ZDRAVOTNICKÉ NOVINY
Přílohy tohoto vydání
ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz
ročník 60 • číslo 51–52 • 19. prosince 2011 cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €
Redakce Zdravotnických novin Vám přeje mnoho úspěchů do roku 2012. Zároveň děkujeme našim autorům, čtenářům a inzerentům za jejich stálou přízeň. V ÚHRADY ZDRAVOTNÍ PÉČE PRO ROK 2012
Z připomínkového řízení k vyhlášce vzešlo několik kompromisů Reprezentace převážné většiny poskytovatelů adresovala ministerstvu zdravotnictví (MZ) zásadní výhrady vůči návrhu úhradové vyhlášky pro rok 2012. MZ nakonec v některých bodech přistoupilo na kompromis a vyhlášku po dílčích úpravách postoupilo legislativní radě vlády. Podle informací, které redakce měla k dispozici v době uzávěrky tohoto vydání ZN, by měla jít ještě před Vánoci do tisku. Koalice soukromých lékařů (KSL) konstatovala, že návrh vyhlášky je v hrubém rozporu s programovým prohlášením vlády a memorandem mezi MZ a KSL z letošního srpna. Navržená úhradová pravidla včetně nepřiměřeně tvrdých regulačních omezení by podle KSL vedla k ohrožení kvality a dostupnosti zdravotní péče ve všech typech ambulancí a zbytečnému nárůstu hospitalizací. Předseda Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Václav Šmatlák v této souvislosti upozornil, že do režimu regulací byla zařazena i domácí péče. Nad tím se pozastavila i Česká asociace sester, podle které by to znamenalo absolutní útlum domácí péče právě v období, kdy je vyvozován zvýšený tlak na její poskytování v důsledku omezování kapacit lůžkových zdravotnických zařízení. Návrh vyhlášky pak podle KSL „přehlíží fakt, že platby za výkony ambu-
◗ Komentář
Hodnocení vědy vypovídá nejen o vědě Konsorcium šesti respektovaných zahraničních institucí v čele s Technopolis Group provedlo pro ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od dubna 2009 do října 2011 rozsáhlý audit české vědy. Výsledná doporučení si proto zaslouží pečlivou pozornost všech institucí zasahujících v našem státě do administrace i exekuce vědy. O to více, že v řadě případů audit konstatuje i taková fakta, o kterých ve vědecké komunitě diskutujeme již dávno.
Jednou ze sporných oblastí byly dialyzační výkony. Jejich bodová hodnota se nakonec dostala na půl cesty mezi původním návrhem ministerstva a požadavkem poskytovatelů. Ilustrační foto: uzi lantních zařízení dlouhodobě stagnují a reálně klesají“.
SAS: změny referenčního období působí komplikace
Sdružení ambulantních specialistů ČR (SAS) nesouhlasí s tím, že referenčním obdobím je rok 2010, nikoliv 2011. Snížení výdajů na ambulantní péči kromě toho může paradoxně znamenat prodražení systému, protože důsledkem bude zvýšení počtu hospitalizací. „Neustálé vracení referenčního období o dva roky zpět je jednou ze základních příčin značného zkomplikování vyjednávání o regulacích mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami, neboť kvůli němu je třeba i věci dříve již vyjednané (např. před půl rokem) projednávat opa-
kovaně. Uzná-li například pojišťovna, že zdravotnické zařízení nemohlo při své práci postupovat levněji v roce 2010, neznamená to automatickou úlevu i pro rok 2011, protože pro každé z těchto období platí jiná referenční data. Jde o komplikaci, která v dobách, kdy referenčním obdobím byla pololetí předchozích let, neexistovala,“ uvedlo SAS ve svém stanovisku. SAS namítlo, že u ambulantních specialistů zůstává stejná základní hodnota bodu ve výši 1,02 Kč, a žádalo její zvýšení na 1,05 Kč, ovšem bezvýsledně. Navrhovanou degresivní hodnotu bodu 0,20 Kč označilo za nižší, než je hodnota vydaného spotřebního materiálu, resp. režijní hodnota přístroje užitého k výkonu. dokončení na straně 2 ➥
Data z auditu, který svou šíří pokrýval všechny oblasti týkající se vědy a výzkumu, jsou předkládána s perfektním podkladovým materiálem nezávislými experty, nezatíženými osobními zájmy či vazbami. Zahrnují mj. otázky managementu včetně situace lidských zdrojů, financování, měření výkonnosti, práce s duševním vlastnictvím, spolupráce s průmyslem a mezinárodní integrace našeho výzkumu. Závěrečná zpráva včetně svých osmi příloh představuje na téměř 1300 stranách rozsáhlý soubor významných informací včleněných do mezinárodního kontextu. Zároveň poskytuje srovnání s (různě) fungujícími národními modely vědních struktur a politik. Silnou stránkou, zvyšující věrohodnost Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. výsledků tohoto neobyčejně širokého Foto: Vladimír Brada projektu, byla špičková znalost jeho autorů jak v oblasti „vědecké reality“ obecně, tak i v tuzemském kontextu. Řada profesionálů, kteří se na auditu podíleli, měla krom znalostí administrace vědy v jejich domovských státech například osobní zkušenost s konverzí vědeckého systému v „nových“ zemích SRN. Někteří dokonce dlouhodobě spolupracují s naším MŠMT v rámci přípravy a negociací velkých projektů podporovaných Evropskou komisí. Validitu auditu navíc zvyšuje i jeho náročná finální oponentura týmem domácích vědců a administrátorů vědy. Zahrnuta do něj byla i některá vědecká pracoviště lékařských fakult. dokončení článku prof. A. Šedana straně 6 ➥
◗ Financování zdravotnictví
Konkurence pojišťoven – spása zdravotnictví? Diskuse o významu konkurence zdravotních pojišťoven v rámci veřejného zdravotního pojištění velmi v roce 1996 a v Nizozemsku v roce 2004. V Něsilně připomínají disputace v otázkách víry. Obvykle každý z diskutujících má tu svou a možnost mecku měli sice více (dokonce hodně) zdravotních pojišťoven odjakživa, ale pojištěnci dlouho přesvědčit jinověrce je velmi omezená. V každém případě je užitečné si alespoň utřídit argumenty. Účastníkem veřejného zdravotního pojištění je povinně obvykle celá populace, nanejvýš s některými výjimkami, jako jsou například nejlépe vydělávající osoby v Německu. Pojistný kmen veřejného zdravotního pojištění je tedy fixní a nelze jej žádnou aktivitou pojišťoven rozšířit. Celková výše pojistného ve veřejném zdravotním pojištění je určena na základě očekávané potřeby zdravotní péče celého pojistného kmene s tím, že pojištěnci participují na pojistném podle svých finančních možností. Výdělečně činné osoby, popřípadě jejich zaměstnavatelé platí obvykle podle svého příjmu a přispívají částečně nebo úplně na pojistné ostatních. Něčím přispívá stát z obecných daní. V monopolním uspořádání celý pojistný kmen spravuje jedna zdravotní pojišťovna nebo podobný úřad, který však může být teritoriálně rozdělen nebo může být rozdělen podle pevně určených skupin pojištěnců. Podstatné je, že si tyto pojišťovny nebo úřady při provádění zdra-
1912 ZN 51-52_1-8.indd 1
votního pojištění nekonkurují. V konkurenčním uspořádání si celkový pojistný kmen rozděluje několik zdravotních pojišťoven, přičemž příslušnost pojištěnce k té či oné zdravotní pojišťovně je jeho svobodným rozhodnutím.
V Evropě je monopol na straně plátce častější Obecně je sice konkurence prospěšná, avšak ve veřejném zdravotním pojištění má svá velká „ale“. V Evropě se dnes snaží o konkurenční model v podstatě jenom Švýcarsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Česká republika a Slovensko. Ve Švýcarsku a Nizozemsku je konkurenční model ve zdravotním pojištění do značné míry přirozeným pokračovatelem dřívějších privátních systémů, ze kterých tamější systémy veřejného zdravotního pojištění velmi nedávno vznikly – ve Švýcarsku
Argumentace pro pluralitu v ČR brzy ztratila na přesvědčivosti
neměli právo volby. Výsledkem byly doslova Proč se vlastně zavedla pluralita zdravotních enormní rozdíly v sazbách pojistného jednotlipojišťoven v českém veřejném zdravotním pových pojišťoven. Lékem na tento problém mělo jištění? Důvodů bylo několik. Kromě vrozené být otevření pojišťoven v roce 1996 s předchozím české vlastnosti být papežštější než papež zavedením přerozdělování, které mělo pojišťova snahy skupiny lidí kolem poslanců v podstatě ny motivovat k co největší hospodárnosti a omevšech tehdejších parlamentních stran zajistit si zit jejich snahu získávat jen určité klienty. Lék to nějakou obživu se oficiální argumentace soubyl jen částečný, a proto byl konkurenční model středila na potřebu zajistit specifickou zdravotní uplatňovaný u našich západních sousedů v roce péči pro zaměstnance určitých průmyslových 2006 znovu reformován. odvětví a na potřebu donutit Všeobecnou zdraO konkurenci zdravotních pojišťoven v Belgii RNDr. Ing. Jiří Němec, CSc. Foto: V. Brada votní pojišťovnu (VZP) platit více za zdravotní péči. První důvod poněkud ztratil na přesvědbylo donedávna možné mluvit velmi těžko, protože jednotlivé pojišťovny byly velmi těsně svázány s politickými stra- čivosti v okamžiku, kdy se v parlamentu rozhodlo, že zdravotní pojišnami a příslušnost k určité pojišťovně byla více výrazem politické pre- ťovny budou otevřené všem pojištěncům. ference pojištěnce než čehokoliv jiného. dokončení článku RNDr. Ing. J. Němce na str. 4–5 ➥
15.12.11 18:27