodavou bolest a bolest na srdeč­ ním hrotu. Je provázena dušností a úz­ kostí. Při zadýchání, což souvisí i s je­ jím psychickým a emocionálním sta­ vem, s ní pomalu dýcháme. Pacientka se zadýchává při fyzických aktivitách (chůze), při strachu a stresu. Je-li ne­ klidná, její dýchání je povrchní, má ne­ dostatek vzduchu, a tudíž nedostatek sil, a cítí se vyčerpána.

Dle sdělení dcer po celý život trpě­ la nízkým krevním tlakem. Z důvodu hypotenzní epizody na mši doporučil praktický lékař měření krevního tla­ ku, případně korekce terapie.

Pacientku lze vhodnou komunika­ cí přesvědčit k využití nabízené bazál­ ní stimulace (BS). Právě tato metoda

jí přináší zklidnění a uvolnění napě­ tí, protože se používají převážně dote­ ky, které jsou jí příjemné, a navíc jed­ nou z technik konceptu BS je masáž sti­ mulující dýchání. Dochází při něm ke zklidnění a k uvolnění psychosomatic­ kého napětí. Během této techniky vyu­ žíváme i olej a relaxační hudbu. Nesmí­ me zapomínat na příjemný slovní kon­ takt a na zajištění soukromí pacientky.

Po domluvě s pacientkou lze zajistit přítomnost dcer. (obr. 1) Jídlo a pití Pacientce je podávána racionální stra­ va č. 3. V jídle není vybíravá. Je schop­ na se najíst příborem, který ale větši­ nou i přes nabízení odmítá a dožadu­ je se lžíce. Pod dohledem je schopna si nalít pití, přenést chléb na talíři. Te­ kutiny jí musejí být aktivně nabízeny, dbáme na dodržování pitného režimu.

Denně se provádí záznam o příjmu te­ kutin do ošetřovatelské dokumentace.

Kávu pije pacientka většinou jednou denně po odpoledním odpočinku, ne­ zaznamenává se do příjmu tekutin. Má ráda sladká jídla. S pomocí personálu si denně vybírá ze dvou nabízených jí­ del, přičemž personál sleduje vyváže­ nost stravy.

Pacientka se podílí na prostírání stolů, na úklidu a mytí nádobí. Každá z těchto činností se jí musí taktně při­ pomenout. Pamatuje si hodinu podává­ ní jednotlivé stravy, vždy se dojde po­ dívat na hodiny a ještě se ujistí otázkou

Obr. 1. Při masáži se vyrovná rytmus dýchání pacienta i ošetřovatele, rozvine se nonverbální komunikace.

recenzovaný článek

Obr. 2. Pravidelná pohybová aktivita zlepšuje výkonnost orgánů, navozuje pozitivní emoce, zlepšuje duševní zdraví a prodlužuje délku života, ale i míru soběstačnosti.

u personálu: „Kdy bude oběd?“ U stolu má pacientka své stálé místo, vždy ví, kam se má usadit.

Rodina je informována o možnosti doplňkové stravy, tzv. sippingu. Této nabídky zatím nevyužívá. Hmotnost pacientky sledujeme pravidelně jednou měsíčně, zatím na váze neubývá.

Vylučování Pacientka zpočátku používala vlož­ ky pro inkontinenci. Z důvodu horší­ cí se močové inkontinence jsme mu­ seli přistoupit k používání plenkových kalhotek na noc. Vložku si během dne mění sama, vždy po připomenutí a pod dohledem.

Pacientka se léčí s hemoroidy, pro­ to je nutná zvýšená hygiena po stolici.

Nutné je změkčování stolice podává­ ním Lactulose sirupu. Personál sledu­ je případné krvácení z konečníku. Při obtížích po domluvě s praktickým lé­ kařem aplikujeme Faktum unguentum do konečníku. Vzhledem k základní dia­g nóze ACH je pacientka umístěna na uzavřeném oddělení.

Rodina pacientky je edukována a informována o nutnosti změn in­ kontinentních pomůcek. Dcery si pro matku zajišťují inkontinentní pomůc­ ky samy.

Osobní hygiena a oblékání Pacientka je částečně soběstačná a sa­ mostatná. Hygienu a oblékání vykoná­ vá pod dohledem a s dopomocí. Její vý­ běr oblečení se snažíme respektovat, ale je nutné ho korigovat. Odmítá koupel ve

vaně, vyžaduje pouze sprchu (vany se obává). U pacientky je důležitá důklad­ ná péče o pokožku, hlavně častá kontro­ la erytému v podbřišku – aplikace Cal­ cium unguentum. Zubní náhradu nemá, dutinu ústní si čistí 2krát denně pod do­ hledem. Zvládá použití ústní vody. Per­ sonál dbá i na udržování čistoty neh­ tů. Pedikúru vykonávala matce dcera.

Nyní jsme se domluvily a péči o dol­ ní končetiny vykonává naše pedikér­ ka, která dochází přímo na DZR. Z dů­ vodu obav a strachu pacientky se snaží­ me vždy informovat dcery, aby byly při ošetřování přítomny.

Při aktivizačních programech pa­ cientka odmítá program kosmetiky.

Nikdy se nelíčila a tento program jí není příjemný. Depilaci v obličeji vy­ žaduje pouze od své dcery. Vlasy si nebarví.

Kontrola tělesné teploty Pacientka je zimomřivá. Mimo letní období si přeje oblékat pod kalhoty punčochové kalhoty.

Pohyb Pacientka se pohybuje po oddělení bez kompenzačních pomůcek, při vy­

Tab. 1. Test ošetřovatelské zátěže Činnost

Provedení činnosti

Hodnocení (body)

1.

Pohybová schopnost

• s částečnou pomocí • s podstatnou pomocí • omezený na lůžko, zcela závislý

PRAVDA NEPRAVDA NEPRAVDA

1,00 0 0

2.

Osobní hygiena

• s částečnou pomocí • s podstatnou pomocí • úplně závislý

NEPRAVDA PRAVDA NEPRAVDA

0 3,00 0

3.

Jídlo

• s částečnou pomocí • s podstatnou pomocí • úplně závislý (krmení, sonda)

PRAVDA NEPRAVDA NEPRAVDA

1,00 0 0

4.

Inkontinence moči

• občas • stále • permanentní katetr

NEPRAVDA PRAVDA NEPRAVDA

0 5,00 0

5.

Inkontinence stolice

• občas • stále

PRAVDA NEPRAVDA

3,00 0

6.

Návštěva toalety

• s občasnou pomocí • s podstatnou pomocí • pokojový klozet, podložní mísa

NEPRAVDA PRAVDA NEPRAVDA

0 5,00 0

7.

Dekubity

• malé • velké

NEPRAVDA NEPRAVDA

0 0

8.

Spolupráce s nemocným

• občas obtížná • velmi obtížná • bezvědomí

NEPRAVDA PRAVDA NEPRAVDA

0 3,00 0

Hodnocení: 0 bodů: zcela soběstačný 38 bodů: zcela závislý

Celkový součet bodů: 21

FLORENCE 2/2012 15

recenzovaný článek

cházkách s holí. Zvládá pouze krát­ ké vycházky z důvodu dýchavičnosti.

Za pěkného počasí využívá možnos­ ti posezení na terase (především s ro­ dinou). Přiměřenou terapii pohybem zvládá, ale musí se pobízet k činnos­ ti. Jednotlivé cviky jí musejí být ná­ zorně předvedeny. Postranice u lůžka nemá. (obr. 2) Práce a hry Pacientka vychodila Rodinnou školu se zaměřením na ženská povolání. Praco­ vala jako opravářka punčoch ve Zlíně u Bati, jako prodavačka smíšeného zbo­ ží, pletla svetry. Po mateřské dovolené až do svého odchodu do důchodu roku 1976 pracovala v jeslích a v prádelně.

Stále ráda plete. Nosí brýle. Při pro­ hlížení rodinných fotografií s dcerami používá lupu. Hovoří německy, vyba­ venost slovní zásobou je poměrně vel­ ká. Pravidelně každou středu navštěvu­ je bohoslužbu v zařízení. Ostatní akti­ vity jsou pacientce šetrně nabízeny, do většiny aktivit se zapojuje neochotně.

Ráda trhá papíry. Někdy stačí nechat pacientku sledovat některou aktivitu a po chvilce se sama zapojí. Pacientka vyžaduje neustálý kontakt i během ak­ tivit, je třeba ji hodně chválit. Ráda po­ slouchá dechovou hudbu. Dcery jí do­ nášejí její oblíbené písně a rády s ní zpí­ vají, ona sama se do zpěvu vždy zapojí.

Hudbou lze u pacientky odstranit pře­ kážky a odvést pozornost jinam. Zvlá­ dá i tanec. S dcerami neustále trénu­ je paměť, prohlíží si společně fotoalba a vzpomínají na dětství. Mladší dcera navštěvuje matku i se psem. Během ak­ tivit nezapomínáme na dostatečné za­ vodňování. (obr. 3)

cientka nemá na noc postranice u lůž­ ka, proto ji v nočních hodinách dopro­ vázíme. Hrozí zvýšené riziko pádu při opuštění lůžka. Často v noci vstává a chodí se ptát personálu, kolik je ho­ din. V noci se objevují občasné stavy zmatenosti, svléká se, neví, kde se na­ chází, bojí se.

Umírání Pacientka někdy hovoří o umírání. Říká, že „chce umřít, ale neví, jak to má udělat“.

Pacientka občas trpí akutní bolestí způsobenou ischemií myokardu, pro­ to je důležité ulevit jí od bolesti, sle­ dovat její zdravotní stav a předcházet komplikacím. Vzniknou-li bolesti ná­ hle a trvají-li delší dobu, musíme ne­ prodleně volat zdravotní záchrannou službu. (tab. 1)

Závěr Pacientka je v Diakonii na DZR – Váž­ ka umístěna 30 měsíců. Před trvalým umístěním docházela na DZR – Váž­ ka přibližně 4 měsíce na „zvykání“.

I přesto probíhala adaptace poměr­ ně dlouho, přibližně jeden rok. Pa­ cientce nedělala dobře častá změna prostředí. Dcera si brala matku na ví­

kendy domů. Psychiatr se snažil dce­ ru přesvědčit o nevhodnosti jejího po­ čínání. Po uposlechnutí dcery dopo­ ručení lékaře se zdravotní stav matky zkompenzoval. Zmírnily se i depre­ sivní stavy a časté myšlenky na smrt.

Naše pacientka se neumí bránit jinak než změnou chování a depresemi. Je velice závislá na svých dcerách. Ošet­ řovatelská péče je podle vyplněného testu náročnější. Z celkového počtu 38 bodů je součet 21 bodů.

Literatura: 1. Pavlíková S. Modely ošetřovatelství v kostce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2006, 152 s. ISBN 80-247-1211-3.

(vlaskova.d@seznam.cz) Ilustrační fota archiv Domova pro seniory a domova se zvláštním režimem Diakonie ČCE – středisko Blanka, Písek

Recenzovaly: Doc. PhDr. Alžbeta Hanzlíková, PhD., Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, n. o., Bratislava, SR Mgr. Marie Kadochová, Domácí péče ČČK, o. p. s. Strakonice, vedoucí sestra

Projevy sexuality Pacientka se provdala v 18 letech, v roce 1938. Je vdova, manžel zemřel v roce 1987 (v 85 letech). Byl vojákem z po­ volání, během svého života se s ním 14krát stěhovala. Společně s dcera­ mi neustále vzpomíná na vše hezké, co s manželem prožila, jeho fotogra­ fie má u lůžka. Společně měli tři děti: dvě dcery a syna. Pacientka souhla­ sí s ošetřovatelskou péčí od zaměst­ nance opačného pohlaví. Respektuje­ me její intimitu.

16 FLORENCE 2/2012

Spánek Snažíme se o zajištění spánkové hygie­ ny naší pacientce, o co nejkratší pobyt na lůžku během dne. Kávu podáváme v brzkých odpoledních hodinách. Před spánkem vyvětráme pokoj a doprovo­ díme pacientku na toaletu. V noci se snažíme o zajištění ticha a příšeří. Pa­

Obr. 3. Nečinnost je spojena s prázdnotou, nízkou kvalitou života, ale i s řadou zdravotních komplikací.

Alzheimerova choroba není signálem k nečinnosti.

recenzovaný článek

ZKUŠENOSTI Z PRAXE

Horečka a hypertermie – rozdíly a ošetřovatelské zákroky Vaše intervence závisí na pečlivém zhodnocení stavu pacienta. Zde se naučíte rozlišovat mezi těmito dvěma stavy a provést potřebná opatření.

Jednoho horkého letního dne přichá­ zí na vaše pohotovostní oddělení Bet­ ty Willis (69), která si stěžuje na závra­ tě, slabost, nevolnost a zvracení. Vypa­ dá zmatená. Hyperventiluje a má horkou a suchou kůži. Informuje vás, že užívá oxybutynin (Ditropan), anticholinergi­ kum na terapii hyperaktivního měchýře. Říká, že její příznaky nastoupily rychle; cítila se dobře, až na to, že ve svém bytě ve třetím patře měla velké horko.

Počáteční vyšetření přináší následu­ jící výsledky: TK 145/80, respirační frek­ vence 25, tepová frekvence 132, kyslíko­ vá saturace 93 %, teplota 39,1 °C. Má jednoduše horečku, nebo poten­ ciálně smrtící hypertermii? Protože te­ rapie těchto dvou stavů se liší, musíte zjistit příčinu její zvýšené teploty – a to velmi rychle. V tomto článku vysvětlí­ me, jak máte pacienta vyšetřit a jak za­ sáhnout. Nejdříve je ale třeba vysvětlit, jak se liší horečka a hypertermie.

Je to horečka?

Tělesná teplota, která během dne běž­ ně kolísá, je nejnižší ráno (v 6 hodin) a nejvyšší odpoledne (od 16 do 18 ho­ din). U většiny lidí nepřesahuje orál­ ně měřená teplota ráno 37,2 °C a od­ poledne 37,7 °C. Zvýšená tělesná teplota je obvyk­ le způsobena horečkou, ale příčinou může být i hypertermie. Ačkoliv jsou oba tyto stavy charakterizovány zvý­ šenou tělesnou teplotou, příčiny zvý­ šení teploty jsou rozdílné.

Horečka je zvýšení tělesné teploty větší než obvyklá denní odchylka. Je vyvolána aktivitou hypotalamu, který řídí teplotu v návaznosti na uvolnění cytokinů, regulačních proteinů uvol­ ňovaných určitými buňkami během zánětlivé a imunitní odpovědi na in­ fekci (rámeček Vše o cytokinech). Ho­ rečka obvykle nezvýší tělesnou teplo­ tu nad 41,1 °C. Naproti tomu hypertermie vzni­ ká tehdy, když je hypotalamická regu­ lace tělesné teploty ochromena a ne­ kontrolované zvýšení tělesné teploty překoná schopnost těla vydávat tep­

lo (rámeček Hypotalamus a horečka).

U hypertermie stoupá tělesná teplota nad 40 °C. Na rozdíl od horečky nerea­ guje hypertermie na antipyretika, a po­ kud se vymkne kontrole, může pacien­ ta rychle zabít.

Vývoj horečky Horečka se obvykle vyvíjí ve 4 stadiích: 1 Během prvního, prodromálního sta­ dia horečky si může pacient stěžo­ vat na nespecifické projevy a sym­ ptomy, jako jsou únava, malátnost nebo přechodná bolest. V tomto stadiu není teplota zvýšená.

2 Ve druhém neboli zimničném stadiu si pacient může stěžovat na zimnici a snaží se zahřát teplejším obleče­ ním nebo přikrývkou. V tomto sta­ diu zvýšilo termoregulační centrum v hypotalamu nastavenou hodnotu teploty, což spouští periferní vazo­ konstrikci a směruje více krve zpát­ ky do trupu, aby se zvýšila teplota já­ dra těla. Pacient může mít husí kůži (piloerekci) a třesavku, která zvyšu­ je produkci tepla svaly. Když teplo­ ta krve kolem hypotalamu dosáhne nově nastavené hodnoty, třesavka a vazokonstrikce ustanou.

3 Třetí stadium neboli stadium za­ rudnutí začíná, když dojde k vazo­ dilataci cév v kůži, kůže je červená a teplá.

4 Ve čtvrtém stadiu neboli stadiu po­ klesu horečky dochází k opětovné­ mu snížení nastavené hodnoty pro tělesnou teplotu v důsledku sníže­ ní koncentrace pyrogenů (což jsou všechny horečku vyvolávající mikro­ organismy nebo substance) nebo te­ rapie antipyretiky. Ochlazování po­ mocí vazodilatace a pocení pokra­ čuje tak dlouho, dokud teplota krve proudící kolem hypotalamu nedo­ sáhne nižší nastavené hodnoty.

Mějte na paměti, že termoregulaci ovlivňují různé změny související s vě­ kem. U starších lidí může i závažná in­ fekce vyvolat pouze mírnou horečku nebo nemusí horečku vyvolat vůbec.

Při každém zvýšení tělesné teplo­ ty o 1 °C nad normál (37 °C) stoupne potřeba kyslíku asi o 13 %, což vyvo­ lává zvýšení tepové frekvence. Zvyšuje se nebezpečí dehydratace kvůli ztrátě tekutin pocením a zvýšené respirační frekvenci. Tyto změny mohou zhoršo­ vat jakékoliv kardiovaskulární, pulmo­ nální nebo cerebrovaskulární onemoc­ nění, kterým pacient již před vznikem horečky trpěl.

Měření teploty

Nursing, 2008, 38, č. 6

U dospělých je dobrým indikátorem teploty jádra těla rektální teplota. Rek­ tální teplota je o 0,5 °C vyšší než teplota měřená orálně. Přesnost orálního mě­ ření teploty narušuje jídlo, pití, kouření a dýchání ústy. Teplota ušního bubín­ ku je variabilní a její měření poskytu­ je pouze nepřímé údaje o teplotě jádra těla. Měření teploty v podpaždí nepři­ náší u dospělých spolehlivé údaje o tep­ lotě jádra těla.

Bez ohledu na to, jak pacientovi měříte teplotu, buďte důslední: měřte pokaždé stejným způsobem a pomocí stejného typu teploměru.

Pokud má lékař podezření, že horeč­ ka pacienta je způsobena něčím závaž­ nějším, než je obyčejná virová infekce, může nařídit provedení jednoho nebo více z následujících diagnostických tes­ tů, aby byl nalezen zdroj infekce: • KO a diferenciál, který může uká­ zat zvýšený počet leukocytů, což je známkou aktivní infekce, • rozbor moči, • rtg hrudníku, • kultivaci sputa, • kultivaci krve nebo stěrů z urči­ tých lokalit, jako jsou krk, konečník nebo vagina, podle stavu pacienta, • testování citlivosti kultivačních vzorků na antibiotika kvůli zjiště­ ní vhodného antibiotika.

Je třeba léčit horečku?

Pokud má váš pacient horečku, zahr­ nuje ošetřovatelská péče léčbu její pří­ činy podle pokynů lékaře a poskytová­ ní podpůrné péče.

FLORENCE 2/2012 17

recenzovaný článek

Neexistuje jednotný názor na to, zda je třeba léčit samotnou horečku, protože horečka funguje jako obranný mechanismus. Aby se bakterie mohly množit, vyžadují velké množství železa a zinku – ale při horečce játra a slezi­ na tyto prvky nevylučují. Horečka rov­ něž zrychluje metabolismus, což pomá­ há tělu uzdravovat se. Jedna z nedáv­ ných studií uvádí, že agresivní terapie horečky může u určitých pacientů vést ke zvýšení mortality.

Důležitým argumentem pro to, aby nebyla rutinně podávána antipyretika k léčbě nepříliš vysoké horečky, je to, že terapie může maskovat důležité klinic­ ké symptomy stavu pacienta. Například u pacienta s tyfovou horečkou nebo di­ seminovanou tuberkulózou může být cirkadiánní kolísání tělesné teploty ob­ rácené. Terapie by mohla maskovat také klasické vzorce horečky, svědčící o urči­ tých onemocněních, jako jsou Hodgki­ nova choroba a další lymfomy. Pokud se horečka neléčí, pečlivě dokumentujte vý­ sledky každého měření teploty, aby bylo možné zjistit a vyhodnotit její průběh.

Pokud pacient s horečkou trpí něja­ kým chronickým onemocněním, napří­ klad chronickou obstrukční plicní ne­ mocí, selháním srdce nebo anémií, musí lékař horečku léčit, aby zabránil zvyšo­ vání potřeby kyslíku. Dalším důvodem k léčbě horečky je úleva pro pacienta.

I když pacient ocení zmírnění tohoto symptomu, snížení horečky samozřejmě neléčí infekci, která ji vyvolává.

Při léčbě horečky je cílem snížit hodnotu nastavenou hypotalamem a usnadnit výdej tepla. Antipyretika, jako jsou aspirin, acetaminofen a ne­ steroidní antirevmatika, blokují synté­ zu prostaglandinu a obnovují nastavení normální teploty hypotalamem.

Obecně je dávána přednost aceta­ minofenu, protože ostatní antipyre­ tika mohou inhibovat agregaci krev­ ních destiček a poškozovat gastroin­ testinální trakt. Ale acetaminofen má také určitá rizika, hlavně hepatotoxici­ tu. Pro krátkodobé užívání u dospělých je denní limit acetaminofenu 4 gramy ze všech zdrojů (nebo méně, podle do­ poručení lékaře). Mějte na paměti, že některé kombinace analgetik, jako Vi­ codin a Lortab, obsahují acetaminofen.

Poučte pacienty, aby si pozorně přečet­ li příbalové informace, sečetli všechny zdroje acetaminofenu, a tak si vypočí­ tali celkovou denní dávku.

Nabádejte ho, aby zvýšil příjem teku­ tin, a tak vyvážil zvýšený výdej.

Podávejte antipyretika podle před­ pisu lékaře. Fyzické metody ochlazová­ ní, jako je přikládání studených obkla­ dů na čelo nebo sáčků s ledem na ob­ last slabin a na axily může také pomoci snižovat teplotu, ale tyto metody vždy používejte v kombinaci s antipyretiky.

Termoregulační centrum musí být blo­ kováno antipyretiky, nebo bude pokra­ čovat v kompenzaci teploty a horečka pacientovi dostatečně neklesne.

Změřte pacientovi teplotu 1 hodi­ nu po podání první dávky antipyretika, abyste ověřili jeho účinnost. Jedna stu­ die uvádí, že u dětských pacientů je lep­ ší podávat dvě antipyretika než jedno.

Střídání dávek acetaminofenu a ibupro­ fenu každé 4 hodiny po dobu 3 dnů sni­ žuje horečku u kojenců a dětí efektivně­ ji než podávání jednoho léku.

Jak se od horečky liší hypertermie?

Nadměrná produkce tepla, nadměrná teplota prostředí nebo narušený výdej tepla tělem může ochromit regulač­ ní mechanismus těla a vyvolat hyper­ termii. Nadměrná produkce tepla se obvykle objevuje u mladých lidí, kte­ ří pracují nebo sportují v horkém pro­ středí. Tento typ hypertermie má ně­ kolik názvů: námahová hypertermie,

Ošetřovatelské aspekty horečky 18 FLORENCE 2/2012

Pacient s horečkou potřebuje pečlivé sledování. Vyhodnocujte a dokumen­ tujte jeho teplotu každé 2–3 hodiny.

Ilustrační foto Profimedia

pohybem vyvolaná hypertermie a ná­ mahový úpal.

Hypertermie z nadměrné produk­ ce tepla může být rovněž důsledkem užívání léků, které zrychlují metabo­ lismus, jako jsou amfetaminy, kokain, metamfetaminy a exogenní hormon štítné žlázy.

Když je hypertermie vyvolána nad­ měrnou teplotou prostředí, nazývá se tento stav nenámahová hypertermie neboli klasický úpal. Kvůli omezené pohyblivosti a pomalejší homeosta­ tické odpovědi jsou tímto typem hy­ pertermie zvlášť ohroženi starší lidé.

Děti, které tráví den venku v horkém prostředí, jsou také v nebezpečí, stejně jako novorozenci, kteří nemají vyzrálé termoregulační mechanismy.

Symptomy paní Willis, pacientky, s níž jsme se seznámili na začátku, na­ svědčovaly tomu, že trpí nenámaho­ vou hypertermií: bylo jí 69 let, na po­ hotovost přišla jednoho horkého dne, její symptomy začaly náhle a zmínila se o horku ve svém bytě.

Další nápovědou byly léky, které uží­ vala – mj. oxybutynin. Mnohé léky, kte­ ré se běžně předepisují starším lidem, mohou vést ke sníženému výdeji tep­ la, což vyvolává hypertermii. Napří­ klad diu­retika a anticholinergika, jako je oxybutynin, mohou ovlivňovat schop­ nost těla potit se a ochlazovat se odpařo­

váním vody. Betablokátory narušují pe­ riferní vazodilataci, kterou tělo potřebu­ je, aby se zbavilo nadbytečného tepla.

Neuroleptika, jako například haloperi­ dol (Haldol), inhibují dopaminové re­ ceptory v hypotalamu a vyvolávají va­ zokonstrikci, svalovou ztuhlost a zvýše­ nou tělesnou teplotu. Kromě toho může aplikace některých inhalačních aneste­ tik nebo succinylcholinu vyvolat malig­ ní hypertermii, vzácné dědičné postiže­ ní s vysokou mortalitou.

Rozpoznávání známek a symptomů hypertermie Zvažte následující symptomy hyperter­ mie: tělesná teplota vyšší než 40 °C, ta­ chykardie, tachypnoe, závratě, slabost, zvracení; zmatenost, delirium, křeče nebo kóma.

Pokud bude pacient trpět námaho­ vou hypertermií, bude se potit, zpočát­ ku bude mít zvýšený krevní tlak, ale pokud tento stav bude přetrvávat, se­ lhání krevního oběhu vyvolá hypotenzi a pacient bude mít studenou kůži.

Horká, suchá kůže (anhydró­ za) je pozdní známkou nenámahové hypertermie.

Diagnostika hypertermie Anamnéza paní Willis, stejně jako okolnosti včetně jejího horkého bytu, nasvědčovaly tomu, že v jejím přípa­ dě jde o hypertermii. Pokud by okol­ nosti nebyly tak jednoznačné, bylo by stanovení diagnózy hypertermie mno­ hem obtížnější. V takovém případě je třeba vyloučit infekci a přezkoumat léky, které pacient užívá, nejsou-li mezi nimi medikamenty, které blokují poce­ ní a vazodilataci.

Laboratorní testy, jako KO + dife­ renciál, jaterní testy, stanovení hladi­ ny močoviny, kreatininu, kreatinkiná­ zy mohou svědčit o poškození orgánů a vyloučit infekci. Kvůli detekci abnor­ málního srážení krve nebo nerovnová­ hy elektrolytů může lékař nařídit sta­ novení PT, PTT a hladiny elektroly­ tů. Pokud je třeba sledovat výdej moči a funkci ledvin, je pacientovi zaveden permanentní močový katetr. (Ten se může používat i ke sledování teploty v močovém měchýři, která je zhruba stejná jako teplota jádra těla.) Očeká­ vejte, že pacientovi bude nutné často měřit teplotu jádra těla.

Snižování teploty Na rozdíl od horečky je hypertermie vždy léčena agresivně, aby se zabrá­ nilo trvalému poškození nebo dokon­ ce úmrtí pacienta. Terapie se zaměřuje na rychlé ochlazování těla. Antipyreti­

Více o cytokinech Pyrogeny jsou látky, které vyvolávají horečku.

Exogenní pyrogeny, jako viry a bakteriální toxi­ ny, vyvolávají uvolňování endogenních pyrogenů, které se nazývají též cytokiny.

Cytokiny jsou proteiny, které se chovají jako poslíčci imunitního systému. Některé typy stimu­ lují aktivitu, jako je růst počtu lymfocytů během infekce. Jiné ukončují určité aktivity, např. imu­ nitní reakci.

Pyrogenní cytokiny – ty, které vyvoláva­ jí horečku – jsou produkovány hlavně lymfocy­ ty, neutrofily a monocyty. Pyrogenní cytokiny se dostávají do systémového oběhu, působí na hypo­ talamus a vyvolávají uvolňování prostaglandinů.

Prostaglandiny působí na hypotalamus, aby změ­ nil nastavení tělesné teploty.

Hypotalamus a horečka Hypotalamus je hlavním řídicím centrem homeo­ stázy těla. Informace o teplotě získává z teploty krve cirkulující v okolí a od teplotních receptorů v periferních nervech, míše a břišních orgánech.

Kromě tělesné teploty pomáhá hypotalamus řídit autonomní nervový systém, hospodaření s vodou a funkci endokrinního systému.

ka nejsou při terapii hypertermie indi­ kována, protože teplota nastavená hy­ potalamem je normální.

Přesuňte pacienta do chladnějšího prostředí, uvolněte mu oděv nebo mu svlékněte přebytečný oděv a použij­ te evaporativní ochlazovací techniky.

Namočte ho do chladné (nikoli ledo­ vé) vody; ledová voda by mohla vyvolat třes zvyšující tělesnou teplotu. Použij­ te ovívání, zejména obličeje, aby došlo k ochlazení mozku a důležitých orgá­ nů. Sáčky s ledem přikládané na krk, slabiny a axily pacienta zvyšují eva­ porativní ochlazování. V případě ži­ vot ohrožující situace vyžadující rychlé ochlazení obložte pacienta ledem.

Pokud nejsou externí metody ochla­ zování efektivní, může lékař nařídit in­ terní ochlazování pomocí výplachu těl­ ních dutin chladným fyziologickým roztokem.

Neochlazujte pacienta tak rychle, aby se začal třást. Pamatujte na to, že třes zvyšuje produkci tepla svaly a zpo­ maluje proces ochlazování. Cílem je snižování teploty těla rychlostí asi 0,2 °C za minutu. Sledujte pečlivě tep­ lotu pacienta během terapie a nenech­ te ji klesnout pod 38,3 °C. Pokud je pacient dostatečně bdělý, aby mohl polykat, začněte bojovat proti dehydrataci podáváním malých douš­ ků chladných tekutin ústy. Lékař může nařídit intravenózní hydrataci rozto­ kem 0,9% chloridu sodného a benzo­ diazepinu proti křečím, které by moh­ ly být navozeny ochlazováním.

Mějte na paměti, že během hyper­ termie dochází k aktivaci koagulač­

ní kaskády, což pro pacienta zname­ ná riziko diseminované intravaskulár­ ní koa­g ulace (DIC). Ze svalů se může uvolňovat myoglobin, může dojít k rab­ domyolýze a akutnímu selhání ledvin.

Tato rizika neodeznívají okamžitě po ochlazení těla pacienta. Pokračujte ve sledování pacienta, zda se u něj nevy­ skytují známky DIC, jako jsou trombó­ za, krvácení, svalová bolest a zvýšená hladina d-dimerů.

Výzkum naznačuje, že pokud neza­ bírají tradiční terapie, mohlo by zabrat endovaskulární ochlazování. Tato me­ toda sestává z infúze chladného fyzio­ logického roztoku do katetru zavede­ ného do levé horní duté žíly.

recenzovaný článek

Tipy pro edukaci Poučte pacienty, kteří jsou ohroženi hypertermií, a jejich rodiny, jak mají hypertermii předcházet. Připomeňte pacientům a jejich rodinným příslušní­ kům, že teplotními extrémy jsou ohro­ ženy zejména velmi malé děti, staří lidé a pacienti užívající léky, které je vysta­ vují nebezpečí hypertermie.

Když se teplota prostředí a vlhkost zkombinují tak, že je teplotní index vyšší než 80, může vzniknout úpal.

Poraďte ohroženým pacientům, aby nevycházeli ven a v horkých dnech zů­ stali v klimatizovaných místnostech.

Pokud žije starý člověk sám a nemá klimatizaci, poraďte mu, aby si zajis­ til, že ho každý den někdo přijde zkon­ trolovat. Řekněte všem svým pacien­ tům, že mají pít hodně vody a nosit lehké oblečení.

Zotavení V případě paní Willis vyloučil lékař ho­ rečku na základě její anamnézy a vy­ šetření, nepřítomnosti prodromální­ ho stadia, rychlého nástupu symptomů a užívání anticholinergika, které mohlo narušit její termoregulační systém. Na­ štěstí měla normální krevní tlak a ne­ postihlo ji selhání krevního oběhu.

Po zavedení infúzní jehly velkého průměru byla zahájena infúze 0,9% fyziologického roztoku. Evaporativní ochlazování snížilo teplotu paní Wil­ lis za 40 minut na 38,3 °C. Zůstala v ne­ mocnici na pozorování a kvůli dopl­ nění tekutin a elektrolytů. V důsledku rychlé a náležité terapie se pacientka ze své epizody hypertermie velmi brzy zotavila.

(Z impaktovaného časopisu: Beard RM, DaY MW. Fever and hyperthermia – learn to beat the heat. Nursing, 2008, 38, č. 6, s. 28–31. Překlad: Mgr. Libuše Dobrovodská, dobrovodska.l@centrum.cz)

FLORENCE 2/2012 19

recenzovaný článek

Přehledová studie

Komunikačné prostriedky na upokojenie agresívneho pacienta Souhrn: Spúšťacím podnetom k agresii býva okrem rôznych sociálnych konfliktov aj dlho pociťovaná obava z bolestivého zákroku, z fatálneho vývoja choroby, mnoho znevýhodnení a obmedzení, ktoré pacientovi choroba prináša a narastajúca úzkosť. Manažment agresívnych pacientov zahŕňa predovšetkým verbálnu intervenciu. Na jej účinné zvládnutie je potreb­ né zabezpečiť pravidelné školenia personálu, týkajúce sa posudzovania rizika agresie a ovládania komunikačných pros­ triedkov vedúcich k upokojeniu pacienta.

Kľúčové slová: agresia - agresívny pacient - manažment agresivity.

MUDr. Andrea Čerňanová, PhD. Psychiatrická klinika LF SZU, Bratislava

(Communication means to calm aggeressive patient) Summary: The trigger stimulus for aggression is usually in addition to various social conflicts, long felt fear of painful sur­ gery, of fatal development of disease, of many disadvantages and limitations, which the disease brings to the patient and also of increasing anxiety. Management of aggressive patients involves primarily verbal intervention. For its effective ma­ nagement is necessary to ensure regular training of staff concerning risk assessment of aggression and control of commu­ nication means to sedate patients.

Key words: aggression - aggressive patient - aggression management.

Výskyt agresie v zdravotníctve PhDr. Renáta Knezović, PhD. Ústav sociálneho lekárstva a lekárskej etiky LFUK, Bratislava

20 FLORENCE 2/2012

V súčasnosti je zachytený nárast agre­ sívnych útokov na zdravotnícky perso­ nál. Agresia zo strany pacientov sa preja­ vuje najčastejšie verbálne, avšak neza­ nedbateľný je aj výskyt fyzickej agresie namierenej nielen voči predmetom, ale aj osobám. Najväčší počet agresívnych atakov na personál sa odohráva na psy­ chiatrických oddeleniach. Riziko byť konfrontovaný s agresívnym pacientom na psychiatrickom oddelení je, podľa Dorfmeistera (2009) 14krát vyššie ako je priemer v rámci nemocničných oddele­ ní. Vysoká miera agresie počas nemoc­ ničnej starostlivosti je zistená aj na ge­ riatrii a jednotke akútneho príjmu, kde toto riziko je 3krát vyššie (1). Štúdie sledujúce obete agresívnych útokov pacientov za najčastejšiu zhodne označujú sestru. Owen uvádza 580 zá­ važných útokov na sestru, 120 na iných pacientov, 100 na veci, pod 100 boli úto­ ky zamerané na lekára, psychológa, ro­ dinných príslušníkov pacienta a domá­ ceho opatrovateľa (1). V práci Whiting­ tona bolo 90 % útokov psychiatrických pacientov namierených proti sestrám, 32-42 % proti psychiatrom (1). Johnes vo svojom výskume vyčíslil, že 65 % agre­ sívnych útokov bolo zameraných proti zdravotníckemu personálu a 32 % úto­ kov bolo zameraných na ostatných pa­ cientov a majetok (1). Aj v súbore Dorf­ meistera boli cieľom agresívnych činov prevažne pracovníci ošetrovateľstva (80 %) a lekári (20 %/)(1). Sestry pracu­ júce v slovenských psychiatrických za­ riadeniach na základe vlastných skúse­ ností s vážnymi fyzickými útokmi pa­

cientov za najviac atakovanú považujú sestru, nasleduje spolupacient, sanitár, lekár a pacientov príbuzný. Za najme­ nej častú obeť agresívnych udalostí sest­ ry uvádzajú psychológa. (2)

Príčiny agresie a zhodnotenie situácie Spúšťacím podnetom k agresii býva okrem rôznych sociálnych konfliktov a vypätej – kritickej situácie aj dlho pociťovaná obava z bolestivého zákro­ ku, z fatálneho vývoja choroby, znevý­ hodnení a obmedzení, ktoré pacientovi choroba prináša a narastajúca úzkosť.

Pribúdajú aj pacienti, ktorí agresívne reagujú na stratu zamestnania a na dlhodobý stres z existenčných staros­ tí. Pre zhodnotenie situácie zdravot­ níkom je dôležité vedieť rizikové fak­

tory agresie a všímať si jej prediktory z via­cerých pohľadov. Súhrnne ide pre­ dovšetkým o tieto faktory (1): Rizikové správanie pacienta: agitá­ cia, svalové napätie, rigidné postoje, výhražné gestá, agresia voči predme­ tom, slovné vyhrážky, sťažnosti, požia­ davky, odmietnutie komunikácie.

Rizikové faktory z anamnézy: neza­ mestnanosť, predchádzajúce agresívne správanie, zneužívanie alkoholu a iných návykových látok, kriminálny záznam.

Rizikové klinické premenné: intoxi­ kácia alkoholom alebo návykovými lát­ kami, syndróm z odňatia návykovej látky, paranoidné bludy, katatónne prí­ znaky, impulzivita, zmätenosť.

Udalosti signalizujúce vznik agresie: nedobrovoľné prijatie do nemocnice, fyzické obmedzenie.

V prípade zlyhania verbálnej komunikácie je treba upokojiť pacienta fyzickým obmedzením.

Ilustrační foto Profimedia

Rozhovor s agresívnym pacientom Odborná literatúra na otázku, ako s agre­ sívnym pacientom komunikovať, nedá­ va jednoznačnú odpoveď. Väčšina auto­ rov nabáda k pokojnému a profesionál­ nemu správaniu, sú však aj názory, aby bolo agresívne správanie prijaté ako roz­ čúlenie a ich zástancovia navrhujú ,,zr­ kadlovú odpoveď“. Reakcia zdravotníc­ keho pracovníka na agresiu by mala byť vždy na profesionálnej úrovni, rešpek­ tujúca nasledovné komunikačné pro­ striedky (3, 4): • Prvý dojem Prvým krokom je naviazanie ver­ bálneho kontaktu s pacientom, pri ktorom je dôležitý práve prvý do­ jem. Preto sa predstavíme a pred­ stavíme každého, kto je v miestnos­ ti prítomný. Ponúkneme pacientovi, aby sa posadil a sami sa posadíme.

• Hlas Významnú úlohu pri verbálnej in­ tervencii hrá hlas, nástroj, ktorým by sme sa mali naučiť dobre vlád­ nuť aj z mnoha ďalších dôvodov. Má byť pokojný a vľúdny, nižšie polo­ žený a tichší. Slovná produkcia by mala byť jednoduchá, zrozumiteľ­ ná a jednoznačná. Nesmieme pa­ cienta zaplaviť podnetmi.

• Verbalizácia hnevu alebo úzkosti Otázky, ktoré odhalia príčinu pa­ cientovho hnevu, či úzkosti, kladie­ me premyslene. Vypočujeme si všet­ ky jeho argumenty a s pravdivými súhlasíme. Mali bysme sa vyvarovať konfrontácie. Počas celého rozhovo­ ru s pacientom vyjadrujeme spoluú­ časť, a to prikyvovaním, parafrázo­ vaním, či sumarizovaním situácie.

• Plynulá komunikácia Komunikáciu udržiavame plynulú, pokiaľ viazne, je vhodné zopakovať poslednú pacientovu vetu formou otázky. Takýmto spôsobom je agre­ sívny pacient nútený k odpovediam, verbalizuje svoj hnev, čo vedie k ra­ cionálnemu uvažovaniu a postup­ nému upokojeniu.

• Zhon a naliehavosť Nenútime nikoho, ani seba, do zho­ nu, nenaliehame na pacienta.

• Riešenie situácie Pacientovi priebežne vysvetľuje­ me, čo a prečo robíme, ponúkame rôzne zmeny a alternatívne rieše­ nia. Pacient má tak možnosť vy­ brať si, pocíti, že môže sám za seba rozhodovať a nemá pocit úplného znásilnenia.

• Vymedzenie hranice Pacientovi zdôrazníme nepriazni­ vý vplyv jeho správania na ostat­

ných. Musíme zreteľne povedať, že agresiu nebudeme tolerovať a že ak by problém násilia hrozil, mohlo by to mať dôsledky (napr. fyzické obmedzenie).

• Kultúrna a náboženská príslušnosť V rámci komunikácie je vhod­ né zistiť aj kultúrnu a náboženskú príslušnosť pacientov. Zdravotníc­ ky personál by mal vždy pri posky­ tovaní zdravotnej starostlivosti zo­ hľadňovať tento fakt a prispôsobiť zdravotnú starostlivosť potrebám pacienta v rámci kultúrnej odliš­ nosti alebo náboženstva.

Neverbálne komunikačné prostriedky Počas rozhovoru s agresívnym pacien­ tom je dôležité sústrediť sa aj na naše neverbálne prejavy. Napr. intoxikovaní pacienti – v alkoholovej opitosti alebo pod vplyvom drog vnímajú viac našu gestikuláciu a pantomimiku ako slov­ né argumenty. Dôležitá je aj miestnosť, kde sa rozhovor odohráva a rušivé ele­ menty v nej. Pri rozhovore je potrebné kontrolovať a sústrediť sa na tieto ob­ lasti (3,4): • Postoj tela. Nesmieme mať kon­ frontačný ani defenzívny postoj – nesmú byť ruky v bok ani skrížené na prsiach. Vyvarujeme sa zatína­ niu pästí.

• Komunikácia vsede. S pacientom komunikujeme v rovnakej výške.

Počas vyšetrenia je lepšie sedieť. Ak pacient odmietne sadnúť si, nena­ liehať nato. Pokiaľ komunikujeme s pacientom v stoji, je vhodnejšie postaviť sa bokom k pacientovi ako priamo tvárou k pacientovi. Udržia­ vame stály očný kontakt.

• Pohyby. Nerobíme prudké, rýchle pohyby a gestá. Nepribližujeme sa k pacientovi zozadu.

• Bezpečná vzdialenosť. Dodržia­ vame bezpečnú vzdialenosť, cca 1 meter. Pri slovnej agresii tre­ ba túto vzdialenosť zvýšiť tri­ krát. Udržiavame si voľnú úniko­ vú cestu.

• Dotyky. Agresívneho pacienta sa nesmieme dotýkať a aj po upokoje­ ní treba dotyky zvážiť.

• Prostredie rozhovoru. Nikdy ne­ byť s agresívnym pacientom sám v uzavretej miestnosti. Dvere po­ nechať otvorené, alebo mať doho­ vorený signál, ako privolať pomoc.

Odstrániť z dosahu pacienta nebez­ pečné predmety. Redukovať vonkaj­ šie stimuly – tlmené svetlo, tichá miestnosť, stíšenie alebo vypnutie telefónu.

Zlyhanie verbálnej intervencie V prípade extrémne silných emócií, či patologického správania (napr. v rám­ ci psychózy), kedy sa nám nedarí si­ tuáciu zvládať verbálnymi komunikač­ nými prostriedkami, je potrebné privo­ lať pomoc a upokojiť pacienta fyzickým obmedzením. Nikdy k použitiu obmed­ zovacích prostriedkov nepristupujeme osamote, je nutné zabezpečiť si pomoc minimálne štyroch osôb. Prvoradá je vlastná bezpečnosť! Ak ide o zásah v te­ réne, či na ambulancii, vyžadujeme asi­ stenciu polície. Fyzické obmedzenia počas hospitalizácie sa realizujú štyr­ mi spôsobmi: fyzické obmedzenie per­ sonálom, pripútanie k posteli, použi­ tie ochranného lôžka (sieťová posteľ) a izolačnej miestnosti. Postupujeme podľa štandardu, celý priebeh podrob­ ne zdokumentujeme.

recenzovaný článek

Záver Na dosiahnutie lepšej efektivity a kva­ lity komunikácie s agresívnymi pa­ cientmi sú potrebné pravidelné ško­ lenia personálu, týkajúce sa posud­ zovania rizika agresie a ovládania komunikačných prostriedkov vedú­ cich k upokojeniu pacienta.

Literatúra: 1. Čerňanová A. Agresívny pacient z aspektu psychiatrického ošetrovateľstva.

Psychiatria-Psychoterapia-Psychosomatika, 17, 2010, č. 2, ISNN 1335-423X, s. 107-111.

2. Čerňanová A. Agresívny pacient v podmienkach psychiatrického ošetrovateľstva (výskum). Ošetrovateľský obzor, 3, 2010, ISNN 1336-5606, s. 47-51.

3. Čerňanová A. Ošetrovanie chorých s psychickými problémami na somatických oddeleniach. Učebnica pre fakulty ošetrovateľstva, Osveta Martin, 2011, ISBN 978-80-8063-354-7, 88 s.

4. Vevera J, Jirák J, Uhrová T, Žukov I., Král P, Tichý V. Možnosti ovlivnení agitovaného a násilného chování v psychiatrické praxi. In : Psychiatria pre prax, 2/2007, s. 62-68.

5. Ralbovská R. Multikulturní přístup pro pomáhající profese. Praha: EVC. 2010.

2. vydání. ISBN 978-80-87386-09-5.

Recenzovaly: Doc. PhDr. Darina Brukkerová PhD., MPH, Slovenská zdravotnícka univerzita Bratislava ThDr. Monika Zaviš, PhD., Univerzita Komenského v Bratislave, Evanjelická bohoslovecká fakulta, Inštitůt kontextučnej teológie

FLORENCE 2/2012 21

Konference oborů intenzivní péče pro NELZP

Odd. vzdělávání a rozvoje, Nem. Na Homolce, Praha

FTNsP, Praha

8. 2.

13. 2.–16. 3.

Zdravotnické právo v praxi

Šumperská nemocnice, a. s., Šumperk

Ústav teorie a praxe ošetřovatelství, 1. LF UK v Praze

FTNsP, Praha

FNsP Ostrava–Zábřeh, PhDr. Dana Streitová, vrchní sestra ARO

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

Ústav teorie a praxe ošetřovatelství, 1. LF UK v Praze

We make media

ConvaTec Academy

FTNsP, Praha, Institut bazál. stimulace

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

ConvaTec Academy

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Ústř. vojen. nemocnice Praha

14. 2.

15. 2.

15. 2.

15. 2.

15. 2.

(13–15 hod.)

16.–18. 2.

17. 2.

20. 2.

20.–22. 2.

21.–22. 2.

(9–17 hod.)

22. 2.

(10–17 hod.)

23. 2.

23. 2.

20.–24. 2.

Cerebrovask. onem. jako výzva pro NLZP

B. Braun Medical s.r.o., ČAS (projekt MZ ČR/IPVZ)

Ústř. vojen. nemocnice Praha

29. 2.

29. 2.–2. 3., 21.–23. 3., 5.–7. 9.

Certif. kurs: Rehab. ošetř. pro pac. se sníž. soběstačností

Certif. kurs: Předsteril. příprava zdrav. prostředků ve zdrav. zařízení

Zahájení 28. 2., Ústř. vojen. nemocnice Praha dále 19. 3., 20. 3., 23. 4., 24. 4.

(1 kurs, celkem 5 dní)

Certif. kurs: Komplex. péče o nem. se stomií na tráv. a moč. traktu

Konference: Ošetř. péče u pac. na neurol. v kostce

Vzdělávací akce pro sestry

III. celostát. konference Emergency

Endoskopický workshop

Zákl. kurs bazální stimulace

Vzdělávací akce pro sestry

3. reprezentační ples sester

Alternativní metody vyučování – nové možnosti (akredit. kurs)

Krizová intervence

Sympozium: Léčba pooper. bolesti a metody anestezie

Školicí akce: Invaz. a neinvaz. vstupy zcela neinvazivně

Seminář: Právní minimum pro nelékaře

Certif. kurs: Endoskopie a další miniinvaz. výkony v urologii

I. modul: 13.–17. 2. Ústř. vojen. nemocnice Praha II. modul: 28. 5.–1. 6.

Akredit. kvalif. kurs: Všeob. sanitář

Certif. kurs: Základy fyzik. vyšetření pro sestry

6.–8. 2., 16.–18 .4. Ústř. vojen. nemocnice Praha 3.–5. 9., 29.–31.10.

Název akce (téma)

Certif. kurs: Ošetř. postupy v oční diagnostice

Pořadatel

Ústř. vojen. nemocnice Praha

6.–8. 2., 4.–7. 6.

8.–11. 10.

Datum

Kongr. centrum, ÚVN Praha

Brno

Kongr. centrum, ÚVN Praha

Kongr. centrum, ÚVN Praha

ONK, a.s., ředitelství – 2. patro

Ostrava

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

Centrum pro vzděl. a vědu FTNsP, Praha

Praha

Praha, Žofín

Vídeňská 800, Praha 4 (FTNsP, pavilon A1, 1. patro)

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

Vojen. nemocnice Olomouc, Klášterní Hradisko – Konfer. místnost (vchod D, 1. p.; 16.00–20.00 hod.)

Centrum pro vzděl. a vědu FTNsP, Praha

Vídeňská 800, Praha 4 (FTNsP, pavilon A1, 1. patro)

Kongresový sál, Šumper. nemocnice, a.s., Nerudova 640/41, Šumperk

Kongr. centrum, ÚVN Praha

Centrum pro vzděl. a vědu FTNsP, Praha

Kongresový sál Nem. Na Homolce, Praha

Kongr. centrum, ÚVN Praha

Kongr. centrum, ÚVN Praha

Místo

Přehled vzdělávacích akcí (únor–březen 2012)

22 FLORENCE 2/2012 pavla.dvorska@uvn.cz, tel.: 973 208 400, 775 133 671

aesculap-akademie.cz@bbraun.com

pavla.dvorska@uvn.cz, tel.: 973 208 400, 775 133 671

pavla.dvorska@uvn.cz, tel.: 973 208 400, 775 133 671

Stáňa Kubincová, 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

Ing. Martina Mainzerová, Customer Service Manager, tel.: 225 109 165

tel.: 477 112 046, hana.hostasova@kzcr.eu

tel.: 477 112 046, hana.hostasova@kzcr.eu

jaroslava.polakova@ftn.cz, 261 083 252, www.ftn.cz/vzdělávání

Ing. Martina Mainzerová, Customer Service Manager, tel.: 225 109 165

www.misssestra.cz

http://utpo.lf1.cuni.cz/, miluše.kulhava@lf1.cuni.cz, tel.: 261 083 395, www.facebook.com

tel.: 477 112 046, hana.hostasova@kzcr.eu

zrnikovah@vnol.cz, tel.: 973 407 061, 723 954 651, www.vnol.cz

jaroslava.polakova@ftn.cz, 261 083 252 www.ftn.cz/vzdělávání

http://utpo.lf1.cuni.cz/, monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, tel.: 261 083 395, www.facebook.com

Mgr. Eva Pavelková, 583 335 003, přihlášky: www.nemspk.cz

pavla.dvorska@uvn.cz, tel.: 973 208 400, 775 133 671

jana.hazdrova@ftn.cz, 261 083 172, www.ftn.cz/vzdělávání

Mgr. Kateřina Krausová, k.krausova@email.cz

pavla.dvorska@uvn.cz, tel.: 973 208 400, 775 133 671

pavla.dvorska@uvn.cz, tel.: 973 208 400, 775 133 671

Kontakt

Péče o psychiatrického pacienta

Konference: Spirituální péče

Certif. kurs: Péče o pacienta s bolestí

Konference: Co v učebnicích možná nebylo II.

Konference: Kardiopulm. resuscitace

Alergie 2012

Šumperská nemocnice, a. s., Šumperk

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

Ústř. vojen. nemocnice Praha

VFN v Praze, ČAS, IKEM, Praha

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Česká spol. alergol. a klin. imunol., MSD.

6. 3.

7. 3.

(13–17 hod.)

Ústí nad Labem Copenhagen, Denmark

Novinky v kardiologii pro nelékaře

Role NLZP v léčbě pacientů s onkol. onem.

12 Annual Spring Meeting on Cardiovascular Nursing

6. konference sekce alergoimunologických sester

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

B. Braun Medical s.r.o., CAS (projekt MZ ČR/IPVZ)

Council on Cardiovasc. Nursing and Allied Professions of the Europ. Society of Cardiol., the Danish Nursing Council

Sekce sester ČSAKI

14. 3.

(13–15 hod.)

velká posluchárna FN v Motole, Praha

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

Linet, Želevčice 5

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z

Poznámka: podbarvené akce pořádá ČAS. Vzdělávací akce IPVZ pro zdravotníky nelékaře na 1. pololetí 2012, přihlášky a další informace najdete na www.ipvz.cz.

17. 3.

16.–17. 3.

th

Den otevřených dveří Linet Scholaris

Linet

13. 3.

15. 3.

Konference: Mamologický den

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

13. 3.

(13–17 hod.)

Centrum pro vzděl. a vědu FTNsP, Praha

Školicí akce: Grafologie aneb rukopisem k rozvoji osobnosti

FTNsP, Praha

Mikulov

Prac. konference: Teorie a praxe v neurointenzivní péči

Neurochirurgická klinika FN Brno

Hotel Diplomat, Praha

ONK, a.s., ředitelství – 2. patro

Všeobecná FN, Praha 2

Kongr. centrum, Ústř. vojen. nemocnice Praha

Krajská zdrav. a. s. Ústí n. L., Masarykova nemocnice, o. z.

Kongresový sál, Šumper. nemocnice, a.s., Nerudova 640/41, Šumperk

Divadlo PL Praha-Bohnice

Odbor vzdělávání VFN, Na Bojišti 1, Praha 2

České Budějovice

10. 3.

8.–9. 3.

8. 3.

8. 3.

8. 3.

7.–9. 3., 7.–9. 11.

Jarní konf.: Aktuální legislativa

ČAS: sekce soc. pracovníků

6. 3.

(8–15 hod.)

Kurs: Vyjednávání a zvládání konflikt. situací pro řídicí prac. zdrav. zařízení: Podst., principy, proces a strategie vyjedn., lid. faktor ve vyjednávání

VFN v Praze a ČAS: sekce managementu

6. 3., 20. 3., 3. 4.

Role NLZP v léčbě pac. s onkol. onem.

B. Braun Medical s.r.o., ČAS (projekt MZ ČR/IPVZ)

1. 3.

FLORENCE 2/2012 23

Přihl. k akt. účasti do 31. 1. 12, k pas. účasti do 1. 3. 12. Členky ČSAKI bez popl., členky ČAS 200 Kč, ostatní 300 Kč zelenkova.alergo@post.cz

http://www.escardio.org, For General Information: Tel: +33 (0) 4 92 94 76 00 Fax: +33 (0) 4 92 94 76 01, ccnap@escardio.org

aesculap-akademie.cz@bbraun.com

tel.: 477 112 046, hana.hostasova@kzcr.eu

Linet, 274 01 Želevčice 5, www.linet.cz

tel.: 477 112 046, hana.hostasova@kzcr.eu

jaroslava.polakova@ftn.cz, 261 083 252, www.ftn.cz/vzdělávání

jbezrouk@fnbrno.cz

Prof. MUDr. Václav Špičák, CSc., tel: 266 082 607, vspicak@email.cz

Stáňa Kubincová, 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

zuzana.machova@vfn.cz, tel: 224 964 913

pavla.dvorska@uvn.cz, tel.: 973 208 400, 775 133 671

tel.: 477 112 046, hana.hostasova@kzcr.eu

Mgr. Eva Pavelková, 583 335 003, přihlášky: www.nemspk.cz

Anna Hubertová, tel.: 724 189 490, hubertova@fnhk.cz

Mgr. Zuzana Máchová, tel.: 224 964 913, zuzana.machova@vfn.cz. Pozn.: certifikát v hodnotě 25 kred. pro mimopraž. účastníky zdarma

aesculap-akademie.cz@bbraun.com

recenzovaný článek

Výzkumné sdělení

Vliv chronické bolesti na kvalitu života pacientů Souhrn: Obsahem je problematika chronické bolesti a jejího vlivu na kvalitu života pacientů. Aktuálnost tématu vychá­ zí z narůstajícího počtu pacientů s chronickou bolestí nádorového i nenádorového původu. Cílem empirického výzkumu bylo zjištění kvality života pacientů s chronickou bolestí v jejich každodenních aktivitách, dále v oblasti psychické, sociál­ ních vztahů a souvislostí.

Klíčová slova: bolest – chronická bolest – pacient – kvalita života.

Mgr. Petra Doucková Nemocnice Jihlava, všeobecná sestra ARO, ambulance bolesti 1989–1991: pomaturitní studium SZŠ Brno, obor ženská sestra; 1991–2003: Nemocnice Jihlava, ženská sestra, instrumentářka na operačním sále; 1995–1997: IDVPZ Brno, obor instrumentování na operačním sále; 2005–2009: 1. LF UK Praha, bakalářské studium, obor ošetřovatelství; od roku 2008: Nemocnice Jihlava, všeobecná sestra ARO, ambulance bolesti; 2009–2011: VŠZ a SP sv. Alžbety, Bratislava, magisterské studium, obor ošetřovatelství; 2008–2010: SZŠ Jihlava, externí vyučující; 2009–2010: VŠ polytechnická Jihlava, katedra zdravotnických studií, externí vyučující

(Chronic pain and its impact on quality of patiens life) Summary: Contents is the issue of chronic pain and its impact on quality of patiens life. The topicality of the theme is based on the increasing number of patiens with chronic pain of cancer and non-cancer origin. The aim of the empirical research was to determine the quality of patiens life with chronic pain in their daily activities, as well as the psychologi­ cal, social relationships and contexts.

Key words: pain – chronic pain – patient – quality of life.

Úvod Dá se předpokládat, že s tématem chro­ nické bolesti se budeme jako zdravot­ níci setkávat stále častěji, zvláště se vzrůstající incidencí zhoubných one­ mocnění. Ve skupině neonkologic­ kých onemocnění bude chronická bo­ lest symptomem doprovázejícím, např. se to týká onemocnění zad, kde zazna­ menáváme vzestupný trend. S tím jsou spojeny náklady na ošetřování pacientů s chronickou bolestí, nárůst preskrip­ ce a užívání léků, invalidizace klientů a jejich opětovné začleňování do pra­

covního procesu a do sociální sítě. To vyžaduje stálou pozornost zdravotní­ ků, věnovanou tomuto fenoménu.

Cíle výzkumu Stanoveny byly tři výzkumné cíle a čty­ ři hypotézy (v plném znění): Cíl 1. Zjistit vliv chronické bolesti na kvalitu života pacientů.

Cíl 2. Zmapovat priority potřeb u klien­ ta s chronickou bolestí.

Cíl 3. Zjistit, zda v důsledku chronické bolesti došlo u pacientů ke změně v je­ jich sociálních vztazích.

Hypotézy H 1. Předpokládáme, že chronická bo­ lest je determinantou, která negativně ovlivňuje kvalitu života pacientů.

H 2. Předpokládáme, že chronická bolest ­negativně ovlivňuje psychiku nemocných.

H 3. Předpokládáme, že chronická bolest bude důvodem zhoršení sociálních vzta­ hů v životě pacientů.

H 4. Předpokládáme, že pacienti bu­ dou preferovat potřebu být bez bolesti před ostatními.

Metodika Pro šetření byla použita kvantitativní me­ toda výzkumu. Ke sběru dat byl použit anonymní dotazník vlastní konstrukce, který obsahoval 4 otázky ke zjištění de­ mografických údajů a 22 otázek zaměře­ ných na subjektivní vnímání chronické bolesti. Respondenti mohli zaškrtnout pouze jednu nabízenou variantu u kaž­ dé dotazníkové položky. Jestliže jim žád­ ná z nabízených možností nevyhovovala, mohli volně vyjádřit svůj vlastní názor.

Charakteristika výzkumného souboru

24 FLORENCE 2/2012

Ilustrační foto Profimedia

Cílovou skupinou respondentů byli pa­ cienti s chronickou bolestí. Jednalo se o klienty ambulance bolesti, neurolo­ gického a onkologického oddělení Ne­ mocnice Jihlava. Vlastní dotazníkové šetření probíhalo od počátku března do konce června 2010. Dotazníky byly roz­ dány v prvním kole v celkovém počtu 110, ve druhém bylo distribuováno ješ­ tě 30 dotazníků. Celkově bylo tedy roz­ dáno 140 dotazníků. Jejich návratnost byla 107. Po vyřazení dvou nesprávně vyplněných bylo k finálnímu zpracová­ ní dat použito 105 dotazníků.

Vyhodnocení hypotéz

H 1: Respondenti měli hodnotit svo­ ji spokojenost se zdravím. Jak ukazuje tab. 1, převažující částí je 66 odpovědí (62,86 %) s konstatováním negativním.

Pouze ve 29 případech (27,62 %) byla uvedená spokojenost se zdravím.

Tab. 1. Spokojenost respondentů se zdravím Odpověď

ni

fi [%]

ano

29

27,62

ne

66

62,86

nevím

8

7,62

neodpověděl

1

0,95

musím se spokojit

1

0,95

105

100,00

N

V otázce 21 klienti hodnotili kvalitu své­ ho života. Výsledky dokládá tab. 2. Do skupiny pacientů hodnotících tuto sku­ tečnost negativně je nutné zařadit klien­ ty, kteří uvádí, že jejich kvalita života je spíše špatná – 37 odpovědí (35,24 %), špatná kvalita života je v 15 případech (14,29 %). Po sečtení odpovědí těchto dvou skupin dochází k vytvoření skupi­ ny s 52 klienty (49,53 %). Jedná se tedy o většinu respondentů. Kladné odpově­ di jsme nalezli u 40 pacientů (38,10 %) s udáním dobré kvality života, 2 dota­ zovaní (1,90 %) ji hodnotí jako výbor­ nou a 1 (0,95 %) jako dobrou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu. Pozitivní hodnocení kvality života jsme zazname­ nali tedy ve 43 odpovědích (40,95 %).

Tab. 2. Kvalita života pacientů s chronickou bolestí Odpověď

ni

výborná

2

1,9

dobrá

40

38,10

spíše špatná

37

35,24

špatná

15

14,29

nevím

7

6,67

neodpověděl

3

2,85

dobrá, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu

1

0,95

105

100,00

N

fi [%]

problémy uvádí 25 klientů (23,82 %).

Po sečtení těchto údajů dochází k vy­ tvoření majoritní skupiny 73 respon­ dentů (69,53 %), která udává problémy se spánkem. Druhá skupina klientů uvádí pouze občasné problémy se spán­ kem – 30 odpovědí (28,57 %), 1 muž uvedl (0,95 %) „vůbec, na noc si bere analgetika“. Tato skupina je prezento­ vána 31 respondenty (29,52 %).

partnerský vztah změnil. Naprostou vět­ šinu tvoří 75 odpovědí (71,43 %) s úda­ jem, že se partnerský vztah nezměnil.

Tab. 5. Změny v partnerském vztahu Odpověď

ni

fi [%]

ano

21

20,00

ne

75

71,43

nevím

4

3,81

neodpověděl

5

4,76

105

100,00

N

Tab. 3. Problémy se spánkem Odpověď

ni

fi [%]

občas

30

28,57

často

21

20,00

velmi často

27

25,71

stále

25

23,82

vůbec, na noc si bere analgetika

1

0,95

neodpověděl N

1

0,95

105

100,00

V jedné z otázek detekovali pacienti pří­ padné změny v psychice, které u nich vznikají v důsledku chronické boles­ ti. V naprosté většině odpovědí byly tyto změny jasně udávány – dokládá to tab. 4. Jedná se o ty pacienty, kteří si myslí, že bolest ovlivňuje jejich psychiku často – 31 klientů (29,52 %) –, o ty, kte­ ří udávají velmi časté změny psychiky – 18 klientů (17,14 %) –, a skupinu 23 od­ povědí (21,91 %) s údajem stálé změny psychiky. Po sečtení těchto odpovědí opět dojde k vytvoření naprosté většiny respondentů 72 (68,57 %), u kterých do­ chází vlivem chronické bolesti k ovliv­ nění psychiky. Oproti tomu je skupina 28 odpovědí (26,67 %) s udáním pouze občasných změn psychiky a 4 (3,81 %), kteří ovlivnění psychiky chronickou bo­ lestí negují. Celkem jde tedy o 32 mužů a žen (30,48 %), kteří změny psychiky neudávají. Výsledky těchto položek uká­ zaly, že převážná část pacientů udává problémy nejen se spánkem, ale také uvádí změny v psychice.

Tab. 4. Ovlivnění psychiky chronickou bolestí

Další otázka měla určit, zda v dů­ sledku chronické bolesti došlo ke změně rodinných vztahů. Výsledky dokládá tab. 6. Tak jako u předchozí otázky, i zde byla pouze malá skupi­ na s kladnou odpovědí – 22 klientů (20,95 %). Většinu odpovědí tvoří sku­ pina 75 klien­tů (71,43 %), kteří neza­ znamenali změnu vztahů v rodině.

Tab. 6. Změna vztahů v rodině Odpověď

ni

fi [%]

ano

22

20,95

ne

75

71,43

nevím

5

4,76

neodpověděl

3

2,86

105

100,00

celkem

Na základě výše uvedených výsledků můžeme konstatovat, že se tato hypotéza nepotvrdila.

H 4: V další otázce měli klienti určit po­ mocí čísel 1–5 preferenci potřeb: potře­ ba nebýt sám, potřeba být bez bolesti, potřeba lásky a přátelství, jistota sociál­ ní, ekonomická a potřeba soběstačnos­ ti. Výsledky ukazují, že potřeba být bez bolesti je prioritní mezi 5 uvedenými.

Na první místo ji pomocí škálování za­ řadilo 48 (45,71 %) klientů-pacientů.

Tab. 7A. Potřeba nebýt sám Odpověď

ni

fi [%]

1

22

20,95

2

16

15,24

3

10

9,52

4

17

16,19

Na podkladě zjištěných výsledků mů­ žeme konstatovat, že většina respon­ dentů s chronickou bolestí není spo­ kojena se svým zdravím a většina hod­ notí kvalitu života jako špatnou.

Odpověď

ni

fi [%]

5

11

10,48

občas

28

26,67

neodpověděl

21

20,00

často

31

29,52

všechny potřeby jsou prioritní

8

7,62

velmi často

18

17,14

N

105

100,00

stále

23

21,91

ne

4

3,81

Hypotéza 1 se potvrdila.

neodpověděl

1

0,95

105

100,00

H 2: Klienti s chronickou bolestí hod­ notili problémy se spánkem. Jak ukazu­ je tab. 3, většina problémy se spánkem udává. V první skupině 21 odpovědí (20,00 %) potvrzuje časté problémy se spánkem, velmi časté poruchy spánku udává 27 mužů a žen (25,71 %), stálé

N

Hypotéza 2 se potvrdila.

H 3: Jedna otázka byla zaměřena na ur­ čení případných změn v partnerském vztahu. Výsledky prezentuje tab. 5. Pou­ ze 21 klientů (20,00 %) uvádí, že se jejich

recenzovaný článek

Tab. 7B. Potřeba být bez bolesti Odpověď

ni

fi [%]

1

48

45,71

2

13

12,39

3

14

13,32

4

4

3,81

5

5

4,76

neodpověděl

13

12,39

všechny potřeby jsou prioritní N

8

7,62

105

100,00

FLORENCE 2/2012 25

recenzovaný článek

Tab. 7C. Potřeba lásky, přátelství Odpověď

ni

fi [%]

1

14

13,32

2

26

24,77

3

15

14,29

4

14

13,32

5

4

3,81

neodpověděl

24

22,87

všechny potřeby jsou prioritní N

8

7,62

105

100,00

Tab. 7D. Jistota sociální, ekonomická Odpověď

ni

fi [%]

1

11

10,48

2

8

7,62

3

13

12,39

4

6

5,71

5

32

30,47

neodpověděl

27

25,71

všechny potřeby jsou prioritní

8

7,62

105

100,00

N

Tab. 7E. Potřeba soběstačnosti Odpověď

ni

fi [%]

1

30

28,57

2

23

21,91

3

9

8,57

4

10

9,52

5

5

4,76

neodpověděl

20

19,05

všechny potřeby jsou prioritní N

8

7,62

105

100,00

Hypotéza 4 se potvrdila.

Doporučení pro praxi • Neopomíjet možnost nefarmako­ logických metod jako vhodného doplňku farmakoterapie.

• Na vytvoření důvěryhodného vzta­ hu s pacientem je kladen při léčbě chronické bolesti velký důraz. Dů­ ležitým bodem multidisciplinár­ ní terapie je komunikace. Je nut­ né apelovat na sestry, aby se právě v oblasti komunikace vzdělávaly.

POKYNY pro autory Příspěvky v češtině nebo slovenštině po­sílejte v elektro­ nické formě (textový editor MS Word) e-mailem na ad­ resu: jarmila.skubova@ambitmedia.cz nebo eva.wicazova@ambitmedia.cz (případně na CD na adresu redakce: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5).

K textu připojte prohlášení, že příspěvek nebyl publi­ kován nebo nabídnut ke zveřejnění v jiném časopise.

Redakce si vyhrazuje právo na krácení či úpravy tex­ tů, o nichž bude autory informovat.

Původní (vědecké) práce, kazuistiky a odborné člán­ ky většího rozsahu budou recenzovány dvěma recenzen­ ty z různých pracovišť. Články, kazuistiky • Ideální rozsah článku je v rozmezí 80–150 řádků, v pří­ padě kazuistiky nebo výzkumné práce 80–200 řádků.

• U textu musí být uvedeno celé jméno autora/autorů, přesný název pracoviště, elektronické, poštovní i te­ lefonické spojení.

26 FLORENCE 2/2012

• Za nedostatečný považuji monito­ ring získaných dovedností v komu­ nikaci s pacienty ze strany stanič­ ních či vrchních sester. Ty by měly hodnotit komunikační dovednos­ ti svých podřízených. Posouzení chybí také ze strany klientů.

• Potřebný je monitoring léčby bo­ lesti, služeb a spokojenosti pa­ cientů. Hodnocení pak může slou­ žit jako podklad pro benchmar­ king, který je jedním ze zásadních nástrojů managementu.

Závěr Chronická bolest je více než pouhé ohrožení fyzické integrity, je to ohro­ žení vlastního sebepojetí a vlastní iden­ tity. Pojetí, kdo jsem a co si přeji být, se mění a omezuje na to, co ještě mohu (Zavadilová, Knotek, 2006). V našem šetření jsme zpracovávali 105 dotaz­ níků vyplněných pacienty s chronic­ kou bolestí různé etiologie. Cílem naší práce byl monitoring kvality života pa­ cientů s chronickou bolestí, priorit je­ jich potřeb a sociálních vztahů. Na zá­ kladě analýzy výsledků a s ohledem na stanovené cíle můžeme konstatovat, že se nám cíle naší práce podařilo splnit.

Zjistili jsme následující: • Chronická bolest má negativní vliv na kvalitu života pacientů a v na­ prosté většině je vnímána z jejich strany jako špatná.

• Můžeme konstatovat, že nejdůle­ žitější potřebou pro pacienty je být bez bolesti.

• Provedli jsme monitoring sociál­ních vztahů, který potvrdil, že chronická bolest tyto vztahy neovlivňuje.

V dotazníkové položce hodnotí­ cí kvalitu života nás velice překvapi­ la skupina 43 (40,95 %) respondentů

• K příspěvku je třeba přiložit krátké životopisné (profesní) údaje a barevnou portrétní fotografii autora/autorů.

• V textu nepoužívejte zkratky! Ke zvýraznění pou­ žívejte pouze tučné písmo či kurzívu.

• Užijete-li v textu odkazy na použitou literaturu, uveďte v závorce autora a rok vydání (Staňková, 2002), u více než tří autorů doplňte „et al.“ (Staňková et al., 2002).

• Struktura většího článku, vědeckých prací nebo kazuistiky: – název práce a jeho anglický překlad; – titul, jméno a příjmení autora, celý název a místo jeho pracoviště; – souhrn (do 12 řádků) a jeho anglický překlad; – klíčová slova (nejvýše 5) a jejich anglický překlad; – text článku, strukturovaný do celků oddělených me­ zititulky; u kazuistiky popis případu, diskuse, závěr; u původní/výzkumné práce: úvod do problematiky, cíle výzkumu, použité metody, charakteristika výzkum­ ného souboru, výsledky, diskuse k výsledkům, závěr.

• Seznam použité literatury Časopis: Příjmení a iniciály jmen autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název práce v jazyce originálu.

Název časopisu, rok vydání, ročník, stránkový rozsah.

s konstatováním pozitivním. Nepotvr­ dila se tedy podle našeho očekávání ko­ relace mezi intenzitou bolesti a kvalitou života. Při bližším zkoumání kladných odpovědí jsme zjistili, že zahrnují sku­ pinu 24 nemocných udávajících inten­ zitu bolesti dle VAS jako silnou, nesne­ sitelnou, v pěti případech dokonce vy­ jádřenou dle VAS číslem 10. Proč tomu tak je? Podle našeho názoru není jiného vysvětlení, než že se tito pacienti nauči­ li s bolestí žít a mají tedy velmi vysoký práh bolesti. A to i přesto, že v posled­ ní položce dotazníku odpovídali, že je bolest omezuje ve všem.

Literatura: 1. Kolektiv autorů. Vše o léčbě bolesti – příručka pro sestry. 2006. Praha: Grada Publishing, 2006. 355 s. ISBN 80-247-1720-4.

2. Knetović R, Ralbovská R. Komunikace pro pomáhající profese. 2009. Praha: EVC, 2009. 120 s. ISBN 978-80-87386-03-3.

3. Křivohlavý J. 2006. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2006. 198 s. ISBN 80-247-0179-0.

4. Rokyta R, Kršiak M, Kozák J. 2006. Bolest.

Monografie algeziologie. Praha: Tigris, 2006. 684 s. ISBN 80-23500000-0-0.

5. Zavadilová R, Knotek P. Dotazník adaptace na chronickou bolest. 2006. In Bolest, 2006, ročník 9, číslo 1, s. 28–33, ISSN 1212-7299.

(pdouckova@seznam.cz)

Vedoucí práce: PhDr. Dagmar Mikuličková PhD., MPH, VŠZ a SP sv. Alžbety, Bratislava, Detašované pracovisko Dr. Pavla Blahu, Skalica, SR

Recenzovali: PhDr. Mgr. Rebeka Ralbovská, Ph.D., FBMI ČVUT, Praha MUDr. Marián Liberko, 3. LF UK, Praha

Kniha: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nej­ výše tří, poté doplnit „et al.“). Název knihy. Místo vydání, nakladatelství, rok vydání.

Internetový zdroj: Kompletní internetový odkaz na dokument (včetně data návštěvy na dané adrese).

Obrazová dokumentace • Fotografie včetně portrétů autorů, grafy, schémata, tabulky a jinou obrazovou dokumentaci přijímáme v elektronické formě – fota v grafickém formátu JPG nebo TIF a v rozlišení 300 dpi, grafy ve formátu PDF. U většího rozsahu či počtu obrázků doporučujeme jejich zaslání na CD. Nevkládejte obrázky do Wordu ani PowerPointu.

• Ke každému souboru v grafickém formátu (obsahu­ jícím obrázek, graf, tabulku apod.) je třeba připojit číslo a zkrácený název. Na konec textu článku/ka­ zuistiky pak připojte očíslovaný seznam všech obra­ zových příloh a přesné popisky. U fotografií připojte také celé jméno jejich autora anebo uveďte, odkud fotopříloha pochází (z archivu autora, zdravotnické­ ho zařízení apod.).

Pro posílení kloubů a proti jejich bolesti s účinnou látkou glukosamin sulfát Každý, koho trápí bolesti kloubů, artróza či čas­ té svalové bolesti, již pravděpodobně sáhl po některém preparátu, který by měl tyto problé­ my tlumit. Pro správnou léčbu i prevenci je po­ třeba si uvědomit, co tyto problémy způsobu­ je. S věkem a zvýšenou tělesnou zátěží se klou­ by pochopitelně opotřebovávají a klesá tvorba glukosamin sulfátu, čímž chrupavka ztrácí svo­ ji pružnost a přestává tlumit nárazy. Právě zmí­ něná látka glukosamin sulfát je pro klouby ne­ postradatelná a dochází-li k její ztrátě, je potře­ ba ji tělu dodávat.

Tablety Arthrobalans zajistí pravidelný a rovnoměrný přísun této látky, čímž udržují pružnost chrupavky a zamezují jejímu poško­ zení. Arthrobalans nejenže výrazně zmírňuje bolesti kloubů, ale zároveň také působí protizá­ nětlivě. Působí jako prevence při léčbě artritidy, artrózy, osteoporózy či svalových bolestí.

Glukosamin je tělu vlastní bazická látka, jež má schopnost se zabudovávat do polysa­ charidů, které mají v organismu různé funkce, např. chondroitinsulfát je jednou z hlavních složek kloubních chrupavek, kde váže vodu a propůjčuje pružnost.

Vzhledem k tomu, že jde o tělu vlastní látku, je glukosamin často označován jako „kloubní výživa“. Podstata jeho působení spočívá v tom, že je schopen příznivě ovlivnit rovnováhu me­ tabolických dějů probíhajících v chrupavce. Ko­ merčně dostupný glukosamin je v přípravcích obsažen ve formě solí, a to buď síranu (sulfátu), nebo chloridu. Účinnost při artróze byla poměr­ ně dobře prokázána u sulfátu, v případě chloridu není dostatek spolehlivých informací.

Glukosamin sulfát, který je základní sta­ vební látkou právě preparátu Arthrobalans, je přírodní výtažek z těl mořských korýšů, kte­ rý v organismu podporuje regeneraci a tvorbu chrupavky a kloubní tekutiny.

Glukosamin sulfát pomáhá v chrupavčité tkáni vázat vodu a chrání tak chrupavku před jejím rozpadem. Pravidelné užívání tohoto pří­ pravku přispívá nejen k výstavbě, ale také k ob­ nově a regeneraci poškozené chrupavky.

Glukosamin sulfát má příznivé účinky pro­ ti bolesti a zánětu při artróze kloubů. Na roz­ díl od analgetik a nesteroidních antiflogistik je tento účinek opožděný, projeví se až po čtyřech až šesti týdnech pravidelného užívání. Po vysa­

zení však tento účinek obvykle po určitou dobu přetrvává. Proto je možné po 2–3 měsících uží­ vání udělat další asi 2–3 měsíce přestávku. Lát­ ka patří do skupiny tzv. SYSADOA (symptoma­ ticky pomalu působící léky při osteoartróze).

Glukosamin sulfát též zřejmě dokáže za­ stavit ztrátu kloubní chrupavky, ke které při osteoartróze dochází. Tento účinek byl pro­ kázán zatím ovšem pouze při dlouhodobém užívání.

Tablety glukosamin sulfátu Arthroba­ lans jsou určeny pro posílení tkání, chrupavek a kloubů, a to pro všechny bez rozdílů. Jsou totiž bez sacharózy, bez laktózy a bez glutenu, díky čemuž jsou vhodné pro diabetiky a celia­ ky. Jsou nejen spolehlivým a účinným lékem na kloubní problémy, ale představují i jejich vý­ znamnou prevenci. Především ti, kdo jsou vy­ staveni pravidelné velké tělesné zátěži, by proto s jejich užíváním měli začít dříve, než se uvede­ né problémy a bolesti dostaví a projeví.

Arthrobalans v České republice distribuuje finská společnost Vitabalans, která se přípra­ vou léků zabývá již více než třicet let.

PR

INZERCE

Bolesti kloubů už hoďte klidně za hlavu posiluje tkáně chrupavky a klouby

ce lléčby éčby zzaa m éně ppeněz k dostání ve Vaší lékárně.

180 tablet = víc více méně Vitabalans CZ, s.r.o. Na Sádce 446/2 149 00 Praha 4 Tel.: +420 235 300 870

Arthrobalans Glukosamin sulfát

750 mg 180 tablet

Odborné téma

Hygiena Ilustrační foto Profimedia

Praxe

Praní prádla ze zdravotnických zařízení Praní a ošetřování prádla je staré jako lidstvo samo. Historicky se vyvíjely nejenom tkaniny k odívání, ale i postupy a stroje na praní prádla a prací prostředky.

MUDr. Věra Melicherčíková SZÚ, Praha

S péčí o prádlo se setkáváme jak v domácnos­ tech, tak v komunální a zdravotnické oblasti.

Když lidé přestali k odívání používat kožešiny a zavedlo se tkané prádlo, objevila se potřeba prát je a čistit. Nejdříve se používala čistá voda, otloukání o kameny a máchání ve vodě, později se začaly přidávat do vody některé látky, aby se zrychlilo odstranění špíny. S rozvojem mecha­ niky a elektrifikace se začaly konstruovat prač­ ky prádla nejdříve pro průmyslové, pak i pro domácí použití.

Technologie praní je zmiňována již ve starém Sumeru 2800 let před Kristem. Ve starém Egyp­ tě byl nalezen znak pro praní prádla – hiero­glyf (dvě nohy ve vodě), který značil, že prádlo je tře­ ba šlapat. Ve starém Římě byli tzv. valchaři, kte­ ří šlapali prádlo ve velkých kádích naplněných bělicí hlinkou, louhem, močí a vodou. Po šlapá­ ní se pak prádlo vymáchalo v čisté vodě a sušilo 28

FLORENCE 2/2012

na slunci, aby bylo krásně bílé. Později se k pra­ ní používaly různé tlouky, plácačky, k namáče­ ní ve vodě se používaly směsi zvířecího tuku a dřevěného popela. Velkým pokrokem byl vy­ nález mýdla, které se dlouho používalo jen jako kosmetický prostředek. Dalším pokrokem byla tzv. prací deska, která byla vyrobena z různých materiálů, jako je dřevo, pálená hlína, kameny, plech, sklo, později se vyráběla z plastických hmot. V ČR se prací desky používaly až do 50. let minulého století.

Pračky a jejich rychlý rozvoj V 18. století v Anglii Stender sestrojil první prač­ ku. Američan Hamilton Smith zkonstruoval bubnovou pračku, ve které prádlem pohybova­ ly lopatky. V r. 1790 Angličan Beetham navrhl praní proudem vody, metoda se ale neosvědči­ la. Koncem 19. století, v době průmyslové revo­ luce, byly zavedeny stroje do prádelen, nemoc­ nic, pak i pro domácnosti.

Původní pračky vypadaly jako půlválec na nohách, dno bylo vyloženo roštem z dřevěných lišt, proti němu se kývalo půlválcovou valchou.

Při tomto způsobu praní se prádlo třelo, tím se ale značně mechanicky namáhalo a ničilo. Pro­ to se vynalezly postupy, při nichž prádlo ve vodě vířilo, a protože byla dostupnější kvalitní mý­ dla, prádlo bylo vypráno kvalitněji. Používaly se také různé lopatky, kolíky, poháněné klikou,

pákou, nejdříve byly dřevěné s kovovými pan­ ty, úchyty, převody.

V roce 1904 fy Hobza a spol. z Hranic na Mo­ ravě uvedla na trh pračku zn. Ideal, kterou vyvá­ žela do různých zemí, jako bylo Rakousko-Uher­ sko, Rumunsko, Rusko, Egypt. V roce 1894 Ni­ kola Tesla zavedl používání elektrické energie, která poháněla různé malé motory, pohony stro­ jů, a v roce 1906 Američan Alva Fischer sestro­ jil první elektrický prací stroj. Nejprve se voda v pračce ohřívala přímo pod pračkou tak jako v kamnech, později se k topení použila elektři­ na. Místo ždímačky, která prádlo poškozovala, se začala používat odstředivka. První typy pra­ ček byly robustní konstrukce, s vynálezem pry­ žových silentbloků, které zachycovaly vibrace, bylo možné stroje odlehčit, vyrobit je z plechu a začaly se vyrábět kombinované pračky s od­ středivkou. Po 2. světové válce byly v USA vy­ robeny první automatické pračky na elektři­ nu, tam, kde nebyla elektřina zavedena, byly pračky i na benzínový motor. V roce 1957 v ČR první automatickou pračku vyrobili v podniku ROMO FULNEK. V současné době různí zahraniční a tuzem­ ští výrobci nabízejí různé druhy praček, jako jsou průmyslové tunelové pračky a sólo stro­ je s automatickým dávkovacím zařízením, ale i mandly, tvarovačky, sušičky. Podle typu a dru­ hu prádla se používají různé programy v závis­

Odborné téma

losti na typu pracího prostředku, druhu a zašpi­ nění prádla a dalších kritériích.

Prací prostředky našich předků Jako první se používaly k čištění jíl, hlína, pí­ sek a dřevný popel. S rozvojem průmyslu se k čištění používaly soda, potaš, borax, křída, magnezium, sůl, HCl, louhy, čpavek, organické kyseliny (octová, šťavelová, citronová, vinná), na odbarvování peroxid vodíku, jako ustalova­ cí lázeň sirnatan sodný, na mastnoty 25% líh, glycerin, chloroform, terpentin, aceton, éter, benzen, benzín, tetrachlor, perchloretylen.

V 18. století se mýdla vyráběla z přírodních olejů jako alkalické soli vyšších mastných ky­ selin. Přídavkem sody, silikátů, fosfátů vznik­ ly prací mýdlové prášky. V roce 1930 vznikly první tekuté syntetické prostředky, v r. 1945 práškové alkylbenzeny jako budoucí základ pracích prášků.

Tenzidy Tenzidy jsou povrchově aktivní látky vyrobe­ né z rostlinných a živočišných tuků či syntetic­ ky z ropy a uhlí. Dnes existuje na sto různých druhů tenzidů. Synteticky vyrobené tenzidy se označují jako saponáty. Jsou levné, ale biologic­ ky špatně odbouratelné. Tenzidy snižují povr­

chové napětí svých rozpouštědel, při vyšší tep­ lotě se účinnost zvyšuje.

Jako detergenty se označují přípravky urče­ né k praní a k čištění. Kromě tenzidů obsahují i jiné aktivační přísady (polyfosforečnany), pl­ nidla (síran sodný) a některé speciální přísady (optická zjasňovadla, barviva, parfémy).

Tenzidy mají schopnost: • prací: typická vlastnost některých tenzidů odstraňovat špínu z vláken; • detergenční: schopnost odstraňovat špínu z jakéhokoliv povrchu; • antiredepoziční: zabraňuje zpětnému usa­ zování nečistoty z prací lázně na vyprané tkanině.

• šamponování: je polosuchý způsob odstra­ ňování nečistot pomocí pěny. Pěna musí být stabilní, nesmí zanechávat lepkavé usazeni­ ny. Nečistoty zůstávají jako krystalické zbyt­ ky na povrchu a po působení se vysají.

Různé typy tenzidů se v praxi používají jako prostředky namáčecí, k předpírce, prací, aviváž­ ní, mycí na nádobí, šampony na koberce, čisti­ cí a odmašťovací, sanitační a dezinfekční, čisti­ cí kožní, toaletní mýdla, lešticí, pro autokosme­ tiku, smáčedla proti prachu.

V odpadních vodách mohou pěnivé deter­ genty snižovat odpar, dusit ryby, zhoršovat kva­ litu vodních zdrojů. Proto výroba směřuje k ne­ pěnivým, netoxickým a biologicky odbouratel­ ným tenzidům. Netoxické, a zároveň nepěnivé, jsou anionaktivní a neionogenní tenzidy. Biolo­ gicky dobře rozložitelné jsou všechny sulfátové a oxyetylované neionogenní tenzidy.

Fosfáty přispívají ke zvýšené eutrofiza­ ci vod (abnormální růst planktonu a vodního plevele).

Většina dostupných přípravků jsou univer­ zální směsi lineárních a rozvětvených anionak­ tivních a neionogenních tenzidů, přísad a parfé­ mů. Neionogenní tenzidy se používají za stude­ na, odmašťují kovy, hoří, nepění, vhodné jsou na povrchy, které se po mytí neoplachují. V kombi­ naci s enzymy výrazně odstraňují biofilmy or­ ganického a anorganického původu.

Prádlo ze zdravotnického zařízení Prádlo ze zdravotnických zařízení může být vý­ znamnou cestou přenosu v procesu šíření in­ fekcí. Pokud je určeno k jednorázovému použi­ tí, po použití se likviduje jako odpad a dále se nepere. Pokud je však prádlo určeno pro opa­ kované použití, musí se bezpečně a efektivně prát nejen z hlediska estetického, ale i z hledis­

INZERCE

Jsme prádelna s patnáctiletou tradicí a zkušenostmi v oboru péče o prádlo a obdrželi jsme povolení od hygienické stanice hl. města Prahy prát lékařské a zdravotnické prádlo.

Praní prádla pro lékaře, zdravotníky, polikliniky a jiné organizace a firmy se zvláštním režimem péče o prádlo Odvoz prádla Krátké dodací lhůty Vysoká kvalita Příznivé ceny

Prádelna Quido Cimburkova 23, Praha 3, 130 00 (vchod Dalimilova ulice) tel.: 222 780 249 info@pradelnaquido.cz www.pradelnaquido.cz

Odborné téma

Praní prádla v Egyptě, 1300 let před Kristem

Praní ve středověkém Římě

Různé typy tlouků a plácaček

ka zdravotního, hygienického a epidemiologic­ kého. Musí být zabezpečena jeho stálobarev­ nost, odolnost k praní a aby se z něho neodlu­ čovala vlákna, nemačkalo se, aby neobsahovalo zbytky pracích prostředků, aby bylo příjemné pro pokožku atd.

• Výsledkem pracího postupu a procesu musí být prádlo prosté chemické a bakteriální kontaminace.

• Materiály, které přicházejí do přímého styku s operační ránou, se nesmí klasifikovat jako prádlo.

Předpisy

B. Prádlo ze zdravotnických zařízení • Prádlo ze zdravotnických zařízení jak v lůž­ kové, tak ambulantní složce se pere výhrad­ ně v provozovnách, které mají k tomu­ to účelu uzpůsobený režim a nedochází ke křížení zdravotnického prádla s prádlem ostatním – nezdravotnickým.

• Z hlediska zdravotního rizika se rozděluje prádlo na: a) infekční – tj. prádlo kontaminované bio­ logickým materiálem a prádlo použí­ vané na infekčních odděleních, odděle­ ních TBC a ve veškerých laboratorních provozech, b) operační – tj. prádlo z operačních sálů, gynekologicko-porodních sálů, novoro­ zeneckých oddělení, JIP a CHIP, c) ostatní – tj. všechno prádlo neuvedené v bodech a) a b).

• Prádlo kontaminované zářiči (radionuklidy) a cytostatiky podléhá zvláštnímu režimu.

3. Použité prádlo se ukládá do obalů, které za­ braňují kontaminaci okolí nečistotami z to­ hoto prádla. Používají se obaly vhodné k pra­ ní nebo omyvatelné a dezinfikovatelné nebo na jedno použití.

4. Použité prádlo v obalech se skladuje ve vy­ členěném větratelném prostoru. V místnos­ tech pro skladování použitého prádla jsou podlaha a stěny do výše 150 cm omyvatelné a dezinfikovatelné.

5. Personál manipulující s použitým prádlem používá ochranný oděv, rukavice a ústní masku a dodržuje zásady hygieny, včetně osobní. Stejný režim platí i pro personál při výměně prádla na lůžku. Po skončení práce provede hygienickou dezinfekci rukou.

6. Prádlo, které bylo v kontaktu s tělními pa­ razity, se ošetří vhodným insekticidem a po 24 hodinách se předá do prádelny.

7. Použité prádlo se odváží do prádelny v kon­ tejnerech nebo ve vozech s uzavřeným lož­ ným prostorem. Vnitřní povrch kontejneru, resp. ložný prostor vozu, je snadno omyva­ telný, čistí a dezinfikuje se vždy po dopravě použitého prádla a vždy před použitím pro jiný účel.

Ve zdravotnických zařízeních se používá celá řada různých druhů prádla vyrobeného z růz­ ných materiálů a doporučených k jednorázové­ mu nebo opakovanému použití, které je nutné prát (prádlo osobní, ložní, operační, k pokry­ tí stolů, pro úklid apod.). Pro praní prádla ze zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče platí vyhláška č.195/2005 Sb., kdy v § 9 Mani­ pulace s prádlem, vydaném k § 18 odst. 1 záko­ na č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdra­ ví, je uvedeno: (1) Výměna lůžkovin se provádí podle potřeby, nejméně jednou týdně, vždy po kontamina­ ci a po operačním výkonu, popřípadě převa­ zu a po propuštění nebo přeložení pacienta.

(2) Ve zdravotnických zařízeních se na pokry­ tí vyšetřovacích stolů a lehátek, kde dochá­ zí ke styku s obnaženou částí těla pacienta, používá jednorázový materiál, který je mě­ něn po každém pacientovi.

(3) Způsob ukládání prádla z provozu zdravot­ nických zařízení nebo ústavů sociální péče, jeho převážení, praní a zacházení s ním, ja­ kož i vybavení prádelny, stanoví příloha č. 4 této vyhlášky.

(4) Stejný režim manipulace s prádlem ze zdra­ votnických zařízení platí i pro provozovny pro příjem prádla.

Podrobnější popis pro zacházení s prádlem a praní prádla ze zdravotnických zařízení a ústa­ vů sociální péče je uveden v příloze č. 4 k vyhláš­ ce č. 195/2005 Sb. Z přílohy vyhlášky citujeme: A. Charakter prádla • Prádlo má obdobný charakter jako zdra­ votnický materiál určený pro opakované použití.

30

FLORENCE 2/2012

C. Zacházení s použitým prádlem 1. Mezi zařízením a prádelnou se smluvně do­ hodne systém třídění a značení obalů podle obsahu (např. barevně, číselně) a dokumen­ tuje se postup definující množství, termíny a způsob předávání prádla.

2. Prádlo se třídí v místě použití a nepočítá se.

Počítání, včetně kontroly prádla na cizí před­ měty, je možné ve vyčleněném prostoru za použití osobních ochranných pomůcek. Před uložením do obalů na odděleních se prá­ dlo neroztřepává. Odkládá se do pytlů pod­ le stupně znečištění, druhu prádla a zbarve­ ní. Prádlo nesmí obsahovat žádné cizí před­ měty (nástroje, jednorázové předměty, psací potřeby apod.).

D. Vybavení prádelny 1. Prádelna, ve které se pere prádlo, je umís­ těna, vybavena a provozována tak, aby za­ bezpečila požadovanou kvalitu vypraného prádla.

2. Čistá a nečistá strana prádelny se prostoro­ vě odděluje.

E. Podmínky praní prádla 1. Při manipulaci s prádlem v prádelně se do­ pravní a manipulační cesty čistého a použi­ tého prádla nesmí křížit.

2. Prádlo opouští zdravotnické zařízení jen v ochranných obalech.

3. Prádlo se pere procesem termodezinfekce nebo chemotermodezinfekce, prádlo zne­ čištěné cytostatiky se pere procesem termo­ dezinfekce. Termodezinfekční proces praní

Odborné téma

4.

5.

6.

7.

8.

9.

probíhá nejméně 10 minut při teplotě lázně nejméně 90 °C. Chemotermodezinfekční proces praní pro­ bíhá při teplotě prací lázně nižší než 90 °C s přidáním dezinfekčních prostředků re­ gistrovaných pro tento proces. Koncentra­ ce, teplota a doba působení se řídí návodem k použití dezinfekčního prostředku.

Dezinfekční proces se ukončuje před fází máchání.

Prádlo v mokrém stavu se dále bezprostřed­ ně tepelně zpracovává postupy na principu fyzikální dezinfekce (sušení, mandlování, tvarování). Čisté prádlo neobsahuje rezidua pracích a dezinfekčních prostředků, která by mohla ohrozit zdraví osob používajících prádlo.

Materiály, které přicházejí do přímého styku s operační ránou, pokud se používají opako­ vaně, splňují požadavky kladené na jednorá­ zové roušky. Perou se odděleně ve zvláštním technologickém režimu.

Zajištění stejné úrovně bezpečnosti jak u vý­ robků pro jedno použití, tak i pro opakova­ né použití (operační oděvy, roušky) v prů­ běhu jejich doby použitelnosti je dáno ČSN EN 13795.

F. Manipulace s čistým prádlem 1. Čisté prádlo se při přepravě chrání před zne­ čištěním a druhotnou kontaminací vhod­ ným obalem nebo umístěním do vhodných přepravních kovových skříňových vozíků nebo klečových kontejnerů krytých texti­ lem. Přepravníky a zásobníky se čistí a dez­ infikují vždy před použitím nejméně jeden­ krát denně. Prádlo se převáží tak, aby nedo­ šlo k poškození obalu.

2. Čisté prádlo se skladuje v čistých a pravidel­ ně dezinfikovaných skříních nebo regálech v uzavřených skladech čistého prádla.

Závěr Prádlo může hrát významnou úlohu v přenosu infekcí, a proto by mělo být i indikátorem kva­ lity péče a standardu.

V komunálních prádelnách se pere prádlo z hotelů a ubytoven, restaurací, přípraven suro­ vin, výroben potravin, léčiv a podobně. Obecně lze říci, že při nedodržování režimových opat­ ření při manipulaci s použitým prádlem (práce bez ochranného oděvu, pláště, ústenky, ústní roušky, rukavic), roztřepávání a počítání, pře­ vozu na vozících na použité prádlo, které nejsou před distribucí vypraného prádla zpět na praco­

viště dezinfikovány, může dojít k opětovné mik­ robiální kontaminaci a k zašpinění prádla.

Rovněž v domácnostech musíme dbát na to, aby prádlo bylo nejen čisté, ale i dobře vyprané a aby bylo zbaveno mikroorganizmů, zvláště při praní prádla od osob s infekčním onemoc­ něním. V současné době může být také problé­ mem při nízkoteplotních pracích cyklech to, že se v potrubních systémech praček mohou vysky­ tovat odolné plísně, které mohou jak pračky, tak i zpětně prádlo kontaminovat. Proto je nutné vě­ novat péči i dekontaminaci samotných praček.

V současné době vnímáme jako samozřej­ most chodit čistě a pěkně oblečeni v pečlivě vy­ praném a vyžehleném prádle. Cesta, jak toho­ to efektu lze dosáhnout, nebyla a není jedno­ duchá a historie praní prádla, pracích strojů a pracích prostředků je dlouhá jak lidstvo samo a úzce souvisí s rozvojem průmyslu technic­ kého, chemického a textilního. Ve zdravotnic­ kých zařízeních hraje péče o prádlo pro pacien­ ty a personál významnou roli nejen z hlediska estetického, ale i z hlediska možného přenosu nemocničních nákaz.

MUDr. Věra Melicherčíková, SZÚ, Praha Fota z archivu

Ukázky praček používaných u nás na přelomu 19. a 20. st.

1

Pračka Simplex, kolem r. 1900

2

Pračka neznámého výrobce

3

Pračka neznámého výrobce

4

Ruční pračka Blesk, Vídeň, kolem roku 1900

3

2

1

4

FLORENCE 2/2012

31

Odborné téma

praxe

Aby ruce byly naším spojencem Myslíte si, že si umíte správně umýt ruce? Není to úplně jednoduché. Přitom správná hygiena rukou je efektivním a levným způsobem, jak předcházet nákazám.

Ruce pod osvitovou lampou

Bc. Markéta Nemšovská náměstkyně OP a MK, Svitavská nemocnice, a. s.

Svitavská nemocnice se v programu preven­ ce a kontroly nemocničních nákaz zaměřuje na správné provádění hygieny rukou a jejich dezinfekce. Naše veřejné prostory a chodby jednotlivých oddělení jsou osazeny dávkova­ či dezinfekce s písemným postupem správ­ né hygieny rukou tak, aby toto bylo dostup­ né všem návštěvníkům, pacientům a perso­ nálu nemocnice, kteří se zde pohybují. Naším cílem je poskytování bezpečné a kvalitní péče a k ní patří i informování laické a odborné ve­ řejnosti. Jednou z těchto aktivit bylo uspořá­ dání akce v rámci Světového dne mytí rukou v loňském roce, kdy si správné mytí a dezinfek­ ci rukou mohli u nás všichni zájemci vyzkou­ šet. Jak to dopadlo?

Živá demonstrace správného postupu mytí a dezinfekce rukou

32

FLORENCE 2/2012

S nabídkou osvěty, jak si správně umýt a vy­ dezinfikovat ruce, oslovily návštěvníky nemoc­ nice studentky SZŠ, Svitavy, spolu s personálem nemocnice. Nabídli jsme jim možnost vydezin­ fikovat si ruce při vstupu do nemocnice i při je­ jím opuštění. Zájemcům jsme vysvětlili, jak si ruce správně umýt, a tento postup dostali ještě písemně. Pod osvitovou lampou si pak vyzkou­ šeli, jak čisté ruce po umytí mají. A mohli si tak ověřit, zda zvládli doporučený postup na jednič­ ku, či zda musí proces zopakovat. A velice čas­ to museli. Těm, kteří uspěli na výbornou, jsme dali malý dárek.

U našeho informačního stánku jme také účastníky akce požádali, aby vyplnili krátký anonymní dotazník se třemi anketními otáz­ kami. Získali jsme tak odpovědi 68 lidí na ná­ sledující otázky: 1. Domníváte se, že jste měl/a dostatek infor­ mací o správném mytí a dezinfekci rukou?

2. Víte, proč je správný postup mytí a dezinfek­ ce rukou důležitý?

3. Získal/a jste při této akci další důležité a potřebné informace, které jsou pro vás přínosné?

Náš informační stánek navštívilo jen během dvou hodin přes sto zájemců, dotazník vyplni­ lo 68 z nich. Naši zaměstnanci a studentky zdra­ votnické školy se na tuto osvětovou akci důklad­ ně připravovali. Udělali jsme několik propagač­ ních fotografií a natočili krátký, vtipně pojatý šot, se kterým jsme se zúčastnili soutěže vyhlášené k dané problematice firmou B-Braun. Nezvítězi­ li jsme, ale upozornili lidským a příjemným způ­ sobem na význam hygienického mytí rukou a je­ jich dezinfekce. (nemsovska@nemsy.cz) Fota z archivu nemocnice Výsledek ankety ano

ne

100 80 60 40 20 0

Pod osvitovou lampou – a nyní se ukáže!

otázka č. 1

otázka č. 2

otázka č. 3

Odborné téma

Praxe

Nozokomiální nákazy ohrožují pacienty i zdravotníky Nozokomiální nákazy (NN) jsou pohromou především pro nemocnice, komplikací, která stresuje pacienty i personál, vede k prodloužení hospitalizace, dodatečné medikaci, zvýšeným nákladům a také k úmrtím.

Drtivá většina všech ve světě popsaných NN je z nemocnic (83 %).

Ing. Kamila Bořecká produktový specialista hygieny

Za NN je považována každá infekce přenesená na pacienta ve zdravotnickém zařízení: ruka­ ma, invazivním nebo vyšetřovacím nástrojem, stěrem z povrchu nebo aerosolovým způsobem, kontaminovanou potravou, kontaminovanými léčivy nebo materiálem.

Každý rok se v zemích EU nakazí infekcí tři milióny hospitalizovaných pacientů a 50 tisíc z nich zemře. Nákazy antimikrobiálně rezistent­ ních patogenů rostou permanentně všude – kaž­ dý desátý hospitalizovaný pacient se v nemocni­ ci nakazí. I v ČR je v posledních 10 letech výrazně vzestupný trend (aktuální informace: www.earss. rivm.nl). Například v Německu roční afekce NN vyžaduje vysoké náklady na likvidaci – cca 1,5 mi­ liardy eur, v průměru cca 53 tisíc Kč na jeden pří­ pad (do obdobného pásma afekce patří dnes i ČR: 10 % až 16 % hospitalizovaných pacientů).

Infekce se téměř vždy projeví: u dlouhodo­ bého pobytu v nemocnici, při opakované hospi­ talizaci a předcházející expozici/kolonizaci pa­ cienta, při oslabeném imunitním systému, u pa­ cientů v pokročilém věku, u HIV pozitivních pacientů, u uživatelů drog, u pacientů s chro­ nickými nemocemi (např. renální insuficience, diabetes na inzulinu, periferní vaskulární one­ mocnění, dermatitidy apod.), po invazivních procedurách a urinární katetrizaci, také po kon­ taminovaném jídle obsahujícím toxiny rezis­ tentních mikroorganizmů.

Zdroje nákazy NN se samozřejmě řídí určitými zákonitostmi a předpoklady: přítomnost zdroje původce ná­ kazy, uskutečnění přenosu a přítomnost vníma­ vého hostitele jak na straně personálu, tak i na straně pacientů.

Původcem mohou být metazoa (původci parazitárních onemocnění člověka), protozoa

(např. původci malárie), houby (např. povrcho­ vá onemocnění kůže, vlasů, nehtů nebo hlu­ boká systémová onemocnění), bakterie (širo­ ké spektrum onemocnění), viry (jako nejmenší agens parazitující na hostiteli až do jeho zniče­ ní), ­priony (infekční proteiny).

Formy zdrojů nákazy jsou osoby s klinic­ kým průběhem onemocnění (aparentní infek­ ce) anebo i nosiči bez zjevných klinických pří­ znaků. Nosiči jsou zdrojem v inkubační době (např. dětské exantémové infekce – zarděnky, spalničky, plané neštovice), při asymptoma­ tickém průběhu infekce (například žloutenka typu A), v rekonvalescenci (např. salmonelóza) anebo při persistentní infekci (např. virová he­ patitida typu B nebo C).

Pokud se NN ve zdravotnickém zařízení ob­ jevují ojediněle bez vzájemné souvislosti, jde o sporadický výskyt. Když je vyšší výskyt než obvykle a mezi jednotlivými případy existuje souvislost, jde o výskyt epidemický. Pokud je přítomnost rezistentních mikrorganismů trva­ lá, jde již o endemický výskyt.

Jedním z hlavních původců nozokomiálních nákaz je Staphylococcus aureus, tedy jeho rezis­ tentní forma MRSA (methicilin rezistentní S. aureus), kde se uvádí, že až 25 % personálu jsou nosiči této nákazy. Samotný S. aureus je běžná patogenní komenzální bakterie (poprvé identifi­ kována r. 1880 Alexanderem Ogstonem), osidlu­ jící teplá a vlhká místa na lidském těle (podpaží, třísla, nos, genitálie). Na 70–90 % populace bylo někdy kolonizováno S. aureus, nicméně infekč­ ní projev je závislý na imunitním stavu a řešitel­ ný běžnými antibiotiky (ATB). S. aureus ve zdra­ votnictví (nemocnice, lékařská praxe, péče o staré lidi apod.) získal novou dimenzi – permanentní riziko infekce. Na 90 % nákaz S. aureus, identifi­ kovaných v nemocnicích, je rezistentních na ATB a MRSA téměř na všechny. Třicet procent popula­ ce má trvale MRSA v nose nebo na kůži bez ma­ nifestace infekce.

I když většina infekcí má původ v paciento­ vi, často jsou původci infekcí, kterým sa dá za­ bránit, přenášeni dotykem rukou zdravotnické­ ho personálu. Dále je to vyšetřovacími a jinými

pomůckami (např. fonendoskop, tonometr aj.) nebo přenos vzduchem v silně kontaminovaném prostředí (např. popáleninová oddělení).

Cesty přenosu Jaké jsou cesty přenosu: Přes velké epiteliální povrchy (kůže, sliznice re­ spiračního traktu, sliznice alimentárního ústro­ jí), přes menší epiteliální povrchy (oční spojiv­ ka, urogenitální trakt), kontaktem (např. infekč­ ní mononukleóza, svrab aj.), kapénkami (např. chřipka), poraněním (např. bakterie, sepse), transplacentárně.

Významný je rovněž přenos něčím zpro­ středkovaný: předměty – kapesníky, ručníky, klika u dveří, nástroje, obvazy, kontaminova­ né léky; vehikuly – vodou, potravinami, půdou; biologickými produkty – krví, spermatem, ma­ teřským mlékem; vektorem – mechanický a bio­ logický přenos; vzduchem – infekční aerosol bez odsávacího zařízení zůstává v ovzduší až 36 hod; také biologickými škodlivinami (přes krev, spu­ tum, infekční aerosol z krku, nosu apod.). Na konci je vnímavý hostitel – pacient nebo zdra­ votník. Pokud při prvním styku onemocní kaž­ dý infikovaný, jde o absolutní vnímavost. Další je druhová vnímavost, kde onemocní jen člověk (např. cholera, břišní tyfus). Poslední je indivi­ duální vnímavost, která závisí od vrozené imu­ nity nebo imunity získané, tzv. specifické.

Výskyt NN podle intenzity rizika Výskyt nozokomiálních nákaz podle intenzity rizika lze rozdělit do čtyř skupin: Riziková skupina 1 – vysoké riziko: JIP, ARO, popáleninová, transplantační oddělení, kardio­ vaskulární chirurgie, neurochirurgie, ortopedie, traumatologie, specializovaná centra se širokou spádovou oblastí.

Riziková skupina 2 – střední riziko: urologie, všeobecná chirurgie, neonatologie, porodnictví, gynekologie, dermatologie, ORL. Riziková skupina 3 – nízké riziko: interní od­ dělení, neurologie, pediatrie.

Riziková skupina 4 – specifické riziko: psychia­ trie, LDN, lůžka následné péče.

FLORENCE 2/2012

33

Odborné téma

S. aureus a P. aeruginosa

Pseudomonas aeruginosa

Candida albicans

Candida albicans

Každá práce ve zdravotnictví přináší riziko infekce Proč je situace tak vážná? Protože jsou tu nové fenomény, které riziko infekcí akcelerují.

Migrace obyvatelstva – imigrace a cestování, sexuální volnost, globální obchod s potravinami, demografická koncentrace do měst; sociální ne­ rovnosti – příměstská ghetta, nezaměstnanost, chudoba, nestejný přístup ke zdravotní péči; změ­ na klimatu – extrémní jevy a import tropických nemocí; stárnutí populace – zvýšené riziko, sní­ žená imunita, antimikrobiální rezistence aj.

Roste ATB rezistence ve zdravotnických za­ řízeních a variabilita ATB rezistentních bakte­ rií; roste výskyt ATB rezistence mimo zdravot­ nická zařízení (nadměrné užívání ATB, použití ATB v potravinářském průmyslu a nárůst imu­ nokompromitované populace, interhumánní přenos – děti v kolektivních zařízeních, konta­ minace domácností zdravotníky) – např. epide­ mie vyvolané shigellami, salmonelami, MRSA, pneumokoky aj. Přibývají další rizikové faktory, např. používání úklidových a toaletních příprav­ ků s antibakteriálními složkami v domácnos­ tech bez indikací nebo bez ohledu na mechanis­ mus pro možný přenos rezistence – tj. nespráv­ ný výběr látek a neinformovanost.

34

FLORENCE 2/2012

Nejvhodnější řešení Nejúčinnější se jeví kontrola a hygienická opat­ ření. Zintenzívnění správných hygienických opatření umožní zabránit 1/3 až 2/3 nozoko­ miálních infekcí. Důležité je být připraven, pro­ tože incidence NN stoupá a stoupat bude.

Dnes je snad již téměř všude zpracován management zvládání nozokomiálních nákaz, který definuje komplexní protiepidemická opatření: • Izolace pozitivních pacientů – bariérový režim • Hygienický režim pro personál, pro pomůc­ ky a nástroje, pro úklid a dezinfekci • Hygienický režim pro návštěvy • Hygienický režim pro vyšetření, převozy, překlady pacientů • Hyg ienick ý reži m pro dekolon i z aci pacienta • Režim pro operace a invazivní zákroky • Mechanismus propuštění pacienta – pouče­ ní pacienta o nutnosti dodržování zvláštní­ ho režimu a informace o následné/komunit­ ní péči • Důraz na etické a psychologické aspekty ve vztahu k pacientovi – nemocný nesmí být poškozen omezením léčebné péče, psychice nemocného v izolaci je třeba věnovat zvýše­

nou pozornost, nemocný a jeho blízcí musí být adekvátně a citlivě informováni • Vyškolený, kontrolovaný a jmenovaný per­ sonál pro rezistentní nákazy

Závěr Kmeny rezistentních mikroorganizmů obvykle nejsou virulentnější a nejsou také rezistentněj­ ší vůči dezinfekčním prostředkům v doporuče­ ných koncentracích. Základní podmínkou pro eradikaci MRSA a dalších nozokomiálních ná­ kaz je důsledné dodržování režimových opatře­ ní (pacient–personál a obráceně) a také uvážlivá indikace léčiv u každého jednotlivého případu.

Musíme být ale připraveni, protože inciden­ ce MRSA/nozokomiálních nákaz stoupá a stou­ pat bude.

Rovněž je nutné nezapomínat ani na profesio­ nální nákazy u zdravotníků, kde jsou postiženy převážně ženy, přičemž mnoho případů je ještě neevidováno. Nejčastějšími přenosnými náka­ zami u zdravotníků jsou svrab, virové hepatitidy, TBC a herpetické nákazy (plané neštovice, páso­ vý opar). Je tedy třeba, aby se zdravotníci o sebe samé starali stejně dobře jako o své pacienty!

Obrazová dokumentace archiv autorky

Odborné téma

Pracovní oděvy zdravotníků nelékařů Ilustrační foto Profimedia

Praxe

Jaké jsou trendy dnešní doby?

Dávno pryč jsou doby jednotných uniforem. Naše zdravotnická zařízení nyní používají v rámci bezpečnostních předpisů vlastní pracovní oděvy, vlastní střihy, barvy, materiály. Výběr je veliký, a tak problémem zůstává, jaká kritéria volit, aby oděv splnil všechny nároky a potřeby jeho uživatele.

To, jak zdravotníci působí navenek svou vizáží, jak se cítí v oblečení při výkonu povolání a jak je oděvy chrání před poraněním a infekcí, je velmi důležité. Vzhled (elegance) zdravotníků se často neprávem podceňuje, třebaže pacienti často hod­ notí nemocnici i podle toho, jak hezky a uprave­ ně sestry působí. Náladu sester ovlivňuje také vě­ domí toho, jestli se v oblečení cítí dobře a zda si připadá hezká a upravená. V mnohých zdravot­ nických zařízeních se výběr a nákup pracovních a ochranných oděvů pro zdravotníky řídí prio­ ritně ekonomickými hledisky. Tento článek by

měl připomenout ještě další kritéria, která jsou při rozhodování neméně důležitá.

Přístup by měl být komplexní a přitom individuální Rozumný manager při výběru konkrétního ob­ lečení pro zdravotníky bere v úvahu doslova všechna kritéria, nejen ekonomická. Musí při­ jmout také aspekt estetiky, modernosti, komfor­ tu a pohody uživatelů. V úvahu bere například i mikroklimatické podmínky, ve kterých se pra­ covník pohybuje, roční dobu, orientaci praco­

Takto je oblečen personál při hromadném příjmu osob v krizových situacích (z nácviku). Foto archiv

viště na světovou stranu, to, zda jsou místnosti prosklené apod. Textilní materiál má být v sou­ ladu s požadavky, které nejvíce vyhovují zdra­ votnickému personálu při pracovních výkonech, tedy uvažuje o jeho složení ve vztahu k jeho opo­ třebení během užívání, jeho praní a žehlení, mačkavost, sílu vlákna, stálobarevnost, prodyš­ nost, pocity, které vyvolává na těle apod.

Střih a celkový vzhled Situace se u nás sice už mění k lepšímu, ale stále ještě inovace výrobků ve vztahu ke střihům a jim odpovídajícím materiálům nejsou tak rychlé a pružné, jako je tomu například v Německu. Často jsou k vidění na pracovištích i u lůžek vol­ né haleny s výstřihem do V a s širšími rukávy, nebo naopak oblečení příliš těsné, které kompli­ kuje pohyb. Haleny zase na těle spíše překážejí, po zmačkání (při sedu) zadní spodní části pů­ sobí neesteticky, při práci u ležících pacientů na­ bízejí výhled na spodní prádlo sester. To svědčí o nedostatečné úvaze těch, kteří oblečení vybí­ rali. Dnes jsou k dispozici nepřeberné možnosti střihů, jejichž variabilita je stále větší s přícho­ dem nových materiálů na trh. Už pro tu „mno­ host“ je potřeba se zamyslet.

Pracovní a ochranné oděvy pro sestry a ostatní nelékaře by měly mít charakteristic­ ké barevné ladění, které by je odlišovalo od ji­ ných odborností zdravotníků. To je pomoc i pro orien­taci pacientů. Kromě toho by se mělo při­ hlédnout k možnosti kombinovat jednotlivé druhy oblečení (šaty, haleny, košile, trička, kal­

FLORENCE 2/2012

35

Odborné téma

zhotovená z lehkých materiálů, pevnějších úple­ tů, prošívaných kombinací apod. Mezi sestrami jsou oblíbené kupříkladu fleecové vesty bez ruká­ vů se stojáčkem, které lze rozepínat shora dolů, vybavené šikmými kapsami na zip. Jsou praktic­ ké a slouží „zateplení“ sestry včetně ochrany krku před zimou. Ruce zůstávají volné.

Není bavlna jako bavlna Trendem jsou nové druhy materiálu kompono­ vané se zřetelem k takovým vlastnostem, jako je jeho zvýšená trvanlivost, nemačkavost a příjem­ ný omak. Kritéria z tohoto hlediska splňují čistě bavlněné výrobky, a to ošetřovatelský manage­ ment dnes už dobře ví. Méně známé je už to, že existuje více druhů stoprocentní bavlny, a tedy při nákupu oděvů z tohoto materiálu je třeba jeho kvalitu ověřit z hlediska vlastních záměrů.

Kvalita stoprocentní bavlny se může lišit měk­ kostí, mačkavostí, srážlivostí a dalšími vlast­ nostmi, také způsobem zpracování a průměrem vlákna. Nákupčí by měl mít deklarovanou stá­ lost materiálu, záruku na počet pracích cyklů, při kterých nedojde ke změně struktury mate­ riálu, a že bude zachován střih a tvar oděvu.

Na druhé straně směsové materiály zaručují více stálosti, ale jsou náročnější na údržbu, ze­ jména je třeba dávat pozor na praní při nižších teplotách. Odborníci upozorňují, že při náku­ pu je třeba věnovat pozornost informaci o gra­ máži tkaniny, ze které je oděv vyroben (tloušť­ ka tkaniny).

V Ústřední vojenské nemocnici jsou standardem kalhoty. Foto Jan Rasch

hoty atd.), aby sestra mohla volit podle intenzity a druhu práce, podle počasí, podle toho, kde se pohybuje (v pavilonovém typu zařízení, kdy ob­ čas přechází z budovy do budovy), kterou smě­ nu slouží apod. V každém případě by měly mít sestry možnost výběru mezi jednodílným oble­ čením (šaty) nebo dvojdílným (kalhoty či suk­ ně a svrchní oděv). Každá z nich má svůj vkus a každé vyhovuje něco jiného. Komfort a pocit elegance sestry jsou opomíjená, ale neméně dů­ ležitá kritéria při výběru pracovního oblečení.

Vrátí se obliba šatů?

Dnešní sestry volí raději dvojdílné oblečení než jednodílné šaty a z něho pak zase raději kalho­ ty než sukni. Co dělat, aby se obliba šatů, velmi ženského kousku výbavy, vrátila? To je úkolem návrhářů a výrobců a zase opět managementu nemocnice, který výběr na základě rozhovorů se sestrami provádí. Šaty mají mít více střihů, aby byla sestře umožněna volba. Každá má jinou po­ stavu, liší se typem i věkem. Některé víc sluší lí­ meček, jiné výstřih. Nabídka má obsahovat růz­ né varianty střihů (rovné, projmuté v pase, pro­ pínací, vypasované, v různých délkách sukně, 36

FLORENCE 2/2012

s různě řešeným páskem, s výstřihem, s krát­ kým rukávem, bez rukávu apod.).

Je pravdou, že šaty mizí i ze šatníků žen vše­ obecně. Dvojdílné oblečení je pružnější, lze ho během dne snadněji převlékat, například při po­ třísnění vrchní části oděvu, prát. U šatů, pokud není dobrý střih, se při pohybech rukou sukně zkracuje, šaty táhnou. Například při polohová­ ní pacienta. Šaty by ale neměly ze šatníků vy­ mizet, a to ani z těch nemocničních. Naopak – dobře ušité šaty z dobrého materiálu nic nena­ hradí, pokud se týká elegance a ženskosti těch, které je nosí. V nemocnici si své místo udržují na poli sester staničních a vrchních.

Vícedílné oblečení Podobně jako u šatů by u vícedílného oblečení měly být nabídnuté různé střihy. Čím více, tím lépe. Při výběru by se mělo mluvit se sestrami o tom, co jim vyhovuje. U kalhot je důležité na­ bídnout minimálně tři druhy zapínání v pase, šířku a délku včetně kalhot krátkých, tříčtvrteč­ ních, klasických (dlouhých) a také kalhotových sukní. Sestrám v třísměnných provozech má být přidělena oteplovací vesta v různých variantách,

Pracovní a ochranná obuv Pracovní a ochranná obuv zdravotnických pra­ covníků je bezesporu stejně důležitá jako jejich pracovní oděvy. Jejímu výběru a nákupu je třeba věnovat nemenší pozornost. Stejně jako oděvy ji zaměstnavatel poskytuje na základě vlastního předpisu. V zákoníku práce je zařazena do usta­ novení týkajícího se osobních ochranných pro­ středků. V některých případech se požadují spe­ ciální ochranné vlastnosti obuvi, jako je zabez­ pečení proti účinkům statické elektřiny a proti riziku uklouznutí a pádu. U většiny zdravotní­ ků musí mít přidělená obuv antistatickou úpra­ vu. Druhým významným požadavkem je pro­ tiskluzová úprava podešve odpovídající povr­ chu podlahy konkrétního pracoviště.

Obuv má být vyrobena vždy z kvalitních ma­ teriálů, má mít příjemný vzhled a měla by za­ jišťovat komfort zdravotnického pracovníka.

U většiny obuvi je požadavkem prodyšnost stél­ ky i svršku a perforace u pevné obuvi. U páskové obuvi je důležité uspořádání pásků, jejich sešití apod. Tam, kde není pevná pata, by obuv měla mít překlopný pásek přes patu. Barva zdravot­ nické obuvi by měla být bílá.

Jarmila Škubová

Odborné téma

Oblečení zdravotníků nelékařů v akreditované nemocnici

Pracovní oděv v ÚVN Praha

Ústřední vojenská nemocnice jako první u nás obdržela mezinárodní certifikát kvality JCI. Jak jsou oblečeny sestry v této mezinárodně uznávané nemocnici, jsme hovořili s Mgr. Lenkou Gutovou, MBA, náměstkyní ředitele pro NLZP, ÚVN, Praha

Lékaři Kalhoty bílé dlouhé (tříčtvrteční) Košile bílá + logo ÚVN nebo tričko bílé + logo ÚVN Plášť lékařský bílý Obuv s uzavřenou špičkou + pásek přes patu

Nelékaři všeobecné sestry, zdravotničtí asistenti, fyzioterapeut(ka), laborant(ka) Kalhoty bílé dlouhé (tříčtvrteční) Tričko bílé + logo ÚVN Mikina světle modrá + logo ÚVN (v.s. – mikina bílá) Obuv s uzavřenou špičkou + pásek přes patu Lenka Gutová

Přistoupili jste k některým inovacím v pracovním oblečení a obutí u nelékařů zdravotníků v souvislosti s akreditací?

Zásadní inovace v souvislosti s naplňováním standardů týka­ jících se bezpečné péče v oblasti pracovního oblečení neby­ lo nutné přijmout. Ochranné pracovní oblečení patří do pro­ blematiky bezpečnosti práce a je povinností zaměstnavatele upravit vnitřním předpisem povinnosti zaměstnanců. Byla jasně vymezena tzv. režimová pracoviště, kde je nutné dodr­ žovat stanovené postupy bariérového ošetřovatelství, včetně vyčleněných pracovních oděvů. Domnívám se, že respekto­ vání jednotného pracovního oblečení ze strany personálu úzce souvisí se zavedenou firemní kulturou.

Jaká jsou pro vás osobně kritéria pro pracovní oděv v moderní nemocnici?

Na základě našich zkušeností z minulých let preferujeme kva­ litní pracovní oděvy vyrobené ze 100% bavlny. Oděvy by se měly vyznačovat dlouhou životností, odolností vůči oděru, snadnou údržbou, příjemným vzhledem a důrazem na po­ hodlné nošení.

Jak konkrétně jsou dnes oblečeny sestry a ostatní zdravotníci nelékaři v ÚVN? Sestry a zdravotničtí asistenti jsou vybaveni jednotným oble­ čením, a to kalhotami, bavlněnými tričky (bílé barvy) a ble­ děmodrými fleecovými mikinami. Pracovním oblečením sa­ nitářů jsou bílé kalhoty, světlemodrá trička a tmavomodré ­fleecové mikiny.

Sanitář(ka), ošetřovatel(ka) Kalhoty bílé dlouhé (tříčtvrteční) Košile modrá + logo ÚVN nebo tričko modré + logo ÚVN Mikina tmavě modrá + logo ÚVN Obuv s uzavřenou špičkou + pásek přes patu

Pracovní oděv ARO, oborové JIP, COS Halena a kalhoty – barva oděvu uvedena v domácím řádu oddělení.

Oděv je určen pouze pro pobyt na režimových pracovištích nebo pro doprovod pacienta.

Barva zelená: ARO, chirurgický JIP, neurologický JIP, neurochirurgický JIP, KATLAB, RTG angio, endoskopická jednotka, metabolická jednotka Barva modrá: ORL JIP, AAJ, COS, oční sál, ORL sál Barva fialová: ICU Barva růžová: koronární jednotka

FLORENCE 2/2012

37

zpravodaj ČAS

zpravodaj čas Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků Jsem vedoucí pracovní skupiny založené v rámci České asociace sester (ČAS) k podpoře bezpečí zdravotníků při výkonu povolání. Ostatními členkami jsou Jindřiška Pavlicová, místopředsedkyně nefrologické sekce ČAS a Mgr. Šárka Šlégrová, hlavní sestra Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze.

J. Kracíková

Naše skupina chce podporovat pozitivní postoj zdravotníků a zaměstnavatelů ke kontinuálnímu zvyšování bezpečného pracovního prostředí, a to zejména pro­ střednictvím akcí v rámci celoživotního vzdělávání. Kupříkladu v květnu loňské­ ho roku se uskutečnila 3. jarní konfe­ rence prezidia ČAS, jejímž hlavním té­ matem bylo právě bezpečí zdravotníků.

(Více ve Florence č. 6/2011, str. 31).

Za další zásadní cíl jsme si vytkly podporu výzkumu. Výsledkem posled­ ního setkání skupiny je dotazník, který nabízíme vysokým školám právě jako téma pro studentský výzkum. Jeho cí­ lem je zejména zjistit, co trápí nelékaře.

Je to poranění ostrým předmětem, pro­ fesionální infekce, manipulace s che­ mikáliemi, manipulace s cytostatiky, nehody a zranění, poruchy pohybové­ ho aparátu, fyzické napadení, verbální napadení, šikana, bossing, anebo je to syndrom vyhoření?

Naše skupina má vytipované sub­ jekty, se kterými v budoucnosti navá­ že kontakt. Patří mezi ně již zmíněné vysoké školy v rámci podpory výzku­ mu, pracovní skupina ČAS pro kvalitu ošetřovatelské péče, skupina soudních znalců v oblasti bezpečné péče a bez­ pečného prostředí, organizace, které podporují aktivity zaměřené na bez­

pečnou péči a bezpečné prostředí ve zdravotnictví. Slibujeme si, že velmi přínosná bude spolupráce se sekcemi a regiony ČAS. Ve svém programu máme rovněž připomínkování aktuálně připravova­ né legislativy z oblasti bezpečného pro­ středí pro zdravotníky.

Dotazník Zajímá nás názor nelékařů na bezpeč­ nost personálu, a proto by pracovní skupina ráda prostřednictvím tohoto článku požádala čtenářky a čtenáře, které tato problematika zaujala, o vy­ plnění následujícího dotazníku.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, v posledních letech se často zmiňují pojmy bezpečná péče, bezpečné prostředí, bezpečné nemocnice. Úkolem nově vzniklé skupiny pro bezpečí personálu, která pracuje v rámci ČAS, je zaměřit se na problémy, které tíží vás, nelékařské profese, v každodenní praxi. (Dotazník je plně anonymní.)

Zaškrtněte, které pracovní riziko považujete za nejvíce nebezpečné z hlediska vaší práce (1 nejmenší riziko… 5 nejvyšší riziko).

1. Poranění ostrým předmětem...................................

2. Profesionální infekce...............................................

3. Manipulace s chemikáliemi.....................................

4. Manipulace s cytostatiky.........................................

5. Nehody a zranění.....................................................

6. Nedostatek ochranných pracovních pomůcek..........

7. Poruchy pohybového aparátu..................................

8. Fyzické napadení.....................................................

9. Verbální napadení...................................................

10. Šikana......................................................................

11. Bossing....................................................................

12. Syndrom vyhoření...................................................

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

Jaké je vaše pracovní zařazení?

Na jakém oddělení pracujete?

Komentář:

38 FLORENCE 2/2012

Dotazník prosím pošlete na adresu autorky tohoto článku, vedoucí pracovní skupiny pro bezpečí zdravotníků, do 10. března 2012: Bc. Jindra Kracíková, PS pro bezpečí zdravotníků, Londýnská 15, 120 00 Praha 2.

O čem bude rok 2012 v ošetřovatelství? (II. díl)

zpravodaj ČAS

Hlavními tématy v ošetřovatelství pro tento rok je dostupnost péče, její organizace v konkrétních oborech a kvalitní přístup k pacientům. Potvrdila to konference prezidia České asociace sester loni v listopadu.

V minulém čísle Florence jsme zveřejni­ li první záznam části 4. podzimní kon­ ference prezidia České asociace sester (11. listopad, Poděbrady). V následujícím textu se budeme zabývat dvěma oblast­ mi ošetřovatelské péče, kde situace není uspokojivá, dokonce ani v evropském měřítku. Jedná se o nutriční péči hospi­ talizovaných pacientů a omezující fakto­ ry působnosti agentur domácí péče.

Stav výživy se během hospitalizace v některých zařízeních zhoršuje až u 80 % Evropanů Vrchní nutriční terapeutka FTNsP Ta­ mara Starnovská zahájila svou přednáš­ ku tím, že uvedla čísla hodná zapama­ tování. Byla zjištěna v zemích Evropské unie a říkají, že už do nemocnic přichází vysoké procento pacientů s malnutricí.

Konkrétně například na elektivní chi­ rurgii přichází z domova 10 % malnut­ ričních pacientů, na interní a chirurgic­ ká oddělení 30–50 % a mezi gerontolo­ gickými a onkologickými pacienty je při příjmu do nemocnice až 60 % malnu­ tričních osob. Tato čísla mluví jasnou řečí – zdravotníci musí už u každého nového pacienta na podobných praco­ vištích předpokládat malnutrici, pří­ slušnými testy ji vyhodnotit a odpoví­ dajícím způsobem jednat. To se mnoh­ de neděje a důsledkem je obrovské číslo zhoršení stavu výživy v průběhu hospi­

talizace. Dochází k němu podle téhož výzkumu až u ­50–80 % pacientů!

Vcelku se předpokládá, že je podvy­ živeno nebo špatnou výživou ohroženo 5–15 % Evropanů žijících běžným živo­ tem, 40 % hospitalizovaných pacientů a 60 % obyvatel pečovatelských domů.

Ze závěrů studie plyne doporučení k odstranění hlavních příčin špatné výživy a nastolení její prevence přede­ vším v komunitách. A velmi naléhavý závěr směřující do všech zdravotnic­ kých zařízení: léčba špatné výživy se musí stát klíčovou složkou správné kli­ nické praxe u všech onemocnění.

Nutriční péče je natolik důležitá, že ji lze považovat za indikátor kvality péče. Je rovnocennou složkou péče lé­ čebné. Není nejmenších pochyb, že jed­ noznačně a přímo ovlivňuje zdravot­ ní stav pacientů. Markantní je to u on­ kologických pacientů. Podle nedávno provedeného výzkumu ­(aktuálně.cz z 8. 11. 2011) více než 58 % onkolo­ gických pacientů v Česku je ohroženo podvýživou. Ta má přitom významný negativní dopad jak na průběh léčby a její výsledek, tak i na délku hospitali­ zace či úmrtnost těchto pacientů.

Dostupnost domácí péče v ČR V r. 2009 bylo u nás registrováno 473 ADP, 81 % z nich s dostupností 24 hodin. Za uvedený rok bylo ošetře­

Soutěž o účast na Festivalu psychiatrického ošetřovatelství O festivalu Festival se koná ve dnech 20.– 23. září 2012 ve Stockholmu. Je organizován Evropskou asociací psychiatrických sester HORATIO, jejímž členem je také psychiatrická sekce ČAS, která soutěž v ČR vyhlašuje. Festival účastníkům nabídne rozmanitý odborný a kultur­ ní program.

Podmínky soutěže • Platné členství v psychiatrické sek­ ci ČAS po dobu minimálně posled­ ních 12 měsíců;

• komunikativní znalost anglické­ ho jazyka (bude ověřena krátkým rozhovorem); • vlastní odborná práce (článek, i ne­ publikovaný), výzkumná zpráva, projekt apod., vypracované nebo realizované v posledních dvou le­ tech. Práce se musí tematicky vzta­ hovat k psychiatrickému ošetřo­ vatelství.

Práce zasílejte v elektronické podobě na e-mailovou adresu: tomas_petr@hot­ mail.com nejpozději do 30. 4. 2012. Do

no 147 tis. klientů, uskutečněno 5,7 mi­ lionu návštěv. Zdá se to dost, kdyby ne­ šlo o sestupný trend.

Lenka Cejnková z Remedia centra, spol. s r. o., uvedla, že od r. 2006 syste­ maticky klesá v ČR počet agentur do­ mácí péče (ADP), zatímco počet pa­ cientů indikovaných k domácí péči ros­ te a poroste. Pokles počtu ADP souvisí s financováním této služby. Například v poslední době dohodovací řízení o ce­ nách (pro rok 2012) v srpnu loňského roku mezi poskytovateli domácí zdra­ votní péče a ZP skončilo nedohodou. Žádný z předložených návrhů nezískal souhlas všech přítomných zástupců ZP a souhlas 2/3 zástupců přítomných pro­ fesních sdružení, jak stanovuje jednací řád dohodovacího řízení. Čeho by se mělo dosáhnout podle představ poskytovatelů domácí zdra­ votní péče? Stanovení přesných pravi­ del pro vykazování a dokumentování domácí péče, v níž by standardy hrály roli minimálně jako doporučené do­ kumenty ČAS, zrušení limitů při hra­ zení domácí péče, možnosti indikace některých výkonů ze strany sester (za­ tím provádějí výhradně praktičtí nebo ošetřující lékaři). V této snaze přislíbila ČAS poskytovatelům domácí zdravot­ ní péče podporu.

Tamara Starnovská

Lenka Cejnková

Text Jarmila Škubová

předmětu zprávy napište Psychiatrická sekce ČAS: SOUTĚŽ.

Přihlášené práce posoudí nezávislá odborná porota. Výsledky soutěže bu­ dou vyhlášeny do 30. 5. 2012. Hlavní cena bude udělena autorovi nejlepšího příspěvku. Zahrnuje zpáteční letenku do Stockholmu a účastnický poplatek na celou dobu festivalu. Nezahrnuje nákla­ dy na ubytování, stravu a jiné výdaje.

S případnými dotazy se obracejte na Mgr. Tomáše Petra. Více informací na www.horatio-web.eu Za psychiatrickou sekci ČAS: Mgr. Tomáš Petr, e-mail: ­tomas_petr@hotmail.com, tel.: 973 203 427

FLORENCE 2/2012 39

zpravodaj ČAS

Domácí péče chce být kvalitní Bývá skoro pravidlem, že úspěšní a vytížení funkcionáři v ČAS mívají úspěchy i ve své profesní kariéře. „Když dobří, tak ve všem“, to je krédo všech úspěšných managerů.

Za jedním z nich jsme si s Florence vyjeli do Neratovic.

Krédo úspěšných platí plně pro sou­ časnou členku prezidia ČAS Miloslavu Machovcovou (M. M.), která mimo to, že má za sebou dlouhých 17 let v křesle předsedkyně sekce domácí péče v ČAS, je též úspěšnou ředitelkou Farní chari­ ty Neratovice.

Cena sympatie V listopadu loňského roku v 6. roční­ ku celostátní soutěže o nejkvalitněj­ šího poskytovatele sociálních služeb Cena kvality v sociální péči za r. 2010 obdržela Miloslava Machovcová Cenu sympatie. Soutěž vyhlašuje redakce ča­ sopisu Ošetřovatelská péče ve spolu­ práci se Senátem PČR a Radou kvali­ ty ČR. V loňském roce se do ní přihlá­ silo více než 90 zařízení a jednotlivců a Cenou sympatie bylo oceněno pouze pět z přihlášených zástupkyň zdravot­ nických a sociálních služeb. Tedy vel­ ký úspěch.

Domeček jako z cukru – Farní charita Neratovice

Farní charita Neratovice je nestátní zdravotnické zařízení, které vzniklo v r. 1991 a které poskytuje zdra­ votní a sociální služby v rodinách. Zajišťuje všechny potřeby klienta tak, aby ve svém domácím prostře­ dí mohl setrvat co nejdéle. Zařízení má dnes 14 poboček ve Středočeském kraji a dvě v Praze (Praha-Kbe­ ly a Praha-Klánovice).

Rozhovor s Miloslavou Machovcovou Florence: Ve vašich propagačních ma­ teriálech se můžeme dočíst, že poskytu­ jete komplexní sociální a zdravotnické služby. Mohla byste to konkretizovat?

M. M.: Zabezpečujeme sociální – te­ rénní – pečovatelskou službu 7 dní v týdnu, v době od 7 do 19 hodin, pod­ le indikace praktického lékaře. Chceme pomoci potřebným lidem, aby moh­ li setrvat ve vlastním domácím pro­ středí. Pečovatelská služba představu­

40 FLORENCE 2/2012

je donášku obědů, úklid domácnosti, osobní hygienu, doprovod k lékaři či na úřady, nákupy a pochůzky, praní a žeh­ lení a kontakt se společenským prostře­ dím. Dále poskytujeme domácí zdra­ votní péči, a to 7 dní v týdnu a 24 ho­ din denně. Podle indikace praktického či ošetřujícího lékaře jednou až třikrát denně. Odbornou zdravotní péči vy­ konávají registrované zdravotní sest­ ry u lůžka.

Ředitelka Farní charity Neratovice Miloslava Machovcová, jejíž kancelář svou výzdobou prozrazuje, že ji Florence navštívila krátce před Vánoci

Florence: Co je konkrétním obsahem zdravotní služby v domácí péči, tak jak ji provozujete?

M. M.: Jsou to odběry krve a biologic­ kého materiálu, aplikace injekcí a in­ fúzí, převazy a výplachy ran, cévková­ ní, ošetřování permanentního katetru, klyzma, ošetřovatelská rehabilitace, měření krevního tlaku a pulsu, po­ dání a příprava léků, péče o stomie, dreny, žaludeční sondy, PEG, zajiště­ ní dietního a léčebného režimu a další ošetřovatelské výkony podle indikace lékaře. K našim službám v této oblas­ ti patří i to, že našim klientům v pří­ padě potřeby půjčujeme kompenzač­ ní pomůcky.

A ještě bych dodala, že provozuje­ me dva denní stacionáře, kde klientům nabízíme pestrý denní program, zajiš­ ťujeme dohled nad užíváním léků, pit­ ným režimem a vhodnou stravou, po­ máháme při osobní hygieně a snažíme se o udržení a posílení samostatnosti a soběstačnosti klientů.

Florence: Jak jste připraveni na snižo­ vání počtu lůžek v nemocnicích?

M. M.: Na situaci, která je nyní ve zdra­ votnictví, kdy bude docházet ke sní­

žení počtu lůžek v nemocnicích, jsme připraveni. Při problémech jednáme s pojištovnou a snažíme se zajistit vy­ soce odbornou, specializovanou péči a podle toho je naše agentura vybave­ na. Zdravotní péče, která u nás dlou­ hodobě poskytuje péči o klienty v ter­ minálním stadiu, je plně vybavena přístroji. Zajišťujeme péči také o peri­ toneální dialýzu. Naše sestry jsou dob­ ře proškoleny a dál se vzdělávají a zvy­ šují kvalifikaci.

Florence: Farní charita Neratovice se dnes může chlubit certifikátem kvality, platným od 12. ledna 2011 do 11. ledna 2014. Je tak druhou agenturou domá­ cí péče v ČR, které se to podařilo. Jaká byla motivace?

M. M.: Říkali jsme si, že když se certi­ fikují nemocnice, proč ne domácí péče?

Před námi prošla certifikací meziná­ rodního systému měření kvality normy ISO 9001 agentura domácí péče Domo­ vinka v Plzni. Začali jsme s dokumen­ tací, věnovali tomu spoustu času a ná­ mahy, až vzniklo 5 až 6 návrhů. Mezi nimi jsme zvolili jeden návrh. Zjisti­ li jsme, že nám mimo jiné umožňuje docela přesně hodnotit zdravotní stav klienta a spořit čas. A také to byl prv­ ní a rozhodující krok k certifikaci. Vel­ kou zásluhu na dokumentaci měla ma­ nažerka kvality zdravotní péče Jana Švejcarová.

Florence: Po prvním kroku v chůzi ná­ sleduje druhý. Jaký byl ten váš?

M. M.: Znamenal více práce, hlavně papírování. Vytvářeli jsme standardy zdravotní a sociální péče pro oba naše stacionáře. Vedle toho každé středisko muselo přetvořit své standardy podle nových podmínek. Vypracovávaly se další dokumenty, například pracov­ ní postupy při řešení krizových situa­ cí nebo kontrolní kritéria zdravotnické služby. Ne vždy jsme se setkávali s nad­ šeným aplausem zaměstnanců.

Florence: Jak vás ale nakonec hodno­ tili auditoři?

M. M.: Připomínek bylo málo a jen drobnosti. Auditoři vedle písemných dokumentů hodnotili vybavenost zaří­ zení, hygienu, kvalitu postupu u klien­ ta apod. A velice nás chválili.

Florence: Dokážu si představit, že za­ řízení oceněné certifikátem kvality má v normálním tržním prostředí konku­ renční výhodu. U nás v domácí péči ta­ kové prostředí ještě není. Co pro vás certifikát znamená?

M. M.: Certifikace nás posunula do ka­ tegorie poskytovatelů ošetřovatelských a sociálních služeb s vysokou úrovní. Je to prestiž organizace, ohodnocení cel­ kové kvality a každého jednotlivého za­

zpravodaj ČAS

Většina výrobků má užitnou hodnotu. Klienty povzbuzuje, že jejich práce má smysl a že slouží dobrému účelu

Fiaty Farní charity je při jejich cestách za klienty možno potkávat v celém Středočeském kraji.

Vlastní jich dnes už více než třicet

Za tímto nenápadným „kouskem papíru“ je hodně práce a hodně změn. Výsledkem je spokojenost na obou stranách péče

Cenu sympatie obdržela M. Machovcová v loňském roce

městnance. Ale máte pravdu – zatím je to jenom morální ocenění.

Florence: Vy jste se ale ještě dobrovolně podrobili i sebehodnocení. O co šlo?

M. M.: Ano, to jsme uskutečnili až po získání ISO. V r. 2011 jsme se zúčast­ nili tzv. modelu hodnocení START, kdy zaměstnanci vyplňují podrobný dotaz­

ník, ve kterém hodnotí vlastní orga­ nizaci. V loňském roce jsme z tohoto hodnocení vyšli dobře a v tomto roce se chystáme tento typ hodnocení zo­ pakovat na vyšším stupni modelem START plus.

Text a fota jš

FLORENCE 2/2012 41

zpravodaj ČAS

Současné ošetřovatelství v nefrologii a technické aspekty Vloni se ve dnech 10. až 11. listopadu v Brně uskutečnila nejvýznamnější akce nefrologických sester – XI. multidisciplinární kongres nefrologické sekce ČAS s mezinárodní účastí.

Významnou částí akce byly přednášky k 20. výročí vzniku ČAS a 40. výročí založení EDTNA/ERCA (Evropská dia­ lyzačně transplantační společnost ses­ ter a techniků). Členství v tomto evrop­ ském profesním sdružení je dobrovol­ né a prestižní (některé naše členky jsou v něm registrovány přes 30 let).

V uplynulém roce slavily různá vý­ ročí i mnohé hemodialyzační jednotky, a proto se zavzpomínalo, co se za ta léta udělalo, jak se změnila práce sester na nich a hlavně jaká je současná péče.

Hodně se hovořilo o kvalitě a jejím zvy­ šování pro usnadnění života pacientů.

Předsedkyně slovenských sester pra­ cujících v nefrologii seznámila účast­ níky s vývojem ošetřovatelství na HDS (hemodialyzačních střediscích) na Slo­ vensku a poukázala na velký pokrok

posledních let. Jeden z odborných blo­ ků byl věnován stresu a syndromu vy­ hoření. Zajímavá byla kazuistika pa­ cienta dialyzovaného 26 let. Disku­ tovaným tématem byly prázdninové dialýzy a výcvik instruktorů pro re­ kondiční pobyty pacientů. Vzpomnělo se na první prázdninové (dovolenko­ vé) dialýzy, které se uskutečnily před více než 20 lety. Byla to doba velkého nadšení a velkého dobrovolného nasa­ zení. Dnes již jsou tyto pobyty řešeny profesionálně a nejdůležitější na nich je, že zvyšují kvalitu života pacientů.

Den ledvin jako prevence je velkou vý­ zvou pro samostatnou práci a pro vlast­ ní kompetence nefrologických sester.

Zde se v rámci základních ošetřovatel­ ských vyšetření může projevit mnoho rizikových faktorů, které vedou k one­

mocnění ledvin nebo až k jejich úplné­ mu selhání.

Na kongres patří již tradičně před­ nášky s transplantační problematikou.

Na celém světě je málo kadaverózních dárců a Česká republika není výjim­ kou. Proto se dnes více prosazují trans­ plantace od živých dárců. Živým dár­ cem může být rodina, sourozenci, ale podle nejnovějších trendů i manžel/ka, přátelé. V této souvislosti se hovoří i o preemptivní transplantaci, kdy je zákrok proveden ještě před zahájením dialyzační léčby (HD i PD). Vlastní vý­ kon transplantace ledvin je po chirur­ gické stránce stejný, jen se mnohdy liší v přípravě před výkonem.

Několik přednášek bylo věnováno peritoneální dialýze (PD), informacím o tom, jaké jsou její konkrétní možnos­ ti, jaké jsou novinky a jak před zaháje­ ním léčby edukovat pacienta. Na kon­ gresu zazněla také přednáška o smyslu bezpečné infúzní linky. V posledních letech se dbá nejen na bezpečí pacientů, ale i personálu, a tak tato přednáška patří do ošetřovatelství ve všech jeho oborech.

Jindra Pavlicová, nefrologická sekce ČAS

Klient v systému zdravotně-sociální péče Velmi záslužné téma, a v dnešní době zvláště, zvolila koncem loňského roku pedagogická sekce ČAS pro svou konferenci. Ve spolupráci s Asociací ředitelů zdravotnických škol a pražskou VOŠ zdravotnickou a SZŠ, 5. května, v listopadu uspořádala celodenní konferenci s názvem Klient v systému zdravotně-sociální péče.

Jaká témata nyní hýbou pedagogickou obcí? Ve středu zájmu je legislativa – na konferenci zazněly příspěvky rea­ gující na novelu zákona č. 96/2004 Sb.,

na její části, které se dotýkají uplatnění pracovníků ve sféře zdravotně-sociál­ ní péče a přípravy na toto zaměstnání.

Přítomní se dále zabývali aktivitami

Asociace ředitelů zdravotnických škol, analýzou činností zdravotně-sociální­ ho pracovníka, informacemi o činnos­ ti žáků na odborných praxích středních škol se zdravotně-sociálním zaměře­ ním. Další z příspěvků byly věnovány specifikům péče o klienta s psychiat­ rickou diagnózou, demencí a součas­ ným trendům péče o seniory v poby­ tových zařízeních.

Nová knížka

42 FLORENCE 2/2012

Foto ze křtu nové učebnice

Součástí konference byl křest nové učebnice pro obor sociální činnost: Psychologie 1. autorky Ilony Kopecké, kterou vydalo nakladatelství Grada Pu­ blishing, a. s. Publikaci slavnostně po­ křtila prezidentka ČAS Mgr. Dana Ju­ rásková, Ph.D., MBA, a prezident Aso­ ciace ředitelů SZŠ a VOŠZ ČR Mgr. Karel Štix. (Viz foto) Text a foto vw

Unikátní experiment

Na stále aktuálnější problema­ tiku Alz­heimerovy demence po­ hotově zareagovala Vysoká ško­ la zdravotnická, o. p. s., se sídlem v Praze a stala se jedním ze čtyř partnerů (Česká republika, Itálie, Řecko a Francie) projektu TACTEurope (Training for ­A lzheimer Care Through Europe) z progra­ mu Leonardo da Vinci. Projekt je dvouletý a probíhá v letech 2011 až 2013.

O projektu Projekt TACT-Europe má za úkol vytvořit učební osnovy pro odbor­ nou přípravu v ošetřovatelské péči o pacienty s Alzheimerovou choro­ bou, s důrazem na:

• specif ická rizika ­povolání (stres, řízení agresivity pacien­ tů, vyhoření); • jednotlivé kroky vývoje onemoc­ nění a přizpůsobení pomoci, pří­ nosy v oboru; • zlepšení kvality života pacientů a jejich rodin; • komunikaci s pacientem a jeho blízkými.

Partneři budou usilovat o vytvoření doplňkového celoživotního vzdělává­ ní. Nejbližší pracovní meeting part­ nerů projektu TACT-Europe, v pořadí již druhý, se uskuteční v dubnu 2012 v České republice, v sídle Vysoké ško­ ly zdravotnické, o. p. s., v Praze.

(Více na www.tact-europe.eu)

Šárka Urbánková, FN u sv. Anny v Brně, Mezinárodní centrum klinického výzkumu

Objednávám předplatné časopisu Florence

Standardní, roční

550,- Kč

Studentské, roční *

440,- Kč

Balíček 1 + 1 , roční

1220,- Kč

(Florence + Zdravotnické noviny)

* Pro uplatnění studentského předplatného je třeba doložit platné potvrzení o studiu.

Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence.

ODBĚRATEL:

FAKTURAČNÍ ÚDAJE:

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

Titul:......................................................................................................................................................... Organizace:.......................................................................................................................................

Jméno a příjmení:........................................................................................................................ Adresa:...................................................................................................................................................

Organizace:....................................................................................................................................... PSČ a město:.....................................................................................................................................

Obor činnosti:.................................................................................................................................. IČ:................................................................................................................................................................

Adresa:................................................................................................................................................... DIČ:............................................................................................................................................................

PSČ a město:..................................................................................................................................... Telefon:..................................................................................................................................................

Telefon:.................................................................................................................................................. E-mail:.....................................................................................................................................................

E-mail:..................................................................................................................................................... Způsob úhrady:

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu predplatne@ambitmedia.cz. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.periodik.cz.

složenka

faktura

Datum:.........................................................................

Podpis:.........................................................................

OBJEDNACÍ KUPÓN

Mezinárodní projekt na podporu péče o pacienty s Alzheimerovou demencí

Odborníci z Ústavu soudního lékařství (ÚSL) FN u sv. Anny v Brně a odbor služ­ by dopravní policie Krajského ředitelství Zlínského kraje uskutečnili společný expe­ riment. Jeho cílem bylo ověřit, zda páry ne­ mrznoucích směsí do automobilů (obsahu­ jící mimo jiné etanol, glykol a vyšší alkoho­ ly), které se snadno v podobě etanolových par dostávají do kabiny vozu, mohou ovliv­ nit výsledek dechové zkoušky, eventuálně míru a trvání takového ovlivnění.

K experimentu bylo použito 10 různých osobních automobilů, různé typy neředě­ ných, běžně na trhu dostupných nemrznou­ cích směsí určených pro použití při teplotách od -19 °C do -35 °C, dva typy dechových ana­ lyzátorů. Bylo provedeno 34 experimentů.

Ani v jednom případě nebylo nulové hodnoty dosaženo před uplynutím 4 minut od použi­ tí ostřikovače, pozitivita zkoušky přetrvávala nejdéle 13 minut. Je tedy nesporným faktem, že použití nemrznoucí směsi obsahující eta­ nol k ostříknutí skla automobilu zkreslí vý­ sledek dechové zkoušky ve smyslu falešné po­ zitivity. Během kontroly lze doporučit zcela jednoduchý postup. Stačí, aby řidič vystoupil z kabiny vozu, asi 2krát až 3krát se nadechl čerstvého vzduchu, a pokud skutečně alko­ hol nepožil, zkouška bude okamžitě a s ab­ solutní jistotou negativní.

Nabídka platí do 4. 3. 2012. Objednávkou dává předplatitel dobrovolně souhlas se zařazením svých osobních údajů do databáze společnosti Ambit Media, a. s., se sídlem Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5-Smíchov, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, resp. do odvolání souhlasu. Předplatitel bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb. Více na www.ambitmedia.cz.

Ilustrační foto VAS

zaznamenali jsme

FLORENCE 2/2012 43

Errare humanum est

kauza 9

Záměna léků 8. listopadu jsem přišla do vaší nemocnice s žádankou od naší dětské lékařky na aplikaci Pendeponu pro moji dceru Kateřinu. Dcera byla vyšetřena lékařkou a já byla poučena o tom, že Pendepon působí v těle 10 dnů a dcera má po tuto dobu dodržovat klidový režim. Poté přišla sestra a aplikovala dceři injekci. Pak sestra odešla a lékařka za ní. Po chvíli se lékařka vrátila a sdělila mi, že dceři byl omylem aplikován P-penicilin s působením jen 24 hodin a že máme druhý den přijít znovu pro aplikaci správné látky – tedy Pendeponu. Ani slovo omluvy, že došlo k pochybení.

Lékařka se omezila na konstatování, že se to někdy tak dělá. Následně jsem ve zprávě z vyšetření zjistila, že zpráva byla upravena tak, že dcera přišla na aplikaci P-penicilinu.

Skutkový stav Dětská pacientka byla v péči praktické lékařky pro děti a dorost, kde byl ordinován Penicilin pro streptokokovou tonzilitidu. K aplikaci Pen­ deponu bylo dítě odesláno do nemocnice. Sest­ ra standardním způsobem aplikovala 1,5 mil. j. P-penicilinu. Když pak sestra podala lékařce papír s napsanou dávkou a šarží podaného léku, aby to lékařka uvedla ve zprávě, lékařka zjistila, že došlo k omylu. Na dotaz lékařky sestra uvedla, že skutečně nitrosvalově aplikovala P-penicilin.

Když lékařka zjistila záměnu ordinovaného léku, sdělila to matce dítěte a vysvětila jí, že aplikace P-penicilinu pouze odložila aplikaci požadova­

INZERCE

JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček

Bc. Eva Kučková

ného Pendeponu. Bylo také chybou, že lékařka ve zprávě, kterou dala matce, uvedla, že se pa­ cientka dostavila k aplikaci P-penicilinu.

Negativní vnímání pochybení I když záměna P-penicilinu za Pendepon nezpů­ sobila na zdraví pacientky škodu, je takovéto po­ chybení vnímáno laiky velice negativně a také odborná zdravotnická veřejnost považuje zámě­ nu léku za pochybení závažné. Proto při řešení záměny léku je prioritou zjistit, proč k záměně došlo, jaké jsou následky záměny a zda se jedná o selhání lidského faktoru, nebo o chybu systé­ movou. V tomto konkrétním případě se jednalo o záměnu, která se na tomto pracovišti již jed­ nou vyskytla, a to v nevelkém časovém odstu­ pu. I přes to lze mít za to, že k záměně došlo se­ lháním jedinců, kteří na pracovišti poskytovali péči krátkou dobu.

Lékařka uvedla, že neví, kde se stal omyl, zda sestra lékařce špatně rozuměla nebo proč k záměně došlo. Ani sestra nepodala přesvěd­ čivé vysvětlení.

Nedobře působilo, že záznam „Hlášení mi­ mořádné události“ byl sepsán, až když rodiče podali stížnost, a vedoucí zaměstnanci byli o zá­

měně informováni s odstupem času. Řešení to­ hoto případu ukázalo, že vzhledem k tomu, že pa­cientce nevznikla škoda, byl přístup laxní. Se­ stra ani lékařka včas neinformovaly přímé nad­ řízené, ač je to jejich povinnost, zjevná byla také snaha záměnu udržet v tajnosti tím, že byla upra­ vena zdravotnická dokumentace a nebylo sepsá­ no Hlášení mimořádné události.

Řešení Je nepochybné, že sestra i lékařka pochybily. Ur­ čit míru zavinění každé ze zúčastněných nebylo možné. Se sestrou záměnu léku i povinnost in­ formovat nadřízené o mimořádné události pro­ jednala vrchní sestra, která připravila vytýkací dopis s upozorněním na možný postup při dal­ ším provinění. S lékařkou záměnu léku, zdra­ votnickou dokumentaci a povinnost hlásit mi­ mořádnou situaci projednal primář, který také dal lékařce vytýkací dopis. Záměna léků a in­ terní předpisy, které upravují ordinaci a aplikaci léků, byly probrány na semináři sester.

JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Bc. Eva Kučková (lubomir.vondracek@fnmotol.cz)