ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz
ročník 60 • číslo 26 • 27. června 2011 cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €
Cena J. E. Purkyně prof. Klenerovi
2
4 Stanovisko ČNS ke sponzorování zahraničních cest lékařů
5 Výnosy penzijních fondů ovlivňuje konzervativní strategie
6 Zdravé stárnutí je možné, budou-li vytvořeny podmínky
V PREVENCE RIZIK POŠKOZENÍ PACIENTŮ
Ministr zdravotnictví vyhlásil resortní bezpečnostní cíle Podpisem ministra zdravotnictví doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc., pod dokument „Příslib podpory v oblasti kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí“ se ČR 23. června oficiálně připojila k iniciativě Světové zdravotnické organizace (WHO) „Čistá péče je bezpečnější“. Podle sdělení ředitelky kanceláře WHO v ČR MUDr. Aleny Šteflové, Ph.D., se tak Česko stalo 124. signatářskou zemí této výzvy.
Reforma přece jen odstartovala Poslanecká sněmovna schválila 21. června tzv. velkou novelu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která je chápána jako první část zdravotní reformy. Česká lékařská komora i Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR spolu s Českomoravskou konfederací odborových svazů přitom ještě v den hlasování apelovali na vládní koalici, aby návrh novely před konečným hlasováním stáhla z programu jednání sněmovny. O přijaté normě bude nyní rozhodovat senát, pravděpodobně po 20. červenci. Vzhledem k rozložení politických sil v horní komoře parlamentu lze očekávat, že novelu poslanecké sněmovně vrátí. Pokud poslanci své senátní kolegy přehlasují a normu podepíše i prezident, měla by platit od 1. ledna příštího roku. Asi první změnou, se kterou se pacienti po tomto datu v praxi setkají, bude zvýšení poplatku za den pobytu v nemocnici z 60 na 100 korun a úprava poplatků z 30 korun za položku na receptu na 30 korun za celý recept.
Definice rozsahu hrazené péče…
Dokument podepsal Leoš Heger během tiskové konference, na níž byly sdělovací prostředky informovány o vyhlášení resortních bezpečnostních cílů (RBC) ministerstva zdravotnictví (MZ) na období červen 2011 až duben 2012. MZ pravidelně vyhlašuje bezpečnostní cíle v rámci Akčního plánu kvality a bezpečnosti zdravotní péče na období 2010 až 2012, schváleného v březnu 2010, který jednak implementuje Doporučení Rady EU o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí, jednak doporučení WHO, resp. Světové aliance pro bezpečí pacientů. Cíle jsou vyhlašovány v závazné rovině pro přímo řízené organizace MZ a v úrovni doporučení pro ostatní zdravotnická zařízení bez ohledu na jejich typ (tj. lůžková, ambulantní, akutní, následná).
V Prevence pádů pacientů. V Zavedení optimálních postupů hygieny rukou při poskytování zdravotní péče. Ministr Heger sdělil, že všechny přímo řízené organizace MZ úkol splnily v souladu s metodikou MZ.
Dosud vyhlášené resortní cíle
Aktuální doplnění
V roce 2010 vyhlásilo MZ těchto pět RBC: V Bezpečná identifikace pacientů. V Bezpečnost při používání rizikových léčiv. V Prevence záměny pacienta, výkonu a strany při chirurgických výkonech.
◗ Zdravotní politika
Doc. Heger a MUDr. Šteflová po podepsání české účasti v iniciativě WHO. Foto: ŠK
Dva z výše uvedených RBC jsou z iniciativy Pracovní skupiny pro bezpečnost pacientů MZ nyní doplněny. V oblasti prevence záměny pacienta, výkonu a strany přibývá povinnost vyplnit „Kontrolní list bezpečí chirurgického výkonu“. dokončení na straně 2 ➥
Průlomovou změnou obsaženou v přijaté novele je právo pojištěnce vybrat si variantu poskytnutí zdravotní péče – buď tzv. základní, nebo ekonomicky náročnější. Každá zdravotní péče musí splňovat tytéž podmínky: V odpovídat zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejím poskytnutím dosaženo, a být pro pojištěnce přiměřeně bezpečná, V být v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a V musejí existovat důkazy její účinnosti vzhledem k účelu jejího poskytování. Pokud lze takovou zdravotní péči poskytnout více než jedním způsobem a všechny způsoby mají stejný terapeutický účinek, bude se hradit takový, který je v souladu s účelným a hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění (tzv. základní varianta). Ostatní způsoby, které nesplňují podmínku účelného a hospodárného vynakládání zdrojů veřejného zdravotního pojištění (tzv. ekonomicky náročnější varianta), se ze zdravotního pojištění budou hradit jen ve výši stanovené pro úhradu základní varianty. Zdravotnické zařízení bude povinno pojištěnci nabídnout poskytnutí zdravotní péče v základní variantě a informovat ho též o ekonomicky náročnější variantě, včetně rozdílu v ceně. O tom provede i záznam do pacientovy dokumentace.
… nelíbí se odborům Své námitky vůči změnám v definici rozsahu hrazené zdravotní péče a nároku na ni sdělila ZN předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Bc. Dagmar Žitníková: „Naše největší obavy se týkají úpravy nároku na zdravotní péči, která je v souladu s účelným a hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění. S odkazem na tuto formulaci se do zákona zavádí i pojem ekonomicky nejméně náročného zdravotnického prostředku. dokončení na straně 3 ➥
◗ Veřejné zdravotní pojištění
Patří lázeňská péče do systému úhrad? „Za dobu, po kterou jsem pracoval v pojišťovnictví, proběhlo několik pokusů změnit indikační seznam pro lázeňskou péči, ale nikdy nikdo nenašel odvahu říci, že by měla být vyňata ze systému veřejného zdravotního pojištění,“ zdůraznil náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění Ing. Petr Nosek v úvodu semináře nazvaného otázkou v titulku tohoto článku. Akce spolupořádaná Svazem léčebných lázní ČR (SLL) se konala 21. června v prostorách poslanecké sněmovny. Současná situace lázeňské péče v ČR V České republice je momentálně zaregistrováno 37 lázeňských míst, tedy státem uznaných lokalit pro provozování zdravotnických zařízení se statutem zařízení lázeňské péče. V roce 2009 činila kapacita lázeňských zařízení v ČR 25 410 lůžek, z toho pouze 2833 lůžek – tedy 10,7 % – bylo zřizováno ministerstvem zdravotnictví (MZ), ostatní byla spravována převážně právnickými nebo fyzickými osobami. „V rámci Evropy patří české léčebné lázně k absolutní špičce, jsou nejlépe hodnoceny odbornými certifikačními autoritami a denně prokazují, že musejí obstát v konkurenčním boji na mezinárodním poli, kterého je stále ještě většina českých lůžkových zdravotnických zařízení ušetřena,“ prohlásil prezident SLL MUDr. Eduard Bláha. Leitmotivem semináře byla obava SLL, že v rámci reformy zdravotnictví bude zákonem vyjmuta či omezena úhrada lázeňské péče ze zdrojů
2706 ZN 26_1-8.indd 1
veřejného zdravotního pojištění, případně restriktivní změnou indikačního seznamu pro lázeňskou péči pacientům ztížena její dostupnost. Obě varianty by mohly mít na lázeňská zařízení finančně negativní až likvidační dopad. Ing. Nosek uvedl, že otevření tématu hrazení lázeňské péče vítá. „Mám s tím osobní zkušenost, podílel jsem se na cenotvorbě v roce 2003 a vím, že systém je dobře nastaven a funguje,“ prohlásil náměstek a dodal: „Mám jedinou výhradu. Narazili jsme na široké spektrum rozdílů v léčebných postupech jednotlivých lázeňských zařízení. Dokonce sami lékaři nedokázali optimální postup definovat. Skončili jsme u mého technologického návrhu, že aby léčebná péče měla standardní obsah, musejí být pacientovi poskytnuty tři procedury denně. Velice zajímavé pak byly reakce jednotlivých zdravotnických zařízení, od názoru, že tři procedury denně mohou pacienta i zabít, až po odpověď lázní, že u nich pacient absolvoval denně procedur pět. To je potřeba řešit.“
Evropské země a ČR Stav lázeňské péče v ČR a dalších zemích Evropy zemích porovnával Ing. Martin Plachý, viceprezident SLL: Například v Rakousku činí počet přenocování pacientů v lázních 657 000 za rok, v Německu 121 773 177 a v ČR 5 500 000. Že investice do lázeňské rehabilitace může z dlouhodobého hlediska znamenat ve výsledku úsporu nejen finanční, ale díky kratší pracovní neschopnosti i v počtu „uspořených“ pracovních míst, vysvětlil Ing. Plachý na příkladu Německa. „V roce 2010 přinesla investice do rehabilitace Německu úsporu 5,8 miliard eur, v roce 2025 to bude již 23 miliard. V roce 2010 se ušetřilo díky rehabilitaci 5 až 7 miliónů dní pracovní neschopnosti, což je 27 tisíc pracovních míst, v roce 2025 se očekává až 17 miliónů dní, tedy asi. 80 tisíc pracovních míst,“ uvedl Ing. Plachý. Současně je podle něho nutné uvědomit si, že jakékoli zákonné omezení lázeňské péče v ČR znamená i omezení péče pro pojištěnce z ostatních zemí Evropské unie. V ČR klesají podle SLL počty pacientů, jejichž lázeňská léčba je částečně či plně hrazena ze zdrojů zdravotního pojištění, pozvolna již řadu let, ale lázně je zatím zvládají doplňovat pacienty, kteří si hradí léčbu sami, tzv. samoplátci. „Postupné snižování počtu pojištěnců vyslaných do lázní je vedle pokroku v medicíně způsobeno i fungujícím regulačním mechanismem,
kterým mohou pojišťovny v kontextu celého zdravotnictví naprosto unikátně regulovat objem prostředků do lázeňství,“ prohlásil E. Bláha.
Studie o úspěšnosti balneace Katedra veřejného a sociálního zdravotnictví Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zpracovala studii Vliv lázeňské léčby na kvalitu života a spotřebu léků u pacientů s chronickým onemocněním pohybového aparátu. Studie prokazuje příznivý vliv lázeňské léčby na kvalitu života. Ta byla stanovována a hodnocena v konceptu HRQoL (Health Related Quality of Life) s použitím dotazníku SF-36, zohledňujícího osm domén: fyzické funkce pacienta, fyzické omezení rolí, emoční omezení rolí, fyzické a emoční omezení sociálních funkcí, bolest, duševní i mentální zdraví, vitalita a všeobecné vnímání vlastního zdraví. „Ve všech osmi hodnocených doménách je podle studie kvalita života hodnocená za tři měsíce po skončení balneace vyšší, nežli před lázeňským pobytem,“ uvedl jeden z autorů studie, doc. MUDr. Petr Petr, PhD. „Spotřeba léků ze skupin analgetik, analgetik-antipyretik a nesteroidních antirevmatik vyjádřená jako definované denní dávky na osobu a den poklesla po absolvování balneace o 51 procent. To myslím nepotřebuje další komentář,“ řekl docent Petr. dokončení na straně 3 ➥
24.6.11 12:05