ZdravOtNICKé NOvINy
Jsm e zd e sp
olu na p pracuje znalo rohloub me ení stí o b kost iologii i
odborné Fórum Zdravotnictví a sociální Péče www.zdravky.cz
ročník 59 • číslo 31 • 18. října 2010 cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €
Evropský parlament: 3 Označování sledovaných léků
4 Ing. Petr Nosek: Konkurenci pojišťoven hlavně v prevenci
Češi platí v lékárnách více než u lékaře
5
Invalidní důchod je prodloužením nemocenské
7
Další informace na stranách 3, 5, 7 tohoto sešitu. CZ-PRO-AMG-020-2010
V Projekt Prevence násilí na Pracovištích
Krizové situace lze zvládnout posílením sociálního dialogu Do zdravotnictví i sociálních služeb přicházejí pacienti/klienti v náročných životních situacích, což způsobuje nejen zvýšenou psychickou zátěž a míru stresu ošetřujícího personálu, ale zvyšuje i pravděpodobnost konfliktů a násilí na pracovišti. Na tuto problematiku je zaměřen dvouletý projekt Prevence násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče. Co je pracovní násilí a jaké jsou jeho podoby
Kulatý stůl k tomuto projektu se usku tečnil v úterý 12. října se v prostorách se nátu v Praze. Předkladatelem a řešitelem projektu jsou Českomoravská konfedera ce odborových svazů (ČMKOS) a Odbo rový svaz zdravotnictví a sociální péče (OSZSP) ČR, gestorem Ministerstvo prá ce a sociálních věcí (MPSV) ČR a part nerem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) ve spolu práci s Unií zaměstnavatelských svazů (UZS). V úvodu akce bylo nastíněno několik otá zek – např. má vůbec smysl věnovat se podrobně násilí na pracovištích? Co je násilí a jak ovlivňuje osobní a pracovní život člověka? Jaké jsou jeho důsledky pro zaměstnavatele? Ing. Iva Merhautová, MBA, zástupkyně OSZSP ČR, ve svém sdělení konstatovala, že násilí můžeme definovat jako formu negativního chování nebo jednání ve vztahu mezi dvěma nebo více lidmi. Vy značuje se agresivitou, která může být opakovaná, ale také neočekávaná. Může
mít podobu jak fyzickou, tak psychickou, a tyto dvě podoby bývají propojeny. „Ve zdravotnictví a sociálních službách se pracovníci setkávají s pacienty/klienty v náročných životních situacích. Vyrov nat se s nemocí znamená pro pacienty zátěž a někdy samotná nemoc způsobuje jejich agresivní chování. Stejně tak zatě žující je vyrovnat se s handicapem nebo ztrátou schopností ve stáří pro klienty so ciálních služeb. To vše způsobuje zvýše nou psychickou zátěž ošetřujícího perso nálu, a dá se tedy říci, že zdravotnický personál a personál v zařízeních sociální péče je vystaven zátěži externí i interní, takže narůstá pravděpodobnost konflik tů,“ zdůraznila Iva Merhautová a upozor nila, že každé chování, které ponižuje, zahanbuje nebo jinak naznačuje nedosta tek respektu k důstojnosti a hodnotě člo věka, je formou násilí psychického. Jako důsledky násilí na pracovištích vidí Ing. Merhautová zvýšené přímé i nepří mé náklady jak pro společnost, tak pro organizace, zvýšenou zátěž pracovníků, snížení kvality poskytovaných služeb, snížení celkové výkonnosti organizace,
Část předsednického stolu akce (zleva): RNDr. Jiří Schlanger (MZ ČR), Mgr. Eva Prošková (moderátorka akce), Ing. Iva Merhautová, Bc. Marcela Kousalíková (Health Management Consulting), Mgr. Kateřina Hofmanová (OSZSP ČR). Foto: Zn ale také častější změny zaměstnání včet ně odchodu z profese a dokonce častější útěk jednotlivců k alkoholu a jiným ná vykovým látkám.
a školiteli komunikačních dovedností, a edukaci dalších 800 osob, jejichž komu nikační kompetence povedou k minima lizaci výskytu forem násilí na pracovišti. K dosažení těchto cílů je a bude (projekt probíhá od 1. 2. 2010 do 31. 1. 2012) vy užíváno diagnostického šetření, vytvoře ny vzdělávací programy a zpracovány akreditace MPSV ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR pro vzdělávací kurs, školení pracovníků v dané problematice, definování klíčových osob a cílové skupi ny, vytvoření zásahových týmů a návrhy vhodných organizačních opatření. dokončení na straně 2 ➥
Hlavní cíle projektu
Mgr. Dušan Martinek, vedoucí oddělení pro rozvoj lidských zdrojů a projekty ČMKOS, charakterizoval hlavní cíl pro jektu jako posilování sociálního dialogu s důrazem na zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích. Jako jeho jednotlivé cíle pak vidí zlepšení kultury a bezpečí na pracovišti, vyškolení 60 klí čových osob, které se stanou nositeli
◗ SÚKL
Posílení kampaně proti padělkům v čr se zvýšil výskyt padělků a ne legálních léků, nejčastěji na podporu erekce, anabolik a léků na hubnutí. státní ústav pro kontrolu léčiv (sÚkl) zareagoval posílením varovné kam paně, kterou na jaře odstartoval na internetu (www.nebezpecneleky.cz), – nově najdou lidé informace také na sociální síti Facebook. Facebooková část kampaně (http:// www.facebook.com/pages/nebez pecneleky/118391661523844) obsa huje i fotografie zachycených nelegál ních léčivých přípravků a padělků a videa ke kampani. „cílem je komunikovat rizika tam, kde jsou potenciální uživatelé, protože právě na ně nabídky padělků a ne legálních přípravků míří,“ řekl čtk ře ditel sÚkl Pharmdr. martin beneš. „upozorňujeme na to, že pohodlná cesta k lékům je zároveň nebezpečná a že léky získané mimo legální doda vatelský řetězec mohou poškodit zdraví. například ve švédsku byla za znamenána i úmrtí. oceníme pod něty, které nám na Facebooku lidé da jí, zpětná vazba je pro nás důležitá,“ doplnil. Při kontrolách v r. 2009 zajistili pra covníci sÚkl 1278 kusů takzvaných léčivých přípravků. Z nich zjistili a še třili 7 případů dovozu neregistrova ných léčiv, 3 případy padělků a 6 pří padů nelegálních léků. sÚkl loni také vypracoval pro policii a celní úřady 121 odborných vyjádření k zachyce ným léčivým přípravkům ze zemí mi mo eu. red
◗ Ekonomika zdravotnictví
Je robotická chirurgie opravdu za všechny prachy? První roboticky asistovaný výkon v ČR byl proveden 31. října 2005 v pražské Nemocnici Na Homolce. Díky politické podpoře i ochotě Všeobecné zdravotní pojišťovny, strategicky odhodlanému managementu i vizionářskému operačnímu týmu začala Česká republika psát své dějiny roboticky asistované chirurgie (RACh) ve stejné době jako většina zemí západní části Evropské unie.
1810 ZN 31_01.indd 1
nici užitečnosti, protože je drahá inves tičně i provozně a výkony, které se jejím prostřednictvím provádějí, nejsou vždy ani zcela nezbytné, ani bez výhrad pro spěšné pro pacienty? Česká republika má ke konci třetího čtvrtletí letošního roku 9 instalací robotu da Vinci, tedy 0,85 na milión obyvatel. Jen pro srovnání: Belgie s 10,5 mil. obyvatel jich má 24 (tedy 2,28/milión obyvatel), Švýcarsko se 7,92 mil. obyvatel má 14 in stalací (1,77/milión obyvatel) a Švédsko
Panel expertů je pro roboty
koláž: jindřich studnička
Zatímco počet instalací robotu da Vinci od té doby v USA i v Evropě exponenci álně rostl a závěrem prvního pololetí 2010 překročil 1500 kusů, objevují se u nás po pěti letech od prvního zákroku pochybnosti. Nakoupilo se v ČR operač ních robotů opravdu příliš mnoho? Má me jich více než Německo? Je jejich pe netrace ve vztahu k populaci vyšší než v jiných vyspělých evropských zemích? A nejde nakonec jen o jakousi rozvojovou a okrajovou technologii, která je na hra
s 9,3 mil. obyvatel má 13 instalací (1,4/milión obyvatel). V již zmiňované Spolkové republice Německo je robotic kých systémů čtyřnásobně více než v ČR, i když to vzhledem k populaci představu je zatím penetraci „jen“ 0,44 instalace/mi lión obyvatel. Dalo by se tedy spíše říci, že Česko dnes v potřebném počtu robotů zaostává, a to i při nejstřídmějším výběru indikací k využívání RACh. Pokud se týká diskusí o „rozvojové“ me todě a „neprokazatelnosti“ výhod pro pa cienta, společnost i lékaře, stačí nahléd nout do statistik. Po více než deseti letech od první roboticky asistované radikální prostatektomie se tento výkon provádí ročně u mnoha desetitisíců mužů na ce lém světě jako metoda volby při chirur
gické léčbě lokalizovaného karcinomu prostaty. Podíl roboticky asistované, tzv. da Vinci prostatektomie (dVP) na celko vém počtu chirurgicky léčených pacientů činí v USA 78 % a v EU průměrně 20 % (vedou Norsko se 78 %, Švédsko s 60 % a Nizozemsko s 54 %, na opačném konci tabulky jsou Německo s 11 %, Španělsko s 8 % a Rakousko s 6 %). Panel expertů „Robotika v české urologii“, který se sešel 6. října během 56. výroční konference České urologické společnosti ČLS JEP v TOP Hotelu Praha, konstato val, že karcinom prostaty je nejčastější maligní onemocnění mužské populace v ČR. Odhaduje se, že v roce 2010 bude u nás diagnostikováno asi 5500 nových případů a 1500 mužů v důsledku karci nomu prostaty zemře. dokončení na straně 2 ➥
15.10.2010 10:58:28
2 Zdravotnické noviny
◗ Masarykův onkologický ústav
Boj proti nozokomiálním nákazám
Brněnský Masarykův onkologický ústav (MOÚ) získal dotaci z fondu Integrovaného operačního programu EU ve výši 4,165 miliónu Kč, které použil na projekt Prevence nozokomiálních infekcí u imunosuprimovaných pacientů. MOÚ se na projektu podílel částkou 735 tisíc korun. Ústav od r. 2003 vede databázi nozokomiálních infekcí a přehled nákaz je součástí propouštěcí zprávy každého pacienta. Tato databáze je v ČR ojedinělá – poslední národní prevalenční studie proběhla v r. 1983 s výstupem zaznamenaných nemocničních infekcí u 6,1 % hospitalizovaných pacientů. Nyní se výskyt odhaduje v intervalu 3 až 17 procent. Databáze MOÚ umožňuje např. včasnou detekci nových infekčních agens, sledování dynamiky vývoje prevalence a incidence nákaz či ověření vhodnosti podání antibiotik, a tím zabránění vzniku multirezistence. Statistika pomohla odhalit nejproblémovější oblasti a následně umožní potvrdit účinnost nových opatření. Vyplynula Náměstkyně ředitele MOU pro nelékařské zdravotnické pracovníky PhDr. tři hlavní riziková místa, na která ústav Jana Kocourková u speciálních skříní na endoskopy. Foto: archiv MOÚ prostředky použil. Jde o bezpečnost při používání endoskopických přístrojů, o správnou likvidaci biologického odpadu a o zavedení softwaru, který včas detekuje výskyt multirezistentních kmenů patogenních agens. Oddělení urologické onkologie v rámci projektu doplnilo myčky na použité endoskopy s minimalizací personálních nároků na čištění. Speciální skříně, které endoskopické přístroje osuší a uchovají sterilní až po 72 hodin bez nutnosti redezinfekce, byly zakoupeny i na gastroenterologickou a ORL ambulanci. Skříně jsou otevíratelné na číselný kód, takže se k endoskopům nedostane nepovolaná osoba. Na oddělení, kde leží imunosuprimovaní pacienti, přibyly drtičky kontaminovaných jednorázových hygienických pomůcek. Emitní misky, močové lahve a podložní mísy jsou vyrobeny z drceného papíru a výrobce deklaruje nepropustnost po dobu 4 hodin. Do močových lahví lze nasypat gelatinizační přípravek, který zabrání vylití i zápachu. Použitá pomůcka se pak rozemele v drtičce a odpad je odveden do kanalizace. Zabrání to křížení špinavého a čistého provozu a usnadní práci personálu. Poslední součástí projektu je software využívaný Komisí MOÚ pro kontrolu infekcí a nozokomiálních nákaz. Bude průběžně analyzovat údaje o rezistencích na antibiotika a antimykotika, čímž se sníží indukce multirezistence. Zároveň poskytne přesnou statistiku a možnost zpětné vazby. Mimo to byla pořízena speciální UV lampa, která zobrazí kvalitu mytí rukou po použití fluorescenčních přípravků. Nácviky správného mytí s následnou kontrolou čekají zdravotníky, ale i personál ve stravovacím a úklidovém sektoru. V současnosti MOÚ udává výskyt nozokomiální infekce u 3 až 5 % propouštěných pacientů. Uvedenými opatřeními by se tento počet měl snížit o 30 procent. mon inzerce
◗ ◗ z domova
ročník 59 n číslo 31 n 18. října 2010
Krizové situace... O zapojení KZPS a UZS do projektu in formoval Ing. Pavel Kajml, který zdůraz nil závažnost tématu. „Aktéry násilí na pracovištích jsou nejen zaměstnanci mezi sebou, ale velmi často také třetí osoby, tedy pacienti, klienti či jejich ro dinní příslušníci a o tyto případy se pak velmi zajímají média, která v této oblasti hledají zprávy pro první stránky novin. A v takových případech může pak za městnavatel rychle ztratit dobrou po věst, kterou budoval řadu let,“ varoval Ing. Kajml. KZSP a UZS očekávají, že díky projektu se zvýší dovednosti zaměstnanců, jak násilí na pracovištích eliminovat, v za pojených organizacích vzniknou pre ventivní týmy, které začnou generovat nápravná opatření, že preventivní týmy vzniknou i na úrovni krajů.
existuje na 55,8 % těchto pracovišť. Do tazování ukázalo zajímavé údaje o zdro jích podpory hlášení násilí – podle re spondentů vedení (zaměstnavatel) pod poruje hlášení v 79,2 %, spolupracovníci v 10,8 % a odbory pouze ve 4,5 %. Zvláštní strategii pro bezpečnost a ochranu při práci má zavedenu celkem 79 % dotazovaných pracovišť, případy fyzického násilí se vyskytly v 41 %, ver bální násilí v 27 %, sexuální obtěžování v 21 %, rasové ponižování v 19 %, přípa dy vyhrožování v 21 % pracovišť. Šetření informuje i o tom, proč lidé pří pady násilí na pracovištích často zaml čují. Například na otázku, proč zamlčeli fyzické násilí, odpovědělo 44,44 % re spondentů „nebylo to důležité“, 37,50 % „bylo by to zbytečné“, důsledků se bálo 4,17 % napadených, vlastní vinu cítilo 1,39 %, stydělo se rovněž 1,39 % a 11,11 % napadených mělo k mlčení „ji né důvody“.
Výstupy diagnostického šetření
Cílem je sdílení, ne pouhé sdělení
➥ dokončení ze strany 1 Posílení sociálního dialogu
Stěžejní výstupy diagnostického šetření výskytu násilí na pracovištích zdravot nictví a sociální péče z července a srpna 2010 přednesl RNDr. Jiří Létal, Ph.D., z firmy EURO EDUCA. „Data byla pořízena anonymním dotaz níkem. Dotazováno bylo 1052 náhodně vybraných respondentů. Na základě ne stratifikovaného výběru bylo osloveno 155 organizací v oblasti zdravotnictví a sociální péče, odezva přišla od 88 orga nizací, reagovalo jich tedy 57 %,“ řekl Ing. Létal. Mimo jiné byly například še třeny postupy pro hlášení případů násilí na pracovištích zdravotnictví a sociál ních služeb. Ukázalo se, že postupy pro hlášení jsou zavedeny na celkem 59,8 % šetřených pracovišť, využívány jsou v 69,3 %, podpora hlášení případů násilí
Bc. Marcela Kousalíková, výkonná ředi telka Health Management Consulting, s. r. o., zdůraznila, že jedním z cílů pro jektu je také zásadní zlepšení komuni kace, která se v současné době nejvíce omezuje na „sdělení“, zatímco jejím cí lem je efekt sdílení a výměna informací prostřednictvím dialogu. Edukace byla zahájena v září 2010. V současné době vyučuje v kursech tým zkušených lekto rů z řad psychologů, sociologů, ale např. i expertů na sebeobranu s praxí ve zdra votnictví a sociálních službách. A jaké jsou ohlasy? „Ani nevím, kdy jsem byl naposledy na nějakém kursu, který by za něco stál, ale dva dny v modulu 3 a 4 kursu Prevence násilí na pracovišti byly stoprocentní,“ napsal jeden z účastníků. hech
Prevence násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče
◗ Stručně
Očkovací centrum v Pardubicích Občané Pardubic mají od září možnost využívat nové očkovací centrum, které společnost Avenier otevřela v poliklinice Help. Podle Ing. Radka Lekeše, ředitele divize očkovacích center firmy, centrum nabízí očkování proti 30 nemocím – mj. proti chřipce, hepatitidě A, klíšťové encefalitidě, karcinomu cervixu a meningokokovým a pneumokokovým infekcím. Uvedl, že např. proti chřipce je v ČR očkováno asi 7 % populace, ve vyspělých zemích je to až pětinásobek. Proti klíšťové encefalitidě pak v ČR 12 %, zatímco třeba v Rakousku kolem pětadevadesáti. red
Cena Makropulos 2010
Ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., předal 1.října resortní cenu Makropulos 2010 pražskému Domovu sv. Karla Boromejského. Slavnostní akt proběhl v Národním divadle v rámci benefičního představení opery Rusalka. Cena je určena institucím, které se významně angažují v oblasti zvyšování kvality života seniorů. Název je inspirován divadelní hrou Karla Čapka, jejímž sdělením je i to že pouhé prodloužení lidského života nestačí, pokud není současně zajištěna hodnotné prožití. red
Je robotická chirurgie... Vyplatí se to všechno platit?
➥ dokončení ze strany 1 „Nejvhodnější léčbou lokalizovaného karcinomu prostaty je radikální prostat ektomie. Nejlepším operačním řešením je roboticky asistovaná radikální prostat ektomie (RARP),“ shodli se členové expertního panelu v oficiálním zápisu. Kdyby měli mít pacienti s karcinomem prostaty (jejichž věkový průměr se rok od roku snižuje) rovný přístup k nejlepšímu, tedy roboticky asistovanému chirurgic kému řešení, bylo by jen pro tento typ operací v ČR potřeba minimálně deseti robotických systémů, protože tuzemská i mezinárodní praxe potvrzuje maximál ní kapacitu 250 výkonů/rok na jeden ro bot, a to ještě jen v dobře organizovaných centrech robotické chirurgie. Stávající centra robotické chirurgie v ČR jsou všechna multioborová. I když urologie v nich převažuje, o využitelnou kapacitu robotu se dělí s dalšími chirurgickými odbornostmi – a navíc sami urologové neprovádějí jen da Vinci prostatektomie, ale i jiné výkony – např. pyeloplastiky, parciální resekce ledvin, cystektomie aj.
Centra robotické chirurgie dostávají zpravidla za jednotlivé roboticky asisto vané výkony balíčkové ceny, které mají pokrývat veškeré náklady spojené s léč bou pacienta od přijetí do lůžkového za řízení až po propuštění z něj. Robotická radikální prostatektomie je zdravotními pojišťovnami hrazena částkou 136 000 Kč, robotická radikální hysterektomie 140 000 Kč a robotická radikální resekce kolorekta 159 000 Kč. Každé centrum má od zdravotních pojišťoven stanoven finanční limit na půlroční či roční období. Je roboticky asistovaná chirurgie oprav du tak drahou metodou, jak se říká a pí še? Nabízí se porovnání s léčbou lokali zovaného karcinomu prostaty ozářením. Radikální radioterapie s modulovanou intenzitou (intensity modulated radiati on therapy, IMRT) je zdravotními pojiš ťovnami hrazena částkou 180 000 Kč, ra dikální, obrazem řízená radioterapie (image guided radiation therapy, IGRT) částkou 230 000 Kč a brachyterapie je proplácena ve výši 250 000 Kč. Ani che
moterapie, hormonální léčba či jejich kombinace, ani biologická léčba nevy jdou levněji než RACh. Ano, levnější bude jen otevřená operace (tak, jak se provádí již 100 let) za cca 40 000 Kč, nebo operace laparoskopická asi za 80 000 Kč (v obou případech jde o balíčkové ceny). Jenže… Laparoskopic kých radikálních prostatektomií se v ČR provádí méně než 150 ročně z důvodů mimořádné obtížnosti a otevřená ope race s sebou zase nese statisticky vý znamně vyšší riziko komplikací, jejichž cena není v balíčcích zahrnuta. Nelze opominout ani zásadní rozdíl v komfor tu pacienta při volbě minimálně invaziv ního přístupu (laparoskopického nebo robotického) ve srovnání s otevřenou operací. Nejen karcinom prostaty, ale i dělohy a konečné části střeva jsou onemocně ními vhodnými pro radikální roboticky asistovanou léčbu. Počet CRCh, která by pokryla reálnou poptávku v ČR, odpo vídá počtu 20 robotů da Vinci. MUDr. Jindřich Řehák, ředitel společnosti Hospimed
www.zdravky.cz | ročník 59, číslo 31, 18. října 2010 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 šéfredaktor: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zástupci šéfredaktora: Mgr. Tomáš Polák, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí Kongresového listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | redakce: PhDr. Helena Chvátalová, helena.chvatalova@ambitmedia.cz | Mgr. Jiří Široký, jiri.siroky@ambitmedia.cz | stálí spolupracovníci redakce: Mgr. Kristýna Čilíková | Mgr. Josef Gabriel, josef.gabriel@ambitmedia.cz | PhDr. Jaroslav Houštecký, jaroslav.houstecky@ambitmedia.cz | Ing. Miloslav Netušil, miloslav.netusil@ ambitmedia.cz | Mgr. Martin Tarant, martin.tarant@ambitmedia.cz | grafická úprava: Jindřich Studnička | jazyková redakce: PhDr. Eva Wićazová vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | předseda představenstva: Ondřej Novotný | šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Petr Belica, marketing manager, petr. belica@ambitmedia.cz, tel. 725 826 433 | obchod: Alexandra Manová, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | Markéta Šimoníčková, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | Josef Müller, key account manager, josef.muller@ambitmedia.cz, tel. 725 826 434 | personální inzerce: Petra Štefanová, radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany | předplatné ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | předplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro předplatitele 19 Kč / 1,25 € (samostatně 26 Kč), roční předplatné: 799 Kč / 52,50 € | registrace: MK ČR E 18649 Uzávěrka tohoto čísla 14. října 2010. Příští číslo vychází 25. října 2010 | Volně neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. | Vychází minimálním distribuovaným nákladem 25 000 výtisků. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2010 | Týdeník Zdravotnické noviny je vydáván na základě oprávnění poskytnutého vydavateli Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče České republiky a Ministerstvem zdravotnictví České republiky
1810 ZN 31_02.indd 2
15.10.2010 10:50:18
ročník 59 n číslo 31 n 18. října 2010
◗ Fakultní nemocnice Brno
◗ ◗ z domova
Zdravotnické noviny
◗ Koalice soukromých lékařů
3
◗ Lázeňská péče
Přístroje pro rehabilitaci Znepokojení zástupců MZ zredukuje za 30 miliónů korun ambulantního sektoru plně hrazené
Rychlý a efektivní rehabilitační proces po úrazech a operacích pohybového a ner vového systému začali využívat pacienti ve Fakultní nemocnici Brno (FNB). Jižní Morava se tak dočkala nadstandardně vybaveného centra, které patří k nejlep ším v České republice.
Foto: archiv FNB
Pacienti mohou využít 234 nových přístrojů a pomůcek, jimiž bylo doplněno rehabilitační zázemí Kliniky úrazové chirurgie, Spinální jednotky Ortopedické kliniky a lůžková část rehabilitačního oddělení FNB. Jde mj. o polohovací lůžka, motorové dlahy, motomedy k pasivnímu i aktivnímu procvičování pohybového aparátu a o závěsný systém Redcord. Nechybí přístroj k nácviku chůze Locomat, který umožňuje intenzivní pohybovou terapii pacientů po poranění míchy, mozkové mrtvici, traumatickém poškození mozku a také pacientů s jinými neurologickými poruchami. „Postižený má na sobě roboticky řízené ortézy, které vedou jeho nohy při chůzi na pohyblivém chodníku,“ vysvětlil Ing. Radim Celecký ze společnosti Hospimed, s. r. o., generálního dodavatele zařízení. Tento přístroj byl dosud pouze v pražské FN v Motole. FNB dále nakoupila motorové dlahy, elektrické chodníky, vibrační plošiny a další pomůcky, které rozšiřují možnosti ambulantní léčby. Nové přístroje stály kolem 30 miliónů korun, z toho asi 4,5 milónu šlo ze zdrojů FNB a zbytek z evropských dotací. „Rehabilitace je stále nedoceněna, v našem kraji navíc neexistuje žádný speciální ústav a pacienti musí čekat na lůžka např. v Kladrubech u Vlašimi ve středních Čechách nebo v Hrabyni na Opavsku,“ říká primářka rehabilitačního oddělení MUDr. Jana Roubalová. Lékaři v jihomoravské metropoli tedy mohou ošetřovat více pacientů s mnohačetnými poraněními. Podle ředitele FNB MUDr. Romana Krause, MBA, však zdravotní pojišťovny na tyto náročné zákroky neberou ohled. „Celkem má oddělení 65 lůžek a průměrná délka rehabilitace je 17 dnů. Denně ambulantním oddělením FNB projde na sto dalších pacientů. Objednací doby jsou krátké, prakticky jim vyhovíme ihned,“ konstatovala J. Roubalová. Rehabilitační oddělení FNB patří k největším v republice. Jeho kvalitní vybavení bylo proto podle R. Krause pro nemocnici jednou z priorit. vav
Předsedové členských sdružení Koalice soukromých lékařů (KSL) přijali 12. října společné prohlášení. Dokument podepsaný za Sdružení praktických lékařů ČR, o. s., MUDr. Václavem Šmatlákem, za Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR, o. s., MUDr. Pavlem Neugebauerem, za Sdružení ambulantních specialistů ČR, o. s., MUDr. Zorjanem Jojkem, za Sdružení soukromých gynekologů ČR, o. s., MUDr. Vladimírem Dvořákem, zveřejňujeme v plném znění: Zástupci organizací zastupujících lékaře ambulantní složky vyslovili hluboké znepokojení nad úrovní, na které s ní komunikuje Ministerstvo zdravotnictví ČR. S politováním konstatovali, že i jako zástupci KSL se již více než měsíc nedočkali odpovědí na otázky zaslané v dopise ministrovi zdravotnictví, doc. MUDr. Leoši Hegerovi, CSc., kterými se ho dotazovali na to, zda: V bude nadále fungovat Rada poskytovatelů, a pokud ano, kdy bude její nejbližší jednání, V bude nějak řešeno asymetrické navýšení příjmů lůžkových zařízení oproti ambulancím primární péče, V bude MZ ČR pod současným vedením podporovat projekt IZIP, V bude MZ ČR respektovat dohody poskytovatelů a ZP uzavřené v rámci dohodovacího řízení o hodnotě bodu a výši úhrad na rok 2011, V bude při projednávání problematiky týkající se ambulantních zdravotních zařízení konzultována právě KSL, která má mandát zastupovat více než 20 000 zdravotnických zařízení. Upozorňují na skutečnost, že jen z médií se dozvídají o opakovaných diskusích vedení MZ se zástupci ČLK a odborových
organizací, přičemž žádný z těchto subjektů nemá od soukromých lékařů žádná práva k obhajování jejich zájmů. Jen z médií registrují, že MZ ČR chystá některé změny zákonů nebo nové vyhlášky. Připomínají, že jsou ze zákona připomínkovými místy všech legislativních změn, které se týkají zdravotnictví. S obavami tak sledují situaci na MZ, kde se podle jejich informací vůbec nepracuje na důležitých zákonech tolik potřebných pro další rozvoj českého zdravotnictví. Nechtějí podceňovat význam kritické situace v odměňování lékařů za jejich práci, nicméně se domnívají, že vedle řešení tarifních platů lékařů a debaty o korunových korekcích regulačních poplatků je zejména nutné urychleně pracovat na zákonech kodifikujících poskytování zdravotní péče v ČR. Toto je zvláště nutné v současné ekonomické situaci, kdy reálně hrozí deficit veřejných zdrojů. Dovolují si upozornit na skutečnost, že dosud nejsou využívány nástroje, které vedou k hospodárnějšímu vynakládání prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Dále deklarují, že jsou nadále připraveni spolupracovat jak s MZ, tak se zdravotními pojišťovnami na jejich urychleném zavádění do praxe. ksl
EP: Černý trojúhelník označí léky v režimu sledování
Nežádoucí účinky léků Přestože léčiva podstupují proces klinických zkoušek, mnohdy v klinických studiích chybějí informace o jejich nežádoucích účincích nebo se tyto účinky projeví až po dlouhodobějším nasazení či v kombinaci s jinými léky. Právě v takových momentech by měl nově budovaný systém monitoringu významně pomáhat. Systém vedle už zmíněných internetových portálů zahrnuje také vytvoření Výboru pro posuzování rizik, složeného z odborníků státních institucí členských zemí unie, zdravotníků i pacientů. Podle kvalifikovaných odhadů asi 5 procent hospitalizací připadá na nežádoucí účinky léků. Ty jsou rovněž pátou
1810 ZN 31_03.indd 3
Jsm e zd e
ab proč ychom mno poro zu h nen o žen s měli tom í chr oste u, á o navz vznikem něno p porózo ř u d e z různ ory šir lome d n o ých léče ké dost in bnýc u h po pnosti stup 1 ů.
ku Thalidomide začal řešit problém nežádoucích účinků, stačilo by k identifikaci potíží a systému informací mít jen hrstku případů. Poslankyně připomněla i poměrně nedávný případ s preparátem Vioxx.
Ochrana osobních údajů Je nezbytné zdůraznit, že na všech úrovních informačního systému o lécích bude zajišťována striktní ochrana osobních údajů. Nový systém a s ním spojená pravidla by měly vstoupit v platnost 18 měsíců po zveřejnění v úředním věstníku EU. Vše by tedy mělo začít fungovat zhruba v polovině roku 2012.
Z vystoupení českých poslanců MUDr. Milan Cabrnoch v diskusi mj. řekl: „Plně podporuji, aby byl pacient lépe informován a zároveň aby byl pro lékaře plnohodnotným partnerem. Zásadní úlohu v této změně bezpochyby sehraje právě dostupnost informací, mezi které pochopitelně patří i informace o lécích, jejich účincích i účincích nežádoucích. Sjednocení údajů na jednom místě a dobře fungující mezinárodní výměna informací povedou ke zvýšení důvěry občanů v léky a mohou zabránit fatálním následkům, například rychlým stažením nebezpečného přípravku z prodeje. Toto opatření pomůže zlepšit zdraví, kvalitu a bezpečnost zdravotní péče.“ MUDr. Jiří Maštálka mj. uvedl: „Velmi vítám systém přímého informování, prostřednictvím kterého mohou pacienti v celé Evropě podávat zprávy o nežádoucích účincích léků. Díky tomuto systému lze tyto účinky odhalit dříve, pacienti podají zprávu i o takových účincích, o nichž by mohli mít problém hovořit se svým lékařem, např. psychologického nebo sexuálního charakteru. Lidé mohou sdělovat údaje jak prostřednictvím internetu, tak ale i jinými způsoby, což je dobré pro osoby, které nezacházejí s osobním počítačem.“ Petr Voldán, Brusel Ilustrační foto: uzi
Za EP návrh předložila britská poslankyně Linda McAvan, členka Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Zpravodajka v diskusi před hlasováním zdůraznila aspekt spolupráce, který je pro nový systém zásadní. Na souhrnech informací o léčivech se totiž budou podílet jak držitelé rozhodnutí o registraci léčivých přípravků, tak zdravotníci i pacienti – tedy uživatelé léčiv. Ke shromažďování podrobných dat budou sloužit především národní webové portály – stránky členských zemí EU budou napojeny na portál evropský. Uživatelé v něm mimo jiné najdou hodnotící zprávy jednotlivých léčiv, souhrny údajů o přípravcích, informace z příbalových letáků a také signály o podezření na nežádoucí účinky. Praktickými zkušenostmi se tak na obsahu webu budou významně podílet i pacienti.
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) plánuje v rámci šetření výrazné omezení diagnóz, u nichž zdravotní pojišťovny proplácejí pacientům nejen léčbu, ale i pobyt a stravu v lázních. Uvedl to 12. 10. deník Lidové noviny (LN). „Aby se člověk po operaci žlučníku převážně procházel po kolonádě a popíjel minerálku, je podle mě na hranici ozdravného pobytu,“ řekl údajně LN ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. Není jasné, kterých diagnóz se změny dotknou. Podle L. Hegera by na lázně neměli mít nárok např. lidé po operaci žlučníku. U preventivních a rehabilitačních pobytů si budou pacienti platit minimálně ubytování a stravu. Zvažovat se bude i varianta, že si budou platit vše. Plně hrazené lázně by podle MZ měly zůstat například pro pacienty po kloubní operaci. Kompletní návrh by ministerstvo mohlo mít do konce r. 2011. Zdravotní pojišťovny záměr MZ vítají. „Vyhláška stanovující diagnózy, u nichž mají pacienti na komplexní lázeňskou léčbu nárok, platí od roku 1997. S ohledem na pokroky v medicíně je třeba normu přehodnotit,“ řekl LN mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Jiří Rod. Podle České průmyslové zdravotní pojišťovny je potřeba omezit i počet absolvovaných lázeňských pobytů se stejnou diagnózou, uvedly LN. Plánované opatření se významně dotkne ekonomiky řady lázeňských zařízení – podíl lidí, kterým pojišťovny hradí i ubytování a stravu, dosahuje u některých více než 70 procent. red
inzerce
◗ ◗ ze zahraničí
Evropský parlament (EP) jasnou většinou schválil návrh zákona, který má zajistit komplexnější informace o léčebných přípravcích. Pro vytvoření národních a celo evropských internetových portálů o lécích, které přispějí k širší informovanosti ve řejnosti, ale i odborníků, se vyslovilo 559 poslanců. Proti návrhu bylo 7 a zdrželo se 12 přítomných poslanců.
diagnózy
nejčastější příčinou úmrtí v nemocnicích. Linda McAvan v debatě uvedla, že v EU zemře na vedlejší účinky léků až 200 tisíc lidí ročně.
Příbalové letáky Upozornění na možnost případných nežádoucích účinků, které se projeví až po delším období užívání přípravků v praxi, bude součástí příbalových letáků. Některá léčiva budou povolena s podmínkou, že jsou nadále podrobena monitoringu – takovéto preparáty mají být podle nové legislativy EU označeny černým symbolem (trojúhelníkem) a upozorněním, že je lék ve stadiu sledování. Veškeré informace z příbalových letáků budou v systému přístupné ve všech úředních jazycích EU. Poslankyně McAvan při projednávání nového nařízení upozornila, že kdyby podobný systém fungoval například v roce 1960, kdy se teprve po shromáždění podrobností o zhruba dvou tisících případech nasazení příprav-
Výzkum společnosti Amgen identifikoval RANK ligand jako hlavní mediátor tvorby, funkce a přežívání osteoklastů v kortikální a trabekulární kosti.1 Pokles hladiny estrogenů při menopauze vede ke zvýšeným hladinám RANK ligandu, což spouští nadměrnou aktivitu osteoklastů ve skeletu.3 Inhibicí RANK ligandu3 a tím i aktivity osteoklastů se zabrání nadměrnému úbytku kosti.2 Cílem inhibice RANK ligandu je zlepšení zdraví kosti.3 Amgen a GSK spolupracují na prohloubení znalostí o biologii kosti. Literatura: 1. 2. 3.
Boyle WJ et al. Nature 2003;423:337–342. Ominsky MS et al. J Bone Min Res 2008;23:672–682. Hofbauer LC et al. JAMA 2004;292:490–495. www.amgen.cz CZ-PRO-AMG-012-2010
14.10.2010 20:20:46
◗ ◗ K věci
4 Zdravotnické noviny
ročník 59 n číslo 31 n 18. října 2010
◗ RozhovoR
Pojišťovny by si měly konkurovat především v oblasti prevence Vrcholový management ministerstva zdravotnictví doplnil 12. září náměstek pro zdravotní pojištění ing. Petr Nosek. Hovořili jsme s ním o koncepčních představách, které má ministerstvo zejména v souvislosti s vládním programem. V V programovém prohlášení vlády se píše, že „prostředky veřejného zdravotního pojištění budou navýšeny přísunem soukromých zdrojů“. Jaké zdroje jsou tím míněny? Dnešní stav věcí občana svým způsobem diskriminuje, protože pojištěnec sice na jedné straně má nárok na plně hrazenou péči „ve veškerém rozsahu“, ale na straně druhé mu zákon neumožňuje legálně si připlatit na péči, která díky technologic kému rozvoji nabízí například lepší mate riály. Přitom se tyto věci v řadě případů dějí a pacient je v situaci, kdy se musí se zdravotnickým zařízením domlouvat o formě příplatku, jako jsou sponzorské dary a podobně. V této oblasti vidíme ur čitý soukromý zdroj, který by bylo možné do systému legálně vpustit. V Jedná se tedy o zrušení nebo zmírnění proslulého paragrafu poslankyně Fišerové? Máme připraven obecný návrh, který ten to paragraf zachová, ale pro případ léčeb né nebo materiálové alternativy otvírá možnost, aby pacient po dohodě se zdra votnickým zařízením mohl uhradit rozdíl v ceně. V Vládní prohlášení rovněž avizuje podporu rovné soutěže poskytovatelů a plátců. Z této formulace není zcela patrné, o co se jedná.
inzerce
V případě plátců existují určité rozdíly v tom smyslu, jak se které jejich skupiny podílejí na platbách zdravotního pojistné ho. To bude řešeno v souvislosti s úpravou daňových zákonů. Pokud jde o poskytova tele, ministerstvo by mělo nastavovat úhra dové mechanismy tak, aby to neumožňo valo poskytovatelům „vyzobávat si“ ze spektra péče rozinky, které jsou lépe hra zeny. A co se týče aktivit zdravotních po jišťoven v získávání nových pojištěnců, tam by měl být větší důraz kladen na instru ment účelné prevence. Náborová činnost pojišťoven se omezuje na snahu pojištěnce za každou cenu získat, velmi často pro střednictvím jednorázových výhod, ať už finančních nebo jiných. A díky konkurenč nímu boji pojišťoven se také neúnosně roz růstá síť zdravotnických zařízení. Některé pojišťovny v okamžiku, kdy nabídnou smlouvu, nabízejí zařízení i akviziční čin nost, tedy působení skrytého dealera. Tím to způsobem dochází k bujení mnohdy zbytných zdravotnických zařízení. Konku rence mezi pojišťovnami by měla být legis lativní úpravou směřována do oblasti pre vence – např. screeningových programů. V Dalším avizovaným bodem je zajištění časové a místní dostupnosti zdravotní péče. Tady se jedná o prohloubení zodpověd nosti zdravotních pojišťoven za to, aby síť zdravotnických zařízení odpovídala potře
bám jejich klientů. Stává se, že klientela pojišťovně avizuje, že se zdravotní péče v konkrétní lokalitě nedostává, pak bude na místě snaha vymezit určité limity, v je jichž rámci bude pojišťovna povinna v da ném místě nasmlouvat zdravotnický sub jekt tak, aby péče byla zajištěna. V Jak rozumět požadavku větší míry odpovědnosti zdravotních pojišťoven při rozhodování o úhradách léčivých přípravků a zdravotnických prostředků? Už stávající zákonná úprava umožňuje v oblasti léků, které se spotřebovávají v ne mocnicích, domlouvat pro tento sektor cenu s dodavatelem. Jde v podstatě o sna hu rozšířit prostor pro to, aby existoval tlak na efektivní využívání finančních pro středků ve smyslu snižování nákladů na léky a zdravotnické prostředky. V Vláda přislíbila, že zajistí spravedlivější, vícekriteriální přerozdělování pojistného. V této oblasti zatím máme ideovou před stavu. V současné době je přerozdělování postavené na věkových skupinách. Je zná mo, že až 85 procent prostředků zdravot ního pojištění spotřebuje 15 procent nej vážněji nemocných pacientů, a tím je dána disproporce v tom smyslu, že pojišťovna se zdravými sedmdesátiletými staříky ma ximálně prosperuje. V zemích Evropské unie je přerozdělování modifikováno ještě zohledněním skupin vážně nemocných pacientů. Je tady idea vyjít z německého nebo holandského modelu a přizpůsobit je našim poměrům. V Holandsku v tomto smyslu není směrodatná jenom diagnóza – když má někdo diabetes, neznamená to, že patří do skupiny nákladných pacientů. Když je ale u takového pacienta prokázána spotřeba určitého typu inzulínu v nějaké finanční hodnotě, pak už spadá do kate gorie, která je indikovaná jako vhodná pro zohlednění v přerozdělení. V Do jaké míry je tento záměr rozpracován? Detailně definován a zakotven do zákona o veřejném zdravotním pojištění by měl být do dvou let. V Už léta se mluví o nahrazení bodového systému institutem reálných cen v korunách. Vláda se k tomuto konceptu přihlásila. První otázkou je, co kdo rozumí pod po jmem reálná cena. Současná situace je ta ková, že máme léta používaný seznam vý konů se všemi chybami, s kterými vznikal. V současné době probíhá jeho kultivace. V zadání tohoto projektu je právě odstra nění základních diskrepancí, to znamená, že má dojít k k vybalancování mezi jednot livými odbornostmi. Do seznamu výkonů jsou zaváděny aktuální náklady ohledně spotřeby materiálů, zvlášť účtovaných lé čivých přípravků a budou tam zařazeny i aktuální ceny přístrojové techniky. Celý systém má být modifikován tak, aby byl parametrický, to znamená abychom při změně vstupů byli schopni seznam výkonů novelizovat bez nějakých složitých jedná ní. V květnu příštího roku bychom měli mít na stole parametricky upravený, kul tivovaný seznam výkonů, který by měl být základem pro další jednání o cenách, pro tože vzdát se základu, který budujeme de vatenáct let, by bylo poněkud nešťastné.
1810 ZN 31_04.indd 4
pro porodnictví je aplikováno doporučení odborné společnosti, kdy je dán minimální počet šesti set porodů ročně na to, aby po rodnice byla schopna poskytovat kvalitní péči. A myslím, že dnes už téměř neexis tuje zařízení, které by tento parametr ne splňovalo – došlo k aplikaci tohoto ukaza tele ve smluvních vztazích se zdravotními pojišťovnami, to znamená zařízení, která tento požadavek nesplňovala, nebyla tato péče nasmlouvána. Moje představa je ta ková, že obdobné parametry by měly být k dispozici minimálně ve všech operačních oborech. Znamená to, že nemocnice, která provozuje obecnou primární chirurgii, kdy se operují kýly, apendixy a podobně, by měla mít určitý počet výkonů za rok, aby tým provádějící tuto péči byl dostatečně erudován. Ta zařízení, která by tento pa rametr nesplňovala, by potom neměla ná rok na smlouvu se zdravotními pojišťov nami v daném oboru. Počet výkonů by byl definován pro pracoviště, a to by bylo po Dochází i k vyhodnocení dat, na jejichž vinno garantovat dostupnost operatéra. základě budeme moci upravit časovou Nemělo by přitom docházet k tomu, že by náročnost výkonů, to znamená aby se ne operoval „externista“, který by za výkonem mohlo stát, že podle vykázaných frekvencí dojížděl a po operaci by pacienta zanechal je například přístroj v provozu 72 hodin v podstatě bez kvalifikovaného dozoru. denně. Tyto technické úpravy směřují Tímto způsobem by bylo možné síť zdra k tomu, aby seznam výkonů dospěl k re votnických zařízení částečně kultivovat. álným parametrickým hodnotám. Sku U ambulantní sítě je otázka, zda se nevrátit pina pro úpravy seznamu výkonů, jmeno alespoň k nějakým orientačním směrným vaná ministrem, bude kromě toho číslům, především pro velké aglomerace, posuzovat, do kde je zjevně subjektů hod jaké míry jsou Pokud se nacházíme v systému, ně. Na venkově úpravy v sou který zatím trvale negeneruje ladu s hlavní je jich méně, přebytek, pak je samozřejmě mi směry zdra ale jak už jsem votní politiky. se zmínil, za bodová hodnota výhodná, protože A konečně je jistit péči pro umožňuje korigovat náklady. pojištěnce by ve hře i aspekt bylo úkolem systému úhrad – odborné společnosti by mohly na zdravotních pojišťoven. S požadavkem do vrhnout, které výkony budou plně hraze držování ročního penza výkonů už se za né, které částečně a které budou nehraze čalo u specializovaných center, kde kon né. To by potom vytvářelo prostor pro centrace péče také představuje určitý způ přísun soukromých zdrojů nebo pro sob kultivace sítě poskytovatelů, a měli bychom ho začít aplikovat i na nižších připojištění. úrovních. V Dočkáme se tedy korunového ceníku? Musíme se držet mechanismu, který nám V Zdravotní pojišťovna Škoda Mladá Boumožní reagovat na přísun finančních leslav si za roky své existence ve svém prostředků do systému. Korunový ceník regionu vybudovala síť smluvních zdramají v současné době stomatologové, ale votnických zařízení, která víceméně poto je pouze jeden, a to z finančního hledis krývá potřeby jejích klientů. Je to směr, ka nikoliv nejvýznamnější segment. Pokud kterým by se dalo jít, nebo jde o výjise nacházíme v systému, který zatím trvale mečný případ situace finančně silného negeneruje přebytek, pak je samozřejmě subjektu s regionálně omezenou bodová hodnota výhodná, protože umož působností? ňuje korigovat náklady systému. V této fázi Skutečně se jedná o případ regionálně bych neviděl jako šťastné se tohoto nástro omezeného působení. Obecně není tento model podle mého názoru použitelný. je vzdávat. V Pozornost státní správy poutal koncem devadesátých let stav sítě zdravotnických zařízení, proběhla výběrová řízení, ale jejich výsledky skončily pod stolem. Jaké jsou v této oblasti záměry současné politické reprezentace? To je velice zásadní téma, protože síť zdra votnických zařízení samozřejmě výrazně ovlivňuje náklady. Výběrová řízení, která proběhla za ministryně Roithové, byla asi poslední šancí, kdy stát mohl do věci ak tivně vstoupit a určit, které zdravotnické zařízení má právo na existenci a které ni koliv. Tato situace už je minulostí, protože kromě přímo řízených organizací jsou všechna lůžková zařízení ve vlastnictví krajů, měst, nebo soukromých subjektů, takže tento mechanismus nelze použít. Jsem toho názoru, že pro kultivaci sítě by mohlo pomoci, kdyby byly stanoveny ur čité parametry erudice a kvality. Například
V Jedním z často diskutovaných témat je také připojištění na zdravotní péči. Hodlá je státní správa svěřit zdravotním pojišťovnám, nebo spíše komerční sféře? Jakmile vznikne možnost, že si občan bude moci na zdravotní péči legálně připlácet, logicky se otvírá i možnost připojištění. Dnes už je jasné například to, že nemocen ské dávky nepokrývají náklady na běžný provoz domácnosti, a existuje řada pojiš ťoven, které v této oblasti nabízejí pojistné produkty, některé rozšiřují tuto nabídku i ve vazbě na úrazové pojištění. Trh ko merčních pojišťoven, který je navázán na zahraniční subjekty, je pro takové pojistné produkty připraven, čeká pouze na oka mžik, kdy se tyto možnosti otevřou. A po tom jde samozřejmě i o otázku platební síly obyvatelstva, budeli totiž takové na bídky schopno využít. Martin Tarant
14.10.2010 20:24:43
◗ ◗ Ekonomika
ročník 59 n číslo 31 n 18. října 2010
Zdravotnické noviny
◗ Statistika
◗ Farmaceutický trh
Češi platí v lékárnách více než u doktora
Richter se akvizicí švýcarského PregLemu zaměří i na ženskou plodnost
Pacienti v Česku platí nejvíce za léky na recept a volně prodejné léky, nejméně za návštěvu praktika a specia listy. Zjistili to čeští statistici v rámci Evropského vý běrového šetření o zdravotním stavu v ČR (EHIS).
Maďarský farmaceutický koncern Richter Gedeon oznámil akvizici společnosti PregLem. Uvedla to KBC Securities. Richter zaplatí celkem 337 miliónů eur. Hotově složil 114 miliónů eur, zbytek uhradí v postupných splátkách. Richter Gedeon je středoevropskou a východoevropskou regionální nadnárodní společností. Její tržní síť pokrývá pět světadílů. Své produkty dodává téměř do sta zemí v celém světě. Společnost je přímo zastoupena ve třiceti zemích, vlastní šest výrobních závodů, čtrnáct obchodních dceřiných společností a velkoobchodních společných podniků. Akcie společnosti jsou kotovány na burze v Budapešti. Švýcarská firma PregLem se specializuje na výzkum a vývoj léčiv podporujících ženskou plodnost. hj
Platby za léky
Za léky platilo 34 procent dotázaných. Jen čtyři procenta hradila pouze regulační poplatek 30 korun, více než 150 korun platily téměř tři čtvrtiny lidí. Nejvyšší částky daly ženy mezi 15 až 34 lety, naopak
ve skupině nad 65 let platili více muži. Průměrná platba za léky činila 408 korun, u žen 433 korun, u mužů 367 korun. Maximální částka dosáhla 15 500 Kč. Lék předepsaný či doporučený lékařem užívalo ve sledovaném období 42 % mužů a 60 % žen. U nich však procento výrazně navyšuje antikoncepce. Volně prodejné léky, nejčastěji vitaminy, minerály, přípravky na nachlazení a proti bolesti, užívalo 40 procent mužů a 52 procent žen. Zhruba 59 % lidí zaplatilo přes 150 korun, nad 500 korun vydalo 13 procent mužů a 10 procent žen. Průměrná platba u mužů byla 277 korun, u žen 280 korun. Nejvyšší částky byly mezi 2500 až 3000 korunami.
Rozdělení respondentů podle celkových nákladů na zdraví, v procentech 0
1 - 30
31 - 60
61 - 150
150 - 500
501 - 1000
1000 a více
muži
37,6
8,1
3,6
9,9
21,2
10,9
8,8
ženy
23,7
5,7
3,3
9,5
24,9
18,7
14,2
celkem
30,4
6,9
3,4
9,7
23,1
14,9
11,6
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky
◗ Lidé
V Ing. Marek Třeška Finanční ředitel výrobce zdravotnických prostředků HARTMANN – RICO a.s. se stal novým členem představenstva firmy. V nové funkci bude odpovídat za oblast financí a legislativy. I nadále ale zůstává jednatelem dceřiné společnosti Sanicare, která se zaměřuje na služby v oblasti obchodu se zdravotnickými prostředky, a slovenské pobočky společnosti. Dříve
působil mimo jiné v německé centrále v Heidenheimu. Společnost patří mezi nejvýznamnější výrobce a distributory zdravotnických prostředků a hygienických výrobků v ČR. Vznikla v roce 1991 vstupem společnosti Paul Hartmann AG do tehdejšího podniku Rico Veverská Bitýška. Je součástí mezinárodní skupiny HARTMANN se sídlem v Heidenheimu v SRN. hš
Genzyme se brání převzetí Ilustrační foto: uzi
Každý, kdo navštívil lékaře, koupil si lék či se léčil v nemocnici, dal v průměru 463 korun za měsíc. Celkové měsíční náklady za veškerou péči včetně léků se pohybovaly u jednotlivce od nuly do 29 000 korun. Desetina dotázaných platila více než 1000 korun, z nich menší část i přes 5000 korun. Náklady rostly s věkem, senioři nad 70 let platili v průměru 900 korun, téměř tři čtvrtiny z nich alespoň 150 korun. Více vydaly ženy než muži. Při přepočtu na celou populaci a rok se celkové náklady přiblížily 50 miliardám.
náklady Kč
Návštěvy lékařů
Zubaře navštívila v posledních čtyřech týdnech pětina dotázaných. Žádné výdaje nemělo 14 %, 43 procent platilo jen regulační poplatek 30 Kč, zhruba třetina vydala více než 150 korun, 7,5 procenta více než 1000 Kč. Muži platili častěji než ženy. Nejvyšší platba dosáhla 12 000 Kč. U praktického lékaře či specialisty byla v tomto období třetina mužů a polovina žen, z nich 15 procent nemělo žádné výdaje, 40 procent platilo jen regulační poplatek 30 korun, přes 150 korun zaplatilo 13 % dotázaných a jen dvě procenta přes 500 korun. Nejvyšší částka dosáhla 2500 Kč.
Platby v nemocnicích
Výdaje za léčení v nemocnici či za rehabilitaci mělo 8 % dotázaných, nejvyšší částka byla 27 000 Kč. Podle statistiků v ní jsou zahrnuty také „zvláštní“ náklady na operaci jako dary a úplatky. Z pacientů, kteří se léčili v nemocnici, platila polovina více než 150 korun, nad 500 korun dalo 17 procent mužů a 25 procent žen. Průměrná platba činila 393 koruny. Za zdravotnické potřeby a pomůcky, jako jsou náplasti, obvazy, protézy či brýle, doplácelo 14 procent dotázaných, nejvyšší částka byla 14 000 korun. Zhruba polovina za ně vydala 150 Kč, nad 500 korun zaplatilo 12 procent mužů a 20 procent žen. Ženy zaplatily v průměru 511 korun, muži 344 korun. čtk, zr
Správní rada americké biotechnologické společnosti Genzyme minulý týden jednomyslně odmítla nepřátelskou nabídku na převzetí, kterou jí předložil francouzský farmaceutický podnik sanofi-aventis. Ten za firmu nabízí asi 18,5 mld. dolarů (téměř 325 miliard Kč). Genzyme vyzvala akcionáře, aby nabídku rovněž odmítli. Na burzách se předpokládá, že sanofi nabídku zvýší. Firma sanofi-aventis je čtvrtým největším výrobcem léků na světě. V Česku vlastní společnost Zentiva. hš
◗ Burzy
Říjen přinesl zdravotnickému indexu růst Ve 40. týdnu významnější kursotvorné impulsy abstenovaly, prezentovaná makrodata byla spíše negativní, přesto byl výsledkem solidní růst. V týdnu ovšem začala výsledková sezóna a hliníkářský koncern Alcoa prezentoval výborné výsledky. Že by motorem růstu byla velká očekávání? Americké indexy solidně rostly, Nasdaq o 1,31 % na hodnotu 2401,91 bodu a Dow Jones o 1,63 % na úroveň 111 006,48 bodu. Obdobně vzrostl i celosvětový NYSE Healthcare Index, a to o 1,46 % na hodnotu 6443,09 bodu. Další významnou farmaceutickou společností, které se již podařilo smazat propad způsobený finanční krizí, je společnost Johnson & Johnson (srpen 2008 71,3 USD za akcii, březen 2009 48 USD za akcii, aktuálně 63,3 USD). Společnost oznámila na 1. čtvrtletí 2011 akvizici evropské společnosti Crucell za 24,75 eura za akcii. Další společností, která oznámila akvizici, je evropská sanofi – aventis (ta ovšem má ještě do předkrizové úrovně daleko, aktuálně 34 USD za akcii, max. 50 USD za akcii). Zajímavé je, že pokus o převzetí společnosti Genzyme byl oznámen téměř současně s ohlášením redukce americké divize o 1/3, což znamená propuštění téměř 1700 pracovníků. Pražská burza rostla obdobně, o 1,3 1 % na hodnotu 1141,6 bodu. V závěru týdne potěšily obě americké duální kotace, CETV a KITD. Na americkém trhu vzrostly jednorázově o 7 a 5 procent. Růst v Evropě odpovídal Americe, Eurostoxx50 si připsal 1,92 %, německý 1,29 %. Nejvýrazněji ale v týdnu rostly hlavní asijské indexy. RNDr. Jaroslav Lizner inzerce
zdeli tomu, ou e Jsmporozu mosěteopodróz
m en s o pře ž cho aby noho hráněn menin nosti 1 m c . í č up zlo pro nen ikem é dost stupů vzn širok ých po ry n zdo čeb nav ých lé n růz
◗ Profil
Koncernu Merck se dařilo Merck je nadnárodní koncern, který působí zhruba v 60 zemích světa. V České republice ho reprezentují dvě společnosti – MERCK, spol. s r. o., jejímž hlavním předmětem činnosti je velkoobchod s farmaceutickými výrobky, a Merck Pharma, k. s., která se soustřeďuje hlav ně na reklamní činnost. Obě firmy zaměstnávají přibližně 130 lidí.
Společnost se dělí na čtyři divize: Merck Serono, Oncology (Onkologie), Consumer Health Care (Péče o zdraví spotřebitelů) a Chemicals and Laboratory Products (Chemické a laboratorní produkty). Merck v ČR řídí Ing. Karel Kubias. Akcie Merck KGaA jsou od roku 1995 obchodovány na burze cenných papírů ve Frankfurtu.
Vlastnická struktura
Majoritním vlastníkem Merck, spol. s r. o., je s 99,98 % Merck Internationale Beteiligungen GmbH se sídlem v Německu, který je 100% kontrolován švýcarským MERCK AG. Merck, spol. s r. o., je komplementářem Merck Pharma, k. s.
Hospodaření společnosti
Společnost Merck, Finanční údaje Merck Pharma, k. s. (v Kč) spol. s r. o., v letech 2008 2007 2006–2008 zvýšila tržby o 100 % na Aktiva celkem 163 866 000 89 616 000 1,23 miliardy korun, Tržby 273 737 000 182 178 000 nicméně dynamický růst tržeb v tomto Hospodářský 71 949 000 37 589 000 výsledek období se neodrazil EVA* 83 509 000 N/A na ziskovosti. Zisk
1810 ZN 31_05.indd 5
5
2006 N/A N/A N/A N/A
Finanční údaje MERCK, spol. s r. o. (v Kč) Aktiva celkem Tržby Hospodářský výsledek EVA*
2008
2007
2006
573 497 000
322 321 000
254 366 000
1 231 168 000
722 986 000
615 697 000
1 976 000
22 969 000
59 621 000
-6 509 000
7 643 000
48 944 000
poklesl z 59,6 miliónu korun v roce 2006 až na 1,98 miliónu v roce 2008. Ve stejném roce se ukazatel EVA propadl do záporných hodnot, což znamená, že společnost nevytvořila přidanou hodnotu pro své vlastníky. Merck Pharma, k. s., v období 2007–2008 zvýšila zisk o 91 % na 71,95 miliónu a tržby vzrostly o 82 % na 163,87 miliónu korun. V roce 2008 se v hodnocení firem podle ukazatele EVA Merck Pharma umístila na 170. příčce. Ratingový model agentury ČEKIA, jehož cílem je odhadnout riziko firmy v následujících dvanácti měsících, společnost s ručením omezeným i komanditní společnost Merck hodnotí v kategorii „vynikající“, nicméně výsledná ratingová známka Merck Pharma, k. s., je o dva stupně lepší než v případě Merck, spol. s r. o. * Ukazatel EVA (Economic Value Added) vypovídá o tom, zda společnosti vytvářejí ekonomickou přidanou hodnotu pro své vlastníky nebo zda hodnotu vloženou investorem naopak ničí. Petra Štěpánová, PR Value & Added manažer ČEKIA Informace poskytla Česká kapitálová informační agentura, a. s. (ČEKIA). Podrobnější informace o českých a slovenských firmách, včetně certifikátu ČEKIA Stability Rating, si můžete objednat na www.cekia.cz.
Jen u 20 % žen je zahájena léčba v průběhu roku po prodělané osteoporotické zlomenině.1 Jen okolo 40 % pacientů zůstává adherentních k léčbě osteoporózy déle než rok.2 Faktory ovlivňující adherenci k léčbě zahrnují: nevyhovující dávkování, nežádoucí účinky a nedostatek motivace.3,4 To vede k nedokonalé ochraně skeletu. Tyto poznatky otevírají příležitost k dosažení lepších léčebných výsledků při léčbě osteoporózy. Literatura: 1. 2. 3. 4.
Brown SA et al. Med Clin N Am 2003;87:1039–1063. Weycker D et al. Osteoporos Int 2006;17:1645–1652. Rossini M et al. Osteoporos Int 2006;17:914–921. Payer J et al. Pharmacother 2007;61:191–193.
www.amgen.cz CZ-PRO-AMG-012-2010
14.10.2010 20:23:30
◗ ◗ ekonomika
6 Zdravotnické noviny
ročník 59 n číslo 31 n 18. října 2010
◗ Nemocniční logistika
Kvalitní péče se bez spolehlivé přepravy neobejde přepraví až 5000 zásilek denně. Systém se používá zejména pro zajištění přepravy sterilních dodávek, operačních setů a ná strojů, pro dopravu zdravotnického ma teriálu a vybavení, zdravotnických zázna mů a dokumentů. Specifický design vo zíků s nízkou konstrukčněstavební výš kou umožňuje při návrhu transportního řešení úsporu místa a prostoru a apliko vatelnost i do stávajících prostor nemoc nic. Efektivnost využití je zejména v lo gistice středně velkých neurgentních po ložek. Za pozornost stojí i nižší provozní náklady v důsledku zkrácení obratových period chirurgických nástrojů a operač ních setů.
Provozní uspořádání nemocnice a využití moderních logistických systémů významně ovlivňuje chod celého zařízení a jeho ekonomiku, zlepšuje kvalitu péče o pacienty a zvyšuje jejich bezpečnost. Tak zní motto workshopu Současná nemocnice a vývoj logistických systémů, který se koná 21. října jako součást doprovodného programu mezinárodního veletrhu zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví Medical Fair/Rehaprotex 2010 na brněnském výstavišti. Organizátorem workshopu je ostravská firma LogTech, s. r. o., oficiálními part nery švýcarská společnost Swisslog AG pro ČR a SR, architektonický a projekto vý ateliér DOMY, spol. s r. o., a pražská projektová společnost Techniserv, spol. s r. o. Cílem je představit na jednom místě jak technologie běžně používané v nemoc nicích, např. potrubní poštu nebo auto maticky naváděné vozíky, tak systémy v ČR dosud opomíjené – třeba elektrické kolejnicové vozíky, systémy přesného dávkování léků pro konkrétního pacienta či parkovací systémy.
Ilustrační foto: archiv autora
Automatizovaná expedice léků
Potrubní pošta
Pneumatický potrubní systém je určen pro přepravu zásilek do hmotnosti 3 kg rychlostí až 8 m/s, řízenou pomocí so fistikovaného softwaru, s vysokou do stupností a spolehlivostí. Bezpečně a še trně nakládá i s křehkými předměty a umožňuje horizontální i vertikální trasy vedení potrubí, navíc s nízkou úrovní hluku. Standardně se využívá v logistice laboratorních vzorků či krevních produk tů, pro rychlou přepravu léků, zdravot nického materiálu i dokumentace. Urych luje komunikaci i mezi velmi vzdálenými odděleními, eliminuje lidské chyby a sni žuje ztrátu části pracovní doby zaměst nanců, vzniklou pochůzkami po areálu nemocnice.
Automaticky naváděné vozíky
Slouží pravidelné přepravě zásilek až do hmotnosti 500 kg, s nastavitelnou rych lostí do 2 m/s. Jsou řízeny dle předem definované trasy pomocí laserového na váděcího systému umístěného v každém vozíku, který umí detekovat překážky. Sy stém lze velmi jednoduše implementovat do stávajících budov s využitím zdejších standardních chodeb a výtahů. Je vhodný např. pro přepravu jídel, povlečení a prá dla, pro odvoz odpadů k likvidaci nebo pro dopravu velkého množství léčiv. Vý hodou je redukce manuální práce, spo lehlivost dodávek v režimu 24 hodin den
ně, 7 dní v týdnu, snížení počtu úrazů zaměstnanců způsobených ručním tlače ním vozíků, díky definovanému a řízené mu pohybu vozíku se eliminují různé menší škody na budovách a jejich vyba vení, způsobené nárazy, zvyšuje se pro duktivita zaměstnanců a snižují provozní náklady.
Elektrické kolejnicové vozíky
Systémy UniCar nebo MultiCar jsou ur čeny pro přepravu zásilek do hmotnosti 10 kg rychlostí 1 m/s. Jejich využití je v ČR zatím neznámé. V nemocnici v Landshutu (Německo) tímto systémem
Tzv. Automated Drug Management Sys tem představuje unikátní alternativu, jak bezpečně přepravovat léky z centrální lé kárny až ke konkrétnímu pacientovi na příslušném oddělení nemocnice. Ve své podstatě jde o soubor několika automa tizovaných systémů, který zprostředko vává automatické vychystání nebo vy zvednutí, balení, uložení nebo uskladně ní, označení, rozdělení a sledování kaž dého kusu dávky léků. Modulární, plně integrovaný koncept zařízení podstat ným způsobem eliminuje chyby zaviněné lidským faktorem, a to v celém farmaceu tickém řetězci od příjmu léku do lékárny až po jeho vydání pacientovi. Systém do káže manipulovat nejen s tabletami, ale i s kapslemi, blistery a platy léků, ampu lemi, injekčními stříkačkami, čípky atd. Podle lékařem určené terapeutické stra tegie systém umí realizovat výdeje léků pro konkrétního pacienta v chronologic
kém pořadí. Plně nahradí stávající léká renské skříňky na jednotlivých nemoc ničních odděleních – snižuje se tak riziko neúmyslné manipulace s léky i jejich krádeží.
Automatický parkovací systém
Nedostatek místa a další ekonomické dů vody nutí provozovatele nemocnic hledat prostorově úsporná řešení pro zajištění parkování potřebného počtu automobilů. Může jím být třeba modulární systém Active Park zajišťující parkování vozidel v několika úrovních v tzv. skladovacích kanálech. Flexibilní uspořádání vjezdo vých a výjezdových boxů dovoluje využít i ty nejmenší a neforemné pozemky nad nebo pod zemí a zajišťuje vysokou pro pustnost parkování. Prakticky neomeze ná kapacita a možnost volby vnějšího opláštění jsou velkými výhodami ať už z pohledu návrhu architekta, nebo plá nování výstavby pro investora. Za pomo ci tohoto systému lze rozšířit i stávající plochy parkoviště. Auta umístěná na pa letách jsou parkována automaticky po vypnutí motoru, osvětlení není nutné, pouze jednoduchá ventilace, čidla kont rolují správnou pozici automobilu a do parkovacího systému není možné vnik nutí nepovolané osoby. Ing. Vladimír Fafek, LogTech Workshop Současná nemocnice a vývoj logistických systémů můžete navštívit během veletrhu Medical Fair/Rehaprotex 2010 ve čtvrtek 21. října od 10 hodin v sále číslo 103 administrativní budovy BVV.
◗ Investice do zdravotnické techniky
Informační portál pro zvýšení efektivity nákupů Rychlý vědeckotechnický pokrok přináší pro zdravotnictví množství nových technologií, které dovolují diagnostiku a léčbu dosud těžko zvládaných diagnóz, prodlužují život nemocným a zlepšují zdravotní péči. Jejich přínos z hlediska pacientů je zpravidla nesporný, ale náklady, které jsou těmito inovacemi vyvolávány, rostou rychleji než možnosti tempa růstu ekonomiky. Vznikají pak rozpory mezi lékařským a ekonomickým rozměrem. V současnosti se začaly státní orgány zají mat o to, zda jsou finance vkládané do ná kupu přístrojového vybavení v nemocni cích investovány účelně. Většina z nás by asi souhlasila s tvrzením lékaře: „Já chci pro své pacienty jen to nejlepší.“ Je však „to nejlepší“ opravdu tím nejlepším a nejefek tivnějším z celospolečenského pohledu? Jako příklad vezměme např. nákup CT do velkého zdravotnického zařízení ze stát ních prostředků. Prvním krokem by měla být reálná po třeba této technologie v dané spádové ob lasti. Jako zdroj pro analýzu mohou po sloužit statistické ročenky, které jsou ve řejně dostupné. Nabízejí informace o tom, kolik obyvatel připadá na jedno CT v celé ČR a kolik v daném regionu. Pokud je zdravotnické zařízení významně nad celorepublikovým průměrem (počet oby vatel/přístroj), měl by management usilo vat o zakoupení této technologie. Pokud je s hodnotami okolo průměru, musí pro vést další analýzy – např. jaká je čekací do ba na vyšetření, v jaké konfiguraci se může CT stát kvalitnější metodou atd. Nakonec by se mělo vedení ujistit, že zlepšená dia gnostika bude následována dostatečně kvalitní terapií. V posledním případě, kdy je počet obyvatel na přístroj hluboce pod celorepublikovým průměrem, musí dů kladně zvážit všechna pro i proti. Nesmí
1810 ZN 31_06.indd 6
opomenout ani analýzu osudu alternativ ních diagnostických postů – např. kon trastního RTG, kterého bude zřejmě ubývat. Pokud si je management nemocnice jistý potřebností nákupu, stačí „jen“ sehnat pe níze. Po vstupu ČR do EU byla unie vůči nám štědrá. To byl možná jeden z důvodů plýtvání při pořizování takových a podob ných investic. Ceny zdravotnické techniky jsou smluvní a smlouvu uzavírá prodejce (mnohdy výrobce), který přesně zná své náklady. Na druhé straně manažer nemoc nice si spočítá, jaké bude mít výnosy za dobu života přístroje, které zmenší o pří mé a nepřímé náklady. Tím je stanoven interval, v němž by se cena zařízení měla pohybovat.
Vlastní zkušenosti a údaje od výrobce nestačí
Při vyjednávání má každá ze stran rozdíl nou motivaci ke stanovení co nejvýhod nější ceny, stejně tak mají rozdílné infor mace o možnostech pracovat s ní. Výsled kem často je, že velmi motivovaný a infor macemi dobře vyzbrojený prodejce vyjednává s manažerem z nemocnice, kte rý je mnohdy bez jakékoliv motivace do hodnout nejnižší cenu a navíc má i nedo statek informací o současné cenové hladině.
Podle našeho průzkumu v současnosti manažeři zdravotnických zařízení získá vají nejvíce informací o ceně na základě vlastních zkušeností, dále pak od výrob ce, který však bude s největší pravdě podobností údaje o ceně interpretovat účelově. Při analýze validity dat jsme zjis tili, že vlastní zkušenosti považují za vel mi platné. Avšak objektivně hodnoceno je to horší, neboť ostřílený manažer koupí za svůj život jednu či dvě magnetické re zonance. Navíc obvykle v takovém časo vém rozestupu, že zkušenost o ceně není do současnosti přenositelná. Zjištění absolutního nedostatku validních informací pro manažerská rozhodnutí nás vedlo k myšlence vytvořit informační portál, který by nabízel rychle a snadno informace o průměrných cenách daného přístroje, cenové trendy, ceny nejpodob nější instalace, ceny jednotlivých doplňků atd. Mohl by sehrát funkci i při stanovení kvantifikovaných parametrů pro mzdový motivační systém pro nákupčí drahých zdravotnických přístrojů. V konečném důsledku by jako vedlejší efekt pomáhal snižovat prokorupční prostředí. Informační portál je třeba vytvořit jako interaktivní prostředí – uživatelé se totiž současně stávají donátory infor mací, které jsou systémem následně zpracovávány.
Dalším cílem projektu je připravit tyto me todiky pro hodnocení investičních a pro vozních nákladů zdravotnické techniky pro praktické užití ve zdravotnických zaříze ních, která by se mohla stát součástí stan dardů podporujících kvalitu zdravotnictví.
Dnes totiž řízení kvality procesů spojených s přístrojovou technikou výrazně pokulhá vá za ostatními procesy ve zdravotnictví. MUDr. Ing. Lubomír Poušek, MBA, a kolektiv, Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT
V Otázka ZN Jak vnímáte praktickou využitelnost on-line srovnání cen nákupů zdravotnické techniky? V Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Rozhodně bych takový portál uvítala. Ovšem za předpokladu, že zveřejňovaná data budou spolehlivá. Získala bych nejen informaci o tom, v jakém cenovém pásmu se naše nákupy realizují, ale také nástroj k většímu tlaku na dodavatele ke snižování cen. V MUDr. Pavel Vepřek, VZP ČR Každému zvýšení transparentnosti prostředí ve zdravotnictví se dá jen zatleskat, ale zpřístupnění právě těchto informací není ve vztahu k úhradě lůžkové péče pro zdravotní pojišťovny důležité. Ve chvíli, kdy je akutní lůžková péče hrazena prostřednictvím DRG, leží riziko spojené se špatným nakupováním pouze na nemocnici. Peníze od pojišťovny dostává za odléčení daného typu pacienta, nikoli za jednotlivé nákladové položky spojené s jeho léčením. Čím dráže nemocnice nakupuje, tím méně peněz jí zbývá na platy zaměstnanců a naopak. Pro pojišťovny jsou informace o nákupních cenách nemocnic zajímavé jako podklad pro jednání o nastavení výše úhrad v ambulantní péči. Ale k tomu asi není potřeba vytvářet speciální portál. V MUDr. Václav Volejník, CSc., ředitel Hamzovy odborné léčebny pro děti a dospělé, Luže-Košumberk Za určitých podmínek bych takový systém samozřejmě uvítal. Je potřeba si uvědomit nutnost jisté důvěrnosti pro vstup na takový portál. Myšlenka skrývá nebezpečí, že prodejci budou vlastně velmi dobře informováni a budou se chovat kartelově bez kartelu. Některé nákupy mají určité souvislosti, jedná se o širší aktivitu zařízení, jejíž součástí je i podmínka nákupu určitého zboží za určenou cenu, ale i přesto je nakonec pro kupujícího výsledek jednoznačně pozitivní. Dále jsou mnohdy i značné místní rozdílné podmínky. Cena jako jediný údaj může být někdy i zavádějící ve smyslu posuzování. Přesto se domnívám, že zdravotnická zařízení, která většinu svých prostředků získávají cestou smluvních vztahů se zdravotními pojišťovnami, by ze zákona měla zveřejňovat některá data. Zdravotní pojištění je veřejná věc a prostředky jsou získávány postupem typu daně.
14.10.2010 19:59:18
ročník 59 n číslo 31 n 18. října 2010
◗ ◗ Zdravotně-sociální péče
Zdravotnické noviny
7
V Seminář nadačního fondu pro podporu zaměStnávání oSob Se zdravotním poStižením
Invalidní důchod je prodloužením nemocenské Vracíme se k semináři Kam mizí peníze, aneb Kdy se u nás sloučí zdravotní a sociální systém, který pod záštitou poslankyně PS PČR Lenky Kohoutové zorganizoval Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP) 23. září v Praze. RNDr. Jiří Schlanger, náměstek ministra Zdravotní a nemocenské pojištění má přízdravotnictví pro koordinaci informač- činné souvislosti s nemocí. Existuje záních systémů, položil v úvodu svého sdě- kladní nemoc a při té je podle zákonů lení otázku, zda je kvalita života i ekono- o pojištění jednak věcná dávka, což je mickou kategorií. Vytyčil jednotlivé fáze zdravotní péče, která se platí z fondu zdrazdravotní péče od prevence přes akutní votního pojištění, a pak určitá škála fipéči k péči následné s tím, že je samozřej- nančních dávek, což je v první řadě dávka mě v zájmu všech, aby se nastupující ne- v nemoci a posléze invalidní důchod. Věcmoci rychle zjistily a aby fungovala zdra- né dávky dnes řeší zdravotní pojišťovny, votní péče ve všech svých fázích. zatímco všechny dividenční dávky řeší syZdůraznil, že problém nastává s akutně stém sociálního zabezpečení. odléčeným pacientem, protože nesmírně Co se týče úrazového pojištění zaměstdůležitá je péče následná. Teprve správně nanců, nedošlo celých dvacet let k dohodě realizovaná následná péče vrací pacienty o tom, jak bude systém fungovat. Toto pozpět ke zdraví a ke schopnosti pracovat. jištění historicky původně řešila Česká poA naopak i výborně odoperovaný pacient, jišťovna, a v době, kdy docházelo k transjestliže není správně rehabilitován, se mů- formaci českého podnikání, bylo řečeno, že dostat do fáze, kdy se stává pacientem že stávající podniky zůstanou u České pochronickým, jišťovny a noo kterého musí Následná péče je jedním vé půjdou ke být trvale pečoKooperativě. ze zásadních problémů Máme tedy váno. Přechází do – jde o to, aby se člověk dva subjekty, RNDr. Jiří Schlanger. foto: zn fáze dlouhodobé péče a není schokteré to za stát neinvalidizoval, aby si zachoval pen uplatnit se na dělají. Bohu- dovou, tak i výnosovou,“ zdůraznil Jiří soběstačnost, dokázal se o sebe žel jsou tam Schlanger. trhu práce. Náco nejdéle postarat. náklady vyšší sledná péče je jedním ze zásadnež u veřejno- Důchodový systém ních problémů – jde o to, aby se člověk právních systémů a nemá to velkou vazbu V současné době máme důchodový neinvalidizoval, aby si zachoval soběstač- na motivaci zaměstnavatelů. systém, ve kterém máme důchody starobnost, dokázal se o sebe co nejdéle „Musíme také sledovat osud osob zapoje- ní i důchody invalidní. Mezi nimi je však postarat. ných do pracovního procesu v celkové bi- velký rozdíl – stáří přichází u každého lanci. Nezajímá nás tedy jenom zdravotní člověka, zatímco nemoc, která ho invaliVztah mezi zdravotním pojištění, ale i další veřejné finance, nákla- dizuje, nikoli. „Jak už jsem řekl, invalidní a nemocenským pojištěním dy na zdravotní péči, náklady na nemo- důchod je v podstatě prodloužená nemo„Je určitě dobře, že se na tomto semináři censké a invalidní důchody, které jsou censká, ale my to neadministrujeme, scházíme a ptáme se, jaký je vztah mezi v podstatě prodloužením nemocenské,“ ČSSZ tahle souvislost nezajímá. Invalidní zdravotním a nemocenským pojištěním, řekl RNDr. Schlanger. důchody se dávají z důchodového fondu, případně i mezi dalšími pojištěními. Řekl Když někdo pobírá dávky v nemoci nebo platí se přes státní rozpočet a ČSSZ bych, že z hlediska státoprávního je v pod- invalidní důchod, není produktivní, nevy- se podle toho chová. Podíváme-li se statě jedno, kdo dávku vyplácí, jde o to, tváří hodnoty, neplatí daně ani pojistné. na deficit důchodového fondu, zjistíme, jestli se vůbec vyplácet má. Vyplácet dáv- Pacient může dospět i k dlouhodobé péči, že vznikl právě invalidními důchody. Prvku v nemoci může leckdo – Česká správa může proběhnout návrh na příspěvek na ní, co je tedy potřeba udělat, je studovat, sociálního zabezpečení (ČSSZ) jako do- péči či umístění v nějakém zařízení. A pak jak souvisí důchodová reforma s invasud, ale může ji vyplácet třeba i pošta nebo už jsou jen různé motivace, jak a kam se lidními důchody, co a jak se dá udělat, jakákoli instituce,“ zdůzda budeme při proJ. Schlanger: „Podíváme-li se na deficit důchoraznil Jiří Schlanger jektování důchodoa dodal, že jde o proces dového fondu, zjistíme, že vznikl právě invalid- vé reformy problematiku invalidních rozhodování o tom, zda ními důchody. První, co je tedy potřeba udělat, zahájit pracovní nedůchodů oddělovat, schopnost, jde o její apod.,“ konstatoval je studovat, jak souvisí důchodová reforma délku, vlastně o regulaJiří Schlanger. s invalidními důchody, co a jak se dá udělat, zda budeci pracovní neschopZástupci NFOZP me při projektování důchodové reformy problematiku nosti, a to už pak není uvedli na tomto mísúplně jedno, zda dávku tě příklad matky, kteinvalidních důchodů oddělovat, a podobně.“ v nemoci vyplácí ČSSZ, rá se roky stará o své zdravotní pojišťovna (protože ta má nebo snaží pacient sám dostat, nebo jak a kam těžce postižené dítě, pobírá příspěvek na v budoucnosti může mít nepochybně se snaží rodina umístit dlouhodobě péči a nevydělává si ani na svůj starobní mnohem více informací), nebo jestli to dě- nemocného člověka, který potřebuje i so- důchod. „Je ona pro stát zajímavá, či nelá třeba pošta, která nemá informace žád- ciální služby. A objevují se samozřejmě zajímavá? A byla by zajímavější, kdyby dané. ČSSZ je subjektem, který posílá finan- i falešné motivace podle toho, jaká pravi- la dítě do ústavu, který sice zaměstnává ční částky nemocenské a má jistě určité dla pro financování toho kterého pacienta spoustu lidí a odvádí za své zaměstnance možnosti v oblasti posudkového a reviz- existují. „Musíme proto sledovat, jak má- zdravotní a sociální pojištění, ale ve výního lékařství, ale jde o to, zda může mít me nastavené subsystémy, a korigovat je sledku je pobyt dítěte v zařízení daleko informací více třeba od zdravotních tak, aby falešné motivace nepřinášely. Mu- dražší než matčina domácí péče. Co je výpojišťoven. síme sledovat celkovou bilanci jak nákla- hodnější pro stát, pro systém?“ ptali se. „Matka, která se o postižené dítě stará, šetří státu náklady, ale v současném systému si zakládá na pozdější problémy pro sebe – kdo se ve stáří postará o ni? Náklady na ústavní péči jsou určitě vyšší než na domácí péči a myslím, že stát by se měl postarat, aby i tyto matky ve stáří pobíraly nějaký důchod,“ odpověděl Jiří Schlanger. A vysvětlil, že některé věci je třeba vnímat společně, a patří mezi ně i otázky přímých souvislostí s invaliditou dítěte. V některých zemích existují ve zdravotním pojištění tzv. náhradní platby, to znamená, že např. živitel rodiny platí pojištění i za ty členy rodiny, kteří nevytvářejí hodnotu, z níž by pojistné platili. U nás to tak není, pojištění si platí každý sám, a když příjem, ze kterého by platil, nemá, platí za něj poOrganizátorky akce: zleva Hana Potměšilová, Lenka Petrášová, Lenka Kohoutová. foto: zn jištění stát. Problémů ve zdravotním po-
1810 ZN 31_07.indd 7
jištění je více, nejdříve je ale potřeba udělat studie, kde se také musí zpracovat problematika minoritních skupin.
Revizní a posudkové lékařství
placenou akutní péči, která může přijít kdykoli a je velmi nákladná, protože vyžaduje vysokou angažovanost personálu apod. A vzhledem ke stárnutí obyvatelstva a nárůstu Alzheimerovy choroby v populaci seniorů bude těchto problémů přibývat,“ řekl J. Schlanger. Dalším okruhem otázek je vztah posudkového a revizního lékařství. Revizní lékařství zdravotních pojišťoven se moc pacienta a jeho dokumentace nedotýká. Jde v podstatě o to, zda pojišťovna zaplatí nebo nezaplatí poskytovateli. Podle J. Schlangera by mělo dojít k provázání těchto dvou služeb, tedy revizního a posudkového lékařství.
Jiří Schlanger také konstatoval, že v minulém období se tehdejšímu ministru práce a sociálních věci Petru Nečasovi podařilo udělat několik podstatných kroků v oblasti nemocenské. Opatření, která byla přijata, snížila sice krátkodobou nemocnost s dobou trvání zhruba do tří týdnů, problémem však zůstala nemocnost dlouhodobá. Ta se stále ještě zvyšuje, a přibývá tak řízení o invalidních důchodech. Dlouhodobou nemocnost reguluje posudkové lékařství. A to je podle RNDr. Schlangera další Elektronická informační podproblém, který je třeba řepora procesů pojištění a podšit. Musíme posoudit, jaké pora jak posudkového, tak možnosti má posudkový lékař k tomu, aby mohl revizního lékařství je velmi důležitou zhodnotit zdravotní stav věcí, na kterou je třeba se připravit. pacienta. Zda má veškerou dokumentaci a zda mu ji poskytnou skutečně všichni lékaři a veš- „Dokud však nebudeme mít elektronicky kerá zdravotnická zařízení. „Osobně mám všemi sdílené informace, elektronickou velké pochybnosti o tom, že jsou posud- kartu pacienta, v níž je naprosto jasné, kovému lékaři k dispozici všechny objek- kdy, kde a co který lékař zapsal, budeme tivní podklady pro jeho rozhodování. Nej- bloudit v nejistotách. Bez elektronizace větší problémy v posuzování a v návaz- zdravotnictví půjde náš systém vlastně nosti na všechny naše sociální systémy organizovaně do deficitu. Elektronická bývají u onemocnění psychických a men- informační podpora procesů pojištění tálních postižení. U psychicky nemocných a podpora jak posudkového, tak revizního lidí se stav často velmi rychle mění v obou lékařství je velmi důležitou věcí, na kterou směrech, péče psychiatrických léčeben je je třeba se připravit,“ řekl závěrem svého ale brána spíše jako následná, nemívají za- sdělení Jiří Schlanger. hech inzerce
zdeli tomu, ou e Jsmporozu mosěteopodróz
m en s o pře ž cho aby noho hráněn menin nosti 1 m c . í č up zlo pro nen ikem é dost stupů vzn širok ých po ry n zdo čeb nav ých lé n růz
Jen u 20 % žen je zahájena léčba v průběhu roku po prodělané osteoporotické zlomenině.1 Jen okolo 40 % pacientů zůstává adherentních k léčbě osteoporózy déle než rok.2 Faktory ovlivňující adherenci k léčbě zahrnují: nevyhovující dávkování, nežádoucí účinky a nedostatek motivace.3,4 To vede k nedokonalé ochraně skeletu. Tyto poznatky otevírají příležitost k dosažení lepších léčebných výsledků při léčbě osteoporózy. Literatura: 1. 2. 3. 4.
Brown SA et al. Med Clin N Am 2003;87:1039–1063. Weycker D et al. Osteoporos Int 2006;17:1645–1652. Rossini M et al. Osteoporos Int 2006;17:914–921. Payer J et al. Pharmacother 2007;61:191–193.
www.amgen.cz CZ-PRO-AMG-012-2010
14.10.2010 20:26:33
◗ ◗ servis
8 Zdravotnické noviny
ročník 59 n číslo 31 n 18. října 2010
◗ Pracovní trh ve zdravotnictví
◗ Řádková inzerce
Profesní psychodiagnostika
◗ ◗ Volná místa ◗ Praktický lékař
◗ monitoring klinických studií Studijní centrum v Praze přijme monitora klinických studií. Klidná práce bez nutnosti cestování. Zkušenosti v oboru vhodné. Tel.: 722 595 375.
◗ ortoped Soukromá ortopedická ordinace v Praze 10 hledá ortopeda na celý i částečný pracovní úvazek i na zástupy za dovolené (i důchodce). Možnost ambulantní operativy. V případě zájmu možné i přenechání praxe. Tel.: 602 391 787.
◗ Chirurg, anesteziolog
Na naše dialyzační střediska v Lounech, ve Slaném, v Kladně, Chrudimi a Chomutově hledáme kolegu/kolegyni na pozici
LÉKAŘ / LÉKAŘKA Požadujeme: • absolvent lékařské fakulty • atestace z interního lékařství případně nefrologie výhodou • člen České lékařské komory • bezúhonnost • výborné komunikační schopnosti
Stále častěji zpestřují proces výběru pra covníků prostřednictvím behaviorálních pohovorů, assessment center nebo pří padových studií. Rovněž se stává již běž nou praxí, že se uchazeč během výběro vého řízení setká s psychodiagnostikou. Proč se firmy spoléhají na testování lidí? V čem spočívá přínos testů a jaká mají naopak úskalí? Proč patří např. Hoganův osobnostní dotazník (Hogan Personality Inventory, HPI) mezi testy, po kterých personalisté velmi často sáhnou? Nejen na tyto otázky odpovídá Mgr. Helena Šulová, konzultantka firmy Assessment Systems, která se specializuje na pora denství a psychodiagnostiku.
Nabízíme: • práci ve zkušeném týmu • možnost dalšího vzdělávání • práce s novými technologiemi • zajímavé finanční ohodnocení • další nabídka firemních benefitů
Další informace o naší společnosti naleznete na www.fresenius.cz, kde máte možnost vyplnit dotazník pro uchazeče o zaměstnání. Pokud Vás náš inzerát zaujal, pošlete svůj životopis na adresu michaela.rydlova@fmc-ag.com.
Vojenská nemocnice Olomouc přijme do trvalého pracovního poměru lékaře/ku/ na chirurgické oddělení a oddělení anesteziologické a resuscitační. Kvalifikační požadavky: vysokoNabídky zasílejte na adresu: Vojenská fresenius_110x100_lekar_new_4C_final.indd 1 školské vzdělání lékařského směru, atestace nemocnice Olomouc, Sušilovo nám. 5, (specializovaná způsobilost) v oboru, případně 771 11 Olomouc, e-mail: drymlr@vnol.cz nebo pokročilý stupeň přípravy k atestaci. Bezúhon- www.vnol.cz. nost podle zákona 95/ 2004 Sb. Nabízíme dobré pracovní podmínky a odpovídající finanční ◗ Úhradový specialista ohodnocení. Nástup možný ihned. Všeobecná zdravotní pojišťovna České repub-
liky hledá zájemce o pracovní pozici: specia9/29/10 lista/specialistka úhrad zdravotní péče. Loka-9:23 AM lita pracoviště: Ústředí VZP ČR, Praha. Plné V Proč farmaceutické firmy využívají znění inzerátu naleznete na www.vzp.cz. při výběru nových pracovníků psycho Kontakt: VZP ČR, Jiřina Herzogová, úsek diagnostiku? personálních záležitostí, Orlická 4/2020, Obecným přínosem psychodiagnostic 130 00 Praha 3, e-mail: ustredi.prace@vzp.cz.
Objednací kupón Zdravotnických novin Předplatné:
Farmaceutické a zdravotnické společnosti dnes ve výběru svých nových zaměstnanců většinou nejsou ochotny dělat kompromisy. Mají vysoké nároky na vzdělání svých zaměstnanců, jejich profesní zkušenosti i osobnostní předpoklady. Řídí se kompetenčním mo delem, pořádají složitá výběrová řízení a raději si počkají na toho pravého, než aby zbrkle sáhly vedle.
✃
Hustopeče – praktický lékař, nástup ihned/ dohodou za odpovídající platové ohodnocení. Týden dovolené navíc, týden na vzdělávání, HPP, DPP. Požadujeme: VŠ, odbornou/specializovanou způsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.
Standardní, roční 799 Kč
Studentské, roční 639 Kč
Balíček 1 + 1, roční* 1220 Kč
*speciální nabídka kombinace předplatného Zdravotnických novin a Florence.
ODBĚRATEL:
FAKTURAČNÍ ÚDAJE (nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem):
Titul:.............. Jméno a příjmení:................................................
Organizace:..................................................................................
Organizace:.................................................................................. Adresa: .................................. PSČ a město: ............................... Obor činnosti: .............................................................................. IČ: ........................................... DIČ:.............................................. Adresa: .................................. PSČ a město: ............................... Tel.:....................... E-mail:............................................................ Tel.:....................... E-mail:...........................................................
Způsob úhrady:
složenka
faktura
Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, predplatne@ambitmedia.cz. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.periodik.cz. Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu:
faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu
Datum: ........................................................................................... Podpis: .........................................................................................
Objednací kupón pro podání řádkové inzerce délka inzerátu
5 řádků
10 řádků
15 řádků
Vyplňujte čitelně a hůlkovým písmem!
KONTAKTNÍ A FAKTURAČNÍ ÚDAJE: Organizace:..................................................................................
Rubrika: Nabídka práce
Adresa: .........................................................................................
Počet opakování (pouze placená inzerce)
Práci hledá
Různé
PSČ a město: ................................................................................ IČ: ................................................................................................. DIČ: ............................................................................................... Telefon: ........................................................................................ E-mail: .......................................................................................... Jsem předplatitelem Zdravotnických novin:
1810 ZN 31_08.indd 8
ano
ne
Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu: Ambit Media, a. s., Klicperova 604/8,150 00 Praha 5 nebo na e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz Personální inzerce je pro soukromé osoby-předplatitele zdarma. Pro ostatní osoby dle ceníku. Cena je uvedena za jedno uveřejnění a nezahrnuje DPH. Ceník řádkové inzerce: Do 5 řádků: 550 Kč, do 10 řádků: 1 100 Kč, do 15 řádků: 1 600 Kč, do 20 řádků 2 000 Kč, do 30 řádků 2 900 Kč, za každých dalších započatých 10 řádků: 900 Kč.
V V jaké fázi výběrového řízení spo lečnosti k testování přistupují nej častěji? K testování psychodiagnostickými me todami může zaměstnavatel přistoupit víceméně kdykoli. Při výběru konkrétní metody záleží především na tom, co přesně potřebuje měřit, jaké kompe tence či schopnosti potřebuje zjistit. Psychodiagnostické metody Hogan Assessment Systems jsou většinou vy užívány během středního a finálního výběru – obvykle v souvislosti s již kon krétní obsazovanou pozicí. Díky kom binaci informací z testování a z popisu pracovního místa je zadavatel schopen predikovat, do jaké míry je daný kandi dát vhodný. Zároveň může porovnávat mezi více uchazeči. V Jak lze poznat ten správný psycho diagnostický test? Dobrá metoda se od špatné pozná podle toho, že kvalita dosažených výsledků se v čase příliš nemění. Kontinuální je pouze tehdy, jeli splněno několik parametrů. Zaprvé je metoda standardizovaná. To znamená, že pro ni existují specifické normy vytvořené na konkrétní populaci v dostatečně velkém vzorku. V případě osobnostního dotazníku HPI byly nor my vyvinuty výhradně na zdravé do spělé a pracující populaci – více než 1 500 000 lidí. Nejde tedy o test klinický, zaměřený na patologické jevy. Dále musí být metoda reliabilní. Relia bilita testu vypovídá o jeho spolehlivosti – zda při opakování dostaneme shodné, nebo jen minimálně odlišné výsledky. Měří tedy jeho technickou kvalitu, ni koli jeho správnost. Konkrétně výsledky
✃
Vyplněním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shromažďovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úplným poučením o ochraně osobních údajů jsem se seznámil na webových stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovolně.
kých metod při hledání potenciálních zaměstnanců je jejich rychlost, spoleh livost a schopnost snižovat náročnost tohoto procesu. Konkrétně farmaceu tické společnosti tuto metodu využívají především pro výběr pracovníků na různé obchodní pozice. Úspěšnost far maceutických společností totiž závisí hlavně na distribuci a propagaci jejich produktů. Aktivní prodej je jednou z primárních součástí pracovní agendy obchodních zástupců. Díky psychodiagnostice je zaměstnava tel schopen predikovat, zda bude kan didát pro danou pozici vhodný, zda jeho pracovní schopnosti a dovednosti bu dou vyhovovat a odpovídat požadova ným kompetencím, a tudíž zda bude pro společnost dlouhodobě přínosný.
z testu HPI jsou v čase stabilní. Relia bilita typu testretest se pohybuje mezi 0,69 a 0,87. A nakonec musí být splněno, že je me toda validní. Tedy že zkoumaný jev měří správně a že jsou jeho výsledky platné. Test HPI byl validován na více než 200 profesích reprezentujících všechna hlavní odvětví na současném meziná rodním trhu. Validace proběhla pomocí více než 400 studií. Díky tomu spoleh livě predikuje úspěšnost v zaměstnání. V Co konkrétně test HPI měří a jaké jsou jeho výhody oproti ostatním metodám? Hoganův osobnostní dotazník je meto da měření normální osobnosti, určená pro predikci pracovního výkonu. Je ide álním nástrojem pro všechny společ nosti, které musejí řešit proces výběru zaměstnanců, rozvoje, leadershipu či talent managementu. Jednou z velkých předností HPI je, že byl jako první do tazník zaměřený na normální populaci a založený na pětifaktorovém modelu osobnosti navržen speciálně pro profes ní sféru. Jde o vysoce kvalitní nástroj pro hodnocení osobnostních vlastností nezbytných pro úspěch na pracovním poli. Jeho další neocenitelnou výhodou, kte rou nabízí oproti jiným podobným tes tům fungujícím pouze na principu administrace tužkapapír, je možnost online administrace prostřednictvím zabezpečeného přístupu nepřetržitě 24 hodin denně. To poskytuje zadavateli i testovaným časovou flexibilitu a záro veň nabízí kvalitní i rychlé zpracování výsledků. Z těch je možné vystavit růz né typy výstupních zpráv, které jsou sro zumitelné každému čtenáři a lze je vy užít jak v oblasti výběru zaměstnanců, tak i jejich rozvoje. Farmaceutické spo lečnosti, ale obecně všechny mezi národně působící organizace, oceňují především to, že všechny testové polož ky i výstupní zprávy lze nabídnout v mnoha jazycích. V Jak se dá ještě s HPI pracovat? Osobnostní dotazník Hogan Personality Inventory lze využívat nejen pro výběr zaměstnanců, ale také pro jejich rozvoj. Funguje jako ukazatel silných stránek pracovníka i jeho rozvojových oblastí, na kterých lze dlouhodobě pracovat na stavením konkrétních cílů a jejich po stupným naplňováním. HPI na tyto ob lasti precizně ukáže. Díky tomu mají zadavatel i zaměstnanec jasnou před stavu o individuálním rozvojovém plánu. V Čemu by se měl uchazeč o zaměst nání během testování vyhnout? Primárně by si měl na administraci vy členit dostatek času a klidné prostředí. Každý rušivý element může mít vliv na jeho psychickou pohodu, a může tedy i nepříznivě ovlivnit výsledky testů. Ta ké se obecně nedoporučuje, aby test vy plňoval člověk, který momentálně pro chází jakoukoli hlubší emocionální kri zí, ať už je způsobena starostmi pracov ními, či soukromými. Test je sice navržen tak, aby podobné abnormální jevy objevil, nicméně taková situace celý proces výběru zbytečně prodlužuje a komplikuje. Mgr. Eva Kramešová, personální společnost HAYS Czech Republic
14.10.2010 20:10:09