AMReview 24 AK tUALIt Y z MeDIcíNY A SYStÉMU zDr AVOtNí PÉČe / 28. listopad 2016 / cena 26 Kč / iSSN 2336-7326
MeDIcíNSK Á reVIeW
KONGreSOVÁ reVIeW
TéMA V Ý VOJ zDrAVOtNIctVí Čr
United european Gastroenterology Week
Jaké jsou trendy 2 v personální kapacitě zdravotnictví a v odměňování zdravotníků
Jak zlepšit stav pacientů s ulcerózní kolitidou? Nové pohledy
AKtUALItY
Ca pankreatu – obávaný 36 zabiják zůstává opomíjený
6
„Prioritou léčebných snah musí být udržení kvality života pacientů. Při měření klinických výsledků je tudíž nezbytné vycházet z PRO, je to v současnosti nejlepší způsob hodnocení. Současně bychom měli usilovat o dosažení slizničního hojení.“ Dr. Gionata Fiorino, instituto Clinico Humanitas, Milán, itálie
KOMeNtÁŘ
Budoucnost českého 40 zdravotnictví II aneb víme, ale nekonáme „K jakékoli skutečné změně již léta chybí politická vůle. Přesněji od té doby, kdy ministr Julínek tak politicky nešťastně prohrál bitvu o minimální spoluúčast pacientů. Jakákoli zmínka o motivaci a odpovědnosti lidí za zdraví a nemoci prohrává volby.“
eSMO 2016
Dvě strany nádorů tlustého střeva
19
Kongres ambulantní diabetologie
Diabetologické 24 Poděbrady se opět povedly
PhDr. Ivana Plechatá, ředitelka Ústavu lékového průvodce XXIII. jihočeské onkologické dny
PrO LÉKAŘSKÉ PrAXe
Praktickému lékařství třeba dodat atraktivity inzerce
46
Zacíleno na PD-1 28 aneb aby nádorové buňky neunikly imunitnímu dozoru
FLEXIBILNÍ POUŽITÍ 1 VE SCHVÁLENÝCH INDIKACÍCH Přesvědčivé výsledky u vhodných pacientů s diabetes mellitus 2. typu
1
Míra kardiovaskulární bezpečnosti potvrzena studií TECOS. 2
✓
Zkrácená informace o léčivém přípravku Januvia® 25, 50 a 100 mg potahované tablety (25, 50 nebo 100 mg sitagliptinu v jedné potahované tabletě). Indikace: U pacientů s diabetes mellitus 2. typu je přípravek Januvia indikován ke zlepšení kontroly glykémie: v monoterapii u pacientů, u kterých úprava stravy a cvičení samotné neposkytují dostatečnou kontrolu glykémie a u kterých metformin není vhodný; v dvojkombinační perorální terapii 1. s metforminem, 2. se sulfonylureou (SU), 3. s thiazolidindionem (TZD), 4. s inzulinem (s metforminem nebo bez něj); v trojkombinační perorální terapii 1. s SU a metforminem, 2. s TZD a metforminem. Dvojkombinační i trojkombinační terapie je indikována, pokud léčba uvedenými léčivými látkami samotnými spolu s úpravou stravy a cvičením nezajistí dostatečnou úpravu glykémie. Dávkování a způsob podání: 100 mg p. o. jednou denně v monoterapii nebo v kombinované léčbě. Lze užívat nalačno i s jídlem. U pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu [CrCl] ³50 ml/min) není nutno dávku přípravku Januvia upravovat. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (CrCl ≥30 až <50 ml/min) je třeba snížit dávku přípravku Januvia na 50 mg jednou denně, u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (CrCl <30 ml/min) nebo s terminálním onemocněním ledvin (ESRD) na 25 mg jednou denně. Podávání přípravku Januvia pacientům s těžkou poruchou funkce jater nebylo hodnoceno a je třeba opatrnost. Januvia se nesmí užívat během těhotenství a kojení. Kontraindikace: hypersenzitivita na kteroukoli složku přípravku. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Přípravek Januvia se nemá podávat pacientům s DM 1. typu nebo používat k léčbě diabetické ketoacidózy. Při použití přípravku Januvia v kombinaci s SU nebo s inzulinem může být žádoucí snížit dávku SU nebo inzulinu, aby se snížilo riziko hypoglykémie. Užívání inhibitorů DPP-4 je spojováno s rizikem rozvoje akutní pankreatitidy. Pokud existuje podezření na pankreatitidu, musí být přípravek Januvia a jiné potenciálně podezřelé léčivé přípravky vysazeny. Po uvedení přípravku na trh byly u pacientů léčených sitagliptinem hlášeny závažné hypersenzitivní reakce. Jestliže je podezření na hypersenzitivní reakci, je nutno užívání přípravku Januvia přerušit. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce: Klinická data ukazují, že riziko klinicky významných interakcí se současně podávanými léčivy je nízké. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými NÚ byly infekce horních cest dýchacích, nazofaryngitida a bolest hlavy. Hypoglykémie byla hlášena v kombinaci s SU nebo inzulinem. Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny závažné hypersenzitivní reakce a případy akutní pankreatitidy. Zvláštní opatření pro uchovávání: Žádné zvláštní podmínky uchovávání. Druh obalu a velikost balení: 14, 28, 30, 56, 84, 90 nebo 98 potahovaných tablet a 50 x 1 potahovaná tableta v perforovaném jednodávkovém blistru. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. Držitel rozhodnutí o registraci: Merck Sharp & Dohme Ltd., Hertford Road, Hoddesdon, Hertfordshire N11 9BU, Velká Británie. Registrační čísla: EU/1/07/383/013 - 018,023,024. Poslední revize textu: 28. 1. 2016. Přípravek Januvia je vázán na lékařský předpis a je částečně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Přečtěte si pozorně úplnou informaci o přípravku, kterou naleznete na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) http://ema.europa.eu nebo na adrese zástupce držitele rozhodnutí o registraci v ČR: Merck Sharp & Dohme s. r. o., Hadovka Office Park, Evropská 2588/33a, 160 00, www.msd.cz . POUZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST. Reference: 1. SPC Januvia. 2. Green JB, Bethel MA, Armstrong PW, et al. Effect of sitagliptin on cardiovascular outcomes in type 2 diabetes [published online ahead of print June 8, 2015]. N Engl J Med. 2015:1–11. doi:10.1056/NEJMoa1501352. © Copyright Merck Sharp & Dohme s.r.o., 2016. Všechna práva vyhrazena. Merck Sharp & Dohme s.r.o., Evropská 2588/33a, 160 00 Praha 6, Česká republika Tel.: +420 233 010 111, e-mail: dpoc_czechslovak@merck.com www.msd.cz
03-2017- DIAB-1165152-0003
|
|
Téma ministerstvo zdravotnictví
Jaké jsou trendy v personální kapacitě zdravotnictví a v odměňování zdravotníků
2
|
Kongresová review
United European Gastroenterology Week Terapeutické monitorování léčiva – základ úspěchu léčby IBD
Nový ministr chce vymést černá zákoutí zdravotnictví Od 30. listopadu je ministrem zdravotnictví JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA (ČSSD). Ve funkci nahradil odvolaného MUDr. Svatopluka Němečka, MBA (ČSSD).
10
ESMO 2016 Hormonální léčba pokročilého ER+/HER2– Ca prsu – relapsem cesta nekončí
14
Jak imunoterapie mění algoritmy léčby pokročilého NSCLC
22
Kongres ambulantní diabetologie Sitagliptin: lék, který změnil tvář (české) diabetologie
25
Sympozium Druhá generace na scéně Trendy v léčbě mužských sexuálních dysfunkcí
27
XXIII. jihočeské onkologické dny Novinky v cílené léčbě NSCLC s aktivační mutací EGFR
31
Medicínská review
|
|
S optimální kompenzací DM2 má pomoci nový projekt
37
Robotické operace na srdci se nedaří rozvíjet
37
Inovativní možnosti léčby v hematoonkologii narážejí na ekonomické limity
43
Pro lékařské praxe Praktickému lékařství třeba dodat atraktivity
46
Hemoroidální onemocnění – jedna z nejčastějších civilizačních chorob
48
„Raději si vezmu prášek, než nosit teplé punčochy…“ aneb chronické žilní onemocnění odhaluje další svá tajemství
50
Historie Jan Zahradníček – skromný ortoped se smyslem pro humor
56
Personální inzerce
59
Třiapadesátiletý M. Ludvík je od r. 2000 ředi telem Fakultní nemocnice Motol (FNM). Od r. 2002 je zastupitelem hl. m. Prahy, od r. 2014 zastupitelem a radním Městské části Praha 13. Od komunálních voleb v r. 2014 je předsedou fi nančního výboru hl. m. Prahy. Byl lídrem ČSSD pro funkci pražského primátora. Po své nominaci na ministerský post M. Lud vík sdělil, že opustí vedení nemocnice, pokud by ale po volbách v ministerské funkci nepo kračoval, chtěl by se do Motola vrátit. O setr vání v pražském zastupitelstvu se zatím prý nerozhodl. „Pod mým vedením bude ministerstvo zdra votnictví ministerstvem pacientů. Musím zame zit tomu, aby plíživě vzrůstala ekonomická spo luúčast pacientů. První se musejí vymést černá zákoutí, která tam jsou,“ řekl M. Ludvík něko lik dnů před nástupem do funkce. V legislativ ní činnosti se od počátku hodlá soustředit na zatím chybějící zákon o hospicové péči, je pře svědčen, že bude schválen ještě touto vládou. Souběžně se vstupem JUDr. Ing. Ludvíka do vlády upozornily některé sdělovací prostředky na jeho „mediální historii“. Připomínají napří klad událost z února 2011, kdy jakožto ředitel FNM vyhodil tiskovou mluvčí nemocnice Evu Jurinovou s odůvodněním, že proti němu ved la lživou kampaň. Toho se měla dopustit tím, že novinářům sdělila, že pan ředitel zklamal, když odjel na safari v Africe při vyhrocené si tuaci v českém zdravotnictví (známé jako akce Děkujeme, odcházíme!). Ve stejnou dobu vyvolal mediální rozruch videozáznam, na kterém ředitel Ludvík hovořil o korupci při výběrových řízeních a také o „ku liších“, neboli významných pacientech, díky nimž nemocnice prý dostává peníze. Nabádal personál, aby se točil hlavně kolem takových VIP pacientů. Miloslav Ludvík se ohradil s tím, že tento záznam byl účelově sestříhán. Nahráv
Foto: FN Motol
Téma
téma
AM Review
z obsahu
1
kou se zabývala i policie, případ však za něko lik měsíců odložila. Nejčerstvější je letošní březnová motolská „aféra“ v podobě propouštěcí zprávy, v níž by lo uvedeno, že „… na tomto pacientovi již ne záleží, je jedno, kde bude ležet a jakou ošetřo vatelskou péči bude mít, protože stejně brzy ze mře“. Rodina pacienta si stěžovala na nevhodné chování lékaře – nemocniční ombudsmanka se omluvila za obsah zprávy, kterou prý její autor napsal ve stresu a při pracovním přetížení. Na konec nemocnice poslala změněnou propouště cí zprávu, což pacientova rodina, ale např. i ně kteří právníci považují za nepřípustnou mani pulaci s dokumentací. Všeobecně se očekává, že nový ministr bu de i nyní terčem zvýšeného mediálního zájmu, jednak z důvodu současného tlaku zdravotnic ké obce na zvyšování příjmů, jednak z důvodu kontinuální argumentace Andreje Babiše, po dle nějž je zdravotnictví „černou dírou na pe níze“. Odpovědím na otázku, jak je připraven na vládní koexistování s ministrem financí, se M. Ludvík zatím diplomaticky vyhýbal. „My se spolu na vládě uvidíme prakticky poprvé, tak se poznáme a uvidí se,“ zněla jedna z jeho od povědí. red
AM Review | číslo 24/2016, vyšlo 28. listopadu 2016 | ISSN 2336-7326 | Registrace MK ČR E 22087 | Copyright © Ambit Media, a. s., 2016 | cena: 26 Kč, cena pro předplatitele: 23 Kč | Vychází minimálním distribuovaným nákladem 25 000 výtisků | vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz | ředitel společnosti: RNDr. Martin Slavík | adresa: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5 | www.amreview.cz | tel.: 222 352 576, fax: 222 352 572 | amreview.redakce@ambitmedia.cz | šéfredaktor: Jan Kulhavý (jak), jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zástupkyně šéfredaktora: Mgr. Kristýna Čillíková (čil), kristyna.cillikova@ambitmedia.cz | Ing. Marcela Alföldi Šperkerová (maš), marcela.alfoldi@ambitmedia.cz | redakce: Mgr. Tomáš Polák (top), tomas.polak@ambitmedia.cz | Eva Srbová (esr), eva.srbova@ambitmedia.cz | Mgr. et Mgr. Kristýna Tesařová (tek), kristyna.tesarova@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková (jat), jana.tlapakova@ambitmedia.cz | Mgr. Lenka Kadeřávková (lek), lenka.kaderavkova@ambitmedia.cz | Bc. Lenka Kabeláčová (kab), lenka.kabelacova@ambitmedia.cz | stálí spolupracovníci redakce: MUDr. Klára Picková (kip) | PhDr. Helena Chvátalová (hech) | PhDr. Jaroslav Houštecký (jh) | grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník | jazyková redakce: Mgr. Ema Potužníková | obchodní ředitel: Martin Kula, martin.kula@ambitmedia.cz | obchod: Mgr. Blanka Turinová, MBA, group sales manager, blanka.turinova@ambitmedia.cz, tel.: 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Eva Sádlová, key account manager, eva.sadlova@ambitmedia.cz, tel.: 605 208 985 | Štěpánka Korbová, sales manager personální inzerce: stepanka.korbova@ambitmedia.cz, radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel.: 737 178 313 | marketing: Mgr. Julie Langerová, DiS., marketing manager, julie.langerova@ambitmedia.cz, tel.: 725 826 434 | Marta Hladíková, produkční marketingu, marta.hladikova@ambitmedia.cz, tel.: 725 778 002 | Lenka Vimmerová, referent předplatného, distribuce a výroby, lenka.vimmerova@ambitmedia.cz | tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany | předplatné ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz | předplatné SR: Mediaprint Kapa – Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel.: +421 244 458 821, fax: +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | dáno do tisku: 24. listopadu 2016 | příští číslo vychází: 19. prosince 2016 | Volně neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. Ambit Media, a. s., využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
www.amreview.cz
www.facebook.com/AMReview.cz
http://twitter.com/amreview_ambit
2 Téma
AM Review 24 2016
|
Téma VÝVOJ ZDRAVOTNICTVÍ ČR
|
Jaké jsou trendy v personální kapacitě zdravotnictví a v odměňování zdravotníků
V obecné rovině je možné konstatovat, že v nej sledovanějších kategoriích zdravotníků – lé kařů a všeobecných sester – byl v roce 2015 zaznamenán mírný nárůst počtu pracovní ků v úvazcích. U všeobecných sester dochá zí k přelivu počtu pracovníků v úvazcích me zi lůžkovým a nelůžkovým segmentem. Za tímco v lůžkové části, a to jak v akutní, tak v ostatní lůžkové péči, dochází ke každoroční mu poklesu počtu všeobecných sester, u nelůž kových z dravotnických zařízení dochází k ná růstu v úvazcích. Při porovnání odměňování všeobecných se ster v jednotlivých segmentech lze zaznamenat vyšší platy právě v nelůžkových zdravotnických zařízeních, což může být jednou z příčin pře chodu sester do tohoto segmentu. Druhým dů vodem může být i rozdílná pracovní doba, kdy v nelůžkových zařízeních je většinou zaveden jednosměnný provoz. Stejný trend je i u lékařů – nejvyšší platy jsou v nelůžkových zařízeních, nejnižší v následné a dlouhodobé péči, kde dochází i k poklesu po čtu úvazků lékařů. Celkem v českém zdravotnictví v roce 2015 bylo 211 909 přepočtených úvazků všech kate gorií zdravotnických pracovníků, což je o 2884
Ilustrační foto: Profimedia
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) v rámci „Národního zdravotnického informačního systému – ekonomického zpravodajství“ zveřejnil výsledky resortního statistického šetření ekonomických ukazatelů ve zdravotnictví České republiky v roce 2015. Tento text je informací o výsledcích šetření v oblasti personální kapacity zdravotnictví a odměňování zdravotníků.
úvazků více než v roce 2014. Z toho tvořili lé kaři 41 290 úvazků (celkový nárůst oproti ro ku 2014 o 558; +1 %), zubní lékaři 7577 úvazků (celkový nárůst oproti roku 2014 o 285; +4 %), farmaceuti 6521 úvazků (celkový nárůst oproti roku 2014 o 46; +1 %). Všeobecné sestry a po rodní asistentky tvořily 82 688 úvazků (celkový pokles oproti roku 2014 o 56 úvazků).
Průměrné měsíční příjmy lékařů a zubních lé kařů i všeobecných sester a porodních asistentek v českém zdravotnictví u poskytovatelů zdravot ních služeb rostou, a to v celkovém meziročním průměru o 7 % (lékaři a zubní lékaři) a o 5 % (všeobecné sestry a porodní asistentky). Mzdy i platy rostou srovnatelným tempem ve většině segmentů péče, tedy v péči lůžkové i nelůžkové.
Tab 1
Zdroj: NZIS
Vývoj odměňování pracovníků ve zdravotnictví (v Kč měsíčně)
Kategorie pracovníka
Rok 2010
Rok 2011
Rok 2012
Rok 2013
Rok 2014
Rok 2015
Rozdíl 15/14
Index 15/14
Lékaři a zubní lékaři
49 848
56 842
58 920
58 184
58 732
63 125
4393
107 %
Farmaceuti
40 806
41 243
39 867
40 077
40 772
39 756
–1016
98 %
Všeobecné sestry a porodní asistentky
25 827
26 283
26 703
26 500
27 134
28 491
1357
105 %
Ostatní nelékaři s odbornou způsobilostí
26 067
26 594
27 143
26 896
27 424
28 610
1186
104 %
Nelékaři s odbornou a specializovanou způsobilostí
25 365
25 834
26 178
26 456
27 167
28 381
1214
104 %
Nelékaři pod odborným dohledem
17 055
17 255
17 643
17 518
17 797
18 590
793
104 %
Jiní odborní pracovníci a dentisté
25 844
25 471
26 256
26 027
27 370
27 508
138
101 %
Pedagogičtí pracovníci
23 572
25 150
26 934
24 917
25 588
27 202
1615
106 %
Technicko-hospodářští pracovníci
27 423
27 856
28 722
28 141
29 092
30 039
948
103 %
Dělníci
14 477
14 536
14 757
14 647
15 232
15 849
617
104 %
Průměrná hrubá mzda/plat
26 052
27 329
28 216
28 033
28 742
30 124
1382
105 %
Téma 3
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
O čem vypovídá analýza dat – lékaři
Vývoj úvazků lékařů je ve srovnání se vše obecnými sestrami a porodními asistentka mi relativně stabilizovaný ve všech hlavních segmentech péče. Mírně rostoucí je celkový trend v počtu úvaz ků lékařů v akutní lůžkové a nelůžkové pé či. Naopak klesá trend počtu úvazků lékařů v následné lůžkové péči, kde mohou mít vliv celkově nižší mzdy a platy. U akutní lůžkové péče byl v roce 2015 patr ný nárůst úvazků o 1,94 % ve srovnání s ro kem 2014 (tj. celkem o 381 úvazků), u ne lůžkové péče nárůst o 1,11 %; pokles počtu úvazků lékařů je patrný pouze u neakutní lůžkové péče – oproti roku 2014 o 40 úvaz ků, což činí 2,53 % stavu v roce 2014 (ve srovnání s rokem 2010 jde o kumulativní pokles o 50 úvazků). Problém je v rozložení úvazků lékařů mezi regiony a v distribuci kapacit mezi hlavní mi segmenty péče: – vysoké rozdíly v přepočtu úvazků na 1000 oby vatel mezi lůžkovou a nelůžkovou péčí; – významné rozdíly v počtu obyvatel na úva zek lékaře mezi kraji, které mohou mít vliv na dostupnost péče, tj. delší čekací lhůty, a v jejich důsledku na migraci pacientů za zdravotními službami. Odměňování
Stále existují rozdíly v odměňování mezi platem a mzdou ve prospěch platů. Podíl mezd vůči platům byl v roce 2015 na úrov ni 89 %. Průměrný příjem lékaře a zubního léka ře (průměr platů a mezd) v roce 2015 byl 63 125 Kč (v roce 2014 to bylo 58 732 Kč). Nadále však přetrvává významný rozdíl v od měňování mezi nestátním a státním sekto rem, který nastal v letech 2011–2012. V čase se tento rozdíl dále nezmenšuje, spíše mírně narůstá. Konkrétně: Průměrný plat lékaře (státní sek tor) dosáhl v roce 2015 hodnoty 66 373 Kč (nárůst o 8,11 % oproti roku 2014); průměrná mzda (nestátní sektor) dosáhla v roce 2015 hodnoty 58 828 Kč (nárůst o 6,83 % oproti roku 2014).
O čem vypovídá analýza dat – sestry a porodní asistentky
Meziroční rostoucí trend v počtu úvazků všeobecných sester a porodních asistentek pouze v segmentu nelůžkové péče, dlouho dobý pokles u úvazků v akutní lůžkové péči (zrychlující se trend kumulativního pokle su již od roku 2010) a v ostatní lůžkové pé či. Dochází tedy k přelivu úvazků z lůžko vé do nelůžkové péče. Zatímco v lůžkovém segmentu, a to jak v akutní, tak i v ostatní lůžkové péči, dochází ke každoročnímu po klesu kapacit všeobecných sester, u nelůž kových zdravotnických zařízení dochází k nárůstu. Nejvýznamnější pokles kapacit všeobecných sester a porodních asistentek je dlouhodo
Tab 2
Zdroj: NZIS
Porovnání průměrných platů a mezd lékařů a zubních lékařů ve zdravotnictví dle krajů (v Kč měsíčně) Rok 2014 Kraj
Rok 2015
Rozdíl 15/14
Index 15/14
Plat
Mzda
Plat
Mzda
Plat
Mzda
Plat
Mzda
Hlavní město Praha
59 515
50 591
65 786
55 860
6270
5269
111 %
110 %
Středočeský
65 783
49 628
70 383
53 177
4600
3549
107 %
107 %
Jihočeský
56 799
61 783
67 207
64 862
10 408
3080
118 %
105 %
Plzeňský
73 108
51 694
76 167
52 906
3059
1212
104 %
102 %
Karlovarský
76 569
51 995
77 113
56 159
543
4165
101 %
108 %
Ústecký
54 388
58 721
58 255
70 624
3867
11 903
107 %
120 %
Liberecký
51 020
57 635
55 385
61 612
4365
3976
109 %
107 %
Královéhradecký
70 015
55 514
79 385
58 117
9370
2603
113 %
105 %
Pardubický
63 365
46 682
70 259
46 958
6894
275
111 %
101 %
Vysočina
54 625
45 909
59 139
51 253
4514
5345
108 %
112 %
Jihomoravský
56 139
43 604
59 972
43 412
3833
–192
107 %
100 %
Olomoucký
74 159
61 608
76 737
61 498
2577
–111
103 %
100 %
Zlínský
63 366
53 384
66 775
57 861
3409
4478
105 %
108 %
Moravskoslezský
64 454
65 029
68 565
65 517
4112
488
106 %
101 %
Průměr ČR
61 393
55 068
66 373
58 828
4979
3761
108 %
107 %
Tab 3
Zdroj: NZIS
Porovnání průměrných platů a mezd všeobecných sester a porodních asistentek ve zdravotnictví dle krajů (v Kč měsíčně) Kraj
Rok 2014
Rok 2015
Rozdíl 15/14 Plat
Mzda
Index 15/14
Plat
Mzda
Plat
Mzda
Plat
Mzda
Hlavní město Praha
31 540
23 795
33 360
25 455
1820
1660
106 %
107 %
Středočeský
27 283
25 318
29 769
27 139
2486
1821
109 %
107 %
Jihočeský
26 910
25 793
29 388
26 888
2477
1095
109 %
104 %
Plzeňský
33 149
24 133
34 498
26 288
1349
2155
104 %
109 %
Karlovarský
33 454
23 142
34 699
23 280
1245
138
104 %
101 %
Ústecký
26 192
24 352
27 507
25 664
1315
1312
105 %
105 %
Liberecký
25 319
26 332
27 861
27 764
2542
1432
110 %
105 %
Královéhradecký
30 537
23 908
31 821
25 111
1284
1203
104 %
105 %
Pardubický
28 520
23 669
30 402
24 684
1882
1015
107 %
104 %
Vysočina
25 772
19 102
27 125
19 406
1353
304
105 %
102 %
Jihomoravský
27 415
21 927
28 834
21 859
1418
–68
105 %
100 %
Olomoucký
29 750
23 977
31 318
24 903
1568
926
105 %
104 %
Zlínský
28 072
22 211
30 168
23 649
2096
1438
107 %
106 %
Moravskoslezský
28 454
23 498
29 549
24 003
1095
505
104 %
102 %
Průměr ČR
29 322
24 208
30 866
25 434
1544
1226
105 %
105 %
4 Téma
AM Review 24 2016
Tab 4
Zdroj: NZIS
Vyčíslení rozdílu průměrných platů a mezd lékařů a zubních lékařů v krajích oproti průměru ČR (v Kč měsíčně)
Tab 5
Zdroj: NZIS
Vyčíslení rozdílu průměrných platů a mezd všeobecných sester a porodních asistentek v krajích oproti průměru ČR (v Kč měsíčně)
Rozdíly v roce 2014 oproti průměru ČR
Rozdíly v roce 2015 oproti průměru ČR
Rozdíly v roce 2014 oproti průměru ČR
Rozdíly v roce 2015 oproti průměru ČR
Plat
Mzda
Plat
Mzda
Plat
Mzda
Plat
Mzda
Hlavní město Praha
–1878
–4476
–587
–2968
Hlavní město Praha
2218
–413
2494
21
Středočeský
4389
–5440
4010
–5651
Středočeský
–2038
1111
–1097
1705
Jihočeský
–4594
6715
834
6034
Jihočeský
–2411
1585
–1478
1454
Plzeňský
11 714
–3374
9794
–5922
Plzeňský
3827
–75
3632
854
Karlovarský
15 176
–3073
10 740
–2669
Karlovarský
4132
–1066
3834
–2154
Ústecký
–7005
3654
–8118
11 796
Ústecký
–3129
144
–3359
230
–10 374
2568
–10 988
2783
Liberecký
–4002
2124
–3005
2330
Královéhradecký
8621
446
13 012
–711
Královéhradecký
1215
–300
955
–323
Pardubický
1971
–8385
3886
–11 871
Pardubický
–801
–538
–464
–750
Vysočina
–6768
–9159
–7234
–7575
Vysočina
–3550
–5106
–3741
–6028
Jihomoravský
–5255
–11 463
–6401
–15 416
Jihomoravský
–1906
–2281
–2032
–3575
Olomoucký
12 766
6541
10 364
2 669
Olomoucký
429
–231
452
–531
Zlínský
1972
–1684
402
–967
Zlínský
–1250
–1997
–698
–1785
Moravskoslezský
3060
9962
2193
6689
Moravskoslezský
–868
–710
–1317
–1431
0
0
0
0
0
0
0
0
Kraj
Liberecký
Průměr ČR
bě patrný u akutní lůžkové péče, a to ročně ve stovkách úvazků. Konkrétně v období let 2010–2015 opustilo tento segment kumula tivně 1530 úvazků sester. Pokles proti roku 2014 činí cca 0,3 % stavu, a představuje do konce zrychlující se trend poklesu ve srov nání s předchozím obdobím (celkem pokles o 145 úvazků od roku 2014). Poněkud méně klesá dostupná kapacita se ster u ostatní lůžkové péče, avšak i zde jde o stovky úvazků. Konkrétně mezi roky 2010 a 2015 opustilo tento segment kumu lativně 478 úvazků sester. Pokles proti roku 2014 činí cca 1,52 % stavu (celkem úbytek o 104 úvazků). Naopak v nelůžkové péči byl zaznamenán nárůst úvazků sester o 0,69 % oproti roku 2014 (nárůst o 193 úvazků od roku 2014). Odměňování
Meziroční nárůst průměrných mezd a platů byl na úrovni 5 % (méně než u lékařů, a to o 2,47 %). Stále existují rozdíly v odměňování mezi platem a mzdou ve prospěch platů. Podíl mezd vůči platům v roce 2015 byl na úrov ni 82 %. Průměrný příjem všeobecných sester a po rodních asistentek (průměr platů a mezd) v roce 2015 byl 28 491 Kč (v roce 2014 to by lo 27 134 Kč).
Kraj
Průměr ČR
Odměny všeobecných sester a porodních asistentek v čase celkově rostou, i když mé ně než u lékařů (meziročně o 5 %). I zde je od roku 2011 patrný významný rozdíl v od měňování mezi nestátním a státním sekto rem. V čase se tento rozdíl nesnižuje. Plat dosáhl v roce 2015 průměru 30 866 Kč (nárůst o 5,27 % oproti roku 2014). Mzda dosáhla v roce 2015 průměru 25 434 Kč (nárůst o 5,07 % oproti roku 2014). Regionální rozdíly v dostupných personálních kapacitách
Dostupná kapacita zdravotnických pracovníků byla analyzována i v rámci jednotlivých regio nů. Lze konstatovat, že v České republice ob jektivně existuje problém v regionálním rozlo žení úvazků lékařů i všeobecných sester a po rodních asistentek a v distribuci kapacit mezi hlavními segmenty péče. Nejvíc obyvatel na jeden úvazek lékaře při padá ve Středočeském a Ústeckém kraji (vý znamně více než 300; tj. méně než 3,1 úvaz ku na 1000 obyvatel), nejméně naopak v Pra ze (150 obyvatel na 1 úvazek lékaře). Praha tak s 6,7 úvazku lékaře na 1000 obyvatel částečně kompenzuje situaci ve Středočeském kraji. Snížený počet lékařů na 1000 obyvatel (tj. < 3,4 úvazku na 1000 obyvatel) je dále patrný v krajích Pardubickém, Libereckém, Zlínském a Vysočina.
Nejvíc obyvatel na jeden úvazek všeobec né sestry a porodní asistentky připadá ve Středočeském kraji (> 180) a v Libereckém kraji (> 150), naopak nejméně v Jihomorav ském (118), Královéhradeckém (122) a Olo mouckém kraji (122) a opět významně nej méně v Praze (83). Kraje jsou také různě postiženy poklesem počtu sester v lůžkové péči; největší absolutní poklesy počtu úvaz ků pozorujeme meziročně v Praze a v kra jích Plzeňském, Moravskoslezském, Pardu bickém a Libereckém. Aktualizační dodatek
Pro aktuální vnímání vývoje odměňování zdravotníků je samozřejmě nezbytné uvede ná statistická data z období do roku 2015 do plnit děním v období následujícím – konkrét ně se jedná o 5% navýšení tarifních platů zdra votníků od letošního ledna. Připomeňme také, že nařízením vlády č. 316/2016 Sb. se k 1. led nu 2017 zvednou o 10 % platy lékařů a dal ších zaměstnanců ve zdravotnictví. Za účasti předsedy vlády Bohuslava Sobotky podepsal 21. září 2016 ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček s předsedou Rady Asociace krajů ČR Michalem Haškem prohlášení, které zdravot níkům v zařízeních zřizovaných kraji zajistí, že jejich mzdy budou zvýšeny stejně jako pla ty zdravotnických pracovníků ve státem zři zovaných zařízeních. top
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
Naše poslání: zlepšit život pacientů s autoimunitními onemocněními. Autoimunitní onemocnění představují 10. nejčastější příčinu úmrtí ve světě. Tuto skupinu onemocnění lze charakterizovat jako poruchu, při které je imunitní systém nadměrně aktivní a napadá některé typy vlastních buněk. Naší vizí je zmírnit obavy z autoimunitních onemocnění pro budoucí generace. Ve společnosti Janssen máme ambice dosáhnout přesnější diagnostiku a objevit léčbu, která přinese vyléčení autoimunitních onemocnění. Naším cílem je zlepšit život pacientů. Společnost Janssen využívá vědecké poznatky k pomoci pacientům na celém světě.
Janssen-Cilag s.r.o. Karla Engliše 3201/6, 150 00 Praha 5 www.janssen.com Použitá fotografie má pouze ilustrační charakter.
PHCZ/STE/1116/0001
Kongresová review 5
6 AM Review
kongresová REVIEW
United European Gastroenterology Week
|
15.–19. října 2016 Vídeň, Rakousko
|
Jak zlepšit stav pacientů s ulcerózní kolitidou? Nové pohledy Na výročním setkání gastroenterologů ve Vídni proběhlo odborné sympozium věnované ulcerózní kolitidě (UC). Klíčovou informací bylo, že tzv. pacientem reportované výsledky (PRO) jsou cenným klinickým nástrojem hodnocení choroby, nejlépe v kombinaci s endoskopií a monitoringem kalprotektinu. Nejlepších výsledků při léčbě UC lze dosáhnout trvalou kontrolou aktivity onemocnění (tzv. continuous clinical remision), která zahrnuje symptomy UC a endoskopické vyšetření. Hovořilo se i o tom, že protilátka proti TNFα golimumab prokázala přetrvávající účinnost a bezpečnost při čtyři roky trvající léčbě pacientů s UC.
PRO, alfa a omega léčebných cílů
To, že pacient s nespecifickými střevními zá něty (IBD), resp. UC má stát v centru dění při
managementu choroby, dokládají nové přístu py, reflektované a podporované regulačními autoritami FDA a EMA. Americký úřad pro kontrolu léčiv (FDA) vydal v červenci letošní ho roku doporučení, jak by měly být postave ny endpointy klinických studií. „FDA věří, že ideální nástroj hodnotící účinnost léčby ul cerózní kolitidy v klinických studiích by měl sestávat jednak ze škál pro posouzení sym ptomů samotným pacientem, jde o takzvané pacientem reportované výsledky, a jednak ze škál hodnotících endoskopické a histologic ké výsledky. Ty jsou v rukou lékaře,“ vysvět lil Dr. Gionata Fiorino z Instituto Clinico Hu manitas, Milán, Itálie. Evropská léková agentura (EMA) zase ve svém aktuálním doporučení pro vývoj nových léčiv uvádí, že terapie UC by měla poskytovat pacientům úlevu od symptomů založenou na dokumentovaném ovlivnění zánětlivého pro cesu. Úleva od příznaků nemoci by měla být posouzena pacientem (pacientem reportova
né výsledky, PRO). EMA přitom požaduje, aby nástroje používané při PRO byly validovány, aby se mohly stát spolehlivým prostředkem hodnocení primárních výsledků klinických studií. Druhou složkou, která má být hodno cena (co-primary outcome), je slizniční hoje ní. Dr. Fiorino připomněl loni zveřejněný pro gram STRIDE (Selecting Therapeutic Targets in Inflammatory Bowel Disease), který inici ovala International Organization for the Stu dy of Inflammatory Bowel Diseases (IOIBD), složená z předních expertů na léčbu IBD. Pro gram měl za cíl sestavit potenciální léčebné cí le, které by umožnily realizovat v současnosti prosazovanou „treat-to-target“ strategii v léč bě IBD. Celkem 28 expertů sestavilo 12 dopo ručení pro UC a pro Crohnovu chorobu opře ných jak o evidenci, tak o názory odborníků. Pro UC se schváleným léčebným cílem stala re mise na základě PRO, definovaná jako absen ce rektálního krvácení a úprava vyprazdňová ní střev (≤ 1 nebo ≤ 2) a endoskopická remise,
Foto: UEG
U ulcerózní kolitidy jsme svědky kontinuální ho nárůstu incidence a prevalence. V Evropě je diagnostikováno kolem 25 nových případů na 100 000 obyvatel ročně. UC je chronické, pro gresivní onemocnění charakterizované záně tem střevní sliznice. Do jeho klinického obra zu patří krvavé průjmy, bolesti břicha, inkonti nence stolice, urgence či spasmy. Bohužel jen asi polovina pacientů dospěje k remisi, zbytek trvale trpí symptomy onemocnění a u řady z nich je nezbytný radikální chirurgický výkon na stře vě: během deseti let desetina dospělých nemoc ných podstoupí kolektomii, v pediatrické po pulaci jsou čísla ještě vyšší. UC je také spojena s vyšším rizikem vzniku kolorektálního karci nomu. Pacienti s UC mají přibližně o 10 % vyšší mortalitu ve srovnání s běžnou populací a kva lita jejich života je výrazně zhoršena.
Pro dospělé pacienty se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní
Kongresová review 7
Aktualitykolitidou, z medicíny a systému péče u kterýchzdravotní odpověď na konvenční léčbu, včetně kortikosteroidù
a 6-merkaptopurinu (6-MP) nebo azathioprinu (AZA), nebyla dostatečná, nebo kteří tuto léčbu netolerovali nebo byli pro tuto léčbu ze zdravotních důvodů kontraindikováni.1
PŘÍPRAVEK ANTI-TNF S PROKÁZANOU KONTINUÁLNÍ KLINICKOU ODPOVĚDÍ AŽ DO 54. TÝDNE1,2,*
Reference: 1. SPC přípravku SIMPONI , červen 2016. 2. Sandborn WJ, Feagan BG, Marano C, et al. Subcutaneous golimumab maintains clinical response in patients with moderate-to-severe ulcerative colitis. Gastroenterology. 2014;146(1):96-109.
®
* Klinická odpověď byla definována jako snížení skóre Mayo o ł 30 % a o ł 3 body oproti výchozím hodnotám, se současným poklesem podskóre rektálního krvácení o ł 1 bod nebo podskóre rektálního krvácení 0 bodů nebo 1 bod; kontinuální klinická odpověď byla definována jako udržení klinické odpovědi až do 54. týdne, které bylo určováno podle aktivity onemocnění UC hodnocené pomocí částečného skóre Mayo každé 4 týdny (ztráta odpovědi byla potvrzena endoskopicky) a doplňkového skóre Mayo ve 30. týdnu a 54. týdnu s cílem potvrdit u pacientů během návštěv udržení kontinuální klinické odpovědi; pacient, který si udržel klinickou odpověď, byl tedy ve stavu kontinuální klinické odpovědi při každém hodnocení až do 54. týdne.
Zkrácená informace o léčivém přípravku. Simponi 50 mg injekční roztok v předplněném peru a Simponi 50 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce Léčivá látka: Golimumabum, lidská IgG1κ monoklonální protilátka produkovaná myší hybridomovou buněčnou linií s užitím technologie rekombinantní DNA. Indikace: Revmatoidní artritida (RA): 1/ v kombinaci s methotrexátem (MTX) k léčbě středně těžké až těžké aktivní RA u dospělých, pokud odpověď na léčbu pomocí DMARD včetnì MTX nebyla dostatečná, 2/ k léčbě těžké, aktivní a progresivní RA u dospělých, kteří dosud nebyli léčeni MTX. V kombinaci s MTX zlepšuje tělesnou funkci a snižuje míru rtg progrese poškození kloubů Juvenilní idiopatická artritida (JIA): v kombinaci s MTX k léčbě polyartikulární juvenilní idiopatické artritidy u dětí s tělesnou hmotnosti nejméně 40 kg, které nedostatečně odpověděly na předchozí léčbu MTX. Psoriatická artritida (PsA): samotný nebo v kombinaci s MTX k léčbě aktivní a progresivní PsA u dospělých, pokud odpověď na předchozí léčbu DMARDs nebyla dostatečná. U pacientů s polyartikulárními symetrickými podtypy onemocnění snižuje rychlost progrese poškození periferních kloubů a zlepšuje fyzické funkce. Ankylozující spondylitida (AS): k léčbě těžké aktivní AS u dospělých, u nichž nebyla odpověď na konvenční léčbu dostatečná. *Axiální spondylartritida bez radiologického průkazu (nr-AxSpA): k léčbě dospělých s těžkou aktivní nr-AxSpA s objektivními známkami zánětu (zvýšená hladina CRP a/nebo průkaz magnetickou rezonancí) s nedostatečnou odpovědí či netoleranci NSAID. Ulcerózní kolitida (UC): Léčba středně těžké až těžké aktivní ulcerózní kolitidy u dospělých pacientů adekvátní nereagujících na konvenční léčbu včetně kortikosteroidů a 6-merkaptopurin (6-MP) nebo azathioprin (AZA), nebo kteří tuto léčbu netolerují nebo u kterých je kontraindikována. Dávkování a způsob podání: Ulcerózní kolitida: Pacienti s tělesnou hmotností nižší než 80 kg Simponi podávaný v počáteční dávce 200 mg, poté 100 mg v 2. týdnu, poté dále 50 mg každé 4 týdny. Pacienti s tělesnou hmotností 80 kg nebo více Simponi podávaný v počáteční dávce 200 mg, poté 100 mg v 2. týdnu, poté dále 100 mg každé 4 týdny. *U všech revmatologických indikací (RA,PsA, AS, nr-AxSpA) se podává 50 mg jako subkutánní injekce 1x měsíční, ve stejný den každého měsíce. V indikaci RA podávat současně s MTX. *U pacientů s indikací RA, PsA, AS nebo nr-AxSpA o tělesné hmotnosti převyšující 100 kg, kteří nedosahují přiměřené klinické odpovědi po 3 nebo 4 dávkách, se může zvážit zvýšení dávky golimumabu na 100 mg jednou za měsíc. Starší pacienti: úprava dávky není nutná. Poruchy funkce ledvin a jater: nelze uvést dávkovací doporučení. Pediatrická populace: 50 mg jednou měsíčně, ve stejný den každého měsíce, u dětí s tělesnou hmotností nejméně 40 kg. Pacienti by měli být vybaveni kartou s upozorněním pro pacienta. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou nebo kteroukoli pomocnou látku. Aktivní tuberkulóza (TBC) nebo jiné těžké a oportunní infekce. Srdeční selhání třídy III/IV dle NYHA. Interakce: Studie nebyly provedeny. Kombinace Simponi a anakinry nebo abataceptu se nedoporučuje. Nedoporučuje se současné podání živých vakcín. Terapeutická infekční agens se nesmí podávat. Při převedení na jiný biologický přípravek je nutná opatrnost pro zvýšené riziko infekce a možných lék. interakcí. Vybrané bezpečnostní informace: Riziko infekcí: Pacienti používající blokátory TNF jsou náchylnější k závažným infekcím. Pokud se u rizikových pacientů léčených přípravkem Simponi vyvine závažné systémové onemocnění, mělo by padnout podezření na invazivní plísňovou infekci. Stanovení diagnózy a podávání empirické antimykotické léčby u těchto pacientů by mělo být provedeno po konzultaci s lékařem pokud možno s odbornými znalostmi v péči o pacienty s invazivní plísňovou infekcí.Tuberkulóza (TBC) (většinou extrapulmonální, projevující se jako lokální nebo diseminované onemocnění), bakteriální infekce včetně sepse, invazivní mykotické infekce a jiné oportunní infekce. Některé z těchto infekcí se objevily u pacientů užívajících současně imunosupresivní terapii.Před zahájením, v průběhu a po ukončení léčby monitorovat pacienty na přítomnost infekce včetně TBC. Eliminace golimumabu může trvat až 5 měsíců, monitorovat po celé toto období. Pacienty poučit, aby se vyhýbali expozici potenciálních rizikových faktorů infekce. Pokud se zvažuje použití přípravku u pacientů s chronickou infekcí nebo anamnézou rekurentní infekce, má se postupovat opatrně. Před zahájením léčby vyšetřit pacienty na aktivní i inaktivní (latentní) TBC. Léčba latentní TBC musí být zahájena před začátkem léčby Simponi.U pacientů s negativním testem latentní TBC a s vícečetnými rizikovými faktory TBC zvážit antituberkulózní léčbu. U pacientů léčených Simponi se během léčby latentní TBC a také po ní objevily příznaky aktivní TBC. Pacienti léčení Simponi musí být sledováni na známky aktivní TBC vč. pacientů s negativním testem na latentní TBC, pacientů léčených na latentní TBC či v minulosti léčených na TBC. Reaktivace hepatitidy B: Před zahájením léčby Simponi musí být pacienti vyšetřeni na HBV infekci. TNF inhibitory, včetně Simponi, jsou spojovány s reaktivací viru hepatitidy B (HBV) u pacientů, kteří jsou chronickými nosiči. Přenašeči HBV, kteří potřebují léčbu Simponi, musí být pečlivě monitorováni na HBV infekci během léčby a po několik měsíců po jejím ukončení. U pacientů, u kterých dojde k reaktivaci HBV, musí se podávání Simponi zastavit a zahájit účinnou antivirovou terapii s vhodnou podpůrnou léčbou. Malignity: Obezřetně je třeba postupovat při léčbě TNF blokátorem u pacientů s nádorovým onemocněním v anamnéze nebo při zvažování léčby u pacientů se současným nádorovým onemocněním. Při léčbě TNF blokátorem nelze vyloučit možné riziko vzniku lymfomů nebo jiných malignit. U pacientů léčených přípravkem Simponi byly hlášeny případy leukemie.U pacientů léčených jinými látkami blokujícími TNF byly hlášeny vzácné případy hepatosplenického T-buněčného lymfomu (HSTCL). K většině případů došlo u dospívajících a mladých mužů, přičemž téměř všichni užívali souběžně azathioprin (AZA) nebo 6-merkaptopurin (6-MP) pro léčbu zánětlivého onemocnění střev. Riziko rozvoje HSTCL nelze u pacientů léčených blokátory TNF vyloučit. Všichni pacienti s UC se zvýšeným rizikem dysplazie nebo kolorektálním karcinomem musí podstupovat pravidelné vyšetření. Nádorová onemocnění kůže: U pacientů, kteří byli léčeni inhibitory TNF včetně přípravku Simponi, byl hlášen výskyt melanomu. U pacientů, kteří byli léčeni jinými inhibitory TNF, byl hlášen výskyt karcinomu z Merkelových buněk. Doporučuje se pravidelné kožní vyšetření, zvláště u pacientů s rizikovými faktory pro vznik rakoviny kůže. Hematologické reakce: Byly hlášeny případy anémie, leukopenie, trombocytopenie, pancytopenie a aplastické anemie. Všichni pacienti by měli být poučeni, aby okamžitě vyhledali lékařskou péči, jestliže se u nich objeví známky nebo příznaky připomínající krevní dyskrazii. Přerušení léčby Simponi se musí zvážit u pacientů s potvrzenými významnými hematologickými abnormalitami. Neurologické příhody: Používání TNF blokátorů, včetně golimumabu, bylo spojeno s případy vzniku nebo exacerbací klinických symptomů a/nebo radiografického nálezu demyelinizačních poruch centrálního nervového systému, včetně sklerózy multiplex, a periferních demyelinizačních poruch. U pacientů s preexistujícími nebo nedávno vzniklými demyelinizačními poruchami, je nutné pečlivě zvážit prospěch a riziko anti-TNF terapie před zahájením léčby Simponi. V případě vzniku těchto onemocnění je třeba zvážit přerušení léčby Simponi. Alergické reakce: Při anafylaktické nebo jiné závažné alergické reakci je nutné přerušit podávání Simponi. Krytka jehly je z kaučuku obsahujícího latex, u jedinců citlivých na latex může vyvolat alergickou reakci. Městnané srdeční selhání (CHF): Při léčbě blokátory TNF, včetně Simponi, byly popsány případy zhoršení městnaného srdečního selhání (CHF) a nový vznik CHF U pacientů se selháním třídy I/II dle NYHA se musí Simponi používat opatrně, při zhoršení nebo výskytu nových příznaků léčbu přerušit. Autoimunitní procesy: Při příznacích svědčících pro syndrom podobný lupus erytematodes a pozitivitě protilátek proti dvouvláknové DNA, léčbu Simponi přerušit. Vakcinace: Pacienti léčení Simponi mohou být současně očkováni, s výjimkou očkování živými vakcínami. Operace: Pacienti léčeni Simponi, u kterých je nutná operace, musí být pečlivě monitorováni na výskyt infekcí. Zvláštní populace: Při léčbě starších pacientů (≥65let) je třeba dbát zvýšené pozornosti s ohledem na obecně vyšší výskyt infekcí u této skupiny osob. Pediatrie: Před zahájením léčby přípravkem Simponi doporučuje se proočkování pediatrických pacientů dle platných postupu pro očkování Fertilita, těhotenství a kojení: ženy ve fertilním věku, musí užívat vhodnou antikoncepci a pokračovat v užívání minimálně 6 měsíců po poslední injekci golimumabu. Podávání těhotným se nedoporučuje; podávat pouze v případě nutné potřeby. Ženy v průběhu léčby a 6 měsíců po jejím ukončení nesmí kojit. Golimumab prochází placentou, po léčbě monoklonální protilátkou blokující TNF v těhotenství jsou po dobu 6 měsíců detekovány protilátky v séru kojenců narozených léčeným ženám. U těchto kojenců může být vyšší riziko infekce. Podávání živých vakcín kojencům se nedoporučuje po dobu 6 měsíců od poslední injekce golimumabu matce během těhotenství. Nežádoucí účinky: Velmi časté, časté: infekce horních cest dýchacích. Časté: bakteriální a virové infekce, bronchitida, sinusitida, superficiální mykotická infekce, anémie, alergické reakce, pozitivní autoprotilátky, deprese, insomnie, závratě, parestezie, bolest hlavy, hypertenze, dyspepsie, gastrointestinální a abdominální bolest, nauzea, zvýšení ALT a AST, alopecie, dermatitida, svědění, vyrážka, horečka, astenie, reakce v místě vpichu injekce, dyskomfort na hrudi. Další nežádoucí účinky byly pozorovány s nižší frekvencí. Nejzávažnější nežádoucí účinky, které byly hlášeny při léčbě golimumabem, byly závažné infekce (včetně sepse, pneumonie, tuberkulózy, invazivních mykotických a oportunních infekcí), demyelinizační poruchy, reaktivace HBV, městnavé srdeční selhání, autoimunní procesy (lupus like syndrom), hematologické reakce, závažná systémová hypersensitivita (zahrnující anafylaktickou reakci), vaskulitida, lymfom a leukemie Hlášení podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků. Léková forma: Injekční roztok v předplněném peru (injekce), SmartJect; injekční roztok v předplněné injekční stříkačce (injekce). Uchovávání: V chladničce (2 °C - 8 °C). Chraňte před mrazem. Předplněné pero/přeplněnou injekční stříkačku uchovávejte ve vnějším obalu (papírová skládačka), aby byly chráněny před světlem. Velikost balení: 1 předplněné pero. Registrační číslo: EU/1/09/546/001. Velikost balení: 1 předplněná injekční stříkačka. Registrační číslo: EU/1/09/546/003. Držitel rozhodnutí o registraci: Janssen Biologics B.V., Einsteinweg 101, 2333 CB Leiden, Nizozemsko. Datum poslední revize textu: 24/06/2016. * Všimněte si prosím změn v informacích o léčivém přípravku. Způsob výdeje: Vázán na lékařský předpis. Způsob úhrady: Plně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Dříve než přípravek předepíšete, seznamte se prosím s úplným souhrnem údajů o přípravku. Dávkování Simponi v ulcerózní kolitidě: Pacienti s tělesnou hmotností nižší než 80 kg-Simponi podávaný v počáteční dávce 200 mg,® poté 100 mg v 2. týdnu, poté dále 50 mg každé 4 týdny; Pacienti s tělesnou hmotností 80 kg nebo více Simponi podávaný v počáteční dávce 200 mg, poté 100 mg v 2. týdnu, poté dále 100 mg každé 4 týdny.
08-17-GAST-1174592-0001
Merck Sharp & Dohme s.r.o. Evropská 2588/33a, 160 00 Praha 6, Česká republika Tel.: +420 233 010 111, e-mail: dpoc_czechslovak@merck.com www.msd.cz
8 Kongresová review
defi novaná jako Mayo endoskopické podskóre v rozmezí 0–1 (tzv. PRO2). Histologická remise je cílem přídatným. PRO by měly zahrnovat posouzení kvality života, schopnosti pracovat, disability, únavy či de prese. Hodnocení onemocnění podle PRO nic méně zůstává, jak konstatoval Dr. Fiorino, vý zvou. Existují sice dotazníky a škály pro posou zení kvality života (např. IBDQ, SIBDQ nebo SF36), poruchy nálady (např. CESD, HADSA, HADSD), únavy (FACITF Score MFI) nebo pracovní výkonnosti (WPAI), ne všechny jsou však specifické pro IBD a pro hodnocení disa bility validovaný nástroj není k dispozici vů bec. Přídatně lze hodnotit ukazatele, jako je CRP, kalprotektin či histologie, nebo použít průřezové zobrazovací metody. „Stanovení kal protektinu ve stolici je jednoduché, neinvaziv ní, ekonomické vyšetření, které má své výhody i limitace. Dokáže odlišit vzplanutí ulcerózní kolitidy od syndromu dráždivého tračníku, lze ho provádět i v domácím prostředí a je vhod né především k monitoraci stavu pacientů, kte ří dosáhli remise. Nemáme však data pro to, aby koncentrace kalprotektinu mohla být mě řítkem výsledku léčby ani aby toto vyšetření mohlo být rovnocennou náhradou endosko pie. Pozor je třeba také dát na falešnou poziti vitu, především při infekcích horních cest dý chacích, při zvýšeném množství hlenu ve sto lici, při užívání nesteroidních antirevmatik nebo při zánětech horní části trávicího trak tu,“ shrnul stále diskutovanou problematiku kalprotektinu Dr. Fiorino. Podobně problema tická je také histologie jako nástroj hodnocení výsledku léčby. Není zavedeno jednotné skó re a nepanuje shoda v definici histologického hojení ani v tom, zda má histologická remise klinický přínos. Jakou budoucnost tedy budou mít dnes tolik vzývaná PRO? „Ulcerózní koli tida je onemocnění vedoucí k disabilitě. Kont rola symptomů je u každého pacienta jiná, ale vždy má dopad na kvalitu jeho života, na spo lečenské zapojení a práceschopnost. Prioritou léčebných snah musí být udržení kvality živo ta pacientů. Při měření klinických výsledků je tudíž nezbytné vycházet z PRO, je to v součas nosti nejlepší způsob hodnocení. Současně by chom měli usilovat o dosažení slizničního ho jení. Nelze vyloučit, že v budoucnu budou hrát klíčovou roli neinvazivní biomarkery nebo his tologie,“ uzavřel své sdělení Dr. Fiorino. Dr. Walter Reinisch z McMaster Universi ty v Hamiltonu, USA, připomněl výsledky kli nické studie PURSUITSC, která u přibližně 500 pacientů se středně závažnou nebo těžkou aktivní UC hodnotila klinickou odpověď, sliz niční hojení a klinickou remisi po šesti týdnech léčby golimumabem nebo placebem. Golimu mab patř í mezi novější inhibitory TNFα a byl vyvinut jako plně humánní monoklonální pro tilátka IgG1k schopná inhibovat TNFα a vyzna čující se nízkou imunogenicitou. Ukázalo se, že při léčbě golimumabem oproti placebu sta tisticky významně větší počet nemocných do sáhl klinické odpovědi (51 % vs. 30,3 %), sliz ničního hojení (42,3 % vs. 28,7 %) a klinické
AM Review 24 2016
„Prioritou léčebných snah musí být udržení kvality života pacientů. Při měření klinických výsledků je tudíž nezbytné vycházet z PrO, je to v současnosti nejlepší způsob hodnocení. Současně bychom měli usilovat o dosažení slizničního hojení.“
Dr. Gionata Fiorino, instituto Clinico Humanitas, Milán, itálie
remise (17,8 % vs. 6,4 %). „Studie potvrdila, že časná odpověď podle PRO je prediktorem slizničního hojení,“ řekl Dr. Reinisch. Téměř 17 % pacientů léčených golimumabem repor tovalo po šesti týdnech normalizaci frekvence vyprazdňování stolice a po stejné době dosáh lo slizničního hojení 78 % nemocných z těch, u nichž došlo k normalizaci vyprazdňování. Až u 52,8 % osob léčených golimumabem do šlo k vymizení krvácení z rekta, což bylo vý znamně více než u placeba, a slizničního ho jení dosáhlo 66,4 % pacientů, u nichž došlo k odeznění krvácení. „Studie PURSUITSC také potvrdila, že krvácení z rekta a frekven ce vyprazdňování spolu s Mayo skóre mohou predikovat kontinuální klinickou odpověď na léčbu golimumabem,“ konstatoval Dr. Reinisch. A jak vypadala situace po jednom roce udr žovací léčby golimumabem? Do dvojitě zasle pené studie PURSUITM byli zahrnuti paci enti, kteří dokončili předchozí indukční stu dii PURSUIT (Program of Ulcerative Colitis Research Studies Utilizing an Investigational Treat ment). Nemocní, kteří na tuto léčbu od pověděli, byli randomizovaně přiřazeni buď k placebu, nebo k léčbě golimumabem v dávce 50, nebo 100 mg každé čtyři týdny. Nemocní, kteří odpověděli v indukční studii na placebo, je dostali i v extenzi, a ti, kteří neodpověděli, dostali léčbu golimumabem 100 mg. Studie tr vala 52 týdnů a primárním sledovaným výsled kem studie bylo přetrvání léčebné odpovědi do 54. týdne, sekundárními výsledky byly klinic ká remise a slizniční hojení ve 30. a 54. týdnu. Dr. Reinisch shrnul, že do 54. týdne přetrva la klinická odpověď na léčbu u 47 % pacientů na golimumabu 50 mg, u 49,7 % pacientů na golimumabu 100 mg a u 31,2 % pacientů na placebu (p = 0,010 a p < 0,001, dle pořadí). Ve 30. a 54. týdnu bylo v klinické remisi a se sliz ničním zhojením více pacientů léčených goli mumabem 100 mg než nemocných na placebu nebo na léčbě golimumabem 50 mg.
Kritéria přetrvávající klinické odpovědi by la poměrně přísná, během roku proběhlo cel kem 15 zhodnocení podle Mayo skóre, a pokud byla ztráta odpovědi zaznamenána v některém z měření, bylo to považováno za selhání léčby. Osoby, které splnily kritéria vzplanutí choroby, absolvovaly endoskopické vyšetření pro potvr zení ztráty klinické odpovědi na léčbu. Frekven ce a charakter nežádoucích účinků odpovídaly profi lu antagonistů TNFα. Na sympoziu ve Vídni byly představeny i vý sledky studie PURSUIT po čtyřletém sledo vání (W. Reinisch a kol.), které poprvé zazně ly letos na kongresu ECCO v Amsterdamu. Do extenze s názvem PURSUITM bylo zahrnu to 672 pacientů, kteří úspěšně prošli léčbou golimumabem v předchozí 52týdenní studii a pokračovali ve stejném dávkování (50 nebo 100 mg). Na konci 216. týdne získalo 99 % ne mocných léčených golimumabem při celkovém zhodnocení lékařem (PGA, Physician Global As sessment) Mayo skóre 0/1 (čím nižší číslo na šká le 0–12, tím nižší aktivita onemocnění) a 77,6 % skóre 0. Skóre vyšší než 170 v dotazníku kva lity života pacientů s IBD (IBDQ) získalo 1 % pacientů léčených golimumabem (toto bodové ohodnocení vyjadřuje remisi). Současně se ve studii podařilo mezi 54. a 216. týdnem udržet srovnatelný počet nemocných bez léčby korti koidy. Golimumab tudíž prokázal, že je dlou hodobě účinný, že na léčbě dokáže dlouhodobě přetrvat vysoký počet nemocných (téměř 70 %) a současně že má příznivý poměr riziko/bene fit u pacientů se středně závažnou a těžkou UC. Prof. Gert Van Assche z UZ Leuven, Belgie, doplnil, že klinický průběh onemocnění může podle současných důkazů významně ovlivňovat sám pacient: pokud mu je poskytnuto dostatečné zázemí a nástroje pro provádění jednoduchého selfmonitoringu, je možné dosáhnout dlouhodobé kontroly onemocnění a zlepšit kvalitu života nemocného. „Pokud se takzvaná pacientem reportovaná kontinuální klinická odpověď (Continuous Clinical Response, CCR – pozn. red.) stane součástí rutinní péče, dojde ke zlepšení managementu ulcerózní kolitidy, zefektivnění léčby, povzbuzení pacienta a zlepšení jeho vztahu s ošetřujícími zdravotníky,“ uvedl prof. Van Assche a doložil na zatím nepublikované práci (L. Peyrin-Biroulet a kol.), že slizničního hojení při léčbě golimumabem dosáhlo 90 % pacientů s CCR a jen 2,6 % bez CCR. A naopak, pacienti, kteří museli podstoupit částečnou nebo úplnou kolektomii, byli všichni bez CCR. Prof. Van Assche ve svém příspěvku rovněž apeloval na rozšíření telemonitoringu při léč bě UC. „Tato technologie nenahradí lékaře, ale je dobrým pomocníkem. Díky telemonitorin gu lze snížit počet návštěv v nemocnici, zlepšit kontrolu průběhu onemocnění a kvalitu života. V neposlední řadě tak lze snížit náklady na péči a optimalizovat provoz přetížených center pro léčbu IBD. Telemonitoring s dobrými výsledky používáme u nás na klinice u více než 2500 pa cientů s IBD,“ uzavřel. ČIL
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
Kongresová review 9
PŘEVRATNÉ OBJEVY NOVÝCH LÉKŮ VZNIKAJÍ V LABORATOŘÍCH,
ALE RODÍ SE UŽ V NAŠICH SRDCÍCH. Přes 100 let pohání zaměstnance MSD společná touha: vyvíjet léky a vakcíny, které zlepšují miliony lidských životů. S podobnou péčí se věnujeme novým veterinárním přípravkům. Uvědomujeme si však, že je před námi ještě dlouhá cesta, proto klademe důraz na výzkum a vývoj. Stejné úsilí věnujeme zlepšování dostupnosti lékařské péče a spolupráci s těmi, kteří sdílejí naše nadšení pro zdravější svět. Víme, že to zvládneme. Dáváme do toho vše. Chcete vědět více o našem poslání? Navštivte www.msd.cz
Merck Sharp & Dohme s.r.o., Evropská 2588/33a, 160 00 Praha 6, tel.: +420 233 010 111, email: dpoc_czechslovak@merck.com 08-2018-CORP-1192224-0000
10 Kongresová review
AM Review 24 2016
United European Gastroenterology Week
Terapeutické monitorování léčiva – základ úspěchu léčby IBD Spektrum dostupných léků se v posledních letech rapidně rozšířilo a jejich účinky začínají být hodnoceny nejen teoreticky, ale i v rámci různých léčebných algoritmů. Jako klíčová se jeví volba správné léčebné strategie. Bohužel poučení o nich lze v klinických studiích najít jen vzácně, proto lékaři musejí z velké části vycházet i z vlastních klinických zkušeností. Populaci pacientů s idiopatickými střevními záněty (IBD) je dnes díky její heterogenitě obtížné stratifikovat. Vývoj onemocnění je tak plošně obtížně predikovatelný.
Na UEG Week ve Vídni proběhlo sypozium, kte ré se snažilo hledat odpovědi na aktuální otáz ky léčby IBD. Různý přístup k rozhodování o léčbě nemoc ných s IBD byl patrný i z kontrolního dotazu směřovaného do auditoria: Čím se ve své praxi řídíte při volbě léčebné strategie? Více než po lovina posluchačů (58 %) nahlíží do guidelines, ale v určitých případech se je neobává překročit, čtvrtina se spoléhá zcela na guidelines a jen 10 % se řídí pouze doporučeními, která jsou opřena o dostatečné klinické důkazy. Prof. Edouard Louis z Université de Liège, Bel gie, demonstroval obtíže při volbě léčebné strate gie na případu své pacientky Loly (nar. 1989), jíž byla v roce 2011 diagnostikována Crohnova cho roba (CN). Tehdy kouřila 12 cigaret denně a ne přestala kouřit ani během léčby. Podle Montre alské klasifikace CN se u ní jednalo o gastritidu s ileokolitidou bez ulcerace a rektálních lézí (A2, L3 + L4, B1, p–). Pacientka nejprve dostala mesa lazin, který ale netolerovala, a léčba se u ní navíc ukázala jako neefektivní. Podobná zkušenost se opakovala s budesonidem, účinnost se prokáza la až u methylprednisolonu. Prof. Louis se obrátil na auditorium s pros bou o doporučení vhodné léčby pro tuto ne mocnou. Imunosupresiva by v tomto případě volilo 39 % přítomných, terapii monoklonální protilátkou proti tumor nekrotizujícímu fakto ru (antiTNF) 36 % posluchačů a jejich kombi naci 25 % hlasujících. Pro časně podávané imunosupresivum, konkrétně pro azathioprin, neexistuje podle prof. Louise dostatečný důkaz efektivity. Od razilo se to například v procentu pacientů ze studie Rapid, kteří dosáhli v prvním trimestru léčby remise (67 vs. 56 % u kontrolní kohorty na konvenční terapii, p = 0,69). Při volbě kom binované imunomodulace se podle dostupných důkazů vyplácí zvolit spíše strategii top-down než step-up (D’Haens, Lancet 2008), protože u 73 % pacientů, u nichž byla zvolena (oproti 30 % s druhou strategií léčby), po dvou letech léčby kompletně vymizely ulcerace (p = 0,0028). Pro kombinační terapii s antiTNF mluví vý sledky randomizované a dvojitě zaslepené stu die SONIC, v níž byla klinická remise v 26. týd nu na monoterapii azathioprinem zaznamená na u 30 % probandů, na monoterapii antiTNF infliximabem u 44,4 % pacientů a u 56,8 % ne mocných léčených jejich kombinací. V post-hoc analýze se ukázalo, že hluboké remise (tedy kli
nické a endoskopické remise i cílové koncentra ce C-reaktivního proteinu) dosáhlo 12,9; 25,6; resp. 52,3 % probandů, což značí, že kombi nační léčba je v tomto ohledu vysoce efektivní. Tyto vlastnosti léčby nemusejí být výhodou jen při tlumení současné aktivity onemocně ní, ale mohou mít vliv i na vývoj onemocnění v budoucnu. To bylo dokázáno v randomizo vané a placebem kontrolované studii REACT. V ní byla proti sobě postavena optimalizovaná kombinační strategie imunosupresivem a pro středkem antiTNF terapie oproti standardu pé če. Poměr rizika (HR) pro chirurgický zákrok byl u experimentálního ramene po 24 měsí cích léčby vyčíslen na 0,69 (vyžadovalo ho 6,6 vs. 9,5 % nemocných) a pro komplikace spoje né s CN na 0,73 (24,3 vs. 30,9 %). Budoucnost spočívá v prediktivních markerech
„Abychom dokázali předpovědět, jak se bude pacientčin stav dál vyvíjet, potřebujeme infor mace o různých prediktivních markerech. Na příklad podle studie, kterou jsem s kolegy pu blikoval v časopise Gut v roce 2003, je ileální lokalizace onemocnění poměrně spolehlivým prediktivním markerem komplikací nejčastě ji ústících v nevyhnutelný chirurgický zákrok. Na základě vymezení těchto markerů dokážeme ušít léčbu na míru pacientčiných rizik,“ prohlásil prof. Louis. To, že byla pacientka s onemocně ním diagnostikována před završením 40. roku věku, slouží například podle Beaugerieho a kol. (Gastroenterology 2006) jako předzvěst invalidi zujícího rázu onemocnění, kvůli návyku kouře ní se zase podle Lakatose a kol. (World J Gastro enterol 2009) vystavuje riziku opakujících se re lapsů a komplikací. „Jako nejdůležitější markery vývoje Crohnovy nemoci je možné označit lo kalizaci onemocnění, jeho rozsah, hloubku lézí a věk nemocného,“ shrnul prof. Louis. Pacientce byla nasazena léčba azathiopri nem. Po několika týdnech se bohužel vyvinu la intolerance, proto byla indikována antiTNF terapie s preferencí monoterapie kvůli mírným až středně závažným lézím. Na této léčbě došlo mezi listopadem 2011 a zářím 2012 k navození plné klinické a biologické remise. Terapie byla nakonec přerušena anafylaktickou reakcí. Lo la je od října 2012 až dosud léčena adalimuma bem. Na něm dosáhla plné klinické a biologic ké remise (koncentrace CRP 3 mg/l a fekální ho kalprotektinu < 30 µg/g).
„Za zlatý standard monitoringu léčby je pova žováno vyšetření pomocí endoskopie a zobrazova cích technik, ale širší využití těchto nástrojů mů že být drahé a provedení příliš invazivní. Na dru hou stranu použití biomarkerů při monitoringu je možno v tomto kontextu považovat za dobrý kompromis. Jednotlivé biomarkery lze kombino vat, využívat je individuálně či pouze konfirmativ ně, a tak de facto nahradit pouhou jednorázovou predikci kontinuálním sledováním stavu pacien ta, které umožňuje léčbu průběžně optimalizo vat,“ řekl prof. Louis a předvedl tento postup na případu reálného pacienta. Tentokrát se jednalo o muže ve věku 68 let. Důchodce Christian si před dvěma roky vyslechl diagnózu proktosigmoiditi dy. Zpočátku byl léčen 5-aminosalicylovou kyse linou (5-ASA), poté beclomethasonem dipropio nátem a prednisolonem v čípku, poslední rok ab solvoval cyklus terapie steroidy. Momentálně je na léčbě 5-ASA v dávce 3 g perorálně a 1 g rektálně denně. Pacient uvádí, že má čtyři stolice denně, většinou ráno, ale bez tenesmu a bolesti. Krev se ve stolici objevuje jednou až dvakrát týdně, hod noty hemoglobinu jsou 13,9 g/dl, CRP 2 mg/l a fe kálního kalkprotektinu 270 µg/g. Kolonoskopie u něj potvrdila Mayo skóre 1 (na ploše přes 25 cm, zbytek střeva je normální). Při histologickém vy šetření nebyla prokázána dysplazie, pouze mír ný až středně závažný zánět v rektu a sigmoideu. Prof. Louis se zeptal publika na výběr vhodné te rapie pro Christiana. 31 % přítomných by pokra čovalo v orální a rektální aplikaci 5-ASA, 24 % by začalo léčbu purinovými analogy a 16 % subku tánně podávanou a ntiTNF terapií adalimuma bem či golimumabem. Co je hlavním cílem léčby IBD?
„Další otázkou, s níž je třeba se při výběru lé čebné strategie vypořádat, je definice cíle,“ uvedl prof. Louis. Obvykle se v tomto směru mluví o slizničním hojení, které je podle Schnitzlera a kol. (Inflamm Bowel Dis 2009) prokazatelně spojeno s redukcí chirurgických zákroků. Ty byly nutné u 14,1 % nemocných, u nichž bylo dosaženo úplného slizničního hojení, u 14 % pacientů s čás tečným slizničním hojením a u 38,4 % těch jedin ců, u nichž slizničního hojení dosaženo nebylo. Jiní odborníci tvrdí, že jako cíl by měla být brána histologická remise, která má přímý do pad na klinické symptomy pacienta. Podle Issac sa a kol. (Dig Dis 2010) až 57,9 % pacientů bez signifikantního histologického zánětu nevyka zuje žádné symptomy (oproti 16,7 % pacientů
Kongresová review 11
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
se zánětem). Také počet relapsů je podle Riley ho a kol. (Gut 1991) větší u pacientů s přítom ností vs. absencí akutního buněčného zánět livého infi ltrátu (52 vs. 25 %, p=0,02) a s pří tomností vs. absencí skrytého abscesu (u 78 vs. 27 %, p < 0,005). Travis a kol. (Aliment Phar macol Ther 2011) popsali souvislost mezi dosa žením histologické remise a nižším poměrem hospitalizací (odds ratio 0,27, 95% CI 0,07–0,95, p = 0,048) a Gupta a kol. dokázali, že poměr po kročilých neoplazmat vzrostl trojnásobně pro každou přibývající jednotku skóre průměrného kumulativního histologického zánětu. Některé studie ale vymezují cíl léčby raději obecněji jako remisi. Například v randomizo vané studii STRIDE byl stanoven kompozitní endpoint v podobě dosažení remise založené na hodnocení klinika, výsledcích léčby repor tovaných pacientem a endoskopickém vyšetře ní, přičemž první typ remise byl definován ja ko vyřešení rektálního krvácení a průjmu/změn zvyklostí spojených se stolicí a druhý typ jako vyřešení drolivosti mukózy a vymizení ulcerace při flexibilní sigmoidoskopii nebo kolonoskopii. Z této studie vzešla i konkrétní doporučení pro pacienty s ulcerózní kolitidou (UK) a CN. „Cíl je možné chápat různě, ale čím obecněji ho vyme zíme, tím více budou naše výsledky závislé na přesné definici cíle,“ dodal prof. Louis. ztráta odpovědi na léčbu? Nízká koncentrace léčiva v séru
O relevanci terapeutického monitorování lé čiva promluvil podrobněji prof. Axel Dignass z Agaplesion Markus Krankenhaus, Frankfurt nad Mohanem, Německo. Exkurzi do tématu zahájil kazuistikou 30letého muže s ulceróz ní pankolitidou, který byl poprvé diagnostiko ván před sedmi lety a dosud u něj onemocně ní probíhalo mírně. Pacient označovaný jako Paul dobře odpovídal na léčbu 5ASA, aniž by mu bylo třeba nasadit steroidy. V současnosti ale prochází progresí onemocnění, stěžuje si až na 15 krvavých stolic denně, abdominální bo lest a naléhavou potřebu návštěvy toalety. Obtí že se u něj projevily ztrátou hmotnosti (6 kg za 4 týdny) a artralgií. Z vyšetření vzešly následu jící hodnoty: hemoglobin 9,5 g/dl, CRP 70 mg/l a kalprotektin 1200 μg/g. Pacient dostal mesa lazin 4 g denně, orální prednisolon 40 mg do plněný o 80 mg dávky podávané intravenózně posledních sedm dní. Po této léčbě se u něj ale symptomy nezměnily, a prof. Dignass se proto obrátil na posluchače v publiku s dotazem, ja kou léčbu by v této bezvýchodné situaci zvoli li. Více než polovina (65 %) by chápala tuto si tuaci jako vhodnou pro zařazení infliximabu, 14 % by dalo přednost subkutánně podávané mu prostředku antiTNF terapie a 10 % by zahá jilo léčbu vedolizumabem. K většině by se při klonil i prof. Dignass a podal by muži inflixi mab v dávce 5 mg/kg tělesné váhy. Pacientův stav byl bez dalšího zhoršení, leh ké zlepšení bylo zaznamenáno v naměřených la boratorních hodnotách. Po dvou týdnech léčby udával pacient 10 krvavých stolic denně, nicmé ně neuváděl bolest a méně často si stěžoval na
naléhavou potřebu navštívit toaletu. Prof. Dig nass se opět zeptal publika, jakou léčbu by pa cientovi doporučilo. Více než polovina přítom ných (55 %) by ponechala pacientovi infliximab, ale zvýšila by dávku na 20 mg/kg podávaných každé čtyři týdny, 13 % přítomných by k léčbě přidalo thiopurin. Prof. Dignass pacientovi dáv ku sice zvýšil, ale jen na 10 mg/kg tělesné vá hy a zavedl terapeutické monitorování léčiva. Následovalo další zlepšení. V 6. týdnu léčby pacient udával tři stolice, které byly jen vzácně doprovázeny krví. Na bolest si nestěžoval. Namě řeny u něho byly následující laboratorní hodnoty: hemoglobin 11,8 g/dl, CRP 6 mg/l, kalprotektin 350 μg/g, minimální detekovatelná koncentra ce infliximabu v séru 10 μg/ml (protilátky pro ti němu zaznamenány nebyly). Pacient pokračo val v dosavadní léčbě, poté byl převeden na dáv ku 5 mg/kg tělesné váhy každých osm týdnů. V 10. týdnu léčby dosáhl Paul plné klinic ké remise, laboratorní hodnoty se znormali zovaly a ve 14. týdnu nebyly při endoskopii na lezeny žádné známky aktivního onemocnění. V 30. týdnu léčby bylo dosaženo setrvalé klinic ké remise, laboratorní hodnoty (včetně koncen trace kalprotektinu) se znormalizovaly. V 36. týdnu ale pacient opět začal uvádět zvýšenou frekvenci stolice (třikrát až čtyřikrát denně). O dva týdny později následovalo další zhoršení s pěti krvavými stolicemi denně, proto byl infliximab navýšen opět na 10 mg/kg těles né váhy, zlepšení klinických symptomů se do stavilo do sedmi dnů a setrvalo po dobu dvou týdnů. Pacient byl bez krve ve stolici, její frek vence se snížila na 2–4 denně, pouze s občas nou bolestí břicha. Ve 42. týdnu se ovšem relaps opakoval, proto byl zkrácen interval pro podá ní infliximabu na 6,5 týdne. Paul si navíc začal sám podávat 40 mg prednilosonu. Už od počátku léčby u něj bylo možné sledo vat postupné klesání aktivity onemocnění, nej nižší aktivita byla zaznamenána ve 22. týdnu léč by, ačkoli nejvyšší detekovatelné koncentrace in fliximabu v séru bylo dosaženo už v 10. týdnu. Ke zlomu došlo ve 38. týdnu léčby, kdy začaly růst
„terapeutické monitorování léčiva umožňuje adekvátně reagovat na primární absenci léčebné odpovědi, optimalizovat léčebnou strategii po sekundární ztrátě odpovědi na léčbu, predikovat tuto situaci a v neposlední řadě šetří náklady a redukuje nežádoucí účinky léčby.“
Prof. Axel Dignass, Agaplesion Markus Krankenhaus, Frankfurt nad Mohanem, Německo
koncentrace dosud nepřítomných protilátek pro ti infliximabu v séru, zatímco aktivita onemoc nění se pozvolna zvyšovala již delší dobu a kon centrace infliximabu v séru dále strmě klesala. „Nedostatečná odpověď na léčbu byla pravdě podobně způsobena únikem účinné látky stolicí, který se projevil v nízké koncentraci inflixima bu v séru,“ okomentoval případ prof. Dignass. Podle studie Masera a kol. (Clin Gastroente rol Hepatol 2006) dosáhla naprostá většina pa cientů s detekovatelným infliximabem v séru remise, CRP < 5 mg/dl a > 75% endoskopické ho zlepšení, zatímco totéž bylo zaznamenáno jen u méně než polovičního počtu pacientů bez detekovatelné koncentrace infliximabu v séru. V případě CRP lze podle Vande Casteeleho a kol. (Gut 2015) dokonce mluvit o korelaci. „Co se tý če protilátek proti biologiku v séru,“ pokračo val prof. Dignass, „tak jejich vliv na farmako kinetiku infliximabu může být jen přechodný a nemusí vést ke zhoršení klinických výsledků. Stálé vysoké koncentrace protilátek ale mohou na druhé straně znamenat permanentní ztrátu odpovědi na léčbu.“ Podle zmíněné studie Van de Casteeleho jsou v riziku zformování těchto protilátek a následném přerušení léčby inflixi mabem zejména pacienti, kteří mají nízké kon centrace infliximabu v séru ve 14. týdnu léčby. „Jaké klinické scénáře a léčebné algoritmy připadají v úvahu u pacientů, u nichž podobně jako u Paula došlo k sekundární ztrátě odpově di na antiTNF terapii? Vždy je třeba zkontrolo vat nejnižší detekovatelnou koncentraci účinné látky a protilátek proti ní v séru. Pokud je kon centrace infliximabu na terapeutické úrovni, doporučuje se zaměřit na aktivitu onemocně ní a případně změnit monoklonální protilátku na nezaměřenou proti TNF. Pokud je namě řena subterapeutická koncentrace inflixima bu v séru a zároveň detekovatelné koncentra ce protilátek, doporučuje se po určitou dobu navýšit dávky léčiva, případně zkrátit interval podávání biologika a začít s imunosupresí. To též se doporučuje i v případě, že jsou naměře ny nízké koncentrace účinné látky i protilátek proti ní. Na vině může být také nízká adheren ce k léčbě,“ prohlásil prof. Dignass. Z observační studie TAXIT, která se zaměři la na vztah mezi výsledky léčby a těmito dvěma veličinami u stabilních nemocných, vyplynulo, že podíl pacientů s nedetekovatelnými koncent racemi infliximabu nebo koncentrací < 3 µg/ml je zhruba čtvrtina až třetina (28,9 %) z celkové ho počtu. U 43,7 % nemocných léčených infli ximabem, u nichž dosáhla koncentrace inflixi mabu v séru ideální úrovně (≥ 3 µg/ml a záro veň ≤ 7 µg/ml), není třeba léčbu optimalizovat. Podobné množství (27,4 %) pacientů jako těch, u nichž jsou koncentrace infliximabu velmi níz ké, vykazuje hodnoty > 7 µg/ml. Tehdy je třeba snížit dávku léčiva a v dalším kroku snížit in terval jeho podávání. Průběžné testování ideální užívané dávky v managementu onemocnění se oproti empi rické eskalaci dávky může vyplatit i finančně. Ve francouzské studii Roblina a kol. (J Mark Access Health Policy 2015) byly úspory vyčísleny
12 Kongresová review
na > 131 milionů eur v průběhu pěti let, přičemž náklady na testování dosáhly pouze 2000 eur. „Z představené kazuistiky zřetelně vyplývá, že terapeutické monitorování léčiva poskytuje vhodný nástroj pro individualizaci antiTNF te rapie, umožňuje adekvátně reagovat na primár ní absenci léčebné odpovědi, optimalizovat lé čebnou strategii po sekundární ztrátě odpovědi na léčbu, predikovat tuto situaci a v neposlední řadě šetří náklady a redukuje nežádoucí účin ky léčby,“ shrnul hlavní závěry svého vystoupe ní prof. Dignass. Díky switchi budou vyslyšeny nenaplněné výzvy léčby
Mimo volbu vhodné léčebné strategie snižuje náklady na biologickou léčbu zejména změna léčby pacienta z referenčního na biosimilární léčivý přípravek (switch). O své zkušenosti se switchem z originálního referenčního na biosi milární infliximab (CT-P13, Inflectra, Hospira) se podělil Dr. Charlie Lees z Western General Hospital, Edinburgh, Velká Británie. „Na jed né straně jsme byli v posledních 34 letech svěd ky až pětinásobného nárůstu případů Crohno vy nemoci u pediatrických pacientů, na straně druhé máme k dispozici stále více klinických důkazů, například ze studií SUTD, CHARM, REACH, SONIC či ACCENT I, že léčba časné ho onemocnění je mnohem efektivnější než léč ba onemocnění pozdního,“ konstatoval na úvod Dr. Lees. Výběr indukční terapie se podle něj li ší zejména podle závažnosti onemocnění v oka mžiku diagnózy. U mírné a středně závažné CN je namístě důsledný monitoring potencio nálních rizik. Biologika dnes přicházejí na řa du až u rizikového středně závažného onemoc nění a u onemocnění závažného. Jejich prostor v léčebném kontinuu se ale bude v budoucnos ti pravděpodobně rozšiřovat. „Na náklady biologické léčby Crohnovy ne moci je třeba nahlížet komplexně a nezahrno vat do nich pouze cenu samotné léčby, ale i další výdaje, zejména ekonomické důsledky krátko dobé i trvalé pracovní neschopnosti těchto pa cientů. Nezaměstnanost u nich dosahuje 10 % a jejich nemocenská dovolená trvá v průměru 3–6 týdnů ročně. Náklady se mohou ještě na výšit, pokud bude onemocnění v budoucnu po stihovat stále mladší členy populace. Přesně vy čísleny byly zatím jen přímé náklady na léčbu, které se v Evropě odhadují na 4,6–5,6 miliardy eur ročně,“ upřesnil Dr. Lees. Finanční omezení se odrážejí i v pravidlech preskripce biologik. Dr. Lees položil auditoriu orientační otázku zjišťující svobodu při jejich preskripci. Zhruba polovina (49 %) hlasujících deklarovala svobodu předepsat léčbu jakému koli pacientovi, druhá polovina (51 %) přiznala, že v preskripci biologika omezena je. Biologická léčba hraje poslední roky v léčeb ném spektru CN stále podstatnější roli, podle IMS Institute for Healthcare Informatics tvoří biologika 18 % všech předepsaných léků. S bio logiky roste od ledna minulého roku masivně zájem také o biosimilars, nejvýrazněji v Norsku a Finsku. Podle IMIS MIDAS Unit Sales dnes
AM Review 24 2016
tvoří biosimilars asi 30 % všech případů pře depisovaného infliximabu. Postupující trend se odrazil i v hlasování mezi přítomnými, tře tina hlasujících (34 %) uvedla, že nemá žádné klinické zkušenosti s biosimilars, stejný počet přítomných s nimi má zkušenosti jen u pacientů bez předchozí léčby a 32 % je používá pravidelně jak u pacientů bez předchozí léčby, tak u těch po léčbě originálním referenčním infliximabem. „Mezi nesporné výhody biosimilars patří, že bez kompromisů k přínosům biologik – schop nosti indukovat remisi, rychle nastolit účinek léčby, dosáhnout slizničního hojení a reduko vat počet přijetí k hospitalizaci – znamenají fi nančně příznivější variantu léčby. Úspora, které je díky nim dosaženo, pomůže zpřístupnit léč bu pro větší počet nemocných, zejména v ze mích s nižším HDP, uspokojit větší rozsah po třeb pacientů a investovat do budoucích inova cí, například do antiadhezní a anticytokinové strategie, vývoje nových malých molekul či vý zkumu v oblasti dietních opatření a mikrobio mu,“ prohlásil Dr. Lees. Ekvivalence z hlediska bezpečnosti a efekti vity mezi biosimilárním a referenčním originál ním infliximabem byla potvrzena již v několika klinických studiích. Na pacientech s revmatoid ní artritidou ji ověřovala randomizovaná studie PLANETRA, na nemocných s ankylozující spon dylitidou randomizovaná studie PLANETAS. V extenzích těchto studií byla porovnávána účinnost CT-P13 u pacientů, kteří byli touto léčbou léčeni od počátku, proti pacientům, kte ří byli na CT-P13 převedeni po ukončení hlav ní části studie. Na letošním UEG Week byly představe ny dlouho očekávané výsledky randomizova né, multicentrické a dvojitě zaslepené studie NOR-SWITCH, která na tyto extenze navázala a zahrnula téměř 500 norských pacientů s osmi různými autoimunitními onemocněními, včet ně CN a UK. Podmínkou pro vstup do studie by lo stabilní onemocnění po dobu alespoň šesti měsíců. (Pro více informací o designu a výsledcích studie PLANETRA, PLANETAS a zejména NOR-SWITCH viz AM Review 23 – pozn. red.) „Momentálně máme k dispozici dostatek kli nických důkazů o tom, že CT-P13 je vhodné jak pro pacienty bez předchozí léčby antiTNF, tak pro nemocné, kteří jsou na terapii originálním infliximabem dlouhodobě stabilní. Jedná se o da ta z reálného světa více než 2000 pacientů. Totéž se bohužel s jistotou nedá říct o užití jiných bio similars infliximabu, např. SB2, a switchi na ně, a už vůbec ne o převodu mezi nimi,“ řekl Dr. Lees. Dr. Lees k těmto tradičně zmiňovaným stu diím doplnil ještě nedávno publikovanou ma ďarskou prospektivní, multicentrickou studii Gesceho a kol. (J Crohns Colitis 2016) na ná rodní kohortě. Tato studie byla výjimečná tím, že v Maďarsku bylo CT-P13 spojeno s povin nou preskripcí ve všech indikacích referenční originální látky a pevně stanovenými pravidly pro follow-up, proto mohla být aplikována ce lonárodní harmonizovaná strategie monitorin gu pacientů. Zahrnuto bylo celkem 210 nemoc ných (126 s CN a 84 s UK). Odpověď na léčbu
ve 14. týdnu studie byla zaznamenána u 81,4 % nemocných s CN a 77,6 % s UK, klinické remi se dosáhlo 53,6 % pacientů s CN a 58,6 % s UK. Poměr jedinců, u nichž se léčbou podařilo na stolit klinickou remisi, byl signifikantně vyšší u nemocných bez předchozí léčby infliximabem (p < 0,05). Reakce na aplikaci infuze a infekč ní nežádoucí příhody byly zaznamenány u 6,6, respektive 5,7 % probandů. „Podle National Institute for Health and Care Excellence je třeba biosimilars ve vybrané indi kaci zvažovat k léčbě paralelně s jejich referenč ním produktem. V nedávných přehledech stu dií o ulcerózní kolitidě nebylo rozlišováno mezi originálním referenčním a biosimilárním infli ximabem, naopak se obecně doporučuje začít léčbu levnějším produktem,“ řekl Dr. Lees a de monstroval to na vlastních datech ze Skotska, podle nichž bylo u pacientů bez předchozí léč by ušetřeno 0,7 milionu eur za rok, u pacientů po switchi 2 miliony eur. Dále Dr. Lees popsal, jak probíhá switch na biosimilar: „Po poslední infuzi originálního refe renčního infliximabu jsou pacientovi provedeny krevní testy, změřeny koncentrace léku a protilá tek proti němu v séru, stanovena hodnota fekál ního kalprotektinu, případně Harvey Bradshaw indexu či částečného Mayo skóre. Lékař zhodnotí výsledky dosavadní léčby a vydá doporučení. Po kud neshledá důvod pro zastavení terapie nebo přechod na alternativní terapii, podá pacientovi místo další dávky originálního infliximabu stan dardní dávku CT-P13, kterou lze později upravit. Po switchi se ještě odebere k analýze vzorek sto lice, zhodnotí se pacientovy klinické symptomy a provedou rutinní krevní testy.“ V rámci veřejného zdravotního systému NHS v Lothian (VB) byl před poslední dávkou origi nálního infliximabu od května do července 2016 u vybraných pacientů zahájen odběr vzorků kr ve. Týmem odborníků byly zhodnoceny namě řené nejnižší detekovatelné koncentrace léčiva v séru. Od června do září pak probíhal samotný switch. V druhé fázi projektu se plánuje, že bu de měřena koncentrace léčiva a protilátek pro ti němu před čtvrtou dávkou CT-P13 (cca 6 mě síců po započetí léčby biosimilárním příprav kem). Každé dva měsíce budou poté prováděny rutinní krevní testy a stanovována koncentra ce kalprotektinu ve stolici. V den podání infu ze lékař zhodnotí pacientovy klinické sympto my prostřednictvím proformy pro monitoring léčby. V závěrečné třetí fázi bude vyhodnoceno, kolik pacientů pokračujících v terapii dosáh lo klinické remise. V péči měl Dr. Lees celkem 82 pacientů, kteří switchovali na stejnou dávku CT-P13, 16 nemocných, kteří switchovali s eska lací dávky, osm s deeskalací dávky, 20 jedinců bylo převedeno na alternativní biologickou te rapii a u 29 byla ještě před switchem zastavena biologická léčba úplně. „Jsem zastánce integro vaného přístupu k užití biosimilars, jehož sou částí je v prvé řadě spolehlivý přístup k léčivu, klinicky poučené rozhodování lékařů o léčbě za ložené na individuální strategii pro daného pa cienta, dostatku vědeckých důkazů a spoluprá ci s pacientem,“ uzavřel Dr. Lees. tek
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
Kongresová review 13
14 Kongresová review
AM Review 24 2016
ESMO 2016
|
7.–11. října 2016 Kodaň, Dánsko
|
Hormonální léčba pokročilého ER+/HER2– Ca prsu – relapsem cesta nekončí Karcinom exprimující estrogenové receptory a zároveň bez průkazu receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor, tedy ER+/HER2–, reprezentuje asi dvě třetiny všech případů pokročilého karcinomu prsu. Po deseti letech stagnace konečně přicházejí nové, resp. znovu objevené terapeutické možnosti a s nimi vyvstává i otázka, jak je co nejlépe začlenit do stávajících algoritmů.
Stávající guidelines ESMO v souladu se závě ry 2. mezinárodního konsenzu ESO-ESMO pro léčbu pokročilého karcinomu prsu (ABC2) podporují preferenční užití hormonální tera pie, a to i za přítomnosti viscerálních metastáz. Upřednostňovanou hormonální léčbou 1. linie je u postmenopauzálních žen v závislosti na ty pu a trvání adjuvantní hormonální terapie inhi bitor aromatázy tamoxifen, fulvestrant v dávce 500 mg je také volbou. Naopak chemoterapie by v této indikaci měla být vyhrazena pro případy rychle progredujícího onemocnění nebo proká zané hormonální rezistence. „S každou linií hormonální léčby její rizi ko roste, proto je třeba dobře vážit tři základní otázky: za prvé jaká volba je nejlepší pro nemoc né s pokročilým ER+/HER2– karcinomem prsu, které dosud nebyly exponované hormonální léč bě, za druhé jaký optimální přístup zvolit po re lapsu u nemocných s předchozí dobrou odpově dí na léčbu inhibitory aromatázy, tzn. s dlou hým obdobím bez příznaků onemocnění, a za třetí jaký optimální přístup zvolit u nemocných s předchozí špatnou odpovědí na léčbu inhibi tory aromatázy?“ zamyslel se další z přednáše jících Dr. Matthew Ellis z Baylor College of Me dicine, Houston, USA, na sympoziu věnovaném hormonální léčbě karcinomu prsu. Studie FALCON objevila možný nový standard léčby
Fulvestrant je selektivní deregulátor estrogeno vých receptorů. Tím, že se zaměřuje přímo na jejich funkci, neinterferuje jeho účinek se sé rovými koncentracemi estrogenu, jako je to mu např. u inhibitorů aromatázy. Randomizovaná, dvojitě zaslepená, multicen trická studie fáze III FALCON zahrnula 462 žen s inoperabilním lokálně pokročilým nebo me tastatickým ER-pozitivním, HER2-negativním (ER+/HER2–) karcinomem prsu, které nebyly dosud léčeny hormonální terapií. Povolena by la jedna předchozí linie chemoterapie. Jak vysvětlil Dr. Ellis, hlavní řešitel studie FALCON, pacientky byly v poměru 1 : 1 rando mizovány k podávání 500 mg fulvestrantu in tramuskulárně (ve dnech 0, 14, 28 a poté kaž dých 28 dní), nebo nesteroidního inhibitoru aromatázy anastrozolu 1 mg denně. Po střední době sledování 25 měsíců měly pacientky léčené fulvestrantem statisticky vý znamné 21% zlepšení doby přežití bez progre
se onemocnění (progression-free survival, PFS) oproti těm, které užívaly anastrozol (16,6 vs. 13,8 měsíce, HR 0,797, p = 0,048). Následná analýza podskupin studované po pulace prokázala ještě vyšší účinek na prodlou žení doby PFS u pacientek, jejichž onemocnění na začátku sledování nemetastazovalo do jater nebo plic (22,3 vs. 13,8 měsíce) – zatímco u vis cerálního onemocnění byl pozorován podobný průběh křivek i podobný výsledek PFS (13,8 vs. 15,9 měsíce). „Zdá se, že zejména u pacientek bez viscerál ních metastáz, jejichž život není karcinomem bezprostředně ohrožen – tzn. v typické skupi ně vhodné pro hormonální terapii jako metodu volby –, by mohl fulvestrant představovat no vý standard péče v porovnání s anastrozolem,“ uvedl mj. Dr. Ellis. V obou ramenech studie FALCON byla po zorována srovnatelná kvalita života vztažená ke zdraví, nejčastějšími nežádoucími účinky by ly artralgie (16,7 % s fulvestrantem vs. 10,3 % s anastrozolem) a návaly horka (11,4 vs. 10,3 %). „Snášenlivost fulvestrantu je stejná jako v přípa dě anastrozolu a v každém případě lepší oproti jiným způsobům léčby, které mohou být u těch to pacientek použity, tzn. oproti chemoterapii i inhibitorům CDK4/6,“ zdůraznil Dr. Ellis a do dal, že „... zejména pro nemocné, u nichž je zá jem na co nejnižší toxicitě léčby, tzn. pro starší pacientky či pro nemocné s malým počtem me tastáz, tzv. low-volume disease, se zdá být ful vestrant opravdu dobrou volbou.“ Ve studii FALCON bylo také v rameni s ful vestrantem pozorováno signifikantně delší tr vání léčebné odpovědi oproti anastrozolu, kte ré se podle Dr. Ellise může podílet i na prodlou žení doby bez progrese onemocnění. Pokud jde o ovlivnění doby celkového přežití, data podle jeho sdělení ještě nejsou zralá, v rameni studie FALCON léčeném fulvestrantem stále po 39 mě sících žije a je sledováno 59,6 % a v rameni s ana strozolem 56,5 % pacientek. V průběhu kongresu ESMO jsme zazname nali i další ohlasy na výsledky studie FALCON. Dr. Nicholas Turner z Institute of Cancer Re search, Londýn, Velká Británie, ve svém ko mentáři např. napsal, že se jedná o významný pokrok v léčbě nejčastější formy pokročilého karcinomu prsu, který by mohl znamenat za řazení fulvestrantu do časnějších linií léčby. „Nicméně je třeba mít na paměti dva limitující
faktory, které by mohly přenos výsledků studie FALCON do klinické praxe zbrzdit,“ připomněl Dr. Turner. „Za prvé zařazeny byly pouze ne mocné s pokročilým onemocněním bez před chozí hormonální terapie – zatímco v reálném životě mnoho nemocných tuto terapii pro pri mární karcinom prsu již absolvovalo. Za druhé od doby, kdy byla studie FALCON designová na, se standard péče o pacientky s pokročilým ER+/HER2– karcinomem prsu v některých ze mích, např. v USA, posouvá od anastrozolu ja ko standardu spíše k užívání inhibitorů cyklin -dependentní kinázy CDK4/6 v kombinaci s in hibitory aromatázy. Bude tedy potřeba dalších studií, než bude možno definovat opravdu opti mální sekvenci léčby žen s hormonálně depen dentním pokročilým karcinomem prsu,“ uvedl ve svém komentáři Dr. Turner. Pacientky po relapsu s předchozí dobrou odpovědí na inhibitory aromatázy
Kombinace, o které byla výše zmínka v komen táři Dr. Turnera, má zatím nejvíce dat z indi kace po selhání léčby pokročilého ER+/HER2– karcinomu prsu inhibitorem aromatázy, s před chozí dobrou odpovědí na ni. Jak uvedl Dr. Ellis, ve studii PALOMA-2 bylo u těchto pacientek zkoušeno přidání in hibitoru CDK4/6 palbociklibu k nesteroidní mu inhibitoru aromatázy letrozolu, ve studii MONALEESA-2 zase přidání ribociklibu rov něž k letrozolu. Výsledky obou kombinací v podobě ovliv nění doby PFS jsou velmi podobné. Ve stu dii PALOMA-2 činil medián doby PFS 24,8 vs. 14,5 měsíce, HR 0,58, p < 0,000001 ve pro spěch kombinace. Ve studii MONALEESA-2 nebylo mediánu PFS v rameni s kombinací zatím dosaženo, s letrozolem samotným činí 14,7 měsíce, to již nyní statisticky vysoce vý znamně (p = 0,00000329) potvrzuje superio ritu kombinace s inhibitorem CDK4/6. Podle sdělení Dr. Ellise nejsou v obou studiích rozdí ly v účinnosti mezi viscerálním a neviscerál ním onemocněním. Přidání inhibitorů CDK4/6 zvyšuje frekven ci nežádoucích účinků, přičemž pro celou danou třídu léčiv je charakteristická hematotoxicita. Výskyt závažných nežádoucích účinků ve studii PALOMA-2 činil 19,6 % v rameni s palbociklibem vs. 12,6 % v rameni s placebem, to vedlo k ukon
Kongresová review 15
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
čení léčby v 9,7 vs. 5,9 %. Míra úmrtí z důvodu vážných nežádoucích účinků byla 2,3 vs. 1,8 %. Ve studii MONALEESA-2 bylo zaznamená no 21,3 % vážných nežádoucích účinků v rame ni s ribociklibem a 11,8 % v rameni s placebem, to vedlo k ukončení léčby v 7,5 vs. 2,1 %. Nebylo hlášeno žádné úmrtí v důsledku nežádoucích účinků, a to ani v jednom rameni. Pacientky po relapsu s předchozí špatnou odpovědí na inhibitory aromatázy
Významný krok k překonání rezistence na hormonální léčbu podle Dr. Ellise předsta vuje přidání inhibitoru CDK4/6 palbociklibu k již zmíněnému selektivnímu deregulátoru estrogenových receptorů fulvestrantu. Ve stu dii PALOMA3 byl podle hodnocení samotných zkoušejících medián doby PFS 9,2 vs. 3,8 měsí ce, HR 0,42, p < 0,001 ve prospěch kombinace. V centrálním hodnocení nebylo mediánu PFS dosud dosaženo, s fulvestrantem v monotera pii se jednalo o 3,7 měsíce, HR 0,27, p < 0,001 ve prospěch kombinace. Závěrem Dr. Ellis shrnul, co ze všech do sud známých dat vyplývá pro léčbu nemocných s pokročilým hormonálně dependentním kar cinomem prsu: fulvestrant 500 mg je účinnější než ana strozol, přidání inhibitoru CDK4/6 zvyšuje účinnost léčby inhibitorem aromatázy, přidání palbociklibu zvyšuje účinnost ful vestrantu, hormonální terapie je obecně lépe snášena, přidání palbociklibu do kombinace je spo jeno s vyššími nežádoucími účinky a vyšší mi nároky na monitoring pacientek, na data o celkové době přežití při léčbě kom binacemi s palbociklibem se stále čeká. Výčtem, který navázal na předchozí vystoupení, zahájila své sdělení Dr. Fatima Cardosová z Cen tro Clínico Champalimaud v portugalském Lisa bonu, když připomněla, že v 1. linii léčby pokro čilého ER+/HER2– Ca prsu se nabízí hned několik možností – hormonální léčba v monoterapii (ta moxifen, inhibitory aromatázy, fulvestrant), hor monální léčba v kombinaci s cílenou biologickou léčbou (everolimem, palbociklibem) či chemote rapie v monoterapii i kombinaci. „I v tomto případě platí, že ‚jedna velikost nesedí všem‘. Existují však klinická anebo bio logická kritéria pro výběr té individuálně nej lepší léčby?“ položila si otázku a zdůraznila, že pozornost je nezbytné věnovat i preferencím samotných pacientek. „Hovoříme zde o inku rabilní diagnóze, proto délka zbývajícího živo ta a především jeho kvalita hrají při výběru léč by důležitou roli,“ zdůraznila Dr. Cardosová. Všechny faktory – jak na straně pacientky, tak ty klinické či na straně nádoru, tzn. biomarkery – je podle ní nutno posuzovat komplexně. Dr. Car dosová proto mj. varovala před zjednodušujícím chápáním výsledků subanalýzy studie FALCON, o kterých hovořil Dr. Ellis, a před jejich mylnou interpretací, že fulvestrant nemá být podáván
pacientkám s viscerálními metastázami. „Pří tomnost jednoho faktoru pro rozhodování ne stačí, vždy je třeba jich znát co nejvíce,“ uvedla. Má chemoterapie v léčbě stále své místo?
Dr. Cardosová si vzala na pomoc metaanalýzu z Cochranovy databáze (Wilcken et al., 2003) týkající se studií s chemoterapií nebo hormo nální terapií v léčbě pokročilého ER+/HER2– Ca prsu, výlučně v monoterapii. Chemoterapie měla podle této metaanalýzy signifikantně vyšší míru léčebných odpovědí (HR 1,25, p = 0,04), ale do doby celkového pře žití se to nepromítlo (HR 0,94, p = 0,5). „Doporučení autorů metaanalýzy tedy zní: v léčbě pokročilého Ca prsu exprimujícího hor monální receptory je vždy lepší začít s hormo nální terapií než s chemoterapií. Ta by měla být vyhrazena pro případy rychle progredujícího onemocnění, kde je žádoucí rychlá léčebná od pověď,“ uvedla Dr. Cardosová. Přidala i data z reálného života – podle da tabáze Southeast Nederlands Breast Cancer Consortium čtvrtina pacientek s pokročilým ER+/HER2– Ca prsu začíná s chemoterapií jako iniciální paliativní terapií. Zároveň tyto údaje z praxe ukazují i na souvislost s výsledky léč by – pacientky, které v databázi zahájily léč bu hormonální terapií, měly medián doby PFS 15,3 měsíce – na rozdíl od 5,3 měsíce, pokud se začalo chemoterapií. Ovlivněna byla i doba cel kového přežití – 36,9 vs. 16,1 měsíce. Dr. Cardosová připomněla, že doporučení ESMO pro 1. linii léčby pokročilého ER+/HER2– Ca prsu radí začít hormonální terapií. Pokud na ni byla odpověď, pokračovat po selhání dal ší hormonální terapií, třeba i vícekrát – dokud nedojde ke ztrátě odpovědi. Pak je namístě che moterapie – podle konsenzu ABC1 může být podávána jak sekvenčně, tak v kombinacích. „Doporučuje se však sekvenční přístup a kom binaci si ponechat v záloze pro rychle klinicky progredující onemocnění, přítomnost viscerál ních metastáz bezprostředně ohrožujících život nebo pro případy vyžadující rychle dosáhnout ústupu symptomů anebo kontroly onemocně ní,“ zdůraznila Dr. Cardosová. Proč není dosud známo optimální pořadí vyšších linií
Dr. Cardosová připomněla, jak je v případě léč by pokročilého ER+/HER2– Ca prsu definována hormonální rezistence: primární – relaps během prvních dvou let adjuvantní hormonální terapie nebo pro grese onemocnění během prvních 6 měsíců hormonální prvoliniové léčby metastatické ho Ca prsu, sekundární – relaps po prvních dvou letech adjuvantní hormonální léčby nebo relaps během 12 měsíců po dokončení adjuvant ní hormonální léčby nebo progrese po šesti měsících a více od iniciální hormonální léč by pro metastatický Ca prsu. „Konsenzus ABC3 doporučuje, že pokud je metastatická léze dobře přístupná, měla by být
k potvrzení diagnózy provedena její biopsie, ze jména je-li metastáza diagnostikovaná poprvé. Biologické markery, speciálně exprese hormo nálních receptorů a HER2, by měly být u me tastatického onemocnění minimálně jednou znovu hodnoceny, je-li to klinicky proveditel né. Problémem zůstává, že biopsie z různých míst organismu mohou přinést odlišné výsled ky,“ odkázala Dr. Cardosová na systematickou review studií (Yeung et al., Cancer Metastasis Review 2016), ve kterých byly u 3384 pacien tek s pokročilým karcinomem prsu exprimu jícím estrogenové (ER) či progesteronové re ceptory (PR) nebo HER2 spárovány výsledky biopsií z primárního nádoru a z metastázy. Po tvrdila se poměrně značná míra diskordance – 14% v případě ER, 21% pro PR a 10% pro HER2. Ztráta receptoru přitom byla u metastáz častěj ší než jeho nabytí (9 vs. 4,5 %). Navíc frekvence změn souvisela s lokalizací metastáz – více se s primárním nádorem rozcházely kostní a plic ní metastázy, nejméně naopak metastázy v lym fatických uzlinách. „Pokud se biologie metastatické léze odlišu je od primárního tumoru, není v současné době známo, který z výsledků vyšetření by měl být brán jako základ pro rozhodování o další léčbě,“ citovala Dr. Cardosová z konsenzu ABC3 a po kračovala: „Protože klinické studie zaměřené na daný problém jsou prakticky nerealizovatelné, konsenzus doporučuje užití cílené hormonální terapie anebo anti-HER2 léčby, pokud je průkaz receptorů pozitivní alespoň v jednom bioptic kém vzorku, bez ohledu na čas jeho odebrání.“ Dr. Cardosová rovněž konstatovala, že řeč je stále jen o opakovaném vyšetření biologie ná doru a jeho lézí v okamžiku rekurence onemoc nění – aniž by bylo cokoli známo o tom, jak se (možná) měnila mezitím a jak mohla být ovliv něna podávanou léčbou. Ve studiích s neoadju vantní léčbou i s léčbou metastatického onemoc nění přitom byly zaznamenány rozdíly v biolo gii tumoru před terapií a po ní. I to je podle Dr. Cardosové důvodem toho, proč není dosud známa optimální sekvence hor monálních přípravků po 1. linii léčby pokroči lého ER+/HER2– Ca prsu. V úvahu přicházejí inhibitory aromatázy, tamoxifen, fulvestrant v monoterapii nebo v kombinaci s palbocikli bem, inhibitor aromatázy s everolimem, tamo xifen s everolimem, megestrol acetát anebo es tradiol. „V případě kombinací však zatím ne jsou data o jejich účinnosti oproti každé z jejich složek v monoterapii ani oproti chemoterapii, i když některé takové studie již probíhají,“ za končila Dr. Cardosová. „Je těžké spekulovat o tom, jak ideálně pokra čovat v terapii pokročilého ER+/HER2– Ca prsu po progresi během hormonální léčby 1. linie,“ rozvedl téma na závěr předsedající Dr. Angelo Di Leo z Instituto Toscano Tumori, Prato, Itá lie. „V každém případě se zdá, že určitá část pa cientek může i poté z hormonální léčby profi tovat,“ odkázal na práci Finna et al., která byla prezentována v průběhu loňského San Antonio Breast Cancer Symposium. Jednalo se, pravda, jen o retrospektivní data z dalšího sledování ne
16 Kongresová review
AM Review 24 2016
tA B
Zdroj: prezentace Dr. Di Lea
Doba přežití bez progrese onemocnění ve studiích BOLerO-2 a PALOMA-3 (podle citlivosti k předchozí hormonální terapii)
Hormonálně senzitivní Medián PFS Hormonálně rezistentní Medián PFS
BOLerO-2 everolimus + exemestan + exemestan placebo
PALOMA-3 palbociklib + fulvestrant + fulvestrant placebo
(n = 610) HR 0,43
(n = 410) HR 0,42
8,05 měsíce
3,94 měsíce
(n = 114) HR 0,55 6,83 měsíce
mocných z obou ramen studie PALOMA1 poté, co u nich došlo k progresi. Nicméně u pacien tek užívajících ve studii palbociklib s letrozolem činil medián trvání první následné chemotera pie jen 57 dnů, zatímco odpověď na první ná sledující hormonální léčbu byla bezmála trojná sobně delší, medián 149 dnů. U pacientek léče ných původně letrozolem samotným se jednalo o 136 vs. 151 dnů. Podobně data z dalšího sledování pacientek ze studie FIRST (Robertson et al., Breast Can cer Research and Treatment 2012) identifikova la benefit z první následné hormonální léčby po
10,2 měsíce
4,2 měsíce
(n = 111) HR 0,64
2,83 měsíce
7,4 měsíce
5,4 měsíce
selhání jak fulvestrantu (míra klinického pro spěchu 41,2 %, z toho 8,8 % částečná odpověď a 32,4 % stabilní onemocnění ≥ 24 týdnů), tak anastrozolu (míra klinického prospěchu 42 %, z toho 14 % částečná odpověď a 28 % stabilní onemocnění ≥ 24 týdnů). „Tato pozorování je ovšem těžké zobecňovat, pocházejí od velmi ma lého počtu nemocných, chybí k nim kontrolní skupina a nejsou dostatečně homogenní – jak v charakteristice pacientek, tak v typu násled ně podávané molekuly i v metodice hodnocení odpovědi,“ připomněl Dr. Di Leo, proč se daný mi uvedenými daty nelze řídit v klinické praxi.
„Naštěstí máme určité vodítko alespoň pro nemocné po selhání 1. linie hormonální léčby v monoterapii díky studiím BOLERO2 s kom binací everolimu s exemestanem a PALOMA3 s kombinací palbociklibu s fulvestrantem,“ po kračoval Dr. Di Leo. „Obě kombinace jsou vali dovanou volbou bez ohledu na citlivost k před chozí hormonální terapii.“ (viz tabulku) Brzy by ovšem mohlo být ještě jasněji – no vé metody, především tzv. tekutá biopsie, tedy možnost odběru cirkulující nádorové DNA z kr ve, nabízejí nové možnosti molekulárně genetic kého testování a klinického využití dalších bio markerů. Ve studii SOFEA byl např. potvrzen význam přítomnosti mutace genu pro estroge nový receptor 1 (ESR1). Pacientky s mutovaným ESR1 více profitovaly z léčby režimem obsahují cím fulvestrant (medián PFS 5,7 měsíce) opro ti těm, které dostávaly exemestan (2,6 měsíce), HR 0,52, p = 0,02. Naopak bez mutace ESR1 se výsledky statisticky významně nelišily. Dalším potenciálně klinicky využitelným biomarkerem je mutace PIK3CA. Ve studii BELLE2 se v mutované populaci osvědčilo přidání buparlisibu k fulvestrantu ve srovnání s fulvestrantem samotným (medián PFS 7 vs. 3,2 měsíce, HR 0,56, p < 0,001), zatímco u ne mutované populace nebyl rozdíl (medián PFS shodně 6,8, HR 1,05, p = 0,642). JAK
iNZeRCe
VSTUP NA TRH ANALÝZY
PORADENSKÁ ČINNOST
CENOVÉ REFERENCE
V OBLASTI REKLAMY, ZOL
VYHLEDÁNÍ
IDENTIFIKACE
ODVOLÁNÍ
PODOBNÉHO LP
PŘÍPRAVA
FARMAKOEKONOMICKÉ
PROCESNÍ ÚKONY - NÁMITKY PŘÍPRAVA
ANALÝZY
ZPRACOVÁNÍ ŽÁDOSTI O CENU A ÚHRADU
W W W.PHARMECA.CZ PHARMECA, A. S., HRADEŠÍNSKÁ 47, 101 00 PRAHA 10
H R + L O K Á L N Ě P O K R O Č I LÝ N E B O M E TA S TAT I C K Ý K A R C I N O M P R S U Kongresová review 17
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
v dávce
500mg
VYDRŽTE! NA CHEMOTERAPII MÁTE JEŠTĚ ČAS*
P É ČE
OD
ZKRÁCENÁ INFORMACE O PŘÍPRAVKU FASLODEX® 250 mg injekční roztok Kvalitativní a kvantitativní složení: jedna předem naplněná injekční stříkačka obsahuje fulvestrantum (fulvestrant) 250 mg v 5 ml injekčního roztoku. Terapeutické indikace: Faslodex je indikován k léčbě postmenopauzálních žen s hormonálně dependentním, lokálně pokročilým nebo metastatickým karcinomem prsu při relapsu onemocnění v průběhu nebo po adjuvantní antiestrogenové terapii nebo progresi onemocnění při léčbě antiestrogeny. Dávkování a způsob podání: doporučená dávka je 500 mg jednou měsíčně s dodatečnou dávkou 500 mg po dvou týdnech od první (zahajovací) dávky; Faslodex má být podáván jako dvě 5 ml injekce a aplikován pomalu nitrosvalově po jedné injekci do každé hýždě (1–2 minuty/injekce). Kontraindikace: Faslodex je kontraindikován u pacientek se známou přecitlivělostí na účinnou látku nebo pomocné látky přípravku, v těhotenství, při kojení a při závažném poškození jater. Faslodex se nedoporučuje používat u dětí a dospívajících. Zvláštní upozornění: u pacientek s mírným až středním poškozením jater, u pacientek se závažným poškozením ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min) a u pacientek s krvácející diatézou, trombocytopenií či léčených antikoagulancii je třeba užívat Faslodex opatrně. Interakce: pacientkám, kterým je podáván fulvestrant současně s inhibitory nebo s induktory CYP3A4, není nutné upravovat dávku. Těhotenství a kojení: Faslodex je kontraindikován v těhotenství a v době kojení. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou reakce v místě vpichu, slabost, nucení na zvracení a zvýšené jaterní enzymy (ALT, AST, ALP). Dále byly hlášeny infekce močových cest, reakce z přecitlivělosti, anorexie, bolesti hlavy, žilní tromboembolismus, návaly horka, zvracení, průjem, zvýšená hladina bilirubinu, vyrážka a bolest v zádech. Zvláštní opatření pro uchovávání: uchovávejte při 2–8 °C (v chladničce). Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. Držitel rozhodnutí o registraci: AstraZeneca UK Ltd., Macclesfield, Cheshire, Velká Británie. Registrační číslo: EU/1/03/269/001. Datum revize textu SPC: 21. 7. 2016. Referenční číslo dokumentu: 21072016API. Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Předtím, než přípravek předepíšete, přečtěte si pozorně úplnou informaci o přípravku, kterou naleznete na adrese: AstraZeneca Czech Republic s. r. o., U Trezorky 921/2, 158 00 Praha 5, tel.: +420 222 807 111, fax: +420 227 204 748, na www.astrazeneca.cz nebo na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu/. Registrovaná ochranná známka FASLODEX je majetkem AstraZeneca plc. © AstraZeneca 2016 * Fulvestrant v dávce 500 mg významně snižuje rizko progrese onemocnění o 20 % oproti dávce 250 mg (HR = 0,80; 95% CI 0,68–0,94; p = 0,006) Literatura: DiLeo A. et al. Results of the CONFIRM Phase III Trial Comparing Fulvestrant 250 mg With Fulvestrant 500 mg in Postmenopausal Women With Estrogen Receptor-Positive Advanced Breast Cancer. J Clin Oncol 2010; 28: 4594–4600.
PFAS0416CZ092016
H O R MONÁ L NÍ
20 × ročně, 590 Kč www.amreview.cz
10 × ročně, 570 Kč www.fl orence.cz
AM Review AMReview 23
11/16
AK TUALIT Y Z MEDICÍNY A SYSTÉMU ZDRAVOTNÍ PÉČE
AK TUALIT Y Z MedICÍNY A SYSTÉMU Zdr AVOTNÍ PÉČe / 14. listopad 2016 / cena 26 Kč / issn 2336-7326
pravidelné přílohy MedICÍNSK Á reVIeW
KONGreSOVÁ reVIeW
TÉMA VĚdA A V ýZKUM
eSMO 2016
Kmenové buňky jsou 1 nadějí regenerativní medicíny, ale i „komerčním zbožím“
V Kodani zazněly výsledky studií, které změní klinickou praxi v onkologii
„Pacientovi je předkládána metoda jako převratná, ačkoliv je zatím ve fázi klinického výzkumu. Problém je, jak kmenovou buňku přimět, aby věděla, co má v kloubu dělat.“
4
MANAŽERSKÁ REVIEW Pomocník a rádce manažerů v bílých pláštích
OdbOr n ý č asOpis prO nel ék a řsk é zdr avOt nic k é pr ac Ov ník y
výročí
13:25
Stránka 1
60 kč, 3,50 € / www.florence.cz
odborné téma
recenzované články
z konferencí
Znaménka
Příčiny strachu u nemocných po cévní mozkové příhodě
Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra ocenilo nejlepší sestru i Anděly v modrém
časopis obsahuje recenzované články
12.4.2013
listopad 2016 / ročník Xii
florence
SZŠ v Turnově funguje již 55 let
SBĚRATELSKÉ NOVINY Noviny pro milovníky umění
2 × ročně, 600 Kč www.urologickelisty.cz
obalka_UL:obalka_01_09
1 2016 14. ročník
United european Gastroenterology Week 2016
Neceliakální glutenovou 22 Manažerská Review je zaměřena senzitivitu mohou mítna celé spektrum procesů řídících činností na s důrazem svědomí jiné pšeničné na ekonomicko-fi nanční problematiku, oblast smluvních vztahů, proteiny
Prof. MUdr. david Pokorný, CSc., Česká společnost pro ortopedii a traumatologii
materiálně technického zabezpečení provozu zdravotnických zařízení včetně IT a na personalistiku a vzdělávání.
ZdrAVOTNÍ POLITIKA
Zdravotnictví potřebuje privátní peníze
38
KULATý STů L: PrIOrITY Č eSKÉ HO ZdrAVOTNICTVÍ
Několik příspěvků 42 k diskusi o zdravotní (a sociální) péči 21. století
12. evropský epileptologický kongres
Sběratelské noviny přinášejí
Cílem léčby epilepsie zajímavosti z různých segmentů trhu s uměním a starožitnostmi, je zcela odstranit mapují nejvýznamnější aktuální záchvaty výstavy u nás i v zahraničí a přinášejí
34
rozhovory se sběrateli, majiteli „Při správně farmakoterapii dojde aukčníchvedené síní. k vymizení záchvatů u 60–70 % pacientů. Většina ze zbývajících takzvaně farmakorezistentních pacientů může významně profitovat z léčby operační. Vždy ale zůstane část pacientů, u nichž takový postup není z nějakého důvodu možný.“
Karcinom ledvin a penisu – záchovné operace
KOMeNTÁŘ
7 paradoxů českého zdravotnictví
Prof. MUdr. Milan Brázdil, Ph.d., přednosta 1. neurologické kliniky LF MU a Fn u sv. Anny v Brně
44
Dopplerovské vyšetření cévního řečiště penisu Divertikly ženské močové trubice
inzerce
AMReview AK TUALIT Y Z MEDICÍNY A SYSTÉMU ZDR AVOTNÍ PÉČE
EAU Guidelines – nádory ledvin Odborné téma
www.amreview.cz
Dermatologie 51
FINAL_UL 1-16.indd 1
6 × ročně, 750 Kč www.csnn.eu
6 × ročně, 540 Kč www.eonkologie.cz
22.4.2016 13:49:56
4 × ročně, 600 Kč www.kardiologickarevue.cz
6 × ročně, 600 Kč www.csgh.info
t h E J O U r N A L O f t h E C z E C h A N D S LOVA k O N CO LO g I C A L S O C I E t I E S
Gastroenterologie a hepatologie
revue K ARDIOLOGICK Á
ČESKÁ A SLOVENSKÁ
klinická onkologie
NEUROLOGIE A NEUROCHIRURGIE
Gastroenterology and Hepatology
IN TERNÍ MEDICÍNA
ČASOPIS ČESKÉ neurologické NEUROLOGICKÉ spoleČnosti SPOLEČNOSTI Čls ČLS Jep, JEP, ČESKÉ NEUROCHIRURGICKÉ SPOLEČNOSTI Časopis České České neurochirurgické spoleČnosti ČLS Čls JEP, Jep, SLOVENSKEJ SLS, SLOVENSKEJ slovenskeJ NEUROLOGICKEJ neurologickeJ SPOLOČNOSTI spoloČnosti sls, slovenskeJ NEUROCHIRURGICKEJ neurochirurgickeJ SPOLOČNOSTI spoloČnosti SLS sls A ČESKÉ spoleČnosti SPOLEČNOSTI dětské DĚTSKÉ neurologie NEUROLOGIE ČLS JEP a České Čls Jep
Srdeční selhání se zachovanou EF Akutní srdeční selhání – AHEAD score Studie SPRINT Blokování RAAS u hypertenze a DM DPP4 po studii TECOS Aterogenní dyslipidemie
MINIMONOGRAFIE M I N I M O Nforma O G R A F Pompeho IE Adultní
nemoci S. Voháňka Neurorehabilitace senzomotorických funkcí po poranění míchy
PŘEHLEDNÝ REFERÁT
J. Kříž et al
K O N T R O V E R Z Ekognitivních funkcí u pacientů s roztroušenou sklerózou Rehabilitace Karotická endarterektomie vs. stenting V. Sihotský, I. Vulev, V. Beneš
D. Chmelářová et al
PŮVODNÍ PRÁCE P Ř E H L E D N Ý R E F E RStudy ÁT Epidemiological
Z obsahu:
Časopis České gastroenterologické společnosti, České hepatologické společnosti, Slovenskej gastroenterologickej spoločnosti a Slovenskej hepatologickej spoločnosti
Vplyv liečby na kognitívne funkcie a kvalitu života u pacientov s karcinomom semenníkov
KRÁTKÉ SDĚLENÍ
Vliv chemoterapie na kvalitu života nemocných s karcinomem žaludku
Vydává ČLS JEP – indexed in SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex, Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica Čechoslovaca
of Neurodegenerative Parkinsonism in “Hornacko”, K. Mensikova aGenetické Specific aRegion of thefaktory South-eastern Moravia, Czech Republic epigenetické podmiňující vznik a prognózu mozkových gliomů –et al souhrn současných poznatků F. Kramář et al P Ů V O D N Í P Ri.Ám. C E – nejčastěji užívaný, ale nevhodný lék ke zvládnutí akutní úzkosti, Diazepam J. Vevera et u al pacientů s Alzheimerovou chorobou Z. Kasl et al agitovanosti a agresivity Měření vrstvy nervových vláken sítnice
Hodnocení klinického stadia a léčebné odpovědi u maligních lymfomů – doporučení Kooperativní lymfomové skupiny na základě revidovaných kritérií z roku 2014 (Luganská klasifikace)
K K AAZZUUI ISSTTI IKKAA
Střelné hlavyNeuropathy replikou historické – Anterior poranění Ischemic Optic and Branchzbraně Retinal Artery Occlusion Vidlák al patofyziologie a popis after Transcatheter Closurekazuistiky of Foramen M. Ovale – et a Case Report A. Stepanov et al
Renesance cholangiopankreatoskopie Terapeutická endosonograa Neuroendokrinní nádory trávicího ústrojí První endoskopická submukózní resekce GIST Doporučené postupy chirurgické léčby UC
Vydává ČLS JEP. JEP.ISSN ISSN1210-7859. 1210-7859.ISSN ISSNpro proon-line on-linepřístup přístup1802-4041. 1802-4041. Indexováno/excerpováno: Indexováno/excerpováno: Thomson Reuters Web of Knowledge: Journal Journal Citation Citation Report, Report,Web WebofofScience, Science,Index Copernicus, Index Copernicus, Medica, EMBASE/Excerpta Medica, Bibliographia Medica Čechoslovaca, EMBASE/Excerpta Bibliographia Medica Čechoslovaca, Scopus, EBSCO Scopus ročníkročník 77 | 110 | číslo | 79 ||2014 112 | 2016
64
csnn 6 2014.indb 661
DIGESTIVNÍ ENDOSKOPIE
Vydává ČLS JEP. ISSN 0862-495X. ISSN 1802-5307 on-line přístup Indexed in MEDLINE/PubMed, EMBASE/Excerpta Medica, EBSCO, SCOPUS, Bibliographia medica čechoslovaca, Index Copernicus
ročník 29 | 2016 | číslo
4
1
10 × ročně, 885 Kč www.artcasopis.cz 11
červen ���� ročník �� číslo �
1 990 Kč www.artplus.cz
listopad 2016
99 Kč / 4,70 ¤
AUKCE VYBRANÝCH UMĚLECKÝCH DĚL
AUCTION OF SELECTED ARTWORKS SOBOTA 26. LISTOPADU 2016 OD 17:00 HODIN
SATURDAY 26th NOVEMBER 2016 FROM 5 pm Výstavní síň Mánes | The Mánes Exhibition Hall KOKOSCHKA OSKAR
ISSN ����-���� (Print); ISSN ����-���X (On-line)
2016 / ročník 18
6.11.2014 11:44:35
Podmínky modernity v Ostravě 38 / Rozhovor s Edith Jeřábkovou 48 / Komunitní centrum Máj 10 /
1 × ročně, 149 Kč www.artplus.cz Ročenka únor 2016 | cena 149 Kč, 6,50 € | www.artplus.cz
Vyvolávací cena / Starting price
25.000.000 KČ
ŽÁBY (FROGS)
1968
KUPKA FRANTIŠEK
Vyvolávací cena / Starting price
SÉRIE C I. (PROTIHODNOTY) SERIES C I. (PLANS MINISCULES)
60.000.000 KČ
1935
ŠÍMA JOSEF
VE ČTYŘI HODINY ODPOLEDNE (RŮŽOVÉ TĚLO) A QUATRE HEURES DE L´APRÈS-MIDI (CORPS ROSE)
1928–1929
Vyvolávací cena / Starting price
22.000.000 KČ
RočenKa trh s uměním v roce 2015
PŘEDAUKČNÍ VÝSTAVA EXPONÁTŮ | PRE-SALE EXHIBITION 19.–25. listopadu: 10:00–18:00 hod. 19th to 25th November 2016: 10 am–6 pm 26. listopadu | 26th November 2016 10:00–16:30 hod. | 10 am–4.30 pm
loos@aloos.cz | www.aloos.cz
Vyberte si... www.ambitmedia.cz
Kongresová review 19
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
ESMO 2016
Dvě strany nádorů tlustého střeva Pravostranné a levostranné kolorektální karcinomy se od sebe v mnoha klíčových ohledech liší a správná lokalizace nádoru je zřejmě důležitá pro volbu léčebné strategie, odhad léčebné odpovědi a prognózy. V současnosti probíhají sekvenovací studie, které by už příští rok měly vydat svá data, ale o rozluštění pravdy se snaží i klinické studie s biologickou léčbou.
Rozdíly nejsou černobílé
I v epidemiologických rizicích kolorektálních karcinomů lze detekovat evidentní stranové rozdíly. Rizikovými faktory pro levostranné tumory jsou zvýšený příjem masa a bílkovin a snížený příjem vápníku. Tyto tumory ma jí častěji muži, molekulárně geneticky je pro ně charakteristická chromozomální nestabi lita a typicky objevujícími se rysy jsou mutace v APC, K -ras, p53, amplifikace HER1 a HER2 receptorů či změny v EGFR a Wnt signaliza ci. Pravostranné tumory jsou naopak spoje ny se zvýšenou konzumací tuků a sacharidů, častěji jsou diagnostikovány u žen a moleku lárně geneticky se pojí s mutacemi v BRAF ge nu, CIMP+ či MAPK signální dráze. Častěji se vyskytuje mikrosatelitní nestabilita a mutace CYP450. „Tumory pravé části tlustého stře va jsou ve své podstatě více podobné nádo rům distální části tenkého střeva,“ pozname nal prof. Lenz. Ke kontrole stranové příslušnosti střeva v průběhu embryogeneze slouží dva geny – Lefty a Nodal. Tyto vzájemně se vylučující geny urču jí, na kterou stranu bude daná část střeva roto vat a jak se bude dále diferencovat. Přítomnost jednoho či druhého genu má podle prof. Lenze prediktivní a prognostický význam. Recepto ry rozpoznávající produkty Lefty a Nodal patří do rodiny ActR II, která hraje významnou roli
v biologii kmenových buněk, buněčné diferen ciaci a angiogenezi. Integrativní analýza genomových změn u 195 případů kolorektálního karcinomu po tvrdila, že pravostranné a levostranné tumory tlustého střeva mají své charakteristické geno vé profily. Není to však pouze o genech, ale ta ké o jejich epigenetických změnách. „Metylač ním profilům kolorektálních karcinomů by chom měli věnovat větší pozornost,“ připomněl prof. Lenz a doplnil, že podle clusterových ana lýz metylačních profilů existují celkem čtyři podskupiny kolorektálních karcinomů. Podle něj možná existuje CIMP s vysokou prognostic kou hodnotou. CIMP je zpravidla determinován pěti metylačními geny, které však příliš dobře nerozlišují roli metylačních fenotypů. „Zatím co pravostranným CIMP rozumíme, v metylač ních profilech u levostranných nádorů a jejich významu se zatím příliš nevyznáme,“ přiznal prof. Lenz a dodal, že věří v klinickou relevan ci informací o metylaci. Nedávno publikovaná studie (Qu et al, Oncogene 2016) ukázala, že mí ra metylace může u kolorektálního karcinomu souviset s expresí EGFR receptoru a odpovědí na léčbu HER1 inhibitory. Rozdíl mezi levostrannými a pravostran nými tumory rozhodně není černobílý. Mo lekulární profil nádorů je spíše určité konti nuum začínající v oblasti céka a pokračují cí až do rekta, v jehož rámci se plynule mění
výskyt metylace, mikrosatelitových nestabilit a BRAF mutací. Analýza celkového přežití ví ce než 2000 pacientů s pravostrannými či le vostrannými tumory ukázala, že u levostran ných tumorů neměl BRAF a MSI status vliv na finální prognózu. „V tomto případě odpověď stále neznáme, mohl by to vysvětlit metylač ní profil, ale také něco zcela jiného,“ uvažoval prof. Lenz. Lokalizace kolorektálního karci nomu je důležitá nejen pro molekulárně bio logický profil, ale také pro genderové rozdí ly. Estrogenový receptor beta je exprimován pouze na pravé, a nikoliv na levé straně tlus tého střeva. Wnt aktivační dráha je také vel mi odlišná u žen a u mužů a liší se i vzhledem k pravé či levé straně a u všech těchto rozdílů můžeme hledat souvislosti s odpovědí na léč bu a celkovým přežitím. „Otevírají se nám no vé možnosti cílení léčby kolorektálního karci nomu,“ poznamenal prof. Lenz. V současné době probíhají komplexní mole kulární a genetické analýzy vzorků z II. a III. fá ze významných klinických studií s EGFR vs. be vacizumabem (např. FIRE-3, P EAK) a EGFR vs. non-EGFR (PRIME, C RYSTAL, OPUS a další) se zaměřením na biologické rozdíly různých sub lokalizací levostranných a pravostranných ná dorů tlustého střeva. „Na příštím ASCO v roce 2017 se můžeme těšit na CMS klasifikaci a da ta ze sekvenování nové generace, která nám pomohou rozhodnout, zda levostranné a pra
Foto: ESMO 2016
„Na čí straně jste?“ zeptal se s nadsázkou v úvo du prof. Heinz-Josef Lenz z USC/Norris Com prehensive Cancer Center, Los Angeles, USA, v jednom z odborných bloků letošního kongre su ESMO (European Society of Medical Oncolo gy) v Kodani. Pravostranné a levostranné kolo rektální karcinomy se totiž od sebe liší moleku lárně geneticky, fyziologicky, environmentálně i epidemiologicky. Z toho vyplývá, že by se měly lišit i ve své klinické prezentaci a terapeutických výsledcích. Kde leží anatomická hranice mezi pravou a levou částí tlustého střeva? Obvykle za ni bývá považována flexura lienalis, ovšem dle prof. Lenze je toto topografické určení z em bryologického hlediska nesprávné. Biologický stranový rozdíl velmi úzce sleduje cévní záso bení tlustého střeva, které si s sebou orgán nese během svého embryologického vývoje. Hranice mezi cévním zásobením z arteria mesenterica superior a arteria mesenterica inferior leží už ve dvou třetinách colon transversum, nikoliv až na jeho konci. Tumory pravé strany colon tak embryologicky pocházejí ze středního stře va a tumory levostranné ze zadního střeva, což jsou podle prof. Lenze velmi odlišné struktury.
20 Kongresová review
vostranné tumory skutečně mají klinicky rele vantní vlastnosti vedoucí k rozdílné odpovědi na léčbu a prognóze pacientů s kolorektálním karcinomem,“ slíbil prof. Lenz. Hraje lokalizace nádorů roli ve studiích s panitumumabem?
Prof. Marc Peeters z University of Antwerp, Bel gie, zahrnul do své analýzy tři studie léčby me tastatického kolorektálního karcinomu s pani tumumabem: studii PRIME randomizující pa cienty v 1. linii léčby na režim panitumumab + FOLFOX či pouze FOLFOX, studii PEAK porov návající panitumumab + FOLFOX vs. bevacizu mab + FOLFOX a studii 20050181 srovnávající panitumumab + FOLFIRI vs. FOLFIRI v 2. linii léčby. „V retrospektivním pohledu je velmi ob tížné určit přesnou lokalizaci nádoru, proto jsme pro rozlišení levostranných a pravostranných nádorů zvolili pragmatický přístup s dělením na základě primární operace či popisu resekátu v patologické zprávě, přičemž posuzovatelé ne znali výsledky léčby,“ vysvětlil na úvod prof. Pe ters. Ve všech studiích se jednalo o RASwt tu mory. Výsledné riziko bylo adjustováno na BRAF status, využití adjuvantní chemotera pie a ECOG performance status. U více než 80 procent nádorů ve všech třech studiích se podařilo spolehlivě určit stranovou příslušnost, v 75–81 procentech se jednalo o levostranné tu mory. Stranovost nádorů však byla vzhledem k rozdělení pacientů do studijních větví dobře vyvážena. Ve studii PRIME byl medián celkového pře žití na kombinaci panitumumab + FOLFOX o 7 měsíců delší než na samotném režimu FOLFOX (30,3 vs. 23,6 měsíce), ovšem pouze u levostranných nádorů. Studie II. fáze PEAK ta ké ukázala významně delší přežití na kombinaci panitumumab + FOLFOX (43,4 měsíce) v porov nání s režimem bevacizumab + FOLFOX (32 mě síců) u levostranných tumorů. Ve studii 2. li nie léčby 20050181 bylo přežití delší o 3,5 mě síce – 20,1 měsíce na režimu panitumumab + FOLFIRI vs. 16,6 měsíce na režimu FOLFIRI. Ve většině těchto studií bylo možné pozorovat stejnou tendenci k vlivu na přežití bez progre se. „Absolutní rozdíly v měsících sice nebyly vy soké, hazard ratio však bylo sníženo význam ně, a lze tak očekávat možný benefit z přidání panitumumabu,“ řekl prof. Peeters. Levostran né i pravostranné tumory léčené panitumuma bem měly také vyšší procento odpovědi na léč bu v porovnání se standardním režimem che moterapie. U levostranných nádorů je podle prof. Peeterse trvání odpovědi na léčbu delší, alespoň v 1. linii léčby. Pacienti s pravostran nými tumory měli významně horší prognózu v 1., ale zejména v 2. linii léčby, a to i po adjus taci na výskyt mutací BRAF. U levostranných nádorů je léčba panitumu mabem v kombinaci se standardní chemotera pií úspěšnější v porovnání s bevacizumabem + standardní chemoterapií. U pravostranných nádorů se sice také ukázal trend k výhodě uži tí panitumumabu u určité podskupiny pacien tů, pro vyslovení přesvědčivého závěru však byl
AM Review 24 2016
„V budoucích klinických studiích s kolorektálním karcinomem bychom měli zvážit stratifikaci pacientů dle primární lokalizace tumoru, protože se ukazuje, že může mít úzký vztah k odpovědi na léčbu.“
Prof. eric Van cutsem, University Hospitals Leuven, Belgie
počet pacientů příliš malý a rozdíly ve výsled cích příliš subtilní. Studie FIre-3: výsledky levostranných a pravostranných nádorů
K relevanci lokalizace kolorektálního karci nomu ve studii FIRE3 se vyjádřil prof. Volker Heinemann z LudwigMaxmiliansUniversi tät, Mnichov, Německo, který uvedl, že FIRE3 byla první headtohead studie cílených far mak u pacientů s metastatickým kolorektál ním karcinomem. Jednalo se o III. fázi otevře né klinické studie u 592 pacientů s RASwt tu morem. Byla porovnávána léčba cetuximabem či bevacizumabem na pozadí FOLFIRI režimu. Nejnovější update publikovaný Dr. Stitzingem v Lancet Oncology 2016 prokázal jednoznačnou výhodu použití cetuximabu vzhledem k primár nímu cíli celkového přežití s rozdílem 8,1 měsíce oproti režimu s bevacizumabem (p = 0,0059). I ve studii FIRE3 byla analyzována stra novost nádorů. Pouze 1,5 procenta bylo stra nově neurčených, levostranných nádorů bylo 76,5 procenta a 22 procent se nacházelo na pravé straně. Rozdělení nádorů bylo zvoleno tradičně s dělením ve flexura lienalis. Prof. Heinemann se na výsledky podíval ze dvou různých per spektiv – léčebného režimu a stranové lokaliza ce tumoru. U pacientů léčených cetuximabem měly levostranné tumory 68,8procentní míru odpovědi na léčbu, zatímco pravostranné pou ze 52,6procentní. I u pacientů léčených bevaci zumabem byla opět konstatována pozitivní pre diktivní hodnota levostranných nádorů. „Když se podíváme na přežití bez progrese, levostranné tumory mívají konstantně o několik měsíců delší přežití,“ poznamenal prof. Heinemann. Data ze studie FIRE3 potvrdila dříve zmí něnou asociaci pravostranných tumorů s horší celkovou prognózou. U levostranných RASwt tumorů byla nalezena superiorita režimu ce tuximab + FOLFIRI oproti bevacizumab + FOLFIRI. U pravostranných nádorů byl naopak
trend k lepším výsledkům na režimu s bevaci zumabem, který ovšem nedosáhl statistické významnosti. Levá proti pravé ve studii crYStAL
Prof. Eric Van Cutsem z University Hospitals Leu ven, Belgie, rozebral stranovost tumorů v 3. fá zi klinické studie srovnávající přidání cetuxima bu k FOLFIRI režimu u pacientů s metastatic kým kolorektálním karcinomem EGFR+. Studie CRYSTAL byla v minulých letech již několikrát reanalyzována a publikována. Prof. Van Cutsem se zaměřil na prognostickou a prediktivní rele vanci primární lokalizace tumoru v RASwt po pulaci. Převážná většina tumorů v obou větvích byla levostranná (73–80 procent). Zatímco u pravostranných tumorů nebyla lo kalizace tumoru relevantní k době přežití bez progrese, u levostranných tumorů léčených re žimem cetuximab + FOLFIRI bylo přežití bez progrese o 3,1 měsíce delší (8,9 vs. 12,0 měsíce) než na samotném FOLFIRI. Podobný byl výsle dek i v analýze celkového přežití, kde byl u le vostranných nádorů pozorován jednoznačný benefit v podobě prodloužení celkového přeži tí o 7 měsíců. „U pravostranných nádorů je roz díl pouze numerický, ale statistický a klinický význam zde bohužel zřejmě nebude,“ doplnil prof. Van Cutsem. Výrazné rozdíly byly pozoro vány u odpovědi na léčbu, kde měla kombinace cetuximab + FOLFIRI u pravostranných tumo rů 72,5procentní efektivitu. V jiných lokalitách a na jiných léčebných režimech se standardní odpověď na léčbu pohybovala mezi 33 a 42 pro centy. „V budoucích klinických studiích s kolo rektálním karcinomem bychom měli zvážit stra tifikaci pacientů dle primární lokalizace tumo ru, protože se ukazuje, že může mít úzký vztah k odpovědi na léčbu,“ uvedl prof. Van Cutsem. Je patrné, že klinický vývoj tumoru i jeho molekulární charakteristika vykazují jasné roz díly v závislosti na straně střeva, odkud karci nom pochází. Retrospektivní analýzy nazna čují, že stranové vztahy budou ještě mnohem komplexnější, než ukazují současné znalosti. Napříč všemi výše uvedenými studiemi měli pacienti s levostrannými tumory výrazně vět ší profit z antiEGFR léčby. Naopak bevacizu mab by mohl být vhodnější u pacientů s karci nomy na pravé straně. Do analýz těchto studií však nebyli zahrnuti pacienti s KRAS mutace mi, jednalo se pouze o KRAS wildtype tumory. Profesor Andrés Cervantes s Univesitat de Valencia v závěru nabídl pohled na to, jak se re centní data o stranových rozdílech v kolorektál ním karcinomu mohou promítnout do klinické praxe. Použití antiEGFR protilátek v první li nii léčby bude nejvýhodnější pro pacienty s RAS wildtype levostrannými tumory, zejména při potřebě cytoredukce. Pacienti s pravostranný mi tumory by měli v první linii léčby naopak větší benefit z léčby bevacizumabem. „Vždy by chom měli myslet na koncept kontinuity péče. Potřebujeme nové klinické studie, které otes tují a prověří sekvenční přístupy k léčbě meta statického kolorektálního karcinomu,“ uzavřel prof. Cervantes. KIP
Kongresová review 21
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
ŠANCE PRO PACIENTY s wt RAS mCRC:
Vectibix ® + FOLFOX nebo FOLFIRI v 1. linii léčby1
CÍLENÁ INDIVIDUALIZOVANÁ LÉČBA
wt RAS – divoký typ onkogenů RAS; mCRC – metastatický kolorektální karcinom 1. Vectibix Souhrn údajů o přípravku. ®
Zkrácené informace o přípravku Vectibix® Název přípravku: Vectibix 20 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok. Kvalitativní a kvantitativní složení: Jedna injekční lahvička obsahuje panitumumabum 100 mg v 5 ml. Léková forma: Koncentrát pro infuzní roztok. Terapeutické indikace: Vectibix je určen k léčbě dospělých pacientů s metastazujícím kolo‑ rektálním karcinomem (mCRC) s divokým typem (wild‑type) onkogenu RAS v prv‑ ní linii v kombinaci s FOLFOX nebo FOLFIRI, v druhé linii v kombinaci s FOLFIRI u pacientů, kteří dostali v první linii chemoterapii obsahující fluoropyrimidin (kro‑ mě irinotekanu) a jako monoterapie po selhání léčby chemoterapeutickými reži‑ my zahrnujícími fluoropyrimidin, oxaliplatinu a irinotekan. Dávkování a způsob podání: 6 mg/kg v intravenózní 60minutové infuzi, po naředění fyziologickým roztokem na koncentraci nepřesahující 10 mg/ml, jednou za 2 týdny. Jestliže je první infuze tolerována, mohou být následující infuze podávány po dobu 30 až 60 minut. V případě závažných dermatologických reakcí (≥ stupeň 3) může být nezbytná úprava dávky Vectibixu (viz bod 4.4 v SPC). Před zahájením léčby Vectibixem musí být potvrzen divoký typ RAS (KRAS a NRAS). Kontraindikace: Přecitlivělost na léčivou látku nebo na jakoukoliv z pomocných látek. Pacienti s intersticiální pneumonitidou nebo plicní fibrózou. Kombinace Vectibixu s che‑ moterapií obsahující oxaliplatinu u pacientů s mutovaným RAS nebo u pacientů s mCRC, kde RAS status není znám. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Kožní reakce a toxicita pro měkké tkáně: U velké části pacientů se vy‑ skytují kožní reakce. Závažné (NCI‑CTC stupeň 3) kožní reakce byly zazname‑ nány u 34 % a život ohrožující (stupeň 4) kožní reakce u < 1 % pacientů, kteří dostávali Vectibix v kombinaci s chemoterapií (n = 1 536). U pacientů léčených Vectibixem byly pozorovány život ohrožující a fatální infekční komplikace včetně nekrotizující fasciitidy a sepse. Vzácně byly hlášeny případy Stevens‑Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy. V případě kožní toxicity a toxicity pro měkké tkáně se závažnými nebo život ohrožujícími zánětlivými nebo infekčními komplikacemi přerušte nebo ukončete podávání Vectibixu. Reakce spojené s in‑ fuzí: Mohou se vyskytnout závažné reakce po infuzi (horečka, třesavka, dušnost, Amgen s.r.o., Klimentská 46, 110 02 Praha 1 tel.: +420 221 773 500, www.amgen.cz CZ-P-954-0716-034367
anafylaxe, bronchospazmus, hypotenze), při výskytu závažných infuzních reak‑ cí je třeba léčbu přípravkem Vectibix ukončit. Poruchy elektrolytové rovnováhy: Byla pozorována těžká hypomagnezémie, a s ní související hypokalcémie. Rovněž byla pozorována hypokalémie. Pacienty je třeba sledovat a podávat substituci. Akutní renální selhání: Pacienty je třeba poučit, aby při výskytu těžkého průjmu informovali lékaře. Může vést k akutnímu renálnímu selhání. Interakce s jiný‑ mi léčivými přípravky a jiné formy interakce: U pacientů, kterým byl současné podáván Vectibix a kombinace IFL (fluoruracil, leukovorin, irinotekan), byl zazna‑ menán vyšší výskyt závažných průjmů; tato kombinace se proto nedoporučuje. Při současném podávání Vectibixu, bevacizumabu a chemoterapeutických režimů (zahrnujících podávání oxaliplatiny nebo irinotekanu) byl pozorován zvýšený po‑ čet úmrtí a zhoršení poměru riziko/benefit bez ohledu na stav genu RAS; tato kombinace se proto nedoporučuje. Nežádoucí účinky: Nejčastěji uváděnými nežádoucími účinky u pacientů (n = 2588) jsou kožní reakce, které se vyskytují přibližně u 93 %. Tyto reakce jsou většinou mírného nebo středně závažného charakteru, těžkých reakcí je asi 25 % (stupeň 3 dle NCI‑CTC) a život ohro‑ žujících < 1 % (stupeň 4 NCI‑CTC). Velmi často hlášenými nežádoucími účin‑ ky vyskytujícími se u ≥ 20 % pacientů byly gastrointestinální příznaky [průjem (50 %), nauzea (41 %), zvracení (27 %), zácpa (23 %) a bolest břicha (23 %)], nechutenství; celkové potíže [slabost, únava (37 %), pyrexie (20 %)]; periferní edém, poruchy metabolismu a výživy [dehydratace, anorexie (27 %)], infekce a infestace [paronychia (20 %)], poruchy kůže a podkožní tkáně [vyrážka (45 %), akneiformní dermatitida (39 %), olupování kůže, pruritus (35 %), erytém (30 %) a suchá kůže (22 %) a alopecie]. Těhotenství a kojení: Ženy ve fertilním věku musí během léčby a alespoň po dobu 2 měsíců po podání poslední dávky užívat vhodnou antikoncepci. Ženy by neměly kojit v průběhu léčby a alespoň 2 měsíce po poslední dávce přípravku. Zvláštní skupiny pacientů: Bezpečnost a účin‑ nost u pacientů s poškozením ledvin nebo jater nebyla studována. Neexistuje žádné relevantní použití u pediatrické populace. Zvláštní opatření pro uchovávání: Uchovávejte v chladničce (2 °C–8 °C). Chraňte před mrazem a světlem. Držitel rozhodnutí o registraci: Amgen Europe B. V., Minervum 7061, NL‑ 4817 ZK Breda, Nizozemí. Registrační číslo: EU/1/07/423/001. Datum revize textu: březen 2015. Před předepsáním přípravku se, prosím, seznamte s úplným zněním Souhrnu údajů o přípravku. Výdej léčivého přípravku je vázán na lékař‑ ský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění.* * Všimněte si prosím změn v informacích o léčivém přípravku. CZ‑NP‑954‑0616‑031806
22 Kongresová review
AM Review 24 2016
ESMO 2016
Jak imunoterapie mění algoritmy léčby pokročilého NSCLC „Inhibice kontrolních bodů imunitní odpovědi otevírá v onkologii nové perspektivy, ale nese s sebou i nové otázky,“ připomněl předsedající sympozia společnosti MSD pořádaného v rámci programu letošního výročního kongresu ESMO Dr. Andrea Ardizzoni, ředitel Oncologia – Martoni Policlinico S. Orsola-Malpighi, Bologna, Itálie. Inhibice PD-1 v 1. linii – změní se paradigma léčby pokročilého NSCLC?
Jak připomněl Dr. Ardizzoni, o imunoterapii v 1. li nii léčby pokročilého nemalobuněčného karcino mu plic (NSCLC) nebyl až dosud dostatek informa cí. „To se nyní radikálně změnilo díky výsledkům studií KEYNOTE-024 a také K EYNOTE-021, kte ré bezpochyby na letošním kongresu patří k těm průlomovým,“ prohlásil Dr. Ardizzoni. Jen pro připomenutí (jak už jsme psali v mi nulém vydání AM Review): KEYNOTE-024 byla randomizovaná studie fáze III porovnávající výsledky pembrolizu mabu (Keytruda, MSD), inhibitoru mem bránového proteinu programované buněčné smrti (PD-1), se standardní chemoterapií na bázi platiny u dosud nepředléčených pacien tů. Podmínkou zařazení do studie byla vyso ká míra exprese ligandu PD-L1 (≥ 50 %) jako prediktoru léčebné odpovědi, vyloučeni na opak byli nemocní, jejichž tumor měl potvr zenu aktivační mutaci EGFR či translokaci ALK, a kteří by tedy měli být v 1. linii indi kováni k léčbě inhibitory tyrozinkinázy. Pembrolizumab ve studii KEYNOTE-024 významně prodloužil dobu přežití bez pro grese onemocnění (PFS), která byla primár ním studovaným cílem, přibližně o 4 měsíce ve srovnání s chemoterapií (10,3 vs. 6 měsíců, HR 0,50) a také celkové přežití (OS, sekun dární cíl) – po 6 měsících bylo v jednotli vých ramenech naživu 80 vs. 72 % jedinců (HR 0,60). Významné zlepšení OS vynikne ještě více s ohledem na to, že 44 % nemocných přešlo po progresi onemocnění z kontrolní skupiny do skupiny s pembrolizumabem. KEYNOTE-021 byla randomizovaná studie fá ze II sledující účinnost a bezpečnost přidání pembrolizumabu do kombinace se standardní chemoterapií 1. linie u dříve neléčených pa cientů s NSCLC. Zařadila 123 nemocných s NSCLC ve stadiu IIIB/IV, kteří nebyli pre selektováni podle exprese PD-L1. Po mediá nu doby sledování 10,6 měsíce byla u pacientů, kteří dostávali v kombinaci pembrolizumab, zaznamenána signifikantně vyšší míra ob jektivních odpovědí (55 vs. 29 %, p = 0,0016). Subanalýza ukázala, že odpovědi častěji do sáhli nemocní s expresí PD-L1 ≥ 50 %. V ra meni s pembrolizumabem byla rovněž potvr zena delší doba PFS (medián 13 vs. 8,9 měsíce), přestože OS bylo v obou skupinách podobné (po 6 měsících žilo shodně 92 %). Ačkoli byl v rameni s přidáním pembrolizumabu hlá šen o něco vyšší výskyt nežádoucích účin
ků 3.–4. stupně oproti samotné chemoterapii (39 vs. 26 %), byly vesměs standardně zvlád nutelné a nevedly k ukončení léčby. Pokud výsledky potvrdí probíhající studie fáze III, povede to téměř jistě ke změně paradigmatu léčby NSCLC (viz schéma 1). Inhibice PD-1 v 2. linii – nový standard léčby pokročilého NSCLC
Dr. Ardizzoni nabídl i souhrn dosavadních dů kazů o místě imunoterapie v 2. linii léčby po kročilého NSCLC (viz schéma 2): Nivolumab je superiorní oproti docetaxelu v 2. linii léčby skvamózního a neskvamóz ního NSCLC u populace neselektované po dle exprese PD-L1 (na bázi výsledků studií CheckMate-017 a CheckMate-057). Pembrolizumab je superiorní oproti doceta xelu v 2. linii léčby neskvamózního NSCLC u populace selektované podle exprese PD-L1 (na bázi výsledků studie Keynote-010). Ob dobné konstatování platí i pro atezolizumab (na základě výsledků zatím jen malé studie fáze II POPLAR). Otázky, které zůstávají stále otevřené
„Z výše uvedeného vyplývá, že inhibitory kont rolních bodů imunity představují nový standard léčby skvamózního NSCLC bez selekce podle ex prese PD-L1 a neskvamózního NSCLC u pacientů s expresí PD-L1,“ shrnul Dr. Ardizzoni s tím, že „... role antiPD-1 léčby u neskvamózního NSCLC bez potvrzené exprese PD-L1, resp. s jejím ne známým stavem, zůstává v současnosti stále ne jasná“. Není to však nejasnost zdaleka jediná.
JAK LÉPE VYBÍRAT PACIENTY, KTEŘÍ ODPOVĚDÍ NA LÉČBU?
Jediným prediktivním markerem odpovědi na léčbu inhibitory kontrolních bodů imunitní re akce, který je v současnosti k dispozici, je, jak již bylo řečeno, exprese ligandu PD-L1. Dr. Ar dizzoni si položil otázku, zda můžeme výběr pa cientů vhodných pro antiPD-1 léčbu zlepšit? Od kázal na Rizviho publikaci v Science 2015, v níž autor poukázal na to, že senzitivitu k blokádě PD-1 u NSCLC pravděpodobně ovlivňuje i cel ková mutační nálož tumoru. Klinický prospěch z léčby antiPD-1 byl totiž setrvale vyšší u paci entů s vyšším počtem metachronních mutací. JAK VYZRÁT NA „IMUNOLOGICKY IGNORANTNÍ“ NÁDORY?
Existuje strategie, která by zlepšila výsledky antiPD-1 léčby u nádorů, které na imunotera pii dostatečně neodpovídají, protože dostateč ně neexprimují ligand PD-L1? Dr. Ardizzoni se domnívá, že odpověď se skrývá v kombinacích s dalším imunoonkologickým lékem, např. s in hibitorem CTLA-4. S odkazem na Wolchokovu prezentaci na loň ském výročním zasedání ASCO Dr. Ardizzoni připomněl výsledky dosažené kombinací nivo lumabu s ipilimumabem oproti každému z lé ků v monoterapii u pokročilého NSCLC – a to podle exprese PD-L1. Zatímco medián PFS byl u nádorů s expresí PD-L1 ≥ 1 % podle očeká vání stejný pro kombinaci i pro nivolumab sa motný (12,4 měsíce pro oba) oproti ipilimumabu v monoterapii (3,9 měsíce), zajímavý výsledek byl u nádorů s expresí PD-L1 < 1 %: nivolumab
s c héma 1
Zdroj: prezentace Dr. Ardizzoniho
Pravděpodobná změna algoritmu 1. linie léčby pokročilého NSCLC w NSCLC (stadia IIIB/IV)
Morfologie, vyšetření mutací (EGFR, ALK, ROS1) a exprese PD-L1
Neskvamózní PD-L1 negativní
Skvamózní PD-L1 negativní
PD-L1 pozitivní
S mutací EGFR/ALK/ROS1
Platina/pemetrexed (pemetrexed v udržovací léčbě) platina + bevacizumab (bevacizumab v udržovací léčbě)
Platina gemcitabin/taxany
Inhibitory kontrolních bodů imunitní odpovědi
Tyrozinkinázové inhibitory 1. generace
Kongresová review 23
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
v monoterapii – opět podle očekávání – stejně jako ipilimumab v monoterapii dosáhly u ne mocných mediánu PFS opět shodně 2,8 měsíce, kombinace nivolumabu s ipilimumabem však dokázala i bez prokázané exprese PD-L1 pro dloužit medián PFS na 11,2 měsíce. Závěrem Dr. Ardizzoni připomněl i aktuál ní data z letošního výročního zasedání ASCO: Studie CheckMate-012 – s kombinací nivolu mabu a ipilimumabu činila míra dosažených odpovědí 39–47 %, závažné nežádoucí účinky 3.–4. stupně se vyskytovaly v 33–37 % případů. Kohorta ze studie KEYNOTE-021 – s kom binací pembrolizumabu a ipilimumabu či nila míra dosažených odpovědí 25 %, závaž né nežádoucí účinky 3.–4. stupně se vysky tovaly ve 49 % případů. Úkolem do budoucna zůstává podle Dr. Ar dizzoniho pokusit se zvýšit přístup k inhibito rům kontrolních bodů imunity dříve, již v 1. linii metastatického onemocnění, a také v adjuvanci po radikálním výkonu či po chemoradioterapii. Čemu se lze přiučit z klinické praxe
V průběhu sympozia byla přednesena i sdělení o metodikách testování exprese PD-L1 či o histo rických výsledcích registračních studií antiPD-1 léků (v případě pembrolizumabu KEYNOTE-001 a KEYNOTE-010). Protože však tyto informace přinášíme na jiném místě tohoto vydání AM Re view tak, jak zazněly z úst českých odborníků na letošních XXIII. jihočeských onkologických dnech, zaměříme se závěrem na tři kazuistiky, které v Kodani přednesl Dr. Naiyer Rivizi z Co lumbia University Medical Center, New York, USA – a především na to, co z nich podle auto ra vyplývá za zobecnění pro klinickou praxi. KAZUISTIKA 1 – AUTOIMUNITNÍ ONEMOCNĚNÍ V ANAMNÉZE
Muž, 62 let, s plicním adenokarcinomem v hor ním laloku pravé plíce s metastázami v media stinu, pravé kyčli a mozku. Bývalý těžký kuřák (45 balíčkoroků, kouření zanechal před 32 ro ky). Léčil se pro psoriázu, dále zjištěna neléčená revmatoidní artritida a rovněž neléčený kožní T-buněčný lymfom. Molekulární analýza nádo ru potvrdila pozitivitu mutace KRAS. Na otázku „Jaké další vyšetření byste vyža dovali pro stanovení molekulárního profilu ná doru?“ z auditoria odpovědělo: 40 % mutační nálož a expresi PD-L1, 32 % expresi PD-L1, 20 % mutační nálož, 8 % žádné. „Exprese PD-L1 a mutační nálož se stan dardně nevyšetřují, rozhodně ne všude – ale tato změna určitě do budoucna přijde,“ kon statoval Dr. Rivizi. Uvedl, že pacientovi byly ozářeny mozkové me tastázy gama nožem a byl indikován k léčbě 4 cykly pemetrexedu s karboplatinou. Během léčby došlo k progresi v kyčli a signifikantnímu zhoršení bo lesti. Radioterapie pravé kyčle zlepšení nepřinesla. „Co byste doporučili nyní jako léčbu 2. li nie?“ zeptal se Dr. Rivizi opět auditoria – s ná sledujícími výsledky:
s c héma 2
Zdroj: prezentace Dr. Ardizzoniho
Aktualizovaný algoritmus 2. linie léčby pokročilého NSCLC w Progrese po 1. linii léčby
Skvamózní
Neskvamózní
Inhibitory kontrolních bodů imunitní odpovědi
Docetaxel ± ramucirumab
PD-L1 pozitivní
Afatinib
KAZUISTIKA 2 – VÝZNAMNÁ TOXICITA LÉČBY
Muž, 66 let, s nově diagnostikovaným adenokar cinomem EGFR i ALK divokého typu a s kost ními metastázami. Muž měl významnou před chozí historii kouření tabáku i abúzu alkoholu. CT nález ukázal kalcifikaci pankreatu odpoví dající chronickému onemocnění, byť pacient přišel bez pankreatitidy v anamnéze. Protože exprese PD-L1 dosahovala 70 %, byla zahájena antiPD-1 terapie. Dva týdny poté se ob jevila těžká nauzea, zvracení, polydipsie a poly urie. Pacient byl dovezen na urgentní příjem s hy perglykemií, hyperkalemií a renálním selhání. Byla zahájena saturace tekutinami intravenózně, podávání inzulinu a podpůrná péče. Propuštěn byl po stabilizaci glykemie a normalizaci lipázy. Šest týdnů od zahájení léčby byla na PET/CT potvrzena téměř kompletní metabolická odpo věď a klinická stabilita nádorového onemocnění. I tentokrát dostalo auditorium příležitost vy jádřit se k tomu, jak v léčbě postupovat dále – doporučení byla následující: 50 % pokračování antiPD-1 léčby, 25 % observace, 13 % pokračování antiPD-1 léčby s redukcí dávky, 13 % zahájení první chemoterapie. V tomto případě se Dr. Rivizi přiklonil na stra nu menšinového názoru – s tím, že pokud vysoká toxicita brání nemocnému, který dosáhl odpovědi na léčbu inhibitory PD-1, v jejím dalším užívání, je vhodné zaujmout raději vyčkávací postoj a pacienta sledovat, než jej hned vystavit další zátěži léčbou. KAZUISTIKA 3 – PSEUDOPROGRESE
PD-L1 negativní
Docetaxel ± ramucirumab/nintedanib
50 % inhibitor PD-1, pokud je pozitivní ex prese PD-L1, 34 % inhibitor PD-1 v každém případě, 16 % docetaxel ± ramucirumab. Protože pacientovo PD-L1 skóre činilo 20 %, byla podána antiPD-1 léčba ve 4 cyklech s velmi dobrou odpovědí a výrazným zmírněním bolesti. Paciento va revmatoidní artritida setrvalá, beze změny, ale během imunoterapie došlo ke vzplanutí psoriázy.
Žena, 58 let, s metastatickým plicním karcino mem s mutací KRAS léčená antiPD-1. Po 10 týd
S mutací EGFR/ALK/ROS1
Tyrozinkinázové inhibitory 2.–3. generace
nech potvrzena odpověď, ale o 7 měsíců pozdě ji nález v axilární uzlině. Naposledy se auditorium v interaktivním hlasování vyjádřilo k tomu, jak by doporučo valo postupovat dále: 59 % provést biopsii nové léze, 27 % pokračovat v antiPD-1 terapii, 9 % provést resekci léze, 9 % ukončit antiPD-1 léčbu a zahájit chemo terapii. „My jsme se rozhodli provést biopsii. Ve vzor ku tkáně z axily byly identifikovány pouze zá nětlivé, ale žádné nádorové buňky, jednalo se tedy o tzv. pseudoprogresi, která je pro imu noterapii poměrně typická,“ uvedl Dr. Rivizi. Léčba inhibitorem PD-1 tedy mohla pokračo vat podle protokolu – s pomalým ústupem nále zu v uzlině. Po 15 měsících nový nález v gastro hepatické lymfatické uzlině. Po resekci potvrzena nádorová etiologie. Nyní je pacientka 18 měsíců bez terapie a neobjevila se u ní další rekurence. ... A CO Z TOHO VYPLÝVÁ?
Dr. Rivizi z přednesených kazuistik vyvodil ná sledující zobecnění: Exprese PD-L1 a další biomarkery poskytují vodítko pro předpověď odpovědi na imuno terapii. Předchozí autoimunitní onemocnění v anamnéze je důvodem pro důkladné zvá žení rizika vs. prospěchu z onkologické léč by inhibitory kontrolních bodů imunitní od povědi. Doporučené trvání antiPD-1 léčby není do sud dostatečně prostudováno. Pro pacienty s klinickou odpovědí, ale vý znamnou toxicitou přichází v úvahu i sle dování namísto další léčby. V souvislosti s blokádou kontrolních bodů imunitní reakce se může objevit pseudopro grese – časná nebo pozdní (i když obvykle časná). Je-li oblast progrese izolovaná a přístupná, je vyžadována biopsie k odlišení zánětlivé etiologie od tumorózní. Doporučuje se zvážit resekci nebo ozáře ní izolované oblasti progrese a pokračovat v léčbě antiPD-1. jat
24 Kongresová review
AM Review 24 2016
Kongres ambulantní diabetologie
|
3.–5. listopadu 2016 Poděbrady
|
Diabetologické Poděbrady se opět povedly Na letošní Kongres ambulantní diabetologie do Poděbrad se sjelo 545 účastníků, což je velice dobré číslo. „Podstatné ale je, že ti, kteří přijeli, byli spokojeni a akce splnila jejich očekávání. Alespoň jsem získal ten pocit. Sám za sebe jsem byl příjemně překvapen, kolik výborných a vysoce odborných přednášek evropské nebo i světové úrovně tu zaznělo,“ svěřil se prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., předseda organizačního výboru kongresu.
Významným tématem kongresu byl Národní in formační diabetologický systém, jinak též dia betologický registr. Jeho vytvořením a správou byl pověřen ÚZIS, jehož ředitel doc. RNDr. La dislav Dušek, Ph.D., přijel do Poděbrad infor movat o jeho významu, struktuře a možnostech. Pilotním projektem registru jsou data o léčbě diabetiků, která získala Diabetická asociace ČR od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). „Část těchto dat za letošní rok už můžeme analyzovat, příští rok vyjde supplementum Vnitřního lékař ství, kde uveřejníme podrobné výsledky. Nemů žeme tato data nicméně propojit s výsledky la boratorních vyšetření, to umožní právě regis tr, který sleduje i celou řadu dalších ukazatelů. První registrová data by měla být k dispozici do roka a do dne. Celý jeden blok v Poděbradech by tedy měl být věnován právě těmto výstupům,“ slíbil prof. Kvapil, v jehož hlavě se idea registru zrodila, k příštímu ročníku kongresu. ČR je jed nou z mála zemí, která takový systém může vést plně automatizovaně. „Navíc je u nás praktic ky každá léčba, která má smysl pro terapii dia betu, hrazena z rozpočtu pojišťoven. V zemích, kde si část péče nemocní hradí sami, nelze tako vá data sesbírat.“ Vzorek 10,5 milionu obyvatel je podle prof. Kvapila mezinárodně významný a dají se na něm stavět podklady pro meziná rodní doporučení, průzkumy či různé algorit my vyšetřování. Léčba diabetu a KV riziko...
O rizicích a léčbě diabetiků, kteří mají i fibrila ci síní (FS), hovořil prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. „DM, FS a CMP dohromady dá vají téměř smrtelnou triádu,“ zdůraznil. Spojení rizik FS a DM s sebou totiž nese významně vyš ší riziko systémové embolizace. CMP u pacientů s FS má špatnou prognózu, je spojena s velkým postižením mozku a s velkým handicapem, po kud ji pacient přežije. U diabetika je proto důle žité omezit rizikové faktory FS (blokádou sys tému renin-angiotenzin, inhibitory ACE nebo sartany, redukcí hmotnosti). Při rozvinuté FS je nutná antikoagulační léčba. Jejím standardem v ČR je warfarin, neboť nasazování nových an tikoagulancií (NOAC), která jsou preferována v doporučených postupech, brání ekonomické možnosti systému a preskripční omezení. Dia betici na warfarinu zřejmě nemají vyšší riziko dalších komplikací, ale polymorbidní diabeti
ky se nedaří v záplavě léků, které užívají, udr žet v terapeutickém rozmezí (INR 2–3) a někdy mají prognózu horší, než kdyby antikoagulan cia neužívali vůbec. V tomto momentě však již lze nasadit NOAC. Ve studii RE-LY měli warfa rinizovaní diabetici rychlejší pokles renálních funkcí než diabetici na dabigatranu. Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., před nosta Interní kardiologické kliniky LF MU a FN Brno, zhodnotil z pohledu kardiologa čtyři nové skupiny perorálních antidiabetik (PAD) – glitazony, gliptiny, agonisty recepto ru pro glukagon-like peptid 1 (GLP-1) a gliflo ziny. Uvedl, že pioglitazon ve studiích působil velice protektivně v sekundární prevenci KV příhod, ale naopak zvyšoval hospitalizace pro srdeční selhání, proto je vhodný u nekompliko vaného pacienta po IM nebo po CMP. Za „ve lice dobré léky“ prof. Špinar označil gliptiny. „Mají tři ukončené mortalitní studie. Bohužel v té první, provedené se saxagliptinem, bylo opět zvýšené riziko hospitalizací pro srdeční selhání, FDA dokonce pak napsal, že i úmrtí. Neplatí to ovšem pro dva další zástupce – si tagliptin a evogliptin, což se vysvětluje selek tivitou k DPP4, DPP8 a DPP9.“ V souvislosti s GLP-1 vyzdvihl studii LEADER, která „pro kázala jednoznačný efekt na celkovou mortali tu, IM i CMP, ale zase nijak neovlivnila srdeč ní selhání“. Glifloziny podle slov prof. Špinara „naopak ukázaly nádherný efekt na srdeční se lhání a žádný efekt na infarkty a cévní mozko vé příhody“. Kardiologové proto nyní napjatě čekají, kudy se vývoj v oblasti PAD bude ubí rat. Okrajově se zmínil i o metforminu, u nějž již dávno neplatí, že by se neměl podávat u sr dečního selhání. Podle prof. Špinara se ukáza lo, že „většina pacientů NYHA I či II metfor min perfektně toleruje“. Kontraindikován je až u NYHA IV a zvážit jeho podávání je třeba u NYHA III. Především by pak neměl být po dáván při pravostranném srdečním selhání. … které nemusí být automaticky velmi vysoké
Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z III. in terní kliniky 1. LF UK a VFN, Praha, vystoupil s přednáškou o nových doporučených postupech ESC/EAS pro léčbu dyslipidemií (DLP). DLP je podle zkušeností přítomna u více než 90 % dia betiků. Diabetická DLP je ale komplexní a může uniknout pozornosti. „Numericky mohou údaje
na lipidogramu vypadat celkem normálně,“ va roval doc. Vrablík a dodal, že časná a dostateč ně razantní léčba diabetické DLP je jasně pre vencí KV komplikací. Nová doporučení připou štějí, že diabetik nemusí mít automaticky velmi vysoké KV riziko. „Je to tak správně, reflektuje to poznatky z epidemiologických a intervenč ních studií,“ souhlasí doc. Vrablík. Nově se dia betik pohybuje ve třech kategoriích: velmi vy soké riziko (nejčastěji diabetici 2. typu vyššího věku s dalšími rizikovými faktory), vysoké ri ziko (většina diabetiků 2. typu bez dalších ri zikových faktorů) a konečně zejména diabetici 1. typu se posouvají do kategorie středního ri zika. Pokud jsou dobře léčeni, jejich KV riziko nemusí být nutně dramaticky zvýšeno ve srov nání s běžnou populací. Pro diabetiky také při padají v úvahu všechna běžná hypolipidemika. „Ale i u diabetiků bychom si měli zvyknout po užívat statiny ve vyšších dávkách. Nově se do popředí v doporučeních dostává ezetimib, kte rý má velmi dobrá data ze studie IMPROVE-IT. Pro diabetiky připadají v úvahu i nové léky, in hibitory PCSK-9 evolokumab a alirokumab. Stu die by už v roce 2017 měly přinést odpověď, jak právě tato léčba ovlivňuje cévní riziko u diabe tiků,“ uzavřel doc. Vrablík. Nazapomínat na nediabetologické nemoci ledvin
Doc. MUDr. Miroslava Horáčková, CSc., vedou cí lékařka oddělení klinické nefrologie a dialý zy Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha, se zabývala diferenciální diagnostikou hematu rie u pacientů s diabetem. Mikrohematurie po dle ní není u diabetiků častější než u zbytku po pulace, za četnější by se dala považovat pouze u osob s diabetickou interkapilární glomerulo sklerózou. Z řady studií ale vyplývá, že diabeti ci se mohou potýkat i s jinými nefrologickými či urologickými problémy. Tento nález v diabe tologické ambulanci by se tedy neměl bagateli zovat, ale měl by vést k podrobnějšímu vyšetře ní. Základem diferenciální diagnostiky urologic ké či renální příčiny hematurie je ultrazvuk, a to nejen ledvin, ale i močového měchýře. Nejdůle žitější pak je podle ní pečlivý odběr anamnézy. Diabetes mellitus trvající méně než pět let, glo merulární hematurie a absence diabetické reti nopatie jsou nezávislými prediktory nediabetic kého onemocnění ledvin a u těchto nemocných je indikována renální biopsie. red
Kongresová review 25
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
Kongres ambulantní diabetologie
Sitagliptin: lék, který změnil tvář (české) diabetologie Již 10 let, respektive 8 let v České republice, mohou lékaři předepisovat svým pacientům s diagnózou diabetes mellitus 2. typu (DM2) účinné antidiabetikum sitagliptin (Januvia). Podle informací uveřejněných na listopadovém Kongresu ambulantní diabetologie v Poděbradech diabetologové celosvětově vystavili již více než 98 milionů receptů. Sitagliptin, který patří do skupiny inhibitorů DPP-4, je díky svým léčebným účinkům a minimu nežádoucích účinků považován za lék, který změnil tvář nejen české moderní diabetologie.
Desetiletou historii tohoto léku a zkušenosti s ním shrnuli ve své prezentaci na poděbrad ském kongresu přednosta Interní kliniky FN Motol prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, MUDr. Jindřich Olšovský z Fakultní nemocni ce u sv. Anny v Brně a MUDr. Eva Račická ze specializované ambulance v Ostravě. Sitagliptin byl registrován pod názvem Janu via v roce 2006. Podle MUDr. Olšovského bylo velkým štěstím, že vědci ze společnosti Merck nezůstali u první verze molekuly. Naopak dal ším dělením změnili její prostorové uspořádá ní, což vedlo k větší selektivitě účinku sitaglip tinu. Již v roce 2007 získal nový léčivý přípravek Galénovu cenu, prestižní ocenění považované za ekvivalent Nobelovy ceny. Jak popsal prof. Kvapil, v roce 2008 byly uve řejněny výsledky prospektivní randomizované, placebem kontrolované studie (Hermansen K. et al., Diabetes Obes Metab, 2007), v níž byl si tagliptin podáván pacientům s DM2, kteří by li nedostatečně kompenzováni glimepiridem (min. dávka 4 mg) a metforminem (min. dáv ka 1500 mg). Studie probíhala 24 týdnů a cel kem se jí účastnilo 441 pacientů. Pacientům by lo podáváno 100 mg sitagliptinu k základní léč
bě. Do otevřené části této studie bylo zařazeno 79 pacientů s průměrnou hodnotou glykovaného hemoglobinu 11,2 % dle DCCT. Nasazení si tagliptinu v kombinaci s metforminem vedlo k poklesu glykohemoglobinu o 3,5 %. Sitagliptin v praxi
Na český trh se lék dostal v roce 2008. „Během roku 2009 jsme sitagliptin zavedli do běžné pra xe u nás a ověřili si, že je nejen účinný, ale ta ké má příznivý bezpečnostní profil s minimem nežádoucích účinků a zároveň je velice jedno duše použitelný,“ uvedl prof. Kvapil. V následujících letech lékaři postupně vyu žívali sitagliptin pro další indikace, a to jednak formou monoterapie u pacientů, kteří netolerují metformin či je u nich kontraindikovaný. Dále v kombinaci s inzulinem, ať už samostatně či ve spojení s metforminem v případě, že v dvojkom binaci s inzulinem léky nevedly k dosažení cíle. Čeští diabetologové také sitagliptin začali pou žívat v dvojkombinaci se sulfonylureou, s pio glitazonem anebo v trojkombinaci. „Podle mé osobní zkušenosti je ideální podávat sitagliptin v kombinaci s metforminem a inzulinem glar gin,“ doporučuje prof. Kvapil.
KAzUIStIK Y
Aktivní důchod navzdory diabetu w
MUDr. eva Račická popsala dva příklady pacientů, u nichž navzdory vyššímu věku a předchozím komplikacím sitagliptin přispěl k žádoucí kompenzaci DM2. Oba pacienti pracovali v podstatě celý svůj profesní život ve velkém průmyslovém závodě, v někdejší Nové huti Klementa Gottwalda, tedy v horku, špíně a silně karciongenním prostředí. Pacientce narozené v roce 1939 lékaři diagnostikovali DM2 symbolicky v roce 2006, tedy v roce vstupu sitagliptinu na celosvětový trh. Žena celý život kouřila, kromě DM2 měla diagnostikovanou hypertenzi a také hyperproteinurii. Před zahájením léčby se potýkala s nadváhou, ale především s tzv. patologickým obvodem pasu. „Jak bývá v těchto případech zvykem, pochopitelně jsme nasadili dietu. Pokud jde o kontrolu diabetu, dostali jsme se z 54 mmol/mol na úroveň
dobré kompenzace. Zároveň se pacientka úspěšně léčila na vysoký tlak a dyslipidemii,“ popsala MUDr. Račická. Kvůli osobním problémům se stav pacientky ale opět zhoršil, a proto jí lékaři v roce 2008 nasadili sitagliptin. „Bylo to dobré rozhodnutí, kompenzace se výrazně zlepšila. Dnes je pacientce 77 let, stále si udržuje stejnou hmotnost, nemá žádné komplikace diabetu a dosud nepoznala stav hypoglykemie,“ konstatovala MUDr. Račická. Jako druhého pacienta zmínila téměř o 10 let staršího muže narozeného v roce 1928, nyní 88letého. Pacient nikdy nekouřil a žil aktivní život, vedle práce technika byl rekreačním turistou a nadšeným zahrádkářem. První zvýšenou glykemii měl diagnostikovanou v roce 1989, diabetologové mu nasadili dietu, neboť koncentrace glykovaného hemoglobinu prozatím nevyža-
dovala intervenci. v roce 1997 se ale mužova kompenzace výrazně zhoršila, navíc mu byla diagnostikována ischemická choroba srdeční a v roce 2004 byl proveden bypass. S kardiovaskulárním onemocněním souviselo omezení tělesného pohybu i nárůst hmotnosti. Lékaři pacientovi nasadili sulfonylureu. „v důsledku určitých životních peripetií začal pacient po čase bojovat s hypoglykemií a celá léčba se mu vymkla z rukou. Zlepšení se podařilo dosáhnout díky nasazení sitagliptinu a celkové úpravě terapie. Glykovaný hemoglobin se nám podařilo zlepšit, pacientovi poklesla hmotnost. v současnosti muž žije sám, zvládne se o sebe postarat, hypoglykemie nemá. Lze shrnout, že díky sitagliptinu si mohou oba důchodci užívat aktivní odpočinek bez nežádoucích účinků,“ uzavřela MUDr. Račická. LeK
„Lze říci, že se díky sitagliptinu změnil směr diabetologie. S pomocí gliptinů v kombinaci s metforminem lze nově dosáhnout glykemie blízké normálním hodnotám.“
Prof. MUDr. Milan Kvapil, cSc., MBA, přednosta interní kliniky FN Motol
„Lze říci, že se díky sitagliptinu změnil směr diabetologie. S pomocí gliptinů v kombinaci s metforminem lze nově dosáhnout glykemie blízké normálním hodnotám,“ zdůraznil. Dalším významným milníkem pro sitaglip tin byl rok 2015. Světlo světa totiž spatřily první výsledky velké mortalitní studie TECOS a jedno značně potvrdily, že sitagliptin je kardiovasku lárně bezpečné antidiabetikum. V TECOS byli pacienti s diabetem 2. typu a již existujícím KV onemocněním randomizováni buď k léčbě si tagliptinem 100 mg denně, nebo placebem, a to nad rámec standardní terapie diabetu. Průměr ná vstupní koncentrace glykovaného hemoglo binu činila 7,2 % dle DCCT a diabetes v průměru trval téměř 12 let. Primárním cílem byl výskyt MACE doplněný o hospitalizace pro nestabilní anginu pectoris, který byl zcela srovnatelný me zi sitagliptinem a placebem (11,4 % vs. 11,6 %, tzn. 4,06 vs. 4,17 případu na 100 pacientoroků, p < 0,001). Přibližně 18 % pacientů v obou sku pinách studie TECOS mělo v osobní anamnéze městnavé srdeční selhání. Ani u těchto riziko vých pacientů však léčba sitagliptinem nezvyšo vala riziko KV příhod nebo srdečního selhání. Všichni přednášející se shodli, že sitaglip tin se stal etalonem pro svou účinnost a bez pečnost. Klinická praxe prokazuje jeho oblí benost, současně jsou stále publikovány nové aspekty účinku sitagliptinu. Defi nitivní upev nění pozice této molekuly ve schématu tera pie diabetu 2. typu přinesly výsledky studie TECOS. LeK
NYNÍ JE SCHVÁLEN:
26 Kongresová review
Review 24 2016 • K prevenci cévní mozkové příhody AM a systémové embolie u NVFS • K léčbě HŽT a PE* • K prevenci rekurentní HŽT a PE*
NOVÝ JEDNOU DENNĚ PODÁVANÝ PŘÍPRAVEK LIXIANA®
Only LIXIANA combines: ®
Proven efficacy vs. well-managed warfarin1,2
V přípravku se kombinuje Superior LIXIANA® reduction in major bleeding vs.
Prokázaná účinnost ve srovnání s dobře nastavenou terapií warfarinem1,2 **1,2 well-managed warfarin Významné snížení výskytu závažného krvácení ve srovnání s dobře nastavenou 3 terapiíOnce-daily warfarinem**1,2 dosing across all indications Dávkování jednou denně ve všech indikacích3
www.lixiana.com edoxabanum Produkt je vyráběn v licenci společnosti Daiichi Sankyo Europe GmbH.
* Po zahájení léčby parenterálním antikoagulanciem podávaným po dobu nejméně 5 dnů.
Following initial use anticoagulant 2.forTheatHokusai-VTE least 5 days. 1. Giugliano RP a of kol.parenteral NEJM 2013;369(22):2093-2104. Investigators. NEJM 2013;369(15):1406-1415. 3. LIXIANA®, Souhrn údajů o přípravku, 2016. * Literatura:
NVFS, nevalvulární fibrilace síní; hluboká žilní trombóza; PE, plicní 2. embolie. References: 1. Giugliano RP et al.HŽT, NEJM 2013;369(22):2093–2104. The Hokusai-VTE Investigators. NEJM 2013;369(15):1406–1415. 3. LIXIANA®, Summary of Products Characteristics, 2015. ** Primárním sledovaným parametrem studie zaměřené na NVFS, ENGAGE AF-TIMI 48, byla incidence závažného krvácení ve srovnání s dobře nastavenou terapií warfarinem.1 Primárním sledovaným parametrem bezpečnosti NVAF, nonvalvular atrial fibrillation; DVT,bezpečnosti deep vein thrombosis; PE, pulmonary embolism. pro studii zaměřenou na VTE (venózní tromboembolii), Hokusai-VTE, byla incidence klinicky významného krvácení (kompozitní parametr složený ze závažného a klinicky relevantního nezávažného krvácení) ve srovnání s dobře nastavenou 1 The primary safety endpoint for the NVAF trial ENGAGE AF-TIMI 48 was the incidence of adjudicated majorprobleeding vs.a well-managed ** terapií warfarinem.2 Sledované parametry krvácení byly definovány na základě kritérií Mezinárodní společnosti trombózu hemostázu. warfarin. The primary safety endpoint for the VTE trial Hokusai-VTE was the incidence of adjudicated 2 clinically relevant bleeding (composite of major and clinically relevant nonmajor bleeding) vs. well-managed warfarin. Bleeding endpoints were defined based on criteria from the International Society on Thrombosis and Haemostasis. © ((2016)) Daiichi Sankyo (dceřinná společnost TBC). Všechna práva vyhrazena. © ((2016)) Daiichi Sankyo (affiliate TBC). All rights reserved. ((code #)) Printed in Europe. ((Month Year TBC)) Zkrácená informace o léčivém přípravku Lixiana® 15 mg, 30 mg a 60 mg, potahované tablety. Složení : Jedna potahovaná tableta obsahuje edoxabanum tosilatum 15 mg, 30 mg nebo 60 mg. Indikace: Prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní (NVAF) s jedním nebo více rizikovými faktory, jakými jsou kongestivní srdeční selhání, hypertenze, věk ≥ 75 let, diabetes mellitus, předchozí cévní mozková příhoda nebo tranzitorní ischemická ataka (TIA). Léčba hluboké žilní trombózy (DVT), plicní embolie (PE) a prevence rekurentních DVT a PE u dospělých (u hemodynamicky nestabilních pacientů s PE ). Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka edoxabanu u prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie je 60 mg jednou denně. Při léčbě hluboké žilní trombózy (DVT), plicní embolie (PE) a prevenci rekurentních DVT a PE je doporučená dávka edoxabanu 60 mg jednou denně následující po zahájení léčby parenterálním antikoagulanciem podávaným po dobu nejméně 5 dnů. Edoxaban a iniciální parenterální antikoagulancium nemají být podávány současně. U pacientů se středně závažnou nebo závažnou poruchou funkce ledvin (CrCL 15-50 ml/min) je doporučená dávka přípravku Lixiana 30 mg jednou denně. U pacientů v konečném stadiu renálního onemocnění (ESRD) (CrCL < 15 ml/min) nebo u pacientů na dialýze se použití přípravku Lixiana nedoporučuje. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater se použití přípravku Lixiana nedoporučuje. Bezpečnost a účinnost přípravku Lixiana u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyla stanovena. U pacientů, kteří souběžně užívají přípravek Lixiana a následující inhibitory P-gp: cyklosporin, dronedaron, erythromycin nebo ketokonazol, je doporučená dávka přípravku Lixiana 30 mg jednou denně. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku, klinicky významné aktivní krvácení, jaterní onemocnění spojené s koagulopatií a klinicky relevantním rizikem krvácení. Léze nebo stav, který je považován za významné riziko závažného krvácení, nekontrolovaná těžká hypertenze, souběžná léčba jinými antikoagulačními přípravky, těhotenství a kojení. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Edoxaban zvyšuje riziko krvácení a může způsobit závažné, potenciálně smrtelné krvácení. Při použití přípravku Lixiana, stejně jako při použití jiných antikoagulancií, se doporučuje opatrnost u pacientů se zvýšeným rizikem krvácení. U starších pacientů se má přípravek Lixiana používat souběžně s kyselinou acetylsalicylovou s opatrností kvůli možnému vyššímu riziku krvácení. Nedoporučuje se použití přípravku Lixiana u pacientů v konečném stadiu renálního onemocnění nebo u pacientů na dialýze. Posouzení renální funkce: CrCL se má sledovat na začátku léčby u všech pacientů a následně, pokud je to klinicky indikováno. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce: Souběžné použití edoxabanu s cyklosporinem, dronedaronem, erythromycinem nebo ketokonazolem vyžaduje snížení dávky na 30 mg jednou denně. Současné podání edoxabanu s induktory P-gp (například fenytoinem, karbamazepinem, fenobarbitalem nebo třezalkou tečkovanou) může vést ke snížení plazmatických koncentrací edoxabanu. Nedoporučuje se dlouhodobé používání NSAID s edoxabanem. Nežádoucí účinky: Nejčastějšími nežádoucími účinky souvisejícími s krvácením, hodnocenými v klinických studiích, byly při podávání edoxabanu v dávce 60 mg krvácení do měkkých tkání kůže, epistaxe a vaginální krvácení. Krvácení může nastat na jakémkoli místě a může být závažné, a dokonce fatální. Jinými častými nežádoucími účinky při podávání edoxabanu byly anémie, vyrážka a abnormální funkční jaterní testy. Užívání přípravku Lixiana může být spojeno se zvýšeným rizikem okultního nebo zjevného krvácení z jakékoli tkáně nebo jakéhokoli orgánu s možným následkem posthemoragické anémie. Zvláštní opatření pro uchovávání: Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Druh obalu a velikost balení: Lixiana 15 mg tablety: 10 tablet; Lixiana 30 mg tablety: 30 tablet; Lixiana 60 mg tablety: 30, 60 tablet. Držitel rozhodnutí o registraci: Daiichi Sankyo Europe GmbH, Zielstattstrasse 48, 81379 Munich, Německo. Registrační čísla: EU/1/15/993/001, EU/1/15/993/016.Poslední revize textu: 12/08/2016 Dříve než přípravek předepíšete, seznamte se, prosím, s úplným souhrnem údajů o přípravku.Tento přípravek je vázán na lékařský předpis a je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. POUZE PRO ODBORNOU VEŘEJNOST. Přípravek v současné době není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění Copyright Merck Sharp & Dohme s.r.o., 2013. Všechna práva vyhrazena. Merck Sharp & Dohme s.r.o., Evropská 2588/33a, 160 00 Praha 6, Česká republika Tel.: +420233010111, www.msd.cz, e-mail: dpoc_czechslovak@merck.com
11-2017-CARD-1199641-0001
Kongresová review 27
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
Sympozium Druhá generace na scéně
|
1. listopadu 2016 Praha
|
Trendy v léčbě mužských sexuálních dysfunkcí
Lékaři na sympoziu prezentovali především lék Spedra s účinnou látkou avanafil, který předsta vuje tzv. druhou generaci přípravků ze skupiny inhibitorů fosfodiesterázy typu 5 (PDE-5). Mezi jeho hlavní benefity patří rychlý nástup účin ku, obvykle do 15 minut po podání, což je po tvrzeno také výsledky klinických studií, jako je např. multicentrická, randomizovaná, dvo jitě zaslepená, placebem kontrolovaná para lelní studie Hellstroma WJ et al. „Pro dosažení maximální koncentrace po perorálním podání avanafilu stačí půl až tři čtvrtě hodiny,“ upřes nil M UDr. Lukáš Bittner z Urologické klini ky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha. Další zásadní výhodou tohoto léčivého příprav ku je minimum komplikací a nižší výskyt nežá doucích účinků ve srovnání s léky tzv. první ge nerace inhibitorů PDE-5. Velmi časté nežádoucí účinky (které se v případě léků tzv. první generace vyskytují u jednoho pacienta z deseti) nebyly po psány žádné, pokud jde o časté nežádoucí účinky (1/100 až > 1/10 pacientů), zde byly popsány bo lesti hlavy, zarudnutí a kongesce nosní sliznice. To je podle dat MUDr. Bittnera výrazně méně ve srovnání s první generací těchto léků. „Tento lé čivý přípravek tak naplňuje očekávání pacientů, kteří především požadují vysokou tolerabilitu lé ku, minimum vedlejších účinků a rychlý nástup erekce,“ konstatoval MUDr. Bittner. Avanafil je pacientům s erektilní dysfunkcí předepisován v dávce 50–200 mg. Další varianty léčby erektilní dysfunkce
Pokud klasické léky nezaberou, přichází obvykle na řadu léčba erekce prostřednictvím vazoaktiv ních látek. Zatímco v minulosti je bylo nutné apli kovat injekčně, v současnosti jsou k dispozici i ve formě gelu. Pacient si jej aplikuje přímo do močo vé trubice, zhruba během půl hodiny se látka do stane do topořivých těles, kde způsobuje erekci. Pokud i tato terapie selhává, mohou lékaři pacientovi voperovat penilní implantát. Moder ním prostředkem je nafukovací trojdílná pro téza s cylindry uloženými do penisu, pumpič kou schovanou v šourku a rezervoárem umístě ným za stydkou kostí. Před sexuálním stykem pacient pomocí pumpičky přepumpuje tekuti nu z rezervoáru do penisu a má velmi tvrdou fyziologickou erekci. Operace probíhá prostřed nictvím zhruba pěticentimetrového řezu, jizva není viditelná. Erekce trvá do doby, než pacient uvolní ventilek a tekutina se vrátí zpátky do re zervoáru. Pumpičku lze ovládat jednou rukou.
Foto: Berlin Chemie Menarini
Vůbec nejčastější mužskou sexuální poruchou je erektilní dysfunkce, která se týká každého čtvrtého muže po 40. roce věku. Na druhé místo se podle četnosti výskytu řadí předčasná ejakulace. Trendy v léčbě mužských sexuálních dysfunkcí představili na počátku listopadu tohoto roku přední čeští sexuologové na sympoziu společnosti Berlin Chemie Menarini v pražské Malostranské besedě.
Mezi relativně časté sexuální dysfunkce u mužů patří také Peyronieho choroba, tedy zahnutí penisu vlivem jizevnaté tkáně. Sexuo logové používají léčbu formou injekční kolage názy, kterou přímo aplikují do plaku, v někte rých případech opakovaně. Tím se zahnutí na rovná a pacienti se obvykle vyhnou operaci. Lékaři na setkání prezentovali také jediný perorální lék schválený k léčbě předčasné eja kulace, tedy dysfunkce, která se týká všech mu žů napříč věkovými skupinami. „Dapoxetin se užívá 1–3 hodiny před sexuálním stykem a po dle klinických studií prodlužuje dobu do eja kulace ve srovnání s původním stavem až na trojnásobek při užití dávky 30 mg, respektive na čtyřnásobek při dávce 60 mg. Mezi hlavní benefity této léčby patří lepší kontrola ejakula ce a celkové zvýšení spokojenosti s pohlavním stykem,“ uvedl MUDr. Lukáš Bittner. Divadelní představení z ambulance
Součástí sympozia Berlin Chemie Menarini Druhá generace na scéně bylo rovněž modero
vané divadelní představení. V rolích odborní ků a zároveň typických pacientů se představila čtveřice sexuologů (MUDr. Marek Broul, doc. PhDr. Laura Janáčková, MUDr. Petra Vrzáčko vá a MUDr. Libor Zámečník), v roli zkušeného lékaře pak sexuolog MUDr. Ondřej Trojan. In terpreti se zaměřili především na prezentaci nutnosti individualizované léčby erektilní dys funkce podle preferencí a reálných očekávání konkrétního pacienta, resp. celého páru. Prá vě osobní očekávání by měla podle lékařů mo derní léčba naplnit v první řadě, sexuální život páru by neměl vycházet z nějakých obecně plat ných norem. I proto se na divadelních prknech objevily dva poměrně rozdílné páry s odlišný mi očekáváními od léčby. Inhibitor PDE-5 dru hé generace Spedra by tak se svojí spolehlivos tí, rychlým nástupem účinku a minimem ne žádoucích účinků mohl v kooperaci s citlivým přístupem lékaře pomoci pacientům vyřešit se xuologický problém k všestranné spokojenosti. Divadelní představení i celé sympozium mo deroval MUDr. Zlatko Pastor. red
28 Kongresová review
AM Review 24 2016
XXIII. jihočeské onkologické dny
|
20.–22. října 2016 Český Krumlov
|
Zacíleno na PD-1 aneb aby nádorové buňky neunikly imunitnímu dozoru „Chemoterapie i cílená léčba v onkologii mají dvě zásadní limitace – účinkují většinou pouze u úzkého spektra nádorových onemocnění, a navíc jen po omezenou dobu,“ konstatoval v průběhu satelitního sympozia společnosti MSD v Českém Krumlově prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D., přednosta Onkologické kliniky LF UP a FN Olomouc. Právě tyto limity může v současnosti překonat imunoterapie v podobě inhibice kontrolních bodů imunitní odpovědi.
„Imunoterapie je sice asociována s nižší mírou odpovědí, ty jsou však obvykle dlouhotrvají cí, což vede k fázi plató a významnému rozdí lu v přežívání oproti neléčeným. Naproti tomu při podávání cílené léčby se často během ně kolika měsíců až jednoho roku objeví rezisten ce a po dvou letech se křivky přežití od neléče ných prakticky neliší,“ objasnil prof. Melichar. Imunoterapie se u nádorových onemocně ní zkouší déle než chemoterapie, ovšem až do posledních let prakticky neúspěšně. Zlom na stal teprve s příchodem monoklonálních pro tilátek zaměřených na regulační mechanis my imunitní odpovědi. Konkrétně se jedná o inhibitory imunitních checkpointů – tedy přípravky, které cíleně ovlivňují klíčové bo dy imunitní reakce. Jedním z takových cí lů je signální dráha zprostředkovaná recep torem PD-1, která inhibuje efektorovou fázi aktivovaného T lymfocytu. „PD-1 je koinhi biční receptor exprimovaný na povrchu T bu něk, jehož prostřednictvím dochází k inhibici T lymfocytů v mikroprostředí nádoru. Za fy ziologických podmínek slouží k potlačení ak tivity T buněk v periferní tkáni a ke zmírnění poškození okolní tkáně zánětlivou odpovědí,“ vysvětlil prof. Melichar. Dodal, že nádorové buňky NSCLC mohou blokovat imunitní odpo věď expresí dvou specifických ligandů PD-L1 a PD-L2. Ty po navázání na PD-1 receptor na povrchu T buněk inaktivují buněčnou signa lizaci, proliferaci a efektorové funkce T lym focytů, a nádorové buňky tak uniknou imu nitnímu dozoru. Pembrolizumab ve 2. linii prodlužuje OS a je lépe tolerován
K terapii NSCLC bylo schváleno již několik lé ků cílených právě proti PD-1 či PD-L1. Jedním z nich je i pembrolizumab, humanizovaná IgG4 monoklonální protilátka s vysokou afinitou k PD-1, která blokuje jeho interakci s ligandy PD-L1 a PD-L2. Aktuálně je schválen k léčbě pokročilého NSCLC s pozitivní expresí PD-L1 při progresi po 1. linii chemoterapie obsahující platinu a u pacientů s mutací EGFR či translo kací ALK po podávání příslušných TKI. Prof. Melichar nejprve připomněl výsled ky studie fáze Ib KEYNOTE-001, díky které byl pembrolizumab ve zrychleném řízení re gistrován v USA. Zařazeni do ní byli pacien
ti s mediánem věku 64 let, více než polovinu tvořili muži, čtvrtinu nekuřáci a dvě třetiny bývalí kuřáci, přičemž pětina absolvovala mi nimálně 4 předchozí systémové léčby a pěti na dosud žádnou. Pokud se týká charakteris tik nádoru, 81 % mělo neskvamózní typ, mu tace EGFR se vyskytla u 15,5 %, mutace KRAS u 26,1 % a translokace ALK u 2 %. Cílem stu die bylo stanovit optimální dávkovací schéma pembrolizumabu (ukázalo se, že jde o 2 nebo 10 mg/kg každé 3 týdny) a prediktivní biomar ker (exprese PD-L1 ≥ 50 %). „Pembrolizumab prokázal dlouhodobý zisk z hlediska OS u nemocných s NSCLC a pozitiv ní expresí PD-L1, bez ohledu na výši podané dávky, dávkovací schéma, histologický profil a předchozí léčbu,“ konstatoval prof. Melichar. U dosud neléčených jedinců s expresí ≥ 50 % bylo 2leté přežití zaznamenáno v 60,6 % pří padů (medián OS nebyl dosažen), u již dříve léčených v 38 % (medián OS činil 15,4 měsí ce). Exprese PD-L1 na nádorových buňkách korelovala s výsledky terapie. Bezpečnostní profil pembrolizumabu byl příznivý – závaž né nežádoucí účinky 3.–5. stupně souvisejí cí s léčbou byly pozorovány u méně než 10 % pacientů, což je výskyt nižší, než je očekává no při chemoterapii. Jednoznačně prokázat efektivitu pembro lizumabu oproti docetaxelu bylo cílem rando mizované studie fáze II/III KEYNOTE-010. Ta zahrnula jedince s pokročilým NSCLC, expre sí PD-L1 ≥ 1 % a potvrzenou progresí onemoc nění po nejméně jedné linii chemoterapie, kte ří neměli symptomatické mozkové metastázy, závažné autoimunitní onemocnění, interstici ální plicní nemoc ani pneumonitidu vyžadují cí systémové kortikoidy. Randomizováni byli k podávání pembrolizumabu v dávce 2 mg/kg, nebo 10 mg/kg každé 3 týdny po dobu 24 mě síců, nebo docetaxelu 75 mg/m2 každé 3 týdny v maximálním počtu cyklů povolených lokál ní regulační autoritou. „Celkové přežití bylo v obou ramenech s pembrolizumabem statisticky významně delší v porovnání s docetaxelem. Uvedený benefit byl zřejmý u všech podskupin pacientů, nejvíce však byl vyjádřen u nemocných s expresí ≥ 50 %,“ komentoval prof. Melichar. Konkrétní dosaže né výsledky OS a přežití bez progrese (PFS), te dy primárních cílů, byly následující:
medián OS pro skupinu s PD-L1 ≥ 50 %: – pembrolizumab 2 mg/kg – 14,9 měsíce (HR 0,54; p = 0,0002), – pembrolizumab 10 mg/kg – 17,3 měsíce (HR 0,5; p < 0,0001), – docetaxel – 8,2 měsíce; medián OS pro celou sledovanou populaci (PD-L1 ≥ 1 %): – pembrolizumab 2 mg/kg – 10,4 měsíce (HR 0,71; p = 0,0008), – pembrolizumab 10 mg/kg – 12,7 měsíce (HR 0,61; p < 0,0001), – docetaxel – 8,5 měsíce; medián PFS pro skupinu s PD-L1 ≥ 50 %: – pembrolizumab 2 mg/kg – 5 měsíců (HR 0,59; p = 0,0001), – pembrolizumab 10 mg/kg – 5,2 měsíce (HR 0,59; p < 0,0001), – docetaxel – 4,1 měsíce; medián PFS pro celou sledovanou populaci (PD-L1 ≥ 1 %): – pembrolizumab 2 mg/kg – 3,9 měsíce (HR 0,88; p = 0,07), – pembrolizumab 10 mg/kg – 4 měsíce (HR 0,79; p = 0,004), – docetaxel – 4 měsíce. „PFS bylo významně odlišné pouze u populace s vysokou expresí PD-L1. Víme však, že u imuno terapie výrazné rozdíly v tomto ukazateli nečeká me,“ dodal prof. Melichar. Při podávání pembroli zumabu bylo výrazně častěji dosaženo objektivní odpovědi a delšího setrvání na léčbě při nižší to xicitě. Nežádoucí účinky 3.–5. stupně hlásilo 13 % nemocných léčených nižší dávkou, 16 % vyšší dáv kou a 35 % docetaxelem. „Tyto výsledky podpo rují pembrolizumab jako potenciální standard te rapie nemocných s pokročilým NSCLC a expresí PD-L1, kteří byli předléčeni platinovým režimem. Po dlouhé době máme ve 2. linii lék, jenž prodlužu je přežití a je lépe tolerován,“ shrnul prof. Melichar. Exprese PD-L1 není ideálním markerem, ale...
„Pokud bychom příchod chemoterapie obrazně přirovnali k vlnobití, pak bychom příchod cílené terapie mohli přirovnat k uragánu a příchod imu noterapie k tsunami, která nádor zavalí a totálně zmasakruje. Tato tsunami však přináší i náklady, o kterých je třeba uvažovat – proto bychom měli hledat pacienty, kteří budou z imunoonkologické
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
Kongresová review 29
30 Kongresová review
léčby profitovat nejlépe,“ uvedl prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D., přednosta Fingerlandova ústavu patologie LF UK a FN Hradec Králové, který se v závěrečném vystoupení zabýval prediktivními markery imunoterapie u NSCLC, konkrétně ex presí PDL1 na nádorových buňkách. „Velmi příznivou zprávou je, že existuje ně kolik imunoterapeutických protilátek, které jsou pro pacienty s NSCLC již schváleny nebo jsou ve fázi klinického vývoje. Podstatně méně přízni vou zprávou však je, že u každé z daných pro tilátek byla exprese PDL1 detekována pomocí jiného testu, byť principiálně podobného, tedy s využitím různých primárních monoklonál ních protilátek a odlišného způsobu hodnocení,“ zdůraznil prof. Ryška. Jak dále uvedl, nádorová exprese PDL1 je napříč pacienty s NSCLC kon tinuální, proto je velmi obtížné určit „cutoff “ hodnotu pro pozitivitu. V případě selekce ne mocných k léčbě pembrolizumabem byla vě decky stanovena hranice 50 %. „Jak jsme slyšeli v předchozích prezentacích, nemocní s expresí PDL1 ≥ 50 % výrazně lépe profitují z podává ní pembrolizumabu. S rostoucími hodnotami exprese se přitom celková odpověď nemocných postupně zvyšuje,“ dodal prof. Ryška. Hodnocení exprese PDL1 je metodou prove ditelnou a v některých tuzemských laboratořích již zavedenou. „Čelit však musíme třem zásad ním výzvám. Tou první je srovnatelnost vyšet ření různými primárními protilátkami. Napří klad retrospektivní validační studie Blueprint Project ukázala, že testy pomocí tří diagnostic kých protilátek používané pro pembrolizumab, nivolumab a durvalumab jsou srovnatelné, za tímco test určený k selekci pacientů pro atezo lizumab se výrazně lišil. Můžeme tedy říci, že tři různé testy pro tři různé protilátky budou pravděpodobně vzájemně zaměnitelné,“ konsta toval prof. Ryška s tím, že aktuálně probíhá va lidační studie v českých laboratořích. Druhou výzvou, podle prof. Ryšky dramatic ky významnější, je heterogenita exprese PDL1 v nádoru. „Patolog má k dispozici určitý vzorek, který musí celý vyhodnotit a postupně spočítat celkovou expresi, což je nejen velmi pracné, ale také může být zatíženo subjektivní chybou, po kud není patolog dobře trénovaný. Dalším pro blémem je, že valná většina nádorů je diagnos tikována v pozdním stadiu, takže není k dispo zici celý resekát,“ dodal. Výzva číslo tři, která je prozkoumána zatím jen velmi málo, zní: dynamika exprese PDL1 v nádoru. Tedy to, jak se mění exprese během přirozeného vývoje tumoru a jak je ovlivňová na případnými cykly předchozí léčby. „Víme, že existuje diskordance mezi nádorem a metastá zou. Některé tumory, které byly z hlediska ex prese v plicích negativní, mohou být v mozko vých metastázách pozitivní, a naopak,“ upřesnil prof. Ryška a závěrem dodal: „PDL1 rozhod ně není ideální marker, ale zatím nemáme lep ší, a navíc ve studiích dokázal jednoznačný pre diktivní význam pro efekt imunoonkologické terapie. Rutinní stanovení exprese pomocí imu nohistochemie musí být provedeno v referenč ní laboratoři a kvalifi kovaným patologem.“ JAt
AM Review 24 2016
KO M e N tÁ Ř
Léčba NScLc v Čr srovnatelná s výsledky registračních studií w prof. MUDr. Jana Skřičková, cSc., přednostka Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno
V roce 2013 žilo v Čr téměř 9800 osob s diagnózou či historií nemalobuněčného karcinomu plic (NScLc), přes 4200 jich bylo nově diagnostikováno a více než 3400 jich v důsledku tohoto onemocnění zemřelo. Nádory plic představují 8,3 % všech zhoubných novotvarů a jsou čtvrtou nejčastější malignitou u českých mužů i žen. Z dat Národního onkologického registru ČR a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, které v průběhu sympozia prezentovala prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., přednostka Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno, dále vyplývá, že v letech 2009–2013 se z nádorů plic téměř ve dvou třetinách vyskytoval NSCLC (nejčastěji skvamózní, dále adenokarcinom), ve 14,8 % případů byl diagnostikován malobuněčný karcinom plic (SCLC) a téměř pětina nemocných měla neznámý morfologický typ. „NSCLC je u nás bohužel zachycován převážně v pokročilých stadiích. Pozitivní však je, že mortalita stoupá v mnohem nižší míře než incidence,“ konstatovala prof. Skřičková. Připomněla, že NSCLC je méně agresivní než SCLC, ale také méně citlivý k chemo- a radioterapii. „invazivní adenokarcinomy jsou nově klasifikovány podle převažujícího typu růstu – tedy lepidického, acinárního, papilárního, solidního s hlenotvorbou a mikropapilárního. Tato klasifikace má prognostický význam, přičemž lepidické adenokarcinomy mají nejlepší přežití, zatímco mikropapilární a solidní nejhorší,“ vysvětlila prof. Skřičková. Metronomickou chemoterapií k překonání rezistence? Pokud se týká léčby NSCLC, pro pacienty klinického stadia iA, iB, iiA, iiB, event. iiiA je indikována resekce primárního tumoru – lobektomie. Jen pokud není možná, přichází v úvahu klínovitá resekce (segmentoektomie). U inoperabilních jedinců je alternativou radioterapie v minimální dávce 60 Gy. U nemocných ve stadiu iiiA T3 N0–1 zvyšuje neoadjuvantní chemoterapie podle některých studií procento radikálně operovaných, jednoznačný přínos bez ohledu na věk pak byl prokázán u adjuvantní chemoterapie ve stadiu iB, iiA, iiB a iiiA. „Pro většinu pacientů s NSCLC stadia iiiB je indikována kombinovaná chemoterapie s následnou nebo konkomitantní radioterapií. Uplatňuje se dvojkombinace cisplatiny nebo karboplatiny s docetaxelem, gemcitabinem či vinorelbinem, u adenokarcinomů také kombinace s bevacizumabem nebo cisplatiny + pemetrexedu. Účinnost jednotlivých režimů je srovnatelná,“ dodala prof. Skřičková s tím, že monoterapii je vhodné zvažovat u starších osob a u těch s kontraindikacemi k podání karboplatiny + cisplatiny. v případě prokázání aktivační mutace eGFR je do-
poručeno podávání inhibitorů tyrozinkinázy (TKis). Pro nemocné s NSCLC ve stadiu iv je systémová léčba obdobná, radioterapii lze indikovat vyloženě s paliativním záměrem. „Do popředí zájmu se začíná dostávat také metronomická chemoterapie, která představuje určitou šanci pro pacienty s NSCLC, kteří nemohou být léčeni kombinací s platinovými deriváty ani přípravky biologické léčby nebo imunoterapií. Založena je na dlouhodobém podávání nízkých dávek běžně užívaných cytostatik a umožňuje překonání rezistence nádoru s omezenou toxicitou,“ upřesnila prof. Skřičková. v této souvislosti se jako perspektivní jeví užití perorálně podávaného vinorelbinu, zajímavá by do budoucna mohla být jeho kombinace s anti-PD1 přípravkem. Prof. Skřičková dále zdůraznila, že v posledních letech došlo v ČR díky dostupnosti nových přípravků k významnému zlepšení výsledků léčby NSCLC, které jsou minimálně srovnatelné s údaji z registračních studií. Zatímco v období 1990–1994 bylo 5leté přežití necelých 11 %, v letech 2010–2013 se téměř zdvojnásobilo na 20 %, přitom k výraznému zlepšení došlo ve všech klinických stadiích. Tuzemským pacientům je k dispozici pemetrexed – cytostatikum ze skupiny antimetabolitů –, který lze aplikovat v 1. a 2. linii i v udržovací pokračovací léčbě pokročilého nebo metastatického NSCLC. v převážné většině jsou jím léčeni nemocní s neskvamózní histologií, zejména adenokarcinomem. Z přípravků biologické léčby jsou pro terapii NSCLC dostupné TKis a monoklonální protilátky. Jako první z eGFR-TKi byl u nás v roce 2006 registrován erlotinib pro 2. a 3. linii bez ohledu na mutační stav, od prosince 2013 pak i pro léčbu nemocných s aktivačními mutacemi genu eGFR v 1. linii. v roce 2011 byla v ČR stanovena úhrada pro gefitinib, jehož podání je podmíněno testováním mutace eGFR – u tuzemských pacientů převažuje delece exonu 19 a exonu 21. Třetí z eGFR-TKi, afatinib, je kromě běžných aktivačních mutací účinný i u rezistentní mutace T790M. „víme však, že u 70 % jedinců s NSCLC a pozitivní aktivační mutací eGFR, kteří odpovídají na terapii TKis, se v horizontu přibližně 10 měsíců vyvine rezistence. v současnosti jsou proto testovány TKis 3. generace, z nichž se jako perspektivní jeví osimertinib,“ doplnila prof. Skřičková. Z antiangiogenních léků je v ČR od března 2010 pro nemocné s adenokarcinomem a velkobuněčným karcinomem dostupný bevacizumab (monoklonální protilátka proti veGF), který může být bezpečně kombinován s různými standardními režimy chemoterapie pro léčbu NSCLC. v březnu 2014 byl pak u nás schválen ALK-TKi crizotinib, který je indikován k terapii dříve léčeného pokročilého NSCLC s prokázanou přestavbou ALK. Translokace eML4–ALK se přitom vyskytuje u 3–5 % nemocných s NSCLC, převážně u adenokarcinomu, častěji u mladších mužů a nekuřáků. Mezi biologika, která v ČR zatím v indikaci NSCLC schválena nejsou, dále patří TKis ceritinib a nintedanib či monoklonální protilátky ramucirumab a necitumumab. „Mezi současné naděje léčby NSCLC pak bezpochyby patří inhibitory kontrolních bodů imunitních reakcí pembrolizumab, nivolumab nebo atezolizumab,“ uzavřela prof. Skřičková. JAt
Kongresová review 31
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
XXIII. jihočeské onkologické dny
Novinky v cílené léčbě NSCLC s aktivační mutací EGFR Tyrozinkinázový inhibitor 3. generace osimertinib schválila Evropská léková agentura letos v únoru. V ČR však zatím úhrada přípravku nebyla stanovena.
V úvodní přednášce satelitního sympozia pod pořeného společností AstraZeneca na Jiho českých onkologických dnech připomněla doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D., z Onko logické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, které tyrozinkinázové inhibitory (TKIs) k léčbě po kročilých metastatických nemalobuněčných karcinomů plic s aktivační mutací receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR) jsou již v kli nické praxi. Jde o dva přípravky 1. generace (re verzibilní gefitinib a erlotinib) a jeden lék 2. ge nerace (ireverzibilní afatinib). Citlivost k nim je spojena s mutací genu EGFR v doménách pro ty rozinkinázu, specificky v exonech 18–21. Nejčastější běžné mutace, jež jsou přítom né v 90 % ze všech detekovaných, jsou dele ce v 19. exonu (Del19) anebo bodová mutace v 21. exonu (L858R). Existují i rezistentní mu tace, klinicky relevantní z nich je získaná mu tace T790M ve 20. exonu. Nemocní s delecí v exonu 19 profitují z léčby více
Registrační studie porovnávaly účinnost TKIs 1. a 2. generace vůči chemoterapii. „Z přehledu studií fáze III můžeme potvrdit, že u všech pří pravků bylo dosaženo významně vyšší četnos ti léčebných odpovědí, většinou mezi 60–80 %. Vždy byla prokázána delší doba do progrese, 1,5násobná až téměř trojnásobná oproti che moterapii. Délka přežití se zpravidla nelišila od chemoterapie, protože většina pacientů do stala po selhání chemoterapie také TKI. Abso lutní hodnoty přežití ale dosahují doby kolem 2 let a více, což je dvojnásobek doby přežití, již pozorujeme v mediánu u pacientů léčených pouze chemoterapií,“ zdůraznila doc. Zema nová. Následovalo několik nepřímých srovnává ní TKIs 1. a 2. generace. Všechny tři prokázaly významně delší dobu do progrese onemocně ní (PFS), vyšší podíl léčebných odpovědí (ORR) i vyšší míru kontroly onemocnění (DCR) v po rovnání s chemoterapií. Byla pozorována o 50 % vyšší účinnost u pa cientů, kteří měli deleci v exonu 19, oproti bodo vé mutaci v exonu 21. Byla konstatována i o tře tinu vyšší účinnost u nekuřáků vůči kuřákům a o 27 % vyšší účinnost u žen proti mužům. LUXLung 7 byla explorativní multicentric ká studie fáze IIb. Zahrnovala 319 dosud nelé čených pacientů s adenokarcinomem plic sta dia IIIB/IV s mutací EGFR a výkonnostním stavem ECOG 0–1. Pacienti byli randomizo váni k otevřenému podávání afatinibu v dáv ce 40 mg 1× denně nebo gefitinibu 250 mg
1× denně a byli stratifi kováni podle subtypu mutace (Del19/L858R) a přítomnosti mozkových metastáz. Výsledky ukázaly medián PFS 11 mě síců u pacientů léčených afatinibem a 10,9 mě síce u pacientů léčených gefitinibem. Při rozdělení pacientů podle subtypu mutace bylo u skupiny s Del19 dosaženo mediánu PFS 12,7 měsíce s afatinibem a 11 měsíců s gefitini bem a ve skupině s L858R 10,9 měsíce s afatini bem a 10,8 měsíce s gefitinibem. OS se v závis losti na subtypu mutace mezi terapeutickými skupinami nelišilo. Vyšší četnost nežádoucích příhod – průjmů, vyrážek, stomatitid, paro nychií – vykazoval afatinib, a to i těch vyššího stupně závažnosti. „Při výběru vhodné léčby by měla být po suzována nejen účinnost, ale také snášenli vost a bezpečnost léčby s ohledem na charak teristiky pacientů, aby toxicita nediskvalifi ko vala terapii právě přítomností těžkých, někdy i nezvládnutelných nežádoucích účinků,“ uza vřela přednášku doc. Zemanová. Osimertinib – průlom v léčbě NScLc s mutací t790M
„Musíme bohužel počítat s tím, že léčímeli pa cienty reverzibilními EGFR TKIs, onemocně ní zhruba po roce progreduje, a to hlavně z dů vodu výskytu rezistentní mutace T790M,“ vy světlila v následující prezentaci MUDr. Leona Koubková z Pneumologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha. Ani ireverzibilní TKIs 2. generace v tera peuticky schválených dávkách nejsou schopny překonat rezistenci vyvolanou mutací T790M,
„Osimertinib zároveň vykazuje nízkou inhibiční aktivitu vůči divokému typu eGFr. to je důležité – díky této vlastnosti jsou nežádoucí účinky méně výrazné než u přípravků předcházejících generací.“
což je dáno mj. tím, že tyto léky působí neselek tivně i na ty receptory, které nejsou mutované. Z toho plyne vyšší toxicita a nižší účinnost vů či mutaci T790M. Uvedená mutace je příčinou rezistence k EGFR TKIs v 68 % případů, následují cMET amplifi kace (5–22 % případů) a amplifi kace HER2 (12–13 % pacientů). Může ale nastat i fe notypická transformace, tedy že nemalobu něčný karcinom transformuje v malobuněčný (u 2–14 % pacientů) anebo dojde k epiteliálně mezenchymální tranzici, kdy nádorové buňky přecházejí z jednoho fenotypu na druhý. Mutace T790M může být z 1 % odpovědná za primární a ze 68 % za získanou rezistenci. Po dle sdělení MUDr. Koubkové existují dvě hypo tézy, jak tato rezistence vzniká. První z nich ří ká, že je zabráněno TKI navázat se na přísluš ný receptor. Důležitou determinantou specifity tyrozinkinázových inhibitorů je threonin 790, jenž je při mutaci T790M nahrazen methioni nem. Vytvoří se pak rozměrnější řetězec, takže vzniká sférická překážka, která redukuje vazbu TKIs, tedy erlotinibu a gefitinibu, k příslušnému receptoru. Druhou hypotézou je, že příslušná mutace zvyšuje afinitu vazby adenozintrifosfá tu (ATP) k tyrozinkinázové doméně příslušné ho receptoru. Protože TKIs jsou kompetitivní inhibitory, které soutěží s ATP o vazbu na tyro zinkinázovou doménu EGFR, její zvýšená afini ta k ATP může snižovat inhibiční aktivitu TKI. Nový přípravek 3. generace osimertinib (Ta grisso, AstraZeneca) má v porovnání s reverzi bilními EGFR TKIs jiný mechanismus účinku. Váže se totiž k EGFR kináze ireverzibilní kova lentní vazbou v místě rezidua cysteinu797 ve vazebním místě pro ATP. Vazbou na receptor s mutacemi EGFR a T790M inhibuje fosforylaci a následnou aktivaci onkogenní signální dráhy. Osimertinib zároveň vykazuje nízkou inhi biční aktivitu vůči divokému typu EGFR. „To je důležité – díky této vlastnosti jsou nežádoucí účinky méně výrazné než u přípravků předchá zejících generací,“ zdůraznila MUDr. Koubko vá. Rovněž jeho inhibiční aktivita vůči inzuli novému receptoru nebo vůči receptoru růstové ho faktoru inzulinu podobnému je minimální. Méně nežádoucích účinků díky selektivnímu působení
MUDr. Leona Koubková, Pneumologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha
Osimertinib se užívá perorálně bez ohledu na jídlo. Doporučená dávka je 80 mg (1 tableta) 1× denně do progrese onemocnění nebo do ne přijatelné toxicity. Dávkování lze upravit na zá kladě individuální bezpečnosti a snášenlivosti. Léčbu lze i přerušit anebo snížit dávku na 40 mg.
32 Kongresová review
AM Review 24 2016
Na snímku (zleva) doc. M. zemanová, MUDr. L. Koubková, prof. V. Kolek a prof. A. ryška Foto: AM Review
V klinických studiích fáze I/II byl omezený po čet pacientů léčen dávkou dokonce až 240 mg denně bez limitující toxicity. Cílem registrační studie fáze I AURA, do níž byli zařazeni pacienti, kteří progredovali po léčbě TKI 1. generace, byla bezpečnost a účin nost léčby. Nejprve bylo do kohorty s eskalací dávky randomizováno 31 pacientů, u nichž se nevyšetřovala mutace T790M. V rozšířené fá zi už musel být mutační stav vyšetřen z biop tovaného vzorku. Ve fázi II pacienti dostáva li dávku 80 mg 1× denně, a to jen ti, kteří měli pozitivní mutaci. Z výsledků časných fází studie byla vybrá na dávka 80 mg 1× denně. Do další studie fá ze II AURA 2 byli zařazeni pouze pacienti, kte ří progredovali po předchozí léčbě TKI a měli pozitivní stav mutace T790M. Z celkových výsledků studie AURA vyply nulo, že objektivní míra odpovědi byla 66 %, mediánu trvání odpovědi nebylo ještě dosa ženo, trvání odpovědi delší než 6 měsíců by lo u 78 % pacientů, míra kontroly onemocně ní byla 91 % a medián přežití bez progrese do sáhl 9,7 měsíce. Protože lék působí selektivně jen na muto vané receptory, dosáhly nežádoucí účinky nej častěji intenzity jen mírné či střední závažnos ti. Pozorován byl průjem, vyrážka, stomatitidy, suchá kůže či paronychie, pruritus a intersti ciální plicní nemoc. Laboratorní vyšetření ta ké potvrdila pokles počtu trombocytů, leu kocytů a neutrofi lů. Ke snížení dávky z důvo du nežádoucích účinků se přistoupilo pouze u 2,2 % pacientů a k vysazení léčby u 3,2 % pacientů. Intersticiální plicní nemoc byla hlá šena u 2,9 % pacientů ze všech klinických stu dií. Bylo zaznamenáno prodloužení QTc inter valu, které může vést ke zvýšenému riziku ko morových tachyarytmií nebo náhlé smrti. Ve studiích AURAex a AURA 2 nebyly žádné pří hody arytmií hlášeny.
Osimertinib byl schválen pro léčbu dospě lých pacientů s lokálně pokročilým nebo me tastazujícím nemalobuněčným karcinomem plic a prokázanou mutací T790M v listopadu 2015 americkým FDA a v únoru 2016 Evrop skou lékovou agenturou (EMA). Úhrada z ve řejného zdravotního pojištění nebyla v ČR do letošního října stanovena. Dva scénáře vyšetřování rezistentních mutací
Protože cílená léčba nemalobuněčných karci nomů plic závisí na průkazu aktivační mutace EGFR, klíčovou roli v rozhodování o další léč bě mají patologové. „V českých podmínkách jde v případě EGFR mutací o relativně malou výseč všech plicních adenokarcinomů, o to lépe a kva litněji je musíme hledat, abychom identifikovali všechny nemocné, jimž je pak možné velmi dob ře pomoci,“ uvedl svou přednášku prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D., přednosta Fingerlandova ústa vu patologie LF UK a FN Hradec Králové. Společnost českých patologů ČLS JEP publi kovala doporučený postup, který vzešel z inter disciplinárního konsenzu přijatého v r. 2012. Ur čuje, jaké je třeba provést testování u konkrét ních nádorů. Z dat v histologickocytologickém registru KELLY vyplývá, že doporučení testovat na přítomnost aktivační mutace EGFR všechny plicní adenokarcinomy a nemalobuněčné kar cinomy odpovídá realitě. „Pokud totiž vybírá me nádory pouze na základě morfologie, převa žují dlaždicobuněčné karcinomy. Zpřesníli se diagnostika pomocí imunohistochemie, převáží adenokarcinomy,“ upozornil prof. Ryška a upřes nil, že „... medián doby vyšetření, tedy mezi pří jmem žádanky a uvolněním výsledku, je 6 dní, což je podle mě v klinické praxi akceptovatelné“. Bohužel ne u všech vzorků je vyšetření prove ditelné. Buď není reprezentativní, nebo je DNA poškozená, případně je vzorek „zaplevelený“ ne nádorovou DNA, což pak nestačí na stanovení
mutace. Loni to bylo asi 156 případů z celkem 1807 vzorků, tedy méně než desetina. Mutace lze vyšetřovat dvojím způsobem, a to „tekutou biopsií“ z krve anebo biopsií tkáně. U časných stadií je však testování formou teku té biopsie často falešně negativní, což vyplývá i z výsledků studie AURA. Ta totiž také analyzo vala, jak se predikuje odpověď na léčbu v závis losti na typu testů na T790M. Pokud bylo vyšet ření tkáně pozitivní, dosáhl medián PFS 9,7 mě síce. V případě, že bylo negativní, byl medián doby do progrese onemocnění pouhé 3,4 mě síce. Při pozitivním vyšetření z plazmy dosáhl opět medián PFS 9,7 měsíce. Byli tedy zachyce ni všichni pacienti, kteří mohli profitovat z léč by. Ovšem bylli test z plazmy negativní, výsled ky léčby se statisticky významně nelišily – me dián PFS byl 8,2 měsíce. Zatímco pozitivní predikční hodnota teku té biopsie dosáhla 85,6 %, negativní predikční hodnota jen méně než 50 %. „Negativní výsle dek z tekuté biopsie ještě neznamená, že pacient mutaci v nádoru skutečně nemá. Takový výsle dek by tedy onkology neměl zastavit v dalším hledání,“ zdůraznil prof. Ryška. Proto existují dva možné scénáře, jak mu taci odhalit: 1. U všech nemocných progredujících na TKI se provede test z plazmy. Pacienti s pozitiv ním výsledkem jsou jednoznačně indikováni k terapii osimertinibem. U negativních vý sledků je třeba zvážit rebiopsii a provést test na T790M z tkáně. 2. Snažit se všechny pacienty s adenokarcino mem rebioptovat; tam, kde nebude rebiopsie možná anebo bude nevýtěžná, lze vyšetření doplnit pomocí tekuté biopsie. „Lékař si postup může vybrat. Měl by vážit eko nomické dopady, zátěž pacienta i skutečnost, že může některé transformace minout,“ doporučil prof. Ryška závěrem. MAš
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
Kongresová review 33
ZKRÁCENÁ INFORMACE O LÉČIVÉM PŘÍPRAVKU TAGRISSO® 40 MG POTAHOVANÉ TABLETY TAGRISSO® 80 MG POTAHOVANÉ TABLETY Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. Složení a léková forma: jedna potahovaná tableta obsahuje osimertinibum 40 mg (jako osimertinibi mesilas) nebo osimertinibum 80 mg (jako osimertinibi mesilas). Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka je 80 mg osimertinibu jednou denně. Je možné upravit dávkování z důvodu toxicity: přerušení dávkování a/nebo snížení dávky na 40 mg osimertinibu jednou denně. Bezpečnost a účinnost přípravku TAGRISSO nebyla stanovena u dětí a dospívajících ve věku do 18 let. Přípravek TAGRISSO se užívá perorálně. Indikace: Přípravek TAGRISSO je indikován k léčbě dospělých pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) s prokázanou mutací T790M receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR). Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku. Třezalka tečkovaná se nesmí užívat souběžně s přípravkem TAGRISSO. Zvláštní upozornění: Hodnocení stavu mutace: Při zvažování použití přípravku TAGRISSO je důležité stanovit přítomnost mutace T790M EGFR s použitím DNA získané ze vzorku nádorové tkáně nebo cirkulující nádorové DNA (ctDNA) ze vzorku plazmy. Intersticiální plicní nemoci (ILD): U pacientů s akutními projevy a/nebo nevysvětleným zhoršováním respiračních symptomů (např. dušnost, kašel a horečka) je nutné přerušit podávání přípravku TAGRISSO na dobu do vyšetření symptomů. Při potvrzení diagnózy ILD je nutné přípravek TAGRISSO trvale vysadit. Prodloužení QTc intervalu: Přípravek TAGRISSO se nemá používat u pacientů s vrozeným syndromem dlouhého QT intervalu. U pacientů s městnavým srdečním selháním, abnormalitami elektrolytů nebo užívajících léčivé přípravky prodlužující QTc interval je nutné provádět pravidelné monitorování EKG a elektrolytů. Při prodloužení QTc intervalu nad 500 ms u nejméně 2 separátních měření EKG se má přípravek vysadit a znovu nasadit v souladu s doporučenou úpravou dávkování. Přípravek TAGRISSO se má trvale vysadit u pacientů, u kterých dojde k prodloužení QTc intervalu v kombinaci s kteroukoli následující komplikací: Torsades de Pointes, polymorfní komorová tachykardie, známky/příznaky závažné arytmie. Schopnost řídit a obsluhovat stroje: Přípravek TAGRISSO nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Interakce: Inhibitory CYP3A4 pravděpodobně neovlivňují expozici osimertinibu. Silné induktory CYP3A4 (např. fenytoin, rifampicin a karbamazepin) mohou snižovat plazmatické koncentrace osimertinibu, proto by jejich podávání souběžně s přípravkem TAGRISSO mělo být vyloučeno. Středně silné induktory CYP3A4 (např. bosentan, efavirenz, etravirin, modafinil) mohou též snižovat expozici osimertinibu a mají se používat s opatrností nebo zcela vyloučit. Látky, které modifikují žaludeční pH, mohou být souběžně podávány s přípravkem TAGRISSO bez jakýchkoli omezení. Osimertinib je in vitro kompetitivním inhibitorem transportérů BCRP a může zvýšit expozici substrátů BCRP. Pacienti užívající souběžně léčiva s chováním v organismu závislým na BCRP a s úzkým terapeutickým indexem, mají být pečlivě monitorováni na známky změněné tolerance souběžné léčby. Riziko snížení expozice hormonálním antikoncepčním látkám nelze vyloučit. Těhotenství a kojení: Ženy ve fertilním věku mají být poučeny, že v průběhu léčby nesmí otěhotnět. Ženy i muži mají být poučeni, aby používali účinnou antikoncepci v předepsaném období po ukončení léčby. Přípravek TAGRISSO se nemá podávat v průběhu těhotenství, pokud to není nezbytné. Kojení má být po dobu léčby přípravkem TAGRISSO přerušeno. Nežádoucí účinky: Většina nežádoucích účinků byla intenzity stupně 1 nebo 2. Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky jsou průjem a vyrážka. Další hlášené nežádoucí účinky: stomatitida, suchá kůže, paronychie, pruritus a intersticiální plicní nemoc. Laboratorní vyšetření prokázala (bez hlášení nežádoucích příhod) snížení počtu trombocytů, snížení počtu leukocytů a snížení počtu neutrofilů. Balení přípravku: 30 potahovaných tablet v jednom balení. Uchovávání: Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Držitel rozhodnutí o registraci: AstraZeneca AB, Gärtunavägen, SE-151 85 Södertälje, Švédsko Registrační čísla: EU/1/16/1086/001-002 Datum revize textu SPC: 8. 7. 2016 Referenční číslo dokumentu: 08072016 Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis a přípravek zatím není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Předtím, než přípravek předepíšete, pečlivě prostudujte souhrn údajů o přípravku, který naleznete na adrese: AstraZeneca Czech Republic s. r. o., U Trezorky 921/2, Jinonice, 158 00 Praha 5, tel.: +420 222 807 111, fax: +420 227 204 748, na www.astrazeneca.cz nebo na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu/. © AstraZeneca 2016. Registrovaná ochranná známka TAGRISSO je majetkem AstraZeneca plc. Reference: 1. Cross DAE, Ashton SE, Ghiorghiu S, et al. AZD9291, an irreversible EGFR TKI, overcomes. T790M-mediated resistance to EGFR inhibitors in lung cancer. Cancer Discov. 2014; 4:1046–1061. 2. SPC přípravku TAGRISSO 80 mg potahované tablety, TAGRISSO 40 mg potahované tablety, datum revize textu: 8. 7. 2016. 3. EMA (TAGRISSO authorisation details): dostupné z http://www.ema.europa.eu/ema/ index.jsp?curl=pages/medicines/human/medicines/004124/human_med_001961.jsp&mid=WC0b01ac058001d124, navštíveno 30. 8. 2016.
PTAG0009CZ092016
Nový perorální EGFR TKI třetí generace registrovaný pro léčbu dospělých pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) s prokázanou mutací T790M receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR).1,2,3
34 Kongresová review
AM Review 24 2016
eADV Annual Meeting 2016
|
28. září–2. října 2016 vídeň, Rakousko
|
Apremilast prokázal dlouhodobou bezpečnost v léčbě psoriázy a psoriatické artritidy Dr. Jeffrey Crowley z Bakersfield Dermatology, USA, představil na kongresu European Aca demy of Dermatology and Venereology (EADV) výsledky analýzy dlouhodobé bezpečnosti poolovaných dat několika klinických studií třetí fáze (ESTEEM 1 a 2 a PALACE 1, 2 a 3). Apremilastem, selektivním inhibitorem fosfodiesterázy 4 (PDE4), bylo ve studiích lé čeno celkem 1329 pacientů s psoriázou nebo psoriatickou artritidou, a to v dávce 30 mg denně per os. Placebo užívalo 913 osob, tak též zahrnutých do analýzy bezpečnosti léčby. Až 64 % nemocných ze studií PALACE užíva lo na počátku konkomitantní chorobu modi fi kující antirevmatika (DMARDs) včetně me thotrexátu. Placebem kontrolovaná perioda trvala 16 týd nů a během této doby byl výskyt závažných ne žádoucích účinků srovnatelný mezi léčbou pla cebem a léčbou apremilastem. „Úbytek hmotnosti u pacientů užívajících apremilast nevedl během léčby trvající 156 týdnů, tedy tři roky, k žádným zjevným komplikacím,“ konstatoval Dr. Crowley. Většina osob léčených apremilastem 156 týdnů a déle měla výkyv tělesné hmotnosti ve srovnání se začátkem terapie maximálně 5%. Nejčastěji
ilustrační foto: Profimedia
Na letošním kongresu EADV ve Vídni byla představena data dokládající, že apremilast (Otezla) je bezpečný a dobře snášený léčivý přípravek pro dlouhodobou terapii pacientů se středně závažnou a velmi závažnou psoriázou a s psoriatickou artritidou.
udávaným nežádoucím účinkem při léčbě apre milastem (u ≥ 5 % osob) byl průjem (15,3 %), nauzea (13,2 %), bolesti hlavy (6,5 %), infekce horních cest dýchacích (6,8 %) nebo nazofa ryngitida (5,4 %). Léčbu přerušil jen malý počet osob: 1,3 % kvůli průjmům a 1,7 % kvůli nauzee. Jak poznamenal Dr. Crowley, gastrointe stinální nežádoucí účinky se objevovaly během prvních 2 týdnů léčby, byly většinou mírné nebo středně závažné a vymizely v průběhu 1 měsíce. Ukazatel Exposureadjusted Incidence Rates (EAIR/100 pacientoroků) se nezvyšoval spo lu se zvyšující se kumulativní expozicí apre
milastu v období 0 až ≥156 týdnů (ekvivalent 3527,5 pacientoroku). Výskyt EAIR/100 pacientoroků, pokud jde o MACE (velké kardiovaskulární příhody), malignity a závažné infekce, byl srovnatelný s placebem po dobu prvních 16 týdnů a zůstal nízký i při prolongované expozici. Nebyly popsány žádné závažné oportunní infekce nebo klinicky významné účinky léčby na biochemické parametry.„Můžeme shrnout, že apremilast prokázal klinicky přijatelný bezpečnostní profil a byl pacienty celkově dobře snášený po dobu 156 týdnů a déle,“ řekl Dr. Crowley. ČIL
A N K e tA
Jaké máte klinické zkušenosti s bezpečností apremilastu? Uvítali byste rozšíření w preskripce tohoto léčivého přípravku mimo specializovaná centra?
Prof. MUDr. Petra cetkovská, Ph.D., Dermatovenerologická klinika LF UK a FN Plzeň Sama praktické zkušenosti s apremilastem ještě nemám, zatím u nás není dostupný, a proto nemohu posoudit jeho účinnost v klinické praxi. Ale podle dat z klinických studií je apremilast i při dlouhodobém podávání bezpečný, nedochází ke zvýšení výskytu závažných nežádoucích účinků, jako jsou srdeční události, malignity či závažné oportunní infekce, a eventuální časné gastrointestinální potíže během léčby odeznějí. Protože léčba apremilastem nevyžaduje žádné pravidelné laboratorní vyšetřování ani jiný monitoring, byla by preskripce snadná i pro ambulantní dermatology.
Prof. MUDr. Ladislav šenolt, PhD., revmatologický ústav, Praha Bezpečnost je vedle účinnosti léku velice důležitý aspekt, který je třeba nezbytně brát v potaz. Apremilast v tomto ohledu představuje vítané rozšíření léčebných možností pro pacienty s aktivní psoriatickou artritidou, u nichž nemá léčba dostatečný účinek nebo kteří netolerují methotrexát. výsledky studií potvrzují účinnost apremilastu i v monoterapii. S apremilastem již klinické zkušenosti máme, podali jsme jej v rámci klinických hodnocení téměř 50 pacientům s psoriatickou artritidou a snášenlivost léku byla výborná. Poněkud mě překvapil zvýšený výskyt nežádoucích účinků, jako
je nauzea nebo průjem, v analýze prezentované na kongresu eADv. Nicméně je třeba konstatovat, že tyto nežádoucí projevy byly mírné a měly krátké trvání. Perorální podání apremilastu může být pro některé pacienty výhodné, především pro ty s dobrou compliance. Myslím si, že v nejbližších letech by měl být apremilast podáván ve specializovaných centrech, jednak z ekonomických důvodů a jednak proto, že je třeba sbírat další, postmarketingová data o jeho účinnosti a bezpečnosti. Až bude více klinických zkušeností a lék bude cenově dostupnější, měl by se podle mne rozšířit i mimo centra, u některých pacientů by mohl představovat i bezpečnější alternativu methotrexátu.
Kongresová review 35
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
O R P Í N E Š E Ř T Ů R T A N E M I S C A P K E Ř T Í Z Í Š Š U D O N D E J U O Z Á I R O S PS OTEZLA® (apremilast) –
NOVÁ léčba inhibitorem PDE4† kombinující ÚČINNOST,
BEZPEČNOST a KOMFORT
PERORÁLNÍHO PODÁNÍ u pacientů s psoriázou
Signifikantní zlepšení příznaků a kvality života pacientů se středně těžkou až těžkou ložiskovou psoriázou včetně těžko léčitelných oblastí1 Apremilast byl podán více jak 4000 pacientů a prokázal konzistentní bezpečnostní profil napříč indikacemi2 Perorálně podávaná léčba nevyžadující dle SPC skríning ani laboratorní monitoring1 OTEZLA – základní informace o přípravku. Tento přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Před předepsáním se seznamte se Souhrnem údajů o přípravku. Název přípravku: Otezla. Složení: potahované tablety obsahující 10, 20 nebo 30 mg apremilastu. Indikace: Psoriatická artritida: Přípravek Otezla, samotný nebo v kombinaci s onemocnění modifikujícími antirevmatickými léky (DMARD), je indikován k léčbě aktivní psoriatické artritidy u dospělých pacientů, kteří adekvátně neodpovídali nebo netolerovali předchozí léčbu DMARD. Psoriáza: Přípravek Otezla je indikován k léčbě středně těžké až těžké chronické ložiskové lupénky u dospělých pacientů, kteří neodpovídali nebo mají kontraindikovanou nebo netolerují jinou systémovou terapii, včetně cyklosporinu, methotrexátu nebo PUVA (kombinace psoralenu a UVA záření). Dávkování a způsob podání: Léčba přípravkem Otezla má být zahájena odborným lékařem se zkušenostmi v diagnostice a léčbě psoriázy nebo psoriatické artritidy. Doporučená dávka přípravku Otezla je 30 mg dvakrát denně perorálně, ráno a večer, v intervalu přibližně 12 hod, bez omezení přijmu potravin. Je nutné dodržovat plán úvodní titrace uvedený níže v Tabulce 1. Po úvodní titraci není nutná žádná další titrace. 1. den DOP* 10 mg
2. den DOP* 10 mg
3. den ODP** 10 mg
DOP* 10 mg
Tabulka 1. – PLÁN TITRACE DÁVEK 4. den ODP** DOP* ODP** 20 mg 20 mg 20 mg
5. den DOP* 20 mg
ODP** 30 mg
6. den a dále DOP* ODP** 30 mg 30 mg
*DOP – dopoledne; **ODP – odpoledne
U pacienta, který po 24 týdnech léčby nevykazuje žádné známky léčebného přínosu, je třeba léčbu přehodnotit. Klinické zkušenosti delší než 52 týdnů nejsou k dispozici. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Těhotenství. Upozornění: Pacienti se vzácnými vrozenými poruchami, jako jsou intolerance galaktózy, vrozený deficit laktázy nebo malabsorpce glukózy-galaktózy, by neměli tento přípravek užívat. U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin je třeba snížit dávku přípravku Otezla na 30 mg jednou denně. U pacientů s podváhou na začátku léčby je třeba pravidelně kontrolovat tělesnou hmotnost. Informace o zvláštních skupinách pacientů: Pediatrická populace: Bezpečnost a účinnost apremilastu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla stanovena. Starší pacienti: U této skupiny pacientů není nutná úprava dávkování. Pacienti s poruchou funkce ledvin: U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu méně než 30 ml/min dle Cockcroft-Gaultova vzorce) je třeba dávku apremilastu snížit na 30 mg jednou denně. Pacienti s poruchou funkce jater: U pacientů s poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávkování. Klinicky významné interakce: Nedoporučuje se současné užívání apremilastu se silnými induktory enzymu CYP3A4 (např. rifampicin, fenobarbital, karbamazepin, fenytoin a třezalka tečkovaná). Apremilast lze podávat souběžně s ketokonazolem, metotrexátem i perorální antikoncepcí. Doplňkové informace: Před zahájením léčby je nezbytné vyloučit těhotenství. Ženy ve fertilním věku musí užívat účinnou metodu antikoncepce k zabránění otěhotnění po dobu léčby. Podávání apremilastu během kojení se nedoporučuje. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou gastrointestinální poruchy zahrnující průjem a nevolnost. Tyto nežádoucí účinky se zpravidla vyskytovaly v prvních 2 týdnech léčby a obvykle vymizely do 4 týdnů. Podmínky uchovávání: Neuchovávejte při teplotě nad 30 ºC. Registrační čísla: EU/1/14/981/001, EU/1/14/981/002 a EU/1/14/981/003. Držitel rozhodnutí o registraci: Celgene Europe Limited, 1 Longwalk Road, Stockley Park, Uxbridge, UB11 1DB, Velká Británie. Datum poslední revize: Červenec 2016. Výdej na lékařský předpis. Hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění po schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny. Adresa obchodního zastoupení: Celgene s.r.o., Novodvorská 994/138, 142 00 Praha 4
Kontakty pro nahlášení nežádoucích účinků spojených s léčbou: www.celgene.eu/czech_republic.aspx Reference: 1. Otezla SPC, 2016. 2. Papp et al, J AM ACAD DERMATOL; 2015; July:37-48. † PDE4 – fosfodiesteráza 4
Celgene s.r.o., Novodvorská 994/138, 142 00 Praha 4
2016/OTZ/003/CZ
36 AM Review
medicínSká REVIEW
aktuality
|
Ca pankreatu – obávaný zabiják zůstává opomíjený Karcinom slinivky břišní (Ca pankreatu, CaP) je nyní čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné nádory. Po roce 2022 má v této statistice postoupit na druhé místo za karcinomy plic. Letošní, historicky třetí Světový den karcinomu pankreatu, připadající na 17. listopad, se proto ve svém mottu pokusil „zmobilizovat svět“.
Navzdory burcujícím varováním zůstává CaP na okraji veřejného, ale i vědeckého zájmu. Jak bě hem tiskové konference ke Světovému dni kar cinomu pankreatu konané 16. listopadu při pomněl prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK, VFN v Praze a ÚVN-VFN Praha, ve všech klinických stadiích má léčba CaP, desátého nejčastějšího maligního nádoru u mužů a sedmého u žen, nejhorší výsledky mezi solidními nádory. Me dián doby přežití od diagnózy dosahuje 4,6 mě síce, medián 5letého přežití činí v Evropě 3 %, celosvětově nedosahuje 5 %. Jedinou kurativ ní metodou zůstává radikální resekce. Většina případů je ale diagnostikována pozdě. Prof. Pe truželka společně s prof. MUDr. Zdeňkem Krš kou, DrSc., přednostou I. chirurgické kliniky břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze upozornil na alarmující nárůst výskytu tohoto onemocnění v posledních dese tiletích. „Karcinom slinivky břišní představu je vzrůstající problém ve všech rozvinutých ze mích. V ČR lze pozorovat mezi lety 1977–2011 více než ztrojnásobení incidence tohoto nádo ru, přičemž kvůli jeho vysoké letalitě se preva lence téměř rovná incidenci a křivky incidence a letality jsou stále souběžné, bez náznaku di vergence, tedy úspěchu léčby,“ uvedl prof. Krš ka s odkazem na statistická data (www.svod.cz). „Například v USA se za posledních 50 let přeži tí prodloužilo o jeden jediný týden,“ použil in formaci publikovanou v JAMA 2014. Prof. Petruželka uvedl statistické údaje z čes kého Národního onkologického registru. Vy plývá z nich mimo jiné, že v roce 2014 u nás či nila incidence CaP 2191 osob, z toho 56,1 % se nacházelo v klinickém stadiu III–IV, 14,8 % pa cientů bylo mladších 60 let, 47,9 % osob mlad ších 70 let a 79,5 % osob mladších 80 let. Preva lence v roce 2014 dosahovala 1961 osob, z toho 33,7 % se v době diagnózy nacházelo v klinic kém stadiu III–IV. Zkušenost chirurga je „prognostický faktor“
Prof. Petruželka potvrdil, že výsledky terapie jsou v podstatě stejné ve všech rozvinutých ze mích a v blízké budoucnosti se bohužel neoče kává průlomové řešení. Zatím neexistuje účin ná screeningová metoda pro odhalení časných asymptomatických stadií a také vývoj účinných
léčebných možností zaostává za možnostmi v te rapii ostatních maligních nádorů, ačkoli potře ba inovativní terapie CaP je podle prof. Petru želky zcela urgentní. Významným důvodem je skutečnost, že na Ca pankreatu plyne méně než 2 % z celkových prostředků vydávaných na vý zkum zhoubných nádorů. Cesta od diagnózy k léčbě je navíc často zdlouhavá. „Naprosto nutný je ‚fast track‘, te dy velmi zrychlit cestu pacienta od diagnózy k operaci,“ apeloval prof. Petruželka. Prof. Krš ka upřesnil důvody. Primárně resekabilních je v čase operace jen 8–20 % CaP. Je-li nádor v lo kálně pokročilém stadiu, je nasazena onkologic ká konverzní léčba s cílem zmenšit jeho rozsah a velikost, díky níž se nádor stává resekovatel ným u dalších několika procent pacientů (i za cenu operace na přilehlých orgánech a struk turách včetně cév, neboť nejčastěji bývá posti žena nádorem hlava pankreatu). Pokud je ale nádor v době operace již generalizovaný ane bo lokálně pokročilý natolik, že prorůstá cévní struktury jiných orgánů, které nejde odstranit spolu s nádorem, zbývá už jenom léčba palia tivní. Velkým problémem tak jsou i dlouhé če kací lhůty na CT. „Existuje dohoda lékařů, kte ří se v Evropě, a nejen v Evropě zabývají touto problematikou, podle které platí – a to poměr ně jasně –, že za čtyři týdny od chvíle diagnó zy má pacient být odoperován, protože později je růst nádoru slinivky exponenciální a výsled ky získané předoperačním vyšetřením nemuse jí být vůbec relevantní,“ zdůraznil prof. Krška. Klinická symptomatologie CaP bývá plíži vá a nespecifická, příznaky se často objevují až při jeho šíření do okolních struktur. „Bolesti vost karcinomu slinivky se dostavuje až ve velmi pokročilém stadiu, kdy nádor prorůstá do okol ních tkání včetně přilehlých nervových pletení. Nádor slinivky břišní patří, podobně jako vět šina nádorů, do skupiny onemocnění, pro něž je typické, že vytvářejí soubor malých přízna ků. K nim patří ztráta zájmu, hubnutí, občasné pobolívání břicha. Samozřejmě takové přízna ky může mít řada onemocnění,“ uvedl prof. Krš ka. V souvislosti s primárním záchytem je tak podle něj neocenitelná role lékaře, který dané ho pacienta dobře zná. Vyzdvihl přitom roli ro dinných lékařů, kteří u takto nespecifických pří znaků „dokážou rozpoznat ,vy se mi nelíbíte, ale chřipka to u vás nebude, to bude něco jiného‘“.
Ze všech výše uvedených důvodů je základem úspěšné léčby CaP kromě včasného záchytu v ope rabilním stadiu také vysoce erudovaný a zkuše ný onkochirurgický tým. S tím je spojena potřeba centralizace péče o pacienty s CaP, zejména s čas ným stadiem tohoto onemocnění, do specializova ných pracovišť, ta však, jak konstatoval prof. Pe truželka, nadále zůstává nevyslyšena. Jako dal ší úskalí chirurgické léčby CaP prof. Krška uvedl letalitu 3–5 %, morbiditu okolo 37 %, tvorbu píš tělí až v 60 % případů, vysoké náklady na opera ci a posléze na léčbu komplikací. Zmínil i práv ní stránku věci. To s sebou nese již zmíněná čas tá nevyhnutelnost přistoupit k radikální resekci i tkání struktur a orgánů přilehlých ke slinivce, do nichž nádor prorostl. „Pacient tak představuje pro chirurga, který mu nabízí řešení, významné právní riziko,“ poznamenal prof. Krška. Stále zbývá jen prevence
Prozatímní cesta tak podle slov prof. Petruželky spočívá v prevenci a ve zvýšeném dohledu u ri zikových skupin. Hlavními rizikovými faktory jsou věk nad 60 let, kouření (souvisí s 25–30 % CaP, riziko stoupá i u pasivních kuřáků, u ak tivních kuřáků je RR 1,74), chronická pankreati tida (často v souvislosti s konzumací alkoholu), abúzus alkoholu, obezita (počet úmrtí na CaP větší o 20–40 %), diabetes (riziko u diabetiků může být vyšší až o 120 %). „V metaanalýzách byl prokázán vztah mezi diabetem 1. i 2. typu a vznikem zhoubného nádoru pankreatu, s in dexy rizika kolem 2,0 a 1,8,“ upřesnil prof. Pe truželka. Kolem 5–10 % CaP vzniká na podkla dě genetických alterací. Důležitá je i osvěta mezi širokou veřejností, kterou si vzalo za svou občanské sdružení On koMaják. „Naším cílem je pomocí regionálních zastávek kampaně Řekni NE rakovině slinivky zvýšit povědomí široké veřejnosti a podpořit výzkum této zákeřné nemoci. Kampaň je sou částí celoevropských aktivit, do kterých se Čes ká republika letos poprvé zapojila. Fotografií ve fialovém tričku či s fialovými doplňky lze naši kampaň na sociálních sítích podpořit,“ upřes nil poslání aktivity výkonný ředitel společnosti OnkoMaják, o. s., Tomáš Kruber s narážkou na skutečnost, že fialová stuha je symbolem CaP. Dodal, že ve spolupráci s prof. Petruželkou by la také spuštěna poradna pro pacienty a členy jejich rodin (www.onkomajak.cz/poradna). esr
Medicínská review 37
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
S optimální kompenzací DM2 má pomoci nový projekt Více než 54 % pacientů s diagnózou diabetes mellitus 2. typu (DM2) v České republice nedosahuje optimálních hodnot při léčbě svého onemocnění. Nedostatečná kompenzace může vést k řadě závažných komplikací, mezi které patří mj. infarkt myokardu, selhání ledvin, amputace končetin a další. Podle nové farmakoekonomické analýzy by české zdravotnictví mohlo ročně uspořit až 900 milionů korun, pokud by se kompenzace těchto pacientů zlepšila.
Shodli se na tom 16. listopadu na tiskové kon ferenci v Praze zástupci Diabetické asociace ČR s autory aktuální farmakoekonomické analýzy. Zároveň apelovali na nutnost změny v přístupu k tomuto onemocnění, a to především u samot ných pacientů. K jejich edukaci by měl přispět no vý projekt Dialiga.cz (viz http://www.dialiga.cz/), jehož cílem je sdružit české diabetiky. Jak uvedl přednosta Interní kliniky FN Mo tol a zároveň prezident Diabetické asociace ČR prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, doporu čená hodnota glykovaného hemoglobinu (HbA1c) u diabetiků by neměla přesáhnout 53 mmol/mol. Problém ovšem je, že téměř 33 % pacientů s DM2 vůbec nezná svou hladinu HbA1c. Vyplývá to ales poň z reprezentativního výzkumu společnosti QuintilesIMS realizovaného mezi pacienty s dia betem a diabetology v říjnu tohoto roku. Téměř 42 % pacientů navíc uvedlo, že je lékař neinfor moval o tom, že by si měli hladinu krevního gly kovaného hemoglobinu pravidelně měřit. Více než 35 % pacientů připustilo, že zcela nedodržu
je doporučení lékaře k úpravě životního stylu, té měř 34 % pak dostatečně nerespektuje rady léka ře, pokud jde o farmakologickou léčbu diabetu. „Kdyby hypoteticky všichni pacienti svůj dia betes správně kompenzovali, dokázali bychom každý rok předejít stovkám úmrtí, infarktů, am putací, selhání ledvin nebo ztrátám zraku a dal ším komplikacím, které postihují nedostatečně kompenzované pacienty,“ reagoval na výsledky výzkumu prof. Kvapil. Komplikace diabetu = nejdražší část léčby
Zhruba 10–15 % plateb všech českých pojišťoven každoročně putuje na léčbu diabetu. Podle far makoekonoma Tomáše Doležala, ředitele společ nosti Value Outcomes, 50–70 % z těchto nákla dů připadá právě na léčbu komplikací. „České zdravotnictví vydá na léčbu diabetu v následu jících 20 letech o 18 miliard (900 milionů ročně) víc, než by muselo, kdyby se kompenzace zlep šila,“ prezentoval Tomáš Doležal hypotetickou ekonomickou analýzu. Společnost Value Out
comes také vypočítala, že při potenciální opti mální kompenzaci by bylo možné v horizontu 20 let zabránit 4073 úmrtím, 3126 infarktům myokardu, 4830 selháním ledvin atd. Na uvedená lékařská a ekonomická data za reagovalo svým novým projektem sdružení Dia centrum, které s cílem edukovat české diabeti ky spustilo nový internetový portál a také face bookovou stránku Dialiga.cz. „Naším cílem je podchytit aktivnější část diabetických pacien tů a vytvořit z nich funkční komunitu, která bude k proaktivnímu přístupu a změně život ního stylu motivovat nejen sama sebe, ale ze jména ostatní,“ uvedl MUDr. Jan Brož z Interní kliniky FN Motol. Cílovou skupinou projektu je skupina pacientů ve věku 50+, jejichž kompen zace není ideální. Snahou projektu je shromáž dit alespoň 10 tisíc pacientů. Podle informací Ústavu zdravotnických in formací a statistiky ČR (ÚZIS) bylo v České re publice v roce 2013 téměř 800 tisíc diabetiků. Tato čísla ovšem neustále rostou. lek
Robotické operace na srdci se nedaří rozvíjet V pořadí již sedmého sjezdu České společnosti kardiovaskulární chirurgie se letos v listopadu zúčastnilo na pět set českých i zahraničních odborníků. Celý kongres byl rozdělen do více sfér, zahrnoval sekci kardiochirurgickou a cévněchirurgickou, nechyběla ani sekce posterová a také samostatná část věnovaná nelékařským zdravotnickým pracovníkům.
V rámci kardiochirurgické sekce se probíralo hned několik témat, jedním z nich byly život ohrožující stavy spojené se srdečním selháním. Pacientům s tímto onemocněním, kteří čekají na transplantaci anebo jim byla z nějakého dů vodu transplantace zamítnuta, jsou zaváděny dlouhodobé podpory, jejichž největší nevýho dou je nutnost kabelového spojení se zdrojem energie. Usilovně se tedy pracuje na možnosti přenosu energie přes kůži. Dalším bodem byla problematika záchov ných operací na srdečních chlopních. Náhra da chlopní je u pacienta obecně spjata s velkým množstvím rizik spojených se samotným výko nem i následnou antikoagulační léčbou. Proto se v dnešní době odborníci přiklánějí spíše k mé ně radikálním řešením. Žhavým tématem je dnes pro kardiochirur gy rovněž otázka korekce poruch srdečního ryt mu, kde se uchylují zpravidla k miniinvazivním výkonům. „Právě miniinvazivní výkony se dnes i v kardiochirurgii těší výrazné oblibě, zejména díky snížení výskytu pooperačních komplikací.
Tyto přístupy se dají velmi dobře použít zejmé na pro operace na srdečních chlopních,“ uvádí doc. Petr Němec, ředitel Centra kardiovasku lární a transplantační chirurgie v Brně. Naopak se kardiochirurgům nedaří rozvíjet robotické operace. Jejich rozšíření brání slabá podpora ze strany zdravotních pojišťoven a částečně také ministerstva zdravotnictví. Registr srdečních operací souhrnně v po sledních pěti letech vykazuje stacionární čís la, ročně je to přibližně 8800 operací u dospě lých a 400 u dětí. V cévní chirurgii se klade důraz na preventivní výkony
Program kongresu pokryl také témata napříč ce lou šíří cévní chirurgie. Ke stěžejním patřila pro blematika operací na cévách zásobujících mozek, zejména kvůli souvislosti s cévními mozkovými příhodami, které jsou dnes jednou z nejčastějších příčin úmrtí a trvalé invalidity u dospělých. Takto postižené pacienty se proto lékaři snaží soustře dit do komplexních cerebrovaskulárních a ikto
vých center. Důraz je zde kladen na timing, tedy včasnost odborného výkonu, s cílem co nejrych leji zprůchodnit cesty k mozku, díky čemuž lze předejít těžkým poruchám. Zdůrazňuje se také nutnost preventivních výkonů. Dalším hojně rozebíraným tématem bylo aneuryzma břišní aorty. V případě ruptury ma jí totiž postižení pouze malou šanci na přežití. Úroveň mortality dosahuje až 50 %. Riziko rup tury značně snižuje preventivní zavedení cévní protézy, mortalita se zde pohybuje pouze v roz mezí 2–5 %. V neposlední řadě bylo rozebráno téma kritic ké končetinové ischemie, stavu, kdy je narušena distribuce krve do končetiny, což mnohdy vede k tvorbě defektu. „U pacientů v seniorském věku bývá spojena s vysokou amputací končetiny, kte rá bohužel často končí smrtí. Toto onemocnění bývá i přes svou špatnou prognózu bagatelizová no,“ varuje prof. Robert Staffa, přednosta II. chi rurgické kliniky FN u sv. Anny v Brně. Již tradič ně byla součástí kongresu i soutěž mladých chi rurgů a množství workshopů a sympozií. ašo
38 Medicínská review
AM Review 24 2016
Češi si mohou otestovat stáří cév V desítkách lékáren po České republice si mohou Češi nechat zdarma otestovat stáří svých cév. Preventivní akce probíhá od letošního října až do června příštího roku.
Poradny zastřešují lékárníci společně s lékaři s vy užitím speciálního přístroje Agedio B900. Kar diovaskulární choroby jsou příčinou úmrtí 50 % populace. V České republice je toto číslo dvakrát vyšší než ve vyspělých zemích Evropské unie. Testování skutečného věku cév ve srovnání s tím kalendářním má především pomoci od halit riziko případného vzniku kardiovasku lárních chorob. „V případě alarmujících hod not doporučíme pacientovi navštívit s vytiště nými výsledky přímo konkrétního specialistu v daném kraji,“ uvedla MUDr. Kateřina Uxo vá, odborná poradkyně sítě lékáren Alphega, v nichž testování probíhá. Screeningové vyšetření trvá asi deset mi nut, je zcela jednoduché, neinvazivní a bez
Stárnutí cév je spojeno s ukládáním aterosklerotických plátů, snižováním prostupnosti cév a zvyšováním jejich tuhosti. Foto: Profimedia
bolestné. Přístroj věk vyhodnotí na základě tepové frekvence, krevního tlaku a rychlos ti pulzové vlny. Podle kardiologů se za posledních 10 let po dařilo snížit úmrtnost na nemoci srdce a cév
o 20 %, a to především díky účinnějším diagnos tickým a léčebným postupům. Seznam lékáren a časy měření lze najít na webových stránkách alphega-lekarna.cz v sekci Cévní věk – Porad red na.
Od prosince mění VZP úhradu absorpčních kalhotek. I tato změna bude ve prospěch pacientů
Komerční prezentace
Od prosince startuje VZP druhou etapu změn v úhradách inkontinenčních pomůcek. Poté, co od listopadu upravila úhrady u vložek a vložných plen (207 kódů), se nyní změna dotkne absorpčních kalhotek (604 kódů). Princip je v obou případech stejný – pojišťovna přestala plně hradit ty výrobky, které jsou výrazně předražené oproti jiným, plně srovnatelným pomůckám. Každému pacientovi ale dál budou moci lékaři předepsat inkontinenční pomůcky odpovídající jeho zdravotnímu stavu, aniž by nemocný musel doplácet. Tuto potřebu pokryjí ty zdravotnické prostředky, u nichž bude nadále plná úhrada. „Při nastavení kategorií výrobků jsme vycházeli z připomínek odborných lékařských společností. Po sérii jednání byla nakonec zvolena následující kritéria: obvod v pase, savost a to, zda jsou absorpční kalhotky zalepovací či natahovací. V každé kategorii bude plně hrazena nejméně třetina sortimentu. Díky tomu je vyloučeno, že by pro některého pa cienta nebyl dostupný plně hrazený výrobek,“ vysvětlil náměstek ředitele VZP Petr Honěk. Zkušenosti z listopadové etapy navíc potvrdily předpoklad, že i když v každé kategorii zajistí VZP třetinu plně hrazených výrobků, nakonec jich bude bez doplatku mnohem víc. Mnozí dodavatelé své zboží v reakci na krok VZP obratem zlevnili a nyní je plně hrazeno již více než 61 % sortimentu vložek a vložných plen. Podobný vývoj lze očekávat postupem času i u absorpčních kalhotek.
Pro snazší orientaci, které pomůcky jsou nově plně hrazené, zveřejnila VZP na svém webu přehled bezdoplatkového a doplatkového sortimentu. Seznam bude při každé změně aktualizován a lékaři ho najdou na adrese www.vzp.cz/poskytovatele/ciselniky/ zdravotnicke-prostredky. Pro větší přehlednost jsou plně hrazené prostředky označeny zeleně a doplatkový sortiment červeně. Pro změnu úhrad inkontinenčních pomůcek má VZP podporu i od pacientských organizací. „Nepochybuji, že kdyby se ukázalo, že v některé z kategorií je problém, VZP to upraví, aby na to pacienti nedopláceli. Zkušenosti z posledních několika let potvrzují, že s pojišťovnou se dá velmi rozumně domluvit,“ uvedla Jana Petrenko, výkonná ředitelka Koalice pro zdraví, zastřešující bezmála sto pacientských organizací.
Petr Honěk, náměstek ředitele VZP V souvislosti se změnou úhrad inkontinenčních pomůcek, ke které přistoupila VZP, je třeba připomenout, že se nic nemění na legislativních mantinelech. Finanční i kusové limity, které pro úhradu inkontinenčních pomůcek stanoví zákon č. 48/1997 Sb., zůstávají zachovány. Protože se ale sníží cenová hladina v daném segmentu, mělo by napříště narazit na finanční limit méně klientů VZP.
Medicínská review 39
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
Na nových doporučeních k léčbě RA se podílejí pacienti „Uplatňována má být intenzivní eskalace léčby a strategie vedená podle konceptu léčby k cíli, jehož podstatou je posuzování aktivity onemoc nění s následnou úpravou terapie v pravidelných časových intervalech,“ popisuje prof. MUDr. La dislav Šenolt, Ph.D., člen výboru ČRS ČLS JEP a spoluautor doporučených postupů. Strategii léčby k cíli revmatologové uplatňují bez ohledu na použité léčivo. Základem terapie i nadále zůstávají konvenční syntetická antirev matika modifikující onemocnění (csDMARD), ve většině případů methotrexát. Cílem u nově diagnostikované RA je dosáhnout remise nebo alespoň nízké aktivity nemoci, a to pokud mož no rychle. „Pokud nedojde k významnému zlep šení aktivní formy onemocnění po třech měsí cích intenzivní léčby, je nutné tuto léčbu upravit. Jsou-li navíc přítomny nepříznivé prognostické faktory a přetrvává vysoká aktivita nemoci, je třeba přidat biologickou léčbu,“ uvedl prof. Še nolt. Zdůraznil, že biologická léčba by měla být
Ilustrační foto: Profimedia
Česká revmatologická společnost (ČRS ČLS JEP) právě připravuje nové doporučené postupy pro léčbu revmatoidní artritidy (RA). Mají co nejvíce zohlednit, že základní podmínkou úspěšné léčby je především včasná diagnostika onemocnění a okamžité zahájení terapie.
nasazena všem pacientům, u nichž se nepoda řilo do půl roku dosáhnout cíle léčby, tj. remise nebo alespoň nízké aktivity nemoci. Nové doporučené postupy dále specifikují, že terapeutická rozhodnutí mají být výsledkem sdí leného rozhodování mezi revmatologem a paci entem a měla by respektovat pacientovy prefe
Kardiologických řešení vrozených vad srdce přibývá Centrum pro dospělé pacienty s vrozenou srdeční vadou, jehož tým tvoří vysoce erudovaní kardiologové, kardiochirurgové a kardioanesteziologové, funguje v Nemocnici Na Homolce (NNH) úspěšně už více než 10 let. Za tu dobu se i tato oblast medicíny změnila, například stoupl podíl využívání kardiologických metod. Počet dětí s vrozenou srdeční vadou byl také převýšen počtem dospělých.
Dospělý pacient s vrozenou vadou srdce bý val dříve považován spíše za raritu. V součas nosti žije na světě i v České republice dvoj- až trojnásobek dospělých s vrozenou srdeční va dou oproti dětem. V České republice se počet dospělých, kteří se narodili s vadou srdce, od haduje na 25–30 tisíc. Každoročně přibývá asi 500 takto postižených. V databázi NNH je více než 3300 dospělých s vrozenou srdeční vadou, z čehož je téměř 2000 pacientů s nejsložitějšími vrozenými srdečními vadami, kteří jsou pravi delně sledováni ve specializované ambulanci. S vrozenou srdeční vadou se narodí asi jedno dítě ze sta. Kritické vady jsou operovány hned po narození, ostatní v dětském věku. U mnoha ope rovaných dětí s komplexními, složitými vadami srdce je však nutná další operace po 1 0–20 letech, tedy již v dospělém věku. „Někteří pacienti s vro zenou srdeční vadou si myslí, že jsou uzdrave ni, a po dosažení dospělosti přestanou chodit na pravidelné kontroly. U nás se pak objeví, až když mají velké obtíže. Přitom nejlepší výsledky ope
Defekt komorového septa. Angiogram Foto: Profimedia
rací jsou u těch pacientů, u kterých je vada ope rována plánovaně a včas,“ říká vedoucí Kardio centra NNH doc. MUDr. Jana Rubáčková Pope lová, CSc. „Od roku 2005 jsme v Nemocnici Na Homolce provedli více než 970 operací vrozených
rence a hodnoty. I proto revmatologové plánu jí, že připravované doporučené postupy budou oponovat pacienti, jak to bývá běžné ve vyspě lých zdravotnických systémech. „Skutečnost, že Revma Liga ČR byla oslo vena předsedou České revmatologické společ nosti ČLS JEP profesorem Jiřím Vencovským, abychom se podíleli na konečné úpravě nových doporučených postupů, je pro nás ctí a zároveň odpovědností,“ říká předsedkyně spolku Rev ma Liga Edita Müllerová. Uvedenou spolupráci vnímá i jako jeden z výsledků dvouleté kampa ně Revma výzva, již připravují pacienti a lékaři v úzké součinnosti. „Jsem velmi ráda, že paci enti jsou bráni jako partneři v souladu s prin cipem sdíleného rozhodování o nemoci a léčbě. Zároveň je to výzva pacientským organizacím, aby se staly aktivními partnery lékařů a mohly vstupovat do odborných diskusí a připomínko vat zákony a regulace, které se týkají účelnosti a dostupnosti léčby pro pacienty,“ dodala. red
srdečních vad u dospělých, z toho u poloviny se jednalo o složité komplexní a vzácné srdeční va dy. U komplexních vad šlo často již o několikátou operaci srdce v životě nemocného. Přesto činila úmrtnost do 30 dnů po operaci jen 1,16 procen ta. To je výsledek srovnatelný s nejprestižnější mi světovými centry.“ Kardiochirurg MUDr. Ště pán Černý, CSc., zdůraznil, že nejdůležitější jsou pečlivá a důkladná příprava, znalosti a zkušenos ti s operacemi chlopní a aorty, ale i týmová spo lupráce, včetně dětského kardiochirurga. „Zku šenosti s operacemi nejsložitějších srdečních vad u dospělých, které jsme postupně za více než 11 let získali, jsou v České republice ojedinělé a nedají se nikde vyčíst,“ dodal. Jak připomněl prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., primář Kardiologického oddělení NNH, úloha kardiologa v oblasti řešení vrozených srdečních vad byla historicky spíše diagnostická, prováděl jen minimální výkony. „V současné době však už v mnohých případech umíme některé části kar diochirurgických výkonů nahradit kardiologic kou intervencí, přičemž tlak na upřednostňová ní katetrizačního řešení se stupňuje. Za výraz ný posun považuji to, že už umíme katetrizačně zavést umělou chlopeň do plicnice, což pro paci enta znamená minimální zatížení. U vrozených srdečních vad také pomáháme s řešením srdeč ních arytmií, které bývají u těchto pacientů vel mi nebezpečné, život ohrožující,“ uvedl. NNH úzce spolupracuje s transplantačními centry i s dětským kardiocentrem FN Motol. red
40 Medicínská review
KOMeNtÁŘ
AM Review 24 2016
|
Budoucnost českého zdravotnictví II aneb víme, ale nekonáme V poslanecké sněmovně se spojily oba parlamentní výbory pro zdravotnictví a zorganizovaly 3. listopadu už druhý seminář s názvem Budoucnost českého zdravotnictví. Sešli se tam všichni, co o zdravotnictví něco vědí nebo si myslí, že vědí. Převládalo přesvědčení, že situace není úplně špatná, ale k dobré má daleko.
Celkem realisticky se pojmenovaly hlavní pro blémy a předpovědělo se, že až se ekonomice ne bude dařit tak dobře jako dnes, bude hůř. Dis kutující se jen lišili v odhadech, jak moc hůř. Ostatně v popisování problémů zdravotnictví a tvoření analýz bychom mohli soutěžit na olym piádě – máme mistry. Jedni dodávají čísla, da ta, tabulky, další se štiplavým humorem a krea tivitou sobě vlastní popisují české zdravotnic tví jako ekosystém džungle, jiní zaručeně vědí, co si myslí všichni čeští pacienti, a další vystře lují do éteru právní poučky s takovou kadencí, že posluchač jen zírá. Jen ta koncovka chybí. To ostatně velmi trefně vyjádřil pan poslanec Bě hounek otázkou na přítomné: „Chceme to změ nit? Tak nedebatujme a změňme to!“ Jenže to je ten zásadní problém – k jakékoli skutečné změně (čím pozdější bude, tím bude dramatičtější a bude víc bolet) již léta chybí po litická vůle. Přesněji od té doby, kdy ministr Ju línek tak politicky nešťastně prohrál bitvu o mi nimální spoluúčast pacientů. Jakákoli zmínka o motivaci a odpovědnosti lidí za zdraví a ne moci prohrává volby. Ale nejsou to jen někteří hlasití (ale často zoufale neinformovaní a ide ologicky předpojatí) zastánci pacientů, kteří se bojí změn. Všichni aktéři v českém zdravotnic tví se naučili v současném složitém a nepřehled ném terénu nějak přežívat a jakákoli změna je může ohrozit a zasypat právě tu jejich v potu tváře vyšlapanou cestičku. U léků začneme a také skončíme
Takto jednoduše by šly popsat letité diskuse a plá ny na spuštění hodnocení zdravotnických tech nologií čili HTA. Na semináři to zcela jasně do kladoval ve své prezentaci s historickými exkur zy T. Doležal, když konstatoval, že zatímco léky procházejí procesem, u kterého by se při dob ré vůli daly najít principy HTA, všechny ostat ní „náklady“ prostupují do systému bez náleži tého hodnocení svého přínosu a efektivity. A ne zdá se, že by to někoho trápilo tak moc výrazně, aby se konalo. Pokud se ve zdravotnictví začne mluvit o vzrůstajících nákladech, první na řadě jsou léky. Většinou jsou to ty nákladné, vyhraze né pro centra specializovaná na vážné diagnózy. Jak uvedl T. Doležal, tyto léky přitom tvoří odha dem kolem 5 % výdajů pojišťoven. Jejich objem sice roste, ale z nízkých čísel a v indikacích, kde předtím žádná terapie či úleva pro pacienta neby la. Je to navíc skupina výdajů, kterou lze poměr ně dobře kontrolovat nejen přes SÚKL, ale také plátci. Bude to ale vyžadovat úpravu dosavadní
ho procesu hodnocení a daleko užší spoluprá ci těchto subjektů. Kdyby tato spolupráce navíc v blízké budoucnosti vedla k oddělení fáze hod nocení od fáze rozhodnutí o úhradě, celý systém by to dále zjednodušilo a zpřehlednilo a každé mu z účastníků by se lépe dostalo, „co jeho jest“. Pacient má svá práva, ale také povinnosti aneb změna přístupu k vlastnímu zdraví
J. Těšínová, přednostka Ústavu veřejného zdra votnictví a medicínského práva 1. LF UK, se ve svém vystoupení věnovala z mého pohledu jed nomu z klíčových témat, a tím je motivace a po stavení pacienta v českém zdravotnictví. Také ve zdravotnictví nazrál čas na citlivé sdělení, že široce pojatá práva budou doprovázena ale spoň elementárními povinnostmi a odpověd ností pacientů ke svému zdraví. Na tato práva by měla navazovat práva a povinnosti pojištěn ců a práva a povinnosti zdravotníků. Poslední zmiňovaná skupina by asi byla ráda, aby se ví ce mluvilo zejména o jejích právech, protože má (zřejmě oprávněný) pocit, že povinností je ze dne na den víc. zkrotit epidemii chronických onemocnění
Neradostná fakta zopakovala Alena Šteflová, ředitelka Kanceláře WHO v ČR: „Úroveň zdravotní péče prodloužila délku ži vota lidí v ČR, nejedná se však o léta prožitá ve zdraví. Průměrný počet let prožitých ve zdraví byl v ČR v roce 2010 stejný, jako byl v roce 1962. Prodlužování délky života tudíž v ČR spočívá ve zvyšování počtu let prožitých v nemoci. Po čet závažných chronických onemocnění stou pá. Nadváhou a obezitou trpí více než 57 % do spělé populace, což souvisí s nárůstem případů onemocnění diabetem 2. typu, kterých bude do roku 2025 více než 1 milion. Trvale roste počet pacientů s vysokým tlakem. Zdraví populace nejvíce ovlivňuje životní styl, zejména obezita, nedostatek pohybové aktivity, kouření, konzu mace alkoholu a vysoká spotřeba soli.“ Jenže co s tím v praxi? Teoreticky to má me velmi dobře napsáno ve vládou schváleném
dokumentu Zdraví 2020. Tváříme se, že dělá me preventivní opatření, píšeme a organizuje me programy, rozšiřujeme registry, zvyšujeme zdravotní gramotnost, ale přitom dobře víme, že bez motivace pacienta (a mnozí se domní vají, že nejlépe ekonomické) to nepůjde. Jen že zkuste říci většinovému českému obyvate li a voliči, že když nedodrží dohodnutý léčeb ný plán, tak nedostane proplacené lázně, zvýší se mu doplatky za to či ono či nedostane bo nus v pojištění (zatímco ten, co dodrží léčeb ný plán, ano). Už vidím ty politické programy, které budou operovat s termínem odpovědný pacient v zemi, kde omezení kuřáctví trhá vlá dy vejpůl, zákony se mění ve prospěch podna pilých cyklistů na vinných cyklostezkách a sli vovice se salámem je nejoblíbenější dar podda ných jejich králi. Přes výše uvedené ale nelze na nápravné kro ky rezignovat a už včera bylo pozdě. Jak je zná mo, zdraví jedince je nejen významný faktor kvality jeho života a osobní prosperity, ale ta ké celospolečenské produktivity a konkurence schopnosti země. Definovat rozsah veřejného zdravotního pojištění
To znamená nejen pozitivní definici, ale pokud to má mít nějaký ekonomický efekt, vzejde z to ho také definice negativní – tedy to, co už hra zeno ze „solidární daně“ nebude. A pokud bu deme odpovědní, tak se nespokojíme pouze se seznamem očních čoček, vysoce nadstandard ních náhrad kyčelního kloubu nebo odlehčených sáder, či dokonce s nebezpečným nápadem, že půjde o většinu nového, co teprve přijde. Vůbec to neznamená, jak odpůrci často argumentují, že je třeba měnit ústavu, jen je třeba zodpověd ně a promyšleně změnit zákony o zdravotních službách a veřejném zdravotním pojištění. Infor movaní pacienti už dávno vědí, že garance vše ho všem na papíře v praxi neplatí a že odborný standard se nerovná úhradový standard. Dosa žení konsenzu na úhradovém standardu a jeho pravidelná aktualizace by měly být především odbornou prací, ale bez politiků to nepůjde. Uvidíme, nakolik se Dvacet zdravých vět, které představil předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví R. Vyzula v rámci seminá ře, objeví ve volebních programech politických stran v dalších volbách. Držme si palce, času pro zdravé české zdravotnictví už není nazbyt. PhDr. Ivana Plechatá, ředitelka Ústavu lékového průvodce
Medicínská review 41
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
VzÁcNÁ ONeMOcNĚNí DĚtí
|
Život se vzácným onemocněním – mukopolysacharidóza Většina lékařů nepřijde běžně do styku se vzácnými nemocemi. V sérii několika článků proto nabídneme vodítko, jak onemocnění diagnostikovat, a zprostředkujeme i pohled rodičů malých pacientů, kteří těmito chorobami trpí. Jaká je příčina?
Jak se projevuje?
Foto: Společnost pro MPS
Mukopolysacharidózy (MPS) jsou vzácná me tabolická onemocnění. V České republice jimi trpí několik desítek dětí a mladých dospělých. Příčinou onemocnění je neschopnost organis mu odbourávat látky zvané mukopolysacharidy, které jsou normálně v těle přítomné. Mukopo lysacharidy se postupně hromadí uvnitř buněk, které se proto poškozují a omezují se funkce dů ležitých orgánů. Choroba je způsobena absencí životně důležitého enzymu v buňkách. Lékaři rozeznávají sedm hlavních podtypů MPS, jež se liší svými projevy i způsobem postižení. Větši na z nich vede k předčasnému úmrtí, často me zi 10. a 15. rokem. Pouze menšina pacientů se dožívá dospělosti. Děti s vrozenou MPS se obvykle zprvu vyvíjejí normálně a teprve po pár letech života se u nich projeví první specifické symptomy. Postupně se objevuje kraniofaciální dysmorfie (hrubé rysy obličeje, gargoylismus), zpomalení, zástava a re gres psychomotorického vývoje, vážné poruchy funkce kloubů, nedomykavost srdeční chlopně, případně zakalení rohovky. Může se objevit re tardace růstu, poruchy sluchu nebo zvětšení ja ter či sleziny. Mnoho pacientů s MPS trpí útla kem míchy způsobeným ukládáním mukopo lysacharidů do oblasti krční páteře s rizikem ochrnutí. V průběhu života se stav nemocné ho postupně zhoršuje a návrat do předchozího (lehčího) stadia již není možný.
prve je dítě až neuvěřitelně hyperaktivní. Mno ho měsíců spí třeba dvě hodiny denně a poruchy spánku jsou trvalé. Posléze dítě přestává chodit, mizí rozumové schopnosti, přidávají se dýchací potíže, problémy se srdcem. Pak se musí vope rovat sonda na umělou výživu, přestávají praco vat plíce. Jen těžko si lze představit vypětí, kte rému jsou rodiny po léta vystaveny.“ Rodiče dětí s MPS velmi oceňují vstřícný pří stup při častých návštěvách lékaře, zejména po kud vyjde vstříc jejich časovým požadavkům a zbytečně neprodlužuje pobyt v ordinacích. Pro blémová jsou i vyšetření, při nichž musejí být dě ti v absolutním klidu (vč. stomatologické péče).
Diagnóza
Neustálá péče je pro rodiče postižených dětí nesmírně náročná. Aby načerpali novou ener gii, potřebují mít možnost odlehčení a relaxa ce. Nicméně zdravotnický systém s těmito po třebami nepočítá. Podpora rodin proto stojí na organizacích věnujících se sociální pomoci. Na příklad nadace sanafriends poskytuje různé for my podpory lidem se vzácnými onemocnění mi, s jejichž důsledky se musejí potýkat v kaž
Pro stanovení diagnózy je klíčové potvrzení zvý šeného množství glykosaminoglykanů vylouče ných v moči, ale konkrétní typ onemocnění je nutno stanovit na enzymatické a molekulárně genetické úrovni, které potvrdí typ chybějícího enzymu. Definitivní diagnóza MPS je založena na prokázání nedostatku enzymu v leukocytech periferní krve, event. v kultivovaných kožních fibroblastech. Plošný screening na MPS se v ČR neprovádí. Lékaři, kteří se již s tímto onemoc něním setkali, obvykle poznají nemocné děti podle změn jejich tváře nebo podle charakte ristických deformací prstů na rukou – tzv. drá povitého úchopu. Pohled rodičů
Pro nemocné dítě a jeho blízké představuje MPS jednu z nejtěžších zkoušek. Obvyklý průběh vět šiny typů nemoci popisuje předseda Společnosti pro mukopolysacharidosu Jan Michalík: „Nej
Pomoc pro nejbližší
INFO
Kde hledat pomoc a informace v ČR se mukopolysacharidózou zabývá specializované středisko na Klinice dětského a dorostového lékařství všeobecné fakultní nemocnice v Praze (vFN) a Ústav dědičných poruch metabolismu při vFN. Společnost pro mukopolysacharidosu v ČR dnes sdružuje 31 rodin s žijícími dětmi. více na www.sanafriends.cz a www.mukopoly.cz.
dodenním životě. Tato pomoc je možná pouze díky pokračující podpoře ze strany dárců plaz my a jejich smyslu pro sociální odpovědnost. „Náš model je založen na tom, že z každého li tru odebrané krevní plazmy věnujeme určitou částku do nadace sanafriends, která následně podporuje vybrané projekty,“ doplňuje Karin Urbánková ze společnosti sanaplasma, zřizo vatele nadace sanafriends. Díky podpoře sanafriends se každoročně ko ná národní setkání rodin pořádané Společností pro mukopolysacharidosu. „Účelem je nejen vzá jemná psychická podpora rodin s nemocnými dětmi, ale také příležitost pro odpočinek rodičů. Proto hradíme pobyt i asistentům – studentům speciální pedagogiky–, kteří během setkání po máhají rodičům s péčí o jejich děti,“ vysvětluje Karin Urbánková. Pobyty také dávají rodičům možnost věnovat se zdravým sourozencům dětí s MPS, na něž jim ve zbytku roku nezbývá pří liš času. Díky nadaci sanafriends se mohou se tkání zúčastnit i rodiny, které by si to jinak ne mohly z ekonomických důvodů dovolit. Trvalá péče o vážně nemocné dítě, kdy jeden rodič je obvykle závislý na sociálních dávkách, se vel mi negativně podepisuje na ekonomické situa ci rodiny. „Jako důležité rovněž vnímáme zvý šení povědomí o vzácných chorobách a o složi té situaci rodin, které postihnou,“ dodává Karin Urbánková. MAš iNZeRCe
42 Medicínská review
nefrologie
AM Review 24 2016
|
Akutní poškození ledvin je častější, než se zdálo
Výukový program Dialýza v praxi již desátým rokem vzdělává zdravotnické profesionály v ob lasti dialyzační nefrologie a nefrologie kritic kých stavů. Vysokou odbornou úroveň progra mu, jež je garantována předními specialisty z oboru nefrologie a intenzivní medicíny, po tencuje také jeho interaktivita. Lékaři si při něm vyměňují zkušenosti, hledají společně řešení, odpovídají na položené otázky. „Naším cílem je zapojit účastníky do děje, a tak nejenže po slouchají, ale sami také náplň kurzu dotvářejí – svými připomínkami, postřehy a zkušenostmi. Atmosféra pak přímo nabádá k zapojení se do diskuse a společných workshopů,“ vysvětlu je MUDr. Michaela Ságová, lékařská ředitelka Fresenius Medical Care. Ani v rámci listopadového semináře s ná zvem Nefrologie kritických stavů nechybě li přednášející z fakultních pracovišť, aby se podělili o své zkušenosti. Do předsednické ho křesla zasedl prof. MUDr. Martin Matějo vič, Ph.D., z I. interní kliniky Fakultní nemoc nice a Lékařské fakulty UK v Plzni. Svou úvod ní přednáškou s názvem My top ten topics in acute kidney injury uvedl lékaře do problema tiky akutního poškození ledvin (AKI). Předne sl varovné informace: AKI zabíjí 100krát čas těji než smrtící infekce MRSA. Přitom přibliž ně dvaceti procentům případů AKI by se dalo předejít. Přítomné intenzivisty prof. Matějo vič seznámil s některými nefrotoxiny, které se v etiologii AKI nově uplatňují, a také s nový mi biomarkery, kterých lze v diagnostice AKI a jejích specifických forem použít. Shrnul také nejčastější chyby a omyly, ke kterým při péči o pacienty s AKI dochází. „Jsem velice rád za seminář tohoto formá tu, který klade maximální důraz na praktič nost a využitelnost získaných poznatků v kaž dodenní praxi. Je zde velice intenzivní inter akce mezi přednášejícími a posluchači a celé je to o sdílení zkušeností, poznatků a dovednos tí. Je to příležitost formovat si názory v oblas tech, které jsou nám známé, ale i v těch, jež jsou pro nás nové,“ řekl prof. MUDr. Martin Matějo vič, Ph.D., a dodal: „Všichni přednášející se sna ží o to, aby zde zazněly nejen postupy, u kterých existují důkazy a studie, jak správně postupo vat, ale i ty, kde důkazy chybějí a mezi odbor níky se vedou spory, jak v konkrétní situaci po stupovat. Když nám chybí informace, musíme sami v praxi najít cestu, kudy se vydat, a tyto semináře nám v tom velice pomáhají.“ Na profesora Matějoviče navázal Dr. med. Torsten Slowinski z Charité Universitätsmedi zin v Berlíně, který představil minulé i současné
Fota: archiv
Listopadový seminář z cyklu Dialýza v praxi, jehož dlouholetým podporovatelem je provozovatel dialyzačních středisek a výrobce dialyzačních technologií – společnost Fresenius Medical Care, byl zaměřen tentokrát na kritické stavy v nefrologii a přinesl nové poznatky o akutním selhání ledvin, jeho diagnostice a možnostech léčby.
možnosti očišťovacích metod při péči o pacienty s akutním poškozením ledvin. Také další řeč níci se věnovali léčbě AKI. Doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D., E.D.I.C., vedoucí lékař AO RES II a zástupce primáře pro intenzivní péči K ARIM 1. LF UK a VFN v Praze, vysvětlil princi py reg ionální citrátové antikoagulace, která je při použití eliminačních metod nezbytná, a MUDr. Eva Kieslichová, Ph.D., přednostka K ARIM v pražském IKEM, popsala problemati ku CRRT (Continuous Renal Replacement The rapy, kontinuální náhrada funkce ledvin) při specifických situacích, jakými jsou například hepatorenální syndrom, kardiorenální syn drom a AKI při jaterním selhání. Principy dáv kování léků při CRRT pak shrnul doc. MUDr. Pavel Dostál, Ph.D., MBA, zástupce přednosty K ARIM ve FN Hradec Králové.
Další program semináře byl věnován workshopům zaměřeným na kontinuální eli minační metody s cílem představit účastníkům management CRRT, nejčastější chyby, ke kte rým při této terapii dochází, a také některé ti py a triky při dávkování léků v průběhu terapií. Přítomní intenzivisté a nefrologové mohli také vzájemně diskutovat o některých specifických situacích, ke kterým při péči o pacienty s akut ním poškozením ledvin dochází. Podrobné informace o vzdělávacím pro gramu Dialýza v praxi naleznete na strán kách www.dialyzavpraxi.cz. Inz e rc e
Medicínská review 43
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
HeMAtOLOGIe
|
Inovativní možnosti léčby v hematoonkologii narážejí na ekonomické limity Během posledních pěti let zaznamenal obor hematoonkologie v České republice výrazný pokrok, pokud jde o úspěšnost léčby jednotlivých onemocnění. S tím ovšem souvisí i rostoucí finanční náročnost léčebných postupů, s níž se potýkají jak specializovaná centra, tak zdravotní pojišťovny. Konfliktem medicíny a ekonomiky v přístupu k pacientům se zabýval odborný seminář o nových léčebných možnostech v hematoonkologii.
Seminář organizovala 14. října tohoto roku spo lečnost Academy of Health Care Management ve vile Grébovka na pražských Vinohradech. Kromě hematoonkologů se setkání zúčastnili mj. také zástupci pojišťoven a Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Diagnózou mnohočetného myelomu (MM), jímž ročně onemocní přibližně 400–500 no vých pacientů, se zabýval přednosta Kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostra va profesor MUDr. Roman Hájek, CSc. „I když se mnohočetný myelom stále tváří, že je nevy léčitelný, vyléčitelný je. Naším cílem je dosáh nout alespoň toho, co bývá označeno za opera tive cure (operativní vyléčení), tedy smrti až po více než 10 letech s využitím jedné jediné léčby bez dalších relapsů,“ konstatoval profesor Há jek. Zatímco ve Spojených státech evidují v sou časnosti operativní vyléčitelnost MM při velmi intenzivním typu léčby u nízce rizikových ne mocných až na úrovni 50 %, v České republice se v roce 2000 jednalo o 5 % všech léčených pa cientů, v roce 2010 jich bylo zhruba 10 % a op timistický výhled do roku 2020 hovoří o 20 % osob s diagnostikovaným MM. České zdravotnictví řeší ekonomicky náročnou část léčby MM
Úspěšnost léčby podle přednosty Kliniky he matoonkologie FN Ostrava stoupá díky širší na bídce léčebných preparátů, možnosti je kombi novat a také včasnému zahájení intenzivní léč by. „Je velký rozdíl, pokud léčíte mnohočetný myelom hned na začátku diagnózy, kdy je one mocnění senzitivní a šance na desetileté přeži tí 20 %. Naopak při rezistentním pozdním re lapsu doba přežití u 20 % pacientů nepřesáhne 10 měsíců! A léčba je ekonomicky výrazně ná ročnější,“ uvedl profesor Hájek s tím, že tento trend v České republice dosud převažuje, což je dáno přeregulovaností léků ze strany kontrol ních orgánů, nepochopením ze strany pojišťo ven a konzervativním přístupem lékařů.
Základem léčby lymfomů je v současnosti nikoliv chemoterapie, ale imunoterapie. Pro fesor Trněný podrobně popsal konkrétní účin ky rituximabu (monoklonální protilátka proti CD20 pozitivním B lymfocytům) v kombinaci s chemoterapií na souboru dat pacientů, kte ří byli diagnostikováni v letech 2009–2011, ve srovnání s pacienty diagnostikovanými v letech 1999–2001, tedy o deset let dříve. Podle těchto dat se během 10 let snížilo riziko úmrtí u difuz ního velkobuněčného lymfomu o 44 %, u lym fomu z malých lymfocytů o 40 % a u lymfomu z plášťových buněk o 33 %. „Dříve jsme mě li možnost, jako je to běžné v celé Evropě, na bídnout rituximab všem pacientům, kteří mě li CD20 pozitivní lymfoproliferaci. Ovšem ny ní například u lymfomu z plášťových buněk, u lymfoblastového lymfomu či u řady dalších diagnóz, u kterých máme důkazy o tom, že ri tuximab prodlužuje přežití, preparát není schvá len a není hrazen. Proto musíme pro každého pacienta žádat zvlášť o speciální úhradu,“ kon statoval profesor Trněný. Zároveň připomněl, že nově získaly registraci léky pro speciálně de finované podskupiny, které oproti dosavadním postupům výrazně snižují riziko úmrtí. Schvá lení jejich úhrady se však v ČR počítá v letech. Úhrada léčby podle § 16
Ve snaze poskytnout svým pacientům nejlepší pé či řeší zdravotnická zařízení tyto situace žádostmi o úhradu podle § 16 zákona č. 48/1997 Sb., o ve
„Dříve jsme měli možnost, jako je to běžné v celé evropě, nabídnout rituximab všem pacientům, kteří měli cD20 pozitivní lymfoproliferaci. Ovšem nyní u řady diagnóz, u kterých máme důkazy o tom, že rituximab prodlužuje přežití, preparát není schválen a není hrazen.“
řejném zdravotním pojištění, který připouští ad hoc úhradu léčby standardně z pojištění nehra zené, a to ve výjimečných případech. Těchto žádostí jsou ročně tisíce. Nadužívá ním tohoto institutu se ve svém příspěvku za bývala ředitelka Odboru kontroly a revize zdra votní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR MUDr. Emília Bartišková. „Je mylná představa, že díky § 16 pojišťovna uhradí vše, co lékaři pro pacienta potřebují. Ale my máme určitá kritéria, která by měla být dodržena,“ uvedla. Mělo by se především opravdu jednat o výjimečné případy, a navíc by poskytnutí této zdravotní péče mělo být jedinou možností vzhledem ke zdravotnímu stavu pojištěnce. Což se prý často neděje. tzv. hranice ochoty platit
Finanční analýzu výdajů na centrovou péči včetně hematoonkologie prezentovala ředitel ka zdravotnického odboru Zdravotní pojišťov ny ministerstva vnitra (ZPMV) PharmDr. Ivana Cimalová, MBA. Podle interních údajů ZPMV tvoří hematoonkologie zhruba jednu šestinu všech nákladů ve specializovaných zařízeních a v posledních dvou letech výdaje rostou rych leji než v jiných oblastech této péče. „V centrech specializované péče přitom neléčíme jenom he matoonkologická onemocnění. Rozpočtově vý znamně roste například léčba roztroušené skle rózy či hepatitidy typu C. Pro nás je skuteč ně těžké určit, komu dáme prioritu,“ uvedla PharmDr. Cimalová s tím, že navzdory ekono mickému boomu má pojišťovna problémy po krýt všechny vzrůstající náklady. MUDr. Juraj Slabý ze sekce hodnocení zdra votnických technologií ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv vysvětloval nástroj lékového úřa du při zvažování úhrady léčiv, kterým je tzv. hranice ochoty platit. „Je to výše nákladů, která je pro zdravotní systém akceptovatelná. V Čes ké republice není tato hranice sice legislativně stanovena, ale dle určité rozhodovací praxe se orientačně používá jako hranice trojnásobek HDP na obyvatele, což je zhruba 1,2 milionu Kč (za přidaný rok života člověka v plném zdraví). Tuto hranici orientačně používáme, byť to není dogma,“ popsal MUDr. Slabý. LeK
Naše poslání: zlepšit život pacientů s autoimunitními onemocněními.
základem léčby imunoterapie, nikoliv chemoterapie
Autoimunitní onemocnění představují 10. nejčastější příčinu úmrtí ve světě.
Přednosta I. interní kliniky Všeobecné fakult ní nemocnice v Praze profesor MUDr. Mareklze charakterizovat jako poruchu, při které je imunitní Tuto skupinu onemocnění Prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., shrnul problematiku dalších tya napadá některé typy vlastníchtrněný, systém nadměrně aktivní buněk. cSc., pů lymfoproliferativních onemocnění. Ročně přednosta i. interní kliniky je v České republice celkem diagnostikováno Naší vizí je zmírnit obavy z autoimunitních onemocnění pro budoucí fakultní generace. všeobecné zhruba 2500 nových pacientů s lymfomem či nemocnice v Praze Ve leukemií. společnosti Janssen máme ambice dosáhnout přesnější diagnostiku a objevit chronickou lymfocytární léčbu, která přinese vyléčení autoimunitních onemocnění. Naším cílem je zlepšit život pacientů.
iNZeRCe
44 Medicínská review
FArMAKOterAPIe
AM Review 24 2016
|
Studie NOR-SWITCH: další důkaz non-inferiority biosimilárního infliximabu vůči originálu Dvouletá randomizovaná, dvojitě zaslepená studie fáze IV NOr-SWItcH, sponzorovaná norskou vládou, přinesla další kamínek do mozaiky důkazů, že bezpečnost a účinnost biosimilárního infliximabu je non-inferiorní v porovnání s podáváním originálního infliximabu.
Záměrem studie NORSWITCH bylo získat dal ší data potvrzující, že převedení (switch) pacien tů s idiopatickým střevním zánětem (Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida), revmatoidní artri tidou, spondyloartritidou, psoriatickou artriti dou či ložiskovou psoriázou z originálního in fliximabu na biosimilární verzi je zcela bezpeč né a nesnižuje účinnost léčby. Získané poznatky byly prezentovány 18. října během odborného programu United European Gastroenterology (UEG) Week ve Vídni, Rakousko. Studie se účastnilo 481 pacientů s některým z výše zmíněných zánětlivých onemocnění ve 40 zdravotnických zařízeních napříč Norskem. Podmínkou pro zařazení byla stabilizace na léčbě infliximabem, přičemž pacient se musel nacházet ve stabilizovaném stavu minimálně šest měsíců. Po randomizaci byla přibližně polovina pacien tů převedena na biosimilární infliximab, zatímco druhá polovina setrvala na dosavadní terapii ori ginálním infliximabem. Z vyhodnocení výsledků vyplývá, že účinnost a bezpečnost léčby byly mezi oběma skupinami srovnatelné a že takřka identic ká byla i doba do přerušení podávání studijního léku. V rámci UEG Week navíc zaznělo, že srov natelná byla i míra remise dosažená biosimilár ním versus originálním infliximabem u popula ce pacientů s Crohnovou nemocí nebo ulcerózní kolitidou (247 z 481 účastníků studie). European Federation of Pharmaceutical In dustries and Associations (EFPIA) i European Biopharmaceutical Enterprises (EBE) uvítaly závěry studie NORSWITCH jako „krok správ ným směrem“ při získávání robustních dat,
VYšLO V NAšeM VYDAVAteLStVí
endoskopický pohled na stěnu příčného tračníku postiženého crohnovou nemocí. Foto: Profimedia
která mohou „zlepšit spolupráci lékařů a pa cientů v používání biosimilars“. Zdůraznily ovšem, že studie neobnáší vícečetné switche ani switchování mezi různými přípravky ob sahujícími biosimilární infl iximab. Americ ká nezisková organizace Global Alliance for Patient Access (GAfPA) navíc vyjádřila oba vy, že tyto poznatky mohou být brány „jako ,carte blanche‘ pro switchování stabilních pa cientů z biologika na biosimilar pro nemedi cínské a čistě ekonomické důvody“. Další novinky ohledně switchování na bio similární infliximab jsou očekávány v dubnu 2017, kdy by již měla být dokončena studie pro bíhající v Nizozemí. eSr
trojnásobný switch na biosimilární etanercept Některá data vztahující se k vícečetnému switchování lze čerpat mj. z multicentrické randomizované, dvojitě zaslepené studie eGALiTY. Účastníci, jimiž jsou pacienti se středně těžkou až těžkou ložiskovou psoriázou, během ní třikrát podstupují převod mezi biosimilárním etanerceptem (Sandoz) a referenčním přípravkem (enbrel, Pfizer). Tento léčebný postup podle závěrů studie neovlivnil bezpečnost ani účinnost terapie. Společnost Sandoz použila výstupy ze studie eGALiTY k podpoře žádosti o schválení svého biosimilárního etanerceptu.
|
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
ČESKÁ A SLOVENSKÁ
NEUROLOGIE A NEUROCHIRURGIE ČASOPIS ČESKÉ neurologické NEUROLOGICKÉ spoleČnosti SPOLEČNOSTI Čls ČLS Jep, JEP, ČESKÉ NEUROCHIRURGICKÉ SPOLEČNOSTI Časopis České České neurochirurgické spoleČnosti ČLS Čls JEP, Jep, SLOVENSKEJ SLS, SLOVENSKEJ slovenskeJ NEUROLOGICKEJ neurologickeJ SPOLOČNOSTI spoloČnosti sls, slovenskeJ NEUROCHIRURGICKEJ neurochirurgickeJ SPOLOČNOSTI spoloČnosti SLS sls A ČESKÉ spoleČnosti SPOLEČNOSTI dětské DĚTSKÉ neurologie NEUROLOGIE ČLS JEP a České Čls Jep
MINIMONOGRAFIE M I N I M O Nforma O G R A F Pompeho IE Adultní
Rasmussenova encefalitída
nemoci
PŘEHLEDNÝ REFERÁT K O N T R O V E R Z Ekognitivních Rehabilitace
S. Voháňka G. Timárová et al
funkcí u pacientů s roztroušenou sklerózou Jsou nemotorické projevy Parkinsonovy nemoci indikací k léčbě pomocí DBS?
PŮVODNÍ PRÁCE P Ř E H L E D N Ý R E F E RStudy ÁT Epidemiological
D. Chmelářová et al P. Kaňovský, M. Baláž, R. Jech
of Neurodegenerative Parkinsonism in “Hornacko”, K. Mensikova et al aAktuální Specific Region of the South-eastern Moravia, Czechnádorů Republic pohled na management nízkostupňových gliových centrálního nervového systému J. Polívka et al
KRÁTKÉ SDĚLENÍ P Ů V O D N Í P Ri.Ám. C E – nejčastěji Diazepam
užívaný, ale nevhodný lék ke zvládnutí akutní úzkosti, Vevera et pacientů al agitovanosti a agresivity Detekce pravolevých zkratů u J.mladých po ischemické cévní mozkové příhodě – pilotní studie M. Kuliha et al
KAZUISTIKA D O P O R U poranění Č E N É P O S Thlavy UPY Střelné
replikou historické zbraně – M. transkraniální Vidlák et al patofyziologie a popis Metodika stanovení smrti kazuistiky mozku pomocí sonografie
A. Tomek et al
Vydává ČLS JEP. JEP.ISSN ISSN1210-7859. 1210-7859.ISSN ISSNpro proon-line on-linepřístup přístup1802-4041. 1802-4041. Indexováno/excerpováno: Indexováno/excerpováno: Thomson Reuters Web of Knowledge: Journal Journal Citation Citation Report, Report,Web WebofofScience, Science,Index Copernicus, Index Copernicus, Medica, EMBASE/Excerpta Medica, Bibliographia Medica Čechoslovaca, EMBASE/Excerpta Bibliographia Medica Čechoslovaca, Scopus, EBSCO Scopus ročníkročník 77 | 110 | číslo | 79 ||2014 112 | 2016
65
csnn 6 2014.indb 661
6.11.2014 11:44:35
Z obsahu: Minimonografie: i. Štětkářová, J. Horáček: Deprese u vybraných neurologických onemocnění Kontroverze: Kontroverze arteriovenózních malformací Přehledné referáty: J. Raudenská, P. Marusič, J. Amlerová, P. Kolář, A. Javůrková: Strach související s bolestí u pacientů s chronickou bolestí dolní části zad P. Šilhán, D. Školoudík, M. Jelínková, M. Hýža, J. valečková, D. Perničková, L. Hosák: Možnosti transkraniální sonografie na neuropsychiatrickém pomezí K. Mezian,
P. Steyerová, J. vacek, L. Navrátil: Úvod do neuromuskulární ultrasonografie M. vaněčková, Z. Seidl a pracovní radiologická skupina: Návrh bezpečnostní MR monitorace u pacientů s roztroušenou sklerózou léčených natalizumabem Původní práce: A. Bartoš: Netestuj, ale POBAv – písemné záměrné Pojmenování OBrázků A jejich vybavení jako krátká kognitivní zkouška Z. Hummelová, M. Baláž, e. Janoušová: Preoperative visual Memory Performance as a Predictive Factor of Cognitive Changes after Deep Brain Stimulation of Subthalamic Nucleus in Parkinson‘s Disease
v. Potočková, Š. Malá, A. Tomek, D. Baumgartner, R. Mazanec: význam testování termických prahů v detekci neuropatie tenkých vláken u diabetiků 1. typu Kazuistiky: M. Zlámal, P. Smejkal, T. Tyll, R. Havlíček, P. Navrátil, M. Holub: Případ závažného průběhu Hiv-1 meningoencefalitidy a lues secundaria v. Jakubčiaková, J. Slonková: Autoimunitní encefalitidy M. Starý, P. Tuček: Přední osteofyty krční páteře způsobující polykací a dechové potíže F. Kurinec, B. Rudinský, L. Marinčák: Chirurgická liečba rozsiahlej fibróznej dysplázie v kraniofaciálnej oblasti
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
Medicínská review 45
46 Medicínská review
PrO LÉKAŘSKÉ PrAXe
AM Review 24 2016
|
Praktickému lékařství třeba dodat atraktivity Praktičtí lékaři nejsou motivováni léčit, postrádají nástroje na ovlivnění pohybu svých pacientů a kvalitu jejich péče nikdo nekontroluje. Jejich postavení je třeba zásadně upravit, změnit vzdělávání, úhradové mechanismy, elektronizovat zdravotnictví a vtáhnout pacienty do hry.
rychlé obíhání lékařů bez užitku
Pohled do českých luhů a hájů nabízí obraz vý razně odlišný. Všichni jsme sice registrovaní u některého z praktických lékařů, ale mnoho z nás čerpá různé zdravotní služby bez před chozí konzultace s ním. Nechodíme na indiko vané prevence, péči o chronicky nemocné nikdo neřídí a jen třetina pacientů okresních nemoc nic je k hospitalizaci posílána svým praktikem. Pacienti sice obíhají systémem skoro dvojná sobně rychleji, než je průměr EU, ale užitek z toho žádný nemají. Informace nejsou sdíleny, vyšetře ní se zbytečně opakují, léky se vzájemně potýkají, a když pacient v neznalosti zaklepe u nevhodných dveří, má smůlu. Je to výsledek dlouhodobého pů sobení maligní kombinace kapitačně výkonové platby a nastavených regulačních omezení s ab sencí odpovědnosti a zpětných vazeb.
Praktičtí lékaři nejsou motivováni vyšetřo vat a léčit, postrádají nástroje na ovlivnění po hybu svých registrovaných pacientů a kvalitu je jich péče nikdo nekontroluje. Není se co divit, že své pracovní nasazení přizpůsobili situaci a vě nují se více posudkové činnosti než medicíně. Neochota nést odpovědnost a obava z jakéko li možnosti kontroly stojí i za odporem k zane chávání elektronické stopy, tedy ke sdílení in formací s ostatními zainteresovanými kolegy. Stávající situace není výhodná ani pro zdra votnictví, ani pro pacienty, ani pro samotné praktické lékaře, ale změnit ji bude stát hodně času a úsilí. Praktický lékař by měl být tím prv ním, kterého vyhledáme se zdravotními obtí žemi. Měl by koordinovat péči o chroniky a sa mostatně vyšetřovat a léčit takové zdravotní stavy, které nevyžadují žádné speciální doved nosti. Měl by se starat o své pacienty i v jejich domácím prostředí. Pacienty je nutné vtáhnout do hry
Těch „měl by“ si jistě můžeme vymyslet ještě mnoho, ale beze změny ve financování a orga nizaci zdravotnictví se dále neposuneme. To, co by postavení praktických lékařů zásadně změni lo, je jiné pojetí kapitace. V zemích, kde úspěšně funguje, nepředstavuje obdobu mzdy, tak jako u nás, ale je platbou za zajištění definovaného rozsahu péče o registrovanou klientelu.
ilustrační foto: Profimedia
Pra ktičtí lékaři významně ovlivňují fungování celého zdravotnictví a kvalita jejich služeb ur čuje podobu „medicíny všedního dne“. Jejich hlavní role není v aplikaci posledních novinek na poli lékařské vědy, ale v triáži, tedy v rozho dování, zda si mají pacienta ponechat ve své péči, zda do ní zapojit další odborníky či zda jej svě řit do rukou odpovídajícího lůžkového zařízení. Právě umění této diferenciálně diagnostické úvahy je to hlavní, co si studenti medicíny od nášejí z výuky všeobecného lékařství na evrop ských lékařských fakultách. Práce praktického lékaře je ve světě atraktivní svojí pestrostí, sa mostatností, společenským oceněním a rychlos tí ekonomické návratnosti vložené energie. Její podoba se v čase vyvíjí, stoupá důležitost spo lupráce mezi praktickými lékaři vzájemně, se specialisty, s lůžkovými zařízeními, s pojišťov nami, informace se v síti sdílejí a fungují rych lé zpětnovazebné mechanismy.
Svého času byl fund holding revolucí, kte rá revitalizovala chřadnoucí Národní zdravot ní službu ve Velké Británii. Pokud praktický lékař hospodařil s prostředky efektivněji než NHS, mohl uspořené prostředky investovat do rozvoje své praxe. Technicky je to řešitelné růz nými způsoby, jen si vybrat. Medicína dneška je stále více založena na dů kazech, a pokud ji nevyměníme za čínské léči telství, měli bychom mít pro jednotlivé chronic ké nemoci nastaveny obecné algoritmy péče. Na jejich základě by ve spolupráci praktik + specia lista + pacient + pojišťovna vznikaly individuál ní léčebné plány. No a tady přichází do hry mo tivace občana/pacienta. Prvním krokem je, aby pacient věděl, co má dě lat. V době chytrých telefonů není žádný problém, aby mu na něj přicházely informace o termínech kontrol, prevence a čehokoli dalšího. Pokud má stanovený individuální léčebný plán, jeho dodr žování by mělo být podpořeno malusy a bonusy ze strany zdravotní pojišťovny. Stejně tak by mělo být zpoplatněno čerpání služeb nad jeho rámec. Dobře fungující praktici mohou pomoci na šemu zdravotnictví s provedením potřebných strukturálních změn. Vedle zrušení nadbyteč ných akutních lůžek, které by přineslo perso nální posílení těch potřebných, stejně jako ře šení problému přebujelé sítě ambulantních spe cialistů. Musíme si být vědomi, že podmínkou atraktivity práce praktického lékaře pro ty nej lepší je její intelektuální, statutární a ekonomic ká zajímavost. Vzpomínám si na debaty se studenty medicí ny v Ottawě, Londýně a Utrechtu o jejich život ních plánech. Všude to bylo stejné: pro ty, kteří se chtěli co nejdříve stát svými pány a těšit se z výhod zabezpečeného postavení, byla práce praktického lékaře první volbou. Ostatní volili delší a riskantnější dráhu specializace, na kte ré cestou k vrcholu ti slabší odpadávali. Z po hledu výše příjmu dohnal a předehnal špičkový specialista svého vrstevníka v ordinaci praktic kého lékaře někdy mezi čtyřicítkou a padesát kou. Ti méně úspěšní zůstali až druzí na pásce. Velmi bych si přál, aby se medicína zase sta la oborem, ve kterém by chtěl pracovat každý, a aby praktické lékařství mělo všechny atributy atraktivního oboru. Cesta bude ale dlouhá a pro vázená změnami ve vzdělávání, v úhradových mechanismech, ve způsobu řízení zdravotních pojišťoven, ve vtažení občanů/pacientů do hry, v elektronizaci a v mnohém dalším. Přesto sto jí za to se na ni vydat. MUDr. Pavel Vepřek, iniciativa zdravotnictví 2.0
Moderní operační metody nejenom zlepšují zrak, ale i léčí některé nemoci Na nejdůležitější fakta o očích a očních operacích jsme se ptali MUDr. Kateřiny špačkové, primářky soukromé oční kliniky TANA v Olomouci…
Jak je možné léčit refrakční vady? U dětí je třeba refrakční vady odhalit co nejdříve, nejlépe do jednoho roku věku, a řešit je nejčastěji brýlemi nebo někdy i kontaktními čočkami. U dospělých máme i další možnosti řešení kromě brýlí a kontaktních čoček. Jde o operace excimer laserem a implantace fakických nitroočních čoček. Které refrakční vady dovedou řešit laserové operace? Máme bohaté zkušenosti především s operací krátkozrakosti, ale i astigmatismu a dalekozrakosti. Co jsou to fakické nitrooční čočky? Fakická nitrooční čočka je vlastně jemný implantát, který se přidává do přední nebo zadní komory oka k vyrovnání vysokých refrakčních vad. Existuje několik typů implantátů. Lze tak řešit vysokou krátkozrakost, dalekozrakost i astigmatismus. Parametry oka však musejí bý t pro tuto čočku vhodné, zejména počet endotelových buněk rohovky musí bý t nadstandardní. Pro implantaci fakických čoček se doporučuje věk 20–45 let. Cena za implantaci fakické čočky se pohybuje mezi 15 a 35 tisíci korunami za oko. Co je to šedý zákal? Šedý zákal (katarakta) je onemocnění, při kterém dochází k postupnému zkalení oční
čočky. Průnik světla dopadajícího na sítnici je omezen a vede ke zhoršení vidění. Použití brýlí má jen částečný efekt. U pokročilého šedého zákalu již brýle vůbec nepomáhají. Šedý zákal se může vyskytnout v každém věku, u dětí i dospělých, nejčastěji je však diagnostikován ve věku nad 55 let. Na vzniku šedého zákalu se podílí několik faktorů – věk, změny metabolismu v čočce, UV světlo, vliv léků a genetické předpoklady. Lidé se šedým zákalem si nejčastěji stěžují na mlhavé vidění a pocit zvýšeného oslnění světlem, typické je i dvojité vidění a změna vnímání barev.
Moderní operace šedého zákalu umožňuje odstranění i dalších refrakčních vad oka – krátkozrakosti, dalekozrakosti, astigmatismu a presbyopie. Existuje léčba šedého zákalu? V současné době neexistují žádné léky či kapky, které by mohly vzniklý zákal odstranit a vidění zlepšit. Jedinou možností obnovy vidění je operační zákrok, při kterém se z oka odstraní zkalená čočka a nahradí se čočkou umělou. Operace je u nás prováděna ambulantně v povrchové anestezii oka. Zákrok u nekomplikovaného šedého zákalu trvá zhruba 10 minut. Je možné využít operaci šedého zákalu pro odstranění brýlí? Moderní operace šedého zákalu umožňuje i odstranění dalších refrakčních vad oka – krátkozrakosti, dalekozrakosti, astigmatismu a presbyopie. Rozsah dioptrické vady je prakticky neomezený. Refrakční vadu odstraníme pomocí implantace nitrooční čočky, která je kalkulována přímo na míru každého oka. Operačnímu zákroku předchází pečlivé oční vyšetření a měření parametrů oka – tzv. biometrie. Na základě tohoto měření je pacientovi sděleno, jaký typ nitrooční čočky je pro něj vhodný. Jedná se vždy o paletu možností, ze které si pacient vybírá nejvhodnější řešení. Pokud chcete od-
stranit jen brýle na dálku a nevadí vám brýle na čtení, pak máte možnost vybírat mezi monofokálními nitroočními čočkami. Na trhu je jich celá řada, jsou sférické a asférické, s filtry modrého světla a bez těchto filtrů. Asférické čočky s filtrem modrého světla jsou například výborné pro řidiče. Tyto čočky jsou velice dobře snášeny a adaptace na ně je rychlá. Pokud máte chuť na většinu činností brýle nepoužívat, je třeba volit čočku multifokální. Tedy takovou, která má ohnisko na dálku a na blízko a eventuálně i na střední vzdálenost. Na trhu najdete řadu výrobců nabízejících tyto implantáty. I zde platí, že ne každý pacient je k implantaci multifokální čočky vhodný. Hitem posledních let jsou čočky trifokální – mají tři definovaná ohniska – na dálku, na blízko i na velice důležitou střední vzdálenost. Jsou zatím nejdražší, ovšem zkušenosti s nimi jsou výborné. Na každou multifokální nitrooční čočku si po operaci budete chvíli zvykat, přibližně dva až tři měsíce. Je třeba se smířit s tím, že ideálně fungují tyto čočky za dobrých světelných podmínek. V noci můžete vidět přídatné světelné kroužky kolem světel, což je dáno konstrukcí čočky. Ceny implantací se pohybují od 15 do 25 tisíc korun za oko. Pokud máte i astigmatismus, není problém ani tuto vadu nitrooční čočkou vyřešit. Na trhu jsou k dispozici jak monofokální torické, tak i multifokální torické čočky. Z mých zkušeností vyplý vá, že vyřešit astigmatismus nitrooční čočkou je velice výhodné. Kalkulace čočky je jen o něco pracnější. Čočka se objednává na míru – tedy zhruba jeden měsíc před operací budete čekat na její dodání. Ceny torických čoček jsou zhruba o 10 000 Kč vyšší než ceny monofokálních ve stejné kvalitě. Nicméně se jistě vyplatí astigmatismus jednou provždy vyřešit, budete odměněni ostřejším viděním.
Komerční prezentace
Co je nejčastější příčinou špatného vidění? U dětí a generace do 40 let jsou nejčastější příčinou zhoršeného vidění tzv. refrakční vady. Jedná se o vrozené vady délky oka a poruchy lomivosti optických ploch v oku. Rozlišujeme tři refrakční vady – dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus. Astigmatismus se dále může kombinovat s krátkozrakostí i s dalekozrakostí. Důsledkem těchto vad je vznik neostrého obrazu na sítnici oka, a tím pádem i neostrého vidění. U osob nad 45 let přicházejí ještě potíže se zaostřením na blízko, mluvíme o tzv. presbyopii. Příčinou je oslabená schopnost oční čočky změnit optickou mohutnost, tedy akomodovat. Jedná se o projev fyziologického stárnutí oka. Lidé nad 55 let jsou pak u nás vystaveni vyššímu riziku šedého zákalu – jde o ztrátu průhlednosti oční čočky.
48 Medicínská review
ANGIOLOGIe
AM Review 24 2016
|
Hemoroidální onemocnění – jedna z nejčastějších civilizačních chorob Hemoroidy jsou jednou z prvních nemocí, kterou se lidstvo zabývalo. Již v 18. století př. Kr. byl v babylonském chammurapiho zákoníku stanoven honorář za jejich léčbu. Dalšími doklady zmiňujícími hemoroidální onemocnění jsou ebersův papyrus datovaný přibližně do r. 1550 př. Kr. či středověká vyobrazení tohoto onemocnění.
Hemoroidální žilní pleteně v řitním kanálu má každý. Mají svou těsnicí funkci a doplňují funk ci svěrače v dosažení kontinence. Vytvářejí na vnitřní stěně řitního kanálu pod sliznicí elastic ké, měkké, houbovité, těsnicí polštáře naplněné krví. Sevřením vnitřního análního svěrače je tok krve v pleteních obleněn. Cévní polštářky jsou na sebe přiloženy a brání nekontrolovanému odchodu plynů a řídké stolice. Při defekaci do chází k uvolnění stahu vnitřního svěrače a k vy prázdnění, což umožňuje volný průchod stolice. Pro zachování mechanismu plnění a vy prazdňování hemoroidálních pletení je důle žitá správná konzistence stolice a přiměřený tonus svěrače. Průjem vede k nedostatečnému roztažení a uvolnění řitního kanálu, takže he moroidální polštáře jsou nevyprázdněné a me chanicky zranitelné. Podobným mechanismem působí i svěračový hypertonus, který je příto men u většiny pacientů s hemoroidální choro bou. K městnání krve v pleteních a k roztaže ní jejich žilních stěn dochází rovněž při zácpě, v těhotenství (kdy tlak těhotné dělohy způso buje žilní stázu v pánevních a konečníkových žilách, uplatňují se i vlivy hormonální a půso bí také zvýšený objem krve v řečišti), při „tla ku do konečníku“ (namáhavá práce, dlouhé vy sedávání na toaletě, sedavé zaměstnání, dlouhé stání či práce v podřepu). Z dispozic ke vzniku hemoroidální choro by přispívá vrozená chabost žilních stěn, nedo statečný vývin žilních chlopní, ochabnutí pod slizničního vaziva ve stáří a redukce svaloviny ve stěně cév, kdy je omezena jejich kontraktili ta regulující náplň krve v polštářcích. Dochá zí k vytvoření uzlů, které začnou činit obtíže (krvácení, tlak, pálení, řezání, svědění, výtok z konečníku…). Vliv civilizace je vysvětlován nedostatkem zbytkové stravy s vysokým podílem vlákniny, jenž podporuje nevhodnou konzistenci stolice, zejména zácpu. Přispívá i sedavý způsob života s nízkou fyzickou aktivitou a obezita. Tyto fak tory jsou potvrzeny zjištěním výrazně nižšího výskytu symptomatických hemoroidů v zemích tzv. třetího světa, kde obyvatelé žijí v přiroze ných podmínkách a mají rozdílné dietní ná vyky. Některé poživatiny hojně konzumované moderní civilizací působí dráždivě a zhoršu jí příznaky choroby (alkohol, pikantní koření, nadbytek kávy). Výskyt onemocnění se odhaduje na 50–60% populace středního věku. Některé práce udáva
zevní a vnitřní hemoroidy (zleva) Foto: Profimedia
jí vyšší výskyt u mužů, ale většina žen se s he moroidálními obtížemi setká v období těho tenství a porodu. Pokud je podráždění hemoroidálních ple tení ojedinělé, tj. vyvolané přechodnými vli vy (například usilovným vyprázdněním tu hé stolice nebo průjmem po dietní chybě či užitím antibiotik), pak ke zklidnění postačí pouze konzervativní léčba. Předpokladem je úprava konzistence stolice konzumací stravy s vysokým podílem balastních látek (celozrn né pečivo, nadbytek čerstvé zeleniny a ovoce, přídavek pšeničných vloček a otrub), případně dodání přírodní koncentrované vlákniny, např. doplňků stravy typu Psyllium, Lepicol. Nutné je dodržovat dostatečný pitný režim. Lokální léčba mastmi a čípky má podpůrný a zklidňu jící efekt. V medikamentózní léčbě je zásadněj ší podání tabletového venofarmaka. Zlepšuje pružnost a propustnost žilní stěny, tok lymfa tickými cestami a potlačuje zánět. K nejuží vanějším účinným látkám patří mikronizo vaná purifi kovaná flavonoidní frakce diosmi nu a hesperidinu v přípravku Detralex, který je možné užívat i během gravidity a po poro du během kojení (dávka u akutní hemoroidál ní ataky je až 6 tbl denně). U opakujících se hemoroidálních obtíží a střední velikosti uzlů se v dnešní době k te rapii využívají nebolestivé, semiinvazivní am bulantní metody. Nejčastěji používanou a eko nomicky málo nákladnou metodou je nasaze ní elastického kroužku na uzel, kdy zachycená tkáň postupně odumře a odpadá. Fotokoagu lace zase využívá k redukci hemoroidální tká ně vysokých teplot infračerveného záření. Dal
ší způsob ošetření (pomocí přístroje Hemoron) je založen na principu průchodu jemného elek trického proudu navozujícího uzávěry hemoroi dálních uzlů a jejich přeměnu ve vazivo. Novější metody ambulantní léčby pak spočívají v detek ci přívodných hemoroidálních tepen ultrazvu kem a jejich přerušení podvazem nebo za po užití laseru, což je technologicky nejpokročilej ší způsob ošetření. Pro malou efektivitu a časné recidivy se již téměř opustilo od sklerotizace, kdy aplikací al koholového roztoku injekčně pod sliznici uzlů dochází k útlaku a uzávěru zbytnělé cévní ple teně. Obdobné je to i s kryoterapií, která spo čívá v destrukci tkáně hemoroidů pomocí níz kých teplot. Pokud je nález pokročilý, hemoroidální uz ly jsou prolabovány navenek z řitního kanálu a bývají ireponibilní, přistupujeme k jejich od stranění skalpelem v celkové anestezii. Další možností je použití speciálního nástroje, tzv. stapleru. Ten je v celkové anestezii zaveden do konečníku a těsně nad řití se s jeho pomocí od straní část tkáně, kterou vedou cévy k hemo roidálním uzlům, prolabovaná sliznice řitní ho kanálu se vtáhne dovnitř a uzly zaniknou. Jak v případě invazivního, tak semiinva zivního přístupu doporučujeme užívat veno farmakum Detralex, protože zlepšuje výsled ky zákroku – tlumí bolest, snižuje krvácení a otok. U chronické hemoroidální nemoci ve de dlouhodobé užívání 2 tbl denně k nižší frek venci recidiv. MUDr. Martin Kouda cHIMAre clinic a chirurgická klinika 2. LF UK a FN Motol
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
Medicínská review 49
50 Medicínská review
ANGIOLOGIE
AM Review 24 2016
|
„Raději si vezmu prášek, než nosit teplé punčochy…“ aneb chronické žilní onemocnění odhaluje další svá tajemství O chronickém žilním onemocnění (CVD) máme dnes k dispozici hodně informací. Jedná se o onemocnění s polymorfními obtížemi, které by mělo být klinicky dobře čitelné. Ovšem výsledky nových studií poukazují na to, že je to oblast, která umí překvapit a přináší nová zjištění.
Chronické žilní onemocnění se řadí k civilizač ním chorobám kvůli zvyšujícímu se počtu po stižených lidí napříč celou zeměkoulí. Posled ní data se opírají o celosvětově provedený prů zkum Vein Consult Program, který proběhl ve 22 zemích světa na více než 90 000 pacientech (1, 2). V České republice proběhla na přelomu let 2013/2014 průřezová observační retrospek tivní studie zaměřená na hodnocení péče o ne mocné s CVD u téměř 8000 pacientů (1). Podle těchto a jiných screeningových programů se CVD dotýká asi 50 % populace (1, 2, 3, 4), z toho asi 20 % má typické příznaky CVD v dolních kon četinách bez objektivních známek onemocnění, 10–15 % populace má varixy a 5–15 % činí pre valence chronické žilní insuficience (CVI). Častě ji na onemocnění žil trpí ženy, ovšem u obou po hlaví se prevalence CVD zvyšuje s věkem. CVD je v západních zemích jednou z hlavních příčin morbidity, zahrnující zdravotní, ekonomické a so ciální aspekty (3). Co víme o etiopatogenezi aneb tajemství kapilár
Klíčovou roli při rozvoji CVD sehrává žilní hy pertenze a selhání žilně-svalové pumpy (7). Pa togenetickou příčinou je reflux nebo obstruk ce. Tyto jevy vyvolávají změny v žilních stě nách, kdy dochází k přestavbě žilní stěny, což vyvolává reakci leukocytů. Leukocyty adheru jí na endotel žilní stěny a vyvolávají chronický zánět. Tento má destruktivní účinky zejmé na na žilní chlopně, o čemž svědčí i histolo gické rozbory. Aktivovaný endotel, leukocyty, žírné buňky, makrofágy a fibroblasty cílí svoje působení na mezibuněčnou hmotu i na paren chymální buňky a vytvářejí spektrum zánětli vých mediátorů a metabolitů, membránově ad hezivních molekul, protrombotických recepto rů, růstových faktorů a chemotaktických látek. Zánětlivá kaskáda u CVD funguje jako mecha nismus opravy tkáně, ale výsledná nedomyka vost chlopní může dále podporovat zánět, kte rý posléze vede k žilní stáze a klinickým proje vům (od varixů až po vznik bércových vředů) (2, 3, 5, 6, 9, 14). Kaskáda biochemických a zánětlivých dě jů probíhá v makro- i mikrocirkulaci. Žilní hypertenze vede ke zvýšení průtoku krve ka pilárami, k poklesu zpětné transkapilární filt race, a následně ke vzniku edému a perikapilár nímu hromadění fibrinu (7). Vlivem sníženého
okysličení, nutrice a fibrotizace okolí dochází k rozvoji typických kožních změn. Tým lékařů z Brazílie (6) se věnoval zkoumání změn na ka pilárách v různých stadiích žilního onemocně ní přístrojem založeným na vizualizaci mikro cirkulace pomocí polarizovaného světla. Závě ry jejich studie jsou velmi zajímavé. 44 žen bylo rozděleno do šesti skupin a bylo u nich vyšetře no 87 dolních končetin s ultrazvukově a klinic ky prokazatelným CVD. Ve stadiu C0–C1 (podle CEAP klasifikace) byla objevena slabá mikro angiopatie, pro stadia C1–C3 byla charakteri stická středně silná mikroangiopatie, předpo kládaná těžší mikroangiopatie byla nalezena ve stadiích C3–C5. Podrobnější rozbor ukázal, že
Zdroj: Lascasas-Porto CL et al. Microvasc Res. 2008, Danziger N., J Mal Vasc., 2007.
Abnormální permeabilita kapilár w Žilní hypertenze – přenos do kapilár
Morfologické změny v kožní mikrocirkulaci
Zánětlivé změny v kapilárách
Deformace kožních kapilár
Kapilární propustnost
Otok, bolest
Mikrovarixy (metličky)
Fibróza, hypoxie, nekróza
Únik plazmy Adhezivní molekuly Volné radikály Proteolytické enzymy
v průběhu progrese CVD dochází k morfologic kým změnám na kapilárách. Díky této metodě je tedy možné detekovat změny v mikrocirku laci ještě před rozvojem stadia C2 (varixy) a ta ké sledovat účinnost venofarmak a doporučené terapie. Tým profesorky Bouskelyové navrhuje definování mikrocirkulárního indexu pro ur čování prognózy chronického žilního onemoc nění. Pojem žilní mikroangiopatie, jako jeden z prvních signálů vzniku CVD, umožňuje kvan tifikaci parametrů mikrocirkulace v monito rování závažnosti CVD. Pohled na rozvoj CVD se tedy posunul na úroveň kapilár. Vysoký žil ní tlak vede k chronickému poškození kapilár a snížení jejich funkce. Kožní kapiláry se vli vem přetrvávající žilní hypertenze prodlužují, klikatí a vytváří glomeruly. Jsou zvýšeně permeabilní pro větší molekuly, výsledkem je napětí v interendoteliálních pórech a nepravi delný průměr kapilárního lumenu. Oxidační stres vznikající vyplavením reaktivních forem kyslíku z neutrofilů a makrofágů se pravděpo dobně podílí na vzniku bércových vředů (2). Mechanismy, které spouštějí kaskádu spo jenou s aseptickým zánětem, mohou zahrno vat genetické rizikové faktory, hormonální vli vy, dlouhodobou hydrostatickou zátěž a poru chu smykového napětí tekutin. Další důležitou roli při vzniku CVD hraje životní styl, množství a typ aktivit v průběhu dne, frekvence a druh sportovní aktivity, povolání, hmotnost pacienta, životospráva, věk a další faktory. Tajemný a nenápadný počátek onemocnění
Identifikace pacientů s žilní symptomatikou v prvních stadiích CVD, bez zjevných klinic kých známek, je velmi obtížným úkolem. Znám ky CVD mohou být asociovány s poměrně vel kou řadou symptomů, jako je např. bolest, po city těžkých nebo neklidných nohou, pálení, svědění, brnění, noční křeče, bolestivé nebo oteklé a unavené nohy, a to zejména po zátě ži. Tyto obtíže ovšem mohou být příčinou i ji ných nemocí a je nutné je od CVD odlišit. Mů že se jednat o obtíže nesouvisející s onemocně ním žil, jakou jsou např. obezita, neurologické obtíže, důsledek profese, kde se celý den sto jí nebo sedí, arteriální onemocnění a řada dal ších (8). Cílem vyšetření by nemělo být pouze určení přítomnosti obtíží, ale mělo by jím být také určení stupně obtíží a jejich změn v prů
Medicínská review 51
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
běhu dne. Obzvlášť důležitý je podrobný roz hovor u lidí pracujících na směny a u pacientů se sníženou compliance k léčbě. Profesor Tsoukanov se se svým výzkumným týmem snažil poodhalit tajemství počáteční ho „klinicky neviditelného“ stadia. Na zákla dě tohoto výzkumu tvrdí: „Větší průměr VSM se podílí na výskytu refluxu, protože zabraňu je tomu, aby se cípy chlopní zcela uzavřely.“ (9) Se svým kolektivem se ve studii zaměřil na poměrně širokou skupinu pacientů, kteří se k lé kaři dostavili z důvodu subjektivních příznaků v dolních končetinách, ale bez přítomných vidi telných známek chronického žilního onemoc nění. Vena saphena magna (VSM) byla u těch to pacientů vyšetřena pomocí duplexního sono grafického zobrazení, jehož cílem bylo ověřit, zda může za určitých podmínek, tj. na konci dne v ortostatické poloze, docházet k refluxu. Výsledkem bylo zjištění přítomnosti přechod ného (tranzitorního) refluxu ve večerních hodi nách, který je příčinou zejména večerních křečí a nepříjemných pocitů v dolních končetinách. Běžný scénář vyšetření pacientů s CVD ten to jev ale nemusí odhalit, protože pacienti při cházejí na vyšetření většinou v dopoledních hodinách. Aby bylo angiologické vyšetření ob jektivní, bylo by nutné provést duplexní sono grafické vyšetření a měření rozdílu průměru VSM ráno a večer. Počátek CVD je tedy tak trochu tajemný a slo žitě odhalitelný. Označuje se podle CEAP klasi fikace jako C0s, En, An, Pn a vymezuje konkrét ní typ pacientů s příznaky souvisejícími s chro nickým žilním onemocněním dolních končetin (např. pocit těžkých nohou vestoje, pocit ne klidných nohou, pocit otoku), a to zejména ve večerních hodinách, ale bez viditelných zná mek chronického žilního onemocnění. Na zá kladě studií, které proběhly už v 80. letech mi nulého století a jejichž výsledky potvrdil i Vein Consult Program, je přítomnost tohoto stadia nezpochybnitelná. Tsoukanov ve svém článku uvádí, že na úpl ném počátku CVD mohou mít pacienti s C0s reflux v podkožních kmenech a tento je mož né odhalit pomocí duplexní sonografie. Skupi na italských vědců zachytila u těchto pacientů lokalizovanou dysfunkci chlopní s třepotáním a prolapsem (10). Ovšem nedomykavost chlop ní se může objevit i u pacientů s malými chlop němi v povrchových žilách ve stadiu C0s a C1 nezávisle na přítomnosti refluxu ve vena sa phena magna (9). Tyto údaje jsou důležité při rozhodování o vhodné terapii a pro zkoumání dalších účinků venofarmak. Tsoukanov ve své práci zkoumal účinek MPFF a prokázal kromě výrazných protizánětlivých a venoprotektivních účinků i významné snížení dilatace VSM a od stranění nebo snížení večerního žilního refluxu. Venoaktivní léky
Venoaktivní léky (venofarmaka) zahrnují pře vážně léky rostlinného původu. Kromě této léčby jsou již několik let mezi pacienty rozšířeny po travinové doplňky. Na rozdíl od SÚKLem kon trolovaných a schvalovaných venofarmak, která
mají za sebou řadu klinických studií, u doplňků stravy nebyla účinnost prokázána. CVD je one mocnění, a jako takové by tedy mělo být léčeno ověřenou a kvalitní léčbou. Ve světle nových kli nických studií zaměřených na etiologii a pato genezi CVD jdou ruku v ruce i výzkumy ohled ně účinků venofarmak. Tyto působí na úrovni mikro- i makrocirkulace, ovlivňují změny v žil ní stěně a také na žilních chlopních, působí na zvyšování žilního tonu (např. MPFF, rutin, ru tosidy, escin, extrakt z listnatce a kalcium dobe silát) a ovlivňují chronické zánětlivé procesy po stihující velké i malé žíly (MPFF) (2). Flavonoidy mají navíc antioxidační vlastnosti a působí na vychytávání volných radikálů. Zánět probíhající v žilní stěně je charakterizován interakcí mezi neutrofily a endotelem, jejich aktivací, adheren cí, migrací a vyplavením reaktivních forem kys líku, čímž dochází k hyperpermeabilitě kapilár. Antioxidační a protizánětlivé účinky některých venofarmak (např. MPFF, rutosidy, escin a další) snižují kapilární hyperpermeabilitu. Z pohledu rozvoje chronického zánětu v žilách při CVD je důležité, aby venofarmaka působila na různých úrovních zánětlivé kaskády. Příkladem je MPFF (obchodní název v České republice je Detralex), který zmírňuje expresi adhezivních molekul na neutrofilech a monocytech (2). Z dalších vlast ností je důležité, aby venofarmakum mělo kom plexní účinek – působení na tonus žilní stěny, ochrana struktury žilních chlopní, antioxidač ní a protizánětlivý účinek. Adherence pacientů k léčbě CVD
„Raději si vezmu prášek, než nosit teplé pun čochy…“ Tuto větu pronáší velké procento pa cientů, a jak je vidět podle výzkumu, který pro běhl v ČR v r. 2014, až 90 % pacientů preferuje perorální formu léčby CVD před dodržováním režimových opatření nebo nošením kompresiv ních punčoch (1). Režimová opatření dodržo valo 60 % dotázaných a pouze 30 % respekto valo doporučení na kompresivní terapii. Tento výzkum prokázal, že tříměsíční komplexní te rapie CVD vedla k významnému ústupu obtíží dotázaných pacientů. Kvalita života s CVD
Podle autorů článku o kvalitě života pacientů s CVD jsou denní aktivity a kvalita života u pa cientů s tímto onemocněním zhoršené (3). Kva litu života pacientů s CVD spojeného s otoky DKK srovnávají se sníženou kvalitou života při diabetu, nebo dokonce onkologickém onemoc nění (3). Respondenti s bércovým vředem uvá děli snížení kvality života srovnatelné se srdeč ním selháváním. Toto sledování proběhlo na 522 pacientech, u 83 specialistů a bylo také spo jeno se sledováním vlivu venofarmak na kva litu života. Podle závěru autorů užívání MPFF, správná edukace pacientů a zavedení komplex ní léčby vedly k výraznému zlepšení životního komfortu dotazovaných. Těhotenství a CVD
Těhotenství hraje v rozvoji CVD důležitou roli. Změny v žilním systému u gravidních
žen jsou asociovány se zvýšeným žilním tla kem vznikajícím kompresí vena cava inferi or a iliackých vén gravidním uterem a zvý šením žilní distenzibility přes hormonální mediátory (11). Projevy zpočátku zahrnují pří tomnost teleangiektazií a venulektazií, poz ději se mohou objevit varikózní vény, otoky, trofické změny na kůži, pocity těžkých no hou. Na konci těhotenství je tlak ve femorál ních vénách v supinační pozici trojnásobný (11). Placenta produkuje množství steroid ních hormonů od šestého týdne těhotenství a hormony estradiol a progesteron mají va zodilatační efekt. Teleangiektazie jsou mno hem větší a hustější, varikózní vény mohou být izolovány nebo vytvářejí velmi impozant ní obrazce (11). Čtyřikrát vyšší riziko vzniku varikózních vén mají ženy ve věku nad 35 let a toto riziko stoupá, pokud se jedná o více četnou graviditu (11). U pacientek s pozitivní rodinnou anamnézou je až 6,5krát vyšší než u pacientek bez výskytu CVD v rodinné his torii. V těhotenství je také 3–6krát vyšší ri ziko vzniku tromboembolické nemoci opro ti netěhotným ženám (12). Vlastní terapie spočívá ve zpomalení ne bo pozastavení progrese CVD. Klíčovou roli u pacientek s rizikem rozvoje CVD a s již roz vinutými projevy CVD sehrávají dobře zvole né kompresivní punčochy, častější elevace dol ních končetin, u symptomatických pacientů se osvědčilo užívání venofarmak. V obou pří padech platí co nejrychlejší započetí terapie. Význam kompresivních punčoch spočívá v tom, že redukují symptomatologii žilní insuficience a snižují žilní reflux (12). U gravidních je vhodné zvolit lehkou nebo středně silnou kompresi (I. KT nebo II. KT). Podle posledních guideli nes má u gravidních žen užívání MPFF velmi silné doporučení (1B) založené na benefitu té to terapie (2, 11). Léčba CVD má tři základní pilíře
Léčba CVD je lékařské a farmaceutické obci velmi dobře známá a zahrnuje konzervativní a chirurgické postupy. Vždy platí, že musí být komplexní. Podle průzkumu o adherenci pa cientů k léčbě mají pacienti nejnižší compli ance ke kompresivní terapii. V případě CVD se jedná o jeden ze tří důležitých pilířů, který slouží k podpoře žilního a lymfatického obě hu dolních končetin, také jako podpora žilně svalové pumpy a jako základní léčebná meto da v případě bércových vředů žilní etiologie. V prvotní léčebné fázi otoku je vhodné použití obinadel s vysokým pracovním tlakem a níz kým klidovým tlakem, tedy obinadel s krát kým tahem. Jejich účinek se při střídání vyso kých a nízkých hodnot kompresivního tlaku pozitivně projeví na hlubokém i povrchovém žilním systému (13). Při použití obinadel s níz kým pracovním tlakem a vysokým klidovým tlakem, tedy s dlouhým tahem, je kompresivní tlak omezený pouze na povrch a nutritivní cé vy nejsou odlehčovány a ventilovány (13). Ta to obinadla mohou být použita k přechodné mu zvýšení tlaku, který na končetinu vyvíje
52 Medicínská review
AM Review 24 2016
Zdroj: Tsoukanov YT, Phlebolymphology, 2015.
Snížení refluxu ve v. saphena magna po léčbě Detralexem
Počet pacientů
100
85 % pacientů bez refluxu
80 60
p = 0,000008
40 20 0 Před zahájením léčby
Po 2 měsících léčby
jí obinadla s krátkým tahem, ale nemohou na končetině zůstat přes noc. Vzhledem k tomu, že oba typy těchto obinadel mají zcela opačný úči nek, je při jejich doporučení a preskripci nutné dbát na správnost zvoleného obinadla a eduka ci pacientů o správné technice nakládání s ni mi. Podle fáze, typu a průběhu onemocnění je možné u pacientů se stabilizovaným nálezem i v případě pokročilejších stadií CVD přede psat kompresivní punčochy. Tyto jsou ovšem vhodné již od prvních stadií CVD, kde může me volit lehkou kompresi (I. kompresní třída), pro varixy, po žilních operacích, při projevech žilní insuficience jsou vhodnější kompresivní punčochy se středně silnou kompresí (II. kom presní třída). Vzhledem k tomu, že kompresiv ní punčochy mají vysoký klidový tlak a nízký pracovní tlak, jsou tedy dlouhotažné, je nut né je na noc sundávat (13). V případě asymet rických končetin volíme kompresivní punčo chy na míru. U pacientů nejsou kompresivní punčochy v oblibě zejména z důvodu složité ho navlékání a svlékání. Pro ulehčení těchto úkonů dnes máme k dispozici několik prak tických navlékačů punčoch (např. Eureka, na vlékač Maxis nebo Doff N´Donner). Druhým, neméně důležitým pilířem v léč bě CVD jsou venofarmaka. Podle analýzy přes 80 klinických studií zaujímá ve skupině veno farmak nejlepší postavení mikronizovaná fla vonoidní frakce (MPFF), hydroxyetylrutosidy a kalcium dobesilát (4). Nejvyšší míru doporu čení pro léčbu CVD založenou na prokazatelně pozitivních účincích má MPFF (2). Apel na čas né zahájení léčby CVD již od stadia C0s má své opodstatnění. Venofarmaka mají v tomto přípa dě podstatnou roli zejména v inhibici zánětlivé kaskády a snížení oxidačního stresu, čímž do chází k ochraně žilních chlopní a žilní stěny před degenerativními změnami, předcházení reflu xu a preventivnímu působení, popř. remodelaci kožní tkáně (2, 9, 14). V pozdějších stadiích by měl být výběr vhodného farmaka založený ta ké na jeho účincích na lymfatický systém, mik rocirkulaci, antiedematózním a venoprotektiv ním účinku. Mezinárodní konsenzus odborníků na CVD z celého světa vydal vyjádření, že ve nofarmaka jsou indikována u všech stadií CVD (od C0s do C6s) (2).
Intenzita příznaku měřená na VAS (cm)
Účinek Detralexu u pacientů v C0s stadiu 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0
Detralex zmírňuje příznaky CVD u pacientek s flebopatií (COs)
*
* –56 %
*
* p < 0,00001 –72 %
Večerní tíha v nohou
Režimová opatření jsou třetím základním pilířem v léčbě CVD. Pacient by o nich měl být poučen již při prvním vyšetření. Tato opatře ní zahrnují pravidelný pohyb (vhodné spor ty jsou plavání, chůze, jízda na kole), redukci nadváhy, vyhýbání se horkému prostředí, sau ně a horkým lázním, těsnému oblečení a příliš vysokým podpatkům. Důležité jsou pravidelné kontroly v ambulanci praktického lékaře a spe cialistů. Dodržování režimových opatření vý znamně zlepšuje kondici žilně-svalové pumpy a v kombinaci s ostatními pilíři přispívá k od dálení progrese CVD. Nejenom v našich zeměpisných podmínkách, ale zejména v zemích s horkým podnebím je com pliance ke kompresivní terapii a režimovým opatřením nízká. Z toho vyplývá, že na prvním místě řešení CVD by měla být prevence, edukace obyvatelstva a včasné vyšetřování pacientů s po drobným odebíráním anamnézy a určováním zvýšeného rizika rozvoje CVD. Důležitá je včasná léčba přizpůsobená možnostem a životnímu stylu pacientů. V pokročilejších stadiích mají význam chirurgické metody, které ovšem neřeší základní příčinu CVD. Chirurgické metody a pěnová skle rotizace se s vynikajícím úspěchem používají i při řešení bércových vředů žilní etiologie. I v tomto případě ovšem musí být léčba kombinovaná s kompresivní terapií, venofarmaky a dodržo váním režimových opatření a též musí být kon tinuální i v pooperačním období. Závěrem
Před léčbou Po dvouměsíční léčbě Detralexem, 2 tbl/den
Jedno přísloví říká: „Koně můžeš přivést k vo dě, ale napít se musí sám.“ Rolí lékařů je pa cienta podrobně vyšetřit, o podstatě onemoc nění poučit, doporučit mu adekvátní a kom plexní léčbu a vysvětlit mu rizika, pokud léčbu nebude dodržovat. Pacient má ale ve svých ru kou, jestli bude doporučení dodržovat a léč ba bude úspěšná. Motivací by pro něj měl být fakt, že dnes máme k dispozici data o tom, že pokud se s léčbou CVD začne co nejdříve, je možné progresi tohoto onemocnění výrazně oddálit a zlepšit kvalitu života. Léčba by vždy měla zohledňovat možnosti a schopnosti pa cientů a jejich rodiny, měla by být komplexní a pacient by měl nést spoluzodpovědnost za její správné dodržování.
Večerní bolest v nohou
–86 %
Noční křeče v nohou
Použitá literatura 1. Suchopár J., Prokeš M.: Léčebné metody užívané u nemocných s chronickým žilním onemocněním a adherence pacientů k těmto metodám v běžné klinické praxi v ČR. Practicus. 2015; 14(7):12–17. 2. Nicolaides A., Kakkos S., Eklof B., Perrin M., Nelzen O., Neglen P., Partsch H., Rybak Z.: Management of chronic venous disorders of the lower limbs. Guidelines according to scientific evidence. International Angiology. 2014; 33(2):126–139. 3. Yanushko A. V. et col.: Benefits of MPFF on primary chronic venous disease-related symptoms and quality of life: the DELTA study. 4. Stracenská J.: Význam farmakoterapie a režimových opatření u chronické žilní choroby. Referátový výběr, 2012, Speciál I/54: 65–70. 5. Bergan J. J., Bunke-Paquette N.: Efficacy of veno-active drugs in primary chronic venous disease survey of evidence, synthesis, and tentative recom mendations. The Vein Book. 2014; 514–527. 6. Bouskela E., Virgini-Magalhaes C. E., Lascacas Porto C. L. et col.: Quantification of microangiopathy in chronic venous disease. Phlebology. 2007; 14(3):129–134. 7. Kopalová I.: Klinické prejavy a diagnostika chronického venózneho ochorenia, Referátový výběr z dermatovenerologie, Speciál I/2012: 42–48. 8. Pietrzycka A. et col.: Effect of Micronized Purified Flavonoid Fraction Therapy on Endothelin-1 and TNF-Levels in Relation to Antioxidant Enzyme Balance in the Peripheral Blood of Women with Varicose Veins. Current Vascular Pharmacology. 2015; 13:801–808. 9. Tsoukanov YT, Tsoukanov AY, Nikolaychuk A.: Great saphenous vein transistory reflux in patients with symptoms related to chronic venous disorders but without visible signs (C0s), and its correction with MPFF treatment. Phlebolymphology. 2015; 22(1):18–24. 10. Andreozzi GM: Prevalence of patients with chronic venous disease-related symptoms but without visible signs (described as C0s in the CEAP classification): the Italian experience. Phlebolymphology. 2006; 13:28–35. 11. Cornu-Thenard A., Boivin P.: Chronic venous disease during pregnancy. Phlebolymphology. 2014; 21(3):138–145. 12. Herman J., Musil D. a kol.: Žilní onemocnění v klinické praxi. Grada. 2011; 15–53. 13. Sellner Švestková S.: Kompresivní terapie v praxi. Praktické lékárenství. 2013; 9(3):117–119. 14. Bergan J. J. et col.: Pathogenesis of primary chronic venous disease: Insights from animal models of venous hypertension. Journal of Vascular Surgery. 2008; 47(1):183–192. MUDr. Júlia Černohorská, Ph.D. DermalCentre Mělník
Medicínská review 53
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
OBJEVTE PEGYLOVANÝ INTERFERON
OBJEVTE NOVÉ MOŽNOSTI PLEGRIDY je nový pegylovaný interferon pro léčbu relaps-remitentní RS1 PLEGRIDY zajištuje prodlouženou účinnost v jedné dávce podávané jednou za 2 týdny1 Plegridy významně snižuje roční četnost relapsů o 36% a významně snižuje progresi disability ve 24. týdnu o 54% ve srovnání s placebem1
KAŽDÉ 2 TÝDNY
SUBKUTÁNNÍ INJEKCE
ZKRÁCENÁ INFORMACE O LÉČIVÉM PŘÍPRAVKU PLEGRIDY Název přípravku: Plegridy 63 mikrogramů injekční roztok v předplněném peru. Plegridy 94 mikrogramů injekční roztok v předplněném peru. Plegridy 125 mikrogramů injekční roztok v předplněném peru. Složení: Jedno 63/94/125mikrogramové předplněné pero obsahuje peginterferonum beta 1a 63/94/125 mikrogramů v 0,5 ml injekčního roztoku. Úplný seznam pomocných látek je uveden v SPC. Terapeutické indikace: Přípravek Plegridy je indikován k léčbě dospělých pacientů s relabující-remitující roztroušenou sklerózou. Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka je 125 mikrogramů podaných subkutánně každé 2 týdny (14 dní). Je doporučováno, aby pacienti zahájili léčbu 1. dávkou 63 mikrogramů (den 0), ve 2. dávce zvýšili na 94 mikrogramů (den 14) a 3. dávkou dosáhli plné dávky 125 mikrogramů (den 28), a potom pokračovali s plnou dávkou každé dva týdny (14 dní). Doporučuje se, aby zdravotnický pracovník zacvičil pacienta ve správné technice samostatného podání subkutánní injekce za použití předplněného pera. Obvyklá místa podání subkutánní injekce jsou břicho, paže a stehno. Bezpečnost a účinnost přípravku Plegridy u dětí a dospívajících ve věku 0 až 18 let s roztroušenou sklerózou nebyly stanoveny. Předplněná pera jsou určena pouze na jedno použití. Kontraindikace: Hypersensitivita na přirozený nebo rekombinantní interferon beta nebo peginterferon nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku. Zahájení léčby během těhotenství. Pacienti se stávající těžkou depresí a/nebo sebevražednými myšlenkami. Zvláštní upozornění: Přípravek Plegridy má být podáván s opatrností u pacientů s depresivním onemocněním, závažnou poruchou funkce ledvin a jater, se záchvaty v anamnéze a u pacientů léčených antiepileptiky. Pokud se objeví závažné hypersenzitivní reakce, peginterferon beta 1a má být vysazen. U pacientů léčených přípravkem Plegridy byly pozorovány cytopenie, včetně vzácné závažné neutropenie a trombocytopenie. V souvislosti s přípravky obsahujícími interferon beta byly hlášeny případy trombotické mikroangiopatie (TMA) projevující se jako trombotická trombocytopenická purpura (TTP) nebo hemolyticko-uremický syndrom (HUS), včetně fatálních případů. Jestliže je diagnostikována TMA, je třeba okamžitě zahájit léčbu (a zvážit výměnu plazmy), přičemž se doporučuje okamžitě přerušit léčbu přípravkem Plegridy. Během léčby přípravky obsahujícími interferon beta byly hlášeny případy nefrotického syndromu spojeného s různými základními nefropatiemi. Je nutná rychlá léčba nefrotického syndromu a je třeba zvážit ukončení léčby přípravkem Plegridy. U pacientů užívajících interferon beta bylo hlášeno zhoršení srdečního onemocnění. Pacienti mohou proti přípravku Plegridy vyvinout protilátky. Interakce s jinými léčivými přípravky: Se zvýšenou pozorností je třeba postupovat při podávání přípravku Plegridy v kombinaci s léčivými přípravky, které mají úzký terapeutický Biogen (Czech Republic) s.r.o. Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 tel.: 255 706 200, fax: 255 706 229, www.biogen.com.cz PE-CZ-0017 listopad 2016
index a jejichž clearance je ve větší míře závislá na jaterním cytochromu P450. Fertilita, těhotenství a kojení: Ženy ve fertilním věku musí používat vhodnou antikoncepci. Pokud pacientka otěhotní nebo plánuje otěhotnět během používání přípravku Plegridy, je zapotřebí zvážit přerušení léčby. Může existovat zvýšené riziko samovolného potratu. Vzhledem k možnosti závažných nežádoucích reakcí u kojených dětí je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo léčbu přípravkem Plegridy. Nejsou k dispozici žádné údaje o účincích peginterferonu beta-1a na fertilitu lidí. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Nežádoucí příhody související s CNS spojené s užíváním interferonu beta mohou ovlivnit schopnost pacientů řídit a obsluhovat stroje. Nežádoucí účinky: Velmi časté: bolest hlavy, bolest svalů, bolest kloubů, chřipce podobné příznaky, horečka, zimnice, slabost; erytém, bolestivost a pruritus v místě podání. Časté: nauzea, zvracení, pruritus, hypertermie, bolest, zvýšení tělesné teploty, zvýšení alanin aminostransferázy, zvýšení aspartát aminotransferázy, zvýšení gama-glutamyl-transferázy, snížený hemoglobin, snížení počtu bílých krvinek, deprese; otok, pocit tepla, hematom, vyrážka, zduření, změna barvy a zánět v místě podání. U přípravků s interferonem beta byly hlášeny případy plicní arteriální hypertenze (PAH). Předávkování: V případě předávkování je možné pacienta hospitalizovat, aby mohl být sledován, a je třeba podávat vhodnou podpůrnou léčbu. Podmínky uchovávání: Uchovávejte v chladničce (2 °C - 8 °C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. Balení: Balení k zahájení léčby: 1 x 63mikrogramové (1. dávka) a 1 x 94mikrogramové (2. dávka) předplněné pero. Balení k udržování léčby: Předplněná pera s obsahem 125 mikrogramů v balení po 2 nebo 6 kusech. Držitel rozhodnutí o registraci: Biogen Idec Limited, Maidenhead, Berkshire, SL6 4AY, Velká Británie. Reg. čísla: EU/1/14/934/002, EU/1/14/934/005, EU/1/14/934/006. Způsob úhrady a výdeje: Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Datum revize textu: 10/2015.
▼ Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Před předepsáním léku se prosím seznamte s úplnou informací o přípravku.
Reference: 1. SPC Plegridy
54 Medicínská review
z ODBOrNÉHO tISKU
AM Review 24 2016
| Rubrika Z odborného tisku byla připravena ve spolupráci s překladatelskou společností ACP Traductera, a. s.
Vysoké koncentrace železa souvisejí s GDM Časopis Diabetologia Evropské asociace pro stu dium diabetu publikoval případovou kontrolo vanou studii, v níž Shristi Rawal, PhD, z Euni ce Kennedy Shriver National Institute of Child Health and Human Development (NICHD), Rockville, USA, a spol. zjistili, že vyšší kon centrace hepcidinu byly spojeny s vyšším rizi kem gestačního diabetu mellitu (GDM), zejména během druhého trimestru (OR 2,61 pro nejvyš ší ve srovnání s nejnižším kvartilem), a zvý šené koncentrace feritinu dokonce s výrazně zvýšeným rizikem rozvoje GDM, a to v prvním (OR 2,43) i v druhém trimestru (OR 3,95). Tě hotné ženy s diagnózou GDM navíc měly o 16 % vyšší koncentrace hepcidinu ve srovnání s že nami bez GDM (6,4 oproti 5,5 ng/ml; p = 0,02). „Suplementace železem se těhotným ženám často doporučuje, protože nedostatek železa je u těhotných žen častý. Nové údaje však vzbudi ly možné obavy, protože u negravidních žen by la mezi vyššími zásobami železa a poruchami metabolismu glukózy zaznamenána význam ná souvislost, a to včetně zvýšeného rizika dia betu 2. typu,“ uvedl Dr. Cuilin Zhang, PhD, ve doucí výzkumník v NIHCD, pro odborný server MedPage Today. „Z hlediska role železa v roz voji gestačního diabetu, což je častá komplika
ce v těhotenství, jsou důkazy nejasné a omeze né.“ Proto se jeho tým pustil do studie, v níž měřil souvislosti mezi rizikem rozvoje gestač ního diabetu mellitu (GDM) a biomarkery žele za, včetně feritinu, hepcidinu, rozpustného re ceptoru transferinu (sTfR), poměru sTfR : feri tin a plazmatických koncentrací Creaktivního proteinu a sledoval i odchylky v koncentracích těchto markerů během celého těhotenství. Do studie zařadili 321 žen z kohorty studií růstu jediného plodu NICHD, přičemž 107 účast nic mělo GDM a 214 účastnic tvořilo spárované kontroly bez GDM. Ke stanovení diagnózy GDM byly použity výsledky perorálního glukózového tolerančního testu získané z lékařských zázna mů (současné pokyny doporučují, aby všechny asymptomatické těhotné ženy podstoupily scree ning GDM ve 24. týdnu těhotenství). Plazmatické koncentrace hepcidinu, feriti nu a sTfR byly stanoveny čtyřikrát během tě hotenství. Při prvním měření, které probíhalo v 10.–14. týdnu těhotenství, byly koncentrace fe ritinu u žen, u kterých se později rozvinul GDM, přibližně o 21 % vyšší ve srovnání s ženami, u kterých k rozvoji GDM nedošlo. V době dru hého měření (v 15.–26. týdnu) byly hodnoty fe ritinu a hepcidinu významně vyšší u žen, u kte
rých byl nakonec diagnostikován GDM, a poměr sTfR : feritin byl v této kohortě významně niž ší (p = 0,02). Pouze koncentrace sTfR s násled nou diagnózou GDM významně nekorelovaly. Výsledky potvrdily hypotézu autorů. „I když je železo rozhodující pro normální funkci β bu něk a homeostázu glukózy, oxidační stres z nad měrného hromadění železa může vést k poško zení β buněk, poruše sekrece inzulinu a tak dá le,“ prohlásil Dr. Zhang pro MedPage Today. Světová zdravotnická organizace a centra pro kontrolu a prevenci nemocí doporučují rutin ní screening železa v průběhu těhotenství. Au toři doporučují jako klinicky přínosné testová ní jeho koncentrací už v časné fázi těhotenství. V budoucích studiích chtějí současně zkoumat roli biomarkerů železa a železa získávaného z potravy (ze stravy i doplňků stravy) v rozvo ji GDM. „Bylo by také zajímavé zkoumat krát kodobý a dlouhodobý vliv koncentrace železa u matky na zdraví potomků,“ uvedl Dr. Zhang. Rawal S. et al.: A longitudinal study of iron status during pregnancy and the risk of gestational diabetes: findings from a prospective, multiracial cohort. Diabetologia 2016; DOi: 10.1007/s00125-016-4149-3.
Kardiovaskulární riziko u RA: podobné jako u diabetu Je všeobecně známo, že kardiovaskulární (KV) onemocnění mají u pacientů s revma toidní artritidou (RA) vysokou prevalenci, nicméně dlouhodobé údaje chybějí. Během tiskové konference v rámci výročního zase dání Americké revmatologické společnosti ve Washingtonu Dr. Michael T. Nurmohamed, PhD., z VU University Medical Center v Am sterdamu, Nizozemí, přednesl výsledky vý zkumu svého týmu, podle nichž bylo riziko KV příhod u pacientů s diagnostikovanou RA srovnatelné s rizikem KV příhod u pacientů s diabetem 2. typu (DM2). Ve srovnání s obec nou populací dosahovaly míry rizika KV pří hod u pacientů s RA vzhledem k věku a pohla ví hodnoty 2,14 (p < 0,01) a u pacientů s DM2 1,63 (p < 0,01). Skupina Dr. Nurmohameda analyzovala úda je z 15leté observační studie CARRE, jíž se účast nilo 353 pacientů s dlouholetou revmatoidní artritidou (RA). Průměrný věk účastníků stu die CARRE činil 63 let a 66 % pacientů tvořily ženy. KV cílové ukazatele, jako jsou ischemic ká choroba srdeční a cerebrovaskulární přího
dy, byly hodnoceny na počátku studie a po 3, 10 a 15 letech sledování. Parametry byly porovnány s výsledky ze studie Hoorn, která zahrnovala 2540 jedinců reprezen tujících běžnou populaci. Studie Hoorn posuzo vala metabolismus glukózy a KV rizikové faktory, a to po dobu více než 15 let. KV cílové ukazate le byly hodnoceny stejně jako ve studii CARRE na počátku studie a po 3, 10 a 15 letech sledová ní. Ve studii CARRE byl u 96 pacientů s RA bě hem 2703 pacientoroků zaznamenán výskyt KV příhod, což odpovídá incidenci 3,6/100 paciento roků, a ve studii Hoorn byl během 25 335 paci entoroků u 298 jedinců z běžné populace zazna menán výskyt KV příhody a u 41 pacientů DM2, z čehož vyplývá incidence 1,4/100 pacientoroků v běžné populaci. Po dalším přepočtu na tradič ní KV rizikové faktory dosahuje míra rizika KV příhod u RA 1,73 (p < 0,01) a významné hranič ní hodnoty u DM2 (HR 1,42, p = 0,047). Po pře počtu na převládající KV onemocnění dosaho vala míra rizika ve srovnání s běžnou popula cí pro RA hodnoty 2,16 (p < 0,01) a pro diabetes 1,28 (p = 0,27).
Výskyt KV onemocnění byl více než dvojná sobný oproti běžné populaci a tento nárůst pře trvával i po přepočtu na tradiční rizikové fak tory. „Což znamená, že probíhající systémový zánět v souvislosti s revmatoidní artritidou je nezávislým faktorem, který přispívá ke kardio vaskulárnímu riziku,“ prohlásil Dr. Nurmoha med. „Potřebujeme zlepšit zavádění programů pro screening a léčbu kardiovaskulárních ri zik,“ uvedl. „Hromadí se důkazy o tom, že an tirevmatická léčba, zejména biologická, snižu je kardiovaskulární riziko. Nicméně naše sou časná strategie snižování dávek nebo přerušení biologické léčby může vystavit pacienty riziku zvýšenému. Tuto skutečnost by měly zohlednit budoucí studie,“ dodal.
Agca R. et al.: increased risk of cardiovascular events in patients with rheumatoid arthritis over a 15 year time period that is comparable to type 2 diabetes. ACR 2016; Abstract 1990.
Medicínská review 55
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
ELVAFARMA
...stihnete všechno? Název léčivého přípravku: Emselex 7,5 mg, tablety s prodlouženým uvolňováním. Emselex 15 mg, tablety s prodlouženým uvolňováním. Složení a léková forma: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 7,5 mg nebo 15 mg darifenacinu. Indikace: Symptomatická léčba nutkavé inkontinence a/nebo zvýšená frekvence močení a naléhavost močení, která se může vyskytnout u dospělých pacientů se syndromem hyperaktivního močového měchýře. Dávkování a způsob podání: Dospělí: Doporučená zahajovací dávka je 7,5 mg denně. Za dva týdny od zahájení léčby by měli být pacienti znovu vyšetřeni. U pacientů, kteří vyžadují větší zmírnění příznaků, je možné podle individuální odpovědi denní dávku zvýšit na 15 mg denně. Pediatrická populace: Podávání Emselexu dětem do 18 let se vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti nedoporučuje. Porucha funkce jater: Pacienti se středně zhoršenou funkcí jater (Child Pugh B) by měli být léčeni pouze v případě, pokud přínos léčby převáží její riziko a dávka by měla být omezena na 7,5 mg jednou denně. Způsob podání: Emselex je určen k perorálnímu podání. Tablety se užívají jednou denně a zapíjí se tekutinou. Mohou se užívat s jídlem nebo nalačno, musí se polykat celé, nekoušou se, nedělí se, ani se nedrtí. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Retence moče. Žaludeční retence. Nekorigovaný glaukom úzkého úhlu. Myasthenia gravis. Závažné poškození jaterních funkcí (Child Pugh C). Závažná ulcerózní kolitida. Toxický megakolon. Souběžná léčba účinnými inhibitory CYP3A4. Zvláštní upozornění a opatření: Emselex musí být podáván opatrně pacientům s autonomní neuropatií, hiátovou hernií, klinicky významnou obstrukcí vyprazdňování močového měchýře, rizikem retence moče, závažnou zácpou nebo obstrukčními poruchami v zažívacím traktu (např. stenózou pyloru), pacientům léčených pro glaukom s úzkým úhlem. Před zahájením léčby Emselexem je nutné vyšetřit jiné případy častého močení (srdeční selhání nebo onemocnění ledvin). U pacientů s rizikem snížení gastrointestinální motility, gastro-ezofageálního refluxu a/nebo u pacientů, kteří užívají současně léky (perorální bisfosfonáty), které mohou vyvolat nebo exacerbovat esofagitidu, musí být Emselex podáván velmi opatrně. Antimuskarinika musí být předepisována s obezřetností pacientům s preexistujícími srdečními chorobami. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce: Darifenacin je přednostně metabolizován cytochromem P450, enzymy CYP2D6 a CYP3A4. Inhibitory těchto enzymů mohou proto zvyšovat expozici k darifenacinu. Účinné inhibitory CYP2D6 jsou např. paroxetin, terbinafin, cimetidin nebo chinidin. Středně silné inhibitory CYP3A4 jsou např. erytromycin, klaritromycin, telitromycin, flukonazol a grapefruitový džus. Darifenacin nesmí být podáván společně s účinnými inhibitory CYP3A4, jako jsou např. inhibitory proteázy (např. ritonavir), ketokonazol a itrakonazol. Také je třeba se vyvarovat podávání účinných inhibitorů P-glykoproteinu, např. cyklosporinu nebo verapamilu. Látky, které indukují CYP3A4 pravděpodobně sníží plazmatické koncentrace darifenacinu (např. rifampicin, karbamazepin, barbituráty a třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum). Vliv darifenacinu na jiné léčivé přípravky: Darifenacin je středně silným inhibitorem enzymu CYP2D6. Při současném podávání darifenacinu s léky, které jsou přednostně metabolizovány CYP2D6 a které mají úzkou terapeutickou šíři, např. flekainid, thioridazin nebo tricyklická antidepresiva, jako je imipramin, je nutná zvýšená opatrnost. Souběžná aplikace léčivých přípravků, které mají antimuskarinové účinky, jako je oxybutynin, tolterodin a flavoxát, může vyvolat zesílení terapeutických a nežádoucích účinků. Fertilita, těhotenství a kojení: Údaje o vlivu darifenacinu na fertilitu u člověka nejsou k dispozici. Ženy ve fertilním věku je nutné informovat o neexistenci fertilitních údajů a Emselex smí být podán pouze po zvážení individuálních rizik a prospěchu. K dispozici jsou pouze omezené údaje o užití darifenacinu u těhotných žen. Podávání přípravku Emselex se v těhotenství nedoporučuje. Není známo, zda se darifenacin vylučuje do lidského mateřského mléka. Riziko pro kojené dítě nelze vyloučit. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Emselex může způsobovat závratě a rozmazané vidění, nespavost nebo ospalost. Nežádoucí účinky: Velmi časté: Zácpa, sucho v ústech. Časté: Bolest hlavy, suchost očí, suchost nosní sliznice, bolest břicha, nauzea, dyspepsie. Méně časté: Infekce močových cest, nespavost, abnormální myšlení, závratě, dysgeuzie, somnolence, abnormální vidění včetně rozmazaného vidění, hypertenze, dyspnoe, kašel, rinitida, nadýmání, průjem, tvoření vředů v ústech, vyrážka, suchost kůže, svědění, hyperhidróza, retence moči, onemocnění močových cest, bolest v oblasti močového měchýře, erektilní dysfunkce, vaginitida, periferní otoky, astenie, otok tváře, otoky, zvýšené hladiny aspartátaminotransferázy a alaninaminotransferázy, poranění. Není známo: Angioedém. Předávkování: Předávkování darifenacinem může potenciálně vést k závažným anticholinergním účinkům, které musí být léčeny adekvátně. Léčba musí být zaměřena na odstranění anticholinergních projevů, použití např. fysostigminu může pomoci tyto projevy odstranit. Zvláštní opatření pro uchovávání: Uchovávejte blistry v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Držitel rozhodnutí o registraci: Merus Labs Luxco S.à R.L. 26-28, rue Edward Steichen L-2540 Lucembursko. Registrační číslo: Emselex 7,5 mg: EU/1/04/294/001-006, EU/1/04/294/013, EU/1/04/294/015-020, EU/1/04/294/027, Emselex 15 mg: EU/1/04/294/007-012, EU/1/04/294/014, EU/1/04/294/021-026, EU/1/04/294/028. Poslední revize SPC: 10/2009. Výdej přípravku Emselex je vázán na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Předtím, než přípravek předepíšete, přečtěte si, prosím, úplné znění Souhrnu údajů o přípravku. Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky na adrese http://www.ema.europa.eu.
CZ-EMSE-005
Zkrácená informace o léčivém přípravku Emselex
56 Medicínská review
historie
AM Review 24 2016
|
Jan Zahradníček – skromný ortoped se smyslem pro humor „Byl nezvykle pilný, vždy laskavý a až neuvěřitelně skromný, žil téměř asketickým způsobem. Přitom se dovedl radovat z darů života, žil především pro svou kliniku a svou rodinu, dostalo se mu mnoha významných poct, i mezinárodních, ale nikdy ani v nejmenším nezpychl.“
Tak vzpomínají na profesora Jana Zahradníč ka jeho žáci, pozdější profesoři Tošovský, Stry hal a Rybka. Rodák z obce Mastník na Třebíč sku ukončil studium medicíny v Praze v roce 1909. Po promoci krátce prošel několika klini kami, až konečně získal místo, po kterém tou žil – stal se operačním elévem na chirurgické klinice profesora Otakara Kukuly, kde pokračo val po dvou letech jako asistent. Když vypukly balkánské války, vyzval profesor Kukula léka ře, aby jeli poskytovat lékařskou péči bojujícím slovanským národům. Zahradníček odjíždí do Bělehradu, poté i do Sofie. Práce v polních laza retech mu dala bohaté zkušenosti s léčením ra něných, což ho přivedlo k hlubšímu a trvalému zájmu o ortopedii. Vrátil se na Kukulovu klini ku, ale ne na dlouho. Světová válka ho znovu za vedla na frontu do Haliče, Rumunska a Albá nie. Válečná léta šťastně přežil a v roce 1921 byl habilitován z ortopedické chirurgie po obháje ní práce věnované amputacím. Samostatné Československo zřídilo tak dlou ho žádanou druhou českou vysokou školu. V Br ně vznikla Masarykova univerzita a Zahradní ček tam odešel k profesoru Juliu Petřivalskému jako jeho zástupce. Po jistou dobu byl i primá řem chirurgického oddělení Nemocnice Milo srdných bratří v Brně. Po pěti letech se vrátil do Prahy na II. chirurgickou kliniku, v jejímž čele zůstal až do svého odchodu do důchodu. Rivalita s profesorem Jiráskem
Na lékařské fakultě v Praze bylo všeobecně zná mo, že na klinice profesora Zahradníčka vládne vlídná a vstřícná atmosféra, která se liší od dru hého chirurgického pracoviště vedeného profe sorem Jiráskem. Zahradníček dával příležitost všem lékařům kliniky. Spravedlivě je vypiso val k operacím, pravidelně se střídali na oddě leních, ambulancích, septických i aseptických sálech. Nesnášel byrokratické předpisy či na řízení omezující a komplikující práci lékařů – když byla zavedena kniha odchodů a příchodů, Zahradníček to vnímal nelibě: „U mě každý ví, co je jeho povinnost, chodit do práce včas a být na klinice tak dlouho, jak je potřeba.“ Mezi chirurgickou klinikou profesora Jiráska a Zahradníčkovou ortopedickou klinikou pano valo jisté napětí a rivalita. Oba přednostové se lišili odbornými názory i představami o práci vedoucího pracoviště. Osobitý vztah obou vy nikajících chirurgů dokresluje následující his torka. Na první novoroční schůzi chirurgic ké katedry 4. ledna jistého roku se předsedají
Jan Zahradníček (13. července 1882–12. října 1958) Repro: archiv autora
cí profesor Jirásek obrátil na Zahradníčka: „Ty jsi mi, Zahradníčku, neposlal do prvého ledna vyplněnou přihlášku do Akademie, o kterou jsem tě žádal.“ Zahradníček na to odpověděl: „Tu přihlášku jsi, Jirásku, poslal tak, že došla na kliniku do vrátnice na silvestra v šest hodin večer, takže jsem ti ji do prvého ledna nemohl vrátit.“ Jirásek výměnu názorů ukončil pokrče ním ramen: „Tak to se nedá nic dělat, tak zkrát ka v Akademii nebudeš.“ Na operačním sále, kde bývá mnohdy vy pjatá atmosféra, se Zahradníček projevoval své rázným způsobem. Pracoval rychle a stejně tak rychle myslel, často rychleji, než mluvil. To ilu struje historka o operaci, kdy instrumentářka podala Zahradníčkovi jiný nástroj, než chtěl: „Jste tu už dost dlouho, abyste věděla, že když řeknu peán, myslím nůžky, ale potřebuji pin zetu,“ reagoval. Americký chirurg, Holan nebo Zrzavý
Zahradníčkovi bydleli na Malé Straně v maleb ném starém domě, kde byly v místnostech za chovány překrásné renesanční malované stro py. MUDr. Anna Zahradníčková mluvila něko lika jazyky a skvěle zastávala roli hostitelky při častých návštěvách zahraničních hostů – zejmé na z Francie, Jugoslávie či Polska. Ze Spojených států přijížděl opakovaně a rád ortopedický chi rurg profesor Thompson. Vždy byl udiven, jak při večeři v mezinárodní společnosti dokázala Dr. Zahradníčková plynně hovořit střídavě ně kolika světovými jazyky. Pro Američana, kte
rý v celém světě vystačil se svou angličtinou, to byla neuvěřitelná věc. Anna Zahradníčková byla zubní lékařkou, ale po čase své povolání opustila a věnovala se pře kladatelské činnosti; překládala zejména z fran couzské literatury. Vítanými návštěvníky u Za hradníčků byli i umělci, především spisovate lé – Vladimír Holan, Jan Čep, synové Františka Halase a Jan Zahradníček, který byl bratran cem profesora Zahradníčka. Tragický osud to hoto básníka Zahradníčkovi těžce nesli. Umělec, představitel katolické moderny, jehož dílo bylo totalitním režimem potlačováno, byl v roce 1952 zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen na třináct let do vězení. Z malířů byl u Zahrad níčků na návštěvě nejčastěji Jan Zrzavý, jeho obraz visel i v profesorově pracovně na klinice. Manželé Zahradníčkovi měli dva syny a jed nu dceru. Jan byl chirurg, v 60. letech minulého století odjel do Afriky, po roce 1968 se nevrátil a usadil se v Německu. Dermatolog Oldřich po 21. srpnu 1968 z Československa emigroval ta ké. Dcera Jana odjela s manželem do Indie, kam jej vyslala Škodovka a kde rovněž zůstali. Když ovdověla, přestěhovala se do Kanady. Vědecká práce v penzi se mu stala osudnou
Jan Zahradníček byl vysoké postavy, vždy se dr žel vzpřímeně. Žil skromně, nekouřil a na kli nice kouření potíral. Byl téměř abstinent, jen svátečně si dopřál sklenku plzeňského nebo čí ši vína. Jeho nejmilejším jídlem byly švestkové knedlíky, které v podzimních týdnech měli na stole téměř obden. Měl smysl pro humor, rád poslouchal anekdoty, nesnášel však ty lascivní. Od roku 1933 byl řádným profesorem or topedie a dětské chirurgie a stal se průkopní kem moderní koncepce operační léčby vrozené luxace kyčelního kloubu a vysokých luxací se zkrácením femuru. Zasloužil se i o rozvoj péče o tělesně postižené. Mezi jeho hlavní publika ce patřily Deformační artróza (1953), Chirur gie pohybového ústrojí (ve dvou dílech, 1953) a Vrozené vymknutí kyčlí (1954). Ani po od chodu do důchodu se nevzdal vědecké práce a v roce 1958 se zúčastnil mezinárodního sym pozia v Moskvě, kde onemocněl zápalem plic. Po návratu z cesty se jeho stav už nevrátil k pl nému zdraví. Ischemické srdeční příhodě pod lehl 12. října 1958. V roce 1991 byl Zahradníček in memoriam vyznamenán zlatou plaketou a diplomem Čes ké akademie věd Za zásluhy o vědu a lidstvo. Doc. MUDr. Otakar Brázda, CSc.
Medicínská review 57
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
Pouč se ze včerejška, žij pro dnešek, doufej v zítřek. Důležité je nepřestat se ptát. E i n s t e i n
CZ/MKT/CORP/2016/002
A l b e r t
True breakthroughs medicines, andpotřeby our pioneering Skutečných pokrokůinvescience vědě nelze dosáhnout bez posunování hranic a riskování. Nenaplněné vyžadují cannotřešení be achieved pushing ethos neustále drives ourzpochybňujeme commitment anddíváme forgingznew pathspohledů, nová starýchwithout problémů, a protoquestioning se na výzvy různých boundaries taking risks. Unmet řešení, to making this happen. toward bothtak in the a budujemeand nové cesty k dosažení jak solutions, v laboratoři, mezilablidmi. Máme odpovědnost zajistit, aby needs require new solutions to old and in our communities. We have pacienti měli přístup k těm nejlepším lékům, a k jejich získání nás pohání náš průkopnický duch. problems, which is why we push Committed to improving the a responsibility to ensure that ® Jsme odhodláni zkvalitňovat životy natocelém ourselves to see challenges from lives of patients worldwide® patientspacientů have access the bestsvětě.
58 Medicínská review
AM Review 24 2016
ZPRAVODAJSKÝ DENÍK
Nový šéf Roche ČR
– Agentury zveřejnily informaci, že od 1. listopadu je ředitelem společnosti Roche v ČR Ro bin Turner. Ve vedení na hradil Christiane Hama cher, která byla jmenována regionální ředitelkou skupiny Roche pro oblast Asie a Pacifiku. R. Turner je rodilý Australan. Do společnos ti Roche nastoupil v roce 1984 ve Velké Británii. Pracovní zkušenosti získával během působení na různých manažerských pozicích v Indonésii, Aus trálii či Švýcarsku. Jako generální ředitel půso bil na pobočkách Roche v Dánsku a Portugalsku. 15. LISTOPAD
Štrasburk definitivně zamítl stížnost Češek – Evropský soud pro lidská prá va ve Štrasburku zveřejnil rozsudek, kterým za mítl stížnost Češek Šárky Dubské a Alexandry Krejzové ve věci svobodné volby místa porodu a práva ženy mít u porodu v domácím prostře dí porodní asistentku. Velký soudní senát tak potvrdil své dřívější rozhodnutí, že práva rodi ček v ČR nebyla porušena. Jak známo, ženy si stěžovaly, že kvůli českým zákonům jim byla upřena možnost rodit doma za asistence odbor níka. Soud došel k závěru, že česká legislativa, která upřednostňuje porody v nemocnici, vy chází z legitimní snahy chránit zdraví matky a dítěte po porodu. Vzhledem k tomu, že ne existuje jednotná evropská norma, je podle soudců v působnosti národních států, jak otáz ky domácích porodů upraví. 15. LISTOPAD
Rychlý HIV test
– Vědci z Británie vyvinuli nový typ testování přítomnosti viru HIV. S pomocí elektronického čipu bude možné z kapky krve zjistit potřebné údaje mnohem rychleji a s větší přesností než dosud. Zařízení sestrojil tým z Krá lovské univerzity v Londýně ve spolupráci s ame rickou firmou DNA Electronics. Přestože je za řízení stále ve fázi testování, vědci jsou optimis tičtí. Podle zprávy o výzkumu, ve kterém se testovalo téměř tisíc vzorků krve, funguje zaří zení s přesností 95 % a výsledek se zobrazí do 21 minut. Zprávu zveřejnila agentura Reuters. 16. LISTOPAD
Změna v radě VZP?
18. LISTOPAD – Ministerstvo zdravotnictví (MZ)
navrhlo vládě odvolat ze správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) bývalého náměstka ministra pro zdravotní péči prof. Josefa Vymaza la (ANO). Nahradit by ho měl současný politický náměstek Kamal Farhan (ANO). Ministerstvo rov něž chce, aby dvě zástupkyně úřadu v dalších po jišťovnách pokračovaly i ve druhém funkčním ob dobí. O návrhu bude jednat vláda. Profesor Vymazal rezignoval na svůj post na MZ letos v březnu, zdůvodnil to zdravotní mi důvody. Mluvilo se ale o tom, že konec je ho kariéry souvisí s problémy kolem tendru na leteckou záchrannou službu, což on však ra zantně odmítl.
Cena motolským chirurgům 21. LISTOPAD – Cenu České transplantační na
dace za rozvoj transplantační medicíny za rok
2015 získali profesor Pavel Pafko a profesor Ro bert Lischke, kteří působí ve Fakultní nemoc nici v Motole. Nadace ocenila jejich přínos pro zahájení a rozvoj transplantací plic, kterých se dosud v Česku provedlo 321. Cena je udělována od roku 1998. Loni ji zís kal švédský profesor Mats Brännström, který v roce 2013 provedl u 11 žen sérii transplanta cí dělohy. Čtyři nemocné s transplantovanou dělohou pak otěhotněly a donosily zdravé dítě. V minulých letech pak mezi oceněnými byl mj. český chirurg působící v USA Bohdan Pomahač, který jako první provedl transplantaci celé tvá ře v USA, profesor Raimund Margreiter z Inns brucku, který se zasloužil o rozvoj multiorgá nových transplantací či profesor Paul Terasaki z Los Angeles, který položil základy transplan tační imunologie.
VZP rozdělí o 5,7 procenta více – V roce 2017 by měla Všeobec ná zdravotní pojišťovna (VZP) ze Základního fondu zdravotního pojištění (ZFZP) rozdělit cel kem 168 miliard korun, což je o 5,7 procenta ví ce než letos. Příjmy by měly v příštím roce či nit 168,25 miliardy Kč, což odpovídá meziroč nímu nárůstu o 4,5 procenta. Tyto údaje vyplynuly ze zdravotně pojist ného plánu VZP pro rok 2017, který pojišťov na uveřejnila. V další fázi plán posoudí Správ ní rada VZP. Hlavním ekonomickým cílem je tedy dosažení vyrovnané bilance ZFZP. Sal do příjmů a nákladů je plánované v kladné vý ši 0,25 mld. Kč. Cílem je také naplnit rezerv ní fond do výše zákonného limitu 2,3 mld. Kč. 23. LISTOPAD
Inz e rc e
činohra UVÁDÍME VE STAVOVSKÉM DIVADLE
Ladislav Fuks
Premiéry 15. a 16. prosince 2016 www.narodni-divadlo.cz
Foto: Bára Prášilová
Spalovač mrtvol
Medicínská review 59
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
VZP ČR se daří stabilizovat hospodaření od roku 2014, kdy poprvé od roku 2008 vykáza la mírně přebytkovou bilanci. Letos očekává kladné saldo příjmů a nákladů ZFZP ve výši 2,1 mld. Kč. Dobrá bilance je důsledkem růstu české ekonomiky, v roce 2017 bude také navý šena platba za státní pojištěnce o 50 Kč, tj. na 920 Kč měsíčně. Ekonomický růst by se měl v roce 2017 pro mítnout ve všech segmentech v návaznosti na parametry úhradové vyhlášky a výsledky doho dovacích řízení. Náklady v ambulantních seg mentech v průměru vzrostou o 4,7 procenta, tj. na celkových 39,8 miliardy Kč, v lůžkových zaří zeních o 7,3 procenta, tj. na 89,5 miliardy Kč. Pro rok 2017 plánuje VZP ČR poskytovat své služ by 5 909 000 pojištěnců, což odpovídá zhruba 56–57procentnímu podílu na trhu.
Neziskové nemocnice zatím neprošly 24. LISTOPAD – Legislativní rada vlády odmít
la návrh zákona o neziskových nemocnicích, podle kterého by zařízení nemusela danit zisk a mohla jej použít např. k nákupu nového vy bavení. Konečné slovo bude mít kabinet. Po dle mluvčího ministerstva zdravotnictví La dislava Štichy diskuse v legislativní radě neře šila praktické otázky působení zákona, ale dominovalo jí poněkud akademické téma, zda je namístě navrhovat vznik nového typu práv nické osoby a zda by neziskové nemocnice mě ly být spíše soukromoprávní, nebo veřejno právní. Jak známo, zákon o veřejných neziskových nemocnicích patří k dlouho očekávaným nor mám, odvolaný ministr Němeček jej označoval
za jednu ze svých priorit a vláda jej má jako zá vazek v koaliční smlouvě.
MUDr. Štein nepovede VoZP – MUDr. Karel Štein, generální ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP), oznámil své rozhodnutí, že se připravované ho výběrového řízení na post nového generál ního ředitele VoZP nezúčastní. K. Štein vedl pojišťovnu sedm a půl roku, za toto období vzrostl počet jejích klientů o čtvrtinu, na více než 700 tisíc, a obrat ve prospěch klientů o 2,5 miliardy Kč. 24. LISTOPAD
Krizový management v oblastní nemocnici Kladno 24. LISTOPAD – Nové vedení Středočeského kra
je doporučilo představenstvu Oblastní nemoc nice Kladno, aby odvolalo ředitele MUDr. Vla dimíra Lemona. „Ukázalo se, že nemocnice by la loni ve ztrátě 185 milionů,“ řekl hejtmančin náměstek pro zdravotnictví Martin Kup ka (ODS) po jednání krajské rady, která se za bývala situací ve všech pěti středočeských ob lastních nemocnicích. Vedení hejtmanství tvořené koalicí ANO, STAN, ODS a tří zastupitelů za TOP 09 zároveň vyzvalo představenstva ostatních krajských ne mocnic, aby doložila údaje o hospodaření svých zařízení. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové bude kladenskou nemocnici nyní čekat období krizového managementu, aby se
dostala ze ztrátových čísel. Opatření ale podle ní neomezí péči o pacienty. Podle bývalého hejtmana Miloše Petery (ČSSD) se situace v Kladně řešila a letos se zno vu soutěžily některé smlouvy. Podotkl, že pro vozní náklady se zvýšily investiční výstavbou a nemocnice má také špatnou skladbu pojiš těnců. Velké procento je z jiné pojišťovny než z VZP, zařízení pak dostává méně za jednotlivé výkony, a podle Petery tak přichází o 60–70 mi lionů korun.
SÚKL sice vybral dodavatele systému eRecept, ale... 25. LISTOPAD – Nový systém pro elektronické recepty na léky by měla vytvořit firma Solitea Business Solutions (dříve Aquasoft). Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) její nabídku vyhodnotil jako nejlepší, smlouvu s firmou ale zatím nemůže podepsat, proti výsledku výbě rového řízení totiž dostal dvě námitky. Ozná mila to mluvčí SÚKL Mgr. Lucie Přinesdomo vá. Solitea nabídla cenu 14,68 milionu Kč bez DPH. SÚKL má desetidenní lhůtu na vypořádání připomínek. Pokud stěžovatelé nebudou s vypo řádáním spokojeni, mohou se následně obrátit na antimonopolní úřad. Celkem se do výběrové ho řízení přihlásilo 14 firem, osm nabídek SÚKL kvůli nesplnění kritérií vyřadil. Vítěz tendru by měl vyvinout a zavést systém eRecept a poskyt nout servisní podporu po dobu čtyř let. Systém zahrnuje Centrální úložiště elektronických re ceptů, Registr pro léčivé přípravky s omezením a další komponenty. RED, ČTK, NEW, HJ
personální inzerce
Volná místa LÉKAŘI/LÉKAŘKY – VÍCE ODDĚLENÍ Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o.,
n
přijme lékaře/lékařku na oddělení gastroenterologie, ortopedie, chirurgie, rehabilitace. Požadavky: základní odborný kmen (gastroenterologie, rehabilitace), praxe není podmínkou (chirurgie, ortopedie). Nabízíme: významnou podporu specializačního vzdělávání v oboru (v případě Vašeho závazku vůči současnému zaměstnavateli nemocnice automaticky převezme 100 % závazku), přátelské neformální pracovní prostředí, práci na akreditovaném a zmodernizovaném pracovišti s vysokou technickou a personální úrovní, zaměstnanecké benefity (sick days, 6000 Kč/rok na rekreaci nebo penzijní připojištění…). Pro bližší informace kontaktujte personální oddělení, e-mail: pavel.kures@nemjbc.cz.
n všeobecná sestra/zdravotnický záchranář Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme všeobecnou sestru/zdravotnického záchranáře pro I. interní kliniku – kl. hematologie. Nástup leden 2017. Kontakt: v. s. Mgr. Hrabánková, tel.: 224 962 529, e-mail: darja.hrabankova-navratilova@vfn.cz. Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz /kariera/. porodní asistentky Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme porodní asistentky BOD do nepřetržitého provozu Gynekologicko-porodnické kliniky. Vhodné i pro absolventky. Nástup leden 2017. Kontakt: v. s. Rittsteinová, tel.: 224 967 407, e-mail: hana.rittsteinova@vfn.cz nebo Mgr. Podaná, tel.: 224 967 121, e-mail: zuzana.podanakovarikova@vfn.cz. Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariera/.
n
Registrovaná zdravotní sestra Do zaběhlé, nově zařízené gynekologicko-porodnické praxe ve Středočeském kraji přijmu na hlavní pracovní poměr registrovanou zdravotní sestru. Nabízím: výhodné platové podmínky, práce v příjemném kolektivu. Kontakt: tel.: 732 346 058.
n
LÉKAŘ/LÉKAŘKA Fakultní nemocnice v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5, hledá lékaře/lékařku pro Centrum vysoce specializované péče pro transplantace plic. Požadujeme: specializovanou způsobilost z pneumologie, interny nebo imunologie a zájem o transpl. medicínu. Plný úvazek, nástup dohodou. Nabízíme: možnost prof. růstu, účast na unikátním programu transpl. plic na špičkovém univerzitním pracovišti, uplatnění ve vědecké práci, nadstandardní finanční ohodnocení, ubytování pro
n
mimopražské a další zam. benefity. Písemné nabídky s CV zasílejte na e-mail: miloslav.marel@fnmotol.cz. Info na tel.: 224 436 601. Lékař/lékařka – VÍCE ODBORNOSTÍ Medicínské centrum Praha, s.r.o., přijme lékaře na částečný/plný úvazek pro odbornosti: alergologie/imunologie, gynekologie, endokrinologie, vnitřní lékařství, kardiologie, oční, ORL, zobrazovací metody, dietolog/výživový poradce. V případě zájmu nás prosím kontaktujte na e-mailu: adela.vojvodova@mc-praha.cz. n
zdravotní laborantkA Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme zdravotní laborantku pro Centrální hematologické laboratoře ÚLBLD. Nástup leden 2017. Kontakt: v. s. Eva Teplá, tel.: 224 966 784, e-mail: eva.tepla@vfn.cz. Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariera/.
n
60 Medicínská review
AM Review 24 2016
PerSONÁLNí INzerce
LÉKAŘ Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se sídlem Pekařská 53, 656 91 Brno, IČ: 00159816 – I. interní kardioangiologická klinika přijme zaměstnance na plný úvazek na pozici lékař. Odborné požadavky: vŠ vzdělání v oboru všeobecné lékařství, ukončený interní kmen nebo jeho brzké splnění, zdravotní způsobilost a bezúhonnost dle zákona č. 95/2004 Sb., v platném znění. Další požadavky: zájem o obor, schopnost učit se novým věcem, schopnost samostatného rozhodování, dobré komunikační schopnosti, předpoklady pro týmovou spolupráci, znalost práce na PC. Nabízíme: zaměstnanecké výhody (5 týdnů dovolené, příspěvky na stravování, penzijní připojištění a životní pojištění, možnost jazykového vzdělávání), stabilní platové a pracovní podmínky, odpovídající platové zařazení a profesní růst, možnost dalšího vzdělávání a získání erudice, osobnostní rozvoj, zázemí státní organizace. Nástup: 1. 1. 2017 (případně dle dohody). Písemné nabídky doložené životopisem, případně s uvedením údajů o dosavadní praxi, a doklady o dosaženém vzdělání předloží zájemci na sekretariátu kliniky: e-mail: alena.stodulkova@fnusa.cz, tel.: 543 182 200, nebo prostřednictvím doručovatele na adresu: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, sekretariát I. IKAK, Pekařská 53, 656 91 Brno. Kontakt pro odborné dotazy: – prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., přednostka I. IKAK, tel.: 543 182 199, e-mail: lenka.spinarova@fnusa.cz – prim. MUDr. Ladislav Groch, Ph.D., zástupce přednosty I. IKAK pro LPP, tel.: 543 183 481 nebo 2201, e-mail: ladislav.groch@fnusa.cz
n
Výběrová řízení PRIMáŘ ONKOLOgIE Ředitel Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., vypisuje výběrové řízení na vedoucí pozici primář onkologie. Požadavky na uchazeče: vŠ vzdělání (obor všeobecné lékařství), specializovaná způsobilost v oboru klinická onkologie, licence ČLK pro výkon funkce primáře, osobní a profesní předpoklady pro řízení oddělení, 10 let praxe. Nabízíme: pracovní uplatnění v prosperující a významné organizaci v regionu, možnost seberealizace ve vedení pracoviště, spolupráci přátelského kolektivu – neformální pracovní prostředí, významnou podporu dalšího vzdělávání/ prohlubování kvalifikace, nadstandardní finanční ohodnocení – benefity. Písemné přihlášky se strukturovaným životopisem zaměřeným na odbornou praxi, ověřenými kopiemi dokladů o dosažené kvalifikaci, písemnou (max. 2 str.) představu o svém působení v této funkci, výpisem z trestního rejstříku (ne starší 3 měsíce) a prohlášení o souhlasu s použitím osobních údajů dle zákona č. 101/2000 Sb. zašlete do 31. 1. 2017 na adresu: Nemocnice Jablonec
n
nad Nisou, p. o., personální oddělení, Nemocniční 15, 466 60 Jablonec nad Nisou, v obálce označené „Výběrové řízení – Primář onkologie”. VRCHNÍ SESTRA ONKOLOgICKÉHO ODDĚLENÍ Oblastní nemocnice Příbram, a. s., se sídlem Příbram I, Gen. r. tesaříka 80 vyhlašuje výběrové řízení na obsazení vedoucí pozice vrchní sestra onkologického oddělení. Požadavky: platné osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odb. dohledu v oboru všeobecná sestra, nejméně 5 let praxe ve zdravotnictví, organizační, komunikační a řídicí schopnosti, zdravotní způsobilost a bezúhonnost, vŠ vzdělání a praxe v oboru výhodou. Nabízíme: příjemné pracovní prostředí, motivující mzdové podmínky, zaměstnanecké benefity. K vlastnoručně podepsané přihlášce je třeba doložit: strukturovaný životopis s přehledem dosavadní odborné praxe, kopii dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání + kopii osvědčení, výpis z rejstříku trestů (ne starší než 3 měsíce), telefonické spojení, popř. elektronická adresa. Přihlášky včetně všech náležitostí zasílejte nebo osobně doručte v zalepené obálce s označením: „VŘ – vrchní sestra“ na adresu: Oblastní nemocnice Příbram, a. s., personální oddělení, Gen. R. Tesaříka 80, Příbram I, PSČ: 261 01. Uzávěrka přihlášek: 23. 12. 2016. Vyhlašovatel si vyhrazuje právo kdykoliv výběrové řízení zrušit, a to i bez udání důvodu. www.nemocnicepribram.cz
n
PŘEDNOSTA/KA RADIODIAgNOSTICKÉ KLINIKY 1. LF UK A VFN Děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vypisují výběrové řízení na obsazení pracovního (funkčního) místa přednosta/ka radiodiagnostické kliniky 1. LF UK a VFN, současně pro uchazeče o tuto funkci i na místo profesora/ky nebo docenta/ky se zaměřením na radiodiagnostiku (radiologie a zobrazovací metody). Předpokládané jmenování do funkce k 1. 2. 2017. Kvalifikační požadavky: vysokoškolské vzdělání příslušného směru, vědecko-pedagogický titul profesor/ka nebo docent/ka v příslušném oboru, odborná praxe min. 10 let, pedagogická praxe min. 5 let, specializovaná způsobilost v oboru radiologie a zobrazovací metody, resp. radiodiagnostika, vědecká a publikační činnost, předpoklady pro řízení odborného a vědeckého týmu v daném oboru, občanská bezúhonnost. Písemné přihlášky s vlastnoručním podpisem doplněné osobním dotazníkem, životopisem, kopiemi dokladů o vzdělání, kvalifikaci a praxi, přehledem vědecké a publikační činnosti, výpisem z trestního rejstříku (ne starší 3 měsíců), osvědčením dle zákona
č. 451/91 Sb. spolu s čestným prohlášením, licencí pro výkon funkce vedoucího lékaře a primáře, souhlasem v souladu se zákonem o ochraně osob. údajů a koncepcí pracoviště, přijímá do 5 týdnů po zveřejnění inzerátu podatelna 1. LF UK, Kateřinská 32, PSČ 121 08, Praha 2. Informace na tel.: 224 964 254 a www.lf1.cuni.cz (úřední deska). VEDOUCÍ PEDAgOgICKÉHO PRACOVIšTĚ (KATEDRY) URgENTNÍ MEDICÍNY IPVZ Ředitel Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, ruská 85, Praha 10 vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice vedoucí(ho) pedagogického pracoviště (katedry) urgentní medicíny IPVz. Kvalifikační předpoklady: specializovaná způsobilost v oboru urgentní medicíny nebo anestezie a resuscitace, minimálně 10 roků praxe v oboru, pedagogická praxe, osobní a profesionální předpoklady pro řízení pedagogického pracoviště, morální bezúhonnost. Přihlášky do výběrového řízení, doložené osobním a profesním životopisem, fotokopiemi dokladů o kvalifikaci, přehledem o dosažené praxi, přehledem o vědecké a publikační činnosti, kopií „Osvědčení“ podle § 9 zákona č. 451/1991 Sb., výpisem z rejstříku trestů (ne starší 3 měsíců), prohlášením o souhlasu s použitím osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zasílejte do 3 týdnů po zveřejnění inzerátu na adresu: Personální a mzdové oddělení IPVZ, Ruská 85, 100 05 Praha 10.
n
n
LÉKAŘ/LÉKAŘKA – RADIOLOg SurGal clinic, s.r.o., se sídlem Drobného 38–40, 602 00 Brno vyhlašuje výběrové řízení na pozici lékař/lékařka – radiolog, úvazek 1,0. Požadujeme: vŠ vzdělání lékařského směru, specializovanou způsobilost v oboru radiologie a zobrazovací metody, trestní bezúhonnost, samostatnost, loajalitu, iniciativu, nadstandardní přístup k pacientům/plnění pracovních povinností, zkušenosti s MRi, CT, RTG, UZ, znalost AJ/NJ výhodou. Nabízíme: nadstandardní finanční ohodnocení, zázemí špičkové kliniky, zaměstnanecké benefity, práci ve vysoce moderním oddělení zobrazovacích metod (digitální RTG, plně vybavený špičkový UZ, 64 MDCT, 1,5T MR, bezfilmové prostředí), 5 týdnů dovolené, příspěvek na vzdělávání, závodní stravování, práci v centru Brna, další výhody. Nástup: od 1. 3. 2017, příp. dle dohody. Mzda: motivační, bude upřesněna při osobním jednání. Kontakt: e-mail: kristek@surgalclinic.cz.
n
LÉKAŘ-UROLOg SurGal clinic, s.r.o., se sídlem Drobného 38–40, 602 00 Brno vyhlašuje výběrové řízení na pozici lékař-urolog. Požadujeme: vŠ vzdělání lékařského
n
směru, trestní bezúhonnost, specializaci v oboru urologie, rutinní praxi na sále, loajalitu, nadstandardní přístup k pacientům/plnění pracovních povinností, znalost AJ/NJ výhodou. Nabízíme: nadstandardní finanční ohodnocení, zaměstnanecké benefity, 5 týdnů dovolené, spolupráci při zajištění bydlení v Brně, příspěvek na vzdělávání, závodní stravování, zaměstnanecké benefity, práci v centru Brna, další výhody. Mzda bude upřesněna při osobním jednání. Nástup: možný dohodou. Kontakt: e-mail: jobs@surgalclinic.cz. VÍCE POZIC Česká genetická banka, spol. s r.o., vyhlašuje výběrové řízení na pozice: genetik , imunolog, hematolog, biolog (kmenové buňky, regenerativní medicína, reprodukční medicína, populační genetika). V případě zájmu zasílejte svá CV na e-mail: adela.vojvodova@genetickabanka.cz. n PRIMáR DETSKÉHO ODDELENIA riaditeľ Nemocnice s poliklinikou Brezno, n.o., vyhlasuje výberové konanie na obsadenie funkcie primár detského oddelenia. Kvalifikačné predpoklady: vysokoškolské vzdelanie ii. stupňa – lekárska fakulta, špecializácia v odbore pediatria, prax v príslušnom odbore, organizačné a riadiace schopnosti. Predpokladaný termín nástupu: dohodou. K žiadosti o účasť na výberovom konaní je potrebné doložiť: profesijný životopis, výpis z registra trestov, kópie dokladov o dosiahnutom vzdelaní a špecializácii. Prihlášku do výberového konania s požadovanými dokladmi zašlite na adresu: Nemocnica s poliklinikou Brezno, n. o., Personálne oddelenie, Banisko 1, 977 42 Brezno, alebo na e-mail: personalne@nspbr.sk. n
CHYBÍ VÁM LIDI?
Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu: radkova.inzerce@ambitmedia.cz
Medicínská review 61
Aktuality z medicíny a systému zdravotní péče
Inhibitor PDE-5 2. generace9
Rychlý a dlouhodobý účinek 4
Rychlý nástup účinku do 15–30 minut1–4,6,7 Dlouhodobý erektogenní účinek1,2,4,6 Nízký výskyt nežádoucích účinků5,6,8 Reference: 1. Goldstein I et al. J Sex Med 2012; 9 (4):1122-1133. 2. Kedia GT et al. Ther Adv Urol 2013; 5 (1): 35-41. 3. Hellstrom et al. J Urol, 2015. 4. Belkoff LH et al. Int J Clin Pract 2013; 67 (4): 333-341. 5. Wang R et al. J Sex Med 2012; 9: 2122-2129. 6. Porst H et al. J Sex 2013; 10(1); 130-171. 7. SPC léčivého přípravku Spedra® 50 mg, 100 mg, 200 mg, poslední revize: 03/2016. 8. Wang et al. Curr Med Res Opin 2014; 1-7. 9. Katz EG et al. Ther Clin Risk Mngm 2014:10 701-711. Zkrácená informace o přípravku Spedra® 50 mg, 100 mg, 200 mg. Před předepsáním si přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku. Složení: Avanafil 50 mg, 100 mg, 200 mg v jedné tabletě. Terapeutické indikace: Léčba erektilní dysfunkce u dospělých mužů. Aby byl přípravek účinný, je nutná sexuální stimulace. Dávkování a způsob podání: K perorálnímu podání. Použití u dospělých mužů: Doporučenou dávku 100 mg užít podle potřeby přibližně 15 až 30 minut před sexuální aktivitou. Dávku lze zvýšit na 200 mg nebo snížit na 50 mg. Přípravek se doporučuje užívat maximálně jednou denně. U starších mužů, u mírné až středně závažné renální insuficience (clearance creatininu >= 30 ml/min) nebo u diabetu není nutná úprava dávky. U pacientů s mírnou až středně závažnou hepatální insuficiencí (Child-Pughova třída A nebo B) by měla být léčba zahájena minimální účinnou dávkou a dávkování upraveno podle snášenlivosti. U pacientů, kteří jsou současně léčeni středně silnými inhibitory CYP3A4 nemá maximální doporučená dávka avanafilu překročit 100 mg s odstupem nejméně 48 hodin mezi jednotlivými dávkami. Pokud se přípravek užije s jídlem, může být nástup účinku pozdější než při užití nalačno. Kontraindikace: Hypersenzitivita na složky přípravku. Užívání organických nitrátů nebo donorů oxidu dusnatého. U pacientů, kteří prodělali kardiovaskulární onemocnění, by měli lékaři před rozhodnutím o předepsání přípravku zvážit potenciální riziko srdečních příhod spojené se sexuální aktivitou. Infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo život ohrožující arytmie v posledních 6 měsících. Klidová hypotenze (< 90/50 mmHg) nebo hypertenze (> 170/100 mmHg). Nestabilní angina pectoris, angina pectoris při pohlavním styku, městnavé srdeční selhání (NYHA 2 a vyšší). Závažná hepatální (Child-Pughova třída C) nebo renální insuficience (clearance creatininu < 30 ml/min). Ztráta vidění jednoho oka v důsledku nearteritické přední ischemické neuropatie optického nervu. Vrozené degenerativní poruchy sítnice. Užívání silných inhibitorů CYP3A4 (jako např. ketokonazol, clarithromycin, ritonavir). Současné užívání inhibitorů 5-fosfodiesterázy (PDE5), včetně avanafilu, se stimulátory guanylátcyklázy, jako je riocigvát, je kontraindikováno, protože může případně vést k symptomatické hypotenzi. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Před rozhodnutím o farmakologické léčbě je nutno zjistit anamnézu a provést lékařské vyšetření ke stanovení diagnózy erektilní dysfunkce a určit potenciální příčiny. Kardiovaskulární funkce – před zahájením jakékoli léčby erektilní dysfunkce by lékaři měli posoudit kardiovaskulární funkci svých pacientů. Je třeba poučit pacienty, aby v případě priapismu okamžitě vyhledali lékařskou pomoc. Avanafil by měl být používán s opatrností u pacientů s anatomickou deformací penisu nebo u pacientů s onemocněními, které mohou vést k priapismu. Je nutné pacienta poučit, aby v případě náhlé poruchy zraku přestal přípravek Spedra užívat a neprodleně vyhledal lékaře. Údaje o bezpečnosti podávání avanafilu pacientům s poruchami krvácivosti nebo aktivním peptickým vředem nejsou k dispozici; proto by měl být avanafil těmto pacientům podáván pouze po důkladném posouzení poměru přínosů a rizik. Pacienty je třeba poučit, aby v případě náhlého zhoršení nebo ztráty sluchu přestali užívat inhibitory PDE5, včetně avanafilu, a vyhledali okamžitou lékařskou pomoc. Současné užívání alfa-blokátorů a avanafilu může vést u některých pacientů k symptomatické hypotenzi v důsledku aditivních vazodilatačních účinků. Bezpečnost a účinnost kombinací přípravku Spedra s jinými inhibitory PDE5 nebo jinou léčbou erektilní dysfunkce nebyla zkoumána; pacienti by měli být
poučeni, aby přípravek Spedra v takových kombinacích neužívali. Pacienti by měli být poučeni, že souběžné užití avanafilu a alkoholu může zvýšit pravděpodobnost hypotenze, závratí nebo synkopy. Avanafil nebyl hodnocen u pacientů s erektilní dysfunkcí vyvolanou poraněním páteřní míchy nebo jinými neurologickými poruchami a u pacientů se závažnou renální nebo hepatální insuficiencí. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Přípravek Spedra má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Vzhledem k tomu, že v rámci klinických studií s avanafilem byly hlášeny závratě a poruchy zraku, měli by pacienti znát své reakce na přípravek Spedra před tím, než budou řídit nebo obsluhovat stroje. Interakce: Užívání avanafilu s organickými nitráty nebo donory oxidu dusnatého je kontraindikováno. V kombinaci s jiným přípravkem, který snižuje systémový krevní tlak, může avanafil způsobit symptomatickou hypotenzi. Alfa-blokátory jiná antihypertenziva, alkohol, středně silné inhibitory CYP3A4 – maximální doporučená dávka avanafilu je 100 mg s odstupem nejméně 48 hodin mezi jednotlivými dávkami. Pacienti s obstrukcí odtoku krve z levé komory a pacienti se závažným narušením autonomní kontroly krevního tlaku mohou být zvláště citliví na působení vazodilatancií včetně avanafilu. V průběhu 24 hodin před užitím avanafilu by pacienti neměli pít grapefruitový džus. Souběžné užívání avanafilu a induktorů CYP se nedoporučuje. Preklinické studie prokázaly aditivní účinek na snížení systémového krevního tlaku při kombinaci PDE5 inhibitorů s riocigvátem. V klinických studiích riocigvát zvyšoval hypotenzní účinky PDE5 inhibitorů. Ve studované populaci nebyly pozorovány žádné známky příznivého klinického účinku této kombinace. Současné užívání riocigvátu s PDE5 inhibitory, včetně avanafilu, je kontraindikováno. Podrobnosti a další interakce jsou uvedeny v plném znění SPC. Nežádoucí účinky: Velmi časté (≥1/10): žádné. Časté (≥1/100 až <1/10): bolest hlavy, zrudnutí, kongesce nosní sliznice. Méně časté (≥1/1000 až <1/100): závratě, ospalost, bolest vedlejších nosních dutin, rozmazané vidění, palpitace, návaly horka, kongesce vedlejších nosních dutin, dušnost při námaze, dyspepsie, nauzea, zvracení, nepříjemný pocit v žaludku, bolest zad, svalové napětí, únava, zvýšené hladiny jaterních enzymů, abnormální výsledky EKG, zvýšení srdeční frekvence. Vzácné (≥1/10000 až <1/1000): chřipka, nazofaryngitida, sezonní alergie, dna, nespavost, předčasná ejakulace, nepřiměřený afekt, psychomotorická hyperaktivita, angina pectoris, tachykardie, hypertenze, rinorea, kongesce horních dýchacích cest, sucho v ústech, gastritida, bolest v podbřišku, průjem, vyrážka, bolest v tříslech, myalgie, svalové spasmy, polakizurie, poruchy penisu, spontánní erekce penisu, svědění genitálií, astenie, bolest na hrudi, onemocnění podobné chřipce, periferní edém, zvýšený krevní tlak, přítomnost krve v moči, srdeční šelest, zvýšená hladina prostatického specifického antigenu, zvýšení tělesné hmotnosti, zvýšená hladina bilirubinu v krvi, zvýšená hladina kreatininu v krvi, zvýšená tělesná teplota. Balení: 2, 4, 8 tablet v hliníkovém blistru. Držitel registrace: Menarini International Operations Luxembourg S.A., Avenue de la Gare 1, 1611 Luxembourg, Lucembursko. Reg. číslo: Spedra 50 mg: EU/1/13/841/001, Spedra 100 mg: EU/1/13/841/005-006, Spedra 200 mg: EU/1/13/841/008-009. Datum poslední revize: 03/2016. Přípravek je vydáván pouze na lékařský předpis a není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. V licenci Vivus Inc. a Mitsubishi Tanabe Pharma Corporation.
Před předepsáním léčivého přípravku Spedra® si přečtěte celý Souhrn údajů o přípravku.
Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.
Určeno pouze odborníkům ve smyslu zákona 40/1995 Sb. Berlin-Chemie/A. Menarini Ceska republika s. r. o., Budějovická 778/3, 140 00 Praha 4 – Michle tel.: 267 199 333, fax: 267 199 336, e-mail: office@berlin-chemie.cz
CZ-SPE-07-2016.04.12
62 Medicínská review
Imunoonkologie mění vyhlídky v léčbě nádorů
AM Review 24 2016
Opdivo významně prodlužuje život: pacientům s pokročilým maligním melanomem bez mutace BRAF1,2,4 předléčeným pacientům s pokročilým NSCLC3,4,5 předléčeným pacientům s pokročilým renálním karcinomem4,6 Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. ZKRÁCENÁ INFORMACE O PŘÍPRAVKU Název přípravku: OPDIVO 10 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok Kvalitativní a kvantitativní složení: Nivolumabum 10 mg v 1 ml koncentrátu. Indikace:* Melanom: v monoterapii nebo v kombinaci s ipilimumabem k léčbě pokročilého (neresekovatelného nebo metastatického) melanomu u dospělých. Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC): k léčbě lokálně pokročilého nebo metastatického NSCLC po předchozí chemoterapii u dospělých. Renální karcinom: jako monoterapie k léčbě pokročilého renálního karcinomu po předchozí terapii u dospělých. Dávkování: V monoterapii: dávka 3 mg/kg podávaná i.v. infuzí po dobu 60 minut každé dva týdny; v kombinaci s ipilimumabem: 1 mg/kg nivolumabu i.v. infuzí po dobu 60 minut s ipilimumabem 3 mg/kg i.v. infuzí po dobu 90 minut každé 3 týdny u prvních 4 dávek, v další fázi nivolumab i.v. infuzí po dobu 60 minut každé 2 týdny. Léčba má vždy pokračovat, dokud je pozorován klinický přínos nebo dokud ji pacient snáší. Způsob podání: Pouze k intravenóznímu podání, jako intravenózní infuze po dobu 60 minut. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Zvláštní upozornění:* Nivolumab je spojen s imunitně podmíněnými nežádoucími účinky. Pacienti mají být průběžně sledováni (min. do 5 měsíců po poslední dávce). Podle závažnosti NÚ má být nivolumab vysazen a mají se podat kortikosteroidy. Po zlepšení se musí dávka kortikosteroidů snižovat postupně po dobu nejméně 1 měsíce. V případě závažných, opakujících se nebo jakýchkoli život ohrožujících imunitně podmíněných NÚ musí být nivolumab trvale vysazen. U pacientů s výchozím skóre fyzické aktivity ≥ 2, s aktivními mozkovými metastázami, očním melanomem, autoimunitním onemocněním, symptomatickým intersticiálním plicním onemocněním a u pacientů, kteří již užívali systémová imunosupresiva, je třeba přípravek používat jen s opatrností. Interakce: Nivolumab je humánní monoklonální protilátka, není tedy metabolizován enzymy cytochromu P450 (CYP) nebo jinými enzymy metabolizujícími léky a nepředpokládá se, že inhibice nebo indukce těchto enzymů současně podávanými přípravky bude mít dopad na farmakokinetiku nivolumabu. Vzhledem k potenciální interferenci systémových kortikosteroidů nebo jiných imunosupresiv s farmakodynamickou aktivitou nivolumabu je třeba se jejich podávání na počátku, před zahájením léčby, vyhnout. Systémové kortikosteroidy nebo jiná imunosupresiva lze nicméně použít k léčbě imunitně podmíněných nežádoucích účinků. Těhotenství a kojení: Nivolumab se nedoporučuje během těhotenství a také fertilním ženám, které nepoužívají účinnou antikoncepci, pokud klinický přínos nepřevyšuje možné riziko. Není známo, zda se nivolumab vylučuje do lidského mléka. Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo přerušit léčbu nivolumabem. Nežádoucí účinky:* Velmi časté: únava, vyrážka, svědění, průjem a nauzea, snížená chuť k jídlu, zvýšení AST, ALT, alkalické fosfatázy, lipázy, amylázy, kreatininu, hypokalcémie, lymfopenie, leukopenie, trombocytopenie, anemie, hyperkalcemie, hyperkalemie, hypokalemie, hypomagnezemie, hyponatremie; u kombinace s ipilimumabem i hypotyreóza, bolest hlavy, kolitida, zvracení, bolest břicha, artralgie, horečka, a zvýšený celkový bilirubin. Další podrobnosti k NÚ, zvláště imunitně podmíněným, viz SPC. Předávkování: V případě předávkování musí být pacienti pečlivě monitorováni s ohledem na příznaky nežádoucích účinků a musí se okamžitě zahájit vhodná symptomatická léčba. Uchovávání: Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C) v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. Chraňte před mrazem. Balení: 4 ml nebo 10 ml koncentrátu v 10ml injekční lahvičce s uzávěrem a tmavě modrým, resp. šedým odklápěcím uzávěrem. Velikost balení: 1 injekční lahvička. Držitel rozhodnutí o registraci: Bristol-Myers Squibb EEIG, Bristol-Myers-Squibb House, Uxbridge Business Park, Sanderson Road, Uxbridge, MiddlesexUB8 1DH, Velká Británie. Registrační číslo: EU/1/15/1014/001-002. Datum první registrace: 19. 6. 2015. Datum poslední revize textu: květen 2016. Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek není hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Podrobné informace o tomto přípravku jsou dostupné na adrese zástupce držitele rozhodnutí o registraci v ČR: Bristol-Myers Squibb spol. s r.o., Budějovická 778/3, 140 00 Praha 4, www.b-ms.cz. Před předepsáním se seznamte s úplnou informací o přípravku. *Všimněte si, prosím, změn v Souhrnu údajů o přípravku. 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Weber, J.S. et al. Nivolumab versus chemotherapy in patients with advanced melanoma who progressed after anti-CTLA-4 treatment: a randomized, controlled, open-label, phase 3 trial. Lancet Oncol 2015; 16: 375–84. Robert, C. et al. Nivolumab in Previously Untreated Melanoma without BRAF Mutation. N Engl J Med 2015;372:320-30. Brahmer J. et al. Nivolumab versus Docetaxel in Advanced Squamous-Cell Non-Small-Cell Lung Cancer. N Engl J Med. 2015 Jul 9;373(2):123-35. Opdivo® Souhrn údajů o přípravku, 2016 Borghaei H. et al. Nivolumab versus Docetaxel in Advanced Nonsquamous Non-Small-Cell Lung Cancer. N Engl J Med. 2015;373(17):1627-39. Motzer, J.R. et al. Nivolumab versus Everolimus in Advanced Renal-Cell Carcinoma. N Engl J Med 2015; 373:1803-1813
1506CZ16PR06886-01, datum schválení 1. 6. 2016.