Florence 12/15 by Care Comm s.r.o.

12/15

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

prosinec 2015 / ročník XI

florence

rozhovor

odborné téma

ROSA školí zdravotníky

Cvičení na míči

60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

praxe

Diagnostika a léčba malárie na klinice v jihovýchodní Ugandě časopis obsahuje recenzované články

odborné téma

Rehabilitace a fyzioterapie 51

editorial

Čas má plné kapsy překvapení

obsah

florence 12/15

(Jan Werich)

ávěr roku, který je už na dohled, vždy svá dí k tomu, aby se člověk ohlédl zpět a bi lancoval. Nejen pro české zdravotnictví byl i letošní rok plný událostí a novinek, které ne vždy přinesly všem zúčastněným radost. Od ledna byly zrušeny regulační poplatky 30 ko run za klinické vyšetření u lékaře a za recept, mzdy a platy sester a ostatních zdravotníků se podle ÚZIS ve všech nemocnicích v prvním pololetí letošní ho roku zvedly v průměru o šest procent a dobrou zprávou je, že tarifní platy zdravotníků by měly o pět procent vzrůst i v příštím roce. Ani oblast ošetřovatelství nezůstala stranou dění. Pokračují bouřlivé diskuze týkající se vzdělávání sester, jejich platů a kompetencí, stejně jako otáz ky, zda sestrám stačí pouze středoškolské vzdělání, resp. systém vzdělávání 4+1, který prosazují po slanci David Kasal a Jana Pastuchová (oba ANO). (Stanoviska některých organizací k tomuto návrhu jste se mohli dočíst v minulých číslech našeho ča sopisu.) Ke společné diskuzi pozvali minulý měsíc oba poslance zástupci prezidia ČAS na konferenci, která se konala v IKEM. Ačkoli svou účast přislíbili, poslanci nakonec nedorazili. I tak ale na konferenci zazněla řada zajímavých sdělení, o kterých se mů žete dočíst na straně 44 tohoto prosincového čísla našeho časopisu. A protože, jak se říká, změna je život, změnili jsme se i my. Nejenže jsme letos oslavili desetileté výročí od založení časopisu, čímž se „naše Floren ce“ může směle řadit mezi „náctileté“, ale obměnili jsme i její grafickou podobu, vytvořili jsme několik nových rubrik a přinesli jsme vám celou řadu soutě ží o hodnotné ceny. Ti, kteří nevyhráli, nemusejí zou fat. Blíží se Vánoce, a proto jsme pro všechny naše předplatitele připravili dárek v podobě vstupenky do Divadla Rokoko na představení Happy End izra elské dramatičky Anat Gov. Dostanou ji všichni spo lečně s tímto prosincovým číslem Florence. Věřím, že vás náš dárek potěší a pomůže vám odreagovat se na chvíli od každodenních starostí a předvánoč ního shonu. Přeji vám hezkou zábavu, krásné Vánoce a do no vého roku vše nejlepší.

14 2 perličky

www.florence.cz Ročník XI., číslo 12, prosinec 2015 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 11. 2015 Foto na titulní straně: Profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

pro školy 34 Čeští studenti si vyzkoušeli práci portugalských Bombeiros

4 rozhovor ROSA školí zdravotníky

hojení ran 36 Využití medu v léčbě chronických ran

odborné téma

rehabilitace, fyzioterapie 6 Pronatio dolorosa 10 Cvičení na míčích

zprávy našich partnerů / z konferencí

public relations 12 Křížovky – jednoduchý způsob, jak restartovat compliance pacientů

recenzované články

14 Některé problémy spojené se samostatnou indikací léčivých přípravků sestrou 20 Legislativní východiska pro vedení odborné praxe studentů nelékařských zdravotnických oborů na vysokých školách 22 Faktory ovplyvňujúce kvalitu života dialyzovaných pacientov

praxe

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

Některé problémytatnou spojené se samos indikací léčivých přípravků sestrou

40 Dermatologické sestry se sešly v Praze na konferenci DERMA 2015 41 V Deštném se konala konference manažerek domácí péče 42 Kulatý stůl na téma Systém prevence, sledování a léčby dekubitů v ČR 43 VFN v Praze uspořádala kurz pro lékárníky a farmaceutické asistenty o hojení ran 44 Poslanci, kteří se podílejí na koncepci vzdělávání sester, na konferenci ČAS nepřišli 45 Sestry a ostatní NLZP se „učili navzájem“ v IKEM 46 Diagnostika a výživa u pacientů s chronickým ledvinným onemocněním

26 Vstřebatelný stent – čtvrtá revoluce v intervenční kardiologii 46 personální inzerce 28 Pomůcky podporující soběstačnost nemocných 47 angličtina s revmatoidní artritidou 30 Diagnostika a léčba malárie na klinice v jihovýchodní Ugandě Soutěž

na straně

perličky

florence 12/15

výročí

anekdota

pozvánka 8. prosince 2015 Sál Římskokatolické farnosti Cheb

výroky slavných Avicenna neboli Ibn Síná (asi 980–1037) byl středověký perský filozof, politik, básník, přírodovědec a lékař. Je považován za „otce moderní medicíny“ a za jednu z nejvýznamnějších postav středověké islámské filozofie.

Kdo zanechal tělesných cvičení, často churaví, neboť síla jeho orgánů následkem nedostatku pohybu slábne.

Dne 3. prosince 1967 provedl jihoafrický chirurg Christaan Barnard v Kapském Městě první úspěšnou transplantaci srdce. Barnard byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů nejen jako úspěšný transplantolog, ale i jako osoba, která dostává nejvíce dopisů od svých fanoušků.

Na pražském ČVUT vyvinuli systém pokročilé navigace, který ulehčuje nevidomým orientaci v prostoru. Jedná se o nenápadné zařízení na slepecké holi, které pracuje v kombinaci s chytrým telefonem.

Krizová intervence a posttraumatická stresová porucha krátce Stravu českých batolat pomůže zlepšit NutriCHEQ

Nejlepší nemocnicí je letos českobudějovická nemocnice

NutriCHEQ je program vytvořený ve Velké Británii a v Irsku, který identifikuje výživově rizikové oblasti. Pomocí jednoduchého dotazníku, který rodiče vyplní, pediatr zjistí, na které oblasti ve výživě dítěte je nutné se zaměřit. Potřebné rady a návody dostanou rodiče v brožuře „Jak stravovat moje batole?“ s vyznačenými okruhy, které se týkají právě jejich dítěte. Více informací najdete na www.1000dni.cz/nutricheq. (tz)

V rámci celostátního hodnoticího projektu Nemocnice ČR 2015, který pořádá HealthCare Institute, v němž byly hodnoceny nemocnice ze čtyř oblastí: bezpečnost a spokojenost ambulantních a hospitalizovaných pacientů a zaměstnanců nemocnic a finanční zdraví nemocnic, se pro letošní rok stala absolutním vítězem Nemocnice České Budějovice, a. s. Nejusměvavější nemocnicí byla vyhlášena ÚVN v Praze a finančně nejzdravější z fakultních nemocnic je podle žebříčku FN Plzeň. (tz)

nové knihy

náš

tip

Andy Puddicombe, Grada Publishing, a. s., 208 s., 269 Kč

Novinky v digestivní endoskopii Julius Špičák, Ondřej Urban a kol., Grada Publishing, a. s., 256 s., 499 Kč Postgraduální publikace na šich předních odborníků, kte rá je také díky vysoké domácí úrovni oboru srovnatelná se světovou špičkou.

Kniha zbavuje meditaci zaži tých mýtů a zpřístupňuje ji co největšímu počtu lidí. Naučí vás udělat si pořádek v hla vě, poradí vám, jak k meditaci nejlépe přistoupit, jak ji nejlé pe praktikovat a jak ji nejlépe využít v každodenním živo tě. Jen za deset minut den ně můžete zcela změnit svůj život.

Libuše Čeledová, Rostislav Čevela, Miroslav Bosák, Grada Publishing, a. s., 192 s., 249 Kč Publikace je určena všem ošetřujícím, zejména pak re gistrujícím praktickým léka řům. Propojuje lékařskou po sudkovou činnost v sociálním zabezpečení a činnost lékařů v oblasti zdravotnictví, proto že posudkoví lékaři navazují na práci klinických a praktic kých lékařů.

Klíšťová encefalitida Daniel Růžek a kol., Grada Publishing, a. s., 200 s., 290 Kč Jedinečná publikace s kom plexními informacemi, která na našem knižním trhu do posud nebyla. Kniha je urče na praktickým lékařům pro dospělé i děti, neurologům, internistům, epidemiologům, virologům, parazitologům a vakcinologům. Ocení ji i stu denti medicíny a přírodních věd.

fota: archiv, autor anekdoty: Tomáš Polák

Ukliďte si v hlavě stačí 10 minut denně

Posudková činnost v ordinaci praktického lékaře Manuál pro praxi v oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnanosti

Deníkové zápisky populární herečky Ani Geislerové zachycují všední život i záblesky střeženého soukromí. V pěti podivuhodných letech, jejichž datace není úplně jistá, se mísí humor s melancholií, zamilování s rozchody a naprostá upřímnost s potřebou nic nevyzradit. Autorka se svým vtipným, osobitým stylem často dotýká základních věcí, jako je rodina, láska nebo dětství, a zve čtenáře, aby se na cestu vydal s ní. Kniha vychází v překrásné grafické úpravě její sestry Lely Geislerové. Žádejte ve svém knihkupectví, www.bux.cz 3

rozhovor

florence 12/15

ROSA

školí zdravotníky Centrum pro týrané ženy ROSA pomáhá ženám již od roku 1993. Novinkou této nestátní neziskové organizace je projekt Stop násilí pro zdravotnictví, jehož cílem je přispět k prevenci a snížení výskytu domácího násilí a zvýšit povědomí o této oblasti mezi pomáhajícími zdravotnickými profesemi. O tom, jak projekt vypadá a jak toto centrum vůbec vzniklo, jsme si povídaly s jeho ředitelkou Marií Vavroňovou.

Od kdy projekt běží a co nabízí? Program na pomoc zdravotníkům při identifikaci násilí na ženách, komunikaci a prvotní intervenci s oběťmi partnerského násilí, ale i podporu proti násilí páchanému na zdravotnících agresivními oso bami realizujeme od září letošního roku. Z jakého důvodu program hlavně vznikl? Zdravotníci jsou, co se týče násilí, jednou z nejohroženějších skupin. Ukazují to nejen statistická data, ale i osobní zkušenosti zdravotníků. Zkušenost s násilím na pracovišti má kolem 17 procent zaměstnan ců ve zdravotnictví a v sociální péči a zkušenost s psychickým násilím ve formě výhrůžek či sprostých na dávek má 44 procent. A rozhodně přitom nejde o žádné nevinné po šťuchování. Vedle slovních útoků se objevují facky, kopance, útoky pěstmi i ohrožování nožem. Důvo dem či spouštěčem takového cho vání může být cokoli. Třeba lékařo vo odmítnutí napsat neschopenku, když k tomu není důvod, nebo to, že lékař odmítne předepsat lék, který pacient požaduje. Setkali jsme se i s tím, že personál napadl agresiv ní partner ženy, která vypadala, že byla sama napadena, ačkoli to po pírala. Lékaři, zdravotní sestry, so ciální pracovníci i zaměstnankyně úřadů práce se stále častěji stáva jí objekty slovního nebo fyzického útoku ze strany klientů. Rizikové jsou zejména služby na ambulan ci nebo během volných dní, kdy je v nemocnici omezený počet perso

nálu. Zdravotnická zařízení inves tují čím dál více do bezpečnostních opatření, řada z nich svůj personál školí v sebeobraně a jak je vidět, rozhodně to nejsou zbytečné obavy a vyhozené peníze. Jaká je konkrétní nabídka programu? Speciálně zdravotníkům se věnuje me už několik let. Pořádáme pro ně například bezplatné semináře. Ten to běžný program jsme od října le tošního roku rozšířili o projekt, v je hož rámci natáčíme ve spolupráci s Vysokou školou zdravotnickou v Duškově ulici v Praze vzděláva cí spoty. Celkem budou zájemcům k dispozici čtyři díly, přičemž kaž dý bude věnován jednomu tématu. Například jak pečlivá má být ošet řovatelská dokumentace. Součas ně s tím momentálně dokončujeme skripta pro střední a vysoké školy a v pěti nemocnicích v republice zdarma školíme sestry a ostatní ošetřovatelský personál. Pokračuje me i v pořádání seminářů, přičemž jejich hlavním cílem je, aby sestry byly schopny rozpoznat domácí ná silí. Bližší informace o všech těchto aktivitách najdou zájemci na našem webu www.rosa-os.cz. Vy sama jste původní profesí zdravotní sestra. Jak jste se dostala k této práci? I když se zdá, že výchozí bod mé kariéry a její dosažená meta jsou od sebe na hony vzdálené, trou fám si tvrdit, že tato dráha měla svou logiku a jediné možné vyús tění. Začínala jsem jako chirur gická sestra v pražské Všeobec né fakultní nemocnici. Po něja ké době jsem přešla k profesoru

Kouteckému na dětskou onkologii. Tam jsem poprvé musela mluvit s matkami a rodinami, kterým umí raly děti. To mělo pro další vývoj mé kariéry nemalý význam, tře baže jsem si to tenkrát ještě tolik neuvědomovala. Které byly další klíčové body, které vás přiblížily k myšlence založit organizaci na pomoc týraným ženám? Pracovala jsem v Praze na Alberto vě, kde jsem sestavovala rodokme ny pacientů, odebírala jsem krev na výzkum chromozomů a zajímala se o to, jaký vliv má genetika na vznik různých onemocnění. Odtud byla jen krátká cesta do manželské po radny, která v té době hledala sest ry, které uměly dobře komunikovat. Tehdy jsem překročila tu pomysl nou hranici mezi zdravotnictvím a sociální péčí. Cítila jsem, že jsem na správné cestě. Kdy přišel nápad založit centrum pro týrané ženy? Rodinné poradenství mě pohltilo do té míry, že v roce 1992 jsme s ko legyní Zdenou Prokopovou založily klub pro osamělé ženy po rozvo du. O jeho vzniku jsme informovaly prostřednictvím inzerátu v novi nách a velmi nás překvapil zájem, který to vyvolalo. Viděly jsme, že je tu obrovský hlad po informacích a pochopení. Začaly jsme pořádat besedy s odborníky a pomáhaly jsme našim členkám řešit jejich pro blémy, například s výchovou dětí. Přitom jsme zjistily, že až jedna tře tina těchto žen se setkala s násilím. To nás vyburcovalo a byl to podnět k založení ROSy, kterou jsme založi ly v roce 1993.

foto: archiv Marie Vavroňové

PhDr. Jarmila Škubová

rozhovor

Jaké byly vaše začátky? Pouze naše zkušenosti z poraden ství nestačily. Nejprve jsme se mu sely obrátit do zahraničí, především do Nizozemska, kde jsme viděly, jak takovéto neziskové organizace fun gují, jakým způsobem poskytují azyl a mnoho dalšího. Získat peníze na vybudování sídla naší nové organi zace byl problém, ale nakonec se nám je podařilo vybudovat v Praze -Podolí, a to nejen z našich vlastních prostředků, ale i díky veřejným sbír kám. Takoví jsme byli nadšenci. Kdo tvořil váš tým? Zaměstnávaly jsme dlouhodobě so cioterapeutky, psycholožku, sociál ní pracovnice. Jejich práce je těž ká, hrozí při ní syndrom vyhoření. Z vlastní zkušenosti vím, že terapeut musí mít vlastní výborné rodinné zá zemí. Ti všichni navíc museli dostat plat, takže nás čekaly probdělé noci strávené v zoufalství a přemýšlením nad tím, kde vzít peníze na nezbytné výdaje. První oficiální finance na pro voz jsme od státu dostali až v roce 2003. Byly to těžké začátky.

Co všechno dnes ROSA ženám nabízí? Dnes poskytujeme sociální služby – odborné sociální poradenství, tele fonickou krizovou pomoc a azylové ubytování s utajenou adresou. Bo hužel, násilí neustále přibývá. Podle letošní studie FRA, což je agentura Evropské unie pro základní práva, zažívá v ČR násilí 32 procent žen. To je obrovské číslo. Kolika lidem jste pomohli? Jen za tento rok pomohla ROSA 277 novým klientkám, poskytla 12 tisíc půlhodinových konzulta cí a téměř třem tisícům žen po skytla telefonickou krizovou po moc Dalším několika rodinám pak azyl. Kam se mohou lidé obrátit pro informace? Na naše webové stránky www.ro sa-os.cz. Krizovou pomoc pak po skytujeme na naší SOS lince, kte rá funguje od pondělí do pátku od 9 do 18 hodin na telefonním čísle 602 246 102.

INZERCE

Kdo je

Marie Vavroňová Původně chirurgická sestra, která v únoru 1993 založila spolu se Zdenou Prokopovou klub ROSA, který byl určen osamělým ženám po rozvodu. Nabízel jim podporu a pomoc při řešení jejich problémů, ale také nová přátelství, která jim pomáhala vyrovnat se s nastalou situací a objevit novou náplň času. Jak se však ukázalo, více než samota či potíže s dětmi trápilo tyto ženy násilí, s nímž se ve vztazích setkávaly. Proto se M. Vavroňová spolu se Z. Prokopovou rozhodly založit nadaci ROSA, jejímž dlouhodobým cílem se stal vznik utajovaného azylového domu pro ženy – oběti domácího násilí. Nadace ROSA byla registrována 7. 7. 1993. V roce 1998 se organizace transformovala na občanské sdružení a od roku 2014 je spolkem. Dnes se zaměřuje na přímou komplexní pomoc ženám – obětem domácího násilí a jejich dětem a na prevenci tohoto jevu. Usiluje o zlepšení systému pomoci obětem domácího násilí; součástí této pomoci je i odborné specializované poradenství, krizová intervence, sociálně-terapeutické poradenství, vytvoření bezpečnostního plánu, poskytování utajeného azylového bydlení a telefonická krizová pomoc pro všechny oběti domácího násilí. V září letošního roku spustila organizace projekt s názvem Stop násilí pro zdravotnictví, jehož cílem je zvýšení informovanosti zdravotníků o domácím násilí a tím přispění k prevenci a snížení jeho výskytu.

INZERCE

SOUTĚŽ SESTRA SYMPATIE JE V PLNÉM PROUDU! VÍCE INFORMACÍ NA WWW.SESTRASYMPATIE.CZ

UVÁDÍME V NÁRODNÍM DIVADLE

KOUZLO OSOBNOSTI BUDE HODNOTIT VEŘEJNOST I ODBORNÁ POROTA. SESTRA SYMPATIE BUDE VYHLÁŠENA 12. ÚNORA 2016 V NÁRODNÍM DOMĚ NA VINOHRADECH PŘI PŘÍLEŽITOSTI 7. REPREZENTAČNÍHO PLESU SESTRY NA SÁL! VSTUPENKY JSOU JIŽ V PRODEJI! VÍCE INFORMACÍ O VSTUPENKÁCH NALEZNETE NA WWW.SESTRYNASAL.CZ

WE MAKE MEDIA, S. R. O. | ORLICKÁ 2176/9 | 130 00 PRAHA 3 TEL: +420 778 476 475 E�MAIL: INFO@WEMAKEMEDIA.CZ

GENERÁLNÍ PARTNER:

Hudba: Petr Iljič Čajkovskij Choreografie a režie: Petr Zuska Premiéry: 3. a 4. 12. 2015

Louskáček a Myšák Plyšák balet 5

SY - inzerce v2 - 86x120.indd 1

27. 11. 2015 louskacek-nd-inz-florence-86x120.indd 11:38:51 1

3.11.2015 12:34:19

florence 12/15

rehabilitace, fyzioterapie odborné téma

Pronatio dolorosa

Pavla Rydlová, DiS.

ronatio dolorosa je méně závažné, ale časté pora nění, které vzniká při ná silném tahu za pronované a hyperextendované předloktí, kdy ligamentum anulare radii (vřetenní prstencový vaz) sklouzne přes hla vičku radia a uskřine se mezi hla vičku radia a capitulum humeri (do radiohumerálního kloubu). Vzni ká nejčastěji tak, že dítě vedené za ruku padá a rodič ve snaze zabránit pádu ho prudce zatáhne za ruku. Tělo dítěte rotuje kolem ruky a pů sobí celou vahou na loketní kloub. Dále může vzniknout při manipulaci s nespolupracujícím dítětem či při

hře, kdy starší kamarád nebo člen rodiny točí (pohupuje) dítětem za jeho ruce či předloktí. Subluxace hlavičky radia je čas tý úraz v dětském věku, především v batolecím a předškolním. Často se o něm mluví jako o nejčastějším or topedickém poranění dětí mladších dvou let. Může se však objevit kdy koliv mezi 6 měsíci a 7 lety věku dí těte. Obvykle se objevuje mezi obdo bím, kdy děti začínají chodit (kolem 1 roku věku), a věkem 4 let (kdy děti častěji padají). Většina úrazů se stá vá kolem druhého roku věku dítěte. Vazy malých dětí ještě nejsou plně vyvinuty, proto i malá síla pů sobící na kloub může způsobit jeho posunutí nebo částečné vyklou bení. Částečně je to dáno i mecha

nismem poranění, který staví tuto věkovou skupinu do rizikové sku piny – batolata často chodí ruku v ruce s vyšším dospělým či star ším dítětem. Je zde ale i anatomická predispozice k subluxaci hlavičky radia u dětí mladších šesti let. Jak děti rostou, jejich kosti se postup ně zpevňují a vazy sílí, což pomáhá udržet loket pevně v místě, a pro to je riziko subluxace hlavičky ra dia u dětí starších pěti či šesti let méně pravděpodobné. Dívky jsou více ohroženy než chlapci, a rovněž levá paže bývá častěji postižena (pravděpodobně z toho důvodu, že většina rodičů jsou praváci, a tudíž drží dítě za levou ruku). Měkké tká ně nebývají postiženy. Ligamentum anulare radii může být u některých

fota: Profimedia, archiv autorky

Pronatio dolorosa (lat. bolestivá pronace, Chassaignacova obrna) je bolestivé držení lokte u malých dětí, vzniklé po prudkém tahu a rotaci ruky, při kterém dochází k subluxaci hlavičky radia v lokti s uskřinutím lig. anulare. Nejčastěji vzniká u dětí mezi 2. a 4. rokem při tahu za zápěstí či předloktí např. vytahováním dítěte za jednu horní končetinu vzhůru, zejména při zabránění pádu. Patří k nejčastějším úrazům malých dětí.

odborné téma rehabilitace, fyzioterapie

malých dětí obzvlášť uvolněné, což může vést k opakovaným subluxa cím hlavičky radia. Subluxace hla vičky radia je jen zřídka způsobena pádem (při něm hrozí spíše zlome niny). Tento úraz je vzácný v mlad ším dospělém věku. Radial collateral ligament

Příčiny Nejčastější příčinou subluxace hla vičky radia je zatáhnutí dítěte za ruku. Ke způsobení úrazu není po třeba velké síly. Může se objevit, pokud: → Chytíte dítě za ruku, abyste za bránili jeho pádu → Zvednete dítě do výšky za jeho ruce nebo předloktí → Zatáhnete dítě za ruku při oblé kání rukávů → Budete pohupovat dítě za ruce → Škubnete za ruku dítěte, aby šlo rychleji nebo opačným směrem → Zvednete dítě za jednu ruku např. přes nějakou překážku Někdy, i když velmi zřídka, se sub luxace hlavičky radia může objevit, pokud: → Se kojenec přetočí na končetinu → Se dítě opře o ruce, aby zabráni lo pádu

Anular ligament of radius

Ulnar collateral ligament

Sacciform recess of synovial membrane

Pohyb v loketním kloubu umožňuje flexi a extenzi (v rozsahu 125–145 stupňů) a pronaci a supinaci (v rozsahu kolem 150 stupňů).

Pohled na ligamentum anulare radii z více úhlů

Obr. 1 Loketní kloub (articulatio cubiti) je kloub složený ze tří kostí: pažní, loketní a vřetenní. Mezi jednotlivými kostmi vznikají tři kloubní spoje: kladkový kloub (humerus + ulna) – umožňuje ohnutí lokte, kulový kloub (humerus + radius) – umožňuje rotaci předloktí, kloub kolový (radius + ulna). Pouzdro loketního kloubu je společné pro všechny tři spoje. Kloubní pouzdro zesilují dva postranní vazy, ligamentum collaterale radiale (zevní postranní vaz) a ligamentum collaterale ulnare (vnitřní postranní vaz, skládající se ze tří částí). Ligamentum quadratum (čtyřhranný vaz) zesiluje dolní okraj pouzdra a stabilizuje radioulnární spojení, ligamentum anulare radii (prstencovitý vaz) obkružuje jako plochý prstýnek boční kloubní plochu hlavičky vřetenní kosti a upíná se na ulnu. Svým uložením umožňuje otáčení hlavičky radia v zářezu na ulně.

Obr. 2 Ligamentum anulare radii je silný (pevný) vazivový proužek obkružující hlavičku radia a upínající se oběma svými konci na přední a zadní okraj radiálního zářezu na ulně, se kterou vytváří kloubní plochu (radioulnární kloub), která obklopuje hlavičku a krček radia. Vaz je pevný a dobře ohraničený, a jeho flexibilita umožňuje lehce oválné hlavičce radia rotovat volně v průběhu pronace a supinace. Hlavička radia je širší než jeho krček, a protože lig. anulare radii objímá obojí, hlavička radia je uchycena uvnitř vazu, čímž je zabráněno distálnímu vytlačení (odsunutí) radia. Radioulnární kloub umožňuje pronaci a supinaci předloktí.

Příznaky → Hlavním příznakem subluxace hlavičky radia s uskřinutím lig. anulare radii je tzv. bolestivá pronace (Chassaignacova obr na) – typické bolestivé držení lokte u malých dětí, kdy končeti na visí rovně dolů podél těla, je extendovaná a v pronaci a ne lze provést spontánně supinaci (flexe a extenze lokte je částeč ně omezena, pronaci a supinaci nelze provést). Loket je držen v mírné flexi → Dítě přestává používat končetinu, odmítá ji ohnout v lokti → Bolestivost při pohybu paže (v lokti či zápěstí) → Není přítomen otok ani zhmoždě niny

Diagnostika Anamnéza: → lékař určuje diagnózu podle způ sobu vzniku úrazu (při bližším zjišťování anamnézy se dozvídá me, že za končetinu dítěte bylo zatáhnuto v ose končetiny, rov něž věk dítěte napoví diagnózu) a podle způsobu, kterým dítě drží postiženou končetinu (pronatio dolorosa)

→ bolestivá pronace (pronatio do lorosa, Chassaignacova obrna) – bolestivé držení lokte (viz pří znaky) u malých dětí vzniklé po prudkém tahu a rotaci ruky, kdy dochází ke sklouznutí lig. anulare radii z hlavičky radia a jeho čás tečné interponaci do kloubu → většinou není přítomen předcho zí úraz → většinou je zde historie přítom nosti bolesti lokte, náhlého pláče a charakteristické imobility horní končetiny → paže se pohybuje v rameni, ale ne v lokti → předloktí je často drženo oproti břichu

Vyšetření: → vyšetření obvykle potvrdí dia gnózu → dítě nepoužívá postiženou kon četinu → paže je držena v mírné flexi (mezi 15 ° a 20 °) a předloktí je v pronaci → dítě bolestivě reaguje na pokus o pohyb v lokti, bolest je soustře děna okolo hlavičky radia → dítě je obvykle znepokojeno a chrání si postiženou paži

→ úzkost převládá nad bolestí → dítě může podpírat postiženou ruku oproti břichu druhou, zdra vou rukou → není přítomen otok, zhmožděni ny ani deformita lokte či zápěstí → dítě je neochotné (zdráhá se) po hnout nejenom loktem, ale také zápěstím a prsty ruky (v případě, že hýbou loktem) → RTG není obvykle zapotřebí (vý sledek je negativní), může se provést v případě neúspěšné re pozice kloubu (po dvou až třech pokusech) nebo pokud dítě po repozici nezačne pohybovat končetinou. Slouží také k vylou čení fraktur kostí. Manipulace s končetinou v průběhu RTG vyšetření může někdy napravit subluxaci hlavičky radia → výrazný odpor a bolestivost při supinaci předloktí → ultrazvukové vyšetření se v pra xi běžně nepoužívá, pouze snad u pacientů s opakovanými dislo kacemi kloubu → magnetická rezonance se může použít u opakovaných dislokací kloubů s podezřením na značné poškození vazů

odborné téma rehabilitace, fyzioterapie

florence 12/15

Obr. 3 Mechanismus vzniku subluxace hlavičky radia a uskřinutí ligamenta anulare radii

Tažení lokte

Radius Ulna

Humerus Radial head dislocation

Obr. 4 Repozice subluxace hlavičky radia

Flexion

Obr. 5 Holčička s pronatio dolorosa l. dx

Supination

Obr. 6 Holčička po úspěšné repozici pravé paže

Léčba Subluxace hlavičky radia se léčí repozicí. Je to rychlá a jednodu chá procedura nevyžadující seda ci. Provádí se ihned po stanovení diagnózy, což zabrání prodlevě a rychleji se odstraní bolestivost a úzkost u dítěte. Repozice je snad ná ve flexi lokte při současné su pinaci. Je znatelný repoziční feno mén (slyšitelné lupnutí), přesko čení a okamžitá úleva od bolesti (a úplné vymizení obtíží). Lékař může naordinovat krátkodobé zklidnění končetiny. Při recidivách je někdy zapotřebí končetinu fixovat sádrou na dva týdny. K případnému tiše ní bolesti se podávají volně pro dejná analgetika, jako je Paralen a Ibuprofen. Samotná repozice se provádí tak, že lékař pevně uchopí posti žený loket jednou rukou, aby ho imobilizoval a nahmatal hlavičku radia (obvykle palcem). Zatímco

vyvíjí tlak v blízkosti vrcholu radia, druhou rukou uchopí zápěstí po stižené končetiny a zatímco supi nuje předloktí, provede pomalou flexi lokte. Po přeskočení může být cítit či slyšet lupnutí či prasknutí v místě hlavičky radia, což potvr dí správné přemístění hlavičky do kloubu. Manévr trvá pouze několik sekund a může být bolestivý. Děti obvykle při repozici pláčou. Bo lest poleví po uvedení kosti zpátky do správné pozice. Někdy se re pozice nezdaří na první pokus a je potřeba ji opakovat dvakrát i více krát. Chirurgická léčba se prová dí jen výjimečně. Je-li repozice po dvou až třech pokusech neúspěšná a pokud se čeká na návrat normál ní funkce končetiny, je nutné pro vést RTG vyšetření. K zabránění recidivy subluxace hlavičky radia je po repozici nezbytná eduka ce rodičů, p rarodičů, sourozenců a pečovatelů.

Po provedení repozice lékař zkon troluje neurovaskulární stav postiže né paže. Většina dětí začne používat končetinu bez pocitu bolesti téměř okamžitě či během několika minut po zákroku (nebo v průběhu násle dujících 10–15 minut po něm). Jest liže dítě stále váhá použít poraněnou končetinu, lékař počká několik minut, aby došlo ke zklidnění dítěte, a na bídne mu nějaký předmět (omalo vánky, sladkost). To může povzbudit dítě, aby začalo používat zraněnou končetinu. Některé děti mohou mít strach končetinu použít, protože si pamatují její předchozí bolestivost. Pokud k tomu dojde, lékař může na ordinovat analgetika a dítě je v če kárně sledováno po jednu následují cí hodinu, zda začne hýbat paží. Bolestivost může přetrvávat až 24 hodin, než kompletně odezní a dítě znovu začne končetinu plně používat. U dětí pod dva roky věku a kde je přítomno prodlení trvající

fota: archiv autorky

odborné téma rehabilitace, fyzioterapie

více než čtyři hodiny před provede ním repozice, může návrat normální funkce trvat déle. Některé děti trpí vykloubením hlavičky radia opako vaně. V těchto případech může lé kař naučit provedení repozice rodi če nebo příbuzné dítěte. Pokud je repozice úspěšná a do jde po ní k napravení funkce loktu, nebývá následná kontrola větši nou nutná. V některých případech je nutná kontrola lékařem po 24 až 48 hodinách. Lékař může naordi novat zklidnění končetiny v závěsu (šátku). Někteří pacienti, u kterých nedošlo k navrácení funkce do půl hodiny po repozici, dosáhnou plné funkce kloubu do čtyř dnů od pro vedení zákroku.

Jak dítě roste, jeho ligamenty sílí, proto zatáhnutí za ruku dítěte způsobující subluxaci hlavičky ra dia bude s rostoucím věkem méně pravděpodobné. Do té doby mů žeme úrazu zabránit dodržováním následujících rad: → Vyvarujte se zvedání dětí za ruce či předloktí/jednu ruku či před loktí. Místo toho je zvedejte ucho pením za podpaží → Vyvarujte se škubnutí či zatáhnu tí za ruku dítěte → Nikdy nehoupejte dítě za ruce či předloktí

Prevence

Prognóza

Prevence je důležitou součástí ma nagementu subluxace hlavičky ra dia. Provádí se edukace celé rodiny.

Při nekomplikovaném průběhu je pro gnóza dobrá, bez nutnosti dalšího sle dování a léčby.

Literatura u autorky Více o autorce: Pavla Rydlová, DiS. 1999: ukonč. SZŠ Havlíčkův Brod – Všeobecná sestra; 1999–2001: Psychiatr. léčebna, Havlíčkův Brod, geriatr./interní odd.; 2001–2002: ON Havlíčkův Brod, chir. odd.; 2003: ukonč. VOŠZ, Havlíčkův Brod – Všeobecná diplomovaná sestra; 2003–2005: Infekční klinika FN Na Bulovce, Praha; 2005–2006: domov důchodců, Velká Británie, pečovatelka; 2006–2007: Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku, onkol. odd. FN Motol, Praha; 2007–2010: King Abdulaziz Medical City, Rijád, Saúdská Arábie – VIP oddělení

Dítě, které mělo subluxaci hlavičky radia, je více ohroženo, že se u něho v budoucnu objeví znovu.

INZERCE

Záštitu nad kolokviem převzaly: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ministerstvo zdravotnictví ČR | Česká onkologická společnost ČLS JEP

Předběžný program kolokvia PragueONCO 2016: Středa 27. 1. 2016 slavnostní zahájení, karcinom pankreatu, Post ASCO GI Čtvrtek 28. 1. 2016 onkogynekologie, karcinom prsu, kolorektální karcinom, karcinom plic Pátek 29. 1. 2016 melanom, imunoterapie, karcinom prostaty, slavnostní ukončení V rámci kolokvia bude opět probíhat posterová sekce. Autoři posterů se mohou zabývat problematikou i mimo stanovená témata. | Vzdělávací akce bude zařazena do sytému celoživotního vzdělávání lékařských a nelékařských pracovníků a účast na ní ohodnocena kredity. Registrovat se můžete na adrese www.PragueONCO.cz.

Organizátor: We Make Media, s. r. o. / tel.: +420 778 476 475 e-mail: info@wemakemedia.cz / www.PragueONCO.cz

ONCO2016 - inzerce predbezny program - 178x130.indd 1

Diamantový partner:

Generální partner:

01.12.2015 10:47:07

odborné téma rehabilitace, fyzioterapie

florence 12/15

Cvičení na míčích je vhodné pro všechny. Obávat se ho nemusí ani starší generace, která má potíže s rovnováhou.

Mgr. Markéta Matoušková, fyzioterapeut

na míčích

Gymnastický míč je jako rehabilitační pomůcka využíván ve fyzioterapii v mnoha metodách a metodikách. Využívali ho manželé Bobathovi ve svém konceptu pro děti s dětskou mozkovou obrnou nebo Susanne Kleinová-Vogelbachová ve své funkční pohybové gymnastice. Gymnastický míč, z angličtiny gymball, má širokou škálu využití nejen v rehabilitaci. 10

Gymnastický míč Mezi jeho základní vlastnosti patří labilita, pružnost, libovolná velikost (35–120 cm). Pro většinu populace nezávisle na pohlaví je vhodná veli kost 65 cm – odpovídá tělesné výš ce 160–180 cm. Materiál a kvalita se liší dle výrobce. Nepředpokládej

fota: autorka

Cvičení

ymnastický míč lze vy užít jak v aerobním cviče ní, tak pro posilování nebo strečink a relaxaci. Mnoho jedinců pracujících u počítače vyu žívá míč k sezení místo židle. Zde je však potřeba si uvědomit, že s dlou hodobějším sezením klesá naše schopnost udržet pozornost a do chází k únavě našeho centrálního nervového systému, proto je vhodné míč střídat se židlí a nevyužívat ho celou délku pracovní doby.

odborné téma rehabilitace, fyzioterapie

Skladba hodiny

me ale, že s cenou roste také kvalita míče. Nejrozšířenější značkou mezi fyzioterapeuty je značka Ledragom ma a míče s označením Maxafe. Mezi jejich hlavní přednosti patří pevnost a dlouhá životnost.

rovinách. Cvičení se samozřejmě netýká pouze páteře, ale i horních a dolních končetin, kde můžeme za sáhnout do rozsahu pohybu nebo aktivace jednotlivých svalů.

Cvičení na míči

A pro koho je cvičení na míčích vhodné?

Jednou z mnoha výhod cvičení na gymballech je minimální zátěž kloub ního aparátu. Vzhledem k tomu, že se jedná o labilní pomůcku, trénu jeme také náš centrální nervový systém, který je nucen neustále re agovat a vyrovnávat držení naší po stury. „Při cvičení dochází nezávisle na naší vůli ke korekcím chybného nastavení pohybových segmentů.“ (Kolář et al., 2009). Při správně ve deném cvičení a volených cvicích dochází k aktivaci hlubokého stabili začního systému, jehož součástí jsou i hluboko uložené svaly podél páteře. Při cvičení můžeme dosáhnout zlep šení stabilizace páteře, ovlivnit její pohyblivost, mobilizovat ji ve všech

Cvičení na míčích je vhodné pro všechny. Obávat se ho nemusí ani starší generace, která má potíže s rovnováhou – cviky lze modifiko vat a uzpůsobovat potřebám každé ho. Ve fyzioterapii je využíváme také jako formu autoterapie. Každému lze cvičení přizpůsobit „na míru“. Domnívám se, že široká škála cviků a forem osloví jak aktivního sportov ce, pro kterého to může být dobrá kompenzace ke sportovní činnos ti, tak jedince v důchodovém věku, u kterých se soustředíme na udrže ní kondice. Ani nastávající maminky se cvičení na míčích nemusejí obá vat, pokud je hodina vedena zasvě ceným cvičitelem.

Skladba hodiny záleží na tom, kým je vedena – zda kondičním trené rem, cvičitelkou pilates nebo fyzio terapeutem. Od toho se odvíjí, jak bude hodina probíhat a co můžeme očekávat. Mně se nejvíce osvědči lo dodržovat zahřívací fázi, při níž připravujeme svaly na následují cí zátěž. Poté následuje posilovací fáze, při které se soustředíme na posilování hýžďových svalů, břiš ních svalů, svalů horních a dolních končetin. Samozřejmě se snažíme o zachování centrované postu ry, to jest takového postavení, kdy dochází k maximální styčné ploše mezi jamkou a hlavicí v kloubech. Do této fáze zařazuji také balanč ní cvičení a cviky na hluboký sta bilizační systém. Aby bylo cvičení zábavnější, je možné využít dal ších pomůcek, jako jsou například činky nebo overbally (malé gu mové míče, které lze nafouknout do libovolné tloušťky). Důležité je, aby byly cviky prováděny správně, proto je přizpůsobuji každému cvi čenci. Na konci hodiny se věnuje me důkladnému protažení, relaxaci a dechovým cvičením. Snažím se také o rozvoj somatognozie – vní mání vlastního těla. Proto využí vám také ostatní techniky ze své praxe, jako je například Feldenkrai sova metoda (pomalu prováděné, soustředěné pohyby, bez velkého úsilí) nebo prvky z tai-chi. Skupinové cvičení má mnoho pozitiv. Sami víme, jak rozdílné je, když cvičíme v pohodlí domova nebo s ostatními v tělocvičně. Pro domácí cvičení je snazší najít si dů vod, proč to dnes nejde, zato když si zaplatíme permanentku, chodíme většinou pravidelně. Dalším důvo dem je rozvoj sociálních vazeb – se tkáváme se pravidelně s lidmi, kteří chtějí to samé, co my. Navíc to, že si jdeme po práci zacvičit a věnovat se sami sobě, pozitivně působí na naši psychiku.

Literatura: 1. Kolář P. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, 713 s. ISBN 978-807-2626-571 2. Jarkovská H. 264 cvičení na velkém míči: zásobník posilovacích a protahovacích cviků pro každého. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978802-4738-208

public relations

florence 12/15

Křížovky – jednoduchý způsob, jak restartovat compliance pacientů Snad každý diabetolog má zkušenost s pacienty, kteří se příliš nezajímají o kompenzaci svého diabetu, nevyžadují informace, nespolupracují při léčbě a nad nutnými změnami životního stylu jen mávnou rukou. Společnost Sanofi právě přichází s nápadem, jak oživit zájem pacientů o vlastní zdraví.

Váš stav není tajenka… ptejte se!

Kampaň „Váš stav není tajenka… ptejte se!“, která Netrvalo dlouho a vznikla originální bude postupně kampaň pro pacienty diabetologic seznamovat kých ordinací, která má pomoci léka pacienty s klíčořům získat diabetiky na svou stranu vými informacemi o správné léčbě a vzbudit u nich dlouhodobý zájem diabetu, probíhá o vlastní nemoc a její léčbu. Kampaň pod záštitou Diase jmenuje „Váš stav není tajenka… betické asociace České republiky ptejte se!“ a v prvním kroku cílí na (DAČR). podpoření zájmu o hlavní ukazatel

kompenzace diabetu, glykovaný he moglobin. „Informace pro pacienty jsme ukryli v tajenkách křížovek, kte ré si mohou vyluštit v čekárně. Zkrátí si často nudné čekání na vyšetření a zároveň se dozvědí to, co je pro jejich zdraví důležité,“ popisuje Mgr. Kubešová. Letáček s křížovkou je

Soutěžte s časopisem Florence!

Vyhrajte poukaz na dámské, dětské či pánské trenýrky STYX dle vlastního výběru 12

navržen tak hravě, že pacient může vkročit do ordinace s otázkou: „Pane doktore, jaký je dnes můj glykovaný hemoglobin?“ Lékař má možnost na psat mu hodnotu na ústřižek spolu s informací, o jaké cílové hodnoty by měl nemocný ve spolupráci s léka řem usilovat. Kampaň „Váš stav není tajenka… ptejte se!“, která bude postupně seznamovat pacienty s klíčovými informacemi o správné léčbě diabe tu, probíhá pod záštitou Diabetické asociace České republiky (DAČR). „Myšlenka křížovek a osmismě rek je úžasně jednoduchá, snad no proveditelná a zdá se, že bude velice dobře fungovat. Proto jsme ji s radostí podpořili, “ říká k tomu prezident DAČR prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, a dodává další důležitou věc: „Prostředí nemocnice a čekárny budí u většiny pacientů napětí a úzkost, je zdrojem psychic kého dyskomfortu různé intenzity. Křížovky jsou oproti tomu něco dů věrně známého, spojeného s bez pečným prostředím domova. Oblí beným luštěním se mohou nemocní uklidnit nebo rozptýlit, jejich stres se zmírní. A to je přece důležité.“ Materiály v podobě letáčků a plakátů spolu s tužkami na luš tění mohou diabetologové už nyní žádat u reprezentantů společnosti Sanofi. red

Udělejte si radost nebo obdarujte své blízké trenýrkami od českého výrobce spodního prádla STYX. Pět správných vylosovaných odpovědí získá poukazy na trenýrky dle vlastního výběru. Vouchery můžete uplatnit přímo na prodejně v Praze nebo v e-shopu www.styx-underwear.cz Správnou odpověď zasílejte na adresu florence@ambitmedia.cz do 31.1.2016. Do předmětu napište „soutěž FLO12“. Soutěžní otázka: Kolik prodejních míst uvádí STYX na svých webových stránkách?

foto: Profimedia, www.styx-underwear.cz

rozhovorů s diabetology jasně vyplývá, že nespolu práce pacientů je v klinické praxi častý problém, kte rý brání dosahovaní kompenzace diabetu a je zodpovědný za rozvoj diabetických komplikací, ve většině případů zcela zbytečných. Pro řadu pacientů je přirozené domnívat se, že za udržování jejich vlastního zdraví je zodpovědný pouze ošetřu jící lékař, shrnuje zkušenosti lékařů Mgr. Bohdana Kubešová ze společ nosti Sanofi a dodává: „Diabetolo gové potvrzují, že řešením může být informační kampaň zaměřená na pacienty s diabetem, která by pod nítila aktivní zájem o kompenzaci diabetu a její zlepšení a podpořila angažovanost pacientů v manage mentu choroby.“ První podmínkou pro úspěšné předání sdělení je zaujmout skupi nu, kterou chceme oslovit, proto se společnost Sanofi rozhodla pátrat po tom, co nejvíce zajímá většinu běžných pacientů s diabetem ve vyšším věku. „Zjistili jsme, že je to na prvním místě sledování televize a hned v závěsu luštění křížovek, osmisměrek nebo sudoku. Dává to smysl: každý z nás přece má ve svém okolí maminku, babičku nebo dědu, kteří rádi luští a tráví tímto způsobem svůj volný čas,“ pokraču je Mgr. Kubešová.

recenzované články

Některé problémy spojené se samostatnou indikací léčivých přípravků sestrou Souhrn:

Klíčová slova:

Tento článek se zabývá otázkou, zda by situaci v oblasti podávání léčivých přípravků nevyřešilo nové nastavení kompetencí sester, které by mohlo zefektivnit a zvýšit kvalitu poskytování zdravotní péče, ale také eliminovat současný nežádoucí stav. Údaje pro analýzy současného stavu podávání léčivých přípravků a změn v kompetencích sester byly získány formou delfského dotazování, ve kterém jsem během pěti tematických kol pracovala s panelem sester čítajícím 65 osob majících zkušenosti s každodenní praxí podávání léků. V hodnocení vhodnosti k samostatné indikaci u prvních sedmi z 31 klinických situací nebo stavů se panel vyjádřil s významnou názorovou shodou minimálně tří čtvrtin jako o situacích a stavech k samostatné indikaci vhodných, u položek (1)–(4) se na vhodnosti shodl téměř z 95 %, na posledních 18 klinických stavech a situacích (14)–(31) se minimálně ze tří čtvrtin shodl jako na stavech a situacích k samostatné indikaci sestrou nevhodných. Zbývajících šest položek (8)–(13) bylo předmětem názorové neshody panelu. Za velmi významné podmínky pro samostatnou aplikaci léků sestrou považuje panel kvalifikační vzdělání, taxativní vymezení léků a zdravotnických pracovníků. podávání léčivých přípravků – sestra – delfská metoda.

Some problems associated with a nurse independent prescribers Summary:

Keywords:

This article I examine whether the situation would resolve the new settings competencies of nurses in the administration of medicinal products that could streamline and enhance the quality of health care delivery, but also eliminate the current undesirable situation. Data for the analysis of the current state administration of medicinal products and changes in nursing competencies I get through Delphi method, in which the five thematic rounds to work with a panel of nurses with experience of the everyday practice of administering drugs, whose scope was 65 people. In assessing the suitability of a separate indication in the first seven of the 31 clinical situations or conditions express panel with significant consensus is at least three-quarters of a situation and a separate indication suitable for items (1)–(4) the appropriateness of almost agreed 95 % for the last 18 clinical conditions and situations (14)–(31) with at least three-quarters as agreed upon conditions and circumstances to separate indication nurse unsuitable. The remaining six items (8)–(13) was the subject of disagreement panel. For a very important condition for self-medication nurse panel considers qualifying education, exhaustive definition of drugs and medical personnel. medication administration – nurse – Delphi method.

Mgr. Eva Marková, Ph.D., Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha

Úvod Podání léčivého přípravku je sle dem řady po sobě jdoucích kroků prováděných různými odborníky: indikace je tradičně spojena s pro fesí lékaře (Forde, 2008), výdej je akt farmaceutický a administrativní, podání (aplikace) ošetřovatelský či lékařský a dokumentace podání či

aplikace je otázka administrativní. Podávání léčivých přípravků je jed nou z činností, které sestra vykoná vá každodenně. I když se podávání léků zdá spíše technickou záležitos tí, tato činnost vyžaduje, aby s estra disponovala znalostmi, dovednost mi a klinickým úsudkem, které umožňují identifikovat, analyzovat a interpretovat adekvátní informace (Tanner, 2006). Prvořadou podmínkou je neohro zit bezpečnost pacienta. Zacházení s léčivými přípravky zahrnuje více

než samotné podávání léků (Manias et al., 2004). Jde o posouzení zdra votního stavu pacienta, o plánová ní, realizaci a hodnocení cílů po skytované péče, o zacházení s léky a sledování jejich účinků, o edukaci pacienta a interdisciplinární spolu práci. Eisenhauer et al. (2007) iden tifikovali 10 kategorií myšlenkových procesů (komunikace, načasová ní dávkování, kontrola, posouzení, ohodnocení, poučení, vedlejší účin ky, řešení nestandardních situací, anticipační řešení případného pro

recenzované články výzkumné sdělení

foto: Profimedia

blému, podání léku), které sestra vykonává nad rámec stanovených pravidel a postupů vycházejících z údajů o pacientech a z mezioboro vých znalostí pro zajištění bezpeč né a účinné péče při podávání léků. Konstantním klíčovým prvkem se ukazuje být profesionální bdělost sester, kritické myšlení a klinický úsudek, kontrolující, zda pacienti dostávají odpovídající léky. Koncepce klíčových kompeten cí v oblasti podávání léčivých pří pravků sestrou v zahraničí (např. Kanada, UK, USA) jsou založeny na kritickém zhodnocení relevantních publikací a výzkumných poznatků z praxe. Informace o nich popisu jí znalosti, dovednosti, schopnost úsudku a další nutné atributy, včet ně nezbytnosti pevného vědomost ního základu v oblasti farmakologie (Murphy et al., 2006). Indikace léků sestrami se neustále rozvíjí a mno ho sester je schopných předepiso vat léčivé přípravky na téměř stejné úrovni jako lékaři. Avšak nutno po znamenat, že někteří odborníci jsou v tomto ohledu opatrní, navzdory výhodám, které samostatná indika ce sestrami přináší (Bradley et al., 2007). V praxi je běžné, že kromě stan dardního postupu, kdy se sestry řídí indikací lékaře, existují situace, kdy sestry indikují léčivé přípravky na základě tzv. částečné indikace léka ře, případně i samy, přičemž řada signálů naznačuje, že některé pra covní postupy a zaběhlé stereotypy inklinují až k živelnému a nekont rolovatelnému podávání léčivých přípravků. Jedna z implicitních úvah při pří pravě koncepce a cílů projektu se tedy zabývala otázkou, zda by tuto situaci nevyřešilo nové, popř. modi fikované nastavení kompetencí ses ter v oblasti podávání léků, které by mohlo mj. jak zefektivnit poskytová ní zdravotní péče a zvýšit její kva litu, tak eliminovat současný nežá doucí stav.

ti jsem získávala formou delfského dotazování. Ve své aplikaci delfské meto dy jsem během pěti tematických kol obsahujících většinou i několik doplňujících zpětných dotazů pra covala s panelem, jehož rozsah se v jednotlivých kolech pohyboval v rozmezí 58–65 osob. Vzhledem ke klíčovým aspektům zkoumané pro blematiky zajištoval žádoucí repre zentativitu problémového pole ho mogenní panel tvořený responden ty – sestrami, jejichž „expertnost“ spočívala v tom, že mají stran podá vání léků osobní bohaté zkušenosti s každodenní praxí. Obecněji položená otázka prv ního tematického kola dotazování, jaká je praxe v podávání léčivých přípravků, přinesla kromě mnoha informací tohoto druhu také ná vrhy, v kterých klinických stavech nebo situacích by bylo možné zva žovat samostatnou indikaci sestrou. Následovalo tedy druhé tematické kolo dotazování „U jakých klinických stavů nebo situací by sestra mohla indikovat léčivé přípravky sama“. Klinické stavy a situace se v průbě hu tohoto kola zpřesňovaly, neboť respondenti, kterých bylo v tomto kole 65, navrhovali ještě další situa ce a jiné nedoporučovali. U někte rých uváděli komentáře se zdůvod něním, proč by přicházela v úvahu samostatná indikace sestrou, v ja kých případech by to bylo kontra produktivní až nežádoucí a kdy by měla zůstat indikace plně v rukou lékaře. Seznámení se s těmito vel mi cennými stanovisky a názory podloženými zkušenostmi přimělo některé účastníky k přehodnocení „svého“ seznamu klinických stavů a situací. V některých případech, jak sestry sdělily, konzultovaly nabíze né možnosti se svými dalšími ko legyněmi z pracoviště. Některé ná zory tedy byly vyjádřením dokonce skupiny sester tlumočené prostřed nictvím sestry v panelu, což mimo jiné ukazuje na zájem o zkoumané téma.

Metodika a charakteristika souboru

Výsledky

Pro účely tohoto sdělení zahrnuje léčivý přípravek veškeré přípravky, hromadně či individuálně zhotove né a podávané za účelem preven ce, diagnostiky, léčby a zmírňování příznaků nemoci určené pro použití u pacientů nebo podání pacientům. Údaje pro analýzu současného stavu podávání léčivých příprav ků a ohledně případných změn v kompetencích sester v této oblas

Z odpovědí panelu bylo možné se stavit následující seznam klinických stavů a situací (seřazeno abecedně): → Alergický zánět spojivek (senná nebo pylová rýma) → Analgosedace (pacient na UPV) → Epileptický záchvat (aplikace dia zepamu) → Hypoglykémie (aplikace glukózy) → Hypotenze (aplikace krystaloid ního roztoku)

→ Indikace dávky inzulinu u kom penzovaného pacienta → Indikace léčivých přípravků v rámci bariérového režimu → Laváž dýchacích cest → Mírná až středně silná bolest (hlavy, zubů, svalů, kloubů, men struační bolest) → Mírná až středně silná bolest při nachlazení nebo chřipce → Nespavost (usnadnění usínání, podpora spánkové hygieny) → Ochrana nepoškozené kůže (pre vence) → Ošetření drobných povrchových poranění kůže → Pálení žáhy → Péče o oči, uši, dutinu nosní, du tinu ústní (oplach, dezinfekce, prevence) → Péče o rány, kdy je porušena in tegrita kůže → Péče o rány, kdy není porušena integrita kůže → Průjem s pravděpodobným in fekčním původem → Předoperační příprava (např. ap likace antiseptika, projímadla) → Sezónní alergická rýma → Svědění, kopřivka → Usnadnění vykašlávání při akut ních zánětech spojených se zvý šenou tvorbou hlenu nebo poru chami vylučování hlenu → Vyšetření (kolonoskopie – For trans) → Zácpa (bez onemocnění GIT) → Zvýšená tělesná teplota při na chlazení nebo chřipce Jak je patrné, při výběru klinických stavů a situací se panel příliš ne omezoval. Soubor klinických stavů a situací jsem ve zpětném dotazu předložila panelu se žádostí, aby se k nim vyjádřil z hlediska jejich vhodnosti pro samostatnou indika ci sestrou. Během tohoto zpětného dotazování se v komentářích panelu objevovaly další navrhované, vzhle dem k dosavadnímu seznamu nové klinické stavy nebo situace. Bez ohledu na četnost jejich výskytu jsem je zařadila do dalšího zpětné ho dotazu s instrukcí, aby byly též ohodnoceny z hlediska jejich vhod nosti k samostatné indikaci sestrou. Konkrétně se jednalo o těchto šest položek: → Indikace dávek warfarinu u kom penzovaných pacientů → Indikace resuscitačních léků do příchodu lékaře (aplikace adre nalinu, podání amiodaronu při ventrikulární fibrilaci/ventriku lární tachykardii a neúspěšné defibrilaci)

recenzované články výzkumné sdělení

→ Aplikace vazoaktivních látek → Anafylaktický šok (aplikace adre nalinu, kortikoidů) → Kontinuální aplikace iontů na zá kladě iontogramu → Ovlivňování dávek kontinuální analgezie opiáty oběma směry u terminálních pacientů v domá cí a hospicové péči Současně byli respondenti po žádáni, aby takto rozšířený sou pis klinických situací nebo stavů s ohledem na dosud vyslovené ko mentáře a úvahy týkající se jednot livých položek znovu přehodnotili z hlediska vhodnosti těchto položek.

chlazení nebo chřipce po (13) Epi leptický záchvat, je možno říci, že byly předmětem názorové nesho dy panelu, která se zvláště zřetelně (v rozmezí cca 40 : 60 %) objevuje u (11) Pálení žáhy a (13) Epileptický záchvat, přičemž položka umístěná mezi nimi, (12) Usnadnění vykaš lávání při akutních zánětech spo jených se zvýšenou tvorbou hlenu nebo poruchami vylučování hlenu, panel rozděluje zhruba na dvě ná zorové poloviny. Výběr klinických stavů nebo situací, u kterých se panel s podstat nou většinou až téměř jednohlas ně shodl, že jsou pro samostatnou indikaci sestrou vhodné, tj. položky

Sestry se sice učí farmakoterapii a podávání léků v kvalifikačním studiu, ale toto vzdělání není dostatečné a v klinické praxi sester se pak téměř neobjevuje. Jak ukazují četnosti souhlasu a nesouhlasu (které jsou komple mentární, tj. každý člen panelu se vyjádřil ke každé z klinických situací nebo stavů buď kladně, či zápor ně) v tabulce 1, šest nově přida ných klinických stavů nebo situa cí se „v žebříčku“ vhodnosti příliš neprosadilo, všechny zůstaly mezi posledními deseti položkami. Sou časně se ukázalo, že v konečném hodnocení vhodnosti k samostat né indikaci byl panel velmi opatrný, takže na posledních 18 klinických stavech a situacích, označených v tabulce (14)–(31) s tučně vyzna čenými číslicemi (na šedém podkla du) ve sloupci NE, se minimálně ze tří čtvrtin shodl jako na stavech a situacích k samostatné indikaci sestrou nevhodných. Naopak o prvních sedmi z 31 klinických situací nebo stavů, uvedených pod (1)–(7), se panel vyjádřil s významnou názorovou shodou minimálně tří čtvrtin (je-li číslice kurzivou, tak minimálně dvou třetin) jako o situacích a stavech k samostatné indikaci vhodných (tučně vyznačené číslice ve sloupci ANO na šedém podkladu). U položek (1)–(4) se stran vhodnosti dokonce panel shodl téměř z cca 95 %. U následujících položek pak četnosti nesouhlasu již zřetelně narůstají. O zbývajících šesti položkách v tabulce neoznačených, tj. od (8) Mírná až středně silná bolest při na

(1)–(7), není nejspíš překvapující. Podobně je tomu i u klinických stavů vyhodnocených jako pro samostat nou indikaci nevhodných, tj. polož ky (14)–(31), kde zvláště u položek (23)–(31) se na nevhodnosti sho duje panel z 90 % a více, u položek (28)–(31) dokonce z cca 97 %. Panel také během 1. a 2. tema tického kola dotazování při popisu současné praxe v podávání léčivých přípravků a v některých komentá řích ke klinickým stavům a situacím uváděl podmínky, které by měla sestra splňovat, aby mohla indikovat léčivé přípravky samostatně. Tyto podmínky jsem shromáždila do následujícího seznamu (řazeného abecedně) a předložila panelu, zda s ním souhlasí a zda jej chce pří padně dále rozšířit. → Aktivní registrace v Registru zdravotnických pracovníků způ sobilých k výkonu zdravotnic kých povolání bez odborného dohledu → Certifikovaný kurz komplexní péče o rány a kožní defekty → Certifikovaný kurz zaměřený pří mo na indikaci a aplikaci léčivých přípravků sestrou → Funkční zařazení (vedoucí smě ny, staniční sestra, vrchní sestra) → Kvalifikační vzdělání → Povinnost absolvovat pravidelné proškolování organizované zdra votnickým zařízením → Specializační vzdělání

florence 12/15

→ Stanovený počet let ošetřovatel ské praxe → Ukončený adaptační proces Účastníci panelu k předloženým de víti podmínkám přidali další, jejichž splnění je dle jejich názoru pro sa mostatnou indikaci sestrou též vý znamné (abecedně): → Individuální kompetence indi kace léčivých přípravků sestrou vázaná na další podmínky, nikoli celoplošná → Každý rok obnovovat seznam lé čivých přípravků, které by mohla sestra indikovat → Léčivé přípravky, které by sest ra sama indikovala, by měly být omezeny na odbornost → Možnost psát recepty sestrou by měla být nepřenosná z konkrét ního pracoviště → Počet receptů od sestry by měl být omezen počtem jdoucím za sebou (např. 2× sestra, pak lékař) → Sdílení některých léků s lékaři → Sestra by měla indikovat léky ve svém oboru → Sestra by měla mít nad sebou ga ranta – lékaře s atestací pro urči tý obor → Systém přezkušování (recertifi kace) → Taxativní vymezení léčivých pří pravků a situací, ve kterých kon krétní přípravek možno použít (např. dávka, cesta, rychlost po dání) → Vymezit okruh zdravotnických pracovníků, kterých by se kom petence týkaly Tak vznikl seznam 20 podmínek, který byl panelu zpětně předložen s instrukcí, aby každou z podmínek obodoval, do jaké míry je význam né, aby sestra příslušnou podmín ku splňovala. Respondenti měli pro hodnocení podmínek k dispozici bodový rozsah 1–10, kde 1 = pod mínka nejvýznamnější a 10 = pod mínka nejméně významná (hodnoty nacházející se mezi 1 až 10 nebyly záměrně verbalizovány). Soubor podmínek ohodnocený panelem, který aktuálně tvořilo 58 účastníků, obsahuje tabulka 2. U každé podmínky jsem, jak pa trno, spočítala průměrnou hodnotu jejího obodování a směrodatnou od chylku. Ta určuje, do jaké míry je zjiš těná průměrná hodnota homogenní, jinými slovy signalizuje míru ho mogenity postojů panelu (pokud by v ideálním, vzácném případě měla hodnotu nulovou, znamenalo by to, že všichni respondenti použili jed

recenzované články výzkumné sdělení

Tabulka 1 Názory panelu na vhodnost samostatné indikace léčivých přípravků sestrou (konečné) 1 2 3

Klinický stav nebo situace Ano Péče o oči, uši, dutinu nosní, dutinu ústní 64 Péče o rány, kdy není porušena integrita kůže 63 Ošetření drobných povrchových poranění 62 kůže

Ne 1 2 3

Tabulka 2 Podmínky pro samostatnou indikaci léčivých přípravků dle významnosti jejich splnění sestrou Podmínka splňovaná sestrou

Body

Průměr

Směrodatná odchylka

1 2

Kvalifikační vzdělání Taxativní vymezení léčivých přípravků a situací, ve kterých konkrétní přípravek možno použít

86 91

1,48 1,57

1,27 1,02

Vymezit okruh zdravotnických pracovníků, kterých by se kompetence týkaly

103

1,77

0,98

Možnost psát recepty sestrou by měla být nepřenosná z konkrétního pracoviště

119

2,05

1,08

5 6

Systém přezkušování Sestra by měla indikovat léky ve svém oboru

123 136

2,12 2,33

1,23 1,81

7 8

Specializační vzdělání Individuální kompetence indikace léčivých přípravků sestrou vázaná na další podmínky, nikoli celoplošná

136 161

2,33 2,78

1,64 1,63

Certifikovaný kurz zaměřený přímo na indikaci a aplikaci léčivých přípravků sestrou

163

2,81

2,00

10 11

Ukončený adaptační proces Aktivní registrace v Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnických povolání bez odborného dohledu

183 190

3,16 3,28

2,75 2,26

Stanovený počet let ošetřovatelské praxe

193

3,33

2,32

Povinnost absolvovat pravidelné proškolování organizované ZZ

194

3,34

1,90

4 5 6

Ochrana nepoškozené kůže Péče o rány, kdy je porušena integrita kůže Zvýšená tělesná teplota při nachlazení nebo chřipce

61 57 49

4 8 16

7 8

Zácpa Mírná až středně silná bolest při nachlazení nebo chřipce

43 41

22 24

9 10 11 12

Nespavost Mírná až středně silná bolest Pálení žáhy Usnadnění vykašlávání při akutních zánětech spojených se zvýšenou tvorbou hlenu nebo poruchami vylučování hlenu

39 39 38 33

26 26 27 32

13 14 15

Epileptický záchvat Laváž dýchacích cest Indikace léčivých přípravků v rámci bariérového režimu

26 16 16

39 49 49

16 17 18 19

Hypoglykémie Sezónní alergická rýma Alergický zánět spojivek Indikace dávky inzulinu u kompenzovaného pacienta

16 15 15 14

49 50 50 51

20 21

Předoperační příprava Průjem s pravděpodobným infekčním původem

14 12

51 53

22 23 24

Analgosedace Aplikace vazoaktivních látek Kontinuální aplikace iontů na základě iontogramu

11 7 6

54 58 59

14 15

Sdílení některých léků s lékaři Každý rok obnovovat seznam léčivých přípravků, které by mohla sestra indikovat

199 201

3,43 3,47

3,19 2,00

25 26 27

Hypotenze Anafylaktický šok Ovlivňování dávek kontinuální analgezie opiáty oběma směry u terminálních pacientů v domácí a hospicové péči

4 4 3

61 61 62

Sestra by měla mít nad sebou garanta – lékaře s atestací pro určitý obor

212

3,66

2,91

Certifikovaný kurz komplexní péče o rány 228 a kožní defekty

3,93

2,07

4,22

3,31

Svědění, kopřivka Vyšetření Indikace dávek warfarinu u kompenzovaných pacientů

2 2 2

63 63 63

Léčivé přípravky, které by sestra sama indikovala, by měly být omezeny na odbornost

245

28 29 30

265

4,57

3,12

Indikace resuscitačních léků do příchodu lékaře

Počet receptů od sestry by měl být omezen počtem jdoucím za sebou

Funkční zařazení

350

6,03

3,04

klinických stavů nebo situací uznal panel jako vhodných pro samostatnou indikaci léčivých přípravků sestrou.

nu a tutéž známku, její rostoucí hod nota naznačuje narůstající různo rodost udělovaných známek). Dále jsem hodnoty průměrů přeškálovala a verbalizovala následujícím způso bem: hodnota průměru 1–2 = pod mínka velmi významná, průměr 2–4 = podmínka spíše významná, hodnota 4–6 = podmínka průměr ně významná, 6–8 = podmínka spí še nevýznamná a 8–10 = podmínka velmi nevýznamná. Intervaly byly záměrně koncipovány takto překry té, aby byla zdůrazněna jejich vý hradně orientační, rámcová povaha, neboť ta je pro informační hodnotu průměrů rovněž charakteristická.

Podle tohoto přeškálování je mož no říci, že panel vybíral podmínky velmi uvážlivě, neboť do posledních dvou kategorií, tedy mezi podmín ky spíše nevýznamné a velmi nevý znamné, na základě hodnoty prů měru nespadla žádná ze seznamu („přivřeme-li oko“ nad přesahem poslední uvedené podmínky o 0,03). Označení podmínka průměrné významnosti panelisté svým hodnoce ním přisoudili posledním třem pod mínkám v tabulce, tj. podmínce (18), (19) a (20). Většinu podmínek, kon krétně třináct uvedených v tabulce pod čísly (5)–(17), lze zařadit do kategorie podmínek spíše významných.

Za podmínky velmi významné můžeme považovat čtyři na prvních místech tabulky, tj. podmínky (1) Kvalifikační vzdělání (2) Taxativní vymezení přípravků a situací, ve kterých konkrétní přípravek možno použít (3) Vymezit okruh zdravotnických pracovníků, kterých by se kom petence týkaly (4) Možnost psát recepty sestrou by měla být nepřenosná z konkrét ního pracoviště Pro rámcovou orientaci, z jakých asi hodnotících známek prů měry těchto podmínek vznikly,

recenzované články výzkumné sdělení

je možné nahlédnout do primár ních dat. U podmínky (4) Možnost psát recepty…, pokud abstrahujeme od faktu, že o 0,05 přesahuje do „niž ší“ kategorie, shledáme, že při jejím hodnocení na škále 1–10 byli účast níci poněkud nejednotní. Asi ve tře tině případů se sice vyskytuje ve výsledné průměrné hodnotě se pak objevující „2“, ale jinak tu lze najít směs známek od „1“ do „5“. Směro datná odchylka 1,08 však neukazuje na velký „rozkmit“ hodnotících zná mek a je třetí nejnižší z celého se znamu podmínek. Podmínka (3) Vymezit okruh zdravotnických pracovníků… s prů měrem 1,77 dostávala známky nejčastěji „1“, „2“ a „3“, výjimečně „4“ či i „5“, přičemž hodnocení „1“ jí udělila zhruba polovina panelu. Tento stav se pozitivně promítl do výše směrodatné odchylky (0,98), která je nejnižší z celého seznamu a napovídá tak, že ohledně hodno cení této podmínky panovala v pa nelu poměrně vysoká shoda. Průměr 1,57 podmínky (2) Taxativní vymezení přípravků a situací… vznikl z cca dvoutřetinového po čtu „1“, ovšem doplněného dalšími, vyššími známkami, v ojedinělých případech i „4“ a „5“. Tuto situaci ilustruje hodnota směrodatné od chylky 1,02, která je druhá nejnižší v seznamu podmínek. Nejlepšího průměru (1,48) do sáhla podmínka (1) Kvalifikační vzdělání, ale nikoli oscilací pouze mezi „1“ a „2“. Ve známkách této podmínky, standardně považova né za nezbytnou při jakékoli změ ně kompetencí, se kromě více než tříčtvrtinového počtu očekávatel ných „1“ a asi desetiny počtu „2“ překvapivě objevila i další desetina hlasů, které tuto podmínku zdaleka nepovažují za kruciální a hodnotily ji známkou „4“ a dokonce „6“. Tento náznak určité názorové nejednoty charakterizuje směrodatná odchyl ka ve výši 1,27, která sice patří mezi pět nejnižších hodnot v seznamu, ovšem z této popisované čtveřice podmínek, považovaných dle nej nižších průměrných hodnot za vel mi významné, jde o směrodatnou odchylku nejvyšší. Jak lze dále vyčíst z tabulky 2, relativně nejnižší názorovou shodu (směrodatná odchylka 3,31) vyjá dřil panel u podmínky (18), která se z hlediska významnosti umísti la jako třetí od konce. Nejednotný názor panelu se objevil též u pod mínky Sdílení některých léků s lé

kaři (14), u které směrodatná od chylka dosáhla hodnoty 3,19 při průměru 3,43. Další dvě relativně menší shody, jak ukazuje tabulka 2, je možné identifikovat u podmínek (19) a (20), které současně zaujíma jí z hlediska významnosti předpo slední a poslední místo v seznamu podmínek.

Diskuze Co se týče vhodnosti či nevhodnosti určitých klinických stavů nebo situací pro samostatnou indikaci léčivých přípravků sestrou, je možné konstatovat, že panel byl poměrně zajedno (minimálně ze tří čtvrtin, ale i s 90% až 97% shodou) jak stran klinických stavů nebo situací pro samostatnou indikaci vhodných, tak i stran stavů a situací nevhod ných. Ve výsledné podobě údajů se objevuje zajímavá skutečnost, totiž že panel v procesu zpětného dotazování najmenoval poměrně rozsáhlý soubor 31 klinických sta vů nebo situací, aby z nich nakonec uznal jako vhodných pouze 7 (péče o oči, uši, dutinu nosní a ústní, péče o rány, ošetření drobných povrcho vých poranění, ochrana nepoškoze né kůže, zvýšená tělesná teplota při nachlazení nebo chřipce a zácpa), tedy necelou čtvrtinu. To naznačuje, že počáteční „rozlet“ respondentů v nominaci stavů a situací byl vy střídán jejich poměrně střízlivým až opatrným hodnocením. Oblasti, ve kterých se sestry samostatně pře depisující léky uplatňují, jsou ze jména primární a komunitní péče, akutní a intenzivní péče (Wilson et al., 2012; Dobel-Ober, 2013). Ses try předepisují např. očkovací látky, dezinfekční přípravky a antipyretika (Romero-Colado, 2014), krycí mate riál na rány, léčivé přípravky na kůži (Bissel et al., 2007), antidiabetika, inzulin, léky ovlivňující hypertenzi a hladinu lipidů (Carey et al., 2008). V oblasti intenzivní a kritické péče (Bray, 2009) např., jak zjistil klinic ký audit na Novém Zélandu, byly nejčastěji sestrami předepisovány elektrolyty a analgetika formou tr valých příkazů lékařů. Dále sestry indikují např. inhibitory cholineste rázy u pacientů s Alzheimerovou chorobou (Higgins et al., 2008). Jde pouze o ilustraci, jaké léčivé pří pravky sestry mohou indikovat, po kud mají tuto kompetenci. Stran významnosti podmínek, které by měla sestra v případě samostatné indikace splňovat, ovšem podobně vysoká míra názorové shody panelu již nepanovala. Ná

florence 12/15

zor panelu nebyl jednoznačný ani u podmínek, které hodnotil jako vel mi významné, i když byl zřetelně ho mogennější než u podmínek hodno cených jako průměrně významné. Současně se ukazuje, což je celkem logické, že s rostoucí hodnotou prů měru, tj. s klesající mírou význam nosti podmínek, opticky narůstá i míra názorové neshody panelu. Jedná se o podmínky, na jejichž vý znamnosti se panel prostě neshodl. Mezi velmi významnými pod mínkami se na druhém a třetím místě objevují Taxativní vymezení přípravků a situací a Vymezit okruh zdravotnických pracovníků, což jsou podmínky, na jejichž význam nost měl také panel ve vysoké míře shodný názor. Specifická situace nastala u pod mínky Kvalifikační vzdělání, která se z hlediska významnosti umístila jako první. Shoda panelu je u ní sice relativně vysoká, ale nikoli jedno značná. Jak plyne z analýzy hodno tících známek, každý desátý člen panelu totiž nepovažuje Kvalifikač ní vzdělání za jednoznačnou prio ritu pro samostatnou indikaci, což je možná zajímavější než naprostý názorový soulad. Není to ostatně překvapivé, neboť určité názna ky v tomto směru se objevovaly i v předchozích fázích dotazování. Panel např. potvrdil, že současná praxe v oblasti podávání léků není vždy v souladu s platnými předpisy a že tato situace vyvolává nezbyt nou potřebu relevantního vzdělává ní, kterému však není, zejména ze strany manažerů zdravotnických/ sociálních zařízení, věnována ná ležitá pozornost. V odpovědích pa nelu se též vyskytly názory, že ani vysokoškolsky vzdělaná sestra ne disponuje znalostmi nezbytnými ke kvalifikované a bezpečné indikaci a podání léčivých přípravků. Sest ry se sice učí farmakoterapii a po dávání léků v kvalifikačním studiu, ale toto vzdělání není dostatečné a v klinické praxi sester se pak té měř neobjevuje. Ve skutečnosti se učí jedna od druhé předáváním a sdílením zkušeností a někdy nej spíš i z vlastních chyb. Vzdělávací programy v oblasti předepisování léků sestrami existu jí ve formě kurzů (Creedon, 2009), jsou součástí specializačních pro gramů (Ball, 2009), magisterských programů (Peet, 2010), jako samo statné postgraduální studium (Lim, 2007), ale i samostudium (Kroezen, 2011). Vzdělávací programy mají rozdílnou úroveň, v některých ze

recenzované články výzkumné sdělení

mích je požadováno ukončené ma gisterské studium, jinde stačí baka lářská úroveň (Ball, 2009). Důleži tým kritériem pro vstup do vzdělá vacích programů, zaměřených na problematiku předepisování léků je délka klinických zkušeností sester, která se pohybuje v rozmezí 3–5 let (Naughton, 2013). Požadavkem je schopnost klinického vyšetření a rozhodování i praxe pod vedením lékaře (Elsom, 2009). Obsahové zaměření vzdělávacích programů obvykle zahrnuje farmakologii, far makovigilanci, nežádoucí účinky léků, etické a právní aspekty přede pisování léků a klinické rozhodování (Ball, 2009).

Závěr Souhrnně řečeno výše uvedené údaje napovídají, že v případě vhod nosti či nevhodnosti klinických sta vů nebo situací indikovaných sa mostatně sestrou je míra názorové shody panelu poměrně vysoká, za tímco stran významnosti podmínek, které by měla sestra splňovat pro samostatnou indikaci, již tak vyladě ný názor panel nezastává. Je to po chopitelné, neboť respondenti po cházeli především z klinické praxe, takže se do jejich hodnocení pro mítala praktická zkušenost a jistá vytříbenost náhledu na míru kom plikovanosti, závažnosti a tedy míru vhodnosti či nevhodnosti určitých klinických stavů a situací pro samo statné řešení sestrou. V otázce vý znamnosti podmínek splňovaných sestrou si samozřejmě již tak jedno značně jistí nebyli. I tak se nicméně ukazuje jako užitečné považovat postoje panelu k vhodnosti a nevhodnosti určitých klinických stavů a situací pro samo statnou indikaci sestrou i jeho mí nění o významnosti podmínek, které musí sestra při samostatné indikaci splňovat, za dosti inspirativní. Při případných úvahách o možných změnách v oblasti zvyšování kom petencí sester stran indikace léči vých přípravků by bylo dle mého názoru nanejvýš žádoucí neztrácet tyto názory ze zřetele a v odborných diskuzích a polemikách jim vyhradit relevantní místo a váhu.

Poděkování Článek vychází z údajů uvedených v závěrečné zprávě, která byla zpra cována po ukončení studie podpo řené IGA ČR NT 13153-3/2012 Po dávání léčivých přípravků sestrou bez indikace lékaře nebo na základě neúplné indikace lékaře.

Literatura: 1. Bissell P, Cooper P, Preston L et al. An evaluation of supplementary prescribing in nursing and pharmacy. Final report for Department of Health. Research report. University of Sheffield, 2008 2. Ball J. Implementing nurse prescribing: an updated review of current practice internationally. Geneve: International Council of Nurses, 2009 3. Bradley E, Nolan P. Impact of nurse prescribing: a qualitative study. Journal of Advanced Nursing. 2007;59(2):120–128. DOI: 10.1111/j.1365-2648.2007.04295.x. ISSN 03092402. Dostupné také z: http:// doi.wiley.com/10.1111/j.1365-2648.2007.04295.x 4. Bray K, Dawson D, Gibson V et al. British Association of Critical Care Nurses position statement on prescribing in critical care. Nursing in Critical Care [online]. 2009;14(5):224–234 [cit. 201506-29]. DOI: 10.1111/j.1478-5153.2009.00343.x. Dostupné z: http://www.researchgate.net/ publication/26766154_British_Association_of_Critical_Care_Nurses_position_statement_on_prescribing_in_critical_care 5. Carey N, Courtenay M. Nurse supplementary prescribing for patients with diabetes: a national questionnaire survey. Journal Clinic Nursing. 2008;17(16):2185– 2193. doi: 10.1111/j.1365-2702.2007.02238.x 6. Creedon R, O’Connell E. Introducing nurse prescribing: an Irish perspective. Nurse Prescribing. 2009;7:507– 511 7. Dobel-Ober D, Bradley E, Brimblecombe N. An evaluation of team and individual formularies to support independent prescribing in mental health care. Journal of Psychiatric and Mental Health Nursing. 2013;20:35–40 8. Eisenhauer LA, Hurley AC, Dolan N. Nurses’ Reported Thinking During Medication Administration. Journal of Nursing Scholarship. 2007;39(1):82–87. DOI: 10.1111/j.1547-5069.2007.00148.x 9. Elsom S, Happell B, Manias E. Nurse practitioners and medical practice: opposing forces or complementary contributions? Perspect Psychiatr Care. 2009;45:9–16 10. Forde B. Are nurse practitioners going to plug the gaps? Handover Mental Health & Addiction Nursing Newsletter. 2008, Summer: 6–8 11. Higgins P. Using supplementary nurse prescribing in a memory clinic. Nursing Times. 2008;104(31):30–31 12. Kroezen M, Dijk L, Groenewegen PP, Francke AL. Nurse prescribing of medicines in Western European and Anglo-Saxon countries: a systematic review of the literature. BMC Health

Services Research. 2011;11:127, doi:10.1186/1472-6963-11-127 13. Lim AG, Honey M, Kilpatrick J. Framework for teaching pharmacology to prepare graduate nurse for prescribing in New Zealand. Nurse Education Practice. 2007;7:348–353 14. Manias E, Aitken R, Dunning T. Medication management by graduate nurses: Before, during and following medication administration. Nursing and Health Sciences. 2004;6(2):83–91 15. Murphy AL, Fleming M, Martin-Misener R, Sketris IS, Maccara M, Gass D. Drug information resources used by nurse practitioners and collaborating physicians at the point of care in Nova Scotia, Canada: a survey and review of the literature. BMC Nursing. 2006;5(1):5. DOI: 10.1186/1472-6955-5-5. Dostupné z: http://www.biomedcentral. com/1472-6955/5/5 16. Naughton C, Drennan J, Hyde A et al. An evaluation of the appropriateness and safety of nurse and midwife prescribing in Ireland. Journal of Advanced Nursing. 2013;69(7):1478– 1488. Doi: 10.1111/jan.12004 17. Peet R. De zelfstandige bevoegdheid van de verpleegkundig specialist [The independent authority of the Nurse Specialist]. Tijdschrift voor Verpleegkundigen. 2010;120:45–49 18. Romero-Colado A, Homs-Romero E, Zabaleta-Del-Olmo E, Juvinya-Canal D. Nurse prescribing in primary care in Spain: legal framework, historical characteristics and relationship to perceived professional identity. Journal Nursing Management. 2014;22(3):394–404 19. Tanner C. Thinking like a nurse: a research-based model of clinical judgment in nursing. The Journal of nursing education. 2006;45(6):204–211 20. Wilson M, Gerber K, Mahoney S et al. An audit of independent nurse prescribing in a critical care outreach. Nursing in Critical Care. 2012;17(2):83–89

Recenzovaly: Mgr. Hana Tošnarová, Ph.D. vrchní sestra Následné péče I, Psychiatrická nemocnice Bohnice, Praha

Mgr. Milena Vaňková, Ph.D. odborná asistentka, ÚTPO, 1. LF UK, Praha

Více o autorce: Mgr. Eva Marková, Ph.D. 1978: ukonč. SZŠ Kladno; 1989–1994: Mgr. studium, obor Péče o nemocné – FF UK v Praze; 2009–2013: Ph.D., obor Ošetřovatelství – ZSF JU v Českých Budějovicích; 1978–1979: VFN, 1. chirurgická klinika; 1984–1993: DTC Praha 4, psychiatrické oddělení; od 1993: PN Bohnice, Centrum krizové intervence; 1997–2014: odborná asistentka 1. LF UK v Praze; 2008–2014: přednostka ÚTPO 1. LF UK v Praze; od 2015: vedoucí Katedry ošetřovatelství VŠZ Praha

recenzované články přehledová studie

florence 12/15

Legislativní východiska pro vedení odborné praxe studentů nelékařských zdravotnických oborů na vysokých školách Souhrn: Klíčová slova:

Tento příspěvek se zabývá legislativními východisky, ze kterých vyplývá vedení odborné praxe vysokoškolských studentů nelékařských zdravotnických oborů, dále pak uplatněním mentorů klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence. legislativa – mentor klinické praxe – odborná praxe – student.

Legislative frame for the guidance of clinical placement for students of paramedical study programmes in universities Summary:

Keywords:

Our contribution follows up the guidance of clinical placement for students of paramedical study programmes in universities within the current legislative frame of the Czech Republic. The practical use of mentors for clinical placement of nursing and midwifery is discussed. legislative – mentor of clinical practise – clinical placement – student.

Mgr. Zuzana Červenková, Mgr. Iveta Černohorská, Katedra klinických oborů, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Úvod Vzdělávání všeobecných sester, ale i dalších nelékařských zdravotnic kých pracovníků prošlo v minulých desetiletích značnými změnami. Za nejzásadnější změnu, vzhledem k organizaci výuky, považujeme pře sun vzdělávání všeobecných sester a porodních asistentek ze středních škol na školy vyšší odborné a vyso ké, kterým je věnován tento článek. Potřeba individuální odborné pra xe vysokoškolských studentů pod dohledem odborníků z praxe nás, stejně jako jiná podobná pracoviště, vedla k rozhodnutí edukovat a vy chovávat mentory klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence (dále jen „mentor“).

Cíl práce Uvést legislativu týkající se vede ní odborné praxe vysokoškolských studentů nelékařských zdravot nických oborů, přiblížit vzdělávání mentorů klinické praxe a nastínit situaci v praxi.

Mentor Mentor klinické praxe aktivně vede odbornou praxi se stanovenými cíli akreditovaného kvalifikačního vzdě lávacího programu (Archalousová, 2010). Je to praktik s vlastními zku šenostmi v daném oboru, který po máhá druhým dosáhnout žádaných dovedností a vědomostí. Povzbuzu je, vysvětluje, vede, radí a směřuje

své studenty k požadovanému cíli (Sloupová-Bürgerová, Hudáková, 2005). Pojem „mentor“ známe už z dob Odyssea, avšak „mentorství v ošetřovatelství“ se v odborné li teratuře objevuje posledních 30 let (Murray, 2002). V ošetřovatelství bychom s trochou nadsázky moh li hovořit o principu mentorství již od středověku, kdy byly zkušenosti s ošetřováním nemocných předává ny z generace na generaci jednot livými ošetřovateli během výkonu činností (Plevová, 2011).

Čtyři základní legislativní opory Vzdělávací program certifikovaného kurzu Mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence je vy mezen ve věstníku MZČR č. 2 z roku 2011. Tento kurz připravuje jednot livce k získání zvláštní odborné způsobilosti v oblasti kvalifikační přípra vy, specializačního vzdělávání nelé kařských zdravotnických pracovníků a v adaptačním procesu nově nastu pujících zaměstnanců. Požadavky na mentory a doporučenou náplň jejich činnosti konkrétně upravují přílohy metodických pokynů vycházejících z vyhlášky č. 39/2005 Sb., která sta noví minimální požadavky na stu dijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání. Pro obor Všeobecná sestra je to příloha č. 2 příslušného metodického pokynu, pro obor Porodní asistentka je to pak příloha č. 3. Mentor musí mít minimálně dva roky praxe v oboru, způsobilost k výkonu zdravotnického povolá ní bez odborného dohledu a musí absolvovat pedagogickou přípra

vu na vedení výuky studentů. Po čet studentů na jednoho mentora je stanoven podle typu pracoviště: 1–3 dle provozu na standardní sta nici, 1–2 na JIP/ARO a operačních sálech. Praxi bakalářských studijních oborů Všeobecná sestra a Porodní asistentka řeší vyhláška č. 39/2005 Sb., která upravuje mini mální požadavky na programy k zís kání odborné způsobilosti k výkonu povolání. Udává dle § 4 u všeobec ných sester nejméně 2300 h prak tického vyučování. V odstavci 3 písm. b) tohoto ustanovení se uvádí, že „tyto dovednosti se získávají pod dohledem kvalifikovaných všeobecných sester nebo v odůvodněných případech jiných zdravotnických pracovníků oprávněných k výkonu zdravotnického povolání bez odbor ného dohledu“. Praktické vyučová ní porodních asistentek činí dle § 5 nejméně 1200 h. Odstavec 4 písm. b) tohoto ustanovení dále upřesňu je, že tato praxe „probíhá pod do hledem zdravotnických pracovníků kvalifikovaných v oblasti porodní asistence nebo v odůvodněných případech jiných zdravotnických pracovníků oprávněných k výkonu zdravotnického povolání bez od borného dohledu“. V metodických pokynech k této vyhlášce je pro oba obory v popisu předmětu „Odborná praxe“ uvedeno, že výuka probíhá pod vedením akademického pra covníka vysoké školy nebo školitele odborné praxe – mentora. Činnost zdravotnických pracovníků v souvislosti s odbornou praxí studentů upravuje vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdra

recenzované články přehledová studie

votnických pracovníků a jiných od borných pracovníků. V § 3 odst. 1 písm. e) se uvádí, že zdravotnický pracovník se podílí na praktickém vyučování ve studijních oborech/ programech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných středními škola mi, vyššími odbornými a vysokými školami a ve vzdělávacích progra mech akreditovaných kvalifikačních kurzů. Jako poslední bychom zde rády zmínily legislativu týkající se poskytovatelů zdravotní péče. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních služ bách, v § 46 k odborné praxi bu doucích zdravotnických pracovníků uvádí: „Poskytovatel je dále povinen zajistit, aby osoby připravující se na výkon zdravotnického povolání prováděly při klinické a praktické výuce, praktickém vyučování a od borné praxi, která se uskutečňuje na jeho pracovištích, jen činnosti, včetně zdravotních výkonů, které jsou součástí výuky nebo praxe, a to pod přímým vedením zdravotnického pracovníka, který má způsobilost k samostatnému vý konu zdravotnického povolání a je v pracovněprávním nebo obdob ném vztahu k tomuto poskytovate li.“ Zákon dále připouští přítomnost odborných učitelů a akademických pracovníků při uskutečňování od borné praxe.

Diskuze Z výše uvedeného vyplývá, že je dostatečná legislativní opora pro to, aby byla praxe vysokoškolských studentů vedena kompetentními pracovníky z praxe. Jako ideální stav potom vidíme, aby to byli ne lékařští zdravotničtí pracovníci, kteří absolvovali certifikovaný kurz Mentor klinické praxe ošetřovatel ství a porodní asistence. Zkušenosti studentů z individuální praxe i na dále zahrnují nezájem některých nelékařských zdravotnických pra covníků zapojit studenty do týmu a přistupovat svědomitě k přípravě pro jejich povolání. Zkušenosti s od bornou praxí studentů jsou velmi rozdílné. Na odděleních, kde vedou stu denty zkušené a spolupracující se stry, případně kde působí mentoři, studenti uvádějí zlepšení osobního i odborného přístupu. Lepší se cel ková akceptace studentů na praco višti, studenti se více cítí součástí týmu. Tento pozitivní posun uvádí ve své práci např. i Archalousová (2010) nebo Vaňková (2013).

Rolí sestry – mentorky v nemoc nicích ve Znojmě a Trenčíně se za bývají i Zakopčanová a Gerlichová v roce 2014. Ve své práci docházejí mimo jiné k závěru, že všeobecné sestry považují za důležité, aby byly studentky vedeny mentory a aby mentoři absolvovali pedagogickou průpravu. Téměř polovina těchto respondentek ze Znojma a třetina z Trenčína však uvádí, že ony samy osobně nemají zájem se studentům věnovat a ani kurz pro mentory stu dovat. Přibližně čtvrtina připouští, že by motivací bylo finanční ohod nocení za absolvování kurzu a plně ní této role. Jako další problém k řešení vi díme absenci certifikovaných kur zů mentorů klinické praxe v jiných oborech, než jsou ošetřovatelství a porodní asistence. Na naší fakultě se vzdělávají i zdravotničtí záchra náři, radiologičtí asistenti a zdra votně-sociální pracovníci. I u nich považujeme za nejefektivnější vede ní odborné praktické výuky kompe tentními pracovníky z praxe.

Závěr I přes to, že se setkáváme s množ stvím ochotných a aktivně spolu pracujících zdravotníků, možnosti nastavené legislativou i vzdělává ním zdravotníků v kurzu pro mento ry nejsou dle výše uvedeného do statečně využity. Otázkou, na kterou je třeba hledat odpověď společně s manažery zdravotnických zaří zení, je, proč vidí někteří nelékařští zdravotničtí pracovníci problém ve vedení praxí studentů a jak je pří padně motivovat. U jiných zdravotnických oborů nejsou kurzy pro mentory klinické praxe ministerstvem zdravotnictví nijak vymezeny. I zde bychom uví taly legislativní oporu stejně, jako je tomu v ošetřovatelství a porodní asistenci. Možným řešením by bylo vypracovat ve spolupráci s Mini sterstvem zdravotnictví obdobné vzdělávací programy, jako jsou pro mentory v ošetřovatelství a porodní asistenci. Náplň teoretické výuky by mohla být téměř totožná s již vypra covaným vzdělávacím programem, praktická část vzdělávání by byla specifická pro dané obory a absol vent by získal zvláštní odbornou způsobilost pro vedení klinické pra xe výše zmíněných oborů.

Literatura: 1. Arachalousová A et al. Mentor klinické praxe v ošetřovatelství a porodní asistenci. In: Cesta k profesionálnímu ošetřovatelství, Sborník příspěvků V. Slezské konference ošetřovatelství s mezinárodní účastí. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2010. 2. Metodický pokyn k vyhlášce č. 39/2005 Sb. pro studijní obor Porodní asistentka. In: 39/2005 Sb. [online]. 2005 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://mzcr.cz/Odbornik/ dokumenty/metodicky-pokyn-porodni-asistentka_2304_947_3.html 3. Metodický pokyn k vyhlášce č. 39/2005 Sb. pro studijní obor Všeobecná sestra. In: 39/2005 Sb. [online]. 2005 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/metodicky-pokyn-vseobecna-sestra_2197_947_3.html 4. Murray RB. Mentoring: Perceptions of the process and its significance. J Psychosoc Nurs Ment Health Serv. 2002 Apr;40(4):44–51 5. Plevová I et al. Ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha: Grada, 2011 6. Sloupová-Bürgerová H, Hudáčková A. Význam školních sester/mentorek pro zajištění kvality výuky na klinických pracovištích. Kontakt. 2005;7(1–2):45–46 [online]. [cit. 2015-03-07]. ISSN 1804-7122. Dostupné z: http://casopis-zsfju.zsf.jcu. cz/kontakt/administrace/clankyfile/20120321132418583187.pdf 7. Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 2 (2011) 8. Vyhláška č. 39/2005 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání. Sbírka předpisů České republiky [online]. 2005 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/ app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr= 39~2F2005&rpp=15#seznam 9. Vyhláška č. 55/2011 Sb. Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Sbírka předpisů České republiky [online]. 2011 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.fnkv.cz/soubory/87/ vyhlaska_55-r-2011.pdf 10. Vaňková M. Mentorství očima studenta a mentora klinické praxe. Sestra. 2013;24(3):17 [online]. [cit. 2015-0308]. Dostupné z: http://zdravi.e15. cz/clanek/sestra/mentorstvi-ocima-studenta-a-mentora-klinicke-praxe-469515 11. Zakopčanová M, Gerlichová K. Přínos mentoringu z pohledu sester. Zdravotnictví a medicína (Sestra). 2014;1(16):24–25

Recenzovaly: Mgr. Lenka Michlová Pardubická nemocnice, Neurologická klinika – JIP, mentor klinické praxe

Mgr. Renata Ptáčková Střední zdravotnická škola Pardubice

recenzované články výzkumné sdělení

florence 12/15

Faktory ovplyvňujúce kvalitu života dialyzovaných pacientov Súhrn:

Kľúčové slová:

V súčasnosti je sledovaná nielen dĺžka života dialyzovaných pacientov, ale aj kvalita ich života. Sú konfrontovaní s množstvom obmedzení a komplikáciami v spojitosti s týmto spôsobom liečby. Hlavným cieľom prieskumu bolo identifikovať a analyzovať faktory vplývajúce na kvalitu života pacientov zaradených do hemodialyzačného programu. U dialyzovaných pacientov sme sledovali subjektívne vnímanie miery jednotlivých obmedzení a zmien vyplývajúcich z hemodialyzačnej liečby. hemodialýza – kvalita života – pacient – ošetrovateľstvo – prieskum.

Factors affecting the quality of life for dialysis patients

Keywords:

Currently is monitored not only the life expectancy of dialysis patients, but also their quality of life. They are faced with a number of limitations and complications associated with this therapy. The main objective was to identify and analyze the factors affecting the quality of life of patients enrolled in the hemodialysis program. In dialysis patients we monitored the subjective perception measures of various restrictions and changes resulting from the hemodialysis treatment. hemodialysis – quality of life – patient – nursing – survey.

Tatiana Šantová, Andrea Šuličová, Zuzana Šimová, Jana Cinová, Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníckych odborov Jana Stretavská, absolventka PU FZO

Úvod U pacientov zaradených do dlhodobého dialyzačného programu sú dôležité diétne obmedzenia, ktoré sa týkajú hlavne obmedzeného príjmu bielkovín a tekutín

„Hemodialýza nahradzuje funk ciu obličiek tým, že krv očisťuje od škodlivých látok. Využíva k tomu polopriepustnú membránu, ktorej póry prepúšťajú soluty do určitej molekulovej hmotnosti a nepre púšťajú krvné elementy“ (Opatrný, 2006, str. 385). Najfrekventovanejším termí nom v tejto oblasti je kvalita života

ovplyvnená zdravím, ktorú je možné definovať ako pocit životnej pohody zo subjektívneho hľadiska spojený s chorobou či úrazom, terapiou a jej možnými nežiaducimi účinkami. Vy svetliť to môžeme tak, že nie sú sle dované iba klinické ukazovatele, ale aj subjektívne a objektívne informá cie o pacientovom psychickom a fy zickom stave (Hnilicová, 2005).

Faktory ovplyvňujúce kvalitu života hemodialyzovaných pacientov U pacientov zaradených do dlho dobého dialyzačného programu sú dôležité diétne obmedzenia, kto ré sa týkajú hlavne obmedzeného príjmu bielkovín a tekutín. Denný príjem bielkovín predstavuje mini málne 1,2 g/kg hmotnosti pacienta. Bielkoviny sú prijímané v rastlinnej a živočíšnej forme. Lepšie vstrebá vanie pre vysoký obsah a väčšie za stúpenie esenciálnych aminokyse lín majú živočíšne bielkoviny (Sasa ková, 2012). Tekutiny zohrávajú pri liečbe HD významnú úlohu. Pacient je obmedzovaný v príjme tekutín, ktorý nesmie prevýšiť množstvo moču vylúčeného za 24 hod. Vznik stresu u dialyzovaných pacientov vyplýva jednak z nevyliečiteľnej choroby, jednak z metódy terapie. Faktory, ktoré sú potenciálnym zdrojom stresu, sú diétne obmedze nia, strata fyzických funkcií, obme dzenia v možnostiach plánovania, strach zo smrti (Ižová, 2012). Dia lyzovaní pacienti sú obmedzovaní v práci a sú konfrontovaní aj s pro blémom, ktorým je nízka motivácia zamestnávateľov k poskytnutiu prá ce pacientom liečených HD. Príči nou je potreba úpravy jednak pra

covnej doby a jednak náplne práce alebo iných pracovných podmienok dialyzovaných osôb. U jedincov, ktorí vykonávajú ťažšiu fyzickú prá cu, je nutná zmena zamestnania či zváženie odchodu do invalidného dôchodku (Hnatová, 2010). Posta venie rodiny pri HD zohráva dôleži tú rolu. Ako zo strany pacienta, tak aj jeho rodiny musí prameniť veľ ká snaha, aby aj napriek všetkým strastiam a prekážkam spolu vychá dzali dobre. Problémy v spojitosti so zmenou rolí a povinností jedinca, obmedzením spoločenského života si vyžadujú nové prerozdelenie úloh a podporu zo strany rodiny. Pod vplyvom chronického ochorenia člena rodiny, ktorý bol jej živiteľom, sa mení aj finančná situácia. Tento dôvod je často aj príčinou frustrácie rodiny (Hnatová, 2010).

Ciele Hlavným cieľom prieskumu bolo identifikovať a analyzovať fakto ry vplývajúce na kvalitu života pa cientov v hemodialyzačnom pro grame. Parciálne ciele boli zamera né na posúdenie konkrétnej miery obmedzenia a zmeny vo fyzickej, psychickej a sociálnej sfére života. Zamerali sme sa aj na posúdenie prežívania dialyzovaných pacientov s cieľom identifikácie činiteľov, ktoré prispejú k subjektívnemu zlepšeniu vnímania ich stavu.

Metodika Na získanie údajov sme použili do tazník pozostávajúci z 21 položiek. Získané údaje sme matematicko -štatisticky spracovali a vyhodnotili kvantitatívnou analýzou. Reprezen tatívnu vzorku tvorilo 50 respon

foto: Profimedia

Summary:

recenzované články výzkumné sdělení

vajúcich z hemodialyzačnej liečby. Najväčšie obmedzenie predstavo vali diétne reštrikcie – až u 50 % re spondentov. Pre 32 % z opýtaných respondentov predstavuje hemo dialýza mierne obmedzenie v ob lasti cestovania, zamestnania a psy chických zmien. Naopak najmenej zmien a obmedzení uviedlo 38 % respondentov v pohybe a 34 % z opýtaných respondentov v oblasti zmien v rodinnom živote. Diétne obmedzenia predstavujú neodmysliteľnú súčasť hemodialy začnej liečby, preto sme chceli identi

dentov mužského a ženského po hlavia zaradených do hemodialy začného programu z dialyzačného strediska Logman East a. s. Micha lovce a MEDICAL-CARE, s. r. o., Prešov. Prieskum bol realizovaný v dialyzačných strediskách Micha lovce a Prešov.

Výsledky (viz graf a tabulky) Diskusia Posudzovali sme, ako subjektívne vnímajú respondenti mieru jednot livých obmedzení a zmien vyplý

fikovať konkrétnu reštrikciu v stravo vaní, ktorá je pre respondentov naj závažnejšia, a tou bol u 54 % respon dentov regulovaný príjem tekutín. Túto položku môžeme porovnať s vý sledkami práce Loubkovej (2011), kde rovnako obmedzený príjem te kutín predstavuje pre respondentov obmedzenie v najvyššej miere. Keď že je dialýza časovo náročná, ovplyv ňuje jedincov aj v možnostiach štúdia a zamestnania, preto sme sa respon dentov pýtali, aké zmeny nastali v ich zamestnaní/štúdiu. Touto otázkou sa zaoberala aj Loubková (2011), kto

Otázka 1 Označte, do akej miery Vás obmedzuje hemodialyzačná liečba v uvedených položkách.

Graf 1 Miera obmedzenia hemodialyzačnou liečbou veľmi obmedzujú mierne obmedzujú neviem posúdiť vÔbec neobmedzujú

diétne obmedzenia

pohyb

cestovanie

sexuálne problémy

zamestnanie

zmeny v rolách, vzťahoch

Otázka 2 Dodržiavanie ktorého diétneho obmedzenia je pre Vás najťažšie?

Otázka 5 Vnímate hemodialýzu ako prekážku pre možnosti Vášho cestovania?

Tabuľka 1 Diétne obmedzenia

Tabuľka 4 Prekážky cestovania

Možnosti Obmedzený príjem tekutín Obmedzený príjem draslíka Obmedzený príjem fosfóru Obmedzený príjem sodíka Spolu

n 27 13 5 5 50

% 54 26 10 10 100

Otázka 3 Boli ste nútený obmedziť vykonávané športové aktivity po začatí hemodialyzačnej liečby?

n 2 5 3 4 36 50

% 4 10 6 8 72 100

Tabuľka 3 Problémy v sexuálnej oblasti n 2 1 5 2 3 37 50

Možnosti Obmedzenie vo výbere miesta dovolenky

n 15

% 26,79

Obmedzenie v dĺžke trvania dovolenky Nie je to prekážkou Necestujem Celkový počet odpovedí

11 8 22 56

19,66 14,26 39,29 100

Tabuľka 5 Psychický stav

Otázka 4 Uveďte, ktoré problémy v sexuálnej oblasti sa u Vás prejavujú.

Možnosti Porucha erekcie Pokles plodnosti Pocit neatraktívnosti Poruchy menštruačného cyklu Bolesti pri pohlavnom styku Žiadne Spolu

psychické zmeny

Otázka 6 Ako hodnotíte Váš súčasný psychický stav v porovnaní so stavom pred začiatkom hemodialyzačnej liečby?

Tabuľka 2 Vykonávanie športových aktivít po začatí hemodialyzačnej liečby Možnosti Musel som prestať Vykonávam s obmedzením Nahradil som iným športom Neobmedzilo ma to Nevykonávam šport Spolu

% 30 25 20 15 10 5 0

% 4 2 10 4 6 74 100

Možnosti Zlepšil sa Rovnaký Zhoršil sa Spolu

n 6 33 11 50

% 12 66 22 100

Otázka 7 Aké pocity prežívate v spojitosti s hemodialyzačnou liečbou?

Tabuľka 6 Pocity v spojitosti s hemodialyzačnou liečbou Možnosti Stres Hnev Nervozita Úzkosť Smutná nálada Žiadne Iné Celkový počet odpovedi

n 8 2 15 6 13 10 0 54

% 14,81 3,70 27,78 11,11 24,07 18,53 0 100

recenzované články výzkumné sdělení

florence 12/15

Otázka 8 Uveďte príčiny prežívania nepríjemných pocitov v spojitosti s hemodialýzou.

Otázka 10 Označte, ktoré z možností zasiahli do Vášho rodinného života po začatí hemodialyzačnej liečby.

Tabuľka 7 Príčiny prežívania nepríjemných pocitov

Tabuľka 9 Zmeny v rodinnom živote

Možnosti Priebeh hemodialýzy Diétne obmedzenia Hrozba smrti Závislosť od prístroja Nefunkčnosť fistuly, katétra Komplikácie hemodialýzy Sprievodné príznaky ochorenia Prevoz na dialyzačné stredisko Žiadne Iné Celkový počet odpovedí

n 3 15 6 5 11 4 5 3 10 1 63

% 4,76 23,81 9,52 7,94 17,46 6,35 7,94 4,62 15,38 1,60 100

Otázka 9 Aká zmena nastala vo Vašom štúdiu/zamestnaní po zaradení do dlhodobého hemodialyzačného programu?

Tabuľka 8 Zmena v zamestnaní/štúdiu Možnosti Odchod na invalidný dôchodok Úprava pracovných podmienok Pokračovanie bez zmeny Zmena zamestnania Bol som na dôchodku Bol som nezamestnaný Prerušenie/ukončenie štúdia Začal som pracovať/študovať Spolu

rá v svojej práci uvádza, že rovnako ako v našom prípade najvyšší počet respondentov, a to 41,5 %, bolo už toho času na dôchodku. Keďže až 32 % opýtaných bolo nútených odísť na invalidný dôchodok a len u 10 % respondentov došlo k úprave pra covných podmienok, môžeme sa do mnievať, že zo strany zamestnávateľa je nízky záujem o možnosť zamestna nia dialyzovaných s úpravou pracov ných podmienok. Psychický stav člo veka odráža jeho individuálne vníma nie života a je ovplyvnený rôznymi faktormi. Dialýza môže byť príčinou zmien aj v tejto oblasti, prieskumom sme však zistili, že až u 66 % re spondentov dialýza nevyvolala zme nu v ich psychike. Avšak aj napriek tomu pociťuje 27,78 % opýtaných nervozitu a 24,07 % smutnú náladu v súvislosti s dialýzou. Prežívanie uvedených pocitov nevzniká zo sa motnej nevyhnutnosti hemodialýzy, ale u 23,81 % respondentov z diét nych obmedzení a v prípade 17,46 % respondentov ide o obavy z nefunkč nosti kanyly/katétra. Potlačiť tieto ne príjemné pocity podľa subjektívneho zhodnotenia dialyzovaných respon dentov pomáha sledovanie televízie, čítanie kníh, podpora zo strany lekára a iné. Hodnotenie kvality života závi sí od subjektívneho prežívania kaž

n 16 5 3 0 22 4 0 0 50

% 32 10 6 0 44 8 0 0 100

Možnosti Finančné problémy Obmedzený čas na rodinu Obmedzenie výkonu domácich prác Zmena rolí v rodine Zmena vo vzťahoch Žiadne Celkový počet odpovedí

n 8 20 22 4 2 0 56

% 14,29 35,71 39,29 7,14 3,57 0 100

Otázka 11 Ako hodnotíte súčasnú kvalitu Vášho života?

Tabuľka 10 Kvalita života Možnosti Zlepšila sa Je rovnaká Zhoršila sa Neviem posúdiť Spolu

n 8 16 20 6 50

% 16 32 40 12 100

dého jedinca, preto sme chceli zistiť, ako ju zhodnotia respondenti. Dialýza bola príčinou zhoršenia kvality živo ta u 40 % opýtaných, kde dochádza k rozdielu pri komparácii s prácou Loubkovej (2011), kde bola kvalita života dialyzovaných hodnotená skôr pozitívne.

Záver Analýzou údajov získaných pro stredníctvom dotazníkov môže me skonštatovať, že kvalita života pacientov po zahájení hemodia lyzačného programu sa mení. Vo väčšine prípadoch dochádza k jej zhoršeniu, prípadne stagnácii na rovnakej úrovni. U pacientov zarade ných do dlhodobého dialyzačného programu je potrebné podporovať motiváciu pre dodržiavanie reštrik cií v životospráve a poukazovať na pozitíva, ktoré ich dodržiavaním na stanú. Je nutné povzbudzovať dia lyzovaných pacientov k vykonáva niu pravidelnej pohybovej aktivity, zachovávaniu diétnych obmedzení, poskytnúť adekvátnu informovano sť. K tomu môže prispieť aj multi disciplinárna spolupráca s ďalšími odborníkmi, úprava prostredia dia lyzačného strediska a v prvom rade empatický prístup zdravotníckeho personálu.

Literatúra u autorky Recenzovaly: Ing. Iva Brabcová, Ph.D. Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Mgr. Helena Michálková, Ph.D. Seppia, o. s.

Více o autorce: PhDr. Bc. Tatiana Šantová, PhD. 1988–1992: SZŠ Humenné; 1992–1997: Anesteziologicko-resuscitačné oddelenie – zdravotná sestra; 1997–2002: Dialyzačné stredisko Fénix, s. r. o. – zdravotná sestra; 1997–2002: Mgr. štúdium – Filozofická fakulta; 2002–2003: SZŠ Prešov – učiteľ odborných predmetov; od 2003: Prešovská univerzita, Fakulta zdravotníckych odborov, odborný asistent; 2005: Rigorózna skúška (PhDr.); 2010–2013: Bc. štúdium ošetrovateľstva; od 2014: Mgr. štúdium ošetrovateľstva; 2007–2012: doktorandské štúdium, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety

Kompletní vybavení vaší sterilizace „na klíč“ včetně informačního systému

Miele, spol. s r. o. (Spielberk Office Centre) Holandská 4, 639 00 Brno Tel.: +420 543 553 111 Fax: +420 543 553 119 E-mail: info@miele.cz www.miele.cz

BMT Medical Technology s. r. o. Cejl 157/50, Zábrdovice 602 00 Brno Tel.: +420 545 537 111 Fax: +420 545 211 750 E-mail.: mail@bmt.cz www.bmt.cz

Johnson & Johnson, s. r. o. Karla Engliše 3201/6 150 00 Praha 5-Smíchov Tel.: +420 227 012 111 Fax: +420 227 012 300 E-mail: info@jnjcz.cz www.jnjcz.cz

praxe

florence 12/15

Vstřebatelný stent –

čtvrtá revoluce v intervenční kardiologii

Kardiologie je medicínskou oblastí, v níž se uplatňují stále nové technologie i aplikace nejnovějších poznatků z řady vědních oborů. Stejně je tomu i na katetrizačním sále. Neustále dochází k vývoji dokonalejších postupů pro roztažení kriticky zúžených nebo otevření neprůchodných věnčitých tepen. Léčebný výkon, při kterém se katetrizující lékař snaží rozšířit stenózu na věnčité tepně, se nazývá perkutánní koronární intervence (Peripheral Component Interconnect – PCI).

Jana Chňoupková, Interní klinika 1. LF UK a ÚVN Praha, Kardiologické oddělení – katetrizační sál

Obr. 1 Bare Metal Stent (BMS) Obr. 2 Časový průběh vstřebání po implantaci stentu Absorb

ak zvanou první revolucí v intervenční kardiologii bylo provedení balónkové angioplastiky v roce 1977. Druhou revolucí byla implantace kovového stentu – tzv. Bare Metal Stent (BMS) (obr. 1) v roce 1987. Za třetí revoluci je považováno zavedení lékového stentu v roce 2001 – Drug Eluting Stent (DES). Jedná se o kovové stenty potaže né vrstvou speciálního léku, který se uvolňuje, působí v místě dotyku stentu s cévní stěnou a tím zabra ňuje přerůstání buněk této stěny, což snižuje riziko vzniku nového zúžení tepny (tzv. restenózy). Po užití všech těchto stentů má ale svá úskalí. Je tu riziko akutní, sub akutní a pozdní trombózy stentu, restenóza v místě usazení či ne gativní ovlivnění vazomotorických vlastností stentovaného úseku tepny. Nelze pominout ani to, že stenty působí jako mechanická pře kážka při nutnosti další intervence a mimo to omezují přístup do po stranních větví nebo případně limi tují chirurgickou revaskularizaci.

Za ideální stent lze považovat takový, který bude v tepně akut ně zajišťovat průchodnost, bude přítomný pouze nezbytnou dobu, bude uvolňovat farmaka v potřeb ném množství a umožní obnovu cévní reaktivity. V současné době tyto podmínky splňuje lékový stent z biodegradabilního materiálu, stent Absorb – Bioabsorbabilní Vascular Scaffold (BVS). A to je zatím poslední, čtvrtá revolu ce v intervenční kardiologii. První stent Absorb byl implantován roku 2006. Jeho zvláštností oproti ko vovým stentům je to, že je vyroben z kyseliny mléčné; ze svého povr chu uvolňuje – stejně jako lékové stenty – látku everolimus. Po šesti měsících se začne kyselina mléčná rozpadat (mění se na vodu a oxid uhličitý) a po zhruba dvou letech zcela vymizí (obr. 2). Při použití to hoto stentu platí kromě obecných zásad implantace ještě nutnost predilatace balónkovým katetrem stejného průměru, pomalá dila tace (2 atm/3 sec) a postdilatace vysokotlakým balónkovým kate trem. Bohužel se ale nedají použít u všech typů lézí. Nejsou vhodné u masivně kalcifikovaných tepen, u bifurkací, kdy je boční větev vět ší než 2,5 milimetru, a limitující je

i jejich současný maximální rozměr 3,5 milimetru. Ošetřovatelská péče po srdeč ní katetrizaci je stejná u všech nemocných a není dána druhem stentu. Jistá specifika jsou pouze podle místa vstupu do tepny na za čátku výkonu. U pacientů s přístu pem z radiální tepny (ať už levé, či pravé) je doporučen klid na lůžku jednu hodinu a klidový režim hor ní končetiny 24 hodin. Všem těm to pacientům na sále nasazujeme na zápěstí kompresivní pásku, tzv. radistop – TR Band. Ten je třeba pravidelně kontrolovat a odpouš tět podle krvácení z místa vpichu. Optimální je jeho sejmutí do tří ho din po výkonu. Dále je nemocným doporučeno týdenní šetření horní končetiny. U pacientů po výkonu z femorální tepny je vhodný klid na lůžku dvě až tři hodiny s nataženou dolní končetinou, pokud byla fe morální tepna ošetřena Angio-Sea lem. Po této době je možné opatrně dolní končetinu zatěžovat chůzí. I zde je ale nutné dodržovat režim úsporné tělesné zátěže. Další ošet řovatelská péče je u všech pacien tů stejná. Týká se nejen dodržování dostatečného pitného režimu (pro vyloučení podané kontrastní lát ky z těla), ale i hlášení případných

Zavedení stentu Absorb do zúžené tepny pomocí katetru s balónkem

1 26

Roztažení stentu balónkem

Vložený Absorb pomalu propouští lék everolimus do postižené oblasti cca 30 dnů

Stent se pozvolna rozpadá od 5 do 24 měsíců

Tepna po rozpuštění stentu a zhojení za 24 měsíců

fota: archiv ÚVN

praxe

komplikací po výkonu, se kterými je pacient seznámen ještě před odjezdem ze sálu a o kterých ví, že je má hlásit ošetřujícímu per sonálu. Jde například o možné kr vácení z místa vpichu, hematom, bolesti nebo křeče v končetině či bolesti na hrudi apod. Všech ny tyto komplikace samozřejmě sleduje i ošetřující personál za současné kontroly prokrvení pří slušné končetiny a sledování krev ního tlaku a tepové frekvence a činí o nich zápis do zdravotnické dokumentace. Od roku 2013 jsme dosud v ÚVN implantovali 139 stentů 110 pa cientům. K trombóze v místě za vedení zatím nedošlo u žádného z nich a k restenóze pouze u jedno ho. Na obecnější závěry je ale za tím vzhledem k omezenému počtu pacientů a době implantací (necelé dva roky) ještě brzy. Recentně byly na kongresu Transcatheter corona ry therapeutics (TCT) 2014 ve Wa shingtonu prezentovány roční vý sledky první randomizované studie ABSORB II, která srovnávala stent Absorb proti lékovému stentu Xien ce. Tyto výsledky prokázaly stejnou účinnost a bezpečnost stentu Ab sorb a u těch pacientů, kterým byl implantován, došlo ke snížení vý skytu anginy pectoris.

Předplaťte si časopis Florence a získejte knihu receptů S Evou v ráji přístup do elektronického archivu na www.florence.cz Při uhrazení předplatného do 14. 12. 2015 obdržíte dárek ještě před Vánoci.

Závěr Pozitivní efekt vstřebatelných sten tů v tuto chvíli obnáší zachování vazomotoriky cévy (schopnost di latace), pozitivní remodelaci (roz šíření lumen cévy v čase), snížení výskytu anginy pectoris a mini malizaci rizika pozdních kompli kací vzhledem k tomu, že stent po 24–36 měsících již není v tepně přítomen. Kód nabídky

FLO15EVR uvádějte při objednávce

Více o autorce: Jana Chňoupková 1978: ukonč. SZŠ v Českých Budějovicích – obor Všeobecná sestra; 1994: ukonč. PSS v Českých Budějovicích – ARIP; 1983–2008: Nemocnice Dačice – všeobecná sestra; 2009–2013: Kardiologie FN Motol – staniční sestra; od 5/2013: Katetrizační sál ÚVN Praha – všeobecná sestra

Standardní roční předplatné – 570 Kč Předplatné objednávejte na www.florence.cz Nabídka s kódem FLO15EVR platí do 31. 1. 2016 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele. Dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. Změna dárku vyhrazena.

praxe

Podomácku upravená lžíce

florence 12/15

Drtič léků

Držák na tetrapack balení

Otvírák šroubovacích sklenic Otvírák pet lahví

Ergonomický nůž s fixačním páskem

Držák na tužku

Držák horkých talířů

Pomůcky podporující soběstačnost nemocných s revmatoidní artritidou Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění, jehož hlavním projevem je postižení zejména drobných kloubů, svalů, vazů, ale může se manifestovat i na vnitřních orgánech těla. Vede k výraznému pohybovému omezení a tím značně zhoršuje kvalitu života a soběstačnost nemocných.

yskytuje se ve všech vě kových kategoriích, při čemž nejčastěji se ob jevuje u mladých žen a v období po menopauze. Před několika desítkami let nemocné s revmatoidní artritidou jejich bo lavé a deformované klouby prak ticky vyřadily ze společenského života. Nemoc je velice brzy invali dizovala natolik, že nebyli schopni zajistit si základní lidské potřeby, nemohli pracovat. Zásadní pokrok ve zkvalitnění života nemocných s revmatoidní artritidou přinesla biologická léčba a možnost získání

nových pomůcek na podporu sobě stačnosti, které jsou na současném trhu k dispozici. Zmíněné pomůcky jsou nemocnými s revmatoidní ar tritidou využívány nejen k zajištění soběstačnosti v běžných denních činnostech, ale umožňují i zapoje ní nemocných do běžného denního života. Jsou určeny především pro nemocné ve 3. a 4. stadiu onemoc nění, ale v případě potřeby mohou být využívány i nemocnými s niž ším stadiem revmatoidní artritidy (Jelínková, Krivošíková, Šajtarová, 2009; Votava a kol., 2005). Stěžejním cílem v péči o ne mocné s revmatoidní artritidou je zachování soběstačnosti, tudíž lze pomůcky pomyslně rozdělit následovně: 1) pomůcky při provádě ní h ygienické péče a úpravy zevnějšku, 2) pomůcky při vaření a stravování, 3) pomůcky usnadňující chůzi.

Pomůcky na podporu soběstačnosti v oblasti vaření a stravování Stravování patří do základních lid ských potřeb. Snahou sestry je pomo ci zachovat alespoň částečné funkční schopnosti nemocných s revmatoid ní artritidou při vaření a stravování a doporučit vhodné pomůcky na zá kladě předešlého hodnocení nemoc ného. Pomůcky, které se využívají v kuchyni, však nehradí pojišťovna, ale sám nemocný. Lze je zakoupit ne jen v prodejnách ortopedické prote tiky a zdravotnických prodejnách, ale řadu z nich si mohou nemocní pořídit v obchodě s domácími potřebami. Pomůcky jsou mnohdy opravdu jed noduché a dají se i podomácku vyro bit (Heřmanová, Zvoníčková, 2006). Nemocní s revmatoidní artritidou mohou při kuchyňských pracích vy užívat multiotvírák na sklenice, lahve, plechovky a víno, multiotvírák na otví rání PET lahví a plechovek či elektric

fota: autorky

Bc. Věra Türková, MEDIPONT s. r. o., České Budějovice; PhDr. Věra Stasková, Ph.D., Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

praxe

ký otvírák konzerv. Často využívaný je i držák horkých talířů, který má širo kou rukojeť uzpůsobenou deformova ným kloubům nemocného. Nepostra datelným pomocníkem je i kuchyňské prkénko, které je vyrobeno tak, aby se dalo upevnit na kuchyňskou desku. Má ohraničené okraje, aby se pře dešlo úniku potravin mimo prkénko. Talíř je možné zajistit proti vyklouznu tí jídla z talíře zvýšenými okraji, k do stání jsou i talíře nebo misky, které jsou již vyvýšené. Nepostradatelná je i prodloužená kuchyňská rukavice či držák na vařečku. Potraviny je při krá jení možné zajistit pomocí pomůcky, která je opatřena svrchu háčky pro nabodnutí potravin, aby neujížděly. Pro zvýšení soběstačnosti při stravo vání mohou nemocní s revmatoidní artritidou využít příbory, nože a lžičky, které jsou ergonomicky uzpůsobené a mohou disponovat i fixačním pás kem. Výhodou ergonomických příbo rů je skutečnost, že je lze ohnout tak, aby vyhovovaly úchopům nemocné ho. K držení šálků je možné používat snímatelnou rukojeť. Pro drcení léků jsou dostupné speciální drtiče a také půliče na léky (DMA, 2010; Heřma nová, Zvoníčková, 2006).

Pomůcky na podporu soběstačnosti v oblasti osobní hygieny a úpravy zevnějšku Osobní hygiena vypovídá o člově ku, jeho spokojenosti či nespokoje nosti, o jeho náladě, psychice, ale také o jeho soběstačnosti. Udržování osobní hygieny je důležité pro za chování zdraví tělesného i duševní ho, chrání člověka před nemocemi (Trachtová a kol., 2001). Je známo, že osobní hygiena je prováděna nej častěji v koupelně. V této souvislosti je zapotřebí upozornit, že u nemoc ných s porušenou soběstačností by koupelna měla být vybavena proti skluzovými podložkami. Umísťují se nejen na podlahu koupelen, ale i do sprch a van z důvodu prevence pádu. K prevenci pádu lze též využít madla, která se rozmísťují ve směru chůze po koupelně, u toalet pro snadnější vstá vání a sedání, do sprch a van pro při držování se. Jako vhodné se ukázaly být nástavce na toaletu a držáky toa letního papíru pro provedení hygie nické péče po použití toalety. Do vany si nemocní s revmatoidní artritidou mohou dát též sedátko, avšak nutno upozornit, že nemocní s revmatoidní artritidou upřednostňují spíše spr chování před koupelí ve vaně. K mytí zad jsou využívány houby s prodlou ženou rukojetí. Na trhu je dostupný i meziprstní kartáček, k dostání též

s prodlouženou rukojetí. Vhodné je umístit v koupelně stoličku, na kterou se nemocní po osprchování či vykou pání posadí z důvodu zajištění bez pečí při osušení a oblékání. U umyva dla jsou nemocnými často využívány prodloužené páky u vodovodního kohoutku. Při snížené síle stisku ruky může pomoci i násada zvětšující malou páku. Mýdlo je vhodné vložit do sítěného obalu, aby neklouzalo, a zavěsit na vodovodní kohoutek. Je možno využít i dávkovače na tekutá mýdla. Své uplatnění mají v koupelně i švédské podavače předmětů a dr žáky holí. Při zatuhnutí v ramenním kloubu je možné využít hřeben s pro dlouženou silnou rukojetí. Prodlou žené rukojeti se dají připevnit i na různé pomůcky k líčení (DMA, 2010; Trachtová a kol., 2001). V souvislosti s úpravou zevnějšku jsou nemocný mi využívány i pomůcky usnadňující zavazování bot, navlékače ponožek, pomůcky k zapínání knoflíků a uvazo vání kravaty.

soběstačnosti uvedeny také v kata lozích firem, které je v yrábějí. U kaž dé pomůcky je rovněž uveden lékař, který ji může předepsat, a schválené intervaly pro předepisování pomůc ky (DMA, 2010; Votava a kol., 2005). Na pomůcky, které nejsou hrazené pojišťovnou nebo na které je vysoký doplatek, je možné žádat příspěvek podle vyhlášky č. 182/1991 Sb. na sociálním odboru v místě bydliš tě. Nutno upozornit, že pomůcky na podporu soběstačnosti používané v kuchyni pojišťovnou hrazeny ne jsou.

Závěr Snahou v ošetřovatelské praxi je, aby sestra pečující o nemocné s revma toidní artritidou znala nejužívanější pomůcky pro podporu soběstačnosti a byla schopná nemocnému ve spo lupráci s ergoterapeutem vhodné pomůcky doporučit. Pomůže tak ne mocnému zajistit soběstačnost v běž ných denních činnostech.

Pomůcky usnadňující chůzi Pohyb je – nebo by měl být – jednou ze schopností každého jedince. U ne mocných s revmatoidní artritidou je zapotřebí využívat některé pomůc ky, které nemocným šetří klouby na dolních končetinách a zajišťují sta bilitu. V této souvislosti lze využívat vycházkové vícebodové hole a fran couzské předloketní berle; vícebodo vou opěrku (kozičku); chodítka; růz né druhy vozíků, především elektric ké vozíky (DMA, 2010). V souvislosti s chůzí nelze opomenout ani volbu vhodné obuvi, a to obuv koženou, vybavenou měkkou výstelkou, aby nedocházelo k otlakům.

Jak získat pomůcku (pomůcky) na podporu soběstačnosti Potřebu pomůcky na podporu sobě stačnosti nemocného s revmatoid ní artritidou posuzuje kromě sestry také ergoterapeut. Předepisovat po můcky může praktický lékař, větši nou však odborný lékař, nejčastěji or toped, rehabilitační lékař či n eurolog. Některé pomůcky jsou schvalovány revizním lékařem (Heřmanová, Zvo níčková, 2006; Votava a kol., 2005). Seznam pomůcek na podporu so běstačnosti je uveden v číselníku, který vychází nejméně jednou za rok a vydává jej Všeobecná zdravotní pojišťovna. V číselníku jsou pomůc ky řazeny podle abecedy, u každé je uveden lékař, který pomůcku může předepsat, a údaj, jak často má ne mocný nárok na novou. Velice pře hledně jsou pomůcky na podporu

Literatura u autorek Více o autorkách: PhDr. Věra Stasková, Ph.D. 1995: ukonč. SZŠ České Budějovice – Zdravotní sestra; 2001: ukonč. VZŠ – Všeobecná diplomovaná sestra; 2004: ukonč. Bc. studium, ZSF JU, České Budějovice – Všeobecná sestra; 2006: ukonč. Mgr. studium, ZSF JU, České Budějovice – Ošetřovatelství; 2009: rigorózní zkouška, ZSF JU, České Budějovice – Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech; 1995–2001: Nemocnice České Budějovice, chirurgické oddělení, sestra u lůžka; 2001–2004: Nemocnice České Budějovice, kardiochirurgické oddělení – JIP, sestra specialistka; od 2004: ZSF JU, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, České Budějovice; 2009–2011: Nemocnice České Budějovice, neurochirurgické oddělení – JIP; od 2008: spolupráce s pacientskou organizací Revma Liga; 2015: ukonč. doktorského studia – Ošetřovatelství, ZSF JU České Budějovice

Bc. Věra Türková 1997: ukonč. SZŠ České Budějovice – obor Všeobecná sestra; 1998: ukonč. VOŠZ Bílá vločka – obor Diplomovaná všeobecná sestra; 2011: ukonč. Bc. studium, obor Všeobecná sestra – ZSF JU v Českých Budějovicích; 2001–2002: Nemocnice České Budějovice - Interní oddělení; 2002–2007: Nemocnice České Budějovice – Kardiochirurgické oddělení – JIP; od 2005: MEDIPONT s. r. o., České Budějovice

praxe

florence 12/15

Diagnostika a léčba malárie na klinice v jihovýchodní Ugandě V minulých číslech tohoto časopisu jsem psal o paliativní péči a paliativní medicíně v Ugandě. Popsal jsem metodiku práce při implementaci paliativní medicíny systémem domácí péče na jihu Ugandy. Na konkrétních kazuistikách jsem nastínil problematiku HIV/AIDS u pacientů evidovaných v našem programu paliativní medicíny a v kontextu odlišné kultury jsem popsal ošetřovatelskou i lékařskou péči o tyto pacienty. Na jihu Ugandy působíme s neziskovou organizací Shalom for Uganda od roku 2012 a poskytujeme nejen paliativní péči, ale velkou část naší práce tvoří léčebně-preventivní činnost a také komplexní práce s celou místní komunitou (vzdělávání, preventivní programy). V letošním roce se nám konečně podařilo otevřít také novou budovu kliniky.

tomto článku se chci za bývat problematikou ma lárie. Jedná se o závažné onemocnění a v oblas tech, kde působíme, je obrovským zdravotnickým i socioekonomickým problémem, který zde ovlivňuje ži voty tisíců lidí. Světová zdravotnic ká organizace odhaduje, že ročně se malárií na celém světě nakazí 300–500 miliónů lidí a více než 1,6 miliardy lidí žije v rizikových oblastech. Uvádí se, že v Africe má malárie až 10% podíl na nemocnos ti a 40 % všech zdravotnických ná kladů je určeno právě na léčbu to hoto onemocnění. Uganda je stát ve východní Afri ce. Nachází se v oblasti tzv. velkých jezer, což je z hlediska rizika malá rie velmi nepříznivá lokalizace. Dle klasifikace rizika malárie WHO patří Uganda do zóny C – vysoce riziková oblast pro výskyt malárie. Při cestě do této oblasti je užívání malarické profylaxe velmi doporučováno. Sou částí prevence proti tomuto one mocnění je nejen užívání antimala rik (tzv. chemoprofylaxe), ale také expoziční profylaxe (repelenty, mo skytiéry). Více informací o aktuál ních rizicích před vycestováním do těchto oblastí najdete na stránkách CDC – Centre for Disease Control – www.cdc.gov.

Malárie a Česká republika Malárie byla známa už starým Egypťanům i Římanům. Název po chází z italského „mal aria“, což znamená „špatný vzduch“. Ozna čení je správné jen částečně, je likož se komáři, přenášející pů

vodce malárie, skutečně vyskytují více v oblasti bažin a močálů. Jistě není bez zajímavosti, že se malá rie v dřívějších dobách vyskytovala i na jižní Moravě a v Polabí. V sou časné době se z hlediska České republiky jedná výhradně o infek ci importovanou z malarických oblastí. Epidemiologická oblast, kde se malárie vyskytuje, je poměrně ši roká. Sahá od 45. stupně severní šířky až do 40. stupně jižní šířky. Jedná se o oblasti, ve kterých žije až 40 % světové populace. Nejzá važněji postiženy jsou indický sub kontinent, jihovýchodní Asie, sub saharská Afrika, některé ostrovy v Tichomoří a amazonská oblast Jižní Ameriky.

Jeden komár malárii většinou nezpůsobí Původcem malárie je prvok rodu Plasmodium. Existuje mnoho druhů tohoto parazita, onemocnění však způsobují hlavně P. vivax, ovale, ma lariae a falciparum. Nákazu na člo věka přenášejí samičky komára rodu Anopheles. Samička, která saje na ji ných teplokrevných živočiších, např. opice, přenese plazmodia na člově ka, u něhož se pomnoží v červených krvinkách a vyvolají několik forem onemocnění. K přenosu je zapotřebí mnoho faktorů, od množství plaz modií v samičce komára, doby jejího přisátí na kůži či množství těchto ko márů až po stav imunitního systému napadeného člověka. V neposlední řadě potřebují malaričtí komáři tep

Nezisková organizace pořádá také vzdělávací akce v místní základní škole zaměřené zejména na prevenci různých onemocnění, zvláště malárie

fota: archiv autora

Lukáš Malý, R. N., Shalom for Uganda

praxe

Mnoho dětí trpí podvýživou, což může být v kombinaci se závažnou malárií život ohrožující stav

Diagnostika malárie pomocí mikroskopu vyžaduje velké zkušenosti

Praktické provedení rychlotestu RDT na malárii a ukázka dokumentace pacientů

lotu okolí pohybující se jen v určitém rozmezí, bez extrémnějších teplot ních výkyvů. Nelze si tedy předsta vit, že váš štípne jeden komár a hned musíte mít malárii. Je možný také transplacentární přenos z matky na dítě, kontaminovaným nástrojem či transfuzí krve. Infikovaný komár, který saje krev, inokuluje do krve také sporozoity plazmodií. Sporozoity se dostáva jí do hepatocytů, kde se pomnoží. V hepatocytech se vyvíjejí ve schio zonty, které obsahují velký počet merozoitů. Merozoity spadají do tzv. preerytrocytární fáze. Toto sta dium je bez klinických příznaků. Po preerytrocytární fázi dochází k vy plavení merozoitů z jaterní buňky, dostávají se do krve a vnikají do ery trocytů. Tento stav je nazván erytrocytární fází. Erytrocyty se naplní merozoity, rozpadají se a tyto me rozoity napadají další erytrocyty. Při rozpadu erytrocytů se uvolňují ne jenom merozoity, ale také nejrůzněj ší metabolické produkty plazmodií, které jsou zodpovědné za stimulaci makrofágů k tvorbě prozánětlivých cytokinů, které způsobují horečku. Parazité se v erytrocytu množí růz ně rychle – této rychlosti odpovídá přibližně periodicita malarických záchvatů. Velkým problémem je, že některé z již zmíněných merozoitů se mění v pohlavní stadia – game tocyty. Samička komára může nasát také tyto gametocyty, které se po tom dále vyvíjejí v jejím těle. Nastá vá tak neustálý koloběh.

Plasmodium falciparum Nejčastější typ plazmodia, který vyvolává malárii v oblasti Nyakye ra na jihu Ugandy, je Plasmodium falciparum, který je velmi proble matický z hlediska patofyziologie i léčby. Tento druh plazmodia způ sobuje záchvaty horečky, které se objevují vesměs nepravidelně 24–48 hodin. Takový typ horečky nazýváme tropika. Průběh nemoci může být maligní. Inkubační doba je 8–28 dnů. Je zde rezistence na chlorochin a velmi často i na další přípravky. Vyskytuje se v tropech po celém světě, nejvíce pak v sub saharské Africe, jihovýchodní Asii, Amazonii a jihozápadním Tichomo ří. Napadá červené krvinky různého stáří, což je důvodem těžších zá chvatů z důvodu většího počtu na padených erytrocytů. Velmi kompli kujícím faktorem je také fakt, že na povrchu těchto erytrocytů vznikají výčnělky, jimiž se erytrocyt snadno přichytí k endotelu krevních kapilár. Infikované krvinky se mohou zachy tit v drobnějších cévách a způso bovat řadu komplikací. Takto posti ženy mohou být zejména kapiláry v játrech (abdominální malárie), mozku (cerebrální malárie), ledvi nách, plicích i myokardu. Tyto mik rotromby mohou způsobovat poru chy cirkulace v kterémkoliv orgánu a v nejtěžších případech až DIC (diseminovaná intravaskulární ko agulopatie) z důvodu permanent ní aktivace koagulace až vyčerpání srážecích faktorů.

Mapa výskytu malárie a doporučení SZO pro malarickou profylaxi

A A C

A C B

A A – riziko nízké (často pouze sezónní) nebo žádné B – riziko střední nebo nízké C – riziko vysoké

praxe

florence 12/15

Diagnostika a léčba malárie na klinice v Nyakyera

Lékem první volby jsou antimalarika a podpůrná léčba U nekomplikované malárie volíme kombinovanou antimalarickou léčbu preparáty se dvěma či více účinný mi látkami. Dle doporučení WHO pro tuto oblast používáme preparáty za ložené na artemisinu (artemeter-lu mefantrin, artesunate-amodiaquin). Pacienti užívají dle tělesné hmotnosti určitý počet tablet ráno a večer po tři dny. Jako podpůrná léčba se používá paracetamol. Komplikovaná malá rie se léčí artesunatem i. v., což je lék první volby pro Ugandu. Léky druhé volby jsou chinin a artemeter. Liší se doporučení WHO a ugandského mi nisterstva zdravotnictví, kdy chinin je někde považován za lék první volby. Na klinice požíváme artemeter i chi nin – ten je dostupnější a pro pacienty levnější. Komplikovaná malárie může vést až k edému mozku, bezvědomí, acidóze, hemoglobinurii, edému plic a mnoha dalším komplikacím.

Malárie v kontextu místní kultury Pacienti přicházející do ordinace s nejrůznějšími zdravotními problé

Uganda je země mladých lidí. Všude je mnoho dětí

my zřídka využívají oficiální jazyk Ugandy, tedy angličtinu. Častěji po užívají jazyk runyankole, patřící do skupiny jazyků Bantu a vycházející původně ze svahilštiny. Pro nejrůznější problémy využí vají specifická označení, často dopl ňovaná velmi živou gestikulací a mi mikou. Často také používají citoslov ce. Při jejich popisu horečky se lze setkat s různými označeními (omu suija, omulimu, omuswija apod.). Většinou tyto termíny označují pocit neklidu, že „něco není v pořádku“, syndrom neklidných nohou, těles nou slabost. Pocit horka. Pocit zvý šené teploty. Zajímavý fenomén lze pozorovat v kultuře místního kmene Runyanko le. Když má někdo malárii, tak řekne v překladu z angličtiny „trpím malá rií – I am suffering from malaria“. Je to zajímavý myšlenkový posun oproti našemu „evropskému vnímá ní mnohých nemocí a utrpení s tím souvisejícího“. Jako by nemoc místní lidé prožívali komplexněji. Nemoci i utrpení jsou tu daleko více, než je tomu u nás v Evropě, součástí běž ného života. Není zde nemoc ome zená jen na medicínský fakt, patofy ziologický proces či popis příznaků. V České republice bychom spíš řekli „mám malárii, mám chřipku“. U nás je totiž zvykem spíše oddělovat pro žitek a vnímání samotné nemoci od utrpení. Mnoho lidí na jihu Ugandy prožívá nemoc i utrpení jinak, vidí v tom všem spíš nějaký smysl, což jim často pomáhá nemoc překonat. Místní lidé jsou ve většině pří padů informovaní a snaží se pro ti malárii chránit. V průběhu let 2012–2015 jsme dělali preventiv ní akce, snažili se více informovat o způsobech nákazy a možnostech

prevence na místní základní a střed ní škole. Malárii nelze podceňovat, je to závažné onemocnění. Specifickou oblastí je nákaza malárií u těhotných žen a HIV pozitivních pacientů. Měli jsme několik těhotných pacientek s malárií a jednu dokonce se součas ně probíhající infekcí břišního tyfu. U HIV pozitivních lidí a pacientů ve stadiu AIDS je z důvodu poklesu funkce imunitního systému nákaza malárií ještě závažnější problém. Pro více informací doporučuji stránky WHO a CDC – Centre for Disease Control. Jsou zde aktuální informace o léčbě i o doporučené profylaxi pro konkrétní oblasti vý skytu malárie.

Více o autorovi: Lukáš Malý, R. N. 2002–2006: SZŠ Opava – obor Vše obecná sestra; 2007–2008: Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta – obor Experimentální biologie; od 2009: Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta – obor Všeobecné lékařství; 2006–2007: Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze – všeobecná sestra, interní oddělení; 2007–2015: Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze – všeobecná sestra, anesteziologicko-resuscitační oddělení a chirurgická intenzivní péče; 10–12/2012: Implementace paliativní medicíny v Ugandě, diagnostika a léčba tropických onemocnení, stáže na klinice antiretrovirové terapie, pedagogická činnost; 2013: Pedagogické minimum; pokračování práce na klinice v Ugandě, diagnostika a léčba tropických onemocnění, Organizace Shalom for Uganda, Ntungamo disitrict, Uganda – práce na pozici koordinátora; 2014, 2015: Pracovní stáže na klinice ITIBO – Keňa, participace na vedení kliniky v Ugandě; léčebně-preventivní činnost na klinice Shalom Community Medical Centre

foto: archiv autora

V diagnostice malárie je zásadní anamnéza a diferenciální diagnos tika příčin vysoké teploty. Hlavní vý znam pak mají krevní testy. V této oblasti se nachází mnoho případů onemocnění břišním tyfem i bru celózou, horečka u těchto onemoc nění je však jiného charakteru. Je nutné pacienta velmi pečlivě fyzi kálně vyšetřit. Pátráme zejména po hepatosplenomegalii a známkách anémie. Důležitý je také dotaz na pacienta, zda má „pocit, že trpí ma lárií“. Mnoho lidí pozná, že jde o ma lárii, už dle charakteristických pocitů a prodromů. Je velmi dobré vzít ten to fakt v úvahu při diferenciálnědia gnostické rozvaze. Existují tzv. RDT – rychlé diagnostické testy, kdy jsme schopni z kapky kapilární krve do 10 minut zjistit, zda jde o malárii, či ni koliv. Testy jsou na principu detekce antigenu. Mohou se zde však objevit falešně pozitivní i falešně negativ ní výsledky. Naproti tomu metody tlusté krevní kapky a tenkého nátěru jsou spolehlivé, je však nutná velká zkušenost s hodnocením pod mikro skopem. Na klinice používáme obě metody. Nespornou výhodou použití mikroskopu je fakt, že můžeme zjis tit parazitémii, což je důležité při tzv. závažné malárii, kdy je množství pa razitů v krvi velmi vysoké.

Nenechte si ujít šanci pro Váš profesní růst v Německu! Hledáte zaměstnání na pozici zdravotní sestry?

Klinik Bavaria Kreischa Vor den Toren der sächsischen Landeshauptstadt Dresden Pak zašlete Váš životopis do Klinik Bavaria Kreischa. S námi máte možnost začít zajímavou pracovní změnu a profesně se začlenit v Německu. Naše moderní klinika, jen 5 km vzdálená od Drážďan, hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním pracovním místem. Tato soukromá nemocnice a klinika, specializovaná na rehabilitaci, je jedna z nejuznávanějších na národní úrovni. V rámci speciálních terapeutických programů se zaměřujeme na pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí multiorganickou insuﬁencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresívní léčbě rakoviny. Hledáme proto všeobecné zdravotní sestry a všeobecné ošetřovatele pro obory: neurologie, interní medicína, psychosomatika a ortopedie. Dokážete si představit spolupráci s námi? Z naší strany Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu, a to v rámci projektu Internacionální spolupráce. Tento projekt, organizovaný klinikou, funguje již přes tři roky a má velký úspěch. S jeho pomocí získalo dodnes přes sto zdravotníků z Evropy právní uznání profese v Německu a jsou zaměstnáni na různých stanicích kliniky Bavaria. Co požadujeme? odpovídající diplom všeobecné zdravotní sestry (diplom o ukončení studia ve studijním programu ošetřovatelství ve studijním oboru všeobecná sestra, Bc.) nebo diplom všeobecného ošetřovatele (Diplom o ukončení studia ve studijním oboru diplomovaná všeobecná sestra, DiS.) nadšení pro výkon tohoto povolání ochota pracovat v třísměnném provozu jakožto ochota k převzetí specializované a komplexní péče orientované na pacienta (nejen ošetřovatelská ale i základní péče) motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí

znalosti němčiny na úrovni alespoň A2 a nasazení při dalším studiu jazyka Nemáte žádné znalosti němčiny? pak Vám nabízíme online-kurz kliniky Bavaria ten Vám poskytne první znalosti (úroveň A1 a A2), které jsou nutné k nastoupení do jazykového kurzu přímo v klinice online-kurz je bezplatný, financovaný a organizovaný klinikou kurzy vedou kvalifikovaní a certifikovaní lektoři německého jazyka jako cizí jazyk Co nabízíme? dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém, anglickém nebo německém jazyce za pomoci našich překladatelů prezenční kurs němčiny orientovaný na praxi až do dokončení úrovně B2 dle GER, financovaný a organizovaný klinikou převzetí vyřízení žádosti na Prověření ekvivalence Vašeho diplomu (včetně překladu) a Povolení k užívání profesního označení „Gesundheits- und Krankenpfleger“ (zdravotní sestra) podporu našeho zdravotnického personálu při zapracování na stanici, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci oboru adekvátní ohodnocení od začátku pracovního úvazku, to zn. i během jazykového kurzu bydlení v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti za férovou cenu zaměstnání nejprve jako zdravotník pracující pod odborným dohledem a připravující se na výkon zaměstnání jako kvalifi kovaná zdravotní sestra pracovní úvazek na dobu neurčitou s min. smluvní vazbou na dva roky jako kvalifikovaná zdravotní sestra ihned po přidělení Povolení k užívání profesního označení v Německu

Zaujala Vás naše nabídka? Pak zašlete Váš životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce (motivační dopis, životopis, kopie diplomu a platné registrace) na e-mail personal@ klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Bavaria Kreischa, Personalabteilung, An der Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa/ Sachsen. Rádi Vás kontaktujeme zpět a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině.

KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

pro školy

florence 12/15

Čeští studenti si vyzkoušeli práci portugalských Bombeiros

Vybavení portugalských sanitních vozů se skládá především z obvazového materiálu, základních pomůcek k ošetření pacienta aj.

PhDr. Martina Muknšnáblová, odborná učitelka Vyšší odborné školy zdravotnické MILLS, m.muknsnablova@worldonline.cz

prostředkující agentura jim zajistila individuální praxi na výjezdových stanovištích v obcích Montijo, Barreiro, Alcochete a Pinhal Novo. Studenti byli každé ráno odvezeni na svá pra coviště. Velkou výhodou této indivi duální praxe bylo právě malé obsa zení a možnost účastnit se výjezdů k pacientům, ale i nutnost komuni kovat ve společném jazyce, kterým byla angličtina. Ovšem ne všechen personál angličtinu ovládal a portu galsky studenti neuměli. Nicméně každý z nich měl přiděleného školi tele, který je seznamoval s chodem pracoviště, vybavením záchranných vozů, s kompetencemi pracovníků výjezdových vozů a dalšími záleži tostmi, které studenty zajímaly. Veš

kerý personál studenti vnímali jako velmi příjemný a ochotný pomoci. Řada věcí však studenty překvapila a po svém návratů domů byli nadše ni organizací české záchranné služby v rámci integrovaného záchranného systému ČR. Ocenili i to, jak jsou naši záchranáři odborně vzdělaní a mo hou své znalosti uplatnit přímo v te rénu i bez lékaře.

Jednou hasič, podruhé zdravotník Právě portugalský systém záchran né služby byl pro naše studen ty nezvyklý. Ve velkých městech (včetně Lisabonu) fungují, stejně jako v ČR, samostatně hasiči, poli cie i záchranná služba. V menších městech však zajišťují záchranu tzv. Bombeiros Voluntários, nebo li výjezdová stanoviště, na kterých pracuje hasičská a záchranná služ ba dohromady. Personálně jsou obsazena dvěma druhy posádek – v jedné mají být hasiči a ve druhé

INEM neboli záchranáři se vzdělá ním. Právě ti zajišťují zdravotnic kou záchrannou službu v Portugal sku. Ovšem na některých stanoviš tích pracují místo nich lidé s pouze padesátihodinovým hasičským kurzem. Podle velitele není třeba na tomto stanovišti zajišťujícím zá chranný systém pro malé město zdravotnického odborníka a navíc si lze v případě nutnosti zavolat lé kaře z většího města. Organizace INEM pořádá pro své zaměstnance různé doškolovací kur zy, jako např. potápěčský, slaňovací, řidičský apod. Záchranáři mají v rám ci vzdělávání dva kurzy – T. S. (nově T. A. T.), což je základní kurz pro hasi če, a T. A. S. (nově T. A. E.), který je ur čen zdravotníkům. Personál se však na těchto pozicích střídá, takže za městnanec jezdí jeden den jako hasič a druhý den jako záchranář. Což je obdobné jako u nás při střídání dvou záchranářů v sanitním voze na pozici řidič versus záchranář.

fota: autorka

Odborné stáže na několika výjezdových stanovištích záchranné služby v Portugalsku se v termínu 17.–30. května 2015 zúčastnilo pět studentů Vyšší odborné školy zdravotnické MILLS v Čelákovicích. Vycestovali v rámci projektu MILLS College programu International Erasmus+ /K1/ Mobility.

pro školy

Překvapující byly pro naše stu denty i možnosti ošetřovatelských intervencí, které portugalští záchra náři mají. Během svých výjezdů prakticky jen přikládají dlahy a ob vazují rány. Omezení jejich kom petencí pravděpodobně souvisí s nízkým odborným vzděláním vý jezdových skupin. Proč ovšem ta kové skupiny k pacientům vůbec vyjíždějí? Vybavení sanitního vozu se běžně skládá především z obva zového materiálu, odsávačky, va kuové matrace, krčního límce či různých vyprošťovacích pomůcek, základních pomůcek k vyšetření pacienta a defibrilátorů. Na jejich použití však chybějí zaměstnan cům kompetence a vakuové dlahy nepoužívají z důvodu sníženého prokrvení končetiny po přiložení. Ve voze podle studentů chyběly např. léky, infuzní roztoky, kanyly na intravenózní vstupy aj. Opět je patrné jiné vybavení a jeho použití s ohledem na vzdělání personálu, který se zaměřuje spíše na zásahy vyprošťovací než léčebné. Portu galští záchranáři nemají kompe tence k podávání léků či provádění punkcí. Nesmějí provádět intubaci ani použít laryngeální masku, ne boť její použití patří k invazivním výkonům. Jejich glukometry měří hladinu cukru ve zcela odlišných hodnotách než u nás, přičemž nor ma je 80–120. Přivolat vrtulník smí k případu pouze pracovník INEM. Vysílačky jsou podobné těm, jaké používáme v ČR, ale nemají GPS navigaci. Ve vozech není ani tzv. schodolez, a proto musejí záchra náři všechny pacienty z vyšších pa ter snášet vlastnoručně. Schodolez ani personál neznal.

Za kyslík zaplatí pacient 10 eur Studenty zaskočil i fakt, že pacient, který má dechové potíže a je mu podán kyslík, musí za tuto léčbu posléze zaplatit 10 eur. Bombeiros zajišťují akutní výjezdy, za které pacient neplatí, ale zároveň po skytují i převozovou službu lidem s tělesným, sociálním nebo jiným omezením a ti za ni po předání do zdravotnického zařízení platí ne malé částky. I předávání pacientů do nemoc nice bylo pro naše studenty neob vyklé. Záchranáři musejí po příjez du do nemocnice (a to i s akutním pacientem) nejdříve vyplnit celou dokumentaci o výjezdu a poté če kat 10 až 100 minut na přijetí pa

cienta. Pro přijetí pacienta je při tom rozhodující nejen jeho zdra votní stav, ale i počet před ním če kajících pacientů a typ nemocnice. Jeden ze studentů byl svědkem situace, kdy do nemocnice přivezli pacienta s cévní mozkovou přího dou a čekali s ním více než hodinu ve voze, než jej do nemocnice při jali. Důvodem bylo, že přijeli v tzv. „příjmové špičce“. Nemilým zjištěním bylo i to, že čas mezi výjezdy tráví personál např. opravou a servisem sanitek. Většinu drobných oprav a mytí aut prováděli sami záchranáři, auto myčky nepoužívali. Na některých stanovištích měl personál tolik do plňujících pracovních povinností, že nejvíce času na komunikaci se studenty měl v době cesty na místo zásahu. Co se týče finančního ohodno cení posádky záchranného vozu, Bombeiros patří k dobrovolnickým organizacím (dobrovolná společ ná asociace zdravotníků a hasičů). Někteří dostávají kolem 700 eur, jiní pracují dokonce zdarma nebo mají alespoň některé služby v mě síci placené. Dobrovolníci na noční směně dostávají jídlo, na denní ni koliv. Pracovní doba záchranářů je dvanáctihodinová (od 8 do 20 ho din). Pracoviště na čísle 112 je ří zeno policií. Přestože záchranáři na stanoviš tích jsou často dobrovolníci, přís ně se u nich dbá nejen na pracov ní morálku, ale i na vzhled a zevní upravenost či přístup k pacientům. Např. student stážující v Barreiru byl teoreticky i prakticky seznámen

s dodržováním povinnosti záchra nářů chodit do práce oholeni nebo případně podat písemnou žádost o výjimku. Na druhou stranu dobrovolnic ká organizace Bombeiros dovoluje záchranářům pouštět si při výjezdu hudbu a pro své pracovníky pořádá i kulturní akce. Mají např. svoji po chodovou kapelu, s níž vystupují při nejrůznějších oslavách. Studenti se během své stáže zúčastnili i oslav založení Bombeiros, při kterých vystupovaly různé skupiny záchra nářů včetně tzv. pochodové kapely, jejíž vystoupení evokovalo naše vo jenské akce.

Výložky označují hodnost záchranářů

Veškerý personál, se kterým se studenti na své stáži setkali, byl milý a ochotný

Vojenské standardy připomíná i udělování hodností personálu Bombeiros. Povýšeni mohou být vždy nejdříve po třech až pěti le tech. Záleží na tom, jak po celou tuto dobu vykonávají svoje pracov ní povinnosti. Každý rok dostanou od svého nadřízeného individuální hodnocení za předcházející obdo bí a předpoklad dalšího osobního pracovního růstu. Jejich hodnosti jsou: recrut, označovaný „V“ nebo trojúhelníkem bez základny. Tento pracovník ještě nemá zkoušku na konci potřebného kurzu. Po složení zkoušky a roce služby se stává ha sičem 3. třídy s hodností zobrazo vanou dvěma V pod sebou. Hasič 2. třídy má již tři V pod sebou a ha sič 1. třídy má čtyři V pod sebou. Poté se může stát buď velitelem, nebo zástupcem velitele. Zástup ce velitele má na výložce tlustou čáru, velitel má dvě tlusté čáry a comander čtyři tlusté čáry (pod ním pracuje ještě asistent coman der a second comander). Velitelé mají dle počtu turbín různý počet podřízených pracovníků. Jednu turbínu (fire squat type 4) má ve litel s maximálně čtyřiceti hasi či. S dvěma turbínami (fire squat type 3) má velitel 40–80 hasičů, se třemi turbínami (fire squat type 2) má 80–120 hasičů a se čtyřmi tur bínami má velitel typu 1 (fire squat type 1) více než 120 hasičů. Kromě pracovních povinností si studenti během své stáže uži li i volný čas. V doprovodu za městnance pořádající agentury cestovali po okolních městech a výletech. Navštívili mimo jiné i Lisabon a město Sintra v distrik tu Lisabon, ve kterém si prohléd li honosné paláce a další kulturní památky.

hojení ran

florence 12/15

Využití medu

v léčbě chronických ran

Léčba chronických ran je vždy velice složitou a většinou také zdlouhavou záležitostí. Je náročná na čas, úměrně s časem stoupá i spotřeba léčiv a zdravotnického materiálu. Dlouhodobé hojení ovlivňuje psychiku nemocného a může být důvodem sociální izolace.

du hojení ran vcelku pozapomnělo. Mezi účinky medu, které se uplat ňují v léčbě ran, patří zejména osmóza, působení peroxidu vodíku a kyselost.

Bc. Leona Dragounová, soukromá interní ambulance Slaný Mgr. Renata Vytejčková, Ústav ošetřovatelství, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze MUDr. Václav Dragoun, nemocnice Slaný, vedoucí lékař Oddělení ošetřovatelské péče

Osmóza

lhkým hojením ran se dnes zabývá spousta fi rem. Jejich moderní ob vazové prostředky bývají často velmi drahé a spotřeba těch to produktů při hojení chronických ran je enormní. Potřebovali jsme vytipovat způsob, který by byl lev ný, přitom účinný, a zároveň by zkrátil dobu hojení na minimum. Naší snahou bylo i to, aby další ho jení rány probíhalo bez nově vznik lých komplikací a bez další nutnosti antibiotické terapie. To nás navedlo k myšlence, zda i v 21. století mají v hojení chronických ran místo tra diční, po staletí známé a cenově dostupné prostředky, jako je včelí med.

S ohledem na osmózu je potřeba zmínit, že med je v první řadě na sycený roztok dvou monosacha ridů. Tato směs má nízkou vodní aktivitu; většina vodních molekul je vázána cukry a jen zbývající jsou k dispozici pro mikroorga nismy. Vzhledem k nízkému po čtu volných molekul vody nemají mikroorganismy vhodné podmínky k množení.

Peroxid vodíku Při použití medu jako tekutého ob vazu rány je peroxid vodíku produ kován smísením s tělesným potem. Výsledkem tohoto procesu je, že peroxid vodíku se pomalu uvolňuje a pracuje jako antiseptikum. Na roz díl od 3% lékařského roztoku jeho pomalé uvolňování nezpůsobuje poškození okolní tkáně.

Známé účinky medu

Kyselost

Med byl znám už ve starověkém Egyptě. Je tedy osvědčený tisíci letími. Je zajímavé, že v moderní přetechnizované medicíně se na med jako levnou a účinnou meto

Běžně se pH medu pohybuje mezi 3,2 a 4,5. Tento relativně vy soký stupeň kyselosti zabraňu je r ůstu bakterií způsobujících infekci.

Cíl práce Cílem práce bylo ověřit účinnost pří rodního medu, nikoliv farmaceuticky upraveného, ale kvalitního přírod ního pasterizovaného, pořízeného přímo od včelaře. Dalším cílem bylo porovnat finanční náklady při použi tí přírodního medu a při použití běž ných obvazových materiálů. Před pokládali jsme, že hojení ran pomocí medu bude rychlejší a levnější.

Organizace výzkumu Výzkumu předcházelo nastavení metodologie, získání souhlasu ve dení nemocnice, souhlasného sta noviska etické komise nemocnice ve Slaném a v neposlední řadě sou hlasů samotných pacientů. Výzkum trval tři měsíce. Během této doby jsme zdokumentovali hojení defek tů celkem u čtyř pacientů (tabul ka 1). Šetření proběhlo na Oddělení ošetřovatelské péče v nemocnici ve Slaném.

Výběr vzorku pacientů Výběr vzorku pacientů byl záměrný. Byli vybráni ti pacienti, kteří měli jeden defekt větších rozměrů nebo více srovnatelných chronických de fektů. Vzhledem k tomu, že na hoje ní rány se podílí celá řada faktorů, snažili jsme se zajistit validitu šet ření tak, že jsme vybrali pacienta, který měl dva defekty, anebo jsme

Studie č. 1 č. 2

Pacientovy iniciály

Pohlaví

Věk

Počet defektů

Lokalizace

Celková doba léčby – med*

Celková doba léčby – ostatní prostředky*

LDK 6 10 Hýždě 12 37 LDK 64 – č. 3 M. M. žena 77 2 PDK – 112*** č. 4 V. T. žena 94 1 Hýždě 22 22 L bok 14 – č. 5 D. V. žena 87 2 P lopatka – 14 * uvedeno ve dnech, ** uvedeno v korunách českých, *** léčba zahájena ještě na předchozím oddělení

D. K.

žena

Cena léčby – med**

Cena léčby – ostatní prostředky**

2,76 7,44 23,03

71,80 260,91

13,64 45,78

666,88 199,76 217,14

foto: Profimedia

Tabulka 1 Přehled respondentů

hojení ran

Graf 1 Celkový čas hojení defektů (uvedeno ve dnech)

Graf 2 Finanční náklady na hojení defektu (uvedeno v Kč)

med běžný materiál 112 64 37 6 10 studie č. 1

22 22

12 studie č. 2

studie č. 3

studie č. 4 (úmrtí)

14 14 studie č. 5 (úmrtí)

jeden defekt pomyslně rozdělili na dvě části s tím, že na jednu polovinu defektu byl použit med a druhá část byla léčena s pomocí tradičních materiálů. Naší snahou bylo zajistit požadavek „jeden pacient = srovna telné vnitřní faktory“. Do výzkumu byl zařazen takový pacient, u které ho jsme na základě studia anamné zy nepředpokládali alergii na med. Z technik výzkumu bylo použito pří mé pozorování – vzhled defektů byl mapován prostřednictvím fotodo kumentace a byl proveden násled ný popis hojení rány. Průzkum byl uskutečněn na vzorku čtyř pacien tek ve věku 77 až 94 let.

Metodologie výzkumu Pacientům, kteří souhlasili s výzku mem, jsme podali lžíci medu per os, abychom zjistili, zda nejsou alergič tí na med. Zkoušku lze provést také tak, že na kůži přiložíme med a ne cháme ho působit 24 hodin. Po se jmutí zjistíme, jak pacient medové obklady snáší. U vytipovaných seni orů s jedním nebo více chronickými defekty, kteří vyslovili souhlas s léč bou ran pomocí medu, byly prová děny převazy rány denně. Porovná vali jsme léčbu u jednoho pacienta na jednom nebo více defektech. V případě jednoho defektu byl ten to defekt viditelně rozdělen na dvě části. Na jednu byl aplikován med a na druhou běžné léčebné pro středky používané na našem oddě lení (např. jodové preparáty, mastný tyl, sterilní mulové krytí). V případě dvou defektů byl na jeden aplikován pasterizovaný med a na druhý běž né léčebné prostředky. Během celé léčby byla prováděna fotodokumen tace a průběh převazu byl zazna menáván do zvláštního převazové ho listu. Celkem jsme tedy hojili pět defektů pomocí medu a pět defektů pomocí běžně používaných obvazo vých prostředků.

dny 160 140 120 100 80 60 40 20 0

med běžný materiál 666,88

260,91

2,76

71,8

studie č. 1

7,44 studie č. 2

217,14

199,76 23,03 studie č. 3

V průběhu studie bylo sledová no množství medu i ostatních lé čebných přípravků aplikovaných na ránu, abychom mohli porovnat též cenu léčby. Ostatní obvazový mate riál (mulové čtverce, mastný tyl, ná plast, obinadlo) byl používán v obou případech stejně. V číselné kalkula ci se jejich cena nepromítne. Na začátku léčby jsme pomocí zvážení stanovili jednu dávku lé čiva – medu nebo jiných léčivých přípravků. Pokud se defekt zmenšo val, počítali jsme v cenové kalkulaci s touto dávkou. Zvětšoval-li se de fekt, provedli jsme během sledová ní více vážení a jednotlivou dávku jsme vypočítali průměrem.

Zhodnocení výsledků Po skončení léčby jsme porovnali délku hojení u obou použitých pro středků. Výsledky byly velmi přízni vé. Ve třech případech došlo k rych lejšímu hojení při použití medu (graf 1). Hojení proběhlo bez kom plikací. Ani v jednom případě neby lo nutné přistoupit k léčbě antibio tiky. Ani v jednom případě nebyla doba hojení pomocí medu delší než při použití běžných obvazových ma teriálů. Ve dvou případech ke zho jení nedošlo a sledování bylo ukon čeno, neboť během studie došlo ke zhoršení zdravotního stavu a úmr tí pacienta. Ani v jednom z těchto dvou případů pacientek nedošlo ke komplikacím v souvislosti s chronic kým kožním defektem a úmrtí byla v jiných příčinných souvislostech. Velmi ilustrativní byl případ pa cientky po amputaci palců na dol ních končetinách. Pacientka byla nejprve léčena na chirurgickém oddělení a k nám přeložena až po amputaci druhého palce. Vzhledem k tomu, že jsme znali data amputa cí, bylo možné vypočítat délku léčby pomocí medu a jiných prostředků. Léčba pomocí medu byla v tomto

13,64 studie č. 4 (úmrtí)

45,78 studie č. 5 (úmrtí)

Kč 800 700 600 500 400 300 200 100 0

případě kratší o 48 dní, což mělo velmi příznivý účinek na psychiku pacientky. Tento výsledek v délce hojení defektu byl nejvýraznější. Ve všech sledovaných případech byla léčba pomocí medu mnohonásobně levnější (graf 2). Finanční položky vynaložené na med jsou v součas ných podmínkách našeho zdravot nictví zanedbatelné.

Kazuistika Pro ilustraci efektu hojení a finanční nákladovosti uvádíme jednu z vy braných kazuistik.

Osobní anamnéza Pacientka D. K., rok narození 1928. Byla přijata na oddělení v roce 2005. V osobní anamnéze je hy pertenze, st. p. TEP pravého kyčle 1988, 2005 provedena extrakce TEP coxae, spongioplastika a im plantace spaceru, ateroskleróza univ. – TIA s vertigem a přechod nou hemiparézou pravé horní kon četiny 2002, st. p CMP s levostran nou hemiparézou, homogenní stru ma dle ultrazvuku v roce 2002, leh ká smíšená hyperlipoproteinémie, st. p. borrelióze před lety, st. p. ope raci katarakty vpravo. Alergologic kou anamnézu neguje. Trvale užívá Plendil 5 mg tbl 1-0-0 (vazodilatan cia) a Novalgin 500 mg tbl 1-0-1 (analgetika dle intenzity bolesti).

Aktuální stav nemocného Pacientka je ležící, v důsledku CMP ochrnutá na levou polovinu těla. Je zcela závislá na ošetřujícím perso nálu. Vyjadřuje se velmi obtížně, ko munikace s ní je velmi náročná. Pří jem stravy a tekutin obstarává též personál. Pacientka je inkontinentní a jsou u ní používány inkontinenč ní pleny. Velmi dobrá je spolupráce s rodinou, která se snaží podílet na rehabilitaci. U této pacientky se sle dovalo hojení dvou kožních defektů.

hojení ran

florence 12/15

Obr. 2 Šestý den léčby defektů na hýždích

Obr. 3 Devátý den léčby defektů na hýždích Obr. 4 Třináctý den léčby defektů na hýždích

Obr. 5 Třicátý osmý den léčby defektů na hýždích

Defekt č. 1

Defekt č. 2

Dva defekty lokalizovány v oblasti hýždí. Průběh hojení je ilustrován na fotografiích 1–5. 1. den léčby Na levý defekt aplikován med, na pravý hydrogelové krytí v podobě náplasti (obr. 1). 6. den léčby Na levý defekt aplikován med. Vzhledem k tomu, že použití hydro gelového krytí se v této oblasti těla neosvědčilo (u pacientky jsou po užívány pleny a hydrogelové krytí nevydrželo na stejném místě po dobu 48 hodin, jak bylo doporučo váno výrobcem), bylo třeba prová dět převazy obou defektů jednou za 24 hodin. Místo hydrogelového krytí byla použita mast s povidon -jódem, hydrogel a sekundární kry tí (obr. 2). 9. den léčby Na levý defekt aplikován med. Na pravý defekt mast s povidon-jódem, hydrogel a sekundární krytí (obr. 3). 13. den léčby Levý defekt zhojen. Na pravý defekt mast s povidon-jódem, hydrogel a sekundární krytí. Lehce krváce jící po odstranění původního krytí (obr. 4). 38. den léčby Pravý defekt zhojen za dobu 38 dní pomocí běžně dostupných pro středků (obr. 5).

Levá noha – pacientka si opakova ně sedřela kůži na holeni levé nohy. Než se podařilo defekt zhojit, došlo opakovaně ke zranění, přestože byl defekt obvazován. 1. den léčby Na pravou polovinu aplikován med, na levou polovinu aplikována mast s povidon-jódem, hydrogel a sekun dární krytí (obr. 6). 4. den léčby Na pravou polovinu aplikován med, na levou polovinu aplikována mast s povidon-jódem, hydrogel a sekun dární krytí (obr. 7). 6. den léčby Pravá polovina, na kterou byl apliko ván med, je zhojena. Na levou polovi nu aplikována mast s povidon-jódem, hydrogel a sekundární krytí (obr. 8). 10. den léčby Defekt na bérci je zhojen (obr. 9).

Shrnutí

Diskuze

V oblasti hýždí byly dva defekty typu decubitus. Levý defekt byl ho jen za aplikace medu a sekundární ho krytí. Na pravý defekt byla apli kována mast s povidon-jódem, hyd rogel a opět sekundární krytí. Levý defekt byl zcela zhojen třináctý den léčby. Pravý defekt se hojil po dobu třiceti osmi dní (graf 3). Porovná ní finanční nákladovosti ilustruje graf 4.

V průběhu šetření se jako největ ší problém ukázalo nalezení vhod ného kandidáta. Vzhledem k tomu, že v dnešní době je naprosto sa mozřejmé používat antidekubitál ní pomůcky, se nám pacienti např. s dekubity hledali obtížně. Pomůcek je dostatek a používají se hlavně v prevenci dekubitů. Pacientů, kteří mají dekubity, tak není mnoho. Ne vyhovující byli též nemocní s příliš

Graf 3 Celková doba léčby defektu v oblasti hýždí (uvedeno ve dnech) med jiná léčiva 38

Shrnutí Defekt na bérci byl rozdělen na dvě poloviny. Levá část byla hojena po mocí masti s povidon-jódem, hyd rogelem a překryta sekundárním krytím. Tato levá část byla zhojena za deset dní a náklady činily zhruba 72 Kč. Na pravou část defektu jsme použili pasterizovaný med. Část defektu, kde jsme použili med, byla zhojena za šest dní a s celkovým ná kladem 2,80 Kč (graf 5 a 6).

Graf 4 Celkové finanční náklady užité při léčbě defektu v oblasti hýždí (uvedeno v Kč) dny 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

med jiná léčiva 260,91

7,44

Kč 300 270 240 210 180 150 120 90 60 30 0

foto: Leona Dragounová

Obr. 1 První den léčby defektů na hýždích

hojení ran

Obr. 6 První den léčby defektů na bérci

Graf 5 Celková doba léčby defektu (uvedeno ve dnech) med jiná léčiva

Obr. 7 Čtvrtý den léčby defektů na bérci

10 6

Obr. 8 Šestý den léčby defektů na bérci Obr. 9 Desátý den léčby defektů na bérci

Graf 6 Náklady na léčbu defektu (uvedeno v Kč) med jiná léčiva

71,8

2,76

malými defekty, které nebylo mož né pomyslně rozdělit. Vzhledem k tomu, že výzkum probíhal pouze po dobu tří měsíců, se nepodařilo vytipovat vhodného muže a mezi respondenty byly samé ženy, což asi výsledek šetření neovlivnilo. Jistě lze namítnout, že přípravky s medem jsou běžně vyráběny far maceutickými společnostmi. Vzhle dem k tomu, že většinou obsahují i příměsi jiných látek než medu, je zde zvýšené riziko alergické reakce. Porovnali jsme cenu jednoho z me dových přípravků, který byl farma ceuticky upraven. Jeho cena oproti medu je 88× vyšší!

Závěr Léčba ran pomocí medu má velmi dlouhou historii a velmi dobře se osvědčila. Když jsme začali aplikovat med na rány u vybraných pacientů, neměli jsme ani tušení, jak moc bude jeho použití úspěšné. Rány se ve vět šině případů hojily za kratší dobu. Ke

dny 14 12 10 8 6 4 2 0

komplikacím v souvislosti s hojením rány nedošlo ani v jednom případě. Ani v jednom případě nebylo nutné nasadit pacientkám antibiotickou léčbu. U dvou nemocných ke zhoje ní nedošlo. Je třeba dodat, že u pa cientek došlo k rychlému zhoršení zdravotního stavu zapříčiněnému jejich chorobami, což jsme při jejich zařazení do výzkumu nepředpoklá dali. Rány jsme nedokázali zhojit ani s pomocí medu, ani s pomocí jiných léčebných prostředků. Můžeme tedy říci, že hojení pomocí medu je ve většině případů rychlejší. V žádném případě doba hojení pomocí medu není prodloužena oproti hojení za použití ostatních materiálů. Ve všech případech, kdy jsme léčili rány po mocí medu, byla léčba jednoznačně mnohonásobně levnější. Tento text vznikl na základě zpra cování bakalářské práce. Nelze ne zmínit, že tuzemských výzkumných prací ošetřovatelského zaměření, které by nesly známky podkladů pro praxi založenou na důkazech, není mnoho. Jako příčinu vidíme nedo statek finančních prostředků, které by podpořily často silnou motivaci studentek sester pro získání zajíma vých výsledků studií, které by byly oporou pro ošetřovatelskou praxi. Berme tuto studii na malém vzorku pacientů jako prvotní, ale prokazují cí, že v současné době šetření lze vy užít med jako základní léčebný pro středek k léčbě ran s prokazatelným efektem pro hojení.

Kč 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Více o autorech: Bc. Leona Dragounová 1987: ukonč. Gymnázium Slaný; 1996: ukonč. SZŠ Kladno; 2002: ukonč. PSS pro obor Interna – IPVZ Brno; 2013: ukonč. Bc. studium, 3. LF UK Praha – obor Ošetřovatelství;1996: Nemocnice Slaný – oddělení interny, sestra na lůžkovém oddělení; 2000: Nemocnice Slaný – interní ambulance; 2006: Nemocnice Slaný – oddělení ošetřovatelské péče; od 2014: Soukromá interní ambulance, Slaný

MUDr. Václav Dragoun 1978: ukonč. Gymnázium Slaný; 1984: ukonč. studium na 1. LF UK Praha; 1987: atestační zkouška v oboru Interna; 2004: atestační zkouška v oboru Nefrologie; od 1984: Nemocnice Slaný, lékař na interním oddělení; od 2004: Nemocnice Slaný, vedoucí lékař Oddělení ošetřovatelské péče

Mgr. Renata Vytejčková 2002: ukonč. SZŠ Beroun – Všeobecná sestra; 2005: ukonč. studium 3. LF UK – obor Všeobecná sestra; 2007: ukonč. studium 1. LF UK – obor Učitelství zdravotnických předmětů pro střední školy; 2013: ukonč. Certifikovaný kurz v prevenci a kontrole infekcí ve zdravotnických zařízeních; 2002–2006: Nemocnice Beroun, sestra u lůžka, chirurgické oddělení, LDN; 2006–2012: Ústřední vojenská nemocnice v Praze, sestra u lůžka, chirurgická klinika JIP, koronární jednotka; 2009–2011: pracovní stáže v zařízeních dlouhodobé péče Nizozemsko; od 2007: 3. LF UK, odborná asistentka Ústavu ošetřovatelství

zprávy našich partnerů / z konferencí

florence 12/15

navštívili jsme

nenechte si ujít

Deštné v Orlických horách 16.–17. 10. 2015

Hradec Králové 8. 12. 2015

Celostátní konference manažerek DP

PP4: Systémový přístup k traumatu

Praha, IKEM 27. 10. 2015

Praha 12. 1. 2016

Učíme se navzájem Praha, IKEM 30. 10. 2015

Aktivizační program pro seniory

Sestry, hybná síla změn Praha, Hotel Diplomat 5. 11. 2015

Derma 2015 Na konferenci Derma 2015 se v Praze diskutovalo nejen o dermatologii

„Chirurgie v dermatologii z pohledu všeobecné sestry“ zněl podtitul odborné konference DERMA 2015, která se konala ve čtvrtek 5. listopadu v pražském Hotelu Diplomat.

zapojen do práce regulační sítě EU (tzn. HMA, EMA a EK) i dal ších EU a mezinárodních struk tur a ve své činnosti zohledňuje zájmy všech zúčastněných stran, personální standardy a předvída telným způsobem vykonává své agendy. „SÚKL má čtyři odbor né sekce – sekci dozoru, sekci re gistrací, sekci cen a úhrad a sek ci zdravotnických prostředků,“ popsala Mgr. Storová. Na závěr své přednášky se zmínila i o lé cích a léčivých přípravcích, je jich charakteristice a legislati vě, která se k nim vztahuje. Pro více informací doporučila poslu chačkám podívat se na odkazy www.mzcr.cz – záložku „léky“, www.sukl.cz a www.olecich.cz. Druhou přednášku s názvem Aplikace kyselin na pleť – „che mický peeling“ přednesla Blan ka Štrychová z kožního oddělení Nemocnice Pardubického kraje, a. s. Chemický peeling je velmi stará metoda péče o pleť a vel mi účinná metoda k ovlivnění

stavu pleti. Spočívá v tom, že se do různé hloubky pokožky apli kuje chemická látka, která ji cíle ně podráždí. „Působením kyselin se odloučí povrchové vrstvy kůže a následuje proces hojení, kdy se odloučené buňky nahrazují nový mi. Pleť má po zhojení viditelně lepší strukturu, dochází ke zlep šení kvality elastických vláken, zvýšení hydratace a snížení pro dukce mazu,“ popsala přednáše

SÚKL vznikl v roce 1952, kdy byl vyčleněn z Státního zdravotního ústavu.

Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

jící. S kyselinami s vyšší koncen trací a nižším pH může pracovat pouze lékař, s kyselinami s kon centrací do 35 % a s vyšším pH lze pracovat i v kosmetických sa lonech. Platí zásada, že chemický peeling nikdy neaplikujeme bez prostředně na oční okolí a rty. Nejvhodnější doba k aplikaci je podzim a zima, tedy období, kdy nevystavujeme kůži slunečnímu záření. Chemický peeling je zaká záno použít u těhotných, kojících, lidí s autoimunitním onemocně ním, diabetem mellitem, při in fekcích herpes simplex (opary), při léčbě deriváty vitaminu A, při sklonu k tvorbě keloidních ji zev, k zesvětlování pigmentových névů a útvarů nejasného původu, při ozařování, po spálení pokožky sluncem či soláriem, při jakémko li akutním onemocnění. Vždy je důležité zeptat se pacientky, zda neužívá hormonální terapii, an tikoagulancia, imunosupresiva, zda nekouří a zda není po lase rové léčbě. O stávající situaci ve vzdělává ní NLZP pohovořila Bc. Iva Kubá tová, MSc., z POUZP a Bc. Alena Melničáková hovořila o nejčas tějších dermatologických pro blémech v ordinaci dětského chi rurga. Kromě bradavic se dětští chirurgové setkávají podle jejích slov nejčastěji s moluskami, névy, zarůstajícími nehty a hemangio my. MUDr. Petra Trojanová, Ph.D., se na závěr dopoledního bloku rozhovořila o asistenci při ko

fota: Magda Hettnerová

Magda Hettnerová, redakce Florence

Co potřebuje senior s poruchou paměti

Praha, MZ ČR 12. 11. 2015

KS na téma Systém prevence a léčby dekubitů v ČR

Dermatologické sestry se sešly v Praze na konferenci DERMA 2015

a úvod multioborové konference NLZP s ga rancí dermatologické sekce a sekce managementu POUZP přivítala účastnice jed natelka pořádající společnosti T.E.O. Consulting Zdena Sou kupová, která také uvedla první přednášející – zástupkyni ředi tele Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Mgr. Irenu Storo vou. Ta seznámila posluchačky s tím, co to SÚKL je, jaké má po slání, kompetence a organizační strukturu. „Dohled nad léčivými příprav ky u nás sahá až do roku 1918, kdy vznikl Ústav pro zkoumání léčiv,“ řekla na úvod Mgr. Sto rová. SÚKL pak vznikl v roce 1952, kdy byl vyhláškou minis terstva zdravotnictví vyčleněn ze Státního zdravotního ústa vu. Jeho kompetence vyplývají z požadavků zákona o léčivech č. 378/2007 Sb., ve znění poz dějších předpisů, a dalších práv ních aktů. Dnes je intenzivně

Ostrava-Poruba 20. 1. 2016

zprávy našich partnerů / z konferencí

rektivnědermatologických zákro cích. Ze zkušeností ze své praxe sestavila celou řadu pravidel, kte rá musejí sestry v jejím zařízení dodržovat. V prakticky zaměřené přednášce se zmínila například o tom, že je nepřípustné, aby se stra vodila svlečeného pacienta připraveného na zákrok přes or dinaci lékaře, aby v čekárně vy volávala pacienty jmény se slovy „Vy jdete na tu liposukci?“ apod.

Dále upozornila na nutnost doko nale odlíčit pacientky před zákro kem prováděným v obličeji, pro tože kromě infekce může hrozit i např. riziko traumatické tetováže z rozpuštěných barev apod. Při tom musí sestra pacientovi dů kladně vysvětlit, proč je tento po stup nutný, a v případě, že by měl pacient i přesto výhrady, musí in formovat lékaře. „Dalším pravi dlem je, že anestetický krém se

musí nanášet v tenké vrstvě pou ze na místa, kde bude prováděn zákrok. Není to krém na promazá vání!“ důrazně upozornila před nášející s tím, že správná komu nikace nejen s pacienty, ale i mezi personálem je absolutním zákla dem. V odpoledním workshopu pak přítomné naučila, jak správně odezírat z očí. Během odpoled ne zazněla ještě přednáška doc. MUDr. Jarmily Rulcové, CSc., na

téma acne vulgaris. Konala se i fi remní sympozia. Nedílnou součástí jednodenní multioborové konference, která by se měla konat i v příštím roce, byly i prezentace firem v předsálí konferenční místnosti. Další mul tioborové konference pro NLZP, které pořádá společnost T.E.O. Consulting, s. r. o., naleznou zá jemci na webových stránkách www.teoconsulting.cz.

chače na konferenci s názvem Budoucnost komunitní péče v ČR, která se konala ve dnech 23.–24. listopadu 2015 v Brně. V druhé přednášce pak hovořila o stálých chybách žadatelů o re gistraci, o podmínkách zápoč tu výkonu povolání a o tzv. malé novele zákona č. 96/2004 Sb. Připomněla také nutnost včas ného podání žádosti o prodlou žení registrace. Poté následovaly přednáš ky, které připravily kolegyně z agentur domácí péče, např. Mgr. L Koppová, D. Walachová, MEDICA, Třinec – Příklad dobré spolupráce ADP s poskytovateli sociálních služeb, Mgr. L. Geissle rová, ADP Praha 6 – Součas né problémy agentury domácí péče, Mgr. E. Černá, Farní chari ta Praha 4 – Moje putování so ciální džunglí či Mgr. L. Brožko

vá, ADP Lovosice – Zdravotně sociální služby v terénu. Sdělení byla velmi zajímavá, profesionál ní a vesměs přinášela informace o propojenosti zdravotních a so ciálních problémů našich nemoc ných v domácí péči. Vedle těchto sdělení byl do statek času i na informace před sednictva sekce o posledních novinkách – jednání s pojišťov nami, jednání s prezidiem ČAS a dalších aktivitách předsednic tva sekce DP. Z konference jsme odjížděli s nadějí, že se podaří vytvořit jednotný hlas sester do mácí péče, že se dokážeme pre zentovat jako důležitá odbornost v současném systému zdravot nictví a že se nenecháme ovliv nit mocnou skupinou velkých poskytovatelů zdravotních slu žeb. Všem organizátorům akce děkujeme.

V Deštném se konala konference manažerek domácí péče Milica Sklenčková, Sekce domácí péče ČAS

Celostátní konference manažerek domácí péče se konala ve dnech 16.–17. října 2015 v Deštném v Orlických horách. Dvoudenní jednání probíhalo v příjemném prostředí Alfa Resortu. Konference byla plně obsazena účastníky ze všech koutů republiky.

účastnily se nejen mana žerky a manažeři domá cí péče, ale i další sestry z tohoto oboru. Hosty konferen ce byly Mgr. Ilona Antoníčková, která přijala pozvání za prezi dium ČAS, NCO NZO zastupova la PhDr. Michaela Hofštetrová -Knotková. Z přednášejících byli hosty prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc., vedoucí Centra pro výzkum a vývoj LF UK a FN Hradec Krá lové, Ing. Luděk Ogoun ze spo lečnosti Hartmann-Rico a. s. a kriminalista Milan Jurča. Ten hovořil o účincích omamných a psychotropních látek a jejich příznacích. Ve své přednášce nám přiblížil problematiku drog a své osobní i teoretické závěry prokládal konkrétními příklady z praxe. Hovořil o všech katego riích drog, způsobech jejich uží vání, projevech abúzu i o znám kách předávkování. Nezapomněl ani na jejich rizika u dětí i u řidi čů za volantem. Prof. MUDr. Z. Zadák, CSc., hovořil o klinické výživě v do mácí péči. Mluvil o křehké po pulaci, kategoriích malnutrice ve stáří a o rizicích mortality v důsledku malnutrice, zejmé na při hospitalizacích. Hlad je silné imunosupresivum a při

polymorbiditě, polypragmazii v terapii a vlivech zevního pro středí je velkým rizikem. Apelo val i na nutnost registrace nu tričního stavu nemocného s tím, že je třeba vzít v potaz, že ani domácí prostředí nezaručuje kvalitní výživu. O systému vzdělávání a re gistru pracovníků nelékařských zdravotnických oborů v NCO NZO hovořila PhDr. M. Hofšte trová-Knotková. V první před

Hlad je silné imunosupresivum a při polymorbiditě, polypragmazii v terapii a vlivech zevního prostředí je velkým rizikem. nášce nás seznámila s projek tem „Systém vzdělávání v ko munitní péči a zajištění kvality poskytované zdravotní péče“, který je spolufinancován z pro středků ESF a v současné době vrcholí. Hovořila o klíčových ak tivitách projektu, seznámila nás s jeho výstupy a informovala nás i o průběhu stáže v Nizozem sku. Na závěr pozvala poslu

Kulatý stůl na téma Systém prevence, sledování a léčby dekubitů v ČR Mgr. Alice Strnadová, MBA, ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání MZ ČR, hlavní sestra ČR

Dne 12. listopadu 2015 se pod záštitou hlavní sestry Ministerstva zdravotnictví České republiky uskutečnil již třetí Kulatý stůl k problematice prevence, sledování a léčby dekubitů v ČR. Akce se konala u příležitosti Světového dne STOP dekubitům, který je vyhlášen Evropským poradním panelem pro otázky dekubitů (EPUAP) na každý třetí čtvrtek v měsíci listopadu, aby se zviditelnila závažnost problému zasahujícího nejen oblast zdravotnictví.

ekubity se dotýkají velké části hospitalizovaných pacientů, ale též klien tů v sociálních službách a osob, o které je pečováno ve vlastním sociálním prostředí. Ačkoli se údaje mohou lišit podle typu po skytovatele zdravotních služeb a skladby pacientů, jejich počty podle údajů ÚZIS dosahují de setitisíců ročně a prevalenční šetření Národního referenčního centra (NRC) uvádí roční výskyt 2,8 % až 5,1 % hospitalizovaných pacientů, z Národního registru hospitalizovaných lze identifi kovat 1,2 % pacientů s dekubity ročně. Oba zdroje však mají své limity vzhledem k počtu sledova ných nemocnic a způsobu sledo vání a záznamu dekubitů. Cílem kulatého stolu bylo in formovat odbornou i laickou ve řejnost, jak probíhá implementa ce doporučení EPUAP, a diskuto vat o návrhu národní strategie v oblasti prevence, sledování vý skytu dekubitů a jejich ošetřová ní v České republice. Na setkání zaznělo, jakými ak tivitami podporuje Česká repub lika již čtvrtý Světový den STOP

dekubitům, který v letošním roce připadal na 19. listopadu s mot tem „Váš hlas pro prevenci dekubitů“. Cílem kulatého stolu bylo nejen připravit náměty a aktivity ke Světovému dni „STOP dekubi tům“, ale vyzvat všechny zainte resované strany k většímu zvidi telnění této problematiky a více se přiblížit laické veřejnosti. Ke kulatému stolu byli pozvá ni zástupci odborných a profes ních organizací, Ústavu zdravot nických informací a statistiky, Národního referenčního centra, poskytovatelů zdravotních slu žeb, vzdělávacích institucí, zdra votních pojišťoven, zástupci pod niků, lékárenství i novináři. Hlavní sestra MZ ČR Mgr. Alice Strnadová, MBA, zhodno tila plnění závěrů a doporučení z předcházejících jednání, pře dala přítomným překlad nej novějších doporučení EPUAP, která jsou založena na vědecky podložených informacích. Do poručení je určeno pro využi tí v praxi i ve výuce. Jelikož se klade velký důraz na vzdělává ní zdravotnických pracovníků, byla provedena analýza vzdě

florence 12/15

lávacích programů 14 akredi tovaných certifikovaných kur zů v porovnání s doporučením EPUAP. Byla zjištěna jejich in konzistence, a proto bude třeba vypracovat vzorový vzdělávací program. Dalším krokem, který by měl podpořit dobrou praxi v prevenci a péči o dekubity, je vyhlášení nového resortně bez pečnostního cíle, uveřejněného ve Věstníku částka 16/2015. Vý znam resortně bezpečnostních cílů odůvodnila Mgr. Milena Kal vachová, vedoucí oddělení kva lity MZ ČR, a upozornila na sku tečnost, že zavedení těchto cílů jako povinného plnění minimál ních požadavků kvality a bez pečí je vysoce efektivní. Dalším krokem ke zvyšování povědo mí o dekubitech bylo vytvoření portálu www.dekubity.eu, který představila PhDr. Michaela Hof štetrová-Knotková, uvedla fakta o „návštěvnosti“ portálu a mož nostech jeho využívání nejen zdravotnickými pracovníky. Prezentace Mgr. Kajetány Tern bachové za NRC a doc. PhDr. An drey Pokorné, Ph.D., za ÚZIS uká zaly, že existující dvoukolejnost ve sledování výskytu dekubitů bude zřejmě ještě několik let pokračo vat; údaje, které nám obě institu ce poskytují, je nezbytné správně interpretovat a vykazovaná čísla nelze považovat za skutečný vý skyt dekubitů v České republice, ale počet evidovaných případů.

Počet nemocnic zapojených do Světového dne STOP dekubitům každým rokem stoupá. Zástupci poskytovatelů zdra votních služeb (FN Plzeň, FN Hradec Králové, Ústřední vo jenská nemocnice v Praze, FN v Motole, FN Olomouc a FN Os trava) představili vlastní aktivity na podporu Světového dne STOP dekubitům. S potěšením lze kon statovat, že počet zapojených ne mocnic každým rokem stoupá. Aktuálně pro letošní rok se k ak tivní účasti přihlásilo 16 posky tovatelů zdravotní péče. Do debaty o podpůrných ak tivitách ke Světovému dni STOP dekubitům se zapojili i zástupci podniků, zazněly nové myšlenky, jako je správný postup při pře

nášení a posouvání pacientů na lůžku, edukace zdravotnických pracovníků, jak chránit vlastní zdraví, nabídka edukačních ma teriálů i zajištění vyškolených odborníků pro pomoc poskyto vatelům péče a zdravotnickým zařízením ve vzdělávání. Diskuze přinesla mnoho dalších podnětů a závěrem se účastníci shodli na společném prohlášení: → Vzdělávání všech zaintereso vaných zdravotnických pra covníků i vzdělavatelů v no vých trendech prevence, hod nocení stupňů a léčby dekubi tů je klíčové – chceme kompe tentní zdravotnický personál, vzdělávací aktivity musejí být zaměřeny nejen na ošetřova telskou péči. Pro vzdělávání zdravotnických pracovníků je vhodné využívat osvědčené e-learningové kurzy. → Vybavení pracovišť – všude, kde jsou hospitalizováni riziko ví pacienti, musí být odpovída jící vybavení zdravotnickými prostředky – právo pacienta na adekvátní péči. → Odpovídající počet a skladba ošetřovatelského personálu – požadavek legislativy na zajiš tění kvality a bezpečí poskyto vaných služeb je jednou z po vinností poskytovatelů. → Úhrada účinných preventiv ních opatření včetně edukace. → Hygiena – klást důraz na za jištění hygienických opatření a prevenci přenosu infekcí, a to i v podmínkách domácí péče. → Podpora podniků – všemi do stupnými prostředky budou podporovat vzdělávací akti vity včetně laické veřejnosti a podílet se i nadále na rozvo ji zdravotnických prostředků pro prevenci a léčbu dekubitů ve spolupráci s poskytovateli zdravotních služeb. → Evidence dekubitů – správce zdravotnického informačního systému bude rozvíjet přimě řené nástroje pro sběr dat. Do evidence dekubitů zapojit také segment primární péče. → Mezinárodní spolupráce – vy užívat portál dekubity.eu i pro sdílení dat o výskytu dekubi tů v jiných zemích, uskuteč nit konferenci s mezinárodní účastí u příležitosti Světového dne STOP dekubitům v roce 2016.

foto: archiv

zprávy našich partnerů / z konferencí

VFN v Praze uspořádala kurz pro lékárníky a farmaceutické asistenty o hojení ran Magda Hettnerová, redakce Florence

Pro všechny lékárníky a farmaceutické asistenty byl určen garantovaný kurz České lékárnické komory s názvem Hojení ran – Krycí materiály z pohledu lékárníka a farmaceutického asistenta, který v sobotu 14. listopadu 2015 pořádala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN).

elkem 24 lékárníků a far maceutických asistentů uvítala v úvodu seminá ře vedoucí odboru vzdělává ní VFN Mgr. Zuzana Máchová a odborná garantka vzdělávání NLZP VFN PhDr. Dagmar Ško chová, MBA. Ta se ujala i teore tického úvodu, v němž přítomné seznámila s definicí a rozděle ním ran. Akutní rány se dělí dle původu na rány původu mecha nického, termického, chemic kého a radiačního. Dle hloubky a rozsahu je dělíme na povrcho

vé a hluboké a dále na jednodu ché, komplikované a penetrují cí. „Mezi chronické rány řadíme bércové vředy, proleženiny, dia betickou nohu, komplikovaně se hojící pooperační rány a nádory s vředovým obsahem,“ uvedla PhDr. Škochová. Dále se zmí nila o hojení per primam a per secundam a o faktorech, které hojení ovlivňují. Posluchače se známila i s klasifikací ran, jednot livými fázemi hojení a nejčastěj šími chybami a omyly, k nimž při ošetřování ran dochází.

Další blok přednášek patřil Mgr. Markétě Koutné z KARIM a Interního oddělení Strahov VFN v Praze. Její sdělení se za měřila na ošetření drobných poranění, vhodné přípravky na léčbu dekubitů a metody kom prese. U problematiky dekubitů zmínila na úvod, že od loňské ho roku byla v doporučeních E PUAP změněna klasifikace dekubitů a k dosud používaným čtyřem stupňům přibyly další dva – neznámá hloubka poško zení a hloubku poškození nelze hodnotit. Ve svém posledním sdělení se zabývala metodami komprese. Indikací ke kompre si dolních končetin je bérco vý vřed žilní a tepenné etiolo gie, lymfedém, flebotrombóza včetně její prevence a stavů po zhojené flebotrombóze a trom boflebitida a stavy po zhojené tromboflebitidě. Naopak kon traindikací je dekompenzova ná srdeční insuficience, septic ká flebitida a hluboká žilní nebo tepenná trombóza. Představi la i krátkotažná, střednětažná a dlouhotažná obinadla a upo zornila na fakt, že obinadla by

se měla prát pouze ručně v mý dlové vodě, jinak ztratí svou pružnost. Na příkladech pak ukázala zásady správné kom presivní bandáže a nejčastější chyby, k nimž při bandážování dochází. Dopolední blok uzavírala sdě lení Mgr. Kateřiny Čurdové, která hovořila o ranách z pohledu chi rurgické sestry, využití oplacho vých roztoků a o péči o poope rační jizvy. V odpoledním bloku zaznělo sdělení MUDr. Martiny Žemličkové týkající se rozdělení dermatologických extern a pro blematiky kontaktních alergií a přednáška Naděždy Polincové, která se věnovala předepisování prostředků pro vlhké hojení ran, onkologickým ranám a ošetření rány a jejího okolí s praktickými ukázkami. Pilotní projekt měl mezi po sluchači velký ohlas, proto by VFN v Praze chtěla podobný se minář uspořádat i v příštím roce. Vedle toho pořádá semináře pro své zaměstnance – farmaceu ty a farmaceutické asistenty, z nichž další bude zaměřen na kompenzační pomůcky.

INZERCE

Předplatné do divadel ABC a Rokoko se spoustou výhod a nejlepšími cenami!

www.MestskaDivadlaPrazska.cz

zprávy našich partnerů / z konferencí

Za prezidium ČAS Mgr. Nina Müllerová, Mgr. Veronika Di Cara

„Sestry, hybná síla změn. Efektivita nákladů a péče“ byl podtitul podzimní konference prezidia České asociace sester (ČAS), která se konala v pátek 30. října 2015 v Kongresovém centru IKEM.

o Prahy přijely nejen všeobecné sestry z celé republiky, ale i další ne lékařští zdravotničtí pracovníci (NLZP), které tato profesní orga nizace sdružuje. Ačkoli byl pátek a řada z nás si brala dovolenou, více než 260 účastníků zaplnilo přednáškový sál do posledního místa. Odborný program byl lákavý nejen zajímavými přednáškami, ale i příslibem účasti poslan ců MUDr. Davida Kasala a Mgr. Jany Pastuchové, kteří měli pro mluvit na téma „Vzdělávání ses ter a jejich role v systému zdra votních služeb – poslanecká vize“. Jaké bylo zklamání, když musela prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochmanová, MBA, oznámit, že poslanci, kteří se podílejí na koncepci budoucího vzdělávání všeobecných sester, se nedostaví. Atmosféra v sále se změnila, přítomní projevo vali nevoli a absenci poslanců vnímali jako projev neúcty, ať už byly jejich důvody jakékoliv. Pre zidium ČAS se proto rozhodlo na tento poslanecký přístup písem ně reagovat. Úvodní přednáška odborného programu patřila MUDr. Jaromí ru Matějkovi, Ph.D., Th.D., z Ústa

vu etiky 3. LF UK a členovi etické komise Ministerstva zdravotnic tví ČR. Byla zaměřena na etické poradenství, které řečník před stavil jako novou službu v čes kém zdravotnictví. V praxi se stá le častěji setkáváme s dříve vy sloveným přáním pacienta, kte rý si v případě, že bude „bezna dějně nemocný“, nepřeje určité chirurgické zákroky, které by jen prodlužovaly proces jeho umí rání. Poskytnutí informovaného souhlasu se tak může přenést na jeho blízké, kteří respektují jeho přání. Co však dělat, když je šan ce na život a uzdravení? Právě zde může sehrát svou roli etické poradenství, které pomůže řešit eticky nejasné a komunikačně nepřehledné situace související s poskytováním zdravotní péče. MUDr. Matějka ve své přednášce dále uvedl, jaká je situace v etic kém poradenství ve světě, jaké jsou jeho formy a role v nemoc nici – kdy je třeba etické konzi lium požadovat a kdo je může žá dat. V následné diskuzi zazněla například otázka, jaké existují studie, které potvrzují větší spo kojenost personálu, pokud je tato služba v nemocnici poskytována. Transplantační program v ČR a roli transplantačního koordiná

O aktuální situaci v ČAS referovala její prezidentka PhDr. Martina Šochmanová, MBA (druhá zleva)

tora představila ve své přednáš ce Mgr. Monika Horáčková. Ob jasnila nejen, jak je vedena čeka cí listina na transplantaci, rozdě lení dárců orgánů, legislativní za bezpečení transplantačního pro gramu či princip předpokládané ho souhlasu s darováním orgánů, ale zaměřila se i na mýty kolem dárcovství. „Do jednoho procesu transplantace je zapojeno osm desát lidí a ze strany Koordinač ního transplantačního střediska proběhne kolem čtyř set telefon ních hovorů,“ upozornila. Zmínila i skutečnost, že indikační kritéria pro odběry orgánů se rozšiřují a od 1. ledna 2016 bude za každý odebraný a využitý orgán platit nový signální kód pro poskyto vatele zdravotních služeb, kde odběr proběhne. V následné pauze se účastníci konference v sále vystřídali s de legáty fóra ČAS, jejichž úkolem bylo schválit nové stanovy a dal ší navazující dokumenty. Změna dokumentů byla nutná vzhledem k účinnosti nového občanského zákoníku. Nové prezidium musí předložit základní dokumenty

Otázkou zvýšení prestiže sesterského povolání či kompetencí sester se zabývají odborníci v celé Evropě. a nechat zapsat změny u Měst ského soudu v Praze. Úpravy dokumentů se ujala advokátní kancelář Šustek & Co, kterou při schvalování stanov zastoupila Mgr. Kateřina Jirásková. Někte ré změny jsou pouze formální. „Občanské sdružení“ se mění na „zapsaný spolek“ a „organizač ní složky“ se mění na „pobočné spolky“ – abychom mohli i na dále ponechat naše klasické ná zvosloví pro sekce a regiony, jsou tyto názvy ponechány v závorce. Hlavní změnou je pak přesunu tí fóra delegátů za prezidium (to zůstává výkonným/statutárním orgánem). Nejvyšším orgánem ČAS se tak nově stává sněm předsedů sekcí a regionů, kte rý se schází dvakrát ročně. Dů vodem této změny je povinnost svolávat fórum delegátů jednou ročně, což je organizačně i fi nančně náročné. Ve stanovách je ponechána možnost svolat mi

mořádné fórum delegátů, které je určeno především k volbám jednou za čtyři roky, i dříve, po kud se shodne více než jedna třetina členů nebo jedna třetina předsedů sekcí a regionů. Další změnou je poměr členů sekcí/re gionů, kteří se vypočítávají na po čet delegátů, z původních 50 se počet snížil na 40. Všechny změ ny byly delegátům promítány, diskuzi vedla Bc. Anna Skalická a výklad podávala v případě ne jasností Mgr. Kateřina Jirásková. Stanovy i navazující dokumenty byly jednohlasně odsouhlaseny. Nyní může prezidium přistou pit k jejich podpisu a zapsání do rejstříku spolků. Zveřejněny bu dou i na webu www.cnna.cz.

Zvýšení prestiže sesterské profese řeší všude v Evropě První přednášky v odpoledním bloku se ujala Mgr. Veronika Di Cara, která zaujala poslucha če zprávou o setkání sester ze zemí evropského kontinentu – European Federation of Nurses Associations (EFN) a o několika hlavních bodech, o kterých se na setkání diskutovalo. První z nich se týkal vzdělávání zdravotnic kých asistentů. V EU se začíná diskutovat o společných vzdělá vacích programech pro zdravot nické asistenty, kteří jsou nutně potřeba k poskytování péče stá le většímu počtu obyvatel. EFN se mj. zabývala i dostatečným náborem mladých lidí do zdra votnických profesí a setrváním zkušených pracovníků v profe si. Položky jako adekvátní platy, úměrná pracovní zátěž, poměr mezi prací a odpočinkem, uznání manažery, spolupráce v týmu či možnost kariéry jsou všude po važovány za potřebné k tomu, aby byla naše profese atraktiv ní. Otázkou je, jak dlouho bude me muset ještě o těchto problé mech, o nichž všichni víme, ho vořit, než se něco změní. Dalším velmi závažným tématem, které řeší všechny evropské státy, je zvyšující se počet pacientů s růz nými formami demence. Všich ni zdravotníci by proto měli být vzděláni v tom, jak se o tyto pa cienty co nejlépe starat. Problé mem je i otázka boje s infekčními chorobami. V tiskovém prohlá šení o ebole EFN zdůraznila, že zdravotníci v první linii obvykle nejsou dobře připraveni na další

fota: Magda Hettnerová

Poslanci, kteří se podílejí na koncepci vzdělávání sester, na konferenci ČAS nepřišli

florence 12/15

zprávy našich partnerů / z konferencí

epidemii infekční choroby, a pro to bychom měli do této přípravy investovat. Sestry specialistky v organizaci ESNO formulova ly své požadavky na uznávání svých kvalifikací v EU. Další přednáška patřila Mgr. Daně Křivské, která představila Národní strategii ochrany a pod pory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020. Hlavním cílem této národní strategie je zlepšit zdra votní stav populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet. V rámci této národní strategie bylo stanoveno celkem 13 akč

ních plánů (AP). Mezi nimi i AP č. 10 pro zajištění celoživotního vzdělávání zdravotníků. Plán má pět klíčových priorit – zefektiv nění péče poskytované NLZP, kontinuální zlepšování přípra vy NLZP na výkon zdravotnic kého povolání, zvýšení efektiv nosti plánování a podpory NLZP, zlepšení edukace v oblasti zdra ví, prevence nemocí a sebepéče a zajištění systematického vzdě lávání zejména nižšího a střed ního managementu NLZP v ob lasti vedení a řízení lidí. Jednot livé priority přednášející dále rozvedla a na závěr uvedla, že

jednotlivé AP jsou v současné době diskutovány a projednává ny s věcně příslušnými minister stvy, institucemi a zástupci z řad odborné veřejnosti, neziskového sektoru a dalšími. Všechny jsou pak podrobně dostupné na webu MZ ČR www.mzcr.cz. Do konce dne zazněly ještě přednášky Jaroslavy Kreuzber gové, DiS., která představila akč ní plán Správná výživa a stravo vací návyky, a MUDr. Františka Vojtíka, zástupce Asociace vý robců klinické výživy, který před stavil Mezinárodní den výživy – nutritionDay 2015. Tato aktivita

má kořeny v Rakousku a ČR se do ní zapojuje již několik let, ov šem jen na několika pracovištích. Jejím cílem je získat co nejvíce validních dat, na jejichž základě by se mohla učinit opatření ke snížení malnutrice a zlepšení stavu výživy pacientů směrem k plátcům zdravotní péče. Před nášející posluchačům vysvět lil, jak se do této aktivity zapojit a kam se obrátit pro informace. Na závěr své prezentace pustil film, v němž přítomné pozdravil a vyzval k zapojení se do akce předseda SKVIMP doc. MUDr. Pavel Těšínský.

Sestry a ostatní NLZP se „učili navzájem“ v IKEM Magda Hettnerová, redakce Florence

Konferenci s názvem „Učíme se navzájem“ uspořádaly v úterý 27. října 2015 Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) a Česká asociace sester (ČAS) – sekce managementu v Kongresovém sále IKEM.

o úvodních slovech zá stupců pořádajících orga nizací patřil úvodní blok tématům rehabilitace a fyziote rapie. Zdravotničtí pracovníci jsou přesvědčeni, že o poloho vání pacientů a o kompenzač ních pomůckách vědí všechno, ale není to pravda. Chyby v této oblasti mohou vést k trvalému poškození pacienta, proto orga nizátoři věnovali tomuto tématu třetinu konference. S moderními trendy v rehabi litačním ošetřovatelství vystoupi la vedoucí fyzioterapeutka Ven dula Matolínová, kazuistiku s ná zvem Ergoterapie současnosti přednesla Bc. Tereza Peštová a Mgr. Věra Pitrmanová ukáza la přítomným cviky ze školy zad, aby je nebolela záda. V druhém dopoledním bloku patřila první přednáška MUDr. Vladimíru Polaneckému, jehož sdělení týkající se očkování a jeho perspektivy vyvolalo mezi poslu chači velký ohlas a rozproudilo následnou diskuzi. Z ní vyplynula jednoznačná podpora očkování. Bc. Gabriela Hošková z Čes kého registru dárců krvetvor

ných buněk v IKEM seznámila posluchače s problematikou dár covství krve a krvetvorných bu něk a s tématem jejich transplan tace. Český registr dárců krve tvorných buněk vznikl v IKEM v roce 1991 a dnes je zapojen do sítě více než šedesáti regis trů po celém světě. V současné době má zhruba 24 tisíc dárců, kteří jsou kdykoli připraveni da rovat své krvetvorné buňky pro záchranu lidského života kdekoli na světě. Kromě historie vzniku registrů dárců popsala Bc. Hoš ková i podmínky k přijetí do re gistru (ty jsou mimochodem dost přísné) a způsoby odbě ru krvetvorných buněk. Na zá věr popsala i některé projekty, které Český registr dárců krve tvorných buněk dělá pro získání nových dárců (např. Sparťanská krev) a rozšíření povědomí o této problematice. Pro více informací odkázala posluchače na webo vé stránky registru www.daruj zivot.cz. O tom, co je důležité vědět o krizové lince a co je Bílý kruh bezpečí, pohovořila PhDr. Ivana Feliciani. Bílý kruh bezpečí fun

O Bílém kruhu bezpečí a jeho krizové lince pohovořila PhDr. Ivana Feliciani (dole)

guje už 24 let a ročně se na něj obracejí desítky obětí domácího násilí. „Zdravotníci jsou často je diná a poslední instance, k níž musejí týraní lidé dojít,“ vysvět lila, proč právě zdravotníci by měli o problematice domácího násilí vědět a proč by měli vědět, kam tyto oběti nasměrovat pro pomoc. Následně vyvrátila ně které mýty, které kolem domá cího násilí existují, a na několika kazuistikách z praxe ukázala ne jen, kam až může domácí nási lí zajít, ale především jak může Bílý kruh bezpečí pomoci. Upo

zornila také na bezplatnou lin ku 116 006, na kterou se mohou lidé potřebující pomoc obrátit. V odpoledním bloku pak vy světlila Mgr. Miriam Dědková, proč máme lůžka včasné reha bilitace, a MUDr. Ladislav Korá bek, CSc., MBA, se ve svém sdě lení zaměřil na zdravou výživu, která nenudí. Svým přednesem a vtipně koncipovanou přednáš kou posluchače skutečně nenu dil. Následná diskuze ukázala, že téma zdravé výživy je i mezi zdravotníky velmi populární a diskutované.

zprávy našich partnerů / z konferencí

florence 12/15

INZERCE

Diagnostika a výživa u pacientů s chronickým ledvinným onemocněním Jindra Pavlicová, místopředsedkyně nefrologické sekce ČAS

Dva pracovní dny zaměřené na nutrici hlavně dialyzovaných pacientů proběhly v Park Holiday Congres hotelu v Praze 10 – Benicích ve dnech 16.–17. října 2015. Zúčastnilo se jich 72 sester.

o zahájení a úvodních slo vech přednesl svou pre zentaci MUDr. F. Havlát, který se zaměřil především na syndrom vyhoření (burn out syndrom). Tato diagnóza se vy skytovala i v minulosti, a to nejen u sester, ale i u lékařů. Sestry jsou však tímto syndromem ohroženy více, neboť jsou v trvalejším kon taktu s nemocnými. Svou před nášku obohatil MUDr. Havlát i o názorné kazuistiky. Syndromu vyhoření se podle jeho slov věnu je v současné době větší pozor nost, protože se o něm ví. Přítom nost psychologa na pracovištích s chronickým programem je pro to velmi žádoucí. Největším a nej účinnějším lékem je pro pacienta komunikující lékař a sestra. Na toto sdělení navázala před náška PhDr. M. Znojové, která má jako psycholog bohaté zkušenos ti nejen s chronickými pacienty, ale i s problémy sester. Pacienti nejsou všichni stejní a ne všichni spolupracují. Agrese v různých formách, nespolupráce a dal ší negativa se na dialyzačních jednotkách vyskytují prakticky neustále. Sestra proto musí být

profesionál a zvládat nejen svou práci, ale i tato negativa. I nespo lupracující či agresivní pacient má totiž nárok na péči a sestra je vždy vázána etickými kodexy a principy chování. Na komunikaci s chronicky nemocným pacientem se ve své přednášce zaměřila PhDr. T. Hra chovinová. Toto téma je pro pra coviště s chronicky nemocnými zásadní, neboť chronicita nemo ci, dlouhodobě stejné prostředí, stejní lidé – ať už pacienti, či personál – vedou dříve nebo později ke střetům. Při komuni kaci, kterou je nutné udržet na profesionální úrovni za každých okolností, hraje velkou roli pro xemika, haptika, ale i volba slov, intonace hlasu a řeč těla. Při ko munikaci je podle slov přednáše jící důležité vyhnout se rušivým vlivům a komunikaci usměrnit. Posledním sdělením prvního dne byla přednáška prim. MUDr. E. Kadlecové, CSc., z písecké Psychiatrické léčebny U Hon zíčka, která obsahovala několik kazuistik. Na nich velice názor ně ukázala specifika chronických pacientů z jiného prostředí, než

je hemodialýza. Léčba je vždy nezbytná a nutná, ale k léčbě a ošetřování je podle jejích slov potřeba již zmíněná profesiona lita, zkušenosti, spolupráce se stry a lékaře a jako další složka i empatie, vlídnost a trpělivost. Druhý den jsme se díky prof. MUDr. S. Dusilové Sulkové, DrSc., a její přednášce zabýva li nejčastějšími komplikacemi u hemodialyzovaných pacientů, jejich příčinami a léčbou. V prů běhu let se komplikace měnily. Dříve mnohé komplikace, vzhle dem k nedokonalým pomůckám a chybějící farmakoterapii, trápi ly pacienty téměř při každé he modialýze. Sestry z těchto pra covišť proto musejí znát nejen možné komplikace, ale měly by umět i rozpoznat jejich přízna ky, z nichž některé mohou samy vzhledem ke svým kompetencím ovlivnit, a vždy o nich musejí in formovat lékaře a učinit zápis do dokumentace. MUDr. M. Ságová se ve své přednášce zaměřila na fosfá tové jednotky, nebezpečí, které hrozí při špatné nebo nesprávně zaměřené dietě, a na správnou nutrici dialyzovaných pacientů. Upozornila nejen na všechna nebezpečí, ale také na to, jak se

Největším a nejúčinnějším lékem je pro pacienta komunikující lékař a sestra. vyvarovat komplikací spojených s fosfáty. Kromě teoretických a praktických zkušeností, které pacient získává už po vstupu do nefrologické ambulance, je u něj velmi důležitá stálá komunikace a trvalá edukace. Na toto sdělení navazoval workshop o fosfátových jednot kách, který vedla D. Sasáková společně s Mgr. M. Matějkovou. Tato praktická edukace, která je vždy vítaným zpestřením a kte rá vede ke kreativitě, rozšiřuje komunikaci a učí lidi pracovat v týmu, byla přítomnými velmi ceněna. Dvoudenní konferenci hodnotili účastníci velmi pozitiv ně a už teď se můžeme těšit na další akci, Jubilejní multidiscipli nární kongres nefrologické sek ce ČAS, který se koná ve dnech 3.–4. prosince 2015 v Brně.

se sídlem Příbram I – Gen. R. Tesaříka 80 vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pracovní pozice VRCHNÍ SESTRA CHIRURGICKÉHO ODDĚLENÍ Požadavky: •p latné osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odb. dohledu v oboru všeobecná sestra •n ejméně 5 let praxe ve zdravotnictví •o rganizační, komunikační a řídící schopnosti • z dravotní způsobilost a bezúhonnost • VŠ vzdělání a praxe v oboru výhodou Nabízíme: •p říjemné pracovní prostředí •m otivující mzdové podmínky • z aměstnanecké benefity K vlastnoručně podepsané přihlášce je třeba doložit: • s trukturovaný životopis s přehledem dosavadní odborné praxe • k opii dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání + kopii osvědčení • v ýpis z rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce • t elefonické spojení, popř. elektronická adresa Přihlášky včetně všech náležitostí zasílejte nebo osobně doručte v zalepené obálce s označením: „VŘ - vrchní sestra“ na adresu: Oblastní nemocnice Příbram, a.s., personální oddělení, Gen. R. Tesaříka 80, Příbram I, PSČ: 261 01 Uzávěrka přihlášek: 21.12.2015 Vyhlašovatel si vyhrazuje právo kdykoliv výběrové řízení zrušit, a to i bez udání důvodu.

na příště V příštím čísle čtěte odborné téma

nemocniční hygiena, dezinfekce

angličtina

The Vojta Method

fota: Profimedia

This method is also known as the reflex locomotion method. It is a corpus of exercises intended for the treatment of movement and mental disorders developed by Dr Vaclav Vojta. Vojta therapy is suitable for children diagnosed for example with cerebral palsy (CP), brachial plexus injury, spina bifida, scoliosis etc., and for adults with conditions following cerebrovascular accident (CVA), spinal cord injuries, or with other neurological disorders.

INZERCE

Patient: I have a question. My daughter was born with congenital hip dislocation and suffers from movement disorder. A specialist advised us to follow the Vojta method of exercises, but I still don’t know exactly what it is.

method has helped a significant amount of children with similar disorders to reach a point where the problem either disappeared after several years or the child made remarkable progress.

Nurse: The doctor will explain everything to you and she will also refer you to a physiotherapist, who will teach the Vojta method to you. But briefly, it consists of exercises based on the fact that there are stored movement patterns in the human body that can be activated by pressure to defined zones on the body, or by the stretching of certain muscles.

Nurse: Babies often cry during stimulation as they are forced into positions they don’t like. But it is essential to persevere, because the method is really efficient.

Patient: Good morning, nurse. We’ve come for a check-up.

Patient: And does it really help?

Nurse: Good morning, Ms Bauer. OK. Take a seat. It’s your turn in a moment.

Nurse: Yes, this method is unquestionably effective. Just through regular exercise, this

Patient: And does it hurt?

Patient: Ok. And for how long are we supposed to do the exercises? Nurse: It is recommended to practice the exercises four times a day for 5–20 minutes. Well, the doctor will explain everything to you. You can go in now. Patient: Great! Thank you very much!

Slovní zásoba: It’s your turn jste na řadě, je řada na vás to advise poradit, radit to refer to doporučit, poslat (ke specialistovi) briefly stručně, krátce to consist of skládat se, sestávat z čeho stored uložený (v paměti) pattern vzorec, model, vzor stretching protahování, protažení unquestionably nesporně, bezpochyby significant významný, značný, výrazný; zásadní to disappear zmizet, ztratit se remarkable výrazný, pozoruhodný to hurt bolet forced nucený; vynucený; křečovitý essential nezbytný, nutný; hlavní, základní, podstatný to persevere vytrvat

Váš profesionální partner pro odborné

medicínské překlady a tlumočení

• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby [ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz

35x80.indd 1 12/13/12 12:48 PM www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Magda Hettnerová, DiS., e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. / Redakční rada: PhDr. Martina Šochmanová, MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Bc. Tamara Starnovská, Mgr. Ivana Kirchnerová, RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e -mail: julie.langeOranžová: CMYK 0-72-100-0 021 Šedá: CMYK 0-0-0-75 rova@ambitmedia.cz / Obchod: Mgr. Oranžová: BlankaPMS Turínová, MBA, tel.: +420 724 811 983, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Mgr. Eva Sádlová, tel.: +420 605 208 985, Šedá: CMYK 0-0-0-75 Šedá: PMS 7545 e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz / Personální inzerce: Štěpánka Korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany / Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 570 Kč / 31,90 eur / Časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2015

Prevence a léčba dekubitů

Komplexní přístup a moderní technologie

Péče o pacienty s dekubity je ošetřovatelskou činností s multidisciplinárním přesahem, která se dostává stále více do popředí. Dekubity a další chronické rány způsobují pacientům bolest i psychický stres, pro zdravotníky znamenají vysokou pracovní zátěž a často i pocity profesního selhání. Nedílnou součástí léčby a prevence je maximální využití kvalitních antidekubitních matrací, a to jak aktivních pro léčbu, tak pasivních pro prevenci. NEBEZPEČNÉ DEKUBITY Vznik dekubitů ovlivňuje velké množství faktorů. Už samotný původ slova dekubit (z latinského slova decumbere, což znamená lehnout si, položit se) odkazuje k hlavní příčině vzniku tohoto kožního defektu. Totiž imobilitě a faktu, že většina lidí, u nichž k rozvoji dekubitu dojde, jsou z nejrůznějších příčin upoutaní na lůžko. Tomu odpovídají i poznatky Evropského poradního panelu pro dekubity (EPUAP), podle něhož jsou dekubity nejvíce ohroženy tyto skupiny: Předčasně narozené děti Paraplegici Senioři Pacienti při dlouhých chirurgických zákrocích, na JIP a dlouhodobé intenzivní péče Podle stejného zdroje trpí dekubity 4 miliony lidí v Evropě. Toto číslo, které odpovídá například trojnásobku obyvatel Prahy, je hrozivé. Obzvlášť v kontrastu s tím, že většině proleženin lze předejít prevencí a kvalitní ošetřovatelskou péčí. Základním předpokladem moderní prevence dekubitů je komplexní, koordinovaná ošetřovatelská péče, která vyžaduje spolupráci celého ošetřovatelského týmu i odborníků z jiných oblastí, např. nutričního terapeuta, fyzioterapeuta, dermato-

loga aj. Osvědčené metody prevence zahrnují zejména polohování a hygienu, úpravu celkového zdravotního stavu pacienta včetně nutrice a v neposlední řadě kvalitní antidekubitní matrace. PODPORA TERAPIE Přes veškerý pokrok v oblasti výzkumu i vývoji zdravotnické techniky a dalších pomůcek, zůstává prevalence výskytu dekubitů v nemocnicích podle údajů EPUAP v rozmezí 8–23 % v závislosti na specializaci oddělení. Současná ošetřovatelská péče má naštěstí k dispozici řadu účinných metod a prostředků, jak dekubity efektivně léčit. Vzniklé dekubity ale způsobují velkou bolest pacientům a znamenají prodloužení hospitalizace a jejich terapie vyžaduje vyšší nasazení personálu a jsou s ní spojené násobně vyšší ﬁnanční výdaje, než na preventivní procedury. Prvotním úkolem při léčbě dekubitů je odstranění tlaku, například pomocí soﬁstikovaných aktivních antidekubitních matrací. LINET díky vlastnímu vývojovému PSP Technologies, které sídlí v kolébce moderní a efektivní antidekubitní péče, ve Velké Británii, nabízí v současné době pro terapii 4 samostatné antidekubitní systémy. Matrace Virtuoso a Precioso pracují na principu alternace, při němž se v klinicky stanove-

ném intervalu 7,5 minuty střídavě nafukují a vyfukují vzduchové cely v určitých segmentech matrace. Mimořádně tichá matrace Symbioso integrovaná v lůžku Multicare poskytuje konstantně stálou hladinu vzduchu v kombinaci s mikroklimatickým efektem, díky němuž dochází k ochlazování pokožky. Velké výhody nabízí variabilní matrace Air2Care, kterou je možné využívat v kombinace s pasivní matrací nebo i jako samostatně pracující jednotku. Na výběr jsou i dva druhy jednoduše vyměnitelných kompresorů, vyšší varianta s označením Air2Care 20 je model řízený mikroprocesorem a nabízí oproti základnímu modelu Air2Care 10 režim s konstantně nízkým tlakem, zvukové alarmy a režim s maximálním tlakem s automatickým navrácením do terapeutického módu po 30 minutách. Chystanou novinkou pro český trh je reaktivní matrace CliniCare 100 HF, která ideálně kombinuje výhody pasivních a aktivních systémů a nabízí efektivní prevenci dekubitů širokému spektru nemocniční péče. Velkou výhodou CliniCare 100 HF je ﬂexibilita. Podle stavu a potřeb konkrétního pacienta může totiž matrace účinně fungovat bez kompresoru nebo s kompresorem. Bez kompresoru se přefukují tlaky mezi jednotlivými buňkami, které jsou propojeny vzduchovodnými kanálky. Vzduch se nasává v případě potřeby z atmosféry. Pokud se kompresor připojí, začnou cely alternovat v 10minutovém cyklu, případně je možné nastavit terapii konstantně nízkého tlaku.

SYNERGICKÝ EFEKT Velkou roli při terapii, ale především při prevenci hraje vzdělávání a informovanost personálu, především sester a ošetřovatelek. LINET jako společnost, která aktivně spolupracuje s lidmi s klinického prostředí, podporuje nejen odborné akce – kongresy a semináře, ale jako partner Evropského poradního panelu pro dekubity (EPUAP) se jich také účastní.

Komfort & prevence dekubitů Variabilní aktivní antidekubitní matrace Air2Care Matrace Air2Care byla vyvinuta s ohledem na potřeby klientům s nízkým až středním rizikem vzniku dekubitů a je vhodná zejména pro péči v zařízeních zaměřených na dlouhodobou péči. Specifikem matrace Air2Care je vysoká variabilita a možnost zvolit si nejvhodnější kombinaci technologií. Matrace je k dispozici ve formě overalay a v kombinacích vzduch – pěnová matrace a vzduch a vzduch. Matrace pracuje na alternujícím principu. Jedna vrstva vzduchových cel se vyfukuje v cyklu 12 minut. Air2Care model 20 je řízený mikroprocesorem a nabízí režim s konstantně nízkým tlakem, zvukové alarmy a další režimy. Základní model Air2Care 10 pracuje v analogickém režimu.

LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz 53

www.bonno.cz

NOVINKA: Oboj�ivelná obuv Bonno Beany® je vyrábìna z ultralehkého materiálu s tvarovou pamìtí, tak�e botu na chodidle takøka nevnímáte.

Pøezujte do pohodlí. Obuv Bonno Beany® je neobyèejnì mìkká a pohodlná. Je testována a schválena jako lehká pracovní obuv.

Dlouhodobé sledování a praktické zkou�ky prokázaly postupné mírnìní

Splòuje parametry ÈSN EN ISO 20347. Materiál obuvi je odolný vùèi bakteriím a zápachu. Uvnitø boty se neusazuje vlhkost, a voda tak obuv nepo�kozuje. Podrá�ka je testována na protiskluznost a splòuje normu SRA.

bolesti kolenních kloubù a sní�ené

Úèinnì tlumí nárazy a vibrace pøi do�lapu.

zatí�ení zádového svalstva!

Nezanechává na podlaze �mouhy. Ventilaèní otvory zaruèují dobré provzdu�òování a komfort. Obuv je snadno omyvatelná vodou.

Objednávky na adrese: BONNO GASTRO SERVIS s.r.o. Husova 523 370 21 Èeské Budìjovice oopp@bonno.cz