Florence 1,2-16 by Care Comm s.r.o.

1–2/16

ODBOR N Ý Č ASOPIS PRO NEL ÉK A ŘSK É ZDR AVOT NIC K É PR ACOV NÍK Y

leden–únor 2016 / ročník XII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

časopis obsahuje recenzované články odborné téma

praxe

Dezinfekce endoskopických přístrojů

Koronarografie

recenzované články

Screening civilizačních chorob u veřejnosti v Plzeňském kraji

historie

Horečka omladnic: zabiják matek, který ještě nezmizel

odborné téma

Nemocniční hygiena a dezinfekce 51

Přejeme vám pevné zdraví a mnoho radosti a spokojenosti v roce

2016

obsah

editorial

Stydlivě tajeným otcem pokroku je génius lidské lenosti

florence 1–2/16

(Gabriel Laub)

ozvoj vědy a pokrok poznání se stávají stále obtížnějšími. Na experimentování již nestačí zápalky a sláma, řekl v polovině 20. století americký fyzik a nositel Nobelovy ceny Richard Phillips Feynman. Že měl pravdu, ukazuje mimo jiné i přehled 25 nejlepších vynálezů uplynulého roku, které každoročně sestavuje americký týdeník Time. Za loňský rok se v jeho žebříčku objevilo například letiště pro drony, gyroskopický skateboard nebo jihokorejský vynález Safety Truck, který má zvýšit bezpečnost na silnicích. Jak je vidět, pokrok je skutečně nezastavitelný. A je to dobře, protože nebýt něj, nebylo by lidstvo tam, kde je. Ohlédneme-li se do minulosti, zdá se nám nepředstavitelné, že ještě na konci 19. století mohla operace vypadat tak, jak ji popsal chirurg Berkley Moynihan (1865–1936). „Když chirurg přišel na sál, sundal si sako, aby si ho nezašpinil krví či hnisem. V chodbě vedoucí k operačnímu sálu na sebe navlékl jeden z letitých obleků, které nesly četné známky pestré a pohnuté minulosti a byly doslova naškrobeny starou zaschlou krví. Rukávy si vyhrnul jen kousek nad zápěstí a ruce si umyl v umyvadle. Poté si je ještě opláchl roztokem kyseliny karbolové.“ Moynihan sám vyvinul velmi propracovaný aseptický rituál a jako první ve Velké Británii začal také využívat gumové rukavice (Porter R. Dějiny medicíny. Praha: Prostor, 2013, s. 414). Není proto divu, že v dobách, které předcházely dodržování zásad asepse a antisepse, umírali denně pacienti v nemocnicích na následky nejrůznějších infekcí. Jednou z nich byla i horečka omladnic, o níž se dočtete v tomto lednovo-únorovém čísle našeho časopisu v rubrice Historie. Odborné téma jsme tentokrát věnovali dezinfekci a nemocniční hygieně. Dozvíte se v něm mimo jiné, jak se má provádět dezinfekce endoskopických nástrojů či jak vypadá péče o pacienta s klostridiovou kolitidou. Nechybějí samozřejmě ani další články z našich obvyklých rubrik, jako jsou recenzované články, články z praxe či zprávy z konferencí. A protože vstupujeme do nového roku, nezbývá mi než popřát vám do něj vše nejlepší a hezké čtení.

Dezinfekce endoskopických přístrojů

o čem se mluví 2 Odkaz „starých dobrých zdrávek“… nejednotný názor, či nepochopení?

seriál 4 Sestry – manažerky: péče o podřízené a jejich rozvoj 6 perličky

odborné téma

nemocniční hygiena 8 Péče o pacienta s klostridiovou kolitidou 10 Problematika hygienické péče u obézních pacientů 12 Specifika perioperační péče o pacienty s methicilin rezistentním Staphylococcem aureem

dezinfekce 16 Dezinfekce endoskopických přístrojů

recenzované články

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

www.florence.cz Ročník XII., číslo 1–2, leden–únor 2016 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 1. 2016 Foto na titulní straně: Profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

20 Screening civilizačních chorob u veřejnosti v Plzeňském kraji 25 Vybrané aspekty kvality života pacientů s pokročilou formou chronického srdečního selhání v paliativní péči z dotazníku WHOQOL-OLD – blízké vztahy, naplnění, smrt a umírání

praxe

28 Ošetřovatelská péče u pacientů po operacích na standardním oddělení 31 Koronarografie

pro školy 32 Jak zdravě žít. Školní projekt podpory zdraví ve škole

zprávy našich partnerů / z konferencí

34 Nefrologické sestry oslavily jubileum svého kongresu v Brně 35 První české vydání své knihy pokřtil prof. Böhm na konferenci v Praze 36 V Brně se hovořilo o budoucnosti komunitní péče v ČR 37 Ke Světovému dni „STOP dekubitům“ se ÚVN přidala již potřetí 38 Jarní a podzimní konference Sekce chirurgických oborů ČAS

hojení ran 40 Využitie moderného terapeutického krytia v starostlivosti o rany

sociální práce 42 Činnost veřejného ochránce práv v místech, kde se poskytuje péče

historie Soutěž na straně

44 Horečka omladnic: zabiják matek, který ještě nezmizel 46 personální inzerce 47 angličtina

o čem se mluví

Lenka Klímová, členka pracovní skupiny pro vzdělávání ČAS

Vzdělávání dospělých a především zdravotníků je téma, které jsem studovala, mnoho let je sleduji a snažím se pečlivě naslouchat všem názorům.

iž před několika lety jsem upozorňovala, stejně jako mnoho dalších lidí, kteří se touto problematikou zabývají, že sesterská profese si jde svou cestou, souběžně s cestou lékaře, a také na velkou odbornou i administrativní zátěž, která tuto profesi provází a do budoucna provázet bude. Na zvyšující se nároky je tedy již několik let přímo úměrně navázána náročnější příprava nejen na povolání sestry, ale i ostatních zdravotníků; toto povolání navíc svou rizikovostí v průběhu let předběhlo i horníky. Hlavu nám trochu zamotal vstup do Evropské unie (EU) a už tehdy jsem důrazně upozorňovala na to, jak se rozbíhá a nesprávně posuzuje hra se slovy, jako je vzdělání, vzdělávání a celoživotní učení… Bylo nás málo, kteří jsme uklidňovali své kolegyně, že se pouze mění požadavky na víceleté studium a ten, kdo odmaturoval do roku 2004, tedy do roku našeho vstupu do EU a začátku platnosti zákona č. 96/2004 Sb., má stejnou pozici co do vzdělání jako ten, kdo ukončí studium po roce 2004 již s titulem získaným prodlouženými léty studia na vyšší

nebo vysoké škole. Dejme si ruku na srdce, v našich řadách se zrodilo ono nesmyslné podezření, že ten, kdo má titul, bude něco víc a všichni ostatní, kteří mají „pouze“ „zdrávku“, budou degradováni. V našich řadách tento omyl přetrvává a ti nejbojovnější jej dnes přetvářejí do výroby podivných a zcela nesmyslných experimentů typu 4+1. Celý život se snažíme o zvýšení prestiže našeho povolání a já všude hlásám to, že sestra je tou nejflexibilnější, v běhu pracující bytostí, která odvádí kvalitní, vysoce kvalifikovanou, odbornou a zcela samostatnou náročnou práci, o jejíchž kvalitách ví celá Evropa a často i celý svět. Nerozumím tomu a je mi moc líto, že sebou necháme posouvat dolů místo nahoru. Proč se necháváme rozdělit? Milé kolegyně a kolegové, tolik let pracujeme, abychom své mnohaleté úsilí nakonec kvůli dohadům mezi sebou z neznámých důvodů zcela deklasovali, degradovali, jako kdybychom ta dlouhá léta zahodili? Matematika není zrovna mým koníčkem, ale zkusím vám předložit k úvaze rovnici s absolutní hodnotou:

Sestra s maturitou do roku 2004, absolventka prestižní ho studia, nositelka odkazu „staré zdrávky“, mnohdy ab solventka PSS (pomaturitní ho specializačního studia), specialistka, někdy vysoko školačka, dvakrát registrova ná absolventka stovek hodin vzdělávacích kurzů, seminá řů, kongresů a konferencí, no sitelka desítek, dvacítek i více let praxe, nositelka informací všech vývojů, vzniků a pádů zákonů, vyhlášek, směrnic, standardů, vzdělávacích sys témů, ministrů zdravotnictví, vlád, dobrých i zlých časů, kte ré se slušností ustála.

Sestra končící studia po roce 2004, nositelka titulu DiS., Bc. nebo Mgr., absolventka studia, které bohužel kredit prestiže poněkud ztratilo, registrovaná absolventka své školy, která zatím žádnou vzdělávací akci souběžně s výkonem povolání neabsolvovala, praxe žádná, zkušenost žádná a snaha orien tovat se v džungli změn vzniků a pádů zákonů, vyhlášek, směr nic, standardů, vzdělávacích systémů, ministrů zdravotnic tví, vlád, dobrých i zlých časů málo pravděpodobná.

Jaký z toho vychází výsledek? Výsledkem jsou dvě vedle sebe stojící samostatné bytosti, které si, budou-li chtít, mohou vzájemně mnoho předat. Zdálo by se, že ta druhá zatím nemá co dávat, ale ona přináší nové informace, nastudované teorie, nový náhled na ošetřovatelství i na administrativu, hodně síly a často i snahy se prosadit, být dobrá, pomáhat lidem. Skáče do rozjetého vlaku, který občas jako by neměl koleje, přesto je statečná a jde do toho, protože je jí potřeba, a od toho tu má svou kolegyni, která je nositelkou odkazu „staré zdrávky“, odkazu, který již nikdo nikdy nezíská, ale pokud ho budeme ctít a předávat, nikdy nevymizí. Je to totiž také o odhodlání a vztahu k těžké profesi, o zkušenostech a získaných rutinních dovednostech, extrémech lidského života, radosti i utrpení, o vztahu k životu a umírání, moudrosti a stabilitě. Je to také o naší únavě a vyhoření, o nelehkém údělu, kte-

rý přes všechna úskalí zvládáme dál, protože je nás potřeba. To je ten nejdůležitější výsledek, který si musíme uvědomit. Již dnes chybějí stovky sester a jejich nedostatek se bude zvyšovat. Prosím vás všechny, přestaňme řešit, kdo co měl či má lépe nastaveno! Já s plnou odpovědností říkám: „Ke vzdělání máme všechno!“ Zdravotnické školy, které učí stejně kvalitně celá léta, vyšší odborné školy, vysoké školy a univerzity. Máme všechno, jen s tím neumíme zacházet. Budeme potřebovat absolventy všech těchto institucí a oni sami ať si zvolí, kam chtějí dojít. Jsme sestry (a tím myslím i naše kolegy mužského pohlaví) a většinou máme po ruce lék, který evidentně společnost, která o nás rozhoduje, potřebuje podat. Stará „zdrávka“ se už nikdy vrátit nemůže, nikdo nedožene desítky let našich zkušeností od staré školy, kdy jsme se museli veškeré technice a novým postupům naučit a dovzdělat se. Proto nám samotná „zdrávka“ stačila, doplnili jsme ji desítkami let. Těm novým mladým čtyři roky na náročnou práci sestry stačit nemohou. Vypadá to, že sestry nejsou samy. Pomocnou ruku nám podává Česká asociace sester, POUZP (Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků), ale i zdravotnické školy společně s vysokými školami, ti všichni pro nás nekompromisně žádají lepší ohodnocení, znají naši cenu a váží si nás. Všichni známe lék. Nechme proto školy, ať dělají svou práci, dělají ji dobře. Škrtněme odborný dohled, ať žádný článek ve vzdělávání neponižujeme, pojmenujme jasně kompetence, ať narovnáme zmatek, který bez nich panuje, podejme ruku našim mladým kolegyním a kolegům a předávejme jim zkušenosti a tolik potřebné dovednosti a „odkaz starých zdrávek“. Pomozme jim postavit se k životu a obtížné profesi. Naslouchejme jejich novým informacím, vždyť jsme zvyklé se celá léta učit. Sestry vždy stály svobodně a pevně. Utvořme ze všech článků jeden tým, kde každý má svou nezastupitelnou roli. Nenechme se ovlivnit experimenty a žádejme uznání a ocenění nejtěžší profese, která si zaslouží úctu, vysokou prestiž a uznání ve společnosti, u politiků i v akademické obci.

foto: Profimedia

Odkaz „starých dobrých zdrávek“… nejednotný názor, či nepochopení?

florence 1–2/16

seriál

Sestry – manažerky: péče o podřízené a jejich rozvoj

Sestry – manažerky mají řadu kompetencí, které s sebou přináší jejich vedoucí pozice. Bylo by zbytečné věnovat se v tomto článku běžným oblastem manažerské práce, jako je organizování a řízení práce týmu sester. Jsou však i kompetence, na které se sice nezapomíná, přesto u nich občas schází systematický a plánovitý přístup. Jeho absence však může zásadně ovlivnit činnost celého týmu.

Zuzana Hekelová, lektorka, publicistka a konzultantka www.vase-lektorka.cz

ředevším jde o oblast péče o podřízené (ta je ve zdravotnictví vzhledem k emocionálnímu vypětí pracovníků důležitější než v jiných oborech) a jejich rozvoj. V tomto kontextu chápeme tyto dvě oblasti následovně: 1. Péče znamená systematickou pozornost těmto aspektům: → Vztahy v týmu: ideální je, když sestra – manažerka citlivě vnímá úroveň vztahů mezi členy svého týmu. Pokud jsou vztahy jakkoliv narušené, měla by situaci začít neprodleně řešit. V opačném případě totiž dojde ke zhoršení atmosféry v týmu, horší kvalitě práce jeho členů a nakonec se zhorší i vztahy s klienty – pacienty. → Týmová komunikace: je třeba bedlivě sledovat komunikaci mezi všemi členy zdravotnického týmu – především její formu, obsah i míru. Je-li jakýkoliv z těchto aspektů komunikace v nepořádku, začne se mezi členy týmu šířit pocit nespokojenosti, frustrace a vznikají také konflikty. Ty jsou většinou zbytečné, protože často vznikají z nedostatku informací nebo jejich nepochopení. Pokud je sestra – manažerka zvládá operativně napravovat, dostaví se velká úleva. → atmosféra na pracovišti: tu ovlivňují nejen předchozí dva aspekty (vztahy a komunikace), ale také další vlivy. Atmosféru může narušit velká míra změn, kterým musejí členové týmu čelit, také vyšší míra nejistoty (budoucnost oboru, zdravotnického zařízení nebo konkrétního oddělení). Tyto situace by měla profesionální sestra –

florence 1–2/16

část 1. manažerské dovednosti sester

seriál

foto: Profimedia

manažerka svým podřízeným vysvětlit a pomoci zvládnout. → Stres a syndrom vyhoření u členů týmu (prevence nebo pomoc při akutních potížích): zdravotničtí pracovníci častěji než jiní podléhají při své náročné práci stresu nebo syndromu vyhoření. Platí, že každá situace se dá řešit (čím dříve, tím lépe), včas a citlivě nabídnutá pomoc ze strany vedoucí sestry může zabránit mnoha nežádoucím důsledkům. Sestra – manažerka by měla neustále monitorovat své podřízené, aby mohla včas zakročit, případně pomoci. 2. Rozvoj podřízených znamená vlastně také péči, jenže na kvalitativně vyšší úrovni a zaměřenou do budoucna. U nelékařských zdravotnických pracovníků se jedná o oblasti uvedené ve schématu 1. Tyto oblasti je třeba u všech členů zdravotnického týmu systematicky (individuálně i týmově) rozvíjet. K tomu má sestra – manažerka následující nástroje: → Zpětná vazba na pracovní výkon: musí být především objektivní a konstruktivní. V našem prostředí „šéfové“ zapomínají chválit, přitom přiměřená pochvala zajistí vedoucí sestře opakování žádoucího chování jejích podřízených (ano, funguje to přesně jako mezi rodiči a jejich dětmi). Průběžná spontánní reakce vedoucí sestry na to, jak její podřízené pracují, je jedním z nejspolehlivějších nástrojů jejich rozvoje. A to, i když je třeba oprávněně kritizovat. → Tradiční metody rozvoje vzdělávání: – Školení, kurzy, přednášky: v praxi je třeba vzdělávací programy „šít na míru“. Sestra – manažerka by měla začít analýzou vzdělávacích potřeb jednotlivců i celého týmu, zajistit příslušné vzdělávací programy a pak monitorovat jejich konkrétní dopad. V současné době je k dispozici řada seminářů a kurzů, které pořádají například ČAS (Česká asociace sester), POUZP (Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků), UZS (Unie zaměstnavatelských svazů ČR – její zdravotnická sekce), IPVZ (Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví) nebo Škola veřejného zdravotnictví – všechny jsou propagovány na webech těchto institucí. – kongresy: účast na odborných kongresech pro sestry (ať už pasivní, nebo aktivní) je ideálním rozvojovým nástrojem v oblasti profesních znalostí a dovedností.

Schéma 1 Oblasti rozvoje u podřízených nelékařských zdravotnických pracovníků Zdravotnická odbornost

→ odborné znalosti → odborné dovednosti

Komunikační → komunikace (s pacienty i kolegy) a jiné schopnosti → chování a přístup k práci zdravotníka → manažerské schopnosti (jsou-li podřízení) Potenciál zdravotníka

→ schopnost se vyvíjet → ochota se vyvíjet

– Delegování: tím manažer/ka nejen šetří svůj čas, ale také rozvíjí svoje podřízené. Pokud sestra – manažerka nedeleguje zejména na ty šikovnější podřízené, riskuje, že se začnou nudit a ztratí motivaci. V týmu sester lze delegovat například odborné záležitosti (sdílení odborných informací a novinek s ostatními na poradách), výchovu nových členů týmu z řad nelékařských zdravotníků, spolupráci na objednávání spotřebního materiálu a léků nebo na kontinuálním vzdělávání sester (např. formou předvýběru vhodných vzdělávacích programů pro finální rozhodnutí a využití vedoucí sestrou). → Moderní rozvojové přístupy: – e-learning: pro sestry jsou k dispozici programy například na těchto webových adresách: http://www.ekredity.cz/ nebo http://kurzy.euniverzita.eu/. – koučing: je vhodný tehdy, když koučovaná osoba potřebuje zvýšit zdravotnickou odbornost, komunikaci s pacienty a/nebo kolegy, IT gramotnost, manažerské schopnosti nebo si neví rady s řešením nějaké konkrétní situace. Sestra – manažerka jako kouč neuděluje koučované osobě rady, ale snaží se ji pomocí otázek přimět k tomu, aby sama přišla s návrhem řešení. Je-li koučovaná osoba takto „donucena“ sama přemýšlet, více se s řešením ztotožní, déle si je pamatuje a trvaleji se tím učí. – Mentoring: zkušená a vyškolená osoba (mentor) systematicky poskytuje profesní, studijní a někdy i osobní podporu, poradenství a patronát osobě služebně mladší (mentee). Cílem je umožnit menteemu pochopit vlastní silné i slabé stránky, uvědomit si vlastní potenciál a urychlit další profesní rozvoj. Požadavky na mentory pro nelékařské zdravotnické profese jsou u nás upraveny v metodickém pokynu k vyhlášce č. 39/2005 Sb. pro studijní obor všeobecná sestra (internetový odkaz v seznamu literatury).

– Talent management: sestry – manažerky mají často tendenci věnovat pozornost těm podřízeným, kteří jsou nějakým způsobem problematičtí. Nadprůměrné pracovní výkony považují za samozřejmost a očekávají, že se budou opakovat. To je však chyba, která se může vymstít. Kvalitní člen zdravotnického týmu totiž může z nedostatku pozornosti, seberealizace a motivace začít pracovat bez dřívějšího zápalu nebo se rozhodne odejít jinam. Systematická práce na tom, aby právě ti nejkvalitnější podřízení podávali maximální pracovní výkon a neodcházeli, by přitom měla být neoddělitelnou součástí pracovní náplně každé sestry ve vedoucí pozici. Dobrou alternativou zde může být delegování (viz výše). Pro rozvoj nelékařských zdravotnických pracovníků existuje celá škála možností a je jen na každé sestře ve vedoucí pozici, jak jich ve prospěch svého týmu a jeho jednotlivých členů využije.

Literatura: 1. Exnerová S. Komunikace pro zdravotní sestry. 1.vyd. Liberec: Technická univerzita, 2006. ISBN 80-7372-096-5 2. Gladkij I et al. Management ve zdravotnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-996-8 3. Hekelová Z. Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 97880-247-4032-4 4. Horvátová P. Talent management. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2011. ISBN 978-80-7357-665-3 5. Křivohlavý J. Sestra a stres. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 97880-247-3149-0 6. Parma P. Umění koučovat. 1. vyd. Praha: Alfa, 2006. ISBN 80-86851-63-X 7. Vaňková M, Bártlová S. Supervize a mentoring v ošetřovatelství. Florence. 2015;11(9):23–26 8. Metodický pokyn k vyhlášce č. 39/2005 Sb. pro studijní obor všeobecná sestra [online]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/metodicky-pokyn-vseobecna-sestra_2197_947_3.html

perličky

florence 1–2/16

anekdota

krátce

pozvánka 18.-20. února 2016 Hotel Diplomat Praha

krátce Pacienti se srdečními implantáty mohou podstoupit vyšetření MRi

VZP pošle 1,5 mil. pojištěnců na onkologickou prevenci

Zhruba 1,5 milionu ze svých téměř šesti miPacienti s poruchami lionů pojištěnců pozve letos Všeobecná zdrasrdce, kteří mají voperovaný srdeční im- votní pojišťovna (VZP) plantát s technologií na prevetivní vyšetření, ProMRI společnosti které u nich má vyloučit BIOTRONIK, mohou rakovinu střeva, prsu či děložního hrdla. Dopis od konce loňského roku nově podstoupit dostanou lidé, kteří nebyli v posledních čtyřech lecelotělové vyšetření tech na onkologické premagnetickou rezovenci. (ČTK) nancí. (tz)

Se zdravotní péčí v ČR je spokojeno 54 procent lidí. Výsledek je stejný jako v roce 2014, kdy byla spokojenost s péčí lékařů nejvyšší za uplynulých 11 let. Vyplynulo to z výzkumu, který koncem loňského roku provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). (ČTK)

41. angiologické dny

výroky slavných Lao-c’ čínsky Starý mistr, je jedna z nejvýraznějších postav čínské filozofie, zakladatel taoismu. Jeho historická existence je ovšem nejasná. Letos v lednu uplynulo 155 let od narození Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského (23. 1. 1861–8. 1. 1943), autora knih o společenské etiketě, sportovního organizátora a předsedy československého olympijského výboru.

čistota a klid uvádějí do pořádku všechno pod nebem.

nové knihy

náš

tip Výchova ke zdraví 2. aktualizované vydání

Dětská otolaryngologie Nejčastější situace v ambulantní praxi Zdeňka Kuchynková a kol., Grada Publishing, a. s., 144 s., 299 Kč Praktická publikace, která na našem knižním odborném trhu zcela chybí. Je určena ambulantním otolaryngologům a vychází z jejich potřeb a praxe.

Zdraví člověka je v současnosti chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je ovlivňováno mnoha činiteli a je předpokladem pro aktivní a spokojený život i dobrou pracovní výkonnost. Proto je také výchova ke zdraví jednou z priorit základního vzdělávání a promítá se do celého života školy.

Jak na strach a úzkost v těhotenství Vladana Skutilová, Grada Publishing, a. s., 160 s., 239 Kč Tento průvodce těhotenstvím podává komplexní pohled na danou problematiku a soustředí se na popis vývoje plodu a změny odehrávající se v těle těhotné ženy. Tuto knihu ocení nejen nastávající maminky, ale také budoucí tatínkové a všichni, kteří těhotnou ženu tímto obdobím provázejí.

klinické doporučené postupy v ošetřovatelství Darja Jarošová, Kamila Majkusová, Radka Kozáková, Renáta Zeleníková, Grada Publishing, a. s., 144 s., 249 Kč Kniha obsahuje klinické doporučené postupy (KDP), jejich definování a charakteristiku, tvorbu a implementaci v praxi.

fota: archiv; autor anekdoty: Tomáš Polák

Jitka Machová, Dagmar Kubátová a kol., Grada Publishing, a. s., 231 s., 429 Kč

Nenechte si ujít šanci pro Váš profesní růst v Německu! Hledáte zaměstnání na pozici zdravotní sestry?

Klinik Bavaria Kreischa Vor den Toren der sächsischen Landeshauptstadt Dresden Pak zašlete Váš životopis do Klinik Bavaria Kreischa. S námi máte možnost začít zajímavou pracovní změnu a profesně se začlenit v Německu. Naše moderní klinika, jen 5 km vzdálená od Drážďan, hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním pracovním místem. Tato soukromá nemocnice a klinika, specializovaná na rehabilitaci, je jedna z nejuznávanějších na národní úrovni. V rámci speciálních terapeutických programů se zaměřujeme na pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí multiorganickou insuﬁencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresívní léčbě rakoviny. Hledáme proto všeobecné zdravotní sestry a všeobecné ošetřovatele pro obory: neurologie, interní medicína, psychosomatika a ortopedie. Dokážete si představit spolupráci s námi? Z naší strany Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu, a to v rámci projektu Internacionální spolupráce. Tento projekt, organizovaný klinikou, funguje již přes tři roky a má velký úspěch. S jeho pomocí získalo dodnes přes sto zdravotníků z Evropy právní uznání profese v Německu a jsou zaměstnáni na různých stanicích kliniky Bavaria. Co požadujeme? odpovídající diplom všeobecné zdravotní sestry (diplom o ukončení studia ve studijním programu ošetřovatelství ve studijním oboru všeobecná sestra, Bc.) nebo diplom všeobecného ošetřovatele (Diplom o ukončení studia ve studijním oboru diplomovaná všeobecná sestra, DiS.) nadšení pro výkon tohoto povolání ochota pracovat v třísměnném provozu jakožto ochota k převzetí specializované a komplexní péče orientované na pacienta (nejen ošetřovatelská ale i základní péče) motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí

znalosti němčiny na úrovni alespoň A2 a nasazení při dalším studiu jazyka Nemáte žádné znalosti němčiny? pak Vám nabízíme online-kurz kliniky Bavaria ten Vám poskytne první znalosti (úroveň A1 a A2), které jsou nutné k nastoupení do jazykového kurzu přímo v klinice online-kurz je bezplatný, financovaný a organizovaný klinikou kurzy vedou kvalifikovaní a certifikovaní lektoři německého jazyka jako cizí jazyk Co nabízíme? dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém, anglickém nebo německém jazyce za pomoci našich překladatelů prezenční kurs němčiny orientovaný na praxi až do dokončení úrovně B2 dle GER, financovaný a organizovaný klinikou převzetí vyřízení žádosti na Prověření ekvivalence Vašeho diplomu (včetně překladu) a Povolení k užívání profesního označení „Gesundheits- und Krankenpfleger“ (zdravotní sestra) podporu našeho zdravotnického personálu při zapracování na stanici, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci oboru adekvátní ohodnocení od začátku pracovního úvazku, to zn. i během jazykového kurzu bydlení v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti za férovou cenu zaměstnání nejprve jako zdravotník pracující pod odborným dohledem a připravující se na výkon zaměstnání jako kvalifi kovaná zdravotní sestra pracovní úvazek na dobu neurčitou s min. smluvní vazbou na dva roky jako kvalifikovaná zdravotní sestra ihned po přidělení Povolení k užívání profesního označení v Německu

Zaujala Vás naše nabídka? Pak zašlete Váš životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce (motivační dopis, životopis, kopie diplomu a platné registrace) na e-mail personal@ klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Bavaria Kreischa, Personalabteilung, An der Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa/ Sachsen. Rádi Vás kontaktujeme zpět a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině.

KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

florence 1–2/16

nemocniční hygiena odborné téma

Péče o pacienta s klostridiovou kolitidou

Mgr. Eliška Dvořáčková, Institut klinické a experimentální medicíny, Ústavní lékárna, Praha

ýskyt tohoto onemocnění je projevem porušeného mikrobiálního ekosystému. Typickým příznakem jsou vodnaté nazelenalé páchnoucí stolice (často 10–15 za den) spojené s křečovitými bolestmi břicha, febriliemi, v laboratoři pak obvykle prokazujeme leukocytózu. Původcem nemoci jsou toxigenní kmeny bakterie Clostridium difficile. Tato bakterie se vyznačuje přirozenou rezistencí k běžně používaným antibiotikům. Její významnou vlastností je tvorba spór vysoce odolných proti působení

běžných dezinfekčních prostředků. Kolitida vyvolaná Clostridium diffi cile může mít různou závažnost od banálního průjmového onemocnění až po život ohrožující nemoc provázenou paralytickým ileem až toxickým megakolonem (Beneš J et al., 2014). Jiným možným projevem této choroby je rekurentní kolitida s opakovanými atakami průjmů, které pacienta vysilují fyzicky i psychicky. Onemocnění je potenciálně nakažlivé a je nejvýznamnější příčinou průjmů v nemocnici. Pro stanovení diagnózy se doporučuje vyšetřit stolici pacienta. Další možnou cestou ke stanovení diagnózy je endoskopické vyšetření s nálezem charakteristických ostrůvkovitých pablán na sliznici tračníků (Beneš J et al., 2014).

Clostridium difficile infection vzniká většinou jako následek předchozí antibiotické léčby (nejčastěji aminopeniciliny potencovanými i nepotencovanými, cefalosporiny všech generací, linkosamidy a fluorochinolony) nebo léčby cytostatiky (Husa P et al., 2013). Každé systémově aplikované antibiotikum s nižší nebo vyšší intenzitou narušuje rovnováhu přirozené bakteriální mikroflóry. Doba potřebná k vyvolání infekce činí několik dní až týdnů, byl popsán vznik klostridiové kolitidy i po jediné dávce antibiotika. Onemocnění se může projevit během antibiotické léčby, ale i několik týdnů po jejím skončení (Husa P et al., 2013). Mezi další faktory disponující ke vzniku klostridiové kolitidy pat-

fota: Profimedia

Kolitida vyvolaná Clostridium difficile (Clostridium difficile infection) patří do skupiny střevních infekcí, vykazuje však některé zvláštnosti v patogenezi onemocnění, v klinických projevech a výskytu komplikací a také v terapii (Beneš J et al., 2014).

odborné téma nemocniční hygiena

ří střevní dysmikrobie, porucha slizniční imunity v GIT, imobilita střeva a celková imobilita, délka hospitalizace v nemocnici a v neposlední řadě vyšší věk pacienta. Základními léky v terapii jsou metronidazol, vankomycin a fidaxomicin. U opakovaných rekurencí se osvědčila transplantace stolice. Obecně je nutná rehydratace pacienta během této infekce. Léky tlumící peristaltiku jsou kontraindikovány. Léky tlumící žaludeční aciditu přispívají ke vzniku klostridiové kolitidy, není ale jasné, zda ukončení podávání těchto léků příznivě ovlivní průběh již vzniklého onemocnění. Výskyt klostridiové kolitidy ve zdravotnických zařízeních vyžaduje zavedení izolačního režimu u nemocného jedince po dobu trvání průjmů. Cílem tohoto opatření je zamezit dalšímu šíření infekce. Zdrojem nákazy v nemocničním prostředí jsou nejčastěji ruce personálu či kontakt s infikovaným povrchem nebo předměty (Zela O, Vítek P, 2012). Snahou je dezinfikovat prostředí sporicidními prostředky. Dezinfekce ploch a povrchů v pokojích, kde se zdržují pacienti, by se měla provádět minimálně jednou týdně. Nemocný by měl být v optimálním případě hospitalizován v samostatném pokoji s vlastním hygienickým zařízením. Na dveře pokoje by měla být umístěna výstražná značka upozorňující na pacienta s klostridiovou kolitidou. Výskyt této infekce by měl být hlášen příslušnému epidemiologickému oddělení krajské hygienické stanice dle zákona č. 258/2000 Sb. Vlastní mechanická očista rukou vodou a mýdlem je důležitější než samotná dezinfekce, neboť spóry jsou mimořádně odolné na působení běžných dezinfekčních prostředků. Po důkladném umytí rukou vodou a mýdlem je třeba ruce osušit a následně použít alkoholový dezinfekční prostředek jako prevenci přenosu ostatních nozokomiálních patogenů. Při péči o pacienta by měly být používány jednorázové rukavice, aby se zabránilo kontaminaci rukou. Nošení rukavic nenahrazuje mechanickou očistu rukou. Dále bychom měli používat jednorázové pláště z důvodu možné kontaminace oděvu spórami. Jednorázové ochranné pomůcky si ošetřující personál má obléknout před vstupem do izolačního prostoru a svléknout při opuštění pacienta. Použité jednorázové pomůcky se vkládají na pokoji pacienta do speciálních nádob a pytlů k tomu určených. Vyšetřovací pomůcky (tlako-

měr, teploměr, fonendoskop aj.) zůstávají na pokoji pacienta. Dokumentace pacienta naopak zůstává mimo izolační pokoj. Snahou je omezit pohyb pacienta mimo izolační prostor. Při nutnosti transportu pacienta na vyšetření nebo zákroky mimo izolační prostor musejí být přijata opatření, která zabrání kontaktu s dalšími pacienty. Nesmí být opomenuta adekvátní dezinfekce míst, kde se pohyboval pacient s klostridiovou kolitidou (Beneš J et al., 2014). Pokud zdravotnické zařízení nemá izolační pokoje, je nutné vytvořit tzv. prostorovou separaci pacienta. Tímto opatřením se myslí vytvořit tříkrokový odstup mezi lůžky s viditelným označením zóny izolace (např. barevnou páskou na podlaze) se současným využitím ostatních doporučených postupů omezujících riziko přenosu infekce (Husa P et al., 2013). Nakažlivost u této nemoci je vázána na existenci průjmů, a proto o době trvání izolace rozhodují klinická data. Izolační režim je možné ukončit za 48 hod po odeznění klinických projevů kolitidy. Problémem může být kontaminace kůže pacienta i předmětů v jeho okolí, která může přetrvávat delší dobu. Pokud je pacient hospitalizován na oddělení s dalšími vnímavými pacienty, může být proto izolace prodloužena až do propuštění pacienta (Beneš J et al., 2014).

Závěr Clostridium difficile patří v současnosti mezi významné původce

nozokomiálních infekcí. Je hlavní příčinou nozokomiálních průjmů s celosvětově narůstající incidencí. Nedílnou součástí terapie je snaha zabránit dalšímu šíření infekce jednak izolací pacienta a samozřejmě dodržováním správného hygienického režimu, jednak správným mytím rukou, používáním jednorázových pomůcek a používáním dezinfekčních přípravků se sporicidním účinkem.

Clostridium difficile patří v současnosti mezi významné původce nozokomiálních infekcí

Literatura: 1. Beneš J et al. Doporučený postup diagnostiky a léčby kolitidy vyvolané Clostridium difficile. Klinická mikrobiologie a infekční lékařství. 2014;20(2):56–66. ISSN 1211-264X 2. Beneš J et al. Doporučený postup diagnostiky a léčby kolitidy vyvolané Clostridium difficile. Společnost infekčního lékařství ČLS JEP. [online]. 17. 6. 2014. [cit. 2015-08-17]. Dostupné z: http://www.infekce.cz/ dpCDI14.htm 3. Husa P et al. Klostridiová kolitida – stále narůstající nebezpečí. Interní medicína pro praxi. 2013;15(6– 7):201–203. ISSN 1212-7299 4. Zela O, Vítek P. Infekce Clostridium difficile – stav v roce 2012. Medicína pro praxi. 2012;9(10):391–394. ISSN 1214-8687

Více o autorce: Mgr. Eliška Dvořáčková 2009: ukonč. Mgr. studium na Faf UK v Hradci Králové; 2009–2010: Mgr. v lékárně v Postoloprtech; od 2010: doktorský studijní program v oboru klinická farmacie na Faf UK v Hradci Králové; od 2010: Mgr. v ÚL IKEM

odborné téma nemocniční hygiena

florence 1–2/16

Problematika hygienické péče

u obézních pacientů Hygienická péče je jednou ze základních složek každodenního života. Napomáhá nejen upevňování zdraví a předcházení nemocem, ale zlepšuje také psychickou pohodu jedince. Každý člověk má ve své přirozenosti schopnost tuto potřebu naplňovat. Míra sebepéče je však v této oblasti ovlivněná jeho možnostmi, zdravotním stavem, schopnostmi, znalostmi i věkem. Obezita je stav, který je spojen s celou řadou komplikací. Kromě výrazného zdravotního dopadu s sebou přináší i zvýšené nároky právě v oblasti hygienické péče.

ezřídka se stává, že obézní pacienti tento diskomfort pociťují, ale nechtějí si jej připustit nebo o něm hovořit. Ve chvíli, kdy se dostávají do lůžkových zařízení, pak na tento komplexní problém nasedá také otázka hygieny obézního pacienta, který je upoután na lůžko. Často se stává, že lůžko zcela vyplní, a pokud je imobilní, je pro zdravotnický personál velmi nesnadné jej polohovat a ošetřovat. Zajištění hygienické péče patří k základním lidským potřebám. Nejenže přispívá k duševní hygieně, ale napomáhá také v prevenci různých onemocnění a v podpoře zdraví (Procházková, 2013). Obezita je civilizačním onemocněním, které bývá spojováno s globální epidemií. Vzestupný trend v její prevalenci je patrný nejen ve světě, ale i v České republice (Müllerová, 2014; Olišarová, Tóthová, Dolák, 2014). Zde prevalence obezity, dle dat z roku 2009, činí 23 % u mužů a 21 % u žen, prevalence nadváhy, tedy BMI > 25, pak 64 % u mužů a 49 % u žen (Lajka et al., 2008; Hainer et al., 2011). Ačkoli v České republice počet lidí s BMI > 25 trvale výrazně nestoupá, zvyšuje se podíl lidí, kteří trpí právě obezitou. Zde je třeba si uvědomit, že toto onemocnění komplexně zasahuje do všech stránek lidského života. V oblasti zdravotního stavu je spojováno s řadou komorbidit, má dopad na psychickou stránku jedince, zasahuje do sociální i eko-

nomické oblasti. Nezřídka proto bývá spojováno s pojmem stigmatizace, který označuje znamení vyjadřující nějaké negativum o morálním stavu jeho nositele (Sekerková, 2012). S frekvencí pohybu obézních pacientů na různých odděleních se zvyšuje také šance, že budou stigmatizaci vystaveni. Pro sestru i ostatní zdravotníky jsou náročnými pacienty, neboť mají omezenou

a nejstarší 43 let. Technikou sběru dat byl v tomto případě polostrukturovaný rozhovor, který obsahoval 15 základních otázek, které byly v případě potřeby doplněny pod otázkami. Jejich pořadí bylo možno měnit v závislosti na průběhu rozhovoru. Každý rozhovor trval v průměru 15–30 minut. Pro usnadnění analýzy byly rozhovory se souhlasem respondentů nahrávány na zá-

Pro sestru i ostatní zdravotníky jsou obézní lidé náročnými pacienty, neboť mají omezenou pohyblivost, je u nich zvýšené riziko vzniku dekubitů a opruzenin. pohyblivost, je u nich zvýšené riziko vzniku dekubitů a opruzenin. U extrémně obézních je pak problémem odebrání krve, měření krevního tlaku a provádění osobní hygieny (Šafránková, Nejedlá, 2006; Sucharda, Panušová, 2007). Cílem předkládaného příspěvku je poukázat na problematické oblasti spojené s hygienickou péčí u obézních pacientů.

Metodika Příspěvek vychází z analýzy dat získaných při realizaci kvalitativního výzkumného šetření zaměřeného na zjištění stigmatizace u obézních pacientů a postoje, jaký sestry k obézním pacientům zaujímají. Výzkumný soubor byl tvořen sedmi všeobecnými sestrami zaměstnanými na lůžkových odděleních s různou specializací (oddělení následné péče, nervovém, interním a chirurgickém oddělení) a deseti pacienty trpícími obezitou, přičemž nejmladší respondentce bylo 23 let

znamové zařízení a následně zpracovány formou kazuistik. Pro zajištění anonymity respondentů byly pro jejich označení využívány kódy (R1–R7 pro sestry, R8–R17 pro obézní jedince).

Výsledky V praxi se sestry v ambulantní i nemocniční péči s obézními pacienty setkávají velmi často. Dle Suchardy a Panušové (2007) jsou to zároveň pacienti, u nichž se zvyšuje náročnost poskytované péče z důvodu omezené pohyblivosti, zvýšeného rizika vzniku dekubitů a opruzenin, potíží s realizací osobní hygieny či výkonem základních ošetřovatelských a diagnostických úkonů. I přes snahu naplno využít své znalosti a dovednosti při přímém poskytování péče se v kontaktu s pacienty projevuje také osobní postoj, který sestry i ostatní zdravotničtí pracovníci zaujímají. V odpovědích respondentek jsme se často setkávaly s negativním vnímáním

foto: Profimedia

Mgr. Věra Olišarová, Bc. Tereza Sekerková, Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

odborné téma nemocniční hygiena

obézních jedinců, s tím, že je „ne mají rádi“ (R1) či je litují. Jedna z respondentek (R2) zároveň uvedla, že „její osobní postoj ovlivňu je poskytovanou ošetřovatelskou péči v souvislosti s velkou fyzickou náročností. Je mladá a nechce se s nimi ‚tahat‘, aby si nepoškodila zdraví“. V tomto ohledu je třeba říci, že si oslovené sestry vliv svého osobního postoje na kvalitu poskytované péče v převážně většině uvědomovaly a přiznávaly jej. Nicméně také upozorňovaly na svou snahu „všem pacientům poskyto vat rovnoměrnou péči a nedělat mezi nimi jakékoliv rozdíly. Každý pacient má právo na profesionální a odbornou péči“ (R4). Při samotném poskytování ošetřovatelské péče pak zaznamenávaly řadu problémů „počínaje špatnou hygienou a manipulací přes obtížné měření krevního tlaku a obtížné napíchnu tí žilního přístupu až po špatně se hojící rány“ (R7). V daném kontextu upozorňuje Procházková (2013) na nutnost využívat kritické myšlení..., kdy dojde ke ztrátě (uvozovky dole) profesionální tváře“. Ovšem vliv osobního postoje na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče si uvědomovaly nejen sestry, ale z vlastní zkušenosti také někteří respondenti z řad obézních. R8 v tomto kontextu uvedla, že „má pocit, že se ke štíhlým lidem zdravotníci chovají přátelsky a jsou milí“, z vlastní zkušenosti pak doplnila, že „když byla štíhlá, její obvodní lékař se k ní choval velmi mile, smáli se spolu a někdy měla pocit, že s ní i flirtuje;

nyní s ní hovoří pouze v rámci nut nosti a neprojevuje žádnou snahu o pomoc při terapii obezity“. Obdobné zkušenosti měla i R9, která „má pocit, že se zdravotníci chova jí k obézním pacientům netaktně a v některých případech dochází k jejich ponižování. Také se domní vá, že je obézním pacientům po skytována horší zdravotní péče, a to z toho důvodu, že si zdravot nický personál nechce zatěžovat své zdraví při manipulaci s obéz ními pacienty, protože je to velmi fyzicky náročné a vyčerpávající“. R13 zároveň dodala, že „by zdra votníci měli obézní pacienty moti vovat ke snížení váhy, ale myslí si, že tomu tak není“. Na základě analýzy rozhovorů lze zároveň říci, že pro sestry jsou v oblasti managementu péče o obézní podstatné zejména problémy spojené s přímým poskytováním péče. Proto k nejčastěji uváděným ošetřovatelským diagnózám patřil deficit sebepéče při koupání a hygieně, riziko pádu či sociální izolace, která byla spojována i se stigmatizací. Nejen z pohledu naplnění intervencí směřujících k zajištění osobní hygieny se jako výrazný problém jeví z pohledu sester náročná manipulace a stud pacientů, kteří se v jeho důsledku nechtějí nechat ošetřovat (R2). To potvrzuje také R3, která uvádí, že „pacient se se svými tě lesnými rozměry nevejde do lůžka nebo na pojízdnou toaletu. Je u něj zvýšené pocení, které s sebou při náší nepříjemný zápach a vznik opruzenin“.

Závěr Námi získaná data naznačují, že ačkoli je oblast hygieny jednou ze základních ošetřovatelských domén, obsahuje řadu problémů, které se odvíjejí od stavu pacienta. Ve vztahu k obezitě je pak spojena zejména s náročnou manipulací, rizikem vzniku dekubitů a opruzenin a samotným zajištěním hygienické péče. V tomto ohledu je třeba tuto problematiku vnímat komplexně, a to nejen z pohledu sester coby poskytovatelů ošetřovatelské péče, ale také obézních jakožto příjemců této péče.

V oblasti zdravotního stavu je obezita spojována s řadou komorbidit a má také dopad na psychickou stránku jedince

Literatura: 1. Procházková Z. Péče o hygienu nemocného. Sestra. 2013;(9):46–47 2. Müllerová D. Hygiena, preventivní lékařství a veřejné zdravotnictví. Praha: Karolinum Press, 2014 3. Lajka J et al. Obezita v ČR – Závěrečná zpráva z exkluzivního výzkumu pro AMI Communication a VZP ČR. Praha: STEM/MARK, 2008 4. Hainer V et al. Základy klinické obezitologie. Praha: Grada, 2011 5. Olišarová V, Tóthová V, Dolák F. Socio-cultural environment as a factor influencing perception of overweight and obesity. Növér az Ápolás Elmélete És Gyakorlata Journal of Nursing Theory and Practice. 2014;27(6):5–11. ISSN 0864-7003 6. Sekerková T. Obezita jako stigma. Bakalářská práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2012 7. Šafránková A, Nejedlá M. Interní ošetřovatelství II. Praha: Grada, 2006 8. Sucharda P, Panušová A. Extrémně obézní pacienti [online]. 2007 [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http:// www.vfn.cz/priloha/4d021faf34d0b/ cislo-6-1112-2007.pdf

Specifika

perioperační péče o pacienty s methicilin rezistentním Staphylococcem aureem Stafylokokové infekce patří mezi významné bakteriální vyvolavatele nozokomiálních infekcí. Nozokomiální nákazy jsou nežádoucí komplikací zdravotní péče a mají řadu negativních důsledků, jako je nárůst mortality, morbidity a zhoršení kvality života pacientů. Způsobují hlavně prodloužení délky hospitalizace a vzestup nákladů na zdravotní péči. Ve zdravotnických zařízeních představují tyto infekce zásadní problém, protože vytvářejí rezistenci na jakékoliv častěji používané antibiotikum.

lavním představitelem tohoto rodu je Staphylococ cus aureus. V roce 1960 se začal používat jako antibiotikum methicilin. První rezistentní stafylokokové kmeny byly zaznamenány v roce 1961 a byly označovány jako MRSA (methicilin rezistentní Staphylococcus au reus). V České republice byl v roce 2004 zaznamenán vyšší nárůst této infekce, se kterou se častěji setkáváme i na operačních sálech a její výskyt nezadržitelně stoupá.

Proto je velmi důležité dodržovat zásady asepse, dezinfekce a sterilizace a zabránit šíření těchto nákaz. V nemocničních zařízeních existují standardní ošetřovatelské postupy u pacientů s diagnózou MRSA, které jsou orientovány především na lůžková oddělení, ale neobsahují konkrétní postupy pro operační sál. V rámci perioperační prevence infekcí je důležité, aby sestry perioperační péče znaly a dodržovaly standardní postupy při ošetřování pacienta s MRSA. Právě to, zda sestry perioperační péče znají specifika péče o pacienty s MRSA na operačním sále a zda dodržují bariérové postupy u pacientů s MRSA, bylo cílem našeho šetření, které se uskutečnilo mezi 50 sestrami perioperační péče.

Metodika K výzkumu jsme použily kvantitativní metodu anonymního dotazníkového šetření. Dotazník se skládal z 27 uzavřených otázek. První část dotazníku obsahovala identifikační otázky, druhá část otázky znalostní a otázky v třetí části dotazníku se týkaly specifických postupů při ošetřování pacientů s MRSA na operačním sále a jejich dodržování. Vyhodnoceno bylo 50 dotazníků. K výběru souboru jsme použily záměrný výběr s jedním kritériem. Výzkumný soubor tvořily sestry perioperační péče.

Diskuze Průzkum byl zaměřen na perioperační péči u pacientů s MRSA. Oslovily jsme sestry perioperační péče pracující na sálech různého typu.

foto: Profimedia

Bc. Jana Ježková, Mgr. Helena Michálková, Ph.D., Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

odborné téma nemocniční hygiena

Na začátku dotazníkového šetření byly pokládány identifikační otázky. 70 % dotazovaných sester pracuje na sále více než 10 let. Nejvíce zastoupená věková skupina respondentů byla 36–45 let a druhá 46–55 let. Další část dotazníkového šetření byla zaměřena na znalosti perioperačních sester o specifikách péče u pacientů s MRSA na operačním sále. MRSA je označení pro methicilin rezistentní Staphylococcus aureus (Beneš, 2009). 72 % dotázaných sester vědělo přesný název této zkratky. 22 % dotázaných sester označilo tuto zkratku za mul-

mických opatřeních. Z toho 20 respondentů bylo proškoleno zaměstnavatelem a tři respondenti byli proškoleni v rámci pomaturitního specializačního studia. Je alarmující, že 14 % dotazovaných sester uvedlo, že nebyly proškoleny nikdy. MRSA je, jak uvádí Beneš (2009), typická nozokomiální nákaza. Proto jsme další část dotazníku zaměřily na znalost sester o nozokomiálních nákazách. Nejčastějším zdrojem nozokomiálních nákaz je zdravotnický personál. Tuto správnou odpověď označilo 76 % dotazovaných sester. 60 % respondentů uvedlo, že nejčastější cestou přenosu jsou ruce

V rámci perioperační prevence infekcí je důležité, aby sestry perioperační péče znaly a dodržovaly standardní postupy při ošetřování pacienta s MRSA. tirezistentní, což je nesprávné. Je důležité, aby sestry znaly informace o MRSA, protože 86 % dotázaných sester uvedlo, že se s pacientem s MRSA setkaly ve své praxi. Do znalostního testu jsme zařadily otázku, vůči jakým druhům antibiotik je MRSA rezistentní. Správnou odpověď zvolilo 62 % dotázaných sester. Třetina respondentů se domnívala, že je rezistentní na všechna antibiotika. Jak uvádí Beneš (2009), MRSA je rezistentní na antibiotika z řady penicilinů a cefalosporinů. Dále jsme zjišťovaly, kde dotazované sestry získaly informace o specifikách péče o pacientech s MRSA. 42 % dotazovaných sester získalo informace na seminářích celoživotního vzdělávání. Z odborných publikací získalo informace o MRSA 28 % dotázaných a 22 % respondentů získalo informace v rámci výuky. Dle Kalábové (2008) byl od roku 2004 v České republice zaznamenán vyšší nárůst MRSA, a proto se s ním budeme setkávat častěji i na operačních sálech. Z výše uvedeného můžeme říci, že sestry znají specifika perioperační péče o pacienty s MRSA. Předcházení vzniku a šíření nemocničních nákaz u pacientů je základním předpokladem úspěšné práce každého operačního týmu (Duda, 2000). Proto je zásadní, aby sestry perioperační péče znaly základy protiepidemických opatření. 86 % dotazovaných sester uvedlo, že bylo proškoleno v protiepide-

zdravotníka, 20 % označilo kapénkovou infekci a 20 % označilo oděv. Maďar (2006) uvádí, že k přenosu infekce dochází přímou cestou, kontaktem vnímavého jedince s nemocnou osobou. Mezi nepřímé cesty přenosu patří kontakt jedince s infikovanými předměty. Protože zdravotníci jsou nejčastějším zdrojem nozokomiálních nákaz, je podstatné, aby sestry protiepidemická opatření znaly a mohly je aplikovat do praxe. Proti vzniku nozokomiální nákazy je nutno dodržovat bariérovou ošetřovatelskou péči. Mezi bariérová opatření na operačním traktu spadá respektování ochranných zón. Do ochranné zóny spadají pobytové místnosti, toalety, sklad a úklidové místnosti. Většina sester označila pobytové místnosti, ale toalety označila méně než polovina dotázaných sester. Sklad označilo 66 % respondentů a úklidové místnosti pouze 48 % respondentů. Chybnou odpověď, že do ochranné zóny patří umývárna operačního sálu, označilo 40 % respondentů. Do aseptické zóny spadají umývárna operačního sálu a vlastní operační sál. Přestože výzkumný soubor tvořily perioperační sestry, umývárnu označilo pouze 60 % dotazovaných sester a vlastní operační sál označilo 68 % dotazovaných sester. Očekávaly jsme vyšší četnost správných odpovědí. Aby sestry mohly provádět protiepidemická opatření, musejí být in-

formovány o infekčním agens u pacienta. Je alarmující, že 54 % respondentů uvedlo, že jsou informováni pouze někdy. Vždy informováno o infekčním agens u pacienta je 46 % respondentů. Příznivým zjištěním je, že všechny dotazované sestry uvedly, že u plánovaných operačních výkonů je pacient s MRSA zařazen jako poslední výkon v operačním programu. 68 % dotazovaných sester ví, že cesta přenosu MRSA v ráně na operačním sále je rukama personálu, ale pouze 14 % respondentů ví, že cesta přenosu je i kontaminovaným prádlem. Informace o MRSA sestry získávají na seminářích a v odborných publikacích, ale přestože 90 % dotázaných sester uvedlo, že na jejich pracovišti je standard „jak postupovat při ošetřování MRSA“, jako zdroj informací o MRSA ho uvedlo jen 6 % dotázaných sester. Pozitivním zjištěním je, že 88 % dotázaných sester odpovědělo, že mají dostatek pomůcek, aby mohly specificky ošetřit pacienty s MRSA. Staphylococcus aureus může způsobit řadu závažných onemocnění až po celkovou sepsi. Stafylokoková sepse s rozvojem celkových příznaků představuje život ohrožující stav (Beneš, 2009). Z našeho výzkumného vzorku jen 20 % dotazovaných sester uvedlo, že mají strach ošetřovat pacienty s MRSA. Ostatních 80 % dotazovaných sester uvedlo, že strach při ošetřování pacientů s MRSA nemají. Závěrečná část dotazníku byla věnována specifickým postupům u pacientů s MRSA, kteří podstupují operační výkon, a jejich dodržování. Úklid operačního sálu se provádí před a po každé operaci na vlhko s použitím běžných čisticích prostředků a dezinfekčních prostředků s virucidním účinkem. U operace pacientů s MRSA se používají prostředky cílené proti MRSA – tuto odpověď označilo pouze 22 % dotázaných sester. 90 % dotázaných sester vědělo, že po operaci pacienta s MRSA se provádí specifický úklid sálu. Z průzkumu vyplývá, že všichni respondenti vědí, že u plánovaných operačních výkonů jde pacient s MRSA jako poslední. Je překvapivé, že toto specifikum v otázce 20 označilo pouze 88 % dotázaných sester. Využití specifického oděvu pro operační tým při operaci pacienta s MRSA využívá pouze 26 % dotázaných sester. Využití specifického oděvu pro operační tým závisí na zvyklosti pracoviště.

odborné téma nemocniční hygiena

florence 1–2/16

zdravotníků je přeneseno více než 60 % nozokomiálních nákaz, proto je alarmující, že 16 % dotazovaných sester, které jsou specialistkami na perioperační péči, uvedlo chybnou odpověď. Prevenci infekcí v místě chirurgického výkonu ovlivňuje organizace operačních sálů, úroveň operačních postupů, ale hlavně správný a svědomitý aseptický přístup (Maďar, 2006). Proto je důležité, aby byl operační sál co nejvíce uzavřen. K tomu přispívá i spolupráce s ostatními členy operačního týmu a dodržování protiepidemického režimu. Všechny dotazované sestry uvedly, že je důležitá spolupráce s ostatními členy operačního týmu, jako je lékař, anesteziolog, sanitář, uklízečka a podobně. 98 % dotazovaných sester se domnívá, že dodržují osobní hygienu podle epidemiologického režimu. Na základě analýzy této části můžeme potvrdit, že sestry dodržují bariérové postupy u pacientů s MRSA.

52 % dotázaných sester uvádí, že dekontaminace operačních nástrojů a pomůcek přímo na operačním sále patří do specifik ošetřování pacientů s MRSA. Na operačních sálech vzniká specifický zdravotnický odpad, který má dle vyhlášky MZČR č. 306/2012 Sb. povahu nebezpečného odpadu a musí být označen a uložen v uzavíratelných a odolných obalech. 62 % respondentů označilo, že mezi specifika ošetřování pacienta s MRSA patří specifické třídění odpadu. Mezi specifické ošetřování pacienta s MRSA nepatří ochranné pomůcky pro pacienta. Tuto chybnou odpověď označilo 28 % dotázaných sester. Maďar (2006) uvádí, že dezinfekce je soubor opatření k zneškodňování mikroorganismů, která mají přerušit cestu nákazy od zdroje k vnímavému jedinci. Správný postup při dezinfekci používaných pomůcek u pacientů s MRSA je ponoření pomůcek a nástrojů do dezinfekčního roztoku, následuje mechanická očista a vyšší stupeň dezinfekce či sterilizace. Tuto správnou odpověď zvolilo 74 % perioperačních sester. Chybu ve správném pořadí dezinfekčních postupů uvedlo 26 % dotázaných sester. Ustanovení § 56 vyhlášky č. 55/2011 Sb. definuje kompetence sestry pro perioperační péči. Sestra perioperační péče bez odborného dohledu

provádí specializované sterilizační a dezinfekční postupy. Proto je zásadní, aby sestry perioperační péče tyto postupy znaly. 26 % chybných odpovědí je nevyhovující výsledek. Bariérová ošetřovatelská péče je definována jako systém pracovních a organizačních opatření, která mají zabránit vzniku a šíření nozokomiálních nákaz. Tuto správnou odpověď označilo 90 % dotázaných sester a 10 % dotázaných sester označilo chybnou odpověď. Mezi bariérové postupy, které se používají u pacientů s MRSA na operačním sále, patří ochrana personálu, hygienické a mechanické mytí rukou, aseptické postupy, dezinfekce, sterilizace, vyšší stupeň dezinfekce, úklid a izolace. 92 % dotázaných sester označilo správnou odpověď a 8 % dotázaných sester označilo bariérové postupy chybně. Dle metodického návodu na mytí a dezinfekci rukou Ministerstva zdravotnictví ČR (2005) jsou přesně definovány dílčí postupy na mytí a dezinfekci rukou při ošetřovatelské péči o pacienty. K hygienickému mytí rukou se používá dezinfekční mýdlo nejméně po dobu 15–30 sekund. Tuto správnou odpověď uvedlo 64 % dotazovaných sester. Celkem 84 % dotazovaných sester uvedlo, že k chirurgické dezinfekci rukou se používá antiseptický roztok 3–5 ml nejméně po dobu 2 minut. Rukama

První rezistentní stafylokokové kmeny byly zaznamenány v roce 1961 a byly označovány jako MRSA (methicilin rezistentní Staphylococcus aureus)

Toto průzkumné šetření bylo orien továno na problematiku specifik perioperační péče u pacientů s MRSA. Cílem průzkumu bylo zjistit, zda sestry perioperační péče znají specifika péče o pacienty s MRSA na operačním sále, a zjistit, zda sestry perioperační péče bariérové postupy u pacientů s MRSA dodržují. Výsledky analýzy výzkumu nám potvrdily, že sestry znají specifika perioperační péče o pacienty s MRSA. Více než polovina dotázaných sester správně vysvětlila zkratku MRSA, věděla správnou odpověď týkající se rezistence na ATB a všichni dotazovaní věděli, že pacient s MRSA je zařazen do operačního programu jako poslední. Sestry dodržují bariérové postupy u pacientů s MRSA, znají a dodržují správný postup dezinfekce, třídí infekční odpad a provádějí správný úklid operačního sálu. Jelikož výzkumný soubor tvořily pouze sestry perioperační péče, očekávaly jsme vyšší četnost správných odpovědí v oblasti operačních zón a dezinfekce rukou. V rámci perioperační prevence infekcí je důležité znát standardní postupy při ošetřování pacientů s MRSA; perioperační sestry by měly znát a hlavně dodržovat tyto postupy. Proto navrhujeme proškolení pracovníků v oblastech bariérové péče o pacienty s MRSA.

foto: Profimedia

Závěr

dezinfekce odborné téma

Dezinfekce

endoskopických přístrojů

PhDr. Adéla Holubová, Ambulance hojení ran, Nemocnice Tábor, a. s.

ndoskopické nástroje patří do skupiny velice finančně náročné zdravotnické techniky, a proto je velmi důležité, aby byla jejich funkčnost zachována co nejdéle. Je tedy nezbytně nutné, aby dezinfekce pro tuto oblast udržela význam i hodnotu nástrojů po mnoho let a současně zajistila bezpečnost práce zdravotníků na daném pracovišti.

Chemická dezinfekce Endoskopické nástroje nelze sterilizovat, a proto se k jejich čištění

používá chemická dezinfekce. Chemické metody dezinfekce využívají všechna zdravotnická zařízení. Tabulka 1 charakterizuje dělení chemických metod dezinfekce.

Zásady chemické dezinfekce → Při ředění dezinfekčních přípravků je nutné vždy používat ochranné pomůcky (ochranný štít/brýle, gumová zástěra a gumové rukavice). → Při přípravě dezinfekčního roztoku je nutné dodržet požadované množství dezinfekčního přípravku a vody, tak aby byla zachována požadovaná koncentrace (vždy je nutné řídit se instrukcemi od výrobce).

→ Dodržet dobu expozice. → Dezinfekční roztok připravovat na každou směnu nový. → Všechny dózy/nádoby, ve kterých se nachází dezinfekční roztok, musejí být řádně označeny. V blízkosti nádoby (či přímo na dóze) musí být uvedeno: název dezinfekce, koncentrace roztoku, datum a hodina naředění roztoku, datum a hodina použitelnosti roztoku, jmenovka a podpis osoby, která roztok připravila (ukázka štítku pro přípravu dezinfekčního roztoku – obr. 1). → V případě, že dezinfekční roztok obsahuje aldehyd, musí být nádoba s dezinfekcí přikrytá víkem. → Dezinfekční roztok se připravuje pomocí studené vody (v pří-

foto: Profimedia

Dezinfekce je soubor opatření, která jsou určena pro zneškodnění mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, které mají za cíl zneškodnit patologické mikroorganismy a přerušit tak cestu nákazy.

odborné téma dezinfekce

Tabulka 1 Dělení chemických metod dezinfekce 1. dle účinnosti statické působení (dočasná ztráta schopnosti množení patogenů nebo pokles jejich růstové aktivity) cidní působení (trvalé usmrcení mikroorganismů)

Obr. 1 Příklad informačního štítku Příprava dezinfekčního roztoku

2. dle působení bakterio fungi- -statické sporo bakteri fungi tuberkulo- -cidní mykobakteri sporo viru-

}

Název dezinfekce Koncentrace

}

Datum Hodina Použitelné do (uveď datum a hodinu) Připravil(a)

Tabulka 2 Tabulka k ředění dezinfekčních roztoků Voda k ředění

Potřebná koncentrace 0,5 % 0,75 % 1% 1,5 % 2% ml g ml g ml g ml g ml g 1 litr 5 7,5 10 1 15 20 2 2 litry 10 1 15 20 2 30 3 40 4 3 litry 15 22,5 30 3 45 60 6 4 litry 20 2 30 3 40 4 60 6 80 8 5 litrů 25 37,5 50 5 75 100 10 6 litrů 30 3 45 60 6 90 9 120 12 7 litrů 35 52,5 70 7 105 140 14 8 litrů 40 4 60 6 80 8 120 12 160 16 9 litrů 45 67,5 9 90 135 180 18 10 litrů 50 5 75 100 10 150 15 200 20 množství dezinfekčního prostředku v ml (kapalný) nebo v g (práškový) dávkovací pumpa z 5litrového kanystru – 1 dávka = 10 ml

padě, že výrobce neurčí jiný postup). Důvodem je zamezení odpařování chemických látek do ovzduší. → V případě ředění dezinfekčního roztoku se nejprve nadávkuje požadované množství studené vody (v případě, že výrobce neurčí teplou vodu) a poté přesné množství dezinfekčního přípravku. → Doporučený postup dezinfekce chemickým roztokem upřednostňuje ponoření před otřením a otření před postřikem. → Vydezinfikované předměty se oplachují pitnou vodou, nechají se okapat či usušit a poté se ukládají do čistých k tomu určených kontejnerů. → Dezinfekční přípravky je potřeba střídat, a to z důvodu zabránění vzniku rezistence mikrobů vůči přípravku. → Vždy je nutné dodržovat dezinfekční program daného nemocničního zařízení. POZOR! Nedodržení účinné koncentrace, doby expozice dezinfekčnímu roztoku či nevhodný výběr přípravku a způsob jeho aplikace snižuje požadovaný účinek, a tak se stává celý dezinfekční proces neúčinným!

Příprava dezinfekčního roztoku Při přípravě dezinfekčního roztoku se vychází z toho, že prostředek má koncentraci 100 %, a využívá se následujícího vzorce:

3% ml g 30 3 60 6 90 9 120 12 150 15 180 18 210 21 240 24 270 27 300 30

5% ml g 50 5 100 10 150 15 200 20 250 25 300 30 350 35 400 40 450 45 500 50

Mililitry a gramáž u pomůcek, které se používají k ředění dezinfekčních roztoků: polévková lžíce 10 ml 10 g kávová lžička 5 ml 5g kelímek, sklenička 200 ml 200 g

to se k dezinfekci endoskopických nástrojů využívá tzv. „vyšší stupeň dezinfekce“, který je v České republice nařizován legislativou.

Vyšší stupeň dezinfekce požadované množství

požadovaná koncentrace

výchozí koncentrace dezinfekčního roztoku V dnešní době se v každém zdravotnickém zařízení nachází tzv. „Tabulka k ředění dezinfekčních roztoků“ (tab. 2), která obsahuje výpočty přesného ředění dezinfekčních roztoků, a tak velice usnadňuje a zrychluje práci nelékařskému zdravotnickému personálu.

Vyšší stupeň dezinfekce Vyšší stupeň dezinfekce zaručuje usmrcení všech bakterií, bakteriálních spór, hub a inaktivaci virů. Nezaručuje usmrcení cyst prvoků a vajíček helmintů. Jedná se prakticky o tzv. „sterilizaci za studena provedenou chemickou cestou“. Endoskopické přístroje, ať už flexibilní, či rigidní, nelze sterilizovat, ale pouze dezinfekce těchto nástrojů a jejich příslušenství nezaručí potřebnou dekontaminaci, a pro-

→ je určen pro nástroje s optikou, včetně příslušenství, a ty přístroje, které nemohou být sterilizovány sterilizačními metodami, → samotnému vyššímu stupni dezinfekce musí předcházet dekontaminace přístroje (mechanické očištění a usušení), → přístroje a předměty, které jsou kontaminovány krví, musejí být napřed dezinfikovány virucidním prostředkem (do roztoků dezinfekce se ponoří suché předměty tak, aby byly naplněny všechny duté části), → přípravky musejí být uchovávány v uzavřených nádobách/kanystrech po danou dobu exspirace (frekvence výměny dezinfekčních roztoků je uvedena v návodu k použití jednotlivých přípravků), → po samotném vyšším stupni dezinfekce musí následovat oplach sterilní destilovanou vodou či vodou čištěnou – Aqua purificata, → takto vydezinfikované nástroje jsou určeny k okamžitému po užití nebo se krátkodobě skladují kryté rouškou nebo v ochranném

odborné téma dezinfekce

florence 1–2/16

Tabulka 3 Způsoby uložení vydezinfikovaných endoskopických přístrojů a doba jejich použití bez další dezinfekce 1. 2. 3. 4.

Způsoby uložení endoskopů Doba použitelnosti Sterilní roušky 8 hodin V případě překročení těchto Kufry na endoskopy 12 hodin časových limitů se přístroje Skříně na ambulancích 12 hodin musejí opět vydezinfikovat Endoskope Drying Cabinet (EDC) 7 dní

Obr. 2 Dezinfekční místnost s automatickými myčkami endoskopů

straní veškeré ventily a ponoří endoskop do mycího roztoku. Endoskop připojí ke zkoušečce těsnosti a přístroj nafukuje pod hladinou zhruba 5 minut. Po celou dobu musí kontrolovat, zda někde neuvidí unikající vzduch, což by značilo netěsnost endoskopu. 6. Ponořený endoskop po kontrole odpojí od zkoušečky těsnosti, celý omyje daným mycím roztokem (např. kombinace Bodedex forte 1% a Korsolex basic 1%) a distální konce očistí jemným kartáčkem (nejlépe zubním). 7. Použitím čisticího kartáčku pročistí kanál, který se dělí na odsávací a bioptický. Tento postup musí zopakovat alespoň dvakrát na každém otvoru. Použitím malého kartáčku pročistí veškeré usazeniny kanálů.

obalu v uzavřených kazetách (kufrech) daného endoskopického přístroje či skříních (doba použitelnosti vydezinfikovaných endoskopů – tab. 3), → úspěšnost vyššího stupně dezinfekce se dokládá deníkem pro každý zdravotnický prostředek, který nemůže být sterilizován klasickou metodou, kde je uvedeno: datum přípravy dezinfekčního roztoku, jméno klienta, název použitého dezinfekčního přípravku, koncentrace, expozice, podpis provádějícího zdravotnického pracovníka. K vyššímu stupni dezinfekce se používají postupy doporučené výrobci endoskopů, a to: 1. dekontaminace přístroje, 2. dezinfekce virucidním prostředkem, 3. oplach sterilní destilovanou vodou.

(minimálně baktericidní, virucidní a fungicidní účinek na mikroskopické vláknité houby). O dezinfekčních přípravcích používaných pro dvoustupňovou dezinfekci se vede zápis v deníku s datem přípravy pracovního roztoku, koncentrací a expozicí.“ Následující schéma popisuje fáze a kroky dvoustupňové dezinfekce.

Postup při dezinfekci endoskopických přístrojů 1. Po vyšetření se endoskop otře dezinfekčním ubrouskem (např. Incides). 2. Sestra odpojí ventil na insuflaci voda–vzduch a na tento kanál připojí čisticí ventil odpovídající typu endoskopu. 3. Odstraní kryt bioptického kanálu a napojí proplachovací hadičku.

Dvoustupňová dezinfekce Vyhláška MZ ČR č. 195/2005 Sb. uvádí: „Dvoustupňová dezinfekce je určena pro flexibilní digestivní endoskopy nebo jejich části, které nelze sterilizovat. První stupeň je dezinfekce přístroje ihned po použití přípravkem s virucidním účinkem, pak následuje mechanická očista a poté se provádí druhý stupeň dezinfekce dezinfekčními přípravky se širším spektrem dezinfekční účinnosti

4. Tubus endoskopu a proplachovací hadičku vloží do nádoby s mycím roztokem a následuje proplach vnitřních dutých částí endoskopu za pomoci vody a vzduchu. Proplachu sestra docílí zmáčknutím (pětkrát až sedmkrát) odsávacího a čisticího ventilu. 5. Poté sestra utěsní konektor videoendoskopu těsnicí hlavou, od-

Pokud se přístroj dále dezinfiku je v automatech k tomu určených, dezinfekce se již nadále ručně ne provádí. Endoskop se odpojí od čis ticí soupravy a uloží do příslušné pračky (automatu) (obr. 2). Pokud se přístroj nedezinfikuje v automa tech, pokračuje sestra bodem 9. 9. Po dezinfekci vloží sestra endoskop do čisté vody a opět pětkrát propláchne čistou vodou. Dle možnosti oddělení připojí tuto čisticí soupravu na rozvod kyslíku a vysuší, pokud tuto možnost nemá, endoskop několikrát profoukne stříkačkou naplněnou vzduchem. 10. Po vysušení endoskop odpojí od čisticí soupravy, vatovou štětičkou namočenou v lihu pročistí otvor

foto: autorka

Pokud se přístroj dále dezinfikuje v automatech k tomu určených, dezinfekce se již nadále ručně neprovádí

8. Po očištění přístroje sestra endoskop napojí na čisticí soupravu dle daného typu endoskopu – u starších typů nevideoendoskopu na hlavici u ovládacích koleček odsávací a insuflační kanál; u novějších typů endoskopů na konektor endoskopu a zároveň hlavici přístroje. Touto soupravou propláchne endoskop mycím roztokem pomocí injekční stříkačky (20 ml) a tento proplach zopakuje nejméně pětkrát. Endoskop profoukne za použití injekční stříkačky vzduchem, vloží do čisté vody a opět propláchne z důvodu zbavení všech reziduí mycího roztoku. Poté stejným způsobem vloží přístroj do dezinfekčního prostředku, pětkrát propláchne dezinfekčním roztokem a nechá působit po čas, který je pro daný roztok určen.

odborné téma dezinfekce

bioptického a insuflačního kanálu, od přístroje odpojí těsnicí hlavu, na videoendoskop napojí odvzdušňovací krytku a uloží do skříně nebo kufru (dle zvyklosti daného zařízení). Takto připravený endoskop je nachystán k užití. V případě, že se nepoužije po dobu delší než 12 hodin, je nutné endoskop opět dezinfikovat (již bez předchozího čištění). POZOR! Pokud se při zkoušce těsnosti zjistí jakákoliv vada, musí se čisticí proces přerušit z důvodu možného dalšího poškození přístroje. endoskop se zabalí do ochranné fólie k tomu určené (ta je součástí kufru, ve kterém byl přístroj dodán), uloží se do příslušného kufru a po vyplnění průvodního/reklamačního listu se odešle k opravě do příslušného servisu. Výhodou mycích a dezinfekčních zařízení pro endoskopické přístroje (automaty) je ověřený, stále stejný a standardní postup při dezinfekci přístroje. Automat sám kontroluje všechny nutné parametry a reduku-

je tak možné chyby personálu. Při dezinfekci endoskopických přístrojů personálem je riziko přenosu infekčních agens podstatně vyšší.

Skladování vydezinfikovaných endoskopických přístrojů Uložení vydezinfikovaných endoskopů má zásadní význam pro ochranu samotného přístroje a možnost dalšího použití ve smyslu časové dotace, kdy přístroj nemusí být znovu dezinfikován. Nejčastěji se vyskytují čtyři možnosti uložení endoskopů. Od způsobu skladování se odvíjí doba použitelnosti přístroje bez další dezinfekce (tab. 3). Endoskope Drying Cabinet (dále jen EDC) je „skříň“, do které se ukládají vydezinfikované endoskopické přístroje. Uložení endoskopů za pomoci tohoto systému zlepšuje hygienickou bezpečnost. Maximální kapacita je sedm endoskopů. Zařízení je vybaveno alarmem, který se spustí v případě, že jsou dveře otevřeny déle, než je nastavený časový limit (zabrání se tak špatnému zavření či nedovření dveří a možné

následné kontaminaci přístrojů). Endoskopy jsou zde stále čištěny (profukovány) filtrovaným vzduchem o určeném tlaku (≤ 0,5 baru). Další součástí systému EDC je dotykový displej, který obsahuje stejný počet polí, jako je maximální počet uložených endoskopů – sedm. V případě, že se zdravotnický personál dotkne čísla, které je přiřazeno k danému endoskopu, je možné zjistit mnoho potřebných informací, např. jak dlouho je endoskop uložen, za jakou dobu se musí vydezinfikovat atd. EDC systém přináší vyšší hygienickou bezpečnost a zároveň usnadňuje práci ošetřovatelského personálu ve smyslu častého dezinfikování endoskopů po vypršení jejich doby exspirace.

Literatura: 1. Holubová A, Novotná H, Marečková J a kol. Ošetřovatelská péče v gastroenterologii a hepatologii. Praha: Mladá fronta, 2013. ISBN 978-80204-2806-6

INZERCE

26.–27. 2. 2016 TOP HOTEL Praha Congress Hall Blažimská 1781/4 149 00 Praha 4

Sdružení praktických lékařů ČR, Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR a Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEP si vás dovolují pozvat na X. Kongres primární péče Z odborného programu kongresu

VYŠETŘOVACÍ METODY VČERA, DNES A ZÍTRA

Pátek 26. února 14.00–15.30 hod.

Registrační formulář, informace, program i abstrakta najdete na internetových stránkách www.splcr.cz, www.detskylekar.cz a www.ahou.cz

c. a Marešová, CS

doc. MUDr. Vilm

ír Palička, CSc.,

lez není nemoc

Laboratorní ná

erní diagnostice

v mod Chyby a omyly

po deseti letech

kontextu ční radiologie v

ka a interven Radiodiagnosti kařstvím lé m ký tic ak pr s oderní ordinaci diagnostiky v m Možnosti POCT tického lékaře v ČR ak všeobecného pr i PLDD dnout pacientov ní ordinace nabí Co může moder

im prof. MUDr. Vlad MUDr. Zdeněk

dr. h. c.

. Chudáček, Ph.D

MUDr. Petr Šonk

a kovec

MUDr. Michal Pu

Akce je určena pro lékaře a sestry v primární péči a je zařazena do kreditovaného systému celoživotního vzdělávání.

recenzované články

Screening civilizačních chorob u veřejnosti v Plzeňském kraji Souhrn:

Klíčová slova:

Činnosti v rámci primární či sekundární prevence v České republice (ČR) se u mnoha programů setkávají s různou úspěšností a efektivitou, obvykle však nižší, než by bylo pro společnost přínosné. V rámci námi provedeného šetření byl sledován zájem o nejrůznější nabízené zdravotně preventivní akce, které byly organizovány FZS ZČU v Plzni. Analýzou získaných dat bylo například zjištěno, že větší zájem o preventivní akce projevili účastníci, kteří se o nich dozvěděli od známých, přátel apod., oproti propagaci např. na internetu či z letákových akcí v MHD. Celkově větší zájem o zdravotně preventivní činnosti projevily ženy. Důležitost zdravotně preventivních akcí potvrdil i fakt, že v rámci prováděného screeningu bylo odhaleno několik osob s podezřením na hypertenzi či hyperglykémii, které o svých zdravotních rizicích neměly tušení. Pouze 2 % respondentů měla zjištěné vyšší hodnoty krevního tlaku nad 140/90 mm Hg. Nadváhou trpělo 34,3 % vyšetřovaných osob. civilizační choroby – glykémie – hypertenze – prevence – obezita.

The screening of civilizational diseases among at the public in Pilsen Region

Keywords:

Activities in the context of the primary or secondary prevention in the Czech Republic have faced many programs with varying degrees of success and efficiency. Usually is however lower than it would be beneficial to the society. In the framework of our investigations was monitored interest about the variety of the offered sanitary-preventive actions that have been organized by the Faculty of Health Care Studies West Bohemia in Pilsen. The analysis of the obtained data, was, for example, found that a greater interest in preventive action shown by the participants, who find out about them from acquaintances, friends, etc. over the promotion such as on the internet or from the leaflets actions in the public transport. Overall, women had a greater interest in health prevention activities. The importance of sanitary-preventive actions was also confirmed by the fact that in the framework of the carried out screening, it was revealed several people with suspected hypertension or hyperglycaemia, who on their health risks they had no idea. Overweight suffered 34.3 % of examined persons. lifestyle diseases – glycaemia – hypertension – prevention – obesity.

PhDr. Jiří Frei, Ph.D., Katedra ošetřovatelství a porodní asistence FZS ZČU v Plzni Mgr. Jana Holoubková, DiS., MBA, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence FZS ZČU v Plzni MUDr. David Slouka, Ph.D., ORL klinika LF UK a FN v Plzni

Úvod Civilizační choroby jsou onemocnění, která jsou velmi často spojena se životním stylem, a to především současné doby. Lidský organismus je čím dál více ohrožován nepříznivými vlivy okolí. Zhoršuje se životní prostředí i kvalita ovzduší,

máme nedostatek pohybu, jíme ve spěchu, málo relaxujeme a k tomu všemu velká část populace neodolá kouření či alkoholu. Chronická onemocnění sice provázela lidstvo odedávna, ale jejich rychle rostoucí výskyt umožnily až technologické vymoženosti, které s sebou moderní civilizace přinášela a jež radikálně změnily způsob života člověka. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) vzrůstají chronické nemoci také v rozvojových zemích, a to bezprostředně od chvíle, kdy přijmou moderní průmyslové technologie a západní styl života, pro nějž je charakteristický obrovský příjem energie (vysokokalorická

strava), minimální tělesná aktivita a psychosociální stres. V těchto zemích je tato narůstající epidemie chronických chorob doposud podceňována, i když je v současné době příčinou 80 % tamějších úmrtí. V posledních 150 letech se v průmyslově vyspělých zemích prodloužila průměrná délka života. Stalo se tak díky zavedení hygienických opatření a objevům účinných léků, v jejichž důsledku došlo k zastavení šíření nejnebezpečnějších pandemií a epidemií infekčních nemocí. Avšak teprve od poloviny 20. století si začala odborná i laická veřejnost uvědomovat, že životní styl, který přijali lidé v západních průmyslově

foto: Profimedia

Summary:

recenzované články výzkumné sdělení

Graf 1 Poměr mužů a žen přítomných na preventivních besedách muži ženy

rozvinutých státech, je doprovázen sníženou odolností k infekčním nemocem, nárůstem alergických a autoimunitních onemocnění a také zvyšujícím se počtem chronických chorob. Ještě na počátku 21. století zahrnovaly chronické nemoci 46 % všech onemocnění na světě (z toho polovinu úmrtí zapříčinily kardiovaskulární choroby) a očekávalo se, že o dvacet let později se tento podíl zvýší na 57 %. Avšak podle aktuálních statistik jsou v současné době příčinou již 60 % všech úmrtí. Kardiovaskulární onemocnění jsou i historicky hlavní příčinou úmrtnosti v ČR. Tvoří celých 52 % všech úmrtí. WHO podle míry rizika pro zdraví, četnosti výskytu a strmosti křivky jejich šíření v populaci

% 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Graf 2 Závislost krevního tlaku a pohlaví 89,7 % muži ženy muži + ženy

366 261 8,3 %

34 34

< 90/60 mm Hg nízký krevní tlak

funkcí a jejich vzájemných souvislostí. Dalšími dílčími cíli bylo zjistit, jaké skupiny osob mají zájem o preventivní screeningová vyšetření a jaká cílová skupina respondentů je nejméně ohrožena z hlediska zanedbání prevence. Dále nás zajímala efektivita propagace zdravotnických kampaní, zejména zdroje, kde si lidé všímají nabídek k preventivním vyšetřením. V neposlední řadě jsme chtěli zmapovat, o co mají lidé největší zájem v rámci screeningu.

Metody V rámci získání dat byly sledovány a zaznamenány hodnoty vybraných fyziologických funkcí probandů. Technika sběru byla prováděna kombinací formy dotazníkového šetření vč. eva-

Podle aktuálních statistik jsou civilizační choroby v současné době příčinou 60 % všech úmrtí. vytipovala jako nejzávažnější chronická onemocnění obezitu, diabetes mellitus 2. typu, srdeční a oběhové nemoci, neurodegenerativní a nádorové choroby a osteoporózu. Teprve ke konci 20. století se prokázalo, že incidence chronických nemocí nemůže být vysvětlena pouze na základě změn životního stylu a stravování. V dlouhodobých studiích zahrnujících několik desítek tisíc mužů a žen, které byly provedeny v rozličných zemích s různými kulturními stravovacími zvyklostmi, bylo přesvědčivě prokázáno, že výskyt diabetu 2. typu a kardiovaskulárních chorob v dospělosti determinuje průběh fetálního vývoje. (3, 5, 6)

Cíle Hlavním cílem našeho projektu bylo zhodnocení jednotlivých aspektů zdravotního stavu, fyziologických

2,0 % 105

luace provedených preventivních aktivit a přímého vyšetření a záznamu některých fyziologických hodnot. Získaná data byla následně statisticky analyzována a vyhodnocena. K detailnímu vyhodnocení všech aspektů byly použity zejména kontingenční tabulky a Chí-kvadrát test. Probandi zařazení do výzkumného šetření byli muži a ženy různého věku, vzdělání a povolání, kteří se dobrovolně zapojili do screeningového šetření Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni, Fakulty zdravotnických studií (FZS). Společným znakem všech zájemců bylo trvalé bydliště v Plzeňském kraji. Šetření probíhalo v průběhu celého roku 2014 a respondenti měli možnost nechat si od organizátorů projektu „Zdraví 2014“ pořádaného v rámci Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni zdarma změřit a vyhodnotit vybrané fyziologické funkce

8 90–119/60–79 mm Hg normální krevní tlak

> 140/90 mm Hg vysoký krevní tlak

a některé další parametry během několika organizovaných besed s preventivní a osvětovou tematikou. Během těchto besed probíhaly aktivity s tematikou zaměřenou na prevenci v různých oblastech lidského života vč. poradenské a konzultační činnosti odborníků k daným tématům. (7)

Výsledky

osob 400 350 300 250 200 150 100 50 0

89,7

procenta všech respondentů mělo hodnoty krevního tlaku v normě

Na základě analýzy všech aspektů jednotlivě sledovaných a hodnocených položek aktuálního zdravotního stavu a hodnot fyziologických funkcí vč. konfrontace se získanými daty z dotazníkového a evaluačního šetření byly získány následující údaje. Do screeningového preventivního šetření se zapojilo celkem 408 osob, z toho bylo 113 mužů a 295 žen (graf 1 – Poměr mužů a žen přítomných na preventivních besedách). Věkový rozptyl respondentů byl 47 let. Nejmladšímu respondentovi bylo 19 let a jednalo se o muže. Naopak nejstaršímu bylo 66 let a jednalo se o ženu. Průměrný věk všech respondentů byl 36 let a nejpočetněji zastoupenou skupinou byla skupina osob ve věku 21–30 let. V rámci screeningu krevního tlaku bylo vyšetřeno 408 respondentů. Naměřené hodnoty byly seřazeny do grafu. Téměř 90 % všech respondentů mělo hodnoty krevního tlaku v normě. Pouze 2 % respondentů měla zjištěny vyšší hodnoty krevního tlaku nad 140/90 mm Hg. Všichni tito respondenti byli dle anamnestických údajů hypertonici a jejich krevní tlak byl korigován či dlouhodobě sledován praktickým lékařem. Jednalo se pouze o muže. Průměrná naměřená hodnota krevního tlaku byla 121/74 mm Hg, nejnižší pak 80/50 mm Hg a nejvyšší 165/90 mm Hg. Přehled naměřených hodnot znázorňuje graf 2 – Závislost krevního tlaku a pohlaví.

recenzované články výzkumné sdělení

florence 1–2/16

Graf 3 Průměrná hodnota BMI u respondentů muži ženy muži + ženy

osob 240 210 180 150 120 90 60 30 0

55,4 %

34,3 %

5,9 %

4,4 % < 18,5 kg/m2 podváha

0% 18,5–24,9 kg/m2 norma

25–29,9 kg/m2 nadváha

30–34,9 kg/m2 obezita I. stupně

Graf 4 Hodnoty glykémie v závislosti na pohlaví muži ženy muži + ženy

< 3,9 mmol/l hypoglykémie

4,2 % 4,0–6,9 mmol/l norma

Body Mass Index (BMI) byl stanoven na podkladě standardně využívaného vzorce rovněž u všech respondentů. Nejčastěji stanovené hodnoty byly v rozmezí normy, a to celkem u 55,4 % osob. U 4,4 % byla měřením zjištěna podváha – jednalo se výhradně o ženy. Nadváhou trpělo 34,3 % osob, z nichž většina byly rovněž ženy. Obezita I. stupně byla vypočtena u 5,9 % respondentů, kde byli více zastoupeni muži.

7,0–9,9 mmol/l zvýšená glykémie

3,9 % > 10 mmol/l hyperglykémie

pilární krev. Proto byly za normální hodnotu glykémie považovány výsledky do 6,9 mmol/l. Všichni respondenti byli tázáni, zda netrpí diabetem mellitem. Pokud měli diabetes diagnostikován, bylo zjišťováno, jakým způsobem je léčen (dieta, perorální antidiabetika, inzulinoterapie). V 87,5 % měření byla zjištěna normální hladina krevního cukru. U 4,4 % osob byly naměřeny snížené hodnoty glyké-

Obezita je poslední dobou často nazývána epidemií 3. tisíciletí. Říká se, že přejídání už zabilo víc lidí než všechny války dohromady. Další stupně obezity naměřeny nebyly. Průměrná hodnota BMI u respondentů byla 24. Podrobná data ukazuje graf 3 – BMI. Jednou z dalších hodnot, která byla monitorována, byla hladina krevního cukru – glykémie. Česká diabetologická společnost stanovuje hladiny a referenční meze k diagnostice prediabetu a diabetu. U sledovaných respondentů byl brán v úvahu fakt, že většina z nich před vyšetřením cíleně nelačnila, a byla analyzována pouze ka-

0% > 40 kg/m2 obezita III. stupně (těžká)

Graf 5 Zdroje informací o preventivních akcích

87,5 %

4,4 %

35–39,9 kg/m2 obezita II. stupně (závažná)

mie. Ani u jedné z těchto osob se nejednalo o diabetika nebo gravidní ženu. Naopak zvýšená hodnota glykémie nad 7 mmol/l byla zjištěna u 8,1 % respondentů, z toho polovina z nich byli diagnostikovaní diabetici. Rovněž mezi nimi nebyla žádná gravidní žena. Průměrná hodnota glykémie respondentů byla 5,7 mmol/l, nejnižší hodnota pak 3,4 mmol/l u ženy a nejvyšší 14,6 mmol/l u muže, který měl diagnostikován diabetes mellitus. Výsledky podrobně znázorňuje

osob 400 350 300 250 200 150 100 50 0

letáky regionální tisk internet přítel/kamarád jiné zdroje

42 % 25 %

16 %

14 % 3%

graf 4 – H odnoty glykémie v závislosti na pohlaví. V rámci evaluace byla zjišťována spokojenost respondentů s proběhlými preventivními akcemi, vše obecně zájmem o prevenci a preventivní akce, způsoby, které respondenty v rámci prevence kladně osloví, případně motivují k účasti, včetně náplně preventivních akcí. Návratnost evaluačních dotazníků byla pouze 50 %, avšak ve většině případů kvalitně vyplněných. Z výsledků vyplynulo, že o akce preventivního charakteru mají zájem nejvíce lidé s dokončeným středoškolským vzděláním s maturitou, 35,3 % odpovídajících respondentů, kteří projevili zájem o preventivní akce, mělo ukončené vysokoškolské vzdělání. Naopak zájem o preventivní screening neprojevila naprostá většina osob se základním vzděláním a středoškolským vzděláním bez maturity. Průměrný věk osob, které odevzdaly evaluační dotazník, byl 35 let, z toho 68 % byly ženy. Mezi informační zdroje, kde se respondenti dozvěděli o proběhlých screeningových akcích, patřila ve 42 % informace od kamaráda, přítele nebo známého. Naopak nejméně byli respondenti informováni díky internetu. Mezi jiné zdroje, ve kterých se lidé dozvěděli o připravova-

% 70 60 50 40 30 20 10 0

Kardiovaskulární onemocnění jsou i historicky hlavní příčinou úmrtnosti v ČR

ných besedách – preventivních akcích s možností měření vybraných fyziologických hodnot apod., patřily například letáky přímo v budovách, kde akce probíhaly, a dále pak školy nebo ambulance praktických a odborných lékařů, kde byly letáky s informacemi o plánovaných preventivních akcích rovněž rozmístěny (graf 5 – Zdroje informací o preventivních akcích). Nejvíce se posluchačům líbily samotné přednášky, možnost zodpovězení otázek, praktické ukázky, získání nových informací, měření fyziologických funkcí a přátelská atmosféra. Velice je zajímala přednáška o první pomoci a také workshopy, které se týkaly rodičovství, mateřství a péče o dítě. Jako negativní někteří vnímali občas užitou odbornou terminologii nebo větší množství informací najednou. Na dalších setkáních by se chtěli respondenti nejvíce dozvědět něco o první pomoci a praktických dovednostech v rodičovství. (2, 3, 4)

foto: Profimedia

Diskuze Dle statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistik ČR (ÚZIS) žilo v Plzeňském kraji k 31. 12. 2013 celkem 573 469 obyvatel, z toho 50,5 % žen. Ve věku nad 50 let žije v Plzeňském kraji 39,6 %, ve věku

15–49 let žije v Plzeňském kraji 45,8 % obyvatel a ve věku do 14 let je to 14,6 %. Index stáří v Plzeňském kraji je 121,8. Index stáří lze definovat jako poměr počtu starých osob a dětí v obyvatelstvu. Děti jsou většinou vymezovány z biologického hlediska věkem 0 až 14 dokončených let, přičemž hranice dětského věku je nesporná. Stáří bývá definováno různě. Pokud nahlížíme na obyvatelstvo z pohledu biologických generací, je hranicí stáří věk 50 let. Index stáří se používá při mezinárodním srovnání věkové struktury a stárnutí populace. Každoročně je hospitalizováno z různých příčin asi 20 % obyvatel Plzeňského kraje. Z celkového počtu obyvatel v kraji je dispenzarizováno 16,5 % pro hypertenzní nemoc, 6,2 % pro ischemickou chorobu srdeční, 2,1 % pro cévní onemocnění mozku a 7,4 % pro diabetes mellitus. Každoročně zemře v Plzeňském kraji asi 1 % z celkového počtu obyvatel, z toho 46,7 % umírá na nemoci oběhové soustavy a 24,7 % na zhoubné novotvary. Porodnost tvoří asi 0,9 % z celkového počtu obyvatel v kraji. (1, 4) Přestože jsme u většiny respondentů nezaznamenali rizikové faktory vzniku srdečně-cévních onemocnění (více než 77,5 % respondentů

mělo hodnoty fyziologických funkcí a dalších ukazatelů v normě), jsou nicméně tyto choroby nejčastější příčinou úmrtí v ČR. Vzhledem k tomu, že tyto nemoci jsou v raných fázích bez zjevných příznaků, jednoduše nebolí, jsou veřejnosti více známy až závažné stavy jako např. angina pectoris, srdeční infarkt apod. Jejich vznik a vývoj lze u mnoha pacientů výrazně ovlivnit změnou životosprávy a omezením rizikových faktorů. Častou příčinou srdečně-cévních onemocnění je většinou ateroskleróza, jež je nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých státech Evropy a USA, má na svědomí více než 50 % všech úmrtí. Česká republika patří v úmrtnosti na komplikace aterosklerózy na přední místa ve světě. (3) Z našeho šetření také vyplynulo a potvrdila se skutečnost, že ne ustále stoupá počet lidí trpící nadváhou nebo obezitou. Nadváha byla zaznamenána celkem u 34,3 % respondentů, obezita u 5,9 %, celkem tedy podíl obyvatel, kteří mají BMI vyšší než 25, činil 40,2 %. Obezita je poslední dobou často nazývána epidemií 3. tisíciletí. Říká se, že přejídání už zabilo víc lidí než všechny války dohromady. Prevalence obezity u dospělých je 10–25 % ve většině zemí západní

recenzované články výzkumné sdělení

Evropy a 20–25 % v některých zemích v Americe. Česká republika se v počtu obézních propracovala na přední místo v celé Evropě. Tento problém skutečně narůstá. Celých 21 % mužů a 31 % žen je obézních. Když sečteme nadváhu a obezitu, vyjde nám u žen alarmující číslo 68 % a u mužů dokonce 72 %. Výskyt obezity a nadváhy je u nás vyšší než v evropském průměru. Oproti zbytku Evropy je u českých mužů zejména vyšší výskyt obezity, u žen je nižší výskyt nadváhy a výrazně vyšší výskyt obezity. (3) Také diabetes mellitus patří mezi onemocnění, jehož incidence roste nejen v ČR, ale na celém světě takovou rychlostí, že se hovoří o celosvětové epidemii diabetu. Každoročně je v průměru nově zjištěn diabetes u 55 000 osob, každý rok zemře v průměru 22 000 osob. Protože diabetes mellitus 2. typu vzniká a vyvíjí se pozvolna, lze kvalifikovaně odhadnout, že v ČR je v současnosti 250 000 osob, u nichž již diabetes vznikl, ale nebyl ještě rozpoznán. Celkový počet diabetiků v ČR odhadujeme nyní na více než jeden milion. Při našem šetření se nám podařilo zachytit celkem 8,1 % obyvatel, kterým byla naměřena zvýšená hodnota glykémie, což téměř odpovídá tvrzení České diabetologické společnosti, že asi 10 % české populace trpí diabetem. (2) Na základě vyhodnocení všech výše uvedených výsledků lze říci, že typický obyvatel Plzeňského kraje, který se aktivně zajímá o své zdraví a prevenci chorob, je žena ve věku 21–30 let s normálními hodnotami krevního tlaku a tepové frekvence, jejíž BMI a hladina glykémie jsou také v normě. Má středoškolské vzdělání ukončené maturitou a nejčastěji využívá přátel a kamarádů k získání informací o preventivně zaměřených screeningových akcích. Naopak nejvíce ohroženou skupinou osob, které podceňují prevenci, jsou muži ve věku 41–50 let s vysokým krevním tlakem, obezitou II. a vyššího stupně se zvýšenou hodnotou glykémie, se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity. Cíle stanovené v rámci výzkumného šetření se podařilo naplnit. Důležitým zjištěním byl i fakt, že preventivní kampaně letákového typu jsou pouze velmi málo efektivní a poměr cena/přínos je v takovýchto případech zcela minimální – prevence se míjí účinkem a její efektivnost je takřka nulová. (1, 2, 3, 4)

Závěr Zdravotní stav populace ČR i přes pozitivní vývojové trendy některých ukazatelů zdravotního stavu ukazuje na nízkou efektivitu prováděné prevence v protikladu s vysokým počtem indikovaných preventivních prohlídek i v minulosti prováděných tzv. celospolečenských zdravotnických programů. Hlavním cílem prevence chorob je odpovídajícími zásahy zabránit nebo alespoň omezit expozici jednotlivců a společnosti známým příčinám a předejít tak vzniku choroby. Dalším cílem je pokud možno modifikovat průběh vývoje choroby její detekcí a léčbou v počáteční fázi, kdy je choroba citlivější na léčebné zásahy, a předejít tak klinickému projevení pokročilého stadia nemoci. Preventivní přístupy v rozvinutém světě se v posledních letech zaměřují na snížení výskytu nejčastějších civilizačních onemocnění. Moderními přístupy v současné době jsou časná detekce a léčba vysokého krevního tlaku, diabetu mellitu, hyperlipoproteinémie a obezity. Velká pozornost je věnována zejména rodinám, ve kterých se tyto choroby častěji vyskytují. Na všechny výše uvedené determinanty jsme se zaměřili s tím, že v povědomí obyvatel vzbudíme zájem o jejich zdravotní stav a přiblížíme možnosti primární, případně sekundární prevence. Péče o své zdraví zajímala i přes poměrně rozsáhlou informační kampaň zejména ve vozech MHD pouze 0,2 % celkového počtu obyvatel okresu Plzeň-město. Naše propagační zdravotnická kampaň sice zasahovala celý Plzeňský kraj, ale nejvíce zájemců se dostavilo právě z Plzně nebo jejího blízkého okolí. Velmi nás potěšilo, že většina zájemců, kteří se dostavili na besedy o zdraví nebo pouze ke zhodnocení svých fyziologických funkcí, měla tyto hodnoty v normě. Většina osob s odchylkami hodnot glykémie či krevního tlaku již byla dispenzarizována v ordinacích praktických nebo odborných lékařů. Naším cílem do budoucna je nejen pokračovat v sekundární prevenci, která bude zaměřena na širokou veřejnost, ale hlavně podporovat veřejnost v důležitosti a nenahraditelnosti primární prevence. Naše fakulta se bude tímto problémem nadále zabývat a při dalších preventivních programech zapojí nejen odborníky z daných oblastí, ale opět i studenty nelékařských zdravotnických programů, kteří budou efektivně přispívat ke zdraví občanů. (2, 5)

florence 1–2/16

Literatura: 1. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Zdravotnictví Plzeňského kraje v číslech [online]. 2015 [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: http://www. uzis.cz/cr-kraje/kraje/plzensky-kraj 2. Česká diabetologická společnost. Depistáž diabetu [online]. 2015 [cit. 2015-06-08]. Dostupné z: http://www. diab.cz/ndp_2012_22_priloha-c-3 3. Světová zdravotnická organizace. Kancelář WHO v České republice [online]. 2015 [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: http://www.who.cz/ 4. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje. Materiály ZZS Pk. Plzeň, 2015 5. Zvírotský M. Zdravý životní styl. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2014, 52 s. ISBN 978-80-7290-661-1 6. Adámková V (ed.), Lesný P (ed.), Adámek V. Prevence, technika, životní styl. Praha: Sportpropag, 2014, 215 s. ISBN 978-80-905800-0-8 7. Kozel R. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 277 s. ISBN 80-247-0966-X

Recenzovaly: Mgr. Lenka Šedová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Mgr. Helena Michálková, Ph.D. Seppia, o. s.

Více o autorech: PhDr. Jiří Frei, Ph.D. 2001: SZŠ Domažlice – obor Všeobecná sestra; 2005: Vysoká škola v Plzni, o. p. s. – Všeobecná sestra (Bc.); 2007: Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice – Ošetřovatelství (Mgr.); 2009: VŠ zdravotníctva a soc. práce sv. Alžbety, n. o., Bratislava – Ošetřovatelství (PhDr.); 2014: Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice – Specializace ve zdravotnictví (Ph.D.); 2010: NCO NZO Brno – ARIP; 2001–2002: ARK FN Plzeň – všeobecná sestra; od 2002: ZZS Pk – všeobecná sestra; 2007–2008: VŠ Plzeň, o. p. s., Katedra ošetřovatelství – odborný asistent, ARK FN Plzeň – všeobecná sestra; 2008–2010: Infekční klinika FN Plzeň – vrchní všeobecný ošetřovatel; od 2008: ZČU v Plzni, Fakulta zdravotnických studií – odborný asistent

Mgr. Jana Holoubková, DiS., MBA 1999: SZŠ Plzeň – Všeobecná sestra; 2001: VZŠ Plzeň – Diplomovaná sestra pro intenzivní péči; 2005: Vysoká škola v Plzni, o. p. s. – Bc. studium Všeobecná sestra; 2007: 1. LF UK, Praha – Mgr. studium Ošetřovatelství – učitelství zdrav. předmětů pro SŠ; 2001–2015: KARIM FN Plzeň, lůžková část – všeobecná sestra; od 2014: Fakulta zdravotnických studií, ZČU v Plzni – vedoucí Katedry ošetřovatelství a porodní asistence; 2015: Business institut – Management, organizace a řízení (MBA)

recenzované články výzkumné sdělení

Vybrané aspekty kvality života pacientů s pokročilou formou chronického srdečního selhání v paliativní péči z dotazníku WHOQOL-OLD – blízké vztahy, naplnění, smrt a umírání Souhrn:

Klíčová slova:

Adaptace na nevyléčitelné onemocnění znamená změnu hodnotových žebříčků, priorit i očekávání od života. Představa pacienta o dobré kvalitě života a jeho hodnocení aktuální kvality života je důležité z hlediska plánování lékařských, ošetřovatelských, psychologických i sociálních intervencí. Příspěvek prezentuje dílčí část výzkumu zaměřenou na subjektivní vnímání kvality života pacientů s pokročilým chronickým srdečním selháním, kterým je poskytována obecná paliativní péče. kvalita života – chronické srdeční selhání – paliativní péče – naplnění – smrt a umírání.

Selected aspects of the quality of life for patients with advanced heart failure in palliative care from the questionnaire WHOQOL-OLD – close relationships, fulfillment, death and dying Summary:

Keywords:

Adaptation to an incurable disease means change values, priorities and life expectation. Idea of a good quality of life and assessment of the current quality of life is important for the planning of medical, nursing, psychological and social interventions. The paper presents a part of the research focused on the subjective perception quality of life of patients with chronic heart failure in palliative care. quality of life – chronic heart failure – palliative care – fulfillment – death and dying.

PhDr. Helena Novotná, DSP, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci, Nemocnice Tábor, a. s. Doc. MUDr. Miroslav Kala, CSc., Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci, Hospic na Svatém Kopečku, Olomouc

Úvod Dosažení nejlepší možné kvality života je primárním cílem paliativní péče. Takové je i stanovisko Světové zdravotnické organizace, která paliativní péči definuje jako „aktiv ní péči o pacienty trpící onemoc něním, proti kterému nelze účinně uplatnit žádnou léčebnou procedu ru“. Jde především o potlačení bolesti a dalších symptomů a řešení problémů psychologického, sociálního a duchovního charakteru. Dobrá kvalita života však znamená pro každého pacienta něco jiného. To, co považuje jeden za velmi dobrý život, je pro druhého nepřijatelné. Po dobu adaptace na nevyléčitelné onemocnění dochází ke změně hodnotových žebříčků, priorit i očekávání od života (Sadovská, 2012, s. 64). Chronické srdeční selhání (CHSS) je komplexní klinický syn-

drom, charakterizovaný progresivně se zhoršujícími příznaky se špatnou životní prognózou. Prevalence srdečního selhání se v populaci pohybuje v rozmezí 0,4–2 %. K výraznému nárůstu dochází u vyšších věkových skupin. U osob mladších 50 let se prevalence pohybuje kolem 0,2 %. U osob starších 65 let se srdeční selhání vyskytuje u více než 5 %. U osob nad 80 let věku je prevalence srdečního selhání nad 10 %. Právem je srdeční selhání nazýváno „epidemií 21. století“ (Lazárová et al., 2009, s. 246). Chronické srdeční selhání je jednou z kardiovaskulárních nemocí, u které došlo během 25 let k nárůstu incidence, prevalence, počtu hospitalizací či úmrtí (Brad, 2007, s. 78).

Cíle Cílem našeho výzkumu bylo zjistit kvalitu života pacientů v pokročilém stadiu chronického srdečního selhání, kterým je na lůžkách akutní, dlouhodobé, následné nebo geriatrické péče v České republice poskytována obecná paliativní péče.

Soubor nemocných a použité metody Výzkum probíhal na lůžkách akutní, následné, dlouhodobé a geriatrické

péče v nemocnicích Tábor, Písek, Strakonice, Havířov, Kolín, Znojmo, Hodonín v období od ledna do listopadu 2014. Výzkumný soubor tvořilo 74 pacientů (41 mužů a 33 žen) ve věku od 67 do 86 let. Průměrný věk pacientů byl 73,7 roku. Výběr respondentů byl záměrný a probíhal podle zařazovacích kritérií pokročilého srdečního selhání (sta dium NYHA III nebo IV, ejekční frakce levé komory < 30 %), u pacientů bylo signifikantním způsobem (písemný záznam v chorobopise pa cienta) rozhodnuto o paliativním léčebném postupu. Dalším kritériem byla orientace pacienta místem, časem a osobou a ochota ke spolupráci na šetření. Pro výzkum byla zvolena kvantitativní výzkumná metoda pomocí dotazníkového šetření standardizovaným měřicím nástrojem pro zjišťování kvality života osob ve vyšším věku – dotazníkem WHOQOL-OLD. Otázky dotazníku jsou rozděleny do šesti oblastí (domén). Tyto oblasti vymezují aspekty kvality života, které však mohou být vnímány u různých lidí rozdílně. V tomto příspěvku se konkrétně zaměřujeme na tři oblasti dotazníku, a to na doménu blízké vztahy, doménu smrt a umírání a oblast naplnění. Jednotlivé otázky

recenzované články přehledová studie

florence 1–2/16

Tabulka 1 Procentuální distribuce odpovědí na jednotlivé položky dotazníku WHOQOL-OLD v doméně „blízké vztahy“ Doména blízké vztahy význam přátelství láska v životě příležitost milovat příležitost být milován

vůbec ne 0% 3% 9% 8%

trochu 3% 31 % 29 % 32 %

středně 26 % 49 % 58 % 54 %

hodně 53 % 15 % 2% 2%

maximálně 13 % 2% 2% 4%

Tabulka 2 Procentuální distribuce odpovědí na jednotlivé položky dotazníku WHOQOL-OLD v doméně „smrt a umírání“ Doména smrt a umírání znepokojení ze způsobu smrti ztráta kontroly nad sebou strach z umírání strach z bolesti při umírání

vůbec ne 9%

trochu 18 %

středně 25 %

hodně 44 %

maximálně 4%

11 % 8% 2%

15 % 11 % 6%

28 % 30 % 13 %

35 % 31 % 69 %

11 % 20 % 10 %

Tabulka 3 Procentuální distribuce odpovědí na jednotlivé položky dotazníku WHOQOL-OLD v doméně „naplnění“ Naplnění spokojenost s možností nadále něčeho dosáhnout

vůbec ne 8%

trochu 52 %

středně 35 %

hodně 4%

maximálně 1%

zasloužené uznání spokojenost s tím, čeho v životě dosáhl/a

3% 6%

29 % 11 %

48 % 61 %

16 % 19 %

4% 3%

spokojenost s věcmi, na které se lze těšit

12 %

48 %

30 %

Tabulka 4 Průměrné skóre položek a domén dotazníku WHOQOL-OLD Položka láska v životě příležitost milovat příležitost být milován znepokojení ze způsobu smrti

průměr ± SD 3,26 ± 0,62 3,47 ± 0,70 3,44 ± 0,64 2,64 ± 0,91

medián 3 3 3 3

min 1 1 1 1

max 5 5 5 5

ztráta kontroly nad sebou strach z umírání strach z bolesti při umírání spokojenost s možností nadále něčeho dosáhnout

2,73 ± 0,85 2,42 ± 0,50 1,98 ± 0,85 2,58 ± 0,55

3 3 3 3

1 1 1 1

5 5 5 5

zasloužené uznání spokojenost s tím, čeho v životě dosáhl/a

3,16 ± 0,46 3,54 ± 0,66

3 3

1 1

5 5

spokojenost s věcmi, na které se lze těšit

2,81 ± 0,90

Blízké vztahy Smrt a umírání Naplnění SD – směrodatná odchylka

11,2 ± 3,76 9,7 ± 4,01 12,8 ± 2,98

12,0 10,0 13,0

7 4 6

20 15 18

Tabulka 5 Průměrné skóre domén WHOQOL-OLD u sledovaného souboru a populační norma Pacienti s pokročilou formou CHSS

Populační norma*

doména průměr ± SD průměr ± SD Blízké vztahy 11,2 ± 3,76 14,27 ± 3,14 Smrt a umírání 9,7 ± 2,01 12,77 ± 4,05 Naplnění 12,8 ± 2,98 13,8 ± 2,47 SD – směrodatná odchylka * Dragomirecká, Prajsová, 2009, s. 42

spodní hranice 12,7 10,7 12,6

horní hranice 15,8 14,8 15,0

v dotazníku respondenti hodnotili na pětibodových Likertových škálách. Rozpětí škály u jednotlivých položek je 1–5, rozpětí skóre u domén je 4–20. Vyšší skóre znamená vyšší kvalitu života. Pro srovnání výsledků kvality života s populační normou je použita popisná statistika. Hodnoty populační normy byly získány z Příručky pro uživatele české verze dotazníku Světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku (Dragomirecká, Prajsová, 2009).

Výsledky Níže jsou uvedeny výsledky vztahující se k dotazníkovým doménám „blízké vztahy“, „smrt a umírání“ a „naplnění“. Tyto tři oblasti předkládáme jako vybrané aspekty kvality života a všechny výsledky uvádějí vztah kvality života a těchto tří oblastí, tak jak je vnímají respondenti v našem výzkumu. V doméně „blízké vztahy“ vyzdvihli respondenti ve většině význam přátelství jako důležitý pro život. Položky vztahující se k příležitosti milovat či být milován a pocitu lásky v životě hodnotili ve většině případů průměrně (tab. 1). V doméně „smrt a umírání“ je jednoznačně patrno znepokojení ze způsobu smrti a ztráty kontroly nad sebou, současně respondenti projevili ve velké míře i strach z umírání. Pacienti vyjádřili i značné obavy z bolesti při umírání (tab. 2). V doméně „naplnění“ vidí dotázaní pacienti jen malou možnost v budoucnosti ještě něčeho dosáhnout, stejně tak i položka, která charakterizuje pocit pacientova vlastního přínosu pro budoucnost, je hodnocena nepříliš vysoko. Pocit zaslouženého uznání hodnotí pacienti ve většině jako průměrný (tab. 3). Z výsledků průměrných skóre u dotazníku WHOQOL-OLD vyplývá, že nejnižší spokojenosti, tj. nejnižší průměrné hodnoty škály, byly zjištěny u položky „strach z bolesti při umírání“ (1,98), nízce je hodnocen i „strach z umírání“ (2,42) a „ztráta kontroly nad sebou samým“ (2,73). Celkové hodnocení domény “smrt a umírání“ je výrazně pod průměrem (9,7) ve srovnání s populační normou (12,77). Z námi vybraných domén byly nejlépe hodnoceny položky „spokojenost s tím, čeho bylo v životě dosaženo“ (3,54) a „příležitost mít rád“ (3,47). Celkově se doména „naplnění“ nejvíce přiblížila průměrným hodnotám

recenzované články přehledová studie

populační normy, ale i tato doména je nižší než průměr. I kvalita života v doméně „blízké vztahy“ byla pacienty hodnocena pod průměrem populační normy (tab. 4 a 5).

Diskuze Kvalita života pacientů s pokročilou formou chronického srdečního selhání je výrazně podmíněna samotnou chorobou. Všechny tři námi vybrané domény kvality života „blízké vztahy“, „smrt a umírání“ a „naplnění“ jsou hodnoceny pod průměrem, který udává populační norma dotazníku WHOQOL-OLD. Určitou souvislost hodnocení této domény můžeme vidět i v ne zcela naplněných spirituálních potřebách pa cientů hospitalizovaných na lůžkách akutní či následné péče. Mnoho zdravotníků pokládá spiritualitu za soukromé téma či za záležitost profesionálních duchovních a je pro ně zcela „tabu“. Tento přístup se ukazuje být jednoznačně nedostačující. Oblast spirituality je pro nevyléčitelně nemocného jedince velmi důležitá. Její nedostatečné naplnění u našeho souboru respondentů dokladuje i nižší hodnocení kvality života v oblasti naplnění, tedy ve smyslu dosažení cílů v minulosti, přínosu v přítomnosti a výhledu do budoucnosti. V podmínkách České republiky zatím není paliativní péče o pacienty s pokročilou formou srdečního selhání řešena koncepčně. Současný stav organizace léčby klade největší zodpovědnost na praktického lékaře a kardiologa. Ani v zemích západní Evropy není problematika péče o tyto nemocné dokonale vyřešena. Nicméně na rozdíl od České republiky zde existuje jistá koncepce péče o tyto pacienty, kdy základem je multidisciplinární tým (tzv. heart failure team), kdy je kladen důraz na spolupráci praktického lékaře, lékaře specialisty v oboru kardiologie a paliativní medicíny a především existence specializovaných koordinátorů péče v sesterské rovině. Hlavním koordinátorem je zdravotní sestra (heart failure nurse specialist) specializující se v problematice pokročilého srdečního selhání, která má za úkol základní diagnostiku, management symptomů a komplikací v péči o pacienta v jeho domácím prostředí. Působí také jako klíčový pracovník ve spolupráci s praktickým lékařem, lékařem specialistou a ostatními členy týmu (sociálním pracovníkem, psychologem, pastoračním pracov-

níkem apod.), samotným pacientem a jeho rodinou (Kabelka, 2009). Otázkou je, zda námi uvedené výsledky nejsou důsledkem i ne zcela dořešené koncepce péče o tyto pacienty. Chronické srdeční selhání nebývá veřejností vnímáno jako letální onemocnění, jako je tomu např. u generalizovaných onkologických onemocnění. Současně i jednoznačná indikace k paliativní péči u pacientů s chronickým srdečním selháním ze strany lékaře je problematická a má mnoho medicínských i etických dilemat (Matišáková, 2013). Většina pacientů s tímto onemocněním tráví své poslední měsíce, týdny i dny na lůžkách akutní či dlouhodobé péče. Procento pacientů v pokročilém stadiu CHSS, kterým je v současné době v České republice poskytována specializovaná paliativní péče, je velmi malé. Mnoho autorů upozorňuje na fakt, že pacientům umírajícím na onkologické onemocnění je věnována lepší péče, zejména v léčbě bolesti a dalších symptomů a uspokojování psychických a spirituálních potřeb (Britz, 2010). Do systému specializované paliativní péče (jako jsou domácí či mobilní hospice) se tito pacienti téměř nedostanou. A právě komplexní multidisciplinární přístup, který specializovaná paliativní péče nabízí, vede ke zlepšení nebo alespoň udržení co možná nejlepší kvality života pacientů s nevyléčitelným onemocněním.

Závěr Z výsledků našeho výzkumu na vybraných aspektech kvality života vyplývá, že kvalita života pacientů s pokročilou formou CHSS je výrazně nižší v porovnání se vzorkem běžné populace. Dle zahraničních studií by více než 50 % pacientů s pokročilou formou CHSS „prodalo“ polovinu zbývající doby života za to, že se budou cítit lépe. Krokem k nápravě je otevřená, srozumitelná komunikace a vytvoření vztahu vzájemné důvěry mezi pacientem, jeho rodinou a zdravotníky. Tento postup je základním kamenem kvalitní péče – paliativní i kurativní. Dostupnost kvalitní paliativní péče by měla být v civilizovaných zemích Evropy chápána jako občanské právo. Specializovaná paliativní péče nabízí službu, díky které se nemocný člověk může plně spolehnout na to, že nebude trpět velkými bolestmi, nebude opuštěn a lidé kolem něj se budou snažit vyjít vstříc jeho přáním.

Etické aspekty a konflikt zájmu Všichni respondenti byli informováni o účelu výzkumného šetření. Výzkum byl realizován v souladu s etickými normami. Autoři deklarují, že nemají žádný konflikt zájmu.

Literatura: 1. Brad S. Palliative care and hospice in advanced heart failure. Journal of Palliative Medicine. 2007;10(1):78–82. ISSN 1557-7740 2. Britz AJ, Dunn KS. Self-care and quality of life among patients with heart failure. Journal of American Academy of Nurse Practicioners. 2010;24(5):480–487. ISSN 1745-7599 3. Dragomirecká E, Prajsová J. WHOQOL-OLD. Příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. 1. vydání. Praha: Psychiatrické centrum, 2009. 70 s. ISBN 80-87142-05-09 4. Kabelka L, Havlénová V. Možnosti paliativní péče u pokročilého srdečního selhání. Paliatívna medicina a liečba bolesti. 2009;12(2):78–82. ISSN 1337-6896 5. Lazárová M, Málek F, Táborský M. Péče o pacienty s pokročilým chronickým srdečním selháním. Interní medicína pro praxi. 2012;14(6–7):246–249. ISSN 1212-7299 6. Matišáková I, Mastiliaková D. Kvalita života u pacientov s chronickým srdcovým zlyháváním. Farmakoekonomika a lieková politika. 2013;9(2):22–25. ISSN 1336-7021 7. Sadovská M. Hodnotenie kvality života hospitalizovaných onkologických pacientov v paliatívnej starostlivosti. Paliatívna medicína a liečba bolesti. 2012;5(2):62–66. ISSN 1337-6869

Recenzovaly: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Mgr. Eva Klára Novotná Chirurgická intenzivní péče, Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze

Více o autorce PhDr. Helena Novotná 1991–1995: SZŠ Tábor – obor Všeobecná sestra; 1998: LF Univerzity Karlovy v Plzni – ukonč. Bc. studium Ošetřovatelství; 1998–1999: FN Plzeň, Koronární jednotka intenzivní péče – všeobecná sestra; 1999–2002: Nemocnice Tábor, Metabolická JIP – staniční sestra; 2002–2011: Nemocnice Tábor, Interní oddělení – vrchní sestra; 2005: 1. LF UK Praha – ukonč. Mgr. studium Učitelství zdravotnických předmětů pro střední školy; 2009: LF Univerzita Komenského v Bratislavě – rigorózní zkouška Ošetřovatelství; od 2011: Nemocnice Tábor, Společný ošetřovatelský lůžkový fond interních oborů – vrchní sestra; od 2013: FZV, Univerzita Palackého v Olomouci – doktorský studijní program Ošetřovatelství

praxe

florence 1–2/16

Ošetřovatelská péče u pacientů po operacích na standardním oddělení

Ošetřování nemocných po chirurgických operacích je specifickou záležitostí každodenní sesterské praxe. Nejčastěji se s těmito pacienty setkáváme na chirurgických pracovištích, ale není výjimkou se s nimi střetnout také na jednotkách intenzivní medicíny, úseku rehabilitace nebo na interním oddělení. Vždyť chirurgie zaštiťuje široké spektrum podoborů, které používají operační léčbu k řešení různých orgánových i systémových onemocnění.

Mgr. Pavla Drábková, oddělení Urologie, JIP, Kroměřížská nemocnice, a. s.

Úvod Chirurgie je lékařský obor, který vy užívá operačních výkonů a přístrojové techniky k diagnostice a léčbě patologických stavů. Za operační výkon se považuje chirurgické přetětí tkáně pacienta nebo uzavření již dříve vzniklé rány. Zjednodušeně řečeno lze chirurgii definovat jako „léčbu onemocnění a malformací lidského těla cestou operačního výkonu, který je veden lidskou rukou, ať už přímo, či nepřímo“ (Dušková et al., 2009). Plánovaná i neplánovaná hospitalizace pacienta na chirurgickém oddělení bývá mnohdy spjata s následnou přípravou k operačnímu zákroku. Pooperační péče je tedy součástí procesu, který je pacienty vnímán s představou získání plného zdraví. Nicméně rehabilitace po výkonu není snadná a mnohdy se nemocnému nepodaří dosáhnout rychlého návratu do běžného života. Zde ovšem nastupují všeobecné i specifické znalosti ošetřovatelského týmu, které vedou k optimalizaci a kompenzaci zdravotního stavu jedince.

Klasifikace pooperačního období Pooperační péče nastupuje v okamžiku, kdy je ukončen operační zákrok. Je součástí tzv. perioperačního procesu (péče související s celým předoperačním i pooperačním obdobím). Pooperační období je nejčastěji rozděleno následovně:

Ošetřovatelská péče u pacientů po operacích na standardním oddělení se odvíjí od specifik výkonu, který pacient absolvoval

praxe

Bezprostřední pooperační stadium Bezprostřední pooperační péče probíhá ihned po výkonu. V tomto období se pacient probouzí z anestezie a je monitorován na zotavovací jednotce (tzv. „dospávací pokoj“) (obr. 1). Zotavovací jednotka je místnost, která se nachází v blízkosti operačního sálu nebo je součástí operačního traktu. Je plně vybavena pomůckami k resuscitaci, technickými prostředky k monitoraci pacienta a také dalším vybavením, které je nezbytné po dobu, kdy pa cient na tomto úseku setrvává. Bezprostřední péči po operaci provádí anesteziologická sestra, která sleduje pacientovo vědomí, postupné odeznívání anestezie, vitální funkce, kontroluje místo operační rány, sekreci v drénech a vyhodnocuje bolest u pacienta (Valenta et al., 2003). Sesterské intervence pro toto období jsou charakteristické především v oblasti zotavování se pacienta z anestezie a v předcházení vzniku raných pooperačních komplikací (zástava dechu, silné krvácení z rány a drénů apod.) (Wendsche et al., 2012).

Rané pooperační stadium Rané pooperační stadium navazuje na předchozí bezprostřední pooperační péči. Tato péče se odehrává většinou na standardním oddělení, odkud byl pacient vyslán k operačnímu výkonu. Výjimku tvoří skupina pacientů, kteří prodělali rozsáhlý operační zákrok a nadále vyžadují monitoring vitálních funkcí a zvýšený dohled. Ti jsou dále odesláni na intermediální jednotku nebo jednotku intenzivní péče, případně na anesteziologicko-resuscitační oddělení (při nutnosti podpory vitálních funkcí a destabilizaci stavu) (Kala et al., 2012).

Pozdní pooperační stadium

fota: Profimedia a autorka

Pozdní pooperační stadium je typické pro standardní lůžkové oddělení (obr. 2), kde dochází k úplné rekonvalescenci pacienta a výhledově k jeho propuštění do domácího prostředí.

Základní ošetřovatelské intervence u pacientů po operaci na standardním oddělení Ošetřovatelská péče u pacientů po operacích na standardním oddělení se pochopitelně odvíjí od specifik výkonu, který pacient absolvoval.

Lze ovšem stanovit všeobecně platné intervence, které je nezbytné aplikovat u všech pacientů po výkonu. Zaměření ošetřovatelských činností by mělo spočívat v předcházení vzniku komplikací po operaci a ve včasné mobilizaci pacienta s vidinou brzkého návratu domů. Všeobecné pooperační intervence (v první dny po výkonu) lze rozdělit do tří skupin dle jejich orientace:

Intervence posuzovací (diagnostické) a adaptační: → Posoudit aktuální stav pacienta, jeho fyziologické funkce, úroveň vědomí (po prodělané anestezii) a rozsah operační rány (velikost, drenáž). → Získat informace o průběhu výkonu (krevní ztráty, rozsah operačního výkonu, délka a typ anes tezie apod.) a o bezprostředním pooperačním průběhu (rané komplikace, stabilizace vitálních funkcí, aplikace analgetik apod.). → Stanovit a řídit ošetřovatelský proces u pacienta po operaci s jeho pravidelnou aktualizací. → Využívat hodnoticí a měřicí techniky doporučené k posouzení bolesti u nemocného. Na základě vyhodnocení bolesti u nemocného podávat dostatečné množství analgetik dle ordinace lékaře a využít alternativní možnosti při tlumení bolesti (chlazení, úlevová poloha apod.) (Rokyta et al., 2009). → Sledovat projevy nauzey a zvracení, případně nastolit odpovídající intervence (aplikace např. antiemetik dle ordinace lékaře, úlevová poloha apod.). → Podávat pacientovi dostatečné množství tekutin (parenterální i enterální cestou). → Upravit prostředí, v němž se pacient nachází (dostupnost WC, klid a ticho v místnosti). → Rehabilitovat a mobilizovat pa cienta s cílem zabránění vzniku pooperačních komplikací (respirační komplikace, tromboembolická nemoc apod.). Je vhodné dodržovat postup, kdy je pacient nejprve polohován (sám mění polohu na lůžku), poté je vybízen do sedu a nakonec vstává z lůžka. → Poskytovat pacientovi pomoc při hygienické péči a současně nabádat pacienta k samostatnosti v péči o vlastní tělo. → Spolupracovat s lékařem (anesteziologem, operatérem i ošetřujícím lékařem).

Obr. 1 Zotavovací jednotka („dospávací pokoj“) Obr. 2 Standardní lůžkové oddělení (urologie)

Obr. 3 Pacient po operaci orchiektomie bilat

Intervence kontrolní a dovednostní: → Sledovat všechny vitální funkce pacienta (krevní tlak, pulz, dech, vědomí a tělesná teplota). Intervaly mezi jednotlivým měřením jsou zcela individuální, běžně se uvádějí intervaly měření nejprve po 15–20 min, při stabilizovaných fyziologických funkcích dále po hodině, následně po dvou hodinách až ke kontrole vitálních funkcí třikrát denně. → Pravidelně kontrolovat a převazovat operační ránu (Kubicová et al., 2005). → Pečovat o všechny zavedené vstupy a vyhodnocovat jejich průchodnost (i. v. kanyla, centrální žilní katetr, permanentní močový katetr, sondy, drény apod.). → Dodržovat lékařem stanovenou polohu, ve které má být p acient

praxe

po operaci uložen. Jedná se především o výkony, které vyžadují dodržovaní specifické polohy v souvislosti s pooperačními komplikacemi, např. operace štítné žlázy (poloha vsedě), operace orgánů v malé pánvi (Trendelenburgova poloha) apod. (Vytejčková et al., 2011). → Sledovat odchod moči (močení by mělo být po operaci obnoveno do osmi hodin), v případě problémů je možné pacientovi pomoci alternativními technikami podporujícími močení (zvukové fenomény tekoucí vody apod.), až poté přistoupit k jednorázovému cévkování nebo k zavedení permanentního močového katetru. → Kontrolovat odchod plynů, úprava nastává do 48–72 hodin po operaci. Plynatost a s ní spojený odchod plynů závisí na druhu a rozsahu operačního výkonu.

florence 1–2/16

→ Vysvětlit pacientovi případná omezení a opatření nezbytná k předcházení vzniku pooperačních komplikací a k zajištění hojení rány per primam. → Vést citlivou komunikaci s pacientem a jeho rodinou (v případě, že pacient souhlasí).

kazuistika Orchiektomie je operační výkon, při němž se odstraňuje patologicky změněné varle, případně obě varlata a semenný provazec. 70letý pacient přišel s indikací prosté orchiektomie varlat pro opakované záněty a s tím spojenou silnou bolest v tříslech k hospitalizaci na urologické oddělení. Celkový pobyt na urologii nepřesáhl 6 dní. V den operace (0. den) byl pacient přivezen z operačního sálu na „dospávací pokoj“. Pacient byl při vědomí, fyziologické funkce stabilní, operační rána neprosakovala.

Orchiektomie je operační výkon, při němž se odstraňuje patologicky změněné varle, případně obě varlata a semenný provazec. → Zaznamenat odchod první stolice po operačním výkonu (nejpozději do 3 dnů), opět je zde nutné přihlížet k druhu a rozsahu operačního výkonu. → Sledovat dodržování lékařem stanoveného dietního omezení (dietoterapie). → Kontrolovat zabarvení pokožky (např. bledost jako projev krvácení apod.) (Kozierová et al., 1995). → Sledovat psychické projevy pacienta (změna stavu vědomí). → Zhodnotit u pacienta efektivitu přiložených bandáží (Kubicová et al., 2005).

Intervence edukační a informační: → Poskytovat pacientovi dostatečné množství informací o terapii a dalších léčebných postupech. → Zajistit nemocnému při návratu plného vědomí rozhovor s lékařem, který mu poskytne informace o operačním výkonu. → Adekvátně edukovat pacienta o příjmu tekutin a dietoterapii v dalších pooperačních dnech. → Naučit pacienta úlevové polohy k odstranění bolesti (Kozierová et al., 1995).

Pacient udával bolest na stupnici VAS 5, proto byla podána analgetika. Po uplynutí sledovací doby byl pacient předán do péče na standardním oddělení. Zde byly nadále měřeny veškeré fyziologické funkce a pro vyšší komfort pacienta byla podávána analgetika formou intramuskulárních injekcí. Nadále byla kontrolována rána a po dokapání infuze byl podán ještě fyziologický roztok (1000 ml) dle ordinace lékaře. Pacient nejevil známky nevolnosti, proto mu bylo možné podávat čaj, nejprve po doušcích a následně ho pacient popíjel sám. Vzhledem k tomu, že rána byla značně bolestivá a hodnocení stále ukazovalo VAS 5, byly v místě rány přikládány mírně chladivé obklady. Pacient by postupně mobilizován a večer si byl schopen dojít na toaletu. I přes opakované pokusy o vymočení se pacientovi nepodařilo do 8 hodin po operaci vymočit. Proto bylo indikováno jednorázové vycévkování. Poté již nastoupilo spontánní močení. Průběh dalších pooperačních dnů byl bez obtíží. Při bolesti byly nadále podávány chladivé obklady, rána se hojila per primam (obr. 3), k vyprázdnění stolice došlo v třetím pooperačním dnu. V návaznosti na

tuto skutečnost byl pacient v následující den odeslán do domácí péče. Po celou dobu hospitalizace byly pacientovi podávány dostatečné informace o jeho zdravotním stavu lékařem a o průběhu ošetřovatelské péče všeobecnou sestrou.

Závěr Důkladná pooperační péče hraje nezastupitelnou roli v předcházení vzniku případných pooperačních komplikací, a to jak bezprostředních, tak i dlouhodobých. Cílem vhodně zvolené ošetřovatelské péče v pooperačním období je dosáhnout celkového snížení délky hospitalizace u pacientů. Proto je nezbytné, aby pooperační péči prováděl erudovaný tým nelékařských zdravotnických profesionálů.

Literatura: 1. Dušková M et al. Úvod do chirurgie. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, Klinika plastické chirurgie, 2009. ISBN 97880-254-4656-0 2. Valenta J et al. Chirurgie pro bakalářské studium ošetřovatelství. Praha: Karolinum, 2003, 237 s. ISBN 80-2460644-5 3. Wendsche P et al. Perioperační ošetřovatelská péče. 1. vydání. Praha: Galén, 2012. ISBN 978- 80-7262-894-0 4. Kala Z et al. Perioperační péče o pacienta v obecné chirurgii. Brno: NCONZO, 2010. ISBN 978-80-7013-518-1 5. Rokyta R et al. Bolest a jak s ní zacházet. Praha: Grada Publishing, a. s., 2009, 184 s. ISBN 978-80-247-3012-7 6. Vytejčková R et al. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011, 256 s. ISBN 978-80-247-3419-4 7. Kozierová B et al. Ošetrovateľstvo I., II. Martin: Osveta, 1995, 1458 s. ISBN 80-217-0528-0 8. Kubicová Ľ et al. Chirurgické ošetrovateľstvo. Martin: Osveta, 2005, 151 s. ISBN 80-8063-176-X

Více o autorce: Mgr. Pavla Drábková 2003: ukonč. SZŠ Kroměříž – Všeobecná sestra; 2003–2004: Domov důchodců Burešov, všeobecná sestra; 2005–2007: Nemocnice Atlas a. s., všeobecná sestra na chirurgickém oddělení, následně na JIP; 2007–2009: Kroměřížská nemocnice a. s., všeobecná sestra na ARO; od 2010: Kroměřížská nemocnice a. s., všeobecná sestra na urologickém oddělení a následně JIP; 2012: ukonč. Bc. studium – Ošetřovatelství; 2014: ukonč. Mgr. studium – Ošetřovatelská péče v geriatrii; 2014: ukonč. PSS obor Organizace a řízení ve zdravotnictví; 2015: ukonč. pedagogické minimum na SPgŠ Kroměříž

praxe

Koronarografie Selektivní koronarografie (též koronarografie) je nejpřesnější vyšetřovací metoda pro spolehlivé určení diagnózy vybraných závažných onemocnění srdce a cév.

Petra Čáhová, III. interní-kardiologická klinika, katetrizační jednotka, FN Královské Vinohrady, Praha

foto: autorka

ejčastěji se provádí v místním znecitlivění třísla zavedením katetru do stehenní tepny a dále aortou až do srdce. Nasondují se postupně obě koronární tepny, jejichž průběh se zobrazí pod rentgenovou kontrolou pomocí nástřiku kontrastní látky. → Pacient se k vyšetření dostaví na lůžkové oddělení obvykle den před samotným plánovaným zákrokem. Je přijat ošetřujícím lékařem, který doplní případná chybějící vyšetření. Standardní délka hospitalizace bývá tři dny. V dnešní době lze však selektivní koronarografii provádět i ambulantně za předpokladu splnění následujících nezbytných kritérií: – přítomnost pulzace na arteria radialis (vpravo i vlevo) – věk do 70 let – váha do 120 kg – pacient nesmí být po aortokoronárním bypassu nebo nesmí mít prokázanou srdeční vadu (chlopenní či zkratovou) – nesmí mít hemofilii či jiné krvácivé stavy – hodnoty koagulačních parametrů – INR maximálně do 1,5 → Pacient, jenž splňuje všechna výše zmíněná kritéria, je ráno v den výkonu přijat na stacionární pokoj, kde bude pobývat přibližně 6 hodin. Sestra pacienta uvede na pokoj, kde mu řádně vysvětlí, jak bude zákrok a následná péče probíhat. → V případě ambulantně prováděné koronarografie je místem invazivního vstupu arteria radialis. Po výkonu je na toto místo vpichu přiložena kompresní manžeta (TR-band), která je naplněna vzduchem. V pravidelných intervalech se vzduch z manžety pozvolna upouští a sestra pacienta

Jednou z předností ambulantně prováděné koronarografie je jednoznačně krátká doba hospitalizace a prostředí podobající se prostředí domácímu

monitoruje – sleduje krevní tlak, pulz, saturaci a to, zda nedochází ke krvácení z místa vpichu. Nezbytný je také dohled nad dostatečným pitným režimem pacienta z důvodu nutnosti vyloučení kontrastní látky použité při koronarografii, aby nedošlo k případnému poškození ledvin. → Výhodou je, že i v případě ambulantní koronarografie lze provést v závislosti na zjištěném nálezu rovněž i léčebný zákrok – angioplastiku. V tom případě je však pacient po výkonu uložen na lůžko standardního oddělení, kde je ponechán do druhého dne. → Mezi přednosti ambulantně prováděné koronarografie patří zcela jednoznačně krátká doba hospitalizace, stejně jako prostředí stacionárního pokoje, které se snaží co nejvíce přiblížit domácímu prostředí. Pacienti zároveň zůstávají v civilním oblečení a možná je i přítomnost blízké osoby. → Před propuštěním pacienta do domácí péče je katetrizujícím lékařem provedena kont-

rola místa vpichu a pacientovi je předána propouštěcí zpráva. Odvoz pacienta musí být vždy zajištěn blízkou osobou, která bude s pacientem až do druhého dne. V průběhu dopoledních hodin následujícího dne je pacient kontaktován sestrou, dotázán na průběh noci a stav místa vpichu na zápěstí. Vše je pečlivě zaznamenáno do dokumentace.

Více o autorce: Petra Čáhová 1994: ukonč. SZŠ Praha; 2003: ukonč. PSS – obor Ošetřovatelská péče v interně; 1994–2003: III. interní-kardiologická klinika, katetrizační jednotka, FN Královské Vinohrady, Praha – všeobecná sestra; 2003–2011: mateřská dovolená; od 2011: III. interní-kardiologická klinika, katetrizační jednotka, FN Královské Vinohrady, Praha – všeobecná sestra

pro školy

florence 1–2/16

Jak zdravě žít

Školní projekt podpory zdraví ve škole Dne 21. března 2013 získala naše Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Znojmo certifikát „Škola podporující zdraví“, který nám byl udělen Státním zdravotním ústavem (SZÚ) za aktivity realizované v projektu „Program podpory zdraví“. Naším dlouhodobým cílem bylo zrealizovat proměnu školy v místo, kde se žáci a studenti rádi učí a učitelé a ostatní pracovníci zde rádi pracují.

Mgr. Olga Černá, členka týmu, cerna@szsz.cz Mgr. Radka Procházková, koordinátorka projektu, prochazkova@szsz.cz

krásné chráněné krajinné oblasti Podyjí, která nám poskytla dostatek turistických stezek, kde bylo možné tuto aktivitu realizovat. I tato myšlenka se setkala s pozitivním ohlasem. Na podporu zdravého stravování se dvě členky projektového týmu zúčastnily kurzu vaření zaměřeného na vitální kuchyni. Naši zaměstnanci se zúčastnili i akce „Živé vaření“, jež byla vedena šéfkuchařem hotelu Presige, který je zaměřen na vitální vaření. Tato akce se na škole stala tradicí a každým rokem se dvakrát do roka scházíme ve stejných prostorách, se stejným šéfkuchařem na dalších lekcích vaření, které je nejen zdravé, ale i chutné. Do aktivity se nám podařilo zapojit i některé studenty, ale i další rodinné příslušníky nebo blízké známé. Vyučující, které mají v rámci předmětu, co do činění se zdravým životním stylem, z těchto osvědčených programů těží. Do projektu byla zakomponována i spolupráce vyučujících a žáků se znojemskými mateřskými a základními školami a byl jim nabídnut zážitkový program, v němž se přítom-

Během Dne zdravé výživy, který pořádá SZŠ a VOŠZ Znojmo, mohou zájemci ochutnat mj. nejrůznější saláty a pomazánky

fota: autorka

d samého počátku jsme v práci na projektu viděli zvýšení kvality naší školy i zlepšení jejího vnitřního klimatu. Projektový tým si rozdělil jednotlivé kompetence a zahájil práci na úkolech, které směřovaly k naplnění stanovených cílových aktivit. Hlavním úkolem bylo změnit současný provoz kantýny a přebudovat ji na kantýnu, jež bude nabízet sortiment ze zdravých produktů, který se postupně dostane do povědomí žáků, studentů i zaměstnanců. Chtěli jsme je ujistit v tom, že zdravý životní styl ve stravování není jen náplní námi vyučovaných předmětů, ale i skutečnou realitou; že tak chceme žít a budeme tuto myšlenku šířit mezi svými blízkými i na pracovištích v nemocnici, kde realizujeme odbornou praxi. Za výborné jsme považovali propojení teorie s praxí.

Na hlavní myšlenku postupně navazovaly i další aktivity, kdy jsme uspořádali přednášku s dietoložkou a specialistkou na zdravý životní styl Mgr. Ivanou Štenzlovou, která nás zasvětila do tajů své profese a zaměřila se na základní informace o vhodné skladbě stravy během celého dne, zvláště pak na pitný režim a stravování během školního vyučování. V rámci pitného režimu jsme na chodbě v blízkosti kantýny umístili zásobník na teplou a studenou vodu. Stejně jako kantýna, i zásobník se stal oblíbeným místem pro všechny, kteří se v budově školy nacházejí. V průběhu realizace projektu se nám podařilo odstranit z budovy školy automat, který nabízel žákům, studentům i zaměstnancům školy nezdravé nebo nevhodné potraviny – sladkosti i sladké tekutiny, což se neslučovalo s myšlenkou projektu. Další zajímavostí byla přednáška zaměřená na pohybovou aktivitu – nordic walking pro žáky, studenty i zaměstnance. Hned na ni jsme navázali turistickými vycházkami do

pro školy

Do projektu se zapojily i znojemské základní a mateřské školy, které byly seznámeny se základními pravidly zdravého životního stylu

ní seznámili se základními pravidly zdravého životního stylu s názornou ukázkou předmětů a pomůcek, včetně prezentací, které realizovanou problematiku zajímavě přiblížily. Součástí programu byla i praktická ukázka zdravé snídaně, svačiny, vhodných nápojů a na závěr proběhla i ochutnávka připravených produktů. V průběhu realizace projektu se v rámci jeho návaznosti a ve spojitosti s dalším projektem tři vyučující zúčastnily semináře společnosti STOB: „Kognitivní terapie obezity“ v Praze pod vedením zkušených lektorů manželů Málkových. Získaný certifikát je opravňuje realizovat kurz pro snižování nadváhy, který nabízíme zdarma všem zájemcům z řad našich žáků, studentů, zaměstnanců i veřejnosti. O tom, že lze redukovat hmotnost nenásilnou formou, s vy užitím poznatků z kurzů, svědčí i redukce hmotnosti zúčastněných. Členky týmu si připravily přednášku pro veřejnost v prostorách Městské knihovny na téma: „Jak zdravě žít“. I tato akce měla ve Znojmě pozitivní ohlas. Každoročně pořádá naše škola v předvánočním období celodenní akci „Den zdravé výživy“, kterou pod vedením pedagogů připravují žáci 2. ročníku a kde je možné ochutnat různé varianty salátů, pomazánek, moučníků, ovoce a zeleniny. Během realizace projektu jsme spolupracovali s mnoha organizacemi a školami. V současné době projekt pokračuje v dalších aktivitách. Program má tři základní body: pohodu prostředí, zdravé učení a otevření školy veřejnosti, které jsme rozpracovali a definovali v rámcovém projektu a prováděcím plánu. Jsme velmi motivováni k pokračování v programu „Zdravá škola“, i když se toho ve škole již mnoho změnilo. Dle dotazníkového šetření, které jsme provedli,

máme další podněty a nápady z řad žáků a studentů pro další činnosti vedoucí ke společnému cíli – spokojenému klimatu ve škole podporujícímu zdraví. Oficiálním cílem proměny školy bylo „trvale umožňovat optimální vývoj a rozvoj každého jednotlivce, žáka a učitele v součinnosti s rodiči a obcí, po stránce tělesné, duševní a sociální“. Společně jsme se o to snažili a rádi bychom se stali přirozeným odborným garantem v oblasti zdravého životního stylu v našem městě, jak vyplývá z odbornosti naší školy. Také bychom chtěli, aby se naše škola stala místem, kde se cítíme bezpečně, rádi se zde učíme a rádi zde učíme. S filozofií programu byl seznámen i ředitel školy, ostatní členové vedení školy, pedagogové a další naši pracovníci. Všichni jej jednoznačně podporují. Základní zásady a principy tohoto programu jsou všem pracovníkům přirozeně blízké a ztotožňují se s filozofií holistického pojetí zdraví a propojeností jednotlivých aktivit v rámci cílových skupin žáků, studentů, pedagogů, ostatních zaměstnanců školy a rodičů. Naši žáci a studenti jsou rovněž v rámci školního vzdělávacího programu vhodně motivováni a význam podpory zdraví si uvědomují nejen z teoretických znalostí získaných v odborných předmětech, ale i na základě praktických zkušeností s nemocí, zdravím a jejich provázaností na všechny ostatní stránky osobnosti člověka v rámci předmětu Ošetřování nemocných, který se vyučuje v reálném prostředí zdravotnických zařízení. Oslovili jsme základní a mateřské školy ve Znojmě a jeho blízkém okolí s nabídkou spolupráce. Nabízíme přednášky a krátké zážitkové programy se zaměřením na prevenci poruch výživy s využitím všech pohledů na podporu zdraví na základě filozofie Školy podporující zdraví (ŠPZ) a setkali jsme se s kladným ohlasem. S měs-

tem Znojmem spolupracujeme na společných projektech zaměřených na první pomoc „Nemyslíš, zaplatíš!“ a při ukázkách a námětovém cvičení integrovaného záchranného systému. Rozšíření naší nabídky o další oblast město vítá. Navázali jsme také předběžnou spolupráci s Městskou knihovnou ve Znojmě, která projevila zájem o spolupráci s námi v rámci svých interních a veřejných vzdělávacích aktivit – „Akademie třetího věku“ a „Klub zdraví“. Naším dlouhodobým cílem je stát se regionálním odborným garantem v oblasti zdravého životního stylu s ucelenou, promyšlenou a perspektivní koncepcí v této oblasti. Od programu ŠPZ pak očekáváme proces zahájení dlouhodobé systémové změny v pohledu na působení školy v oblasti uvědomění si pozitivních i negativních důsledků jejího vlivu na zdraví a položení základů celoživotního vzdělávání a dlouhodobé změny postojů u našich žáků, studentů, pedagogů, zaměstnanců, rodičů a spoluobčanů. Velmi úspěšná byla akce realizovaná pod vedením Lipky – školského zařízení pro enviromentální vzdělávání – Zdravě a bezpečně v Jihomoravském kraji, kde jsme v šesti akcích realizovali aktivity, které byly také zaměřeny na zdraví – Vím, jak jím, Prevence rizik, Pohybové aktivity nordic walking, projektový „Den zdravé výživy“, projektový „Den zdraví“ a komponovaný program – školní projekt „Pěstování a poznávání léčivých rostlin“. Zde jsme využívali získané předchozí poznatky, ale také jsme se sami dozvěděli řadu zajímavostí z oblasti zdraví.

zprávy našich partnerů / z konferencí

florence 1–2/16

Praha, Brno 1. dubna 2015, 1. listopadu 2015

Praha, Thomayerova nemocnice 1. února 2016

3. jarní a podzimní sesterský chirurgický den E. Kvasnicové

Výživa při sportu

Praha, ÚVN Praha 19. listopadu 2015

Stop dekubitům v ÚVN Brno, NCO NZO 23.–24. listopadu 2015

Budoucnost komunitní péče v ČR Na jubilejním XV. nefrologickém kongresu v Brně vystoupila i prezidentka ČAS PhDr. M. Šochmanová, MBA

Nefrologické sestry oslavily jubileum svého kongresu v Brně Magda Hettnerová, redakce Florence

Předvánoční atmosféru města Brna si užili účastníci XV. jubilejního multidisciplinárního nefrologického kongresu s mezinárodní účastí, který se konal ve dnech 3.–4. prosince 2015 v hotelu Best Western Premiere Hotel International v centru Brna. Hlavním tématem kongresu byla kvalita a bezpečnost nefrologické péče.

vodní slova patřila Mgr. Jindře Kracíkové, předsedkyni nefrologické sekce České asociace sester (ČAS), která za organizátory přivítala nejen posluchače, ale i hosty konference, kterými byli hlavní sestra ČR a ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) Mgr. Alice Strnadová, MBA, prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochmanová, MBA, ředitelka NCO NZO Mgr. Jana Mikulková, MBA, a MUDr. Petr Svačina. První přednášky patřily hostům. Jako první vystoupila hlavní sestra ČR Mgr. A. Strnadová, MBA, která přítomné seznámila s aktuální situací kolem přípravy nového zákona, který má nahradit zákon č. 96/2004 Sb. Důvodem, proč jeho příprava trvá tak dlouho, je fakt, že ministerstvu se

k návrhu nového zákona vrátilo od 72 subjektů zhruba 1150 připomínek, z nichž některé jsou protichůdné. Ministerstvo v rámci vypořádání těchto připomínek se subjekty jedná, ale jednání jsou zdlouhavá a náročná. V červenci loňského roku proto vznikla pracovní skupina, která se má podílet na řešení problémů souvisejících s výkonem NLZP a vyjadřovat se k návrhům právních předpisů, které se týkají výkonu NLZP a které připravuje MZ ČR. Už nyní je jasné, že předložený návrh zákona je nutné upravit například v oblasti celoživotního vzdělávání, registru a zřejmě i kvalifikačního vzdělávání.

nenechte si ujít

Brno, Hotel International 3.–4. prosince 2015

XV. jubilejní multidisciplinární nefrologický kongres

M. Šochmanová, MBA. Nedostatek sester není podle jejích slov jen naším problémem. Stejnou potíž hlásí i většina zemí OECD. Krátce se zastavila u otázky, jaká má být současná sestra, a zmínila i další problémy, jako jsou nedostatek lékařů a odchody zdravotnických pracovníků mimo obor či do zahraničí. Na závěr uvedla, že k tomu, aby se stávající situace zlepšila, by ministerstvo zdravotnictví mělo zajistit vysokoškolské vzdělávání sester a středoškolské vzdělávání zdravotnických asistentů a jasně vymezit jejich kompetence, zaměstnavatelé by pak měli zajistit dostatek podpůrných profesí a využívat multidisciplinární týmy. Ředitelka Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) Mgr. J. Mikulková, MBA, seznámi-

Praha 4. února 2016

Nedonošené dítě očima zdravotníka, rodičů i společnosti Lázně Bechyně 13. února 2016

Rehabilitace s použitím přípravků vyvinutých MUDr. Gaye Papa Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

la posluchače s aktivitami, které centrum dělá na rozvoj a podporu celoživotního vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Předsedkyně nefrologické sekce ČAS Mgr. J. Kracíková se ve své přednášce zaměřila na pracovní rizika z pohledu sester a místopředsedkyně nefrologické sekce ČAS J. Pavlicová mluvila o etice a bezpečí z pohledu sester. Pohled sester pracujících u lůžka na dialýzu a dialyzované pacienty přednesla na závěr dopoledního bloku PhDr. M. Znojová z Interního oddělení Strahov Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Odpolední blok se věnoval tématům jako například Porovnání úrovně odborných znalostí u sester ve státních a soukromých dialyzačních zařízeních, Technicky podmíněná rizika a klinické komplikace při HD/

Nedostatek sester je ve většině zemí OeCD O současném postavení všeobecných sester a nelékařů v ČR pohovořila prezidentka ČAS PhDr.

Prvnímu bloku předsedaly (zleva) J. Pavlicová, Mgr. A. Strnadová, MBA, PhDr. M. Šochmanová, MBA, a Mgr. J. Mikulková, MBA

fota: autorky

navštívili jsme

zprávy našich partnerů / z konferencí

HDF či zkušenostem s hemodialýzou s Theralite (HCO membránou). J. Hartlová, T. Sedláková a M. Bartková z Kliniky nefrologie VFN pohovořily o problémech trvalých cévních přístupů u pacientů v chronických programech hemodialýzy a peritoneální dialýzy a D. Prušková a J. Stískalová z B. Braun Avitum Austerlitz, s. r. o., v Ivančicích seznámily posluchače s kazuistikou pa cienta, u něhož byl komplikovaný cévní přístup řešen metodou SN CrossOver. Zajímavou přednášku o problémech a podmínkách úspěšné akreditace zdravotnického zařízení přednesly předsedající druhého odpoledního blo-

ku M. Kolářová a V. Homolková z Kliniky nefrologie IKEM Praha a do konce prvního dne, který završil společenský večer, zazněly ještě např. kazuistiky pacienta, u něhož došlo k selhání funkce transplantované ledviny z důvodů non-compliance, a pacient ky, která si záměrně vyvolala afunkci ledvin a následně jí musela být provedena kombinovaná transplantace srdce a ledviny.

Příběh pacienta z Kežmaroku vháněl sestrám slzy do očí Druhý den zahájila přednáška o kvalitě ošetřovatelské péče jako nejvyšší prioritě všeobecných sester z hemodialyzačního střediska (HDS) v Ivančicích,

o níž pohovořily D. Prušková a J. Stískalová. Pády pacientů jsou sledovány již dlouho, ale speciálně u hemodialyzovaných dosud chyběla statistická data. To napravila B. Švárová z Interního oddělení Strahov VFN v Praze, která na konferenci prezentovala svou práci v přednášce s názvem Pády u hemodialyzovaných pacientů. Velmi emotivní a dojemné bylo sdělení M. Bílé z Dialýzy Dialcorp s. r. o. ze slovenského Kežmaroku s názvem Ako som sa vrátil nazad. Šlo o kazuistiku pacienta, kterému v roce 2014 selhaly ledviny, proto začal docházet na dialýzu a posléze podstoupil transplantaci. Vše

probíhalo naprosto v pořádku, pacient dokonce našel ve středisku zaměstnání. Po nějaké době však přišla komplikace v podobě zánětu plic, který vedl téměř k selhání životních funkcí. Pacientův stav se zhoršoval, musel být napojen na umělou plicní ventilaci a došlo i ke zhoršení funkce transplantované ledviny. Nakonec se však jako zázrakem uzdravil a v současné době je v pracovní neschopnosti. Poslední přednáškový blok se týkal efektivní komunikace s pacientem pro bezpečnou léčbu peritoneální dialýzou. Z něj mj. vyplynulo, že nejdůležitější je nejen správná edukace, ale i správný edukátor.

První české vydání své knihy pokřtil prof. Böhm na konferenci v Praze PhDr. Eva Procházková, Ph.D., ředitelka Institutu Erwina Böhma (EBIN CZ/SK)

„Psychobiografický model péče – specializovaná péče pro klienty s demencí“ – tak zněl název konference, která se konala v pátek 11. prosince 2015 ve Velkém sále Magistrátu hl. města Prahy na Mariánském náměstí v centru metropole pod záštitou radního Ing. Radka Lacka, radního hlavního města Prahy.

o úvodních slovech organizátorů pozdravil přítomné i prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MBA, který účastníkům poděkoval za jejich zájem o model péče, který svým uplatněním v praxi potvrzuje efektivitu teoretických vědomostí. Celostní přístup k člověku nachází uplatnění především v péči o seniory v pobytových zařízeních, kde má individualizovaný přístup k člověku jako k osobnosti své opodstatnění a tímto psychobiografickým modelem péče je adekvátně uchopen v praxi. O postavení sester v České republice a o novodobých tendencích vrátit jejich vzdělávání na střední školy ve formě vzdělávání typu 4 + 1, s čímž Česká asociace sester (ČAS) zásadně nesouhlasí, pohovořila prezidentka této

asociace PhDr. Martina Šochmanová, MBA. Přednesla důvody, proč je třeba mít vzdělané sestry, které mohou být se svými vědomostmi a erudicí adekvátními partnery sester z ostatních států

Celostní přístup k člověku nachází uplatnění především v péči o seniory v pobytových zařízeních. Evropské unie. Na její přednášku navázala ředitelka Institutu Erwina Böhma (EBIN CZ/SK) PhDr. Eva Procházková, Ph.D., která upozornila, že systém vzdělávání 4 + 1 patří do minulosti. „S tímto způsobem se můžeme pouze vzdálit současnému trendu ve vzdělávání sester,“ upozornila. „Celá Evropa

Nejen o psychobiografickém modelu péče v ČR hovořila na konferenci ředitelka EBIN CZ/SK PhDr. E. Procházková, Ph.D.

preferuje vysokoškolské vzdělávání sester s následnou specializací vzdělaných sester přímo na vysokých školách. Tyto příklady můžeme vidět u našich sousedů v Rakousku i v Německu, kde jsou posledními novinkami ve specializaci nabízené moduly Management paliativní péče a Management péče o člověka s onemocněním demence. Vzdělávání středoškolského typu je minulostí, neumožňuje transparentnost a porovnatelnost kvality ve vzdělávání sester na evropské úrovni,“ řekla.

V Evropě je už více než stovka institucí s certifikací ENPP Poté následovala hlavní přednáška prof. Erwina Böhma, který přicestoval z Rakouska a pohovořil na téma BIOGRAFIE klienta a její přínos pro péči. Se svým osobi-

tým šarmem se ujal slova a předložil základní teze svého modelu, na kterých jasně vysvětlil, jakým potenciálem je znalost životního příběhu pacienta/klienta pro přímou péči právě u klientů, kteří trpí symptomy demence. Personál v této péči často tápe – jakými komunikačními a ošetřovatelskými technikami mají zvládnout zatěžující situace v každodenní praxi. Vydáním knihy s názvem Psychobiografický model péče podle Böhma obdržela česká odborná i laická veřejnost materiál, který je nutné velmi pečlivě prostudovat a doplnit si tyto vědomosti vzděláváním na klíč, které předkládá ENPP/AT ve spolupráci s Erwin Böhm Institutem CZ/SK (www.ebinbio.cz). V závěru své přednášky popřál prof. Böhm posluchačům hodně úspěchů v jejich každodenní náročné práci

a za asistence ředitelky Evropské sítě pro vědu a výzkum psychobiografické péče (ENPP) Marianne Kochansky a ředitelky EBIN PhDr. Evy Procházkové, Ph.D., pokřtil první vydání své knihy v češtině. Dalším přednášejícím byl Christian Böhm, který představil činnost ENPP v Evropě jako vzdělávací instituce a také jako týmu odborníků, který uděluje certifikát kvality péče ENPP podle Böhma. Na základě šíření myšlenek a filozofie psychobiografického modelu péče existuje v Evropě už více než 100 institu-

cí s certifikací ENPP, což zavazuje k rozvoji našeho vzdělávacího spektra, které již bylo obohaceno i o téma paliativní péče. Dopolední program uzavřela módní přehlídka pracovních oděvů, která přítomné zaujala svou pestrostí barev a vzorů. Odpolední blok se věnoval prezentacím z české praxe, především z institucí, kde již mohou, na základě kontinuálního vzdělávání v práci s biografií, předkládat náhled na pozitivní a kvalitativní změny v systému péče. Napříkad s úvodní přednáškou Jak začít

V Brně se hovořilo o budoucnosti komunitní péče v ČR PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková, Mgr. Františka Ertlová, NCO NZO

Ve dnech 23. a 24. listopadu 2015 se v NCO NZO Brno uskutečnila konference s názvem Budoucnost komunitní péče v ČR. Toto setkání oborné veřejnosti bylo vyvrcholením práce na projektu „Systém vzdělávání v komunitní péči a zajištění kvality poskytované zdravotní péče“, reg. č. CZ.1.04/1.1.00/D3.00003, který je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

voudenní konference se zúčastnily především sestry pracující v různých oblastech komunitní péče – v agenturách domácí péče, paliativní a hospicové péči, dlouhodobé péči. Pozvání na konferenci přijali i zástupci sociálních institucí, ředitel sekcí Unie zaměstnavatelských svazů ČR Mgr. Petr Hanuš, předsedkyně OSZSP Bc. Dagmar Žitníková, předsedkyně sekce sester pracujících v ADOS Anna Kúdelová ze Slovenské republiky a senátorka Emílie Třísková. Jak již název projektu naznačuje, jeho hlavní cíle spočívají ve vytvoření systému kontinuálního vzdělávání komunitních sester s možností navýšení jejich kompetencí, což by v důsledku mělo vést ke zvyšování kvality poskytované zdravotní péče. V NCO NZO Brno se sešlo kolem stovky

účastníků z celé České republiky, kteří byli mj. seznámeni s přínosem a výstupy projektu. Dvoudenní konference nabídla celkem tři tematicky zaměřené panely. Úvodní panel byl orientován na představení projektu. Účastníci měli možnost vyslechnout si hlavní poznatky z práce na projektu a byli seznámeni s klíčovými aktivitami a jejich dopadem do praxe v domácí péči. Vytyčeným cílem prací na projektu bylo, aby sestry získaly možnost kvalitního vzdělání v oblasti komunitní péče s odpovídajícími kompetencemi. Sestry s rozšířenými kompetencemi mohou mnoha pacientům poskytovat péči časově i ekonomicky méně náročnou, než je návštěva lékaře či hospitalizace. Nedílnou součástí této strategie je navrhovaná úprava v oblasti právních předpisů, aby sestry

florence 1–2/16

vystoupila ředitelka pobytového zařízení pro seniory Tovačov Mgr. L. Olivová, na téma Biografie v plánování péče a mimořádné provozní překážky v praxi pohovořila ředitelka Domova důchodců Bechyně Mgr. A. Sakařová a mentorka odborné praxe Bc. A. Bártíková a o projektu Cesta životem a metodice práce s biografií mluvila vedoucí projektu Mgr. M. Hronová z Domova Sue Ryder Praha. Sociální pracovnice z Domova pro seniory ve Velkém Meziříčí Mgr. E. Gregorová přednesla zkušenosti z inspekce přímé péče na zákla-

dě práce s biografií a o roční zkušenosti s projektem PALATA a terapii prostředím se s posluchači podělily manažerka kvality Mgr. E. Průchová a vedoucí úseku D L. Burianová z PALATA Praha. Na závěr dne zazněly ještě přednášky PhDr. M. Trešlové, Ph.D., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích o výzkumném projektu Práce s biografií a komunikace JCU a PhDr. E. Procházkové, Ph.D., o psychobiografickém modelu v ČR, práci s biografií seniorů a o Projektových dnech 2016.

měly pro svoji práci legislativní oporu. Druhý panel nabídl pohled na jednotlivé klasifikační systémy v ošetřovatelství používané v ČR a jejich vzájemné srovnání v prostředí komunitní péče s možnostmi implementace v našich podmínkách. Účastníci projektu prezentovali kazuistiky zpracované na podkladě vybraného

klasifikačního systému, pozornost věnovali poznatkům získaným z kurzů pořádaných v rámci realizace projektu. Tématem zajímavým, užitečným a značně diskutovaným bylo představení nizozemského typu poskytování domácí péče Buurtzorg, jehož zakladatelem je Jos de Blok. Druhý den konference se zaměřil na dílčí témata problema-

V NCO NZO Brno se sešlo kolem stovky účastníků z celé ČR

fota: autorky, ÚVN Praha

zprávy našich partnerů / z konferencí

tiky domácí a paliativní péče. Komunitní sestry představují významný atribut pro poskytování kvalitní péče v obtížných podmínkách oblasti komunitní péče zejména tím, že se podílejí na efektivitě a kvalitě poskytované péče zejména v sociálním prostředí pacienta. Úzká spolupráce sester s příjemci zdravotní péče v jejich přirozeném prostředí jim umožňuje orientovat se ve zdravotních potřebách pacientů, zaměřit se na různé činitele okolního prostředí působící na zdraví klientů i jejich rodin. Mohou rovněž po-

stihnout reakce komunity na služby či intervence a zprostředkovat pomoc tam, kde je zapotřebí. Oblast komunitní péče je komplexní organizační systém zdravotní péče o pacienta s dosahem do sociálních služeb a pro poskytování potřebných zdravotních služeb musí být vy užita správná kombinace. I to bylo jedno z diskutovaných témat nejen konference, ale i odborných diskuzí mezi účastníky a hosty konference. Ze závěrů a diskuzí účastníků konference vyplynula nut-

nost evaluace výstupů projektu. Realizační tým na tuto potřebu bezprostředně zareagoval a v následujících dnech zorganizoval evaluační workshop, v němž se tři pracovní skupiny věnovaly doplnění popisu stávajícího stavu v oblasti vzdělávání, právních předpisů a kompetencí sester v domácí péči. Zároveň s tím jeho účastníci definovali nezbytné změny v těchto oblastech, které by reagovaly nejen na současný stav v komunitní ošetřovatelské péči – domácí péči, ale které by i vytyčily

směr k nové budoucnosti v domácí péči. Z mezinárodní konference i z evaluačního workshopu vyplynulo, že sestry v komunitní ošetřovatelské péči – domácí péči jsou důležitou součástí zdravotnického týmu, mají přehled o interakcích pacientů a jejich rodin s celou řadou dalších poskytovatelů zapojených do péče o jejich zdraví, ale přesto jim ke zkvalitnění péče i usnadnění jejich práce často chybí podpora ze strany příslušných orgánů.

Ke Světovému dni „STOP dekubitům“ se ÚVN přidala již potřetí Lukáš Dorian Masar, DiS., vrchní sestra, Urologické oddělení ÚVN v Praze Mgr. Lucie Kubátová, vrchní sestra, Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN v Praze

Dne 19. listopadu 2015 se Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha (ÚVN) zapojila již potřetí v historii do mezinárodního projektu „STOP dekubitům“ organizovaného EPUAP – Evropským poradním panelem pro otázky proleženin. Tato akce je určena především pro laickou veřejnost a snaží se zvýšit její povědomí a informovanost o problematice proleženin, jejich prevenci, výživové podpoře a léčbě.

střední vojenská nemocnice se problematice screeningu, sledování a léčby dekubitů věnuje dlouhodobě. Máme sestaven multidisciplinární tým složený ze sester a zdravotnických asistentů, nutričních terapeutů a instrumentářek, který pravidelně sleduje, hodnotí a ošetřuje pacienty buď v riziku vzniku dekubitu, nebo s již vzniklým dekubitem. Tým je k dispozici kdykoli, když je potřeba pomoci v této oblasti, a cílem všech je zajistit co nejkvalitnější péči o tuto skupinu pacientů. Akce STOP dekubitům probíhala v ÚVN v atriu pavilonu A Laická veřejnost mohla u stánků diskutovat se zdravotníky i zástupci firem. Z hovorů vyplynul jeden velký problém, totiž že rodiny pečující o rizikového pří-

buzného mnohdy ani nevědí, že vůbec – a jaké – možnosti zlepšení péče o nemocného s proleženinami existují. Členové multidisciplinárního týmu se snažili

Při péči o člověka s omezenou pohyblivostí je důležitá pomoc s jeho mobilitou, aby nebyl vyvíjen příliš velký tlak na místa, kde mohou proleženiny vzniknout. předávat veškeré potřebné informace co nejuceleněji a zpětnými dotazy zjišťovali, zda pečujícím danou problematiku dostatečně objasnili. Velkou návštěvnost měl stánek s výživovými doplňky, tzv.

Laická veřejnost mohla u stánků diskutovat se zdravotníky i zástupci firem

sippingem. Jedná se o výživové tekutiny, krémy nebo pudinky, které dodávají tělu potřebné látky, zajišťují dobrou výživu buněk a napomáhají k lepšímu hojení. Zároveň jsou mnohdy velmi chutné a některé mohou nabídnout i nevšední gurmánský zážitek. Zájem byl také o materiály na hojení ran; hodně se diskutovalo také u stánku s polohovacími pomůckami. Při péči o člověka s omezenou pohyblivostí nebo upoutaného na lůžko je důležitá pomoc s jeho mobilitou, aby nebyl vyvíjen příliš velký tlak na místa, kde mohou proleženiny vzniknout. Polohování ulehčí využití tzv. polohovacích pomůcek, kterých náš trh nabízí nepřeberné množství, od antidekubitních pomůcek přes polohovací „hady“, polštáře, válce, válečky a mnoho dalších. Na některé lze vystavit poukaz, takže jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, další jsou volně prodejné.

Členové týmu také poskytli zájemcům cenné rady, na jakou instituci se v otázce domácí péče obrátit nebo kdo jim může v této oblasti pomoci. Jednalo se především o kontakty na agentury domácí péče. Mne osobně nejvíce z aujal mezi návštěvníky jeden pár. Žena byla na vozíku. Při rozhovoru u stánku si postěžovala na bolesti hýždí a jejich začervenání. Pochopitelně jsme jí poskytli odborné poradenství, doporučili jsme jí přípravky, kterými si může postižená místa ošetřit, a ukázali jsme jí, jak přípravky aplikovat. Pár odcházel viditelně nadšen. Spokojenost se jim zračila ve tvářích. Je to jen jeden příklad za všechny, který však dokládá, že tyto akce mají smysl. Neměli bychom se proto nechat odradit někdy relativně malým počtem zájemců. Vždyť mnohdy méně znamená více.

zprávy našich partnerů / z konferencí

Jarní a podzimní konference Sekce chirurgických oborů čaS Mgr. Iva Otradovcová a Mgr. Lucie Kubátová, Sekce chirurgických oborů ČAS

Předsednictvo Sekce chirurgických oborů pořádá každý rok minimálně dvě odborné konference. Loni proběhly dvě úspěšné konference s vysokou účastí – 3. jarní a podzimní sesterský chirurgický den Evy Kvasnicové – multioborová spolupráce.

arní konferenci jsme uspořádali ve spolupráci s Ústřední vojenskou nemocnicí – Vojenskou fakultní nemocnicí v Praze a podzimní ve spolupráci s FN Brno-Bohunice. Na každé konferenci poslouchalo prezentace okolo sto čtyřiceti účastníků. Zajímavé je, že pouze deset procent z nich bylo členy České asociace sester (ČAS). Po zahájení jarní konference dne 1. dubna 2015 se první prezentace věnovaly novým postupům v transplantační medicíně. Velkou diskuzi rozpoutala obsáhlá přednáška s názvem Právní aspekty při poskytování zdravotní péče a informací ve zdravotnictví. Přednášející seznámila auditorium s novinkami v občanském zákoníku a jejich vztahem k ošetřovatelské praxi. Upozornila na mnohá úskalí naší profese. Následovala rozsáhlá diskuze sester ze státních i soukromých zdravotnických zařízení, která trvala téměř hodinu. Přednášející trpělivě vysvětlovala a odpovídala na dotazy z publika. Reakce na přednášku nás přesvědčila, že toto téma je velmi žhavé, ale mnohé z nás se v něm vůbec neorientují. Sestry si ne zcela uvědomují právní důsledky svého jednání a současně neznají svá práva a povinnosti. Další téma „Elektronická dokumentace“ se probíralo během polední pauzy v kuloárech. Pro mnoho přítomných je používání počítačů, notebooků, tabletů, čteček a další techniky při denní práci něčím jako sci-fi. Podávání medikace pomocí programu E-pilulka proto musela kolegyně opakovaně a podrobně vysvětlovat. Odpolední blok zaujal přednáškami ze zahraničních misí. Lékař-voják prezentoval práci

v dobře organizované a po všech stránkách zajištěné misi ve vojenské nemocnici. Jako kontrast působila přednáška zdravotní sestry, která vyjíždí jako dobrovolník s různými humanitárními organizacemi do míst postižených živelními katastrofami nebo válečnými konflikty. Sestra má u sebe pouze základní osobní věci. Pracuje s materiálem, který je v místě dostupný nebo který jsou schopné zajistit a dodat humanitární organizace. Často pracuje bez rukavic a dezinfekce, a přesto nikdy neonemocněla. Sama to vysvětlovala tak, že ji to naučilo věnovat se daleko více hygieně rukou – stále a všude si myje ruce. Bylo velmi emotivní sledovat fotodokumentaci z ošetřování na místě katastrofy, vybavení nebo spíš nevybavení ošetřoven. Prezentace, potažmo přednášející sklidila obrovský aplaus auditoria, které bylo značně dojaté. Několik dalších prezentací se zabývalo stále aktuálními tématy – ošetřování stomií a diabetická noha.

O elektronické dokumentaci posluchači dlouze diskutovali Podzimní konference, která se konala 5. listopadu 2015, byla zaměřena na akutní medicínu – od práce záchranářů v rámci záchranných služeb v přednemocniční péči přes práci na urgentním příjmu a řešení následků zranění – polytraumat na KARIM a chirurgiích až po ošetřování pacientů v domácím prostředí nebo ošetřování lidí bez domova v azylových domech. Při prezentaci práce záchranářů jsme se seznámily se všemi postupy zásahu od chvíle, kdy přijde telefonická výzva o potřebě zásahu, až do předání pacien-

florence 1–2/16

ta do zdravotnického zařízení. Důležitá byla informace, že nejprve musí být zajištěno bezpečné prostředí pro záchranáře, teprve poté může dojít k vlastnímu vyproštění postiženého a k jeho ošetření. Pokud jsou zdravotníci na místě dříve než ostatní záchranné složky a vidí, že je potřeba např. zajistit vozidlo před požárem, pádem atd., musejí vždy počkat na příjezd hasičů. Ti provedou zajištění místa i okolí. Pokud by zdravotník prováděl ošetření v nezajištěném prostoru, porušil by nařízení a mohl by ohrozit vlastní bezpečnost. Posluchače zaujala práce inspektora záchranné služby, který je vysílán dispečinkem ke konkrétním výjezdům, koordinuje tým nebo týmy a pomáhá při

Pokud dorazí zdravotnický záchranář jako první na místo nehody, nemůže začít dělat svou práci, dokud není dostatečně zajištěno jeho bezpečí. hromadném zásahu. Ve službě je stále a střídá se ve směnách. Současně hodnotí práci záchranářů přímo v terénu a kontroluje posádky při dodržování pravidel. Další přednáška pojednávala o letecké záchranné službě a jejích nárocích nejen na vzdělání záchranářů, ale i na jejich fyzickou zdatnost. Zaujala nás práce družstva elitních záchranářů, kteří provádějí výsadek na záchranu zraněného z vrtulníku pouze na laně například v nedostupném terénu. Všechny překvapila informace o posádkách, které se skládají pouze z žen záchranářek a řidiček vozů. V přednáškách z urgentního příjmu byl kladen důraz na rychlost vyšetření a ošetření. Obrovskou roli zde hraje zkušenost a sehranost ošetřujícího týmu, ale i organizace vybavení na pracovišti. Vše musí mít své místo, není čas něco hledat. Posluchače zaujala i prezentace o elektronické dokumentaci v ÚVN, diskuze k ní byla dlouhá. Je vidět, že se jedná o aktuální téma, kterého se mnoho zdravotníků bojí. Hodně dotazů se týkalo

konkrétních zkušeností při jejím zavádění a používání. I přes určité obavy ji mnoho z posluchačů zdravotníkům z ÚVN závidí. Velmi zajímavá byla i přednáška stomické sestry o psychických problémech pacientů, kterým byla stomie vyústěna v důsledku polytraumatu. Mluvila o tom, jak zdravý jedinec skončí v důsledku zranění na KARIM nebo JIP dlouhodobě zaintubovaný a probudí se po týdnech nebo i měsících s jednou nebo dvěma stomiemi. Další sdělení se týkalo ošetření kraniotraumatu. V akutní a intenzivní péči se mu věnuje maximální úsilí. Léčba bývá dlouhá a ekonomicky nákladná. Problémem je, kam s pacientem po zvládnutí akutní fáze. U nás neexistuje dostatečná síť rehabilitačních klinik pro komplexní následnou léčbu, a tak pacienti končí v domácí péči rodiny nebo na LDN. Pokud jsou doma, mění se domácnost ve zdravotnické zařízení. Poslední přednáška byla věnována problematice azylových domů a jejich klientů – bezdomovců. Dobrovolná sestra zde pracuje bez rukavic a klienty ošetřuje pouze darovaným zdravotnickým materiálem nebo prostředky. Pomůcky a prostředky, které používá, jsou již nepoužitelné ve zdravotnickém zařízení. Mají například prošlou exspiraci nebo porušený obal. Přesto jsou jediným možným řešením, protože tato zařízení nemají žádné prostředky na nákup zdravotnického materiálu. Sestra musí důsledně dbát na hygienu rukou, stále se myje. Mezi sestrou a klientem musí panovat důvěra. Klienti sestru vždy informují, zda jsou HIV pozitivní, mají hepatitidu nebo jinou přenosnou nemoc. Nepsaným pravidlem je, že klient azylového domu před ošetřením navštíví sprchu. Na obou konferencích zaznělo mnoho dalších informací, které však nelze na tomto místě všechny vypsat. Přijďte si je proto raději poslechnout osobně. I v roce 2016 pro vás připravíme zajímavé konference, jarní bude současně volební a naše sekce si bude volit nové předsednictvo. Více informací najdou zájemci na webových stránkách ČAS – Sekce chirurgických oborů.

hojení ran

Využitie moderného terapeutického krytia v starostlivosti o rany Ošetrovanie rán prekonalo v histórii obrovský vývoj. Súčasný pohľad na manažment rán sa už neobmedzuje len na výber konkrétneho postupu či krytia, ale terapiu vníma komplexne a zároveň individuálne. Vďaka ošetrovaniu pomocou moderných obväzových materiálov môžeme zvýšiť kvalitu života pacienta. Každý pacient ocení teoretické vedomosti a praktické zručnosti sestier a zároveň znalosti v oblasti moderných postupov.

PhDr. Andrea Dobsonyová, VŠZaSP sv. Alžbety, Bratislava Mgr. Denisa Mazanová, Zdravoúsmev s. r. o., Nové Zámky Doc. PhDr. Monika Jankechová, PhD., VŠZaSP sv. Alžbety, Bratislava

Starostlivosť o rany „Ako ranu (vulnus) označujeme každé porušenie súvislosti kože, sliznice alebo povrchu niektorého orgánu“ (Bakoš, 2006, s. 13). → Cieľom každého ošetrovania rany je čo najrýchlejšia funkčná regenerácia, prípadne reparácia poškodeného tkaniva, pretože „hojenie rán je prejavom schopnosti kože regenerovať epitel a zároveň obnovovať väzivové a podporné tkanivo“ (Tereková a kol., 2004, s. 8). → Okrem ochrany rany môže obväz aktívne ovplyvňovať priebeh jej hojenia tým, že ju čistí, vytvára v nej vhodnú mikroklímu a udr žiava ju v kľude. Miera, v akej konkrétny obväz vyhovuje špecifickému procesu hojenia rany, závisí od vlastností použitého materiálu. Základné požiadavky na krytie rany sú absorpčná schopnosť a kapacita obväzu, priepustnosť pre plyny a znášanlivosť obväzov s ranou.

gel, Tender Wet active cavity, Atrauman Ag, Actisorb Plus, Silvercel). Hydrokoloidy – absorbujú exsudát, indikátorom výmeny je vyklenutie obväzu. Toto krytie sa využíva pri málo až stredne secernujúcich ranách vo fáze granulácie a epitelizácie, nemožno ich používať pri infikovaných ranách (Granuflex, Hydrocol, Comfeel Plus, Adaptic). Hydropolyméry – sú podobné hydrokoloidom. Po aplikácii obväz kopíruje reliéf rany, dochádza k mechanickému masírovaniu spodiny rany a k absorpcii prebytočného exsudátu. Používa sa pri ranách mierne secernujúcich, neinfikovaných, na podporu granulácie a epitelizácie (Tielle). Absorbenty s preplachovým účinkom – sú určené na ošetrovanie rán vo fáze čistenia a granulácie (Tender Wet). Algináty – sú netkané vlákna z morských rias, ktoré absorbujú tekutinu z rany a vytvárajú rôsol. Používajú sa pri stredne až silno secernujúcich ranách. Vhodné sú pre infikované okraje rany. Potrebujú druhotné krytie (Sorbalgon, SeaSorb Soft, Kaltostat).

Moderné krytie rán Moderné krytie je nepriepustné pre mikroorganizmy a malo by vylúčiť ďalšiu kontamináciu rany. Pacientom tieto obväzy zabezpečujú komfort, pretože sa ľahšie snímajú; dôležitý je aj predĺžený interval preväzov. Výber obväzového materiálu závisí od typu rany. K ošetrovaniu nehojacich sa rán používame rôzne druhy prípravkov: Hydrogély – gél dokáže rehydratovať spodinu rany, podporuje ohraničenie nekrózy, uľahčuje jej odstránenie. Používa sa v kombinácii s inými typmi obväzov (Hydrosorb

Semipermeabilné filmy – ide o tenké krytie, ktoré po priložení adheruje len na kožu, nie na ranu. Pôsobia ako bakteriálna bariéra, používajú sa výlučne ako sekundárne krytie, keďže ide o transparentné a ranu vizuálne kontrolovateľné krytie (Cutifilm, Bioclusiv, Suprasorb F). Antiseptické obväzy – ich využitie je v profylaxii a terapii lokálnej infekcie, pretože sú napustené antibakteriálnou látkou. Potrebujú druhotné krytie. Chránia granulačné tkanivo a umožňujú voľný prechod exsudátu (Inadine, Betadine masť).

Obväzy s aktívnym uhlím a striebrom – aktívne uhlie absorbuje mikroorganizmy a striebro svojimi antibakteriálnymi účinkami ničí baktérie absorbované na uhlík. Používajú sa pri silno secernujúcich a zapáchajúcich ranách (Actisorb).

Cieľ prieskumu Naším cieľom v prieskumnej časti bolo posúdiť využitie moderného terapeutického krytia v procese hojenia rán. Stanovili sme si predpoklad, v ktorém sme predpokladali, že moderné terapeutické krytie rán sa v praxi využíva viac ako tradičné metódy ošetrovania rán.

Metodika a realizácia prieskumu Na dosiahnutie stanovených cieľov sme použili anketu. Získané údaje sme vyhodnocovali kvalitatívnou a kvantitatívnou metódou v tabuľkách a grafoch. Prieskumnú vzorku tvorilo 80 respondentov, sestier pracujúcich na lôžkových chirurgických oddeleniach. Prieskum sme realizovali v roku 2012.

Interpretácia výsledkov Cieľom prieskumu bolo zistiť informovanosť sestier o využití moderného terapeutického krytia v starostlivosti o rany a posúdiť jeho využitie v procese hojenia rán. Stanovený predpoklad sme overovali v dotazníku siedmimi položkami. V prvej položke sme sa pýtali, či sestry vykonávajú na oddelení preväzy rán. Všetkých 100 % sestier odpovedalo áno. V druhej položke sme zisťovali, ktoré typy rán ošetrujú najčastejšie. 37,50 % sestier uviedlo, že najčastejšie ošetrujú aseptické operačné rany. Následne sme zisťovali, ktorú z tradičných metód využívajú pri ošetrovaní rán najčastejšie. Zistili sme, že 93,75 % sestier využíva aplikáciu Betadine roztok, Betadine masť a Inadine. Položkou č. 4 sme zisťovali, ktorú z moderných metód využívajú najčastejšie pri ošetrova-

hojení ran

Graf 1 Najčastejšie ošetrované rany 1 2 3 4 5 6 7

Graf 2 Najčastejšie tradičné metódy využívané pri ošetrovaní rán

aseptické operačné rany septické operačné rany diabetické rany ulcus cruris dekubit popáleniny iné

% 40 35 30 25 20 15 10 5 0

2 3 4 5 6

plikácia Betadine roztok, a Betadine masť, Inadine výplach peroxidom vodíka výplach Ringerovým roztokom výplach fyziologickým roztokom výplach chloramínom iné

% 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Graf 3 Najčastejšie moderné metódy využívané pri ošetrovaní rán 1 2 3 4 5 6 7 8

ydrokoloidné krytie (Hydrocol, Granuflex, Comfeel Plus) h hydrogély (Hydrosorb gél, TenderWet active cavity, Atrauman) penový obväz (Biatain) biokeramická náplasť (Cerdak) algináty (Seasorb Soft, Kaltostat, Sorbalgon) prípravky s obsahom striebra (Actisorb, Atrauman Ag) Ialugen Plus (impregnovaný obväz alebo krém) nepoužívame moderný obväzový materiál

Graf 4 Informovanosť o moderných metódach ošetrovania rán áno nie

% 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Graf 5 Dostupný informačný materiál o moderných metódach ošetrovania rán na oddelení áno nie

ní rán. 47,50 % sestier uviedlo, že vôbec nepoužívajú moderný obväzový materiál. V ďalšej položke sme sa pýtali, či majú možnosť porovnať na oddelení využitie tradičnej a modernej metódy pri ošetrovaní rán. Zistili sme, že 53,75 % sestier túto mož nosť nemá. V položke č. 6 sme sa pýtali, či majú sestry informácie o tom, ktorá z moderných metód je najlepšia pre jednotlivé typy rán. 56,25 % sestier uviedlo, že takéto informácie má. V poslednej položke 62,50 % sestier uviedlo, že informačný materiál o moderných metódach ošetrovania rán sa na ich pracovisku nachádza. Predpoklad v našom prieskume nebol podporený, moderné terapeutické krytie rán sa využíva v praxi menej často ako tradičné metódy ošetrovania rán.

% 80 70 60 50 40 30 20 10 0

% 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Graf 6 Percentuálne vyjadrenie najčastejších odpovedí na predpoklad predpoklad no á nie aseptické operačné rany nepoužívame moderný obväzový materiál aplikácia Betadine roztok, Betadine masť, Inadine

otázka

č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 č. 7

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Odporúčania pre prax

Záver

Na základe kvalitatívnej a kvantitatívnej analýzy výsledkov prieskumu odporúčame pre sestry tieto návrhy: → sústavne si rozširovať a doplňovať vedomosti formou odborných seminárov zameraných na problematiku starostlivosti o rany, → realizovať prieskumy zamerané na monitorovanie procesu hojenia rán pri využití moderného terapeutického krytia a následne analyzovať závery a tak skvalitňovať ošetrovateľskú starostli vosť o pacienta, → sústavne propagovať nové poznatky o výsledkoch liečby formou moderného terapeutického krytia na seminároch, školeniach.

V oblasti starostlivosti o rany ustavične prebieha značný vývoj. Aby poskytovanie starostlivosti bolo na čo najvyššej úrovni, mali by sme brať do úvahy výsledky výskumov a klinické novinky. Žijeme v dobe, keď by už pre sekundárne sa hojace rany nemal trpieť pacient ani jeho rodina. No zatiaľ je realita iná. Naším prieskumom sme zistili, že sestry najčastejšie ošetrujú rany tradičnými metódami. Napriek tomu, že väčšina sestier moderné metódy ošetrovania rán nevyužíva a nemá možnosť ich porovnať s tradičnými metódami, majú informácie o tom, ktorá z moderných metód je najvhodnejšia pre jednotlivé typy rán. Literatúra u autoriek

sociální práce

florence 1–2/16

Činnost veřejného ochránce práv v místech, kde se poskytuje péče Institut veřejného ochránce práv je nejčastěji spojován s ochranou před nesprávným jednáním úřadů. Od roku 2006 má však ombudsman také za úkol posilovat ochranu před špatným zacházením. Navštěvuje místa (zařízení), kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě, a vydává zprávy s doporučeními a návrhy opatření k nápravě.

Mgr. Marie Lukasová, právnička oddělení dohledu nad omezováním osobní svobody, Kancelář veřejného ochránce práv

I na místech předurčených primárně k péči a pomoci mohou být ohrožována práva člověka

sovém horizontu. Po deseti letech je už však možné bilancovat. Co se tedy v oblasti poskytování péče podařilo?

Úspěchy a výzvy prevence špatného zacházení Troufám si říci, že v oblasti sociálních služeb se díky desetiletému soustavnému vlivu na kvalitu podařilo prosadit vědomí, že nekvalitně poskytovaná péče může dosáhnout až špatného zacházení, čemuž je třeba cíleně předcházet. Dnes už se i v kontextu sociálních služeb běžně diskutuje o tématech, jako je malnutrice, specifika péče o lidi trpící demencí, řešení bolesti, zajištění dostatečné ošetřovatelské péče a bezpečí a ohled na

soukromí i u klientů upoutaných na lůžko. Právě tato témata považuje ochránkyně Anna Šabatová za klíčová pro prevenci špatného zacházení. Na základě zjištění z návštěv formuluje doporučení a standardy. Jsou zveřejněny v tzv. souhrnných zprávách a mohou sloužit i jako výukový materiál. Špatné zacházení bylo zjištěno ve všech navštívených tzv. neregistrovaných zařízeních. Ubytovací zařízení poskytovala především seniorům péči bez oprávnění k poskytování sociálních služeb a v praxi na velmi nízké úrovni. Ohrožení zdraví a života klientů bylo v těchto zařízeních vážné. Ochránkyně tento jev popsala, informovala orgány odpovědné za postih a nápravu a v září

foto: Profimedia

ystematické návštěvy má ochránce provádět jak na místech, kde dochází k omezení svobody z moci úřední, tak i v zařízeních, kde je poskytována péče, na níž jsou její příjemci závislí. Neboť i na místech předurčených primárně k péči a pomoci, nikoli k detenci, může být ohroženo právo člověka na život, právo nebýt podroben špatnému zacházení, právo na osobní svobodu či právo na soukromý a rodinný život. Během deseti let takto ochránce navštívil celkem 128 zařízení sociálních služeb a 55 zdravotnických zařízení (psychiatrické nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných aj.). První výzvou bylo vůbec vstoupit s tématem prevence špatného zacházení do povědomí poskytovatelů služeb a v průběhu systematických návštěv a při jejich vyhodnocování navázat smysluplný dialog namísto konfrontace. To se, věřím, obecně podařilo, i díky nadšení mnoha odborníků z řad lékařů, sester, sociálních pracovníků a pedagogů, kteří se rozhodli návštěv expertně účastnit a šířit jejich výsledky. S jejich pomocí také ochránce formuluje svá doporučení a standardy dobrého zacházení. Kdo ze zdravotníků dosud nepřišel s prací ochránce do styku, může se na internetu seznámit například se Zprávou z návštěv domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem (2015). Dalším a „věčným“ úkolem je předkládat dostatečně důrazně témata prevence špatného zacházení orgánům státní správy a legislativy. Ochránce má oprávnění pouze doporučovat, a tak se výsledky dostavují spíše v dlouhodobém ča-

sociální práce

2015 dosáhla toho, že vláda uložila ministryni práce a sociálních věcí hledat systémové řešení. V oblasti registrovaných sociálních služeb ochránkyně upozorňuje na to, že v právních předpisech chybí standard jejich materiálního a personálního zajištění, a žádá ministerstvo o jeho vydání. K úspěchům deseti let prevence špatného zacházení ve zdravotnictví se řadí stanovení pravidel pro používání omezovacích prostředků ve zdravotnických zařízeních v zákoně. Přesto ochránkyně považuje tuto otázku i nadále za otevřenou. Nejen v psychiatrických nemocnicích se stále setkává s případy používání omezovacích prostředků preventivně, namísto toho, aby byly až posledním řešením v případě reálného nebezpečí pro život či zdraví osob. Důvody jsou v praxi různé, a proto považuje za nutné, aby poskytovatelé vedli evidenci jednotlivých případů a s její pomocí mohla probíhat analýza a kontrola a hledání cest k poskytování péče bezpečněji. V neposlední řadě je třeba připomenout, že téměř do všech zařízení zdravotních a sociálních služeb, která ochránce navštívil, adresoval následně doporučení zvýšit počet pečujícího personálu. Bohužel, některá zařízení v následné komunika-

ci sdělovala, že nepříznivá finanční situace je naopak tlačí ještě do další redukce personálu. Právě dostatek personálu v zařízeních, kde se nacházejí lidé vysoce závislí na pomoci druhých, považuje ochránkyně za zásadní výzvu pro budoucí zlepšování podmínek v psychiatrických nemocnicích, zařízeních pro dlouhodobě nemocné a pro lidi s postižením. Bez dostatku personálu není možné zajišťovat individualizovanou péči. Ani při dobré vůli nelze poskytovat péči kvalitně a důstojným způsobem, když personál nemá čas na nic jiného než vydávání léků a stravy a na zajištění základní hygieny. Naplňování základních práv nyní v mnoha zařízeních leží na práci přepracovaných pečovatelů, kterým se nedostává podpory ani ocenění. Po systematických návštěvách zařízení sociálních služeb proto ochránkyně vyzvala Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvo zdravotnictví ČR, aby vyřešily financování zdravotní péče poskytované klientovi pobytového zařízení sociálních služeb.

Průběh návštěv Monitoring ve formě systematických návštěv musí být multidisciplinární. Proto jej vedle právníků z kanceláře ochránce provádějí také přizvaní odborníci. Ochránce spo-

lupracuje s Českou asociací sester, Českou alzheimerovskou společností a Českou společností paliativní medicíny. S nimi konzultuje svá zjištění a následná hodnocení v odborných oblastech.

Aktuálně o léčebnách dlouhodobě nemocných Minulý rok zaměřila ochránkyně svou pozornost mj. na léčebny dlouhodobě nemocných. Celkem osm návštěv sledovalo zajištění bezpečí, podmínek pro soukromí a poskytování péče důstojným způsobem a stranou nezůstala ani některá ryze ošetřovatelská témata, jakými jsou malnutrice, hydratace, péče o dekubity, mikční režim, management bolesti apod. V prosinci pozvala ochránkyně zástupce všech navštívených léčeben ke kulatému stolu, kde s nimi a s přizvanými experty diskutovala o nejproblematičtějších zjištěních z návštěv. V současné chvíli již probíhají práce na souhrnné zprávě z návštěv a na formulaci systémových doporučení. Více informací o činnosti ochránce v oblasti prevence špatného zacházení naleznete na webových stránkách www.ochrance.cz v sekci Ochrana osob omezených na svobodě.

INZERCE

opera UVÁDÍME VE STÁTNÍ OPEŘE

PUCCINI

MADAMA BUTTERFLY DIRIGENT: MARTIN LEGINUS, REŽIE: JIŘÍ HEŘMAN, PREMIÉRY 4. & 9. 2. 2016

butterfly-so-inz-florence-178x80.indd 1

20.1.2016 18:30:11

historie

florence 1–2/16

Horečka omladnic:

zabiják matek, který ještě nezmizel

Martina Rosenkranzová, zdravotní sestra, Sestřičky, s. r. o. – domácí péče, Most Bc. Vladimíra Grundová, porodní asistentka, Gynekologicko-porodnické oddělení, Krajská zdravotní, a. s., Nemocnice Most, o. z.

orečka omladnic – puerperální sepse ukončila život miliónů rodiček po celém světě. Způsobuje ji bakterie Streptococcus pyogenes, která byla objevena v roce 1879. Největším problémem byl především způsob jejího přenosu: zdravotnický personál v době rozmachu této choroby nechtěl připustit, že by existovalo spojení mezi přenosem nemoci a nedodržováním základů hygieny, asepse a antisepse. První zmínky o nemoci nalézáme v souboru textů vydaných pod názvem Corpus Hippocraticum. Za autora byl dlouho považován sám Hip pokratés, ale přispěvatelů bylo víc. Nejstarší teorií příčiny této nemoci

bylo zadržování očistků (zbytky tkání opouštějící dělohu po porodu). Podle francouzského lékaře Riveria způsobil jejich zadržení jakýkoliv šok. Ani v 17. století, které bylo érou vědecké revoluce, se od této teorie neupustilo a přidaly se další. Například teorie mléčné metastázy horečky omladnic. Tato domněnka byla založena na tom, že mléko kojících matek se tvoří přeměnou menstruačních výměšků, které postupují z horní části dělohy do prsních bradavek. Této teorii věřil i Leonardo da Vinci, který sám zakreslil cestu mléka ve studii znázorňující pohlavní akt. Pokud se na této cestě utvořila překážka, mléko se podle této teorie hromadilo v pánevní dutině. Při pitvě byly totiž hnis a infikovaná břišní tekutina tak podobné mléku, že pitvající neměli pochyby o tom, že o mléko skutečně jde. Počátkem 18. století bylo zřizováno velké množství nemocnic a porodnictvím se zabývalo stále více lékařů, což způsobilo, že epidemie horečky omladnic byla v rozmachu.

Úmrtnost rodiček v nemocnicích dosahovala 80–90 %, kdežto u domácích porodů pouze 35 %. Četnost úmrtí vedla k podrobnějšímu prozkoumávání příčin. Již tehdy spousta lékařů tušila, že přenašeči infekce jsou právě oni. Nahlas to řekl Alexandr Gordon ve skotském Aberdeenu roku 1795 a znepřátelil si tak kolegy. O několik let později se s tímto poznatkem ztotožnil mladý lékař Oliver Wendel Holmes, který viděl prevenci v Semmelweisově způsobu hygieny a dezinfekce rukou. Ignác Filip Semmelweis byl rakouský lékař, který svým bádáním dospěl k závěru, že nemoc šíří lékaři a medici. Ti totiž běžně chodili z pitevny rovnou k rodičkám, kde je bez dostatečné hygieny rukou vyšetřovali. Semmelweis zavedl povinné mytí rukou chlorovým vápnem, nakuřování oděvů lékařů a místností rodiček, čímž snížil počet jejich úmrtí. Jenže spousta lékařů odmítala připustit, že právě oni jsou přenašeči smrtelné bakterie. Tento marný boj a bezmoc-

fota: Profimedia, archiv

Horečka omladnic má kořeny hluboko v historii a dodnes způsobuje smrt rodícím ženám, zejména v rozvojových zemích, kde jsou hygiena, asepse a antibiotika téměř neznámými pojmy.

historie

nost proti smrti uvrhla Semmelweise do depresí. Byl zavřen do ústavu pro choromyslné, kde zemřel na následky hrubého zacházení. Objevitelem původce horečky omladnic, bakterie Streptococcus pyogenes, byl Louis Pasteur roku 1879. Streptoccoccus pyogenes je grampozitivní anaerobní beta-hemolytický kok patřící do skupiny A. Jediným přirozeným zdrojem infekce je člověk. Bakterie způsobuje např. angínu, spálu, erysipel nebo zánět podkoží (cellulitis), který může přejít až v nekrotizující fasciitidu vyžadující chirurgický zásah. Epidemie nekrotické fasciitidy zasáhla v polovině 19. století USA. Bakterie a její pro nás dnes už téměř neuvěřitelná cesta vstupu do organismu způsobila postižené rodičce několikadenní utrpení, na jejímž konci byla v 90 % případů smrt. Příznaky se objevily již několik dní po porodu. Pacientky trápila stupňující se bolest a palpační citlivost v podbřišku. Břicho se jim vzdouvalo hnisem, k dalším příznakům patřily zapáchající očistky a porodní cesty, tachykardie, febrilie, oligurie, nechutenství a zvracení. Tyto symptomy doprovázely pacientku až do konečné fáze deliria a kómatu. Úspěšný boj proti chorobě tkvěl především v prevenci, která spočívala v dodržování zásad asepse a antisepse. Objevitelem a realizátorem těchto zásad byl anglický lékař Joseph Lister. Asepse znamenala významný průlom v prevenci zbytečných úmrtí. Joseph Lister kladl velký důraz na čistotu pracovního oblečení zdravotnického personálu a sterilizaci nástrojů. Požadoval izolaci nakažených, ale základním kamenem

asepse a antisepse bylo použití kyseliny karbolové. Tato prevence snížila procento úmrtnosti, ale teprve až po zavedení léčby sulfonamidy a následně antibiotiky penicilinové řady byla tato zhouba rodiček prakticky zažehnána.

„Nemoc známá jako horečka omladnic je natolik nakažlivá, že je lékaři a sestrami běžně přenášena od jednoho pacienta k druhému.“

Valentýnská soutěž s časopisem florence! Soutěžní otázka: Kdy se přibližně u embrya začne vyvíjet srdce? Více na www.florence.cz/soutez

Dr. Oliver Wendel Holmes

Ve 30. letech 20. století zkoumal německý vědec Gerhard Domagk antibakteriální vlastnosti některých barviv, jedním z nich byl sulfonamid používaný původně jako textilní barvivo. V roce 1935 vznikl Prontosil, sulfonamidový lék účinný na streptokoky. Většího úspěchu v boji proti puerperální sepsi však zaznamenala léčba antibiotiky penicilinové řady. První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z plísně (již 2500 let př. n. l. používali v Číně k léčbě infekcí obklady z plesnivého sójového mléka). Ovšem to, jak antibiotika fungují, zjistil až v roce 1877 Louis Pasteur. Roku 1929 Alexandr Fleming popsal ve vědecké literatuře penicilin a od roku 1941 se začal penicilin masově využívat v medicíně. Tragédie puerperální sepse však ohrožuje životy matek a novorozenců i v současnosti, zejména v Africe a některých částech Asie. Důvodem je fakt, že v těchto zemích nejsou dodržována ani hygienická minima, natož aby se dbalo na dodržování zásad asepse a antisepse. Také antibiotika jsou zde pro nejchudší část obyvatelstva nedosažitelným lékem.

Literatura: 1. Nuland SB. Špinavé ruce, mikrobi, horečka omladnic a podivuhodný příběh Ignáce Semmelweise. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2005. ISBN 80-7203-673-4 2. Dobsonová M. Nemoci, příběhy nejnebezpečnějších zabijáků historie. 1. vyd. Praha: Slovart, 2009. ISBN 978-80-7391-292-5 3. Cílek R. Galerie nesmrtelných – Evropané. Sv. 5. Třebíč: Akcent, 2001. ISBN 80-7268-113-3 4. Kolektiv autorů. Lidé, kteří změnili svět. Bratislava: Mladé letá, 1996. ISBN 80-06-00711-X

Vyhrajte společenskou hru Hra o manželství od aLBi

1/3 ND

Potěšte svou drahou polovičku společenskou hrou Hra o manželství od ALBI, kterou věnovalo knihkupectví Makros.cz. Jak dobře znáte svého partnera či partnerku? Jaké jsou jeho/její tajné sny? Pomocí otázek zahřívacích, záludných a otázek na tělo zjistíte, jak dobře se znáte a po čem vaše drahá „polovička“ touží. Správnou odpověď zasílejte na adresu florence@ambitmedia.cz do 14. 2. 2016. Do předmětu napište „soutěž FLO1“.

personální inzerce VOLNÁ MÍSTA VŠEOBECNÁ SESTRA S REGISTRACÍ Revmatologický ústav, Praha 2, Na Slupi 4 přijme pro lůžkové oddělení všeobecnou sestru s registrací. Kvalifikační a odborné požadavky dle zákona č. 96/2004 Sb. Nástup možný ihned nebo dle dohody. Jen plný úvazek. Registrace nutná. Pracoviště s třísměnným provozem, včetně sobot a nedělí. Platové zařazení podle předpisů pro příspěvkové organizace. Sociální výhody, možnost stravování, penzijní připojištění a příspěvek na dovolenou. Pracoviště v centru města. Přihlášky se strukturovaným životopisem zasílejte na e-mail: personalni@revma.cz. Kontakt referent personálního útvaru – tel.: 234 075 204. VŠEOBECNÁ SESTRA/ ZDRAVOTNICKÝ ASISTENT/ FYZIOTERAPEUT MEDITERRA-Sedlčany, s. r. o., přijme: → všeobecnou sestru Požadujeme: SŠ/VOŠ/VŠ vzdělání, PSS výhodou (nabízíme finanční podporu specializačního vzdělávání), odbornou a zdravotní způsobilost dle zákona č. 96/2004 Sb., trestní bezúhonnost, osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, pracovitost, spolehlivost a odpovědnost. → zdravotnického asistenta Požadujeme: SŠ vzdělání (nabízíme finanční podporu dalšího vzdělávání), odbornou a zdravotní způsobilost dle zákona č. 96/2004 Sb., trestní bezúhonnost, pracovitost, spolehlivost a odpovědnost. → fyzioterapeuta Požadujeme: SZŠ, VOŠ nebo VŠ v oboru, vstřícné chování a vystupování, pracovitost, spolehlivost a odpovědnost. Nabízíme: zajímavou a perspektivní práci na kvalitně vybavených pracovištích, přátelský a tvůrčí kolektiv, odpovídající platové podmínky, zaměstnanecké benefity (5 týdnů dovolené, příspěvek na stravování). Přihlášky včetně životopisu můžete zasílat na e-mail: jaroslava.haskova@mediterra.cz Informace: tel.: 318 841 571, 725 850 589. SPECIALIZOVANÁ ZDRAVOTNÍ SESTRA Hospic Dobrého Pastýře v Čerčanech hledá specializovanou zdravotní sestru pro práci v domácím hospici. Více informací poskytne Šárka Hodková, e-mail: hodkova@hospic-cercany.cz, tel.: 724 391 380 nebo na stránkách: http://www.hospic-cercany.cz/ o-nas/nabidka-prace#cercany

VŠEOBECNÁ SESTRA Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., přijme všeobecnou sestru na oddělení chirurgie – JIP. Požadavky: praxe není podmínkou (absolventka). Nabízíme: náborový příspěvek ve výši 20 000 Kč (bez vlivu na další plat), významnou podporu specializačního vzdělávání (nemocnice zajišťuje bezplatné vzdělávání v rámci pracovní doby – prohlubování kvalifikace), v případě Vašeho závazku vůči současnému zaměstnavateli nemocnice automaticky převezme 100 % závazku, práci na zmodernizovaném pracovišti s vysokou technickou a personální úrovní, přátelské neformální pracovní prostředí, zaměstnanecké benefity (sick days, 5000 Kč/rok na rekreaci nebo penzijní připojištění, …). Bližší informace podá vrchní sestra Mgr. Simona Vachková, tel.: 483 345 302, e-mail: vachkova@nemjbc.cz, případně kontaktujte personální oddělení, e-mail: pavel.kures@nemjbc.cz REGISTROVANÁ ZDRAVOTNÍ SESTRA/OŠETŘOVATELKA/ SANITÁŘ Domov sv. Karla Boromejského v Praze (LDN) přijme registrovanou zdravotní sestru do nepřetr. provozu. Dále přijme ošetřovatelku/sanitáře do směnného provozu. Požadujeme vzdělání pouze pro zdravotnictví. Upozorňujeme zájemce, že kurz PSP je nedostačující. Pro ženy možnost ubytování. Kontakt: e-mail: konsolata@domovrepy.cz, tel.: 776 257 911. VŠEOBECNÉ SESTRY/ ZDRAVOTNIČTÍ ASISTENTI Nemocnice Na Bulovce Praha 8, pracoviště DIOP – dlouhodobá intenzivní ošetřovatelská péče přijme všeobecné sestry nebo zdravotnické asistenty. Požadujeme: ukončené vzdělání zdravotnický asistent nebo všeobecná sestra, odborná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu ARIP, trestní bezúhonnost. Právní vztah: hlavní pracovní poměr na plný i částečný úvazek ve směnném provozu. Nabízíme: platové ohodnocení dle platných platových předpisů, nástup dle dohody, pro mimopražské ubytování, příspěvky z FKSP na penzijní připojištění, příspěvek na závodní stravování. Kontakt: v. s. Mgr. Emílie Štirandová, tel.: 266 082 248, e-mail: emilie.stirandova@bulovka.cz DĚTSKÉ SESTRY/VŠEOBECNÉ SESTRY/ZDRAVOTNIČTÍ ASISTENTI Nemocnice Na Bulovce přijme pro obory interní, chirurgické a dále na dětské oddělení:

dětské sestry, všeobecné sestry nebo zdravotnické asistenty do směnného provozu. Nabízíme: podporu dalšího vzdělávání, zaměstnanecké výhody a benefity, ubytování pro mimopražské uchazeče v blízkosti areálu NNB. Nástup možný ihned nebo podle dohody. Kontakt: Jarmila Dědourková, tel.: 266 082 093, e-mail: jarmila.dedourkova@bulovka.cz VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ VRCHNÍ SESTRA OKRESNÍHO STŘEDISKA ZZS V RAKOVNÍKU Ředitel Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje, Vančurova 1544, 272 01 Kladno vyhlašuje výběrové řízení na obsazení funkce vrchní sestra okresního střediska ZZS v Rakovníku. Požadavky: ukončené VŠ v bakalářském nebo magisterském studijním programu, nejméně 10 let praxe na úseku ošetřovatelské péče v rámci přednemocniční neodkladné péče (PNP), anesteziologicko-resuscitační péče nebo akutního příjmu, výhodou praxe při řízení většího kolektivu pracovníků, znalosti právních předpisů a standardů ošetřovatelské péče souvisejících se zdravotnickou záchrannou službou, registrace pro práci bez odborného dohledu podle zákona č. 96/2004 Sb., organizační, komunikační a řídící schopnosti, morální a občanská bezúhonnost, předložení koncepce pro rozvoj PNP v oboru ošetřovatelské péče okresního střediska ZZS (max. 2 stránky). Požadované doklady k přihlášce: strukturovaný životopis s přehledem dosavadní odborné praxe, ověřená fotokopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání + osvědčení o registraci (bez odborného dohledu), osvědčení a čestné prohlášení podle zákona č. 451/1991 Sb. (nevztahuje se na občany narozené po 1. 12. 1971),

výpis z rejstříku trestů ne starší 3 měsíce, souhlas se zpracováním osobních údajů. Písemné přihlášky (ne e-mailem) přijímá do 12. února 2016 zaměstnanecké oddělení ZZS SČK na výše uvedené adrese. VRCHNÍ SESTRA/VRCHNÍ ADIKTOLOŽKA Náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání VFN v Praze vyhlašuje výběrové řízení na obsazení funkce vrchní sestra/vrchní adiktoložka Kliniky adiktologie VFN a 1. LF UK v Praze. Podrobný seznam požadavků i seznam dokumentů, které musí přihláška obsahovat, naleznete na stránkách nemocnice: www.vfn.cz/kariera/vyberova-rizeni Písemné přihlášky zasílejte do 20. 2. 2016 na adresu: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, personální úsek, U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2. Nemocnice následné a rehabilitační péče, Praha 6, hledá ZDRAVOTNÍ SESTRU A ZDRAV. ASISTENTA Požadujeme kvalifikační předpoklady dle zákona č. 96/2004 Sb., profesionální přístup, pozitivní vztah k pacientům a kolegům. Nabízíme náborový příspěvek 20 000 Kč, pro sestry s registrací 50 000 Kč, platové podmínky dle dohody, 5 týdnů dovolené, závodní stravování, vzdělávání, možnost ubytování pro mimopražské, možnost připojit se k výhodnému firemnímu tel. tarifu. Nástup možný ihned nebo dle dohody. Krátký životopis zašlete na info@nemocnice-bubenec.cz, více informací na tel. +420602266718.

ChYBí VÁM LiDi? Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

na příště V příštím čísle čtěte odborné téma

popáleninová medicína, plastická chirurgie

angličtina

Venous leg ulcer Venous leg ulcerations are a very common problem both in patients in primary health care and in hospitalised patients. The prevalence of venous leg ulcers ranges from 0.6 to 1.6/1000 adults and increases up to 10-30/1000 adults over 85. Given the trend of an ageing population, effective treatment and the right care of venous leg ulcers is becoming a more pressing matter.

fota: Profimedia

Patient: Good morning, nurse. I‘ve been told by the hospital that

INZERCE

I have a venous leg ulcer. That‘s why I‘d like to ask you what it is and how it is cured. Nurse: Good morning, Ms Vernon. Venous leg ulcer is a long-lasting, chronic condition, which is often recurrent. The treatment depends on the type and the cause of the ulcer. According to your medical records, yours is a case of neuropathic ulceration. You have diabetes, don‘t you? Patient: Yes, and hypertension. How is it cured? Nurse: The treatment objective is to eliminate the causes of the condition, or at least to compensa-

te additional diseases a little. As for the local therapy, we‘ll first clean the wound and then we‘ll try to keep it in a moist environment in order to promote the healing process. This way, we‘ll also support blood supply and focus on the area surrounding the wound. I‘ll show you what materials to use and how to use them. Patient: Ok. And when will it be cured? Nurse: Well, that depends on a number of factors. However, with respect to your diabetes, you should expect the healing to take longer than usual.

SLOVNÍ ZÁSOBA: to range from… to … pohybovat se mezi, kolísat, být v rozmezí ageing stárnoucí; stárnutí pressing matter palčivý, neodkladný problém, otázka, záležitost condition onemocnění, potíže; stav; podmínka, předpoklad recurrent opakující se, znovu se vyskytující wound rána, zranění, poranění in order to aby to promote podporovat, propagovat; prosazovat; povýšit blood supply prokrvení, zásobení krví to focus on zaměřit se na co, soustředit se na co surrounding okolní

Volejte - 900 260 111

My Interpreter.cz

Váš pacient nemluví česky? Tlumočíme po telefonu. Jednoduše. Ihned. www.myinterpreter.cz

Cena volání je 26 Kč vč. DPH za každou započatou minutu.

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Magda Hettnerová, DiS., e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. / Redakční rada: PhDr. Martina Šochmanová, MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Bc. Tamara Starnovská, Mgr. Ivana Kirchnerová, RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langeOranžová: CMYK 0-72-100-0 021 Šedá: CMYK 0-0-0-75 rova@ambitmedia.cz / Obchod: Mgr. Oranžová: BlankaPMS Turínová, MBA, tel.: +420 724 811 983, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Mgr. Eva Sádlová, tel.: +420 605 208 985, Šedá: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz /Šedá: Personální inzerce: Štěpánka Korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany / Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 570 Kč / 31,90 eur / Časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2015

Prevence a léčba dekubitů

Komplexní přístup a moderní technologie Aktivní matrace Virtuoso a Precioso pracují na systému 3 spojených cel. Střídání nulového tlaku v jedné ze tří sousedících cel probíhá v 7,5minutovém cyklu, protože tento interval simuluje běžnou tělesnou reakci na tlak. Novinkou je alternující matrace Air2Care vyvinutá pro variabilní využití v prostředí dlouhodobé péče. Unikátní matrace Symbioso integrovaná do lůžka Multicare a Multicare LE využívá mikroklimatického efektu (MCM). V kombinaci s vysoce paropropustným potahem matrace poskytuje efektivní prevenci vzniku dekubitů díky přímé regulaci vlhkosti a teploty mezi pokožkou pacienta a povrchem matrace.

Péče o pacienty s dekubity je ošetřovatelskou činností s multidisciplinárním přesahem, která se dostává stále více do popředí. Dekubity a další chronické rány způsobují pacientům bolest i psychický stres, pro zdravotníky znamenají vysokou pracovní zátěž a často i pocity profesního selhání. Nedílnou součástí léčby a především prevence je maximální využití kvalitních antidekubitních matrací, a to jak aktivních pro léčbu, tak pasivních pro prevenci. Společnost LINET se na boji proti dekubitům a hlavně podpoře prevence významně podílí, a to jak kvalitními výrobky, tak poskytováním vzdělání a sdílení klinického know-how. NEBEZPEČNÉ A ZBYTEČNÉ Vznik dekubitů ovlivňuje velké množství faktorů. Už samotný původ slova dekubit (z latinského slova decumbere, což znamená lehnout si, položit se) odkazuje k hlavní příčině vzniku tohoto kožního defektu. Totiž imobilitě a faktu, že většina lidí, u nichž k rozvoji dekubitu dojde, jsou z nejrůznějších příčin upoutaní na lůžko. V současné době podle zdrojů EPUAP, Evropského poradního panelu pro dekubity, postihují proleženiny 4 miliony Evropanů. Dekubity se vyskytují u 8 až 23 % hospitalizovaných pacientů, konkrétní čísla se liší podle typu nemocnic či jednotlivých oddělení. Dekubity představují pro pacienty nejen velice bolestivou a omezující komplikaci, která brání v progresu léčby, ale také otevřenou bránu pro infekce, které mohou vést až k ohrožení života. Prodlužuje se hospitalizace a léčba dekubitů vyžaduje silnější personální nasazení i vícenáklady na ﬁnančně náročné léčebné prostředky.

PREVENCI UMOŽNÍ DOBRÁ PASIVNÍ MATRACE Pro prevenci jsou určené zejména pasivní matrace. Tyto matrace snižují tlak působící na tkáně a v kombinaci s ošetřovatelskými úkony, jako je polohování, dodržování hygieny a správné výživy aj., dokážou spolehlivě zabrá-

Prevence, která dokáže zabránit vzniku a rozvoji dekubitů, je ve většině případů několikanásobně levnější a jednodušší než následná léčba. AKTIVNÍ MATRACE PRO PREVENCI I TERAPII Aktivní matrace jsou vhodné jak při prevenci u vysoce rizikových pacientů, tak při léčbě dekubitů. Aktivní matrace pracující na alternujícím

principu je uvnitř rozdělena do několika samostatných segmentů naplněných vzduchem. Léčebného a preventivního účinku dosahuje tím, že se jednotlivé segmenty střídavě vypouští a opětovně nafukují. Jednotlivé rizikové partie tak nejsou v pravidelných časových intervalech vystaveny žádnému tlaku a mohou se plně prokrvit, přičemž tělo pacienta však má po celou dobu potřebnou oporu.

nit vzniku dekubitů. Základním principem pasivních antidekubitních matrací je co nejdokonalejší rozložení váhy pacienta. Pokud je váha optimálně rozložena, nedochází k velkému utlačování tkání, a to ani v oblastech s nejčastějším výskytem dekubitů (sakrum, paty, hroty lopatek). Základním předpokladem antidekubitních účinků je použití vysoce kvalitních měkkých pěn, dále prořezání jádra matrace a použití pružných potahů. Nové portfolio pasivních matrací značky LINET přinášení unikátní technologická řešení, která eliminují nebo zmírňují následky negativních okolností vznikajících při dlouhodobém pobytu na lůžku. Inovativní je zejména matrace CliniCare 30 využívající unikátní technologii Clima™. Povrch matrace tvoří speciální materiál (PCM), který je schopen absorbovat přebytečné teplo, rozložit ho a vyzářit v nekontaktních zónách. WWW.LINET.CZ

Komfort & prevence dekubitů

Variabilní aktivní antidekubitní matrace Air2Care

Matrace Air2Care byla vyvinuta s ohledem na potřeby klientů s nízkým až středním rizikem vzniku dekubitů a je vhodná zejména pro péči v zařízeních zaměřených na dlouhodobou péči. Specifikem matrace Air2Care je vysoká variabilita a možnost zvolit si nejvhodnější kombinaci technologií. Matrace je k dispozici ve formě overlay a v kombinacích vzduch – pěnová matrace a vzduch a vzduch. – Matrace pracuje na alternujícím principu. – Jedna vrstva vzduchových cel se vyfukuje v cyklu 12 minut. – Air2Care model 20 je řízený mikroprocesorem a nabízí režim s konstantně nízkým tlakem, zvukové alarmy aj. – Základní model Air2Care 10 pracuje v analogickém režimu.

LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz

Předplaťte si časopis florence a získejte 2 vstupenky na představení Mnoho povyku pro nic do Divadla v Dlouhé

přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

Jedna z vrcholných Shakespearových komedií, která stále láká divadelníky i diváky. Rozličné podoby lásky, otázky zdání a skutečnosti, falešné či pravé identity, pomluva, která může vést ke zničení jednoho člověka a jiná zase ke štěstí druhého, to jsou hlavní témata této nadčasové hry.

Kód nabídky

FLO16DVD uvádějte při objednávce

Standardní roční předplatné

570 Kč

Předplatné objednávejte na www.florence.cz Nabídka s kódem FLO16DVD platí do 13. 3. 2016 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele. Dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. Změna dárku vyhrazena.