FLORENCE_FULL_5_2011

Florence

č a sopis moderního oše t řovat el s t v í s. 3

s. 6

s. 9

s. 39

Téma: Elektronická dokumentace v nemocnici

Kazuistika: Pneumokoková meningitida u 11leté dívky

Výzkum: Smrt a umírání na ARO

Zpravodaj ČAS: Nutriční péče v onkologii

5

Vychází pod patronací České asociace sester květen 2011, ročník VII, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

FLORENCE 5/2011 47

Aktivní antidekubitní matrace Virtuoso a Precioso Systém simulující přirozený pohyb člověka během spánku Matrace Virtuoso a Precioso účinně zabraňují vzniku dekubitů u pacientů se sníženou mobilitou, a to 24 hodin denně. Tlak ve vzduchových celách se cyklicky snižuje až na nulu v 7,5 minutovém cyklu, který vychází z poznání mechanických příčin vzniku dekubitů a ze zkoumání přirozeného ochranného pohybu člověka během nočního spánku. Vypuštěná je přitom vždy každá třetí cela a další dvě tak poskytují dostatečně stabilní oporu pro tělo.

Matrace Virtuoso     

Matrace Precioso

dvouvrstvá aktivní matrace obě vrstvy vzduchové rozdělené pracovní zóny přizpůsobené různým částem lidského těla zabraňuje vniku dekubitů bez ohledu na frekvenci polohování pacienta polohování pacienta zůstává jen v rovině běžných ošetřovatelských procedur

   

jednovrstvá aktivní matrace dostupné jako matrace nebo podložka flexibilní a dostupné řešení pro účinnou prevenci a léčbu dekubitů výrazně snižuje frekvenci nutného polohování pacientů

LINET spol. s r.o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Czech Republic tel.: +420 312 576 111, fax: +420 312 522 668, e-mail: info@linet.cz, www.linet.cz

Anketa nám pomohla, děkujeme!

Utíká to, utíká. Opět se přiblížil 12. květen, výročí narození Florence Nightingale. Mimořádnou sestru, která zmodernizovala ošetřovatelství, si v těchto dnech připomínají její následovnice a následovníci na celém světě. Slaví se Den ošetřovatelství. Také náš časopis má vedle narozenin i svátek, a to díky tomu, že jsme ho z úcty k profesi sestry pojmenovali právě po ní. Tím jsme se také tiše zavázali k tomu, že balíček velikosti A4, který s hlavičkou Florence dostávají zájemci do poštovních schránek nebo na pracovní stůl, není 64 stran popsaného papíru, nýbrž živý organismus, který se vyvíjí, který má svého ducha a vždy něco nového přináší. Není to samo sebou a je třeba o to usilovat.

Minimálně jednou za rok se čtenářů ptáme, co se jim na Florence líbí, co by chtěli změnit, co dodat, co je už nebaví, nezajímá, co je zbytečné. Chceme vědět, v jakém oboru pracuje ten, kdo nás čte, jaké věkové skupiny po nás

POKYNY pro autory Příspěvky v češtině nebo slovenštině po­sílejte v elektronické formě (textový editor MS Word) e-mailem na adresu: jarmila.skubova@ambitmedia.cz nebo eva.wicazova@ambitmedia.cz (případně na CD na adresu redakce: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5).

K textu připojte prohlášení, že příspěvek nebyl publikován nebo nabídnut ke zveřejnění v jiném časopise.

Redakce si vyhrazuje právo na krácení či úpravy textů, o nichž bude autory informovat.

Původní (vědecké) práce, kazuistiky a odborné články většího rozsahu budou recenzovány dvěma recenzenty z různých pracovišť. Články, kazuistiky • Ideální rozsah článku je v rozmezí 80–150 řádků, v případě kazuistiky nebo výzkumné práce 80–200 řádků.

• U textu musí být uvedeno celé jméno autora/ autorů, přesný název pracoviště, elektronické, poštovní i telefonické spojení.

• K příspěvku je třeba přiložit krátké životopisné (profesní) údaje a barevnou portrétní fotografii autora/autorů.

sáhnou, jestli můžeme pomoci při studiu a mnoho dalších věcí.

Také letos jsme připravili anketu a obdrželi na pět set odpovědí. Přišly od jednotlivců a někdy i od celých skupin sester. Napsaly nám (přepokládám) všechny sestry Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a bylo moc hezké představit si, jak se domlouvají, že pomohou Florence. Všem – jednotlivcům i skupinám – nesmírně děkujeme. Čtenáři mají právo nahlédnout i do kuchyně časopisu. Tedy – vaše odpovědi jsme nechali zpracovat profesionální agenturou a výsledky důkladně zhodnotili na poradě celého týmu.

Anketa potvrdila, že strukturálně je Florence postavena dobře. Časopis pomáhá sestrám při studiu i v praxi.

Recenzované články, na kterých stojí odborná část, téměř nikdo nepovažuje za nadbytečně odborné nebo odtažité od praxe a jsou vítány. Ve Florence čtou sestry zejména zkušenosti z praxe, kazuistiky, novinky z ošetřovatelství, články věnované psychologii, komunikaci, managementu a články s právní problematikou. Jedno z předních míst zaujímají zprávy ze života České asociace sester. Potěšilo nás také, že jako vhodný doplněk k měsíčníku Florence začínají sestry používat mnohem aktuálnější www.florence.cz.

• V textu nepoužívejte zkratky! Ke zvýraznění používejte pouze tučné písmo či kurzívu.

• Užijete-li v textu odkazy na použitou literaturu, uveďte v závorce autora a rok vydání (Staňková, 2002), u více než tří autorů doplňte „et al.“ (Staňková et al., 2002).

• Struktura většího článku, vědeckých prací nebo kazuistiky: – název práce a jeho anglický překlad; – titul, jméno a příjmení autora, celý název a místo jeho pracoviště; – souhrn (do 12 řádků) a jeho anglický překlad; – klíčová slova (nejvýše 5) a jejich anglický překlad; – text článku, strukturovaný do celků oddělených mezititulky; u kazuistiky popis případu, diskuse, závěr; u původní/výzkumné práce: úvod do problematiky, cíle výzkumu, použité metody, charakteristika výzkumného souboru, výsledky, diskuse k výsledkům, závěr.

• Seznam použité literatury Časopis: Příjmení a iniciály jmen autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název práce v jazyce originálu. Název časopisu, rok vydání, ročník, stránkový rozsah.

Editorial

Samozřejmě nás zajímala i druhá strana zájmu čtenářů, lidově řečeno chvost. Po jeho analýze jsme se rozhodli přistoupit k některým změnám.

O výběr ze zahraničních časopisů, který jsme pravidelně zveřejňovali, příliš velký zájem není, a proto ti, které přece jen zajímá, ho najdou na našich webových stránkách. Ze stejného důvodu letos zrušíme lekci cizího jazyka a rubriku pro volné chvíle. Získaný prostor vyplníme odbornými články z praxe a od tohoto čísla novou rubrikou právních kazuistik Errare humanum est (Chybovat je lidské). Také křížovku nám luští (s úspěchem) stále titíž lidé, a proto jsme usoudili, že její smysl se už vyčerpal. Na druhou stranu víme, že i pracovitá Florence měla svoje hobby (např. kočky) a že nejen prací živ je člověk.

Proto sem tam něco na odlehčení slíbit můžeme, jako například v letním dvojčísle malé překvapení s možností výhry. Zprávy z kongresů, o které byl průměrný zájem, budeme napříště soustřeďovat do Kongresového listu.

Milé sestry a všichni ostatní zdravotníci nelékaři! Florence vám přeje krásné jarní dny a vše nejlepší k vašemu svátku!

Přejeme vám příjemné a přínosné chvíle nad Florence!

Jarmila Škubová

Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice

Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

Jarmila Škubová

Kniha: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název knihy.

Místo vydání, nakladatelství, rok vydání.

Internetový zdroj: Kompletní internetový odkaz na dokument (včetně data návštěvy na dané adrese).

Obrazová dokumentace • Fotografie včetně portrétů autorů, grafy, schémata, tabulky a jinou obrazovou dokumentaci přijímáme v elektronické formě – fota v grafickém formátu JPG nebo TIF a v rozlišení 300 dpi, grafy ve formátu PDF. U většího rozsahu či počtu obrázků doporučujeme jejich zaslání na CD. Nevkládejte obrázky do Wordu ani PowerPointu.

• Ke každému souboru v grafickém formátu (obsahujícím obrázek, graf, tabulku apod.) je třeba připojit číslo a zkrácený název. Na konec textu článku/kazuistiky pak připojte očíslovaný seznam všech obrazových příloh a přesné popisky. U fotografií připojte také celé jméno jejich autora anebo uveďte, odkud fotopříloha pochází (z archivu autora, zdravotnického zařízení apod.).

FLORENCE 5/2011 1

obsah

časopis s nadpoloviční většinou recenzovaných článků

Foto na titulní straně Václav Kříž Malý pacient na Klinice dětského a dorostového lékařství VFN, Praha

Vychází pod patronací České asociace sester www.florence.cz Ročník VII., číslo 5, květen 2011 Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5 florence.redakce@ambitmedia.cz tel.: +420 222 352 578 Šéfredaktorka: PhDr. Jarmila Škubová e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz Redakce: PhDr. Eva Wićazová e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz

Editorial.................................................................................................................................................................................................1 Téma Start elektronické dokumentace v Benešově..............................................................................................................................3

Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně, Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová

Nové knihy........................................................................................................................................................................................5

Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník

Kazuistika Pneumokoková meningitida u jedenáctileté dívky...................................................................................................................6

Vydavatel: Ambit Media, a. s. www.ambitmedia.cz

Praxe Fluoridy v prevenci zubního kazu..................................................................................................................................................7 Sestra v následné péči Vliv staniční sestry na životní fáze týmu.......................................................................................................................................8 Výzkum Smrt a umírání na ARO......................................................................................................................................................................9 Recenzované články Případová studie Ošetřovatelský proces u klienta po rozsáhlém operačním výkonu na gastrointestinálním traktu pro karcinom rekta.................................................................................................................. 12 Proč byl mozkový nádor původně považován za hyperventilaci z úzkosti....................................................................... 16 Zkušenosti z praxe Self-manažment a edukácia astmatických pacientov............................................................................................................ 17 Lymfedém z pohledu sestry domácí péče................................................................................................................................. 20 Psychická onemocnění jsou léčitelná......................................................................................................................................... 28 Výzkumné sdělení Identita v profesi sestry z pohledu sester a rodinných příslušníků..................................................................................... 24 Odborné téma Jak by měl vypadat (a jak vypadá) pracovní oděv v nemocnicích...................................................................................... 29 Zpravodaj ČAS Co nás ohrožuje............................................................................................................................................................................... 34 Sledování dekubitů na národní úrovni – metodika prevalenčního šetření...................................................................... 36 Multikulturní a právní pohled při ošetřování pacienta.......................................................................................................... 37 Nutriční péče v onkologii............................................................................................................................................................... 39 Zaznamenali jsme Firemní mateřská škola – drahý, ale významný benefit......................................................................................................... 41 Nabídka volných míst lékařům a sestrám po celé Evropě..................................................................................................... 41 Lekce angličtiny............................................................................................................................................................................... 41 Ze zahraničního tisku Potravinové doplňky a další (nejen) nutriční péče.................................................................................................................. 43 Errare humanum est Stížnost aneb příliš dobré srdce sestry....................................................................................................................................... 44

Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz Marketing: Petr Belica, tel.: +420 222 352 575 e-mail: petr.belica@ambitmedia.cz Obchod: Alexandra Manová tel.: +420 724 811 983 e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866 e-mail: marie.janovicova@ambitmedia.cz Personální inzerce: fax: +420 222 352 572 e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz Tisk: PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414 684 01 Slavkov u Brna Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk Cena výtisku: 60 Kč Roční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo) Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 4. 2011 Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů.

Copyright © Ambit Media, a. s., 2011

Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny..............................................................................................1–4

Oranžová: CMYK 0-72-100-0

Oranžová: PM

Start elektronické dokumentace v Benešově

TÉMA

Kdyby slavná sestra Florence Nightingaleová, narozená v roce 1820, vkročila do kterékoli naší nemocnice v 21. století, přinejmenším by se divila. Jediné, čemu by asi rozuměla a co se příliš nezměnilo od jejích dob, je ošetřovatelská dokumentace – papír, tužka, šanony. Ale i to se začíná měnit.

Teprve v posledních letech začala česká zdravotnická zařízení postupně užívat elektronický typ zdravotnické dokumentace. Úspora papíru a šetření lesů je přitom jen jedním z řady profitů tohoto způsobu zaznamenávání údajů o pacientovi. Navštívili jsme Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., která se po víceletých (od r. 2006) zkušenostech s „papírovou“ dokumentací HINZ rozhodla pro software této německé firmy. V dubnu letošního roku, kdy jsme tam přijeli, byl projekt v pilotní fázi na dvou vybraných odděleních – interním a ORL. Spuštěn „naostro“ má být v průběhu dubna nejprve na menším z nich – ORL, kde pracuje 6 sester. Na interním oddělení, které je s 28 sestrami největším v nemocnici, bude elektronický provoz zahájen o něco později. Zajímalo nás, jak jsou sestry připraveny na úplně nový způsob dokumentace, co si o něm myslí, co si od něho slibují. S těmito otázkami jsme navštívili hlavní sestru nemocnice Marii Brílovou, která je současně vrchní sestrou ORL, tedy oddělení, které velmi dobře zná.

rozhovor s MARIÍ BRÍLOVOU Proč elektronická dokumentace?

Očekávám zvýšení bezpečí pacientů a zlepšení kvality péče. V dnešní době, kdy se množí stížnosti a trestní oznámení na zdravotníky, si cením také toho, že to vede i ke zvýšení bezpečí ošetřovatelského personálu.

Co všechno software umí?

Software umožňuje rychlý přístup k aktuálním informacím o pacientovi a na druhou stranu i do archivu

s možností kopírovat z něj potřebná data. Sestra si odklikne jméno pacienta a je v jeho kartě. Náš systém obsahuje plán ošetřovatelské péče se všemi součástmi, anamnézou, diagnostikou, vyhodnocením. Pracuje-li sestra vědecky, píše-li odborný článek nebo je-li to sestra managerka, software jí na zadání poskytne statistické výstupy z dokumentace s možností automatických výpočtů a předefinovaných hodnot, například standardů ošetřovatelské péče. Podobně lze do systému zadávat mimořádné události, včetně dekubitů a pádů pacienta. Systém vlastně sleduje celý léčebný proces od příjmu až po archiv. Je také schopný kontrolovat nákladovost ošetřovatelských intervencí, což pro mě jako pro hlavní sestru znamená velkou časovou úsporu. A mohla bych jmenovat dál: systém zaznamenává realizaci ošetřovatelské péče včetně jejího hodnocení, součástí našeho softwaru je ošetřovatelská překladová a propouštěcí zpráva, mapy péče, hodnocení bolesti, plán péče o dekubity a jiné kožní defekty a mnoho dalších.

INZERCE

„Protože požadavky neustále vzrůstají, je pro nás důležitá rychlá a spolehlivá dokumentace.“

FLORENCE 5/2011 3

Novodvorská 136, 142 00 Praha 4, telefon: +420 221 595 111, fax: +420 224 257 838, www.promedica-praha.cz • info@promedica-praha.cz

téma

Co považujete za přednost elektro­ nické dokumentace oproti běžné, papírové?

Je toho mnoho: redukce chybovosti a pracnosti při dokumentování stavu pacienta, vyloučení duplicit, systém uchovává záznamy o významných krocích ošetřovatelského procesu a poskytuje důkaz o prováděných úkonech, zajišťuje návaznost péče. Dál poskytuje spolehlivý důkazní materiál o poskytnuté péči, zrychluje tok informací mezi zdravotníky, posiluje právní ochranu sestry. Vyřeší se pro nás i dost nepříjemná situace, kdy se například na malé sesterně kolem dvou počítačů tísní, zvláště po ránu, několik zdravotníků, lékařů i sester. Konec konců, systém a technické řešení celého projektu přináší řešení adminstrativy přímo u lůžka pacienta. Podaří se nám tedy opět posunout sestru od psacího stolu zpět do bezprostředního kontaktu s pacientem A nakonec já, jako hlavní sestra, nebudu muset při kontrolní činnosti listovat v šanonech, ale na svém počítači, ve své kanceláři budu mít rychlou a přehlednou zprávu o tom, co se na poli ošetřovatelské péče v nemocni-

ci odehrálo. Záznamy se oproti klasickým záznamům snadněji čtou a žádné informace nelze přeškrtat nebo ztratit. Dále sofware šetří sestrám čas, automaticky zaznamenává čas a jméno zdravotnického pracovníka, který se přihlásil do NIS a splňuje doporučení akreditačních standardů. Jednou z výhod systému HINZ je, že není uzavřený požadavkům na nastavení. To zajišťuje sestava formulářů, kterou lze přizpůsobit potřebám jednotlivých pracovišť. Této vlastnosti využijeme hlavně v budoucnu, kdy nemocnice počítá se zavedením lékařské elektronické dokumentace a s jejím rozšířením na všechna ostatní oddělení nemocnice.

Vedle pracovní mám spolu s dvěma dalšími sestrami zpřístupněnu i administrátorskou verzi programu, která nám umožňuje vlastní úpravy předdefinovaných textů a nastavení.

Jak je provázána ošetřovatelská do­ kumentace s lékařskou?

U lékařů v současné době na většině pracovišť nemáme dokumentaci vedenou elektronicky. Na pilotním oddělení ORL je elektronická dokumentace vedena s tištěným dekurzem. Toho-

to stavu bychom chtěli dosáhnout na všech našich lůžkových pracovištích.

Naší vizí do budoucna je plně elektronická dokumentace, včetně zaručeného elektronického podpisu. Sesterské zápisy do dokumentace však budou odesílány do lékařských dekurzů. Lékař je bude vidět na svém počítači.

Jak řešíte to, že sestra vyšetřuje paci­ enta na lůžku a počítač je na sester­ ně? Musí psát ručně a přepisovat?

Naším záměrem je přiblížit sestru od administrativy zpět k lůžku pacienta.

Aby bylo zavedení elektronické dokumentace úspěšné a přineslo očekávané cíle, musíme sestrám poskytnout vhodné pracovní podmínky a nástroje. Každá sestra ve směně má k dispozici svůj vizitní vozík (včetně lékárny) a svůj tablet na kterém pracuje. Tablety je možné velmi dobře transportovat, váží pouhých 1,5 kg. Ovládání tabletu je přizpůsobeno jednotlivým požadavkům. Je možné využít elektronickou tužku nabo standardní klávesnici a myš. S těmito pomůckami se sestra, je-li to potřeba, pohybuje po oddělení a zaznamenává veškeré údaje.

Není třeba psát na papír a poté to přepisovat do počítače.

Jak řešíte podpis v dokumentaci?

Zatím ještě vyřešen není, ale řeší se.

Do té doby je třeba záznamy tisknout.

Nemocnice Rudolfa a Stefanie v Benešově

4 FLORENCE 5/2011

Sesterna na interním oddělení, v popředí je vidět dosluhující dokumentace HINZ

Říká se, že všechno nové odstrašuje.

Bylo to tak i u vás?

Některé sestry měly zpočátku obavy, protože se do té doby s počítačem příliš nekamarádily. V tuto chvíli je to už jiné, sestry jsou proškoleny a technicky mají vše zvládnuto. Tím analogicky zmizel strach z nové věci. Kdo si není jistý, může si záznamy nanečisto zkoušet. Některé sestry jsou doslova nadšené. Záleží tedy na každé osobnosti – vcelku mohu říci, že na obou vybraných odděleních máme vynikající sestry, které jsou schopné a ochotné přijmout tak velkou změnu, jakou je přechod na elektronickou dokumentaci. Navíc, čím víc sestry systém poznávají, tím více s ním souhlasí. Líbí se jim hlavně to, že je flexibilní. Trefně to vyjádřila vedoucí sestra z úseku na oddělení ORL Iveta Neprašová, když jednou řekla, že dokumentace HINZ znamená jinak myslet.

Pokud má systém úspěšně fungovat a přinést očekávané ovoce, je skutečně nutné změnit myšlení a styl práce sester, oprostit se od papírové dokumentace a neočekávat změnu pouze v překopírování stávajících dokumen-

tů. Výměna papíru a tužky za elektronické nástroje znamená v tomto případě skutečně změnu a posun myšlení.

Velká pozornost ošetřovatelské péči na lůžkových odděleních Provést takovou změnu, jakou je přechod na elektronický typ dokumentace, by nebylo možno bez podpory vedení nemocnice. Proto jsme při naší návštěvě položili i několik otázek jejímu řediteli MUDr. Milići Řepovi, MBA.

rozhovor s MILIĆEM ŘEPOU Proč se ve vaší nemocnici v době fi­ nančních restrikcí investujete do rozvoje ošetřovatelské péče?

Naše nemocnice má relativně mnoho lůžek, které generují podstatnou část výnosů, proto věnujeme ošetřovatelské péči na lůžkových odděleních velkou pozornost. Naším cílem je, aby ošetřovatelská péče byla vysoce efektivní a bezpečná, a to jak pro pacienty, tak pro personál.

Jaký je konkrétní harmonogram?

Konkrétní kroky našeho plánu jsou následující: V první řadě je to osobnostní rozvoj sester, zavedení elektronické formy ošetřovatelské dokumentace a vytváření ošetřovatelských týmů tak, aby se zdravotní sestra transformovala z pozice vykonavatele do role manažera ošetřovatelské péče.

Jednotlivé kroky na sebe navazují a nelze je, dle našeho názoru, provést izolovaně. Bez elektronizace dokumentace není možné využívat technické prostředky pro zpracování, sdílení a archivaci dat. Elektronický systém má mnoho výhod, umožní zvýšit soulad mezi požadovaným standardem dokumentace a reálným stavem.

Ovládat komplexní software se musí každý pracovník nejprve naučit, aby mohl využít všech jeho výhod. Jsem přesvědčen, že je jen otázkou času,

kdy na tuto formu přejdou všechna zařízení.

TÉMA

Jaká je tedy nová úloha sestry ve va­ ší nemocnici?

Chápeme zdravotní sestry jako limitovaný a do budoucna nákladný lidský zdroj. Chceme proto, aby sestra jako vysoce kvalifikovaná pracovní síla prováděla jen ty úkony, na které nemá kvalifikaci nikdo jiný a ostatní ošetřovatelské činnosti delegovala na nižší zdravotnický personál. To neznamená, že za tuto práci nebude odpovídat, musí ji řídit a kontrolovat. To se ale musí nejprve naučit, ve škole tyto schopnosti nezíská. Proto každá z našich sester má možnost účastnit se osobnostního rozvojového programu zaměřeného na trénink manažerských činností.

Tento program postupně zavádíme do praxe a dovedu si představit, že na konci bude stav, kdy každý zaměstnanec využívá maximálně svých schopností ve prospěch nemocnice, která jej podle toho adekvátně odměňuje.

Fota Marek Lukáš 29. března Jarmila Škubová

je péče o psychiku onkologicky nemocných dětí. Velmi významným úsekem je problematika naplnění potřeb rodinných příslušníků nemocných a v péči o pozůstalé.

Autorský kolektiv vyšel z bohaté a dlouhodobé pedagogické činnosti, zkušeností s výukou studentů středních i vysokých škol, ze zdravotnické, sociální a hospicové praxe a ze zkušeností ze zahraničních institucí. red

pírovat a rozdávat klientům. Některé aktivity jsou určeny pro práci s jakoukoli skupinou, jiné se zaměřují na určité skupiny a další jsou zase určeny pro práci se specifickým tématem. Publikace je určena pro poradenské psychology, terapeuty, výcvikové lektory, pedagogy a všechny, kdo pracují s menšími skupinami. Autorský kolektiv tvoří 41 psychologů a psychoterapeutů z USA. red

DAWN VIERSD (ed.)

AKTIVITY PRO SKUPINOVOU PSYCHOTERAPII

THEODOR HELLBRUGE, LADISLAV ŠOLTÉS, ALEXANDRA ARCHALOUSOVÁ, DENISA ILENČÍKOVÁ PRVNÍCH 365 DNÍ V ŽIVOTĚ DÍTĚTE

nové knihy

MARIE ŠAMÁNKOVÁ A KOLEKTIV LIDSKÉ POTŘEBY VE ZDRAVÍ A NEMOCI aplikované v ošetřovatelském procesu GRADA PUBLISHING, a. s.

Praha, 2011 ISBN 978-80-247-3223-7

Publikace (jako první v naší literatuře) uvádí principy Pesso-Boyden terapie. Je zaměřena na široký rejstřík uživatelů: studenty zdravotnických a přidružených oborů středních i vysokých škol i odborníky ze zdravotnického, hospicového i sociálního terénu. Je zde poprvé komplexně zpracováno téma lidských potřeb ve zdraví a v nemoci tak, aby bylo srozumitelné pro studenty i ostatní uživatele – poskytovatele ošetřovatelské a léčebné péče. Seznámení se s obsahem knihy přinese zejména zdravotníkům pochopení hlouby lidských potřeb, naučí je poznávat tíživou situaci při jejich deficitu, nenaplnění, nesprávném naplnění, nepoznání, neschopnosti jejich pojmenování. Výrazně by text mohl pomoci v poznání, jak se chovat k lidem v nouzi co nejlépe a ohleduplně.

Přínos publikace spočívá v pojetí tématu lidských potřeb, zabývá se teorií potřeb, pojetím potřeb ve zdraví, v krizi a v nemoci a s ohledem na věk. Specifickou kapitolou

PORTÁL, s. r. o.

Praha, 2011, brož., 264 s., 599 Kč ISBN 978-807367-790-9

Kniha byla zpracována s důrazem na přehlednost a přesnou metodiku při terapeutické práci se skupinami. Každá kapitola knihy se zaměřuje na podrobný popis práce s jednou psychoterapeutickou aktivitou užívanou při skupinové psychoterapii. U každé aktivity je vymezen cíl i teoretický kontext, z něhož aktivita pochází, popsána instrukce, kterou je aktivita vysvětlována klientům, a zahrnuta kazuistika, návrh, jak aktivitu dále využít či rozvinout při další práci se skupinou, možné kontraindikace a odkazy na další literaturu. Kniha obsahuje i tabulky a obrázky, které lze ko-

Psychomotorický vývoj kojence GRADA PUBLISHING, a. s.

Praha, 2011, 168 str., 219 Kč ISBN 978-80-247-3457-6

Ojedinělá, didakticky velmi cenná publikace dokumentující psychomotorický vývoj dítěte v prvním roce života.

Původní publikace byla přeložena v 36 zemích světa.

Obsahuje nový komentář ke zcela unikátním fotografiím znázorňujícím psychomotorický vývoj dítěte v nejdůležitějším období jeho vývoje. Text je doplněn novými poznatky. red

FLORENCE 5/2011 5

kazuistika

Pneumokoková meningitida u jedenáctileté dívky Meningitida neboli zánět mozkových blan je v dětském věku závažné onemocnění. Dochází při něm k zánětu mozkových obalů, tzv. meningů. Meningitida může nabývat dvou rozdílných forem – aseptická meningitida a purulentní meningitida. Kojenci a děti mají akutní začátek onemocnění s bolestí hlavy, většinou se ztuhnutím šíje, horečkou, nauzeou, zvracením, fotofobií, fonofobií. Některé děti mohou mít i poruchu vědomí a křeče. Důležitá je včasná diagnóza s včasným zahájením antibiotické léčby a kontinuální hodnocení stavu pacienta.

Magda Drábková Středomoravská nemocniční a. s., o. z. Nemocnice Prostějov, dětské oddělení – JIP 1978–1982: SZŠ Znojmo – dět. sestra; 1992–1993: PSS – ošetř. péče o děti a dorost, IDVZP, Brno; od 2009: PSS – ošetř. péče v pediatrii se zaměřením na IP v pediatrii, NCONZO, Brno; od 1982: dět. odd. Nemocnice Prostějov, dět. sestra; od 1998: dět. sestra, JIP, dět. odd. Nemocnice Prostějov

Aseptická meningitida bývá nejčastěji původu virového. Purulentní meningitida bývá nejčastěji původu bakte­ riálního. Hnisavá meningitida je akutní infekce subarachnoidálního prostoru a meningů, charakterizována přítomností polymorfonukleárů v likvoru. Je závažnou příčinou morbidity a mortality. Při zánětu dochází ke zduření mozkových obalů a v prostoru mezi pavučnicí a měkkou plenou mozkovou bývá přítomen žlutavý sekret. Je to velmi nebezpečné onemocnění, které může skončit i úmrtím nebo může zanechat trvalé následky. Nejčastějšími postiženími, která vzniknou jako následek prodělaného zánětu, jsou zrakové a sluchové poruchy. Jedná se vždy o urgentní stav, který vyžaduje okamžitou hospitalizaci na oddělení s intenzivní péčí.

Kazuistika Na jednotku intenzivní péče našeho oddělení byla přijata jedenáctiletá dívenka ve vážném stavu.

Z anamnézy: matka i sestra jsou zdravé, biologický otec zemřel v důsledku vykrvácení ze žaludečního vředu.

Dívka je z druhé fyziologické gravidity, poporodní adaptace byla dobrá, psychomotorický vývoj v normě. Očkována dle kalendáře, bez komplikací, očkována i hepatitida A. Nemocnost běžná. V roce 2008 prodělala při autohavárii úraz a byla proto hospitalizována ve FN Olomouc, kde byla pro otevřenou zlomeninu PHK i operována. trvalou medikaci nemá, není udávána žádná alergie. Bydlí s matkou, nevlastním otcem a starší sestrou, navštěvuje 5. třídu ZŠ. Po autonehodě je sledována v odborné ambulanci – plastická chirurgie ve FN Olomouc.

6 FLORENCE 5/2011

Průběh onemocnění a léčba Dívka byla přivezena RLP z domova pro krátkodobou poruchu vědomí a celkovou slabost.

Při přijetí na lůžko byla dezorientovaná, vypínala se do opistotonu, měla neúčelné obranné pohyby. Byla vý-

razně meningeální, měla tachykardii, trismus hrdla. Ihned bylo podáno antibiotikum (Amoksiklav) i. v., následně aciklovir (Herpesin) i. v. Po předchozím vyloučení městnání byla provedena lumbální punkce. Likvor byl rosolovitý, ucpávající průsvit jehly. V laboratorním nálezu byla v likvoru výrazná pleocytóza, což potvrdilo diagnózu bakteriální meningitidy. Potvrdila to i elevace zánětlivých parametrů v séru.

Zdroj ani místo nákazy není známo.

Neprodleně byla zahájena léčba cefalosporinem 3. generace. Následující den hlášena pozitivita Streptococcus pneumoniae z likvoru.

První tři dny hospitalizace je dívka bez užitečného kontaktu, vykřikuje, převaluje se na lůžku, má ataky neklidu. Od čtvrtého dne začíná pozitivně reagovat na oslovení, vyhoví výzvám, je subfebrilní.

Pátý den ve večerních hodinách se objevují hemikonvulzivní ataky křečí levé poloviny těla, následující den je hemiplegická, apatická, bez verbálního kontaktu. Proto je indikováno vyšetření magnetickou rezonancí mozku, kde je nález akutní ischémie. Jsou podány kortikoidy, magnezium, pentoxifylin (Trental), nootropikum (Geratam). Po vyšetření začíná hybnost LDK, upravuje se ad integrum, pacientka začíná mluvit, dokáže i počítat, odpoledne se upravuje i hybnost HKK. Osmý den je provedena kontrolní lumbální punkce, nález je negativní. Dochází také k poklesu zánětlivých parametrů v séru. Dívka je přeložena bez reziduálních neurologických projevů na standardní oddělení.

Po 14 dnech hospitalizace je propuštěna domů se závěrem pneumokoková meningitida, přechodná levostranná hemiplegie – Toddova obrna, přechodná afázie a křeče v rámci základního onemocnění. Medikace Geratam, Pyridoxin. Je objednáno kontrolní EEG vyšetření a další sledování cestou neurologické ambulance.

Ošetřovatelský monitoring a intervence u neuroinfekcí Většina neuroinfekcí v iniciálním stadiu vyžaduje intenzivní ošetřovatelskou péči, umět posoudit meningeální jevy – ztuhnutí šíje, omezení flexe hlavy, Brudzinského příznak (při meningeálním dráždění vázne anteflexe šíje při předklonu hlavy při posazování se; ležícímu nemocnému tlačíme pěsti na čelo, objeví se mimovolně pohyby DK).

K ošetřovatelské péči dále patří monitorování základních životních funkcí – sledování stavu vědomí dle GCS, srdeční činnosti, dechové aktivity, TK, TT a saturace O2, eventuálně umělá plicní ventilace, péče o invazivní vstupy – periferní žilní katetr, močový katetr. Správná aplikace léků dle ordinace lékaře.

Je nutné zajištění dítěte před poraněním při eventuálních křečových projevech, zajištění dostatečného přísunu tekutin, sledování bilance tekutin. Je třeba provádět správně odběry biologického materiálu. Při fotofobii a fonofobii zajistit šero, klid, vyvarovat se prudkým pohybům. Pravidelně provádět hygienickou péči, včetně péče o kůži, oči, dutinu ústní, polohování. Velmi důležitý je samotný kontakt s pacientem, jeho rodiči, umožnit návštěvy. Neméně důležitá je dostatečná informovanost rodičů o stavu dítěte.

Literatura: 1. Seidl Z, Obenberger J. Neurologie pro studium praxe, Praha: Grada publishing, 2004, 1. vydání. ISBN 80-247-0623-7.

2. Muntau AC. Pediatrie. Praha: Grada publishing 2009, 1. vydání. ISBN 978-80247-2525-3.

3. Káš S. Malý slovník jmen lékařů a vědců, jejichž jména jsou spojena s názvy nervových chorob, syndromů, příznaků či částmi nervového systému (část 1.).

Neurol. prax, 2006; 5: 292.

(drabkova2@seznam.cz)

Fluoridy v prevenci zubního kazu

praxe

Fluor je důležitý biogenní prvek pro mineralizované tkáně lidského těla, tedy pro skelet a pro zuby. Je součástí základního stavebního materiálu těchto tkání – apatitu. Pokud jde o tvrdé zubní tkáně, zejména sklovinu, fluor se během jejich vývoje zabudovává do sklovinného minerálu, hydroxyapatitu a činí jej odolnějším proti rozpouštění v ústním prostředí bohatém na organické kyseliny. Po dokončení vývoje zubů a po jejich prořezání do dutiny ústní fluor obsažený ve slinách napomáhá remineralizaci drobných povrchových lézí skloviny a brání tak vzniku zubního kazu.

Důležitější je právě tato druhá forma účinku fluoru. Příjem fluoru v dostatečném množství je tedy nezbytný nejen v době, kdy se mineralizované tkáně vyvíjejí, ale v případě zubní skloviny i po celý život. Ideálním zdrojem fluoru pro organismus je pitná voda obsahující 1 mg fluoridu ve formě rozpustných solí na litr. V lokalitách s přirozeným výskytem fluoridu v pitné vodě v koncentracích kolem 1 mg/l byl také na počátku tohoto století v USA jeho ochranný účinek před zubním kazem objeven.

Přirozeným zdrojem fluoru jsou ­fluoridové sloučeniny přítomné v některých potravinách a nápojích. V ­naší potravě je to maso mořských ryb, korýšů a potom čaj a některé minerální vody. Podobně jako v mnoha jiných zemích jsou u nás přirozené potravinové zdroje fluoru suboptimální a je nutné je doplňovat různými fluoridovými přípravky.

Fluoridace pitné vody a soli Na prvním místě je to úprava koncentrace fluoridu v pitné vodě na koncentraci 1 mg/l. Fluoridace pitné vody se nejvíce ujala v USA, kde v současné době pije takto upravovanou vodu kolem 115 miliónů obyvatel, a v některých dalších zemích. V mnoha evropských zemích včetně Československa se po druhé světové válce přistoupilo k obohacování pitné vody fluorem, ale přes nesporné pozitivní výsledky v prevenci zubního kazu se až na výjimky od tohoto preventivního opatření ustoupilo. V současné době v Evropě fluoriduje pitnou vodu Švýcarsko, Velká Británie a Irsko.

Dalším zdrojem může být kuchyňská sůl obohacená fluoridy. Používá se v řadě zemí světa tam, kde není dostatek fluoridu v pitné vodě. V České republice je do užívání schválena kuchyňská sůl obsahující 250 mg fluo­ridu na kilogram.

Fluoridové tablety Pro adici fluoridu v dětském věku tam, kde je fluoru v pitné vodě nedo-

statek, se používají fluoridové tablety.

Předepisuje je dětský nebo zubní lékař a dávkové schéma se určuje indivi­ duálně jako doplněk přirozených potravových zdrojů fluoridu. Preventivní účinek těchto tablet je rovněž srovnatelný s fluoridovanou vodou nebo solí za předpokladu, že dítě dostane alespoň 300 denních dávek v roce.

Vedle těchto tří nejrozšířenějších způsobů přívodu optimálního množství fluoridu do lidského organismu se v některých zemích v menším rozsahu fluoriduje mléko, pitná voda ve školách a školkách, cukr a žvýkací guma.

Prevenci fluoridem je třeba konzultovat Fluoridová prevence zubního kazu má jedno úskalí. Během vývoje zubů je třeba zajistit, aby fluoridu do organismu nepřicházelo ani příliš málo, ani mnoho. Předávkování fluoridem by se pak projevilo po prořezání zubů do úst drobnými křídově bílými skvrnkami nebo proužky ve sklovině, které kosmeticky ruší. Říkáme tomu zubní fluoróza. Vývoj korunek stálých předních zubů probíhá mezi půl rokem až třetím rokem života dítěte a v tomto období je nutné přívod fluoridu do organismu pomocí uvedených zdrojů správně nastavit. Některé kojenecké a stolní vody, ze kterých se připravuje strava a nápoje pro nejmenší děti, totiž obsahují určité množství fluoridu (např. Dobrá voda 0,6 mg F-/litr), o něž je nutné příjem ostatních zdrojů fluoridu (např. tablety) snížit. Je třeba, aby se rodiče včas poradili o všech otázkách fluoridové prevence s dětským nebo zubním lékařem.

Fluoridové zubní pasty, roztoky a gely Fluoridové sloučeniny se v prevenci zubního kazu používají také místně.

Nejrozšířenějším takovýmto prostředkem jsou fluoridované zubní pasty.

Preventivní účinnost samotných fluoridovaných past je poněkud nižší než

účinnost uvedených způsobů alimentárního přívodu fluoridu do organismu. Je však vhodné pasty kombinovat s fluoridovanou vodou, solí nebo tabletami, a tak zvýšit účinnost fluoridové prevence. U předškolních dětí, zejména při kombinaci celkového podávání fluoridu a používání fluoridových zubních past, je nutné dbát na to, aby bylo pasty na kartáčku co nejméně. Malé děti si totiž neumějí dobře vypláchnout ústa a velké množství pasty spolykají. V domácí péči o chrup se uplatňují kromě past fluoridové roztoky nebo gely, které se po vyčistění zubů kartáčkem a pastou nanesou na kartáček a zuby se jimi znovu „vyčistí“. Doporučená frekvence těchto preventivních opatření je uvedena na příbalových letácích jednotlivých výrobků.

V dětských kolektivech se v řadě zemí světa pravidelně provádějí výplachy úst fluoridovými roztoky pod dohledem zdravotníků, zpravidla zároveň s instruktáží správného čistění zubů. U nás se v posledních letech od této velmi účinné formy fluoridové prevence prakticky ustoupilo a bylo by třeba ji znovu oživit.

Zubní lékař nebo dentální hygienistka provádějí lokální aplikace fluoridových gelů nebo laků, které, ­jsou-li opakovány alespoň v půlročních intervalech, účinně chrání zuby před zubním kazem. U nás hradí zdravotní pojišťovny tuto formu fluoridové prevence dětem a mladistvým do 18 let dvakrát ročně.

Fluoridová prevence zubního kazu je velice účinná, není však samospasitelná. Zvyšuje sice odolnost skloviny proti rozpouštění organickými kyselinami a urychluje proces remineralizace drobných povrchových defektů, nepostihuje však dva významné faktory vzniku zubního kazu, a to ústní mikroorganismy a cukernou složku potravy, ze které činností mikroorganismů ony obávané organické kyseliny vznikají. (remesova@vus.cz)

Blanka Remešová Výzkumný ústav stomatologický 1. LF UK a VFN, Praha

FLORENCE 5/2011 7

sestra v následné péči

Bc. Jitka Bieliková Geriatrie FTNsP, Praha 1995: ukonč. SZŠ 5. května, Praha, všeobecná sestra; 1998: ukonč.1. LF UK, Praha, Bc. ošetřovatelství; 1998–2001: sestra JIP Neurologické kliniky FTNsP, Praha; 2001–2010: staniční sestra Sociálně-ošetřovatelského centra Zárubova, Praha; od 2010 dosud: staniční sestra Geriatrie FTNsP, Praha

Vliv staniční sestry na životní fáze týmu Staniční sestra pracuje na úrovni manažera první linie. Jejím hlavním úkolem je zabezpečení komunikace mezi vedením zdravotnického zařízení a provozními pracovníky, operativní řízení, denní, týdenní, případně dekádní plánování a především každodenní práce s lidmi.

Významným úkolem a snem většiny staničních sester je vybudovat úspěšný, efektivní tým zdravotníků, který zabezpečuje léčebně-ošetřovatelskou péči. Nové staniční sestře na oddělení pomůže znalost základních vývojových stadií týmu. Usnadní jí to pochopení určitých zákonitostí a zároveň to pomůže při volbě správného stylu vedení.

Co ale rozumíme pod pojmem životní cyklus týmu? Nejcitovanější je teorie amerického psychologa Bruce Tuckmana, zveřejněná už v roce 1965.

Je známá jako forming – storming – norming – performing a vysvětluje, jakými životními fázemi tým nevyhnutelně prochází. Původní čtyřfázový model se stal základem pro další modely skupinové dynamiky.

rientovat se nejen na oddělení, ale na celé Geriatrii a v nemocnici. Znovu si osvojit odborné výkony, poznat všechny členy týmu a pacienty oddělení. Ujasnit si, co ode mě očekává vedení a co vlastní tým.

Testování bylo vzájemné a na všech rovinách. Testována jsem se cítila zejména v oblasti vlastních hranic, cítila jsem potřebu jasně je definovat. Uvědomovala jsem si, že v počátcích byly pro získání důvěry mých kolegů nejpodstatnější dovednosti, více odborné než managerské.

Toto období bylo pro mne velmi náročné zejména nároky na psychiku, vše umocněno neznámým prostředím a neznámými lidmi, nepřetržitě hodnotícími moji osobnost.

nů týmu bylo výhodné pro individuální přístup a volbu vhodného typu komunikace. Snažila jsem se tak minimalizovat výskyt nedorozumění a konfliktů typických pro tuto fázi. Důležité pro mě zůstává vnímání celkové atmosféry uvnitř týmu. Poznání individuálních schopností vedlo k rozdělení kompetencí mezi členy týmu a zároveň delegaci pravomocí na ostatní členy (sestra pro hojení ran, zástupce staniční sestry, sestry školitelky). Přínosné pro týmovou práci je, když staniční sestra přidělí jednotlivým členům týmové role (rea­ lizátor, formovač, předseda).

Forming. Fáze formování a orientace

Storming. Fáze krystalizace, turbulence, kvašení Pro tuto fázi je typický výskyt konfliktů a polarizace postojů. Ne všem členům týmu „sedí“ způsob práce, dosahování cílů nebo jejich individuální úloha. Projevovat se také může nespokojenost s ostatními členy týmu, jejich chováním atd. Dochází k otevřené výměně názorů mezi jednotlivými členy týmu. Vedoucí týmu se ocitá pod palbou kritiky. Často se tvoří skupinky, kde výrazné osobnosti hledají podporu pro prosazení svých návrhů. Do hry vstupuje boj o moc. Tato fáze je pro tým poměrně kritická, tým v této fázi může setrvávat i dlouhodobě. V této fázi závisí na vedoucím týmu, jak zvládne složité situace. Úkolem vedoucího týmu je zdůrazňovat společný úkol – zaměřit se na to, co tým spojuje. Důležité je nebránit se ocenění a uznání individuálních odlišností, nezanedbávat komunikaci s ostatními členy týmu. Převládá koučující styl vedení (demokratický, podporující styl), v některých případech ještě styl direktivní. Týmy, které setrvají v této fázi po většinu času své existence, nemají dlouhého trvání.

Pokud tým překoná předchozí fázi, vstupuje do fáze normování. Tým se uklidňuje. Členové týmu přijímají společné i individuální hodnoty, kritéria, schopnosti, chování a začínají důvěřovat jeden druhému. Normy chování jsou již vytvořeny a akceptovány. Vzrůstá motivace ke společnému výkonu, společné činnosti jsou přirozené a nekonfliktní. Členové týmu se podílejí na odpovědnosti při příjímání rozhodnutí i postupů, jak dosáhnout cílů. Začíná se projevovat sounáležitost, tým se chová jako celek, rozvíjí se týmový duch. Převládá delegující styl vedení.

Členům týmu ještě není úplně zřejmé celkové zaměření týmu. Nejsou jasné individuální role a odpovědnosti. Někteří projevují přehnaná nadšení a očekávání, jiní přílišné obavy. Členové týmu mají potřebu se v této neurčitosti orientovat. Toho dosahují testováním, které slouží k naplnění potřeby orientovat se v prostředí a úkolu. Členové týmu testují nejen hranice úkolu, ale také ostatní členy a zejména osobnost svého vedoucího: jaké má hodnoty, přesvědčení, kritéria, jaké má schopnosti a vzorce chování. Zjišťují, nakolik mu mohou důvěřovat. Vedoucí týmu musí být připraven věci definovat a vysvětlovat, odpovídat na otázky. Členové týmu jsou na svém vedoucím více závislí, styl vedení je v této fázi dominantní a direktivní.

8 FLORENCE 5/2011

Poznámka autorky 1 V květnu 2010 jsem nastoupila jako staniční sestra na oddělení geriatrie FTN v Praze – Krči. Toto oddělení je součástí Geriatrie FTN a největším zařízením svého typu v ČR. Skládá se z 8 oddělení s celkovou kapacitou 240 pacientů. Oddělení, kde jsem se stala vedoucím týmu, má 31 pacientů a 13 nelékařských zdravotnických pracovníků. Můj nástup byl náročný, mj. díky neznalosti oddělení a nemocničních procesů (nastupovala jsem téměř po 10 letech práce mimo zdravotnické zařízení). Zpočátku bylo třeba zo-

Poznámka autorky 2 Po zvládnutí znalostí organizace práce na oddělení a osvojení si vlastní náplně práce jsem se orientovala na prohloubení znalostí o osobnostech jednotlivých členů týmu. Přínosné bylo školení v komunikaci, pořádané vedením, zaměřené na typologii osobnosti. Poznání osobnosti jednotlivých čle-

Norming. Soudržnost, spolupráce

Performing. Fáze výkonu V této fázi jsou členové týmu schopni pracovat efektivně i bez svého vedoucího. Jsou vysoce motivováni. Většina energie týmu se vynakládá na řešení společných úkolů. Roste sebevědomí jednotlivců i celého týmu, komunikace je otevřená. Dobře funguje sebeřízení.

Styl vedení je spíše podpůrný. Tato fáze je snem každého vedoucího.

Dále jsou uváděny ještě fáze zkla­ mání, kdy jednotlivci začínají prosazovat více svoje zájmy, a fáze obnovy tý­ mového ducha, kdy se objevují sjednocující snahy.

Tým se nevyvíjí lineárně, ale v závislosti na mnoha vlivech, a to jak uvnitř týmu, tak i působením okolí.

Poznámka autorky 3 Nástup nové staniční sestry vývoj týmu velmi významně ovlivňuje. Po mém ná-

stupu jsem si velmi zřetelně prožila fázi formování. Trvala velmi intenzivně první 3 měsíce. V dalším období pozvolna ustupovala a současně nastupovala fáze krystalizace, která ještě stále přetrvává (9. měsíc po mém nástupu). Zároveň jsou již

v našem týmu patrné známky fáze normování. Velkým přínosem pro tým je jeho stabilita. V našem týmu došlo k nemalým personálním změnám, které jeho vývoj ovlivnily. Došlo k obměně zdravotních sester (celkem 5 nových z celkového počtu

8 zdravotních sester). Z celkového počtu 4 sanitářů se během mého působení vystřídali již 4 sanitáři. Nadále se náš tým stabilizuje.

sestra v následné péči

(jitka.bielikova@ftn.cz)

Smrt a umírání na ARO

výzkum

Souhrn: Umírání je postupné a nevratné selhávání životně důležitých funkcí a orgánů s následkem smrti individua. Oproti dřívějšímu důrazu na smrt jako na stav je dnes stále více umírání chápáno jako proces, tj. jako neustále se měnící stav.

Podle toho, jak rychle tento proces probíhá, rozlišuje se na jedné straně tzv. rychlá smrt a na druhé tzv. pomalé umírání.

I v tomto stadiu lidského života musí být věnována soustavná pozornost vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb umírajícího pacienta.

Klíčová slova: umírání – smrt – ARO – tanatologie – sestra – potřeby umírajících – paliativní péče.

(Dying and death on ICU) Summary: Dying is gradual failure of life with death as it´s consequence. In the past was death seen more as a state but nowa­days is dying take as a process. Process means constantly changing state. We differ on the one hand quick death and on the other hand slow dying according to how fast the process is under the way. Continuous must be taken to satisfy biological, psychical, social and spiritual needs of a dying patient.

Key words: dying – death – ICU – tanatology – nurse – needs of dying patiens – paliative care.

Úvod Život každého z nás jednou dospěje ke svému konci, tedy ke smrti. Jak se píše v mnoha knihách: „Není nic jistějšího než to, že každý, kdo se narodil, také jednou zemře.“ Přesto je v posledních 50 letech smrt vytěsňována z našeho vědomí, z našich životů, a to poměrně úspěšně.

Smrt je odmítána, vyvolává v nás úzkost a spoustu dalších nežádoucích pocitů. Ještě více než smrti se ovšem bojíme umírání. Přitom ani tato přirozená, leč konečná fáze lidského života nemusí být hrůzostrašná, dramatická a bolestivá. Péče o umírajícího člověka (ať už se jedná o našeho blízkého či o pacienta) nám může přinést spoustu hezkých chvil, ponaučení a zkušeností, za které jednou budeme velice vděční. Stačí k tomu jen málo: sám se o tuto oblast aktivně zajímat (studovat literaturu o paliativní péči, navštěvovat různé semináře a workshopy zabývající se péčí o umírající), připravovat se na smrt, tzn. zamyslet se občas nad touto životní etapou, přemýšlet o ní a nevytěsňovat ji. V neposlední řadě se také s umírajícími a jejich blízkými setkávat a aplikovat získané teoretické vědomosti v ­praxi, tedy řídit se zásadami paliativní péče, používat Chartu práv umírajících a nebát se trávit s umírajícími a jejich blízkými více času – jsou to totiž chvíle, které nás mohou velmi obohatit.

Profese sestry přináší celou řadu velmi náročných situací, na které je třeba se adaptovat. Jednou z nich je právě konfrontace s umíráním a smrtí.

Na tento okamžik nejsme vnitřně připraveni a často s umírajícím neumíme správně pracovat. To v nás potom zanechává různé traumatizující pocity.

Vždyť většina sester prožívá smrt člověka jako silný psychický otřes.

O péči o umírající a zemřelé se dnes již hovoří poměrně často, ovšem z pohledu umírajících. Na sestry a jejich pocity a problémy, které se o umírající nejčastěji starají, se ale zapomíná.

Soubor

Cíl 1: Zjistit nejčastější pocity sester pracujících na ARO při péči o umírající a zemřelé.

Cíl 2: Zjistit, co sestry nejvíce frustruje při péči o umírající a zemřelé na ARO. Cíl 3: Zjistit hiearchii potřeb umírajících pacientů z pohledu sester pracujících na ARO.

Výzkumný soubor byl tvořen sestrami pracujícími na anesteziologicko-resuscitačních odděleních ve vybraných pražských nemocnicích (Institut klinické a experimentální medicíny, Všeobecná fakultní nemocnice na Karlově náměstí, Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady).

Celkem bylo rozdáno 150 dotazníků. Ze 140 dotazníků, které se vrátily, muselo být 5 dotazníků vyřazeno pro neúplnost odpovědí. Výsledky výzkumu byly tedy zpracovávány na základě 135 kompletně vyplněných dotazníků. Celková návratnost dotazníků byla 90 %. Takto vysokou návratnost lze vysvětlit osobní účastí při rozdávání i sběru dotazníků a výbornou spoluprací se sestrami příslušných oddělení.

Hypotézy

Metodika

Cíle práce

H1: Sestry pracující na ARO nejvíce pociťují smutek a tíseň při péči o umírající a zemřelé.

H2: Sestry pracující na ARO více frustruje umírání a smrt mladého člověka než staršího pacienta.

H3: Sestry pracující na ARO jsou nejvíce frustrovány přítomností rodiny při péči o umírající a zemřelé.

H4: Z pohledu sester pracujících na ARO jsou nejméně uspokojovány spirituální potřeby umírajících.

H5: Z pohledu sester pracujících na ARO jsou nejlépe uspokojovány biologické potřeby umírajících.

Mgr. Eva Pfefferová Katedra záchranářství a technických oborů, Fakulta zdravotnických studií, ZČU v Plzni; Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče, IKEM, Praha

PhDr. Alena Pistulková Katedra záchranářství a technických oborů, Fakulta zdravotnických studií, ZČU v Plzni

Při sběru dat i jejich zpracování byl zvolen kvantitativní výzkum, metoda dotazování, technika sběru dat pak formou strukturovaného dotazníku, který byl anonymní. Výzkumné šetření bylo provedeno během března a dubna 2009 na vybraných anesteziologicko-resuscitačních odděleních pražských nemocnic. Získaná data byla zpracována v tabulkovém procesoru Microsoft Office Excel 2003.

Výsledky První hypotéza se nám nepotvrdila, chybně jsme předpokládali, že sestry na ARO nejvíce pociťují při ošetřová-

FLORENCE 5/2011 9

Graf 1. Pocity sester při ošetřování umírajících 50 45

45 %

40 podíl v %

35 30 23 %

25 20 15

10 %

7%

5 0

2%

2% psychické napětí

fyzické vyčerpání

strach

smutek, tíseň

osobní selhání

5%

5% úzkost

lítost

jiné

Zdroj: Vlastní výzkum

10

Graf 2. Prožívání umírání a smrti mladého člověka z hlediska sester 70

61 %

50 40 27 %

30 20

11 %

10 0

ano

ne

jak u kterého pacienta

Zdroj: Vlastní výzkum

podíl v %

60

Graf 3. Frustrující momenty při péči o umírající a zemřelé z hlediska sester

45 40

41 %

30 25

19 %

20

16 %

15

10 %

10 5 0

přítomnost rodiny

pocit bezmoci

smrt jako taková

7%

6%

pocit nespravedlnosti

pocit prázdnoty

péče o mrtvé tělo

Zdroj: Vlastní výzkum

podíl v %

35

Graf 4. Specifické potřeby umírajících z hlediska sester

45

42 %

40 35

30 %

30 25 20 15 10 5 0

9%

8%

5% nemít žízeň, ...

být bez bolesti

potřeba klidu, ...

potřeba přítomnosti blízkých, ...

potřeba smíření, ...

6% potřeba bezpečí

Zdroj: Vlastní výzkum

10 FLORENCE 5/2011

ní umírajících pacientů smutek a tíseň (viz graf 1). Ten však pociťuje jen 23 % sester z celkového počtu 100 %. Naprostá většina z nich uvádí jako nejčastější pocit psychické napětí (45 %). Zde by sestry neměly opomenout riziko vzniku syndromu emočního vyčerpání. Namístě je proto duševní hygiena sestry a prevence syndromu vyhoření.

Umírání a smrt mladého člověka je jistě jedním z nejhorších zážitků pro všechen lékařský i nelékařský personál.

Vyrovnání se s touto skutečností je nesmírně bolestné pro příbuzné mladého člověka, ale i pro ošetřující personál.

Na ARO často také umírají velmi mladí lidé. Ti většinou neumírají tak klidně a smířeně jako starší jedinci.

Mají pocit nespravedlnosti a nenaplnění, smutku, že musí opustit život, který pro ně teprve nedávno začal. A je to sestra, která musí umět zachovat klid, důstojnost a ovládnout své emoce. Dostává se tak často do velmi složitých, obtížných a stresových situací. Proto jsme se v dotazníku ptali respondentů, zda prožívají umírání a smrt mladého člověka hůře než stejnou situaci u staršího pacienta (viz graf 2). Jak jsme předpokládali, až 88 % respondentů tyto situace rozlišuje. Tímto došlo k potvrzení druhé hypotézy, že sestry pracující na ARO více frustruje umírání a smrt mladého člověka než staršího pacienta.

Dle světové zdravotnické organizace je rodina základní jednotkou paliativní péče. Přesto je pro sestry pracující na ARO nejvíce frustrující právě její přítomnost u lůžka umírajícího (viz graf 3). Tak byla potvrzena i třetí hypotéza. Sestra na tomto oddělení se s umírajícími a jejich blízkými setkává poměrně často. Proto je důležité, aby znala zásady komunikace s umírajícími a nevyhýbala se rozhovorům s těmito pacienty a jejich doprovázejícími.

Rozhovor s příbuznými umírajícího je velice náročný a vyžaduje velkou dávku profesionality a umění komunikace.

Jak uvádí odborná literatura, dobrá komunikace je nezbytným základem interakcí mezi sestrou, umírajícím a jeho blízkými.

Umírající potřebuje nejen profesionální pomoc, ale hlavně fyzickou přítomnost rodiny a svých blízkých, a to i pacient na ARO. Z našeho výzkumu vyplývá, že 42 % respondentů si uvědomuje, že přítomnost rodiny a blízkých umírajícího – tedy potřeba nezůstat v okamžiku umírání sám – je jednou z nejdůležitějších potřeb umírajícího člověka (viz graf 4). Navíc má umírající na tuto „službu“ dle Charty práv umírajících nárok.

Tím se nám potvrdila i čtvrtá hypotéza.

podíl v %

výzkum

Graf 5. Uspokojování potřeb umírajících pacientů dle sester

dostatečně

140

částečně

generace vzdělaných a osobnostně vyzrálých sester bakalářek a magister vystřídán upřímným zájmem být umírajícímu člověku nablízku a doprovodit ho na jeho poslední cestě.

nedostatečně

129

120 100

87

Literatura:

77

80

70

60 20 0

34

34 6

0

BIO

24

14 PSYCHO

SOC

15 SPIRIT

Typy potřeb

Není pochyb o tom, že v dnešní době je o biologické potřeby umírajících dobře postaráno na většině ARO. Toto tvrzení podkládáme výsledky našeho výzkumu, kdy 129 (95 %) sester pracujících na resuscitačních odděleních vybraných pražských nemocnic uvedlo, že o biologické potřeby je v jejich zařízení postaráno dostatečně.

Každá sestra by měla vědět, že v terminální fázi onemocnění vystupují spirituální potřeby do popředí více než potřeby biologické. Nenaplněnost těchto potřeb může vést až ke stavu duchovní tísně. Tento stav je ošetřovatelským problémem, a tedy i ošetřovatelskou di-

Zdroj: Vlastní výzkum

50

40

výzkum

agnózou. Přes všechny tyto informace uvedla naprostá většina sester z ARO (70), že tyto potřeby saturují u umírajících nedostatečně (viz graf 5).

Závěr Hlavním úkolem pro sestry, ale i pro další pomáhající profese, je změna postojů a chování k umírajícím pacientům. V blízké budoucnosti musí podle našeho názoru dojít ke změně v přístupu k umírajícím pacientům a k jejich ošetřování. Nynější stav, kdy je umírající pacient v nemocnici „schován za plentu“ a sestry se mu (byť podvědomě) vyhýbají, bude po nástupu nové

1. Haškovcová H. 1994. Lékařská etika.

1. vyd. Praha: Galén. 1994, s. 230. ISBN 80-85824-03-5.

2. Haškovcová H. 2000. Thanatologie.

1. vyd. Praha: Galén. 2000, s. 210. ISBN 80-7262-034-7.

3. Kelnarová J. 2007. Tanatologie v ošetřovatelství. 1. vyd. Brno: Littera. 2007, s. 112.

ISBN 80-85763-36-2.

4. Křivohlavý J. 2002. Psychologie nemoci.

1. vyd. Praha: Grada. 2002, s. 200. ISBN 80-247-0179-0.

5. Sláma O et al. 2007. Paliativní medicína pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén. 2007, s. 362. ISBN 80-7262-505-5.

6. Šimek J. 2006. Péče o spirituální potřeby nemocných. Diagnóza v ošetřovatelství.

Praha: 2006, roč. 2, č. 3, s. 2. ISSN 18011349.

7. Vorlíček J et al. 2004. Paliativní medicína.

2. vyd. Praha: Grada. 2004, s. 480. ISBN 80-247-0279-7.

8. Vymětal J. 2003. Lékařská psychologie.

3. vyd. Praha: Portál. 2003, s. 400. ISBN 80-7178-740-X.

Standardní, roční

550,- Kč

Studentské, roční

440,- Kč

Balíček 1 + 1, roční *

1220,- Kč

s. 3

* speciální nabídka kombinace předplatného Florence a Zdravotnických novin.

Flo re

ča so pis mo de rn íh s. 8 o Ka

Tém a: s ele Jak se pr ktr doku onickou acuje men tací

zu Rotav istika: průjm irové y u dě tí

Flo nce rence

ča so pis mo de rn íh s. 15 o

oš et řo va

s. 16

Prax e: dítěte Diskom erupc v obdo fort e prvn bí í dent ice

s. 29

Výzk um: pádů Sledo pacie hospitaliz vání ntů ovan ých

Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence včetně příloh.

ODBĚRATEL:

s. 7

Kazu skler istika: Ro óz u 14 a mozko ztroušená leté dívky míšní

Prax e:

Onem souv ocnění ise

jící s te obez itou ls tv í

09

s. 26

oš et řo va

Výzk um čas vrc : Prac ovní a sta hních ničníc h se ster

Vyc ház í pod Čes ké aso pat ron ací ciac 60 Kč/ září e ses 201 2,90 ter €, ww 0, ročn w.fl oren ík VI, ce.c z

Spec iál Inkon 1: moč tinence i

te ls tv í Vyc

7–8

ház

í pod Čes ké aso pat ron ene ací ciac 60 Kč/ c–sr pen e ses 201 2,90 ter €, ww 0, ročn w.fl oren ík VI, ce.c z

červ

FAKTURAČNÍ ÚDAJE:

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

Titul:......................................................................................................................................................... Organizace:.......................................................................................................................................

Jméno a příjmení:........................................................................................................................ Adresa:................................................................................................................................................... fina l_FL O_7 -10. indd

47

Organizace:....................................................................................................................................... PSČ a město:.....................................................................................................................................

FLO

FLO

RENC

RENC

E 7–8

E 7–8

/2010

/2010

Obor činnosti:.................................................................................................................................. IČ:................................................................................................................................................................

1

47

2.7.

201 0 11:0 8:10

Adresa:................................................................................................................................................... DIČ:............................................................................................................................................................

PSČ a město:..................................................................................................................................... Telefon:..................................................................................................................................................

Telefon:.................................................................................................................................................. E-mail:.....................................................................................................................................................

E-mail:..................................................................................................................................................... Způsob úhrady:

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu predplatne@ambitmedia.cz. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.florence.cz.

složenka

faktura

Na které akci jste kupón získali? .........................................................................................

Datum:......................................................................

Podpis:......................................................................

Vyplněním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shromažďovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů v platném znění osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úplným poučením o ochraně osobních údajů jsem se seznámil na webových stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovolně.

OBJEDNACÍ KUPÓN

Objednávám předplatné časopisu Florence

recenzovaný článek

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Ošetřovatelský proces u klienta po rozsáhlém operačním výkonu na gastrointestinálním traktu pro karcinom rekta Souhrn: Kolorektální karcinom (KR-CA) je zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku. Nádor vychází z buněk střevní sliznice, která se trvale obměňuje. Porušení regulačních mechanismů má za následek postupnou změnu fenotypu buněk, která nakonec vyústí ve vznik novotvaru. V kazuistice uvádím případ 69letého muže, který touto nemocí onemocněl a nakonec jí i podlehl.

Klíčová slova: kolon – rektum – karcinom.

Petra Rozsypalová, DiS. Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Kroměřížská nemocnice a. s., Kroměříž 1999–2003: ukonč. SZŠ, Vyškov – všeob. zdrav. sestra; 2003–2005: ukonč. VOŠ, Příluky-Zlín – sestra pro intenz. péči; 2005: ORIM III, FN Brno, všeob. sestra; 2005–2007: ARK, FNUSA, Brno, všeob. sestra se specializ. způsobilostí pro IP; od 2007: ARO, Kroměřížská nemocnice a. s., všeob. sestra

12 FLORENCE 5/2011

(Nursing process in care of a client after major gastrointestinal tract surgery for rectal cancer) Summary: Colorectal cancer (colon cancer, large bowel cancer) is a malignant tumour of the large intestine (colon) and rectum. The tumour grows out of the intestinal mucosa cells, which are constantly renewing. Disturbance in the regulatory mechanisms leads to gradual change in the cell phenotype, which ultimately results in formation of a neoplasm. In the case report I present the case of a 69-year-old man who suffered from this disease and eventually also succumbed to it.

Key words: colon – rectum – cancer.

Úvod Kolorektální karcinom je jedním z nejčastějších zhoubných nádorů a Česká republika je na žebříčku výskytu této nemoci na prvním místě. V nedávné době lze největší nárůst zaznamenat v zemích Asie, což jednoznačně naznačuje vliv tzv. civilizačních faktorů. V euroamerické oblasti se křivka vzestupu v posledních letech láme směrem dolů, patrně v důsledku zvýšené pozornosti, kterou společnost celé problematice věnuje.

Riziko rozvoje rakoviny tlustého střeva se zvyšuje s přibývajícím věkem, nemoc je diagnostikována u lidí ve věku 50 let a starších (Klener, 2002; Onkologická péče, 2003).

Nádory tlustého střeva jsou důkladně prozkoumány a o způsobech jejich vzniku existuje jasná představa. Díky sledu navzájem provázaných mutací v určitých genech, které jsou odpovědné za růst a dělení střevních buněk, dojde k tomu, že se buňky začnou dělit nekoordinovaně. Společným znakem je jejich neomezený růst.

Konečným výsledkem je nárůst buněčné masy, nádoru, který pak napadá i okolní zdravou tkáň (Bednařík, 1998).

Na rozvoji onemocnění se podílejí faktory genetické (dva a více příbuzných v první linii, kteří nádorem již onemocněli). Dědičně podmíněné: Hereditární nonpolypózní karcinom tlustého střeva – je zodpovědný za 2 % ze všech nádorů tlustého střeva a ko-

nečníku a způsobuje jej porucha v genu HPCC. U nositele této poruchy se nádor většinou dříve či později objeví. Familiární adenomatózní polypóza – vzácný dědičný stav, při kterém je stěna střeva pokryta stovkami drobných polypů. Stav je způsoben změnou v genu APC. Pokud se neléčí, většinou nejpozději do 40. roku života vede k rakovině. Vliv má i životní prostředí, skladba stravy (nadbytek živočišných tuků a nedostatek vlákniny, ovoce a zeleniny), sedavý způsob života, obezita a kouření. Růst střevních buněk ovlivňují – a mohou se podílet na vzniku karcinomu – dva střevní záněty: Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Také střevní nezhoubné výrůstky ze stěny střeva (polypy) se mohou „zvrhnout“, a tím podpořit vznik nádoru (http://www.kolorektalni-karcinom.cz/jak-a-proc-vznika, 2010).

Symptomy kolorektálního karcinomu bývají nespecifické (únava, slabost, úbytek tělesné hmotnosti, zvýšené teploty aj.) a specifické. U specifických příznaků záleží na lokalizaci nádoru. Nádory umístěné v pravé části střeva jsou dlouhou dobu bezpříznakové. Obvykle je prokázána chudokrevnost a hmatný útvar v pravé části břicha. Nádory lokalizované v levé polovině střeva se projevují poruchami vyprazdňování, břišními kolikami, náhlou příhodou břišní aj. Mezi projevy rakoviny konečníku patří časté, někdy bolestivé, nutkání na stolici, příměs krvavého hlenu či čerstvé krve

ve stolici, pocity nedostatečného vyprázdnění, průjmy, příznaky neschopnosti udržet stolici – inkontinence (Klener, 2002).

Prevence a screening: Primární prevence je zaměřena na zdravé ­lidi, ovlivňuje negativní faktory. Zahrnuje zejména změnu dietních návyků – redukci příjmu tuků a zvýšenou konzumaci vlákniny, ovoce, zeleniny a anti­oxidantů, zvýšení fyzické aktivity a péče o duševní zdraví. Sekundární prevence včasně zjišťuje již existující onemocnění v co nejranějším stadiu.

Spočívá ve screeningu, který zahrnuje tři základní vyšetřovací metody – digitální vyšetření per rectum, test na okultní krvácení ve stolici a sigmoideo­ skopii. Terciární prevence je zaměřena na lidi, u nichž již nelze vzniku onemocnění zabránit a nemoc propukla.

Screeningová strategie: test na okultní krvácení se používá pro screening rakoviny tlustého střeva. Test se provádí po domluvě s praktickým lékařem.

Klient dostane v obálce tři „psaníčka“ z tuhého papíru. Na lícové straně jsou v každém psaníčku po otevření patrná dvě okénka. Součástí sady je také papírová stěrka. Test se provádí tak, že z vlastní stolice ze dvou různých míst se stěrkou odeberou dva malé vzorky (velikosti čočky) – každý pro jedno okénko v prvním psaníčku. Druhý den se provede totéž s druhým psaníčkem, třetí den se naplní poslední psaníčko a vše v původní obálce se zanese praktickému lékaři. Důležité je, že tý-

den před testem by se měly přestat užívat některé léky a vitaminové či jiné potravinové doplňky, stejně tak omezit konzumaci červeného nebo syrového masa, ananasu, melounu, ředkviček, mrkve, tuřínu, brokolice a květáku – mohou ovlivnit výsledek. Při pozitivním nálezu (přítomnosti krve ve stolici) následuje diagnostický program – kolonoskopie, eventuálně s odstraněním polypů; flexibilní sigmoideoskopie s pracovní délkou 60 cm může zjistit 50–60 % polypů a karcinomů; kombinace flexibilní sigmoideoskopie prováděné v intervalu 5 let od 50. roku věku s každoročním vyšetřením stolice na okultní krvácení; kolonoskopie v intervalu 10 let nebo dokonce jednou za život, irigografie (rtg metoda) pro polypy menší než 1 cm, virtuální kolonografie – diagnostická a minimálně invazivní metoda (Hrubá, 2001; http://www.onko.cz/zhoubny-nadorstreva-kolorektalni-karcinom; ­http:// www.kolorektalni-karcinom.cz/jaka-proc-vznika).

Metody léčby kolorektálního karcinomu: Chirurgické odstranění nádoru – spočívá v odstranění postiženého úseku střeva i některých uzlin, a to kolonoskopicky, laparoskopicky nebo laparotomicky.

Chemoterapie – léky, které mají schopnost ničit nádorové buňky, bohužel svým mechanismem účinku, tedy působením na buněčné struktury dělících se buněk, ovlivňují i zdravou tkáň, což má za následek řadu vedlejších nežádoucích účinků.

Radioterapie – při radioterapii jsou buňky nádoru ničeny pomocí cíleného ozařování.

Biologická (cílená) léčba – vázaná přímo na rakovinné buňky a omezující jejich růst a šíření (http://www.kolorektum.cz/index.php?pg=pro-verejnost-kolorektalni-karcinom).

Obr. 1. Vyhřezlý adenokarcinom konečníku (Zdroj: http://www.gastrointestinalatlas.com/ English/Colon_and_Rectum/Colon_Carcinoma/ colon_carcinoma.html)

recenzovaný článek

Operace Obr. 2. Adenokarcinom tlustého střeva (Zdroj: http://www.gastrointestinalatlas.com/English/Colon_and_Rectum/Colon_Carcinoma_II/ colon_carcinoma_ii.html)

Obr. 3. Polypóza konečníku (Foto archiv)

Kazuistika 69letý muž, bývalý zámečník, nyní důchodce. Žije s manželkou v malém rodinném domku na vesnici. Jeho dvě děti, starší syn i mladší dcera, žijí s rodinami cca 30 km od rodičů. Pravidelně se navštěvují. Klient není na nic alergický. Jeho matka zemřela na embolii, otec tragicky. Kouří denně od dvaceti let. Dříve dvacet a více cigaret denně, nyní deset denně. Alkohol pije, pivo denně.

V říjnu roku 2009 poprvé hospitalizován v nemocnici. Kromě praktického lékaře není sledován v žádné

logii, kde je mu vyšetřením per rectum zjištěn téměř obturující tumor rekta v dosahu prstu. Podle histologického vyšetření jde o tumor makroskopicky měřící 7 cm v největším rozměru.

Mikroskopicky jde o nízce až středně diferencovaný adenokarcinom intestinálního typu.

Při přijetí. Klient přichází na standardní chirurgické oddělení nemocnice Kroměříž, kde je přijat k operaci pro zhoubný novotvar konečníku – rekta, šířícího se do pararektálního a presakrálního prostoru, s prorůstáním do močového měchýře a s metastázami do lymfatických uzlin paraaortálních a parailických vlevo, do skeletu se subileózním stavem.

Obr. 4, 5. Více adenomů esovité kličky kolonoskopickým pohledem (Zdroj: http://www.gastrointestinalatlas.com/English/Colon_and_Rectum/ Colon_Carcinoma/colon_carcinoma.html)

odborné ambulanci. Trvale se s ničím neléčí. Během svého života neutrpěl vážný úraz, který by byl důvodem k operaci.

Nyní je praktickým lékařem pro bolesti zad odeslán k došetření na uro-

Po konzultaci s radioterapeutickým oddělením ve Fakultní nemocnici u sv.

Anny v Brně (FNUSA) je indikována operace podle Milese. 11. 10. 2009 v 10 hodin dopoledne chirurg zahajuje abdominoperineální amputaci rekta, která je řešením ileózního stavu.

Během operace dochází, zřejmě v důsledku nedostatku krevních destiček (trombocytopenie), k většímu krvácení. Klientovi je punktována podklíčková žíla (vena subclavia) a skrze ni zaveden trojcestný centrální žilní ­k atetr.

Peroperačně anesteziolog ordinuje hemostyptika (léky užívané k zástavě krvácení) a krevní deriváty – erytrocytový koncentrát resuspendovaný, chudý na leukocyty (EBR), v celkovém množství 1 200 ml a čerstvou mraženou plazmu (ČMP) 540 ml, dále plasma-­lyte 1 000 ml a gelofusine 500 ml. Klient je během operačního výkonu hemodynamicky nestabilní – krevní tlak (TK) 80/40 mm Hg, puls (P) 117/min. Oběhová nestabilita na sále řešena pomocí vazopresorů (noradrenalin v dávce 1 µg/kg/min). V závěru operace je dokončena abdominální fáze peritonealizace, uzávěr dutiny břišní a trvalá kolostomie. Do rekta zaveden Redonův drén. Chirurg zavádí i močový stent na samospád a permanentní močový katetr (PMK) č. 18, kde je již v moči přítomna krev (hematurie).

Po tříhodinovém výkonu je klient přeložen z operačního sálu na oddělení anesteziologicko-resuscitační ke stabilizaci stavu.

Pooperační péče

1. ošetřovatelský den: 11. 10. 2009 Klient je přivezen z operačního sálu a přeložen na lůžko oddělení. Je zaintubovaný orotracheální kanylou

FLORENCE 5/2011 13

recenzovaný článek

14 FLORENCE 5/2011

(OTK) č. 8,5, ventilovaný ambuvakem.

Stav vědomí: GSC: 3, tlumený (sufentanyl) a relaxovaný (tracrium). Po přijetí je klient reintubován opět OTK č. 8,5, protože během překladu došlo ke změně polohy OTK kanyly. Po reintubaci je napojen na umělou plicní ventilaci (UPV – ventilace pozitivním přetlakem, využívající dechové objemy a frekvence blízké fyziologickým hodnotám), inspirační frakce kyslíku (FiO2 = 60 %). Z dýchacích cest se odsává minimální množství bílého a řídkého sputa. Je mu zavedena dvoucestná nazojejunální sonda určená pro současné podávání enterální výživy do střeva a odsávání obsahu žaludku – na spád, do levého nosního průduchu.

Punktována arterie radialis k invazivnímu měření krevního tlaku.

Fyziologické funkce: klinicky obraz těžkého hypovolemického šoku.

Krevní tlak neměřitelný z důvodu velké krevní ztráty. Ihned nasazeny vysoké dávky noradrenalinu (2 µg/kg/ /min). Další hodnoty: P: 127/min, tělesná teplota (TT) subnormální – pod 35,5 °C; vyhřívání, hotline, saturace O2: 100 %.

Laboratorně po přijetí na naše oddělení: leukocyty (Leu, WBC) 16,3 G/l (norma 4,0–10,0·109/l ); erytrocyty (RBC) 2,73 T/l (norma muži ­4,0–5,8·1012/l); hemoglobin (Hgb) 86 g/l (norma muži 135–175 g/l); hematokrit (Hct, HT) 0,248 l/l (norma muži ­0,40–0,50 l/l); trombocyty (Trc, PLT) 70 G/l (norma 150–400·109/l); protrombinový čas (Quickův test) 1,75 INR (norma 0,8–1,2 INR); fibrinogen 1,6 g/l (norma 1,8–4,2 g/l); natrium (Na+) 131 mmol/l (norma ­136–144 mmol/l); kalium (K+) 3,4 mmol/l (norma ­3,6–5,1 mmol/l); chloridy (Cl-) 114 mmol/l (norma ­101–111 mmol/l); kreatinkináza (CK) 3,36 µkat/l (norma muži ­0,08–2,85 µkat/l); myokardiální CK (CK-MB) 4,74 µkat/l (norma do ­0,4 µkat/l); glukóza 12,1 mmol/l (norma 4,1–5,59 mmol/l). (http://www.ledia.cz/?75) Negativní hodnoty laboratorních výsledků a celkový stav klienta byly ihned kompenzovány. Dle ordinace lékaře došlo k intravenózní aplikaci roztoků koloidů (haes 10% 500 ml) a krystaloidů (plasma-lyte 1 000 ml, Ringerův roztok 1 000 ml), parenterální výživy (nutriflex speciál 750 ml + 1 amp. multibionta, tracutil a 20 ml NaP), krevních derivátů, antibiotik (zinacef 1,2 g, efloran 0,5 g), vitaminů (celaskon, kanavit)), minerálů (kalium chloratum), analgetik, opioidů (sufentanyl), ben-

Z krevních derivátů bylo na oddělení podáno 1 270 ml EBR a 770 ml ČMP. BT + 7 203 ml.

V průběhu dne bylo provedeno sonografické vyšetření břicha, podle kterého se v dutině břišní nacházelo 800 ml tekutiny, která vedla k relaparotomii pro pooperační krvácení.

Obr. 6, 7. Chirurgický fragment obsahující adenokarcinom (Zdroj: http://www.gastrointestinalatlas.com/English/Colon_and_Rectum/ Colon_Carcinoma_II/colon_carcinoma_ii.html)

Obr. 8. Makroskopický pohled na karcinom tlustého střeva (Zdroj: http://www.gastrointestinalatlas.com/English/Colon_and_Rectum/Colon_Carcinoma_III/colon_carcinoma_iii.html)

zodiazepinů (midazolam), hemostatik (dicynone), inzulinu (humulin-R) aj.

Z krevních derivátů bylo na oddělení podáno 1 870 ml EBR a 2 110 ml ČMP. Bilance tekutin (BT) tento den byla + 6 062 ml.

2. ošetřovatelský den: 12. 10. 2009 Hodnocení stavu klienta za 24 hodin.

Stav vědomí: GSC: 6 (otevření očí na oslovení, bez fixace; žádná slovní odpověď; decerebrační reakce na bolest. Tlumený kontinuálně i bolusově – sufentanyl (250 µg/50ml FR1/1 v dávce 10 ­µg/hod.), midazolam (80 mg/20 ml FR1/1 v dávce 8 mg/hod.). Pohyblivost: žádná, klient byl mírně polohován – dle hodnot fyziologických funkcí. Dýchání: UPV, odsáváno minimální množství bílého a řídkého sputa. Močení: PMK a močový stent, podpora diuretiky. V moči makroskopická hematurie. Tělesná teplota: afebrilní až subfebrilní 36–38 °C. Sliznice dutiny ústní bíle povleklá z důvodu obtížné toalety dutiny ústní. Kůže: sakrální oblast – 1. stupeň dekubitu. Arteriální linka silně prosakovala krví, což vedlo k častým převazům. Enterální výživa vlevo – na samospád, bez žaludečního obsahu.

3. ošetřovatelský den: 13. 10. 2009 Ráno v 8.30 hod. byl klient pro známky krvácení do dutiny břišní (odsáto 2,5 l hemoragického výpotku, čerstvé krvácení není) a špatného vedení drénu doporučen k operační revizi s tamponádou malé pánve. Za 4 hodiny po výkonu odteklo z břišního spádového drénu (nově zavedeného na operačním sále) 400 ml krve. Ve 12.15 hod. klient podstupuje druhou relaparotomii pro břišní krvácení (nyní bez výpotku, krvácí difúzně, provedena tamponáda malé pánve). Během operačního výkonu bylo podáno 640 ml EBR a 550 ml ČMP. Na oddělení byly během dne krevní ztráty hrazeny deriváty (v celkovém množství 3 170 ml EBR a 2 970 ml ČMP).

Hodnocení stavu klienta za 24 hodin. Stav vědomí: GCS: 5 (otevření očí na bolest; žádná slovní odpověď; decerebrační reakce na bolest). Pohyblivost žádná, klient nebyl polohován z důvodu operačních revizí a nestabilního krevního oběhu. Dýchání: UPV, odsáváno minimální množství žlutého a vazkého sputa. Močení: stav nezměněn. Tělesná teplota: afebrilní až subfebrilní 36–38 °C. Sliznice dutiny ústní bíle povleklá (obtížná toaleta dutiny ústní, klient nespolupracuje – na výzvu neotevře dutinu ústní), drobná koagula a otlak v ústním koutku, proto byla OTK přepolohována. Kůže: sakrální oblast – 1. stupeň dekubitu; na skrotu se vytvořil velký hematom, otok, poškozená celistvost. Sonda bez žaludečního obsahu. BT + 10 875 ml.

Bilance tekutin prvních 72 hodin 1. ošetřovatelský den Příjem

10 230 ml

Výdej

4 168 ml

Centrální žilní tlak

+9,36 cm H2O

2. ošetřovatelský den Příjem

9 200 ml

Výdej

1 997 ml

Centrální žilní tlak

+14,6 cm H2O

3. ošetřovatelský den Příjem

14 615 ml

Výdej

3 740 ml

Centrální žilní tlak

+15,9 cm H2O

4.–12. ošetřovatelský den: 14. 10.–22. 10. 2009 Během následujících 9 dnů hospitalizace klient stále krvácel do dutiny břišní. Podstoupil ještě tři operační revize, které nakonec vyústily v podvaz obou kyčelních tepen (arteriae pelvis). Následkem místní nedokrevnosti tkáně (ischémie) vznikaly na dolních končetinách (DKK) puchýře a nekrózy. Nejen to, ale i dlouhodobá imobilita vedla k tvorbě dekubitů na temeni hlavy, v dutině ústní i nosní, na pravém lokti, zádech, v křížové oblasti i na skrotu. Klientovi byly podávány masivní přetlakové náhrady EBR, ČMP a trombocytární krevní přípravky (TRBC), v celkovém množství (EBR: 11 390 ml, ČMP: 10 690 ml, TRBC: 1 290 ml)! I přesto však laboratorně převládaly: trombocytopenie, elevace jaterního a nefrologického souboru, rozvrat iontů a koagulačních faktorů svědčících pro diseminovanou intravaskulární koagulopatii (DIC – porucha hemokoagulace s masivní spotřebou plazmatických srážlivých faktorů a trombocytů, s obstrukcí mikrocirkulace, trombocytovými agregáty a fibrinovými sraženinami).

Krevní oběh pa­cienta byl podporován vysokými dávkami vazopresorů, a přesto přetrvávala hypotenze. Měl nepravidelný srdeční rytmus, střídaly se u něj sinusová tachykardie, fibrilace síní a komorové extrasystoly.

Stav se postupně komplikoval ledvinným selháním, oligurie (méně než 500 ml moči vytvořené za 24 hodin) přecházela v anurii (zástava močení a tvorba moči). Byla mu punktována jugulární žíla (vena jugularis) a skrze ni zaveden dialyzační katetr. Klient byl 2krát napojen na kontinuální venovenózní hemodiafiltraci (CVVHDF). 8. den ORL lékaři provedli již nutnou operační tracheotomii.

Při špatných hodnotách krevního obrazu a hemokoagulace (Hgb 68 g/l; Hct 0,207; Trc 24; aPTT 28,0; Quickův test 1,39; fibrinogen 5,45) docházelo ke krvácení ze všech invazivních vstupů a nově i z operační rány na krku, která byla řešena reoperací. Za 2 hodiny po výkonu nastává komplikace – pravý bronchus je ucpán koaguly z operační rány → urgentní bronchoskopie, odsátí koagul.

12. ošetřovatelský den se klientův už tak špatný zdravotní stav nadále prohloubil. Nastaly další poruchy srdečního rytmu – supraventrikulární tachyarytmie, která byla řešena farmakologicky a kardioverzí (synchronním výbojem 150 J), bohužel bez efektu.

I přes navyšující se dávky noradrenalinu krevní tlak klesal. V konečné fázi až na neměřitelné hodnoty → infaustní stav. Poté nastala bradykardie a srdeční zástava. Došlo k zahájení kompletní KPCR, která byla po 30 minutách ukončena a klient v 19.30 hod. umírá na komplikace spojené s hemoragickým šokem.

Ošetřovatelské diagnózy NANDA (navržené Severoamerickou asociací pro ošetřovatelskou diagnostiku – North American Nursing Diagnosis Association, NANDA): Akutní bolest z důvodu operačního zákroku Ošetřovatelský cíl: bolest je zmírněna nebo odstraněna.

Zhodnocení ošetřovatelské péče: u klienta nedocházelo ke zlepšení zdravotního stavu, denně podstupoval operační výkony. Bolest byla stále akutní a později nebylo možné ji přesně lokalizovat. Nebylo možné hodnotit, zda klient reaguje na bolest, nebo na dotyk.

Dekubity z důvodu dlouhodobé imobility Ošetřovatelský cíl: klient má neporušenou, dostatečně prokrvenou kůži; klient nepociťuje bolest, bolest je na hranici únosnosti.

Zhodnocení ošetřovatelské péče: u ­klienta nedošlo ke změně k lepšímu.

Porušená kožní integrita z důvodu operačního zákroku – operační rány, drény, kolostomie Ošetřovatelský cíl: operační rána je suchá, klidná – bez sekrece; klient nemá příznaky infekce v operační ráně.

Zhodnocení ošetřovatelské péče: stav klienta se zhoršoval, téměř denně podstupoval operační zákroky. Vlivem patologických procesů v organismu docházelo k masivnímu krvácení ze všech invazivních vstupů – rány se nehojily.

Krvácivé projevy z invazivních vstupů z důvodu základního onemocnění Ošetřovatelský cíl: klient má dostatečně prokrvenou, vyživenou a hydratovanou kůži – bez krvácivých projevů; okolí invazivních vstupů je klidné – bez sekrece.

Zhodnocení ošetřovatelské péče: u klienta nedocházelo ke zlepšení jeho zdravotního stavu. Krvácel ze všech invazivních vstupů následkem onemocnění (trombocytopenie, kolagulopatie).

Hypotermie z důvodu základního onemocnění Ošetřovatelský cíl: klient má tělesnou teplotu ve fyziologickém rozmezí, nevyskytují se žádné komplikace obou stavů.

Zhodnocení ošetřovatelské péče: během hospitalizace nedošlo ke kompenzaci tělesné teploty.

Otlak koutku v dutině ústní z důvodu zavedené orotracheální kanyly Ošetřovatelský cíl: klient má neporušenou, dostatečně prokrvenou kůži a sliznici dutiny ústní.

Zhodnocení ošetřovatelské péče: u klienta došlo ke zhojení ústního koutku, bez komplikací.

Deficit při příjmu potravy z důvodu základního onemocnění Ošetřovatelský cíl: u klienta je zajištěn energetický přísun potravy v odpovídající míře.

Zhodnocení ošetřovatelské péče: u klienta nedošlo ke zlepšení deficitu příjmu potravy, protože to nedovolil jeho zdravotní stav.

(Doegens, 1996)

recenzovaný článek

Diskuse Kolorektální karcinom – nejčastější mužský nádor u nás, je hlavním tématem výše uvedené kazuistiky. Je v ní velmi stručně popsána nemoc, její výskyt u nás i ve světě, rizikové faktory vedoucí k tomuto onemocnění, prevence a screening a nakonec i léčba.

Aktuální případ 69letého muže nás provází pobytem v nemocničním zařízení, počínaje první návštěvou praktického lékaře, který klienta poslal k došetření ke specialistovi (urolog). Ten prostým vyšetřením per rectum (indagatio per rectum – levné, rychlé a efektivní vyšetření prstem přes konečník) nahmatal tumor, ve velice pokročilém stadiu onemocnění, makroskopicky měřící 7cm (http:// www.wikiskripta.eu/index.php/Vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD_per_ rectum).

Kolorektální karcinom patří mezi velice těžká onemocnění, a to především rizikovými faktory, které lze názorně kultivovat v naší kazuistice.

Klient byl silný kuřák, přiznával 1 pivo denně a jeho strava se skládala převážně z látek podporujících nádorové bujení. I když se nikdy s ničím neléčil a nebyl sledován v žádné odborné ambulanci, tak důvodem vzniku karcinomu byl jeho věk a polyp, který progredoval v rakovinu. Klient jistě nevyužil bezplatného testu na okultní krvácení ve stolici, což je bezbolestné vyšetření sloužící k časnému odhalení nemoci.

I přes veškeré úsilí chirurgů – klient byl opakovaně operován – a resuscitačního týmu se nepodařilo zvládnout vzniklé komplikace: trombocytopenii, koagulopatii a refrakterní šok.

FLORENCE 5/2011 15

recenzovaný článek

Závěr Prognóza nemocných s kolorektálním karcinomem závisí na klinickém stadiu – na pokročilosti onemocnění v době prvního záchytu. Již zmíněnou kazuistikou bych chtěla varovat a zároveň upozornit, že rakovina tlustého střeva je zákeřná a ve většině případů končí smrtí. Je ale důležité mít na paměti, že jde o velmi rozšířené onemocnění, které je léčitelné.

Proto je třeba apelovat na veřejnost, že test okultního krvácení (TOKS) je bezplatné vyšetření. Provádějí jej praktičtí lékaři i gynekologové lidem ve věku 50–54 let jedenkrát ročně; tento test by se měl provádět každý rok. Od 55 let výše je poskytován bezplatně jedenkrát za 2 roky.

U našeho klienta byla pokročilost onemocnění maximální. Jeho tělo bylo napadeno rakovinou, která se nekontrolovatelně šířila do ostatních zdravých tkání i orgánů. Bohužel 12. den hospitalizace, i přes veškerou

intenzivní péči, vedla spolu s ostatními komplikacemi k jeho smrti.

Literatura: 1. Bednařík O, Čapák I. aj. Několik rad pro onkologicky nemocné. Brno: Nadace Dagmar a Václava Havlových vize 97, 1998.

2. Klener P. Klinická onkologie. Galén, 2002, ISBN 80-7262-151-3.

3. Hrubá M, Floretová L, Vorlíčková H. Role sestry v prevenci a včasné diagnostice nádorových onemocnění.

Brno: Masarykův onkologický ústav, 2001.

4. Doegens ME, Moorhouse MF. Kapesní průvodce zdravotní sestry. Praha: Grada, 1996.

5. Onkologická péče. Bristol-Myers Squibb, 2003, roč. 7, číslo 1.

6. http://www.kolorektalni-karcinom. cz/jak-a-proc-vznika [on-line] [cit.

9.12.2010].

7. http://www.ledia.cz/?75/ [on-line] [cit.10.12.2010].

8. http://www.onko.cz/zhoubny-nador-streva-kolorektalni-karcinom/ [on-line] [cit. 13.12.2010].

9. http://www.kolorektalni-karcinom. cz/kolorektalni-karcinom [on-line] [cit.13.12.2010].

10. http://www.kolorektum.cz/index. hp?pg=pro-verejnost--kolorektalnikarcinom [on-line] [cit.13.12.2010].

11. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD_ per_rectum [on-line] [30.12.2010].

(petramistolerova@seznam.cz)

Recenzovali: MUDr. Michal Votýpka, Anesteziologicko-resuscitační klinika FN u sv. Anny v Brně Mgr. Jaroslav Pekara, Klinika anesteziologie a resuscitace, Oddělení urgentního příjmu, FN Královské Vinohrady, Praha

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Proč byl mozkový nádor původně považován za hyperventilaci z úzkosti Sestry ve své každodenní praxi řeší stále nové a náročné situace. Případové studie poskytují možnost podělit se o zkušenosti a nabídnout možná řešení.

Pacient

16 FLORENCE 5/2011

Ráno v 5.30 přivezla sanitka na pohotovost 25letého Bena Smithe (jméno pacienta bylo změněno). Doprovázela ho jeho přítelkyně, která zavolala záchranku, protože Ben dostal záchvat. Když přijeli záchranáři, byl Ben netečný a pomatený. Jeho přítelkyně uvedla, že uprostřed řeči najednou zčervenal, obrátil oči v sloup a začal se celý třást, což trvalo několik minut.

Začala jsem pana Smithe vyšetřovat. Byl při vědomí a orientovaný, Glasgow coma score bylo 15/15, ale nedokázal si vzpomenout na nic, co této epizodě předcházelo. Nenašla jsem žádné známky toho, že by si kousal jazyk, ani známky inkontinence, nestěžoval si na bolest hlavy, závrať ani nauzeu. Popíral, že by užíval nějaké omamné prostředky, a řekl, že vypil jen malé množství alkoholu.

Od přítelkyně pana Smithe jsem zjistila, že během noci měl Ben několik epizod hyperventilace. V průběhu vyšetření byl pan Smith stále podrážděnější, a když se ukazovalo, že si nepamatuje některé věci, byl velmi rozrušený a začal hyperventilovat. Měl puls 84/min., TK 151/89 mm Hg a hladinu glukózy 9,4 mmol/l.

Další postup Dala jsem panu Smithovi papírový sáček, aby přestal hyperventilovat, a snažila jsem se ho uklidnit. Po chvíli se respirační frekvence snížila a zdálo se, že pominula i úzkost.

V tomto stadiu jsem ho předala do péče sestře, která měla na starosti buňku, kam byl pan Smith uložen.

Během zbytku mé směny neměl pan Smith další záchvaty ani epizody hyperventilace. Výsledky vyšetření moči a krve byly normální.

Při lékařském vyšetření bylo zjištěno, že pan Smith byl před tímto incidentem zdatný a zdravý, že nebyl v poslední době nemocný a neměl žádné neurologické symptomy. Lékař dospěl k závěru, že pan Smith prodělal epizodu hyperventilace související s úzkostí, po níž následovala epizoda bezvědomí, při níž byl ztuhlý, a možná měl krátký záchvat trvající asi minutu s krátkým postiktálním obdobím.

Na našem oddělení jsou pacienti, kteří byli poprvé postiženi záchvatem, obvykle urgentně vyšetřeni v neurologické ambulanci. Po konzultaci s dalšími lékaři bylo rozhodnuto, že pan Smith zůstane v nemocnici na pozorování, zatímco bude čekat na CT vyšetření. Byl přeložen na neurologické oddělení. CT vyšetření odhalilo rozsáhlý tumor postihující frontální, temporální a parietální oblasti mozku a rovněž edém. Bylo doporučeno vyšetře-

ní magnetickou rezonancí. Později u něho byl diagnostikován astrocytom stupně II. Pacient byl propuštěn na carbamazepinu a čekal na neurochirurgickou operaci.

Astrocytomy jsou nepříliš běžné primární nádory mozku, které postihují hlavně mladé dospělé pacienty a projevují se záchvaty. Astrocytomy stupně II jsou považovány za low grade, ale mohou recidivovat. Některé tumory mohou dobře reagovat na operaci a radioterapii a medián přežití je 5 let (Buckner et al., 2007).

Diagnóza primárního mozkového tumoru byla původně maskována opakovanou hyperventilací pacienta.

Můj původní dojem byl takový, že jde o zdravého mladého člověka, který se dostal do stresu, což vyvolalo hyperventilaci. To mně zpočátku zabráni-

lo zaměřit se na možnou patologickou příčinu pacientova stavu.

Když o tom uvažuji zpětně, myslím, že můj přístup k mladému stresovanému pacientovi s hyperventilací v 5 hodin ráno nebyl stejný jako k pacientovi, který měl záchvat v důsledku primárního mozkového nádoru. Dalo se těžko předpokládat, že klinický obraz pacienta nesouvisí se stresem. To však neovlivnilo ani typ, ani kvalitu ošetření, které jsem mu poskytla – ovlivnilo to pouze můj způsob uvažování o tom, ­jaká by mohla být konečná diagnóza.

Poučení Je důležité zdůraznit význam amnézie, kterou pan Smith trpěl, a informací poskytnutých záchranářům. Tento případ vyžadoval nezaujatý přístup a snahu určit diagnózu na základě stavu pa­

cienta, který zpočátku vypadal jako důsledek emocionálního rozrušení.

Moje myšlenky a pocity měly vycházet z mé reakce na pacienta, když přišel. Byl stresován, protože si nemohl vzpomenout na události před epizodou, a byl vyděšený z toho, že je na pohotovosti. Měla jsem se důkladněji zamyslet nad tím, co k tomuto stavu mohlo vést, ale místo toho jsem se víc zaměřila na symptomy a podle nich si udělala závěry.

recenzovaný článek

(Z impaktovaného časopisu: Lloyd D. Why a brain tumour was originally thought to be hyperventilation related toanxiety. Nursing Times, 2009, 105, č. 35, s. 27. Deborah Lloyd je vrchní sestra odd. pohotovosti St. Mary´s Hospital v Londýně. Překlad: Mgr. Libuše Dobrovodská, dobrovodska.l@centrum.cz.)

ZKUŠENOSTI Z PRAXE

Self-manažment a edukácia astmatických pacientov Súhrn: Asthma bronchiale je chronické ochorenie dýchacích ciest, ktoré významne zasahuje do života pacientov, vyžaduje určité zmeny a úpravy v ich každodennom živote. Rozsah týchto zmien závisí od závažnosti astmy. Nové poznatky o ochorení, moderná farmakoterapia a komplexný manažment zahrňujúci self-manažment pacienta umožňuje väčšine astmatických pacientov žiť plnohodnotným životom. Edukácia má nezastupiteľné miesto v pochopení a realizovaní self-manažmentu.

Kľúčové slová: self-manažment – edukácia – domény a kategórie self-manažmentu – dotazník vedomostí self-manažmentu astmy.

Mgr. Petronela Osacká, PhD.

(Self management and education of asthmatic patients) Summary: Bronchial asthma is a chronic disease of the bronchial airways which greatly affects the lives of patients requiring certain changes and modifications in their daily lives. The extent of these changes depends on the severity of asthma.

The new knowledge of diseases, modern pharmacotherapy and comprehensive management involving self-management of the patient allow the majority of asthmatic patients to live their full value lives. To understand self-management, education is irreplaceable for the patients.

Keywords: self-management – education – self-management domains and categories – measuring asthma self-management knowledge.

Úvod Výskumné štúdie Abdulwadud et al.

(1999) a Jones et al. (2000) poukazujú na význam self-manažmentu astmatických pacientov v prevencii exacerbácií, poklese hospitalizácií, mortality, morbidity a v úspore nemalých nákladov na liečbu. Self-manažment je schopnosť uplatniť nové poznatky v procese sebariadenia a sebavedomia. Podmienkou self-manažmentu je učenie a sebazdokonaľovanie (Kotek, 2006). Self-manažment je metó-

da trvalej spolupráce medzi pacientom a zdravotníckymi pracovníkmi, dáva pacientovi možnosť starať sa o svoju chorobu pod ich dohľadom, učí ho stratégiám sebaopatery a čo má robiť pri príznakoch zhoršovania choroby.

Self-manažment astmatických pacientov Koncepcia self-manažmentu bola prvý krát publikovaná v dokumente Global Initiative for Asthma 2002 (­GINA 2002).

Potreba jeho implementácie vychádzala z poznania, že väčšina astmatických záchvatov sa vyskytuje v bežnom prostredí a astmatický pacient ho často musí riešiť sám, bez možnosti konzultácie. Cieľom self-manažmentu je prevencia exacerbácií, zlepšenie starostlivosti o pacienta, zníženie nákladov na liečbu a udržanie dobrej kontroly nad chorobou (GINA 2008; ­BGMA 2008).

V self-manažmente astmy zohráva kľúčovú úlohu edukácia astmatických pacientov. V roku 2002 sa ­realizoval výs-

Ústav ošetrovateľstva, Jesseniova LF UK, Martin 1972: ukonč. SZŠ, Poprad; 1972–1976: OÚNZ Poprad, sestra na odd.; 1976–1981: MŠDJ Poprad, sestra; 1981–1998: SZŠ, Poprad učiteľka; 1989: ukonč. štúdia – pedag. –starost. o chorých, FiF UK, Bratislava; 1996: II. kvalif. skúška, IVPZ, Bratislava; 1998-2003: SZŠ, Martin, učiteľka; 2004: JLF UK odborný asistent; štud. ext. formy doktorand. štúdia, JLF UK Martin; 2011: ukonč. doktorand. štúdium, JLF UK, Martin

FLORENCE 5/2011 17

recenzovaný článek

Ilustrační foto Profimedia

kum AIAA (Asthma, Immunology & Allergy Associates), ktorý bol zameraný na zistenie úrovne vedomostí astmatických pacientov. Ukázal, že 50 % pacientov verilo, že liečba môže ovplyvniť iba symptómy, mali slabé vedomosti o liekoch a príčinách astmy. (Gillissen 2004) Väčšina problémov v manažmente astmy zahŕňajúci self-manažment je daná slabou edukáciou, nedostatočnými vedomosťami a zručnosťami pacienta, postojom pacienta k chorobe a zlou liečbou (BGMA 2008).

Self-manažment astmatických pacientov je u nás nový fenomén ošetrovateľskej starostlivosti, vyžadujúci nový prístup všetkých zdravotníckych pracovníkov a zdôrazňujúci osobnú zodpovednosť pacienta za svoje zdravie. Riadený self-manažment a edukácia sa v súčasnosti považujú za základné piliere efektívnej liečby astmy.

Edukácia astmatického pacienta a úlohy sestry

18 FLORENCE 5/2011

Edukačný proces podobne ako ošetrovateľský proces prebieha v piatich fázach: 1. posudzovanie – sestra (edukátorka) pred edukáciou musí posúdiť individuálne a špecifické potreby astmatického pacienta – edukanta, súvi-

siace so závažnosťou/kontrolou astmy.

Sestra by mala dodržať algoritmus posúdenia: anamnéza a katamnéza, posúdenie rizikových faktorov astmy a výsledkov vyšetrení. Posúdiť úroveň self-monitoringu pacienta (posúdením symptómov astmy, výdychomerom, Testom posúdenia úrovne kontroly astmy alebo Testom kontroly astmy). Na posúdenie deficitu vedomostí môže použiť dotazník amerických autorov Schafferovej a Yarandiho (2007): Dotazník vedomostí self-manažmentu astmy pre dospelých.

2. diagnostika – všetky edukačné diagnózy podľa NANDA II taxonómie patria do 5. domény: vnímanie – poznávanie a triedy – poznávanie: Deficit vedomostí 00126, ktoré súvisia so stavom, v ktorom jednotlivec alebo skupina vyjadruje nedostatok (prípadne absenciu) vedomostí alebo zručností. (Žiaková, Dingová 2009b).

3. plánovanie – sestra stanovuje učebné ciele, výsledné kritériá a plánuje vhodné edukačné stratégie. Cieľom edukácie je prostredníctvom vhodných stratégií poskytnúť špecifické vedomosti, zručnosti a riadený self-manažment astmy. Metódy a organizačné formy edukácie volí sestra tak, aby

boli prispôsobené jednotlivcovi alebo skupine pacientov. Výber obsahu edukačnej jednotky je daný edukačnou diagnózou a cieľom.

4. realizácia – všetci pacienti mali by mať základné informácie a zručnosti, pretože informácie a trénovanie žia­ ducich zručností u každého pacien­ ta sa môže líšiť v závislosti od jeho schopností a ochoty vziať zodpovednosť za svoje zdravie (GINA 2008). Výber metód závisí od témy, stanovených cieľov a osobnosti pacienta/osobitosti skupiny. Pri edukácii self-manažmentu sestra učí pacientov zmenu správania v súvislosti s ochorením, rozvíja schopnosti vysporiadať sa s obmedzeniami, ktoré so sebou astma prináša.

Podľa British Guideline on the Management of Asthma 2008 komponentami edukácie majú byť informácie o podstate ochorenia, princípoch liečby, inhalačnej technike, self-monitoringu ochorenia, rozpoznaní príznakov a manažmentu exacerbácií a eliminovaní spúšťačov.

5. vyhodnotenie – pri stretnutiach s pacientom sestra priebežne hodnotí jeho vedomosti, zručnosti a podľa potreby dopĺňa zistené deficity. Slovné informácie môže dopĺňať písomnými či ilustrovanými materiálmi alebo odporúčať pacientom internetové stránky obsahujúce edukačné materiály o bronchiálnej astme. Odporúčame opätovne použiť Dotazník vedomostí self-manažmentu astmy pre dospelých, ktorý pomôže odhaliť, v ktorej oblasti (doméne) pacienti majú deficit vedomostí.

Domény a kategórie self-manažmentu Susan D. Schaffer a Hossein D. Yarandi v roku 2007, na základe retrospektívnej štúdie smerníc National Heart, Lung, and Blood Institute (NHBL), National Institutes of Health (NIH), National Asthma Education and Prevention program 2002 (NAEPP) a Centers for Disease Control and Prevention 2003, stanovili 5 domén self-manažmentu – vedomosti o astme, liečba astmy, zručnosti inhalačnej techniky, eliminácia spúšťačov/ /enviromentálna kontrola, manažment bronchiálnej astmy – a vymedzili ich kategórie.

Kategóriami domény Vedomos­ ti o bronchiálnej astme sú: Definícia a klasifikácia astmy; Podstata a prognóza ochorenia; Rizikové faktory a Symptómy astmy. Kategóriami domény Liečba bronchiálnej astmy sú: Preventívne a úľavové lieky. Kategó­

riami domény Eliminácia spúšťačov a enviromentálna kontrola sú: Stratégie k obmedzeniu – roztočových alergénov; expozície peľov; expozície plesní; expozície alergénov domácich zvierat a expozície vzdušných polutantov. Kategóriami domény Inha­ lačné systémy sú: Typy inhalačných pomôcok; Technika použitia: aerosolových dávkovacích inhalátorov; práškových dávkovacích inhalátorov a nebulizátora. Kategóriami domény Manažment bronchiálnej astmy sú: Osobný akčný plán astmy a Kontrola astmy.

Dotazník vedomostí selfmanažmentu astmy Dotazník vedomostí self-manažmentu astmy pre dospelých (Measuring asthma self-management knowledge in adults) vypracovali autori Susan D. Schaffer, PhD, ARNP, BC, z Univerzity ošetrovateľstva, Gainesville, Florida, a Hossein N. Yarandi, PhD, z College of Nursing, Detroit, Michigan. (10) Dotazník má reliabilitu 0,69 a obsahovú validitu 0,83 (p<.05). Cieľom dotazníka je identifikovať vedomosti astmatických pacientov v 5 doménach self-manažmentu podľa smerníc NIH, NAEPP 1997B a 2002. Nástroj má 24 zatvorených dichotomických položiek s odpoveďami pravda – nepravda, aby sa zvýšila čitateľnosť dotazníka, ktorá bola zhodnotená ako stupeň 5,2 podľa ­Flesch–Kincaid škály. Dve alebo viac nesprávnych odpovedi v danej doméne hodnotíme ako nedostatočné vedomosti v danej oblasti.

Literatura: 1. Kotek T. Vedenie ľudí. In Technická univerzita Košice, Katedra spoločenských vied 2006. KEGA – 3/3149/05. 54 s.

1. Global Strategy for Asthma Management and Prevention, Global Initiative for Asthma (GINA) 2008. p.116.[online]. [cit. 2009-02-21]. Dostupné na:<http:// www.ginasthma.org/Guidelineitem. asp??l1=2&l2=1&intId=1561>.

3. British Guideline on the Management of Asthma. A National Clinical ­Guideline. In British Thoracic Society, Scootish Intercollegiate Guidelines Network, May 2008, p. 128, ISBN 978 1 905813 285.

4. Gillissen, A. Managing asthma in the real world. In: International Journal of Clinical Practice, 2004. Vol. 58, Issue 6, p. 592–603.

5. Rankin SH et al. Patient education : principles and practice. 5. vyd. Philadelphia, Lippincott Company, 2004. 534 s.

6. Žiaková K, Dingová M. Edukačné stratégie v prevencii a podpore zdravia.

In Bašková M a kol. Výchova k zdraviu.

1. vyd. Martin: Vydavateľstvo Osveta, 2009, s. 40–56. ISBN 978-80-8063-320-2.

7. Schaffer SD, Yarandi HN. Measuring asthma self-management knowledge

in adults. Journal of the American ­Academy of Nurse Practitioners, ­October 2007. Vol.19, No.10, p. 530–535.

8. Barclay L, Lie D. National Asthma Education and Prevention Program Updates Guidelines for Asthma Management.

In Medscape Medical News, 2007. [online]. [cit. 2007-10-17]. Dostupné na: <http://www.medscape.com/viewarticle/562258 >.

9. Gibson PG et al. Self-management education and regular practitioner review for adults. [online]. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2002. No. 1. Art. No.: CD001117. DOI: [cit. 2007-09-16].

Dostupné na: <http://www.cochrane. org/reviews/en/ab001117.html>.

recenzovaný článek

(osacka@jfmed.uniba.sk)

Recenzovaly: PhDr. Eva Ferencová, vedoucí sestra Kliniky pneumologie a ftizeologie, Martinská univerzitní nemocnice, Martin PhDr. Zuzana Hudáková, Ph.D., katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnictví Katolické univerzity, Ružomberok

INZERCE

Tarkett France SAS tel.: 271 001 603 e-mail: info.prague@tarkett.com www.tarkett.com

Záver

Homogenní PVC PodlaHy se značkou

iQ

ta nejlePší Volba do zdraVotnICkýCH ProVozů face

ur Res eS to povrch, který se nemusí nikdy pastovat qu speciální elektrovodivé podlahy do operačních sálů skvrny od jodu jsou z podlahy odstranitelné iQ PUR možnost vytažení soklů na zeď nízké náklady na údržbu – o více než 30% nižší než u běžných podlahovin i po 20 letech je podlaha jako nová široká škála barev a barevných kombinací iQ U ni

• • • • • • •

n tio ra

Lepšie porozumenie podstaty astmy a jej liečby dovolí pacientom väčšiu angažovanosť pri liečebných stratégiách. Rast roly sestry, zdokonalenie ošetrovateľskej starostlivosti zahŕňajúci edukačný proces, prináša v konečnom dôsledku zlepšenie zdravotného stavu pacienta. Pri edukácii je dôležitý systematický prístup. Je množstvo dôkazov demonštrujúcich pozitívny účinok edukácie, týkajúcich sa intervencií v self-manažmente, pretože najväčšiu rolu v kontrole astmy zohrávajú pacienti (Gillissen 2004). Kombinácia edukácie, monitorovania schopnosti self-manažmentu spolu s pravidelnými kontrolami predstavujú najväčší prínos pre pacienta, reprezentovaný redukciou nočných prebúdzaní, neplánovaných návštev lekára, potreby urgentnej pomoci a hospitalizácií.

TM

FLORENCE 5/2011 19

recenzovaný článek

ZKUŠENOSTI Z PRAXE

Lymfedém z pohledu sestry domácí péče Souhrn: Článek se zabývá dělením lymfedémů, indikacemi, se kterými pacienti do agentury domácí péče přicházejí nejčastěji, manuální a přístrojovou lymfodrenáží, zmiňuje rovněž kontraindikace. Následně se věnuje kompresivní terapii, pohybovým a dechovým cvičením, vedení dokumentace a edukaci pacientů o režimových opatřeních.

Klíčová slova: lymfedém – manuální a přístrojová lymfodrenáž – komprese – režimová opatření.

Lucie Šrajerová, DiS. Komplexní domácí zdravotní péče Šebestová, s. r. o., FrýdekMístek 1998: ukonč. SZŠ, Ostrava – všeob. sestra; 2000: ukonč.

VZŠ, Ostrava – dipl. sestra pro intenz. péči; 2009: kredit. kurs techniky mízní drenáže, Brno; 2000–2003: Popáleninové centrum – JIP, FNsP Ostrava , zdrav. sestra; od 2007: KDZP Šebestová, s. r. o., Frýdek-Místek, zdrav. sestra v terénu, od 2009: staniční sestra

(Lymphoedema at home care nurse’s view) Summary: The article is thalking about indexing of lymphedemas and indications, with the patients go to the home care agency most of all, manual and devices lymphatic drain and contra- indications too. Consequently the article is attended to compressive therapy, motoric training and deep- breathing, administration documentation and educations of pa­ tients and about daily proceeding.

Key words: lymphoedema – manual and device lymphatic drain – compression – daily proceeding.

Úvod Pokud nejsou potřebné látky odvedeny lymfatickým systémem ani po využití všech kompenzačních mechanismů, dochází k insuficienci lymfatického systému, a tedy k onemocnění zvanému lymfedém. Lymfedém postihuje nejčastěji horní a dolní končetiny. Výsledkem je fibróza a skleróza kůže a podkožního vaziva, zhoršený metabolismus cévní stěny, edém a zhoršená funkce pohybového systému.

Lymfedém je nebolestivý, bledý chladný otok, nejprve měkký, kdy lze tlakem palce vytvořit přechodný důlek, posléze tvrdý, fibrózní, kdy se již důlek nevytvoří. Otok kůže a podkoží zvětšuje objem končetiny, která ztrácí anatomické rysy.

Dělení lymfedémů

20 FLORENCE 5/2011

Podle etiologie rozlišujeme 2 typy otoku: Primární lymfedém – je způsoben poruchou vývoje lymfatického systému. Pokud není vrozený, projevuje se až v pubertě, někdy až v dospělosti.

Vzniká většinou spontánně bez příčiny a projevuje se v distální části končetiny, odkud postupuje nahoru. Postihuje převážně ženy, často jde o onemocnění dědičné.

Sekundární lymfedém – je způsoben přerušením mízního systému, často po onkochirurgickém výkonu, radioterapií, zánětem, nádorem aj.

Vzniká pod místem poruchy mízního řečiště, a to proximálně, a šíří se dolů.

Postihuje muže i ženy.

Dále dělíme lymfedém do 4 skupin (0–3), a to podle velikosti nerovnováhy mezi transportní kapacitou kapilár a zátěží: 0. stadium – latentní lymfedém, 1. stadium – intermitentní lymfedém – otok mizí po elevaci konče-

tiny, 2. stadium – chronický lymfedém – trvalý otok spolu s chronickým zánětem a postupnou fibrotizací tkáně, 3. stadium – elefantiáza.

Souhrn léčebných metod pro léčbu pacientů s lymfatickými otoky se nazývá komplexní dekongestivní terapie.

Lymfatická drenáž

Indikace, se kterými k nám pacienti nejčastěji přicházejí: • lymfedém primární – vyskytuje se dědičně, často po ženské linii, a proto doporučujeme lymfologické vyšetření dcer našich pacientek; • lymfedém sekundární – převážně u pacientek po ablaci prsu, gynekologických operacích; • flebolymfedémy – při křečových žilách; • bércové vředy; • posttraumatické edémy a otoky po sundání sádry – vysledovali jsme, že pokud je provedena nejprve lymfatická drenáž, je následná rehabilitace úspěšnější; • otoky při artritidách; • otoky končetiny po cévní mozkové příhodě; • pooperační otoky např. po operaci varixů; • profylaxe trombóz a další.

Pacienti, kteří k nám přicházejí, mají indikace od lékaře až 4krát ročně. Záleží však na stupni postižení a zvážení lékaře.

Kontraindikace: otoky ledvinného původu, otoky srdečního původu, otoky jaterního původu, akutní záněty kůže – erysipel, akutní záněty žil – tromboflebitid, akutní trombóza žil, nedoléčená maligní onemocnění nebo jeho relaps, hypertyreóza, akut-

ní zhoršení astma bronchiale, dekompenzovaná ICHS a hypertenze.

Nejprve provádíme manuální lymfodrenáž a pak následuje lymfodrenáž přístrojová.

Manuální lymfodrenáž – je ošetření připomínající jemnou masáž.

Provádí se pod mírným tlakem asi 40 mm Hg, pomalou frekvencí, nesmí vyvolat bolest. Cílem lymfodrenáže je podpořit odtok mízy z tkání. Délka působení tlaku při jednotlivém hmatu je 1–4 s, každý hmat opakujeme 5–7krát. Před ošetřením postižených úseků provádíme vždy základní ošetření krku, aby se podpořil transport lymfy ze vzdálených úseků do venózního systému. Ošetření vždy končí zabandážováním postižené končetiny nebo navlečením kompresivního návleku správné velikosti a komprese.

Přístrojová kompresivní terapie – používá se po základním ošetření krku a manuální lymfodrenáži. Používají se vícekomorové návleky. Jednotlivé komory se mírně překrývají, stlačují lymfatické cévy a posunují lymfu a intersticiální tekutinu směrem k srdci.

U nás používáme přístroj Lymfoven Ing. Kopsy, jeho výrobce, který jednou za rok provádí revizi všech našich přístrojů a přeměří správnost tlakové diference. Revizní zprávy je třeba doložit při kontrole pojišťovny.

Kompresivní terapie Kompresi provádíme jednoduchou bandáží, vícevrstvou bandáží a elastickými návleky – punčochami, rukávy.

Komprese jednoduchou bandá­ ží – indikací je nestabilní otok malého rozsahu nebo při kožních změnách, jako je např. bércový vřed. Používá-

me vždy krátkotažná obinadla s tažností do 70 %. Komprese nesmí být ukončena v místě otoku, ale alespoň 10 cm nad ním. Při bandáži postupujeme tak, že maximum tlaku je v oblasti kotníku a směrem na stehno tlak postupně klesá.

Komprese vícevrstvou bandá­ ží – je indikována u nestabilních otoků, většinou jako součást intenzivní terapie při redukci otoku. Skládá se z několika vrstev: a) tubulární obvaz, b) bandáž prstů gázovým obvazem, c) kladení polstrovacího mate­ riálu na celou končetinu, d) zároveň vypolstrování záhybů + inlay (komprese z pěnové gumy různých tvarů a velikostí), e) pevná bandáž krátkotažnými obinadly.

Bandáž ponecháváme až do dalšího ošetření.

Kompresivní elastické punčo­ chy – jsou určeny pro denní nošení u stabilizovaných otoků, často se dělají na míru. Vybereme kompresivní třídu, velikost a materiál.

Edukace Edukujeme pacienty o technice aplikace bandáže a navlékání kompresivní elastické pomůcky (KEP), o době aplikace kompresivní pomůcky, péči a údržbě KEP (pereme pravidelně, ručně, sušíme vodorovně, ne na topení, nikdy v aviváži) a správném navlékání (ruce bez prstenů, krátké nehty, rukavice).

Nárok na KEP a obinadla má pacient jednou za půl roku.

Pohybová a dechová cvičení Lymfa není poháněna srdcem jako krev, ale jen tzv. svalovou pumpou, která vzniká kontrakcí svalstva. Pro pohyb lymfy je důležité také dýchání.

Pohyb bránice a lokalizované dýchání uvolňuje naplněnou cisternu chyli (rozšíření na začátku hrudního mízovodu /ductus thoracicus/) a hlavní mízovod (ductus thoracicus).

Proto edukujeme pacienty o nutnosti pohybového a dechového cvičení. Čtyřikrát ročně otvíráme kurs cvičení pro pacienty s lymfedémem – cvičení je pro 5 pacientek, po 5 lekcích, největší zájem mají pacientky po operaci prsu.

Zásady cvičení: Cvičíme s kompresí postižené končetiny. Každý cvik opakujeme 5–10krát. Začínáme cvičit zdravou končetinou nebo současně oběma. Cvičit je třeba pokud možno ve zvýšené poloze končetin, pomalu, plynule, do pocitu únavy, cviky prokládat dýcháním. Doma cvičí pa­cient

Obr. 1. Lymfedém levé dolní končetiny

Obr. 2. Přístrojová kompresivní terapie – Lymfoven

2–3krát denně po 15 min, ve skupinách asi 20–30 min.

Pomůcky: overbally, tyče, klíny, rotoped, schůdky, stepr, posuvný chodník aj.

Doporučené sporty: plavání, cvičení v bazénu, jóga, turistika – chůze aj.

Nedoporučené sporty: tenis, volejbal, posilování, aerobic aj.

Vedení dokumentace Pacient přicházející do našeho lymfocentra přichází od svého lymfologa s indikací k lymfodrenážím. Při nástupu a ukončení jsou každému pa­ cientovi změřeny končetiny a míry jsou zapsány do Sesterské zprávy, která je při poslední návštěvě odevzdána pa­cientovi. Ten ji při kontrole odevzdá lékaři, který může zhodnotit, jaký měly lymfodrenáže účinek.

Režimová opatření

Péče o kůži, tělo a osobní hygienu.

Pro kůži je přirozené kyselé pH, které působí antimykoticky a antibakteriálně. Častým mytím ztrácí kůže své přirozené pH, jehož návrat trvá několik hodin. Musíme eliminovat nejčastější kožní komplikace, jakými jsou meziprstní mykóza a erysipel (růže).

Kůži je nutné udržovat v čistotě, vláčnou a suchou – používat mýdla a tělová mléka s kyselým pH, naopak nepoužívat dráždivé kosmetické přípravky. Další zásady: neporanit nehto-

vá lůžka a okolní kůži – při poranění místo vždy vydezinfikovat; nepohybovat se v horkém prostředí (horká voda, sauna, slunce); žádné parafínové a bahenní zábaly, solux apod.; chránit končetinu před omrznutím, před horkým vzduchem (vysoušeče); nedepilovat končetiny holením.

Oblékání. Oděv a spodní prádlo musí být volné, gumičky a ramínka podprsenek se nesmí zařezávat. Po mastektomii je vhodné nosit epitézu.

Nenosit těžké kabáty, kožichy apod.

Na postižené končetině nenosit prsteny, těsné hodinky, náramky.

Domácnost. Nepřetěžovat končetinu (dlouhé stání, nákupy, věšení prádla), pracovat v krátkých intervalech. Důležité je dále: elevace končetiny v noci a při odpočinku; zabránit poranění končetiny: opatrnost při šití – náprstek, zabránit popálení; plést, šít, háčkovat jen v krátkých intervalech (20 min), použití lehké příze; neprat ani nemýt nádobí ručně v horké vodě. Pozor na škrábnutí domácími zvířaty. Poranění vždy ošetřit.

Zdravotní péče. Na postižené končetině neměřit TK, neaplikovat injekce, neodebírat krev. Neužívat hormonální antikoncepci.

Volný čas. Nepřetěžovat postiženou končetinu. Při zahradničení pozor na poranění trny, bodlinami apod. – pracovat v rukavicích. Neprovádět silové sporty – tenis, volejbal aj. Vyvarovat se sportů s rizikem poranění – kopaná, házená, bruslení, sjezdové lyžování.

Dovolenou trávit v chladnějších oblastech. I na dovolené cvičit a nosit návlek.

Dostatečně plavat a chodit (s holemi).

Při dlouhé cestě dělat zastávky a měnit polohu končetin.

Výživa. Nepřejídat se. Jíst dostatek ovoce a zeleniny, pít dostatek tekutin. Speciální dieta při lymfedému neexistuje!

recenzovaný článek

Literatura: 1. Benda K. a kol. Lymfedém – komplexní fyzioterapie, lymfodrenáže a doplňující léčebná praxe. Brno: NCONZO, 2007, 143 s. ISBN-13: 978-80-7013-455-9.

(srajerovalucie@seznam.cz) Fota autorka

Recenzovaly: Bc. Soňa Brskovská, Centrum preventivní medicíny, Lymfologie, Praha, vrchní sestra MUDr. Marcela Chalupová, praktická lékařka, Fryčovice a Rychaltice, okres Frýdek-Místek

FLORENCE 5/2011 21

Nem. České Budějovice, a. s.

Nem. České Budějovice, a. s.

ČAS: interní sekce

Urologické oddělení FN Ostrava

FTNsP, Praha

FTNsP, Praha

Čes. spol. soud. lékař. a forenzní toxikos. ČLS JEP a Ústav soud. lékař.

Společnost pro studium a léčbu bolesti ČLS JEP

Prezidium ČAS

ZÚ se sídlem v Ostravě, Centrum klin. laboratoří Ostrava a FN Ostrava

FTNsP, Praha

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

I. chir. klinika VFN v Praze, ČAS: traumat.-ortoped. sekce, 1. LF UK v Praze, Česká chirurg. spol. ČLS JEP

Česka spol. pro sexuální medicínu a ČAS: urologická sekce

Nem. České Budějovice, a. s.

ČAS: region Mladá Boleslav

KÚČOCH FN Ostrava a POUZP při FNO

ČAS: stomatologická sekce

ČAS: region Motol

Nem. České Budějovice, a. s.

Společnost pro studium a léčbu bolesti ČLS JEP

Slov. komora sestier a PA, Sekcia sestier prac. v ARIS, Reg. komora sestier a PA, Klin. anest. a int. med. ÚVN SNP, FN Ružomberok

Prezidium ČAS

Prevence 2000, s. r. o.

ÚTPO 1. LF UK a ČAS: sekce sester v prim. péči

5. - 6. 5.

7. 5.

7. –8. 5., 4.–5. 6. pak v měs. intervalech od září

9. 5.

9. 5.–10. 6.

11.–13. 5.

12. 5.

12. 5.

15. 5.

17. 5.

26. 5. a 8. 12.

26.–27. 5.

27.–28. 5.

27.–28. 5.

28. 5.

31. 5.

květen

květen

květen

2. 6.

3.–4. 6.

9. 6.

10. 6.

15. 6.

Ústav klin. farmakol. LF OU a FN Ostrava

ČAS: sekce nutričních terapeutů

Pořadatel

5. - 6. 5.

4.–7. 5.

3.–4. 5.

Datum

Kurs: Prezentační dovednosti

Seminář: Prevence a léčba obezity

Oslavy Mezinárodního dne sester

IV. celoslov. konferencia sestier prac. v anestéziológii a intenzívnej starostlivosti s medzinárodnou účasťou

Jarní semináře o bolesti 2011: Bolesti ve stáří

Perinatologický seminář

Sympozium: Ve zdravém těle zdravý duch IV.

Konference: Péče o onkol. nemocné pacienty ve stomatologii

Konference: Oš. péče v ústní, čelist. a obličej. chir.

Mozkový jogging

Jarní seminář dermatologů Jihočeského kraje

XVI. andrologické sympozium

XVIII. pražské chirurgické dny (Jiráskovy dny)

Konference: Hygiena rukou – čistá péče = bezpeč. péče

Školicí akce: Novinky v KPR

Pracovní konference zdr. labor a zdr. sester

Jarní konference prezidia ČAS

Jarní semináře o bolesti 2011: Bolesti ve stáří

Konference: I. ostravské toxikos. dny

Akred. kvalif. kurs Všeob. sanitář

Školicí akce: Trénování paměti

Certifikovaný kurs: Intermit. katetrizace (Zařazeno do projektu EU Vzděl. zdrav., pro účastníky bez poplatku (3 500 Kč)

Ošetřovatelství v kardiologii

Peloidy a peloidní extrakty

Arthroscopy of the Hip and Ankle (mezinárodní)

5. čes.-slov. konference klin. farmakol.

Konference: Dietní systém

Název akce (téma)

ÚTPO 1. LF UK, Vídeňská 800, Praha 4 (areál FTNsP, pavilon A1, 1. p.)

Londýnská 59, Praha 2

Praha

Ružomberok, Slovensko

Výukové centrum LF UK, Hradec Králové

Nemocnice Č. Budějovice, pavilon C, 5. p., zasedací síň

Bořanovice

Brno

Domov sester FN Ostrava, přednáš. místnost

Dům kultury, Divadelní sál, Mladá Boleslav

České Budějovice

Městské divadlo Český Krumlov

Clarion Congress Hotel Prague, Praha

ONK, a.s., ředitelství – 2. patro

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Domov sester FNO, přednáš. sál

Praha

Šafránkův pavilon LF UK, Plzeň

Hotel Troyer, Trojanovice

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

knihovna urologického oddělení FN Ostrava

Kongresový sál Nem. na Homolce, Praha

Hotel Rezidence, Nové Hrady

Bazilika, České Budějovice

Ostrava, Hotel Clarion

Muzeum policie ČR, Ke Karlovu 1, Praha 2

Místo

Přehled vzdělávacích akcí (květen 2011 – říjen 2011)

22 FLORENCE 5/2011 http://utpo.lf1.cuni.cz/, monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, Tel.: 261 083 395

tel: 221 620 214, info@prevence2000.cz

www.cnna.cz

Bližšie informácie: www.sksapa.sk, Organizátor: helenagondar1@centrum.sk

Organizace: Congress Business Travel, s. r. o., www.seminarebolest.cz

Prim. MUDr. Sák, Ph.D.

sylvie.kreckova@seznam.cz

Eva Grégrová, vrchní sestra STK, FN u sv. Anny v Brně, eva.gregrova@fnusa.cz

irena.starostkova@fno.cz, 597 375 909

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ, Boženy Němcové 482, M. Boleslav, mobil: 607 258 338, lucie.kopalova@seznam.cz

Prim. MUDr. Horažďovský, Ph.D.

registrace a přihlášky: www.csssmweb.cz, dotazy: olga.bolinova@seznam.cz

office@congressprague.cz, skochova.dagmar@vfn.cz

Stáňa Kubincová, 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Miroslava Topínková, miroslava.topinkova@zu.cz

www.cnna.cz

Organizace: Congress Business Travel, s. r. o., www.seminarebolest.cz

Ing. Gebauerová, tel.: 597 371 714

Jana Hazdrová, jana.hazdrova@ftn.cz, tel.: 261 083 172

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Ing. Ivo Genserek: 59 737 3456, Bc. Iva Baumová: 59 737 5302, i genserek@fno.cz, ivanka.baumova@fno.cz

jana.hrusková@vfn.cz

Doc. MUDr. Petr, Ph.D., petr@nemcb.cz, 387 878 750

MUDr. Sadovský, sadovsky@nemcb.cz, 387 87 8863

Soňa Lachmanová, tel.: 597 374 399 – sekretariát

Olga Mengerová, olme@ikem.cz

Kontakt

XV. konference nelékař. profesí v hematologii, OHD 2011

XIX. Frejkovy dny s mezinárodní účastí

Seminář: Problematika kloubních náhrad

Konference: Problematika závislostí

XVII. královéhrad. ošetř. dny: Právní problem. v ošetř.; Problem. a prevence nozokom. nákaz v ošetř.; Oš. péče v klin. oborech – kazuistiky.; Vzděl.

Kurs: Periferní žilní kanylace

XLVIII. dny nukl. medicíny s mezinár. účastí

Certif. kurs: Mentor klinické praxe

Konference: Cykl. Rok s výživou. Rozdíl. strav. ve světě – Amerika

Setkání traumatologů v Českých Budějovicích

Celostátní konference ZL

Certif. kurs: EEG pro všeob. sestry

Diabetes mellitus – skrytá hrozba

Celostát. konference s mezinár. účastí: Obezitologie a bariatrie 2011

XVIII. Jihočeské onkologické dny (Diagnostika a léčba nádorů jícnu, žaludku a tlustého střeva)

Seminář: Zákony a vyhlášky v práci sester III

LF UP, FN Olomouc, HAIMAOM, ČAS

I. ortopedická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

ČAS: region Motol

ČAS: region Hradec Králové

FN Hradec Králové, ČAS, Odd. ošetř. LF UK H. Králové a Nadaca pro rozvoj v obl. výživy, metabol. a gerontol.

ÚTPO 1. LF UK a ČAS: sekce sester v prim. péči

ČSNM a ČAS: sekce nukleární medicíny

FTNsP, Praha

FTNsP, Praha

Nem. České Budějovice, a. s.

ČAS: sekce zdravotních laborantů

FTNsP, Praha

ČAS: region Mladá Boleslav

Česká obezitol. společnost ČLS JEP, ČAS: traumatol.-ortopedická sekce

Nem. České Budějovice, a. s.

ÚTPO 1. LF UK a ČAS: sekce sester v prim. péči

Nem. České Budějovice, a. s.

6.–8. 10.

13. – 15. 10.

19. 10.

20.–21. 10.

DK Metropol, Č. Budějovice

ÚTPO 1. LF UK, Vídeňská 800, Praha 4 (areál FTNsP, pavilon A1, 1. poschodí)

Jízdárna zámku, Český Krumlov

Clarion Congress Hotel Ostrava

Dům kultury, Divadelní sál, M. Boleslav

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FN Motol, Praha

Bazilika, České Budějovice

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Hradec Králové

ÚTPO 1. LF UK, Vídeňská 800, Praha 4 (areál FTNsP, pavilon A1, 1. poschodí)

Univerzita Hradec Králové

FN Hradec Králové

FN Motol, Praha

Brno

NH Congress Hotel, Olomouc

Plzeň

FN Brno

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, 387 872 015

http://utpo.lf1.cuni.cz/, monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, Tel.: 261 083 395

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, 387 872 015

www.gsymposion.cz, www.obesitas.cz, skochova.dagmar@vfn.cz

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ Mladá Boleslav, B. Němcové 482, 293 01 Mladá Boleslav, lucie.kopalova@seznam.cz, mobil: 607 258 338

Mgr. Hana Kramperová, hana.kramperova@ftn.cz, tel.: 261 082 411

grecova@centrum.cz, Bc. Anna Skalická, anna.skalicka@lfmotol.cuni.cz

Prim. MUDr. Kopačka, kopacka@nemcb.cz, 387 874 701

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Mgr. Hana Kramperová, hana.kramperova@ftn.cz, tel.: 261 082 411

Milena Matysová, milena.matysova@fnhk.cz, Vlasta Míková, vlasta.mikova@fnol.cz

http://utpo.lf1.cuni.cz/, monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, Tel.: 261 083 395

Jana Vítková, vitkova@nucleus.cz, www.nucleus.cz

Bc. Ivana Šlaisová, tel.: 495 832 610, slaisiva@fnhk.cz

sylvie.kreckova@seznam.cz

Bc. Helena Moderová, vrchní sestra I. ORTK, helena.moderova@fnusa.cz

Václav Kajaba, kajabav@fnol.cz, www.olhemdny.cz

Prof. Miloš Pešek

Organizace: Congress Business Travel, s. r. o., www.seminarebolest.cz

Poznámka: podbarvené akce pořádá ČAS. Úplný přehled vzdělávacích akcí 2011 najdete na www.florence.cz. Vzdělávací akce IPVZ pro zdravotníky nelékaře, květen 2011 – říjen 2011, přihlášky a další informace najdete na www.ipvz.cz.

6. 10.

3.–7. 10.

září

září

21. 9.

19.–23. 9.

15.–17. 9.

14. 9.

8.– 9. 9.

červen

červen

24.–25. 6.

24. 6.

IV. jihočeská konference nelékař. zdrav. profesí

XVII. kongres ČPFS a SPFS, sester. sekce: Ošetř. péče o pacienty s respir. onem.

Česká a Slovenská pneumologická a ftizeologická společnost

23.–25. 6.

Jarní semináře o bolesti 2011: Bolesti ve stáří

Společnost pro studium a léčbu bolesti ČLS JEP

16. 6.

FLORENCE 5/2011 23

recenzovaný článek

Výzkumné sdělení

Identita v profesi sestry z pohledu sester a rodinných příslušníků Souhrn: Povolání sestry patří mezi pomáhající profese, které jsou typické svou velkou psychickou i fyzickou zátěží. Z důvodu nedostatku personálu přebírají sestry povinnosti za jiné členy týmu, což mohou pociťovat jako omezení při naplňování své profesní identity. Toto omezení se může odrazit i na kvalitě jimi poskytované péče. Často se stává, že sestra nemůže naplnit svou profesní identitu z důvodu tlaku rodiny, která vyžaduje upřednostnění svých požadavků před profesní identitou sestry. Cílem výzkumu bylo zjistit, jakou představu mají sestry a jejich rodinní příslušnící o profesní identitě sestry a předložit výsledky pro využití v praxi.

Klíčová slova: identita – kvalita péče – profese – sestra – vzdělávání.

Mgr. Kateřina Drábková, R.N. ARO Nemocnice Písek, a. s.

1994–1998: SZŠ, Písek; 1998– dosud: ARO Nemocnice Písek, a. s.; 2007–dosud: rodičovská dovolená; 2001–2003: pomaturitní specializační studium v oboru ARO; 2003–2006: bakalářské studium, Zdravotně-sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor všeobecná sestra; 2008–2010: magisterské studium na Zdravotně-sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech.

PhDr. Marie Trešlová, Ph.D., R.N. Zdravotně-sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

(Identity and its importance for nursing profession from the point of view members of families) Summary: The nursing profession belongs to helping professions which are heavily demanding in terms of mental and physical aspects. In care provision nurses have to cooperate with physicians, but also with other healthcare professionals. Due to the lack of medical personnel nurses assume responsibilities of other team members, which they may perceive as a restriction in fulfilling their professional identity. This restriction may be reflected in the quality of the care provided. It often happens that a nurse cannot fulfill her professional identity because of the pressure of her family which requires the fulfillment of their own requirements prior to fulfilling the professional identity of a nurse. The aim of the thesis was to determine how nurses, but also their family members, perceive the professional identity of nurses and to give results for using in praxis.

Key words: identity – quality of the care – profession – nurse – education.

Úvod

Cíl výzkumu

Identitou rozumíme to, čím nebo kým se člověk cítí být. Díky identitě je člověk rozpoznatelný, identita dává smysl jeho chování i jednání jak v jeho sociálních rolích, tak v soukromí. Míra dosažené identity ovlivňuje přístup sestry ke své osobě, ke svému povolání, k pacientům a také ke spolupracovníkům. Profesní identita se významně upevňuje a formuje vlivem kvalifikačního vzdělávání a v průběhu výkonu povolání. Proto je třeba dbát na kvalitní vzdělávání budoucích sester a posilovat jejich identifikaci s budoucí profesí (Čermák, Hřebíčková, Macek, 2003; Kubicová, Záškodná, 2008).

Cílem výzkumu byly nové poznatky o tom, jak profesní identitu sester vnímají ony samy a jak ji vnímají jejich rodinní příslušníci. Ze zjištěných dat a porovnáním výsledků u těchto dvou skupin respondentů vyvodit závěry a na jejich základě dát doporučení pro praxi.

Použité metody a zpracování dat Šetření probíhalo ve dvou fázích. První fáze byla provedena kvalitativní formou za pomoci polostrukturovaných rozhovorů se šesti sestrami, které byly rozděleny po dvojicích tak, aby zastupovaly dané věkové období. V každé této dvo-

jici byla zastoupena sestra s vysokoškolským vzděláním a bez něj. První dvě respondentky byly ve věku do 30 let, druhá dvojice sester byla vybrána v rozmezí mezi 31 až 44 lety a poslední dvojici reprezentovaly sestry starší 45 let.

Druhá fáze šetření byla uskutečněna kvantitativní formou pomocí dotazníků rozdaných sestrám a jim blízkým osobám v Nemocnici Písek a. s., Nemocnici České Budějovice a. s. a ve FN Plzeň Bory a Lochotín. Odpovědi respondentů byly zpracovány do grafů a kontingenčních tabulek. V tabulkách jsme porovnávali, jak často se daná odpověď vyskytuje u dané skupiny sester.

Vzhledem ke zvolenému tématu a stanoveným cílům a hypotézám jsme sestry rozdělili podle dosaženého vzdělání, pouze u otázek zaměřených na vliv či přístup rodiny k ošetřovatelské profesi byly sestry rozděleny dle věku. Podle dosaženého vzdělání byly sestry rozděleny na středoškolsky vzdělané, se specializací, s vyšším odborným vzděláním, s bakalářským vzděláním a s magisterským vzděláním. Získaná data byla zpracována v programu Microsoft Excel a pro vybraná data jsme z důvodu testování jejich vzájemné nezávislosti použili též funkce Crosstest a Pearsonův chí-kvadrát.

Charakteristika výzkumného souboru 24 FLORENCE 5/2011

Sestra nezřídka plní roli blízkého důvěrníka pacienta. Foto Dana Klevetová

První fáze šetření byla provedena formou polostrukturovaných rozhovo-

rů se šesti sestrami, které byly záměrně vybrány tak, aby zastupovaly dané věkové období, přičemž v každé této dvojici měla jedna sestra vysokoškolské vzdělání a druhá nikoliv. Ačkoliv byl mezi jednotlivými sestrami někdy i velký věkový rozdíl, víceméně však všechny trápily podobné problémy. A to jak po pracovní stránce, tak i v soukromém životě. Všechny shodně uváděly, že jimi zvolená profese je pro rodinu dosti zatěžující, a to jak časově, tak i s ohledem na psychickou i fyzickou únavu osoby pracující jako sestra. Po podrobné analýze rozhovorů jsme získali množství informací a názorů, které jsme zohlednili při tvorbě dotazníků pro sestry a také pro jim blízké osoby.

Dotazníky použité ke kvantitativnímu šetření byly rozdány ve výše uvedených zdravotnických zařízeních, bez ohledu na pracovní zařazení jednotlivých sester. Celkem bylo sestrám rozdáno 329 dotazníků. Zpět se vrátilo 260 dotazníků (79 %), ovšem ke zpracování dat bylo použito 257 (78 %) dotazníků.

Blízkým osobám bylo také rozdáno 329 dotazníků a zpět se vrátilo 221 (67 %) správně vyplněných dotazníků, které byly použity ke zpracování.

Výsledky a diskuse Při našem šetření jsme (v návaznosti na odpovědi získané při rozhovorech) chtěli zjistit, jak sestry vnímají identitu v jejich povolání. Ošetřovatelská profese je charakteristická tím, že sestry při jejím výkonu zastávají několik rolí.

Jaká role je nejdůležitější?

Zajímalo nás, jaká role je pro sestry nejdůležitější. Celkem očekávaně byla nejčastěji uváděnou rolí „ošetřovatelka“. Kromě rolí, jak je uvádí i Kozierová (Kozierová a kol., 1995), však sestry uváděly i „role“ jiné. Mezi role sestry například přidaly „pomocník lékaře“, „empatie“, „profesní vlastnosti“ a mnoho dalších. Zajímavé je, že tyto „role“ uváděly i sestry s vysokoškolským vzděláním, které působí i jako vyučující na zdravotnických školách a podílejí se tak na vzdělávání a tudíž i na budování profesní identity budoucích zdravotníků.

Je snad příčinou tohoto jevu neznalost pojmu role sestry? U sester, které vystudovaly v éře socialismu, to je celkem pochopitelné, neboť tehdejší osnovy se o rolích sestry nezmiňovaly. Proč však tyto „role“ uváděly i sestry s vysokoškolským diplomem a navíc učitelky na zdravotnických školách?

Tab. 1. Důvody pocitu studu za prosazování názorů sestrou. Názory sester SZŠ

Specializace

VŠ–Bc.

Arogance

4

2

2

Bezohlednost

3

7

5

Egocentrismus

VŠ–Mgr.

VOŠ

Celkem

1

16

8

5

2

7

Hloupost

2

2

5

9

Hrubost

4

3

2

Konfliktnost

1

1

1

3

Neodbornost

2

2

4

8

Nepřiměřené reakce

1

4

2

2

9

Nerespektování názorů druhých

3

5

6

1

1

16

Nevhodné chování

4

5

4

1

1

15

Zesměšňování druhých

1

3

3

Celkem

25

39

36

4

5

109

2

11

7

Jak sestry vnímají svou profesi?

Obhajují sestry svoji vlastní identitu?

Kromě znalosti rolí sestry nás zajímal pohled sester na zvolenou profesi. Stejnou otázku jsme položili i v kvalitativní části šetření. Potěšující je, že převážná většina sester vnímá svoji profesi pozitivně, některé ji dokonce považují za poslání. Důvodem k opuštění povolání sestry by eventuálně mohla být u valné většiny sester „neúnosná rodinná situace“, „závažné porušení práv a kompetencí sester stran zaměstnavatele“ nebo „větší nárůst administrativy“. Vedle kladných odpovědí se současně objevily i názory, jako např. „finančně nedoceněné a náročné povolání“, „holka pro všechno“ nebo i vysloveně negativní hodnocení této profese. Negativně vnímají tuto profesi převážně sestry se středoškolským nebo pomaturitním specializačním vzděláním, ale uváděly ji i sestry s vysokoškolským vzděláním.

Proč tomu tak je? Chová se k sestrám někdo skutečně takovým způsobem, že si připadají jako „holky pro všechno“?

V praxi to tak opravdu mnohdy vypadá, neboť sestry často nahrazují chybějící pracovníky nižšího a pomocného zdravotnického personálu.

V dotaznících měly sestry na škále vyznačit, zda a do jaké míry obhajují vlastní profesní identitu. Volit mohly mezi „vůbec“, „částečně“ a „významně“. Za pozitivní lze považovat to, že odpověď „vůbec“ označila „pouze“ 2 % sester. Hodnotu „významně“ však zvolilo pouze 12 % sester, přičemž nejvíce se s touto hodnotou ztotožnily sestry s magisterským vzděláním. Tento výsledek odpovídá i poznatkům Bedrnové, Nového (Bedrnová, Nový, 2004) a Štikara (Štikar a kol., 2003), kteří tvrdí, že vyšší vzdělání napomáhá i větší identifikaci s vykonávanou profesí.

Nevhodně poskytovaná péče Zajímalo nás, zda se sestry při výkonu svého povolání setkaly s nevhodně poskytovanou péčí. Výsledek nelze považovat za optimistický, neboť 49 % sester se během své práce s tímto jevem setkalo. Nejčastěji se jednalo o nevhodné chování personálu, ale také o chybně poskytnutou péči. Kromě toho nás zajímalo, zda se sestry setkaly i s nevhodným přístupem k pacientovi. Alarmující je, že 54 % sester se s tímto jevem setkalo, přičemž nejčastěji uváděné bylo „nevhodné chování“, „špatná komunikace“, „nezájem o pacienta“ nebo dokonce „ponižování pacienta“!

recenzovaný článek

Uplatňování identity v týmu Dále nás zajímalo, zda sestry svou identitu aplikují při své práci v multidisciplinárním týmu. Důležité přitom je, aby sestra svoje práva a kompetence prosazovala vhodným způsobem a také respektovala názor osob, s nimiž je při výkonu svého povolání ve styku.

Nezřídka se totiž stane, že sestry své názory prosazují nevhodným způsobem – bezohledně, bez respektu k odlišnému názoru kolegů. Tyto situace uváděly i sestry v našem šetření, a to jak v části kvalitativní, tak i při vyplňování dotazníků (viz tab. 1). Z toho je zřejmé, že slušnost a asertivní chování není v našem zdravotnickém systému stále ještě příliš zabydlené.

Dalším neblahým jevem zmiňovaným Bártlovou je vznik horizontálního elitářství. To nastane, když sestry pracující s nejmodernějšími přístroji považují samy sebe za elitu. Podobně ji vnímá laická, ale mnohdy také odborná veřejnost. Práce na specializovaných pracovištích je v důsledku toho považována za důležitější nežli například péče o seniory nebo práce na odděleních následné péče (Bártlo-

FLORENCE 5/2011 25

recenzovaný článek

Tab. 2. Představa o povolání sestry. Odpovědi blízkých osob do 25 let

26-30

31-44

45-54

nad 55 let

Celkem

Běžné zaměstnání

3

7

15

9

4

38

Citlivost, ochota

1

1

2

1

Důležité povolání

2

2

6

4

2

16

Finančně nedoceněné povolání

2

3

5

2

4

16

4

2

Náročné povolání

5

20

22

8

13

68

Nemohu posoudit

1

5

6

3

Nic

2

2

8

1

2

15

Oběť

3

4

12

9

3

31

Pomoc nemocným

6

4

10

4

3

27

Zajímavé povolání

1

2

1

Zásah do chodu rodiny

2

1

1

Hrdost

1

5

6 15

4 2

7

Zodpovědnost

1

3

4

7

2

17

Celkem

29

52

97

52

35

265

Kamarád/ka

Sourozenec

Celkem

Tab. 3. Změna profese. Odpovědi blízkých osob Manžel

Přítel

Rodič

ANO

20

18

3

6

NE

49

20

19

11

8

2

110

NEVÍM

37

15

4

1

2

4

63

Celkem

106

53

26

18

10

6

221

vá, 2007a; Bártlová, Chloubová, 2009; Bártlová, Chloubová, Trešlová, 2010).

Souvisí profesní identita s komunikací?

V souvislosti s prosazováním názorů nás zajímalo, zda sestry souhlasí s tvrzením, že profesní identita souvisí s komunikací. Odpověď ano zvolilo 72 % sester. Jak uvádí Prudíková (Prudíková, 2007) a Šimek (Šimek, 2000), je způsob, jímž se sestra projevuje, důležitý pro vyjádření její profesní image. Mluvíme-li o komunikaci, máme tím na mysli nejen verbální, ale i stejně důležitý neverbální projev. Jedná se především o způsob, jímž sestra přistupuje ke své práci, pacientům i kolegům, ale také to, jak se chová mimo své zaměstnání. Tím, jak se sestry projevují na veřejnosti, vytvářejí své profesi image, která může k tomuto povolání přilákat více zájemců, nebo je také velmi účinně odradit.

Otázky pro rodinu a o rodině

26 FLORENCE 5/2011

Chtěli jsme zjistit, jak vnímají profesní identitu sestry jí blízké osoby. Otázky v dotazníku pro sestry byly zaměřeny na jejich pocity, jak si myslí, že je vnímají jejich blízcí z profesního hlediska. Protože se však pohled sestry a jejích blízkých může lišit, rozhodli jsme se o provedení šetření i v rodinách a poté názory obou stran porovnat.

Podle názoru sester vnímají jejich blízcí jejich profesi převážně pozitiv-

Dítě

48

ně a zároveň si uvědomují, o jak náročné povolání jde. Jako negativní rodina považuje směnný provoz, včetně práce o víkendech a svátcích. Podobné závěry jsme zjistili i z odpovědí blízkých osob (viz tab. 2). Ti vnímají povolání sestry jako náročné povolání, které od sester vyžaduje „určité oběti“.

Zároveň však jim to skýtá jisté výhody, jako např. protekci u lékaře či kvalitní péči. Sestra ve svém domově očekává odpočinek a načerpání energie, kterou vydala při své práci, nikoliv další „práci přesčas“. Pokud sestra nemůže nebo neumí kvalitně a přiměřeně relaxovat a odpočívat, může dle Gulášové (Gulášová, 2005) vést její vyčerpání až k syndromu vyhoření.

Bere rodina ohled na náročnost práce sestry?

S ohledem na význam dobrého rodinného zázemí v životě sestry nás zajímalo, zda rodina zohledňuje náročnost její profese při svých požadavcích vůči ní. Souhlas vyjádřilo 60 % sester. Názor, že tomu tak není a že rodina žádné ohledy nebere, označilo 40 % sester. To není optimistické zjištění, vzhledem k tomu, že sestry vystupují ještě v mnohých dalších životních rolích. Patří k nim role manželky nebo partnerky, ale především role matky.

Ta s sebou přináší výrazné změny a je žádoucí, aby partner byl ženě oporou a dodával jí sil, když to potřebuje. Jak uvádí Červenková (Červenková, 2006)

nebo Gulášová (Gulášová, 2005), spočívá péče o děti i domácnost právě na ženě. Pokud dotyčná přitom pracuje jako sestra ve směnném provozu, může docházet jednak ke konfliktu mezi rolí sestry, matky a manželky, tak i k postupnému psychickému i fyzickému vyčerpání, neboť práci na dvou pracovištích (zaměstnání a domácnost) není možné dlouhodobě zvládnout (Čermák, Hřebíčková, Macek, 2003; Šimek, 2000).

Ačkoliv povolání sestry, dle blízkých osob, velmi zasahuje do běžného života rodiny a sestry samy uvedly, že „partner si musel na směnný provoz zvyknout“, překvapilo nás, že se změnou profese nesouhlasilo 50 % blízkých osob. Možnost ano zvolilo 22 % blízkých osob a možnost nevím označilo 28 % respondentů (viz tab. 3). Důvodem může být i relativní stálost pracovního zařazení partnerky, a tím i jistota stálého finančního příjmu. Což lze v dnešní době považovat za pozitivum.

Co by chtěla rodina změnit na práci sestry?

Zajímalo nás, co by chtěli blízcí změnit na profesi sestry, aby se stala méně zatěžující. Nejčastěji uváděnou odpovědí blízkých osob bylo „více peněz“.

Finanční ohodnocení sester u nás je nedostačující, a to nejen podle sester samotných, ale i z pohledu rodinných příslušníků, s nimiž sestry žijí v příbuzenském či partnerském svazku (Bártlová, 2007b).

V pořadí za finančním ohodnocením byla odpověď: „Nic bych na profesi sestry neměnil/a“. Další odpovědi: „více volného času“, „více ocenění“, „jednosměnný provoz bez víkendových služeb“, „méně práce“ nebo „kratší směny“ korespondovaly s odpověďmi rodinných příslušníků. Ačkoliv byly tyto odpovědi vesměs negativní, příbuzní by nechtěli, aby blízká osoba pracující jako sestra tuto profesi změnila.

Jak ovlivňuje vzdělání profesní identitu sestry V posledních letech se na pracovištích setkávají sestry s rozdílným vzděláním, a proto jsme chtěli zjistit, zda a jak vzdělání ovlivňuje profesní identitu sestry. V našem šetření se sestry stavěly ke vzdělávání velmi pozitivně a 40 % sester uvedlo, že „vzdělání je důležité“, avšak 10 % sester pociťuje vzdělávání jako „špatně zorganizované“, přičemž tento názor sdílí jak sestry se středoškolským, tak i s vysokoškolským vzděláním.

Z uvedených odpovědí je patrné, že sestry nutnost celoživotního vzdělávání respektují, některé ji i vítají, ale při této činnosti často narážejí na překážky různého charakteru. Ze strany zaměstnavatele se sestry mnohdy nedočkají ani finančního ohodnocení dle platných tabulek, zvláště jedná-li se o soukromý sektor.

Podle Kubicové a Záškodné (Kubicová, Záškodná, 2008) se profesní identita začíná spolu s profesními postoji formovat již v období kvalifikační přípravy na budoucí povolání. Proto nás zajímalo, zda sestry souhlasí s tvrzením, že vzdělání pomáhá ke vzniku profesní identity. S tímto názorem se ztotožnilo celkem 62 % sester, přičemž nejjednoznačněji tuto možnost zvolily sestry s magisterským vzděláním a nejmenší zastoupení měl tento názor v kategorii sester se středoškolským vzděláním (viz graf 1).

Podle názoru sester je vzdělání pro formování identity sice důležité, ale není tím jediným a nejdůležitějším faktorem, neboť vzdělání samo nezajistí takové osobnostní vlastnosti, které se u člověka rozvíjejí od nejútlejšího dětství. Morálním vlastnostem, prosociálnímu chování, empatii a mnoha dalším osobnostním vlastnostem se člověk učí především v rodině, přičemž vzdělání je může pouze dále rozvíjet (Kubicová, Záškodná, 2008).

Závěr

Literatura:

Z našeho šetření vyplývá, že sestry si pod pojmem identita představují především charakterové a pracovní vlastnosti, které by sestra měla mít. Identitu také považují za důležitou při poskytování ošetřovatelské péče. Přesto se však i nadále vyskytují nedostatky v poskytované péči. Důvodem bývá nejčastěji přebírání povinností za chybějící nižší zdravotnický personál.

Dále jsme zjistili, že sestry pociťují svoji profesi jako nedostatečně finančně i společensky oceněnou. Stále musí bojovat o své místo vedle profese lékaře. Profese sestry významně ovlivňuje běžný rodinný život, na druhou stranu má rodina vliv na to, jak bude sestra svoji profesi vykonávat.

Identita je podle názoru sester na vzdělání závislá, ale vzdělání spíše napomůže jejímu posílení nežli jejímu vzniku.

1. Bártlová S. Profese sestry, profesionalizace a elitářství v ošetřovatelství ze sociologického pohledu. Kontakt. 2007a, roč. 9, č. 2, s. 254–259. ISSN 1212-4117.

2. Bártlová S. Význam pozitivního pracovního prostředí v práci sester. In Nové trendy v ošetřovatelství VI. České Budějovice: Jihočeský Inzert Express. 2007b, s. 26–31. ISBN 978-80-7040-992-3.

3. Bártlová S. Pracovní vztahy a kompetence všeobecných sester v České republice. Sestra. Praha: 2007c, roč. 17, č. 3, s. 14–17. ISSN 1210-0404.

4. Bártlová S, Chloubová I. Postavení sestry v multidisciplinárním týmu. Kontakt. 2009, roč. 11, č. 1, s. 252-256. ISSN 1212-4117.

5. Bártlová S, Chloubová I, Trešlová M. Vztah sestra – lékař. Brno: NCONZO, s. 126, 2010, ISBN 978-80-7013-526-6.

6. Bedrnová E, Nový I. Psychologie a sociologie řízení. 2. vyd. Praha: Management Press, 2004, s 586. ISBN 80-7261-064-3.

7. Bubníková H, Víšková I, Zdrubecká P. Názor sester na registraci. Sestra. 2007, roč. 17, č. 10, s. 19–20. ISSN 1210-0404.

8. Čermák I, Hřebíčková M, Macek P. Agrese, identita, osobnost. 1. vyd. Brno: Psychologický ústav Akademie věd ČR, 2003, s. 315. ISBN 80-86620-06-9.

9. Červenková Z. Hranice v psychice sestry mezi profesní rolí a rolí matky a manželky. Sestra. 2006, roč. 16, č. 6, s. 23–24.

ISSN 1210-0404.

10. Gulášová I. Analýza príčin vzniku syndrómu vyhorenia u sester. In Nové trendy v ošetřovatelství IV. České Budějovice: 2005, s. 124–139. ISBN 80-7040-791-3.

11. Kozierová B, Erbová G, Olivierová, R. Ošetrovateľstvo 1. přel. Baška T, Javorka K a kol. 1. vyd. Martin: Osveta, 1995, s. 1 474. ISBN 80-217-0528-0.

12. Kubicová A, Záškodná H. Prosociální chování u pomáhajících profesí. Kontakt. 2008, roč. 10, č. 1, s. 150–158. ISSN 1212-4117.

13. Prudíková O. Celkový dojem sestry na pacienty a veřejnost. Sestra. 2007, roč. 17, č. 3, s. 21. ISSN 1210-0404.

14. Šimek J. Image sestry. Sociálně psychologické apekty sesterské profese. In Ošetřovatelství na prahu 3. tisíciletí. Semily: Galén, 2000, s. 119–121. ISBN 80-86257-21-5.

15. Štikar J a kol. Psychologie ve světě práce. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003, s. 461. ISBN 80-246-0448-5.

Doporučení pro praxi Výše zjištěné výsledky je vhodné zohlednit při kvalifikačním vzdělávání budoucích sester. Při výuce by se měli vyučující zaměřit na posílení prosociálního chování, altruismu, empatie, ale také „zdravého“ sebevědomí studentů. Také je důležité, aby si budoucí sestry uvědomily, jak významné postavení má jimi zvolená profese jak ve zdravotnickém systému, tak ve společnosti.

V rámci celoživotního vzdělávání by bylo vhodné využít výsledky šetření při seminářích zaměřených na posílení identifikace sester s jejich profesí.

Vedoucí pracovníci by měli napomáhat sestrám při posilování jejich identity během výkonu jejich profese, neboť se tím zvyšuje kvalita jimi poskytované péče a ony se tak mohou vyvarovat pochybení. Také se tím zlepší přístup sester nejen k pacientům, ale i ke svým kolegům.

Cíle bylo dosaženo Cíl výzkumu, tj. zjistit, jak vnímají identitu v profesi sestry její představitelky a jejich rodinní příslušníci, byl naplněn. Zjistili jsme několik důležitých poznatků. Identita je z pohledu sester soubor kladných charakterových vlastností dané osoby. Z pohledu rodiny je profese sestry velice fyzicky, psychicky i časově náročná.

Graf 1. Názory sester Profesní identita vzniká během vzdělávání ANO

NE

NEVÍM

70 60

60

50

46

40 30 20

(smolovak@post.cz, treslova@zsf.jcu.cz)

37

31

Recenzovaly:

25

PhDr. Šárka Tomová, Ústav ošetřovatelství 2. LF UK a FN v Motole, Praha

14 7

10

8 8

8

8 1

0 SZŠ

specializace

recenzovaný článek

VŠ–Bc.

VŠ–Mgr.

2 2 VOŠ

PhDr. Renáta Zeleníková, Ústav ošetřovatelství a porodní asistence LF, Ostravská univerzita v Ostravě

FLORENCE 5/2011 27

recenzovaný článek

Zkušenosti z praxe

Psychická onemocnění jsou léčitelná Co je Recovery koncept v psychiatrii

Přívrženci Recovery konceptu vycházejí z toho, že psychická onemocnění jsou léčitelná.

Touto koncepcí se už nějaký čas zabývá i psychiatrická odborná veřejnost v Německu a následuje tak celosvětový vývoj problematiky. „Zase už nějaký anglický název. Potřebujeme to skutečně?“ Problém, který s anglismy má němčina (ale i čeština) často. Ve slovníku (německém) najdeme k anglickému slovu recovery následující překlady: zotavení, zlepšení (náprava), ozdravení, uzdravení, záchrana (spása, záchrana v případě nehody) a také obnova. Pojem recovery v psychiatrii stojí za změnou způsobu vnímání pacienta. Postižení přijímají v konceptu recovery významnou, aktivní úlohu.

Recovery chce dosáhnout vývoje pacienta z omezené pacientské role k sebeurčení a smysluplnému životu.

Pacienti jako experti na sebe

28 FLORENCE 5/2011

Lidé, kteří žijí s těžkým psychickým onemocněním, si jsou vědomi většinou toho, že zdroje k překonání jejich nemoci a k naplněnému životu s nemocí musí hledat u sebe. Léčebný systém, který jim má pomoci, může přebírat jen podpůrné funkce, expert však je pacient sám.

Tato změna pravidel má dalekosáhlé následky především u schizofrenie. Až dosud platila tato nemoc za nevyléčitelnou, s postupným zhoršováním stavu a s všeobecně platným názorem, že je nevyhnutelné a pro pacienta to nejlepší řešení léčebna, specializovaný domov nebo jiná forma péče. Tento mýtus nevyléčitelnosti se udržel dodnes, i když už nemá žádný vědecký důvod. Ale jak vlastně mohla tato představa vzniknout?

Základ k tomuto zjednodušenému úhlu pohledu nejspíše položili uznávaní psychiatři minulého století, kteří působili ve velkých psychiatrických ústavech a tam mohli bezprostředně pozorovat ty pacienty, kteří měli zvlášť těžký průběh nemoci a pro které už neměla společnost v běžném životě místo. Že je tato těžká forma onemocnění zjištěna jen u malého podílu z celkového počtu pacientů, zůstalo však dlouhý čas neznámé. A tak do dneška znamená diagnóza schizofrenie pro postižené pacienty a jejich rodinné příslušníky ve většině případů zdrcující šok. Následkem jsou často pocity beznaděje, samota, pocity hanby a zničené životy. Tato nepodložená skepse vycházející z chybné

představy nevyléčitelnosti nemoci podrývá v člověku síly, které pracují pro uzdravení.

Recovery koncept sleduje cíl dosáhnout, aby postižení lidé prožívali smysluplný život a nemuseli být trápeni těmi symptomy nemoci, které nejsou nezbytné. V této souvislosti se také vedle medikamentózní terapie objevuje významná role nemedikamentózních léčebných možností. Recovery koncept vychází z toho, že nikomu není možné určit přesnou prognózu dalšího průběhu nemoci a uzdravení, a to je ještě vždy možné dokonce i u těžkých případů. Použití Recovery konceptu znamená zkoumat průběh onemocnění a vyjasnit, co člověku může pomoci překonat nemoc tak, aby podle možností stoupala kvalita jeho života.

My sami jsme čitelnou osobností Pro pečovatele, lhostejno, zda pracují v domácí péči nebo ve stacionáři psychiatrického zařízení, předpokládá Recovery koncept změny ve způsobu kontaktu s psychiatrickými pacienty. Je úlohou péče, aby pacient nerezignoval a neztrácel naději na uzdravení. Právě když postižení i jejich okolí přestávají doufat v možnost zlepšení, má velký význam, jestliže pečující znovu dodávají víru v uzdravení. Současně má svou cenu věnovat velkou pozornost subjektivním zážitkům a pocitům pacientů. V každodenní péči to znamená, že se nezajímáme například jen o to, jaké vedlejší účinky nemocný následkem braní určitých léků pociťuje, ale také o to, které lépe a které hůře snáší.

Požadavkem je tak kooperativní spolupráce mezi profesionály a postiženými, s cílem najít zase cestu zpět do běžného života podle toho, jak to odpovědnost postiženého za sebe a schopnost se sám o sebe postarat dovoluje. Naším nejdůležitějším úkolem jako pečujících je živit naději na zlepšení a uzdravení a posilovat obnovu psychických sil pacienta.

Pro dosažení těchto cílů existují techniky, které nám mohou pomáhat.

Důležité je především jedno: že my sami jsme čitelnou osobností. Podle mož-

ností pak prostřednictvím komunikace hledáme její vymezení. V naší roli se neopevňujeme. K tomu musíme reflektovat naše vlastní psychické zvláštnosti, a tím uznávat podobnost mezi námi a postiženým. Uvnitř týmu nesmí být psychické krize tabu. V kontaktu s postiženým je nutné opravdově soucítit, dovolit mu přistoupit k nám. K tomu patří, že se nestaráme jen o symptomy pacienta, ale také o jeho život.

Zkušenosti nemocných jsou prospěšné I na strukturální úrovni mohou být do naší denní práce zabudovány elementy, které dovolí účinnější působení Recovery konceptu. K tomu patří například zavedení dohody o způsobu léčení, při které mohou pacienti, již ve fázi uzdravování, stanovit, jak by chtěli být léčeni. Jedna z dalších možností je zapojit do ošetřování osoby, které mají s psychózami vlastní zkušenosti. V anglicky mluvících zemích mají už s tímto konceptem více zkušeností, v Německu jsou spíše tak říkajíc ve fázi shrnování poznatků z prvních kroků. Vychází se přitom z toho, že lidé, kteří prožili psychickou krizi, jsou moudřejší o množství nedocenitelných zkušeností, a tak mohou přispívat k rozšíření porozumění psychickým onemocněním, zrovna jako zdraví podporujících faktorů.

Tak například v rámci jednoho takového projektu v Brémách přednáší člověk, který už byl sám léčen na klinice na základě psychotické epizody. Líčí studentům medicíny a ošetřovatelství, jaké měl bludné představy a prožitky v areálu kliniky a co pro něho znamenaly určité objekty či předměty na území kliniky v té které fázi jeho nemoci.

To je ovšem jen jeden z příkladů, jak se může podařit získávat porozumění profesionálů pro subjektivní stránky onemocnění, a tak posílit úlohu vnímání života i světa postižených.

(Michael Schulz, Klinika pro psychiatrii a psychoterapii, Bielefeld. Das Recovery-Konzept. Heilberufe č. 6/2009, roč. 6, str. 28. Překlad jš)

Odborné téma – Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů

Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů Jak by měl vypadat (a jak vypadá) pracovní oděv v nemocnicích Mezi povinnosti zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci patří poskytnout zaměstnancům ochranné pracovní pomůcky a pracovní oděvy a obuv v prostředí, kde to charakter pracovní činnosti vyžaduje (viz zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 104 – Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje). Odstavec 2 tohoto paragrafu říká doslova: V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.

Takovým pracovištěm jsou i zdravotnická zařízení. Florence se proto rozhodla zjistit situaci v několika vybraných českých a moravských ­nemocnicích. Podle jakých kritérií tam vybírají „uniformy“ a jak jsou s nimi spokojeny? Přinášíme odpovědi náměstkyň pro ošetřovatelskou péči na dvě otázky redakce:

1

Jak by podle vás mělo ­vypadat (jaká kritéria by mělo ­splňovat) nejvhodnější oblečení a obuv ­zdravotníka nelékaře?

Mgr. Erna Mičudová, Fakultní nemocnice Brno

2

Jak je z tohoto pohledu ­vybavena vaše nemocnice?

1 Mělo by jít o příjemný materiál, savý, měkký, nemačkavý, stálobarevný, volného střihu, ale nikoli „pytel“.

Před lety proběhla velká diskuse, zda kalhoty a halena, nebo šaty, u nás vyhrály kalhoty a haleny, typ operační prádlo.

Co se týká obuvi, jde o velký problém. Požadavkem pro bezpečnost práce je pevná špička a pevná pata, což je přesně to, co nechce zdravotnický personál akceptovat. Nicméně pokud budu vycházet z toho, co si zdravotníci kupují, jde o lehkou ortopedickou obuv pantoflového typu.

2 Po letech zmatků, kdy se upustilo od standardní uniformy (modré šaty a bílá zástěra) a kdy si neustále někdo něco vymýšlel (střih, typ, barva aj.), se v současné době ve FN Brno oblečení již konečně sjednocuje. Byla zvolena varianta bílé kalhoty a různobarevné haleny podle pracovního zařazení (sanitář – žlutá, sestra – modrá, lékař – bílá). Halena má střih stejný, jako známe u operačního prádla. Co se týká materiálu, zůstali jsme u osvědčené bavlny.

FLORENCE 5/2011

29

Odborné téma – Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů

1 Oblečení nelékařského zdravotnického pracovníka by mělo splňovat všechny parametry, aby se v něm zaměstnanec cítil při své práci co nejlépe.

Mgr. Dita Svobodová, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha

Použitá látka by měla být: • nejlépe bavlněná (popř. jen s menším množstvím příměsi), aby zabránila nadměrnému pocení a byla savá, • neprůhledná, • odolná vysokým teplotám při praní, z hygienických důvodů, • předem vysrážená, aby nedocházelo při každém praní ke zkracování oblečení, • stálobarevná, aby nedocházelo k vyblednutí barvy po několika sepráních, • knoflíky by měly být odolné při praní a žehlení, aby nedocházelo k jejich poškození.

Druhy oblečení se musí přizpůsobit druhu vykonávané práce a profese.

Oblečení je vhodné dle funkčního zařazení barevně odlišit podle kategorií nelékařů.

Před nákupem většího objemu oblečení vyžadujeme zapůjčení vzorků k vyzkoušení, zda vyhovují materiálem a střihem.

Při výběru profesního oblečení je příhodná spolupráce s prádelnou a konzultace složení materiálu, aby vyhovovalo technologii praní.

Zdravotnická obuv musí především vyhovovat z hlediska bezpečnostních předpisů.

Nejvhodnější se jeví obuv kožená, s protiskluzovou podrážkou, lehká, pohodlná a měkká v nášlapných částech.

Při výběru a nákupu je současně nutné přihlédnout k ekonomickým možnostem nemocnice.

2 Ve Všeobecné fakultní nemocnici je pro každou profesi stanoveno pravidlo, na jehož vypracování se podíleli zástupci všech nelékařských profesí – a byly vybrány druhy oblečení pro každou profesi. Těmito pravidly se řídí vydávání profesního oblečení ze skladu prádla VFN.

1 Po našich zkušenostech z minulých let preferujeme kvalitní pracovní oděvy vyrobené ze 100procentní bavlny. Oděvy by se měly vyznačovat dlouhou životností, odolností vůči oděru, snadnou údržbou, příjemným vzhledem a důrazem na pohodlné nošení. Obuv celokožená s tvarovanou stélkou a variabilním páskem přes patu, které lze eventuálně nosit i jako pantofle.

Mgr. Lenka Gutová, MBA, Ústřední vojenská nemocnice Praha

2 Vybavení oblečením (pracovními oděvy) v naší nemocnici odpovídá výše uvedenému zadání.

Nakupujeme pouze kalhoty, trička, flísové mikiny a vesty pro všechny kategorie zaměstnanců.

Takto jsou oblečeni zdravotníci v ÚVN Praha

30

FLORENCE 5/2011

Odborné téma – Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů

Mgr. Jana Zvěřinová, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Šaty pro nelékařské pracovnice IKEM

Bc. Martina ŠOCHMANOVÁ, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha 1 Domnívám se, že oblečení pro nelékařské zdravotnické pracovníky, ale i pro veškerý zdravotnický personál musí být především pohodlné z přírodních materiálů.

Obuv musí být nejen pohodlná, ale zároveň splňovat požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Také bych upřednostnila rozlišení jednotlivých profesí právě pomocí oblečení. Současný trend v mnoha zdravotnických zařízeních, kdy pacient jen těžko rozeznává lékaře od sanitáře nebo sestry, mi nepřipadá optimální.

2 V našem zdravotnickém zařízení máme pro sestry bílé oblečení s barevně se odlišujícím proužkem. Barva proužku je shodná s barvou identifikačního náramku pacienta a odlišuje se podle jednotlivých odborných center. Sestry mohou volit z šatů nebo halen v kombinaci s kalhotami.

Sanitáři mají předepsané bílé kalhoty a žluté košile.

1 Vzhledem k různým kategoriím nelékařských zdravotnických pracovníků a různým prostředím, ve kterých tito lidé pracují, to bude jen velmi obecné konstatování.

Pracovní oděv musí samozřejmě splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. Ochranný pracovní oděv by měl být pro pracovníky pohodlný, takže by měl respektovat ergonomické požadavky jejich vlastní práce. Neměl by nepříznivě ovlivňovat hygienu nebo zdraví uživatele a naopak by měl chránit před riziky – jinými slovy, měl by být schopen odolávat vlivům okolí za předpokládaných podmínek používání. S tím souvisí i značná odolnost při praní. Tyto požadavky kladou velké nároky na kvalitu materiálů a zpracování.

Obuv by měla být certifikována jako pracovní obuv, čímž jsou splněny požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, především odolnost proti uklouznutí za sucha i za mokra, prodyšnost apod.

2 Na základě vyhodnocení pracovních činností je pro všechny nelékařské zdravotnické pracovníky ve FN u svaté Anny v Brně doporučen jak ochranný pracovní oděv, tak v určitých případech i pracovní obuv.

Oděv se skládá z haleny, kalhot a pláště, v letních měsících si pracovníci mohou vybrat sukni či krátké kalhoty. K výbavě pracovníků pohybujících se převážně mimo budovy (např. centrálních sanitářů) patří v zimním období reflexní zateplené bundy a pracovní bezpečnostní obuv.

INZERCE

Firma Bazala se zabývá dodávkami pracovní obuvi a odìvù, zejména pro gastronomické a zdravotnické provozy.

Je to firma s dlouholetou tradicí a neustále se snaží zlepšovat své služby a rozšiøovat nabídku kvalitních produktù. tel.: +420 568 860 473 mobil: +420 775 110 393 e-mail: info@pracovniodev.cz Dalešice 213, Dalešice 675 54

www.pracovniodev.cz FLORENCE 5/2011

31

Odborné téma – Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů

Bc. Andrea Mašínová, MBA, Fakultní nemocnice v Plzni

Ochranný oděv vrchní sestry Kardiovaskulárního oddělení FNO

Bc. Mária Dobešová, Fakultní nemocnice Ostrava 1 Oděvy musí být vyrobeny z kvalitních materiálů zaručujících pevnost, stálobarevnost, nemačkavost, odolnost proti oděru a při nošení musí poskytovat komfort. Výhoda je možnost barevného rozlišení podle typu profese či jednotlivých oddělení. Obuv: protiskluzová, antibakteriální, na vybraných pracovištích antistatická.

2 Ochranný oděv ve FN Ostrava na standardních pracovištích • Všeobecné sestry: bílý plášť, bílé kalhoty, haleny a šaty s barevnou paspulí (bílá – vrchní sestra, fialová – staniční sestra, modrá – všeobecná sestra) • Zdravotnický asistent: bílé kalhoty, haleny a šaty se zelenou vsuvkou • Ošetřovatelka: bílý plášť, bílé kalhoty, modré haleny a šaty • Všeobecný sanitář: bílý plášť, bílé kalhoty a žlutobílé haleny

Ochranný oděv ve FN Ostrava na intenzivních pracovištích Nelékařští zdravotničtí pracovníci mají k dispozici antistatickou obuv, bílý plášť, kalhoty a haleny, které jsou barevně rozlišeny podle oddělení: • Centrální operační sály: modrá • Centrální příjem: cihlově červená • ARK: fialová • Porodní sály: lososová • Kardiochirurgie: bílá • Chirurgie: tyrkysová • Ostatní JIP: zelená Oblečení a obuv je vizitka každého nelékařského zdravotnického pracovníka, ale kromě ochranného významu by měly plnit i funkci reprezentativní, uspokojovat módní trendy a zachovat pohodlí.

32

FLORENCE 5/2011

1 Oblečení a obuv musí splňovat kritérium zejména v oblasti bezpečnosti, funkčnosti, estetiky a podstatné je i kritérium pro zdravotnické zařízení nesmírně důležité – ekonomické.

Osobní ochranné pomůcky musí odpovídat platným normám a na první pohled musí kategorizovat zařazení lékaře či nelékaře, to je zejména pro pacienty nesmírně zásadní požadavek. Vzhledem k fyzické náročnosti profese nelékaře je důležité volit oděv i obuv dostatečně pevné, funkční, pohodlné a praktické. Sortiment na trhu je dostatečný, je možnost vybírat z široké nabídky produktů.

2 FN Plzeň realizovala v uplynulých třech letech radikální změnu ošacení veškerých zdravotnických pracovníků přechodem na zcela nový typ ochranných oděvů. Celoplošně jsou používány moderní oděvy barevně zařazující a odlišující jednotlivé kategorie nelékařů. Např. všeobecné sestry jsou oblečeny v zeleném oděvu, sanitáři v modrém, ošetřovatelé ve žlutém, dětské sestry v lososovém odstínu oděvu aj. Lékaři pak mají moderní vzor čistě bílého oděvu, všichni zdravotníci volí z kombinací halena – šaty – kalhoty – sukně. Společné pro všechny lékaře i nelékaře je barevné logo nemocnice na viditelné části oděvu. Ochranná obuv je moderní, celokožená, splňující atest i požadavky kladené na zdravotní obuv.

Seni_64x275.qxd:Sestava 1

21.4.2011

Odborné téma – Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů

Mgr. Irena Trpišovská, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha

1 Oblečení by mělo být pohodlné, hygienické, bezpečnostní, estetické a z pohledu organizace ještě ekonomické. Naplnění těchto všech kritérií ale myslím v současných podmínkách nelze uskutečnit. Pokud už bychom si vybrali to, co je opravdu kvalitní, je to za současných podmínek drahé anebo údržba (tj. praní a žehlení) vyžaduje techniku, kterou smluvní prádelny nemají.

Základem by měla být kvalitní obuv. V oblečení by mělo být rozlišení podle pracovního zařazení tak, aby pacienti na první pohled viděli, zda oslovují sestru, lékaře, laborantku, sanitářku či sanitáře. Střih a materiál musí vyhovovat, aby neomezoval v pohybu a aby zdravotník vypadal i po 12hodinové službě upraveně. Oblečení by nemělo po opakovaném praní měnit rozměry.

I. stupeň inkontinence Anatomicky tvarované urologické vložky Seni Lady pro ženy a Seni Man pro muže.

2 V naší nemocnici zatím není používané oblečení ideální, chtěla bych, aby se změnilo. Ale změna vyžaduje nemalé finanční náklady, které v současnosti na tuto změnu nemáme. Zdravotnický personál si může vybrat, zda chce šaty, či kalhoty s halenou (košilí, tričkem). Obuv jsme oproti předcházejícím letům začali nakupovat kvalitnější.

Když jsem nastupovala po zdravotnické škole do nemocnice, nosily jsme modré šaty s bílou zástěrou a čepcem. Po listopadové revoluci jsme uvítaly změnu, že budeme mít pouze šaty. Zpětně ale musím přiznat, že sestry v modrých šatech s bílým límečkem a nažehlenou zástěrou ve mně stále vzbuzují pocit čistoty a upravenosti.

II. stupeň inkontinence - vložné pleny Prodyšné, anatomicky tvarované vložné pleny San Seni.

III. stupeň inkontinence - plenkové kalhotky Prodyšné plenkové kalhotky Super Seni, plenkové kalhotky se zvýšenou savostí Super Seni Plus, plenkové kalhotky s nejvyšší savostí Super Seni Trio a natahovací elastické kalhotky Seni Active.

Kosmetika Tekuté tělové mýdlo, pěna ve spreji, tělový balzám, krém se zinkem či argininem, krém pro suchou a zrohovatělou pokožku, aktivující tělový gel, čisticí krém a vlhčené ubrousky.

Mgr. Jana Nováková, MBA, Fakultní nemocnice v Motole, Praha 1 Uniforma byla vždy vizitkou zdravotnického pracovníka, reprezentovala jej, plnila i ochrannou funkci – a tento statut by jí měl zůstat i pro budoucnost.

Zdravotnický pracovník by měl mít možnost se oblékat účelně, pohodlně a elegantně. Ideální a nejvhodnější oblečení pro zdravotníky by mělo splňovat některá z důležitých kritérií.

Volba vhodného materiálu a účelnost je na předním místě. Tkanina by měla být prodyšná, stálobarevná, nesrážlivá, antialergická a minimálně mačkavá. Uniforma by měla být střihově slušivá a účelná, např. krátký rukáv u šatů a halen a hluboké kapsy. Vhodná by byla volba kombinací jednotlivých částí oděvů, např. šaty, kalhoty a haleny, sukně a haleny. Zdravotnická obuv by měla být bezpečná, prodyšná, s pružnou, anatomicky tvarovanou měkkou stélkou.

Podložky a doplňkové zboží Hygienické podložky s absorbčním jádrem z celulózové dřeně, suché utěrky Aid Laid, žínky s fólií a bez fólie, bryndáky a síťové kalhotky.

2 Zamyslím-li se nad oblečením pro zdravotnické pracovníky ve fakultní nemocnici, mohu říci, že část kritérií splňujeme, ale máme co zlepšovat.

Přehodnotit je třeba volbu materiálu a do nabídky zařadit více pastelových barev a střihově modernější uniformy. Před několika lety se dělal průzkum zdravotníků ohledně uniforem a jedna z otázek se týkala barevnosti. Ukázalo se, že sestry inklinovaly k tradiční modré barvě. Myslím, že dnešní pohled je ale jiný.

Zdravotnická obuv na našich pracovištích splňuje, někdy i předčí požadovaná kritéria.

33

INZERCE

FLORENCE 5/2011

Bella Bohemia s. r. o., Vlastibořská 2, 193 00 Praha 9, tel. 226 212 312

www.seni.cz

11:50

zpravodaj ČAS

zpravodaj čas

Co nás ohrožuje? Česká asociace sester (ČAS) společně se Všeobecnou fakultní nemocnicí uspořádaly konferenci, která účastníky postavila do dvou rolí – zdravotníků i soukromých osob. Témata závislosti na drogách a alkoholu a problematika HIV pozitivních občanů, které byly na programu, se totiž týkají nás všech.

Konference pod názvem Co ohrožu­ je společnost, a proto i nás, proběhla v Praze 17. března. Zahájila ji hlavní sestra nemocnice Mgr. Dita Svobodová a předsedkyně sekce managementu ČAS Anna Chrzová.

Závislost na alkoholu – náš největší problém V úvodu odborného bloku vystoupil MUDr. Miroslav Novotný z Oddělení pro léčbu závislostí (OLZ) VFN. V přednášce nazvané Jak vznikají závislosti řekl, že závislí na alkoholu nejsou jen individua popíjející na ulici, ale mnohdy velmi úspěšní lidé, kteří nezvládli konkrétní životní situaci.

Osobnost závislého člověka se mění.

Jsou to ale změny vratné, ovšem pokud dotyčný začne abstinovat. Vznik závislosti na alkoholu je iracionální a působí v něm výrazně dědičné fak-

tory – u přímých příbuzných je výskyt až pětkrát vyšší. Nakonec ale záleží na každém, zda závislost rozvine nebo nikoli.

Většina alkoholiků je tzv. skrytou populací, která bývá dlouhodobě léčena na doprovodné komplikace závislosti (vysoký TK, epilepsie, jaterní cirhóza apod.), aniž by se lékař specialista zajímal o širší souvislosti. Že je pacient kupříkladu s hypertenzí závislý na alhoholu, se ani nedozvídá a léčí hypertenzi. A to je chyba a velký úkol zdravotníků.

V ČR je 400 až 700 tisíc alkoholiků a 40 až 50 tis. osob závislých na drogách. Z toho je vidět, že alkoholismus je u nás největším problémem. Roste počet závislých žen a závislých žen na mateřské dovolené. Úspěšnost léčby alkoholismu se u nás pohybuje mezi 40 až 60 procenty.

Práce s lidskou duší je jednou z nejrizikovějších Petra Čermáková z OLZ VFN se orientovala na charakter práce sestry na takovém pracovišti. V přednášce Práce s muži závislými na návykových lát­ kách uvedla, že se práce sestry na Oddělení léčby závislostí rapidně liší od práce sestry na standardním oddělení. „Především je to čtyřiadvacetihodinová komunikace,“ uvedla. Velký důraz je kladen na psychoterapii. Na pracovišti se léčí závislost na alkoholu, drogách a patologickém hráčství. Náplň práce sestry na oddělení má tři složky: režimovou, terapeutickou a edukační.

Důraz se klade na doléčení po ukončení hospitalizace.

Abstinenční syndrom (AS) na pediatrickém oddělení Další přednášku přednesla Mgr. Martina Bašková z Kliniky dětského a dorostového lékařství VFN. Dětí s abstinenčním syndromem na oddělení přibývá s tím, jak roste počet drogově závislých žen. Abstinenčními příznaky trpí 50 až 90 % dětí matek užívajících opiáty (drogy, alkohol, nikotin). Na pracovišti se provádí diagnostika, léčba a hodnocení AS. Hodnocení probíhá pravidelně po třech hodinách (podle specializovaného dotazníku) a podle toho se odvíjí léčba, která spočívá v režimových opatřeních a farmakoterapii. Důležitá je správně vedená odvykací léčba.

Demence nebo deprese?

34 FLORENCE 5/2011

Socha Hygie od ak. sochaře Olbrama Zoubka, která byla odhalena v budově Stomatologické kliniky v loňském roce u příležitosti 125. výročí jejího založení.

Příznaky deprese a demence si bývají podobné, někdy jsou zaměňovány. ­Sestra je musí znát, aby mohla ade-

zpravodaj ČAS

Předsedkyně sekce managemnetu ČAS Anna Chrzová

Chvíle před zahájením kongresu v posluchárně Stomatologické kliniky VFN

kvátně reagovat na specifické situace, případně upozornit lékaře na určitý typ chování pacienta. Této problematice se věnovala Bc. Zuzana Fišarová, vrchní sestra Psychiatrické kliniky VFN. Nejprve seznámila přítomné s tím, co je přirozené stárnutí a co tedy není možno považovat za chorobu.

Přirozené stárnutí probíhá po stránce psychické, citové i paměťové. Připomněla, že benigní stařecká zapomnětlivost není choroba a že existují i pozitivní rysy přirozeného stárnutí.

Mezi prvními příznaky deprese se nachází zvýšená chuť na sladké. Typic­ kým příznakem deprese vedle toho je: • Zabývání se opakovaně stejným tématem, stáčení hovoru stále stejným směrem.

• Výmluvy. Jsou to výmluvy, proč nemocný nemůže tam či onam jít, později se už ani výmluvy nevymýšlejí.

Nemocný už na to nemá energii.

• S přibývajícím věkem přibývají stesky na somatické problémy.

Extrémně obézní pacient

Některé deprese mohou přejít do obrazu demence.

V čem spočívají nefarmakologické intervence u depresí? Nezávisle na věku je důležité: • opřít se o blízkou osobu; • stanovit si pevný denní režim; • naučit se asertivně jednat (říkat „ne“) a určovat si priority; • zajistit si pravidelný odpočinek; • dopřát si dostatek pravidelného cvičení; • dopřát si dostatek sluníčka (zvláště podzimního, v druhé řadě jarního).

Pro sestry je důležité odlišit typické znaky deprese a demence a u uvědomit si, že zatímco demence je z 80 % nevratná, deprese může být plně vratná.

S úspěšnou kazuistikou extrémně obézního pacienta vystoupila Bc. Eva Kábrtová ze 3. interní kliniky VFN. V úvodu zdůraznila, že obezita není závislost na jídle – jde o nadměrné ukládání tuků v těle. Je to onemoc­ nění, mezi jehož příčiny patří: • genetické faktory; • faktory prostředí; • psychologické faktory; • fyzická a psychická onemocnění; • některé léky.

Hlavními příčinami jsou: • genetické dispozice; • špatné stravovací návyky; • pohybové aktivity.

Péče o HIV pozitivního pacienta Následovaly příspěvky hostů konference, sester z FN Na Bulovce. Ludmila Michalová hovořila o zajištění antiseptických a aseptických principů u pacientů v perioperačním období. U HIV pozitivních pacientů se v nemocnici provádějí všechny druhy operačních výkonů, včetně plánovaných císařských řezů. Všechny prostředky musí splňovat dvě podmínky: chránit pacienta a chránit tým.

AIDS centrum Nemocnice Na Bulovce Milada Soukupová představila lůžkovou i ambulantní část AIDS centra. Na pracoviště přicházejí pacienti s potřebou celodenní péče, gravidní ženy a provádí se zde diagnostika.

V AIDS centru se provádí 10 až 15 porodů HIV pozitivních matek za rok a je v něm hospitalizováno 150 až 200 pacientů za rok.

Na ambulanci dochází asi 800 pacientů. Přednášející uvedla ještě další

čísla. K 30. 11. 2010 je v ČR 1 520 osob HIV pozitivních, onemocnělo 320, nejvíc jich je v Praze – 724.

Velmi úspěšné je centrum v péči o HIV pozitivní matky. Riziko přenosu infekce z matky na plod je běžně 30procentní. Léčbou matky po čas těchtotenství snižují v nemocnici toto číslo na 5 procent. Od počátku existence AIDS centra se v něm narodily jen 3 děti s HIV pozitivitou.

Práce v centru je náročná, protože pacienti vedle veškeré zdravotní péče potřebují hlavně psychologickou podporu. Klientelu tvoří především muži, homosexuálové a drogově závislí. Důležité je striktní dodržování hygienických pravidel.

Ludmila Bendová, staniční sestra AIDS centra, hovořila o tom, jaká rizika podstupují sestry při výkonu povolání na tomto pracovišti. Je velmi příznivou zprávou, že dosud se u nás žádný zdravotník virem HIV nenakazil.

Jaké je riziko přenosu infekce?

• u HBC 6–30 % • u HCV 1,8 % • u HIV 0,3 % Rizika přenosu viru HIV ovliv­ ňuje množství krve a velikost viro­ vé nálože. Přednášející doporučila při poranění se během péče o poten­ ciálního HIV pozitivního pacienta se obrátit na AIDS centrum na Bu­ lovce, na lékaře, který se v problema­ tice vyzná a který je schopen stano­ vit míru rizika a rozhodnout o pří­ padné léčbě.

Zdravotníci musí dodržovat předpoklad, že každý pacient je HIV pozitivní a další hygienické zásady.

Text a fota Jarmila Škubová

Sledování dekubitů na národní úrovni – metodika prevalenčního šetření

zpravodaj ČAS

V březnovém čísle Florence vyšel článek Sledování dekubitů jako indikátoru kvality ošetřovatelské péče. Ráda bych na tento článek navázala a více přiblížila, jak toto sledování probíhá.

Bc. Kajetána Ternbachová, projektová managerka Šetření dekubitů na národní úrovni, NRC, Praha

Metodika prevalenčního šetření je méně nákladná a snáze proveditelná než metoda incidenční, která vyžaduje stálý a tedy více nákladný a personál zatěžující sběr dat.

Metodika šetření dekubitů doporučuje provádět šetření 4krát do roka v konkrétně stanovený den a hodinu.

K tomuto časovému okamžiku se pak vztahují všechny informace o vyhodnocení rizika i zjištěných dekubitech.

Postup při sběru dat a vyhodnocení Pokud se zdravotnické zařízení rozhodne pro šetření dekubitů, je nutné před zahájením prvního šetření udělat následující kroky.

Sestavení týmu Do tohoto týmu patří koordinátor sběru dat (koordinuje sběr informací ze všech oddělení, poskytuje metodické informace všem zapojeným pracovníkům, je odpovědný za poskytnutí správných podkladů o organizační struktuře a za včasné a správné vložení dat do aplikačního softwaru – ASW), a editor nemocnice/ /pracoviště (zajišťuje sběr údajů za

celou nemocnici/pracoviště a vkládá údaje do ASW za celou nemocnici/pracoviště).

Zaškolení týmu Výše uvedený tým musí být vyškolen v metodice, ve vyplňování sběrných formulářů a v práci s ASW. Při školení je kladen důraz na správné používání modifikované škály predikce rizika dle Nortonové a na správné vyhodnocení stupně dekubitu dle Hibbsové.

Zpracování a import číselníku or­ ganizační struktury poskytovatele Údaje jsou sbírány za jednotlivá oddělení (pracoviště). Z hlediska metodiky výpočtu ukazatelů je důležitá odbornost pracoviště, protože výpočty jsou prováděny mimo jiné i za 4 agregované skupiny pracovišť (akutní standardní lůžka chirurgického a interního typu, lůžka intenzivní péče a lůžka následné péče). Jednoznačná identifikace pracoviště je zajištěna doplněním IČP a kódu odbornosti, používaným v metodice VZP k názvům jednotlivých pracovišť. Takto vzniklý číselník pracovišť se před sběrem dat importuje do ASW. Poté může násle-

dovat samotné šetření, které má také daný postup.

Záznam informací o pacientech na pracovištích Uvádějí se počty pacientů nad 18 let, hospitalizovaných v okamžiku šetření na šetřených pracovištích.

Sběr údajů o všech pacientech, kte­ ří byli vyhodnoceni jako rizikoví Sbírají se údaje na všech šetřených pracovištích u pacientů s věkem 18 let nebo vyšším. Vybírají se všichni pacienti s dekubitem a všichni pacienti bez dekubitu, u kterých byl součet bodů rozšířené stupnice dle Nortonové 25 a méně. U těchto pacientů se povinně vyplňuje ID (identifikace) pacienta (prvních 6 znaků RČ), pohlaví, věk, ID pracoviště, součet bodů rizika dle modifikované škály dle Nortonové a nepovinně nejvýznamnější diagnóza ve vztahu k riziku.

Sběr údajů o výskytu dekubitu(ů) u pacienta I zde platí, že se sbírají údaje na všech šetřených pracovištích u pacientů s věkem 18 let nebo vyšším, u kterých se v době šetření vyskytuje dekubitus.

INZERCE

Trápí vás dekubity?

DEKUBIT – nejsledovanější ukazatel kvality péče

Máme pro vás... jednoduché efektivní

SORAL & HANZLIK s.r.o.

Kettnerova 1940, 155 00 Praha 5 Tel.: +420 251 611 914/915 Fax: +420 251 625 192 E-mail: medical@soralhanzlik.cz www.soralhanzlik.cz

rychlé ekonomické

...ŘEŠENÍ!

Podíl pacientů s dekubitem z počtu pacientů v riziku – všechny obory za poslední rok do 30. 3. 2011

lizace dekubitu, dále se uvede hlavní diagnóza jako příčina dekubitu a nepovinně lze vyplnit velikost dekubitu.

velmi vysoké

22,83

stupeň rizika

vysoké

16,83

střední

10,34

8,55

nízké

žádné

3,55 0

5

10

15

20

25

% pacientů s dekubitem

Pro každý dekubitus je proveden samostatný záznam. Proto u pacientů s více dekubity je provedeno tolik záznamů, kolik dekubitů v termínu šetření je u pacienta identifikováno.

Z hlediska metodiky výpočtu ukaza-

telů je důležité uvést místo vzniku dekubitu (zda vznikl na šetřeném nebo jiném pracovišti nebo zda byl pacient s tímto dekubitem přijat do nemocnice), stupeň postižení tkání s použitím škály dle Hibbsové, anatomická loka-

Pořízení všech výše popsaných údajů do ASW ASW poskytuje možnost vložit údaje editorům nemocnice/pracovišť prostřednictvím webového rozhraní a zajišťuje základní logické kontroly správnosti vkládaných údajů.

Zpracování a vyhodnocení dat NRC zajistí s využitím ASW ke každému termínu šetření všechny potřebné výpočty primárních i odvozených ukazatelů a výpočty standardizace vybraných ukazatelů, které jsou pak také označeny jako standardizované.

ASW poskytne výstupy vybraných výpočtů ve formě ukazatelů za jednotlivá oddělení, skupiny oddělení, poskytovatele a referenční hodnoty za celou databázi. Dále poskytuje výpočty stejných ukazatelů v agregaci více šetření v průběhu jednoho r­ oku.

Příště: Zpracovávání výstupů a jejich publikace

Multikulturní a právní pohled při ošetřování pacienta Odbornou konferenci s multikulturní a právní tematikou pořádala 22. března traumatologicko-ortopedická sekce ČAS ve spolupráci se Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze.

Judaismus a ošetřovatelství

Téma Ošetřovatelská péče a židov­ ská kultura zaznělo na akci této sekce už podruhé a přednášející byla i tentokrát doc. PhDr. Jiřina Šedinová, CSc., dlouholetá vědecká pracovnice Židovského muzea a vedoucí oboru hebraistika v Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK v Praze (její článek najdete ve Florence č. 5/2009, str. 34–37).

V úvodní části svého sdělení udělala doc. Šedinová historický exkurs do problematiky judaismu jako náboženského a kulturního systému, jednoho z tzv. abrahámovských náboženství (další jsou křesťanství a islám). Vysvětlila, že v průběhu historického vývoje se vyznavači židovství podle místních podmínek rozdělili na různé etnicko-jazykové skupiny – ­aškenázskou, sefardskou a orientální – které se liší ve vnějších detailech,

avšak jádro založené na Tóře (Pentateuchu) a Talmudu (rabínských právnických a etických diskusích týkajících se každodenního života) zůstává stejné. Dnes v judaismu existuje mnoho směrů (ultraortodoxní, ortodoxní, konzervativní, reformní, liberální aj.) a s příslušníky každého z nich se ­díky turismu a migraci mohou setkat i zdravotníci v České republice.

Zdravotník by měl vědět, že mezi zvyklostmi pacienta nežidovského a židovského, ale i mezi jednotlivými směry judaismu jsou odlišnosti, z nichž musí vycházet i přístup k pacientovi.

Pokud nejde o případ ohrožení života, je třeba respektovat jeho pravidla, ať už se týkají toho nejdůležitějšího, např. vhodné (košer) stravy, hy­gieny, oblečení, soukromí pro modlitbu, anebo na první pohled nevýznamných maličkostí. Dovolí-li to podmínky zdravot-

nického zařízení, je vhodné, aby ženu ošetřovaly ženy a o muže aby pečoval lékař či sestra – muž. Pokud to možné není, je třeba zajistit, aby ošetřující žena s pacientem mužem (a naopak) nebyli v místnosti sami. Užitečné jsou ale i zdánlivě nevýznamné informace, např. že příslušníci chasidského směru nikdy nepodávají ruku cizí ženě (tedy ani sestře či lékařce), někdy se na ni dokonce ani nepodívají, u jiných ortodoxních směrů je vhodnější počkat, až pacient či jeho rodina ruku podají jako první apod.

Přednášející hovořila o některých obecných zásadách judaismu, mezi něž patří lidský život jako absolutní hodnota. Jde-li o jeho záchranu, neplatí žádné náboženské příkazy či zákazy, vážící se jinak ke svátečním dnům apod. V této souvislosti poznamenala, že například umělé přerušení

zpravodaj ČAS

Předsedkyně pořádající sekce Mgr. Dagmar Škochová a MUDr. Radkin Honzák

biologie Rachel Yehudy a kol. (Yehuda R, Joëls M, Morris RG. The memory paradox. Nat Rev Neurosci. 2010.

Dec;11(12):837–9): „Deklarativní ­paměť a emoční vzpomínky jsou určujícími prvky kvality života a každodenního fungování. Absence paměti nebo neschopnost vybavit vzpomínky v jejich emocionálním kontextu vede k dysfunkcím, ale paradoxně: vzpomínky vyvolávající příliš mnoho emocí mohou být stejně ochromující.“ Léčbu těchto postižených jako ­bio-psycho-sociálně-spirituálních bytostí nevyřeší podle dr. Honzáka antidepresivum. „Je zásadně nutné vyhnout se přístupům, které redukují trauma jen na mentální či somatickou patologii, tedy na ‚nemoc‘. Trauma není obyčejná nemoc, ale zahrnuje kromě osobního utrpení také sociální a politický proces. Je proto v zájmu všech vypracovat definici, která postihne specificitu celého kontextu a bude také základem pro léčení traumatu. Traumatická zkušenost nikdy z mysli nevymizí a cílem proto nemůže být léčení v běžném slova smyslu,“ zdůraznil MUDr. Honzák.

Ošetřování z pohledu práva

Docentka Jiřina Šedinová na konferenci traumatologicko-ortopedické sekce ČAS

těhotenství je v případě ohrožení života ženy dovoleno, protože život dosud nenarozeného se nerovná životu již narozeného člověka. Eutanazii judais­ mus z náboženskoprávního hlediska zcela zakazuje – vždy je nutné snažit se o zmírnění bolesti a utrpení pacienta, ale nikdy o ukončení jeho života.

Posttraumatická stresová porucha a holocaust

38 FLORENCE 5/2011

Takové bylo téma vystoupení psy­chiatra MUDr. Radkina Honzáka, CSc. Po úvodu o psychosomatickém základu každého onemocnění se přednášející věnoval otázkám emocí (pocitů hněvu, štěstí, strachu, smutku aj.), na jejichž adresu poznamenal, že „nejsou efemérními psychickými procesy, ale neurobiologickými ději, které ovlivňují naše jednání výrazněji, než jsme si ochotni připustit, jsou to tedy primárně tělesné děje“. Po spuštění určitých podnětů a signálů (bolesti, ohrožení, frustrace apod.) reaguje člověk tím, že zanechá rizikové aktivity a zvýší se jeho pozornost a napětí. Spustí se poplachová fáze streso-

vé odpovědi, která má za úkol připravit jedince na boj nebo na útěk. Stres je na jedné straně život zachraňující, na straně druhé ale i nesmírně energeticky náročný, přetěžující namáhané systémy a naopak omezující některé funkce a vraždící neurony v mozku.

Pak už jde o stres nadměrný (distres, opak je eustres), a to akutní, který může vyústit v posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD – Posttraumatic stress disorder), anebo chronický, vedoucí někdy až k vyhoření. Doprovodným jevem těchto stavů jsou deprese.

PTSD je porucha objevující se často u lidí, kteří přežili holocaust, ale také u jejich potomků. Obecně jsou spouštěcími faktory expozice traumatické si­ tuaci, její perzistentní opakování, genetická dispozice, kritické životní období atd. U obětí holocaustu v první i druhé generaci pak psychiatři a psychologové uvádějí specifika – imprint smrti, pocit viny přeživších, otupění, hledání smyslu, sekvenční traumatizaci, transgenerační přenos traumatu atd. Dr. Honzák v této souvislosti citoval z práce americké profesorky psychiatrie a neuro-

Odpolední blok byl věnován právní problematice ve vztahu k ­pacientům, zejména seniorského věku, s níž seznámil JUDr. Petr Šustek, Ph.D., z PF UK v Praze. Hovořil o některých specifických situacích týkajících se většinou seniorů. V ČR existují čtyři skupiny osob, které nejsou plně způsobilé k právním úkonům: 1. děti a nezletilí, s výjimkou situací, které mentálně zvládnou; 2. osoby soudem způsobilosti zbavené nebo 3. omezené; 4. osoby právně nezpůsobilé ad hoc (přechodně nesvéprávné). Jak tedy s některou z uvedených osob komunikovat, jaký právní význam má např. jimi podepsaný informovaný souhlas s provedením výkonu a naopak projevený nesouhlas s výkonem? Dr. Šustek uvádí, že pro negativní projev vůle (nechci operaci) je třeba větší svéprávnost než k vyjádření souhlasu. Striktně vzato, poznamenal přednášející, informovaný souhlas (s výjimkou sterilizace či kastrace) nemusí být písemný, avšak negativní revers musí být v písemné podobě vždy. Za pacienta plně či omezeně nesvéprávného ke konkrétnímu právnímu úkonu jedná vždy zákonný zástupce (u dětí rodiče, u dospělých opatrovník – nikoli tedy rodina, ta není podle zákona o rodině zákonným zástupcem dospělého člověka). ew Fota Václav Kříž

Nutriční péče v onkologii

zpravodaj ČAS

Cílem je vytvoření standardu nutriční péče, který umožní poskytovat onkologicky nemocným systematickou nutriční péči v celém průběhu léčby.

Vstupní seminář pilotního projektu Nutriční péče v onkologii proběhl 31. března v aule Vysoké školy polytechnické v Jihlavě.

Projekt, který bude probíhat v období 2011–2012 v pěti nemocnicích zřizovaných krajem Vysočina, má za cíl vytvořit funkční standard nutriční péče o onkologicky nemocného v průběhu celé jeho léčby. Projekt je realizován Českou asociací sester ve spolupráci s krajem Vysočina, Českou onkologickou společností ČLS JEP, Vysokou školou polytechnickou Jihlava a společností Nutricia. Autorkami návrhu jsou nutriční terapeutky z České asociace sester, Tamara Starnovská, RNT a Eva Chocenská, RNT.

Cíl – zlepšit kvalitu života a vyhlídky pacientů Důvody pilotního projektu, jeho smysl, cíl a očekávaný přínos vysvětlila na semináři T. Starnovská.

Každý třetí obyvatel České republiky má v průběhu života onkologické onemocnění a každý čtvrtý na ně umírá. Ročně je nově diagnostikováno přibližně 60 tisíc onkologických pacientů. Již v době stanovení diagnózy je zhruba 40 % z nich podvyživených. Onkologické onemocně-

Zleva Mgr. David Rezničenko, náměstek pro ošetřovatelskou péči, Nemocnice Havlíčkův Brod, Tamara Starnovská, RNT, Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, Ing. Jakub Novotný, PhD., rektor Vysoké školy polytechnické Jihlava, MUDr. Lukáš Kettner, vedoucí odboru zdravotnictví kraje Vysočina

ní zvyšuje nutriční potřeby pacienta a zároveň snižuje jeho schopnost přijmout potřebné množství živin a energie z běžné stravy. Důsledkem může být nedostatečná výživa, která zhoršuje průběh onemocnění a snižuje účinnost léčby. Nejen onemocnění samotné, ale i jeho léčba je často spojena se vznikem podvýživy. Ta se vyskytuje u více než poloviny nemocných léčených pro maligní nádor a až 20 % úmrtí u těchto nemocných je spojeno s malnutricí. Přitom nutriční péče o onkologicky nemoc-

né v České republice není dosud systematicky řešena.

Je nepochybné, že jedním ze základních předpokladů pro zlepšení kvality života onkologicky nemocného a pro zvýšení účinnosti jeho léčby je nezbytná adekvátní nutriční péče.

Funkční systém nutriční péče předpokládá vyškolené nutriční terapeuty, proto personální zabezpečení nutriční péče všeobecně, a o onkologické pacienty zvlášť, je podmínkou těchto změn. Onkologicky nemocný vždy profituje z včasné a kvalitní

Zlepšujeme výsledky léčby

Potraviny pro zvláštní výživu – potraviny pro zvláštní lékařské účely.

INZERCE

Nutricia, a.s., Na Hřebenech II 1718/10,140 00 Praha 4 infolinka: 800 110 001, e-mail: informace@nutricia.cz, www.nutricia.cz

jející (letos 3 100 studentů), nabízející mj. bakalářské studium v oborech všeobecná sestra a porodní asistentka. Tato veřejná škola neuniverzitního typu svým mnohostranným profilem reaguje na potřeby regionu.

Vedoucí odboru zdravotnictví Krajského úřadu kraje Vysočina ­MUDr. Lukáš Kettner hovořil o tom, že kraj má zájem na tom, aby zdravotnictví bylo kvalitní a efektivní. Má vyčleněny prostředky na vzdělávání zdravotníků, podporuje jejich odborné konference a projekty.

zpravodaj ČAS

Výživa je rovnocenná léčbě V diskusi vystoupil medical director Nutricie, Ing. Jan Smitka, MBA

Studenti zapojení do projektu, kteří se zúčasnili semináře (zleva Zuzana Vaňhová, DiS, Zuzana Šmerdová, Filip Stránský, Jitka Leixnerová)

spolupráce s nutričním terapeutem, který mu zajistí přiměřenou výživu odpovídající jeho aktuálnímu stavu a potřebám. „Nutriční terapeut však dosud není standardní součástí multiprofesních týmů pečujících o onkologicky nemocné,“ uzavřela T. Starnovská.

40 FLORENCE 4/2011

budou tyto postupy podkladem pro tvorbu standardu kvality nutriční péče o onkologicky nemocného s celostátní působností.

Partnerem projektu je společnost Nutricia, díky jejíž podpoře je možné zahájit realizaci projektu.

Spolupracovníci projektu

Poznatky a myšlenky ze semináře

Všechny tyto skutečnosti vedly Českou asociaci sester (ČAS) k vytvoření koncepce projektu, který by na základě platné legislativy a správné praxe zavedl funkční systém nutriční péče a jednotná pravidla pro všechny fáze léčby onkologicky nemocných. S touto koncepcí byla oslovena Česká onkologická společnost ČLS JEP. Realizace projektu byla nabídnuta kraji Vysočina, zřizovateli pěti akreditovaných nemocnic, které mají díky zavedeným akreditačním standardům vhodné předpoklady pro nastavení systematických postupů nutriční péče o onkologicky nemocné. Po zavedení a ověření

Projekt je unikátní v tom, že ho podporují a spolupracují s ním subjekty, které mají k problematice co říci, každý podle svých specifik a možností. Významným spolupracovníkem je Katedra zdravotnických studií Vysoké školy polytechnické (VŠP) v Jihlavě, na jejíž půdě se seminář konal. Škola do projektu zapojila pět studentů bakalářského studia všeobecná sestra se zájmem o onkologii. Jejich činnost bude mít význam studijní a bude završena bakalářskou prací.

Na semináři vystoupil rektor VŠPJ Ing. Jakub Novotný, Ph.D., který školu představil jako mladou (založena před šesti lety), dynamicky se rozví-

Potěšení z projektu vyjádřil za Českou onkologickou společnost ČLS JEP prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. ­Uvedl, že výživa v onkologii je stále v praxi podceňována a je nedostatečná. Přitom výživu je nutno chápat jako rovnocennou všem ostatním léčebným metodám. Počet onkologicky nemocných roste a očekává se, že nepříznivý trend bude pokračovat. Léčba je však nesmírně drahá a a bude ještě dražší. Profesor Vorlíček zmínil v této souvislosti program společnosti, garantovaný prezidentem republiky, mezi jehož hlavní cíle patří snížení incidence a mortality u nádorových onemocnění v české populaci. Projekt souzní právě s tímto cílem.

Projekt je součástí programu ČAS Jak projekt zapadá do programu ČAS, vysvětlila prezidentka této společnosti Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA. Uvedla, že mezi hlavní úkoly ČAS patří nejen zvyšování kvality ošetřovatelské péče, ale i její měření, regulování a hodnocení. V tomto procesu byla ČAS v uplynulém období velmi aktivní. Česká asociace vydala několik Standardů kvality (pracovních postupů), například k problematice pádů ve zdravotnických zařízeních, hojení rány a také nutriční péči (Výživa hospitalizovaných pacientů/klientů). V roce 2008 získala ČAS od ministerstva zdravotnictví dotaci, díky níž se podařilo proškolit téměř tisíc zdravotníků v již vydaných Standardech kvality. D. Jurásková zopakovala, že nutriční terapie je nedílnou součástí léčby.

Dále prezidentka uvedla, že sekce nutričních terapeutů patří v ČAS k těm nejaktivnějším a svoji prestiž si vybudovala dokonce i v mezinárodním měřítku.

Více o projektu: tam.s@centrum.cz Text a fota Jarmila Škubová

Nabídka volných míst sestrám i lékařům po celé Evropě

Školka Homolka

Firemní mateřská škola – drahý, ale významný benefit Benefity jako nástroj ke zvýšení loajality zaměstnanců ve zdravotnictví aneb Firemní školky jako součást benefitů byly tématem kulatého stolu, který uspořádalo Centrum andragogiky v Nemocnici Na Homolce 24. března 2011. Na kulatém stole zaznělo, že firemní mateřské školky jsou jedním z nejdražších, ale také nejvýznamnějších benefitů – jejich výhodou je hlavně to, že respektují potřeby zaměstnanců v převážně směnném provozu. Účastníci kulatého stolu měli možnost navštívit Školku Homolku, která v Nemocnici Na Homolce funguje od loňského září. Nemocnice, kde je velké zastoupení žen, chce umožnit matkám brzký návrat do zaměstnání, což je významné zvláště v případech matek samoživitelek. Vedle toho má samozřejmě zájem na udržení kvalitních sester a lékařek a také na získávání nové pracovní síly.

zaznamenali jsme

Letošní druhý mezinárodní Job veletrh lékařství a zdraví se bude konat od 20. do 21. května. Ze strany zahraničních klinik a nemocnic byl o tuto akci zaznamenán rekordní zájem, a proto ji pořadatelská agentura RTK international přemístila z původních prostor Slovanského domu do nového prostornějšího Kongresového centra U Hájků (Na poříčí 42, Praha 1). Nové výstavní prostory jsou výhodně situované – v těsné blízkosti stanice metra B – stanice Florenc, autobusového nádraží Florenc a Masarykova nádraží. Zvláště mimopražští návštěvníci ocení pohodlné parkování v podzemních garážích kongresového centra.

Na veletrhu bude zastoupeno 49 klinik a nemocnic, což zna­ mená o 17 více než v loňském roce. V nabídce převážně německých zdravotnických zařízení jsou volná pracovní místa nejen pro lékaře, ale zejména i pro zdravotní sestry a pečovatelský personál, o který je v zahraničí obrovský zájem. O pracovních podmínkách se zájemci mohou informovat u zástupců jednotlivých klinik.

Oproti loňskému roku budou mít návštěvníci možnost informovat se i o pracovních příležitostech v celé Evropě. Nedílnou součást veletrhu tvoří již tradičně i odborné přednášky, které se konají během obou dnů, a každodenní losování o hodnotné pobytové ceny v rekreačním středisku IFA Schöneck, Vogtland.

Kontakt pro média: Agentura RTK international, Zlata Stašková, e-mail: pr@agentura-rtk.cz, tel. 236 181 316, mobil: 604 78 63 47 http://www.agentura-rtk.cz

red.

Hech, foto archiv INZERCE INZERCE

LEKCE ANGLIČTINY

TAKING MEDICINE Spojte následující výrazy, které se mohou objevit na pokynech k lékům, s jejich správnými významy: 1. nauseated a. a kind of medicine used on skin 2. pregnant b. be more than 3. precaution c. a mother giving her milk to her baby 4. dizzy d. suggested 5. nursing e. feeling like you have to vomit 6. exceed f. expecting a baby 7. recommended g. amount of medicine to take 8. dosage h. feeling like everything is turning 9. ointment i. taking care so something bad doesn’t happen 10. adverse (reaction) j. negative Tips for taking medicine • Ask your doctor for the exact times you should take a medicine.

• Ask your doctor what side effects to expect.

• Tell each doctor you see about other medicines you‘re taking, both prescription and over-the-counter.

• Make a list of the name of each drug and a daily schedule of doses.

• Read the information on the label and follow it.

• Tell your doctor if a medicine gives you new symptoms or makes you feel worse.

• When you take antibiotics take all of it, even if you start feeling better before all the pills are gone. If you stop taking the medication too early, infections often come back.

• Never start or stop taking a medicine without telling your doctor.

• Never take medicine prescribed for someone else.

• Never share your medicines with anyone else.

• If the label date says that a medicine has expired, bring it back to a pharmacy.

SLOVNÍ ZÁSOBA, FRÁZE

to pick up = vyzvednout (si) currently = aktuálně, v současné době painkiller = lék tišící bolest bellyache = bolest břicha to cause = způsobit, vyvolat empty = prázdný nauseated = pocit na zvracení dosage = dávkování to exceed = překročit, přesáhnout skin = kůže precaution = opatření, prevence dizzy = mít závrať to vomit - zvracet to expect = očekávat amount = množství ointment = mast adverse = špatný over-the-counter = volně prodejný drug = v tomto významu lék label = štítek, etiketa to follow = sledovat, následovat even if = i když, i kdyby to be gone = být pryč to share = sdílet, dělit se to throw out = vyhodit to expire = propadnout, překročit datum expirace 1-e, 2-f, 3-i, 4-h, 5-c, 6-b, 7-d, 8-g, 9-a, 10-j

Patient: Good morning, my name is Thomas Greene and I am here to pick up a prescription from Dr. Novák.

Nurse: Good morning, Mr. Greene. Yes, I have it ready for you. Have you taken this medication before?

Patient: No, I haven’t.

Nurse: OK, let me ask you a few questions then. Are you currently taking any other medication?

Patient: Yes, I have been taking some painkillers for maybe 2 weeks because of a terrible bellyache. But I don’t remember their name. Why? Nurse: Because the pills can cause side effects when they are taken in combination with other medication.

You should stop taking the pills if you feel you have a bad reaction to them.

Patient: Of course. Are there any side effects of taking the pills?

Nurse: Well, you might feel sleepy so don’t drive when you take this medicine. And don’t take it on empty stomach because you might feel nauseated then.

Patient: Great.

Nurse: Just make sure you don’t exceed the recommended dosage. Here, you can get the prescribed medication at any pharmacy.

Patient: Thank you very much. Good bye.

Nurse: Good bye.

personální inzerce

CHYBÍ VÁM LIDI? Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz klinika eset přijme

Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze 2, U Nemocnice 1

sestru pro práci v ambulanci a denním stacionáři organických poruch psychiatrickou sestru pro práci ve vlastním prostředí pacienta (terén) Vítáme psychoterapeutický výcvik (alespoň započatý), u terénní sestry je nutné psychiatrické vzdělání (VŠ, VOŠ psychiatrická sestra) a registrace.

Nabídky s profesním CV zasílejte na: ESET, paní Renata Konopásková, Vejvanovského 1610, 149 00 Praha 4, e-mail: klinikaeset@volny.cz, tel./ fax: 242 485 855

přijme všeobecné sestry do nepřetržitého provozu Klinického úseku na lůžkové odd. a na JIHeP s transplantační jednotkou Očekáváme:

Nabízíme:

• SZŠ s praxí, VZŠ nebo VŠ (i absolventy) • PSS v oboru onkologie vítáno • osvědčení podle zákona č. 96/04 Sb. • ochotu učit se, vstřícnost, zodpovědnost

• vysoce odbornou a zajímavou práci • zázemí špičkového pracoviště s mezinárodním certifikátem kvality péče • moderní pracovní prostředí, příjemný kolektiv • odpovídající platové hodnocení • náborový příspěvek • možnost dalšího vzdělávání a další zaměstnanecké benefity

Nástup možný ihned.

V případě zájmu kontaktujte Mgr. Vylitovou, tel. 221 977 419, e-mail: lucie.vylitova@uhkt.cz

MILIONOVÉ ROČNÍ PŘÍJMY

Lukrativní pracovní pobyty v prestižních zahraničních nemocnicích pro sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuty, ergoterapeuty, záchranáře, laboranty, lékaře a další zdravotnický personál Saúdská Arábie, Bahrajn, Katar, Dubaj, Anglie a další destinace Rovněž pro uchazeče s nízkou úrovní znalosti angličtiny!

Komplexní předodletová příprava v akreditovaných kurzech Zprostředkování zaměstnání je pro uchazeče BEZPLATNÉ

www.g5plus.com

inz_192x70mm_G5.indd 1

bezplatná infolinka 800 88 88 96

2011-03-21 18:02:15

Potravinové doplňky a další (nejen) nutriční péče

ze zahraničního tisku

PŘINÁŠÍME VÝBĚR Z ČASOPISU NURSING TIMES, 2010, 106, č. 39 a 42

Nursing Times, 2010, 106, č. 39 KIRSHBAUM MN. Does protein and energy supplementation benefit older people at risk of malnutrition? (Prospívají proteinové a energetické potravinové doplňky starším lidem ohroženým malnutricí?): 22.

Systematická přehledová studie z Cochranovy databáze se zaměřila na důkazy týkající se přínosu perorálních nutričních doplňků pro starší lidi ve zdravotnických zařízeních a v domácím prostředí (komunitě), u nichž malnutrice znamená významný problém. Těmto pacientům jsou často předepisovány proteinové a energetické nutriční doplňky, avšak nejsou k dispozici spolehlivé důkazy, o které by se tato praxe mohla opřít.

Přehledová studie prozkoumala 62 randomizovaných a kvazi randomizovaných kontrolovaných studií zabývajících se účinností proteinových a energetických perorálních doplňků.

Těchto studií se zúčastnilo 10 187 lidí, jejichž průměrný věk byl 65 let. Do hodnocení nebyly zařazeny studie zabývající se skupinami pacientů, kteří se zotavovali z onkologického onemocnění, ani studie zabývající se pacienty v kritické péči. Účastníci studií byli hospitalizováni jak v zařízeních akutní, tak dlouhodobé péče, nebo žili doma.

Výsledky podávání doplňků byly hodnoceny pomocí následujících parametrů: mortalita, morbidita (např. dekubity, hluboká žilní trombóza), funkční stav (např. vzdálenost, kterou pacient ujde, počet pádů), změna hmotnosti, obvod paže. Další měřitelné parametry: compliance pacienta s intervencí, délka hospitalizace, frekvence návštěv v zařízeních primární péče, nežádoucí účinky intervencí, kvalita života. Intervence zahrnovaly podávání perorálních dietních doplňků, které tvořily komerční přípravky pro sipping a obohacené mléčné nápoje, nebo přímé obohacování stravy přídavkem kalorií a proteinů. Kontrolní skupiny byly požádány, aby zachovávaly stávající dietní režim, nebo dostávaly doplňky zředěné, s nižším obsahem kalorií. Celková délka intervencí se pohybovala od 10 dní do 18 měsíců. Ve většině případů byla do-

ba sledování příliš krátká na to, aby bylo možné zjistit nějaký vliv na kvalitu života, funkční stav pacientů nebo mortalitu.

Shrnutí hlavních důkazů: Metaanalýza zjistila malý, ale konzistentní přínos proteinových a energetických perorálních doplňků. Analýza podskupin ukázala téměř statisticky významné snížení mortality ve skupinách pacientů trpících podvýživou, kteří denně dostávali minimálně 400 kcal navíc. Na základě metaanalýzy 24 studií byl v intervenčních skupinách významně nižší počet komplikací, ­jako infekce, hluboká žilní trombóza či dekubity, ve srovnání s kontrolními skupinami. Analýza podskupin podle skupin diagnóz zjistila méně komplikací u pacientů s frakturou kyčle a u pacientů po CMP. V 18 studiích byly zaznamenány nežádoucí účinky, jako nauzea a průjem, nebyly však statisticky významné.

LUETTEL D, BISCHLER A. Safety when giving insulin in hospital (Bezpečné podávání inzulinu v nemocnici): 12–13.

Autorky upozorňují na některé zásady, které je třeba dodržovat, aby u pacienta v důsledku chybného dávkování nedošlo k hyperglykémii nebo naopak hypoglykémii. K odměřování jednotlivých dávek inzulinu se nesmějí používat intravenózní stříkačky, ale speciální inzulinové stříkačky nebo komerční inzulinová pera. Intravenózní stříkačky mají stupnici v mililitrech, zatímco inzulinové v jednotkách. Dalším důležitým požadavkem je nutnost pravidelné kontroly a kalibrace přístrojů na monitorování glykémie.

Nursing Times, 2010, 106, č. 42 TABINER A, LEWIS L. Developing a magnetic sign system to ensure patients receive appropriate nutritional care (Zavedení systému magnetických značek zajišťujících všem hospitalizovaným pacientům poskytování vhodné nutriční péče): 18–20.

Je známo, že mnoha pacientům v nemocnicích není poskytována náležitá nutriční péče. Malnutrice vede ke vzniku různých komplikací, snižuje imunitu, zhoršuje hojení ran a vede

k redukci svalové hmoty, což může být příčinou pádů a úrazů pacientů. Dobrá nutriční péče je základem zotavování pacientů. V jednom britském nemocničním trustu byl zaveden systém obrázkových magnetických tabulek, který umožňuje všem pracovníkům, pacientům a jejich příbuzným snadno identifikovat nutriční potřeby pacientů. Pro zavedení této inovace existují mj. následující důvody: snížení rizika malnutrice pacientů kvůli zbytečnému omezování příjmu potravy bez medicínských důvodů; snížení rizika, že pacienti dostanou jídlo před naplánovaným zákrokem, před nímž je nutné lačnění – rušení naplánovaných zákroků vede ke zbytečnému plýtvání prostředky; identifikace pacientů, kteří při jídle potřebují pomoc; zajištění plného uspokojování nutričních potřeb pacienta; informování o veškerých omezeních týkajících se příjmu jídla a tekutin.

Autorky článku popisují vývoj systému magnetických tabulek, které se umisťují u lůžka každého pacienta a které obrazovými symboly i slovně srozumitelně identifikují nutriční potřeby a požadavky každého pacienta.

Systém byl vyzkoušen na dvou odděleních, a protože se osvědčil, byl zaveden v celém nemocničním trustu. Tabulky velikosti A6 se magnety připevňují na kovový noční stolek u každého lůžka, aby byly na očích pacientů, personálu i návštěv. Bylo vytvořeno celkem 17 tabulek, které zachycují všechny aspekty bezpečné nutriční péče a navíc pokrývají všechny specifické dietní požadavky a medicínské požadavky týkající se jídla (např. nic per os, omezení příjmu tekutin, nutnost pomoci při jídle), případně podávání léků, například inzulinu, před jídlem.

Potřeby pacienta jsou zjištěny při příjmu a sestra, která je mu přidělena, se stará o to, aby na jeho nočním stolku byly po celou dobu jeho hospitalizace odpovídající tabulky. Zachycení nutričního stavu a nutričních požadavků pacienta obvykle vyžaduje použití dvou až tří tabulek současně.

Mgr. Libuše Dobrovodská (dobrovodska.l@centrum.cz)

Nursing Times, 2010, 106, č. 39

Nursing Times, 2010, 106, č. 44

FLORENCE 5/2011 43

Errare humanum est

Od tohoto čísla a na tomto místě budou naše čtenářky a čtenáři pravidelně nacházet rubriku, jejímž hlavním autorem je MUDr. JUDr. Lubomír Vondráček.

Připravili jsme pro vás seriál skutečných příběhů, ve kterých autor sehrál roli soudního znalce či právního poradce. Rubriku jsme nazvali Errare humanum est (chybovati je lidské). V našich příbězích vystupují v hlavních rolích sestra a pacient, přičemž sestra buď skutečně, nebo údajně chybovala a za to nesla anebo mohla nést velmi nepříjemné důsledky. Cílem je upozornit na rizikové situace, které mohou vzniknout i v dobré víře.

Hlavní aktéři a jejich pracoviště ponecháme anonymní. Pro náš záměr to ani není důležité. red.

JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Foto jš

kauza 1.

názor právníka

Stížnost aneb příliš dobré srdce sestry

Skutkový stav

Stížnost: z dopisu řediteli nemocnice Vážený pane řediteli, ve Vaší nemocnici je hospitalizován náš syn Jiří. Postup při vyšetření byl dobrý a nemáme vůči němu žádné připomínky. Lékaři i některé sestry se chovají k pacientům i rodičům tak, že jim za to náleží poděkování, což tímto činím.

Pan doktor (XY) manželce řekl, že vyšetřením bylo u našeho syna zjištěno zhoubné onemocnění uzlin. Nebyl jsem u toho, ale určitě to nebylo šetrné s ohledem na to, že matce také řekl, že jí dítě umře. Manželka plakala, a když odcházela, tak jí na chodbě sestra dala nějaké prášky a vodu na zapití. Manželka přišla domů, celá se třásla, brněly jí ruce a bylo jí na zvracení. Protože se to nelepšilo, zavezl jsem ji autem k obvodnímu lékaři, který sdělil, že to je asi po těch práškách, co dostala od sestry, a protože nevěděl, co to bylo, tak jí nic nedal. Manželka celou noc nespala, bylo jí špatně. Tak jsem ráno zašel do nemocnice, abych zjistil, co to bylo za prášky. Doktor řekl, že manželce nic nepředepsal a nic jí nedal. Nikde nebylo napsáno a nikdo nevěděl, co vlastně manželka dostala. Sestru se podařilo sehnat až v odpoledních hodinách. Když jsem se jí ptal, jaké prášky manželce dala a proč, odpověděla, že manželce dala lék na uklidnění a to že prý může.

Vážený pane řediteli, měl jsem za to, že Vaše nemocnice je akreditovaná a ne nemocnice, kde si každý dělá, co chce, kde sestra ordinuje, co chce a komu chce. Zajímalo by mě také, kdo prášky ordinované a podávané sestrou platí. Žádám o přešetření této trestuhodné záležitosti, žádám o potrestání a vyhazov sestry, která si nic jiného nezaslouží a po poradě s mým právníkem zvolím další postup včetně medializace této skandální události.

Při šetření bylo zjištěno, že ošetřující lékař matku velmi citlivě poučil o zdravotním stavu dítěte, podrobně vysvětlil zjištěnou diagnózu lymfomu a vysvětlil další léčebný postup.

Přitom také upozornil na závažnost zjištěného stavu. Podle svědků byla reakce matky pochopitelná, ale poněkud výjimečná. Sestra skutečně vyšla na chodbu za matkou, snažila se ji uklidnit a skutečně jí podala jednu tabletu Lexaurinu, který sama někdy užívá.

Je nepochybné, že sestra jednala empaticky, bona fide neboli v dobré víře, že pacientce pomáhá. Je však skutečností, že sestra překročila svoji pravomoc, když ve zdravotnickém zařízení, kde je zaměstnána jako sestra u lůžka, bez vědomí lékaře a bez jeho ordinace podala lék. A to osobě, o jejímž zdravotním stavu neměla žádné informace a která nebyla pacientkou nemocnice.

Velkou chybou také bylo, že o podaném léku nebyl nikde proveden záznam a také, že o podání léku nebyl nikdo informován. Lexaurin dostala matka, proto nebyl záznam v dokumentaci dítěte a matka kartu neměla, neboť nebyla léčena. Je více než diskutabilní tvrzení manžela, že podáním l tbl. Lexaurinu došlo ke zhor-

šení zdravotního stavu matky. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze mít za to, že podáním 1 tbl. Lexaurinu nedošlo k žádné škodě na zdraví osoby, které byl Lexaurin podán.

Řešení nemocnice Po opakovaném obtížném jednání otec dítěte připustil, že sestra jednala ve snaze zmírnit utrpení matky. Trval však na tom, že překročila svoji pravomoc a požadoval potrestání. Netrval však již na tom, aby nemocnice s danou sestrou ukončila pracovní poměr.

Věc byla řešena osobním jednáním se sestrou, která svoji chybu uznala. Dostala vytýkací dopis a byla potrestána snížením osobního ohodnocení na tři měsíce. Zvažováno bylo i její přeložení na jiné pracoviště.

Řešení incidentu na poradě sester Problém byl pak ještě řešen na provozní poradě sester, kde byl kladen důraz na povinnost poskytovat ošetřovatelskou péči nejen na vysoké odborné úrovni, s pochopením pro oprávněné požadavky pacientů a jejich doprovodu, ale za přísného dodržení obecně závazných předpisů, předpisů interních a standardů ošetřovatelské péče.

JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Marek Dvořák

Výherci křížovky – Florence 4/2011 Znění tajenky z minulého čísla: Po dopravní nehodě přivezli pacientku do nemocnice a když se probrala z bezvědomí, doktor se jí ptá: „Kolik je vám roků?“ „Pětadvacet.“ „Sestro, pište: Pacientka ztratila paměť.“ Úspěšné luštititelky z minulého čísla: Hana Smetanová, Černožice; Dana Linková, Červený Kostelec; Lenka Kubínová, Červený Kostelec; Vladimíra Přecechtělová, Heřmánkovice; Irena Bednaříková, Zábřeh; Ivana Vávrová, Brno; Martina Protivínská, Cheb; Iva Škodová, Liberec VI; Eva Neubauerová, Hradec Králové 12; Marika Celbrová, Brno

Dobrovolnické centrum ADRA

hledá dobrovolníky pro vybrané kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Co Vám dobrovolnictví nabízí?

 můžete smysluplně využít 2-3 hodiny svého volného času týdně  uplatníte své schopnosti, dovednosti a nadšení pro dobrou věc  získáte nové kontakty a možná i přátelství

Čeká Vás například:

 společné povídání s klienty a pacienty  zpěv, malování, hraní her  doprovázení na procházkách

Zajistíme Vám:

 výcvik, pojištění, supervizi  proplácení cestovného

Zájemci o výcvik se mohou přihlásit do pátku 13. 5. 2011 na adresu: Alena Skutilová, ADRA, Klikatá 90c, Praha 5, nebo e-mailem na alena.skutilova@adra.cz, kontaktní tel. 736 673 382. Výcvik se uskuteční v neděli 15. května 2011 od 14.00 do 19.00 hodin v sále prof. Charváta na III. int. klinice v areálu VFN, U nemocnice 2, Karlovo nám., Praha 2

…umění oblékat

ODĚVY A TEXTIL

PRO ZDRAVOTNICTVÍ Operační oděvy, pláště a roušky do čistých prostor k opakovanému užití dle ČSN EN 13795

Oděvy a textil dle ČSN P ENV 14237

Vysoká kvalita zpracování je deklarována držením certifikátů ČSN ISO 9001 a ČSN EN ISO 13485

CLINITEX CZ s.r.o.

1. máje 3236/103, 703 00 Ostrava Tel.: +420 597 578 688, fax: +420 597 579 005, e-mail: info@clinitex.cz

w w w.clinitex.cz