ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz
8 594160 390009
Přejeme našim čtenářům klidné prožití dovolených a těšíme se na setkání v prázdninovém čísle 18. července. Redakce ZN
27
ročník 60 • číslo 27–28 • 4. července 2011 cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €
V REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ
Kabinet poslal do sněmovny tři zákony
Zákon o zdravotních službách
Odstraňuje dosavadní absenci přesné definice zdravotní péče. Vymezuje subjekty péče, stanoví pravidla pro nakládání s dokumentací, určuje podmínky provozu, ale i registrace zdravotnických zařízení. Stanovuje práva a povinnosti jak zdravotnických pracovníků, tak pacientů, akcentuje i individuální potřeby pacientů. Nově zavádí právo pacienta na svobodnou volbu poskytovatele zdravotních služeb. Norma upravuje oblast správních deliktů včetně sankcí. Za přestupky a správní delikty bude možné uložit pokuty od padesáti tisíc až do jednoho miliónu korun. Práva pacientů a povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb se tak stanou mnohem lépe vymahatelnými.
Zákon o specifických zdravotních službách
Dosavadní právní předpisy z důvodu zastaralosti dostatečně neupravují posky-
tování některých druhů zdravotní péče – zákon je v konkrétních případech nově vymezuje a podrobně definuje jejich právní rámec. Norma reguluje specifické oblasti, jakými jsou například sterilizace, kastrace, asistovaná reprodukce, tzv. psychochirurgické výkony či změna pohlaví u transsexuálů, lidské genetické dědictví a klonování atd. Zabývá se i ochrannou léčbou a posudkovou činností lékařů, tedy sférou, která je nyní rovněž velmi nedostatečně legislativně ošetřena.
Zákon o zdravotnické záchranné službě
Návrh zákona má za cíl jednoznačně stanovit podmínky poskytování této služby a upravit práva a povinnosti záchranářů či poskytovatelů akutní lůžkové péče. Součástí normy jsou i pravidla financování zdravotnické záchranné služby (ZZS). Změny v této sféře se dotknou především poskytování přednemocniční neodkladné péče výjezdovými skupinami. To bude nyní hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Provozní náklady, které použijí záchranáři na svou činnost
Historicky první shoda na redukci lůžek Jihomoravský kraj začne jako první v ČR rušit akutní lůžka v nemocnicích. Dnes je zde z celkového počtu 8939 lůžkového fondu 6865 lůžek akutních. Po redukci jich 563 ubude, což má přinést úsporu 300 až 400 miliónů korun ročně. Uspořené peníze zůstanou v kraji, zdravotní pojišťovny o ně navýší platby zdravotnickým zařízením.
Vláda České republiky 29. června jednomyslně schválila další část z balíčku reformy zdravotnictví – zákon o zdravotních službách, zákon o specifických zdravotních službách a zákon o zdravotnické záchranné službě. Podle ministra zdravotnictví doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc., se jedná o jakýsi kodexový soubor, který určuje pravidla, jakým způsobem mají být služby poskytovány. Podle premiéra RNDr. Petra Nečase by tento reformní balíček měla projednat 12. až 13. 7. sněmovna. Zákony by měly vstoupit v platnost od začátku roku 2012.
◗ Ekonomika
Poskytování přednemocniční neodkladné péče výjezdovými skupinami bude hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Ilustrační foto: archiv ZZS KHK a provoz svých zařízení, pak půjdou z prostředků jednotlivých krajů. Zákon se také zabývá řešením krizových situací v záchranné službě, resp. zajištěním takových podmínek, aby poskytovatel byl na tyto mimořádné události připraven. Záchranáři mj. dostanou právo vstupovat do cizích objektů a požadovat od občanů pomoc.
Dostupnost ZZS je nově řešena tzv. plánem pokrytí území kraje výjezdovými základnami, který bude vydáván příslušným krajem. Plán by měl být koncipován tak, aby dojezdová doba záchranky nepřesáhla dvacet minut od tísňového volání minimálně v 95 procentech výjezdů. Vzniknout by mělo zhruba 40 nových stanovišť ZZS. red
Vyplývá to z memoranda, které 30. června podepsali ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Michal Hašek, ředitel VZP ČR MUDr. Pavel Horák, CSc., a prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ing. Jaromír Gajdáček. Největší redukce postihne akutní lůžka v nemocni cích, jejichž zřizovatelem je sám Jihomoravský kraj – 295, z toho nejvíce v Nemocnici Znojmo (99 lůžek). Ministerstvo zdravotnictví ve svých přímo řízených organizacích na jihu Moravy obětuje 181 lůžek, z toho nejvíce ve FN Brno (110), a ostatní zřizovatelé 87 lůžek. Personál v nemocnicích, kde se budou rušit lůžka, nebude podle memoranda propouštěn, ale má se uplatnit na jiném pracovišti. Některá oddělení bu dou mít společná lůžka a přibýt má např. jednoden ních hospitalizací. Hejtman M. Hašek při podpisu memoranda ujistil, že se v Jihomoravském kraji nebudou žádné nemocnice rušit, koncepce počítá i s další existencí Úrazové ne mocnice Brno. Závěry memoranda budou nyní zapracovány do smluv, které pojišťovny uzavřou se zdravotnickými zařízeními do 31. prosince letošního roku. Ke stejné mu datu má být zpracována i druhá etapa koncepce, která se bude věnovat zejména struktuře oborů a od borností v jednotlivých zařízeních. jak, čtk
◗ International Health Summit
Britové hodnotí sami sebe lépe než Američané Řada problémů spojených se zdravotnictvím je společná pro celý svět. Je to zejména stoupající výskyt chronických onemocnění a v ekonomické oblasti potom zhoršující se bilance zdravotních systémů, jejichž výdaje se stále zvyšují, zatímco příjmy mimo jiné i v důsledku ekonomické recese stagnují. Na nedávném International Health Summit v Praze to řekl Simon Stevens, prezident britské UnitedHealth Group. S uvedenými problémy se přitom potýkají i nejsilnější ekonomiky bez ohledu na systém poskytování zdravotní péče, ať už se jedná o systém americký na jedné straně spektra nebo o britskou Národní zdravotní službu (National Health Service – NHS) na straně druhé.
Američané Obamově reformě nevěří… Americký prezident Barack Obama podepsal 23. března 2010 zákon o reformě zdravotnictví, který v USA zavedl povinnost zdravotního pojištění pro všechny občany. Jeho hlavním záměrem bylo vyřešit situaci, kdy 50 miliónů Američanů nemá zdravotní pojištění. „Ale dnes se polovina Američanů do-
mnívá, že nový zákon už byl zrušen,“ doložil S. Stevens kontroverzní způsob, jakým zákon přijala veřejnost ve Spojených státech. Nejvyšší soud USA nyní řeší otázku, zda je ústavní, aby federální vláda požadovala od každého občana, aby měl povinně zdravotní pojištění a v opačném případě ho mohla pokutovat. „Evropané by si takovou otázku pravděpodobně vůbec nekladli, ale v Americe jde o velice kontroverzní téma. Pravděpodobně není pochyb o tom, že právo požadovat od občanů povinné zdravotní pojištění mají jednotlivé státy unie,“ prohlásil S. Stevens. Reformu podle jeho slov podporují především stoupenci demokratů, zatímco příznivci republikánů jsou proti. Podle oficiálního odhadu Spojené státy vydají 938 miliónů dolarů na rozšíření
programu Medicaid a na dotace, za něž si nepojištění občané koupí soukromé zdravotní pojištění.
…zatímco ve Velké Británii obliba NHS stoupla Ve velké Británii bylo začátkem 80. let minulého století se zdravotnictvím spokojeno 55 procent obyvatel, zatímco koncem 90. let už to bylo pouze 36 procent. Potom však došlo k dramatickému obratu. Spokojenost projevují dvě třetiny populace a 62 % občanů by bylo pro drobné změny v britském zdravotnictví, zásadní změny požaduje 34 procent. V 90. letech byl tento poměr 25 ku 58 procentům. Důvodem jsou rozhodnutí vlády zvýšit příliv finančních prostředků do zdravotnictví, ale zároveň také změnit systém organizace zdravotnictví systémem pobídek, zavést hospodářskou soutěž a svobodnou volbu pro pacienty. Jedním z hlavních problémů, s nimiž se britské zdravotnictví potýkalo, byly dlouhé čekací lhůty. Například v roce 1997 se muselo čekat 18 měsíců na náhradu kyčelního kloubu nebo na operaci šedého zákalu, dnes je maximální čekací lhůta 18 týdnů od doby, kdy lékař pacienta k zákro-
ku doporučí. To mělo přímý dopad na spokojenost veřejnosti se systémem. Těchto změn se podařilo dosáhnout přidáním dalších nemocničních kapacit včetně uzavření smluv se soukromým sektorem, například vznikla soukromá chirurgická centra, která dostala smlouvu od NHS, a také se změnil systém veřejnoprávních nemocnic, které získaly určitou autonomii a staly se samostatnými ekonomickými subjekty. „Zatím je předčasné tyto změny jako celek hodnotit, ale faktem zůstává, že britský občan si na internetu může najít o konkrétních nemocnicích například údaje o úmrtnosti nebo názory jejích zaměstnanců na kvalitu péče, ale také hodnocení pacientů,“ rekapituloval S. Stevens. Pokud však jde o výhledy NHS na příští čtyři roky, nejsou nikterak optimistické – růst finančních prostředků pro zdravotnictví má být prakticky nulový. „Všechno nasvědčuje tomu, že v tomto ohledu existuje konsensus přes celé politické spektrum, ale je nutno připomenout, že za šedesát let své historie NHS nikdy nemohla přežít čtyři roky bez zvýšení rozpočtu,“ řekl S. Stevens. dokončení na straně 3 ➥