Florence 12/2017 by Care Comm s.r.o.

12/17

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

prosinec 2017 / ročník XIII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

Odborné téma

Ergoterapie

časopis obsahuje recenzované články

reportáž

odborné téma

praxe

Obětí dopravní nehody na vlastní kůži

Uplatnění ergoterapeuta při hodnocení domácího prostředí pacientů

Úvod do sexuálních deviací 39

Předplaťte si Florence

a získejte Angličtinu pro sestry!

kniha Joy parkinsonové je určena nejen sestrám, které chtějí pracovat v Uk, ale všem kdo se chtějí zdokonalit v anglickém jazyce. stručně seznamuje sestry s organizací práce v Uk, vzděláváním a registrací sester. stěžejní část knihy je věnována komunikaci s pacientem. kromě dialogů sestry s pacientem obsahuje vysvětlení výrazů z každodenního jazyka, které se běžně nevyskytují ve slovnících.

přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

Standardní roční předplatné (nově vychází 6× ročně)

350 Kč

Objednávejte na www.florence.cz

nabídka platí pro standardní roční předplatné uhrazené do 6. 2. 2018. dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v čr do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. platí do vyčerpání zásob.

editorial

Práce kvapná… končí zraněním

obsah

florence 12/17

ráce mne přímo fascinuje! Celé hodiny se vydržím dívat, jak někdo pracuje, svěřuje se hlavní hrdina v dnes již klasickém díle světo vé humoristické literatury Tři muži ve člunu (o psu nemluvě). Bohužel, většina z nás si o takové fascinaci může nechat jenom zdát a o zdravotnících to platí dvojnásob. Pod neustálým tlakem zachraňují lidské životy, pečují o zdraví svých pacientů a na péči o ně samotné jim mnoho času nezbývá. Není divu, že při takovém pracovním nasazení dochází k nežá doucím událostem, mezi něž patří poranění ostrým předmětem. Jen loni jich bylo nahlášeno více než tři tisíce. Ve skutečnosti jich však bylo mnohem víc, pro tože jak zdravotníci sami přiznávají, ne všechna pora nění hlásí, ačkoli jim to ukládá zákon. Tyto nežádoucí události jsou přitom spojeny s vysokými finančními náklady, ale také s psychickou i fyzickou újmou těch, kdo se poranili o kontaminovaný předmět. Jedním z řešení, jak těmto zraněním předejít, je po užívání bezpečnostních zdravotnických pomůcek. Jak se s nimi pracuje jsme vyzkoušeli v rámci našeho Tes tovacího klubu. Šest sester z vybraných pracovišť po užívalo celý týden bezpečnostní odběrové jehly a jak jejich testování dopadlo, se můžete dočíst v tomto čís le našeho časopisu. Jeho odborné téma jsme tentokrát věnovali ergoterapii. Kromě článků týkajících se pro blematiky poranění ostrými předměty, se v něm proto dočtete například jaké terapeutické metody v ergote rapii jsou využívané u dětí s dětskou mozkovou obrnou nebo jak se může uplatnit ergoterapeut při hodnocení domácího prostředí pacientů. V reportáži se dozvíte, jaké to je, být účastníkem hromadné dopravní nehody a rozhovor vám přiblíží projekt Krtek v pohybu, který je zaměřen na pohybovou aktivitu onkologicky nemoc ných dětí. A protože Vánoce jsou už skoro za dveřmi, dočtete se v dalším díle našeho seriálu i tipy, jak si je užít a přitom nepřibrat. Přeji vám krásné Vánoce, hojnost nejen na stole, ale především v životě a pokud jste ještě nestihli nakoupit dárky, tak si vzpomeňte na slova řeckého básníka Pin darose: Každý dar, i sebemenší, je ve skutečnosti veli ký, bylli dán s láskou. Přeji vám hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

Přehled využívaných v ergoterapii terapeutických metod vou obrnou u dětí s dětskou mozko

rozhovor 2 krtek v pohybu pomáhá onkologicky nemocným dětem

reportáž 4 Obětí dopravní nehody na vlastní kůži

testovací klub Florence 6 Odběr krve bez rizika poranění? s bezpečnostními jehlami to není problém

seriál 8 aby se vám vánoce nepřejedly

odborné téma ergoterapie

10 přehled využívaných terapeutických metod v ergoterapii u dětí s dětskou mozkovou obrnou 12 Uplatnění ergoterapeuta při hodnocení domácího prostředí pacientů 14 trénink paměti a pozornosti u pacientů po cévní mozkové příhodě z pohledu ergoterapie

recenzované články

16 abstrakta

praxe

www.florence.cz Ročník XIII., číslo 12, prosinec 2017 redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 11. 2017 Foto na titulní straně: profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

17 zdravotní gramotnost pomůže nejen laikům, ale i sestrám 18 Úvod do sexuálních deviací 20 plánovaná elektivní kardioverze, ošetřovatelská péče

z konferencí

24 v ikeM se již počtvrté vedly dialogy o zdraví 25 transplantace ledvin od žijících dárců byly tématem čtvrtého setkání ambasadorů v ikeM 26 Obezitu a její léčbu řešili lékaři a sestry v Mikulově 27 kvalita a bezpečí v praxi byla témata konference ve střešovicích 28 Šumava hostila druhý ročník konference Ošetřovatelství napříč odbornostmi

studie 30 průzkum týkající se prevence poranění ostrými předměty se nově zaměřil i na studenty

pro školy 32 příprava zdravotnických asistentů na szŠ z hlediska jejich kompetencí v praxi

právo 34 lámejte ledy, budete spokojenější vy i pacienti 35 personální inzerce 36 angličtina

rozhovor

florence 12/17

Krtek v pohybu pomáhá onkologicky nemocným dětem Je nezpochybnitelné, že pohybové aktivity mají příznivý vliv na fyzickou i psychickou kondici. To platí i pro pacienty, kteří mají řadu omezení, jež jim brání v zapojení do běžných sportovních či tělovýchovných aktivit. Pacientům, ale také osobám se závažným zdravotním postižením se systematicky věnují odborníci na Katedře aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Jedním z absolventů magisterského studijního programu Aplikovaná tělesná výchova je Mgr. Tomáš Vyhlídal, jenž se systematicky věnuje práci s pacienty, kteří se léčí na dětské onkologii Fakultní nemocnice v Brně.

PhDr. Marcela Svěráková

Právě na tyto děti je zaměřen projekt Krtek v pohybu, jehož jste garantem. V čem projekt spočívá? Tento projekt realizuje naše katedra ve spolupráci s Nadačním fondem dětské onkologie KRTEK, který je zřízen při Klinice dětské onkologie Fakultní nemocnice v Brně a nava zuje na projekt „Krtek v síti“, který byl realizován v letech 2012–2015. V něm se nám podařilo vytvořit systém základní podpory v po době partnerské sítě organizací, jež nám následně umožnila vel mi dobrou spolupráci při tomto druhém projektu s názvem Krtek v pohybu, který byl ukončen letos v dubnu. Ve spolupráci s onkolo gy a s ostatními odborníky na po hybové aktivity jsme v jeho rámci vytvořili řadu pohybových aktivit pro děti s onkologickým onemoc něním v léčbě a po jejím ukončení. Do projektu se nám podařilo zapojit kromě zdravotníků také pedagogic

Mgr. Tomáš Vyhlídal (uprostřed) při křtu nové publikace Pohybové aktivity v dětské onkologii

ké pracovníky a studenty vysokých škol, kteří získali odbornou způso bilost pro práci s cílovou skupinou projektu. Co bylo cílem? Hlavním cílem projektu bylo vytvo ření metodického materiálu zamě řeného na pořádání zotavovacích akcí v dětské onkologii. V metodice jsou podrobně zpracována speci fika pohybového programu v době resocializace u cílové skupiny dětí s onkologickým onemocněním s ak centem na možné zdravotní kontra indikace. Dá se říci, že cílem bylo vytvořit takovou „kuchařku“ pro po

řádání zotavovacích akcí v dětské onkologii. Metodický materiál obsa huje např. význam táborové činnos ti u dětí s onkologickým onemoc něním, legislativní normy, základní modely řízení ozdravných pobytů, příklady pohybových aktivit a mno ho dalšího. Dalším z neméně důle žitých cílů projektu bylo vytvoření „mentoring programu“. Co to je? Jedná se o unikátní koncept pa cientské dobrovolnické činnos ti, jehož hlavním cílem je předání zkušeností s léčbou novým dět ským pacientům. „Vyléčení léče

fota: archiv Mgr. Tomáše Vyhlídala

Můžete nám přiblížit, čím se zabývá aplikovaná tělesná výchova? Aplikovaná tělesná výchova, resp. aplikované pohybové aktivity jsou obory zaměřené především na pod poru školní tělesné výchovy, volné ho času, sportu, ale částečně i kom plexní rehabilitaci. Jedná se o vědní oblast s výrazným přesahem do praxe. To znamená, že podle našich metodik dokážeme zapojit do po hybových aktivit i jedince s různým typem zdravotního postižení či zne výhodnění, včetně dětí s onkologic kým onemocněním.

rozhovor

Projekty Krtek v síti a Krtek v pohybu se zaměřují na podporu aktivit u onkologicky nemocných dětí (vlevo) Projekt Moudrý průvodce (vpravo) se pak snaží o to, aby se vyléčení pacienti stali mentory nemocných dětí

ným“ – tak zní hlavní myšlenka to hoto projektu, kterou se snažíme naplňovat především projektem „Moudrý průvodce“. Ten spočívá v tom, že vrací vyléčené pacien ty zpět na kliniky dětské onkologie v rolích tzv. mentorů. Právě kontakt léčených pacientů a jejich rodin s těmito průvodci přináší prostor promluvit si a získat podporu. Pro pacienty na dětské onkologii může být mentor velkou oporou a vzhle dem k tomu, že prošel podobnou zkušeností, také důležitým zdrojem informací. Realizace akcí, jako jsou tábory, ozdravné pobyty apod., bývá velmi náročná na organizaci a na zajištění bezpečnosti dětí před případnými úrazy. Jak jste tohle zvládli? Tohoto případného rizika jsme si plně vědomi, a proto se vždy sna žíme o odpovídající personální za bezpečení akcí. Do projektu jsme zapojili také 25 studentů naší ka tedry, kteří s námi absolvovali po hybové programy. Podíleli se na přípravě a organizaci pohybového programu. Získali tak cenné zku šeností s touto cílovou skupinou a zvýšila se jejich profesní kompe tence. Na všech akcích je s námi také, vzhledem ke specifické skupi ně dětí, samozřejmě lékař a onkolo gická sestra. Zapojili jste v rámci projektu také rodinné příslušníky nemocných dětí? Práci s rodiči považujeme za velmi důležitou, proto jsme v rámci pro jektu uskutečnili celkem čtyři po hybové programy pro rodiny s dět

mi s onkologickým onemocněním. Účastnilo se jich zhruba 90 rodin a jejich hodnocení bylo nadmíru uspokojivé. Na tyto akce jezdí děti těsně po ukončení léčby, nebo také v léčbě, když to jejich zdravotní stav umožňuje. Rodiče vidí, že od borně a cíleně vedené pohybové aktivity jsou velmi prospěšné. Děti získávají zpět ztracenou sebedů věru, lépe se začleňují do kolektivu svých vrstevníků a v neposlední řadě plní pohybové aktivity i svůj zdravotní cíl.

Jak vás tento projekt vlastně napadl? Inspirací pro nás byly zkušenosti ze zahraničí. Vyzkoušeli jste také některou z forem pomoci, které jsou v zahraničí ověřené? Podařilo se nám uskutečnit dva náctidenní expediční pobyt v Nor sku. Z našeho pohledu se nám pro cílovou skupinu jevila velmi zají mavá metoda „Wilderness tera pie“, která spočívá v určitém sžití se s přírodou s důrazem na nácvik soběstačnosti a odpovědnosti. Tato metoda musela být samozřejmě pro naše dětské pacienty upra vena a zvolili jsme pouze některé prvky, které jsme na expedičním pobytu aplikovali. Pobyt byl zamě řen na prvky zážitkové pedagogi ky a účastnily se ho děti s onko logickým onemocněním ve věku 15–18 let, jejich sourozenci, ale také pozůstalí sourozenci. Podle našeho soudu je důležité praco vat i s touto skupinou, kterou může úmrtí sourozence do značné míry negativně ovlivnit.

Na začátku jste zmínil, že projekt Krtek v pohybu je pokračováním Krtka v síti. Jakých výsledků jste dosáhli v tomto projektu? Díky odbornému vedení těchto pro gramů se nám podařilo výrazně zlepšit kvalitu života nejen dětí s on kologickým onemocněním, ale také jejich sourozenců a rodičů. Potvr dily nám to výsledky monitoringu, který jsme provedli. Sledovali jsme jak děti zapojené do projektu, tak je jich rodiny. O výsledcích jsme infor movali odbornou veřejnost na kon ferenci, která se konala ve dnech 27. a 28. listopadu 2014 v Lednici. Představili jsme tu také nově vytvo řenou publikaci Pohybové aktivity v dětské onkologii, která je v České republice první ucelenou odbornou publikací zabývající se problema tikou pohybových aktivit v dětské onkologii. Tato publikace je určena nejen pro lékařské a zdravotnic ké pracovníky, ale i pro pracovníky v oblasti školství a volného času, rodiče a studenty.

Kdo je Mgr. Tomáš Vyhlídal Absolvoval bakalářský a magisterský studijní pro gram Aplikovaná tělesná výchova na Fakultě těles né kultury Univerzity Palackého v Olomouci, kde působí jako odborný asistent. Od roku 2009 je čle nem realizačních týmů řady projektů zaměřených na aplikované pohybové aktivity. Je členem České onkologické společnosti ČLS JEP, České asociace aplikovaných pohybových aktivit, výzkumné skupi ny mezinárodní studie disHBSC a dalších.

reportáž

florence 12/17

Obětí dopravní nehody na vlastní kůži Tento článek shrnuje pocity, které zažívá figurant při nácviku zásahu u hromadného neštěstí. V roli figurantů jsou nejčastěji studenti a nadšenci, málokdy zkušení zdravotníci, ale zbytečný zážitek to není. K čemu jsou takové nácviky dobré? Je to jen hra, anebo mají hlubší smysl?

Hana Oliva, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice v Praze

ama jsem se několika ta kových nácviků zúčastni la, většinou jako figurant, někdy jako instruktor. Sa mozřejmě jsem si vyzkoušela i roli záchranáře. Každá z těchto rolí vám dá něco jiného, ale každá vám přinese hodně nových zkušenos tí. Ráda bych se v tomto článku věnovala zprostředkování svých osobních pocitů, které jsem zažíva la v roli pacienta při nácviku zása hu u hromadného neštěstí v rámci 4. ročníku metodického cvičení kri zové připravenosti s názvem „Praž ská 155“ v roce 2015. Ačkoli samotná akce se měla ode hrát v noci z 18. na 19. září 2015, přípravy začaly mnohem dříve. Už několik měsíců před samotnou udá lostí byl vytvářen scénář, řešilo se technické zabezpečení a organizace osob podílejících se na akci. Finální

přípravy pak začaly brzy odpoledne 18. září. Namaskovat dav lidí tak, aby připomínal „zombiewalk“, přeci jen zabere hodně času. Každý z figurantů si nejprve vylo soval zranění, které měl simulovat, dále se musel naučit své fyziologic ké funkce a poté se nechal namas kovat. Nehodou, jejíž obětí jsme se měli o několik hodin později stát, byl střet kamionu s tramvají plnou lidí. Zdá se vám ta představa dosta tečně strašidelná? Věřte, že se ani zdaleka neblíží skutečným pocitům, které člověk v dané situaci má. A to stále mluvíme o předem připravené akci, při níž nebyl nikdo dooprav dy zraněn, kdy bylo bezpečí všech zúčastněných dostatečně zajištěno a které se účastnili dobře najedení, napití a teple oblečení figuranti, kte ří si vlastně jen lehli do předem na aranžované převrácené tramvaje.

Nejhorší je strach a zima Je večer, 18. září 2015. Přicházím k tramvaji, která leží na boku na ko lejích. Vím, že ji tým hasičů a tech

niků pražského dopravního podni ku desítky minut kontroloval, aby zabránil jejímu sebemenšímu po hybu. Vím, že nás celou dobu hlídá ohromný dav lidí. Přesto lezu do tramvaje zadním oknem a cítím se poněkud stísněně. Tento typ jezdí ulicemi hlavního města stále. Je to tramvaj, kterou jsem jela snad už tisíckrát. Přesto teď působí úplně ji nak. Je tu tma, zima a vlhko. Sedač ka, kterou mám za zády, mě tlačí do boku. Zbývá ještě půl hodiny, kterou zabere poskládání všech figuran tů na místo nehody. Za tu dobu se do nás dává zima, ačkoli na sobě máme několik vrstev oblečení. Ve 23:00 hodin to vypukne. Prá vě v tento čas je posádkám, které jsou do cvičení zapojeny, předána výzva. Během pěti minut přijíždí první vůz ZZS. Raduji se, že budu brzy v teple mimo strašidelné místo události. Čekání se ale zdá být neko nečné. Když ležíte mezi hromadou lidí, z nichž většina věrohodně na říká a pár jich naopak hrozivě mlčí, zdá se každá minuta dlouhá jako ho

fota: autorka

Převržená tramvaj, která se měla v rámci cvičení srazit v Praze s ná kladním autem

reportáž

Isnpiraci pro simulované zranění autorky našli maskéři ve filmu

dina. Než se do tramvaje dosta nou první hasiči, aby provedli třídění raněných, nedokážu už roli mrtvé hrát, ani kdybych chtěla. Klepu se totiž zimou. Ačkoli všichni záchranáři postu pují opatrně, dopadá u mé hla vy něčí noha a souboj zásahová obuv versus moje hlava končí 1 : 0 pro botu. Já si tak k simulo vanému zranění oka přidávám i reálně vytržený chomáč vlasů a malou bouli na čele. Třídění ale vcelku vyhrávám, protože na krk dostávám červenou kar tu s nápisem START (Snadné Třídění A Rychlá Terapie), tedy nejvyšší prioritu. Chvála Bohu za izotermic kou fólii, kterou ze všech ošet řujících úkonů uvítám nejvíc. To už jsem na shromaždišti ra něných a čekám, které vozidlo odsunu raněných bude mé. Mé, protože i když jde jen o nácvik, tak nevidím a neslyším nic. Jen sebe a zdravotníky v mé bez prostřední blízkosti. Nemám absolutně žádný přehled o již odsunutých zraněných, o čase, který uplynul, ani o poloze shromaždiště vůči tramvaji, do konce ani o množství členů IZS, kteří mi již poskytovali péči. Zmatek – tak by se dala situa ce popsat nejvýstižněji. Sama postupy záchrany při hromad ném neštěstí znám a vím, že se i nyní podle nich postupuje. Všichni jsou precizní v jejich plnění, ale přesto mi to z mého pohledu ležícího pacienta orga nizovanou akci ani omylem ne připomíná. Nevím, co bude dál, nevím, kdy se co stane. A záro veň mám dost času nad vším přemýšlet.

Najednou přichází změna. Někdo mě zvedá a konečně se dostávám do auta. Jsem ve voze Atego, a tak nepojedu sama, ale rovnou se čtyřmi dalšími raně nými. Vlastně ranění jsou jen tři. Posledního pacienta představu je panenka dítěte, kterou mas kéři upravili tak, aby vypadala jako mrtvé dítě. Figurantka hraje svou roli matky velmi přesvěd čivě a odmítá se svého – byť již mrtvého – dítěte vzdát. Považuje je za spící a i s hlavou visící na zbytcích kůže je k sobě tiskne. Nejsem zrovna mateřský typ, ale tahle scéna zamrazí i mě, a tak raději zavřu své druhé, ne namaskované oko. Konečně se dveře auta zavírají a my vyrá žíme na cestu. Naším cílem je Emergency Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice v Praze. Konečně při chází úleva. Už jsem v bezpečí.

Výsledky cvičení jsou přínosem i pro praxi A jaký dojem na mě akce udě lala? Jaké pocity ve mně přetr valy? Jednoznačně velmi silné. Byl to zážitek, který mě donutil přemýšlet nad tím, jak se cítí pacienti v mnohem více stre sujících situacích, než je pouhé cvičení, a jak se k nim my zdra votníci chováme. Je jistě priori tou záchrana života, ale zkusme mít na paměti, že z polohy vle že, z pozice zraněného se zdá situace diametrálně jiná. Mini mální povědomí o okolní situaci, koncentrace na sebe sama a ex trémně zvýšená citlivost smy slů. Iracionální chování, tak jak ho u raněných vídáme, není tak iracionální, když se vžijete do

role pacienta, ale tato zkušenost je přenosná jen stěží. Nikdo učený z nebe nespadl. Prá vě proto jsou takové akce, jako je me todické cvičení krizové připravenosti „Pražská 155“, pro nás, zdravotníky, velmi důležité, abychom si mohli tyto extrémní situace vyzkoušet, po přemýšlet nad jejich výsledkem, ale i vzít si ponaučení. A to nejen pro případ hromadného neštěstí, ale i pro běžnou praxi a každodenní péči a komunikaci s pacienty. INZERCE

Staňte se součástí týmu společnosti Fresenius Medical Care, která v České republice provozuje 25 dialyzačních středisek. V Praze a Pardubicích hledáme právě vás na pozici:

Všeobecná zdravotní sestra Nabízíme:

Požadujeme:

nadstandardní nanční ohodnocení, přátelský a příjemný kolektiv, kde se budete cítit dobře, moderní pracovní prostředí a nejnovější technologie, příspěvky na nadstandardní péči a lékařské zákroky, příspěvky na mateřskou školu a dětské tábory, příspěvky na penzijní a životní pojištění, příspěvky na sportovní aktivity, rodinnou dovolenou či kulturu, výhodný telefonní tarif pro vás i vaši rodinu, možnost dalšího vzdělávání a výuky cizích jazyků, šest týdnů dovolené, stravenky.

odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry dle § 5 zákona č. 96/2004 Sb., postgraduální vzdělání v oboru nefrologie, ARIP výhodou, nikoli však podmínkou, komunikativnost, příjemné vystupování, lidský přístup, organizační schopnosti a spolehlivost, schopnost samostatné i týmové práce, základní znalost práce s počítačem, ochotu práce ve směnném provozu.

Fresenius Medical Care je celosvětově největším poskytovatelem dialyzační léčby a zároveň i dodavatelem dialyzačních produktů, jako jsou dialyzační přístroje, dialyzátory a ostatní spotřební materiál. V České republice v současné době zabezpečuje ve svých 25 střediscích péči o více než 1 600 pacientů v chronickém dialyzačním programu. Více informací o společnosti Fresenius Medical Care získáte na webu www.freseniusmedicalcare.cz.

Kontakt: Fresenius Medical Care - DS, s.r.o., Šárka Málková E-mail: sarka.malkova@fmc-ag.com, Telefon: 273 037 940

testovací klub florence

florence 12/17

Odběr krve bez rizika poranění? S bezpečnostními jehlami to není problém Celkem 3 159 poranění ostrým předmětem ohlásili v loňském roce čeští zdravotníci. Nejvíce zranění přitom bylo způsobeno injekční jehlou (2 213). Vyplývá to z údajů Ministerstva zdravotnictví ČR. Skutečných poranění je však mnohem více. Jak ukázalo dotazníkové šetření, které provedla Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků (POUZP), v roce 2014 uvedlo 13 % všeobecných sester, že své poranění o ostrý předmět nehlásily, zatímco v roce 2017 jich bylo alarmujících 27 %. Přitom povinnost hlásit každé, byť drobné poranění ostrým předmětem je dána zákonem.

Magda Hettnerová, redakce Florence

oranění ostrým předmě tem znamená značná ri zika, zejména přenosu infekčních onemocnění. Každý, kdo se ve zdravotnictví pora ní o kontaminovaný předmět, musí podstoupit řadu vyšetření, která jsou nejen finančně nákladná, ale čekání na výsledky může pro zra něného i jeho blízké znamenat také značnou psychickou zátěž, nehledě na další lékařský dohled, pod kte rým musí zdravotník být. Jedním z řešení tohoto problému je používání bezpečnostních zdra votnických pomůcek. Jejich zavedení by znamenalo mimo jiné i značnou finanční úsporu ve zdravotnictví. Podle MUDr. Heleny Sajdlové, vedoucí oddělení smluvní politi ky Všeobecné zdravotní pojišťov ny ČR, činí náklady na laborator ní vyšetření u jednoho poranění 9 581 Kč. V celé ČR je provedeno průměrně 10 500 000 odběrů krve ročně*. Náklady na spotřebované odběrové jehly činí asi 20 milionů korun včetně DPH. Pokud by bylo plošně zavedeno používání bez pečnostních jehel, vzrostly by sice náklady o dalších zhruba 20 mili onů korun včetně DPH, ty by však byly zdravotním pojišťovnám plně kompenzovány snížením nákladů na laboratorní vyšetření. Zároveň by se snížily náklady na lékařský dohled nad zdravotníky, kteří se zranili (jak je však uvedeno výše – tato částka není v současné době vyčíslena).

* podle informací zjištěných Š. černou ze společnosti bd na základě zákona č. 106/1999 sb., o svobodném přístupu k informacím.

Bezpečnostní jehla může mít kryt, ale i jednoduše „zmizet“ Výrobci bezpečnostních zdravot nických pomůcek přicházejí s nej různějšími způsoby řešení, jak zra nění zdravotníků zabránit. Mezi ně patří i společnost Becton Dickinson (BD), která nabízí hned tři generace bezpečnostních odběrových jehel. Jedná se o bezpečnostní odběro vou jehlu BD Vacutainer® Eclipse™, BD Vacutainer® Eclipse™ Signal™ a poslední novinku, křídlovou jehlu BD Vacutainer® UltraTouch™. Jehly jsou určeny pro různé typy pacientů a liší se i vzhledově. Všechny však mají jedno společné – maximální bezpečnost pro zdravotnický per sonál i pro pacienty. Abychom zjistili, jak se sestrám s těmito jehlami pracuje a zda by si přály mít je k dispozici na svých odděleních, nechali jsme šest vše obecných sester z interních a chi rurgických oddělení tří velkých pražských nemocnic jehlu BD Va cutainer® Eclipse™ týden testovat (technické parametry testované jehly: 21G šíře, 32 mm délky, zelené označení). Tuto jehlu jsme zvolili s ohledem na její nižší cenu, protože právě cena je jedním z hlavních kritérií, podle kterých se management čes kých zdravotnických zařízení řídí při výběru dodavatelů zdravotnického materiálu a pomůcek. Všechny ses try ji použily 25krát a více. Jehla BD Vacutainer® Eclipse™ se od standardních odběrových je hel liší na první pohled růžovým bezpečnostním krytem, který je pevnou součástí těla jehly. Bez pečnostní kryt ukazuje směr zko sení, a tedy i zavedení jehly do žíly. Jakmile sestra odběr dokončí, jed noduchým pohybem kryt „zaklap ne“, čímž se použitá jehla uzamkne

Odběrové jehly tří generací

BD Vacutainer® Eclipse™ bezpečnostní odběrová jehla první generace je vybavena bezpečnostním krytem, který jednak ukazuje, kde je zkosení jehly, a především umožňuje jednoduchým pohybem prstů použitou jehlu skrýt, čímž minimalizu je riziko poranění. to, že kryt zapadl a jehlu bez pečně „uzamkl“, uživa tel i slyší, protože krytka „zacvakne“. bezpeč nostní kryt je navíc pev nou součástí jehly, takže se při odběru nepřetáčí, nepadá a nedá se z jehly odstanit před odběrem, ani po odběru.

BD Vacutainer® Eclipse™ Signal™ Jehla druhé generace je oproti předchozí vybave na oblejším „kloboučkem“, který umožňuje snazší ma nipulaci. kromě toho jehla nabízí kontrolu vpichu – je vybavena „okénkem“, kte ré se naplní malým mož stvím krve, jakmile se jehla dostane do žíly. sestra tak okamžitě ví, zda je s jehlou na správném místě. větší vnitřní průměr jehly (při za chování standardního vněj šího průměru) umožňuje rychlejší průtok krve, a tím i kratší dobu odběru.

Odběrový set BD Vacutainer® UltraTouch™ třetí generace křídlových jehel je určena zejména pro pacienty s obtížnějším žilním přístupem a pro novoro zence. díky patentovanému zkosení vyžaduje o 32 % nižší sílu k průniku, takže odběr je méně bolestivý, a ultratenká kanyla rightGauge™ je vhodná pro všechny žíly bez vlivu na rychlost průtoku a kvalitu vzorku. bezpečnostní tlačít ko, které se dá ovládat jedním prstem, pak způsobí „zajetí“ použité jeh ly dovnitř těla jehly okamžitě po ukončení odběru a při stálém umístění v žíle – riziko poranění při manipulaci je tak praktic ky eliminováno.

testovací klub florence

Bezpečnostní uzávěr v horní pozici ukazuje správné natočení hrotu jehly BD Eclipse™. Proveďte vpich obvyklým způsobem na paži ve svislé pozici.

Když se vakuum vyčerpá a tok krve ustane, jemně táhněte zkumavku k obrubě držáku, uvolněte uzávěr zkumavky z jehly a vytáhněte zkumavku z držáku.

a k poranění již nemůže dojít. Kryt nelze z jehly odstranit před použi tím ani po použití. Právě bezpečnost a jednodu chou manipulaci s krytem většina sester ocenila. „Velkou výhodou oproti námi používaným jehlám je u BD Vacutainer® Eclipse™ velice jednoduché bezpečnostní zajištění použité jehly – v podstatě jedním prstem jedné ruky, čímž je zajiště na téměř 100% ochrana před pora něním,“ uvedla například staniční sestra kardiologie Ústřední vojen ské nemocnice – Vojenské fakult ní nemocnice v Praze (ÚVN) Dana Dulavová. Její kolegyně, staniční sestra JIP Neurochirurgické kliniky ÚVN Zuzana Vaňatová, DiS., bezpečnost také ocenila, ale kryt jí při odbě rech překážel. Stejný problém měly i dvě další testující sestry Mgr. Jiři na Králová, staniční sestra Kliniky kardiologie IKEM, a Ludmila Lavič ková, všeobecná sestra z ambulan ce I. chirurgické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Bc. Renata Novotná, všeobecná sestra z lůžkového od dělení Kardiochirurgie IKEM, k tes tované jehle uvedla: „Při prvním použití byla krytka nezvyk, ale při dalších použitích jsem už nevní mala rozdíl oproti standardním jehlám.“ Všechny testující sestry se však shodly na tom, že kryt rozhodně spl

fota: BD

Nejčastější otázky z praxe

Okamžitě po vyjmutí jehly BD Eclipse™ ze žíly pomocí „techniky jedné ruky“ nakloňte jehlu nahoru a palcem tlačte růžový bezpečnostní kryt přes jehlu, až uslyšíte zaklapnutí.

ňuje svůj účel a chrání zdravotnický personál před poraněním. Mgr. J. Králová z Kliniky kardio logie IKEM také uvedla, že testo vaná jehla je kratší než ty, které na oddělení běžně používají, a že u pa cientů s obtížným žilním přístupem se jí s jehlou hůře manipulovalo. Kratší délku jehly uvedly také ses try z motolské nemocnice Ludmila Lavičková a Jaroslava Křelinová z cévní ambulance Interní kliniky FN Motol. Podle výrobce, společnosti BD, testovaná jehla odpovídá standard ním rozměrům zelené odběrové jehly. Pro pacienty s obtížným žil ním přístupem vyrábí společnost BD tzv. křídlové jehly a speciálně jehla BD Vacutainer® UltraTouch™ je mj. vybavena systémem Push Button – unikátní technologií paten tovanou společností BD, díky které jehla po použití okamžitě „zajede“ dovnitř systému, takže opět mini malizuje riziko poranění. „Tato jehla třetí generace je vhodná pro onkologické, seniorní a další pacienty s problematickými žilami, ale třeba i pro novorozence. Její ultratenká kanyla RightGauge™ s menším vnějším průměrem je vhodná pro všechny žíly bez vli vu na dobu plnění a kvalitu vzorku a zkosení PentaPoint™ vyžaduje o 32 % nižší sílu k průniku, takže odběr je pro pacienty méně boles

Proč bych měl(a) užívat systém BD Vacutainer®? Protože je hygieničtější a bezpečnější me todou pro odebírající personál a protože krev teče ze žíly rovnou do uzavřené zku mavky. Přímý kontakt krve s aditivy ve zku mavce poskytuje laboratoři mnohem kva litnější vzorek. Vyloučení přenosu krve ze stříkačky do zkumavky minimalizuje hemo lýzu a zároveň kontakt s krví. A konečně, protože bezpečnostní zařízení umožňuje okamžitě a bezpečně likvidovat použité jehly a minimalizuje tak riziko poranění.

Držák na jedno použití s jehlou BD Eclipse™ okamžitě po ukončení odběru vyhoďte do odpadového kontejneru na jehly.

tivý,“ vysvětlila produktová spe cialistka společnosti BD Štěpánka Černá. Bezpečnostní tlačítko je na jehle označeno jako malý černý trojúhelník a po stisknutí způsobí, že jehla po odběru, avšak ještě při umístění v žíle okamžitě „zajede“ do těla jehly. Tyto jehly však sestry zatím netestovaly. U testované jehly BD Vacutai ner® Eclipse™ ocenila polovina z testujících sester zaoblený tvar „kloboučku“. Všechny také shodně uvedly, že pacienti si nevšimli rozdí lu mezi testovanou jehlou a jinými, na odděleních standardně používa nými jehlami. Polovina z testujících sester uvedla, že by chtěly, aby mohly tes tovanou jehlu na oddělení běžně používat. Jedna ze tří sester, které odpověděly, že by jehlu na oddě lení běžně užívat nechtěly, uvedla jako důvod fakt, že jsou se stávají cími jehlami spokojené. Další dvě jehlu odmítly, protože se jim s ní špatně pracovalo zejména u pa cientů s horším žilním přístupem. Pro takové pacienty však testované jehly nejsou vhodným produktem a výrobce doporučuje použití kříd lových jehel nebo jehel s kontrolou vpichu. Na otázku, zda by testovanou jehlu doporučily svým kolegům a kolegyním, uvedlo pět ze šesti sester, že ano.

Jak dlouho trvá n aučit se se systémem zacházet? Nijak dlouho. Vždy je dobré začínat s odběrem z dobré žíly a po prvním nebo druhém odběru zjistíte, že vaše sebe důvěra roste a vše jde snadno.

Hodí se i pro špatné žíly? Špatné žíly ztěžují odběr kterýmkoli systémem. Můžete však použít pro odběr soupravu s křidélky, která má tenčí jehlu a hadičku s luerovým adaptérem, který je možné napojit na držák systému BD Vacutainer® a eliminovat tak pohyby jehly v žíle při výměně zkumavek v „klobouč ku“. Tyto soupravy na odběr krve jsou vhodné i pro specifické pacien ty (novorozenci, senioři, onkologičtí pacienti aj.).

seriál

florence 12/17

Aby se vám Vánoce nepřejedly

Ing. Hana Málková, STOB

tento stres potom často tlumí právě dopečeným cukrovím, zbytky čoko ládových Mikulášů nebo jednoduše čímkoliv, co je zrovna po ruce. A důsledkem je to, že se napl ní obavy a váha ukáže 1. ledna o tři kila více. Koloběh se uzavírá a stej ně jako každý rok přichází na řadu novoroční předsevzetí. Pokud patříte do první skupiny a Vánoce jsou pro vás opravdu tím klidným obdobím, které si naplno

užíváte, přejeme vám, ať se vám to podaří stejně i letos. Pokud se po znáváte spíše v té druhé skupině, právě pro vás je určen tento článek. Pokud chcete prožít nejen letošní prosinec, ale celý nový rok zdravěji, inspirujte se několika radami, které vám pomohou si jídlo skutečně vy chutnat. Tak, aby vám po jídle zbyl dobrý pocit, a ne nepříjemně plný žaludek a výčitky k tomu.

Sám sobě pánem Většina z nás si myslí, že pokud jíme jídlo navíc oproti plánu, je to věc naší slabé vůle. Není tomu tak.

Zlozvyky jsou naučené. Podle teorií učení je naše chování důsledkem spouštěčů. Často jednáme neuvě doměle a automaticky, jedeme na tzv. autopilota. Ten nám v mnohém život usnadňuje – např. máme zau tomatizované řízení auta či čištění zubů. Na druhou stranu, pokud na stres v práci nedokážu reagovat ji ným způsobem než tak, že se po ná vratu domů přejím, jde také o auto matické (ale už ne tak účelné) cho vání. A kde se takové chování, které nás ovládá, vzalo? Naučili jsme se ho. Dobrá zpráva tedy je, že se ho můžeme i odnaučit!

část 10. Přejídání

foto: Profimedia

Věřím, že pro někoho jsou Vánoce skutečně svátky klidu a míru. Existuje však početná skupina těch, kteří to s tímto obdobím v roce mají zcela naopak. Vánoce jsou pro ně stres, ať už z velkých příprav, pečení, uklízení, pocitu, že vše musí být dokonalé, anebo v neposlední řadě i z toho, že o Vánocích přiberou.

seriál

me více než 200 rozhodnutí, která se týkají jídla. Ale často si jich ani nevšimneme. Jíme pak nevšímavě nebo jen ze zvyku. A v této době, kdy jsme obklopeni nezdravým jídlem, to často může vést k přejídání a násled nému přibývání na váze. Vzpomeňte si, kdy naposledy jste si jídlo skutečně vychutnali. V kli du a vědomě. Možná už je to pěkně dlouho, a to je velká škoda. Skuteč ně dobré a kvalitní jídlo nám totiž může přinést mnohem více než jen plný žaludek. Všímavé jedení umožňuje prožívat potěšení z jídla mnohem intenzivněji. Díky němu dokážeme také lépe odlišit, kdy máme opravdu hlad a kdy jíme jen v důsledku autopilota. A také lépe poznáme, kdy už jsme nasyceni a je vhodné s jídlem přestat. A jak vám může mindfulness po moci o Vánocích? Pokud budete jíst cukroví, neuzobávejte ho automa ticky z velkých mís, kdykoli projdete kolem. Dejte si vždy ráno na talířek jen několik nejoblíbenějších kousků, které si za den dovolíte, a cukroví v klidu a vědomě během dne pláno vaně snězte. Vnímejte všechny jeho chutě a užívejte si je. Pokud se chcete letos přiblížit k tomu, abyste si Vánoce dokázali vychutnat skutečně v klidu a míru, nácvik mindfulness a vědomého je dení jsou jistě tím správným krokem.

Základem je vždy identifikovat příčinu, tzv. spouštěč, který k přejí dání vede. Pokud ho správně iden tifikujeme, máme pak několik mož ností. Buďto se spouštěči úplně vy hnout (nevystavovat se stresovým situacím), omezit kontakt s jídlem (v obchodě se například cíleně vy hnu regálům s vánočními dobrotami, cukroví budu mít schované ve skle pě apod.), nebo se na něj postupně naučit reagovat jiným způsobem než jídlem nad plán.

Mindful eating Všímavost neboli mindfulness je jedním z poměrně nových směrů, který se uplatňuje při hubnutí, udr žení váhy, ale i obecně celkovém vnímání našeho života. „Mindfulness je uvědomování si přítomného okamžiku, věnování pozornosti této chvíli, bez souzení sama sebe.“ A co to má společného s jídlem? V naší věčně zaneprázdněné, na pohodlí orientované společnosti se z jedení stalo automatické chování. Výzkumy ukazují, že denně udělá

Malé, ale dosažitelné kroky fungují Možná si říkáte, že se vším tím stre sem, který se na vás o svátcích valí, je nějaká zásadnější změna životní ho stylu prakticky nemožná. Souhlasím s tím, že představa, že ze dne na den můžu kompletně změnit své životní návyky, je lichá. Velké a rychlé změny zpravidla ne mají příliš dlouhou životnost. Co ale změny malé a pomalé? Takové, kte rých si sotva všimnete, ale přesto jsou to změny k lepšímu. Právě ty bývají nejtrvalejší. Odpovězte si na otázku: „Jaký nejmenší krok správným směrem mohu nyní udělat?“ V souvislos ti s obdobím Vánoc může takovým malým krokem být klidně i to, že kromě tradičního cukroví vyzkoušíte i některé netradiční a zdravější va rianty. Nebo místo tradičních deseti druhů upečete jen pět nejoblíbeněj ších. Nebo si na firemním vánočním večírku dáte místo sladkého vína víno suché nebo třeba střik. Pokud by se vám přece jenom ve vánoč ním čase nechtělo pouštět do změn v jídelníčku, může být tím prvním

krokem to, že se začnete více věno vat pohybu. Volný čas o svátcích vy užijte k tomu, že s rodinou či přáteli vyrazíte na procházku, brusle nebo třeba běžky. Zkuste tedy opustit myšlenku, že od nového roku budete zcela jiní, a začněte malým krokem už dnes.

Nic není jen černé nebo bílé Toto heslo platí dvojnásob v přípa dě, že se snažíte zhubnout nebo jen zkvalitnit svůj jídelníček a život ní styl. Vypusťte ze svého slovníku slova jako „nikdy“ a „navždy“. Často postačí slůvko „většinou“. Nikdo to tiž není dokonalý a chyba nezname ná neúspěch. Naopak, chybování je nedílnou součástí úspěchu. Obézní často prožijí život kvůli negativnímu myšlení a emocím ve jménu hubnutí. Když se přejí člověk, který nemá problémy s váhou, je mu druhý den těžko a jí spontánně méně. A co udělá ten s kily navíc, který s hubnutím bojuje celý život? Druhý den jí více, třetí den ještě více a tak dál až do doby, než začne zase hubnout. A proč? Protože mu po přejedení (a nemusí to být ani přejedení, ale třeba jen neplánova ný kousek cukroví) naskočí myšlen ka: „Jsem k ničemu, porušil jsem předsevzetí, že nebudu jíst cukroví, nemá už cenu hubnout. Začnu ra ději od nového roku.“ Jak již bylo řečeno, nejcennější jsou takové změny, které jsou mož ná menší, ale trvalé. Právě na ty se (nejen) o těchto svátcích soustřeďte a nenechte si radost z dílčích úspě chů zkazit malými neúspěchy.

Kde získat další informace? pokud jste rozhodnuti, že je na čase něco změnit, chcete zkvalitnit svůj jídelníček, zlepšit své pohybové návyky a žít celkově spokojenější život, vyzkoušejte knižní no vinku Já zhubnu, zdravě a natrvalo, která funguje jako dvanáctitýdenní průvodce na cestě za zdravějším životním stylem. najdete v ní témata, jako je emoční jedení a jak se ho vyvarovat, výše zmíněný přístup mindfulness, rámcové jídelníčky, které vám pomohou sestavit si vyváženou snídani, oběd i večeři, a mnoho dalších informací a cenných rad. Celoroční projekt Prožij rok zdravě na www.stobklub.cz se blíží ke konci, ale i v prosinci se můžete ještě zapojit. Bude me se věnovat právě tématu přejídání, a to nejen v souvislosti s Vánocemi.

ergoterapie odborné téma

Přehled využívaných terapeutických metod v ergoterapii u dětí s dětskou mozkovou obrnou Dětská mozková obrna je časté neurovývojové onemocnění a ergoterapeut by měl být běžnou součástí interprofesního rehabilitačního týmu. Ergoterapie může využívat mnoho terapeutických přístupů, ale ne všechny mají studiemi prokázaný efekt. Nejnovější studie nejvíce poukazují na dobrý efekt nuceně navozené terapie (CIMT) a intenzivního bimanuálního tréninku.

ětská mozková obrna (DMO) patří mezi nejčas tější neurovývojová one mocnění (Kraus, 2005) s prevalencí 1,7 až 2,1 na 1000 živě narozených dětí. Prof. Ivan Les ný (1985) DMO definuje jako raně vzniklé poškození mozku vzniklé

před porodem, za porodu nebo po porodu. Je charakteristické zejmé na poruchou hybnosti. Dále uvádí, že může postihovat i řadu jiných oblastí: kognitivní schopnosti, zrak, sluch, způsob chování. Porucha funkce horní končetiny je běžný následek DMO. Za obecné příznaky hemiparetické horní konče tiny u DMO jsou považovány: poma lé tempo, abnormální svalový tonus, omezený rozsah pohybu, snížená svalová síla, porucha koordinace, zhoršená jemná motorika, porucha čití a stereognosie. Děti mají problém uchopovat běžné předměty, a to ze jména v situacích, kde je vyžadována

spolupráce obou horních končetin (Holmefur et al., 2010; McConnell et al., 2012). Podle fyzioterapeutů a ergoterapeutů je největším pro blémem porušená jemná motori ka (McConnell et al., 2012; Arnould et al., 2007; Arnould et al., 2014).

Ergoterapie Ergoterapie je profese, která se snaží o maximální možné zapo jení jedince do běžných denních, zájmových a pracovních činnos tí. Prioritou ergoterapie je funkční diagnostika aktivit denního života u dětí srovnatelných s průměrem schopností zdravých dětí stejného

fota: Profimedia

Bc. Markéta Čížková, Mária Krivošíková, M.Sc., doc. MUDr. Olga Švestková, Ph.D., Klinika rehabilitačního lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

odborné téma ergoterapie

věku, na základě diagnostiky vytvo ření krátkodobého a dlouhodobého ergoterapeutického plánu a indivi duální intervence. U dětí s DMO jsou ergoterapeut spolu s fyzioterapeutem klíčovými členy interprofesního týmu. Ergotera pie využívá v terapii několik přístupů. Některé mají efekt podpořený mnoha studiemi, jiné jej prokázaný nemají.

Přehled ergoterapeutických metod Rozsáhlý systematický přehled (Novak et al., 2013) shromáždil 166 systematických revue a z jejich výsledků rozdělil metody využívané u dětí s DMO do tří skupin: 1) metody, které mají prokázaný efekt a doporučuje je provádět, 2) metody, které mají prokázaný jen nízký efekt, 3) metody, které nemají prokáza ný efekt a autoři je nedoporučují u dětí s DMO provádět. Do první skupiny spadají CIMT (constraint induced movement the rapy = nuceně navozená terapie), bimanuální trénink, na úkol zaměře ná terapie (context-focused thera py), ergoterapie po aplikaci botulo toxinu a domácí cvičení. Do druhé skupiny zařadili např. v České republice hojně využívanou Vojtovu metodu, dále využívání or téz, hippoterapii, polohování a pro tahování (strečink). Do třetí skupiny, tedy mezi me tody s neprokázaným efektem, podle této studie patří Neurový vojový přístup (Bobath koncept, autory jsou manželé Bobathovi) a Senzorická integrace (autorem je Anna Jean Ayres). Autoři studie tyto metody pro terapii dětí s DMO nedoporučují. Mírný nebo žádný efekt byl u Bo bath konceptu prokázán několika studiemi (Sakzewski et al., 2014; Steultjens et al., 2004; Law et al., 2007; Novak et al., 2013). Zároveň je ale tento přístup velmi využíván jak v zahraničí (McConnell et al., 2012), tak v ČR (Šlechtová, 2011). Podle dvou rozsáhlých metaana lýz (Sakzewski et al., 2014; Novak et al., 2013) se vyskytuje mnoho studií, které prokazují efekt CIMT (nuceně navozená terapie) na horní končetinu. Nuceně navozená tera pie je metoda, kdy je méně postiže ná horní končetina fixována, zatím co postižená horní končetina pod stupuje velmi intenzivní trénink uni manuálních dovedností. Frekvence a intenzita tréninku se ve studiích

Ergoterapie využívá v terapii několik přístupů

liší, ale trénink bývá až 6 hodin den ně s celkovým počtem 60–126 ho din, což jsou 2–4 týdny. Tato me toda byla původně vynalezena pro dospělé pacienty s hemiplegií, ale v poslední době je zkoumán i efekt u dětí (Wu, Hung, Tseng and Huang, 2013). V některých studiích se ob jevuje modifikovaná verze této te rapie, pojmenovaná mCIMT (Saz kewski et al., 2014) nebo kid-CIMT (Deppe et al., 2013), která má nižší počet hodin cvičení denně, ale více týdnů terapie (až 10). Byla vyvinuta z důvodu náročnosti skloubení ně kolika hodin terapie denně se škol ním rozvrhem a s dalšími aktivitami dětí a jejich rodičů. Podobný efekt jako CIMT v uve dených studiích prokázal intenzivní bimanuální trénink (v některých stu diích nazývaný IBT = intensive bi manual training nebo HABIT = hand arm intensive bimanual training), což je metoda, která vznikla na zákla dě CIMT. Je ale cílená přímo na děti s dětskou mozkovou obrnou, které mívají postižené obě horní končetiny a potřebují trénovat bimanuální ak tivity. Zachovává si velkou intenzitu jako CIMT, ale je pro děti přijatelnější, protože nevyužívá fixaci horní konče tiny. Naučené dovednosti jsou také lépe přenositelné do každodenního života, kde dítě rovněž používá obě končetiny. Terapie vypadá tak, že dí těti poskytneme několik činností, kte ré vyžadují koordinaci obou končetin, a ono si může vybrat, která aktivita/ hračka se mu líbí. Vybranou aktivitu by pak mělo vykonávat 15–20 minut. Terapeut dítě sleduje a připomíná mu, že má hlavně využívat více po stiženou končetinu (Charles, Gor don, 2006; Deppe et al., 2013; Gelkop et al., 2015; Sazkewski et al., 2014).

Arnould (2014) uvádí, že dle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (WHO, 2001) by měla být terapie zaměřena na schopnost ruky provádět aktivi ty, ne na jednotlivé dovednosti ruky (např. na sílu úchopu, jemnou moto riku), které je pak těžké integrovat do činností denního života. To znamená, že doporučuje intervenci založenou na aktivitě, což jsou právě metody CIMT a HABIT. Obě tyto metody spo juje především velká intenzita, což je hlavní faktor ovlivňující výsledky te rapie. Zavádět tyto metody do praxe však není úplně jednoduché, protože děti většinou chodí na fyzioterapie a ergoterapie jednou týdně. Ve stu diích byly metody aplikovány buď skrze tábor (day camp), na kterém dítě celý den podstupuje speciální program, nebo ve školním/předškol ním zařízení, kde probíhá i rehabili tace a dítě podstupuje terapie s jed notlivými terapeuty. Děti integrova né do běžných škol takto intenzivní terapie většinou nepodstupují.

Závěr Závěrem bych chtěla říci, že ergotera pie, která je založena na konkrétních aktivitách, jež jsou pro jedince důleži té, je velmi podstatnou součástí reha bilitace dítěte s jakoukoliv disabilitou. Pro dítě je důležitější zvládat běžné denní potřeby než mít dobré rozsahy pohybu nebo svalovou sílu. Nicméně i terapie zaměřená na tělesné funkce je samozřejmě důležitá k předcházení sekundárním změnám.

Literatura u autorky

odborné téma ergoterapie

florence 12/17

Uplatnění ergoterapeuta při hodnocení domácího prostředí pacientů Ergoterapie má nezastupitelné místo v moderní rehabilitaci. Přesto však není v České republice tento obor, jehož hlavním cílem je zajištění maximální možné soběstačnosti člověka, zatím příliš znám a kolem náplně práce ergoterapeutů stále panují nejasné představy i v řadách zdravotnických pracovníků.

Eva Rohlenová, studentka navazujícího magisterského studia ergoterapie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (1. LF UK), Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Doc. MUDr. Olga Švestková, Ph.D., přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Kateřina Čihařová, ILA, s. r. o.

becně řečeno, hlavním prostředkem ergoterapie jsou smysluplné aktivity, které mohou pro každého člověka představovat činnosti růz ného charakteru, a to dle jeho přání a potřeb. Může se jednat o zvládání oblékání, umytí se, vaření, práci na počítači atd. Aby mohl člověk pro sebe smysluplné a důležité činnos ti vykonávat a být co nejvíce sobě stačný, potřebuje k tomu adekvátně facilitující a uzpůsobené prostředí. Předmětem zájmu ergoterapie je zkoumání tří vzájemně se ovliv ňujících oblastí: jedince, činnosti a prostředí. Hodnocení prostředí je tedy významnou součástí práce er goterapeuta. Zvláště důležité je pak soustředění se na vykonávání aktivit člověka v prostředí domácím (Har ris et al., 2008). Zde člověk běžně tráví velkou část času a provádí zde převážné množství všedních den ních činností. Lidé s disabilitou navíc tráví v domácím prostředí více času než lidé bez disability (Law, 1991). Podobně je tomu i u starších osob, které dle Baltese et al. (1999) tráví ve svých domovech průměrně 80 % svého času. Význam hodnocení do mácího prostředí nabývá ještě větší důležitosti v kontextu stárnutí popu lace a současných snah transformo vat institucionární služby v služby komunitní. S těmito trendy lze před pokládat, že poptávka po objektiv ním hodnocení domácího prostředí bude v budoucnu vzrůstat. A právě

ergoterapeuti jsou vhodnou profesí, která může tuto službu zajišťovat.

Hodnocení domácího prostředí Dle uznávaných definic prostředí za hrnuje fyzické, sociální, politické, kul turní i institucionární aspekty (Harris et al., 2008). Ergoterapeuti se při hod nocení domácího prostředí nejvíce zaměřují především na fyzickou bez bariérovost prostředí, kde navrhují facilitující faktory, a dále řeší sociální oblast prostředí ve spolupráci se so ciálním pracovníkem. Hodnocení do

tonických bariér, jako je například přítomnost schodů, prahů, vybavení koupelny – vana/sprchový kout aj. Následně doporučuje potřebné po můcky a úpravy prostředí. Detailní hodnocení domácnosti s přesnějšími a objektivnějšími daty přináší hodnocení formou domácí ná vštěvy. Domácí ergoterapeutické ná vštěvy jsou samostatným velkým té matem, které není v České republice zatím pro ergoterapeuty příliš dobře odborně ani legislativně a úhradově ukotveno, a ergoterapeuti proto ná

Význam hodnocení domácího prostředí nabývá ještě větší důležitosti v kontextu stárnutí populace a současných snah transformovat institucionární služby v služby komunitní. mácího prostředí je prováděno u růz ných diagnostických, funkčních i vě kových skupin pacientů/klientů v růz ných fázích onemocnění. Lze je pro vést kdykoliv v průběhu ergoterapeu tického procesu – tedy od vstupního vyšetření až po ukončení spolupráce (Krivošíková, 2011). Zejména se pro vádí v případech, kdy došlo k náhlé mu zhoršení soběstačnosti pacienta a domácí prostředí je pro pacienta po návratu z nemocnice bariérové. Ob sáhlá evidence literatury existuje o er goterapeutickém hodnocení domácí ho prostředí před propuštěním z ne mocnice u pacientů seniorského věku (Hoy, 2008; Lockwood et al., 2015; Patterson a Mulley, 1999). V praxi hodnotí ergoterapeuti domácí prostředí několika způso by. Nejběžnější způsob je odebírání anamnézy rozhovorem s pacientem a případně s jeho rodinnými přísluš níky ve zdravotnickém zařízení. V ta kovém případě ergoterapeut dotazo váním zjišťuje od pacienta konkrétní rizikové oblasti jeho domácnosti, a to především v oblasti architek

vštěvy příliš často neprovádějí (Švest ková a Svěcená, 2013). Podobně jako v jiných zemích je od návštěv odra zuje především finanční a časová ná ročnost domácích návštěv. V zemích, jako je například Austrálie, Izrael či Švédsko, provádějí ergoterapeuti do mácí návštěvy častěji než u nás, což dokazují i publikované články na toto téma (Harris et al., 2008; Iwarsson, 2006; Lockwood et al. 2015). Čeští ergoterapeuti hodnotí domá cí prostředí pacientů obvykle pouze na základě svých odborných zkuše ností a bez použití specializovaných objektivních hodnoticích metod. Současnou tendencí je ale systema tizovat a objektivizovat hodnocení a používat standardizované nástro je (Macháčová a kol., 2014). Do ne dávna nebyl pro Českou republiku zpracován žádný objektivní nástroj, který by byl určen přímo k hodnocení domácího prostředí. V roce 2014 ale společnost ILA, s. r. o., spolu s Českou asociací ergoterapeutů a dvěma za hraničními partnery vyvinula a otes tovala metodiku s názvem SEMAFOR

odborné téma ergoterapie

home (Smart Evaluation Methodo logy of Accessibility FOR home). Ta umožňuje objektivní posouzení zá važnosti bariér v domácím prostředí osob s disabilitou s ohledem na jejich specifickou disabilitu, preference a využívání kompenzačních pomů cek. Metodika zohledňuje i aspekt, jak často je nutno danou bariéru překo návat. Elektronický formulář objek tivního hodnocení o 88 otázkách má funkcionalitu automatického vyhod nocení a barevného zvýraznění jed notlivých bariér. Metodika S EMAFOR home je nyní standardizovaným hodnotícím nástrojem. Validita meto diky byla prokázána již v dříve reali zovaném projektu. V rámci v součas nosti probíhajícího projektu (reg. č. CZ.07.1.02/0.0/0.0/16 023/0000114) pak došlo k ověření reliability a to pro střednictvím ohodnocení 62 domác ností vždy dvěma ergoterapeutkami hodnotícími stejnou domácnost ne závisle. O SEMAFOR home je zájem i v zahraničí, belgická univerzita Ar teveldehogeschool v Gentu bude vy učovat tuto metodiku již ve školním roce 2018–2019. Další existující nástroje, které mohou ergoterapeuti k hodnoce ní domácího prostředí dále použít, jsou například Safety Assessment of Function and Environment for Rehabilitation – Health Outcome Measurement (SAFER-HOME V3), HOME FAST, Westmead Home Safety Assessment, The Safe Living Guide:

Literatura: 1. Baltes MM et al. Everyday competence in old and very old age: Theoretical considera tions and empirical findings. In Baltes PB, Mayer KU (eds.) The Berlin aging study: Aging from 70 to 100. Cambridge: Cam bridge university press, 1999, s. 384–402 2. Harris S, James E, Snow P. Predischarge occupational therapy home assessment visits: Towards an evidence base. Austra lian Occupational Therapy Journal [online]. 2008;55(2):85–95 [cit. 2016-03-04]. DOI: 10.1111/j.1440-1630.2007.00684.x. ISSN 00450766. Dostupné z: http:// search.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/ login.aspx?direct=true&db=a9h&AN= 32458700&lang=cs&site=ehost-live 3. Hoy J. Occupational Therapy Home Assess ments: More than Just a Visit? An Audit of Occupational Therapy Practice in Oncology and Palliative Care. The British journal of occupational therapy [online]. 2008;71(2):59 [cit. 2016-12-17]. DOI: 10.1177/03080226 0807100204. ISSN 03080226. Dostupné z: http://goo.gl/pBt1HJ 4. Iwarsson S et al. Environmental Barriers and Housing Accessibility Problems Over a One-Year Period in Later Life in Three European Countries. Journal of Housing

A Home Hazard Checklist for Seniors (Radomski, 2013). Všechny tyto ná stroje jsou cizojazyčné a některé jsou i zpoplatněné. Pro jejich zavedení do české praxe by bylo zapotřebí nejpr ve zakoupit licenci a přeložit je, ale je pravděpodobné, že by ani poté neby ly zcela vhodné vzhledem k naší od lišné historické a kulturní úrovni bytů. Kromě ergoterapeuta jsou v ně kterých případech na domácích ná vštěvách přítomni i další odborníci. Příkladem může být systém fungo vání domácích návštěv na neuro logickém rehabilitačním oddělení v největší nemocnici Blízkého výcho du Sheba Medical Center v Izraeli. Zde za každým spinálním pacien tem, u kterého se očekává budoucí setrvání na mechanickém či elek trickém vozíku, podniká interprofes ní tým domácí návštěvu v sestavě ergoterapeut, fyzioterapeut, sociální pracovník a zdravotní sestra. Každý z těchto odborníků přináší při do mácí návštěvě svůj pohled na pro blematiku a společně pak docházejí k vhodnému řešení úprav prostředí daného pacienta.

Závěr Výsledky hodnocení domácího pro středí se různí dle věkové a diagnos tické skupiny pacientů/klientů, u kte rých je prováděno, dle jejich lokality bydlení (město, venkov) a také dle primárního účelu, za kterým bylo na plánováno. Důležitou součástí je spo

lupráce s členy rodiny, a to i v přípa dě, že člověk žije v domácnosti sám. Po zhodnocení prostředí následuje spolupráce s firmami s kompenzač ními pomůckami, s technickými pra covníky a je-li třeba, realizace sta vebních úprav. Obecně se hodnocení domácího prostředí provádí nejčas těji s těmito cíli a výstupy: → snížení rizika pádů, → zvýšení soběstačnosti a participace, → snížení rizika opětovného návra tu pacientů do nemocnice, → zjištění, zda a kdy by měl být pa cient propuštěn z hospitalizace do domácího prostředí (Lock wood et al., 2015), → snížení nákladů na zdravotní péči, → snížení využívání komunitních služeb, → oddálení potřeby pečovatelských služeb (Wales, 2012), → identifikace bariér a facilitátorů, → objektivní dokumentace domácí ho prostředí pacienta/klienta, → doporučení úprav/pomůcek, even tuálně nutnost výměny bytu (na příklad u vertikálních bariér), a tím následné snížení bariérovosti, → podklad pro oddálení nebo úplné odvrácení ústavní péče (Machá čová a kol., 2014), → psychosociální faktory (pozitivní emoce, sebeúcta, motivace pa cienta k aktivitám atd.), → zajištění kvality života pacienta/ klienta (Švestková a Svěcená, 2013).

uploads/2014/09/1_SEMAFORhome_ For the Elderly [online]. 2006;20(3):23–43 metodicka-prirucka_web.pdf [cit. 2017-07-29]. DOI: 10.1300/ J081v20n03_03. ISSN 0276-3893. 9. Patterson C, Mulley G. The effectiveness of predischarge home assessment visits: Dostupné z: http://www.tandfonline.com/ a systematic review. Clinical Rehabilitation. doi/abs/10.1300/J081v20n03_03 1999;13(2):101–104. ISSN 02692155. 5. Krivošíková M. Úvod do ergoterapie. Vyd. 1. Dostupné také z: http://search.ebscohost. Praha: Grada, 2011, s. 364. ISBN 978-80247-2699-1 com/login.aspx?direct=true&db=a9h&A N=1776263&site=ehost-live&scope=site 6. Law M. The Environment: A Focus for 10. Radomski MV, Latham CA. Occupational Occupational Therapy. Canadian Jour therapy for physical dysfunction. Seventh nal of Occupational Therapy [online]. edition. Philadelphia: Lippincott Williams & 1991;58(4):171–179 [cit. 2016-05-27]. DOI: 10.1177/000841749105800404. Do Wilkins, 2013, s. 1426. ISBN 1451127464¨ 11. Wales K, Clemson L, Lannin NA et al. stupné z: http://2015ot.pbworks.com/w/ Occupational therapy discharge planning file/fetch/67747611/58.4Law.pdf for older adults: A protocol for a randomi 7. Lockwood KJ, Taylor NF, Harding KE. Pre sed trial and economic evaluation. BMC -discharge home assessment visits in Geriatrics. BioMed Central, 2012;12:34. assisting patients’ return to community DOI: 10.1186/1471-2318-12-34. ISSN living: A systematic review and meta-ana 14712318. Dostupné také z: http:// lysis. Journal of Rehabilitation Medicine [online]. 2015;47(4):289–299 [cit. 2015www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/ PMC3426463/ 12-15]. DOI: 10.2340/16501977-1942. 12. Švestková O, Svěcená K. Ergoterapie v ko ISSN 16501977. Dostupné z: http:// munitě / Evaluace bytu. In: Švestková O, www.medicaljournals.se/jrm/content/? Svěcená K. Ergoterapie: skripta pro studenty doi=10.2340/16501977-1942 bakalářského oboru Ergoterapie na 1. lé 8. Macháčová K a kol. SEMAFOR home: Smart kařské fakultě Univerzity Karlovy. Praha: Evaluation Methodology of Accessibility Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, 2013, FOR home. Praha: ILA, s.r.o., 2014. Dostup né také z: http://www.ila.cz/wp-content/ s. 174–177. ISBN 978-80-260-4101-6

odborné téma ergoterapie

florence 12/17

Trénink paměti a pozornosti u pacientů po cévní mozkové příhodě z pohledu ergoterapie Souhrn:

Klíčová slova:

Součástí ergoterapeutické intervence u pacientů po cévní mozkové příhodě je často i trénink kognitivních funkcí, který může mít různé podoby. Je to například intervence s využitím moderních technologií, konkrétně tabletu. V zahraničí je tablet v rámci ergoterapie využíván, v České republice zatím jen minimálně. Nyní je vyvíjena aplikace Cognitive na tablet, která je určena především k tréninku paměti a pozornosti. Cílem práce bylo zjistit klinickou využitelnost aplikace Cognitive u hospitalizovaných pacientů v subakutní fázi po cévní mozkové příhodě z hlediska ergoterapie. Bylo zpracováno šest pří padových studií. Data z objektivního vstupního a kontrolního hodnocení byla zároveň zpracována statisticky. Výzkumem bylo zjištěno, že je aplikace Cognitive klinicky využitelná v ergoterapii, vhodné by bylo zařadit větší variabilitu herních prvků, která je nezbytná pro individuální nastavení ergoterapeutické intervence. Je zde také potenciál pro další výzkum. Ergoterapie –trénink kognitivních funkcí – tablet – cévní mozková příhoda.

Memory and attention training of patients after stroke from the perspective of occupational therapy

Keywords:

The cognitive function training is usually a part of the occupational therapy intervention in post-stroke patients. It can have various forms, for example, intervention using modern technologies, especially tablets. Tablets are used in occu pational therapy abroad. In the Czech Republic it is only a minimum. Now the Cognitive application is being developed on a tablet that is primarily designed to train memory and attention. The aim of this work was to find out the clinical usability of the Cognitive application in hospitalized patients in the subacute phase after stroke in terms of the occupa tional therapy. Six case studies have been worked out. The data from the objective input and control evaluations have been also statistically processed. The research showed that the Cognitive application is clinically usable in occupati onal therapy. It would be appropriate to include more variable game elements, which are necessary for the individual setting of the occupational intervention. There is also the potential of further research. Occupational therapy – training of cognitive functions – tablet – stroke.

Bc. Andrea Adamusová, Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze; MUDr. Markéta Janatová, Centrum podpory aplikačních výstupů a spin-off firem Děkanátu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy; Mgr. Anna Krulová, Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze; doc. MUDr. Olga Švestková, Ph.D., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Úvod V České republice je často diagnosti kována cévní mozková příhoda. Inci dence tohoto onemocnění je kolem 350 onemocnění na 100 000 obyva tel za rok (Kolář, 2009). Mezi následky jsou řazeny růz né deficity, patří sem i deficit kogni tivních funkcí (Brewer et al., 2013). V rámci ergoterapie jsou kognitivní funkce trénovány vzhledem k jejich neoddělitelnosti od soběstačnosti. Dobrá úroveň kognitivních funkcí je nutná k zvládání všedních denních činností, pracovních nebo produktiv ních činností, hry a zájmových nebo

volnočasových aktivit. Ergoterapeut provádí trénink kognitivních funkcí buď nácvikem konkrétních činností, a tím dochází ke zlepšení jednotli vých kognitivních funkcí, nebo tré ninkem jednotlivých kognitivních funkcí, a následkem toho se zlepšuje výkon pacienta v konkrétních činnos tech (Krivošíková, 2011). K tréninku může ergoterapeut využít i moderní technologie, například tablet. V zahraničí sdílejí ergoterapeu ti poznatky z praxe, rozvíjejí teore tickou oblast a navrhují aplikace pro terapeutický účel (Costa et al., 2014; Walker, 2014; Burwash et al., 2014). V České republice není tato oblast rozvinuta. Ke změně situace by mohla přispět nově vyvíjená ap likace Cognitive, která nyní obsahu je dvě hry – jednu na paměť a dru hou na pozornost.

Aplikace Cognitive Aplikace Cognitive je vyvíjena v Cen tru podpory aplikačních výstupů a spin-off firem Děkanátu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Vedoucím projektu je Ing. Karel Hána, Ph.D., metodiku navrhla speciální pe dagožka PhDr. Markéta Gerlicho vá, Ph.D., spolu s MUDr. Markétou Janatovou. Software pochází od Ing. Radima Klimenta. Tato aplikace

je volně dostupná a je navržena pro operační systém Android. Obě hry mají více úrovní. Ve hře Pozornost (ukázka pro středí – obr. 1) se posunují bílé žá rovky po obrazovce v řadě za sebou a v náhodně danou chvíli se barev ně rozsvítí. Barvy jsou označeny jako „dobré“ a „špatné“. Cílem je označit žárovku, která se rozsvítila „dobrou“ barvou, dříve, než praskne (na označení je dán časový limit). Principem hry Paměť (ukázka pro středí – obr. 2) je zapamatovat si sek venci žárovek, které se postupně roz svěcují, a správně ji zreprodukovat. Sekvence se postupně rozšiřuje vždy o jednu žárovku navíc, přičemž se po každé ukáže původní sekvence a na konci se rozsvítí jedna nová žárovka.

Metodika Data byla zpracována formou přípa dové studie a část dat byla zpraco vána statisticky. Pacienti byli zařa zeni na základě dostupnosti (Hendl, 2004). Indikační kritéria byla: věk nad 18 let, výsledek v Montrealském ko gnitivním testu pod 26 bodů, prodě laná cévní mozková příhoda v sub akutní fázi, absence neglect syndro mu a absence plegie na obou hor ních končetinách současně.

fota: autorky

Summary:

odborné téma ergoterapie

1 Pro statistické zpracování byl při vstupním a výstupním vyšetření pro veden Montrealský kognitivní test, Funkční míra nezávislosti a diagnos ticky i hra Paměť a hra Pozornost. Výzkum probíhal na lůžkách včas né rehabilitace iktového centra, spa dajících pod Geriatrickou kliniku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Výzkumný vzorek se sklá dal ze šesti pacientů. Trénink paměti a pozornosti probíhal tři týdny, pět krát týdně, 30 minut jednou za den.

Výsledky Pacienti na hry reagovali celkově kladně. Lépe hodnotili hru Pozor nost. Hra Paměť byla pro pacienty těžší – bylo potřeba si vštípit nové informace a také bylo pro někte ré pacienty těžké označit žárovku, když se rozsvítila na stejné pozici jako některá z předešlých žárovek. Pacienti měli problém i s pochope ním opačného principu her – u hry Pozornost bylo potřeba žárovku označit, jakmile se rozsvítila, u hry Paměť bylo nutné vyčkat na zhasnu tí a poté označovat. Hru Paměť hráli pacienti převážně v nejnižší úrovni. U hry Pozornost bylo pro pacienty náročné si v nejvyšší úrovni uvědo mit správnou barvu a označit žárovku v krátkém limitu, než žárovka zhasla. Pacienti kladně reagovali, když jim byl okamžitě sdělen výsledek, případně i s porovnáním z předcho zích terapií. Statistickým zpracováním se nepo dařilo prokázat, že by se hodnoty před terapií a po ní statisticky významně lišily na zvolené hladině významnosti 0,05 (p), i když při výstupním vyšet ření pacienti dosahovali lepších prů měrných hodnot u tří testů – Mont realský kognitivní test, Funkční míra nezávislosti a hra Pozornost.

2 Diskuze Pacienti na hry reagovali celkově kladně. To, co jim působilo problé my, bylo dáno jejich závažnějším deficitem kognitivních funkcí. Přes tože již nyní mají hry více úrovní, bylo by vhodné mít možnost indivi duálně snížit náročnost her (v pří padě zlepšení pacientova výkonu zvýšit náročnost). Z hlediska ergoterapie i pacien ta je vhodné, že aplikace poskytuje okamžitou auditivní a vizuální zpět nou vazbu a zobrazení výsledků po hře. Statistickým zpracováním ne byl prokázán statisticky význam ný rozdíl v hodnotách objektivních testů naměřených před terapií a po ní. Výsledky mohou být zkresleny malým počtem testovaných osob, kterých bylo jen šest, ale také cel kovým průběhem hospitalizace, například únavou nebo zhoršením pacientova stavu. Pacienti však do sahovali lepších průměrných hod not u tří testů. Bylo by žádoucí po kračovat v dalším výzkumu na vět ším vzorku probandů. Bylo by vhodné kombinovat klasické formy terapie kognitiv ních funkcí s využitím moderních technologií.

Závěr Z provedeného výzkumu se do mníváme, že aplikace Cognitive je využitelná v ergoterapii. Bylo by však vhodné mít k dispozici větší variabilitu herních prvků pro indivi duální nastavení ergoterapeutické intervence i přesto, že již nyní mají obě hry více úrovní. Je zde také po tenciál pro další výzkum. Z hledis ka ergoterapie je výhodou aplikace především zpětná vazba (okamžitá auditivní a vizuální zpětná vazba a zobrazení výsledků po hře).

Obr. 1 Prostředí hry Pozornost Obr. 2 Prostředí hry Paměť

Literatura: 1. Brewer L et al. Stroke rehabilitation: recent advances and future thera pies. Quarterly Journal of Medicine. 2013;106(1):11–25. 2. Burwash S et al. Connected and Mo bile: Social Media Tools and Apps for Occupational Therapy and Mental Health Applications. Occupational Therapy Practice. 2014;19(5). 3. Costa D et al. Personal Assistance. Occupational Therapy Practice. 2014;19(7):19–20 ProQuest Central. ISSN 10844902. 1–4 ProQuest Cent ral. ISSN 1093717X. 4. Kolář P. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vydání. Praha: Galén, 2009. s. 713. ISBN 978-80-7262-657-1. 5. Krivošíková M. Úvod do ergoterapie. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80247-2699-1. 6. Walker BA. The Acceptance and Use of Virtual Gaming as an Intervention Strategy for Older Adults in Occupa tional Therapy. Games for health jour nal. 2014;3(6):333–340.

Recenzovaly: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. 1. LF UK Praha

Mgr. Eva Klára Novotná Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze Poznámka: Tento článek vychází z diplomové práce autorky A. Adamusové Trénink paměti a pozornosti u pacientů po cévní mozkové příhodě z pohledu ergoterapie s podtitulem Pilotní studie k aplikaci Cognitive na tabletu. Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Klinika rehabilitačního lékařství. Vedoucí práce Markéta Janatová.

recenzované články / abstrakta

Historie ošetřovatelství v Dánsku Mgr. Pavla Kordulová, Eliška Šubrtová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK Souhrn: Cílem sdělení je poskytnout přehled o zásadních udá lostech, osobnostech a institucích spojených s dánským ošet řovatelstvím od poloviny 19. století do současnosti. Vycházíme ze zdrojů poskytnutých archivem Dánského muzea ošetřova telství a odborné literatury uvedené na webových stránkách. Klíčová slova: Historie – vzdělávání sester – Dánsko – církevní ošetřovatelské řády.

Problematika chirurgického kouře Mgr. Iva Bartoníčková, Centrální operační sály – děti, FN Motol, Praha Mgr. Veronika Toušová, TT – domácí zdravotní péče, s r. o., Beroun Souhrn: Hlavním kritériem perioperační péče je zajistit bezpeč nost pacienta a celého operačního personálu. Jedním z problé mů perioperačního ošetřovatelství v současnosti je problema tika chirurgického kouře, na který upozorňuje i Evropská asoci ace perioperačních sester. Chirurgický kouř vzniká jako vedlejší produkt elektrokauterizace a obsahuje až 80 toxických che mických látek, které jsou toxické a karcinogenní. Bezpečný chi rurgický kouř neexistuje. Ve vyspělých zemích používají k jeho eliminaci odsávací systémy. U nás není problematika chirurgic kého kouře příliš známá. Klíčová slova: Elektrokauterizace – chirurgický kouř – odsávací systémy – perioperační péče.

Celé znění výše uvedených recenzovaných článků naleznou naši předplatitelé na webu www.florence.cz jako přílohu elektronické verze časopisu, v archivu časopisu a v rubrice Recen zované články. Do všech těchto rubrik mají pří stup všichni předplatitelé časopisu Florence.

Režimová opatření u nemocných s vředovou chorobou gastroduodena Mgr. Hana Ochtinská, Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice Mgr. Markéta Papršteinová, Ph.D., Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice Souhrn: Vředová choroba gastroduodena je onemocnění, kte ré se objevuje napříč celou populací. Nejčastěji se vyskytuje v dospělém věku, ale přibývá i výskytu u mladistvých. Jedná se o onemocnění, při kterém vzniká defekt žaludeční nebo duode nální sliznice. Součástí léčby vředové choroby je dodržování re žimových opatření a doporučení získaných od zdravotnického personálu, proto jsme si zvolili cíl zjistit, zda pacienti tato dopo ručení znají a jak je dodržují. Klíčová slova: Léčba – režimová opatření – vředová choroba.

Roztroušená skleróza a její dopad na kvalitu života očima pacientů Jana Kováříková, Mgr. Věra Olišarová, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Souhrn: Roztroušená skleróza (RS) je neurologické onemoc nění postihující nejčastěji mozek a míchu. Dle závažnosti klinického stavu ovlivňuje prakticky všechny stránky živo ta pacientů. Různou měrou se promítá do fyzické, sociální, psychické i spirituální oblasti, neboť k jejím klinickým proje vům patří poruchy hybnosti, svalové křeče, psychické potíže, ovlivnění řeči atd. Proto právě poznání dopadu RS na kvalitu života očima pacientů může vnést do poskytované ošetřova telské péče nový rozměr. Cílem tohoto příspěvku je nastínit sestrám i ostatním zdravotnickým pracovníkům oblasti, které pacienti vnímají jako problematické a které pro ně mohou být tíživé. Klíčová slova: Roztroušená skleróza – sestra – pacient – kvalita života.

praxe

Zdravotní gramotnost pomůže nejen laikům, ale i sestrám Výchova a vzdělávání pacientů a široké veřejnosti má v našem zdravotnickém systému dlouhou tradici. Od osvětové činnosti přes zdravotní výchovu a podporu zdraví bylo a je snahou pracovníků v této oblasti ovlivnit znalosti, postoje, a především chování cílových skupin v žádoucím směru. Avšak přes veškeré jejich úsilí se chování populace nijak výrazně nezměnilo. Patrné je to zvláště u stravovacích návyků populace. Obezitou trpí značné procento dětí i dospělých.

PhDr. Marcela Svěráková

fota: Profimedia

větová zdravotnická organi zace (WHO) věnuje oblasti podpory zdraví a prevence onemocnění neustálou po zornost a snaží se systém stále roz šiřovat a zdokonalovat tak, aby co možná nejvíce usnadnila cílovým skupinám orientovat se v této ob lasti. V posledním desetiletí je pro sazován koncept „zdravotní gramot nosti“ cílových skupin, kterou WHO definuje jako „soubor kognitivních a sociálních schopností směřujících k motivaci a způsobilosti jednotliv ců k tomu, aby si dokázali získat pří stup k informacím, porozuměli jim a využívali je způsobem, který pod poruje a udržuje dobré zdraví“. V tomto směru je velmi zajímavý a inspirativní program Zdravá abece da, kterému se již několik let věnuje občanské sdružení AISIS. Program je zaměřen na pěstování správných stravovacích návyků předškolních dětí. Není to první projekt, který je takto zaměřen, ale na rozdíl od ostat ních je řešen komplexně. Manažer tohoto projektu, Nikola Křístek, po važuje za velmi důležité to, že jsou do celého projektu vtaženy všechny důležité osoby, které mají na stravo vací návyky předškolního dítěte vliv. Tyto děti by se měly naučit odpo vědnému rozhodování v základních oblastech životosprávy ovlivňujících vznik obezity, popřípadě dalších ci vilizačních onemocnění. Do projektu jsou také zapojeni rodiče a učitelé, kteří by měli být průvodci dětí, jejich vzory a ochránci. V rámci projektu je rovněž poskytována odborná pomoc zdravotníků a nutričních specialistů. Zkušenosti, které pracovníci AISIS, o. s., získali při realizaci projektu Zdravá abeceda, využi li i v dalším projektu nazvaném

Gramotnost.cz, jenž je zaměřen na zdravotní gramotnost všech popu lačních skupin. Na webových strán kách www.gramotnost.cz/e-learning najdou čtenáři původní české hodi nové kurzy pro dospělou populaci k několika kapitolám zdravotní gra motnosti. V návaznosti na tento pro jekt zahájily AISIS a Unie center pro rodinu a komunitu také spolupráci s Národní sítí podpory zdraví a podí lely se na přípravě webového portá lu (http://zdravotnigramotnost.cz), na kterém lze najít konkrétní infor mace k jednotlivým oblastem pre vence, podpory zdraví a zdravotní péče. Portál je konstruován tak, aby

Děti by se měly naučit odpovědnému rozhodování v základních oblastech živo tosprávy ovliv ňujících vznik obezity, popří padě dalších civilizačních onemocnění

se v něm mohl návštěvník velmi dob ře orientovat. Je rozdělen podle vě kových kategorií, které mohou sehrát klíčovou roli ve vytváření kompetencí souvisejících s podporou zdraví. Prvním klíčovým obdobím je ná stup dítěte do základní školy. V tomto období dítě postupně přebírá základ ní zodpovědnost za sebeobsluhu, hy gienickou péči a denní režim, začíná se samostatně pohybovat a rozhodo vat v prostředí mimo rodinu. Druhým klíčovým obdobím je věk dospívání a mladé dospělosti, kdy se člověk po stupně osamostatňuje včetně ekono mické soběstačnosti a přejímá plnou zodpovědnost za svou osobu a za vztah ke svému zdraví. Třetím klíčo vým obdobím je dospělost, kdy je člo věk plně zodpovědný za sebe sama a navíc přejímá i zodpovědnost za osoby blízké, své děti, popřípadě ro diče. Poslední období je střední a vyš ší věk, charakteristický přípravou na stáří. V tomto období života je velmi důležité zajištění přiměřeného zdraví, dobrého funkčního stavu a udržení soběstačnosti. Autoři upozorňují na to, že podmínkou účinného využití konceptu zdravotní gramotnosti je algoritmus „Chci (jsem motivován) – Umím (mám informace přiměře né věku) – Mohu (mám podmínky, abych mohl informace uplatnit)“. Na webovém portálu Zdravotní gramotnost jsou také v jednotlivých záložkách zpracovány standardy zdravotní gramotnosti pro výše uve dené cílové skupiny. Tyto standar dy mohou využívat také všeobecné sestry při své edukační a preventiv ní činnosti. Je totiž žádoucí, aby pa cienti, kterým jsou v rámci terapie doporučována režimová opatření, dostali konkrétní rady a návody, jak mají postupovat. Článek byl zpracován s využitím veřejně dostupných textů AISIS a NSPZ.

praxe

florence 12/17

Úvod do sexuálních deviací Sexuální deviace jsou považovány za kvalitativní odchylku struktury sexuálního motivačního systému jedince. Lze je rozdělit na deviace v aktivitě a v objektu. Do skupiny deviací v aktivitě je možné zařadit voyeurismus, frotérismus, exhibicionismus, tušérství, sadomasochismus, agresivní sadismus, patologickou sexuální agresivitu a jiné sexuální deviace v aktivitě. Do skupiny deviací v objektu je možné zařadit pedofilii, transvestitismus, fetišismus a jiné deviace v objektu.

exualita patří mezi základní lidské potřeby. Sama o sobě má sexualita širokou paletu podob, proto vytýčení nor my není zcela jasně stanoveno. Nor ma sexuálního chování je úzce spja ta se společností a její kulturou. Ze sexuologického hlediska je možné normu lidské sexuality na stavit jako konsenzuální (souhlasné) sexuální aktivity, které se odehrávají mezi psychosexuálně a somatose xuálně dostatečně zralými a po krevně v přímé linii nespřízněnými partnery. Současně však tyto aktivi ty musí splňovat kritérium, že neve dou k psychickému nebo tělesnému poškození (Weiss, 2010). Takové se

xuální aktivity, které nesplňují tuto stanovenou normu, můžeme zařadit do kategorie sexuálních deviací. Sexuální deviace lze rozdělit do dvou velkých skupin a to na deviace v aktivitě a deviace v objektu.

vlastní sexuální zvědavost, u voyeu rismu však dochází k preferenci sle dování anonymního objektu za úče lem dosažení sexuálního vzrušení před běžným sexuálním životem (Zvěřina, 2003; Pavlovský, 2009).

Sexuální deviace v aktivitě

Frotérismus

Pokud dochází k poruchám ve způsobu dosahování sexuální ho vzrušení a uspokojení, pak ho voříme o sexuálních deviacích v aktivitě.

U frotérismu je vzrušení dosahová no třením se o anonymní, neznámé ženské objekty nejčastěji v tlačeni cích (Weiss, 2008).

Voyeurismus Voyeurismus je parafilií, která spo čívá v sexuálním vzrušení vyvola ném sledováním anonymního nic netušícího objektu, jež je nejčastěji pozorován při svlékání, masturba ci, či souloži. Toto sexuální vzru šení zpravidla vede k masturba ci voyeura. Většině mužů i žen je

Exhibicionismus Exhibicionismus se projevuje do sahováním sexuálního vzrušení odhalováním se před anonymními objekty. U exhibicionismu nedochá zí k fyzickému kontaktu parafilika s obětí. K těmto incidentům dochází zpravidla na odlehlých místech, kde má exhibicionista prostor pro rych lý únik (Weiss, 2010).

foto: Profimedia

PhDr. Jana Novotná, Ph.D., Katedra sociální práce, Vysoká škola polytechnická Jihlava

praxe

Tušérství Tušérství je sexuální deviací, při níž dochází k vyvolání sexuálního vzru šení dotýkáním se na intimních par tiích neznámých objektů. Nejčastěji se jedná o ňadra, genitál či hýždě na příklad v dopravním prostředku nebo v místech se silnou koncentrací osob (Pavlovský, 2009; Weiss, 2010).

Sadomasochismus Sadomasochismus je definován jako preference sexuální aktivity‚ která zahrnuje působení bolesti‚ ponížení nebo omezování osobní svobody. Jestliže subjekt raději ta kovou stimulaci přijímá‚ jde o maso chismus‚ jestliže ji sám provádí‚ pak jde o sadismus. Subjekt často poci ťuje sexuální vzrušení jak ze sadis tických‚ tak masochistických aktivit (WHO, 2015).

Agresivní sadismus

→ Kleptofilie je poruchou, při níž je sexuálního vzrušení dosahováno krádežemi. → Autoassassinatofilie je poru cha, při níž jedinec dosahuje se xuálního vzrušení riskováním svého života či sebevražedným jednáním. → Symforofilie je sexuální deviace, při níž se jedinec sexuálně ukájí při sledování nehody či přírodní katastrofy. Do této kategorie patří široké spek trum sexuálních deviací (Weiss, 2010; Janíková, 2012).

Deviace v objektu V rámci deviací v objektu je sexuál ní motivace zaměřena na společen sky nevhodný objekt erotické touhy. Patří sem především pedofilie, feti šismus a transvestitismus.

Pro agresivní sadismus je typic ké dosahování sexuálního vzru šení znehybněním objektu svého sexuálního zájmu před vlastním sexuálním aktem. Pro tyto parafili ky je důležitá především možnost s oběťmi libovolně manipulovat. Ně kteří z nich po činu poškozují genitál obětí, uřezávají části jejich těla (ňa dra, genitál a později s nimi mastur bují či je pojídají). Do této kategorie se řadí většina sexuálních vrahů (Weiss, 2008).

Pedofilie

Patologická sexuální agresivita

Transvestitismus

Patologická sexuální agresivita je specifickou poruchou sexuál ní motivace. Patologičtí sexuální agresoři většinou nemají žádnou zřejmou sadistickou deviantní vlo hu, přesto se však dopouštějí zná silnění opakovaně (Weiss, 2010). Hlavní projev patologické sexuální agresivity je v uspokojování pacha tele, kterého je dosahováno překo náváním odporu napadeného ano nymního ženského objektu a mi nimalizací její kooperace (Šulová, et al., 2011).

Sexuálního vzrušení je u této de viace dosahováno především pře vlékáním se do šatů opačného po hlaví eventuálně i vystupováním v roli opačného pohlaví. První pří znaky je obvykle možné spatřovat již v dětství, kdy je převlékání nej dříve užíváno v rámci masturbač ních aktivit, později se může auto matizovat od primárně sexuálního účelu a sloužit jako prevence úzkos ti (Weiss, 2008).

Jiné sexuální deviace v aktivitě → Erotografomanie je poruchou, při níž je osoba sexuálně vzru šována psaním erotických do pisů, emailů či sms anonymním objektům. → Telefonní skatofilie je sexuální deviací, jejíž podstata pramení z provozování anonymních tele fonátů se sexuálním podtextem. → Klysmafilie je porucha sexuální preference, při níž se jedinec se xuálně ukájí podáváním klystýru.

Pedofilie je definována jako se xuální zájem o děti v předpubertál ním věku, který se týká především mužů. Pedofilové mohou být orien továni heterosexuálně, homose xuálně, či bisexuálně (Pavlovský, 2009). Při sexuálním zaměření na dospívající chlapce (se znaky pubic kého ochlupení) mluvíme o efebo filii, pokud jsou objektem zájmu do spívající dívky, jedná se o hebefilii (Weiss et al., 2014).

Fetišismus Fetišismus je porucha, při níž je se xuálního vzrušení dosahováno pro střednictvím některých neživých předmětů. Mnohé fetiše jsou ve vztahu k lidskému tělu‚ jako oděvní součásti a obuv. Jiné běžné příklady jsou charakterizovány určitou struk turou‚ jako guma‚ latex, plastické hmoty a kůže. Fetiše se různí ve své důležitosti pro daného jednotlivce. V některých případech slouží fetiše ke zvýšení sexuálního vzrušení‚ kte rého je následně docilováno koitem (WHO, 2015).

Jiné deviace v objektu → Nekrofilie je poruchou, při níž je centrem sexuálního vzrušení lidská mrtvola či symboly s tímto spojené. → Gerontofilie je apetencí sexuál ních partnerů se zjevnými znaky stárnutí. → Pyrofilie je poruchou, při níž do chází k sexuálnímu vzrušení pro střednictvím ohně. → Zoofilie je preferencí zvířat jako sexuálních objektů. → U myzofilie je sexuálního vzruše ní dosahováno prostřednictvím špíny. → Statuofilie je sexuální preferencí zaměřenou na pozorování či pří tomnost soch (Weiss, 2010; Janí ková, 2012).

Závěr Výskyt sexuálních deviací v popu laci není dodnes zcela zmapován, neboť je to oblast zatížená velkou mírou latence. Při poskytování zdra votní péče je možné se s těmito oso bami setkat, z tohoto důvodu je vel mi důležitá alespoň základní znalost této problematiky.

Literatura: 1. Janíková H. Sexuální úchylky, deviace a aberace. 2. vyd. Pardubice: Bene pal, a. s., 2012 2. Pavlovský P. Soudní psychiatrie a psy chologie. 3. vyd. Praha: Grada, 2009, 170 s. ISBN 978-80-247-2618-2 3. Šulová L, Fait T, Weiss P. Výchova k sexuálně reprodukčnímu zdraví. Praha: Maxdorf, 2011. ISBN 978-807345-238-4 4. Weiss P. Sexuální deviace: Klasifikace, diagnostika a léčba. 2. vyd. Praha: Por tál, 2008, ISBN 978-80-7367-419-9 5. Weiss P. Sexuologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 478 s. ISBN 978-802472492-8 6. Weiss P, Ondřichová L. Weissova navi gace sexem. 1. vyd. Praha: Columbus, 2014, 81 s. ISBN 978-80-87588-43-7 7. WHO. Mezinárodní statistická klasi fikace nemocí a přidružených zdra votních problémů (MKN-10). [online]. 2017, [cit. 2017-03-01]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html 8. Zvěřina J. Sexuologie (nejen) pro lé kaře. 1. vyd. Brno: Cern, 2003, 288 s. 80-7204-264-5

praxe

florence 12/17

Plánovaná elektivní kardioverze, ošetřovatelská péče Elektrická kardioverze je léčebná metoda synchronizovaným elektrickým výbojem v krátkodobé anestezii. V minulosti byla tato metoda prováděna pouze za hospitalizace, kdy byl nemocný sledován 24 hodin, a pokud nenastaly žádné komplikace, byl propuštěn. Dnešním trendem je provedení kardioverze a časné propuštění nemocného ještě v ten samý den v doprovodu rodiny. Naším sdělením bychom rádi představili práci ambulantní sestry od objednání nemocného až po jeho odchod do domácí péče.

lektrická kardioverze patří mezi účinné léčebné me tody pro nastavení sinuso vého rytmu a tím zrušení síňové či komorové tachykardie. Ce losvětový odhad výskytu fibrilací síní v roce 2010 u mužů byl 20,9 milionu a u žen 12,6 milionu. Dle autorů Či háka, Hamana a Táborského (2016) se očekává, že do roku 2030 vzroste počet pacientů s fibrilací síní v celé Evropské unii na 14–17 milionů. V doporučeních České kardiologic ké společnost (2016) jsou uvedeny odhady prevalence (míra frekvence výskytu) fibrilace síní, která hovoří, že větší prevalence bude u starších osob a pacientů s onemocněními, jako jsou chlopenní vady, obezita, hy pertenze, srdeční selhání, ischemic ká choroba srdeční (ICHS), diabetes mellitus nebo chronické onemocně ní ledvin (CKD); přibližně o 3 % do spělých ve věku od 20 let výše. Nárůst prevalence fibrilace síní lze vysvětlit jak lepší detekcí asym ptomatického průběhu této síňo vé arytmie, tak stárnutím populace a zvyšováním výskytu stavů, které k fibrilaci síní predisponují. Fibrila ce síní patří mezi nejčastější formy chronické arytmie a navíc je jedním z hlavních faktorů vzniku cévních mozkových příhod. Z epidemiologic kého hlediska se na vzniku fibrilace síní podílí řada rizikových faktorů: věk, ischemická choroba srdeční, ar

teriální hypertenze, pohlaví, nadvá ha, chlopenní vady, srdeční selhání, hyperfunkce štítné žlázy obstrukč ní spánková apnoe, kofein, alkohol, a sportovní aktivity (Táborský, 2013). Elektrická kardiologie patří mezi jednu z léčebných metod, které dnešní techniky v léčbě fibrilací síní nabízejí. Úspěšnost externí elektric ké kardioverze k nastolení sinuso vého rytmu je 60–92 %. Obnovení sinusového rytmu vede ke zlepše ní funkční kapacity srdce, obnove ní mechanické funkce síní a mimo jiné také ke zlepšení kvality života nemocného. Elektivní kardioverzi provádíme u stabilních nemocných, kteří dobře tolerují fibrilaci síní. U he modynamicky nestabilních nemoc ných provádíme kardioverzi neod kladnou. Elektrickou kardioverzi je nutné provádět v podmínkách umož ňujících kardiopulmonální resusci taci (Lukl, 2001). Akutní kardioverzi je třeba zajistit u hemodynamicky nestabilních nemocných, tyto stavy vyžadují okamžité řešení. Tuto léčeb nou metodu také využíváme u ko morových tachyarytmií klinicky ma nifestovaných hypotenzí, poruchou vědomí, příznaky šoku a tlakem na hrudníku, srdečním selháním (De bra, 2017). Tento léčebný výkon je prováděn za kontinuální monitorace fyziologických funkcí (EKG, krevní tlak, tepová frekvence, saturace he moglobinu kyslíkem pulsním oxyme trem). Dále monitorujeme laborator ní výsledky – iontogram (Na, Cl, K) a koagulace (INR při terapii warfari nem). Výkon je prováděn týmem tvo řeným anesteziologem, kardiologem a kardiologickou sestrou. Anestezio log nemocného uvede do krátkodo bé anestezie, aby lékař – kardiolog mohl provést elektrický výboj. Podá vaný výboj musí být synchronizován s kmitem R k prevenci vzniku komo rové fibrilace (Bartůněk et al., 2016).

Indikace kardioverze → Fibrilace síní → Flutter síní → Supraventrikulární tachykardie Komplikace elektrické kardioverze → Nearytmické komplikace – Hypotenze – Srdeční selhání – Plicní nebo systémová embolizace – Popáleniny pokožky – Laryngospazmus – Vzestup koncentrace kardiomarkerů → Postkardioverní arytmie – Krátkodobá asystolie (1–3s) – Supraventrikulární arytmie – Junkční rytmus – Komorové arytmie (vzácněji) – komorová tachykardie, fibrilace – Pomalé srdeční rytmy – s íňové bradykardie, AV blokády, SA blokády [3]

Antikoagulace Antikoagulace u nemocných s fibri lací síní je velmi důležitá. Zejména z důvodu prevence vzniku kardio embolizační ischemické cévní moz kové příhody (iCMP). Dosud byla v prevenci ischemické cévní příhody a systémové embolie využívána antiagregační (protides tičková) terapie – kyselina acetyl salicylová (ASA, clopidrogel) nebo antagonista vitaminu K (warfarin). Warfarin je antikoagulační prostře dek s úzkým terapeutickým indexem, a proto je potřeba udržovat jeho hla dinu v krvi. To s sebou přináší časté odběry krve na hladinu INR (Interna tional Normalized Ratio) v hodnotách 2–3 (20–30 %). Také je velmi důležité pacienty edukovat na potravinovou interakci při léčbě warfarinem, ze jména je nutné vyvarovat se listové zeleniny. Tato interakce může pre ventivní účinek snížit. Také je důleži té v pravidelných časových údobích

foto: autorka

Petra Hladká, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství, 1. LF UK, Kardiovaskulární centrum Nemocnice Na Homolce Praha Hana Zpěváčková, Kardiovaskulární centrum Nemocnice Na Homolce Praha Alena Müllerová, Kardiovaskulární centrum Nemocnice Na Homolce Praha

praxe

kontrolovat INR, neboť jeho vysoká hodnota je rizikovým faktorem kom plikace krvácení (Táborský, 2013). Od roku 2011 nastupuje nová generace antikoagulancií, která na zýváme NOAC (nová perororální antikoagulancia), která jsou stejně účinná v prevenci ischemické cévní mozkové příhody v porovnání s war farinem. Mezi NOAC řadíme: přímý inhibitor trombinu (dabigatran – preparát Pradaxa) a přímé inhibito ry faktoru Xa (apixaban – preparát Eliquis a rivaroxaban – preparát Xa relto) (Matoušková, 2016). Výhodou těchto preparátů je, že nevyžadují časté monitorování antikoagulačního účinku, který je, jak literatura uvádí, dobře předvídatelný, nejsou známy žádné lékové ani potravinové inter akce a snižují riziko intrakraniálního krvácení ve srovnání s warfarinem. NOAC jsou nejen účinná, ale také bezpečná. Bohužel, tato terapie mnohonásobně převyšuje náklady na warfarin nebo na protidestičkové přípravky (Táborský, 2013). Porov nání přípravku NOAC a warfarinu je uvedeno v tabulce 1.

Příprava nemocného Příprava nemocného k plánované (elektivní) kardioverzi Nemocný je k léčebnému výkonu ob jednán do kardiocentra praktickým lékařem, nebo kardiologem. Přichází velmi často na koronární jednotku, antiarytmickou jednotku či interní oddělení (ambulantní lůžko) lačný, léky (antiarytmika, antihypertenzi va) užívá 2–3 hodiny před výkonem a zapíjí douškem vody. Nemocného uložíme na lůžko, ambulantní sest ra mu provede záznam kontrolního EKG (elektrokardiogram) a napojí ho na kontinuální monitoring fyziolo gických funkcí (převáděn na lůžkové oddělení koronární jednotky). Ambulantní kardiologická sestra nemocnému aplikuje periferní kany lu a zároveň provede odběr krve – iontogram a koagulace (INR, při te

rapii warfarinem). Léčbu NOAC by měli nemocní užívat 3–4 týdny před elektrickou kardiovezí nebo alter nativně mít adekvátní hladiny INR v posledních 3–4 týdnech před ver zí. Nemocnému je podán infuzní roz tok dle hodnot iontogramu (zejména hodnota kalia), při nižší hodnotě ka lia jej substituujeme v podávaném infuzním roztoku. Pokud je u nemocného plánované vyšetření srdce jícnovou sondou – TEE vyšetření, provádí se na echo kardiologické ambulanci; toto vyšet ření je prováděno pokud je terapeu tická hodnota INR nízká nebo je per orální antikoagulační terapie kratší dobu než 14 dní. Vyšetření jícnovou sondou se zaměřuje na přítomnost trombu v pravých srdečních oddí lech, abychom předešli potenciální komplikaci – ischemické cévní moz kové příhodě. V průběhu čekání na laboratorní výsledky je nemocný informován o výkonu lékařem, který mu také předkládá informovaný sou hlas s elektrickou kardioverzí. Pokud jsou nemocní léčeni NOAC, podepi sují prohlášení o užívání těchto pre parátů. Setra nemocného edukuje i o riziku pádu po podané anestezii a zároveň jej informuje o nutnosti využití signalizačního zařízení. Mezi další administrativní činnosti ambu lantní sestry patří vedení dokumen tace – denní ambulantní záznam, kam sestra zapisuje: → anamnestické údaje – alergie, váha, výška, čas posledního při jmu tekutin či stravy; → fyziologické funkce při příchodu nemocného před a po vyšetření jícnovou echokardiografií, pokud bylo vyšetření provedeno, mo nitorované hodnoty před a po provedení elektrické kardioverze a před odchodem nemocného do domácího ošetření; → zapisuje podanou medikaci – léky, infuze; → bezpečnostní zápis o použitém typu defibrilátoru (evidenční číslo).

Monitorace nemocného během výkonu a po výkonu Ambulantní lůžko je opatřeno funkč ní odsávačkou, odsávacími cévkami, resuscitačními pomůckami – vzdu chovod (nosní, ústní), pomůcky k za vedení intubační kanyly, resuscitač ní vozík s léky určenými k rozšířené resuscitaci pro intravenózní podání, funkční defibrilátor, pomůcky pro podávání kyslíku (brýle, maska), sa morozpínací ruční vak (Ambuvak) s maskou (velikost záleží na tom, zda jde o muže, či ženu), pomůcky k zave dení dočasné stimulace (transvenóz ní stimulace) či provedení zevní sti mulace (transkutánní stimulace) přes hrudník nemocného pomocí pádel či defibrilačních elektrod, které jsou na pojeny na externí defibrilátor (obr. 1) pro případ vzniku komplikace. Nemocný je napojen na defibrilá tor pomocí EKG svodu (synchroni zace kmitu R). Na defibrilátoru zvo líme nejlepší EKG svod s nejvyšším kmitem R. Anesteziolog seznámí nemocného s průběhem krátkodo bé anestezie a vyplní s ním dotaz ník, který je součástí informovaného souhlasu, který nemocný také po depíše. Před podáním anestezie je nutná preoxygenace (nasycení tkání kyslíkem), proto nemocnému podá váme kyslík kyslíkovou maskou. Ses tra připraví medikaci – anestetikum (nejčastěji Propofol 1%) dle doporu čení anesteziologa, který sám podá vá lék do žilní linky. Defibrilační pád la jsou potřena gelem. Jedna defibri

Obr. 1 Externí defibrilátor se zevní stimulací

Tab. 1 Porovnání nových perorálních antikoagulancií vs. warfarin zdroj: autorka Podávání NOAC Jednoduché stabilní dávkování Méně časté laboratorní kontrolní odběry

Podávání warfarinu Složitější dávkování Nutné časté kontrolní odběry INR (hodnota 2–3)

Žádné potravinové interakce Antidotum dabigatranu – idarucizumab (Praxbind)

Omezení zeleniny obsahující vitamin K Antidotum vit. K

Preskripční omezení od zdravotních pojišťoven Vyšší cena Menší riziko krvácení

Zdravotní pojišťovna hradí Nízká cena Riziko krvácení

Obrazovka Zvolení svodu EKG a velikosti Tlačítko pro synchronizaci s kmitem R Tlačítko pro externí stimulaci

praxe

lační elektroda (označená sternum) je umístěna vpravo v 2. mezižebří od hrudní kosti, druhou defibrilační elektrodu (označenou apex) přiklá dáme na 4.–5. mezižebří ve střed ní axilární čáře (obr. 2). Po podání analgosedace provádí kardiolog syn chronizovanou verzi. Je-li potřeba, výboj se opakuje. Záznam o poda ném výboji máme přímo z externího defibrilátoru (obr. 3). V průběhu podání elektrického vý boje jsou nemocnému monitorovány fyziologické funkce à 5 minut do sta bilizace. Po ukončení elektivní kardio verze probudí anesteziolog nemoc ného do plného vědomí a provede zá pis do anesteziologického záznamu. Sestra po verzi provede opět záznam dvanáctisvodového EKG a sleduje celkový stav nemocného – vědomí, krevní tlak, srdeční puls, EKG křiv ku a saturaci hemoglobinu pulsním oxymetrem. Záznam z defibrilátoru (obr. 3) vložíme do pacientovy doku mentace. Nemocný je monitorován další dvě hodiny po výkonu. Po uply nutí této doby může nemocný jíst a pít. Pokud během monitorace nena stanou žádné komplikace, opouští ne mocný ambulantní lůžko v doprovo du rodiny. Z oddělení nesmí odcházet sám!!! Dále je edukován o tom, že by po propuštění neměl řídit automobil ani řešit důležité a právní záležitosti z důvodu podaných sedativ. Při elektrické kardioverzi u ne mocných s implantovaným kardio stimulátorem, defibrilátorem (ICD) je příprava doplněna o programová ní přístroje dle typu a značky stimu látoru před výbojem a po něm. Před výbojem volíme takový režim a frek venci stimulace, aby bylo jednoznač ně ihned po výboji patrné, zda došlo

k nastolení fyziologického rytmu. Je nutné, aby byly defibrilační elektro dy umístěny v pozici co nejvzdále nější od přístroje, aby se předešlo jeho poškození vysokoenergetickým výbojem; minimálně 15 cm od im plantovaného stimulátoru, výhodou je jejich uložení v pravém úhlu ke stimulačnímu systému. Po výboji je nutné správně programovat základní stimulační režim, popřípadě aktivo vat funkce automatické změny reži mu a preventivních funkcí stimuláto ru. Elektivní elektrickou kardioverzi je nutné provádět pouze v centru, které disponuje příslušným progra movacím přístrojem (Šedivá, 2010). K lůžku nemocného si připravíme externí defibrilátor. Principem elektrické kardioverze je aplikace stejnosměrného elek trického proudu přes hrudník ne mocného defibrilačními pádly. Bě hem elektrického výboje, při exter ní kardioverzi, dochází přechodně k úplné depolarizaci celého srdce, tato depolarizace přeruší také aryt mii, čímž je umožněno srdečnímu převodnímu systému vytvořit nový vzruch – sinusový uzel, který nasto lí sinusový rytmus. Pokud je sinuso vý uzel omezen či poškozen, místo sinusového rytmu rytmus zástu pový (junkční), popřípadě komoro vý. Energie výboje se dnes udává v joulech (J), dříve wattsekunda (Ws) (Kolář, 2009). Bifázická kardioverze – mezi de fibrilačními elektrodami prochází v průběhu elektrického výboje v prv ní fázi proud jedné polarity, poté ná sleduje druhá fáze opačné polarity. V tomto případě je možné podat výboj o nižší energii, také se snižuje riziko poškození myokardu a vzniku popálenin. Efektivita bifázického vý boje je v literatuře uváděna 93–98 %. Některé síňové tachyarytmie (síňové arytmie, junkční tachykardie a flutter síní) jsou citlivé na elektrický výboj, proto začínáme podáváním výboje 50–100 J (joul). Naopak u fibrilace síní je nutné použít výboj vyšší.

Monofázická kardioverze – proud prochází myokardem pouze jedním směrem, nejčastěji od api kální ke sternální elektrodě. Velikost elektického výboje nemocnému je mnohem vyšší než u bifázického. Udává se 200–360 J. Úspěšnost monofázického výboje se udává 70–90 %. Avšak dnes se již tento model nepoužívá (Marcián, Kle menta, Klementová, 2011).

Naše výsledky Naše pracoviště disponuje lůžko vým oddělením (koronární jednotka) a dvěma ambulantními lůžky, kde se provádějí nejen ambulantní elektric ké kardioverze, ale i další ambulantní úkony. Pacienti k nám přicházejí od svých praktických lékařů, z kardiolo gických ambulancí v rámci Nemocni ce Na Homolce nebo z jiných praco višť, případně jsou přiváženi vozem rychlé záchranné služby (RZP). Pro vádíme elektrické kardioverze elek tivní (plánované), ale také akutní. Naše ambulantní lůžka máme od roku 2013, od této doby také pro vádíme ambulantně elektrické kar dioverze. Naše pracoviště také spo lupracuje s anesteziology z kardio anestezie v rámci kardiocentra. V průběhu let 2013–10/2015 jsme indikovali k elektrické kardiover zi celkem 1324 nemocných, avšak pouze u 961 byl tento léčebný výkon proveden. Důvodem byla nízká hod nota INR, hypokalémie, ale také sinu sový rytmus indikovaného pacienta při příchodu na naši kardiologickou ambulanci. U 362 nemocných bylo nutné provést vyšetření jícnovou echokardiografií. Důvody, které vedly k provedení jícnové echokardiografie (TEE), byly nedostatečná antikoagu lační terapie, síňová arytmie trvající déle než 48 hodin. Přesto jsme se v našem souboru nesetkali s žádnou závažnou komplikací (CMP, emboli zace). Také nás zajímala antikoagu lační terapie, která je velmi důležitá, jak bylo zmíněno v antikoagulační terapii fibrilaci síní. Porovnávali jsme

Obr. 3 Záznam EKG z defibrilátoru

Fibrilace síní před výbojem

Velikost (200J) a počet (1) podaného elektrického výboje

AV blokáda I. stupně po podaném výboji

fota: autorky

Obr. 2 Uložení defibrilačních pádel na hrudníku nemocného

florence 12/17

praxe

Graf 1 Užívání warfarinu vs. NOAC 2015

2014

40 66

2013

34 78

20 %

40 %

60 %

počet nemocných užívajících NOAC a warfarin (graf 1). Na tomto grafu je patrný postupný vzestup užívání NOAC od roku 2013 až do října 2015. Na počátku našeho sledování (2013) užívali naši klienti v 78 % warfarin v tabletové formě a 22 % nemocných již bylo antikoagulováno NOAC. Jak je z grafu 1 patrné, v roce 2014 se počet nemocných užívají cích NOAC zvýšil na 34 % a snížil se počet nemocných užívající warfarin na 66 %. Oproti předchozímu roku tak došlo k poklesu užívání warfari nu a vzestupu užívání NOAC o 12 %. V 10/2015 vzrostl počet nemocných užívajících NOAC na 40 %, užívání no vých perorálních antikoagulancií tak vzrostlo o 6 %, naopak užívání warfa rinu kleslo na 60 %. Jak z grafu vyplý vá, vzrostl počet nemocných užívají cích nová perorální antikoagulancia (NOAC) v období 2013–10/2015 postupně o celkem 18 %; z 22 % na počátku na 40 % na konci sledování. Naopak dochází ke snižování užívá ní warfarinu (ze 78 % nemocných na počátku na 60 % na konci). Můžeme konstatovat, že i přes některé nevý hody NOAC, které již byly zmíněny, stoupá počet nemocných, kteří užíva jí NOAC. Z NOAC pak naši nemocní užívali nejčastěji (19 %) preparát Pra daxa (dabigatran).

Diskuze Fibrilace síní patří mezi nejčastější poruchy srdečního rytmu. S vzrůstají cí prevalencí a incidencí je zodpověd ná za 1/3 všech hospitalizací z indika ce poruchy srdečního rytmu. Fibrila ce síní je neobvyklá v dětském věku, výjimku tvoří přítomnost závažných srdečních onemocnění nebo stavy po kardiochirurgické operaci u dětí. Výskyt fibrilace síní narůstá s věkem a přítomností kardiovaskulárních onemocnění. Toto postižení nezávis le zvyšuje mortalitu a morbiditu pa cientů následným vznikem trombo embolických komplikací a srdečního selhání, mimo jiné ovlivňuje kvalitu života nemocných a je spojeno s ná růstem nákladů na zajištění zdravotní péče (Táborský a kol., 2013).

Warfarin NOAC

80 %

22 100 %

Léčba stejnosměrným elektrickým proudem snadno a velmi rychle vrací fibrilaci síní zpět na sinusový rytmus. Velmi často se elektrická kardiover ze využívá i u nově vzniklých fibrilací síní či u hemodynamicky nestabilních nemocných. Jak vyplývá z doporu čení České kardiologické společnosti betablokátory, digoxin či verapamil fibrilaci síní nezruší ani neusnadní kardioverzi, avšak několikatýdenní předléčba antiarytmiky (amniodaron, propafenom, sotalol) k úspěšnosti elektrické kardioverze napomáha jí. Nedílnou součástí léčby síňových bradykardií nebo tachyarytmií je sa mozřejmě prevence vzniku ische mické cévní mozkové příhody. Dnes máme nové možnosti používání anti koagulační terapie v podobě nových perorálních antikoagulancií (NOAC) (Čihák, Haman Táborský, 2016). Na kardiologickou sestru jsou kla deny nároky na odborné, ale i tech nické znalosti. Co se odborných po žadavků týče, jedná se o znalosti mo nitorace fyziologických funkcí, inva zivní monitorace, fyziologického EKG a jeho hodnocení u patologických stavů a zvládnutí akutních stavů při vzniklých komplikacích během ob servace nemocného, dále o ovládání kardioverze a defibrilace (Kordulová, 2017). Každá kardiologická sestra by měla znát anatomii a fyziologii kardio vaskulárního systému a měla by mít alespoň bazální znalosti o samotném onemocnění (Debra, 2017). V tomto článku jsme chtěly po ukázat na úlohu kardiologické sestry na ambulanci, která je součástí koro nární jednotky. Pokud by nastala ja kákoliv komplikace, nemocný je oka mžitě přebírán týmem lékařů a ses ter z oddělení koronární jednotky.

Závěr Závěrem můžeme konstatovat, že při dodržování doporučených léčebných postupů se zdá být provedení kardio verze u nemocných NOAC stejné jako u pacientů užívajících warfarin. Nároky kladené na ambulant ní sestru na našem pracovišti jsou jak odborné, tak technické. Kromě

toho jsou u ambulantní kardiologic ké sestry požadovány administra tivní dovednosti, jako je objednává ní nemocných na termín elektrické kardioverze, vedení dokumentace a zaznamenávání hodnot monitoro vaných funkcí. Nutné je také zajištění spolupráce anesteziologa s kardio logem a dalšími předpoklady jsou příprava nemocného před výkonem, zajištění žilního vstupu, provedení odběru na požadovanou laboratorní metodu (ionty – zejména je důležitá hodnota draslíku; je-li pacient anti koagulován warfarinem, zjišťujeme hodnotu INR), příprava a technická znalost externího defibrilátoru, mo nitoring vitálních funkcí nemocného, asistence anesteziologovi s připra venou medikací k uvedení nemocné ho do krátkodobé celkové anestezie, až po samotné provedení elektrické kardioverze, kterou provádí lékař – kardiolog, a propuštění nemocného do domácího ošetřování s propouš těcí zprávou.

Literatura: 1. Bartůněk P, Jurásková D, Heczkova J et al. Vybrané kapitoly z intenzivní péče. Praha: Grada Publishing, 2016 2. Čihák R, Haman L, Táborský M. Dopo ručené postupy ESC 2016 pro léčbu fibrilaci síní formulované ve spolupráci s EACTS. ESC Guidelines for the mana gement of atrial fibrillation developed in collaboration with EACTS. Summary of the document prepared by the Czech Society of Cardiology). 2016. Česká kardiologická společnost. Dostupné z: http://www.kardio.cz.cz/data/upload/ doporucene_postupy/2016/Doporuce ne_postupy_ESC_2016_pro_lecbu_ fibrilace_sini.pdf 3. Debra L, Wiegand. AACN Procedure Manual for High Acuity, Progressive and Critical Care. Seventh Edition. Misouri: ELSEVIER, 2017 4. Kolář J. Kardiologie pro sestry inten zivní péče. 4. přepracované vydání. Praha: Galén, 2009 5. Kordulová P, Vzdělávání sester v akut ní kardiologii. Intervenční kardiologie. 2017;16(1):32–34 6. Lukl J, Heinc P a kol. Moderní léčba arytmií. Praha: Grada, 2001 7. Marcián P, Klementa B, Klementová O. Electrical cardioversion and defibrilla tion. Intervenční a Akutní Kardiologie. 2011;10(1):24–29 8. Matoušková J. Nové možnosti antikoa gulační léčby pacientů s fibrilací síní. Practicus. 2016;8:10–13 9. Šedivá L. Elektrická kardioverze fibri lace síní – praktické aspekty. Postgra duální Medicína. 2007;9:993–97 10. Táborský M a kol. Fibrilace síní – novinky v léčbě 2013. Praha: Axonite, 2013

z konferencí

florence 12/17

navštívili jsme MUDr. Ondřej Nývlt na konferenci Dialogem ke zdraví hovořil o problematice výživových doplňků

nenechte si ujít

Praha 2. listopadu 2017

Praha 8. prosince 2017

kvalita a bezpečí v praxi iii.

kvalita ošetřovatelské péče a její úskalí, 10. podzimní konference prezidia čas

Praha 5. listopadu 2017

dialogem ke zdraví iv Filipova Huť 9.–10. listopadu 2017

Ošetřovatelství napříč odbornostmi Mikulov 9.–11. listopadu 2017

Obezitologie a bariatrie

4. setkání ambasadorů transplantace

V IKEM se již počtvrté vedly dialogy o zdraví Magda Hettnerová, redakce Florence

Již čtvrtý ročník úspěšné konference s příhodným názvem Dialogem ke zdraví se konal v neděli 5. listopadu 2017 v Konferenčním sále pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Jako každý rok se i letos konference konala pod taktovkou společnosti STOB.

ál zcela zaplněný poslu chači z řad výživových po radců, nutričních terapeu tů a specialistů a dalších odbor níků na výživu, ale i psychologů či sester přivítala moderátorka akce Ivana Bendová a zaklada telka společnosti STOB PhDr. Iva Málková. Ta kromě toho, že před stavila programy, akce a publi kace společnosti STOB, také upozornila na fakt, že k tomu, abychom znovu a znovu nepod léhali nejrůznějším dietním tren dům, je třeba kromě prohlubo vání znalostí o výživě uvažovat také nad psychickou stránkou a emoční inteligencí konkrétního jedince. Především u lidí, kteří mají problémy s kilogramy navíc, je třeba naučit se strategie, jak ovlivnit výběr pokrmů a potravin prostřednictvím práce s emoce mi. Pro zájemce z řad poslucha čů pak upozornila na Psycholo

gický kurz s prvky mindfulness, který STOB pořádá, a také na nové vydání knihy Já zhubnu zdravě a natrvalo, jejíž kapitoly jsou právě o prvky mindfulness obohaceny.

Doplňky stravy – zázrační „žrouti“ tuku, nebo jen výhodný byznys? Pak už přišel čas na první před nášky. Ty byly koncipovány tak, že na jedno téma vystoupili dva přednášející, kteří k tématu za ujímali odlišné postoje. Prvním tématem byla kon troverzní otázka výživových doplňků. MUDr. Ondřej Nývlt, ředitel Akademie Světa zdraví, uvedl na úvod své prezentace, že u zdravých jedinců s vyvá ženou a pestrou stravou nejsou doplňky stravy nutné a že roz hodně nejsou náhradou pestré a vyvážené stravy. Nicméně při

zvýšené spotřebě, jako je sport, stres, úraz, nemoc, či naopak při sníženém příjmu při hubnutí či při potravinové intoleranci, aler giích apod. jsou doplňky stravy namístě. Tyto doplňky rozdělil do několika skupin – antioxi danty, enzymy, minerální látky, omega3 nenasycené mastné kyseliny, vitaminy a probiotika a prebiotika. Dále se rozhovořil o „spalovačích“ tuku, mezi které je řazen například kofein, guara na, EGCG, kyselina chlorogeno

Stejně jako léky musejí být i doplňky stravy podávány cíleně a výživový poradce je musí dobře znát – jejich indikaci a kontraindikaci, stejně jako zdravotní stav a medikaci klienta. vá, hydroxycitrónová kyselina, Lkarnitin, skořice, zázvor či kap saicin a piperin, tedy látky obsa žené v pálivých paprikách. Ná sledně představil výsledky ana lýzy účinnosti doplňků Sunkins, s nimiž ve Světě zdraví pracují, a jejich vliv na rychlost hubnutí. „Stejně jako léky musejí být i doplňky stravy podávány cíleně a výživový poradce je musí dob ře znát – jejich indikaci a kon

Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

traindikaci, stejně jako zdra votní stav a medikaci klienta,“ uvedl v závěru své prezentace MUDr. Nývlt. Zdůraznil také, že doplňky slouží pouze k doplnění potřebných živin, nikoli jako ná hrada pestré a vyvážené stravy. Právě na nebezpečí, které se skrývá v užívání látek, jež mají pomáhat při spalování tuků, a je jich kontraindikaci s některými léky upozornil další přednáše jící MUDr. Petr Hlavatý, Ph.D., který pracuje jako obezitolog v OB Klinice. „Doplňky stra vy jsou potraviny, nikoli léčiva, a tvoří samostatnou kategorii potravin, která je upravena vy hláškou č. 225/2008 Sb.,“ řekl v úvodu své přednášky. Tím, že jsou výživové doplňky vedeny jako potraviny, a nikoli jako lé čiva, nepodléhají ani tak přísné kontrole, takže je u nich i vyšší riziko kontaminace například plísněmi či různými toxickými látkami. Jsou také známy přípa dy, kdy bylo redukce hmotnosti u uživatelů dosaženo přidáním diuretik do prodávaného výrob ku. „Kouzelná tabletka neexis tuje, nicméně některé doplňky mohou redukci hmotnosti tro chu usnadnit,“ uvedl. Patří mezi ně přípravky na bázi rozpustné vlákniny, dále kofein, zelený čaj nebo guarana. „U dalších doplň ků nebyl účinek dostatečně po tvrzen, ale není vyloučen,“ řekl.

fota: Magda Hettnerová, ikeM

Praha 15. listopadu

z konferencí

U těchto vybraných doplňků se pak následně krátce zastavil a u všech popsal jejich účinnost a nežádoucí účinky. V závěru své přednášky pak upozornil, že zá kladem úspěchu redukce hmot nosti je dlouhodobá změna život ního stylu zahrnující především úpravu stravovacích a pohybo vých zvyklostí. Užívání doplňků stravy, u kterých byl prokázán efekt na redukci hmotnosti, je opravdu pouze doplňkem a otáz kou zůstává poměr cena/přínos u těchto doplňků. Dalším neméně zajímavým tématem, o němž se na konfe renci diskutovalo, byly průmys lově zpracované potraviny. O nich hovořily PharmDr. Margit Slimáková a prof. Ing. Jana Do stálová, CSc., z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT, Fóra zdravé výživy a Společnosti pro výživu. Margit Slimáková ve své přednášce zmínila tzv. skuteč né potraviny, které by měly tvo řit náš jídelníček. Jedná se o zá kladní suroviny vypěstované doma nebo lokálním farmářem, které si můžeme následně sami zpracovat. Dle jejího názoru při zařazení těchto potravin už není třeba řešit zastoupení živin v jídelníčku a to, zda se člověk stravuje dle určitého výživového směru (vegetariánství, nízkosa charidovou dietou apod.).

Prof. Jana Dostálová se ve své přednášce zaměřila jednak na obecné vlastnosti průmyslo vě zpracovaných potravin a dále krátce pohovořila například o prů myslovém zpracování mléka a masných výrobků, díky kterému je zajištěna bezpečnost a trvan livost těchto výrobků. Zdůrazni la, že velmi záleží také na našem výběru, zda si kupujeme méně či více kvalitní potraviny, které jsou na českém trhu k dispozici. Na závěr pak uvedla, že v sou časné době je téměř nereálné, aby lidé konzumovali pouze průmys lově zcela nezpracované nebo jen málo zpracované potraviny, a to především z časových, finančních a mnoha dalších důvodů. Průmyslově zpracované po traviny mají své přednosti i své nedostatky, ale všechny potra viny, které na našem trhu jsou, splňují legislativní limity a jsou bezpečné. „Nevyhovujících po travin je minimum a jsou z trhu stahovány,“ uzavřela své sdělení prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. Odpolední blok konferen ce otevřel MUDr. Radkin Hon zák, CSc., který hovořil o střevním mikrobiomu, který je pro naše tělo a zdraví nezbytný. Zábavnou formou předal publiku zajímavé informace o tom, jak souvisí náš mikrobiom nejen s hubnutím, ale také s autoimunitními onemocně ními nebo třeba s depresí.

Diety a půsty – mají smysl, nebo jen škodí? Další dva diskuzní bloky se za měřily na otázku půstů a keto genních diet. Mgr. Martin Jelí nek ve své přednášce s názvem Cesta k půstu nastínil definici půstu a jejich význam v historii. Zmínil také rozdíly mezi půsty a hladovkami a popsal, jaké jsou typy půstů a jak by měla vypadat příprava na půst a následný po postní návrat ke stravě. V závěru své přednášky pak upozornil na některé nevýhody půstů. Právě na ty a na rizika, jaká s sebou půsty přinášejí, se ve svém sdělení zaměřila MUDr. Dana Maňasková z Centra pre ventivní medicíny. Ta mj. upozor nila na tzv. „detoxikační“ půsty. „Chybí-li někomu nějaká živina v důsledku dlouhodobě nevhod ného či jinak nevyváženého jídel níčku, hladověním se případný deficit ještě dál prohloubí,“ řek la. U lidí, kteří jsou nemocní, pak vedou tyto půsty a detoxikační hladovky k nedostatku protei nů a dalších živin, což má za ná sledek mj. i oslabenou imunitu, zhoršené hojení a delší dobu hospitalizace s vyšším rizikem komplikací, včetně možných úmrtí na sepsi. Jakmile je při tom těmto pacientům nasazena správná výživa, dochází k oka mžitému zlepšení a také ke kratší době hospitalizace. U obézních

pacientů, kteří si myslí, že dodr žováním půstu zhubnou, pak sa mozřejmě jediný půst na vymi zení obezity nestačí a místo toho se dostávají do bludného kruhu jo-jo efektu. Otázku ketogenní diety řeši ly v závěru odpoledne Martina Dvořáková a Mgr. Bc. Martina Daňková, která se na ni díva la očima nutričního terapeuta. Uvedla, že u těžkých forem ně kterých onemocnění jsou keto genní diety účinné, jedná se však vždy o přísné režimy probíhající pod kontrolou lékaře a nutriční ho terapeuta. Dieta je sestavena na základě přesně definovaného poměru živin z potravin, nejed ná se tedy o komerční produk ty. Ketogenní diety pro redukci hmotnosti bez odborného do hledu nejsou dle jejího názoru vhodné, v některých případech mohou být i nebezpečné a ve dou většinou k jo-jo efektu. Závěrečné slovo patřilo doc. MUDr. Janu Piťhovi, CSc., který shrnul, co na konferenci během celého dne zaznělo, a přidal svůj pohled lékaře. Všechny přednáš ky vyvolaly živou diskuzi, takže už teď je jasné, že i příští ročník konference Dialogem ke zdraví, který se bude konat v roce 2018, nebude mít o posluchače nouzi. Bližší informace o tomto i příš tím ročníku naleznou zájemci na adrese www.stob.cz.

Transplantace ledvin od žijících dárců byly tématem čtvrtého setkání ambasadorů v IKEM Magda Hettnerová, redakce Florence

V pořadí čtvrté setkání „ambasadorů transplantace“ se uskutečnilo ve středu 15. listopadu 2017 v Kongresovém sále Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM).

osluchače, kteří zcela za plnili sál, přivítal před nosta Transplantcentra (TC) a přednosta Kliniky nefro logie IKEM prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc. Svou přednášku

nazval Historie a současnost transplantací ledvin od žijících dárců v IKEM, ale u historie se zastavil jen krátce. Hovořil pře devším o současné situaci, kdy se Česká republika v transplan

florence 12/17

tační aktivitě řadí do první po loviny žebříčku mezi Švédsko a Velkou Británii (údaje jsou z roku 2015). K 1. listopadu 2017 bylo na čekací listině zapsáno celkem 804 lidí, kteří čekali na transplantaci ledviny. Tvoří tak největší skupinu čekatelů – pro srovnání na transplantaci srdce čekalo 148 lidí, 89 na játra, 57 na plíce, 43 na pankreas a 12 na Langerhansovy ostrůvky. Čekací doba na transplanta ci ledvin (medián) byla v IKEM v loňském roce 259 dní. Předná šející také upozornil na to, že pře žití transplantovaných ledvin se v poslední době významně zlep šilo a že přežití ledvin transplan tovaných od žijících dárců je lep ší oproti přežití ledvin transplan tovaných od dárců zemřelých. I přes tento fakt však u nás za tím ještě stále výrazně dominu je transplantace ledvin od ze mřelých dárců. Dosud nejvyšší počet transplantací od žijících dárců (65) zaznamenali v IKEM v roce 2013 (v témže roce bylo provedeno 217 transplantací od zemřelých dárců). A právě proto, aby se zvýšilo povědomí zdra votnické, ale i laické veřejnosti o transplantacích ledvin od ži jících dárců a jejich výhodách, konají se nejen konference, jako byla tato, ale i řada dalších akti vit – například různé semináře, pravidelně jsou informováni lé kaři, nefrologové i pacienti, ale pořádají se i osvětové kampa ně, jakou byla například v roce 2000 kampaň s názvem „Láska prochází ledvinou“. Na těchto aktivitách se významně podílejí i sestry z IKEM, jež na konferenci

MUDr. Tomáš Pantoflíček, Ph.D., z Klinky transplantační chirurgie IKEM popsal možné operační techniky při nefrektomii

představily nový edukační mate riál pro pacienty, který vytvořily. Navázaly tak na svůj počin z roku 2015, kdy vytvořily edukační ma teriál pro sestry. Nejen o těchto materiálech, ale i o činnosti sester – amba sadorek hovořily ve své před nášce Bc. Vladěna Homolková a Mgr. Marie Kolářová z Kliniky nefrologie, TC IKEM, které stá ly společně s kolegyní Bc. Hele nou Slavíčkovou a přednostou TC a Kliniky nefrologie IKEM prof. MUDr. O. Viklickým, CSc., u zrodu projektu „ambasador transplantace“ v roce 2011. „Cílem tohoto projektu bylo zvýšit informovanost pacien tů s nezvratným selháním led vin o transplantacích, včetně transplantací ledvin od žijících dárců, a také podpořit transplan tační program a více zapojit do procesu edukace sestry,“ vysvět

Obezitu a její léčbu řešili lékaři a sestry v Mikulově Magda Hettnerová, redakce Florence

Stovky lékařů a sester se sjely ve dnech 9.–11. listopadu 2017 na již tradiční celostátní konferenci Obezitologie a bariatrie, tentokrát do Hotelu Galant v Mikulově. Nedílnou součástí byla i letos sekce určená nelékařským zdravotnickým pracovníkům, která se konala v pátek 10. listopadu. 26

lila Bc. Vladěna Homolková. Se stra totiž tráví s pacientem víc času než lékař, zná dobře bio psychosociální problematiku svých pacientů a dokáže s nimi hovořit tak, aby jí rozuměli. V le tech 2012–2014 se proto kona lo celkem šest kurzů, kterých se účastnilo 160 zdravotníků z cel kem 90 pracovišť v ČR. Kromě toho se v rámci projektu kona ly také čtyři konference, jeden workshop a proběhla dvě do tazníková šetření. Současně s tím byly vytvořeny již zmíněné edukační materiály, které mají jednak sjednotit a ulehčit práci edukujícím a za druhé vysvětlit pacientům vše potřebné.

Ledvinu nejčastěji věnují manželky Jak edukace probíhá v praxi, po psaly další přednášející Bc. Rena ta Zámečníková a Mgr. Tereza Ne radová, DiS., z Kliniky transplan tační chirurgie TC IKEM. Ve svém sdělení popsaly, jak vypadá práce s žijícím dárcem od prvního kon taktu až k samotnému operační mu výkonu. Nejčastějšími dárci, s nimiž se v IKEM setkávají, jsou podle posledních dat manželky a rodiče. Dále to jsou sourozen ci, ostatní příbuzní, kamarádi, druhové a družky, manželé, děti a altruisté. Jak vypadá hledání vhodného dárce v praxi, představila v ná sledujících několika kazuistikách MUDr. Janka Slatinská, vedoucí lékařka lůžkového oddělení Klini ky nefrologie TC IKEM. Její kolega MUDr. Tomáš Pantoflíček, Ph.D., z Klinky transplantační chirurgie IKEM popsal operační techniky,

vodní slovo a přivítání účastníků konference si vzali na starost předseda České obezitologické společnos ti ČLS JEP prof. MUDr. Martin Fried, CSc., a předsedkyně Trau matologicko-ortopedické sekce ČAS PhDr. Dagmar Škochová, MBA. Ta také zahájila odborný program svou přednáškou, v níž představila výsledky průzkumu, který se zaměřil na problemati ku poranění ostrými předměty ve zdravotnictví a který probí hal od června do listopadu 2016

jaké jsou při nefrektomii možné, a jejich výhody a rizika. V IKEM používají manuálně asistovanou laparoskopickou extraperito neální nefrektomii (HARS), jejíž výhodou je mj. krátký čas opera ce, malá krevní ztráta (medián 20 ml), není při ní potřeba žádný drén a močový katetr se odstra ňuje hned první den po operaci. Druhý den po operaci může být dárce bez komplikací propuštěn domů a k případné analgezii stačí paracetamol. Velmi zajímavou přednášku, která vyvolala mezi posluchači diskuzi, přednesla psycholož ka IKEM Mgr. Helena Petrovo vá. Hovořila o psychologickém vyšetření, které musí podstou pit dobrovolný dárce orgá nů, a o motivacích, které se při těchto vyšetřeních někdy odha lí. Na to navázal doc. MUDr. Ivo Matl, CSc., který představil práci Etické komise a legislativu, která se k její činnosti váže. Odpolední blok byl neméně za jímavý a nabídl přednášky, které představily program párových výměn v ČR, řešení inkompati bilit v AB0 systému a HLA para metrech u transplantací ledvin nebo využití aferetických metod v transplantologii. MUDr. Zdeněk Hrubý ze stomatologické ambu lance IKEM popsal, jak vypadá stomatologická příprava příjemce před transplantací ledviny a jak je důležité vyšetření stomatologem u každého čekatele na transplan taci, a MUDr. Silvie Rajnochová -Bloudíčková, Ph.D., zakončila konferenci svým optimistickým sdělením o možnostech rodičov ství po transplantaci.

jak mezi zdravotníky v praxi tak mezi studenty zdravotnických škol. „Zpracovaná data ukazují, že manipulace s ostrými před měty ve zdravotnictví je všemi respondenty jednoznačně po važována za rizikovou činnost a rozdíly v názorech mezi věko vými, vzdělanostními i oborový mi skupinami, jsou minimální,“ uvedla přednášející. Bezmála tři čtvrtiny dotazovaných (74 %) považují za nejrizikovější činnost vracení ochranných krytů na jeh

fota: Magda Hettnerová, Profimedia

z konferencí

ly a více než polovina (53 %) po važuje za rizikové nepoužívání osobních ochranných pracov ních pomůcek. Přibližně stejně velká část (54 %) dotazovaných uvedla, že nejrizikovější je podle nich nevhodná likvidace ostrých zdravotnických předmětů. „Před pokládáme, že výsledky průzku mu upozorní i na možnost využití nových poznatků, zdravotnických prostředků s bezpečnostní funkcí a zkušeností v chirurgické praxi, kde jsou poranění ostrým před mětem silně zastoupena,“ uza vřela PhDr. Škochová, MBA. Přednášku s názvem Hubnutí bez blbnutí prezentovala Mgr. Bc. Martina Daňková z III. Interní kli niky, Kliniky dětského a doros tového lékařství 1. LF UK a VFN v Praze. Zaměřila se v ní na fe nomén módních diet a provedla posluchače nepřebernou nabíd kou diet, s níž se nutriční terapeu ti setkávají ve své praxi. Snažila se také najít odpověď na otázku, proč je tak těžké naučit se nor málně jíst a vedla posluchače k zamyšlení, zda i sami zdravot níci své pacienty v nesmyslném

držení diet někdy nepodporu jí. Téma diet, redukce hmotnos ti a zdravého životního stylu, se v programu konference objevilo ještě několikrát. Ať už z pohledu psychologického v přednášce PhDr. Ivy Málkové nebo v sou vislosti s bariatrickou operací v přednáškách Mgr. Anety Hás kové či Mgr. Anety Sadílkové. O tom, že zdravý životní styl není jen o zdravé stravě, ale i o odpočinku, přesvědčila po

sluchače Tereza Hofmanová z I. chirurgické kliniky VFN v Pra ze. Zdravý spánek totiž nejen při spívá ke správnému fungování těla, ale i k hubnutí. „K navoze ní kvalitního spánku se může me řídit několika radami: zajistit v potravě dostatečný přísun hoř číku, dodržovat pravidelný har monogram dne a navodit klidné usínání například pomocí úpra vy prostředí nebo zklidnění těla a mysli,“ řekla.

Zajímavé kazuistiky týkající se metabolických poruch v chi rurgické praxi prezentovala Mgr. Lucie Dolejší z VFN v Praze. Metabolické poruchy dost pod statným způsobem ovlivňují ho jení ran – operačních, akutních i chronických. Přednášející před stavila moderní metody a tech nologie, které jsou na jejím pra covišti používány a které urych lují proces hojení a zároveň po skytují komfort pro pacienta. V rámci celého dne zazně la ještě celá řada zajímavých sdělení, která se týkala ať už spokojenosti pacientů po bari atrických operacích, či imobili začního syndromu u obézních pacientů ale i dodržování zásad správného stravování u zdravot níků samotných. Úsměv na tváři posluchačů vyvolala přednáška oblíbené přednášející doc. PhDr. Dr.Phil. Laury Janáčkové, CSc., která v závěru sesterské části konference hovořila o tom, jaký vliv může mít obezita na výběr partnera.

Kvalita a bezpečí v praxi byla témata konference ve Střešovicích Magda Hettnerová, redakce Florence

V téměř zaplněném sále Kongresového centra Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice (ÚVN) v Praze se ve čtvrtek 2. listopadu 2017 sešly desítky zdravotnických pracovníků na již třetím ročníku multioborové konference s názvem Kvalita a bezpečí v praxi, kterou pořádala ÚVN ve spolupráci s Českou asociací sester.

úvodu přivítala účastní ky náměstkyně ředitele pro nelékařské zdravot nické profese a řízení kvality zdravotní péče ÚVN Mgr. Lenka Gutová, MBA, která také řekla, že zatímco v dřívějších ročnících této konference bylo cílem upo zorňovat zejména na nežádoucí události, aby se předcházelo je jich výskytu v praxi, rozhodli se organizátoři věnovat letošní roč

ník především příkladům dob ré praxe. S povděkem kvitovala také fakt, že na konferenci přijely i sestry z jiných zdravotnických zařízení než jen z ÚVN, což po dle jejích slov značí, že ani zru šení kreditního systému sestry od dalšího vzdělávání neodradí. S první přednáškou násled ně vystoupila Mgr. Bc. Tereza Gajdušková z Kanceláře Veřej ného ochránce práv – ombuds

Náměstkyně ředitele pro NLZP a řízení kvality ÚVN Mgr. L. Gutová, MBA, (vlevo) hovořila mj. i o vzdělávání sester a vrchní KIN ÚVN Mgr. I. Kou delková (vpravo) představila systém EWS

mana s přednáškou, která shrno vala poznatky veřejné ochránky ně práv Anny Šabatové ze sys tematických návštěv v léčeb nách pro dlouhodobě nemoc né. Nejprve vysvětlila, v jakých zařízeních a na základě jakého zákona ombudsmanka návště vy provádí, a pak popsala, jak takováto systematická návště va probíhá. Krátce se zastavila i u jednotlivých témat, která se

v souhrnných návštěvách v le tech 2015–2017 objevila. Jed nalo se například o nová pravi dla pro používání omezovacích prostředků, která jsou účinná od 31. května 2017, dále o způsob podávání stravy a oslovování klientů. V závěru přednášející uvedla, že systematické návště vy provádí veřejná ochránkyně práv ve všech krajích republiky a ve všech zařízeních bez roz

z konferencí

dílu velikosti či zaměření. „Jed ná se o preventivní neohlášené dvoudenní návštěvy, které mají předcházet špatnému zacházení s klienty,“ dodala. S přednáškou, která vyvolala diskuzi zejména mezi zaměst nanci ÚVN, vystoupila Mgr. Iva na Koudelková, která představi la Systém včasného varování – Early Warning Score (EWS), jehož pilotní studie už v ÚVN proběhla a který by se tu měl nyní začít používat standardně u všech hospitalizovaných pa cientů. Článek o tom, co EWS je a jak funguje v praxi, jste si mohli přečíst v listopadovém čísle ča sopisu Florence (11/17). O projektu BOLEST, který je příkladem dobré spolupráce mezi nemocnicí a univerzitou,

florence 12/17

hovořily Mgr. Zuzana Červenko vá a Mgr. Eva Hlaváčková, Ph.D., z Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice a Mgr. Ga briela Medunová, náměstkyně ošetřovatelské péče Chrudimské nemocnice. Dalším příkladem dobré praxe byla i přednáška Mileny Špůrové z Dermatove nerologického oddělení ÚVN, Moniky Chábové z Humanitní služby ÚVN a Kristíny Faklové z Nadace Krása pomoci, které hovořily o multioborové spolu práci, jež je podmínkou kvality a bezpečí života pacientů. Na kazuistice osamělého pacienta v seniorském věku, který se do stal k hospitalizaci v nemocnici, ukázaly, jak je důležitá nejen lé kařská a ošetřovatelská péče, ale i následná zdravotně sociální in

tervence pro to, aby se zlepšila kvalita života nemocného. V první části dopoledního bloku vystoupila také prezident ka ČAS PhDr. Martina Šochma nová, MBA, která přivítala účast níky konference a také hovořila o proměnách sestry v čase. Téma multioborové spoluprá ce a jejího přínosu se objevilo také v kazuistice, kterou předsta vily Zuzana Stupková a Barbora Vlasáková z Oddělení rehabilitač ní a fyzikální medicíny ÚVN a Jan König, ředitel Centra neuroreha bilitace ERGO Aktiv, o. p. s. Na případě mladé šestadvacetileté ženy Elišky, která měla známou primární trombofilii a u které do šlo během těhotenství k iCMP v obou thalamech s prokrvá cením jako komplikací rozsáh

lé trombózy mozkových splavů, ukázali, jak takováto spolupráce může pacientovi pomoci vrátit se do života. Také další přednášky přinesly řadu zajímavých a mnohdy i vel mi smutných kazuistik, které však měly jedno společné – ukázaly, jak může v praxi vypadat dobrá spolupráce, ať už mezi zdravot níkem a pacientem, či mezi pa cientem a zdravotně sociálními službami nebo i zdravotníky na vzájem. Zazněla tu také sdělení zaměřená na bezpečnost, napří klad na odděleních akutní psy chiatrické péče, anebo o tom, na jaké nové hrozby by měla mít ne mocnice vypracovanou krizovou připravenost.

Šumava hostila druhý ročník konference Ošetřovatelství napříč odbornostmi

CMY

Mgr. Dana Podholová, manažer kvality, Mgr. Helena Prokešová, hlavní sestra, Nemocnice Prachatice, a. s.

onference je určena nejen pro management zdravot nických zařízení a ústavů sociální péče, ale i pro pracov níky ve vedoucích pozicích na lůžkových odděleních, pracovi štích provozu a ostatních úse cích. Jak už z názvu konferen ce vyplývá, přednášky, které tu prezentují nové metody, myš lenky a postupy v ošetřovatel ské péči, jsou z různých odvět ví ošetřovatelské péče. Sdělení, která na tomto ročníku zazněla, seznámila posluchače podrobně s otázkami hygieny a dezinfek ce ve zdravotnických zařízeních, ale i s používáním různých typů pracovních oděvů, se zdravou výživou a také s kompenzační

mi a rehabilitačními pomůckami pro domácí ošetřování. Péče o pacienta není jen do ménou ošetřovatelského per sonálu. Do komplexnosti péče je zainteresován také provozní a technický odbor, úklidová stře diska a služby jiných komplemen tů. Důležitým krokem pro zvýšení komfortu péče nejen pro nemoc né, ale i pro ošetřující personál je mj. i výběr správných a účelných pomůcek, včetně osobních a pra covních oděvů, a proto byla po celou dobu součástí konference také výstava těchto oděvů. Velmi přínosné byly zejména dvě přednášky. První s názvem Novinky z hygienické legislativy přednesla MUDr. Ivana Kraba

tschová z Krajské hygienické sta nice Jihočeského kraje, která se podrobně zabývala novelou oč kovacího kalendáře zakotvenou v legislativě a platnou od 1. led na 2018. Posluchače seznámila mj. i s tím, v čem se tato novela liší od předchozí legislativy. Druhou přednášku prezento vala MUDr. Iva Šípová, ústavní epidemiolog z českobudějovické nemocnice, která seznámila po sluchače s problematikou zdra votníků přicházejících ze zahra ničí v souvislosti s nebezpečím infekčních nákaz. Toto sdělení bylo důležité zejména pro mana žery na vedoucích pozicích zdra votnických zařízení, ústavů so ciální péče a ostatních institucí.

Pro všechny pracovníky v lůž kových i ambulantních zařízeních pak byly bezesporu důležité infor mace o přípravách na zavedení eReceptu, požadavcích při zavá dění GDPR a obecných nařízeních o ochraně osobních údajů, které přednesl vedoucí IT oddělení Ne mocnice Prachatice, a. s., Jan Švík. Součástí odpoledního bloku druhého přednáškového dne pak byla diskuze nad prezento vanými příspěvky. Doufáme, že i tento druhý ročník naší konference bude pří nosem pro další práci zdravot níků, ulehčí jim orientaci v dané problematice a vnese více nad šení pro další kroky v rozvoji ošetřovatelské péče.

fota: autorky

Filipova Huť na Šumavě se stala ve dnech 9.–10. listopadu 2017 místem konání již druhého ročníku odborné konference Ošetřovatelství napříč odbornostmi, kterou i letos pořádala Nemocnice Prachatice, a. s., pod záštitou hejtmanky Jihočeského kraje Mgr. Ivany Stráské.

Nenechte si ujít šanci pro Váš profesní růst v Německu! Hledáte zaměstnání na pozici zdravotní sestry?

Pak zašlete Váš životopis do Klinik Bavaria Kreischa. S námi máte možnost začít zajímavou pracovní změnu a profesně se začlenit v Německu. Naše moderní klinika, vzdálená jen 5 km od Drážďan, hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním pracovním místem. Tato soukromá nemocnice a klinika, specializovaná na rehabilitaci, patří k nejuznávanějším v celém Německu. V rámci speciálních terapeutických programů se zaměřujeme na pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí multiorganickou insufiencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresivní léčbě rakoviny. Hledáme proto všeobecné zdravotní sestry a všeobecné ošetřovatele pro obory: neurologie, interní medicína, psychosomatika a ortopedie. Láká Vás spolupráce s námi? Z naší strany Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu, a to v rámci Projektu mezinárodní spolupráce. Tento projekt, organizovaný klinikou, funguje již přes čtyři roky a má velký úspěch. Doposud bylo s jeho pomocí v Německu právně uznáno vzdělání více než sta zdravotníků z celé Evropy, kteří jsou nyní zaměstnáni na různých odděleních kliniky Bavaria.

Co požadujeme? » odpovídající diplom všeobecné zdravotní sestry (diplom o ukončení studia ve studijním programu Ošetřovatelství ve studijním oboru Všeobecná sestra, Bc.) nebo diplom všeobecného ošetřovatele (diplom o ukončení studia ve studijním oboru Diplomovaná všeobecná sestra, DiS.) » nadšení pro výkon tohoto povolání

ochotu pracovat v třísměnném provozu a převzít specializovanou a komplexní péči orientovanou na pacienta (nejen ošetřovatelská ale i základní péče) » motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí »

znalosti němčiny na úrovni A2 a motivaci k dalšímu studiu jazyka (jazykové znalosti jsou výhodou, nikoli nutnou podmínkou přijetí)

Co nabízíme? » dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém, anglickém nebo německém jazyce za pomoci našich překladatelů » prezenční kurs němčiny orientovaný na praxi zakončený zkouškou na úrovni B2 Společného evropského referenčního rámce (kurz je financován a organizován klinikou) » vyřízení žádosti o Prověření ekvivalence Vašeho diplomu (včetně překladu) a žádosti o Povolení k výkonu povolání v Německu » podporu při zapracování na stanici, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci oboru » adekvátní ohodnocení od začátku pracovního úvazku, tj. i v průběhu v průběhu jazykového kurzu » bydlení v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti za férovou cenu » zaměstnání nejprve jako zdravotník pracující pod odborným dohledem připravující se na výkon zaměstnání kvalifikované zdravotní sestry » pracovní úvazek na dobu neurčitou s minimáln smluvní vazbou na dva roky jako kvalifikovaná zdravotní sestra ihned po udělení Povolení k výkonu povolání

Zaujala Vás naše nabídka? Pak nám zašlete Váš životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce (k němu připojte motivační dopis s kopií Vašeho diplomu a platné registrace) na e-mail personal@ klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Bavaria Kreischa, Personalabteilung, An der Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa/ Sachsen. Rádi Vás kontaktujemenzpět a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině.

29 KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

studie

florence 12/17

Průzkum týkající se prevence poranění ostrými předměty se nově zaměřil i na studenty Najít odpovědi na některé otázky při ochraně zdraví a zajištění bezpečnosti zdravotníků při vykonávání jejich náročné profese se rozhodla Pracovní skupina Bezpečnost personálu při Aesculap Akademii ve spolupráci s profesní organizací ČAS. Zrealizovala proto průzkum, který byl zaměřen na přehled znalostí o úrovni rizika poranění ostrými předměty, a to nejen u profesionálních zdravotníků, ale i u studentů zdravotnických škol.

otazníkové šetření probí halo na vybraných institu cích s cílem definovat ně které problémy při ochra ně zdraví a zajištění bezpečnosti při práci zdravotníků a získat přehled o úrovni znalostí rizika poranění ost rými předměty nejen u zdravotníků, ale i u studentů zdravotnických škol. Mezi hlavní cíle patřilo zjistit, jaké osobní ochranné pracovní prostřed ky a zdravotnické prostředky s bez pečnostními prvky jsou dostupné na dotazovaných pracovištích, v jaké míře je prováděna teoretická výuka s tématem ochrany zdraví a jak jsou minimalizována rizika při práci stu dentů zdravotnických škol.

Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvořili pracovníci nemocnic (76, 3 %) a studenti nelé kařských zdravotnických oborů vše obecná sestra, porodní asistentka a zdravotnický záchranář (23, 6 %). Z hlediska věkové kategorie bylo zastoupení následující: 18–29 let (33,7 %), 30–39 let (25,5 %), 40–49 let (27,1 %) a starší 50 let (13,7 %). Celkem 32,5 % respon dentů mělo středoškolské vzdělá ní, 12,8 % vysokoškolské vzdělání, 0,7 % respondentů mělo vyšší od borné vzdělání a 37,5 % responden tů mělo specializaci. Nejvíce respon dentů (32,4 %) pracovalo ve zdra votnictví více než 21 let. Druhou nej větší skupinu (19 %) tvořili respon denti, kteří pracují ve zdravotnictví 0–5 let, a dále 16–20 let (13,3 %), 6–10 let (12,7 %) a 11–15 let (11,4 %). Z hlediska působnosti na pracovištích pracovala více než po

lovina dotázaných (66 %) na odděle ních, 15 % v ambulantním provozu a 7 % na operačních sálech.

Metodika Sběr dat probíhal pomocí dotazníku vlastní konstrukce, který byl distri buován v období červen až listopad 2016 do sedmi zdravotnických zaří zení (čtyř fakultních a třech krajských nemocnic) a šesti vzdělávacích in stitucí (tři vysoké školy, jedna vyšší odborná a dvě střední a vyšší od borné zdravotnické školy). Na tomto místě bychom rádi poděkovali Kraj ské zdravotní, a. s., Nemocnici Cho mutov, o. z, Krajské zdravotní, a. s., Nemocnici Teplice, o. z., Krajské zdravotní, a. s., Masarykově nemoc nici v Ústí nad Labem, o. z., Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, Fakultní nemocnici Brno, Všeobecné fakultní nemocnici v Pra ze, Fakultní nemocnici Ostrava, Ost ravské univerzitě, 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, Vyšší odborné škole zdravotnické a Střední škole zdravotnické Ústí nad Labem, Střed ní zdravotnické škole a Vyšší odbor né škole zdravotnické, Ostrava, Vyso ké škole zdravotnické, o. p. s., a Vyšší odborné škole zdravotnické Suve rénního řádu maltézských rytířů, za spolupráci na dotazníkovém šetření. Dotazníků bylo rozdáno 3510, použitelných ke statistickému zpra cování se vrátilo 2286 (návratnost činila 65,1 %). Celkem 1744 dotaz níků bylo od pracovníků zdravotnic kých zařízení a 540 od studentů. Dotazník obsahoval tři kategorie otázek – první byly určeny pro zdra votnický personál a studenty zdravot nických škol, druhá kategorie obsaho vala doplňkové otázky pouze pro stu denty a třetí část tvořil test pro zdra votníky a studenty zdravotnických škol.

Výsledky Manipulaci s ostrými předměty ve zdravotnictví označilo za rizikovou činnost 97,2 % zaměstnanců nemoc nic (ZN) a 95 % studentů (S). Jako nejvíce rizikové chování při manipu laci s ostrými předměty bylo zaměst nanci nemocnic i studenty shodně označeno vracení krytů na jehly a ne vhodná likvidace ostrých zdravotnic kých nástrojů jako kontaminovaného odpadu. Významnými aspekty, které respondenti označili jako příčinu po ranění ostrým předmětem, byly stres, nedostatek času, nedodržování stan dardů a nespolupracující pacient. U otázky, o jaké prostředky v pre venci poranění ostrými předmě ty se konkrétně jedná, odpověděly obě skupiny shodně, že nejčastěji o ochranné rukavice (96 %). Rozdíly nastávaly u vyjmenování pomůcek: ochranný plášť (ZN 17,7 %, S 8,9 %), ochranné brýle (ZN 14,7 %, S 6,1 %) a ústenka (ZN 11,2 %, S 4,8 %). Na otázku týkající se zdravotnic kých prostředků s bezpečnostní funkcí většina ZN (90 %) uvedla, že tyto prostředky zná, skupina S po tvrdila totéž v 71,5 %. V odpově dích, o jaké konkrétní prostředky se jedná, uváděli jak zaměstnanci, tak studenti nejčastěji box na os tré předměty (ZN i S shodně přes 80 %), bezpečnostní zámky na kany lách (ZN 46,9 %, S 27,6 %), naopak pouze zaměstnanci uvedli „tupou jehlu na ředění“ (6 %), studenti zase častěji než zaměstnanci uváděli po můcky na jedno použití a odkládací misku (ZN 2,8 %, S 5,7 %). Na otázku, zda ovlivňuje dél ka praxe četnost poranění ostrým předmětem, odpověděli studenti ve 30,8 %, že ano (ZN 24,4 %), odpo věď „ne“ uvedlo 60,2 % studentů a 67,4 % zaměstnanců.

foto: profimedia

Pracovní skupina Bezpečnost personálu při Aesculap Akademii

studie

Pravděpodobnost, že respondent ví, kde vyhledat informace o možnostech prevence poranění ostrými předmě ty, se statisticky zvyšovala (p > 0,001) s věkem a délkou praxe (68,3 % u pra xe kratší než 5 let, 80,9 % u praxe del ší než 21 let). ZN uváděli nejčastěji jako zdroj informací intranet a internet (obojí 40 %), studenti uváděli internet a standardy nemocnic/interní směrni ce (rovněž 40 %). Celkem 7 % ZN uved lo také Směrnici pro prevenci bod ných poranění (2010/32/EU), studenti (16,4 %) uváděli hygienický řád/BOZP a odbornou literaturu (9,3 %). Stránky pracovní skupiny Bezpečnost perso nálu (www.bezpecnostpersonalu.cz) uvedlo 6,3 % ZN a 4,9 % S. Celkem 30,2 % ZN a 21,1 % S se za posledních 12 měsíců zúčastnilo ško lení/semináře/konference věnované zkoumané problematice (nejvíce pra covníci ambulantních provozů). Většina (89,8 %) studentů uvedla, že byli v rámci výuky nebo odborné praxe seznámeni s pravidly, co dělat v případě poranění ostrým předmě tem. Celkem 41,3 % studentů uvedlo, že používají v učebnách ošetřovatel ství zdravotnické prostředky s bez pečnostními prvky (nejčastěji se jed nalo o box na ostré předměty, ruka vice a bezpečnostní kanyly); velkou zajímavostí bylo, že dezinfekce se ob jevila pouze v zastoupení 1,5 %!

Při dotazování na znalost postu pu při poranění ostrým předmětem ve zdravotnictví uvedlo 99,6 % ZN, že postup zná, ze studentů uvedlo jeho znalost 96 %. Při detailnější analýze daného postupu uvedlo 90 % ZN, že při poranění ostrým předmětem je třeba nechat ránu krátkodobě krvácet, podobnou odpověď volilo 65,8 % stu dentů. 10 % ZN by zastavilo krvácení a stejně by si počínalo 34,2 % studen tů. Při kontaminaci kůže biologickým materiálem většina respondentů od pověděla (ZN 91 %, S 90 %), že při kon taminaci kůže je třeba zasažené místo důkladně omýt vodou. Odpověď, že k omytí zasaženého místa nikdy nepo užíváme vodu, volilo 9 % ZN a 10 % S. V odpovědi na otázku, v níž měli respondenti vyjmenovat české práv ní předpisy, které se týkají prevence poranění ostrými předměty ve zdra votnictví, uvedlo 29,2 % respondentů (shodně ZN i S), že se jedná o směrni ci 2010/32/EU a 10,1 % responden tů uvedlo vyhlášku č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření nákaz.

předmět ve zdravotnických zařízeních. Pracovní skupina pro Bezpečnost per sonálu (Aesculap Akademie) se věnu je tomuto tématu již několik let. Tento poslední průzkum je unikátní v tom, že přináší pohled do problematiky nejen u zdravotníků v praxi, ale i u studentů zdravotnických škol. Z jeho výsledků vyplývá, že zaměstnanci nemocnic vy kazují logicky větší znalosti a vědomosti ve zkoumané problematice, nicméně i studenti několikrát prokázali velmi uspokojivé znalosti. Tento úspěch může být dán mj. i tím, že studenti absolvují školení na dané téma, ale také sami po řádají odborné konference – příkladem může být odborná konference na téma prevence rizik, která mohou při nároč né ošetřovatelské profesi nastat, na níž spolupracuje Aesculap Akademie s Vysokou školou zdravotnickou, o. p. s., a která se konala již třikrát. Tento pří klad sdílení zkušeností profesionálních odborníků se studenty připravujícími se na své budoucí povolání, bude ještě podroben dalšímu zkoumání. Pokud se však osvědčí, bylo by vhodné předávat tento způsob vzdělávání dále.

Závěr Průzkum znalostí a informovanosti za městnanců nemocnic v otázce ochran ných a bezpečnostních prostředků, přináší větší orientaci v připravenosti na rizika spojená s poraněním o ostrý

plné znění studie k dispozici na stránkách www.bezpecnostpersonalu.cz nebo po načtení Qr kódu. inzerce

Pracovní skupina Aesculap Akademie

Bezpečnost personálu Informace, doporučené postupy, skutečné příběhy a mnoho dalšího naleznete na webu www.bezpecnostpersonalu.cz

Poranění ostrými předměty

Záleží nám na zdraví nejen pacientů,

Příprava, ředění a podávání léčiv

ale i zdravotníků.

Hygiena a dezinfekce rukou Rizika profesionální nákazy

www.bezpecnostpersonalu.cz

Násilí ve zdravotnictví

nyní i ve vašem mobilu

pro školy

florence 12/17

Příprava zdravotnických asistentů na SZŠ z hlediska jejich kompetencí v praxi Jsme žákyně čtvrtého ročníku Střední školy průmyslové, hotelové a zdravotnické v Uherském Hradišti (SŠPHZ), obor Zdravotnický asistent. Ve školním roce 2016/17 jsme nastoupily poprvé na odbornou praxi do nemocnice a překvapilo nás, že práce zdravotnického asistenta v nemocnici se v některých výkonech liší od toho, nač se připravujeme ve výuce. Protože se zajímáme o svoji budoucí profesi, rozhodly jsme se zeptat zdravotnických asistentů v praxi, jak jsou spokojeni s přípravou na své povolání a zda kompetence požadované v praxi odpovídají těm, které jsou uvedeny v rámcovém vzdělávacím programu pro obor Zdravotnický asistent.

Kateřina Kusendová, Dagmar Gajdošíková, studentky 4. A SŠPHZ Uherské Hradiště, Mgr. Magdaléna Nevařilová, učitelka odborných předmětů SŠPHZ Uherské Hradiště

o vstupu České republiky do Evropské unie došlo ke změně vzdělávání zdravot ních sester. Studijní obor 53-41-M/001 Všeobecná sestra byl od 1. 9. 2004 nahrazen novým stu dijním oborem 53-41-M/007 Zdra votnický asistent. Tato profese nelé kařského pracovníka je legislativně upravena (zákonem č. 96/2004 Sb. a vyhláškou č. 55/2011 Sb.). Z legislativních ustanovení vy chází rámcový vzdělávací program pro obor Zdravotnický asistent, kde jsou formulovány klíčové a odborné kompetence. Tyto kompetence ab solventa oboru Zdravotnický asis tent dále rozvádí školní vzdělávací program, který vytváří každá zdra votnická škola samostatně.

Metodika a charakteristika souboru Cílem našeho průzkumu bylo zjistit, jak vnímají absolventi oboru Zdra votnický asistent přípravu na střed ní zdravotnické škole v kontextu klíčových a odborných kompetencí a požadavků klinické praxe, ve kte ré působí. Průzkum měl charakter kvantitativního šetření. Ke sběru informací byl použit anonymní dotazník vlastní kon strukce, do kterého respondenti prováděli záznamy na pětibodové hodnoticí stupnici. Součástí dotaz níku byly i doplňkové otázky. Dotaz ník vyplňovali absolventi středních

Klíčové a odbor né kompetence zdravotnických asistentů (nově praktických sester) jsou for mulovány v rám covém vzděláva cím programu, který vychází z legislativy

zdravotnických škol v České repub lice prostřednictvím webových strá nek http://www.survio.com/cs/. Odkaz na dotazník byl zveřejněn na stránkách www.osetrovatelstvi.info. Soubor respondentů t vořilo 107 zdravotnických asistentů (91 žen a 16 mužů) z klinické p raxe. 38 % z nich udávalo délku praxe do 1 roku, 33 % je v praxi 1–3 roky, 29 % respondentů pracuje v oboru 4 a více let.

Výsledky Klíčové kompetence Kompetence k učení jsme ověřovaly dotazem, zda zdravotnický asistent při výkonu své profese rozumí ošet řovatelské a medicínské terminolo gii a odborným textům a dokáže je používat při své práci. V této oblasti nemá ve většině případů problém 82 % respondentů. Téměř 90 % re spondentů dokáže dle svého úsud ku většinou řešit běžné problémy spojené s odbornou praxí, popř. vy hledat pomoc (kompetence k řešení

problémů). 73 % respondentů nemá problém se zpracováním administ rativních písemností, které souvisejí s povoláním zdravotnického asis tenta, a 81 % nepociťuje většinou žádné potíže v odborné komunika ci s dalšími zdravotníky i s klienty (komunikativní kompetence). Poněkud odlišná situace je v ci zojazyčné komunikaci, kdy asi polo vina respondentů (53 %) považuje své schopnosti ve znalosti cizí řeči za dostatečné, 25 % respondentů se nedokáže cizím jazykem domluvit vůbec nebo jen s obtížemi. Matematické kompetence byly ověřovány dotazem, zda zdravotnič tí asistenti na základě studia střední zdravotnické školy umějí používat ma tematické dovednosti při své práci. Pro 46 % respondentů jsou podle je jich názoru získané matematické do vednosti zcela dostačující pro odbor nou praxi, 27 % pociťuje mírné a 17 % větší nedostatky, 10 % respondentů nevyužívá ve své praxi matematiku téměř nikdy (8 %) nebo nikdy (2 %).

praxe

Odborné kompetence Nejdříve jsme sledovaly spokojenost zdravotnických asistentů s přípravou na činnosti ošetřovatelské péče spojené se sebeobsluhou a uspokojováním základních potřeb pacientů, které zdravotnický asistent může provádět bez odborného dohledu. Naprostá většina respondentů se pro činnosti základní ošetřovatelské péče cítí být připravena dostatečně (téměř 75 % výborně, téměř 20 % chvalitebně a necelých 10 % dobře). Žádný z re spondentů neudává v této oblasti nedostatky. Zajímalo nás také, jakou část z celkové pracovní náplně zdra votnických asistentů tyto činnosti tvo ří. Z našeho šetření vyplynulo, že pro 42 % respondentů představují jednu desetinu pracovní náplně, pro cca 50 % respondentů jednu pětinu až jednu třetinu pracovní náplně. Pouze pro 6 % respondentů tvoří činnosti základní ošetřovatelské péče více než polovinu pracovní náplně. Dále jsme sledovaly spokojenost absolventů zdravotnických škol s přípravou na činnosti, které zdravotnický asistent může poskytovat pod odborným dohledem. Nadpo loviční většina našich respondentů považuje přípravu k ošetřovatel ské péči pod dohledem za výbor nou, 29 % za chvalitebnou, 12 % ji ohodnotilo známkou „dobře“ a 6 % známkou „dostatečně“. Pro 88 % re spondentů tvoří výkony konané pod odborným dohledem více než polo vinu jejich pracovní náplně, pro po lovinu respondentů představují až 70 % jejich běžné pracovní náplně. Po zkušenostech z praxe jsme se dotazovaly i na výkony, které nejsou přímo uvedené v kompetencích zdravotnických asistentů, přesto je však zdravotničtí asistenti běžně provádějí. Z výsledků našeho šetře ní vyplynulo, že víc než polovina re spondentů (61 %) se na tyto výkony během studia střední školy připra vuje, avšak 39 % nebylo na provádě ní těchto činností připravováno vů bec. Ve své praxi běžně tyto výkony provádí 86 % dotazovaných, a to nej častěji v rozsahu 10–30 % obvyklé pracovní náplně, ve čtvrtině případů jde dokonce o více než 50 % pracov ní náplně. Pouze 13 % respondentů tyto činnosti neprovádí.

foto: Profimedia

Diskuze V oblasti klíčových kompetencí jsme zjistily, že se absolventi cítí být velmi dobře připraveni v dovednos tech „měkkých“ klíčových kompe tencí – kompetence k učení, řešení problému a komunikaci. Rezervy

byly shledány v cizojazyčné komu nikaci, kdy čtvrtina respondentů udává velké problémy v komunikaci v cizím jazyce. To může být omeze ním jak při ošetřování cizinců, tak potom v další odborné přípravě. Rezervy byly shledány i v matema tických dovednostech. Pouze 46 % respondentů udává jejich zvládání v rámci potřeb svého povolání. Ten to výsledek podporuje diskuzi o po vinné maturitní zkoušce z matema tiky i u žáků zdravotnických škol. Matematické nedostatky jsou spo jeny s vážným rizikem poskytování bezpečné ošetřovatelské péče. V oblasti odborných kompetencí jsme sledovaly spokojenost zdra votnických asistentů s přípravou na činnosti ošetřovatelské péče spojené se sebeobsluhou a uspokojováním základních potřeb pacientů,

nosti 10–30 % pracovní náplně, u 25 % respondentů dokonce více než 50 % pracovní náplně klinické praxe. Pouze 13 % respondentů ne provádí činnosti mimo své kompe tence vůbec. Zde můžeme vidět rozkol výkla du legislativy ve vzdělávání nelékař ských povolání a především dopady jejího naplňování v klinické praxi při nedostatku personálu u lůžka nemocných. Na odborné a náročné výkony, které požaduje po zdravot nických asistentech praxe, jsou žáci připravováni na středních školách rozdílně, nedostatečně nebo vů bec ne. Na jedné straně to může me považovat za znamení flexibility a schopnosti učit se v praxi, na dru hé straně však za rizika pro bezpeč nou ošetřovatelskou péči a nedodr žování legislativy.

Z průzkumu studentů vyplynulo, že absolventi SZŠ se cítí být dobře připraveni pro praxi v oblasti „měkkých“ klíčových kompetencí. Nedostatky byly shledány v přípravě na cizojazyčnou komunikaci a v matematice. které zdravotnický asistent může provádět bez odborného dohledu. Dle odezvy respondentů jsou k těm to činnostem na střední škole při pravováni dostatečně. Překvapující informací však je, že činnosti spoje né se základní ošetřovatelskou péči představují v jejich klinické praxi pouze menšinu pracovní náplně (nejčastěji 20 % až 33 %). Dotazy zaměřené na přípravu na činnosti, které zdravotnický asistent může podle legislativy poskytovat pod odborným dohledem, ukázaly, že tyto činnosti představují největší položku jejich pracovní náplně (pro 88 % respondentů je to více než polovina). Z šetření vyplynulo, že respon denti jsou na tyto výkony připraveni kvalitně (více než polovina hodnotí přípravu jako výbornou). Další sledovanou oblastí byly činnosti, které nejsou legislativně uváděny v kompetencích zdravot nických asistentů, přesto je však běžně v klinické praxi provádí až 86 % respondentů (mimo jiné např. zavádění a ošetřování periferních žilních linek). Dle výsledků šetře ní 61 % respondentů se na tyto činnosti v rámci studia připravu je. Podle průzkumu tvoří tyto čin

Závěr V našem dotazníkovém šetření jsme se zaměřily na kompetence zdravot nických asistentů a na soulad přípra vy během studia střední zdravotnic ké školy a požadavků praxe. Zjistily jsme, že absolventi středních zdra votnických škol se cítí být dobře při praveni v oblasti „měkkých“ klíčových kompetencí – kompetence k učení, řešení problému, komunikativní kom petence. Nedostatky byly shledány v přípravě na cizojazyčnou komunika ci a zejména v matematických doved nostech. Co se týká odborných kom petencí, příprava i požadavky praxe jsou v souladu v činnostech základní ošetřovatelské péče i v činnostech, které může zdravotnický asistent vy konávat pod odborným dohledem. Existuje však řada odborných výko nů, na které není velká část zdravot nických asistentů připravována bě hem studia střední školy vůbec, přes to je v praxi, někdy i ve velké míře, vy konává. Domníváme se, že informace o profesi zdravotnického asistenta jsou v laické i odborné veřejnosti zkreslené nebo zcela chybějí. Výsled ky šetření by mohly být nápomocny při navazující tvorbě nynějších legis lativních změn ve vzdělávání nelékař ských zdravotnických povolání.

právo

Obtížní pacienti jako noční můra?

komunikovat musíte. Abyste toho byli schopni, měli byste v první řadě poro zumět důvodu, proč se tito lidé určitým způsobem chovají. Tedy pochopit situa ci, ve které se nacházejí, pochopit jejich obavy, touhu být jinde, jejich strach aj. Zkušenosti ukazují, že tzv. obtížní pa cienti nebo jejich nejbližší reagují pozi tivně na kombinaci následujících sedmi komunikačních technik: → Buďte pozorní, co říkají. Pokud jim chcete pomoci, nepřete se s nimi o je jich názory a nezlehčujte je. Oni to my slí opravdu vážně. → Máteli dojem, že reagují na onemoc nění až příliš citlivě, uvědomte si, že reagují, jak nejlépe jsou schopni. → Nad každým novým obtížným pacien tem či jeho příbuzným uvažujte jako nad novou výzvou ve vašem umě ní a vašich schopnostech. Hledejte vhodnější reakce a odpovědi na jejich problémy. → Poslouchejte stížnosti. Ať se vám zdají jakékoli, pro ně jsou skutečností. Pře svědčte pacienty, že je a jejich one mocnění berete vy i vaši kolegové vážně. → Než přisoudíte nový pocit či problém, s nímž přijde pacient, jeho psychofy ziologické reakci, vyhodnoťte je jako nový symptom. Pokud si totiž pacient uvědomí, že jeho problémy přejdete až moc rychle, často reaguje odporem a projevy nepřátelství. Pomalu pozná vejte reakce a otevřete nemocným snadnější cestu k porozumění jejich vlivu na onemocnění, kterým trpí. → O pacientových problémech hovořte pro něj a jeho okolí srozumitelným jazykem. To se týká i pojmů souvisejících s jeho onemocněním. Například si uvě domte, že jim nemusí být jasné, co to je abnormální peristaltika, dysestezie či v čem jim pomohou antiflogistika. Vše jde vysvětlit, popsat nebo použít české názvosloví. → Případnou nespokojenost pacienta nebo jeho příbuzných řešte jen do výše svých kompetencí. Nesnažte se uchrá nit lékaře před setkáním s takovými lidmi, protože jsou otázky, na které vy prostě nikdy nemůžete odpovědět tak, abyste tazatele uklidnili.

Kdo jsou ti „obtížní“ pacienti? Většina z vás na tuto otázku zřejmě odpoví, že obtížní pacienti (a jejich rodiny) jsou ti, které z nějakého důvodu neradi potkává te na svém pracovišti, ať už je jím ambu lance, nebo třeba lůžkové oddělení v ne mocnici. S největší pravděpodobností je to proto, že je velmi složité s takovými lidmi komunikovat. Možná proto, že chtě nechtě nedokážete zaujmout k těmto li dem nestranný a vnímavý postoj. Ane bo je důvod úplně jiný… V podstatě je to ale jedno, protože jako zdravotníci s nimi

V popředí vždy stojí snaha vyhnout se ne spokojenosti pacienta, jeho frustraci a stíž nostem. To je důvodem pečlivého plánování komunikačních kroků a stanovení základních doporučení a kompetencí pro zdravotnický personál. Ano, ale… Víme, že současný ne dostatek personálu a chyby ve zdravotnickém systému jsou do značné míry proti všemu, co jsme napsali. Ale sníme o tom, že to jednou bude všechno jinak a podněty nespokojených pacientů a také zdravotnického personálu se pak stanou minulostí.

kancelář Ombudsmana pro zdraví, z. s., je centrem pro bezplatné poradenství a informace ve zdravotnickém právu a navazujících oblastech sociálního zabezpečení. Obrátit se na ni můžete kdykoli, když nevíte, jak nejlépe řešit svou aktuální situaci, či když si potřebujete ujasnit řeč zákona. k dispozici je vám i v případech problémů s nadřízenými či pacienty, diskriminace či šikany.

Lámejte ledy, budete spokojenější vy i pacienti MgA. Kateřina Havelková, ředitelka kanceláře Ombudsmana pro zdraví

ožná se vám bude zdát, že téma, které jsme pro toto čís lo zvolili, nemá s právem až tak moc společného. Avšak jak čteme příběhy, které nám posíláte vy nebo samotní pacienti, jsme čím dál tím více přesvědčeni, že v mnoha případech může být jen komunikace, pochopení a přístup účinnou prevencí nepříjemnos tí, stížností, či dokonce soudních sporů. Znalost zdravotnického práva, navazují cích administrativních procedur a také vlastních kompetencí silně ovlivňuje vztah mezi pacientem a zdravotníkem.

Na empatii není čas, práce je moc! Je to tak, nelékařského zdravotnického personálu je málo. Všichni jste unavení a vydáváte ze sebe maximum. Přesto ale s námi určitě budete souhlasit, že důleži tým aspektem ve vztahu s pacientem je to, jak vnímá vaše pocity, preference, a přede vším váš přístup k němu. Prostřednictvím této tzv. neverbální komunikace lze totiž efektivně posílit informace, které vyjadřu jete slovem. K významným součástem neverbální komunikace patří: → Bezprostřednost, která vás k pacientovi přiblíží a zvýší jeho důvě ru k vám. → Uvolněné držení těla, které potlačí na pětí při komunikaci. → Schopnost vnímat pocity pacienta, tj. míra všímavosti k reakcím druhé osoby.

Význam rozhovoru zdravotníka (je jed no, zda jde o lékaře, či třeba sestru) s pa cientem nespočívá jen ve shromažďování dat, zakládá také terapeutický vztah a je součástí realizace léčebného plánu. Ten to proces však může být do značné míry blokován nejrůznějšími překážkami. Jed noduše řečeno: Lidé prostě nemusejí rea govat shodně na prostředí, ve kterém je veden rozhovor, mají různé nálady, různá očekávání, jsou přesvědčeni o svých prá vech (nezřídka mylně) a také jinak nava zují vztahy. Proto je nezbytnou součástí komunikace i proces vzájemného pozná vání – právě díky němu lze zpravidla najít cesty, s jejichž pomocí lze potenciální ba riéry co nejvíce minimalizovat. K těmto cestám patří: → oddělení lidí od problému, → objasnění konfliktu, → náhlé nápady/brainstorming v mož ných situacích, → soustředění na běžné zájmy, → využívání objektivních kritérií, pokud je to možné, → vymýšlení nových řešení, z nichž mají prospěch obě strany.

foto: profimedia

florence 12/17

personální inzerce Volná místa

Výběrové řízení

RADIOLOGICKÝ ASISTENT Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., přijme radiologického asistenta na oddělení Radiologie a zobrazovací metody. Požadavky: výrazný zájem o obor, praxe není třeba. Nabízíme: špičkové pracoviště (nadstandardně personálně i technicky zajištěné, perfektní edukační přístup), významnou podporu specializačního vzdělávání (zajišťujeme bezplatné specializační vzdělávání v rámci pracovní doby), v případě závazku vůči současnému zaměstnavateli nemocnice automaticky převezme 100 % závazku, velmi (!) přátelské pracovní prostředí, zaměstnanecké benefity (6 týdnů dovolené, 3 sick days, 7 000 Kč/rok na rekreaci, penzijní připojištění,…) Bližší informace podá personální oddělení, tel.: 483 345 484, 494, e-mail: pavel.kures@nemjbc.cz

vrchní sestra na Aferetickém oddělení Ústav hematologie a krevní transfuze vypisuje výběrové řízení na místo vrchní sestry na Aferetickém oddělení. Pracoviště se zabývá dárcovskými a terapeutickými přístrojovými výkony pomocí separátorů krevních složek. Kvalifikační předpoklady: SZŠ, VZŠ nebo VŠ (absolvování Bc. nebo Mgr. studia ošetřovatelského směru), PSS v oboru sestra pro TRF službu nebo onkologie je vítané, minimálně 5 let praxe (praxe v oboru výhodou), komunikační a organizační dovednosti, schopnost vedení a motivace kolektivu, vstřícnost, zodpovědnost, praxe ve vedení pracovní skupiny výhodou, občanská a morální bezúhonnost, znalost práce na PC (aplikace MS Office, NIS). Nabízíme: vysoce odbornou a zajímavou práci, zázemí špičkového pracoviště s mezinárodním certifikátem kvality péče, moderní pracovní prostředí, příjemný kolektiv, odpovídající platové ohodnocení, možnost dalšího vzdělávání a další zaměstnanecké benefity. Písemné přihlášky doložené profesním životopisem, osobním dotazníkem, motivačním dopisem, úředně ověřenými kopiemi dokladů o dosaženém vzdělání, souhlasem s využitím poskytnutých údajů pro účely výběrového řízení a výpisem z Rejstříku trestů zasílejte do 20. 12. 2017 na adresu: ÚHKT, U Nemocnice 1, Praha 2 – k rukám náměstkyně Úseku pro ošetřovatelskou péči Mgr. L. Vylitové, DiS., tel.: 221 977 419, e-mail: lucie.vylitova@uhkt.cz

nutriční terapeut/terapeutka Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze 2, U Nemocnice 1, přijme nutričního terapeuta/terapeutku do provozu Klinického úseku na pracovní úvazek 1,0. Očekáváme: odbornou způsobilost dle zákona č. 96/2004 Sb., organizační a komunikační dovednosti, ochotu učit se, samostatnost, svědomitost, praxe s hemato/onkologickými pacienty výhodou, trestní bezúhonnost. Nabízíme: vysoce odbornou a zajímavou práci, zázemí špičkového pracoviště s mezinárodním certifikátem kvality péče, moderní pracovní prostředí, příjemný kolektiv, odpovídající platové hodnocení, možnost dalšího vzdělávání a další zaměstnanecké benefity. Nástup možný dle dohody. V případě zájmu kontaktujte Mgr. L. Vylitovou, DiS., tel.: 221 977 419, e-mail: lucie.vylitova@uhkt.cz

vrchní sestra Onkologické kliniky Ředitel Fakultní nemocnice v Motole vypisuje výběrové řízení na obsazení funkce vrchní sestra Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Požadavky: SZŠ a specializační studium v oboru nebo VOŠ nebo VŠ, praxe v oboru min. 6 let; organizační, řídící

a komunikativní schopnosti. K přihlášce doložit: profesní životopis, doklady o dosaženém vzdělání, výpis z rejstříku trestů. Přihlášky zašlete v obálce s označením „Výběrové řízení“ do 31. 12. 2017 na sekretariát personální náměstkyně FN v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5. staniční sestra pro lůžkové oddělení Klinického úseku Ústav hematologie a krevní transfuze, U Nemocnice 1, Praha 2 vypisuje výběrové řízení na místo staniční sestry pro lůžkové oddělení Klinického úseku. Kvalifikační předpoklady: SZŠ, VZŠ nebo VŠ, SV v oboru intenzivní péče (ARIP) výhodou (event. péče o dospělé, onkologie nebo organizace a řízení), schopnost vedení a motivace kolektivu, komunikační a organizační dovednosti, vstřícnost, zodpovědnost, občanská a morální bezúhonnost, znalost práce na PC (MS Office, NIS). Nabízíme: vysoce odbornou a zajímavou práci, zázemí špičkového pracoviště s mezinárodním certifikátem kvality péče, moderní pracovní prostředí, příjemný kolektiv, odpovídající platové

ohodnocení, možnost dalšího vzdělávání a další zaměstnanecké benefity. Písemné přihlášky (doložené profesním životopisem, osobním dotazníkem, motivačním dopisem, kopiemi kvalifikačních dokladů, výpisem z Rejstříku trestů a souhlas s využitím poskytnutých údajů pro účely výběrového řízení) zasílejte do 20. 12. 2017 na adresu: ÚHKT, U Nemocnice 1, 128 20 Praha 2 – k rukám náměstkyně Úseku pro ošetřovatelskou péči Mgr. L. Vylitové, DiS., tel.: 221 977 419, e-mail: lucie.vylitova@uhkt.cz staniční sestra na oddělení Kardiologické kliniky Náměstkyně pro ošetřovatelskou péči ve FN Motol vypisuje vnitřní výběrové řízení na obsazení funkce staniční sestra na standardním oddělení Kardiologické kliniky ve FN Motol. Požadavky: SZŠ a PSS v oboru, ARIP, VZŠ nebo VŠ v oboru, praxe v oboru min. 6 let, organizační, řídící a komunikativní schopnosti. Přihlášky včetně CV zašlete do 31. 12. 2017 na sekretariát náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FN v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5 nebo na e-mail: jana.novakova@fnmotol.cz

Oblastní nemocnice Kladno, a. s., nemocnice Středočeského kraje vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pracovního místa:

HLAVNÍ SESTRA / MANAŽER KVALITY VŠ vzdělání v oboru ošetřovatelství, příp. jiného zdravotnického zaměření min. 3letá zkušenost z vedoucí pozice včetně vedení týmu znalost zásad a postupů ošetřovatelské péče a poskytování zdravotních služeb znalost legislativy ve zdravotnictví zkušenost v oblasti řízení kvality péče zkušenost se vzděláváním a přípravou vzdělávacích seminářů

NABÍZÍME: nadstandardní finanční ohodnocení zaměstnanecké benefity (týden dovolené navíc, stravenky, příspěvek na penzijní připojištění, firemní dětská skupina, možnost přidělení městského bytu, další výhody dle kolektivní smlouvy)

Termín pro podání přihlášky: do 31. 1. 2018 V případě Vašeho zájmu nám zašlete přihlášku do výběrového řízení včetně Vašeho životopisu: Ing. Lucia Růžičková, vedoucí personálního odboru Oblastní nemocnice Kladno, a. s., nemocnice Středočeského kraje telefon: 312 606 413, e-mail: lucia.ruzickova@nemocnicekladno.cz

V příštím čísle čtěte odborné téma

Dermatologie, geriatrie angličtina

you can start rehabilitating your hand and wrist imme diately after the injury. some action, which will lead to fas ter recovery and restoration of normal functions of the injured limb, can be taken at the very beginning. imme diately after the injury, it is necessary to ice the hand. if there is pain in your hand and wrist, a good idea is to immobilise them and keep them elevated, because soft tissues – especially those on the back of your hand – swell very quickly. Patient: Good morning, doctor. Doctor: Good morning, Mr Hanks. you’ve come for

inzerce

the followup with your wrist, haven’t you? Patient: yes, i got the plaster cast removed yesterday. in the hospital, they’ve told me to do some exercises with the hand, so i wanted to ask how to do those. Doctor: i’ll send you to the re habilitation unit, they’ll help you there. There are a couple of simple exercises you can do to train your fingers as well as the healed wrist. Patient: and what are those exercises? Doctor: For example, bending your wrist down with assi stance. place the elbow of the injured hand on the table. Using the other hand, hold the front part of your forearm with a thumb and help to bend the wrist down with the rest of the hand. press the thumb with such force until you feel pain.

Hold the limit position for ten seconds, and then return to the initial position. repeat the exercise in two to three sets of the exercise twice or three times a day. However, there is a whole range of similar exercises. This is only one of them. Patient: Good. and will they tell me about the rest of them at the rehabilitation unit? Doctor: yes, of course. They’ll show you all the exercises and also suggest how often and for how long you should do them. Here is a reco mmendation form for you. Patient: Good. Thank you, doctor. Doctor: you’re most wel come. and if there are com plications or the hand still hurts, don’t hesitate to come. Patient: Ok. Good bye. Doctor: Good bye.

SLOVNí ZáSOBA: wrist zápěstí recovery znovunabytí; zotavení, uzdravení restoration navrácení, vrácení; renovace limb končetina, úd to ice ledovat elevated zdvižený, zvednutý, zdvihnutý, vyvýšený followup kontrola, následná prohlídka plaster cast sádra to remove sundat, sejmout, odstranit, dát pryč healed zhojený, zahojený, vyléčený to bend ohnout, ohýbat; pokrčit; sklonit elbow loket; ohbí, zákrut forearm předloktí set série, sada; souprava; kolekce whole range celá řada, škála to suggest doporučit; navrhnout, navrhovat recommendation form doporučení, doporučenka to hesitate váhat; zdráhat se, rozpakovat se; být nerozhodný

Váš profesionální partner pro odborné

medicínské překlady a tlumočení

• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby [ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz

www.florence.cz / adresa redakce: klicperova 604/8, 150 00 praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: bc. Magda Hett nerová, email: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, ph.d. / redakční rada: phdr. Martina Šochmanová, Mba, před sedkyně, Mgr. Hana svobodová, ph.d., Mgr. lenka Gutová, Mba, Mgr. Galina vavrušková, bc. vladěna Homolková, Mgr. tamara starnovská, Mgr. Helena Mi chálková, ph.d., rndr. romana Mrázová, ph.d. / Grafická úprava: Josef Gabriel, karel zahradník / vydavatel: ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / ředitel vydavatelství: Martin kula / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan kulhavý, email: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Marta Hladíková, tel.: +420 222 352 575, Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 pavel doležal, gsm.: +420 Šedá: CMYK 0-0-0-75 email: marta.hladikova@ambitmedia.cz / Obchod: 602 632 349, email: pavel.dolezal@ambitmedia.cz, antonín přibyl, gsm.: +420 603 340 384, Šedá: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 email: antonin.pribyl@ambitmedia.czŠedá: / personální inzerce: Štěpánka korbová, tel.: + 420 737 178 313, email: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / tisk: aHOMi, s. r. o., U louže 579, 250 67 klecany / předplatné a distribuce: čr: pOstservis, oddělení předplatného, poděbradská 39, 190 00 praha 9, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; sk: Mediaprintkapa pressegrosso, a.s., stará vajnorská 9, p. O. bOX 183, 830 00 bratislava, infolinka: 0800 188 826 / cena výtisku: 60 kč, roční předplatné: 350 kč / 20 euro / časopis vychází 6krát ročně / registrace: Mk čre 16134, issn 1801464X / přetisk a jakékoliv šíření je povo leno pouze se souhlasem vydavatele. nevyžádané příspěvky se nevracejí. redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / copyright © ambit Media, a. s., 2017

foto: profimedia

Hand and Wrist Rehabilitation

public relations Ženy, je tu další pomoc při nekomplikované infekci močových cest! Dle statistik je jedna ze tří žen do 24 let léčena pro infekci močových cest a více než polovina žen prodělá alespoň jednu epizodu v průběhu svého života. Ojedinělé infekce jsou sice nepříjemné a bolestivé, ale většina proběhne bez komplikací s krátkou dobou léčení.

pakované infekce však vedou k časté pracovní neschopnosti, nadužívá ní antibiotik s častou rezistencí a ve svém důsledku i k nucené změně životního stylu. Nekom plikované infekce močových cest postihují jinak zdravé ženy a jsou charakterizovány přítomností mikroorganizmů, kdy se nejčas těji (až v 80 %) jedná o mnohoná sobně pomnožené uropatogenní kmeny bakterie Escherichia coli. Tato bakterie je jedním z nej důležitějších zástupců střevní mikroflóry a její přítomnost je ne zbytná pro správný průběh trá vicích procesů ve střevě. Pokud se však dostane do močového ústrojí, způsobuje nemalé pro blémy. Diagnostika nekompliko vané uretrocystitidy se opírá o ty pickou klinickou symptomatologii

(strangurie, urgence, cystalgie) a průkaz z vyšetření močového sedimentu nebo průkaz leuko cyturie ponorným papírkem na podkladě esterázové reakce. Ne komplikovaná infekce močových cest má tendenci k recidivám. Ve vzniku infekcí močových cest hraje významnou roli schop nost přilnutí bakterie k uroepite lu močových cest. E. coli mají tzv. fimbrie, které jim tuto adherenci umožňují. Na vrcholu fimbrie je glykoprotein, který se váže s mo nosacharidem Dmanózou. Po dámeli ji v nadbytku, mikroby ztrácejí schopnost adherence a jsou močí vyloučeny. To ovšem nezasahuje hlavní příčinu problé mu – zmnožení a následnou mig raci nejčastějších původců močo vých infekcí, bakterie Escherichia coli. Co tedy s tím?

Správným řešením je obnova fyziologické funkce střevního epi telu a posílení přirozené imunity močového měchýře, s čímž může pomoci novinka na trhu, zdravot nický prostředek Utipro® Plus. Utipro® Plus má unikátní duál ní mechanizmus účinku a působí jak ve střevě, tak v močovém mě chýři. Je schválený EU na zákla dě předložených klinických stu dií jako zdravotnický prostředek III. třídy pro kontrolu a prevenci nekomplikovaných infekcí močo vých cest. Obsahuje Xyloglukan, propolis a suchý extrakt kalichů Ibišku (Hibiscus sabdariffa). Xyloglukan je želatina ve sta vu síťového komplexu proteinů a rostlinných polysacharidů. Po požití prochází kyselým prostře dím žaludku v nezměněné podo bě a vytvoří na epiteliálních buň kách střevní sliznice biofilm. Tím zabrání přilnutí bakterií E. coli na střevní stěnu a jejich patologické mu zmnožení. Tento efekt snižuje migraci mimo střeva a následnou kolonizaci urogenitálních cest. Xyloglukan má podobné složení jako přirozený střevní hlen, a pro to se i stejně chová. Nezabraňuje průchodu živin, vody nebo léků střevem a ani jejich vstřebávání

a zároveň obnovuje přirozenou funkci střevního epitelu. Druhý účinek je v močovém měchýři a je založen na vlast nostech květů ibišku a propoli su. Obě přírodní látky jsou bo haté na organické kyseliny, které jsou vylučovány močí. Infikova ná moč obsahuje velké množství dusitanů a okyselení dusitanu vede k tvorbě oxidu dusnatého, který má antimikrobiální vlast nosti. Snížení pH moči inhibuje proliferaci bakterií. Utipro® Plus neobsahuje ani Dmanózu ani brusinky, funguje na přírodní bázi, a jak je uvede no výše, jeho účinek je potvrzen klinickými studiemi. U nekomplikovaného akutní ho onemocnění je doporučeno užívat 2 kapsle denně po dobu 5 dní. Utipro® Plus má potvrze né výsledky z klinických studií i v případě opakujícího se one mocnění, kde se jako prevence doporučuje užívat 1 kapsli den ně po dobu 15 dnů. Užívání je možné opakovat. Má synergic ký efekt s antibiotiky, která ne nahrazuje, ale posiluje jejich úči nek. Vyzkoušejte tuto novinku na trhu, objednat ji lze v kterékoli lékárně. inzerce

florence 12/17

Novinka pro pacienty s RS

Šetřete si paměť na důležitější věci. SymTrac si pamatuje za vás!

Už žádné lovení v paměti při každé návštěvě lékaře. Aplikace SymTrac: zaznamenává zdravotní stav a symptomy onemocnění pacientů s roztroušenou sklerózou v průběhu času převádí zaznamenaná data do jednoduchých, přehledných grafů lékařům i pacientům poskytuje přehledné informace o vývoji nemoci od poslední návštěvy šetří čas návštěvy lékaře a pomáhá mu v rozhodování o dalším směřování léčby je zdarma ke stažení na Google play a App Store usnadňuje pacientům s RS život

APLIKACE PRO ANDROID NA

CZ1710709564/10/2017