Florence_9/2011

Florence

č a sopis moderního oše t řovat el s t v í s. 3

s. 13

s. 19

s. 27

Téma: Hospicová péče 1. část

Případová studie: Ondinina kletba

Zkušenosti z praxe: Etika pro život

Výzkumné sdělení: Terénní péče v porodní asistenci

9

Vychází pod patronací České asociace sester září 2011, ročník VII, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

9 Kč 160 stran, 19

9 Kč 328 stran, 34 9 Kč 208 stran, 24

9Kč 324 stran, 33

9Kč 224 stran, 24

9 Kč 276 stran, 28

9 Kč 176 stran, 19 9 Kč 136 stran, 15 9 Kč 176 stran, 19 R

Ještɶ za nízké DP H!

KNIŽN KATALOÍ G partn p er e Va

šeho

úspě

chu

PODZIM 201 1– ZIMA 2012

Právě vyšel náš nový katalog podzim 2011–zima 2012 na požádání, Vám jej rádi ZAŠLEME ZDARMA!

Objednávejte:

obchod@grada.cz, tel.: 234 264 511–12, Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 www.grada.cz

Klient si žádá jinou sestru Pacienti se mění – stárnou. Někteří pro­ gnostici soudí, že česká populace bude brzy stárnout nejrychleji z celé Evropy.

Tím dramaticky přibývá (a bude přibý­ vat) lidí, kteří potřebují současně zdra­ votní a sociální péči. Proto se tak často mluví o přeměně části nemocnic, LDN a domovů pro seniory na zařízení dlou­ hodobé péče, ve kterých bude perso­ nál plnit roli jak zdravotní, tak so­ciální.

Podle údajů uvedených Ministerstvem zdravotnictví by se do dlouhodobé pé­ če mohlo přesunout asi 36 tisíc pacientů nemocnic, ústavů a domovů, z nichž 26 tisíc by zůstalo v pobytových zaříze­ ních a 10 tisíc by přešlo do domácí pé­ če. S těmito pacienty, představuji si, se budou do nových typů zařízení stěhovat i sestry vybavené novými dovednostmi.

Medituji často o tom, jaké by tyto nové dovednosti měly být. Je zřejmé, že sestry, které budou chtít být úspěš­ né, budou muset, bez ohledu na spe­ cializaci, ovládat na velmi slušné úrov­ ni problematiku geriatrického pacienta.

Starý člověk je specifický jak po strán­

ce tělesné, tak duševní. Vědí to všech­ ny sestry, které se seniory pracují. Jest­ li je pravda, že člověka dokáže zabít slo­ vo, pak u seniora to platí dvojnásob. Co se týká diagnóz, v geriatrii se lze setkat téměř se vším. Choroby mívají drama­ tičtější průběh a náročnější léčbu, často jsou chronické, mnohdy spojené s jiný­ mi. Ve stáří se mění i psychika člověka, objevují se deprese související se zdra­ votním stavem, ztrátou perspektiv, so­ ciální izolací a podobně. Zvláštní kapi­ tolou je demence.

Na takovém pracovišti si sestra uspokojení z práce, které každý z nás životně potřebuje jako pokrm, bez ně­ hož zhyne, vydobývá na poli mnohem kamenitějším než jinde, kde navrace­ jí pacienta k úplnému zdraví. Musí se naučit radovat ze zdánlivých malič­ kostí, jako by to byly věci velké. Mů­ že to být slůvko, stisk ruky, poskytnu­ tí úlevy od bolesti, úsměv. Ve skuteč­ nosti to velké věci jsou – ale bohužel v denním shonu snadno přehlédnutel­ né a tiché. Nesdělitelné a nezveřejni­

Vrstevnické programy neboli peer programy Střední zdravotnická škola v Chomu­ tově realizuje vrstevnické programy, tzv. peer programy.

Jde v nich o prevenci různých typů sociálního selhání, o systém plánova­ ného, odborně připraveného působení vybraných mladistvých na sociálně na­ rušené vrstevníky. Obecně není účast v programu omezená ani věkově, ani typem školy. Prvky peer programů jsou zařaditelné už od 4. třídy základní ško­ ly (ZŠ), v plném rozsahu jsou však urče­ ny zpravidla pro její 2. stupeň. Největší efekt pak má podle realizátorů progra­ mů zahájení výcviku u studentů 2. roč­ níků středních škol. Peer programy mohou mít různé formy, např. peer tea­ ching (vrstevnické učení), peer mediace (vrstevnické řešení) nebo peer subven­ ce (vrstevnická podpora). Naše škola se pod supervizí odborných pracovníků věnuje následujícím programům: Umění říci ne. Program je zamě­ řený na protidrogovou prevenci, urče­ ný pro žáky 6.–8. tříd. Též nabízí ře­

šení problémů týkajících se již vzniklé drogové závislosti.

Nebojím se poskytnout první pomoc. Interaktivní program je určený žákům 2. stupně ZŠ a zahrnuje aktivní účast cílové populace.

Prevence AIDS je program pro žá­ ky 7. a 8. tříd ZŠ. Poskytuje základní in­ formace o chorobě, přenosu, prevenci a testování. Ve spolupráci se Zdravot­ ním ústavem v Ústí nad Labem jsme se zúčastnili mezinárodního projektu Sunflower, spolufinancovaného Evrop­ skou komisí a zaměřeného na preven­ ci šíření HIV/AIDS mezi mladými lid­ mi (15–24 let). Štíhlá, ale mrtvá je pro­ gram přinášející kompletní informace o mentální anorexii a bulimii. Jeho cí­ lovou skupinou jsou žáci 6.–8.tříd ZŠ. Žákům jsou poskytnuty osobní zkuše­ nosti a prožitky. Prevence karcinomu prsu a kůže je program určený žákům středních škol a učilišť a je realizován ve spolupráci s občanským sdružením onkologických pa­cientů a přátel Kap­

telné. Je třeba je vidět a k tomu je po­ třebné nadání, které každý nemá.

Ale to není zdaleka všechno. Dobré sestry si k seniorům, které mají v péči, svým způsobem adoptují i jejich rodi­ nu. Vědí, že senioři by volili raději pě­ timinutovou návštěvu potomka před sebehodnotnějším materiálním dár­ kem. Je to fakt potvrzený výzkumem.

Jejich zdravotní stav a pocit pohody zá­ visí v obrovské míře právě na vztazích s rodinou. Sestra ale nezřídka zjišťuje, že vztahy dobré nejsou. Odhaduje se, že 80 % rodin se o své staré příbuzné v za­ řízeních vůbec nezajímá, anebo jen mi­ nimálně. Jak je zainteresovat?

Stárnutí populace zvedá nároky na profesní připravenost sestry. Tato frá­ ze má hluboký a široký obsah, zde jen naznačený, a vzbuzuje spoustu otázek.

Mají na to sestry ještě kapacitu, odva­ hu, osobnostní vlastnosti? Otázky jsou to nakonec zbytečné, protože vývoj je neodvratný. Populace stárne a vyža­ duje jiný typ sestry. Je to výzva a neu­ tíkejme před ní. Spíš mějme radost, že jako lidstvo stárneme a doufejme, že nám tento trend vydrží co nejdéle.

Editorial

Jarmila Škubová

Jarmila Škubová

ka 97. Antikoncepce je program, je­ hož cílem je informovat o základním lidském právu – plánovaném rodičov­ ství. Program je určen žákům 8. roční­ ků ZŠ. Účastníci získají komplexní pře­ hled o metodách antikoncepce.

Naše osvědčené metody Pracujeme interaktivně, v menších sku­ pinkách. Používáme psychologických her, prožitkových technik, hraní rolí, relaxace, výtvarných technik, muziko­ terapie apod. Nacvičujeme způsoby od­ mítnutí drogy, dramatizujeme chování narkomana, učíme děti provádět výpo­ čty úspor za alkohol, vedeme neformál­ ní, spontánní diskuse. Přitom usilujeme o to, abychom podpořili v žácích schop­ nost reflexe a hledání pozitivních vzorů, rozvíjeli kladné osobní vlastnosti, so­ ciální kompetence, vlastní sebeoceňo­ vání a sebedůvěru. Programy zahrnu­ jí i techniky na vytvoření týmové spo­ lupráce (např., jak uklidnit rušiče, jak zaktivizovat skupinu), uvědomění si vlastních pocitů a hodnoty zdraví jako celku, učíme porozumění neverbální komunikaci, rozvíjíme tvořivost, učíme řešit problémy a správně argumentovat.

Bc. Iva Kadašová, SZŠ Chomutov

Začíná škola

Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice

Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

FLORENCE 9/2011 1

obsah

časopis s nadpoloviční většinou recenzovaných článků

Foto na titulní straně Václav Kříž Sestra z Kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN s bronchofibroskopy

Vychází pod patronací České asociace sester www.florence.cz Ročník VII., číslo 9, září 2011 Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5 florence.redakce@ambitmedia.cz tel.: +420 222 352 578 Šéfredaktorka: PhDr. Jarmila Škubová e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz Redakce: PhDr. Eva Wićazová e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně, Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová

Editorial.................................................................................................................................................................................................1 Škola Vrstevnické programy.......................................................................................................................................................................1 Téma Hospicová péče (I. část: Irsko)......................................................................................................................................................... 3 Program Grundtvig........................................................................................................................................................................... 5 Nové knihy....................................................................................................................................................................................... 7 Praxe Adaptační proces sester v nemocnici s JCI.................................................................................................................................. 8 Diagnostika a výskyt profesních dermatóz................................................................................................................................. 9 Demence, nebo deprese, jak rozpoznat příznaky?.................................................................................................................. 11 Výzkum Ošetřovatelský výzkum v oboru hematoonkologie v ČR od r. 2000 .................................................................................. 11 Recenzované články Případová studie Syndrom spánkové apnoe............................................................................................................................................................. 13 Aspirační pneumonie u psychiatricky léčené pacientky....................................................................................................... 15 Zkušenosti z praxe Sestra jako manažerka péče o nevyléčitelně nemocné......................................................................................................... 17 Etika pro život – aktuální problémy zdravotní péče............................................................................................................... 19 Ambulance paliativní onkologické péče................................................................................................................................... 24 Péče o hudební potřeby pacientů............................................................................................................................................... 26 Výzkumná zpráva Monitoring self-managementu zdravia sestier........................................................................................................................ 28 Terénní péče v porodní asistenci................................................................................................................................................. 33 Odborné téma Stoma a sexualita............................................................................................................................................................................ 36 Sledování výskytu dekubitů.......................................................................................................................................................... 38 Zpravodaj ČAS Plné sály Dáši Škochové................................................................................................................................................................. 40 Projekt Konference a semináře pro nelékařské obory............................................................................................................ 40 Bezpečná nemocnice..................................................................................................................................................................... 43 Errare humanum est Neschopenky z lásky....................................................................................................................................................................... 44 Lekce angličtiny............................................................................................................................................................................... 44

Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník Vydavatel: Ambit Media, a. s. www.ambitmedia.cz Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz Marketing: Petr Belica, tel.: +420 222 352 575 e-mail: petr.belica@ambitmedia.cz Obchod: Alexandra Manová tel.: +420 724 811 983 e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866 e-mail: marie.janovicova@ambitmedia.cz Personální inzerce: fax: +420 222 352 572 e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz Tisk: PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414 684 01 Slavkov u Brna Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk Cena výtisku: 60 Kč Roční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo) Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 8. 2011 Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů.

Copyright © Ambit Media, a. s., 2011

Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny..............................................................................................1–4

Hospicová péče (I. část)

TÉMA

Počínaje tímto číslem budete zde moci číst nejnovější informace o hospicové péči. Seznámíte se s její organizací a způsobem poskytování u nás a v některých evropských zemích. V této části se po všeobecném úvodu podíváme do Irska, v dalších pak do Německa, Polska, USA. Moderní pojetí paliativní péče Dnes se všeobecně přijímá, že paliativ­ ní péče je komplexní, aktivní a na kva­ litu života orientovaná péče poskyto­ vaná pacientovi, který trpí nevyléči­ telnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stadiu. Cílem paliativní péče je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacien­ tovu důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým. Zdůrazňuje význam ro­ diny a nejbližších přátel nemocných, nevytrhává nemocné z jejich přiroze­ ných sociálních vazeb, ale umožňuje jim, aby poslední období života proži­ li v důstojném a vlídném prostředí a ve společnosti svých blízkých, nabízí vše­ strannou účinnou oporu příbuzným a přátelům umírajících a pomáhá jim zvládat jejich zármutek i po smrti blíz­ kého člověka. Vždy však musíme brát v úvahu přání pacienta a jeho rodiny.

Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy (2003) O organizaci paliativní péče přijaté Výborem ministrů 12. lis­ topadu 2004 na 860. zasedání zástup­ ců ministrů je zásadním dokumen­ tem celoevropského významu. Klade důraz na paliativní péči jako nesmír­ ně významnou součást systému zdra­ votnických služeb, definuje základní pojmy v oblasti paliativní péče, shrnuje zkušenosti z mnoha zemí a doporuču­ je opatření nezbytná k dalšímu rozvo­ ji paliativní péče na mezinárodní úrov­ ni a k vytvoření národního rámce pro paliativní péči v jednotlivých členských zemích. Byl přeložen a vydán ve 26 ev­ ropských zemích.

Výše uvedených podmínek je mi­ mo jiné dosahováno snahou o osobi­ tou a domácí atmosféru hospice, ma­ ximálním soukromím pacientů (ob­ vykle jednolůžkové pokoje), volným režimem pro návštěvy a dobrou do­ pravní dostupností hospice.

Pár dat z moderní historie hospiců Jedno z prvních moderních paliativ­ ních zařízení je Hospic St Christo­ pher’s v Anglii, které vzniklo v roce 1967. U nás byl první takovýto dům zprovozněn 8. 12. 1995 – Hospic Anež­ ky České v Červeném Kostelci. Ten dnes disponuje 30 lůžky pro pacienty a 14 přistýlkami pro doprovázející. Ve

Cicely Saunders, zakladatelka moderní hospicové péče

Haroldův kříž, v části Dublinu, kde vznikl první hospic v Irsku – Harold´s Cross Hospice

SNP sestra v následné péči

Typy hospicové péče Ve světě se běžně tato péče dělí do tří forem: Domácí: bývá pro nemocného ideál­ ní, ale ne vždy dostačující. U nás zatím není ideálně rozvinutá, dobře funguje například v Rakousku.

Stacionáře – denní pobyty: pacient je přijat ráno a odpoledne či večer se vrací domů. Tento způsob přichází do úvahy u nemocných z blízkého okolí hospice, pokud není dostačující domácí péče.

Lůžková hospicová péče: je aktuál­ ní tehdy, když předcházející dvě formy nestačí nebo nejsou vůbec k dispozici.

Volba typu péče u nás stále vázne. Proč?

Hospic – základní filosofie Hospic poskytuje pacientům indivi­ duální a celistvou péči a paliativní léč­ bu, která je zaměřena na kvalitu živo­ ta. Podporuje pacientovy vztahy s rodi­ nou a dalšími blízkými osobami. Nabízí jim ubytování i s pacientem, časově ne­ omezené návštěvy, odborné poradenství i lidskou blízkost. Vedle lékařů, zdravot­ nického a pečovatelského personálu po­ máhají pacientům i jejich doprovodům další členové hospicového týmu, který­ mi bývají: sociální pracovnice, psychote­ rapeut, kněz, dobrovolníci a stážisté.

většině zemí se hospicová péče začala vyvíjet v 60.–70. letech minulého sto­ letí. Průkopníkem v Evropě byla An­ glie a Polsko. Také v USA má hospico­ vé hnutí dlouhou tradici – v moderním pojetí se začalo vyvíjet již před více než 25 lety. Ani na Slovensku nejsou v roz­ voji hospicové péče pozadu – první hos­ pic s 20 lůžky byl otevřen v r. 2002 na východním Slovensku v Bardějovské Nové Vsi (Hospic Matky Terezy).

V Úmluvě o lidských právech a bio­ medicíně č. 96/2001 Sb. se píše, že pa­ cient má právo na informace o povaze onemocnění a právo na volbu lékaře, psychologa a zdravotnického zařízení.

Většina pacientů svého práva na volbu typu péče (domácí/ústavní) a zdravot­ nického zařízení v závěru života nevy­ užije. Důvodů je několik: • nedostatečná informovanost pa­ cientů a jejich rodin o existenci te­ rénních zdravotně-sociálních slu­ žeb a možnosti domácí péče; • v některých regionech nedostatečná síť terénních zdravotně-sociál­ních služeb (home care, mobilní hospic, služby osobní asistence apod.), kte­ ré by rodině pomohly péči v domá­ cím prostředí zvládnout; • v systému sociálních dávek není dostatečně zajištěna podpora pro rodinného příslušníka, který se rozhodl pečovat o blízkého doma až do konce.

Mgr. Šárka Urbánková Psychiatrická léčebna Petrohrad, p. o.

1982–1987: Krajská nemocnice s poliklinikou, Ostrava, sestra u lůžka; 1987–1996: Závodní nemocnice Nová huť, Ostrava, sestra u lůžka, sestra v diabetologické ambulanci; ­1996–2002: Eli Lilly ČR, s. r. o.; Diabetes Care Unit; ­2003–2004: Promediamotion, s. r. o. – příprava a realizace vzdělávacích akcí pro NELZP; 2004–2/2011: Krajská zdravotní, a.s. – Nemocnice Most, o.z., vrchní sestra urologického oddělení, členka Rady pro rozvoj ošetřovatelství; 7/2010–2/2011: Nemocnice Chomutov, o. z.

– Úsek Systém řízení; ­3/2011–dosud: Psychiatrická léčebna Petrohrad, náměstek pro ošetřovatelskou péči.

FLORENCE 9/2011 3

téma

Our Lady´s Children Hospital, Dublin

4 FLORENCE 9/2011

Domácí hospicová péče

Respitní péče

Většina z nás by ráda konec živo­ ta strávila doma. Rádi bychom až do konce žili pokud možno tak jako dřív, mezi věcmi, které nás životem provázely, a hlavně měli nablízku ty, kteří nám rozumějí a které máme rá­ di. Zároveň máme strach z neosob­ ního prostředí nemocnic a z toho, že mnoha našim trápením nebude ro­ zuměno. Poskytování péče umíra­ jícím v jejich domovech je bezpro­ středně spjato s podmínkami, které jsou společností vytvářeny pro laic­ kou hospicovou péči. Péče rodiny a blízkých měla a bude mít i u nás ne­ zastupitelnou úlohu v péči o umírají­ cí. Laickou domácí péči je však nutné doplnit o moderní postupy v medi­ cínských oborech, psychologii a ošet­ řovatelství.

Ve světě, ale i u nás, se již mno­ ho let snaží tuto situaci řešit mobilní hospice. Jsou to týmy odborníků, kte­ ří chodí za pacientem a jeho rodinou a jsou jí odborně k dispozici. Organi­ zovány jsou rozličným způsobem, ale myšlenka je podobná – umožnit dob­ rý a důstojný konec života v domácím prostředí. V okolních zemích už je tato péče veskrze samozřejmou sou­ částí zdravotní péče. U nás je forma domácí hospicové péče poskytová­ na nejčastěji jako součást služeb lůž­ kového hospice anebo agentur domá­ cí péče.

Mimo vysoké odbornosti vyžadu­ je práce v mobilním hospici psychic­ kou a fyzickou odolnost, hlubokou míru empatie a tolerance, schopnost naslouchat a projevit porozumění, ke každému člověku cítit úctu a přistupo­ vat k němu individuálně.

Některé lůžkové hospice, ale i jiné or­ ganizace, rozvíjejí kromě lůžkové péče také respitní péči a intenzivní edukač­ ní činnost. Respitní péče může být po­ skytnuta formou denní péče nebo po­ bytové služby. Probíhá v pracovních dnech, týdenně v nepřetržitém pro­ vozu anebo víkendově (pátek–neděle).

Tato forma péče je situována do den­ ního stacionáře. Je určena rodinám pečujícím o středně a těžce postižené­ ho či nemocného člena rodiny v době, kdy z jakýchkoliv důvodů nemohou péči zajistit sami.

Stálá péče rodiny o příbuzného v závěru jeho života je natolik vyčerpá­ vající, že nemožnost nikdy si od ní od­ počinout vede rodinu k umístění toho­ to člena rodiny do nemocničního ne­ bo jiného zařízení. Pokud budou mít rodiny možnost využívat služeb re­ spitní péče, mnoho z nich se rozhodne nechat si postiženou osobu ve vlastní péči. Respitní péče podporuje snahu rodin při vlastní péči o jejich příbuz­ né a poskytuje rodinám prostor pro načerpání nových sil a energie. Umož­ ňuje jim, aby svého člena rodiny při­ vezli do denního stacionáře, odkud si ho večer opět vezmou do svého rodin­ ného kruhu. Takto mohou dál chodit do zaměstnání, o jejich členy rodiny je dobře pečováno a mohou být ještě spo­ lu tak dlouho, jak to je možné.

Irsko Hospicová péče vzkvétala zejména ve středověku až do 17. stol., např. ve Fran­ cii pod záštitou Charity Dcer sv. Vin­ centa de Paul; později v roce 1843 byl založen hospic L´Association des Da­ mes du Calvaire ve francouzském Lio­

nu; do roku 1900 bylo založeno 6 dal­ ších hospiců. První hospice jsou v Irsku datovány do 11. stol. (okolo roku 1065).

Podobně jako ve Velké Británii se péče o dlouhodobě nemocné vyvíjí v Irsku už od pol. 19. stol. Také otevření prv­ ního hospice se datuje do druhé polo­ viny 19. stol., konkrétně se jedná o Ha­ rold´s Cross Hospice, který zahájil svoji činnost v roce 1879 za spoluúčasti cha­ ritativního řádu. V letech 1845–1945 byla hospicová péče poskytnuta okolo 20 tisícům tamních pacientů, převážně trpících tuberkulózou nebo onkologic­ kým onemocněním.

V 50. letech minulého stole­ tí se v hospicové péči angažovala Ci­ cely Saunders (nar. 1918), registro­ vaná zdravotní sestra, která získala mj. zdravotně-sociální vzdělání. Tato žena dala základy mnoha principům moderní hospicové péče. Jméno Cicely Saunders je spojováno s hospicem sv.

Josefa v Londýně.

Irská Hospicová Nadace byla za­ ložena v roce 1986 a její zakladatelkou byla Dr. Mary Redmond. V 90. letech minulého století pomohla Irská Hos­ picová Nadace uvést do praxe moderní standard irské hospicové péče. Nadace se také podílela na založení nemocnič­ ního zařízení pro dětské onkologické pacienty – Our Lady´s Children Hos­ pital v Dublinu (část Crumlin). V ná­ sledujících letech se soustředila na shromažďování financí pro výukovětréninkové centrum v rámci výše uve­ dené nemocnice, celkový výtěžek činil zhruba £ 1, 6 miliónu. Dále se nadace podílela na vybudování nového hos­ pice s 19 lůžky – St. Francis Hospice a Milford Care Centre v Limericku.

V roce 2002 se nadace angažova­ la v získávání financí na postgradu­ ální studium sester se zaměřením na dětskou paliativní péči. V Irsku je hlu­ boce zakořeněno zaškolování a odbor­ ný dohled nad dobrovolníky pracující­ mi s pozůstalými členy rodiny. Syste­ maticky je zde realizován dlouhodobý program vzdělávání pro veškerý per­ sonál, který přijde do styku s pozů­ stalými, a to formou seminářů a od­ borných přednášek. V současné do­ bě obsahuje program až 21 seminářů ročně.

Rok 2003 byl v historii irské pali­ ativní péče zlomovým. V Dublinu by­ lo založeno výukové a výzkumné cen­ trum pro pozůstalé – Nassau Street.

Vznik tohoto zařízení je dalším vstříc­ ným krokem Irska na cestě k pomoci všem, kteří to potřebují.

Literatura u autorky

Program Grundtvig – příspěvek ke vzdělávání dospělých

téma

V článku se čtenář seznámí s postřehy psychiatričky MUDr. Tamary Tošnerové ze stáže v německém Pasově, kde měla možnost letos v květnu studovat program Grundtvig, určený pro podporu vzdělávání všech věkových kategorií, a v jeho rámci navštívit některé z tamních institucí péče o děti i seniory. České dobrovolnice v Pasově Do Pasova jsme přijely tři – já jakožto psychiatrička, kolegyně psycholožka a výtvarnice zabývající se arteterapií, a to v rámci výměnného dobrovolnic­ kého programu. Naší německou part­ nerkou byla Perdita Wingerter, vedou­ cí společnosti Gemeinsam leben und lernen in Europa e.V. Pozn: Německý spolek Gemeinsam leben und lernen in Europa e.V. (Společně se učit a žít v Evropě) hledá v současné době české partnery pro projekty programů Grundtvig a Leonardo, týkající se dobrovolnické práce. Spolek Gemeinsam leben und lernen in Europa e.V. je občanským sdružením a neziskovou organizací. Angažuje se v různých oblastech, zejména pokud se týkají evropské integrace, vzdělávání, sociálních věcí a dobrovolnictví. Mezi hlavní cíle organizace patří celoživotní vzdělávání i podporování rozmanitosti a tolerance. Nejnovějším projektem spolku je webová stránka ­ www.tatennetz.de (síť dobrovolných činů), kterou zprostředkovává zájemcům nabídky na dobrovolnou práci. Pomocí svých programů chce umožnit výměnu zkušeností s partnery z Rakouska, Nizozemska, Velké Británie a České republiky. Jde hlavně o to, jak se trénují a kvalifikují dobrovolníci, jak se připravují na dobrovolnou práci atd. Dále jde o diskusi, jaké možnosti v oblastech práce a sociálních věcí poskytne dobrovolnictví. V případě zájmu o další informace lze kontaktovat: Ernst Philip Schnabel, Gemeinsam leben & lernen in Europa e.V., Leopoldstraße 9, 94032 Passau.

Tel.: +49/851/2 132 740, fax: +49/851/2 132 739, e-mail: sekretariat@gemeinsam-in-europa.de.

Web: http://www.gemeinsam-in-europa.de.

O programu Grundtvig Program Grundtvig je v rámci Programu celoživotního učení (Lifelong Learning Programme – LLP) zaměřen na výukové a vzdělávací potřeby osob ve všech formách vzdělávání dospělých a na instituce a organizace nabízející nebo podporující toto vzdělávání. Program přispívá ke zvýšené účasti lidí všech věkových kategorií na celoživotním vzdělávání. Na rozdíl od programů pro mladší populaci studující v rámci denního studia na střední či vysoké škole (Comenius, Erasmus) se jedná o podporu pracovníků, kteří působí v oblasti vzdělávání dospělých. Program má charakteristické cíle: jednak zvýšit spolupráci mezi organizacemi vzdělávající dospělé, podporovat mobilitu osob zapojených do dalšího vzdělávání v celé Evropě, podporovat rozvoj inovačních postupů ve vzdělávání dospělých a jejich předávání a zlepšit pedagogické přístupy a řízení institucí vzdělávajících dospělé. Dospělým je míněna osoba starší 16 let mimo studentů denního studia na SŠ a VŠ.

K mobilitě osob patří vzdělávací kursy, stáže a konference, asistentské pobyty s cílem profesního rozvoje, prohloubení praktických dovedností pracovníků souvisejících se vzděláváním v zemích LLP, mimo ČR. Například v dobrovolnických projektech se jedná o mezinárodní spolupráci dvou dobrovolnických organizací s dobou trvání projektu dva roky.

SNP sestra v následné péči

MUDr. Tamara Tošnerová

Pasov je druhé největší město dolního Bavorska s 50 000 obyvateli. Zdravot­ ně-sociální služby tu zabezpečuje cír­ kev (Maltézská pomoc a Caritas). Po­ třebné instituce, jimž se nedostáva­ jí finance, dotuje stát. V současnosti se například jedná o mateřské školky.

Na péči se podílí i diakonie, speciálně v prevenci duševních chorob. Psychiat­ rie, tak jak je běžná u nás, v Pasově ne­ ní – ani ambulantní, ani ústavní. Péči tu poskytuje diplomovaný psycholog v Poradenství pro psychické zdraví, dá­ le pak desítky dalších psychoterapeutů, k dispozici je i řada alternativních pro­ fesí. Nicméně právě v květnu 2011 byl položen základní kámen pro výstav­ bu psychiatrického zařízení s 60 lůžky a ambulancí. Bude sloužit také akutní

Ředitelka domu pro seniory Maltézské péče, Gratiela Hartmann

péči a dětské psychiatrii. Jak nám bylo řečeno, má začít fungovat do dvou let.

Domovy pro seniory v Pasově nedělají z klientů děti V Pasově je k dispozici 10 domovů pro seniory, všechny nad 100 lůžek. Bez výjimky přijímají i seniory postiže­ né demencí. Pokoje jsou zde maximál­ ně dvoulůžkové. Veškerá zařízení jsou v Pasově ad hoc kontrolována zdravotní pojišťovnou. Jsou pečlivě supervidovaná a musí splňovat standardy kvality péče.

Kvalifikací pro zde pracující sestry je tříleté stu­dium zaměřené na zdravotně-sociální oblast.

Některé z těchto domovů jsme na­ vštívily. Nepřehlédnutelné je, že na rozdíl od mnohých našich zařízení zde nejsou k dispozici infantilizující před­ měty. Výzdoba byla bez papírových či keramických sluníček a rybiček, jen na pokojích byla plyšová zvířata. K dis­ pozici byly hry obsahem i formou při­ způsobené dospělému věku. Ze živých zvířat byly k vidění rybičky v akváriu, tu a tam byl přítomen kocour, psi ne­ byli zastoupeni vůbec. V ústavu též nebyli přítomni ve větší míře rodinní příslušníci, třebaže do zařízení na ná­ vštěvy docházejí. Sporadicky byl vidět dobrovolník, jak odchází s klientkou na procházku. K pití nikde nebyla lah­ vička s dudlíkem, ale plastický pohár s pítkem, bryndák měl charakter spí­ še obrovské zástěry. Náležitost k církvi byla patrná jen velkým křížem na zdi a účastí na mši.

FLORENCE 9/2011 5

Denní péče o seniory

téma

Denní centra jsou více soustředěna na nemocné s Alzheimerovou chorobou než na zdravé seniory. Poněkud složi­ tý je převoz klientů mikrobusem do 20 km vzdáleného denního centra ve vesničce Wotzdorf, do domku, v němž sídlí denní centrum pro se­niory. Vesni­ ce nemá obchod, hospodu, kostel, nic.

Před centrem bez zahrádky stojí na as­ faltu stolek s židličkami, kde odpoled­ ne sedí personál. Vidíme to jako denní centrum s problematickými celoden­ ními aktivitami pro postižené seniory.

Vzhledem k tomu, že jsme dobrovolni­ ce, vycházíme každá s jednou senior­ kou na obhlídku – jediné, co objevíme, je kravín. Fotografovat nesmíme.

Před denním centrem ve Wortzdorfu

Projekty pro nezaměstnané seniory Probírala jsem situaci s Franzem Hau­ berem, vedoucím Agentur fűr Arbeit (bývalé úřady práce), který má na sta­ rosti nezaměstnanou populaci 50+ ve dvou projektech: 1. Projekt „ impuls“ pro nezaměstna­ né nad 2 roky, se zřetelem na těž­ kosti, zdravotní a psychické potíže, motivování ke změně (tito lidé jsou chápáni jako náročnější klientela).

2. Perspektiva 50+ (jednodušší, snazší pomoc).

Obyvatelé domu pro seniory. Bryndák není nic, zač by bylo potřeba se stydět. (Foto s jejich souhlasem)

Práce personálu na PC je v těchto institucích pod dohledem, internet ne­ ní běžně dostupný, jednak kvůli hroz­ bě virů, jednak kvůli surfování místo pracovního výkonu.

Dětská zařízení v Pasově

6 FLORENCE 9/2011

Z dětských zařízení jsme navštívi­ ly základní školu pro tělesně postiže­ né děti, provozovanou Caritas. Obje­ víme ji jakožto osaměle stojící v kopci, s krásným výhledem do zeleně. Škola je obklopena parkem s desítkami ná­ paditých outdoorových pomůcek, na­ jdeme tu i úschovnu nejrůznějších trojkolek a vozítek, individuálně vy­ robených pro různá postižení. Veškeré hry a pomůcky vytváří firma placená ze sponzorských darů. Jak nám prů­ vodce zdůraznil, se sponzorskými da­ ry není problém. Tělesně postižené dě­ ti z oblasti Dolního Bavorska jsou den­ ně sváženy mikrobusy do tzv. ­Kschule, večer je zajištěn maltézskou pomocí zase převoz domů. Na dopravu připlá­ cejí rodiče. Škola je komplexně zaměřená.

Kromě vlastní individuálně zaměře­ né výuky sem patří ergo- a fyziote­

rapeutické aktivity, logopedie. Nově je součástí školy i mateřská školka, samozřejmostí jsou chráněné dílny.

I když integrace do společnosti, jak přiznává vedení školy, je problema­ tická, záleží značně na postojích rodi­ čů. Na nástěnkách na chodbách školy nás všude provází jméno Dr. András Pető a jeho metoda zvaná Conducti­ ve Educa­t ion. Prof. Dr. András Pető ­(1893–1967) z Budapešti je autorem rehabilitační metody napomáhající vzdělání. Metoda je součástí desítek pracovišť, z nichž jedno z nich je prá­ vě v Pasově.

Podpora studentů nad 50 i nad 80 let V rámci vzdělávání generace 50+ je k dispozici řada kursů a možností za­ pojit se do přednáškové činnosti. Na rozdíl od ČR je k dispozici vzdělávací činnost i pro tzv. 4. generaci – 80+. Za­ jišťuje ji organizace Caritas, jejíž čle­ nové docházejí do bytů studujících se­ niorů. Sociální služby jsou obdobné jako u nás, terénní pečovatelská služ­ ba je vyměřovaná v čase. K popovídá­ ní není určena, k tomu je vyčleněná navíc návštěvní služba.

Dozvěděla jsem se, že invalidní dů­ chod získávají tělesně postižení obtíž­ něji než psychicky nemocní. V součas­ nosti je na úřadu v Pasově evidováno 300 nezaměstnaných. Franz Hauber má v péči 20 z nich, věnuje se i jejich so­ ciálním problémům, začlenění do spo­ lečnosti (jdou spolu do muzea, neza­ městnaný absolvuje zdravotní kursy – např. masáže, navštíví fabriku, kvů­ li možnosti inspirace). Firmy dostanou 30–50 % z platu zaměstnance, přijmouli seniora nad 50 let nad pouhý rok!

Rekvalifikace je sice samozřejmos­ tí, ale často chybějí základní znalosti či existuje jazyková bariéra nebo zdra­ votní handicap. Do starobního důcho­ du odchází Němci v 65 letech, ženy v 63 letech, ale směřují k hranici 67 let.

Vcelku lze říci, že v Německu, i při zá­ kladních znalostech pomoci ve stáří, lze složitější sociální situace řešit jak v oblasti příspěvků, tak případného umístění do vhodného institutu.

Zdroj: materiály Národní agentu­ ry pro evropské vzdělávací programy Text a fota MUDr. Tamara Tošnerová, psychiatrie, FNKV, Praha (tosner@fnkv.cz)

DONALD KALSCHED VNITŘNÍ SVĚT TRAUMATU PORTÁL, s.r.o.

Praha 2011, brož., 344 s., 449 Kč ISBN: 978-80-7367-877-7

Autor se zabývá obrazy, jež se objevují ve snech a fantaziích lidí, kteří prošli traumatickými okolnostmi. Poukazuje na skutečnost, že právě obrazy, které měly zprvu ochranný charakter, se mohou stát destruktivními. Autor pracuje s bohatým klinickým materiálem, věnuje pozornost problémům závislosti, psychosomatických poruch a disociace a přístupu k nim. red

MICHAEL S. BRODER ZŮSTAT SPOLU, NEBO SE ROZEJÍT? Průvodce partnerskou krizí PORTÁL, s. r. o.

Praha 2011, brož., 168 s., 235 Kč ISBN: 978-80-7367-865-4

Příručka je určena všem, kteří žijí v obtížném vztahu a rozhodují se, zda v něm zůstat, nebo odejít. Je určena těm, kteří chtějí porozumět, proč je od partnera či partnerky dnes odpuzuje právě to, co bylo dříve přitažlivé, a kteří uvažují, zda vyhledat odbornou pomoc a co od ní očekávat. red

u hospitalizovaných pacientov na somatických oddeleniach ako i u chronicky chorých.

Monografia je členená do troch kapitol. Prvá kapitola poukazuje na vzájomné prepojenie telesných a duševných porúch, opisuje príčiny vzniku duševných porúch u telesne chorého, ich dôsledky a prínos kvalitnej spolupráce s psychiatrom a psychiatrickou sestrou. Druhá kapitola je venovaná špecifikám ošetrovania chorých s psychickými ťažkosťami, podáva informácie, na čo sa sústrediť pri zbere údajov od pacienta s psychiatrickou komorbiditou, čo si všímať pri pozorovaní duševne chorého, aké vhodné techniky rozhovoru zvoliť a pojednáva o zásadách terapeutického prístupu k duševne chorým, ktorý si vyžaduje určité osobnostné i vedomostné predpoklady sestry. Tretia, ťažisková kapitola rozoberá konkrétne duševné poruchy z klinického a ošetrovateľského aspektu. Autorka zo spektra duševných porúch vybrala tie poruchy a prejavy, ktoré sa na somatických oddeleniach vyskytujú najčastejšie: delírium, úzkosť, depresia, suicídium, agresia, mánia, schizofrénia a jej podobné psychózy a demencia. Venuje sa aj problematike alkoholovej a drogovej závislosti, ktorej psychické komplikácie najmä vo forme psychóz sú frekventným ošetrovateľským problémom na interných i chirurgických oddeleniach. Okrajovo sa zaoberá aj poruchami intelektu, poruchami príjmu potravy a život ohrozujúcimi komplikáciami psychofarmakoterapie. V rámci každej kategórie autorka uvádza preventívne opatrenia, rizikové faktory vzniku, ošetrovateľské postupy s najčastejšími ošetrovateľskými diagnózami a menuje základné liečebné opatrenia. Nesporným praktickým prínosom je aj uvedenie nevhodných postojov a najčastejších chýb v interakcii s takýmto pacientom.

Autorka zdôrazňuje aj potrebu rozšírenia edukačnej role sestry o oblasť duševného zdravia, a v tomto duchu podáva pri každej duševnej poruche súhrn dôležitých informácii, ktoré je potrebné pacientovi a jeho príbuzným podať.

Vysokoškolská učebnica je určená na výučbu v oblasti psychiatrického ošetrovateľstva, predovšetkým sestrám pracujúcim na somatických oddeleniach i v domácej ošetrovateľskej starostlivosti. Poukazuje na častý výskyt akútnych psychických problémov

GRADA PUBLISHING, a. s.

Vyjde v červnu 2011, cena 159 Kč ISBN 978-80-247-3849-9

Kniha je určena především zaměstnancům v pečovatelských službách (pečovatelkám, sociálním pracovníkům, metodikům kvality, manažerům), ale i v dalších příbuzných službách (např. osobní asistenci).

Kniha je praktickým průvodcem, podle kterého jsou zaměstnanci zmiňovaných služeb schopni individuálně plánovat postup a práci se svými uživateli.

Podrobně popisuje standard č. 3 (Jednání se zájemcem), standard č. 4 (Smlouva o poskytování služby), standard č. 5 (Individuální plánování). Dále v něm čtenář najde způsob přístupu k jednotlivým skupinám uživatelů, různé formuláře (pro jednání se zájemcem, vzorové smlouvy, pro tvorbu a přehodnocení individuálních plánů), příklady z praxe, manuál klíčového pracovníka, návod na tvorbu individuálního plánu, rady, jak vést rozhovor s uživatelem, jak se připravit na inspekce kvality, jak skloubit péči a administrativu.

Kniha zmiňuje i další standardy, které s individuálním plánováním souvisejí. red

(výtah z recenzního posudku)

Elena Gurková

Hodnocení kvality života Pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum

DOMINIK BRŮHA, EVA PROŠKOVÁ ZDRAVOTNICKÁ POVOLÁNÍ

GRADA PUBLISHING, a. s.

Praha 2011, 224 s. 249 Kč ISBN 978-80-247-3625-9

OSVETA Martin, 2011, 88 s.

ISBN: 978-80-8063-354-7

MARCELA HAUKE PEČOVATELSKÁ SLUŽBA A INDIVIDUÁLNÍ PLÁNOVÁNÍ Praktický průvodce

PhDr. Renáta Knezovič, Ph.D., PhDr. Rebeka Ralbovská

ELENA GURKOVÁ HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA Pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum

ANDREA ČERŇANOVÁ OŠETROVANIE CHORÝCH S PSYCHICKÝMI PROBLÉMAMI NA SOMATICKÝCH ODDELENIACH

nové knihy

Čtenáři dostávají do ruky ojedinělou odbornou publikaci, která zpracovává problematické oblasti měření kvality života, specifické pro ošetřovatelství.

V rámci ní je kvalita života vymezena jako výsledek a ukazatel ošetřovatelské péče. Publikace se věnuje posuzování kvality života v souvislosti se zdravím a nemocí.

V úvodní části shrnuje teoretická východiska a praktická doporučení, jakými metodami lze kvalitu života pacientů sledovat a měřit. V části pro praktické využití se autorka věnuje sledování kvality života u pacientů napříč spektrem chorob – např. u onemocnění akutních, chronických, onkologických a podle věku pacientů.

Publikace se svým zaměřením dotýká nejen posuzování kvality péče jako takové, ale vystihuje také řadu etických aspektů práce sestry. red

WOLTERS KLUWER, Česká republika Praha 2011, 560 s., 695 Kč ISBN 978-80-7357-661-5

Publikace autorů Evy Proškové a Dominika Brůhy je věnována problematice zdravotnického povolání především z hlediska způsobilosti k výkonu lékařských i nelékařských profesí a související problematiky pracovněprávní. Je rozdělena do 10 základních kapitol, z nichž každá je dále podrobena velmi detailnímu dílčímu členění, kde autoři řeší přímo i nepřímo související aspekty výkonu zdravotnického povolání. Publikace podává kvalifikovaný, ucelený a vyčerpávajícím způsobem zpracovaný přehled základních a souvisejících aspektů zdravotnického povolání v kontextu historického vývoje i současnosti, jakož i navazující přehled základních zásad pracovněprávních vztahů a institutů pracovního práva ve vztahu ke zdravotnictví. Z tohoto pohledu se jedná o publikaci zcela ojedinělou.

Závěrem je třeba vyzdvihnout ojedinělost komplexního zpracování dané problematiky, a to i co do rozsahu, a její nemalý přínos zejména pro všechny, kteří každodenně na různých pozicích od zaměstnanců po manažery „svádějí boj“ s právními předpisy upravujícími postavení zdravotnických pracovníků a související problematikou pracovněprávní.

MUDr. Mgr. Jolana Těšinová (výtah z recenzního posudku)

FLORENCE 9/2011 7

praxe

Adaptační proces sester v nemocnici s JCI V našem příspěvku se zaměříme na jednotku intenzivní péče (JIP), jednu ze čtyř stanic Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a dlouhodobě školní stanici. V roce 2010 nemocnice získala mezinárodní akreditaci JCI, a to se promítlo i do adaptačního procesu.

Květuše Lyčková 1968–1978: Neurochirurgické oddělení, všeobecná sestra u lůžka; 1978–1992: staniční sestra Neurochirurgie; 1992–dosud: vrchní sestra NCH kliniky

Lenka Vágnerová 1977–1990: Neurochirurgické oddělení, všeobecná sestra u lůžka; 1992–dosud: staniční sestra NCH JIP

Z 19 sester zde 4 sestry mají oprávně­ ní k provádění mentorské činnosti. Je to práce náročná, zodpovědná, vyža­ dující velkou trpělivost a ochotu men­ tora naučit studentky pracovat podle řádu oddělení a pravidel stanovených v ošetřovatelství.

Zdravotnická fakulta předem při­ dělí studenty jednotlivým mentorům.

Zkušený mentor dovede brzy odhad­ nout schopnosti a kvality studentky, pracuje s ní jako se svou budoucí ko­ legyní, nenadřazuje se, svým chová­ ním a přístupem k pacientům a k pra­ covnímu kolektivu ukazuje správný profesionální přístup. Tento vklad se nám vrací tím, že studentky po ukon­ čení studií na naše pracoviště na­ stoupí. Školitelky pak s nimi zahajují adaptační proces. Doporučená délka adaptačního procesu je u nové absol­ ventky 6–12 měsíců. U některých jsme ji museli prodloužit. Průměrně probí­ há adaptační proces u nové sestry na Neurochirurgické klinice 10–12 mě­ síců. Do jiné kategorie spadají sestry s praxí, po mateřské dovolené anebo ty, které přecházejí na jiné pracoviště v rámci nemocnice, kdy je doba trvání adaptačního procesu 1–6 měsíců.

Naše cíle a postup při jejich plnění

8 FLORENCE 9/2011

Naší snahou je, aby v určitém časo­ vém úseku absolventka zvládla zá­ kladní i specifické ošetřovatelské úkony, získala nové zkušenosti pro výkon svého povolání na JIP, sezná­ mila se s pracovním kolektivem, na­ vázala kontakty a vytvořila si vztah k nadřízeným i podřízeným. Od ro­ ku 2010, kdy Fakultní nemocnice Os­ trava získala mezinárodní akreditaci JCI, je povinné, aby sestry, které na­ stoupily na JIP, absolvovaly kurs In­ tenzivní a resuscitační ošetřovatelská péče v klinické praxi, který zajišťuje Anesteziologicko-resuscitační klini­ ka. Absolventka jej zakončuje závě­ rečnou zkouškou.

První den nástupu staniční sestra určuje absolventce školitelku, zapíše ji do předem připraveného formuláře a doporučí studijní literaturu v oboru neurochirurgie. Vrchní sestra ji sezná­ mí s personálním obsazením a zamě­

Z provozu na oddělení. Foto jš

řením kliniky, délkou a obsahem adap­ tačního procesu, popisem pracovního místa, pracovní dobou, s kritérii hod­ nocení a odměňováním a s předpisy bezpečnosti práce a požární ochrany daného pracoviště. Určí dvouměsíční termíny na pohovory k prověření od­ borných znalostí, při kterých se zjišťu­ je, jak se absolventka adaptuje na pra­ covní prostředí a jaké má teoretické a praktické znalosti. Vycházíme z te­ matických okruhů onemocnění cent­ rálního a periferního nervového sys­ tému – povinností absolventky je na­ učit se a pochopit anatomii, fyziologii a patofyziologii daných diagnóz a one­ mocnění.

První týden ponecháváme absol­ ventku na denních službách a staniční sestra ji seznamuje s provozem oddě­ lení, s potřebnou administrativní čin­ ností, pracovním, evakuačním a or­ ganizačním řádem, hygienickým re­ žimem na pracovišti, přihlašuje ji do nemocničního informačního systému a upozorňuje na prostudování mate­ riálu „Vnitřní řídicí akty“, na oddíly vztahující se k pracovnímu místu.

Vstupní seminář a následné semináře Povinností nového zdravotnického pracovníka je absolvovat vstupní se­ minář pořádaný FNO jedenkrát mě­ síčně. Obsahem takového semináře je: • program zvyšování kvality a bez­ pečí pacienta; • personální práce a systém vzdělá­ vání;

• práva pacientů; • nakládání s léčivými přípravky; • program prevence nemocničních nákaz.

Součástí práce sestry JIP je obsluha přístrojové techniky. Zaškolení pro­ vádí staniční sestra, která zajistí ter­ míny na povinná školení: Kardiopul­ monální resuscitace, Hygienické my­ tí rukou, Transfúze. Jednou měsíčně absolventku hodnotí a zjišťuje její po­ kroky a případné nedostatky. Je rov­ něž žádoucí, aby se absolventky zú­ častňovaly seminářů na odděleních.

Témata jsou zaměřena na nové pra­ covní metody v lékařské a ošetřovatel­ ské péči . Na programu jsou i opakova­ cí školení, např. psychologický přístup k pacientům, bezpečnost práce, požár­ ní ochrana. Seminární školení máme rozvržené na celý rok ve dvouměsíč­ ních intervalech a spojujeme je s pro­ vozní schůzí.

Jak s předpisy Pro sjednocení a zkvalitnění speci­ fických pracovních postupů, poky­ nů a opatření jsou zpracovány interní předpisy pro Neurochirurgickou kli­ niku. V současné době máme 23 in­ terních předpisů a vyžadujeme, aby si je absolventka prostudovala a dodržo­ vala je.

Fakultní nemocnice Ostrava má zpracováno na 350 vnitřních řídi­ cích aktů zahrnujících předpisy ma­ nagementu jakosti, standardní ope­ rační postupy v léčebné a ošetřovatel­

ské péči, personální a ekonomickou oblast atd. a nemůžeme žádat po no­ vém pracovníkovi, aby se se všemi se­ známil. Pro práci sestry máme vyčle­ něno v tištěné podobě na každé stani­ ci cca 50 vnitřních řídicích aktů, které jsou nezbytné pro její práci. Zbývající jsou zpřístupněny ve vnitřním infor­ mačním systému a sestra si může kdy­ koliv potřebné informace vyhledat.

Po celou dobu adaptačního proce­ su je snahou staniční sestry, aby školi­ telka s novým pracovníkem měla stej­ né služby a v prvních dvou měsících byla absolventka i navíc ve službě. Bo­ hužel nejvíce nových pracovníků na­ stupuje v prázdninových měsících, kdy na oddělení probíhají dovolené, a tím je naše snaha částečně mnohdy zma­ řena. Školitelka si průběžně prověřu­ je znalosti a dovednosti své svěřenky­ ně a po zvládnutí ošetřovatelských čin­ ností, např. podávání léků, aplikace návykových látek, asistence při lumbál­ ní punkci atd., provede zápis do formu­ láře adaptačního procesu s příslušným datem a svým podpisem.

V rámci adaptačního procesu sest­ ra absolvuje také měsíční stáž na stan­ dardním oddělení a rovněž absolvu­ je pracovní den na operačních sálech Neurochirurgické kliniky. Reciproč­ ní proces umožňuje pracovníkovi, aby se seznámil se specifikou a rozdílností prací na jiných odděleních Neurochi­ rurgické kliniky.

Ukončení adaptačního procesu Po prověření teoretických a praktic­ kých znalostí vrchní sestra (po poradě se staniční sestrou) rozhodne o ukon­ čení adaptačního procesu. Provede se písemné zhodnocení a jsou urče­ ny kompetence, které jsou zapracova­ né do popisu pracovního místa. Absol­ ventka písemně zpracuje ošetřovatel­ ský proces u vybraného pacienta. Svoji práci přednese na závěrečném poho­ voru za přítomnosti přednosty klini­ ky, zaměstnance úseku ošetřovatel­ ské péče, vrchní sestry, staniční sestry a školitelky. Otázkami přítomní členo­ vé zjišťují vědomosti a logické myšlení absolventky. Adaptační proces je tím

uzavřen, ale jen administrativně. Pro sestru proces vzdělávání nekončí, mu­ sí neustále přijímat a osvojovat si nové metody a postupy práce a rychle se na ně adaptovat.

Neurochirurgická klinika má v současné době 72 sester, z toho 12 pracuje na zkrácený úvazek. Ročně přijímá v průměru 8–10 nových sester, především absolventek. V posledních letech netrpíme nedostatkem sester, jak tomu bylo dříve, můžeme si i vybí­ rat. Naše zkušenosti ukazují, že kvalit­ ní neurochirurgickou sestrou se nová sestra stává po dvou- až tříleté praxi.

Vážíme si toho, že se nám vracejí sestry po mateřské dovolené, které své nabyté zkušenosti v ošetřovatelských činnostech uplatní a rychle je dopl­ ní o poznatky nové. Zařadí se tak me­ zi nejzkušenější sestry, které tvoří zá­ kladní tým vysoce erudovaných sester na každé jednotce Neurochirurgické kliniky.

PRAXE

(kvetuse.lyckova@fno.cz) (lenka.vagnerova@fno.cz)

Diagnostika a výskyt profesních dermatóz Alergická onemocnění vykazují celosvětově trvalý vzestup a zvláště u kožních chorob z povolání, tzv. kožních profesionálních dermatóz, je nezbytné poznat kontaktní alergen, tj. látku – noxu, která alergickou kontaktní dermatitidu způsobila.

Na kožní ambulanci Fakultní nemocni­ ce Ostrava, která je pověřena diagnos­ tikou profesionálních dermatóz (am­ bulance dermatologické alergologie a profesionálních dermatóz) přicháze­ jí pacienti s žádostí o vyšetření, které odesílá dermatovenerolog nebo praktic­ ký lékař při podezření na možnou pro­

Ilustrační foto archiv

fesionalitu onemocnění. Lékař této am­ bulance vykonává konziliární službu kliniky a oddělení pracovního lékařství (dříve OCHP – oddělení chorob z povo­ lání), které je oprávněno hlásit veškerá onemocnění z povolání včetně kožních.

V mnoha případech nebývá vztah pro­ fese potvrzen nebo pracovní vlivy vedou

pouze ke zhoršování či provokaci stáva­ jícího onemocnění, jako tomu je např. u atopiků (osob trpících atopickým ek­ zémem). Z toho vyplývá i označení naše­ ho pracoviště – ambulance dermatoaler­ gologická a profesionálních dermatóz.

Testování Jednou z hlavních vyšetřovacích metod tohoto pracoviště jsou tzv. epikután­ ní testy. Skládají se z průmyslově vy­ ráběných testovacích bločků, tzv. tes­ toplastů, z hypoalergenní náplasti, na které sestra nanáší alergeny z testovací sady. Tato sada je tzv. standardní sada evropská (existuje také japonská a se­ veroamerická). Evropská sada obsahu­ je kontaktní alergeny, které se nejčastě­ ji vyskytují v určité geografické oblasti, a doporučuje je mezinárodní expert­ ní skupina. Podle specifik pracoviště pa­cienta lze použít také alergeny z řad kovů, kosmetiky, gumy, jde o tzv. sa­ du kadeřnickou, zubní nebo pekařskou apod. Na epikutánní testování odesí­ lají své pacienty nezřídka i ortopedo­

Sylvie Srpoňová Kožní ambulance FN Ostrava 1989: ukonč. SZŠ, Ostrava-Vítkovice – všeob. sestra; 1989–1993: ÚVN Praha, urologie; 2005: MNOF – centrální rtg; leden–září 2009: gynekologická JIP, FNO; od října 2009: kožní ambulance tamtéž; květen 2011: certif. kurs techniky mízní drenáže, NCONZO, Brno

FLORENCE 9/2011 9

praxe

10 FLORENCE 9/2011

vé a stomatologové, kteří se chystají do těla umístit kovový implantát. Při aler­ gii na kovy by totiž tělo takový implan­ tát nepřijalo. Současně je na pracoviště pacienta zaslána žádost bezpečnostní­ mu technikovi o vydání látek, se který­ mi pacient může přijít při práci do kon­ taktu. Všechny chemikálie, směsi nebo sloučeniny mají své bezpečnostní listy, které obsahují jejich složení, koncentra­ ci, technologický postup, a proto se ně­ která pracoviště tomuto brání.

Pacient na naše pracoviště přichá­ zí s podrobnou zprávou, která obsahuje anamnézu rodinnou, osobní, dermato­ logická onemocnění od dětského věku, nynější onemocnění (klinický obraz, lokalizaci, průběh, výsledky provede­ ných vyšetření, dosavadní terapii) a po­ drobnou anamnézu pracovní. Při osob­ ním pohovoru s lékařem bývá pacient poučen o významu testování, jeho prů­ běhu a časové náročnosti. Kontraindi­ kací tohoto vyšetření mohou být akut­ ní dermatitida, imunosupresivní léčba, gravidita nebo jiné kožní choroby.

Testy se aplikují na klinicky zdra­ vou kůži zad po jejím odmaštění a oho­ lení (a to nejlépe 2 dny předem). Pa­ cient je také poučen o nutnosti 2 dny před testováním vysadit antihistami­ nika, steroidy, místo k aplikaci neslunit a nemazat. Testoplasty s alergeny se za­ fixují na horní část zad, jsou ponechá­ ny v kontaktu s kůží 48 hodin, kdy ná­ sleduje první odečtení, další zhodnoce­ ní provede lékař po 3 dnech od aplikace testů, třetí odečet se provádí 4. den od nalepení. Po celou dobu testování se nesmí testoplasty navlhčit, odlepit či ji­ nak poškodit. Do posledního odečtu si pacient nemyje místo aplikace.

Po zjištění pozitivní reakce na aler­ gen ve vztahu k výkonu profese odesí­ lá lékař pacienta na kliniku pracovní­ ho lékařství s podrobnou zprávou. Ta si následně vyžádá provedení hygie­ nického šetření na pracovišti pacien­ ta příslušným oddělením hygieny prá­ ce. Pokud se výsledek shoduje s poznat­ ky lékaře, klinika pracovního lékařství potvrzuje nemoc z povolání. Následu­ je odškodnění pacienta zaměstnavate­ lem (náhrada ztráty výdělku, bolestné a ztížení společenského uplatnění). To­ to je postup, který se řídí platnou legis­ lativou vycházející z vyhlášky Minis­ terstva zdravotnictví ČR z roku 1997, jež stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnic­ kých zařízení, která tyto nemoci uzná­ vají. Nařízení vlády ČR z roku 1995 ur­ čilo seznam nemocí z povolání.

Veškerá dokumentace pacientů testovaných na ambulanci dermato­

logické alergologie a profesionálních dermatóz je archivována po celou do­ bu testování chorob z povolání na té­ to ambulanci, je přístupná pouze per­ sonálu našeho pracoviště a nesmí být skartována. Aplikaci a přípravu epi­ kutánních testů provádí kompetent­ ní sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu, která důsled­ ně dodržuje správné a přesné postupy testování, neboť na způsobu provedení závisí interpretace zjištěných reakcí.

Nejčastější profesionální dermatózy Podle literatury byly v 50.–60. letech nejčastější nemoci z povolání choro­ by ze živočišné výroby, kde mohou být alergeny krmné směsi, gumové rukavi­ ce, dezinfekční přípravky, léky, srst do­ bytka a také rostlinné výroby, kde čas­ to vzniká kontaktní ekzém vyvolaný pesticidy nebo pryskyřicí, kafry, silicí či pylem. V 70.–80. letech se zvyšoval počet alergií na chrom, pryže, gumá­ renské chemikálie, zvláště černé pry­ že a produkty stavebnictví a od 90. let jsou to především kovoprůmysl a stro­ jírenství, v současnosti jsou na 3. mís­ tě, za zdravotnictvím a zemědělstvím.

Kovoprůmysl má jako nejčastější aler­ geny chladicí emulze, plastické hmoty, konzervační látky, chrom, kobalt. Aler­ gen číslo 1 z kovů je nikl, na který vní­ má přecitlivělost až jedna pětina žen a o něco méně mužů. Je přítomen v bi­ žuterii, sponách opasků, knoflících atd.

Dále pak chrom, který je součástí nátě­ rových hmot, laků, pracovních rukavic, cementu nebo také zubních protéz. Ko­ balt se vyskytuje jako součást barev na sklo, porcelánu, bižuterie, nůžek či sto­ matologických nástrojů. Škodlivý vliv ionizujícího záření vy­ volává u zdravotníků chronickou rentge­ novou nebo radiovou dermatitidu. Začí­ ná plíživě na kůži a na nehtech – suchost kůže, útlum tvorby mazu a potu, fialově červený erytém, skvrnité pigmentace, lo­ kální alopecie a atrofie. Poškození kůže různými chemickými látkami závisí na biologické agresivitě a koncentraci che­ mikálií a na době jejího působení na ků­ ži. Onemocnění postihuje nejčastěji ků­ ži prstů rukou a ruce, dále předloktí, ně­ kdy i obličej. První lokalizací mohou být velmi vnímavá oční víčka. Akutní for­ my postihují obvykle obě ruce i zápěstí, někdy i obličej a různé jiné partie kůže v důsledku přenosu alergenu rukama.

Chronické formy mívají naopak lokali­ zaci méně rozsáhlou, která často přesně souhlasí s místem maximální expozice.

Příčinou jsou četné alergeny ze skupiny léků, dezinfekčních látek či latexových

rukavic. Antibiotika, dříve díky nabíd­ ce farmaceutického průmyslu převážně penicilin a streptomycin, bývají příči­ nou alergických onemocnění převážně zdravotních sester. Zdrojem přecitlivě­ losti na chrom bývá ve zdravotnictví ky­ selina chrom-sírová. Používá se k my­ tí laboratorního skla, proto onemocní většinou pomocný personál. Přecitlivě­ lost na nikl je v běžném životě velmi čas­ tá vzhledem k vysokému výskytu po­ niklovaných předmětů. Příčinou profe­ sionální senzibilizace mohou být téměř výhradně poniklované předměty – ná­ stroje a součásti přístrojů. Dříve se čas­ těji vyskytovaly projevy chronického ekzému prstů u stomatologů, kteří by­ li denně v dlouhodobém kontaktu s po­ niklovanými nástroji. Nyní se i v tomto oboru rozšířilo běžné užívání ochran­ ných chirurgických rukavic a onemoc­ nění je tak prakticky na ústupu. Alerge­ nem především stomatologů jsou akry­ láty, se kterými přicházejí do kontaktu jak lékaři, tak zubní laborantky. Stejně tak u masérů lázeňských zařízení a ses­ ter rehabilitačních oddělení může jako alergen působit masážní emulze, u rent­ genových laborantů vývojky a další fo­ tochemikálie.

V současné době dochází velice často k přenosu zákožky svrabové me­ zi zdravotníky a pacientem, a tím ke vzniku onemocnění scabies.

Závěr Nezbytnou součástí předcházení vzni­ ku profesních dermatóz je vyhledávání počátečních stadií kontaktních derma­ titid, včasné klinické vyšetření, stano­ vení přesné diagnózy, zamezení kon­ taktu s vyvolávající látkou, také např. změnou profese nebo úpravou pracov­ ních postupů. Pracovník musí být obe­ známen s výskytem „svého“ alergenu na svém pracovišti, s možností jeho eli­ minace, např. změnou pracovních po­ stupů. Mezi doporučeními je mimo ji­ né i používání bariérových krémů před zatížením pokožky, používání vhod­ ných ochranných pomůcek atd. Pacien­ ta se snažíme získat pro spolupráci je­ ho maximální možnou informovaností a pochopením prospěšnosti spolupráce lékaře s pacientem.

Literatura: 1. Urbanček S, Dastychová E, Buchvald D, Vocilková A. Kontaktné alergény v pracovnom a životnom prostredí; 1. vyd. Banská Bystrica: Polygrafia Gutenberg, s. r. o., 2005, 17 s. ISBN 80-969307-5-3.

2. Internetové zdroje

(srpak@seznam.cz)

Demence, nebo deprese? Jak rozpoznat příznaky?

PRAXE

Péče o dementního a depresivního pacienta-seniora není táž. Proto je třeba umět tyto diagnózy odlišit. Není to jednoduché, protože příznaky bývají podobné.

Paměť je jen jednou z mnoha oblas­ tí, která je stárnutím člověka postižena.

Charakteristické osobnostní rysy v tom­ to životním období získávají nebo osla­ bují na své intenzitě, ve struktuře osob­ nosti se může přesouvat pořadí potřeb, hodnot a cílů. Citové prožívání člověka na intenzitě ztrácí a převládá touha po soukromí a pohodlí. Pozorujeme úbytek energie, ochabují všechny smysly, zhor­ šuje se koncentrace pozornosti, změně­ na je i schopnost učení. Osamělý život, ztráta životního partnera, ztráta posta­ vení a pocitu významnosti či úspěšnosti, snížení socioekonomického statutu, so­ matická nemocnost nebo defekty smys­

lů, toto všechno můžeme označit za pro­ vokující faktory vzniku deprese. Na pro­ puknutí deprese je třeba neopomenout vliv medikace, a to nejen té ordinované lékařem, ale různých analgetik, anxioly­

tik či hypnotik. Pokud bychom se drže­ li základních rozdílů mezi depresí a de­ mencí, může nám pomoci zkrácené schéma usnadňující rychlou volbu, a tím návod, jak k nemocnému přistupovat.

Demence

Deprese

• pozvolný začátek; • žádné vegetativní příznaky ani poruchy tělesných funkcí; • nemocný skrývá kognitivní deficit; • nemocný dává blízké, ale chybné odpovědi; • kognitivní výkon je trvale stejně špatný; • novopaměť je horší než staropaměť; • orientace je zhoršená; • zmatenost přítomná, bloudění časté; • difúzní zpomalení EEG; • je z 80 % ireversibilní, 20 % reversibilní.

• náhlý začátek; • vegetativní příznaky a poruchy tělesných funkcí; • nemocný neskrývá kognitivní deficit; • nemocný odpovídá „já nevím“; • zřetelné změny v kognitivním výkonu; • novopaměť i staropaměť jsou stejně špatné; • orientace je normální; • zmatenost a bloudění velmi zřídka; • EEG je obvykle normální; • je reversibilní.

Ohlédnutí za deseti lety

SNP sestra v následné péči

Zuzana Fišarová Psychiatrická klinika VFN, Praha

výzkum

Výzkum a spolupráce v ošetřovatelství, v oboru hematoonkologie v ČR od roku 2000 Zapojení českých sester do výzkumné a prezentační práce v oboru hematoonkologie je dlouhodobě poměrně bohaté a pestré, bez pokulhávání za Evropou a s většinou témat zaměřených na problematiku psychosociální nebo organizaci práce.

V období do r. 2000 však chyběly prospektivně definované výzkum­ né protokoly, byla zde nesourodost malých souborů a nezajištění porov­ návání výsledků s kontrolními sku­ pinami. Nebyla zaznamenána žád­ ná randomizovaná a multicentrická studie.

Studie Profylaktická péče o dutinu ústní pacientů po vysokodávkované chemoterapii s autologní transplantací krvetvorných buněk V červnu 2001 bylo na 2. sester­ ském edukačním semináři EDIPO, ­pořádaném Hematologicko-onkolo­ gickým oddělením Fakultní nemoc­ nice Plzeň, navrženo pokusit se usku­ tečnit ve spolupráci s lékaři projekt studie zaměřené na ošetřovatelskou problematiku s přesně definovaným protokolem a s možností zapojení ví­ ce pracovišť do spolupráce. Výsled­ kem bylo zahájení randomizované studie Profylaktická péče o dutinu ústní pacientů po vysokodávkované

chemoterapii s autologní transplan­ tací krvetvorných buněk, která sle­ dovala efekt výplachů roztoku povi­ don-iodinu (1 : 100 ml Aqua) a fyzi­ ologického roztoku na výskyt a tíži mukozitidy dutiny ústní. Do projek­ tu se zapojilo celkem 6 hematoon­ kologických transplantačních ­center z ČR i Slovenska (Plzeň, Olomouc, Hradec Králové, Bratislava, Banská Bystrica, Košice) a zařazeno bylo cel­ kem 150 pacientů. Poznatky a výsled­ ky získané ze sledování byly úspěšně prezentovány na Olomouckých he­ matologických dnech s mezinárodní účastí v roce 2004, dále na kongresu Evropské skupiny pro transplantace kostní dřeně EBMT v roce 2005 a by­ ly publikovány v časopisu Supportive Care in Cancer. Studie potvrdila do­ mněnku, že nebyl rozdíl ve výskytu mukozitidy dutiny ústní při profylaktickém používání výplachů dutiny ústní s fyziologickým roztokem nebo při použití roztoku s antimikrobiálním účinkem.

Hodnocení přínosu a rizik výměn fólií kryjících centrální žilní katetry u pacientů léčených intenzivní chemoterapií pro akutní myeloidní leukémii Mezitím byl na Olomouckých hema­ tologických dnech v roce 2003 předlo­ žen návrh studie zaměřené na hodnoce­ ní přínosu a rizik výměn fólií kryjících centrální žilní katetry u pacientů léče­ ných intenzivní chemoterapií pro akut­ ní myeloidní leukémii. Do projektu se následně zapojila tři centra z ČR a Slo­ venska (Plzeň, Olomouc, Košice) a po­ stupně bylo zařazeno 81 pacientů. Po­ znatky a výsledky byly prezentovány opět na Olomouckých hematologických dnech v roce 2005, na kongresu EBMT v roce 2006 a publikovány v časopi­ su Medical Science Monitor. Výzkum prokázal možnost prodloužit interval výměny okluzní fólie na 7 dní (1krát týdně) v případě, že nenastane dříve jiný závažný důvod pro zajištění převazu (např. odlepení fólie, alergická reakce, zánět, krvácení v místě kanyly, technické komplikace s kanylou).

MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D. Hematologicko-onkologické oddělení FN Plzeň

Bc. Eva Bystřická Hematologicko-onkologické oddělení FN Plzeň

FLORENCE 9/2011 11

výzkum

Sesterské setkání skupiny East Forum EBMT-NG v roce 2010

Kongres EBMT v roce 2005 Mezníkem vzájemné spolupráce byl kongres EBMT v roce 2005, který byl pořádán v Praze. Tam proběhlo mi­ mo jiné také setkání sester transplan­ tačních center střední a východní Ev­ ropy (ČR, Slovensko, Polsko, Slovin­ sko, Chorvatsko, Estonsko), které vedlo v rámci EBMT k ustanovení MiddleEuropean, respektive East Forum EBMT Nurses Group, ke které se aktu­ álně hlásí zdravotní sestry z 23 trans­ plantačních center z 9 zemí (ČR, Es­ tonsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovensko a Slovin­ sko). Jednou z aktivit skupiny bylo vy­ pracování Doporučení pro personální obsazení transplantačních center nelékařským personálem, které bylo připraveno na základě výsledků z dotazníku rozeslaného jednotlivým transplantačním centrům skupiny, z li­ terárních pokladů a s přihlédnutím k požadavkům systému kvality a akre­ ditace JACIE v rámci EBMT. Pro potře­ by českých center byl také individuálně vypracován samostatný dokument per­ sonálních požadavků na transplantač­ ní centra, který byl zároveň odsouhla­ sen výborem České hematologické spo­ lečnosti v listopadu 2006 a publikován.

Hodnocení kvality života ve vztahu ke zdraví u nemocných po autologní transplantaci krvetvorných buněk Zaslouženou pozornost přineslo ta­ ké rozsáhlé multicentrické sledová­ ní Hodnocení kvality života ve vztahu ke zdraví u nemocných po autologní transplantaci krvetvorných buněk, kte­ ré probíhalo v průběhu let 2004–2007 s využitím standardizovaných dotaz­

12 FLORENCE 9/2011

níků EORTC QLQ-C30 a EuroQOL 5D. Do spolupráce vedené olomouckým centrem se dále zapojil Hradec Králo­ vé, Brno, Plzeň a VFN Praha. Výstupy a analýzy byly prezentovány např. na Olomouckých hematologických dnech a na kongresu EBMT v roce 2007.

Aktivity v letech 2005–2010 V období let 2005–2009 probíhalo prospektivní sledování možných ri­ zikových faktorů rozvoje mukozitidy dutiny ústní u pacientů po autologní transplantaci krvetvorných buněk. Ve spolupráci center z Plzně, Olomouce, Košic, Katovic a St. Petersburgu se po­ dařilo zařadit 128 pacientů do sledo­ vání, nicméně nábor byl ve srovnání s první vzájemnou studií již zřetelně omezený. Přesto přinesla spolupráce velmi kvalitní výsledky a potvrzení, že opomenutí profylaktické kryote­ rapie dutiny ústní v době aplikace vy­ sokodávkovaného melfalanu zřetel­ ně zvyšuje riziko rozvoje mukozitidy dutiny ústní u pacientů jak u trans­ plantačního protokolu HD-L-PAM 200 mg/m2 u nemocných s mnoho­ četným myelomem (výskyt mukoziti­ dy 68 % bez kryoterapie, 18 % s kry­ oterapií, p < 0,0001), tak u protokolu BEAM (výskyt 86 % bez kryoterapie, 38 % s kryoterapií, p = 0,006). Práce byla přijata k publikaci do časopisu European Journal of Oncology Nur­ sing a poznatky také přispěly k defi­ nování mezinárodního ošetřovatel­ ského standardu péče o dutinu ústní u pacientů po vysokodávkované che­ moterapii a transplantaci krvetvor­ ných buněk v rámci skupiny East Fo­ rum EBMT-NG.

Na kongresu EBMT v roce 2009 by­ ly prezentovány výsledky rozsáhlé do­ tazníkové analýzy zaměřené na stano­ vení požadavků kladených na ošetřova­ telský personál a kapacity jednotlivých transplantačních center a dále na sys­ tém reverzní izolace těchto center, kte­ rých se do projektu zapojilo více než 20 z deseti zemí Evropy. V návaznosti na to pak byla od ledna 2010 zahájena observační studie monitorující výskyt pneumonií a bronchiálních infekcí po transplantacích krvetvorných buněk s ohledem na případné využití systé­ mu HEPA filtrace vzduchu v pokojích transplantovaných pacientů. Aktuálně se do spolupráce zapojila centra v Plzni, polských Katovicích, slovinské Ljublja­ ni a rumunské Bukurešti.

Závěr Závěrem lze shrnout, že kvalitní vý­ zkumná činnost v oblasti ošetřova­ telství je v českých podmínkách rea­ lizovatelná, že spolupráce sester a lé­ kařů je oboustranně přínosná a že lze do výzkumu zapojit centra v republi­ ce i zahraničí. Výzkumné aktivity ved­ ly k vydání publikací v renomovaných časopisech a prezentacím na význam­ ných kongresech. Závěry a doporuče­ ní vzešlé z výzkumů byly podkladem pro další zkvalitnění péče, úpravu ošet­ řovatelských standardů, postupů a do­ poručení. Udržení vzájemné a aktivní spolupráce však není z mnoha důvodů vůbec snadné a řada velmi zajímavých projektů ošetřovatelského výzkumu bohužel probíhala v uplynulých letech – a dále probíhá – ke své škodě v izolaci jednotlivých pracovišť. Při ohlédnutí za obdobím uplynulých deseti let se však bohužel nelze ani ubránit dojmu, že původní velmi aktivní vzájemná spolu­ práce, která dokázala schopnost sester spolupracovat na vzájemném výzku­ mu, je obtížnější, a to nikoliv z důvo­ du nezájmu o problematiku výzkumu v ošetřovatelství. Jako jedno z možných vysvětlení se nabízí fakt přílišné­ ho a narůstajícího zatížení zdravotní­ ků administrativou v rámci běžného provozu oddělení a klinik. Odpověď na otázku, jakým směrem se výzkum v ošetřovatelství bude dále ubírat, nám přinesou následné roky.

Literatura u autorů (VOKURKA@fnplzen.cz)

Omluva redakce: Ve Florence č. 6/2011 byly na str. 38 chybně uvedeny názvy produktů na hojení ran. Správně má být: Acticoat, Acticoat 7, Acticoat ­Absorbent, Acticoat Flex 3/7, Flexigrid. ­Cadexomer jódu je typ modifikované škrobové matrix s jódem, název přípravku je Iodosorb. Čtenářům a RNDr. R. Mrázové, Ph.D., z jejíž přednášky jsme čerpali, se omlouváme.

recenzovaný článek

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Syndrom spánkové apnoe – Ondinina kletba Souhrn: V předkládané kazuistice pětiletého chlapce jde o poměrně vzácné onemocnění – Ondininu kletbu – syn­ drom spánkové apnoe. K terapii je ve spánku potřeba umělá plicní ventilace v režimu SIMV (synchronizovaná inter­ mitentní ventilace), jinak dochází k hypoventilaci a poklesu saturace s nárůstem parciálního tlaku kysličníku uhli­ čitého (pCO2). Vlivem tohoto onemocnění a dlouhodobé hospitalizace neodpovídá psychomotorický vývoj pacienta věku stejně starých zdravých vrstevníků. Ošetřovatelská péče proto vyžaduje individuální přístup zdravotnického personálu.

Klíčová slova: syndrom spánkové apnoe – hypoventilace – umělá plicní ventilace – psychomotorický vývoj.

Julie Holíková

(Sleep apnea syndrome – Ondine‘s curse) Summary: The presented case report of a five-year-old boy deals with a quite rare disease – Ondine´s curse – the sleep apnea syndrome. The therapy requires using mechanical ventilation during sleep in the SIMV (synchronized intermit­ tent ventilation) regime, otherwise hypoventilation occurs together with drop of saturation and increase in partial pres­ sure of carbon dioxide (pCO2). Due to the disease and long-time hospital stays the psychomotor development of the pa­ tient does not correspond to that of healthy children of the same age. Therefore, the nursing care requires an individual approach of the health care staff.

Key words: sleep apnea syndrome – hypoventilation – mechanical pulmonary ventilation – psychomotor development.

Úvod Ondinina kletba je onemocnění, při kterém mozková centra pro automatic­ ké dýchání neplní svoji funkci během spánku. Po usnutí přestává bdělost­ ní stimulace centrální nervové sousta­ vy a ventilace ve spánku se uskutečňu­ je jen činností centra pro automatické dýchání, lokalizovaného v mozkovém kmeni. Při poškození dýchacího cen­ tra hypoxií se podle závažnosti posti­ žení sníží, až úplně vymizí, automa­ tická složka dýchání. Proto postižený pacient může dýchat v bdělém stavu, ale hypoventiluje, když nemůže odolat nástupu spánku. Činnost některých složek respiračního systému může podpořit nebo do určité míry nahra­ dit umělá plicní ventilace. Následky spánkové apnoe přetrvávají i v bdělos­ ti. V předkládané kazuistice jde o to­ to poměrně vzácné onemocnění, je­

Obr. 1. Dítě ve spánku připojené na ventilátor

ho terapii, ošetřovatelskou péči o dítě s tímto syndromem a psychomotoric­ ký vývoj nemocného dítěte.

Kazuistika Chlapec byl po narození hospitalizován a vyšetřován ve FN Motol v Praze pro apnoické pauzy s nutností umělé plicní ventilace a pro podezření na metabolic­ kou vadu, která však nebyla prokázána.

Stav byl uzavřen jako syndrom spánko­ vé apnoe – Ondinin syndrom.

Průběh onemocnění. Po stano­ vení této vzácné choroby byla chlap­ ci provedena tracheostomie. Poté byl přeložen do Fakultní nemocnice Olo­ mouc, kde se u něj asi po třech týd­ nech hospitalizace objevily tonickoklonické křeče. Pro zvracení a znám­ ky narůstající nitrolební hypertenze byla provedena extirpace cysty v zad­ ní jámě lební a byl zaveden ventriku­

Středomoravská nemocniční a. s., o. z., Nemocnice Prostějov, dětské oddělení – JIP 1985–1990: SZŠ Kroměříž – dětská sestra; od 1990: dětská sestra na dětském odd.

Nemocnice Prostějov; od 2002: dětská sestra na JIP dět. odd.

Nemocnice Prostějov

z germánské mytologie Ondine byla vodní víla. Byla krásná a nesmrtelná, jedinou hrozbou jí mohla být láska k člověku.

A tak se také stalo, neboť ji okouzlil sir Lawren a ona se za něj provdala. Slíbil jí: „Každé mé bdělé nadechnutí bude pro Tebe slibem lásky a věrnosti.“ Ale poté, co mu porodila syna a začala stárnout, ztratil o ni zájem. Když ho našla spícího v náruči jiné ženy, namířila na něj prst a vyslovila svou kletbu: „Přísahal jsi mi věrnost s každým svým bdělým nadechnutím a já tvou přísahu přijala a tak to také bude. Tak dlouho, dokud budeš vzhůru, ti tvůj dech zůstane, ale ve chvíli, kdy usneš, ti bude odebrán a ty zemřeš.“ Její muž se pak již nikdy nevyspal. Nemocní, pokud usnou, zemřou. Stejně jako Ondinin muž.

loperitoneální shunt. Pooperační prů­ běh byl bez komplikací.

V průběhu prvního půl roku živo­ ta měl chlapec opakované infekce dý­ chacích cest, přechodně se objevila he­ moptýza a tendence k bronchospasmu.

Vzhledem k opakovaným komplikova­ ným infektům vzniklo podezření na as­ piraci, proto byla doplněna další vyšet­ ření včetně pH metrie. Vyšetření potvr­ dila gastroezofageální reflux. Pacient přechodně přijímal potravu per os, po­ té ale perorálně stravu odmítal, a byla mu proto provedena gastrostomie.

Opakované pokusy dítě převést na spontánní ventilaci byly neúspěšné.

Především ve spánku dítě hypoventi­ lovalo, s poklesem saturace a nárůs­ tem pCO2 (parciální tlak oxidu uhli­ čitého v krvi). Proto byl přes den po­ nechán v bdělém stavu při spontánní ventilaci, ve spánku připojen k venti­

FLORENCE 9/2011 13

recenzovaný článek

Obr. 2. Chlapec krátce po probuzení

lačnímu přístroji Servoventilátor 300.

Tvoří jej řídicí a pacientská jednotka, které jsou spojeny spojovacím kabe­ lem, což umožňuje různé uspořádání systému u lůžka pacienta.

Náš pacient je ve spánku napojen na ventilační režim SIMV – synchronizované intermitentní ventilace. Jde o synchronizovanou občasnou zástu­ povou ventilaci, podpůrný ventilač­ ní režim doplňující spontánní dýchá­ ní pacienta občasnými řízenými dechy s vazbou na jeho vlastní dýchání.

V červnu roku 2009 byl chlapec ja­ ko čtyřletý přeložen z Fakultní nemoc­ nice Olomouc na JIP našeho oddělení.

Ošetřovatelská péče – ošetřovatelské diagnózy

14 FLORENCE 9/2011

Psychomotorický vývoj – opoždění, ke kterému u chlapce došlo jako násle­ dek hypoxie mozku a onemocnění cen­ trální nervové soustavy (CNS). Psycho­ motorický vývoj je opožděn s menšími nerovnoměrnostmi. Chlapec má po­ tíže v motorických, sociálních a psy­ chických dovednostech. Je neobratný.

Projevuje se u něho porucha zpraco­ vávání přijatých podnětů. Má poruchy soustředění, zpomalené myšlení. Dů­ sledkem zpomaleného psychomotoric­ kého vývoje a zavedením tracheosto­ mické kanyly (TSK) dochází k poruše verbální komunikace. S chlapcem ko­ munikujeme klidně, v úrovni očí, po­ malu a zřetelně artikulujeme, použí­ váme jednoduché způsoby vyjadřo­ vání. Chlapec dochází do logopedické poradny v rámci mateřské školy (MŠ).

Stimulujeme dítě s ohledem na jeho věk a zdravotní stav, aktivně chlapce zapo­ jujeme do činností. Vedeme ho k dodr­ žování správných hygienických zásad, jako je péče o dutinu ústní – čištění zu­ bů, umývání rukou, sprchování. Přes den udržuje tělesnou čistotu, pouze ve spánku má pleny. Učíme dítě správné­ mu pitnému a mikčnímu režimu. Dle ordinace lékaře podáváme tekutiny

Obr. 3. Chlapec si rád čte

gastrostomickým katetrem ve stanove­ ných hodinách za účelem navození stá­ lého schématu močení. Snažíme se vy­ tvořit klidné a přátelské prostředí, aby se dítě vyvíjelo co nejlépe vzhledem ke svým možnostem. Dbáme o jeho bez­ pečnost, podporujeme ho a chválíme.

V každé volné chvíli se mu věnuje ně­ kdo z personálu, aby jeho pobyt v ne­ mocnici nebyl jen pobytem na lůžku.

Nemocniční prostředí mu nemůže za­ jistit dostatečný přísun adekvátních sti­ mulů, ze života v nemocnici plynou čet­ ná omezení. Proto navštěvuje speciální MŠ, kde při speciálně-pedagogickém vedení dochází k akceleraci vývoje.

Porucha příjmu potravy a polykání z důvodu mechanické překážky (TSK) a onemocnění CNS. U chlapce je nutné zajištění nutriční výživy. Chlapec při­ jímá stravu per os, ale vypije jen malé množství tekutin, a proto většinu apli­ kujeme gastrostomií. U pití se zakašlá­ vá. Stravu podáváme mixovanou, dodr­ žujeme zásady stolování. Chlapec jí i pije pod dohledem sestry. Sledujeme příjem a výdej tekutin a tělesnou hmotnost. Do­ bu krmení časově neomezujeme.

Porucha celistvosti kůže z důvo­ du gastrostomického katetru. Peču­ jeme o hygienu kůže okolí gastrosto­ mie. Výměnu gastrostomického kate­ tru provádíme dle potřeby, pravidelně však jednou za měsíc. Sledujeme jeho funkčnost. Zachováváme zásady asep­ se při ošetřování.

Porucha dýchání z důvodu onemocnění CNS. Po celou dobu spánku je dítě napojeno na umělou plicní ventila­ ci. Zajišťujeme průchodnost TSK. Od­ sáváme dle potřeby, sledujeme charak­ ter odsávaného obsahu. Před každým odsáváním zvlhčujeme TSK vkápnutím fyziologického roztoku. Sterilní krytí měníme po 12 hodinách, případně dle potřeby. Sledujeme okolí TSK, měníme ji jednou za čtrnáct dní. U chlapce je z důvodu TSK potenciální riziko aspi­ race, proto sledujeme rizikové faktory:

vedle sledování průchodnosti a odsává­ ní je nutný dohled při jídle i pití.

Možné riziko změn fyziologických funkcí z důvodu spánkové ap­ noe. Po celou dobu spánku je chlapec napojen na monitor ke sledování zá­ kladních životních funkcí. Sledujeme fyziologické funkce, provádíme pravi­ delná měření dle ordinace lékaře.

Potenciální riziko infekce z důvo­ du zavedené tracheostomické kanyly a gastrostomie. Dbáme o řádnou hygi­ enu rukou, provádíme aseptické ošet­ řování, sledujeme funkčnost, délku zavedení invazivního vstupu.

Závěr Tento nemocný byl náš první pacient s režimem umělé plicní ventilace. Je vel­ mi hyperaktivní, s mírnou psychomoto­ rickou retardací, ale s výraznými pokro­ ky především v řeči a jemné motorice. Je schopen i několikrát denně si vytáhnout tracheostomickou kanylu a dokonce si vytáhl i gastrostomický katetr.

Vzhledem k nepříznivým sociál­ ním podmínkám v rodině není možné chlapce umístit na umělou plicní ven­ tilaci v domácím prostředí. V součas­ né době je nemocný trvale na dětském oddělení.

V naší republice je okolo 10 dětí s touto vzácnou diagnózou. Jejich pro­ gnóza je nejistá.

Literatura: 1. Šonka K a kol. Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku. Praha: Grada Publishing, 2005.

Recenzovaly: Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., Neurologická klinika 1. LF UK a VFN Praha, vedoucí lékařka dětského oddělení Mgr. Hana Míková, útvar náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, FN v Motole, Praha

(JulieHebelkova@seznam.cz)

recenzovaný článek

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Aspirační pneumonie u psychiatricky léčené pacientky Souhrn: Aspirační pneumonie je definována jako zánět plicního parenchymu, následující po aspiraci exogenního materiá­ lu či endogenních sekretů do dolních dýchacích cest. Mezi rizikové faktory pro vznik aspirační pneumonie mimo jiné pat­ ří snížení úrovně vědomí, nejčastěji po intoxikaci alkoholem nebo léky, stavy po epileptickém záchvatu, mozkové příhodě nebo i po celkové anestezii. Kazuistika popisuje 63letou, psychiatricky léčenou pacientku, která prodělala těžkou aspirační pneumonii po intoxikaci blíže neurčenými léky s komplikovaným, život ohrožujícím průběhem.

Klíčová slova: Aspirační pneumonie – pneumonie – předávkování léky.

(Aspiration pneumonia by psychiatric female patient) Summary: The definition of aspiration pneumonia is inflammation of the lung parenchyma that follows the aspiration of exogenous material or endogenous secretion into the lower respiratory tract. Risk factors of aspiration pneumonia are de­ creasing level of the conscious, often after alcohol intoxication, drug overdose, post-epileptic seizure, post-anaesthesia or post cardiovascular accident. The severe aspiration pneumonia with life-threatening and complicated course that follows drug overdose by psychiatric 63 years old female is described in this case report.

Key words: Aspiration pneumonia – pneumonia – drug overdose.

Úvod Aspirační pneumonii řadíme mezi ne­ infekční záněty plicního parenchy­ mu, někdy označované jako pneumo­ nitidy. Etiologie, patogeneze a klinic­ ké projevy neinfekčních zánětů plic se liší podle příčiny vzniku, např. po as­ piraci, inhalaci toxických látek, radia­ ci. Aspirační pneumonie je definována jako zánět plicního parenchymu, ná­ sledující po aspiraci exogenního mate­ riálu či endogenních sekretů, např. ža­ ludečního obsahu, do dolních dýcha­ cích cest. Neinfekční zánět následující aspiraci žaludečního obsahu je vyvo­ lán jednak aciditou žaludeční šťávy a jednak dráždivým účinkem potravy, navíc často dochází k rychlé bakteriál­ ní kontaminaci a zánět se mění v in­ fekční. Tíže poškození plic je závislá na množství aspirovaného žaludeční­

ho obsahu a na jeho aciditě (pH). Po­ kud je pH aspirátu nižší než 2,5, je pro­ gnóza onemocnění velmi závažná. In­ fekční aspirační pneumonie má vyšší sklon k nekróze plicní tkáně s tvorbou dutin a následně ke vzniku plicních abscesů nebo empyému.

Rizikové faktory pro vznik aspirační pneumonie Snížení úrovně vědomí – intoxikace al­ koholem, předávkování léky, stav po záchvatu (epilepsie, mozková přího­ da), stav po celkové anestezii, masiv­ ní kardiovaskulární příhoda.

Dysfagie (poruchy polykání) – ne­ moci motorických neuronů, stavy po neurologických příhodách oslabují­ cích polykací nebo zvracivý reflex.

Nemoci horní části gastrointestinál­ ního traktu – stav po chirurgických

Obr. 1. Rtg obraz aspirační abscedující pneumonie (ilustrační snímek; původní rtg dokumentace už není k dispozici)

výkonech na jícnu nebo žaludku, me­ chanické poškození uzavírací funkce glottis nebo sfinkteru kardie, způso­ bené např. bronchoskopem, nazogas­ trickou cévkou, tracheostomií, anes­ tezie hrtanu.

Zvýšený gastroezofageální reflux – velkoobjemové zvracení, podávání velkých objemů nazogastrické výživy, gastroskopická výživa, ležící pacient.

Pobyt v ústavech sociální péče – agresivní orální hygiena, bezpříznako­ vá aspirace (vysoká incidence u zdra­ vých osob v seniorském věku), vysoká korelace mezi objemem aspirátu a ri­ zikem vzniku aspirační pneumonie.

Eva Feketeová Lerymed spol. s r. o., Oddělení respiračních nemocí, Praha 1975–1979: SZŠ, Jihlava – dětská sestra; 1979–1981: Chirurgické odd. nemocnice Nové Město na Moravě, zdrav. sestra; 1983–1992: OTRN, ambulantní odd., Praha, odbor. sestra; 1990–1991: PSS – dispenzární sestra na poliklinice, oddělení TRN; od 1992: Lerymed, spol. s r. o., Oddělení respiračních nemocí, Praha, vrchní sestra

Klinický obraz Aspirační pneumonii charakterizu­ je náhlá dušnost s cyanózou, těžká hypoxémie, později se mohou obje­

Obr. 2. Skiagram hrudníku zadopřední naší pacientky ze dne 7. 2. 2011

FLORENCE 9/2011 15

7,5

Průtok (l/s)

recenzovaný článek

5,0

FVC

76 % NH

FEV1

69 % NH

PEF

53 % NH

NH – náležitá hodnota

2,5

0 1

2

3

4

5 Objem (l)

-2,5

-5,0

Obr. 3. Spirometrie – křivka průtok/objem naší pacientky ze dne 7. 2. 2011

vit teploty. Jindy má onemocnění plí­ živý charakter s dráždivým nebo pro­ duktivním kašlem. Stav může přejít do syndromu náhlé respirační tísně (ARDS), často dochází k tvorbě absce­ su, empyému nebo píštělí. Na skiagra­ mu hrudníku se objevuje více či méně homogenní zánětlivá infiltrace. Prefe­ renční oblastí infiltrace je pravý dolní lalok. Nejčastějšími patogeny jsou Sta­ phylococcus aureus, Haemophilus in­ fluenzae, gramnegativní střevní mik­ roflóra a anaeroby. Často jde o smíše­ né infekce.

Léčba Léčba spočívá v zajištění vitálních funkcí, podávání kyslíku, broncho­ skopické toaletě dýchacích cest ne­ bo odsávání, v podávání antibiotik, v podpoře základních respiračních funkcí a někdy je nutná umělá plicní ventilace (UPV). Důležitá je léčba zá­ kladního onemocnění.

Kazuistika

16 FLORENCE 9/2011

Pacientka je 63letá žena, pracovala ja­ ko zdravotní sestra, od 47 let věku je po úrazu pravé dolní končetiny v invalid­ ním důchodu. Léčí se pro depresivní syndrom (Citalec tbl. 20 mg 1-0-1, Neu­ rol tbl. 0,25 mg podle potřeby) a prodě­ lala opakované fibrilace síní (kardio­ verze, Isoptin tbl. 240 mg ½-0-½).

18. 1. 2005 byla pacientka přija­ ta na Metabolickou kliniku FNKV v Praze pro intoxikaci blíže neurče­ nými léky v bezvědomí. Byla napo­ jena na UPV a následně došlo k roz­

voji pneumonie vpravo, k rozvoji re­ spirační insuficience, k syndromu systémové zánětlivé odpovědi (SIRS = sepsi) a k rozvoji multiorgánové dysfunkce (MODS).

19. 1. byla pacientka přeložena na anesteziologicko-resuscitační odděle­ ní (ARO), kde byla diagnostikována těžká aspirační pneumonie (obr. 1) a následovala intenzivistická léčba.

22. 1. byla pacientce provedena punkce fluidotoraxu vpravo, která by­ la komplikována vznikem pneumoto­ raxu (PNO). Proto byla pacientce zave­ dena hrudní drenáž.

25. 1. bylo pacientce provedeno CT hrudníku, kde byl popisován výpotek vpravo bazálně s abscesovými dutina­ mi v parenchymu, zánětlivá infiltra­ ce vlevo. Na základě CT vyšetření byla u pacientky indikována dolní lobekto­ mie vpravo po stabilizaci stavu a na­ dále probíhala intenzivistická terapie na ARO. 28. 1. byla pacientce provedena dolní lobektomie vpravo a dekortika­ ce (odstranění pohrudnice a poplicni­ ce) pravé plíce pro empyém. Postup­ ně docházelo ke stabilizaci stavu pa­ cientky, a proto byla 11. 2. přeložena na Jednotku intenzivní péče (JIP) chi­ rurgické kliniky.

12. 2. byl proveden skiagram hrud­ níku, kde byl popisován minimál­ ní fluidotorax oboustranně, hypostá­ za v dolních polích a srdce rozšířené doleva. Pacientka se subjektivně cíti­ la dobře a byla přeložena na standard­ ní oddělení.

16. 2. byla propuštěna v dobrém stavu do domácí péče.

12. 4. pacientka poprvé navštívi­ la naše ambulantní oddělení respirač­ ních nemocí, subjektivně byla bez ob­ tíží, od lednové hospitalizace přestala kouřit a cítila se dobře. Pacientku jsme dispenzarizovali do skupiny N-10 – ji­ ná netuberkulózní onemocnění plic se závažným průběhem, statistická znač­ ka tohoto onemocnění je J85.1.

Během let 2005–2010 dochází pa­ cientka na pravidelné kontroly, mívá častější respirační infekty, jinak je bez obtíží, stabilizovaná. Poslední kontro­ la byla 7. 2. 2011, pacientka byla spo­ kojená, bez obtíží. Provedli jsme kon­ trolní skiagram hrudníku v zado­ přední (obr. 2) a boční projekci, kde je popisován asymetrický hrudník, plic­ ní parenchym bez ložiskových a infil­ trativních změn, plastické pleurální změny vpravo, stín srdce rozšířen do­ leva, bránice volně klenutá. Spirome­ trické vyšetření ukázalo lehkou kom­ binovanou ventilační poruchu, která je ovlivněna resekcí plic (obr. 3). Satu­ race hemoglobinu kyslíkem, měřená pulsním oxymetrem, byla 96 %. Trva­ lá léčba zůstává nezměněna (Citalec, Neurol, Isoptin).

Závěr Aspirační pneumonie u naší psychiat­ ricky léčené pacientky vznikla po in­ toxikaci léky a následném bezvědomí.

Její průběh byl velmi závažný (SIRS, MODS) a komplikovaný (iatrogen­ ní PNO), skončil chirurgickým zákro­ kem (lobektomie) a vyžádal si celkem 29denní hospitalizaci (24 dní na ARO).

Literatura: 1. Kašák V. Akutní infekce dolních dýchacích cest. In: Kašák V, Koblížek V a kol.

Naléhavé stavy v pneumologii. Praha: Maxdorf 2009; 356–359.

2. Koblížek V. Sepse u respiračních chorob.

In: Kašák V, Koblížek V a kol. Naléhavé stavy v pneumologii. Praha: Maxdorf 2009; 427–430.

3. Kolek V. Neinfekční záněty plic. In: Kolek V, Kašák V a kol. Pneumologie, Praha: Maxdorf 2010; 144–146.

Recenzovali: Bc. Eva Prchalová, vrchní sestra Plicní kliniky FN Hradec Králové Prim. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., primář Kliniky pneumologie a hrudní chirurgie FN Na Bulovce, Praha

(feketeova@lerymed.cz) (Archiv autorky)

recenzovaný článek

ZKUŠENOSTI Z PRAXE

Sestra jako manažerka péče o nevyléčitelně nemocné Souhrn: Case management je jedním z nástrojů řízené péče ve zdravotnictví, který se neustále snaží najít efektivnější způ­ soby poskytování péče klinicky náročným pacientům. Jde o proces, jehož krátkodobým cílem je předvídat změny v potře­ bách pacienta a dlouhodobým cílem je zajistit kontinuitu kvalitní péče, snížit počet relapsů a hospitalizací. V rámci plá­ nované ošetřovatelské péče a ošetřovatelského procesu formou case managementu je vhodné využít systémový Trajectory model, jenž je právě tím, který umožní individuální, kontinuální vedení pacienta.

Klíčová slova: case management – case manager – Trajectory model.

(Nurse as a manager of care of incurably ill patients) Summary: Case management is one of the tools of a managed care in health service, which constantly tries to find more effective ways of health care delivery for clinically challenging patients. It is a process whose short-term aim is to predict changes in patient´s needs. A long-term objective is to ensure continuity of quality care, reduce the number of relapses and hospitalizations. The system by Corbin and Strauss Trajectory Model is appropriate to use within planned nursing care and nursing process in the form of case management. This model can enable individual, continual patient´s leadership.

Key words: case management – case manager – Trajectory model.

Úvod Case management zahrnuje tři zá­ kladní úkoly. Prvním je posouzení sta­ vu klienta a podmínek, v nichž se kli­ ent pohybuje. V praxi to znamená, že case manager by měl mít přehled ne­ jen o klientových potřebách a schop­ nostech, ale také možnostech dalších osob, kteří o klienta pečují. Dalším úkolem case managementu je spáro­ vat nabízené služby s identifikovaný­ mi potřebami klienta a stanovit ta­ kový cíl, jehož výsledkem bude uspo­ kojení klientových potřeb. To bývá obsahem tzv. individuálního plánu péče, na jehož tvorbě se vedle sestry podílí sám klient, popř. další pracov­ níci zaangažovaní v péči o daného kli­ enta. Vytvořený plán by měl zahrno­ vat tyto oblasti – sebeobsluhu (kaž­ dodenní život a rizika), tělesné zdraví, duševní zdraví, schopnosti a život­ ní styl klienta, přínos pečovatelů, so­ ciální síť a podporu a konečně bydlení a finanční situaci klienta. Vedle potřeb nevyléčitelně nemocného zaznamená­ vá individuální plán péče také jeho sil­ né stránky. Identifikuje tedy rovněž ta místa, o která se pracovník spolu s ne­ mocným mohou opřít. Nedílnou sou­ částí individuálního plánu je i návrh opatření, která je třeba uskutečnit pro zlepšení klientovy situace. A konečně třetím úkolem je realizovat tento in­ dividuální plán za pomoci klienta, za­ znamenávat uskutečněné kroky a je­ jich dopad – tj. zpřehlednit výsledky ve vztahu ke klientovi i k pracovní­ kům, kteří se na dané práci podíle­ li. Sledování provedených kroků i je­

jich dopadu slouží nejen k hodnocení, ale i k případné revizi (v případě, že se individuální plán jeví jako neúčinný) individuálního plánu ve spolupráci s ostatními zúčastněnými stranami.

Case management u nevyléčitelně nemocných Vhodnost použití case managemen­ tu u nevyléčitelně nemocných je ne­ oddiskutovatelná. Zejména v součas­ nosti, kdy se doba hospitalizace na akutních lůžkách nemocnic – nejen z ekonomických důvodů, ale také dí­ ky moderním diagnostickým a léčeb­ ným metodám a rozvoji ambulantních služeb – zkracuje. Tím je kladen stá­ le větší důraz na rozvoj kvalitní ná­ sledné či v ideálním případě komu­ nitní péče, v jejichž rámci musí dojít k zabezpečení toho, co ještě nedávno bývalo zajištěno v době hospitalizace.

Aby pacienti, jejich rodinní příslušní­ ci i ostatní poskytovatelé zdravotnic­ ké péče byli schopni navázat na péči předchozí, nemocniční, je nutné jim podat dostatečně včas veškeré potřeb­ né informace. V tomto ohledu se jeví jako nejefektivnější právě case mana­ gement, jehož prostřednictvím je pa­ cient informován nejen o svém zdra­ votním stavu, ale také o možnos­ tech využití dalších zdravotnických, sociál­ních či laických subjektů podíle­ jících se na péči následné.

„Trajectory“ model podle Corbinové a Strausse V rámci plánované ošetřovatelské pé­ če a ošetřovatelského procesu formou

case managementu je vhodné využít systémový model, který umožní indi­ viduální, kontinuální vedení pacien­ ta. Takovým se jeví model od Corbi­ nové a Strausse, tzv. Trajectory model (angl. trajectory – trajektorie, drá­ ha, křivka), zaměřený především na dlouhodobou perspektivu nevyléčitel­ ně nemocného, interdisciplinární spo­ lupráci a kooperaci mezi klientem, je­ ho rodinou a odborníky jednotlivých oborů. Koncepční model Corbinové a Strausse definuje čtyři metaparadig­ matické koncepce takto: Klient – „osoba“ nese ve velké mí­ ře vlastní odpovědnost za preventiv­ ní a léčebná opatření, za každodenní aktivity, činí nutná rozhodnutí, kte­ rá souvisejí s danou nemocí a záro­ veň jsou v souladu s vlastním život­ ním příběhem – „biografií“. Pohled na „zdraví“ je ovlivněn faktem, že jde o model určený pro chronicky ne­ mocné. Zdraví v tomto případě tedy vždy neznamená uzdravení, ale spí­ še možnost předcházet komplikacím, adaptovat se na život s nemocí a udr­ žovat kvalitu života pacienta na ma­ ximální možné úrovni. „Prostředí“ zahrnuje jednak samotné prostředí, v kterém člověk žije, především však nejbližší sociální okolí nemocného.

Primárním okolím je tedy pro ne­ mocného domov a rodina. V dlouho­ dobé perspektivě se však může kvů­ li častým hospitalizacím prostředí nevyléčitelně nemocného měnit a na to je nutné jak nemocného, tak jeho rodinu připravit. To zejména proto, aby byl přechod bezproblémový, pro

Mgr. Zuzana Jandíková, DiS. Fakulta zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni, katedra ošetřovatelství a porodní asistence 2001: gymnázium, Hostinné; 2004: VZŠ dr. Ilony Mauritzové, s. r. o., Plzeň – zdrav. záchranář (DiS.); 2007: Vysoká škola v Plzni, o. p. s. – všeob. sestra (Bc.); 2007–2008: I. interní klinika FN Plzeň, kardiol. JIP; 2010: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – ošetřovatelství ve vybraných klin. oborech (Mgr.); od 2008: akadem. pracovnice na katedře ošetř. a por. asistence FZS ZČU, Plzeň

Mgr. Kateřina Ratislavová Fakulta zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni, katedra ošetřovatelství a porodní asistence 1984: gymnázium; 1986: SZŠ, Plzeň – ženská setra; 1986–1998: por. asistentka GPK FN Plzeň; 2002: Pedagogická fakulta ZČU Plzeň – Psychoter. výcvik v dynam. psychoterapii; od 2000: odb. asistentka SZŠ a VOŠ Plzeň, VŠ Plzeň, FZS ZČU; od 2010: předsedkyně Sdružení por. asistentek Plzeňského kraje

FLORENCE 9/2011 17

recenzovaný článek

Graf 1. Trajectory model: Křivka nemoci a ošetřovatelské péče

křivka péče

nezávislost

max

péče

křivka nemoci závislost

min čas

18 FLORENCE 9/2011

všechny strany co nejméně zatěžující (včetně zabezpečení technických po­ můcek, kontaktů a koordinace péče profesních skupin). Úkolem „ošetřovatelství“ je poskytnout pomoc chro­ nicky nemocnému při utváření kaž­ dodenních aktivit a životních podmí­ nek tak, aby byla zajištěna, eventuálně udržena maximální možná kvalita ži­ vota. V úvahu je brána jak minulost, tak i budoucnost k­ lienta.

Samotný Trajectory model využí­ vá křivky nemoci a křivky péče, kte­ ré znázorňují proměnlivost stavu ne­ mocného a potřebu péče (odtud jeho název). Model popisuje osm typických stadií chronické nemoci: 1. Doba před propuknutím nemoci – je definována jako čas před pro­ puknutím prvních příznaků a před stanovením diagnózy. Zahrnutí té­ to fáze do diagramu průběhu ne­ moci zdůrazňuje význam preven­ tivní péče.

2. Výskyt nemoci – představuje pro­ puknutí nemoci a jejích sympto­ mů; dobu, kdy nemocný vstupuje do léčby, stanovení diagnózy. Jde o skutečný počátek křivky ošetřo­ vatelské péče a průběhu nemoci.

3. Krize – je definována jako život ohrožující situace, která se vztahu­ je k celkové situaci nemocného (tě­ lesné, psychické i sociální).

4. Akutní fáze – počátek nemoci mů­ že vyústit do akutní fáze nemoci, která vyžaduje aktivní intervence, které by předcházely zhoršení sta­ vu či komplikacím.

5. Stabilní fáze nemoci – nastupuje, pokud jsou intervence a opatření v předchozí fázi efektivní. Průběh nemoci a symptomy jsou pod kon­ trolou péče a léčebného programu, za různého stupně podpory je udr­ žen stabilní zdravotní stav.

6. Nestabilní fáze nemoci – nemoc a symptomy nelze již danou péčí a léčebným programem zvládnout, ale pobyt v nemocnici zatím není nutný. U chronického onemocně­ ní se nelze úplně vyhnout výkyvům zdravotního stavu, které přímo či nepřímo se základním onemocně­ ním souvisejí. Tato fáze si žádá no­ vé posouzení intervencí a opatření, které by vedly ke stabilizaci a zvlád­ nutí situace v domácím prostředí.

7. Fáze úpadku – i přes veškerou pé­ či dochází v některých případech k progresi nepříznivého tělesného i duševního stavu, přibývá symp­ tomů nemoci a stav pacienta se zhoršuje.

8. Fáze umírání – období bezpro­ středně před smrtí (hodiny, dny, týdny).

Křivka, kterou v rámci tohoto mo­ delu vytváříme, znázorňuje vždy jed­ notlivé fáze nemoci (konkrétní pa­ cient nemusí vždy projít všemi fázemi) a křivka péče s ní úzce souvisí. Dojdeli ke zhoršení průběhu nemoci – křivka se propadá, pak potřeba péče o nemoc­ ného stoupá – křivka se zvyšuje. Tak­ to vzniklý graf je pak v podstatě jakousi zpětnou vazbou vyjadřující skutečnost, zda péče organizovaná case manage­ rem dostatečně odpovídala zdravotní­ mu stavu nemocného (graf 1).

Závěr Trajectory model je využíván jako ná­ stroj pro management ošetřovatelské péče. Podněcuje personál k tomu, aby se zamýšlel nad perspektivou jednot­ livých pacientů, vytvářel kontinuální a obsáhlý plán péče v rámci ošetřova­ telského procesu. Zkušený personál se značnými vědomostmi o onemocně­ ní sestavuje, plánuje a koordinuje péči

o nevyléčitelně nemocného, vyhledává a využívá všechny zdroje v péči o něj.

Osobnost nemocného s jeho vůlí a mo­ cí stojí ve středu zájmu holistické péče.

Problematickou se zdá být pouze orga­ nizace péče, která by měla zahrnovat flexibilní pracovní dobu zdravotnické­ ho personálu a propojenost péče am­ bulantní a nemocniční.

Literatura: 1. Hošková H. Case management v kontextu nízkoprahových služeb pro uživatele drog, [on-line] [cit. 8.6.2010], poslední revize 29. 10. 2007, dostupné na: http://www.adiktologie.cz/articles/ cz/71/635/Case-management-v-kontextu-nizkoprahovych-sluzeb-pro-uzivatele-drog.html.

2. Matoušek O et al. Metody a řízení sociální práce. 1.vyd. Praha: Portál, 2003.

ISBN 80-7178-548-2.

3. Gregory LA. The Nurse-patient Trajectory Framework. Columbia, USA: K.Kuhn et.al., IOS Press, MEDINFO. p.

910–914,2007. ISBN 978-1-58603-774-1.

4. Grotken K, Hokenbecker-Belke E. Das Trajekt-Modell, [on-line] [cit. 10.5.2010], dostupné na: http://www.pflege-und-gesundheit.net/cms/upload/pdf/ Trajectory_Model.pdf.

5. Reibnitz von Ch. Case Management: praktisch und effizient. Berlin: Springer, 2009, s. 26–41. ISBN 978-3-642-01317-1.

Recenzovaly: Mgr. Bohumila Hajšmanová, ředitelka agentury domácí péče Domovinka Plzeň Mgr. Jana Novotná, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK, Praha, odborná asistentka

(zujan@kos.zcu.cz; rastislav@kos.zcu.cz)

recenzovaný článek

ZKUŠENOSTI Z PRAXE

Etika pro život – aktuální problémy zdravotní péče Souhrn: Článek podává krátký nástin některých otázek spojených s eticko-filozofickou teorií a praxí v ošetřovatelství v šir­ ším kontextu zdravotní péče a pomáhajícího chování.

Klíčová slova: etika – filozofie ošetřovatelství – ošetřovatelská praxe – pomáhající chování – axiologie.

(Ethics for Life – Current Issues in Health Care) Summary: The article provides a brief overview of some issues related to ethical and philosophical theory and practice in nursing, including broader health care/helping behaviour perspectives.

Key words: ethics – philosophy in nursing – nursing practice – helping behaviour – axiology.

Úvod Neuplyne snad den, kdy by sestry, lé­ kaři a další zdravotničtí pracovníci ne­ museli řešit etické otázky – mnohdy bez vědomé analýzy, jakoby mimocho­ dem, činí každý z nich hodnotové sou­ dy a na nich závislá rozhodnutí, která mohou ovlivnit jak jejich vlastní živo­ ty, tak životy pacientů a jejich blízkých.

Jeden známý behaviorální experiment doporučuje, abychom zkusili prožít je­ den den, aniž bychom cokoli a kohoko­ li hodnotili. Ten, kdo se rozhodne tento experiment na vlastní kůži realizovat, záhy zjistí, že je to téměř nemožné.

Jsme zvyklí hodnotit, jsme nuceni se rozhodovat. Tak jako je ekonomie vědou o hospodárném rozhodování o omeze­ ných zdrojích, tak je zdravotnická eti­ ka naukou o tom, jak se rozhodovat v existenciálním hodnotovém prostoru, kde existuje pojetí dobrého a špatného, škodlivého a prospěšného. Jako taková je etika diktována možností, nutností i potřebností, které můžeme souhrnně označit jako etické modality.

Etika a etické jednání Podle důrazu na první či druhou dvoji­ ci hodnotových pólů (dobré samo o so­ bě vs. to, co je prospěšné) je tradičně rozlišována etika deontologická a eti­ ka utilitaristická. Etické školy vzájem­ ně kombinovaly a kombinují obě složky v různém poměru a různě vyhraněné podobě. Zatímco v konsekvencionalis­ mu převažuje důraz na výsledek (čin je tedy hodnocen podle svých výstupů, kritériem etického hodnocení je účel, následek, ne prostředky k jeho dosaže­ ní), jiné školy etického posuzování staví povinnost a řád nad okolnosti a kontext (či účel) řízené potenciality našich roz­ hodnutí. Deontologické dobro (dobrý čin) je tedy a priori definováno, zatímco utilitaristické dobro je dáno pragmatic­

ky, podle prospěšnosti svého výsled­ ku. Samostatně se vyčleňuje tzv. etika ctnosti (Moore, Bruder, s. 254).

Tak například tentýž úkon zdravot­ níka může být podle etického postoje nazírán zcela odlišně – dejme tomu, že lékař v konkrétním případě pro pacien­ ta zvolí konzervativní postup, který ve srovnání s invazivní intervencí za da­ ných okolností nese méně rizik, ale se svou strategií neuspěje a pacient zemře.

Jeho kolega, který by ve stejném přípa­ dě volil radikální intervenci, by napro­ ti tomu byl úspěšný (což je ale předem obtížné odhadnout a nejistota predik­ ce se ukazuje jako závažný rozhodova­ cí faktor). Z pohledu utilitaristické eti­ ky by byl rozhodující výsledek spíše než průběh, a postup druhého lékaře by byl hodnocen pozitivně. Z deontologické­ ho hlediska je však lékař vázán snahou o minimalizaci rizik, a tudíž by prv­ ní z obou byl ve své opatrnosti eticky „kladnějším hrdinou“. Situace se ještě více komplikuje, když vezmeme v úva­ hu, že i podstoupené utrpení a bolest mohou být hodnoceny jako etické veli­ činy. V tom případě invazivní (a dejme tomu bolestivější) postup představu­ je i pro utilitaristickou etiku problém – účelem léčby je přece mírnit bolest, ne­ jen zachraňovat životy.

Taková úvaha o etickém jednání by mohla být nesmírně rozsáhlá. Na­ konec bychom museli posoudit i mo­ tivy lékaře (z pohledu psychologické etiky je totiž podstatné, zda volba ur­ čitého postupu a jeho preference před jiným například nepředstavovala sna­ hu o prosazení lékařova vlastního ega v soutěži s jinými přístupy), přání pa­ cienta (pokud by byl při vědomí ne­ bo předem vyjádřil své preference), rozsah pečlivosti při posuzování ri­ zik (neboť nedbalé, ukvapené či šlen­ driánské rozhodování maří etickou hodnotu intervence) a tak dále.

Etické jednání není ovšem jen ak­ tivní kategorií. Nejde jen o hodnocení aktivních činů. Pro vysvětlení je vel­ mi vhodné rozlišit několik forem lid­ ských projevů: chování, jednání a ko­ nání. Tato behaviorální triáda nám pomáhá pochopit některá zcela zásad­ ní zdravotnická dilemata. Chování za­ hrnuje veškeré pozorovatelné projevy člověka, včetně řeči (verbální chová­ ní), pohybu (motorika) apod. Jednání je cílené či vědomé chování, jde tedy o užší pojem. A konečně konání je ak­ tivní jednání, které se na pojmu „jed­ nání“ podílí spolu s pojmem „nekoná­ ní“. Vzájemné vztahy uvedených poj­ mů více osvětluje schéma 1.

Mgr. et Bc. Roman Adamczyk Ústav ošetřovatelství, Fakulta veřejných politik SU v Opavě 2000: ukonč. magisterské studium v oboru anglický jazyk – český jazyk; 2005: ukonč. bakalářské studium – management v ošetřovatelství; 2001–2004: Ostravská univerzita, Ostrava, odborný asistent; od 2005: Slezská univerzita v Opavě, odborný asistent

konání

nevědomé

vědomé = jednání

chování

nekonání

Schéma 1

FLORENCE 9/2011 19

recenzovaný článek

Jestliže zdravotník nekoná, nezna­ mená to automaticky, že se tím nemů­ že dopouštět neetického chování. Ba naopak, nekonání je za jistých okol­ ností nejen neetické, ale i právně po­ stižitelné, o čemž svědčí § 150 a 151 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zá­ koníku: (1) Kdo osobě, která je v nebez­ pečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážné­ ho onemocnění, neposkytne potřeb­ nou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bu­ de potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

(2) Kdo osobě, která je v nebezpe­ čí smrti nebo jeví známky vážné poru­ chy zdraví nebo vážného onemocně­ ní, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání po­ vinen takovou pomoc poskytnout, bu­ de potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

Případ popsaný v obou odstav­ cích je typickým příkladem nekonání, které ovšem je jednáním i chováním.

Taková pasivita (nekonání) v situa­ ci nouze je obecně považována nejen za nezákonnou, ale i eticky nepřijatel­ nou pro společnost. Z pohledu jednot­ livce je ovšem situace o něco složitější.

Klauzule „ač tak může učinit bez ne­ bezpečí pro sebe nebo pro jiného“ je totiž obtížně rozklíčovatelná. Pomá­ hajícím velmi často hrozí přenosné nemoci při kontaktu s dechem či kr­ ví zachraňovaného, nebezpečí mohou představovat i různé mechanické okol­ nosti, jako jsou trosky stavební kon­ strukce, možnost sražení projíždějící­ mi vozidly u nehody apod. Pak je etic­ ké rozhodování, které v zásadě musí probíhat v řádu vteřin, velmi svízelné a závisí na mnoha proměnných, včet­ ně psychologických dispozic. Zvláštní podmínky stanovené pro zdravotníky navíc staví tuto profesi do pozice ještě více zavazující, než je tomu u nezdra­ votníků.

Pomáhající chování

20 FLORENCE 9/2011

Zajímavé rozšíření etické perspekti­ vy pomáhajícího chování, které je pro zdravotnické profese zcela typické, přinesly experimenty, které provedli Darley a Batson (1973). Pokusné oso­ by shromážděné ve třídě dostaly za úkol přečíst si zadaný materiál a poté se přesunout do jiné budovy, kde měly o obsahu textu přednést krátký pro­ slov. Část osob četla příběh o milo­ srdném Samaritánovi, který pomohl cizinci v nouzi na veřejné cestě, ostat­ ní si měly připravit neutrální text na

téma „pracovní uplatnění studentů“.

Různým částem zkoumaného vzorku bylo řečeno, že mají různě dlouhý čas na přípravu a přesun do druhé budo­ vy. Aranžmá experimentu bylo tako­ vé, že cestou do cílové místnosti na­ šli procházející jednotlivci u své trasy figuranta, který ležel na zemi a evi­ dentně potřeboval pomoc. Ukázalo se, že na etiku rozhodování a jednání (poskytnutí pomoci) neměl druh za­ daného tématu prakticky žádný vliv.

Jinak řečeno, eticky naučný text o Sa­ maritánovi nepřiměl probandy, aby se u „zraněného“ zastavili častěji než ostatní. Zato zásadní vliv na míru po­ skytnutí pomoci měl čas – probandi, kterým bylo řečeno, aby spěchali, po­ skytli pomoc daleko méně často než ti, kterým bylo řečeno, že na přesun mají dostatek času. Hodnota lidského zdraví a života tedy zásadně ustoupi­ la před hodnotou dodržení času v re­ lativně banálním, autoritou zadaném úkolu.

Darleyův-Batsonův experiment je ukázkou toho, že naše eticky posou­ ditelné chování je do značné míry určováno vnějšími okolnostmi. Jak ukázal tento a další experimenty, je závislost na kontextu vysoká zejména tehdy, když normy, kterými se člověk „má řídit“, nejsou zvnitřněné (inter­ nalizované), ale jsou dané spíše kon­ formitou a povrchovým přizpůsobe­ ním společenskému očekávání. Vý­ sledky Darleyova-Batsonova pokusu opětovně potvrdil například novější, analogicky aranžovaný experiment zpravodajské agentury ABC News – jen 35 % spěchajících účastníků po­ mohlo sténajícímu a svíjejícímu se muži ležícímu v parku u cesty (Ber­ man, 2008).

Může se stát, že i zdravotník, o kte­ rém tato skutečnost není v daném oko­ lí známa, se zdrží poskytnutí pomoci z důvodu obav, spěchu, nechuti, situ­ ačních rizik, studu, hrozby napadení opilým postiženým nebo jiných. Zpra­ vidla však existují v různých situacích určité formy pomoci, které nevyža­ dují velké riskování, a přesto mohou být účinné – zejména jde o přivolá­ ní záchranné služby, která je vybave­ na a proškolena pro odbornou pomoc v různých podmínkách. Míru anga­ žovanosti v konkrétní situaci si tak zvláště laik, ale z části i náhodně se na místě vyskytující zdravotník do jisté míry stanovuje sám. Ať už je jeho po­ díl na záchraně poté jakýkoli, je ovšem zřejmé, že společnost pozitivněji hod­ notí ty, kdo se při poskytnutí pomoci angažují více.

Každodenní etická praxe Etika však není jen záležitostí kraj­ ních situací. Řada etických rozhod­ nutí majících vztah ke zdraví a živo­ tu se odehrává ve zcela nenápadných okolnostech, v běžném provozu zdra­ votnického nebo sociálního zařízení, ve všednosti pracovního dne či dne volna. Etické otázky rovněž vznikají ve zdravotnickém školství. Co je ješ­ tě etické a co je již hazard při realizaci klinické praxe pro studující zdravot­ nických oborů? Má si vzdělávací insti­ tuce lámat hlavu s tím, že do učebních plánů nezařadí určité téma a toto téma pak budou absolventi pro plnou kom­ petenci postrádat (hovoří se o takzva­ ném „nulovém kurikulu“, markantní je například chybění některých prak­ tických způsobilostí u sester a léka­ řů opouštějících školy – informova­ nost o léčivech a jejich účincích, zna­ lost obsluhy přístrojů běžných na JIP a ARO, atd.). Je zajímavé, že v někte­ rých zemích (zkoušky NCLEX-RN a obdobné) existuje nepsaný, zato pro­ fesně důležitý požadavek, aby sestra pro obdržení registrace znala doko­ nale přibližně 100 běžných léčivých přípravků, jejich indikaci, dávkování, vedlejší účinky a další charakteristiky.

Kolik jich v této fázi profesního rozvo­ je zná česká sestra?

Každodenní rutina zdravotnické­ ho pracovníka je schopna smazat sub­ jektivní etickou váhu některých běž­ ných úkonů do té míry, že jsou pova­ žovány za nevýznamné i tehdy, když mohou ohrozit život zdravotníka či pacienta. Svou roli zde hraje jev zná­ mý v psychologii jako „habituace“, te­ dy oploštění reakce na daný podnět dlouhodobým či opakovaným vysta­ vením tomuto podnětu. Za všechny několik reálných příkladů z praxe: A Starší pacientka na interním od­ dělení má otevřené dveře do poko­ je a naléhavým hlasem volá sestru.

Sestra nereaguje, pacientka je pře­ ce „známá“ tím, že neustále chce nějaké zbytné služby. Ale co až jed­ nou pacientce skutečně půjde o ži­ vot?

B Ošetřovatel na chodbě lůžkové­ ho zařízení uklízí podlahu po po­ raněném pacientovi. V rukavicích a s dezinfekcí? Nikoliv. S hadrem drženým nechráněnýma ruka­ ma a s nadějí, že pro tentokrát jde o zdravého klienta, který snad žád­ nou přenosnou nemoc nemá.

C Zubní lékař má čekárnu plnou ­k lientů. Spěchá. Asistentka „zapo­ mene“ vyměnit plastový kelímek u plivátka před dalším pacientem

D

E

F

G

H

I

a vrtačky i další nástroje pro opa­ kované použití jsou vydezinfiková­ ny jen velmi zběžně. Kdo by to měl v tom presu stíhat… Hlavně, aby bylo vše naleštěné, když přijde čas od času kontrola.

Klient přichází na elektroléčbu na rehabilitační oddělení. Sestra mu dává pokyn, aby si lehl v boxu na lehátko. Na chvíli odchází. Pacient si všimne, že jednorázové prostěra­ dlo na lehátku asi není až tak jed­ norázové, nýbrž značně zamaštěné a špinavé. Když sestra přijde, žádá ji o výměnu. Sestra zvyšuje hlas: „Máte si nosit svoje. Já vám nové nedám.“ Klient pokorně rezignuje a volí raději polohu vsedě s ohnu­ tým hřbetem. Tu čtvrthodinu tam elektrody nějak vydrží...

Studentka ošetřovatelství na praxi má jít provádět odběry krve. Žádá si od mentorky sadu rukavic. „Má­ me jich málo. Stejně jsou zbyteč­ né.“ Studentka udiveně a pokořeně odchází.

Na jisté klinice leží pacient, které­ mu příbuzní nosí sladkosti a po­ travní doplňky. Při jedné návště­ vě otec pacienta požádá sestru, aby mu přinesla tašku s těmito záso­ bami, ať může zjistit, které je tře­ ba doplnit. Sestra neví, kde taška je, nebo nechce prozradit její osud.

Snaží se ze situace vybruslit a ani na opakované výzvy tašku nepři­ nese.

Vystresovaný lékař pracuje na noční směně. Asi by se měl vě­ novat pacientům, kteří ještě ne­ spí, třeba si s nimi povídat, ale má přece také nárok se při své stre­ sující profesi trochu odreagovat.

Na inspekční pokoj si přivede po­ hlednou sestřičku. Však kdyby se něco dělo, sestra, která má službu, ho zavolá. Pasivita se tady přece netrestá. A i kdyby – kdo se o tom dozví?

Návštěva v lůžkovém zařízení se chce informovat o stavu svého pří­ buzného. Klepe na sesternu, kte­ rá je zavřená. Ze sesterny se ozývá hlasité povídání a chvílemi smích.

Klepe znovu. Marně. Dnes si chce­ me v klidu popovídat, dnes se služ­ by příbuzným nekonají.

Pacientka je přijata na gynekolo­ gické oddělení na plánovanou ope­ raci. O průběhu operace a poope­ rační péči a komplikacích ji nikdo neinformuje. Několik dnů vyčká­ vá a nic se neděje. Poté je najednou narychlo odvolána na sál, bez řád­ ného poučení, ještě před operací ji

sestra nechá ležet na chodbě téměř nahou, v ponižující pozici, která vyvolává silné pocity studu. Plačí­ cí pacientku pak uvádějí do anes­ tezie a po operaci jí nepříliš šetrně vytahují drény. „Vy toho moc nevy­ držíte, co?“ říká jí sestra. Pacientka odchází z oddělení se slovy: „Už ni­ kdy více…“ J Sestra I. má chřipku. Nemá ji kdo zastoupit na směně (aspoň tak to vnímá). Jde tedy do práce na od­ dělení, kde leží řada starších pa­ cientů oslabených věkem a nemo­ cemi. Má si vzít roušku? Proč by?

Je třeba šetřit. Navíc se s ní hůře dýchá a vypadala by trapně. Že by snad někdo z pacientů pak na chřipku či její komplikace zemřel?

Snad ne. Nebude přece běhat s ús­ tenkou jako v nějakém televizním seriálu.

K Nemocní rodiče mají svého syna v ústavu sociální péče, který zpro­ středkovává i zdravotní péči a měl by zajistit klientům bezpečí. Často berou syna na výlety či domů. Opa­ kovaně jim ho však z ústavu sestry předají s rozsáhlým zjevným he­ matomem, a to beze slova vysvět­ lení, respektive s vysvětlením, že je to asi alergie. Apelace rodičů je marná. Asi se to „stalo jen tak sa­ mo“, přestože jde evidentně o trau­ ma způsobené pádem nebo úde­ rem.

L Sestra II. má napilno. Musí zajis­ tit hygienu, zorganizovat podávání léků, provést odběry, změřit tlak.

Změřit tlak? Vždyť to vlastně ne­ ní nutné. Kolik by tak asi dnes pan Novák mohl mít? Odhadneme, za­ píšeme… řekněme 140/70. To by nemělo být nikomu podezřelé.

(Archiv autora. Všechny epizody jsou skutečné.)

Závěr Jaká je tedy etika dnešního zdravotní­ ka? Každopádně závislá na jednotliv­ ci, na zdravotnickém zařízení a jeho chodu, na materiálních podmínkách (kdy jsou řadoví zdravotníci „nuce­ ni“ opakovaně používat některé jed­ norázové pomůcky proti všem etic­ kým, hygienickým i dalším normám, které chrání pacienty i jejich pečova­ tele, nebo ignorovat zásadní bezpeč­ nostní standardy), na celé společnos­ ti a její kultuře.

Společnost není jen divákem etic­ kého rozhodování a dění. Společnost vytváří rámec pro lidské jednání, jed­ nou příliš benevolentní, jindy konsen­

zuálně přiměřený, jindy snad až pří­ liš rigidní. Chybovat je lidské, a i zdra­ votník je člověk. Je tedy možné dovolit mu drobné chyby, pokud tím zásad­ ním způsobem neohrozí základní hodnoty společnosti, jako jsou zdraví a život. Ale z principu ochrany těchto hodnot není možné tolerovat flagrant­ ní či úmyslné porušování norem smě­ řujících k zachování a ochraně zdra­ ví a života, ať už v případě jednotlivce, nebo větších celků.

Možná stačí použít „zlaté pravi­ dlo“ – představit si, že by si zdravotník a pacient prohodili role. Jak by si pů­ vodní zdravotník přál, aby s ním pů­ vodní pacient (nyní zdravotník) za­ cházel? Co sám nerad, nečiň jinému…

Kdo z nás by si přál, aby ho například políbil cizí člověk s oparem na rtu? To však z pohledu aktivní etiky není dost.

Nejde jen o to neškodit (princip nonmaleficience), ale také aktivně ko­ nat dobro či přinášet prospěch úměr­ ně svým možnostem a schopnostem, a nikoliv hluboko pod nimi (princip beneficience). Zřejmě totiž neexistu­ je jiný způsob, jak vybudovat funkč­ ní, sebezáchovnou společnost s maxi­ malizovanou mírou štěstí, která tím­ to obecným usilováním o bezúkornou a aktivní ohleduplnost pomůže co nej­ většímu počtu svých členů prožít pl­ nohodnotný, nadšený a co možná nej­ zdravější život.

recenzovaný článek

Literatura: 1. Berman T. ABC News [on-line]. ABC News, 2008 [cit. 2011-05-20]. Are You a Good Samaritan? Dostupné na: <http://abcnews.go.com/ Primetime/WhatWouldYouDo/story?id=4420829&page=1>.

2. Darley JM, Batson CD. From Jerusalem to Jericho: A study of Situational and Dispositional Variables in Helping Behavior. Journal of Personality and Social Psychology, 1973, Vol. 27, p. 100–108.

ISSN N/A. 3 Moore BN, Bruder K. Philosophy – The Power of Ideas. 6th ed. Boston: McGraw Hill, 2005. ISBN 0-07-287603-4.

4. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, 11, s. 353–464. ISSN 1211-1244.

Recenzovaly: Doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc., Ústav aplikovaných společenských věd, Fakulta humanitních studií, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Mgr. Jana Kačorová, Ostrava

(roman.adamczyk@fvp.slu.cz)

FLORENCE 9/2011 21

ÚTPO 1. LF UK a ČAS: sekce sester v prim. péči

ČSNM a ČAS: sekce nukleární medicíny

FTNsP, Praha

FTNsP, Praha

Úrazová nemocnice v Brně a Klinika traumatologie LF MU

Nem. České Budějovice, a. s.

ČAS: sekce zdravotních laborantů

FTNsP, Praha

Centrum andragogiky, s. r. o.

Česká spol. soud. lékař. a forenz. toxikol. ČLS JEP a Ústav soud. lékař.

ČAS: region Mladá Boleslav

Česká obezitol. společnost ČLS JEP, ČAS: traumatol.-ortopedická sekce

Odd. intervenční neuroradiol. a angiol.

RDG ústavu FN Ostrava

Nem. České Budějovice, a. s.

ÚKB FNO a ČAS: sekce zdrav. laborantů

ÚTPO 1. LF UK a ČAS: sekce sester v prim. péči

Nem. České Budějovice, a. s.

Nem. České Budějovice, a. s.

Nem. České Budějovice, a. s.

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

15.–17. 9.

19.–23. 9.

21. 9.

22.–23. 9.

září

září

3.–7. 10.

5. 10.

12.30–17 hod.

5.–7. 10.

6. 10.

6.–8. 10.

13.–14. 10.

13. – 15. 10.

14.–15. 10.

19. 10.

20.–21. 10.

20.–22. 10.

20.–22. 10.

26. 10.

FN Hradec Králové, ČAS, Odd. ošetř. LF UK H. Králové a Nadace pro rozvoj v obl. výživy, metabol. a gerontol.

Pořadatel

14. 9.

8.– 9. 9.

Datum

Celoústavní konference: Moderní ošetř. v 21. stol. – IX.

Spánek a civilizační choroby

Pestré kameny/Bunte Steine

IV. jihočeská konference nelékař. zdrav. profesí

Seminář: Zákony a vyhlášky v práci sester III

Celostát. konference zdrav. laborantů

XVIII. Jihočeské onkologické dny (Diagnostika a léčba nádorů jícnu, žaludku a tlustého střeva)

3. celostát. konference zdrav. sester a rad. asist. katetr. sálů s mezinár. účastí

Celostát. konference s mezinár. účastí: Obezitologie a bariatrie 2011

Diabetes mellitus – skrytá hrozba

Konference: 19. ostrav. dny forenzních věd

Celostát. odb. konference: Nutriční péče o nemocné v průběhu jejich léčby

Certif. kurs: EEG pro všeob. sestry

Celostátní konference ZL

Setkání traumatologů v Českých Budějovicích

Novákovy traumat. dny – Nár. kongres Čes. spol. úraz. chirurgie včetně sester. sekce

Konference: Cykl. Rok s výživou. Rozdíl. strav. ve světě – Amerika

Certif. kurs: Mentor klinické praxe

XLVIII. dny nukl. medicíny s mezinár. účastí

Kurs: Periferní žilní kanylace

XVII. královéhrad. ošetř. dny: Právní problem. v ošetř.; Problem. a prevence nozokom. nákaz v ošetř.; Oš. péče v klin. oborech – kazuistiky.; Vzděl.

Název akce (téma)

Kino „99“, Zahradní 764, Kolín IV

Jízdárna zámku, Český Krumlov

Wellness hotel, Frymburk

DK Metropol, Č. Budějovice

ÚTPO 1. LF UK, Vídeňská 800, Praha 4 (areál FTNsP, pavilon A1, 1. poschodí)

Domov sester FN Ostrava

Jízdárna zámku, Český Krumlov

Hotel Clarion Ostrava

Clarion Congress Hotel Ostrava

Dům kultury, Divadelní sál, M. Boleslav

Hotel Sepetná, Ostravice

Mariánské náměstí 2, Praha 1

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FN Motol, Praha

Bazilika, České Budějovice

Hotel International Brno, Husova ul.

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Hradec Králové

ÚTPO 1. LF UK, Vídeňská 800, Praha 4 (areál FTNsP, pavilon A1, 1. poschodí)

Univerzita Hradec Králové

Místo

Přehled vzdělávacích akcí (září 2011 – prosinec 2011)

22 FLORENCE 9/2011 Stáňa Kubincová, tel.: 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu, prim. MUDr. Dohnal

Doc. MUDr. Petr, Ph.D., petr@nemcb.cz, tel.: 387 878 750

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, tel.: 387 872 015

http://utpo.lf1.cuni.cz/, monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, tel.: 261 083 395

Alice Gajdová, tel.: 597 374 120, Doris Freislerová, doris.freislerova@fno.cz

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, tel.: 387 872 015

Petra Procházková, tel.: 597 372 172, www.konference.angio.cz

www.gsymposion.cz, www.obesitas.cz, skochova.dagmar@vfn.cz

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ Mladá Boleslav, B. Němcové 482, 293 01 Mladá Boleslav, lucie.kopalova@seznam.cz, mobil: 607 258 338

MUDr. Margit Smatanová, Ph.D., tel.: 597 371 713

Monika Jindrová, řed. sekce zdravotnictví, monika.jindrova@centrumandragogiky.cz; tel: 773 695 301, http://vzdelavanizdravotniku.centrumandragogiky.cz/konference

Mgr. Hana Kramperová, hana.kramperova@ftn.cz, tel.: 261 082 411

grecova@centrum.cz, Bc. Anna Skalická, anna.skalicka@lfmotol.cuni.cz

Prim. MUDr. Kopačka, kopacka@nemcb.cz, tel.: 387 874 701

Registrace: www.ortopedicke-centrum.cz; program: www.unbr.cz, Prof. Dr. Peter Wendsche, PhD., Consultant, Traumatol. – Spine Surgery, Trauma Hospital (Úraz. nemocnice), Ponávka 6, 662 50 Brno; tel./fax: +420 545538276, p.wendsche@unbr.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Mgr. Hana Kramperová, hana.kramperova@ftn.cz, tel.: 261 082 411

Milena Matysová, milena.matysova@fnhk.cz, Vlasta Míková, vlasta.mikova@fnol.cz

http://utpo.lf1.cuni.cz/, monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, tel.: 261 083 395

Jana Vítková, vitkova@nucleus.cz, www.nucleus.cz

Kontakt

Odborný víkendový seminář

Konference: II. ostrav. transfúz. den

Ošetřovatelství v intenzivní péči

VIII. ročník konference Primár. prevence rizik. chování 2011: min. prev. program riz. chování v kontextu škol. prevence a meziobor. a meziresort. model prevence na školách

Odb. konference: Komunikace s handicap. pacientem.

Právní odpovědnost zdravotníků

Konference: Cykl. Rok s výživou. Rozdíl. strav. ve světě – Afrika

Podzimní konference prezidia ČAS

Odborný kurs lymfo-tapingu

Seminář: Prevence a léčba obezity

ČAS: transfúzní sekce

Krevní centrum FN Ostrava

ČAS interní sekce

Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, Praha

ČAS: traumatol.-ortopedická sekce, VFN, Praha

FTNsP, Praha

Prezidium ČAS

Ústav patologie FN a LF UP Olomouc

ČAS: sekce nukleární medicíny a ČSNM

Slov. komora sestier a pôr. asist., region. komora sestier a pôr. asistentek Vys. Tatry, Sanatórium Tatr. Kotlina, n. o.

Prevence 2000, s. r. o.

Prevence 2000, s. r. o.

Česká asociace zdrav. laborantů

10. 11.

10.– 11. 11.

10.–11. 11.

10.–12. 11.

11.–12. 11.

18. 11.

25.– 26. 11.

Konference: ČAS – profesní organizace sester

Celostátní konference ZL

Konference: Vánoční posezení. Výživa

ČAS: region Hradec Králové

ČAS: sekce zdravotních laborantů

FTNsP, Praha

1. sjezd Čes. asociace zdrav. laborantů

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

VFN, Praha

FN Hradec Králové

Brno

Londýnská 59, Praha 2

Londýnská 59, Praha 2

Sanatórium Tatranská Kotlina, n. o., Vysoké Tatry

Opava

Nutriční péče o nemocné vPraha průběhu jejich léčby Konference: Motivační prostředky v moderní ordinaci

II. celoslov. konf. s mezinár. účasťou Belianske dni ošetrovateľstva – Ošetrovateľstvo bez hraníc: Ošetrovateľ. medzi teóriou a praxou

Podzimní konference ČAS a ČSNM

Olomouc

Praha

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Na Bojišti 3, Praha 2 – velká zased. místnost v přízemí děkanátu 1. LF UK

Magistrát hl. m. Prahy, Mariánské náměstí

Kongresový sál Nem. Na Homolce

Domov sester FN Ostrava

Hotel Sklář, Harrachov

FNUSA, Brno

FN Ostrava

SZŠ a VOŠZ, učebna č. 2, Mladá Boleslav

Společnost byla oceněna Etickým fórem ČR:

Kontakt: Monika Jindrová, monika.jindrova@centrumandragogiky.cz; tel: 773 695 301, www.centrumandragogiky.cz

na celostátní odbornou konferenci pořádanou pod záštitou Magistrátu hl. města Prahy a pod záštitou České asociace sester do Velkého sálu Magistrátu hl. m. Prahy

5. října 2011, 12.00 hod - 17.30 hod, Mariánské nám. 2, Praha 1

Nutriční péče o nemocné v průběhu jejich léčby

POZVÁNKA

INZERCE

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Jana Farkačová, jana.farkacova@vfn.cz

Bc. Ivana Šlaisová, tel.: 495 832 610 slaisiva@fnhk.cz

Eva Grégrová, vrchní sestra STK, FN u sv. Anny v Brně, eva.gregrova@fnusa.cz

Miroslava Ondráková, tel.: 543 183 222

tel: 221 620 214, info@prevence2000.cz

tel: 221 620 214, info@prevence2000.cz

Mgr. Lukáš Kober, tel.: +421 915 928 957, e-mail: rksksapa.tatry@gmail.com, Mgr. Danka Halečková, tel.: +421 905 176 329, email: haleckova@gmail.com

Vlasta Míková, vlasta.mikova@fnol.cz, Marie Muchová, marie.muchova@nemocnice.opava.cz

Danuše Kvapilová, tel.: 585 632 465, 585 639 565, d.kvapilova@post.cz

www.cnna.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Mgr. Dagmar Škochová, dagmar.skochova@vfn.cz

www.pprch.cz

jana.hrusková@vfn.cz

oldriska.lakotova@fno.cz, tel.: 597 372 223

Zdeňka Drobníková, Zdena.drobnikova@nemtur.cz

Jana Veselková, jana.veselkova@fnusa.cz

Alice Gajdová, alicegajdova@seznam.cz

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ Mladá Boleslav, B. Němcové 482, 293 01 Mladá Boleslav, lucie.kopalova@seznam.cz, mobil: 607 258 338

Poznámka: podbarvené akce pořádá ČAS. Úplný přehled vzdělávacích akcí 2011 najdete na www.florence.cz. Vzdělávací akce IPVZ pro zdravotníky nelékaře, září 2011 – prosinec 2011, přihlášky a další informace najdete na www.ipvz.cz.

6. 12.

listopad

listopad

listopad

9. 11.

8. 11.

7.–8. 11.

5. 11.

2. 11.

říjen

ČAS: stomatologická sekce

4. svatoanenský den

ČAS: sekce zdravotních laborantů

19. sjezd Čes. spol. histol. laborantů: Vyšetř. metody v histol. a histopatol.

Celostátní konference ZL

ČAS: sekce zdravotních laborantů

říjen

říjen

Základy přednem. první pomoci

ČAS: region Mladá Boleslav

říjen

FLORENCE 9/2011 23

recenzovaný článek

Zkušenosti z praxe

Ambulance paliativní onkologické péče Abstrakt. Paliativní onkologická péče je aktivní léčebnou a ošetřovatelskou intervencí u nemocných s ukončenou onko­ logickou léčbou v důsledku léčebně neovlivnitelné progrese onkologického onemocnění. Hlavním cílem paliativní on­ kologické péče je zajistit co nejlepší možnou úroveň kvality života onkologicky nemocného pacienta a jeho rodinných příslušníků.

Klíčová slova: paliativní onkologická péče – onkologický pacient.

Doc. MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D., Klinika onkologie a radioterapie FN a LF, Hradec Králové, Katedra válečného vnitřního lékařství FVZ UO, Hradec Králové 1991–1997: Voj. lékař. akademie JEP, H. Králové; 1991–1997: LF UK, H. Králové; 2000: atest. – všeob. lékař.; 2002: atest. – vnitř. lékař.; 2004–2006: postgrad. studium – voj. vnitř. lékař., VLA JEP, H. Králové; 2006: stát. doktor. zk. (Ph.D.); od 2000: odb. as. kat. váleč. vnitř. lékař. FVZ UO, H. Králové; od 2007: odb. as. KOR LF a FN, H. Králové, ved. lékař – odd. ženy KOR; od 15. 12. 2009: docent v oboru vojenské vnitřní lékařství

Prof. MUDr. Stanislav Filip, Ph.D., DSc. zástupce přednosty Kliniky ­onkologie a radioterapie FN a LF UK v Hradci Králové pro vědu, výzkum a výuku, koordinátor paliativní onkologické péče ve FN v Hradci Králové

(Outpatient clinic of palliative cancer care) Abstract. Palliative cancer care is an active treatment and nursing interventions for patients with end-cancer therapy in the hospital due to instable cancer progression. The main aim of palliative cancer care is to ensure the best possible quali­ ty of life of cancer patient and the patient´s family members.

Key words: palliative cancer care – oncological patient.

Jednou z forem specializované palia­ tivní onkologické péče je ambulance paliativní onkologické péče (APOP), která může být zřízena na úrovni komplexního onkologického centra (KOC) nebo na úrovni regionálního onkologického zařízení (1–3). Hlavní náplní APOP je organizovat, respek­ tive koordinovat paliativní onkolo­ gickou péči (POP) na úrovni KOC, kraje či jednotlivých regionů (1–3).

APOP zajišťuje jak obecnou, tak spe­ cializovanou POP. Obecná POP zahr­ nuje léčbu symptomů souvisejících s progresí onkologického onemoc­ nění a jeho předchozí protinádoro­ vou léčbou. Mezi hlavní symptomy jsou řazeny dyspeptické obtíže – ne­ volnost, zvracení, průjem, zácpa, ná­ dorová bolest –, psychické obtíže – úzkost, deprese, poruchy spánku, psychomotorický neklid, delirant­ ní stavy, nádorová anorexie a kache­ xie, dušnost. Specializovaná POP za­ hrnuje konziliární činnost, a to ne­ jen v rámci onkologických pracovišť (KOC či regionální onkologická pra­

coviště), ale i na úrovni nemocnice (fakultní či krajské nemocnice, regio­ nální nemocniční zařízení) (1–3).

Personálně je APOP obsazena ná­ sledovně (2, 3): 1. Stálý stav: klinický onkolog, zdravotní sestra edukova­ ná v problematice POP, sociální pra­ covník, algeziolog. 2. Konziliáři: on­ kopsycholog, psychiatr, rehabilitač­ ní sestra, rehabilitační lékař, protetik, nutriční terapeut, lékař nutricionista.

Zásadní podmínkou pro existen­ ci a fungování APOP je spolupráce s praktickými lékaři a regionálními APOP, s agenturami domácí zdravot­ ní péče, regionálními nemocničními zařízeními, hospicovými zařízeními a zařízeními následné péče (přehled­ něji viz obr. 1) (1–3).

Do programu POP, zajišťovaného APOP, jsou zařazeni nemocní s ukon­ čenou onkologickou léčbou v důsled­ ku progrese onkologického onemoc­ nění a vyčerpaných možností onkolo­ gické léčby (1–3). Ukončení onkologické léčby má své etické i právní atributy, tj. je prováděno v rámci indikačních se­

praktický lékař agentura domácí zdravotní péče

hospicové zařízení

APOP v rámci KOC

regionální APOP

regionální nemocniční zařízení zařízení následné péče

24 FLORENCE 9/2011

Obr. 1. APOP v systému poskytování zdravotní péče na regionální úrovni (1-3)

minářů – onkologických kabinetů na úrovni KOC, regionálních onkologic­ kých pracovišť či v rámci mezioboro­ vých seminářů se zastoupením ošet­ řujícího onkologa(4).

U každého pacienta zařazeného do programu POP je vstupně stano­ ven plán paliativní onkologické péče (PPOP) (1–4), který je vytvořen v soula­ du s čtyřmi hlavními zásadami: 1. Re­ spektovat přání pacienta a jeho rodiny.

2. Zajistit odpovídající spolupráci s re­ gistrujícím praktickým lékařem, agen­ turami domácí zdravotní péče, hospi­ covými a regionálními nemocničními zařízeními. 3. Řešit mimořádné situa­ ce obvykle související s náhlým zhor­ šením celkového stavu pacienta v mi­ mopracovní době. 4. Zajistit účinnou respitní péči (krátkodobý pobyt paci­ enta v hospicovém zařízení či v zaří­ zení následné péče), zvláště u nemoc­ ných, kde významnou úlohu v každo­ denní 24hodinové ošetřovatelské péči v domácím prostředí hraje rodina. Dí­ ky možnosti respitního pobytu pro pacienta je vytvářen prostor k potřeb­ né fyzické i psychické rekonvalescenci rodinných příslušníků, kteří pečovali a dále budou pečovat o pacienta v do­ mácím prostředí (1–4).

PPOP vychází z 5 základních šet­ ření (1–4): 1. Fyzické šetření zaměřené především na obtíže limitující pacien­ ta v běžné denní činnosti a jejich do­ savadní léčbu. Zvláštní důraz v rámci fyzického šetření je kladen na přítom­ nost bolesti, její etiologii, charakter, lokalizaci, intenzitu a samozřejmě její dosavadní léčbu včetně dopadu na celkovou kvalitu života pacienta.

2. Základní nutriční screening zahr­ nující nutriční anamnézu (chuť k jíd­ lu, možnosti příjmu stravy a tekutin, polykací obtíže, váhový úbytek za po­

Ilustrační foto http://www.pccchealth.org

slední 1 měsíc a posledních 6 měsíců), základní antropometrická měření (tě­ lesná hmotnost, výška, body mass in­ dex) a Karnofskyho výkonnostní stav (Performance Status). Cílem nutrič­ ního screeningu je zhodnotit projevy nádorové anorexie a kachexie. 3. Psychologické, případně psychiatrické šetření hodnotící pacientův postoj a chápání nemoci s infaustní prognó­ zou, dále pak projevy úzkosti, depre­ se, psychomotorický neklid, suici­ dální myšlenky, delirantní stavy, po­ ruchy spánku. 4. Spirituální šetření zaměřené na náboženské a duchovní rituály. 5. Sociální šetření hodnotí­ cí vztahy v rodině pacienta, komuni­ kaci mezi pacientem a rodinnými pří­ slušníky, finanční a životní podmínky pacienta a jeho rodiny, dostupnost do­ mácího vybavení pro případnou ošet­ řovatelskou péči.

Závěr POP je nezbytnou součástí onkologic­ ké léčby, která zajišťuje kontinuální péči o nemocné s ukončenou onkolo­ gickou terapií. Jejím hlavním cílem je zkvalitnit poslední období života pa­ cientů. POP lze poskytovat ambulant­ ní cestou ve spolupráci s praktickými lékaři, agenturami domácí zdravot­ ní péče, zařízeními disponujícími lůž­ ky následné péče a lůžkovými hospici.

Tento způsob péče o nemocné s ukon­ čenou onkologickou léčbou, který je reálně dostupný, jim i přes závažnost jejich celkového stavu umožňuje setr­ vat až do posledních chvil v domácím prostředí a mezi jejich blízkými.

Literatura: 1. Slováček L, Filip S, Priester P, Kopecký J, Slánská I, Švecová D, Petera J. Výživa nemocných v programu paliativní on-

PŘÍPRAVY SOUTĚŽE MISS SESTRA 2011 Ty z vás, které se zúčastnily letošního plesu sester v překrásném Obecním domě v Praze, vědí, že součástí večera bylo finále a vyhlášení vítězky soutěže Miss sestra 2010. Korunku, klíčky od auta a další hodnotné ceny si odnesla sympaťačka Aneta, perioperační sest­ ra z FN Ostrava. Mimo tyto dary zís­ kala finanční částku ve výši 33 333 Kč pro kolegyně ze své sesterny.

Nejinak tomu bude i na 3. reprezen­ tačním plese sester, který se na žádos­ ti mnohých z vás přesouvá zpět na Žo­ fín. 17. února 2012 se tam sestřičky opět roztančí ve svých krásných večerních ró­ bách. Program plesu, stejně jako v le­ tošním roce, zpestří 10 finalistek, které

kologické péče. In: Jurašková B. Aktivní přístup v péči o seniory – budoucnost geriatrie a gerontologie. Geronto-metabolická klinika FN a LF UK Hradec Králové 2010, s. 35–35.

2. Slováček L, Slováčková B, Jebavý L, Blažek M. Kvalita života onkologických nemocných: koncepční model, možnosti měření. Voj. zdrav. listy 2005, 74(5–6): 180–182.

3. Slováček L, Filip S, Šimková M, Priester P, Slánská I, Švecová D, Kopecký J. Ambulance paliativní onkologické péče – její funkce a zařazení v systému poskytování zdravotní péče na regionální úrovni.

Paliat. Med. Lieč. Boles., Supl. 2010, 3(S3): 16–18.

4. Slováček L, Filip S, Šimková M, Priester P, Slánská I, Švecová D, Kopecký J. Ambulance paliativní onkologické péče, funkce a zařazení do systému poskytování zdravotní péče v regionu.

In: Ulrychová H, Vašátková I. Sborník přednášek XVI. královéhradecké ošetřovatelské dny, Nucleus Hradec Králové 2010, s. 49–50.

recenzovaný článek

Podpořeno Výzkumným projektem MZ ČR No. 00179906 a Specifickým vysoko­ školským výzkumem UK Praha č. 53251.

Recenzovaly: Mgr. Martina Vedlichová, Pracoviště ošetřovatelské péče Hana Pekárková, Hradec Králové, vrchní sestra Mgr. Dagmar Švecová, Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové, vrchní sestra

(Ladislav.Slovacek@seznam.cz)

volný čas

se utkají o titul Miss sestra 2011. Již ny­ ní můžeme poodhalit tajemství příprav z kuchyně soutěže a slíbit promenádu v luxusních večerních šatech značky Ste­ ilmann (pro pány budou zvláště lákavé „malé černé“) a vtipné komentáře mode­ rátora Vojty Bernadského. O dobrou hud­ bu a zábavu rozhodně nebude nouze.

Možná je mezi vámi adeptka na nej­ sympatičtější sestřičku, nebo jste to do­ konce vy sama, tak nezapomeňte sledo­ vat stav hlasování na ­www.misssestra.cz a o výsledku se přijďte přesvědčit 17. úno­ ra 2012 na Žofín.

Mgr. Marta Novotná, Project Manager We Make Media, s. r. o.

FLORENCE 9/2011 25

recenzovaný článek

Zkušenosti z praxe

Péče o hudební potřeby pacientů v Krajské nemocnici Liberec Souhrn: Článek pojednává o zkušenostech získaných při organizování hudebních koncertů pro pacienty Krajské nemocni­ ce Liberec, probírá možnosti jejich využití v ošetřovatelském procesu a na konkrétních případech demonstruje důležitost spolupráce se zdravotnickým personálem.

Klíčová slova: dobrovolníci v nemocnici – hudební koncerty pro pacienty – dobrovolnický program – Krajská nemocni­ ce Liberec.

Mgr. Ing. Tomáš Hendrych, koordinátor dobrovolníků, Dobromysl – Dobrovolnické centrum Krajské nemocnice Liberec, a. s.

1999-2008: odborný asistent na Katedře geografie Technické univerzity v Liberci; 2004: projekt Dobrovolníci v nemocnici; 2007: obdržel nabídku od Krajské nemocnice Liberec profesionálně koordinovat dobrovolnický program v nemocnici. Tu v následujícím roce přijal.

Jana Petrová, DiS., ergoterapeutka, spinální jednotka Traumatologicko-ortopedického centra Krajské nemocnice Liberec, a. s.

(The Care of the Patients Musical Needs in Liberec Regional Hospital) Abstract: The paper deals with an experience of the musical concerts organizing for patients in Liberec Regional Hospital, discusses possibilities of its implementation in a nursing process and on concrete cases demonstrates the significance of the cooperation with the medical personnel.

Key words: hospital volunteers – musical concerts for patients – volunteers program – Liberec Regional Hospital.

Úvod Hudba v nemocnici je název projek­ tu, který se stal nedílnou součástí dob­ rovolnického programu v Krajské ne­ mocnici Liberec. Projekt chce paci­ entům formou živé hudby nabídnout hudební vyžití v rámci jejich volné­ ho času během hospitalizace a záro­ veň přispívat k naplňování vize celého dobrovolnického programu – zpříjem­ nit pacientům pobyt v nemocnici.

Organizaci hudebních vystoupení zajišťuje dobrovolnické centrum a je­ ho dobrovolníci, kteří pomáhají přede­ vším při doprovodu pacientů do/z pro­ vizorního „koncertního sálu“ (tím bý­ vá zpravidla jídelna oddělení).

V rámci tohoto projektu se v průbě­ hu let 2009 a 2010 podařilo uskutečnit necelou třicítku koncertů. Do liberec­ ké nemocnice zavítaly dětské soubory z uměleckých škol, lidoví harmoniká­ ři, gospelový či amatérský umělecký soubor a dokonce někteří profesionál­ ní muzikanti. Pěvecké vystoupení dětí z psychiatrického oddělení s pásmem vánočních koled ukazuje, že do pro­ jektu se mohou zapojit i pacienti.

Ošetřovatelský proces a hudební vystoupení

26 FLORENCE 9/2011

Následující řádky navazují a rozvádějí úvahy prezentované dříve (Hendrych, 2009). Další zrealizované koncer­ ty přinesly nové zkušenosti a poznat­ ky. Na hudební vystoupení v nemocni­ ci můžeme nahlížet z mnoha aspektů, z nichž některé jsou významné mi­ mo jiné také pro ošetřovatelský pro­ ces. Podívejme se podrobněji na čtyři aspekty, které se významným způso­ bem uplatňují v rámci projektu Hudba v nemocnici.

Muzikoterapeutický aspekt Dobrovolnictví není kompetentní ak­ tivně zasahovat do terapie, přesto je v něm obrovský potenciál přispět k te­ rapii v nespecifikované formě. Hudeb­ ní vystoupení v nemocnici koncipuje­ me jako pasivní formu muzikoterapie.

Hudbu necháváme působit v její ry­ zí podobě a spontánně. Dáváme po­ sluchačům naprostou svobodu vstou­ pit do intimního vztahu se skladbou, vnímat její hluboký příběh, otevřít se světu imaginací a načerpat chuť do uzdravení.

Edukačně-kognitivní aspekt Koncerty v nemocnici jsou spíše ko­ morního rázu, a tak se často stává, že se mezi interpretem a posluchačem vytváří těsnější kontakt. Pacienti po koncertě pokládají různé otázky ne­ bo sám interpret doprovází vystou­ pení košatějším komentářem než ­obvykle. Takto bývá zvídavému po­ sluchači zprostředkováno poznání rázu organologického (dozvídá se ně­ co o nástrojích), hudebně-historické­ ho (dozvídá se něco o skladbách a je­ jich autorech) či hudebně-geografic­ kého (dozvídá se něco o zemi půvo­ du skladby).

Aktivizační aspekt Koncert v nemocnici představuje zce­ la jednoznačně vytržení ze stereotypu.

Aktivizuje pacienta a nabízí mu pří­ jemné vyplnění volného času. Určitě se jedná o vhodnou alternativu ke sle­ dování televize. Pokud se s výběrem žánru strefíme do pacientovy noty, pak se aktivizace netýká pouze doby vlastního vystoupení. Pacient se může již předem těšit a setrvávat v příjem­ ném očekávání a po skončení předsta­ vení v sobě nechává doznívat libé zá­ žitky.

Společenský aspekt Během koncertu se vytvářejí, či lépe řečeno mohou vytvořit tři kvalitativ­ ně velmi rozličné úrovně vztahů. Nej­ početnější bývá komunita poslucha­ čů – lidí sdílejících zájem o autorovy skladby. Velmi žádoucím je navázání vztahu mezi interpretem a poslucha­ čem. Za třetí nesmíme zapomenout na virtuální most mezi nemocni­ cí a vnějším světem. Koncert je totiž něčím, co je pro vnější svět napros­ to běžné a přirozené. Tím, že se ko­ ná v nemocnici, propojuje tento svět s nemocničním.

V době televizních přijímačů pří­ mo na pokojích a donášky jídla pří­ mo k lůžkům může v některých pří­ padech docházet k ochuzení pacientů o potřebné sociální kontakty. Hudeb­ ní vystoupení může být vhodnou pří­ ležitostí tyto kontakty naopak rozšířit.

Význam sociálního kontaktu spočívá především ve vzájemném sdílení. Po­ sluchači v nemocnici mohou vzájemně sdílet inspiraci („Ten pacient vedle na­ hlíží na svou chorobu takto, že mne to nenapadlo dříve?“), lidskost („Nemoc patří k lidskému údělu, nejsem v tom sám.“), sounáležitost („Neboj se, jsem tu s tebou.“).

Ohlédnutí za hudebním vystoupením Pavla Fajta Dne 2. prosince 2010 se v liberecké nemocnici uskutečnil koncert vyni­ kajícího brněnského bubeníka a per­ kusisty Pavla Fajta. Během zhruba hodinového vystoupení zazněly in­ strumentální skladby a improvizace pro pestrou škálu rytmických nástro­ jů – šamanský buben, drobné idiofo­ ny a bicí soupravu doplněnou o zce­ la originální generátor tónů. Koncert vyvrcholil závěrečnou korpofonní im­ provizovanou skladbou. Po vystoupe­ ní následovala krátká neformální dis­ kuze pacientů s hudebníkem.

Atmosféru koncertu velmi dobře vystihuje zpětná vazba, kterou jsem obdržel od pacientů psychiatrického oddělení: „Koncert pana Fajta byl pro spoustu z nás velmi příjemným pře­ kvapením. Bubny a bubínky a i jiné bicí nástroje, pro většinu z nás nezná­ mé, nemusí jen ,tvrdit muziku‘, ale při notné dávce talentu, citu a vědě­ ní dokážou pohladit po duši a příjem­ ně naladit. Stejně tak rozbušit srdce a dodat energii. Ačkoli motiv skladeb byl i z jiných kultur a mnohdy i svě­ tů, většinou v nich zazněla nahlas

i potichoučku ta nejkrásnější melo­ die, tlukot srdce. Je velmi záslužné, co dělá dobrovolnické centrum pro ­pacienty.“

Spolupráce se zdravotnickým personálem Spolupráce se zdravotnickým perso­ nálem především se sestrami a sanitá­ ři na uvedeném projektu se uskuteč­ ňuje dvěma způsoby: Doprovod na hudební vystoupení Jak již bylo řečeno, většinou pacien­ ty na koncerty doprovázejí dobrovol­ níci. V mimořádných případech lze však umožnit návštěvu koncertu i pa­ cientovi ve vážnějším stavu, jak do­ kládá následující příklad. Dne 7. říj­ na 2009 se uskutečnil převoz pacienta spinální jednotky na vystoupení flét­ nového souboru. Personál uvedeného oddělení doprovázel a přepravoval pa­ cienta plně nehybného a závislého na dýchacím přístroji na oddělení v jiném pavilonu, kde se koncert konal. Bylo potřeba hlídat životní funkce, upra­ vovat polohu na vozíku nebo kontro­ lovat ventilátor či celkový stav pacien­ ta. Pacient byl spokojen a jeho spoko­

jenost byla tou největší odměnou pro personál.

recenzovaný článek

Pozvání na hudební koncert Dvouletá zkušenost s pořádáním kon­ certů v nemocnici ukazuje, že nejú­ činnější pozvánkou na takovou akci je osobní sdělení a pozvání z úst sest­ ry. Ona nejlépe ví, kdo na oddělení po­ slouchá hudbu a koho by návštěva kon­ certu potěšila. Zkušenost též ukazuje, že pacient má v pozvání od ní větší dů­ věru a jí také spíše uvěří, že mu kon­ cert může prospět.

Literatura: 1. Hendrych T. Nemocnice jako místo uzdravení. Sestra č. 12/2009.

Recenzovaly: PhDr. Lada Cetlová, Ph.D, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra zdravotnických studií PhDr. Iveta Ondriová, Ph.D. Fakulta zdravotníckych odborov PU v Prešove

(tomas.hendrych@nemlib.cz) Foto T. Hendrych

INZERCE

FLORENCE 9/2011 27

recenzovaný článek

výzkumná zpráva

Monitoring self-managementu zdravia sestier Súhrn: Hlavnou témou tejto práce je monitorovanie self-managementu zdravia slovenských a českých sestier a ich kompa­ rácia. Na základe analýzy výsledkov výskumu poukazujeme na súčasný stav zdravotného uvedomenia sestier a navrhuje­ me odporúčania pre prax.

Kľúčové slová: sestra – zdravie – prevencia.

Doc. PaedDr. PhDr. Viera Simočková, Ph.D. Fakulta zdravotníctva, Katolícka univerzita, Ružomberok, Katedra pôrodnej asistencie 1976: gymnázium, Sečovce; 1978: nadstav. štúd. SZŠ, Michalovce – pôr. asist.; 1978–1982: 2. gyn.-pôr. klinika FN, Bratislava; 1982–1994: Gyn.-pôr. klinika FN LP, Košice, stanič. sestra; 1985: PSŠ – inštrum. v oper. sále; od 1994: učit. na SZŠ sv. Alžbety, Košice; 1995: ukonč. štúdia na LF UPJŠ Košice – ošetrov.; 2000: ukonč. štúdia na FF PU, Prešov – učit. – pedag.; 2001: FZ TU, Trnava, rigor. sk. – ošetrov.; od 2003: odb. asist., KU Ružomberok, prac. Košice; 2008: FZ TU, Trnava, obhaj. dizert. práce – ošetrov.; 2009: VŠ ZaSP sv. Alžbety, Bratislava, habil.

– ošetrov.; od 2009: doc., KU Ružomberok, kat. pôr. asist.

Mgr. Mária Zamboriová, Ph.D., Univerzita P. J. Šafárika, Lekárska fakulta, Ústav ošetrovateľstva, Košice

(Monitoring of the self-management of nurses’ health) Summary: The main topic of this paper is the monitoring of the self-management of nurses’ health and its comparison between Slovak and Czech nurses. We point out the current status of nurses, based on an analysis of the research results.

Health awareness and propose recommendations for practice are included too.

Key words: nurse – health – prevention.

Úvod V systéme starostlivosti o zdravie tvo­ ria sestry najpočetnejšiu skupinu zdra­ votníckych profesionálov, ktorá v pod­ statnej miere zabezpečuje fungovanie zdravotníctva. Sestry sú predstavi­ teľkami povolania, prostredníctvom ktorého môžu významne vplývať na široké skupiny klientov všetkých ve­ kových kategórií od narodenia až po smrť v oblasti prevencie a podpory zdravia. Na druhej strane sestry nesú zodpovednosť aj za svoje vlastné zdra­ vie. V rámci vykonávania svojej profe­ sie sa denne stretávajú s celým radom fyzikálnych, emocionálnych a psycho­ sociálnych stresorov, ktoré majú ne­ gatívny dopad na ich zdravie. Ony sa­ motné sa tak stavajú prijímateľkami zdravotnej a tým aj ošetrovateľskej starostlivosti na všetkých úrovniach.

Cieľ práce: Hlavným cieľom prá­ ce je monitorovanie self-managemen­ tu zdravia sestier.

Metodika výskumu Pre uskutočnenie výskumu bola pou­ žitá dotazníková metóda. Na zisťova­ nie potrebných údajov bol vypracovaný neštandardizovaný dotazník, ktorý bol určený sestrám pracujúcim v zdravot­

Slovenské sestry boli zastúpené v 98 % ženským pohlavím, 2 % tvorili muži. Priemerný vek bol 37,3 roka, na­ jviac boli zastúpené sestry vo veku od 31 do 35 rokov (18 %). Priemerná dĺžka praxe v zdravotníckom zariadení bola 16,9 roka, najviac bola zastúpená sku­ pina sestier s dĺžkou praxe od 11 do 20 rokov (31 %). Modus súboru 1 rok pra­ xe predstavoval 5,8 % respondentov.

Vysokoškolské vzdelanie malo ukon­ čené 26 % sestier. 62 % bývalo v meste, 38 % udávalo bydlisko na vidieku. České sestry boli zastúpené v 97 % ženským pohlavím, 3 % tvorili muži.

Priemerný vek bol 37,7 roka, najviac boli zastúpené sestry vo veku od 21 do 25 rokov a od 31 do 35 rokov (po 17 %).

Priemerná dĺžka praxe v zdravotníc­ kom zariadení bola 16,7 roka, najviac bola zastúpená skupina sestier s dĺž­ kou praxe od 11 do 20 rokov (26 %).

Modus súboru 1 rok praxe predstavo­ val 7,5 % respondentov. Vysokoškol­ ské vzdelanie malo ukončené 11 % se­ stier. 70 % bývalo v meste, 30 % udáva­ lo bydlisko na vidieku.

níckych zariadeniach. Bol zameraný na zisťovanie self-managementu zdravia sestier. Zber dát sa uskutočnil na prelo­ me rokov 2008 – 2009. Rozdaných bolo spolu 2000 dotazníkov sestrám pracu­ júcim v zdravotníckych zariadeniach.

1300 dotazníkov bolo distribuovaných do jednotlivých zdravotníckych zari­ adení v Slovenskej republike (SR), 700 dotazníkov bolo distribuovaných do zdravotníckych zariadení v Českej re­ publike (ČR). Pre štatistické spracova­ nie bolo použitých 1397 dotazníkov, čo je 69,9 %. Pre hodnotenie štatistických jednotiek a vzťahov medzi nimi sme využili metódy jednorozmernej a dvoj­ rozmernej deskriptívnej a induktívnej štatistiky. Na porovnanie výskytu sle­ dovaného znaku medzi skupinami bol použitý Chí-kvadrát test. Za významné sme pokladali hodnoty na hladine vý­ znamnosti p < 0,05.

Charakteristika súboru Výberový súbor tvorilo spolu 1397 ses­ tier. 97 % sestier bolo ženského pohla­ via, 3 % boli zastúpené mužským po­ hlavím. 943 respondentov malo trva­ lé bydlisko v SR a 454 respondentov v ČR. Vysokoškolské vzdelanie malo ukončené 21 % sestier.

Diskusia Predmetom nášho záujmu bolo skú­ manie self-managementu zdravia slo­

Analýza získaných výsledkov Tab. 1. Vybrané charakteristiky slovenských sestier Položka dotazníka

28 FLORENCE 9/2011

Absolútny počet

Priemer

Medián

Modus

Minimum

Maximum

Smerodajná odchýlka

Vek v rokoch

943

37,33

36

30

20

62

± 9,80

Dĺžka praxe v rokoch

943

16,92

16

1

1

42

± 10,46

Výška v cm

909

165,61

165

165

147

192

± 6,15

Hmotnosť v kg

905

65,73

64

60

42

120

± 12,16

Obvod pása v cm

663

77,65

75

70

55

140

± 11,68

BMI

905

23,96

23

22

16

42

± 4,21

venských a českých sestier. V tab. 1, 2 uvádzame vybrané charakteristiky slo­ venských a českých sestier. Príkladom skúmania self-managementu zdravia sestier sú štúdie realizované v Kanade a v Severnej Amerike, ktoré v pravidel­ ných intervaloch mapujú uvedené fak­ tory (National Survey …, 2008). V Čes­ kej republike sa otázkam zdravia sesti­ er venuje Sovová et al. (2005). V našich podmienkach bola problematika po­ stojov sestier k svojmu zdraviu rieše­ ná v štúdiách Simočková, Zamboriová (2006, 2009), Dimunová (2009).

Pri vnímaní svojho zdravia sest­ rami sme zistili, že 1/3 sestier nášho výberového súboru sa cíti byť zdra­ vá, 16 % sestier udáva chronické cho­ roby (graf 1). Z celkovej škály chro­ nických chorôb udávanej sestrami do­ minujú poruchy pohybovej sústavy a dýchacieho systému. Pri komparácii zdravotného stavu slovenských a čes­ kých sestier (graf 1) sa české sestry cí­ tia zdravšie (45 %), podobne udávajú aj menej chronických ochorení (12 %).

V odbornej literatúre sa dokumen­ tuje, že so stúpajúcim vekom sa zvyšu­ je prevalencia chronických chorôb a po­ lymorbidita (Hegyi, 1996). Pri zisťovaní vzťahu medzi chorobnosťou a vybraný­ mi premennými sa v našom súbore po­ tvrdil signifikantný vzťah medzi zdra­ votným stavom sestier a vekom (graf 2).

41 % sestier uvádza, že sú dispenzarizo­ vané u niektorého z odborných lekárov (graf 3). Najčastejšie uvádzaným od­ borným lekárom je endokrinológ (7 %).

Pri zisťovaní štatistickej významnosti medzi dispenzarizáciou sestier a vybra­ nými premennými sa potvrdil signifi­ kantný vzťah medzi vekom (graf 4).

Ako zvyknú postupovať sestry pri nezávažných akútnych ochoreniach monitoruje graf 5. Priemerne 64 % se­ stier ide do práce, iba 7 % navštívi le­ kára. Dôkazom toho je aj pomerne níz­ ky počet kalendárnych dní pracovnej neschopnosti v rezorte zdravotníctva v porovnaní s inými rezortmi (EQUAL, 2008). Sestry sa často liečia samy. 18 % sestier uvádza, že na každý problém má

Graf 1. Zdravotný stav slovenských a českých sestier

recenzovaný článek

60 % 53 % 50 %

45 %

40 %

50 % 43 %

34 % 29 %

30 %

18 %

20 % 10 %

16 % 12 %

0% cíti sa zdravá

občasné problémy SR

ČR

chronické choroby

spolu

Graf 2. Vzťah medzi zdravotným stavom sestier v závislosti od veku 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% do 25

26–30

31–35

cítí se zdravá

36–40

41–45

46–50

občasné problémy

51–55 viac ako 56

chronické choroby

Štatisticky významný rozdiel medzi chorobnosťou sestier a vekom sa potvrdil. (χ2=122,4107, p<0,05).

Graf 3. Dispenzarizácia sestier u lekára – špecialistu 70 % 58 %

60 %

62 %

59 %

50 % 42 %

40 %

38 % 41 %

30 % 20 % 10 % 0% je dispenzarizovaná

nie je dispenzarizovaná SR

ČR

spolu

Tab. 2. Vybrané charakteristiky českých sestier Položka dotazníka

Absolútny počet

Priemer

Medián

Modus

Minimum

Maximum

Smerodajná odchýlka

Vek v rokoch

454

37,75

36

33

20

67

± 11,25

Dĺžka praxe v rokoch

454

16,69

15

1

1

50

± 11,40

Výška v cm

427

167,74

168

170

150

192

± 6,31

Hmotnosť v kg

412

67,28

65

65

46

125

± 11,72

Obvod pása v cm

317

77,47

76

80

52

120

± 10,11

BMI

412

23,87

23

23

17

43

± 3,74

FLORENCE 9/2011 29

recenzovaný článek

Graf 4. Vzťah medzi vekom a dispenzarizáciou sestier 68 %

70 %

58 %

60 % 50 % 40 % 30 %

42 %

60 %

55 % 53 % 52 % 48 % 47 % 45 % 36 %

32 %

66 %

64 %

40 %

34 %

20 % 10 % 0%

do 25

26–30

31–35

36–40

41–45

je dispenzarizovaná

46–50

51–55 viac ako 56

nie je dispenzarizovaná

Signifikantný vzťah medzi dispenzarizáciou sestier a vekom sa potvrdil (χ2=31,79698, p<0,05).

Graf 5. Zvyčajný postup sestier pri nezávažných akútnych chorobách 70 %

65 %

60 %

62 % 64 %

50 % 40 % 30 %

21 %

20 % 10 % 0%

26 %

22 %

7% 7% 7% návštěva lekára

7% náhradné voľno SR

ČR

4% 6%

dovolenka

pracuje

spolu

Graf 6. Postoj sestier k užívaniu liekov bez odporúčania lekára 70 %

66 %

60 %

62 %

65 %

50 % 40 % 30 % 20 %

21 % 14 %

20 %

17 %

17 %

18 %

10 % 0%

nikdy neužíva

občas analgetiká SR

ČR

spolu

na každý problém má liek

Graf 7. Výpočet BMI sestier na základe udaných rozmerov 70 %

67 %

60 % 50 % 40 % 30 %

23 %

20 % 10 % 0%

30 FLORENCE 9/2011

6%

4% BMI 16–18 podhmotnosť

BMI 19–25 normálna hmotnosť

BMI 26–30 nadhmotnosť

BMI 31–43 obezita

liek (graf 6). Medzi najčastejšie užívané lieky patria analgetiká (81 %), 5 % se­ stier si ordinuje antibiotiká bez lekár­ skeho odporúčania. V rezorte zdravot­ níctva patria medzi najčastejšie sa vy­ skytujúce choroby z povolania najmä profesionálne dermatózy (z liečiv, dez­ infekčných prostriedkov a iných che­ mikálií), hepatitída B, iné infekčné ochorenia (salmonelóza, infekčná mo­ nonukleóza, TBC, varicella), ochorenie kostí, kĺbov, šliach a nervov – z preťaže­ nia (EQUAL, 2008).

Výživa tvorí dôležitú súčasť správ­ nej životosprávy. Stravovací a pitný re­ žim ovplyvňuje odolnosť človeka pro­ ti chorobám, zlepšuje pracovný vý­ kon a v konečnom dôsledku vplýva na dĺžku života. Valovičová (2007) uvád­ za, že ­60–70 % onkologických ochore­ ní vzniká v dôsledku nesprávnej výži­ vy a nezdravého životného štýlu. Dôle­ žitým ukazovateľom stavu telesnej hmotnosti jedinca je index telesnej hmotnosti (Body Mass Index – BMI).

V sledovanej skupine respondentov sme na základe údajov o výške, hmot­ nosti a obvode pása vyhodnotili BMI (graf 7). 23 % respondentov má nad­ hmotnosť a 6 % respondentov trpí obezitou. Nami zistené výsledky sa približujú hodnotám BMI uvádzaných Sovovou (2005), kde u českých sesti­ er bola zistená nadhmotnosť u 20 % a obezita u takmer 9 % respondentov.

Fajčenie je závažným rizikovým fak­ torom pri vzniku civilizačných ochore­ ní a predstavuje spoločenský i zdravot­ ný problém v zmysle závislosti. Sovová et al. (2005) uvádzajú, že sestry v Českej republike fajčia v takmer 32 %. V na­ mi sledovanom súbore pravidelne faj­ čí 25 % sestier, v Českej republike je to 29 % (graf 8). Je potrebné naďalej pátrať po hlavných príčinách fajčenia a taba­ kizmu u zdravotníckych pracovníkov vrátane sestier. Horanská et al. (2010) uvádzajú, že sestry zohrávajú význam­ né postavenie pri odovzdávaní vedo­ mostí týkajúcich sa zlepšenia zdravia.

Je na zamyslenie, prečo napriek pozna­ niu všetkých rizík a ich implementova­ niu do praxe formou edukácie, pomer­ ne vysoké percento z nich fajčí.

Pri ochrane zdravia a predchádza­ ní rôznych ochorení zohráva významnú úlohu primárna prevencia. Sestry ju však často podceňujú. Postoj zaujíma­ ný sestrami k preventívnym prehliad­ kam, dokumentuje graf 9. Na veľmi níz­ kej úrovní sú preventívne prehliadky u všeobecného lekára (18 %). Štatistický významný vzťah medzi preventívny­ mi prehliadkami vo vzťahu k vzdelaniu a veku sa nepotvrdil (graf 10, 11). Rako­

vina prsníka je v rebríčku nádorových ochorení u žien na druhom mieste. Za­ ujímalo nás, či sestry robia preventívne opatrenia v predchádzaní tejto zákernej choroby. Samovyšetrovanie prsníkov si pravidelne robí 21 % ses­tier (graf 12).

Na zdravie vplýva aj dodržiavanie ochranno-bezpečnostných predpisov.

Profesionálne riziko infekcie u sestier je spôsobené exponovaním všetkým mikroorganizmov, ktoré sa nachádza­ jú v ich pracovnom prostredí. Očkova­ nie proti vírusovej hepatitíde B je pre zdravotníckych pracovníkov povinné.

Na Slovensku je zaočkovanosť 82 %, v Českej republike je zaočkovaných 91 % sestier (graf 13). Proti chrípke je zaočkovaných 25 % sestier (graf 14).

Nakoľko povolanie sestry patrí med­ zi povolania mimoriadne emocionálne náročné, zaujímalo nás, ako sestry rie­ šia psychické problémy. 45 % sestier sa obracia pri psychických problémoch na rodinu, 24 % sestier rieši psychické pro­ blémy so psychológom (graf 15).

Odporúčania Náš výskum je sondou do zdravotné­ ho self-managementu sestier. Na zá­ klade zistených výsledkov navrhuje­ me tieto odporúčania. Na úrovni jed­ notlivca sú to: • pozitívny postoj k preventívnym prehliadkam; • pozitívny postoj k preventívnym vakcináciám; • v psychickej oblasti pestovanie dobrých medziľudských vzťahov na pracovisku.

Zo strany organizácie ide najmä o: • vytváranie vhodných pracovných podmienok; • motivovanie zamestnancov zo strany zamestnávateľa pri dodr­ žiavaní preventívnych prehliadok a vakcinácií; • kontrola zamestnávateľa pri do­ držiavaní požiadaviek na ochranu zdravia; • využívanie represívnych opatrení pri porušovaní predpisov týkajú­ cich sa ohrozenia zdravia; • vytváranie priestoru pre ďalšie vzdelávanie sestier v oblasti ochra­ ny zdravia; • oceňovanie práce sestier edukujú­ cich klientov o zdravotnej starost­ livosti v rámci primárnej, sekun­ dárnej a terciárnej prevencie.

Záver Zdravotný stav obyvateľstva nie je dob­ rý. Z výchovného hľadiska je dôležité presvedčiť ľudí, aby prevzali zodpoved­ nosť za svoje zdravie. Sestry sú predsta­

Graf 8. Postoj sestier k fajčeniu 80 %

76 %

70 %

71 %

recenzovaný článek

75 %

60 % 50 % 40 % 30 %

29 %

24 %

25 %

20 % 10 % 0% fajčí

nefajčí SR

ČR

spolu

Graf 9. Postoj sestier k preventívnym prehliadkam 69 %

70 % 60 %

66 %

55 %

66 %

59 %

58 %

50 % 40 % 30 % 20 %

19 %

18 %

15 %

10 % 0%

SR

ČR všeobecný lekár

spolu

gynekológ

zubný lekár

Graf 10. Vzťah medzi preventívnymi prehliadkami (PP) a vzdelaním (maturitná skúška – MS, vyššie odborné vzdelanie – VOV, vysokoškolské vzdelanie – VŠ) 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0%

85 %

83 %

81 %

19 %

17 %

MS

15 %

VOV chodí na PP

VŠ nechodí na PP

Medzi preventívnymi prehliadkami a vzdelaním sa nepotvrdil signifikantný vzťah (χ2=1,987825, p>0,05).

Graf 11. Vzťah medzi preventívnymi prehliadkami a vekom 90 % 80 %

79 %

85 %

83 %

79 %

87 %

84 %

80 %

82 %

70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 %

21 %

21 %

17 %

15 %

10 %

16 %

13 %

20 %

18 %

0% do 25

26–30

31–35

36–40

chodí na PP

41–45

46–50

51–55 viac ako 56

nechodí na PP

Signifikantný vzťah medzi preventívnymi prehliadkami a vekom sa nepotvrdil (χ2=7,785399, p>0,05).

FLORENCE 9/2011 31

recenzovaný článek

Graf 12. Samovyšetrovanie prsníkov sestrami 69 %

69 %

68 %

70 %

viteľkami povolania, prostredníctvom ktorého môžu významne vplývať na ši­ roké skupiny klientov v oblasti preven­ cie a podpory zdravia. Považujeme za veľmi dôležité, aby sestry nielen dekla­ rovali preferovanie zdravého životného štýlu, ale aby išli príkladom a aktívne sa starali o svoje zdravie.

60 % 50 % 40 % 30 %

24 %

20 %

15 %

8%

10 % 0%

21 %

16 %

SR

10 %

ČR áno

spolu

občas

nie

Graf 13. Očkovanie sestier proti vírusovej hepatitíde B (VHB) 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0%

91 %

85 %

82 %

18 %

15 %

9% SR

ČR je očkovaná

spolu nie je očkovaná

Graf 14. Očkovanie sestier proti chrípke 80 %

77 %

73 %

75 %

70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 %

27 %

25 %

23 %

10 % 0%

SR

ČR je očkovaná

spolu nie je očkovaná

Graf 15. Riešenie psychických problémov sestrami 60 % 50 % 40 %

47 % 45 % 40 %

30 %

35 % 30 % 27 %

20 %

8%

4% 6%

5%6% 5%

0% rodina 32 FLORENCE 9/2011

priatelia

psychológ SR

ČR

kňaz spolu

1. Dimunová L. 2009. Práca na zmeny u sestier a jej dopad na výskyt kardiovaskulárnych rizikových faktorov. In Cesta k profesionálnímu ošetřovatelství IV. Opava : Slezská univerzita v Opavě, 2009.

188 s. ISBN 978-80-7248-521-5, s. 29-32.

2. EQUAL, 2008. Profil rezortu zdravotníctva a sociálnej starostlivosti. [online]. [cit.

2008-07-02]. Dostupné na internete: <http://www.szubb.sk/06_projekty/ EQUAL/03 Zdravotnictvo_a_socialna_starostlivost.ppt.>.

3. Hegyi L. 1996. Vybrané kapitoly zo sociálnej gerontológie a geriatrie. Bratislava: IVZ, 1996. 64 s. ISBN 80-8063-123-8.

4. Horanská V, Kalanin P, Simočková V. 2010.

Vplyv vedomostí na zlepšenie zdravia.

In Sestra a lekár v praxi. ISSN 1335-9444.

Roč. 9, č. 11-12 (2010), s. 32-34.

5. National Survey of the Work and Health of Nurses. 2008 [online]. [cit.

2008-04-02]. Dostupné na internete: <http://secure.cihi.ca/cihiweb/en/ zion_20070815_e.html>.

6. Simočková V, Zamboriová M. 2006.

Možnosti ovplyvňovania zdravého životného štýlu u sestier. In Deficit starostlivosti o seba a jeho vplyv na zdravie. Bratislava: Slovenská zdravotnícka univerzita, 2006. 366 s. ISBN 80-969611-884-0-1, s. 236-240.

7. Simočková V, Zamboriová M. 2009. Chorobnosť sestier vo vzťahu k vybraným faktorom. In Ošetrovateľstvo 21. storočia v procese zmien III. [CD-ROM]. 1. vyd.

Nitra: UKF Nitra; FSZ, Katedra ošetrovateľstva, 2009. 1189 s. ISBN 978-80-8094554-1, s. 844-853.

8. Sovová E. et al. 2005. Výskyt rizikových faktoru kardiovaskulárních onemocnění u ošetřovatelského personálu. In Pracovní lékařství. 2005, roč. 57, č. 4, s. 149-152.

9. Valovičová E. 2007. Správna výživa nielen v prevencii, ale aj pri komplexnej liečbe onkologických pacientov. In Via practica.

ISSN 1336-4790, 2007, roč. 4, č. 2, s. 18-23.

(simocko@internetkosice.sk)

24 % 23 % 24 %

10 %

Literatura:

Recenzovaly: Mgr. Vlasta Dvořáková, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra zdravotnických studií

iné PhDr. Iveta Ondriová, Ph.D. Fakulta zdravotníckych odborov PU v Prešove

recenzovaný článek

Výzkumná zpráva

Terénní péče v porodní asistenci Z recenzního posudku PhDr. Ivety Ondriové, Ph.D: Z prieskumu vyplynulo, že väčšina žien návštevnú službu pôrodnou asistentkou vôbec nepozná. Vo väčšine získaných dotazní­ kov by šestonedieľky návštevnú službu uvítali len v prípade preplácania poisťovňou. Problém je, že väčšina súkromných pôrod­ ných asistentiek za službu určitý poplatok vyberá v dôsledku zlej spolupráce s poisťovňami. Rozpracovaná problematika v uve­ denom príspevku je vysoko aktuálna, vzhľadom na skutočnosť, že ženy v šestonedelí sú zraniteľné, potrebujú poradiť v sta­ rostlivosti o dieťa v otázkach výživy, dennej starostlivosti o novorodenca a v neposlednom rade aj v otázke selfmanagementu.

Na základe analýzy výsledkov prieskumu autorky poukazujú na súčasnú situáciu v oblasti postavenia pôrodnej v kompará­ cii s kompetenciami pôrodnej asistentky v Nemecku. Výsledky prieskumu sú prehľadne spracované. Vysoko pozitívne hodnotím praktický prínos práce s osobitným dôrazom na veľmi kvalitnú diskusiu.

Souhrn: Cílem práce bylo zjistit, zda ženy znají pojem návštěvní služba v šestinedělí a zda by o ní měly zájem. K průzkumu byla použita metoda dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo 100 žen na odděleních šestinedělí Fakultní nemocnice v Plzni a Mulačově nemocnici a. s. Šetřením bylo zjištěno, že většina žen návštěvní službu v šestinedělí vůbec nezná. Ve větši­ ně získaných dotazníků by návštěvní službu využily jen v případě proplácení pojišťovnou. Porodní asistentky pracující v ná­ vštěvní službě jsou vzdělávány také v oblasti psychologie a sociologie. Jsou schopny vyřešit všechny problémy trápící ženy a je­ jich děti v šestinedělí. Jejich péče je komplexní a v domácím prostředí bezprostředně navazuje na péči nemocniční. Tuto péči nemůže zastoupit žádný jiný zdravotnický pracovník. Dnes, kdy jsou matky propouštěny domů z porodnice po 72 hodinách po spontánním porodu a pátý den po operativním porodu, má návštěvní služba své opodstatnění. (Hofer, 2006.)

Klíčová slova: porodní asistentka – návštěvní služba – komunitní péče – šestinedělí.

(Field care in midwifery) Summary: The aim of this work was to find out whether the women in childbed of Teaching Hospital Pilsen and Mulač Hospital are acquainted with the concept of visiting service in the puerperium, and whether they would be interested in this kind of service. A questionnaire was used as a survey method. The research sample consisted of one hundred postpar­ tum women in the department of Teaching Hospital Pilsen and Mulač Hospital. The survey showed that most of the women know nothing at all about this service. In most of the questionnaires the women would welcome and use the service only in case of insurance reimbursement.The midwifes that work in visiting service are also educated in psychology and socio­ logy. They are able to solve all kinds of problems that women and their children may encounter in the puerperium. The­ ir care is complex and in the home environment it immediately follows the hospital care. This care can not be practised by any other medical professional. Visiting service is of a high importance and justification, especially nowadays, when the mothers are sent home from hospitals seventy-two hours after the spontaneous delivery and the fifth day after the opera­ tive delivery.(Hofer, 2006) Key words: midwife – community care – visiting service – puerperium.

Úvod

„Komunitní péče je spektrem zdra­ votních, sociálních a dalších služeb, poskytovaných nemocným a zdra­ vým občanům, rodinám, skupinám určité komunity. Tyto služby doplňu­ jí primární péči, jsou určitou alterna­ tivou specializované a institucionální péče poskytované v regionální úrov­ ni. Komunitní péče je orientovaná ví­ ce na skupiny a celé komunity, čin­ nosti vycházející z potřeb komunity.

Cílem je poskytovat péči v domácím prostředí, umožnit co nejdelší setrvá­ ní v komunitě, a to i při zdravotním postižení, závislosti a chronické ne­ moci.“ (Jarošová, 2007.) Šestinedělí je stav, kdy se organis­ mus ženy vrací zpět do původního sta­ vu před porodem. Žena přijímá novou roli matky. Všechna pozornost se točí kolem nově narozeného dítěte. Mnoh­

dy pak ženy zapomínají i na své vlast­ ní potřeby. Mnoho žen, převážně pr­ vorodiček, má problémy s péčí o novo­ rozence. (Hofer, 2006.)

Bc. Kristina Stichenwirthová Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni 2003–2007: SZŠ Klatovy; 2007–2010: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta zdravotnických studií, obor porodní asistentka; 2010–2012: Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, obor Komunitní péče v porodní asistenci; Nemocnice Klatovy: interní, chirurgické a dětské oddělení.

2007–2008: Kardiologická ambulance; Dětská ordinace; 2008–dosud: Gynekologická ambulance; 2008–2010: Orsay – Olympia Plzeň.

PhDr. Jana Ajglová ředitelka Vyšší odborné školy zdravotnické Dr. Ilony Mauritzové, Plzeň

Porodní asistentka je nelékařský zdravotnický pracovník specializu­ jící se na období těhotenství, poro­ du a šestinedělí. Mezi její kompeten­

FLORENCE 9/2011 33

recenzovaný článek

ce patří také návštěvní služba v šes­ tinedělí, která probíhá v domácím prostředí a navazuje na péči nemoc­ niční.

V dřívějších dobách byla návště­ va porodní asistentkou u šestineděl­ ky zcela běžnou. Porodní asistent­ ka měla svůj vlastní „obvod“, o který se starala. Patřila mezi velmi vážené osoby.

V dnešní době o sobě dávají porod­ ní asistentky znovu hodně vědět a bo­ jují za své kompetence. Návštěvní služ­ ba porodní asistentkou v šestinedělí se znovu dostává do povědomí lidí. Hlav­ ně na Moravě.

Cíl Cílem práce bylo zjistit, zda ženy znají pojem návštěvní služba porodní asis­ tentkou v šestinedělí a zda by o ni mě­ ly zájem.

Soubor respondentek Vzorek respondentek tvořilo 100 žen bez rozdílu věku a parity. Vzorek tvo­ řily ženy na odděleních šestinedělí po­ rodnicko-gynekologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni a Mulačo­ vy nemocnice, a. s. Plzeň.

Metodika K získání požadovaných informací by­ la použita metoda dotazníkového še­ tření. Nestandardizovaný dotazník tvořilo 24 otázek. 23 otázek bylo uza­ vřených a 1 otázka polootevřená. Prv­ ní otázky byly filtrující na získání zá­ kladních informací, jako je věková ka­ tegorie, nejvyšší ukončené vzdělání a počet porodů. Další otázky se vzta­ hují k danému tématu. Výzkum pro­ bíhal v období října a listopadu 2009.

Dotazníky byly rozdávané v tištěné formě. Bylo rozdáno 115 dotazníků, návratnost byla 87 %, tedy 100 dotaz­ níků.

Výsledky

34 FLORENCE 9/2011

V tabulce č. 1 jsou uvedeny výsled­ ky – odpovědi na otázku, zda by že­ ny využily návštěvní službu porodní asistentkou, i kdyby nebyla pojišťov­ nou hrazena. Výsledky jsou porovna­ né s paritou žen. Z tabulky je zřejmé, že by návštěvní službu využily nejví­ ce primipary.

V tabulce č. 2 je uvedeno, kolik by ženy byly za návštěvní službu ochot­ ny připlatit. V tabulce jsou uvede­ ny výsledky podle závislosti na pari­ tě žen.

Tabulka č. 3 představuje, kde že­ ny získaly informace o návštěvní službě porodní asistentky v období

Tab. 1. Využití návštěvní služby v případě neproplácení pojišťovnou

Primipara Multipara Celkem

Ano

Ne

Nevím

30

5

18

Celkem 53

30 %

5%

18 %

53 %

14

13

20

47

14 %

13 %

20 %

47 %

44

18

38

100

44 %

18 %

38 %

100 %

Tab. 2. Ochota žen připlatit si za návštěvní službu v šestinedělí Přispívání pojišťovnou

≤ 100 Kč

100–200 Kč

200–400 Kč

≥ 400 Kč

Celkem

23

7

18

5

0

53

23 %

7%

18 %

5%

0%

53 %

20

10

8

7

2

47

20 %

10 %

8%

7%

2%

47 %

43

17

26

12

2

100

43 %

17 %

38 %

12 %

2%

100 %

Primipara Multipara Celkem

Tab. 3. Informovanost žen o návštěvní službě v šestinedělí Z internetu

Počet

Procenta

5

5,00 %

Z literatury

2

2,00 %

V porodnici

10

10,00 %

U gynekologa

5

5,00 %

Od porodní asistentky

4

4,00 %

Od známých

15

15,00 %

Neznám

59

59,00 %

šestinedělí. Z tabulky je zřejmé, že informace o návštěvní službě jsou minimální.

Dílčím cílem práce bylo zjistit, zda byly ženy v porodnici seznámeny s ná­ vštěvní službou porodní asistentky.

Na tuto otázku odpovídaly jen vícero­ dičky. Ze 47 multipar bylo s návštěv­ ní službou seznámeno jen 7 žen. 40 re­ spondentek s návštěvní službou po­ rodní asistentky v porodnici nikdo neseznámil.

Diskuse

Kdo může vykonávat návštěvní službu Kompetentní osobou, která návštěvní službu vykonává, je porodní asistent­ ka. Na základě registrace u zdravot­ ního odboru krajského úřadu může pracovat jako soukromá porodní asi­ stentka. Pokud má smlouvu se zdra­ votní pojišťovnou, může pracovat na tzv. vyžádanou péči, kdy žena od své­ ho gynekologa obdrží formulář č. 06.

Tuto péči může vykonávat také po­ rodní asistentka pracující u obvodní­ ho gynekologa, pokud má lékař kód návštěvní služby nasmlouvaný. Kód uplatňující se v návštěvní službě má být nasmlouvaný s poskytovateli této služby, to je odbornost 921 – porodní

asistentka. Pak se v případě poskyto­ vání této péče stanovuje hodnota bodu ve výši 1 Kč. Pro výkony dopravy v ná­ vštěvní službě se hodnota bodu stano­ ví na 0,91 Kč (telefonická konzultace MZ ČR).

Rozdíly dvou krajů Z průzkumu bylo zjištěno, že návštěv­ ní služba porodní asistentkou u šesti­ nedělek není v Plzeňském kraji využí­ vána. Podle všeho nejsou ani porodní asistentky, které tuto službu vykoná­ vají. Výsledky průzkumu byly srovná­ ny s výsledky bakalářské prace E. Sed­ láčkové ze Zlína. Jako jeden z mála krajů se ve Zlínském kraji návštěvní služba dodnes zachovala a ženy ji pra­ videlně využívají. Ze zjištěných infor­ mací mají také porodní asistentky ve Zlínském kraji lepší spolupráci s pojiš­ ťovnami a tyto služby jim proplácejí.

(Sedláčková, 2009.)

Jak je to u sousedů – v Německu Srovnejme systém terénní péče po­ rodních asistentek v České republice a Německu. V České republice: výkon 06211 – Návštěva těhotné nebo matky v šestinedělí ženskou sestrou – je uve­ dena ve vyhlášce č. 439/2008 Sb., kte­

rodní asistentky spíš jako konkurenci a ne jako partnera, který zkvalitní péči.

Nedostatek informací?

Z průzkumu také vyplynulo, že informa­ ce žen o návštěvní službě v šestinedělí jsou minimální. Výsledky byly srovnány s vý­ sledky bakalářské práce E. Sedláčkové ze Zlína. Ve Zlíně je systém terénní péče vel­ mi propracovaný a lékaři a porodní asi­ stentky spolu spolupracují. (Sedláčková, 2009, s. 37.) U nás si mnoho lékařů myslí, že je tato služba zbytečná. Spolupráce s lé­ kaři je minimální. Mnoho lékařů bere po­

Recenzovaly:

Závěr V práci byly zpracovány informace získané dotazníkovým šetřením. Hlavním cílem by­ lo zjistit, jestli ženy návštěvní službu porod­ ní asistentkou v šestinedělí znají, a pokud ano, zda by o ni měly zájem. Z průzkumu vy­ plynulo, že většina žen návštěvní službu vů­ bec nezná. Ve většině získaných dotazníků by šestinedělky návštěvní službu uvítaly jen v případě proplácení pojišťovnou. Problém je, že většina soukromých porodních asistentek za službu určitý poplatek vybírá v důsledku špatné spolupráce s pojišťovnami.

V jakém rozměru se obor porodní asis­ tentka bude vyvíjet dál? To záleží především na porodních asistentkách. Budou ochotny plně převzít své kompetence a zodpověd­ nost? Budou hrdé na to, že vykonávají jed­ no z nejkrásnějších a nejradostnějších povo­ lání na světě?

Doporučení pro praxi V dnešní době je informovanost žen o ná­ vštěvní službě minimální. Většina žen služ­ by porodní asistentky vůbec nezná a jen ma­ lá část získala informace od známých nebo v porodnici. Proto byl navržen informační leták, který by mohl posloužit ženám k zís­ kání informací o terénní péči porodních asi­ stentek. Letáky by byly umístěny v gyneko­ logických ambulancích a porodnicích.

Literatura: 1. Hanzlíková A. a kol. 2007. Komunitní ošetřovatelství. 1. České vydání. Martin SR: Vydavateĺstvo Osveta, 2007, 272 s. ISBN 978-80-8063-257-1.

2. Harder U. 2005. Wochenbettbetreuung in der Klinik und zu Hause. 2., überarbeitete Auflage.

Stuttgart: Hippokrates Verlag in, 2005, 284 s.

ISBN 978-3-8304-5330-7.

3. Hofer S, Sázs N. 2006. Hebammen gesund­ heitswissen für Schwangerschaft, Geburt und die Zeit danach. Munchen: Grafe und unzer verlag GMBH, 2006, 304 s. ISBN 978-3-7742-7463-1.

4. Jarošová D. 2007. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, 2007, 99 s. ISBN 978-80-247-2150-7.

5. Sedláčková E. 2009. Problematika žen v šestinedělí v péči porodní asistentky v terénu, bakalářská práce, 2009.

PhDr. Iveta Ondriová Ph.D. Fakulta zdravotníckych odborov PU v Prešove Mgr. Vlasta Dvořáková, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra zdravotnických studií

(Stichenwirthovakristina@seznam.cz) Ilustrační foto jš

INZERCE

rou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kte­ rou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů. Výše uvedený výkon je plně hra­ zen ze zdravotního pojištění a je prováděn za splnění uvedených podmínek 1krát v tě­ hotenství a 3krát v šestinedělí. Podmínkou úhrady zdravotní péče z veřejného zdravot­ nictví je, že zdravotnické zařízení má uza­ vřenou smlouvu s příslušnou zdravotní po­ jišťovnou, u které je žena pojištěna, a dále tato návštěva musí být indikována registru­ jícím gynekologem (telefonická konzultace MZ ČR).

V Německu má žena možnost také am­ bulantního porodu. K dispozici má po­ moc v domácnosti, která může být vyžádá­ na pomocí speciální žádanky u pojišťovny.

Porodní asistentky mohou tuto žádanku potvrdit na prvních šest dní po porodu.

Pro více dní potřebuje šestinedělka potvr­ zení od lékaře. Doma se pak může vyvíjet nový rodinný život nerušený nemocniční rutinou. (Harder, 2005, s. 212.)

Dále může porodní asistentka navštěvo­ vat šestinedělku v prvních dnech i dvakrát denně. Tyto návštěvy jsou pojišťovnou pro­ placeny. Mladým rodičům to přinese hod­ ně jistoty. Je pro ně příjemné, že nemusí být všechny jejich otázky zodpovězeny na­ jednou. Kvůli náročnému časovému plánu porodní asistentky a delším dojezdovým vzdálenostem se tyto dvě návštěvy den­ ně příliš nevyužívají. Podle revize záko­ níku o porodních asistentkách v Německu z 1. 7. 1996 mohou porodní asistentky v ča­ sovém úseku od 11. dne do konce 8. týdne po porodu provést až 16 návštěv nebo pora­ denství, které jim pojišťovna proplatí. Po­ rodní asistentky k těmto návštěvám nepo­ třebují žádná lékařská doporučení. Záleží jen na ženě a porodní asistentce, jak se na návštěvách podle potřeby domluví. (Har­ der, 2005.)

Po dokončení 8 týdnů je návštěva porod­ ní asistentkou jen na lékařský předpis. Že­ na ale může využít do ukončení kojení dvě telefonické konzultace nebo dvě domácí ná­ vštěvy za účelem rady ohledně kojení. Tyto služby jsou také pojišťovnami propláceny.

Proto se doporučuje ženu na konci šestine­ dělí o těchto službách informovat. (Harder, 2005.)

Odborné téma

péče o stomiky praxe

Stoma a sexualita I když zavedení stomie dnes patří ke standardním zákrokům, mívá dalekosáhlé dopady na každodenní život pacienta. To platí zvláště tehdy, je-li postižený ještě poměrně mladý.

vila během času rostoucí touha po partnerově blízkosti. Tato potřeba, případně potřeba sexu, se může v souladu s odpovídající diagnózou je­ vit jako velmi významná a nelze ji podceňovat, protože návrat sexuality může znamenat i ná­ vrat k životu. Nemoc a smrt nabývají menší vá­ hy a ztrácejí v tomto kontextu na své děsivosti.

Existence stomie pro pár však znamená nesrov­ natelně složitější a zároveň nepředpojaté zachá­ zení se sexualitou.

Heilberufe č. 2/2010

Může se ještě vůbec třeba žena se stomií naučit žít? Jak s následky po takovém zákroku zachá­ zet? A jak najde svou cestu ke změněné sexua­ litě? Sexualita je více než jen samotný pohlav­ ní akt. Existuje v úzkém propojení s naší osob­ ností, s tělesným stavem a životními prožitky.

Je chápána jako základní potřeba a ústřední součást rozvoje osobnosti a společenské iden­ tity. Onemocnění se stomií ale vytváří nové ­priority.

Kazuistika Pacientka, 45 let, žije v heterosexuálním part­ nerském svazku. Pro karcinom rekta byla jeho část odňata a řitní otvor chirurgicky uzavřen, aby se zabránilo spontánnímu odchodu stoli­ ce. Pacientka byla proto opatřena stomickým vývodem. Tím byla postavena současně před několik velmi těžkých problémů. Za prvé by­ la konfrontována s život ohrožující diagnózou a jako další, ne nepodstatný problém, se obje­ 36

FLORENCE 9/2011

Moje cizí tělesná část Pro mnoho pacientů se stává jejich další život se stomií a jejími následky velmi těžký. Změna vlastní tělesnosti se bude doživotně projevovat a připomínat. Představa a vědomí vlastní těles­ nosti je součástí osobnosti a závažná proměna, deformace či znetvoření mají často za následek strach, ostych a sociální izolaci.

První setkání partnera se stomickým vývo­ dem může vyvolat obavy ze ztráty přitažlivosti a následně fóbii z vlastní nahoty. Ale také kaž­ dodenní život je spojen s obavami, například když je stomický vývod pro jiné lidi rozpozna­ telný na první pohled. Mnoho pacientů vní­ má své vlastní tělo jako něco odpuzujícího, ne už úplně kompletního. Rozvíjejí se pocity stu­ du a hanby, protože střeva i jejich obsah se „ne­ přístojně připomínají“ a může dojít až k nepří­ jemným čichovým vjemům. Stomie znamená, že vyměšování od chvíle jejího zavedení bude tvořit významnou součást života.

Také účast na společenském životě staví před pacienta stále nové a nové situace. Oby­ čejná návštěva plaveckého stadionu, víkend

s kempinkem nebo jednoduše návštěva u přátel se může nečekaně stát výzvou.

Partnerský vztah a sexualitu mohou na­ rušovat také úniky pachů, přičemž zde hrají svou roli i pocity odporu. Stolice už není ně­ co, čeho se rychle zbavíme, takže přistupu­ je pocit ztráty čistoty. Separace stolice z bři­ cha může působit nepřirozeně, podivně jak pro pa­cientku, tak pro jejího partnera, což ješ­ tě může být komplikováno nekontrolovaným únikem exkrementu.

Dalším významným faktorem je strach z bolesti. Na prvním místě je zde třeba uvést bolesti v operační oblasti. Rána po operaci se hojí pomalu a při pohlavním aktu je možné se obávat bolestí, zvláště když při uzavření střev­ ního vývodu sahá terén rány až k poševnímu vchodu. Totéž platí pro rány na břiše, které bý­ vají až do uzdravení velice citlivé na bolest. Ta­ ké zažívací potíže a proměnlivá stolice mohou vést k bolestem, neboť nové stravovací návyky se musí nejprve ustálit a zažít.

Interdisciplinární tým a jeho formulace řešení Adekvátní a celistvá péče o pacientku může být zajištěna jen v součinnosti všech zúčast­ něných profesí v týmu. Komplexní způsob po­ hledu může vzniknout jen pravidelnou výmě­ nou informací. Jestliže je například optimálně do procesu ošetřování zapojena psycholož­ ka, může pacientku lépe provázet, když ob­ drží zpětné informace o probíhající péči. Už plánování aplikace stomie by se nemělo obe­ jít bez stomasestry, která může už v předope­

Odborné téma

rační fázi působit proti následujícím možným těžkostem: • Stomii pokud možno zavést tak, aby netlačila.

• Zohlednit zvyklosti oblékání pacientky.

• Umožnit příznivější náhled na stomii. Pa­ cientka snáší problémy s vývodem lépe, když má na ně co nejzasvěcenější pohled.

• Podráždění kůže a bolestem z otlaků lze předcházet, když se pacientka už před ope­ rací seznámí se stomickými pomůckami a s „ lokálním terénem“ povrchu těla.

Zacházení se stomií Přístup k věci je pro pacientku i její rodinné příslušníky jednodušší, když jí veškeré potřeby a pomůcky budou předem představeny a bude jí vysvětlena jejich funkce. Postupné, malé krůč­ ky při seznamování se se stomií usnadňují uče­ ní. Nejlepší je, když pacienti sami určují tem­ po edukace. Vedení zkušenou stomasestrou tak může eliminovat i strach z doteků. Zkušená od­ bornice se orientuje také v problematice spod­ ního prádla a poučí pacientku, jak oblečením stomii co nejlépe zakrýt.

Především ale platí, že je nutné zvládat nejis­ totu a strach z každodenních úkonů. Když se pa­ cientka cítí v těchto situacích bezpečná, je pro ni lehčí přejít na intimnější kontakty. Například se

může neoblečená pozorovat v zrcadle a ohodno­ tit, co je na jejím těle přitažlivé. Tím může stabi­ lizovat vědomí vlastní ceny. V partnerském vzta­ hu je společné seznamování se s tělesnými změ­ nami a se stomií prvním nezbytným krokem.

Jak překonávat stud a odpor Změněné návyky vyprazdňování stolice, ja­ ko např. střídání průjmu se zácpou, flatulence atd., posilují pocity hanby. Konzultace o způso­ bu stravování zde mohou hodně pomoci.

Také při přehnané stydlivosti je hlavní ces­ tou řešení komunikace. Je třeba hledat slova, kterými se člověk vyjadřuje, bez nějakého po­ citu závažnosti. Pocity studu startují většinou ruku v ruce s obavami a nejistotou. Výrazně zde pomáhá zamyšlení, z čeho konkrétně po­ cit studu pramení. Je to strach z uvolnění po­ můcky, z unikání pachu nebo z různých akus­ tických efektů? Pak jsou tu také pomocné pro­ středky, které vznik pachů potlačují: do sáčku například můžeme přidat tablety černého uh­ lí nebo umělého sladidla.

Jak zacházet s bolestmi Při bolestech musí být především dbáno na do­ statečné dávky medikamentů. Ústředním bo­ dem je ale adekvátní zaopatření stomie: příliš

těsný sáček může způsobit bolesti, může dojít k podráždění pokožky v okolí stomie. Také mu­ sí být dbáno na průchodnost vývodu, což zna­ mená především vyhnout se zácpám vhodnou výživou. Při bolestech mohou být také nápo­ mocna alternativní opatření (např. břišní zába­ ly). Při zácpě je třeba dbát na použití mírněj­ ších laxativ.

Objevují-li se bolesti při samotném koitu, může pomoc přinést změna pozice. Jestliže je poševní vchod z důvodu následného léčení ne­ bo operace příliš úzký, může pomoci dilatace.

Také trénink svalstva pánevního dna může bo­ lesti při pohlavním aktu potlačit, případně eli­ minovat.

Zapojení partnerů Partneři by měli být zapojováni do celé záleži­ tosti co nejvíce, podle možností svých i part­ nerky. Proto je třeba odbourávat zábrany a dá­ vat zúčastněným čas, aby se se změněnou situa­ cí mohli vyrovnávat. Jestliže pacientka odmítá partnerovo zapojení, je nutné to respektovat.

Zde záleží hodně na taktu ošetřujících.

(Anita Senf, odborná sestra pro onkologii, Dia­ konie-Klinikum, Stuttgart, SRN. Text a foto: Heil­berufe č. 2/2010. Překlad jš)

INZERCE

FlairXtra® představuje průlom technologie výroby sáčků a umožňuje Vám zlikvidovat sáček diskrétně – kdykoliv a kdekoliv!

Sáček Curvex® je vybaven 3D okrajem, který se přirozeně formuje okolo tělesných kontur, kožních záhybů a nerovností. Zajišťuje bezpečné přilnutí okolo vývodu, které zabrání podtékání. Tento jemný, unikátně tvarovaný okraj se přizpůsobí všude a zabraňuje vzniku otlaků, modřin a defektů.

Hydrokoloidní rozšíření okraje HydroFrame® je 100% hydrokoloid, který je šetrný a příjemný vůči pokožce.

Snadno se přizpůsobí tvaru kýly, záhybů, prolapsů a jizev Velmi výrazné zvýšení doby používání sáčku Ideální pro používání u jednodílných i dvoudílných sáčků Může být používán při léčbě hojení ran

Je to rychlé, jednoduché, prosté Po sejmutí vnějšího sáčku odlepíte vnitřní vložku a spláchnete včetně lepící plochy v jakékoliv toaletě, která je schopná pojmout toaletní papír.

Odborné téma

dekubity praxe

Sledování výskytu dekubitů v ÚvN Vizitkou dobré práce sestry u ležících či částečně nesoběstačných pacientů je mimo jiné i to, zda dokázala zabránit vzniku dekubitu.

Bc. Martina Finková staniční sestra Intenzivní péče ICU B ÚVN, koordinátorka Šetření dekubitů na národní úrovni za ÚVN

Je pravdou, že v některých případech, jako je například poranění pánve nebo páteře, nelze pacienta polohovat. V dnešní době, kdy se prů­ měrný věk pacientů (i polytraumatizovaných) zvyšuje, se k traumatu obvykle přidávají závaž­ ná chronická onemocnění, jako diabetes mel­ litus nebo ateroskleróza. U těchto pacientů je pak pro ošetřovatelský personál velmi těžké vzniku dekubitu zabránit.

Kontrolní mechanismus k zabránění vzniku dekubitu Každé zdravotnické zařízení má k dispozici mi­ nimálně dva kontrolní mechanizmy, které mají za úkol snížit riziko vzniku dekubitu. V Ústřed­ ní vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze se elektro­ nické sledování dekubitů provádí od roku 2004.

Prvním kontrolním mechanizmem je vstupní ošetřovatelské vyšetření, jehož nedíl­ nou součástí je jedna z hodnoticích škál rizika vzniku dekubitu. V ÚVN používáme rozšíře­ nou stupnici dle Nortonové. V této fázi lze vel­ mi snadno zachytit rizikové pacienty a v rám­ ci prevence zamezit vzniku dekubitu zvýše­ nou péčí.

38

FLORENCE 9/2011

Druhým kontrolním mechanizmem je sle­ dování výskytu dekubitů v rámci jednotlivých zdravotnických zařízení. Toto lze provádět me­ todou incidenční nebo prevalenční. Díky tomu­ to mechanizmu lze zjistit, jak si na tom dané pra­ coviště stojí s výskytem vzniklých dekubitů, a na tyto výsledky reagovat změnou, navýšením či zlepšením preventivních opatření, jako jsou ná­ kup dalších antidekubitních pomůcek, změna kontrolních kritérií či změna organizace práce na pracovišti. V ÚVN jsme měli možnost praco­ vat s oběma metodami sledování výskytu deku­ bitů. Obě mají své výhody, ale i negativa.

Incidenční šetření Incidenční šetření je metoda vyžadující průběžné hlášení rizikových pacientů i všech vzniklých de­ kubitů. Je náročná na čas ošetřovatelského perso­ nálu a nese s sebou riziko častějších chyb v zadá­ vání dat. Příčinou je přístup velkého množství za­ dávajících osob do systému i velké množství dat, která se do systému vkládají. Naopak nespornou výhodou je neustálý přehled o všech rizikových pacientech a dekubitech přítomných ve zdravot­ nickém zařízení. Ten je kdykoli k dispozici. Další výhodou může být pro nutričního terapeuta mož­ nost průběžně sledovat nejrizikovější pacienty, kontrolovat pacienty s dekubitem III. a IV. stupně a jeho případná okamžitá nutriční intervence.

Prevalenční šetření Prevalenční šetření, o kterém jste si mohli pře­ číst ve Florence v číslech 3 až 7/8, je daleko méně náročné na čas, ošetřovatelský personál a mé­ ně rizikové v chybovosti zadávání dat. Způsob prevalenčního šetření vzniku dekubitů využívá

ÚVN v rámci projektu řízeného Národním re­ ferenčním centrem (dále jen NRC).

Přístup pro zadávání dat mají v ÚVN pouze pověřené osoby s přiděleným loginem a heslem, nejčastěji staniční a vrchní sestry. Ty mohou za­ dávat a editovat data pouze pro svoje oddělení, a to po určitou dobu, než je šetření ukončeno.

Data se zadávají jednou měsíčně. Koordinátorka sběru dat v ÚVN má díky systému NRC možnost přístupu do všech oddělení a má možnost kontro­ lovat, zda jsou data zadána správně, případně vy­ zvat dané oddělení k jejich doplnění či opravě. Po­ kud jsou zadána všechna požadovaná data, šetře­ ní uzavírá, a tím odesílá ke zpracování do NRC. Po zpracování dat v NRC je výstup zveřejněn na intranetu ÚVN, který je přístupný pro všechny zaměstnance. Pro zadávající osoby to znamená maximálně jednu hodinu práce měsíčně, věnova­ nou sbírání a vkládání dat do programu.

Další výhodou prevalenčního šetření je rych­ lé zpracování dat v NRC a jejich přehlednost v systému. Umožňuje nám to pružně a rychle re­ agovat na případné negativní výsledky, hledat je­ jich příčiny, a tím neustále zlepšovat kvalitu péče o pacienty a zvyšovat jejich bezpečí.

Přínosem prevalenčního šetření koordino­ vaného NRC je také možnost anonymně porov­ nat naše výsledky s jinými zdravotnickými zaří­ zeními, které jsou do programu zapojeny. Není problém po předchozí domluvě s NRC si vyžádat zpracování jiných než běžně dostupných výstu­ pů cestou koordinátora NRC, jako například po­ čet pacientů s dekubitem vzniklým na pracovišti v grafické úpravě za uplynulý rok a jiné.

Mezi nevýhody prevalenčního šetření patří fakt, že získaná data jsou pouze z jediného oka­

Odborné téma

mžiku v měsíci, proto se v nich někteří pacienti nebo dekubity neobjeví. ÚVN Praha se v rámci přípravy na akreditační proces JCI zapojila do tzv. Mezinárodní knihovny klinických indikátorů. Jedním ze sledovaných in­ dikátorů je prevalence získaných dekubitů v prů­ běhu hospitalizace. Metodika JCI je ve své podsta­

tě shodná s metodikou NRC, což nám umožňuje jednoduše požadavek JCI naplňovat.

Závěr V době restriktivních ekonomických opatření je komplikace vzniklého dekubitu během hospita­ lizace jedním z důvodů prodloužení doby pobytu

pacienta v nemocnici, a tím i zvýšení nákladů na jeho péči. Řada klinických studií ukazuje, že za­ hájení včasných klinických preventivních opatře­ ní výrazně snižuje riziko vzniku dekubitů a zvy­ šuje kvalitu života pacientů během hospitalizace. (finkomar@uvn.cz)

INZERCE

550,- Kč

Studentské, roční

440,- Kč

Balíček 1 + 1, roční *

1220,- Kč

* speciální nabídka kombinace předplatného Florence a Zdravotnických novin.

Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence včetně příloh.

ODBĚRATEL:

FAKTURAČNÍ ÚDAJE:

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

Titul:......................................................................................................................................................... Organizace:.......................................................................................................................................

Jméno a příjmení:........................................................................................................................ Adresa:...................................................................................................................................................

Organizace:....................................................................................................................................... PSČ a město:.....................................................................................................................................

Obor činnosti:.................................................................................................................................. IČ:................................................................................................................................................................

Adresa:................................................................................................................................................... DIČ:............................................................................................................................................................

PSČ a město:..................................................................................................................................... Telefon:..................................................................................................................................................

Telefon:.................................................................................................................................................. E-mail:.....................................................................................................................................................

E-mail:..................................................................................................................................................... Způsob úhrady:

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu predplatne@ambitmedia.cz. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.periodik.cz.

složenka

faktura

Na které akci jste kupón získali? .........................................................................................

Datum:......................................................................

Podpis:......................................................................

OBJEDNACÍ KUPÓN

Standardní, roční

Vyplněním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shromažďovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů v platném znění osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úplným poučením o ochraně osobních údajů jsem se seznámil na webových stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovolně.

Objednávám předplatné časopisu Florence

zpravodaj ČAS

zpravodaj čas Plné sály Dáši Škochové Neformální rozhovor o tom, jak se dělá konference Nejprestižnější a nejtradičnější chirurgickou konferencí v Česku, známou i ve světě, jsou Pražské chirurgické dny, zvané Jiráskovy dny. Setkávají se na nich odborníci z celého světa, kteří tu prezentují a diskutují novinky v oboru. To, že od roku 2005 se jejich součástí stala sesterská sekce, je zásluhou Mgr. Dagmar Škochové, vrchní sestry I. chirurgické kliniky 1. LF UK Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze a dlouholeté předsedkyně traumatologicko-ortopedické sekce ČAS. V kterém roce se traumatologickoortopedická sekce ČAS připojila k Jiráskovým dnům?

Vzpomínám si, že první Jiráskovy dny se konaly v listopadu 1982 u příleži­ tosti 100. výročí založení Chirurgické kliniky Všeobecné fakultní nemocni­ ce v Praze. Až do r. 2005 byly výhrad­ ně lékařskou akcí. Poprvé měly ses­ terskou sekci v r. 2005. Odehrálo se to v pražském hotelu Olšanka. Čí to byl nápad?

Já jsem tenkrát už vedla traumatologic­ ko-ortopedickou sekci ČAS a napadlo mě, že by to byl dobrý příspěvek ke spo­ lupráci lékařů a sester. Obrátila jsem se s tím na bývalou přednostku naší chi­ rurgické kliniky Prof. ­MUDr. Marii Pe­ škovou, DrSc. Ta naše vzdělávací akce znala, zúčastňovala se konferencí sekce a byla jimi nadšená. U ní jsem tedy pod­ poru snadno našla.

40 FLORENCE 9/2011

Dagmar Škochová na letošních Jiráskových dnech

A co lékaři-muži? V té době ještě nebylo tak častým jevem, aby „doktorské konference“ měly sesterské sekce.

Lékaři příliš nevěřili, že sestry budou schopny připravit tak velký počet vlast­ ních sdělení. Bylo třeba jim to doká­ zat. Pochopení jsem našla u tehdejší­ ho přednosty Doc. MUDr. Jana Švá­ ba, CSc., a organizátora Jiráskových dnů a Prof. ­MUDr. Zdeňka Kršky, CSc., sou­ časného přednosty kliniky, kteří mi řek­ li, že mě podpoří, když budeme schopni naplnit sál. To jsem jim slíbila a oni tedy účast sekce na konferenci podpořili.

Poprvé to muselo být dost napínavé, když jste slíbila plný sál.

Měli jsme už zkušenosti s mnohými úspěšnými konferencemi v ošetřova­ telství, a tak to zase tak moc napína­ vé nebylo. Sál jsme podle předpokla­ du v roce 2005 naplnili a navíc se sest­ ry ještě blýskly vysokou úrovní. Takže od té doby se sesterská sekce stala sa­ mozřejmou součástí Jiráskových dnů, které nyní probíhají každoročně. Účast sester na nich se pohybuje stabilně mezi ­300–600 účastníky, podle velikosti sálu.

Jaký je postup přípravy takové velké akce?

Ihned po skončení jednoho ročníku shromažďujeme hodnoticí dopisy, kte­ ré nám přicházejí. Jsou to v podstatě po­ chvalné listy, často obsahují i náměty a témata na příště. Současně se zajímá­ me, jaký program chystají lékaři, a z to­ hoto materiálu vycházíme. Témata zpra­ cujeme ve vedení sekce a pak je mailem pošleme všem členům, kterých dnes má­ me více než tři stovky, a předáme na we­

bové stránky ČAS. Očekáváme odezvu, korektury, nápady. Vedle témat také dis­ kutujeme, kdo a co bude přednášet.

Máte přednášející, témata... a co dál?

Provádíme generálku. Po směně sezvu všechny sestry, které mají volno, aby si poslechly přednášky svých kolegyň a kolegů. Přednášející přednášejí, ostat­ ní dělají oponenty, říkají, co se jim líbí, co nelíbí, uvažují, o čem asi budou do­ tazy, měří se čas, aby přednáška nebyla příliš dlouhá nebo krátká. A já získám podrobný a zcela konkrétní přehled, jak celá akce bude vypadat. Taková generál­ ka přednášejícím i mně hodně pomůže.

Jaké téma jsme měla vy osobně na letošních Jiráskových dnech?

Letos jsem měla historické téma: 800. výročí narození sv. Anežky Čes­ ké. Mezinárodní dějiny ji znají, u nás už je to horší – málokdo o této pat­ ronce ošetřovatelství něco ví.

Která jsou další frekventovaná témata na Jiráskových dnech v režii vaší sekce?

Je stále více samostatných témat – ta­ kových, která nám rádi lékaři přene­ chávají a do kterých téměř nezasahu­ jí. K nim patří například edukace, pro­ blematika ošetřování stomií a ran.

Byla jste u všech ročníků od r. 2005.

Zpozorovala jste nějaké změny v erudici přednášejících?

Roste úroveň přednášek, sestry se ne­ bojí mluvit, nebojí se už diskusí, doká­ ží prodat to, co si připravily. jš, Foto Václav Kříž

Projekt Konference a semináře pro nelékařské obory se rozbíhá do měst V rámci projektu Prohlubování vzdělá­ vání zdravotníků získalo Ministerstvo zdravotnictví z Evropské unie finanč­ ní prostředky na vzdělávání nelékař­ ského personálu. Hlavním koordináto­ rem projektu byl ustanoven Institut pro postgraduální vzdělávání zdravotníků (IPVZ), který následně vypsal celostát­ ní tendr na pořádání odborných kon­ ferencí a seminářů pro nelékařské obo­ ry ve třinácti krajích. Ve dvanácti z nich uspěla Aesculap Akademie (AA), která se domluvila na spolupráci a odborné garanci s Českou asociací sester (ČAS).

Konference – o čem budou?

V rámci projektu Konference a semináře pro nelékařské obory bude uspo­ řádáno nejméně padesát konferencí a stovky odborných seminářů ve čtyři­ ceti městech České republiky. Všechny konference budou mít povinnou část tvořenou přednáškami o dětské trau­ matologii, nutrici, právním povědo­ mí, etických normách, bezpečnosti pa­ cientů, řízení kvality a dále dílčí odbor­ ná témata, jako jsou cerebrovaskulární onemocnění, onkologie, nutriční pé­ če, kardiovaskulární onemocnění ne­ bo péče o seniory. Pilotní konference se uskutečnila již v červnu letošního roku

v Chebu a poslední by měla proběhnout nejpozději v lednu 2013. Celkem tak v průběhu osmnácti měsíců proškolí AA více než 18 600 zdravotníků.

Konference a semináře se budou konat nejméně ve čtyřiceti městech s více než patnácti tisíci obyvateli. Ško­ lení je určeno pro zdravotníky z nelé­ kařských zdravotnických oborů, kte­ ré sdružuje Česká asociace sester, buď v samostatných sekcích, nebo v sekcích společných. Jedná se tedy o všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotnic­ ké asistenty, nutriční terapeuty, zdra­ votně-sociální pracovníky, zdravotní laboranty, laboratorní asistenty, far­ maceutické asistenty, asistenty ochra­ ny veřejného zdraví, zdravotnické zá­ chranáře, fyzioterapeuty, radiologické asistenty a ortoptisty.

Jak se na konference přihlásit?

Každý zdravotník, který splní kritéria účasti, se bude moci přihlásit na webo­ vých stránkách Institutu pro postgra­ duální vzdělávání zdravotníků ve spe­ ciální sekci určené výhradně pro tento projekt (www.vzdelavani-zdravotniku. cz), na stránkách AA (www.aesculapakademie.cz) a také na stránkách ČAS (www.cnna.cz).

zpravodaj ČAS

Konference i odborné semináře bu­ dou pro zdravotníky, kteří splní regis­ trační podmínky, bezplatné. Příjem­ ci podpory jsou pracovníci s výkonem práce mimo území hl. města Prahy.

Podmínky pro účast na školeních jsou definovány na oficiálních webových stránkách projektu: www.vzdelavanizdravotniku.cz nebo i na každé naší po­ zvánce. Zúčastnit školení se ale pocho­ pitelně mohou i zdravotníci, kteří ne­ splní kritéria pro bezplatnou účast. Ti už však musí počítat se vstupním po­ platkem v řádu stovek korun. Školení bude vždy začínat čtyřho­ dinovou konferencí a po přestávce bu­ dou následovat dva paralelní dvouho­ dinové semináře. Každý účastník ško­ lení si pak bude moci zvolit, na který ze dvou odlišně zaměřených seminá­ řů půjde. Účast na školeních bude sa­ mozřejmě pro zdravotníky bodově hodnocena a započítá se jim do celo­ životního vzdělávání. Hodnocení se­ minářů bude probíhat formou ofici­ álních formulářů IPVZ a po skončení celého projektu, v roce 2013, bude ná­ sledovat velice náročné administrativ­ ní vyhodnocení všech konferencí a se­ minářů.

Red.

INZERCE

Témata, termíny a místa konání v roce 2011

KONFERENCE A SEMINÁŘE PRO NELÉKAŘSKÉ OBORY Pořádá Aesculap Akademie ve spolupráci a pod záštitou České asociace sester v rámci projektu MZ ČR v koordinaci s IPVZ*

Přihlášky a podrobný program konferencí a seminářů na

www.aesculap-akademie.cz +420-271 091 666, aesculap-akademie.cz@bbraun.com

* Účastnické poplatky jsou při splnění podmínek hrazeny ze zdrojů MZ ČR a ESF EU. Příjemci podpory jsou všichni zdravotničtí pracovníci v ČR s výkonem práce mimo území hl. města Prahy.

Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením na odborně profesní vzdělávání a na vzdělávání v manažerských dovednostech. e-mail: info@vzdelavani-zdravotniku.cz, www.vzdelavani-zdravotniku.cz

Role nelékařských povolání v léčbě pacientů s onkologickým onemocněním 16. 9. 2011, Olomouc 5. 10. 2011, Mladá Boleslav 3. 11. 2011, Hradec Králové 2. 12. 2011, Brno 7. 12. 2011, Liberec Možnosti nelékařských profesí v péči o pacienty s kardiovaskulárním onemocněním 13. 9. 2011, České Budějovice 21. 9. 2011, Kladno 23. 9. 2011, Jablonec 27. 9. 2011, Náchod 4. 10. 2011, Jihlava 11. 10. 2011, Zlín 26. 10. 2011, Most 16. 11. 2011, Znojmo 30. 11. 2011, Ostrava Cerebrovaskulární onemocnění jako výzva pro nelékařská povolání 6. 9. 2011, Havířov 20. 10. 2011, Pardubice 1. 11. 2011, Přerov 23. 11. 2011, Tábor 14. 12. 2011, Kolín FLORENCE 9/2011 41 Vzdělávací akce zahrnuje konferenci a dva odpolední semináře

zpravodaj ČAS

Poděkování kolegyním ARIP V dňoch 3. až 4. júna 2011 sa konala v Ružomberku na Slovensku IV. ce­ loslovenská konferencia sestier pra­ cujúcich v anestéziológii a intenzív­ nej starostlivosti s medzinárodnou účasťou. Konferencie, ktorá mala té­ mu Súčasná ošetrovateľská starost­ livosť v anestéziológii a intenzívnej

starostlivosti sa zúčastnilo viac ako 400 účastníkov. Medzi päťdesiati­ mi zahraničnými účastníkmi z Čes­ ka, Poľska, Srbska a Rakúska bo­ li Bc. Lenka Neumanová, podpred­ sedníčka sekcie ARIP ČAS i viaceré kolegyne z Ostravy, Brna a Karvi­ nej. V mene slovenských sestier sa

im chceme poďakovať za účasť na konferencii s „piatimi vlajkami“, hodnotné príspevky, ­neformálne rozhovory i pozvania na podob­ né odborné podujatia sestier v Čes­ ku. Fotoprezentácia a podrobnej­ šie zhodnotenie konferencie je na www.sksapa.sk.

Zvýhodněný očkovací program Ve Florence č. 6 jsme na str. 1 zveřej­ nili dopis prezidentky České asocia­ ce sester (ČAS) Mgr. Dany Juráskové členkám, kde jim sděluje, že společ­ nost pro ně zajistila slevu v očkovacím preventivním programu zaměřeném na rakovinu děložního čípku a dalších HPV onemocnění.

Od 26. dubna, tedy ode dne, kdy byla akce zahájena, se programu zú­ častnila řada sester a jejich rodinných

INZERCE

42 FLORENCE 9/2011

příslušnic. Zájem o očkování však ne­ ustává. Proto ČAS vyjednala pro ty, které nestačily do programu vstoupit a měly by o to zájem, prodloužení do konce roku. Prosí zájemkyně, aby po­ stupovaly podle instrukcí na přilože­ ném voucheru.

Očkování se skládá celkem ze tří vakcín. Cena tří dávek vakcíny, po­ třebných pro kompletní očkování, se na trhu pohybuje okolo 11 000 Kč. Pro

členky ČAS a jejich rodinné příslušní­ ky je v rámci tohoto programu uplat­ něna sleva, díky níž každý zájemce zaplatí pouze 6 626 Kč. Členky ČAS a jejich rodinné příslušnice ve věku do 25 let mohou zároveň využít i vý­ hody programů zdravotních pojišťo­ ven. Třetí dávka je zdarma (příspě­ vek na očkování ze strany zdravotní ­pojišťovny).

jš, Zdroj: www.cnna.cz

Bezpečná nemocnice V letošní Florence č. 7–8 jsme vás informovali o vítězném projektu soutěže Bezpečná nemocnice Bezpečnostní pás – prevence pádu pacienta, realizovaném v Nemocnici Havlíčkův Brod, p. o. Na četné dotazy čtenářů zveřejňujeme podmínky této soutěže, její termíny a informační kontakty.

Kraj Vysočina ve spolupráci se Spoje­ nou akreditační komisí, o. p. s., spo­ lečností Johnson & Johnson s. r. o., společností Project HOPE – Česká re­ publika, o. p. s., a Českou asociací ses­ ter, o. s., vyhlásil v červnu letošního roku 4. ročník celostátní soutěže Bez­ pečná nemocnice.

Podmínky soutěže Soutěž je určena pro lůžková zdravot­ nická zařízení, která mají sídlo na úze­ mí naší republiky. Do soutěže jsou při­ jímány jak projekty již realizované, tak i projektové záměry. Projekty je možné přihlašovat do dvou sekcí, a to technicko-provozní a ošetřovatelsko-

medicínské. ­Poslední termín pro podání projektu je 15. 10. 2011.

Z historie projektu

První ročník soutěže Bezpečná ne­ mocnice (o cenu hejtmana kraje Vyso­ čina) byl vyhlášen v září 2008. Přihlá­ silo se do něj 8 nemocnic. Nejvyšší oce­ nění získal projekt Fakultní nemocnice Ostrava s projektem na téma „Zvyšová­ ní bezpečnosti zdravotnického zařízení na základě systémového řízení rizik“.

Do druhého ročníku bylo přihlá­ šeno celkem 9 projektů. Nejvyšší oce­ nění získal projekt Nemocnice Svitavy, a. s. Bezpečí pacientů souvisí s bezpe­ čím zdravotníků.

Do třetího ročníku bylo při­ hlášeno celkem 16 projektů, z nichž hodnoticí komise ocenila v každé sekci nejlepší projekt. Nejvyšší oce­ nění v technicko-provozní oblasti získal projekt Všeobecné fakultní ne­ mocnice v Praze Elektronické sledo­ vání nežádoucích událostí, v ošetřo­ vatelsko-medicínské oblasti projekt Nemocnice Havlíčkův Brod, p. o., Bezpečnostní pás – prevence pádu pacienta. O tomto projektu a jeho au­ torech jsme vás detailně informovali ve Florence č. 7–8/2010.

Celkovým vítězem soutěže byl vyhlášen projekt Nemocnice Havlíč­ kův Brod.

Vítězné projekty byly ohodnoceny cenou hejtmana kraje Vysočina, cel­ kový vítěz byl oceněn i finanční cenou spolupracujícího partnera firmy John­ son & Johnson, s. r. o., ve výši 100 tis.

Kč, částky určené na vzdělávání.

zpravodaj ČAS

Více informací: Podrobnější podmín­ ky soutěže jsou zveřejněny mj. na we­ bových stránkách kraje Vysočina.

Z: Soňa Měrtlová, oddělení zdravot­ ní správy, tel.: 564 602 457, e-mail: mert­ lova.s@kr-vysocina.cz, ­www.cnna.cz.

INZERCE

personální inzerce Tarkett France SAS tel.: 271 001 603 e-mail: info.prague@tarkett.com www.tarkett.com

Domov pro seniory v Praze přijme pracovníky na tyto pozice: • staniční sestra s praxí v oboru geriatrie a se zkušenostmi s vedením kolektivu; • nutriční terapeut/ka.

Tel.: 271 198 409.

CHYBÍ VÁM LIDI? Homogenní PVC PodlaHy se značkou

iQ

ta nejlePší Volba do zdraVotnICkýCH ProVozů

Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu: radkova.inzerce@ambitmedia.cz

• • • • • • •

povrch, který se nemusí nikdy pastovat speciální elektrovodivé podlahy do operačních sálů skvrny od jodu jsou z podlahy odstranitelné možnost vytažení soklů na zeď nízké náklady na údržbu – o více než 30% nižší než u běžných podlahovin i po 20 letech je podlaha jako nová široká škála barev a barevných kombinací

FLORENCE 9/2011 43

Errare humanum est

kauza 4

neschopenky z lásky „Vážená paní ředitelko,

v posledních 3 měsících, a to vždy v pondělí, měl být celkem 5krát na chirurgické ambulanci ve Va­ šem zařízení na kontrole zaměstnanec naší firmy pan (křestní jméno, příjmení, r. č., bydliště). Ošetře­ ní vždy dokládá potvrzením o návštěvě lékaře. Z přiložených potvrzení je zřejmé, že jsou skutečně vy­ stavena na chirurgické ambulanci, pravděpodobně zaměstnancem ambulance. Podle informací, které máme, zaměstnanec s ničím nestůně a ošetřen na ambulanci nebyl. Žádáme Vás proto o přešetření podvodného jednání Vašeho zaměstnance, v jehož důsledku byla naše firma poškozena, neboť uvedených 5 dnů náš zaměstnanec přicházel do práce až ve 13 hodin, a o sdě­ lení, jaká péče byla účtována zdravotní pojišťovně.“ Šetření pak prokázalo, že potvrzení vystavila jedna z mladších sester, která pacienta zná. Svoje jednání vysvětlila tak, že pacient na kontrolu přišel, proto vyhledala a připravila kartu, ale pacient pak nechtěl čekat a odešel. Potvrzení o návštěvě ambulance pacientovi na jeho žádost dávala hned při příchodu, protože mu chtěla vyhovět, neboť ho dobře zná. Kolikrát potvrzení vystavila, nevěděla. O tom, že vystavuje potvrzení o přítomnosti pacienta na chirurgické ambulanci, nikoho neinformovala, i když se jednalo o činnost na ambulanci nezvyklou.

Může sestra vystavit pacientovi potvrzení o návštěvě lékaře?

JUDr., MUDr. Lubomír Vondráček

názor právníka

Skutkový stav

Na předložených potvrzeních bylo napsáno:„Pacient byl dnes od 7.30 hodin na chirurgické ambulanci na ošetření.“ Potvrzení obsahují otisk razítka chirurgického oddělení nemocnice, jmenovka ošetřujícího lékaře není, místo podpisu je pouze nečitelná parafa.

V ambulantní kartě pacienta je vždy uvedeno pouze datum a rukou psaný zápis „KO“ a nečitelný podpis. Mimo tyto záznamy v ambulantní kartě jiný záznam není. Nikdo z lékařů, kteří se na ambulanci střídají, žádný takový záznam neprovedl a pacienta nevyšetřoval a nezná.

Vystavit pacientům potvrzení o návštěvě lékaře je v kompetenci sestry. Musí se tak však dít v souladu s postupy, které jsou pro tuto činnost sestře stanoveny, a nesmí tak činit sestra bez vědomí svého nadřízeného, staniční sestry ambulance a lékaře, a již vůbec ne opakovaně.

Záznamy v ambulantní kartě, které psala také tato sestra, opět bez vědomí svých nadřízených, působí neprofesionálně.

Fakt, že ze zápisu není možné identifikovat autora zápisu, nesvědčí ve prospěch sestry.

Její vysvětlení, že vše udělala jen ve snaze vyhovět a pomoct známému, také nepůsobí příliš přesvědčivě, pokud k vystavení potvrzení bez vyšetření a k záznamu v ambulantní kartě došlo celkem 5krát. Lze připustit, že poprvé mohlo jít sice

o náhodu, a to, že pacient nečekal na ošetření a odešel dříve, ale v dalších případech si už sestra musela být všech skutečností, včetně rizik, vědoma.

Řešení

Ředitel poškozené firmy požadoval exemplární potrestání sestry a náhradu škody s tím, že při osobním jednání s vedením zdravotnického zařízení chování sestry označoval jako trestný čin padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu podle § 350 trestního zákoníku.

Lze připustit, že sestra jednala v dobrém úmyslu, tedy ve víře, že svému známému pomáhá. Činila tak vědomě a úmyslně. Je pravděpodobné, že si závažnosti toho, co dělá, nebyla vědoma. Zřejmě si plně neuvědomila, jaké následky může její jednání vyvolat a jaké sankce mohou následovat.

Bylo obtížné vyvracet, že sestra nevěděla, že dělá něco špatného. Za škodu způsobenou firmě odpovídá v prvé řadě sám zaměstnanec, který si pro potvrzení chodil a který sám škodu firmě způsobil. Proto zdravotnické zařízení odškodnění firmě odmítlo.

Sestra se ovšem skutečně dopustila protiprávního jednání tím, že vědomě vystavovala nepravdivá potvrzení. Aby se však jednalo o trestný čin, musela by potvrzení vystavovat s vědomím toho, že mají být použita v řízení před orgánem sociálního zabezpečení nebo v soudním řízení. O nic takového se v tomto případě nejednalo, a tak sestra za trestný čin stíhána nebyla. Problém se sankcí v rámci pracovněprávního vztahu vyřešila tím, že po opakovaném jednání s vedením zdravotnického zařízení sama požádala o ukončení pracovního poměru dohodou, na kterou zaměstnavatel přistoupil. Ředitel poškozené firmy toto řešení akceptoval. Svému zaměstnanci však zaslal vytýkací dopis a snížil motivační příplatek. Pracovní poměr s ním i nadále trvá.

JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Mgr. Z. Volejníková (lubomir.vondracek@fnmotol.cz)

INZ

INZERCE

LEKCE ANGLIČTINY

FIRST AID The most important thing to remember is that anyone can save a life.

What to do in an emergency –a description of what to do before an expert help arrives:  At first check if the injured person is conscious – shake his/ her shoulders and ask loudly, ‘Are you all right?’  If the person is unconscious, check his/ her breathing - look for chest movement, listen at his/ her mouth for breath sounds; feel for air on your cheek.  If the person is not breathing or not breathing normally and you cannot feel his/ her pulse, begin chest compressions. Place your hands on the centre of his/ her chest. Give 30 chest compressions pressing down 4-5 cm. Open the airway and block the person’s nose.

Place your mouth over their mouth and blow for one second. Give two breaths. Continue this cycle of 30 compressions and two breaths until help arrives or the person starts breathing normally.  If the person is breathing normally, place him/ her in the recovery position. The airway must be open so put the person’s head back.

Bleeding: Look at the wound to see if there are any objects in it (if so, don’t take them out!). Press to the wound, raise the injured part and put a dressing and bandage firmly on the wound.

If a person has a nosebleed, he/ she should put their head forwards and block his/ her nose for about ten minutes.

Burns: Cool the burn under cold water for 10 minutes. Put a sterile dressing on the injury. Do not put any cream on the burn!

Broken bones: If you think the person can have some broken bones, do not move him/ her unless he/ she is in danger.

Support the injured part - you can use blankets, cushions, clothes etc.

Eye injury: If there is something in the eye, wash out the eye with clean water or sterile fluid. Do not take any objects out from the eye!

Asthma attack: The symptoms of an asthma attack are usually problems with breathing, wheezing and distress. Help the person to relax, ask him/ her to breathe slowly and deeply and tell him/ her to use an inhaler (if available).

SLOVNÍ ZÁSOBA

to save = zachránit emergency = nehoda, nouzová situace injured = zraněný injury = zranění conscious = při vědomí x unconscious = v bezvědomí to shake = zatřást breathing = dýchání to breathe = dýchat; breath = dech chest = hruď cheek = tvář, líce compression = stlačování to press down = stlačit, zatlačit dolů airway = dýchací cesta to blow = fouknout recovery position = stabilizovaná poloha to bleed = krvácet wound = rána to raise = zvednout dressing = obvaz bone = kost unless = pokud ne to support = podepřít blanket = přikrývka cushion = polštář to wheeze = sípat distress = vyčerpání, utrpení available = k dispozici

KanadsKý ibuprofen APO-ibuPrOfen 400 mg • uleví od bolesti hlavy, zubů, zad, kloubů i menstruační bolesti • léčí kloubní choroby (např. artritida, osteoartróza) • snižuje horečku, léčí záněty • neobsahuje laktózu

zip Švédský inženýr Gideon Sundback, který žil v Kanadě a následně v USA, přišel roku 1913 s jednoduchým, ale geniálním řešením zipu, který se používá dodnes.

ZKRÁCENÁ INFORMACE O PŘÍPRAVKU Ibuprofen je nesteroidní antirevmatikum, antiflogistikum, analgetikum a antipyretikum. Je inhibitorem cyklooxygenázy a inhibuje biosyntézu prostaglandinů. Název přípravku: APO-IBUPROFEN 400 mg.

Složení: Ibuprofenum 400 mg v 1 potahované tabletě. Indikace: Mírné až střední menstruační bolesti (dysmenorea), bolesti zubů, mírné bolesti svalů, kostí a kloubů, bolesti hlavy. Snížení teploty a bolestí při horečce. Mírné bolesti při revmatoidní artritidě a osteoartritidě. Přípravek může být podáván dospělým a dětem starším než 12 let s tělesnou hmotností vyšší než 50kg. Dávkování a způsob podání: Mírné až střední bolesti nebo horečka: 400 mg ibuprofenu (1 tableta) 1 až 3krát denně s odstupem mezi jednotlivými dávkami nejméně 4 hodiny. Bez doporučení lékaře nesmí být překročena dávka 1200 mg ibuprofenu za den. Bez porady s lékařem by neměl být užíván k mírnění bolestí déle než 5 dní a mírnění horečky déle než 2 dny. Revmatoidní artritida a osteoartritida: Úvodní dávka je 1200 mg/den ve 3-4 dílčích dávkách. Dávku je možné zvýšit až na 2400 mg/den. Udržovací dávka je 800-1200 mg/den. Kontraindikace: Přecitlivělost na složky přípravku, systémové lupus erythematodes s rizikem vzniku anafylaktoidní reakce s horečkou, peptické vředy, krvácení do trávicího ústrojí a další poruchy funkce trávicího ústrojí. Podávání pacientům, u nichž kyselina acetylsalicylová nebo jiné NSA vyvolaly akutní astmatický záchvat, kopřivku, rinitidu, angioedém nebo jiné projevy alergie. Děti mladší než 12 let a jedince s tělesnou hmotností nižší než 50 kg. Upozornění: U pacientů se známou přecitlivělostí vůči kyselině acetylsalicylové se vyskytly anafylaktoidní reakce. Při užívání ibuprofenu se vyskytly záněty žaludeční sliznice, peptické vředy, perforace trávicího ústrojí nebo krvácení do něj.

Ibuprofen může inhibovat agregaci destiček, prodlužuje dobu krvácení. Opatrnost je nutná při podávání pacientům s poruchami koagulace, pacientům léčeným antikoagulancii a pacientům se srdeční dekompenzací nebo onemocněním ledvin. Při používání se vyskytly tinitus, rozmazané a nebo snížené vidění, skotómy, a poruchy barevného vidění. Při současné dlouhodobé léčbě kortikoidy je při nutnosti přerušit léčbu kortikoidy nutné tyto látky vysazovat pomalu, aby nedošlo k exacerbaci onemocnění nebo insuficienci nadledvin. Ibuprofen by neměl být podáván v posledních fázích těhotenství.

Interakce: kumarinová antikoagulancia, kyselina acetylsalicylová, další antiflogistika, paracetamol, diuretika, látky s vysokou afinitou k vazebným místům, glukokortikoidy, další nesteroidní protizánětlivé látky, alkohol, dioxinu, lithium. Nežádoucí účinky: Trávicí - nauzea, pálení žáhy, bolesti v epigastriu, zvracení, průjem, zácpa, abdominální křeče nebo bolesti, dyspepsie, meteorismus, žaludeční nebo duodenální vřed. Neurologické - bolesti hlavy, nervozita, deprese, nespavost. Smyslové - tinitus, poruchy vidění. Kožní vyrážka, pruritus. Laboratorní - leukopénie, retence tekutin, edémy. Ibuprofen inhibuje syntézu prostaglandinů v ledvinách, což může vyvolat snížení funkce ledvin a retenci sodíku. U pacientů s mírným zhoršením funkce ledvin, kteří užívali týden denně 1200 mg ibuprofenu, došlo ke snížení průtoku krve ledvinami a ke snížení glomerulární filtrace. Velikost balení a druh obalu: 100 potahovaných tablet v HPDE lahvičce. Datum poslední revize textu: 4. 7. 2007. Registrační číslo: 29/171/92-C. Přípravek je volně prodejný i na lékařský předpis a je plně hrazen z prostředků veřejné zdravotní pojišťovny. Předtím, než přípravek předepíšete, pročtěte si pozorně úplnou informaci v Souhrnu údajů o přípravku. Držitel registračního rozhodnutí: Apotex Europe BV, Leiden, Nizozemsko.

www.apotex.cz