Zdravotnické noviny
Přílohy tohoto vydání
D
ročník 59 • číslo 25 • 6. září 2010 cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €
OVĚŘ
Odborné fórum zdravotnictví a sociální péče www.zdravky.cz O V A N Ý
A
4 MUDr. V. Pavelka: Strategické plánování musíme brát vážně
Průmysl léčiv a česká ekonomika
5
Rehabilitace kognitivních funkcí
6
Prof. A. Šedo: Nejsme zlobiví hoši
V nÁVRH NovelY zákoníku práce
V tarifních platech je ke spokojenosti stále daleko
Výkonná rada OSZSP přijala 24. srpna usnesení, ve kterém zásadně nesouhlasí s navrhovanou změnou systému odměňování a snížením platových tarifů pro zdravotnické a nezdravotnické pracovníky ve zdravotnictví a sociálních službách. Plně tak podpořila dřívější stanovisko Českomoravské konfederace odborových svazů. V usnesení se mimo jiné píše, že „snížení platových tarifů povede k dalším odchodům kvalitních pracovníků a ke zhoršení kvality poskytované péče“. Na pondělí 13. září svolává výkonná rada do Prahy aktiv všech odborových organizací OSZSP. Pokud jednání s vládou nebudou mít adekvátní odezvu, je připravena vyhlásit na protest proti navrženým změnám stávkovou pohotovost. Výkonná rada současně vyzvala zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách, aby se seznámili s navrženými změnami a aby sdělili své stanovisko jednotlivým resortním ministrům i předsedovi vlády ČR.
◗ Po uzávěrce
Expedice prvních vakcín proti sezónní chřipce Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) uvolnil do distribuce prvních 140 000 dávek vakcíny Vaxigrip (Sanofi Pasteur). Od 1. září jsou k dispozici v lékárnách a u distributorů. Vakcína proti chřipce pro tuto sezónu obsahuje následující kmeny chřipkového viru: virus typu A/California/7/2009 (H1N1), virus typu A/Perth/16/2009 (H3N2) a virus typu B/Brisbane/60/2008. Složení vakcíny je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace (pro severní polokouli) a s rozhodnutím EU pro sezónu 2010/2011. Vakcína Vaxigrip (inaktivovaná, štěpený virion, vaječná technologie) je indikována dětem od 6 měsíců věku, mladistvým a dospělým osobám pro aktivní imunizaci proti chřipkovému viru typu A a B, které jsou v ní obsaženy. Séroprotekce je obvykle dosaženo za 2 až 3 týdny po očkování. Trvání postvakcinační imunity vůči kmenům vakcíny nebo dalším kmenům, které jsou k těmto kmenům blízce příbuzné, se liší, obvykle je však 6 až 12 měsíců. red
0609 ZN 25_01.indd 1
Ilustrační foto: Profimedia
Pokud členové Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP) vyslyšeli výzvu své výkonné rady, měly by se e-mailové schránky předsedy vlády a ministrů zdravotnictví i práce a sociálních věcí v těchto dnech již plnit protestními dopisy.
Plat nižší než minimální mzda?
Návrh, který rozeslal ministr práce a sociálních věcí dr. Ing. Jaromír Drábek 19. srpna do připomínkového řízení, předpokládá, že se tarifní platy zaměstnanců ve státní správě, tedy nároková část příjmu, od příštího roku plošně sníží o 10 procent. Neznamená to však, že se ve všech platových stupních bude škrtat jen ona zmíněná desetina. Návrh počítá se dvěma variantami. Ta první, tvrdší, zavádí v každém z tarifů stejný platový základ pro všechny bez
ohledu na počet odpracovaných let. Jakékoli zvyšování platu by pak bylo možné podle schopností a výsledků práce zaměstnance jen formou osobního příplatku, tedy nenárokové složky. „V praxi to znamená, že by zkušení zaměstnanci ve zdravotnictví a sociální péči, kteří mají léty nabyté znalosti a erudici, přicházeli až o 40 procent nárokové složky své odměny za práci,“ vysvětlila na tiskové konferenci 24. srpna místopředsedkyně OSZSP Ing. Ivana Břeňková. dokončení na straně 3 ➥
◗ Ministerstvo zdravotnictví ČR
Půlmiliardová investice do informatiky přinese úspory Jednu z největších letošních zakázek v oblasti informatiky – tendr ministerstva zdravotnictví (MZ) na vybudování jednotného a efektivního informačního systému (IS) – získala firma IBM. Ministerstvo zaplatí této firmě za uvedenou dodávku celkem 563 miliónů korun (bez DPH), přičemž část této sumy, určená na investice, bude hrazena z prostředků Evropské unie. MZ vyhlásilo tendr v roce 2008 a vedle vítězné firmy se jej zúčastnila i společnost Telefónica O2. Původně ministerstvo předpokládalo, že cena za dodávku řešení „Komplexního zajištění IS/ICT rezortu zdravotnictví“ bude činit 595 miliónů a cenová nabídka byla hlavním kritériem výběrového řízení.
Zakázka zahrnuje vypracování celkové definice projektu, dále dodávku a implementaci informačního systému s manažerskou nadstavbou a společnými provozními agendami organizací (ekonomika, rozpočet a analýzy, lidské zdroje, spisová služba, mezinárodní vztahy a veřejné zakázky). K tomu bude vybudována potřebná infrastruktura (servery, aktivní prvky) a systémy technologií a služeb pro podporu uživatelů (zejména ServiceDesk, HelpDesk). Součástí je i dodávka personální výpočetní techniky pro klíčové uživatele informačního systému (1400 kusů stolních osobních počítačů a 150 kusů tiskáren), spojená s optimalizací tiskového prostředí a převzetí veškerého hardware do péče. dokončení na straně 2 ➥
8
8 594160 390009
25
NÁKL
◗ Rozhovor
L. Heger: Provozovat nemocnice není práce pro ministerstvo Pokračujeme v rozhovoru s ministrem zdravotnictví doc. MUDr. Leošem Hegerem, CSc., ve kterém vám postupně přiblížíme jeho vize i věcné záměry koaliční vlády (pro první část viz ZN č. 24/2010). V V den, kdy jste byl jmenován do funkce, jste našim novinám řekl: „Za mnohem důležitější (než změny regulačních poplatků, pozn. red.) považuji přípravu změn v oblasti informatiky tak, aby do celého systému bylo lépe vidět.“ Tato vaše priorita stále trvá? Zdravotnická informatika je v ČR pěstována dlouho, ale navzdory tomu není dosud dostatečně kultivována. Připomeňme si, že máme k dispozici dva velké datové zdroje. Prvním disponuje Ústav zdravotnické informatiky a statistiky ÚZIS, jenž představuje v podstatě paralelu ke státnímu statistickému systému, vytvořenou speciálně pro potřeby zdravotnictví. Schémata, jak ÚZIS data získává a v jakém spektru, jsou neměnná de facto od padesátých let minulého století. Potřebovala by trochu upravit a také nově nadefinovat, o čem vlastně mají být konečné informace, které jsou z nich získávány. Všichni víme, že slabinou ÚZIS jsou například data ekonomická. V Tuším, že druhým zdrojem budou údaje sbírané zdravotními pojiš ťovnami… Správně. K němu by se možná navíc měla v budoucnu připojit i data z elektronického úložiště preskripce, o jejichž sběr se již pokoušel Státní ústav pro kontrolu léčiv. Existence i provoz tohoto úložiště jsou sice opakovaně zpochybňovány a není dokončena věcná ani právní debata o tom, co s ním bude dále. Nicméně v samé podstatě mají data o farmakoterapii a farmakoekonomice samozřejmě svůj význam, a proto se tyto systémy v nějaké rozumné formě propojit musejí. V informatice se učí základní triáda – data, informace a důležité informace. Dat u nás jsou, jak říkají cizinci, celé hřbitovy, ale informace, natož ty důležité, prakticky žádné. Přitom každý manažer, byť jen malého podniku, ví, že potřebuje mít k dispozici tabulku klíčových parametrů, s nimiž pracuje. Většinou jich ani nemusí být mnoho, musejí však mít hierarchii – parametry finanční, výkonové, kapacitní, indexy produktivity, efektivity, kvality… Takový informační balíček je potřeba vytvořit i pro politiky coby manažery celého systému. V Mohl byste uvést příklad toho, kde se data sbírají, aniž bychom z nich dokázali vytěžit informace?
Dlouhá léta se u nás mluví o tom, že by se měla zefektivnit chirurgie a že by se část výkonů měla přesunout do oboru chirurgie jednodenní. Jenže… V těch hřbitovech dat nenajdete kloudnou informaci o tom, kolik se v ČR vlastně dělá operací – už proto, že není úplně jednoduché nadefinovat, co to vlastně operace je. Sbírá se kde co, ale suma chirurgických výkonů prostě není – nemluvě o tom, že nemáme k dispozici ani informace o tom, jakou frakci mezi nimi tvoří výkony k jednodenní chirurgii vhodné a konkrétně touto formou již prováděné. Kdykoli jsem se podíval na to, co v západních zemích do jednodenní chirurgie patří, měl jsem dojem, že přesně to se u nás v chirurgických ambulancích již dávno dělá. A v tom je právě ten problém – že jsem „měl dojem“. Celou diskusi stavíme v ČR jen na „dojmologii“. V teorii managementu se přitom učí naprosto zásadní věta, že co není měřeno, není ani řízeno. V politické sféře řízení takových velkých společenských systémů, jakým zdravotnictví je, by to mělo platit minimálně dvojnásob. Teprve když se dají na stůl kvalitně vyprodukované informace, které jsou relevantní a věrohodné, jsou všechna rozhodnutí jednodušší, méně politická, či spíše zpolitizovaná, a více manažerská. A hlavně je můžete bez obav ukázat těm, kteří se sice změnám brání, ale ve své většině jsou to slušní a inteligentní lidé. Když poznají fakta, zpravidla změny přijmou mnohem lépe. dokončení na straně 2 ➥
3.9.2010 12:02:23