Florence_3/2011

Florence

č a sopis moderního oše t řovat el s t v í s. 3, s. 31

s. 6

s. 7

s. 30

Téma: Sledování dekubitů – metodika a praxe

Ze zahraničního tisku: Komplikace těhotenství

Případová studie: Akutní myeloidní leukémie u 54leté pacientky

Kongresový list: Léčba rány

3

Vychází pod patronací České asociace sester březen 2011, ročník VII, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

FLORENCE 3/2011 59

Jedině možně rozumně Velice pečlivě jsem sledovala kauzu Děkujeme, odcházíme a postoje sester v průběhu toho, jak se vyvíjela. Situace nebyla jednoduchá, měnila se každým dnem a tlaky na sestry byly obrovské. Také názory jednotlivých sester nebyly jednotné. Pro někoho byl prioritou klid ve zdravotnictví a zabránění chaosu, pro někoho princip a zásady, jiný měl na mysli především poslání ošetřovatelství a blaho pacienta, někdo myslel na peníze, jiný na prestiž a posílení role sester a možnost víc hovořit do budoucích změn ve zdravotnictví. Část byla přesvědčena, že by se sestry tentokrát měly svého požadavku ve prospěch lékařů vzdát. Česká asociace sester (ČAS) se distancovala od drsné iniciativy LOK a trvala na tom, že měšec pro odměňování zdravotníků je ve státních zdravotnických zařízeních jeden, a proto, už pro pouhou spravedlnost, je třeba vedle lékařů, bude-li jim přidáno, přidat i ostatním nelékařům.

Lékaři ale trvali na tom, že od výpo-

Editorial

vědí neustoupí, pokud část z jimi vyvzdorovaného slíbeného obnosu dostanou sestry. Prezident ČLK Martin Kubek to v pořadu Václava Moravce vyjádřil slovy, že sestry hodily do dohody mezi vládou a odbory vidle. Nakonec je ale vytáhly, ustoupily a poslední velká překážka dohody padla.

Výsledek se dnes už dá předpokládat.

Nemocniční lékaři dostanou okamžitě dvě miliardy, budou jim přidány do platů podle jejich kvalifikace a délky praxe, změna tarifních tabulek bude provedena neprodleně. ČAS ovšem jednala jedině možně rozumně. Není odborovou organizací a tím hlavním nejsou pro ni platy. Její prioritou je vedle ochrany členů i přímá účast na zdravotnických reformách, a ta jim byla ministrem zdravotnictví slíbena. ČAS zformulovala 13 základních bodů této účasti, určitý strategický postup, který byl akceptován. Přesné znění najdete buď na www.cnna.cz, www.florence.cz nebo v rubrice Zpravodaj ČAS v tomto čísle časopisu.

Florence hodlá ve svém obsahu na změny v postavení profesní organizace reagovat. Budeme sledovat změny obsažené v malé i velké novele zákona č. 96/2004 Sb., té malé, která by již ve velmi krátké době měla začít platit v praxi a přípravu a obsah té velké. Budeme informovat o nových výkonech a Sazebníku výkonů a o veškerých změnách ve vzdělávání nelékařů a v jejich registraci.

Možná, že si některé sestry po právě proběhlých krušných zkušenostech myslí, že ČAS měla vybojovat víc, že měla na svých platových požadavcích trvat, že sestry měly také pohrozit jako lékaři výpověďmi. A jsou nyní zklamané. Já si však myslím, že až se všichni otřepou, zjistí, že účast sester na reformách je profit mnohem hodnotnější než problematických pár korun na odměnách. Spoluúčast na řízení ošetřovatelství je pak vedle jiného i zálohou na odpovídající platové ohodnocení všech nelékařů.

16. 2.

Jarmila Škubová

Jarmila Škubová

Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice

Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

Původní (vědecké) práce, kazuistiky a odborné články většího rozsahu budou recenzovány dvěma recenzenty z různých pracovišť.

POKYNY pro autory Příspěvky v češtině nebo slovenštině po­sílejte v elektronické formě (textový editor MS Word) e-mailem na adresu: jarmila.skubova@ambitmedia.cz nebo eva.wicazova@ambitmedia.cz (případně na CD na adresu redakce: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5).

K textu připojte prohlášení, že příspěvek nebyl publikován nebo nabídnut ke zveřejnění v jiném časopise.

Redakce si vyhrazuje právo na krácení či úpravy textů, o nichž bude autory informovat.

Články, kazuistiky • Ideální rozsah článku je v rozmezí 80–150 řádků, v případě kazuistiky nebo výzkumné práce 80–200 řádků.

• U textu musí být uvedeno celé jméno autora/ autorů, přesný název pracoviště, elektronické, poštovní i telefonické spojení.

• K příspěvku je třeba přiložit krátké životopisné (profesní) údaje a barevnou portrétní fotografii autora/autorů.

• V textu nepoužívejte zkratky! Ke zvýraznění používejte pouze tučné písmo či kurzívu.

• Užijete-li v textu odkazy na použitou literaturu, uveďte v závorce autora a rok vydání (Staňková, 2002), u více než tří autorů doplňte „et al.“ (Staňková et al., 2002).

• Struktura většího článku, vědeckých prací nebo kazuistiky: – název práce a jeho anglický překlad; – titul, jméno a příjmení autora, celý název a místo jeho pracoviště; – souhrn (do 12 řádků) a jeho anglický překlad; – klíčová slova (nejvýše 5) a jejich anglický překlad; – text článku, strukturovaný do celků oddělených mezititulky; u kazuistiky popis případu, diskuse, závěr; u původní/výzkumné práce: úvod do problematiky, cíle výzkumu, použité metody,

•

charakteristika výzkumného souboru, výsledky, diskuse k výsledkům, závěr.

Seznam použité literatury Časopis: Příjmení a iniciály jmen autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název práce v jazyce originálu. Název časopisu, rok vydání, ročník, stránkový rozsah.

Kniha: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název knihy.

Místo vydání, nakladatelství, rok vydání.

Internetový zdroj: Kompletní internetový odkaz na dokument (včetně data návštěvy na dané adrese).

Obrazová dokumentace • Fotografie včetně portrétů autorů, grafy, schémata, tabulky a jinou obrazovou dokumentaci přijímáme v elektronické formě – fota v grafickém formátu JPG nebo TIF a v rozlišení 300 dpi, grafy ve formátu PDF. U většího rozsahu či počtu obrázků doporučujeme jejich zaslání na CD. Nevkládejte obrázky do Wordu ani PowerPointu.

• Ke každému souboru v grafickém formátu (obsahujícím obrázek, graf, tabulku apod.) je třeba připojit číslo a zkrácený název. Na konec textu článku/kazuistiky pak připojte očíslovaný seznam všech obrazových příloh a přesné popisky. U fotografií připojte také celé jméno jejich autora anebo uveďte, odkud fotopříloha pochází (z archivu autora, zdravotnického zařízení apod.).

FLORENCE 3/2011 1

obsah

časopis s nadpoloviční většinou recenzovaných článků

Foto na titulní straně Václav Kříž Těhotenské sonografické vyšetření na Gynekologicko-porodnické klinice VFN, Praha

Vychází pod patronací České asociace sester www.florence.cz Ročník VII., číslo 3, březen 2011 Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5 florence.redakce@ambitmedia.cz tel.: +420 222 352 578 Šéfredaktorka: PhDr. Jarmila Škubová e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz Redakce: PhDr. Eva Wićazová e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz

Editorial.................................................................................................................................................................................................1 Téma Sledování dekubitů jako indikátoru kvality ošetřovatelské péče...........................................................................................3 Výzkum Jak potřebná je prevence pracovního násilí?..............................................................................................................................4 Nové knihy........................................................................................................................................................................................5 Ze zahraničního tisku Komplikace těhotenství....................................................................................................................................................................6 Recenzované články Případová studie Akutní myeloidní leukémie u 54leté pacientky..........................................................................................................................7 Zkušenosti z praxe Ošetrovateľská starostlivosť o dieťa s mechanickou podporou ECMO na OAIM............................................................. 11 Ochrana zranitelných dospělých – systém britské péče........................................................................................................ 14 Starostlivosť o spirituálne potreby nevyliečiteľne chorých a zomierajúcich.................................................................... 17 Anglická diabetologická terminologie....................................................................................................................................... 19 Výzkumné sdělení Bezpečnost personálu ve zdravotnickém zařízení.................................................................................................................. 21 Screening rizika pádů v pediatrii................................................................................................................................................. 25 Kongresový list IX. celostátní kongres Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů Týmovost v hojení ran.................................................................................................................................................................... 30 Dekubitus – indikátor kvality ošetřovatelské péče................................................................................................................. 31 Řešení pro suché a exsudující rány............................................................................................................................................. 35 Odborná témata Geriatrie Výživa u lidí s demencí z pohledu ergoterapeuta................................................................................................................... 37 Hledání nejlepší praxe při ošetřování tržných poranění kůže u seniorů............................................................................ 39 Operační krytí Operační krytí – pomůcky na jedno použití versus klasické materiály.............................................................................. 42 Prevence a kontrola infekcí na operačním sále: snižování rizika infekce operační rány (recenzovaný článek)............. 44 Zpravodaj ČAS ČAS před Fórem delegátů piluje program................................................................................................................................ 49 13 základních oblastí spolupráce ČAS na reformě zdravotnictví........................................................................................ 50 Kandidátky na prezidentku ČAS.................................................................................................................................................. 51 Pracovní den – mezinárodní spolupráce ČAS s EDTNA/ERCA.............................................................................................. 52 Zaznamenali jsme Bode definitivně ve struktuře Hartmann-Rico......................................................................................................................... 53 Lekce angličtiny............................................................................................................................................................................... 53 Telekonference o vzdělávání v roce 2011.................................................................................................................................. 54 Volné chvíle Konopná kosmetika – pomocník z přírody nejen pro ekzematiky...................................................................................... 55 Křížovka o ceny................................................................................................................................................................................ 56

Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně, Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník Vydavatel: Ambit Media, a. s. www.ambitmedia.cz Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz Marketing: Petr Belica, tel.: +420 222 352 575 e-mail: petr.belica@ambitmedia.cz Obchod: Alexandra Manová tel.: +420 724 811 983 e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866 e-mail: marie.janovicova@ambitmedia.cz Personální inzerce: fax: +420 222 352 572 e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz Tisk: PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414 684 01 Slavkov u Brna Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk Cena výtisku: 60 Kč Roční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo) Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 2. 2011 Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů.

Copyright © Ambit Media, a. s., 2011

Akcent – informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny...............................................................................................1-4

Sledování dekubitů jako indikátoru kvality ošetřovatelské péče

TÉMA

Ve světě je sledování ukazatelů kvality ošetřovatelské péče běžné, v Česku se tento proces rozvíjí. Sledování výskytu dekubitů probíhá ve zdravotnických zařízeních v závislosti na individuálním uvážení ošetřovatelského managementu nebo na procesu akreditace a obvykle není založené na jednotné metodice.

Další vývoj standardizovaných ukazatelů kvality ošetřovatelské péče V roce 2009 bylo Ministerstvem zdravotnictví ČR převzetím projektu Sledování dekubitů jako indikátoru kvality ošetřovatelské péče na národní úrovni pověřeno Národní referenční centrum (NRC) jako funkční, otevřená, nezávislá a transparentní organizace, která vyvíjí a spravuje reprezentativní datovou základnu pro tvorbu a vyhodnocování parametrů kvality a efektivity poskytovaných zdravotních služeb. NRC realizuje projekt, jako Šetření dekubitů, na národní úrovni od začátku roku 2010, a tím zajišťuje další vývoj standardizovaných ukazatelů kvality ošetřovatelské péče s využitím již vypracované metodiky prevalenčního sběru dat.

Důvody preventivní i ekonomické

ně na výstupy projektu reagovat a implementovat včasná preventivní opatření hlavně na pracovištích s vysokým počtem rizikových pacientů, rychlost podávání informací, řešení případných problémů a proklientský přístup.

Dalším cílem projektu je testování ukazatelů výskytu dekubitů a vytvořené metodiky v praxi (sběr dat o riziku, výskytu, původu a závažnosti dekubitů, informací o pacientech s rizikem vzniku dekubitu a informací o pacientech s dekubitem). Projekt bude dále rozšířen o analýzu faktorů ovlivňujících vznik dekubitů a o vytváření postupů pro minimalizaci jejich výskytu.

Motivačním faktorem pro realizaci projektu je potřeba řešení významného problému ošetřovatelské péče. Důvody sledování jsou především preventivní (ochrana pacienta před dalšími komplikacemi v průběhu hospitalizace), ale i ekonomické (nákup efektivních zdravotnických prostředků, minimalizace nákladů na zbytečně vznikající dekubity). Mezi přínosy projektu patří hlavně zvýšení bezpečí, spokojenosti a kvality života pacientů, identifikace a vyhodnocení rizikových faktorů a aplikace preventivních opatření a podpora dalšího rozvoje kvalitní ošetřovatelské péče.

Výhody zvoleného softwaru

První výsledky po roce a další plány

Šetření dekubitů se provádí pomocí aplikačního softwaru (ASW), který zajišťuje standardizovaný sběr dat podle metodiky doporučené MZ ČR a umožňuje celorepublikové srovnání ukazatelů podle vypočítaných referenčních hodnot. Metodika prevalenčního vyhodnocení rizika a výskytu dekubitů byla vypracována za účelem sjednocení sběru dat a jejich vyhodnocení. Metodika umožňuje publikovat ve spojení s použitým ASW výskyt rizi-

Tyto přínosy potvrzují i nemocnice zapojené do projektu, které byly po roční spolupráci osloveny k dotazníkovému šetření o evaluaci projektu. Nemocnice pozitivně hodnotily školení projektu, webové stránky, aplikační software (jeho „uživatelskou přívětivost“), výstupy (porovnání ošetřovatelské péče mezi jednotlivými pracovišti, mezi organizacemi), možnost rychle a efektiv-

Ing. Pavel Kožený, Ph.D. ředitel NRC V roce 1997 dokončil vysokoškolské studium ekonomického směru. Během této doby založil a vedl Studentskou Radu akademického senátu univerzity a zastupoval studenty v Kolegiu rektora. Po ukončení studia nastoupil do České národní zdravotní pojišťovny jako analytik, kde prošel řadou pracovních pozic. Zejména zodpovídal za implementaci a kontrolu nových způsobů financování akutní lůžkové péče, včetně DRG. v roce 2004 byl jmenován do funkce ředitele Národního referenčního centra, kde zodpovídá za kultivaci systému DRG v České republice. Dále se aktivně podílí na architektuře datových zdrojů, jejich zpracování a epidemiologických a ekonomických analýzách.

Graf 2. Podíl počtu pacientů s dekubitem z počtu pacientů v riziku – všechny obory za poslední rok do 29. 12. 2010

velmi vysoké

22,09 %

vysoké stupeň rizika

První pokusy o zavedení národní metodiky se objevily v roce 2000, kdy proběhlo porovnání mezi čtyřmi fakultními nemocnicemi. Druhé porovnání probíhalo v letech 2003 až 2005 v rámci projektu Interní grantové agentury (IGA) Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR), do kterého se zapojilo šest fakultních nemocnic.

V roce 2008 byl zahájen projekt MZ ČR v rámci projektů kvality a bezpečí pacientů. Mezi hlavní výstupy tohoto projektu patří vypracování jednotné metodiky (sběr dat o riziku, výskytu, původu a závažnosti dekubitů; výpočet a standardizace ukazatelů kvality péče založené na informacích o struktuře zdravotnického zařízení, o pacientech s rizikem vzniku dekubitu a o pacientech s dekubitem). Jedním ze zásadních výstupů je také zařazení ukazatelů do Národní sady ukazatelů zdravotních služeb. Metodika sběru byla vydána ve Věstníku MZ ČR č. 6/2009 jako metodické doporučení, nemocnice se mohou přidat dle zájmu, je to dobrovolný proces. Pracovní skupina pro kvalitu ve zdravotnictví doporučila tento projekt k pokračování.

17,32 %

střední

10,83 % 6,38 %

nízké

5,88 %

žádné 0%

5%

10 %

15 %

20 %

25 %

% pacientů s dekubitem FLORENCE 3/2011 3

téma

ka a výskyt dekubitů v rámci jednotlivých zdravotnických zařízení a srovnávat výsledky šetření s referenčními hodnotami pro různé typy oddělení.

Použitý ASW byl vyvinut v rámci této metodiky jako nástroj jednotného sběru a zpracování dat a umožňuje rovněž standardizaci výpočtu predikce vzniku dekubitu. Tím obohacuje škálu ukazatelů o ukazatele standardizované na přítomnost i míru rizika vzniku dekubitu.

Nabídka v rámci projektu NRC v rámci tohoto projektu nabízí: • Šetření dekubitů podle otestované jednotné metodiky schválené MZ ČR, • celorepublikové srovnání ukazatelů podle vypočítaných referenčních hodnot, • nastavení a přístup do webového rozhraní, • vyhodnocení sběru výskytu dekubitů a vedení databáze (primární a odvozené ukazatele za jednotlivá oddělení, skupiny oddělení a zdravotnické zařízení; referenční hodnoty za celou databázi; výpočty stejných ukazatelů v agregaci více šetření v průběhu jednoho roku; vytvoření systému sledování a porovnávání údajů o výskytu dekubitů mezi zdravotnickými zařízeními), • odborné školení zaměřené na metodiku vyhodnocování rizika vzniku dekubitů a sběru dat, kde je důraz kladen na správné pochopení a používání modifikované škály predikce rizika dle Nortonové a na

výzkum

správné vyhodnocení stupně postižení tkání u zjištěného dekubitu dle Hibbsové; výklad ukazatelů a jejich použití; používání aplikace pro sběr dat a pro práci s aplikací/ webovým prostředím.

Sledované ukazatele: • Podíl počtu pacientů s dekubitem zjištěným v nemocnici (na pracovišti) z počtu pacientů v riziku • Podíl počtu pacientů s dekubitem nově vzniklým v nemocnici (na pracovišti) z počtu pacientů v riziku • Podíl počtu dekubitů zjištěných v nemocnici (na pracovišti) z počtu pacientů v riziku • Podíl počtu nově vzniklých dekubitů v nemocnici (na pracovišti) z počtu pacientů v riziku • Podíl počtu dekubitů nově vzniklých v nemocnici z predikovaného počtu nově vzniklých dekubitů (standardizovaný ukazatel) • Celá řada podpůrných ukazatelů vztažených k typu pracovišť a popisujících kvalitu sběru dat a schopnost vyhodnocovat riziko vzniku dekubitů • Odborný panel pro konečné vyhodnocení klinicky specifických ukazatelů v oblasti ošetřovatelské péče.

NRC bylo pověřeno MZ ČR správou a dalším vývojem výstupů projektů zaměřených na řešení problémů kvality zdravotní péče. V rámci projektu Národní sada ukazatelů zdravotních služeb zorganizovalo odborný panel pro konečné vyhodnocení kli-

nicky specifických ukazatelů v oblasti ošetřovatelské péče. Panelu se účastnili experti daného klinického oboru a experti reprezentující stanovisko zdravotnického systému a plátců.

Doporučené ukazatele pro ošetřovatelskou péči PQ0077xNS – Standardizovaný počet pacientů s dekubitem vzniklým v organizaci zjištěný prevalenční metodou PQ0287xNS – Standardizovaný počet dekubitů vzniklých v organizaci zjištěný prevalenční metodou Národní referenční centrum navázalo na problematiku šetření dekubitů na národní úrovni. Plní tak svoji roli centrální referenční organizace zajišťující metodické a praktické služby, jejichž cílem je zvyšování kvality a efektivity péče, bezpečí pacientů a eliminace zbytečných nákladů. Má k dispozici celou řadu nástrojů (jednotná metodika, aplikační software atd.), které se osvědčily při šetření dekubitů ve všech typech nemocnic. Tyto nástroje lze využít i při sběru dat o dalších nežádoucích událostech. Více o tomto projektu se dozvíte na http://www.dekubity. nrc.cz/dekubity/. (pavel.kozeny@nrc.cz) www.nrc.cz

Jak potřebná je prevence pracovního násilí?

Na otázku v titulku odpoví malé srovnání výsledků výzkumů výskytu pracovního násilí z roku 2004 a 2010, které vám nabízíme v tomto článku.

4 FLORENCE 3/2011

První výzkum na téma prevence pracovního násilí v naší republice proběhl v roce 2004 v rámci projektu Phare, jehož nositelem byl tehdejší Institut zdravotní politiky a ekonomiky. Spoluřešiteli byli Výzkumný ústav bezpečnosti práce a Odborový svaz zdravotnictví sociální péče ČR. Výzkum probíhal na celém území České republiky, bylo rozesláno 2 500 dotazníků s návratností 51 % (1 286 ks).

Respondenty byly převážně ženy 83 % (1 061 osob), ve věku 4­ 5–54 let.

Rozsah projektu v r. 2010 V roce 2010 nebyla do výzkumu zahrnuta Praha, vzhledem k financování z Evropských sociálních fondů, operační výzvy Lidské zdroje a zaměstnanost, která to neumožňovala Nositelem projektu a zadavatelem výzkumu z ro-

ku 2010 je Českomoravská konfederace odborových svazů společně s Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR a spoluřešitelem je Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů společně s Unií zaměstnavatelských svazů ČR. V roce 2010 bylo rozesláno 1 500 dotazníků s návratností 74 %. I zde byly nejčastěji respondenty ženy (78 %) ve věku 45–54 let, 30 %

se středoškolským vzděláním. Oba výzkumy probíhaly anonymně a bylo k nim využito dotazníku WHO, který můžete nalézt na internetových stránkách této organizace www.WHO.int.

Tento dotazník však byl upraven a přizpůsoben potřebám českého prostředí. Osloveni byli pracovníci jak soukromých, tak státních institucí z oblasti zdravotní i sociální péče.

výzkum

Násilí na pracovištích přibývá a málokdy se jím někdo zabývá Výsledky obou šetření ukázaly, že míra rizika pracovního násilí v zařízeních sociální péče a zdravotnictví pozvolna stoupá. Alarmující však je, že z dalších výsledků obou šetření vyplývá, že v cca 90 % se těmito případy na pracovištích nikdo nezabývá, a tak pro většinu pachatelů nemá jejich jednání žádné důsledky, což je pro oběti značně frustrující. Časté jsou také případy, kdy se oběť obrátí na své nadřízené a ti jí nedají žádnou podporu; naopak se oběť stává nepohodlnou pro své okolí a je vystavena ještě většímu stresu. Z výsledků šetření dále vyplývá, že na mnoha pracovištích stále neexistují opatření či schválené postupy pro řešení výskytu pracovního násilí. Pouze v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci existují na pracovištích vnitřní pravidla i vnější předpisy pro hlášení a řešení výskytu pracovního násilí. Tato oblast však nezahrnuje všechny jeho typy. Její zajištění úzce souvisí především s právními normami, které jasně definují povinnosti zaměstnavatelů v oblasti BOZP. V roce 2004 bylo nejvíce obětí napadeno klientem zařízení (63 %), v roce 2010 to bylo 60 %. 13 % obětí napadl v roce 2004 i v r. 2010 vedoucí pracovník, 13 % obětí napadl jiný zaměstnanec a 9 % osoba doprovázející klienta, v roce 2010 13 %.

Z výsledků šetření tedy vyplývá, že problém nelze bagatelizovat. Je rozhodně potřeba se prevencí pracovního násilí zabývat. Stoupající tendenci má fyzické i psychické násilí, přestože tato tendence není výrazná. Není nutné čekat, až se tak stane.

Nabídka vzdělávání zdarma Proto považujeme za velmi důležitou možnost vzdělávání zdarma z projektu ESF v problematice prevence pracovního násilí, která je určena pro řadové pracovníky i vedoucí zaměstnance zdravotnictví i sociální péče.

Kurs je rozložen do čtyř modulů a je možné upravit ho dle požadavků jednotlivce i celých zařízení. Zabýváme se těmito tématy: 1. Obecná problematika násilí na pracovišti a právní souvislosti (identifikace situací, které jsou násilím na pracovišti nebo kdy je již nezbytné přivolání vnější pomoci, zajištění právního řešení atd.).

2. Psychologické aspekty násilí na pracovišti a krizová komunikace (identifikace rizikových situací a osob, tvorba návrhů vhodných preventivních opatření, nácvik adekvátní reakce při výskytu násilí, rozpoznání nežádoucích prvků v chování zdravotnických pracovníků, které zvyšují případnou agresivitu, a jejich prevence, řešení situace při chronickém výskytu násilí, zásah v krizových situa­ cích včetně práce s obětí i s celým

LUBOMÍR VONDRÁČEK, VLASTA WIRTHOVÁ, JINDRA PAVLICOVÁ ZÁKLADY PRAKTICKÉ TERMINOLOGIE PRO SESTRY Příručka pro výuku a praxi GRADA PUBLISHING, a. s.

Počet str. 136, 199 Kč ISBN 978-80-247-3697-6

pracovním týmem, tvorba analýzy konkrétních mimořádných událostí).

3. Základy sebeobrany (identifikace rizikových situací a osob, navržení vhodných preventivních opatření, nácvik adekvátní reakce, bezprostřední zásah v krizových situacích).

4. Management prevence násilí na pracovišti (tvorba analýz a řízení rizik, využití sociálního dialogu, BOZP, řízení rizik a řízení kvality v prevenci násilí na pracovištích, provádění šetření v této oblasti na základě standardizovaného dotazníku a benchmarkingu, koordinace řešení mimořádných událostí v oblasti násilí na pracovištích, jejich analýza a nápravná opatření, práce s managementem rizik).

Mgr. et Mgr. Eva Prošková odborný poradce pro vzdělávání

Mgr. Kateřina Hofmannová lektorka

Další informace o projektu a možnostech přihlášení se do kursů naleznete na adrese www.uzs.cz pod záložkou Projekty; Posilování sociálního dia­ logu s důrazem na zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích zejména ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb.

Jednotná terminologie je základním předpokladem komunikace a bezproblémového kontaktu všech pracovníků poskytujících péči.

Není v pořádku, pokud vzájemná komunikace naráží na skutečnost, kdy je obsah jednoho pojmu vysvětlován na několika pracovištích odlišně a tento odlišný pohled vyvolává nejasnosti. Vzniklé rozpory pak komplikují nejen vztahy mezi poskytovateli péče, ale také

Mgr. et Mgr. Eva Prošková, Mgr. Kateřina Hofmannová Ilustrační foto z archivu redakce

mezi sestrami a konzumenty péče – pacienty a klienty. Další pro sestry a ostatní nelékařské profese důležitý aspekt se týká záznamů do ošetřovatelské dokumentace a v praktické rovině edukace nemocného a jeho doprovodu.

Terminologická příručka pro výuku a praxi přináší sjednocení hlavních pojmů používaných v péči o nemocného v šíři, kterou sestry v praxi ocení. red

nové knihy

FLORENCE 3/2011 5

ze zahraničního tisku

Komplikace těhotenství PŘINÁŠÍME VÝBĚR z ČASOPISU NURSING TIMES, 2010, 106, č. 32, 41, 43

Nursing Times, 2010, 106, č. 32

Nursing Times, 2010, 106, č. 32

Nursing Times, 2010, 106, č. 41

Nursing Times, 2010, 106, č. 43

KNIGHT BA, WYATT K. Barriers encountered when recruiting obese pregnant women to a dietary intervention (Překážky, s nimiž se potýkal nábor obézních těhotných žen k dietním intervencím): 20–22.

Výskyt obezity v těhotenství stoupá, a protože obezita s sebou nese významná rizika jak pro ženu, tak pro dítě, byly vyvinuty specifické doporučené postupy pro identifikaci a management klinických rizik souvisejících s obezitou, ale existuje málo důkazů o optimálních dietních intervencích pro takto ohrožené matky. Článek popisuje výsledky náboru žen do navrhovaného projektu dietních intervencí, jehož cílem je snížení incidence nadměrného přírůstku hmotnosti během těhotenství a jenž je zaměřen na matky, které mají na začátku těhotenství zvýšený index tělesné hmotnosti (BMI). Byly identifikovány ženy na začátku těhotenství (8–10 týdnů) s BMI ≥ 30 a těm byla nabídnuta možnost zapojit se do projektu, který se zaměřil na poskytování specifických dietních rad a další motivační podporu při pravidelných návštěvách poradny pro těhotné. V průběhu 4 měsíců bylo pro studii získáno 25 z celkového možného počtu 172 žen, což je 14,5 %. Pro strategii náboru byly nejdůležitějším prvkem porodní asistentky, ale velká část z nich uváděla osobní a profesní důvody své neochoty bavit se s těhotnými ženami o problému obezity v těhotenství přímo. Byl učiněn závěr, že nábor pro tuto studii a jakoukoliv budoucí studii intervencí při obezitě je problematický vhledem k pociťované citlivosti tématu obezity v těhotenství a následnému diskomfortu, který pociťují porodní asistentky, když mají toto téma otevřít.

Nursing Times, 2010, 106, č. 41

6 FLORENCE 3/2011

ANDERSON A. How to support women to manage their weight before, during and after pregnancy (Jak pomáhat ženám, aby si udržovaly přiměřenou tělesnou hmotnost před otěhotněním, během těhotenství a po porodu): 19.

Tento článek seznamuje čtenáře s doporučeními britského Národního institutu pro klinickou kvalitu (­NICE), zaměřenými na intervence k dosažení přiměřené tělesné hmotnosti u žen v reprodukčním věku. Řešení otázek tělesné hmotnosti je úkolem zdravotních sester a dalších pracovníků v pri-

mární péči a rovněž porodních asistentek. Ti všichni musí vést ženy k tomu, aby dbaly na správný výběr potravin a nápojů a aby zvyšovaly svou tělesnou aktivitu.

V poslední době se zvyšuje počet obézních obyvatel. Nedávné údaje naznačují, že asi polovina žen na začátku těhotenství má nadváhu (BMI ≥ 25) a 16 % z nich je obézních (BMI ≥ 30).

NICE doporučuje, aby zdravotníci poučili ženy, které zamýšlejí otěhotnět a mají BMI ≥ 30, o zdravotním přínosu snížení hmotnosti a rizicích obezity.

Před těhotenstvím je také vhodné nabádat ženy, aby denně užívaly doplňky stravy s obsahem kyseliny listové. Během těhotenství je hlavním cílem vyvrátit mýtus, že těhotné ženy musí jíst za dva. Ženám je třeba vysvětlit, že sice potřebují více kalorií, ale pouze během posledního trimestru a i tehdy jim stačí asi 200 kcal denně navíc, které mohou být obsaženy ve dvou kusech ovoce a jednom krajíčku celozrnného chleba.

Je také důležité sdělit ženám, že během těhotenství není vhodná redukce hmotnosti. Ženám by měly být poskytovány individualizované rady týkající se zdravé výživy a zvyšování tělesné aktivity, ale ne snižování hmotnosti. Pokud jde o zvyšování tělesné aktivity, ženy by neměly začínat s více než 15 minutami nepřetržité aktivity třikrát týdně a délku cvičení by měly prodlužovat až na 30 minut denně. Po porodu by ženy měly dostávat jasné, individualizované a ucelené rady, jak mají snižovat tělesnou hmotnost. Ženám s BMI ≥ 30 by měl být nabídnut strukturovaný program redukce hmotnosti nebo doporučení k dietologovi či jinému odborníkovi, aby získaly informace, motivaci a podporu pro redukci hmotnosti před dalším otěhotněním.

Nursing Times, 2010, 106, č. 43 MULHAIR L, FIELDING R. How to effectively manage hypertensive disorders in women who are pregnant (Jak zvládnout hypertenzi u těhotných žen): 19.

NICE nedávno vydal doporučené postupy pro porodní asistentky, všeobecné praktické lékaře a porodníky, jak nejlépe pečovat o ženy, které v těhotenství trpí hypertenzí nebo jsou jejím vznikem ohroženy. Hypertenze je nejčastější komplikací těhotenství a vyskytuje se zhruba u 10 % těhotných. Preek-

lampsie je jednou z hlavních příčin mateřské a fetální morbidity a mortality. Je spojena také s růstovou retardací plodu, nízkou porodní vahou plodu, předčasnými porody a syndromem respirační tísně. Mezi symptomy preeklampsie patří silná bolest hlavy, nevolnost, zvracení, náhlé otoky obličeje, rukou nebo nohou. Dokument definuje chronickou hypertenzi, gestační hypertenzi, mírnou, střední a těžkou hypertenzi a také mírnou, střední a těžkou formu preeklampsie. v rámci těchto definic přináší také příslušné hodnoty TK a možnosti terapie hypertenze v zařízeních primární a akutní péče. Faktory, které zvyšují riziko vzniku hypertenze v těhotenství: první těhotenství, věk nad 40 let, BMI ≥ 35 při první návštěvě poradny, interval mezi těhotenstvími delší než 10 let, preeklampsie v rodinné anamnéze a vícečetné těhotenství.

Hlavní doporučení: poraďte ženám, které trpěly preeklampsií, aby si před dalším těhotenstvím udržovaly přiměřenou tělesnou hmotnost. Informujte ženy s hypertenzí, které plánují otěhotnění, že ACE inhibitory a blokátory angiotenzinu II na úrovni receptorů (používané ke snižování TK u netěhotných žen) mohou zvyšovat riziko vrozených vad, pokud je žena užívá v těhotenství. Poraďte ženám se středním nebo vysokým rizikem vzniku preeklampsie, aby od 12. týdne těhotenství až do porodu užívaly každý den 75 mg aspirinu, čímž by se mělo snížit riziko rozvoje gestační hypertenze. Nabídněte ženám s hypertenzí nebo preeklampsií balíček péče, který zahrnuje hospitalizaci, antihypertenzní léčbu, měření TK, krevní testy a vyšetření proteinurie. Ženy s nekomplikovanou chronickou hypertenzí by se měly snažit o to, aby si udržely TK pod hodnotou 150/100 mm Hg, jejich diastolický tlak by neměl klesnout pod 80 mm Hg. Antihypertenzní léčba bude záviset na předchozí léčbě, charakteru jejích vedlejších účinků a teratogenicitě. Tento dokument nedoporučuje k prevenci vzniku gestační hypertenze užívání potravinových doplňků – např. česnek, rybí tuk, magnézium nebo antioxidanty, jako jsou vitaminy C a E. Mgr. Libuše Dobrovodská (dobrovodska.l@centrum.cz)

recenzovaný článek

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Akutní myeloidní leukémie u 54leté pacientky Souhrn: Akutní leukémie je zhoubné nádorové onemocnění vycházející z nekontrolovatelného bujení nezralých krvetvorných buněk v kostní dřeni, tzv. blastů. Jde o onemocnění s agresivním průběhem. u neléčených pacientů je možnost přežití jen několik týdnů. Náš příspěvek seznamuje s průběhem onemocnění pacientky H. F. od samého počátku, kdy se objevují subfebrilie a únava, přes první nástup do nemocnice, následnou léčbu antibiotiky, cytostatiky až po transplantaci i potransplantační komplikace ve formě CMP a poté přes RHC oddělení až do domácí péče.

Klíčová slova: akutní leukémie – pacient – chemoterapie – transplantace kostní dřeně.

(Acute myeloid leukemia in a 54-year-old female patient) Summary: Acute leukemia is a malignant disease resulting from uncontrolled proliferation of immature hematopoietic cells (called blast cells) in bone marrow. It is a disease with an aggressive course. In untreated patients, the survival is possible for just a few weeks.

The article deals with the course of leukemia in female patient HF from its very onset, when subfebrile temperatures and fatigue occurred, over the first admission to the hospital, subsequent antibiotic therapy and chemotherapy up to the bone marrow transplantation and post-transplant complications in the form of a stroke. After stay at the physiotherapy department the patient was referred to home care.

Key words: acute leukemia – patient – chemotherapy – bone marrow transplantation.

Úvod Akutní leukémie je zhoubné onemocnění charakterizované nádorovou přeměnou nezralých krvetvorných buněk. Takto změněné krvetvorné buňky nejsou schopny normálního vyzrávání, nekontrolovatelně se množí, a tím dochází k útlaku krvetvorby v kostní dřeni. Pro stanovení diagnózy akutní leukémie je základní vyšetření krevního obrazu a kostní dřeně.

Léčebný postup volí lékař podle typu a rizikovosti akutní leukémie, přidružených chorob, celkového stavu a věku pa­cienta a také možnosti dostupnosti dárce krvetvorných buněk.

Kazuistika pacientky s dg. akutní myeloidní leukémie 54letá pacientka H. F. byla odeslána na hematologicko-onkologické oddělení Fakultní nemocnice v Plzni z hematologické ambulance v Mostě, kam ji doporučil praktický lékař, kterého navštívila pro cca 3 týdny trvající únavu, subfebrilie, pocit zhoršeného dýchání (v osobní anamnéze pacientky asthma bronchiale), a kde při laboratorním vyšetření byly zhoršené výsledky krevního obrazu.

1. hospitalizace Na hematologicko-onkologické oddělení byla H. F. přijata 9. 6. 2009.

Zde bylo provedeno fyzikální vyšetření sestrou i ošetřující lékařkou, odebrána rodinná, osobní i pracovní anamnéza a založen chorobopis.

Dle ošetřující lékařky byly odebrány vzorky z periferní žilní krve, a to: krevní obraz včetně diferenciálního rozpočtu leukocytů, biochemické a základní koagulační vyšetření, vyšetření krevní skupiny a Rh faktoru.

Dále byl proveden odběr moči k mikrobiologickému vyšetření a tzv. kultivační screening (výtěr krku, nosu a rekta). Lékařka provedla odběr aspirátu kostní dřeně k diagnostickému vyšetření na genetické, imunofenotypizační a morfologické vyšetření.

Na základě výsledků ­v yšetření lékařka pacientce sdělila konečnou dia­ gnózu – akutní myeloidní leukémie, bez bližší specifikace dle WHO, M1 dle FAB, FLT3/ITD pozitivní, NPM1 pozitivní. Při osobním pohovoru pacientka souhlasila s navrhovaným postupem léčby. Byl jí zaveden centrální žilní katetr (CŽK) do horní duté žíly cestou vena jugularis, následně bylo provedeno rentgenové vyšetření. Dne 12. 6. byla zahájena indukční chemoterapie po dobu 7 dnů. Denně byly sledovány hodnoty krevního obrazu a fyziologických funkcí (krevní tlak, tepová frekvence, tělesná teplota).

V období od 12. 6. do 18. 6. byla pacientka febrilní, dle laboratorních výsledků měla vysoké zánětlivé parametry (CRP). Byla odeslána k rentgenovému vyšetření plic, nález potvrdil začínající bronchopneumonii. Hodnoty krevního obrazu značily těžkou pancytopenii. Z tohoto důvodu byly pacientce podávány trombokoncentráty, vždy de-

leukotizované a ozářené dávkou 25 Gy. Byly odebrány hemokultury, výsledně negativní, a zahájena intravenózní léčba antibiotiky 1. linie. V prvních dnech podávání chemoterapie převažovala nauzea, pacientka několikrát zvracela, trpěla nechutenstvím. Ke konci tohoto týdne nastal ústup nauzey, objevily se však průjmovité stolice 3–4krát za den.

Byl odebrán vzorek s negativním kultivačním nálezem. Vzhledem k prognostickým faktorům bylo zahájeno vyhledávání vhodného dárce krvetvorných buněk mezi příbuznými.

Další týden, 19. 6.–25. 6., stále přetrvávaly febrilie, laboratorně stále vysoké CRP. Nález v dutině ústní svědčil o rozsáhlé gingivitidě, nemocná měla kariézní chrup. Vzhledem ke zdravotnímu stavu pacientky byla dutina ústní prozatím ošetřována v rámci oddělení výplachy Skinseptem několikrát denně. Pacientka byla poučena o nutnosti zvýšené hygieny dutiny ústní. Trvá nutnost substitucí – podávání trombokoncentrátů. Ke konci týdne došlo ke zlepšení lokálního nálezu v dutině ústní a zlepšení rentgenového nálezu na plicích, zároveň i k poklesu hodnot CRP. Další komplikací v tomto týdnu byl výsev červenofialových papul na kůži. Byl proveden odběr vzorku kůže k histologickému vyšetření – podezření na leukemické infiltráty však nebylo potvrzeno. Proběhlo konziliární vyšetření dermatologem, který doporučil ošetření Beloderm mastí 2krát denně. Vzhledem k tomu, že ne-

Andrea Frančeová Hematologicko-onkologické oddělení FN Plzeň 2005: ukonč. SZŠ, Plzeň – všeob. sestra; 2005–2006: chir. JIP nemocnice Rokycany, všeob. sestra; od 2006: Hemat.-onkol. odd. FN Plzeň, všeob. sestra

Bc. Petra Vodičková Hematologicko-onkologické oddělení FN Plzeň 1985: ukonč. SZŠ, Plzeň – dět. sestra; 1985–1993: FN Plzeň, ORL klinika, dět. sestra; 1994–2000: soukr. zub. praxe, Plzeň, zdrav. sestra; od 2000: Hemat.-onkol. odd. FN Plzeň, všeob. sestra; 2005: ukonč. PSS – ošetř. péče v interně, NCONZO, Brno; 2008: akred. kurs péče o nem. v hematoonkol.; 2009: ukonč.

Bc. studium – všeob. sestra, ZSF Jihočes. univerzity, Č. Budějovice

Šárka Řezáčová Hematologicko-onkologické oddělení FN Plzeň 1985: ukonč. SZŠ, Plzeň – dět. sestra; 1985-2000: Neurol. klinika FN Plzeň, dět. sestra; od 9/2000: Hemat.-onkol. odd. FN Plzeň, všeob. sestra; 2007: ukonč. PSS – ošetř. péče v interně, NCONZO, Brno; 2010: akred. kurs péče o nem. v hematoonkol.

FLORENCE 3/2011 7

recenzovaný článek

8 FLORENCE 3/2011

byl vyhledán vhodný dárce mezi příbuznými, bylo zahájeno vyhledávání nepříbuzenského dárce v registru dárců kostní dřeně.

V období od 26. 6. do 3. 7. ustoupily infekční komplikace a dochází k postupné reparaci krevního obrazu. Při profylaktické antibiotické léčbě byl dne 2. 7. ošetřen kariézní chrup. Zároveň odezněly kožní komplikace – léze postupně zcela zhojeny. Vzhledem k celkovému dobrému stavu a uspokojivým hodnotám krevního obrazu byla pacientka propuštěna do domácího ošetřování. Stále probíhalo vyhledávání nepříbuzenského dárce.

Dne 7. 7. byla pacientka přijata k další hospitalizaci, byl proveden odběr kostní dřeně a následně zaveden CŽK opět pravostrannou cestou do podklíčkové žíly. Od 9. 7. byl zahájen 1. cyklus konsolidační chemoterapie.

Léčba prozatím probíhala bez komplikací, u pacientky se neprojevily známky infekce. Fyziologické funkce byly sledovány a zaznamenávány stejným způsobem jako při předchozí hospitalizaci.

Od 17. 7. do 24. 7. postupný pokles hodnot ve všech řadách krevního obrazu. Stav pacientky se komplikoval rozvojem bolestí břicha a opakovanými průjmovitými stolicemi. Proto bylo provedeno kultivační vyšetření stolice – výsledně pozitivní toxin clostridia difficile. Rovněž byl proveden odběr hemokultury, kde byly zjištěny grampozitivní koky. Vzhledem k uvedeným nálezům byla zahájena cílená antibiotická léčba a podkožně aplikován preparát podporující granulopoézu (stimulující růst bílých krvinek), k potlačení dalšího rozvoje neutropenie. Dle aktuální potřeby byly podávány transfúze červených krvinek a krevních destiček (erytrocytární masa nesuspendovaná, deleukotizovaná).

V období 25. 7.–31. 7. se krevní obraz začal postupně reparovat. Došlo i k ústupu průjmovitých stolic, po antibiotické léčbě již kultivačně negativní. z důvodu dobrého stavu byla pacientka propuštěna do domácí péče. Doporučen klidový režim z důvodu vážného maligního onemocnění, dostatečný příjem tekutin z důvodu prevence dehydratace a proto, aby nedošlo ke zhoršení renálních funkcí. Vzhledem k prognóze onemocnění, aktuálnímu stavu pacientky a dostupnosti vhodného dárce byla jako další postup léčby doporučena alogenní transplantace kostní dřeně.

2. hospitalizace Dne 2. 9. byla pacientka přijata k provedení předtransplantačního vyšet-

ření. Pacientka byla podrobně seznámena s možnými riziky nepříbuzenské transplantace a podepsala souhlas s transplantací.

3. hospitalizace Dne 10. 9. byla pacientka přijata na transplantační jednotku hematologicko-onkologického oddělení k alogenní nepříbuzenské transplantaci krvetvorných buněk. Byla uložena na jednolůžkový pokoj v režimu reverzní izolace s přetlakovou filtrací vzduchu (HEPA filtry). Ještě týž den jí byl zaveden trojcestný antimikrobiálně ošetřený CŽK cestou pravé podklíčkové žíly, provedeny odběry krevních vzorků a vstupní kultivační screening.

Od 12. 9. byla zahájena předtransplantační příprava včetně podání cytostatik a cyklosporinu A. Převod dárcovských krvetvorných buněk byl naplánován na 17. 9.

Dne 17. 9. byly pacientce podány krvetvorné buňky získané od nepříbuzného dárce s rozdílnou krevní skupinou separací. Při podání byly pečlivě sledovány životní funkce (krevní tlak, tepová frekvence, dechová frekvence a tělesná teplota) a zapsány do ošetřovatelské dokumentace. V průběhu převodu ani krátce po něm nenastaly žádné komplikace. V období po převodu byly sledovány fyziologické funkce, tělesná hmotnost, příjem, výdej a bilance tekutin, denně kontrolován obvod břicha z důvodu možné tvorby ascitu v důsledku možné poruchy jaterních funkcí.

Během následujícího týdne (18. 9.– 25. 9.) byla pacientka afebrilní, bez známek aktivní infekce, pouze laboratorně mírný vzestup CRP. V rámci mikrobiologického screeningu byly odebrány hemokultury s pozitivním výsledkem, proto byla zahájena antibiotická léčba, antibiotika byla podávána nitrožilně. Také byly provedeny stěry z okolí centrálního katetru, nosu, krku a rekta, zde bez průkazu ­infekce.

V dalším týdnu byly opakovaně nabrány krevní kultivace, avšak již negativní. V tomto období dochází k postupné úpravě krevního obrazu, ale i tak byla pacientka v tomto období trvale subfebrilní až febrilní, laboratorně přetrvávaly zvýšené hodnoty zánětlivých parametrů. Dále si pacientka stěžovala na nauzeu a výrazné nechutenství.

Během týdne od 2. 10. do 9. 10. byl přidán k intravenózní antibiotické léčbě Zyvoxid. Dochází ke zlepšení stavu, hodnoty tělesné teploty v normě

po dobu 2 dnů, poté opět jejich vzestup. Opět nabrány hemokultury, výsledek negativní. Z tohoto důvodu byl odstraněn CŽK a veškerá farmakoterapie včetně podávání Sandimunu byla u pacientky převedena na perorální podání. Stále přetrvává nechutenství, pacientka je ale schopna přijímat potravu ústy, známky malnutrice nejsou přítomny. Po celou dobu hospitalizace pacientky na všech hemato-onkologických odděleních (lůžkové oddělení, transplantační jednotka) byly důsledně dodržovány zásady bariérové péče: Pacientka měla svůj osobní stolek, k osobní hygieně používala pouze jednorázové žínky a ručníky, mýdlo pouze tekuté. Při použití WC byla nutnost obléci si gumové rukavice a důkladně dbát na hygienu. Zubní kartáček byl uchován v dezinfekčním roztoku a obden bylo měněno ložní prádlo a pyžamo. Při nutnosti vyšetření mimo lůžkový pokoj byla pacientka předem oblečena do jednorázového empíru, ústenky, čepice a latexových jednorázových rukavic. Stejná zásada platila při vstupu na pokoj pro ošetřující personál včetně lékařů a návštěv. Před vstupem byla používána dezinfekce na ruce – Sterillium. Naprosto nepřípustné by bylo přijít na návštěvu s jakýmkoliv respiračním, infekčním či horečnatým onemocněním, zákaz platil také pro děti do deseti let věku.

Dne 21. 10. byla nemocná vzhledem k dobrému stavu a uspokojivým laboratorním výsledkům propuštěna do domácího ošetřování. Byl doporučen klidový režim, dostatečný příjem tekutin a naplánována kontrola v transplantační ambulanci na 26. 10.

4. hospitalizace Dne 22. 10. odpoledne našel manžel nemocnou doma ležící na zemi, nehybnou, nemluvící. Ihned transportována leteckou záchrannou službou do FN Plzeň. Zde provedeno CT vyšetření mozku s průkazem dvou ischemických ložisek a pacientka byla přijata na iktovou jednotku neurologické kliniky.

Dne 24. 10. byla předána na hematologicko-onkologické oddělení v soporózním stavu s oboustrannou plegií – oči otevřela pouze na výzvu, neschopna verbální komunikace a reakce na výzvu. Byl zaveden periferní žilní katetr (PŽK) k podání infúzní léčby a močový katetr pro inkontinenci moči. Do komplikací se přidala i reaktivace cytomegalovirové infekce. Začal se podávat gancyklovir intravenózně. Za zvýšeného dohledu byly sledovány životní funkce.

Obr. 1. Vícečetné infiltráty – elementy AML v kůži pacienta se záchytem AML

Obr. 2. Lůžková část oddělení

V období do 6. 11. nastalo mírné zlepšení stavu. Za pacientkou docházela rehabilitační pracovnice, se kterou nemocná cvičila, a byla také kontaktována logopedka. Z ošetřovatelského hlediska bylo nezbytné polohování v rámci prevence vzniku dekubitů. Po psychické stránce pacientce velmi prospěla přítomnost manžela na pokoji.

V období 7. 11.–13. 11. pokračovalo zlepšení stavu jak z hlediska motoriky, tak porozumění. Pacientka projevila velikou snahu o mluvu a dorozumění se, začala říkat první slabiky. Z hlediska hematologického byla bez významných komplikací. Nadále se sledovaly fyziologické funkce a nemocná se stále polohovala. Nehybné části těla bylo nutné stimulovat promazáváním a masírováním svalových partií. Do ochrnutých dlaní byly vkládány pěnové míčky, k podkládání končetin byly používány pěnové rehabilitační válce. Kvůli pomoci s mluvou začala docházet logopedka, nemocná se učila mluvit.

Během období od 14. 11. do 19. 11. byla ukončena léčba gancyklovirem.

Pro nízký přísun tekutin per os byl po-

nechán PŽK k podání infúzí z důvodu prevence dehydratace. Důsledně se sledovala diuréza. Ošetřovatelské postupy zůstaly stejné, avšak již za velké asistence nemocné. Pacientka začala plně ovládat levou část těla a celkově se zlepšila hybnost ochrnuté pravé strany těla. Zlepšovala se mluva – přibyla další slova. Otázky musely být přesně formulovány, aby bylo patrné, na co chce pacientka poukázat.

Přeložení na rehabilitační oddělení Dne 30. 11. byla nemocná předána na rehabilitační oddělení. Byla již schopna za pomoci chodítka ujít pár kroků.

Pomocí jednoduchých výrazů se dokázala domluvit.

Dne 17. 12. byla nemocná propuštěna z rehabilitačního oddělení do domácího ošetřování, bylo doporučeno pokračování v rehabilitaci. Nemocná dochází za doprovodu rodiny do transplantační ambulance, kde je nadále sledován její zdravotní stav.

Ošetřovatelské diagnózy

U této pacientky byly v době léčby základního onemocnění stanoveny tyto

ošetřovatelské diagnózy (taxonomie NANDA II): 00007 Hypertermie v souvislosti se základním onemocněním, projevující se tělesnou teplotou zvýšenou nad normu, zčervenalou, teplou pokožkou, tachykardií a tachypnoí 00043 Neefektivní odolnost v souvislosti s abnormálním krevním obrazem (snížené leukocyty), projevující se deficitní imunitou 00134 Nauzea v souvislosti s nežádoucím užitím farmak (chemoterapie), projevující se verbalizací pocitu žaludeční nevolnosti, zvýšeným sliněním a averzí k jídlu 00148 Strach v souvislosti se změnou zdravotního stavu, projevující se zvýšeným napětím a rozrušením 00093 Únava v souvislosti s onkologickým onemocněním, projevující se zvýšenou potřebou odpočinku, sníženou výkonností a nedostatkem energie 00004 Riziko infekce v souvislosti se zavedeným CŽK

recenzovaný článek

V potransplantačním období byly u pacientky stanoveny tyto ošetřovatelské diagnózy (taxonomie NANDA II): 00007 Hypertermie v souvislosti se základním onemocněním, projevující se tělesnou teplotou zvýšenou nad normu, zčervenalou, teplou pokožkou, tachykardií a tachypnoí 00043 Neefektivní odolnost v souvislosti s abnormálním krevním obrazem (snížené leukocyty), projevující se deficitní imunitou 00134 Nauzea v souvislosti s nežádoucím užitím farmak (chemoterapie), projevující se verbalizací pocitu žaludeční nevolnosti, zvýšeným sliněním a averzí k jídlu 00093 Únava v souvislosti s onkologickým onemocněním, projevujíINZERCE

Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie Vysoké nad Jizerou Vás srdečně zve na 4. konferenční odpoledne zdravotních sester a fyzioterapeutů

Dětská mozková obrna 14. 4. 2011 13:00–18:00 hodin Místo konání: Divadlo Krakonoš Vysoké nad Jizerou Prezentace: 12:00–12:45 hodin Přihlášky zasílejte do 8. 4. 2011 na adresu: svikova@ruka-kosmetika.cz Program a další informace najdete na stránkách www.ruka-kosmetika.cz

FLORENCE 3/2011 9

recenzovaný článek

cí se zvýšenou potřebou odpočinku, sníženou výkonností a nedostatkem energie 00095 Porušený spánek v souvislosti se změnou psychického prožívání (onemocnění), projevující se zhoršeným usínáním a vícečetným probouzením během noci 00004 Riziko infekce v souvislosti se zavedeným CŽK U pacientky byly v době CMP stanoveny tyto ošetřovatelské diagnózy (Taxonomie NANDA II): 00121 Úplná inkontinence moči v souvislosti s neurologickou dysfunkcí, projevující se neschopností ovládat močení 00014 Inkontinence stolice v souvislosti se ztrátou ovládání rektálního sfinkteru, projevující se samovolným odchodem stolice a následným znečištěním oděvu a lůžka 00110 Deficit sebepéče při vyprazdňování v souvislosti s neuromuskulárním postižením, projevující se sníženou schopností pečovat o sebe sama v dané oblasti 00108 Deficit sebepéče při koupání a hygieně v souvislosti s neuromusku-

lárním postižením, projevující se sníženou schopností pečovat o sebe sama v dané oblasti 00109 Deficit sebepéče při oblékání a úpravě zevnějšku v souvislosti s neuromuskulárním postižením, projevující se sníženou schopností pečovat o sebe sama v dané oblasti 00102 Deficit sebepéče při jídle v souvislosti s neuromuskulárním postižením, projevující se sníženou schopností pečovat o sebe sama v dané oblasti 00095 Porušený spánek v souvislosti se změnou psychického prožívání (onemocnění), projevující se zhoršeným usínáním a vícečetným probouzením během noci 00148 Strach v souvislosti se změnou zdravotního stavu, projevující se zvýšeným napětím a rozrušením 00091 Zhoršená pohyblivost v lůžku v souvislosti s neuromuskulárním poškozením, projevující se omezenou schopností pohybu a obtížemi při otáčení se v lůžku 00051 Zhoršená verbální komunikace v souvislosti s neuromuskulárním poškozením, projevující se neschopností slovně se vyjádřit

00123 Opomíjení jedné strany těla v souvislosti s neurologickým onemocněním, projevující se neschopností s postiženou stranou manipulovat 00122 Porucha smyslového vnímání v oblasti doteku v souvislosti s neurologickým onemocněním, projevující se změnou obvyklých reakcí na podněty, poruchou čití 00004 Riziko infekce v souvislosti se zavedeným PŽK

Diskuse AML je závažné a život ohrožující maligní onemocnění. Základním léčebným postupem je chemoterapie, nejčastěji podávaná nitrožilní cestou. V případě, že je pro pacienta vyhledán vhodný dárce krvetvorných buněk, je v některých případech léčba cytostatiky následována transplantací kostní dřeně. Oba uvedené léčebné postupy jsou pro organismus pacienta velice zatěžující a jsou doprovázeny četnými komplikacemi.

Při péči o pacienty s AML je nezbytná týmová spolupráce – komplexní péče včetně návaznosti jednotlivých pečujících oddělení.

Závěr V současnosti – přibližně 14 měsíců po alogenní nepříbuzenské transplantaci – je pacientka v trvající celkové remisi, bez známek infekce či GVHD, laboratorně bez komplikací. Dochází na pravidelné kontroly k praktickému lékaři a do naší hematologické ambulance. Pilně rehabilituje za pomoci rodiny.

Literatura: 1. Marečková J. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006, 264 stran, ISBN 80-247-1399-3.

2. Vokurka S et al. Ošetřovatelské problémy a základy chemoterapie. 1. vydání.

Praha: Galén, 2005, 140 stran, ISBN 807262-299-4.

3. Vokurka S. Základní hemato-onkologická onemocnění a jejich charakteristiky. 1. vydání. Praha: Galén, 2008, 89 stran, ISBN 978-807262-553-6.

(abalejova@seznam.cz) Foto archiv MUDr. Samuela Vokurky a Andrea Frančeová

Recenzovali: Mgr. A. Koukalová, Hemato-onkologická klinika FN a LF UP, odbor jakosti, Olomouc

10 FLORENCE 3/2011

Obr. 3. Separační centrum

Mgr. Václav Kajaba, Ph.D., Hemato-onkologická klinika FN a LF UP, Olomouc

recenzovaný článek

ZKUŠENOSTI z PRAXE

Ošetrovateľská starostlivosť o dieťa s mechanickou podporou srdca ECMO na OAIM Súhrn: ECMO (Extracorporeal Membrane Oxygenation) je dočasná mechanická podpora cirkulácie u pacientov s akútnym reverzibilným respiračným alebo kardiálnym ochorením nereagujúcim na maximálnu ventilačnú, medikamentóznu alebo chirurgickú terapiu. Je to náročný invazívny výkon zaťažujúci organizmus pacienta. Dôležitú úlohu v starostlivosti o pacienta s touto mechanickou podporou zohráva okrem samotného medicínskeho manažmentu aj komplexná ošetrovateľská starostlivosť so zameraním na elimináciu a prevenciu možných komplikácii. Úlohou sestry je nie len vykonávanie lekárskych ordinácií, ale aj samostatné vedenie ošetrovateľskej starostlivosti na základe kompetencií daných zákonom. Sestra sa stáva nenahraditeľnou súčasťou tímu, ktorý zabezpečuje komplexnú starostlivosť o pacienta s vrodenou vývojovou chybou srdca napojeného na ECMO. Kľúčové slová: ECMO (Extracorporeal Membrane Oxygenation) – mechanická podpora srdca – dieťa – kazuistika.

(Nursing care of a child with a mechanical cardiac support ECMO at anaesthesiology and intensive care departement) Summary: ECMO (Extracorporeal Membrane Oxygenation), a temporary mechanical circulatory support in patients with acute reversible respiratory or cardiac disease which are unresponsive to the maximal ventilation, pharmacological or surgical therapy. It‘s a challenging, minimally invasive procedure, but burdensome for the patient´s body. The important role in the care for the patient with this kind of mechanical support plays except the medical management itself also the comprehensive nursing care,focusing on the eradication and prevention of possible complications. The role of nurses is not ­only carrying out the doctors‘ instructions, but also an independent of their own nursing care for the patient on the basis of competence given by the law. The nurse has become an indispensable part of the team which provides the comprehensive care for the patients suffering from the congenital heart defect connected with the ECMO. Key words: ECMO (Extracorporeal Membrane Oxygenation), mechanical cardiac support, child, case report.

Úvod

ECMO ako liečebná metóda je indikovaná u vybraných novorodencov, detí a dospelých pacientov s reverzibilným respiračným a/alebo kardiálnym zlyhaním.

Podľa účelu a spôsobu zapojenia rozlišujeme veno – venózne zapojenie indikované pri respiračnom zlyhaní a veno – arteriálne zapojenie indikované pri respiračnom a/alebo kardiálnom zlyhaní. Na našom pracovisku využívame vždy veno – arteriálne zapojenie.

Cieľom liečby ECMO je dosiahnutie dostatočnej tkanivovej perfúzie pri kompletnom srdcovom bypasse na plnom prietoku, so zabránením dilatácie srdca a minimalizovaním energetického výdaja k dosiahnutiu maximálneho funkčného zotavovania srdcového svalu.

Podpora obehu pri kardiálnom zlyhaní po operácii obvykle trvá 3 až 5 dní. Za túto dobu sa ukáže, či sa funkcia srdca zlepšuje, alebo nie. Ak sa funkcia myokardu zlepšuje, pa­cient sa pomaly zaťažuje, t.j. znižuje sa výkon čerpadla a viac pracuje samotné srdce. Ak sa funkcia srdca nezlepšuje alebo je prítomná iná komplikácia, ECMO sa ukončí.

Okruh mechanickej podpory ­ECMO sa skladá z oxygenátora, ktorý zabezpečuje výmenu plynov v ­ECMO

okruhu a nahrádza funkciu pľúc. Jeho súčasťou je výmenník tepla, ktorý umožňuje regulovanie teploty krvi. Ďalšou súčasťou okruhu je centrifugálne čerpadlo (na našom pracovisku používame centrifugálne čerpadlo CentriMag), ktoré zabezpečuje srdcový výdaj a systému PVC hadíc, ktoré sú z vnútornej strany potiahnuté fyziobiomimetickým povrchom pre zmiernenie nežiaducej reakcie krvi na cudzí povrch.

Indikácie ECMO u dieťaťa na OAIM A) Perioperačné: nemožnosť odpojenia od mimotelového obehu (ECC).

B) Pooperačné: 1 nízky srdcový výdaj, 2 zástava srdca a následná KPCR, 3 ťažko zvládnuteľné dysrytmie (napr. komorová tachykardia/JET – junkčná ektopická tachykardia, s kompromitáciou hemodynamiky), 4 pľúcna hypertenzia nereagujúca na NO (oxid dusnatý) a medikamentóznu liečbu, 5 nechirurgické reverzibilné myokardiálne poškodenie (napr. akútna myokarditída, KMP – kardiomyopatia), 6 premostenie do transplantácie srdca, 7 iné (napr. sepsa).

Komplikácie ECMO A.) možné komplikácie zo strany dieťaťa: 1 mierne alebo závažné neurologické poškodenie, 2 cerebrálna embolizácia, 3 krvácanie spôsobené heparinizáciou, tamponáda srdca, 4 infekcia, sepsa, atď.

B.) možné technické komplikácie ECMO okruhu 1 zlyhanie oxygenátora, 2 netesnosť systému, 3 ruptúra okruhu, 4 nevhodná pozícia alebo druh kanýl, 5 iné.

Kazuistika Jedná sa o 25 dňového novorodenca hospitalizovaného na oddelení ane­ stéziológie a intenzívnej medicíny (OAIM) – Národného ústavu srdcových a cievnych chorôb, a.s. Detské kardiocentrum (NUSCH, a.s. DKC) 24 dní. Dieťa z 1. fyziologickej gravidity, u ktorého bola prenatálne diagnostikovaná vrodená vývojová chyba srdca, dg: D–TGA (transpozícia veľkých ciev). Dieťa bolo narodené v 33. gestačnom týždni ako nedonosený novorodenec s pôrodnou hmotnosťou 2180 g, výškou 45 cm a Apgar score po narodení 6/7.

PhDr. Milan Laurinc, dipl. s.

NÚSCH, a. s., Detské kardiocentrum, OAIM, Bratislava, SR 1996: ukonč. SZŠ, Rožňava – všeob. sestra; 1999: ukonč. SZŠ, Rožňava – dipl. všeob. sestra; 2006: ukonč. bak. štúdium – ošetrov., FOaZOŠ – SZU, Bratislava; 2008: ukonč. magist. štúdium – ošetrov., FOaZOŠ – SZU, Bratislava; 2010: ukonč. rigor. štúdium – ošetrov., FOaZOŠ – SZU, Bratislava; 2007: ukonč. špecializ. štúdium – anest. a a int. starostlivosť, FZŠŠ – SZU, Bratislava; 2000–2005: Letecká voj. nemocnica (Košice), sestra v trojsmen. prevádzke na neurol. odd., 2005–trvá: NÚSCH, a. s., Det. kardiocentrum, Bratislava, sestra pri lôžku na OAIM

Mgr. Andrea Bučuričová NÚSCH, a. s., Detské kardiocentrum, OAIM, Bratislava, SR 2001: ukonč. SZŠ, Bratislava – všeob. sestra; 2007: ukonč. bak. štúdium – ošetrovateľstvo, FZaSP – TU, Trnava; 2009: ukončené magisterské štúdium – ošetrovateľstvo, FZaSP – TU, Trnava; 2005: ukonč. špecializ. štúdium – anest. a int. starostlivosť, FZŠŠ – SZU, Bratislava; 2001–2006: NÚSCH, a. s., Bratislava, sestra pri lôžku na OAIM , 2006–2007: jazyk.-prac. pobyt, Cyprus; od 2008: NÚSCH, a. s., Det. kardiocentrum, Bratislava, sestra pri lôžku na OAIM

FLORENCE 3/2011 11

recenzovaný článek

Obr. 1. Lôžko dieťaťa napojeného na ECMO

Obr. 2. Okruh ECMO prístroja

Obr. 3. Detailný pohľad na dieťa napojené na ECMO

12 FLORENCE 3/2011

Na 2. deň života dieťaťa došlo k náhlemu zhoršeniu zdravotného stavu v zmysle respiračnej insuficiencie, desaturácie a hemodynamickej instability, s potrebou hospitalizácie na OAIM, NUSCH, a. s., DKC. Dieťa bolo prijaté na infúzii Prostínu, zaintubované a napojené na umelú pľúcnu ventiláciu (UPV). Následne bol do liečby pridaný Dopamin a vykonaná BAS (balóniková atrioseptos-

tómia). I napriek tomu, že dieťa nevykazovalo klinické príznaky infekcie a nebol známy priebeh pôrodu, do liečby boli naslepo pridané antibiotiká (ATB) Ampicilin a Gentamicin. Pri RTG vyšetrení hrudníka bol prítomný obraz respiračného distress syndromu (syndróm respiračnej tiesne – RDS).

Na 3. deň života bolo dieťa po 33 hod.

UPV extubované a v stabilizovanom stave preložené na jednotku intenzív-

nej starostlivosti (JIS) kardiologického oddelenia. Na 7. deň života bolo dieťa urgentne preložené z JIS na OAIM kvôli náhlej desaturácii a edému pľúc, s nutnosťou reBAS (opakovanie balónikovej atrioseptostómie) s dobrým efektom a ústupom pľúcneho edému.

Následne bolo dieťa indikované na kompletnú korekciu tejto vrodenej srdcovej chyby (arteriálny switch).

Bezprostredne po operácii dieťa vykazovalo známky hemodynamickej stability, na nízkej inotropnej podpore Dopaminu a bez prejavov krvácania. Na 1. pooperačný deň (POD) došlo u dieťaťa k hemodynamickej a ventilačnej instabilite (zvýšenie CO2 a pretrvávajúca tachykardia), preto bolo nutné urobiť revíziu hrudníka a odsať perikardiálny výpotok. Na 2. POD došlo u dieťaťa k vzostupu špičkových tlakov na UPV, k desaturácii, hemodynamickej instabilite (hypotenzii), preto bol do liečby pridaný Adrenalin a doplnený cirkulujúci objem krvného obehu. Na RTG snímku hrudníka bol prítomný obraz pneumotoraxu (PNO) a preto bol dieťaťu urgentne zavedený pigtail s aktívnym odsávaním. Následne sa zdravotný stav dieťaťa stabilizoval. Na 3. POD došlo opätovne k zhoršeniu ventilačno-oxy­ genačných parametrov (desaturácia) s potrebou UPV a nutnosťou podávania NO bez reakcie. Urgentne bol otvorený hrudník s cieľom zlepšenia týchto parametrov ale bez efektu. Pre podozrenie na septický šok bola následne do liečby naslepo pridaná trojkombinácia ATB. Na základe prítomnosti ascitu bol zavedený peritoneálny katéter.

Pre progresiu hemodynamickej a ventilačnej instability (hypotenzia, metabolická acidóza – MAC, zvyšovanie laktátu) bolo dieťa napojené na veno-arteriálne ECMO, kanyláciou aorty a pravej predsiene cez otvorený hrudník. Počas napájania dieťaťa na ECMO došlo opakovane k hemodynamickej instabilite a potrebe vysokej inotropnej podpory – Adrenalin, Noradrenalin, Dopamin, Terlipresin. Na základe zlého kardiálneho výdaja bolo dieťa ešte v tento deň indikované na ECHO vyšetrenie a následne na katetrizačné uzavretie troch nájdených aorto- pulmonálnych kolaterál. Pri kontrolnom neurologickom vyšetrení neboli zistené známky krvácania ani ischemické zmeny mozgu. v ďalšom priebehu u dieťaťa na ECMO ustupovala MAC a klesal laktát. Avšak rozvíjala sa akútna renálna insuficiencia, preto bola zahájená peritoneálna dialýza. Pokračovali sme naďalej liečbou širokospektrálnymi ATB (šesťkombinácia).

Počas 8. dňa trvania ECMO sa začína s postupným odpájaním od ECMO. Na 9. deň bolo dieťa úspešne odpojené od ECMO s hraničným srdcovým výdajom, ktorého stabilizácia bola možná okrem inotropnej podpory len podávaním koloidov (erytrocytová masa, čerstvá mrazená plazma, trombocytárny koncentrát atď.) Pre makroskopické známky mediastinitídy došlo k zahájeniu liečby betadinovými preplachmi a kvôli progredujúcemu multiorgánovému zlyhaniu bolo nutné pokračovať v peritoneálnej dialýze. Na 7. deň po odpojení dieťaťa od ECMO došlo k nezvládnuteľnej progresii hypotenzie, hypoperfúzie na maximálnych resuscitačných dávkach inotropie. Konzílium lekárov stanovilo infaustnú prognózu – septická vazoparalýza (napriek maximálnej ATB a vazopresorickej liečbe) so záverom odstúpenia od farmakologickej a mechanickej resuscitácie. Na 7. deň po odpojení dieťaťa od ECMO o 15 hod. službukonajúci lekár konštatoval exitus letalis.

Komplexná starostlivosť o dieťa na ECMO U pacienta napojeného na ECMO prebiehajú určité hemodynamické zmeny, ktoré by ošetrujúci tím mal poznať a predvídať a tak predchádzať nežiaducim komplikáciám. Pochopenie vzájomnej interakcie okruhu a pa­cienta a ovplyvňovanie hemodynamiky zmenou podmienok je z hľadiska úspešnosti ECMO kľúčové. Napojenie a starostlivosť o pacienta na ­ECMO je tímová práca. ECMO tím tvorí: chirurg, inštrumentárka, lekár OAIM, perfuzionista, sestry OAIM a konziliárni lekári.

Sestra je nepostrádateľnou súčasťou ošetrujúceho tímu. Plní ordinácie lekára ale taktiež samostatne vykonáva vysoko špecializované ošetrovateľské činnosti, sleduje jednotlivé vitálne funkcie organizmu a vedie ošetrovateľskú dokumentáciu. Preto je dôležité aby rozumela základným princípom hemodynamiky a fungovania ECMO okruhu.

Ošetrovateľská starostlivosť o dieťa napojené na ECMO na OAIM spočíva v: A. štandardnej pooperačnej ošetrovateľskej starostlivosti: monitoringu vitálnych funkcií, starostlivosti o hrudné drény, sledovaní stavu krvácania atď.; B. špecifickej ošetrovateľskej starostlivosti: sledovaní príznakov tamponády, kontrolovaní základných neurologických funkcií, vykonávaní starostlivosti o dýchacie cesty, odoberaní biologického materiálu, sledovaní a zaznamenávaní bilancie tekutín, sledovaní

rizika pľúcneho edému, podávaní i. v. liekov, sledovaní prejavov bolesti, sledovaní miesta kanylácie, sledovaní funkčnosti a zmien ECMO okruhu, vedení dokumentácie o priebehu ­ECMO v súčinnosti s perfuzionistom.

1. Hemodynamika: • EKG – sledovanie frekvencie srdca a porúch rytmu; bradykardia (nepriaznivo ovplyvňujú rekonvalescenciu myokardu), tachykardia (následok kompenzácie zníženého kardiálneho výdaja).

• Sestra sleduje EKG krivku a prípadné poruchy rytmu a akékoľvek zmeny hlási lekárovi, na základe jeho ordinácie zhotovuje EKG záznam.

• Tlak krvi (TK) – srdcový výdaj je súčtom výdaja ľavej komory a výkonu čerpadla, ktoré čerpá krv späť do arteriálneho systému pacienta. Výsledkom je „normálny srdcový výdaj“ s normálnym stredným arteriálnym tlakom, ale zníženým systolicko – diastolickým rozdielom a oploštenou arteriálnou krivkou, keďže na ECMO nie je prietok pulzatilný ale laminárny. Stredný perfúzny tlak sa doporučuje udržiavať v rozmedzí 40–60 torrov. Podľa potreby sa pridávajú do liečby vazopresory alebo vazodilatanciá.

• Sestra sleduje a zapisuje hodnoty stredného perfúzneho tlaku, sleduje známky zlepšenia kardiálneho výdaja a výkon čerpadla. Zmeny tlaku hlási lekárovi.

2. Telesná teplota (TT): od 35 do 37°C; je udržiavaná pomocou ohrievacej jednotky a výmenníka tepla v oxygenátore.

• Sestra udržiava teplú perifériu, zohrieva ju pomocou teplých gélov.

Centrálnu TT meria v axile (nie v rekte – riziko krvácania, vzhľadom na heparinizáciu dieťaťa), a periférnu TT na koži.

3. Ventilácia a oxygenácia: dôležitá je parciálna UPV, keďže dekompresia pravej komory nie je úplná a určitý pľúcny prietok je stále prítomný.

• Sestra podľa ordinácie lekára odoberá a zaznamenáva ABR, sleduje krvné plyny a patologické hodnoty hlási lekárovi.

4. Odsávanie z dýchacích ciest: cca 6 až 12 hod., zavedenie 24 hodinového odsávacieho katétra len po koniec intubačnej kanyly.

• Sestra odsáva dýchacie cesty šetrne kvôli riziku traumatického krvácania, zaznamenáva do dokumentácie

množstvo a charakter hlienov. Sestra dbá aj o starostlivosť o dutinu ústnu (dezinfekcia Skinsept Mucosa).

recenzovaný článek

5. RTG hrudníka: každý deň; sledovanie uloženia ECMO kanýl.

6. Sledovanie neurologických funkcií: denne klinické neurologické vyšetrenie (fotoreakcia, izokória zreníc, svalový tonus), kontrola USG mozgu neurológom pre možné intrakra­niálne krvácanie. Dostatočná relaxácia (Esmeron), sedácia (benzodiazepiny).

• Sestra každé 4 hodiny sleduje veľkosť a reakciu zreníc na svetlo, zabezpečuje prevenciu potencionálneho rizika poškodenia rohovky aplikáciou O-Septonex gtt., O-Azulen ung. Sleduje a zaznamenáva hĺbku relaxácie dieťaťa a zmeny hlási lekárovi., pripravuje a aplikuje lieky podľa jeho ordinácie.

7. Antikoagulačná terapia: prevencia tvorby trombov; kontinuálna heparinizácia a sledovanie laboratórnych vyšetrení, hemokoagulácia – aktívny koa­gulačný čas (ACT).

• Sestra raz za 12 hodín baterkou kontroluje celý okruh ECMO, či niekde nie sú prítomné mikrotromby.

Podľa ordinácie lekára odoberá krv na hemokoagulačné vyšetrenia.

8. Tlmenie a monitorovanie bolesti: analgézia opioidmi (Morfín).

• Sestra sleduje u dieťaťa prejavy bolesti, podľa ordinácie lekára pripravuje a aplikuje lieky.

9. Polohovanie a hygienická starostlivosť: aktívne polohovanie sa nedoporučuje (riziko dislokácie kanýl), vysoké riziko vzniku dekubitov (šetrné podkladanie tela dieťaťa), krytie na kanylách neodlepujeme, hygienická starostlivosť sa vykonáva veľmi šetrne, dvíhať dieťa by mali vždy minimálne dve sestry (v blízkosti prítomný lekár, ­perfuziológ).

10. Laboratórne parametre: krvný obraz (trompocytopénia), biochémia (orgánové poškodenie), ABR, atď.

11. Medikácia dieťaťa s ECMO: úprava dávkovania liekov (napr. zvýšenie), sledovanie bilancie tekutín, priama aplikácia liekov do ECMO systému (napr. pri nedostatku vstupov). Sestra zabezpečuje aby dieťa na ECMO malo každý deň k dispozícii krvné deriváty.

12. Funkčnosť ECMO okruhu: funkčnosť oxygenátora, kontrola mikroem-

FLORENCE 3/2011 13

recenzovaný článek

bolov v okruhu, prietok čerpadla, tesnosť okruhu, pozícia kanýl (každú zmenu sestra konzultuje s lekárom, resp. klinickým perfuzionistom).

13. Dokumentácia: kompletná zdravotná dokumentácia a záznam o ECMO. • Sestra OAIM vedie okrem svojej ošetrovateľskej dokumentácie aj dokumentáciu o ECMO. Všetky zmeny zaznamenáva do tohto záznamu a hlási perfuzionistovi.

Záver Starostlivosť o dieťa s mechanickou podporou ECMO sa radi medzi vysoko špecializované terapeutické postupy. Dôležitou súčasťou starostlivosti o dieťa s takouto podporou je presná koordinácia zdravotníckeho tímu. V našom príspevku sme priblížili kazuistiku dieťaťa hospitalizovaného na oddelení ane­stéziológie a intenzívnej medicíny – Detského kardiocentra, so závažným kardiálnym zly-

haním, ktorého stav si vyžadoval napojenie na mechanickú podporu ECMO. Mechanická podpora srdca ECMO môže predĺžiť detskému pacientovi život a preklenúť obdobie rekonvalescencie myokardu. Prognóza dieťaťa s mechanickou podporou ECMO je mnohokrát závažná a nejasná. z nášho príspevku vyplýva, že i napriek úspechu operačného riešenia primárnej srdcovej chyby dieťaťa, následne došlo k pooperačnej dekompenzácii srdca a i napriek napojeniu na ­ECMO dieťa svoj boj prehralo.

Literatúra: 1. Hučín B. Dětská kardiochirurgie. 1. vyd.

Praha: Grada Publishing, 2001, 306 s.

ISBN 80-247-0109-X. 2. Chaloupecký V. a kol. Dětská kardiologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2006, 444 s.

ISBN 80-8063-111-5.

3. Laurinc M. Berlínske srdce. In: Sestra a lekár v praxi, Ročník VIII., 2009, č. 3–4, s. 29–30, ISSN 1335-9444.

4. Laurinc M, Bučuričová A. Ošetrovateľská starostlivosť o dieťa s mechanickou podporou ECMO na OAIM. In: Zborník príspevkov z III. celoslovenskej konferencie sestier pracujúcich v anestéziológii a intenzívnej starostlivosti s medzinárodnou účasťou, Trnava 24.–25. 6.

2010, s. 60–64, ISBN 978-80-967818-9-8.

5. Sklenárová R. Starostlivosť o deti napojené na extrakorporálnu membránovú oxygenáciu pri zlyhávaní cirkuláře. Diplomová práca, SZU – FOaZOŠ, Bratislava, 2009.

(milan.laurinc@gmail.com, andrealecz@centrum.sk) Fota archiv Dětského kardiocentra

Recenzovali: MUDr. Aleš Mokráček, CSc., primář Kardiochirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s.

Bc. Dana Křivská, vrchní sestra, Dětské kardiocentrum FN Motol, Praha

ZKUŠENOSTI z PRAXE

Ochrana zranitelných dospělých – systém britské péče PhDr. Jitka Němcová, Ph.D. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 1980: SZŠ, Olomouc – všeob. sestra; 1987: FF UK, Praha – pedag. – péče o nem.; 2003: PedF UK, Centrum škol. manag., Praha – škol. manag.; 2005: VŠ ZaSP sv. Alžbety, Bratislava – ošetř. – rigor. zk.; 2007: VŠ ZaSP sv. Alžbety, Bratislava – ošetř. – disert. zk.; 1981–1981: Železnič. polikl., Olomouc, zdrav. sestra; 1982–1982: Železnič. polikl., Brno, zdrav. sestra; 1983–1991: OÚNZ Praha 1, zdrav. sestra; 1991–1996: SZŠ, Praha, odb. učit.; 1997–2000: MŠMT, Odbor střed. a vyš. odb. vzděl., gestor zdrav. školství; 2000–2005: VZŠ, Praha, ředit.; 2003–2008: Vys. škola v Plzni, o. p. s., odb. asist.; 2005–2006: Vys. škola zdrav., o. p. s., Praha, ředit. o. p. s.; 2005–2008: SZŠ a VOŠZ, Praha, ředit.; od 2008: Vys. škola zdrav., o. p. s., Praha, ved. katedry

14 FLORENCE 3/2011

Souhrn: Téma zneužívání není v současné době příliš diskutováno v souvislosti s poskytováním ošetřovatelské péče, ale jeho podstata je pro pocit bezpečí pacienta zcela zásadní. Bylo prokázáno, že více případů zneužívání je z důvodu neznalosti, neinformovanosti než jako projev zlého úmyslu.

Klíčová slova: AgeCare – senior – směrnice – tabu – zneužívání.

(Protection of vulnerable adults - british welfare system) Summary: Topic abuse is currently not discussed in the context of providing nursing care, but its essence is vital for the patient feel safe. It was shown that more cases of abuse is due to ignorance, lack of information than as a manifestation of evil intent.

Key words: AgeCare – senior – directive – taboo – abuse.

Úvod Inspirací a hlavním zdrojem informací tohoto sdělení se stal společný projekt pražské VŠ zdravotnické, o. p. s. v Duškově ulici a britské organizace AgeCare.

AgeCare je charitativní organizace založená v roce 1862, poskytující ošetřovatelskou péči seniorům.

Akreditovaným výukovým materiálem získala národní ocenění v oblasti vzdělávání ve Velké Británii. V současné době vlastní čtyři rezidenční domy, kde školí své zaměstnance a zaměstnance dalších přibližně sedmdesáti pečovatelských domů po celé Anglii.

V rámci našeho působení ve zdravotnictví jsme se nikdy nesetkaly s vědomě zneužívanou osobou. Jistě to není proto, že by v České republice ke zneužívání nedocházelo. Podle našeho názoru je toto téma tabu. Možná, že se oběť stydí, možná jen neví, kam se obrátit o pomoc. Otevření tohoto problému může být velice přínosné a může vést ke zvýšení kvality péče, ale rovněž k posílení pocitu jistoty a bezpečí ve zdravotnických a sociálních zařízeních i v běžném životě lidí.

Základním a nejtěžším krokem při ochraně před zneužíváním je proces odtabuizování. Tento proces ne-

ní možný ve společnosti, která nepodporuje mezilidskou důvěru, uznání jedince, diskrétnost a vzájemný respekt.

Výsledkem tohoto procesu by mělo být: zavedení legislativy týkající se ochrany před zneužíváním; posílení vědomí a odpovědnosti pečujícího personálu v souvislosti se zneužíváním; pochopení, co je zneužívání; vymezení ohrožených dospělých osob a těch, kdo mohou zneužívat; vymezení faktorů přispívajících k zneužívání; definování ukazatelů zneužívání; vytvoření standardů postupu při zjištění zneužívání; zajištění ochrany; vždy profesionální přístup.

No Secrets Jedním z klíčových momentů směřujících k řešení této problematiky byla modernizace ústavy začleňující Evropskou úmluvu o lidských právech a samozřejmě uvedení v platnost Listiny lidských práv. Zásadním krokem byla v roce 2000 vládou vydaná směrnice „No Secrets“ – „Žádná tajemství“, zavádějící multiagenturní kodex jednání a postupy k ochraně ohrožených dospělých před zneužíváním. Tato směrnice byla určena obecním zastupitelstvím, poskytovatelům sociálních a zdravotních služeb, policii a dalším partnerům.

V roce 2004 britský Department of Health (ministerstvo zdravotnictví) založil tzv. POVA (The Protection of Vulnerable Adults), registr evidující osoby považované za nevhodné pro práci s ohroženými dospělými.

Jeho smyslem je ochrana rezidentů a ­k lientů pečovatelských domů a uživatelů služeb domácí péče od všech forem zneužívání. Současně tím poskytovatelům péče a úřadům práce vznikla zákonná povinnost oznámit případy zneužití a jejich pachatele. Žadatel o práci s ohroženým dospělým musí předložit kromě výpisu z rejstříku trestů i výpis z POVA registru – což se vztahuje i na dobrovolníky, pracovníky úklidu a třeba i kuchaře, pokud se dostávají do přímé péče. (Protection of Vulnerable Adults Scheme in England And Wales for Care Homes and Domiciliary Care Agencies, 2004)

Kdo patří mezi bezbranné, zranitelné či ohrožené dospělé?

1. Osoba, jíž je 18 nebo více let a která: • má nebo může mít potřebu pečovatelských služeb z důvodu dušev-

2. Skupiny ohrožených dospělých: osoby s poruchami učení; s fyzickým postižením; s poruchou duševního zdraví; senioři; chronicky zranitelní kvůli abúzu alkoholu nebo jiných látek; vážně nebo terminálně nemocní; osoby žijící v chudobě/bezdomovectví; lidé se silnou sociální nebo emocionální potřebou.

Na druhé straně je také třeba vymezit ty, kteří bezbranné mohou zneužívat: rodina a příbuzní; ošetřující a jiný personál (placení zaměstnanci, ale i osoby z řad dobrovolníků); ostatní uživatelé služeb; sousedé, přátelé a společníci; lidé, kteří ubližují vědomě.

Definice zneužívání podle směrnice „No Secrets“: „Zneužívání je narušení lidských a občanských práv jednotlivce jinou osobou nebo osobami.“

„Zneužívání může spočívat v jednom samostatném činu nebo opakovaných činech. Může být fyzické, slovní nebo psychické, může být činem způsobeným nedbalostí nebo opomenutím, nebo se může objevit, pokud je bezbranná osoba přesvědčena k tomu, aby vstoupila do finančního nebo sexuálního jednání, se kterým nesouhlasila nebo nemohla souhlasit.“

recenzovaný článek

Druhy zneužívání

Fyzické zneužívání. „Způsobení fyzického násilí, které není náhodné a které má nebo by mohlo mít za následek tělesné poranění, bolest nebo postižení.“ Patří sem i zranění, které nelze dostatečně vysvětlit, kde existují obavy z toho, že bylo způsobeno úmyslně.

Konkrétní příklady: bití a fackování, pálení, štípání, třesení, tlačení, ale i násilné krmení, užívání zábran, cévkování pro pohodlí personálu, nesprávná medikace, nucená sedace.

Fyzické zneužívání může rovněž zahrnovat situace, kdy je lidem působeno nesmyslné nepohodlí, když je jim odepřena péče nebo jsou uplatňová-

Mgr. Ivana Jahodová Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 1989: 1. LF UK – všeob. lékařství, Praha; 1992: SZŠ 5. května, Praha, pomat. studium – por. asist.; 2008: Vys. škola zdrav., Praha, bak. studium – ošetř.; 2010: Vys. škola zdrav. a soc. práce sv. Alžbety, n. o., Bratislava, magist. studium – ošetř.; 1992–2000: ÚPMD, Praha, por. asis.; 2002–2003: MEDICENTRUM Praha, a.s., vrch. sestra, 2004–2007: hlav. sestra tamtéž; 2008–2010: zaklad. a řed.

MSCARE, s. r. o., provoz. nestát. zdrav. zařízení – lůžka násl. dlouhodobé péče; od 2011: Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha

INZERCE

Tarkett France SAS tel.: 271 001 603 e-mail: info.prague@tarkett.com www.tarkett.com

Homogenní PVC PodlaHy se značkou

iQ

ta nejlePší Volba do zdraVotnICkýCH ProVozů • • • • • • •

urface Res eS to

povrch, který se nemusí nikdy pastovat speciální elektrovodivé podlahy do operačních sálů skvrny od jodu jsou z podlahy odstranitelné možnost vytažení soklů na zeď nízké náklady na údržbu – o více než 30% nižší než u běžných podlahovin i po 20 letech je podlaha jako nová široká škála barev a barevných kombinací qu

n tio ra

Výsledkem celého procesu implementace „No Secrets“ bylo zavedení národních standardů (National Minimum Standards), povinných pro poskytovatele péče.

ního nebo jiného postižení, z důvodu věku nebo onemocnění; • není nebo nemůže být schopna péče o sebe sama nebo není schopna chránit sama sebe před poškozením či vykořisťováním.

iQ U ni

Také britská vláda musela podniknout řadu zásadních kroků. Pro orientaci uvádíme jen pár statistických dat, která byla zveřejněna v Anglii a vyplynula z nedávných průzkumů v této zemi: 1 z 20 seniorů je zneužíván; 20 ze 100 000 dospělých osob ročně ohlásí zneužívání; 27 % lidí s poruchami učení ohlásí napadení; významný počet psychiatricky nemocných žen ohlásí sexuální zneužití v léčebném zařízení; 81 % sester si je vědomo alespoň jednoho případu zneužití mezi svými pacienty.

iQ PURTM

FLORENCE 3/2011 15

recenzovaný článek

ny neadekvátní způsoby léčení. Nedostatek potravy a vody a nedobrovolná izolace představují také fyzické zneužívání.

Sexuální zneužívání. Je definováno jako účast dospělých v sexuálních aktivitách: které nechtějí nebo k nim nesvolili; kterým nemohou rozumět; které se odehrávají tam, kde má druhá strana pozici toho, ke komu se lze s důvěrou obrátit, pozici moci nebo úřadu.

Také veškeré sexuální aktivity, ve kterých se objeví personál, jsou v rozporu s profesními standardy, a tudíž jsou považovány za zneužití.

Příklady sexuálního zneužívání: kontaktní (znásilnění, nechtěné dotýkání a jiné formy sexuálních aktivit bez souhlasu dotyčného dospělého); bezkontaktní (neslušné odhalování, obtěžování apod.).

Zanedbávání. Je definováno jako nedostatek pomoci v aktivitách denního života a opomenutí zakročit u chování, které je nebezpečné pro dotyčného jedince nebo ostatní.

Jestliže zranitelná osoba je vedena k tomu, aby si myslela, že může být zneužita, pak je to v podstatě totéž, jako by se toto zneužívání dělo. Zneužívání se může rovněž vyskytnout jako důsledek neúmyslného jednání pečovatelů tím, že z různých důvodů neumějí zajistit potřeby ohrožené osoby. Může to být z důvodů finančních, kvůli nedostatku informací nebo tehdy, jestliže péče o takového pacienta přesahuje možnosti daného zařízení.

Konkrétní příklady zanedbání: neposkytnutí vhodné stravy, ubytování, tepla, oblečení, lékařské péče, hygieny, ošetřovatelské péče, medikace apod.

Psychické a emocionální zneužívání.

Je to zneužívání, jež ovlivňuje duševní zdraví a rozvoj jedinců. Psychické zneužívání zahrnuje použití výhrůžek a strachu, ale také úplatků. Jeho cílem je: změnit volbu či přání pacienta; způsobit jeho izolaci nebo zvýšenou závislost; omezit služby, které by mu jinak pomohly.

Psychické zneužívání zahrnuje zastrašování, ponižování, křik, nadávky, emocionální vydírání a upírání základních lidských a občanských práv.

Patří sem rovněž rasové zneužívání a obtěžování a přehlížení kulturních potřeb jedince.

16 FLORENCE 3/2011

Finanční/materiální zneužívání. Znamená nepatřičné použití zdrojů jednotlivce ve prospěch jiné osoby.

Institucionální zneužívání a zneužití personálem. Je definováno jako dodržování systému péče, která je organizována pro pohodlí personálu, nikoli pro potřeby uživatele služeb.

Konkrétní příklady: • absence flexibility ohledně času na spaní nebo úmyslné probouzení; • jeden nočník užívaný více osobami, ponechávání lidí na něm příliš dlouho; • špinavé oblečení a povlečení, které se vyměňuje pouze tehdy, když to personál považuje za nutné; • nedostatek osobního oblečení a věcí; • nevhodné použití houpacích křesel a nadbytečné užívání postranic; • strohé prostředí, které nevypadá jako domov; • zanedbané prostředí a nedostatek stimulace; • nevhodné ošetřovatelské nebo zdravotnické postupy (např. klyzmata nebo cévkování); • nedostatek individuálních plánů péče, ritualizovaná péče; • nepřiměřená omezení a izolace; • nevhodné použití moci nebo řízení.

Rady pro praxi V praxi je velmi důležité vnímat a být obeznámen s ukazateli zneužívání, mezi něž patří: jakékoli zranění, které neodpovídá tomu, co se stalo; nevysvětlitelné zhmožděniny, popáleniny nebo zlomeniny; podvýživa; změny kontinence; neadekvátní oblečení; změny v sexuálním chování; změny ve finančních prostředcích; dekubity; nezajištění soukromí a důstojnosti; nepodávání předepsané medikace.

Nejčastější důvody, proč není zneužívání odhaleno či oznámeno: není rozpoznáno; existují obavy z odvety; jde o reakci „pevné ruky“; panuje nejistota, zda obavy jsou oprávněné; zneužívaná osoba má pocit, že se stejně nic nezmění; „nikdo mi nebude věřit“; jde o intimní záležitosti, není jasný způsob oznamování (chybí řádné standardy a postupy); pošetilá loajalita zneužívané osoby vůči zneužívající osobě.

Jak se profesionálně zachovat při odhalení zneužívání či při jeho oznámení: naslouchat zneužitému; chránit jej a zachovat důkazy; řádně dokumentovat – užívat pokud možno vlastní slova postiženého; hovořit s postiženým, informovat ho o všech jednotlivých krocích, které budeme provádět k zajištění jeho bezpečí a k odhalení pachatele (např. při-

voláme vrchní sestru, lékaře, ředitele, eventuálně policii).

Co by zdravotníci rozhodně dělat neměli: postavit se údajnému zneuživateli; vyšetřovat sami; poškodit nebo zničit důkazy.

Několik rad pro prevenci zneužívání • • • • • • • •

u znat, že se to může stát i u nás; informovat o svých obavách; nedělat nic není alternativou; hledat vysvětlení pro úzkost a zastrašování; držet se standardních postupů při poskytování intimní péče; mít dostatek personálu; vzdělávat se; řádně dokumentovat.

Závěr Smyslem tohoto sdělení je otevřít téma, které není v současnosti v naší společnosti dostatečně řešeno, poskytnout pohled na způsob, jak je řeší v jiné zemi, vymezit a definovat hlavní problémy.

Literatura: 1. Kymrová E, Mauritzová I. Handicapy seniorů z pohledu celostní terapie „One Brain“. In: Sborník z mezinárodní konference na téma „Handicap a ošetřovatelství“, VŠZ, o. p. s., Praha, 2010. ISBN 978-80-902876-5-5.

2. Mauritzová I. Koncepce pro důstojný život seniorů je záležitostí rodiny a ­sociální péče státu. In: Sborník z ­mezinárodní konference na téma „Handicap a ošetřovatelství“, VŠZ, o. p. s., Praha, 2010. ISBN 978-80902876-5-5.

3. No secrets: guidance on developing and implementing multi-agency policies and procedures to protect ­vulnerable adults from abuse. ­Dostupné na: www.doh.gov.uk/scg/ nosecrets.htm.

4. Protection of Vulnerable Adults Scheme in England And Wales for Care Homes and Domiciliary Care Agencies, A Practical Guide. London: Department of Health, 2004.

(nemcova@vszdrav.cz, iva.jahodova@email.cz)

Recenzovaly: PhDr. Jana Ajglová, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita, Plzeň PhDr. Alena Pistulková, Vyšší odborná škola zdravotnická Dr. Ilony Mauritzové, s. r. o., Plzeň

recenzovaný článek

ZKUŠENOSTI z PRAXE

Starostlivosť o spirituálne potreby nevyliečiteľne chorých a zomierajúcich Súhrn: Chorému s chronickou, nevyliečiteľnou a súčasne pokročilou a aktívne progredujúcou chorobou s časovo obmedzeným prežívaním poskytujeme paliatívnu starostlivosť, ktorej súčasťou je aj starostlivosť ošetrovateľská. Paliatívna starostlivosť poskytuje aktívnu celkovú starostlivosť o pacienta s cieľom liečby bolesti a iných symptómov spolu s psychologickou, sociálnou a spirituálnou podporou chorého, ale aj blízkym a rodine chorého. v príspevku chceme vyzdvihnúť význam starostlivosti o duchovné potreby nevyliečiteľne chorého a zomierajúceho pacienta. Pripojená kazuistika vyzdvihuje dôležitosť uspokojovania spirituálnych potrieb u 68ročnej pacientky, ktorá bola hospitalizovaná v hospici. Pacientka, hoci bola rímsko-katolíckeho vierovyznania, počas svojho života svoju vieru nepraktizovala. Počas hospitalizácie v hospici pacientka postupne znovuobjavovala svoju stratenú vieru v boha, a zomierala tak duchovne pripravená na smrť.

Kľúčové slová: paliatívna starostlivosť – duchovné potreby – multidisciplinárny tím.

(Care of spiritual needs of incurably ill and dying patients) Summary: The palliative care is treatment provided to the untreated patients and patients during the last phase of life. The palliative nursing care is a part of the palliative care. The palliative care provides the complex and active care in patient with untreated pain and other symptoms and their families with psychological, social and spiritual care together. The enclosed case study is aimed to emphasize the necessary of spiritual care in a 68years old woman-patient in hospice. The patient was a catholic, but she stopped practice her catholic faith during her life. The patient found out her lose faith in God again during hospitalization in hospice and so she was getting ready spiritually to die.

Key words: palliative nursing care – spiritual needs – multidisciplinary team.

Úvod Paliatívna ošetrovateľská starostlivosť je podľa Koncepcie zdravotnej starostlivosti v odbore paliatívna medicína vrátane hospicovej starostlivosti (2006) „komplexná ošetrovateľská starostlivosť poskytovaná sestrami s odbornou spôsobilosťou a je zameraná na manažment a uspokojovanie potrieb pacienta s nevyliečiteľným ochorením a zomierajúceho pacienta“. Jej súčasťou je hospicová ošetrovateľská starostlivosť poskytovaná v samostatných zdravotníckych zariadeniach – v hospicoch. v paliatívnej a hospicovej ošetrovateľskej starostlivosti sestra uspokojuje a) biologické potreby (vyprázdňovanie, výživa, dýchanie, spánok a odpočinok, aktivita/pohyb, bezpečie, ochrana pred bolesťou), b) psychické potreby (istota, emocionálny kontakt, rešpekt, sebaúcta, láska), c) sociálne potreby (združovanie, sociálny kontakt, komunikácia, priateľstvo) a d) duchovné potreby (zmysel života, utrpenia, smrti, náboženská sloboda, náboženské tradície, vzťah k bohu, praktizovanie náboženských obradov, prijímanie sviatosti).

(Tomagová, Bóriková, 2008)

Duchovná podpora Choroba mení alebo modifikuje uspokojovanie potrieb človeka. Samozrejme, tak je to i u nevyliečiteľne chorých a zomierajúcich pacientov, u kto-

rých môže nastať zmena v hodnotách, čo sa premietne do uspokojovania duchovných potrieb. Nevyliečiteľná choroba a približovanie sa k smrti môžu duchovné potreby meniť či modifikovať. Uspokojovanie duchovných potrieb pacientov je prirodzené a súčasne tak významné ako uspokojovanie ostatných potrieb. Dôležitým predpokladom starostlivosti o duchovné potreby nevyliečiteľne chorých a zomierajúcich, resp. duchovnej starostlivosti, je multidisciplinárny prístup, ktorý je založený na spolupráci jednotlivých odborníkov z tímu (lekárov, sestier, psychológov, duchovných

ai.). Duchovná starostlivosť nemá byť poskytovaná izolovane od iných ošetrovateľských činností, ale má byť ich súčasťou. Duchovnú starostlivosť by sme nemali chápať iba ako starostlivosť o veriacich, ktorým zabezpečíme účasť na náboženských obradoch a pod. Spiritualita je dnes vnímaná aj mimo religiózneho chápania (Nemčeková, 2008), starostlivosť o duchovné potreby teda realizujeme tiež u chorých, ktorí sú bez vyznania. Uspokojovanie duchovných potrieb slúži na redukciu existencionálnej úzkosti a je dôležitým zdrojom vyrovnávania sa s neistotami (chorobou) v živote.

PhDr. Zuzana Kvasnicová, Ph.D. Fakulta zdravotníctva, Trenčianska univerzita A. Dubčeka, Trenčín, SR 1995: ukonč. SZŠ, Trenčín – zdr. sestra; 2000: ukonč. Jesseniova LF UK v Martine – ošetr. (Mgr.); 2000–2001: Šp. nem. sv.

Svorada, Nitra – Zobor, sestra na odd. klin. onk.; 2001–2002: Hemat.-onk. klin FN Brno, sestra; 2002–2006: SZŠ, Trenčín, učit. odb. predm.; 2007: ukonč. Slov. zdr. univ., Bratislava – ošetr.

(PhDr.); od 2006: FZ TU A. Dubčeka, Trenčín, odb. asist.; 2008: Palliative Nursing Care, seminár, Salzburg (Rakúsko); 2010: ukonč.

VŠ zdr. a soc. práce sv. Alžbety, Bratislava – ver. zdrav. (Ph.D.)

Bc. Anna Burganová Hospic Milosrdných sestier, Trenčín, SR 1999: ukonč. SZŠ, Ružomberok – zdr. sestra; 2000–2005: SKCH – Charit. dom Vrícko, sestra; od 2005: Hospic Mil. sestier, Trenčín, sestra; 2010: ukonč. FZ TU A. Dubčeka, Trenčín – ošetr., I. stupeň (Bc.)

PhDr. Darina Šimovcová Fakulta zdravotníctva, Trenčianska univerzita A. Dubčeka, Trenčín, SR 1969: ukonč. SZŠ, Trenčín; 1969–1971: NsP Trenčín, int. odd., zdr. sestra; 1975: ukonč.

PedF UK v Trnave – učit.

1.–5. roč. ZŠ; 1975–1977: ZŠ Melčice, učit.; 1977–2005: SZŠ, Trenčín, učit. odb. predm.; 1991: ukonč. FF UK, Bratislava – učit. ped. – ošetr. (Mgr.); od 2005: FZ TU A. Dubčeka, Trenčín, odb. asist.; 2007: ukonč. Slov. zdr. univ., Bratislava – ošetr. (PhDr.)

FLORENCE 3/2011 17

recenzovaný článek

Duchovné potreby delíme na: a) potreby súvisiace s vedomím seba (potreba cieľov a zmyslu života, nádeje, potreba odpustiť si, potreba pripraviť sa prijať smrť, zmieriť sa so smrteľnosťou a pod.), b) potreby súvisiace s inými (potreba odpustiť iným, potreba byť vážený a rešpektovaný ai.), c) potreby súvisiace s absolútnom (potreba istoty, že existuje boh či vyššia moc, potreba viery, že boh je milujúci a prítomný, potreba uctievania a zbožnosti), ktoré patria k náboženským potrebám (Nemčeková, 2008).

U pacientov v paliatívnej a hospicovej starostlivosti spiritualita nadobúda veľký význam, pretože pacienti/ klienti si tu oveľa intenzívnejšie uvedomujú svoju smrteľnosť.

Kazuistika Do hospicu bola prijatá 68ročná žena s agresívne rastúcim bazocelulárnym karcinómom pravej dolnej mihalnice s výraznou lokálnou progresiou a devastáciou tkanív a rozsevom do frontálnych kostí, ľavého oka (rozoznáva len svetlo a tmu), do sterna a oboch bedrových kĺbov s pseudoartrózou po opakovaných operáciách, po chemoterapii a rádioterapii a enukleácii pravého oka. Pacientka bola neschopná samostatnej chôdze. Bola orientovaná osobou, časom i miestom. Trpela bolesťami v oblasti tváre a ľavého bedrového kĺbu.

Pacientka bola vdova, mala syna a dcéru. Dcéra žije v Čechách. Pred hospitalizáciou pacientka bývala u syna s rodinou, ktorý sa jej snažil zabezpečiť potrebnú starostlivosť. Tiež mu zverila všetky osobné a finančné záležitosti a uviedla ho ako prvú kontaktnú osobu v súvislosti s informovaním o jej zdravotnom stave.

18 FLORENCE 3/2011

Starostlivosť o spirituálne potreby pacientky Aby mohla byť pacientke poskytovaná starostlivosť v oblasti duchovných potrieb, bolo dôležité zistiť jej spirituálnu anamnézu. Pacientka bola rímskokatolíckeho vierovyznania, ale nerozširovala si svoje vedomosti v oblasti viery, a preto necítila vo svojej viere oporu, čo malo za následok, že ju prestala praktizovať. v živote si však veľmi vážila pravdovravnosť, úprimnosť a čestnosť. Medzi najvyššie hodnoty v jej živote patrili zdravie a rodina.

Pacientku v hospici navštevovali dobrovoľníci, ktorí k nej prichádzali podľa jej želania v pravidelnom ča-

se. Rozprávala sa s nimi o najnovších informáciách zo sveta a oni jej čítali, vypila si s nimi kávu. Dobrovoľníci v hospici vytvorili spoločenstvo a pravidelne sa stretávali za účelom spoločnej modlitby. To podnietilo aj záujem pacientky znovu sa vrátiť k praktizovaniu svojej viery, pričom si chcela zlepšiť svoje religiózne vedomosti. Bola jej ponúknutá aj duchovná služba kňaza, ktorú sa rozhodla prijať. Kňaz jej vyslúžil sviatosť zmierania. Počas hospitalizácie sa potom už pravidelne zúčastňovala bohoslužieb a prijímaní sviatostí, čo jej prinášalo radosť a pokoj. Dôležité miesto v uspokojovaní jej spirituálnych potrieb malo zabezpečenie dostatočného časového priestoru a vytvorenie súkromia pre osobitnú modlitbu i modlitbu v užšom spoločenstve podporných osôb. Koordinovaná služba dobrovoľníkov, ktorá jej bola poskytnutá, mala pozitívny vplyv na psychiku pacientky a súčasne na lepšie zvládanie bolesti. Osobitný individuálny prístup si pacientka vyžadovala v získavaní informácii z duchovnej literatúry, o ktoré mala veľký záujem, keďže bola nevidiaca. Dobrovoľníci jej z literatúry čítali a taktiež mala možnosť počúvať audionahrávky s duchovným obsahom z Únie nevi­ diacich a slabozrakých Slovenska.

Z hľadiska komplexného prístupu k pacientke sa uspokojovanie duchovných potrieb prelínalo s uspokojením psychických a sociálnych potrieb (komunikácia, kontakt s ľuďmi, priateľstvo a pod.). Pacientka sa zúčastňovala kultúrnych podujatí organizovaných v hospici (sviatok sv. Mikuláša, fašiangy ai.). Vytvorila si nové priateľské vzťahy s inými. Vzhľadom na dlhodobú hospitalizáciu (december 2005 – máj 2007) spoznala všetkých členov multidisciplinárneho tímu v hospici. Dokonca ich dokázala rozpoznávať prostredníctvom sluchu.

Individuálnym multidisciplinárnym prístupom pacientka nadobudla väčší pocit istoty a bezpečia. Zdravotnícky tím so svojím empatickým, pravdivým a otvoreným prístupom bol významnou podporou pacientke i jej príbuzným v náročných a ťažkých (terminálnych) chvíľach počas hospitalizácie.

V 518. deň hospitalizácie v hospici došlo po niekoľkých apnoických pauzách k trvalému výpadku dýchania so zástavou srdcovej činnosti a bol konštatovaný exitus letalis.

Záver Cieľom duchovnej starostlivosti nie je to, že pacientovi dáme odpovede

na jeho posledné otázky, ani to, že sa pacient obráti na vieru. Cieľom je dať mu príležitosť hovoriť o tom, čo pre neho život znamenal, čo urobil správne a čo mohol urobiť inak. Duchovná starostlivosť o pacientov s pokročilým ochorením môže byť plánovaná, tak ako ostatné ošetrovateľské činnosti (O´Connor, Aranda, 2005).

Starostlivosť o duchovné potreby v prípade 68ročnej pacientky bola prirodzenou súčasťou komplexnej ošetrovateľskej starostlivosti. Hlavným predpokladom spirituálnej starostlivosti sú kvalitné vzťahy medzi pacientom a zdravotníckym tímom.

Veľmi dôležitým kritériom kvality poskytovanej duchovnej starostlivosti sú tiež partnerské vzťahy medzi členmi tímu. Určite je jednoduchšie venovať sa duchovným potrebách v zdravotníckych zariadeniach, kde sú členmi tímu odborníci v duchovnej oblasti (kňazi, rehoľníci). Na zaistenie holistickej paliatívnej ošetrovateľskej starostlivosti je nevyhnutná otvorenosť jednotlivcov a zanietenie celého zdravotníckeho tímu. Dôležitým predpokladom poskytovania duchovnej starostlivosti je atmosféra partnerstva, vzájomnej podpory a dôvery, tak ako to bolo v prípade 68ročnej pacientky.

Literatúra: 1. Koncepcia zdravotnej starostlivosti v odbore paliatívna medicína vrátane hospicovej starostlivosti. Č. 17463/OZS zo dňa: 19. 6. 2006.

2. O´Connor M, Aranda S. Paliativní péče pro sestry všech oborů. Praha: Grada, 2005, 324 s. ISBN 80-247-1295-4.

3. Tomagová M, Bóriková I a kolektív. Potreby v ošetrovateľstve. Martin: Osveta, 2008, 198 s. ISBN 978-80-8063-270-0.

4. Nemčeková M. Duchovné potreby. In: Tomagová M, Bóriková I a kolektív. Potreby v ošetrovateľstve. Martin: Osveta, 2008, s. 169–179. ISBN 978-80-8063270-0.

(kvasnicova@tnuni.sk, annaburganova@gmail.com, simovcova@tnuni.sk)

Recenzovali: PhDr. Zuzana Schmidtová, odborná asistentka, katedra ošetrovateľstva, Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva UKF, Nitra Mgr. Petr Snopek, DiS, odborný asistent, Institut zdravotnických studií, Ústav ošetřovatelství Univerzity Tomáše Bati, Zlín

recenzovaný článek

ZKUŠENOSTI z PRAXE

Anglická diabetologická terminologie Souhrn: Článek podává krátký nástin některých otázek spojených s anglickou diabetologickou terminologií, slangem a odpovídajícími českými ekvivalenty.

Klíčová slova: diabetes – anglická zdravotnická terminologie – internacionalismy – sousloví – slang.

(English Terms in Diabetology) Summary: The article provides a brief overview of some issues related to English terminology pertaining to diabetes, along with a discussion of selected slang expressions and Czech counterparts of English terms.

Key words: diabetes – english health terminology – internationalism – multi-word term – slang.

Úvod Různé zdravotnické obory úměrně s růstem objemu nových poznatků a precizováním systému pojmů budují rozsáhlé a stále se měnící terminologické soustavy. Nejčastějším průkopníkem na tomto poli je anglický jazyk, který je následován kaskádou dalších, tvořících buď vlastní původní termíny, nebo sledujících anglické předlohy. Výjimkou z tohoto vývoje odborného jazyka není ani názvosloví a vyjadřování v oblasti diabetu.

Terminologie Diabetologie vzhledem k vysoké prevalenci diabetes mellitus v populaci (7,3 % obyvatel v roce 2007 v ČR – Zdravotnická ročenka ČR 2007) zaujímá významné místo v péči o zdraví.

I na tomto poli lékařské a sesterské činnosti dochází k mezinárodní výměně informací a ne vždy jsou nejnovější odborné články, knihy, návody či internetové stránky k dispozici v českém jazyce. Pak přichází vhod znalost anglické terminologie z této oblasti, která pomáhá pravdivě dešifrovat ales­poň hlavní myšlenky cizojazyčných publikací.

Samotné slovo „diabetes“ má totožnou grafickou podobu v češtině i angličtině. Výslovnost se však zásadně liší, což někdy činí problémy například studentkám ošetřovatelství. Korektní výslovnost je tedy [daiә´bi:ti:z], kde dvojtečka označuje délku samohlásky a horní kolmička přízvuk. Výraz pochází z řeckého „diabainein“ (stát s nohama rozkročenýma, propouštět /tekutinu, moč/) a opírá se o slovo, které neslo též význam „kružítko“ (jehož tvar rozkročený člověk připomíná) a „násoska“ (anglicky „siphon“). Spojitost s nad-

měrným močením (polyurií) je nasnadě. Za autora termínu „diabetes“ je obecně považován Aretaeus z Kapadokie (81–133 n. l.), do angličtiny termín přešel ve středoanglickém období (Middle English) z latiny.

V anglických dokumentech je termín „diabetes“ poprvé doložen roku 1562. Slangová angličtina zná dnes pro diabetes i jiné pojmenování, obdobné našemu „cukrovka“ – sugar.

Obor zkoumající „cukrovku“ se nazývá „diabetology“ a specialista v tomto oboru „diabetologist“.

Jedna z hlavních forem diabetu – mellitus – odvozuje svůj název z řeckého „mel“ (med) a znamená medový, medově sladký, medu podobný, což je odkaz na sladký zápach a chuť moči obsahující přemíru glukózy. Přídomek „mellitus“ připojil k základnímu nosnému termínu diabetes v roce 1675 poprvé londýnský lékař Thomas Willis. (Již staří Číňané říkali diabetu „nemoc sladké moči“ 糖尿病 – a dia­ gnostickým vodítkem jim bylo pozorování mravenců, kteří v takovém případě byli k moči přitahováni.) Se sladkou příchutí byli dobře srozuměni i in­diáni, kteří dnes mají celosvětově nejvyšší podíl diabetických pacientů ze všech etnik.

Tak jako v jiných oblastech medicínské terminologie, i v tematické sféře diabetu nám pomáhá v porozumění řada mezinárodních slov – internacionalismů. Kromě výrazů „dia­ betes“, „diabetes mellitus“, „diabetes insipidus“, „type I diabetes“, „type II diabetes“ či „insulin“ je v repertoáru obou jazyků, češtiny i angličtiny, s menšími obměnami „polyuria“, „hypoglycemia“, „hyperglycemia“, „glucose“, „diabetic neuropathy“, „dia­ betic coma“, „diabetic retinopathy“, „acidosis“, „polydipsia“ aj. Internacio­

nalismy jsou slova zpravidla řeckého či latinského původu, která vešla v užívání již ve středověku, kdy latina v mnoha oblastech sloužila jako jazyk vědy, nebo byly v novější době dotvořeny z klasických základů podle rozšiřujícího se poznání, nových objevů a vynálezů.

Mgr. et Bc. Roman Adamczyk Ústav ošetřovatelství, Fakulta veřejných politik SU, Opava 2000: ukonč. magister. studium – anglický a český jazyk; 2005: ukonč. bakalář. studium – management v ošetřovatelství; 2001–2004: Ostravská univerzita, Ostrava, odborný asistent; od 2005: Slezská univerzita, Opava, odborný asistent

Oblast diabetologie však kromě těchto řeckých a latinských „long words“ (takzvaných dlouhých slov) obsahuje řadu méně průhledných výrazů, které se v angličtině zformovaly z germánských, skandinávských a obdobných základů (tzv. short words). Často jsou tato slova součástí víceslovného pojmenování, kde se přidružují k řecko-latinským výrazům.

Přehled některých nejběžnějších nabízí tabulka.

Slang Ani diabetologie se nevyhnula v přirozeném jazyce konkurenci neterminologických, neodborných, ovšem lidově srozumitelných pojmenování některých základních entit. Slang v oblasti diabetu tak nabízí například výrazy jako: ´betes – diabetes (diabetes) suga´ – sugar (cukrovka) ´slin – insulin (inzulin) Betty – hravé označení pro pacientku s diabetem (kořen BET zde dává vzniknout domácké formě ženského jména – Bětka).

U prvých tří slov jde o proces abreviace (zkracování), který je pro lidovou mluvu příznačný a vychází ze snahy o úspornost (jazykovou ekonomii) a sociální vydělení vlastní identity. Odtržená počáteční či koncová část slova je nahrazena apostrofem a vzniká specifický typ zkráceného slo-

FLORENCE 3/2011 19

recenzovaný článek

20 FLORENCE 3/2011

Tabulka nejpoužívanějších výrazů: Background retinopathy

retinopatie na pozadí, neproliferující diabetická retinopatie

Beta cells

beta buňky (slinivky břišní)

Blood glucose level

glykémie, hladina glukózy v krvi

Brittle diabetes

doslova „křehký diabetes“ – labilní forma s výrazným kolísáním glykémie, fluktuující hladiny nelze plně kompenzovat ani intenzivní terapií

Dawn phenomenon

ranní vzestup glykémie (mezi 4.–8. hod), doslova „fenomén svítání“

Diet control

stravovací režim, dieta, dietní opatření

Excessive urine production

polyurie

Honeymoon phase

dočasná remise hyperglykémie u nově diagnostikovaného diabetu 1. typu (inzulinová produkce se dočasně obnoví), doslova „fáze líbánek“

Increased fluid intake

polydipsie

Injection site rotation

změna místa vpichu (inzulinové dávky) – k prevenci lipodystrofie

Insulin resistance

inzulinová rezistence (vůči inzulinu vlastního pankreatu)

Islets of Langerhans

Langerhansovy ostrůvky, přípona „-let“ je častou anglickou příponou zdrobnělin

Juvenile-onset diabetes

juvenilní diabetes (diabetes mellitus I. typu)

Labored breathing

usilovné (Kussmaulovo) dýchání (u diabetické ketoacidózy)

Long-acting insulin

ultralente inzulin

Low blood sugar

hypoglykémie, nízká hladina glukózy v krvi

Noninvasive blood glucose monitoring

neinvazivní sledování glykémie (bez vpichu k odběru kapilární krve)

Rebound glycemia

bumerangová hyperglykémie (návrat hyperglykémie po krátkém poklesu) – tzv. Somogyiho fenomén

Renal failure

selhávání ledvin

Renal threshold of glucose

ledvinný práh, hraniční koncentrace glukózy v krvi, při které začne být vylučována močí

Self-monitoring

autoobservace, sledování vlastní glykémie pacientem

Split mixed dose

rozdělené denní dávky inzulinu

Tight control

přísný léčebný režim, intenzifikovaný režim terapie diabetu

Urine ketones

ketony v moči

Violation of protocol

nedodržení pokynů lékaře (pro užívání inzulinu)

Warning symptoms

varovné příznaky

va, označovaný jako „clipping“ ([dia] betes). U výrazu „sugar“ nacházíme analogii s jinými slangovými slovy, v nichž figuruje koncové „r“, které se tak jako tak v řadě výslovnostních variant angličtiny při mluvě nerealizuje, ačkoliv v písmu je zachováno. Kromě „suga´“ tak nacházíme v anglickém slangu „sista´“ (namísto spisovného „sister“ = sestra) a další podobné redukce. Zkrácené „´slin“ navíc redukuje samohlásku „u“ před -lin natolik, až zcela mizí.

Slang oproti terminologii zpravidla postrádá vědeckou přesnost a jeho slohová rovina je „nižší“, méně formální, je však reálnou součástí jazyka, a to i jazyka pacientů, sester a lékařů.

Studie Schorling JB, Saunders JT: Is „Sugar“ the Same as Diabetes? (Dia­ betes Care, sv. 23, č. 3, březen 2000, s. 330–334) ukazuje na zajímavé sociolingvistické souvislosti diabetologické terminologie a slangu. Sociolingvistika zkoumá společenskou podmíněnost a společenskou vázanost jazyka. Zmíněná studie dochází k závěru, že v afroamerické populaci ti pacienti, kteří nazývali své diabe-

tické onemocnění výrazem „sugar“, vnímali svou chorobu jako méně závažnou než ti, kdo ji označovali „diabetes“. Jazyk odráží myšlení mluvčího, a tak je patrné, že se liší náhledy diabetiků na vážnost a obtěžující důsledky vlastní choroby, a to ne nutně v korelaci s objektivními nálezy. Ve studii Schorling-Saunders figurovalo 1031 respondentů.

Závěr Zkoumání lingvistických fenoménů nám tak pomáhá osvětlit nejen jazykové souvislosti, ale i vývoj rozličných pojmů, kognitivní procesy zdravotníků a uživatelů péče, subjektivní vnímání choroby a řadu dalších aspektů širokého sémantického a lidského prostoru zdraví i nemoci. Vliv jazyka na straně jedné a vnějšího světa (extralingvistické reality), tedy i světa poznatků, na straně druhé je vzájemný – pojmenování a terminologické jednotky odrážejí realitu a její pojmové zpracování, naproti tomu jazyk realitu zpětně dotváří a mění.

S takovým pochopením vztahu mezi slovem a jevem je možno lépe pečovat nejen o pacienty s dia­betem,

jejichž počet je každopádně velmi významný, ale i o ty, kdo trpí kterýmkoliv jiným onemocněním nebo úrazem z oněch několika tisíc, jež současné expandující klasifikace znají (­MKN-10 disponuje 12 420 kódy).

Literatura: 1. MKN-10. Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů. Desátá revize. Abecední seznam. 1. vyd. Praha: WHO/ÚZIS, 1999.

ISBN 80-7169-787-7.

2. Schorling, J. B., Saunders, J. T.: Is „Sugar“ the Same as Diabetes? Diabetes Care, sv. 23, č. 3, březen 2000, s. 330–334.

ISSN 0149-5992.

3. Zdravotnická ročenka ČR 2007. 1. vyd.

Praha: ÚZIS, 2008. ISBN 80-7280-783-3.

(roman.adamczyk@fvp.slu.cz)

Recenzovali: PhDr. Miroslav Černý, Ph.D., Katedra anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity, Ostrava Mgr. Pavla Záchelová, Vysoká škola logistiky o. p. s., Přerov, Gymnázium Hranice

recenzovaný článek

výzkumné sdělení

bezpečnost personálu ve zdravotnickém zařízení Souhrn: Zajistit bezpečí personálu ve zdravotnických zařízeních je jedním z významných úkolů nejen samotných pracovníků, ale i řídicích složek. Naléhavost tohoto tématu vedla k založení pracovní skupiny Aesculap Akademie, která byla zřízena za podpory České asociace sester. Jejím úkolem je především mapovat situaci v našem zdravotnictví, definovat potřeby dnešní praxe a také přispět ke standardizaci pracovních postupů a podmínek, včetně jejich rozšiřování do povědomí zdravotnických pracovníků. Výzkum na toto téma byl proveden formou ankety mezi zdravotnickým personálem v českých nemocnicích.

Klíčová slova: bezpečnost personálu – pracovní postupy – standardy – stres – infúzní linka – infekce – bodná poranění – mimořádná událost pracovní úraz – nemoci z povolání.

Mgr. Veronika Zachová

(Safety of the health care staff) Summary: Ensuring staff safety in the health care settings is an important responsibility not only of the workers themselves but also of the management. The exigency of this topic has lead to foundation of the working group Aesculap Akademie, which was established with support of the Czech Association of Nurses. Its tasks include especially mapping of the situation in our health care system, defining of the needs of contemporary practice as well as contributing to standardization of working practices and conditions and making the health care professionals familiar with them. The research of this topic was conducted using an inquiry among the health care professionals in Czech hospitals.

Key words: staff safety – working practices – standards – stress – infusion set – infection – needlestick injuries – critical accident – injury at work – occupational diseases.

Cíle šetření Jedním z prvních úkolů bylo zrealizovat šetření zjišťující aktuální data. Cílem šetření bylo ověřit si tři základní hypotézy, a to: • U velkého počtu sester došlo k poranění ostrými předměty během pracovní činnosti.

• Pracovní úrazy se nedostatečně zaznamenávají.

• Problematiku bezpečnosti personálu je třeba rozšířit i prostřednictvím dodržování pracovních standardů.

Metodika Dotazník obsahoval 28 otázek, 24 bylo uzavřených, 4 otázky byly otevřené.

Z celkového počtu 1 399 oslovených respondentů se ankety zúčastnilo 1 055 respondentů. Data byla shromažďována od října 2009 do února 2010. Návratnost ankety představovala více než 75 %. Na otázky odpovídali zdravotničtí pracovníci nelékařských oborů v pěti fakultních nemocnicích z ČR.

Poranění ostrými předměty – výsledky Po vyhodnocení údajů bylo zjištěno, že se vzhledem k vysoké frekvenci invazivních výkonů spojených s manipulací s ostrými předměty poranilo nejvíce pracovníků z JIP. Více než 83 % (876) účastníků ankety se při výkonu povolání poranilo ostrým předmětem (viz graf 1). Zajímali jsme se rovněž o počet zranění, ale 57,9 % respondentů

K poranění došlo u respondentů za těchto okolností: 67,3 % respondentů se poranilo při přípravných pracích či před použitím ostrých pomůcek, 42,5 % respondentů se poranilo po použití ostrých předmětů a 46,3 % respondentů pak během likvidace pomůcek či odkládání do odpadní nádoby (viz graf 2).

Nejrizikovější předmět představuje injekční jehla, kterou se poranilo

neuvedlo, kolikrát k poranění ostrým předmětem došlo. Z úplných odpovědí vyplynulo, že 1–5krát se poranilo 20,9 % respondentů, 6 a vícekrát se poranilo 8,7 % respondentů a 2,6 % respondentů si nepamatuje, kolikrát ke zranění došlo. Poranění ostrým předmětem může být natolik časté, že se bez náhledu do dokumentace neobejdeme, pracovníci si všechna poranění pamatovat nemusí.

Graf 1. Poranil/a jste se při výkonu svého povolání ostrým předmětem? n = 1 055

ano

ne

83,0 % 0

I. chirurgická klinika VFN, Praha 2000–dosud: sestra pro in­ tenzivní péči; 2002–­dosud: stomasestra; 1997: SZŠ Školská; 2000: 1. LF UK, Praha, ošetřovatelství; 2005: 1. LF UK, Praha, učitelství odborných předmětů; 2009: specializační studium ARIP

Mgr. Dagmar Škochová I. chirurgická klinika VFN, Praha 1977–1981: SZŠ Příbram, všeobecná sestra; 1983–1985: IDVZP Brno, PSS, péče o dospělé nemocné; 2005–2008: VŠZ Praha, bakalářské studium, ošetřovatelství; 2008–2010: VŠ zdrav. a soc. práce, Bratislava, magisterské studium, ošetřovatelství

17,0 %

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Graf 2. Jak došlo k poranění ostrým předmětem? ano

n = 855

ne

při přípravě před použitím

67,3 %

32,7 %

po aplikaci

42,5 %

57,5 %

během likvidace pomůcek

34,7 %

65,3 %

při odkládání do odpadní nádoby

11,6 %

88,4 %

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100 FLORENCE 3/2011 21

recenzovaný článek

Důvod, proč nebyl proveden písemný záznam o poranění ostrým předmětem (N = 209)

Graf 3. O jaký ostrý předmět se jednalo? ano

n = 873

43,1 %

poranění jsem nepovažoval/a za vážné

23,4 %

časová tíseň

9,6 %

injekční jehla

70,3 %

29,7 %

poranění nebylo nahlášeno

9,1 %

opomenutí

3,3 %

injekční jehla pro odběry krve

18,0 %

82,0 %

nadřízená sdělila, že to není nutné

1,4 %

9,2 %

90,8 %

není kam

1,0 %

zaváděcí jehla do periferní kanyly

strach

0,5 %

chirurgická šicí jehla

11,1 %

88,9 %

jiná odpověď

6,7 %

nevím

1,9 %

jiná ostrá pomůcka

47,3 %

52,7 %

0

S jakou nákazou konkrétně jste se setkal/a? (N = 271) hepatitis

69,7 %

MRSA/zlatý stafylokok

9,2 %

TBC

8,9 %

HIV

1,5 %

salmonela

1,1 %

pneumokok

0,4 %

inf. mononukleoza

0,4 %

jiná nemoc

7,7 %

jiná odpověď

1,1 %

Jakými postupy, pomůckami či prostředky by se dalo, podle vás, zabránit poraněním ostrými předměty? (N = 586) dodržováním předpisů

19,8 %

zvýšená opatrnost

19,6 %

snížení stresu

13,8 %

modernější pomůcky

9,2 %

kontejner na ostré předměty

9,0 %

periferní kanyly s ochranou hrotu

5,8 %

odstranit nebo omezit manipulaci s ostrými předměty

4,3 %

kvalitnější pomůcky

1,7 %

dostatek personálu

1,0 %

znehybnění pacienta

0,3 %

jiná odpověď

6,0 %

nevím

9,4 %

10

20

30

Co si představujete pod pojmem „uzavřená infuzní linka“? (N = 1 055) správná odpověď

25,7 %

chybná odpověď

27,7 %

nepoužívá

2,6 %

jiná odpověď

0,8 %

neví

43,3 %

téměř tři čtvrtiny respondentů (z 873).

Přibližně každý pátý respondent se poranil jehlou v souvislosti s odběrem krve. Během pracovních činností došlo k poranění i jinými ostrými předměty. Významné jsou tedy skleněné ostré předměty (ampule), tento úraz se vyskytoval u 70,2 % respondentů. Třetím nejfrekventovanějším předmětem byl skalpel, kterým se poranilo 16 % (z 382) respondentů (viz graf 3).

40

50

60

70

80

90

100

Graf 4. Použitou jehlou se poranil(a) ano

n = 744

ne

sám / sama

87,5 %

6,2 %

vinou jiného pracovníka

12,5 %

93,8 %

vinou pacienta

10,2 %

89,8 %

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Graf 5. Časový či jiný stres v době poranění ano

n = 854 v době poranění jsem nebyl/a v časovém nebo jiném stresu v době poranění jsem byl/a v časovém nebo jiném stresu

ne

51,5 %

48,5 %

52,1 %

47,9 %

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Graf 6. Ochranné rukavice při poranění ano

n = 861

22 FLORENCE 3/2011

ne

nejednalo se o infekční materiál

ve chvíli poranění jsem měl/a nasazeny ochranné rukavice ve chvíli poranění jsem neměl/a nasazeny ochranné rukavice

ne

63,8 %

36,2 %

41,9 %

58,1 %

0

10

20

30

Vliv stresu na rizika bodných poranění Dotaz na míru zavinění potvrdil, že v 93,8 % případů se poranili pracovníci vlastní vinou. Každý osmý případ se stal vinou cizí osoby (spolupracovník) a 16,2 % případů bylo způsobeno pacientem (viz graf 4).

Dalo by se předpokládat, že vážné incidenty se stávají častěji vlivem stresových faktorů. Vnímání zátěže je ale

40

50

60

70

80

90

100

velmi individuální. Pouze v 51,5 % případů uvádějí respondenti stresogenní okolnosti úrazu (viz graf 5). Zdravotníci upozorňují na vliv zvýšené pozornosti a soustředění při práci, čímž by se mohlo snížit riziko úrazu.

Respondenti vykonávající náročnou profesi se mohli vyjádřit k možnostem zamezení poranění ostrými předměty. Je překvapivé, že pětina z 586 dotazovaných se domnívá, že možnosti spo-

čívají v dodržování předpisů a pracovních standardů, a pětina dotazovaných spatřuje možnost ve zvýšení opatrnosti a pozornosti při rizikové práci. Každý osmý respondent dále považuje za důležité minimalizovat stres a zvýšit klid při práci. Tato opatření mohou souviset s organizační strukturou práce.

Ochranné pomůcky V dnešní době je samozřejmé používání ochranných pomůcek. Při určitých výkonech ovšem například nošení ochranných rukavic není nezbytné, ale může snížit riziko nákazy. V 63,8 % (z 861) případů měli zdravotníci v době úrazu ochranné rukavice (viz graf 6).

Jedním z nejčastějších ošetřovatelských výkonů je zavádění periferní žilní kanyly. Více než polovina respondentů uvedla, že používá rukavice vždy (53,6 %), dvě pětiny respondentů používají rukavice občas.

Každý 12. respondent přiznává výjimečné použití rukavic nebo je nepoužívá nikdy (viz graf 7).

Dále jsme zjišťovali, zda respondenti dodržují při zavádění periferních žilních kanyl standardní ošetřovatelské postupy. Většina (96,5 %) dotázaných potvrdila, že dodržování standardních postupů je pro ně samozřejmostí. Pouze 3,2 % dotázaných přiznalo, že standardní postupy nedodržují. Častější dodržování standardních postupů bylo nepochybně uváděno na infekčních pracovištích.

Obecně vzato je správnost postupu vztahována k ochraně pacienta, nikoliv personálu. V předchozí položce uvedlo 53,6 % respondentů, že používají ochranné rukavice, což by nekorelovalo s odpovědí o dodržování doporučených standardních postupů. Jiným vysvětlením by mohlo být to, že ve standardních pracovních postupech nejsou ochranné pomůcky ustanoveny.

Potěšující bylo zjištění, že naprostá většina respondentů (92,6 % z 1 036) uvádí, že mají na oddělení k dispozici dostatek prostředků proti kontaktnímu přenosu infekce (viz graf 8). Podle našeho průzkumu jsou v tomto směru nejlépe vybaveny jednotky intenzivní péče a akutní medicíny. Nižší dostupnost udávají respondenti u ochranných plášťů, zástěr či rukavic.

Dotazovaní hodnotili i správnost použití ochranných prostředků, s čímž souhlasí 93,5 % z 1 009 odpovědí. Dostatečné množství a sortiment pomůcek k ochraně přenosu krevních infekcí přiznává 96,9 % respondentů z 1 031. Opět se potvrzuje dobré vybavení pracovišť akutní medicíny.

Vedení dokumentace o pracovních úrazech Nedostatky v písemném zaznamenávání profesních poranění potvrdilo 30,2 % respondentů. Pokud bychom zohlednili individuální podmínky pracovišť, tak se na odděleních intenzivní péče úrazy zapisují dle závazných doporučení.

Velmi podstatné bylo zjištění, že písemné záznamy týkající se poranění ostrým předmětem nemají obecně známou strukturu a postup. Zajímavá byla informace, kdy 43,1 % respondentů uvedlo, že se při poranění ostrým předmětem nejednalo o infekční materiál.

Předpokládáme tedy, že se tito respondenti poranili čistým, nekontaminovaným předmětem. 23,4 % respondentů dokonce nepovažovalo poranění za vážné. Musíme si ovšem položit otázku, podle čeho tak usuzovali. Také často (9,6 %) si respondenti stěžovali na časovou tíseň, kdy nemohli záznam uskutečnit. Mezi dalšími důvody bylo uváděno, že sestry nemají k dispozici dokumenty určené k záznamu poranění, že nadřízený rozhodl o bezvýznamnosti záznamu, často respondenti uváděli pocity strachu. Domníváme se,

že je to způsobeno neznalostí a bylo by tedy vhodné standardizovat postupy při pracovních úrazech a zlepšit informovanost pracovníků. Tento úkol plní nejen lokální organizace, ale nyní tuto úlohu může plnit pracovní skupina Bezpečnost personálu, jejíž výsledky a související dokumenty jsou prezentovány i na webových stránkách.

recenzovaný článek

Choroby z povolání a nemocnost Zajímavé bylo také zjištění, že následkem poranění použitou jehlou došlo k přenosu infekční nemoci pouze ve 2,5 % případů z 856. Jednalo se především o hepatitidu. U 95 % zranění respondenti udávali, že byla jejich infekční nemoc následně uznána jako nemoc z povolání. Pouze 5 % respondentů uvedlo, že u nich následné infekční onemocnění nebylo uznáno jako nemoc z povolání, a 15 % z nich nežádalo o uznání choroby z ­povolání.

V souvislosti s přenosem infekčního onemocnění byli respondenti dotazováni na setkání s profesionální nákazou. V této souvislosti se vyjádřilo kladně 34,8 % z 1 019 dotázaných (z toho nákaza vlastní osoby 5,7 %, u spo-

INZERCE

Vzdělávací instituce Aesculap Akademie podporuje

BEZPEČNOST ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ prostřednictvím pracovní skupiny Bezpečnost personálu, která pracuje od léta 2009 ve spolupráci s Českou asociací sester.

Skupina je zaměřená na bezpečnost personálu v našich nemocnicích, edukaci, přípravu podkladů standardních ošetřovatelských postupů a doporučení například v následujících okruzích:

zpecnost personalu_100x138_0211.indd 1

 bodná poranění  rizika profesionální nákazy  uzavřená infúzní linka a další ...

Informace o pracovní skupině Bezpečnost personálu naleznete na www.aesculap-akademie.cz Své dotazy a nápady zasílejte na e-mailovou adresu bezpecnost.personalu@seznam.cz FLORENCE 3/2011 23

17.2.2011 10:00:10

recenzovaný článek

Graf 7. Používání rukavic při aplikaci periferní žilní kanylace ano

n = 941 ochranné rukavice používám vždy

Kde jinde připravujete antibiotika?

(N = 118)

ne

53,6 %

ochranné rukavice používám občas

46,4 %

38,0 %

62,0 %

ochranné rukavice 6,8 % používám výjimečně

93,2 %

ochranné rukavice 1,7 % nepoužívám nikdy

98,3 %

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Graf 8. Jsou prostředky chránící proti kontaktnímu přenosu infekce v dostatečné míře dostupné? n = 1 036

ano

ne

nevím

92,6 % 0

10

4,9 % 2,5 % 20

30

40

Jak dlouhá byla vaše pracovní neschopnost? (N = 26)

60

70

80

90

100

24,6 %

operační sál

20,3 %

vyšetřovna

14,4 %

přípravná linka

6,8 %

ambulance

5,1 %

observační box

5,1 %

terapeutický pokoj

4,2 %

box

3,4 %

prac.pult u lůžka

2,5 %

JIP

2,5 %

prac.prostor na oddělení

2,5 %

samostatná přípravna pro sestry

1,7 %

hala OUP

1,7 %

ordinace

1,7 %

porodní box

0,8 %

centrála

0,8 %

odběrová místnost

0,8 %

katetriz. sál

0,8 %

Kde jinde připravujete cytostatika?

(N = 18)

Kde jinde infuzní linku připravujete?

(N = 97)

lékárna

38,9 %

centrála, centrální ředírna

38,9 %

speciální oddělení

5,6 %

1 týden

11,5 %

přípravna léků

20,6 %

2 týdny

7,7 %

operační sál

13,4 %

stacionář

5,6 % 5,6 % 5,6 %

3 týdny

7,7 %

vyšetřovna

12,4 %

přípravná linka

4 týdny

11,5 %

ambulance

7,2 %

vyšetřovna

8 týdnů

7,7 %

přípravná linka

6,2 %

12 týdnů

11,5 %

sterilní stolek

6,2 %

13 týdnů

3,8 %

pult u pacienta, deska

6,2 %

16 týdnů

3,8 %

observační box

6,2 %

20 týdnů

3,8 %

příjmový box

4,1 %

26 týdnů

23,1 %

samostatná přípravna sester

3,1 %

52 týdnů

7,7 %

stacionář, náběrová místnost

2,1 %

lékárna

2,1 %

terapeutický pokoj

2,1 %

centrála

2,1 %

JIP

2,1 %

anestetická přípravna

2,1 %

prac. prostor na oddělení

1,0 %

hala OUP

1,0 %

Jak dlouhá byla vaše hospitalizace?

(N = 18) 1 týden

22,2 %

2 týdny

5,6 %

3 týdny

16,7 %

4 týdny

22,2 %

5 týdnů

11,1 %

8 týdnů

22,2 %

Které prostředky chránící proti kontaktnímu přenosu infekce na vašem pracovišti konkrétně chybí?

(N = 24)

24 FLORENCE 3/2011

50

přípravna léků

V jakém jiném intervalu měníte infuzní linku? (N = 76)

Kde jinde připravujete antibiotika?

(N = 118) neuvedl

57,9 %

1krát

9,1 %

2krát

9,4 %

3krát

6,4 %

4krát

3,0 %

5krát

3,0 %

6krát

0,5 %

7krát

0,1 %

8krát

0,3 %

10krát

2,4 %

několikrát

0,9 %

mnohokrát

4,5 %

nevím nepamatuji se

2,6 %

nasazuji pouze první láhev

21,1 %

podle potřeby

17,1 %

O jaký jiný ostrý předmět jste se poranil/a? (N = 382)

při každém použití

15,8 %

sklo

70,2 %

14,5 %

skalpel

16,0 %

pláště, ochranné obleky, galoše

33,3 %

po vykapání infuze

rukavice

20,8 %

po 7 dnech s použitím bezjehlového vstupu (Clave) 10,5 %

nůžky

3,7 %

ústenky

8,3 %

dle standardu

5,3 %

instrumentarium

3,1 %

léky

8,3 %

po 12 hodinách

3,9 %

jehla

2,9%

bezpečnostní jehly a kanyly

8,3 %

po 3 hodinách

2,6 %

holítko/ čepelka

1,3 %

myčka mís

4,2 %

6-8 hodin

1,3 %

jehla punkční

1,0 %

jednorázové hygienické pomůcky

4,2 %

po 2 hodinách

1,3 %

trn infúzního setu

0,5 %

všechno

4,2 %

jiná odpověď

2,6 %

ostatní

0,8 %

obecné odpovědi

8,3 %

nevím

3,9 %

jiná odpověď

0,5 %

lupracovníka 29,1 %). V této kategorii dotazů opět častěji kladně odpovídali zaměstnanci z infekčních oddělení.

Nejvíce dotázaných (58,6 %) se s profesionální nákazou setkalo v posledních 5 letech. Další velká skupina respondentů (41,4 %) uváděla , že se s profesionální nákazou setkala v posledních 3 letech (z toho 12,4 % v posledních měsících). Na tuto otázku odpovědělo celkem 1 019 respondentů a nebylo definováno, o jakou nákazu se jednalo.

Dalším dotazem jsme zjišťovali, s jakou nákazou se respondenti nejčastěji setkávali. V odpovědích jednoznačně dominovala hepatitis (69 % z 271 dotázaných), dále MRSA/zlatý stafylokok a TBC (9,2 % a 8,9 % dotázaných). Další nákazy, jako salmonela, pneumokokové infekce, infekční mononukleóza aj., byly zastoupeny velice zřídka, tzn. od 0,4 % do 1,5 % dotázaných.

Dotazovaní, kterých se nákaza týkala osobně, potvrdili, že ve většině případů (65 %) se podařilo zjistit zdroj nákazy. Přenos těchto onemocnění se ale děje většinou rukama či poraněním.

Dá se tedy předpokládat, že používání ochranných rukavic a důsledná hygiena a dezinfekce rukou sníží rizika přenosu. Větší polovina (55 %) onemocnění si vyžádala pracovní neschopnost, jejíž délku nebylo možné vyhodnotit pro nízký počet úplných odpovědí. Velmi zásadní bylo zjištění, že ve dvou pětinách případů profesionální nákazy byla nutná hospitalizace. Délku hospitalizace rovněž nelze správně analyzovat pro malý počet úplných odpovědí.

Závěr Z uvedené ankety ve zdravotnických zařízeních vyplývá, že jsou stále ještě nevyčerpané možnosti v prevenci bezpečnosti zdravotnického personálu a že stále myslíme více na bezpečnost pacientů. Jak jsme předpokládali, bodná poranění jsou nejčastějším prob­lémem z hlediska pracovních nehod. Ne zcela automaticky rovněž dosud probíhá zaznamenávání pracovních úrazů, s čímž je spjata i potřeba rozšiřování informací a pokynů prostřednictvím edukačních metod. Přitom zajištění bezpečí personálu ve zdravotnických zařízeních by mělo být opravdu prioritou řídicích složek, ale i každého jedince při péči o zdraví.

Literatura: 1. Podstatová R, Kotzot J. Bodná poranění na zdravotnických pracovištích. Nozokomiální nákazy. Roč. 4, č. 3 (2005), s. 49–56.

2. Šrámová H. Profesionální nákazy u zdravotnických pracovníků. Sestra, roč. 1, č. 5/6 (1991), s. 1–2.

3. Šrámová H. Profesionální infekční nákazy u zdravotníků. Sestra, roč.12, č. 6 (2002), s. 39–41.

4. Hlaváčová M, Zachová V. Jak vnímají rizika povolání zdravotní sestry na chirurgických pracovištích? Diagnóza v ošetřovatelství, roč. 1, č. 4 (2005), s. 180–182.

5. Zachová V. Jak vnímají zdravotní sestry infekční rizika povolání? [XXXV. májové hepatologické dny 2007, Karlovy Vary, 9.–12. 5. Abstrakt] Česká a slovenská gastroenterologie a hepatologie.

Roč. 61, č. 3 (2007), s. 196–197.

6. Hlaváčová M, Zachová V. Umíme chránit své zdraví při práci? Diagnóza v ošetřovatelství, roč. 1, č. 4 (2005), s. 178–179.

7. Podstatová R, Maďar R. Profesionální nákazy zdravotníků a jejich prevence. Nové vademecum sterilizace: občasník odborné sekce sterilizace ČAS a České společnosti pro sterilizaci, č. 1 (2006), s. 3–4.

8. Bartošová I. Rizika a prevence profesionální infekční nákazy u sester. Pracovní lékařství: Časopis pro pracovní lékařství a péči pracovně lékařskou na závodech, roč. 62, č. 3 (2010), s. 144.

9. Škochová D. Bezpečnost zdravotnického personálu II. (Manipulace s ostrými předměty.) 3. národní kongres ČSTH ČLS JEP 2010, 18.–19.1.2010, Clarion Congress Hotel Prague, (programový Sborník, ISBN 978-80-254-8706-8).

10. Škochová D. Bezpečnost zdravotnického personálu. XVII. Pražské chirurgické dny (Jiráskovy dny), 13.–14. 5. 2010, Kongresové centrum Diplomat Hotel Prague, (programový Sborník, ISBN 978-80-254-7261-3).

recenzovaný článek

(dagmar.skochova@vfn.cz)

Recenzovaly: PhDr. Alena Mellanová, CSc., ÚTPO 1. LF UK, Praha PhDr. Renata Knezović, Ph.D., Lekárska fakulta Univerzity Komenského, Bratislava – akademická pracovnice PhDr. Rebeka Ralbovská, Ph.D., FBMI ČVUT, katedra lékařských a humanitních oborů – akademická pracovnice

Výzkumné sdělení

Screening rizika pádů v pediatrii Souhrn: Příspěvek shrnuje výsledky průzkumu, který se uskutečnil v rámci studentské grantové soutěže Univerzity Pardubice. Cílem bylo zmapovat situaci v českých zdravotnických zařízeních, týkající se používání screeningových nástrojů pro posuzování rizika pádů v pediatrii.

Klíčová slova: pády v pediatrii – riziko – screening.

(Risk screening of pediatric falls) Summary: The paper summarizes the results of research taking place within the framework of Pardubice University Student Grant Competition. The objective was to survey the situation in the Czech health care facilities in the area of using pediatric falls risk assessment instruments.

Key words: pediatric falls risk – screening.

Úvod Pády ve zdravotnických zařízeních patří k nejčastějším a nejrizikovějším mimořádným událostem (Škrla, 2005).

Následkem pádů dochází k lehkým i těžkým zraněním, která komplikují léčbu, prodlužují hospitalizaci, a tím zvyšují finanční náklady zařízení. Kro-

mě toho pády negativně působí na psychiku pacienta (Joint Commission Resources, 2007). Pády se řadí mezi sledované indikátory vypovídající o kvalitě

FLORENCE 3/2011 25

recenzovaný článek

Bc. Lucie Kroutilová Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice 2002–2006: Střední zdravotnická škola Pardubice, obor všeobecná sestra; 2006–2009: Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice, obor všeobecná sestra (Bc.); 2009–dosud: Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice, obor ošetřovatelství (Mgr.)

Mgr. Eva Hlaváčková, Ph.D. akademická pracovnice Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice 1981: Střední zdravotnická škola Pardubice, obor dětská sestra; 1999: Univerzita Palackého Olomouc, Pedagogická fakulta, obor učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy (státní zkouška z anatomie a fyziologie, ošetřovatelství, psychologie a pedagogiky); 2010: Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové; 2010: doktorský studijní program Hygiena, preventivní lékařství, disertační práce Kvalita života a životní styl českých dětí ve městě a na vesnici; 1981–1993: dětské oddělení Nemocnice Pardubice, dětská sestra; 1993–2003: Střední zdravotnická škola, Pardubice, odborná učitelka; 2002 – dosud: Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií asistentka; od 1. 4. 2007: vedoucí katedry ošetřovatelství; 2006 – dosud: Pardubická krajská nemocnice, a.s., dětské oddělení, všeobecná sestra

26 FLORENCE 3/2011

a míře bezpečnosti péče poskytované v daném zdravotnickém zařízení.

V ČR i v zahraničí je věnováno mnoho pozornosti především pádům u dospělých pacientů. K pádům však dochází i v oborech pediatrie, což dokazují statistiky České asociace sester (ČAS), která se v rámci pracovní skupiny pro kvalitu otázkou pádů zabývá. Projekt s názvem Pády pacientů při hospitalizaci monitoruje pádovost jak v oborech následné péče, v oborech interních, chirurgických, tak i v oborech pediatrických. Probíhá od roku 2002 a v současné době je do něho dobrovolně zapojeno 39 zdravotnických zařízení ČR (Česká asociace sester, 2008).

Příčiny pádů jsou různorodé, rizikových faktorů je celá řada (např. pád v anamnéze, akutní či chronické onemocnění, vliv medikace, kvalita povrchu a další). Škrla (2005) uvádí, že pády pacientů jsou často také zaviněny pochybeními zdravotníků způsobenými nedostatečnou supervizí pacientů nebo nesprávným vyhodnocením rizika pádu.

Jednou z překážek při prevenci pádů v pediatrii je nedostatek screeningových metod, které by umožnily děti s rizikem pádu identifikovat. V ČR je k dispozici několik škál pro posuzování rizika pádů, avšak ty obsahují položky, které často nelze u velmi malých dětí zjišťovat (např. inkontinence).

O zahraničních metodách pro screening rizika pádů v pediatrii se česká ošetřovatelská literatura dosud nezmiňuje. Zahraniční guidelines doporučují provádět hodnocení rizika pádů každého dítěte staršího osmi měsíců (Bowden, Greenberg, 2008).

Graf 1 Sledování četnosti a rizika pádů četnost pádů 12

11

10 8 6

6

5

4 2

2 0 1. skupina

2. skupina

Získané výsledky z důvodu nízké návratnosti dotazníků uvádíme pouze v absolutní četnosti.

Graf 2 Nástroj k hodnocení rizika 1

Výsledky výzkumného šetření

3

4

vlastní převzatý vlastní i převzatý

Graf 3 Názor na sledování rizika pádů v pediatrii

1 1 13 3

Cíl šetření Hlavním cílem našeho šetření bylo zjistit, zda je posuzováno riziko pádů u dětí v českých zdravotnických zařízeních (ZZ), jaké screeningové nástroje jsou používány pro hodnocení rizika pádů a zda ZZ mají vytvořeny standardy týkající se pádů v pediatrii. Šlo v podstatě o pilotní výzkum, který měl zmapovat situaci v České republice a připravit půdu pro další, rozsáhlejší výzkum.

riziko pádů

je to důležité je to zbytečné nevím bez odpovědi

Graf 4 Standard Prevence pádu a Postup po pádu Prevence pádu

Metodika a popis zkoumaného souboru

6

Zvolenou metodou k získání informací byl anonymní on-line dotazník vlastní konstrukce, který obsahoval 12 otázek. Byl určen vrchním, event. staničním sestrám dětských oddělení, které jsme kontaktovali prostřednictvím e-mailu. Výzkum probíhal od začátku července do konce září 2010. By-

4

5

3

Postup po pádu

5

3 2

2

2

1 0 1. skupina

2. skupina

lo osloveno celkem 65 ZZ, z toho 27 ZZ zapojených do projektu ČAS a 38 zařízení, která do projektu ČAS zapojena nejsou. Z celkového počtu oslovených zařízení se do výzkumu i přes opakovanou výzvu zapojilo pouze 18 z nich.

Návratnost tedy činila pouhých 12 %.

Při analýze dat jsme porovnali odpovědi obou skupin: • 1. skupina = zařízení zapojená do projektu ČAS (11 ZZ), • 2. skupina = zařízení, která nejsou zapojena do projektu ČAS (7 ZZ).

Z celkového počtu 18 zařízení uvedlo 16 z nich, že sleduje četnost pádů, a 8, že zjišťuje riziko pádů u dětských ­klientů.

Z grafu 1 je patrné, že četnost pádů sledují všechna zařízení z 1. skupiny (zařízení zapojená do projektu ČAS), zatímco riziko pádů sleduje pouze 6 z nich.

V rámci 2. skupiny sledovalo četnost pádů 5 zařízení ze 7 zúčastněných a pouze 2 zařízení odpověděla, že zjišťují riziko pádů. Podle odpovědí respondentů pády u dětí zveřejňuje 13 ZZ a stejný počet ZZ také sleduje míru pádovosti jako indikátor kvality péče.

Graf 1. Sledování četnosti a rizika pádů Na dotaz, jaký nástroj oslovená zařízení používají ke sledování rizika pádů v pediatrii, odpověděla 4 zařízení, že používají vlastní nástroj, jedno zařízení nástroj převzatý z literatury a 3 zařízení uvedla, že používají jak svůj vlastní nástroj, tak také nástroj převzatý (2 ZZ z literatury, 1 ZZ z jiného zařízení – viz graf 2).

Graf 2. Nástroj k hodnocení rizika Dvě zařízení uvedla, že byla u používaného nástroje zjišťována senzitivita a specifita a tři zařízení odpověděla, že byla zjišťována pozitivní a negativní prediktivní hodnota. Ostatní na tuto otázku buď neodpověděla, nebo uvedla, že neví.

Většina (13) oslovených respondentů považuje screening rizika pádů za důležitý a domnívá se, že by měl být standardní součástí ošetřovatelské dokumentace. Tři zařízení považují sledování rizika pádů u dětí za zbytečné, dle jejich názoru by sestrám přibyl jen další dokument na vyplňování, který by je zbytečně zatěžoval a vzdaloval od pacientů. Uvádějí, že sledovat, aby se dětem nic nestalo, zajistit bezpečné prostředí a prevenci, je na dětských odděleních samozřejmostí. V jednom

Většina zařízení z našeho souboru považuje screening rizika pádů v pediatrii za důležitý. Zajímavé je zjištění, že ze ZZ zapojených do projektu ČAS uvedlo jedno ZZ, že je to zbytečné, a jedno „nevím“, ačkoli zrovna obě tato zařízení riziko pádů u svých dětských klientů zjišťují.

recenzovaný článek

Závěr

Mnohdy se dítě zraní i tam, kde bychom to nečekali

případě byla odpověď „nevím, mám o této problematice málo informací“ a v jednom dotazníku odpověď chyběla. Znázorněno v grafu 3.

Graf 3. Názor na sledování rizika pádů v pediatrii Dále nás také zajímalo, kolik ZZ má vypracovaný standard Prevence pádu u dětí a standard Postup a zajištění dětského pacienta po pádu viz. graf 4.

Graf 4. Standard Prevence pádu a Postup po pádu Z grafu 4 je patrné, že z 1. skupiny, čítající celkem 11 ZZ, má 5 ZZ vypracovaný standard Prevence pádu a 3 z nich mají zároveň i standard Postup po pádu. Z 2. skupiny mají oba standardy současně pouhá 2 ZZ (ze 7). Celkově shrnuto má tedy 5 ZZ oba standardy, 2 ZZ mají pouze standard Prevence pádu u dětí a 11 ZZ nemá žádný standard týkající se pádů u ­dětí.

Diskuse Vzhledem k nízkému počtu respondentů se nám nepodařil záměr zmapovat situaci týkající se sledování rizika pádů v pediatrii v ČR. Malou návratnost dotazníků přičítáme jednak zvolené metodice výzkumu (on-line dotazník a oslovování respondentů prostřednictvím e-mailu), jednak přetíženosti sester, nedostatku času nebo neochotě zapojit se do něčeho, co je dobrovolné a nedůležité. Překážkou mohla být také menší znalost problematiky. Důležitým zjištěním bylo, že do výzkumu se zapojila především zařízení akreditovaná, tedy zařízení, kde je kvalita a bezpečnost péče hlavním cílem.

Z našeho šetření vyplynulo, že většina oslovených zařízení pády v pediat-

rii sleduje, zveřejňuje a počítá míru pádovosti jako indikátor kvality péče, ale jen 8 z nich hodnotí riziko pádů. Je to pravděpodobně ovlivněno skutečností, že pády jako mimořádná událost podléhají hlášení, kdežto problematika prevence pádů v pediatrii je v české literatuře málo zmiňovaná, chybí komplexní informace a také validní a efektivní screeningové metody k vyhledávání rizikových dětských pacientů. Složitost situace ovlivňuje také představa, že pády u dětí jsou v určitém vývojovém období normou (Cooper, Nolt, 2007).

Pouze 8 zařízení z našeho sledovaného souboru odpovědělo, že používá nějaký nástroj ke sledování rizika pádů v pediatrii, přičemž pouze 3 zařízení používají nástroj ověřený výzkumem. I zahraniční studie prováděná v USA došla k závěru, že jen necelá čtvrtina oslovených zařízení používá nástroj validizovaný výzkumem (Jamerson et al., 2009). Používání nestandardizovaných škál může zkreslovat hodnocení rizika, zařazovat do rizika buď zbytečně velké procento dětí, nebo naopak nedostatečně riziko pádů u dětí identifikovat. Navíc škály vytvářené bez důkazů doložených výzkumem mohou obsahovat zbytečně mnoho položek nebo položky, které se u dětí dají těžko hodnotit. Nástroje ověřené výzkumem však v ČR chybí. Zahraniční literatura (Bowden, Greenberg, 2008) doporučuje sledovat položky pády v posledních třech měsících, fyzický stav (např. operace, vertigo, synkopa, onemocnění), funkční status (zhoršená mobilita, hypotenze, hypoxie apod.), pomůcky (např. intravenózní nebo močový katetr) a medikaci (narkóza, antikonvulziva, chemoterapie, antihypertenziva apod.).

Náš průzkum lze považovat pouze za pilotní šetření, které přineslo několik zajímavých výsledků z oblasti v české literatuře doposud málo zmiňované.

Zdůraznit chceme především zjištění, že většina zařízení považuje screening rizika pádů v pediatrii za důležitý a že jen malá část zařízení používá validizovanou škálu pro hodnocení rizika pádů u dětí. Vzhledem k těmto zjištěním navrhujeme více se v české ošetřovatelské literatuře na uvedenou problematiku zaměřit a poskytnout sestrám dostatek informací. Dále vybrat vhodnou škálu v zahraniční literatuře či vytvořit na základě EBP (evidence based practice) vlastní škálu a na národní úrovni ji validizovat. To by umožnilo předložit všem zařízením v ČR jednotný, platný a efektivní nástroj, který by přispěl k snižování rizik a ke zvyšování kvality ošetřovatelské péče.

Bc. Martina Pitrová Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice 2005: Střední zdravotnická škola, Chrudim, obor všeobecná sestra; 2006–2009: Technická univerzita v Liberci, obor všeobecná sestra (Bc.); 2009 – dosud: Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice, obor ošetřovatelství (Mgr.); 2005–2006: Pardubická krajská nemocnice, a.s., urologické oddělení, všeobecná sestra

Literatura: 1. Bowden VR, Greenberg CS. Pediatric Nursing Procedures. 2nd Edition. Philadephia: Lippincott Williams & Wilkins, 2008.

2. Cooper, L, Nolt JD. Development of an Evidence-based Pediatric Fall Prevention Program. Journal of Nursing Carte Quality, 2007. Vol. 22, No. 2, pp. 107–112.

3. Česká asociace sester [on-line]. 2008 [cit. 2010-11-14]. Pády. Dostupné z www: <http://www.cnna.cz/pady/>.

4. Jamerson PA. et al. Pediatric falls: State of the Science. Pediatric Nursing, 2009, Vol. 35, No. 4, p. 227–231.

5. JOINT COMMISSION RESOURCES. Prevence pádů ve zdravotnickém zařízení, cesta k dokonalosti a zvyšování kvality.

1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007.

6. Škrla P. Především neublížit. 1. vyd. Brno: NCONZO, 2005.

(L.Kroutilova@seznam.cz) (eva.hlavackova@upce.cz) (pitrova.martina@seznam.cz)

Recenzovaly: Mgr. Jana Kučerová, Ph.D., manažerka kvality a integrovaného systému řízení, Oblastní nemocnice Jičín a. s.

Mgr. Hana Pinkavová, MU LF, Brno-Bohunice

FLORENCE 3/2011 27

FTNsP, Praha

ÚTPO 1. LF UK a ČAS: sekce sester v prim. péči

FTNsP, Praha

FTNsP, Praha

FTNsP, Praha

Prezidium ČAS

ČAS: region Mladá Boleslav

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Lázně Luhačovice

Senologická sekce ČGPS ČSL JEP

FTNsP, Praha

17. 3.

21. 3.–1. 4.

22. 3.

23. 3.

23. 3., 10 hod.

24. 3.

24. 3. a 13. 10.

25.–26. 3.

26. 3.

28. 3.–1. 4.

ČAS: sekce zdravotních laborantů

ČAS: sekce zdravotních laborantů

ČAS: region Motol

ÚTPO 1. LF UK a ČAS: sekce sester v prim. péči

ARO, Masarykova nemocnice Ústí n. L.

Sdružení křesťanských zdravotníků (SKZ)

Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP

Nem. České Budějovice, a. s.

Nem. České Budějovice, a. s.

Národní tkáňové Centrum, a. s., a Tkáňová banka FN Brno

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

ČSNM a ČAS: sekce nukleární medicíny

Prevence 2000, s. r. o.

ČAS: pneumologická sekce

Nem. České Budějovice, a. s.

Psychiatrická sekce ČAS

Nem. České Budějovice, a. s.

29. 3.

30. 3.

březen

1. 4.

7.–8. 4.

8.–10. 4.

10.–14. 4.

12. 4.

13. 4.

13.–14. 4.

14. 4. a 10. 11.

15. 4.

15.–16. 4.

16. 4.

2. dekáda dubna

20. 4.

21.– 22. 4.

teor. část

FTNsP, Praha

17. 3.

Česká spol. podpory zdraví, ČAS: sekce prim. sester, Urogyn. společnost

Neurochir. klinika FN Brno, prof. M. Smrčka

Pořadatel

9. 3.

8. 3.

3.– 4. 3.

Datum

XI. Timrovy dny (oftalmologie)

Po stopách psychiatrického ošetřovatelství XIV.

Den jihočeského kardiocentra

X. konference sekce: Naléhavé stavy v pneumol.

Odborný kurs lymfo-tapingu

XVII. pracovní den sekce NeZP ČSNM a ČAS

Konference: Periop. péče v chir.: Příprava nem. k operaci, pooper. péče

Bioimplantologie 2011

Den jihočeského kardioncentra

VI. českobuděj. odb. konference: Problematika hojení ran

AT Konference 2011

XX. konference SKZ: Výzvy v medicíně pro 21. století

Žaludovy dny

Prac. den Marty Staňkové II: Aktuální otázky ve vzděl. nelékař. zdrav. pracovníků

Seminář: Mykologická onemocnění kůže a nehtů

Celostát. konf.: Zdravotní laborant v diagnostické péči

Celostátní konference mikrobiologických laborantů

Certif. kurs: Dlouhodobá UPV, Pro mimopraž. zájemce hraz. z projektu MZ

12. konference o nemocech prsu

XVIII. luhačovické dny, sester. sekce: Ošetř. péče o pacienty s respir. onem.

Konference: Kardiopulmonální resuscitace

Psychiatrické ošetřovatelství

Fórum delegátů ČAS – volby

Konference: Cykl. Rok s výživou. Tekutiny a flavonidy

Školicí akce: Toxikomanie, závislosti

Spec. studium v ARIP, Modul Role sestry specialistky

Kurs: Periferní žilní kanylace

Konference: Zacházení s léky

Konference: Výživa u onkol. pacientů

10. konference IncoFora: Inkontinence v primární péči

Intenz. péče v neurochirurgii (urč. pro NLZP)

Název akce (téma)

Bazilika, České Budějovice

ÚVN Praha, kongresové centrum

Townshend Int. School, Hluboká nad Vltavou

Nemocnice Na Homolce, Praha

Londýnská 59, Praha 2

Praha, Lékařský dům

ONK, a.s., ředitelství – 2. patro

Holiday In, Brno

Townshend Int. School, Hluboká nad Vltavou

Hotel Gomel, České Budějovice

Přehrada Seč

SOŠ informatiky a spojů, Čichnova 23, Brno

Hotel Clarion, Ústí nad Labem

ÚTPO 1. LF UK, Vídeňská 800, Praha 4 (areál FTNsP, pavilon A1, 1. p.)

FN Motol, Praha

FN Motol, Praha

Brno

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Velká posluchárna FN Motol, V Úvalu 84, Praha 5

Luhačovice

ONK, a.s., ředitelství – 2. patro

Konfekční sál, PL Kosmonosy

Hotel DUO, Praha

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

ÚTPO 1. LF UK, Vídeňská 800, Praha 4 (areál FTNsP, pav. A1, 1. p.)

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FTNsP, Praha

Boby Centrum, Brno

Místo

Přehled vzdělávacích akcí (březen 2011 – květen 2011)

28 FLORENCE 3/2011 PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, 387 872 015

Mgr. Tomáš Petr, tomas.petr@uvn.cz

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, 387 872 015

Eva Feketeová, feketeova@lerymed.cz

tel: 221 620 214, info@prevence2000.cz

Milena Matysová, milena.matysova@fnhk.cz, Vlasta Míková, vlasta.mikova@fnol.cz

Stáňa Kubincová, 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

tk.banka@fnbrno.cz

Prim. MUDr. František Toušek, FESC, tousek@nemcb .cz, 387 874 301

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, 723 847 004, 387 872 015

PhDr. Matúš Šucha, Ph.D., cai@adiktologie.cz

info@skzcr.cz, www.skzcr.cz

daniel.nalos@ mnul.cz

http://utpo.lf1.cuni.cz/, osetro@lf1.cuni.cz, Tel.: 261 083 538

hana.cerna@fnmotol.cz

Mgr. Martina Bunešová, bunesovam@seznam.cz

scerna@fnbrno.cz

Mgr. Jaroslava Žižková, DiS., jaroslava.zizkova@ftn.cz, tel.: 261 083 256

Pavel.Strnad@lfmotol.cuni.cz

MUDr. Eva Šabová

Stáňa Kubincová, 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ, Boženy Němcové 482, M. Boleslav, mobil: 607 258 338, lucie.kopalova@seznam.cz

www.cnna.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Alena Kovářová, alena.kovarova@ftn.cz, tel.: 261 083 418

http://utpo.lf1.cuni.cz/, monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, Tel.: 261 083 395

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Renata Havlová, Česká společnost podpory zdraví, Havlova@cspz.cz, +420 261 083 186, +420 724 207 874

J. Bezrouková, jbezrouk@fnbrno.cz, tel: 532 233 753

Kontakt

XVIII. pražské chirurgické dny (Jiráskovy dny)

XVI. andrologické sympozium

I. chir. klinika VFN v Praze, ČAS: traumat.-ortoped. sekce, 1. LF UK v Praze, Česká chirurg. spol. ČLS JEP

Česká spol. pro sexuální medicínu a ČAS: urologická sekce

Městské divadlo Český Krumlov

Clarion Congress Hotel Prague, Praha

ONK, a.s., ředitelství – 2. patro

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Praha

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Kongresový sál Nem. na Homolce, Praha

Hotel Rezidence, Nové Hrady

Bazilika, České Budějovice

Muzeum policie ČR, Ke Karlovu 1, Praha 2

Hotel Sklář, Harrachov

FN Hradec Králové

FN v Motole, Praha

Školicí centrum, Batist, s. r. o., Červený Kostelec

Hradec Králové

Metropol, České Budějovice

Bazilika, České Budějovice

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Kino „99“, Zahradní 764, Kolín IV

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

BVV, pavilon A, Brno

Divadlo F. X. Šaldy, Liberec

registrace a přihlášky: www.csssmweb.cz, dotazy: olga.bolinova@seznam.cz

office@congressprague.cz, skochova.dagmar@vfn.cz

Stáňa Kubincová, 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

www.cnna.cz

Jana Hazdrová, jana.hazdrova@ftn.cz, tel.: 261 083 172

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

jana.hrusková@vfn.cz

Doc. MUDr. Petr, Ph.D., petr@nemcb.cz, 387 878 750

MUDr. Sadovský, sadovsky@nemcb.cz, 387 87 8863

Olga Mengerová, olme@ikem.cz

Zdeňka Drobníková, zdena.drobnikova@nemtur.cz

Bc. Ivana Šlaisová, tel.: 495 832 610 slaisiva@fnhk.cz

bunesovam@seznam.cz

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ, Boženy Němcové 482, M. Boleslav, mobil: 607 258 338, lucie.kopalova@seznam.cz

Bc. Eva Prchalová, prchaeva@fnhk.cz

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, 387 872 015

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, 387 872 015

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Stáňa Kubincová, 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Eva Čechmanová, cechmanova@mou.cz, www.mou.cz

Informace: www.uzs.tul.cz, e-mail: petra.hoffmannova@ tul.cz

www.florence.cz

rozsáhlý přehled akcí také na webu

prostor pro vzkazy a komunikaci

facebook FLORENCE

Poznámka: podbarvené akce pořádá ČAS. Úplný přehled vzdělávacích akcí 2011 najdete na www.florence.cz. Vzdělávací akce IPVZ pro zdravotníky nelékaře, březen 2011 – květen 2011, přihlášky a další informace najdete na www.ipvz.cz.

27.–28. 5.

26.–27. 5.

12. 5.

Konference: Hygiena rukou – čistá péče = bezpeč. péče

Peloidy a peloidní extrakty

Nem. České Budějovice, a. s.

Školicí akce: Novinky v KPR

Arthroscopy of the Hip and Ankle (mezinárodní)

Nem. České Budějovice, a. s.

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Konference: Dietní systém

ČAS: sekce nutričních terapeutů

FTNsP, Praha

XXIII. celostát. prac. konfer. laborantů a sester: Hematol. a transfúzní služba

Sekce labor. ČHS, Sekce labor. a sester STL, transfúzní sekce ČAS, Panoch. nem. Turnov

26. 5. a 8. 12.

Konference: Paliativní a hospicová péče

ČAS: region Hradec Králové

17. 5.

Zdravotní laborant v diagnostické péči

ČAS: sekce zdravotních laborantů

Jarní konference prezidia ČAS

Nové trendy jednorázových materiálů na operačních sálech

ČAS: region Mladá Boleslav

Akred. kvalif. kurs Všeob. sanitář

XV. hradecké pneumol. dny, sester. sekce: Ošetř. péče o pacienty s respir. onem.

Plicní klinika FN Hradec Králové

Prezidium ČAS

8. anesteziologické setkání lékařů a sester jihočeského kraje

Nem. České Budějovice, a. s.

FTNsP, Praha

XX. jihočeské ORL dny

Nem. České Budějovice, a. s.

9. 5.–10. 6.

Konference: Den gynekologie a porodnictví

FTNsP, Praha

Školicí akce: Trénování paměti

Celoústavní konference: Moderní ošetř. v 21. stol. – VIII.

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Ošetřovatelství v kardiologii

Konference: Cykl. Rok s výživou.

Rozdíl.i strav. ve světě – Asie

FTNsP, Praha

FTNsP, Praha

Konference pro nelékař. zdrav. pracovníky, BOD 2011

MOÚ Brno, ČAS

ČAS: interní sekce

Odb. sympozium: Lidská bytost versus simulátory

Tech. univ. v Liberci, Ústav zdr. studií a KN Liberec, a. s.

9. 5.

7. 5.

5. - 6. 5.

5. - 6. 5.

3.–4. 5.

1.–3. 5.

duben

duben

duben

29.–30. 4.

29. 4.

28.–29. 4.

28. 4.

27. 4.

27. 4.

21.–22. 4.

27. 4., 7.30 hod

FLORENCE 3/2011 29

kongresový list

Foto Adrián Zeiner

Týmovost v hojení ran Kongres s tradicí, který stmeluje spolupráci a ukazuje směr 27.–28. ledna 2011

Pardubice IX. celostátní kongres Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů

30 FLORENCE 3/2011

V Pardubicích se ve dnech 27.–28. ledna konal IX. celostátní kongres s mezinárodní účastí Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů. Uspořádala ho Česká společnost pro léčbu rány ve spolupráci s Univerzitou Pardubice Fakultou zdravotnických studií a Pardubickou krajskou nemocnicí, a. s. Záštitu nad ním přijali hejtman Pardubického kraje Mgr. Radko Martínek a rektor Univerzity Pardubice Prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc. Zájem o pasivní a zvláště aktivní účast byl obrovský – letošní ročník přivítal kolem devíti set účastníků. Léčba ran a kožních defektů je obor, jehož výsledky jsou závislé na práci v týmu. Proto se kongresu v očekávání nových zkušeností, nejnovějších poznatků i profesních kontaktů zúčastnili opět nejen lékaři specialisté, kteří se zabývají léčbou rány, ale i zdravotní sestry, psychologové, sestry specialistky na hojení ran, rehabilitační pracovníci, fyzioterapeuté a další odborníci.

Některé přednášky byly zaměřené na širokou problematiku platící ve všech oborech, které se starají o rány a defekty, jiné byly vysoce specializované. v průběhu kongresu přednesli svá sdělení i špičkoví odborníci ze Slovenska, Německa, Nizozemí, Francie a Belgie.

Jen edukovaný pacient přichází včas a spolupracuje Kongres se tradičně prezentoval širokou nabídkou přednášek, workshopů, sympozií a posterů. Tématem zmiňovaným

téměř všemi byla edukace – neboť jen edukovaný pacient přichází a spolupracuje. Samostatně byla tématu věnována přednáška Mgr. M. Koutné z VFN Praha, která hovořila o tom, že léčit s úspěchem lze jen toho pacienta, který se léčit chce, tzn. edukovaného pacienta. Neukázněnost a neznalost u pacientů prodlužuje a prodražuje léčbu, která je sama o sobě drahá. Otázku, zda je možné takového chronicky nespolupracujícího pacienta odmítnout, řešil MUDr. J. Černý z polikliniky Dobříš.

Prostor pro sestry v podiatrii Tématem, kterému se nevyhnul ani tento ročník, byly kompetence jednotlivých členů v týmu zabývajícím se hojením ran a kožních defektů, především kompetence sestra-lékař. V přednášce Aktuality v podiatrické péči kupříkladu hovořila Prof. A. Jirkovská z Centra diabetologie IKEM o tom, že zde budou v péči zastoupeny rozhodující měrou podiatrické sestry. Seznámila audito­ rium s kursy, které pracoviště připravilo na tento rok a které opravňují absolventy tuto funkci vykonávat.

Management rány jako kongresový evergreen S problematikou kompetencí, která byla na kongresu řešena, souvisela i problematika řízení léčby a péče – wound management, fungování týmu, komplexnost léčby (přednáška ze Slovenska). Šířeji než v minulých ročnících zde byla zpracována právní problematika zaměřená na ochranu zdravotníka před obviněním z pochybení, například při vzniku dekubitu u pacienta. v této souvislosti byla mnohokrát zdůrazněna „ochranná“ role perfektně vedené lékařské a ošetřovatelské dokumentace.

Mgr. N. Müllerová z FN Plzeň prezentovala aktuální přednášku Dekubitus – indikátor kvality ošetřovatelské péče na národní úrovni. Hovořila o hlavních výstupech projektu MZ ČR, který řešil sběr dat o riziku, výskytu,

původu a závažnosti dekubitů. Výstupem z projektu je metodika vydaná ve Věstníku MZ ČR a aplikační software.

Metodika i SW byly vyvíjeny a ověřeny ve zdravotnických zařízeních fakultního a nefakultního typu.

S touto přednáškou souvisel interaktivní workshop společnosti Nutricia, kde byly výsledky a zkušenosti jednoho z ověřujících pracovišť (MOÚ Brno) předány sestrám a kde se cvičně řešily již konkrétní úkoly při zavádění sledování výskytu dekubitů na konkrétním pracovišti a hodnotil se vliv výživy na jejich výskyt.

Aktivní, jak má správně být, byly také workshopy firmy Lohmann a Rauscher, které vedla Mgr. Markéta Koutná z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Rozdělila posluchačky do skupin a dala jim vylosovat číslo kazuistiky, kterou pak měly popsat a navrhnout správný postup léčby i prostředky, které by při tom použily. Je třeba říci, že se „zkoušené“ sestry ukázaly jako věci znalé, takže vedoucí workshopů opravovala v podstatě jen drobnosti.

Příčina? Diabetes mellitus Kongres ukázal, jak mnoho zdravotníky trápí strmě vrůstající křivka výskytu diabetes mellitus v populaci a s tím pak související výskyt diabetické nohy a dalších závažných, kupříkladu dermatologických defektů. Přednášející se tu zabývali širokou problematikou: prevencí vzniku diabetické nohy,

hojením chirurgických ran, například po amputaci, a dalšími typy péče. Výhledy v diagnostice a léčbě tohoto onemocnění přednesl v obecněji pojaté přednášce MUDr. J. Brož z FNKV.

kongresový list

Každý si našel své Vedle novinek v pomůckách a materiálech, které byly představeny přímo na kongresu (např. prof. H. Smola z Německa, speciální pěnové krytí) nebo na stáncích a při prezentacích výrobců a dodavatelů, bylo možno dozvědět se i o zkušenostech pracovišť s biologickou léčbou, například s larvální terapií anebo účinnou terapií použitím myromycety Pythium oligandrum na hnisající rány. (Kolektiv: odd. Klinické mikrobiologie geriatrické centrum kožního odd. Pardubické krajské nemocnice.) Významná byla přednáška o zkušenostech s léčbou pacientů různých diagnóz v hyperbarické komoře (MUDr. M. Hájek, Centrum hyperbarické medicíny, MN Ostrava). Zájemci mohli dále vyslechnout přednášky o alternativních metodách hojení ran, zajímavé kazuistiky a mnohé další.

Komu se po loňském ročníku kongresu mohlo zdát, že léčba ran a kožních defektů již nic významně nového přinést nemůže, ten se letos přesvědčil o opaku. a to platí i do budoucna, pro ročníky příští. Stává se už nezadržitelnou tradicí i zvykem, že se do Pardubic jezdí nejen za perníkem.

JŠ

Dekubitus – indikátor kvality ošetřovatelské péče Interaktivní workshop Jednou z doprovodných akcí IX. celostátního kongresu s mezinárodní účastí Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů v Pardubicích byl mimořádně aktuální interaktivní workshop firmy Nutricia s názvem Dekubitus – indikátor kvality ošetřovatelské péče.

O projektu na sledování výskytu dekubitů Téma workshopu bylo zvoleno jako příspěvek k současným trendům sledování ukazatelů kvality ošetřovatelské péče. v České republice se tyto procesy teprve rozvíjejí, sledování výskytu dekubitů ve zdravotnických zařízeních často závisí na individuálním

rozhodování managementů a provádíli se, není obvykle založeno na jednotné metodice. Tato situace se ale v poslední době začíná měnit.

Workshop navázal na stejnojmennou přednášku Mgr. Niny Müllerové, vedoucí Centra řízení kvality, FN Plzeň, která hovořila o projektu, mezi jehož hlavní výstupy patří právě vypra-

cování jednotné metodiky (sběr dat o riziku, výskytu, původu a závažnosti dekubitů; výpočet a standardizace ukazatelů kvality péče založené na informacích o struktuře zdravotnického zařízení, o pacientech s rizikem vzniku dekubitu a o pacientech s dekubitem).Jedním ze zásadních výstupů je také zařazení ukazatelů do Národ-

27. ledna 2011

Pardubice workshop Dekubitus – indikátor kvality ošetřovatelské péče

FLORENCE 3/2011 31

kongresový list

Dekubitus – indikátor kvality ošetřovatelské péče interaktivní workshop k účasti vás zve společnost Nutricia

Datum čtvrtek 27. 1. 2011 Čas

16.15 – 18.00 hod.

Místo posluchárna A10

Na workshop se registrujte dle pokynů organizátora kongresu

Pozvánka, která zaplnila posluchárnu do posledního místa

ní sady ukazatelů zdravotních služeb.

Metodika sběru byla vydána ve Věstníku MZ ČR č. 6/2009 jako metodické doporučení, nemocnice se mohou dle zájmu připojit.

Informace o projektu a metodické doporučení lze nalézt na portálu kvality a bezpečí MZ ČR. Metodika umožňuje nejen standardizovaným způsobem data o výskytu dekubitů sbírat, hodnotit a v rámci jednotlivých zdravotnických organizací, a to včetně hodnocení rizika jejich vzniku, ale nabízí také možnost porovnávat mnoho ukazatelů mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními. „Jen se těším, že se bude s daty pracovat ve prospěch pacientů a odborné společnosti budou vydávat nová doporučení právě na základě analýzy skutečných dat,“ uvedla v závěru přednášky Müllerová.

Šetření dekubitů na národní úrovni

32 FLORENCE 3/2011

Do projektu, který byl zahájen v ­roce 2008 na MZ ČR, bylo zapojeno osm nemocnic, které po roce účasti měly už první výstupy a zkušenosti. Nemocnice pozitivně hodnotily školení projektu, webové stránky, aplikační software (jeho „uživatelskou přívětivost“), výstupy (porovnání ošetřovatelské péče mezi jednotlivými pracovišti, mezi organizacemi), možnost rychle a efektivně na výstupy projektu reagovat a implementovat včasná

preventivní opatření hlavně na pracovištích s vysokým počtem rizikových pacientů, rychlost podávání informací, řešení případných problémů a pro­ klientský přístup.

Projekt Šetření dekubitů na národní úrovni od začátku roku 2010 realizuje Národní referenční centrum. Šetření dekubitů se provádí pomocí aplikačního softwaru (ASW), který zajišťuje standardizovaný sběr dat podle metodiky doporučené MZ ČR a umožňuje celorepublikové srovnání ukazatelů podle vypočítaných referenčních hodnot.

Když se projekt stane realitou Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně je jednou z nemocnic, která implementovala doporučení projektu do každodenní praxe šetření dekubitů.

V rámci workshopu o tom informovala náměstkyně pro nelékařské zdravotnické pracovníky MOÚ PhDr. Jana Kocourková.

K rozhodnutí vstoupit do projektu vedly podle jejích slov známé skutečnosti: adekvátní preventivní péčí se dá výskytu proleženin předejít, léčba dekubitů je velmi ekonomicky náročná, navíc toto onemocnění způsobuje pacientům velké utrpení. Přednášející seznámila auditorium s konkrétním postupem sledování dekubitů v MOÚ.

Masarykův onkologický ústav (MOÚ) sleduje jako globální indikátor kvali-

ty výskyt dekubitů na 1 000 ošetřovacích dnů.

V MOÚ je monitorování a analýza výskytu dekubitů zpřístupňována všem zaměstnancům. Pracovníci, kteří se podílejí na prevenci vzniku dekubitů, se tak mohou v širší míře podílet na neustálém zlepšování kvality poskytované péče. Jde zejména o zefektivňování preventivních opatření, návaznost ošetřovatelské péče, edukaci a vedení dokumentace. „Do prevence vzniku dekubitů považujeme za žádoucí aktivní zapojení lékařů a nutričních terapeutů,“ uvedla J. Kocourková. Důvodem jsou především kompetence sester, které vylučují předepisování léků a rozhodování o výživě pacienta (přitom výživa má rozhodující vliv na prevenci, vývoj a léčbu již vzniklého dekubitu) apod.

Postup sledování dekubitů Systém sledování dekubitů v MOÚ funguje jako hlášení mimořádné události (MU). Pokud je zjištěn dekubit, je elektronicky zaznamenán jako MU a podstoupen Úseku kvality zdravotní péče (KVAL). Zaměstnanci KVAL provedou v indikovaném případě tzv. kořenovou analýzu, tj. proces, s jehož pomocí se určují základní příčiny odchylek od standardního průběhu činností v rámci nemocnice. Kořenovou analýzu vypracovává pracovník úseku kvality, který zjišťuje, proč daný

defekt vznikl. Výsledek kořenové analýzy je podstoupen náměstkyni nelékařských zdravotnických pracovníků, která o výsledku informuje příslušné vedoucí pracovníky, kteří jsou povinni provést navrhovaná nápravná a preventivní opatření.

Analýzy jsou také podstupovány pracovní skupině zabývající se péčí o chronické rány a dekubity. Spe­ ciálně proškolené sestry se zde podílejí na volbě optimálních preventivních opatření snižujících výskyt proleženin v celém MOÚ. Pořádají v pravidelných intervalech prezentace kazuistik pacientů s dekubity, které jsou určeny všem zainteresovaným zaměstnancům MOÚ. Cílem je správné vyhledávání rizikových pacientů a pochopení monitorace vzniku dekubitů ze strany sester, zefektivnění preventivních opatření, která mají za následek snížení výskytu proleženin.

Škála Nortonové a další opatření V programu se využívá rozšířené škály Nortonové, a to u každého přijatého pacienta, ať již je či není v riziku vzniku dekubitů. V nemocnici zjišťují stav

nutrice při příjmu a u pacientů v riziku se okamžitě nastavují preventivní opatření. Pro všechny pacienty platí stejná pravidla. Při zjištění dekubitu je přivolána konzultantka pro hojení ran, která ve spolupráci s lékařem stanovuje léčbu. Dokumentaci mají v MOÚ v elektronické podobě. Provádí se přehodnocování rizika vzniku dekubitů, a to pravidelně, jedenkrát týdně a při každé změně zdravotního stavu pacienta.

Dvě rady pro ty, kteří chtějí vyšší kvalitu péče o dekubity Na základě vlastních zkušeností sestry z MOÚ doporučují vytvoření Týmu péče o chronické rány a dekubity, který by se mj. zabýval edukační činností směrem k nelékařům. Jeho náplň by se týkala hlavně dodržování a dokumentování preventivních opatření snižujících riziko vzniku dekubitů. Dále jako výborně se osvědčující doporučují zřízení depa inventáře antidekubitních pomůcek určených k půjčování v rámci celé nemocnice.

Dekubity a soudní pře MUDr. Zuzana Kala Grofová z Nutričního a dietologického oddělení, Oddě-

lení klinické biochemie a diagnostiky Pardubické krajské nemocnice, a. s., Pardubice svou přednášku opřela o skutečnost, že v oblasti výskytu dekubitů je zaznamenán větší výskyt žalob na zdravotnická zařízení. Autorka uvedla, že pacienti a/nebo jejich rodiny mohou považovat vývoj dekubitu za selhání zdravotnického systému a ohrožení pacientů. Pokud chybí odpovídající vysvětlení, hledají právní nápravu či finanční náhrady. Přestože se právní systémy v jednotlivých státech liší, je průkaz nedbalosti univerzálním principem.

Zavádění národních standardů a doporučených postupů má proto velký význam. Retrospektivní studie v USA ukázala, že při 49 sporech, které stály přes 14 milionů dolarů, by se díky zavedeným guidelines 11 milionů dolarů ušetřilo. A to stojí za pozornost. Základní ochranou je dobrá dokumentace.

kongresový list

Kazuistika Kazuistika, kterou autorka uvedla, ukazuje, jak lehce může být zdravotnické zařízení vystaveno soudnímu sporu.

INZERCE

Cubitan a Cubison

Obsahují všechny specifické nutrienty pro optimální hojení Způsob podávání lze jednoduše zvolit dle potřeb pacienta (sipping, sondová výživa) Už po 3 týdnech podávání Cubitanu došlo k redukci nekrotické tkáně o 76 % a ke snížení počtu infikovaných ran o 66 %1 1. Soriano et al.: The effectiveness of nutritional supplementation in the healing of pressure ulcers. Journal of Wound Care, 2004, Vol. 13(8), 319-23

Nutricia a.s.

Na Hřebenech II 1718/10,140 00 Praha 4 infolinka: 800 110 001 e-mail: informace@nutricia.cz www.nutricia.cz

Potraviny pro zvláštní výživu – potraviny pro zvláštní lékařské účely. Materiál je určen pro odbornou veřejnost.

speciální enterální výživa pro podporu hojení dekubitů

Dokumentace ke zmírnění expozice soudním sporům má obsahovat: A. Prevence dekubitů: • 1. nástroj k hodnocení rizika (Waterlow, Norton, Braden apod.); • 2. denní hodnocení stavu kůže; • 3. časový plán polohování a mírnění tlaku; • 4. používání pomůcek k redistribuci tlaku (na lůžku i křesle); • 5. kontrola vlhkosti (pocení, inkontinence moči a stolice); • 6. hodnocení nutričního stavu a suplementace (je-li indikována); • 7. edukace pacienta a/nebo rodiny.

kongresový list

Přítomné přivítala a přednášející představila zástupkyně ­pořádající firmy a hlavní organizátorka workshopu RNDr. Anna Janáková, Ph.D.

Zleva Tamara Starnovská, RNT, Vladimíra Šípková, MUDr. Zuzana Kala Grofová, RNDr. Anna Janáková, Ph.D.

34 FLORENCE 3/2011

87letá pacientka byla přijata do nemocnice s anamnézou uzavřeného dekubitu 4. stupně na pravém boku, dále měla ischemickou chorobu DK, diabetes mellitus II. typu, stav po levostranné CMP, hypertenzi a močovou inkontinenci. Riziko vzniku dekubitu bylo hodnoceno jako mírné. Pacientka byla uložena na standardní matraci, polohována po 2 hodinách na lůžku i křesle. Dva dny po přijetí označila sestra zarudnutí na pravém boku a patě. 5. den se objevil dekubitus 2. stupně na pravém boku a patě. Na pravý bok byl aplikován hydrokoloidní obvaz, na patu nic. V dokumentaci je záznam, že by měla být konzultována sestraspe­c ialistka.

Obecné chyby: nesprávné hodnocení rizika, hodnocení nebylo opakováno, vzhledem k vysokému riziku by byla vhodnější matrace s dynamickým povrchem, žádná intervence po objevení zarudnutí, dokud se nevyvinu-

ly dekubity 2. stupně, žádná léčba dekubitu na patě ani prevence pro druhou patu. Nebyly použity prostředky pro prevenci ani včasná agresivní terapie. Těmto dekubitům se dalo předejít. Vzhledem k nedostatečné dokumentaci je nemocnice vystavena možnosti soudní pře.

Takovýto případ se může objevit kdekoli na světě. Žalobce by mohl být schopen demonstrovat nedbalost v péči o pacienta. Musí prokázat tři faktory: nezodpovědnost, příčinnost a porušení standardu péče. Pokud se je podaří prokázat, obvykle při vyhrává. Zanedbání zodpovědnosti je lehce prokazatelné, nedostatek péče se projevil poraněním kůže. Příčinnost zkoumá, zda postižení vzniklo přímo následkem nedostatečné péče a bylo předvídatelné. Nedostatečná dokumentace průkaz usnadňuje. Porušení standardu lékařské/ošetřovatelské péče (posouzení) záleží na hodnotícím expertovi.

B. Léčba dekubitů: • 1. pravidelné a opakované hodnocení rány (denně, týdně apod.); • 2. charakteristika vředu: a) délka, b) šířka, c) hloubka, d) množství exsudátu, e) typ tkáně, f) bolest; • 3. lokální péče o ránu: a) příprava spodiny rány; • 4. časový plán polohování a mírnění tlaku; • 5. používání pomůcek k redistribuci tlaku (na lůžku i křesle); • 6. kontrola vlhkosti (pocení, inkontinence moči a stolice); • 7. hodnocení nutričního stavu a suplementace (je-li indikována); • 8. používání doplňkové léčby (např. léčba rány negativním tlakem, elektrická stimulace); • 9. edukace pacienta a/nebo rodiny.

• Na závěr autorka uvedla, že vedle dokumentace je nesmírně důležitá komunikace s rodinou pacienta, aby se mj. zabránilo i nerealistickým očekáváním.

Dovedeme odhalit pochybení v poskytované nutriční péči?

Důležitou součástí prevence a léčby dekubitů je odpovídající nutrice pacientů ve zdravotnických zařízeních. Řízenou diskusi nad dvěma kazuistikami vedla vrchní nutriční terapeutka z Oddělení klinické výživy FTNsP v Praze Tamara Starnovská, RNT. Na příkladu případových studií shrnula nejčastější pochybení, kterých se odpovědní pracovníci dopouštějí, a vyzvala sestry v auditoriu, aby se vyjadřovaly ke správnosti jednotlivých kroků nutriční péče. u spe­ciálních otázek se správnost odpovědí pohybovala od 70 do 95 procent. I tento vynikající výsledek potvrdil, že stále existuje značný prostor pro edukaci nelékařských zdravotnických pracovníků.

Jarmila Škubová, Fota Vl. Šípková, jš

Řešení pro suché i exsudující rány Jeden z mnoha workshopů, jež byly součástí pardubického IX. celostátního kongresu o léčbě ran, byl věnován polyuretanovému krytí s hydrogelovou vrstvou HydroTac, indikovanému zejména v granulační a epitelizační fázi hojení rány neinfikované, povrchové, suché a s mírnou nebo střední exsudací.

O vývoji a principu působení produktu, který udržuje suché rány vlhké a naopak exsudující rány dostatečně suché, hovořil nejprve prof. dr.

Hans Smola z Kliniky dermatologie univerzity v Kolíně nad Rýnem, SRN. Vyzdvihl mimo jiné účinné spojení absorpce a hydratace v produktu: Polyuretanová vrstva rychle vstřebává přebytečný exsudát a bezpečně ho uzavírá uvnitř pěnového materiálu, čímž zabraňuje vzniku macerací a urychluje granulaci. Polyuretanový film na svrchní straně zabraňuje sekundární infekci, ale současně propouští vodní páry. Vrstva hydroaktivního gelu s technologií AquaClear obsahuje až 60 % vázané vody – její molekuly se po aplikaci krytí postupně uvolňují do rány, čímž ji aktivně zvlhčují a vytvářejí tak optimální podmínky pro podporu procesu hojení.

HydroTac k ráně snadno přilne, aniž by po aplikaci docházelo k jeho dalšímu posunu mi-

mo ránu. Vysoká míra retence exsudátu i pod tlakem znamená, že krytí je vhodné rovněž pro kombinaci s kompresivní terapií.

Profesor H. Smola zdůraznil, že ránu je před použití HydroTacu nutné správně připravit podle konceptu T.I.M.E. (Tissue mana-

gement – léčba tkáně, Inflammation and infection control – kontrola zánětu a infekce, Moisture balance – zajištění adekvátní vlhkosti, Epithelial advancement – podpora epitelizace).

S konkrétními kazuistikami dokumentujícími účinnost polyuretanového krytí s hydrogelem poté vystoupila Mgr. Lenka Gavlasová z Kožního oddělení FN Ostrava. Příklady léčby ran z různých nemocničních oddělní (Traumacentrum, chirurgie, ARK) ukázaly výhody produktu, jimiž jsou: • jednoduchá aplikace a ekonomická efektivita, • analgetické působení, • intervaly mezi převazy závisejí na stavu rány, • aplikace nevyžaduje žádné zvláštní dovednosti či pomůcky.

(red.)

Účinné spojení absorpce a hydratace

Polyuretanová vrstva rychle vstřebává přebytečný exsudát a bezpečně jej uzavírá uvnitř pěnového materiálu, čímž zabraňuje vzniku macerací a urychluje proces granulace.

Polyuretanový film na svrchní straně krytí zabraňuje sekundární infekci, ale zároveň propouští vodní páry.

Vrstva hydroaktivního gelu s technologií AquaClear obsahuje až 60 % vázané vody. Po aplikaci krytí se molekuly vody postupně uvolňují do rány, čímž ji aktivně zvlhčují a vytvářejí tak optimální podmínky pro podporu procesu hojení.

INZERCE

HydroTac® udržuje suché rány vlhké a exsudující rány dostatečně suché

HydroTac® – účinně hydratuje i absorbuje

HydroTac® je polyuretanové krytí s hydrogelovou vrstvou, která díky technologii AquaClear dokáže aktivně hydratovat prostředí rány. Polyuretanové jádro zároveň účinně absorbuje exsudát a uzamkne ho uvnitř materiálu. HydroTac® představuje vysoce univerzální řešení pro léčbu suchých i exsudujících ran.

Výhody • spojení polyuretanové pěny a hydrogelu • hydrogel s technologií AquaClear aktivně hydratuje ránu • polyuretanová vrstva rychle absorbuje přebytečný exsudát • vhodný pro suché i exsudující rány • „Initial Tack“ pro snadnou aplikaci bez přilepení k ráně • jednoduchá vizuální kontrola absorpční kapacity • výtečná kombinovatelnost s kompresivní terapií

Více informací najdete na www.hartmann.cz, www.lecbarany.cz nebo na zákaznické lince 800 100 333

NOVINKA

kongresový list

CERDAK – ROK POUŽÍVÁNÍ BIOKERAMIKY A care a.s.

Na IX. celostátním kongresu s mezinárodní účastí Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů, který se uskutečnil ve dnech 27.–28.1. 2011, prezentovala společnost A care a. s. přípravek CERDAK. Cerdak je materiál vlhkého hojení ran, které je v posledním roce na českém trhu jako novinka. Unikátním způsobem řeší problematiku sekretu v ráně. Biokeramika je dlouhodobě využívána v mnoha oborech medicíny, surovinou výrobku je bauxit, je to bílá prášková látka ve vodě nerozpustná. Cerdak jsou biokeramické kuličky o průměru 0,2–0,7 mm z oxidu hlinitého, uložené v sáčcích

Stav rány 2. den léčby (nahoře) Dole stav 11. měsíc léčby

z netkané, velice prodyšné textilie.

Tato keramická zrna jsou volně balena a mají mnoho meziprostorových otvorů. Mikrostruktura pórů a krystalů poskytuje vysokou propustnost a povrchovou plochu.

textilní vrstvou a je velkou rychlostí absorbován kuličkami – mnohem vyšší rychlostí, než je ranou produkován. Tato akce vede k příznivé změně vnitřního prostředí v ráně.

Funkce Cerdaku

Cerdak odvádí přebytečnou vlhkost z rány a optimalizuje biochemické elementy v exsudátu z rány. Starý exsudát je tedy uzamčen v keramických zrnech, odkud se neuvolňuje, z rány jsou odváděny bakterie, jejich endotoxiny a další látky negativně ovlivňující proces hojení. Okamžitě zamyká nadbytek exsudátu v keramických granulích a permanentně zadržuje bakterie a endotoxiny v mikroporézní struktuře. Nedochází k žádnému zpětnému odtoku bakterií a endotoxinů na spodinu rány, díky této schopnosti patří mezi antimikrobiální krytí (studie Opoku 2007). Snižuje hypergranulaci, bolestivost v ráně, účinně omezuje maceraci v ráně díky pohybu kuliček v ráně, má pozitivní vliv na tvorbu jizev.

CERDAK má výjimečnou sílu kapilárního sání, stejně tak i velký pohlcující povrch. Keramika nasává nadbytek exsudátu z rány. Krytí je určeno pro středně a silně secernující rány.

Při kontaktu s ránou prochází exsudát

Výhody Cerdaku

Indikace CERDAK je indikován pro léčbu akutních i chronických (nehojících se) kožních defektů se středním nebo silným sekretem. Nekrotická tkáň by měla být vždy odstraněna před zahájením léčby CERDAKEM. Na neporušené kůži nemá CERDAK žádný účinek.

Jak Cerdak basic používat

36 FLORENCE 3/2011

Krok 1: očistit šetrně ránu nebo opláchnout vhodným roztokem. Možná kombinace s jinými materiály typu mřížky (ne mastné krémy).

Krok 2: přiložit neporušený CERDAK lesklou stranou na ránu, nutnou podmínkou je důsledná příprava spodiny rány a její kontakt s obvazem.

Krok 3: zabezpečit CERDAK náplastí a obvazem.

Krok 4: odstranit CERDAK z rány, pokud bude z 50–70 % viditelně zabarvený, podle množství sekretu lze nechat až 7 dní v ráně (snížení traumatizace rány při převazech).

KP

Odborné téma – Geriatrie

geriatrie s. 37

s. 39

Téma 1: Výživa u lidí s demencí z pohledu ergoterapeuta

Téma 2: Hledání nejlepší praxe při ošetřování tržných poranění kůže u seniorů

zkušenosti z praxe

Výživa u lidí s demencí z pohledu ergoterapeuta K tématu, o němž již bylo napsáno mnoho stran z mnoha různých úhlů, bych chtěla přispět pár postřehy ze svého pohledu – pracuji 13 let jako ergoterapeutka v denním stacionáři pro seniory s demencí.

Pro ergoterapeuta je stěžejním prvkem jeho práce klientova soběstačnost, v našem případě soběstačnost při jídle u člověka trpícího demencí. S jakými problémy se v této souvislosti můžeme nejčastěji setkat?

Mgr. Jitka Suchá Gerontologické centrum, Praha 1992: ukonč. gymnázium, Praha; 1997: ukonč. bakalář. studium – ergoterapie, 1. LF UK, Praha; 2004: ukonč. magist. studium – fyzioterapie, FTVS UK, Praha; od 1997: Gerontol. centrum Praha 8, ergoterapeutka a ved. den. stacionáře

V důsledku poškození mozku chorobným procesem se často objevuje tzv. apraxie, kdy nemocný nezvládá jednoduché manuální činnosti, nezvládá používat běžné nástroje a pomůcky, mimo jiné i jídelní příbor.

U poměrně značného procenta lidí se objevuje třes rukou, a to buď v důsledku pokročilé fáze demence, nebo např. vlivem parkinsonského syndromu, který bývá ve stáří poměrně častý. Třes samozřejmě také negativně ovlivňuje soběstačnost při jídle, nemocní pak nemohou dobře nabrat jídlo z talíře. Také kognitivní funkce jsou často již natolik deteriorovány, že nemocný neví, co má s jídlem dělat. U některých lidí zase najdeme opačný extrém – mají v důsledku nemoci „odbrzděnou“ potřebu jídla a jedí vše, co najdou, i to, co není jejich a hlavně třeba i to, co není k jídlu, čímž ohrožují své zdraví. V pokročilejších stadiích demence přicházejí obtíže s polykáním. Neméně problémů bývá s chrupem, které se zdaleka netýkají jen lidí s demencí. Ve vyšším věku už má málokdo zuby vlastní, většina lidí nosí zubní protézu a zkušenosti bohužel ukazují, že málokdo ji má udělanou dobře. Někdo si také na protézu těžko zvyká, může mu způsobovat až nevolnost nebo zvracení. Další častý jev u lidí v pokročilé fázi

demence – často si protézu vyndávají a čistí na veřejnosti, neboť si již neuvědomují, že to společensky není vhodné. Celkové ochabnutí svalů u nemocných také způsobí, že např. již nezvládnou udržet v ruce hrnek plný tekutiny.

Vše, co bylo popsáno, způsobí: • že nemocný jí dlouho a personál na něj leckdy spěchá, což on vycítí; • jí málo, protože některé druhy jídla mu způsobují problémy; • to vše vede k ubývání na váze, a tedy i zhoršování celkového zdravotního stavu.

Vhodná opatření Důležité je sledování váhy v pravidelných intervalech (např. jednou za měsíc), aby nedocházelo k extrémním výkyvům, ať již ve smyslu hubnutí (častější varianta), nebo přibírání na váze (méně častá varianta). V případě, že jsou tyto výkyvy výrazné, je nutná jejich analýza.

Leckteré potíže při soběstačnosti mohou pomoci odstranit různé pomůcky. Např. speciální talíř, který dlouho drží původní teplotu, pokud nemocný jí dlouho (příp. dodatečné ohřátí v mikrovlnné troubě). Užitečný může být také speciální talíř, který je na jedné straně mělký a na druhé straně hluboký (svislý), což usnadňu-

FLORENCE 3/2011

37

Odborné téma – Geriatrie

Příprava jídla je oblíbený způsob aktivizace lidí s demencí.

Jídlo bychom měli brát jako společenskou událost. Zároveň tím podpoříme soběstačnost lidí s demencí.

je soběstačnost lidem, kteří trpí třesem (o svislou stranu talíře si mohou opřít lžíci, takže se jim jídlo lépe nabírá). Použít lze rovněž upravené příbory pro lepší úchop, které mají širší, popř. zahnuté rukojeti, když klient nezvládá pohyb ruky v zápěstí. Samozřejmostí jsou uzpůsobené hrnečky např. s náustkem, většinou plastové, ale dnes již mají tyto pomůcky lákavý design, nebo použití obyčejného brčka k usnadnění napití.

Další opatření se týkají úpravy jídla takovým způsobem, aby soběstačnost lidí s demencí byla co nejdéle zachována. Je vhodné upravit jídlo (přímo před nemocným) na malé kousky tak, aby je mohl jíst samostatně lžící, popř. vidličkou jen jednou rukou. To se může týkat i lidí po cévní mozkové příhodě, kterým zůstala jedna ruka plegická nebo paretická a jsou schopni jíst jen jednou. V dalších fázích onemocnění je vhodné podávat co nejčastěji jídlo, které se běžně jí rukama (např. bramborák, různě upravené pečivo např. s pomazánkami atd.). Důležitá je také možnost opláchnout si bezprostředně po jídle zubní protézu (na diskrétním místě, ale třeba pod dohledem personálu). V žádném případě není dobré na klienty při jídle pospíchat, ponechme jim dostatek času, aby nebyli stresováni. Krmení klienta personálem by měla být až poslední možnost, když byly všechny ostatní již vyčerpány. Je výhodné spolupracovat s rodinou nemocného, která ho zná lépe než my, a individuálně každému v rámci možností vyjít vstříc, co se zvyklostí při jídle týká.

Dále se nám osvědčilo brát jídlo a společné stolování jako společenskou událost (můžeme k němu třeba pustit i nepříliš hlasitou hudbu). Nemocný může mít se soběstačností při jídle větší problémy doma, ale v zařízení (stacionáři), kde sedí u stolu s více lidmi, kteří se také věnují jídlu, je to pro něj stimulující – napodobuje ostatní a ve výsledku se vlastně nají sám. Setkáváme se s tím v denním stacionáři často, rodinní příslušníci nám říkají, že musí doma nemocného krmit, a u nás je přitom téměř soběstačný.

Pro personál není nijak velkou zátěží, zjistí-li si (od klientů, rodiny apod.), jaká jídla klienti nemají rádi, a pokud je toto jídlo na jídelníčku, v rámci možností nabídnout jinou alternativu. Je to sice zdánlivá drobnost, ale pro člověka s demencí důležitá věc, kterou ocení.

Další postřehy z praxe V našem denním stacionáři se nám např. osvědčilo podávat klientům, kteří mají problémy sníst polévku lžící z hlubokého talíře, polévku v hrnečku – nemocný ji téměř vždy zvládne bez problémů vypít, popř. mu pak pomůžeme vyjíst lžící zbylé větší kousky.

38

FLORENCE 3/2011

Požitek z jídla O požitek z jídla bychom neměli ochudit ani lidi trpící demencí – i když to může vypadat, že takovéto věci nevnímají, je to pouze zdánlivé. Dobré jídlo je jedna z mála možností, jak jim můžeme zpříjemnit život. To znamená, aby měli možnost „jíst“ všemi smysly – vnímat také vůni připravovaného pokrmu a vidět, že jídlo na talíři pěkně vypadá, je lákavě upravené, popř. doplněné kouskem zeleniny atd.

Je třeba si uvědomit, že staří lidé příliš nemilují moderní kuchyni a experimenty v jídle, ale spíše „starou dobrou klasiku“, tedy jídlo prověřené generacemi, které jedli po celý život a hlavně v dětství – do této doby se ve stáří a zejména během onemocnění demencí ve svých myšlenkách často vracejí. Zkušenosti nám také ukazují, že staří lidé mají velice rádi sladké moučníky. Ty je nejvhodnější podávat třeba jako odpolední svačinu nebo ke kávě.

Příprava jídla jako jedna z forem aktivizace Terapeutické vaření (pečení) je jednou z oblíbených možností aktivizace u lidí s demencí. Využívá se přitom dovedností, které máme uložené v dlouhodobé paměti a které jsou natolik zautomatizované, že ani lidem v pokročilé fázi onemocnění nečiní potíže a zvládají je. Navíc je jídlo připravováno v jejich bezprostřední blízkosti, klienti mohou lépe vnímat vůně, atmosféru atd.

Trénují se tak určitým způsobem i kognitivní funkce – např. je nutné dodržet určitý pracovní postup, práce se musí zorganizovat, potřebujeme určité potraviny, musíme je zvážit atd. Nemocní jsou v rámci svého přiděleného úkolu nuceni spolupracovat, a tak více komunikovat. Na rozdíl od některých jiných činností, u vaření nebo pečení není nikdy problém s motivací, všichni, dokonce i muži, ochotně nabízejí pomoc. Tuto formu aktivizace lze také snadno spojit s reminiscenční terapií – můžeme např. společně vzpomínat na dřívější oblíbená jídla, klienti rádi přispívají i vlastními zkušenostmi a recepty (v některých seniorských zařízeních dokonce takovéto recepty posbírali a vydali jako kuchařku, každý „přispěvatel“ pak dostal svůj výtisk). Následnou konzumaci společně připraveného jídla lze pak pojmout jako příjemné posezení s povídáním, hudbou, kávou, čajem atd. V našem zařízení se nám nejvíce osvědčilo pečení moučníků (občas zkoušíme i diabetické) nebo výroba bramboráků.

I u lidí s demencí bychom měli mít na paměti jejich důstojnost a předkládat jim chutná jídla v takové formě, abychom jim jídlo usnadnili.

Měli bychom jim individuálně vyjít vstříc tak, aby jídlo pro ně nebyla pouze nutnost, ale příjemná záležitost, kterých již ve svém životě nemají mnoho. (jitkasucha@email.cz) Fota archiv Gerontologického centra

Odborné téma – Geriatrie

recenzovaný článek zkušenosti ze zahraničí

Hledání nejlepší praxe při ošetřování tržných poranění kůže u seniorů Abstrakt: Tento článek pojednává o nejlepší praxi při terapii tržných poranění kůže u starších lidí. Zabývá se otázkou, co to tržné poranění kůže je, zkoumá systémy pro klasifikaci tržných poranění kůže, které jsou v současné době k dispozici, a zabývá se ošetřováním a terapií těchto ran stejně jako strategiemi k prevenci opakování tržných poranění kůže v této skupině pacientů.

Klíčová slova: životaschopnost tkání – tržná poranění kůže – staří lidé.

Tržná poranění kůže představují stále častější problém u křehkých starých lidí (Roberts, 2007) a mohou značně ovlivňovat jejich každodenní život (Penzer a Finch, 2001). Aby se podpořilo hojení těchto ran a minimalizoval jejich dopad na pacienty, vyžadují tato poranění pozorné zhodnocení a terapii. Důsledná preventivní opatření mohou snížit riziko jejich opakování.

Definice tržného poranění kůže Tržné poranění kůže je traumatická rána, jejíž podstatou je oddělení dermis a epidermis působením frikce anebo smykové síly společně s danými změnami kůže, vznikajícími v důsledku stárnutí (Fleck, 2007; Birch a Coggins, 2003; Meuleneire, 2002). Těmito poraněními kůže mohou být jednoduché tržné rány, jako je lineární lacerace, nebo rány, při nichž dochází ke ztrátě tkáně, s hematomem, odřeninou nebo nekrózou (Beldon, 2008a; Nazarko, 2005).

Tržná poranění kůže se mohou vyskytovat na kterékoliv končetině, avšak Fleck (2007) uvádí, že se nejčastěji objevují na horních končetinách – v 80 % se vyskytují na rukou a pažích. Nazarko (2005) tvrdí, že se tržná poranění kůže nejčastěji objevují na dorzální straně rukou, dolní části paží a na holeni. Ratliff a Fletcher (2007) uvádějí, že u nechodících dospělých pacientů se tato poranění vyskytují nejčastěji na pažích, zatímco u chodících starších lidí je to nejčastěji na dolních končetinách.

Vliv stárnutí na kůži Jak člověk stárne, snižuje se množství a síla kožního kolagenu a elastinu, což vede k viditelným kožním změnám, kůže je uvolněná, vrásčitá a suchá (Nazarko, 2007). Tento proces může mít negativní vliv na normální funkci kůže, která je méně odolná vůči obvyklé zátěži (Penzer a Finch, 2001). Tyto změny znamenají, že jsou starší lidé více ohroženi vznikem tržných poranění kůže (Nazarko, 2007; Penzer a Finch, 2001). U starých lidí dochází rovněž ke ztenčení podkožních tkání, a tím ke ztrátě mechanické ochrany a izolace (Reddy, 2008).

Mnoho starých lidí trpí dalšími přidruženými onemocněními, která ovlivňují jejich schopnost udržovat rovnováhu, jejich kognitivní schopnosti a stav vědomí, takže je větší pravděpodobnost, že mohou utrpět poranění a také tržná poranění kůže častěji než ostatní skupiny obyvatel (Beldon, 2008a). Proces stárnutí s sebou nese také změny smyslového vnímání, včetně zhoršování zraku, což také u starých lidí zvyšuje riziko vrážení do předmětů a následných úrazů (Reddy, 2008).

Příčinou tržných poranění kůže může být rovněž tlak, ale není považován za příčinu primární (Baranoski, 2003). Sejmutí náplasti z křehké kůže starého člověka může také vést k jejímu poranění (Fleck, 2007).

Zhodnocení stavu pacienta Počáteční hodnocení musí zahrnovat celkové zhodnocení zdravotního stavu pacienta i zhodnocení poranění. Je nutné všímat si všech faktorů, které mohly přispět ke vzniku poranění, a je nutné zahájit terapii všech dosud nediagnostikovaných onemocnění, jako jsou diabetes, anémie nebo posturální hypotenze, které se u starých lidí často vyskytují, aby se předešlo opakování poranění (Beldon, 2008a).

Hodnocení musí obsahovat otázky týkající se věku pacienta, jeho celkového zdraví a sociální a klinické anamnézy (Beldon, 2008b; Ireland, 2007; Davis et al., 2004). Tyto informace nám pomohou zjistit případné zhoršení samostatnosti pacienta. Holistické zhodnocení stavu pacienta je základem pro úspěšnou léčbu (McKirdy, 2000).

Zhodnocení rány Tržná poranění kůže mohou mít rozsah od jednoduché lineární lacerace až po rozsáhlou ztrátu kůže a nekrózu, proto je důkladné zhodnocení rány tak důležité. Nástroj pro hodnocení ran, který navrhl Cole (2003) a který vychází z otázek co, kde, kdy a jak poskytuje cenné informace o typu poranění, o tom, kdy a jak k němu došlo, kde se na těle nachází.

Důkladné vyšetření rány je nutné k určení rozsahu a hloubky poškození, přítomnosti

či nepřítomnosti hematomu a rozsahu nekrózy volného laloku tkáně, což obvykle není okamžitě zřejmé.

Klasifikace tržných poranění kůže Neexistuje žádná všeobecně přijímaná klasifikace pro hodnocení tržných poranění kůže (Henderson, 2007). Tyto systémy jsou pro hodnocení důležité, protože umožňují sestrám zhodnocení rány a plánování terapie.

První a nejčastěji citovaný systém (autoři Payne a Martin, 1993) klasifikuje rány do kategorií 1–3 (rámeček). Avšak Henderson (2007) považuje tento systém za příliš jednoduchý, protože se nezmiňuje o hematomu, který se často vyskytuje u pretibiálních lacerací.

Kategorie tržných poranění kůže

Kategorie 1 Tržná poranění kůže bez ztráty tkáně mohou být: • lineárního typu – epidermis a dermis jsou odtrženy v jedné vrstvě od podpůrné struktury; • plochého typu – epidermis a dermis jsou odděleny, ale plát epidermis pokrývá dermis kromě asi 1 mm kolem okrajů rány.

Kategorie 2 Malá ztráta tkáně, chybí maximálně 25 % odtrženého laloku tkáně; střední až velká ztráta tkáně – při traumatu přišel pacient o více než 25 % odtrženého laloku tkáně.

Kategorie 3 Tento typ kožní trhliny znamená ztrátu celého odtrženého laloku tkáně. K této ztrátě mohlo dojít přímo při vzniku traumatu nebo nekrotizací odtržené tkáně.

Zdroj: Payne a Martin (1993) Alternativní kategorizační systém navrhli Dunkin et al. (2003). Tento systém má rozsah od 1 (lacerace) do 4 (rozsáhlé poranění s odtržením kůže; rámeček Klasifikace pretibiálních poranění). I když se tento systém soustřeďuje na pretibiální poranění, mohl by se používat pro všechna tržná poranění kůže.

FLORENCE 3/2011

39

Odborné téma – Geriatrie

Klasifikace pretibiálních poranění 1. Lacerace 2. Lacerace nebo odtržení laloku kůže s minimálním hematomem anebo nekrózou okraje kůže 3. Lacerace nebo odtržení laloku kůže se středním až velkým hematomem anebo nekrózou 4. Závažné poranění s úplným odtržením kůže Zdroj: Dunkin et al. (2003) Henderson (2007) uvádí, že systém, který navrhli Dunkin et al., je smysluplnější a je možné používat ho k vypracování plánu péče. Avšak Beldonová (2008b) tvrdí, že tento klasifikační systém je založen primárně na pacientech přicházejících na pohotovost, kteří mívají mnohem častěji závažnější poranění než pacienti, které ošetřují obvodní sestry. Tato autorka se domnívá, že práce, kterou zveřejnili Dunkin et al. (2003), nebere v úvahu hloubku poranění, stupeň edému ani to, které tkáně byly poškozeny. Z tohoto důvodu navrhuje Beldonová (2008b) upravenou verzi vycházející z obou těchto systémů (tab. 1).

Systém Beldonové obsahuje sedm tříd poranění a mnohem detailnější popis těchto tříd a zároveň u každé kategorie obsahuje pokyny pro terapii ran. Dalo by se však namítat, že tento systém je příliš obšírný a mnohem složitější než oba předešlé. Ať je používán kterýkoliv systém, je důležité, aby vyhovoval danému klinickému prostředí a aby mu zdravotníci, kteří ho používají, dobře rozuměli.

Hodnocení bolesti Tržná poranění kůže mohou být pro staré lidi velice bolestivá, protože postihují povrchová nervová zakončení v místě rány a kolem ní. Je proto důležité ještě před zhodnocením rány posoudit, jak intenzivní bolest pacient pociťuje, a nabídnout mu léky proti bolesti, pokud je to potřeba (Beldon, 2008a; 2008b). Je třeba nabídnout je také pokaždé před zahájením ošetřování rány.

Tab. 1. Klasifikace pretibiálních poranění Třída

Popis

Terapie

1

• Lineární trhlina v epidermis / pouze částečně v dermis • Žádná nekróza okrajů rány • Žádný hematom • Žádný edém • Pouze minimální zhmoždění

• Pokud je to možné, sbližte k sobě okraje kůže, nevyvíjejte nepřiměřený tah: pokud je to nutné, nechte okraje kůže trochu od sebe • Přiložte proužky náplasti, nepřilnavý obvaz a zkontrolujte za 5–7 dní

2a

• Lalok kůže částečně zasahující do dermis, odkrývající méně než 25 % vespod ležící dermis • Rána čistá, bez nekrózy okrajů laloku • Žádný hematom • Mírné zhmoždění samotné plochy rány • Mírný edém, končetina je teplá a dobře prokrvená

• Pomocí navlhčeného prstu (v rukavici) opatrně rozprostřete lalok kůže bez vyvíjení tahu • Přiložte nepřilnavý obvaz • Přesvědčte se pomocí Dopplerovkého UZV, jestli je arteriální zásobení normální • Změřte obvod kotníku a lýtka pacienta a aplikujte dvouvrstvou tubulární bandáž od prstů na noze až pod koleno nebo mírnou kompresi pomocí bandáže třídy 3, omotané ve spirále • Nechte obvaz v klidu 7 dní, pokud pacient nevykazuje příznaky infekce

2b

• Lalok kůže zasahující hluboko do dermis, odkrývající méně než 25 % vespod ležící dermis • Okraje laloku kůže jsou nekrotické • Žádný hematom • Mírné zhmoždění samotné plochy rány • Mírný edém, končetina je teplá a dobře prokrvená

• Pomocí navlhčeného prstu (v rukavici) opatrně rozprostřete lalok kůže bez vyvíjení tahu • Přiložte hydrogelové krytí • Přesvědčte se pomocí dopplerovského UZV, jestli je arteriální zásobení normální • Změřte obvod kotníku a lýtka pacienta a aplikujte dvouvrstvou tubulární bandáž od prstů na noze až pod koleno nebo mírnou kompresi pomocí bandáže třídy 3, omotané ve spirále

2c

• Lalok kůže zasahující hluboko do dermis, odkrývající 50 % a více vespod ležící dermis • Okraje laloku kůže jsou nekrotické • Žádný hematom • Mírné zhmoždění samotné plochy rány • Mírný edém, končetina je teplá a dobře prokrvená

• Pomocí navlhčeného prstu (v rukavici) opatrně rozprostřete lalok kůže bez vyvíjení tahu • Přiložte hydrogelové krytí • Přesvědčte se pomocí dopplerovského UZV, jestli je arteriální zásobení normální • Změřte obvod kotníku a lýtka pacienta a aplikujte dvouvrstvou tubulární bandáž od prstů na noze až pod koleno nebo mírnou kompresi pomocí bandáže třídy 3, omotané ve spirále

3a

• Odtržen lalok kůže v celé tloušťce dermis, odkryta tuková tkáň a fascie na ploše menší než 5 cm2 • Mírné zhmoždění samotné plochy rány a okolní tkáně a kůže • Žádná nekróza tkáně • Minimální hematom, který se pravděpodobně vstřebá

• Pomocí navlhčeného prstu (v rukavici) opatrně rozprostřete lalok kůže bez vyvíjení tahu • Přiložte hydrogelové krytí • Přesvědčte se pomocí dopplerovského UZV, jestli je arteriální zásobení normální • Změřte obvod kotníku a lýtka pacienta a aplikujte

• Mírný edém, končetina se zdá chladnější než nezraněná končetina

dvouvrstvou tubulární bandáž od prstů na noze až pod koleno nebo mírnou kompresi pomocí bandáže třídy 3, omotané ve spirále

Možnosti ošetřování a terapie Neexistuje shoda v tom, co představuje nejlepší praxi při ošetřování tržných poranění kůže u starých lidí (Lamyman et al., 2006). Ireland (2007) uvádí, že poranění tohoto typu jsou často ošetřována nevhodně a že to může v některých případech vést ke vzniku dlouhodobých komplikací, jako je infekce a snížená mobilita, omezení samostatnosti a ztráta důvěry starých lidí (Lamyman et al., 2006).

Cíl ošetřování tržných poranění kůže je stejný jako cíl ošetřování jakékoliv jiné rány, to znamená omezení jakéhokoliv rizika infekce, podpora hojení a dosažení optimálního kosmetického efektu (Reynolds a Cole, 2006).

U závažnějších poranění kategorie 3 a poranění zařazených do kategorie 4 (Payne a Martin, 1993) je nejlepší možností chirurgické nebo 40

FLORENCE 3/2011

3b

• Odtržen lalok kůže v celé tloušťce dermis, odkryta tuková tkáň a fascie na ploše 5–10 cm2 • Mírné zhmoždění samotné plochy rány a okolní tkáně • Nekróza až 50 % kožního laloku • Střední hematom, který se pravděpodobně nevstřebá • Mírný edém, končetina se zdá chladnější než nezraněná končetina

• Rána vyžaduje chirurgickou intervenci, débridement mrtvé tkáně a kožní štěp

3c

• Úplné odtržení měkké tkáně (skalpace) s odkrytím kůže/ šlach

• Zakryjte plochu rány gázou napuštěnou fyziologickým roztokem a překryjte sterilní fólií, aby se zadržela vlhkost • Okamžitě převezte pacienta na plastickou chirurgii nebo traumatologii a předejte do péče chirurgům

Odborné téma – Geriatrie

plastickochirurgické řešení. Tento článek se zabývá konzervativnějšími metodami terapie poranění typu 1 a 2 (Payne a Martin, 1993).

Vyčištění rány Existují důkazy o prospěšnosti výplachu rány k odstranění nečistot (Hollinworth, 2005). Rozhodnutí, zda je třeba provést výplach, záleží na stupni znečištění rány. Oplach rány pod tekoucí vodou může být účinnější než oplach stříkačkou.

Meuleneire (2002) doporučuje, aby byly odstraněny všechny poškozené kožní buňky opatrným otíráním jak spodiny rány, tak spodní strany odtrženého laloku gázou. To by však mohlo zhoršovat bolest a stres pacienta a vést k dalšímu traumatu.

Baranoski (2003) doporučuje použití 0,9procentního roztoku chloridu sodného nebo netoxického prostředku na čištění ran. Ratliff a Fletcher (2007) uvádějí, že je přijatelné také použití jemného tekutého mýdla, i když na podporu tohoto tvrzení neexistují žádné důkazy. Výběr prostředku na vyčištění rány závisí na pacientovi a na tom, za jakých okolností rána vznikla. Například poranění vzniklé při práci na zahradě bude pravděpodobně kontaminované a mělo by se vyčistit pod tekoucí vodou, aby se vyplavily veškeré nečistoty.

Přiblížení kožního laloku Odtržený lalok kůže by měl být vrácen pokud možno přesně na stejné místo. Meuleneire (2002) uvádí, že by se měla použít pinzeta, ale je třeba dát pozor, aby nedošlo k dalšímu poškození kůže. Naproti tomu Hollinworth (2005) od použití pinzety odrazuje, protože by to mohlo zhoršovat bolest a mohlo by dojít k poškození kožního laloku.

Lamyman et al. (2006) doporučují, aby byla odstraněna veškerá neživotaschopná tkáň kolem poranění, než se lalok opět přiloží k povrchu rány. Kůže by neměla být vytahována velkou silou, protože by to mělo nepříznivý vliv na hojení rány (Beldon, 2008b; Ireland, 2007).

Při léčbě tržných poranění kůže se obecně nedoporučuje sutura (Beldon, 2008a; 2008b), avšak Meuleneire (2002) připouští použití sutury u ran kategorie 1 a 2 (Payne a Martin, 1993), i když varuje, že to znamená další traumatizaci rány.

V prospektivní studii zahrnující 147 pacientů s tržnými poraněními kůže, kteří přišli na pohotovost, byla při terapii použita metoda přiblížení okrajů rány, aplikace adhezivních proužků na lalok kůže a provedení sutury přes tyto proužky ve snaze o imobilizaci laloku a uzavření mezery mezi lalokem a spodinou rány k podpoře revaskularizace (Silk, 2001). Výsledky při použití této metody byly dobré ve srovnání s konzervativními metodami používajícími pouze náplast.

Avšak autor výzkumu neuvádí použitý klasifikační systém ani hloubku poranění, až na to, že uvádí např., že pacient č. 112 měl lacerace s odtržením kůže a pacient č. 35 lineární lacerace.

Zdá se, že u trhlin kategorie 1 a 2 (Payne a Martin, 1993) je nejčastěji uváděnou metodou zajištění kožního laloku použití náplasti.

Meuleneire (2002) upozorňuje, že lalok potřebuje solidní fixaci, která je snadná a při pohybu netraumatická. Ireland (2007) doporučuje použití širokých proužků náplasti, aplikovaných bez tahu a s ponecháním dostatku místa mezi proužky, aby mohl odcházet exsudát.

Ratliff a Fletcher (2007) a Nazarko (2005) tvrdí, že adhezivní proužky by měl být používány uváženě, protože jakýkoliv tah za kůži může způsobit její další poškození, zejména u starších lidí, jejichž kůže je velice zranitelná.

McKirdy (2000) doporučuje, aby tyto náplasti zůstaly na místě asi 7–10 dní, i když nebyl nalezen žádný další důkaz na podporu tohoto doporučení. Roberts (2007) uvádí, že primární obvazy rány (např. náplasti) mohou zůstat na místě až jeden týden, ale měly se odstraňovat s velkou opatrností, aby nedošlo k natržení křehké epidermis (Meuleneire, 2002).

Výběr krytí rány Existuje spousta literatury o výběru krytí tržných poranění kůže. Roberts (2007) uvádí, že na tyto rány nejsou vhodné okluzivní krycí fólie, protože neabsorbují tekutiny a při odstraňování může být poškozena kůže v okolí rány.

Protože tržná poranění kůže mohou po vzniku poranění krvácet, fóliové krytí by uzavřelo veškerou krev anebo exsudát na kůži a mohlo by způsobit maceraci okolní kůže.

Meuleneire (2002) diskutuje o využití silikonem potažených sítěk u tržných poranění kůže. Toto krytí nepřilne k samotné ráně, ale pouze ke kožnímu laloku a okolní kůži, a zajistí tak, že lalok zůstane na místě. Krytí může zůstat na místě až jeden týden, což umožňuje zahájení hojení. Beldon (2008b) souhlasí s touto strategií léčby a říká, že tohle krytí se snadno odstraňuje bez bolesti nebo podráždění rány.

Roberts (2007) rovněž naznačuje, že tyto porézní obvazy umožňují odvádění exsudátu, který je pak absorbován sekundárním obvazem.

Fleck (2007) popisuje použití silikonového pěnového krytí u trhlin kůže. Tento typ krytí funguje stejně jako krytí tvořené síťkou, ale nevyžaduje sekundární obvaz.

Na podporu autolytického débridementu rány u pacientů s hematomem nebo nekrózou mohou být užitečné hydrogely (Beldon, 2008b).

Jak Fleck (2007), tak Ratliff a Fletcher (2007) se shodnou v tom, že hydrogelové krytí může být u kožních trhlin efektivní, ačkoliv neuvádějí žádné detaily, proč tomu tak je.

Panuje shoda v tom, že ideálním krytím na tržná poranění kůže je neadhezivní krytí, které umožňuje nerušené hojení rány a při odstraňování způsobuje minimální traumatizaci rány

a nezpůsobuje bolest. Pokud se používá adhezivní krytí, doporučuje se, aby bylo odstraňováno velice opatrně a ve směru kožního laloku (Beldon, 2008b). Ratliff a Fletcher (2007) navrhují, aby na krytí byl šipkou vyznačen směr trhliny.

Tak by se zaručilo, že se krytí bude odstraňovat tahem ve směru trhliny, a ne proti ní, čímž by se minimalizovalo riziko dalšího poranění.

Strategie prevence Prevence dalších tržných poranění kůže může být snadná, pokud se dá získat dostatek informací o tom, co se stalo a proč k poranění došlo (Nazarko, 2005). Například péče o pokožku starých lidí a prevence vzniku suché, popraskané kůže nejenom pomáhá předcházet vzniku dalších poranění kůže, ale může mít vliv i na kvalitu života těchto pacientů (Penzer a Finch, 2001).

Pro zachování zdravé a jemné pokožky je nutné vyhýbat se používání mýdla, detergentů a parfémů. U lidí, kteří jsou ohroženi vznikem kožních trhlin, jako jsou staří lidé, se doporučuje pravidelné používání prostředků na změkčování kůže (Ratliff a Fletcher, 2007; Meu­leneire, 2002).

Je nutné používání zvláčňujících prostředků, a to jak zvláčňujících krémů, tak zvláčňujících mycích prostředků, a pacienti by měli být poučeni o tom, jak je mají používat.

Je nezbytné rovněž vyhodnotit, jaké nebezpečí pro pacienta představuje prostředí, v němž se pohybuje (Roberts, 2007). Reddy (2008) doporučuje dostatečné osvětlení a odstranění zbytečného nábytku, do nějž by pacient mohl vrážet, a také různých koberečků, které zvyšují nebezpečí pádu.

Riziko poranění muže také snižovat vhodná obuv a vhodné oblečení, tj. dobře padnoucí a neklouzavé boty, dlouhé rukávy a dlouhé nohavice a punčochy (Reddy, 2008; Roberts, 2007; Meuleneire, 2002).

Závěr Tržná poranění kůže jsou traumatickými ranami, které vyvolávají stres a utrpení. Přes spoustu literatury o tomto tématu není k dispozici dostatek výzkumných studií o nejvhodnějších metodách léčby těchto zranění. Byly zavedeny některé klasifikační systémy, ale neexistuje shoda v tom, který systém je nejvhodnější.

Identifikace a odstranění vyvolávajících faktorů jsou jednoduchým a účinným způsobem snižování výskytu tržných poranění kůže u starých lidí. Avšak je nutný další výzkum k identifikaci nejlepší praxe jak při prevenci, tak při terapii trhlin kůže u starých lidí.

(Z impaktovaného časopisu: Battersby, L. Exploring best practice in the management of skin tears in older people. Nursing Times, 2009, 105, č. 16, s. 22–26. Překlad: Mgr. Libuše Dobrovodská, dobrovodska.l@centrum.cz)

FLORENCE 3/2011

41

Odborné téma – Operační krytí

operační krytí s. 42

s. 44

Téma 1: Operační krytí – pomůcky na jedno použití versus ­klasické materiály

Téma 2: Prevence a kontrola infekcí na operačním sále: snižování rizika infekce operační rány

zkušenosti z praxe

Operační krytí – pomůcky na jedno použití versus klasické materiály Operační a pooperační prostředí je jednou z oblastí, kde hrozí přímá nákaza pacienta infekcí, a proto je od 90. let minulého století trend využívat jednorázové produkty z netkaných textilií. Dnes je tedy již běžné používání ochranných bariér typu: operační krytí, oděvy, operační masky, čepice a návleky na obuv.

To je podpořeno i z hlediska právních předpisů a norem (upravuje vyhláška ČSN EN 13795).

Gabriela Opatřilová 1. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, operační sál 1988: ukonč. SZŠ Ruská, Praha; 1988: instrumentářka na oper. sále, VFN, Praha; 1992: ukonč. PSS – instrum. na oper. sále; 1999: stanič. sestra oper. sálů VFN, Praha; od 2010: VŠ zdravot. a soc. práce sv. Alžbety, Bratislava, detaš. prac. Příbram, kat. ošetřovatelství

Věra Gančevová 1. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, operační sál 2003: ukonč. SZŠ 5. května, Praha; 2003– 2007: NsP Český Brod, sestra na JIP; od 2007: instrumentářka na oper. sále, VFN, Praha

42

FLORENCE 3/2011

V současné době se využívá nejčastěji jed­ norázových netkaných bariérových produktů, které vedou ke snižování rizik nákazy nozokomiálními infekcemi, které ve zdravotnickém zařízení vznikají obvykle v souvislosti s operačním výkonem. Právě ty jsou třetími nejčastějšími pooperačními infekcemi. Ohrožují zdraví pacienta, zvyšují náklady na pooperační péči a prodlužují pobyt v nemocnici. Zdroji nákazy jsou především kůže členů operačního týmu, operační nástroje, prašné prostředí operačního sálu, ale i pa­c ient sám. Pro nemocniční zařízení představuje systematické mytí, dezinfekce a sterilizace instrumentária základní předpoklad odstranění rizik jak pro pacienta, tak pro ošetřující personál. K zarouškování operačního pole jsou k dispozici i materiály opakovaně použitelné, např. bavlna, dále třívrstvá textilie, která nepropouští krev a má samolepicí okraje, které dokonale přilnou k okolí operační rány.

Právní předpisy Právní předpisy a normy stanoví pro operační krytí standardně tato kritéria: • zabránit kontaminaci rány mikroorganismy z okolních oblastí těla pacienta;

• zabránit kontaminaci operačních plášťů, rukavic operačního týmu, nástrojů, šicího materiálu; • izolovat operační pole od okolních oblastí těla pacienta; • mít schopnost povrchové absorpce; • vytvářet bariéru pro mikroorganismy a tekutiny; • splňovat minimální prašnost; • odolnost proti penetraci za mokra i za sucha; • jednoduchá manipulace.

Je třeba se zmínit také o požadavcích na bavlněné prádlo, přestože nemocnice již od této formy rouškování ustupují. Jde o stálobarevnost, srážlivost do 5 %, odolnost barev vůči dezinfekčním prostředkům. Tento způsob rouškování má svá úskalí, a to zejména v praní a dezinfekci tohoto materiálu. Jedná se o udávané opakované použití (cca 20 cyklů), s tím, že po padesáti pracích cyklech ztrácí klasická bavlna 40 % své pevnosti. Dalšími nevýhodami jsou: • třepení, trhání vláken; • vysoká prašnost; • neodstranitelné mapy a skvrny od biologického materiálu; • iluze sterility;

Odborné téma – Operační krytí

• manipulace s biologicky znečištěným prádlem; • hypotermie; • problematické rouškování u specifických výkonů, řešíme pak i nevýhody s fixací pomocí „backhausů“(svorek na prádlo); • velká propustnost tekutin (která se částečně řeší vkládáním sterilních gumovek).

Nezanedbatelné jsou rovněž náklady na opravy prádla, sterilizační obaly, energie sterilizátorů a velké požadavky na skladovací prostory.

Tyto výdaje jsou však i u třívrstvé textilie.

V současnosti normy a zákony (ČSN EN 13795) nařizují používání jednorázového rouškování.

Jednorázové pomůcky Jednorázové rouškování má dokonalou výrobní technologii, kterou je možné přizpůsobit jednotlivým typům operací, specifickým zákrokům či zvyklostem konkrétního pracoviště (ortopedie, traumatologie, neurochirurgie, gynekologie, oční chirurgie, všeobecná chirurgie, ORL, urologie, kardiochirurgie aj.).

Vlastnosti jednorázového rouškování: • účinná bariéra mezi sterilním a nesterilním prostředím; • savost; • fixace k pacientově kůži; • čistota; • pevnost; • kontrolované třepení; • termostatická funkce; • odolnost proti prosaku tekutin; • odpadá manipulace s kontaminovaným materiálem.

Rovněž operační pláště k jednorázovému užití jsou vyrobeny z nepropustného materiálu a umožňují ochranu operační skupiny před promočením krví a průchodem choroboplod-

Totální výměna kyčelního kloubu

ných zárodků. Zároveň mají tu vlastnost, že jsou propustné pro vzduch, vodní páru a teplo.

Minimalizaci přenosu nozokomiálních infekcí pomáhají i další jednorázové pomůcky, např. sterilní pláště, čepice, ústenky, sterilní rukavice.

Operační rukavice představují jednu z velkých skupin jednorázového materiálu. V dnešní době, kdy se často vyskytují alergie, je nutné mít k dispozici i množství hypoalergenních rukavic – bez latexu nebo pudru, což jsou dvě složky, na které je nejvíce alergických reakcí. Pro různé obory existují různé typy rukavic. Ortopedie např. potřebuje rukavice odolné proti cementu, přesto však tenké, aby chirurg neztrácel cit v prstech. Břišní chirurgové volí rukavice se zvýšenou manžetou, protože při vyšetřování dutiny břišní noří ruku hluboko do břicha.

Závěr

norázovému rouškování zlepšila. Snížily se požadavky kladené na personál operačních sálů, a to jak při manipulaci a přípravě materiálu, tak i z pohledu bezpečnosti práce.

Literatura: 1. Lukešová M, Stehlíková D. COS – kardiochirurgie, Nemocnice Na Homolce, Praha. Jednorázové rouškování na kardiochirurgii Dostupné na: http://www.diagnoza.info/?sec=redaction&lang=cz&red_id=49 [cit. 24.1.2011].

2. Bradáčová I. Hygienické bariéry v medicínské aplikaci. Bakalářská práce, Technická univerzita, Liberec, 2010.

3. Duda M a kol. Práce sestry na operačním sále.

Praha: Grada Publishing, 2000.

4. Dvořáková M. Moderní pohled na asepsi neoperačním sále. Hartmann-Rico, Stupava 20. 6. 2003, seminář.

Závěrem je třeba říci, že kvalita péče poskytované ve zdravotnických zařízeních se díky jed-

(Gopatrilova@seznam.cz) Ilustrační foto autorky

INZERCE

Operační sety Foliodrape® O krok dál v možnostech – CombiSet Operační roušky Foliodrape® jsou vyrobeny z pevného a zároveň splývavého materiálu, který má vysokou savost a schopnost uzamknutí tekutiny v roušce.

Novým řešením je Foliodrape® Combiset – operační set, který obsahuje kromě roušek i další jednorázový materiál: Sání, drény, břišní roušky, plastové i kovové nástroje, misky, šití…

Operační sety nabízíme ve standardním složení, nebo vyrobené na míru přesně podle vašich požadavků.

pevný splývavý materiál

vysoká savost

kvalitní lepení

další komponenty

Více informací na www.hartmann.cz.

Volejte naše odborné poradce na infolince 800 100 333.

Odborné téma – Operační krytí

recenzovaný článek zkušenosti ze zahraničí

Prevence a kontrola infekcí na operačním sále: snižování rizika infekce operační rány Infekce operační rány se stále vyskytují příliš často – postihují asi 1 % pacientů, kteří jsou operováni kvůli náhradě kloubu, a až 10 % pacientů, kteří se podrobí operaci střev. Následky těchto infekcí mohou být katastrofální: prodloužení doby zotavování, prodloužení pobytu v nemocnici, utrpení, invalidita a dokonce smrt pacienta. Terapie pooperačních infekcí je mnohdy nákladná a časově náročná a může znamenat i nutnost další operace. na oblečení a zakrývání vlasů před vstupem na operační sál, opravdu přispívají k ochraně pacientů tím, že podporují disciplínu na operačním sále a připomínají zdejším pracovníkům, jak jsou lidé, o které pečují, ohroženi infekcí.

Důkazy týkajícími se praxe na operačních sálech se zabývala Pracovní skupina Společnosti pro nemocniční infekce (2002) a většina doporučení v tomto článku, u nichž není uvedeno jinak, vycházejí z dokumentu vydaného touto skupinou.

Rozsah problému Mezi potenciální zdroje mikroorganismů na operačním sále patří cirkulující vzduch, chirurgický tým, sám pacient a kontaminované chirurgické nástroje. Rány, které jsou traumatického původu, již nezřídka kontaminovány jsou.

Přítomnost mikroorganismů v ráně neznamená, že nevyhnutelně vznikne infekce, protože zde hraje roli schopnost pacienta bránit se infekci. Ta může být ovlivněna stavem jeho imunity, roli zde hraje délka zákroku, tělesná teplota, dodržování asepse i zručnost operatéra. Význam kontroly a prevence infekcí v prostředí operačního sálu není možné podceňovat.

Minimalizace rizika Strategie zaměřené na snižování rizika výskytu infekcí operační rány budou úspěšné jedině tehdy, pokud bude respektována nutnost minimalizovat riziko přenosu mikroorganismů, které mohou způsobit infekci, a pokud budou prováděna potřebná opatření. Je k dispozici jen málo důkazů, že mnohé rituály, které jsou prováděny ve jménu kontroly infekcí, jako je svlečení pacientů nebo odstranění všech jejich šperků, skutečně snižují riziko infekce. Avšak některé rituály týkající se personálu, jako jsou výmě44

FLORENCE 3/2011

Infekce operační rány jsou definovány jako infekce, které souvisejí s chirurgickými zákroky a které postihují chirurgickou ránu nebo hlubší tkáně, s nimiž se manipulovalo během daného zákroku. Infekce operační rány nemohou být spolehlivě identifikovány pouze na základě laboratorních dat, protože diagnóza závisí na přítomnosti známek infekce v ráně. Zjišťování výskytu infekcí operačních ran proto vyžaduje aktivní monitorování pacientů od doby operace až do jejich propuštění z nemocnice. Údaje od britské Agentury pro ochranu zdraví (Health Protection Agency – HPA), vycházející z téměř 240 000 operací provedených ve 247 nemocnicích v Anglii, potvrzují, že zatímco většina infekcí operační rány postihuje povrchovou vrstvu rány (tj. kůži a subkutánní tkáně), minimálně 20 % těchto infekcí postihuje hlubší tkáně – fascie a svaly. Hlavním mikroorganismem uváděným v 11 chirurgických kategoriích, pro něž byly údaje shromažďovány, byl Staphylococcus aureus, který byl odpovědný za 53 % infekcí, u nichž byl uveden původce infekce. V 64 % těchto případů byl S. aureus rezistentní vůči meticilinu, tj. MRSA, což svědčí o závažnosti problémů, které tento mikroorganismus může způsobit jako oportunistický patogen vyvolávající celou řadu infekcí – od méně závažných infekcí kůže a měkkých tkání až po život ohrožující bakteriémii. MRSA je rezis-

tentní vůči všem beta-laktamovým antibiotikům (např. flucloxacilin, cefalosporiny) a mnoha dalším typům ATB. Byla zahájena řada iniciativ na omezení šíření MRSA a v současné době existují určité důkazy o snížení jeho výskytu. Rezistence na antibiotika ztěžuje terapii infekcí operačních ran a dále zvyšuje význam prevence.

Kontrola a prevence infekcí na operačním sále Klíčem k optimální kontrole a prevenci infekcí na operačním sále je přístup vycházející ze základních zásad a uplatňovaný již dlouho před tím, než je objednán první pacient – ve skutečnosti již hodně dlouho před tím, než se operační sál vůbec začne stavět. Operační sál musí být vyprojektován tak, aby zde bylo dost prostoru pro všechny zákroky, které zde pravděpodobně bude třeba provádět, včetně zařízení a personálu. Stísněné prostory mohou zvýšit riziko náhodné kontaminace sterilních zón nebo nástrojů personálem sálu.

I v případě, že personál sálu nepřichází přímo do styku se sterilními povrchy nebo prostory, rozsévá kolem sebe mikroskopické fragmenty kůže. Tyto fragmenty jsou kontaminovány bakteriemi, které se mohou usadit v ráně, na rukavicích členů operačního týmu nebo na nástrojích, s nimiž pracují.

Další bakterie přenášené vzduchem se na sál mohou dostat s kontaminovaným vzduchem vstupujícím na operační sál. Konstrukce ventilačních systémů by měla zajišťovat takové tlakové rozdíly, aby se filtrovaný vzduch pohyboval z čistých do méně čistých prostorů – i v době, kdy není operační sál používán. To obvykle znamená tok vzduchu, který začíná v přípravné místnosti, pokračuje do prostoru, kde je prováděna anestezie a operace, a pak do prostoru, kde je ukládán odpad.

Vedle toho, že operační sál musí mít odpovídající systém ventilace, musí jeho řešení

Odborné téma – Operační krytí

Ilustrační foto Profimedia

umožňovat efektivní čištění a minimalizovat riziko kontaminace: a) dveře by se měly řádně zavírat, b) okna by měla být bez otvírání, c) strop by měl být celistvý, d) podlaha by měla být z nepropustného umyvatelného materiálu, bez jakýchkoliv spár a trhlin a v místech, kde se stýká se zdmi, by neměly být ostré rohy, e) stěny a všechny ostatní natřené plochy by měly být hladké a bez defektů, f) police a další pevné prvky by měly být omezeny na minimum.

Praxe na operačních sálech: základní zásady Praxe založená na důkazech snižuje riziko infekce. Avšak, jak již bylo řečeno, ve jménu kontroly a prevence infekcí je prováděna řada rituálů bez ohledu na to, že neexistuje dostatek důkazů o tom, že tyto aktivity snižují riziko infekce.

Příprava pacientů. I když by při každém invazivním zákroku měla být dodržována určitá rutinní opatření, zdá se, že není žádný důvod k tomu, aby si pacient sundával prádlo a šperky, kromě případů, kdy zasahují do operačního pole nebo hrozí jejich ztráta nebo znečištění. Pokud je třeba z operačního pole odstranit ochlupení, pak by se to mělo provádět depilačním krémem nebo holicím strojkem. Není žádný rozdíl ve výskytu infekcí operační rány me-

zi pacienty, u nichž bylo ochlupení odstraněno strojkem nebo holením den před operací nebo v den operace. Pokud je použití žiletky nevyhnutelné, měla by se použít spíš holicí pěna než mydlení štětkou.

Příprava personálu. Personál operačního sálu dodržuje zavedené rituály: předpokládá se, že se pracovníci převléknou do čistého oblečení a sundají si před prací své šperky. Důvodem operačního oblečení je zajištění ba­ riéry, která chrání pacienta před mikroorganismy, které se do prostředí dostávají z kůže a ochlupení personálu operačního sálu, a zajištění ochrany vnějšího prostředí před kontaminanty z operačního sálu. Požadavek, aby se personál převlékl do „operačního oblečení“, když přichází na operační sál, zajišťuje přinejmenším to, že je oblečený oděv čistý.

Před oblékáním operačního oblečení je třeba si umýt ruce.

Existuje málo důkazů, že by si personál měl převlékat nebo zakrývat své operační oblečení, když je mimo operační sál. Avšak požadavek, aby se tak dělo, upevňuje disciplínu na sále a rovněž vnímání operačního sálu jako speciálního prostoru, kde je třeba dodržovat zvláštní pravidla, aby byli chráněni pacienti. Viditelně ušpiněné nebo kontaminované uniformy je třeba převléci okamžitě.

Vlasy by měly být zakryty vždy, zejména při operacích na sálech s ventilačními systémy s laminárním prouděním.

Umělé nehty ani šperky na rukou a zápěstích nejsou v souladu s hygienou rukou a pracovníci sálů by je neměli nosit, což platí zejména pro instrumentářky a chirurgy. Nehty na rukou by měly být krátce zastřižené a čisté.

Během operace: dodržování etiky kontroly a prevence infekcí Chirurgický tým by měl nosit masky a sterilní pláště a rukavice jak kvůli vlastní ochraně, tak kvůli ochraně pacienta. Pláště a rukavice by neměly propouštět vodu, v ideálním případě by měly být na jedno použití a měly by vyhovovat místním předpisům. Nošení dvojích rukavic pomáhá snižovat riziko infekce pro pracovníka i pacienta: poskytuje zlepšenou ochranu před poraněním ostrými předměty a mělo by také snižovat riziko přenosu bakterií z rukou zdravotníka přes perforovanou rukavici.

Důkazy pro nošení obličejových masek jsou častým předmětem debat u pracovníků operačních sálů. Masky by měli nosit všichni, kdo jsou v těsné blízkosti operačního pole. Toto opatření snižuje jejich ohrožení krví přenášenými patogeny od pacienta. Pokud jsou masky kontami-

FLORENCE 3/2011

45

Odborné téma – Operační krytí

novány nebo jsou vlhké, měly by se ihned vyměnit.

Pracovníci, kteří jsou ohroženi vystřikující krví nebo aerosoly obsahujícími částečky krve – například při použití elektrických nástrojů nebo tlakové irigace –, by měli mít ochranu očí, aby byli chráněni před krví přenášenými viry a rovněž kvůli obecné ochraně očí. Jsou k dispozici jednorázové masky, jejichž součástí je ochranný štít – ty mohou být pohodlnější než ochranné brýle nebo štít připevněný na hlavě.

Neexistují žádné důkazy na podporu tvrzení, že by předoperační koupel nebo sprcha za použití antiseptika (např. chlorhexidinu) snižovala výskyt infekcí operační rány. Bezprostředně před operací je dezinfikována kůže pacienta kolem místa incize, aby se snížil počet přítomných bakterií a nebezpečí endogenní infekce. Nejefektivnějšího snížení počtu bakterií se dosáhne použitím antiseptik s obsahem alkoholu, ideálně v jednorázových obalech, aby se minimalizovalo riziko kontaminace při opakovaném použití. Britské směrnice epic2 doporučují aplikaci chlorhexidin glukonátu obsahujícího alkohol (nejlépe 2 % chlorhexidinu v 70% isopropyl alkoholu) před zajišťováním centrálního žilního vstupu. Před zahájením rouškování je nutné počkat dostatečně dlouho, než se po očištění kůže vypaří alkohol. Kdyby se při diatermii vznítily zbytky páry z alkoholového roztoku, mohli by pacienti utrpět závažné popáleniny.

Připravená plocha by měla být dostatečně velká, aby mohl být případně rozšířen řez a aby se na ni vešly veškeré potřebné drény. Zbytek pacienta je zakryt sterilními rouškami, aby bylo zajištěno sterilní pole, v němž může operační tým pracovat bez nebezpečí, že se sami kontaminují nebo že budou kontaminovány nástroje.

Roušky by neměly propouštět tekutiny – roušky, u nichž dojde k průsaku tekutiny z nesterilní strany na stranu sterilní, již nemohou být považovány za sterilní kvůli riziku bakteriálního průniku od pacienta. Nejlepší ochranu poskytují jednorázové roušky. Dnes jsou k dispozici soupravy těchto roušek jak pro konkrétní zákroky, tak pro obecné použití.

V některých oblastech jsou oblíbené adhezivní incizní roušky, které mohou být impregnovány antiseptikem; jejich obliba plyne z toho, že imobilizují všechny mikroorganismy, které zůstaly po dezinfekci na kůži. Bylo prokázáno, že roušky impregnované antiseptiky snižují počet bakterií, ale existuje jen málo důkazů, že snižují výskyt infekcí operačních ran. Nedávný přehledový článek společnosti Cochrane došel k závěru, že adhezivní roušky z plastu možná dokonce zvyšují výskyt infekcí operační rány.

46

FLORENCE 3/2011

Roušky, pláště, rukavice a další předměty používané na operačních sálech, včetně chirurgických nástrojů, jsou zařazeny do třídy zdravotnických prostředků a podléhají tak legislativě, regulaci a britským a evropským standardům. Mezi nejdůležitější předpisy patří evropská směrnice Medical Device Directive (MDD) 93/42, jejíž požadavky byly začleněny do britské legislativy (Medical Device Regulations 2002, BS EN 13795). Jednou z výhod jednorázových balených roušek a plášťů je to, že odpovědnost za zajištění souladu s těmito předpisy a normami nese výrobce, nikoli uživatel.

Pracovníci operačního sálu musí zajistit, aby všechny předměty, které zakoupí a užívají, byly vyhovující a byly vhodným způsobem skladovány.

Antisepse rukou V minulosti trvalo chirurgické mytí až 10 minut. Avšak neexistují důkazy, které by svědčily o tom, že chirurgické mytí s vodním roztokem antiseptika, delší než 2 minuty, má nějaký další přínos. Mezinárodní směrnice pro antisepsi rukou byly srovnávány Tannerem a kolegy.

Kartáčky by při chirurgickém mytí měly být používány s rozumem, pokud jsou vůbec používány, protože poranění kůže, která způsobují, mohou ve skutečnosti ještě zvýšit počet bakterií na rukou, i když je doporučováno čištění pod nehty, minimálně na začátku práce na operačním sále.

Jestliže jsou ruce chirurga čisté, jsou roztoky na ruce s obsahem alkoholu dostačující alternativou opakovaného mytí rukou a mají další výhodu, reziduální efekt – počet bakterií se po určitou dobu po použití stále snižuje, zejména když jsou roztoky kombinovány s antiseptiky, jako je chlorhexidin. Členové operačního týmu nejsou jedinými pracovníky operačního sálu, kteří musí dodržovat hygienu rukou. Ruce je třeba dezinfikovat před každým úkonem péče o pacienta a po něm, což je požadavek, na který pracovníci sálu často zapomínají.

Riziko kontaminovaných nástrojů Jedno z největších potenciálních rizik pro pacienty představuje použití kontaminovaných chirurgických nástrojů. Čištění nástrojů pro opakované použití podléhá stejnému předpisu jako zdravotnické prostředky, Medical Device Regulations 2002. Všechna stadia tohoto procesu (transport, mytí, balení, sterilizace, transport, skladování, transport a rozbalování před použitím) musí být bezpečná a musí být monitorována, aby si členové operačního týmu mohli být jisti, že nástroje, které pou-

žívají, jsou bezpečné. I v případě, že jsou nástroje dodávány ve sterilním stavu, existuje riziko kontaminace během jejich použití. Aby bylo toto riziko co nejmenší, musejí všichni členové operačního týmu dobře znát zásady aseptické techniky a dodržovat stejné principy, které před více než stoletím formuloval Joseph Lister.

Klíčové zásady – shrnutí • T am, kde nemocnice respektují nutnost kontroly infekcí a jsou ochotny provádět potřebná opatření, bude riziko vzniku infekce operační rány nižší.

• Důraz by měl být kladen spíše na prevenci než na terapii, stejně, jako tomu bylo v době před nástupem antibiotik. Všechny nedůslednosti v dodržování základních zásad je třeba řešit.

• Kontaminace prostřednictvím ruky opatřené rukavicí je možná, buď prostřednictvím kontaminace vnějšího povrchu rukavice, nebo narušení bariérové funkce rukavice.

Personál sálu a operační tým se musí naučit, jak si má navlékat a nosit rukavice. Tam, kde je to nutné, je třeba se zaměřit na použití dvou nebo dokonce tří vrstev rukavic. Je tomu tak například v ortopedické chirurgii, kde může dojít k perforaci rukavic úlomky kostí a následky infekce mohou být obzvlášť závažné.

• Ochrana očí by měla být součástí rutinní praxe.

• Není prokázáno, že nošení obličejových masek anesteziologickým a obíhajícím personálem přispívá k redukci výskytu infekcí, ale může přispět k dodržování disciplíny na operačním sále.

• Příprava kůže (např. alkoholem a chlorhexidinem) snižuje bakteriální zátěž.

• Ruce je třeba dezinfikovat před každým kontaktem s pacientem a po něm. Personál sálu často zanedbává hygienu rukou při nechirurgických aktivitách (např. transfer pacientů z oddělení na sál).

• Chirurgické mytí trvající dvě minuty je obvykle dostatečné. Drhnutí kartáčkem by mělo být používáno jen obezřetně, protože při něm dochází k traumatizaci kůže a vyplavení hlouběji sídlících bakterií na povrch.

• Ruce je třeba chirurgicky umýt před zahájením každého operačního programu, ale mezi jednotlivými případy stačí ošetření rukou přípravky s alkoholem/chlorhexidinem, pokud jsou po fyzikální stránce čisté.

• Přípravky na ruce s obsahem alkoholu/ chlorhexidinu mohou být používány nesprávně nebo se na ně pracovníci mohou

Odborné téma – Operační krytí

Dalibor Glück / MF DNES / Profimedia

postupy na základě výsledků tohoto sledování?

Předpokládaný časový rozsah úkolu: 1 hodina Úkol 3 Projekt – článek • Jaké provádíte rutinní kontroly na začátku operačního programu?

• Odpovídají aktuálním předpisům?

• Jaká jsou vaše rutinní opatření, když „vyběhnete“ z operačního sálu?

• Zamyslete se nad vaší rutinou a zvažte, zda je v souladu s platnými normami a předpisy.

• Jak jsou na místě použití kontrolovány chirurgické nástroje, zda jsou sterilní? Jak jsou tyto kontroly dokumentovány? Články: www.bmj.com/cgi/content/full/325/7372/1055/a?etoc; http://news.bbc.co.uk/1/hi/helath/2377423.stm Tyto články se zabývají expozicí pacientů chirurgickým nástrojům, které byly použity u pacientů, u nichž bylo následně zjištěno, že trpí Creutzfeldt-Jakobovou nemocí. Zamyslete se nad postupy na vašem oddělení a zhodnoťte, zda by takovému incidentu byly schopny předejít.

Předpokládaný časový rozsah úkolu: 2 hodiny

Ilustrační foto Profimedia

příliš spoléhat. Pokud mají tyto dezinfekční prostředky fungovat správně, musí být ruce před jejich aplikací čisté po fyzikální stránce.

Úkoly pro studující

Úkol 1 Čtení – zamyšlení – posouzení • Přečtěte si vaše zásady pro kontrolu a prevenci infekcí a porovnejte je s aktuálními směrnicemi a doporučeními.

• Posuďte opatření na kontrolu a prevenci infekcí, uplatňovaná ve vaší každodenní praxi.

• Z amyslete se nad tím, zda vaše praxe odpovídá aktuálním směrnicím a doporučením.

• Přezkoumejte „cestu“ pacienta vaším operačním oddělením. Která interakce s pra48

FLORENCE 3/2011

covníky oddělení zvyšuje riziko infekce? Jaké kroky by tito pracovníci měli učinit, aby se toto riziko snížilo?

Předpokládaný časový rozsah úkolu: 1 hodina Úkol 2 Posouzení – zamyšlení • Prostudujte si uspořádání vašeho operačního sálu a zamyslete se nad tím, jak změna využití operačního sálu ovlivnila kontrolu infekcí.

• Zvažte, zda by bylo možné provést nějaká vylepšení, která by snížila riziko.

• Zjistěte, zda je sledován výskyt infekcí operační rány u pacientů operovaných na vašem operačním sále. Jaký je výskyt těchto infekcí u jednotlivých zákroků? Komu je výskyt infekcí operační rány oznamován? Změnily se někdy nějaké pracovní

Úkol 4 Projekt • Zhodnoťte váš současný kodex oblečení.

• Odpovídá váš kodex oblečení aktuálním směrnicím a doporučením?

• Navrhněte plán lekce, při níž byste své kolegy a kolegyně poučila o tom, jaké je jejich riziko nakažení krví přenášenými viry a jak lze toto nebezpečí minimalizovat používáním osobních ochranných pomůcek a správným nakládáním s kontaminovanými ostrými předměty.

Předpokládaný časový rozsah úkolu: 1 hodina Úkol 5 Projekt • Vyhodnoťte současnou praxi na vašem oddělení při přípravě kůže a rouškování.

• Zamyslete se nad tím, zda tato praxe odpovídá aktuálním normám a směrnicím.

• Prozkoumejte současnou praxi mytí rukou na vašem oddělení a opět se zamyslete, zda odpovídá aktuálním normám a směrnicím.

Předpokládaný časový rozsah úkolu: 3 hodiny (Z impaktovaného časopisu: Weaving P, Cox F, Milton, S. Infection prevention and control in the operating theatre: reducing the risk of surgical site infections (SSIs). Journal of Perioperative Practice, 2008, 18, č. 5, s. 199–204. Překlad: Mgr. Libuše Dobrovodská, dobrovodska.l@centrum.cz. Redakčně upraveno a zkráceno.)

zpravodaj čas ČAS před Fórem delegátů piluje program Po čtyřech letech, 26. března, se opět sejde nejvyšší plénum České asociace sester (ČAS), Fórum delegátů, aby zvolilo prezidentku, nové prezidium a revizní komisi a aby aktualizovalo stanovy a řády ČAS. Především však se vyjádří k programu, který bude organizace v následujících letech realizovat.

Dva faktory – aktuální situace, která vyhrotila problémy ve zdravotnictví (Děkujeme, odcházíme) a objektivní nutnost zefektivnění zdravotnictví – mění zásadním způsobem postavení sester a ostatních nelékařů v systému. Česká asociace sester si je toho vědoma, a proto její současné vedení vypracovalo dokument 13 bodů, návrhů a doporučení, pro který získalo konsenzus jak členské základny ČAS, ministerstva zdravotnictví, tak i politickou podporu napříč vládní koalicí. Dokument byl představen veřejnosti 2. února.

ného zdravotnictví, které se ošetřovatelství bezprostředně dotýkají. Tím prvním je akce Děkujeme, odcházíme, druhou je reforma zdravotnictví, kterou ministerstvo připravuje. Uvedl, že zdravotnictví trpí tím, že mezi jednotlivými profesemi probíhá neustálá diskuse, která by se někdy dala nazvat až konkurenčním bojem.

Tyto jevy brzdí rozvoj zdravotnictví.

Na schůzce se obě strany domlouvaly, co by se dalo dělat, aby se vztahy zlepšily.

Ministr Heger o blízkých změnách, které se dotknou sester

Ministerstvo zdravotnictví vidí několik hlavních oblastí, kde by se profesní vztahy mezi zdravotníky měly zlepšovat. Navýšení kompetencí sester a ostatních nelékařů je jednou z cest. Ministr Heger uvedl, že cílem je stav, který je běžný v rozvinutých zemích. Lékař tam má své definované poslání a daleko účinněji než u nás je doplňován dalšími profesními skupinami. Uvedl příklad praktického lé-

2. února jednal ministr zdravotnictví MUDr. Leoš Heger se zástupkyněmi nelékařů organizovaných v ČAS (prezidentkou a prezidiem ČAS). O výsledcích tohoto jednání byli na briefingu informováni novináři a jejich prostřednictvím veřejnost. Ministr charakterizoval dva faktory součas-

Navýšení kompetencí nelékařů

kaře, který by mohl být uvolněn pro daleko rozsáhlejší vyšetřování, kdyby některé jeho výkony prováděly sestry. Poukázal na diagnózy, které jinde sestry vykonávají samostatně. Proto je třeba v zákoně a příslušných vyhláškách mnohem precizněji definovat kompetence a odpovědnosti zdravotníků nelékařů.

Transformace domácí péče Mnohem rozsáhlejší vliv na zdravotnický systém čeká na sestry a ostatní nelékaře v oblasti zdravotně-sociální, kde ministerstvo zdravotnictví společně s ministerstvem práce a sociálních věcí připravuje podmínky pro rozvinutí domácí péče. V České republice je dostatečný počet agentur domácí péče s dostatečnou kapacitou, ale je třeba zpřesnit způsob financování, indikace péče a dát sestrám mnohem větší prostor. V současné době je zahájena diskuse o zákoně o zdravotnických službách, kde existují tři úrovně péče – péče fakultních nemocnic, doléčovací péče, která se dnes provádí zejména v léčebnách dlouhodobě nemocných, a ošetřovatelská péče, která potřebuje občasný dohled lékaře a obsahuje hlavně sesterské činnosti. Úkolem je sladit součinnost MZ a MPSV tak, aby bylo možno až polovinu objemu léčeben dlouhodobě nemocných transformovat do sféry, v níž sestry budou mnohem více zapojeny.

Prezidentka ČAS po jednání na MZ ČR 2. února

2. února, ČT 24

„Toto jednání ČAS s ministerstvem je jedno z řady,“ uvedla na briefingu 2. února prezidentka ČAS Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA. „ČAS považuje za velmi důležité, aby neléka-

FLORENCE 3/2011 49

zpravodaj čas

ři, jako jedna velká obec zdravotnických pracovníků, měli v diskusích o dalším vývoji zdravotnictví svůj prostor, a tím vliv na změny a stav tohoto resortu. Chceme prostor i v takových diskusích, jako jsou jednání o personálním a technickém vybavení nemocnic, abychom byli při tvorbě zejména těch pravidel, která budou zasahovat do praxe nelékařů.“ Česká asociace sester pro ministerstvo zdravotnictví připravila 13 základních bodů formou návrhů a požadavků, jejichž prostřednictvím by se chtěla zapojit do realizace zdravotnické reformy (plné znění viz níže). Nyní k těmto jednotlivým bodům připravuje konkrétní návrhy. Mezi priority patří transformace lůžkového fondu (převodu akutních lůžek na lůžka následné péče), kde požaduje rozšíření kompetencí nelékařů, aby mohli poskytovat služby tomuto typu pacientů. Součástí diskusí byla i úvaha o transformaci domácí péče. D. Jurásková uvedla, že v oblasti zdravotně-sociální má aso­

ciace zájem, aby domácí prostředí bylo dominantní.

Nejbližší jednání s ministerstvem zdravotnictví se bude dotýkat zdravotně-sociálních lůžek a agentur domácí péče. ČAS aktuálně nabídla ministerstvu potenciál nelékařů v případě nedostatku lékařských kapacit způsobených jejich hromadnými výpověďmi a možnost převzetí některých jejich činností.

Otázka sester je i otázkou politickou K účasti sester na zdravotnické reformě z hlediska politika se na brie­fi ngu vyjádřil senátor za ODS Marek ­Šnajdr.

O 13bodovém dokumentu ČAS se vyjádřil, že je to základ spolupráce ČAS s ministerstvem a vládou. Pokud bude naplněna alespoň část uvedených bodů, pak to českému zdravotnictví, zdravotníkům i pacientům významně pomůže. M. Šnajdr vyjádřil přesvědčení, že vzhledem k nárokům na vzdělání nelékařů, které se u nás vý-

znamným způsobem zvýšily, je třeba přijmout kompetenční opatření v oblasti možností poskytovat péči. Když se to podaří, bude to mít pozitivní vliv na zefektivnění českého zdravotnictví a posílení personální stability v resortu.

Transformace lůžkového fondu neznamená rušení lůžek M. Šnajdr na závěr, zvláště pro novináře, upřesnil, co konkrétně bude transformace lůžkového fondu znamenat. „Transformaci lůžkového fondu je třeba chápat jako systémovou změnu – neznamená to jen rušení lůžek, ale transformaci lůžek akutních na lůžka následné péče. Je celá řada výkonů, po kterých je možné pacienta stabilizovat v domácí péči a tam mu zajistit účinnou a kvalitní péči.“ 2. února 2011 Text a foto Jarmila Škubová

13 základních oblastí spolupráce ČAS na reformě zdravotnictví

1 2

ČAS se chce aktivně účastnit na přípravě reformy zdravotnictví.

V souvislosti s přípravou reformy ČAS žádá významné posílení kompetencí všeobecných sester, zejména v segmentu primární péče, domácí péče a zdravotně-sociální péče.

Tomu musí odpovídat odpovědnost všeobecných sester, ale i jejich plat.

3

ČAS žádá spoluúčast na kultivaci Sazebníku výkonů a posílení nositelů výkonů z řad nelékařů. Současně požaduje navýšení indexace ceny práce nelékařů, ta je dlouhodobě podhodnocena.

11

8

12

ČAS podporuje přerozdělení pojistného mezi zdravotními pojišťovnami.

ČAS souhlasí s omezením vstupu nových technologií a efektivním využitím těch současných.

9

4 5

ČAS nabízí spolupráci při restrukturalizaci akutního lůžkového fondu, zejména s ohledem na jeho možnou transformaci v lůžka následné či zdravotně-sociální péče. ČAS podporuje redukci akutního lůžkového fondu o 10 %. ČAS žádá, aby úhradová vyhláška na rok 2012 finančně zohlednila přesun pacientů z lůžkové do domácí péče navýšením úhrad tomuto segmentu. Tato bude více zatížena a změní se také struktura pacientů ošetřovaných v domácím prostředí.

ČAS podporuje protikorupční opatření v resortu zdravotnictví.

Při přípravě vyhlášek stanovujících personální, technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení žádá ČAS, aby byla spolu s ČLK a ČLS JEP k řešení přizvána.

6 50 FLORENCE 3/2011

7

ČAS je připravena spolupracovat při zpracování standardů poskytování zdravotní péče (tzv. nárok pojištěnce).

ČAS podporuje aktivity pojišťoven vedoucí k finančním úsporám v oblasti léků a SZM.

10

ČAS podporuje úpravy platových tarifů z vnitřních zdrojů systému s tím, že bude analogicky jako u lékařů zajištěn růst mezd i ostatním zdravotnickým pracovníkům. ČAS je připravena nadále spolupracovat na zákonných i podzákonných normách o vzdělávání nelékařů. V této oblasti žádá zejména zjednodušení a zlevnění registrace nelékařů.

13

ČAS nadále trvá na splnění příslibu ministra zdravotnictví nelékařům, který se týká v případě nalezení finančních zdrojů úpravy platů všech zdravotníků. Nelékaři se chovali a chovají velmi zodpovědně, nejsou tedy slyšet. Bylo by velmi nešťastné, aby za svůj zodpovědný postoj byli potrestáni.

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, prezidentka ČAS (www.cnna.cz)

Kandidátky na prezidentku ČAS na volební období 2011–2015

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA

Ing. Bc. Irena Kouřilová-Pejznochová

„Nelékaři musí mít vliv na stav a změny ve zdravotnictví!“

„Očekávání sester musíme slyšet a naslouchat jim!“

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA je současnou prezidentkou ČAS. Vystudovala Střední zdravotnickou školu v Uherském Hradišti, obor všeobecná sestra.

Specializační vzdělání získala v oboru ARIP. Krátce po revoluci (v r. 1991) absolvovala na Filozofické fakultě obor pedagogika-ošetřovatelství, a protože už v té době pracovala ve vedoucích funkcích, vzdělávala se v managementu. Vysokou školu ekonomickou završila titulem MBA v r. 2004. Absolvovala též postgraduální studium na LF UP v Olomouci v oboru sociální lékařství.

Po škole pracovala v IKEM jako sestra na klinice kardiologie, poté jako staniční sestra JIP na I. interní klinice FTN v Praze. Jako odborná učitelka působila na SZŠ v Praze 8 a v r. 1991 se stala vrchní sestrou Neurologické kliniky FTN v Praze. Současně pracovala jako odborná asistentka Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK (ÚTPO). V r. 1996 se stala hlavní sestrou a zástupkyní ředitele FTN, v r. 2003 vedoucí ÚTPO, v r. 2009 ředitelkou Všeobecné fakultní nemocnice (VFN), poté ministryní zdravotnictví ČR a od roku 2010 až dosud vykonává funkci ředitelky VFN. Pro Českou asociaci sester pracuje Dana Jurásková od jejího počátku. Využila zkušeností, které získala ještě v České společnosti sester, kde pracovala jako předsedkyně sekce ARIP a členka předsednictva. V ČAS působila postupně jako místopředsedkyně registrační komise, tisková mluvčí, předsedkyně kreditní komise, vědecká sekretářka a současně prezidentka ČAS. V tomto období se Dana Jurásková intenzivně angažuje na zapojení ČAS do reformy zdravotnictví s cílem docílení většího vlivu sester a ostatních nelékařů na reformní procesy. Navázání úzké spolupráce s ministerstvem zdravotnictví (viz 13 bodů spolupráce) je do značné míry výsledkem její iniciativy. Zúčastnila se klíčového jednání s ministrem 2. února (viz str. 49–50).

Dana Jurásková má dvě dorůstající děti, je vdaná a ve svém volném čase se ráda věnuje sportování a chalupě, kde jí potěšení přináší především pěstování skalniček a zušlechťování skalky úctyhodných rozměrů.

zpravodaj čas

Ing. Bc. Irena Kouřilová-Pejznochová vystudovala Střední zdravotnickou školu v Teplicích v oboru dětská sestra.

Potom se stejně jako její protikandidátka specializovala na ARIP. Vystudovala Vysokou školu o. p. s. Ilony Mauritzové v Plzni, obor ošetřovatelství, a v loňském roce získala titul Ing. na Vysoké škole finanční a správní v oboru hospodářská politika a správa.

Nejprve pracovala na porodnickém oddělení Nemocnice Teplice jako dětská sestra, později v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, nejprve jako dětská sestra, později na resuscitační klinice jako sestra anesteziologická.

Od r. 1995 pracovala jistý čas jako trenérka a školitelka ve společnosti Hartmann-Rico, dosud pracuje jako lektorka Vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví a externí auditor kvality a technický expert pro certifikaci ISO 9001:2000 ve zdravotnictví a sociálních službách. V ČAS působí Irena Kouřilová v současnosti v prezidiu a v sekci hojení ran.

V současné době, podobně jako její protikandidátka, usiluje Irena Kouřilová-Pejznochová o emancipaci profese sestry ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví.

Zúčastnila se klíčového jednání s ministrem 2. února, o kterém je referováno výše.

Co byste odpověděla sestrám na otázku: „Co z toho budu mít, když budu v ČAS?“ „To je velmi těžká otázka. V posledních týdnech až ožehavá.

Mnoho kolegyň argumentuje tím, že nic z členství v ČAS nemá. Odpovědí by mohlo být to, že jsem sestra a patřím někam, do nějaké komunity. Členství v ČAS poskytuje právě tu legislativní oporu profese, možnost vzdělávání a získávání infomací o vývoji profese doma i v zahraničí. To je ten ideální stav. Ten však v současnosti je významně otřesen tím, že si kolegyně pletou profesní a odborovou organizaci. Profesní organizace nesmí, již z podstaty svého statutu, vést jakékoliv nátlakové akce, ani je iniciovat. Takže na vaši otázku bych odpověděla tím, co z členství v ČAS nikdo rozhodně mít nebude – protesty, stávky a vydírání. Chceme jít cestou dialogu a kladení jasných a efektivních požadavků na legislativu tak, aby práce nelékaře měla smysl a byla náležitě oceněna.“ Připravila Jarmila Škubová

FLORENCE 3/2011 51

zpravodaj čas

Pracovní den – mezinárodní spolupráce ČAS s EDTNA/ERCA V Praze se 13. ledna uskutečnil mezinárodní pracovní den EDTNA/ERCA (Evropská asociace dialyzačních a transplantačních sester/Evropská asociace renální péče).

Vedle nefrologických sester se ho zúčastnili i kolegové z řad nefrologů.

Na programu se odborně podílela Česká asociace sester (ČAS). Obě profesní organizace spolu mnoho let spolupracují, přičemž pro nefrologickou sekci ČAS je tato spolupráce i členství v EDTNA/ERCA otázkou prestižní i odbornou.

Pracovní den navštívila prezidentka ČAS Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA s pozdravem a informací o pohledu ČAS na nejnovější dění související s iniciativou Děkujeme, odcházíme.

Úvodní body programu Program zahájila J. Pancířová, executive director a immediate past president EDTNA/ERCA, která účastníky seznámila s přehledem evropských projektů této organizace. Poté následovalo sdělení Doc. Ing. F. Lopota, CSc., který hovořil o kvalitě vody pro hemodialýzu, faktorech krevních ztrát a anémii u hemodialyzovaných pacientů. Uvedl, že (v rámci kompetencí sester dialyzačních pracovišť) je důležité dodržování předepsané anti­koagulace, dostatečný a efektivní krevní průtok u pacienta napojeného na dia­lyzační monitor. Pro kvalitu vody je potřeba, aby technický personál dodržoval všechna pravidla, dbal na správnou obsluhu a servis celého zařízení.

„Dělejme zelenou dialýzu!“ Dialyzační terapie produkuje velké množství odpadu, včetně infekčního

52 FLORENCE 3/2011

a má obrovskou spotřebu vody v celkovém měřítku. Do budoucna jsou proto potřebná doporučení, která se dotýkají ekologie, a proto „dělejme zelenou dialýzu!“ O tom bylo sdělení J. Kastla, projektového ředitele sítě dialyzačních středisek NephroCare a koordinátora projektu Go Green in Dialysis, společného pro NephroCare a EDTNA/­ ERCA. Výstupem prezentovaného projektu, který byl zahájen v r. 2009 s cílem změnit zaběhnuté návyky personálu, budou doporučení pro dialyzační léčbu s ohledem na životní prostředí. Koordinátorkou projektu za ­EDTNA/­ERCA je Češka, nefrologická sestra J. Pancířová. Pracovní skupina má 14 členů, evropských expertů z oblasti nefrologie.

Výsledná směrnice z této studie bude představena v Lublani na konferenci EDTNA/ERCA v září 2011.

Individualizace dialyzační léčby A. Davidsonová, aplikační specialistka firmy Gambro hovořila o individualizaci dialyzační léčby. Je nezbytné zajistit kvalitu péče u každého pacienta, při každé dialyzační léčbě. Se stoupajícím věkem dialyzovaných pacientů přibývá jejich komorbidit (hypertenze, diabetes mellitus, kardiovaskulární komplikace apod.). Autorka uvedla některé metody, jak individualizace dosáhnout: lze využít parametrů pravidel kvality péče, program zvyšování kvality péče, ale také přístrojovou techniku, jako např.

Šťastného pokračování životního příběhu Darena se stali účastníky všichni přítomní v sále.

Tento pacient na závěr svého vystoupení požádal vedle sedící snoubenku o ruku.

modul Hemocontrol+ anebo Diascan, které minimalizují rizika hypotenze, usnadňují dodržení sodíkové rovnováhy a vyhýbají se rychlým změnám koncentrací draslíku v krvi pacienta.

Kazuistika mladého pacienta Daren z Irska, 32 let, vyprávěl svůj příběh od počátku onemocnění. Popisoval absolvování dialyzační léčby a jednu neúspěšnou transplantaci ledviny.

Přes běžný počáteční stres, zklamání a pocit bezmoci si řekl, že čas strávený na dialýze využije. Dostudoval vysokou školu a nyní žije normálním životem. Byl vždy velkým sportovcem a tím také zůstal. Na olympijských hrách pro dialyzované a transplantované pacienty získal mnoho medailí. Je úžasným příkladem a motivací pro ostatní pa­ cienty, které se snaží získat k aktivitě. Na pracovní den EDTNA/ERCA do Prahy ho doprovázela přítelkyně. Mladý muž děkoval své rodině za podporu, bez níž by nedokázal překonat těžkou životní situaci – pravidelné chronické dialyzační léčení. Poděkoval i své přítelkyni, pro kterou měl velké překvapení – požádal ji veřejně o ruku. Bylo to velice emotivní nejen pro ně, ale i pro všechny přítomné.

Funkce koordinátora léčby anémie – příležitost pro sestry MUDr. H. Pikartová hovořila o renální anémii u pacientů s chronickým selháním ledvin z pohledu zdravotnického personálu. Uvedla, že na některých dia­lyzačních jednotkách, zejména v anglosaských zemích, je zaveden institut koordinátora léčby anémie. Z hlediska kompetencí sester je to výrazný a pozitivní krok v zájmu samostatnosti sester v nefrologickém ošetřovatelství. Ve Velké Británii je pro porovnání kompetencí léčba anémie plně v rukou sester, zatímco u nás, jsou-li sestrám tyto rozšířené kompetence přiděleny, sestry je vykonávají pod přímým dohledem lékaře.

Jindra Pavlicová, nefrologická sekce ČAS Foto z archivu autorky

Bode definitivně ve struktuře HARTMANN–RICO

Společnost ­HARTMANN-RICO do své struktury plně začlenila české zastoupení Bode Chemie, a tak převzala veškeré její obchodní aktivity. Dokončila tím proces integrace, který odstartoval před dvěma roky, kdy skupina HARTMANN odkoupila 100% podíl Bode Chemie od společnosti Beiersdorf AG. Akvizicí Bode Chemie, která se specializovala na výrobu hygienických a dezinfekčních přípravků pro zdravotnický personál, získala společnost HARTMANN–RICO výhodnou produktovou a odbornou synergii. „Získáním Bode jsme významně posílili své postavení na poli dezinfekčních prostředků a zvýšili hodnotu svých služeb určených zákazníkům z řad zdravotnických zařízení. Ve spojení s našimi výrobky pro jednorázové operační krytí tak nyní můžeme nabídnout komplexní řešení pro prevenci nozokomiálních infekcí, na které se dlouhodobě zaměřujeme,“ uvedl Ľubomír Páleník, generální ředitel a předse­da představenstva ­HARTMANN-RICO.

Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

zaznamenali jsme

INZERCE

ÚHKT Praha vypisuje výběrové řízení na místo

vrchní sestry na Aferetickém oddělení.

Pracoviště se zabývá dárcovskými a terapeutickými přístrojovými výkony pomocí separátorů krevních složek.

• Kvalifikační předpoklady: absolvování bakalářského nebo magisterského studia ošet-

řovatelského směru je vítané, PSS v oboru sestra pro TRF službu nebo onkologie je vítané, osvědčení podle zákona č. 96/04 Sb., minimálně 5 let praxe (praxe v oboru výhodou), schopnost vedení pracovní skupiny, komunikační a organizační dovednosti, schopnost práce v kolektivu, vstřícnost, zodpovědnost, občanská a morální bezúhonnost, znalost práce na PC (aplikace MS Office, NIS)

• Nabízíme: vysoce odbornou a zajímavou práci, zázemí špičkového pracoviště s mezinárodním certifikátem kvality péče, moderní pracovní prostředí, příjemný kolektiv, odpovídající platové ohodnocení, možnost dalšího vzdělávání a další zaměstnanecké benefity.

Písemné přihlášky doložené profesním životopisem, osobním dotazníkem, úředně ověřené kopie dokladů o dosaženém vzdělání + souhlas s využitím poskytnutých údajů pro účely výběrového řízení, čestné prohlášení o splnění podmínek podle zákona č. 451/1991 Sb. A výpis z rejstříku trestů zasílejte do tří týdnů od uveřejnění inzerátu na adresu:

ÚHKT, U Nemocnice 1, Praha 2 – k rukám přednostky Ošetřovatelského úseku Mgr. Vylitové, tel.: 221 977 419, e-mail: lucie.vylitova@uhkt.cz

Nestátní zdravotnické zařízení se sídlem v Praze přijme všeobecnou zdravotní sestru do závodní ordinace v TRW (Brandýs nad Labem – Stará Boleslav) na částečný úvazek – 2 dny v týdnu (út., st.).

Požadujeme: min. 5 let praxe ve zdravotnictví, znalost anglického jazyka, schopnost rychlého úsudku, profesionalita, flexibilita a proklientský přístup, znalost práce na PC. Nabízíme: 1 týden dodatkové dovolené, firemní benefity, smluvní platové ohodnocení.

Tisková zpráva, PR 8. února, Brno

Kontakt: tel.: 234 630 470, e-mail: klara.gottwaldova@medicover.cz INZERCE INZERCE

LEKCE ANGLIČTINY

AN APPOINTMENT WITH A GYNAECOLOGIST What should patients know before an appointment with a gynaecologist:  Most women are nervous before the appointment with their gynaecologist but it is important to stress that a visit to the gynaecologist is just like a visit to any other doctor. It‘s also something that women have to do on a regular basis for their whole life.  For the most accurate exam results, it is important not to engage in any sexual activity for 24 hours before visiting the gynaecologist.  Patients should keep track of when their menstrual period starts and how long it lasts. It is recommended that patients plan their exam for a time when they are not expecting their period.  Patients should prepare by performing a thorough hygiene.  Patients should prepare ahead of time by writing down their questions and concerns. It is especially helpful if they are very shy. The gynaecologist is also able to answer the questions better if they are specific.  First-time patients will have to fill out a form about their medical, menstrual, sexual and contraceptive history, and family health history.  The nurse may ask for a urine sample and take some blood.

The urine sample can show pregnancy, yeast infection and other signs of illness. The blood sample is used for STD (Sexually transmitted diseases) and cholesterol testing.

 The patient’s blood pressure will be tested at a gynaecologist’s.  Pregnant women will be weighed.  The patients will be asked questions regarding past ailments or reasons for the present visit (such as routine check-up; irregular menstrual cycles; information about contraceptive methods; abdominal pain or painful intercourse; genital itching, swelling, or redness).  Patients will then be asked to take off their clothes (from the waist down) in a private room.  After the examination the nurse will tell the patient the date when to call for the results of the tests. The patients may also get samples or prescriptions for birth control or other drugs.

When should a patient see a gynaecologist?

• If there is time for a routine check-up (usually once a year).

• If a girl starts to have sex on a regular basis.

• If there is a change in her menstrual period.

• If she experiences vaginal pain or cramps.

• If she needs birth control.

• If she suspects pregnancy.

• If she has had unprotected sex SLOVNÍ ZÁSOBA

to stress = zdůraznit just like = tak jako, úplně stejně jako on a regular basis = pravidelně accurate = přesný, precizní to engage in = provozovat to keep track of = sledovat

to recommend = doporučit to expect = očekávat to perform = vykonat, provést thorough = důkladný, pečlivý ahead of time = před termínem concern = obava, znepokojení, starost helpful = prospěšný, užitečný shy = stydlivý, ostýchavý able = schopný to fill out a form = vyplnit formulář urine sample = vzorek moči yeast = kvasinka sign = znak, projev Sexually transmitted diseases = sexuálně přenosné choroby pressure = tlak to weigh = zvážit, vážit regarding = ohledně past = dřívější ailment = choroba, nemoc, zdravotní potíže painful = bolestivý intercourse = pohlavní styk itching = svědění swelling = otok redness = zarudnutí to take off = svléknout from the waist down = od pasu dolů prescription = lékařský předpis, recept birth control = antikoncepce to experience = zažít, prodělat cramp = křeč to suspect = mít podezření, tušit unprotected = nechráněný

Telekonference o vzdělávání v roce 2011

zaznamenali jsme

Šest velkých českých nemocnic uspořádalo 20. ledna další ročník telekonference Vzdělávání a role nelékařských zdravotnických pracovníků v r. 2011.

Přednášeli a diskutovali nelékaři z Ústřední vojenské nemocnice Praha (ÚVN), Všeobecné fakultní nemocnice Praha (VFN), Fakultní nemocnice v Motole (FNM), Fakultní nemocnice Ostrava (FNO), Fakultní nemocnice Olomouc (FNO) a Masarykova onkologického ústavu (MOÚ).

Konference řešila obecné, dlouhodobé otázky vzdělávání, ale i konkrétní problematiku na konkrétním pracovišti. Hovořilo se o tom, že se mění role sester a na tyto změny by měly reagovat i změny v jejich celoživotním vzdělávání (D. Jurásková, VFN).

Otázku, jak motivovat sestry, aby se chtěly samy vzdělávat, položila R. Šamonilová z neonatologického oddělení VFN. Ocenila výhody vzdělávání na pracovišti, které nemocnice sestrám nabízí, přičemž budoucnost profesního rozvoje sester vidí mj. ve zdokonalování

jazyků a stážích v zahraničí. Pak už byla hlavně řeč o rolích nelékařů, hodně se mluvilo o roli zdravotnického asistenta (ZA) v období, kdy se čeká na platnost malé novely zákona č. 96/2004 Sb. Od ní se očekává, že některé funkce bude moci ZA vykonávat již bez odborného

dohledu. Od r. 2008 začala FNO zařazovat do provozu různých oddělení ZA. O zkušenostech s nimi hovořila vrchní sestra S. Fišarová. Jejich přínos vidí ve zlepšení ošetřovatelské péče, zvýšil se celkově počet personálu.

Eliška Němcová (ÚVN) hovořila o konkrétní nové roli sestry pro kontrolu infekcí, kterou provádí, a kompetencích, které jí přináší. Popsala pracovní den takové sestry. Vzdělávání získává v certifikovaném kursu nemocnice.

Zazněla ještě celá řada příspěvků sester z různých pracovišť, přičem se potvrdila výchozí teze o tom, že role sestry se skutečně dynamicky mění.

Text a foto jš

OBJEDNACÍ KUPÓN

Objednávám předplatné časopisu Florence Standardní, roční Studentské, roční Balíček 1 + 1, roční *

550,- Kč 440,- Kč 1220,- Kč

* speciální nabídka kombinace předplatného Florence a Zdravotnických novin.

Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence včetně příloh.

ODBĚRATEL:

FAKTURAČNÍ ÚDAJE:

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

Titul:......................................................................................................................................................... Organizace:.......................................................................................................................................

Jméno a příjmení:........................................................................................................................ Adresa:...................................................................................................................................................

Organizace:....................................................................................................................................... PSČ a město:.....................................................................................................................................

Obor činnosti:.................................................................................................................................. IČ:................................................................................................................................................................

Adresa:................................................................................................................................................... DIČ:............................................................................................................................................................

PSČ a město:..................................................................................................................................... Telefon:..................................................................................................................................................

Telefon:.................................................................................................................................................. E-mail:.....................................................................................................................................................

E-mail:..................................................................................................................................................... Způsob úhrady:

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu predplatne@ambitmedia.cz. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.florence.cz.

složenka

faktura

Na které akci jste kupón získali? .........................................................................................

Datum:......................................................................

Podpis:......................................................................

Vyplněním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shromažďovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů v platném znění osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úplným poučením o ochraně osobních údajů jsem se seznámil na webových stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovolně.

Konopná kosmetika – pomocník z přírody nejen pro EKZEMATIKY

volné chvíle

Velmi citlivá pleť, svědivá a ekzematická pokožka či pleť s projevy lupénky ocení staletím prověřenou péči. Tu nabízí konopný olej, který svým charakterem posiluje přirozenou bariérovou funkci pleti a napomáhá zlepšit její stav při nejrůznějších kožních onemocněních. Dokáže tlumit projevy aknózní pleti, lupénky, atopického ekzému, spálenin.

Pleť hydratuje, regeneruje a zmírňuje její zánětlivé projevy.

Konopí seté (Cannabis Sativa L.)

Lidové a jiné názvy: marihuana, tráva, pramen štěstí, tabák smíchu, hašiš, hemp. Účinné látky: organické kyseliny, sacharidy, fytosteroidy, terpeny a další. Konopí obsahuje asi 60 látek, které se obecně nazývají kannabinoly, v semenech pak 35 % mastného oleje.

Za studena lisovaný olej je bohatý na esenciální mastné kyseliny (MK) omega-3 a omega-6 (obsahuje až 80 % nenasycených MK). Obsahuje zejména kyselinu linolovou, alfa-linolenovou a vzácnou GLA kyselinu gama-linolenovou. Obsahuje rovněž kanabidiol – CBD, který léčí záněty, tlumí bolest a působí antimikrobiálně. Delta-9-tetrahydrocannabiol neboli THC se používá jako „lehká“ droga. Běžný obsah THC v konopí je 5–15 %, u technického konopí je obsah THC 0,2 %. Z extraktu konopí je získávána kyselina kannabinolová, která má značný antibakteriální účinek. Konopí obsahuje i dva alkaloidy – trigonellin a nikotin.

Zařazení: Sedativum, antiemetikum, analgetikum, antiflogistikum, antioxidant, imuno­ stimulant, kosmetikum.

Prokázané účinky nejen na pokožku: ­Díky vysokému obsahu nenasycených MK posiluje bariérovou funkci pokožky. Konopný olej se přímo podílí na zvýšení obsahu ceramidů v pokožce, jejichž nedostatkem pokožka začíná vysychat, stává se svědivou, červenou a přecitlivělou. Na tvorbě ceramidů v pokožce se přímo podílí kyselina linolová. Tlumí projevy nejrůznějších forem ekzémů a ostatních kožních onemocnění, pokožku udržuje vláčnou, hladkou, hydratovanou a pružnou. Vlasy a nehty jsou po použití konopného oleje pevné, pružné a lesklé. Konopí má silné protizánětlivé účinky. Je to rovněž velice silný antioxidant a využívá se také k tlumení svalových křečí při skleróze multiplex nebo při poškození míchy. Účinnost zajišťuje kanabidiol, který na rozdíl od THC nemá psychoaktivní účinky. Konopí je používáno k tlumení i ostatních symptomů sklerózy multiplex – pomáhá proti bolesti svalů, křečím, tremoru, depresím, mravenčení, ztrátám na váze, únavě, dvojitému vidění, inkontinenci a dalším. Celá řada výsledků však vyplývá ze subjektivního hodnocení pacientů. Terapeutický efekt konopí je popisován u Parkinsonovy choroby, doporučuje se k tlumení bolestí při Crohnově nemoci. Klinicky to potvrdila kalifornská lékařská společnost. Konopí nejen ulevilo

od bolestí, ale zlepšilo i chuť k jídlu, upravilo tělesnou hmotnost a ulevilo od zvracení, únavy a depresí. Konopí je účinné zejména na mírnější chronickou bolest. Po inhalaci marihuany dochází ke zvýšení prahu bolesti. V některých zemích je THC na předpis a zvyšuje účinnost morfinu až o 500 %. Konopí je velmi účinné na migrénu. Klinické studie se rozcházejí v možnosti použití konopí na astmatické problémy.

Jedna studie hovoří o bronchodilatačním působení konopí a naopak druhá o bronchokonstrikčním.

Použití konopí: • Různé formy ekzémů • Zlepšuje kvalitu pokožky a vlasů • Problematická pleť • Terapie glaukomu • Při nevolnosti a nechutenství • Nádorové onemocnění • Sclerosis cerebrospinalis multiplex • Crohnova choroba • Tlumení bolesti • Navození klidného spánku a relaxace • Migrény • Revmatismus

Konopná kosmetika – vyberte si tu správnou!

Zvlášť pro péči o citlivou pokožku je velmi vhodné zvolit kosmetiku přírodní. To platí i pro konopnou kosmetiku, jejíž základ by měl tvořit za studena lisovaný konopný olej. Na našem trhu ji v požadované kvalitě nabízí tradiční výrobce přírodní kosmetiky, firma TOPVET. Její ucelená řada prvotřídních produktů je rozdělena do tří kosmetických řad: regenerace, therapeutic a wellness. Nabízí tak pro každého široký výběr přípravků: pleťovou kosmetiku, masážní a koupelové oleje, tělová mléka a masti, vlasové přípravky. V řadě therapeutic je konopný olej obohacen o rakytníkový a rašelinový extrakt, a tak produkty této řady díky svému složení pomáhají tlumit artrotické a revmatické kloubní projevy a obtíže spojené s křečovými žilami, upravovat tonus cév a zesilovat elastickou vrstvu cév (více na: www.topvet.cz, kde je možné produkty zakoupit přes e-shop). Koupíte je také v lékárnách, prodejnách zdravé výživy, masážních a kosmetických salonech a specializovaných obchodech.

Náš TIP pro péči o pleť: V regenerační řadě této kvalitní přírodní kosmetiky najdete konopné čisticí pleťové tonikum, konopné čisticí pleťové mléko, konopný pleťový krém i oční gel. Pro důkladnou péči je v nabídce kosmetiky TOPVET i pleťová konopná maska.

(Zdroj: www.topvet.cz) KP

Aktivní látky konopné kosmetiky • Olej lisovaný ze semen konopí je bohatý na omega-3 a omega-6 esenciální mastné kyseliny, olej jich obsahuje až 80 %. Do oleje se při lisování vyloučí rovněž kanabidiol (CBD), který efektivně tlumí záněty a do určité míry i bolest. Olej dále obsahuje fytosteroly, antioxidanty, terpeny, vitaminy a stopové prvky.

• Extrakt získávaný z květů konopí obsahuje větší množství kanabidiolu.

• Konopná semínka obsahují vysoký podíl proteinů imunoglobulinů, které stimulují imunitní systém.

• THC tetrahydrokanabiol, jehož obsah v technickém konopí je v minimálním množství (0,2%).

Vyhrajte 10 × Přírodní sirupy TOPVET – doplňky stravy zcela bez konzervačních látek a alkoholu.

Vhodné na zvýšení imunity, pro lepší trávení, pro kvalitnější spánek...

Speciální řada pro děti – přírodní sirupy s fruktózou.

bylinné přírodní sirupy TOPVET

Ozdobný předmět

Stolní hra

„Tak dneska z vás mám opravdu radost, pane Nožička.“ „Jak to?“ „No, celá léta, co jste sem chodil, jste simuloval, a dneska ...“ (viz tajenku)

Vysoká karta

Úder nohou

Materiál na sypání silnic

Zkratka nepálské rupie ---------Vraník

Čidla zraku

Část spáru ---------Druh borovice

Vanout ---------Kobka

Rud. žíla ---------Postava z pantomimy

Něco ---------Průkaz

Jednoduchý stroj ---------Zvířecí huba

Starší spojka

Přestupek ---------Americký literát Značka radia

Zeměděl. pozemek ---------Halit

Část luku

Slůvko rezignace

Ženské jméno ---------Na toto místo

Přítok Dunaje

Vláčet

Pádová otázka ---------Vespod

St. název Thajska ---------Ranní nápoj

Žita

Posuzovazel

Zkr. vesl. klubu ---------Zpěvní ptáci

Čistit prádlo ---------Krátké kabáty

Mládě kachny

Lupání

Nepříjemná situace ---------Saň

Ukazov. zájmeno ---------Zápor

Bicí hudeb. nástroje

2. část tajenky

Druh papouška ---------Dřevěný nosník

Pobídka ---------Osobní zájmeno 3. část tajenky

Soukenický tovaryš

Přístroj

Snížení ceny

Mužské jméno

Krátké spojení

Osobní zájmeno

1. část tajenky Světová strana ---------Výhra v šachu

Rudodřev ---------Osobní zájmeno Dravý pták ---------Římskými čísl. 150

Odplata ---------Předložka

4. část tajenky

Šesterečný nerost

Ušpinit

Kontakt

Pomůcka: Isar, kank, NPR.

Řešení křížovky zasílejte nejpozději do 21. 3. 2011 pomocí SMS ve tvaru FLO KR3 TEXT TAJENKY JMENO PRIJMENI (např.: FLO KR3 ZISKATE ENERGII NA CELY DEN EVA NOVOTNA) na číslo 900 06 09. Výhru získává prvních 10 luštitelek, které zašlou správné znění tajenky. Výhry jsou zasílány poštou do 30 dnů od uveřejnění výherců v následujícím vydání titulu.

Cena jedné SMS je 9 Kč včetně DPH, SMS servis technicky zajišťuje Erika a.s.

Znění tajenky z minulého čísla: „Jak se vám daří?“ ptá se lékař pacienta. „Špatně, pane doktore, už mi nechutná ani to, co jste mi přísně zakázal.“ Úspěšné luštitelky z minulého čísla: Kristýna Hofmanová, Poděbrady; Dana Linková, Červený Kostelec; Lenka Partschová, Brandýs nad Labem; Hana Smetanová, Černožice; Jana Staszková, Třinec; Lenka Kubínová, Červený Kostelec; Dagmar Krejčíková, Všetaty; Jarmila Pernicová, Blansko; Dana Dvořáčková, Česká Kamenice; Eva Kozáková, Lety.

Sirupy TOPVET – přírodní a bez konzervantů!

Pro boj s nachlazením, chřipkou, kašlem, nespavostí či jarní únavou jsou vhodné přírodní bylinné sirupy. Širokou nabídku doplňků stravy právě ve formě bylinných sirupů bez konzervantů nabízí na našem trhu firma TOPVET. Její široká nabídka obsahuje nejen dětskou řadu sirupů slazenou fruktózou, ale také například speciální bylinné sirupy z čerstvé šťávy. Všechny sirupy TOPVET jsou výhradně bez alkoholu a konzervačních látek.

Speciální dětská řada obsahuje sladidlo fruktóza, po kterém se nekazí dětem zuby.

Díky jeho nízkému glykemickému indexu jsou tyto sirupy vhodné i pro diabetiky.

Více informací a e-shop: www.topvet.cz. Žádejte v lékárnách, prodejnách zdravé výživy a specializovaných obchodech.

BŘIŠNÍ ROUŠKY Z NETKANÉHO MATERIÁLU PŘEDČÍ GÁZU

NESPORNÉ VÝHODY OPROTI GÁZE: › Vysoká savost = nižší spotřeba › Jemnost materiálu = citlivost k měkkým tkáním › Nízká prašnost = redukce rizik srůstů tkání Další vlastnosti a možnosti výběru › RTG detekovatelné vlákno = bezpečnost pro pacienta › Sterilní i nesterilní varianty = rozdílné požadavky jednotlivých pracovišť › Různé velikosti a síly materiálu = výběr pro vhodný typ výkonu Budete-li mít zájem vyzkoušet si na vašem pracovišti BARRIER břišní roušky, tampony i komprese z netkaného materiálu, obraťte se na naše obchodní zástupce nebo zavolejte na telefonní číslo: 221 890 517

Mölnlycke Health Care, s.r.o., Hájkova 2747/22, 130 00 Praha 3. tel. 221 890 511. Fax 224 817 582. www.molnlycke.com Název a logo Mölnlycke Health Care a ochranná známka BARRIER® jsou celosvětově registrovány pro společnost Mölnlycke Health Care

HOSPITAL SERVICE

prostředky pro hojení ran a intenzivní péči

Repose

NOVINKA od 1. 1. 2011

Antidekubitální systém

Synergie hyaluronanu a jódu řešení pro chronické i traumatické rány

Cerdak

TM

Regulace sekretu v ráně pomocí biokeramiky

MelMax® Sterilní, inertní krytí na rány impregnované směsí PHITM a pohankovým medem

Revamil

Hydrofilní gel s medem na léčbu akutních a chronických ran

Dermacyn Wound Care

Super-oxidovaný pH neutrální roztok na ošetřování akutních i chronických ran

A care a.s.

Nikoly Vapcarova 3274/2, 143 00 Praha 4 – Modřany, www.acare.cz, info@acare.cz, zelená linka: 800 111 123