ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz
ročník 61 • číslo 20 • 14. května 2012 cena 26 Kč • pro předplatitele 20 Kč
Kapacita kolonoskopií je pro potřeby screeningu dostatečná „Počátkem minulého roku předložila Evropská komise členským zemím první pokyny pro zajišťování kvality v kolorektálním screeningu a diagnostice. Českou republiku bych chtěl povzbudit v dalším úsilí o plné provádění screeningu nádorů tlustého střeva v souladu s doporučenými normami. To umožní českým občanům plně těžit z přidané hodnoty, kterou screening přináší.“
n PO UZÁVĚRCE
Projekt IZIP do prázdnin skončí Ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., se ve čtvrtek 10. května dohodl s předse� dou vlády RNDr. Petrem Nečasem na ukončení projektu ���������������������������������� zdravotních knížek pacientů na ��� in� ternetu IZIP. L. Heger po pracovním setkání s předsedou vlády mj. řekl: „S výsledkem jednání jsem velmi spokojen. Pan premiér Nečas mě ujistil, že má zájem na tom, aby byl kontroverzní projekt internetových zdravotních knížek ukončen ideálně do letních prázdnin. Za sebe bych rád konstatoval, že mě mrzí, že projekt, do kterého byly před deseti lety vkládány velké naděje a který stál české daňové poplatníky přes dvě miliardy korun, končí neúspěchem. I tak věřím, že budoucnost patří elektronizaci zdravotnictví, která ale musí být provedena účelně, hospodárně a ve prospěch pacientů i systému všeobecného zdravotního pojištění.“ Ministr zdravotnictví se s předsedou vlády prý shodl i v názoru, že ze všech změn, které mohou v budoucnu nastat ve Všeobecné zdravotní pojišťovně, je vypořádání se s projektem IZIP na prvním místě. red
ještě ve fázi prekancerózy a předejít tak nejen utrpení nemocného, ale i jeho velmi nákladné léčbě. „Pacientům, kteří jsou diagnostikováni včas, stačí většinou chirurgická léčba za desítky tisíc korun, u rozvinutých případů vyjde terapie jednoho nemocného i na milióny korun. S těmito penězi bychom mohli naložit ve zdravotnictví jinak. Screening opravdu stojí za to,“ dodal prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., předseda České onkologické společnosti ČLS JEP.
Metodika screeningu je zvládnutá…
Český screeningový program na záchyt kolorektálního karcinomu zdaleka není na začátku – má za sebou již dvanáct let. „Za posledních 7 let, kdy máme k dispozici kompletní data, bylo provedeno 85 000 kolonoskopií. U přibližně třetiny pacientů jsme nalezli a odstranili adenom, tím jsme přerušili proces vzniku kolorektálního karcinomu a předešli rozvoji zhoubného nádoru u 25 000 lidí,“ připomněl MUDr. Štěpán Suchánek, sekretář Společnosti pro gastrointestinální onkologii ČLS JEP. Odborníci se většinou shodují na tom, že po medicínské stránce je screeningový program dobře zvládnutý. Rezerva je ovšem v informovanosti veřejnosti a ochotě lidí chodit na testy – pokrytí screeningem u nás zatím nepře-
www.zdravky.cz
Z OBSAHU n z medicíny Z odborného tisku
str. 2
Role karbapenemů v klinické praxi dneška
str. 2–3
Transabdominální UZ gastrointestinálního traktu str. 4–5 Bude-li u nás robotika blokována, brzy nás někdo předběhne str. 6 Polovina péče v r. 2030 šitá na míru? V USA prý ano! str. 6
O eurokomisaře Johna Dalliho byl zájem nejen mezi odborníky, ale i mezi novináři. Foto: archiv IBA MUNI kračuje 25 procent cílové skupiny. Program je navržen tak, že asymptomatičtí lidé ve věku 50 až 54 let každoročně chodí k praktickému lékaři nebo ke gynekologovi na test okultního krvácení (TOKS). Při případné pozitivitě se provádí kolonoskopické vyšetření na gastroenterologii. U klientů starších 55 let se provádí TOKS jednou za dva roky, eventuálně se může přistoupit přímo k primární screeningové kolonoskopii.
… vyšší účasti by napomohlo adresné zvaní
Česká republika může při osvětě veřejnosti čerpat ze zahraničních zkušeností. Ty ukazují, že naprosto klíčové je jít lidem naproti, oslovit je s nabídkou vyšetření a sdělit jim, jak moc je důležité nechat se pravidelně testovat. V Evropě se jako základní nástroj, jak popu-
laci do screeningu vtáhnout, osvědčilo adresné zvaní – cílové skupině chodí přímo do poštovní schránky zvací dopis. I podle českých odborníků je to jediná cesta, jak účast ve screeningu výrazně zvýšit. „Takový dopis by měl být podepsán či spolupodepsán osobou, které adresát věří, nejlépe ošetřujícím lékařem. Pokud dotyčný nezareaguje, měl by následovat opakovaný kontakt,“ konstatoval prof. MUDr. Julius Špičák, CSc., předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP. „Ať už přistoupíme ke screeningu jakýmkoli způsobem, jeho ústředím bude vždy kolonoskopické vyšetření. S radostí mohu oznámit, že kapacita kolonoskopií je dostatečná pro pokrytí potřeb screeningu v České republice a velmi pravděpodobně bychom zvládli i nárůst vyšetření, daný případným adresným zvaním,“ zdůraznil prof. Špičák. mon
Pacienti ocenili brněnský MOÚ Projekt Kvalita očima pacientů (KOP), který měří kvalitu zdravotní péče prostřednictvím spokojenosti a zkušenosti pacientů, v roce 2011 probíhal bez podpory a financování ministerstva zdravotnictví. Přesto se ho dob� rovolně zúčastnilo šedesát procent ministerstvem přímo řízených zdra� votnických zařízení. V kategoriích nemocnice, rehabilitační ústavy a psychiatrické léčebny byli pacienti nejvíce spokojeni s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně, Rehabilitačním ústavem Kladruby a Psychiatrickou léčebnou Červený Dvůr.
Kvalita nemocnic celkově stoupla Celkem byly v kategorii nemocnic projektu KOP podle standardizované metodiky založené na statisticky validním měření spokojenosti pacientů vyhodnoceny výpovědi cca 14 000 pacientů hospitalizovaných v říjnu 2011. Vybraný vzorek reprezentuje všech 18 tisíc v tomto období hospitalizovaných pacientů, průměrná návratnost dotazníků překročila 70 procent. Sběr dat proběhl v souladu s metodickým standardem zveřejněným ve věstníku MZ ČR, všechna měřená zdravotnická zařízení tentokrát splnila minimální metodické požadavky na kvalitu dat. „Výsledky za rok 2011 jsou ve výsledkové zprávě většinou porovnány s výsledky za rok 2009,“ uvedl řešitel projektu KOP RNDr. Tomáš Raiter. „Důvodem je, že výsledky za rok 2010 zpracovával pro ministerstvo zdravotnictví jiný řešitel, a nebylo proto možné garantovat kompatibilitu jejich zpracování, výsledky za rok 2010 byly zveřejněny až v lednu 2012 a nebyla k dispozici primární data, která by srovnání umožnila,“ vysvětlil T. Raiter. Celkový index spokojenosti za hodnocená zařízení vzrostl z hodnoty 81,2 procenta na hodnotu 82,6 procenta. Sedm z devíti hodnocených nemocnic dosáhlo nejvyššího ratingu A+, což značí významně nadstandardní kvalitu zdravotních služeb.
Projekt konstatoval, že kvalita péče ve vybraných zdravotnických zařízeních je na velmi dobré úrovni, průměrná souhrnná spokojenost za všechna vybraná zdravotnická zařízení činí 82,6 %. Nejvíce spokojeni byli podle výsledků projektu pacienti Masarykova onkologického ústavu v Brně ( MOÚ) – 87,3 %, na druhém místě se umístila Nemocnice Na Homolce (85,9 %), na třetím Thomayerova nemocnice v Praze (85,1 %). Nižší souhrnnou spokojenost vyjádřili pacienti Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze (79,5%) a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (78,4 %).
Výsledky projektu v dalších kategoriích Kategorie rehabilitačních ústavů pracovala s výpověďmi cca 850 pacientů hospitalizovaných ve dvou rehabilitačních ústavech na konci roku 2011. Vybraný vzorek reprezentoval 1018 hospitalizovaných pacientů, průměrná návratnost dotazníků překročila 85 procent. Podle výsledků projektu je s rehabilitačními ústavy celkově spokojeno 83 % pacientů. Vyšší spokojenost udávali pacienti Rehabilitačního ústavu Kladruby (87 %), nižší Rehabilitačního ústavu Hrabyně (79,9 %). V kategorii psychiatrických léčeben byly vyhodnoceny výpovědi přibližně 1600 pacientů hospitalizovaných v sedmi psychiatrických léčebnách v říjnu 2011. Vzorek reprezentuje všech 2660 hospitalizovaných pacientů, průměrná návratnost dotazníků překročila 70 procent. Spokojenost pacientů v této kategorii ovlivňuje charakter pracoviště – na otevřených odděleních jsou obecně pacienti spokojeni na 77,4 %; na uzavřených jen na 67,5 %. Nejvyšší spokojenost projevili pacienti Psychiatrické léčebny Červený Dvůr (89,8 %), Psychiatrické léčebny Jihlava (78,5 % na otevřeném odd., 76,9 % na uzavřeném odd.) a Psychiatrické léčebny Šternberk (77,5 % na otevřeném odd., 75,4 % na uzavřeném odd.). více k tématu na str. 11 Foto: uzi
S tímto příslibem přicestoval John Dalli, eurokomisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku, na Evropské dny kolorektálního karcinomu, které se uskutečnily 4. a 5. května v Brně. Setkání pořádané Asociací evropských lig proti rakovině ve spolupráci s Ústavem biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity se konalo pod záštitou poslance Evropského parlamentu RNDr. Pavla Poce, ministra zdravotnictví doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc., a Bc. Romana Onderky, MBA, primátora města Brna. Kolorektální karcinom představuje obrovskou zátěž v celé Evropě a v České republice obzvlášť – ačkoli jde o nádor do značné míry preventabilní, nedaří se mortalitu s ním spojenou výrazně snižovat. „O tomto problému hovoří onkologové mezi sebou, scházejí se nad ním praktičtí lékaři, diskutují o něm politici. Na to, aby se něco změnilo, to nestačí. Chtěli jsme tedy uspořádat setkání, kde by na jednom místě byli všichni,“ řekl jeden z iniciátorů akce Pavel Poc. V České republice žije 55 000 lidí, kteří v minulosti byli nebo jsou léčeni na zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku. Každoročně přibývá asi 8500 nových případů. U větší části pacientů je diagnóza stanovena pozdě, ve stadiu III a IV, a tedy s mizivou nadějí na vyléčení. Přitom screeningová vyšetření mohou odhalit onemocnění
On-line fórum zdravotnictví a sociální péče
130 let od založení české chirurgie
str. 7
n z farmacie Boceprevir získal v Belgii Galénovu cenu
str. 8
Z lékových agentur
str. 8
np ro lékařské praxe Metodika k pravidelnému očkování proti TBC str. 9 Internetový nástroj pro efektivní preskripci
str. 9
n pro lůžková
zařízení
Švédsko: Od pevných rozpočtů až k úvahám o platbách za zdraví str. 10 Anketa ZN: Jak nemocnice využívají názory pacientů? str. 11 n události, fakta,
názory
Šance pro elektronizaci zdravotnictví ještě jsou, ale tenčí se
str. 12
P. Nosek: Ať obsah emergentního datasetu definuje EU str. 12 Jak učinit souhlasy méně formálními a více informovanými?
str. 13
I dítě, které teprve přijde na svět, má svá práva
str. 14
Václav Krása dnes vidí mnoho věcí jinak než před deseti a více lety
str. 14
Aktivity českých zubních lékařů v Rakousku pod drobnohledem
str. 15
Zařízením sociálních služeb navrhlo MPSV zvýšení dotací str. 15 Zpravodajský deník
str. 15
n servis Personální inzerce
str. 16