Florence
č a sopis moderního oše t řovat el s t v í s. 4
s. 14
s. 24
s. 41
Praxe: Náš úkol: Usnadnit každodenní život seniorů
Případová studie: Karcinom z Merkelových buněk
Zkušenosti z praxe: Vzdelávací program hygieny rúk pre prax
Zpravodaj ČAS: Certifikované kursy ve Zlíně
11
Vychází pod patronací České asociace sester listopad 2011, ročník VII, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz
indol-in.indd 1
10/22/09 17:47 07
„Ano“ komoře V tomto čísle časopisu, o pár listů dál, zveřejňujeme zprávu o prvních dis kusích nad možností zřízení komory zdravotníků nelékařů v České repub lice. Byla jsem u nich, i v kuloárech, a neslyšela jsem jediné „ne“ komo ře. Sestry se ptají, proč by Česká re publika neměla mít profesní komoru sester, když úspěšně funguje v mno ha zemích Evropy. Například Dánsko má své profesní sdružení, jehož čle ny je až 95 procent všech ošetřovate lek. Ve Velké Británii je povinné člen ství v profesní organizaci a bez regis trace v ní není možný výkon povolání. Ve Španělsku působí komora sester, v Polsku je Národní ošetřovatelská ko mora, v Irsku je komora pro vzdělává ní a registraci a též v Itálii je členství v komoře předpokladem pro výkon profese. V Německu je profesní sdru žení s dobrovolným členstvím, Fran cie a Řecko komoru sester nemá. Nej blíže nám je Slovensko, které jako prv ní země z bývalého východního bloku vytvořilo už v r. 2002 právní podmín ky pro vznik Komory sestier a porod nych asistentiek (SK SaPA). Inz:210x148
21.9.2010
11:24
Editorial
Druhým důvodem, proč „ano“, je názor, že v našem zdravotnickém sys tému, který se určitým způsobem vy víjel, je nezbytné, aby sestry a ostatní nelékaři měli svébytnou, nezávislou a silnou organizaci, na úrovni komory lékařů, která by uměla účinně hlídat, chránit a registrovat své členy. Rozřešení, zda chceme komoru, či nikoli, předchází otázka. Jaká taková komora má být: co má být jejím obsa hem, koho má sdružovat, zda má být členství povinné apod. Nad tím se asi bude ještě velmi rokovat. Velmi cennými pro rozhodová ní o konkrétní podobě komory jsou pro nás zkušenosti ze Slovenska. Ja ko inspirace poslouží i časopis, kte rý slovenská komora vydává, Ošetro vateĺstvo a porÔdná asistencia. Na příklad hned v úvodníku v č. 4/2011 prezidentka SK SaPA PhDr. Mária Lé vyová píše s oprávněnou hrdostí o pe tiční akci, kterou komora iniciovala v souladu s její hlavní úlohou, kterou je obhajovat práva a dobro sesterské ho stavu. Obsahem petice je mj. poža davek, aby sestry a porodní asistent
ky mohly pracovat ve slušných pra covních podmínkách a za mzdu, která bude objektivně reflektovat psychic kou a fyzickou náročnost povolání, aby se zabránilo zhoršování stavu slo venského zdravotnictví, např. rušení lůžek v zařízeních primárně určených k péči o pacienty dlouhodobě nemoc né, bez odpovídajících, ve světě běž ných, alternativ. Jak komora našich slovenských ko legyň s peticí uspěla? Nakonec se po náročných debatách petičního výbo ru s předsedkyní vlády a představite li státu na jednotlivých ministerstvech podařilo, aby jednotlivé požadav ky z petice byly postupně zakotveny v právních předpisech upravujících propojení zdravotní a sociální péče, rozvoj dlouhodobé péče, domácí péče, mzdové ohodnocení sester, zlepšení podmínek při výkonu povolání a pod poru celoživotního vzdělávání. Pro slovenské sestry je realiza ce toho všeho ještě během na poměr ně dlouhou trať, pro české zkušenos tí k zamyšlení. Jarmila Škubová
Stránka 1
Jarmila Škubová
Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz. Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel. Více odborných článků najdete na webu v rubrice
Florence je také na facebooku. Přidejte se k nám!
INZERCE
České národní fórum pro eHealth, o.s. si Vás dovoluje pozvat k účasti na cyklu odborných konferencí
Sestra a práce s informačními a komunikačními technologiemi, určeném všem zdravotnickým pracovníkům, pod záštitou doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc., ministra zdravotnictví ČR a Mgr. Dany Juráskové Ph.D., MBA, prezidentky České asociace sester.
Skladba přednášek Elektronická identifikace, elektronická dokumentace Zdravotnické registry a standardy Zdravotnické vzdělávání a portály Etika a etické problémy v souvislosti s poskytováním kvalitní ošetřovatelské péče Sestra jako navrhovatelka změn v českém zdravotnictví, role ČAS v legislativním procesu akce: 4 čet hodin Zajištění neodkladné první pomoci v ordinacích PL
Po ditů: 4 Počet kre d číslem:
po aná akce MZČR č. Registrov vyhlášky le (d 1 1 0 /2 0 3 8 ČAS/KK/2 321/2008 Sb. §3)
Se uskuteční od 14.00h do 18.00h ve dnech: 20.10. Pardubice • 27.10. České Budějovice 8.11. Plzeň • 24.11. Liberec • 5.12. Praha Partnery cyklu jsou
Mediální par tner
více informací a registrace na: www.ehealthforum.cz
obsah
časopis s nadpoloviční většinou recenzovaných článků
Foto na titulní straně Jan Rasch Sestry z oddělení Geriatrie – LDN Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou v Praze
Vychází pod patronací České asociace sester www.florence.cz Ročník VII., číslo 11, listopad 2011 Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5 florence.redakce@ambitmedia.cz tel.: +420 222 352 578 Šéfredaktorka: PhDr. Jarmila Škubová e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz Redakce: PhDr. Eva Wićazová e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně, Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková, Mgr. Hana Svobodová, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová
Editorial.................................................................................................................................................................................................1 Téma Hospicová péče (III. část: Polsko)....................................................................................................................................................3 Praxe Náš úkol – usnadnit každodenní život seniorů...........................................................................................................................4 Vybrané nové metody léčby diabetické nohy.............................................................................................................................6 Vybraná slova o stáří....................................................................................................................................................................... 10 Používání tromboembolických punčoch................................................................................................................................... 12 Šetření dekubitů na národní úrovni............................................................................................................................................ 13 Recenzované články Případová studie Karcinom z Merkelových buněk................................................................................................................................................... 14 Přehledová studie Vojenský zdravotnický nelékařský personál............................................................................................................................. 16 Zkušenosti z praxe Stratégia vzdelávacieho programu hygieny rúk pre klinickú prax...................................................................................... 24 Odborné téma Podpora kontinence – Větší bezpečí díky poradenství.......................................................................................................... 30 Prevence a terapie dermatitidy související s inkontinencí.................................................................................................... 31 Zpravodaj ČAS Pracovní skupina k Sazebníku výkonů při ČAS......................................................................................................................... 34 Odešel lékař s velkou úctou k sestrám....................................................................................................................................... 35 Poznávací zájezd České asociace sester po Francii.................................................................................................................. 36 Projekt Pády a zranění pacientů při hospitalizaci.................................................................................................................... 38 Šance – komora zdravotníků nelékařů....................................................................................................................................... 39 Vlastně mám úžasný život............................................................................................................................................................. 40 Sedm kursů statečných a úspěšných.......................................................................................................................................... 41 Směřování nefrologického ošetřovatelství............................................................................................................................... 43 Errare humanum est Tvrdá obrana sestry......................................................................................................................................................................... 44 Lekce angličtiny............................................................................................................................................................................... 44
Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník Vydavatel: Ambit Media, a. s. www.ambitmedia.cz Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz Marketing: Petr Belica, tel.: +420 222 352 575 e-mail: petr.belica@ambitmedia.cz Obchod: Alexandra Manová tel.: +420 724 811 983 e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866 e-mail: marie.janovicova@ambitmedia.cz Personální inzerce: fax: +420 222 352 572 e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz Tisk: PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414 684 01 Slavkov u Brna Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk Cena výtisku: 60 Kč Roční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo) Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 10. 2011 Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. Copyright © Ambit Media, a. s., 2011
Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny..............................................................................................1–4
Oranžová: CMYK 0-72-100-0
Oranžová: PM
Hospicová péče (III. část)
TÉMA
Hospicová péče v polsku Většina z nás by ráda konec života strávila doma. Rádi bychom až do konce žili pokud možno tak jako dřív, mezi věcmi, které nás životem provázely, a hlavně měli nablízku ty, kteří nám rozumějí a které máme rádi. Zároveň máme strach z neosobního prostředí nemocnic a z toho, že mnoha našim trápením nebude rozuměno. Poskytování péče umírajícím v je jich domovech je bezprostředně spjato s podmínkami, které jsou společností vytvářeny pro laickou hospicovou pé či. Péče rodiny a blízkých měla a bu de mít i u nás nezastupitelnou úlohu v péči o umírající. Laickou domácí pé či je však nutné doplnit o moderní po stupy v medicínských oborech, psy chologii a ošetřovatelství. Ve světě i u nás se již mnoho let snaží tuto situaci řešit mobilní hospi ce. Jsou to týmy odborníků, kteří cho dí za pacientem a jeho rodinou a jsou jí odborně k dispozici. Organizovány jsou rozličným způsobem, ale myšlen ka je podobná – umožnit dobrý a dů stojný konec života v domácím pro středí. V okolních zemích už je tato péče samozřejmou součástí zdravotní péče. U nás je forma domácí hospicové péče poskytována nejčastěji jako sou část služeb lůžkového hospice anebo agentur domácí péče.
Respitní péče Některé lůžkové hospice, ale i jiné or ganizace, rozvíjejí kromě lůžkové pé če také respitní péči a intenzivní edu kační činnost. Respitní péče může být poskytnuta formou denní péče nebo pobytové služby. Probíhá v pra covních dnech, týdně v nepřetržitém provozu anebo víkendově. Tato for ma péče je situována do denního sta cionáře. Je určena rodinám pečují cím o středně a těžce postiženého či nemocného člena rodiny v době, kdy z jakýchkoliv důvodů nemohou péči zajistit sami. Stálá péče rodiny o pří buzného v závěru jeho života je nato lik vyčerpávající, že nemožnost ni kdy si od ní odpočinout vede rodinu k jeho umístění do nemocničního ne bo jiného zařízení. Pokud budou mít rodiny možnost využívat služeb re spitní péče, mnoho z nich se rozhod ne nechat si svého člověka ve vlast ní péči. V současné době poskytu je respitní péči na území ČR více než 27 organizací. Jejich seznam se stále
Zakladatel prvního polského dětského hospice, pediatr a anesteziolog Tomasz Dangel
rozšiřuje a je průběžně aktualizován. K dispozici je například na stránkách NICM (Národní informační centrum pro mládež).
Hospicová péče v Polsku Hospicová péče v Polsku se rozvíjí už ví ce než 30 let. Začátkem 70. let minulého století se utvořila v Krakově skupina, která na základě rodinných zkušenos tí poskytovala péči osobám umírajícím v domácím prostředí. V r. 1981 vznik lo v Krakově Sdružení přátel hospice s cílem postavit lůžkový hospic podle vzoru Hospice sv. Kryštofa v Londýně. Důvodem byly „limity“ domácí péče. V r. 1983 vznikl lůžkový hospic Pallo tinum v Gdaňsku a v r. 1985 v Poznani první mobilní hospic. Podle vzoru milánské skupiny pa liativní péče bylo v r. 1988 ve Fakultní nemocnici při lékařské fakultě v Pozna ni otevřeno oddělení paliativní péče. Zakladatel prvního polského dětského hospice byl pediatr a anesteziolog z Var šavy Tomasz Dangel. V r. 1990 vznik la katedra paliativní péče jako součást onkologické kliniky v Poznani, která se stala prvním pracovištěm paliativní péče ve střední a západní Evropě. O rok později vzniká v Polsku Fórum hospi cového hnutí. V souladu s rozvojem hospicové ho hnutí v Evropě i ve světě zahájila v rámci Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí v r. 1993 svoji čin nost Národní rada paliativní a hospi cové péče, a to jako konzultační or gán, který řídí a podporuje její roz
voj. V návaznosti na vznik této rady byl v r. 1994 Ministerstvem zdravot nictví a sociálních věcí jmenován ná rodní specialista v oboru paliativní péče. V r. 1998 Ministerstvo zdravot nictví a sociálních věcí přijalo a vy hlásilo Národní program rozvoje pa liativní a hospicové péče v Polsku, vytvořený Národní radou hospicové a paliativní péče. U zrodu hospicového hnutí v Pol sku stáli lidé silně motivovaní křes ťanstvím. Polský model domácí hospi cové péče je úspěšný a extrémně levný. To je dáno mimo jiné tím, že je z vel ké části založen na dobrovolnictví, které má profesionální úroveň. Míra motivace dobrovolníků, ale i ochoty a schopnosti rodin dosloužit blízkému člověku doma je přímo úměrná míře religiozity. Ve srovnání s evropskými státy je úroveň polské paliativní a hospicové péče na druhém místě, a to hned po Velké Británii. V roce 2006 bylo v Polsku, které má téměř čtyřnásobný počet obyvatel ve srovnání s ČR: • 62 lůžkových hospiců; • 258 týmů mobilních hospiců (do mácí paliativní péče) pro dospělé; • 37 týmů mobilních hospiců (do mácí paliativní péče) pro děti; • 70 oddělení paliativní medicíny; • 144 poraden paliativní medicíny.
SNP sestra v následné péči
Mgr. Šárka Urbánková Psychiatrická léčebna Petrohrad, p. o. 1982–1987: Krajská nemocnice s poliklinikou, Ostrava, sestra u lůžka; 1987–1996: Závodní nemocnice Nová huť, Ostrava, sestra u lůžka, sestra v diabetologické ambulanci; 1996–2002: Eli Lilly ČR, s. r. o.; Diabetes Care Unit; 2003–2004: Promediamotion, s. r. o. – příprava a realizace vzdělávacích akcí pro NELZP; 2004–2/2011: Krajská zdravotní, a.s. – Nemocnice Most, o.z., vrchní sestra urologického oddělení, členka Rady pro rozvoj ošetřovatelství; 7/2010–2/2011: Nemocnice Chomutov, o. z. – Úsek Systém řízení; 3/2011–dosud: Psychiatrická léčebna Petrohrad, náměstek pro ošetřovatelskou péči.
Domácí paliativní péče je Polsku v tak velkém rozsahu uskutečnitelná mimo jiné i díky možnosti konzulta cí v poradnách a ambulancích palia tivní péče a díky lůžkovému zázemí v dostupných zařízeních stacionár ních, s nimiž je funkčně propojena. Ministerstvo zdravotnictví v Polsku organizuje pro sestry a lékaře specia lizační vzdělávání v paliativní me dicíně. Studium je zakončené státní zkouškou. Pozn.: IV. díl bude věnován hospicové péči v USA. Foto archív
FLORENCE 11/2011 3
praxe
SNP sestra v následné péči
Milica Sklenčková vedoucí sestra agentury domácí péče Galium, Praha
4 FLORENCE 11/2011
Náš úkol – usnadnit každodenní život seniorů Stárnutí populace, zvyšující se průměrný věk, to vše přináší celé společnosti také řadu starostí, především v péči o seniory. Dnes mluvíme o aktivizaci seniorů, protože ta je bezpochyby základním atributem kvalitního života seniorského věku. Aktivizace ale není primárně úkolem pro zdravotnická zařízení, spíše je to starost a povinnost pro sociální služby, často s pomocí města, místa, kde senioři žijí. Patří sem např. klubové a sportovní činnosti, jako seniorské plavání, vycházky, výlety a také všechny fyzické aktivity k udržení mobility, dále pak mentální tréninkové aktivity, např. cvičení paměti, počítačové kursy pro seniory atd. Aktivizace však předpokládá relativně zdravého klienta, který chce a může se účastnit aktivizačních programů. Pracuji v agentuře domácí péče a ta po skytuje péči zdravotních sester nemoc ným a tělesně handicapovaným přede vším z řad seniorů. Naši nemocní po úrazech, ortopedických operacích či po proběhlém onemocnění (ictus) se s po mocí sester agentury vrací do „normál ního“ života, často však s těžkým po hybovým handicapem… Neobejdeme se bez kompenzačních pomůcek, které významnou měrou ovlivňují míru mo bility a soběstačnosti pacienta. Na trhu je k dispozici celá řada po můcek – hole, chodítka, invalidní vozí ky, madla, nástavce na WC, toaletní žid le, sedačky do vany, zvedáky, podavače, polohovací lůžka, antidekubitní po můcky a další. Naše zkušenost v agen tuře je ale taková, že drtivá většina po třebných nezná nabídku trhu, neví, že si lze vybírat z nejrůznějších druhů jed notlivých pomůcek a neznají ani mož nost úhrady ceny pomůcky zdravotní pojišťovnou, natož pak mechanismus jejího předpisu. V seniorském věku vět šinou při zhoršení mobility dochází k hospitalizaci, ať už jde o problém po operační, poúrazový či spojený se zá kladním onemocněním, např. cévním. A tam vidím problém: v závěru hospita lizace jen málokdy se nemocnému do stane doporučení konkrétní pomůcky, zřídka se někdo klienta či jeho rodin ných příslušníků ptá, jak při význam né změně pohybových schopností bude žít, zda se dokáže vyrovnat se svým po hybovým handicapem. Jen mimořádně se v propouštěcí zprávě dočteme, že byl nemocnému vydán poukaz na ortope dickou pomůcku. Tak sestra agentury již při první návštěvě doma u nemocné ho zjišťuje, že pacient nechodí, protože ve francouzských holích je labilní, a ne ví, že existuje chodítko, že se nekoupe, protože nevydrží ve vaně stát a na dno vany se nedokáže posadit…
Radíme i půjčujeme Umíme v takových situacích pora dit, navigujeme rodinné příslušní ky, u kterých odborných lékařů mo hou žádat o předpis např. chodítka, půjčujeme katalogy a upozorňujeme na škálu pomůcek. Ale jde o čas, špat ně pohyblivý pacient nemůže čekat 3–4 týdny na potvrzený poukaz, pro to základní pomůcky půjčujeme. Po jali jsme to tak, že nechceme realizo vat půjčovnu pomůcek, ale našim ne mocným poskytujeme chodítka, hole, nástavce na WC, sedačky do vany, in validní vozíky jen proti podpisu, tedy
Ilustrační foto PhDr. Dana Klevetová
zdarma a na limitovanou dobu tří mě síců. Do té doby si ověří, zda jim po můcka vyhovuje, a obstarají si vlastní (ne všichni využívají možnost předpi su, často nakupují ve zdravotnických potřebách za plnou cenu) a nám se pak pomůcka zase vrací. K zapůjčení pomůcky od agentu ry samozřejmě patří edukace, nácvik chůze o holích, v chodítku, chůze tří dobá, dvoudobá, nácvik přesedání z lůžka do invalidního vozíku, dopo ručení konkrétních míst k umístění madel. U zcela imobilních osob je dů ležitá nejen prevence dekubitů a s tím
FLORENCE 11/2011 5
praxe
spojené pomůcky typu antidekubit ních matrací, podkládacích polštá řů, speciálních podložek aj., ale i roz vaha například nad zvedákem do va ny a jeho typu. Ale i drobné pomůcky, jako jsou kupříkladu různé podavače upadlých předmětů nebo navlékač punčoch, mají pro nemocné s pohy bovým handicapem veliký význam. Zdravý člověk si nedokáže předsta vit, jak velký problém s sebou sníže ní mobility nese a jak jsou odpovída jící pomůcky nesmírně důležité. Pak naši nemocní říkají „ta hůl, sestřič ko, je moje nejlepší kamarádka!“ ne bo „vy nevíte, jak mi podavač usnad ňuje život!“…
Kazuistika Je to už několik let, co jsme převzali do péče 90letou nemocnou po operačním řešení fract. colli femoris, hospitaliza ce byla ukončena na žádost syna, který chtěl maminku domů s tím, že se o ni postará. Situace nevypadala dobře, pacientka byla febrilní, nepohyblivá, dekubity na sakru a bocích, ba i v ope rační ráně, na patách. Nemocnou jsme převzali k denní péči, syn (55 let) zů stal s maminkou doma a nepřetrži tě o ni pečoval. Ochotně a rychle se od nás učil, my jsme v první fázi do poručili antidekubitní matraci a pra
videlné polohování, podkládání kon četin. Nemocná byla propuštěna s an tibiotickou léčbou, s permanentním katetrem. Stařenka byla neuvěřitelně vitální, a když pominuly teploty a je jí stav se stabilizoval, začali jsme s cvi čením v lůžku, pak došlo i k posazová ní. Odstranili jsme permanentní kate tr a po počátečních potížích došlo zase k normální mikci. Syn si vypůjčil toa letní židli a mamince pomáhal v pře sunu z lůžka. Dekubity jsme ošetřova li pomocí Inadine, postupně se zača ly hojit. Asi po měsíci jsme přinesli cho dítko, to nejjednodušší, s pevným rá mem, čtyřbodové, a s velikou pomocí syna jsme pacientku poprvé postavi li. To byla sláva! Znovu jsme ji uči li zatěžovat končetiny, zvedat kolena, dělat první krůčky. Způsob pohybu v chodítku pochopila neuvěřitelně rychle a dělala pokroky. První cesta na WC s chodítkem byla asi po dal ším měsíci, pak došlo už i na sedačku do vany, dokázala v jejich malém by tě dojít do koupelny. Syn vybavil byt sérií madel, aby se měla kde přidr žet, půjčili jsme nástavec na WC. Na ortopedickou kontrolu jela po třech měsících a prý na ambulanci ne chtěli věřit, že je to ona, že ten špat ný stav dokázala takhle zvládnout…
Chodítko ale naší nemocné nepřede psali, syn musel vyhledat obvodního ortopeda… Půl roku po propuštění z nemoc nice chodí pacientka bezpečně v cho dítku, jednou týdně se koupe, přes den chodí na WC a toaletní židli po užívá jen v noci. Dekubity kompletně zhojeny, jen na patách ještě jsou vidět zbytky defektů. Naše návštěvy jsou i nadále každodenní, věnujeme se především pohybové reedukaci. Při nášíme francouzské hole a naše milá Julinka (vztah mezi námi a pacient kou je moc pěkný, vřelý, plný důvěry, máme se rádi…) si je nedůvěřivě pro hlíží: „To už se nenaučím, to po mně nemůžete chtít!“ Opak byl pravdou, zvládla základní třídobou chůzi, nau čila se chodit i po schodech, ale když byla doma sama, chodila výhradně s chodítkem, ve francouzských holích neměla tu jistotu. Když jsme syno vi půjčovali invalidní vozík, aby mo hl maminku vyvézt do parku, louči li jsme se, ukončili jsme naši péči. Už nás nebylo třeba… (Úžasná paní Julinka zemřela rok nato, ve věku 92 let, příčinou byla roz sáhlá bronchopneumonie. Ale my na ni rádi vzpomínáme a dokonce ji dá váme některým našim pacientům za příklad…)
Vybrané nové metody léčby diabetické nohy Diabetes mellitus (DM) je metabolické onemocnění, při kterém v případě nedostatečné kompenzace může dojít k orgánovým komplikacím. Syndrom diabetické nohy vzniká důsledkem postižení nervů na dolních končetinách (neuropatie) a postižení velkých cév (makroangiopatie). Diabetická noha (neboli syndrom diabetické nohy – SDN) je postižení tkání distálně od kotníku včetně kotníku, spojené s různým stupněm ischémie a neuropatie u pacientů s diabetem. Často bývá přítomna také infekce. Marta Křížová, prof. MUDr. Alexandra Jirkovská, CSc., MUDr. Michal Dubský Klinika diabetologie IKEM, Praha
Pokud je kompenzace DM od jeho vzniku v normě, výskyt komplika cí diabetu nebývá tak častý ani to lik agresivní. Onemocnět mohou pa cienti různého věku i s různým ty pem diabetu. Léčbu diabetické nohy mají zajišťovat především podiatric ké ambulance.
Život s diabetem a nohy bez komplikací 6 FLORENCE 11/2011
U těchto pacientů velkou roli hraje kompenzace cukrovky (glykovaný hemo
globin max. do 5,3 %) a prevence dia betické nohy, tj. správná hygiena, den ní prohlížení nohou, odborná pedikúra, vhodné ponožky, vhodná obuv i přezu tí, nutná je relaxace i fyzická aktivita (pasivní i aktivní sport, procházky i se psem apod.) a také častá kontrola kom penzace diabetu, především glykémií. Proto je nutné nezapomínat při každé návštěvě pacienta v diabetologické po radně na kontrolu nohou, vhodné je po užít i výukový materiál – konverzační mapu Diabetes a péče o nohy. Diabe
tologické ambulance by měly být vyba veny také dalším vhodným edukačním materiálem (brožurky, ukázky vhodné obuvi, ponožek, nástrojů apod.) Ne každý diabetik musí mít syn drom diabetické nohy, ale riziko jeho vzniku má téměř čtvrtina diabetiků.
Život s diabetem a nohy s komplikacemi Pacienti by se neměli domnívat, že je diný, kdo je zodpovědný za jeho zdra ví, je jeho diabetolog.
čištění (débridement) je náročnější, často se odstraňují i mrtvé tkáně – ne krózy. Dále se provádí vyšetření ner vů, vyšetření cév – eventuálně angio plastika, bypass, také vyšetření rent genem, případně CT nebo MR. Někdy je nutné chirurgické konzilium, vždy je nezbytné zajistit odlehčení defektu, a to i delším používáním vozíku, na několik měsíců. Nezbytnou součás tí je i celková metabolická kompenzace pacienta.
PRAXE
Metody léčby u pacientů s komplikacemi
Život s diabetem s komplikacemi
Většina pacientů je velice neukáz něná, jejich kompenzace DM zname ná glykovaný hemoglobin více než 9 %. Často nevědí, jaký mají výsledek glykovaného hemoglobinu, ani co to znamená. U těchto pacientů pak ne zřídka dochází k pozdním komplika cím diabetu. Makroangiopatie je poškození tepen DK, podkladem jsou ateroskle rotické cévní změny vedoucí k zúže ní nebo k úplnému uzávěru tepen. Rozvoj aterosklerózy podporují rizi kové faktory, jako jsou vysoká hladi na krevních tuků, hypertenze, kouře ní a špatná kompenzace diabetu. Ná sledkem je rozvoj ischémie. Mikroangiopatie vzniká na pod kladě změn malých cév, důvodem je dlouhodobě neuspokojivá kompenza ce diabetu, tzn. trvale vyšší glykémie. Následkem je rozvoj neuropatie. Pa cienti špatně vnímají nebo vůbec ne vnímají bolest, tlak, horké a studené. Někdy mají v nohou bolesti, většinou je ale nohy nebolí. Míra bolestivos ti neodpovídá stupni postižení nervů, spíše naopak – nebolestivé a necitlivé nohy jsou více rizikové pro vředy. Podle charakteru poškození kon četin dělíme defekty na neuropatic
ké, ischemické a neuroischemické (smíšené).
Léčba syndromu diabetické nohy
Přišel-li pacient včas, zahájí se akutní fáze hojení (2–3 měsíce). Bývá vět šinou úspěšná, finančně méně náklad ná, hojení probíhá v akutní fázi lépe. Jde většinou o povrchové defekty, str žené puchýře, zastřižené nehty, pana ritium, bodná poranění plosky apod. K léčbě používáme čištění rány a růz né léčebné mřížky (Inadine, Bactigras, Atrauman apod.). Důležité je však dů sledné dodržování odlehčení defektu. Antibiotická (ATB) léčba často ne ní nutná. Nepřišel-li pacient včas, větši nou jde o chronickou fázi hojení (již po 2–3 měsících hojení od začát ku vzniku defektu a trvat může i několik let). Jde o komplikované, často hluboké, rozsáhlé, nekrotické defekty s flegmónou, s osteomyelitidou, je pří tomna infekce. Prakticky vždy je nut ná ATB i. v. léčba, většinou s hospitalizací. Terapie bývá finančně výrazně nákladnější než léčba akutních defek tů, často je nutné i chirurgické řešení. Vždy musíme provést kultivaci z rány,
Tito pacienti většinou přicházejí se značným zpožděním, končetiny býva jí zanedbané. Smutné je, že někdy ne vinou pacienta, ale doposud ošetřují cího personálu. Velice často léčbu zahajujeme od straněním hyperkeratóz, drenáží a od straněním nekróz. Nekrózy lze odstra nit nejen mechanicky (chirurgicky), ale také biologicky, což je tzv. larvál ní terapie. • Larvální terapie je metoda, při níž se používají sterilní larvy much Lucilia sericata = bzučivka zele ná z čeledi Calliphoridae. Larvy čistí pouze devitalizovanou tkáň, neporušují zdravou tkáň a granu lace. Říká se, že to jsou nejmen ší a nejdokonalejší chirurgové na světě. • Speciální odlehčující kontaktní fixace – TCC (total contact cast), ortézy, terapeutická obuv, pojízdný vozík. Jsou to metody odlehče ní defektu, které jsou nezbytně nutné pro zajištění nekomplikova ného hojení defektu. Čím důsled něji pacient defekt odlehčuje, tím snadněji ho zahojí, pokud se ne přidruží rozsáhlá infekce DK ne bo ischémie, ale i tak je odlehčení primární. • Terapie řízeným podtlakem. Je to systém určený pro hojení ran, založený na kontrolovaném pod tlaku vyvíjeném na ránu, po máhá stimulovat růst granulač ní tkáně, odvádí exudát a snižu je množství bakterií v ráně (např. systém V.A.C. – vacuum assisted closure). • Kožní náhrada. Jde o sterilní bio logický kožní kryt, suchou bezbu něčnou sterilní prasečí dermis. Na ránu se přikládá navlhčená ve fy ziologickém roztoku. Nelze přiložit na nekrotickou ránu (např. XE – Derma). • Lokální antibiotická léčba – spon giózní hmota s antibiotikem – ob
FLORENCE 11/2011 7
praxe
•
Drenáž DK
•
•
Kontaktní fixace – TCC
•
Ortéza Walker
8 FLORENCE 11/2011
Život s diabetem bez komplikací, ukázka z rekondičního pobytu diabetiků
sahuje gentamycin sulfát. Používá se v místech s vysokým rizikem in fekce; vhodné pro pacienty, kteří dobře spolupracují a odlehčují rá nu (např. Collatamp EG). Kmenové buňky (KB). Obvykle se tato léčba používá při nemožnosti klasické revaskularizace u isché mie DK. Je nutné vyjádření aneste ziologa. Odběr i aplikace KB se pro vádí na sterilním sálku. Metodika isolace KB: separace z periferní kr ve po stimulaci faktorem uvolňují cím kmenové buňky ze dřeně ne bo po odběru kostní dřeně z lopa ty kosti kyčelní. Aplikace suspenze kmenových buněk se provádí do svalů dolní končetiny (asi 40 vpi chů) a okrajů defektu. Výsledkem této léčby je, dle našich zkušenos tí, zlepšení prokrvení již po několi ka t ýdnech. Bypass. Jde o chirurgickou rekon strukci cév, provádí se u pacientů s ICHDK, kde nelze provést angio plastiku a pacient má nehojící se defekt na DK. Úspěšný výkon vět šinou významně urychlí hojení defektu. Spolupráce s chirurgem. Dobrá spolupráce s chirurgem je pro po diatrickou ambulanci velmi cenná. Mnozí naši pacienti chodí dodnes po obou nohách, i když některá no ha má nový rekonstruovaný tvar (vzniklý po tzv. nízkých amputa cích pod kotníkem). Spolupráce s protetikem. Podia trické ambulance potřebují stá lou spolupráci s protetiky, kte rou je nutné přizpůsobit potře bám pacientů. Individuální obuv musí pacientovy nohy spolehli vě ochránit před dalším defektem a zhojený pacient se v ní musí cítit bezpečně.
Jaká je budoucnost v léčbě na podiatrii?
Novější a dokonalejší lokální krytí. K lokální aplikaci pro hojení ran jsou vyvíjena stále novější a dokona lejší krytí. Lokální krytí ovlivní hoje ní defektu jen z malé části. Vždy mu síme zvážit, o jaký typ defektu jde (po vrchový, hluboký, suchý nekrotický, vlhký nekrotický, infikovaný, epiteli zující, granulující apod.), kdo bude de fekt ošetřovat a v jakých hygienických podmínkách a zda bude zajištěno od lehčení defektu. Osvědčená krytí ne opouštíme (např. Inadine, Bactigras, PermaFoam apod.), ale přibrali jsme si ještě další, se kterými máme velmi dobré zkušenosti.
• Roztoky na výplachy i pro čištění rány: např. Dermacyn, Prontosan, Octenilin. • Gely pro rozpouštění nekróz a k čištění defektu: např. Askina gel, Suprasorb G, Hemagel, Pron tosan gel. • Bioaktivní sterilní vstřebatelné kry tí k hojení ran výrazně urychluje všechny fáze hojení, snižuje bolest v ráně; není vhodný na nekrotické rány: např. Traumacel biodress. • Gelující pěnové krytí, které vy tváří v ráně vlhké prostředí, pod poruje hojivý proces a napomá há při autolytickém čištění rány: např. Versiva. • Vysoce absorpční obvaz na rá ny, který váže vyloučený exsu dát, chrání okolí rány před ma cerací a váže bakterie, jež mohou vést k narušení procesu hoje ní rány: např. Vliwasorb, Vliwa sorb Ag. • Prostředek pro ošetření čerstvých kontaminovaných, infekcí ohro žujících ran, ale také starších ran s vyloučením skutečných infek cí, výrobek obsahuje 10 mg jódu: např. Wound Ex. • K ošetření málo až středně se cernujících neinfikovaných povr chových ran – hydrokoloid: např. Suprasorb H. • Polyuretanový pěnový obvaz pro neinfikované povrchové rány, udr žuje ideální vlhké prostředí: např. Suprasorb P. • Měkká silikonová oboustranná ne bo jednostranná vrstva na ránu, chrání ránu před hypergranulací: např. Mepitel, Mepitel One. • Absorpční měkké silikonové krytí na mírně až středně exsudující rá ny: např. Mepilex. • Na neexsudující nebo jen slabě ex sudující rány: např. Mepilex Lite. • Na odřeniny, oděrky, popáleni ny, dekubity, na spálenou kůži od slunce, pooperační rány: např. Bio nect tylové polštářky, Bionect Sil verspray. Vždy je nutné uvážlivě zvolit vhod né krytí, abychom proces hojení pod pořili, a ne poškodili. Ozonová terapie. Je nejúčinnější revitalizační terapií zlepšující přenos kyslíku do tkání. Je vhodná při poru chách prokrvení končetin, ničí viry, bakterie, kvasinky, stimuluje imunit ní systém, snižuje zánět. Fibroblastový růstový faktor k léčbě defektů. Je zatím ve stadiu studie. Mohl by to být další potřebný krok pro
vývoj spolehlivého materiálu k úspěš nému hojení defektů. Náhradní kůže získané bioinže nýrskými metodami včetně použití nanomateriálů a lokální použití kme nových buněk jsou velmi nadějnými směry ve výzkumu.
Závěr V současné době je přes 45 000 pa cientů se syndromem diabetické no
hy. Naším cílem je snížit u diabetiků počet těchto onemocnění, což může me dokázat kvalitní a důslednou edu kací a prevencí a také dobrou spolu prací s ostatními zdravotníky. K tomu, aby v ambulancích, v ne mocnicích i v terénu pracovali také podiatričtí specialisté, je třeba zajistit jejich zaškolení. Správné ošetření dia betické nohy zachrání mnohé diabe tiky před amputací. Proto je nutné za
jistit pro ošetřování diabetické nohy i po ukončení hospitalizace v yškolené sestry z domácí péče. V péči o syndrom diabetické nohy se mohou sestry vzdělat v Certifikova ném kursu pro všeobecné sestry v po diatrii, jejímž pořadatelem je Centrum diabetologie IKEM, Praha. (katerina.cechova@ikem.cz) Fota Marta Křížová
Podlahy s IQ jsou požehnáním pro údržbu i pro kapsu vysokému obsahu vinylu jsou podla hy IQ velmi pružné, a proto je mož né vytahovat sokly na zeď i pod úh lem 90°. Vše výše uvedené platí i u elektro vodivých podlah. Tarkett jako prv ní na světě uvedl na trh vodivý po lyuretan, který je aplikován na po
public relation
vrch homogenního PVC. Od ledna 2011 Tarkett jako jediný výrobce ga rantuje, že všechny jeho podlahy mají 10krát nižší emise, než připouští ev ropská norma. Dbá tak i na kvalitní a zdravé ovzduší v místnostech, kde je podlaha instalována, což je zvláště v nemocnicích velmi důležité.
INZERCE
Tarkett France SAS tel.: 271 001 603 e-mail: info.prague@tarkett.com www.tarkett.com
Homogenní PVC PodlaHy se značkou
iQ
ta nejlePší Volba do zdraVotnICkýCH ProVozů face
ur Res eS to povrch, který se nemusí nikdy pastovat qu speciální elektrovodivé podlahy do operačních sálů skvrny od jodu jsou z podlahy odstranitelné iQ PUR možnost vytažení soklů na zeď nízké náklady na údržbu – o více než 30% nižší než u běžných podlahovin i po 20 letech je podlaha jako nová široká škála barev a barevných kombinací iQ U ni
• • • • • • •
n tio ra
Společnost Tarkett je celosvětově uzná vaným výrobcem podlahových krytin. Tarkett je znám především tím, že při svém vývoji podlahových krytin klade velký důraz na povrchové úpravy ma teriálů s cílem zjednodušit, a hlavně fi nančně zlevnit, údržbu. S tímto cílem vyvinul před le ty patentované složení polyuretanu, který je aplikován na povrch homo genního PVC. Kolekce s tímto povr chem mají označení IQ – inteligent ní podlahy. Zaručují totiž, že po celou dobu jejich životnosti je není potřeba pastovat, voskovat ani jinak chemic ky ošetřovat. Je to způsobeno nejen polyuretanovým povrchem, ale i uni kátním složením vlastního materiá lu. Podlahy IQ totiž obsahují více než 50 % vinylu a to zaručuje, že případ ně vzniklé škrábance jdou odstranit jednoduchou renovací pomocí rotač ního stroje s červenou poduškou. Při této údržbě se povrch materiálu ne jen znovu zacelí, takže vypadá jako nový, ale můžeme si podle počtu otá ček stroje určit i novou intenzitu les ku podlahy. Celkové náklady na pořízení pod lahové krytiny a její následné údržby po celou dobu její životnosti se dají vý razně snížit už na počátku, a to inteli gentní a správnou volbou. U podlahových krytin společnos ti Tarkett s označením IQ se náklady na údržbu redukují o více než 30 %. Každodenní úklid je nutností v kaž dém případě. Periodická údržba je však prováděna pouze hloubkovým čištěním a následným suchým kartá čováním. Další výhodou homogenní ho PVC IQ je možnost odstranit z po vrchu skvrny od jódu. Díky svému
PRAXE
TM
FLORENCE 11/2011 9
praxe
poslední Článek profesora pacovského Letos v srpnu ve svých 83 letech zemřel Prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc., lékař III. Interní kliniky 1. LF UK a VFN Praha. Je to veliká ztráta pro všechny. Florence v něm ztratila svého dlouholetého přispěvatele, české sestry iniciátora a zakladatele vysokoškolského vzdělávání sester, díky němuž, ještě hluboko v dobách totatity, se mohly jako první v Evropě vzdělávat na vysoké škole – Filosofické fakultě University Karlovy. Články profesora Pacovského o sestrách a sestrám byly moudré, vysoce fundované, prodchnuté úctou k práci této profese. Každému bylo jasné, že je psal člověk, který umí naslouchat druhému. Profesor Pacovský věděl, že medicína se bez sester neobejde, že bez kvalitní práce sestry ztrácí na kvalitě i práce lékaře. A nakonec vždy na tom tratí pacient. Ale nekrčil nad tím jen smutně rameny, ale vlastní silou, za pomoci jemu podobných, stavěl velké bytelné mosty i malé můstky, které překlenovaly někdy dosti divoké a burácivé proudy, které narušovaly spolupráci lékařů a sester. Profesor Pacovský měl sestry rád a sester si vážil. I ve svém vysokém věku, zužován nemocemi, opíraje se o hůlky, objížděl přednáškové sály, aby jim předával nové poznatky a školil je, nejvíce v oborech, které sám zakládal a které mu byly nejbližší – v gerontologii a geriatrii. Milé sestry! Toto je poslední článek, který pro vás pan profesor napsal a věnoval našemu časopisu. Za redakci Florence Jarmila Škubová
Vybraná slova o stáří Gerontologie je nauka o stárnutí a stáří. V tomto smyslu použil termín pravděpodobně jako první imunolog I. I. Mečnikov (1845–1916), a to v jedné své francouzsky psané a v roce 1903 publikované eseji.
Prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc. III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Málo je známo, že Kosmas (1045 až 1125 př. n. l.), autor první české kroni ky, psal také o úrazech a různých ne mocech, zmiňuje např. marasmus jako celkovou zchátralost. Od nepaměti mě li o stáří zájem filozofové (Aristoteles – v češtině je k dispozici několik překla dů jeho díla). Vynikající řečník Marcus Tullius Cicero napsal téměř padesát let před naším letopočtem několik spisů o stáří. Stáří se samozřejmě věnuje ta ké nejslavnější lékař antického starově ku Hippokrates, např. ve svých Aforis mech (v češtině vyšlo pod názvem Nau ka o řečnictví v r. 1948). Galénos (asi 129–200), řecký lékař působící v Římě, píše o zdravém způ sobu života ve stáří a nazývá to gera kómie. Způsob, jak tomu lidi včas učit, je u Galéna geropaideia (dnes bychom asi řekli příprava na stáří). Ve starém Egyptě znali destrukční projevy stáří,
v hieroglyfii je symbolem stáří podoba muže, který se opírá o hůl. Studiu stá ří a pohledu na ně očima tehdejší doby se v 6. století věnovali byzantští lékaři Aetius a Amida a sami se nazývali lé kaři stáří. Ve středověku, kdy byl vy soký věk výjimkou, se staří označova li také jako echatogeri (řec. Echaton je extrémní, neobvyklý). Za autora poj mu senescence (stárnutí) se považuje Stanley Hall, který v roce 1932 vydal stěžejní dílo Senescence.
I pojmy mají svou historii Geriatrie je nauka o zvláštnostech chorob ve stáří. Autorem termínu je Ignatz Leo Nasher (1863–1829), ra kouský lékař působící v USA. V letech 1909 až 1914 vydal více než 30 vědec kých prací s geriatrickou tematikou, vrcholících učebnicí Geriatrics. The seases of old age and their treatment.
Kniha vyšla v roce 1914 ve Filadelfii. Nasher však poctivě uvádí, že jeho spis je v podstatě překlad přednášek paříž ského profesora interny J. M. Charco ta, který termín geriatrie běžně pou žíval. První přednášky o nemocech vyššího věku na pražské lékařské fa kultě vypsal internista Josef Hamr ník (1810–1887). Časopis lékařů čes kých uveřejnil o něm posmrtný člá nek, v němž je uvedeno, že zemřel na marasmus. Prof. Vladimír Vondráček, který se o gerontologii velmi zajímal, opakovaně navrhoval používat místo pojmu geria trie termín gerontoiatrie, jako souhrn všeho, o co se má v souvislosti se sta rými lidmi starat lékař. Jak vím z osob ních rozhovorů, mrzelo jej, že se termín neujal. Je to škoda, protože by to dobře vyhovovalo současnému komplexnímu pojetí péče o staré občany.
Nahlédnutí pod povrch gerontologického názvosloví
10 FLORENCE 11/2011
Sestry prof. Pacovský hluboce obdivoval. Přednášel jim tak dlouho, jak mu to zdraví dovolovalo. Foto z archivu VFN
Senescence znamená česky proces stárnutí, senescent je stárnoucí osoba. Geront je odborný výraz pro starého člověka, nesmí však být chápán hanli vě. Slovo kmet znamenalo v latině pů vodně průvodce, společník, dnes je to synonymum pro jakéhokoliv starce. Nevhodný je pojem přestárlý. Přestár lý je už moc starý pro život, aby ještě vůbec žil. Setkal jsem se dokonce s po jmem nadživec. Velmi se nyní rozšířilo slovo senior (senioři). Je dobře srozumitelné, i když obtížně definovatelné. Senioři jsou ob čané dříve narození, také však star ší ve srovnání s juniory. Připomeňme
však, že tento pojem se nemusí vždy vázat k věku, může označovat také vá ženou funkci bez ohledu na věk, např. v některých církvích. Analogicky jako senior zní patriar cha, event. nestor, což vyvolává vzpo mínku na nejstaršího a nejváženější ho rádce Řeků před Trojou. Staršina byl náčelník kmenového nebo rodo vého společenství, nyní může být ně kdo považován za staršinu mezi svý mi kolegy. S věkem je také spojena řada ná zvoslovných i jazykových zajímavostí (Loucká). Čeština umí vyjádřit postoje ke starému jedinci. Někdo je stařeček, staroušek, můj starý (manžel). Zdrob nělina stařičký vyjadřuje značný stu peň stáří, analogicky jako mladičký. Za vědu zabývající se stářím mů že být chybně považována také seno logie, protože i zdravotníci se domní vají, že je to odvozeno od senex – starý. Senologie je však obor, který se zabývá chorobami prsu (z franc. základu se in – prs, ňadra, hruď). Pojmenování dostal teprve nedávno.
Důležitý pojem věk Ve všech učebnicích najdeme, že jed notlivé stupně lidského žití lze klasifi kovat podle kalendářního (matriční ho) věku, každá životní etapa má své zvláštnosti. Každý má nějaký věk, ne existuje bezvěkovost. Platí to i o kate gorizaci stáří. U nás se většinou drží me konvence expertů SZO. Za mladé seniory se považují osoby ve věkovém pásmu 65 až 75 let, za opravdu staré (very old) lidé nad 75 let. Je však tře
ba zdůraznit, že u stárnoucího člověka není rozhodující věk, ale funkční stav. Jak se měnily názory na stáří, mě nila se a upřesňovala také odborná ter minologie. Odráží se to např. v adjek tivu senilní při upřesňování některých patologických a ve stáří častých stavů (např. demence). Učebnice psychiatrie psaly o stařecké zblbělosti, později to zmírnily na stařeckou otupělost. V současné terminologii jsou cha rakteristiky senilní či adjektiva s před ložkou presby- (řec. Presbys – starý) vyhrazeny stavům, které se vyskytu jí výhradně ve stáří a jsou s ním spo jeny i etiopatogeneticky (např. pres byopie – vetchozrakost). Do popředí zájmu se dostávají tzv. geriatrické syn dromy. Jejich příkladem je „geriatric ká křehkost“ (angl. frailty). Aktuali zuje se problematika paliativní neboli útěšné, zmírňující medicíny (pallia re znamenalo ve staré latině přikrytí ochranným pláštěm).
Důchod neznamená stáří S vyšším věkem souvisí i problemati ka důchodu. Slovo důchod neoznaču je dobu, kdy člověk dochází k svému konci, ale tu, v níž mu docházejí nějaké dávky. Adjektivum starobní (důchod) je nevýstižnou, byť oficiální formou důchodu. Vede totiž k mýtu, že důchod znamená stáří. Zapomíná se, že začí nající důchodci mají před sebou ještě celý „třetí věk“, který může trvat velmi dlouho a umožní aktivní žití. Nevhod ný je také název důchod invalidní, kte rý již svým označením degraduje ob čany s nějakou formou handicapu.
personální inzerce
PRAXE
VFN v Praze Všeobecnou sestru pro Fakultní transfuzní oddělení přijme Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Požadujeme vzdělání v oboru všeobecná sestra, platné osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu, praxe vítána. Jedná se o běžné a aferetické odběry dárců krve, jednosměnný provoz. Nabízíme práci v moderním zdravotnickém zařízení a příjemném kolektivu, dobré platové podmínky, zaměstnanecké benefity. Nástup 1. 1. 2012. Pro mimopražské možnost ubytování. Nabídky s CV zasílejte na adresu: jana.zatecka@vfn.cz
Santé s. r. o. Santé s. r. o., privátní zdravotnické zařízení, v současné době obsazuje tyto pracovní pozice: • Všeobecná sestra – stomatologie (plný pracovní úvazek, Praha 1) • Všeobecná sestra – praktik (plný pracovní úvazek, Praha 1, 4) • Všeobecná sestra – oční (zkrácený pracovní úvazek,- 20 hodin, Praha 1, pracovní doba: PO 7:30-13:30; ÚT, ST- 7-11; ČT-0; PÁ- 7:30, 12) • Všeobecná sestra – odběry (zkrácený pracovní úvazek 20 hodin, Praha 1) • Všeobecná sestra Linky Santé (plný pracovní úvazek, Praha 1). Podmínkou: komunikativní znalost AJ, registrace. Více informací na našich stránkách v sekci kariéra: www.sante.cz V případě zájmu prosím zašlete strukturovaný životopis na adresu: petra.snedorfova@sante.cz
Psychiatrická ambulance v Praze hledá zdravotní sestru do denního provozu. Registrace podmínkou. Profesionální životopis zasílejte na e-mail: info@patrimonio.cz, informace na tel.: 222 510 607.
Sestra pro nestátní zdravotnické zařízení zaměřené na dermatologii Pro nestátní zdravotnické zařízení na Praze 1 hledáme sestru s registrací na hlavní pracovní poměr. Náplň práce: osoba prvního kontaktu pro příchozí pacienty, zjištění diagnózy, přidělení k příslušnému lékaři, plánování léčby a kontrola dodržování léčby, vybírání poplatků od pacientů Požadujeme: • SŠ vzdělání zdravotnického směru • Registraci Ministerstva zdravotnictví • Praxi v oboru minimálně 10 let • Velmi dobré komunikační dovednosti • Schopnost orientovat se ve zdravotnické dokumentaci • Schopnost pracovat na počítači a naučit se nový program
Nabízíme: • Příjemné a profesionální pracovní prostředí • Práci ve třísměnném denním provozu (6–14 a 14–22 hod.) Benefity: stravenky, očkování proti žloutence, erární oblečení, 5 dní dovolené navíc, placené přesčasy, 3 placené dny ročně na vzdělávání, 3 dny ročně placené „sick days“
Vaše odpovědi se strukturovaným životopisem, prosíme, zasílejte na adresu: martina.perinova@androsa.cz nebo volejte 602 264 300 (Mgr. Martina Peřinová)
Psychiatrická ambulance v Benešově hledá zdravotní sestru do denního provozu. Registrace podmínkou. Profesionální životopis zasílejte na e-mail: info@patrimonio.cz, informace na tel.: 222 510 607.
Klinika ESET přijme psychiatrickou sestru pro práci ve vlastním prostředí pacienta (terén) Nutné psychiatrické vzdělání (VŠ, VOŠ psy chiatrická sestra) a registrace. Úvazek 0,8-1,0. Nabídky s profesním CV zasílejte na adresu: ESET, paní Renata Konopásková, Vejvanovského 1610, 149 00 Praha 4, e-mail: klinikaeset@volny.cz, tel/ fax: 242 485 855.
FLORENCE 11/2011 11
používání tromboembolických punčoch
praxe
Mechanická profylaxe představuje přikládání elastických obinadel nebo punčoch na dolní končetiny. Bandáže elastickými obinadly se nám neosvědčily, padaly, rozjížděly se a jak ukázaly i výsledky analýzy, byly i eko nomicky nevýhodné.
Tab. 1. Analýza nákladů na bandáže dolních končetin Srovnání tromboembolických punčoch X bandáže z elastických obinadel Tromboembolické punčochy
Elastická obinadla
účelnost
správná komprese po celou dobu provádění mechanické profylaxe
nepravidelná komprese na DK způsobená rozjíždějícími se obvazy
komfort
pohodlné, estetické, praktické
sjíždějí, utlačují, špatná manipulace
rychlost provedení
• minimální časová ztráta pro ošetřovatelský personál • snadná a rychlá manipulace, kterou zvládne i sám pacient
• časová ztráta • výpomoc dalšího zdravotnického pracovníka při nespolupráci pacienta
Elastické punčochy na míru Již druhým rokem používáme jen elastické punčochy na míru pacien ta. Můžeme si to dovolit díky zásob níku s 18 velikostmi punčoch od fir my Covidient, které máme rozmístě ny na všech čtyřech jednotkách NCH kliniky. Tuto širokou nabídku jsme ocenili hlavně u atypických velikos tí, kdy jsme musely dolní končetiny bandážovat a naše snaha se téměř mí jela účinkem.
Mgr. Karla Kacířová NCH klinika, FN Ostrava 1991: SZŠ Ostrava-Vítkovice; 2005–2009: Bc. studium, UP Olomouc; 2009–2011: Mgr. studium, VŠ zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Bratislava; od 1991–dosud: všeobecná sestra NCH klinika, FN Ostrava
Výběr správné velikosti Sestra po edukaci pacienta změří ob vod jeho stehna, lýtka a délku dol ní končetiny (DK) a podle stanovené
Tab. 2. Týdenní finanční a časová ztráta Tromboembolické punčochy
Elastická obinadla
spotřeba materiálu
1 ks (cca 160 Kč)
1 ks cca 10 Kč 4 ks denně x 5 dní 40 Kč x 5 = 200 Kč
jiné náklady
0
náplast (cca 20 Kč)
čas všeobecné sestry
2–3 min.
10–15 min.
počet sester
1
často 2
opravy bandáže
1krát za 24 hod., sundáváme na noc
při nefunkčnosti bandáže i několikrát denně
míry vybere správnou velikost pun čoch. V současné době již víme, ja ké velikosti jsou nejvíce využívány, a pružně je doplňujeme. Přesným vy
covidien_TED_inzerce_100×138mm_111031.ai
1
31.10.2011
9:38:40
INZERCE
na velikosti záleží Kateřina Klimšová NCH klinika, FN Ostrava 1994: SZŠ Ostrava-Vítkovice; od 1994–dosud: všeobecná sestra NCH klinika, FN Ostrava C
M
měřením dolních končetin docílí me správnou mechanickou profyla xi a předejdeme neustálému sjíždění punčoch. Pro pacienta je to komfort. Punčochy ponecháváme paciento vi do doby jeho mobilizace s tím, že 1krát za 24 hodin (večer) punčochy sundáváme a končetiny promažeme zvláčňující emulzí, Heparoidem mas tí a po dvou hodinách je znovu nasa díme. U imobilních pacientů pone cháváme končetiny ve zvýšené polo ze bez punčoch až do rána. Pacientovi doporučujeme procvičování dolních končetin, dostatečný přísun tekutin a sledujeme prokrvení. Závěrem uvádíme dvě tabulky srovnávající provedení mechanické profylaxe pomocí elastických obinadel a tromboembolických punčoch.
Y
Výsledek analýzy:
CM
MY
My víme, že na velikosti záleží.
CY
CMY
K
To je důvod, proč poskytujeme největší výběr velikostí anti-embolických punčoch.
Kendall SCD™ kompresní systém T.E.D.™ Anti-embolické punčochy Pro více informací, jak zlepšit péči o pacienta s rizikem HŽT, kontaktujte svého obchodního zástupce Covidien.
12 FLORENCE 11/2011
Tromboembolické punčochy, kte ré jsou správně zvolené, jsou funkč ní po dobu 5 dnů i déle. Výsledkem je správná komprese DK, spokojený pa cient i ošetřující personál. Finanční úspora na jednoho pacienta za 5 dnů je cca 60 Kč. V roce 2010 bylo prove deno 2 100 operací a bylo hospitalizo váno cca 100 konzervativně léčených pacientů, u kterých byla též potřeba mechanické profylaxe. Při používání tromboembolických punčoch tak či nila úspora pro Neurochirurgickou kliniku cca 132 000 Kč. (kacirova.karla@seznam.cz) (klimsova.katka@seznam.cz)
Šetření dekubitů na národní úrovni
INZERCE
3. Tím, že se nemocnice zapojí do pro jektu, začne (nebo se více zaměří) u všech pacientů pravidelně sledovat riziko vzniku dekubitů dle Nortono vé (podmínka sledování dle metodi ky) a to logicky vede k dalším organi začním opatřením (pacienti v riziku se dále více sledují, preventivní opat ření se přijímají včas). 4. Ošetřovatelský personál se začne zajímat, jak by mohl výsledky zlep šit a začne efektivněji využívat pre ventivní opatření. Modré sloupce v grafu ukazují referenč ní hodnotu za každý měsíc. Červená čá ra je spojnice trendu a ukazuje, jak se re ferenční hodnota neustále snižuje. Refe renční hodnota se počítá z dat získaných
ze všech zapojených nemocnic (průměr), takže její hodnota klesá, protože se zapo jené nemocnice neustále zlepšují. Míru zlepšení lze popsat na násle dujícím příkladu. Kdybychom zkouma li skupinu 1 000 pacientů v riziku na za čátku roku 2010, mělo by 163 pacientů dekubitus. Ke konci prvního pololetí le tošního roku by z 1 000 pacientů v rizi ku mělo „jen“ 116 pacientů dekubitus. To znamená, že zapojené nemocnice se zlepšily natolik, že 47 pacientům ne vznikl dekubitus, a kromě toho, že byly ušetřeni komplikací a utrpení, nemoc nice také ušetřily, protože nevzniklé dekubity nemusely ošetřovat. (kajetana.ternbachova@nrc.cz) www.dekubity.nrc.cz
Graf 1. Podíl pacientů s dekubitem vzniklým z počtu pacientů v riziku (referenční hodnoty) 18 % 16 % 14 % 12 % 10 % 8 % 6 % 4 % 2 % 0 %
1. 2. 1. 10 3. 1. 10 4. 1. 10 5. 1. 10 6. 1. 10 7. 1. 10 8. 1. 10 9. 1. 10 10 1. . 10 11 1. . 10 12 . 1. 10 1. 1. 11 2. 1. 11 3. 1. 11 4. 1. 11 5. 1. 11 6. 1. 11 7. 11
Projekt „Šetření dekubitů na národ ní úrovni“, kromě toho, že je to objek tivní metoda, nabízí ještě jednu odpo věď – nemocnice zapojené do projektu se totiž zlepšují. Tento trend doku mentuje níže uvedený graf (Podíl pa cientů s dekubitem vzniklým z po čtu pacientů v riziku od začátku roku 2010 do konce prvního pololetí roku 2011). Když se nová nemocnice zapojí do projektu, jsou její výsledky obvyk le horší, než je národní průměr, ale po stupně dochází ke zlepšování. Proč se nemocnice zlepšují? Mož ných odpovědí je několik. 1. To, že se naše nemocnice zapojí do národního projektu, že sbírá něja ká data, která se vyhodnocují, a tím umožňují benchmarking (i když anonymní), ve většině z nás pro bouzí potřebu „být lepší“ a oprav du se snažíme zlepšit. Začneme pře mýšlet o tom, co bychom měli nebo mohli zlepšit nebo změnit. 2. Tím, že se vedení zajímá o kvali tu naší práce, o naši práci jako ta kovou, se vlastně zajímá o nás – tzv. Hawthornský efekt (Série ex perimentů realizovaných v letech 1924 až 1933 v Chicagu profeso rem Eltonem Mayem: Změna cho vání u osob vybraných do výzkum né studie. U studovaných osob by la pozorována tendence měnit své jednání a chování jako důsledek pouhé vědomosti o probíhající stu dii, „přizpůsobit se očekávanému či žádoucímu výsledku“).
PRAXE
Bc. Kajetána Ternbachová projektová manažerka „Šetření dekubitů na národní úrovni“, NRC
recenzovaný článek
PŘÍPADOVÁ STUDIE
Karcinom z Merkelových buněk Abstrakt: Karcinom z Merkelových buněk je vysoce agresivní neuroendokrinní kožní nádor, který byl prvně popsán v ro ce 1972. Tento typ nádoru primárně vychází z Merkelových buněk lokalizovaných v bazální vrstvě epidermis. Nádor se vyskytuje převážně u starších jedinců (průměrný věk je 69 let) a má výraznou tendenci k vytváření lokálních recidiv a lo koregionálních metastáz. Diagnostika nádoru se opírá o histologické a imunohistochemické vyšetření. Základem léčby je radikální chirurgický výkon s následnou adjuvantní radioterapií na místo primárního výskytu tumoru a regionálních lymfatických uzlin. Klíčová slova: karcinom – Merkelovy buňky – protinádorová léčba. Doc. MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D. Klinika onkologie a radioterapie FN a LF, Hradec Králové, Katedra válečného vnitřního lékařství FVZ UO, Hradec Králové 1991–1997: Voj. lékař. akademie JEP, H. Králové; 1991–1997: LF UK, H. Králové; 2000: atest. – všeob. lékař.; 2002: atest. – vnitř. lékař.; 2004–2006: postgrad. stu dium – voj. vnitř. lékař., VLA JEP, H. Králové; 2006: stát. doktor. zk. (Ph.D.); od 2000: odb. as. kat. váleč. vnitř. lékař. FVZ UO, H. Králové; od 2007: odb. as. KOR LF a FN, H. Králové, ved. lékař – odd. ženy KOR; od 15. 12. 2009: docent v oboru vojenské vnitřní lékařství
(Merkel cell carcinoma) Abstract: Merkel cell carcinoma is a highly aggressive neuroendocrine skin tumor, which was first described in 1972. This type of tumor is primarily based on Merkel cells located in the basal layer of the epidermis. The tumor occurs predomi nantly in elderly individuals (average age 69 years) and has a strong tendency to local recurrence and locoregional meta stasis. Diagnosis of the tumor based on histological and immunohistochemical examination. The therapy is radical surge ry followed by adjuvant radiotherapy to the site of the primary tumor and regional lymph nodes. Key words: carcinoma – Merkel cells – oncological treatment.
Úvod Karcinom z Merkelových buněk je vysoce agresivní neuroendokrinní kožní nádor, který byl prvně popsán v roce 1972. Tento typ nádoru pri márně vychází z Merkelových buněk lokalizovaných v bazální vrstvě epi dermis. Nádor se vyskytuje převážně
u starších jedinců (průměrný věk je 69 let) a má výraznou tendenci k vy tváření lokálních recidiv a lokoregio nálních metastáz. Ve 40–75 % je loka lizován na kůži hlavy a krku, ve 33 % na končetinách a v 10–27 % na trupu. Jako potenciální rizikový faktor bývá uváděna dlouhodobá expozice ultra
Obr. 1. Karcinom z Merkelových buněk po reozáření a aplikaci 5 cyklů paliativní chemoterapie na bázi cisplatiny a etoposidu
fialovému záření. Karcinom z Mer kelových buněk se klinicky zpravidla manifestuje jako nebolestivý, solid ní, polokulovitý, červený až lividně zbarvený vyklenující se tumor veli kosti v rozmezí 0,3–15 cm. Diagnostika nádoru se opírá o histologic ké a imunohistochemické vyšetření. Základem léčby je radikální chirur gický výkon s následnou adjuvant ní radioterapií na místo primárního výskytu tumoru a regionálních lym fatických uzlin. Karcinom z Merkelo vých buněk je považován za chemo senzitivní nádor, avšak jen zřídka je chemokurabilní. Chemoterapeutic ký léčebný protokol se řídí doporuče ním platným pro malobuněčný bron chiální karcinom. Bývá uplatňována polychemoterapie s kombinací me totrexát, bleomycin, 5-fluorouracil, cyklofosfamid nebo etoposid. V léčbě tohoto nádoru je doporučována i léč ba somatostatinovým analogem (ok treotidem).
Kazuistika
14 FLORENCE 11/2011
Obr. 2. Významná lokální progrese nádoru na pravé paži, pravé straně krku a pravého podklíčku
70letá pacientka s nádorovou tripli citou (papilokarcinom patrové man dle, adenokarcinom plic, karcinom z Merkelových buněk) byla od led na 2008 léčena cestou onkologického centra pro karcinom z Merkelových buněk (obr. 1). Pacientka podstoupila radikální chirurgický výkon v oblasti pravého lokte s následnou adjuvantní radioterapií do celkové dávky 54 Gy ve 27 frakcích. V odstupu 3 měsí ců došlo k progresi nádoru ve smys lu vzniku nových ložisek na pravé pa ži (obr. 2). V terapii byla indikována
paliativní systémová chemoterapie na bázi cisplatiny a etoposidu. Cel kem bylo podáno 5 cyklů chemotera pie, po kterých bylo dosaženo regrese onemocnění. K další lokální progresi onemocnění na pravé paži došlo v od stupu cca 9 měsíců, kdy bylo indiko váno reozáření pravé paže a násled ně podáno dalších 5 cyklů chemote rapie na bázi cisplatiny a etoposidu v redukovaných dávkách obou cy tostatik o 25 % vzhledem k projevům hematotoxicity (leukopenie, ané mie, trombocytopenie), přičemž by lo dosaženo stabilizace onemocnění. V odstupu cca 3 měsíců dochází k vý znamné lokální progresi nádoru ne jen na pravé paži, ale i na pravé stra ně krku a podklíčku. Vzhledem k vy čerpaným možnostem protinádorové terapie byla u pacientky zvážena bio logická léčba (obr. 3). Na základě po zitivního octreoscanu (obr. 4) byla in dikována léčba somatostationovým analogem (Somatulin 120 mg intra muskulárně v intervalu 2 týdnů). Po 3. aplikaci Somatulinu došlo ke kli nicky významné progresi co do počtu nádorových ložisek na pravé horní končetině a pravé hrudní stěně. Pro to bylo přistoupeno ke kombinaci so matostatinového analoga s mTOR in
recenzovaný článek
Obr. 3. Léčebně neovlivnitelná progrese nádoru
Obr. 4. Pozitivní octreoscan
Tab. 1. Ošetřovatelský plán péče o pacientku s karcinomem z Merkelových buněk Ošetřovatelská diagnóza
Cíl
Ošetřovatelský zásah
Riziko poškození pacienta z důvodu chemoterapie, podání léků perorálně či parenterálně, podání krevní transfúze
• u pacientky nedojde k poškození • u pacientky dojde k vymizení obtíží
• zajistit bezpečnost pacientky; • sledovat stav pacientky při aplikaci chemoterapie • informovat lékaře o změně stavu pacientky
Bolest: akutní, chronická z důvodu onkologického onemocnění, léčebného či diagnostického výkonu
• pacientka udává snížení či vymizení intenzity bolesti • pacientka dobře toleruje bolest • u pacientky je dosaženo optimální kvality života • pacientka spolupracuje
• monitorovat projevy bolesti v ošetřovatelské dokumentaci • poučit pacientku o záznamu intenzity bolesti na analogové škále • pomáhat pacientce zaujmout úlevovou polohu • podávat analgetika dle ordinace lékaře • sledovat vedlejší účinky analgetik
Porušená kožní integrita z důvodu zavedeného periferního žilního vstupu, proliferujícího nádoru, dekubitu či jiného kožního defektu
• místo a okolí zavedeného katetru je klidné, bez známek zánětu či počínající sepse • u pacientky nedojde k infekci a zhoršení stavu • nedojde k bolestivým projevům • pacientka bude informována, bude spolupracovat a dodržovat doporučení ošetřujícího personálu
• zdůrazňovat dodržování hygienických zásad a doporučení • pravidelná kontrola pacientky • aseptické ošetřování a kontrola místa vstupu • sledovat známky zánětu v místě vstupu (hodnocení dle Madisona) • vést záznam o ošetření defektu • edukovat pacientku se zavedenými i. v. vstupy
Porušená tkáňová integrita z důvodu i. v. vstupu, nehojícího se defektu, poruchy výživy, snížené hygieny u pacientky, porušené tělesné mobility
• místo a okolí nejeví známky zánětu či počínající sepse • u pacientky nedojde k infekci a zhoršení stavu, nedojde k bolestivým projevům • příjem potravy a tekutin bude optimalizován • pacientka bude informována, bude spolupracovat a dodržovat doporučení ošetřujícího personálu
• informovat lékaře o patologických změnách • denně kontrolovat vstupy, otoky • dbát na dobrou výživu • zajistit dostatek tekutin • kontrolovat a ošetřovat defekty dle ordinace lékaře • vést záznamy o ošetřování a o převazech ran a defektů • sledovat průchodnost katetrů
Riziko vzniku infekce z důvodu i. v. vstupu, permanentního močového katetru, dekubitu, snížené obranyschopnosti
• u pacientky se nevyskytnou žádné známky infekce • dostatečná informovanost pacientky o rizicích, pacientka je schopna sama kontrolovat možná rizika • edukace pacientky o ošetřování katetru
• ošetřování i. v. vstupů, katetrů dle zdravotnických standardů • aseptické ošetřování vstupů, katetrů • zajistit izolaci pacientky při snížené obranyschopnosti, informovat rodinné příslušníky
Únava z důvodu podání chemoterapie, anémie, malnutrice, bolesti při onkologickém onemocnění
• informovat pacientku o příčině únavy • minimalizovat únavu • odstranit únavu
• sledovat stav pacientky, zapisovat do ošetřovatelské dokumentace • zajistit pacientce klid, dostatečný spánek • informovat pacientku o všem, co by mohlo únavu snížit
Deficit sebepéče v oblasti příjmu potravy, hygienických návyků, oblékání, celkové osobní péči, vyprazdňování z důvodu onkologického onemocnění, progrese onemocnění, částečné imobility, osobní malhygieny, podáváním léků ovlivňujících psychiku pacientky, podávání chemoterapie
• pacientka dosahuje maximální soběstačnosti dle svého stavu • pacientka má zajištěny všechny pomůcky potřebné k zvládání sebepéče • nedojde ke vzniku proleženin • nedojde ke zhoršení již vzniklých dekubitů • pacientka má dostatečný příjem potravy a tekutin
• podporovat pacientku v její snaze, aktivně ji zapojovat do sebepéče • zajistit pomůcky pro lepší zvládání sebepéče • pomáhat pacientce při podávání jídla, nabízet jí tekutiny • dohlížet a pomáhat pacientce při dodržování hygieny • podporovat celkovou rehabilitaci ve spolupráci s fyzioterapeutem
FLORENCE 11/2011 15
recenzovaný článek
hibitorem (everolimem v dávce 10 mg denně). V odstupu jednoho měsí ce kombinované biologické léčby ne došlo k léčebné odpovědi. Možnos ti onkologické léčby byly definitivně vyčerpány. Pacientka se svým sou hlasem byla zařazena do programu paliativní onkologické péče s cílem zachovat jí co nejlepší možnou úro veň kvality života.
Ošetřovatelská diagnostika Sledovala především schopnost se bepéče pacientky, související s ak tuálním částečným omezením její mobility. Diagnóza „deficit sebepé če“ zohlednila cíl směřující k dosaže ní maximální výše soběstačnosti na ší pacientky tak, aby byla pozitivně motivována a efektivně spolupraco vala s ošetřovatelským týmem. Dia gnóza „zhoršená pohyblivost“ zo hlednila momentální částečnou imo
bilitu. Ošetřovatelské cíle ve vztahu k této diagnóze byly dynamicky při způsobovány vývoji klientčina sta vu, který byl stacionární. K žádným infekčním komplikacím u pacientky nedošlo.
Závěr Kazuistika je zajímavá ze tří důvodů: 1. Upozorňuje na jeden z typů neu roendokrinních nádorů kůže s vý skytem u starších nemocných včet ně jeho agresivního chování ve smyslu lokálních recidiv či lokore gionálních metastáz. 2. Popisuje současné možnosti pro tinádorové léčby tohoto typu ná doru včetně možností biologické léčby. 3. Klade důraz na intenzivní ošet řovatelskou péči jako nezbytnou součást komplexní léčebné inter vence o pacienta s tímto typem onemocnění.
Literatura: 1. Krejčí K, Zadražil J, Tichý T, Horák P, Ciferská H, Hodulová M, Zezulová M, Zlevorová M. Kožní karcinom z Merkelových buněk. Klin Onkol 2010, 23(4): 210–217. 2. Marečková J. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1399-3. 3. Vantuchová Y. Karcinom z Merkelových buněk. Dermatologie pro praxi 2008, 2(1): 23–25.
(Ladislav.Slovacek@seznam.cz) Fota autor
Recenzovali: Plk. MUDr. Vladimír Pavlík, Ph.D., Fakulta vojenského zdravotnictví, Katedra vojenské hygieny, Univerzita obrany Hradec Králové, náčelník skupiny Mgr. Martina Vedlichová, Pracoviště ošetřovatelské péče Hana Pekárková, Hradec Králové, vrchní sestra
Přehledová studie
Vojenský zdravotnický nelékařský personál Souhrn: Obsahem příspěvku je problematika poskytování ošetřovatelské péče zahraničním klientům českými vojenskými zdravotníky v polních zdravotnických zařízeních v zahraničních misích. V příspěvku je charakterizována vojenská zdra votnická služba Armády České republiky, její jednotlivé polní prvky a příprava vojenských zdravotnických nelékařských pracovníků na působení v zahraničních misích. Příspěvek je rovněž zaměřen na vztah vojenských nelékařských zdravot níků k oboru transkulturní ošetřovatelství a jeho aplikaci v polních podmínkách zahraničních misí. Klíčová slova: zahraniční mise – vojenský zdravotnický nelékařský pracovník – zdravotní péče. PhDr. Mgr. Dana Rebeka Ralbovská, Ph.D. ČVUT v Praze, fakulta biomedicínského inženýrství 1992, 1998, 2008: ukonč. studia na PedF, FF, LF UK Bratislava, obory spec. pedagogika, psychol. a ošetř.; 1992–2006: lektorka odb. zdrav. předmětů v SR; 2006–2009: VŠZ, o. p. s., Praha, vedoucí katedry; od roku 2010: FBMI ČVUT v Praze, katedra lékařských a humanitních předmětů
16 FLORENCE 11/2011
(Military medical service) Summary: The content of the paper is the issue is providing nursing by Czech military medical personnel to the patients in the foreign missions. The paper is characterized by the military medical service of the Czech armed forces, its individual elements or units deployed in field and last but not least the training of medical personnel, who are designated for treat ment of foreign patients in missions. This work is pointed to the specialty of transcultural nursing in relation to medical personnel and its application in field conditions of the missionsabroad. Key words: foreign military mission – military medical service – health care. Působení zdravotnických nelékař ských pracovníků ve vojenském pro středí sahá do hluboké historie, kde i zakladatelka ošetřovatelství Floren ce Nightingaleová sbírala své první zkušenosti s ošetřovatelstvím ve vál ce na bitevním poli. V současné době je zdravotnický nelékařský personál působící ve vojenském prostředí pl ně profesionalizován nejen po strán ce odborné, ale i vojenské. Po stránce odborné dodržují a splňují podmín
ky získání a uznávání způsobilos ti k výkonu zdravotnického povolá ní, které vycházejí z platné legislativy o nelékařských zdravotnických po voláních, účastní se na celoživotním vzdělávání jak ve formě navazujícího specializačního, vyššího odborného i vysokoškolského studia, tak účastí na odborných kongresech a konferen cích. Vojenští zdravotníci si neustále zvyšují svoji odbornou způsobilost vý konem odborné praxe na vysoce spe
cializovaných pracovištích zdravot nických zařízení po celé České repub lice. Praktická příprava je pro vojenské zdravotnické pracovníky velmi důle žitá, neboť v rámci nasazení polních zdravotnických zařízení do zahranič ních misí musí být tito pracovníci vel mi dobře připraveni řešit náročné si tuace, spojené s působením v polních podmínkách, často ve velmi krátkém časovém limitu, samostatně a s ome zeným logistickým zázemím.
Podmínky pro působení zdravotnického pracovníka v ozbrojených složkách Základními faktory pro působení zdravotnického nelékařského perso nálu v ozbrojených složkách jsou ze jména zdravotní způsobilost a fyzic ká zdatnost. Tyto faktory jsou velmi přísně sledovány a vojáci se standard ně podrobují pravidelným zdravotním prohlídkám a před výjezdem do za hraniční mise se podrobují ještě spe ciálnímu zdravotnímu a psychologic kému vyšetření. Fyzická zdatnost je sledována ve formě každoročního pře zkoušení z tělesné zdatnosti. Jazykové předpoklady – normy NATO Vzhledem k působení zdravotnických nelékařských pracovníků v mnohoná rodnostních zdravotnických týmech je kladen také důraz na jazykovou při pravenost vojáků. Tato problematika je řešena účastí v dlouhodobých jazy kových kursech a samostudiem, kte ré jsou potřebné k dosažení určitého stupně jazykové připravenosti, které jsou stanoveny normami NATO. Jazyková zkouška podle STANAG 6001 poskytuje základ pro testování jazykových dovedností zaměstnanců ve strukturách organizace NATO a ar mádách členských států NATO a Part nerství pro mír. Ve své podstatě se ne jedná o zkoušku, nýbrž „deskripto ry úrovní ovládání jazyka, sloužící pro potřeby NATO“. Na jejich zákla
dě jednotlivé členské země vytváře jí testy a připravují zkoušky. Zkouš ka STANAG je komplexní jazykovou zkouškou testující dovednost posle chu s porozuměním, četby s porozu měním, písemný a mluvený projev. Z hlediska praktického využití anglic kého jazyka se klade důraz na komu nikativní přístup, tj. na poslech a úst ní projev. STANAG Level I – předpokládá se zna lost základních gramatických struktur na úrovni základní až mírně pokročilé. STANAG Level II – osvojené znalosti by měly umožnit komunikaci na běžná společenská témata a na obecná vojen ská témata. Při zkoušce se vždy přihlí ží ke specializaci zkoušeného. Zkouš ka předpokládá znalost gramatických struktur na úrovni středně pokročilé. STANAG Level III – tato zkouška je testem ověřujícím vysoce specializo vanou a odbornou jazykovou přípravu. Oproti skupině I a II jsou zařazeny dal ší studijní požadavky. Během studia je výrazně posilován prvek samostatnos ti. Předpokladem pro zvládnutí zkouš ky je např. porozumění běžné slovní zá sobě v médiích (zprávy CNN, BBC aj.), schopnost tlumočení z cizího jazyka do mateřského a naopak a používání od borné vojenské terminologie v rámci struktur NATO. (Procházka, 2009.)
Třídění a transport raněných zasažených špinavou bombou
Další znalosti nezbytné pro působení v ozbrojených složkách Mezi další oblasti, které musí vojen ský zdravotnický nelékařský perso nál zvládnout, patří znalosti topogra fie a orientace v terénu, chemických a střelných zbraní, ženijní problema tiky (minová nebezpečí), vojenské ho vystupování, spojovací problema tiky a obsluhy spojovacích prostřed ků. Vojenský zdravotnický personál je v těchto oblastech připravován společ ně s kolegy nezdravotníky-vojáky na pravidelných vševojskových soustře děních na vojenských útvarech a ve vojenských výcvikových prostorech, kde jsou v rámci přípravy na působe ní v zahraniční misi předávány nejen teoretické informace, ale i připravo vány možné modulové situace a vojáci jsou nuceni tyto situace řešit. Vzhledem k plnění závazků v mno honárodnostních společenstvích na území jiných států je zde patrná po třeba připravenosti těchto pracovníků na rozličnost národností, kultur, etnik a také schopnost v takovém prostře dí plnohodnotně poskytovat humán ní multikulturní ošetřovatelskou péči. (Ralbovská, 2010.) Součástí této přípravy je také zpro středkování základních informací o jednotlivých náboženstvích, které ve výrazné míře determinují celé lidské bytí. V atmosféře multináboženské to lerance a mezináboženského dialogu
recenzovaný článek
Kapitánka Mgr. Hana Koďousková hlavní sestra Nemocniční základny v Hradci Králové Od roku 2000: příslušnice zdravotnické služby AČR. První misi absolvovala v roce 1995.
MUDr. Marián Liberko ČVUT Praha, fakulta biomedicínského inženýrství 2004–2010: 3. LF UK v Praze; od roku 2010: FBMI ČVUT v Praze, katedra lékařských a humanitních předmětů
FLORENCE 11/2011 17
recenzovaný článek
Páteřní koridor polní nemocnice
si zdravotničtí pracovníci uvědomu jí, že souznění vzájemně spolupracují cích stran v rámci mezináboženského dialogu není záležitostí interkurence doktrín, ale individuálního přijetí ná boženských hodnot do psychiky jed notlivých zúčastěných jedinců. Osob ní duchovní zkušenost integrována do mezináboženského dialogu je neza stupitelná. (Záviš, 2010.)
18 FLORENCE 11/2011
Vojensko-odborná příprava Ostatní vojensko-odborná příprava z oblastí neodkladná péče v poli, me dicína katastrof, tropická medicína, toxikologie, radiobiologie, epidemio logie a hygiena je řešena formou kur sů, které jsou připravovány ve spolu práci s Fakultou vojenského zdravot nictví Univerzity obrany. Vojenská zdravotnická služba má v českých ozbrojených silách dlouhou historickou tradici. Po vstupu do NATO se začala aktivně zapojovat do meziná rodních operací a sledovala vývoj ve vojenském zdravotnictví států NATO. Za posledních 10 let získala mezi za hraničními partnery vysoký kredit. Ve spojení s kvalifikovaným personálem je schopna poskytovat zdravotní péči na vysoké úrovni blížící se mírovým pod mínkám i v náročných bojových situa cích. (Procházka, 2009.) Vojenská zdravotnická služba je nedílnou součástí Armády České re publiky. Je začleněna do podpůrných
složek a určena ke komplexnímu zdra votnickému zabezpečení, které zahr nuje léčebně-preventivní opatření, hy gienická a protiepidemická opatření, zabezpečení technikou a zdravotnic kým materiálem. (Býma, Matoušková, Kořínková, 2003.) Cílem zdravotnického zabezpeče ní vojenských operací je zabezpečit úspěch operace prostřednictvím za chování lidské síly, záchrany životů a minimalizace fyzického a psychic kého poškození následkem nemoci či zranění. Každý stát má zájmy stano vené v základním právním předpise. Úkolem vlád zemí je zajistit rozvoj každé jednotlivé země a bezpečnost občanů. Přiměřená zdravotnická po moc je důležitým přínosem pro zabez pečení vojenských sil cestou prevence nemocí, rychlého odsunu a léčby ne mocných a raněných a přispívá k posí lení morálního stavu vojska. Zdravotnické plánování Mezi hlavní charakteristiky zdravot nického zabezpečení v operaci patří parametry zdravotnického plánování, zdravotnická ochrana sil, časový roz vrh léčby, návaznost léčby, prostředí a mnohonárodnost. Parametry zdra votnického plánování jsou souhrnné zdravotnické plány, vysoká zdravotnic ká pohotovost, zdravotnické zpravodaj ství a včasný vstup do procesu výstavby sil. Před každou operací, během ní a po
jejím ukončení je důležité zavést sou hrnné zásady zdravotnické ochrany sil. Dle příslušné operační dokumen tace NATO by měla být poskytnu ta rozšířená traumatologická péče do jedné hodiny od vzniku poranění. Pro záchranu těžce raněných a pro výsle dek léčby mají velký význam jednak rychlý odsun do zařízení se stálou in tenzivní péčí, ale i provedení přísluš ného chirurgického zákroku tam, kde je to nutné. Nedílnou součástí zdra votnického zabezpečení je mnohoná rodnost, kdy společná cvičení a vý cvik by měly být realizovány již v do bě míru, aby byla zajištěna vysoká úroveň zdravotnické spolupráce, kte rá je potřebná pro úspěšnou mnoho národnostní součinnost během ope rací. (Forejt, 2005.) Ke splnění úkolů musí být systém zdravotnického zabezpečení schopen zabezpečovat pacienty 24 hodin den ně, za každého počasí, v každém te rénu a podmínkách. Regulovat léčbu a odsun raněných dle charakteru je jich poranění a dle objektivních pod mínek v daném systému. Zajistit pod mínky nezbytné pro stabilizaci, udrže ní a zlepšení kritického stavu pacienta během celého léčebného procesu. Priority péče Léčba s odsunem jsou vzájemně pro pojeny. Pacienti určení k další léčbě a odsunu musí být jednotně rozděle
ni do kategorií podle priorit potřeb né chirurgické nebo resuscitační péče. O stanovení priorit rozhoduje klinický stav pacientů. • Priorita 1 (P1 – urgentní, neodkladná léčba). Případy vyžadující neodkladný odsun z důvodu včas ného chirurgického zákroku z vi tální indikace a zabránění vzniku komplikací, např. urgentní stavy dýchacích cest, šok v důsledku vel kého krvácení, mnohočetná pora nění s velkými zlomeninami. • Priorita 2 (P2 – prioritní, přednostní, ale odložitelná léčba). Pří pady vyžadující včasný přednostní odsun z důvodu potřeby speciali zované péče nedostupné v místě lé čení pacienta, např. viscerální zra nění (perforace trávicího traktu, genitourinárního traktu), poraně ní mozku a páteře, popáleniny vět šího rozsahu apod. • Priorita 3 (P3 – běžná, minimální léčba). Neurgentní, tj. ostatní odlo žitelné případy, např. méně závažná poranění CNS, poranění měkkých tkání vyžadující chirurgické ošetře ní, menší zlomeniny apod. INZERCE
• Priorita 4 (P4 – podpůrná, paliativní léčba, někdy také označována jako P1 hold). Jedná se o zra nění se závažnými mnohočetnými poraněními vyžadujícími rozsáh lou léčbu nebo s malou nadějí na přežití. Zranění dostávají přísluš nou podpůrnou léčbu odpovídající možnostem (analgezie), např. těž ká poranění hlavy a páteře, rozsáh lé popáleniny a velké dávky ozáře ní. (Homola, Matoušek, 2001.) Polní zdravotnická zařízení Polní zdravotnická zařízení jsou stan dardizované, obvykle mobilní jed notky určené ke zdravotnické pod poře bojových jednotek. Slouží jako místa soustředění raněných a nemoc ných vojáků, kteří jsou tříděni, ošetřo váni a připravováni k dalšímu odsu nu. Vedle uvedeného základního úko lu plní i polní zdravotnická zařízení řadu dalších úkolů, zejména v oblas ti zásobování zdravotnickým materiá lem, technikou, léčivy, krví a v oblasti ochrany zdraví vojsk. (Klein, 2005.) V rámci sil NATO jsou zdravot nická zařízení podle svých možnos tí, schopností a kapacity obvykle roz dělena do čtyř kategorií tak, aby by la zajištěna léčba, odsun, doplňování
zásob a další funkce nezbytné pro pé či o zdraví vojsk. U pozemních sil se pro jednotlivé úrovně používá anglic ký pojem „roles“ (levels). Přitom ka pacita a schopnosti nižší úrovně mu sí být součástí kapacity úrovně vyšší. (Humlíček, 2007.) První úroveň „ROLE 1“, praporní obvaziště. Na této úrovni je prováděná rutinní primární péče, první lékařská pomoc, třídění, resuscitace a stabiliza ce pro transport. Druhá úroveň „ROLE 2“, zdravotnická rota, eventuálně malá polní nemocnice. Příjem a třídění raněných, stejně ja ko resuscitace a léčba šoku, jsou posky továny na úrovni odborně vyšší než na Roli 1. Běžně se na této úrovni prová dějí chirurgické výkony zaměřené na kontrolu a krvácení, záchranu končetin a stabilizaci raněného. Je zde vytvoře na rovněž lůžková kapacita ke krátko dobé hospitalizaci. V závislosti na pl nění úkolu můžeme tuto úroveň posílit o stomatologii, hygienu prostředí, psy chiatrii či psychologii. Třetí úroveň „ ROLE 3“, polní nemocnice. Toto zařízení je určeno k posky tování sekundární péče v rozsahu,
recenzovaný článek
středků v daném prostoru a čase ke splnění vojenských a nevojenských úkolů, popř. i jejich kombinaci k do sažení politických, vojensko-strategic kých, operačních nebo i jiných cílů.
recenzovaný článek
Stanoviště chemiků při příjmu zasažených osob
který je omezen zásadami péče v po li a určen délkou dočasné hospitali zace. Jedná se o nasazenou hospitali zační kapacitu s potřebnou podporou. V závislosti na druhu vojenské opera ce jsou do sestavy zařazovány různé klinické specializace, včetně primár ní chirurgie a diagnostické podpory. (Klein, 2005.) Podle spojenecké zdravotnické dok tríny AJP 4.10 zdravotnické zaříze ní této úrovně má být schopné zabez pečit nižším etapám nejen zdravot nický materiál, odsunové prostředky, ale i poskytnout náhradní zdravot nický personál. Základ lůžkové kapa city polní nemocnice tvoří především chirurgická lůžka, lůžka anestezio logicko-resuscitační péče, intenzivní a pooperační péče. Péče může být ta ké zabezpečena nemocniční lodí. Pol ní nemocnice jsou schopny poskyto vat zdravotnickou péči vševojskovým útvarům. V modifikované organizač ní struktuře mohou působit i v rámci humanitárních operací. Zásadním odborným principem pro umístění a kapacitu polních ne mocnic je zajištění potřebného ošet ření bez zbytečných časových prodlev a poskytnutí komplexní hospitalizace. Primární chirurgie poskytovaná pol ní nemocnicí musí být poskytnuta co nejdříve, ideálně do první hodiny, ale ne později než za 4 hodiny od vzniku zranění. (Humlíček, 2007.)
20 FLORENCE 11/2011
Čtvrtá úroveň „ ROLE 4“, stálé nemocnice na území státu. Provádějí pl né spektrum definitivní zdravotní pé če, která nemůže být nasazena do pol
ních podmínek. Zahrnuje poskytování specializovaných chirurgických výko nů, rekonstrukční chirurgii a rehabili taci, stejně jako doléčení v neurochi rurgických oborech. Běžně je tato péče poskytována na území vlastního stá tu nebo u aliančních partnerů. V řadě států je tato péče zabezpečována v ci vilních zdravotnických zařízeních. Polní zdravotnické zařízení mu sí být schopno nasazení v místě vzni ku potřeby zdravotní pomoci, a to v reálném čase. Požadavek na mobili tu je odlišný podle typu polního zdra votnického zařízení v návaznosti na úroveň poskytované péče. Se zásad ním požadavkem na mobilitu v první úrovni a s narůstající odbornou kapa citou (role 2 a 3) narůstají i požadavky na materiální vybavení a zabezpečení, a tím se výrazně zvyšují nároky na je jich přepravu. (Klein, Ferko, 2005.) Vstupem do Severoatlantické alian ce převzala Česká republika nejen vý hody plynoucí z členství, ale i mnohé povinnosti. Jednou z nich je spolupůso bení příslušníků Armády České repub liky (AČR) v zahraničních misích pod vlajkou NATO. (Majer, 2003.) V součas né době působí jednotky AČR na ně kolika místech po celém světě a vojá ci reprezentují armádu a celou Českou republiku. Do povědomí veřejnosti nej více pronikly mise ISAF v Afganista nu, KFOR v Kosovu, AFOR v Albánii, Enduring Freedom v Kuvajtu, EUFOR a SFOR v Bosně a Hercegovině. Zahraniční misi určuje charak ter vojenské operace, která předsta vuje základní způsob koncentrované ho a koordinovaného použití sil a pro
Závěr Vojenská zdravotnická služba, zejména polní nemocnice, patří k elitním jed notkám AČR, které mají bohaté zkuše nosti z působení v mezinárodních ope racích. Několika zahraničních misí, nejprve jako civilní zaměstnanec a poz ději také jako voják ve funkci zdravotní sestry, se měla možnost zúčastnit také spoluautorka tohoto článku Mgr. Hana Koďousková. Jednalo se o zahraniční mise na území bývalé Jugoslávie, Albá nie, Turecka, Iráku a Afganistanu, které měly různý charakter. Působila v růz ných typech polních zdravotnických zařízení, na různých úrovních posky tované péče, v rozdílných klimatických a bezpečnostních podmínkách.
Literatura: 1. Býma S, Matoušková R, Kořínková L. 2003. Rekrutace, vzdělávání a kariéra vojenských sester v US Army. In: Vojenské zdravotnické listy. ISSN 0372-7025, 2003, roč. LXXII, č. 3, s. 90–93. 2. Forejt J. 2005. Základní dokumenty NATO ve vojenském zdravotnictví. In: Vojenské zdravotnické listy. ISSN 03727025, 2005, roč. LXXIV, č. 3–4, s. 85–103. 3. Homola A, Matoušek R. 2001. Neodkladná péče v poli. 2. vyd. Hradec Králové: Vojenská lékařská akademie 2001. 162 s. ISBN 80-85109-46-8. 4. Humlíček V. 2007. Polní nemocnice. Brno: Univerzita obrany, 2007. ISBN 97880-7231-319-8. 5. Klein L, Ferko A. 2005. Principy válečné chirurgie. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 140 s. ISBN 80-247-0735-7. 6. Majer P. 2003. Armáda České republiky a zahraniční mise. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2003. ISBN 807278-183-9. 7. Procházka J. 2009. 10 let členství České republiky v NATO. 1. vyd. Brno: Ministerstvo obrany České republiky 2009. 128 s. ISBN 978-80-7278-491-2. 8. Ralbovská R. 2010. Multikulturní přístup pro pomáhající profese. 2. vyd. Praha: Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Evropské vzdělávací centrum, s. r. o. 2010. 102 s. ISBN 978-80-87386-02-6. 9. Zaviš M. 2010. Medzináboženský dialóg formou lásky k človeku. In: Pavlova misia a multikultúrna spoločnosť. 165 s. ISBN 978-80-223-2969-9. S. 62–73.
(ralbovska.rebeka@seznam.cz) Fota z archivu autorů
INZERCE
BATIST Nej sestřička dozrává na podzim Náchod se stal na dva dny slavným městem. Bez nadsázky lze říci, že ho ve dnech 21. a 22. října opanovala uvolněná atmosféra a dobrá nálada. V jeho ulicích bylo možno potkat tolik známých tváří jako nikde jinde za celý rok. V Náchodě vyvrcholil 3. ročník již známé sou těže všeobecných sester a porodních asistentek BATIST Nej sestřička 2011. Dvanáct finalistek, které prošly úspěšně několika předchozími ko ly, přijely do Náchoda z celé České i Sloven ské republiky, aby se zúčastnily kola poslední ho a vybojovaly tu pro sebe titul Nej sestřička. Vedle rodinných příslušníků a přátel soutěží cích se slavnostního večera účastnily i osob nosti z oblasti zdravotnictví, zástupci spon zorů, známé tváře z kultury, umění, politiky, novin. Mediálním partnerem akce byla jako v předchozích ročnících Florence. Do Městského divadla dr. Josefa Čížka, kde se akce odehrávala, se dostavili vzácní hosté: ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, který během večera poděkoval sestrám za jejich práci a dekoroval vítězku soutěže, Mgr. Dana Jurásková, MBA, Ph.D., prezidentka České aso ciace sester, zástupci slovenské Komory sestier a pôrodnych asistentiek a další významní léka ři a sestry. Z politické sféry přijeli projevit úctu nelékařské profesi starostové Náchoda a Červe ného Kostelce Jan Birke a Petr Mědílek, hejtman Královéhradeckého kraje Bc. Lubomír Franc, senátor Ing. Petr Pakosta, místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny PČR Mgr. Soňa Marková a další. Porota byla velmi reprezentativní, složená z umělců, zdravotníků, novinářů a osobností společenského života. Jejím úkolem bylo hodno tit odpovědi soutěžících a také v jednom z osmi soutěžních kol pokládat neotřelé otázky. A tak se profesor Jan Pirk, kardiolog z pražského IKEM, ptal, zda finalistka ví, z čeho se vyrábí růžové ví no, sexuolog MUDr. Radim Uzel se zeptal jiné, zda si myslí, že onanie je škodlivá, a herečku Ja
roslavu Obermaierovou zajímalo, jestli si sestra může dát na snížení stresu v práci panáka. Do zvěděla se, že sestřička si na stres raději zajezdí na kole. Herec Jan Přeučil nakonec před sestra mi smekl svůj neodmyslitelný klobouk. Soutěž ními koly prolínal kulturní program. Zpíval On dřej Ruml, Marcela Březinová, Petra Černocká, Světlana Nálepková, Michaela Nosková a další. Třebaže se soutěžilo v různých disciplínách, dokonce i vědomostních, finalistky v průběhu galavečera představily především svoji osobnost. Po stránce odborné, jak bylo zjištěno v průběhu předchozích kol, byly všechny na stejně vysoké úrovni, a tak rozhodování bylo těžké. Čtenáři našeho časopisu vybrali v anketě za Nej setřičku sympatie Florence svými 1 640 hlasy charisma tickou Evu Rusňákovou z transfúzního odděle ní FN KV v Praze.
Sláva vítězce a poděkování Davidu Novotnému Vítězkou a BATIST Nej sestřičkou 2011 se sta la Monika Vytlačilová z Nemocnice Náchod. Mnoho darů a poukaz na týdenní rekreační pobyt v Dubaji jí předal generální ředitel firmy Batist ing. Tomáš Mertlík, MBA. Batist a poslankyně Soňa Marková za všech ny zúčastněné poděkovala Davidu Novotnému, který je organizátorem a duchovním otcem ce lého projektu, na němž, jak uvedl, pracoval ce lý rok. A tak všem dosud nezúčastněným zdra votníkům nelékařům svítá naděje, že už brzy opět zaseje semínko dalšího ročníku… neboť, jak známo, Nej sestřička, podobně jako chutné ovoce, dozrává na podzim. Jš Fota Jirsk
Ministr zdravotnictví L. Heger děkoval sestrám, jejichž profesi hodnotil jako nezastupitelnou a úctyhodnou. V popředí producent Nej sestřičky David Novotný
Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, Praha
ČAS: traumatol.-ortopedická sekce, VFN, Praha
České národní fórum pro eHealth
FTNsP, Praha
Oblastní nemocnice Kolín, a.s.
Ústav patologie FN a LF UP Olomouc
ČAS: sekce nukleární medicíny a ČSNM
Slov. komora sestier a pôr. asist., region. komora sestier a pôr. asistentek Vys. Tatry, Sanatórium Tatr. Kotlina, n. o.
Prezidium ČAS
Prevence 2000, s. r. o.
Prevence 2000, s. r. o.
8. 11.
8. 11.
9. 11.
10. 11. 8.00–14.00
10.– 11. 11.
10.–11. 11.
10.–12. 11.
11.–12. 11.
11.–12. 11.
18. 11.
Pořadatel
7.–8. 11.
Datum
FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4
Plzeň, Top CityLine PRIMAVERA Hotel & Congress centre, Nepomucká 1058/128
Na Bojišti 3, Praha 2 – velká zased. místnost v přízemí děkanátu 1. LF UK
Magistrát hl. m. Prahy, Mariánské náměstí
Místo
Seminář: Prevence a léčba obezity
Odborný kurs lymfo-tapingu
Podzimní konference prezidia ČAS
II. celoslov. konf. s mezinár. účasťou Belianske dni ošetrovateľstva – Ošetrovateľstvo bez hraníc: Ošetrovateľ. medzi teóriou a praxou
Podzimní konference ČAS a ČSNM
19. sjezd Čes. spol. histol. laborantů: Vyšetř. metody v histol. a histopatol.
Londýnská 59, Praha 2
Londýnská 59, Praha 2
Poděbrady
Sanatórium Tatranská Kotlina, n. o., Vysoké Tatry
Opava
Olomouc
Perioperační péče v chirurgii: Příprava Kolín nemocného k operaci, pooperační péče II.
Konference: Cykl. Rok s výživou. Rozdíl. strav. ve světě – Afrika
Sestra a práce s informačními a komunikačními technologiemi
Odb. konference: Komunikace s handicap. pacientem. Právní odpovědnost zdravotníků
VIII. ročník konference Primár. prevence rizik. chování 2011: min. prev. program riz. chování v kontextu škol. prevence a meziobor. a meziresort. model prevence na školách
Název akce (téma)
Přehled vzdělávacích akcí (listopad 2011 – prosinec 2011)
22 FLORENCE 11/2011
tel: 221 620 214, info@prevence2000.cz
tel: 221 620 214, info@prevence2000.cz
www.cnna.cz
Mgr. Lukáš Kober, tel.: +421 915 928 957, e-mail: rksksapa.tatry@gmail.com, Mgr. Danka Halečková, tel.: +421 905 176 329, email: haleckova@gmail.com
Vlasta Míková, vlasta.mikova@fnol.cz, Marie Muchová, marie.muchova@nemocnice.opava.cz
Danuše Kvapilová, tel.: 585 632 465, 585 639 565, d.kvapilova@post.cz
Stáňa Kubincová, tel: 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz, www.nemocnicekolin.cz
Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252
Daniela Mrzenová tel: +420733612012, daniela.mrzenova@ehealthforum.cz, www.ehealthforum.cz
Mgr. Dagmar Škochová, dagmar.skochova@vfn.cz
www.pprch.cz
Kontakt
Sestra a práce s informačními a komunikačními technologiemi
Konference: Vánoční posezení. Výživa
Jihočeský diabetologický den
Alternativní metody léčby: hypoterapie, felinoterapie atd.
ČAS: region Hradec Králové
ČAS: sekce zdravotních laborantů
České národní fórum pro eHealth
FTNsP, Praha
Nem. České Budějovice, a. s.
ČAS: region Mladá Boleslav
listopad
listopad
Konference: ČAS – profesní organizace sester
Konference: Motivační prostředky v moderní ordinaci
Dům kultury, Divadelní sál, Mladá Boleslav
DK Metropol, České Budějovice
FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4
Praha, Fakultní Thomayerova nemocnice, Vídeňská 800
VFN, Praha
FN Hradec Králové
Praha
Brno
Liberec, KONGRESOVÉ CENTRUM BABYLON, Nitranská 1
radkova.inzerce@ambitmedia.cz
Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:
CHYBÍ VÁM LIDI?
INZERCE
Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ Mladá Boleslav, B. Němcové 482, 293 01 Mladá Boleslav, lucie.kopalova@seznam.cz, mobil: 607 258 338
PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, tel.: 387 872 015
Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252
Daniela Mrzenová tel: +420733612012, daniela.mrzenova@ehealthforum.cz, www.ehealthforum.cz
Jana Farkačová, jana.farkacova@vfn.cz
Bc. Ivana Šlaisová, tel.: 495 832 610, slaisiva@fnhk.cz
Eva Grégrová, vrchní sestra STK, FN u sv. Anny v Brně, eva.gregrova@fnusa.cz
Miroslava Ondráková, tel.: 543 183 222
Daniela Mrzenová tel: +420733612012, daniela.mrzenova@ehealthforum.cz, www.ehealthforum.cz
Poznámka: podbarvené akce pořádá ČAS. Úplný přehled vzdělávacích akcí 2011 najdete na www.florence.cz. Vzdělávací akce IPVZ pro zdravotníky nelékaře, listopad 2011 – prosinec 2011, přihlášky a další informace najdete na www.ipvz.cz.
10. 12.
8. 12.
6. 12.
5. 12.
Celostátní konference ZL
ČAS: stomatologická sekce
listopad
1. sjezd Čes. asociace zdrav. laborantů
Česká asociace zdrav. laborantů
25.– 26. 11.
Sestra a práce s informačními a komunikačními technologiemi
České národní fórum pro eHealth
24. 11.
FLORENCE 11/2011 23
Odborné téma
Dezinfekce RECENZOVANÝ ČLÁNEK praxe
Stratégia vzdelávacieho programu hygieny rúk pre klinickú prax Súhrn: Cieľom príspevku je na podklade prehľadu v zdravotníctve a v súčasnosti platných zásad hygieny a dezinfekcie rúk poukázať na význam vzdelá vacieho programu hygieny rúk v súvislosti s výskytom nemocničných nákaz (NN) v klinickej praxi. Priblížiť stratégie a kroky implementácie vzdeláva cieho programu pre klinickú prax. Hygiena rúk je zásadné opatrenie, odporúčané všetkým zdravotníckym pracovníkom ako prevencia prenosu mikro organizmov počas poskytovania zdravotnej starostlivosti u pacientov. V práci zdravotníckeho personálu, často dochádza k non-compliance dodržiavania správnej techniky hygieny rúk, čím sa kladie dôraz na vzdelávanie ako na kľúčový faktor prevencie vzniku NN. V rámci WHO multimodálnej stratégie pre zlepšenie hygieny rúk bol vyvinutý koncept Mojich päť momentov pre hygienu rúk, prijatý v rokoch 2006–2008 viac ako v 400 nemocniciach po celom svete, z ktorých približne 70 nemocníc koncept hodnotilo, monitorovalo a učili sa z neho. Iniciatíva a záujem zdravotníckych zariadení o vzdelávací pro gram celosvetovo vzrastá. Je významný pre zmenu postoja na nápravu nesprávnych postupov hygieny rúk v klinickej praxi. Kľúčové slová: hygiena rúk – vzdelávací program a stratégie – model Mojich päť momentov pre hygienu rúk – ciele a metódy programu. (Strategy for education programme hand hygiene for clinical practice) Summary: The objectives of our paper is to outline the basis of health and current principles of hygiene and disinfection of the hands pointed to the importan ce of hand hygiene education program in connection with the occurrence of hospital infections (NN) in clinical practice. Bring/ approximate strategies and implementation steps of the educational program for clinical practice. Hand hygiene is an essential practice for all health-care workers in order to protect the patients and themselves. The medical staff often practices non-compliance of good hand hygiene. As a result, the emphasis on education is a key factor for di sease transmission. Within the WHO multimodal strategy to improve hand hygiene concept was developed: My five moments for hand hygiene received more than 400 hospitals worldwide in 2006–2008, of which approximately 70 hospitals rated the draft, monitor and learn from it. Initiative and interest in health care facilities for the education program is growing worldwide. It is important to change attitudes to remedy bad practice hand hygiene in clinical practice. Key words: Hand hygiene – educational programs and strategies – model My five moments for hand hygiene – aims and methods of program.
Úvod
Mgr. Simona Kelčíková, PhD., Ústav nelekárskych študijných programov JLF UK v Martine 1988: ukonč. Gymnázium V.P. Tótha, Martin; 1993: ukonč. magister. štúdium – ošetrov. – pedagogika, UK, Bratislava; 2000: ukonč. vyššie odb. štúdium – dipl.asistent hygieny a epidemiol., SZŠ Martin; 2000: ukonč, špecializ. inovačné štúdium – podpora zdravia, Štát. pedag. ústav a Nár. centrum podp. zdravia, Bratislava; 2001: Certifikát v metod. usmerňovaní vo vyuč. odb. predmetov v odbore dipl. asist. hygieny a epidemiol., SPAM, Bratislava; 2008: ukonč. doktorand. štúdium – ošetrov., JLF UK , Martin; 1999–2002: SZŠ M. R. Štefánika, Martin, učit. odb. predmetov; 2003–2005: UK JLF Martin, Ústav ošetrov., odb. asistentka; od 2005: UK JLF Martin, Ústav nelekár. štud. programov, odb. asistentka; od 2006: Univ. nemocnica, Martin, ext. prac. na úseku nem. hygieny; od 2008: členka akad. senátu UK v Bratislave; 2004–2008: členka akad. senátu UK JLF v Martine; od 2003: členka Obč. združ. pre rozvoj zdrav. vzdelávania Martin; od 2004: členka Spol. prevencie nozokom. nákaz; odb. zameranie: hyg. rúk, vých. k zdraviu; podp. zdravia, pedag. v ošetrov.; eduk. v ošetrov.; prax v hygiene a epidemiol.
24
FLORENCE 11/2011
Pri budovaní silnej kultúry inštitucionálnej bezpečnosti pri poskytovaní zdravotnej sta rostlivosti je neodmysliteľnou zložkou eduká cia zdravotníckych pracovníkov, sestier i štu dentov v prevencii a kontrole infekcií počas vý konu ich povolania. V súčasnosti je známe, že pre úspešné do držiavanie hygieny rúk samotné vzdelávanie samo o sebe nestačí. Dôležitým predpokla dom sú postoje zdravotníckych pracovníkov k hygiene rúk a jej dodržiavanie, k čomu môžu prispieť vzdelávacie programy. Hygiena rúk je zložitý, komplexný, multifaktoriálny a mul tidisciplinárny proces. Je dôležité zdôrazniť, že okrem vzdelávacích programov z hľadis ka dlhodobej efektívnosti je potrebné realizo
Odborné téma
vať aj ďalšie behaviorálne stratégie a mnoho stranný prístup s cieľom dosiahnutia zmeny (Pittet, 2004). Prieskumy a štúdie potvrdili, že platné po znatky o hygiene rúk, zamerané na zdravotníc kych pracovníkov, mali pozitívny vplyv počas vykonávania ich povolania. Navrhované prvky v tejto problematike by mali byť podporované i vo vzdelávacích inštitúciách i v rámci ich pre graduálnej prípravy (sestry, lekári, ďalší zdra votníci) o hygiene rúk. Cieľ: poukázať na význam vzdelávacieho programu hygieny rúk v súvislosti s výskytom nemocničných nákaz (NN) v klinickej praxi, priblížiť stratégie a kroky implementácie vzde lávacieho programu a konceptu Mojich päť momentov pre hygienu rúk pre klinickú prax.
Čo urobiť najskôr?
Pred implementáciou vzdelávacieho programu v zdravotníckych zariadeniach Guidelines (2009) odporúčajú nasledovné kroky: 1. Identifikácia vzdelávacích potrieb o hygiene rúk. Preskúmať zaužívaný systém v zdra votníckom zariadení a analyzovať vzdelávacie potreby o hygiene rúk u zdravotníckych pra covníkov (ZP) so zameraním na nápravu za vedených postupov (správnej techniky hy gieny rúk, nosenie rukavíc pri invazívnych výkonoch ako aj vykonávanie týchto postupov u ZP v klinickej praxi). Na základe zistenia na vrhnúť komplexný dokument pre dané zdra votnícke zariadenie s odporúčaniami, ktoré sú relevantné pre dané pracovisko. Súčasne je dôležité nepretržite spolupracovať s inštitúci ou, ktorá poskytuje informácie pre formulo vanie odporúčaní smerujúcich k náprave za vedeného systému. 2. Jednoduchá implementácia (demonštrácia, nácvik, postery, prednášky). Ideálnou možnos ťou je zvolávať malé rokovania v skupinách na oddeleniach a identifikovať tak kľúčové mo menty, ktoré by boli predmetom vzdelávacieho programu a odporúčaní v zariadení. Formulo vať a realizovať vzdelávací program zameraný na nápravu nesprávnych postupov pri vykoná vaní hygieny rúk. Ide o štandardizované techniky pre vyko návanie hygieny rúk, napr. Mojich päť momentov pre hygienu rúk. Použitie týchto presviedča cích intervencií môže byť však náročné na čas, a preto by mali byť vyhradené len pre progra my, ktoré vyžadujú zmenu postoja na nápravu nesprávnych postupov v praxi. V rámci WHO multimodálnej stratégie pre zlepšenie hygieny rúk bol koncept Mojich päť momentov pre hygienu rúk v rokoch 2006–2008 prijatý viac ako v 400 nemocniciach po celom svete, z ktorých
približne 70 koncept hodnotilo, monitorovalo a učili sa z neho (Guideliens, 2009). Iniciatíva a záujem zdravotníckych zariadení vzrástol – v Českej republike je registrovaných 18 zdra votníckych zariadení a k 7. 6. 2010 ide celosve tovo celkom o 11 915 zdravotníckych zariadení zo 141 krajín sveta. Implementácia tohto modelu ako prostried ku zlepšenia compliance zdravotníckych pra covníkov k hygiene rúk je výzvou a motivá ciou nielen pre zdravotnícke zariadenie, ale aj pre vzdelávacie inštitúcie. V kontexte s akč ným plánom kvality a bezpečnosti poskyto vanej zdravotníckej starostlivosti na obdobie 2010–2012 (schválený radou Európskej únie v roku 2010) je to veľmi dobrá príležitosť k vyja dreniu podpory zavedenia optimálnych postu pov hygieny rúk pri poskytovaní zdravotníckej starostlivosti. 3. Riešenie nedostatku materiálneho vybavenia (zabezpečiť dostatok alkoholových dez infekčných prípravkov na vysoko rizikových pracoviskách, napr. pri vstupe do izby pacienta alebo pri jeho lôžku). Urobiť zoznam materiál neho vybavenia týchto prípravkov potrebných pre hygienu rúk, zabezpečiť ich pred začiatkom realizácie programu. 4. Non-compliance zdravotníckych pracovníkov počas implementácie programu. Počas im plementácie sa môže vyskytnúť non-compliance zdravotníckych pracovníkov. Ako príklad uvád zame odporúčanie vykonania dezinfekcie rúk po zložení rukavíc. Mnoho zdravotníkov môže považovať svoje ruky za čisté, keďže boli chrá nené nosením rukavíc. Tým môžu toto odporú čanie odmietať, preto pre úspešnú realizáciu no vých pravidiel je potrebné pochopiť aj dôvody nesúhlasu so zmenou postupu. Pri implementá cii je dôležité, aby zdravotnícky pracovníci po chopili význam/potrebnosť vykonania zmeny a pochopili dôvody týchto okolností.
Epidermis Dermis Subcutaneous tissue Superfical fascila Subcutaneous tissue Deep fascila Muscule
Anatomické vrstvy kůže
Organizácia vzdelávacieho programu Vzdelávací program je určený na zvýšenie po vedomia, budovanie poznania, pripomenutie kritických ako aj sporných otázok pri realizácii hygieny rúk a zameranie sa na ne. Hoci ZP očakávajú, že hygiena rúk je teore ticky veľmi jednoduchá procedúra, kontextové poradie v rámci poskytovania zdravotnej sta rostlivosti je zložité. Hygiena rúk nie vždy spa dá plynule do tohto procesu (Lunterová, 2010). V ideálnom prípade by mala byť procedúra hy gieny rúk u ZP počas klinickej praxe automa tickým správaním, čím by boli schopní analy zovať a flexibilne sa adaptovať na každú situáciu počas poskytovania starostlivosti (Guidelines, 2009, Kelčíková et al., 2009). Pre dosiahnutie týchto zámerov je formova nie budúcich aj súčasných personálnych pod mienok nevyhnutné (Kelčíková et al., 2004) a možno ich ovplyvňovať prostredníctvom kva litného pregraduálneho vzdelávania študentov zdravotníckych profesií. Profesionáli, ktorí sa podieľajú na tvorbe študijných programov, ale aj tí, ktorí sa priamo zúčastňujú vzdelávacie ho procesu v rámci teoretických hodín i prak tických cvičení so študentmi, musia pri svojej práci vychádzať z cieľov, ktoré rozvíjajú všet ky stránky ľudskej osobnosti v tejto problema tike. Pre realizáciu vzdelávacieho programu ZP v klinickej praxi sa odporúča uplatňovať tie is té princípy. Optimálny je tréningový program zameraný na všetky tri domény učenia (kogni tívnu – vedomostnú, psychomotorickú – zruč nostnú, citovú – postojovú) a zamerať sa na ich splnenie, aby sa tým dosiahol štandard vzde lania v tejto problematike. Vzdelávacie ciele v problematike hygieny rúk sa podľa Kelčíko vej et al. (2004) rozdeľujú na: 1. Citové – postojové: „cítiť” – nadobudnúť kladný postoj k dodržiavaniu správnej hygieny rúk, zvnútorniť si štandardné postupy hygieny rúk, realizovať proces sebakontroly (self assess ment). Ciele pomáhajú využívať kritické mys lenie v praxi. 2. Kognitívne – vedomostné: „vedieť“ – vy menovať, špecifikovať, odôvodniť, charakteri zovať, opísať, definovať, analyzovať. Tieto cie le sú určené na uľahčenie učenia, vzdelávania a hodnotenia. 3. Psychomotorické – zručnostné: „konať“ – demonštrovať, realizovať, použiť, zúčastniť sa, umývať, dezinfikovať, upraviť, udržiavať, apli kovať. Tieto ciele sú dôležité pre precvičovanie a výkon praxe. Cieľom výučby o hygiene rúk v rámci vzdelá vacích inštitúcií by malo byť vzdelávanie uľa
FLORENCE 11/2011
25
Odborné téma
vrátane výučby so zreteľom na kontextovú per spektívu uľahčenia interakcií s inými ľuďmi. E-learning by mala byť stratégia, ktorá dopĺňa klasické vyučovacie metódy a zostane s nimi spojená (Yu et al., 2007). Vzdelávanie ZP ako aj študentov ošetrova teľstva o hygiene rúk prostredníctvom škole ní môže byť sprevádzané vzdelávacími mate riálmi (letáky, brožúry, informačné listy, slide prezentácie, praktické vreckové letáky, odbor né filmy), ktoré prinášajú informácie „prečo?“ a „kedy?“ vykonávať hygienu rúk (indikácie). Materiály by mali obsahovať základné odpo rúčania a pokyny. Všetky tieto vzdelávacie ná stroje sa zameriavajú na pojem Mojich päť momentov pre hygienu rúk.
Model Mojich päť momentov pre hygienu rúk Je určený pre uspokojenie potrieb školenia, mo nitorovania a vykazovania výkonu v zdravotníc kych zariadeniach po celom svete. Je tiež zahr nutý v rôznych nástrojoch WHO multimodál nej stratégie pre zlepšenie hygieny rúk. Model je praktický, ľahko zapamätateľný, kompatibil ný a jednoduchý. Vysvetľuje geografickým spô sobom zastúpenie zóny pacienta a zóny zdra votníckeho zariadenia a podľa týchto kritických miest popisuje indikácie, kedy vykonávať hygie nu rúk. Rozdeľuje sa na päť momentov:
Ilustrační foto Profimedia
hčené rôznymi spôsobmi učenia. Výsledkom by malo byť posilnenie a udržanie povedomia a vykonávania správnych návykov hygieny rúk v praxi. Konkrétny výcvikový program by mal osloviť každého jednotlivca a zahŕňať pravidel né opakované stretnutia k aktualizácií vedo mostí. Pre efektivitu výučby je dôležité použiť vhodné vzdelávacie metódy. Podľa Guidelines (2009) je odporúčaných päť pedagogických metód: 1. Prezentácia vo forme prednášky k problema tike hygieny rúk (interaktívna tabuľa, video). 2. Demonštrácie – vyučujúci/lektor ukazu je, ako správne vykonávať jednotlivé techniky umývania rúk a ZP/študent napomáha pri pro cedúrach, zároveň žiada od ZP/študenta, aby popísal postupy. 3. Interakcie – ZP/študent vytvára väzby na té mu hygiena rúk a buduje vedomosti. 4. Objav – vyučujúci/lektor žiada od ZP/štu denta, aby riešil konkrétny problém pri vyko 26
FLORENCE 11/2011
návaní nesprávneho postupu dezinfekcie rúk, bez predchádzajúcej prednášky. 5. Experiment – vyučujúci/lektor žiada ZP/štu denta, aby vyhodnotil svoje osobné skúsenosti s praktickými situáciami v súvislosti s hygienou rúk a učil sa z nich. Hoci vzdelávanie vyžaduje systematickú prí tomnosť vyučujúcich, lektorov, externých po radcov z oblasti epidemiológie, hygieny, ZP a študentov, nové možnosti ponúka aj e-learning. Ide o vzdelávanie, kde médiom výučby je výpočtová technika a internet. E-learning ponúka značnú flexibilitu v ča se, priestore a výber osnov a obsahu týkajúceho sa problematiky hygieny rúk (Marková, Bártlo vá, 2008; Hulková, 2010). Metóda je osvedčená najmä v prípade vzde lávania väčšieho množstva študentov a ZP. Tá to metóda učenia na diaľku šetrí čas a energiu vyučujúceho a je veľmi výhodná pri sledova ní procesu učenia. V rámci vzdelávacieho pro gramu o hygiene rúk je potrebné zvážiť metó du e-learningu ako pedagogického prístupu,
Moment 1: Pred kontaktom s pacientom Hygiena rúk sa uskutočňuje pred dotknutím sa pacienta a po dotknutí sa objektu mimo zóny pacienta, ktorá súvisí so zónou zdravotnícke ho zariadenia (napr. pred dotknutím sa pacien ta pri vstupe do izby, skôr držíme kľučku dve rí, ktorá je mimo zóny pacienta). Hygienu rúk uskutočníme po dotknutí sa kľučky a pred do tknutím sa pacienta. Hygiena rúk chráni pa cienta pred kolonizáciou rúk zdravotníckeho pracovníka. Moment 2: Pred aseptickými výkonmi V zóne pacienta bude zdravotnícky pracovník vykonávať aseptický postup (otvorenie žilové ho prístupu, aplikácia injekcie a pod.). Hygiena rúk v tejto chvíli má za cieľ chrániť zdravotníka pred infekciou. Hygiena rúk prebieha bezpro stredne pred vstupom do potenciálne infekčné ho miesta v zóne pacienta. Ak je potrebné pri niektorých výkonoch použiť rukavice, je dôle žité vykonať hygienu rúk pred ich nasadením. Moment 3: Po expozícií s rizikovými telesnými tekutinami Po vykonaní výkonu spojeného s rizikom vy stavenia rúk telesnej tekutine je nutná oka mžitá hygiena rúk a vykonať ju treba ešte pred akýmkoľvek výkonom, aj v rámci zóny toho is
Odborné téma
tého pacienta. Akcia hygieny rúk sleduje dva ciele: a) znížiť riziko kolonizácie alebo infek cie infekčným agensom na ZP, aj bez viditeľné ho znečistenia; b) znížiť riziko prenosu mikro organizmov z „kolonizovaného“ tela na „čisté“ telo v mieste u toho istého pacienta. Jednorazo vé rukavice sú ako akási „druhá koža“, aby sa zabránilo priamemu kontaktu rúk s telesnými tekutinami. Dôraz sa kladie na hygienu rúk po odstránení rukavíc. Moment 4: Po kontakte s pacientom Po odchode zo zóny pacienta sa vykonáva hy giena rúk pred dotknutím sa objektu v zóne zdravotníckeho zariadenia. Tak sa redukuje kontaminácia mimo zóny pacienta a ZP chrá nia pacientov i sami seba. Moment 5: Po kontakte s prostredím pacienta Je moment 4. Po odchode zo zóny pacientovho prostredia, bez dotknutia sa pacienta, sa vykoná va hygiena rúk pred dotknutím sa objektu v zóne zdravotníckeho zariadenia. Moment 5 sa vzťa huje na objekty kontaminované flórou pacienta, ktoré majú byť odnesené alebo dekontaminova né zo zóny pacienta a zlikvidované. Vzhľadom k tomu je aj bez expozície s pacientom hygiena rúk stále potrebná kvôli riziku kontaminácie rúk ZP predmetmi (Pittet et al., 2006). Sledovanie dodržiavania hygieny rúk prostredníctvom priameho pozorovania ZP je zlatým štandardom. Model Mojich päť momentov pre hygienu rúk môže byť cennou pomôckou pre pozorovanie. Obsahuje päť jasne zadefinova ných postupov, čím sa dajú jednoduchým po zorovaním čítať chyby a nedostatky pri výko ne hygieny rúk. Spätná väzba o výsledkoch me raní vykonávania hygieny rúk zdravotníckymi pracovníkmi je základný prvok multimodálnej stratégie s cieľom zlepšiť túto procedúru. Vply vom modelu päť momentov pre hygienu rúk môžu byť ciele vzdelávania jasne vyšpecifiko vané a zdôraznené. Tento koncept bol vyzdvih nutý a úspešný v rámci kampane WHO (Guide lines, 2009). Na základe štúdií a úspešných skúseností v niektorých zdravotníckych zariadeniach sa zdá, že cieľ – zlepšenie dodržiavania procedúry hygieny rúk – by mal byť realizovaný multimo dálnou a multidisciplinárnou stratégiou. Multimodálna stratégia sa skladá z piatich zložiek, ktoré musia byť vykonávané súbežne a implementujú sa do existujúcich zariadení pre zlepšenie hygieny rúk. Všetkých päť pod statných prvkov zahŕňa: 1. Zmenu systému – pripravenosť zdravotníckej inštitúcie (vrátane dostupnosti alkoholových dezinfekčných prípravkov v mieste starostli
vosti o pacienta, nepretržité zásobovanie myd lom a jednorazovými uterákmi). 2. Vzdelávanie a školenie (vzdelanostnú úroveň ZP a študentov o hygiene rúk, stanovenie ak tuálnej situácie, vnímanie a znalosti ZP a štu dentov v danej problematike). 3. Realizáciu – zavádzanie zlepšenia (sledova nie jednotlivých procedúr a techník vykonáva nia hygieny rúk). 4. Výkon spätnej väzby – tvorbu auditov (hod notenie zmeny pomocou Mojich päť momentov pre hygienu rúk). 5. Akčný plán a hodnotenie cyklu (rozvoj a akč ný plán na najmenej 5 rokov). Cieľom tejto stratégie je vštepiť zdravotníckym pracovníkom procedúru hygieny rúk ako ne oddeliteľnú časť kultúry nemocnice. Nedosta točná informovanosť a veľmi nízke dodržiava nie hygieny rúk na pracovisku, ako aj nedosta tok poznatkov o účinnosti a vhodnosti hygieny rúk, sa dá prekonať vzdelávaním a kontrolou infekcií. Avšak nedostatočná vedomostná úro veň a zručnosť bola zaznamenaná aj po školení (Pittet, 2004; Kelčíková, Straka, Maďar, 2009).
Diskusia a záver Najúčinnejšími stratégiami pri dodržiavaní hygieny rúk v praxi je tvorba auditov pre vý kon a spätnú väzbu. V Guidelines (2009) Tib bals et al. poukazujú na mimoriadne zlepše nie compliance hygieny rúk u zdravotníckych pracovníkov po uskutočnení vzdelávacieho programu, auditu a spätnej väzby. Niektoré štúdie poukazujú na významný nárast v dodr žiavaní hyg ieny rúk po zavedení dezinfekcie rúk vtieraním alkoholových dezinfekčných prípravkov. Svetová zdravotnícka organizácia (WHO) realizovala program Clean Care is Safer care (Čistota znamená bezpečnosť) ako súčasť globálnej výzvy pre bezpečnosť pacientov. V rámci programu boli v máji 2009 organizo vané národné kampane na zvýšenie hygieny a dezinfekcie rúk v zdravotníctve pod heslom: „Save Lives: Clean Your Hands“ (Umývaj si ruky: zachrániš život). Hlavným cieľom bolo po ukázať na to, že správna hygiena rúk je jed nou z najľahších možností prevencie nemoc ničných nákaz. Hygiena a dezinfekcia rúk by mali patriť k základným návykom aj pacientov, ktorí by mali dodržiavať spomínané hygienické opa trenia. Tým by sa zabránilo vzniku a šíre niu nemocničných nákaz, ktoré by mohli pa cientovi vyvolať nové infekcie, predĺžiť hos
pitalizáciu a celkovo zvýšiť náklady na liečbu (Kelčíková, Svobodová, Maďar, 2009; Ma ďar, 2009). Taktiež investícia do kvalitných prípravkov a edukácie ZP, ale aj obyvateľstva v tejto oblas ti je v konečnom dôsledku oveľa lacnejšia ako riešenie nemocničnej nákazy ako následku ne dôslednej hygieny rúk.
Literatura: 1. Hulková V. Sestry a sústavné vzdelávanie. In Sestra. ISSN 1335-9444, 2010, roč. 9, č. 3–4, s. 18–19. 2. Kelčíková S, Lepiéšová M, Hlinková E. Starostlivosť o ruky sestier. In Sestra. ISSN 1335-9444, 2004, č. 6, s. 43. 3. Kelčíková S, Straka Š, Maďar R. Hygiena rúk – významný faktor prevencie exogénnych nozokomiálnych nákaz. In Nozokomiálne nákazy. ISSN 1336-3859, 2009, roč.7, č.1, s. 1–15. 4. Kelčíková S, Svobodová J, Maďar R. Účinok eliminácie vybraných exogénnych faktorov na incidenciu nozokomiálnych nákaz v neonatológii. In Nozokomiálne nákazy. ISSN 1336-3859, 2009, roč.8, č.3, s. 1–3. 5. Lunterová J. Vzdelávanie v profesii sestry. In Ošetrovateľstvo a pôrodná asistencia. ISSN 1336183X. 2010, roč. 8, č. 3, s. 12–13. 6. Maďar R. Prevencia nozokomiálnych nákaz v drsnej realite bežnej praxe. In Nozokomiálne nákazy. ISSN 1336-3859, 2009, roč.8, č. 4, s. 1–3. 7. Marková M, Bártlová S. Specializační vzdělávání sester a porodních asistentek ve formě e-learningu. In Sestra. ISSN 1210-0404, 2008, č.4, s. 15. 8. Pittet D. The Lowbury lecture: behaviour in infection control. In Journal of Hospital Infection. 2004, vol. 58, p. 1–13. 9. Pittet D et al. Evidence-based model for hand transmission during patient care and the role of improved practices. In Lancet Infectious Diseases. 2006, no. 6, p. 641–652. 10. WHO Guidelines on Hand Hygiene in Health Care (First Global Safety Challenge Clean Care is Sater Care). Geneva : World Health Organization, 2009, 262 s. ISBN 978 92 4 159790 6. 11. Yu S et al. A feasibility study on the adoption of e-learning for public health nurse continuing education in Taiwan. In Nurse Education Today. 2007, no. 27, p. 755–761.
(kelcikova@jfmed.uniba.sk)
Recenzovali: Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., Prezident Spoločnosti prevencie nozokomiálnych nákaz RNDr., PhDr. Martina Mutalová, Regionálny úrad verejného zdravotníctva so sídlom v Považskej Bystrici, vedúca oddelenia epidemiológie a zástupkyňa regionálnej hygieničky a vedúcej služobného úradu, SR
FLORENCE 11/2011
27
public relation
Sety na zakázku šetří čas Ve zdravotnictví se stále zvyšuje tlak na rozpočet, což mj. vede k tomu, že pacienti jsou nuceni čekat dlouhou dobu na operace. Čas na operačních sálech je tedy hodnotným a zároveň omezeným faktorem.
28 FLORENCE 11/2011
Při plánování kroků ke zvýšení efekti vity a zajištění bezpečnosti pro pacien ty při chirurgických zákrocích je uži tečné vymanit se z obvyklé koncepce šetření a podívat se na problematiku efektivnosti i z odborného hlediska, za myslet se, zda nelze šetřit např. změnou pracovních postupů a logistiky. Nemocniční infekce zvyšují nákla dy na léčbu. Boj s bakteriemi zahrnuje řadu preventivních opatření. Minima lizací počtu balení sterilních pomůcek potřebných pro operaci, a také sníže ním stavu personálu připravujícího operace na sálech na nezbytné mi nimum, klesne riziko přenášení čás tic přítomných ve vzduchu. To je jed na z důležitých částí asepse. Aby bylo možné poskytnout pacientům bezpeč nou a kvalitní péči v přijatelném čase, je nutné co nejvíce využívat dostup né zdroje. Součástí je i prevence infek cí získaných v nemocnicích. Další zá sadní otázkou jsou pracovní postupy, jako například stanovení doby trvání operace. Sety na zakázku, které obsahují veškeré jednorázové zdravotnické prostředky, určené pro specifický zákrok, nabízejí značný potenciál ke zlepšení efektivity. „Sety na zakázku šetří čas během operačních výkonů a podstatně zjednodušují logistický proces“, pro hlásil uznávaný německý ekonom Prof. Dr. Michael Greiling. Jeho studie prokázala, že použitím setů na zakázku se celý proces spojený s výkonem na operačním sále zkrátí o 40 %, a to objednáváním materiálu počínaje a likvidací odpadu konče. Operační sály jsou jednou z ústřed ních oblastí, kde je péče o pacienta nej intenzivnější. Podle Zprávy o zdravot ní péči v Německu přibližně 28 % cel kových nákladů na léčbu vzniká právě v této oblasti. Patří sem nejenom ope race jako takové, ale všechny předope rační a pooperační procesy, které jsou na sobě přímo závislé. V závislosti na tom, jak je nemocni ce organizovaná, se operační sál může stát zdrojem příjmů nebo generátorem nákladů. Ať už procesy v této oblasti řídí kdokoliv, má možnost zavést řa du úsporných opatření a zlepšení. Se ty na zakázku jsou jedním ze způsobů,
Ilustrační foto Profimedia
jak toho dosáhnout. Set na zakázku je sada různých jednorázových zdravot nických prostředků a komponentů, nezbytných pro konkrétní výkon na operačním sále, dodávaných v jednom sterilním balení. Použití trejů je stra tegickým rozhodnutím optimalizovat procesy v celé nemocnici.
Sety na zakázku mají řadu výhod Seskupením jednotlivých komponentů do setů se v první řadě sníží počet ob jednávek a faktur, které je třeba zpraco vat a získaný čas pak lze využít účelně ji. Také se snižuje množství skladových zásob a související náklady. Skladové zásoby lze celkově snížit, a nižší mů že být také celková průměrná spotře ba jednotlivých skladových položek. Dalším vedlejším efektem je to, že po užívání trejů vede k přehodnocení skla dových zásob. Jednou z nesporných výhod, na kterou se však jen zřídka v našem zdravotnictví hledí, je spoko jenost personálu. Odpadne mnoho čin ností, takže lékaři a sestry se mohou soustředit na klíčové úkoly a v koneč ném důsledku nabídnout pacientům intenzivnější předoperační a pooperač ní péči. To se kromě jiného odráží na vyšší kvalitě zdravotní péče. Procedu rePak také umožňuje mnohem rychleji zareagovat v urgentních případech. Přesněji a výstižněji mohou výhody trejů popsat ti, kteří s nimi pracují delší dobu. Tady jsou některé názory: „S treji ProcedurePak se skvěle pracuje. Jsou tak jednoduché, že je k operaci může připravit prakticky kdokoliv, třeba i nový personál,“ říká vrchní se
stra Angela Moorcroftová z britské ne mocnice Broadgreen. „Než jsme začali používat treje, museli jsme si připravit všechny komponenty a občas nám něco chybělo. V trejích je všechno a kvalita všech komponentů je skutečně dobrá. Urychlil se čas přípravy k operaci a zvýšila se bezpečnost pro pacienta tím, že nemusíme otvírat velké množství jednotlivých komponent. Zároveň se minimalizují chyby při přípravě k operaci. Výrazně se snížilo i množství odpadu z obalového materiálu, přesně o 47 % za poslední rok,“ konstatuje sta niční sestra Erika Popeláková, nemoc nice Milosrdných bratří v Brně. „Když se otevře ProcedurePak, každý ví, co obsahuje. Dokonce, i když je obíhající sestra nová, já, jako chirurg vím, že mám k dispozici potřebný materiál. Treje ProcedurePak přispívají k vytváření příjemného pracovního prostředí, snižování stresu a k lepšímu využití času – jedním slovem, k efektivitě,“ dodává MUDr. Maurice Mommaerts z nemocnice AZ Sint-Jan Bruges-Ostend AV, Belgie.
Příspěvek ke štíhlému řízení Tlaky na efektivitu v nemocnicích se zvyšují. Děje se tak nejen u nás, ale ve všech evropských zemích. O efek tivitě se stále mluví, ale jako bychom se pohybovali v začarovaném kruhu. Před pěti lety se začalo ve švédských nemocnicích zavádět tzv. štíhlé říze ní. Zjednodušily se procesy ve všech oblastech nemocnice, které vedly ke kratší čekací době na operační výko ny, k tomu, že pacienti už nepostávají v přeplněných čekárnách a personál je mnohem spokojenější. Treje – sety na zakázku – jsou také řešením, jak za vést efektivitu a štíhlé řízení, v tomto případě na operační sály. Podstatné je, oprostit se od před stavy, že šetřím, pokud koupím ně čeho méně, nebo koupím levnější vý robky. Právě sety na zakázku jsou no vým způsobem šetření času, materiálu i lidské práce, aniž by bylo nutné kde koliv a v čemkoliv slevovat. Mgr. Miluše Bělíková Product Manager Mölnlycke Health Care
Odborné téma
Podpora kontinence Inkontinence a dermatitida Foto archiv redakce
praxe
Větší bezpečí díky poradenství I když riziko močové inkontinence stoupá s věkem, jsou tímto neduhem postihováni i docela mladí lidé. Výzkumy v SRN ukazují, že inkontinencí trpí již 20 až 30 % mladých žen, 30 až 40 % žen středního věku a 30 až 50 % žen starších.
Heilberufe č. 6/2010
nebo prudké námaze, jako třeba při záchva tech kašle nebo zdvihání větší zátěže. Proto že přitom většinou uniká jen malé množství, hovoří se také o „kapkové inkontinenci“. Te rapeuticky se snažíme při této stresové inkon tinenci o posílení pánevního dna odpovídají cím tréninkem. Při péči o seniory se setkává me převážně s urgentní inkontinencí, která se objevuje ve spojení s inkontinencí stresovou. Urgentní inkontinence se vyznačuje samovol nými odchody moči. Jedná se o poruchu udr žovací schopnosti měchýře ve spojení s pro blémy centrální řídicí soustavy.
Dosáhnout kontinence Postihovány jsou častěji ženy, proto výzkumy věnují mužům méně pozornosti. V současnosti se vychází z toho, že do 50 let života jsou inkon tinentní asi jen dvě procenta mužů, do 70 let ži vota se inkontinence rozvine přibližně u 8 až 43 %. Tyto údaje tak výrazně kolísají proto, že chybí sladěné, ucelené definice této poruchy. Německý DNQP, expertní standard Podpora močové inkontinence v pečovatelství, ji de finuje jako obecné označení pro řadu sympto mů, jejichž společným poznávacím znamením je nedobrovolný únik moči.
Příčiny a formy Příčiny močové inkontinence bývají rozma nité. Nejčastější formou je inkontinence vli vem stresu. Při ní dochází k neovládaným únikům moči při nějakém tělesném zatížení 30
FLORENCE 11/2011
S expertním standardem Podpora močové kontinence došlo i ke změně paradigma tu: Stěžejní bod leží nejen v samotné péči o inkontinentní, ale v dosahování kontinen ce. Proto v ošetřovatelské péči vycházíme mé ně z medicínské diagnózy, ale spíše z profilu kontinence, který se více přibližuje problému samotnému. Tento profil pomáhá ošetřující mu personálu, který zvažuje skutečnou potře bu pomoci či poradenství, v rozvinutí opatře ní pro dosažení kontinence. Základní moment pečovatelského poradenství představuje kom penzaci inkontinence a nasazení pomocných prostředků. Ve většině případů musí být začleněny, pří padně povolány i jiné profese (například léka ři, fyzioterapeuti, poradci pojišťovny či psy chologové). Německá společnost pro pomoc
ke kontinenci nabízí pro praxi (lékaře a jiné profese) zvýšení kvalifikace i další vzdělává ní. Cílem poradenství má být dosažení kon tinence, případně zabránění hrozící inkon tinenci. Kde to není možné nebo již se o in kontinenci jedná, usilujeme o nejbližší vyšší (lepší) profil kontinence. Dostatečně obsáhlá konzultace pojmenuje problém, ukáže na způ sob pomoci a respektuje i rozhodování samot ného k lienta. Přitom na druhé straně má poradenský pro tokol být podporou pacienta. Nejde jen o nárok na komplexnost. Podle pečovatelské situace na místě mohou vyplynout dodatečné potřeby, o které je potom protokol (z nich vyplývajícími součástmi) doplněn.
Atributy profilů kontinence
• Kontinence: žádný nekontrolovaný únik moči; nevyžaduje osobní péči; žádné pomocné prostředky; vyprazdňování močového měchýře je odpo vídající, žádné poruchy. • Nezávisle dosahovaná kontinence: žádný nechtěný únik moči; nevyžaduje se osobní péče; samostatné provádění potřebných opatření. Příklad: Pacienti/obyvatelé domova, kte ří například díky mobilním toaletním pro středkům nebo vlastní katetrizaci nemají žádné nechtěné úniky moči.
Odborné téma
• Závisle dosahovaná kontinence: žádný nechtěný únik moči; ošetřovatelská podpora při provádění po třebných opatření. Příklad: Pacienti/obyvatelé s doprovázený mi odchody na toaletu ve stanovených ča sech nebo s katetrizací prováděnou pečují cím personálem. • Nezávisle kompenzovaná inkontinence: samovolné úniky moči; žádná podpora jiné osoby při aplikaci po mocných prostředků.
Příklad: Dochází k nechtěným únikům moči, ale ta je odváděna samostatně apli kovanými pomocnými inkontinenčními prostředky (savé materiály, urinální kon domy atd.) • Závisle kompenzovaná inkontinence: samovolné úniky moči; při inkontinenční péči je potřebná podpora jiné osoby; Příklad: Kompenzační opatření prováděná jinou osobou.
• Nekompenzovaná inkontinence: samovolné úniky moči; podpora jiné osoby a využití terapeutických či pečovatelských opatření není postiženým nárokována; Příklad: Postižení úplně tabuizují svůj problém a nenárokují si proto žádnou po moc nebo jim to nedovolují jejich poznávací schopnosti (demence). Siegfried Huhn, pečovatelský poradce, Berlín Připravil a přeložil z Heilberufe č. 6/2010 jš
RECENZOVANÝ ČLÁNEK PŘEHLEDOVÁ STUDIE
Jaká je nejefektivnější metoda prevence a terapie dermatitidy související s inkontinencí? Abstrakt: Východiska: Poškození kůže je častý problém u pacientů trpících inkontinencí moči nebo stolice a může mít velký vliv na jejich fyzické a duševní zdraví. Cíl: Zhodnotit účinnost intervencí zaměřených na prevenci a léčbu dermatitidy související s inkontinencí. Metoda: K hodnocení účinnosti různých metod byla použita data z klinických experimentů a studií zaměřených na prevenci a terapii dermatitidy související s inkontinen cí. Výsledky: Studie zjistila, že užívání mýdla a vody je pro prevenci a terapii dermatitidy související s inkontinencí nedostačující. Její výskyt význam ným způsobem snížila realizace strukturovaného postupu péče o kůži. Závěr: Všem pacientům by měla být poskytována optimální péče o kůži, jež znamená aplikaci strukturovaného postupu ošetřování kůže perinea, při kterém se používají čisticí, hydratační a ochranné prostředky na kůži. Je ovšem nutný další výzkum ke zhodnocení účinnosti různých dostupných produktů a postupů. Klíčová slova: dermatitida související s inkontinencí – péče o kůži – dekubity.
Nursing Times, 2010, 106, č. 38
Úvod Dermatitida související s inkontinencí (IAD – incontinence associated dermatitis) je kli nický projev poškození kůže vlivem vlhkos ti a je častým problémem u pacientů trpících inkontinencí moči nebo stolice (Gray et al., 2007). Klinicky se projevuje jako zarudnutí kůže s puchýři nebo bez nich, eroze kůže ne bo ztráta bariérové funkce kůže (Junkin a Se
lekof, 2007). Léze jsou charakterizovány ero zí epidermis a macerovaným vzhledem kůže (Gray et al., 2007). Vznikem IAD jsou více ohroženi starší pa cienti, zejména pacienti pobývající v zaříze ních dlouhodobé péče (Newman et al., 2007). Podle různých studií se zde její prevalence po hybuje od 5,6 do 50 % a incidence od 3,4 do 25 % v závislosti na typu zařízení a jeho oby vatel. Gray se spolupracovníky (2007) uvádě jí, že IAD postihuje kolem 50 % pacientů tr pících inkontinencí moči nebo stolice. Zdá se, že inkontinence stolice je s tímto onemocně ním spojena častěji než inkontinence močová (Gray et al., 2007; Junkin et al., 2007). Poško zení kůže související s inkontinencí má znač ný vliv na tělesnou a psychickou pohodu pa cienta (Sibbald et al., 2003).
Vznik IAD Etiologie IAD je složitá a zahrnuje více fakto rů (Jeter a Lutz, 1996; Lekan-Rutledge, 2006; Beeckman et al., 2009). Je-li kůže vystavena pů
sobení moči, stolice nebo moči a stolice součas ně a častému mytí, zvyšuje se její permeabilita a zhoršuje se její bariérová funkce. V důsledku zvýšeného pH je pokožka alka ličtější, čímž se zvyšuje riziko kolonizace bak teriemi a plísněmi a dochází k přemnožení bakterií, což může vyvolat kožní infekce. Nej častěji se vyskytujícími organismy jsou Candida albicans (z gastrointestinálního traktu) a Staphylococcus (z kůže perinea). Kromě toho se zvyšuje tření, když se kůže perinea tře o ab sorpční materiály, jako jsou absorpční vložky, nebo o oblečení a povrch lůžka, případně žid le. Kombinace chemického podráždění a tře ní vede k oslabení kůže. Pokud tyto mecha nismy trvale ovlivňují integritu kůže, vzniká IAD a další poškození kůže (Lekan-Rutledge, 2006). Dermatitidě související s inkontinencí ja ko samostatnému kožnímu problému je tradič ně věnována nedostatečná pozornost a někdy je zaměňována za povrchové dekubity (Beeck man et al., 2007).
FLORENCE 11/2011
31
Odborné téma
IAD a dekubity IAD se často vyskytuje společně s poškozením kůže, které je vyvoláno působením tlaku a stři hové síly, což je síla paralelní s pokožkou a vzni ká tehdy, když o sebe třou dvě plochy (Bouten et al., 2003). To může u zdravotníků vést k ne jistotě, pokud jde o etiologii a diagnostiku IAD (Defloor a Schoonhoven, 2005). V klinické praxi je důležité od sebe správ ně odlišovat dekubity a IAD, protože prevence těchto onemocnění je odlišná (Beeckman et al., 2008; Defloor et al., 2004) a jejich záměna může vést k nesprávnému vynakládání již tak nedo statečných zdrojů a nevhodné péči. Nákladná a na lidskou práci náročná opatření na preven ci vzniku dekubitů jsou často používána u pa cientů, kteří trpí IAD. To může vést k tomu, že pacientům, kteří by potřebovali prevenci deku bitů, nelze poskytnout optimální péči, protože zdroje byly vynaloženy na nesprávném místě. Pokud by byly k dispozici klinické deskrip tory, které by pomohly jednoznačně odlišit IAD od dekubitů, předešlo by se mnohým nejasnos tem a nevhodným preventivním intervencím. Proto je vynakládáno značné úsilí na objasně ní rozdílu mezi IAD a dekubity. Pracovní sku pina Evropského poradního panelu pro deku bity (EPUAP) vypracovala vzdělávací nástroj usnadňující diferenciální diagnózu IAD. Tento nástroj vychází ze stanoviska EPUAP ke klasi fikaci dekubitů a odlišení dekubitů od IAD, jež je sumarizováno v tab. 1. Je zde uveden přehled příčin a typických charakteristik rány, mezi něž patří lokalizace, tvar, hloubka, nekrotizace, okraje a barva rány (Defloor et al., 2005; Beeck man et al., 2008).
Prevence a terapie Současné strategie prevence IAD zahrnu jí čištění, hydrataci a aplikaci krémů chrá nících pokožku před působením vlhkosti (Gray et al., 2002). Terapie zahrnuje ochranu
kůže před jejím dalším vystavováním působe ní iritantů, vytvoření prostředí podporujícího hojení a eradikaci kožních infekcí (Gray et al., 2002). K dispozici je mnoho postupů péče o kůži, prostředků k čištění a hydrataci ků že, bariér proti vlhkosti, prostředků k ochra ně kůže a absorbentů na podporu prevence a terapie, ale málo je známo o jejich účinnosti (Gray et al., 2007). Cíl. Cílem tohoto přehledu bylo zhodno tit účinnost různých intervencí zaměřených na prevenci a terapii IAD. Metoda. Kvůli zhodnocení účinnosti růz ných metod byla prostudována literatura zabý vající se prevencí a terapií IAD. Hlavními kri térii pro hodnocení účinnosti intervencí na prevenci IAD byla incidence IAD a stav kůže. Účinnost metod terapie IAD byla hodnocena podle rychlosti hojení a stavu kůže. Literární rešerše. Literární rešerše se za měřila na klinické pokusy, metaanalýzy a kom parativní, hodnoticí a validační studie. K re šerši byly využity různé databáze (CENTRAL, CINAHL, EMBASE, PubMed) a řada sborníků z konferencí, publikovaných během posledních 5 let. Byly použity pouze práce publikované v angličtině, holandštině, francouzštině a něm čině, zabývající se pacienty nad 18 let. Přehled literatury byl doveden až do září 2008 a neby la stanovena žádná omezení, pokud jde o rok publikování, autory nebo zúčastněné instituce. Vzhledem k explorativní povaze literární re šerše a velmi omezenému počtu prací na toto téma nebyl jako selekční kritérium použit de sign studie. Do závěrečné analýzy bylo zařaze no 36 prací, z toho 13 studií se zabývalo terapií, 8 prevencí a 4 jak terapií, tak prevencí IAD.
Výsledky
Prevence Ochranné prostředky na kůži. Jedna studie uvá děla významné snížení incidence IAD, když by
Tab. 1. Shrnutí stanoviska EPUAP ke klasifikaci dekubitů a diferenciální diagnostice IAD
32
Dekubity
Dermatitida související s inkontinencí
Příčina
Musí být přítomno působení tlaku anebo střihových sil.
Musí být přítomna vlhkost (pátrejte např. po lesknoucí se, vlhké kůži v důsledku močové inkontinence nebo průjmu).
Lokalizace
Rána nacházející se nad kostními výstupky bude pravděpodobně dekubitus.
IAD se může vyskytnout nad kostními výstupky, avšak mělo by být vyloučeno působení tlaku a střihových sil a naopak by měla být zjištěna přítomnost vlhkosti.
Tvar
Pokud je léze omezena na jedno ložisko, jde pravděpodobně o dekubitus.
U difúzních povrchových skvrn je pravděpodobnější, že jde o IAD.
Hloubka
Ztráta částečné nebo úplné tloušťky kůže.
Povrchová léze (ztráta částečné tloušťky kůže).
Nekróza
Černý nekrotický příškvar nad kostním výstupkem znamená dekubitus 3. nebo 4. stupně. Pokud pod nekrózou není žádné svalstvo nebo jen slabá vrstva svalů, pak jde o dekubitus 4. stupně.
Nekróza není přítomna.
Okraje
Ohraničené okraje.
Difúzní výskyt nebo nepravidelné okraje.
Barva
Pokud erytém po zmáčknutí zbledne, jde pravděpodobně o dekubitus 1. stupně.
Erytém, který po zmáčknutí zbledne, nebo erytém, který nezbledne. Růžová nebo bílá okolní kůže v důsledku macerace.
FLORENCE 11/2011
la k čištění a hydrataci kůže pacientů trpících inkontinencí používána jednorázová mycí žín ka s obsahem ochranného prostředku (aktivní složka dimethikon 3 %). Čisticí prostředky na kůži perinea. Dvě stu die zjistily, že pro prevenci kožních problé mů souvisejících s inkontinencí jsou čisticí prostředky na kůži účinnější než mýdlo a vo da (Cooper and Gray, 2001; Byers et al., 1995). Ve 4 studiích, které se zabývaly účinky kom binace čisticího prostředku na kůži perinea a ochranného prostředku na kůži, byl pozoro ván ústup erytému (Dieter et al., 2006; Hun ter et al., 2003; Warshaw et al., 2002; Whitting ham et al., 1998). Strukturovaná péče o kůži a režimy péče o inkontinentního pacienta. Jedna studie zjis tila, že dodržování strukturovaného protoko lu péče o kůži vedlo k významně nižší inciden ci IAD (4,7 % versus 25,3 %). Když byly spočí tány náklady na přípravky spolu s náklady na čas zdravotníků, zjistilo se, že používání no vě implementovaného protokolu péče o kůži rovněž významně snížilo náklady (Bale et al., 2004). Bates-Jensen se spolupracovníky (2003) provedli randomizovanou kontrolovanou stu dii, při níž zjišťovali zdravotní výsledky eduka ce pacientů trpících inkontinencí. Dospěli k zá věru, že pacienti, kterým byla poskytnuta edu kace, měli významně lepší výsledky, pokud jde o ošetření kůže při inkontinenci moči a stolice a pokud jde o hydrataci kůže, než pacienti, kte rým edukace poskytnuta nebyla. Na těle nošené pleny versus podložky. Brown (1994) nezjistil žádné statisticky významné rozdíly v incidenci změn na kůži – barva, inte grita nebo symptomy – mezi pacienty, kteří po užívali na těle nošené pleny, a pacienty, u nichž byla inkontinence řešena podložkami nebo vo du nepropouštějícími chrániči matrací. Ve sku pině používající na těle nošené pleny a podlož ky bez obsahu polymerů vykazovalo změny, jako jsou změna barvy kůže, štípání, svědění, pálení a bolest, významně více pacientů, než to mu bylo ve skupině používající pomůcky s po lymery (Brown et al., 1994). Leiby a Shanahan (1994) pozorovali zlepšení stavu kůže, když by ly použity podložky s větší absorpční kapacitou a zlepšenou schopností udržet kůži suchou. Terapie Ochranné prostředky na kůži. Anthony se spo lupracovníky (1987) zjistili, že k terapii IAD je lepší topický zinkooxidový přípravek s přídav kem antiseptika než tradiční zinková mast. Campbell se spolupracovníky (2000) a Hamp ton pozorovali ústup erytému a macerace kůže a snížení výskytu trhlinek na kůži, když u pa cientů s IAD porovnávali nedráždivý bariérový film a mast na bázi vazelíny.
Odborné téma
Hydratační prostředky. Jedna studie pozo rovala ústup erytému a deskvamace kůže, když byl při terapii IAD porovnáván hydrogelový ba riérový regenerační krém s hydratačním kré mem na bázi vazelíny (Draelos, 2000). Čisticí prostředky na kůži perinea. Ústup erytému byl pozorován ve 4 studiích, které zkoumaly účinek kombinace čisticích prostřed ků na kůži perinea různého složení a ochran ných prostředků na kůži (Dieter et al., 2006; Hunter et al., 2003; Warshaw et al., 2002; Whit tingham a May, 1998).
Diskuse a doporučení Počet pacientů zahrnutých do hodnocených studií byl velmi nízký – na jednu studii připa dalo průměrně 64 pacientů. Také doba sledo vání byla poměrně krátká – v některých stu diích byli pacienti sledováni pouze 7 dní. Ke sledování kožních problémů souvisejících s in kontinencí byla použita široká škála nástrojů, ale tyto nástroje nebyly validovány nebo byly validovány pouze v menším rozsahu. To ved lo k potížím při srovnávání výsledků různých studií. Mytí mýdlem a vodou pomocí mycí žínky je tradičně považováno za „zlatý standard“ hy gieny kůže, avšak při tomto hodnocení se zjis tilo, že to není nejvhodnější metoda péče o kůži u pacientů trpících inkontinencí. Mýdlo zbavu je pokožku přirozené tukové vrstvy a vystavu je ji riziku sekundární bakteriální a mykotic ké infekce (Junkin et al., 2007). Bylo zjištěno, že pro prevenci a terapii IAD je efektivnější po užití čisticích prostředků na kůži perinea. Dal ší možností je použití mycí pěny, která se neo plachuje. Výzkumní pracovníci v hodnocených stu diích doporučují program rutinní péče o kůži perinea. Jeho součástí je omytí kůže prostřed kem, jehož pH je co nejbližší pH normální ků že, a aplikace hydratačního prostředku, který je součástí speciálního čisticího prostředku. U pacientů, u nichž je únik moči velmi čas tý a masivní, nebo u pacientů, kteří trpí jak in kontinencí moči, tak stolice, je doporučováno použití ochranného prostředku na kůži. IAD je mnohem častěji spojena s inkonti nencí stolice než moči. Optimální péče o ků ži po každé epizodě inkontinence – zvlášť je-li přítomna stolice – je důležitá zejména kvůli vý znamnému vlivu stolice na vznik IAD. Optimální péče o kůži by měla být posky tována podle strukturovaného režimu péče o kůži, obsahujícího použití čisticího a rovněž ochranného prostředku na kůži. K optimalizaci časové efektivity a k povzbu zení dodržování režimu péče o kůži je možné používat kombinované produkty. Mezi ně pa tří hydratující čisticí prostředky, hydratující
ochranné krémy a jednorázové mycí žínky, kte ré do jednoho produktu sdružují čisticí, hydra tační a ochranný prostředek na kůži. Zdá se, že produkty s obsahem polymerů jsou v preven ci poškození kůže mnohem účinnější než pro dukty, které polymery neobsahují.
Závěr Dermatitida související s inkontinencí předsta vuje závažný problém ošetřovatelské péče. Ta to studie však ukázala, že existují omezené dů kazy týkající se účinnosti různých režimů pé če o kůži, které tomuto problému předcházejí a případně ho pomáhají léčit. K určení bezpeč nosti a efektivity běžně používaných produk tů a postupů je nutný další výzkum, který by identifikoval a zhodnotil efektivitu různých in tervencí při terapii IAD, a rovněž studie, které by zahrnovaly větší počet subjektů. Pokud jde o omezenou validaci hodnoticích nástrojů po užívaných ve studiích, také v této oblasti je do poručován další výzkum.
Tipy pro praxi • Mytí žínkou za použití vody a mýdla není u pacientů trpících dermatitidou souvisejí cí s inkontinencí nejvhodnější metodou pé če o kůži. • K prevenci IAD je doporučována strukturo vaná péče o kůži perinea, včetně čištění pro duktem, jehož pH se blíží pH normální po kožky. • Pacient by měl používat inkontinenční po můcky s vysokou absorpční kapacitou a schopností udržet kůži suchou. • Výrobky – pleny a podložky – obsahující polymery jsou při prevenci poškození kůže účinnější než výrobky bez polymerů. (Z impaktovaného časopisu: Beeckman D. What is the most effective method of pre venting and treating incontinence associated dermatitis? Nursing Times, 2010, 106, č. 38, s. 22–25. Překlad: Mgr. Libuše Dobrovodská, dobrovodska.l@centrum.cz)
INZERCE
FLORENCE 11/2011
33
zpravodaj ČAS
zpravodaj čas Pracovní skupina k Sazebníku výkonů při ČAS Všeobecná sestra je a nadále bude nositelkou některých výkonů odpovídajících jejímu vzdělávání a kompetencím. Problémem však zůstává jejich vykazování. Česká asociace sester od roku 2008 pra cuje na aktualizaci a doplňování Sazeb níku výkonů Ministerstva zdravotnic tví. Některé výkony jsou v Sazebníku již od roku 1997, ale po celou dobu s ni mi nikdo nepracuje. Proto ČAS spolu s odborníky z řad členů sekcí a regionů České asociace sester (ČAS) vytvoři la pracovní skupinu (PS), z níž vzešlo do pracovní skupiny při Ministerstvu zdravotnictví během uplynulých třech let poměrně velké množství registrač ních listů, které fungují jako podklady pro zavedení kódu výkonu do Sazební ku výkonů, který vychází minimálně 1krát ročně, vždy k 1. lednu.
Předkládání a schvalování registračních listů Nyní zmíním některé zkušenosti z před kládání a schvalování registračních lis tů. V tomto procesu jsme spolupraco vali s ČLK, jejíž souhlas jsme prostřed nictvím jejího vedení získávali bez
problémů. To bylo velmi důležité. Na druhé straně byly též výhrady, zejména ze strany některých sdružení lékařů, které, jak se domníváme, nemají prak tický základ a plynou z nepochopení. Snažíme se vysvětlit, že výkony neléka řů nejsou předkládány proto, že by se sestry chtěly obohatit, ale z praktických důvodů. Totiž mnoho nelékařů tyto vý kony beztak provádí, avšak neúčtuje je v rámci léčebné péče pojišťovnám.
Proces a stav Kultivace seznamu Ministerstvo zdravotnictví s PS ČAS komunikovalo mj. v rámci projek tu Kultivace seznamu zdravotních vý konů a vytvoření nezávislého soft waru pro jeho další údržbu a mode lace, spolufinancovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionál ní rozvoj, který probíhal od červen ce 2010 do června 2011. Jeho cílem by la zásadní technická kultivace a návrh úprav stávajícího seznamu zdravotních
výkonů a vytvoření nezávislého soft warového prostředí pro komplexní ře šení agendy dalších změn a úprav to hoto seznamu, včetně elektronického formuláře registračního listu výkonu. Nyní je proces Kultivace seznamu zdra votních výkonů ukončen a je diskuto ván v rámci PS při MZ také s odborný mi společnostmi. Měl by přinést nejen efektivnější přístup při používání za řazených výkonů, ale i efektivnější pří stup k výkonům nelékařů, kteří svou činností celý proces poskytování zdra votní a ošetřovatelské péče doplňují. ČAS jako člen PS MZ připomínko vala daný postup a vyjádřila nesouhlas s výsledkem kultivace. Pro nás by zna menal snížení materiálového zajištění výkonů. Na druhé straně vznikla pří ležitost aktualizovat zastaralé RL, které již svým zadáním neodpovídají součas ným trendům, a materiálové zabezpe čení výkonů, jejichž vykazování v ně kolika odbornostech je rozdílné.
Nejbližší úkoly Naším nejbližším úkolem je provést revizi všech výkonů zavedených v SZV a porovnat jejich materiálové zabezpe čení napříč všemi odbornostmi nelé kařů. Všichni bychom měli pracovat s materiály, které mají v průměru stej nou hodnotu. Dalším krokem bude komunikace s pojišťovnami. Můžeme vypracovat dokonalé návrhy výkonů, které jsou schváleny a zavedeny do SZV, ale po kud je v regionech nenasmlouvá daná pojišťovna, nelze je používat. Přehled registračních listů předlože ných i ve fázi schvalování najdete na we bových stránkách ČAS: www.cnna.cz
34 FLORENCE 11/2011
Ing., Bc. Irena Kouřilová
Ing., Bc. Irena Kouřilová, vedoucí PS ČAS pro Sazebník výkonů
Odešel lékař s velkou úctou k sestrám
zpravodaj ČAS
Ve věku 83 let zemřel 4. srpna 2011 Prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc. Významně se zasloužil o vznik gerontologie a geriatrie jako samostatného oboru, o realizaci vysokoškolského studia ošetřovatelství u nás a o vznik tzv. univerzit 3. věku. Získal mnoho ocenění akademických i státních, českých i zahraničních. Zpráva o úmrtí prof. Pacovského mě zasáhla i osobně. Pro mě osobně byl pan profesor významným českým lé kařem, který po celou svoji profesní kariéru podporoval ošetřovatelství. Vedl moji diplomovou práci a v do bě mé aktivní činnosti na 1. LF UK vzniklo mezi námi silné pouto. Vždy jsem si jej velmi vážila za jeho praco vitost a obdivovala jsem jeho vizionář ství v našem oboru, kde léta spoluprá ce s doc. Martou Staňkovou posunula české ošetřovatelství na srovnatelnou mezinárodní úroveň. V osobě pa na profesora Pacovského ztrácí české ošetřovatelství významnou osobnost. Narodil se 22. července 1928 v Pra ze, maturoval v roce 1947 v Ústí nad Labem na reálném gymnáziu. Promo val 15. prosince 1952 na Lékařské fakul tě UK v Praze. Poté nastoupil na III. in terní kliniku VFN, kde pracoval až do poslední doby. Habilitoval 1. července 1963 prací Metabolické tubulární syn dromy. Profesorem vnitřního lékařství byl jmenován k 1. lednu 1969. Byl čle nem ČSAV a v letech 1987–1989 předse dou Kolegia lékařských věd ČSAV. V ro ce 1970 se prof. Pacovský stal nástupcem prof. Charváta a od 1. října 1970 do 1. říj na 1990 byl přednostou III. interní klini ky tehdejší Fakulty všeobecného lékař ství UK a FN II. V roce 1975 získal pro vedení Oddělení péče o nemocné doc. Ji řího Neuwirtha. Od roku 1985 byl děka nem FVL UK a i po listopadu 1989 byl akademickým senátem potvrzen ve
Profesor Pacovský, po levé ruce s významnou sestrou Doc. PhDr. Martou Staňkovou, se kterou celý život spolupracoval a se kterou položili základ pro emancipaci českého ošetřovatelství. R. 1985
Prof. MUDr. Vladimír Pacovský, CSc. Čest jeho památce!
funkci až do konce řádného funkčního období. Od roku 1980 byl 5 let prorekto rem Univerzity Karlovy v Praze. Profesor Pacovský se významně za sloužil o vznik gerontologie a geriatrie jako samostatného oboru, o realizaci vysokoškolského studia ošetřovatelství u nás a o vznik tzv. univerzit 3. věku. Získal mnoho ocenění akademických i státních, českých i zahraničních. Od školního roku 1959/60 se zača li medici na III. interní klinice VFN a 1. LF UK učit nový obor – péče o ne mocné. Iniciátorem tohoto studia byl profesor Pacovský. Sestry apelovaly, že je nutné, aby se již jako medici lé kaři učili ošetřovatelskou péči. Profe sor Pacovský si práce sester velice vá žil a nutnost tohoto oboru pro mediky uznával a prosazoval. Na dnech Marty Staňkové 29. 4. 2004 vzpomněl počátků vysokoškol
ského studia sester a řekl, že první ročník vysokoškolského studia sester (1960) byl bez nadsázky naprosto elit ním a vzešly z něj největší osobnosti českého ošetřovatelství a ošetřovatel ského školství. Profesor Vladimír Pacovský byl především internistou. Byl dlouhole tým předsedou České internistické spo lečnosti ČLS JEP. Byl autorem moder ní celostátní učebnice vnitřního lékař ství. Prosazoval v podmínkách českého zdravotnictví koncepci diferencované péče od péče intenzivní přes standard ní až po následnou. Vychoval mnoho žáků, většinou široce zaměřených in ternistů, ale představitelů i dalších obo rů – patří k nim nejen celá současná III. interní klinika VFN a 1. LF UK, ale i mnoho významných lékařů a před nostů jiných klinik, nemocnic a ústavů. V roce 2003 odešel pan profesor do dů chodu. Na kliniku však docházel ještě poměrně nedávno každý týden. V panu profesorovi Vladimíru Pa covském ztrácí Univerzita Karlova, Všeobecná fakultní nemocnice v Pra ze a české vnitřní lékařství svého vý znamného představitele a člověka, který zásadně ovlivnil rozvoj české ho zdravotnictví a vysokého školství v posledním více než půlstoletí. Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, prezidentka ČAS a ředitelka VFN a VFN a 1. LF UK Fota z archivu VFN
Prof. MUDr. Vl. Pacovský (ve spodní řadě uprostřed) se svými spolupracovníky. Leden 1985
FLORENCE 11/2011 35
zpravodaj ČAS
Poznávací zájezd České asociace sester po Francii Reportáž z 12.–18. září Že se dá spojit dobré s užitečným, potvrdil zájezd skupiny sester a laborantů České asociace sester do Francie. Podařilo se mu dokonale skloubit odborný program s poznáváním kulturních pamětihodností. Mezi cíle našeho zájezdu původně pro hlídka Paříže nepatřila, přesto vše na konec dopadlo tak, že jsme v náš prv ní den v ranních hodinách provedli okružní jízdu Paříží a zhlédli její nej známější památky. Teprve po této „roz cvičce“ a naladění jsme vjeli do kolejí našeho naplánovaného programu.
Autobusem po pamětihodnostech Francie První zastávkou byl dům a zahra dy jednoho z předních impresionistů
Clauda Moneta v malebném městeč ku Giverny, kde malíř strávil nejkrás nější roky svého života. Dále pokraču jeme do města na Seině Rouen, kte ré je spjato s historií Normandského vévodství i s Johankou z Arcu, která zde byla upálena. Prohlédneme si go tickou katedrálu, která je nejvyšší ve Francii. Historie střídá historiii, a tak si připomínáme těžké boje při vylodě ní spojenců za II. světové války v Nor mandii, v městečku Arromanches. Po kračujeme dál, do města Angers, kde
Katedrála Saint-Étienne v Bourges
navštívíme zámek vévodů z Anjou, postavený ve 13. století a zhlédneme nejcennější bohatství královské rezi dence, tapiserie Apokalypsy. Další den je naším cílem zámek Villandry. Jeho největší chloubou je úžasná zahrada. Ta je uvedena do pů vodního stavu v renesančním stylu ze 16. století, s květinami, zeleninou a by linami vysázenými do nejrůznějších geometrických obrazců. Zámek Vil landry byl dokončen roku 1536 a byl posledním z velkých zámků postave ných během období renesance v údo lí řeky Loiry. Pokračujeme do města Bourges, kde si prohlížíme katedrálu Saint-Étienne (sv. Štěpána), a přejíždíme do města vé vodů Nevers. Po okružní cestě městem zastavujeme nedaleko kláštera Saint Gildard. Zde v basilice sv. Petra je ulo ženo tělo Bernadette Soubirous. Naro dila se v Lurdech a tam se jí ve 14 letech (r. 1858) zjevovala po 18 dnů P. Maria bez poskvrny počatá, která si Bernar dette zvolila za tlumočnici výzvy k po kání. Často a ráda se Bernadette mod lívala sv. růženec a byla ochotná ke spl nění jakékoliv Boží vůle. Poprvé šla k sv. přijímání až v klášteře „Sester Božské lásky“ z Neversu, kde se učila číst a psát. Když později vstoupila do je
V univerzitní nemocnici Centre hospitalier universitaire d´Angers se nám věnovali: Edmond Vapaille – finanční ředitel (Directeur des Services Economiques) Christiane Lelievre – vedoucí oddělení nákupu a výběrových řízení (Responsable Département Achats et Marchés) Za Linet France, S. A. S. (dceřiná společnost Linetu): Eric Mougin – prezident společnosti Olivier Ausiliani – obchodní ředitel severní části Francie Ludovic Gautier – obchodní zástupce Za Linet, s. r. o. Pavlína Horová – marketingová manažerka 36 FLORENCE 11/2011
Marketingová manažerka Pavlína Horová z Linetu představila zástupkyně ČAS vedení nemocnice
České sestry ve Francii
jich kongregace, byla již těžce nemocná, přesto nikdy nežádala o žádný dispens a ráda zachovávala přísná pravidla. By la laskavou ošetřovatelkou druhých a ráda rozjímala o Kristově utrpení. Ze mřela ve věku 35 let. Sv. Bernadette zemřela roku 1879 a její tělo dle odborných posudků ne podléhá rozkladu a je vystaveno ve skleněné rakvi. Je-li tomu opravdu tak, nikdo neví. Další den jedeme do města Belfort. Toto město ve východní Francii na po mezí Alsaska a Franche-Comté, ležící na řece Savoureuse, bylo již v dávných dobách pro svou strategickou polohu velice důležitým místem přezdívaným „brána do Burgundska“ . Prohlédneme pevnost a vystoupáme na hradby. Přes Colmar pokračujeme do vinařského městečka Selestat a odtud vystoupá me do výšky 757 metrů nad mořem k hradu Haut-Koenigsbourg, ze které ho jsou krásné vyhlídky do okolí. Po slední noc spíme ve Štrasburku. Tak to byla v kostce vlastivědná část našeho programu. Hlavní program nás však čekal – kde jinde než v nemocnici.
České sestry a laborantky v Centre hospitalier universitaire d´Angers Odborný program se uskutečnil v Cen tre hospitalier universitaire d´Angers (universitní nemocnice). Zařízení dis ponuje téměř 1 500 lůžky a má 6 000 za městnanců. Exkurze nám byla zpro středkována českou firmou Linet, s. r. o., která je vybavila zdravotnickým nábyt kem, zejména lůžky pro pacienty.
A naše dojmy? Byly jsme srdečně přivítány zástupcem ředitele nemoc nice, hlavní sestrou nemocnice a pre zidentem dceřiné společnosti Linetu ve Francii – Linet France S. A. S. Poté jsme se rozdělily na dvě skupiny, které se vy střídaly při prohlídce plicního a hepa togastroenterologického oddělení.
První dojmy a srovnávání Centre hospitalier universitaire d´An gers je na první pohled moderní a dob ře vybavená nemocnice. Je srovnatel ná s našimi fakultními nemocnicemi. A zde bychom si troufly uvést některé rozdíly s našimi srovnatelnými zaříze ními, které jsme z pozice sester a labo rantů vypozorovaly: • V nemocnici jsou pouze jednolůž kové a dvojlůžkové pokoje. • V nemocnici není onkologické od dělení a pacienti jsou hospitalizo váni na odděleních dle diagnózy. • Na některých odděleních jsou v noč ních stolcích zabudovány ledničky. • Nemocnice nemá nadstandardní pokoje, pacienti si doplácejí za pou žívání telefonu, televize, internetu. • V nemocnici je více pomocného personálu, než bývá v našich ne mocnicích zvykem. • Sestry i pomocný personál pracují na tři směny. • Sesterská dokumentace existuje v nemocnici pouze v elektronické podobě. • Nemocnice je certifikovaná a certi fikaci obhajuje každé 4 roky. • Průměrná doba hospitalizace je v nemocnici kratší než u nás: jen 4 až 5 dní.
Rozpis služeb a počet ošetřujícího personálu na 30lůžkovém oddělení Směna 6.30–14.30 hodin ranní
Počet sester
Počet pomocného personálu
3
3
13.30–21.30 hodin odpolední 21.00–7.00 hodin noční
3 1
2
• Všechny sestry tu mají středoškol ské vzdělání. Po maturitě studují 3 roky na zdravotnické škole, která je při nemocnici. Ročně vystuduje 146 sester. • Nikdo nepobírá rizikové příplatky. • Hygienické předpisy umožňují no šení šperků. • Léky nejsou připravovány lékár nou, sestry si je připravují samy. • Cytostatika jsou ředěna centrálně. • Pacienti si mohou vybrat z několi ka druhů jídel. • Potraviny si pacienti nemají doná šet zvenku. Pokud příbuzní potra viny donesou, sestra neručí za je jich kvalitu.
Přátelské posezení na závěr Po skončení prohlídky jsme s fran couzskými kolegy uskutečnili přá telské posezení, doplnili si informace a vyměnili další zkušenosti. Bloky se plnily a my jsme měly radost, že i tak to šíříme v zahraničí povědomí o naší největší profesní organizaci sester. Růžena Wagnerová, sekce sester seniorek ČAS Foto ČAS
FLORENCE 11/2011 37
zpravodaj ČAS
Projekt Pády a zranění pacientů při hospitalizaci zaujal CHU Angers Zářijová návštěva českých sester a laborantek ve francouzské Centre hospitalier universitaire d΄Angers (CHU Angers) vedle předávání zkušeností mezi odborníky přinesla nečekané a cenné ovoce. Během návštěvy došlo k navázání spolupráce na projektu Pády a zraně ní u hospitalizovaných pacientů ja ko sledovaného národního indikáto ru ošetřovatelské péče. Projekt je rea lizován od roku 2002 a od roku 2007 je koordinován Českou asociací ses ter (ČAS). Zabývá se monitoringem, analýzou, hodnocením a preventiv ními opatřeními v oblasti pádů pa cientů v nemocnicích. Na projektu s ČAS dlouhodobě spolupracuje spo lečnost Linet, s. r. o., náš špičkový vý robce lůžek pro nemocnice a ústavy sociální péče, známých po celém svě tě tím, že jsou konstruována se zře telem k bezpečí pacienta a ochraně ošetřujícího personálu. O účast v projektu a po seznámení se se všemy fakty projevili zájem i zá stupci CHU Angers. A nejsou sami, ko ho projekt zaujal. Dnes je do něj zapoje no v České republice 40 nemocnic a po stupně se přidávají další, mezi nimi též ze zahraničí. CHU Angers nebude prv ní zahraniční nemocnicí, která se pro jektu zúčastní. Prvním zařízením, kte
ré se k českým nemocnicím připojilo, byla nemocnice z německé Postupimi.
če. Současně i navrhovat preventivní opatření v této oblasti. Do unikátní ho projektu je zapojena více než třeti na lůžkových zdravotnických zařízení v České republice. Struktura účastní ků je různorodá: spolupracují velké fa kultní nemocnice, které mají až 17 ti síc hospitalizovaných pacientů za jedno čtvrtletí, střední i malá zdravot nická zařízení s 1 300 hospitalizacemi za čtvrtletí.
Výzkum pádů v nemocnicích je v zájmu Linetu Společnost Linet se vzhledem ke své mu sortimentu, jeho kvalitě i filosofii spočívající v ochraně ošetřujícího per sonálu a pacientů, stala pro ČAS ideál ním partnerem. Tato společnost pat ří ke světové špičce ve vývoji a výrobě lůžek pro zdravotnická a pečovatelská zařízení všeho druhu. Dvacet let zku šeností a intenzivní spolupráce s od borníky z praxe pomáhá této české společnosti vyvíjet lůžka světové kva lity. Mezi tyto odborníky patří už tra dičně také právě ošetřující personál.
Výstupy ze studie, vodítko pro nemocnice Z několikaletého šetření vyplynula řa da informací, z nichž mohou nemoc nice čerpat při zavádění preventivních opatření. Bylo potvrzeno, že k pádu dochází zhruba u jednoho procenta ze všech hospitalizací. Pokud k němu do jde, je vysoká pravděpodobnost zra nění, a to ve 42 % případů. Pravděpo dobnost vážného zranění pacienta při pádu je 25 %. Nejohroženější věkovou skupinou jsou senioři ve věku 65 let a více, jejich počet dosáhl v některých zařízeních až 58 %.
Smysl a cíle projektu pádové studie Cílem projektu Pády a zranění pa cientů u hospitalizovaných pacientů je statisticky sledovat výskyt pádů pa cientů v nemocniční péči a na základě získaných dat pády analyzovat a vy hodnocovat jako indikátor kvality pé
6 7 5
1
3 2
4 Eleganza Smart
7 BEZPEČNÝCH ZÓN V reakci na zvýšený výskyt úrazů souvisejících s konstrukcí lůžka bylo definováno 7 oblastí a jejich rozměrů včetně postupů manipulace s lůžkem pro redukci rizik uvíznutí pacienta. Doporučení této směrnice se shodují s požadavky nové normy EN 60601-2-52.
38 FLORENCE 11/2011
Obr. 1. Lůžko s bezpečnostními prvky společnosti Linet
prostor uvnitř postranice
1
prostor pod postranicí, mezi nosnými prvky
2
mezera mezi postranicí a matrací
3
prostor pod postranicí, na konci postranice
4
prostor mezi dělenými postranicemi
5
prostor mezi postranicí a nožním/hlavovým čelem
6
mezera mezi matrací a nožním/hlavovým čelem
7
Z výsledků monitoringu pádů vy plývá důležitost prevence a vazba ri zik na vybavení nemocničního poko je. „Mezi nejčastější příčiny pádů pa cientů ve zdravotnických zařízeních patří změna prostředí (proces adap tace, zhoršená orientace, vybavení po koje, dlouhá cesta na toaletu), změna zdravotního stavu (zhoršení smyslo vého vnímání, bolest, změna lokomo ce chůze), zahájení rehabilitace, akut ní snížení soběstačnosti, nácvik chů ze, změny medikace nebo změny medikace chronického onemocnění,“ uvedla Mgr. Dita Svobodová z České asociace sester, která se kvalitou péče zabývá i z pozice náměstkyně pro ne lékařská zdravotnická povolání a kva litu ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
Co chceme změnit Pády spojené s následným úrazem ve zdravotnických zařízeních jsou te dy častým jevem a představují velký problém z pohledu medicínského, so ciálního i ekonomického. Způsobují
časté komplikace s vážnými násled ky, prodlužuje se doba hospitalizace, pacienti trpí bolestmi (překážka dal ší terapie), nemocnicím hrozí soudní spory s pacientem nebo příbuznými. Téměř 80 % pádů se odehrává přímo na pokoji pacienta, z toho 60 % pádů se stane v bezprostředním okolí lůž ka. Pacienti vstávají či uléhají, boju jí s vysokou ložnou plochou, nezabrz děnými kolečky, v noci padají z lůžka bez postranic.
Moderní ochranný systém postranic u lůžek Dvacet let zkušeností a intenzivní spo lupráce s odborníky z praxe pomá há Linetu vyvíjet lůžka s optimální mi funkčními prvky. Jedním z nich je unikátní systém postranic, který pa cienta chrání před pádem a zároveň ho neomezuje. „Vyvinuli jsme unikátní systém postranic, které pacienta chrání před pádem, ale zároveň jej neomezují,“ uvedl Ing. Pavel Pospíšil, Product Ma nager společnosti Linet. „Za klíčovou výhodu považujeme možnost indivi
duálně nastavit postranice lůžka dle potřeb, stavu a rizikovosti konkrétní ho pacienta. Pokud lékaři a ošetřova telský personál pacienta indikují z hle diska pádu jako vysoce rizikového, lze aplikovat postranice po celé délce lož né plochy. Zmíněný systém postranic eliminuje možná rizika zranění, a to především v prostoru mezi jednotlivý mi částmi postranic, protože respek tují koncept minimálních mezer. Bez pečnost postranic lůžek je také jednou ze tří hlavních oblastí, které podrob ně řeší nová norma pro elektricky po lohovatelná lůžka EN 60601-2-52. Po stranice splňující požadavky nové normy mohou zaručit, že při jejich po užívání je maximálně sníženo riziko nebezpečných situací, jako je zaklíně ní hlavy nebo krku, případně uskříp nutí končetin ležícího pacienta. Lůž ka Linetu, jako je Eleganza 3, Eleganza Smart a Eleganza 3XC, plně vyhovují bezpečnostním parametrům stanove ným novou normou EN 60601-2-52“.
zpravodaj ČAS
Pavlína Horová, Marketingová manažerka, Linet, s. r. o.
Před zdravotníky nelékaři leží šance. Je třeba ji zvednout. Z iniciativy České asociace sester (ČAS) se 29. září sešli v Praze v Lékařském domě zástupci více než třiceti profesních organizací zdravotníků nelékařů, aby udělali první kroky v diskusích o vytvoření vlastní profesní komory. Schůzka byla prozatím informativ ní. Česká asociace sester pozvala na jednání právníka JUDr. Petra Šust ka, Ph.D., který hovořil o tom, jak je zá kon o komorách řešen v zemích Evrop ské unie. Čeští zdravotníci nelékaři by se měli dle jeho názoru inspirovat zku šenostmi Slovenska, které je nám jak historicky, tak zdravotnickým systé mem nejblíže. Navíc Slovensko je prv ní ze zemí střední a východní Evro py, kde byl schválen zákon o komorách (č. 311/2002, Z. z.). Ten umožnil vznik Slovenské komory sestier a porodnich asistentek. Později byl nahrazen záko nem č. 578/2004, Z. z., který jmenoval stávající komory a pro všechny stanovil jednotná práva a povinnosti. „Vytvoření komory lze jen doporu čit“, uvedl Šustek. „Komora je stavov skou organizací, která umožňuje sa mostatné spravování vlastních zále
žitostí. Registruje, hlídá a chrání své členy, a proto by všechny profesní or ganizace měly usilovat o povinné člen ství“, uzavřel. Prezidentka největší profesní orga nizace nelékařů (ČAS) Mgr. Dana Ju rásková, Ph.D. informovala o aktuál ním stanovisku ministra zdravotnictví L. Hegera, který aktivitám vedoucím ke vzniku stavovské organizace čes kých zdravotníků nelékařů vyjád řil podporu. V České asociaci diskuse o komorách k datu konání schůzky ne proběhla, avšak uvnitř členské základ ny je shoda na tom, že ČAS bude vznik komory iniciovat. Zda cílem bude ko mora sester a porodních asistentek ja ko na Slovensku, nebo komora všech zdravotníků nelékařů, zda má být členství povinné, či dobrovolné, bu dou stejnou měrou rozhodovat všech na profesní sdružení. Dana Jurásková
jejich zástupce vyzvala k diskusím nad konkrétními kroky a k dalším brzkým schůzkám. Text a foto jar
D. Jurásková na schůzce zástupců profesních organizací zdravotníků nelékařů
FLORENCE 11/2011 39
zpravodaj ČAS
„Vlastně mám úžasný život!“ Na konci září se sestry ze Všeobecné fakultní nemocnice loučily s dlouholetou asistentkou hlavní sestry Růženou Wagnerovou. Do penze tak odešla výrazná osobnost, která svým podílem na vzniku a rozvoji České asociace sester (ČAS) už dnes vkročila do historie ošetřovatelství. tická a nebyl čas rozmýšlet. Všichni to, co dělali, chtěli dělat dobře, a také to dobře dělali. A věděli, že to dobře dě lají. Potvrzovaly to stovky sester, které se do asociace hlásily. Když se ohléd nu, nic bych neměnila.
Růžena Wagnerová
Do roku 1989 se Růžena Wagnerová v ničem nelišila od tisíců jiných ses ter. Pracovala jako sestra v jeslích, pak jako staniční na dětském středisku v Praze. Odtud, po sametové revolu ci, přešla na Ministerstvo zdravotnic tví. Jejím posledním působištěm se na sedmnáct let stala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Svoje sny a představy, které dříve uplatnit nešlo, rozvinula po roce 1989. Velmi rychle pochopila, že chce-li se ošetřovatelství povznést, musí to udě lat přes profesní organizaci. Proto za čala s pomocí dalších sester zakládat kluby sester, které se postupně rozšíři ly a umožnily vznik moderní profesní organizace – České asociace sester. V ní Růžena Wagnerová působila jako vice prezidentka čtyři volební období. By la jednou z těch sesterských osobností, které přetransformovaly české ošetřo vatelství do podoby srovnatelné se vše mi státy Evropské unie. Po složení té to vysoké funkce založila v organizaci sekci seniorek, kterou dodnes vede.
40 FLORENCE 11/2011
S jakými pocity se ohlížíte dnes, kdy odcházíte na odpočinek, na hektickou porevoluční dobu, kdy jste jako jedna z vůdčích ošetřovatelských osobností zakládala Českou asociaci sester? Po revoluci všichni dělali všechno – a ono to šlo. Doba byla opravdu hek
Když srovnáte ČAS před 20 lety a tu dnešní? Změnily se cíle. Dříve bylo hlavním cí lem informovat sestry o tom, jak fun gují moderní evropské organizace a poskytnout jim odborné celoživot ní vzdělávání. Jak šel čas, rostla potře ba hájit nepolitické zájmy sester a sta rat se také o jejich pracovní podmínky. Tyto cíle se dnes naplňují. Staré cíle tr vají, plní se, přitom však rostou další úkoly a asociace si je musí uvědomo vat a formulovat je. Například které? Asociace by se měla trvale zaměřovat na všechny sestry. Tedy více na sestry řadové, které si dobře plní své pracovní úkoly, ale na nějaké nové potřeby, změ ny, posun v profesi nereagují. Zvláště těch by se měla ptát na jejich názory. Ji nými slovy: asociace by měla vedle vše ho vyvíjet činnost, která se týká každo denní práce sester. Sestry to potřebují – doba není jednoduchá, rostou nároky na profesionalitu sestry, s akreditace mi pracovišť přibývají nároky na admi nistrativu, celoživotní vzdělávání je vy soce náročné, mělo by být jednodušší a přitom kvalitnější. A tak dále. Jaké cíle má sekce seniorek, kterou vedete? Upřímně řečeno, nyní přemýšlím o je jím zrušení. Není o ni tak velký zájem, jak jsem si původně myslela. Seniorky, které jsou už vesměs v důchodu, po cházejí z celé republiky, a tudíž mají problém s dojížděním i s cestováním v tuzemsku i zahraničí. Je to škoda, ale možná, že se ještě nějaké seniorky přihlásí a já budu mít důvod pokračo vat dál. Jaké máte další plány? Jediný cíl, který nyní mám, je, abych by la zdravá. Když to vyjde, budu se věno
vat sama sobě. Chystám se samozřejmě i nadále cestovat, po zahraničních ces tách mám nyní velkou touhu poznávat Prahu a její historii. Chtěla bych se vě novat kultuře ve všech jejích formách, hlavně té dramatické, přihlásím se na počítačový kurs, dál budu jako člen ka redakční rady a dopisovatelka spo lupracovat s Florence, takže budu ob čas vídána na odborných konferencích či seminářích. Budu se scházet s přáte li, rodinou – těším se, že na ně budu mít víc času – a též budu chodit častěji ke kadeřníkovi, na kosmetiku a na reha bilitaci. Budu užívat života – ne víc ne míň než dřív, ale jinak. V čem vidíte smysl života? Smysl života zahrnuje podle mého ro dinu a profesi. Kdo má obé, je šťast ný člověk. A to já jsem, protože si ne myslím, že když jsem vrátila nemocni ci uniformu, přestala jsem být sestrou. Jsou ale chvíle, kdy se mi při výhle du na moře volného času trochu kle pou kolena. Ptám se sama sebe, jestli dokážu zvládnout tuto svoji poslední náročnou etapu života, když jsem ce lý život byla zvyklá mít zaplněný den do posledního puntíku. Vidím to jako svůj velký a asi nejtěžší úkol, o to těž ší, že ho budu muset plnit sama, bez mého Jirky. Nyní ze své pozice ženy zkušené můžete mladším sestrám radit. Jak byste jim odpověděla na otázku, proč by měly vstoupit do České asociace sester? Protože by měly někam patřit. Do sku piny, která je jim blízká, pro možnost řešit společně problémy a přitom mít záruku, že se v případě potřeby za ně organizace postaví. Otázka, jaká by měla být správná sestra, byla už mockrát položená. Zeptám se i vás... Když jsem v 60. letech nastupovala do svého prvního zaměstnání, nebylo mi ještě ani 18 let a na pohovor k hlavní se stře se mnou šla moje maminka. Když se mě sestra zeptala, proč jsem si vy brala toto povolání, odpověděla za mě maminka. Hlavní sestra byla brblavá,
od pohledu nepříjemná osoba, která se hned na maminku osopila: „Vás se ne ptám, ale dcery!“ Chtěla jsem kvůli ní utéct ze zdravotnictví a málem jsem to udělala. Tím bych chtěla zdůraz nit, že laskavost a vlídnost, kupříkladu u staničních sester, a umění předávat zkušenosti nové sestře je jedno z nej důležitějších umění sestry. Dá se mluvit o odcházení Růženy Wagnerové? Odcházení? Opravdové odcházení je, když člověk jde a za sebou zavře dve ře. To já ale nedělám. Moje přítelky ně mi zůstávají a také já jsem se dů chodem nezměnila. To, že odcházím, jsem kolegyním oznámila mailem. Vzápětí jsem si od nich přečetla tolik krásných slov, že jsem málem zpych la. Budeme se dál setkávat a já se na to těším.
Co byste chtěla dodat? Vlastně mám úžasný život. Od ma lička to byl život pestrý, kterému se nevyhnuly těžké tragédie. Teď ne myslím jen smrt vlastní matky a otce v Terezíně, ale i to, že ovdovět s ma ličkým dítětem není lehké. Vím, že slovo „kdyby“ do života moc nepat ří, ale přesto si někdy říkám, jak by se můj život asi býval odvíjel, kdyby mo ji biologičtí rodiče nezahynuli a kdy bych vyrůstala v německy mluvící ro dině se čtyřmi dětmi. Kdybych zkrát ka zůstala Helgou Thielovou a nestala se ve třech letech Růženkou Zahrád kovou. Ale já jsem vděčná osudu, že mě vedl, jak vedl, a že jsem mohla, přes tragédii svého ranného věku, prožít život s milující rodinou a s mi lovanou profesí.
Dopis na rozloučenou
zpravodaj ČAS
Během posledních dnů na pracovišti dostala Růžena Wagnerová mnoho osobních dopisů od svých kolegyň a kolegů. Z nich uvádíme jen krátký citát, který trefně vystihuje šarm a sílu osobnosti této mimořádné sestry. Drahá Růženko! „... vždy mě okouzlovala Tvá bílá hlava, s elegancí Tobě vlastní nošená, uměřeně a rozumně ,na zemi stojící myšlení‘ a především Tvá veselost. Když si představím, co práce za Tebou je, kolika lidem jsi dala smysl práce sestry po roce ,89‘, kolik bojů jsi za nás všechny vedla a na jak exponovaných místech, prosta jakékoli ,bojácnosti a pocitu stálého upozadění‘...“. HR
Text a foto Jarmila Škubová
Sedm kursů statečných a úspěšných Rozhovor o tom, jak se ve Zlíně podařilo vybudovat nadregionální centrum pro celoživotní vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. Co mi může dát certifikovaný kurs? Tak se určitě zeptá sama sebe kaž dá sestra, když se setká s nabíd kou projektu Vzdělávání zdravotní ků, prohlubování a zvyšování úrov ně odborných znalostí, čerpajícího z operačního programu Lidské zdro je a zaměstnanost. Dnes už se všeo becně ví, že jeho generálním doda vatelem je Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). Jedna část projektu je určená pro lé kaře, druhá pro nelékaře. Projekt jen v rámci certifikovaných kursů plánu je proškolit 9 400 nelékařů. V součas né nabídce je kolem 90 certifikova ných kursů. Má taková věc smysl, nebo je to jen jeden z řady dalších příspěvků k celoživotnímu vzdělávání nelékařů,
na jehož konci jsou kredity bez pří mého vlivu na praxi sestry? Na otáz ku mohou nejlépe odpovědět ti, kteří s tímto unikátním projektem už mají přímé zkušenosti. Mezi ty, kteří se mohou radovat, patří pedagogové ze Střední zdra votnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické ve Zlíně, kterým se dí ky projektu podařilo v rekordním ča se vybudovat na své půdě nadregio nální centrum pro celoživotní vzdě lávání nelékařských zdravotnických pracovníků. Jak – o tom jsme se bavili s tehdej ší ředitelkou školy PhDr. Marií Zvoníčkovou, (nyní z Ústavu ošetřova telství UK Praha 3. LF), která kursy na školu zavedla a společně s ostatní mi zrealizovala.
PhDr. Marie Zvoníčková
Přiznala jste, že jste původně myslela na učitelky. Je to tak? Je faktem, že projekt je jedinečnou pří ležitostí nejen pro zdravotníky, ale ta ké pro zdravotnické školy. Klíčový je
FLORENCE 11/2011 41
zpravodaj ČAS
Účastnice kursu Ošetřování chronických ran. Foto Mgr. Kamil Šrubař
pro odborné učitelky, které jím mohou pro svou profesi získat větší důstoj nost. Ony musí vymyslet vzdělávací programy certifikovaných kursů, mu sí je připravit k akreditaci, což je složi tý byrokratický proces, a musí v nich učit. Musí zajistit spoustu dalších ná ročných logistických operací, a to jim dodává sebevědomí a prestiž. Učitel ky nebyly zvyklé na tento typ aktivi ty. Díky zkušenostem, které jsem zís kala v oblasti celoživotního vzdělávání v Ústřední vojenské nemocnici v Pra ze, jsem ale byla schopná jim pomoci a metodicky je vést. Zapojení do projektu bylo důleži té i pro samotnou školu. Chtěla jsem, aby se škola stala centrem celoživotní ho vzdělávání, protože pro to existu jí výborné podmínky – škola je kou sek od nemocnice, její součástí je i do mov mládeže s možností ubytování i pro účastníky kursů. Mým cílem by lo také naplnit školu a ukázat, že mů že být místem nejen počátečního, ale i celoživotního vzdělávání. Pedagogic ký sbor jsem se svým záměrem sezná mila při zahajovací poradě loni kon cem srpna. Odborné učitelky dostaly jasné zadání: 8. září je termín pro ode vzdání prvních certifikovaných kursů na Ministerstvu zdravotnictví k akre ditaci, a do té doby chci pět kursů.
42 FLORENCE 11/2011
Jaké byly první reakce učitelek? Obrovský odpor. Nikdy to nedělaly, neumějí to, nepůjde to. Ale my jsme to dokázali, i když to znamenalo také jednání s vedením Krajské nemocni ce Tomáše Bati, a. s., jednání na kraj ském úřadě o tom, jestli to vlastně škola může dělat, opakované jedná ní s učitelkami, nekonečné ověřování vysvědčení a diplomů a spoustu dal ší, teď už neviditelné práce. Nakonec jsme na náš první termín připravili ne pět, ale hned sedm kursů. A postupně jsme pro každý termín akreditační ko
Budova školy. Foto PhDr. Marie Zvoníčková
mise připravovali další kursy. Některé se nám vrátily k vypořádání připomí nek, jiné prošly hladce. Akreditované kursy jsme pak hlásili do výběrového řízení k získání finanční podpory na IPVZ. V současné době má škola akre ditovaných 21 certifikovaných kursů, na webových stránkách www.szsvzsz lin.cz se prezentují ty, na které škola získala finanční podporu od IPVZ. Vaše kursy běží a je o ně velký zájem. Čemu to přičítáte? V první řadě tomu, že jsou praktic ky zaměřené. Některé kursy byly na plněné už v momentě jejich vyhláše ní, např. Základy EKG pro všeobecné sestry se setkaly s obrovským zájmem. Sestry umějí „natočit” EKG, ale posou zení křivky jim činí problémy, a to se právě tady naučí. Mezi další atraktiv ní kursy patří Péče o nemocné s cévní mozkovou příhodou, Péče o dospělého pacienta se stomií, Paliativní péče pro všeobecné sestry a porodní asistentky, Ošetřování chronických ran, Laktač ní poradenství. Přehled všech kursů je uveden na webových stránkách www. szsvzszlin.cz Velmi důležité je finanč ní zajištění. Na realizaci každého kur su se podepisuje smlouva s IPVZ. Škola se zaváže proškolit určitý počet sester, resp. nelékařů, do ledna 2013. Rychlá reakce na startu projektu nám umožní některé kursy zopakovat až čtyřikrát, a tak získat samozřejmě i větší finanč ní částku od IPVZ. Jak jsou učitelky za přípravu a realizaci kursů finančně odměňovány? Učitelky věděly, že existuje riziko, že si IPVZ od nás naše kursy „nekou pí”. Naštěstí se nám podařilo získat fi nanční podporu dostatečně vysokou na to, aby byl každý, kdo se podílí na výuce teorie i praxe po zásluze odmě něn. Peníze z projektu přicházejí vždy do dvou měsíců po ukončení kursu..
Na realizaci projektu se podílejí i jiné profese. Jak ty jsou odměňovány? Vedle tvůrce kursu je třeba zaplatit učitele v teoretické části kursu, tzn. odborné učitelky, lékaře a sestry za výuku, přípravu studijních materiálů a zkoušení, školitele a školitelky prak tické části kursu, administrativní pra covnici, která vede celou komplikova nou agendu, mzdovou účetní, finanč ní účetní, manažera celého projektu, zaplatit poplatky nemocnici za pra xi a další výdaje spojené s propaga cí projektu. Peníze ale v projektu jsou a všichni budou zaplaceni. A co bude dál, když jste opustila místo ředitelky a odjela učit do Prahy? Projekt na škole normálně běží dál. Koordinátorka celoživotního vzdělá vání Světlana Jančaříková, sama sest ra specialistka, se v této pozici „našla”. Do příchodu nové ředitelky nebo nové ho ředitele je vedením školy pověřena zástupkyně ředitelky školy Mgr. Sta nislava Kovářová, která je za realizaci projektu zodpovědná, protože škola je na něm vázána smlouvou s IPVZ. Ne mám žádné obavy o jeho další osud – učitelky se pro věc nadchly a na pro jektu jim záleží, potvrdilo se, že pro jekt je i pro školu finančně výhodný, a to je to nejlepší doporučení. Co byste odpověděla neiformované sestře na otázku, proč by se takového certifikovaného kursu měla účastnit? Řekla bych jí, že absolventi certifiko vaných kursů získávají nejen velké množství kreditů, ale hlavně certifikát Ministerstva zdravotnictví platný pro celou Českou republiku, a tím i zvlášt ní odbornou způsobilost, která je přes ně definovaná. Čili získají kompeten ci samostatně vykonávat výkony, které do té doby vykonávat nesměli. Sestra pracující například s pacienty s diabe
tes mellitus získá oprávnění pro ree dukaci, což je výkon, který může být sestře hrazený pojišťovnou. Pro ty, které tvrdí, že mají už kre ditů dost, bych doplnila další klíčo vou informaci – certifikované kur sy mohou být započítané do speciali začního vzdělávání. Teď si sestra tento kurs udělá zdarma za evropské pení ze a zaměstnavatel, který ji později po šle na specializační přípravu, může za platit o jeden modul méně. Týká se to například certifikovaných kursů Za jištění dýchacích cest a péče o pacien
ta s umělou plicní ventilací, Specifika ošetřovatelské péče v onkologii, Speci fika práce sestry v domácí péči, Ošet řovatelská péče v geriatrii atd. Pro nelékaře se objevila obrovská příležitost zvýšit si kompetence, příleži tost, která se nebude opakovat, resp. ne bude se pravděpodobně už nikdy opa kovat příležitost, že by se sestry takto ve velkém mohly vzdělávat zadarmo. Co vám nejvíc pomohlo? Výhodou byla velká podpora ze stra ny MZ ČR a IPVZ. Ze zkušenosti mo
hu říci, že není třeba obávat se zavo lat na tato pracoviště, zeptat se, když si s něčím nevíme rady. Myslím, že mohu klidně a s uspokojením kon statovat, že jsme centrum pro celoži votní vzdělávání pro nelékařské zdra votnické pracovníky ve Zlíně vybudo vali, i když tam zatím chybí oficiální statut. Účastníci kursů nepřijíždějí jen z našeho regionu, ale i z dalších měst, z Plzně, Trutnova, Třebíče, Ostravy. A to je radost.
zpravodaj ČAS
Text a foto jš
Směřování nefrologického ošetřovatelství Ve dnech 10. až 13. září se ve slovinské Ljubljaně uskutečnila výroční 40. konference EDTNA/ERCA, nejvýznamnější evropská akce nefrologických sester, nutričních terapeutů, techniků, psychologů a zástupců pacientských organizací. Do Ljubljany se v polovině září sjeli zdravotníci z evropských zemí, ze zá moří a asijských států. Za Českou re publiku se akce zúčastnilo 90 zástup ců, odborníků na hemodialýzu, peri toneální dialýzu (PD) a transplantaci ledvin. Českou asociaci sester repre zentovaly autorky této zprávy. Konference prokázala, že nefro logické ošetřovatelství se stále rozví jí a technizuje. Cévní přístupy pro he modialýzu byly jedním z jejích nos ných témat. Panovala shoda v tom, že zajištění cévního přístupu arterio venózní fistulí přináší pacientovi na hemodialýze vysokou kvalitu: méně komplikací, snadnější práci pro sestry a také délku životnosti přístupu. Sdělení byla vcelku zaměřena na akutní i chronické renální selhání a na způsoby jeho léčení. Při akutním onemocnění se jako metoda osvědčila plazmaferéza, o které informovali zá stupci ze Španělska. Další vystoupe ní informovala o korekci anémie u pa cientů na PD, léčení gram-pozitivní peritonitidy a redukci infekcí perito neálního katetru. Jeden blok konference byl věno ván bolesti, jejím příznakům a kontro le. Hovořilo se o bolesti vzniklé při na pojování na hemodialýzu, bylo zazna menáno, jak se s ní vyrovnává pacient a jak reaguje ošetřující personál. Mana gement bolesti, jak bylo zdůrazněno, je plně v kompetenci nefrologických ses ter. Metoda napojování, tzv. buttonho le (knoflíková dírka), patří vzhledem
České delegátky: Zleva nahoře Jindra Pavlicová a Jindra Kracíková. Foto archiv
k ekonomické nákladnosti k těm méně používaným. Metoda vyžaduje náklad né speciální jehly a příslušenství. Dlouhodobě dialyzovaní pacienti mívají problémy nejen s bilancí teku tin, ale i s dietními opatřeními a s nut ricí. Proto by na odpovídajících praco vištích měli jako důležití členové týmu působit nutriční terapeuti. Vzhledem k rozvoji dialyzační techniky jsou dal šími neopomenutelnými členy týmu techničtí pracovníci. Mnohá sdělení byla věnována edu kaci pacientů, zvláště pak seniorů na domácí hemodialýze a peritoneální dialýze. Bylo zřejmé, že edukace pa cientů se stává při této léčbě prioritou. Další sdělení se týkala kontinuálního vzdělávání nefrologických sester i spe cifik jejich práce, kdy si sestra musí umět poradit s přístrojovou technikou a přitom nesmí zapomínat ani na lid ský aspekt své profese. Samostatný blok byl věnován trans plantaci ledvin. Tato metoda je nejlep
ším řešením pro kvalitu života pacientů s renálním selháním. V rámci rozšiřu jících se kompetencí sester je zvýraz něna role komunitních sester. Dalším velkým tématem konference byla etika v práci sestry. Česká republika byla aktivně zastou pená sdělením Doc. Ing. F. Lopota, CSc. Kinetika urey a kinetika fosfátů. Dále jsme informovali o projektu Zelená pro dialýzu, kde jako spoluautorka působi la J. Pancířová, dlouhodobá zastupují cí členka nefrologických sester ČR a SR v EDTNA/ERCA. Všem posterům z Čes ké republiky (autorům z dialyzačních středisek Na Bulovce, Černém mostě, VFN Strahov a v Sokolově) se dostalo vel kého uznání. Příští konference EDTNA/ /ERCA se bude konat v Athénách. Jindra Pavlicová, místopředsedkyně nefrologické sekce ČAS, Bc. Jindra Kracíková, předsedkyně nefrologické sekce
FLORENCE 11/2011 43
Errare humanum est kauza 6
Tvrdá obrana sestry stížnost
Nebývá obvyklé, aby si v jedné kauze stěžovaly obě strany. V tomto případě se tak ovšem stalo. Pacientka podala ústní stížnost na postup sestry při ošetření operační rány. Uváděla, že špatným ledováním rány jí byly způsobeny obtíže. Stěžovala si lékaři i sestře nadřízené té, která o ni pečovala. Písemnou stížnost však nepodala. Sestra, která pacientku ošetřovala, dostala vytýkací dopis. Ta si pak obratem stěžovala na neoprávněnost takového postupu, neboť má za to, že v tomto případě postupovala obvyklým způsobem. Porušení pracovněprávních předpisů se nedopustila a žádnou škodu nezpůsobila. názor právníka
Skutkový stav
Pacientce bylo po operaci v oblasti kotníků ordinováno ledování. Rána byla kryta obvazem a ordinované ledování rány a okolí bylo prováděno přes krycí obvaz. Při propuštění pacientky ze zdravotnického zařízení byla rána ošetřujícím lékařem převazována. Po propuštění byly při následné kontrole zjištěny v okolí operační rány puchýře. Pacientka obvinila sestru ze špatného postupu a zavinění této komplikace hojení. Při šetření vznikla nejasnost, kolik sester led pacientce přikládalo. Obviněná sestra tvrdila, že nebyla sama a pokud ledovala, pak led přikládala standardním způsobem tak, jak bylo na oddělení běžné.
INZERCE
JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček
Mgr. Zuzana Volejníková
Nadřízená vytkla sestře zavinění komplikace hojení rány písemným Upozorněním na možnost výpovědi z důvodů neuspokojivých pracovních výsledků, ve kterém je uvedeno, že „dne 20. 5. 11 byly zjištěny tyto nedostatky: 9. 5. 11 jste přiložila nekrytý led pacientce po operaci hlezna na operovanou končetinu, končetinu jste nekontrolovala a došlo k lokálnímu poškození kožního krytu pacientky v důsledku podchlazení, na kůži je jizva po omrzlinách.“
Řešení
Sestra se oprávněně bránila obvinění ze zavinění poškození kůže chybným postupem. Obhajoba sestry vycházela ze skutečnosti, že v propouštěcí zprávě pacientky při propuštění je ošetřujícím lékařem uvedeno, že operační rána je klidná. Žádné patologické změny na kůži v okolí rány, kde bylo ledováno, uvedeny v propouštěcí zprávě nebyly. Důvody zpochybňovat propouštěcí zprávu také nejsou dány. Skutečnost, že při kontrole za dva dny po propuštění je v nálezu pouze uvedeno „na kůži v okolí rány jsou puchýřky“, není dostatečným dokladem pro to, že sestra v tomto konkrétním případě pochybila. Nikdo nezpochybnil, že ledování bylo prováděno přes krycí obvaz. Poškození kůže chladem při ledování přes poměrně silnou vrstvu krycího obvazu se ukazovalo jako nepravděpodobné, mimo jiné i proto, že při propuštění byla dle dokumentace kůže bez jakýchkoliv známek poškození. Pro uvedené skutečnosti nebylo možné akceptovat písemnou výtku danou sestře, která měla také formální i věcné vady.
Jak psát správně vytýkací dopis
Písemný vytýkací dopis je velmi závažný právní akt, vnímaný adresátem vždy negativně. Proto je třeba k této formě řízení zaměstnanců přistupovat velmi odpovědně a uvážlivě, s vědomím reakce, kterou vyvolá. Aby byl věcně i formálně bezchybný a nenapadnutelný, považujeme za vhodné doporučit, aby byl před odesláním konzultován s primářem oddělení, který potvrdí věcnost a odbornou správnost obsahu a také při kolizi podpoří vrchní sestru, která dopis iniciovala a vypracovala. Při nejasnostech nebo závažnějších či opakovaných výtkách není od věci konzultovat věc s vedením personálního oddělení a případně i s právníkem. Vytýkací dopis totiž může mít význam z hlediska možné výpovědi ze strany zaměstnavatele – v takovém případě ovšem musí obsahovat výzvu k odstranění vytýkaných nedostatků. Na druhé straně je vhodné v případě, že sestra s výtkou nesouhlasí, zaslat zaměstnavateli písemnou stížnost proti vytýkacímu dopisu, což může mít význam, byla-li by jí později doručena výpověď pro neuspokojivé pracovní výsledky. Při řešení tohoto případu vystoupila do popředí opět důležitost vedení a kvality zdravotnické dokumentace, ať již lékařské, nebo ošetřovatelské. JUDr. MUDr. L.Vondráček, Mgr. Z. Volejníková (lubomir.vondracek@fnmotol.cz)
www.ambitmedia.cz
ZDRAVOTNICKÉ TITULY POD JEDNOU STŘECHOU KONGRESOVÝ LIST Oranžová: CMYK 0-72-100-0 LÉKAŘSKÉ Šedá: CMYK 0-0-0-75 LISTY ZPRAVODAJSKÝ PŘEHLED ODBORNÝCH A VZDĚLÁVACÍCH AKCÍ
číslo 2 r 1. února 2010 PŘÍLOHA ZDRAVOTNICKÝCH NOVIN 2/2010
2
3 TAVI – naděje pro inoperabilní pacienty
Epilepsii lze léčit vagovou stimulací
4
4
Závěr ledna patřil onkologům
Z KLINICKÉ MEDICÍNY, PRO LÉKAŘSKÉ PRAXE
Oranžová: PMS 021 Šedá: PMS 7545
On-line fórum zdravotnictví a sociální péče.
www.zdravky.cz
číslo 6 r 6. dubna 2010 PSYCHOFARMAKOLOGICKÁ KONFERENCE JESENÍK 2010 X 52. ČESKOSLOVENSKÁ
Psychiatři pod sněhovou peřinou PŘÍLOHA ZDRAVOTNICKÝCH ZDRAVO A TNICKÝCH NOVIN 9/2010 AVO
ZDRAVOTNICKÉ NOVINY Význam isoflavonoidů v klimakteriu
2
Fenylketonurie: Jak chutná
4
Česká neuropsychofarmakologická společnost (ČNPS) pořádala od 6. do 10. ledna proslulé psychofarmakologické setkání, tentokrát již po dvaapadesáté, čímž se jí daří udržet jednu z nejdelších konferenčních oboru na světě. Letošní odborná akce se konala On-linetradic fórum pod taktovkou nového předsedy ČNPS doc. MUDr. Pavla Mohra, Ph.D., z Psychiatrického centra Praha, který na tomto postu po zdravotnictví 4 Jiřího 4 dvou letech vystřídal profesora Horáčka ze stejného pracoviště. Studie: Lázeňská léčba
Další zajímavosti ze základního a klinického výzkumu pak přineslo 49 posterů.
botu farmakoterapie úzkostných stavů, poruch osobnosti a akutních stavů a na nedělní dopoledne připadla neurobiolo neurobiologie kognitivních dějů. Měřeno účastí, po posluchači se zajímali např. o problematiku prognózy pacienta se schizofrenií, „off la label“ použití antipsychotik druhé genera generace u jiných než psychotických diagnóz, dále o první epizodu schizofrenie z pohledu biologické psychiatrie, léčbu anti antidepresivy či predikci terapeutického účinku v psychofarmakologii. Paralelně probíhaly tematicky volné workshopy pro limitní počet účastníků (za všechny např. Citromovy Lies, Damn Lies and Statis Statistics, Veverova Posttraumatická stresová porucha jako komorbidita schizofrenie či Kritický rozbor dvou článků o psychofarmakologii od tria Volavka, Höschl a Mohr). Každoroční ambicí jesenické konference je představení výsledků dodo mácího preklinického a klinického výzkumu. V sekcích původního klinického výzkumu zaznělo celkem devět sdělení.
Doc. Mohr rovněž při zahájení konference oznámil, že ČNPS finančně podpoří vydání katalogu k legendární Prinzhornově sbírce, jejíž exkluzivní část byla v první polovině loňského roku vystavena v Praze v Domě U Kamenného zvonu. Hans Prinzhorn byl německý psychiatr a historik umění, který před druhou světovou válkou sbíral artefakty z německých psychiatrických léčeben. Na výtvarné projevy psychiatrických pacientů nebylo již nahlíženo pouze jako na diagnostický materiál, ale Prinzhorn významně docenil i jejich umělecké kvality ve smyslu art brut. Tvorba psychicky nemocných společně s uměním tzv. přírodních národů a tvorbou dětí se stala inspiračním zdrojem moderního výtvarného umění. Podněty v ní nalezli němečtí expresionisté (L. Kirchner, O. Schlemer, O. Kokoschka), surrealisté (M. Ernst) a další (J. Dubuffet, P. Picasso). dokončení na straně 3 ²
V tomto vydání Antikoncepce
a sociální péče.
www.zdravky.cz
ní ziv e klu ac í Ex form luvn in o sm ry pr rtne pa P ČR VZ
Zobrazování nitrohrudních orgánů X EMA
ODBORNÁ PŘÍLOHA ZDR AVOTNICK ÝCH NOVIN
Uvedl rovněž, že se výrazně zlepšilo dlou28. února 2011 hodobé přežití pacientů indikovaných www.zdravky.cz k autologní transplantaci krvetvorných buněk. „Nemocný s agresivním lymfomem, který k nám přišel v roce 2000, měl pravděpodobnost pětiletého a delšího přežití asi 40 procent. V současnosti je to dvojnásobek,“ upřesnil prof. Trněný. „Naším cílem by bylo provádět autologních transplantací pochopitelně co nejméně, protože je to poměrně náročný výkon. Přáli bychom si, abychom dokázali pacienty vyléčit rychle, včas a méněŠtěpánem Svačinou, DrSc., MBA • Aortální stenóza | Možnosti medikamentózního Úvod | Rozhovor s prof. MUDr. bolestně. Nicméně ne vždy to jde. Pro ty ovlivnění progrese vady • ACCORD | Kombinace statin a fibrát: brát, či nebrat? • TAVI | Katetrizační implantace nemocné, kterým současná medicína neumožníchlopně vyléčení méně agresivními aortální • ABMP | Je tak snadné pro lékaře jako pro PC? • Bariatrie | Nová naděje pro diabetiky s psychiaprostředky, nabízíme tedy možnosti trickým handicapem • Guidelines | Kombinační léčba u diabetu 2. typu | Komplexní léčba diabetika v ordinaci PL řešení,“ konstatoval prof. Trněný a zdůraznil, že za posledních několik let se výrazně zlepšila také podpůrná péče. „Jestliže před deseti lety byl horní věk pacienta pro alogenní transplantaci, kdy je dárcem příbuzný či jiná vhodná osoba, 40 až 45 let, v současnosti je to 60 až 65 let. U autologní transplantace máme dokonce nemocné kolem 70 let,“ dodal. Upozornil také, že se výrazně snížila úmrtnost – zejména u alogenních transplantací, která se dnes pohybuje kolem deseti procent. jat
2/2011
Diabetologie/Kardiologie
Koláž: Jindřich Studnička
www.zdravky.cz
L
LÉKAŘSKÉ LISTY
IÁ
Doporučení pozastavittransplantace krvetvorných buněk X 1000. autologní registraci sibutraminu
M. Trněný: Pacientům dnes nabízíme větší komfort
EC
Jde o zdraví, etiku, ale i o precedens
Nechyběl Švabinský ani Prinzhorn
SP
bolestí pohybového Ke cti ČNPS budiž v úvodu řečeno, že sluchači měli také častěji možnost odpo- Odborné bloky a firemní sympozia byla mnohadenní a programově na otázky řečníků prostřednictvím tradičně rozdělena do jednotlivých dnů prodlužuje život nabitou akci vídat aparátu u dětí organizuje s úspěchem zcela samostatně. hlasovacích zařízení a zapojit se do od- podle lékových skupin: ve čtvrtek antiLetošní účast byla poznamenána poča- borného dění. psychotika, v pátek antidepresiva, v sosím, mnoho každoročních delegátů se zaročník 59 r číslo 2 r 1. února 2010 leklo sněhové kalamity, která na oblast cena 26 Kč r pro předplatitele 19 Kč / 1,25 € r www.zdravky.cz X SERIÁL O MODERNÍCH ZOBRAZOVACÍCH METODÁCHJeseníků a Královéhradecka dolehla s plnou silou v závěru konference (celkem se zaregistrovala téměř tisícovka osob, z toho 539 lékařů). Trocha risku se však vyplatila: konferenci navštívily světové špičky neuropsychofarmakologie Leslie Citrome z amerického New Yorku a Stefan Leucht z–německého Mnichova. Plíce představují jednu z hlavních bran styku organismu s vnějším prostředím s tím souvisí i vznik Na letošním Jeseníku přednášející ve vyšmnoha patologických afekcí. S problematikou onemocnění plicníhošíparenchymu se setkává téměř míře než dosud využívali různých 4 5 6 8 SÚKL: Lékárníci Soběstačnost Mobilní Pokroky medicíny každý nemocnice lékař napříč mnoha odbornostmi. audiovizuálních záznamů k dokreslení se znovu mýlí! invalidů roste – pro oběti zemětřesení v první dekádě obsahu svých příspěvků, zejména těch, jsou častým místem výskytu nádonigní a maligní lézí. U ložiskových lézí ní lymfangiopatie plic. Samotné tumory kdo jim dá práci? na Plíce Haiti třetího tisíciletí které se týkaly komunikace lékaře s psyru, u mužů je plicní tumor na prvním dovoluje hodnotit přítomnost kalcifika- plic není nutné sledovat na obrazech chiatrickým pacientem nebo diagnosticmístě v incidenci ze všech nádorových cí, reakci okolního parenchymu či při- HRCT. kého rozhovoru – např. Hynčík, Racková: onemocnění. Diagnostiku tumorů plic růstání k okolním strukturám. S využi- Pro úplnost zobrazovacího algoritmu je Jak (ne)komunikovat s manickým pacitedy nelze podceňovat. tím softwaru na evaluaci ložiskových nutné zmínit se o intervencích prováděentem, Mohr: Funkční schopnosti jako V BEZPEČNOSTNÍ RENTGENY NA LETIŠTÍCH Základem zobrazování patologií plic- lézí (systémů CAD) lze při opakovaném ných na radiodiagnostických pracovišreálné kritérium remise schizofrenie. Po- Tradičním hostitelem psychofarmakologické konference byly i letos Lázně Jeseník. Foto: uzi ního parenchymu a nitrohrudních vyšetření přesněji sledovat vývoj ložiska tích, jako jsou transparietální punkce orgánů je prostý snímek hrudníku v za- – například u plicních metastáz – a hod- a biopsie pod skiaskopickou nebo CT dopřední a případně předozadní projek- notit účinnost léčby, neboť nejpřesněji kontrolou. Ty umožňují nebývalou přesci. Při patologickém nálezu na prostém se hodnotí objem léze, nikoliv samotné nost ve vedení jehly a dovolují provádět snímku byly dříve obvykle pořizovány rozměry. Proto stanovování objemu biopsie i z ložisek výrazně menších než 10 mm. další doplňkové projekce v závislosti drobných ložisek nabývá na významu. na zkoumané patologii (bočný a šikmý CT umožňuje nyní také zachycením Evropská léková agentura (EMA) ukončila Po loňském nezdařeném „vánočním“ atentátu na letadlo na lince snímek, snímek s označením mamil, průtoku kontrastní látky plicními tepna- Ultrasonografie přehodnocení bezpečnosti léčivýchdo přípraveventuálně byla doplňována skiaskopie mi rychle a spolehlivě provést detekci S rozšiřováním ultrasonografie široké z Amsterodamu do Detroitu se na evropský jednací stůl vrací otázků obsahujících sibutramin. Výbor pro huhrudníku). defektů v plicním arteriálním řečišti, klinické praxe došlo k jejímu většímu vyJubilejní kdy je dárcem krvetvorných buněk samotný pacient, provedli lékaři I. inka plošného zavedení bezpečnostních rentgenů, přesněji celo- S rozvojem nových zobrazovacích me- a odhalit tak plicní embolii v hlavních užívání mánní také léčivévtransplantaci, přípravky (CHMP)Ultrazvukodošel k zápneumologii. kliniky 1. LF UK ave Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. První transplantace tohoto typu se tělových skenerů na letištích. Jejich instalaci již ohlásily Nizozem- tod ustoupily doplňkové techniky zcela plicních tepnách až po lalokové a sub- véterní věru, rizika těchto přípravků jsou vyšší vlnyžese ve vzduchu nešíří, zdravé než jejich přínosy a doporučil pozastavení do pozadí a byly již nahrazeny moderní- segmentární větve. Nejnovější modely vzdušné plíci je tedy ultrasonografie té- 1993. zde uskutečnila v prosinci roku sko a Velká Británie. registračního rozhodnutí tyto léčivé přími. Prostý snímek hrudníku má v sou- CT dokonce již umožňují provést virtu- měř nepoužitelná. Tatopro metoda je tedy „Dříve se krvetvorné buňky získávaly objemovou separaci, protože jsou krvetvorné buňky rozmrazí u lůžka paProblémem se bude zabývat i vláda ČR. členská země Evropské unie musí za- časnosti spíše screeningový význam. Při ální ventilačně-perfúzní sken, a tím za- využívána pravky v celé Evropskésolidních unii. Doporučení v případě lézí čiVýtez kostní dřeně pánevní kosti. Tento vý- rychlejší, a dovolují krev pacienta zpra- cienta a jsou mu převedeny zpět formou boru na pozastavení V současné době totiž podle stanoviska ujmout vlastní stanovisko a regulovat po- nejasném nálezu, zejména při podezření znamenat i sukcesivní embolizace, které kutinových kolekcí,rozhodnutí zejménaouregistraci detekcí kon, který pacient musel podstoupit covat několikrát za sebou,“ upřesnil transfúze do krve. Samy se postupně bylo nyní předáno Evropské komisi k přijetí vydaného 6. ledna Státním úřadem pro užívání těchto zařízení v souladu se svý- na ložiskovou lézi, je doplňována ihned nejsou na běžně dostupných CT přístro- velikosti pleurálních výpotků. Umožňuje vrozhodnutí. celkové anestezii, byl pro něj či MUDr. Robert Pytlík z I. interní kliniky usídlují v kostní dřeni a začínají produjadernou bezpečnost (SÚJB) neexistuje mi platnými právními předpisy. výpočetní tomografie. jích dosud vždy zobrazitelné. také sledovat dynamiku onemocnění, případného dárce relativně nepohodlný, 1. LF UK a VFN v Praze. kovat jednotlivé krvinky. S odstupem asi jednotné evropské doporučení, jak poPřehodnocení byloainiciováno na základě dat množství charakter výpotku, Dalším rozšířením metody je virtuální určit navíc byl obvykle spojen s nutností Vysvětlil také, že pokud se krvetvorné dvou týdnů po převodu buněk dochází stupovat při schvalování a používání pří- Pokud skenery, studie SCOUT (Sibutramine výpotkůCardiovascuumožňuje Axiální řez v mediastinálním okně, kontrastní látka podána intravenózně – v pravé plicPočítačová tomografie CT bronchoskopie umožňující intralu- u zeopouzdřených podávání transfúzí,“ připomněl 12. ledna buňky odebírají tímto způsobem, zbydou k úplnému obnovení krvetvorby a norstrojů využívajících ionizujícího záření pak alternativně lar OUTcomes) na zvýšené riziko místoukazujících pro punkci, eventuálně ní tepně je objemný embolus zcela obliterující lumen cévy. Menší embolus je i vlevo na Od svého zavedení do klinické praxe minální zobrazení bronchů až do cca označit na tiskové konferenci prof. MUDr. Marek z uvedených patnácti litrů zpracované malizaci hodnot krevního obrazu.“ pro bezpečnostní kontrolu osob. Každá Již v roce 2008 navrhla Evropská komise v roce 1981 prodělala počítačová tomo- 5. řádu, případně detekci a hodnocení provést závažných, nefatálních kardiovaskulárních intervenci přímo pod sonogra- bifurkaci tepny pro dolní lalok, zde je však embolus obtékaný. Zároveň vlevo dorzálně je Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky krve maximálně tři až čtyři decilitry (EK) zařazení bezpečnostních skenerů grafie (CT) dramatický rozvoj jak hard- stupně stenózy trachey a její zobrazení fickou příhod,kontrolou. jako jsou cévní mozková příhoda nehypoventilace. Snímky: archiv autorů 1. LF UK a VFN v Praze, a dodal: zahuštěného koncentrátu, který obsahuje Dlouhodobé přežití osob do standardního vybavení evrop- warového, tak softwarového vybavení. před operací. infarkt myokardu, ve srovnání Přibozobrazování solidních lézí sibutramije metoda X DATA A FAKTA „V současnosti provádíme odběr hema- v prvé řadě právě krvetvorné buňky. Ty se výrazně prodloužilo ských letišť. Poslanci Evropského parla- V současnosti je CT zlatým standardem, Výhodou helikálního CT je možnost limitovaná nu s placebem. Výbor CHMP zaznamenal, že zatěžuje pacienta radiačním zářením, – dokáže zobrazit pouze paKterou metodu zvolit a kdy? topoetických buněk vyplavených po jsou poté ve speciálním roztoku a trans- Transplantační centrum 1. LF UK a VFN Efektivní dávka ionizujícího záření, mentu poté tlumočili převážně zamítavé zejména pak víceřadé přístroje s mini- přepočítání obrazů v rámci postproce- tologie, použití sibutraminu nebylo u většinystěně, pacikteré dosahují k hrudní Prostý snímek hrudníku (rentgen hrud hrud- výpotek je sonograficky detekován mnopodání růstových faktorů do krve po- fúzním vaku zamrazeny při teplotě teku- v Praze poskytuje péči pacientům z celé kterou kontrolovaná osoba obdrží reakce svých zemí. Výsledkem bylo po- málně 16 řadami detektorů, které umož- singu na tzv. HRCT high resolution CT nebo entů zahrnutých ve studii SCOUT v souladu přímo patologie hrudní stěny. níku) má víceméně screeningový cha cha- hem dříve, než je patrný na prostém mocí separátoru krevních elementů. Pro tého dusíku -196 stupňů Celsia. ČR – asi třetina pochází z Prahy a další informacemi uvedenými v textech doprov neprospěch svého zdraví při jedné zastavení realizace návrhu EK a otevření ňují velmi rychlé zobrazení celého hrud- (tj. rekonstrukce obrazů v jiném algorit- Usmenších dětí lze sonograficky vyšet- rakter. Při nejasném patologickém nále nále- snímku. pacienty či dárce je daná metoda méně Samotná transplantace poté probíhá na třetina ze Středočeského kraje. Ročně se V kontrolované veřejné diskuse k danému tématu. Člen- níku vázejících přípravky, jelikož sibutramin je kontrole, se pohybuje od 0,1 do 10 μSv loňského rokuběhem vyplynulo, že SÚJB bude mu či trupu několika sekund, v tenkých osoby řezechbudou do 1informovámm) pro řovat struktury mediastina přes neosifizu je vhodné namísto dalších, ne vždy Metodu PET/CT je vhodné provádět zatěžující a podstatné je, že k obnově jednolůžkovém pokoji transplantační provede okolo 60 až 70 autologních (v závislosti na použitém principu proské země EU – včetně České republiky tedy při posuzování žádosti brát v úvahu pře- zhodnocení ny o dávce záření, kterou při jedné u pacientů se známým kardiovaskulárním na jedno zadržení dechu pacienta. plicního intersticia a k konpo- kované sternum a žeberní chrupavky při přínosných rentgenových projekcí indi indi- u sledování již objevených tumorózních krvetvorby dochází poté asi o týden dříve, jednotky, délka hospitalizace je asi tři transplantací. devším to, zda rentgenového za- souzení zařování). I ta nejvyšší hodnota přitom – upozornily především na nevyjasněné U trole najeho daném rtg zařízení o ra- parasternálním onemocněním kontraindikován. solidních lézípoužití v plicním parenchymu postižení – obdrží, retikulace, přístupu. kovat CT, při suspekci na tumorózní lézi lézí, zvláště po léčbě či v případě hledání než když jsou buňky separovány z kostní týdny. „Nejprve pacient dostává inten- Jak uvedl prof. Trněný, autologní transpředstavuje pouze: potenciální zdravotní účinky při použí- umožňuje řízení za účelem bezpečnostní diačním HRCT riziku ssekontrolou spojeném Přípravky obsahující sibutramin jsou v ČR reCT detailní zobrazeníkontroly ložiska, nodulace. používá především vždy s intravenózní aplikací kontrastní drobné léze, kterou nelze z klasického CT dřeně.“ zivní chemoterapii, která by za normál- plantace je vhodná zejména pro pacienty vání těchto zařízení, ale také na řadu zá- jeho max. 50 % dávky obdržené při jedosobkontury, bude prostruktury konkrétní podmínky zdů- vea sledování o celkové dávce záření, kterou gistrovány jako Lindaxa, Meridia, Sibutraa způsobu sycení restrikčních, méněmůže ob- Magnetická rezonance látky. Relativní kontraindikací podání jednoznačně určit. Separátory fungují na principu odstře- ních podmínek zničila krvetvorbu. s nádorovým onemocněním lymfatických nom běžném rentgenovém vyšetřevažných otázek z oblasti etiky, ochrany po vodněno. Přitomaplikaci bude brát v úvahu látmj., strukčních jedna osoba při daném způsobu kontminmetoda Sandoz a má Sibutramin-Teva. Lékařipatoloby nechorob. Využití HRCT je Tato MUDr. Zuzana Ryznarová, intravenózní kontrastní při zobrazování kontrastní látky je pouze alergie na jód. divky – krev je pomalu odstředěna a dělí Nicméně podávání vysokých dávek cyto- uzlin – lymfomem (Hodgkinovým i nonzda: ní hrudníku; lidských práv a ochrany osobnosti. Celo- ky, rolyveobdržet v jednom předepisovat lékárníci byse Magnetická rezonance má při diagnosRadiodiagnostické oddělení a umožňuje tak lépe rozlišit mezi be- také sledování změn uroce. karcinomatóz- giíměli plicnadále omezený význam.aUplatňuje se na jednotlivé složky. „Během jednoho statik, které jsou účinnější, nám umožňuje -Hodgkinským), druhou nejčastější diamax. 100 % dávky obdržené od kostělové skenery totiž odhalují při kontrole V použití zařízení bude zaměřeno cíleně Kontrolovaná osoba musí mít také mož- přineměli dále vydávat tyto přípravky. Pacienti, Medicon, a. s., Praha, veldiagnostice patologií hrudní páteře tice patologií plicního parenchymu vel sezení, které trvá tři až čtyři hodiny, právě autologní transplantace předem gnózou je pak mnohočetný myelom. pouze na vybrané (podezřelé) osoby, mického záření během hodiny letu intimní detaily kontrolovaných osob. nost tuto kontrolu odmítnout a podrobit a přilehlých kteří v současnosti berou tyto léky,mediastiby si měli MUDr. Bc. Martin Horák, struktur a orgánů mi omezené využití. U pleurálních efúzí proteče přístrojem dvoj- až trojnásobek odebraných krvetvorných buněk pacien- Indikována je také např. u nemocných v obvyklé cestovní výšce; Tyto přístroje jsou klasifikovány jako tzv. V bude stanoven věkový limit takto kon- se kontrole alternativní metodou – např. nave–vhodném čase domluvit Radiodiagnostické oddělení především srdce a návštěvu hrudní svého aorty je metodou první volby ultrasonografie. objemu krve pacienta – tedy asi 15 litrů. ta,“ objasnil prof. Trněný a dodal: „Po s autoimunitními chorobami, jako je trolovaných osob, osobní prohlídce. Více na straně 4 ² s lékaře, jednoduché zdroje ionizujícího záření max. 100 % dávky z výpustí dobře aby probrali alternativní opatření Nemocnice Na Homolce, Praha využitím metody kontrastní MR Na rozdíl od klasického snímku neModerní přístroje tudíž umožňují velko- skončení chemoterapie se totiž uchované roztroušená skleróza, u nichž selhává a jako takové podléhají regulaci ze strany k redukci tělesné hmotnosti. Pacienti, kteří provozované jaderné elektrárny, angiografie. si přejí ukončit léčbu před návštěvou svého kterou by člověk obdržel, kdyby se SÚJB. Ze společné diskuse s odborníky Čtěte stanoviska odborníků a diskutujte o tématu lékaře, to mohou udělat kdykoliv. celý rok zdržoval těsně za jejím ministerstev zdravotnictví, vnitra a doHybridní pozitronová súkl plotem. pravy, Úřadu pro ochranu osobních údaa výpočetní tomografie na www.zdravky.cz jů a Úřadu pro civilní letectví již v únoru V onkologické problematice se uplatňuje hybridní pozitronová a výpočetní tomografie (PET/CT) při hodnocení solitárních plicních uzlů, při stagingu nonhodgkinských a hodgkinských lymfomů, mezoteliomu, lymfomu a při monitorinUkazatele očekávaného věkového gusložení odpovědi na léčbu. CT plic je zlatým standardem. Vždy je nutné sledovat oblast hrudníku ve dvou diagnos- Přínosem PET/CT jeIndex zobrazení zvýšenéekonomického Průměrný věk stáří tických oknech – plicním a mediastinálním. hoIndex metabolismu glukózy vzatížení patologických Axiální řez v mediastinálním okně (vlevo) – rozsáhlý plicní tumor pravého hilu plicního ložiscích. Tento zachycený metabolismus Kraj 2009* 2035 2066 2009* 2035 2066 2009* 2035 2066 ve věku ekonomické aktivity se prorůstá Již v roce 2014 ve všech krajích ČR početně převáží senioři nad spříznivý, útlakem pravého hlavního bronchu. Tumor do mediastina ke vzestupné aortě je koregistrován do CT obrazů, neboť výHl. m. Praha 41,6 49,2 53,2 130početní 270 tomografie 354 49 75 samotné 116 nejsilnější generace narozené truncus pulmonalis. má oproti Axiální řez v plicním okně, nízký kernel (vlevo) – intersticiální plicní proces. dětmi. O dva roky později pak v celé ČR započne proces přiroze- inacházejí Středočeský 40,0 pravý 46,5 hilus 49,9a dis- 96 pozitronové 194 264 75 výrazně 103 v polovině 70.řez letvminulého století. Podle– je patrný axiální plicním okně (vpravo) hlavně zvětšený Axiální řez v plicním okně, vysoký kernel (vpravo) – tzv. HRCT intersticiální změny jsou emisní 54 tomografii ného úbytku obyvatelstva, kdy počet zemřelých každým rokem Tentýž ČSÚ však veplicního vzájemném poměruna časem krétní reakce parenchymu rozpínající se tumor v pravém ostřejší, jakoby zvýrazněné, lze poznat jemnější změny intersticia. rozlišovací Jihočeský 40,5 hilu.47,1 50,7 103vyšší207 286 schopnost. 55 78 108 převýší počet nově narozených. převáží ekonomicky neaktivní složka Plzeňský 40,8 47,3 50,8 110 212 287 54 77 108 Vyplývá to z Projekce obyvatelstva v kra- vém měřítku překročil poprvé hranici obyvatelstva. Počátek tohoto stavu se Karlovarský 39,8 46,7 50,5 94 200 280 53 77 106 jích a oblastech ČR do roku 2065, kterou 100 v roce 2006, v hlavním městě Praze očekává ve druhé polovině 40. let tohoto Ústecký 39,6 45,8 49,1 88 177 245 53 75 101 19. ledna zveřejnil Český statistický úřad dokonce v roce 1995. Na základě vývoje století, popř. na počátku 50. let 21. století. Liberecký 40,0 46,4 49,7 94 188 257 54 77 106 (ČSÚ). Ve Zlínském kraji přitom již k při- populace přirozeným pohybem (bez Ve druhé polovině páté dekády 21. století Královéhradecký 40,9 47,1 50,4 110 204 272 57 80 110 rozenému úbytku obyvatelstva pravdě- zohlednění vlivu migrace ze zahraničí) se bude převis populace ve věku ekonomicpodobně došlo loni. Potvrdit by to měly bude index stáří ve všech krajích prudce ké neaktivity nejvyšší (hodnota indexu od Pardubický 40,4 46,6 50,1 104 192 267 56 77 109 statistické údaje za rok 2009, jejichž pu- zvyšovat. V roce 2014 je očekávána ve 108 v Ústeckém kraji až po 136 v Praze), Vysočina 40,3 46,6 50,3 104 194 274 57 79 111 blikace se očekává v březnu. všech regionech početní převaha seniorů poté by se bilance měla mírně zlepšit. Jihomoravský 40,8 47,1 50,4 112 206 273 55 78 109 Pokud jde o vývoj úmrtnosti, střední délka nad dětmi, a ta by měla být stále markant- Převaha ekonomicky neaktivní části poOlomoucký 40,5 47,2 51,0 107 208 292 55 78 110 života by se podle ČSÚ měla do roku 2065 nější – ve 30. letech 21. století již bude pulace nad ekonomicky aktivními (zjedZlínský 40,7 47,4 51,3 111 214 304 56 78 112 zvýšit u mužů na 86,5 roku (loni 74,2 ro- dosahovat hodnoty 200 seniorů na 100 nodušeně nad plátci daní, zdravotního ku), u žen na 91 let (loni 80,3 roku). dětí. i sociálního pojištění) však zůstane již trMoravskoslezský 40,2 46,9 50,5 101 201 280 55 79 108 Druhý z indexů – index ekonomického valá a stane se jednou z hlavních překážek Zdroj: ČSÚ * reálné definitivní údaje O čem vypovídají indexy zatížení – porovnává ekonomicky ne- udržitelnosti průběžného financování Pozn.: Index stáří = počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0–14 let. Index stáří (počet osob ve věku 65 a více aktivní a aktivní část populace (ve věku důchodů, zdravotní či sociální péče. Index ekonomického zatížení = počet osob ve věku 65 a více let a osob ve věku 0–19 let na 100 osob ve věku 20–64 let jak O Nejvyšší hodnota ve své kategorii, O Nejnižší hodnota ve své kategorii let na 100 dětí do 15 let) v celorepubliko- od 20 do 64 let). Tento poměr je zatím dosud zakázané ovoce? ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICT VÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE
Prof. Marek Trněný také prozradil, že za něně kolik měsíců bude ve VFN v Praze otevřena nově zrekonstruovaná transplantační jednotka: „Jsem neobyčejně rád, že dojde k rozšíření kapacity našeho pracoviště, protože požadavky na transplantace rok od roku narůstají.“ Foto: ZN veškerá dostupná léčba. „Potenciál krvetvorných buněk však přesahuje pouze ‚klasickou‘ transplantaci. V současnosti řešíme několik projektů z oblasti buněčné terapie zaměřených na pacienty s kritickou ischemickou chorobou dolních končetin či s infarktem myokardu,“ doplnil prof. Trněný.
www.florence.cz
Lékařům nelze eHealth nařizovat
X Český statistický úřad
Populace zestárne, ekonomická zátěž stoupne
38 × ročně | 799 Kč
11 × ročně | 550 Kč T H E J O U R N A L O F T H E C Z E C H A N D S LOVA K O N CO LO G I C A L S O C I E T I E S ISSN 1804-7874
Vnitř Lék 2009; 55(12) on-line na www.vnitrnilekarstvi.cz
Vnitřní lékařství
NEUROLOGIE A NEUROCHIRURGIE
časopis České internistické společnosti a Slovenskej internistickej spoločnosti
www.csnn.eu
ČASOPIS ČESKÉ NEUROLOGICKÉ SPOLEČNOSTI ČLS JEP, ČESKÉ NEUROCHIRURGICKÉ SPOLEČNOSTI ČLS JEP, SLOVENSKEJ NEUROLOGICKEJ SPOLOČNOSTI SLS, SLOVENSKEJ NEUROCHIRURGICKEJ SPOLOČNOSTI SLS A ČESKÉ SPOLEČNOSTI DĚTSKÉ NEUROLOGIE ČLS JEP
ročník 55 | prosinec 2009 | číslo 12 Indexed in EMBASE/Excerpta Medica, SCOPUS, MEDLINE/Index Medicus, Bibliographia medica čechoslovaca, Index Copernicus, Chemical Abstracts, INIS Atomindex
12 × ročně | 1320 Kč
MINIMONOGRAFIE
Spondylogenní cervikální myelopatie
Z. Kadaňka
PŘEHLEDNÝ REFERÁT
Thunderclap headache
D. Doležil et al
PŮVODNÍ PRÁCE
Porovnání tíže afázie u demence a cévní mozkové příhody pomocí MASTcz a její vztah k tíži kognitivního deficitu M. Košťálová et al KAZUISTIKA
Komplikovaná herpetická nekrotizující meningoencefalitida s nutností neurochirurgické intervence – kazuistika P. Prášil
Vydává ČLS JEP. ISSN 1210-7859. ISSN pro on-line přístup 1802-4041. Indexováno/excerpováno: Index Copernicus, EMBASE/Excerpta Medica, Bibliographia Medica Čechoslovaca, Scopus
ročník 73 | 106 | 2010 | číslo
3
6 × ročně | 600 Kč
Gastroenterologie a hepatologie
KLINICKÁ ONKOLOGIE
Gastroenterology and Hepatology Časopis České gastroenterologické společnosti, České hepatologické společnosti, Slovenskej gastroenterologickej spoločnosti a Slovenskej hepatologickej spoločnosti Vydává ČLS JEP. Indexed in SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atominedex, Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia medica čechoslovaca
Z OBSAHU: Acute mesenteric ischemia Z obsahu:
CMV kolitida po orgánových transplantacích
ABL1, SRC a další nereceptorové tyrozinkinázy jako nové cíle specifické protinádorové léčby
Dynamická scintigrafie jícnu
Změny cílových objemů při použití magnetické rezonance pro plánování radioterapie lůžka prostaty – předběžné výsledky
Jak řešit ztrátu odpovědi na biologika?
Cílená léčba bronchioloalveolárního plicního adenokarcinomu inhibitory tyrozinkinázové aktivity EGFR
Endoskopická léčba iatrogenní perforace tračníku
Vydává ČLS JEP. ISSN 0862-495 X. ISSN 1802-5307 on-line přístup Indexed in MEDLINE/PubMed, EMBASE/Excerpta Medica, SCOPUS, Bibliographia medica čechoslovaca, Index Copernicus
ročník 23 | 2010 | číslo
6 × ročně | 540 Kč
2
2010 / ročník 12
KR_2-10_komplet_2.indd 65
4 × ročně | 300 Kč
metabolický syndrom diabetická nefropatie a doprovodné postižení ledvin poruchy chování ve stáří poruchy spánku dny paměti �
�
�
�
čes ger rev 2009; 7(3–4)
www.urologickelisty.cz
O D B O R N Ý Č A S O P I S Č E S K É G E R O N TO LO G I C K É A G E R I AT R I C K É S P O L E Č N O S T I
www.geriatrickarevue.cz
www.kardiologickarevue.cz
česká geriatrická revue
Věnováno prof. MUDr. Jindřichu Špinarovi, CSc., FESC, k jeho 50. narozeninám
1.
4
číslo únor 2011 ročník 65
6 × ročně | 600 Kč www.praktickagynekologie.cz
ČESKÁ A SLOVENSKÁ
www.klinickaonkologie.cz
www.vnitrnilekarstvi.cz
ISSN 0042-773X ISSN pro on-line přístup 1801-7592
2*10
hormonálně aktivní nádory a předčasná puberta operace transsexualizmu female to male diabetes mellitus a gravidita vliv výživy na výsledky léčby neplodnosti předčasné ovariální selhání u chemoterapie
3.8.2010 10:14:08
4 × ročně | 420 Kč
4 × ročně | 600 Kč
4 × ročně | 400 Kč
Objednávat můžete na webových stránkách www.ambitmedia.cz nebo pomocí e-mailu predplatne�ambitmedia.cz