ZDRAVOTNICKÉ NOVINY
Přílohy tohoto vydání
D
ročník 59 r číslo 19 r 14. června 2010 cena 26 Kč r pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €
OVĚŘ
ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz O V A N Ý NÁKL
6 Jak se chovají systémy zdravotnictví v době krize (1)
6 Biologické léky: Cílený výzkum místo střelby naslepo
Metrologická kontrola tónových audiometrů
7
A
8 Stres při práci – problém v oblasti zdravotní i společenské
V PODPORA VZDĚLÁVÁNÍ ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ Z FONDŮ EU
950 miliónů na odborné znalosti i manažerské dovednosti První z projektů se soustředí na prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků se zaměřením na odborně profesní vzdělávání a na vzdělávání v manažerských dovednostech. Druhý je určen lékařům, zubním lékařům a farmaceutům a zaměřuje se na profesní medicínské vzdělávání a vzdělávání v manažerských dovednostech. Na projekty se ministerstvu podařilo získat podporu z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost, oblast podpory 1.1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků. Na vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků je určeno cca 300 miliónů korun, na projekt určený lékařům je vyčleněno dalších 422 miliónů. Finanční prostředky budou vydávány cíleně a adresně, podpora by se měla týkat až 38 000 zdravotnických pracovníků. Organizátorem obou projektů je Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ).
míst. Nástrojem k dosažení tohoto cíle je přímá podpora – mzdové příspěvky pro účastníky certifikovaných kursů lékařských zdravotnických pracovníků, certifikovaných kursů nelékařských zdravotnických pracovníků a akreditovaných kvalifikačních kursů. Mohou dosahovat až trojnásobku minimální mzdy. Celková výše přímé podpory je pro oba projekty dohromady 242,5 miliónu korun. Protože některé kursy trvají i 36 měsíců, měly by tyto příspěvky sloužit k motivaci zaměstnavatelů, aby podporovali další vzdělávání svých pracovníků. „Uvědomujeme si, že je nutné zaměřit se zejména na ty obory, u kterých je zapotřebí v rámci profesního vzdělávání doplnit počty zdravotnických pracovníků, kteří v praxi chybějí,“ připomněla na konferenci ministryně zdravotnictví Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA. „Ministerstvo tyto obory dlouhodobě sleduje a realizací těchto individuálních projektů je významně podpoří.“
Mzdové příspěvky pro frekventanty
Na podporu kursů pro zaměstnance
Součástí realizace obou projektů by měla být i stabilizace a udržitelnost pracovních
„Formy postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví stanoví zákon č. 95/2004 Sb.,
Ilustrační foto: Profimedia
Dva nové projekty celoživotního vzdělávání zdravotníků, spolufinancované z fondů EU, představilo Ministerstvo zdravotnictví ČR na „startovací“ konferenci 27. května v pražském hotelu ILF.
o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče,“ připomněla v úvodu svého vystoupení na konferenci
X Regulační poplatky
„Není důvod dále poplatky hradit. Slíbili jsme, že když v parlamentních volbách uspějeme tak, abychom sestavovali vládu, že poplatky zrušíme. To se nestalo.“ Takto formulovaným „výhradně osobním názorem“ předpověděl místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach v pátek 4. června výsledek jednání hejtmanů o dalším osudu proplácení regulačních poplatků kraji.
1406 ZN 19_01.indd 1
Projekt 1 – nelékařské profese
V rámci projektu bude podpořeno 32 475 pracovníků. Příjemci podpory se mohou stát: V nelékařští zdravotničtí pracovníci organizací přímo řízených MZ ČR mimo území hl. města Prahy, dokončení na stranách 4 a 5 ²
X Evropská unie
Hrazení kraji postupně končí, Středočeši ale ještě vyčkávají
Jeho prognóza se splnila, byť s jednou výjimkou. Hejtmani se v pražském Lidovém domě dohodli, že kraje přestanou ve svých nemocnicích a lékárnách hradit občanům poplatky nejpozději koncem června. Oficiálně to ČTK sdělil hejtman Pardubického kraje Radko Martínek, tedy šéf regionu, který z vlastní iniciativy proplácení poplatků zrušil již od 2. června. Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola to doplnil sdělením, že se jedná o rozhodnutí politické, a proto je musí akceptovat vedení strany. Předsednictvo ČSSD se vzápětí usneslo, že vedení jednotlivých krajů se mají do
Mgr. Vendula Pírková, ředitelka odboru vědy a vzdělávání ministerstva zdravotnictví. „Zatímco specializačním vzděláváním financovaným ze státního rozpočtu získává zdravotnický pracovník specializovanou způsobilost k výkonu specializovaných činností, celoživotním vzděláváním se rozumí průběžné obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti zdravotnických
pracovníků a jiných odborných pracovníků v příslušném oboru v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky. Různé formy celoživotního vzdělávání – např. inovační kursy, certifikované kursy, akreditované kvalifikační kursy či konference – mohou být mj. financovány z Evropského sociálního fondu.“ Cílem ministerstva zdravotnictví je v případě obou projektů – pro lékaře i nelékaře: V prohlubování znalostí a zvyšování úrovně odborných znalostí, dovedností a kompetencí lékařských i nelékařských zdravotnických pracovníků, V tvorba vzdělávacích programů pro zaměstnance zdravotnických zařízení, V podpora systémů rozvoje a řízení lidských zdrojů, vedoucí k motivaci a aktivizaci zdravotnických pracovníků a k podpoře dalšího vzdělávání, včetně poskytování podpory a poradenství, V udržení a zvýšení obecných pracovních kompetencí pracovníků ve zdravotnictví.
21. června rozhodnout, zda přestanou proplácet zdravotnické poplatky ve svých zdravotnických zařízeních, nebo je budou proplácet všem bez ohledu na to, kdo zařízení zřizuje. Své rozhodnutí mají oznámit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tedy variantní řešení, které jednoznačně vyplývá ze stanoviska Evropské komise (EK), podle nějž je dosavadní systém hrazení poplatků diskriminační. Podle EK by kraje buď měly proplácet poplatky všem, anebo nikomu, jinak jde o nepovolenou veřejnou podporu (viz ZN č. 18/2010).
D. Rath: Počkáme na ministry
Zmíněnou výjimkou v předpovědi Z. Škromacha je Středočeský kraj. Podle prohlášení hejtmana Davida Ratha ze 7. června ve středních Čechách bude zatím proplácení poplatků za pacienty krajských nemocnic zachováno. O dalším postupu se rozhodne, až vznikne nová vláda a bude známo, kdo bude ministrem vnitra a ministrem zdravotnictví. Podle D. Ratha se na tomto postoji dohodli krajští radní. Dodal, že neví, jak se k datu 21. června – tedy k vedením ČSSD určenému termínu konečného rozhodnutí – dospělo. Podotkl, že v této věci náleží verdikt výhradně radě příslušného kraje a středočeská se zatím rozhodla vyčkat. Jak známo, hejtman Rath již ale dříve uvedl, že proti tlaku a represím ze strany pravicové vlády nemohou kraje úspěšně čelit celé další volební období a budou vládou přinuceny plně či částečně systém proplácení opustit. dokončení na straně 3 ²
Ministři zdravotnictví pro přeshraniční plánovanou péči Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., ministryně zdravotnictví ČR, se 8. června v Lucemburku zúčastnila zasedání ministrů zdravotnictví členských států EU, které proběhlo v rámci jednání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele EPSCO. Jedním z hlavních výsledků jednání je dosažení politické shody členských států nad návrhem směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. „Jedná se o významný návrh, který by měl vést k zajištění práv pacientů při plánovaném čerpání zdravotní péče v jiném členském státu EU,“ řekla po jednání D. Jurásková a dodala: „Pacienti budou mít právo cíleně vyhledat zdravotní péči v jiném členském státu EU a obdržet úhradu nákladů na tuto péči ve výši, v jaké by jim byla poskytnuta na území země, kde jsou pojištění.“ Dohodnuté znění směrnice je výsledkem téměř dvouletých složitých jednání na expertní i politické úrovni. Významný po-
díl na nich mělo i české předsednictví Radě EU v 1. pololetí roku 2009. Hlavním cílem bylo zajistit nároky pacientů při čerpání péče v zahraničí a zároveň neohrozit finanční stabilitu různorodých zdravotních systémů členských států EU. Také bylo nutné zajistit, aby poskytování zdravotní péče bylo především kvalitní a bezpečné. Návrh zároveň nastavuje rámec pro spolupráci členských států, zejména v oblasti elektronického zdravotnictví, rozvoje evropských referenčních sítí poskytujících vysoce specializovanou péči či hodnocení zdravotnických technologií. K postoji Rady se nyní ještě musí vyjádřit Evropský parlament. Lze očekávat další intenzivní diskuse, protože najít shodu nebude lehké. mzcr
11.6.2010 10:45:17