Florence 11/16 by Care Comm s.r.o.

11/16

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

listopad 2016 / ročník XII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

výročí

odborné téma

recenzované články

z konferencí

SZŠ v Turnově funguje již 55 let

Znaménka

Příčiny strachu u nemocných po cévní mozkové příhodě

Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra ocenilo nejlepší sestru i Anděly v modrém

časopis obsahuje recenzované články

Odborné téma

Dermatologie 51

www.florence.cz

editorial

Některá díla se pod kůži vryjí navždy

obsah

florence 11/16

ostáváli žena husí kůži, je to ten nejsa mozřejmější proces na světě, prohlásil kdysi švédský spisovatel, umělec a novi nář August Strindberg. Možná však ne tušil, že „husí kůže“ naskakuje všem savcům, a to z mnoha důvodů (strach, chlad, vzrušení). Huse, po níž je tento jev pojmenován (připomíná její kůži zbavenou peří), proto naskočit nemůže. Plocha lidské kůže dosahuje u dospělého člověka rozměrů cca 1,5 až 2 m2, což z ní činí největší orgán lidského těla. Kdybychom člověka stáhli z kůže, vá žila by i se všemi vrstvami asi jako malé dítě – zhru ba 20 kilogramů. A jak nám ukazuje historie, patřilo stahování z kůže k „oblíbeným“ mučicím praktikám. Dokládá to mj. i v posledních dnech medializovaný objev dvou knih v knihovně Harvardské univerzity, u nichž vědci zkoumáním potvrdili, že jsou vázané v lidské kůži. Podle představitelů univerzitní knihov ny se dá předpokládat, že v archivu bude víc tako výchto kousků, ale knihovníci se je rozhodli aktivně nevyhledávat, protože by poutaly pozornost kvůli svému obalu a nikoli obsahu a vzhledem k jejich stá ří by hrozilo jejich poškození. Lidská kůže však primárně plní celou řadu ji ných důležitých funkcí, a proto je třeba o ni pečovat. My jsme se jí rozhodli věnovat část tohoto listopa dového čísla našeho časopisu. V odborném téma tu, které je zaměřeno na dermatologii, se tak dočte te mj. o tom, jak vypadá léčba psoriázy biologiky u pacientů Dermatovenerologické kliniky 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, nebo na co je třeba dát si pozor v souvislosti se znaménky. Studenti Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK se s vámi podělí o své zážit ky ze studijní stáže v Nizozemsku a kolegyně z Tho mayerovy nemocnice v Praze vás seznámí s tím, jak vypadá péče o pacienty po cévní mozkové příhodě ve Švýcarsku. Nechybějí samozřejmě ani další naše pravidelné rubriky a chybět nesmí ani naše soutěž. Ve hře jsou tentokrát výrobky švýcarské kosmetiky Swisso Logical. Přeji vám v ní hodně úspěchů a hezké čtení.

Příčiny strachu í u nemocných po cévn mozkové příhodě

názory 2 sedm mýtů o českých sestrách 4 výročí střední zdravotnická škola v turnově funguje již 55 let 6 rozhovor práce v domácí péči mě vnitřně obohacuje 10 perličky

odborné téma dermatologie

11 léčba psoriázy biologiky u pacientů dermatovenerologické kliniky 2. lF Uk a nemocnice na bulovce 14 znaménka 16 kosmetika, galenické formy a hygiena kůže

recenzované články

18 význam glykémie nalačno a postprandiálnej glykémie v prevencii diabetickej retinopatie 23 příčiny strachu u nemocných po cévní mozkové příhodě Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

www.florence.cz Ročník XII., číslo 11, listopad 2016 redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 10. 2016 Foto na titulní straně: profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

praxe

26 Očkování proti infekcím ignoruje veřejnost i část zdravotníků

Soutěž na straně

zprávy našich partnerů / z konferencí

28 v českých budějovicích se konalo mezinárodní sympozium o ošetřovatelství 29 druhé setkání ohrožených druhů 30 Osmý ročník batist nej sestřičky zná svou vítězku 30 Obezitologie a bariatrie v roce 2016 31 v Úvn se opět diskutovalo o kvalitě a bezpečí v praxi 32 paměť prochází srdcem 34 zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra ocenilo nejlepší sestru i anděly v modrém 35 těžko řešitelné starosti aneb Jak zajistit kvalitu ošetřovatelské péče 36 v pražském ikeM se konala konference dialogem ke zdraví 38 den plný pohybu a zdravých potravin přilákal stovky zájemců o zdravý životní styl

pro školy 40 tradičně netradiční léto studentů ošetřovatelství, aneb za prací do nizozemska

zkušenosti ze zahraničí 42 následná péče o pacienty po cMp ve Švýcarsku 46 personální inzerce 47 angličtina

názory

florence 11/16

Jiří Kaas, Kristýna Toumová, Tereza Dušičková, absolventi oboru všeobecná sestra

Vážení spoluobčané, s ohledem na současnou situaci týkající se sesterské profese a vzhledem k faktu, že společnosti jsou prostřednictvím médií mnohdy předkládány mylné či neúplné informace, rozhodli jsme se obeznámit širokou veřejnost všemi možnými způsoby a vyvrátit tak mýty, které v této problematice panují.

Mýtus třetí: Plnohodnotné sestře stačí vzdělání na střední zdravotnické škole Každý, kdo argumentuje tím, že současné sestře stačí středo školské vzdělání, neboť tomu tak dříve po dlouhou dobu bylo, nechť se zamyslí nad širšími sou vislostmi. Čtyřleté středoškolské vzdělávání sester bylo v našich krajinách zahájeno již před té měř 70 lety. Je jisté, že pokud bylo tehdy toto povolání posta

Mýtus první: Česká republika má v současné době kritický nedostatek sester Toto tvrzení je velice diskutabil ní. Na základě čeho tvrdíme, že je sester málo, když v současné době neexistuje žádná jednotná a konkrétní databáze, která by nám spolehlivě řekla, kolik ses ter máme a kolik jich chybí? Vy cházíme pouze z faktu, že existu je relativní nedostatek sester na odděleních. Druhá strana min ce je však taková, že vystudova ných sester z různých typů škol je možná tolik, že kdyby každá z nich v tuto chvíli nastoupila do zdravotnictví, o nedostatku by chom pravděpodobně nehovo řili. Existuje nespočet nositelek/ nositelů titulu všeobecná sestra, kteří se raději uplatňují jinde než v resortu zdravotnictví. Proč se proto raději nezamýšlíme nad tím, jak vrátit do systému ty, kte ré již máme? Hlavním důvodem je bezpochyby celková pres tiž profese a postavení sester v systému zdravotnictví, nikoli délka jejich profesní přípravy. A rozhodně se nelze domnívat, že v dnešní době zvýšíme pres tiž celé profese tím, že snížíme kvalitu vzdělávání!

Mýtus druhý: Zkrácení profesní přípravy přivede do zdravotnictví dostatek sester Smyšlené tvrzení těch, kteří bo jují proti vysokoškolskému vzdě lání sester, navíc ničím nepodlo žené. Na základě čeho tak usu zujeme? Jak v situaci tříletého vzdělávání, tak v případě jedno ho roku „dovzdělání“ po SZŠ bu dou pořád „hotové“ sestry opou štět školní lavice jednou za rok, a proto je naivní si myslet, že

jich z nějakého záhadného dů vodu bude více. Počty vycháze jících absolventů budou logicky stále stejné – stejně nízké. Na vině je jednak demografická si tuace, kdy nastává výrazný ne poměr mezi počtem mladých a na druhé straně stárnoucích lidí, a také již zmiňovaná pres tiž. Navíc zde existuje trend, kdy jsou mladí lidé zvyklí a motivo vaní studovat déle, čemuž se nelze divit s vidinou odchodu do penze, který se nezadržitel ně přibližuje k 70. roku života. Naopak lze proto předpokládat, že pokud dojde ke zkrácení pro fesní přípravy sester, budeme jich mít ještě méně, neboť se tento obor stane v očích mla dých lidí nelukrativním v po rovnání s jinými nelékařskými profesemi, jako jsou například fyzioterapeut či zdravotnický záchranář.

veno na maturitní úroveň, bylo k němu přistupováno skutečně zodpovědně. Snad všechny obo ry se od té doby posunuly vpřed, tak proč to stále v ošetřovatelské profesi tak křečovitě odmítáme? Přitom se stačí zamyslet nad tím, jak se změnila celková situace ve zdravotnictví. Došlo k neskuteč nému pokroku v medicínských technologiích, změnilo se po stavení i role sestry a v nepo slední řadě se změnilo myšlení pacientů. To vše pochopitelně vyžaduje, aby se změnila i od borná připravenost sestry a její myšlení. Nelze též v této souvis losti opomenout změny ve stře doškolském vzdělání. Dříve byly střední školy především školami odbornými. Naproti tomu dnes jsou mnohdy jejich osnovy pře syceny všeobecně vzdělávacími předměty. Když se podíváme do osnov posledních středoškolsky

vzdělaných sester, lze si jedno duše spočítat, že prostor pro od bornou výuku zaujímal téměř 60 % učebního plánu a maturit ní zkouška se skládala ze tří až čtyř odborných předmětů. Dneš ní situace je taková, že kvůli stát ním maturitám klesl prostor pro odborné předměty k 45 % a ma turita je složena pouze ze dvou odborných předmětů. Odpůrci vysokých škol samozřejmě na mítnou, že po dokončení střední školy je plánován jeden rok urči tého „dovzdělání“ navíc. Každé mu, kdo alespoň trochu vidí do problematiky vzdělávání, musí být jasné, že nelze vytvořit kva litní roční vzdělávací program, který by zajistil komplexní vše obecnou sestru. Jak by měl onen rok vypadat? Co by měl obsaho vat za předměty? Realita by byla jistě taková, že nějaký základ od všeho by žák získal na střední škole a pak by musel na povrch ní znalosti s různě dlouhým od stupem navazovat. Lze se proto oprávněně domnívat, že takový rok by způsobil pouze to, že by každý z absolventů věděl od vše ho něco a v podstatě nic pořád ně a pletlo by se mu páté přes deváté. Výsledek by byl jistě ve lice nekomplexní. V neposlední řadě je důležité zamyslet se nad tím, zda je opodstatněné vysta vovat šestnáctileté či sedmnác tileté žáky/žákyně SZŠ všemu, s čím je sestra v praxi nucena se setkávat. Již v 50. letech minu lého století bylo prokázáno, že čím mladší sestra do přímé pra xe vstupuje, tím je více ohrožena profesní deformací. Stačilo by se rozhlédnout i dnes, kolik vyhoře lých a osobnostně deformova ných sester má v rukou životy mnohdy bezbranných pacientů.

Mýtus čtvrtý: Sestra nepotřebuje vzdělání, protože má neustále lékaře za zády Argument těch, kteří nemají představu o realitě nemocnič ního oddělení. Sestry nejsou služkami ani poskoky lékaře, se stry jsou samostatné osoby, kte ré mají v rukou chod celého od dělení. Sestra musí být schopna samostatně posuzovat situace na oddělení, přemýšlet a jednat. Lékaře mnohdy nevidí po větši nu směny, neboť i v jejich řadách existují nedostatky. Nikoho ov

ilustrace: Profimedia

Sedm mýtů o českých sestrách

názory

šem nenapadlo v zájmu jejich navýšení snižovat délku lékařské profesní přípravy. Byl by to logic ky stejný nesmysl jako snižování vzdělanosti sester!

Mýtus pátý: Vysokoškolsky vzdělaná sestra je ochotna vykonávat jen čistě administrativní práce Velice silný argument nepřátel vysokoškolsky vzdělaných ses ter, který bohužel působí mezi nezainteresovanými věrohodně. Pochopitelně jde o holý nesmysl. Na žádné z vysokých škol není student veden k tomu, aby si vy bíral pouze čistou práci. Naopak je mu vštěpováno, aby šel příkla dem, neboť jedině tak lze tento mýtus překonat. To, že se někdo s bakalářským titulem chová po výšeně, je vždy chyba jednotliv ce a jeho ega. Nicméně se to vel mi hodí všem odpůrcům dneš ních mladých sester. Je to však stejně absurdní, jako bychom tvrdili, že všechny středoškol sky vzdělané sestry vraždí no vorozence či týrají seniory, neboť

jsme několik takových v nedávné historii zažili. Pravda je logicky taková, že to, jak sestra přistu puje ke své profesi, není pouze otázka vzdělání, ale především její osobnosti. Existují vzorové sestry s maturitním vysvědče ním a stejně tak kvalitní sestry bakalářky či magistry. V opač ném případě to platí stejně tak. V neposlední řadě je nutno po dotknout, že jsme snad zatím ne viděli sestru, která by si libovala v nekonečné administrativě.

Mýtus šestý: Vysoká škola nemá přínos, neboť se zde studenti učí totéž, co na střední zdravotnické škole Absolventům, kteří něco tako vého tvrdí, by měl být okamžitě odebrán vysokoškolský diplom, neboť je jisté, že takový člo věk nepochopil přínos vysoko školského studia! Jak na střed ní škole, tak na škole vysoké je kmenovým oborem ošetřova telství. Je jisté, že základní vý kony jsou tedy stejné. Na vyso ké škole je však dán studentům

INZERCE

prostor a čas na to, aby dokázali nad problémy hlouběji přemýš let a chápali veškeré souvislosti. Student je zde též veden k tomu, aby rozvíjel své postoje a celko vý pohled na pacienta. Jednodu še řečeno je preferován takový styl výuky, jehož cílem je zajis tit kvalitní sestru, která co nej déle vydrží být sestrou, po kte ré všichni tak horlivě toužíme, a nepodléhala již po několika málo letech syndromu vyhoře ní. Ten, kdo chce získat studiem na vysoké škole něco víc, zcela bezpečně to získá!

Mýtus sedmý: Vysokoškolsky vzdělané sestry bojují proti bývalým středoškolsky vzdělaným kolegyním Velká nepravda! Vysokoškol ské vzdělávání sester se sna ží o to, aby se celkově zlepšily podmínky všech sester, tedy i těch středoškolských. A nelze popřít, že za posledních deset let se poměrně výrazně zvýšilo například platové ohodnocení. Všichni si musíme uvědomit, že

pokud opět klesne naše vzděla nost, může dojít k zamrazení pla tů a o sesterskou profesi bude ještě menší zájem, než je tomu dnes. Již dlouho je naším cílem vytvořit jednotnou skupinu se společným postojem k celé pro fesi, někteří to však stále odmí tají pochopit a útočí proti nám. Současné sílící aktivity vysoko školsky vzdělaných sester jsou jen přirozeným vyústěním toho, že jsme příliš dlouho mlčeli a ni kdo nebral zřetel na naše opod statněné argumenty. Nicméně i přesto věříme, že jednoho dne začneme všichni táhnout za je den provaz a ukážeme svou sílu správným směrem pro pro spěch všech. Především našich pacientů!

Co vás trápí v součas ném systému zdravot nicví? Napište nám. E-mail: florence.redakce@ambitmedia.cz nebo www.facebook.com/ Florencecasopis

INZERCE

SOUTĚŽ SESTRA SYMPATIE JE V PLNÉM PROUDU!

HLASUJTE PRO SVOU FAVORITKU V SOUTĚŽI SESTRA SYMPATIE! VÍCE INFORMACÍ NA:

WWW.SESTRASYMPATIE.CZ VÍTĚZKA BUDE VYHLÁŠENA 24. 2. 2017 V PALÁCI ŽOFÍN PŘI PŘÍLEŽITOSTI 8. REPREZENTAČNÍHO PLESU SESTRY NA SÁL!

POŘADATEL A ORGANIZÁTOR: WE MAKE MEDIA, S. R. O. | ORLICKÁ 2176/9 | 130 00 PRAHA 3 TEL: +420 778 476 475 | E�MAIL: INFO@WEMAKEMEDIA.CZ

GENERÁLNÍ PARTNER

HLAVNÍ PARTNER

výročí

florence 11/16

Střední zdravotnická škola v Turnově funguje již 55 let Mgr. Blanka Blažková, vyučující na szŠ turnov

V historii každé školy nalezneme dny, které představují určité mezníky. Pro Střední zdravotnickou školu (SZŠ) Turnov je to 1. září 1961 – den, kdy se poprvé otevřely brány školy, která spolu s novým školním rokem začínala v nových prostorách, v novém městě…

také vybudována nová přírodo vědná učebna pro výuku před mětů biologie a chemie. Kromě toho vzniklo v našem Domově mládeže, z iniciativy našich uči telek, i malé Muzeum ošetřova telství (článek o něm vyšel v čísle 4/2016 časopisu Florence – pozn. red.).

Studenti se věnují charitě i zábavě Školu však netvoří jen budovy a vybavení, ale především její učitelé, studenti a studentky. Ty ze SZŠ Turnov můžete potkat v ulicích města, neboť naše ško la každoročně pomáhá s realiza cí celé řady charitativních sbí rek a projektů, jako je např. Kvě tinový den, Den s Emilem, Život dětem, Bílá pastelka a Červená stužka. Tím však naše zapoje

Ředitelka školy Mgr. Lenka Nováková vítá ministra zdravotnictví doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc., při příležitosti oslav 50. výročí založení SZŠ v Turnově (12. 10. 2011)

Ředitelé škol převzali ocenění Škola roku Libereckého kraje 2011 z rukou náměstka hejtmana Bc. Radka Cikla a vedoucí odboru Ing. Jiřiny Princové

ní do dobrovolnických projektů nekončí. Od roku 2008 probíhá na naší škole adopce na dálku, v jejímž rámci nyní podporujeme chlapce ze Zambie. Ubytovaní žáci a žákyně v Domově mládeže při SZŠ Turnov také spolupracují s Domovem důchodců Pohoda. Za zmínku stojí i projekt Zdra vý zoubek, který realizujeme již několik let. V jeho rámci vysí láme naše studenty do turnov ských mateřských škol, abychom děti naučili správné péči o zuby. Již 16 let také trvá naše part nerství se školou v Niesky ve Spolkové republice Německo, která se u nás každoročně účast ní soutěže v předlékařské první pomoci a zajišťuje tak meziná

rodní rozměr této soutěže. Po dobné partnerství jsme navázali i se školou v polské Jelení Hoře. Výměnné pobyty a vzájemné návštěvy českých, německých a polských studentů jsou zají mavým oživením naší výuky. A protože si uvědomujeme, že studium je věc nelehká, do provází školní rok i celá řada zážitkových akcí, při kterých se učíme mj. brát věci s humo rem. Na prvním místě jsou ur čitě sportovní aktivity typu ly žařský výcvikový kurz, vodácký kurz, sportovněturistický kurz nebo vánoční a červnový spor tovní turnaj. Z dalších akcí to je například ekologický kurz, pro jektový den ekologické výchovy či ochrana člověka za mimořád ných situací. Je toho zkrátka mnoho, čím naše škola za dlouhou dobu svojí existence prošla, a ještě mnoho toho má před sebou. Jak však říká naše ředitelka Mgr. Lenka Nováková: „Zdraví nevyjde nikdy z módy.“ A proto bych naší škole, pedagogickému sboru i našemu studenstvu chtěla popřát pevné a opečovávané zdraví a aby se nám všem dobře a spokojeně pracovalo. Věřím, že si toho, že se nám společně daří, brzy všim nou nejen v Turnově. A ten, kdo by se chtěl na naši školu a práci přijít podívat nebo by u nás chtěl studovat, může přijít na náš den otevřených dveří, který se koná v SZŠ Turnov v pátek 9. prosince 2016 od 9 do 16 hodin. Všechny zájemce rádi provedeme.

fota: szŠ turnov

dyž se dnes, po pětapa desáti letech, ohlédne me zpět, můžeme kon statovat, kolik věcí se od té doby změnilo. Listovat školní kronikou a sledovat osudy učitelů, studen tů a studentek i samotné školy je inspirující i pro dnešek. A kam že jsme se za tu dobu dostali? Stačí jen malé ohlédnutí zpět, neboť současnost vypovídá i o minu losti. Co se tedy odehrálo na SZŠ Turnov za posledních pět let? Stále rozšiřujeme nabídku oborů, které lze na naší škole studovat. Vedle stálic, jako jsou obory zdravotnický asistent, zdravotnické lyceum či učební obor ošetřovatel, se v roce 2014 otevřel také studijní obor sociální činnost. Tím ale změny v obsa hu vzdělávání nekončí. Pro příš tí školní rok budeme jako jediná zdravotnická škola v širokém oko lí nabízet další maturitní novinku, a to studijní obor masér – spor tovní a rekondiční. Možná i pro to se turnovská zdrávka umísti la hned dvakrát v anketě Škola roku Libereckého kraje na před ních místech. V roce 2011 to bylo krásné první místo a v roce 2015 skončila na místě třetím. Z hlediska přístupu ke vzdělá vání je na naší škole novinkou i in spirace inkluzivním vzděláváním a podpora studia žáků s odlišným mateřským jazykem. Je úžasné sledovat úspěchy nejen českých studentů a studentek, ale i našich studentů z Mongolska, Vietnamu, Ukrajiny či Moldávie. Rozvoj školy by však nebyl myslitelný bez finanční podpo ry. Jako příspěvkovou organizaci nás těší každá investice našeho zřizovatele, Libereckého kraje. Díky němu mohla budova školy projít v roce 2012 rozsáhlou re konstrukcí, při níž byly opraveny střecha, okna a sociální zařízení. V rámci projektu Tech Up byla

zna po

Pokrač

í bestsell n á e

ě Než jsem t

rozhovor

florence 11/16

Práce v domácí péči mě vnitřně obohacuje Psal se 1. leden roku 2014, když byla v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze slavnostně uvedena do provozu Domácí péče pod Petřínem. „Jsme zřejmě jediná domácí péče, která v Praze funguje jako oddělení v rámci nemocnice a nikoli jako agentura,“ říká její vedoucí Mgr. Šárka Šlégrová.

Z čeho se zrodilo rozhodnutí zřídit domácí péči v rámci nemocnice? Hlavním cílem naší domácí péče je přebírání pacientů z lůžkových od dělení nemocnice do ošetřovatel ské péče v jejich vlastním sociálním prostředí, aby se nejen zkrátila doba nutné hospitalizace, ale i uvolnila akutní lůžka. To vše v návaznosti na filozofii Nemocnice Milosrdných se ster sv. Karla Boromejského, tedy v laskavé atmosféře, s lidským a in dividuálním přístupem ke každému pacientovi, založeným na základě morálních a etických zásad, vychá zejících z křesťanských hodnot. Kolik sester v současné době v Domácí péči pod Petřínem pracuje? Náš rozjezd byl postupný a s tím, jak rostl objem péče o pacienty, přibýva ly i sestry. V současné době máme pět všeobecných sester v terénu s poměrně širokým spektrem specia lizačních certifikovaných kurzů, takže jsme schopny pokrýt téměř všechny nároky na péči. Ve finále jsme schop ny poskytovat i peritoneální dialýzu, pokud by to bylo nutné. Z jakých oddělení sestry přišly? To je různé. Naše sestry jsou jak z nemocnice, tak nově příchozí. Jedna například pracovala jako psychiatrická sestra, další přišla z neurochirurgického oddělení a já jsem původně sálová sestra.

Jaký druh péče nejčastěji poskytujete? Diagnózy, které naši pacienti mají, jsou nejčastěji z interních a chirur gických oborů naší nemocnice. Mají různé rány, dekubity, potřebují re habilitaci apod., ale v návaznosti na naše oddělení paliativy poskytuje me i paliativní péči. V podstatě se jedná o dva druhy pacientů, o které se staráme. Jedni vyžadují dlouho dobou péči a většinou je přebíráme z našeho paliativního oddělení či lůžek následné péče, a druzí jsou pacienti, kteří potřebují jen krátko dobou péči, aby se například zotavi li po operaci či hospitalizaci a znovu nabrali síly, které pobytem na lůžku ztratili. Na jedné straně jsme posky tovali pánovi zhruba dva a půl roku paliativní péči a na druhé straně jsme měli třeba seniorku, která se po operaci jen potřebovala naučit pohybovat s chodítkem a vyžadova la krátkodobou rehabilitaci.

zinárodní projekt Vzdělávacího kon sorcia všeobecných sester pracují cích s pacienty v konečné fázi živo ta, který v Praze zajišťovala organi zace Cesta domů a dnes ho zajišťuje Centrum paliativní péče.

O jaké věkové kategorie pacientů se staráte nejčastěji? Nejčastěji se jedná o pacienty ve středním a seniorském věku. Nej mladšímu pacientovi, kterého v současné době máme, je 41 let a nejstaršímu 96 let.

Čím vás tato práce obohacuje? Když se staráte o člověka, který umírá doma, je obklopen svými blízkými, všichni jsou s tím smíře ni a ten čas, který jim zbývá, užívají společně, jde o hodnotu, která vás přivádí v dnešní době v úžas a obo hacuje vás lidskostí, které dnes není mezi lidmi mnoho. Byla jsem svěd kem krásných posledních okamži ků, kdy pacienti umírali, jejich děti je držely za ruce a byly v té posled ní chvíli s nimi. Jednou mě volali k paní, že se zřejmě blíží konec. Jela jsem tam, ale paní již mezitím sko nala. Její syn a vnuk seděli u stolu, před sebou měli tři sklenice černé ho piva a čekali na mne s rozlouče ním. Někomu se to může zdát třeba nevkusné, ale pro ně to mělo velký význam, neboť to odráželo humor jejich maminky. Zaopatřila jsem ji, umyla a společně jsme se s ní rozloučili. To vše jsou věci, které – ačkoli jsou smutné – vás vnitřně obohacují.

Mluvila jste o tom, že jste schopny poskytovat i paliativní péči, prošly jste nějakým speciálním školením? Ano, naše sestry absolvovaly Zá kladní kurz paliativní a hospicové péče ELNEC (End of Life Nursing Education Consortium), což je me

Tím, že jste oddělením nemocnice, tvoří asi většinu vašich klientů pacienti nemocnice? Ano. V současné době je to zhruba 95 % našich klientů, kteří přicházejí z nemocnice, ale jsme otevřeni pro všechny. Omezením je však pro nás

foto: Magda Hettnerová

Magda Hettnerová, redakce Florence

rozhovor

místo bydliště klientů. Vzhledem k tomu, že se naše sestry pohybují po Praze pouze prostředky městské hro madné dopravy, protože při stávající dopravní situaci je neefektivní jez dit po Praze autem, musejí být naši pacienti na trasách, po nichž se naše sestry pohybují. Není možné, aby sestra jela píchnout inzulin na jeden konec města a pak převázat ránu na druhý konec. Jejich trasy se musejí podle pacientů velmi složitě plánovat tak, aby byly e fektivně zvládnuty. Jak vás klienti přijímají? To je různé. Především senioři, po kud zatím s domácí péčí nemají žádnou zkušenost, jsou nedůvěřiví. Bojí se, co to bude, a pokud ještě navíc mají nějakou negativní zku šenost s cizími lidmi, ať už svou osobní, nebo ze svého okolí, jsou velmi ostražití. Po čase si zvyk nou a zpravidla jsou velmi vděční.

V současné době pracujete na vývoji nového počítačového softwaru. O co se jedná? Ráda bych, aby se nám podařilo vy pracovat software, který by fungoval například na tabletu, takže sestra, která přijde k pacientovi, by se moh la připojit do systému domácí péče a v něm by mohla nejen online za pisovat do dokumentace nebo poři zovat obrazové záznamy například rány, které by se ukládaly do pacien tovy dokumentace, ale měla by i pří stup k záznamům svých kolegyň, kte ré byly u tohoto pacienta dříve. Měla by tak po ruce pacientovu dokumen taci, což by jí usnadnilo práci. Kromě toho by odpadlo následné vyplňování dokumentace na oddělení, které nám v současné době zabírá hodně času. Čas, který ušetříme, bychom mohly věnovat pacientům. Člověk je bio -psycho-sociální jednotka a žádnou z těchto složek nelze opomíjet. Není

Jako sestry domácí péče můžeme zprostředkovat informace mezi pacienty a lékaři, ale i pacientům v řadě věcí pomoci, protože je vidíme v jejich domácím prostředí. Navíc někdy je pro ně spíše než zdravotní stránka věci důležitěj ší ta lidská. Zvlášť pro lidi, kteří žijí osaměle, je naše návštěva často jediným sociálním kontaktem, kte rý mají. Najdou se ale i tací, kteří se snaží tak trochu zneužívat ochoty a vstřícnosti našich sester. Chtějí po nich například, aby jim nahradi ly sociální služby, což ovšem není naše práce. Občas se vyskytne pro blém, i co se týče financí. Spotřeba obvazového materiálu je u někte rých pacientů enormní a praktický lékař i my máme limity, ve kterých se musíme pohybovat. Spoluúčast pacienta je tady nezbytná. Bohužel jsme se setkaly i s případem, kdy se pacient nechtěl na léčbě finanč ně spolupodílet a argumentoval tím, že celý život pracoval a platil si zdravotní pojištění, takže má ná rok na všechno zdarma. Na druhou stranu však vydal nemalé finanč ní prostředky za „zaručeně účin né léčebné preparáty“. Nedal si to vymluvit a nebyla s ním řeč. Větši nou se ale setkáváme s pozitivními reakcemi, také díky tomu, že naše péče pokračuje v nastaveném vyso kém standardu ošetřovatelské péče z nemocnice.

to tedy jen o tom, že k pacientovi při běhnu, rychle mu ošetřím ránu nebo provedu jiný ošetřovatelský úkon a hned zase běžím pryč. Pacienti se často potřebují podělit o své zdra votní potíže, doma si je lépe vybavují a také ztrácejí ostych mluvit o věcech, na které si v ordinaci nevzpomenou nebo se stydí o nich mluvit, nebo na ně u lékaře zkrátka nemají čas. My tím, že u nich jsme a navíc je vidíme v jejich sociálním prostředí, můžeme dělat prostředníka mezi nimi a jejich lékařem, přednést tak různé podněty nebo jim i v řadě věcí pomoci. Jak například? Když máme třeba pacientku, která si opakovaně stěžuje, že ji bolí ruka, a my vidíme, že má špatně umístě nou varnou konvici, takže ji tou rev matickou rukou prostě nezvedne, tak jen stačí tu konvici přendat na mís to, kde to pro ni bude pohodlnější. Ti lidé jsou často osamělí, takže jim s tím nemá kdo pomoci. Nebo jsme měli pacientku, u které jsme se bály zazvonit, neboť paní si neustále při tápěla pomocí plynového sporáku. To, že občas připálila nějaký hrnec, nevadí, ale byla jen otázka času, než některý ten hrnec přeteče, oheň uha

sí a plyn bude unikat. Kolikrát jsme se bály zazvonit, abychom ten dům nevyhodily do povětří. Bylo to nebez pečné nejen pro ni a pro nás, ale pro celé její okolí. Nakonec stačilo, že se při krátké hospitalizaci v naší nemoc nici nastavila jiná medikace a místo plynového sporáku dostala indukční varnou desku. Po čtrnácti dnech se její stav ustálil, paní je d neska spoko jená a nikomu nic n ehrozí. Vraťme se však k tomu softwaru. V jaké fázi je jeho vývoj nyní? V současné době spolupracujeme s firmou, která by nám měla s jeho vývojem pomoci. Tato firma se zabý vá bezpečností přenosu dat, proto že to je na celé té věci nejdůležitější. Zdravotnická dokumentace patří k nejcitlivějším materiálům, a pro to i přenos těchto dat musí být bez pečný. Nemluvíme o tom, že by se sestry byly schopny na dálku dostat do nemocničního systému. Měly by přístup pouze k záznamům naší do mácí péče. Pomohlo by jim to i na příklad v tom, že by věděly, s čím byli pacienti v naší nemocnici hospi talizováni, takže v případě, že by se jejich stav zhoršil a ony by musely volat záchrannou službu, mohly by jí poskytnout relevantní informace. Jak vás to vůbec napadlo? Pracovala jsem v takzvaně technic kých nemocnicích, jestli to tak mohu říci, jako byl IKEM a Nemocnice Na Homolce, kde jsem byla svědkem toho neuvěřitelného technologického rozvoje, kterým naše medicína v po sledních letech prošla. Mám tedy k těmto technologiím blízko a vím, že možné je v dnešní době už téměř vše. Ony už podobné softwary exis tují a fungují, ale všechny jsou urče né jen pro počítače v nemocnicích. My bychom chtěly, aby ten náš byl mobilní a dal se využívat na tabletu. Jsme však teprve na začátku.

Více o

Domácí péči pod Petřínem Na konci roku 2013 byly zkolaudovány prostory ve čtvrtém nadzemním podlaží pavilonu D Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze a od 1. ledna 2014 tu začala fungovat Domácí péče pod Petřínem. Jedná se o zřejmě jedinou domácí péči v metropoli, která je součástí nemocnice jako její oddělení. Její vedoucí Mgr. Šárka Šlégrová, původně sálová sestra, ji buduje postupně. V současné době má pět sester, které jsou zaměstnankyněmi nemocnice a které zajišťují péči o pacienty, jimž je zpravidla domácí péče indikována před propuštěním z Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Přestože tito pacienti tvoří drtivou většinu klientů Domácí péče pod Petřínem, otevřené dveře tu mají i ostatní pacienti, kteří mají o péči zájem a kterým ji indikuje jejich praktický lékař.

florence 11/16

Předplaťte si Florence Kód nabídky

a získejte balíček kosmetiky Dr. Gaye

FLO16GY

přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

uvádějte při objednávce

SheaBalm – vitamínový hojivý balzám vhodný k hojení pokožky po estetických či chirurgických zákrocích, kdy si pleť zaslouží nebývalou péči. balzám regeneruje poškozenou kůži a vstřebává se lépe než krémy. Je vhodný i na rozpraskané rty a jako ochranný krém pod make-up.

všechny výrobky dr. Gaye jsou vyrobeny z čistě přírodních surovin pocházejících z afriky, nad jejichž výběrem dr. Gaye osobně dohlíží. všechny výrobky jsou hypoalergenní a některé dokonce potlačují kožní alergické reakce. více informací najdete na www.medinatur.cz. 8

Karitol – mimořádně účinný při akutní bolesti nebo ztuhlosti zad, nohou, kolen, svalů či šlach. pomáhá také při chronických onemocněních jako je artróza, artritida a revmatismus. Uvolňuje svalové křeče, zatuhlé, pohmožděné nebo natrhlé svaly.

Sheabutter – 100% přírodní hojivé máslo ze stromu karité, které vyživuje a hydratuje pokožku, podporuje tvorbu kolagenu a elastinu. Je zcela antialergenní, bez přidaných látek, vůní, parafinu či vazelíny. Je vhodné pro všechny typy pleti včetně problematické a citlivé.

nabídka s kódem FLO16GY platí do 11. 12. 2016 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele v čr. dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v čr do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. změna dárku vyhrazena.

Standardní roční předplatné

570 Kč

Objednávejte na www.florence.cz

perličky

florence 11/16

krátce

anekdota

pozvánka 25.–26. listopadu 2016 Brno, Hotel Avanti

Teroristický útok v obchodním domě byl tématem cvičení záchranářů, které se odehrálo 25. října 2016 v centru Olomouce v obchodní galerii Šantovka. Do akce se zapojily desítky záchranářů, policistů a hasičů, na místě zasahoval i vrtulník. (ČTK)

... tak, pane Šulo, žádná diagnóza „líná kůže“ v Mezinárodní klasifikaci nemocí neexistuje!

ONKO 2016 „Edukovaná sestra“ výroky slavných

Havelock Ellis (1859–1939), anglický průkopník sexuologie

„Krása nesahá dál než pod pokožku.“

krátce Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získal Japonec Jošinori Ósumi za výzkum autofagie, tedy procesu, při němž buňky ničí část svého obsahu, zbavují se tak nežádoucích komponentů a následně svůj obsah recyklují. 71letý laureát tak přispěl k lepšímu pochopení nemocí, jako je rakovina, Parkinsonova choroba či cukrovka. (ČTK)

nové knihy

Titul Jihočeská sestřička získaly studentky ZSF JU

Plzeňským školám budou radit nutriční terapeuti

patnáct týmů tvořených zdravotnickými asistenty a všeobecnými sestrami z Jihočeského kraje se utkalo poslední zářijový víkend v soutěži Jihočeská sestřička 2016. celkem šedesát budoucích zdravotníků prokazovalo v soutěži své odborné vědomosti, zručnost a fyzické dovednosti. titul si nakonec odnesly studentky zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v českých budějovicích. (tz)

plzeňské základní a mateřské školy budou moci při přípravě dietního stravování využít služeb nutričních terapeutů. ze svých rozpočtů by je školy nemohly zaplatit, proto se Magistrát města plzně dohodl s vyšší odbornou školou zdravotnickou a její studenti oboru diplomovaný nutriční terapeut budou školám jídelníčky bezplatně připravovat. (ČTK)

náš

tip

Jak se stát dobrým psychoterapeutem

Marie Kuklová, portál, 152 s., 299 kč Kniha je průvodcem pro kaž dého, koho se profesně, pří padně osobně týká problema tika látkových i nelátkových závislostí. Podává stručnou charakteristiku jednotlivých typů závislosti, dotýká se etio logie, umožňuje diagnostiku syndromu závislosti a násled ně provádí celým postupem psychoterapeutické léčby.

Zbyněk Vybíral, portál, 192 s., 285 kč Tato odborná příručka je uži tečná pro všechny, kdo pod stupují psychoterapeutický výcvik, psychoterapií se živí, uvažují o této profesi nebo v ní začínají, i pro zájemce o psychoterapii. Kniha slouží jako průvodce, který usnadní vstup do této profese i orien taci v ní. Kniha je mj. opřena o výpovědi řady psychotera peutů, kteří si postupně vy tvořili svůj vlastní styl terapie.

Ultrazvukové vyšetření žil dolních končetin 2., přeprac. a dopl. vydání Dalibor Musil a kol., Grada publishing, a. s., 168 s., 445 kč Tato úspěšná kniha se osvěd čila jako učebnice a praktická příručka pro lékaře, kteří na tomto poli začínají, ale i pro zkušené angiology – flebolo gy, internisty, radiology a chi rurgy, a proto nemůže chybět ani ve vaší knihovně.

Praktická anesteziologie 2., přeprac. a dopl. vydání Jiří Málek a kol., Grada publishing, a. s., 208 s., 399 kč Aktualizované vydání oblí bené a didakticky úspěšné učebnice pro pre i postgra duální studium, které je do plněno o DVD s více než 40 názornými videosekvencemi. Kniha obsahuje i poslední resuscitační odborná dopo ručení.

fota: archiv, profimedia; autor anekdoty: tomáš polák

Kognitivně-behaviorální terapie v léčbě závislostí

dermatologie odborné téma

Léčba psoriázy biologiky u pacientů Dermatovenerologické kliniky 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce Psoriáza (lupénka) je chronické zánětlivé neinfekční kožní onemocnění, které může mít řadu klinických podob. Nejčastější je chronická psoriáza, charakterizovaná červenými plaky s šupinami na povrchu, které se nacházejí v typických místech na těle (nad lokty, nad koleny, v křížové krajině, ve kštici). Prevalence onemocnění se pro populaci v Evropě i USA udává mezi 1,5–4,7 %.

Prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc., MUDr. Petr Boháč, MUDr. Kateřina Jůzová, Centrum léčby psoriázy, Dermatovenerologická klinika 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha

nes se díváme na lupén ku jako na systémové, imunitně zprostředko vané onemocnění, které podobně jako kůži může postihovat i klouby, u něhož je vyšší riziko vzni ku kardiovaskulárních chorob, gas trointestinálních chorob (Crohnova

nemoc a ulcerózní kolitida), poru chy glukózové tolerance, metabolic kého syndromu (1, 2). Onemocnění má velký vliv i na psychiku nemoc ného, na jeho kvalitu života. Lupén ka patří mezi geneticky podmíněné nemoci, její vzplanutí je obvykle ná sledkem působení některého z vy volávajících faktorů (medikace, in fekční onemocnění, stres atd.). Léčba lupénky je komplex ní, měla by být individualizovaná a měla by zohlednit přání nemoc ného. Léčebné možnosti závisejí na tíži postižení, lokalizaci, věku pa cienta, na jeho přidružených choro

bách a celkovém zdravotním stavu. Tíže onemocnění se hodnotí nejčas těji pomocí škály PASI (Psoriasis Area Severity Index), procenta po stižení povrchu těla a výsledku do tazníku kvality života. V léčbě mírných forem lupénky, tj. onemocnění nepostihujícího více než 10 % povrchu těla, obvykle stačí léčba pomocí zevních léků. Pokud je postiženo větší procento povrchu těla nebo je významně zhoršena kvalita života nemocného, je třeba zvážit buď fototerapii, nebo podání celkových léků. Jednotlivé metody léčby lze kombinovat.

Zevní léčba Zevní (topická, místní) léčba je zá kladem péče o nemocnou kůži kaž dého pacienta s psoriázou. Terapii často zahajuje již praktický lékař, ale nejdůležitější je stanovení diagnózy. Tu by měl vždy určit dermatolog. K nejčastěji používaným zevním lékům patří kortikosteroidy ve fix ní kombinaci s derivátem vitaminu D3. Při zahájení terapie se často vy užívají nejprve keratolytika (k. sali cylová v koncentraci nad 5 % nebo urea). Alternativami k derivátům vitaminu D3 s kortikosteroidy jsou další antipsoriatická léčiva – kame nouhelný dehet, ichtamol a cigno lin. Hlavním problémem kortikoste roidů je vznik atrofie kůže, u deri vátů dehtu se často diskutuje jejich karcinogenní potenciál. Kromě dife rentních léků se v terapii využívají emoliencia. Fototerapie (světloléčba) se uží vá buď ve formě ozařování jednot livých ložisek psoriázy (tzv. fokuso vaná fototerapie), nebo se ošetřuje celý tělesný povrch či jeho část, přitom se však ozařují i zdravé části kůže. Nejčastěji se využívají zářiče emitující úzké spektrum ultrafialo vého záření – UVB o vlnové délce 308 nm až 313 nm. Fototerapie se označuje termínem „úzkopásmová“, protože se jedná o léčbu jen úzkým spektrem UVB záření. Tuto vlnovou délku emitují světelné zdroje – lam py 311 nm nebo excimerová lam

florence 11/16

pa či laser 308 nm. Efekt závisí na vlnové délce, nikoli na použitém zářiči, a je obdobný. Vzhledem ke svému klinickému účinku se fotote rapie řadí na úroveň klasické systé mové léčby. Systémová léčba je indikována u pacientů s těžkou formou psoriá zy, která nereaguje na lokální tera pii ani UVB fototerapii. K dispozici jsou tři účinné látky – acitretin, me totrexát a cyklosporin. Volba mezi těmito přípravky je v praxi často složitá, je nutno přihlédnout k cel kovému zdravotnímu stavu, při druženým chorobám, věku, kvalitě života pacienta a možným kontra indikacím – kupříkladu těhotenství či plánování rodiny. Rovněž je nut no zhodnotit typ psoriázy a přítom nost psoriatické artritidy. Všechny výše uvedené faktory mají vliv na výběr konkrétního přípravku, jehož samotné používání a bezpečnost je potřeba pečlivě monitorovat při každé návštěvě klinickým a labo ratorním vyšetřením. Také je nut no pamatovat na rizika kumulativní toxicity a možné interakce s jinými léčivy (2).

Biologická (cílená) léčba psoriázy Biologika jsou léky určené pro sys témovou terapii psoriázy, cíleně působí na spouštěcí procesy na molekulární úrovni. Díky svému cílenému působení vykazují nižší

riziko vzniku nežádoucích účinků, nevykazují riziko kumulativního to xického působení a na rozdíl od kla sické systémové léčby se hodí i pro dlouhodobé použití. V současnosti jsou v ČR k dispozici čtyři biologic ké preparáty, které lze klasifikovat do tří tříd: Inhibitory TNFα jsou reprezento vány adalimumabem, infliximabem a etanerceptem. Adalimumab (Hu mira) byl registrován v roce 2003 a jde o rekombinantní monoklo nální lidskou protilátku. Infliximab (Remicade) byl registrován v roce 1999, je to chimerická lidská-myší monoklonální protilátka. Adalimu mab i infliximab se specificky váží na TNFα a svým účinkem inhibují vazbu TNFα na receptor, tímto me chanismem je bráněno v biologic ké aktivitě tohoto cytokinu. Etaner cept (Enbrel) byl registrován v roce 2000, je to plně humánní fúzní protein receptoru TNF a Fc oblasti lidského IgG, je kompetitivním inhi bitorem vazby TNFα na jeho recep tor, čímž inhibuje jeho biologickou aktivitu. Inhibitory IL12/23 – ustekinu mab (Stelara), registrovaný v roce 2009. Je to plně humánní monoklo nální protilátka s vazbou na pod jednotku interleukinů IL-12 a IL-23, čímž brání jejich vazbě na recepto ry, a tím i biologické aktivitě (2). Inhibitory IL 17 reprezentuje secukinumab (Cosentyx), který byl

Psoriáza (lupénka) je chronické zánětlivé neinfekční kožní onemocnění, které může mít řadu klinických podob

fota: autoři

odborné téma dermatologie

registrován vloni. Je to plně humán ní monoklonální protilátka vážící se na IL-17A, působí inhibici interakce s receptorem pro tento interleukin. Biologickou léčbu lze nasadit za předpokladu splnění přísných kri térií, ale v praxi je biologická léčba poskytována každému, kdo tato kri téria splňuje. V ČR je biologická léč ba dostupná v 18 specializovaných centrech, naše centrum je jedním z nich. V letech 2005–2015 bylo pro těžkou formu psoriasis vulgaris léčeno biologiky celkem 117 pa cientů, z toho 74 mužů a 43 žen. Věkové rozmezí bylo od 9 do 80 let, u mužů od 9 do 76 let, u žen od 14 do 80 let. Průměrný věk pacien tů na biologické léčbě v době zahá jení terapie byl 41,7 roku, u mužů 40,6 roku a u žen 43,7 roku. Z cel kového počtu 117 pacientů bylo 6 dětí (tzn. do dosažení 19 let věku), jejich průměrný věk při nasaze ní biologické léčby byl 15,7 roku. Z našeho souboru pacientů vyplývá řada nových dat, např. výskyt pso riázy v rodině nemocných u jedné třetiny, výskyt psoriatické artriti dy více u žen než u mužů (60 vs. 46 %), postižení nehtů častější u mužů (54 % vs. 42 %), přítomnost lupénky ve kštici u 70 % pacientů a současný výskyt nehtové psoriá zy a psoriázy kloubů u 30 % nemoc ných. Před zahájením systémové biologické léčby jsou ženy častěji

léčeny fototerapií a cyklosporinem, zatímco muži acitretinem. Sou bor tvořili z 63 % muži, léčili jsme i 6 dětí do 19 let (3, 4, 5).

Literatura: 1. Juzlova K, Votrubova J, Dzambova M, Gopfertova D, Hercogova J, Smerhovsky Z. Gastrointestinal comorbidities in patients with psoriasis in the Czech Republic: The results of 189 patients with psoriasis and 378 controls. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub. 2016 Mar;160(1):100–105. doi: 10.5507/ bp.2015.048 2. European S3-Guidelines on the systemic treatment of psoriasis vulgaris, Update 2015, EDF in cooperation with EADV and IPC, http://www.euroderm. org/edf/index.php/edf-guidelines/ category/5-guidelines-miscellaneous, z 2015-11-24. 3. Jůzlová K, Boháč P, Hercogová J. Léčba psoriázy u dětí. Čes Dermatoven. 2015;5(3):159–166 4. Fialová J, Vojáčková N, Vaňousová D, Hercogová J. Juvenile generalized pustular psoriasis treated with etanercept. Dermatol Ther. 2014 Mar-Apr;27(2):105–108 5. Boháč P, Jůzlová K, Hercogová J. Desetiletá zkušenost s biologickou (cílenou) léčbou psoriázy, retrospektivní analýza souboru pacientů Dermatovenerologické kliniky 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce. Čes Dermatoven. 2015;5(4):244–254

Závěr Těžká chronická stacionární (pla ková) psoriáza představuje vý znamný fyzický i sociální handicap a zásadně snižuje kvalitu života pacientů. Biologická léčba je vel mi účinná u pacientů jak s těžkými formami lupénky, tak s psoriatic kou artritidou. Vedlejší nežádoucí účinky se mohou v průběhu tera pie biologiky vyskytnout, ale pokud léčbu řídí specialista se zkušeností s touto terapií, lze těmto nežádou cím reakcím do velké míry předejít. Otázkou do budoucna zůstává, zda bude mít cílená léčba vliv i na ko morbidity spojené s psoriázou a na průměrný věk dožití, což ukáží až klinické studie a zkušenosti v bu doucnosti. Již nyní lze však kon statovat, že pacienti léčení biolo gickými preparáty jsou pravidelně sledováni a vyšetřováni, a tak jsou díky ošetřujícímu dermatologovi včas odesíláni k zahájení adekvátní terapie případných asociovaných nemocí (cukrovky, hyperlipidémie, hypertenze atd.). Nejdůležitější je ale fakt, že úspěšnou terapií se vý razně zvyšuje kvalita života těchto pacientů a že se mohou vrátit ne jen do běžného osobního, ale i pra covního života.

INZERCE

Lékaři a sestry společně proti zhoubným nádorům Záštitu nad kolokviem převzaly: Univerzita Karlova | Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP Česká onkologická společnost ČLS JEP Neuroonkologická sekce ČOS ČLS JEP 3. lékařská fakulta UK

25. – 27. leden 2017

Clarion Congreess Hotel Praguee ****

Registrace probíhá na stránkách www.pragueonco.cz, kde také naleznete více informací k programu. Již teď se můžete těšit na přednášku pana PhDr. Roberta Huneše s názvem „Léčba duchovní bolesti aneb co se v péči o umírající do standardů nevejde“ či na přednášku „Lékař pacientem na onkologii“ pana MUDr. Radkina Honzáka, CSc.

Sesterská sekce

Pořadatel a organizátor kolokvia: We Make Media, s. r. o. / tel.: +420 778 476 475 e-mail: info@wemakemedia.cz / www.PragueONCO.cz

odborné téma dermatologie

florence 11/16

Znaménka Nejčastější kožní projevy, princip dermatoskopie, dermatoskopické ambulantní kontroly a prevence.

MUDr. Andrea Havlínová, dermatovenerologické oddělení, Úvn praha

Kožní projevy Znaménka neboli névy má každý z nás. Ve snaze předejít vážným onemocněním se stále více propa gují každoroční preventivní prohlíd ky znamének kožním lékařem – der matologem. Dalšími projevy, které je v rámci těchto kontrol možno ře šit, jsou například červené tečky – hemangiomy, bradavice – verru cae a různé nezhoubné – benigní a zhoubné – maligní nádory – kar cinomy; jako například histiocytom, bazaliom a spinaliom. Jako prekancerózy se označují ty projevy, které předcházejí vzniku maligního nádoru. Preventivně, dia gnosticky i léčebně se chirurgicky odebírají – bioptují vzorky z projevů či celé projevy, někdy s doporuče ným lemem dle platných doporuče ní. Tyto vzorky kůže se zasílají k his topatologickému vyšetření přísluš nému odbornému lékaři. Nádorem s nejvážnější prognózou je maligní melanom, což je jeden z nejzhoub nějších nádorů lidského těla, jehož incidence (počet nových případů) stále stoupá; nejdůležitější je jeho včasné odstranění.

Vyšetření

né termíny jsou nabízeny zpravidla do týdne s ohledem na přání a žá dost pacienta. K vyšetření je možné využít i akci Evropský den melano mu, během které je možné nechat si znaménka zdarma vyšetřit.

Prevence Používání krémů s vysokým ochran ným faktorem – SPF (sun protecti on factor/sluneční ochranný faktor) 50 + (proti UVA i UVB) je velice dů ležitá prevence vzniku nejen kož ních nádorových onemocnění, ale i prevence stárnutí kůže. Pobyt na slunci by neměl být intenzivní mezi 11:00 a 15:00 hodinou. Vhodné je nošení tmavších, hustě tkaných oděvů včetně pokrývky hlavy a slu nečních brýlí s UV filtrem.

Bazaliom – basalioma je jeden z nejčastějších nádorů kůže, nevychází z pigmentových buněk. Je to nádor polozhoubný – semimaligní. nevytváří metastázy, ale svým agresivním šířením může ohrožovat i životně důležité orgány, výjimečně může metastazovat do blízkých spádových – regionálních lymfatických uzlin (při dlouhodobém růstu a velkých rozměrech). vliv na jeho vznik má genetika, Uv záření a vyšší věk. vzniká obvykle jako začervenalá plocha až hrbol, postupně až vřed. nejčastější lokalizace je v místě styku slunce s kůží – solární. dermatoskopie urychlí diagnózu. chirurgická excize se provádí rutinně a je nejpoužívanější metodou léčby.

Dematoskopie – jedna z nejrychlejších a nejčastějších diagnostických metod používaných v dermatologii. dermatoskop se snadno přiloží k vyšetřovanému projevu a díky zvětšení a osvětlení může projev dermatolog snadněji určit. Je to metoda nebolestivá a neinvazivní.

Névus je kožní útvar, který vzniká poruchou již za embryonálního vývoje. patří mezi ně i cévní – vaskulární névy, jako např. naevus flammeus – oheň, dále névy melanocytové – pigmentové, lentiga, vrozené – kongenitální névy, dysplastické, névus spitzové (převážně u dětí), halo (bílý lem), modrý névus a maligní melanom (formy: lentigo maligna, superficiálně se šířící, nodulární, akrolentiginózní, amelanotický, slizniční). Uvádím pouze vybraná chorobná postižení – afekce.

Dermatoskopie je vyšetření povr chu kůže přenosnou, osvětlenou, zvětšující lupou – dermatoskopem. Tato metoda nám napomáhá zvětšit a tím pádem zvýraznit rysy proje vů nutných pro stanovení diagnózy. V dnešní době jsou některé derma toskopy kompatibilní s počítačem – digitální dermatoskopie a speciální programy analyzují parametry pro jevů a zvyšují přesnost diagnostiky.

Důležitá je včasná návštěva spe cialisty – dermatologa. Na základě jeho doporučení pak pacient do chází k pravidelným ambulantním kontrolám. Preventivní prohlídky se většinou konají jednou ročně. K ob jednání u dermatologa není nutné doporučení praktického lékaře. Vol

Kongenitální névus – naevus melanocytaris congenitalis je vrozené kožní pigmentované ložisko. Může mít hrubý povrch a obsahovat zmnožené vlasy. rozeznáváme névy malé, střední, velké a gigantické. každoroční dermatoskopická kontrola je velice důležitá, pokud se v jinak klidném névu objeví výrazné, především pigmentové změny či se névus výrazněji změní svým tvarem, velikostí či ohraničením, a to především v krátkém časovém období (během několika měsíců), je vhodná chirurgická či plastickochirurgická excize. pravidelné kontroly tedy umožní dermatologovi sledování a mohou zmírnit obavy pacienta.

fota: autorka

Návštěva lékaře

soutěž florence

Jak zamezit stárnutí pokožky? Odpověď přichází ze švýcarských Alp Krása je základním projevem dobrého zdraví. A péče o pokožku je základním projevem krásy. Naše pleť je naší vizitkou. Je to to první, co na nás lidé vidí a podle čeho nás soudí. Udržování zdravé pokožky má pro naše celkové fyzické i psychické zdraví zásadní význam a mělo by se stát naším každodenním návykem, zejména pak když stárneme.

ako řešení stárnutí pleti nabízíme švýcarskou kos metickou řadu SWISSO LOGICAL.

TAK ŠVÝCARSKÉ (SWISS) TAK LOGICKÉ (LOGICAL)

Tato kosmetika přináší, díky nejvy spělejšímu výzkumu švýcarských la boratoří, sen každé z nás – odpověď vědy na otázku, jak vyzrát na stárnutí. Jednu z přísad této řady vyvinu té pro posílení přirozeného obran ného mechanismu pokožky tvoří echinacea – veskrze přírodní řešení pro zamezení stárnutí pokožky, pocházející přímo ze švýcarských Alp. Echinacea má mimořádný zklid ňující a léčebný účinek a chrání po kožku před stresem a škodlivými vlivy okolního prostředí, které způ sobují vznik skvrn, vrásek a drob ných linek souvisejících s věkem.

Směs bohatá na ty nejúčinnější ak tivní látky a přírodní výtažky: → Dodává pokožce mladistvější, zdravější a zářivý vzhled. → Zvyšuje její pružnost, hebkost a jemnost. → Posiluje její odolnost vůči negativním vlivům vnějšího prostředí. Všechny výrobky prošly institutem pro testování účinků na pokožku ve Švýcarsku, jsou hypoalergenní a neobsahují parabeny. Reprezentační prodejna: Spálená 55, Praha 1, tel.: 221 990 803 Eshop: www.beautyclub.cz Tel. objednávka: 311 331 850 FB: www.facebook.com/swisskosmetika

zamilujte si tyto výrobky rným a staňte se vě issO sW m zákazníke dete lOGical. bu t moci nakupova u vo sle až s 30% vat a zároveň získá . ty fi ne be další

Soutěžte

s časopisem Florence

a vyhrajte dárkový balíček přípravků nejen na ruce od švýcarské kosmetické značky Swisso Logical Jednou z hlavní přísad řady swisso logical je extrakt z ecHinacey. Je to aktivní a vysoce kvalitní přírodní složka, která je známá svými léčebnými i kosmetickými vlastnostmi. čerstvý rostlinný výtažek z echinacey má mnoho významných vlastností, mezi něž se řadí například regenerace, čištění tkání a protizánětlivé účinky. výtažek z echinacey stimuluje buněčnou aktivitu, zvlhčuje a zklidňuje pokožku a zároveň posiluje přirozený obranný mechanismus kůže. nyní máte unikátní příležitost vyhrát s časopisem Florence tři dárkové balíčky swisso logical v hodnotě 3 000 kč s obsahem tekutého mýdla a emulze GOld. tato unikátní kosmetika neobsahuje žádné parabeny a je hypoalergenní. Stačí být fanouškem facebookové stránky www.facebook.com/swisskosmetika a zároveň odpovědět správně na otázku:

Kolik výrobků obsahuje řada Swisso Logical Skin Care v e-shopu shop.zepter.cz? 1

správnou odpověď zasílejte na florence@ambitmedia.cz do 13. 12. 2016. do předmětu napište „soutěž FlO 11“. více na www.florence.cz/soutez

odborné téma dermatologie

florence 11/16

Kosmetika, galenické formy a hygiena kůže

MVDr. Martina Mazánková, Medicínský ředitel Pierre Fabre Dermo-Cosmetique

osmetické výrobky uvádě né na trh v Evropské unii (EU) musejí splňovat zá kladní požadavek v oblasti bezpečnosti, tedy nesmějí poškozo vat lidské zdraví. Nařízení EU nyní platná a doplňující základní úpravy přinesla oznamovací povinnost tý kající se všech přípravků a jejich složení, a to před jejich uvedením na trh. Tato opatření vedou k posíle ní a zajištění ověřování bezpečnosti kosmetických výrobků (kosmetovi gilance) a tomu odpovídající odpo vědnosti výrobce. Evropský informační portál umožňuje Evropské komisi, všem vnitrostátním úřadům a evropským toxikologickým střediskům přístup

zkoušky zdravotní nezávadnosti, ni koli zkoušky účinnosti, což je zásad ní rozdíl ve srovnání s právní úpra vou platnou pro léky. Lokální aplikace kosmetického přípravku může mít také negativní účinek: → místní dráždivý či erozivní úči nek – výsledek přímého kontaktu mezi přípravkem a kůží či sliznicí → senzibilizační účinek – výsledek spuštění alergické reakce nebo potenciál latentní senzibilizace → systémový účinek – výsledek proniknutí všech nebo některých složek kosmetického přípravku do organismu. Kosmetické přípravky proto prochá zejí celou řadou testů pro vyhodno cení jejich bezpečnosti. Společnost Pierre Fabre Der mo-Cosmetique (PFDC) při vývoji všech přípravků kosmetiky provádí

Pro výzkum účinků aktivních látek v kosmetických přípravcích na buňky kůže jsou dnes běžně využívány technologie molekulární biologie. k úplnému seznamu všech kosme tických přípravků dostupných na evropském trhu, k jejich složení a ke kontaktním údajům na osoby od povědné za jejich uvedení na trh. Tato osoba garantuje také zpětnou dohledatelnost původu výrobku a je případně odpovědná za veš kerá opatření pro zajištění souladu výrobku s normami či jeho stažení z trhu. Cílem všech těchto opatření je posílení ochrany zdraví spotřebite lů a poskytování všech potřebných informací. Legislativa upravující kosme tické výrobky však vyžaduje pouze

jejich kontrolu v každé fázi vývoje, pro každou molekulu, později pro přípravek v konečném složení. A to prostřednictvím prognostických modelů, které se maximálně blíží cílové aplikaci těchto produktů, tedy použití na lidské kůži. Zkoušky jsou nejdříve provádě ny na kožních buňkách, které byly izolovány a kultivovány ve vhodném prostředí a poté zakomponovány do kůže rekonstruované ve 3D in vitro. Následně jsou prováděny texty ex vivo na vzorcích kůže udržovaných v živém stavu. Po dokončení těchto fází je pro veden test tolerance na vzorku

zdravých dobrovolníků, který je re prezentativní pro cílovou populaci. Tato fáze testů zdravotní nezá vadnosti se inspiruje postupy při vývoji léků. A právě z tohoto důvodu jsou kosmetické výrobky bezpečné jak pro odborníky, tak pro zákazníky, kteří je používají. Bezpečnost a tole rance našich kosmetických výrobků je naprostou samozřejmostí, stejně jako účinnost, která je také potvrze na dosaženými výsledky. Program hodnocení účinnosti našich kosmetických přípravků řad Avène, Aderma, Ducray, Klorane není právně stanoven (s výjimkou ochranných prostředků proti slun ci) a uložen výrobcům, my jsme jej však nastavili z vlastní iniciativy pro všechny naše produkty. Účinnost našich kosmetických výrobků je spojena s prováděním vhodných klinických studií, které umožňují tuto účinnost vyhodnotit a zabránit tak klamání spotřebitele. Pro hodnocení, měření, kvantifikaci a úpravu působení účinných látek a celkového složení využíváme veš keré moderní technologie a nejmo dernější vědecké objevy. Výzkumníci kosmetických la boratoří Avène, Aderma, Ducray, respektive všech světově význam ných laboratoří mají dnes k dispo zici zvláštní výzkumná oddělení pro oblast farmakologie buněk a tkání. Tato oddělení se věnují výzkumu mechanismů působení účinných lá tek v kosmetice. Technologie molekulární biolo gie, které byly ještě před deseti lety používány výhradně pro dešifrování lidského genomu, jsou dnes běžně využívány pro výzkum účinků aktiv ních látek v kosmetických příprav cích na buňky kůže – fibroblasty, ke ratinocyty, melanocyty a adipocyty. Základem je dokonalá znalost fyziologie kůže a jejích derivátů vý zkumníky farmaceutické společ

foto: Profimedia

Kosmetickým prostředkem se rozumí jakákoliv látka nebo přípravek určený pro uvedení do styku s různými vnějšími částmi lidského těla (pokožkou, vlasy, nehty, rty, vnějšími pohlavními orgány) nebo se zuby a sliznicemi ústní dutiny, a to výhradně za účelem jejich čištění, parfemace nebo ochrany, s cílem udržování v dobrém stavu, změny jejich vzhledu nebo úpravy tělesných pachů.

odborné téma dermatologie

Hygiena pro citlivou pleť značky Avène Různé galenické formy dle různých typů pleti

Čisticí pěna Má nadýchanou pěnovou texturu, jemně odstraňuje nečistoty a reguluje produkci mazu. Hodí se pro normální a smíšenou citlivou pleť.

2 Intenzita a kvalita péče, kterou své pleti pravidelně dopřáváme, se odráží ve vzhledu naší pleti, a to nejenom dnes

nosti, což umožňuje stanovit a určit farmakologické cíle, jež jsou potře ba pro znovuobnovení rovnováhy v případě specifických kožních sta vů, jako je mastná pleť, pleť se sklo ny k akné, nebo naopak suchá pleť se sklony k atopii, ale také například pleť stárnoucí. Laboratoře PFDC provádějí vlastní základní výzkum kůže a vla sů a investují lidské i finanční zdroje do realizace svého přesvědčení, že pro správnou léčbu kůže a jejích de rivátů je nutné znát i ty nejjemnější mechanismy probíhající na úrovni tkání, buněk a molekul.

Galenika Galenika pro optimální složení pří pravku: → jakmile je vyvinuta účinná látka, je třeba vytvořit takové složení topického přípravku, které bude vhodné pro aplikaci na kůži, po kožku hlavy a vlasy; → účinná látka v kosmetickém pří pravku je přimíchána do směsi, tzv. krému, jak ji běžně nazývá me; nejedná se však o nahodilou směs, ale o přesně stanovené složení pomocných látek podpo rujících účinek; → rozlišujeme tedy účinné látky či molekuly a pomocné látky, které jsou vůči kůži inertní a mají pod půrnou úlohu; → mezi běžné galenické formy patří emulze, gel, suspenze, lotio…; → spotřebitel obvykle ovšem ro zeznává a užívá označení krém, šampon, mléko…;

→ galenická forma přípravku umož ňuje přenos jedné nebo více účinných látek; zároveň však musí zachovat jejich kvalitu (za bránit poškození dané molekuly) a účinnost; → účinnost a bezpečnost příprav ku nesmí zastínit potěšení z po užívání krému, jemné pěny šam ponu či sprchového gelu. I tento požitek je měřen vědeckou meto dou senzorické analýzy; → galenika se zabývá také použitím vhodných konzervačních přísad. Laboratoř PFDC se díky systematic kému uplatňování farmaceutických postupů a odborným znalostem v oblasti injekčních galenických fo rem stala laboratoří, která už v roce 1996 navrhla řadu pro intolerantní a citlivou kůži Avène s kosmetic kými přípravky bez konzervantů, vyráběnými ve sterilním prostředí a podávanými v jednorázových ba leních – systém ETS. V roce 2009 vznikla nová gene race kosmetických přípravků řady Avène se systémem DEFI. Jedná se o maximálně zabezpečené kos metické přípravky balené v tubě se speciálním uzávěrem, který udržuje přípravky sterilní po celou dobu po užívání bez konzervačních látek.

Hygiena kůže Intenzita a kvalita péče, kterou své pleti pravidelně dopřáváme, se od ráží ve vzhledu naší pleti, a to neje nom dnes. Mnohem více se projeví za několik měsíců i let. Ranní a ve

Micelární voda Jemný odličovač pleti, který navíc odstraňuje nečistoty a osvěžuje v jednom kroku. Hodí se pro všechny typy citlivé pleti.

Jemné odličovací mléko Má bohatou krémovou texturu pro ještě šetrnější čištění pleti. Sedne suché až velmi suché citlivé pokožce.

4 5

Jemné pleťové tonikum Dočistí plet bez toho, aby ji vysušilo. Hodí se pro suchou a citlivou pokožku.

Jemný odličovač očí Nedráždí oči ani pokožku v očním okolí a hodí se pro všechny typy citlivého i podrážděného očního okolí i pro nositelky kontaktních čoček.

Tolérance Extrême Čisticí mléko pro přecitlivělou pleť se sklony k alergiím, po povrchových dermokosmetických zákrocích, doplňková péče při dermatózách.

černí čištění pleti by proto mělo být nezbytnou součástí každodenní péče o pleť. Pro každý typ pleti je nutné zvolit vhodné produkty k čiš tění, aby se pleť zbytečně nevysušo vala nebo nedráždila (např. v přípa dě citlivé pleti). Tonizace je další krok, který za vršuje proces čištění pleti. Po dů kladném očištění je pleť připravena na nanesení základního přípravku péče v podobě denního či noční ho krému. Doplňková péče, jako je maska nebo peeling, by měla být pravidelnou součástí programu péče o naši pleť.

recenzované články

Význam glykémie nalačno a postprandiálnej glykémie v prevencii diabetickej retinopatie Súhrn:

Kľúčové slová:

Diabetická retinopatia je degeneratívne ochorenie postihujúce sietnicu oka na vaskulárnom podklade u pacientov s diabetes mellitus. Môže spôsobiť ťažkú stratu zraku alebo dokonca oslepnutie. Analýzou získaných výsledkov sme zhodnotili efekt hyperglykémie na kompenzáciu diabetu a na vznik diabetickej retinopatie u pacientov s diabetes mellitus 2. typu. Získané výsledky výskumu slúžia k tomu, aby si pacienti uvedomili význam dobrej kompenzácie diabetu udržiavaním hodnôt glykémie v doporučených hodnotách, ako aj dôležitosť sebadisciplíny a vlastnej zodpovednosti v prevencii diabetickej retinopatie. Pričom odmenou za túto snahu môže byť predĺženie a zlepšenie kvality života mnohým diabetikom. Sestrám i ostatným zdravotníkom môže pomôcť nájsť zmysel motivácie, význam edukácie a psychickej podpory pacienta. diabetická retinopatia – glykémia – edukácia.

The importance of fasting glycaemia and postprandial glycaemia in prevention of diabetic retinopathy

Keywords:

Diabetic retinopathy is a degenerative disease affecting the retina of eye on vascular basis in patients with diabetes mellitus. It can cause severe vision loss or even blindness. We evaluated the effect of hyperglycemia on glycemic control by the analysis of the results and development of diabetic retinopathy in patients with type 2 of diabetes. Reached results of research can be used to make the patients aware of the importance of good compensation of diabetes by keeping blood glucose levels within the recommended values and the importance of self-discipline and self-responsibility in the prevention of diabetic retinopathy. The main reward of this effort can be extended and improved quality of life for many diabetics. Nurses and other health professionals can be helped to find sense of motivation, the importance of education and psychological support to the patient. diabetic retinopathy – glycaemia – education.

PhDr. Mária Popovičová, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Bratislava PhDr. Božena Kovácsová, Ambulancia praktického lekára pre dospelých, Veľké Kapušany

Úvod Diabetes mellitus je podľa mnohých odborníkov považovaný za ochore nie 21. storočia. Patrí medzi medi cínsky závažné a vysoko nákladové chronické ochorenia. V dôsledku akútnych a chronických komplikácií sa významnou mierou podieľa na úmrtnosti, chorobnosti a zhoršova

ní kvality života u pacientov. Riziko tohto ochorenia sa prejavuje v neú merne rýchlom a vzrastajúcom po čte nových pacientov vo všetkých vekových kategóriách obyvateľstva. U chorého jedinca spôsobuje so matické, ale aj psychické problémy, pridružené vážne zdravotné kom plikácie, ťažké zdravotné postihnu tie či smrť (Barkasi, Barkasi, 2016). Diabetická retinopatia je najčastej šou chronickou komplikáciou dia betu. Ide o ochorenie postihujúce oko diabetika, ktoré môže viesť až k praktickej či úplnej slepote. Re tinopatia môže prebiehať úplne asymptomaticky i v pokročilých

štádiách, v čom spočíva jej záker nosť. Ticho progreduje a oslepnu tie potom môže vzniknúť náhle, bez varovania.

Diabetická retinopatia Diabetická retinopatia je súhrnom cievnych a ložiskových zmien siet nice. Najvýznamnejším patogene tickým mechanizmom, podieľajú cim sa na rozvoji ochorenia, je dlhotrvajúca hyperglykémia, ktorá ovplyvňuje gény riadiace bunko vé funkcie. Prítomnosť trvalej ale bo intermitentnej hyperglykémie v tkanivách sietnice vedie k zhrub nutiu bazálnej membrány, strate

foto: Profimedia

Summary:

recenzované články výzkumné sdělení

pericytov a strate alebo až k dys funkcii endotelových buniek (Cihel ková, Souček, 2005). Výskyt ocho renia sa viaže na dĺžku trvania dia betu. Zatiaľ čo u diabetikov s 1. ty pom diabetu pozorujeme rozvoj očných komplikácií asi po 3–5 ro koch, u druhej, početnejšej skupi ny diabetikov s 2. typom diabetu býva práve očný nález prvotným signálom existujúceho diabetu. Po 20 rokoch trvania oboch typov diabetu sa však retinopatia rozvi nie takmer u 100 % pacientov. Po 15 rokoch trvania diabetu 1. typu sa rozvinie proliferatívne štádium u 25–50 % pacientov, pri diabete 2. typu sú tieto čísla oveľa nižšie. (Cihelková, Souček, 2005). Základná prevencia rozvoja dia betickej retinopatie spočíva v čo možno najlepšej kompenzácii dia betu. Nutnosťou je dodržiavať diét ny režim a podľa potreby užívať predpísané lieky alebo si aplikovať inzulín. V rámci prevencie diabe tickej retinopatie bol vypracovaný projekt v spolupráci medzi Sloven skou diabetologickou spoločnosťou a oftalmologickou spoločnosťou na úrovni skríningu a včasnej adekvát nej liečby diabetickej retinopatie a makulárneho edému. Predmetom projektu bolo vytvorenie tzv. „rea ding centier“. Prvé „reading cent rum“ vzniklo v roku 2012 v NEDU Ľubochňa (Martinka, 2012). Hlav nou podmienkou správnej liečby diabetickej retinopatie je správ na kompenzácia diabetu. V liečbe ochorenia je teda na prvom mieste stabilizácia hladiny glykémie, ale dôležitú úlohu zohráva aj liečba pri družených príznakov metabolické ho ochorenia, teda krvných lipidov a kontrola krvného tlaku. Z medi kamentóznej liečby by mohli určitú úľavu prinášať vazoprotektíva a ve notoniká, avšak účinné farmakum nie je doposiaľ objavené. Prebieha výskum s anti-VEGF, kortikosteroid mi a ďalšími preparátmi. Možnosti špecializovanej oftalmologickej lieč by sú toho času obmedzené len na symptomatickú liečbu, ktorá zahŕňa laserovú koaguláciu sietnice a pars plana vitrektómiu. Obe liečebné metódy majú svoje nezastupiteľ né miesto v spomalení progresie diabetickej retinopatie (Cihelková, Souček, 2005).

Glykémia Glykémia sa stanovuje pri kontro le v diabetologickej ambulancii, ale môže si ju vyšetriť aj pacient sám glukometrom. Glykémia nalačno

(preprandiálna glykémia) ukazu je stav po minimálne 8-hodinovom hladovaní. Glykémia po jedle (post prandiálna glykémia – PPG) odrá ža vplyv jedla na hodnotu krvného cukru. Meria sa 1 až 2 hodiny po je dle. Hodnota glykémie, ktorá je veľ mi dôležitá, u diabetika bezpochyby závisí na príjme stravy, jej výživovej hodnote, druhu jedla a frekvencii príjmu potravy. V ideálnom prípade príjem jedla ovplyvňuje vek, typ dia betu, pohlavie, hmotnosť a fyzická aktivita diabetika (Šmahelová, Lášti cová, 2011). K posúdeniu kompenzácie diabe tu počas dlhšieho časového úseku slúži predovšetkým glykovaný he moglobín, ktorý je jedným z najdôle žitejších parametrov metabolickej kompenzácie diabetu a súčasne ukazovateľom rizika komplikácií (Kvapil, Perušicová, 2006). Ide o vyšetrenie zo žilovej krvi. Pri meraní hladiny glykovaného

kátorka, ktorá v edukačnom proce se ovplyvňuje pacientove zručnos ti, vedomosti a postoje k chorobe (Murgová, 2016). Edukácia má zá sadný význam a postavenie v lieč be diabetu a môže riziko neskorých komplikácií i ekonomických násled kov nielen znížiť, ale tiež pomôcť pacientovi viesť kvalitný život a do žiť sa vysokého veku. Okrem zlep šenia kvality života vedie dlhodobá, systematická edukácia ku zlepše niu kompenzácie diabetu, nižšiemu výskytu komplikácií a spolu s ďal šími liečebnými prostriedkami sa uplatňuje v prevencii neskorých komplikácií diabetu. U obéznych diabetikov uľahčuje redukciu hmot nosti, u tehotných diabetičiek zni žuje prenatálnu morbiditu. V nepo slednom rade priaznivo ovplyvňuje ekonomickú náročnosť diabetickej starostlivosti znížením počtu hos pitalizácií diabetických pacientov a znížením spotreby niektorých lie

Uspokojivou kompenzáciou diabetu môžeme kvalitu života diabetika čo najbližšie priblížiť zdravému človeku. hemoglobínu získavame informá cie o priemernej glykémii v krvi za posledných 4–6 týždňov. Hodno ty glykovaného hemoglobínu vyja drujeme v percentách (%) ako per cento glykovaného hemoglobínu z celkového hemoglobínu v krvi. Zdravý človek má hodnoty glykova ného hemoglobínu v rozmedzí od 2,8–5,0 %. Pri dlhodobej hypergly kémii môže jeho hladina dosiahnuť aj 12–14 %. U pacientov, ktorí lie čia diabetes diétou, sa odporúča kontrola hladiny glykovaného he moglobínu 1-krát ročne, u pacien tov liečiacich sa tabletami by mala kontrola prebiehať 1–2-krát ročne a v prípade pacientov liečených inzulínom by sa mali kontroly vy konávať približne každé 3 mesiace (Edlesberger, 2009).

Edukácia Diabetológovia sa intenzívne sna žia inovovať spôsob edukácie pa cientov – diabetikov a hľadať cesty alebo možnosti ich motivácie k do držiavaniu režimových opatrení, a to za cieľom uspokojivej kompen zácie diabetu. Uspokojivou kom penzáciou diabetu môžeme kvalitu života diabetika čo najbližšie priblí žiť zdravému človeku. Práve tu zo hráva významnú úlohu sestra edu

kov (Haluzík et al., 2013). Edukácia diabetikov a ich rodín je nevyhnut nou súčasťou liečby, je súčasťou systematickej a racionálnej metódy poskytovania starostlivosti (Fryko vá, 2011).

Selfmonitoring glykémie Selfmonitoring alebo sebakontro la glykémie znamená kontrolu sta vu regulácie glukózy vo vlastnom organizme v domácich podmien kach. Diabetik sa môže vyšetrením vlastnej glykémie kedykoľvek sám presvedčiť o momentálnej situá cii. Praktická výučba selfmonito ringu je hlavnou náplňou edukácie diabetikov. Naučiť sa na namera né hodnoty reagovať je dôležité nato, aby sa pacient úspešne liečil a dosiahol individuálne liečebné ciele (Rybka et al., 2006). Selfmo nitoring pomocou glukometrov je jednou zo základných podmienok intenzifikovanej liečby diabetu. Diabetik má lepší prehľad a kont rolu nad chorobou, čím môže znížiť výskyt komplikácií. Preto by mal každý diabetik pravidelne a podľa pokynov sebakontrolu vykonávať a starostlivo zaznamenávať na merané hodnoty, ktoré sú dôle žité aj pre kompenzáciu diabetu (Edlesberger, 2009).

recenzované články výzkumné sdělení

Na získanie empirických údajov sme použili dotazník vlastnej kon štrukcie, ktorý bol anonymný a dob rovoľný. Pozostával z oslovenia re spondentov, troch demograficky za meraných položiek a 28 vlastných položiek – otázok. Výber otázok v dotazníku bol zameraný na získa nie informácií týkajúcich sa trvania ochorenia diabetes mellitus a spô sobu jeho liečby, vzniku ochorenia diabetická retinopatia, selfmonito ringu glykémie, rizikového spôsobu stravovania, úrovne pohybovej akti vity či pravidelnosti preventívnych prehliadok u oftalmológa. Odpove de na vlastné položky vyjadrovali názor pacientov a ich postoj k danej problematike. Výskumnú vzorku sme získali na základe zámerného výberu. Do výskumu bolo zaradených 127 do spelých pacientov s ochorením diabetes mellitus 2. typu a s ocho rením diabetická retinopatia vo vekovej kategórii od 40 do 70 ro kov. Výskumný súbor tvorilo 43 pa cientov s diagnostikovaným ochore ním diabetická retinopatia (33,86 %), z toho 17 mužov (13,39 %) a 26 žien (20,47 %). Ostatných 84 pacientov (66,14 %) dosiaľ na diabetickú reti nopatiu netrpí. Najmladší zástupca mužského pohlavia mal 44 rokov a ženského pohlavia 40 rokov. Najstarší respon dent v súbore mužov mal 69 rokov a v súbore žien 68 rokov. Priemerný vek v našom celom sledovanom sú bore bol 55 rokov so smerodajnou odchýlkou +/– 8,32 rokov. Pre náš výskum sme si stanovili nasledovné hypotézy: H1 Postprandiálna hyperglykémia je silnejším prediktorom diabetickej retinopatie ako preprandiálna hy perglykémia. H2 Očakávame, že diabetici, ktorí podceňujú počítanie sacharidových jednotiek v jedle, majú časté výkyvy glykémie počas dňa. H3 Fyzická aktivita významne zvy šujúca využitie glukózy v perifér nych tkanivách má nenahraditeľ ný pozitívny efekt na kompenzáciu diabetu. H4 Pravidelný selfmonitoring glyké mie diabetika súvisí s dobrou kom penzáciou diabetu.

Analýza a komparácia výsledkov výskumu Na štatistické testovanie hypo téz sme použili metódy dvojroz mernej deskriptívnej štatisti

Tabuľka 1 Postprandiálna vs. preprandiálna hyperglykémia Postprandiálna glykémia Preprandiálna glykémia

p-hodnota

–6,763

1,071

Tabuľka 2 Sacharidové jednotky vs. výkyvy glykémie – korelácia Pearsonov korelačný koeficient Hodnota signifikancie (p) n (početnosť)

Sacharidové jednotky 1 127

Výkyvy glykémie –0,804 0,005 127

Tabuľka 3 Fyzická aktivita vs. glykovaný hemoglobín – korelácia Pearsonov korelačný koeficient Hodnota signifikancie (p) n (početnosť)

Fyzická aktivita 1 127

Glykovaný hemoglobín 0,574 0,005 127

Tabuľka 4 Selfmonitoring glykémie vs. glykovaný hemoglobín – korelácia Pearsonov korelačný koeficient Hodnota signifikancie (p) n (početnosť)

Selfmonitoring glykémie 1 127

ky – Pearsonov korelačný koefi cient – r interpretovaný podľa Cohena takto: menej než 0,1 (tri viálna korelácia), 0,1–0,3 (malá korelácia), 0,3–0,5 (stredná kore lácia), 0,5–0,7 (veľká korelácia), 0,7–0,9 (veľmi veľká korelácia) a nad 0,9 (takmer dokonalá kore lácia). Na testovanie štatistickej významnosti rozdielov priemerov medzi dvoma nezávislými výber mi sa použil Studentov t-test, kto rý sa používa na overenie, či zo vzoriek zistený rozdiel priemerov môže byť náhodný, alebo je štatis ticky významný. Významný rozdiel (p < 0,05) znamená, že medzi vý bermi existuje vzťah. Dôležitým faktorom, ktorý môže vplývať na vznik diabetickej retino patie, sú zvýšené hodnoty glykémie nalačno a po jedle. Hypotézou 1 sme zisťovali, či postprandiálna hy perglykémia je silnejším predikto rom diabetickej retinopatie než pre prandiálna hyperglykémia. Na tes tovanie rozdielov medzi glykémiami nalačno a po jedle sme použili šta tistickú metódu Studentov t-test. Z tabuľky 1 vyplýva, že vypočítané p = 1,071, teda je väčšie ako štan dardne požadovaná hladina 0,05, preto nemôžeme tvrdiť, že hyper glykémia po jedle je silnejším pre diktorom diabetickej retinopatie ako hyperglykémia nalačno.

Glykovaný hemoglobín –0,322 0,004 127

Mnohí diabetici pokladajú počíta nie sacharidových jednotiek v jedle za nepodstatné. Dokonca sa nechcú vracať k počítaniu ani vtedy, keď to už vedia. Motiváciou pre nich by mala byť uspokojivá hladina cukru v krvi a poznatok, že dobrou diabe tickou kompenzáciou môžu oddialiť, alebo dokonca aj predísť diabetic kým komplikáciám. Vplyv počítania sacharidových jednotiek na výkyvy glykémie sme zisťovali hypotézou 2. Ako je zrejmé už z prvého po hľadu na tabuľku 2, súvislosť počí tania sacharidových jednotiek v je dle s častými výkyvmi glykémie sa preukázala. Na základe Cohenovej škály pre interpretáciu korelačných koeficientov môžeme konštatovať, že korelácia medzi nimi je „veľ mi veľká“ (r = –0,804). Vypočítané p (p = 0,005) je menšie ako štan dardne požadovaná hladina 0,05, preto sa hypotéza 2 v našom súbo re potvrdila. Na záver môžeme vy hlásiť, že počítaním sacharidových jednotiek v jedle sa podľa našich zistení znižujú výkyvy glykémie po čas dňa. Ak diabetik množstvo jedla ne prispôsobuje fyzickej aktivite, môže mu prudký pokles hladiny cukru v krvi spôsobiť vážne problémy. V dotazníkovej položke 25 mali respondenti uviesť, či sa venujú nejakej pohybovej aktivite. Podľa

zdroj tabulek: autorky

Charakteristika súboru a metodika

florence 11/16

recenzované články výzkumné sdělení

tejto odpovede sme respondentov rozdelili do skupín a testovali vo vzťahu k hodnotám glykovaného he moglobínu, ktorý slúži k posúdeniu kompenzácie diabetu počas dlhšie ho časového úseku. Pearsonov korelačný koeficient vo vzorke 127 diabetikov je r = 0,574 (tab. 3). Podľa Cohenovej škály pre interpretáciu korelačných koeficien tov ide o veľkú koreláciu. Tvrdenie posilňuje i hodnota p = 0,005, kto rá svedčí o výraznej štatistickej vý znamnosti rozdielov. Zistili sme, že diabetici vykonávajúci nejakú fyzic kú aktivitu mali nižšie hodnoty glyko vaného hemoglobínu než diabetici, ktorí sa nevenovali žiadnej fyzickej aktivite. Preto môžeme tvrdiť, že fy zická aktivita významne zvyšujúca využitie glukózy v periférnych tka nivách má nenahraditeľný pozitívny efekt na kompenzáciu diabetu. Selfmonitoring glykémie by sa mal brať do úvahy, pretože je to v súčasnosti najpraktickejšia metó da na určenie postprandiálnej gly kémie. Veľká časť manažmentu dia betes mellitus je v rukách samotné ho diabetika. Vplyv selfmonitoringu na kompenzáciu diabetu sme zisťo vali prostredníctvom 4. hypotézy.

kyvov glykémie po jedle je rovnako dôležité alebo snáď ešte dôležitej šie na dosiahnutie cieľových hodnôt glykovaného hemoglobínu. Je dokázané, že postprandiál na hyperglykémia je asociovaná so zvýšeným rizikom vzniku a rozvoja diabetických makrovaskulárnych ochorení. Stále je však nedostatok údajov o vzťahu medzi postpran diálnou hyperglykémiou a mik rovaskulárnymi komplikáciami. Observačná prospektívna štúdia z Japonska ukázala, že postpran diálna hyperglykémia je lepším prediktorom diabetickej retinopa tie ako preprandiálna glykémia. Investigátori uskutočnili prierezo vú štúdiu s 232 diabetikmi 2. typu neliečenými inzulínom. Mnohoná sobnou regresnou analýzou zistili, že postprandiálna hyperglykémia nezávisle korelovala s incidenciou diabetickej retinopatie (Mokáň, 2007). Štúdia Kumamoto, ktorá u pa cientov s diabetom 2. typu použila na kontrolu glykémií nalačno aj po jedle režim viacnásobných den ných dávok inzulínu, zistila lineár ne zakrivený vzťah medzi retino patiou a kontrolou glykémií nalač

Pribúdajúci súbor dôkazov nasvedčuje tomu, že zníženie výkyvov glykémie po jedle je rovnako dôležité alebo snáď ešte dôležitejšie na dosiahnutie cieľových hodnôt glykovaného hemoglobínu. Tabuľka 4 – z hodnoty Pearsonov ho korelačného koeficientu, ktorý je mierou lineárnej závislosti na šich dvoch premenných r = –0,322 a zvolenej signifikancii p = 0,004, vyplýva, že pravidelným selfmonito ringom glykémie sa znižujú hodnoty glykovaného hemoglobínu u sledo vaných diabetikov. Preto na záver môžeme konštatovať, že pravidelný selfmonitoring glykémie má vplyv na dobrú kompenzáciu diabetu.

Diskusia Donedávna sa liečba diabetu sústreďovala prevažne na zníženie hladín glykovaného hemoglobínu s dôrazom na glykémiu nalačno. Hoci kontrola hyperglykémie na lačno je nutná, obvykle nestačí na dosiahnutie optimálnej glykemickej kontroly. Pribúdajúci súbor dôkazov nasvedčuje tomu, že zníženie vý

no aj po jedle. Táto štúdia ukázala, že pri hodnotách glykémií nalač no < 6,1 mmol/l a postprandiálnych glykémií < 10 mmol/l nedochádza k vzniku alebo progresii retinopa tie. Štúdia Kumamoto potvrdzuje, že zníženie postprandiálnej glyké mie aj glykémie nalačno je výrazne asociované so znížením retinopatie (Mokáň, 2007). Slivka (2009) uvádza, že v záuj me udržania normoglykémie sa dia betikom odporúča povolenú dávku sacharidov rovnomerne rozdeliť počas celého dňa, aby sa predišlo postprandiálnym hyperglykémiám i hypoglykémiám po podaní inzu línu. Pre dodržiavanie povolenej dávky sacharidov v každodennej strave sa odporúča počítanie sa charidových jednotiek v jedle alebo váženie jednotlivých porcií potravín s prepočítavaním obsahu sacha

ridov v nich použitím príslušných tabuliek. Kreze-Spirová (2007) vo svojej knihe píše, že nepravidelné a ne správne stravovanie je pri diabete nevhodné. V takomto prípade nie je možné udržať dobrú kompenzá ciu cukrovky, od ktorej závisí rozvoj chronických komplikácií diabetu. Vo veľkej miere tu zohráva dôleži tosť efektívna edukácia pacienta a jeho disciplinovanosť. American Association of Diabe tes Educators (AADE) poukazuje na potrebu a nevyhnutnosť zmeny správania sa jedincov postihnutých diabetom a zároveň vymedzuje se dem oblastí, v ktorých sa má zmena správania hodnotiť – stravovanie, fyzická aktivita, dodržiavanie far makoterapie, selfmonitoring glyké mie, hypoglykémia a príliš vysoká hyperglykémia, redukcia rizík roz voja chronických komplikácií a život s diabetom (Škrha et al., 2009). Pre pacientov s diabetes mellitus 2. typu je pravidelná fyzická aktivi ta dôležitou zložkou liečby. Keďže ide spravidla o starších, často obéz nych ľudí, ktorí môžu mať výrazné dlhodobé komplikácie, začať s fy zickou aktivitou môže byť pre nich namáhavé. Preto je nutné voliť cviky so zníženým rizikom úrazu tak, aby podporovali ich motiváciu a účasť. Výborným začiatkom je chôdza, prechádzky, turistika, cviky s nohou alebo bicyklovanie. Naopak neod porúča sa lietanie, potápanie alebo horolezectvo. Vlková (2007) vo svojej práci uvádza, že fyzická aktivita je neod deliteľnou súčasťou liečby diabetu. Program pravidelnej fyzickej aktivi ty prispôsobený prítomným kompli káciám je odporúčaný všetkým dia betikom. Je prospešný pre zdravie ako aj pre redukciu hmotnosti. Dnes je všeobecne známe, že celosvetová epidémia diabetu 2. typu je spojená so zníženou fyzickou aktivitou. Pra videlná fyzická aktivita sa tak stáva dôležitou zložkou nielen liečby, ale i prevencie ochorenia. Fyzická ak tivita a kontrola telesnej hmotnosti sú základnými piliermi účinného manažmentu diabetu. V súčasnos ti je málo pochybností o dôležitosti a prínose pravidelnej fyzickej akti vity v kompenzácii diabetu (Mokáň, 2007). Opakované meranie glykémie predstavuje pre diabetika jedi ný spôsob, ako získať obraz o hla dinách glykémie v priebehu dňa. Potvrdzujú správnosť nastavenej liečby alebo naopak varujú, že orga

recenzované články výzkumné sdělení

nizmus je v nebezpečenstve. Preto je potrebné merať si glykémiu pra videlne. Jednorazové meranie ne stačí, pretože hladina glykémie sa v priebehu dňa mení v závislostí od fyzickej aktivity, jedla alebo apliká cie inzulínu. Všeobecne sa odpo rúča, že pacienti liečení inzulínom by mali vykonávať selfmonitoring glykémie aspoň 3krát denne. Self monitoring glykémie u diabetikov, ktorí nie sú liečení inzulínom, má byť individualizovaný podľa lie čebného režimu a hladiny kontroly (liečba diétou a PAD – najčastejšie 3krát týždenne). Z dlhoročnej štúdie UKPDS (Uni ted Kingdom Prospective Diabetes Study) vyplýva, že čím sú glyké mie vyššie, a teda aj glykovaný he moglobín, a čím to dlhšie trvá, tým vyššie je aj riziko diabetickej retino patie, čo potvrdzuje aj neuspokojivú kompenzáciu diabetu. Pri udržaní hodnôt glykovaného hemoglobínu do 7 % po dobu desiatich rokov sa znížilo riziko vývoja mikrovasku lárnych komplikácií o 25 % (Škrha et al., 2009). Podľa Mokáňa (2007) je selfmo nitoring glykémie v súčasnosti op timálnou metódou na stanovenie hladín glykémie, pričom dovoľuje diabetikom získať a použiť informá cie o hladinách glykémií v reálnom čase. To umožňuje včasný zásah s cieľom dosiahnutia a udržania glykémií v takmer normálnom roz sahu a poskytuje tiež spätnú väzbu ľuďom s diabetom. Preto mnohé diabetologické organizácie a medi cínske asociácie odporúčajú diabe tikom selfmonitoring. Zatiaľ čo väčšina prác sa zame riava na užitočnosť selfmonitoringu u diabetikov liečených inzulínom, mnohé štúdie preukazujú výsledky, ktoré vedú k väčšiemu zníženiu gly kovaného hemoglobínu u diabetikov 2. typu, ktorí nevyžadujú liečbu in zulínom, v porovnaní s programami bez použitia selfmonitoringu (Halu zík et al., 2013). Prebiehajú však stále diskusie na tému klinických výhod selfmo nitoringu u inzulínom neliečených diabetikov 2. typu. Niektoré štúdie ukázali malý alebo žiadny rozdiel v glykemickej kontrole vyjadrenej hodnotou glykovaného hemoglobí nu, keď porovnali použitie selfmoni toringu a testovanie glukózy v moči, zatiaľ čo iné štúdie preukázali, že selfmonitoring má výrazné výhody v zlepšovaní glykemickej kontroly (Mokáň, 2007).

Celkovo z nášho výskumu vyplý va, že je potrebné venovať zvýšenú pozornosť glykemickej kontrole dia betikov, pričom pokles glykémií by nemal byť prudký a optimálna kom penzácia glykémií by sa mala dosia hnuť pozvoľne v priebehu niekoľ kých mesiacov.

Záver Diabetická retinopatia je závažné ochorenie, ktoré podstatne mení kvalitu života pacientov. Dôsledná prevencia retinopatie, ktorá začí na adekvátnou liečbou základné ho ochorenia – diabetes mellitus a snahou o dosiahnutie čo najlepšej metabolickej kompenzácie u pa cienta, vrátane využitia moderných, intenzifikovaných režimov liečby, sú schopné podstatne znížiť chorob nosť a oddialiť predčasnú invalidi záciu a úmrtie pacienta. Zároveň umožňujú aj významne zlepšiť kva litu jeho života. Okrem samotného medicínskeho a etického rozmeru majú tieto pozitívne výsledky aj ne sporný farmakoekonomický aspekt. Významným prínosom v preven cii diabetickej retinopatie sú lekári a sestry. Liečebnopreventívnymi postupmi, empatickým prístupom, vhodnou a efektívnou edukáciou pacienta a formovaním postojov diabetika k jeho zdraviu význam ne prispievajú k zlepšeniu kvality života, lebo bez poučeného a spo lupracujúceho diabetika je liečba diabetu odsúdená k neúspechu. Je teda dôležité, aby pacienti s dia betes mellitus už od zistenia tohto ochorenia dostávali kvalitné infor mácie čo najvhodnejšou formou, a tak mohli byť sami organizátormi správnej a kvalitnej starostlivosti o seba. Dôležité je, aby všetci ľudia na celom svete vedeli o ochorení diabetická retinopatia čo najviac a snažili sa o čo najtesnejšiu kom penzáciu diabetu. Kompenzáciou diabetu môžeme veľkej väčšine pacientov umožniť takmer nor málny spôsob života, vrátiť im subjektívny pocit zdravia a vytvo riť vhodné podmienky pre zmier nenie a oddialenie komplikácií diabetu. No pokiaľ nás toto ocho renie predsa len postihne, môže me sa vďaka pravidelnej kontrole glykémií dožiť vysokého veku.

Literatúra: 1. barkasi d, barkasi r. význam centier sociálneho poradenstva a edukácie diabetikov. diaspektrum. 2016;5(1):6–9. issn: 1337-592X 2. cihelková i, souček p. atlas makulárních chorob. 1. vyd. praha: Galén, 2005. isbn 80-7262-370-2 3. edelsberger t. encyklopedie pro diabetiky. 1. vyd. praha: Maxdorf, 2009. isbn 978-80-7345-189-9 4. Fryková d. edukácia – významný prvok v liečbe diabetes mellitus. diaspektrum. 2011;5(2):22. issn 1336-9822 5. Haluzík M et al. praktická léčba diabetu. 2. vyd. praha: Mladá fronta, 2013. isbn 978-80-204-2880-6 6. kreze-spirová e. Moja kniha o cukrovke. bratislava: evyan, 2007. isbn 97880-968599-7-9 7. kvapil M, perušicová J. postprandiální glykémie. 1. vyd. praha: triton, 2006. isbn 80-7254-785-2 8. Martinka e. národný diabetologický program. bratislava: slovenská diabetologická spoločnosť, 2012. 12 s. 9. Mokáň M. Odporúčania pre manažment postprandiálnej glykémie. 1. vyd. brusel: international diabetes Federation, 2007. isbn 2-930229-48-9 10. Murgová a. Špecifiká ošetrovateľskej starostlivosti u pacienta s ochorením diabetes mellitus. diaspektrum. 2016;5(1):14–17. issn 1337-592X 11. rybka J a kol. diabetologie pro sestry. 1. vyd. praha: Galén, 2006. isbn 80247-1612-7 12. slivka M. nutričná terapia diabetes mellitus. 1. vyd. prešov: daH, 2009. isbn 978-80-969865-6-9 13. Škrha J et al. diabetologie. 1. vyd. praha: Galén, 2009. isbn 978-80-7262-607-6 14. Šmahelová a, lášticová M. diabetologie pro farmaceuty. 1. vyd. praha: Mladá fronta, 2011. isbn 978-80204-2519-5 15. vlková z. cvičení při cukrovce. 1. vyd. praha: triton, 2007. isbn 978-807387-011-9 16. kvapil M, perušicová J. postprandiální glykémie. 1. vyd. praha: triton, 2006. isbn 80-7254-785-2

Recenzovali: PhDr. Petr Snopek, DiS. Ústav zdravotnických studií, Fakulta humanitních studií, Univerzita tomáše bati ve zlíně

PhDr. Jana Novotná, Ph.D. katedra sociální práce, vysoká škola polytechnická Jihlava

Více o autorce: PhDr. Mária Popovičová 1991: ukonč. szŠ Humenné – obor detská sestra; 1991–1997: domov sociálných služieb vranov nad topľou – sestra při lôžku; 2001–2007: lindaustrasse 7, bad ischl, rakúsko – sestra; 2012: ukonč. Mgr. štúdium – Ošetrovateľstvo, trnavská univerzita, trnava; 2013: ukonč. phdr. štúdium – Ošetrovateľstvo, trnavská univerzita, trnava; od 2014: štúdium phd. – Ošetrovateľstvo, vŠzasp sv. alžbety, bratislava

recenzované články výzkumné sdělení

Příčiny strachu u nemocných po cévní mozkové příhodě Souhrn:

Klíčová slova:

Vyhodnocování reakcí pacientů na jejich zdravotní problémy týkající se nevhodného nebo nefunkčního uspokojování jejich potřeb za použití hodnoticích škál je jednou ze zásadních právních kompetencí všeobecné sestry. Cílem výzkumného šetření bylo popsat příčiny strachu u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP). K tomu bylo užito kvalitativní metody ohniskové skupiny (focus group). Do výzkumného vzorku byli zařazeni pacienti po CMP a všeobecné sestry pečující o tyto nemocné. Výsledky obsahové analýzy odpovědí respondentů vymezily tři základní oblasti příčin strachu, které byly podmíněny charakterem onemocnění, sociálními důsledky a faktory souvisejícími s péčí. Uvedené tematické oblasti byly paralelně konfirmovány pacienty i všeobecnými sestrami s ohledem na diskrepance ve vnímání priorit. strach – cévní mozková příhoda – hodnocení – ohnisková skupina.

Causes of fear in patients after stroke Summary:

Keywords:

Evaluating the responses of patients to their health problems related to inappropriate or dysfunctional meeting their needs using evaluating scales is one of the fundamental legal competence of a nurse. The aim of the research survey was to describe the causes of fear in patients after stroke. For this purpose it was used a qualitative focus groups method. The research sample included patients after stroke and nurses caring for these pa tients. The results of content analysis of respondents’ answers defined three basic areas of the causes of fear that were conditioned by the nature of the disease, the social implications and factors associated with care. Those thematic areas were parallel confirmed by patients and general nurses with regard to the discrepancy in perception of priorities. fear – stroke – evaluation – focus groups.

Mgr. Irena Opavská, Ústav ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci Mgr. Lenka Mazalová, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci

Úvod Strach patří do kategorie fyzio logických základních emočních procesů, jejichž primárním cílem je aktivace organismu za účelem mobilizace energie (Nakonečný, 2000). Strach, úzkost a deprese patří mezi emoce s nejvyšší in cidencí výskytu, popisované pa cienty po CMP, a to jak v akutní fázi onemocnění, tak i následně, v ob dobí rekonvalescence, rehabilitace v domácí péči a současně návratu zpět do běžného života (Batchelor et al., 2012; Hafsteinsdóttir, 1997; Schmid et al., 2010; Schmid et al., 2011). Zatímco problematice de prese u pacientů po prodělané CMP je v dostupné literatuře věno vána značná pozornost, fenomén strachu a úzkosti zůstává dlouho době v pozadí. Ačkoliv je v součas né době v oboru ošetřovatelství k dispozici značné množství hod noticích škál, neexistuje jednotný hodnoticí nástroj, který by zahrno

val komplexní posouzení všech bi opsychosociálních a spirituálních potřeb u pacientů po CMP. Dostup né hodnoticí škály se zaměřují pře devším na posouzení tělesných ná sledků CMP, posouzení psychické ho stavu pacienta, včetně strachu, v nich však není zahrnuto (Taliáno vá et al., 2011). Cílem výzkumného šetření byla deskripce základních okruhů příčin strachu na základě subjektivního prožívání a zkušeností pacientů po CMP ve srovnání s objektivním vní máním těchto prožitků všeobecný mi sestrami, které o tyto nemocné pečují.

Metodika a charakteristika výzkumného vzorku Výzkumné šetření bylo provedeno metodou kvalitativního výzkumu, a to především s ohledem na emo cionální a subjektivní variabilitu a povahu zkoumaného tématu. Sa motný proces sběru dat probíhal formou tzv. focus group (FG) neboli ohniskových skupin. Vytvoření vý zkumného souboru bylo realizová no za použití metody účelové (zá měrné) selekce (Miovský, 2006). Zařazovacími kritérii pro výběr respondentů ze skupiny pacientů byly věk nad 18 let, stav po CMP a schopnost vyjádřit informova ný souhlas. Všeobecné sestry byly

selektovány na podkladě splnění zařazovacích kritérií, a to délky od borné praxe minimálně jeden rok na pracovišti zabývajícím se péčí o nemocné po CMP. Výzkumného šetření se zúčastnilo osm respon dentů ze souboru pacientů ve vě kovém rozmezí 59–71 let a devět účastníků ze skupiny všeobec ných sester, s věkovým rozsahem 23–60 let, s převažujícím středo školským vzděláním se speciali zací a délkou ošetřovatelské praxe v rozmezí od 2 do 40 let. Pro skupi nové diskuze byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Klíčovými otázkami moderátora diskuze byly dotazy na popis proje vů a příčin strachu. Obsah jednot livých diskuzí byl zachycen pomocí diktafonů a záznamového archu. Pro doslovnou transkripci audio záznamů sloužil textový editor MS Word. K analýze dat byla použita tematická analýza za využití meto dy kódování, barvení textu a kon ceptualizací do skupin-trsů na pod kladě identických incidentů, reflexí a komentářů.

Výsledky Příčiny strachu Obsahovou analýzou informací od pacientů byly vygenerovány tři zá kladní tematické okruhy příčin stra chu – strach způsobený charakte

recenzované články výzkumné sdělení

Diskuze Na základě výsledků výzkumného šetření byly příčiny strachu shodně souborem pacientů i všeobecných sester stratifikovány do tří tematic kých oblastí, které byly definovány charakterem onemocnění, sociální mi důsledky a faktory souvisejícími s péčí. Ve vnímání priorit z pohledu pacientů v porovnání se skupinou všeobecných sester byla nalezena určitá diskrepance. Jednou z nej častěji zmiňovaných příčin stra chu u pacientů po CMP byl strach z pádů zmiňovaný všemi respon denty, jak v průběhu hospitalizace, tak i následně v domácím prostře dí. Tyto výsledky korespondují s li terárními údaji, které udávají pády

Znalost příčin strachu u pacientů po CMP zásadním způsobem posiluje kvalitu a efektivitu ošetřovatelské péče

jako běžnou komplikací vyskytující se u pacientů po CMP. Relativně vy soká incidence pádů u pacientů po CMP logicky predikuje rozvoj ná sledného strachu z pádů (Batchelor, 2012; Schmid, 2010). Strach z pádů je nejčastěji popisován u pacientů v souvislosti s propuštěním do do mácí péče. Příčina strachu z pádů bývá asociována nejen s funkčním postižením, tedy s poruchou rovno váhy a mobility, ale také s emocio nálními změnami (úzkost, deprese), ke kterým u těchto pacientů dochá zí. Strach je determinantou rozsáh lejších následků ve smyslu restrikce běžných aktivit, ztráty psychické, respektive fyzické jistoty, a tím do chází k významnému snížení kvali ty života (Kim et al., 2012; Schmid et al., 2010; Schmid et al., 2011). Pacienty četně uváděnou příčinou strachu je také strach z recidivy CMP (Carlsson et al., 2009; Nichol son et al., 2013). V rámci výzkum ného šetření se všichni respondenti vyjádřili pozitivně ve smyslu pociťo vané přítomnosti strachu z možné rekurence CMP. Strach z opakování u pacientů po CMP pramení z ab sence pocitu kontroly nad vyvoláva jícími příčinami a jejich obavy býva jí asociovány s idiosynkrazií a rezig nací (Townend et al., 2006). V oblasti sociálních důsledků ply noucích z prodělaného onemocnění byly nejčastěji uváděnými příčinami strachu strach ze ztráty zaměstnání, finančního zajištění rodiny, selhání v plnění sociálních rolí či ze závislos ti na druhých lidech, a to současně z pohledu pacientů i všeobecných sester. V návaznosti na předchozí uvedenou příčinu strachu pociťují pacienti obavy z návratu do zaměst nání, čímž dochází k prodloužení pracovní neschopnosti a k poklesu produktivity pacienta po CMP (Carl sson et al., 2009). Poslední oblastí byly problémy uváděné pacienty v kontextu s po

skytovanou péčí. Nejintenzivněji byl prožíván nedostatek informací, ne vhodné prostředí nemocnice, imobil ní spolupacienti po CMP, ošetřova telské či lékařské intervence týkající vyprazdňování na lůžku. Mezi mno ha autory panuje všeobecná shoda, že bezprostředně po CMP prožívají pacienti různou intenzitu stresu. Ten pramení z vlastního onemocnění, zejména z následného postižení, a to jak v oblasti motorické, kognitivní, tak i emocionální. Zdroje stresu mo hou být asociovány s uspokojováním běžných fyziologických potřeb (vy prazdňování, příjem potravy, osobní hygiena), s ošetřovatelskými a lé kařskými intervencemi, vzájemným vztahem mezi pacientem a zdravot nickým personálem a v neposlední řadě s cizím, pro pacienta nezná mým nemocničním prostředím (Haf steinsdóttir, 1997; Kim et al., 2012; Praško et al., 2011; Schmid et al., 2011). Důsledky je možno detekovat ve sféře sociální a emocionální, a to ve formě pocitů ponížení, ztrapnění se, strachu, distresu, ztráty důstoj nosti a sebedůvěry (Kitson et al., 2012).

Závěr Znalost příčin strachu u pacien tů po CMP zásadním způsobem posiluje kvalitu a efektivitu ošet řovatelské péče. Získané relevant ní informace mohou mít význam pro klinickou praxi, především pro zkvalitnění posouzení a diagnostiky stavu potřeb pacientů, což podmi ňuje realizaci efektivní ošetřovatel ské péče a komunikaci mezi členy zdravotnického týmu, a současně také posilují kvalitu dokumentová ní ošetřovatelské péče. Za nemé ně významné lze také považovat využití těchto poznatků pro další výzkumná šetření, jejichž výsledky mohou být zpětně implementová ny do klinické praxe založené na vědeckých důkazech.

foto: Profimedia

rem onemocnění, strach ze sociál ních důsledků onemocnění a fakto ry související s péčí. Mezi nejčastěji uváděné příčiny strachu způsobené charakterem onemocnění patřil strach z estetického, smyslového či funkčního postižení, strach z pádů, z rekurence CMP, strach ze smrti, bezmocnosti, ztráty soběstačnosti v oblasti sebepéče, a to především v oblasti vyprazdňování. Sociální důsledky plynoucí z prodělaného onemocnění byly pacienty defino vány strachem ze ztráty zaměstná ní, finančního zajištění rodiny, se lhání v plnění sociálních rolí či ze závislosti na druhých lidech. Fakto ry související s péčí zahrnovaly pře devším nedostatek informací a es kalaci strachu jako jeho důsledek, nevhodné prostředí nemocnice, ostatní imobilní pacienty po CMP, ošetřovatelské či lékařské interven ce – katetrizace močového měchý ře u mužů, vyprazdňování na lůžku. Analýzou názorů a myšlenek všeobecných sester na základě je jich zkušeností a subjektivního vní mání chování u těchto pacientů vznikly shodně tři tematické oblas ti, které korespondovaly s oblast mi zvolenými ve skupině pacientů. Na prvním místě byla jako jedna z hlavních příčin strachu uvedena neinformovanost nebo nedosta tečná informovanost v iniciální fázi onemocnění. Na druhém místě byla všeobecnými sestrami popisována příčina strachu ze sociálních dů sledků souvisejících s funkčními deficity, nesoběstačností, závislostí na druhých. Příčina strachu z dů vodu charakteru onemocnění, a to strach ze smyslového, estetického či funkčního postižení, byla para doxně všeobecnými sestrami vní mána a sdělována v minimální míře.

florence 11/16

recenzované články výzkumné sdělení

Literatura: 1. Batchelor FA, Mackintosh SF, Said CM et al. Falls after stroke. International Journal of Stroke. 2012;(7):482–490. DOI 10.1111/j.1747-4949.2012. 00796.x. [online]. [cit. 2016-02-10] Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih. gov/pubmed/22494388 2. Carlsson GE, Möller A, Blomstrand C. Managing an everyday life uncertainity – A qualitative study of coping in persons with mild stroke. Disabil Rehabil. 2009;31(10):773–782. ISSN 0963-8288. [online]. [cit. 2016-02-11]. Dostupné z: http:// www.tandfonline.com/doi/ abs/10.1080/09638280802638857 3. Hafsteinsdóttir TB, Grypdonck M. Being a stroke patient: a review of the literature. J Adv Nurs. 1997;26(3):580– 588. DOI 10.1046/j.1365-2648.1997. t01-19-00999.x. [online]. [cit. 201605-26]. Dostupné z: http://www.ncbi. nlm.nih.gov/pubmed/9378880 4. Kim EJ, Kim DY, Kim WH et al. Fear of falling in subacute hemiplegic stroke patients: associating factors and correlations with quality of life. Ann Rehabil Med. 2012;36(6):797–803. ISSN: 2234-0645. [online]. [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http:// www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/ PMC3546182/ 5. Kitson AL, Dow C, Calabrese JD et al. Stroke survivors’ experiences of the fundamentals of care: A qualitative analysis. Int J Nurs Stud. 2012;50(3):392–403. [online]. [cit. 2015-06-08]. Dostupné z: http://www. journalofnursingstudies.com/article/ S0020-7489(12)00327-6/abstract 6. Miovský M. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada, 2006. ISBN 0-247-1362-4 7. Nakonečný M. Lidské emoce. Praha: Academia, 2000. Kapitola Strach, s. 255–258. ISBN 80-200-0763-6

8. Nicholson S, Sniehotta FF, van Wijck F et al. A systematic review of perceived barriers and motivators to physical activity after stroke. Int J Stroke, 2013;8(5):357–364. DOI: 10.1111/j.1747-4949.2012.00880.x. [online]. [cit. 2015-10-28]. Dostupné z: http://wso.sagepub.com/content/8/5/357.full.pdf+html 9. Praško J, Doubek P, Divéky T et al. Úzkostné poruchy v neurologii. Neurol. praxi. 2010;11(4):265– 270. ISSN 1213-1814. [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: http:// www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/ neu/2010/04/14.pdf 10. Reif M. Hodnotící škály používané u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Neurol. praxi. 2011;12(Suppl. G): 12–15. ISSN 1213-1814. [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http:// www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/ neu/2011/92/05.pdf 11. Schmid AA, Van Puymbroeck M, Knies K et al. Fear of Falling Among People Who Have Sustained a Stroke: A 6-Month Longitudinal Pilot Study. Am J Occup Ther. 2011;65(2):125– 132. ISSN 07487711. [online]. [cit. 201604-14]. Dostupné z: http://ajot.aota. org/article.aspx?articleid=1853018 12. Schmid AA, Wells CK, Concato J et al. Prevalence, Predictors, and Outcomes of Poststroke Falls in Acute Hospital Setting. J Rehabil Res Dev. 2010;47(6):553–562. ISSN 07487711. [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.rehab.research.va.gov/jour/10/476/pdf/doaj/ schmid.pdf 13. Taliánová M, Jedlinská M, Moravcová M. Využívání hodnotících a měřících škál v ošetřovatelství. Ošetrovateľstvo. 2013;3(1):25–30. ISSN 1338-6263. [online]. [cit. 2015-06-17]. Dostupné z: http://www.osetrovatelstvo.eu/ archiv/2013-rocnik-3/cislo-1/vyuziva-

ni-hodnoticich-a-mericich-skal-v-osetrovatelstvi 14. Townend E, Tinson D, Kwan J, Sharpe M. Fear of reocurrence and beliefs about preventing reocurrence in patients who have suffered a stroke. J Psychosom Res. 2006;61(6):747–755. [online]. [cit. 2016-02-11]. Dostupné z: http://www.jpsychores.com/article/ S0022-3999(06)00428-4/abstract

Recenzovali: Mgr. Petra Řeháková, Fakultní nemocnice Olomouc, Neurologická klinika

Mgr. Vladimír Koutecký, Ústav zdravotnických věd Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Více o autorkách: Mgr. Irena Opavská 2013: ukonč. Vyšší zdravotnická škola SŘMR, Praha – obor Všeobecná sestra; 2011: ukonč. Bc. studium – obor Všeobecná sestra, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci; 2016: ukonč. Mgr. studium – obor Ošetřovatelství v interních oborech, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci

Mgr. Lenka Mazalová 1982: ukonč. SZŠ v Šumperku – obor Zdravotní sestra; 1987: ukonč. Mgr. studium – obor Učitelství odborných předmětů pro SZŠ; 2014: ukonč. doktorský studijní program Ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci

INZERCE

balet UVÁDÍME VE STAVOVSKÉM DIVADLE

MALÁ MOŘSKÁ VÍLA

Na motivy známé pohádky H. Ch. Andersena

Foto: M. Stranka

Hudba: Zbyněk Matějů Choreografie: Jan Kodet, Režie: SKUTR

www.narodni-divadlo.cz

Uvádíme 13., 17. 11. a 20. 12. 2016, 25. a 28. 1. 2017 ve Stavovském divadle

praxe

florence 11/16

Očkování proti infekcím ignoruje veřejnost i část zdravotníků Na nejméně 340 milionů korun vychází v Česku ročně léčba komunitních pneumonií. „Nemoc je zároveň pátou nejčastější příčinou hospitalizací na interních odděleních, třetí nejčastější na plicních a desátou nejčastější v dětských pavilonech nemocnic,“ upřesňuje farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., z Institutu pro zdravotní ekonomiku.

řestože zápalem plic roč ně v Česku onemocní na sto tisíc lidí, přičemž pě tina z nich se léčí v ne mocnici a tři tisíce pacientů infekci podlehne, nepovažují lidé tuto ne moc za přímou hrozbu pro sebe. Jak vyplývá z mezinárodního prů zkumu PneuVue, jehož se účastnilo na devět tisíc respondentů starších 50 let z devíti zemí (vedle Čes ka z Rakouska, Francie, Německa, Řecka, Itálie, Portugalska, Španěl ska a Velké Británie), jen pětina Če chů se obává rizika, že by je mohl zápal plic potkat. „Přitom i u nás je zápal plic reálným rizikem s mož nými fatálními následky,“ varuje prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., z Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty UK v Plzni. Téměř všichni oslovení sice od pověděli, že vědí, co je zápal plic, nicméně již jen dvě třetiny ho iden tifikují jako infekci a pouze 44 pro cent respondentů si myslí, že někte ré jeho formy jsou nakažlivé. Více než čtvrtina lidí (27 procent) dokon ce nemoc vnímá jako „závažný typ nachlazení podobný chřipce“. „Nej vyšší incidence pneumonií je u dětí mladších pěti let a osob starších 65 let. K rizikovým faktorům patří i nikotinismus, alkoholismus, chro nická onemocnění srdce a cév, dý chacího ústrojí, jater či ledvin, dia betes mellitus, stav po prodělané cévní mozkové příhodě či demen ce,“ vypočítává MUDr. Milan Trojá nek z Kliniky infekčních, parazitár ních a tropických nemocí Nemocni ce Na Bulovce, Praha. Pneumonie hrozí také častěji pacientům s nad váhou, nádorovým onemocněním, poruchou krvetvorby či demencí, prodělávají-li chemoterapii či imu nosupresivní léčbu, trpí-li vrozeným či získaným imunodeficitem, či při stavech po splenektomii.

Pneumonie v číslech

miliard eur dosahují roční náklady na dopady komunitní pneumonie v Evropě

5,7

miliardy eur tvoří náklady na hospitalizaci

3,6

miliardy eur dosahují náklady nepřímé

12,6

milionu eur tvoří celkový roční ekonomický dopad pneumonie v populaci nad 50 let v ČR

Na 17 000 Kč vychází cena jedné hospitalizace Na 2000 Kč přijde ambulantní léčba jednoho pacienta Přes 18 000 hospitalizací a 11 000 ambulantních návštěv ročně připadá na českou populaci nad 65 let 3915 pacientů z této skupiny zemře v nemocnici, to je 22 procent – jedná se o nejvyšší mortalitu v regionu střední Evropy

„Většina lidí si myslí, že se jich nemoc netýká, i když sdružují řadu rizikových faktorů počínaje věkem. Pneumonie ale může postihnout i šedesátníka vyznávajícího zdra vý životní styl,“ zdůrazňuje prof. Pazdiora. Právě seniorská popula ce může riziko, že onemocní, snížit vakcinací. Přestože dvě pětiny responden tů v průzkumu PneuVue uvedly očkování ve výčtu preventabilních opatření, v praxi dosahuje proočko vanost v populaci nad 65 let v Čes ku pouhá 2 procenta, zatímco na příklad v USA je to 61 procent lidí z této skupiny, ve Velké Británii té měř tři čtvrtiny a v Německu o něco více než polovina. V Česku se v posledních letech zvyšuje proočkovanost proti pneu mokokovým infekcím u malých dětí. „Nelze ale čekat, až dospějí do věku 65 let. Je potřeba soustředit se na vakcinaci starší části obyvatelstva,“ zdůrazňuje prof. Pazdiora. Nejvíce přitom dokážou přesvědčit seniory právě jejich lékaři. Jak potvrdil prů zkum, devět z deseti respondentů by informace o zápalu plic nejraději

čerpalo právě od nich. „Je ale třeba kriticky přiznat a nezastírat, že řada lékařů není zrovna věrozvěsty v ob lasti propagace očkování,“ kritizuje epidemiolog. Na vakcíny proti pneumokoko vým onemocněním přispívají se niorům zdravotní pojišťovny. Plně přitom hradí jen levnější polysacha ridovou vakcínu, na dražší konjugo vanou si musejí l idé doplácet. To ale není podle lékařů dostatečné. „Lidé by se měli očkovat oběma vakcína mi, což by vyšlo zhruba na 2000 ko run na pacienta. Politici se nemusejí bát, že najednou přiběhnou všichni senioři a zboří ekonomiku. To se ne stane. Chtěli bychom zvednout pro očkovanost na pět procent ze dvou milionů českých důchodců,“ vysvět luje epidemiolog. Dohromady se vyskytuje 94 sé rotypů pneumokoků, obě vakcíny přitom chrání proti 36 klinicky nej závažnějším a nejčastějším z nich. To znamená, že pneumonii nelze odstranit ani plošným očkováním. „Nicméně můžeme výrazně sní žit počet komplikací, hospitalizací a úmrtí,“ dodává prof. Pazdiora.

foto: Profimedia

Ing. Marcela Alföldi Šperkerová, AM Review

Tak ještě do druhé ruky!

Nechte se očkovat 2× při jedné návštěvě. Váš lékař vás současně s očkováním proti chřipce může očkovat i proti pneumokokovým infekcím. Poraďte se s ním.

Snižte riziko pneumokokového zápalu plic a nechte se očkovat vakcínou Prevenar 13 současně s očkováním proti chřipce. Pneumokokovým zápalem plic jsou nejvíce ohroženi lidé nad 65 let. Riziko nákazy je přitom možné snížit očkováním vakcínou Prevenar 13.

Další informace naleznete na www.prevenar13.cz

Pﬁzer PFE, spol. s r. o., Stroupežnického 17, 150 00 Praha 5 tel.: +420 283 004 111, fax: +420 251 610 270 www.pﬁzer.cz

PRV-2016.01.057

Předcházejte nečekanému

Prevenar 13 je registrovaný léčivý přípravek (vakcína proti pneumokokovým infekcím), jehož výdej je vázán na lékařský předpis. Přečtěte si, prosím, pečlivě příbalovou informaci. Prevenar 13 neposkytuje 100% ochranu proti typům pneumokoka, které vakcína obsahuje, a nechrání před typy neobsaženými ve vakcíně či jinými mikroorganismy, které způsobují zápal plic.

zprávy našich partnerů / z konferencí

florence 11/16

České Budějovice 15.–16. září 2016

iX. Mezinárodní sympozium Kadaň 6.–7. října 2016

X. kadaňské sesterské dny Praha 6. října 2016

Brno 24.–25. listopadu 2016

Tábor 13.–15. října 2016

Praha 13. října 2016

Praha 22. října 2016

dialogem ke zdraví ii.

Mgr. Alena Binterová, zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v českých budějovicích

Prestižní mezinárodní sympozium, u jehož zrodu stála Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (ZSF JU), se ve svém devátém ročníku vrátilo do Českých Budějovic. Dvoudenní akce zaplnila od čtvrtka 15. září do pátku 16. září 2016 přednáškové sály budovy Vltava ZSF JU. Tématem letošního ročníku byla Součinnost teorie a praxe v kvalitní péči.

o Českých Budějovic při jeli odborníci z Polska, Maďarska, Slovenska, Lotyšska, Turecka, Iráku a dal ších zemí. Jménem vedení fa kulty je přivítala děkanka ZSF JU prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D. „Jsem velice ráda, že se u nás na fakultě opět sešli odborníci z uni verzit, vysokých škol a samozřej mě také z klinické praxe, protože spojení teorie a praxe je v našem oboru velice důležité,“ zdůraznila. Smyslem takových akcí, jako bylo toto sympozium, je totiž společně přispět k nastavení správné ces ty, kterou by se měl rozvoj ošet řovatelství dále ubírat. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích oslavuje letos čtvrt století své existence a spolu s ní

i Zdravotně sociální fakulta, která patřila k jejím zakládajícím fakul tám. Letos v září zároveň uplynulo i 15 let od otevření prvního roční ku bakalářského programu kvalifi kační přípravy sester, v němž byla ZSF JU spolu s tehdejší Zdravotně sociální fakultou v Ostravě první v České republice. O to smutnější je fakt, že se letošní sympozium konalo právě v době, kdy se v ČR připravuje legislativní změna ve vzdělávání sester. Organizátoři sympozia proto zařadili na úvod akce celý jeden blok zaměřený právě na toto téma. V úvodu pozdravil účastníky rektor Jihočeské univerzity doc. Tomáš Machula, Ph.D., Th.D., kte rý velmi ocenil, že organizátoři kladou tak velký důraz na sou

Brno 23. listopadu 2016

psoriáza, komplikace a ošetřovatelská péče Xvi. multidisciplinární nefrologický kongres

kvalita a bezpečí v praxi ii.

V Českých Budějovicích se konalo mezinárodní sympozium o ošetřovatelství

Brno 12. listopadu 2016

dekubity – sdílení zkušeností na mezinárodní úrovni

paměť prochází srdcem Obezitologie a bariatrie 2016 Účastníky mezinárodního sympozia o ošetřovatelství přivítala jménem vedení fakulty děkanka ZSF JU prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.

nenechte si ujít

činnost teorie a praxe. Zdravot ně sociální fakultu zařadil mezi vzorové fakulty JU, které berou výzvy doby vážně. „Je radost spo lupracovat s vedením této fakulty na tom, co je potřeba udělat lépe, kde je možný rozvoj, i v tom, co se naopak může naučit od jiných. Fakulta je zaměřena na profesní vzdělávání a i zde vidím, že ne podceňuje oblast teorie, ale neza pomíná ani na to, že je především praktická,“ uvedl. Program sym pozia označil za šťastnou kombi naci všeho, co k této profesi patří: vzdělávat lidi jak pro praxi přímé péče a z hlediska managementu, tak po stránce vztahu k člověku. Vyjádřil přání, aby bylo vzdělává

Smyslem akcí, jako bylo sympozium ZSF JU, je přispět k nastavení správné cesty, kterou by se měl rozvoj ošetřovatelství ubírat. ní zdravotnického personálu stále lepší a reagovalo na aktuální vý zvy, jak se dál rozvíjet a zlepšit – aby každý člověk, který se dosta ne do péče zdravotníků, mohl mít pocit, že je v dobrých rukou.

Nedostatek sester řeší i naši zahraniční sousedé Děkanka ZSF JU prof. PhDr. Va lérie Tóthová, Ph.D., upozornila,

Brno 25.–26. listopadu 2016

OnkO 2016 „edukovaná zdravotní sestra“ Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

že sympozium je příležitostí pre zentovat výsledky různých vý zkumů v ošetřovatelství, protože byť je to mladá vědní disciplína, má všechny potřebné aspekty a už dosáhla výborných výsled ků. Ve svém přehledném zamy šlení nad budoucností ošetřova telství zdůraznila, že nedostatek sester není pouze naším, ale ce losvětovým problémem. O vzdělávání sester pak mlu vili odborníci ze států Visegrád ské čtyřky, kteří poskytli užitečné srovnání se systémem v ČR. Je jich příspěvky byly velmi inspi rativní, neboť Polsko, Maďarsko i Slovensko vstupovaly do Evrop ské unie se stejnými základními principy jako Česká republika. Všechny tyto země se společně snažily sladit vzdělávání se systé my zemí západní Evropy a i nyní řeší podobné problémy, ale v kaž dém státě k nim přistupují jinak. Organizátoři uvítali také kolegy z Německa a Rakouska, jejichž systém čeští politici často uvádějí za vzor – avšak zavádějícím způ sobem, protože v současné době se i tam vzdělávání sester postup ně přesouvá na vysoké školy. Jednotlivé oborové sekce se následně zabývaly legislativou, právem a etikou, klinickou, komu nitní a multikulturní péčí, vzdě láváním, výzkumem a příklady dobré praxe. „Naším cílem je hledání možností dalšího vývo je uvedených oborů a zkvalitňo vání péče o pacienta, kdy vidíme

fota: pavel dolejší a autorka

navštívili jsme

zprávy našich partnerů / z konferencí

Více

o mezinárodním sympoziu ZSF JU Tradice kongresů, které si získaly velké mezinárodní renomé, se zrodila v Českých Budějovicích. Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích organizovala od roku 2001 každoročně Jihočeské ošetřovatelské dny, které postupně lákaly stále více zahraničních účastníků. Dnes už je tato akce důležitým fórem pro zdravotníky zemí tzv. Visegrádské čtyřky, tedy z Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, a každým rokem přibývá i odborníků z dalších zemí. Letos se jej zúčastnili zástupci praxe a vzdělávacích institucí z celé České republiky, aktuální informace přijela prezentovat i členka prezidia České asociace sester Mgr. Nina Müllerová.

součinnost teoretických poznat ků a dobré praxe jako nezbytné atributy profesionálního přístu pu,“ uvedla za organizátory PhDr. Marie Trešlová, Ph.D., z Ústavu ošetřovatelství, porodní asisten ce a neodkladné péče ZSF JU. „Pro zkvalitnění péče je nutná užší spolupráce mezi vzděláva cími institucemi a praxí,“ dodala.

Místa konání se každoročně mění podle pořadatelské univerzity Tradici ošetřovatelských, vědec kých a mezinárodních setkání, jejichž třetí cyklus zahájilo toto

sympozium, založila tehdejší vedoucí katedry ošetřovatelství a současná děkanka ZSF JU prof. PhDr. Valérie Tóthová. První roč ník se proto konal v Českých Bu dějovicích a od roku 2008 se uja lo pravidlo, že pořádání každé ho dalšího ročníku zajistí někte rá z partnerských univerzit. Patří mezi ně Univerzita Konstantina Filosofa v Nitře na Slovensku, Univerzita Debrecen v Maďar sku a Univerzita Řešov v Polsku. „Z dosavadních hodnocení se tento systém organizování sym pozií jeví jako velmi přínosný,“ řekla PhDr. Marie Trešlová, Ph.D.,

s tím, že se osvědčil při vzájem ném setkávání nad řešením spo lečných profesních zájmů. „Nyní jsme pozvali zástupce vzdělávání a praxe v ošetřovatelství i porod ní asistence i ty, kteří se podílejí nebo mají zájem o rozvoj těchto oborů. Letos jsme rozšířili témata také do oboru neodkladné péče, protože záchranáři jsou součástí velké skupiny nelékařů. Věříme, že vzájemná bližší spolupráce bude ku prospěchu všech,“ uza vřela dr. Trešlová. Mezi hosty sympozia byli i zástupci partnerských univer zit, převážně vyučující v daných

oborech a zástupci z praxe. Se svými příspěvky vystoupili rov něž studenti ZSF JU, kteří vytvo řili výborné bakalářské a diplo mové práce. Představovali vý sledky projektů a výzkumných šetření, které sledovaly aktuální problematiku v oborech a při nesly podněty pro zkvalitňování péče. Účastníci také diskutovali na téma prevence zdraví, vzdělá vání sester, péče o seniory, role porodní asistentky v systému péče, multikultura, dobrá praxe v ošetřovatelství, problematika práce záchranářů, ale i násilí a agrese při poskytování péče.

ve Slezské nemocnici v Opa vě. Velký dík patří Mgr. Lence Hankové, náměstkyni ředitele pro ošetřovatelskou péči, kte rá nám obětovala sobotní vol no, aby nás muzeem proved la. Řada z nás se ocitla v době svého mládí, kdy jsme oblékaly modrobílou uniformu, skládaly skleněné stříkačky a četly Zdra votnickou pracovnici. Muzeum vzniklo za velkého úsilí samotné

paní Hankové a materiálu už má tolik, aby zaplnil menší dvoupa trovou budovu. Materiál se ovšem stále shá ní, máte-li proto k dispozici coko li „historického“, můžete to zaslat na adresu: Mgr. Lenka Hanková, náměstek ředitele pro ošetřo vatelskou péči, Slezská nemoc nice v Opavě, p. o., Olomouc ká 470/86, Předměstí, 746 01 Opava. V sobotu odpoledne zbyl čas na cvičení zumby – lekce byla plná smíchu a výborné nálady. Večer měla zcela v režii mana žerka zábavy Lenka Tichá, která nachystala Halloweenskou par ty. Tolik strašidel penzion jistě ještě neviděl a opět se potvrdi lo, že české zdravotnice jsou ne uvěřitelně kreativní. Loučily jsme se nerady, ale se slibem, že na jaře jedeme zase.

Druhé setkání ohrožených druhů Lenka Šnajdrová, Ošetřovatelství.info

Už podruhé pořádalo Ošetřovatelství.info školicí a zábavný víkend (nejen) pro sestry, jehož smyslem je osobně se poznat, vyměnit si zkušenosti, nabrat nové znalosti a také se pobavit a odpočinout si. Školicího a relaxačního víkendu, který se konal ve dnech 14.–16. října 2016 v Penzionu Jakartovice, se účastnily, jak jinak, samé ženy.

kolicí program byl oprav du bohatý. Velký úspěch měly přednášky zaměře né na spolupráci s kolegy – ci zinci, rizika ošetřovatelské péče pro pacienty i personál, novinky z podiatrie a spolupráce s labo ratoří. Jedna kolegyně odvážně vystoupila s osobním tématem psychické poruchy. Největším hitem byla ná vštěva Muzea ošetřovatelství

zprávy našich partnerů / z konferencí

hlavní sestra ČR Mgr. Alice Str nadová, MBA, a politici. Večerem provázela moderátorka Štěpán ka Duchková. Na pódiu se v průběhu ve čera představilo všech dvanáct soutěžících, kteří plnili celkem tři úkoly. Kromě vlastního před stavení se a zodpovězení otázky, kterou jim položili porotci, to byl i jeden praktický úkol, při němž soutěžícím posloužili jako model a jako asistent Muži roku Jakub Kraus a Josef Kůrka, a módní přehlídka zdravotnických unifo rem od firmy Zdravtex Olomouc. V průběhu večera zaznělo i několik pěveckých vystoupení, o která se postarali zpěváci To máš Savka, Marcela Holanová, Heidi Janků, Michaela Gemro tová, Marián Vojtko, Jakub Smo lík, Sharkass, Michaela Dolinová a Daniela Šinkorová. Výkony všech soutěžících, kteří byli do letošního ročníku vybráni z celkem 511 přihláše ných, byly vynikající. Vítězem se ale mohl stát jen jeden, resp. tři. Na třetím místě se tak podle hla sů poroty umístila Jana Zelenko vá z Fakultní nemocnice Motol v Praze, která pracuje jako vrch ní sestra pneumologického oddě lení, na druhém místě se umísti la Jarmila Ryvová z Nemocnice Sokolov, která je vrchní sestrou na ortopedickém oddělení, a ti tul BATIST Nej sestřička 2016

si odnesla Marcela Murasová, která pracuje jako vrchní sestra na neurochirurgickém oddělení Městské nemocnice Ostrava. Ví tězka si odnesla poukaz na zájezd v hodnotě 30 000 korun od ces tovní kanceláře FIRO-tour, šper ky Chartage, poukázky do Aurum Clinic MUDr. Ivany Němečkové, proměnu v salónu B ello by Pity a řadu dalších hodnotných cen. S prázdnou ale neodešli ani ostat ní zúčastnění. Všichni finalisté dostali řadu dárků od partnerů a sponzorů akce, jako například šaty od firmy Bernhardt, dárkový balíček od Beauty Potion, dárky od firmy BATIST Medical sadu oblečení od společnosti Zdrav tex Olomouc, oblečení od Pepe Jeans, balíčky od Salonu Libo towska Praha a mnoho dalších. V závěru večera pak ještě předal generální ředitel pořa datelské firmy BATIST Medi cal, a. s., Ing. Tomáš Mertlík spo lečně s pořadatelem akce Davi dem Novotným výtěžek z akce v hodnotě 20 000 korun pro Far ní charitu v Neratovicích a dále 19 884 korun pro Nadaci Naše dítě a pro Nadační fond Šárky Birke. „Jsem rád, že se dnešní večer povedl. Sestry mají náročnou a obětavou práci a jsem rád, že tuto akci berou jako zpestření své těžké a náročné práce,“ řekl na zá věr večera David N ovotný.

Obezitologie a bariatrie v roce 2016

číval v množství a kvalitě sdělení charakterizovaných aktuálností a zdravotnickou a společenskou naléhavostí.

Jarmila Škubová

Cílem konference bylo přinést aktuální a prakticky orientovaná témata

S jakými ambicemi přistupo vali ke konferenci letošní orga nizátoři, shrnul v úvodním slo vě prezident konference prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., předseda České obezitologic ké společnosti ČLS JEP. „Cílem všech, kteří konferenci připra vovali, byl kvalitní odborný pro gram s aktuálními, prakticky orientovanými a přínosnými té maty.“ Zdůraznil například no vinky v konzervativní a chirur gické léčbě obezity, metabolické komplikace obezity, problemati ku obézního diabetika, psycho logické aspekty péče o obézní či výzkum v obezitologii. Anonco val i některá nová témata: „Po prvé byla zařazena nová sekce kontroverze v obezitologii, jejímž cílem je odborné a objektivní zhodnocení některých kontro

Osmý ročník BATIST Nej sestřičky zná svou vítězku Redakce Florence

Hned dvě osmičky provázely letošní ročník soutěže BATIST Nej sestřička. Jednalo se totiž o osmý ročník, který se konal v sobotu 8. října 2016 v Městském divadle Dr. Josefa Čížka v Náchodě. Mezi letošních dvanáct finalistů se probojoval i jeden muž – Jakub Šesták z Fakultní nemocnice Brno, který si nakonec odnesl titul Sympatie Nej sestřička. Absolutní vítězkou a držitelkou titulu BATIST Nej sestřička se stala Marcela Murasová z Městské nemocnice Ostrava.

elkolepá akce přiláka la do Náchoda nejen sestry, ale opět i celou řadu známých tváří. Do poroty tak usedli například herci Jiří Krampol, Uršula Kluková, Pavel Trávníček, Eva Hrušková, lékař

Radim Uzel, zpěvačka Kateřina Kornová a další. Na slavnostním večeru nechyběli ani zástupci sester – prezidentka České aso ciace sester (ČAS) PhDr. Mar tina Šochmanová, MBA, členka prezidia ČAS Bc. Anna Skalická,

I letos sestry a další zástupci nelékařských zdravotnických profesí nepřehlédnutelně participovali na přípravě a realizaci celostátní konference s mezinárodní účastí Obezitologie a bariatrie 2016. Česká obezitologická společnost ČLS JEP ruku v ruce s Českou asociací sester, její traumatologicko-ortopedickou sekcí ve spolupráci s interní sekcí, připravila přednáškami překypující program s dvanácti kvalitními postery.

onference se konala v Tá boře ve dnech 13.–15. říj na 2016. Přijeli na ni od borníci z celé republiky, meziná rodní rozměr jí dalo Slovensko. Už jenom setkání lékařských

osobností našich zemí a aktiv ních sester, nutričních terapeutů a ostatních nelékařských profesí by mohlo být samo o sobě příno sem – hlavní význam uplynulých tří konferenčních dnů však spo

Za „nelékaře“ promluvila v úvo du předsedkyně traumatologic ko-ortopedické sekce PhDr. Dag mar Škochová, MBA, členka orga nizačního a přípravného výboru konference, na které jako hosta přivítala PhDr. Jaroslavu Kotalí kovou, ředitelku G-centra Tábor. „Konference nejlépe vyjádří pod statu týmové práce,“ řekla mimo jiné D. Škochová. Popřála všem pohodové tři dny a co nejvíc oněch nehmotných statků, které si ku prospěchu pacientů odveze každý z účastníků domů.

fota: David Novotný

florence 11/16

zprávy našich partnerů / z konferencí

verzních metod v léčbě obezity. Ve spolupráci s Českou společ ností pro aterosklerózu se stal součástí konference také blok dyslipidémie a obezita, zaměře ný na novinky v terapii dyslipidé mií, a blok České hepatologické společnosti s tématem obezity a jaterních onemocnění. Součás tí konference bude i slavnostní uvedení nového antiobezitika na český trh,“ řekl. Konference pak ukázala, jak se rozvíjejí technická řešení obe zity – byla představena řada technických novinek, pojmeno vávají se rizikové faktory nových metodik, rozvíjí se farmakotera pie i psychoterapie a zdůrazňuje se nutnost prevence.

Při péči o obézního pacienta je nutné myslet i na psychiku V sekci zdravotnických pracovní ků nelékařských profesí se letos diskutovala především tato té mata: obezitologická ambulance a kompetence nutričního tera

peuta; pooperační péče u obéz ního pacienta; potřeby obézních pacientů; role fyzioterapeuta při léčbě obezity; výzkum a varia. Sestry z chirurgických pra covišť přednášely, jak nejefek tivněji pečovat o pacienty po bariatrické operaci, nechyběla ani problematika hojení ran. Vět šinou přednášek prolínala i péče o psychické potřeby pacientů, ale i připomenutí toho, jak je péče o obézního pacienta fyzic ky náročná. Pro všechny přítom né byla přínosná přednáška nu triční terapeutky o tom, jak za bezpečit redukční dietu pacientů při hospitalizaci, jak je motivovat pro zdravé stravování a zdravý životní styl v domácím prostředí. Všichni si uvědomují, jak úzce souvisí obezita s diabe tem. V této problematice mají nelékaři, nejen interní sestry, ale i sestry v diabetologii, spo lečný cíl a musejí ladit své po stupy. V sekci nelékařů nechyběl ani sociologický výzkum preva lence obezity romské populace

V ÚVN se opět diskutovalo o kvalitě a bezpečí v praxi PhDr. Ilona Plevová, Ph.D., Mgr. Lenka Gutová, MBA, Pracovní skupina pro kvalitu ošetřovatelské péče ČAS

Pracovní skupina pro kvalitu ošetřovatelské péče České asociace sester (ČAS) s předsedkyní Mgr. Lenkou Gutovou, MBA, která je současně náměstkyní ředitele pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice (ÚVN) v Praze, uspořádaly ve čtvrtek 13. října 2016 v Kongresovém centru ÚVN již druhý ročník multioborové konference pro zdravotnické pracovníky s názvem Kvalita a bezpečí v praxi II.

ostem konference byla také prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochma nová, MBA, která akci zahájila přednáškou Aktuální proble matika sester z pohledu ČAS. V ní zmínila náročnost profese, vytíženost sester, platové pod mínky, nedostatek pomocného personálu i současnou připra vovanou změnu ve vzdělává ní. Přednáška se dle očekávání setkala s mimořádně kladným ohlasem.

První část odborného progra mu zahájila Mgr. Martina Šopíko vá s přednáškou s názvem Far makologistika v ÚVN. Na základě praktických zkušeností předsta vila organizační schéma nové ho pracoviště Farmakologistiky, posloupnost kroků v rámci toku léčiv i kontroly stavu zásob lé čiv včetně uložení, které je vel mi dobře propracovaným systé mem jak v prevenci před medi kačním pochybením, tak i řeše ním nákladů na léčiva.

Konference se konala v Táboře ve dnech 13.–15. října

v Jihočeském kraji. Přínosný byl i blok o dětské obezitě, který ukázal, že s bojem proti obezitě je třeba začít už v dětském věku, že je potřeba posílit prevenci, uvědomit si úlohu zdravotníků v ambulancích, úlohu edukace a znalosti sociálních souvislostí a psychologie.

U nás je už tradicí, že o před nášky, které zaznívají v nelékař ské sekci, je značný zájem i ze strany lékařů. To platilo i zde. Zá jem však byl oboustranný a po tvrdil to, co v úvodu konference zaznělo jako přání: Posílit mul tioborový přístup k řešení pro blému zvaného obezita.

Náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání Všeobec né fakultní nemocnice v Pra ze Mgr. Dita Svobodová, Ph.D., MHA, navázala na další úska lí, které s sebou ošetřovatelská profese přináší, a to je nárůst ad ministrativy. Její přednáška s ná zvem Ošetřovatelská dokumen tace – návrh na změny v praxi analyzovala možnosti elimina ce jednotlivých částí ošetřova telské dokumentace opírající se o současnou legislativu a je také podkladem pro další jednání ke změně vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. Vrchní sestra Kliniky infekč ních nemocí 1. LF UK a ÚVN Mgr. Ivana Koudelková se ve své pre zentaci Komplexní péče o pacien ty s infekcí zaměřila na prevenci a snížení rizika infekce spojené se zdravotní péčí. Zdůraznila využití pomůcek se systémem Super Sa fety, možnosti použití nových skó rovacích systémů v praxi, např. VIP Score, Quick SOFA Score, Early Warning Score, manage ment i.v. vstupů včetně rozvoje PICC týmu v ÚVN. V závěru pak zmínila nácvik pracovních postu pů Biohazard týmu v případě po

dezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Náročnost zajištění návaz né péče o pacienty s potřebou umělé plicní ventilace podrob ně představili Petra Tůmová a Miroslav Vosáhlo z KARIM ÚVN v přednášce Jaké je to po prvé s domácí plicní ventilací. Přednáška byla přínosem pro všechny, kteří o takto postižené pacienty pečují a řeší jejich pro puštění do domácího ošetřová ní. Vybavení pacienta a edukace rodiny v péči o jejího rodinného příslušníka je velmi náročná ne jen z ekonomického, ale i z od borného hlediska. Přednáška nastínila kroky jednotlivých fází a poukázala na úskalí, nutné ná ležitosti i časovou náročnost procesu řešení od několika dnů až po několik měsíců.

Cvičení traumaplánu: zdravotníci v roli pacientů Nikdo z nás si určitě nepřeje a ni kdy nepřál být svědkem či pří mým účastníkem hromadného neštěstí. Na konferenci jsme se však jimi všichni na chvíli sta li v přednášce Bc. Hany Olivy a Luboslava Trokšiara z KARIM

zprávy našich partnerů / z konferencí

ÚVN s názvem Traumaplán – zkušenost figuranta. Sdělení pojednávalo o každoroční akci PRAŽSKÁ 155, která je organi zována jako Learning by Doing (systém výuky spočívající v mož nosti zdravotníka vyzkoušet si roli pacienta). V jeho rámci jsme byli vtaženi do reality hromadné ho neštěstí autentickými sním ky a velmi přesnou demonstra cí místa neštěstí. Autoři se nám snažili přiblížit pocity účastníků nehody – i když se jednalo jen o figuranty a neštěstí bylo jen cvičením v rámci traumaplánu, bylo velmi realistické a u mno hých navodilo stísněné a velmi nepříjemné pocity úzkosti. Přednáška s názvem Příklady dobré praxe – kazuistika Micha la Jiránka z Fokus Mladá Bole slav, z. s., odlehčila dramatičnost předchozí přednášky, ale neza dala si s ničím v její vážnosti. Pří padová studie byla zaměřena na klienta se schizofrenií a jeho za členění do běžného života. Pro praxi, které předchází vzdělávání nelékařských zdra votnických pracovníků, jsou vel mi přínosné také práce studentů ošetřovatelství. V rámci konfe rence zazněla sdělení studentů doktorského studia a odborné asistentky Mgr. Evy Hlaváčko vé, Ph.D., z Fakulty zdravotnic kých studií Univerzity Pardubi ce, kteří přispěli hned třemi pří spěvky. První příspěvek se věno val problematice vzdělání a vý chovy sester s názvem Edukace sester – příklady dobré praxe

a závěry výzkumů. Příspěvek v rámci Evidence-based practi ce zjišťoval, který typ edukace v rámci celoživotního vzdělávání sester je nejúčinnější. Přednáška Příprava sester na poskytování paliativní péče byla zaměřena na vzdělávání studentů ošetřo vatelství v navazujícím magister ském studiu v oblasti paliativní péče a přiblížila velmi zajímavý koncept poskytování péče pa cientům v terminálním stadiu v rámci přípravy studentů. Po slední přednáškou dopoledního bloku bylo sdělení zaměřené na děti. Příspěvek Kvalita ošetřo vatelské péče očima dětí před stavil pilotní projekt přípravy standardizovaného dotazníku věnujícího se problematice za jištění kvality poskytované péče ve zdravotnických zařízeních pro dětské pacienty.

Základní pravidlo jak se ochránit: utíkej, schovej se, bojuj! Odpolední blok konference byl věnován kazuistikám v rámci závažných nežádoucích udá lostí. Zahájily jej RNDr. Romana Mrázová, Ph.D., a Ing. Veronika Štrombachová z Ústavu zdravot nických informací a statistiky ČR přednáškou Systém hlášení ne žádoucích událostí na centrál ní úrovni – aktuální informace, v níž posluchače seznámily s Ná rodním portálem – Systém hlá šení nežádoucích událostí. Autentická a velmi emotivní byla prezentace pplk. Ing. Jiří

Paměť prochází srdcem Mgr. Helena Michálková, Ph.D., redakce Florence

Mezinárodní konference ke konceptu Smyslové aktivizace s podtitulem Paměť prochází srdcem se konala ve čtvrtek 6. října 2016 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky v Praze.

onference se zaměřila na nefarmakologické inter vence, které hrají důle žitou roli v péči o člověka s de mencí, neboť mohou zlepšit kvalitu života těchto osob, sní žit jejich útrapy a vyvarovat se nevhodného použití léků. Akce chtěla upozornit na to, že právě

poskytovatelé přímé péče a rodi na hrají klíčovou roli v úspěchu nefarmakologické intervence v péči o osoby s demencí. V rámci české praxe byla představena Smyslová aktiviza ce (SA) jako nefarmakologický přístup, který významně pomáhá v péči o člověka s demencí, což

florence 11/16

ho Hájka, bezpečnostního ře ditele ÚVN, Fyzická ochrana osob v nemocničním prostředí. V rámci dvou filmových snímků jsme byli vtaženi do bohužel stá le častější reality násilných činů. První snímek se věnoval útoku agresivního pacienta (v běžné praxi to jsou i jejich rodinní pří slušníci), druhý snímek byl za měřen na teroristický útok ví cečlenných skupin. Prezentace dávala návody, jak se v daných situacích zachovat podle zdán livě jednoduchého pravidla: UTÍKEJ, SCHOVEJ SE, BOJUJ. Jen realita však ukáže připra venost na podobné situace. Ak téry filmových snímků byli pří slušníci složek Policie ČR spo lu s Rescue týmem Emergency ÚVN, filmoví kaskadéři společ nosti Filmka a další zaměstnanci nemocnice. Přednáška Code Silver II. – změna myšlení navazovala svým obsahem na přednášku předcho zí. Autor příspěvku Petr Karma zín, MBA, vrchní sestra Emergen cy ÚVN, se odkazoval na svou loňskou prezentaci a vysvětlil kompetence týmu TECC (Tactical Emergency Casually Care) a Re scue Task Force v rámci teroris tického útoku. Cílem je zkrácení času poskytnutí zdravotnické po moci pro postižené. O tom, že i běžné činnos ti mohou vyústit do nežádoucí události, nás přesvědčila před náška manažera Oddělení kva lity ÚVN Tomáše Kelbicha Ne žádoucí události – ponaučení

z chyb. Sdělení ukázalo, že i na příklad běžné otevření soukro mého e-mailu s přílohou v práci může znamenat ztrátu dat celé ho zdravotnického zařízení. Ni koli však tehdy, jsou-li lidé při praveni. Přednáška mapovala různé oblasti poskytované péče, které mohou vyústit v nežádoucí události, a na jejich příkladu při nesla ponaučení z chyb. Příspěvky z Thomayerovy nemocnice Praha Rodina vs. nemocnice autorky Bc. Sabiny Šmatové, DiS., a Osoby v nepříz nivé sociální situaci bez bydliště autorky Lucie Fischerové nám nastínily, jak je někdy pro zdra votně sociální pracovníky obtíž né vyřešit situaci ve prospěch klienta, jeho rodiny i zdravot nického zařízení. Poslední přednáškou Multi disciplinární tým paliativní péče v ÚVN nám vrchní sestra Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Mgr. Vác lava Otcová přiblížila komplex nost péče o pacienta s potře bou paliativní péče, úskalí této péče, možnosti zajištění všech služeb, zdravotních i sociálních, s využitím přání a potřeb nejen pacienta/klienta, ale i jeho ro diny. Empatický a profesionál ní přístup všech zdravotníků v týmu je základem pro fungo vání takového týmu. V závěru konference pak Mgr. Lenka Gutová, MBA, podě kovala přednášejícím a zdůraz nila prospěšnost příkladů dob ré praxe, ale i kazuistických se minářů nežádoucích událostí.

bylo potvrzeno nejen samotnou praxí dnes již desítek geriatric kých zařízení v ČR, ale také pi lotním výzkumem. Přednášející z Norska a Kanady upozornily na rizika farmakologických inter vencí a vyzdvihly výhody snahy vyzkoušet nejdříve všechny do stupné nefarmakologické postu py v péči o člověka s demencí.

mencí. V úvodu jsme nahlédli do světa čísel: ve světě žije od hadem 46,8 mil. lidí s demencí. V ČR žije odhadem 152,7 tisíc těchto osob a odhad pro roky 2020 činí nárůst na 183 tisíc a pro rok 2050 na 383 tisíc tak to nemocných osob, což je dvoj násobek současného počtu. Demence je definována jako syndrom, obvykle chronické nebo progresivní povahy, kde dochází k porušení mnoha vyš ších korových funkcí. Předná šející připomněla, že součástí mozku je hipokampus a amyg dala, které významně souvisejí s chápáním paměti. Amygdala zpracovává emoce a reakce na emocionálně vypjaté události

Co neprojde srdcem, v paměti nezůstane První přednáška s názvem Smyslová aktivizace aneb Co neprojde srdcem, v paměti ne zůstane Ing. Bc. Hany Vojtové z Institutu Smyslové aktivizace se věnovala významu SA v péči o člověka s onemocněním de

foto: Hana Rabenhauptová

zprávy našich partnerů / z konferencí

a pak napomáhá v jejich ucho vávání. Hipokampus zpracovává data nutná k objasnění smyslu těchto prožitků v rámci časo vé linie osobní historie. Pokud člověk onemocní demencí, pak bývá jako první porušen právě hipokampus, na rozdíl od amyg daly, která jako centrum zpra cování emocí zůstává prakticky neporušená. H. Vojtová upozor nila: „Pokud amygdala zůstává v demenci prakticky neporuše ná, pak je důležité v péči o tak to nemocného člověka cílit prá vě na prožitek a tím na přístup k člověku.“ Přednášející vedla účastní ky k zamyšlení a uvědomění si, jaký je jejich pohled na demenci? Pokud jen jako na diagnózu, pak zvolí známý postup péče. Pokud však v demenci vidíme člověka, pak uplatníme v péči o člověka přístup. Je zde viditelný rozdíl, protože v postupech jde o po sun, tlačení člověka dopředu, v přístupech jdeme k člověku. „Smyslová aktivizace učí po hlédnout a vidět člověka, protože na pohledu záleží. Člověk s de mencí vyjadřuje svým chováním a emocemi svůj postoj ve vztahu k vlastnímu prožívání, reaguje na podněty, velmi citlivě reaguje na chování pečovatele, velmi citli vě prožívá vše, co se kolem něho odehrává,“ upozornila. Smyslová aktivizace nesle duje deficity, protože neuplat ňuje postupy, ale hledá zdroje, aby mohla přistoupit k člově ku a podpořit ho v jeho samo statnosti. „Smyslová aktivizace přistupuje k člověku s úctou, respektem a láskou. Je to filo zofie konceptu a vize organiza ce uplatňovaná všemi směry. Člověk, který přichází, by měl pocítit, že o něj budeme pečo vat s úctou, respektem a láskou. Také jeho blízkým říkáme, že se o něj budeme v domově takto starat, a stejnou vizi uplatňuje me nejen vůči zaměstnancům, ale i vůči veřejnosti,” řekla. Smyslová aktivizace je zvláště určena pro člověka s onemocně ním demence, kdy smyslovými podněty stimuluje paměť a cílí na prožitek, na propojení amygdaly a hipokampu, podněcuje k poci tu a k prožitku chtít se účastnit a zapojit se spolu s námi. Foto grafické příklady z praxe a prak tickou ukázku SA provázela před

nášející mj. slovy: „Smyslová ak tivizace má pravidla, ale nemá formát. Pečovatel nenabízí, co umí, ale hledá, co druhý potře buje. A k tomu potřebuje poznat, jak se druhý cítí. Poznaný pocit vede k tomu, abychom uspokojili potřebu člověka a cílili aktiviza ci a péči.“ SA se podle jejích slov nechá prožít srdcem proto, aby stimulovala a podnítila paměť, propojila amygdalu a hipokam pus, aby lidé s demencí prožili a přitom vědomě chápali, co dě lali. V návaznosti na obsah své přednášky pak zakončila H. Voj tová příspěvek výzvou: „Ve Smys lové aktivizaci se dotýkáme lid ských srdcí, ale nejprve jim mu síme nabídnout to své.“

Pozitivní vliv Smyslové aktivizace prokázal výzkum Doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D., představila v následující před nášce výsledky pilotního výzku mu o účincích SA. Biografický výzkum analyzoval data o živo tě seniora, protože znalost bio grafie vede k lepší aplikaci SA. Podle přednášející bylo nejtěž ší nalézt indikátory – objektiv ní parametry pro zjištění efektu aplikace SA. Výzkum porovná val pracoviště, kde byla SA apli kována, a pracoviště, kde žádný model aktivizační péče aplikován není. Výzkumný tým přitom hod notil několik kritérií: sebevědo mí, přirozenou orientaci v čase, psychické rozpoložení klienta, komunikaci, trpělivost, neklid, odcházení, zmatenost, orienta ci v prostředí, schopnost samo statného pohybu a jemnou mo toriku. V mnoha faktorech byl prokázán pozitivní efekt SA na klienta s demencí. Kanadskou praxi představila Dr. Cathy Braidek, M.D., F.R.C.P. (C.),

z Royal Ottawa Mental Health Centre v Kanadě, která se věnuje nefarmakologickým přístupům a preventivním opatřením, jež se uplatňují u pacientů s demencí a u klientů vyvolávají pozitiv ní odezvu. V Kanadě žije podle jejích slov 36 milionů obyvatel a více než 500 tisíc z nich má ně

V současnosti je ve světě 46 milionů lidí postižených demencí. V České republice je jich 152 tisíc, ale nemocní budou přibývat. jakou formu demence (vaskulár ní, Alzheimerovu nebo kombino vanou). Z toho 71 tisíc pacien tů je mladších 65 let. Demence propuká již kolem 40. roku živo ta, což je velmi náročný stav, kte rý představuje do budoucna vy soké ekonomické nároky. BPSD (behaviorální psychologické pří znaky demence) jsou agresivita, hyperaktivita, nevhodné sexuál ní chování, opakující se činnos ti, shromažďování věcí, konzu mace nejedlých věcí, bloudění, odcházení atd. Pokud se snaží me o nefarmakologické postu py, musíme vždy zvážit přínos a rizika farmakologické terapie. „Pokud se jedná o psychózu, jsou farmaka důležitá, ale jinak dává me u pacientů s demencí před nost nefarmakologické terapii,“ uvedla přednášející. „Nejprve musíme zjistit, co pacienta trá pí, co potřebuje, co svým proje vem manifestuje, a léky jsou až na posledním místě,“ upozornila. Pacienta s demencí přirovnala k malému dítěti, které také ne umí vyjádřit své potřeby, ale pe

čující matka hledá, co svým kři kem vyjadřuje – hlad, žízeň, vy měnit plenku, pozornost? „Dítěti také nedáme léky, aby bylo v kli du,“ řekla. To samé platí i v ge riatrii, kdy hledáme, co pacient chce svým chováním vyjádřit. Projevy pacientů jsou pro jejich okolí náročné – od bezúčelné ho chování nebo neschopnos ti je zastavit až po zlozvyky, ale pro pacienta jsou sebestimulu jící. Nevhodné sexuální chování může mít důvod např. v zánětu genitálu, nudě, ztrátě vztahu atd. Svlékání se také nemusí být pro jevem odbržděné sexuality, ale svlékající se pacient jen nemusí být schopen vyjádřit pocity hor ka a zimy. Pacienti, kteří bloudí, se zase mohou bát uzavřených prostor, mohou mít např. trauma z války apod. Pro pečující osoby je proto důležité vědět, že pa cienti s demencí nedělají tyto věci schválně, je nutné hledat příčinu jejich chování. „Výskyt demence se zvyšuje a někdy ten to stav vyžaduje farmakologický přístup, ale vždy tu existují ne farmakologické přístupy a ty by měly být první volbou,“ uzavřela přednášející. Konkrétní realiza ci nefarmakologických přístupů v praxi posluchačům přiblížila Lana McDonald RN ze stejného pracoviště. Jak vypadají nefarmakologic ké přístupy ve Skandinávii, po psala další přednášející PhDr. Miroslava Tokovská, PhD., kte rá žije a pracuje v Norsku. I ona zdůraznila, že člověk s demen cí je stále člověkem. „Je nutné si uvědomit, kdo je můj pacient, co si přeje a co ještě může a doká že? Péče je proces, který se ne ustále opakuje. Mapuji, hodno tím, analyzuji, stanovuji priority, realizuji a hodnotím,“ popsala. Svou prezentaci na závěr shr nula do pěti základních bodů – komfort, připomínání, začleňová ní do kolektivu, aktivita a identita. Na závěr upozornila, že u klientů s demencí převládá emocionalita a je tu proto zásadní práce s lás kou. Aktivity, které lze využít, jsou například hudba, tanec, reminis cence, smyslová stimulace, ani moterapie, denní aktivity (př. tří dění ponožek) a další. Více o vzdělávání Smyslové aktivizace najdou zájemci na www.smyslovaaktivizace.cz.

zprávy našich partnerů / z konferencí

Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra ocenilo nejlepší sestru i Anděly v modrém Magda Hettnerová s využitím tz

Za hudebního doprovodu Hudby Hradní stráže a Policie ČR bylo ve středu 12. října 2016 v aule Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze slavnostně zahájeno vyhlášení vítězů VI. ročníku resortní soutěže Nejlepší nelékařský zdravotnický pracovník Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra (ZZMV).

o soutěže bylo letos no minováno rekordních dvacet zdravotníků, z nichž odborná porota vybra la patnáct finalistů a z nich pak jednoho vítěze. Tou nejlepší se pro letošní rok stala všeobecná sestra Jana Moltašová z Karlo vých Varů. Jana Moltašová je zkušená zdravotní sestra, která už více než rok pečuje o pacienty v ordi naci v Karlových Varech, v níž tr vale neordinuje lékař. Kromě toho zvládla ještě ve vitríně v čekárně

ordinace vybudovat minimuze um dnes už historických nástro jů a pomůcek pro ošetřovatelství, o které se pečlivě stará. Pacienty si získává svou laskavostí, empa tií a odbornou zdatností. I proto ji porota ocenila titulem Nejlepší nelékařský zdravotnický pracov ník ZZMV pro rok 2016. To však nebylo jediné oce nění, které bylo během slav nostního odpoledne předává no. Během akce, kterou mode rovala Martina Kociánová a na níž v úvodu vystoupili patronka

florence 11/16

soutěže – náměstkyně minis tra vnitra Mgr. Martina Pálko vá, MBA, generální ředitel Ha sičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) Ing. Drahoslav Ryba, ředitel ZZMV Mgr. Jan Louška, náměstek ředitele odboru stra tegie Zdravotní pojišťovny minis terstva vnitra JUDr. Miroslav Pe trák a náměstek ministra vnitra Mgr. Jiří Zmatlík, převzaly oce nění i další tři všeobecné sestry. Dana Henzelínová, Eva Hlu šičková a Dana Stejskalová pro kázaly, že jsou ženami na svém místě, když v jejich ordinacích zkolabovali pacienti. Zachovaly duchapřítomnost, okamžitě za hájily KPR, zavolaly záchrannou službu a pacienty oživovaly až do příjezdu záchranky, čímž jim zachránily život. Všechny proto obdržely medaili a ocenění An děl v modrém. „Jedná se o mimořádné lid ské činy, které si podle našeho názoru zaslouží ocenění. Proto jsme se rozhodli zavést novou tradici a kromě titulu Nejlepší ho nelékařského zdravotnické ho pracovníka ZZMV udělovat nově i ocenění Anděl v modrém,“ vysvětluje mluvčí ZZMV Miloš Navrátil.

Soutěž O nejlepšího nelé kařského zdravotnického pra covníka ZZMV je koncipována jako poděkování všem pracov níkům za jejich mimořádnou práci. Primárně se týká profe sí, jako jsou všeobecná sestra, fyzioterapeut, masér, sanitář, řidič dopravy nemocných a ra něných, radiologický asistent, zubní technik, asistent zub ního technika a zdravotnický záchranář. Zdravotnické zařízení Minis terstva vnitra ČR poskytuje zdra votní péči všem profesionálním hasičům, policistům a dalším za městnancům, kteří spadají pod Ministerstvo vnitra ČR. O zdra votnících, kteří jsou do soutěže nominováni, rozhodují také sami pacienti. Hlasovat mohou pomocí formuláře na webu www.zzmv.cz nebo prostřednictvím SMS. Ví těz soutěže je pak vyhlášen na slavnostním odpoledni, které je spojeno s kulturním programem. Tím letošním bylo kromě hudeb ního vystoupení Hudby Hradní stráže a Policie ČR i vystoupení Tria Amadeus, které doprovodi lo pěvecké vystoupení Martiny Kociánové, jež zazpívala několik operních árií.

fota: Petr Šedivý, Profimedia

Kromě nejlepšího nelékařského zdravotnického pracovníka roku 2016, ocenilo letos Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra i tři své sestry, které ve službě zachrá nily tři lidské životy

zprávy našich partnerů / z konferencí

Těžko řešitelné starosti aneb Jak zajistit kvalitu ošetřovatelské péče PhDr. Helena Chvátalová

Otázky, jak zajistit kvalitu ošetřovatelské péče, byly stěžejní náplní sedmnácti sdělení na jubilejních X. kadaňských sesterských dnech. Tato dvoudenní mezinárodní sesterská konference, kterou tradičně organizovala Nemocnice Kadaň, s. r. o., se uskutečnila ve dnech 6. a 7. října 2016 samozřejmě v severočeské Kadani.

onferenci zahájila MUDr. Patricie Kotalíková, pri mářka dětského odděle ní Nemocnice Kadaň, sdělením Obezita v dětském věku, ve kte rém představila program toho to oddělení pro obézní děti. Ten spočívá v pětidenní hospitalizaci dítěte od pondělí do pátku, bě hem které se udělá kompletní laboratoř, dítě má dietní stravu a pohybové aktivity (MUDr. Ko talíková zdůraznila význam tak jednoduché pohybové aktivity, jako je chůze do schodů). Děti jsou pak následně ambulantně sledovány. „Za dva a půl roku prošlo na ším oddělením celkem 139 dětí (69 chlapců a 70 dívek). Na kont rolu nepřišlo 31 dětí (cca 22 %) – 15 chlapců a 16 dívek. BMI po kleslo u 48 % sledovaných dětí,“ uvedla MUDr. Kotalíková.

Prevence poranění ostrými předměty ve zdravotnictví Mgr. Vladimír Siska z Operač ného strediska záchrannej zdra votnej služby Slovenské repub liky (OS ZZS SR) citoval směr nici 2010/32/EU: „Bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců jsou prvořadé a úzce souvisejí se zdravím pacientů. Jsou zá kladem kvality péče.“ Konsta toval dále, že nejohroženějšími skupinami ve zdravotnictví jsou sestry, lékaři, záchranáři a zubní lékaři. Hlášení chorob z povolání v ČR v letech 2010–2015 uvá dí, že virovou hepatitidou B se akutně nakazili dva pracovníci ve zdravotnictví (1 sestra a 1 lékař), chronickou HBV trpí dva sanitá ři a jeden řidič. HCV se akutně nakazily dvě sestry, chronic kou HCV trpí pět pracovníků ve zdravotnictví (včetně jedné uklí

Dvoudenní mezinárodní sesterská konference se uskutečnila v severočeské Kadani

zečky). Preventivními opatření mi jsou podle V. Sisky zlepšení organizace práce, bezpečnější zdravotnické vybavení, vzdělá vání a informovanost, očkování, bezpečné zneškodňování ost rých předmětů, kontrola odpa du ze zdravotnických zařízení, vhodné nádoby na ostré před měty, nepřeplňování odpado vých nádob. „V případě poranění je tře ba nechat ránu krvácet, umýt ji, bezpečně odstranit ostré před měty. Poraněného by měl vždy vyšetřit lékař a každé poranění je třeba nahlásit,“ uvedl V. Siska.

Benefity sestry s pokročilou praxí Andrea Bratová z Fakulty zdra votníctva a sociálnej práce Tr navské univerzity v Trnavě přednesla sdělení Benefity ses try s pokročilou praxí. Při infor macích o APN (Advanced Practi

ce Nurse) vycházela ze situace v USA. „APN je kategorie sestry pro fesionálky – sestry s pokročilou praxí. Kromě pregraduálního vzdělání jde o zkušenou sest ru z praxe, která byla vyškolena poskytovat širokou škálu slu žeb včetně diagnostiky a léčby akutních a chronických onemoc nění. V USA jde o čtvrt milionu sester, které mají magisterský nebo doktorandský titul a absol vují národní certifikační zkouš ky,“ uvedla A. Bratová. V USA je doporučeno, aby všechny APN měly do roku 2025 doktorand ský stupeň vzdělání (doktor filo zofie, doktor pedagogiky, doktor věd, doktor ošetřovatelství, dok tor ošetřovatelské praxe, doktor ošetřovatelství v oboru aneste ziologie). „Předpisy definující kvalifikaci a stupeň praxe se liší v rámci jednotlivých států USA. Existují např. odlišnosti v kom petencích předepisovat léky. APN nesmí diagnostikovat no vého pacienta, měnit diagnózu či léčbu bez předchozí kontroly lékařem. Více než polovina států USA zachovala podmínku lékař ského dohledu nad APN,“ uvedla A. Bratová. V sousedním Polsku by moh ly mít rozšířené kompetence se stry s magisterským titulem, kte ré pracují v oblasti dlouhodobé péče o seniory s dlouhodobými onemocněními. Současná péče se zakládá na kontinuální péči, kterou začal ošetřující lékař. Pro fesní rozvoj bude v konečném důsledku vést k vytvoření pozi ce tzv. sestry s pokročilou praxí. Sestra v pokročilé praxi provádí komplexní anamnézu, fyzikální vyšetření, využívá odborné vě domosti a klinické úsudky na identifikaci potenciální diagnózy a v případě potřeby doporučuje další vyšetření. Podle potřeby zajišťuje sociální péči zahrnu jící i jiné členy týmu podílející se na zdravotní péči. Zajišťuje poskytování kontinuální zdra votní péče včetně navazujících návštěv. Hodnotí a vyhodnocu je s pacientem účinnost léčby a péče, vykonává změny podle potřeby, pracuje samostatně, ale jako součást zdravotnické ho týmu. V ambulantní péči tyto sestry poskytují soubor služeb, které by jinak vykonávali léka ři – první kontakt s pacientem,

předpis léků, kontinuální péči o pacienta s chronickými cho robami, objednávání pacien tů na vyšetření, doporučení na příslušného specialistu. „Sestry musejí být připravené prostřed nictvím vhodných vzdělávacích programů, aby flexibilně reago valy na měnící se potřeby a nové reformy ve zdravotním systému. Ošetřovatelství musí přesvědči vě vyjádřit svoji unikátní podsta tu jedinečné odborné perspekti vy pokročilé praxe. Pro pokročilé ošetřovatelství je výzvou do bu doucnosti holistický pohled na pacienta,“ zdůraznila A. Brato vá a na otázku, zda je možné na Slovensku a v České republice zavést APN, odpověděla jedno značně: ano.

Dobrovolníci v nemocnicích Stanislava Hamáková, DiS., ve doucí Dobrovolnického centra Radka v Kadani a koordinátor ka dobrovolnických programů, uvedla, že dobrovolnictví je vě domě a svobodně zvolená čin nost, která je bezplatně poskyto vána ve prospěch druhých. V ČR může být dobrovolníkem každý člověk starší 15 let (ev. 18 let) s morální zodpovědností a způ sobilostí, který se rozhodne ze své dobré vůle, ve svém volném čase a bez nároku na finanční odměnu vykonávat činnost ve prospěch jiných lidí nebo orga nizací. Dohoda o dobrovolnické činnosti je uzavírána na zákla dě občanskoprávního vztahu s vymezením kompetencí, práv a povinností dobrovolníka i or ganizace. Pojištění dobrovolní ků z hlediska zodpovědnosti za škody, případně úrazové pojiště ní přispívá ke stabilitě programu a jistotě organizace. Dobrovolník nenahrazuje od bornou práci zdravotnického personálu a jeho činnost má být vymezena tak, aby respektova la a nenarušovala chod zdravot nického zařízení a léčebný režim pacienta. Další sdělení, která na akci za zněla, se týkala např. hojení ran, odběrů krve, radiační ochrany v praxi, právních aspektů v oše třovatelství a dětské paliativní péče v Čechách.

zprávy našich partnerů / z konferencí

Mgr. Helena Michálková, Ph.D., redakce Florence

V pořadí již třetí odborná konference společnosti STOB Dialogem ke zdraví III se konala v sobotu 22. října 2016 v pražském IKEM. Konference měla zcela unikátní formát, kdy byli ke společnému tématu pozváni odborníci s opačným náhledem na danou problematiku, kteří nejprve prezentovali své názory a následně diskutovali a argumentovali se svým protějškem. Přesto konference probíhala v přátelském duchu a posluchači se do diskuze hojně zapojovali.

vodní slovo patřilo za kladatelce společnosti STOB PhDr. Ivě Málko vé, která vyzdvihla problema tiku nárůstu poruch příjmu po travy, kdy se už nejedná pouze o onemocnění, jako jsou bulimie či mentální anorexie, ale i mno ho dalších, jako jsou například záchvatovité či noční přejídání nebo nibbling – „uždibování“. Přednášející zdůraznila, že je důležité, aby nás jídlo i případ né hubnutí bavilo a nestalo se pro nás modlou či módní vlnou, kterou slepě následujeme. Stá le platí pravidlo „všeho s mírou“ a důležité je také zapojit rozum a poradit se s odborníkem. S ja kým, to už nám ozřejmil první odborný blok konference, který byl nazván „Jak vybrat poradce na výživu?“ Do tohoto bloku byli pozváni tři odborníci na výživu – výživový poradce, nutriční tera peut a lékař. Jako první vystoupila Ing. Hana Střítecká, Ph.D., absolvent ka VŠCHT a vysokoškolská pe dagožka, která zastupovala vý živové poradce. Zdůraznila, že profesionálové zapojení do vý živového poradenství mají jiné vzdělání, a proto i jiné kompeten ce. Například lékař má rozsáhlé znalosti o patofyziologii člověka, ale nemá často znalosti techno logie úpravy potravin, a proto je zásadní spolupráce, vzájem ná komunikace a respekt všech zainteresovaných profesionálů. Výživový poradce může kliento vi pomoci se skladbou potravin, jejich úpravou, ale nikdy jej ne léčí a do jeho léčby nezasahuje. Pro výběr vhodného výživové ho poradce je podle Ing. Střítec

ké vhodné zjistit si reference na jeho práci, zjistit, zda má odpo vídající vzdělání, zda se konti nuálně vzdělává, zda spolupra cuje s lékaři a zda jeho hlavní činností není jen prodej výži vových doplňků. Aby existoval relevantní přehled o kvalitních výživových poradcích, doporu čila zavedení registrace, která by byla podmíněna získáním licen ce složením „atestační zkoušky“, jež by garantovala jejich odbor nou úroveň. Za nutriční terapeuty vy stoupila Mgr. Tamara Starnov ská, předsedkyně Výboru sek ce výživy a nutriční péče, která podotkla, že nikdo není odborní kem na všechno. Rozdíl je podle jejích slov například ve výživě zdravého, sportujícího a akut ně nebo chronicky nemocného člověka. Některá kritéria uvá děla Mgr. Starnovská ve shodě s předchozí řečnicí. I ona by si vybrala výživového poradce na základě jeho referencí, vzdělání a odborné praxe. Kritéria dopl nila ještě o analýzu webových stránek, kde by neměly být uve deny pouze informace o nabíze ných produktech, ale i obecné poradenství. Také cena může být důležitým vodítkem, kdy podezřelé jsou přehnaně vyso ké i nízké ceny. Apelovala také na výživové poradce v odpověd nosti vůči klientovi a zdůraznila, že v případě nemoci musí klient vyhledat zdravotní péči ve zdra votnickém zařízení a že v žád ném případě by neměl výživo vý poradce přejímat kompeten ce zdravotnických pracovníků, protože na to nemá odpovídající vzdělání.

Kolikrát denně jíst? Toť otázka… Druhá část konference byla vě nována problematice frekvence konzumace potravin a nesla ná zev „Kolikrát denně jíst?“ Přestože obecné doporuče ní je jíst pětkrát denně, panuje kolem tohoto pravidla mnoho nejasností. Přednášející MUDr. Václava Kunová, lékařka a členka Společnosti pro výživu, hovořila o četnosti příjmu potravy během dne a jejím vlivu na úspěšnost redukčního režimu. MUDr. Ku nová citovala několik klinických studií, které se zabývaly frekven cí jídla pětkrát denně, vyzdvihla přínos tohoto režimu především s ohledem na udržení množství aktivní tkáně. Některé studie prokázaly metabolické benefity častějšího jídla na snížení těles né hmotnosti, jiné naopak do cházely k závěrům, že frekven ce konzumace potravin úbytek hmotnosti neovlivní. Kriticky zhodnotila, že je ob tížné jednotlivé studie vzájem ně srovnávat, protože nejde čistě pouze o frekvenci příjmu potravy, ale že výsledný efekt velmi záleží i na složení stravy a dalších faktorech. Pro redukční dietu je však dle názoru doktor ky Kunové častější konzumace potravin vhodnější, a to i z důvo du vyrovnanějších hladin glyké mie a lepší kontroly chutí klien ta, kdy se snáz vyhne tomu, aby konzumoval velké porce jídla najednou. Na toto sdělení navázala MUDr. Dana Maňasková, lékař ka Centra preventivní medicíny a výživového programu metabo lic balance, která shrnula funkci inzulinu a glukagonu v lidském organismu ve vztahu k příjmu

potravy, pocitům hladu a hub nutí v tukové tkáni. Vysvětlila, za jakých podmínek lze při růz ných frekvencích příjmu potra vy udržet vyrovnané hladiny glukózy v krvi, aby nedocháze lo k hladu či tloustnutí v tukové tkáni, a na závěr objasnila, kdy dochází k hubnutí v tukové tká ni. Zdůraznila, že toto hubnu tí může nastat až za podmínek, kdy poklesne glykémie a hladina inzulinu v krvi, následně vzroste hladina glukagonu a spálí se část jaterního a svalového glykogenu. Teprve poté dojde k aktivaci vy toužené lipolýzy neboli hubnutí v tuku. Než toto vše nastane, trvá to několik hodin. Na základě toho pak MUDr. Maňasková zastává názor, že pro efektivnější hub nutí a větší úlevu organismu od neustálé zátěže glukózou a inzu linem je vhodnější režim s méně častým příjmem stravy. Jako vhodný poměr mezi velikostí porcí a frekvencí příjmu potra vy dle vlastních zkušeností i se stravou dvakrát denně vidí jako ideální kompromis stravu třikrát denně, pokud neobsahuje zdroje sacharidů s vysokou glykemic kou zátěží. Následně se pak s MUDr. Ku novou shodla na tom, že vhodná frekvence příjmu potravy je indi viduální záležitostí, kdy je vždy potřeba zohlednit různé další faktory životního stylu a zdravot ního stavu konkrétního jedince.

Jídlo a sex Zajímavou přednášku měla MUDr. Dita Pichlerová, která se věnovala problematice sexua lity obézních pacientů. Obezita má zásadní vliv na kvalitu se xuálního života člověka. Nejed ná se přitom jen o psychickou

foto: STOB

V pražském IKEM se konala konference Dialogem ke zdraví

florence 11/16

zprávy našich partnerů / z konferencí

stránku, ale má i mnoho fyzic kých dopadů. U mužů to jsou sexuální dysfunkce způsobené nízkou hladinou testosteronu, který vzniká vlivem hyperinzu linémie, a vyšší hladinou estra diolu z tukové tkáně. Erektivní dysfunkce jsou častějšími pří znaky než projevy ischemické choroby srdeční (ICHS) a jejich přítomnost zároveň znamená i zvýšené riziko ICHS, a proto bychom je neměli podceňovat. Ačkoliv se o tom nikde otevře ně nehovoří, pro obézní muže může být výhled na kvalitnější sexuální život s kvalitnější erek cí, vyšším libidem a snazší po hyblivostí velkou motivací k re dukci tělesné hmotnosti. Ženy jsou obézní častěji než muži, a to z důvodů genetických i hormonálních. Také je uváděna souvislost mezi vzděláním a pří jmem, kdy vyšší vzdělání a vyšší finanční příjem predikuje nižší výskyt obezity. Sexualita u žen je multifaktoriální. Je ovlivněna neurobiologickými i hormonální mi faktory a mezi psychologické faktory řadíme body image, se behodnocení a sebepřijetí. Se xuální dysfunkce u žen se pro jevuje nedostatečnou lubrikací, bolestivostí při styku, neschop ností dosáhnout orgasmu, a tím pádem i nízkou hladinou potře by sexu jako takového. Obézní ženy mají vyšší riziko sexuálního zneužívání nebo naopak již mají zkušenost se sexuálním násilím a obezita může být jeho důsled kem. Obézní ženy také vykazu jí extrémy v počtu sexuálních partnerů a oscilují mezi totál ní absencí sexuálního života až k extrémně vysokému množství sexuálních partnerů. Jednou ze silných motivací pro zhubnutí je u obézních žen snaha otěhotnět. Díky redukci hmotnosti ubude obézním ženám množství ano vulačních cyklů a zvýší se jejich plodnost. S úbytkem hmotnos ti se u žen také dostavuje vyšší sebedůvěra, která vede k nale zení sexuálního partnera, nebo naopak i k rozchodům se starým partnerem, u kterého může pro puknout žárlivost aj.

Život bez masa Další téma konference se zabý valo otázkou vegetariánství. Mgr. Martin Jelínek definoval druhy vegetariánství od lakto-ovo ve

getariánství přes veganství až po vitariánství. Zdůraznil roz díly v rozhodnutí, které vedou lidi k tomu stát se vegetariánem (soucit se zvířaty, racionální roz hodnutí v souvislosti s onemoc něním GIT nebo jen módní vlna), a zabýval se riziky neuváženého rozhodnutí stát se vegetariánem či veganem bez rozmyslu a zna lostí. Zdůraznil, že potenciální rizika spojená s dopadem na zdraví v případě vyloučení masa, mléčných výrobků a vajec bez je jich adekvátního nahrazení jsou u neinformovaných osob velmi vysoká! Člověk je evolučně velmi fle xibilní a rychle se adaptuje na prostředí, které ho obklopuje. Konzumuje proto to, co je mu do stupné, délkou střeva člověk od povídá všežravcům. Mgr. Jelínek vyzdvihl pozitiva vegetariánské stravy, mezi něž patří energetic

Rizikové skupiny, jako jsou děti, těhotné ženy, sportovci a nemocní, by neměly veganskou stravu konzumovat. ká úspora při trávení, vyšší podíl vlákniny, zvýšený přísun antioxi dantů a fytochemikálií. Negativa však mohou být zejména u ve ganství v podobě deficitu vita minu B12, železa a zinku, popří padě bílkovin, a ztráta svaloviny až kachexie při neznalosti jejich kvalitních zdrojů. Rizikové skupi ny, jako jsou děti, těhotné ženy, sportovci a nemocní, by neměly veganskou stravu konzumovat. U ostatních, kteří se pro tento druh stravy rozhodnou, je důleži tý zodpovědný přístup a nutriční vzdělání, aby s plným vědomím všech rizik sestavili svůj jídelní ček správně. Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., gastroenterolog a vedoucí Cen tra výživy v Thomayerově ne mocnici v Praze se k vegetarián ství vyjádřil z pohledu lékaře. Zdůraznil definování různých skupin vegetariánů, které je dů ležité pro možná rizika spojená s tímto způsobem stravování. Za nejrizikovější označil vegan ství (odmítání veškerých živo čišných produktů), frutarián ství (konzumace pouze ovoce,

ořechů a dalších plodů bez po škození rostliny) a vitariánství (raw food – konzumace pouze tepelně neupravených potra vin rostlinného původu). Nej závažnější je u zastánců těchto způsobů stravování podle jeho slov deficit železa, vitaminu D, B12, esenciálních aminokyselin a cholesterolu. „Neuvážené do držování těchto dietních ome zení může vést až ke kachexii a sarkopenii,“ upozornil. Ženy jsou přitom v daleko větším rizi ku než muži. Nedostatek vitami nu D může vést k osteoporóze, proto je zásadní, aby vegani do plňovali příjem tohoto vitaminu. Deficit cholesterolu ve stravě je problém především u dětí vega nů, které si jej na základě nedo statku ze stravy samy v těle syn tetizují. Pokud takové dítě pře jde na normální stravu s vyšším obsahem cholesterolu, hrozí, že vlastní sekrece se nesníží a dítě se dostane do hypercholeste rolémie. I on upozornil na to, že v případě nepromyšleného ve ganství je negativní vliv na lid ský organismus značný.

Život jako v pravěku? Paleodietě se věnoval poslední blok konference. Propagátorkou tohoto životního stylu je Julie Zákostelecká, DiS., nutriční te rapeutka, která jej na konferenci představila a vyzdvihovala jeho pozitivní vliv na zdraví. Paleo dieta se inspiruje přirozenou stravou našich předků, lovců a sběračů, kteří žili před pře chodem člověka na zemědělství. Tento životní styl zahrnuje i dal ší pravidla než jen ta stravova cí. Patří mezi ně pohyb, dostatek spánku, pobyt na slunci a fyzic ká a mentální pohoda. Předná šející uvedla, že paleo éra začala před 2,6 miliony až 10 000 lety, kdy se významně formovaly lid ské geny. Naši předci netrpěli ci vilizačními chorobami. Jedli se zónní lokální plané ovoce a lovili volně žijící zvířata. Rozdíl mezi jejich a naší stravou byl v nižším obsahu sacharidů, dále údajně ve vyšším obsahu tuků, bílkovin, vlákniny, větším poměru draslí ku než sodíku, vyváženém pH, vyšším obsahu vitaminů, mine rálních látek, antioxidantů a fy tonutrientů. Přínos paleo stravy je podle jejích slov v konzuma ci skutečných potravin, snížení

tělesné hmotnosti, pocitu nasy cení po delší dobu, menší chu ti na sladké, nárůstu energie, zlepšení trávení, zvýšení podí lu svalové hmoty a regeneraci organismu. Mezi negativa pat ří negativní pocity na začátku, dražší potraviny a stereotypy – opakování jídel, malá pestrost pokrmů a sociální aspekt – ur čité omezení ve společenském životě. Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., se v následující přednášce vůči paleodietě vymezil. Všechny trendy, které mají velká ome zení konzumace potravin, jako je např. makrobiotika, ketodie ta, bezlepková dieta, veganství nebo právě paleodieta, označil za rizikové. Poukázal na nesrov nalosti v tvrzení propagátorů pa leo diety a na to, že životní styl pračlověka, který se dožil v prů měru jen 27 let, denně nachodil kolem 40 kilometrů a často hla dověl, není zcela vhodné apliko vat na současného člověka. Kon zumace lokálních a sezónních potravin je navíc v současných podmínkách nesplnitelná, po kud do jídelníčku zařadíme např. avokádo. Při dodržování tohoto způsobu stravování navíc spat řuje rizika v nadměrném příjmu proteinů. Zvýšený nekontrolova ný příjem masa může vést napří klad k rozvoji dny, může zatěžo vat ledviny, zvyšovat riziko kolo rektálního karcinomu, ketoacidó zy a aterosklerózy. V dodržování tohoto životního stylu nespatřuje doc. MUDr. Kohout, Ph.D., žádné výhody. Pozitivní vliv na zdraví, který propagátoři deklarují, vidí stejný jako v jakékoliv jiné dietě, která vede ke konzumaci menší ho množství sacharidů a před zpracovaných konzervovaných potravin a vyššímu příjmu ovoce a zeleniny. Závěrečná přednáška patři la doc. MUDr. Janu Piťhovi, CSc. Po úvodu, kde upozornil na rizi ka chybnosti některých výzkum ných studií z různých důvodů, zdůraznil, že je důležité hledat oblasti, ve kterých se alternativ ní názory protínají s vědeckými důkazy. Další konference Dialogem ke zdraví IV se bude konat 5. listopa du 2017 s opět velmi zajímavý mi tématy (např. půst, ketogenní diety). Více informací naleznou zájemci na www.stob.cz.

zprávy našich partnerů / z konferencí

florence 11/16

Den plný pohybu a zdravých potravin přilákal stovky zájemců o zdravý životní styl Magda Hettnerová, redakce Florence

Stovky lidí od dětí až po seniory zamířily v neděli 23. října 2016 do Základní školy Rakovského v Praze-Modřanech, kde se konal již podvacáté Den zdraví, který organizuje společnost STOB. Vstup byl zdarma a bohatý program byl po téměř celý den připraven pro děti i dospělé.

a klobás. V nabídce byly i pro dukty společnosti Meggle, pře devším sýr cottage s nejrůznější mi příchutěmi, ale i křehké chle by Wasa včetně novinky s roz marýnem, zelenina Bonduelle nově připravovaná v páře, kte rá svou kvalitou mnohdy předčí i „čerstvou“ zeleninu nabízenou v supermarketech, nebo přírod ní ovocné tyčinky Dr. Light Fruit a mnoho dalšího. Pestrá nabíd ka zahrnovala i řadu dalších pro duktů, včetně například speciál ního koření a strouhanky na pe čení v troubě, čokolád s vysokým podílem kakaa, čajů, kuchařek, luštěninových mouk firmy Extru do, kuchyňských robotů společ nosti Zepter, sušenek Rej, zdra vého pečiva společnosti Penam nebo cereálií a dalších výrobků společnosti Nestlé.

Pohyb – základ zdraví Zdravý životní styl však není jen o jídle. Jedním z jeho základních kamenů je i pohyb. A právě ten si v nejrůznějších podobách mohli zájemci po celý den v tělocvič nách ZŠ Rakovského zdarma vy zkoušet. V nabídce byly veslo vací trenažéry, hormonální jóga, cvičení s fitbally, které si mohli lidé u stánku rovnou zakoupit, double aerobik pro pokročilé, nácvik správné chůze, nordic walking, ale i netradiční sporty jako například cvičení NIA nebo taoistické tai chi. Všechny spor ty se odehrávaly pod vedením zkušených lektorů a vyzkoušet si je přišli mladí lidé i senioři. Pro ty, kdo si nebyli jisti svou kon dicí, byly navíc připraveny tes ty zdatnosti, na jejichž základě si pak mohli lidé sami spočítat svůj index zdraví.

Pro děti od čtyř do deseti let byl připraven speciální program s názvem Děti na startu, v jehož rámci mohli rodiče nechat svým dětem změřit i množství svalové hmoty, tělesného tuku, ale i kost ní hustotu, protože už i u dětí se vyskytuje osteoporóza. Pro zá jemce byli připraveni i odbor níci, kteří rodičům poradili, jak mají svým dětem sestavit správ ný jídelníček. Sportovní aktivity zvládli i méně nadaní malí spor tovci, takže o účastníky nebyla nouze. Důležitou součástí zdravé ho životního stylu je také psy chická pohoda, a proto byla pro zlepšení nálady připravena jóga smíchu. Mezi návštěvníky bylo mno ho lidí, kteří se více či méně pra videlně zapojují do aktivit spo lečnosti STOB. Pro ty, kdo tuto společnost a její aktivity na poli zdravého životního stylu ne znali, byli připraveni odborní ci, kteří jim představili nabídku nejrůznějších kurzů, ale také jim poradili se sestavením správné ho jídelníčku nebo v otázce re dukce tělesné hmotnosti. Mimo to byla na akci řada dalších od borníků, kteří zájemcům napří klad změřili množství tělesného tuku, hustotu kostí, průchodnost cév apod. Fungovaly i další po radny jako Centrum pro závislé

na tabáku, Mamma HELP, Top Esthetic, které nabízelo měře ní zraku, OB klinika se svou po radnou při redukci váhy apod. Na vlastní kůži si zájemci mohli vyzkoušet i účinky kryoterapie, kterou nově nabízí hotel Harmo nie v Luhačovicích. V rámci poledního programu pak proběhla diskuze o hubnutí s PhDr. Ivou Málkovou, ukázka výroby margarínu a interaktivní kvíz o hodnotné ceny. Proběhlo také ocenění úspěšných účast níků pilotní verze projektu Pro žij rok zdravě, která probíhala na internetových stránkách www.stobklub.cz. Plná verze projektu poběží na těchto strán kách po celý příští rok. Na závěr diskuze ještě proběhlo slosová ní, v němž mohl každý úspěšný účastník, který od loňského Dne zdraví zhubl alespoň pět pro cent své váhy, vyhrát řadu za jímavých potravin a pomůcek usnadňujících hubnutí. O tom, že zájem o akci byl i le tos veliký, svědčily nejen davy lidí proudící chodbami školy a tělocvičny plné sportujících lidí, ale i fakt, že někteří vystavo vatelé museli doplňovat své zá soby už hodinu po zahájení akce. Veškeré další informace nejen o této akci jsou dostupné na www.stob.cz. Další Den zdraví se bude konat 22. října 2017.

fota: STOB, Profimedia

deset hodin dopoledne přivítala návštěvníky ve velké tělocvičně zaklada telka společnosti STOB PhDr. Iva Málková. Seznámila přítomné s organizací dne a představila i jednotlivé vystavovatele, kteří tu byli po celý den k dispozici. Jejich stánky zaplnily všechny školní chodby a nabízely nejrůz nější sortiment, který však měl jedno společné – zdravý životní styl a zdravé stravování. K ochutnání tak byly nejrůz nější produkty i pokrmy z nich připravované. Například v kout ku věnovaném margarínu Flo ra se mohli zájemci seznámit s výrobními postupy, ochutnat jednotlivé druhy olejů, které se k výrobě tohoto margarínu pou žívají, i ochutnat nejrůznější po mazánky z něj vyrobené. Hostes ky nabízely například pomazán ku z margarínu Flora a sušených rajčat, pečeného lilku, česneku a bylinek a mnoho dalších. Ti, kdo navíc správně odpovědě li na jednu z vylosovaných otá zek, dostali keramickou máslen ku. Všichni si pak odnesli brožur ku s několika recepty na lahodné pomazánky. Chodbami voněly i pokr my připravované z rostlinného „masa“ Robi, které se podílem bílkovin, vzhledem i chutí té měř vyrovná masu, ačkoli jde o speciálně připravenou směs rostlinných bílkovin. I zde byly kromě teplého jídla v nabídce nejrůznější pomazánky, které mohli lidé ochutnat a samozřej mě si i zakoupit i u dalších stán ků. Šmakoun – chytrá potravina pro zdravý životní styl nabízel k ochutnání všechny své pro dukty včetně speciálních párků

Na Dni zdraví si mohli zájemci nechat například změřit zrak u stánku Top Esthetic (nahoře) nebo se poradit o zdravém životním stylu a dozvědět se více nejen o kurzech hubnutí, které pořádá společnost STOB (vlevo)

public relations

Jak žít kvalitní život s inkontinencí v domově seniorů Stěhování do domova seniorů bývá pro seniory významným mezníkem – bohužel, častokrát vnímaným negativně, s pocitem, že je člověk jakoby odložený. Vytvářet domov pro seniory v pravém slova smyslu totiž vyžaduje poskytovat klientům nejen základní ošetřovatelské služby a péči, ale rovněž ty nadstandardní, zaměřené na jejich konkrétní potřeby. Domov pro seniory by proto neměl být vnímán jen jako poslední zastávka, ale měl by nabízet hodnotný a kvalitní model péče.

lientskou základnu domo vů pro seniory tvoří pře vážně starší a často na pomoc odkázaní uživatelé s pestrou škálou onemocnění, při čemž úlohou domovů kromě toho, že seniorům nabízejí základní péči a možnost kreativně stráveného a plnohodnotně využitého času, je rovněž speciální péče, při níž se hrávají klíčovou úlohu zaměstnanci těchto zařízení. V tomto směru je potřebné zmí nit potřebu neustálého vzdělávání v rámci poskytování ošetřovatel ských služeb. Zaměstnancům domo vů pro seniory jsou nabízeny různé druhy školení se širokým zaměře ním. Jedním z takovýchto vzdělá vacích programů je také TENA Ex pert. Jde o jedinečný přístup k práci s personálem domova, kdy vybraný člen personálu prochází školením se zaměřením na podporu kontinence a efektivní péči o inkontinentní uži vatele, neboť právě toto onemocnění bývá u seniorů v domovech nejvíc frekventované. Vzdělávání v rámci programu TENA Expert funguje od roku 2013 a jeho školením již prošlo více než osmdesát zařízení. Školení v tomto programu probí há ve třech modulech, přičemž kro mě výběru té nejvhodnější pomůcky, práce s klientem a nastavení indivi duálního klientského plánu se per sonál rovněž školí v plánování práce a týmové spolupráci. Podstatou in dividuálního plánu je, aby si klienti domovů co nejdéle udrželi základ ní toaletní návyky, v čemž se odráží jejich soběstačnost i vyšší osobní důstojnost. Program TENA Expert je nastaven tak, aby zvýšil komfort klientů a poskytoval jim podporu například v řízeném pitném režimu či při doprovázení na toaletu. Člen personálu, který prošel školením, se stává expertem v oblasti podpory kontinence, přičemž si v rámci svého zařazení vytvoří tým spolupracovní

Podstatou individuálního plánu je, aby si klienti domovů co nejdéle udrželi základní toaletní návyky, v čemž se odráží jejich soběstačnost i vyšší osobní důstojnost

ků, budoucích expertů, kteří budou v porovnání se zbytkem personálu disponovat širšími informacemi o in kontinenci a přístupech k podpoře kontinence. Tento tým bude mít na starosti dodržování vytvořených in dividuálních plánů i jejich pravidel nou aktualizaci. Absolvování programu TENA Expert je však jen začátek. Skuteč ná změna pro personál nastává až v okamžiku aplikace nabytých vědo mostí v praxi. Takovéto změny vyža dují na začátku více nasazení, neboť dochází ke změnám rutinních návy ků při poskytování péče – a ty mo hou být i časově náročnější. Vyško lení TENA Experti však potvrzují, že se vydali správným směrem, o čemž svědčí kladné odezvy od samotných uživatelů, od nadřízených či při kon trolách zařízení. Po zaběhnutí pláno vání a toaletního tréninku v domo vech personál dokonce uvádí, že má méně práce spojené s inkontinencí. TENA Expertky hovoří o výrazné změně pohledu na tuto problemati ku, přičemž jako nejzásadnější vní mají změnu v péči o klienta tak, aby se klient za svůj problém nemusel stydět a nebyl jím vyloučen ze spole čenského života. Expertka Michaela Fárová z Domova pro seniory Jirkov uvádí, že po absolvování programu TENA Expert získala úplně jiný po hled na problematiku inkontinence.

„Uvědomila jsem si, jak obrovský do pad má inkontinence nejen u našich klientů, ale i u velké části populace různých věkových skupin, na kvali tu jejich života. Získala jsem mnoho informací, jak se lépe v této oblasti zorientovat, být nápomocná.“ Han ka Hrušková z Domova pro seniory Domažlice říká: „Nejzásadnější je pro mne přístup ke klientovi s tímto problémem, spolupráce s jeho prak tickým lékařem a zajištění vhodných pomůcek, které ho dokážou vrátit do života v suchu, bez pocitu studu a bez obav z protečení a zápachu.“ Expertky též radí ostatním zaříze ním, která uvažují o své účasti v pro gramu TENA Expert, aby dále nevá hala a programu se zúčastnila, neboť získají kvalifikovaného pracovníka, setkají se se zajímavými lidmi, kteří na projektu participují, prostřednic tvím přednášek přijmou informace, praktické rady, ale i zpětné vazby, které při své práci s klienty budou moci využít. Kromě toho, že TENA Expert po máhá při zvyšování komfortu klientů v domovech pro seniory prostřed nictvím plánování a individuálního přístupu, je rovněž výsledkem snižo vání počtu inkontinenčních pomůcek v těchto zařízeních, přičemž priori tou programu není jejich kvantita tivní, ale efektivní využívání. „Tady nejde nikomu o to, aby se prodalo co nejvíc produktů firmy, ale právě o to, jak služby zekonomizovat, polidštit, zjednodušit – a vyhladit už i tak kos trbatou cestu klientům závislým na pomoci jiných,“ připomíná TENA Ex pertka Hanka Hrušková. Dnes ještě stále stojíme na za čátku cesty v poskytování ošetřo vatelských a zdravotnických slu žeb a právě domovům pro seniory se věnuje velmi málo pozornosti. Zkvalitnění modelu péče v těchto zařízeních by proto mělo být klíčo vé. Program TENA Expert může být jedním z prvních kroků.

pro školy

florence 11/16

Tradičně netradiční léto studentů ošetřovatelství, aneb za prací do Nizozemska

Michal Češek a spolužáci

ro nás, zájemce a dobro druhy, začalo vše už v zimě ústním pohovorem, kte rým jsme měli prokázat mj. i schopnost komunikace v anglic kém jazyce. Po vyhlášení výsledků výběrového řízení se několik z nás stalo součástí programu, který se těší velké oblibě nejen mezi studen ty, ale také mezi učiteli a holandský mi kolegy. V březnu nás navštívily holand ské koordinátorky, které dlouhodo bě spolupracují s pedagogy Ústa vu ošetřovatelství 3. LF UK. Byly nám sděleny podrobné informace o struktuře stáže, co se od nás oče kává a jaké dovednosti bychom mohli pobytem získat. Ačkoliv jsme byli nadšeni, některé z nás napad lo, jak pobyt v této zemi zvládneme, protože tamní jazyk – holandština – byla pro nás velkou neznámou. Ne byl však důvod k obavám. Všichni jsme si pochvalovali, jak skvěle je vše již od počátku zorganizováno. Po příletu do Nizozemska jsme se rozdělili do tří měst poblíž okresní ho města Utrecht. Dvě studentky

byly přiděleny do města Kocken gen, jedna do města Loenen, zbylí čtyři studenti do města Breukelen. Překvapivě jsme se v nové zemi poměrně rychle adaptovali. Bezpo chyby na to měl vliv jak přátelský přístup holandských kolegů, tak krásné okolí města. Slova student ky Barbory Duchkové hovoří za vše: „Stáž jsem absolvovala v opravdu typické holandské vesničce Kocken gen. Stala se pro mě plnohodnot ným domovem, kde jsem v žádném případě nestrádala. Mezi své kolegy a klienty jsem byla přijata jako plat ný člen týmu a cítila jsem se mezi nimi velice pohodlně. Práce s klien ty mě velmi bavila a vždy jsem měla radost, když jsem klientku přeměni la v upravenou dámu ve slušivých šatech.“

Dobrovolnictví s pečovatelskou službou je univerzální Naším společným úkolem bylo plá nování a realizace ošetřovatelské péče o klienty v tamních domovech pro seniory, a to buď na oddělení gerontopsychiatrie, nebo na oddě lení somatickém. Zde si nás vzala pod křídla vždy jedna ze sester, kte rá nám vysvětlila chod celého oddě

lení a seznámila nás s přítomnými klienty. Ze začátku jsme pracovali po boku sester, postupně jsme však byli vedeni k samostatnosti. Za stávali jsme ošetřovatelské úkony, jako je celková hygiena či pomoc při stravování, z volnočasových aktivit pak procházky po okolí, hraní spole čenských her a další. „Pracovala jsem jako ošetřova telka na oddělení gerontopsychia trie ve městě Kockengen. Starala jsem se o potřeby klientů a posky tovala jsem jim dopomoc v běž ných denních činnostech. Líbil se mi individuální přístup ke každému z nich a to, že svým klientům per sonál mohl věnovat hodně času,“ popisuje studentka Anna Pojezdná. Každé z pěti pater domova obývalo kolem 15 klientů, prostředí, kde se pohybovali, bylo plně bezbariérové a velmi dobře zabezpečené. Všech ny dveře se otevíraly na čip, který u sebe měl pouze personál, některé se otevřely až po zadání příslušné ho číselného kódu. Kamerový a po žární systém byl samozřejmostí, stejně tak automatický externí de fibrilátor. Volný čas trávili klienti ve společenské místnosti, v případě příznivého počasí na velké terase

fota: autoři

Ústav ošetřovatelství 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (3. LF UK) letos již desátým rokem pořádal pracovní stáž v Nizozemsku pro studenty prvního ročníku ošetřovatelství. Tohoto programu se zúčastnilo celkem sedm z nás. Měli jsme tak možnost podílet se na péči o geriatrické klienty v jedné z nejhezčích zemí v Evropě.

pro školy

před budovou zařízení. V přízemí byla restaurace, kadeřnictví, fyzio terapie, lékárna, trafika, snad i kos metika a další služby, které mají takto klienti hned po ruce. Služby byly klienty hojně využívány a byly zahrnuty v ceně pobytu. Do zařízení docházeli rovněž lékaři, zdravotní sestry, pedikérky, rodinní příslušní ci a mnoho dobrovolníků. „Dobrovolnictví s pečovatelskou službou je univerzální a zahrnuje podporu v každodenních činnos tech, návštěvy příbuzných, dopro vázení na procházce, hostitelskou činnost, pomoc s jídlem, čtení no vin, podporu paměťových činností, pomoc s osobními problémy, stimu laci aktivity, podporu zálib klienta, řemeslnou výrobu, hudbu, aktivity zaměřené na sociální rozvoj,“ říká další ze studentek Eva Durasová, která pracovala v Loenenu.

Kompetence mají sestry rozdělené podle vzdělání V Nizozemsku platí osmihodino vá pracovní doba, takže se sestry střídaly během dne celkem třikrát. Všem sestrám tato pracovní doba vyhovovala, neuměly si předsta vit pracovat 12 hodin, jako je tomu u nás. Každá byla také zodpovědná za jiný typ činnosti podle dosaže ného vzdělání. Léky se pro klienty zatavovaly v lékárně do čirých plas tových sáčků s identifikačními údaji, takže sestry byly zproštěny odpo vědnosti za přípravu léků per os. Kromě toho měla každá k dispozici pager, elektronické zařízení, které jí umožnilo přijímat krátké textové nebo číselné zprávy v případě, že jiná sestra nebo klient potřebovali naléhavou pomoc nebo bylo třeba jim něco sdělit. Zajímavý byl stravovací režim, a to nejen na oddělení. Holanďané netráví příliš času vařením, místo toho si připravují k jídlu sendvič. Toastové chleby tu jsou oblíbené, jsou vyráběny v několika typech. Náš šumavský chléb byste v obcho dě hledali zbytečně. V zařízení se však podávala i teplá jídla – a byla výtečná! Nejzajímavější, ale také nejslo žitější součástí péče byla komuni kace. Bezesporu jsme se všichni shodli na tom, jak je komunikace s klienty důležitá. Hraje totiž v ob lasti ošetřovatelství obrovskou roli. Studenti pracující v Breukelenu se k otázce komunikace vyjádřili následovně: „Poté, co jsem se za pracovala a ošetřovatelky mne při jaly do svého týmu, jsem si začala

všímat skutečnosti, jak je komuni kace důležitá pro osobní pohodu klienta, usnadnění práce, domluvu a plánování péče. Jelikož verbální komunikace mezi mnou a klientem někdy vázla, mnohem více jsem si začala všímat řeči těla,“ říká Adéla Košnářová. „Často nás omezovala neznalost holandštiny, proto každá věta a frá ze, které jsme se v tomto jazyce na učili, byly cenným materiálem ke komunikaci s klienty. Občas jsme nebyli schopni kvalitního rozhovo ru s klientem o jeho potřebách, ale právě tyto situace nás nejvíce na učily vnímat neverbální projevy ko munikace, které vám mnohdy řek nou nejvíc,“ dodává Daniel Dus.

Čas je hlavní devizou holandského ošetřovatelství V Nizozemsku se nikam nespěchá, na všechno byl čas a prostor. Ni kdo nás nehonil, na vše jsme měli tolik času, kolik jsme jen potřebo vali. Díky tomu jsme měli možnost

trávit s klienty více času a přistupo vat ke každému z nich maximálně individuálně. Od toho se také odví jely hlavní rozdíly v péči. „V České republice je zdravotník často pod tlakem, zahlcen standardy ošetřo vatelské péče, a z toho důvodu jsou potřeby klienta přehlíženy na úkor plnění těchto norem. V Nizozemsku bylo na prvním místě uspokojení klientových potřeb či přání a přátel ský vztah mezi ním a zdravotnickým personálem,“ říká Jakub Leder. Holanďané jsou velmi pozitiv ní a přátelští. Pro nás bylo příjem ným překvapením, že problémy řeší s úsměvem a chladnou hlavou. Ner vozita a stres u nich nemají místo. Mají zajímavý smysl pro humor – například po otázce, co se jim na Nizozemsku skutečně nelíbí, odpo věděli, že tamní počasí. Velmi také ocenili naši snahu komunikovat v je jich národním jazyce a celkově ob divovali naši pracovitost v průběhu celé stáže. Myslím, že se tam všich ni budeme rádi vracet.

Studenti upekli typické české koláče a vánoční cukroví pro společné setkání se svými tutory

Zařízení v Breukelen je plně bezbariérové a moderně vybavené

zkušenosti ze zahraničí

florence 11/16

Následná péče o pacienty po CMP ve Švýcarsku

Mgr. Kvetoslava Hošková, Oddělení geriatrie a následné péče, Thomayerova nemocnice, Praha

táže na této klinice jsem se zúčastnila jako sestra/tre nérka kognitivních funkcí společně s mou kolegyní fyzioterapeutkou v rámci projektu č. CH.10/2/054 „Vytvoření mode lu individualizované komplexní re habilitace pro následnou lůžkovou péči a jeho realizace v rámci konti nuální rehabilitace pacientů Iktové ho centra Thomayerovy nemocni ce“, který byl podpořen Programem implementace švýcarsko-české spolupráce na Ministerstvu zdra votnictví ČR. Název švýcarské kliniky Cere neo byl odvozen z kombinace latin ských slov cerebrum (mozek) a neo (nový). Klinika si klade za cíl obnovit prostřednictvím intenzivní neurolo gické, psychologické, rehabilitační a ergoterapeutické péče propojení synaptických spojení mezi neuro ny, k čemuž využívá nejmodernější terapeutické přístroje a pomůcky, včetně nejrůznějších experimen tálních novinek. Klinika má vlastní magnetickou rezonanci, hematolo gickou laboratoř a další výzkumné, terapeutické a kognitivní laboratoře.

První dojem: neskutečné Večer před nástupem na kliniku jsme se s kolegyní zašly podívat na místo naší stáže. Procházka po osvětlené, květinami vyzdobené promenádě kolem jezera, na němž právě probíhala výstavba plovoucí koncertní haly ve tvaru lotosového květu, byla pohádková. Stejně jako naše stáž, během které jsem si ně kolikrát řekla – to je pohádka, to se mi snad jenom zdá! V předvečer našeho nástupu jsme od vedoucí sestry dostaly uví

tací e-mail s hodinovým rozpisem naší stáže, v němž bylo také uve deno, kdo nás bude mít na starost a jaká terapie, případně jaká pří strojová technika se bude použí vat. Ráno jsme tedy plné očekávání vykročily. Vstup na kliniku vedl přes recep ci, s níž jsme se spojily videotelefo nem a která nás pustila do budovy. Zapsaly jsme se do knihy návštěv a dostaly jsme čip, který monitoro val náš pohyb po klinice. Čip nám také umožňoval například jízdu pro skleným výtahem, který se otevíral do všech stran, vstup na pokoj pa cientů a do stážistům povolených místností. Při vstupu na oddělení nás jako první napadla myšlenka – je to váž ně zdravotnické zařízení, nebo jsme v pětihvězdičkovém hotelu? Dů stojnost, soukromí a intimita pro každého pacienta tu byly samozřej mostí. Hned u vstupu na oddělení byl umístěn bezdotykový dávkovač dezinfekce rukou, jehož použití bylo pro všechny návštěvy samozřej mostí. Před příchodem vedoucí sestry, která nás uvítala a provedla oddělením, jsme byly usazeny do čekárny. Ta byla vybavena pohodl nými koženými sedačkami, na stol ku byly k dispozici časopisy, mísa s ovocem a čerstvé květiny. Před námi byla obrovská televize a auto mat na vodu. Navolit se dala voda neperlivá, jemně perlivá nebo per livá. Ve skříňkách byl rafinovaně skrytý kávovar, na výběr bylo z osmi druhů kávy, smetana, cukr, k tomu byly k dispozici odpovídající skle ničky, šálky a lžičky, které se po po užití ukládaly do jiné skříňky, o niž se staral úklidový servis. Takových zázemí bylo na různých místech kliniky hned několik. Kdokoli se tu mohl občerstvit a sníst ovoce, které se v průběhu dne doplňovalo. Ná vštěvy si takto zpříjemňovaly čeká

ní a pacienti a personál dodržovali mezi terapiemi pitný režim a hlavně zdravě doplňovali energii. U nás jsme rádi, že si můžeme v lékárně nebo na oddělení alespoň natočit ze studánky vodu a v někte rých pavilonech nemocnice najde me i automaty na kávu, v nichž naši dlouhodobě hospitalizovaní pacien ti utrácejí nemalé peníze. Vedoucí sestra nás po přivítá ní provedla klinikou a představi la ostatnímu personálu. Klinika je schopna přijmout šestnáct pa cientů. V době naší stáže jich tu bylo deset na jednolůžkových pri vátních pokojích, ačkoli klinika nabí zí i pokoje dvoulůžkové. Jednolůžko vý pokoj se skládal z ložnice, obýva cího pokoje s terasou a prostoru pro cvičení. Rozměrově tedy odpovídal většímu dvoupokojovému bytu bez kuchyně. Jídlo se pacientům serví rovalo u jídelního stolu a prostor pro cvičení byl plný nejrůznějších polohovacích pomůcek (pro jedno ho pacienta jich bylo tolik, kolik jich u nás máme pro celé oddělení). Na víc tu byl i speciální počítač pro tré nink kognitivních funkcí pacienta. V koupelně měl každý pokoj koupací vanu, pokud bylo potřeba, i zvedák, dále ručníky, osušky, plenkové kal hotky a veškeré hygienické potřeby, které vyměňoval a doplňoval poko jový servis. Pacienti tu nemuseli žá dat o toaletní papír, když jim došel, jako je tomu v některých českých nemocnicích. Dvoulůžkový pokoj s koupelnou a vlastním sociálním zařízením byl jen o něco málo větší než pokoj jed nolůžkový a rovněž nadstandardně vybavený. Ložnice byla od obýva cího pokoje oddělena prosklenými dveřmi a závěsem, takže chtěl-li se jeden z pacientů dívat na televi zi v obývacím pokoji a druhý chtěl spát, zatáhl si dveře a závěs, takže se vzájemně nerušili.

foto: www.cereneo.ch

Cévní mozková příhoda (CMP) a zejména její dlouhodobé následky představují významný problém pro pacienty a jejich rodiny, pro zdravotnictví, ale i pro sociální systém. P omineme-li financování a kvalitu odborné péče, v níž lze za poslední roky pozorovat v České republice významné zlepšení, zůstává v našich zdravotnických zařízeních v péči o pacienty po CMP celá řada neřešených problémů. Tento článek shrnuje mé postřehy z návštěvy švýcarské neuro-rehabilitační kliniky Cereneo ve Vitznau, která mě doslova ohromila.

zkušenosti ze zahraničí

U nás to na dvoulůžkových po kojích vypadá tak, že když už mají pacienti na pokoji televizi, mohou si maximálně ztlumit zvuk a ve 22.00 hodin je jim televize podle nemocničního řádu vypnuta bez ohledu na to, zda film skončil, nebo ne. Ve společenských místnostech v našich nemocnicích zase svádějí pacienti boje o to, zda se budou dí vat na fotbal (muži), nebo na roman tické filmy (ženy).

Rozdíl mezi standardem a nadstandardem je znatelný Pacienti přicházejí na kliniku na do poručení z nemocnice se všemi la boratorními výsledky a nálezy. Jsou zde hospitalizováni nejen pacienti, kteří si platí pouze základní taxu za zdravotní pojištění, ale i pacienti, kteří si připlácejí za různé nadstan dardní služby. Rozdíl mezi vyba vením jejich pokojů i v hotelových službách je patrný na první pohled. Pokud chce personál vejít na po koj pacienta, zaklepe na dveře (to už je samozřejmostí i u nás) a vyčká, zda ho pacient pustí dovnitř. Pacient díky kameře vidí, kdo stojí za dveřmi, a pomocí světelných diod dá zna mení, zda může jít klepající dál (ze lená dioda), nebo zda si nepřeje být rušen (červená dioda). To se děje u pacientů nepohyblivých a ležících, protože jim dělá společnost někdo z členů rodiny. Rodina je vnitřně mo tivována být ku prospěchu, a tak se se zájmem učí, jak být co nejvíce ná pomocná. Návštěvy tu nejsou ome zené, což je dáno komfortem, který nadstandardní pokoj skýtá. V prostorách kliniky a na poko jích se pravidelně provádí úklido vý servis. Podlahy se myjí na vlhko (schnou téměř okamžitě), nikoli na mokro jako u nás. Výstražné kužele „Pozor, kluzká podlaha“ a podobně tu proto neuvidíte. Úklidový servis se platícím pacientům přizpůsobu je. Když nemá pacient chuť, musí úklid přijít později, nebo pokud si pacient úklid nepřeje, nebude na pokoji uklizeno. Výjimkou jsou in fekční prostory, které musejí být uklizeny, ale ty jsou spíše v nemoc

nicích. U ostatních pacientů, kteří si platí pouze základní zdravotní pojištění, uklízečka nejprve zakle pe na dveře, pak vstoupí do pokoje a oznámí, že umyje podlahy, což je standardní postup, tedy bez mož nosti volby. Dietní/nutriční sestra navštěvu je pacienty jednou týdně. Všechny další konziliární rady poskytuje tele fonicky nebo e-mailem. Pacientská strava vzhledem odpovídá hotelu. Na nadstandardních pokojích si mo hou pacienti vybírat z více jídel. Jíd lo jim na servírovacím stolku ser víruje servírka oblečená do kalhot, blůzy a vestičky. Na servírování jí del tu je speciálně vyškolený perso nál. Nápoje, jako je čaj a káva, jsou v ceně jídla, ostatní nápoje si může pacient koupit za příplatek. Pacien tům, kteří mají jen standardní služ by, je servírováno jídlo, pro pití si musejí chodit sami. Jídlo je připra vováno z čerstvých surovin a krás ně naaranžováno. Například pome rančové a mandarinkové měsíčky jsou vyskládané do kytičky, aby měli pacienti ten pravý kulinářský záži tek. Výhled z pokojů na jezero s ho rami v pozadí je už pak jen třešnič kou na dortu. Když jsem viděla tento způsob stolování švýcarských pacientů, vybavila se mi sestra u nás, jak po dává pacientovi jídlo oblečená do uniformy s jednorázovou igelitovou zástěrou a s jednorázovými igelito vými rukavicemi na rukou, jak od klopí poklop z tabletu, na kterém je i přes veškerou snahu část jídla mimo talíř, a plastovou mističku, v níž plavou tři půlky kompotova ných švestek nebo meruněk, a bylo mi smutno.

Bezpečnost na prvním místě Chodby na klinice mají čisté linie, jsou vyzdobeny velkými zasklenými obrazy a na konci chodeb jsou volně přístupné balkóny, na nichž je mož né posedět pod slunečníkem. U nás jsou chodby natřené ně kolika vrstvami lesklého emailu, které prosvítají zvláště na místech, kde kusy nátěru odpadly. Lino na

chodbách je buď prošlapané, nebo vyspravené kusy jiného lina s odliš ným vzorem. Balkóny k posezení by se u nás také našly a na některých je i krásné posezení, jenomže ne všechny jsou přístupné. Na dveřích některých jsou nápisy „Zákaz vstu pu“ z bezpečnostních důvodů. Na klinice Cereneo končí otevře né dveře v úrovni zdi, takže nehro zí, že byste jimi někoho nechtěně uhodili. Skříně na čip s úložnými prostory pro pracovníky úklidového servisu jsou zamaskované posuvný mi dveřmi, takže je na první pohled vidět, že architekt, který přestavbu kliniky plánoval, myslel na všech no. Evidentně mu nešlo jen o to, aby výsledek dobře vypadal, ale aby byl i funkční a splňoval bezpečnostní podmínky. Chodbami se jenom pro chází. Nenajdete tu žádné překážky v podobě stojanů s odpadem nebo přebalovacích vozíků. Schodiště v mezipatře je vybaveno sedačka mi pro možnost odpočinku, madly po obou stranách a protiskluzovými pruhy. Toalety na chodbách jsou bezba riérové a slouží návštěvám i perso nálu. V noci jsou chodby sledovány kamerovým systémem, takže sestry mohou na monitorech sledovat, co se kde děje.

Plat sestry? Tolik, kolik si řekne Minimální mzda byla ve Švýcarsku v době naší stáže 22 švýcarských franků (CHF) za hodinu (zhruba 460 Kč), což odpovídalo zhruba mě síční minimální mzdě 4000 CHF (108 000 Kč). Samozřejmě nás za jímalo, kolik je plat například sestry nebo fyzioterapeuta s desetiletou praxí. Odpověď zněla: tolik, kolik si řeknete. Ve Švýcarsku nemají nic jako tabulkové platy, ale smluvní. Zaměstnanec tedy při nástupu do zaměstnání požaduje plat v určité výši a argumentuje proč (výše jeho vzdělání, délka praxe, pracovní zku šenosti z různých oddělení, spe cializace z různých oborů, znalost cizích jazyků apod.). Švýcaři mluví běžně třemi cizími jazyky – němec ky, francouzsky nebo italsky, dle kantonu, z něhož pocházejí, a ang licky. Na klinice Cereneo to bylo ješ tě španělsky a arabsky. Na klinice se jednou týdně koná mezioborová konference, které se účastní všichni lékaři (neurolog, internista, neuropsycholog aj.), ve doucí (vrchní, staniční sestra aj.), specialisté (logoped, neuropsy cholog aj.) a ergoterapeuti. Hodno tí se výsledky terapie a doporučují

zkušenosti ze zahraničí

se nové postupy. Hierarchie všech zdravotnických pracovníků je zde odstupňovaná a zaměstnanci si váží svých vzdělanějších kolegů. Výjimkou tu nebyla ani kombinace sestra/logoped, sestra/laborantka, fyzioterapeut/ergoterapeut, ergo terapeut/psycholog nebo fyziote rapeut/logoped. Pokud je někdo z týmu nemocný, není tak problém jej zastoupit, sdílet mezi sebou zku šenosti nebo se jeden od druhého učit nové postupy. Pacientovi se tak během jedné terapie dostane na víc hned několika zdravotnických přístupů. O další vzdělávání sester a tera peutů se aktivně stará zaměstna vatel. Přednášky a kurzy objedná vá vedoucí sestra podle zaměření pracoviště vždy ve dvou termínech, aby se jich mohli zúčastnit všichni (někdo musí být na stanici). Sestry, které ten den nemají službu a při jdou ve svém volnu, si čas vykazují jako odpracované hodiny. Zvyšová ní kvalifikace sester je buď hrazeno zaměstnancem a zaměstnavatel mu pak zvýší plat, nebo mu zaměstna vatel proplatí absolvované vzdělá vání a s ním spojené náklady. Konti nuální vzdělávání je tu povinné pro všechny zaměstnance až do odcho du do důchodu. Zaměstnanci jsou ke vzdělávání motivováni, protože od něj se odvíjí výše jejich platu. U nás mají sestry také možnost se vzdělávat. Když si však sestra na vlastní náklady zvýší kvalifikaci a za městnavatel to po ní nepožadoval, žádné zvýšení platu ji nečeká. Ve volbě a vyhledání kurzu, který chce absolvovat, musí být navíc sama aktivní. Ve Švýcarsku si zaměstnavatel své zaměstnance sám pozve v prů běhu výkonu práce, aby s ním výši jeho platu probral. Pokud jsou refe rence (hodnocení) na zaměstnance pozitivní a zaměstnavatel uzná, že zaměstnance při jeho nástupu pod hodnotil, automaticky mu nabídne vyšší plat, aby si jej udržel. Pro za městnavatele je totiž prestiž mít vy soce kvalifikovaný personál, protože takový mu přitahuje klientelu.

florence 11/16

6.50–11.15 a dále 16.30–20.30 hod. Tento systém slouží k naprosto efek tivnímu rozložení personálu v době, kdy je nejvíce zapotřebí, tj. ráno, kdy pomáhá s ranní hygienou apod., a večer. Takto dělené služby využíva jí hlavně ženy, které se starají o děti. V našich nemocnicích takovýto typ zkráceného úvazku nenajdeme. Pokud se tedy vůbec zkrácený úva zek nabízí, protože zaměstnavatelé hledají převážně pouze celé úvazky. Ve většině zdravotnických zaří zení ve Švýcarsku jsou týmy zdra votnických pracovníků, které slouží trvale pouze noční směny. Slouží za smluvní plat, takže mezi zaměst nanci nedochází k roztržkám o to, kdo měl více nočních nebo víkendo vých směn. Jen málo zdravotníků tu pracuje na plný úvazek. Ve Švýcar sku je běžné pracovat na 20–90 %. Dovolená je tu totiž jen čtyři týdny. Švýcaři dbají také na duševní hy gienu a prevenci nemocí z povolání. Věnují se rodině i svým koníčkům, které nezanedbávají, takže v práci mohou pracovat s vyšším pracov ním nasazením. Ačkoli v České republice máme o jeden týden dovolené navíc, mno ho zdravotníků pracuje ve směnách a kromě toho mají ještě jiný pra covní poměr. Pokud chtějí ve stejné nemocnici nějaký částečný úvazek, musejí ještě navíc přijmout místo ošetřovatelky nebo sanitárky. Pokud jim to tedy čas a rodina dovolí, hle

dají raději práci v jiné nemocnici. To přispívá k obrovské fluktuaci pracov níků a nestabilitě pracovních týmů.

Oblečení si každý vybírá podle své velikosti Pracovní oblečení se na klinice ne fasuje osobně jako u nás. V šatně je k dispozici regál s přihrádkami, kde je oblečení rozdělené od velikos tí S až po 3XL. K dispozici je halena, tričko přes hlavu a kalhoty. Modrá barva je určena sestrám, zelená te rapeutům. Plavky mají zaměstnan ci své osobní, ale ručníky a osušky jsou volně dostupné. Odpadá tedy označování prádla a výměna poško zených kusů nebo výměna velikostí při změně váhy zaměstnance. Ten to systém je podobný jako u nás na ARO a JIP odděleních. Na vizitkách mají zaměstnanci uvedené pouze jméno a své pracov ní zařazení. Pracovní boty jsou dob ře padnoucí sportovní tenisky s pro tiskluzovou podrážkou a barevné ponožky (černá, fialová) nikomu nepřekážejí, Kalhoty mají po straně kapsy, kde se nosí služební telefon a tužky. Když se zaměstnanec na kloní, nevysypou se mu tedy z horní kapsy jako u nás. Na kapse u kalhot je „poutko“, takže když se například manipuluje s pacientem, který má močový pytlík, zavěsí se pytlík na toto poutko, čímž si zaměstnanec uvolní ruce. Každý zaměstnanec má u sebe mobilní telefon, kterým Klinika využívá nejmodernější terapeutické přístroje a pomůcky, včetně nejrůznějších experimentálních novinek

Průměrná délka týdenní pracovní doby je na švýcarské klinice 41,5 ho diny. Vyšší pracovní pozice mají vět šinou 45 hodin za týden. Nejvyšší limit pro všechny zaměstnance je 50 hodin týdně. Kromě ranních a od poledních směn se tu slouží i dělené služby, např. v době od 6.50–10.15 a potom 15.45–20.45 hod. nebo od

fota: www.cereneo.ch

Na plný úvazek pracuje málokdo

zkušenosti ze zahraničí

se v případě potřeby dorozumívá s ostatními, kromě toho se mu na něm zobrazují zvonky pacientů. Terapeuti mají denní rozpis, v ko lik hodin mají u kterého pacienta být. Vědí to i všichni ostatní členové týmu, takže se nehledají a efektivně využívají místnosti. Terapie je vět šinou individuální. Na jednoho pa cienta připadá jeden terapeut. Ně kdy je indikována skupinová terapie (dva pacienti), to když jde o sportov ní dovednosti, jako je například te rapeutický tenis. Terapeutická ho dina trvá 45 minut a 15 minut trvá přestávka určená k přesunu mezi terapeutickými místnostmi, k osvě žení nebo k použití toalety, případně jde o prostor pro sesterské úkony. Sestry za pacienty docházejí a po dávají jim léky, a to třeba i v tělocvič ně. Provedenou ordinaci pak potvrdí na tabletu. Celá klinika je samozřej mě pokryta wi-fi sítí. Pacienti celkově cvičí čtyři až pět hodin denně, podle dohody a podle toho, jaké terapie na víc si zaplatí. Pacienti mají rozhodu jící slovo i ve volbě terapie. Kdo chce například trávit více času v bazénu nebo v kognitivní laboratoři, může. Terapie se provádějí od pondělí do soboty, neděle je určena k odpočin ku a regeneraci pacientů. Volný čas mohou trávit s rodinou. Když přijde za pacientem důležitá návštěva a pa cient má na tuto dobu domluvenou terapii, domluví se s terapeutem na změně času. Terapeut dostane za čas, který zůstane navíc, zaplaceno 125 % ceny. Ve směně mají sestry a terapeuti střídavě vyhrazený čas určený pouze k vyplnění elektronic ké zdravotní dokumentace. Během této doby nejsou rušeni, to znamená, že nezvedají telefony, neodbíhají na zvonění pacientů ani na ně nemluví kolegové, kteří něco neodkladného potřebují.

Přístrojová technika je pro nás zatím jen hudbou budoucnosti Většinu přístrojů, které klinika pou žívá, jsme měly možnost otestovat na vlastní kůži. Když doktorand neu ropsychologie, který nás měl v la boratoři na starosti, viděl můj zá jem, sám nám na další den domluvil změnu ve stáži a ve svém volnu se nám plně věnoval. Pro moji prá ci kognitivního trenéra to byla ne ocenitelná zkušenost, protože řada zdejších přístrojů by měla na náš trh přijít až za dva roky. Ke své práci jsem dosud využí vala jen různé tištěné materiály, pří padně tablet s aplikacemi, ale tyto ukázky mě nasměrovaly na to, o co

bych chtěla svou laboratoř posu nout ještě dál. Neuropsychologic ká kognitivní laboratoř, kterou nám představil, využívá k testování kromě standardních psychologických testů i analýzu úspěšnosti v počítačových rehabilitačních programech, jako jsou například Cognipus, Rehacom, Cogpack a Freshminder. Záznamy se přepisují do centrálního počíta čového programu a každé zlepšení nebo zhoršení v konkrétní kognitivní oblasti je procentuálně propočítáno, což zpracovává doktorand studia in formatiky. Pracuje se zde i s virtuální realitou pomocí Oculus Rift HD, což pro mě osobně znamenalo vrchol stáže. Velice zajímavá byla i simula ce neglectu, jak prostor vidí a vnímá pacient. Stokrát vám může někdo slovy popisovat, jaké to je, ale sta čí to jednou zažít a najednou je vám všechno jasné. Laboratoř byla kompletně vyba vena několika počítači, tablety, do tykovými notebooky, herními kon zolemi s příslušenstvím, speciálně upravenými klávesnicemi, pedály, volantem a joysticky. V laboratoři pro zkoumání pohybu zase byly ka mery zachycující pohyb a pohyblivé plošiny/pásy zrychlovaly nebo zpo malovaly tak, aby byl pohyb pacien ta plynulý. Údaje o pacientovi (výška, váha, délka končetin a rozsah pohybu) byly zadány do elektronického sys tému dotykovým tabletem a počítač sám vyhodnotil zlepšení, aktuální změny a pokroky pacienta (testo vání probíhalo jednou za dva týdny dvěma terapeuty). Laboratoř pro cvičení ramene se zaměřovala na trojrozměrnou ana lýzu pohybu celého ramene a ruky. Cílený nácvik pohybu od úchopu prsty po pohyb ramene se dělal po mocí plně automatického nebo polo automatického robotického ramene. V laboratořích to lehce vonělo. Pokud byli ve velkých laboratořích dva pa cienti, měli na uších sluchátka, aby se vzájemně nerušili. Prostor se dal navíc rozdělit dveřmi uchycenými na zdi, které se rozložily jako paraván. Po této stáži ve Švýcarsku jsme se na základě získaných zkušenos tí pokusili v naší nemocnici těmto podmínkám alespoň trochu přiblížit, proto jsme na oddělení vytvořili dvě tělocvičny a zřídili jsme kognitivní laboratoř. Z projektu byly zakoupe ny například vertikalizační plošina, robotický systém pro rehabilitaci ruky a prstu, motodlaha a stabilizač ní plošina, které doplnily naše dosa vadní motomedy a běžící pásy. Do

laboratoře jsme pak k počítači a do tykovým tabletům s programy Neu rop a Brain Joging pořídili ještě EEG biofeedback. Ve Švýcarsku zajišťují soukromí pacientů tak, že prostory fyzio- a ergovyšetřoven, které jsou prosklené, mají vybavené závěsy. Když v nich probíhá terapie, jsou zá věsy zatažené, což je znamením pro všechny, že nemají vyrušovat. Někdy jsou závěsy mírně poodtažené, což znamená, že terapeut očekává léka ře, který provádí vizitu. Při ní se te rapie na čas přeruší. Pacient nemusí během vizity ležet v posteli. Ergoterapeutickou kuchyni mají vybavenou sporákem, ledničkou, mikrovlnkou, troubou, mixérem a upraveným kuchyňským nářa dím, které slouží k nácviku běžných denních činností. Posuvné otočné dveře umožňují dispozičně změnit prostory a zabezpečit tak paciento vi soukromí. Místo u stolu je rovněž využíváno k arteterapii. Bazén využívá švýcarská klinika k terapii i pro plegické pacienty s in kontinencí. V našich prostorách to není realizovatelné, ale je zajímavé, že to jde. Pacient dostane speciální plenkové kalhotky, na kterých má natažené plavky, dostane plavecké brýle a špunty do uší. S pacientem jsou v bazénu dle potřeby jeden až dva terapeuti. Sestra a ošetřovatel pacienta připraví, přivezou ho k ba zénu a pomocí zvedáku ho spustí do bazénu k terapeutovi. Ve stanovený čas zase pacienta z bazénu vyzved nou, osuší ho, převlečou a převezou na oddělení.

Cesta k podmínkám, jaké mají ve Švýcarsku, je ještě dlouhá Díky projektu č. CH.10/2/054 se i v naší Thomayerově nemocnici v Praze můžeme alespoň částečně přiblížit pohádkové péči o pacien ta, jaká je ve Švýcarsku, i když pe níze, personál, prostory a pomůcky v našem českém zdravotnictví po řád chybějí. Důležité však je, aby se změnil i postoj veřejnosti k vážnosti profese sestry, ergoterapeutů a fy zioterapeutů a došlo k vzájemné úctě a respektu mezi zdravotnic kými profesemi a pacienty a jejich příbuznými. Nutné také je, aby se změnila pracovní motivační strate gie zdravotnických zařízení, která by změnila chování a jednání demo tivovaného personálu, který už pře stal věřit, že bude lépe. Pro většinu našich zdravotníků je totiž to, co vidí, jak to vypadá a funguje jinde, stále jen pohádkou, které už velká část z nich přestala věřit.

personální inzerce VOLNÁ MÍSTA ZDRAVOTNICKÝ ASISTENT Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme zdravotnického asistenta pro Kliniku dětského a dorostového lékařství. nástup ihned. Žádost včetně životopisu zasílejte na e-mail: jana.pyskata@vfn.cz. Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariera/ REGISTROVANÁ ZDRAVOTNÍ SESTRA Do zaběhlé, nově zařízené gynekologicko-porodnické praxe ve Středočeském kraji přijmu na hlavní pracovní poměr registrovanou zdravotní sestru. nabízím: výhodné platové podmínky, práce v příjemném kolektivu. Kontakt: tel.: 732 346 058. VŠEOBECNÁ SESTRA NA KLINIKU NEFROLOGIE Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme všeobecnou sestru na Kliniku nefrologie. nástup listopad 2016. Kontakt: Bc. Klingohrová, tel.: 224 962 678, e-mail: ilona.klingohrova@vfn.cz. Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariera/ VŠEOBECNÁ SESTRA NA LŮŽKOVÉ ODDĚLENÍ I. TRN KLINIKY Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme všeobecnou sestru na lůžkové oddělení I. TRN kliniky. nástup 1. 12. 2016. Kontakt Bc. Lípová, tel.: 725 894 162, e-mail: katerina.lipova@vfn.cz. Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariera/

VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ SESTRA Psychiatrická nemocnice Písek přijme všeobecnou zdravotní sestru bez dohledu pro práci na oddělení. Informace ohledně pracovního zařazení, pracovních podmínkách a mzdových podmínkách poskytne: MUDr. Petr Pumpr, ředitel, Psychiatrická nemocnice Písek, Vladislavova 490, Písek 397 01, e-mail: petr.pumpr@pnpisek.cz, mob.: 602 271 424, tel.: 382 212 940, web: www.pnpisek.cz REGISTROVANÁ ZDRAVOTNÍ SESTRA A OŠETŘOVATELKA/SANITÁŘ Domov sv. Karla Boromejského v Praze-Řepích hledá registrovanou zdravotní sestru a ošetřovatelku/sanitáře. Finanční ohodnocení je srovnatelné s tarify ve státním sektoru. co je u nás navíc, je pěkné prostředí, možnost ubytování pro ženy, přátelský a dobrý kolektiv, spokojení pacienti. Životopis zasílejte na e-mail: konsolata@domovrepy.cz Více na: www.domovrepy.cz ERGOTERAPEUT Psychiatrická nemocnice Písek hledá do pracovního týmu ergoterapeuta. Požadujeme: vŠ vzdělání v oboru ergoterapeut, zájem o práci s duševně nemocnými, schopnost týmové spolupráce, občanská bezúhonnost. V případě zájmu o toto pracovní místo kontaktujte ředitele PN Písek MUDr. Petra Pumpra. Strukturovaný životopis s motivačním dopisem a dotazy zasílejte na e-mail: petr.pumpr@pnpisek.cz nebo bližší info na tel.: 602 271 424.

florence 11/16

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ VRCHNÍ SESTRA ONKOLOGICKÉHO ODDĚLENÍ Oblastní nemocnice Příbram, a. s., se sídlem Příbram I, Gen. R. Tesaříka 80 vyhlašuje výběrové řízení na obsazení vedoucí pozice vrchní sestra Onkologického oddělení. Požadavky: platné osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odb. dohledu v oboru všeobecná sestra, nejméně 5 let praxe ve zdravotnictví, organizační, komunikační a řídící schopnosti, zdravotní způsobilost a bezúhonnost, vŠ vzdělání a praxe v oboru výhodou. Nabízíme: příjemné pracovní prostředí, motivující mzdové podmínky, zaměstnanecké benefity. K vlastnoručně podepsané přihlášce je třeba doložit: strukturovaný životopis s přehledem dosavadní odborné praxe, kopii dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání + kopii osvědčení, výpis z rejstříku trestů (ne starší než 3 měsíce), telefonické spojení, popř. elektronická adresa. Přihlášky včetně všech náležitostí zasílejte nebo osobně doručte v zalepené obálce s označením: „VŘ – vrchní sestra“ na adresu: Oblastní nemocnice Příbram, a. s., personální oddělení, Gen. R. Tesaříka 80, Příbram I, PSČ: 261 01. Uzávěrka přihlášek: 23. 12. 2016. Vyhlašovatel si vyhrazuje právo kdykoliv výběrové řízení zrušit, a to i bez udání důvodu. www.nemocnicepribram.cz VRCHNÍ SESTRA CHIRURGICKÉ KLINIKY Ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové vypisuje výběrové řízení na místo vrchní sestry Chirurgické kliniky. Požadujeme: vysokoškolské, vyšší odborné nebo středoškolské vzdělání

příslušného směru, osvědčení ve smyslu zákona č. 96/2004 sb., § 66, specializovanou způsobilost v oboru nebo managementu ve zdravotnictví, minimálně 5 let praxe v oboru. Nabízíme: práci ve špičkovém zdravotnickém zařízení, možnost odborného a profesního rozvoje, zaměstnanecké výhody. Požadované dokumenty: přihláška k výběrovému řízení (motivační dopis), životopis s přehledem profesní praxe, úředně ověřené kopie dokladů o dosaženém vzdělání a specializaci, výpis z rejstříku trestů (ne starší 3 měsíců), úředně ověřená kopie lustračního osvědčení a čestné prohlášení podle zákona č. 451/1991 sb. v platném znění a souhlas k využití os obních údajů v souladu se zákonem č. 101/2000 sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění, pro účely tohoto výběrového řízení. Přihlášky zasílejte do 2. 12. 2016 na adresu: Personální oddělení, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové. Více informací na www.fnhk.cz (sekce kariéra). Fakultní nemocnice Hradec Králové si vyhrazuje právo výběrové řízení zrušit, případně nevybrat žádného uchazeče.

Chcete skloubit pracovní dobu s rodinou? aeskulab, jednička na trhu laboratorních vyšetření, hledá do svého týmu v praze odběrové sestry s registrací na částečný úvazek (pracovní doba po–pá od 7:00 do 11:30). Kontakt: e-mail: jiru.petra@aeskulab.cz, tel.: 225 994 320.

CHYBÍ VÁM LIDI? pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz 46

V příštím čísle čtěte odborné téma

gynekologie, porodnictví a pediatrie angličtina

Psoriasis psoriasis is a non-infectious, inflammatory, autoimmune skin disease, which affects nearly 600,000 czechs, with the percentage of the affected population continuously rising. There is a clear link between the disease and lifestyle and stress. In addition to being barely treatable, the disease causes considerable psychosocial burden to the patients.

foto: profimedia

Nurse: Good morning, Ms Fletcher. Patient: Good morning, nurse. i need to make an appointment. i noticed strange flaky patches on my skin and i don‘t know what it is. They aren’t getting better, they‘re irritating and don‘t respond to normal creams and ointments.

inzerce

Nurse: alright. let‘s make an appointment, then. Patient: Thank you. i was wondering whether it could be psoriasis. My father used to have it and he also developed it at adult age. could you tell me how it is treated? Nurse: The most common treatment used in psoriasis consists of corticosteroid creams and ointments. However, corticosteroids are synthetic chemical substances with a number of adverse effects. in children, for instance, they can cause growth retardation, and in adults they may lead to high blood pressure. Furthermore, they are not suitable for pregnant women. if applied to the same location for a prolonged period of time, they can cause skin thinning. Patient: so, how can i fight it?

Nurse: it is important to observe several principles. First, psychological well-being, as your psychological state plays a crucial role. second, physical activity, as this contributes not only to a necessary healthy blood supply, but also to psychological well-being. immunity is also a key factor; therefore it is advisable to strengthen your immune system as much as possible. This is associated with a balanced nutrition and a varied diet, correct fluid intake, and cutting down on coffee and alcohol, particularly in the dormant phase. stopping smoking is a must. psoriatic patients should also pay attention to sufficient cleaning and ventilation, and they should use mainly natural cosmetics with herbal extracts for their skin care. Patient: Good. Thank you.

SLOVNÍ ZÁSOBA: continuously nepřetržitě, stále, neustále in addition to kromě toho, mimoto, navíc burden zátěž, přítěž, břemeno, břímě flaky olupující se, odlupující se patch místo; skvrna; ložisko ointment mast, mazání to consist of sestávat, skládat se furthermore dále, a dále; kromě toho well-being pohoda; zdraví crucial zásadní, stěžejní; kritický; rozhodující advisable vhodný; rozumný; záhodno varied pestrý, rozmanitý, různý; mnohostranný to cut down on omezit dormant klidový, latentní; spící must nutnost, nezbytnost

Volejte - 900 260 111

My Interpreter.cz

Váš pacient nemluví česky? Tlumočíme po telefonu. Jednoduše. Ihned. www.myinterpreter.cz

Cena volání je 26 Kč vč. DPH za každou započatou minutu.

www.florence.cz / adresa redakce: klicperova 604/8, 150 00 praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: bc. Magda Hettnerová, e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, ph.d. / redakční rada: phdr. Martina Šochmanová, Mba, předsedkyně, Mgr. Hana svobodová, Mgr. lenka Gutová, Mba, Mgr. Galina vavrušková, bc. vladěna Homolková, Mgr. tamara starnovská, Mgr. ivana kirchnerová, rndr. romana Mrázová, ph.d. / Grafická úprava: Josef Gabriel, karel zahradník / vydavatel: ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / ředitel vydavatelství: rndr. Martin slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie langerová, dis., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 Šedá: CMYK 0-0-0-75 julie.langerova@ambitmedia.cz /Obchod: Mgr. blanka turínová,Mba,tel.:+420 724 811 983,e-mail:blanka.turinova@ambitmedia.cz,Mgr.evasádlová,tel.: +420 605 208 985, Šedá: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz /Šedá: personální inzerce: Štěpánka korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / tisk: aHOMi, s. r. o., U louže 579, 250 67 klecany / předplatné: čr: pOstservis, oddělení předplatného, poděbradská 39, 190 00 praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; sk: Mediaprint-kapa pressegrosso, a.s., stará vajnorská 9, p. O. bOX 183, 830 00 bratislava, infolinka: 0800 188 826, e-mail: info@ipredplatne.sk, objednavky@ipredplatne.sk / cena výtisku: 60 kč, roční předplatné: 570 kč / 31,90 eur / časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / registrace: Mk čr-e 16134, issn 1801-464X / přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. nevyžádané příspěvky se nevracejí. redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / copyright © ambit Media, a. s., 2015

Nenechte

dekubity vyhrát! Stačí několik hodin v „optimálních“ podmínkách a pobyt na lůžku se změní v noční můru, která může vyústit v tragický konec. Řeč je o dekubitech, proleženinách, které komplikují či přímo znemožňují uzdravení a znepříjemňují celkovou životní situaci pacientům a imobilním lidem. Proleženiny se mohou za určitých okolností objevit prakticky u každého. Nejrizikovější skupinou je ale nejstarší generace. Více než polovina ze všech evidovaných dekubitů se vyskytne u nemocných starších 70 let. Někteří autoři uvádějí, že u skupiny 70+ monitorují až 70 % všech dekubitů. Vznik dekubitů je totiž těsně svázán s imobilitou a tzv. imobilizačním syndromem, který vedle instability, inkontinence a intelektových poruch patří mezi tzv. „velké geriatrické syndromy“ typické pro vyšší věk. Vzhledem k aktuálním trendům, kdy populace stárne a délka života se prodlužuje, lze očekávat, že se poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb budou s dekubity setkávat bohužel stále častěji. Problematika dekubitů se už netýká pouze zdravotnického sektoru, čím dál častěji se dekubity vyskytují u seniorů v sociálních službách rezidenčního typu a také v domácí péči. NULOVÝ TLAK PRO TERAPII Proměnných, které rozvoj dekubitů ovlivňují, je mnoho, záleží na celkovém stavu každého člověka a dalších individuálních faktorech. Dekubity ale vždy představují infekční ložisko trvale zatěžující imunitní systém. Nemocný trpí nejen bolestí, ale je vystaven chronické sepsi. Takový stav vede k vyčerpání a v nejtěžších případech i k selhání životně důležitých orgánů. Prvním a základním krokem při terapii dekubitů je odstranění tlaku. Podle vývoje rány a na základě vyhodnocení celkového stavu pacienta a prognózy hojení se přistupuje k volbě léčebných postupů. Základní pomůckou při léčbě dekubitů jsou antidekubitní matrace, které podporují odstranění tlaku. Velice účinné jsou matrace s efektem tzv. nulového tlaku. Tyto vzduchové matrace pracují na takzvaném alternujícím principu. Jsou rozděleny do jednotlivých částí – cel, které se střídavě nafukují a vyfukují ve stanoveném intervalu a postupně zcela odlehčují jednotlivé tělesné partie, na které v daný interval nepůsobí žádný tlak. Druhým efektivním systémem podporující léčbu dekubitů jsou matrace s konstantně nízkým tlakem (CLP – constant low pressure), označované také low air loss. Tyto vzduchové

matrace optimálně rozloží váhu ležícího člověka, navíc umí vytvořit ideální mikroklima, proudící vzduch v matraci ochlazuje pokožku. KLÍČOVÁ JE PREVENCE Antidekubitní matrace, jak aktivní, tak i pasivní hrají klíčovou roli také v prevenci. Právě prevence je podle EPUAP, Evropského poradního panelu pro dekubity, jehož partnerem je společnost LINET, nejúčinnější zbraní proti dekubitům. Tato organizace ve svých materiálech uvádí, že aplikací preventivních postupů a edukací lze předejít až 95 % dekubitů! Stejně jako terapie je i úspěšná prevence dekubitů založena na eliminaci nebo zmírnění tlaku. Odstranění tlaku lze

dosáhnout především polohováním v souladu se zdravotním stavem pacienta. Pro usnadnění polohování je vhodné využít elektrická lůžka, zvlášť praktická jsou z tohoto pohledu lůžka vybavená laterálním náklonem umožňující pacienta přetočit na bok s vynaložením minimální fyzické síly. Prevenci podporují speciální antidekubitní matrace, jak pasivní, tak aktivní v případě zvýšené rizikovosti. Pro kvalitní pasivní matrace je typické použití vysoce kvalitních měkkých pěn, dále prořezání jádra matrace a použití pružných potahů. Aktivní matrace jsou používány podle potřeby při zvýšeném riziku vzniku dekubitů. Novinkou, která kombinuje výhody aktivních a pasivních matrací, jsou tzv. hybridní matrace. Tyto matrace fungují jako pasivní, ale obsahují aktivní vzduchovou vrstvu, která je aktivována po zapojení kompresoru. Výhodou takového typu matrace je nasazení podle potřeby a okamžitě, bez nekomfortního a rizikového přesunu pacienta na jiné lůžko nebo jinou matraci. WWW.LINET.CZ

Mapa matrací LINET stupeň dekubitů

systém

Virtuoso alternující

nulový tlak

Symbioso MCM

Precioso alternující

Air2Care alternující

CliniCare HF 100

alernující

hybridní

íd b a n í n Akč

5+1 A M R ZDA Stop dekubitům!

ích s aktivn k 5 u p u INET Při nák ích matrací L ubitn arma! antidek 6. matraci zd í na získáte formac Více in inet.cz www.l

Vyzkoušejte matrace LINET Dekubity ohrožují pacienty v celém spektru nemocniční péče. Využijte v boji proti nim aktivní matrace LINET a spolehněte se na inovativní technologie a kvalitu.

95 % dekubitů lze předejít

VIRTUOSO

SYMBIOSO MCM

CLINICARE HF 100

Nulový tlak jako nejlepší cesta.

Mikroklimatický efekt a optimální tlak.

Výhody aktivní a pasivní matrace v jednom.

tel.: +420 312 576 400, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz

AM Review AK TUALIT Y Z MEDICÍNY A SYSTÉMU ZDRAVOTNÍ PÉČE pravidelné přílohy

MANAŽERSK Á REVIEW Pomocník a rádce manažerů v bílých pláštích SBĚRATELSKÉ NOVINY Noviny pro milovníky umění

Manažerská Review je zaměřena na celé spektrum procesů řídících činností s důrazem na ekonomicko-finanční problematiku, oblast smluvních vztahů, materiálně technického zabezpečení provozu zdravotnických zařízení včetně IT a na personalistiku a vzdělávání. Sběratelské noviny přinášejí zajímavosti z různých segmentů trhu s uměním a starožitnostmi, mapují nejvýznamnější aktuální výstavy u nás i v zahraničí a přinášejí rozhovory se sběrateli, majiteli aukčních síní.

AMReview AK TUALIT Y Z MEDICÍNY A SYSTÉMU ZDR AVOTNÍ PÉČE