ZDRAVOTNICKÉ NOVINY
Přílohy tohoto vydání
ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz
ročník 60 • číslo 7–8 • 14. 2. 2011 cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €
ČLS JEP zvolila nové 2 předsednictvo, v čele zůstává prof. J. Blahoš
Návrh lékařské komory vyvolává polemiku (2)
2
Protikorupční strategie – dobré příklady táhnou
3
Priority maďarského 4 předsednictví Radě Evropy
V DĚKUJEME, ODCHÁZÍME
Krize dostává konkrétní tvář Vláda, ministerstvo zdravotnictví, hejtmani i odboráři se shodují v tom, že odchod protestujících lékařů z nemocnic by přinesl vážné problémy. Liší se však v názorech, jak lze hrozící krizi odvrátit. „Ředitelé fakultních nemocnic intenzivně připravují krizové plány, protože fakultní nemocnice budou tvořit páteřní síť případného krizového řešení po 1. březnu. Stát na tuto situaci bude připraven,“ tvrdil ve středu minulého týdne premiér Petr Nečas.
má spádovou oblast 1,2 miliónu lidí. Problém je v tom, že v tomto lidnatém kraji podalo výpověď zhruba 50 procent lékařů. Vzhledem k lidnatosti kraje nejsme schopni zajišťovat veškerou péči ani při nejlepší vůli,“ říká ředitel FN Ostrava MUDr. Svatopluk Němeček, MBA. Podle něj je na krizovém štábu Moravskoslezského kraje, aby informoval, jak bude ze zbytkových kapacit zajišťovat akutní péči. „Plánujeme zavření několika oddělení, která z velké části poskytují plánovanou péči, posílení chirurgických týmů, počítáme s tím, že spousta lidí bude rušit dovolené,“ uvádí S. Němeček. Podle připraveného harmonogramu se začnou vyprazdňovat neakutní oddělení (kožní, ortopedické, rehabilitační), která budou sloužit jako rezerva pro oddělení akutní. „Kapacita by se tím měla zdvojnásobit. Kapacitu porodnice ztrojnásobíme až na 100 lůžek,“ říká ředitel Němeček.
Pokyny MZ ředitelům fakultních nemocnic Ministerstvo zdravotnictví požaduje od fakultních nemocnic mobilizaci lůžkového fondu. Pokud po prvním březnu dojde na krizové scénáře, má být možné ukládat pacienty na volná lůžka bez ohledu na charakter oddělení, za zvýšené mobility personálu uvnitř nemocnic. „Je potřeba posílit vstupní ambulance, emergenční oddělení, uzavřít ambulantní části nemocnic. Máme dohodu se zástupci poskytovatelů ambulantní péče, že budou přijímat pacienty z nemocničních ambulancí a starat se o ně po dobu, kdy to bude nezbytné,“ uvedl ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. Ministerstvo podle něj doporučilo nemocnicím, aby se primáři kontaktovali s ambulantními specialisty v dané oblasti a domluvili si s nimi spolupráci. „Bude velmi důležité, aby nemocnice spolupracovaly se zdravotními
Odmítám jednat o finančních bonusech
„Vidíme možnost pro sekundární transporty pomocí vrtulníkové letky armády, protože veškeré vrtulníky, které v současné době zajišťují primární péči, budou při prodlužování dojezdů udržovat pohotovost pro běžné akutní stavy,“ říká M. Slabý. Foto: uzi pojišťovnami, které budou vytvářet informační centra pro pacienty a zajišťovat plynulý tok informací, kde je volno a kde ne. Je naprosto klíčové, aby ředitelé spolupracovali s krajem, kde sídlí, ale i s okolními kraji. Dostali jasný pokyn, že budou muset přijímat pacienty odkudkoli, bez ohledu na tradiční spádové oblasti. Po-
kud budou mít volnou kapacitu, ošetří pacienta bez ohledu na místo bydliště,“ řekl L. Heger.
Nějakou dobu to ustojíme V Moravskoslezském kraji chce odejít 560 lékařů. „Fakultní nemocnice Ostrava, kde nejsou žádné výpovědi,
Napjatá situace je i v královehradecké fakultní nemocnici, kde podává výpověď 180 lékařů. „Jsme natolik postiženým regionem, že v chirurgii a neonatologii nebudeme schopni poskytnout ani akutní péči. Situace je akcentována tím, že v sousedních krajích pardubickém a na Vysočině není fakultní nemocnice, dá se očekávat, že tlak na naše zařízení bude ještě větší. V některých oborech bude nutné, abychom spolupracovali s pražským regionem,“ uvádí ředitel FN Hradec Králové prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. V nemocnici podle něj navíc dávají lékaři v masivní míře výpovědi ze služeb. dokončení na straně 2 ➥
◗ Financování zdravotnictví
Protestní akce lékařů může ovlivnit investice do zdravotnických zařízení Mottem letoška jsou rozpočtové úspory. Zdravotnické noviny se proto zeptaly v jednotlivých krajích, jak se úsporná opatření projeví v investicích do zdravotnických zařízení. V některých odpovědích zazněla i konstatování o možném vlivu akce Děkujeme, odcházíme. Karlovarský kraj Hejtman PaeDr. Josef Novotný uvedl, že snahou kraje je i přes úsporná opatření zachovat plánované investiční akce a investice nekrátit. Příspěvkové organizace zřizované krajem mají snížené náklady na provoz, a to o 5 % ve zdravotnictví i v sociální péči. Ve zdravotnictví je určeno 6,6 miliónu na opravu střechy LDN v Nejdku a 6 miliónů na nákup sanitek pro záchrannou službu. Kraj se také rozhodl vzít si úvěr na výstavbu sídla Územní zdravotnické záchranné služby do výše 75 mil. Kč. Stavba bude letos zahájena. Kromě toho bude pokračovat výstavba pavilonu akutní medicíny v Karlovarské krajské nemocnici (celkem necelých 600 mil. Kč z úvěru) a na jaro 2011 se připravuje zahájení rekonstrukce pavilonu B chebské nemocnice za celkem 130 mil. Kč. Kraj se také bude podílet na financování přístrojového vybavení kardiocentra v Karlových Varech, a to 15 procenty z celkových 58 mil. Kč získaných z Integrovaného operačního programu (IOP) ministerstva zdravotnictví.
Jihomoravský kraj Radní pro zdravotnictví MUDr. Oldřich Ryšavý uvedl, že o krácení investic do zdravotnických zařízení kraj neuvažoval a ani neuvažuje. Nicméně se vše
podle něho může změnit na přelomu února a března v souvislosti s akcí Děkujeme, odcházíme.
Liberecký kraj Podle MUDr. Pavla Nováka, radního pověřeného vedením krajského zdravotnictví, kraj počítá pouze s částkou cca 10 mil. na výstavbu komplexního informačního centra pro záchrannou službu. S realizací dalších stavebních investic nepočítá. Prioritou je vybavení komplexního iktového centra v Krajské nemocnici v Liberci v objemu cca 28 mil. Kč. Zde je zatím podíl kraje velmi nejistý a záleží též na hospodářském výsledku. V Krajské nemocnici v České Lípě jsou investiční požadavky na materiálně technické vybavení v rozsahu minimálně 35 mil. Kč. U investic v nemocnicích bude pravděpodobně nutno přistoupit k výrazné restrikci.
Moravskoslezský kraj Na pokrytí akcí stavebního charakteru v oblasti zdravotnictví kraj v rozpočtu vyčlenil téměř 293 mil. Kč. Jedná se o nejvyšší částku, jakou do zdravotnictví v posledních letech kraj investuje, uvádí se v odpovědích, které ZN zaslala mluvčí Bc. Šárka Vlčková.
V Karlovarské krajské nemocnici, a. s., letos pokračuje stavba nového pavilonu akutní medicíny. Jeho konečnou podobu představuje tato vizualizace. Repro: KKV Jedná se především o akce, u kterých je nezbytné dokončit jejich fyzickou realizaci či pouze samotné dofinancování, o havarijní stavy a o nutnou přípravu pro následné žádosti o dotaci z evropských fondů či poskytnutí krajských podílů na realizaci projektů z fondů EU. Kraj letos plánuje realizaci projektu „Obnovení přístrojové techniky ve zdravotnických zařízeních“, který má být spolufinancován z IOP a jehož celkové náklady přesáhnou 200 mil. Kč. Ve vazbě k výzvě Děkujeme, odcházíme musí dojít k monitorování situace a na základě následných analýz nelze vyloučit omezení realizace připravovaných projektů.
Plzeňský kraj Původní požadavky záchranné služby na vybavení činily 25,46 mil. Kč, uvedla Petra Jarošová, tisková mluvčí kraje. Jednalo se o sanitní vozy, vůz pro hromadná neštěstí, přístroje na mechanickou srdeční masáž, defibrilátory, dýchací přístroje a monitory/defibrilátory. Schváleny ale byly investice ve výši 5 miliónů a budou použity na nákup přístrojů. dokončení na straně 2 ➥
◗ Zdravotní pojišťovny
V krizi bez regulací i bez sankcí Zdravotnická zařízení, která v případě, že protestující lékaři nestáhnou své výpovědi, převezmou akutní péči o nově příchozí pacienty, se nemusejí bát regulací a finančního postihu za překročení limitů. Týká se to jak nemocnic, tak ambulantních zdravotnických zařízení. Na briefingu po jednání s ministrem zdravotnictví to 11. února potvrdil jak ředitel VZP ČR MUDr. Pavel Horák, CSc., MBA, tak prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ing. Jaromír Gajdáček. Naopak vůči nemocnicím oslabeným odchodem protestujících lékařů zdravotní pojišťovny neuplatní sankce pro neplnění předepsaného personálního vybavení. „Prolomení regulací však bude platit jen po dobu skutečné krize, pokud nastane, tedy orientačně v měsíci březnu,“ upozornil P. Horák. „Pokud by měly některé nemocnice omezený provoz či uzavřená oddělení ještě v dubnu, museli bychom přistoupit ke krácení smluvního objemu paušálních plateb,“ dodal. „Za zaměstnanecké zdravotní pojišťovny mohu garantovat, že v případě vyhrocení situace po 1. březnu budeme peníze posílat skutečně tam, kde bude akutní péče pacientům poskytována,“ slíbil J. Gajdáček. Zároveň vyjádřil víru v to, že se podaří s protestujícími lékaři dojít k dohodě.„Byla by škoda další peníze, které by za normálních okolností mohly přijít do nemocnic, vyplýtvat na převozy pacientů sanitními vozy či vrtulníky a na další krizová opatření,“ řekl.
Mimořádná situace prověří informační systémy Ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., po jednání s představiteli zdravotních pojišťoven zdůraznil, že vedle garance řádného financování skutečně poskytnuté zdravotní péče je v případě krizového stavu druhou prioritou i zajištění informační podpory pro pacienty. V krajích by vznikla informační centra, která by průběžně a nepřetržitě sbírala informace o aktuálně volných kapacitách zdravotnických zařízení v regionu i okolí. Tytéž informace by sbíraly a vyhodnocovaly i zdravotní pojišťovny, které by svou činnost s krajskými informačními centry koordinovaly.„Se svými pojištěnci bychom komunikovali jak prostřednictvím telefonních informačních linek či e-mailů, tak s využitím sdělovacích prostředků, především regionálního tisku,“ upřesnil J. Gajdáček.
Při restrukturalizaci budou mít slovo i hejtmani Náměstek ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění Ing. Petr Nosek potvrdil, že by další vývoj situace mohl vést i k restrukturalizaci lůžkové péče. Zdravotní pojišťovny by měly vypracovat představu o potřebných kapacitách v jednotlivých krajích. Ministr zdravotnictví L. Heger svého náměstka doplnil: „Pokud bude docházet k přesunu úhrad mezi nemocnicemi a pokud některá zdravotnická zařízení budou transformována či redukována, ministerstvo podpoří hejtmany v tom, aby byl v regionu zachován co největší objem potřebné zdravotní péče.“ Před dalším setkáním se zástupci Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů, které se mělo konat až po uzávěrce tohoto vydání ZN, vyjádřil přesvědčení, že prostor pro dohodu stále ještě existuje. „Nikoli v objemu finančních prostředků, víc skutečně dát nemůžeme, ale v mechanismu jejich rozdělení,“ dodal L. Heger. jak