ZdRAvOtNicKé NOviNy OdbOrné fórum zdravOtnict ví a sOciální Péče
ročník 58 • Číslo 25–26 • 10. srpna 2009 cena 26 Kč • předplatné 19 Kč • www.zdravky.cz
Miniinvazivní přístup k řešení srdečních arytmií
9
12
Národní akreditační standardy SAK ČR
Před 140 lety zemřel 13 Jan Evangelista Purkyně
Josef Gruss: lékař, který ovlivnil olympijské hnutí
V Pandemie a(H1n1)
Očkovat se začne na podzim Kraje dostaly 5. srpna od ministryně zdravotnictví Dany Juráskové za úkol, aby do poloviny září určily počty lidí, které je třeba očkovat proti chřipce A(H1N1). Mají také pro očkování vybrat nejvhodnější lokality. Do této doby hodlá ministryně svolat ústřední epidemiologickou komisi, aby resorty stanovily počty očkovaných ve strukturách státní správy. „Shodli jsme se se zástupci krajů, že jsme na očekávanou podzimní pandemii připraveni,“ konstatovala Dana Jurásková.
◗ Monitor
◗ Rozhodčí soudy ve zdravotnictví
Pracovních neschopností ubylo Zlevní spory, posílí nezávislost, urychlí řešení Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zveřejnila statistiku pracovních neschopností (PN) za letošní první pololetí. V základních ukazatelích ve srovnání s 1. pololetím 2008 byl zaznamenán pokles počtu PN, úbytek prostonaných dnů, ale i prodloužení doby trvání jedné PN. Statistika ČSSZ dále mj. uvádí: Nejdelší průměrná doba trvání jedné PN byla ve Zlínském kraji – 59,11 dne, nejkratší v Praze – 35,94 dne. K největšímu meziročnímu poklesu počtu prostonaných dnů došlo v Ústeckém kraji – o 19,3 %. Nejčastější příčinou PN byly v 1. pololetí roku 2009 nemoci dýchací soustavy – 315 305 ukončených neschopností, resp. 5 771 716 prostonaných dnů. red Meziroční srovnání základních ukazatelů pracovní neschopnosti za 1. pololetí roku 2008 a 2009 Rozdíl: – 6 708 336 Rozdíl: 8 – 362 677 0 0 k2
rok
8 200 rok
rok
9
200
8
200
Prostonané dny
48,98
41 750 769
39,88
Průměrné trvání 1PN ve dnech
Ministerstvo zdravotnictví, České zdravotnické fórum a Hospodářská komora ČR dokončují přípravy na spuštění rozhodčího soudu pro řešení úhradových sporů v oblasti zdravotního pojištění. Rozhodčí soud má vzniknout zejména pro urychlení řešení sporů o rozsah nároků na zdravotní péči, které má pojištěnec vůči své zdravotní pojišťovně. Rozhodce by však řešil spory i mezi poskytovateli zdravotní péče a pojišťovnami či mezi pacienty a poskytovateli. Účast pacienta v rozhodčím řízení bude vždy dobrovolná. Účast dalších dvou předpokládaných subjektů, tedy poskytovatelů zdravotní péče a pojišťoven, bude zprvu také dobrovolná, po přijetí příslušného zákona by se měla změnit na povinnou. Jednání rozhodčího soudu bude jednoinstanční a pacient se na něm bude finančně podílet v řádu stokorun.
vzor v řešení spotřebitelských sporů zdroj: čssz
Ukončené případy PN
9
200
rok
9
200
48 459 105
rok
852 458
1 215 135
ro
Rozdíl: + 9,10
OdbOrná přílOha zdravOtnických nOvin 10. srpna 2009 www.zdravky.cz
6/2009
Farmakoterapie a kazuistiky Úvod | Rozhovor s prof. MUDr. Jaroslavem Blahošem, DrSc. Guidelines | Očkování v ordinaci praktického lékaře • Diabetes mellitus • GERD kazuistiky | Biologická léčba | Změna pohlaví a osteoporóza | Poškození zevního genitálu muže
◗ www.zdravky.cz
t. Julínek on-line Ve středu 9. července mohli návštěvníci našich internetových stránek živě chatovat s někdejším ministrem zdravotnictví MUDr. Tomášem Julínkem. Vybíráme pro vás některé z otázek a odpovědí. Jména, resp. přezdívky tazatelů ponecháváme v té podobě, jak se sami na webu představili. ◗ Milan Š.: Zajímaly by mne tři věci. 1. Proč se reforma neujala? 2. Který ze svých kroků byste provedl jinak? 3. Co považujete za svou největší chybu coby ministra? TJ: 1. Mohla za to chabá parlamentní většina a totální neochota opozice se na čemkoli domluvit. 2. Zvážil bych přílišnou důvěru ve vládní programové prohlášení, které jsem se beze zbytku snažil plnit. 3. Potřeboval jsem silnější mandát od vlastní strany. Také bych neavizoval privatizaci zdravotních pojišťoven, která stejně součástí návrhu reformy nebyla. Řešení vlastnictví pojišťoven by počkalo nebo šla najít možná politická shoda až po přijetí reformních návrhů.
ilustrační foto: Profimedia
dýchacími přístroji. Finanční dopad pro ministerstvo odhaduje pandemický plán zhruba na 2,1 miliardy Kč na nákup antivirotik a pandemické vakcíny. Další náklady ve výši dvou miliard by se týkaly zdravotního pojištění – šlo by o hospitalizace osob s komplikacemi a návštěvy pacientů v ambulantních zdravotnických zařízeních. Plán definuje činnosti ústředních správních úřadů a správních institucí v době pandemie chřipky – vlády, ministerstev a složek patřících do jejich působnosti. V případě ministerstva zdravotnictví se jedná o krajské hygienické stanice a poskytovatele zdravotní péče, u ostatních resortů se plán týká například policie, hasičského záchraného sboru, veterinární správy, mezinárodní dopravy nebo škol. Úkoly jsou definovány i pro Český červený kříž, dobrovolné hasiče, Českou národní banku, Český telekomunikační úřad a Energetický regulační úřad. ....................... dokončení na straně 2
lékařské listy
16
Přejeme našim čtenářům klidné prožití zbytku dovolených a těšíme se na setkání v dalším čísle 31. srpna. Redakce Zdravotnických novin.
Otázce připravenosti na pandemii bylo začátkem července věnováno zasedání Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele. Členské státy se shodly, že nastala doba k přechodu od opatření ke zpožďování pandemie k přípravě omezování jejích následků. Předkládací zpráva MZ k pandemickému plánu, který resort vypracoval pro vládu, obsahuje odhad konkrétních dopadů očekávané pandemie. O jejím trvání lze uvažovat v rozmezí asi 90 dní a při attack rate (kumulativní incidenci onemocnění v průběhu epidemie) 25–35 % lze předpokládat zvýšení celkového počtu hospitalizovaných osob o 32 424 až 45 393. Počet návštěv u ambulantních lékařů by vzrostl o 1 358 310 až 1 901 634 a počet zemřelých o 7556 až 10 592. Ministerstvo vede zdravotnická zařízení i praktické lékaře k tomu, aby si namodelovali nejméně příznivý scénář a nemocnice měly pro případ pandemie dostatek lůžkových kapacit a vybavení
V tomto vydání vychází příloha
Při přípravě projektu vycházeli jeho tvůrci ze zkušeností s již fungující obdobnou institucí při Hospodářské a agrární komoře
ČR. Ta řeší spotřebitelské spory. K projektu se vyjadřovali nejen odborníci, ale i politické strany a pacientské organizace. Předpokládá se, že již na podzim se budou moci hlásit první zájemci o místo rozhodce, předtím v září budou vydána pravidla, která budou zveřejněna na webových stránkách zúčastněných institucí. Spuštění projektu se předpokládá v průběhu prvního pololetí 2010. Výhodou rozhodčího soudu je nezávislost (bez přímé vazby na výkonnou moc, poskytovatele zdravotní péče nebo její plátce), urychlení řešení sporů, zlevnění celého procesu, nastavení rovnosti v právech všech zúčastněných stran a vykonavatelnost rozhodčího nálezu asi ve 140 zemích světa, zatímco nález obecného soudu lze vykonat jen v zemích EU a v několika dalších, s nimiž má náš stát uzavřenu dvoustrannou dohodu. Vodítkem pro soud by mohly být v budoucnu i léčebné a úhradové standardy, pokud budou uzákoněny, neboť se předpokládá, že se na rozhodčí soud budou obracet zejména pacienti v případech neuhrazení zdravotní péče. ....................... dokončení na straně 2
◗ click2U: Nemyslíte, že se reforma zdravotnictví vlastně udělat nedá? Povedlo se vůbec něco na Slovensku, v Maďarsku nebo jinde v Evropě? TJ: Nizozemci ji dělali 20 let a povedla se. Můj návrh byl velmi podobný. My bohužel tolik času nemáme, krize je tady, snad to politické vody rozhýbe. V Maďarsku odmítli reformu hned v začátku a jsou v hluboké krizi s dopadem na pacienty. Slovensko udělalo velký krok a další změny musí také udělat, premiér Fico zatím žije z podstaty a nic dramaticky nevrací zpět. Jsem optimista a zároveň jsem přesvědčen, že politici vůbec nemusí s realizací reformy prohrát volby. Zároveň platí, že čím hlubší je krize, tím horší jsou dopady a tím bolestněji se reformuje. My jsme již bezbolestnou reformu prošvihli, mohli jsme být mnohem odolnější vůči krizovým dopadům. ◗ kolafa: Mám nápad – spojit takzvané zdravotní i sociální pojištění do jedné daně spravované jednou institucí. Ušetří se za platy ředitelů i úředníků pojišťoven, odpadnou poplatky bankám a o to více zbude na péči. Co vy na to? TJ: To je státní systém s jedním velkým palácem neochotných úředníků, kteří vám přidělují péči podle množství peněz, anebo uplácíte, a ten se nejen u nás neosvědčil. Vede k chudinské medicíně a dominanci ústavní péče, kam se odkládají staří lidé. Tak tomu bylo za komunistů. Bohatí nebo členové ÚV si zajistili vždy péči protekcí nebo penězi. Trendy ve světě jsou právě opačné – konkurence. Vždy záleží na tom, jak dobře se nakládá s penězi na péči, dobrou regulací snadno ošetříte, aby obsluha byla maximálně efektivní. ............................................dokončení na straně 4
8 594160 390009
25
◗ ◗ z domova
2 Zdravotnické noviny
ročník 58 číslo 25–26 10. srpna 2009
◗ Seminář Problematika rakoviny děložního čípku
◗ Stručně
Ministerstvo zaostřuje na prevenci
SÚKL pozastavil lékové záznamy Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) provedl na podnět České lékárnické komory (ČleK) prošetření centrálního úložiště receptů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a ve výstupním protokolu, předloženém SÚKL 4. srpna, konstatoval některá porušení zákonné ochrany osobních dat pacientů, resp. překročení vymezené pravomoci v tomto smyslu. Následně – 5. srpna – doporučila komora lékárníkům bojkotovat centrální úložiště až do vyřešení sporné situace. Dále doporučila lékárnám vydávat přípravky s obsahem pseudoefedrinu výhradně na předpis. Naopak Grémium majitelů lékáren (GML) potvrdilo svou stálou podporu agendě centrálního úložiště. Ve stejný den zveřejnil SÚKL na svém webu dokument nazvaný Dopis lékárnám, v němž ředitel ústavu PharmDr. Martin Beneš mimo jiné upozorňuje na to, že ÚOOÚ nevydal v souvislosti s šetřením žádné pravomocné rozhodnutí. Lékárna neporušila zákon aktivní komunikací s centrálním úložištěm - při výdeji bez lékařského předpisu s omezením či při hlášení o vydaných léčivých přípravcích. SÚKL realizuje nezbytná opatření vyplývající z kontrolního protokolu ÚOOÚ. V pátek 6. srpna zveřejnil SÚKL na svém webu rozhodnutí pozastavit možnost podání žádosti o přístupovou identifikaci do centrálního úložiště receptů a také vlastní vstup do lékového záznamu. Důvodem je snaha minimalizovat obavy veřejnosti o bezpečnost osobních údajů se. Toto rozhodnutí je platné do odvolání. red
Česká národní fúzuje s hutnickou pojišťovnou Česká národní zdravotní pojišťovna (ČNZP) a Hutnická zaměstnanecká pojišťovna (HZP) vytvoří k 1. říjnu 2009 nový subjekt s názvem Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP). Fúzi schválilo ministerstvo zdravotnictví. HZP se už předtím k 1. červenci 2009 sloučila se zdravotní pojišťovnou AGEL. ČNZP má v současné době zhruba 315 tisíc pojištěnců, HZP kolem 380 tisíc. Obě pojišťovny ve společné tiskové zprávě uvádějí, že ČPZP „může dlouhodobě prosperovat lépe než izolovaně působící dnešní zaměstnanecké pojišťovny“ a že „pragmatické rozhodnutí o sloučení umožní snížit dopady hospodářské recese v oblasti výběru pojistného a povede k úsporám v oblasti konkurenčního soupeření“. HZP je regionální zdravotní pojišťovna s těžištěm činnosti na severní Moravě, ČNZP má celostátní působnost. red
Cizinci dluží českým nemocnicím Na 44,5 miliónu korun se loni vyšplhaly dluhy cizinců za léčení v nemocnicích ČR. Péči za téměř 555 miliónů korun poskytly nemocnice 79 068 cizincům. Zhruba 8 procent této péče nedostaly nemocnice zaplaceno. Z uvedeného celkového počtu ošetřených bylo 40 189 pacientů ze zemí EU. Oproti r. 2007, kdy se v nemocnicích léčilo 69 770 cizinců (36 169 z EU), je to nárůst o více než 10 %. Nejvíc cizinců bylo ošetřeno v pražských nemocnicích – 32 871, následují nemocnice v krajích Karlovarském – 9540, Jihomoravském – 7340 a Plzeňském – 4147. Nejméně cizinců ošetřila zařízení v kraji Pardubickém – 975. Mezi ošetřenými v roce 2008 převládali Slováci – 16 102, následoval Ukrajinci – 10 835, Němci – 7903 a Vietnamci – 6077. ÚZIS
Karcinomu děložního čípku a možnostem vakcinace při jeho prevenci byl v Poslanecké sněmovně 24. července věnován seminář pod záštitou ministryně zdravotnictví Dany Juráskové, Madeleine Albrightové a předsedy poslaneckého klubu ODS Petra Tluchoře. Předseda České vakcinologické společ nosti prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., avizoval přípravu druhé generace HPV vakcín, které mají být účinné proti více sérotypům HPV – ty současné jsou účinné maximálně proti čtyřem nej nebezpečnějším z nich – a postačí dvě očkovací dávky oproti současným třem. Účastníci se shodli, že ačkoliv se efekt vakcinace proti karcinomu děložního čípku projeví zhruba až za 30 let, je tento preventivní program současným minis terstvem podporován. Dana Jurásková zároveň vyjádřila naději, že v něm budou pokračovat i budoucí ministři zdravot nictví. Prozatím, než dospěje generace, u níž se význam vakcinace projeví, je je dinou účinnou cestou důsledný screen ing. První náměstek ministryně Marek
Šnajdr poznamenal, že ten byl za ministra Tomáše Julínka zařazen mezi čtyři hlavní priority MZ. Madeleine Albrightová prohlásila, že v péči o zdraví ženy je mnoho rezerv po celém světě, a to i v rozvinutých zemích. Stále se zde projevuje, že mnoho zákonů je tvořeno převážně muži. V mnoha případech se dokonce samy ženy nedom nívají, že je jejich zdraví důležité, a myslí spíše na svou rodinu. Přitom platí, že pokud žena pomůže sama sobě, pomáhá vlastně celé rodině. V rozhovoru pro zdravotnická média Madeleine Albrigh tová připustila, že během svého života také občas upřednostnila svou rodinu, nicméně uvedla: „Kdybych byla nemoc ná, způsobí to problémy celé rodině, tudíž to, že člověk dělá něco pro sebe,
Seminář moderoval předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc. (stojící), vzácným hostem byla Madeleine Albrightová (vpravo). Foto: Jiří Široký není sobecké. Očkování proti HPV a kar cinomu děložního čípku je jedním z příkladů.“ Zároveň vyjádřila naději, že i v USA se podaří změnit systém zdra
votní péče, který nepokrývá potřeby celé populace. Ještě se sice neví, jakým způsobem to bude řešeno, ale jde o jednu z priorit prezidenta Obamy. rok
◗ Všeobecná zdravotní pojišťovna
Program AKORD od července na celém území ČR Až na 52 tisíc korun na zvýšení kapitač ního paušálu a 100 tisíc korun na bonifi kacích si může ročně přijít praktický lé kař s průměrně početnou klientelou, po kud se zapojí do programu kvality péče AKORD, který od 1. ledna 2009 spustila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Projekt kromě toho zajišťuje solidní kom fort pro pacienta. Informoval o tom MU Dr. Pavel Vepřek, ředitel odboru strategie a rozvoje VZP. Pilotní projekt programu AKORD schvá lila v prosinci loňského roku správní rada VZP a od počátku roku byl zahájen v Ji hočeském, Plzeňském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji pro praktické lékaře (PL) i praktické lékaře pro děti a dorost (PLDD).
Od 1. července pak byla jeho aplikace roz šířena na celé území republiky, zatím pro praktické pediatry. Lékaři, kteří na progra mu AKORD participují, objednávají paci enty na určitou hodinu a v případě potře by mu doporučí ambulantního specialistu, u kterého mu zároveň sjednají termín ná vštěvy. „Mnozí z nás to tak dělali celá léta, ale s úžasem jsem zjistil, že v Praze se to dá dělat jinak. Pacient dostane doporuče ní, se kterým obíhá specializovaná praco viště. Vždycky nějaké najde, ale někdy i čtyřikrát po sobě, takže potom pojišťov na musí platit multiplikovaná vyšetření. Přitom třeba rentgenový snímek je po celé republice stejný, “ říká k tomu místopřed seda Sdružení praktických lékařů a člen
představenstva České lékařské komory Lubor Kinšt. Pojišťovna pravidelně posky tuje lékařům informace umožňující srov nání jejich diagnostických a léčebných metod s postupy jejich kolegů. Za tímto účelem organizuje v rámci krajů i setkání účastníků programu. V některých obo rech dává k dispozici i srovnání s doporu čenými postupy odborných společností. „Cílem projektu je, aby naši pojištěnci měli v zásadě stejnou péči, rozptyl v postupech jednotlivých lékařů se díky jejich informo vanosti zužuje,“ uvádí Pavel Vepřek. Lékaři vedou dokumentaci v elektronické podo bě a jsou připojeni na portál pojišťovny, kde VZP vystavuje informace potřebné pro jejich rozhodování.
Očkovat se začne na podzim ............................dokončení ze strany 1 Odhadované ekonomické ztráty nejsou zanedbatelné
Předkládací zpráva také uvádí odhady ekonomických důsledků pandemie, pro vedené na základě matematického mo delu šíření chřipky a aktuální odvětvové struktury zaměstnanosti. Z makroekono mického pohledu by devadesátidenní pandemie znamenala pokles výkonnosti ekonomiky o 1,5–2 %. V případě pande mie bez účinné léčby by pokles ročního HDP v důsledku nemocnosti představo val minimálně 2,5–3 procenta. Ani v jed nom z těchto případů odhad nekalkuluje s následnými škodami na zdraví, případ ně s úmrtími, které by působily na pokles ekonomické aktivity dlouhodobě. Ty by přirozeně byly významnější v případě ab sence účinné prevence a léčby, uvádí předkládací zpráva k pandemickému plá nu MZ.
ČR nasadí až schválenou vakcínu
Ministryně Jurásková potvrdila, že Česká republika bude mít zásobu antivirotik pro
25 procent populace a vakcínu pro stejný počet obyvatel. Hlavní hygienik Michael Vít uvedl, že očkovat se začne zřejmě na přelomu listopadu a prosince, kdy by měla být k dispozici schválená vakcína. Spojené státy a Velká Británie, které už očkování zahájily, očkují neschválenou vakcínou, ale Česká republika touto cestou nepůjde, do plnil Michael Vít. Pro očkování má být připraveno pět miliónů dávek vakcíny, kte ré při dvoudávkové aplikaci postačí pro 2,5 miliónu lidí. Z toho půl miliónu jsou lidé v profesích nezbytných pro chod stá tu, jako železničáři, hasiči, policie, pekaři, a také zdravotníci, kteří budou o nemocné pečovat. Ministryně vyzvala občany, aby se nechali očkovat proti běžné sezónní chřipce – sníží se tím riziko, že by byli oslabeni běžnou chřipkou, až se setkají s variantou A(H1N1). Vakcinolog RNDr. Marek Petráš pro Zdra votnické noviny uvedl, že podle dosavad ních poznatků se nový chřipkový virus A(H1N1) chová velmi podobně jako se zónní typ. Tak jako sezónní se i tento nový typ může stát fatálním především pro imunokompromitované osoby, zatímco pro ostatní nepředstavuje o nic vyšší rizi
ko komplikací než sezónní chřipka. Hroz ba mutace nového typu se dosud nepro kázala a zdá se, že i v tomto ohledu zůstává podobný jako sezónní typ. Marek Petráš konstatuje, že sezónní očko vání je v ochraně vůči novému viru neú činné, proto také farmaceutické firmy při pravují a testují právě vakcíny proti tomu to novému typu. Ukázalo se, že dosavadní očkování proti běžné chřipce nebo její sa motné prožití v minulých sezónách bylo schopno indukovat dostatečné množství protilátek specifických vůči novému chřip kovému viru jen u necelé desetiny dětí a dospělé populace do 40 let. Chráněna vůči novému typu může naopak být téměř polovina seniorů starších 60 let. Sezónní chřipkové viry však minimálně stokrát ví ce způsobují komplikace a fatální následky než nový typ A(H1N1), běžné sezónní oč kování má tedy určitě smysl. „Téměř s ur čitostí se dá předpokládat, že budeli nový typ chřipkového viru nadále kolovat ve světové populaci, stávající chřipková vak cína se do budoucna obohatí o čtvrtou složku – třetí subtyp A chřipkového anti genu,“ dodává Marek Petráš. Martin Tarant
PL zapojení do programu AKORD dostá vají od VZP o 4 Kč vyšší kapitační paušál, pro PLDD činí zvýšení 5 Kč. Bonifikaci přiznává pojišťovna lékařům, kteří nepře kročí celkový objem svých úhrad za před chozí rok zvýšený o 10 procent, přičemž z kalkulace je vyloučena nákladná péče. Pokud překročí krajský průměr PL, je limit stanoven jako polovina součtu jejich vý sledku a krajského průměru. Například v Plzeňském kraji za první čtvrtletí 2009 splnilo podmínky pro přiznání bonifikace 67 % PL a 82 % PLDD zúčastněných v pro jektu. V Plzeňském kraji také během prv ního pololetí 2009 k programu přistoupilo nejvíce lékařů – 43 procent PL a 27 pro cent PLDD. mt
Zlevní spory... ...................... dokončení ze strany 1 Ambulantní specialisté varují před riziky
Bezprostředně na oznámení záměru usta novit rozhodčí soudy zareagovala Rada Sdružení ambulantních specialistů ČR. Souhlasí, že rychlost řešení sporu je bez pochyby výhodou. Za principiální nevýho du však považuje to, že proti verdiktu roz hodčího soudu není možnost odvolání. „Navíc souhlasem s tím, že spor bude řešit rozhodčí soud, se obě strany vzdávají práva na klasický soudní proces se všemi mož nostmi odvolání proti jeho rozhodnutím, což v případě, že půjde o spor řešící rozsah poskytnuté péče a nárok pojištěnce na její úhradu, může znamenat pro zdravotnické zařízení klíčovou nevýhodu,“ píše se v do kumentu podepsaném Radou SAS. Lékaři by podle tohoto stanoviska neměli podepisovat žádné smlouvy s předběžným souhlasem řešit případný spor mimosoud ně, rozhodcem či rozhodčím soudem. Po kud budou v konkrétním případě – třeba i mimo systém českého zdravotnictví – souhlasit, pak by to mělo být pouze pod podmínkou, že bude rovnou jmenován lé kařem odsouhlasený rozhodce, resp. roz hodčí soudce, kterého nebude možné mě nit jen z vůle druhé strany. haf, jak
www.zdravky.cz | ročník 58, Číslo 25–26, 10. srpna 2009 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, telefon +420 222 352 576, fax +420 222 352 572 šéfredaktor: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | redakce: Mgr. Tomáš Polák, zástupce šéfredaktora, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | Mgr. Martin Tarant, martin.tarant@ambitmedia.cz | Mgr. Jiří Široký, vedoucí Lékařských listů a odborných příloh ZN, jiri.siroky@ambitmedia.cz | spolupracovníci redakce: Mgr. Josef Gabriel, PharmDr. Jana Milerová | grafická úprava: Jindřich Studnička | jazyková redakce: Pavel Voňka vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | předseda představenstva: Ondřej Novotný | šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Petr Belica, marketing manager, petr.belica@ambitmedia.cz | obchod: Roman Panc, obchodní ředitel, roman.panc@ambitmedia.cz | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz | Mgr. Miluše Zavřelová, key account manager, miluse.zavrelova@ambitmedia.cz | tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany | distribuce: PNS, a. s. | předplatné ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax +420 284 011 847, postabo.prstc@cpost.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | předplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena výtisku: 26 Kč, roční předplatné: 551 Kč / 56,25 € (1696 Skk) | registrace: MK ČR E 18649 Uzávěrka tohoto čísla 7. srpna 2009. Příští dvoučíslo vychází 31. srpna 2009. | Volně neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2009
informace ◗ ◗ inzerce
ročník 58 číslo 25–26 10. srpna 2009
Zdravotnické noviny
3
Rady • PROJEKTy • NOVÉ PROGRaMy
VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY
Všeobecná zdravotní pojišťovna umí hradit individuální léčbu
Každého z nás může postihnout onemocnění, jehož léčba je zdlouhavá a velmi nákladná, ať už jde o onkologické nemoci, nemoci srdce, nebo krve. Může se stát i to, že onemocníme vzácnou nemocí, na kterou současná medicína zatím hledá účinnou léčbu. V těchto případech se mohou účty za léčbu snadno vyšplhat do řádů milionů korun. Je vůbec šance, že tuto péči zdravotní pojišťovna proplatí? Všeobecná zdravotní pojišťovna jako prv ní zdravotní pojišťovna v ČR podnikla již v roce 2006 klíčové kroky, díky kterým je nákladná léčba nejtěžších onemocnění v České republice dostupná těm pacien tům, kteří ji potřebují. VZP začala totiž s odbornými společnostmi, zastupujícími jednotlivé lékařské obory, jako jsou na příklad revmatologie, onkologie, hema toonkologie, neurologie a další, uzavírat individuální dohody, které úhradu ná kladné péče pro definované skupiny pa cientů a definované diagnózy garantují. Tyto smlouvy zároveň umožňují sledovat úspěšnost hrazené léčby a zabraňují to mu, aby nemocnice přidělené peníze po užívaly na něco jiného. Dohody zajišťují, že pacienti dostanou právě takovou léč bu, kterou potřebují, a za cenu odpovída jící individuálním nákladům a kvalitě léčení.
Kolik léčba pacientů zdravotní pojišťovnu stojí?
• Preventivní prohlídka u praktického lé kaře 417 Kč; • přirozený vaginální porod 12 000 Kč, péče o novorozence cca 6000 Kč, avšak za porod císařským řezem je to zhruba dvakrát tolik; • operace slepého střeva 23 000 Kč; • operace kolenního kloubu cca 100 000 korun; • jednodenní pobyt na anesteziologic koresuscitačním oddělení (ARO) cca 22 000 až 30 000 Kč, a to bez speciál ních léků.
To je pouze několik čísel pro představu, kolik za léčení svých pojištěnců VZP platí.
Závažnější onemocnění jsou výrazně dražší
• Léčba rakoviny děložního čípku od 120 000 do 220 000 Kč, přesná cena léč by záleží na diagnóze, věku pacientky, průběhu nemoci a dalších faktorech; • léčba leukémie přijde na jeden milion korun ročně, ale podle druhu nemoci a léčby se může lišit až v řádu milionů; • roční náklady biologické léčby revma toidní artritidy činí téměř půl milionu korun na jednoho pacienta. VZP uhra dí ročně za biologickou léčbu revma tických onemocnění až čtvrt miliardy korun; • v případě roztroušené sklerózy platí VZP za léčbu téměř 3 tisíc pacientů ročně 900 milionů korun. Mezi pacien ty jsou i děti školního věku a mladí lidé. Díky současné úrovni zdravotní péče o tyto pacienty může velká část z nich žít normální život a pracovat. Řada žen se díky úspěšné léčbě stala i matkami. Ti, kteří jsou v částečném nebo plném invalidním důchodu, jsou pak většinou téměř nebo zcela soběstační.
Léčba vzácných onemocnění je ještě nákladnější
V současnosti je známo sedm tisíc diagnóz těchto chorob, z nichž zhruba 80 procent je genetického původu. Uvádí
se, že vzácnými onemocněními trpí asi 30 milionů obyvatel Evropské unie. Vět šina lékařů se v běžné praxi se vzácnými chorobami nesetká, respektive při stano vování diagnóz na ně takřka ani nepo myslí. Je tedy charakteristické, že značné části pacientů, odhady hovoří o padesáti procentech, se odpovídající terapeutické péče dostává až ve vyšším stadiu choroby. O to vyšší jsou pak náklady na léčbu. • Léčba akromegalie, tedy nemoci způ sobené nadprodukcí růstového hormo nu, stojí ročně VZP jeden milion korun za každého pacienta; • u chronické obstrukční plicní nemoci, jejíž příčinou je vrozený deficit alfa1 antitrypsinu, který je nutno nahradit, je tato částka takřka dvojnásobná. VZP má vypracován systém úhrady pro specifická onemocnění, která vyžadují
liberecká pobočka vZp podpořila tenis ve Frýdlantu Rozsáhlá rekonstrukce tenisových kurtů skončila ve Frýdlantu. Od pátku 26. června je zmodernizovaný areál v sousedství místního hradu a zámku opět v plném provozu. Slavnostního předání se rovněž zúčastnil ředitel liberecké pobočky VZP Jiří Benedikt, který připomenul, že naši pojištěnci mohou areál v letošní sezoně využívat za výhodnějších podmínek. Tenisový klub provozuje celkem devět antukových kurtů. Na dvou kurtech je instalováno osvětlení, a tím se prodloužila provozní doba areálu. U pěti kurtů je zavlažování zautomatizováno. Betonový kurt se proměnil na víceúčelové hřiště opatřené umělou trávou, vhodné pro tenis volejbal a další sporty. Liberecká pobočka VZP je hlavním partnerem tenisového klubu, který v době prázdnin pořádá letní tenisové školy pro děti s možností ubytování.
zvláštní přístup. Základním atributem tohoto systému je, že financování jde za konkrétním pacientem. Do tohoto pro gramu patří jak léčba vzácných chorob, tak péče poskytovaná specializovanými centry u vybraných onemocnění. Tato péče stála VZP v roce 2008 cca 4 miliar dy Kč. Zdravotní pojišťovny, v čele s VZP, od borné společnosti i ministerstvo zdravot nictví podnikají takové kroky, aby byla moderní léčba drahých onemocnění vy žadujících individuální přístup a specia lizovanou léčbu dostupná všem pojištěn cům. Důležitým aspektem je také to, že nákladná péče je u nás hrazena ze základ ního fondu zdravotního pojištění a (na rozdíl od některých jiných států) není plánován vznik zvláštních fondů pro ten to účel.
Do jedenácti měst Pardubického kraje zavítají Dny zdraví s VZP ČR V návaznosti na úspěšné Dny zdraví s VZP v roce 2008 pokračuje tento projekt i v roce letošním. Od 9. června do 19. září 2009 navštíví Všeobecná zdravotní pojišťovna celkem jedenáct měst Pardubického kraje. Klienti pojišťovny si na těchto akcích mohou nechat bezplatně vyšetřit cholesterol a hladinu cukru v krvi, krevní tlak a pulz, váhu a hladinu triglyceridů k případnému stanovení rizika aterosklerózy, změřit kyslík v krvi k ověření správného dýchání apod. a naměřené výsledky konzultovat s přítomným lékařem. Každý klient, který vyšetření podstoupí, si navíc odnese malý dárek. Dny zdraví s VZP současně nabídnou i účast na sportovních aktivitách, děti se mohou těšit na skákací hrad, trampolínu nebo se zapojit do dalších soutěží. Připraveny jsou ukázky první pomoci, cvičení na židlích nebo vědomostní soutěž o hodnotné ceny. Celá série akcí vyvrcholí v Pardubicích 19. září před hypermarketem Globus, kde budou mimo jiné rozdány atraktivní dárky za sportovní výkony dosažené na Dnech zdraví 2009. Harmonogram akcí v Pardubickém kraji naleznete na http://www.vzp.cz/pardubicky.
na jihomoravských koupalištích vám vyšetří pigmentová znaménka Dny zdraví s VZP pokračují v létě na koupalištích v celém Jihomoravském kraji. Cílem je eliminovat zdravotní rizika, která přináší dlouhodobý pobyt na slunci. Proto na klienty VZP čeká nejen bezplatné měření tlaku a tuku, ale také poradenství dermatologa, který prohlédne pigmentová znaménka a poskytne informace, jak předejít nebezpečným onemocněním kůže. Zájemci tak spojí příjemné s užitečným a ujistí se, že žádné z pigmentových znamének nepředstavuje skrytou hrozbu. Pro vyšetřené bude připraveno občerstvení a kosmetická pozornost od jednoho z partnerů. Dny zdraví na koupalištích odstartovaly v červenci v Blansku a v Kuřimi. Následně budou probíhat v Brně, Znojmě, Vyškově, Slavkově u Brna, Břeclavi a Hodoníně. Termíny budou upřesněny nejpozději 5 dnů před plánovanou akcí na webových stránkách www.dnyzdravi.cz.
◗ ◗ inzerce
4 Zdravotnické noviny
ročník 58 číslo 25–26 10. srpna 2009
Největším dárkem pro dítě je zdravá máma Výstava fotoobrazů maminek s dětmi, kterou chce Masarykův onkologický ústav netradiční formou upozornit na nutnost prevence rakoviny prsu a gynekologických nádorů, putuje po celé republice. Její instalace v prostorách Všeobecné zdravotní pojišťovny je již šestou zastávkou.
Na základě jednání se Společenstvem výrobců a prodejců zdravotnických prostředků dne 21. 7. 2009 a v zájmu zamezení zbytečné administrativy našich smluvních partnerů související s uzavíráním dodatků ke smlouvám o dodání, úhradě a provádění cirkulace zdravotnických prostředků platných do 30. 6. 2009 navrhuje VZP ČR smluvním partnerům, kteří mají dotčenou smlouvu uzavřenou, její prolongaci formou tohoto příslibu. Pokud se smluvní partner nevyjádří jinak, má se za to, že tento návrh byl konkludentně přijat a dotčená smlouva tímto nabude účinnosti do 30. 9. 2009. Do tohoto data smluvní strany budou postupovat v intencích prolongovaného smluvního vztahu. Po dobu prodloužené účinnosti dotčených smluv budou probíhat cenová jednání se smluvními partnery. Předmětem těchto jednání bude příloha č. 7 smlouvy o vydávání, koupi a provádění cirkulace zdravotnických prostředků. Znění samotné smlouvy bylo akceptováno jako definitivní jak Společenstvem výrobců a prodejců zdravotnických prostředků, tak i VZP ČR na výše uvedeném jednání. Smluvním partnerům, kteří již uzavřeli novou smlouvu, bude po 30. 9. 2009 nabídnuta její aktualizace v souladu s výsledky jednání o cenách. Tento veřejný příslib se nevztahuje na subjekty, kterým VZP ČR sdělila, že s nimi nebude po 30. 6. 2009 uzavřena nová smlouva.
Zvyšujeme kvalitu a efektivitu léčby diabetiků Na spuštění komplexního monitoro dostávali tu nejlepší léčbu, která je zá Předběžná analýza dat elektronického sběru projektu MOET DM2. roveň ekonomicky efektivní,“ vysvětluje vání léčby cukrovky, které má zajistit Změny glykovaného hemoglobinu efektivnější léčbu pacientů postižených ředitel VZP ČR Pavel Horák a upřes touto nemocí a zlepšit tak jejich celko ňuje: „Získaná data z monitorovacího Průměrná hodnota HbA1c (%) vou prognózu, se dohodla největší projektu budou mít po vyhodnocení vliv zdravotní pojišťovna s Českou diabe na konkrétní nastavení úhrad v dia 8 tologickou společností (ČDS ČLS JEP) betologii.“ a Společností všeobecného lékařství Do projektu se do poloviny května při 7 (SVL ČLS JEP). Náklady Všeobecné hlásilo 97 praktických lékařů a 53 dia zdravotní pojišťovny za léčivé příprav betologů. Pacienty, u kterých se bude ky, výkony a zdravotnické prostředky sledovat průběh a efekt léčby, vybírají 6 v diabetologii přesáhly v minulém roce do projektu praktičtí lékaři a v součas 2,5 miliardy korun. nosti jich mají zaregistrováno již okolo 5 Celkem je v ČR registrováno zhruba jednoho tisíce. „Do vznikajícího systému monitoringu 700 tisíc diabetiků, kteří mají diabetes 4 mellitus 2. typu (dále jen DM2). Tento chceme zapojit co nejvíce praktických typ diabetu má asi 92 % všech pacientů lékařů, kteří mají dnes velký vliv na to, s cukrovkou. Roční náklady VZP na lé jak se pacient s cukrovkou léčí či neléčí. 3 čeného pacienta s DM2 bez komplikací Důležitým úkolem je také zvýšit infor jsou kolem 30 tisíc, v případě výskytu movanost pacienta o nemoci a její léčbě 2 ledvinových komplikací se vyšplhají až prostřednictvím jeho nejbližšího lékaře, na 80 tisíc korun ročně. praktika,“ uvádí prof. MUDr. Milan 1 Kvapil, CSc., MBA, předseda České Projekt Monitoring efektivní terapie DM2 je spuštěn kvůli získání informací diabetologické společnosti a přednosta 0 o postupech, délce a finanční nároč interní kliniky 2. LF UK, FN v Motole. nosti léčby pacientů. Má zároveň po Kromě datové informační a metodické Zdroj: Data poskytnuta se svolením vlastníka projektu České diabetologické společnosti moci při odhalování a nasazování léč podpory se VZP zavázala, že v rámci a Společnosti všeobecného lékařství by u neléčených pacientů, zavést přes monitorovacího projektu nebude uplat ný registr pacientů s diabetem a získat ňovat limity na vybrané léčivé příprav podklady pro farmakoekonomické hodnocení použité terapie. Cílem je zavést do ky. Přihlášení lékaři nebudou podléhat ani regulaci na vyžádaná diagnostická la poručené postupy léčby této formy cukrovky do klinické praxe vybraných prak boratorní vyšetření, která jsou součástí doporučených terapeutických postupů. tických lékařů a diabetologů a zvýšit tak kvalitu péče o diabetiky, aby pacient byl Zvýšit se tak má např. dostupnost ambulantního vyšetření na glykovaný hemoglo léčen rychle, intenzivně a s dlouhodobě stabilním výsledkem. bin (HbA1c). Ten je na rozdíl od glykémie, která informuje o aktuální koncentraci „Obrovské prostředky, které plynou na léčbu cukrovky, chceme díky přesným po glukózy v krvi v daném okamžiku, ukazatelem dlouhodobé kompenzace diabetu znatkům z praxí diabetologů a praktických lékařů nasměrovat tak, aby pacienti v těle pacienta.
Návštěva po 9 měsících
• Místo konání: Letní kino Regina, Hybešova 10, Praha 8. • Všechna představení jsou mládeži do 15 let nepřístupná (pokud není uvedeno jinak). • Na představení mládeži přístupná se vyžaduje doprovod dospělé osoby. • Vstupné pouze 25 Kč. • Kapacita kina 350 sedadel + 150 míst k stání. • Sedadla nejsou číslována. Červencová představení začínají vždy v 21.30 hodin, srpnová ve 20.30 hodin a v září se bude promítat od 20.00 hodin. Přijďte společně s VZP ČR za kulturou! Program představení http://www.rozhlas.cz/regina/portal.
Veřejný příslib k prolongaci smluv o dodání, úhradě a provádění cirkulace zdravotnických prostředků (návrh)
Návštěva po 6 měsících
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR je již třetím rokem partnerem Karlínského filmového léta, které bylo zahájeno 26. června 2009. Předpremiéry filmů uváděných do kin se staly tradiční součástí programové dramaturgie filmového léta. Každým rokem návštěvnost stoupala. Letní kino Regina se stalo nejnavštěvovanějším kinem v České republice, když v loňském roce návštěvnost překročila 18 000 diváků. Karlínské filmové léto v roce 2008 nabídlo 69 představení, 14 předpremiér a 8 představení pro děti a mládež.
svou pětiletou dcerou Amálkou, Jolana Voldánová se svou tříletou dcerou Kate řinou a dvanáctku maminek doplnila MUDr. Markéta Bednaříková z Masary kova onkologického ústavu v Brně se svým dvouletým synem Adamem. Autorem fo tografií je brněnský fotograf Petr Šebl. Vzhledem k tomu, že kalendářů byl pou ze omezený počet a MOÚ chtěl, aby se toto netradiční upozornění na prevenci dostalo k co nejvíce ženám, vznikly z fo tografií kalendáře velké fotoobrazy, které jako výstava putují po celé republice. „Jsme rádi, že u nás výstava probíhá a že jsme se mohli na vzniku tohoto kalendáře podílet, protože včasná prevence onkolo gických onemocnění je pro nás rozhodně jednou z priorit. Svědčí o tom i náš pilotní projekt z let 2007/2008, v rámci kterého jsme adresně pozvali přes půl milionu na šich klientek na preventivní mamografické vyšetření. Na pozvánku zareagovalo a vy šetření v některém z 60 mamografických center po celé ČR podstoupilo více než 105 tisíc žen, tedy 18 % z celkového počtu pozvaných, což je velmi dobrý výsledek,“ uvádí ředitel Všeobecné zdravotní pojiš ťovny Pavel Horák. Projekt adresného zvaní pojištěnek VZP na mamografické vyšetření byl nepochybně největší pre ventivní akcí tohoto druhu v ČR. Mezi ženami, které přišly na základě pozvánky, zachytili lékaři téměř 850 karcinomů. Z tohoto počtu celých 800 nálezů bylo u žen, které byly na mamografickém vy šetření vůbec poprvé. Díky zachycení kar cinomu v časném stadiu se tak s největší pravděpodobností podařilo zachránit nej
Návštěva po 3 měsících
Tradiční Karlínské filmové léto v plném proudu!
„Největší dárek pro dítě je zdravá máma“. Masarykův onkologický ústav oslovil zná mé maminky, které kalendáři propůjčily své tváře – byly to Jana Adamcová se svým dvouletým synem Danielem, Alena Anta lová se svou mladší dcerou Elenkou, Rad ka Coufalová se svým čtyřletým synem Matyášem, Daniela Drtinová se svou pě tiletou dcerou Natálkou, Johana Gazdíko vá se svým pětiletým synem Jakubem, Zuzana Pokorná se svým tříletým synem Valentýnem, Linda Rybová se svým půlročním synem Františkem, Markéta Sedláčková se svým dvouletým synem Tadeášem, Zuzana Susová se svou dvou letou dcerou Elou, Lenka Vlasáková se
Vstupní protokol
Od samotného nápadu do vzniku kalen dáře s názvem „Největší dárek pro dítě je zdravá máma“ i následné stejnojmenné výstavy vedla dlouhá cesta, na niž se mu seli najít i další partneři tohoto projektu. Všeobecnou zdravotní pojišťovnu nápad Masarykova onkologického ústavu získal a vznik kalendáře podpořila. Obě zmíně né instituce považují za svou povinnost upozorňovat širokou veřejnost na zatím jedinou možnost, jak zvítězit nad onko logickým onemocněním, a to na preven ci. Právě proto vznikl nástěnný i stolní kalendář známých maminek s jejich dět mi – projekt, který zcela nenásilnou for mou upozorňuje zejména ženy na pre venci rakoviny. Proto také nese název
méně pět set žen. Pamatovat na prevenci je tedy opravdu životně důležité. Podrobnosti k celému projektu „Největší dárek pro dítě je zdravá máma“ včetně harmonogramu a míst výstav fotoobrazů se dozvíte na webových stránkách Masa rykova onkologického ústavu www.mou. cz. Výstava v prostorách Všeobecné zdra votní pojišťovny v Orlické ulici v Praze 3 potrvá do 28. srpna. Navštívit ji můžete zdarma kterýkoli pracovní den vždy od 8 hodin, v pondělí a středu do 17, v úterý a ve čtvrtek do 16 a v pátek do 13.30 hodin.
◗ ◗ K VĚCI
ročník 58 číslo 25–26 10. srpna 2009
◗ Tak se ptám
Proč odcházejí z ČR mladí lékaři? Dozvídáme se, že počet odborných za městnanců ve zdravotnictví kontinuálně klesá, že fakulty i střední školy dodávají do systému stále stejně, ale spíše stále méně absolventů, že věkový průměr odborníků roste. Slýcháme ale také, že za nedostat kem sester, lékařů i farmaceutů v ČR stojí hlavně peníze – právě z ekonomických dů vodů mnoho absolventů dává přednost práci mimo obor nebo odchází do ciziny. Víme i o analogické situaci v zahraničí – např. němečtí lékaři odcházejí pracovat do Anglie nebo Skandinávie. Jejich místa v Německu pak zaplňují právě Češi nebo Poláci. K nám zase při cházejí odborníci ze Slovenska či Ukrajiny, takže se zmíněný nedostatek zatím daří alespoň zmírňovat. To však samozřejmě není řešení. Nevím, zda jsou na vině peníze, nebo zda málo pracujeme na zvýšení společenského postavení zdravotnických profesí, avšak účinné východisko z nepříznivé personální sitace zdravotnictví nalézt musíme. Už proto, že zdravotnictví se bude starat o stále starší populaci, o stále větší počet chronicky nemocných pacientů. Otázka k tomuto tématu zní: Myslíte si, že odchody mladých lékařů z ČR do zahraničí jsou zapříčiněny spíše nedostatečným společenským kreditem tohoto povolání u nás, nebo jde více o logické a očekávatelné vyústění evropské integrace? MUDr. Vojtěch Mészáros, MBA v.meszaros@centrum.cz
◗ Na dotaz odpověděli Lékaři (myšleno samozřejmě lékaři i lékař ky) mají u nás, podobně jako jinde ve svě tě, velký společenský kredit, i když někdy není přiměřeně brán na zřetel nebo podle potřeby je i různě zkreslován. Ti kolegové, kteří odcházejí za prací do bohatší ciziny, tak činí jednak pro větší možnosti v uplatnění ať již v praxi, či ve vědě, jednak z důvodů lepších finančních a existenčních podmínek, ale i z důvodu obav a nejistot při zdejších chronických nejasnostech profes ních perspektiv. V individuálních případech je pak takové roz hodnutí pochopitelné, avšak z hlediska obecného je nepřízni vým jevem, protože se oslabuje národní fond vzdělaných lidí, které potřebujeme. Proto by měl stát považovat za jednu z prio rit vytvářet takové podmínky, aby důvody k odchodu byly co nejmenší. Přináležitost k EU však umožňuje studijní kratší i dé letrvající pobyty lékařů na renomovaných pracovištích. Získané zkušenosti z nich mohou po návratu uplatnit zde a pro sebe získají navíc neocenitelné zkušenosti společenské, lingvistické výhody i prospěch z profesních kontraktů. Prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně Lékaři, především ti mladší, nejsou u nás finančně ohodnoceni tak, jak si toto povo lání zaslouží. To je hlavní důvod, proč od cházejí do jiných zemí EU, kde si mohou vydělat na slušnou životní úroveň, která k lékařskému povolání pro náročné stu dium a náročnou práci patří. Naši mladí lé kaři často nemohou sami zabezpečit svoji rodinu a hledají možnost nejen vyššího vý dělku, ale i získání vyšší kvalifikace. Myslím, že jejich ztráta z tohoto důvodu se skutečně nevyplácí. Část lé
kařů také odchází proto, že získají nové unikátní znalosti, které mohou po svém návratu do ČR uplatnit jako vedoucí pracovní ci. Navíc někteří lékaři se chtějí ve své kariéře věnovat také vědě a v zahraničí pro to nalézají lepší podmínky. To je správným a lo gickým vyústěním evropské integrace. Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., ředitelka Institutu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.
Zřizovatelem brandýské nemocnice – stejně jako Ne mocnice Český Brod a Nemocnice Nymburk – není Stře dočeský kraj. Tato zdravotnická zařízení provozuje sou kromá společnost Medigroup, a. s. Krajský úřad jako registrující orgán je však v přenesené pravomoci státní
◗ Pražák: Čekal jste, že návrh převést fakultní nemocnice na akciové společnosti vyvolá takový odpor? Znamená to, že myšlenka univerzitních nemocnic, a. s., je definitivně u ledu? TJ: Myslím, že většina zdravotníků, zvláště těch kvalitních, by naopak získala a fakultní nemocnice by pro sperovaly rozhodně lépe než dnes. Ale když se za 10 let zabydlíte „v bordýlku“ a naučíte se v tom chodit, změny se bojíte, protože by na všechny bylo víc vidět. Já si myslím, že lze najít schůdnou zákonnou podobu a zároveň větší jistotu pro lékařské fakulty a univerzity, které jsou bohužel příliš konzervativní. Podstatou mého návrhu byla totiž nezisková FN, a. s., což měl potvrdit připravovaný zákon o neziskových organizacích. Ten je stále v legislativním procesu, takže prostor pro toto řešení nepochybně ještě je.
Ani jedno, ani druhé. Vždyť lékaři se u nás tradičně těší nejvyššímu společenskému uznání. Základní příčinou odchodů lékařů z ČR do zahraničí je špatné finanční ohod nocení jejich náročné a zodpovědné práce. U mladých lékařů pak hraje roli rovněž roz padlý systém postgraduálního vzdělá vání. Evropská populace stárne a všechny vyspě lé státy se potýkají s větším či menším ne dostatkem zdravotníků. S jistou nadsázkou se dá říci, že v Ev ropské unii zuří válka o lékaře. Jednotlivé členské státy se předhánějí v tom, kde lékařům vytvoří lepší pracovní podmín ky. Skutečně jen málokde mají tak hloupou vládu, aby své lékaře přímo vyháněla tak, jak se to „povedlo“ ministryni Juráskové, když mladým lékařům zpoplatnila atestační zkoušky. MUDr. Milan Kubek, prezident České lékařské komory
◗ šepa: Ve svých odpovědích se často odkazujete na sepsaný návrh reformy. Kde si jej ale můžeme přečíst? TJ: Je na stránkách www.mzcr.cz a www.healthreform.cz. jak
Zvláštní kontrola v Brandýse
Zdravotnické noviny upřesňují
............................................................................................................................................dokončení ze strany 1
◗ Donátová Jana: Existuje šance, aby ministerstvo zdravotnictví nebylo zmítáno politickými boji a zabývalo se skutečně jen odbornými záležitostmi? Co vedle funkce ministra zřídit i funkci státního tajemníka coby apolitického experta? TJ: Opravdu jediná cesta je reforma a nový zákon, který by jasně definoval roli MZ. Zákon z roku 1966, pa desátkrát novelizovaný, je otcem chaosu ve zdravotnictví, a to je živná půda pro politické exhibice a politi zaci medicíny. Rathův státní tajemník ale vždy bude jen Rathův státní tajemník.
V květnu 2004 jsme vstoupili do Evropské unie. Jedním ze čtyř základních pilířů, na kterých EU stojí, je volný pohyb osob. Je tedy logické, že občané naší země tuto vý hodu využívají a hledají si uplatnění i v ji ných členských zemích. Mezi nimi i lékaři a další špičkově kvalifikovaní odborníci. Migrace lékařů ovšem zdaleka není ome zena hranicemi EU. Celosvětově hledají lé kaři své uplatnění v jiných zemích, než kde vystudovali. Velice dobrý přehled o této migraci, která má svůj vývoj, udržuje WHO a OECD. Obecně lékaři migrují tam, kde na lézají větší příležitosti a lepší životní podmínky. Migrace českých lékařů tedy není ničím neobvyklým, neočeká vaným či nelogickým. Právě naopak, je logická a očekávaná. Čeští lékaři nezůstávali doma proto, že by se jim zde líbilo či byli spokojeni více než jiní lékaři v jiných zemích, ale proto, že odejít nesměli a nemohli. Mnozí i přesto odešli, ale nelegálně. Poté, co se otevřela železná opona a lékaři mohou odejít, někteří této možnosti využívají a odcházejí. Odcházejí tam, kde se mohou více naučit nebo kde doufají, že se jim a jejich rodinám bude lépe žít. Řadu z nich znám a vím, že mají různé zkušenosti. Ně kteří se již vrátili, jiní se na návrat těší a někteří se nejspíš nikdy nevrátí. Je to přirozené. Jsem velice rád, že můžeme žít v zemi, kde si lidé mohou svobodně zvolit, kde budou žít a pracovat. MUDr. Milan Cabrnoch, poslanec Evropského parlamentu
správy pověřen výkonem kontroly personálního a tech nického vybavení. Její podmínky a náležitosti stanoví zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, v platném zně ní. V paragrafu 9 uvádí, že „kontrolní činnost vykonávají pracovníci kontrolních orgánů na základě písemného pověření“. Právníci oslovení redakcí se shodli, že hejtma na za kontrolního pracovníka nelze považovat – je před stavitelem volené samosprávy, nikoli pracovníkem kraj ského úřadu. Z tohoto pohledu byly kontrole vedle D. Ratha přítomny i další neoprávněné osoby: prezident tzv. Svazu pacientů Luboš Olejár, redaktor Hospodář ských novin s fotografkou či senátor Marcel Chládek. Oslovení právníci upozornili i na další pochybení, např. že kontrolující osoby nedisponovaly písemným pově řením ředitele krajského úřadu. Sporný je podle tohoto názoru i důvod kontroly – částečné letní omezení pro vozu lze považovat za provozní záležitost nemocnice, nikoli za věc personálního a technického vybavení, k je jíž kontrole je kraj oprávněn. Konečně na místě nebyl sepsán protokol, přesto hejtman bezprostředně označil v médiích nemocnici za špatnou a nedostatečně perso
nálně obsazenou. Přitom kontrolní pracovníci jsou po dle již několikrát citovaného zákona povinni mj. „šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob“ a také ,„zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly, a nezneužít znalosti těchto skutečností“. Kontrolu personálního vybavení provedly v Nemocnici Brandýs nad Labem – Stará Boleslav pověřené pracov nice krajského úřadu až dva dny po „přepadovce“ hejtmana D. Ratha, tedy 23. července. Zápis o kontrole byl nemocnici doručen 5. srpna a neobsahuje návrh žádných nápravných opatření – pouze v poznámkách přináší několik provozních, nikoli personálních výtek. Svou kontrolu na 3. srpna oznámila i Všeobecná zdra votní pojišťovna, která je podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, oprávněna kontrolo vat „využívání a poskytování zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění v jejím objemu a kvalitě“. Z pro tokolu sepsaného na místě vyplývá, že mezi pojišťov nou a brandýskou nemocnicí není žádný nesoulad, a proto VZP zrušila i ohlášenou srpnovou kontrolu. jak
5
T. Julínek on-line
Z otázkou nabízených možností zcela jed noznačně volím logické a očekávatelné vyústění evropské integrace. Jen bych ješ tě doplnil: „podporované“ velkým rozdí lem ocenění práce lékaře u nás a v těch zemích Evropy a světa, kam mladí lékaři odcházejí. Mám za to, že nedostatečný kredit povolání lékaře za tím není, resp. nemám informace o tom, že by kredit lé kaře u populace byl významně odlišný u nás a v jiných zemích EU. MUDr. Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR
◗ Zaznamenali jsme
Pod titulkem „Rathův první přepad soukromé nemoc nice: Asi vám ji zavřu“ přinesl server iHNed.cz 21. čer vence reportáž z kontroly středočeského hejtmana v Nemocnici Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Dů vodem kontroly bylo dočasné prázdninové omezení provozu. O den později poté v Hospodářských novinách D. Rath sdělil: „Osobně jsem horší nemocnici neviděl.“ V této souvislosti není od věci připomenout slova D. Ratha z rozhovoru, který poskytl rovněž Hospodář ským novinám již 18. ledna: „Jistě se můžeme bavit, jestli zrovna nemocnice v Brandýse je nezbytná. Z ne mocnice by například po rekonstrukci mohl být slušný domov důchodců, kterých je ve středních Čechách nedostatek.“
Zdravotnické noviny
◗ Petr z Pardubicka: David Rath prohlásil, že sloučením zdravotních pojišťoven by se na platech a dalších nákladech ušetřilo pět miliard korun ročně. Souhlasíte s tímto odhadem? TJ: A co chudák pacient, a to nemluvím o zdravotnících?! Tento mechanický, navíc nesprávný propočet neříká nic o tom, jak bude jedna ZP hospodařit s našimi penězi a jakou mi zajistí péči. Kromě těchto zločinných návrhů byl také mizerný počtář.
Pravidelným on-line diskuzím s vybranými osobnostmi českého zdravotnictví a medicíny budou na webu www.zdravky.cz vyhrazeny vždy druhé úterky v měsíci od 13 do 15.30 hod. Sami si můžete zvolit, s kým se budete chtít setkat při nejbližší příležitosti, tedy 8. září. Napište nám jeho jméno a také otázku, kterou byste mu chtěli položit, na e-mailovou adresu online.zdravky@ ambitmedia.cz. Ze všech, kteří nám svůj tip pošlou do 21. srpna, vylosujeme pět výherců, které za spolupráci odměníme dárkem v podobě odborné knižní publikace.
◗ Z vašich dopisů
Proces sledování kvality se stále rozvíjí Odpovídám na anketu uspořádanou mezi hejtmany, radními pro oblast zdravotnictví a vedoucími odborů zdra votnictví v souvislosti s akreditacemi zdravotnických zařízení (viz Zdravot nické noviny č. 23–24/2009). Sledování kvality zdravotní péče je jistě potřebné a náš úřad tuto problematiku a její vývoj u nás pozorně sleduje. Před stavitelé Spojené akreditační komise ČR se nechali již záhy po roce 1989 in spirovat především v USA a začali na bízet akreditaci lůžkovým zdravotnic kým zařízením. Klíčovou otázkou je především motivace zdravotnických za řízení k zahájení takového procesu, tu díž zpočátku bylo zájemců poskrovnu a šlo spíše o nemocnice, které se obáva ly vyřazení ze sítě poskytovatelů na zá kladě výběrových řízení. Postupně se však o problematiku akre ditací začala zajímat i další významná zdravotnická zařízení včetně fakultních nemocnic, a přestože např. zdravotní pojišťovny dosud nezohledňují para metr kvality při úhradách zdravotní pé če, proces sledování kvality zdravotní péče je dále rozvíjen. Svědčí o tom mj. i nové národní akreditační standardy. Vedle aktivit Spojené akreditační komi se ČR existují samozřejmě i jiné přístu py k akreditaci a certifikaci zdravotnic kých zařízení, které také sledujeme – jde např. o využití dat z Národního re ferenčního centra, ISO certifikace laboratorního komplementu apod. V poslední době nás s ohledem na cha rakter zdravotnických zařízení, které Magistrát hl. města Prahy zřizuje, za ujala především aktivita České asociace sester, která je zaměřena na odborný ošetřovatelský audit. Ten se zabývá hodnocením kvality poskytované ošet řovatelské péče, a protože jsme pře svědčeni, že právě úroveň ošetřovatel ské péče tvoří základ kvality péče v lůž kových zařízeních, chceme se na tuto oblast systematicky zaměřit. Pravděpodobně ještě v letošním roce bychom chtěli pilotní projekt připra vený ve spolupráci s Českou asociací sester zahájit ve dvou pražských lůžko vých zařízeních. Budeli vyhodnocení
úspěšné, rádi bychom nabídli tuto for mu sledování a zjišťování kvality zdra votní péče i dalším pražským zdravot nickým lůžkovým zařízením, která ne jsou zřizována ani magistrátem, ani jed notlivými městskými částmi hlavního města. PhDr. Milan Pešák, radní hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví
Evropští lékaři oslovili Evropský parlament Stálý výbor evropských lékařů, organi zace zastupující lékaře v Evropské unii (podobně jako lékařské komory), oslo vila nově zvolené poslance Evropského parlamentu provoláním, které by se s trochou nadsázky dalo přeložit jako „Vzhůru ke zdravější Evropě!“. Ve svém provolání evropští lékaři zdů raznili celkem šest okruhů, které bude Evropská unie ve vztahu ke zdraví a zdravotnictví v nadcházejícím období řešit. Jde o dopad finanční krize na zdraví a zdravotnictví, o bezpečnost pa cientů, přeshraniční poskytování zdra votní péče a mezinárodní spolupráci ve zdravotnictví, problematiku eHealth, vzdělávání zdravotnických pracovníků a farmaceutický balíček. Většině témat jsem se věnoval již v mi nulých pěti letech a dobře je znám. Jsou skutečně důležitá. Směrnici o přeshra niční zdravotní péči jsme již schválili v prvním čtení a čekáme na stanovisko Evropské rady. Osobně se hodně věnuji problematice bezpečnosti pacientů. Jak přeshraniční péče, tak bezpečnost pa cientů velice úzce souvisí se zacháze ním s informacemi o zdraví. Velký po krok v této oblasti přináší zavádění elektronické zdravotní dokumentace, která může být lépe hodnocena i lépe sdílena. Také farmaceutický balíček, který mj. přináší větší práva pacientům na informace o lécích, je svázán s vyu žíváním moderních informačních a ko munikačních technologií. Výzvu plně podporuji. I v dalším voleb ním období budu se Stálým výborem evropských lékařů rád spolupracovat. MUDr. Milan Cabrnoch, poslanec Evropského parlamentu
◗ ◗ z domova
6 Zdravotnické noviny
◗ Kaleidoskop V náměstek ministryně zdravotnictví bc. Marek Šnajdr pracovníkům Fakultní nemocnice v hradci Králové oficiálně oznámil, že novým ředitelem nemocnice bude dosavadní děkan hradecké Fakulty vojenského zdravotnictví univerzity obrany prof. Mudr. roman prymula, cSc., ph.d. od odstupujícího doc. Mudr. Leoše hegera, cSc. funkci převezme 1. října. od pondělí 3. srpna již prof. prymula v nemocnici pracuje jako lékařský náměstek ředitele. jak známo, doc. heger se vedle lékařské profese hodlá angažovat i politicky – je lídrem kandidátky Královéhradeckého kraje pro podzimní volby za stranu top 09. V podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ve zlínském kraji loni evidovali nejmenší počet potratů v celé Čr. na 1000 žen ve věku 15 až 49 let jich připadlo 13,02 (z toho 7,1 umělých přerušení těhotenství a 5,4 samovolných potratů, zbytek tvořila mimoděložní těhotenství a ostatní potraty). na druhém pólu statistiky je Ústecký kraj s 22,88 potratu na 1000 žen. v celé Čr bylo loni nahlášeno 41 446 potratů, tedy 16,35 na 1000 žen v plodném věku. v Čr se potratovost dlouhodobě snižuje – zatímco v 90. letech 20. století připadalo na 1000 žen produktivního věku ročně 40 případů umělého přerušení těhotenství, nyní je to okolo 10, z čehož tři čtvrtiny tvoří miniinterrupce. V Současně se vstupem na český trh začala farmaceutická společnost Glenmark pharmaceuticals rozvíjet své aktivity i v oblasti dobročinnosti. v rámci akce jemná pokožka dětem rozdala 20 000 ks svých krémů proti opruzeninám devíti kojeneckým ústavům v Čr. darovaná částka, kterou ústavy ušetří za nákup obdobných přípravků, přesahuje 100 000 Kč. V Státní ústav pro kontrolu léčiv otevřel 3. 8. pro pacienty přístup k jejich lékovým záznamům. pokud pacient disponuje ověřeným elektronickým podpisem, může si tento přístup zřídit na webové adrese www.leky.sukl.cz. V Kdu-ČSL nesouhlasí s fúzí České národní zdravotní pojišťovny (Čnzp) s hutnickou zdravotní pojišťovnou (hzp), kterou již schválilo ministerstvo zdravotnictví. Sloučením má vzniknout Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (Čpzp) se 700 000 pojištěnců. podle první místopředsedkyně lidovců Michaely Šojdrové tento krok omezí konkurenci mezi pojišťovnami a bude mít dopad na kvalitu péče o pacienty. red, čtk, new
Světoví výzkumníci opět v Brně
Foto: vav
Sir prof. david p. Lane (na snímku) z university of dundee ve Skotsku nedávno navštívil Čr spolu s dalšími významnými vědci zabývajícími se nádorovou biologií – prof. arnoldem j. Levinem z cancer institute of new jersey v uSa a prof. Karen h. vousden z beatson institute for cancer research v Glasgowě ve velké británii. už několikátá návštěva brněnského Masarykova onkologického ústavu vyplynula z dlouholeté produktivní spolupráce těchto špiček onkologického výzkumu s týmem rndr. bořivoje vojtěška, drSc., z Úseku molekulární a experimentální patologie MoÚ. david Lane publikoval více než 260 odborných prací zabývajících se převážně funkcí tumorsupresorových genů. od objevení funkce zásadního nádorového supresoru p53 se vědec se svými kolegy nadále věnuje regulační síti tohoto proteinu. vav
ročník 58 číslo 25–26 10. srpna 2009
V Koncepce zdravotnictví pardubicKého Kraje
Hledají se priority pro investice Pardubický kraj patří mezi tři kraje s největší migrací za hospitalizací mimo vlastní území – dlouhodobě se tento ukazatel pohybuje kolem 20 procent. Největší migrace do jiných krajů byla v roce 2007 zaznamenána v psychiatrii (50,6 %), neurochirurgii (46,8 %), ortopedii (39,5 %) a radiační onkologii (33,5 %). Nejvíce takových pacientů směřovalo do krajů Královéhradeckého (35,1 %), Jihomoravského (14,3 %), na Vysočinu (13,8 %) a do Prahy (12,2 %). Konstatuje se to v návrhu koncepce zdravotnictví Pardubického kraje, kterou začátkem července představil pardubický hejtman Radko Martínek. Koncepce zdravotnictví pro roky 2009 až 2012, kterou na objednávku Pardubické ho kraje zpracovala firma STAPRO, zvo lila jako priority k řešení nedostatečnosti kapacity lůžkových zdravotnických zaří zení obory psychiatrie a ortopedie. Au toři doporučují projednat situaci v od borných kolegiích příslušných oborů s přizváním zástupců zdravotních pojiš ťoven a České lékařské komory. Jedná se o rozhodnutí, zda posílit stávající kapa city, nebo zřídit nové. Koncepci, která obsahuje i návrh regio nálního informačního systému, budou na podzim posuzovat krajští zastupitelé.
Ve hře je sloučení nemocnic
Na území kraje je v provozu pět nemoc nic akutní péče: V Pardubická krajská nemocnice, a. s. V Chrudimská nemocnice, a. s. V Litomyšlská nemocnice, a. s. V Svitavská nemocnice, a. s. V Orlickoústecká nemocnice, a. s. Tato zařízení od 1. října 2007 změnila sta tus z příspěvkových organizací na akcio vé společnosti plně vlastněné Pardubic kým krajem. Pardubická nemocnice plní zároveň úkoly pro pardubický okres („okresní typ“) a pro Pardubický kraj („krajský typ“). Druhy zdravotní péče, které tímto systémem nejsou pokryty, jsou zajišťovány pracovišti nadregionál ního typu (zejména fakultní nemocnice, ale i jiná specializovaná a superspeciali zovaná pracoviště). Zbývající čtyři ne mocnice jsou „okresního typu“, v okrese Svitavy jsou celkem dvě, v ostatních dvou okresech po jedné. Souhrnná výkonnost svitavské a litomyšlské nemocnice se v řa dě parametrů rovná výkonnosti orlicko ústecké nebo chrudimské nemocnice, koncepce proto doporučuje do roku 2012 připravit varianty vytvoření jedné ne mocnice v okrese Svitavy (viz další článek na této straně). Autoři koncepce doporučují zpracovat generel pardubické nemocnice (která ostatně už delší dobu čeká na generální rekonstrukci), aby mohla plnit úkoly kraj ské nemocnice na úrovni doby, a tento projekt finančně podpořit jako krajskou prioritu. Dále by se neměly podporovat velké investiční akce v litomyšlské a svi tavské nemocnici až do vyřešení jejich vzájemné koordinace. Naopak je vhodné investičně podpořit interní oddělení těch nemocnic, kde jsou zejména hotelové služby na nízké úrovni a nesnesou srov
nání s hotelovými službami operačních oborů. Podporu by mělo mít i řešení ne dostatečných lůžkových kapacit ortope die a psychiatrie.
Po horší silnici, ale do dobré nemocnice
Problematická je ekonomická situace ne mocnic. Všechny mají záporný hospodář ský výsledek, kumulovaná ztráta za roky 2004–2007 činila 776 miliónů korun, za rok 2007 to bylo 359 miliónů korun. Ře šitelský tým navrhuje, aby kraj vyvinul „zákonodárnou iniciativu směrem k Par lamentu ČR, která bude směřovat ke změně financování zdravotního systému a zvýšení tlaku na tvorbu standardů po skytované zdravotní péče“. Jako žádoucí dále vidí snížení počtu lůžek o 284, posí lení počtu ortopedických lůžek a lůžek pro cévní onemocnění a zvýšení důrazu na onkologickou problematiku. Doporu čuje společné nákupy včetně řízení cen trálního pozitivního listu, vytváření dob rovolných aliancí nemocnic, společné vyjednávání nemocnic s jednotlivými po jišťovnami a podporu trendu přechodu nemocničních služeb do ambulantního segmentu, například jednodenní chirur gie. Pro společné nákupy by se co nejdří ve měly určit vhodné komodity. Oblast následné lůžkové péče v kraji hodnotí koncepce jako relativně stabilizovanou. Investiční požadavky zdravotnických za řízení kraje pokládá za oprávněné, ale zá
roveň několikanásobně přesahující pro středky, které jsou nebo budou k dispo zici. Nelze očekávat, že finanční prostřed ky na realizaci koncepce budou pocházet z významné části z jednotlivých zdravot nických zařízení kraje. Ty mohou inves tovat maximálně do dílčích částí koncep ce s krátkodobou nebo střednědobou ná vratností, jinak se jejich hospodaření do stane do velmi vážných problémů. Zásadní roli ve financování koncepce se hraje kraj, který tak bude investovat do svých zařízení s cílem jejich zefektivnění a zlepšení péče o pacienty. To pak ponese jako jednu ze svých hlavních priorit, kte rou vysvětlí i občanům: „Je přece lepší jet po horší silnici do dobré nemocnice než po krásné silnici do špatné nemocnice.“
Reorganizace pohotovostních složek už započala
Organizaci a činnost lékařské služby prv ní pomoci (LSPP) charakterizuje koncep ce jako roztříštěnou, nejednotnou, málo efektivní, finančně náročnou a nedosta tečně personálně zajištěnou. Návrh po čítá pro všední dny se službou v ordina cích praktických lékařů do 18 hodin, pro zbývající dobu s nevýjezdovou službou zajišťovanou praktickými lékaři ve zvlášt ních ordinacích nemocnic provozujících akutní lůžka od 18 do 22 hodin ve všední dny, o sobotách, nedělích a volných dnech potom od 9 do 22 hodin. Výjezdy by rea lizovala pouze zdravotnická záchranná
služba (ZZS) Pardubického kraje. Ta je v počínajícím stadiu přeměny rychlé lé kařské pomoci (RLP) na systém rendez vous, v němž by se setkávaly vozy s lé kařem a řidičemzáchranářem se sanita mi rychlé zdravotnické pomoci (RZP) s posádkou bez lékaře. Autoři uvažují o snížení počtu lékařů a naopak o zvýšení počtu stanovišť a posádek RZP. Zároveň by se měly vytvořit podmínky pro vznik centrálních příjmů nemocnic – ty na úze mí kraje dosud nejsou.
V některých oborech se musí řešit personální situace
Jako hlavní nedostatky v personální ob lasti uvádí materiál STAPRO malý počet záchranářů, málo zdravotnických pra covníků nelékařů bez odborného dohle du v léčebnách dlouhodobě nemocných a u praktických lékařů pro děti a dorost, nedostatek stomatologů a gynekologů a nedostatečnou kapacitu v oborech chi rurgie, ortopedie, rehabilitační a fyzikální medicína. Tuto situaci je třeba řešit ve spolupráci s příslušnými odbornými ko legii. V patnácti zdravotnických zaříze ních kraje by v hlavních klinických obo rech pravděpodobně nenastal kritický stav při odchodu vedoucích pracovníků (primářů a jejich zástupců) do starobního důchodu. Jiná je situace v klinické bio chemii, klinické mikrobiologii, patologii, hematologických laboratořích a transfúz ních stanicích. Na místě je podpora zís kávání odborníků do těchto oborů včetně reorganizace činností (centralizace, tele medicína apod.). Ohledně nízké hladiny příjmů zdravotníků na území kraje autoři koncepce doporučují hledat možnosti je jího zvýšení ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, odbory a oborovými ko morami. Martin Tarant
Pardubická krajská nemocnice, a. s., z ptačí perspektivy. Foto: archiv Úřadu pardubického kraje
V Sloučení nemocnic se zatím řeší zevnitř Řídící pracovníci nemocnic v Litomyšli a Svitavách v Pardubickém kraji se shodli na tom, že paralelní provozování obou zařízení, vzdálených od sebe necelých dvacet kilometrů, se vzhledem ke spádovosti, nejasné politice zdravotních pojišťoven a absenci dlouhodobé koncepce zdravotnictví ČR jeví z dlouhodobého pohledu jako problematické. Jediný subjekt by mohl být stabilnější a jeho ekonomické efekty vyšší. Managementy se však neshodly na míře rizik, která s procesem sloučení nemocnic souvisí. Uvádí se to v materiálu, který pro Pardubický kraj vypracoval koordinační výbor složený ze zástupců obou zařízení. Pro obory chirurgie, dětská interna a gynekologie, které fungují v obou nemocnicích, byly zpracovány SWOT analýzy, na nichž se podíleli primáři obou zařízení. Nakonec převážil názor, že nejrozumnějším řešením by bylo zachovat status quo, a to s poukazem na dvě rizika: V Dojde k rozpadu lékařských a ošetřovatelských týmů v důsledku neochoty dojíždět za prací, přičemž v některých oborech ohrožuje funkčnost oddělení i odchod jediného lékaře. Povede to k neschopnosti nemocnice poskytovat péči a nakonec k zavření pracoviště. V Dojde ke ztrátě části spádového území – za akutní péčí nebudou ochotni dojíždět pacienti s Vysokomýtska v případě, že bude poskytována ve Svitavách, do Litomyšle by nedojížděli pacienti z Moravskotřebovska. Uvedená rizika více akcentují lékaři z litomyšlské nemocnice.
Tlak na rychlé řešení je riskantní Lékaři obou zařízení se shodli, že společná nemocnice by byla přínosem, pokud by se všechna pracoviště soustředila v jednom objektu. To je však vzhledem ke kapacitním limitům obou zařízení nemožné a řešením by byla pouze masivní investice do jedné z obou nemocnic. Zbývající klinické obory, které fungují buď v jedné, nebo druhé nemocnici (oční, ORL, neurologie, psychiatrie, kožní, urologie), analýza neřešila, „protože v jejich chodu se v dohledné době nepředpokládají žádné změny“.
Konečné stanovisko nebylo přijato ani pro sloučení komplementu, k řešení byli přizváni externí specialisté. Prozatím převažují obavy ze zpoždění diagnóz při převážení vzorků, obavy o kvalitu při převážení krve apod. Naopak jako jediné možné řešení pro případ sloučení nemocnic bylo přijato zavedení jednotného ekonomického informačního systému. Analýza však upozorňuje, že úplné sjednocení všech informačních systémů ve střednědobém horizontu tří až pěti let by si vyžádala investiční náklady ve výši zhruba 18,6 miliónu korun. Pokud jde o podpůrné činnosti, podařilo se najít potenciální úspory u společného nákupu (zhruba dva milióny korun), společného praní (půl miliónu korun) a při zajišťování telekomunikačních služeb (200 tisíc korun). Společné provozování lékárny a dopravní zdravotní služby nebyly do kalkulace úspor zahrnuty. Při diskuzi o možné fúzi byly vyjádřeny obavy, že při tlaku na rychlé řešení situace mohou vzniknout významná rizika – ohrožení akreditace, nekvalitně připravené změny smluv s obchodními partnery apod.
Přípravy fúze se snad ujmou externí odborníci Analýza bere v potaz také vnější rizika, především ze strany zdravotních pojišťoven – přes ujištění, že při zachování výkonů ve sloučené nemocnici bude zachována i výše úhrad, není tento předpoklad písemně deklarován. Svou váhu má i argument, že současný nárůst nezaměstnanosti způsobuje deficit v příjmech zdravotních pojišťoven, což vyvolá tlak na snižování úhrad. Byly formulovány také obavy, že fúze může akcentovat snahu některých ambulantních specialistů o převod lukrativních odborností do privátní sféry. Management obou nemocnic v popsané situaci doporučuje následující kroky: V Propojit výstupy analytické skupiny s koncepcí zdravotnictví Pardubického kraje a vytvořit konečný model. V Stanovit potřebu výdajů na transformaci a výši finanční spoluúčasti nemocnic a kraje. V Dopracovat a uzavřít smlouvy se zdravotními pojišťovnami. V Připravit konečnou právní variantu sloučení. V Zahájit spolupráci s externími odborníky, kteří budou zárukou nestrannosti a profesionálního přístupu. To souvisí zejména s nedostatečným důrazem na ekonomický aspekt sloučení ze strany lékařů, kteří se dosud na přípravných pracích podíleli. mt
◗ ◗ z oČÍ Do oČÍ
ročník 58 číslo 25–26 10. srpna 2009
Zdravotnické noviny
7
V Revidovaná koncepce oboRu psychiatRie
Kráčí péče o psychiatricky nemocné v ČR vstříc vyspělé Evropě? Od května letošního roku se na internetových stránkách Psychiatrické společnosti ČLS JEP mohou odborníci i další zájemci seznámit s revidovanou koncepcí oboru psychiatrie. Materiál, zdá se, budí více vášní, než by se na expertní disputaci slušelo. Zdravotnické noviny se proto rozhodly poskytnout prostor jak souhlasící většině, tak oponující menšině, a přenést tak diskuzi částečně i na své stránky – pro dobro věci.
NE: Paralelní financování neredukovaného počtu lůžek a komunitních služeb není životaschopné
ANO: Vyvážený model péče pomůže investicím a umožní i deinstitucionalizaci psychiatrie
Zdálo by se, že revi dovaná koncepce načrtne konkrétní kroky, které pak bude Psychiatrická společnost ČLS JEP prosazovat navzdo ry lhostejnosti vět šiny veřejnosti, ne zájmu politiků i stigmatizaci psy chiatrie. Co jiného bychom měli čekat od zásadního dokumentu, který vypracovala odborná společnost, aby zaštítila vysokou profesionální úroveň poskytované psychiatrické péče a současně co nejvíce pomohla lidem s duševní chorobou? Jelikož jsem kdysi stál u zrodu koncepce, dovolím si připomenout některá fakta. V roce 1992 vytvořilo ně kolik psychoodborníků neoficiální skupinu pro trans formaci psychiatrie. Její členové pocházeli z ambu lantní, komunitní i lůžkové sféry. Hnacím motorem bylo Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví pod vedením MUDr. Jana Pfeiffera. Užší jádro této skupiny si přizvalo ku pomoci přední odborníky dílčích psy chiatrických oblastí. V září 1995 byla tato „under groundová“ skupina oficiálně ustavena výborem Psy chiatrické společnosti (PS) jako komise pro vypraco vání návrhu koncepce oboru psychiatrie. Návrh koncepce byl v roce 2000 přijat PS jako její ofi ciální dokument, o dva roky později přijala koncepci za svou odborná rada MZ ČR, v roce 2004 vznikla na ministerstvu komise pro implementaci koncepce obo ru psychiatrie, ale ani v následujících letech se nic reálně nezměnilo. Komisi pro implementaci koncepce nakonec ministr Julínek rozpustil a zhruba v téže době založila PS komisi pro revizi koncepce.
Doktor Martin Jarolímek na padl „Revizi koncepce obo ru psychiatrie 2008“ v posled ní době opako vaně. Vytěsňu je tak skuteč nost, že je v podstatě je jím význam ným spoluau torem. Dva ro ky měl návrh revize koncepce k připomínkám na internetu, osobně se účastnil jejího předložení sjezdu Psy chiatrické společnosti ČLS JEP v červnu 2008 a byl přítomen i panelové diskuzi k revizi koncepce v červnu tohoto roku. Nevyužil ani jednu z výše uvedených možností k její zásadnější kritice. Pro tože jsem kritiku z jeho strany očekával, pamatuji si oba příspěvky, se kterými vystoupil v diskuzi z pléna na uvedených akcích. Příspěvky obsahovaly vlastní historickou účast při tvorbě koncepce v de vadesátých letech a dále spíše technické připomín ky, které vyplývaly z jeho neúplné znalosti textu. Také tentokrát místo věcné polemiky začíná ob vyklým historizujícím přehledem, zopakuje základ ní dokumenty EU vázané na problematiku dušev ního zdraví, ke kterým se Česká republika přihlásila a skutečně dosud neudělala rozhodující kroky k je jich naplňování. V oblasti psychiatrických lůžek pravděpodobně přeskočil odstavec o doporučeném počtu lůžek a předpokladu jejich snižování v návaznosti na rozvoj ambulantních a komunitních služeb. Nerozumím zpochybňování modelu vyvážené péče a jeho dávání do protikladu k postupné deinstitu cionalizaci. Jsem přesvědčen, že vyvážený model péče naopak otvírá prostor pro rozšiřování de institucionalizace a reflektuje pozitivní i negativní zkušenosti z deinstitucionalizace v jiných zemích. Psychiatrie bude při katastroficky zastaralém lůž kovém fondu vyžadovat investice jak do lůžkových zařízení, tak do ambulantních a komunitních slu žeb. Jedině tak lze dosáhnout systému vyvážené péče a nezbytné „paralelní“ financování nelze vní mat jako „iracionální model“. Zpochybňovaná role ambulantního psychiatra jako klíčového bodu v systému mimoústavní péče ve spolupráci se zdra votními sestrami, sociálními pracovníky, případně dalšími odborníky v přímé péči se ukazuje jako ne zastupitelná. Tím nelze popřít, že tuto roli většina psychiatrických ambulancí z objektivních i subjek tivních důvodů nenaplňuje. Koncepce v této oblasti dává představu o změně. Předkládá vizi rozvoje oboru v daných ekonomic kých podmínkách. Její revize vznikala v době určité frustrace z toho, že se dosud nepodařilo realizovat převahu záměrů koncepce z devadesátých let. Bez tlaku společnosti na nezbytnost zlepšení systému psychiatrické péče, bude trvat politická nevůle vy tvořit pro změnu podmínky. Předjímat však, že je koncepce „naprosto nerealizovatelná“, znamená podstatně snižovat její šanci k prosazení. Zvláště když doktor Jarolímek po dobu dvou let, kdy pro bíhá revize koncepce, nenabízí její alternativu. MUDr. Zdeněk Bašný, koordinátor pracovní skupiny Psychiatrické společnosti ČLS JEP pro revizi koncepce oboru psychiatrie
Dlouhá cesta od téhož k témuž
Prvotním motivem pro vytvoření koncepce oboru psychiatrie v devadesátých letech minulého století byl neuspokojivý stav péče o duševně nemocné. Tehdy, stejně jako dnes, byla hlavním nedostatkem nevyho vující ambulantní, komunitní a lůžková psychiatrická péče zděděná z předchozího období. Za dvacet let se na nevyhovující struktuře péče téměř nic nezměnilo. Naprostá většina pacientů se léčí v psychiatrických léčebnách, komunitní péče je stále v plenkách. Potvr zuje to i revidovaná verze koncepce, byť, jak její autoři píšou, „komunitní péče je od poloviny 20. století do minantním trendem v řadě vyspělých zemí a je spo jena s tzv. deinstitucionalizací, sledující redukci vel kých psychiatrických nemocnic, a jejich náhradou službami komunitními. (…) Přesun těžiště poskyto vání péče z velkých psychiatrických institucí do péče komunitního typu je trendem Evropského společen ství a je vyjádřen v dokumentech, ke kterým se Česká republika připojila: Deklarace o duševním zdraví a Akční plán duševního zdraví pro Evropu (2005) a Zelená kniha Komise evropských společenství (2005),“ stojí v revidované koncepci. Mohla zde být uvedena i Úmluva o právech osob se zdravotním po stižením, která v článku 25 stanoví, že signatářské státy „poskytují zdravotní služby pokud možno co nejblíže místu bydliště dané osoby“, což je leitmotiv komunitní péče. Tento dokument však Poslanecká sněmovna schválila teprve 19. června 2009 a do sbírky zákonů se dostane až s podpisem prezidenta republiky. Ze zkušeností okolních evropských států víme, že hlavní ideou procesu deinstitucionalizace psychiatric ké lůžkové péče je rozvoj komunitních služeb a poslé ze postupná redukce počtu lůžek ve velkých psychiat rických zařízeních, případně i redukce počtu těchto zařízení. V kapitole věnované akutní a následné lůž kové psychiatrické péči je precizně rozpracováno op timální technické a personální vybavení, bohužel zde postrádám jakýkoliv nástin vývoje počtu psychiatric kých lůžek v následujících letech či desetiletích. Při
tom už v roce 2005 psal prof. MUDr. Cyril Höschl v materiálu, který hodnotil tehdy platnou verzi kon cepce, že v ní zcela chybějí návrhy transformačních kroků a jen obecně vytyčuje návrhy pro zlepšení do savadní organizace odborných služeb. „Přestože tyto návrhy jsou na obecné úrovni v souladu s celoevrop skými trendy v transformaci psychiatrické péče, slovo ,komunitní‘ se v celém textu prakticky nevyskytuje a cudně se skrývá za pojmy jako ,domácí péče‘, ,inter mediární péče‘, ,chráněné dílny‘ a podobně. Takto for mulovaná koncepce je vlastně pouhým popisem sou časného stavu s nejasně vyjádřenou ochotou vzdát se jeho zakonzervování,“ konstatoval před čtyřmi lety profesor Höschl.
Koncepce postrádá načasování jednotlivých kroků
Dnešní, revidovaná koncepce se slovu „komunitní“ sice nevyhýbá, zato však jasně vyjadřuje faktickou ne ochotu vzdát se zakonzervování současného stavu. Před postupnou deinstitucionalizací dává totiž před nost modelu vyvážené péče. „V novějším konceptu tzv. vyvážené péče (balanced care) jde o integrační pojetí, ve kterém jsou do systému péče zapojeni prak tičtí lékaři, specializované ambulantní psychiatrické služby a týmy, psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic, včetně alternativ akutní lůžkové péče, jako jsou krizové služby a denní stacionáře,“ uvádějí autoři revize. Zdá se, že podstatou tohoto modelu je ponechání stá vající lůžkové kapacity a zároveň budování komunit ních služeb. Znamenalo by to, že se musejí najít peníze na paralelní financování jak neredukovaného počtu lůžek, tak nových komunitních zařízení. V poslední části revidované koncepce jsou – zjevně ve snaze ob hájit tento iracionální model – do medicínské psychi atrické péče zahrnuty i takové typické komunitní služ by jako zařízení na podporu práce a bydlení nebo za řízení pro podporu v oblasti volného času. Z toho, že dokument naprosto postrádá jakékoliv nastínění a na časování plánovaných kroků, je patrné, že autoři re vize s tím, že by se koncepce „vyvážené péče“ mohla někdy realizovat, vůbec nepočítají.
Ambulantní péče neunese přidělenou roli
V pasáži o ambulantní péči je ambulantní psychiatr popisován jako koordinátor poskytované péče, je prů vodcem pacienta v systému psychiatrických služeb i následných zdravotněsociálních služeb. Na závěr je konstatováno, že psychiatrická péče musí být bezba riérová, nízkoprahová. Uvedená vize je v našich podmínkách naprosto ne realizovatelná. Současné psychiatrické ambulance nemohou mít charakter nízkoprahových zařízení, a to vzhledem k následujícím faktům: Pacient je do psy chiatrické ambulance ve většině případů odesílán ji ným odborníkem s doporučením, v jehož podtextu zní „je to blázen“. Vchází do přeplněné čekárny a zhru ba po jedné až dvou hodinách čekání je přijat psy chiatrem v bílém plášti. Psychiatrické vyšetření trvající zpravidla 15 až 20 minut je často omezeno na pouhé detekování psychiatrických příznaků, naordinování vhodného psychofarmaka a preskripci receptu. Prů měrný ambulantní psychiatr funguje jako solitér mi nimálně komunikující s okolními zařízeními komu nitního typu. Oproti stavu před rokem 1989 jeho or dinace často není vybavena ani zdravotní sestrou, na tož pak sociální pracovnicí (s ohledem na finanční úspory). Do kategorie zaniklých samozřejmostí bohu žel patří i návštěvní služba pacientů v terénu. Vzhledem k tomu, že vyjma nespokojenosti s pře plněnými ordinacemi jsem se v poslední dekádě ne setkal se stížnostmi ambulantních psychiatrů, usuzuji, že také jim stávající systém psychiatrické péče vyho vuje. Nejsem si ovšem jist, zda vyhovuje i pacientům a jejich blízkým. MUDr. Martin Jarolímek, Denní psychiatrické sanatorium Ondřejov
Světovým trendem je balancování péče
Od začátku 90. let týmy českých psychiatrů, zpo čátku vedené MUDr. Pavlem Baudišem, CSc., a MUDr. Janem Pfeifferem, později MUDr. Zdeňkem
Bašným, vypra covávaly koncep ci rozvoje našeho oboru. První ma teriál byl schvá len sjezdem Psy chiatrické společ nosti ČLS JEP ve Špindlerově Mlý ně v roce 2000 a byl přijat vědec kou radou Minis terstva zdravot nictví ČR. V roce 2004 byla na mi nisterstvu zřízena komise pro implementaci kon cepce, která však postrádala politickou podporu. V roce 2006 dospěl výbor naší společnosti k rozhod nutí, že je třeba koncepci inovovat. Světové trendy rozvoje psychiatrie se dále mění. Není již tolik zdů razňována deinstitucionalizace, ale spíše se diskutuje o balancované péči. Faktem je, že česká psychiatrická péče je tradičně orientována na institucionální a ambulantní péči se všemi svými výhodami i nevýhodami a že potřebuje další posílení v oblasti komunitní péče. Bohužel všechny sektory našich služeb jsou ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi zásadním způsobem podfinancovány. Došli jsme proto k závěru, že naše snažení potřebuje nové podněty i ve formě revize naší koncepce. Výbor společnosti pro tento účel jme noval speciální pracovní skupinu. Jejím vedoucím byl určen MUDr. Zdeněk Bašný (Sanima Praha), ga ranty pro jednotlivé sektory byli MUDr. Juraj Rektor (Psychosociální centrum Přerov) pro ambulantní služby, MUDr. Ivan Tůma (Psychiatrická klinika FN Hradec Králové) pro nemocniční péči, prof. MUDr. Ivana Drtílková (Psychiatrická klinika FN Brno) pro dětskou psychiatrii, MUDr. Petr Popov (Oddělení pro léčbu návykových nemocí VFN v Praze) pro lé čení závislostí, MUDr. Jiří Konrád (Psychiatrická lé čebna Havlíčkův Brod) pro gerontopsychiatrii, MUDr. Ondřej Pěč (Eset Praha) pro komunitní péči. Dalšími členy skupiny byli MUDr. František Čihák (Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod), MUDr. Petr Jeřábek (Psychiatrická léčebna Bílá Voda), MUDr. Erik Herman (ambulantní psychiatrie Praha), MUDr. Martin Hollý (Psychiatrická léčebna PrahaBohnice), MUDr. Petr Možný (Psychiatrická léčebna Kromě říž), MUDr. Irena Zrzavecká (Psychiatrická klinika VFN v Praze) a MUDr. Vladislav Žižka (Psychiatric ká léčebna Dobřany). Tato skupina se během let 2007 a 2008 scházela zhruba v měsíčních intervalech, ko munikovala elektronicky a často velmi bouřlivě dis kutovala na téma rozvoje našeho oboru. Předběžný návrh byl vystaven na webové stránce na ší společnosti www.ceskapsychiatrie.cz k veřejné dis kuzi. Výsledky jistě musely být kompromisem mezi jednotlivými zájmovými skupinami a nemohou re flektovat všechna přání našich členů. Finální doku ment předložený výboru a opětovně schválený na sjezdu psychiatrické společnosti v červnu 2008 však v každém případě splnil očekávání. Představuje strukturu péče, jakou bychom si přáli realizovat bě hem následujících let. Rád bych proto poděkoval jménem celého výboru psychiatrické společnosti všem členům pracovní skupiny, která podle mého přesvědčení odvedla na rozdíl od zcela ojedinělých „post“ kritiků obrovské penzum práce. Budeme se dále snažit zlepšovat kva litu poskytované péče pro duševně nemocné v naší zemi, zásadní konkrétní kroky jsou ale v kompetenci politiků a plátců zdravotní péče. Naše jednotné a konsenzuální stanovisko týkající se základních trendů oboru by mělo sloužit jako stimulátor a pod klad pro jejich rozhodování. Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc., předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP
A jaký názor máte na celý spor vy? Revidovanou koncepci oboru psychiatrie můžete číst a diskutovat o ní na www.zdravky.cz.
◗ ◗ ze zahraničí
8 Zdravotnické noviny
◗ Depeša z Bratislavy
Home Monitoring doporučen pro získávání informací Americký Úřad pro kontrolu potravin a léků FDA schválil systém Biotronik Home Monitoring pro získávání dat o stavu pacientů se srdečním selháním namísto údajů dostupných z běžných přístrojů pro léčbu srdečních onemocnění. Sledování na dálku umožňuje časnou detekci tichých, asymptomatických arytmií během méně než 24 hodin, a tím i včasnou terapii. Po schválení začala být dálková léčba pacientů proplácena a Home Monitoring je dnes jediným systémem, který má klinické důkazy, že dálkový přenos dat může nahradit informace z přístrojů pro léčbu srdečních selhání. Prokázaná bezpečnost a účinnost systému navíc u mnoha pacientů umožní prodloužení intervalů mezi pravidelnými plánovanými ambulantními kontrolami. Automatická včasná detekce arytmie či špatné funkce pacemakeru či kardioverter defibrilátoru pomocí zařízení Home Monitoring umožňuje rychlejší zásah než při běžných ambulantních kontrolách. Na základě výsledků studie TRUST (Lumos-/Lumax-T Safely Reduces Routine Office Device Follow Up) aktualizuje nyní společnost Biotronik své pokyny pro lékaře, aby mohli snížit počet ambulantních návštěv, aniž by se tím zhoršila kvalita péče o pacienty. Jedná se zejména o běžné kontroly implantovaných přístrojů. Schválení FDA má v globálním měřítku pozitivní vliv na další podobná jednání s regulačními úřady, která již společnosti zahájila. Biotronik se nadále bude zabývat i otázkami proplácení dálkové léčby pacientů ve vybraných zemích, kde doposud nebylo zavedeno. red
◗ Spojené státy americké
Rezort v červených číslach Překážka reformy? Dobrá správa: vláda SR konečne priznala pravdu o obrovskej diere v štátnom roz počte. Zlá správa: kvôli rastúcej neza mestnanosti a nižším ziskom firiem vy berie štát v čase krízy na daniach a so ciálnych, respektíve zdravotných odvo doch o takmer 2,9 miliardy eur menej. Ak kabinet nebude výrazne šetriť, deficit vy letí nad šesť percent, prognózuje opozí cia... Samozrejme, zníženie zamestnanos ti, miezd a spotreby domácností sa preja vilo aj v sociálnych odvodoch; očakávania nenaplnilo ani otvorenie druhého dôchodkového piliera. Kým vláda počí tala s odchodom 150 tisíc sporiteľov, ktorí by do Sociálnej poisťovne priniesli vyše 300 mil. eur, vystúpených bolo podstatne menej a zvýšili príjmy poisťovne len o niečo viac než 44 mil. eur. Celkovo tak budú sociálne odvody oproti schválené mu rozpočtu nižšie o vyše 660 mil. eur. Neustále sa zvyšujúci počet nezamestna ných znamená aj výpadok odvodov do zdravotných poisťovní. Ich príjmy za pr vých päť mesiacov tohto roka dosiahli 1,358 mld. eur, no na rovnaké obdobie tohto roka mali poisťovne vo svojich roz počtoch príjmy plánované na úrovni 1,408 mld. eur. Rozdiel medzi skutoč nosťou a rozpočtom je teda mínus 50 miliónov eur... Za január až máj 2008 mali pritom poisťovne príjmy v celkovej sume 1,285 mld. eur. Takže hoci medzi ročne sú tak ich príjmy za päť mesiacov tohto roka vyššie o 72,6 mil. eur, na dru hej strane vznikla už spomínaná päťde siatmiliónová sekera. Na tejto realite nič nemení ani fakt, že všetky zdravotné po isťovne majú príjmy vyššie ako v roku 2008, ale nižšie ako mali predpísané na rok 2009. Najnedisciplinovanejšie sú
podľa Úradu pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou samostatne zárobkovo činné osoby, ktoré v porovnaní s rokom 2008 uhradili do verejného zdravotného poistenia menej o 11,63 mil. eur. Výdavky poisťovní v minulom roku do siahli 102,5 mld. Sk, čo predstavovalo medziročný nárast o 16,1 %. Najviac z tej to sumy smerovalo na ambulantnú zdra votnú starostlivosť – 36,4 mld. Sk. Oproti roku 2007 to bol nárast o 20,5 %. Na lieky a zdravotnícke pomôcky poisťovne vyna ložili 29,8 mld. Sk, čo bolo medziročne viac o 12,5 %. Na ústavnú zdravotnú starostlivosť vykázali výdavky v sume 24,8 mld. Sk (medziročný nárast o 9,5 %). Celkové zdroje na financovanie zdravot níctva pritom v minulom roku dosiahli 137,8 mld. Sk, z toho 107,6 mld. Sk pred stavovali verejné zdroje a zvyšnú sumu tvorili súkromné zdroje. Na záver ešte jedna zaujímavosť. Štúdiu uskutočniteľ nosti zameranú na architektonický rámec a implementáciu programu eHealth v SR má vypracovať česká organizačná zložka medzinárodnej konzultačnej spoločnosti Arthur D. Little, GmbH. Za štúdiu má zinkasovať 1,162 mil. eur (bez DPH). Zmluvu už podpísalo Ministerstvo finan cií SR. Okrem iného by štúdia mala za hŕňať aj posúdenie základných technolo gických a bezpečnostných komponentov informatizácie zdravotníctva či stanove nie krátkodobých priorít eHealth. Infor matizáciu zdravotníctva označil minister zdravotníctva SR pri nástupe do funkcie za jednu zo svojich priorít; v rokoch 2009 až 2013 má do tejto oblasti smerovať približne 252 mil. €. PhDr. Ľudovít Zárecký, Zdravotnícke noviny, SR
Nedostatek lékařů! Pokud se prezidentovi USA Baracku Obamovi podaří rozšířit zdravotní pojištění na desítky miliónů Američanů, kteří je dosud nemají, jako největší problém chystané reformy amerického zdravotního systému se podle agentury Reuters může ukázat rostoucí nedostatek všeobecných lékařů. Největší důraz se zatím klade na to, jak a z čeho refor mu financovat, ale už méně se uvažuje o tom, co by se sku tečně stalo, kdyby do systému, který na to není připra ven, vstoupily mi lióny nových paci entů. Podle Centra Roberta Grahama Spojeným státům už nyní chybí asi 5000 až 13 000 vše obecných lékařů. Když do systému vstou pí milióny dosud nepojištěných lidí, bude jich chybět až 50 000. Amerika podle centra potřebuje více lé kařských škol a především lepší platy pro všeobecné lékaře, kteří nyní vydělávají mnohem méně než specialisté. V praxi pojištěnci podstupují mnohem častěji odborná vyšetření (a také za ně mnohem více platí), namísto toho, aby se nechali vyšetřit u všeobecného lékaře. O preven tivních prohlídkách pak v USA prý ne může být řeč vůbec. Americký všeobecný lékař vydělává mezi 125 000 a 200 000 dolary ročně, zatímco specialista si přijde na několikanásobek.
Dalším problé mem je, že zatím co v atraktivních městech a jejich částech je všeo becných lékařů dostatek, v jiných, chudších částech měst a v zaostalej ších oblastech ze mě je jich katastro fálně málo. Všeobecní lékaři, k nimž patří rodin ní lékaři, pediatři a všeobecní inter nisté, tvoří asi třetinu ze 682 000 americ kých lékařů. Tato proporce je stejná jako před dvaceti lety, ale jejich počet se stále fakticky snižuje, protože nikdo nenahra zuje ty lékaře, kteří odcházejí do penze. Z 18 000 absolventů lékařských škol v USA ročně si stále větší počet vybírá specializace, jako jsou kardiologie nebo plastická chirurgie, všeobecné lékařství je na okraji zájmu. Také o status rodinné ho lékaře není mezi mediky takový zájem jako v minulosti. Například na lékařské fakultě Severozápadní univerzity v Chi cagu mělo podle tamního průzkumu zá jem stát se rodinným lékařem jen pět procent studentů. čtk Foto: Life and Health Insurance News
◗ FDA
ročník 58 číslo 25–26 10. srpna 2009
◗ ◗ OšetřOvatelství a nelékařské prOfese
Sestry dostaly přidáno, peníze se však mnohde teprve hledají Od července mají mít zdravotní sestry zaměstnané v příspěvkových organizacích plat vyšší o 15 procent, tedy v průměru asi o 2600 korun měsíčně. Přilepšení patří do souboru takzvaných stabilizačních opatření, která by měla zabránit v odchodu všeobecných sester a porodních asistentek mimo resort. Podle nařízení vlády č. 130/2009 Sb. do šlo k navýšení platových tarifů všech za městnanců v platové sféře, tedy i vše obecných sester, o 3,5 % s účinností od 1. července 2009. Dále pak podle naříze ní vlády č. 201/2009 Sb. byla s účinností od 1. července 2009 pro zdravotnické pracovníky, kteří poskytují zdravotní pé či ve zdravotnických zařízeních, zavede na nová stupnice platových tarifů, zvý šených o dalších 3,5 %. Současně bylo zrušeno nařízení vlády č. 133/2009 Sb., kterým byl původně přiznán zvláštní pří platek ve výši 3,5 % platového tarifu, s účinností od 1. července 2009. A ko nečně podle nařízení vlády č. 137/2009 Sb. bude převážná většina všeobecných sester a porodních asistentek přeřazena do vyšších platových tříd – z 8. platové třídy do 9., z 9. do 10. a z 10. do 11. pla tové třídy. Průměrně si tímto přesunem do vyšších platových tříd všeobecné sest ry na tarifech polepší o 2600 Kč.
Přidání i pro personál mimo příspěvkovou sféru
Z iniciativy ministerstva by mělo dojít také ke zvýšení mezd sester a porodních asistentek pracujících v obchodních a akciových společnostech. Není jich málo – v současné době tvoří asi 40 pro cent z celkového počtu těchto pracovní ků. Nárůst mezd na smluvním základě by měl podle vyjádření ministerstva zhruba kopírovat pohyb platů v příspěv kových organizacích. Je to naprosto ne zbytné, neboť diference v odměňování je již neúměrná a neustále se zvětšuje. Pokud by ve mzdové sféře k navýšení průměrné mzdy všeobecných sester a porodních asistentek nedošlo a prů měrná mzda by zůstala ve výši 20 504 Kč, rozdíl mezi průměrnou mzdou (akciové a obchodní společnosti) a průměrným platem sester (příspěvková sféra) by činil 5785 až 6185 Kč. Navíc trend v pohybu mezd naznačil, že později by mohlo být
ještě hůř. Tím by se personální situace u zdravotních sester a ostatního nelékař ského personálu stala kritickou. Každý si dovede představit, jak uvažuje sestra, která vidí, že její kolegyně „odvedle“, se stejnou specializací, se stejným vzdělá ním a se stejným zařazením, vydělává o 6000 korun více.
Kritická situace je v sociálních službách
Nařízení vlády, kterým byly platy upra veny, se vztahuje také na sestry v sociál ních službách. Pokud u sester v nemoc nicích a ambulancích byl na zvýšení nej vyšší čas, pak v těchto zařízeních, kde jejich nedostatek bolestně dopadá na klienty (například z domovů důchodců odešlo v poslední době na 6000 sester), už dávno odbila dvanáctá. Průměrný plat pracovníka v sociálních službách je dnes 14 500 korun. Není výjimkou, že takto jsou zde odměňovány i sestry, které v zá
jmu úspor zaměstnavatel na tuto práci převedl. Nejedna sestra řeší dilema, zda návrh na přeřazení s odpovídajícím platovým sní žením přijmout, či odejít jinam. Nezříd ka odchází a svoji práci přenechává zby lým. Nastává situace, která se řeší zaví ráním oddělení nebo maximálním zvý šením intenzity práce. Například je známo zařízení, kde o 240 ležících a bez mocných klientů pečuje 13 sester. Aby byla dodržena metodika výpočtu potře by zdravotnického personálu, mělo by být v zařízení na tento počet klientů v dané situaci zaměstnáno 30 sester. Ten to příklad popisuje krajní stav, který už je nikoli jen neetický, ale doslova nebez pečný – únava a nedostatek času se ne mohou neodrazit na kvalitě péče vše obecných sester. Nařízení vlády zvýšit plat zdravotním se strám a porodním asistentkám jako řeše ní jejich odchodů však provozovatelům domovů důchodců a ústavů sociální péče spíše přidělalo vrásky – mnohé z nich na to totiž zatím nemají finanční prostředky. Šetří, kde se dá, ale státní dotace do so ciální sféry jsou v letošním roce výrazně nižší než loni. Řešení není ani ve zvýšení
Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů (v Kč měsíčně)
(Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.)
Platový stupeň Počet let započitatelné praxe 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
do 1 roku do 2 let do 4 let do 6 let do 9 let do 12 let do 15 let do 19 let do 23 let do 27 let do 32 let nad 32 let
1 7680 7970 8260 8570 8920 9260 9610 9970 10340 10750 11150 11580
2 8340 8660 8990 9330 9680 10040 10440 10830 11230 11670 12100 12570
3 9040 9380 9730 10120 10500 10890 11310 11740 12190 12650 13130 13630
4 9800 10180 10560 10960 11380 11800 12260 12710 13200 13700 14220 14750
5 10630 11050 11460 11900 12350 12820 13300 13810 14330 14880 15450 16040
6 11520 11970 12410 12890 13380 13880 14410 14950 15520 16110 16720 17350
7 12500 12970 13460 13980 14510 15050 15610 16200 16810 17440 18120 18800
Platová 8 13570 14080 14620 15180 15760 16360 16980 17620 18280 18980 19700 20450
třída 9 14720 15270 15850 16450 17070 17710 18400 19090 19800 20560 21340 22140
10 15960 16560 17200 17850 18520 19210 19950 20690 21480 22290 23140 24020
11 17340 17990 18690 19390 20120 20880 21670 22490 23330 24210 25120 26080
12 18790 19490 20240 20990 21790 22610 23470 24360 25280 26230 27220 28250
13 20370 21150 21950 22770 23630 24520 25450 26410 27400 28440 29510 30630
14 22110 22940 23810 24710 25640 26600 27620 28650 29740 30860 32030 33240
15 24000 24910 25850 26820 27830 28880 29970 31110 32290 33510 34770 36070
16 26040 27020 28030 29100 30190 31320 32500 33730 35000 36310 37690 39110
plateb klientů. Už dnes mnohá zařízení na nejvyšší platbu dosahují, navíc jak uká zala šetření, 40 procent klientů na ni jed noduše nemá. Není výjimkou, že se na uhrazení platby v zařízení sociální péče skládá celá klientova rodina. Jarmila Škubová, šéfredaktorka Florence
V Aktuálně z tripartity Při jednání zdravotnické tripartity 3. srpna ministryně zdravotnictví Dana Jurásková potvrdila, že zvýšení platů nebo mezd se bude týkat sester v příspěvkových organizacích i v obchodních a akciových společnostech a také v zařízeních sociální péče. Zdravotní pojišťovny však mají pro tento účel připraveno pouze 1,2 miliardy Kč, zatímco podle Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) by bylo třeba tří miliard. Ze slíbených finančních prostředků lze podle asociace zajistit pouze zvýšení o 1500 korun měsíčně, zbývající tisícovku musejí ředitelé najít v rozpočtech nemocnic. „Nedovedu si představit, že by ministerstvo poskytlo navýšení v plné výši a poskytovatelé by pouze převedli tyto peníze na účty svých zaměstnanců,“ poznamenala ministryně. Finanční rezervy většina nemocnic podle AČMN nemá, některé z nich se spíše potýkají s dluhy. Dana Jurásková k tomu dodala, že zadlužené nemocnice dostanou od pojišťoven více peněz než zařízení s vyrovnaným nebo ziskovým hospodařením. AČMN se zavázala, že její členské nemocnice použijí veškeré prostředky od pojišťoven na zvýšení platů. „Zatím žádné finanční prostředky navíc nepřišly. Zvýšit platy zdravotníků by tak zatím bylo možné jen z prostředků určených pro pacienty. To musíme odmítnout,“ uvedli zástupci asociace. Pokud jde o fakultní nemocnice, ty dostaly zvýšení příkazem od ministerstva, kraje slíbily ve svých zařízeních toto opatření rovněž přijmout. red, čtk
ročník 58 číslo 25–26 10. srpna 2009
◗ Fakultní nemocnice Olomouc
◗ ◗ inovace
Zdravotnické noviny
9
◗ Masarykův onkologický ústav v Brně
Miniinvazivní přístup Zvýšení kvality radioterapie k řešení srdečních arytmií Lékaři Kardiochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc využili začátkem prázdnin jako první v České republice u dvaašedesátileté pacientky nový radiofrekvenční přístroj pro léčbu fibrilace síní, navíc s využitím torakoskopického přístupu. Pouze šesti vpichy o velikosti jednoho centimetru – bez nutnosti otevírat hrudník – zavedli speciální endoskopickou kameru a instrumentárium. „Unikátnost speciálního radiofrekvenčního zařízení ve srovnání s jinými podobnými technikami spočívá v tom, že jako jediné svého druhu umožňuje kontrolu dodané energie a měření vodivosti tkání – každých dvacet milisekund zkoumá odpor zahřívané tkáně, aby bylo využito přesně tolik energie, kolik je třeba, a nebyla poškozena okolní tkáň. Zaručuje nám kontrolu, že jsme skutečně zasáhli celou stěnu plicních žil, tedy stoprocentní transmuralitu,“ vysvětlil Zdravotnickým novinám doc. MUDr. Vladimír Lonský, Ph.D., přednosta Kardiochirurgické kliniky FN Olomouc, a dodal: „Bipolární pero jako jediné umožňuje lokalizovat a ablovat aktivní vegetativní nervstva, vysokofrekvenčně stimulovat srdeční tkáň a ověřovat kondukční blok. V podstatě tedy ještě během výkonu můžeme zkontrolovat výsledek operace. Podle mých informací toto žádná jiná technika v souvislosti s torakoskopickou ablací nedokáže.“ Jak uvedl MUDr. Vilém Bruk, primář Kardiochirurgické kliniky FN Olomouc, výhody torakoskopického přístupu jsou nesporné: „Tato metoda je velmi šetrná k pacientovi, kterému po operaci zůstanou pouze tři centimetrové jizvy na každé straně hrudníku. Daný přístup také podstatně šetří čas. Operace se dá zvládnout během dvou až čtyř hodin. Jiné u nás používané metody vyžadují minimálně čtyři, ale zpravidla více hodin pro samotný výkon.“ Úspěšnost torakoskopické ablace s využitím moderního radiofrekvenčního zařízení podle něj dosahuje u paroxysmální fibrilace síní 85 procent.
Pacient odchází domů již tři dny po zákroku V ČR se pro léčbu arytmií používá zpravidla metoda katétrové radiofrekvenční ablace. „Její úspěšnost je ale nižší, nemusí se totiž povést vytvořit jizvu přes celou stěnu plicních žil a některé nežádoucí impulzy přetrvávají. Právě pro tyto případy může být rovněž ve spolupráci s kardiology využita nová kardiochirurgická metoda,“ podotkl MUDr. Bruk a zdůraznil, že torakoskopický přístup při léčbě arytmií je také ekonomicky výhodný. Pacient s nekomplikovaným průběhem léčby totiž odchází domů již tři až čtyři dny po zákroku. „Pokud bychom volili odstranění arytmie otevřením hrudníku, pacient by musel zůstat hospitalizován v průměru sedm až deset dní,“ dodal. Olomoučtí lékaři připravovali zavedení nové metody do praxe asi dva roky. Zkušenosti získali u zahraničních kolegů z Dánska a Nizozemska, kde se torakoskopický přístup už běžně používá. Při léčbě fibrilace srdečních síní novou metodou hodlají olomoučtí kardiochirurgové spolupracovat s kardiology z FN Olomouc a také z Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně. Předpokládají, že ročně metodu využijí u necelé stovky pacientů. Torakoskopický přístup pro léčbu srdečních arytmií začali již letos v květnu používat lékaři Kardiocentra Fakultní nemocnice Hradec Králové. jat
Kardiochirurgové FN Olomouc začali využívat k léčbě srdečních arytmií torakoskopický přístup a nový radiofrekvenční přístroj, který umožňuje kontrolu dodané energie a měření vodivosti tkání. Foto: archiv FNOL
V těchto dnech byl na Klinice radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) v Brně zahájen provoz vylepšeného radioterapeutického simulátoru, verifikačního a plánovacího systému a dalších nových podpůrných zařízení. Téměř 70miliónovou dotaci získal Masa rykův onkologický ústav na modernizaci, obnovu a rozšíření kapacit a funkcí tech nologií, které využívá k léčbě pacientů. Na celkové částce získaných prostředků se z 85 % podílí Evropská unie (Evropský fond pro regionální rozvoj), zbývající vý daje jsou spolufinancovány ze státního rozpočtu České republiky. Radioterapeutický simulátor pro ověřo vání radioterapeutických plánů pro oza řování byl v MOÚ k dispozici již dopo sud. Díky evropské dotaci byl však insta lován nový software, modernizován vy šetřovací stůl a rameno přístroje a rovněž byly dodány nové monitory, laserové za měřovače či detektory obrazu. Obměny se dočkal také verifikační systém, který slouží k datovému propojení lineárních urychlovačů, brachyterapeutického pří stroje, radioterapeutického simulátoru, stanice plánovacího systému a obsluhy verifikačního systému – zvýšila se kapa cita pracovních stanic a systém byl pro pojen se servery a společnou sítí MOÚ.
Investice se týkají také plánovacího sys tému, který je na klinice určen pro vytvá ření ozařovacích plánů s fotonovými a elektronovými svazky na lineárních urychlovačích, dále pro plánování pro stereotaktickou radioterapii a vytváření verifikačních plánů. Peníze půjdou i do klinické nebo in vivo dozimetrie a dozi metrie pro zajištění radiační ochrany.
Bezpečnost pro pacienty i zdravotníky
Jak uvedla PhDr. Zuzana Joukalová, tis ková mluvčí MOÚ, klinika si od nových zařízení slibuje především zvýšení kvality radiační léčby onkologicky nemocných a zlepšení opatření pro bezpečnost pacientů i ošetřujícího personálu při za cházení s technologiemi využívanými k léčbě ionizující záření. Modernizace za řízení podle ní napomůže také včasnému zahájení léčby zářením u pacientů s ná dorovými chorobami. V ČR se kontinuálně zvyšuje počet nově zachycených případů onkologických one
Radioterapeutický simulátor byl vybaven novým softwarem, vyšetřovacím stolem a ramenem přístroje. Rovněž byly dodány nové monitory, laserové zaměřovače či detektory obrazu. Foto: vav mocnění – v letech 1995 až 2005 vzrostl o 22,8 procenta. V roce 2005 byl nádor nově diagnostikován u přibližně 55 000 lidí. Podle Národního onkologického re gistru patřily před čtyřmi lety mezi nej častější diagnózy kolorektální karcinom, zhoubný nádor průdušnice a plic, karci nom prsu u žen a nádory prostaty u mu žů. Podobně roste také počet výkonů Kli niky radiační onkologie MOÚ – za po sledních pět let dokonce o více než sedm desát procent. vav, jat
◗ Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze
Jediné komplexní centrum pro léčbu tuberkulózy v ČR Více než devatenáct miliónů korun z tzv. Norských fondů získala Pneumologická klinika 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou v Praze. Z grantového projektu, který je zaměřen na prevenci šíření zejména rezistentních a multirezistentních forem tuberkulózy a její včasnou diagnostiku i terapii, bylo zakoupeno dvacet přístrojů za téměř 15 miliónů. Zbývající finance si vyžádaly stavební úpravy prostor. „Přístroje umístěné na pneumologické klinice a urologickém oddělení – např. nový digitální pojízdný rentgen, holmiový laser, cystoskopy či sonovideobronchoskopická sada – budou sloužit k rychlé diagnostice jak tuberkulózy plicní, tak i urogenitální. Pomohou stanovit diagnózu TBC hlavně v těch případech, kdy je onemocnění obtížně zjistitelné nebo ještě není pokročilé, a tím pro své okolí i zvýšeně nakažlivé,“ říká doc. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., primářka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice. „Za finančního přispění ministerstva zdravotnictví bylo v rámci tohoto projektu v naší nemocnici vybudováno samostatné špičkové pracoviště, které je v současnosti jediným komplexním centrem pro diagnostiku a léčbu tuberkulózy v České republice,“ dodává MUDr. Karel Filip, CSc., MBA, ředitel Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
I přesto, že je v posledních letech v ČR situace ve výskytu tuberkulózy příznivá a má mírně klesající trend – ročně je hlášeno kolem tisíce nových případů a recidiv –, hrozí zvýšené riziko nákazy od cizinců. Jak uvedla MUDr. Václava Bártů z Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice, která je garantem projektu, zahraniční pacienti s tuberkulózou k nám většinou přicházejí ze Slovenska, zemí bývalého Sovětského svazu, z Vietnamu, Číny nebo Mongolska a tvoří 15 procent všech nemocných s tuberkulózou. „V posledních letech pozvolna klesal počet nových onemocnění TBC, a proto se ve veřejnosti rozšířil názor, že se jedná o vzácné onemocnění, které si nezaslouží výjimečnou pozornost,“ varovala V. Bártů a zdůraznila, že s otevřením hranic, se zvýšenou migrací obyvatel východní Evropy a Asie, s rostoucím počtem pacientů s oslabenou imunitou či s nárůstem toxikomanie riziko šíření tuberkulózy stoupá i mezi zdravou populací. Ročně ve světě onemocní kolem osmi miliónů lidí a dva milióny umírají. Třetina lidstva (přibližně 1,7 miliardy osob) je nyní infikována mykobakteriemi vyvolávajícími TBC onemocnění. red
komerční prezentace
Podzimní zdravotnický veletrh v Brně stále nabízí firmám možnost přihlásit se V termínu od 20. do 23. října letošního roku se na brněnském výstavišti uskuteční další ročník mezinárodního veletrhu zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví MEDICAL FAIR BRNO CENTRAL EUROPE a REHAPROTEX. Dva měsíce před začátkem veletrhu hlásí organizátoři účast více jak 150 společností z 10 zemí světa. Mezi vystavujícími firmami jsou například společnosti Olympus Czech Group, BTL zdravotnická technika, MADISSON, AUDY s.r.o., SIVAK, PATRON Bohemia, MEYRA nebo Otto Bock ČR a další. Stále je však možné přihlásit se k účasti na tomto nejvýznamnějším veletrhu zdravotnické techniky, vybavení nemocnic, lékařských praxí, rehabilitace a protetiky v regionu střední Evropy. Během čtyř dnů se na jednom místě setkávají špičkoví odborníci ze všech oblastí zdravotnictví z Česka i zahraničí. Poslední ročník přilákal 17 857 návštěvníků ze 40 zemí.
Účast na veletrhu ano, či ne?
V době elektronické komunikace se vystavovatelé znovu soustředí na původní úlohu veletrhu. V centru pozornosti stojí setkávání lidí. Ještě nikdy nebyl veletrh tak cenný pro mezilidské kontakty jako právě dnes. V našem virtuálním světě dodavatel–zákazník se tato setkání stala důležitou kotvou vzájemných vztahů. Tento trend se stále více bude odrážet i v nových veletržních koncepcích. Dnešní návštěvník chce být vnímán jako partner a součást celku.
Proč se účastnit zdravotnických veletrhů?
Veletrh je: ✓ prostředek interaktivní marketingové komunikace, který podněcuje zájem konkrétního návštěvníka o produkty, služby a firmu jako celek, ✓ i v obtížné hospodářské situaci, možná zejména právě tehdy, osvědčeným východiskem a nástrojem schopným nabídnout optimální řešení a přinést úspěch. ✓ Veletrh přináší propagaci a public relations – vystavovatelé jsou propagováni v komunikační kampani veletrhu, účast na veletrhu zajistí publicitu. ✓ Návštěvníci využívají při nákupech informace získané na veletrhu, zážitek z veletrhu a osobní zkušenost iniciují návštěvníky ke kupnímu rozhodnutí. Téměř třetina návštěvníků je na základě zhlédnutí expozice rozhodnuta nebo uvažuje o koupi vystavovaného produktu. Veletrhy Brno přinášejí stále nové, zajímavé nabídky všem společnostem zvažujícím účast na veletrhu Medical Fair. Proto neváhejte kontaktovat pořadatele, kteří zájemcům o prezentaci na veletrhu všechny možnosti účasti včetně výhod, bonusů a benefitů sdělí. Bližší informace naleznete na: www.medicalfair.cz
10 Zdravotnické noviny
◗ ◗ ze světa vědění
◗ Farmakoterapie
◗ 34. Kongres FEBS
ročník 58 číslo 25–26 10. srpna 2009
Inzulínové pero, Setkání špiček oboru i začínajících vědců které si pamatuje První digitální pero pro podkožní aplikaci inzulínu, které si pamatuje posledních šestnáct dávek, nedávno představila společnost Eli Lilly. HumaPen MEMOIR zaznamenává datum, čas a množství poslední aplikované dávky. Je to důležité nejen pro pacienty, ale zároveň i pro lékaře při vypracování plánu odpovídající léčby. Jednou z překážek dosažení dobré kontroly glykémie je nedodržování předepsaného léčebného režimu při diabetu, ke kterému dochází nedůsledností pacientů. „Záznam jednotlivých dávek a snadný přístup k detailům o poslední aplikaci inzulínu je přirozeným posunem ve vývoji aplikačních pomůcek pro léčbu cukrovky,“ uvedla Ing. Kamila Hrubá ze společnosti Eli Lilly. Navzdory novým možnostem terapie posledních několika let zůstává cílová hodnota glykémie pro mnohé diabetiky těžko dosažitelná. „Při léčbě cukrovky 1. typu je velmi důležitá naprostá přesnost v dávkování. Pro pacienty s dlouhou dobou trvání diabetu je aplikace inzulínu někdy takovou rutinou, že si nepamatují velikost a čas poslední dávky. Také starší diabetici mívají problém se zapamatováním aplikace inzulínu. Proto zejména tito pacienti potřebují praktické a inovativní řešení, kterým je například nové pero s pamětí,“ sdělila MUDr. Radomíra Kožnarová, CSc., z Centra diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze: „Taková pomůcka znamená pro diabetické pacienty značný pokrok, neboť jim pomůže onemocnění lépe zvládat i přes hektický životní styl.“
Více než dva tisíce biochemiků a molekulárních biologů z téměř sedmdesáti zemí světa hostilo od 4. do 9. července pražské Kongresové centrum. Kongres s heslem „Life’s Molecular Interactions“ uspořádala Federace evropských biochemických společností (Federation of European Biochemical Societies, FEBS) ve spolupráci s Českou společností pro biochemii a molekulární biologii. Odborný program byl zaměřen jak na základní výzkum, tak i na jeho aplikaci v medicíně, farmakologii a dalších souvisejících oborech. „Diskutovalo se o využití nanotechnologií a biotechnologií, které ženou pokrok a vědu kupředu. Hodně pozornosti bylo věnováno i rostlinné biochemii, která bývá mnohdy opomíjena, ale která se stává stále aktuálnější,“ upřesnil prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., děkan 1. LF UK a předseda organizačního výboru 34. Kongresu FEBS, a dodal, že k nosným tématům kongresu patřila i problematika aplikace biochemie a molekulární biologie do oblasti lékařství, zejména při léčbě nádorových onemocnění. „Jedna ze sekcí byla např. věnována tomu, jak lze cíleně změnit aktivitu určitého enzymu. Dokonce se zdá, že se vědcům bude dařit konstruovat proteiny, které budou dělat reakce, jež dnes v přírodě ani neprobíhají. To je samozřejmě velmi významné pro syntézu nových léčiv a vůbec nových sloučenin, které v přírodě neexistují, ale mohou být důležité pro medicínu,“ doplnil prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., předseda České společnosti pro biochemii a molekulární biologii. Své objevy v Praze představila řada významných vědců, včetně sira Toma Blundella z Cambridge University nebo sira Davida P. Lanea z University of Dundee ve Skotsku. Z českých přednášejících vystoupil mj. také imunolog prof. RNDr. Václav Hořejší, DrSc., z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, který získal medaili sira Hanse Krebse za celoživotní objevy.
Oceněni byli i nejmladší badatelé
Součástí kongresu bylo i 9. fórum mladých vědců. Federace vybrala 125 nadaných biochemiků, kterým hradila účast na kongresu a ocenila jejich nejlepší práce. Během fóra bylo předneseno 25 vybraných prezentací na aktuální témata, ostatní účastníci své příspěvky prezentovali ve formě posterů. „Fórum mladých je příležitostí pro začínající vědce zúčastnit se aktivně vrcholné vědecké konference a získat kontakty se svými kolegy z celé Evropy. Vzhledem k tomu, že součástí kongresu byl také bohatý společenský program, byl dostatek času k neformálním diskuzím, navázání přátelství a možné budoucí spolupráci,“ řekl Zdravotnickým novinám MUDr. Petr Džubák, Ph.D., koordinátor Fóra mladých vědců, a dodal: „Unikátní příležitostí byla možnost setkat se s pozvanými řečníky, mezi které patřil jeden z nejcitovanějších českých vědců – prof. MUDr. Jiří Bartek, DrSc., z dánského Institut for Biologisk Kræftforskning. Jeho přednáška shrnovala současné poznatky z oblasti výzkumu poškození DNA a jejich oprav. Toto téma je důležité pro pochopení mechanismů vzniku a rozvoje nádorových onemocnění a také jejich léčbu. Podobná setkání jsou pro mladé vědce obrovskou motivací do další práce. Příští rok bude tato tradice pokračovat ve švédském Göteborgu.“ Příležitost hovořit o svých pracích dostali také středoškolští studenti z ČR, Rakouska a Německa. Jim byla poprvé v historii konání FEBS věnována samostatná studentská konference, jejímž cílem bylo především zvýšit zájem nejmladších studentů o vědeckou práci. Z celkem třiadvaceti posterů byly vybrány tři nejlepší práce. jat
Foto: Komerční prezentace
◗ Z odborného tisku
JUDr. Václav Letocha ze Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí dále upozornil na skutečnost, že nové pero je také užitečným pomocníkem pro rodiče malých diabetiků: „Budou mít jistotu, kdy a zda vůbec byla jejich dítěti potřebná dávka aplikována. To je totiž problém zejména u školáků, kteří dávkování inzulínu nevěnují takovou pozornost.“ HumaPen MEMOIR je inzulínové pero pro opakované použití, které umožňuje dávkování od 1 do 60 jednotek. V České republice je dostupné od července letošního roku s maximálním doplatkem 541 Kč. Pero má záruční lhůtu 36 měsíců, tomu odpovídá i životnost nevyměnitelné baterie. Její vybití je avizováno indikátorem na displeji tři týdny před úplným vyčerpáním. red
nycomed přebírá části portfolia Zentivy a sanofi-aventis Společnost Nycomed se dohodla se sanofi-aventis a Zentivou na odkoupení 20 značkových generických produktů v několika zemích střední a východní Evropy. Dohoda znatelně posílí tržní pozici Nycomedu zvláště v ČR a na Slovensku. Transakce byla schválena Evropskou komisí a českým Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a očekává se, že bude dovršena letos v září. Podle dohody o přesunu majetku koupí Nycomed portfolio značkových generických výrobků v České republice, Slovensku, Rumunsku, Maďarsku, Estonsku a Bulharsku s ročním obratem přibližně 17 miliónů eur. Nycomed také v následujících letech převezme výrobu těchto léků. Obě strany se dohodly, že nezveřejní bližší podrobnosti ohledně této transakce. Mezi získanými produkty je mj. značka Hypnogen (zolpidem), velmi dobře zavedený produkt v ČR, Slovensku a Estonsku. V České republice zahrnuje akvizice silnou skupinu antihypertenziv (beta-blokátorů Vasocardin, Betaxa a Tenoloc), které posílí zavedené postavení společnosti Nycomed v oblasti kardiovaskulárních léků reprezentované jeho antihypertenzivem Ebrantil (urapidil). Mezi další získané produkty v ČR patří značky Trental, Flavobion a Ercefuryl. Nycomed je privátní globální farmaceutická společnost s rozmanitým portfoliem, které se soustředí na značková léčiva v gastroenteorologii, respiračních a zánětlivých onemocněních, bolesti, osteoporóze a péči o tkáně. Portfolio doplňuje rozsáhlá řada volně prodejných produktů. Nycomed má celosvětově 12 000 zaměstnanců a jeho produkty jsou dostupné ve více než 100 zemích. Společnost, jejíž vedení sídlí ve švýcarském Curychu, vytvořila za rok 2008 prodeje za 3,4 mld. eur a její zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace (EBITDA) činil 1,2 mld. eur. red
Folia Gastroenterologica et Hepatologica Z obsahu aktuálního vydání: • Editorial: J. Bureš: Biodegradabilní stenty – šikovný nástroj k překonání úskalí „standardní léčby“ refrakterních stenóz • Původní práce: S. Rejchrt, M. Kopáčová, J. Bártová, Z. Vacek, J. Bureš: Intestinální biodegradabilní stenty. První zkušenosti v České republice • Literární přehled: J. Juránková, J. Lata, V. Příbramská, D. Koukalová: Střevní mikroflóra (II. část – antibiotika, bakteriální přerůstání, bakteriální translokace); Z. Čermáková, V. Buchta, Z. Valenta: Parazitičtí helminti člověka, I. část: Úvod do světa červů • Kazuistika: O. Urban, L. A. Sokol, M. Kliment, P. Fojtík, M. Straka, M. Čegan: Epiteloidní leiomyosarkom: Vzácný cystický tumor pankreatu; O. V. Bychkova, I. I. Lazyuk, V. Averin: Biodegradabilní stenty – nový přístup v léčbě kaustických stenóz u dětí; P. Sopirjaková, A. Krajina, J. Bártová, P. Hůlek, T. Vaňásek, R. Repák, T. Fejfar, O. Renc, P. Eliáš, S. Rejchrt, J. Bureš: Portální biliopatie. Popis tří případů a přehled literatury
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie Přinášíme vám obsah aktuálního vydání časopisu, který v loňském roce dosáhl impakt faktoru 0,319: • Minimonografie: J. Šteňo, J. Šteňová, I. Bízik: Nádory tretej mozgovej komory • Přehledný referát: E. Ehler, I. Štětkářová: Botulotoxin v léčbě spasticity; M. Sameš, A. Zolal, T. Radovnický, P. Vachata, R. Bartoš, M. Derner: Použití metod magnetické rezonance pro posouzení cerebrovaskulární rezervní kapacity • Původní práce: O. Džupová, S. Polívková, D. Smíšková, A. Gabrielová, J. Beneš: Etiologie a epidemiologie purulentní meningitidy u dospělých pacientů; L. Hrabálek, J. Novotný, J. Koluchová, M. Vaverka, O. Kalita, K. Langová: Změny parametrů páteře po implantaci bederní interspinózní rozpěrky DIAM; L. Neuschlová, K. Štěrbová, J. Žáčková, V. Komárek: Analýza psychologického profilu a spánkových video-EEG u dětí s vývojovou dysfázií; K. Řasová, P. Brandejský, J. Tintěra, Krásenský, D. Zimová, E. Medová, A. Herbenová, H. Kalistová, R. Jech, M. Řasová, P. Zemanová, J. Zeman, I. Ibrahim, P. Martinková, D. Doležil, D. Jandová: Bimanuální sekvenční motorická úloha u roztroušené sklerózy mozkomíšní v obraze funk-
ční magnetické rezonance: vliv fyzioterapeutických technik – pilotní studie; M. Sameš, R. Bartoš, P. Vachata, A. Zolal, F. Cihlář, M. Derner, V. Pavlov: Hodnocení cerebrovaskulární rezervní kapacity po EC-IC bypassu pomocí TCD • Kazuistika: O. Čakrt, P. Kolář, R. Černý, T. Funda, J. Jeřábek: Elektrotaktilní stimulace jazyka: nová možnost rehabilitace posturální stability – kazuistika; H. Krijtová, P. Marusič: Paroxysmální kinezigenní dyskineze: případ mladé ženy s alternující hemidystonií – kazuistika; J. Latta, E. Ehler, J. Zámečník: Získaná neuromyotonie s nevelkými centrálními příznaky s průkazem protilátek proti napěťově řízeným káliovým kanálům – kazuistika • Krátké sdělení: A. Hejčl, M. Bolcha, J. Procházka, M. Sameš: Multimodální monitorace mozku u pacientů s těžkým kraniocerebrálním traumatem a subarachnoidálním krvácením v neurointenzivní péči; D. Hoza, M. Laštovka, M. Bojar, R. Černý, D. Sturm, J. Kraus, P. Libý, M. Tichý: Zlepšení sledovacích pohybů očí a fonace po selektivní dorzální rizotomii Medica Healthworld
Třetina nádorů prsu není nebezpečná Každý třetí nádor prsu zjištěný při vyhodnocení screeningového mamogramu zřejmě nepředstavuje pro pacientku zdravotní problém. S tímto sdělením o „přediagnózování“ tumorů prsu přišli v rámci výzkumu příslušných screeningových programů dánští výzkumníci, kteří své závěry publikovali v časopise British Medical Journal. Badatelé z Nordic Cochrane Centre v dánské Kodani analyzovali nálezy studií v pěti zemích, které obsáhly časový horizont 14 let. Zjistili, že po zavedení screeningu se skokově zvýšil počet diagnóz všech tumorů o 52 procent, včetně malignit in situ bez známek šíření, a bylo diagnostikováno o 35 procent více nálezů invazivních tumorů. Tato zjištění vedla specialisty k podezření, že některé z diagnostikovaných tumorů by spontánně regredovaly, i kdyby nebyly detekovány a léčeny v rámci rigorózních mamografických guidelines. „V tomto klinickém kontextu totiž dosud nejsme schopni při vyhodnocování mamogramu rozlišit letální a benigní formu tumoru,“ vysvětlil Richard J. Bleicher, specialista z Fox Chase Cancer Center v americké Filadelfii. Dodal ale také, že jejich závěry nijak nesnižují význam mamografických vyšetření. „Screening přispěl k odhalování nádorů v časnějším stadiu,“ upozornil. O 35 procent nadsazený výskyt tumorů prsu zjištěný dánskými vědci je v souladu s nálezy studie zveřejněné loni, podle níž některé nádory prsu přirozenou cestou vymizí bez jakékoli terapie. O nadměrném počtu diagnóz se mluví i u jiných typů nádorů, zejména tumorů prostaty. Jay Brooks, přednosta onkologie v Ochsner Health System v americkém Baton Rouge, v průvodním editorialu uvedl, že screening na jedné straně včasnou diagnostikou výrazně pozitivně ovlivnil dobu přežití pacientek, ale na straně druhé je vyšším počtem diagnóz tumorů – jež ve skutečnosti nejsou nebezpečné – mnoha ženám zbytečně způsobováno psychické trauma. kzs
Dokument2
1.4.2009
9:45
Strรกnka 1
◗ ◗ servis
12 Zdravotnické noviny
ročník 58 číslo 25–26 10. srpna 2009
◗ NárodNí akreditačNí staNdardy sak čr
Specifická úprava pro různé typy zdravotnických zařízení Podobně jako v zahraničních systémech byla i první verze národních akreditačních standardů určena nemocnicím – tomu odpovídají i požadavky standardů, které jsou zaměřeny především na úpravu procesů v akutní péči. Postupně se však Spojená akreditační komise ČR stávala adresátem požadavků zařízení následné a dlouhodobé péče (léčeben) a zařízení péče ambulantní (poliklinik) o provedení akreditace.
Standardy pro následnou a dlouhodobou péči
ilustrace: shutterstock
Při tvorbě standardů vycházeli autoři ze skuteč nosti, že existují různé typy zdravotnických zaří zení poskytujících následnou a dlouhodobou péči – v publikaci jsou tedy standardy generické, apli kovatelné na všechny typy zařízení, dále pak stan dardy aplikovatelné například jen na psychiatrické léčebny či rehabilitační ústavy.
Obecná struktura standardů je stejná jako u těch nemocničních – základním principem zůstává za vedení procesního řízení a hodnocení dodržování nastavených procesů. Větší důraz se klade na plá nování péče o klienty, zejména na plánování dlou hodobé. Nedílnou součástí je proces plánování propuštění, který by měl být v souladu s akredi tačními standardy zahájen bezprostředně po při jetí klienta a měl by být strukturován jako proces týmový, minimálně za účasti lékařského a ošetřo vatelského personálu a sociálního pracovníka v za řízení i v komunitě. Tak se pro klienty může zajistit péče přiměřená jejich potřebám. Standardy vycházejí ze specifické personální struk tury zařízení následné a dlouhodobé péče – umož ňují stanovit vlastní frekvenci vyšetřování klienta lékařem –, která závisí na aktuálních potřebách klienta, nikoli na charakteru pracoviště, kde po bývá. Standardy rovněž dovolují předepisovat lé čiva na delší dobu dopředu, vždy s jasnou identi fikací osoby, která ordinaci pro konkrétní den pro vádí, i té, která jednotlivé dávky podává. Obecně lze říci, že jsou akreditační standardy pro následnou a dlouhodobou péči ve srovnání se standardy pro nemocnice „měkčí“ v oblastech tý kajících se denních vizit lékařem či včasnosti pro vedení komplexního vstupního vyšetření. Na dru hé straně jsou „tvrdší“ v oblasti kontinuity ošetřo vatelské, rehabilitační a psychosociální péče a je jich návaznosti. Velkou pozornost věnují standardy právům klien tů, zejména právu na léčbu bolesti a důstojné umí rání. S ohledem na psychiatrické léčebny je exten zivně ošetřeno používání omezovacích pro středků. Podobně jako standardy pro nemocnice ošetřují standardy pro následnou a dlouhodobou péči ko munikaci se zdravotnickými zařízeními v komu nitě – zejména při předávání klientů do ambulant ní péče. V oblasti řízení kvality a bezpečí jsou standardy pro následnou péči totožné se standardy nemoc ničními – předpokládají, že v akreditovaném zdra votnickém zařízení je systematicky rozvíjen pro jekt zvyšování kvality a bezpečí, včetně sběru pří slušných dat (indikátorů kvality). V požadavcích standardů jsou rovněž obsaženy proaktivní hod nocení rizika a sledování výskytu nežádoucích událostí. Častá obava prezentovaná zástupci léčeben v dis kuzích o možném akreditačním šetření se týká technického stavu budov a zařízení. Podobně jako u nemocnic standardy pro následnou a dlouhodo bou péči nevyžadují špičkové technologie a mo
derní budovy – jejich cílem je, aby se péče posky tovala v prostředí bezpečném a odpovídajícím hygienickým normám. Toho lze v mnoha přípa dech dosáhnout bez nutnosti velkých investic, jen změnou některých procesů. Vzhledem ke spektru klientů zařízení následné a dlouhodobé péče vě nují akreditační standardy velkou pozornost za vedení postupů při nutnosti evakuace v důsledku požáru, zakouření či z jiných důvodů.
Standardy pro ambulantní péči
Podobně jako zahraniční instituce zabývající se externím hodnocením kvality reaguje i Spojená akreditační komise ČR na poptávku po vydání akreditačních standardů pro tento významný seg ment zdravotní péče. Standardy jsou rozděleny podle typu ambulantního zdravotnického zařízení, kterého se týkají – primární a ambulantní specia lizovaná péče, polikliniky, zařízení domácí péče. Velkou inspirací při tvorbě uvedených standardů byly existující Mezinárodní standardy pro ambu lantní péči a Mezinárodní standardy pro centra primární péče vydané Joint Commission International. Standardy pro ambulantní péči mají sice podob nou strukturu jako standardy nemocniční, jejich celkový počet je ale menší – průměr připadající na jednotlivé typy zdravotnických zařízení je 30 standardů. Pochopitelně se zaměřují především na kontinuitu péče poskytované konkrétním pa cientům, na její plánování ve spolupráci s dalšími zdravotnickými zařízeními (lůžkovými i ambu lantními), dále na spolupráci s agenturami zajiš ťujícími péči o handicapované pacienty apod. Aby Spojená akreditační komise ČR zachovala vy soké požadavky akreditačních standardů na kva litu a bezpečí poskytované péče a současně aby předešla neúměrnému administrativnímu zatěžo vání individuálních ordinací, je omezen počet vnitřních předpisů upravujících některé činnosti. Požadavek je ale na existenci zavedeného postupu – očekává se tedy, že příslušný proces je zaveden v souladu se standardem a je dodržován. Akreditační standardy obsahují řadu požadavků, které mohou být pro některá zařízení ambulantní péče nové – například v oblasti řízení kvality a bezpečí poskytované péče či řízení lidských zdrojů. Ze zkušeností víme, že zdaleka ne všechna zdravotnická zařízení jasně stanovují odborné kompetence jednotlivým pracovníkům. Očekává se však, že akreditační standardy mohou být pro ta zařízení, která se rozhodnou k přípravě na akre ditaci, cenným nástrojem pro praktické zavádění požadavků vycházejících jak z národní legislativy,
ilustrace: shutterstock
„Nemocniční“ standardy sice umožňují aplikaci na jiná zdravotnická zařízení (některé standardy se nehodnotí), nicméně narůstající počet zájemců především z řad poskytovatelů dlouhodobé a ná sledné péče vedl k tomu, že Spojená akreditační komise ČR začala připravovat k vydání Národní akreditační standardy pro následnou a dlouhodo bou péči a Národní akreditační standardy pro am bulantní péči. Obě nové publikace v současnosti procházejí širokým připomínkovým řízením a bu dou vydány na podzim letošního roku, s účinností od počátku roku 2010.
tak z obecně přijímaných principů zvyšování kva lity a bezpečí. Požadavky na technické a organizační zabezpečení poskytované péče (stav budov, vybavení techno logiemi a zajištění příslušných revizí, hygienický stav zařízení) jsou formulovány obecně pro všech ny typy zařízení. Je tedy logické, že jejich naplnění v ordinaci jednoho ambulantního specialisty bude snazší než v případě velké polikliniky. Podobně jako ostatní publikace o standardech Spojené akreditační komise ČR je i tato vypraco vána tak, aby byly požadavky pro pracovníky zdra votnických zařízení natolik srozumitelné, aby mi nimalizovaly potřebu externích konzultací, a tím i náklady na přípravu k akreditačnímu šetření. Standardy budou ještě dopracovány na základě připomínek z terénu – během podzimu letošního roku provede Spojená akreditační komise ČR pi lotní testování v zařízeních, která již o akreditaci projevila (případně v budoucnu projeví) zájem, a očekává se, že od ledna 2010 by již mohla probí hat akreditační šetření. MUDr. David Marx, Ph.D., MUDr. František Vlček, Spojená akreditační komise ČR
◗ Tři otázky pro... V Česká internistická společnost ČLS JEP, jejímž jste předsedou, připravuje na letošní září svůj 16. výroční sjezd. Čím se bude tento ročník lišit od předchozích? Řekl bych, že by měl být ještě větší, ještě zajímavější a ještě úspěšnější. Je to samozřejmě trochu nadsáz ka. Kongresy, které již pět let probíhají střídavě v Brně a v Praze podle nového schématu – s důra zem na postgraduální vzdělávání a novinky přede vším ve farmakoterapii –, byly úspěšné a v zásadě není příliš co na struktuře měnit. S brněnskými ko legy vycházíme velmi dobře, vždy přátelsky soutě žíme, aby ten příští pražský byl lepší než loňský brněnský a naopak. To je výhoda střídání. A vím, že kolegové z Brna s panem profesorem Součkem si už v současnosti určitě dělají ambice na to, aby jejich kongres v roce 2010 byl lepší než ten náš. V Očekáváte na letošním kongresu nějaká zlomová témata? Myslím, že čtenáři v zásadě chápou, že v medicíně je těch opravdových zlomů relativně málo. A pokud
se ten velký zlom někde prezentu je, je to na nějakém velkém zahra ničním sjezdu. Náš kongres si ne dělá ambice demonstrovat tu nej větší špičku – o které vlastně ne víme, jak se bude vyvíjet. Možná se za tři měsíce prokáže, že to, co zpočátku vypadalo velmi nadějně, vlastně až tak super není. Náš kongres má reprezentovat to nej lepší ze všech oborů a najít v nich vysokou kvalitu. Aby se všichni, i když jsou specialisty v jiném oboru, mohli poučit – například kardiolog v gastroenterologii, en dokrinolog třeba v kardiologii... Tudíž nejde nám o velké zlomy, ale o velmi dobré znalosti v co nejširším záběru. V Interna je považována za základ celé medicíny. Změnilo se s ohledem na stále vyšší specializaci něco na tomto pojetí? Myslím, že zde krásně funguje slovo, které se v do bách nedávno minulých trochu zprofanovalo, a to
je dialektika. Pokud se na pro blematiku interny podíváme dialekticky, tak z jedné strany se interna musela nutně rozštěpit a musely vzniknout specializace – obory, které z interny vychá zejí, aby odborníci na úzkém poli mohli dosáhnout těch nej lepších znalostí a dovedností při práci s nejmodernějšími a velmi sofistikovanými přístroji. Na druhé straně je ale pořád zapo třebí široký základ. Nepřál bych si, aby naše medicína měla spe cialistu na levé ucho a specialis tu na pravé ucho. Vidět před se bou vždy celého pacienta musí i ten největší spe cialista v tom kterém oboru. Typicky se to může projevit na centrálním příjmu v nemocnici – přijde nemocný, kterému je špatně. On vám neřekne, že přichází s krvácením do zažívacího traktu, ale je mu je prostě špatně. A těžký šokový stav může na vodit právě to krvácení do zažívacího traktu, ale může jej způsobit i akutní infarkt myokardu, plicní Foto: rok
Prof. MUDr. Richarda Češku, CSc.
embolie či septický šok. Tady právě záleží na cel kovém pohledu. Nebo jiný příklad. Stále častěji se setkáváme s pa cienty, kteří mají celý cluster různých nemocí. Ne chceme, aby obíhali deset různých specialistů, je třeba, aby někdo léčbu koordinoval. Pokud se jedná o polymorbidního nemocného, který má několik závažných chorob, neobstojí námitka, že by to měl dělat praktický lékař. Měl by to být skutečně specia lista, který je schopen široké diferenciální diagnos tiky. Myslím si, že stejně jako má v hierarchii lékař ství své nezpochybnitelné místo praktické lékařství, další stupeň je široká interna a samozřejmě jednou ze špiček ledovce je vždy ta konkrétní specializace. Mně se velmi líbil příměr, který nedávno použil pan primář Kotík, který říkal, že interna je něco jako desetiboj. A desetibojař musí umět všechno. Musí umět stejně tak dobře skočit o tyči a sprinto vat jako vrhat koulí. A to je právě na interně to krás né. Sprinter poběží stovku asi rychleji než deseti bojař, stejně tak se necháme katetrizovat od inter venčního kardiologa a nebude to dělat internista. Myslím si ale, že ten lékařský desetibojař má hodně prioritní místo. rok
ročník 58 číslo 25–26 10. srpna 2009
V
◗ ◗ LeTNÍ ČTeNÍ
Zdravotnické noviny
13
Z piaristického řádu do panteonu českého národa
Jan Evangelista Purkyně – fyziolog, lékař a také pedagog Letos 28. července uplynulo 140 let od úmrtí J. E. Purkyně, jednoho z nejpřednějších českých přírodovědců, ale i kulturních činitelů 19. století. V našich dějinách není mnoho tak všestranných osobností, jakou byl on. Narodil se 17. nebo 18. prosince 1787 v Libochovicích, městě s krásným raně barokním zámkem na řece Ohři, na Lito měřicku. Členové jeho rodu sídlili na Li toměřicku prokazatelně již od 16. století. Purkyně měl ještě mladšího bratra. Otec Josef byl panským obročním a zemřel po měrně mladý, takže všechna tíže výchovy obou chlapců se brzy přenesla na bedra jejich matky Rosálie. To silně pozname nalo i Purkyňův budoucí osud. Po absol vování české triviální školy v Libochovi cích, kde se mu dostalo i slušných základů hudebního vzdělání, odešel jako desetiletý na jiné panství rodu Dietrichsteinů, maji telů libochovického zámku – do piaristic kého gymnázia v Mikulově na Moravě. Později dokonce do piaristického řádu vstoupil a chtěl se stát řádovým učitelem. Noviciát prodělal ve Staré Vodě, svou uči telskou dráhu započal ve Strážnici a v ro ce 1806 byl vyslán vyučovat na gymná zium v Litomyšli. V té době se již věnoval studiu jazyků, zejména češtiny, italštiny, francouzštiny a němčiny, zabýval se rov něž německou filozofií. Výchova mládeže ho velmi zajímala (studoval i díla Voltaira a Rousseaua) a uvědomoval si řadu nedo statků v tehdejším školství. Zejména mu chyběla výuka přírodopisu a také se do mníval, že by bylo třeba škol pro zvlášť nadané děti, a chtěl takový ústav založit.
dy pruské vlády anatomické a zvěrolékař ské ústavy v cizině a pak zaujmout místo profesora na vojenském zvěrolékařském ústavu v Berlíně. Purkyně ale nabídku na konec odmítl, odevzdal dizertační práci „O vidění v subjektivním zřeteli“, obsahu jící řadu zajímavých objevů, a na jejím zá kladě získal roku 1818 doktorát z lékařství a stal se asistentem anatomie na pražské univerzitě. Účinky některých léčiv jako například náprstníku, rulíku, kafru, opia, terpentýnové silice nebo muškátového ořechu zkoušel přímo na sobě, neboť far makologii chápal jako experimentální vě du. Brzy se o něj vědecká obec začala živě zajímat a německý básník J. W. Goethe ho doporučil slavnému přírodovědci Alexan dru von Humboldtovi a ten opět dr. Rus tovi. To vše nakonec vyústilo roku 1823 Purkyněho odjezdem do polské Vratislavi, kde se stal řádným profesorem a založil
Protégé Johanna Wolfganga Goetheho
V roce 1806 z řádu vystoupil, necítil se v něm jako vědec dosti nezávislý, asi pod vlivem myšlenek německého filozofa Fichteho o poslání učence v lidské společ nosti. Odešel do Prahy, kde nejprve stu doval na filozofické fakultě (mezi jeho uči tele patřili mj. Jan Nejedlý a Bernard Bol zano). Po třech letech se stal domácím učitelem v rodině Weitenwebrů na Hrad čanech, později vyučoval v rodině barona Hildprandta v Praze, kam ho doporučil další jeho významný učitel přírodních věd E. Pohl. Spolu se svým žákem Ferdinan dem Hildprandtem se chtěl odebrat na hornickou akademii do Banské Štiavnice. Když ale Rakousko po Napoleonově po rážce v Rusku vytvořilo s Pruskem a Rus kem protifrancouzskou koalici, vstoupil mladý baron do šlechtické gardy a Purky ně se od roku 1814 plně oddal studiu lé kařství na pražské univerzitě. Nejvíce se věnoval anatomii, fyziologii a farmakolo gii (jeho vědeckou dráhu ovlivnili anatom J. G. Ilg, fyziolog J. Rottenberger a farma kolog A. I. Wawruch). Svá studia dokončil po čtyřech letech, z nichž poslední dvě strávil jako praktikant na ranhojičském oddělení všeobecné nemocnice v Praze, jehož přednostou byl prof. J. Fritz. Ten mu dal doporučení k získání místa u pruské ho generálního lékaře dr. Rusta, kde by bylo jeho povinností zhlédnout na nákla
Purkyně v době své vratislavské profesury. reprofoto archiv zde vůbec první fyziologický ústav na svě tě. I když podmínky ve Vratislavi nebyly ideální – zprvu se musel vypořádat s ur čitou nepřízní z řad kolegů i studentů, vy učoval ve svém soukromém bytě atd. – nakonec se domohl velké obliby a odešel až roku 1850, a to na pražskou univerzitu. Navázal tam na práci právě zemřelého Jana Svatopluka Presla, kterého si velmi vážil a o kterém roku 1861 v Živě napsal, že on je pravým otcem české přírodovědy. O profesuru na pražské univerzitě marně usiloval již od roku 1835. Na pražské uni verzitě, kde v roce 1851 založil i fyziolo gický ústav, působil až do své smrti.
Šíře Purkyňova vědeckého záběru byla obdivuhodná
Purkyně byl bystrý pozorovatel a hluboký myslitel. Nesepisoval obsáhlé stati, vyjad řoval se stručně, často jen úryvkovitě, ne byl ješitný ani žárlivý na badatele, kteří se zabývali stejnými otázkami jako on. Je au torem řady objevů, z nichž některé nesou
Libochovický zámek, kde se každoročně udělují Purkyňovy ceny. Foto: hana Frycová
jeho jméno, a to jak z oblasti fyziologie (například tzv. Purkyňův efekt, kdy se za soumraku jeví červená a modrá barva v ji né sytosti než za běžného osvětlení), tak i z anatomie – například Purkyňovy buň ky, Purkyňova vlákna. Pod Purkyňovým vedením vypracovali vratislavští medici skvělé dizertační práce o skladbě kůže, potních žlázách, kožních smyslech, ze jména o vnímání tepla, struktuře lamelár ní kosti, klasifikaci druhů chrupavek, stav bě dentinu, emailu, tepen, žil a artérií, včetně rozlišení struktur cípatých a polo měsíčitých chlopní v srdci, jejichž práci Purkyně popsal a zakreslil v různých fá zích. K prezentaci sací síly srdce dokonce sestrojil učební pomůcku vycházející z je ho oblíbených výzkumů zraku – kinezi skop. Dále se Purkyně zabýval zvukovými vlnami (na základě svých poznatků o ve dení zvuku kostmi navrhl využití slucha del pro nahluchlé a hluchoněmé), závratí, rovnováhou, poškozením mozku a jeho následky, farmakologií, vývojem zárodku – známý je jeho výrok „ vše živé z vajíčka“. Popsal jádro vajíčka, v září 1837 vystoupil na sjezdu německých přírodovědců a lé kařů v Praze se zásadní přednáškou, která svým obsahem přispěla k formulaci bu něčné teorie. Zajímala ho lidská řeč, kterou analyzoval, a pokusil se o třídění hlásek z hlediska ústrojí – hrtanu, rezo nančních prostor. Zabýval se fyziogno mickým vyjádřením emocí, krví, bděním a spánkem, trávením, řasinkovým pohy bem, papilárními liniemi, svou pozornost zaměřil na neurony, které chápal jako re lativně oddělená funkční centra. K měření dechové kapacity používal vlastní spiro metr. Nejvíce času ale věnoval studiu zra ku. Popsal obrazce tlakové, galvanické, světlostinné, z oslnění, cévní (očního po zadí), analyzoval zrakové pocity ve tmě, zabýval se znázorněním slepé skvrny, jed notností zorných polí obou očí, proble matikou dvojitého nepřímého vidění, bar voslepostí periferních částí sítnice, změ nou poměrné světlosti barev při adaptaci oka na tmu, světelnými stopami a paob razy, popsal odraz plamene svíčky na přední a zadní straně rohovky a na přední a zadní straně čočky, upozornil na mož nost užití flexních obrázků k měření zakřivení rohovky a jejich další využití k diagnostice chorob a vad oka. Stanovil tedy základní princip keratometrie a oftal mometrie, pozoroval přední segment oka, zejména povrch duhovky v šikmém osvět lení a analyzoval světélkování zornice vznikající odraženým světlem. Navrhl vy užití tohoto principu k pozorování očního pozadí in vivo.
Odkaz zakladatelské osobnosti je živý dodnes
Jak již bylo řečeno výše, byl Purkyně činný i na poli společenskokulturním a spo lečenskovědním. Od počátku 50. let 19. století byl činný v Královské české spo lečnosti nauk, od roku 1852 předsedal přírodovědnému sboru Českého muzea, založil časopis Živa (1853) a v roce 1862 i Časopis lékařů českých a Spolek českých lékařů, jehož byl prvním předsedou. V Lešně zachránil pro národ cenné ruko pisy, například Komenského Didaktiku a Moudrost starých Čechů a také archivní materiály Jednoty bratrské. Počátkem 20. let 19. století patřil spolu s Preslem ke spolupracovníkům Josefa Jungmanna, který uvažoval o vydání českého naučné ho slovníku (bohužel neuskutečněném) – ten měl být svědectvím o české kulturní vyspělosti a měl vytvořit předpoklady pro další šíření vzdělanosti.
J. E. Purkyně za svého pobytu v Praze po roce 1850. reprofoto: archiv Dnes nese Purkyňovo jméno Česká lékař ská společnost, která od roku 1962 udě luje v prostorách libochovického zámku Purkyňovu cenu, Univerzita v Ústí nad Labem a také libochovická základní škola, které Purkyně s vlastnoručním podpisem věnoval Jungmannův Českoněmecký slovník (1834). Vědecké a společenské úspěchy J. E. Pur kyně byly vykoupeny dosti neradostným soukromým životem. Oženil se ve Vrati slavi roku 1827 a se svou ženou Julií, dce
rou prof. Rudolphiho, měl čtyři děti, ale roku 1832 mu dvě dcerky zemřely při cho lerové epidemii. V roce 1834 mu zemřela matka, kterou si do Vratislavi vzal k sobě, a rok nato na tyfus i manželka Julie. Jeden z jeho synů Karel se stal vynikajícím, ale dodnes ne zcela doceněným malířem. J. E. Purkyně díky svému celoživotnímu dílu už navždy zůstane v panteonu nej slavnějších a nejvíce zasloužilých osob ností našeho národa. Hana Frycová, Remedia
inzerce
XVI. kongres České internistické společnosti ČLS J. E. Purkyně ve spolupráci s dalšími odbornými společnostmi
13.-16. září 2009 Kongresové centrum, 5. května 1640/65, Praha 4
www.gsymposion.cz
interna 2009 inzerce.indd 1 Výtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková černá
5/13/09 11:32:47 AM
◗ ◗ letní čtení
14 Zdravotnické noviny
ročník 58 číslo 25–26 10. srpna 2009
◗ Profesor Zdeněk Mařatka oslavil životní jubileuM a Získal výZnaMné ocenění
Být v této zemi lékařem? Morálně krásné, materiálně těžké! Pro pana profesora to v relativně krátkém čase mohl být druhý důvod k oslavě, neboť 27. června se v obdivuhodné duševní kondici dožil pětadevadesátky. Sám to komentuje s nadhledem: „Jestli jsem ještě duševně svěží, musí posoudit okolí, stáří, jak známo, ztrácí schopnost autokritiky. A pokud jde o ocenění – mám sice různých diplomů plnou skříň, ale uznání Vize 97 patří k těm, kterých si cením. Už proto, že si velmi vážím Václava Havla.“
Ostudná hra s titulem
Curriculum vitae prof. Zdeňka Mařatky by samo pokrylo obsáhlý článek, proto jen pár bodů. Promoval v r. 1939, pod-
statnou část své profesní dráhy – léta 1958 až 1984 – absolvoval ve funkci přednosty II. interny FN Na Bulovce Praha. Byl předsedou České gastroenterologické společnosti ČLS JEP, prezidentem Evropské společnosti trávicí endoskopie, prezidentem Evropské společnosti koloproktologické atd. Třicet let vedl časopis Česká a Slovenská gastroenterologie, je autorem mnoha odborných publikací a statí, napsal i několik popularizačních knih. Je držitelem řady cen, např. Zlaté medaile Karlovy univerzity, dvou Purkyňových cen ČLS JEP, Čestného diplomu Evropské společnosti trávicí endoskopie. V r. 2001
byl jmenován Rytířem českého lékařského stavu ČLK. Svébytnou kapitolu životopisu Z. Mařatky představuje ostudné manévrování komunistického režimu s jeho profesorským titulem. Protože nebyl pro tento režim dost poslušným a „angažovaným“, byly dlouho návrhy na jeho jmenování přehlíženy. Profesorem vnitřního lékařství byl vědeckou radou fakulty zvolen až v době politického uvolnění v roce 1969, aby v tzv. normalizaci v r. 1973 byla tato volba zrušena. V roce 1990 se dočkal plné rehabilitace a potvrzení titulu. I tuto životní etapu hodnotí profesor Mařatka s moudrým odstupem. „Neměl jsem komunistický režim rád, ale nijak aktivně jsem jej neatakoval. Proto mě až na tento exces a na to, že jsem nesměl učit a měl omezené možnosti zahraničních výjezdů, komunisté de facto nechali na pokoji. Mnozí kolegové dopadli mnohem hůře. Víc mi vadí, že komunisté zase získávají politickou sílu. Nemělo by se tak rychle zapomínat.“
Hodně prestiže, méně peněz
Hovoříme s prof. MUDr. Zdeňkem Mařatkou, DrSc., v jeho domě, a ze stěny na nás shlíží portrét jeho otce, slavného sochaře Josefa Mařatky (1874–1937). To evokuje první otázku, přestože si uvědomujeme, že pan profesor na ni určitě odpovídal již mnohokrát: Uznání Vize 97 předali prof. Mařatkovi manželé Havlovi. foto: archiv vize 97
V Proč jste se také nevěnoval výtvarnému umění? Nezklamal jste tím otce?
Otec byl v tomto smyslu liberální. Navíc jsem evidentně neměl výtvarné nadání. Spíše jsem zdědil geny po matce, která byla dobrou amatérskou hudebnicí. V mládí jsem dokonce koketoval s myšlenkou, že se stanu muzikantem. V Volbou lékařského povolání jste se od rodinné tradice neodchýlil. Váš strýc byl dokonce ministrem zdravotnictví. Byl to bratr mé matky dr. Ladislav Procházka. Spíše než výkonným lékařem byl ale zdravotnickým úředníkem. Před ministerským obdobím například řídil pražské zdravotnictví, zasloužil se třeba o vybudování nemocnice Na Bulovce. Byl to muž vskutku „renesančního“ duchovního rozpětí, patřil ke známým Masarykovým pátečníkům, skládal hudbu k sokolským sletům, zkomponoval dokonce několik oper, z nichž dvě nastudovalo Národní divadlo, psal knihy atd. V Jak tyto dva řekněme genetické směry – tedy umění a medicínu – naplňují vaši potomci? Z mých pěti dětí jsou tři lékaři a nejmladší syn je hudebním skladatelem. V Pane profesore, jste člověkem s velikou životní zkušeností, lidskou i lékařskou. Jak se podle vás za sedmdesát let, po která pracujete v medicíně, změnila společenská pozice lékaře? To je na dlouhou debatu. Myslím, že k žádnému posunu v obecné prestiži naší profese nedošlo. Dokazují to i všemožné
foto: Zdravotnické noviny
Prof. MUDr. Zdeněk Mařatka, DrSc., se 24 července 2009 stal pátým laureátem Uznání za přínos k filozofii vzdělání a za obnovu univerzitní myšlenky, které uděluje Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Je prvním lékařem, jemuž se této pocty dostalo.
ankety – lékařské povolání jako takové má stálý kredit. Jiné je to ale v konkrétní interakci občana pacienta s konkrétním lékařem. Tam je stále častější, že lékař je vnímán spíše jako sluha, který má jen povinnost zbavit nemocného potíží. Asi je to důsledek minulého režimu, kdy si občan ani neměl uvědomit, že péče o zdraví je velmi drahá a že lékař je odborník, který své profesi musí věnovat většinu svých duševních i fyzických sil. Musíme mluvit i o poklesu reálných materiálních podmínek lékařů – jsou oceňováni velmi nedostatečně. Mohu dát za příklad sebe. Po celoživotním výkonu medicíny – a myslím, že na poměrně vysoké úrovni a s velkým zaujetím – musím bohužel konstatovat, že jako důchodce mám normální životní standard spíše díky svému otci než díky své práci. Ještě markantnější příklad: porovnejte si ekonomický standard třicetiletého českého právníka a stejně starého lékaře. Opakuji, tato otázka je složitá, chcete-li ale shrnutí mého názoru – být lékařem v této zemi je morálně krásné, ale obzvlášť v těchto časech materiálně velmi těžké. top
◗ Charitativní projekt
O dětech, zvířatech a žití v náhradním domově „Adoptujte si zvíře v Zoologické zahradě Praha, pomůžete pro ně vytvořit domov!“ Tak nějak prý zněl text reklamního billboardu u výpadové silnice, který si Martin Vobořil stačil od volantu za jízdy přečíst. Nicméně i tento letmý vjem stačil k tomu, že se v hlavě mladého pražského fotografa zrodil bezesporu zajímavý nápad. Martin Vobořil o tomto okamžiku inspirace vypráví: „Ještě za jízdy jsem začal přemýšlet o tom, zda zoologická zahrada vůbec může být pro divoká zvířata domovem. V obecném smyslu slova určitě ano – zvířata jsou tu pravidelně nakrmena, nehrozí jim příkoří, lidé se snaží vytvářet pro ně pokud možno optimální prostředí. Stačí ale jen tyto aspekty k použití pojmu domov? Nechybí takové věci, jako je například přirozená návaznost na generace předků, možnost svobodné volby ve vlastním jednání, jistota, že jsem obklopen blízkými jedinci, a mnoho dalších pocitových i reálných prvků. Samozřejmě jsem si uvědomoval, že tento pohled z lidského zorného úhlu není úplně přesný – že zoologické zahrady jsou například pro některé druhy zvířat jedinou šancí na přežití, že někteří jejich chovanci byli zachráněni z beznadějné životní situace, že mnoho mláďat už se za mřížemi narodilo, a jiný domov tedy ani neznají... Mé uvažování za volantem se zákonitě přehouplo takříkajíc do člověčí paralely – i v lidské společnosti přece existuje mnoho jedinců, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou žít v normálním domově. A nejsmutnější je to u těch, kteří toto své vytržení z přirozeného prostředí nijak nemohou ovlivnit – tedy u dětí.“ Martin Vobořil své myšlenky dovedl až k rozhodnutí pomoci potřebným a z faktu, že je profesí fotograf, přímo vyplynul i způsob, jakým to uskuteční: „Chci řečí komponovaných fotografií promluvit k lidem o tom, že mezi námi žijí tvorové, kteří bez vlastního rozhodnutí musejí vzít zavděk náhražkou domova. V principu je lhostejné, zda se jedná o děti z dětských domovů a dalších podobných institucí, nebo o zvířata v zoo. Podstatné je, že my, kteří ne-
musíme žít vytrženi z přirozeného citového i věcného prostředí, bychom na to neměli zapomínat. Že bychom svou účast měli vyjádřit alespoň finančním příspěvkem na zlepšení jejich náhradních životních podmínek.
Příběhy obrazem i slovem
Výsledkem práce M. Vobořila je to, že před koncem roku přijde na trh velký nástěnný kalendář se souborem stylizovaných fotografií (fotomontáží) dětí a jejich zvířecích přátel. Přesněji řečeno dětí ze zařízení FOD Klokánek a zvířat z pražské zoo, zachycených v jakýchsi minipříbězích vzájemné interakce. Každý obrázek bude doplněn textovou legendou o obou protagonistech snímku. Kupující tím, že zaplatí za kalendář asi tři sta padesát korun (podle předběžné kalkulace), věnuje po stokoruně Fondu ohrožených dětí, resp. jeho zařízením přechodné rodinné péče Klokánek, a pražské zoologické zahradě. I když, jak informuje M. Vobořil, vedení zoo uvažuje o tom, že ze své části příjmu z kalendáře dá ještě polovinu Klokánku. Autor kalendáře vypráví: „Setkal jsem se s maximální vstřícností jak v Klokánku, tak v zoo. Ale nejen to, dobré signály mám i z pražského magistrátu, který by třeba mohl podpořit charitativní koncert v zoologické zahradě, konaný ke křtu kalendáře. Nechci nic zakřiknout, ale možná se podaří, že každá stránka kalendáře bude mít svého patrona ve známé osobnosti showbyznysu.“
Protihodnota pro sponzory
Martin Vobořil je svým projektem zcela zaujat: „Víte, jako každý mladý profesionální fotograf se
Zatím v rozpracované podobě jeden ze snímků, který možná bude do kalendáře zařazen. Textová legenda napoví, v čem jsou si životní příběhy Markétky z kroměřížského Klokánku a hyeny čabrakové z pražské zoo podobné. foto: Martin vobořil v dnešní době musím pro obživu dost ohánět. Tato záležitost jde ale úplně mimo sféru mého výdělku. Dokonce mám už předběžnou tematickou variantu kalendáře na rok 2011 – bude se týkat dětí, které dlouhodobá choroba donutila žít v nemocničních pokojích.“ Má také ujasněnou „marketingovou“ stránku vznikajícího kalendáře: „Já i produkční agentura, s níž spolupracuji, si uvědomujeme, že obzvláště v dnešní době nelze získávat charitativní peníze pouze
tím, že předložíte sociální problém a poprosíte o pomoc při jeho odstraňování. Daleko účinnější je, když dárce za svůj příspěvek také nějakou hodnotu dostane – proto kalendář bezpodmínečně musí mít velmi dobrou výtvarnou i ideovou a užitnou úroveň. Jsme dokonce připraveni případným sponzorským firmám vyjít vstříc v grafickém doplnění kalendáře o jejich logo a podobně. Prostě jsme rozhodnuti získat co nejvíc peněz pro děti a zvířata, které nezažívají štěstí opravdového domova.“ top
ročník 58 číslo 25–26 10. srpna 2009
Šéfové resortu darovali krev Pražský Ústav hematologie a krevní transfúze (ÚHKT) zůstane samostatnou institucí a ministerstvo zdravotnictví počítá s finančním krytím jeho dalšího rozvoje. Tak zní jeden ze závěrů jednání ministryně zdravotnictví Mgr. Dany Juráskové, Ph.D., MBA, a jejího prvního náměstka Bc. Marka Šnajdra 22. července s ředitelem ÚHKT doc. MUDr. Markem Trněným, CSc.
Šéfové zdravotnického resortu využili této návštěvy i k vyjádření podpory dárcovství krve – sami se hned na místě přihlásili k odběru. „Vím, že léto je obdobím, kdy krve je tradičně nedostatek, a každý dárce je obzvlášť vítán,“ řekla ministryně a slíbila, že v budoucnosti bude chodit na odběry pravidelně. Marek Šnajdr přiznal, že před odběrem pociťoval lehkou nejistotu, ale po akci se cítí skvěle. red
Ministryně Jurásková nedarovala krev poprvé, takže proceduru absolvovala v naprostém klidu. Sama pak ještě „asistovala“ u odběru krve svého prvního náměstka. Foto: MZ
◗ Vzdělávací projekt Srdce srdcí
studenti vytvořili obří model srdce Těsně před začátkem prázdnin zažila Olomouc největší hodinu biologie na světě. Na výuce se sešlo 1523 „žáků a žaček“, aby se v rámci vzdělávacího projektu Srdce srdcí naučili, jak funguje lidské srdce, jaké jsou poruchy srdečního rytmu a jak je lze léčit. Hodina biologie byla netradiční nejen počtem žáků, ale především unikátními ukázkami modelu fungujícího srdce, jehož jednotlivé části tvořilo téměř 500 studentů olomouckých škol. Originální projekt organizovala Univerzita Palackého v Olomouci za podpory města Olomouc, Olomouckého kraje a hlavních partnerů, společností sanofi-aventis a Zentiva. Studenti olomouckých škol coby buňky srdečního svalu byli oblečeni do barevných kostýmů, aby vizuálně oddělili funkčnost jednotlivých částí srdce, navíc s využitím důmyslné choreografie. Bylo možné vidět nejen zdravě tepající srdce, ale také to, co se děje při fibrilaci síní či komor. „Jsem ráda, že se nám podařilo předat nové informace a vědomosti atraktivními metodami. Děti si samy vy-
zkoušely roli jednotlivých typů buněk v srdci a společně modelovaly činnost srdečních komor, síní, chlopní a dalších částí srdce v různých situacích. Potěšilo nás také vytvoření českého a světového rekordu zapsaného do Guinnessovy knihy rekordů v kategorii Největší hodina biologie na světě,“ uvedla autorka projektu RNDr. Ivana Fellnerová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jejíž myšlenka na vytvoření modelu lidského srdce z dětí a mladých lidí vznikla před více než rokem. Organizátoři by rádi v započaté tradici pokračovali. V rámci projektu Kreativní biologie chtějí v budoucnu představit řadu dalších biologicko-lékařských procesů, jejichž pochopení může u široké veřejnosti zlepšit postoje a osobní zodpovědnost k vlastnímu zdraví. red
V barevných kostýmech odlišujících jednotlivé části srdce studenti simulovali jeho činnost v různých situacích. Foto: Vlastislav Bič
◗ Řádková inzerce ◗ ◗ Volná místa ◗ lékař – paliativní medicína Občanské sdružení TŘI provozující NZZ Hospic Dobrého Pastýře přijme atestovaného lékaře na plný nebo částečný úvazek pro práci v lůžkové části hospice, ambulanci paliativní medicíny a Mobilním hospici. Výhodou je zkušenost v oblasti paliativní medicíny, atestace v oboru PMLB, onkologie, ARO apod. Kontakt: MUDr. Tereza Dvořáková, dvorakova@centrum-cercany.cz
◗ ◗ letní čtení
Zdravotnické noviny
15
◗ ◗ letní čtení
16 Zdravotnické noviny
ročník 58 číslo 25–26 10. srpna 2009
◗ 110. výročí ČOV
◗ Tip na prázdninové putování
Lékař, který ovlivnil olympijské hnutí
Sáhnout si na (mořské) dno
Letos slaví olympijské hnutí v naší zemi významné výročí – 110 let od založení národního olympijského výboru. Při této příležitosti určitě nelze opomenout vzpomínku na muže, který se na rozvoji českého a československého olympismu významně podílel. Byl jím vynikající lékař, sportovec a sportovní funkcionář evropského významu prof. MUDr. Josef Gruss.
Den první: do sedel
Foto: archiv UDL 1. LF UK
Narodil se 8. července 1884 a prakticky již od velmi raného věku se nadšeně věnoval sportu. Nejúspěšnější by mladý Josef Gruss v šermu a v tenisu, ale kromě toho hrál dobře hokej s míčkem na ledě, lyžoval, provozoval atletiku, hrál fotbal. Jako tenista se dokonce v r. 1908 zúčastnil IV. olympijských her v Londýně, kde pod pseudonymem Josef Mičkovský hrál dvouhru a s J. Rösslerem-Ořovským i čtyřhru. V 18 letech se student Gruss stal členem SK Slavia Praha a těmto klubovým barvám zůstal věrný po celý život jako výkonný sportovec, ale i jako funkcionář (již ve dvacátých letech byl například zvolen místopředsedou klubu).
Hokejový mušketýr V roce 1908 je Josef Gruss společně s Emilem Procházkou iniciátorem vzniku Českého svazu hokejového a o rok později vede první oficiální národní hokejovou reprezentaci – legendární tým „hokejových mušketýrů“ – na zahraniční misi. Konkrétně na turnaj ve francouzském Chamonix, který byl první regulérní akcí Mezinárodní hokejové federace LIHG. Osmička českých hráčů se tu poprvé setkala s hokejem v kanadské podobě. Poprvé viděli např. brankářské „betony“, dlouhé hole či puk. Peníze jim stačily jen na zakoupení hokejek, takže když tým 23. ledna nastoupil k prvnímu utkání proti Francii, Josef Gruss stál v brance v obyčejných palcových rukavicích a jediným „chráničem“ mu byla šála omotaná Legendární hokejoví mušketýři v Chamonix r. 1909 v nehokejové situaci. kolem pravého kotníku. J. Gruss však do Chamonix necestoBrankář Gruss zcela vzadu. Foto: archiv ODTVS Národního muzea. val pouze v roli gólmana – jako oficiální delegát se zúčastnil kongresu LIHG. Podařilo se mu prosadit, že členství v této organizaci bylo přiznáváno podle národního principu, což bylo pro český svaz vzniklý na území Rakouska-Uherska velmi důležité. Pro doplnění uveďme, že mušketýři všechna čtyři utkání na turnaji sice prohráli, nicméně předseda LIHG Louis Magnus prorocky prohlásil, že Češi se brzy stanou hokejovou velmocí.
Sportovní funkcionář Výčet sportovních funkcionářských pozic Josefa Grusse je úctyhodný. Funkce vykonával takříkajíc naplno – v daném sportu většinou sám závodil, měl rozhodcovské oprávnění, angažoval se ve sjednocování pravidel (např. přeložil a pro domácí potřebu upravil soutěžní pravidla atletiky, dále přeložil pravidla ledního /kanadského/ hokeje, fotbalu atd.), psal do novinových sportovních rubrik. V různých časových obdobích byl J. Gruss např. předsedou Československé atletické amatérské unie, předsedou Československé obce sportovní, pracoval ve vedení několika sportovních svazů (šerm, hokej atd.).
Rok 1939 – na počest 40. výročí národního olympijského výboru položili jeho členové věnec ke hrobu neznámého vojína na Staroměstské radnici. Prof. Gruss druhý zleva. Foto: archiv ODTVS Národního muzea V roce 1929 se Josef Gruss po demisi J. Gutha-Jarkovského stává předsedou Československého olympijského výboru (ČSOV). V této funkci se především snaží o posílení nezávislé pozice tohoto orgánu, postaveného nad jednotlivé sportovní svazy a jejich vzájemné nesváry a potyčky. Po druhé světové válce, v r. 1946, se Josef Gruss (jako druhý Čech po J. Guthovi-Jarkovském) stává členem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) – jedním z jeho prvních činů je pak návrh na pořádání tzv. olympijského dne, kterým by členské státy MOV v den jeho založení oslavily olympijské myšlenky.
Nepřízeň režimu Po r. 1948 se ČSOV i jeho předseda MUDr. Gruss stávají pro představitele komunistického režimu trnem v oku. Výbor je přeměněn ve formální instituci podřízenou Státnímu úřadu pro tělesnou výchovu a sport, J. Gruss je donucen odstoupit. Komunisté se jej snaží odstranit i z MOV, jehož vedení to ale jednoznačně odmítne a Josef Gruss zůstává členem až do roku 1965, kdy pro vysoký věk sám odstoupí.
Josef Gruss – významný lékař K osobnosti profesora MUDr. Josefa Grusse se samozřejmě neoddělitelně pojí i jeho význam pro československou medicínu. Zůstává jedním z vynikajících představitelů oboru gynekologie a porodnictví, který své vysoké odborné schopnosti i hluboce etické lidské vlastnosti jednak předal několika generacím studentů medicíny na pražské Karlově univerzitě a jednak i vepsal do řady odborných i vědecko-populárních knih. Je nutné připomenout také to, že byl prvním šéfredaktorem odborného časopisu Československá gynekologie (v letech 1936 až 1945) a také prvním poválečným předsedou České gynekologické a porodnické společnosti. Profesor Jiří Gruss zemřel 28. května 1968 v Praze. top
Některé nápady vypadají od samého začátku neproveditelně. Jsou absolutně nereálné. Neuvěřitelnými zůstávají i v okamžiku, kdy se stanou skutečností. O tom, jak se zrodil nápad dojet na kole k moři, mnoho nevím. Něco málo však vím o tom, jak došlo k jeho realizaci. Ráno dne D jsme do doprovodného vozi dla nacpali – kromě osobních věcí šesti lidí na čtyři dny – ještě 2 stany, 6 karima tek, 6 spacáků, 4 obrovské přepravky plné proviantu, propanbutanový vařič, 2 hrnce a každý z cyklistů svůj nutriční balíček „dobrot“ od firmy Nutrend, která přispěla k uskutečnění toho šíleného nápadu. Pre cizně sbalenou technickou výbavu jsme naštěstí vůbec nepotřebovali. Nakládací a předstartovní trampoty od ložily ostrý start z plánovaných 7.45 na 9.20 hodin. Později večer nám ten čas hodně chyběl, ale první ranní etapa ze se veročeské obce Cínovec do Drážďan byla skoro idylická. I když pro mě obnášela mnohá poprvé. Třeba jsem poprvé jel ve skupině více cyklistů, chvíli mi trvalo, než jsem se zorientoval v signálech, a nějaký čas jsem si zvykal na to, že si musím vy brat mezi strachem jet moc blízko za jezd cem přede mnou a obavou, že mi kluci ujedou. Sluníčko svítilo, pšeničná pole le movaly modré chrpy (Centaurea cyanus, Asteraceae) a za 90 minut svěží jízdy jsme přejížděli v Drážďanech přes Labe. Zdejší cyklostezky z žulových bloků jsou pouze varovnou předzvěstí mnohem drkotavější jízdy po kostkách v centru. Na další padesátce z Drážďan do Hoyers werda (nevím, který vtipálek jí začal říkat Hujer’s Ferda) jsem si vydechl jen ve chví li, když Jarda – po jemném upozornění, že nejedeme časovku – zpomalil ze 40 na 36 km/h. Cestou jsem zaregistroval úby tek polí i chrp a silnici začaly lemovat aleje akátů (Robinia acacia, Fabaceae). Vůně akátových květů hladila mou duši roman tika, ne tak už vrtule větrných elektráren, které se občas objevily na horizontu v zá tiší s chladicími věžemi uhelné elektrárny Boxberg. Krize se dostavila na 138. kilo metru, uvědomil jsem si, že do večera zbý vá ještě 120 km a krajina začíná být jed notvárná, stejně jako protivítr a pozoro vání pastorku kola přede mnou.
Více než tisíc kilometrů během čtyř dnů. Prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček (na snímku se svými spolujezdci druhý zprava) by si nezadal se závodníky Tour de France. Foto: archiv autora Rozhodl jsem se, že mě krize na 150. ki lometru opustí, a ke druhé pauze u auta s proviantem jsem vjížděl do Chotěbuzi (Cottbus) v čele naší čtveřice. Hned po pár metrech ve městě jsem rád přenechal přední pozici zkušenějším. Nebylo to nic platné – v prvním křížení s tramvajovou tratí se mé přední kolo zamilovalo do ko lejnice a já si nedobrovolně ustlal v kole jišti. Následky pádu nebyly tak hrozné ja ko fantazie všech přihlížejících, mou vlastní nevyjímaje. Po občerstvovací za stávce avizoval Jarda už „jen“ 90 km do kempu k těstovinám s olivami. Akátové aleje střídaly dubové háje. Že je dub (Quercus robur, Fagaceae) v germán ské mytologii zasvěcen bohu blesků, Thó rovi, jsme zjistili na 190. kilometru. Nebe se otevřelo a někdo začal vylévat vědra s vodou. Duše romantika se mohla potěšit pohledem na lodičky akátových květů ve zvětšujících se loužích na silnici. Pak za čaly padat kroupy. Na dvoustém kilome tru přestalo pršet, zmrzlýma rukama jsem neumáčkl přehazovačku ani brzdy, a když kolo samo zastavilo, neuzvedl jsem nohu přes štangli. Položil jsem ho na zem a pře kročil. V kempu jsme se všichni sešli až po půlnoci. Když jsem v čase 1.10 ráno uléhal do spa cáku, uvažoval jsem, kde se cestou přes NDR stala chyba – 282 km v plánu roz hodně nebylo!
Jsem v kempu v Karlshagenu a u moře. Protože se mi ani za hodinu nedaří najít stany, volám Jardovi. Právě s Martinem dorazili do stejného kempu jako já, jenže stany stojí o pár kilometrů jinde. Když už zase jedu jako třetí, říkám si, kde se v Jar dovi bere ta energie.
Den druhý: cesta k moři
Den čtvrtý: slzy dojetí (od slovesa dojeti)
Už před usnutím jsem byl přesvědčený, že ráno nikam na kole nejedu, dokonce jsem uvažoval, zda vůbec budu vstávat. Ale vstal jsem. Po snídani jsem se dokázal i podívat na kolo. Přesvědčoval jsem sám sebe, že úvodní šedesátku zvládnu. Pak jsem potěžkal boty a při pohledu na nebe jsem se s těžkým srdcem vzdal chvilkové ho komfortu suchých ponožek. Poslední Enduro Snack jsem dojedl na pa desátém kilometru, když jsem vyjel z lesa stromů přímo do lesa větrných turbín. Všechny se točily, takže jsem se naučil řa dit rychlosti nejen proti kopci, ale taky proti větru. Moc života ve mně asi nezbý valo, když jsem totiž projížděl kolem zoo v Angermünde, zálibně se na mě skrze mříže dívali mrchožraví čápi marabu (Leptoptilos crumeniferus, Ciconiidae). Ranních 60 km se mi protáhlo na 82 km. U auta jsem do sebe ládoval hrozinky i včerejší těstoviny, banán i salám. Druhou etapu druhého dne si prohlédnu z auta. Alespoň udělám fotky kluků při průjez dech v alejích kaštanů (Aesculus hippo castanum, Hippocastanaceae). Podle historických větrných mlýnů je po znat, že se vítr v této části Německa vyu žívá už dlouho. Asi 50 km od pobřeží zno vu nasedám na kolo. Cestu si vychutnám, nenechám se honit a pěkně pomalu doje du do kempu. Poslední tři kilometry z kopce, ale když proti větru přestanu šla pat, kolo se zastaví. A to Jarda v itineráři sliboval vítr v zádech.
Den třetí: šlachy a vazy
Pršelo celou noc. Ráno nepršelo jen chvil ku, když jsme se fotili na pláži. Na koupání to nebylo, voda v moři měla tak 12 °C. Vyrazili jsme do deště, který 10 km od pobřeží vystřídal vítr. Nějak se přes noc otočil a znovu nám foukal do tváří. Souboj se zimou a protivětrem prohrávají po 100 km Jindrovy achillovky a moje kolena. Sraz trabantů na letišti v Anklamu jsme viděli z kola, sjezd veteránů (zejména mercedesů) oba monitorujeme z auta. Jar du s Martinem mezitím změřila silniční hlídka při překročení rychlostního limitu v obci. Když od kluků zjistili, že se jejich velká země dá přejet za dva dny na kole, povolily jim mimické svaly a nechali je jet. Venku přestalo foukat, v Rheinsbergu se dáme s Jindrou znovu na kola. Je znatelně tepleji, proto dokážu znovu vnímat okolí. Ubylo větrníků a z okrajů polí červeně sví tí vlčí máky (Papaver rhoeas, Papavera ceae). Večer v kempu jižně od Postupimi (Potsdam) snad poprvé bez zádrhelů vy chutnáváme Regener od Nutrendu.
„Budíček“, ozvalo se nemilosrdně v 5.50 ráno. A tři dosud ležící jezdci poslušně vstali. V tu chvíli jsem si pomyslel, že tohle mi doma nikdo neuvěří. Pomyslel jsem si to ještě jednou, když jsem v 6.49 společně s Jindrou vyjížděl z kempu. Ke guláši u Maršíků to máme necelých 240 km. I když je brzy ráno a neděle, nejde přehlédnout vrcholící sklizeň chřestu (Asparagus officinalis, Asparagaceae). Jin dra mi labužnicky vypráví o grilování chřestu ve slaninové rolce. Vím, že bez energetických tyčinek a gelů by to šlo pod statně hůře, ale po čtyřech dnech už nám všem lezou krkem. V Jüterborgu nás dohnali Jarda s Marti nem. Mám vodu v koleni a dál pokračují ve třech. Do Herzbergu dojíždím na lehký převod asi půl hodiny po nich. Moje další úloha už je jen fotit a navigovat. Na poslední zastávce v Drážďanech mají kluci na tachometrech 950 km a evident ně dostatek energie na závěrečné krušno horské stoupání. Dokonce prý dojde i na závodění. Chtít víc, než můžeš, a udělat víc, než chceš – 1026 km za 4 dny. S podporou z domova a zázemím doprovodného vozu (děkuji Aleně a Veronice) je to možné. Ex pedice je úspěšná, teprve když se všichni vrátí. Vrátili jsme se všichni a ten guláš si zasloužili. Mgr. Stanislav Havlíček, prezident České lékárnické komory