Florence 10-16 by Care Comm s.r.o.

10/16

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

říjen 2016 / ročník XII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

časopis obsahuje recenzované články o čem se mluví

Systém hlášení nežádoucích událostí ÚZIS prezentoval pilotní analýzu dat odborné téma

Zkušenosti s inzulinovou pumpou Minimed 640G u dětí recenzované články

Motivácia sestier pre výkon povolania historie

Historie praktické výuky v ošetřovatelství v ČR od začátku do 2. světové války Odborné téma

Nemoci srdce a cév, diabetes mellitus 51

www.florence.cz

obsah

editorial

Pro život, ne pro školu se učíme

florence 10/16

(Seneca)

odzim je kromě babího léta, pouštění draků, padání listí, kratších a chladnějších dní a mnoha dalších věcí neodmyslitelně spjat i se školou. A právě otázka vzdělávání je v současné době předmětem mnoha diskuzí v oboru ošetřovatelství. Začátkem září prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně novela zákona č. 96/2004 Sb., která má mimo jiné přinést i nový systém vzdělávání v podobě takzvaného modelu 4 + 1. Ten (a nejen ten) rozděluje ošetřovatelskou veřejnost na dva tábory, které vedou vášnivé diskuze, jak se můžeme přesvědčit nejen na sociálních sítích. Otázka vzdělávání, ale i budoucnost samotného oboru a nejpalčivější současné problémy těch, kdo ve zdravotnictví pracují, jsou skloňovány a diskutovány snad na každé odborné konferenci a setkání v zemi. V reakci na chystané změny vznikl i nový Spolek vysokoškolsky vzdělaných sester, který chce nejen podporovat ošetřovatelskou profesi a sesterské povolání, ale i hájit zájmy pacientů a vysvětlovat politikům i laické veřejnosti, proč sestra potřebuje vysokou školu. Nejen o tomto spolku, jeho cílech a principech, na kterých má fungovat, se dočtete v tomto říjnovém čísle našeho časopisu. Dozvíte se v něm mimo jiné i to, jaké otázky v souvislosti s novelou zákona č. 96/2004 Sb. byly diskutovány na XXII. královéhradeckých ošetřovatelských dnech nebo jak dopadla pilotní analýza sběru dat systému hlášení o nežádoucích událostech, kterou zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Odborné téma jsme tentokrát věnovali diabetu a nemocem srdce a cév. V něm se proto dočtete například, jaké jsou ovlivnitelné a neovlivnitelné faktory při kardiovaskulárních onemocněních nebo jaké zkušenosti mají v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem s inzulinovou pumpou Minimed 640G u dětí. A protože si v letošním roce připomínáme dvacet let vyššího odborného vzdělávání v ČR, zařadili jsme do rubriky historie recenzovaný článek o historii praktické výuky sester u nás do druhé světové války. Přeji vám hezké čtení.

Narušení komunikační schopnosti při cévní mozkové příhodě

názory 2 kredity – opravdové vzdělávání, nebo jen nahánění bodů?

výročí 3 sestrou téměř století

o čem se mluví 5 systém hlášení nežádoucích událostí Úzis prezentoval pilotní analýzu dat

o čem se mluví 8 vznikl spolek vysokoškolsky vzdělaných sester

seriál 10 i jedno tlačítko může výrazně pomoci k záchraně života 12 perličky

odborné téma

diabetes mellitus 13 zkušenosti s inzulinovou pumpou Minimed 640G u dětí 16 komplexní léčba u pacienta se syndromem diabetické nohy

nemoci srdce a cév Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

www.florence.cz Ročník XII., číslo 10, říjen 2016 redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 9. 2016 Foto na titulní straně: profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

recenzované články

26 Motivácia sestier pre výkon povolania

18 neovlivnitelné a ovlivnitelné faktory kardiovaskulárních onemocnění 21 narušení komunikační schopnosti při cévní mozkové příhodě

Soutěž na straně

praxe

30 tábor zdravých hemofiliků

zprávy našich partnerů / z konferencí

33 O výsledcích analýzy hlášení nežádoucích událostí v čr jednali zástupci pzs v Jihlavě 35 O hojení ran se opět diskutovalo, tentokrát v českých budějovicích 36 novela zákona o nlzp byla hlavním tématem diskuzního fóra XXii. královéhradeckých ošetřovatelských dnů 37 pod Ještědem se konaly dvě konference sester

public relations 38 diabetes mellitus jako nejčastější příčina selhání ledvin

zkušenosti ze zahraničí 40 vzpomínky na stáž na rehabilitační klinice bavaria kreischa

historie 44 Historie praktické výuky v ošetřovatelství v čr do začátku 2. světové války 47 personální inzerce 47 angličtina

názory

florence 10/16

Kredity – opravdové vzdělávání, nebo jen nahánění bodů? Ria Turanová Doubková

Jsem zdravotní sestra (na své povolání jsem byla vždy hrdá), ale jsem i manželka a máma. Nemusím se sama sebe ptát, co je pro mě víc. Práce sestry mě opravdu baví a naplňuje, ale pokud se mám rozhodovat, jestli budu trávit víkend s rodinou, nebo sbírat body na nějakém kongresu, tak jednoznačně volím rodinu.

teď se ptám – je kreditový systém opravdu o vzdělávání? Dle mého názoru NENÍ. Pokud se budu chtít vzdělávat ve svém oboru instrumentářky, tak to, že nasbírám nějaký počet kreditů, ještě neznamená, že budu i vzdělaná. À propos, ani vlastně nevím, co pak tedy vlastně jsem? Jsem sálová sestra, instrumentářka, nebo perioperační sestra? Ať už je název jakýkoli, pořád podávám nástroje. Úroveň českého zdravotnictví jde, dle mého názoru, od desíti

k pěti. A to i přesto, že mnoho sester má tituly DiS., Bc. či Mgr. Jak je možné, že dřív byla sestra ze čtyřletého studia ukončeného maturitou daleko svědomitější, pečlivější a hlavně viděla pacienta (pardon, po novu – klienta) jako živou bytost? Namísto bílého pláště a rukavic dnes instrumentářka fasuje po nástupu do zaměstnání razítko a propisku. A na ty rukavice a případně olověné zástěry už peníze nezbudou. A co teprve „holky“ na oddělení? Pacient je

člověk vyžadující péči a ne arch papíru, který se musí podepsat a orazítkovat. Jaké jsou dnes vlastně možnosti získání kreditů? → Inovační kurz, školení, odborný kurz → Inovační kurz e-learning → E-learningový kurz → Seminář → Odborná stáž → Kongres, konference… → Publikační činnost → Pedagogická činnost → Vědecko-výzkumná činnost → Vypracování metodiky Takže, když to shrnu – zdravotní sestra, která vydělává celkem směšný plat a má k tomu rodinu, by si měla vzít – na úkor rodiny – přesčasy a víkendy, aby měla finance na nasbírání kreditů, pokud chce ve zdravotnictví pracovat i nadále. Ano, někdo by mohl namítnout, že požadované množství kreditů není nic strašného, ale pokud nepřednášíte nebo nestudujete školu, tak ty body nasbíráte po troškách. Vhodných e-learningových ško-

Soutěžte s časopisem Florence ody Wraps B í n le o k š e jt Vyhra otě 5 000 Kč n d o h v x o t e D Soutěžní otázka:

Jaké druhy wrapů má v nabídce společnost Body Wraps? Nápovědu naleznete na www.bodywraps.cz Správnou odpověď zasílejte na florence@ambitmedia.cz do 13. 11. 2016. Do předmětu napište „soutěž FLO 10“. Více na www.florence.cz/soutez

Body Wraps Detox je metoda, která byla speciálně vyvinuta pro detoxikaci organismu (odstranění nebezpečných toxických látek v těle). Metoda Body Wraps Detox posiluje Váš imunitní systém a tím zabraňuje opakovaným nemocím, odstraňuje únavu, deprese, bolesti hlavy. Pomáhá léčit lupénku, ekzémy, problematickou pleť. Tento zábal ve formě wrapu je velmi oblíbený u lidí, kterým velmi záleží na jejich psychické i fyzické kondici. Po tomto wrapu se člověk cítí nabitý energií, zdravý, má hladkou pleť, pozitivní myšlení a velmi dobrý pocit, že pro své tělo a duši něco udělal.

lení a víkendových seminářů je minimální množství, čas letí a vy najednou zjistíte, že čas vypršel a vám chybí ještě dvacet kreditů. A co teď? Nevím. A hlavně nechápu, čeho se snaží současný systém dosáhnout. Mě to akorát odrazuje od práce ve zdravotnictví, a to jsem si myslela, že mě má práce bude provázet po celou dobu aktivního života. Momentálně jsem na rodičovské dovolené a velmi zvažuji, že se do zdravotnictví již nevrátím. Proč? Protože mi vypršel čas na kredity a já se opravdu nechci honit za jejich sbíráním. Chci dělat svou práci a ve svém volnu se chci věnovat své rodině a koníčkům.

Co vás trápí v současném systému zdravotnicví? Napište nám! E-mail: florence.redakce@ambitmedia.cz nebo www.facebook.com/ Florencecasopis

výročí Sestrou téměř století Květa Oplatková, dcera jubilantky k. Musilové

Květa Musilová, jedna ze zakladatelek Československé společnosti sester, oslaví letos v říjnu 90 let.

rásného životního jubilea 90 let se 20. října 2016 dožívá Květa Musilová. K práci sestry ji přivedla náhoda a tato profese jí natolik přirostla k srdci, že jí věnovala více než šedesát let svého života. Stála nejen u zrodu Československé společnosti sester, ale podílela se i na řadě výzkumů a byla též iniciátorkou a tvůrkyní vzdělávacího programu pro přípravu sester pro speciální práci v audiometrii. Za svou práci a také bohatou publikační a přednáškovou činnost byla několikrát oceněna, mj. v roce 1980 československou vládou, která jí udělila čestný titul Zasloužilý zdravotnický pracovník, či Slovenskou spoločnosťou sestier a pôrodných asistentiek, která jí udělila cenu Olgy Ďuržovej.

foto: Jiří dukát

Od hraček k sestrám Jak již bylo napsáno, cesta Květy Musilové k oboru ošetřovatelství, v němž pracovala více než šedesát let, byla dílem náhody. Po ukončení měšťanské školy byla v roce 1942 předvolána na Úřad práce, kde dostala možnost vybrat si práci v několika brněnských továrnách. Zvolila si továrnu na výrobu hraček v Pisárkách. Po několika dnech však požádala o propuštění, neboť stereotypní práce v továrně nebyla nic pro ni. O rok později přijala nabídku pracovat jako uklízečka na ortopedickém oddělení v Ústavu pro tělesně postižené v Brně – Králově poli a ve večerních hodinách začala navštěvovat ošetřovatelsko-vychovatelský kurz. V něm se také dozvěděla o možnosti přihlásit se do České ošetřovatelské školy, kam se jí povedlo úspěšně složit přijímací zkoušky a zahájit studium v prvním poválečném ročníku. Studium ukončila v roce 1947 a v témže roce zahájila svou profesní kariéru v Okresní péči o mládež v Mikulově, kde jako sociální pracovnice zakládala poradny pro matky s dětmi. V roce 1948 nastoupila do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, nej-

dříve na II. chirurgickou kliniku, kde pracovala jako anesteziologická sestra. Po mateřské dovolené přešla v roce 1955 na kliniku ORL, kde posléze zastávala funkci staniční sestry. V roce 1969 využila nabídku pracovat v Ústavu pro další vzdělávání SZP v Brně, se kterým spolupracovala i v době svého starobního důchodu do roku 2005.

Zabývala se výzkumem i výukou V ústavu pracovala na pozici odborné asistentky zdravotních sester. Její specializací byly chirurgické obory, především problematika vrchních sester. Měla tu možnost uplatnit svou koncepční práci a spolupracovat na tvorbě legislativy v oblasti vzdělávání zdravotnických pracovníků a vzdělávacích programů, při jejichž realizaci se zaměřovala na výkon činnosti v praxi. V rámci ústavu byla členkou pracovního týmu, který se jako jeden z prvních v republice začal zabývat výzkumem v ošetřovatelství. Ve své výzkumné práci se orientovala na sledování pracovních činností vrchních sester. Její závěrečná práce v PSS Ošetřovatelská péče o dospělé s názvem „Postavení vrchních sester v systému zdravotnictví“ se stala základem pro tvorbu pracovních náplní, které byly následně vydávány Ministerstvem zdravotnictví ČR. Květa Musilová se také podílela na výzkumu s názvem „Vývoj vedoucích funkcí SZP“, v rámci něhož se zaměřila na problematiku optimalizace časové náročnosti ošetřovatelské péče. Tyto výzkumy byly předvojem tvorby prvních standardů ošetřovatelské péče a ošetřovatelské dokumentace. V rámci své pedagogické práce pak Květa Musilová pomáhala předávat nové poznatky studujícím a implementovat standardy do praxe. Své výzkumné záměry také prezentovala na odborné úrovni nejen v České republice, ale i v zahraničí.

O Květě Musilové Publikační činnost: → vedení 20 závěrečných prací v pss organizace a řízení práce szp → oponování 15 závěrečných prací v pss organizace a řízení práce szp → autorka pomocných učebních textů 4× → spoluautorka pomocných učebních textů 2× → překlady materiálů icn a pcn → redakční práce v občasníku „bulletin“ vydávaného československou společností sester → publikování odborných článků v československém ošetřovatelství – suplementum zdravotnické pracovnice – 2× ocenění za nejlepší původní práci Přednášková činnost v zahraničí: → berlín: systém vzdělávání zdravotních sester v čssr → Magdeburg: Hodnocení kvality ošetřovatelské péče → neubranderburg: zkušenosti z průzkumné práce v ošetřovatelské péči → varšava: zkušenosti s organizací odborné práce v československé společnosti sester

Odborné stáže v zahraničí: → Švýcarsko – Ženeva – ústředí icn, curych – centrum ošetřovatelského vzdělávání → polsko – varšava – centrum dalšího vzdělávání, ústředí polské společnosti sester → rakousko – vídeň – onkologická klinika, hospicová péče, domácí péče → ndr – postupim – institut dalšího vzdělávání, berlín – nemocnice charité – metoda regulace ošetřovatelského personálu → Finsko – Helsinky – plenární zasedání Wenr, účast na evropské konferenci věnované ošetřovatelskému výzkumu Ocenění práce: → vláda čssr – za dlouholetou úspěšnou a obětavou práci ve zdravotnictví čestný titul zasloužilý zdravotnický pracovník (1980) → československá společnost sester – čestné uznání za záslužnou a obětavou práci pro společnost sester k 10. výročí ustanovení společnosti (1983) → česká lékařská společnost – Medaile J. e. purkyně → slovenská lekárská spoločnosť – zlatá medaile – za zásluhy o slovenskú lekárskú spoločnosť (2001) → slovenská spoločnosť sestier a pôrodných asistentiek – cena Olgy Ďuržovej za všestrannú aktivitu pri budovaní a rozvoji slovenskej spoločnosti sestier a pôrodných asistentiek (2003)

výročí

Ke spokojenosti v práci přispěli i kolegové Velkým přínosem pro ošetřovatelství byly také její aktivity v odborné společnosti. Květa Musilová byla členkou České lékařské společnosti a v roce 1972 byla jednou ze zakládajících členek Československé společnosti se-

ster. V roce 1973, kdy byla společnost po velkém úsilí ustanovena, se stala členkou výboru a do roku 1991 byla i její vědeckou sekretářkou. Podílela se také na přípravě k získání členství v Mezinárodní radě sester. Po vytvoření jednotné sesterské organizace byla aktivní členkou pěti odborných sekcí a v několika z nich plnila funkci pokladníka. Zájem o postavení sester a kvalitu ošetřovatelské péče u ní nepominul ani v době starobního důchodu. V letech 2008–2009 se podílela na přípravě projektu Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů s názvem „Historie ošetřovatelství“. Její více než šedesátiletá praxe probíhala v různých úsecích ve zdravotnictví (lůžková zařízení, ambulantní část, vzdělávací zařízení), v různých oborech (chirurgie, ortopedie, interna, ORL, péče o staré a dlouhodobě nemocné

Co jubilantce přejí kolegyně

PhDr. Karla Pochylá, bývalá ředitelka NCO NZO v Brně

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Je pro mě nesmírnou ctí, že jsem mohla spolupracovat s paní Květou Musilovou, a je velmi těžké v několika řádcích popsat nebo vyzdvihnout její pracovní úspěchy a lidské vlastnosti, pro které si jí já i mé bývalé kolegyně vážíme. Mohu jen konstatovat, že paní Květa se vyznačuje vlastnostmi, jako jsou slušnost, nezištnost, obětavost, laskavost, odvaha zavádět nové vědecké poznatky do výuky i do praxe, a to vše s úctou k pacientům i kolegyním. Nikdy jí nešlo o vlastní prospěch. Vše dělala pro ošetřovatelství a zvýšení prestiže sester. Tak hodně zdraví do dalších let, Květuško!

Paní Květu Musilovou jsem poznala jako dámu v letech. Ona mi toto označení jistě promine. Již v době naší vzájemné spolupráce se jednalo o člověka, který navzdory svému věku dokáže udržet v paměti spoustu informací – a nejen to, dokáže s nimi pracovat. Na paní Květě jsem si vždy vážila její věcnosti a pracovitosti. Přeji jí pevné zdraví do dalších let.

v terénu) a také v různém funkčním postavení (praktikantka, pomocná sestra, řadová sestra, zástupkyně vrchní sestry, asistentka katedry). Každé z těchto období a každé pracoviště sehrálo v její profesní dráze důležitou roli. Nejspokojenější však byla podle svých slov v době, kdy pracovala na katedře zdravotních sester, kde měla možnost uplatnit vše pozi-

tivní, co během předchozí praxe získala. To vše společně s možností soustavného sebevzdělávání včetně dostupnosti odborné literatury a v neposlední řadě i spolu s možností spolupracovat s řadou vynikajících lidí přispělo k její spokojenosti stejně jako možnost pracovat v odborné společnosti, kde poznala řadu vynikajících sester zapálených pro svůj obor.

PhDr. Alena Mellanová, CSc., Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK Praha Květa Musilová je jednou ze známých osobností českého a československého ošetřovatelství. Je to žena, která má více než pět „P“. Je pracovitá, přátelská, přemýšlivá, perspektivně uvažující, praktická, pečující o druhé. Kladných vlastností bychom ale našli mnohem více. Květin život je neoddělitelně svázán se vznikem a činností Československé společnosti sester (ČSS). Byla jednou ze skupinky sester, které se snažily v nelehkých 70. letech 20. století založit národní organizaci sester a navázat tak na předválečnou činnost Spolku diplomovaných sester. V roce 1972 byl schválen přípravný výbor, který se vzápětí sešel v Praze, kde byl dohodnut název nové společnosti, její koncepce a díky odborným akcím začal i nábor nových členek. Kolegyně Musilová byla v prvních volbách v roce 1973 zvolena vědeckou sekretářkou a byla jí až do začátku 90. let. Byla proto velice známou osobností spojenou se společností. Další její aktivitou bylo úsilí o přijetí ČSS za člena Mezinárodní rady sester (ICN). V roce 1982 odcestovala do Ženevy, kde projednávala podrobnosti přijetí. Členem ICN se československé sestry staly v roce 1982. Navázaly tak na Spolek diplomovaných sester, které byly do ICN přijaty již v roce 1933. Československá společnost sester uskutečnila za

dobu svého působení celkem 15 sjezdů, 121 konferencí, 143 pracovních dnů a 15 seminářů. Na řadě z nich se naše jubilantka podílela organizačně nebo pomáhala připravovat programy. V roce 1974 jí byla poprvé udělena cena ČSS za nejlepší původní práci publikovanou v odborném tisku, další v následujícím roce. V roce 1981 získala za svoji činnost medaili J. E. Purkyně. Vzhledem k její vysoké funkci v ČSS jí bylo nabízeno členství v KSČ, které opakovaně odmítla. Na začátku 90. let byla jednou z prvních, které začaly hovořit o nutnosti vytvořit novou koncepci ošetřovatelství, která by zohlednila změny v ošetřovatelství. Takový je stručný výčet aktivit Květy Musilové v Československé společnosti sester. Paní Musilová má za sebou i pedagogickou činnost – působila při vzdělávání sester v brněnském Institutu pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků (dnešní NCO NZO) a po změně režimu založila sekci stoma-sester, starala se o jejich vyškolení a další odborný růst. Působila také jako geriatrická sestra v komunitní péči, kde byla velice oblíbená. Květa Musilová je matkou tří dětí, které dobře připravila pro život. Dnes už má i sedm vnoučat a osm pravnoučat. Při bilanci jejího osobního, pracovního i mimopracovního života nelze než si přát prožít tak bohatý a úspěšný život, jaký prožila oslavenkyně.

fota: Profimedia a archiv

Květa Musilová byla též iniciátorkou a tvůrkyní vzdělávacího programu pro přípravu sester pro speciální práci v audiometrii a pro přípravu sester v péči o nemocné se stomiemi. V rámci projektu HOPE organizovala také první kurz v paliativní péči. Byla realizátorkou kurzů, ve kterých se poprvé zabývala problematikou kvality poskytované ošetřovatelské péče a péče o umírající. Byla též spoluautorkou prvního vzdělávacího programu specializačního vzdělávání pro onkologické sestry, který byl akreditován Evropskou onkologickou společností sester.

florence 10/16

o čem se mluví Systém hlášení nežádoucích událostí ÚZIS prezentoval pilotní analýzu dat Magda Hettnerová, redakce Florence

Pilotní analýzu dat za 2. pololetí roku 2015 má za sebou Systém hlášení nežádoucích událostí (SHNU), který spravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Sběr dat je v současné době povinný pouze pro organizace přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví ČR, do budoucna je předpoklad, že by se měl stát povinným pro všechny poskytovatele zdravotních služeb v ČR.

ystém prošel významnou změnou, kdy se z individuálně hlášených dat začala sbírat data agregovaná, vysvětluje doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., koordinátorka činností v rámci centrálního SHNU. Zdravotnická zařízení, která nejsou přímo řízená ministerstvem, se do něj přihlašují dobrovolně na základě smlouvy uzavřené s ÚZIS. Do září letošního roku se do něj přihlásilo už celkem 77 poskytovatelů zdravotních služeb (PZS). „Předpokládá se, že sběr dat bude do budoucna povinný pro všechny PZS a bude probíhat v celé České republice,“ říká doc. Pokorná. Výsledky pilotního sběru dat byly zveřejněny na celostátním setkání poskytovatelů zdravotních služeb zapojených do SHNU, které se konalo ve středu 14. září 2016 na Vysoké škole polytechnické Jihlava. (O průběhu konání této akce se dočtete na str. 33 v tomto čísle časopisu. – pozn. red.) „Data se předávají formou výkazu v centrálním úložišti výkazů,“ popisuje doc. Pokorná. S výsledky analýzy byli seznámeni manažeři a hlavní sestry zdravotnických zařízení zapojených do systému, kteří budou s daty dále pracovat. „Cílem celého systému není jen analýza agregovaných dat o hlášení nežádoucích událostí, ale především vzájemné sdílené učení a podporování kvality péče,“ dodává doc. Pokorná. Na to, jaké zkušenosti s tímto systémem mají nemocnice zřizované například krajem a fakultní nemocnice, jsme se zeptali náměstkyně ošetřovatelské péče Nemocnice Havlíčkův Brod

PhDr. Lady Novákové, manažerky kvality téže nemocnice doc. PhDr. Lady Cetlové, PhD., a koordinátora auditů ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) Ing. Jana Klášterky.

Jaké jsou vaše zkušenosti s novým systémem hlášení nežádoucích událostí? L. Nováková (Nemocnice Hav líčkův Brod): Naše nemocnice má nastavený systém hlášení nežádoucích událostí na lokální úrovni. Ročně máme hospitalizovaných zhruba dvacet tisíc pacientů a nežádoucí události sledujeme už od roku 2007, ale teprve loni jsme přešli na tento nový systém hlášení nežádoucích událostí, který je v rámci Kraje Vysočina zřizován. Data, která nyní posíláme, jsou pouze agregovaná, což pro naši nemocnici znamenalo jen trochu změnit systém hlášení, ale nic jiného se pro personál nezměnilo. Máme téměř tisíc zaměstnanců a nežádoucí události se u nás hlásí na všech úrovních od sester po lékaře. J. Klášterka (Všeobecná fakult ní nemocnice v Praze): VFN se drží toho, co vyžaduje náš nemocniční provoz, a pro ty účely, které vyžaduje metodika SHNU, získáváme data následně z hlášení o nežádoucích událostech nebo z provozu ekonomického, obchodního apod. Elektronický systém hlášení nežádoucích událostí máme v naší nemocnici od roku 2009. Je ovšem jinak metodicky vedený než systém ÚZIS. V aktuální podobě máme možnost exportování výstupů pro dané reporty.

Znamenal pro vás nový systém nějaké změny? L. Nováková: V zásadě se pro nás nic nezměnilo. Tím, že jsme měli už od roku 2007 nastavený svůj lokální systém v elektronické podobě, tak pro nás ani zapojení do SHNU v roce 2015 neznamenalo žádnou velkou revoluci. Změnila se pouze grafika výkazů a personál měl během čtvrtletního testování možnost si nový systém vyzkoušet. Samozřejmě při prvním odesílání

„V Nemocnici Havlíčkův Brod máme téměř tisíc zaměstnanců a nežádoucí události se hlásí na všech úrovních od sester po lékaře.“ PhDr. Lada Nováková dat jsme měli trochu obavy, aby vše proběhlo, jak má. Viděli jsme i podhlášenost, protože jinak máme běžně kolem 20 až 25 nežádoucích událostí, v závislosti na měsíci, a v tomto období jich bylo hlášeno méně, ale to byla asi jediná změna, která se rychle vyrovnala. Teď jen jednou za půl roku odešleme data, z nichž pak budeme chtít vidět naše srovnání v rámci ČR a zdravotnických zařízení.

L. Cetlová: Přesně tak. Nový systém nepřinesl žádnou zásadní změnu pro náš personál ani žádnou větší administrativní zátěž.

V čem vidíte výhody tohoto sytému? L. Nováková: Plus vidíme v tom, že poskytujeme pouze holá data. Systém, který máme v rámci nemocnice, samozřejmě obsahuje i identifikační údaje o pacientech a popis, co se událo – zatímco data, která odesíláme ÚZIS, jsou zcela anonymní.

Proč jste se vůbec do systému hlášení zapojili? L. Nováková: Chtěli jsme mít možnost srovnání s ostatními zdravotnickými zařízeními napříč republikou. Systém kvality a bezpečné péče máme v naší nemocnici po kauze pana Zelenky od roku 2008, kdy jsme také poprvé získali akreditaci od SAK, o. p. s., a víme, že nežádoucí události spadají i do řízení kvality a bezpečné péče a že jejich sledování je nutné. L. Cetlová: Všude ve světě se nežádoucí události sledují už řadu let. Amerika i západní Evropa jsou v tom mnohem dál než my, i když je pomalu doháníme. Na jejich příkladu je vidět, že má smysl tato data sledovat. V ČR jsme stále na začátku. Od zapojení do SHNU nechceme ustoupit, i když zatím zasíláme agregovaná data.

florence 10/16

Co sledování nežádoucích událostí vašemu zdravotnickému zařízení přináší? L. Nováková: Řadu cenných informací. Veškerá data analyzujeme a na základě těchto analýz pak můžeme dělat různá opatření. Ať už systémová, nebo materiální. Například když zjistíme, že nám na oddělení stoupá počet pádů, tak můžeme analyzovat, zda je to například tím, že je tam nedostatek personálu nebo nevhodné materiální vybavení. Nám se teď například podařilo nakoupit na chirurgické oddělení moderní elektricky ovládaná lůžka, která nám mohou snížit počet pádů. L. Cetlová: Je ale nutné podotknout, že na to, aby systém SHNU fungoval, jsme museli personál vyškolit a při jakékoli změně vždycky nějaký čas trvá, než se ji naučí a přijme. J. Klášterka: My s hlášením nežádoucích událostí poměrně aktivně pracujeme, protože je důležité mít tyto informace včas. To znamená, že vždy, když se nějaká událost nahlásí, jde k správci systému, který ji dále přeposílá jednotlivým vedoucím pracovníkům v závislosti na její důležitosti. Samozřejmě, že pokud je nahlášen dekubitus, musí se vyřešit na daném oddělení a nepřeposílá se dál. Ale ve chvíli, kdy je nahlášena událost, kterou musejí řešit lidé na vyšších manažerských pozicích, tak je ten systém velice přínosný, protože informace jde v té pyramidě řízení okamžitě nahoru k příslušnému vedoucímu a nepropadá se od jednoho vedoucího k druhému, třetímu a podobně. To znamená, že je tam vysoká přidaná hodnota rychlosti reakce, protože v dnešní době mobilních aplikací jde toto hlášení rovnou na mobil daného vedoucího pracovníka a ten může okamžitě jednat. Samozřejmě, že by se to dalo vyřešit i po telefonu, ale to už by nebylo zaznamenané v systému nebo by se to do něj muselo zpětně zapisovat. Takto je vše v systému okamžitě zaznamenané. Takže z mého pohledu je vysoká hodnota našeho lokálního systému hlášení nežádoucích událostí především v rychlosti a v možnosti analýzy daného stavu.

Pozorujete nárůst některých nežádoucích událostí? L. Nováková: To se dá těžko říci, protože do roku 2007 jsme nežádoucí události nesledovali, takže nemáme data ke srovnání. L. Cetlová: Co se týče trendů, tak výrazný až enormní nárůst v řádech desítek až stovek procent pozorujeme od roku 2007 u agresivního chování ať už pacientů, jejich příbuzných či doprovodu. J. Klášterka: U nás je to stejné. Nežádoucích událostí je v provozu několik základních typů. Patří mezi ně pády pacientů, dekubity, které jsou sledovány v rámci ošetřovatelské péče, dále kom-

„Enormní nárůst v řádu desítek až stovek procent pozorujeme od roku 2007 u agresivního chování ať už pacientů, jejich příbuzných či doprovodu.“ doc. PhDr. Lada Cetlová, PhD. plikace v diagnostickém, léčebném a ošetřovatelském procesu, komplikace medikace, potransfuzní reakce a tyto nepředvídatelné reakce, kdy dochází k agresi ať už pacientů, příbuzných nebo jejich doprovodu. I u nás sledujeme nárůst této posledně jmenované nežádoucí události. Od roku 2009, kdy jsme přešli z papírové evidence nežádoucích událostí na elektronickou, narostl jejich počet z několika desítek na několik tisíc ročně. Kromě hlášení o nežádoucí události jsou do tohoto počtu zahrnuty i náměty na

zlepšení, supervize a další položky, ale kdybychom se podívali na graf nežádoucích událostí spojených s agresivitou, tak zjistíme, že se jedná o exponenciální růst počtu hlášení ročně.

Co si od dnešního setkání (14. 9. 2016 – pozn. red.) slibujete? L. Nováková: Dříve jsme byli zapojeni např. v pádové studii a mohli jsme se tak napříč Českou republikou alespoň nějak srovnávat, proto i teď očekáváme, že se budeme moci porovnat v rámci dané kategorie nemocnic. Očekáváme tedy, že výsledná data budou navázána na spektrum poskytované péče v daném zdravotnickém zařízení. J. Klášterka: Informace k nové metodice, abychom byli schopni předat naše data ÚZIS v dostatečné kvalitě. Ony ty výhody byly v tomto směru mírně odňaty a ta data byla více detailní, než jsou nyní.

Proč byste doporučili ostatním zdravotnickým zařízením, aby se do systému hlášení nežádoucích událostí spravovaného ÚZIS také zapojila? L. Nováková: Stále ještě existuje řada zdravotnických zařízení, která mají hlášení o nežádoucích událostech v papírové podobě. Už jen to, že je převedou do podoby elektronické, kde lze data i statisticky zpracovat, je pro systém řízení kvality péče ve zdravotnickém zařízení velký bonus. Pokud budou data ještě poskytovat do ÚZIS, kde je zpracují a dají do souvislosti s ostatními zdravotnickými zařízeními z celé republiky, bude to výhoda pro nás

pro všechny. Myslím si, že sběr těchto dat by měl být povinný pro všechna zdravotnická zařízení, protože jen pak se můžeme skutečně srovnávat. L. Cetlová: Všude ve světě tento systém funguje, a proto by měl fungovat i u nás. Jsou to validní data a je to jeden z nástrojů pro systém řízení kvality a bezpečí poskytované péče na lokální úrovni. Ale samozřejmě smysl to má pouze v případě, že ta data budou poskytovat všechna zdravotnická zařízení. Jsme pro to, aby toto hlášení bylo povinné, protože to pro nás opravdu není zatěžující a stojí za to tato data mít. J. Klášterka: Ač je tento systém v tuto chvíli mírně osekaný, stále je to systém, na kterém se mohou poskytovatelé nějakým způsobem porovnávat. Když do toho budeme všichni dávat data zodpovědně, tak alespoň zjistíme, jaká je v ČR struktura z hlediska pádů, dekubitů, nepředvídatelných reakcí apod. Stále hledáme nějaká srovnání, ať už ekonomická, výkonnostní, z hlediska plateb pojišťoven, a toto je jedna z položek, které mohou tu nemocnici charakterizovat. Samozřejmě pokud někdo data spíchne bez ohledu na další propad informací a řekne si, že si někde něco pokrátí, aby lépe vypadal, tak to ztrácí tu vypovídací hodnotu, ale i z hlediska ÚZIS se na to dá přijít.

Jak jste byli spokojeni s prezentovanou analýzou? L. Nováková, L. Cetlová: Zástupci ÚZIS – PhDr. P. Búřilová, BBA; RNDr. J. Mužík, Ph.D.; doc. PhDr. A. Pokorná, Ph.D., a Ing. V. Štrombachová – prezentovali výsledky z agregovaných dat a samotný výstup přednášejících byl na vysoké profesionální úrovni. Celý tento tým vykazuje vysokou odbornost a profesionalitu. Data, která byla prezentována, mají důležitý význam pro poskytovatele zdravotních služeb. I pro nás byla přínosná – díky nim se můžeme srovnávat s ostatními poskytovateli. Jde o tzv. benchmarking, což je metoda založená na systematickém měření a porovnávání vybraných ukazatelů. J. Klášterka: Očekávání byla splněna. Budeme jen doufat, že se takovýto benchmarking bude rozšiřovat a bude využíván.

foto: Profimedia

o čem se mluví

florence 10/16

světluje prezidentka spolku Mgr. Jana Maňhalová, R.N.

Účel a cíle spolku Účelem toho spolku je: 1. Podpora vědeckého ošetřovatelství v rámci výkonu povolání sestry – všeobecné i dětské – a vysokoškolského vzdělávání v ošetřovatelství v České republice. 2. Sdružování vysokoškolsky vzdělaných sester nebo osob připravujících se vysokoškolským studiem na výkon povolání v ošetřovatelství. 3. Zvyšování profesních, právních a ekonomických prosperit spojených s výkonem povolání vysokoškolsky vzdělaných nelékařských zdravotnických pracovníků v ošetřovatelství.

Vznikl Spolek vysokoškolsky vzdělaných sester tz, redakce Florence

Dne 15. září 2016 byl na ustavující schůzi v Českých Budějovicích založen Spolek vysokoškolsky vzdělaných sester (SVVS). Jedná se o nepolitické, dobrovolné, registrované a neziskové sdružení vysokoškolsky vzdělaných sester a vysokoškolských studentů oboru ošetřovatelství s vlastní právní subjektivitou.

a zářijovém jednání byly schváleny stanovy a bylo zvoleno prezidium SVVS. V současné době se intenzivně pracuje na kompletizaci a předložení žádosti o zápis SVVS do spolkového rejstříku. Registrace členů bude možná až po zápisu SVVS do tohoto rejstříku – spolek předpokládá, že se tak stane od 1. listopadu letošního roku.

Komu je SVVS určen? Spolek vysokoškolsky vzdělaných sester je určen všem vysokoškolsky vzdělaným sestrám, které působí ve všech sférách zdravotní a sociální péče včet-

ně školství a určen je i studentům těchto oborů. Činnost SVVS se tedy orientuje na následující tři kategorie členů – vysokoškolsky vzdělané sestry, vysokoškolské pedagogy aktivně se podílející na výuce programu ošetřovatelství a studenty vysokoškolského studia v oboru ošetřovatelství. „Na naší činnosti se může podílet každý, komu není lhostejná stávající situace desegmentace kompetencí sester ve vazbě na dosažený stupeň vzdělání, a ti, kteří podporují vysokoškolské vzdělání sester, chtějí se dále vzdělávat a podílet se na vytváření moderní ošetřovatelské profese,“ vy-

Hlavní činnost Spolku vysokoškolsky vzdělaných sester je pak zaměřena zejména na: a) legislativní ukotvení kompetencí sester ve vazbě na získanou úroveň vzdělání v ošetřovatelství, b) transformaci rolí sestry korespondující se zvyšujícími se nároky na kvalitu poskytované zdravotní péče, c) podporu uživatelů zdravotní péče v jejich aktivní účasti na rozhodování a spolupodílení se na péči, d) poskytování ošetřovatelské péče založené na kritické revizi stávající ošetřovatelské praxe s využitím výsledků výzkumů, e) spolupráci s ostatními spolky a organizacemi zdravotnických povolání, f) spolupráci s ostatními zainteresovanými stranami v oblasti profesionální přípravy a v rámci poskytování zdravotních služeb (poskytovateli zdravotních služeb, pacientskými organizacemi, pojišťovnami aj.)

Členství Členem spolku se může stát jakákoli osoba starší 18 let, která musí mít ukončené vysokoškolské vzdělání v oboru ošetřovatelství nebo v jiném příbuzném oboru nebo být studentem vysoké školy v oboru ošetřovatelství. Členství v SVVS je dobrovolné a vzniká vyplněním regis-

tračního formuláře a vložením příloh (kopie vysokoškolského diplomu a doklad o kvalifikaci sestry; potvrzení o studiu na vysoké škole; případně obojího) a zaplacením členského příspěvku. Vyplněný registrační formulář včetně příloh je nutné zaslat elektronicky na adresu svvs.spolek@gmail.com nebo v písemné podobě na adresu sídla spolku – J. Boreckého 1167/27, 370 11 České Budějovice. Členský příspěvek činí pro fyzické osoby v zaměstnaneckém poměru 600 Kč na jeden kalendářní rok, tj. 50 Kč/měsíc. Pro studenty (včetně distančních a kombinovaných forem studia), členy na rodičovské dovolené a důchodce je stanoven členský příspěvek ve výši 240 Kč na jeden kalendářní rok, tj. 20 Kč/měsíc. Členský příspěvek musí být uhrazen do 31. ledna daného roku, nejpozději však do konce prvního čtvrtletí daného roku. Pokud nebude příspěvek do těchto termínů uhrazen, bude člen ze spolku automaticky vyloučen. Dokladem členství v SVVS je potvrzení o registraci s přiděleným registračním číslem, které člen obdrží po uhrazení členského příspěvku a bude mu zasláno elektronicky na jím uvedený e-mail. Členství v SVVS zaniká písemným oznámením této skutečnosti prezidiu SVVS, neuhrazením členského příspěvku, porušením povinností člena spolku, disciplinárním vyloučením, zánikem SVVS nebo úmrtím člena. Změna statusu člena-studenta nastává při ukončení studia, což pro studenta znamená povinnost oznámit tuto skutečnost prezidiu SVVS a následné zařazení člena pod fyzické osoby v zaměstnaneckém poměru. Seznam členů SVVS je neveřejný a bude v nejbližší době vytvořen na webových stránkách SVVS, přičemž přístupný bude pouze členům SVVS po vyplnění přihlašovacích údajů.

Kdo SVVS řídí? Prezidium SVVS je pětičlenné a jeho členy jsou prezident a čtyři viceprezidenti. Jeho činností je zejména svolávání pléna, schvalování úhrad provozních nákladů, revize jednotli-

foto: profimedia

o čem se mluví

vých zpráv a odvolávání členů, stanovení pracovních skupin k posuzování a projednávání dalších otázek. Na zářijovém setkání byly prvními členy prezidia na jednoleté funkční období zvoleny zakládající členky SVVS: prezidentka Mgr. Jana Maňhalová, R.N., viceprezidentky Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D., R.N.; Mgr. Libu še Winklerová, R.N.; Bc. Domi nika Kalánková a Mgr. Daniela Bartoníčková, R.N. Každé další prezidium bude voleno z řad členů SVVS na tříleté funkční období. Prezident zastupuje SVVS samostatně. Prezident zejména: a) jedná za SVVS v neodkladných záležitostech v době mezi zasedáními pléna a prezidia. Pro jednání, jehož předmětem je finanční částka převyšující 10 000 Kč, zastupují v každém jednotlivém případě SVVS prezident a dva viceprezidenti společně; b) po schválení prezidiem je prezident oprávněn přijímat nové zaměstnance SVVS, ukončovat jejich pracovní poměr a rozhodovat o všech jejich pracovních záležitostech; c) odpovídá za činnost SVVS mezi zasedáními pléna; d) po schválení prezidiem předkládá plénu plán činnosti a rozpočet SVVS, výroční zprávu o činnosti SVVS a prezidia a zprávu o hospodaření SVVS; e) svolává zasedání pléna a odpovídá za plnění jejich usnesení; f) v jednotlivých případech zmocňuje některého z viceprezidentů, člena nebo zaměstnance SVVS k jednání za SVVS; g) po schválení prezidiem uděluje čestné členství za mimořádné zásluhy v ošetřovatelství; h) prezident písemně deleguje své povinnosti na viceprezidenty. Plénum SVVS je orgán s nejvyšší rozhodovací pravomocí a tvoří jej všichni členové SVVS. Plénum: a) schvaluje a mění stanovy SVVS, b) schvaluje zprávy prezidenta o činnosti, plán činnosti, rozpočet a zprávu o hospodaření,

Kontakty koho svvs zaujal a chtěl by se dozvědět více informací, stačí, když se prostřednictvím elektronické pošty obrátí na spolek (e-mailová adresa je svvs.spolek@gmail.com) nebo na kontaktní osoby: Mgr. Jana Maňhalová, R.N. (prezidentka) manhalova@zsf.jcu.cz Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D., R.N. (viceprezidentka) zdena.miksova@seznam.cz

Bc. Dominika Kalánková (viceprezidentka) kalankova.dominika@gmail.com Mgr. Daniela Bartoníčková, R.N. (viceprezidentka) bartonickovadaniela@gmail.com

Mgr. Libuše Winklerová, R.N. (viceprezidentka) libuse.winklerova@gmail.com

c) schvaluje zprávu předsedy kontrolní komise, d) na návrh prezidia schvaluje pracovní skupiny, e) na návrh prezidia deleguje zástupce SVVS do národních a mezinárodních institucí a orgánů. Řádná zasedání pléna se konají minimálně jednou za rok a o jeho průběhu se pořizují zápisy. Plénum je usnášeníschopné, zúčastní-li se jeho zasedání více než polovina členů SVVS s hlasovacím právem nebo po 15 minutách od začátku plánovaného zahájení jednání s počtem přítomných členů. Právo hlasovat má každý člen SVVS, který je zasedání přítomen. Hlasování může proběhnout i mimo zasedání, a to prostřednictvím elektronické pošty, proto musejí členové sledovat vlastní elektronickou poštu. Výsledek tohoto hlasování je poté bezprostředně rozeslán všem členům a je uveden v zápise z jednání.

inzerce

ROZŠIŘUJEME NÁŠ TÝM! Všeobecná sestra - Odd. endoskopie Všeobecná sestra - Dialyzační oddělení Všeobecná sestra - JIP Všeobecná sestra - Lůžkové oddělení Všeobecná sestra - Operační sály Zdravotnický záchranář, zdravotnický asistent

www.kariera.ikem.cz 9

seriál

florence 10/16

část 3. Nouzové situace

I jedno tlačítko může výrazně pomoci k záchraně života

Kateřina Jansová, clinical coach LINET

1. CPR Každé lůžko musí být dle legislativy vybaveno madlem, jímž můžeme mechanicky sklopit zádový díl do vodorovné polohy, abychom mohli zahájit resuscitaci. U elektronických lůžek, která mají řadu funkcí zabudovaných do dálkového ovládání či postranice postele, nechybí tlačítko CPR (cardio-

pulmonary resuscitation = kardiopulmonální resuscitace). CPR je metoda, jejímž cílem je oddálení klinické smrti a zamezení nevratnému poškození životně důležitých orgánů, např. formou srdeční masáže či umělé plicní ventilace. Pouhým stisknutím tlačítka CPR aktivujeme automatické snížení lůžka do nejnižší polohy a jeho srovnání do úplné roviny. Tím získáme ideální přístup k pacientovi a výchozí pozici pro zahájení efektivní

resuscitace. Eliminace manuálního sklápění zádového dílu lůžka navíc umožní mít jednu ruku volnou, např. na uvolnění dýchacích cest. CPR je možné aktivovat i při spuštěné automatické laterální terapii (ALT). Aktivní matrace, které jsou integrované do nemocničních lůžek, se dokonce začnou okamžitě při stisku tlačítka CPR vyfukovat, což je důležité pro efektivní resuscitaci. Půl hodiny po zahájení resuscitace (dostatečný čas pro její uskutečnění) se matrace začne opět nafukovat (prevence dekubitů). Aktivní matrace, které s lůžkem propojeny nejsou, lze vyfouknout jednoduchým rozpojením hadice od kompresoru, který přivádí vzduch do matrace.

2. Trendelenburgova poloha V případě, že pacient omdlí, zkolabuje nebo ztratí vědomí, když leží na

Elektronická lůžka mají řadu funkcí zabudovaných do dálkového ovládání či postranice postele, a to včetně tlačítka CPR

fota: LINET

Zástava srdce, náhlý kolaps, pooperační následky, vnitřní krvácení – to jsou situace, které nastávají nejen na jednotkách intenzivní péče. Jde o náhlé situace, které mohou pacienta ohrožovat na životě. Zdravotnický personál musí při jejich řešení jednat rychle a efektivně. K tomu mu mohou pomoci chytré funkce, které jsou dnes u moderních zdravotnických lůžek k dispozici.

seriál Radiotransparentní ložná plocha umožňuje vyšetřovat pacienta pomocí C-ramena

Nejmodernější lůžka mají držák rentgenové kazety integrovaný přímo v zádovém dílu lůžka

Revoluční technologií v oblasti zdravotnických lůžek jsou monitory vitálních funkcí pacienta

lůžku, je potřeba mu co nejrychleji pomoci. Velmi vhodné je využít tzv. Trendelenburgovu polohu (TP), která způsobí rychlé prokrvení mozku. TP je poloha, při níž pacient leží na zádech a jeho dolní končetiny jsou výše než hlava. Užívá se při šoku ke zlepšení prokrvení životně důležitých orgánů, ale také při některých operacích. Taková poloha je ovladatelná opět stiskem jednoho tlačítka. Ložná plocha se srovná a celá se nakloní o cca 12–14 stupňů směrem k hlavě. Můžeme ji použít i při náhlém poklesu tlaku pacienta nebo – stejně jako muž, po kterém je metoda pojmenována, Friedrich Trendelenburg – při operaci dutiny břišní.

3. Rentgenování na lůžku Riziko vnitřního krvácení spojené se závažným poraněním skeletu a měkkých orgánů nebo stav po těžkém chirurgickém zákroku mohou znamenat přísnou kontraindikaci pro jakýkoliv pohyb pacienta. Provedení běžného rentgenového snímku hrudníku bez připraveného technického řešení můžeme v takové situaci provést jen velmi těžko. Nejmodernější lůžka mají držák rentgenové kazety integrovaný pří-

mém ohrožení života, mohou náhle zkolabovat. Monitor může výrazně pomoci i při pooperačních stavech, kde je častou komplikací vnitřní krvácení. Při takovém stavu dochází k náhlému poklesu krevního tlaku a zvýšení pulzu, které by bylo jinak hlášeno až při běžné kontrole pacienta. Díky okamžité reakci tohoto jedinečného systému je komplikace hlášena okamžitě a výrazně je tak eliminováno riziko náhlých úmrtí. Tento systém je stále ve vývoji.

mo v zádovém dílu lůžka. To umožňuje bezpečné snímkování hrudníku bez nutnosti s pacientem na lůžku jakkoliv manipulovat. Držák je opatřen systémem lokalizace kazety pro přesné umístění pod pacientem. Radiotransparentní ložná plocha umožňuje vyšetřovat pacienta také pomocí C-ramena od oblasti pánve k hlavě. Díky tomu můžeme provést například některé invazivní kardiologické výkony a kontrolní vyšetření přímo na lůžku.

4. Integrované monitory Revoluční technologií v oblasti zdravotnických lůžek jsou monitory vitálních funkcí pacienta, které informují ošetřující personál v reálném čase o jejich stavu. Poskytují tak neustálý dohled nad stavem pacienta, čímž významně přispívají k celkové bezpečnosti nemocného a snížení frekvence a důsledků nežádoucích příhod. Monitoring základních životních funkcí nenahrazuje klasický monitorovací systém na jednotkách intenzivní péče. Je však nezanedbatelným pomocníkem i na standardních odděleních, kde pacienti, kteří nejsou v pří-

Systém automatické brzdy výrazně redukuje pády a úrazy pacientů a zdravotnického personálu

5. Inteligentní brzda Žádný člověk není neomylný, chyby se stávají, je ale potřeba být na takové chyby připraven. Jedním z takových případů může být neúmyslné ponechání lůžka nezabrzděného. Výrobci zdravotnických lůžek nenechávají nic náhodě, a tak mají ta nejmodernější z nich automatickou brzdu. Jde o unikátní funkci, která se aktivuje zhruba po minutě v případě, že lůžko stojí nezabrzděné a je připojené k elektrické síti. Tento systém výrazně redukuje pády a úrazy pacientů a zdravotnického personálu.

perličky

florence 10/16

anekdota

pozvánka 22. října 2016 IKEM, Praha

krátce Národní diabetologický registr odhalí slabá místa v roce 2017 začne fungovat národní diabetologický registr, který podrobně zmapuje situaci u diabetu typu i i ii. registr bude sledovat, kde je v čr nejvíce lidí s diabetem, jak jsou staří, jak se léčí a zda jim léčba zabírá. zmapuje i kolik peněz stojí léčba v jednotlivých krajích. data pomohou státu, pojišťovnám a lékařům poskytnout diabetikům co nejlepší péči. (tz)

Den zdraví představí zdravé potraviny a ukáže, jak cvičit Jubilejní 20. ročník dne zdraví se uskuteční v neděli 23. října 2016 od 10 do 16 hodin v zŠ rakovského v praze 12-Modřanech. během dne si budou moci zájemci vyzkoušet různá cvičení, ochutnat zdravé potraviny nebo se poradit s odborníky o hubnutí. více informací na www.stob.cz. (tz)

Delegáti mimořádného sjezdu České lékařské komory (ČLK) schválili 22. září 2016 požadavky na zlepšení situace ve zdravotnictví, které přednesl prezident komory Milan Kubek. ČLK požaduje mimo jiné zvýšení plateb do systému a jejich spravedlivější rozdělování, reformu vzdělávání lékařů a sester a jejich lepší ohodnocení. Podle sjezdu není zdravotnictví prioritou současné vlády, když z pozvaných členů kabinetu na sjezd zavítal jen ministr zdravotnictví. (ČTK)

nové knihy

Dialogem ke zdraví III výroky slavných Asijské přísloví

Co nechutná jazyku, neprospívá ani srdci.

náš

tip

Michele Boiron, François Roux, dr. Pierre Popowski, Grada publishing, a. s., 276 s., 499 kč S homeopatií se lidé velmi často seznamují právě díky péči o děti, ať už v novorozeneckém věku, nebo v období dospívání. Pro zdravotnický personál ordinací, nemocnic i lékáren je možnost podávat informace o této léčbě, případně i předepisovat homeopatické léky výhodou.

Anna Arnoldová, Grada publishing, a. s., 320 s., 349 kč Druhý díl základní učebnice pro obor sociální činnost, která čtenářům umožní získat všeobecný přehled v oblasti komplexní sociální péče, orientaci v systému sociálních služeb při práci s klienty různých skupin obyvatel dle věku a formy postižení a sociální péči o jednotlivce, rodinu či komunitu.

Kognitivní trénink v praxi 2., rozšířené vydání Jana Klucká, Pavla Volfová, Grada publishing, a. s., 176 s., 289 kč Seznamte se s nejnovějšími metodami duševních schopností. Autorky se soustředí na procvičování kognitivních funkcí, které nám umožňují poznávat okolní svět, plánovat naše jednání, pamatovat si, ale také vstupovat do vztahů s druhými lidmi.

Sebekoučink Stefanie Demann, překlad: kateřina prešlová, portál, 192 s., 315 kč Tato kniha vám přehledně ukáže, jak se stát svými vlastními celoživotními kouči: jak si ujasnit, kdo jste, co chcete, jak toho dosáhnout, kde vzít odvahu a jak vytrvat. Koučovací proces je popsán ve čtyřech fázích, 25 krocích a 86 cvičeních.

fota: profimedia, archiv; autor anekdoty: Filip Škoda

Pediatrie Homeopatie

Sociální péče 2. díl Učebnice pro obor sociální činnost

diabetes mellitus odborné téma

Zkušenosti s inzulinovou pumpou Minimed 640G u dětí Péťa má diabetes mellitus od svých 18 měsíců. Je léčen čtyřmi injekcemi inzulinu denně, glykovaný hemoglobin 88 mmol/mol. Má neuspokojivou kompenzaci s častým výskytem hypoglykémií, které chlapec vzhledem k věku nerozpozná. Tyto stavy byly hlavně v nočních hodinách a vyžadovaly opakované noční měření glykémie a dokrmování jídlem, které chlapec odmítal. V červenci 2015 byla zahájena jeho léčba inzulinovou pumpou Minimed 640G s technologií SmartGuard. Došlo ke zlepšení kompenzace diabetu, glykovaný hemoglobin 73 mmol/mol, a úbytku hypoglykémií. Rodiče i Péťa jsou spokojeni.

Lucie Kolářová, dětská klinika, dětská diabetologie, Masarykova nemocnice Ústí nad labem, krajská zdravotní a. s.

polovině roku 2015 se na našem pracovišti začala používat inzulinová pumpa Minimed 640G s technologií SmartGuard. Tato funkce, pokud pacient používá senzory, umožňuje lepší kontrolu nad hladinou glukózy, ale hlavně pomáhá předcházet závažným hypoglykémiím. Systém PLGM (Predictive low

glucose management) umožňuje automatické zastavení bazálního inzulinu přibližně 30 minut před dosažením dolního limitu pro nízkou glukózu měřenou senzorem a také umožňuje automatické obnovení výdeje bazálního inzulinu po 30 minutách, kdy dojde ke zvýšení glukózy měřené senzorem nad stanovený limit. Výhodou je také možnost nastavení funkce pro dolní limit glukózy v průběhu dne a noci v různých časových intervalech (Uživatelská příručka Minimed 640G 2015). Nastavení limitních hodnot glykémií se provádí při edukaci na na-

šem pracovišti nebo v domácím prostředí firemním zástupcem. K možnosti využívání tohoto systému přispěla úhrada 24 senzorů zdravotní pojišťovnou pro děti do 18 let. Pumpu Minimed 640G s technologií SmartGuard využívá v léčbě diabetu v naší ambulanci devět dětí ve věku 2–8 let (3 chlapci, 6 dívek). Požádali jsme rodiče těchto dětí o spolupráci a vyplnění dotazníku, v němž jsme položili 10 otázek, které se týkaly technologie SmartGuard. Celkem tedy odpovědělo devět rodičů.

odborné téma diabetes mellitus

florence 10/16

Tabulka 1 Jak často používám senzory?

Cíl práce Cílem naší práce bylo zjistit, jaká je účinnost a bezpečnost léčby inzulinovou pumpou Minimed 640G s technologií SmartGuard u dětí s DM 1. typu ve věku 2–8 let.

Odpověď stále 2 týdny v měsíci před kontrolou při nemoci

Výsledky

Závěr U všech devíti dětí léčených inzulinovou pumpou Minimed 640G, které používají systém SmartGuard, došlo ke zlepšení glykovaného hemoglobinu. Průměrný glykovaný hemoglobin 75 mmol/mol poklesl na 63 mmol/mol, tj. průměrné zlepšení o 12 mmol/mol. Kromě toho, že z našeho pohledu došlo ke zlepšení kompenza-

Tabulka 2 Jsou nějaké komplikace při používání senzoru? Odpověď Žádné podráždění kůže nefungující senzor

24h graf glykémií měřený senzorem; šipkou označeno automatické vypnutí bazálu pumpy při předvídání hypoglykémie

Počet 2 1 7 Umístění senzoru a komunikace s inzulinovou pumpou; na obrazovce pumpy graf průběhu měření glykémií, aktuální hodnota a trend rychlosti pohybu glykémie

glukóza (mmol/l) propojený glukometr

Gl glukometru

mimo graf

senzor

alarm senzoru

cílový rozsah

limit hypo

15 10

7,8 3,9 3,3

5 0 00.00

02.00

04.00

06.00

08.00

10.00

12.00

14.00

16.00

18.00

20.00

22.00

00.00

výdej inzulinu alarm pumpy bolus rozlož. bolus 1,0 0,8

bazální dávka

dočasná bazální dávka

zastavit

bazální jednotky/hodinu

zastavit před niz. Gs bolusové jednotky

10 8

0,6

0,4

0,2

2 0

0 00.00

02.00

04.00

06.00

08.00

ce u všech dětí, došlo i ke zlepšení v porozumění léčbě diabetu (snížení telefonických konzultací rodičů s lékařem). U žádného pacienta ve sledovaném období neproběhla hospitalizace pro akutní komplikaci (hypoglykémie, ketoacidóza). Systém se osvědčil na našem pracovišti i při krátkodobé celkové anestezii při gastroskopii. Nevýhodou je, že kontroly, edukace a rozebírání jednotlivých grafů jsou časově náročnější. U dětí však došlo kromě výše zmíněných pokroků i k jednoznačně lepšímu začleňování do kolektivních zařízení, zejména v mateřské škole jsou učitelé velmi spokojeni. Léčba pumpou se systémem SmartGuard se nám tedy osvědčila i u dětí předškolního věku. Používání tohoto systému zvyšuje bezpečnost léčby a snižuje výskyt hypoglykémií. Nejčastější

10.00

12.00

14.00

16.00

18.00

20.00

22.00

00.00

komplikací v používání této technologie je podle rodičů nefungující senzor. Závěrem můžeme říci, že technologie SmartGuard pomáhá dětem, rodičům i nám zdravotníkům v poznání a zvládání léčby diabetu.

Literatura: Uživatelská příručka Minimed 640G

Více o autorce: Lucie Kolářová 1985–1989: szŠ Ústí nad labem – dětská sestra; 1989–1996: Masarykova nemocnice, dětská klinika, odd. větší děti – dětská sestra; od 1996: Masarykova nemocnice, dětská klinika, dětská diabetologie – edukační sestra; 2002: pss v brně – obor edukace a léčba diabetiků

fota: autorka

Na první otázku Jak často používám senzory? odpovědělo nejvíce dotazovaných (4), že dva týdny v měsíci. Tři rodiče je používají stále, jeden respondent jen před kontrolou a jeden jen při nemoci (tab. 1). Na druhou otázku, zda rodiče senzory dokupují, odpovědělo celkem šest rodičů, že nedokupují, tři rodiče dokupují přibližně tři senzory za měsíc. To činí finanční náklady zhruba 43 200 Kč za rok. Na třetí otázku, jak často měří rodiče glykémii glukometrem po dobu použití senzoru, odpovědělo pět rodičů, že měření glukometrem provádějí méně často, než když dítě senzor nemá, čtyři rodiče měří glykémii glukometrem častěji, než když dítě senzor nemá. Na další otázku, zda je použití senzoru pro dítě zátěž, odpověděli všichni rodiče shodně, že není. Shodně ano odpověděli i na další, pátou otázku, zda využívají technologii SmartGuard PLGM. Na šestou otázku, kdy tuto funkci využívají, odpovědělo osm rodičů, že stále, jeden rodič ji využívá pouze v noci. Sedmá otázka se týkala náročnosti edukace při nastavení této funkce. Osm rodičů odpovědělo, že jim stačila pouze jedna edukace, jedni rodiče potřebovali edukaci třikrát. Na osmou otázku, zda systému v noci plně důvěřují, odpovědělo pět rodičů, že systému plně důvěřují, čtyři rodiče mu ne plně důvěřují. Devátá otázka se ptala, zda mají rodiče klidnější spánek. Osm rodičů uvedlo, že ano, jeden rodič ne. Poslední otázka směřovala na komplikace. Na otázku, zda jsou nějaké komplikace při používání senzoru, uvedlo sedm rodičů jako komplikaci nefungující senzor, jeden podráždění kůže a dva rodiče uvedli, že nejsou žádné komplikace (tab. 2).

Počet 3 4 1 1

odborné téma diabetes mellitus

florence 10/16

Komplexní léčba u pacienta se syndromem diabetické nohy Syndrom diabetické nohy představuje pro pacienta závažný zdravotní problém a na zdravotnický personál klade velké nároky, co se týče vědomostí a schopností multioborové spolupráce.

yndrom diabetické nohy (SDN) představuje závažnou pozdní komplikaci diabetu, jež ohrožuje pacienty jednak infekcí, sepsí, ale také amputací. Mezinárodní konsenzus syndromu diabetické nohy definuje SDN jako ulceraci nebo postižení hlubokých tkání nohy distálně od kotníku včetně kotníku.

Kazuistika Pacientka M. K., 69 let, po klínové amputaci třetího prstu na pravé noze 16. května 2015 pro diabetickou gangrénu s flegmonou. V sou-

2015. Po řádném vyšetření byla ještě téhož dne odeslána do cévní ambulance vzhledem k suspekci na progresi postižení tepen. Zde byl diagnostikován špatný stav končetiny, která byla ohrožena ischémií a případnou sepsí z defektů. Bylo navrženo časné provedení angiografie pravé dolní končetiny (PDK) a eventuálně perkutánní transluminální angioplastika (PTA) i při známé chronické renální insuficienci. Ve FN Motol bylo pacientce 4. června 2015 provedeno PTA. Dne 10. června 2015 navštívila pacientka opět naši ambulanci hojení ran, kde byla započata lokální léčba defektu pomocí vlhké terapie. Byla provedena i řádná edukace pacientky v oblasti péče o diabetickou nohu, pacientce byla poskytnu-

Na úspěšné léčbě měla nezastupitelnou roli také edukace, například v souvislosti s hygienou nohy, prevencí mykózy, pedikúrou a dodržováním správného režimu při onemocnění diabetes mellitus. vislosti s nesprávně zvolenou obuví si dne 10. května 2015 poranila prst (doma chodila bez obuvi a při manipulaci s dveřmi si přivřela 3. prst u nohy). Ostatní diagnózy: ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) IV. st. dle Fontaina, 13. května 2015 srdeční zástava při hyperkalémii s úspěšnou kardiopulmonální resuscitací (KPR), akutní respirační selhání, umělá plicní ventilace (UPV), akutní respirační distress syndrom (ARDS), sepse, městnavé selhávání srdce, inzulinodependentní diabetes mellitus (DM) s mnohočetnými komplikacemi, dekompenzovaná hypertenze. Do ambulance hojení ran byla pacientka odeslána 27. května

ta dopomoc v zajištění odlehčovacích pomůcek v rámci defektů v poli SDN a zabezpečení převazů za pomoci HomeCare (převazy se prováděly třikrát týdně – jednou týdně v ambulanci hojení ran a dvakrát týdně v domácím prostředí za pomoci sester z HomeCare).

Navržená lokální léčba Po osprchování a osušení okolí defektů čistým ručníkem přiložit obklad s Aqvitox D roztokem, a to minimálně na 10 minut. Poté okolí defektu postříkat Cavilon sprayem, poté na spodinu aplikovat hydrosorb gel (čirý gel) a překrýt Melgisorb Ag (alginát se stříbrem). Následně použít sekundární krytí – Permafoam (polyuretanová pěna)

Tento celý převaz praktikovat co 48 hodin. Plán – prodloužit dobu převazů co 4 dny.

Odlehčení končetiny Polobota šetřící špičku a francouzské hole (2 kusy), dále invalidní vozík (na delší přesuny). Na onychomykózu – Clotrimazol mast – 2× denně potírat nehty po dobu tří měsíců, po třech měsících vyměnit za jiné antimykotikum. „SOS antibiotika (ATB)“ – dle výsledku stěru z defektů byla pacientce poskytnuta tzv. „SOS ATB“. Následně byla pacientka edukována o jejich užívání – při vzestupu teplot, sekreci z defektů, bolestivosti, zarudnutí v okolí, proteplení v okolí – užít SOS ATB a ihned kontaktovat ambulanci hojení ran. V případě, že bude ambulance hojení ran mimo provoz, kontaktovat chirurgickou ambulanci. HomeCare – vzhledem k náročnosti převazů a nutnosti kontroly defektu byla po domluvě s pacientkou a její rodinou zajištěna pomoc zdravotnického personálu při převazech, a to v podobě HomeCare. Všeobecná sestra z domácí péče praktikovala převazy v pondělí a ve středu, přičemž v pátek navštěvovala pacientka ambulanci hojení ran.

Popis defektů a fotografie 27. května 2015 (před PTA) Klínovitý defekt po amputaci o velikosti 3 × 7 × 6 cm Defekt nad dorsem V. MTT – 2 × 2 × 0,4 cm Spodina defektu je realitně čistá, menší množství fibrinových povlaků, bez rozvíjející se granulace, okolí defektu zarudlé, devitalizovaná tkáň, sekrece mírná – seriózní, foetor vulnaris v místě ambulance, WHC – žlutá. Asymetrický otok DK až do lýtka, prsty chladnější, a. dorzalis pedis není v terénu otoku hmatná (obr. 1). 10. června 2015 (po PTA) Klínovitý defekt po amputaci – o velikosti 3 × 7 × 6 cm.

fota: autorka

PhDr. Adéla Holubová, Ambulance hojení ran, Nemocnice Tábor, a. s.

odborné téma diabetes mellitus

1 5

Defekt nad dorsem V. MTT – 2 × 2 × 0,4 cm. Spodina defektu je pokryta vlhkou nekrózou, s minimem granulace, okolí defektu bez zarudnutí, retence, fluktuace, macerace, sekrece mírná – seriózní, foetor vulnaris v místě ambulance, WHC – žlutá. Asymetrický otok DK do nártu, a. dorzalis pedis je v terénu otoku hůře hmatná (obr. 2). 18. září 2015 Klínovitý defekt po amputaci – o velikosti 2 × 4 × 1 cm. Defekt nad dorsem V. MTT – toho času již zhojeno. Spodina defektu bez fibrinových povlaků, granulace, okolí defektu bez zarudnutí, retence, fluktuace, macerace, od okrajů rána epitelizuje, sekrece mírná – seriózní, foetor vulnaris 0, WHC – červená. Asymetrický otok DK do nártu, a. dorzalis pedis je v terénu otoku hůře hmatná (obr. 3). 22. října 2015 Klínovitý defekt po amputaci o původní velikosti 3 × 7 × 6 cm, toho času již zhojen (obr. 4, 5).

Závěr Léčba pacientky započala 27. května 2015, a to vyšetřením v ambulanci hojení ran a odesláním pa cientky k dovyšetření do cévní ambulance. Dne 4. června 2015 bylo pacientce provedeno PTA. Dne 10. června 2015 pacientka opět navštívila ambulanci hojení ran, kde byla započata lokální léčba defektu pomocí vlhké terapie. Lokální léčba

Obr. 1 27. 5. 2015 (před PTA) Obr. 2 10. 6. 2015 (po PTA) Obr. 3 18. 9. 2015

Obr. 4–5 22. 10. 2015

defektů trvala cca 20 týdnů (poslední návštěva v ambulanci hojení ran s defekty – 22. října 2015). Za tuto dobu došlo k postupnému zhojení obou defektů i v tak náročném terénu, jako je SDN a ICHDK. Na úspěšné léčbě měla nezastupitelnou roli také edukace, a to v souvislosti s hygienou nohy, prevencí mykózy, pedikúrou, lokální terapií, odlehčením, redukcí váhy a dodržováním správného režimu při onemocnění diabetes mellitus. Po schválení revizním lékařem byla pacientce zajištěna odlehčovací obuv (polobota – odlehčená špička), dvě francouzské hole a byl jí zapůjčen invalidní vozík, který pacientka používala na delší přechody. Nelze opomenout ani výbornou spolupráci pacientky a její rodiny, která se také zasloužila o brzké zhojení obou defektů. V souvislosti se SDN a již proběhlými defekty bude pacientka nadále dispenzarizována v ambulanci hojení ran a je zvána na pravidelné kontroly v intervalech co tři měsíce.

Literatura: 1. Holubová A. Nejsme tak bohatí, abychom převazovali levně. Sestra. 2009;5(19):60–62. ISSN 1210-0404 2. Koutná M, Ulrych O. Manuál hojení ran v intenzivní péči. Praha: Galén, 2015. 200 s. ISBN: 978-80-7492190-2 3. Stryja J a kol. Repetitorium hojení ran 2. Praha: Geum, 2011. 371 s. ISBN: 978-80-86256-79-5

nemoci srdce a cév odborné téma

Neovlivnitelné a ovlivnitelné faktory kardiovaskulárních onemocnění Kardiovaskulární choroby představují hlavní příčinu nemocnosti a úmrtnosti v ČR i ve všech dalších ekonomicky vyspělých zemích. Podle příčin smrti na nemoci oběhové soustavy v roce 2005 zemřelo v České republice celkem 45,4 % mužů a 56,8 % žen. V porovnání se západoevropskými zeměmi je výskyt těchto onemocnění stále vyšší, i když od roku 1990 byl pokles výskytu o 30 % (12, 13).

de o onemocnění, která mají společnou příčinu, a to aterosklerózu. Ateroskleróza je degenerativní a zánětlivé onemocnění cév, při kterém se v porušené cévní stěně ukládají tukové látky, především cholesterol. Přitom dochází k postupnému zužování nebo dokonce uzávěru postižených cév. Rozvoj aterosklerózy trvá desítky let a její počáteční stadia lze prokázat dokonce již u dětí (1, 13). „Rizikový faktor je proměnná, která je v prospektivních studiích statis-

ticky významným ukazatelem k později se manifestující chorobě, aniž by musela být její příčinou“ (Češka, 2005, s. 29). Rizikové faktory je možné dělit z různých hledisek, avšak nejčastěji se užívá dělení rizikových faktorů do dvou skupin – na ovlivnitelné a neovlivnitelné faktory (2, 3).

Neovlivnitelné rizikové faktory Do skupiny neovlivnitelných faktorů kardiovaskulárních onemocnění řadíme věk, pohlaví a genetické faktory. Někteří autoři do této skupiny řadí i faktory rasové. Tento údaj vyplývá ze závěrů amerických studií, kde výsledky ukazují, že černoši mají vyšší riziko rozvoje ischemické choroby srdeční (ICHS) než běloši,

naopak Hispánci mají i přes vysoké procento prevalence hypertenze a obezity riziko ICHS nižší (2, 11).

Věk Věk patří do skupiny neovlivnitelných faktorů aterosklerózy. Ateroskleróza je dlouhodobý proces, který můžeme pozorovat již v dětském věku. V této souvislosti je pravděpodobné, že projev aterosklerózy stoupá s věkem. Z hlediska ischemické choroby srdeční považujeme jako rizikový věk u mužů 45 let a více a u žen 55 let a více. Ženy mají kardiovaskulární choroby v průměru o 10 let později než muži. U žen svou roli v rozvoji sehrává i menopauza (2, 11).

fota: Profimedia

Mgr. Lenka Šedová, Ph.D., Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

odborné téma nemoci srdce a cév

Pohlaví Pohlaví je dalším neovlivnitelným faktorem kardiovaskulárních onemocnění. Muži mají výrazně vyšší riziko než ženy do menopauzy. Ženy se dožívají delšího průměrného věku, a proto ve vyspělých zemích umírá ve vyšších věkových skupinách na ICHS více žen než mužů (v absolutních číslech). I když incidence ICHS ve vyspělých zemích od roku 1960 klesá, míra poklesu od roku 1979 je menší u žen než u mužů. Více než 36 % žen ve věku 55–64 let je v důsledku ICHS invalidizováno. Navíc jsou u žen častější němé nebo nediagnostikované infarkty myokardu. Některé studie podávají důkazy o tom, že postmenopauzální hormonální substituční léčba snižuje riziko ICHS minimálně o 40 %, zčásti vlivem estrogenů na plazmatické lipidy (13).

Genetické dispozice Další prokazatelným neovlivnitelným faktorem aterosklerózy je genetická zátěž a výskyt ICHS v rodině. „Za pozitivní rodinnou anamnézu z hlediska předčasné aterosklerózy považujeme výskyt infarktu myokardu nebo náhlé smrti u otce nebo prvostupňového mužského příbuzného ve věku nižším než 55 let. U matky a prvostupňových příbuzných ženského pohlaví je věkovou hranicí 65 let.“ (Češka, 2005, s. 29).

Ovlivnitelné rizikové faktory Ovlivnitelné faktory můžeme dělit do několika skupin dle různých autorů. Například Češka uvádí základní tři – hyperlipoproteinémie, kouření tabákových výrobků, arteriální hypertenze. Špinar naopak dělí ovlivnitelné rizikové faktory na faktory životního stylu (nutrice, kouření cigaret, alkohol, tělesná aktivita), biochemické charakteristiky (zvýšený celkový cholesterol v plazmě, zvýšené triglyceridy, zvýšený krevní tlak, hyperglykémie – diabetes mellitus, obezita, trombogenní faktory).

Z hlediska ischemické choroby srdeční považujeme za rizikový věk u mužů 45 let a více a u žen 55 let a více

Tyto faktory a jejich ovlivňování můžeme v doporučeních České kardiologické společnosti najít také pod pojmem behaviorální rizikové faktory. Záměrem je změna chování pacienta (2). Nutrice má velký podíl na vzniku nebo oddálení civilizačních onemocnění. V souvislosti s aterosklerózou můžeme složky potravy dělit na faktory aterogenní a protektivní. Obecně řadíme mezi vyvolávající faktory volné mastné kyseliny obsažené v tucích živočišného původu. Jsou charakteristické tím, že nemají dvojnou vazbu, a označujeme je jako nasycené mastné kyseliny (SFA). Tyto tuky by měly představovat 8–10 % celkového energetického příjmu. Do SFA řadíme kyselinu stearovou, palmitovou, myristovou. I když jde o mastné kyseliny, které podporují aterosklerózu, liší se svými účinky. Kyselina stearová má významně trombogenní účinky, což znamená, že zvyšuje riziko trombů nasedajících na aterogenní pláty. Kyselina palmitová a myristová mají účinky jak aterogenní, tak trombogenní (9, 11) Mezi faktory protektivní řadíme oleje rostlinného původu, vlákninu a antioxidancia. Tuky rostlinného původu jsou charakterizovány více dvojnými vazbami (PUFA a MUFA). PUFA jsou nenasycené mastné kyseliny s více dvojnými vazbami a MUFA nenasycené mastné kyseliny s jednou dvojnou vazbou (9). V prevenci aterosklerózy je považována za optimální středozemní dieta. Je charakteristická nízkou

spotřebou SFA a vysokou spotřebou PUFA A MUFA. Prospěšnost středozemní diety je založena především na vysoké spotřebě olivového oleje a dostatečném přísunu čerstvé zeleniny a ryb (11). Světová zdravotnická organizace pro tzv. rozumnou dietu doporučuje tuky ve stravě v poměru 30 % celkové energie s tím, že PUFA má být zastoupena v 10 %, MUFA 10 % a SFA v 10 % (11). Další protektivní účinek má vláknina obsažená v přírodních potravinách. Jde především o zeleninu, obilniny a citrusové plody. Tento typ vlákniny snižuje celkový cholesterol, LDL cholesterol a zlepšuje glukózovou toleranci, má také pozitivní vliv v prevenci kolorektálního karcinomu (11). Velkým zdrojem antiaterogenních účinků mají fytoprotektivní látky, které se vyskytují v rostlinné stravě. Z významných skupin je potřeba zmínit účinky flavonoidů a karotenoidů. Zdrojů těchto fytochemických látek je celá řada, v nadbytku mohou být jejich účinky škodlivé (9). Z antioxidancií jsou to především enzymy typu glutationperoxidázy a laktázy, které chrání cévy. Svou roli sehrávají i stopové prvky Se, Cu, Mn a Zn. Výrazné antioxidační účinky mají i karotenoidy (vit. A), dále vitamin E a C. Antioxidancia váží a odstraňují volné radikály, mají účinky antiaterogenní i antitrombogenní (9, 11). Výživa ve vztahu k prevenci aterosklerózy je součástí mnoha intervenčních studií, jejichž výsledky můžeme vidět i v implementaci vý-

Faktory životního stylu Životní styl můžeme označit jako způsob života jednotlivců, skupin a komunit. Tato forma je spjata s konkrétními podmínkami kulturních zvyklostí a tradic, prací, společenským životem, vzdělaností, způsobem využití volného času apod. V souvislosti se zdravím nejčastěji do životního stylu řadíme problematiku stravování a stravovacích návyků, dále pohybové aktivity, odolnost proti stresu a užívání tabákových výrobků (5, 9).

odborné téma nemoci srdce a cév

živových doporučení jak Světové zdravotnické organizace, tak i ve Výživových doporučeních pro obyvatelstvo ČR, které vydala Společnost pro výživu v roce 2004. Specifické doporučení můžeme najít v Doporučení pro prevenci KVO v dospělém věku, které vydala Česká kardiologická společnost. Tato doporučení jsou založena na pestrosti a energické vyváženosti stravy pacienta s kardiovaskulárním onemocněním. V bodech jde o udržení vhodné váhy dle BMI do 25; dostatečná konzumace čerstvé zeleniny a ovoce (až 5 porcí denně); vhodný přísun tuků, ryb, sacharidů (2, 4, 11). Alkohol a jeho protektivní mechanismus účinku v prevenci aterosklerózy není úplně vyjasněn. Je jednoznačně prokázáno, že mírná spotřeba alkoholu má kardioprotektivní účinky. Tyto účinky jsou dány pravi-

florence 10/16

maximální tepové frekvence pro daný věk. Z doporučovaných aktivit převládají rychlá chůze, jogging, plavání, jízda na kole aj. (11, 12).

Kouření Riziko aterosklerózy vyvolané kouřením je způsobeno dvěma složkami tabákového kouře, nikotinem a oxidem uhelnatým. Obsažený CO se podílí na vzniku chronické ischémie tkání a rozvoji aterosklerózy. Programy k odvykání kouření jsou jednou z priorit zdravotní politiky států. Tato problematika je také zohledněna v doporučeních prezentovaných Českou kardiologickou společností. Pacientovi, který kouří a trpí kardiovaskulárním onemocněním, má být nabídnuta vhodná pomoc k zanechání kouření. Každý lékař by měl vhodně poučit pacienta o nevhodnosti tohoto zhoubného návyku při léčbě

U pacientů s prokázaným KVO by měla být fyzická aktivita „naordinována“ ve spolupráci s lékařem. delností požívání alkoholu ve střídmém množství (1–2 dl vína). Dříve se soudilo, že protektivní vliv mají jen některé druhy alkoholu, např. červené víno. Dnes převažuje názor, že protektivní účinek má sám alkohol, bez ohledu na to, zda jde o pivo, či víno. Vlivem spotřeby alkoholu a koronární mortalitou se zabýval Keil a kol. (1997) u bavorské populace. Závěry byly, že spotřeba piva má vliv na snížení celkové mortality o 40 %. Tyto závěry pak byly patrné i z dat MONICA v ČR, mírná spotřeba alkoholu byla spojena se snížením incidence nefatálních IM o 60 % (2, 11).

Fyzická aktivita Tělesnou aktivitu je potřeba podporovat u jedinců všech věkových skupin. Cílem je dosáhnout alespoň 30 minut fyzické aktivity většinu dní v týdnu. U pacientů s prokázaným KVO by měla být fyzická aktivita „naordinována“ ve spolupráci s lékařem. Fyzická aktivita by měla vždy předcházet klinickému vyšetření včetně zátěžového testu. Nedostatek fyzické aktivity je považován za samostatný rizikový faktor ICHS. Řada studií ukazuje vliv fyzické aktivity na hladiny lipidů a lipoproteinů. Cvičení má příznivý vliv na nejen na hladiny HDL cholesterolu, ale i koncentraci triglyceridů a cholesterolu. Doporučuje se, aby fyzická aktivita probíhala za 60–75 %

kardiovaskulárních chorob. V současnosti vstupují do boje za odvykání kouření i samotné pojišťovny, které svým pojištěncům přispívají na léčbu odvykání kouření u specialistů. Poradny pro odvykání kouření fungují téměř v každém krajském městě pod záštitou zdravotních ústavů. V Doporučeních pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku je zahrnuta v této problematice strategie 5P, která je založena na partnerském přístupu zdravotníka a pacienta. Podrobnější možnosti léčby získáváme z Doporučení pro léčbu závislosti na tabáku z roku 2005. Léčba závislosti na tabáku je založena na třech typech intervencí – krátké intervence, intenzivní poradna se specialistou a farmakologická pomoc. Léčba je založena na behaviorální a farmakologické intervenci jako krátké doporučení a poradenství, intenzivní podpora, aplikace léků, které pomáhají snížit nebo překonat závislost na tabáku (2, 11, 12). Součástí ovlivnitelných faktorů je i kompenzace hypertenze, cukrovky a obezity a psychosociální faktory.

Závěr Pacienti trpící vysokým krevním tlakem, diabetem, obézní pacienti, pacienti s hyperlipoproteinémií patří do skupiny rizikových pacientů a mají vyšší hodnoty rizika KVO než

skutečně odečtené hodnoty dle tabulek SCORE. Závěrem této stručné práce je nutné podotknout, že k léčbě pa cienta s kardiovaskulárním onemocněním je nutné přistupovat komplexně. Nelze oddělovat ovlivnitelné faktory od neovlivnitelných a naopak. Kardiovaskulární onemocnění znamená pro pacienta psychickou zátěž nejen z titulu, že jde o nemoc, ale především proto, že je nezbytné, aby pacient změnil svůj životní styl, čímž často zasahujeme do filozoficko-kulturních názorů jedince.

Literatura: 1. Adámková V. Úvod do problematiky epidemiologie a prevence kardiovaskulárních chorob. 1. vyd. [s.l.]: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2003. 42 s. ISBN 80-7040-607-0 2. Češka R a kol. Cholesterol a ateroskleróza, léčba dyslipidémií. 1. vyd. Praha: Triton, 2005. 343 s. ISBN 80-7254738-0 3. DeFelice EA. Prevention of Cardiovaskular Disease. 1. vyd. Lincoln, NE: iUniverse, 2005. 154 s. ISBN 0-59536884-0 4. Frej D. Dietní sestra, diety ve zdraví a nemoci. 1. vyd. Praha: Triton, 2006. 390 s. ISBN 80-7254-537-X 5. Holčík J, Kaňová P, Prudil L. Systémy péče o zdraví a zdravotnictví – východiska, základní pojmy a perspektivy. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005. 186 s. ISBN 80-7013-417-8 6. Ingomar WF. Der kardiovaskuläre Risikopatinet in der Praxis. 3. vyd. Bremen: UNI-MED, 2005. 155 s. ISBN 3-89599-844-3 7. Kapesní průvodce prevencí ischemické choroby. Praha: Triton, 2003. 126 s. ISBN 80-7254-437-3 8. Kebza V. Psychosociální determinanty zdraví. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. 263 s. ISBN 80-200-1307-5 9. Müllerová D. Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech. 1. vyd. Praha: Triton, 2003. 99 s. ISBN 80-7254-421-7 10. Sovová E, Řehořová J. Kardiologie pro obor ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 156 s. ISBN 80-247-1009-9 11. Šimon J a spol. Epidemiologie a prevence ischemické choroby srdeční. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 264 s. ISBN 80-247-0085-9 12. Špinar J, Vítovec J a kol. Jak dobře žít s nemocným srdcem. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 255 s. ISBN 978-80-247-1822-4 13. Špinar J, Vítovec J. a kol. Ischemická choroba srdeční. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 361 s. ISBN 80247-0500-1

odborné téma nemoci srdce a cév

Narušení komunikační schopnosti při cévní mozkové příhodě Cévní mozková příhoda zapříčiňuje množství různých poruch, mezi nimi často také poruchy řeči. Ty mohou postihnout nejenom pacientovu výslovnost (až k úplné nemožnosti ovládat mluvidla), ale co hůř – mohou jej připravit o mateřštinu. Pacient může být zbaven schopnosti rozumět češtině, česky mluvit, číst či psát.

Mgr. David Konopáč, DiS., klinický logoped, Státní léčebné lázně Janské Lázně, s. p.

oruchy řeči získané při cévní mozkové příhodě můžeme rozdělit na dvě velké skupiny: afázie, vznikající při poškození mozkové kůry, a dysartrie, vznikající při podkorovém poškození (např. v mozečku nebo mozkovém kmeni).

Afázie Afázie vznikají při poškození různých oblastí mozkové kůry levé hemisféry; právě odtamtud je totiž jazyková schopnost řízena u všech praváků i u většiny leváků. Následující přehled je značně zjednodušený a představuje spíše těžší podobu jednotlivých afázií. Budeme přitom vycházet z rozdělení, které zavedl Alexandr Romanovič Lurija (1902–1977), sovětský psycholog a neuropsycholog.

Amnestická afázie Relativně nejlehčí formou afázie je amnestická. Lze ji přirovnat k obtížnému vzpomínání si na slovíčko v cizím jazyce (s tím rozdílem, že zde jde o jazyk mateřský). Pacient to „má na jazyku“, ale nemůže si vzpomenout, případně se mu derou na jazyk nesprávná slova. Naštěstí dokáže momentálně chybějící výraz (téměř vždy hledá podstatné jméno) vcelku plynule obejít nebo vysvětlit. Tato afázie vzniká při poškození temporální a parieto-okcipitální oblasti.

foto: Profimedia

Akusticko-amnestická afázie Při jiném poškození temporálního laloku může být poničena zvuková pracovní paměť. Pacient tak při rozhovoru zjistí, že partnerova slova se mu záhy vytrácejí bez možnosti si je znovu vybavit, takže rychle ztrácí souvislosti. Než vypravěč dopoví

Cévní mozková příhoda je akutní stav, který vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc

větu, pacient už neví, jak začínala. A když se sám pustí do řeči, postrádá jistotu, jakými slovy začínal a co chtěl vlastně říct.

Senzorická afázie Při poškození horní části temporálního laloku levé hemisféry může dojít k akustické agnozii – pacient slyší zvuky, ale přestane je poznávat, neurčí jejich význam. Nepozná, co je kokrhání kohouta, zurčení potoka aj. Pokud je postižení lehčí, má problémy jen s rozlišením zvuků řeči – hlásek. Přestane rozumět – jako by všichni mluvili neznámým cizím jazykem. Ve skutečnosti to ale bude on, kdo bude mluvit kuriózně, zkomoleně, ale svým narušeným sluchem to nepozná. Pokud ovšem dostane slova napsaná na papíře, porozumí – čtení zůstalo v pořádku. Jakmile se však pustí do vlastního psaní, zjistí, že napsaná slova jsou plná záměn, chybějících nebo nadbytečných písmen. Přestože si toho není vědom, zapisuje vlastní deformovaný diktát.

Aferentní motorická afázie Postihne-li pacienta aferentní motorická afázie (při mozkové příhodě v postcentrální oblasti temporálního laloku), pozbyl jeho mozek kontrolu nad prováděním pohybů. Nedostává adekvátní hmatové a poloho-citové informace, čili necítí, co dělá. Pacient bude chtít vypláznout jazyk, ale místo toho vycení zuby. Chce-li vyslovit „A“, našpulí rty a pošle místo toho „hubičku“ nebo provede cokoli jiného, nevyžádaného. Jeho řeč je bizarně deformovaná. Vyslovuje jiné hlásky, než zamýšlí, což dobře slyší, ale nemůže to nikterak vylepšit. Zvýšená snaha jeho artikulaci ještě zhorší. A co víc – potíže se netýkají jen obličeje. Takto postižený pacient se bude chtít např. plácnout do kolen, ale místo toho se mu nečekaně rozletí paže. Naštěstí dobře rozumí slyšenému. Může do jisté míry normálně číst, ale jen v duchu. Hlasité předčítání je opět v podivném pseudojazyce, což jej výrazně ruší, i když si chce číst potichu (rty čtenáře se nezna-

odborné téma nemoci srdce a cév

florence 10/16

telně pohybují a mluvidla mu do čtení povídají něco jiného, než co vidí oči.). Takto postižený pacient nesvede ani psát, neboť si nemůže zapisovaná slova předříkat, nemá si jak ověřit, která písmena a v jakém pořadí má zvolit.

Sémantická afázie Sémantická afázie vzniká při cévní příhodě v parieto-temporo-okcipitální oblasti a projevuje se poruchou prostorového vnímání. Takový pacient nepozná na ručičkových hodinkách čas, ztratí se v mapě, nebude schopen poskládat kostky podle předlohy aj. Bude mít značné těžkosti se sčítáním a odčítáním, hlavně s přechodem přes desítku. Zčistajasna bude zmaten gramatikou. Přestane si být jist významem delších vět a souvětí. Druhotně se tyto nesnáze promítnou i do jeho řeči.

Eferentní motorická afázie Mluvení je za normálních okolností plynulý sled pohybů, sestávající z množství ladně navazujících pozic. A právě plavné přepínání mezi jednotlivými prvky pohybové série je hlavní problém pacientů postižených eferentní motorickou afázií

(při poškození zadní části frontálního laloku). Pacient chce říct, co má na jazyku, ale nemůže spustit artikulaci. Zasekává se, opakuje několikrát dokola poslední slovo, které se mu horko těžko podařilo říci. Je pro něj extrémně těžké zahájit pohyb, provést jej, ukončit a hladce přejít na další. Snaží-li se psát, vtírají se mu stále tatáž písmena. Zkouší-li kreslit, stává se mnohokrát, že ulpí na tomtéž motivu. Dobře rozumí a může si i celkem uspokojivě číst. Může docela snadno zpívat celé písničky, vyjmenovávat automatické řady, například měsíců v roce, ale když bude dotázán, co je aktuálně za měsíc, nepodaří se mu to říct (bude si k tomu muset dopočítat celou řadu). Nakonec je takový pacient rád, když řekne jedno slovo za minutu.

Dynamická afázie Ze všech afázií pravděpodobně nejtragičtější je dynamická. Vzniká při poškození přední oblasti frontálního laloku. Mozková příhoda pacienta v tomto případě zanechá pasivního, bez vůle, bez iniciativy. Sám od sebe nepromluví, zdá se, že se v něm neodehrává ani vnitřní řeč. Když bude důsledně vyzván, zopakuje žádané. Po intenzivním nátlaku stroze odpoví na otázku. Téměř ale přestane užívat slovesa – ta totiž označují činnost, pohyb, děj, a přesně to je mu v tomto stavu cizí. Nedokáže naplánovat větu ani jinou aktivitu. Jeho mozek přestal vydávat pokyny ke spontánní akci.

Optická alexie Při poškození okcipitálního laloku může nastat optická agnozie: pa

cient přestane poznávat předměty, které uvidí. Může před ním ležet svazek vašich klíčů, ale on nebude mít tušení, co je to za složité těleso; teprve když klíče vezme do ruky nebo uslyší jejich chřestění (když tedy místo postiženého zrakového poznávání zapojí hmatové nebo sluchové), rozjasní se mu. Pokud je postižení lehčího rázu, je pacient schopen rozeznávat předměty, ale nevyzná se v symbolech – nejvíce nesnází mu pochopitelně budou činit písmena. Vidí například noviny plné textu, ale písmena nepoznává, jako by to byla jakási tajná šifra. Přitom je však schopen normálně psát! Text však po sobě nedokáže přečíst a přeruší-li psaní, nedokáže na ně už plynule navázat.

Dysartrie Druhou skupinou poruch komunikační schopnosti vznikajících při cévních mozkových příhodách jsou dysartrie. Jedná se o poruchy motorické realizace řeči, poruchy hybnosti mluvidel. Různou měrou a různými způsoby je při nich narušeno provádění procesů dýchání (respirace), tvorby hlasu (fonace), rezonance (nosovosti či ústnosti), artikulace a prozódie

foto: Profimedia

Jednotlivé poruchy komunikace, které může mozková příhoda přivodit, se mohou rozmanitě sdružovat a jejich tíže může být různá: od pominutelných nedostatků po praktickou nemožnost slovního dorozumění.

odborné téma nemoci srdce a cév

(intonace, melodie řeči). Poměrně často jsou dysartrie provázeny poruchou polykání – dysfagií. Následující přehled je opět hrubě zjednodušený.

Flakcidní dysartrie Při cévní příhodě v mozkovém kmeni (poškození periferního motorického neuronu) může člověka postihnout flakcidní dysartrie. Svalstvo jeho mluvidel bude ochablé a slabé, mluva bude tichá, huhňavá (povolené měkké patro vypouští při mluvení značnou část výdechu nosem), výslovnost bude mít podobu nezřetelného mumlání. Jídlo a pití mu bude vypadávat přes chabé rty, obtížně se mu bude kousat a manipulovat soustem, při polknutí mu bude zaskakovat, bude se zakuckávat (v lepším případě – někdy může vdechovat doušky či drobná sousta, aniž to zpozoruje).

Spastická dysartrie V případě, že mozková příhoda poničí určité oblasti mezi prodlouženou míchou a mozkovou kůrou, projeví se spastická dysartrie. Mluvení je pro takového pacienta velmi pracné, tuhé a zpomalené. Jeho hlas bude znít hlučně, drsně a přiškrceně, dýchání bude mělké, bude nucen k nádechu často i uprostřed slova. Kvůli pomalosti mechanismu polykání nebude mít dostatečně pod kontrolou pití, takže často vyprskne kašlem.

Ataktická dysartrie Pokud mozková příhoda zasáhne mozeček (cerebelum) nebo jeho dráhy, nabude pacientova mluva opileckého rázu (alkohol totiž výrazně ovlivňuje právě mozeček). Jazyk mu zleniví a bude se plést, výslovnost bude zpomalená a nepřesná. A protože bude mít problémy

i s rovnováhou a koordinací, bude se neznalému pozorovateli velmi přesvědčivě jevit jako podroušený. Zdaleka jsme neuvedli všechny poruchy komunikace, které může mozková příhoda přivodit. Navíc se výše zmíněné poruchy mohou rozmanitě sdružovat. Jejich tíže může být různá: od pominutelných nedostatků po praktickou nemožnost slovního dorozumění. Různá je i doba přetrvávání: někdy se porucha brzy samovolně upraví, jindy bohužel přes veškerou snahu přetrvá doživotně. Každopádně je ale namístě vyhledat služby specializovaného logopeda a s jeho pomocí hledat a nalézat způsoby, jak poškozené schopnosti obnovit nebo nahradit. Dokázat lze mnoho.

inzerce

21.–22.10.2016

NH PRAGUE CITY, Mozartova 261/1 Praha 5 – Smíchov

Pátek 10:00 – 18:00, sobota 10:00 – 16:00 hodin

VSTUP ZDARMA A BEZ REGISTRACE REKORDNÍ ÚČAST NĚMECKÝCH A RAKOUSKÝCH KLINIK V PRAZE Okamžité a přímé jednání se zodpovědnými zástupci klinik, účast českých zdravotních sester, které v zahraničí již pracují. Pro zdravotní sestry a pečovatelský personál.

Každý den tombola o skvělé ceny v hodnotě více než 150.000 Kč! 23

florence 10/16

Předplaťte si Florence a získejte knihu Vaříme expres od Nigelly Lawsonové Kód nabídky

přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

FLO16VEN uvádějte při objednávce

vánoce už pomalu klepou na dveře a proto vám nabízíme unikátní možnost získat k ročnímu předplatnému Florence knihu vaříme expres zcela zdarma. královna současné gastronomie nigella lawsonová vaří rychlovky. vynalézavě zkrácené pracovní postupy nabízejí řešení, jak jíst dobře, když nemáte času nazbyt. naleznete tu nejrůznější dobroty pro rodinu či nečekané hosty, ale i recepty, co vařit, když přijdete domů ze zaměstnání nebo když o víkendu nevíte, kam dřív skočit. kniha obsahuje více než 500 receptů a rady, jak udržovat spíž, chladničku a mrazničku dostatečně zásobené.

nabídka s kódem FLO16VEN platí do 13. 11. 2016 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele v čr. dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v čr do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. změna dárku vyhrazena.

Standardní roční předplatné

570 Kč

Objednávejte na www.florence.cz

recenzované články

Motivácia sestier pre výkon povolania Súhrn:

Kľúčové slová:

Príspevok sa zaoberá motivačnými faktormi, ktoré vplývajú na výkon povolania sestry. Na základe dotazníkového šetrenia sa zisťovali faktory motivácie a rozdiely v motivácii sestier pracujúcich v nemocniciach na Slovensku a v Čechách. Výsledky prieskumu preukázali, že najväčšími motivačnými faktormi sú úroveň vzťahov na pracovisku, platové ohodnotenie a uznanie práce. Na základe dosiahnutých výsledkov odporúčame realizovať podporné aktivity pre zotrvanie sestier v profesii na celoštátnej úrovni i v kompetencii manažmentu zdravotníckych pracovísk. motivácia – sestra – povolanie – motivačné faktory.

Motivation of nurses to perform their jobs

Keywords:

The paper deals with the motivational factors which influence nurses in the performance of the jobs. Motivational factors and the differences in the motivation of nurses working in hospitals in Slovakia and Czech Republic have been surveyed through a questionnaire. The results of the survey have shown that the level of relationships at the workplace, salary and recognition of the work remain the strongest motivational factors. On the base of the obtained results, support activities to encourage nurses to remain in their profession should be performed on a state level as well as in cooperation with the health care workplaces management. motivation – nurse – profession – motivational factors.

PhDr. Andrea Ševčovičová, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Detašované pracovisko Rožňava Bc. Martina Emödiová, I. gynekologicko-pôrodnícka klinika, Univerzitná nemocnica Luisa Pasteura, Košice

Úvod Motivácia sestrám napomáha pri učení a povzbudzuje ich potrebu sebarealizácie a aktivity, aby do siahli vytýčené ciele. Podnecuje k rozvoju osobnosti a neustálemu napredovaniu. (Obročníková, Majerníková, 2012). Ak má sestra poskytovať kvalitnú ošetrovateľskú starostlivosť, musí byť adekvátne motivovaná a mať vytvorené čo najlepšie pracovné podmienky. Magurová a kol. (2010) prezen tujú ako motivačné faktory pre výkon povolania sestier túžbu pomáhať druhým, vnútorné naplnenie (ich práca má pre nich zmysel a robia ju rady), pozitívne vnímanie spoločnosti a pozitívnu odozvu od

pacientov, dobrý kolektív, finančné ohodnotenie v zmysle spokojnosti so mzdou alebo možnosti jej zvýšenia. V neposlednom rade priraďuje k motivačným faktorom možnosť kariérneho rastu a ďalšieho vzdelávania, pochvalu a dobré vzťahy s nadriadenými, ale aj imidž zariadenia či jeho vybavenie. Cieľom prieskumu bolo zistiť, ktoré faktory najviac motivujú sestry pre výkon povolania, a porovnať rozdiely v motivácii slovenských a českých sestier.

Metodika Prieskum mal charakter kvantitatívneho šetrenia. K zberu údajov bol použitý neštandardizovaný dotazník Kubišovej (2013), ktorý sme použili s písomným súhlasom autorky. Dáta boli získavané v mesiacoch november 2015 a február 2016. Samotnému zberu dát predchádzalo súhlasné stanovisko vedenia oslovených nemocníc a riadiacich pracovníkov na jednotlivých oddeleniach. Výber respondentov bol zámerný. Kritérium výberu bol výkon sesterskej

profesie a ochota spolupracovať. Dotazník vyplňovali sestry pracu júce v nemocniciach na Slovensku a v Čechách. Spolu bolo distribuovaných 175 dotazníkov, pričom sa vrátilo 161 vyplnených dotazníkov, čo predstavuje 92% návratnosť. Po vyradení pre chybné a neúplné vyplnenie dotazníka sme v štúdii pracovali so vzorkou 145 dotazníkov. Na štúdii participovalo spolu 86 slovenských a 59 českých sestier. Súčasťou dotazníka boli demografické položky. Pri zisťovaní motivačných a demotivačných vplyvov na výkon povolania sestry hodnotili obdobie posledného pol roka v zamestnaní. Pri spracovaní výsledkov bola použitá jednoduchá deskriptívna štatistika. Získané údaje boli spracované v tabuľkovom programe Microsoft Excel 2013.

Výsledky Základný súbor tvorilo 145 respondentov. Najviac slovenských sestier (36,05 %) bolo vo vekovej kategórii 36–45 rokov a české sestry (28,81 %) mali dominantné zastúpe-

foto: Profimedia, zdroj tabulek: autorky

Summary:

recenzované články výzkumné sdělení

vým vybavením rozhodne motivuje 89,6 % sestier na Slovensku a 84,7 % sestier v Čechách. Vonkajší imidž zariadenia motivuje slovenské sestry o niečo viac ako české. Efektívna komunikácia s manažmentom slovenských nemocníc a prístup k informáciám je pri výkone povolania motivujúcim faktorom pre 79 % sestier. Pre nadpolovičnú väčšinu českých sestier (57,7 %) je takáto komunikácia tiež motivujúca. Pri výkone povolania slovenských sestier je najviac dôležité uznanie práce a pochvala, čo dokumentovali v 94,2 % odpovedí. Túto skutočnosť podobne potvrdili skoro všetky ich české kolegyne. Pre 93 % slovenských sestier je silným motivačným faktorom platové ohodnotenie ich práce. České sestry (96,6 %) motivuje platové ohodnotenie ešte výraznejšie. Iba pre 11,6 % sestier na Slovensku a pre 20,4 % českých sestier nie je pre výkon povolania motivujúce bezplatné umožnenie ďalšieho vzdelávania. Kariérny postup nie je motivujúci pri výkone povolania pre necelú tretinu (30,2 %) sloven-

nie vo vekovej kategórii nad 55 rokov. Podľa dosiahnutého vzdelania malo najväčšie zastúpenie v súbore 35 % (n = 30) slovenských sestier s bakalárskym stupňom vzdelania a 69,49 % (n = 41) českých sestier so stredoškolským vzdelaním. Súbor slovenských sestier mal 100% ženské zastúpenie, pri českých sestrách tvorili ženy 93 % (n = 55) a muži 7 % (n = 4). Demografické údaje sú uvedené v tabuľke 1. V nasledujúcej časti prezentujeme výsledky prieskumného šetrenia u slovenských a českých sestier. Jednotlivé výsledky, ktoré zaznamenali slovenské sestry, uvádzame v tabuľke 2. Výpovede českých sestier sú prezentované v tabuľke 3. Sestry sa vyjadrovali k viacerým motivačným faktorom. Podľa zaznamenaných výpovedí nie sú pracovné podmienky na súčasnom pracovisku motivujúce pre 51,2 % slovenských sestier. Naopak u dvoch tretín (66,1 %) českých sestier ide o významný motivačný faktor. Práca s modernou technikou a prístrojo-

ských sestier a podobný názor potvrdzuje 45,8 % českých sestier. Úroveň vzťahov na pracovisku motivuje pri výkone povolania 95,4 % slovenských a 96,6 % českých sestier. Sestry sa v našej štúdii vyjadrovali k jednotlivým motivačným faktorom. Zaujímalo nás, či všetky spomínané faktory majú vplyv na ich pracovný výkon a dopad na kvalitu práce. Slovenské sestry túto skutočnosť rozhodne potvrdili (44,2 %) alebo skôr potvrdili (31,4 %). U českých sestier sa rozhodne áno vyjadrilo 32,2 % a skôr áno 47,5 %. Výsledky vyhodnotenia uvádzame v tabuľke 4.

Diskusia Výsledky nášho prieskumu odhalili faktory, ktoré najviac motivujú sestry pre výkon povolania. Je dôležité, aby sa tieto faktory u sestier neustále posilňovali pre ich udržanie a stabilizáciu v zdravotníctve. Tlačová agentúra Slovenskej republiky uviedla v roku 2015 štatistiku, podľa ktorej slovenské a české zdravotníctvo potrebuje vyššiu

Tabuľka 1 Charakteristika súboru slovenských (n = 86) a českých (n = 59) sestier n – počet respondentov; 1– najmenej dôležité; 5 – najviac dôležité Charakteristika Vek

Hlavnými motivačnými faktormi pre výkon povolania slovenských sestier sú platové ohodnotenie a dobré vztahy na pracovisku

Pohlavie Vzdelanie

Slovenské sestry n % 7 8,14 22 25,58 31 36,05 19 22,09 7 8,14 0 0 86 100 15 17,44 20 23,26 30 34,88 16 18,60 5 5,81

19–25 rokov 26–35 rokov 36–45 rokov 46–55 rokov 55 a viac rokov Muž žena SZŠ VOŠ VŠ – Bc. VŠ – Mgr. Iné

České sestry n % 4 6,78 10 16,95 13 22,03 15 25,42 17 28,81 4 6,78 55 93,22 41 69,49 4 6,78 9 15,25 3 5,08 2 3,39

Tabuľka 2 Motivačne faktory pre výkon povolania u slovenských sestier (n = 86) n – počet respondentov

pracovné podmienky na aktuálnom pracovisku

rozhodne áno n % 14 16,3

skôr áno n % 23 26,7

skôr nie n % 35 40,7

rozhodne nie n % 9 10,5

neviem n 5

% 5,8

práca s modernou technikou a prístrojovým vybavením

38,4

51,2

7,0

2,3

1,2

vonkajší imidž zariadenia prístup k informáciám a komunikácia s manažmentom

26 29

30,2 33,7

43 39

50,0 45,3

13 11

15,1 12,8

1 3

1,2 3,5

3 4

3,5 4,7

uznanie práce/pochvala platové ohodnotenie/mzda bezplatné umožnenie ďalšieho vzdelávania

54 67 36

62,8 77,9 41,9

27 13 39

31,4 15,1 45,3

5 5 8

5,8 5,8 9,3

0 1 2

0,0 1,2 2,3

0 0 1

0,0 0,0 1,2

možnosť pracovného postupu úroveň vzťahov na pracovisku

12 62

14,0 72,1

44 20

51,2 23,3

21 4

24,4 4,7

5 0

5,8 0,0

4 0

4,7 0,0

recenzované články výzkumné sdělení

florence 10/16

Tabuľka 3 Motivačne faktory pre výkon povolania u českých sestier (n = 59) n – počet respondentov

pracovné podmienky na aktuálnom pracovisku

rozhodne áno n % 9 15,3

skôr áno n % 30 50,8

skôr nie n % 14 23,7

rozhodne nie n % 5 8,5

neviem n 1

% 1,7

práca s modernou technikou a prístrojovým vybavením

33,9

50,8

11,9

1,7

vonkajší imidž zariadenia prístup k informáciám a komunikácia s manažmentom

13 8

22,0 13,6

29 26

49,2 44,1

11 15

18,6 25,4

1 6

1,7 10,2

5 4

8,5 6,8

uznanie práce/pochvala platové ohodnotenie/mzda bezplatné umožnenie ďalšieho vzdelávania

38 47 23

64,4 79,7 39,0

19 10 24

32,2 16,9 40,7

1 2 8

1,7 3,4 13,6

1 0 4

1,7 0,0 6,8

0 0 0

0,0 0,0 0,0

možnosť pracovného postupu úroveň vzťahov na pracovisku

7 41

11,9 69,5

22 16

37,3 27,1

22 1

37,3 1,7

5 1

8,5 1,7

5 0

8,5 0,0

Tabuľka 4 Vplyv motivačných faktorov na pracovný výkon a kvalitu práce slovenských (n = 86) a českých (n = 59) sestier n – počet respondentov

rozhodne áno skôr áno skôr nie rozhodne nie neviem

efektivitu. Priaznivé nie sú ani štatistiky z hľadiska počtu sestier na 1000 obyvateľov. Najnovšie údaje OECD (Organizácia pre hospodársku spoluprácu a rozvoj) ukazujú, že Slovensko je z hľadiska počtu sestier na 1000 obyvateľov pod prie merom. Kým na 1000 obyvateľov pripadá v priemere asi 8,8 sestier, na Slovensku je to 5,9. Najlepšie sú na tom Švajčiarsko (16,6), Dánsko a Belgicko (15,4) či Island (14,8). Česká republika má na 1000 obyvateľov asi osem sestier. Z výsledkov nášho šetrenia sme zistili zaujímavé skutočnosti. Pri vyhodnotení percentuálnych údajov u všetkých sledovaných faktorov sme stanovili poradie tých, ktoré sestry považujú za najviac dôležité. Pre slovenské sestry je v ich odpovediach rozhodne áno a skôr áno najviac motivačným faktorom pre výkon povolania úroveň vzťahov na pracovisku, čo dokumentovalo 95,4 % sestier. Nasleduje uznanie práce a pochvala (94,2 %) a platové ohodnotenie/mzda, ktorú považuje za najviac motivujúcu 93 % sestier pracujúcich na Slovensku. U českých sestier sme zaznamenali úplne súhlasné výsledky, keď 96,6 % sestier považuje za najviac motivujúce činitele pri výkone povolania rovnako všetky tri faktory,

Slovenské sestry n % 38 44,2 27 31,4 14 16,3 3 3,5 4 4,7

České sestry n 19 28 7 4 1

ktoré mali prevahu aj u slovenských sestier. Pri stanovení poradia iba podľa možnosti odpovede rozhodne áno české sestry pri motivačných faktoroch na základe odpovedí prezentujú toto poradie: 1. plat/mzda, 2. vzťahy na pracovisku, 3. uznanie práce a pochvala. Hoci pracovné prostredie s dobrými medziľudskými vzťahmi motivovalo najviac slovenských sestier, Obročníková a Majerníková (2012) v svojej štúdii porovnávaním odpovedí sestier podľa dĺžky praxe zistili, že táto skutočnosť nie je vôbec motivujúca pre žiadnu sestru, ktorá je v praxi menej ako rok. Pre 16,67 % sestier, ktoré boli v praxi viac ako 15 rokov, bola práve úroveň vzťahov na pracovisku veľmi dôležitá. Heplová a Michálková (2010) sa v prieskume zamerali na pracovné vzťahy medzi sestrami a lekármi a zistili, že 55 % sestier nepociťuje zo strany lekárov ocenenie a len polovica sa cíti byť plnohodnotným členom tímu. Ďalšia polovica sa považovala iba za poslušného vykonávateľa príkazov lekára a pacienta. Predpokladáme, že aj tieto výsledky odzrkadľujú realitu, a preto sú pre sestry dôležité dobre vzťahy na pracovisku. Podstatou nepriaznivej atmosféry na pracovisku môžu byť nezhody s kolegami, konflikty s nad-

% 32,2 47,5 11,9 6,8 1,7

riadeným, nedostatočné platové ohodnotenie, ale aj stereotypná práca, nemožnosť kariérneho postupu a získavania nových zručností alebo málo stimulujúce prostredie. Uznanie práce a pochvala je tak pre slovenské, ako aj pre české sestry významným motivačným činiteľom. Jirkovský (2014) prezentoval výsledky výskumu sociálneho statusu povolania ošetrovateľskej profesie v Čechách, podľa ktorého skončila sesterská profesia na treťom mieste spomedzi dvadsiatich šiestich povolaní. Sesterské povolanie stále nesie úctu a vážnosť v spoločnosti a tvorí pozitívny spoločenský status. Preto je dôležité, aby sestry za výkon svojej náročnej profesie získali uznanie. Spoločenské uznanie práce u väčšiny sestier potvrdili ako významný motivačný činiteľ aj Obročníková a Mejerníková (2011). Berryová a kol. (2009) uvádzajú, že hodnotenie práce jednotlivca významne vplýva na jeho predstavu o sebe. Spätnú väzbu však treba podať uvážene, má byť konkrétna, detailná a týkať sa pracovnej činnosti. Bělohlávek (2008) uvádza, že na to, aby bola pochvala účinná, je dôležité chváliť zamestnanca tak, aby vedel, za aký výkon je pochválený. O pozitívnom vplyve pochvaly na pracovný výkon svedčia aj výsledky štúdie Kubišovej

percent českých sestier potvrdzuje výrazný vplyv motivačných faktorov na pracovný výkon a kvalitu práce

zdroj tabulek: autorky

Charakteristika

recenzované články výzkumné sdělení

(2013), kde 81,82 % sestier považuje pochvalu za významný motivačný činiteľ. Mzda a platové ohodnotenie zohráva svoju úlohou nielen pri motivácii pre výkon povolania, ale súvisí aj so spokojnosťou sestier. Štúdia Heplovej a Michálkovej (2010) odhalila, že 54 % českých sestier nie je spokojných s finančnou odmenou za výkon práce. Prieskum Kubišovej (2013) potvrdil, že u 58,58 % sestier je pri výkone povolania mzda významným motivačným činiteľom. Balková a Zibrinová (2012) zistili, že väčšinu sestier motivuje najviac plat a na svojich pracoviskách nie sú spokojné s finančným ohodnotením. Realizovaný celoplošný prieskum Asociácie sestier a pacientov o podmienkach ošetrovateľstva a pôrodnej asistencie v SR odhalil nespokojnosť zo svojej mzdy a pocit nespravodlivosti u 84 % (n = 2406) slovenských respondentov. Aj táto skutočnosti vyburcovala štrajk slovenských sestier, ktoré na konci roku 2015 podávali v nemocniciach hromadné výpovede za dosiahnutie lepších pracovných podmienok a finančného hodnotenia. Obdobnú situáciu zažívajú nateraz sestry v Poľsku, ktoré podobne žiadajú pri výkone povolania priaznivejšie podmienky.

Záver Motivácia vedie sestry k získaniu a udržaniu profesionality, odborného rozvoja, neustálemu vzdelávaniu a zlepšovaniu sa, budovaniu odolnosti voči zhoršujúcim sa podmienkam tak, aby mohli pacientom poskytnúť čo najlepšiu starostlivosť. Motiváciu pre výkon povolania ohrozujú v rôznej miere faktory pracovného prostredia. Ich prítomnosť vplýva na pracovnú spokojnosť sestier a kvalitu práce, čo potvrdila aj naša štúdia. Pre udržanie sestier v povolaní a ich motiváciu pre zotrvanie v profesii je treba postupne realizovať opatrenia na celoštátnej úrovni tak, aby sestry neodchádzali za lepšími pracovnými a platovými podmienkami do zahraničia. Určite je dôležité podporiť záujem mladých ľudí o vzdelávanie v sesterskej profesii, pretože priemerný vek sestier pôsobiacich v zdravotníckych zariadeniach je alarmujúci. Úlohou manažmentu pracoviska by okrem iného malo byť aj vytváranie priaznivej pracovnej klímy, kontrola pracovných podmienok a náprava zistených nedostatkov. Sledovanie úrovne vzťahov na pracovisku, kon-

trola spokojnosti zamestnancov, efektívna komunikácia a spätná väzba medzi manažmentom a zamestnancami môže byť prínosom pre všetkých zúčastnených. Určitým stimulom pre sestry môže byť aj možnosť kariérneho postupu a vytvorenie podmienok pre ďalšie odborné vzdelávanie. Vzhľadom na nedostatok erudovaných a skúsených sestier v praxi je dôležité vážne pristúpiť k vzniknutému problému a začať sa zaoberať jeho riešením; podporiť a realizovať také aktivity, ktoré budú mať priaznivý vplyv na motiváciu sestier a budúcnosť sesterského povolania.

Literatúra:

Recenzovaly:

1. asap. pracovné podmienky sestier a pôrodných asistentiek v sr. [online]. 2014. [cit. 2016-06-15]. dostupné z: http://www.asapoz.eu/clanky/nase-aktivity/-pracovne-podmienky-sestier-a-porodnych-asistentiek-v-sr-----text.html 2. balková H, zibrinová M. Motivace sester na pracovišti. sestra. 2012;22(6):29–30. issn 1210-0404 3. berryová lM. psychológia v práci. bratislava: ikar, 2009. s. 265. isbn 97880-551-1842-0 4. bělohlávek F. Jak vést a motivovat lidi. 5. vyd. brno: computer press, 2008. 113 s. isbn 978-80-251-2235-8 5. Heplová M, Michálková M. Motivační prvky v práci sestry. sestra. 2010;20(11):30–31. issn 1210-0404 6. Jirkovský d. sociální status ošetřovatelské profese v čr. in cesta k modernímu ošetřovatelství Xvi. recenzovaný sborník příspěvků z odborné konference s mezinárodní účastí. praha: Fakultní nemocnice v Motole, 2014. s. 31–36. isbn 978-80-87347-17-1 7. kubišová H. Motivace všeobecných sester při výkonu jejich povolání. bakalářska práce. brno: Masaryková univerzita, lékařská fakulta, 2013. 95 s. 8. Magurová d et al. demotivačné faktory ovplyvňujúce pracovný výkon sestry vyplývajúce z výskumu. in cesta k profesionálnímu ošetřovatelství v. sborník příspěvků v. slezské vědecké konference ošetřovatelství s mezinárodní účastí. Opava: slezská univerzita v Opavě, Fvp, UO, 2010. s. 164–171. isbn 978-80-7248-607-6 9. Obročníková a, Majerníková Ľ. Motivačné a demotivačné činitele pre vzdelávanie a prácu sestier. in Quo vadis zdravotníctvo. zborník príspevkov z vedecko-odbornej konferencie s medzinárodnou účasťou. prešov: pU v prešove, 2012. s. 422–433. isbn 978-80-555-0698-2 10. tasr. sestrám chýbajú kompetencie, do zahraničia nejdú iba pre plat. [online]. 2015. [cit. 2016-06-15]. dostupné z: https://www.istp.sk/clanok/8214/ sestram-chybaju-kompetencie-do-zahranicia-nejdu-iba-pre-plat

Mgr. Eva Klára Novotná chirurgická intenzivní péče, nemocnice Milosrdných sester sv. karla boromejského v praze

PhDr. Adéla Holubová nemocnice tábor, a. s.

Více o autorkách:

PhDr. Andrea Ševčovičová 1996–2000: ukonč. szŠ prešov – odbor všeobecná sestra; 2002–2004: ukonč. Fz pU v prešove, bc. štúdium – Ošetrovateľstvo; 2007–2009: ukonč. vŠzasp sv. alžbety v bratislave, Mgr. štúdium – Ošetrovateľstvo; 2009–2011: ukonč. ccakv pU v prešove, doplňujúce pedagogické štúdium; 2011–2012: rigorózna skúška v odbore Ošetrovateľstvo FzO pU v prešove; 2014: phd. štúdium, FzO pU v prešove; 2004–2006: súkromná zubná prax v prešove, sestra; od 2007: prápor rcHbO v rožňave, mladšia zdravotníčka; od 2012: vŠzasp sv. alžbety, detašované pracovisko v rožňave – externý pracovník

Bc. Martina Emödiová 2005–2009: ukonč. szŠ košice – odbor zdravotnícky asistent; od 2010: Unlp košice, i. gynekologicko-pôrodnícka klinika, zdravotnícky asistent; 2012–2016: ukonč. vysoká škola zdravotníctva a soc. práce sv. alžbety v rožňave, bc. štúdium – Ošetrovateľstvo

praxe

florence 10/16

Tábor zdravých hemofiliků Zhruba 250 dětí v Česku trpí hemofilií. Chlapcům i jejich rodičům pomáhají sžít se s nemocí rekondiční pobyty i další akce pacientských organizací.

Ing. Marcela Alföldi Šperkerová, AM Review

Když se na rehabilitaci bojí krvácení Rodiče si neosvojují jen metody, jak s dětmi správně cvičit, ale

Na táboře učí personál rodiče, že i děti s diagnózou hemofilie mohou prožívat běžné věci. Jenom musejí víc dbát na jejich bezpečí

také míčkovací techniku či tejpování, aby mohli děti ošetřovat po akutním krvácení. Fyzioterapeutce pomáhá masérka a zároveň maminka s osobní zkušeností s hemofilií Gabriela Sršňová. Právě tejpuje kotník svého dvanáctiletého syna Štěpána. Během noci ho totiž začal bolet a ráno už nemohl došlápnout. Setkal se s častou komplikací hemofilie – krvácením do kloubu. Štěpán už věkově na tento tábor nepatří, ale jezdí sem s mámou a pomáhá jako praktikant. Je to zkušený táborník, celkově má za sebou již deset podobných pobytů. Český svaz hemofiliků totiž zase organizuje pobyty pro starší děti, včetně vodáckého tábora, kam se jezdí už bez rodičů. „Mám tábory rád, našel jsem si tam kamarády a naučil se píchat

si sám léky, třeba i ve škole, když je potřeba,“ vypráví Štěpán. Příčinu hemofilie odstranit nelze, pacientům se ale preventivně substituuje chybějící koagulační faktor. S léčbou se ideálně začíná již kolem prvního roku dítěte. Dávkování závisí na závažnosti choroby, četnosti krvácivých stavů a hmotnosti. Včasná profylaxe totiž zabrání poškození kloubů, chrupavek a svalů. Zmírní se i velké bolesti. Například Štěpán si derivát aplikuje dvakrát týdně a pak také vždy při krvácení. „Když byly Štěpánovi tři měsíce, nezastavilo se mu po odběru krvácení. Absolvovali jsme velké kolečko po lékařích, než jsme se dostali na hematologii do nemocnice Motol. Tam jsme se dozvěděli, že je hemofilik. Bylo to hrozné zjištění. Navíc

foto: archiv AM Review

e krásné slunečné dopoledne a příjemné prostředí Tábora Jana Amose Komenského v Bělči nad Orlicí rozeznívá dětský cvrkot. Malí caparti již mají po rozcvičce i snídani. Za chvíli je čeká další etapa celotáborové hry, ale nejdřív musejí splnit jiné povinnosti. Povinnosti, které běžné děti vůbec neznají. Bělečské rekreační středisko totiž právě hostí 12 malých hemofiliků mezi dvěma a sedmi lety a jejich rodiče. Rekondiční pobyt již 14. rokem organizuje občanské sdružení Hemojunior. Svůj dopolední program chlapci začínají rehabilitací a aplikací léků. Učí se nejen děti, ale především jejich rodiče. Dvouletý Matýsek se právě pod vedením fyzioterapeutky Kateřiny Vacátkové, DiS., snaží v malé tělocvičně v přízemí zvládnout rovnováhu na větších či menších balančních podložkách, úsečích či velkém míči. Jeho starší kamarádi již zvládnou na balančních podložkách i dřepy a další cviky, někteří i se zavřenýma očima, aby se naučili správnému držení těla. Trénují rovnováhu. Rodiče se bedlivě dívají a spolupracují. „Děti musejí pravidelně cvičit, aby jim správně fungovaly svaly chránící klouby. Potom totiž tak často nekrvácejí, nemají tolik úrazů. Jinak stačí špatné šlápnutí a je problém. Dobré je, když chodí pravidelně plavat nebo jezdí na kole,“ vysvětluje fyzioterapeutka. Postupně se také naučí dávat na sebe více pozor než běžné děti. Takže například na kolo nenasedají bez měkkých chráničů kolen či loktů. Helma je samozřejmostí.

praxe

nejsem přenašečka, Štěpán má genovou mutaci,“ vzpomíná Gabriela Sršňová. V nemocnici kromě řady potřebných informací dostala i kontakt na sdružení Hemojunior. „Hned, jak to šlo, začali jsme se Štěpánem jezdit na tábory. Ty jsou nejlepším zdrojem informací a výborné je, že můžeme sdílet zkušenosti s ostatními rodiči,“ vysvětluje Štěpánova maminka. Rodina bydlí v Dobříši a o to víc jsou pro ni takové kontakty k nezaplacení. V malých městech rodiče hemofiliků narážejí na řadu problémů – Štěpána například vzali do školky až jako předškoláka, problémem byla i základní škola. Učitelé se hemofilie báli. Chlapec nakonec dojíždí do bezbariérové waldorfské školy v sousední Příbrami. „Také nás nechtěli vzít na rehabilitaci po krvácení. I když jsem byla proškolená z tábora, dodělala jsem si další kurzy na masírování a měkké techniky, jako je třeba míčkování či tejpování,“ vypráví Gabriela Sršňová. Také proto jezdí jako pomocnice na rehabilitace na tábor do Bělče, i když mu její syn již odrostl.

Už i šestiletí si zvládnou píchnout injekci Zatímco se rodiny střídají v rehabilitacích, o patro výš probíhají aplikace léků. Buď je podává zkušená staniční sestra hematologické ambulance Fakultní nemocnice v Motole Veronika Čepeláková, nebo se pod jejím vedením učí lék naředit a podat svému dítěti rodiče. Anebo, jako právě teď, si jej ti nejstarší – a to teprve šestiletí – chlapci zkoušejí píchnout sami. Jirka zrovna předvádí, jak se naučil lék ředit a připravit k aplikaci, a hned po něm jeho táborový ko lega Dan ukazuje svou zbrusu novou dovednost: injekci si už umí se vším všudy píchnout sám. „Tihle kluci jsou velcí frajeři,“ říká zkušená vedoucí táborové hry a místopředsedkyně sdružení Hemojunior Silvie Bereňová. Veronika Čepeláková pracuje s hemofiliky již od roku 1991 a na táborech Hemojunioru nechyběla ani jednou. „Snažíme se rodiče zaučit, aby se o své syny nebáli a nechali je prožívat běžné věci s tím, že musejí víc dbát na jejich bezpečí. Děti tomu přivyknou a pak už jim to nepřijde nepřirozené,“ vysvětluje. Přesně v duchu motta rodičů hemofiliků. „Říkáme si, že nemáme nemocné děti, ale zdravé hemofiliky. A takhle to vysvět-

lujeme i synům,“ doplňuje Silvie Bereňová. Rodiče si nepředávají poznatky jen mezi sebou, obzory jim na táborech rozšiřují i odborné přednášky. Jsou například instruováni, co všechno musejí zařídit, chtějí-li s dítětem na leteckou dovolenou, že léky je nutné vzít na palubu letadla, ale je třeba to s letištním personálem dopředu domluvit a že si mají zjistit, kde je nejbližší hemofilické centrum. Aplikovat injekce se v Bělči učí především rodiče. „Daniel sem přijel už dobře namotivovaný, že se naučí píchat si léky sám. Jinak tady do toho ale děti nenutíme, to bychom mohli celý proces zmarnit. Učí se to pak na „velkém“ táboře. Rodiče se učí aplikovat injekce na sobě, ale lepší je, když se učí přímo na dětech a aplikují jim rovnou lék. Zásadně odmítám píchat děti zbytečně jen proto, aby si to rodiče vyzkoušeli. Injekce pro ně nejsou nic příjemného,“ zdůrazňuje Veronika Čepeláková.

První dovolená s dvouletým synkem Venku na hřišti zatím pokračuje program celotáborové hry Putování velblouda Blouda. Chlapci si oblékli speciální trička s motivem velblouda a kloboučky. Právě plní úkoly Včelí planety, běhají, hledají puntíky a nalepují si je na trička, přecházejí lávku, kličkují ve slalomu a snaží se naházet míčky do kýblu. Nakonec přelezou prolézačku a objeví úl. Když jej otevřou, vyberou si za odměnu látkového čmeláka. „Je to jediný tábor pro předškolní děti s hemofilií. Baví mě sledovat, jaký děti dělají pokrok po zdravotní, fyzické i psychické stránce a jak spolu drží,“ říká Silvie Bereňová. Celkové náklady na tábor, na nějž rodiny doprovázejí kromě vedoucí ještě dvě rehabilitační pracovnice, zdravotní sestra a lékařka, činí 150 tisíc. „Díky našemu sponzorovi, firmě sanaplasma, resp. její nadaci sanafriends, mají hemofilici tábor zcela zdarma a maminky díky příspěvku 1400 korun platí jen část ceny. Navíc ještě dostáváme příspěvek na kulturní program pro děti, výtvarnou činnost, pomůcky pro táborovou hru, odměny i personál,“ vysvětluje Silvie Bereňová. Čtyřčlenná rodina tak zaplatí ze své kasičky přibližně sedm tisíc korun, zatímco dříve to bylo 11 tisíc korun. Zejména pro „nové“ rodiče je tábor k nezaplacení. Třeba pro Petra a Janu Vaněčkovy. Jejich Davídkovi je právě 23 měsíců. Na sluncem

Nadace sanafriends K významným partnerům pomáhajícím nejmenším dětem s hemofilií patří nadace sanafriends zřízená společností sanaplasma. Ta od roku 2013 podporuje vybrané projekty sdružení Hemojunior, především každoroční letní rekondiční tábor v Bělči nad Orlicí, víkendové rekondiční pobyty nebo pobyty dětí s hemofilií u moře. „Protože odebíráme krevní plazmu, z níž se vyrábějí léky pro nemocné hemofilií, chtěli jsme podpořit i malé pacienty trpící tímto krevním onemocněním. Tak se zrodila naše spolupráce,“ vysvětluje Irena Adamová ze společnosti sanaplasma a dodává: „Náš model je založen na tom, že za každý litr odebrané krevní plazmy věnujeme určitou částku do nadace sanafriends, která následně podporuje vybrané projekty. Nadace se zaměřuje na pomoc dětem se vzácnými onemocněními, jako je hemofilie, mukopolysacharidóza, WilliamsůvBeurenův syndrom, Rettův syndrom, nebo na děti s velmi vzácnými onemocněními, jimiž v ČR onemocní pouze několik pacientů ročně. Kam pomoc poputuje, mohou ovlivnit také sami dárci krevní plazmy, které sanafriends motivuje k aktivnímu přístupu. Prostřednictvím projektu Dej&Získej mohou navrhnout vlastní projekt pro osoby, jež jsou kvůli zdravotním problémům závislé na cizí pomoci. Nejlepší projekty následně po hodnocení nadační rady získají finanční podporu sanafriends. V roce 2016 nadace takto pomohla například HandiCampu pro mladé pacienty s mozkovou obrnou, a to díky iniciativě dárce krevní plazmy Jiřího Kadlece. V roce 2015 pak v České republice nadace sanafriends pravidelně podporovala projekty šesti sdružení celkovou částkou 2,1 milionu korun.

praxe

florence 10/16

zalité prostranství před hlavní budovou přicházejí oba rodiče s náplastmi s polštářkem v loketních jamkách. Učili se totiž sami na sobě píchat injekce, aby mohli v budoucnu přejít na domácí léčbu a nemuseli jezdit na každou aplikaci k lékařům. „Je pro nás skvělé, že jsme mohli někam vyjet na týden, a ještě nás tu učí podávat lék. Nejlepší je, že vidíme jiné rodiče, kteří mají děti se stejnou nemocí, a dozvíme se od nich, co nás ještě může potkat a jak se s tím vypořádat. A že se kluci mohou spolu kamarádit,“ zdůrazňují Vaněčkovi.

postiženou rodinu. Pak jsem ale šla na přednášku do Motola a seznámila se tam s jinou maminkou hemofilika. Spolu jsme pozvaly na schůzku rodiče hemofiliků do 15 let, přišlo sedm rodin a vznikl Hemojunior,“ vzpomíná na začátky sdružení. Dnes je Michalovi již 27 let a před sedmi lety ho členové zvolili předsedou sdružení. Hemofilií trpí zhruba tisíc lidí v naší republice, čtvrtinu z nich tvoří děti do 18 let. Nemoc je zapříčiněna nedostatkem koagulačního faktoru VIII a IX. Pokud podíl tohoto faktoru v krvi klesá pod jedno procento, jed-

Tábory pro hemofiliky jsou velmi užitečné zejména pro maminky, které si vymění spoustu zkušeností a navíc se naučí rehabilitovat i samostatně aplikovat léky. Nadace sanafriends přispívá i na další akce. Kromě letního tábora organizuje Hemojunior ještě zimní a jarní víkendy, mikulášskou besídku, jednou za dva roky zájezd k moři a jiná společenská setkání.

Profylaxe se podává těžkým hemofilikům Jedna ze zakladatelek sdružení Silvie Bereňová je sama maminkou hemofilika. „Nemoc jsme zjistili, když bylo synovi Michalovi osm měsíců. Bylo to moc těžké, dvanáct let jsem neznala ani jedinou podobně

ná se o těžkou hemofilii, pohybuje-li se koncentrace v rozmezí od jednoho do pěti procent, jde o středně těžkou nemoc a o lehkou se jedná v případě, že je koncentrace nad hranicí pěti a pod hranicí 40 procent. Klinické projevy se zásadně liší podle tíže postižení. Těžcí hemofilici trpívají spontánním krvácením především do kloubů, svalů, měkkých tkání i do centrální nervové soustavy či zažívacího traktu bez zjevné příčiny, zatímco u středně těžkého stavu se většinou krvácení projeví až po úrazu, i lehkém, či poranění. Lehcí he-

mofilici na chorobu většinou přijdou teprve při předoperačním vyšetření, stomatologickém zákroku nebo po větším úrazu. „Těžkým hemofilikům se proto již od batolecího věku podává dvakrát až třikrát týdně profylaktická léčba. To jim umožní vést v podstatě normální život,“ vysvětluje primář a zástupce přednosty Kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Motole MUDr. Vladimír Komrska, CSc., který se zrovna přijel podívat do Bělče na své svěřence. „Tyto tábory jsou báječné. Speciálně tenhle je velmi užitečný zejména pro maminky, které si vymění spoustu zkušeností, navíc se naučí rehabilitovat i samostatně aplikovat léky,“ chválí tábor lékař. Chorobu většinou rodiče objeví mezi osmým až 12. měsícem věku dětí, kdy se začínají více pohybovat a na jejich tělíčku se objevují nápadné modřiny, po pádu trpívají i krvácením do kloubů. Těžkou formou přitom trpí zhruba polovina všech hemofiliků. Asi u 30 procent z nich vzniká inhibitor proti srážecím faktorům, který pak znemožňuje léčbu běžnými preparáty. Postiženým pacientům tak hrozí rozvoj hemofilické artropatie, jež byla před nástupem profylaktické terapie běžnou komplikací. Zhruba u čtyř pětin nemocných se ale daří inhibitor odstranit. Léky hradí zdravotní pojišťovny, roční léčba u školáků vychází zhruba na milion korun. Když se ovšem objeví inhibitor, rostou náklady do desítek milionů.

fota: archiv AM Review, ÚZIS

Hemofilií trpí zhruba tisíc lidí v naší republice, čtvrtinu z nich tvoří děti do 18 let

zprávy našich partnerů / z konferencí nenechte si ujít

navštívili jsme České Budějovice 6. září 2016

Ostrava – Dolní Vítkovice

efektivní hojení ran – volba krytí podle spodiny rány

7.–8. října 2016

iv. Mezinárodní kongres pOUzp

Hradec Králové 8.–9. září 2016

XXii. královéhradecké ošetřovatelské dny

Tábor 13.–15. října 2016

Jihlava 14. září 2016

setkání zástupců pzs zapojených do sHnU Liberec 21. září 2016

sestra v akci vi Analyzovaná data SHNU prezentoval v Jihlavě RNDr. J. Mužík, Ph.D.

Turnov 27. září 2016

X. turnovský ošetřovatelský den

Obezitologie a bariatrie 2016 Praha 13. října 2016

kvalita a bezpečí v praxi Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

O výsledcích analýzy hlášení nežádoucích událostí v ČR jednali zástupci PZS v Jihlavě

ce „Intenzivní péče (JIP, ARO, IMP)“, dále byla přidána specializace „Následná a dlouhodobá péče (LDN, NIP, DIOP)“, „Paliativní péče“ a u denominátorů pro ostatní nežádoucí události byl přidán „Počet NLZP na lůžko v akutní péči“.

Magda Hettnerová, redakce Florence

Nejčastějšími nežádoucími událostmi jsou pády, dekubity a chování osob

Desítky zástupců poskytovatelů zdravotních služeb (PZS) zapojených do Systému hlášení nežádoucích událostí (SHNU) přivítala ve středu 14. září 2016 aula Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Sešli se zde společně se zástupci Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), aby se seznámili nejen s novinkami v oblasti metodických materiálů SHNU, ale především s výsledky sběru dat za druhou polovinu loňského roku.

vodní slova patřila doc. PhDr. A. Pokorné, Ph.D., která účastníky nejen přivítala a seznámila s programem setkání, ale také jim přednesla základní fakta. „K 15. červnu 2016, kdy byl sběr dat ukončen, bylo do systému zapojeno celkem 76 zdravotnických zařízení,“ uvedla úvodem doc. Pokorná s tím, že nyní je už do systému zapojeno 77 zařízení. V analýze bylo podle jejích slov zpracováno celkem 83 výkazů a pracoviště byla pro zpracování dat rozdělena do skupin A – fakultní a velké nemocnice, B – ostatní nemocnice akutní péče (původní rozdělení bylo kategorie B – větší nemocnice s více než čtyřmi základními obory, C – střední

nemocnice a D – malé nemocnice), S – specializované nemocnice a centra, P – psychiatrické nemocnice, L – lázně, léčebny a nově N – nemocnice následné péče a LDN. Sbírána byla pouze agregovaná data. Druhé sdělení se týkalo informací k metodickým materiálům a Národnímu portálu SHNU. Přednesla je PhDr. P. Búřilová, BBA. Upozornila, že v současné době jsou již hotové metodické materiály pro nežádoucí události (dále jen NU) Dekubit(y), Dieta/výživa, Dokumentace, Chování osob, Klinická administrativa, Klinický výkon, Medicinální plyny, Medicínské přístroje/ vybavení, Medikace/IV roztoky, Neočekávané zhoršení klinické-

V diskuzi vystoupila i jediná zástupkyně krajských úřadů Ing. Měrtlová z KÚ Vysočina

ho stavu, Pády, Krevní transfúze/ deriváty a Zdroje/management organizace. Na dopracování metodických materiálů pro NU Nehody a neočekávaná zranění a Technické problémy se dále musí dohodnout pracovní skupina. Všechny metodiky, včetně aktuálních informací a výsledků sběru dat, jsou podle jejích slov k dispozici na webových stránkách shnu.uzis.cz. O nedostatcích, chybách při vyplňování výkazu L(MZ)3-02 při sběru dat a o úpravě metodických pokynů pro vyplňování výkazu hovořila Ing. V. Štrombachová. Nejzásadnějšími změnami jsou podle jejích slov sloučení specializací „JIP/ARO – interna, chirurgie“ do jedné specializa-

Následující přednáška už patřila tomu, na co všichni zúčastnění netrpělivě čekali – analýze výsledků pilotního sběru agregovaných dat o hlášení nežádoucích událostí (NU) za 2. pololetí 2015, které přednesl RNDr. J. Mužík, Ph.D. Ten nejprve krátce pohovořil o způsobu sběru dat a formulářích, které k tomuto účelu slouží, a následně představil jednotlivé sledované údaje podle kategorií zdravotnických zařízení (A, B, S, P, N a L). Výskyt hlášených NU představil jednak podle kategorie poskytovatele zdravotních služeb (PZS), jednak podle jednotlivých NU. Z analýz vyplynulo, že mezi nejčastější hlášené patří NU zařazené do kategorií Dekubity, Pády, Chování osob, Nehody a neočekávaná zranění a Klinický výkon. Důležité je také srovnání výskytu hlášení NU nejen podle absolutního počtu hlášení NU, ale i v přepočtu NU na tisíc pacientů. Srovnáme-li totiž například NU Pády mezi jednotlivými PZS podle absolutního po-

zprávy našich partnerů / z konferencí

florence 10/16

Graf Srovnání výskytu/hlášení NU (pády) mezi PZS (2. pol. r. 2015) absolutní počet NU 450 400 350 300

fakultní a velké nemocnice akutní péče

ostatní nemocnice akutní péče (pův. B, C, D)

specializované nemocnice/centra

psychiatrické nemocnice

nemocnice následné péče a LDN

lázně, léčebny

250 200 150

průměrný počet NU 214 *183/237

68 *69/67

Neformální setkání zástupců PZS před zahájením setkání a odborného jednání

*včetně/bez následné péče nebo LDN

100 50 0 počet NU na 1000 pacientů 700

počet na 1000 pac.

fakultní a velké nemocnice akutní péče

ostatní nemocnice 9,33 akutní péče (pův. B, C, D) *8,21/10,33

specializované nemocnice/centra

psychiatrické nemocnice

49,90

nemocnice následné péče a LDN

83,13

lázně, léčebny

31,66

600

7,48 *5,20/10,04

Jednání probíhalo v aule Vysoké školy polytechnické v Jihlavě

500 400

6,36

300 200 100

*včetně/bez následné péče nebo LDN

0 Počet poskytovatelů, kteří NU sledují: A (N = 14 (N – 6/N – 8)); B (N = 22 (N – 9/N – 13)); S (N = 8); P (N = 17); N (N = 12); L (N = 8); celkem (N = 81)

čtu NU, pak jednoznačně vede kategorie A – fakultní a velké nemocnice s číslem 214. Přepočteme-li však počet NU na 1000 pacientů, rázem se na přední místo dostane kategorie N – nemocnice následné péče a LDN s číslem 83,16 (fakultní a velké nemocnice se přesouvají na předposlední místo v grafu s počtem 7,48) (viz graf). Stejné porovnání představil RNDr. Mužík, Ph.D., i u dalších čtyř nejčastěji hlášených NU. Současně s tím upozornil, že podle zákona musí ÚZIS zveřejňovat pouze anonymní data, ale pro jednotlivé poskytova-

tele zdravotních služeb zapojených do SHNU je vypracovávána podrobná analýza, v níž je jasně označeno, jak si konkrétní zdravotnické zařízení stojí vzhledem k průměru v dané oblasti a vzhledem k ostatním zdravotnickým zařízením ve stejné kategorii. Během svého sdělení pak upozornil ještě na nejčastější metodické chyby u hlášení tzv. jiných NU a zaměřil se i na detailní sledování pádů a dekubitů. V závěru pak upozornil, že pilotní sběr dat umožnil kvantitativní hodnocení hlášených NU a byly identifikovány hlavní me-

todické nedostatky kategorizace NU na lokální úrovni s možností sdíleného učení do budoucna. „Hlavním limitem analýzy je rozsah a úplnost předávaných údajů,“ upozornil RNDr. Mužík, Ph.D. Výjimkou jsou podle jeho slov nežádoucí události Pád a Dekubitus, které sledují a hlášení o nich odevzdali téměř všichni poskytovatelé zdravotních služeb. O všem stále existují rozdílné názory na to, zda se opravdu jedná o nežádoucí události, či o klinický jev, jehož příčinou je aktuální stav pacienta. Dalším kladem pilotního šetření je, že analýzou byla ověřena účelnost a použitelnost zvoleného způsobu sběru dat. Srovnání je tak možné provést nejen podle absolutních počtů, ale i v přepočtu na celkový počet pacientů. Díky těmto datům je možné hodnotit nejen PZS na individuální úrovni, ale i v rámci odpovídajících kategorií PZS, při srovnání mohou být zohledněny i rizikové faktory výskytu NU. „Byly zjištěny i rozdíly ve výskytu hlášených NU podle typu poskytované péče,“ uzavřel své sdělení RNDr. Mužík, Ph.D. Závěrečné slovo patřilo opět doc. Pokorné, která ještě shrnula výsledky ankety, jež měla zjistit

názor poskytovatelů zdravotních služeb zapojených do SHNU jednak na přínosnost Národního portálu SHNU, dále na kvalitu metodických materiálů využívaných v SHNU, náročnost předání dat v CUV do výkazu L(MZ)3-02 a v neposlední řadě i jejich názor na povinné předávání dat o nežádoucích událostech (NU) na centrální úrovni. „Z oslovených 76 zástupců poskytovatelů zdravotních služeb jich v anketě odpovědělo celkem 47, návratnost tedy byla 61,84 %,“ uvedla doc. Pokorná. Většina oslovených (22 určitě ano, 13 spíše ano) se přikláněla k tomu, aby měli všichni poskytovatelé zdravotních služeb v ČR povinnost hlásit informace o NU. Závěr setkání patřil diskuzi a debatám o případné změně některých metodik a potřebě zaměření systému také na NU vznikající nejen v souvislosti s poskytováním ošetřovatelské péče, ale zdravotní péče celkově v multidiciplinárním týmu. Více informací o Systému hlášení nežádoucích událostí naleznou zájemci společně s prezentacemi z tohoto setkání a aktuálními informacemi na webovém portálu shnu.uzis.cz.

zprávy našich partnerů / z konferencí

O hojení ran se opět diskutovalo, tentokrát v Českých Budějovicích Redakce Florence

Další z cyklu vzdělávacích seminářů s názvem Efektivní hojení ran – Volba krytí podle spodiny rány, které letos poprvé pořádá náš odborný časopis pro nelékařské zdravotnické pracovníky Florence, se konal v úterý 6. září 2016, tentokrát v Českých Budějovicích.

o Kruhového sálu komplexu Metropol se sjely desítky sester, aby si vyslechly sdělení lektorky Bc. Jany Dvořákové na téma hojení ran. Odpolední seminář byl opět rozdělen do tří bloků, které se týkaly

patofyziologie chronických ran, režimových opatření nutných k úspěšné léčbě ran a wound healing continuu (kontinuu hojení rány). V prvním bloku věnovaném chronickým ranám se lektorka

zaměřila především na dekubity, bércové vředy a ischemické defekty včetně diabetické nohy. Kromě charakteristiky a etiologie jednotlivých ran upozornila mj. i na novou klasifikaci dekubitů dle doporučení Evropského poradního panelu pro dekubity (EPUAP) a ukázala i nejčastější chyby, k nimž při ošetřování dekubitů dochází. K výkladu využila i názorné pomůcky znázorňující dekubitus v sakrální oblasti. Druhý blok byl věnován režimovým opatřením a zaměřil se především na kompresivní techniku u žilní nedostatečnosti. Lektorka v něm představila nejen jednotlivé typy obinadel a rozdíly v jejich užití, ale hovořila i o různých typech kompresivních punčoch a vhodnosti jejich použití. V tomto bloku se také mohly posluchačky samy zapojit a správnou kompresivní techniku si na vlastní kůži vyzkoušet. Dvě dobrovolnice představovaly pacientky a zájemkyně z řad posluchačů jim zkoušely udělat bandáž dolní končetiny. S pomocí přístroje na měření kompresního tlaku si pak ověřily, zda obinadlo dostatečně utáhly. Jejich počínání přitom mohly ostatní sledovat na promítacím plátně. Zájem byl veliký a správnou kompresi si na svých kolegyních vyzkoušela velká část přítomných.

Poslední blok semináře patřil přednášce o správném výběru krycích materiálů, použití správných antiseptik a požadavcích na krytí v jednotlivých fázích hojení. Lektorka jej doplnila o řadu kazuistik a osobních zkušeností, což mezi posluchačkami vyvolalo živou diskuzi. Na závěr každého bloku přednášek položila lektorka posluchačům kontrolní otázku, která se vztahovala k právě probraným tématům, a první, kdo na otázku správně odpověděl, získal půlroční předplatné časopisu Florence. Účastnice byly také požádány, aby vyplnily anketní lístky, které od nich byly na závěr akce vybrány. Šéfredaktorka časopisu Florence z nich pak po skončení přednášek vylosovala tři výherkyně, které dostaly dárek od partnera akce. O tom, že akce má mezi zdravotníky úspěch, svědčí i fakt, že další dva semináře, které se budou konat 5. října 2016 v Praze a 2. listopadu 2016 v Ostravě, jsou už nyní kompletně obsazené. Ti, kdo se na semináře nestihli letos přihlásit, však nemusejí zoufat. Časopis Florence bude tento cyklus seminářů znovu pořádat i příští rok. Informace se čtenáři včas dočtou v časopise i na webových stránkách www.florence.cz v rubrice Vzdělávání/vzdělávací akce.

fota: ÚZIS, Profimedia

INZERCE

Novela zákona o NLZP byla hlavním tématem diskuzního fóra XXII. královéhradeckých ošetřovatelských dnů Magda Hettnerová, redakce Florence

Již tradiční Královéhradecké ošetřovatelské dny se konaly ve dnech 8.–9. září 2016 na Univerzitě Karlově v Hradci Králové. Novinkou letošního roku bylo diskuzní fórum na téma Jak získat a udržet nelékařské zdravotnické pracovníky ve zdravotnictví, které se konalo první den akce.

a XXII. ročníku akce, kterou pořádá Česká asociace sester (ČAS) – region Hradec Králové ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Hradec Králové (FN HK), Nadací pro rozvoj v oblasti výživy, metabolismu a gerontologie a pod záštitou primátora města Hradec Králové, přijali letos pozvání prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochmanová, MBA, primátor města Hradec Králové MUDr. Zdeněk Fink, lékařský náměstek FN HK prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc., papežský prelát z Biskupství královéhradeckého mons. Mgr. Josef Socha, děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové (LF UK HK) prof. MUDr. RNDr. Miroslav Červinka, CSc., předseda správní rady Nadace pro rozvoj v oblasti výživy, metabolismu a gerontologie MUDr. Róbert Hromádka, ředitelka NCO NZO Mgr. Jana Mikulková, MBA, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FN HK Mgr. Dana Vaňková, předsedkyně ČAS – region Hradec Králové Mgr. Ivana Šlajsová a ředitelka VOŠZ a SZŠ Hradec Králové PaedDr. Soňa Lamichová. Po úvodních slovech a zdravicích všech zúčastněných hostů se za výkonný výbor ČAS re gionu Hradec Králové rozloučila Mgr. I. Šlajsová, která oznámila, že po dvou volebních obdobích už nebude znovu na post předsedkyně regionu kandidovat.

ČAS: Novela zákona nové sestry nepřinese Potom přišel na řadu první blok přednášek, v němž úvodní slo-

vo patřilo prezidentce ČAS PhDr. M. Šochmanové, MBA, která pohovořila na téma aktuální problematika sester z pohledu ČAS. Mluvila především o tom, co bylo poté hlavním tématem diskuzního fóra, a to o chystané novele zákona č. 96/2004 Sb., kterou v červnu letošního roku schválila vláda (a která dne 9. 9. 2016 prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně – pozn. red.) a která mj. zavádí systém vzdělávání 4 + 1, ruší kreditní systém a mnoho dalšího. Prezidentka ČAS upozornila, že změna systému vzdělávání nové sestry do praxe nepřinese, protože sestry v praxi trápí jiné problémy, než je vzdělávání. Nejvíce to je jejich nízké finanční ohodnocení, přetíženost v praxi, vztahy na pracovišti a také to, jak sestry vnímá česká společnost. Medicína se posouvá dopředu a mění se i pacienti, kteří jsou mnohem informovanější a vyžadují více informací než kdysi. Populace navíc stárne, takže pacienti vyžadují více péče, více empatie a trpělivosti, a na to vše musejí zdravotníci reagovat. „Musíme si také uvědomit, že stávající střední zdravotnická škola už dávno není, co bývala. Už to není elitní výběrová škola, na kterou se dostali jen studenti s vynikajícím prospěchem. I učební osnovy jsou jiné a mění se i studenti, kteří dnes dospívají a dozrávají mnohem později. Proto je nutné to, co je běžné všude jinde v Evropě, aby po střední škole sestry ještě absolvovaly tříleté kvalifikační studium, které v současné době nej-

florence 10/16

více vyhovuje,“ upozornila PhDr. M. Šochmanová, MBA. Upozornila také na to, že novela bez problémů prochází legislativním procesem, aniž by odborná veřejnost byla seznámena s tím, jak má jednoleté studium pro absolventy střední zdravotnické školy na vyšších odborných zdravotnických školách vůbec vypadat. „Obávám se, že pokud bude novela zákona č. 96/2004 Sb. v této podobě přijata, dojde nejen ke snížení kvality péče o pacienta, ale i k vyvolání chaosu mezi nelékařskými zdravotnickými pracovníky,“ řekla. Současně však upozornila, že některé novinky, které má novela přinést, jsou správné. Například to, že vyhláška odstraňuje práci pod odborným dohledem. V závěru svého sdělení ještě upozornila, že problém s nedostatkem personálu je dán na řadě míst také tím, že současní

Prezidentka ČAS upozornila, že změna systému vzdělávání nové sestry do praxe nepřinese, protože sestry v praxi trápí jiné problémy, než je vzdělávání. zdravotničtí asistenti (které novela zákona č. 96/2004 Sb. nově označuje jako praktické sestry – pozn. red.) jsou na řadě pracovišť špatně zařazováni. Další přednáška patřila ředitelce NCO NZO v Brně Mgr. J. Mikulkové, MBA, která mluvila o programech, jež NCO NZO zajišťuje pro rozvoj a podporu celo-

životního vzdělávání zdravotnických pracovníků. O tom, co je to morální distres sester, pohovořil prof. PhDr. J. Mareš, CSc., z LF UK HK a výsledky svého šetření na téma Kvalita života pomáhajících profesí z pohledu všeobecných sester přednesla V. Gigalová z LF UK HK. Dopolední blok přednášek uzavřela vedoucí a vrchní sestra Domácího hospice Duha, o. p. s., J. Sieberová, jež mluvila o svých zkušenostech s vedením týmu tohoto domácího hospice, který funguje v Hořicích. Následovalo diskuzní fórum, do kterého se kromě hostů konference zapojili i předseda POUZP Bc. Tomáš Válek, DiS., náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči FN Ostrava Bc. Mária Dobešová a prof. MUDr. Jiří Manďák, Ph.D., z LF UK. Diskuze se točila kolem témat, jak přitáhnout mladé lidi k profesi zdravotní sestry, jak udržet nelékařské zdravotnické pracovníky (NLZP) v praxi, novela zákona č. 96/2004 Sb. a systém vzdělávání 4 + 1. Diskuze byla bohatá a podle reakcí sálu bylo patrné, že se jedná o témata aktuální, která vyvolávají hodně otázek i emocí.

Cévní vstupy byly hlavním tématem odpoledního bloku Odpolední část prvního dne konference byla rozdělena do dvou bloků a paralelně s nimi probíhalo v druhém sále setkání sekce seniorek ČAS. První odpolední blok přednášek odstartovala B. Taufmanová z I. interní kardiologické kliniky FN HK, která se ve svém sdělení s názvem Historie a současnost

O aktuální problematice sester z pohledu ČAS hovořila prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochmanová, MBA

fota: Magda Hettnerová, Mgr. Jaroslava Knapová

zprávy našich partnerů / z konferencí

i. v. vstupů ohlédla za čtyřiceti lety své praxe na II. a I. interní klinice, převážně na jednotkách intenzivní péče. Stručně popsala vývoj zdravotnických pomůcek a materiálů od těch, které si sestry vyráběly a připravovaly samy, až po moderní sady, které se k jednotlivým výkonům používají dnes. Na její přednášku navázaly D. Vlášková z Kardiochirurgické kliniky FN HK a R. Čiperová z téže nemocnice, které mluvily o péči o cévní vstupy a o péči o pacienta s centrálním žilním katetrem. Katetry a venózní porty byly tématy i dalších přednášek prvního odpoledního bloku.

Zajímavá přednáška I. Dvořáčkové z FN HK s lehce provokativním názvem S jakými materiály pracujeme a s jakými bychom chtěli pracovat? zahájila závěrečný odpolední blok. V krátkém zamyšlení položila autorka v úvodu několik otázek: Vyhovují nám pomůcky, které používáme při péči o pacienta? Jaká jsou kritéria při nákupu speciálního zdravotnického materiálu? Zajímá se někdo o problémy s tímto speciálním zdravotnickým materiálem (SZM)? Řešíme reklamace? Spolupracuje obchodní úsek s ošetřovatelským? Můžeme něco my, nelékaři, udělat pro

to, abychom pracovali s kvalitními pomůckami? A máme nějaká omezení při výběru a nákupu pomůcek pro ošetřovatelskou péči? Ve svém sdělení pak hledala odpovědi na tyto a další otázky a uzavřela je s tím, že výběrová řízení v oblasti SZM jsou pro zdravotníky značně náročná, je velice důležitá úzká spolupráce obchodního a ošetřovatelského úseku, klíčovou roli hraje správná edukace zdravotníků při používání SZM a pouze používání kvalitních výrobků správným postupem vede ke spokojenosti nejen zdravotnických pracovníků, ale i pacientů a ekonomů.

Pod Ještědem se konaly dvě konference sester Mgr. Jaroslava Knapová, Chirurgické centrum, Krajská nemocnice Liberec, a. s.

V barvách podzimu se konaly ve městě pod Ještědem hned dvě konference sestřiček Krajské nemocnice Liberec, a. s. První byla již šestá série přednášek s názvem Sestra v akci a druhý byl X. turnovský ošetřovatelský den.

onference Sestra v akci přilákala po prázdninách do přednáškového sálu střediska vědeckých informací Krajské nemocnice Liberec (KNL) odbornou veřejnost opět v hojném počtu. O zajímavá sdělení nebyla ani tentokrát nouze. V průběhu celého odpoledne se za řečnickým pultem vystřídalo devět přednášejících, včetně Mgr. Marie Fryaufové, ředitelky KNL pro ošetřovatelskou péči. Hned v úvodu zazněla přednáška, která nás provedla vývojem sesterské uniformy, jednoho ze symbolů ošetřovatelství, od minulosti po současnost, a to nejen v České republice, ale i v zahraničí. O další dvě přednášky se postarali lékaři chirurgického centra liberecké nemocnice. První byl MUDr. Alexandr Škaryd, který nás seznámil s využitím laseru v estetické chirurgii, a druhá byla MUDr. Lucie Brzulová, která nám představila chirurgickou léčbu karcinomu prsu.

Jak se chránit před slunečními paprsky, jak rozpoznat příznaky maligního melanomu a kdy navštívit dermatologa, to vše bylo předmětem čtvrté přednášky. I následující obsah se týkal onkologických témat. V dalších přednáškách jsme tak měli možnost posoudit diferenciální diagnostiku gynekomastie a karcinomu prsu u mužské populace. O tom, že zapojit se do aktivního života není pro stomické pacienty jednoduché, není pochyb. S využitím irigace – jedné z metod, jak zvládat vyprazdňování pacientů s kolostomií, nás seznámila stomická sestra Bc. Alena Novotná. Podívat se do zahraničí jsme pak měli možnost prostřednictvím přednášek s názvem Pohlednice z Maastrichu a Pohlednice z Ukrajiny Bc. Jakuba Kopeckého a Mgr. Marie Fryaufové. Kontrast obou příspěvků nás usvědčil v tom, že to, co spojuje naši ošetřovatelskou práci, není kvalita vybavení našich pracovišť, ale ochota pomoci, lidský

přístup, dostatek empatie a kaž dodenní úsměv na tváři.

V Turnově se diskutovalo o vzdělávání, komunikaci a ošetřovatelství Jubilejní X. turnovský ošetřovatelský den, který byl určen pro nelékařské zdravotnické pracovníky, hostilo Kulturní centrum Střelnice v Turnově v úterý 27. září 2016. Odbornou konferenci pořádala turnovská nemocnice pod záštitou Vědecké rady Krajské nemocnice Liberec, a. s. Program konference byl zvolen tak, aby si účastníci odnesli důležité informace z oblasti vzdělávání, komunikace a ošetřovatelství. V části věnované vzdělávání patřila k významným hostům ředitelka Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) v Brně Mgr. Jana Mikulková, MBA, která se s námi podělila o novinky týkající se celoživotního vzdělávání všeobecných

Další přednášky se pak týkaly například žilních vstupů u novorozence, drenážních systémů v urologii a péče o ně nebo potřeb dětí s onkologickým onemocněním. Nabitý byl i program druhého dne konference, během kterého zazněla sdělení zaměřená například na edukaci pacientů na dialýze, pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou, na práci dentálních hygienistek či sdělení týkající se nové léčby dekubitů, léčby inkontinenční dermatitidy a řada dalších. Nechyběla samozřejmě ani posterová sekce a společenský večer.

sester, navrhovaných změnách ve vzdělávání dětských sester a o zkušenosti z realizace některých projektů. Další část odborného programu se zabývala komunikací. Dozvěděli jsme se v ní například, jak zvládnout agresivního pacienta, a další informace obohacené o užitečné postřehy z intervencí manažerky komunikace a psychosociální péče. Následující blok byl pak zaměřen na ošetřovatelskou péči v klinických oborech. Toto téma je v rámci konference již tradiční. Turnovská nemocnice se pochlubila bariatrickou chirurgií a uplatňováním multikulturního přístupu k zahraničním pacientům, novým pracovištěm zaměřeným na léčbu nespecifických střevních zánětů, rodinnými pokoji a novým přístupem k aktivizaci seniorů. Sdělení zaměřené na zajištění bezpečí pacienta a personálu v oblasti léčiv pak popisovalo problémy, se kterými se potýkají všechna zdravotnická zařízení, od objednávání léků přes jejich skladování a podávání až k jejich likvidaci. Ředitelka SZŠ v Turnově Mgr. Lenka Nováková nám také připomněla 55. výročí založení této školy a popsala, jak se měnily podmínky pro studium od vzniku školy až po současnost. Jsme přesvědčeni, že takové akce, jako byl X. turnovský ošetřovatelský den, posílí naši vzájemnou komunikaci a budou prospěchem pro ovlivnění kvality v ošetřovatelství.

public relations

Diabetes mellitus jako nejčastější příčina selhání ledvin Diabetes mellitus, hypertenze či kardiovaskulární onemocnění bývají nejčastějšími příčinami selhání ledvin. Podle odborníků trpí některou formou onemocnění ledvin každý desátý člověk. Ne všichni však o skrytém onemocnění vědí, proto je důležité se na případná onemocnění ledvin zaměřit již při preventivních prohlídkách u praktického lékaře.

Zvýšená hladina krevního cukru u diabetiků v letech trvání trvale poškozuje tepenné řečiště a též ledvinové glomeruly

tomatizovaná peritoneální dialýza (APD) prováděná pomocí přístroje – cycleru, obě se stejným napojením přes peritoneální katetr. Volbu mezi CAPD a APD ovlivňuje nejen přání pacienta, ale i vlastnosti pobřišnice jako membrány, zejména její propustnost, která se během doby na dialýze může měnit. Odstraňování nadbytečných tekutin lze ovlivnit zvoleným typem dialyzačního roztoku – některé roztoky mají větší schopnost nasávat více tekutin,“ dodává MUDr. Zuzana Bitterová. Výhodou peritoneální dialýzy je, že pacienti nemusejí dojíždět třikrát týdně na hemodialýzu a na ambulantní kontroly docházejí do nemocnice pouze jednou za 4–6 týdnů. Mohou pracovat, cestovat nebo pobývat na chalupě. Vhodnější může také být pro pacienty s těžším postižením srdce, tekutiny jsou z těla odstraňovány postupně, což je pro srdce šetrnější. Pacienti mají i větší dietní volnost, lépe lze u nich kontrolovat krevní tlak a déle si udrží schopnost močit. Jednou z velkých předností peritoneální dialýzy je léčení pacien-

ta v jeho domácím prostředí a do určité míry i přizpůsobení léčebného režimu jeho individuálním potřebám. Peritoneální dialýzu si v ČR většinou vybírají soběstační pacienti, kteří jsou schopni zvládat jak léčbu, tak často i práci, s tudium a další aktivity. Věk populace se však zvyšuje a spolu s tím vzrůstá i počet nemocných, kteří jsou nějakým způsobem handicapováni a nejsou schopni se o svou léčbu postarat. Přitom se ale nechtějí léčit v nemocnici nebo jiném zařízení. Ani pro tuto skupinu nemusí být peritoneální dialýza nedostupná díky službám agentur domácí péče. Zdravotní sestra přichází za pacientem a pomáhá s provedením výměny dialyzačního roztoku. Na jednu proceduru se počítá 50 minut času sestry a drobný spotřební materiál (sterilní rukavice, rouška a odpadkový box). Výkon je dle indikace nefrologa možné provádět až pětkrát denně, standardně se provádí čtyřikrát denně. Speciálním materiálem potřebným k léčbě zásobuje pacienta přímo nefrologické pracoviště.

fota: Baxter

ednou zničená ledvinová tkáň již nejde vyléčit. Čím méně funkční tkáně je zničeno, tím větší je naděje, že ledviny budou moci déle fungovat. „Důslednou léčbou diabetu a hypertenze vhodnou kombinací antihypertenziv s nefroprotektivním účinkem a zdravým životním stylem lze zpomalit další zhoršování funkce ledvin. Pokud stav dospěje až do selhání ledvin, je nutné začít s peritoneální dialýzou či hemodialýzou nebo pacientovi ledvinu transplantovat. Nejvýhodnější je, pokud může být ledvina transplantována preemptivně, ještě před zahájením dialyzační léčby, zvláště má-li pacient mezi svými blízkými vhodného živého dárce,“ říká k možnostem léčby selhaných ledvin MUDr. Zuzana Bit terová, primářka nefrologicko-dialyzačního oddělení v ústecké Masarykově nemocnici. Onemocnění ledvin s diabetem souvisí velmi úzce. Zvýšená hladina krevního cukru u diabetiků v letech trvání trvale poškozuje tepenné řečiště a též ledvinové glomeruly. Onemocnění se v prvním stadiu projevuje únikem albuminu do moči, v dalším stadiu je možné detekovat v moči narůstající množství bílkoviny, postupně se snižuje funkce ledvin a stav může dospět až do úplného selhání ledvin. O nebezpečí neléčeného diabetu 2. typu svědčí i skutečnost, že mezi dialyzovanými pacienty je 40 % diabetiků. „V naší nefrologické ambulanci pacientům s významně omezenou funkcí ledvin představujeme možnosti náhrady funkce ledvin. Obecně se dá říci, že většina pacientů se může rozhodnout, jakou formu dialýzy si zvolí, tedy hemodialýzu, či peritoneální dialýzu (PD). Na našem pracovišti se v současnosti staráme o dvanáct PD pacientů. Peritoneální dialýzu lze provádět dvěma způsoby. Existuje kontinuální ambulantní peritoneální dialýza (CAPD) a au-

cyklus seminářů

Efektivní hojení ran volba krytí podle spodiny rány

2. 11. Ostrava

Clarion Congress Hotel

Program:

14.00–14.15 Registrace účastníků 14.15–14.20 Úvodní slovo 14.25–15.25 Patofyziologie chronických ran

15.25–15.40 15.40–16.40

16.40–16.55 16.55–18.25

18.25–18.30

– dekubity – bércové vředy – ischemické defekty + diabetická noha Přestávka Režimová opatření nutná k úspěšné léčbě – komprese u žilní nedostatečnosti, lymfedému – rozdíl v technice Přestávka Wound healing continuum – fáze hojení – výběr materiálů dle spodiny rány dle generických skupin – antiseptika – požadavky na krytí v jednotlivých fázích hojení Předávání certiﬁkátů Přednášející:

Bc. Jana Dvořáková, lektor certiﬁkovaného kursu hojení ran, NCO NZO, Brno

Konference je určena pro všeobecné sestry, zdravotnické záchranáře a farmaceutické asistenty. Pro nelékařské zdravotnické pracovníky je konference zařazena do kreditního systému dle vyhlášky č. 4/2010 Sb. a účastníkům akce náležejí 4 kredity. Registrujte se na www.ﬂorence.cz/vzdelavani/akce. Registrační poplatek 100 Kč. Změna programu vyhrazena. partner

pořadatel

pod záštitou

zkušenosti ze zahraničí

florence 10/16

Vzpomínky na stáž na rehabilitační klinice Bavaria Kreischa Pracovat v Německu a ještě k tomu na prestižní rehabilitační klinice? Komu by se o tom nesnilo? Když se mi tato příležitost v roce 2013 jako tehdejšímu studentovi Vyšší odborné školy zdravotnické Havlíčkův Brod naskytla, neváhal jsem ani minutu. Moje stáž na klinice Bavaria Kreischa nedaleko Drážďan, kam jsem vycestoval společně s několika dalšími spolužáky, se odehrála od 2. do 29. listopadu.

ředtím, než jsme odjeli, jsme však museli absolvovat povinné kurzy německého jazyka a složit zkoušku z jazyka na úrovni B1. Během stáže jsme bydleli v malém penzionu, odkud jsme na kliniku Bavaria denně docházeli. Areál nemocnice byl společně s přilehlým parkem impozantní stavbou a architektonicky připomínal barokní komplex. Podle informací, které nám byly poskytnuty, byl vystavěn v letech 1992 až 1994 (obr. 1). Když jsme na kliniku dorazili první den, naše šéfová Fr. Schulze nám ukázala oddělení a přiřadila nás na jednotlivá pracoviště. Také nás představila vrchním sestrám daného oddělení (německy Wohnbereichleitung). Nejprve jsme si mysleli, že půjde jen o rehabilitaci, ale mýlili jsme se. Na této klinice jsou různá oddělení, např. ORL, urologie, onkologie, kardiologie, JIP, neurologie apod. Většina z nás byla přiřazena na neurologické oddělení, jedna kolegyně byla přiřazena na JIP. Klinika na nás působila ohromujícím dojmem. Komplex v sobě zahrnuje hned několik klinik a patří mezi ně i dětská klinika. Tam jsme chodili jen na exkurze, ale i tak jsme měli možnost nahlédnout na chod oddělení a seznámit se s dokumentací, množstvím terapií apod. Kapacita všech lůžek, která se nacházejí v hlavním komplexu kliniky Bavaria, činí kolem 1000 lůžek a pracuje tu více než 1800 zaměstnanců z různých koutů země. Klinika, kde jsme působili, disponovala vlastním RTG a CT zařízením i endoskopickým sálkem (obr. 2). Výrobci ortopedických pomůcek a vložek se nacházejí přímo v areálu. Dále tu je kavárna, minimarket, butik, holičství, pedi-

kérka, bazény a koupaliště (po dohodě s nadřízenými sem smějí chodit i zaměstnanci).

Sanitářky tu nenajdete, péči zajišťují sestry a terapeuti Když jsme se seznámili s klinikou, plány a s dokumentací, mohli jsme konečně zavítat na oddělení, kde jsme, jak jsem psal již v úvodu, byli představeni vrchním sestrám a „bratrům“. Ti nás každé ráno přidělili k příslušným sestrám (mentorkám), které nás měly ten den na starost. Ráno se na každém oddělení začínalo pracovat individuálně (obr. 3), ale průměrně se začínalo v 6.30 hodin. Sestry si ráno vzaly potřebnou dokumentaci s sebou a šly ke svým klientům podle daného plánu. Nutno podotknout, že každá sestra měla jen

tři až pět klientů, ale nefungoval tu žádný pomocný personál jako u nás, tedy ani sanitářky, ani ošetřovatelky. Sestry si musely veškerou péči o klienty obstarat samy. To má samozřejmé své výhody i nevýhody. Nám se však zdál tento systém efektivnější a lépe propracovaný. Po příchodu na pokoje, které byly většinou dvoulůžkové (obr. 4), změřily sestry klientům fyziologické funkce a také ranní glykémii. Ta se tu odebírala hlavně z ušního lalůčku, a to z jednoho prostého důvodu – klienti potřebovali cit v prstech na rukou pro ergo- a fyzioterapii. Sestra s pacienty prohodila pár vlídných slov a podívala se na rozpis jejich terapií, který visel na stěně v každém pokoji pro každého klienta zvlášť. Poté odebrala jednot-

fota: autor

Bc. Ondřej Machala, DiS., zdravotní sestra nyní pracující v SRN

zkušenosti ze zahraničí

livým pacientům odběry, které měli naordinované, a klienty, kteří měli tracheostomickou kanylu, odsála. Na každém oddělení byl k dispozici odsávací přístroj a rukavice na jedno použití. Poté dostali klienti své léky, a to jak v tuhé formě, tak v drcené. Jakmile bylo vše potřebné vykonáno, mohla jít sestra k dalšímu klientovi, až byly projity všechny pokoje. Teprve pak se šlo na ranní hygienu. U některých klientů ji vykonávala sestra, u některých fyzioterapeutický tým, který u klienta provedl rovnou i terapii. Při hygieně se také prováděly převazy, a to jak tracheostomických kanyl, tak PEGu, nasogastrické sondy (NSG), ale i flexyl, bandáží a dalších převazů, které klient vyžadoval, ať už měl drobná poranění, nebo chronické rány. Na každém pokoji byly převazové vozíky, ve kterých byl vždy dostatek materiálu (obr. 5). Po hy gieně se každý vozík očistil a vydezinfikoval. Po ranní hygieně se klienti oblékli a posadili na vozíky. Pokud byl k lient těžký a sestra neměla nikoho po ruce, kdo by jí pomohl, vypomohla si zvedákem, tzv. liftem. Každému klientovi se převlékla postel do čistého ložního prádla a poté se někteří k lienti odvezli na vozících do vestibulu oddělení, kde se scházeli na snídani. Pacientům, kteří se léčili s diabetem mellitem, byl před snídaní aplikován inzulin. Všimli jsme si tu jedné zvláštnosti – pokud pacient zemře nebo je přeložen jinam, jeho inzulinové pero se vždy vyhodí. Pokud je přeložen na jiné oddělení v rámci kliniky, dostane pero nové. Mobilní klienti se do vestibulu dopravili sami a o zbytek se postaral zkušený personál. Imobilním klientům byla strava podávána parenterálně pomocí NGS. Svůj stůl měli ve vestibulu také ergoterapeuti, kteří klienty učili, jak se najíst, znovu si osvojit správné stravovací návyky a vše, co s tím souvisí (např. podat si sklenici, otevřít si láhev apod.). Ostatní klienti se najedli sami nebo s dopomocí sestry. Tím práce sester končila a nastal čas pro ergo- a fyzioterapeuty. Ti klienty učili např. jak chodit po rovině, po schodech, šlapat na kole (obr. 6), učili je vstávat z vozíku anebo je učili chodit s různými typy protéz. Ergoterapeuti byli podstatnou součástí kliniky. Učili klienty různým logickým a motorickým dovednostem, ať už šlo o otevírání dveří, vyšroubování matky ze závitu apod. Hráli s nimi také nejrůznější logické hry. Když byl na kliniku přijímán nový klient, ujala se jej sestra, která s ním

vyplnila všechny potřebné dokumenty, podobně jako u nás v České republice, jen s tím rozdílem, že ráno se tomuto pacientovi odebrala krev na základní krevní vyšetření a udělaly se mu výtěry z nosu, úst, krku a také z konečníku. Pokud bylo klientovi třeba odebrat krev na ASTRUP, namočil se tampon do roztoku, který zlepšuje prokrvení, klientovi se přiložil na ušní lalůček a nechal se tam, dokud nepřišla sestra, která odběr provedla. Po svačině, která byla kolem 9.30 hodin, provedla sestra inventář v převazovém vozíku, které byly

na pokojích, a v případě potřeby jej doplnila ze skladu (obr. 7). Poté se věnovala administrativě. Já jsem jako praktikant pomáhal ostatním kolegům a kolegyním s transportem klientů na různá vyšetření – RTG nebo CT. Jedna věc tu byla jedinečná, a to „transportní dialýza“. Šlo o přístroj, který se dal vzít ke klientovi na pokoj a dialýza tak mohla proběhnout v pohodlí jeho pokoje. Přístroj měl speciální náplň, která vydržela na dialýzu několika klientů. V průměru trvala tato dialýza šest hodin a po jejím skončení se ozval zvukový signál (obr. 8). Pokud byli klienti

soběstační, mohli si jít zaplavat do některého z mnoha bazénů, které se nacházely přímo na klinice (obr. 9). Oddělení byla dále vybavena dezinfekčními místnostmi, sklady s čistým prádlem a byly tu i sklady s různými věcmi jako např. NGS, sběrné sáčky na moč, močové katetry, nutriční nápoje aj. (obr. 10). V době oběda sestry opět změřily pacientům-diabetikům hladinu glykémie a aplikovaly jim inzulin. Společně s fyzioterapeuty pak po obědě uložily klienty do lůžek. Na klinice se pracovalo v třísměnném provozu.

Pohodlí klienta na prvním místě i na JIP Na jednotkách intenzivní péče byl harmonogram podobný jako na jiných odděleních. Bylo zde ale několik zvláštností: → Odběry na ASTRUP a mineralogram se neposílaly do laboratoře, ale ihned se vyhodnocovaly na oddělení, kde k tomu byl určený přístroj. Personál tak měl výsledky okamžitě k dispozici. → Pokud měl klient naplánované vyšetření (gastroskopie, UZ apod.), přišel lékař i s příslušným vyba-

florence 10/16

vením přímo na pokoj za pacientem. Komfort tu tedy nechyběl. → U většiny klientů se musely každou hodinu zapisovat TK, P, D, saturace O2 a diuréza. → Pokud jel klient na RTG vyšetření, jel i s postelí. Navíc u sebe musel mít kyslíkovou lahev, saturační čidlo, malý přenosný monitor a někdy i resuscitační kufřík.

Na Dětské klinice se děti léčí i učí Dětská klinika je jednou z mnoha klinik areálu Bavaria (obr. 11). Jedná se opět o rehabilitační kliniku pro děti, která má různá oddělení (neurologie, jednotky intenzivní péče apod.), jež jsou barevně rozlišena. Tato klinika má své ergoterapeuty, fyzioterapeuty a také dětské sestry. Existuje tu roaming-in stejně jako u nás. Děti tu „bydlí“ pospolu, většinou po čtyřech až pěti. Tato klinika nabízí také privátní školu, takže děti nemusejí chodit nikam daleko a nepřijdou o výuku. Na této klinice se také specializují odborníci (ergoa fyzioterapeuti) z nedalekých Drážďan. Klinika disponuje vlastní posilovnou a ergoterapeutickou dílnou,

kde si mohou děti hrát, vytvářejí tu různé obrázky nebo předměty z keramiky apod. Dále tu mají i další terapeutická cvičení, jako je muzikoterapie, sportovní terapie, logopedie a další. Ve vestibulu kliniky byl prostor, kde mohly děti jednou týdně sledovat divadlo, které pro ně přichystali pracovníci kliniky (obr. 12). Opět tu byly různé přístroje a pomůcky, které pomáhaly zdravotnickému personálu při jejich práci s klienty. Výživové poradenství je také jednou z hlavních funkcí této kliniky, proto tu je kuchyně, v níž si děti mohou samy vyzkoušet různé recepty na jídla vhodná pro jejich dietu, popřípadě, pokud se jednalo o diabetiky, jak zacházet s výměnnými jednotkami a mnoho dalšího. Toto poradenství bylo určeno dětem s diagnózou diabetes mellitus I. a II. typu, celiakie, obezita, Prader-Willi syndrom, onemocnění ledvin aj. Interiér budovy na nás působil velmi přátelsky a vyvolával příjemnou atmosféru. fota: autor

zkušenosti ze zahraničí

Historie praktické výuky v ošetřovatelství v ČR do začátku 2. světové války Souhrn:

Klíčová slova:

Tato práce se zabývá historií praktické výuky ošetřovatelského personálu (mimo babictví) na území České republiky od prvních zmínek v literatuře po období začátku 2. světové války. Informace o praktickém vzdělávání v ošetřovatelství byly získávány kvalitativní obsahovou analýzou dat nalezených zdrojů. Ve sledovaném období téměř neprobíhala organizovaná praktická výuka. Ve středověku byly učiněny pokusy o zavedení a sepsání pravidel pro ošetřování potřebných, ta však byla využívána pouze lokálně a po omezenou dobu. V novověku se o zorganizování praktické výuky pokoušeli členové církevních řádů či lékaři. Se vznikem ošetřovatelských škol již hovoříme o praktické výuce. praktická výuka – ošetřovatelský personál – škola – historie.

History of practical training in nursing in the CR until beginning of World War II Summary:

Keywords:

The history of practical training of nursing staff (without midwifery) in the Czech Republic from the first references in literature until the beginning of WW2 was discussed. Quantitative content analysis of the references was used to obtain information about practical training in nursing. There was not organized practical training program in reporting period. Writing and introducing of rules for health-related treatment have been attempted in Middle Ages, however it was limited to specific geographic region and time. In Modern Ages, the members of religious orders or physicians tried to organize the practical training of nurses which officially became the part of the education programs in newly established nursing schools. practical training – nursing staff – school – history.

Mgr. Zuzana Červenková, PhDr. Kateřina Horáčková, DiS., Mgr. Hana Ochtinská, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Úvod O historii vzdělávání v ošetřovatelství, a později všeobecných sester u nás i v zahraničí, již bylo napsáno mnoho monografií a článků v odborných časopisech. S otázkou vzdělávání souvisí i existence písemností o ošetřování v praxi, získávání praktických zkušeností a dovedností a později i odborná praxe.

Cíl práce Zjistit, jak byly předávány praktické zkušenosti a dovednosti budoucím

ošetřovatelkám, ošetřovatelům či později sestrám.

Metodologie Informace o praktickém vzdělávání v ošetřovatelství byly získávány kvalitativní obsahovou analýzou dat z odborných publikací, z článků v odborných periodikách, z kvalifikačních prací a doplňkově i z dat na internetu. Zdroje ke studiu byly vyhledávány po zadání klíčových slov: historie odborné praxe, historie odborné výuky ošetřovatelství, dějiny péče, ošetřovatelská praxe, praktické zkušenosti, ošetřování nemocných, historie praxe apod. Celkem bylo analyzováno 21 zdrojů. V mnohých se informace opakovaly, proto jsou citovány jen ty subjektivně nahlížené jako nejdůleži-

tější. Za nejpřínosnější pro studium historie ošetřovatelského povolání lze jistě považovat dílo Kafkové Z historie ošetřovatelství, vydané v roce 1992 v Brně. Kniha je uceleným přehledem historie ošetřovatelství a vzdělávání v ošetřovatelství od nejstarších dob do období po 2. světové válce. Je dělena do čtyř kapitol: I. Počátky ošetřovatelství u nás do roku 1918, II. Vývoj ošetřovatelství a vzdělávání sester v letech 1918–1939, III. Práce sester v době fašistické okupace 1939–1945, IV. Sestry v prvém poválečném období. Unikátní je kapitola I., ve které jsou zpracována historická fakta od starověku do roku 1918, která nelze v jiných zdrojích takto podrobně a uceleně vyhledat. Fakta z 20. století autorka hojně

historie

čerpala z archivních pramenů, především z novin, časopisů a dokumentů jednotlivých pracovišť. Texty jsou doplněny dobovými fotografiemi a dokumenty.

Výsledky Vzdělávání porodních bab, dnešních porodních asistentek, začalo dříve a bylo rozvinutější než u sester, protože porodní báby pracovaly, dnešními slovy řečeno, v primární péči a samostatně přiváděly na svět jednu generaci za druhou (Farkašová, 2006). Historie babictví i praktické výuky v něm je více zmapovaná než v ošetřovatelství, proto není náplní tohoto sdělení.

foto: Profimedia

Středověk První, i když velmi malé zmínky o výchově a vzdělávání „ošetřovatelského personálu“, ranhojičů, mastičkářů či lazebníků můžeme v literatuře najít již od středověku. Rozhodně nelze uvažovat o odborné literatuře či praktické výuce tak, jak ji známe dnes. Ve středověku, ale pravděpodobně i dříve byly zkušenosti z péče o potřebné a z ošetřování nemocných předávány z generace na generaci během výkonu činností. Vliv na podobu ošetřování nemocných měly ve středověku charitativní organizace a církevní řády. Péče probíhala v domácnostech nebo v církevních špitálech. Personál nebyl odborně připravován, často šlo o samouky, kteří uměli číst – mnichy a kněží (Plevová, 2011), nebo o osoby, které přejí maly zkušenosti svých předchůdců (Plevová, Slowik, 2008). Velkou postavou českého ošetřovatelství byla ve 13. století Anežka Přemyslovna, zvaná Česká. Založila několik klášterů a řád křižovníků s červenou hvězdou. Pro ošetřování chudých a nemocných vypracovala pro členy řádu účelný systém a konkrétní pravidla (Plevová, 2011; Kafková, 1992). To je historicky první zmínka o „učebnici ošetřovatelství“ na našem území. V roce 1348 byla založena Karlova univerzita vč. lékařské fakulty. S tím nastal rozvoj lékařského a zdravotnického písemnictví a vzdělávání. Jednalo se však spíše o vzdělávání lékařů. Od roku 1620 působí v Praze Na Františku řád milosrdných bratří, který provozoval charitní a ošetřovatelskou činnost. Tento řád si vychovával vlastní ošetřovatele. Podle řádových stanov prošel každý novic ročním od borným zapracováním, teprve pak

složil slib a mohl se věnovat samostatnému opatrování nemocných. V rámci konventů milosrdných bratří byly zakládány další špitály, v nichž se postupně propracovávaly zásady ošetřování nemocných (Bogar, 1934 in Kafková, 1992). Při čtení literatury ze středověku lze v souvislosti s ošetřováním nemocných narazit na pojem „bekyně“. Jejich společenství krátce zmiňují Svobodný s Hlaváčkovou (1999), více informací, kdo bekyně byly, lze nalézt v pramenech souvisejících s křesťanstvím. Např. na webu s teologickou tematikou se píše: „Jednalo se o laické osoby, jež

pozn. aut.) „Prvé pokyny pro vzdě lávání ošetřovatelů nemocných“. Tento lékař a člen řádu milosrdných bratří působil na medicínsko-chirurgické škole založené při nemocnici milosrdných bratří ve Valticích (Rigasová, 2015). Ošetřování nemocných, starých, vdov a sirotků bylo i nadále charakteru charitativního. Nepracuje zde vzdělaný personál. Významné církevní řády pečující o nemocné byly např. řád sv. Lazara, rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou či již zmiňovaní milosrdní bratři (Plevová, Slowik, 2008). Pouze u popisu historie tohoto řádu se v publikacích a člán-

Společně s průnikem medicíny do špitálů vznikla potřeba vzdělaného a více motivovaného ošetřovatelského personálu. Od druhé poloviny 19. století vznikají první ošetřovatelské školy. necítily povolání k řeholnímu životu, nechtěly odejít do klášterní samoty, ale toužily po intenzivním duchovním životě a po životě modlitby.“ V Praze bylo 19 bekynáží, v době husitských válek většina zanikla, zbylé byly přiřazeny ke špitálům (Vacek, Drexler, 2009).

Novověk V 18. a 19. století byly při fakultách zakládány všeobecné nemocnice (Brno, Olomouc, Praha). O nemocné, ale i o úklid se starali nevyško lení opatrovníci a opatrovnice (Plevová, 2011). Další drobná zmínka o praktické výuce ošetřovatelské ho personálu se týká Václava Joa chima Vrabce, který vyšel z řádu milosrdných bratří. V 18. stol. se pokusil na lékařské fakultě zavést školení, která zaměřil na hygienu nemocných, podávání stravy, koupele, klystýry a jiné procedury. Tyto přednášky však byly zrušeny a opatrovnice a opatrovníci byli dál bez vzdělání a učili se pouze od svých starších kolegů, lékařů či porodních bab (Farkašová, 2006; Kafková, 1992). Na jeho myšlenky navázal na přelomu 18. a 19. století doktor Antonín Holý, který na lékařské fakultě mimo jiné přednášel i o opatrování nemocných, přednášek se však nesměly účastnit ženy (Kafková, 1992). V 18. stol napsal pro řádové německé i české ošetřovatele Jan z Boha Sobel (nikoliv Jan z Boha,

cích setkáváme se zmínkami o školeních či písemnostech pro ošetřovatelský personál. Nikde však není podrobněji popsáno, jak praktická výuka probíhala. Společně s průnikem medicíny do špitálů vznikla potřeba vzdělaného a více motivovaného ošetřovatelského personálu. Od druhé poloviny 19. století vznikají první ošetřovatelské školy. V roce 1874 vznikla první Česká ošetřovatelská škola v Praze. V době Rakousko-Uherska byla jedinou českou ošetřovatelskou školou. Tato škola bohužel brzy zanikla. Odborná výuka (spíše kurzy) byla poprvé realizována mimo prostory nemocnic a byla vedena lékaři v místnostech Ženského výrobního spolku. Praktický výcvik probíhal v Karlově městském chorobinci pravděpodobně pod vedením sester. Po uzavření této školy nebyl ošetřovatelský personál odborně připravován. Později, počátkem 20. století, se zabezpečení praktické přípravy žen pro ošetřování v domácnostech ujal Ústřední spolek českých žen (Kafková, 1992). Koncem 19. století bylo tedy na našem území možné získat potřebnou kvalifikaci pouze zaučením v nemocnicích, doplněným even tuálně různě dlouhými teoretickými kurzy s různou náplní. Zaučení v nemocnicích v této době podstupovaly i ošetřovatelky později pracující v domácnostech. Nabývání praktických zkušeností bylo řízeno vrchní

historie

ošetřovatelkou či ředitelem nemoc nice. Samotný dohled nad výkonem praxe prováděly již pracující ošetřovatelky, často samy bez jakéhokoliv vzdělání (Prošková, Konečná, 2015). V druhé polovině 19. stol. byla v Čechách založena národní společnost Červeného kříže, která mimo proškolování vojenských ošetřovatelek zahájila i odbornou průpravu opatrovnic pro službu v rodinách a ve špitálech (Kafková, 1992).

20. století O historii ošetřovatelského školství ve 20. století bylo již napsáno mnoho prací, proto si jen krátce připomeňme několik důležitých faktů týkajících se praktické výuky. Ústřední spolek českých žen ustavil samostatný Spolek pro povznesení stavu ošetřovatelek nemocných, který se plně věnoval odborné průpravě ošetřovatelek, bohužel opět formou teoretických kurzů vedených lékařkami. Až po přibližně deseti letech navázala na teoretickou přípravu praktika na pražských klinikách (Kafková, 1992). Průlom nastal v roce 1914, kdy vyšlo nařízení rakouského ministra vnitra č. 139 „O ošetřování nemocných z povolání provozovaném“. Z nařízení vyplynul vznik dvouletých ošetřovatelských škol, stanovení jejich organizační struktury a obsahové náplně vzdělávání. Školy byly zřizovány jen při nemocnicích, které zajistily jejich praktickou výuku. Absolventky – diplomované ošetřovatelky končily školu diplomovou zkouškou. Podle zmíněného nařízení příslušel dozor nad žákyněmi a jejich vedení představené školy. Nařízení se týkalo škol církevních i civilních (Kaf ková, 1992; nařízení ministerstva vnitra, 1914). V roce 1916 byla v Praze otevřena Státní dvouletá ošetřovatelská škola. První rok probíhala teoretická práce ve škole, druhý rok praxe v nemocnici. Odbornou výuku ve škole vedli lékaři. Praktická výuka probíhala v nemocnici pod vedením školních sester (Kafková, 1992; Rozsypalová, Šafránková, 2002). O tomto typu škol se zmiňují i Prošková a Konečná (2015), ty však uvádějí, že praxe probíhala často bez dozoru diplomované ošetřovatelky a nekoncepčně. Zkušenosti získávaly žákyně pouze tím, co samy při výkonu praxe pochytily. V souvislosti se Státní dvouletou ošetřovatelskou školou se od Kafkové (1992) dozvídáme o vedení praktické výu-

florence 10/16

ky: „Na I. interní klinice ve Všeobecné nemocnici v Praze praktikovaly kandidátky odborného ošetřovatelství pod vedením vrchní školní sestry A. Hupkové“. Stejně tak Plevová a Slowik (2008) zmiňují, že diplomovaná sestra Anna Marie Hupková-Honzíková vyučovala ošetřovatelskou techniku a vedení žákyň a že diplomovaná sestra Jarmila Roušarová po ukončení školy vedla žákyně na školní stanici I. interní kliniky a později byla školní sestrou a instruktorkou Masarykovy státní školy. Tuto školu a Annu Marii Hupkovou zmiňuje ve svém sdělení taktéž Zelinka (2014). Dále se zmiňuje např. o Emilii Gisele Bártové, která vedla praktický výcvik na gynekologické klinice. V roce 1920 Státní dvouletá ošetřovatelská škola přešla pod správu ČSČK a odpovídala nejen za odbornou přípravu ošetřovatelek, ale i vedoucích ošetřovatelek – učitelek. Na tzv. klinických pokojích především na interní klinice prof. MUDr. L. Syllaby Všeobecné nemocnice v Praze pracovaly žákyně pod vedením zkušených sester. Na praxi sem chodily také dobrovolné sestry ČSČK (Kafková, 1992).

Závěr Ve sledovaném období téměř neprobíhala organizovaná praktická výuka ošetřovatelského personálu. Již ve středověku byly učiněny pokusy o zavedení a sepsání pravidel pro ošetřování potřebných (Anežka Česká, milosrdní bratři), ta však byla využívána pouze lokálně a po omezenou dobu. Odborné kompetence získával ošetřovatelský personál vlastní zkušeností, samostudiem nebo pod dohledem zkušenějších spolupracovníků. V novověku se o zorganizování praktické výuky nejčastěji pokoušeli členové církevních řádů či lékaři. Se vznikem ošetřovatelských škol se dá již hovořit o praktické výuce a ošetřovatelské praxi. Šlo nejčastěji o zaučení v nemocnicích od zkušenějšího personálu, v lepších případech pod dohledem vrchních ošetřovatelek. Až ve 20. století se setkáváme s vedením praktické výuky představenou školy, školní sestrou, instruktorkou nebo vrchní školní sestrou.

Literatura: 1. Farkašová D. Ošetřovatelství – teorie. 1. české vyd. Martin: Osveta, 2006. 211 s. ISBN 80-806-3227-8 2. Plevová I et al. Ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 285 s. ISBN 97880-247-3557-3 3. Plevová I, Slowik R. Vybrané kapitoly z historie ošetřovatelství. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. 120 s. ISBN 978-80-7368-506-5 4. Kafková V. Z historie ošetřovatelství. Vyd. 1. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1992. 185 s. ISBN 80-701-3123-3 5. Bogar B. Milosrdní bratři. Praha, nákladem řádu, 1934. In Kafková V. Z historie ošetřovatelství. Vyd. 1. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1992. 185 s. ISBN 80-701-3123-3 6. Svobodný P, Hlaváčková L. Pražské špitály a nemocnice. Praha, NLN – Nakl. Lidové noviny, 1999. 179 s. ISBN 80-7106-315-0 7. Vacek F, Drexler L. Bekyně, begině. Theofil, 2009 [online]. [cit. 2014-0908]. Dostupné z: http://revue.theofil. cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=960 8. Rigasová MP. Norbertus Adanus Boccius – lékař a botanik [online]. Město Valtice, 2015 [cit. 2015-08-28]. Dostupné z: http://www.valtice.cz/ Default.aspx?id=16 9. Prošková E, Konečná J. Vývoj vzdělávání zdravotních sester – 1. díl. Florence. 2015;XI(6):42–46. ISSN 1801-464X 10. Nařízení ministerstva vnitra ze dne 25. června 1914, č. 139 O ošetřování nemocných z povolání provozovaném. In Skoumalová L. Vývoj ošetřovatelství v ČSR v 1. polovině 20. století. Bakalářská práce. Vedoucí práce: prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc. Pardubice: Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, 2009. Dostupné z: http://hdl. handle.net/10195/34665 11. Rozsypalová M, Šafránková A. Ošetřovatelství I. pro 1. ročník středních zdravotnických škol. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2002. 231 s. ISBN: 8086073963 12. Zelinka P. Historie ošetřovatelských škol. Florence Plus [online]. 13. 6. 2014. [cit. 2015-11-23]. Dostupné z: http://www.florence.cz/odborne-clanky/florence-plus/historie-osetrovatelskych-skol/

Recenzovaly: Mgr. Eva Klára Novotná Chirurgická intenzivní péče, Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze

PhDr. Jana Novotná, Ph.D. Katedra sociální práce, Vysoká škola polytechnická Jihlava

Mgr. Šárka Bräuerová SZŠ a VOŠ Ostrava

personální inzerce VOLNÁ MÍSTA FYZIOTERAPEUT/KA, ERGOTERAPEUT/KA Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., přijme fyzioterapeuta/ku, ergoterapeuta/ku pro oddělení Rehabilitace a pro detašované pracoviště CEDR Tanvald. Požadujeme: zájem o obor, spolehlivost, samostatnost, sŠ nebo vŠ vzdělání v oboru fyzioterapie, praxe není podmínkou (vhodné i pro absolventy). Nabízíme: práce na zmodernizovaném pracovišti, spolupráci přátelského a nově se vyvíjecího pracovního kolektivu, v případě práce na pracovišti cedr tanvald možnost vlastní organizace práce, významnou podporu specializačního vzdělávání v oboru, zaměstnanecké benefity (3 sick days, 7 500 kč/rok na rekreaci, penzijní připojištění, ...) nástup možný ihned, popřípadě dle dohody. Bližší informace podá vedoucí fyzioterapeutka Štěpánka Hrušková, tel.: 483 345 811, e-mail: hruskova@nemjbc.cz , případně kontaktujte personální oddělení, e-mail: pavel.kures@nemjbc.cz

SESTRA Nemocnica s poliklinikou Brezno, n. o., Banisko 1, Brezno prijme do pracovného pomeru sestru. Náplň práce: práca sestry pri lôžku na rôznych oddeleniach nemocnice. Ponúkané výhody: práca na dobu neurčitú, stabilné zamestnanie, závodné stravovanie, možnosť ďalšieho vzdelávania. Požiadavky na zamestnanca: vzdelanie – stredoškolské, vysokoškolské i., ii. stupňa. Dátum nástupu: ihneď. Pracovný čas: nepretržitý pracovný režim. pracovný pomer na neurčitý čas. pracovné miesto vhodné aj pre absolventa. Ponúkaná mzda: dohodou. Kontaktná osoba: Ing. Veronika Dvorská, námestník pre ĽZ, e-mail: personalne@nspbr.sk, tel.: 048/2820489. VŠEOBECNÁ SESTRA Společnost Dialcorp s. r. o. přijme všeobecnou sestru pro dialyzační středisko v Rychnově nad Kněžnou. Nabízíme: zázemí stabilní firmy – víc než 20 let zkušeností v péči o nefrologicky nemocné, zajímavou práci na plný úvazek

ve dvousměnném provozu ve zrekonstruovaném prostředí moderně vybaveného pracoviště, odborný růst a podporu dalšího vzdělávání, balíček zaměstnaneckých benefitů, 5 týdnů dovolené + 5 dnů osobního volna nad rámec dovolené, velmi dobré platové podmínky – včetně motivačních složek. Požadujeme: komunikativnost, ochotu a schopnost učit se, aktivní a zodpovědný přístup k práci, sŠ/vŠ vzdělání v oboru všeobecná sestra dle zákona č. 96/2004 sb., pss intenzivní péče – nefrologie výhodou, uživatelská znalost práce s pc, pečlivost a samostatnost. Kontakt a bližší informace podá: Eva Višková, tel.: 602 519 541, e-mail: eva.viskova@dialcorp.cz ZDRAVOTNÍ LABORANT PRO FTO Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme zdravotního laboranta pro FTO/krevní banka. nástup říjen 2016. Kontakt: vrchní sestra Mgr. Drdová, tel.: 224 962 753, 725 813 716, e-mail: ilona.drdova@vfn.cz. Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariéra/

CHYBÍ VÁM LIDI?

pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu: radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angličtina

Angina angina (angina pectoris) is one of the forms of coronary heart disease (cHd). its cause is a restricted blood (and subsequently oxygen) supply to the muscles of the heart, when ischaemia of the heart muscles occurs due to the restriction in the supply of oxygen. in most cases, angina is the consequence of coronary artery atherosclerosis, when the arteries are significantly constricted by sclerotic lesions and do not allow increase in blood flow under strain.

inzerce

Nurse: Good morning, Mr crow. What‘s the matter with you? Patient: Good morning, nurse. i feel persistent chest pain and i am breathless even when moving just a little. i fear that there might be something wrong with my heart. Nurse: take a seat; the doctor will examine you in a minute. Patient: Thank you, nurse. My mother had heart disease; she was treated for angina. tell me – is it possible that i have it, too? Nurse: Well, it can only be confirmed by examination. angina pectoris is detected, among other things, using an ecG (electrocardiogram) and a coronary angiography, if necessary.

Patient: and if it were confirmed, what would it mean? Nurse: you would have to follow a series of measures involving your regime, particularly you would have to stop smoking and to take medication that helps to reduce the risk of complications and improve your quality of life. There are several methods that do not involve medication. The doctor will explain it to you. you can enter the office now. Patient: alright. Thank you very much, nurse.

SLOVNÍ ZÁSOBA: due to kvůli, z důvodu, vzhledem k consequence důsledek, následek strain zátěž, námaha; tlak; zatížení; vypětí persistent neustálý, vytrvalý, nepolevující breathless udýchaný, zadýchaný to fear bát se, obávat se; strachovat se to confirm potvrdit to detect zjistit, objevit, odhalit series řada, sada; série; cyklus; edice measure opatření, krok; míra; množství; měřítko involving zahrnující, týkající se

Volejte - 900 260 111

My Interpreter.cz

Váš pacient nemluví česky? Tlumočíme po telefonu. Jednoduše. Ihned. www.myinterpreter.cz

Cena volání je 26 Kč vč. DPH za každou započatou minutu.

www.florence.cz / adresa redakce: klicperova 604/8, 150 00 praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: bc. Magda Hettnerová, e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, ph.d. / redakční rada: phdr. Martina Šochmanová, Mba, předsedkyně, Mgr. Hana svobodová, Mgr. lenka Gutová, Mba, Mgr. Galina vavrušková, bc. vladěna Homolková, Mgr. tamara starnovská, Mgr. ivana kirchnerová, rndr. romana Mrázová, ph.d. / Grafická úprava: Josef Gabriel, karel zahradník / vydavatel: ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / ředitel vydavatelství: rndr. Martin slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie langerová, dis., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 Šedá: CMYK 0-0-0-75 julie.langerova@ambitmedia.cz /Obchod: Mgr. blanka turínová,Mba,tel.:+420 724 811 983,e-mail:blanka.turinova@ambitmedia.cz,Mgr.evasádlová,tel.: +420 605 208 985, Šedá: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz /Šedá: personální inzerce: Štěpánka korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / tisk: aHOMi, s. r. o., U louže 579, 250 67 klecany / předplatné: čr: pOstservis, oddělení předplatného, poděbradská 39, 190 00 praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; sk: Mediaprint-kapa pressegrosso, a.s., stará vajnorská 9, p. O. bOX 183, 830 00 bratislava, infolinka: 0800 188 826, e-mail: info@ipredplatne.sk, objednavky@ipredplatne.sk / cena výtisku: 60 kč, roční předplatné: 570 kč / 31,90 eur / časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / registrace: Mk čr-e 16134, issn 1801-464X / přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. nevyžádané příspěvky se nevracejí. redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / copyright © ambit Media, a. s., 2015

Antidekubitní matrace LINET Kvalita, která funguje

videlného střídavého nafukování a vyfukování 2 spojených cel. Typickým rysem matrace Air2Care je variabilita – je možné ji využít jako samostatnou matraci i jako aktivní alternující podložku se stávající matrací. K dispozici jsou i dva typy kompresorů. Typ Air2Care 20 může být nasazena i pro pacienty s 3. stupněm dekubitů. Hybridní matrace CliniCare HF 100 je složená ze dvou vrstev. Ta pěnová zlepšuje celkové rozložení tlaku a vzduchové cely ho dále optimalizují.

STUPEŇ

Dekubity ohrožují hospitalizované pacienty i klienty v dlouhodobé péči. Tyto bolestivé chronické rány vznikají trvalým tlakem s následným poškozením podkožních tkání. Často odstartují vlnu komplikací, které negativně ovlivňují celkovou rekonvalescenci a kvalitu života pacientů. Pro zdravotníky znamenají vyšší pracovní zátěž a často i pocit profesního selhání. Přinášejí i zvýšené ﬁnanční náklady na léčbu, která může ovlivnit rozpočet zdravotnických zařízení. Naopak pozitivním trendem v této oblasti je současný komplexní přístup za podmínek efektivního využití dostupných metod léčby a také zdravotnických materiálů a pomůcek. Základním předpokladem moderní léčby dekubitů je komplexní, koordinovaná ošetřovatelská péče. Osvědčené metody zahrnují zejména polohování a hygienu, úpravu celkového zdravotního stavu pacienta včetně nutrice a v neposlední řadě kvalitní antidekubitní matrace. Společnost LINET nabízí kompletní portfolio účinných antidekubitních matrací plně pokrývající prevenci a poskytující podporu při léčbě dekubitů 1. až 4 stupně.

STUPEŇ

Pokožka bez zjevného poškození Pasivní matrace snižují tlak působící na tkáně a v kombinaci se speciálními ošetřovatelskými úkony pomohou zabránit vzniku dekubitů. Základním principem pasivních antidekubitních matrací je co nejdokonalejší rozložení váhy pacienta. Pokud je váha optimálně rozložena, nedo-

chází k velkému utlačování tkání, a to ani v oblastech s nejčastějším výskytem dekubitů (sakrum, paty, hroty lopatek). Pro pasivní matrace LINET je typické použití vysoce kvalitních měkkých pěn, dále prořezání jádra matrace a vysoce pružné potahy. Inovativní technologické řešení mezi pasivní matrace přináší CliniCare 30 využívající technologii Clima™. Povrch matrace tvoří unikátní materiál (PCM), který je schopen absorbovat přebytečné teplo, rozložit ho a vyzářit v nekontaktních zónách.

STUPEŇ

Zčervenání zasažené lokace

STUPEŇ

Dekubity s částečným poškozením kůže Matrace Air2Care využívá vysoce účinného alternujícího principu a pracuje v režimu pra-

Dekubity zasahující všechny vrstvy tkání mezi pokožkou a kostí Aktivní matrace Precioso je efektivní díky alternujícímu systému 3 spojených cel a poskytuje výhody nulového tlaku pro maximální prevenci a pro dosažení nejlepších podmínek pro léčbu. Střídání nulového tlaku v jedné ze tří sousedících cel probíhá v 7,5minutovém cyklu, protože tento interval simuluje běžnou tělesnou reakci na tlak.

STUPEŇ

Dekubity komplikované záněty sousedních kostí a kloubů U pacientů s nejtěžším stupněm rozvoje dekubitů podporuje léčbu nulový tlak na pokožku. Tyto podmínky poskytuje aktivní matrace Virtuoso. Funguje na alternujícím principu 3 spojených sousedních cel, a to ve dvou vrstvách. Matrace alternuje v intervalu 7,5 minut. Integrovaná matrace Symbioso MCM je plně kompatibilní s resuscitačním lůžkem Multicare. Kombinace Multicare – Symbioso MCM poskytuje veškeré dostupné technologie a funkce podporující terapii dekubitů až 4. stupně. Matrace disponuje konstantním tlakem, který je individuální na základě vyhodnocení aktuální váhy pacienta. Účinnou složkou celého systému je micro clima management – přímá regulace vlhkosti a teploty mezi pokožkou pacienta a povrchem matrace.

WWW.LINET.CZ

Stop dekubitům! Vyzkoušejte matrace LINET Dekubity ohrožují pacienty v celém spektru nemocniční péče. Využijte v boji proti nim aktivní matrace LINET a spolehněte se na inovativní technologie a kvalitu.

95 % dekubitů lze předejít

VIRTUOSO

SYMBIOSO MCM

CLINICARE HF 100

Nulový tlak jako nejlepší cesta.

Mikroklimatický efekt a optimální tlak

Výhody aktivní a pasivní matrace v jednom

LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz53

Předplaťte si AM Review se slevou 100 Kč amReview 19–20 Ak tuAlit y z medicíny A systému zdr Avotní péče / 26. září 2016 / cena 26 Kč / ISSN 2336-7326

medicínsk Á revieW

kongresovÁ revieW

Téma personÁlní situAce v medicíně

esc congress 2016

Budou lékařské fakulty schopny produkovat více absolventů?

Nebude snadné zvládnout navýšení počtu studentů a zároveň udržet vysokou kvalitu výuky. prof. mudr. vladimír komárek, csc., děkan 2. LF UK, Praha

Inhibitorům PCSK9 patří budoucnost léčby hypercholesterolémií

44 ers international congress 2016

komentÁř

Prospěje přerozdělení 55 podle farmaceuticko-nákladových skupin české medicíně? Novela zákona o léčivech má omezit výpadky dodávek léčiv. může se to podařit?

Optimalizujme léčbu srdečního selhání: každý tep se počítá

AktuAlity

marné čekání na dobu digitální

ESC vyhlásila „kardiologickou pětiletku“

Kvalitní inhalátor + znalost inhalační techniky = kontrolované astma

Vakcinace proti pneumokokům chrání chronicky nemocné

pravidelné přílohy

SBĚRATELSKÉ NOVINY Noviny pro milovníky umění MANAŽERSK Á REVIEW Pomocník a rádce manažerů v bílých pláštích

„Pneumonie působí jako spouštěč exacerbací CHOPN. Týká se to zhruba poloviny případů. Tito nemocní musejí být přijati na JIP, jejich hospitalizace se prodlužuje a komplikace jsou spojeny s vyšší mortalitou.“

pro lůžkovÁ zAřízení

Léky způsobí až šest procent hospitalizací

dr. Filipe Froes, Hospital Pulido Valente, Centro Hospitalar Lisaboa Norte, Portugalsko

Sběratelské noviny přinášejí zajímavosti z různých segmentů trhu s uměním a starožitnostmi, mapují nejvýznamnější aktuální výstavy u nás i v zahraničí a přinášejí rozhovory se sběrateli, majiteli aukčních síní. Manažerská Review je zaměřena na celé spektrum procesů řídících činností s důrazem na ekonomicko-finanční problematiku, oblast smluvních vztahů, materiálně technického zabezpečení provozu zdravotnických zařízení včetně IT a na personalistiku a vzdělávání.

Zvýhodněné roční tištěné předplatné 490 Kč

590 Kč

Kód nabídky AMR16AMR uvádějte při objednávce na www.amreview.cz/predplatne Nabídka platí do 31. 10. 2016 pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele v ČR.

AMReview AK TUALIT Y Z MEDICÍNY A SYSTÉMU ZDR AVOTNÍ PÉČE