ZDRAVOTNICKÉ NOVINY
Přílohy tohoto vydání
ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz
ročník 60 • číslo 1–2 • 3. ledna 2011 cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €
Rok 2010 na stránkách Zdravotnických novin
str. 3–6
V Doc. MUDr. LEOŠ HEGER, CSc., MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ ČR:
Nový rozběh reformy zdravotnictví Zdravotnictví je zvláštní sféra, obzvláště u nás. Nemocniční lékaři, přinejmenším ti mladší a ve středním věku, jsou výrazně nespokojeni a nyní dokonce hrozí odchodem do zahraničí a podávají výpovědi kvůli výši mezd. Zkušení odborníci, vedoucí lékaři nebo ti, kteří působí v privátním sektoru, se ozývají, že nemají dost peněz na kvalitní péči pro své pacienty. A sestry v nemocnicích jsou tak přepracované, že je momentálně není už ani slyšet. Manažeři bojují za vyšší finanční pro středky do budov a přístrojů a různí akti visté jsou přitom posedlí představou, že nedostatek zdrojů je způsoben korupcí, která údajně investice provází. Jiní zase mluví o marketingových metodách farma ceutických firem ovlivňujících lékaře při předepisování léků. K tomu všemu jsou – na rozdíl od téměř všech zdravotníků – někteří politici a významní ekonomové přesvědčeni, že peněz je dost a jediné, co chybí, je radikální reforma, která by zajis tila efektivnější alokaci zdrojů. Na zvýšení platů a na další masivní rozvoj zdravotnictví v současnosti nemáme. Po hled do jednoduchých statistik kupodivu ukazuje, že to, co v posledních letech chy bělo, nebyly finanční zdroje, ale spíše je jich vyvážené používání. Přes stále nízký podíl HDP určený pro zdravotnictví se toky peněz naším systémem průběžně výrazně zvyšovaly a v posledních pěti le tech vzrostly celkem o 50 procent, resp. od roku 2000 téměř o 100 procent. Část jistě spotřebovala inflace a možná i ko rupce, ale většina šla do rozvoje medicí ny. Principiální řešení problémů se však neodehrálo a platy se výrazněji zvýšit nepodařilo. Tento text je jedním z mnoha mých po kusů přesvědčit celkem oprávněně ne spokojené, ale přes míru slušnosti zradi
Noviny jsou různé, ty Zdravotnické jenom jedny Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
kalizované zaměstnance, že změny ve zdravotnictví, které se rodí, by si zaslou žily přece jen trochu více důvěry a trochu méně vášní. Budou-li následující řádky číst, usoudí možná, že ještě za jeden po kus dát naše zdravotnictví do pořádku by to mohlo stát.
Ideální model neexistuje
Chceme-li zasahovat do složitého kom plexu českého zdravotnictví, položme si otázku, v jakém rozsahu je třeba jej mě nit. Pokud se při hledání odpovědi podí váme do zahraničí, zjistíme, že zde fun guje mnoho různých modelů. Každý z nich má své výhody i nevýhody a ideální stav nenalezneme. Navíc ani v bohatých zemích finanční zdroje nedostačují úplně na vše, co by medicína chtěla. Technologicky a odborně patří české zdravotnictví i lékaři k těm lepším na svě tě. I tu nejdražší péči zde pacienti obvykle bez problémů dostanou, ať jsou odkud koli, chudí či bohatí. Plošná prevence a akutní péče jsou zajištěny dobře, a po kud jsou někde nedostatky, je to spíše u péče dlouhodobé. Přes velký rozvoj v posledních dvaceti letech však paradox ně stále existuje velká frustrace zdravot níků, kteří jsou zejména v nemocnicích chronicky přepracovaní, finančně nedo cenění a dlouhodobě se pohybují na spo
◗ Slovo úvodem
lečensky nežádoucí hranici nespokoje nosti. To se odráží i v pocitech pacientů, kteří by si přáli být více ve středu zájmu svých lékařů.
Ne všechny neefektivity lze odstranit
Systém zdravotnictví je všude z vnitřních a těžko odstranitelných důvodů relativně ekonomicky neefektivní. Musí se budovat celá řada nadbytečných kapacit kvůli ná hodným havarijním situacím či hrozbě epidemií. Pracuje s minimalizací rizik, což prodražuje používané výrobky a hy gienická pravidla. Klade značné poža davky na kvalitu personálu a na systémy omezující pochybení. Existuje zde vysoká míra nejistoty, jak kvůli potřebě rychlého rozhodování v urgentních situacích, tak kvůli obtížnému a drahému ověřování dlouhodobých medicínských výsledků. Konkurence a zajištění vyššího indivi
duálního komfortu pacienta péči evi dentně zdražují. V každém systému existují i další neefek tivity, které ovšem ovlivnit lze. Namátko vě jde o přebujelou administrativu, plýt vání s léky, nákupy nepotřebné zdravot nické techniky nebo duplicity vyšetření u pacientů procházejících bez odpověd nosti systémem. Je potřeba přičíst pochy bení na úrovni poskytovatelů i politiků, korupční aféry a šedou ekonomiku. Celé zdravotnictví tak získává pověst černé dí ry, do které je zbytečné dávat další finan ční injekce. Vzniká krize důvěry, jež vede ke zveličování negativních jevů, kterým jsou vystaveni pacienti, a zároveň činí ne věrohodnými oprávněné stížnosti zdra votníků na zanedbávání jejich potřeb. Ri ziko otupení etického náboje ve zdravot nictví se přitom bohužel stává velmi aktuálním. dokončení na straně 2 ➥
Zdravotnické noviny vstupují do svého jubilejního šedesátého ročníku. Za tuto nevídanou kontinuitu titul vděčí převším vašemu stálému zájmu. Rád bych vám za něj opravdu upřímně poděkoval – a zároveň vám s radostí oznámil, že vaše přízeň i naše trpělivá práce byly na sklonku minulého roku náležitě odměněny. Vrchní soud v Praze svým rozsudkem učinil po letech sporů tečku za obdobím, kdy byly na trhu dva tituly stejného jména, a spekulovalo se, který z nich je ten „pravý“. I přes mimořádně složitý právní spor jsme však nikdy nepochybovali, že dříve či později pravda o vydávání Zdravotnických novin vyjde najevo – a tak se také stalo. Soud totiž nařídil vydávání těch „druhých“ Zdravotnických novin ukončit. Nezbývá mi tedy, než zopakovat přání, které před dvěma roky na stejném místě napsal tehdejší předseda odborového svazu, dnes náměstek ministra zdravotnictví RNDr. Jiří Schlanger – muž, který se se svou vírou a vytrvalostí zasloužil o znovu vydávání původních Zdravotnických novin asi nejvíce: „Přeji čtenářům, aby ve svých novinách nacházeli, co je zajímá a co v nich hledají. Redaktorům pak, aby jim práce byla potěšením.“ Šťastný a úspěšný nový rok 2011! Váš
Jan Kulhavý, šéfredaktor
◗ Děkujeme, odcházíme
Zdravotníci nepotřebují ukrajovat na úkor druhých 3828 – tolik výpovědí lékařů v době uzávěrky tohoto čísla ZN rozeslala advokátní kancelář Elger jejich zaměstnavatelům. Nemuselo přitom jít o číslo konečné. I když se hromadný sběr výpovědí organizovaný Lékařským odborovým klubem – Svazem českých lékařů (LOK-SČL) uzavřel, až do Silvestra mohli své individuální výpovědi podat lékaři, kteří se k výzvě Děkujeme, odcházíme kolektivně nepřipojili. V atmosféře nervózního čekání na to, kolik lékařů bude nakonec deklarovat svou vůli opustit české nemocnice, se k podstatě i možným dopadům kampaně, na jejíž realizaci si LOK-SČL najal služby profesionální PR agentury a zaplatil za ně v řádech miliónů korun, vyslovila řada institucí a osobností.
Ne z ministerstva zdravotnictví Vláda podle ministra zdravotnictví doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc., nemůže v nejbližších dvou letech kvůli hospodářské krizi a propadům státního rozpočtu dát do zdravotnictví další peníze. „Představa, že k navýšení platů dojde
0301 ZN 1-2_01.indd 1
v roce 2011, je v současné situaci naprosto nerealizovatelná,“ uvedl v otevřeném dopisu lékařům L. Heger. Lepší finanční ohodnocení lékařů však podle něj bude rychlým výsledkem připravené reformy zdravotnictví. „Když nyní zahájíme reformu a vydržíme do návratu hospodářské konjunktury, nemusí být čekání na zlepšení mezd nijak dlouhé,“ uvedl ministr Heger a slíbil, že do tří let se platy lékařů v nemocnicích zvýší. Zda k tomu dojde, záleží podle něj i na nespokojených lékařích. „Pokud bude Lékařský odborový klub i nadále eskalovat své výhružky a lékaři, zejména z nejrizikovějších oborů, jako je např. anesteziologie, skutečně přestanou pracovat, budou se finanční prostředky muset vložit do systému v havarijním
režimu, stejně jako například do povodněmi postižených krajů,“ napsal L. Heger, a dodal, že tento krok povede k chaosu, který reformní kroky zřetelně zbrzdí.
Ne z Lékařského odborového klubu Předseda LOK-SČL MUDr. Martin Engel odmítl tvrzení, že odbory vyvíjely nátlak na lékaře, kteří se nechtěli k výzvě připojit. „Slibů, že se situace nemocničních lékařů zlepší, v krátké době, pokud vydrží, jsem už za svou kariéru slyšel mnoho. Vždy však zůstalo jen u nich,“ napsal M. Engel v reakci na otevřený dopis ministra Hegera.
Odboráři odmítají také argument celkově špatné hospodářské situace. „LOK-SČL neustále opakuje, že peníze, které žádá na platy lékařů, se nacházejí v systému zdravotnictví, a nenárokuje žádné další příspěvky ze státního rozpočtu. Proto jsou také námitky ministra, že v současné době ekonomické krize lékařům vyhovět nemůže, zcela neadekvátní a zcela účelové,“ uvedl předseda Engel. Pregnantně to vyjádřil prof. MUDr. Jan Žižka, Ph.D., z Radiologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové ve svém dopisu adresovaném LOK-SČL VFN v Praze: „Zdravotníci nepotřebují ukrojit větší díl ze společného rozpočtu na úkor druhých, pouze požadují nápravu poměrů tak, aby se peníze ze zdravotnictví neztrácely v netransparentních zakázkách, předražených výběrových řízeních, korupci či řekněme ‚nadstandardně‘ hodnocených aktivitách z peněz zdravotního pojištění. Bohužel stále žijeme v systému, kdy cena jedné lahvičky léčiva může výrazně převýšit cenu práce celého týmu odborníků na operač-
ním sále u několikahodinové operace; v systému, kdy rozdílná zdravotnická zařízení inkasují za stejnou zdravotní péči výrazně rozdílné platby. Ceny léčiv a zdravotnické techniky jsou u nás dlouhodobě nad průměrem vyspělých evropských států. O ceně práce (jak lékařů, tak i ostatního zdravotnického personálu) to však neplatí. A to je potřeba změnit,“ píše prof. Žižka.
Ne od hejtmanů Ministr Heger v minulých týdnech opakovaně hovořil o tom, že část odpovědnosti za platy zdravotníků v nemocnicích nesou jejich zřizovatelé, většinou tedy kraje. „Upozorňuji, že veškerou odpovědnost za systém financování zdravotnictví a řízení vzdělávání lékařů a tudíž za jejich odměňování nese v této republice v prvé řadě ministerstvo zdravotnictví,“ nesouhlasí hejtman kraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek. dokončení na straně 2 ➥
29.12.10 12:55