Florence 3/14

3/14

florence březen 2014 / ročník X 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

Odborn ý č a sopis pro oše t řovat el s t ví a os tat ní zdr avot nick é prof e se

Odborné téma

Oftalmologie

časopis obsahuje recenzované články

s. 6/ Rozhovor

s. 10/ Odborné téma

Sestry dělají svou Nebezpečná práci skvěle, ale akantaméba zapomínají při ní na srdce

s. 26/ Výzkumné sdělení

s. 35/ Z konferencí

Přístup ke zdraví a prevence nemocí u romské minority

Lékaři a sestry společně proti zhoubným nádorům

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

On-line fĂłrum zdravotnictvĂ­ a sociĂĄlnĂ­ pĂŠÄ?e

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTV�

A SOCIĂ LNĂ? PĂ‰ÄŒE www.zdravky.cz 63 r Ä?Ă­slo 5 r 24. Ăşnora 2014 ISSN 0044-1996 cena 26 KÄ? r pro pĹ™edplatitele 20 KÄ?

SĂšKL vede krizovĂ˝ manaĹžer

www.zdravky.cz

Z OBSAHU ďż˝

Ministr zdravotnictvĂ­ MUDr. Svatopluk NÄ›meÄ?ek, MBA, v pondÄ›lĂ­ 10. Ăşnora odvolal z funkce ĹĄĂŠfa StĂĄtnĂ­ho Ăşstavu pro kontrolu lĂŠÄ?iv MUDr. Pavla BĹ™ezovskĂŠho, MBA. DoÄ?asnĂ˝m řízenĂ­m Ăşstavu pověřil PharmDr. ZdeĹˆka Blahutu.

Podle oďŹ ciĂĄlnĂ­ tiskovĂŠ zprĂĄvy ministerstva zdravotnictvĂ­ je dĹŻvodem odvolĂĄnĂ­ MUDr. BĹ™ezovskĂŠho nespokojenost se zpĹŻsobem řízenĂ­ SĂšKL, zejmĂŠna v oblasti cenovĂŠ a ĂşhradovĂŠ regulace, nedostatky v dozorovĂ˝ch Ä?innostech a nedostateÄ?nĂĄ kontrola naklĂĄdĂĄnĂ­ s veĹ™ejnĂ˝mi prostĹ™edky. „DosavadnĂ­ vĂ˝kony a styl prĂĄce úřadu se vĂ˝raznÄ› rozchĂĄzĂ­ s mĂ˝mi poĹžadavky na klĂ­Ä?ovou instituci Ä?eskĂŠho zdravotnictvĂ­. Ta by mÄ›la bĂ˝t pruĹžnÄ›jĹĄĂ­ a pod vÄ›tĹĄĂ­ kontrolou stĂĄtu. SouÄ?asnÄ› povaĹžuji za neĹĄĹĽastnĂŠ, aby jeden Ä?lovÄ›k řídil dvÄ› vĂ˝znamnĂŠ instituce zĂĄroveĹˆ (pozn. ( red.: P. BĹ™ezovskĂ˝ je od prosince r. 2006 Ĺ™editelem KoordinaÄ?Ä? nĂ­ho stĹ™ediska transplantacĂ­, do funkk ce Ĺ™editele SĂšKL byl 2. kvÄ›tna 2012 jmenovĂĄn ministrem doc. MUDr. LeoĹĄem Hegerem, CSc.). Pavlu BĹ™ezovskĂŠmu dÄ›kuji a pĹ™eji mnoho ĂşspÄ›chĹŻ v příťtĂ­m pĹŻsobiĹĄti,“ uvedl ke svĂŠmu rozhodnutĂ­ Svatopluk NÄ›meÄ?ek.

Jako hlavnĂ­ Ăşkoly doÄ?asnĂŠho Ĺ™editele ministr stanovil zvýťenĂ­ efektivity v oblasti cenovĂŠ a ĂşhradovĂŠ regulace a urychlenĂ­ sprĂĄvnĂ­ch řízenĂ­. DĂĄle dĹŻslednou kontrolu vynaklĂĄdĂĄnĂ­ veĹ™ejnĂ˝ch prostĹ™edkĹŻ v Ä?innostech SĂšKL. „NejvÄ›tĹĄĂ­ dĹŻraz budu klĂĄst na preciznĂ­ vĂ˝kon regulace cen a Ăşhrad, kterĂĄ povede k ďŹ nanÄ?nĂ­m ĂşsporĂĄm pro pacienty a pro systĂŠm veĹ™ejnĂŠho zdra-

votnĂ­ho pojiĹĄtÄ›nĂ­,“ konkretizoval v tiskovĂŠ zprĂĄvÄ› MUDr. NÄ›meÄ?ek.

ďż˝

První prezentace ředitele

PharmDr. ZdenÄ›k Blahuta uspořådal den po svĂŠm jmenovĂĄnĂ­ brieďŹ ng.

OznĂĄmil, Ĺže z titulu pozice krizovĂŠho manaĹžera s okamĹžitou platnostĂ­ provedl personĂĄlnĂ­ zmÄ›ny – odvolal nĂĄmÄ›stka pro odbornĂŠ Ä?innosti Mgr. Filipa Vrubela, nĂĄmÄ›stka pro ekonomiku Ing. Petra Noska a nĂĄmÄ›stka pro informaÄ?nĂ­ technologie Ing. Pavla VeselĂŠho. KonkrĂŠtnĂ­ jmĂŠna lidĂ­, kterĂŠ pĹ™ijme do svĂŠho tĂ˝mu, slĂ­bil oznĂĄmit do nÄ›kolika dnĹŻ.

ZĂĄstupcĹŻm mĂŠdiĂ­ potvrdil Z. Blahuta priority svĂŠho pĹŻsobenĂ­ v SĂšKL, plynoucĂ­ ze zadĂĄnĂ­ ministra. Za dalĹĄĂ­ svĹŻj cĂ­l pak stanovil zintenzivnÄ›nĂ­ a zkvalitnÄ›nĂ­ dozorovĂ˝ch Ä?innostĂ­, kterĂŠ Ăşstav provĂĄdĂ­. OznĂĄmil, Ĺže sdĂ­lĂ­ s ministrem zdravotnictvĂ­ nedĹŻvÄ›ru k nÄ›kterĂ˝m případĹŻm vynaklĂĄdĂĄnĂ­ veĹ™ejnĂ˝ch prostĹ™edkĹŻ v Ä?innosti Ăşstavu, a neprodlenÄ› proto zadĂĄvĂĄ provedenĂ­ forenznĂ­ho auditu (jak znĂĄmo, v SĂšKL aktuĂĄlnÄ› probĂ­hĂĄ i ministerr skĂĄ kontrola). PrověřovĂĄny budou například nÄ›kterĂŠ zakĂĄzky v oblasti informaÄ?nĂ­ch technologiĂ­, dvacetimiliĂłnovĂĄ zakĂĄzka na sluĹžby public relations atd. V případech, ve kterĂ˝ch je to moĹžnĂŠ, vypisovĂĄnĂ­ dalĹĄĂ­ch zakĂĄ-

22 Ă— roÄ?nÄ›, 590 KÄ? www.zdravky.cz

LÉKAĹ˜SKÉ LISTY

ODBORNĂ PĹ˜Ă?LOHA ZDR AVOTNICK Ă?CH NOVIN

ďż˝

ISSN 0044–1996 24. února 2014 Ʉ www.zdravky.cz

2/2014

KONGRESOVĂ?

LIST ODBORNĂ PĹ˜Ă?LOHA ZDR AVOTNICK Ă?CH NOVIN

3. Ăşnora 2014 É„ www.zdravky.cz É„ ISSN 0044-1996

�/��

1/2014

Otorinolaryngologie

XII. ÄŒESKÉ A SLOVENSKÉ SYMPOZIUM O ARYTMIĂ?CH A KARDIOSTIMULACI

zek novĂ˝ Ĺ™editel prĂ˝ zatĂ­m pozas PharmDr. Blahuta takĂŠ sdĂ­lĂ­ s no ministrem nĂĄzor, Ĺže pĹ™edchĂĄzejĂ­c denĂ­ SĂšKL nedostateÄ?nÄ› Ĺ™eĹĄilo blematiku reexportu lĂŠkĹŻ, a bude vÄ›ci vÄ›novat zvýťenou pozornost prĂ˝ informace o tom, Ĺže dochĂĄ k poruĹĄenĂ­ zĂĄkazĹŻ vĂ˝vozu lĂŠkĹŻ, k vydal ministr MUDr. Martin Ho MBA. MoĹžnost pĹ™edchĂĄzenĂ­ rizik exportu vidĂ­ novĂ˝ ĹĄĂŠf SĂšKL napří v tom, Ĺže Ăşstav bude sledovat tre vĂ˝robnĂ­ch vĂ˝padkĹŻ a omezenĂ­ k

florence bĹ™ezen 2014 / roÄ?nĂ­k X 60 KÄ?, 2,90 â‚Ź / www.orence.cz

1 2013 11. roÄ?nĂ­k

Karcinomy v oblasti hlavy a krku | Etiologie | Příznaky a diagnostika | Souvislost s lidskĂ˝m papilomavirem | ChirurgickĂŠ Ĺ™eĹĄenĂ­ | SystĂŠmovĂĄ terapie É„ Rinosinusitidy | SouÄ?asnĂ˝ pohled na diagnostiku a terapii É„ HyperkinetickĂĄ dysfonie | SouÄ?asnĂŠ postupy diagnostiky a terapie É„ OTC v otorinolaryngologii | VolnÄ› prodejnĂĄ lĂŠÄ?iva hrajĂ­ v lĂŠÄ?bÄ› onemocnÄ›nĂ­ stĂĄle vÄ›tĹĄĂ­ roli

ďż˝

26.–28. ledna ÄŒeskĂŠ BudÄ›jovice

PragueONCO 2014

ÄŒlĂĄnek denĂ­ku MF Dnes ze 4. Ăşnora nadepsanĂ˝ „TajnĂĄ zprĂĄva: Jak mizĂ­ miliardy z nemocn okamĹžitÄ› vyvolal znaÄ?nou pozornost – jeho obsahem je totiĹž pomÄ›rnÄ› dĹŻraznĂŠ naznaÄ?enĂ­ v Ä?eskĂ˝ch nemocnicĂ­ch dochĂĄzĂ­ k ďŹ nanÄ?nĂ­m nekalostem.

22.–24. ledna Praha

skĂŠ Vinohrady a ve fakultnĂ­ch nemocnicĂ­ch v Olom a v Hradci KrĂĄlovĂŠ.

NejvĂ­ce prĂ˝ na bonusech inkasovala vinohradskĂĄ nem nice, jen od dodavatelĹŻ kardiostimulĂĄtorĹŻ a kardiover to pĹ™ed tĹ™emi lety Ä?inilo 95 miliĂłnĹŻ KÄ?.

Podle denĂ­ku popisuje protokol NKĂš, jak se manaĹžeĹ™ mocnice v letech 2010 a 2011 dohodli se tĹ™emi dodĂĄvajĂ­ ďŹ rmami. „NabĂ­dli jim bez vĂ˝bÄ›rovĂŠho řízenĂ­ rĂĄmc smlouvy, zĂĄroveĹˆ se s ďŹ rmami dohodli na vysokĂ˝ch cen Podle protokolu mnohdy pĹ™esnÄ› odpovĂ­daly maximĂĄl cenĂĄm, kterĂŠ v danĂŠm roce slĂ­bila platit VZP. V rĂĄmcov smlouvĂĄch byl zĂĄroveĹˆ stanoven bonus aĹž do výťe tří tin ceny dodĂĄvanĂŠho materiĂĄlu. RozdĂ­l mezi Ăşhradou a běŞnou cenou na trhu inkasovala nemocnice,“ uvĂĄdĂ­ nek. Autor pak sdÄ›luje, Ĺže protokol NKĂš sice popisuje krĂŠtnĂ­ smlouvy fakultnĂ­ch nemocnic a pĹ™esnÄ› vyÄ?Ă­s Ä?ĂĄstky, kterĂŠ v letech 2010 a 2011 na bonusech inkaso – ale z dĹŻvodu ochrany obchodnĂ­ho tajemstvĂ­ nemo bĂ˝t zveĹ™ejnÄ›ny. „Opatrnost NKĂš pĹ™i publikaci zĹ™ejmÄ› spÄ›la k tomu, Ĺže podivnĂĄ praxe neskonÄ?ila,“ konstatu

ODBORNÉ TÉMA

8. SYMPOZIUM PRACOVNĂ? SKUPINY PLICNĂ? CIRKULACE ÄŒKS 17.–18. ledna

DĹŻraznĂĄ reakce na inkriminovanĂ˝ Ä?lĂĄnek pĹ™iĹĄla z Aso ce nemocnic ÄŒR (AN ÄŒR) jeĹĄtÄ› v den jeho vydĂĄnĂ­: „Fak nĂ­ nemocnice odmĂ­tajĂ­ Ä?lĂĄnek vyvolĂĄvajĂ­cĂ­ pĹ™edstavu popisovanĂ˝ systĂŠm bonusĹŻ, kterĂ˝ praktikuje vÄ›tĹĄina mocnic, lze oznaÄ?it za nestandardnĂ­ nebo dokonce, jak z Ä?lĂĄnku vydedukovat, za odsouzenĂ­hodnĂ˝.

s. ďż˝/ Rozhovor

6 Ă— roÄ?nÄ›, 540 KÄ? www.eonkologie.cz

s. ��/ OdbornÊ tÊma

SESTRY DÄšLAJĂ? SVOU NEBEZPEÄŒNĂ PRĂ CI SKVÄšLE, ALE AKANTAMÉBA ZAPOMĂ?NAJĂ? PĹ˜I NĂ?

NA SRDCE

Špindlerův Mlýn

6 Ă— roÄ?nÄ›, 750 KÄ? www.csnn.eu

Oftalmologie

Ä?asopis obsahuje recenzovanĂŠ Ä?lĂĄnky

LĹži bez znalosti systĂŠmu?

Na tiskovĂŠ konferenci v praĹžskĂŠm FaustovÄ› domÄ› o „bonusovĂŠ problematice“ hovoĹ™ili (zleva) J. KunovĂĄ, D. JurĂĄskovĂĄ,

4 Ă— roÄ?nÄ›, 600 KÄ? www.urologickelisty.cz

ODBORN Ă? ÄŒ A SOPIS PRO OĹ E T Ĺ˜OVAT EL S T VĂ? A OS TAT NĂ? ZDR AVOT NICK É PROF E SE

Nemocnice se brĂĄnĂ­: Obchodn bonusy nejsou nemravnĂŠ!

Autor zmĂ­nÄ›nĂŠho Ä?lĂĄnku zĂĄleĹžitost shrnuje takto: „Nejde o sloĹžitĂ˝ trik. Nemocnice nakoupĂ­ pĹ™edraĹženĂ˝ materiĂĄl, kterĂ˝ vyĂşÄ?tujĂ­ VZP nebo jinĂŠ pojiĹĄĹĽovnÄ›. Od dodavatelskĂŠ ďŹ rmy si pak vyŞådajĂ­ vysokĂŠ bonusy, kterĂŠ Ä?asto pĹ™ekraÄ?ujĂ­ polovinu fakturovanĂŠ ceny.“ O nÄ›kolik řådkĹŻ dĂĄle pak doplĹˆuje: „Nemocnice vĹĄak mĹŻĹže penĂ­ze pouŞít libovolnÄ›, bez kontroly zdravotnĂ­ch pojiĹĄĹĽoven. TĹ™eba na prĂĄvnĂ­ nebo poradenskĂŠ sluĹžby, coĹž jsou nejÄ?astÄ›jĹĄĂ­ zpĹŻsoby, jak vyvĂĄdÄ›t veĹ™ejnĂŠ penĂ­ze do soukromĂ˝ch rukou.“ MF Dnes se odvolĂĄvĂĄ na neveĹ™ejnou Ä?ĂĄst protokolu, kterĂ˝ sepsal NejvyĹĄĹĄĂ­ kontrolnĂ­ úřad (NKĂš) po kontrole ve Ä?tyĹ™ech stĂĄtnĂ­ch zdravotnickĂ˝ch zařízenĂ­ch – praĹžskĂ˝ch VĹĄeobecnĂŠ fakultnĂ­ nemocnici a FakultnĂ­ nemocnici KrĂĄlov-

10 Ă— roÄ?nÄ›, 570 KÄ? www.fl orence.cz

s. ��/ VýzkumnÊ sdělení

s. ��/ Z konferencí

PĹ˜Ă?STUP KE ZDRAVĂ?

A PREVENCE NEMOC� U ROMSKÉ MINORITY

LÉKAĹ˜I A SESTRY SPOLEÄŒNÄš PROTI ZHOUBNĂ?M NĂ DORĹŽM

6 Ă— roÄ?nÄ›, 690 KÄ? www.kardiologickarevue.cz

NovĂĄ indikace – PDE 5 inhibitory – lĂŠÄ?ba erektilnĂ­ dysfunkce a LUTS UreterĂĄlnĂ­ stenty – novĂŠ moĹžnosti ovlivnÄ›nĂ­ neŞådoucĂ­ch ĂşÄ?inkĹŻ Guidelines EAU – zakĹ™ivenĂ­ penisu

6 Ă— roÄ?nÄ›, 600 KÄ? www.csgh.info

T H E J O U R N A L O F T H E C Z E C H A N D S LOVA K O N CO LO G I C A L S O C I E T I E S

‡„”—ƒ”› ͸͜͡ͺ ‘Ž—Â?‡ ͟͞ —Â?„‡” ͡

revue

͜͡͞ͺnjͽ͞ͽͺ Č‹ ”‹Â?Â–ČŒ

͜͡͞ͺnj͚͜͞ Č‹ Â?njŽ‹Â?Â‡ČŒ

K ARDIOLOGICK Ă

ÄŒESKĂ A SLOVENSKĂ

KLINICKĂ ONKOLOGIE

NEUROLOGIE A NEUROCHIRURGIE

Gastroenterologie a hepatologie

IN TERNĂ? MEDICĂ?NA

ƒ•–”‘‡Â?–‡”‘Ž‘‰› ƒÂ?† ‡’ƒ–‘Ž‘‰› ,ƒ•‘’‹• ,‡•Â?Âą ‰ƒ•–”‘‡Â?–‡”‘Ž‘‰‹…Â?Âą •’‘Ž‡Â?‘•–‹ǥ ,‡•Â?Âą Š‡’ƒ–‘Ž‘‰‹…Â?Âą •’‘Ž‡Â?‘•–‹ǥ Ž‘˜‡Â?•Â?‡Œ ‰ƒ•–”‘‡Â?–‡”‘Ž‘‰‹…Â?‡Œ •’‘Ž‘Â?‘•–‹ ƒ Ž‘˜‡Â?•Â?‡Œ Š‡’ƒ–‘Ž‘‰‹…Â?‡Œ •’‘Ž‘Â?‘•–‹ ›†ž˜ž , Č‚ ‹Â?†‡š‡† ‹Â? ÇĄ

ǥ Ȁ ǥ ǥ

–‘Â?‹Â?†‡šǥ ‘‘† …‹‡Â?…‡ ƒÂ?† ‡…ŠÂ?‘Ž‘‰› Â„Â•Â–Â”ÂƒÂ…Â–Â•ÇĄ ‹„Ž‹‘‰”ƒ’Š‹ƒ ‡†‹…ƒ ,‡…Š‘•Ž‘˜ƒ…ƒ

K A R D I O LO G I E

ÄŒASOPIS ÄŒESKÉ NEUROLOGICKÉ SPOLEÄŒNOSTI ÄŒLS JEP, ÄŒESKÉ NEUROCHIRURGICKÉ SPOLEÄŒNOSTI ÄŒLS JEP, SLOVENSKEJ NEUROLOGICKEJ SPOLOÄŒNOSTI SLS, SLOVENSKEJ NEUROCHIRURGICKEJ SPOLOÄŒNOSTI SLS A ÄŒESKÉ SPOLEÄŒNOSTI DÄšTSKÉ NEUROLOGIE ÄŒLS JEP

InvazivnĂ­ lĂŠÄ?ba karotickĂ˝ch stenĂłz TrvalĂĄ kardiostimulace z pohledu novĂ˝ch evropskĂ˝ch doporuÄ?enĂ­ roku 2013 KardiohepatĂĄlnĂ­ syndrom u chronickĂŠho srdeÄ?nĂ­ho selhĂĄnĂ­ RenĂĄlnĂ­ denervace – budoucnost nebo zklamĂĄnĂ­

MINIMONOGRAFIE

ChirurgickĂĄ lĂŠÄ?ba hydrocefalu

V. VybĂ­hal

INTERNĂ? MEDICĂ?NA

ChronickĂŠ onemocnÄ›nĂ­ ledvin – novinky Ledviny a gravidita AkutnĂ­ poĹĄkozenĂ­ ledvin – klasiďŹ kace, pĹ™ehled

PĹ˜EHLEDNĂ? REFERĂ T

UpozornÄ›nĂ­ na klasifikaÄ?nĂ­, terminologickĂŠ a obsahovĂŠ inovace MezinĂĄrodnĂ­ klasifikace bolestĂ­ hlavy (ICHD-3 beta) pro primĂĄrnĂ­ bolesti hlavy

J. OpavskĂ˝

Z obsahu:

PĹŽVODNĂ? PRĂ CE

ChirurgickĂĄ lieÄ?ba metastĂĄz a jej vplyv na prognĂłzu u pacientov s metastatickĂ˝m kolorektĂĄlnym karcinĂłmom

Validita MontrealskĂŠho kognitivnĂ­ho testu pro detekci mĂ­rnĂŠ kognitivnĂ­ poruchy u Parkinsonovy nemoci O. BezdĂ­Ä?ek et al

Na MRI zaloŞenÊ 3D plånovåní brachyradioterapie karcinomů děloŞního hrdla – naťe zkuťenosti s pouŞitím uterovaginålního aplikåtoru Vienna Ring MR- CT

KRà TKÉ SDĚLEN�

VĂ˝znam elektromyografie v chirurgickĂŠ rekonstrukci spasticity hornĂ­ konÄ?etiny

I. ÄŒiĹžmĂĄĹ™ et al

Significant Anti-tumor Effectiveness of Imatinib in C-kit Negative Gastrointestinal Stromal Tumor – Case Report

KAZUISTIKA

Stiff-Person Syndrome Associated with Myotonic Dystrophy type 2 – a Case Report E. Ehler et al

2 ,A

| „•–”ƒÂ?–ƒ Âœ ÂƒÂ•Â–Â”Â‘ÂˆĂ—Â”Âƒ ͸͜͡ͺ VydĂĄvĂĄ ÄŒLS JEP. ISSN 1210-7859. ISSN pro on-line přístup 1802-4041.

IndexovĂĄno/excerpovĂĄno: Thomson Reuters Web of Knowledge: Journal Citation Report, Web of Science, Index Copernicus, EMBASE/Excerpta Medica, Bibliographia Medica ÄŒechoslovaca, Scopus

roÄ?nĂ­k 77 | 110 | 2014 | Ä?Ă­slo

1

VydĂĄvĂĄ ÄŒLS JEP. ISSN 0862-495X. ISSN 1802-5307 on-line přístup Indexed in MEDLINE/PubMed, EMBASE/Excerpta Medica, EBSCO, SCOPUS, Bibliographia medica Ä?echoslovaca, Index Copernicus

roÄ?nĂ­k 27 | 2014 | Ä?Ă­slo

1

1

2014 / roÄ?nĂ­k 16

10 Ă— roÄ?nÄ›, 855 KÄ? www.artcasopis.cz 03

1 990 KÄ? www.artplus.cz

bĹ™ezen 2014 95 KÄ? / 4,50 ¤

Retrospektiva Jiřího Kovandy v Brně Rozhovor s Kateřinou Vincourovou 32 / Kunsthistorici ve vålce

ƒŽ‰”ƒÂ?—Ž‹Â? — | Â?ĆŞ ‹š‹Â?ƒ„ ƒ Â’Â‘Â‘Â’Â‡Â”ÂƒÂŤÂ?Ă€ Â?‘Â?’Ž‹Â?ƒ…‡ —

ÂƒÂ†Â‹ÂƒÂŤÂ?Ă€ ÂœÂžÂ–ÂłÄ Â’ÂƒÂ…Â‹Â‡Â?–þ • | ÇŚ •ƒÂ?‘•–ƒ–Â?Ă˝ ˆ‡Â?‘–›’ ”‘Œ‡Â?– ‹•‹Â?‰ –ƒ”• | ÂƒÂ•Â–Â”Â‘ÂˆĂ—Â”Â—Â? ͚͙͘͜

10 /

24 /

1 Ă— roÄ?nÄ›, 139 KÄ? www.artplus.cz RoÄ?enka Ăşnor 2014 | cena 139 KÄ?, 6,20 â‚Ź | www.artplus.cz

ROÄŒENKA 9 771213 839008

03

trh s uměním v roce 2013

Vyberte si... www.ambitmedia.cz

1

editorial florence 3/14

Kdyby mrkev obsahovala alkohol, tak by byli králíci pořád na maděru (Mitchell Lee „Mitch“ Hedberg) J

aká vzpomínka se vám vybaví při slově „mrkev“? Je to rozvařená oranžová břečka bez chuti a vůně ze školní jídelny, nebo slova maminky/babičky/učitelky: Jez mrkev, je zdravá a dobře po ní uvidíš?

Ať už jsou vaše vzpomínky jakékoli, pravda je taková, že s dioptrickými vadami konzumace mrkve vůbec nesouvisí.

Mrkev je bohatá na vitamin A (podobně jako mléko, sýry či vajíčka), který vyživuje sítnici. Nepřímo tak pomáhá kvalitnímu vnímání zrakového vjemu na sítnici. Podobnou službu nám poskytují i další zraková barviva nebo nenasycené omega-3 mastné kyseliny. Mrkev je také výborným pomocníkem v boji proti zánětům a toxinům. Jedna porce mrkvového salátu denně pomáhá tělu přirozeně nastartovat detoxikační proces. Jedna středně velká mrkev denně navíc pomáhá zmírňovat zánětlivé procesy a upravovat činnost jater a hladinu hormonů. Kromě toho mrkev funguje i jako přírodní solárium. Pokud z ní chcete vytěžit co nejvíce betakarotenu a lépe se opálit, tepelně ji upravte. Ze syrové mrkve se vám totiž dostanou do těla pouhá 3 % betakarotenu, zatímco vařená či dušená mrkev ho ze sebe uvolní 39 %.

Jak je vidět, první část rady našich maminek, babiček či učitelek byla pravdivá. A protože na světě je mnoho příznivců tohoto oranžového kořene, jehož historie sahá na území dnešního Afghánistánu, oslavují 4. dubna Mezinárodní den mrkve (International Carrot Day). Oslavy, při nichž se sejdou lidé v oranžových kostýmech mrkve na mrkvových párty, kde pojídají mrkvové dorty, jednohubky a saláty a zapíjejí je mrkvovou šťávou, probíhají zejména v Americe, ale své příznivce mají už i u nás.

Budete-li se proto chtít k oslavám přidat, zkuste 4. dubna podarovat své blízké či známé například svazkem mrkve. Třeba už o Mezinárodním dni mrkve slyšeli a budou mít radost.

A pokud byste se chtěli raději dočíst něco o zraku, přejděte na další stránky tohoto časopisu. V odborném tématu oftalmologie se dočtete například zajímavou kazuistiku mladíka, který si ze zahraniční cesty přivezl vzácné onemocnění oka, článek o pomůckách pro nevidomé a slabozraké nebo článek o tom, jak spolu souvisí zrak a specifické poruchy učení. Nechybí samozřejmě ani rozhovor – tentokrát s britskou sestrou Lynn Phair, která působí mimo jiné i jako soudní znalkyně, recenzované články a články z praxe. V prvním dílu našeho seriálu se dočtete o tom, jak nový občanský zákoník ovlivní práci ve zdravotnictví, a v závěru nechybějí ani naše pravidelné zprávy z kongresů a konferencí.

Přeji vám hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

obsah

2

téma čísla

florence 3/14

1 / Editorial 3 / Seriál / právo Nový občanský zákoník: V čem se dotkne práce sestry?

5 / Výročí Profesor Jan Deyl – oftalmolog se srdcem plným lásky 6 / Rozhovor s Lynn Phair Sestry svou práci dělají skvěle, ale zapomínají při ní na srdce

Oftalmologie

Slovo oftalmologie pochází z řeckých slov ofthalmos – oko a logos – slovo, myšlenka, promluva/rozprava.

Oftalmologie tak doslova znamená „věda o očích“.

10

Odborné téma

Oftalmologie 1 0 / Nebezpečná akantaméba 14 / Pomocná ruka na cestě tmou 17 / Když se řekne šedý zákal 20 / Vyšetření dětských očí 21 / Kvalita zraku ve vztahu ke specifickým poruchám učení

Recenzované články

Zkušenosti z praxe 23 / Význam komunikace při prevenci násilných incidentů Výzkumné sdělení 26 / Přístup ke zdraví a prevence nemocí u romské minority Teoretický článek 29 / Špecifiká potrieb u pacienta s diabetes mellitus 1. typu

z dalšího obsahu

Praxe

33 / Stres a syndrom vyhoření v práci sestry – manažerky

6 Rozhovor s Lynn Phair Sestry svou práci dělají skvěle, ale zapomínají při ní na srdce

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

35 / Lékaři a sestry společně proti zhoubným nádorům 36 / Nemylme se v paliativní péči 38 / Praha hostila 39. angiologické dny 2014 s mezinárodní účastí 38 / 8. kongres primární péče 39 / Konflikty, stresy, pocity úzkosti – symboly naší doby

33 Stres a syndrom

4. ročník soutěže Miss sestra zná svou vítězku

41

www.florence.cz Ročník X., číslo 3, březen 2014 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 2. 2014 Foto na titulní straně: Profimedia

fota: Profimedia, Magda Hettnerová, We Make Media, a. s.

vyhoření v práci sestry – manažerky

40 / Názory XII. celostátní kongres s mezinárodní účastí v Pardubicích očima sestry 40 / Kvíz

Servis

41 / 4. ročník soutěže Miss sestra zná svou vítězku 42 / V Jesenici u Prahy vznikla nová klinika 43 / Právo Nepodání léků jako důvod ukončení pracovního poměru 44 / Personální inzerce 44 / Lekce angličtiny

3

seriál / právo Text: Mgr. et Mgr. Eva Prošková, Ústav veřejného zdravotnictví a zdravotnického práva, 1. LF UK

Nový občanský zákoník: V čem se dotkne práce sestry?

Rok 2014 je právnickou veřejností nazýván rokem revolučním.

Důvodem je, že k 1. lednu nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a několik dalších s tím souvisejících zákonů, zejména zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Nové předpisy nenahrazují pouze dřívější občanský kodex, ale také právní přepisy upravující rodinné právo, vlastnictví bytů, obchodní společnosti a vztahy mezi podnikateli – zrušovací ustanovení nového občanského zákoníku obsahují rekordních 238 položek.

K terminologickým změnám dochází např. u právního úkonu, který je nově nazýván právním jednáním, právní osobnost vyjadřuje dřívější právní subjektivitu, svéprávnost dřívější způsobilost k právním úkonům.

Nové právní předpisy přebírají z velké části dosavadní úpravu, v řadě oblastí však dochází k větším či menším změnám, byť někdy pouze terminologickým. Pro zdravotnické pracovníky jsou podstatné zejména změny v oblasti zásahů do osobnostních práv, způsobilosti osoby a její ochrany, náhrady škody, včetně zrušení tzv. odškodňovací vyhlášky, a zavedení nového smluvního typu – smlouvy o péči o zdraví.

Nový občanský zákoník je obecným předpisem upravujícím soukromoprávní vztahy, tedy platí subsidiárně i pro další soukromoprávní úpravy. Vzhledem k tomu nedochází pouze k přímým změnám právních předpisů, ale změny se dotýkají i zdánlivě nedotčených právních předpisů, např. zákoníku práce

nebo, což je pro zdravotnictví klíčové, zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Zde půjde zejména o změny v informování a informovaném souhlasu pacientů. Těmito tématy se proto budeme blíže zabývat v tomto miniseriálu.

Zásady nového občanského zákoníku Zásady každého právního odvětví tvoří základní interpretační pravidla, bez jejichž znalosti nelze správně vnímat text jednotlivých ustanovení. Nový občanský zákoník stanovuje výslovně, že každé jeho ustanovení lze vykládat ve shodě nejen s jeho vlastními zásadami, ale též s ústavním pořádkem České republiky a s trvalým zřetelem k hodnotám, které chrání.

Nový občanský zákoník klade důraz zejména na nezávislost veřejného a soukromého práva a na posílení autonomie soukromých osob v jejich vztazích s jinými soukromými osobami. Důraz na dualitu soukromého a veřejného práva

však neznamená, že by stát nemohl do soukromoprávních vztahů zasahovat vůbec či že by nemohly být aplikovány veřejnoprávní normy, to by nebylo v souladu s požadavkem na jednotu právního řádu; nesmí však docházet k mechanické aplikaci, ale je potřeba zvážit každé ustanovení z hlediska jeho smyslu a účelu. Pro zdravotnictví bude typické poskytování zdravotních služeb, které se má dít zásadně na základě svobodného rozhodnutí pacienta. Zvláštní zákon, v tomto případě zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, však stanovuje konkrétní situace, kdy lze poskytnout zdravotní službu bez souhlasu.

Základním principem je tedy princip autonomie vůle. Ta vychází z přirozenoprávního pojetí fyzické osoby, tedy z přesvědčení, že stát není tvůrcem svobody člověka, ale jejím ochráncem.

Posiluje se proto důraz na vůli jedince a smluvní svobodu, zákon nastupuje až tehdy, když k dohodě nedojde, dohoda není možná nebo pokud je tak nutné

4

florence 3/14

seriál z důvodu ochrany veřejného pořádku, dobrých mravů nebo práv týkajících se postavení osob, včetně ochrany osobnosti. Je tedy třeba mít na paměti, že od ustanovení zákona se lze zásadně vlastním vyjádřením vůle odchýlit. Ustanovení nového občanského zákoníku jsou tak zásadně dispozitivní, tedy v dispozici smluvních stran, kogentní ustanovení (ustanovení, od kterých se nelze odchýlit) tvoří výjimku – tam, kde není výslovný zákaz, ať již přímý nebo nepřímý (tj. kde zákon takové jednání prohlašuje za neplatné), je sjednání odchylky od zákona přípustné, ledaže by se tím porušily dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se dobrých mravů, jak bylo uvedeno výše. Lze tedy dovodit zásadu ochrany dobrých mravů a veřejného pořádku. Do toho patří i jednání smluvních stran, které by zasahovalo do postavení třetích osob, odchýlit se nelze ani od norem chránících právní jistotu nebo norem, které mají zabránit výrazným nespravedlnostem, zejména norem chránících slabší stranu. Z toho lze dovodit další důležité zásady – ochrany slabší strany a ochrany třetích osob. Slabší stranou se rozumí například spotřebitel vůči podnikateli, pracovník vůči zaměstnavateli, dítě vůči rodiči, ale také pacient vůči poskytovateli zdravotních služeb. Dohoda se však může odchýlit ve prospěch slabší strany.

Autonomie vůle se projevuje např. ve smluvní volnosti, sdružovací volnosti, svobodném rozhodnutí o svém majetku pro případ smrti.

Princip autonomie vůle je však vy­ jádřen i v rozšíření relativní neplatnosti, když ust. § 574 stanovuje, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Zásadně tedy platí, že v případě rozporu se zákonem bude dohodnuté platit, ledaže by se neplatnosti dovolala smluvní strana, která neplatnost nezpůsobila. Bez návrhu neplatné (tedy absolutně neplatné) je jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu, pokud to jeho smysl a účel vyžaduje, a zároveň narušuje veřejný pořádek, popřípadě jde o jednání zavazující k plnění od počátku nemožnému.

Z toho plyne, že pojetí soukromého práva je značně neurčité, jelikož vymezení, která konkrétní ustanovení

chrání dobré mravy či veřejný pořádek, tedy která jsou závazná, bude úkolem judikatury, ev. právní vědy, přitom lze očekávat i posuny v čase podle vývoje morálněhodnotových hledisek společnosti.

Zásada ochrany dobrých mravů je vyjádřena i v § 2, podle nějž žádný výklad či použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti urážející obyčejné lidské cítění. Nelze se ani dovolávat doslovného znění textu právního předpisu proti jeho smyslu. Je tedy zřejmé, že pojetí nového občanského zákoníku není v žádném případě eticky neutrální a čelí zejména nejvyššími soudy a Ústavním soudem kritizovanému bezduchému a bezhodnotovému právnímu formalismu. Zákon se tedy nesmí stát bezprávím, tedy nesmí být v rozporu s obecnou představou spravedlnosti panující ve společnosti.

Tento příkaz soudci, aby dával přednost skutečnému obsahu zákona před jeho doslovným zněním, je bezpochyby správný, klade však další nároky na interpretaci a po přechodnou dobu zvýší právní nejistotu.

Výslovně (§ 3) je vyjádřen i požadavek, aby soukromé právo chránilo důstojnost a svobodu člověka. Obdobně jako ústava USA i nový občanský zákoník hovoří o přirozeném právu brát se o štěstí své i rodiny a blízkých osob, ovšem s limitem, že tím nesmí bezdůvodně způsobit újmu druhým. Újmu lze tedy v určitých odůvodněných případech působit, což vyplývá z okolností vylučujících protiprávnost (zejm. nutné obrany a krajní nouze). Z tohoto ustanovení lze dovodit i zákaz šikany.

V odst. 2 pak občanský zákoník definuje výslovně tyto zásady: → Ochrana života a zdraví člověka, jeho svobody, cti, důstojnosti a soukromí (ochrana osobnosti člověka). → Zvláštní ochrana rodiny, rodičovství a manželství. → Ochrana slabšího: Nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu, tedy újmu, která je způsobena právě jeho slabším postavením; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých (zákaz zneužití ochrany). Nezpůsobilá osoba bude

tak např. odpovědná za škodu, kterou způsobila ve stavu, do něhož se uvedla vlastní vinou. → Závaznost slibů a smluv: Tato zásada neznamená, že by každý slib byl právem vynutitelný, jeho nesplnění je však projevem nepoctivosti, což může vést k povinnosti nahradit v některých případech škodu (např. u slibu darování). → Ochrana vlastnictví, přičemž jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká. Tuto zásadu je nutné vnímat ve shodě s čl. 11 Listiny, zakazuje se tedy zneužití vlastnictví. → Právo na právní ochranu, tedy že nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží. → Princip poctivosti je zakotven v § 6.

Nikdo rovněž nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, popřípadě protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. § 7 pak zakládá presumpci poctivosti a dobré víry – platí tedy, že pokud se neprokáže opak, má se za to, že každý jednal poctivě. Povinnost jednat poctivě patří mezi ustanovení, od nichž se nelze smlouvou odchýlit či je limitovat. → S principem poctivosti souvisí i zákaz zneužití práva, který je výslovně upraven i v § 8. Zneužití práva tedy není výkonem práva, ale protiprávním činem, sankcí je nepřiznání soudní ochrany takovému výkonu práva. Jde o výkon práva v rozporu s jeho účelem, včetně toho, když jeho účelem bude poškození jiného (šikana).

Jako pramen práva pak označuje nový občanský zákoník i další obecně uznané zásady spravedlnosti a práva. Hlásí se tedy k tomu, že nelze výslovně formulovat všechny právní zásady.

Na závěr je třeba zdůraznit, že podle těchto zásad se budou posuzovat i práva a povinnosti, jež se v ostatních ohledech budou posuzovat podle dřívějších předpisů (§ 3030), tedy lze je uplatnit zdánlivě retroaktivně. O pravou retroaktivitu však nejde, jelikož tyto zásady jsou principy právního státu, tedy byly součástí právního řádu České republiky i před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku, byť to ne vždy soudní praxe respektovala.

5

výročí Text: Magda Hettnerová, redakce Florence, foto: archiv

Profesor Jan Deyl – oftalmolog se srdcem plným lásky Je pátek 22. února 1924 a v městě Vysoké Veselí se chystá smuteční průvod. Na poslední cestu jde vyprovodit věhlasného profesora očního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, výtečného pedagoga a jednoho ze zakladatelů prvního ryze českého ústavu pro nevidomé v Praze, rodáka prof. Jana Deyla, který zemřel v sobotu 16. února.

N

ěkolik dní poté se v novinách objeví noticka: „Pan profesor Deyl operoval nedávno chudého chlapce z Žiželic, a když ho propouštěl z kliniky, řekl mu, aby si na něho někdy vzpomněl. A chlapec přišel pěšky, šest hodin to bylo, do Vysokého Veselí, ve vetchém šatě a celý zkřehlý mrazem.

Pod paždí nesl raneček a v něm zabalený ministrantský úbor. Nesl při pohřbu křížek, aby ukázal, že na pana profesora opravdu nezapomněl. Jak přišel, tak odešel, nečekal, až se někomu podaří zjistit jeho jméno.“ Letos od této události uplynulo již 90 let. Jan Deyl se narodil 25. června 1855 ve Vysokém Veselí nad Cidlinou jako nejstarší syn Václava Deyla a jeho ženy Anny, rozené Holcové z Hubálova u Jičína. Rodiče měli hospodářství a domek na náměstí. Jan Deyl měl dva mladší bratry a tři sestry.

V roce 1875 vstoupil Jan Deyl na univerzitu. Lékařství studoval v Praze a nějaký čas ve Vídni, jak bylo tehdy zvykem. V době jeho studií vrcholily boje o zrovnoprávnění češtiny, které vygradovaly v roce 1882 rozdělením pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity na německou a českou. Dne 16. července 1880 se Jan Deyl stal doktorem veškerého lékařství a první dvě léta po promoci získával širokou všeobecnou průpravu, která byla v budoucnu cennou základnou pro jeho specializaci. Jako klinický sekundář nebo operační elév poznal téměř všechna oddělení vše­ obecné nemocnice; působil v pražském ústavu pro choromyslné i v dětské nemocnici. Nakonec přišel na oční kliniku

prof. Hasnera, kde ho zastihl nový řád řešící konečné poměry na univerzitě.

Dne 13. října 1883 se poprvé otevřela česká lékařská fakulta a Deyl zůstal připoután k očnímu lékařství, se kterým se již sžil. Po pětileté erudici v oftalmologii a čtyřletém pobytu na Schöblově oční klinice začal pomýšlet na habilitaci.

V roce 1886 odevzdal profesorskému sboru svůj habilitační spis na téma „O poměru příjice k oku“ a dne 13. března 1887 byla jeho habilitace potvrzena.

Deyl se stal soukromým docentem očního lékařství.

O měsíc později odjel do ciziny na několikaměsíční stáž, aby se seznámil s prací zahraničních mistrů oboru. Zážitky ze studijní cesty pro něj byly popudem k úsilí o vybudování vlastní pracovní základny. Ve starých prostorách polikliniky v domě u Hopfenštoků si otevřel ordinaci pro oční choroby, která se stala základem pro oblíbené středisko. Chudé, primitivní poměry ztěžovaly sice Deylovu rutinní práci, ale tato činnost mu rozšiřovala pohled na praktickou oftalmologii, zvětšila jeho zkušenosti a bystřila rychlost jeho úsudku. Naučil se rychle stavět klinickou diagnózu, mnohdy tak činil na první pohled, většinou správně a přesně, nikdy se však nepokoušel něco maskovat, musel-li dodatečně korigovat svůj první názor. „Chybnou diagnózu neudělá většina lékařů z nějaké neznalosti, ale spíše proto, že chorobu a nemocného řádně nevyšetřili,“ učil později své žáky na univerzitě.

V létě roku 1893 byl jmenován mimořádným profesorem a nadále pokračoval ve své bohaté publikační činnosti, z níž

asi největšího úspěchu dosáhla práce Zevní choroby oční, která vyšla tři roky po jeho smrti. Učitelské činnosti se Deyl věnoval od začátku plně a přesvědčivě.

Uměl si auditorium získat i připoutat.

Jan Deyl šel životem sám. Měl sice kdysi svou Beatrici, jíž se obdivoval jako mladý docent, ale nakonec se jejich cesty rozdělily. A přece měl Deyl plné srdce lásky, která nemohla zůstat uzavřena jen v něm. V roce 1908 podal prof. Jaromír Čelakovský návrh humanitnímu odboru Národní rady české, aby byl zřízen samostatný spolek a český ústav pro slepé. Volba předsedy byla jednomyslná – stal se jím prof. Jan Deyl. Dne 17. března 1910 se otevřel první ryze český ústav pro slepé na Maltézském náměstí v Praze a na podzim tohoto roku se v něm začalo vyučovat. Ústav dostal název „Deylova výchovna slepých“, který se v roce 1915 změnil na „Deylův ústav pro slepé“. Zde, v tomto světě, obklopen úsměvy drobotiny, která neviděla, jen slyšela jeho milý, vlídný hlas, Deyl mládl a přenášel na „své“ děti, jak jim říkal, všechnu svou lásku.

V únoru 1924 onemocněl a 16. února skonal ve čtyři hodiny ráno ve věku 68 let. Ústav, který pomáhal zakládat, prošel od té doby dlouhým vývojem a od roku 2006 nese název Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené.

Literatura 1. Kurz J, Neubert FK. Deylův první český ústav pro nevidomé. Vydáno u příležitosti 130. výročí narozenin prof. MUDr. Jana Deyla, 75. výročí založení Deylova ústavu pro slepé.

Praha: Ústřední výbor invalidů v ČSR, 1985

6

florence 3/14

rozhovor s Lynn Phair Ptala se: Magda Hettnerová, redakce Florence, foto: Magda Hettnerová

Sestry svou práci dělají skvěle, ale zapomínají při ní na srdce Když Angličanka Lynn Phair přijela v listopadu 1998 poprvé do Prahy, ještě netušila, že se sem bude příštích patnáct let pravidelně vracet. Stalo se tak díky spolupráci, kterou v roce 1998 navázala Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola v Praze s britskou charitativní organizací The Royal Surgical Aid Society – Age Care (RSAS Age Care), která se od svého založení v roce 1862 zaměřuje na ošetřovatelskou péči o seniory a v níž Lynn Phair v té době pracovala. Od té doby má Lynn Phair, britská soudní znalkyně a nezávislá konzultantka – sestra, v ČR mnoho přátel, k nimž se ráda vrací.

Deset let jste měla možnost sledovat vývoj českého ošetřovatelství. V čem se nejvíc změnilo?

Zásadní rozdíl, který jsem zaznamenala, je změna vašeho profesního sebevědomí. Uvědomili jste si, že sestra je nezávislá, svébytná profese, která může v procesu péče o klienta nabídnout hrozně moc. Je důležité uvědomit si, že sestry nejsou v žádném případě neúspěšní nedostudovaní lékaři, ale že je to samostatná profese, která má své specifické postavení a poslání. Sestry nejsou služky lékařů!

Jaký je podle vás rozdíl mezi britským a českým ošetřovatelstvím?

Myslím si, že britské ošetřovatelství má tomu českému pořád co nabídnout.

Hlavně chyby, kterých jsme se dopustili, abyste se jich vy vyvarovali. U nás jsme šli cestou obrovské profesionalizace sester. Naše sestry jsou velice schopné a samostatné a dělají takové výkony, jako je například endoskopie apod., ale myslím si, že díky tomu se nám ztratila určitá schopnost umění péče o klienta.

Někteří tvrdí, že příčinou je špatná

organizace práce a špatný management. Že zřizovatel má příliš velké požadavky a že je málo sester na to, aby je plnily, ale já osobně si myslím, že je to jenom část toho problému. Podstatou ošetřovatelství je podle mě nepoužívat příliš hlavu, ale srdce a ruce. My jsme se zaměřily na to, abychom hodně používaly hlavu a ruce velmi specifickým, technickým způsobem, ale jaksi jsme zapomněly na to srdce. Anglií teď otřásá skandál jedné velké státní nemocnice, v níž nebylo o pacienty dobře pečováno, nedostávali správné léky a byli zanedbaní. Od té chvíle se hlásí další a další podobné případy. Naše vláda proto vytvořila a přijala soubor 270 doporučení, která chce v následujících letech prosadit do praxe.

Jaká to jsou doporučení?

Jedno z doporučení se týká i škol a univerzit, které by měly vyvinout systém, kterým by testovaly, jak je student ošetřovatelství schopný pečovat a jakou má míru empatie. Také hlavní sestra v Anglii se snaží najít způsob, jak vytvořit standard, podle kterého

by bylo měřitelné, zda sestra dokázala ­během péče dostatečně projevit soucit.

Myslíte si, že to pomůže?

Vstupní testování je jen část toho všeho, protože více než polovina vzdělávání se děje osobní zkušeností a příkladem. Starší sestry, které jsou naučené nějakým vzorcům, je mimoděk předávají mladším. Ty je pak po nich opakují a automaticky tak naskakují do stávajícího systému, ve kterém pokračují dál.

Já osobně se často setkávám s tím, že sestry jsou skvěle technicky vybavené a odbornou práci dělají naprosto bravurně, ale zapomínají na to, že pracují s živou lidskou bytostí.

Dá se s tím něco dělat?

Já jsem vytvořila takový nástroj zpětné vazby, který se jmenuje Sit and See a v současné době jej používá asi 25 zařízení v Anglii. Jde v podstatě o takový dotazník, který sestry vyplňují a ve kterém jsou obsaženy věci týkající se péče o klienta. Pacienti poměrně málo mluví o technických detailech léč-

7

probíhaly naše projekty. Od roku 2008 jsem už ale v žádném nebyla. Ale například v pečovatelských domech, které jsem tu měla možnost vidět, jsem během těch deseti let, co naše projekty trvaly, viděla posun v tom, že klienti začali být více respektováni a podporováni v tom, aby žili svůj život v co možná nejvyšší kvalitě. Nemyslím si, že by naše pečovatelské domy byly dokonalé.

Je to stejné jako u vás. Někde je kvalita vyšší a někde je péče chabá. Myslím si, že to je velká výzva pro celou Evropu, protože s tím, jak přibývá starších lidí, přibývá i výzev, jak je podpořit v tom, co potřebují.

Jak se péče v domovech u vás změnila během let?

U nás byli ještě před patnácti lety klienti v průměru ve věku 75–80 let. Dnes se do pečovatelských domů dostávají lidé zpravidla starší 85 let, výjimkou nejsou ani devadesátiletí. Snažili jsme se totiž prostřednictvím nejrůznějších programů dosáhnout toho, aby byli co nejdéle ve svém vlastním domácím prostředí.

A protože více než 70 % těchto klientů trpí nějakou formou demence, snažíme se v Anglii v posledních pěti letech zaměřit hodně výzkum a energii na péči o klienty s demencí a podporu jejich rodin.

Sit and See – dotazník, který Lynn Phair vytvořila a který má sestrám poskytnout zpětnou vazbu, jak jejich péči vnímá pacient, používá v současné době v Anglii asi 25 zařízení

by, o tom, jak dobře proběhla operace, jak přesné bylo dávkování léků apod., ale to, co v nich zanechá hlubokou stopu, je to, jak se s nimi zacházelo a jak o ně bylo pečováno. Tento nástroj je využíván nejen v zařízeních, která pečují o seniory, ale i v nemocnicích nebo v komunitním ošetřovatelství. „Sit and See“ znamená „Posaď se a pozoruj“ a učí sestry vidět detaily ošetřovatelské péče z pohledu pacientů. Řada sester, které tento dotazník poprvé vyplní, je

překvapena, když si uvědomí, kolik věcí, které je nezajímaly, má pro pacienty veliký význam. Například to, zda se sestra na pacienta usmála. Mnohdy jsou tím šokované.

V rámci svých návštěv ČR jste měla možnost navštívit i česká zdravotnická zařízení. V čem se výrazně liší od těch vašich britských?

Několik nemocnic a zdravotnických zařízení jsem navštívila v době, kdy

Kolik stojí v Anglii pobyt v takovém pečovatelském domě?

Většina pečovatelských domovů je soukromých, některé patří neziskovým organizacím a malá část je státní. Ceny v nich se liší podle toho, ve které části Anglie to je, ale způsob poskytované péče je všude stejný. Financování pobytu je závislé na finančních možnostech klienta. Pokud má naspořeno více než 23 tisíc liber (cca 759 tisíc Kč – pozn. red.), pak musí za péči platit, dokud mu stačí peníze. Pokud má naspořeno méně než 23 tisíc liber, podílí se na financování péče o něj částečně stát, a jestliže je péče o něj komplikovaná, může být i plně hrazená z Národní zdravotní služby (National Health Service – NHS). Ale v různých částech Anglie jsou obrovské rozdíly v tom, jak je to realizováno. Proto máme velké problémy s tím, aby byla tato péče dostupná všem.

8

florence 3/14

rozhovor s Lynn Phair Jsou všechny pečovatelské domy stejné?

Ne. Buď jsou to rezidenční domy, nebo pečovatelské domovy pro starší lidi.

V domovech, které poskytují i ošetřovatelskou péči, musí být určitý počet kvalifikovaných sester. Dříve to bylo tak, že když jste byla doma a chodila k vám tak zvaná „district nurse“ („district nurses“ hrají ve Velké Británii klíčovou roli v primárním týmu zdravotní péče – navštěvují lidi v jejich domovech nebo v domovech s pečovatelskou službou a poskytují péči pacientům a podporu jejich rodinným příslušníkům – pozn. red.), byla péče zdarma. Jakmile jste se ale přestěhovala do pečovatelského domu, už jste za péči musela platit.

Takže asi před deseti lety se do toho vložil stát, který část této péče hradí, aby to nebylo pro lidi tak finančně náročné, ale stejně je ten systém strašně složitý. Lidé u vás si myslí, že když máme národní systém zdravotnictví, že máme zdravotnictví zdarma, ale to není pravda. Každý v Anglii, kdo platí daně, platí zhruba 10 % z platu na zdravotní a sociální pojištění.

V současné době odchází hodně našich sester pracovat do zahraničí.

Kolik si vydělá kvalifikovaná sestra v Anglii?

Plně kvalifikovaná sestra bere asi 25 tisíc liber ročně (cca 825 tisíc Kč – pozn. red.). Zkušená sestra s desetiletou praxí má zhruba 37 tisíc liber ročně (cca 1221 tisíc Kč – pozn. red.) a ta nejvíc kvalifikovaná sestra – konzultantka má třeba kolem 50–55 tisíc liber za rok (cca 1650 tisíc – 1815 tisíc Kč – pozn. red.).

Co musí sestra splňovat a jak u vás funguje systém celoživotního vzdělávání?

Každá registrovaná sestra, která chce vykonávat svou profesi, musí být registrována v organizaci Nursing and Midwifery Council (NMC) a svou registraci musí každý rok obnovovat. Máme systém bodování, kterým musíme prokazovat své vzdělávání v průběhu roku. Záleží jen na nás, jakou formou je uděláme, ale je to naše zodpovědnost. Nikdo se nemůže vymlouvat, že ho ­zaměstnavatel nikam neposlal.

Každý, kdo platí v Anglii daně, odvádí asi 10 % z platu na zdravotní a sociální pojištění.

Podporují vás zaměstnavatelé ve vzdělávání?

To je různé. Někde ano, jinde ne. Sestry si ale všechno hradí samy.

Jak vůbec došlo k navázání spolupráce mezi RSAS Age Care a českou školou?

Když jsem v Kentu pracovala pro RSAS Age Care v jednom z rezidenčních domů (ve kterých organizace poskytuje veškerou možnou péči zhruba dvěma stovkám seniorů – pozn. red.), kterých tato organizace vlastní a provozuje ve Velké Británii několik, přišel nám jednoho dne poštou dopis od Ing. Lenky Henebergové z Prahy, kterým nás žádala, jestli by bylo možné seznámit české studenty ošetřovatelství se způsobem péče orientované na klienta v našich rezidenčních domech.

Kontakty na nás si našla podle telefonního seznamu, a když jsem ten její dopis četla, najednou jsem viděla spoustu důvodů, proč bychom jí měli pomoci. Hodně jsem cestovala po Evropě se skauty, a tak jsem rozuměla té potřebě výměny zkušeností mezi jednotlivými zeměmi.

Věděla jste v té době něco o ČR? V roce 1998 jsme toho v Anglii věděli o ČR jen velmi málo. Měli jsme představu, že je to nějaký postkomunistický stát, ve kterém byla revoluce, ale to bylo všechno. Tehdy ještě v Anglii nepracovalo tolik Čechů a Slováků jako dnes.

Co bylo dál?

Pro RSAS Age Care jako charitativní organizaci bylo těžké zabezpečit péči o klienty během prázdnin. A protože se Lenka ve svém dopise ptala, zda by bylo možné, aby u nás studenti dostali ubytování a stravu, že pro nás budou v rámci získávání zkušeností zdarma pracovat, a protože já jsem vždycky nadšená ze všeho nového, říkala jsem si, že by to mohlo být zajímavé, tak jsme souhlasili. Místo, kde je ubytovat, jsme také měli, takže to nebyl problém.

Sdíleli vaši kolegové vaše nadšení?

Vedení naší organizace jsem musela trochu přemluvit, protože jsme vůbec nevěděli, kdo nás oslovil. Neznali jsme ty lidi, nevěděli jsme, na jaké úrovni ti studenti jsou, co všechno umějí, jestli mají vůbec nějaké zkušenosti s prací s klienty apod., byl to pro nás velký krok do neznáma. Tehdy navíc ještě nefungovaly e-maily, takže celá komunikace se odehrávala poštou nebo faxem. Byli jsme odkázáni pouze na vzájemnou důvěru. My jsme neznali Lenku, Lenka neznala nás, a najednou u nás měly čtyři cizí sestry pečovat o naše klienty. Neustále jsem proto musela odolávat tlaku a pochybám ze strany našeho vedení: co to bude za lidi? Co je to vůbec ta Česká republika?

Jak tohle všechno dopadne? Neměli jsme s tím předtím žádnou zkušenost, a tak nám nezbývalo než věřit, že to dobře dopadne.

A dopadlo?

Ano. Přijeli první čtyři studenti, kteří u nás zůstali šest týdnů, a bylo to skvělé. Ten první zážitek byl nakonec nesmírně pozitivní. Studenti byli velmi empatičtí a o naše klienty se starali velmi ohleduplně. Naši klienti se od nich dozvěděli něco nového o České republice, takže to ve výsledku bylo takové vzájemné obohacení. I naše sestry s českými studenty rády pracovaly, protože byli chtiví učení. V té době nebylo v českém zdravotnictví takové technické vybavení, jaké jsme měli my, takže studenti měli možnost se naučit i spoustu nových věcí.

V čem se lišil způsob českého a britského ošetřovatelství, jak jste jej měli možnost díky studentům poznat?

Organizace práce u vás a u nás byla výrazně rozdílná. Náš ošetřovatelský proces, jak jsme jej v té době praktikovali, byl hodně zaměřený na člověka.

Nezajímala nás až tolik diagnóza, ale spíš člověk jako osobnost. Rozdíl byl i v takovém tom profesním sebeuvědomění. V té době nám připadalo, že sestry v ČR jsou prodlouženou rukou lékařů a plní jen to, co po nich lékaři chtějí, zatímco u nás byla ta péče založená na

9

určité samostatnosti, zodpovědnosti sestry a na vnímání toho, co obě strany, sestra a pacient, potřebují. Díky tomuto projektu jsme se vzájemně obohatili a ti čtyři studenti u nás viděli možnost nějakého rozvoje v ošetřovatelské profesi, která je více zaměřena na pacienta a nikoli na diagnózu.

Přijela jste se na oplátku podívat do České republiky?

Ano. V listopadu 1998 jsem poprvé přijela do Prahy. Seznámila jsem se s Ing. Lenkou Henebergovou a navštívila školu, z níž byli studenti, kteří k nám přijeli. Měla jsem tak možnost získat zpětnou vazbu – od učitelů jsem se dozvěděla, jak studenti o stáži referovali, jak se jim to líbilo a co pro ně bylo zajímavé. A protože naše vzájemná zkušenost byla dobrá a zdálo se, že je o spolupráci zájem, domluvili jsme se, že příští rok přijmeme na stáž 14 ­studentů.

Jak se rozvíjela vaše spolupráce dál?

Naše projekty trvaly celkem deset let.

Postupem času se rozšířily možnosti, kde všude mohli studenti pracovat, a přijíždělo jich i více. Doba i lidé, kteří na projektech pracovali, se však postupem času měnili. Česká republika mezitím vstoupila do EU, od roku 2000 byly projekty financované z evropských peněz prostřednictvím programu Leonardo da Vinci a vaše možnosti cestování a práce v zahraničí se rozšířily, takže našich stáží přestalo být třeba.

Spolupráce sice skončila, ale vy se do ČR vracíte stále.

Ano, jezdím sem už patnáct let a moc se mi tu líbí. Díky našim projektům jsem měla možnost poznat nejen Prahu, ale i některá další města, získala jsem tu mnoho přátel, ke kterým se ráda vracím.

k věci

→ Kdo je Lynn Phair Registrovanou sestrou je Angličanka Lynn Phair už 34 let. V Anglii je celostátně uznávaná pro své znalosti v oblasti ošetřovatelství a péče o starší lidi, ochrany zranitelných dospělých a vyšetřování údajné špatné péče a zanedbávání v Národní zdravotní službě (NHS) a v samostatných domovech s pečovatelskou službou. V NHS pracuje jako sestra – konzultantka pro ochranu dospělých. Ve společnosti Milford Care Centre v Derbyshiru, která poskytuje specializovanou a paliativní péči, působí jako klinická poradkyně. Jako nezávislá znalkyně působí od roku 1993. V poslední době se jako soudní znalkyně podílela např. na vyšetřování rozšíření Clostridium difficile v Northern Trust Hospitals Northern Ireland a Vale of Leven Hospital Public Inquiry Scotland.

10

foto: Profimedia

→ Nebezpečná ­akantaméba → Pomocná ruka na cestě tmou → Když se řekne šedý zákal → Vyšetření dětských očí → Kvalita zraku ve vztahu k SPU

odborné téma oftalmologie

Nebezpečná akantaméba Lucie Zahradníková Oční klinika 1. LF UK a ÚVN Milan Zavacký Oční klinika 1. LF UK a ÚVN

Akantaméba je rod měňavkovitých prvoků, který se vyskytuje v čistých vodách, kde se živí bakteriemi. Nejčastější nákaza probíhá přes infikovanou kontaktní čočku nebo pouzdro či z kontaminovaného roztoku. U pacienta se projevuje prudkou bolestí oka a fotofobií, slzením, sníženou zrakovou ostrostí a otokem víček. Toto onemocnění se v našich zeměpisných šířkách vyskytuje naštěstí jen ojediněle. Větším problémem je v oblastech tropických a subtropických. Améby dokáží velice dobře vzdorovat i antibiotikům, takže léčba bývá velmi obtížná a zdlouhavá a její výsledek je často nejistý. Níže prezentujeme kazuistiku pacienta se suspektní akantamébovou infekcí.

Etiologie Acanthamoeba (z řec. akantha = bodlák, česky akantaméba) je rod měňavkovitých prvoků z říše Amoebozoa. Může se vyskytovat ve vzduchu, půdě, v mořské, pitné, chlorované a dokonce i zmrzlé vodě, kde se živí bakteriemi. Vyskytuje se ve dvou formách – pohyblivých trofozoitech (volně žijící a rozmnožující se vegetativní forma) nebo nepohyblivých cystách (zapouzdřená klidová forma). U člověka může způsobit dvě formy onemocnění – granulomatózní zánět mozku u osob se sníženou imunitou nebo akantamébovou keratitidu (zánět rohovky). (obr. 1) Akantamébová keratitida je jedním z nejnebezpečnějších onemocnění rohovky. Vzniká po mikrotraumatu epitelu rohovky

nejčastěji u osob nosících kontaktní čočky. Nebezpečí spočívá v akantamébou kontaminované vodě. Ke kontaminaci může dojít oplachováním kontaktních čoček a pouzder obyčejnou vodou, skladováním ve vodě z vodovodního řadu, umýváním očí s aplikovanými kontaktními čočkami, vyjímáním kontaktních čoček mokrými prsty, plaváním s kontaktními čočkami bez ochranných brýlí i používáním roztoků bez konzervačních přísad.

Podle španělských mikrobiologů je 85 % všech případů zánětů rohovky, které vyvolává prvok rodu Acanthamoeba, u nositelů kontaktních čoček. Při výzkumu testovali pouzdra uživatelů kontaktních čoček a v 66 % případů prokázali kontaminaci touto měňavkou. Patogenní druhy tohoto prvoka byly objeveny v kon-

OFTALMOLOGIE odborné téma

taktních čočkách měsíčních a dvouměsíčních, zatímco u jednodenních nalezeny nebyly. Lékaři testovali antibiotikum ciprofloxacin a dezinfekční prostředek chlorhexidin. Zjistili, že oba prostředky měňavku spolehlivě hubí. (2)

Klinický obraz Akantaméba vnikne mezi kontaktní čočku a oko.

Uživatelé kontaktních čoček jsou náchylnější k mikroskopickému poškození rohovky, kudy může akantaméba proniknout dovnitř oka.

Napadené oko zpočátku svědí, zašedne – vzniká povrchová keratitida. Projevuje se silnou bolestivostí, fotofobií, zvýšenou slzivostí, otokem víček a sníženou zrakovou ostrostí. Mezi časnými známkami keratitidy jsou drobné infiltráty v předním stromatu. Epitel rohovky může být intaktní nebo zde nacházíme pseudodendritické formace (nebezpečí záměny s herpetickou infekcí).

Charakteristický je centrální prstencový infiltrát (prstencový absces). Může se vytvořit hypopyon, při progresi infekce dochází ke zkalení stromatu, skleritidě a výraznému ztenčení rohovky. Může dojít až k perforaci rohovky. V závažných případech může průběh vést až k slepotě.

Diagnostika Diagnostika vychází z anamnézy a klinického obrazu. Laboratorně můžeme akantamébu prokázat mikroskopicky a kultivačně. Materiálem pro toto vyšetření je nejlépe kontaktní čočka a roztok pro uchovávání čoček. Užívá se histologického barvení (kalcofluor – afinita k cystám, PAS, Giemsa).

Ve sporných případech lze provést rohovkovou biopsii. Kultivace spojivkového vaku je často negativní. Akantamébová keratitida představuje vážný diferenciálnědiagnostický problém. Může imitovat jak infekční, tak neinfekční keratitidy.

Terapie Terapie je lokální a systémová. Lokálně se podávají aromatické diaminy – propamidin isetionát 0,1% (Brolene) v kapkách a masti v prvních dnech každou hodinu, dále 5krát denně samostatně, nebo lépe v úvodu léčby v kombinaci s aminoglykosidovými antibiotiky (neomycin, polymyxin B) a s lokálními imidazolovými antimykotiky (flukonazol 0,2%, ketokonazol 5%, klotrimazol 1%). Vhodným doplňkem léčby je 0,5–2,5% roztok betadinu. Lokální léčbu dále doplňujeme systémovými imidazoly (flukonazol, itrakonazol).

Léčba obvykle trvá až několik měsíců. Léčba často nevede ke zlepšení zrakových funkcí. Velký význam má tedy prevence. Účinná dezinfekce proti akantamébě, a to jak za stadia trofozoid, tak u cyst, je dezinfekce horkem při 70–80 °C po dobu alespoň 10 minut

nebo dezinfekce 3% roztokem peroxidu vodíku.

Protože dezinfekce horkem namáhá materiál, ze kterého je kontaktní čočka vyrobena, a může „připéct“ a denaturovat usazeniny, které se pak mohou stát dalším zdrojem imunologických reakcí oka, je dezinfekce peroxidem vodíku vhodnější alternativou. Peroxidové systémy mají i tu výhodu, že napadají a narušují biofilmy tvořící se na povrchu kontaktních čoček a ochranných pouzder. Absolutní zničení cyst je možné pouze velice agresivními dezinfekčními látkami, které jsou však pro oko toxické.

Kazuistika 1. hospitalizace Muž, 24 let, dobrodruh, cestovatel. Od dětství nosí brýle, od 13 let používá kontaktní čočky (30denní). Hygienické zásady při používání kontaktních čoček dodržuje. V době od 27. 3. 2013 do 8. 4. 2013 cestoval po Jižní Americe.

30. 3. 2013 si všiml zarudnutí pravého oka, bez změny vizu. U prvních příznaků si vyndal kontaktní čočky a uložil je do pouzdra. Od té doby již kontaktní čočky nenasazoval.

31. 3. 2013 šel do lékárny v Kolumbii, kde byl i lékař (ne však oční), který mu předepsal Cortidone gtt. (dexamethason, neomycin, polymyxin B).

Kapal dle instrukcí 3krát denně po 8 hodinách do pravého oka. Oko měl stále zarudlé, stav se neměnil, vizus zůstával stejný.

1. 4. 2013 přijel do Ekvádoru, kde pro přetrvávající potíže navštívil lékaře, který mu předepsal Spersadex gtt. Kapal dle instrukcí à 4 hodiny do pravého oka. Oko v té době bolelo, bylo zarudlé, viděl dobře.

3. 4. 2013 při výstupu na sopku (4000 m n. m.) se obtíže subjektivně zlepšily.

4. 4. 2013 po sestupu ze sopky se stav výrazně zhoršil, oko bylo zarudlé, velká bolestivost a mlhavé vidění, pozoroval výrazný pokles vizu. Večer si všiml „zbělení oka“, v té době viděl již jen obrysy.

5. 4. 2013 navštívil nemocnici, zde mu předepsali Tobradex gtt. à 4 hodiny do obou očí.

6. 4. 2013 navštívil soukromou kliniku, lékařka mu sdělila, že se pravděpodobně jedná o infekci přenesenou z rostliny a je nutná operace, kterou naplánovali až na 8. 4. 2013. Dostal recept na Systane gtt. à 1 hodinu, Vigamox gtt. à 4 hodiny, Atropin gtt., Natamycin gtt. a Miconacin gtt. V lékárně dostal pouze Systane gtt. a Vigamox gtt., ostatní léky si měl někde sehnat.

Kontaktoval rodiče a ti začali jednat s naší klinikou o převzetí pacienta.

7. 4. 2013 Další doporučené léky nikde nesehnal. Stav se nelepšil, oko bylo zarudlé, s bělavým zákalem rohovky v centru, bolestivé, viděl jen pohyb ruky před okem.

Podle španělských mikrobiologů je 85 % případů zánětů rohovky, které vyvolává prvok rodu Acanthamoeba, u nositelů kontaktních čoček.

11

12

odborné téma OFTALMOLOGIE

Obr. 1 / Akantaméba Obr. 2 / Nález při příjmu Obr. 3 / Pooperační nález

florence 3/14

1

2

3

4

5

6

Obr. 4 / Nález při propuštění Obr. 5 / Nález při příjmu – druhá hospitalizace Obr. 6 / Nález při kontrole 12. 11. 2013 fota: archiv autorů

8. 4. 2013 si zařídil dřívější let do České republiky a 9. 4.

2013 byl v odpoledních hodinách přijat na oční kliniku 1. LF UK a ÚVN. Nález při příjmu: PO: víčka oteklá, červená, bulbus výrazně podrážděn, smíšená injekce, sekrece, rohovka zbělená s erozí v centru, v přední komoře bělavé hmoty, zornice miotická, dále nelze hodnotit. Dle UZ B scan – sklivcový prostor čistý. (obr. 2) Vizus: pohyb, certa. Nitrooční tlak v normě.

Pacient byl indikován k PPV PO v CA. Medikace: lokálně: Vigamox gtt. à 1 hod. do operace, ­celkově i.v. Edicin 500 mg do 100 ml FR à 6 hod., Ciprofloxacin 200 mg/100 ml à 12 hod. U pacienta byl zaveden bariérový režim.

Průběh operace: punkce přední komory – výplach. Mechanický odběr hutného exsudátu a hnisavých hmot. Výplach celiárního vaku. Provedena 20 G PPV pod endokamerou. Jednoznačné známky endoftalmitidy, jsou patrná dlouhá vlákna a velmi hustě se vyplavující vločky. V periferii patrné šedavé navalité hmoty, subretinální exsudáty a zánětlivé změny řasnatého tělesa. Odběr na bakteriologii a plísně. Instilace ATB. Pro velkou hypotonii 1 ml SF6.

Pooperační vizus: pohyb, projekce nejistá.

Terapie adekvátní k suspektní infekci ­akantamébou.

Medikace: ATB i.v., lokálně Oftaquix gtt. à 1 hod., ­O -Framykoin ung. à 1 hod., výplach Betadine + Aqua (1:10 ­roztok) à 1 hod.

Kontaktní čočky s pouzdrem byly odeslány na bakteriologické, mykologické a parazitologické vyšetření.

1. den po operaci (obr. 3) – na přání pacienta bylo svoláno psychologické konzilium.

3. den – do lokální medikace přidán Chlorhexidin 0,02% gtt. à 2 hod.

4. den – kvůli alergické reakci nasazen místo Chlorhexidinu Natacyn gtt. à 2 hod.

7. den – kontrolní výtěr PO, hemokultura na bakterie a plísně, neurologické konzilium.

9. den – změna ATB i.v. na Ciplox 500 mg tbl. po 12 hod.

10. den – vizus PO: projekce ze tří směrů, pohyb. Nejasný vývoj nemoci se odráží na pacientově emočním stavu, psychologické konzilium odmítá.

13. den – ATB p.o. vysazena, lokální terapie beze změny.

Vizus PO: projekce ze tří směrů, pohyb. Pacient se cítí dobře i po psychické stránce. Je propuštěn do domácího léčení.

Zůstane v péči ambulantního lékaře naší kliniky.

Výsledky z kultivací, primokultur: Kontaktní čočky – Stenotrophomonas maltophilia, Klebsiella oxytoca, Pseudomonas aeruginosa Mykologická kultivace negativní, bakteriální nález ­negativní (sklivec a přední komora PO). Pacient zůstává v ambulantní péči. (obr. 4) 2. hospitalizace: 25. 8. 2013 naplánovaná operace komplikované ­katarakty v CA. Vizus při příjmu: PO: prsty z ½ metru, certa.

NOT: 16 torrů. (obr. 5)

OFTALMOLOGIE odborné téma

Průběh operace: FAKO – velmi obtížně, luxace ­jádra do ­sklivce, konverze do 23 G PPV, odstranění ­jádra, ­sítnice leží, zadněkomorová IOL do sulku, sutura rohovky.

Medikace: i.m. Hydrocortison 100 mg 1-0-0, parabulbárně Dexamed + Gentamycin inj. sol., lokálně do PO Oftaquix gtt. 4×d, Voltaren gtt. 3×d.

28. 8. 2013 Vizus PO: 0,05 nat. NOT PO: 3 torr. Pacient je bez obtíží. Je propuštěn do domácího léčení.

hovkového stehu, sterilní krytí, od následujícího dne Oftaquix gtt. 4×d do PO. (obr. 6) Pooperační kontrola 14. 11. 2013. Požadováno vyšetření na refrakčním centru a zvážení femto PKP. Rozhodnutí refrakčního centra: vzhledem k jizvám rohovky je kontraindikace femto PKP. Vzhledem k hluboké vaskularizaci doporučeno zvážit aplikaci anti-VEGF a poté DALK.

Následná ambulantní péče: Kontrola 2. 9. 2013 – vizus PO 0,15 nat., NOT 16 torrů. Nález: bulbus klidný, rohovka zašedlá s neovaskularizací, rohovka tenká, nejvíce v horní polovině, IOL centrovaná, rohovkový steh v č. 12, sítnice leží.

Plánovaná extrakce rohovkového stehu na 12. 11. 2013: Vizus PO: 0,2 nat. Nález se nemění. Provedena extrakce ro-

V případě tohoto pacienta se dá mluvit o štěstí, že akantaméba nebyla prokázána. Doba, která uplynula od začátku ­onemocnění k operaci, byla příliš dlouhá, šance na záchranu oka by byla minimální. Je velmi důležité, aby uživatelé ­kontaktních čoček důsledně dodržovali zásady jejich ­používání.

Literatura 1. Kuchynka P a kol. Oční lékařství. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1163-8 2. Vidění.cz. Co je to akantaméba a proč je tak nebezpečná? [online]. Vidění.cz, © 2009–2014. [cit. 2014-01-15].

Dostupné z: http://www.videni. cz/nemoci-oci/zanet-infekce/115akantameba 3. Vitalia.cz. Velkým nepřítelem kontaktních čoček je voda. [online]. Vitalia.cz., © 2009–2014. [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/clanky/ velkym-nepritelem-kontaktnichcocek-je-voda/

Závěr

Více o autorce

Použité zkratky

Lucie Zahradníková 1997: ukonč. SZŠ, Tábor; 1997–2004: Nemocnice ­Tábor, oční oddělení – všeobecná sestra (od roku 2003 staniční sestra); 2004–2007: Nemocnice Tábor, chirurgická JIP – všeobecná sestra; od 2008: Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, Oční klinika 1. LF UK a ÚVN – všeobecná sestra (od roku 2011 vedoucí sestra lůžkového oddělení)

Spoluautor Milan Zavacký 2002: ukonč. SZŠ, Michalovce; od 2002: Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, Oční klinika 1. LF UK a ÚVN – všeobecná sestra

20G PPV – 20 gauge pars plana vitrektomie – stehová vitrektomie, velikost řezů 0,9–1 mm) CA – celková anestezie DALK – hluboká přední lamelární keratoplastika FAKO – fakoemulzifikace Femto PKP – perforující keratoplastika pomocí femtosekundového laseru IOL – nitrooční čočka NOT – nitrooční tlak PO – pravé oko PPV – pars plana vitrektomie SF6 – hexafluorid síry – využívá se jako plynná tamponáda oka UZ B scan – ultrazvukové vyšetření oka (dvourozměrný „řez“ okem) VEGF – vaskulární endoteliální růstový faktor

• Aktuality • Zpravodajství • Tipy na vzdělávací akce • Odborné články • Florence Plus (nepublikované články v časopise)

• Kariéra

www.florence.cz

+

Pro předplatitele přístup do archivu

13

14

odborné téma OFTALMOLOGIE

florence 3/14

Pomocná ruka na cestě tmou Adriana Praženicová, DiS. Oční klinika 1. LF UK a ÚVN Lucie Zahradníková Oční klinika 1. LF UK a ÚVN

Ačkoli ztráta nebo vážné poškození zraku znamená v životě člověka velkou změnu, život tím nekončí. Pro takto postiženého člověka je náročné orientovat se ve svém bytě, na ulici, je pro něj nemožné číst nebo psát, natož pracovat v zaměstnání. To vše se ale může naučit! Asi ne sám a ne úplně snadno, ale může. Příklad kazuistiky pacienta naší kliniky, u kterého došlo ke ztrátě zraku, informuje o možnostech integrace a resocializace zrakově postižených do společnosti.

Kazuistika 47letý pacient, osobní anamnéza: diabetes mellitus 2. typu na perorálních antidiabetikách (rozvoj retinopatie, neuropatie), hypertenze, nefroli­ tiáza, obezita. Progrese proliferativní diabetické retinopatie – zhoršování vidění na obou očích, 4/2011 neovaskulární glaukom.

Operace na pravém oku: 2011: PPV pro DR s makulárním edémem, FAKO + IOL Operace na levém oku: 2012: implantace glaukomového implantátu (Ex-press); 2013: needling, revize implantátu, následně implantace druhého glaukomového implantátu (Ex-press).

V současné době je na pravém oku trvalá elevace nitroočního tlaku, vizus – incerta (projekce světla nejistá), na levém oku nitrooční tlak v normě, vizus prsty z 1 m, certa (projekce světla jistá).

Na základě informačního pohovoru pacient zvažuje možnost využívání služeb reedukačních center pro nevidomé, ale neví přesně, jak se v nové situaci orientovat.

Dne 16. 6. 1996 vznikla Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS), která sdružuje nevidomé lidi, kteří rozhodují a jednají sami za sebe. Dceřinými společnostmi SONS jsou TYFLOSERVIS a TYFLOCENTRUM.

SONS a její poslání V ČR vznikly postupem času různé organizace, instituce a subjekty, které si daly za cíl pomáhat lidem, kteří mají vážné potíže se zrakem. Dne 16. 6. 1996 vznikla za tímto účelem i Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS).

Tato organizace sdružuje nevidomé lidi, kteří rozhodují a jednají sami za sebe. U svých klientů se snaží podporovat převzetí odpovědnosti za vlastní život s cílem dosáhnout optimální míry samostatnosti a soběstačnosti. Jejím posláním je: → Sdružovat a hájit zájmy nevidomých a těžce zrakově postižených. → Poskytovat konkrétní služby vedoucí k integraci nevidomých a slabozrakých do společnosti.

SONS založila dceřiné společnosti TYFLOSERVIS a TYFLOCENTRUM. Ideologie jejich práce vychází

z primárního poslání SONS. Jejich služby na sebe navzájem navazují, prolínají se a doplňují.

TYFLOCENTRUM poskytuje všestranné informace o specifických službách pro zrakově postižené: → Průvodcovská a předčitatelská služba. → Sociální rehabilitace – činnosti zaměřené na nácvik potřebných dovedností – cílem je dosažení vhodného pracovního uplatnění. → Odborné sociální poradenství – poradenství, zprostředkování kontaktů se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv a zájmů.

TYFLOSERVIS formou terénní (v domově klienta) či ambulantní rehabilitace prakticky učí nevidomé a slabozraké samostatně zvládat aktivity všedního dne formou kurzů. Odborně školení instruktoři působí ve 13 krajských střediscích v ČR. Jednotné metodické vedení zajišťuje, aby byly potřebné služby poskytovány ve srovnatelné kvalitě. V kurzech probíhají tyto služby: → Nácvik sebeobsluhy (vaření, úklid, péče o oděvy, osobní hygiena, péče o děti atd.). → Výcvik v prostorové orientaci, chůze s bílou holí, nácvik chůze s průvodcem, s vodicím psem. → Výuka čtení a psaní Braillovým bodovým písmem. → Nácvik vlastnoručního podpisu. → Nácvik psaní na kancelářském psacím stroji a klávesnici počítače.

Je to dlouhodobý nácvik dovedností (jeden lektor – jeden klient), který probíhá jednou týdně v rámci dvouhodinových lekcí v závislosti na specifických potřebách klienta a jeho mentálního potenciálu.

Služby probíhající formou edukace: → Poradenství týkající se úprav prostředí a odstraňování architektonických bariér. → Nácvik chování v různých společenských ­situacích.

OFTALMOLOGIE odborné téma

1

2

4

3

5

Obr. 1 / Ruční lupy Obr. 2 / Kamerové lupy Obr. 3 / Speciálně ­přizpůsobené pomůcky Obr. 4 / PenFriend Obr. 5 / Navigační centrum

fota: archiv autorek

→ Proškolení v obsluze kompenzačních pomůcek a informace o možnostech jejich získání. → Rehabilitace zraku s podporou neoptických i optických pomůcek.

K účelu získávání a uchovávání informací pro nevidomé a slabozraké jsou k dispozici speciální pomůcky, které jsou rozděleny na: a) Speciální optické pomůcky, mezi které patří: → Ruční lupy, jejichž výběr záleží na tom, k čemu se budou prakticky používat. Podle typu rozeznáváme lupy řádkové, stojánkové, s rukojetí, závěsné, s klipem. (obr. 1) → Kamerové elektronické lupy (obr. 2), u nichž kamera lupy snímá předlohu a její zvětšený obraz je zobrazen na monitoru lupy.

S textem a s obrázky může pracovat i těžce slabozraký člověk.

Výhodou oproti ručním lupám je větší zvětšení (80krát). Kamerové lupy nabízejí různé způsoby práce s textem – úprava jasu a kontrastů, možnost zvolení barvy písma a podkladu, možnost různého zvětšení písma, úprava textů rámečkem nebo výřezem pro lepší přehlednost. Základní rozdělení kamerových lup: → stolní – statické, → kapesní – přenosné (zvláště vhodné při cestování). b) Pomůcky bez optiky Do této skupiny řadíme všechny kompenzační pomůcky sloužící k běžnému životu, například náramkové hodinky, teploměr, indikátor hladiny vody, metr (tyto pomůcky jsou vždy s hlasovým nebo s hmatovým výstupem). (obr. 3) c) Speciální elektronické pomůcky: → Osobní počítače – v systému počítače je nainstalován

speciální software, pomocí kterého je práce s počítačem ozvučena. Zjednodušeně řečeno – software informuje „syntetickým hlasem“, kde se právě nachází kurzor, na ploše počítače čte jednotlivé ikony, v menu čte důležité položky. → Mobilní telefony – lze využívat schopnosti nového mobilního softwaru, který umí odečítat z telefonního monitoru umělým hlasem. Hlasový výstup zpřístupňuje všechny důležité funkce telefonu zrakově postiženým uživatelům – mohou číst a posílat krátké textové zprávy (SMS), „prohlédnout“ nepřijaté hovory či stav baterie. Moderní telefon dokáže nevidomý člověk používat tak jako člověk bez handicapu. → Audiočtečka nalepovacích štítků – PenFriend – nabízí způsob, jak je pomocí jedinečných nalepovacích štítků možné rozpoznávat předměty kolem sebe (jídlo – konzervy, zavařeniny, dopisy, CD, léky apod.). Ke konkrétnímu samolepicímu štítku se zaznamená zvukový záznam s potřebnou informací, kterou pak lze jednoduše přehrát. Samolepicí štítky se mohou používat i do mrazících boxů, mohou se i prát. Zaznamenaná informace z nich nezmizí. (obr. 4) Služby v oblasti vzdělávání a přípravě na zaměstnání: → Speciální střední a praktické školy → Pomoc žákům a studentům, kteří se vzdělávají v běžných školách → Pomoc při studiu na vysokých školách → Studijní a odborná literatura (zvuková podoba a digitalizovaný text) → Výroba knih v Braillově písmu → Rekvalifikace a pomoc s vyhledáváním zaměstnání

15

odborné téma OFTALMOLOGIE

florence 3/14

foto: Profimedia

16

Knihy v Braillově písmu si mohou nevidomí vypůjčit i v Knihovně pro nevidomé a slabozraké

Volný čas → Kultura – přednášky, kluby, výstavy, zájmové činnosti → Sport → Noviny a časopisy → Knihovna pro nevidomé a slabozraké – v současné době mohou nevidomí a slabozrací lidé využívat knihovnu třemi způsoby: 1. vypůjčením knih v Braillově písmu, 2. vypůjčením knih načtených ve zvukové podobě (CD, MP3, audiokazety), 3. čtením knih v Knihovně digitálních dokumentů, kde jsou textové dokumenty ukládané do paměti počítače a pomocí internetu se šíří mezi nevidomé a slabozraké. Digitální text lze díky speciálním programům na monitoru počítače libovolně zvětšit. Jiné programy pak umějí převést text do zvukové podoby nebo do hmatové-

Literatura 1. Oláh Z a kol. Očné lekárstvo. Martin: Vydavateľstvo Osveta, 1992. ISBN 80-217-0437-3 2. SONS: Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR Czech Blind United.

SONS – o nás, Pomůcky a firmy [online].

SONS ČR © 2002–2014. [cit. 2014-01-21]. Dostupné z: http://www.sons.cz/sons.php 3. TC: rozcestník společností poskytujících služby zrakově postiženým v jednotlivých krajích. Historie [online]. Tyflocentrum Brno, o. p. s., © 2013. [cit. 2014-01-22].

Dostupné z: http://www.tyflocentrum.cz/ historie.php

Více o autorce Adriana Praženicová, DiS. 1992: ukonč. SPŠS, Žilina – dopravní stavitelství; 1998: ukonč. SZŠ, Žilina – diplomovaná všeobecná sestra; 1998–2001: NsP Žilina – všeobecná sestra; 2001: NsP Žilina – staniční sestra; 2002: ukonč. SPAM Bratislava – PSS v chirurgických oborech; 2012–2014: Oční klinika 1. LF UK a ÚVN – všeobecná sestra

ho Braillova písma, které se čte hmatem na speciálním zařízení (braillský řádek).

Speciální služba – navigační centrum: Hlavním cílem této služby je umožnit zrakově postiženým lidem samostatné cestování a pohyb v neznámém prostředí bez asistenta, pouze s bílou holí, případně s vodicím psem. Zrakově postižení jsou vybaveni speciální navigační jednotkou. Ta svoji polohu nijak nehlásí, ale pomocí technologie GPRS ji pravidelně odesílá na určený internetový server. Odtud pak informace putují do počítačů v Navigačním centru. Operátoři si tedy mohou kdykoliv zobrazit polohu uživatele na různých mapových podkladech či leteckém snímku. Zobrazení polohy je v pravidelných intervalech aktualizováno, čímž se na mapě zaznamenávají body tvořící linii pohybu dané jednotky. Potřebuje-li uživatel zjistit svoji aktuální polohu, zavolá ze svého mobilního telefonu bezplatnou informační linku Navigačního centra. Operátor vyhodnotí získaná data a na jejich základě může uživatele navigovat způsobem, který odpovídá zásadám prostorové orientace. (obr. 5)

A co náš pacient?

V současné době začíná kurzem prostorové orientace, nácvikem sebeobsluhy, výukou práce s počítačem. Věříme, že se mu podaří zvládnout návrat do běžného života s optimální mírou samostatnosti a nezávislosti.

Závěr Za slabozrakého pokládáme člověka, který s nejvyšší možnou brýlovou korekcí nepřečte text z běžné vzdálenosti. Následným krokem je pro takto postižené lidi kontinuální a systematické vedení reedukačními centry (SONS, TYFLOCENTRUM, TYFLOSERVIS), která umožňují poznávat a orientovat se ve světě tmy. „Slepotou život nekončí, musí se s ní však naučit žít.“

Spoluautorka Lucie Zahradníková 1997: ukonč. SZŠ, Tábor; 1997–2004: Nemocnice Tábor, oční oddělení – všeobecná sestra (od roku 2003 staniční sestra); 2004–2007: Nemocnice Tábor, chirurgická JIP – všeobecná sestra; od 2008: Oční klinika 1. LF UK a ÚVN – vše­ obecná sestra (od roku 2011 vedoucí sestra lůžkového oddělení)

Použité zkratky DR – diabetická ­retinopatie FAKO – fakoemulzifikace IOL – nitrooční čočka GPRS – General Packet Radio Service, vysokorychlostní přenosy dat v mobilních sítích, jde o stejný princip, jakým se data přenášejí po internetu PPV – pars plana ­vitrektomie

OFTALMOLOGIE odborné téma

Když se řekne šedý zákal MUDr. Věra Kalandrová primářka oční kliniky NeoVize v Brně

Š

Většina z nás ví, že šedý zákal znamená vážný problém, který může vést až k úplné ztrátě zraku. Dnes se tomu však dá vhodnou operací předejít.

edý zákal (katarakta) znamená sníženou průhlednost normálně čiré oční čočky. Zkalená čočka pak brání průchodu paprsků světla na sítnici, a tak zhoršuje vidění. V počátečním stadiu nemusí mírný stupeň zákalu vidění nijak ovlivňovat. Zkalení čočky se však postupně zvětšuje a objevují se nepříjemné příznaky, jako jsou nebolestivé zamlžené vidění, citlivost na oslnění, zkreslení pozorovaného obrazu, zvyšující se krátkozrakost, která přináší nutnost časté změny dioptrické síly brýlí, ale pacient se může potýkat i se změnou ve vnímání barev. Podobné problémy by proto měl raději konzultovat se svým očním lékařem. Zhoršené vidění jednak obtěžuje a může ovlivňovat kvalitu jeho života, a pak rychlost změn oční čočky je různá – od počátečních obtíží do úplné slepoty mohou uplynout roky či desetiletí, ale také měsíce.

Jaké jsou příčiny katarakty?

foto: DuoVize

Většina šedých zákalů vzniká v souvislosti se stárnutím, nejčastěji se objevuje po 60. roce věku. Nikdo ale zatím přesně neví, proč tomu tak je. Jisté je však to, že k jeho vzniku přispívají některé rizikové faktory. Patří k nim především věk, cukrovka, dlouhodobé užívání některých

léků, kouření a často i těžké úrazy oka. Katarakta se také může objevit jako komplikace jiných očních a celkových onemocnění. Na vznik šedého zákalu nemá v žádném případě vliv čtení při špatném světle, sledování televize ani práce s počítačem.

Odborné studie také ukazují, že šedý zákal je častější u lidí žijících v horách a u těch, kteří stráví v životě mnoho času na přímém prudkém slunci. Oční lékaři proto doporučují jako ochranu kvalitní brýle s UV filtrem, které oko chrání před dlouhodobě škodlivým působením ultrafialových paprsků. Podle vědců z University of Maryland School of Medicine je doplňkovou možností ochrany i kofein obsažený v kávě, který chrání oční čočku před vznikem šedého zákalu vyvolaného právě působením UV záření. Takže až se budete chystat lyžovat na ledovec nebo do Himalájí, přibalte si s sebou také termosku s kávou…

Pokud se už však příznaky objeví, jediným řešením je chirurgický zákrok.

Způsob léčby K operaci se většinou přistupuje až ve chvíli, kdy zhoršené vidění vadí pacientům v práci, ztěžuje

Přístrojem LensX Laser operují lékaři v oční klinice DuoVize i šedý zákal

17

odborné téma OFTALMOLOGIE

jim provádění obvyklých či oblíbených činností anebo ohrožuje jejich samostatnost a nezávislost na pomoci druhých.

Během operace se zkalená čočka standardně odstraňuje z oka ultrazvukovým nástrojem a nahrazuje se umělou nitrooční čočkou (např. AcrySof ReSTORE), která v oku zůstává po celý zbytek života. Na rozdíl od kontaktních čoček ji není nutné vyndávat ani čistit. Tento zákrok provádějí naše oční kliniky Neovize a Duovize formou ambulantního ošetření, přičemž pro řešení tohoto problému nabízejí svým klientům to nejlepší, co má lékařská věda v současné době k dispozici. Při operaci na těchto klinikách může pacient automaticky počítat s tím, že mu bude implantována vysoce kvalitní, tzv. žlutá nitrooční čočka, jejíž výhodou je šetrnost, stabilita, použitý materiál (hydrofobní akrylát), odolnost vůči poškození a zejména žlutý filtr. Ten omezuje průnik škodlivé části modrého spektra světla do oka a tím snižuje riziko poškození sítnice a následného zhoršování zraku. Ochranu sítnice žlutou čočkou považujeme za absolutní nutnost. Onemocnění sítnice jsou dnes totiž nejčastější příčinou těžko řešitelných zrakových obtíží našich starších spoluobčanů. Nejdůležitější je v tomto směru preventivní ochrana oční sítnice a zdravý životní styl.

V současné době máme možnost provést operaci šedého zákalu nejmodernější metodou – pomocí femtosekundového laseru.

florence 3/14

foto: DuoVize

18

Jedná se o velmi přesnou, rychlou a bezpečnou operační metodu, kdy je podstatná část operace prováděna počítačem řízeným laserem a chirurg nepoužívá žádný skalpel. Operační rána tak má přesný tvar, velikost a pozici, výrazně se snižuje množství použitého ultrazvuku a implantovaná čočka je přesně centrovaná. To zaručuje rychlé hojení a vynikající operační výsledek, tedy i kvalitní vidění.

První operace šedého zákalu pomocí laseru

pokyny pro autory Příspěvky v češtině nebo slovenštině po­sílejte v elektronické formě (textový editor MS Word) e-mailem na adresu: magda.het­tnerova@ambitmedia.cz (případně na CD na adresu redakce: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5).

K textu připojte prohlášení, že příspěvek nebyl publikován nebo nabídnut ke zveřejnění v jiném časopise.

Redakce si vyhrazuje právo na krácení či úpravy textů, o nichž bude autory informovat.

Původní (vědecké) práce, kazuistiky a odborné články většího rozsahu budou recenzovány dvěma recenzenty z různých pracovišť. Články, kazuistiky → Ideální rozsah článku je v ­rozmezí 3 000 až 6 000 znaků včetně mezer, v případě kazuistiky nebo výzkumné práce 3 000 až 9 000 znaků včetně mezer.

→ U textu musí být uvedeno celé jméno autora/autorů, přesný ná­zev pracoviště, elektronické, poštovní i telefonické spojení. → K příspěvku je třeba přiložit krátké životopisné (profesní) údaje a barevnou portrétní fotografii autora/autorů. → V textu nepoužívejte zkratky!

Ke zvýraznění používejte pouze tučné písmo či kurzívu. → Užijete-li v textu odkazy na použitou literaturu, uveďte v závorce autora a rok vydání (Staňková, 2002), u více než tří autorů doplňte „et al.“ (Staňková et al., 2002). → Struktura většího článku, vědeckých prací nebo kazuistiky: – název práce a jeho anglický překlad; – titul, jméno a příjmení autora, celý název a místo jeho ­pracoviště; – souhrn (do 12 řádků) a jeho anglický překlad; – klíčová slova (nejvýše 5) a jejich anglický překlad; – text článku, strukturovaný do celků oddělených me-

zititulky; u kazuistiky popis případu, d ­ iskuze, závěr; u původní/výzkumné práce: úvod do ­problematiky (neměl by ­přesáhnout 1500 znaků vč. ­mezer) → Seznam použité literatury Časopis: Příjmení a iniciály jmen autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název práce v jazyce originálu. Název časopisu, rok vydání, ročník, stránkový rozsah.

Kniha: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název knihy.

Místo vydání, nakladatelství, rok vydání.

Internetový zdroj: Kompletní internetový odkaz na dokument (včetně data návštěvy na dané adrese).

Obrazová dokumentace → Fotografie včetně portrétů autorů, grafy, schémata, tabulky a jinou obrazovou dokumentaci přijímáme v elektronické formě – fota

v grafickém formátu JPG nebo TIF a v rozlišení 300 dpi, grafy ve formátu PDF. U většího rozsahu či počtu obrázků doporučujeme jejich zaslání na CD. Nevkládejte obrázky do Wordu ani ­PowerPointu. → Ke každému souboru v grafickém formátu (obsahujícím obrázek, graf, tabulku apod.) je třeba připojit číslo a zkrácený název. Na konec textu článku/ kazuistiky pak připojte očíslovaný seznam všech obrazových příloh a přesné popisky. U fotografií připojte také celé jméno jejich autora anebo uveďte, odkud fotopříloha pochází (z archivu autora, zdravotnického zařízení apod.).

Redakce má právo rozhodnout, zda bude článek umístěn na webových stránkách www.florence.cz nebo v tištěné verzi časopisu.

Podmínky uveřejnění článků na webových stránkách jsou stejné jako v tištěné verzi.

Předplaťte si časopis Florence

Laserová operace očí praxe

19

a získejte poukaz k nákupu 2 vstupenek na koncerty FOK Nabídka s kódem FLO2FOK platí pouze pro standardní roční předplatné do 6. 4. 2014 nebo do vyčerpání zásob pouze pro nové předplatitele. Dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od přijetí platby za předplatné.

+

Přístup do elektronického archivu časopisu na www.florence.cz

objednávám předplatné časopisu Florence

Předplatné zahrnuje 10 vydání časopisu Florence + přístup do elektronického archivu.

Dárkový poukaz platí pouze pro standardní roční předplatné.

FLO2FOK Objednávky předplatného pro ČR poštou: Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, e-mailem: predplatne@ambitmedia.cz, telefonem: 800 300 302 (zdarma) nebo na www.florence.cz Objednávky předplatného pro SR e-mailem: predplatne@abompkapa.sk, telefonem: 02/444 42 773, 02/444 58 821

ODBĚRATEL

FAKTURAČNÍ ÚDAJE

Titul

Organizace

Jméno a příjmení

Adresa

Organizace

PSČ a město

Obor činnosti

IČ

Adresa

DIČ

PSČ a město

Telefon

Telefon

E-mail

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

E-mail Datum

Podpis

Způsob úhrady

* Pro uplatnění studentského předplatného je třeba doložit platné potvrzení o studiu.

uvádějte při objednávce

složenka

faktura

Nabídka s kódem FLO2FOK platí pouze pro standardní roční předplatné do 6. 4. 2014 nebo do vyčerpání zásob pouze pro nové předplatitele.

Objednávkou dává předplatitel dobrovolně souhlas se zařazením svých osobních údajů do databáze společnosti Ambit Media, a. s., se sídlem Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5-Smíchov, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, resp. do odvolání souhlasu. Předplatitel bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb. Více na ­w ww.­ambitmedia.­c z.

Standardní, roční + dárkový poukaz 570 Kč / 31,9 EUR Studentské, roční * 455 Kč / 28,05 EUR Elektronická verze, roční 299 Kč /17 EUR

Kód nabídky

odborné téma OFTALMOLOGIE

florence 3/14

Vyšetření dětských očí

Veronika Bečková, DiS. Dětské oční centrum Kukátko

D

První vyšetření zraku zaměřené na vrozený šedý zákal absolvují děti hned po narození ještě v porodnici. Vývoj zraku se pak sleduje při pravidelných preventivních prohlídkách u praktického lékaře pro děti a dorost. Ve věku od šesti měsíců jsou děti zpravidla odesílány na specializovaná pracoviště, kde je jim proveden screening oční kamerou PlusOptix, kterou mají někteří praktičtí lékaři i ve své ambulanci. Tento screening je vhodné opakovat alespoň jednou ročně až do věku tří let dítěte. Ve třech letech pak absolvují děti v rámci preventivní prohlídky i vyšetření zraku, což se pak opakuje každé dva roky.

ěti, jejichž rodiče mají dioptrickou vadu, tupozrakost nebo šilhají, by měly chodit na pravidelné oční prohlídky minimálně jednou ročně. V našem Dětském očním centru Kukátko radíme rodičům, zejména malých dětí, které ještě na očním vyšetření nebyly, aby si děti doma zkoušely hrát s krasohledy, kaleidoskopy nebo třeba i se starým fotoaparátem. Pomůže jim to pak při měření na přístrojích – nebojí se do přístroje podívat. U velmi malých dětí posíláme rodičům předem obrázky, s nimiž se dítě při vyšetření setká, aby na ně bylo připraveno a vědělo, jak na ně reagovat.

V rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře pro děti a dorost se oční vyšetření provádí jen v základním rozsahu – testuje se vidění do dálky a do blízka, provádějí se tzv. zakrývací testy a testy motility, zkouší se i barevné vidění. Na specializovaném očním pracovišti je vyšetření velmi podrobné. Začíná detailní anamnézou, kdy se při rozhovoru s rodiči zjišťuje, jak probíhal porod (fyziologický, patologický, nízká porodní hmotnost aj.), jaké je vidění dítěte doma, foto: Dětské oční centrum Kukátko

20

Na specializovaném očním pracovišti provádí sestra úvodní anamnézu a přístrojová měření na autorefraktometru a tonometru

ve školce, u pediatra na preventivní prohlídce, přítomnost šilhání, prodělané operace, závažná onemocnění, ale probírá se i neurologická anamnéza a oční vady vyskytující se v rodině.

Následuje přístrojové měření dioptrií a nitroočního tlaku.

Pak přechází dítě od sestry k lékaři, který provádí vyšetření zrakové ostrosti – přizpůsobené věku dítěte, kdy dítě čte buď z běžných obrázkových optotypů, tzv. Lea testů (opakující se symboly), používají se i „éčka“ – Pfluegelovy háky. Pak následují zakrývací testy, kdy lékař zakrývá jedno oko nebo střídavě jedno a druhé oko a podle reakce dovozuje skryté či zjevné šilhání, a testy motility, kdy se kontroluje, zda dítě šilhá a jaké postavení zaujímají oči. Vyšetření pokračuje na synoptoforu, kde se zjišťuje spolupráce očí a tzv. subjektivní a objektivní odchylka (tedy velikost šilhání). U spolupracujících dětí následuje Bagoiliniho test a Maddoxův kříž, v indikovaných případech i vyšetření na Hessově plátně. Dětem se pak do očí kape mydriatikum k navození cykloplegie, které umožní další měření a vyšetření. Opakuje se přístrojové měření dioptrií a následuje vyšetření předního segmentu oka na štěrbinové lampě a kontrola očního pozadí včetně periferie sítnice. Nejčastěji je u dětí zjištěna krátkozrakost, ale i astigmatismus a dalekozrakost, přibližně 8 % dětí má zjištěnu tupozrakost či šilhání. Rodiče jsou s dítětem zpravidla po celou dobu vyšetření, ale není od nich vyžadována žádná pomoc nebo asistence. Jsou pro dítě spíš oporou a jistotou.

Preventivní oční prohlídky u praktických lékařů pro děti a dorost kladou na sestry zvýšené nároky – často je na nich, aby dokázaly správně provést vyšetření na optotypech i testy pro vidění na blízko. U obou testů je důležité zajistit, aby dítě skutečně používalo jen jedno oko. Ideální je druhé oko přelepit čtverečkem, protože děti často „šidí“ a dívají se i druhým okem mezi prsty, což výsledky vyšetření zcela znehodnotí.

Na specializovaném očním pracovišti provádí sestra úvodní anamnézu a přístrojová měření na autorefraktometru a tonometru. Jako první přichází do styku s malým pacientem a je proto velmi důležité, jak s ním pracuje. U očních vyšetření je základem úspěchu spolupráce dítěte s vyšetřujícím – práce sestry je tak nejen dítě „změřit“, ale hlavně je přesvědčit, že celé vyšetření je jen hra. Když se dítě uvolní a cítí se dobře, je to polovina úspěchu.

OFTALMOLOGIE odborné téma

Kvalita zraku ve vztahu ke specifickým poruchám učení

SPU

zasahují do oblasti mluveného slova, a to jak z hlediska řeči samotné, tak i porozumění, do oblasti čtení, psaní, matematického usuzování nebo počítání. Nevyskytují se v samostatné formě, poruchy se kombinují a odrážejí se v celém vzdělávacím procesu.

SPU zasahují 5–7 % populace. První projevy se objevují již v časném dětském věku, avšak první diagnózy se provádějí přibližně na začátku druhé třídy ZŠ. SPU jsou součástí celoživotního procesu, odrážejí se ve všech stupních a formách vzdělávání. V mladším školním věku, dříve, než dítě pochopí, jak s poruchou pracovat a v čem spočívá, dochází k velkým frustracím na základě konfrontace průměrného až nadprůměrného intelektu jedince s jeho neúspěchem ve schopnosti učit se.

Při vyšetření dítěte pozorujeme kromě typických změn v anatomické stavbě mozku i fonologický deficit (fonologie = nauka o funkci hlásek), vizuální deficit, deficit řeči, deficit procesu automatizace, deficit procesu paměti (obzvlášť je zasažena krátkodobá paměť) a špatné uspořádání načasování přenosů.

SPU mají projevy v podobě poruchy pozornosti, sluchového vnímání a rytmu, poruchy hrubé a jemné motoriky, poruchy prostorové a pravolevé orientace, specifické poruchy řeči, poruchy paměti a automatizace procesů a poruchy chování jako následek SPU. U 75 % osob se SPU se vyskytují poruchy zrakového vnímání.

Zraková percepce v projevu SPU Z hlediska zrakové percepce se problém týká ve větším či menším rozsahu 75 % osob se SPU. Poruchy se projevují ve všech složkách zrakového procesu. Z tohoto hlediska existují tři hlavní projevy – text plave, houpe se nebo se překrývá nebo dochází ke slábnutí toku textu.

foto: Profimedia

Bc. Martina Nováková, MSc optometrista, Oční klinika 1. LF UK a ÚVN v Praze

Specifické poruchy učení (SPU) jsou dysfunkcí centrálního nervového systému. Přestože se tyto poruchy mohou vyskytovat zároveň s jinými formami postižení, jako např. se smyslovým postižením, emocionálními a sociálními poruchami nebo mentální retardací, nejsou jejich přímým následkem. Totéž platí pro vlivy prostředí, které hrají významnou roli ve vývoji dítěte, jako např. kulturní odlišnosti, sociálně slabé prostředí nebo nevhodný způsob výuky. [3, 4]

Specifické poruchy učení zasahují 5–7 % populace. První projevy se objevují již v raném dětském věku, ale první diagnózy se provádějí až přibližně na začátkudruhé třídy ZŠ

Vyšetřujeme-li jedince se SPU, je základem vyšetření zraku, sluchu a CNS. Teprve pak je možné zkoumat zrak z hlediska integrity zrakového přenosu. Kromě běžného refrakčního měření a stanovení korekce je důležité u dětí se SPU provést zrakové výkonnostní testy. Těmi hodnotíme zrak z hlediska forií a tropií, akomodace a konvergence a z hlediska binokulárního zpracování obrazu, a to ve výkonnostní zátěži.

Všeobecné symptomy očních obtíží při SPU Všeobecné symptomy očních obtíží při SPU zahrnují všechny refrakční vady s jejich specifickými projevy, poruchy postavení očních os, akomodační obtíže a problémy s motilitou. Při poruše postavení očních os si osoba se SPU stěžuje na střídavé dvojité vidění, slova se pohybují, osoba ztrácí integritu textu, jeví se jako nepozorná, má sníženou schopnost soustředění a nerozumí čtenému textu. Problémy kompenzuje přivíráním a zakrýváním jednoho oka. U akomodačních obtíží vnímá tato osoba rozostření obrazu při změně

21

22

odborné téma OFTALMOLOGIE

florence 3/14 6/13

foto: Profimedia

Základem vyšetření jedince se SPU je vyšetření zraku, sluchu a CNS

pohledové vzdálenosti. Při poruchách motility si všímáme nadměrných pohybů hlavy při čtení a pomocného držení řádku prstem. Postižený vnímá při očních pohybech skoky textu. Vzhledem k těmto obtížím trpí osoba s SPU zvýšenou únavností, vyskytují se migrény a čtený text je těžko pochopitelný, neboť soustředění se při četbě upíná k vytvoření obrazu.

Všeobecné symptomy poruch při zpracování podnětu Součástí SPU jsou nedostatečná lateralita, chybná forma vnímání, obtíže s vizuální pamětí a chybná zrakověmotorická percepce.

V důsledku toho dochází ke čtení zprava doleva, čtení na přeskáčku a zaměňování písmen, špatné pravo-levostranné orientaci, neschopnosti rozlišit drobné detaily. Jedinec se SPU má většinou problém s pochopením čteného textu, hůře zpracovává písemné, ale i obrazové podklady, má potíže s vícekrokovými úkoly. Z hlediska grafomotoriky lze pozorovat nevzhledné písmo, neschopnost udržet psané na lince a výrazné použití síly při psaní.

Pokud u jedince se SPU převládají problémy se zrakovou percepcí, bývá většinou schopen výrazněji reagovat při poslechu. V tom případě nejenže se projevuje zkvalitnění paměti, ale je i schopen interpretace textu a mnohdy se výrazně zlepší schopnost pamatovat si.

Závěr Ke každému jedinci je třeba přistupovat jednotlivě podle jeho potřeb a cílů, s ohledem na stav zraku, sluchu a jemné motoriky a s ohledem na stav vizuální a sluchové percepce.

Vzhledem k rozsahu oblastí, které ovlivňuje zraková percepce, je důležité, aby s osobou se SPU bylo pracováno i v tomto směru. Existují možnosti, kdy lze pomocí výkonnostních testů přesně určit zrakový problém a s ním pracovat. Kromě přímé podpory brýlemi a/nebo barevnými filtry je možno s osobou se SPU cíleně pracovat formou tzv. vizuální

terapie (VT). Cílem VT je posílit svaly oka, včetně schopnosti akomodovat, desakomodovat, konvergovat, divergovat atd., tak, aby se při vyšší zrakové zátěži nedostavovaly únavové projevy. Vizuální terapie umožňuje efektivně využívat zrakové vjemy obou očí, tj. podporuje jejich koordinaci. Jestliže obě oči efektivně spolupracují, přijímají více informací a tím dochází k jejich lepšímu vnímání. Lidé, u kterých je spolupráce obou očí lepší, mají prokazatelně lepší studijní výsledky. Rychleji čtou, lépe rozumějí textu a mají vyšší schopnost zapamatovat si to, co přečetli. Tím se zkvalitní i behaviorální oblasti, které zdánlivě s kvalitou zraku nesouvisejí, u dětí včetně vývoje inteligence a jejich budoucnosti z hlediska dalších studií a následného uplatnění v životě.

Literatura 1. Scheiman M, Wick B. Clinical Management of Binocular Vision: Heterophoric, Accommodative, and Eye Movement Disorders. 2. vyd. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2002. ISBN 9780781732758 2. Scheiman M, Rouse M. Optometric Management of Learning-Related Vision Problems. 2. vyd.

Philadelphia: Elsevier Health Sciences, 2005. ISBN 978-0323029650 3. Zelinková O. Poruchy učení. 11. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN: 978-80-7367-514-1 4. Jošt J. Čtení a dyslexie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-2473-030-1

Více o autorce Bc. Martina Nováková, MSc 1984: ukonč. Gymnázium W. Piecka, Praha; 1986: ukonč. pomaturitní studium, obor oční optika, Praha; 1999: ukonč. Bc. stu­dium – ­optometrie, PřF, Univerzita Palackého, Olomouc; 2008: ukonč. MSc studium – clinical optometry, Pennsylvania College of Optometry at Salus University, Philadelphia, PA, USA; od 1986: oční optik; od 1999: optometrista, Oční optika A. Novák, Český Brod; od 1996: lektor odborných předmětů, SZŠ Praha; od 2012: optometrista, Oční klinika, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice, Praha

obsah

recenzované části zkušenosti z praxe 23 / Význam komunikace při prevenci násilných incidentů

výzkumné sdělení 26 / Přístup ke zdraví a prevence nemocí u romské minority

teoretický článek 29 / Špecifiká potrieb u pacienta s diabetes mellitus 1. typu

zkušenosti z praxe recenzované články

Význam komunikace při prevenci násilných incidentů Mgr. Jaroslav Pekara Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.; prac. sk.

Bezpečnost personálu (Aesculap Akademie); student ZSF JU České Budějovice

Souhrn / Komunikace ve stresové situaci souvisí především s neverbálními signály, které naše tělo vysílá. Reciproční vztahy mezi zdravotníky a pacienty jsou doslova nabité emocemi. Právě emoce řídí naše neverbální chování, tedy složku komunikace, která je daleko výraznější než slovní obsah. Pacienti si pak emoce (nejen své) pamatují velmi dobře a dlouho. Uklidnit se před rozhněvaným pacientem není snadné, nicméně pro řešení konfliktu je to nezbytné. Uvědomění si, že agrese není ve většině případů namířena na nás, ale na situaci, které jsme součástí, lze využít k tomu, že pomůžeme pacientovi situaci zvládnout. Vhodným prostředkem k tomu je právě komunikace.

Klíčová slova / komunikace – sebeovládání – násilí – rozhovor.

Importance of communication in the prevention of violent incidents Summary / Communication in the stress situation is connected with non-verbal signals of human bodies. The relationships between medical workers and patients are full of emotions. The emotions follow human non-verbal behavior – sort of communication which is stronger than words. The patients remember the emotions long and very good. Calming down is not easy before angry patient but it is necessary for conflict resolution. Awareness the fact aggression is not often aimed for us but on the situation which we are part of, we can help the patient cope with this negative emotion. Ideal instrument for this management is a meaning of communication.

Keywords / communication – self-control – behaviour – violence – interview.

Úvod

V předcházejících číslech časopisu Florence jsme se blíže zabývali agresí a násilím v českém zdravotnictví. Fakta nebyla zaměřena pouze na výsledky monitorující dosavadní průzkumy o násilí v českém zdravotnictví, ale např. v minulém čísle jsem se snažil vnést více světla do osobnostní úrovně konfliktu mezi zdravotníkem a jeho pacientem (příp. příbuzným pacienta). Problematika se soustřeďuje nejen na psychiatrické nemocnice a zdravotnické záchranné služby, ale zahrnuje i nemocniční zařízení. Násilí od třetích stran, kdy pacienti a jejich příbuzní napadají zdravotnický personál (ať už slovně nebo fyzicky), je v podmínkách českého zdravotnictví denní realitou. Nejčastěji je terčem útoků nelékařský zdravotnický personál, který s pacientem tráví nejvíce času v blízkém kontaktu a často o samotě. To potvrzují nejen mediální kauzy různých zpravodajských relací, ale také informace ze seminářů zaměřených na problematiku násilí ve zdravotnictví a sociálních službách (www.bezpecnostpersonalu.cz).

Cílem tohoto sdělení je navázání na meziosobnostní dispozice a popsání průběhu stresové reakce, která probíhá na straně zdravotníka i pacienta. Pochopení povahy konfliktní situace umožňuje

nejen řešení násilné situace a efektivní reakci na ni, ale v konečném důsledku umožňuje i konfliktům předcházet.

Všechny parametry zohledňuje komunikace. Nejde však jen o slova, gesta, činy, úsměv nebo skrytí slz při pláči. Jádrem se stává to, jak nás vidí sám pacient. Dle našeho chování si následně interpretuje i naši komunikaci a podle ní reaguje. Tento článek opět doplňují reálné situace pořízené na základě rozhovorů s pacienty nebo zdravotníky:

„Přišla jsem na noční službu, abych vystřídala kolegyně a přebrala si pacienty. Jakmile mě kolegyně, kterou jsem měla střídat, zahlédla, pokynula mi, že mi hned službu předá. Čekala jsem v proskleném výklenku, odkud vidíme na všechny pacienty na oddělení. Kolegyně se přiřítila se slovy: ‚Super, že jsi tady. Tu první babu ti předám tady, je totiž příšerná! Od té doby, co ji přivezli ze sálu, si stěžuje, že ji pořád něco bolí. Vyřvávala tady, budila ostatní pacienty, no děs!

Do toho začala krvácet z rány, objednávali jsme několik krví a plazmu, do toho další příjmy… Většinu spíš prospala, ale jak se vzbudila, tak byla otravná.‘ Následně mi předala ostatní pacienty již u jejich lůžka.

Hned poté odešla. Byla jsem zvědavá na tu ‚babu‘, tak jsem za ní šla.

Paní XX se vrtěla na posteli, oči měla silně přivřené (bolest) a vypadala vyčerpaně. Představila jsem se jí a řekla jí, že se o ni budu v noci starat. S povzdechem se mi taky představila a říkala, že ji to strašně bolí. Byla po operaci kolene. Vzala jsem si židli a zeptala se, jak se cítí. ‚Je to hrozné!‘ vykřikla a pokračovala už tišeji, ale razantně: ‚Jen mě přivezli, tak mi nikdo neřekl, kde to jsem a co se mnou bude. Vaše kolegyně tady pořád celý den jen pobíhala a u mě byla vždy jen chvíli. Občas mi něco píchla – asi na bolest, a když mi začalo být blbě, tak mě zase píchla do prstu, pak tady byl nějaký šrumec, slyšela jsem jen svoje jméno, něco o krvi a pořád mi někdo říkal, ať se uklidním! Bála jsem se, a když jsem se na něco ptala, tak mi nikdo neodpovídal.‘ Nejdříve jsem pacientce řekla, kde je a co se bude dít do rána. Pak jsem se šla

Recenzovali Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice, Praha, Psychiatrické oddělení PhDr. Marie Trešlová, Ph.D. Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita České Budějovice

23

24

recenzované články zkušenosti z praxe

podívat do její dokumentace a vysvětlila jsem jí, že léčba bolesti je u ní složitější, protože je na mnoho léků alergická. Vysvětlila jsem jí podstatu operační bolesti a řekla, že znovu zavolám lékaře, aby se jí pokusil napsat silnější léky. Ohledně krve jsem jí řekla, že nastala pooperační komplikace, ale nyní že už je vše v pořádku.

Lékař se snažil upravit pacientce medikaci a domluvili jsme se na placebo efektu.

V deset večer pacientka spala a vydržela spát až do čtyř hodin do rána. Celý proces vysvětlení mi trval deset minut. Vždy, když jsem k ní pak šla, jsem jí vše vysvětlovala a opakovala. A stačilo to.“ Rozhovor byl pořízen na semináři Rozhovor s pacientem, Ostrava, 04/2012.

Komunikace a chování

Práce zdravotníků nikdy nebyla jednoduchá, není a nebude, protože je to práce s lidmi. Nemocný člověk ocitající se v rukou zdravotníků se často bojí (má strach, cítí nejistotu, bezmoc, nezná předpovědi do budoucna, očekává zázraky, nechce se uklidnit, chce řešení, nic víc ho nezajímá) a proti němu stojí na druhé straně zdravotník, který má vysoké pracovní tempo, musí vyhovět nárokům na duplicitní zapisování do dokumentace, řeší několik věcí najednou a výkony provádí mnohdy bez přestávky.

Reciproční vztahy mezi zdravotníky a pacienty jsou tak doslova nabité emocemi. Právě emoce řídí naše neverbální chování, tedy složku komunikace, která je daleko výraznější než slovní obsah. Pacienti si proto emoce (nejen své) pamatují velmi dobře a dlouho. Zdravotníci mají samozřejmě také právo na své emoce. Bohužel, většina pacientů práci zdravotníků nezná, a tak může být jakákoliv emoční úleva zdravotníků („Vy už jste tu zase?, No tak pojďte dál.“, „Co zase chcete?“, Teď jsem vám to vysvětlil, tak proč děláte něco jiného?“) brána jako neprofesionální. (Ptáček, 2011) Existuje množství literatury a kurzů, které jsou zaměřeny na specifické komunikační dovednosti výhradně pro potřeby zdravotnictví (www.bezpecnostpersonalu.cz). Opakovaně se však ukazuje, že komunikace je dovednost a jako taková musí být trénována, aby bylo možné odhadnout, co bude v dané chvíli fungovat.

Proces konfliktní situace je navíc velmi

náročný. Ze zkušeností vyplývá, že nejjednodušší opatření mohou být nejefektivnější. Chceme-li využívat komunikaci k řešení konfliktů, měly by nás provázet tyto tři otázky: 1) Má se stresovou reakcí problém pacient, nebo mám problém s jeho chováním já?

2) Vidím před sebou stále ještě pacienta, nebo „nespolupracující objekt“?

3) Co mi pacient svou agresí nebo násilným chováním sděluje? (Grimaldi, 2013; Bennett, 2012)

Všeobecná sestra čelila na pohotovosti narážkám pacienta, kterému vadilo, že je Romka. Když k němu přistoupila a požádala jej o doklady, tak na ni vykřikl: „Nesahej na mě! Jsi černá, od tebe ošetřit nechci!“ Zdravotnický záchranář přijel ve tři hodiny ráno k mladíkovi, který byl opilý, seděl na zemi a držel se za hlavu, ze které mu tekla krev. Když uviděl, jak k němu záchranář přistoupil a zeptal se, co se stalo, dostalo se mu odpovědi: „Co asi tak myslíš, ty debile?!“ Zdravotnický záchranář byl otázkou překvapen a neříkal nic. Mladík ihned pokračoval: „A na co tak čumíš, ty kreténe?!“ Incidenty byly zaznamenány na semináři věnovaném prevenci násilí ve zdravotnictví. Seminář proběhl v dubnu 2013 v Praze. Stručné popisy incidentů vyplývají z přepisu rozhovorů lektora s účastníky kurzu.

V případě, že na zdravotnické pracovníky někdo zařve, nadává jim, ponižuje je apod., začínají se negativní emoce stupňovat také na straně profesionálů. Stačí pak málo, aby se z pacienta stal v našich očích „někdo“ nebo „něco“, a k dotyčnému již nebudeme přistupovat jako k člověku, ale například jako k objektu/věci, která nám škodí, a začneme se bránit.

(Grimaldi, 2013) Násilí a slovní narážky nám ale často sdělují více, než si myslíme. V případě, že se pacient cítí ohrožen (ať už z jakéhokoliv důvodu), bude reagovat neadekvátně.

Držet emoce na uzdě ale může být při vyhrocené situaci pro další vývoj bezpečné situace zásadní. (Bennett, 2012)

florence 3/14

Co tedy dělat?

V první fázi bychom se měli zaměřit spíše sami na sebe – na své pocity a na práci s vlastními emocemi, což je občas velmi náročné.

„Když si představím, že jsem ve tři ráno na službě na urgentním příjmu, jsem unavená a pacientka mi plivne na uniformu, tak mám chuť jí vrazit facku!“ Úryvek z rozhovoru s lékařkou urgentního příjmu. Praha, listopad 2013, seminář Verbální sebeobrana zdravotníka.

Obecně platné počítání od jedné do deseti nefunguje, a proto je lepší spíše odčítat nebo tiše v hlavě dělit. Jinou variantou, jak zklidnit napětí uvnitř vlastního těla a zůstat stále profesionální, může být pohyb (krok do strany a zvýšení vlastní bezpečné zóny), uvolnění dýcháním, případně položit dotyčnému otázku nebo mu dát za pravdu.

Tím, že do konfliktní situace vstoupíme („Co se děje, že na mně křičíte?“; „Možná společně najdeme lepší východisko.“; „Co byste si přál?“), dáváme najevo, že vnímáme pacientovu bezmoc pracovat s emocí a jsme na jeho straně. Ať už na dotyčného mluvíme, nebo mu jen dáme prostor k ventilaci, děláme velmi důležitou věc – projevujeme mu zájem. Dáváme najevo, že v něm stále vidíme „člověka“ a chceme se k němu chovat lidsky (výborně zklidňuje napětí představení se; obdobně funguje i snaha získat jméno druhého a oslovit jej).

Lidé občas opravdu „dělají randál“ právě proto, že mají pocit, že se jim dostatečně nevěnujeme. V jiných situacích jsou negativní emoce reakcí na danou situaci, se kterou si nejsou schopni poradit. Vztek pacientů není často namířen na nás, ale na danou situaci, které jsme součástí. V případě, že agresivní jedinec vytuší, že naše emoce nejsme schopni ovládat (začneme se s ním hádat, nařizovat mu: „Uklidněte se! Neřvěte mi tady!“), stáváme se pro něj snadnou obětí a hromosvodem, po kterém se sveze právě jeho emoční chování. (Nöllke, 2011) „Uklidnit se“ je ve stresové situaci velmi obtížné. Než se však nechat vtáhnout do emočního boje a hádky, je vždy lepší vyna-

zkušenosti z praxe recenzované články

ložit maximální úsilí k vlastní ochraně – jednak před projevem vlastních emocí, jednak zvýšením vlastní bezpečné zóny. Lze využít energii pacienta a vnímat, že jakákoliv hrozba je míněna na danou situaci a ne na vás. Zkrátka je důležité zaměřit se na to, co mohu ovlivnit, a tím je práce s vlastním napětím. Velmi dobře také funguje popisování toho, co vidíme, protože stresová reakce nedovoluje rozčilenému pacientovi mít náhled na vlastní chování. Můžeme tak reflektovat pocity svoje vlastní nebo útočníka („Vidím, že se zlobíte. Co se stalo?“; „Křičíte, a já vůbec nevím proč.“; „Mám dojem, že vás někdo pořádně vytočil!“). Vyvolání zájmu zvyšuje naději, že k nám pacient pocítí určitou důvěru. Pro konfliktního pacienta je pocit neohrožení plynoucí z přístupu zdravotníků zásadní. (Ptáček, 2011) „Byli jsme společně s řidičem zavoláni k mladíkovi, který se popral na diskotéce.

Při příjezdu na místo události stáli kolem něj tři policisté. Mladík z toho evidentně radost neměl (strkali se s ním a on jim sprostě nadával: „Pusťte mě, vy čur…!“). „Co si to dovoluješ? Tobě nestačilo, že tě zmlátili?“ bránili se policisté. „Co mi tykáš, ty poldo?!“ křičel mladík na policistu a pokračoval: „… jsi měl vidět, jak jsem je kopal!“ „Uklidni se!“ zvolal na něj jiný policista. Já jsem k mladíkovi přistoupil, a když jsem se zeptal, co se stalo, tak mi policie vysvětlila, že jej někdo našel na zemi s rozbitou hlavou a že je agresivní. Řekl jsem, že bych rád pro-

hlédl pána v sanitce. Posadil jsem si ho do sanitky a sedl si naproti němu. Řidič stál ve dveřích a dal mi signál, že mě chrání. Když jsem se muže zeptal, jestli má u sebe nějaké doklady, tak začal mumlat něco o člověku, který ho napadl. Vtom mu řidič řekl: „Máš u sebe doklady?“ a sáhl mu na náprsní kapsu. Mladík ho chytil za ruku a řekl mu: „Okamžitě mě pusť a přestaň mi tykat, ty vole!“ Řidič si vyprostil ruku a řekl mu: „Klídek, mladej. Prostě dej doklady a pojedeme do nemocnice.“ „Já do žádné zkur… nemocnice nepojedu!“ zařval mladík a začal se odpoutávat. „Prosím vás, jak se jmenujete?“ zeptal jsem se hocha naprosto klidně. Chvíli na mě civěl a já jsem se mu představil. Pak řekl, že se jmenuje Marek, a zíral na mě. Řekl jsem řidiči, ať nás nechá o samotě, že to zvládneme. Jakmile se dveře sanitky zavřely, začali jsme si normálně povídat. V každé větě jsem ho oslovil jménem a za chvíli se sám rozpovídal. Nechal se v klidu vyšetřit a souhlasil s odvozem do nemocnice, jen mě prosil, ať už k němu nechodí policisté. Během cesty mi dokonce začal říkat „kámo“.

Když to shrnu, tak to, že jsem s ním zůstal o samotě, nejspíš správné nebylo, ale ve výsledku to byl moment, ve kterém se začal uklidňovat. Mně prostě kolikrát stačí, když se pacienti zbytečně neprovokují, nedělám z nich chudinky ani blbce a veškerý zájem soustřeďuji výhradně na ně.“ Úryvek z rozhovoru se zdravotnickým záchranářem; říjen 2012, Libe-

Literatura 1. Bennett MA. Conflict resolution. Canada: Lulu Enterprises, Inc., 2012. 152 pp. ISBN: 978-09878706-4-3 2. Grimaldi N. Nelidskost.

Praha: Academia, 2013. 128 s.

ISBN: 978-80-200-2258-5 3. Nöllke M. Trénink slovní sebeobrany. Praha: Grada, 2011, 120 s. ISBN: 978-80-247-3517-7

rec, konference zaměřená na bezpečí zdravotníků.

Závěr

Komunikace ve stresové situaci souvisí především s neverbálními signály, které naše tělo vysílá. Formuje naše chování, od něhož se odráží pacientovy reakce. Pacient nebo jeho příbuzný, který je ve stresu, je ovládán spoustou negativních emocí. Ty se mohou začít přenášet na zkušeného zdravotníka, který nemá vždy sílu brát pacientovy reakce se stoic­ kým klidem. Uklidnit se před rozhněvaným pacientem, který nás uráží, není snadné, nicméně pro řešení konfliktu je to nezbytné. Najít si čas pro emoční tréninky je v dnešní uspěchané době obtížné, natož v nemocničním prostředí, kde se i konflikty řeší ve vteřinách. Pouhým uvědoměním si, že vztek a agrese nejsou v drtivé většině případů namířeny na nás, ale na situaci, které jsme součástí, lze část negativní energie využít k tomu, že pomůžeme pacientovi situaci zvládnout. K tomu, abych byl lidský, není mnohdy potřeba nic jiného než elementární slušnost a základní společenské návyky. Představení se a projevení zájmu vykoná ve výsledku víc, než si myslíme. Pak je člověk k druhým skutečně empatický, budí úctu, a aniž musí ­c okoli ­d ělat, ­z ískává si respekt a ­autoritu.

Více o autorovi 4. Ptáček P a kol. Etika a komunikace v medicíně. Praha: Grada, 2011. 528 s. ISBN: 97880-247-3976-2 5. Bezpečnost personálu.

Pracovní skupina pro bezpečnost personálu. Aesculap Akademie. Dostupné z: www. bezpecnostpersonalu.cz

Mgr. Jaroslav Pekara 2004: ukonč. SZŠ, Vsetín – všeob. sestra; 2007: ukonč. Bc. studium – zdrav. záchranář, Ostrav. univerzita, Ostrava; 2009: ukonč. Mgr. studium – intenz. péče, 1. LF UK, Praha; 2010: ZSF Jihočeská univ., České ­Budějovice; 2005–2006: LDN, Měst. nemocnice Ostrava, všeob. sestra; 2006–2008: sanitář ÚSZS Moravskoslez. kraje; 2008–2010: všeob. sestra KAR FNKV, urgent. příjem, Praha; od 2010: Odd. KARIM, ÚVN Praha, všeob. sestra; 2013: odborný asistent – ­Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.

25

26

recenzované články VÝZKUMNé sdělení

florence 3/14

Přístup ke zdraví a prevence nemocí u romské minority

Mgr. Zdeňka Pavelková Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, České Budějovice

Souhrn / Tento příspěvek prezentuje výsledky tříletého projektu výzkumného šetření, který byl realizován Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (ZSF JU) za podpory Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví České republiky (IGA MZ ČR). Záměrem výzkumného šetření bylo zmapování specifických potřeb minorit žijících na území České republiky (ČR), zmapování přístupu jednotlivých minorit ke svému zdraví a specifik životního stylu a vyhodnocení jejich názorů na dostupnost a kvalitu zdravotnických služeb. Řešení projektu probíhalo na základě kvalitativního výzkumu pomocí polostandardizovaných rozhovorů s vybranými zástupci minoritních skupin; část, kterou tento příspěvek představuje, probíhala na základě kvantitativního výzkumu u osmi minorit. V tomto případě jsou prezentovány výsledky získané od romské komunity. Vycházíme zde z výsledků od 1174 romských respondentů, které byly zpracovány pomocí statistického programu SASD 1.4.5.

Klíčová slova / romská minorita – ošetřovatelství – ošetřovatelská péče – zdraví – prevence nemoci – holismus.

Access to health and disease prevention in the romany minority Summary / This article presents the results of a three-year researching project, which was realized with the support of IGA MZ CR. The aim of the research was to map specific needs of individual minorities living on the Czech territory. Also the overview of the attitudes to their health is described, specifics of their lifestyles are introduced and evaluation of their views on availability and quality of ­health services is presented. The qualitative approach was chosen for the research. The half-standardized interviews were used to research. In this case, the results presented are obtained from the Roma community, which is one of eight minorities involved in the main research. 1174 Roman respondents were interviewed and the results were analysed by a statistical programme SASD 1.4.5.

Keywords / romany minority – nursing – nursing care – health – prevention of illness – holism.

Úvod

Naše společnost žije ve stále multikulturnějších společenstvích, a to na základě migrace, ke které dochází z různých důvodů. Například sem můžeme zahrnout důvody společenské, čili vlivy globalizace, dále politické, ekonomické, sociální, humanitární či studijní. Jelikož tyto faktory podstatně modifikují prožívání, vnímání a sdělování zdravotních problémů, musejí být zároveň kladeny nároky i na uzpůsobení zdravotní péče v rámci základních myšlenek multikulturního ošetřovatelství, a proto i sestra musí být vždy dobře profesně připravená, aby byla schopna poskytnout kulturně specifickou ošetřovatelskou péči, vycházející z holistické filozofie, (5) kdy úsilím poskytované zdravotní péče je snaha o podporu zdraví a prevence nemocí, přičemž chápání pojmu zdraví

Recenzovaly PhDr. Andrea Holubová, Nemocnice Tábor, a. s.

Mgr. Bc. Pavlína Šnorová teolog, pedagog

závisí vždy na společnosti, dále na stupni jejího rozvoje a na její kultuře. (2) Zároveň i poskytovaná kulturně diferencovaná ošetřovatelská péče si musí klást za cíl nejen zbavit jedince nemocí a usilovat o to, aby dosáhl stavu fyzické, psychické a sociální pohody, ale stále více se zaměřovat na potřebu optimálního rozvíjení a využívání všech pozitivních biologických, psychických a sociálních vlastností a schopností člověka dané kultury. (1) Pro lepší pochopení zdraví a prevence nemocí jednotlivých kultur je nezbytné hlubší pochopení života lidí v odlišných kulturách a jejich sociálních situacích. Sestra zde svou péči zaměřuje na prevenci nemocí a výchovu ke zdraví, udržování a podporu zdraví, zvyšování odpovědnosti za zdraví každého jedince, péči o nemocné v domácím prostředí a vyhledávání rizikových skupin. (3) Péče v oblasti přístupu ke zdraví a prevence nemocí je tudíž především edukačního a poradenského charakteru, kdy je potřeba zajišťovat kulturně diferencovanou ošetřovatelskou péči v rámci minorit, v tomto případě u romské komunity. (3) Jedná se o jednu z největších minorit v České republice, k níž se dle Českého statistického úřadu v roce 2011,

kdy proběhlo poslední sčítání lidu, hlásilo necelých 5200 osob. Uvedený údaj je však, jak je uvedeno ve zprávě vlády ČR, dle odborníků podhodnocený. (7, 8) Velikost romské menšiny je podle nich odhadována na ­150–300 000 osob, přitom můžeme říci, že existují rozdíly mezi životním způsobem Čechů a Romů, které vyplývají z odlišného pojetí života a životních hodnot.

Cíl práce

Mezi cíle výzkumného šetření patří zmapování specifických potřeb minorit žijících na území ČR, zmapování přístupu jednotlivých minorit ke svému vlastnímu zdraví a specifik životního stylu a vyhodnocení jejich názorů na dostupnost a kvalitu zdravotnických služeb v rámci poskytování holistické zdravotní péče pacientům vybraných minorit, v tomto případě romské minority.

Výzkumný soubor a metodika

Řešení tříletého projektu, který byl realizován za podpory Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví (IGA MZ ČR), bylo rozděleno do tří etap. V první části byly na základě analýzy a studia lite-

VÝZKUMNé sdělení recenzované články

Graf 1

Graf 2

Péče o své zdraví

Návštěvy lékařů

odpovědi 500 424

386

383

367

346

290 209 102

Graf 3

67

Lékař specialista

400

zcela nesouhlasím

300

spíše nesouhlasím

200

nevím

100

spíše souhlasím

0

zcela souhlasím

Graf 4

Spokojenost s preventivní péčí

38

Gynekolog

30

42

40

56

101

75

63

33

72

222

47 225

751

52 104

117

564

145

404

313

jin o é se sv ne é z d st ra ar v ám í

jím st ra st vu říd j m sp i se ě rá dl st v né e z ra ás vu v ýž ad ji se iv y pr av i p d m iji e ln no d ě žs op t v or í t uč ek en ut é in sp or pr tu av ji id pr el av ně id sp el ně ím ch od od po ím čí pr n vá oh a m líd pre ky ve n k ti lé vn ka í ři

59

Praktický lékař Zubní lékař

39

Stravování dle zásad správné výživy

%

%

40

40

30

30

28 24 20

20 14

10 5

18

10

20 10

4

0 zcela souhlasím

spíše souhlasím

nevím

spíše nesouhlasím

zcela nesouhlasím

0 zcela souhlasím

spíše souhlasím

nevím

spíše nesouhlasím

zcela nesouhlasím

zdroj: výzkum autorky

ratury zaměřené na multikulturní problematiku provedeny polostandardizované kvalitativní rozhovory s vybranými zástupci jednotlivých minoritních skupin.

Na základě těchto rozhovorů byly vytvořeny podrobné dotazníky, které obsahovaly 140 otázek, jež byly tematicky rozděleny do částí zjišťujících přístup ke zdraví, životní styl a zkušenosti se zdravotnickými zařízeními. Tyto dotazníky sloužily pro výzkum většího rozsahu. Část, která je zde prezentována, probíhala na základě kvantitativního výzkumu u osmi vybraných minorit žijících v České republice.

V tomto případě jsou prezentovány výsledky získané od romské komunity. Vycházíme z výsledků od 1174 romských respondentů, které byly zpracovány pomocí statistického programu SASD 1.4.5.

Výsledky kvantitativní části výzkumu

Výsledky kvantitativního šetření u romské minority Výsledky kvantitativní části ukazují, že z celkového počtu 1174 dotazovaných

respondentů se 47,83 % zcela stará o své zdraví a 34,15 % se spíše stará o své zdraví. V péči o zdraví svých dětí se zcela stará o jejich zdraví 38,41 % respondentů a 9,82 % se spíše stará, ale je nutné zde zohlednit, že z celkového počtu dotázaných Romů 49,12 % nemá děti.

Graf 1 uvádí, jak se respondenti starají o své zdraví. Z celkového počtu dotazovaných Romů byla nejčastější odpovědí pravidelnost ve stravování, která byla zastoupena 424 odpověďmi, další nejčastější odpovědí bylo střídmé stravování v 386 případech a poté preventivní prohlídky u lékaře u 383 dotázaných. Dále udávají Romové jako součást péče o zdraví pravidelnost spánku (367 odpovědí) a také příjem doporučeného množství tekutin (346 odpovědí). Mezi odpověďmi jsme se také setkali s možností, že se o své zdraví nestarají, což bylo v 67 případech.

Graf 2 udává výsledky vztahující se k preventivní péči u Romů v rámci návštěvnosti lékařů. Nejvíce navštěvují Romové praktické lékaře jako součást preventivní péče o své zdraví, a to v 751 případech

z celkového počtu odpovědí. S nárůstem specializovanosti lékařů však lze konstatovat, že jejich návštěvnost klesá; setkáváme se s negativní odpovědí, co se týká prevence u lékařů specialistů oproti praktickým lékařům.

Další otázky výzkumného šetření ve vztahu přístupu ke zdraví u romské menšiny se zabývaly spokojeností s preventivní péčí v ČR (graf 3). Úplnou spokojenost s preventivní péčí v ČR udává 35,69 % dotázaných Romů a 3,63 % nejsou spokojeni vůbec. Na preventivní prohlídky s dětmi chodí pravidelně 36,7 % dotazovaných respondentů, opět ale musíme zohlednit, že 49,12 % respondentů nemá děti, tudíž lze konstatovat, že preventivní péče u dětí je na dobré úrovni. Co se týká prevence a očkování, Romové se ve většině případů, tzn. v 49,74 %, nenechávají očkovat, ale především nechávají očkovat své děti, a to 62 % dotázaných, kteří mají děti.

V rámci péče o zdraví je nutné se zaměřit na další faktory ovlivňující zdraví, jako je kouření a užívání kávy či alkoholu.

Z celkového počtu dotazovaných 58,33 %

27

28

recenzované články VÝZKUMNé sdělení

Romů kouří. Kouření romské komunity se poté odráží na výskytu kardiovaskulárních onemocnění, což dokazují další výsledky tohoto výzkumu, kdy onemocněním srdce a cév trpí 39 % respondentů oproti dalším šesti uváděným chronickým onemocněním, jako byly například onemocnění plic, zažívacího traktu, krevního systému, onemocnění urogenitální, mozku či svalů. Dalšími faktory ovlivňujícími zdraví jsou pití kávy, jež uvádí 63,53 % dotázaných Romů; co se týká požívání alkoholu, 10,65 % pije alkohol pravidelně, 58,94 % výjimečně a 28,02 % nepije vůbec. Také jsme se zaměřili na zjišťování stravování dle zásad správné výživy.

Tyto výsledky udává graf 4, kdy se kladně vyjádřilo 10 % dotázaných respondentů „zcela souhlasím“ a 24 % dotázaných Romů „spíše souhlasím“.

Diskuze

Na základě získaných výsledků kvantitativní části můžeme zhodnotit přístup ke zdraví a prevenci nemocí u jedné z vybraných minorit žijících v České republice, v našem případě u romské menšiny.

Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že romská menšina se snaží starat o své zdraví, což dokazují pozitivní odpovědi, kdy se 47,83 % zcela stará o své zdraví a 34,15 % se spíše stará o své zdraví, ale preventivní péči často podceňují. Na tuto skutečnost poukazují výsledky týkající se návštěvnosti lékařů. Zde je nejvíce zastoupena prevence v rámci návštěvnosti praktických lékařů, což uvedlo z celkového počtu respondentů 751 Romů; s nárůstem specializovanosti lékařů však lze konstatovat, že jejich návštěvnost klesá,

florence 3/14

neboť se setkáváme s negativní odpovědí, co se týká prevence u lékařů specialistů oproti praktickým lékařům. Tyto výsledky konvenují se zjištěními uvedenými v Národní zprávě z roku 2009 týkající se romské populace a zdraví (Nesvadbová, 2009), ve které je zmíněn fakt, že Romové prevenci jako takovou spíše podceňují, což můžeme také označit jako instrumentální přístup ke zdraví.

O péči o zdraví vypovídají také údaje o tom, jak se Romové starají o své zdraví, přičemž hlavně uvádějí odpovědi týkající se stravování, další determinanty zdraví a zdravého životního stylu jsou opomíjeny. V souvislosti s touto problematikou uvádí Kateřina Ivanová ve své publikaci Multikulturní ošetřovatelství (Ivanová, 2005), že u Romů je třeba celkově apelovat na změnu životního stylu a zdůrazňovat negativní dopady na zdraví, které mohou vznikat v důsledku nedodržování zdravotnických opatření. Dle získaných dat lze dále říci, že se Romové zaměřují spíše na zdraví svých dětí a více se věnují preventivní péči u dětí.

V souvislosti s péčí o zdraví je nutné se zmínit i o dalších faktorech ovlivňujících zdraví, jako je kouření a užívání kávy či alkoholu. Z celkového počtu dotazovaných 58,33 % Romů kouří. Kouření členů romské komunity se poté odráží na výskytu kardiovaskulárních onemocnění, což dokazují další výsledky tohoto výzkumu, kdy onemocněním srdce a cév trpí 39 % respondentů oproti dalším šesti chronickým onemocněním. S těmito výsledky souhlasí i Národní zpráva 2009 (Nesvadbová, 2009), kde je uvedeno, že romská menšina má z chronických onemocnění

nejvíce zastoupeny choroby srdce a oběhové nemoci. Dalším faktorem ovlivňujícím zdraví je pití kávy, kterou konzumuje 63,53 % dotázaných Romů. Co se týká požívání alkoholu, 10,65 % pije alkohol pravidelně, 58,94 % výjimečně a 28,02 % nepije vůbec. Problematikou pití alkoholu se též zabývá již zmiňovaná Národní zpráva 2009 (Nesvadbová, 2009), která uvádí určitou problémovost při zjišťování dané skutečnosti u této populace.

Závěr

Na základě zjištění tohoto výzkumu v rámci mapování přístupu ke zdraví a prevenci nemocí vyplynulo, že se romská komunita snaží starat o své zdraví, ale preventivní péči často podceňuje. Zejména se jedná o prevenci u zubních lékařů, gynekologů a dalších specialistů.

Romové spíše orientují péči na zdraví svých dětí, kdy s nimi pravidelně docházejí na preventivní prohlídky a nechávají je očkovat, někdy i nad rámec povinného očkování, oproti možnostem, které jsou nabízeny dospělé populaci Romů.

V rámci dodržování zásad správného životního stylu se ukázalo, že nadpoloviční většina respondentů kouří, pije kávu a je občasnými konzumenty alkoholu, což má dopad na výskyt chronických onemocnění v romské populaci.

Výstupem tohoto projektu je vytvoření konkrétních standardů na základě zjištěných skutečností, adekvátně kulturně diferencovaných dle daných minorit, a publikace o multikulturní ošetřovatelské péči.

Příspěvek se vztahuje k řešení grantového projektu NS/9606-3, který je realizován za finanční podpory IGA MZ ČR.

Literatura 1. Bártlová S, Matulay S. Sociologie zdraví, nemoci a rodiny. Martin: Osveta, 2009. 141 s. ISBN 978-808063-306-6 2. Farkašová D a kol. Ošetřovatelství – teorie. 1. vyd.

Martin: Osveta, 2006. 211 s. ISBN 80-8063-227-8.

3. Hanzlíková A a kol. Komunitní ošetřovatelství. 1. vyd.

Martin: Osveta, 2007. 271 s. ISBN 978-80-8063-257-1 4. Ivanová K a spol. Multikulturní ošetřovatelství I. Praha: Grada, 2006. 248 s. ISBN 80-7254-329-9 5. Mastiliaková D a kol. Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče a respektování jejich transkulturní odlišnosti v rámci českého právního řádu. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně so­ ciální fakulta, 2002. 123s. ISBN 80-7042-344-7 6. Nesvadbová L et al. Romská populace a zdraví.

Více o autorce Česká republika – Národní zpráva 2009, poslední revize 2009. [online]. Praha: Kancelář pro záležitosti romské komunity [cit. 2011-01-25]. Dostupné z: www:http://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitostiromskekomunity/dokumenty/Sastipen.pdf 7. Vláda České republiky. Romská národnostní menšina. Poslední revize 6. 4. 2006. [online]. [cit.

2011-01-25]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradniorgany-vlady/rnm/mensiny/romskanarodnostni-mensina-16149/ 8. Český statistický úřad. Obyvatelstvo podle národnosti a podle velikostních skupin obcí a krajů.

Poslední revize 31. 12. 2012 [online]. [cit. 2013-01-10] Dostupné z: http://www.scitani.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D70024DBA1/$File/ZVCR013.pdf

Mgr. Zdeňka Pavelková 2001: ukonč. SZŠ Český Krumlov – všeobecná sestra; 2004: ukonč. Bc. stu­ dium – Ošetřovatelství, LF UK Plzeň; 2006: ukonč.

Mgr. studium – Ošetřovatelství, ZSF JU České Budějovice; 2006–2010: Nemocnice České Budějovice, a. s., sestra u lůžka; od 2007: ZSF JU České Budějovice, odborná asistentka

teoretický článek recenzované články

Špecifiká potrieb u pacienta s diabetes mellitus 1. typu PhDr. Anna Hudáková, PhD. Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníckych odborov

PhDr. Ľudmila Majerníková, PhD. Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníckych odborov

PhDr. Táňa Šantová, PhD. Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníckych odborov

Súhrn / Význam inzulínovej pumpy spočíva v zlepšení metabolickej kompenzácie diabetu, a tým predchádzaniu komplikáciám ochorenia. Moderná forma liečby diabetika je veľkým benefitom z hľadiska kvality jeho života. Ošetrovateľská starostlivosť o pacienta s inzulínovou pumpou zahŕňa uspokojenie bio-psycho-sociálnych potrieb diabetika s uvedeným druhom liečby. V príspevku sa zameriavame najmä na somatické potreby diabetika.

Kľúčové slová / potreby – diabetik – inzulínová pumpa – sestra.

Specific needs of a patient with diabetes mellitus type 1 Summary / The importance of insulin pump is to improve the metabolic control of diabetes and the prevention of disease complications. The modern form of diabetes treatment is great benefit in terms of quality of life. Nursing care for patient with insulin pump includes satisfaction of bio-psycho-social needs of diabetic patient with that type of treatment. In this paper, we focus mainly on somatic diabetic needs.

Keywords / needs – diabetic – insulin pump – a nurse.

Úvod

Diabetes mellitus je ochorenie, ktoré predstavuje jeden z hlavných svetových zdravotníckych problémov. Ide o chronicky progredujúce ochorenie, ktoré je charakteristické stúpajúcou prevalenciou a zároveň súvisí so závažnosťou problematiky chronických mikrovaskulárnych a makrovaskulárnych komplikácií. (Uličiansky a kol., 2007) Svetová zdravotnícka organizácia označuje diabetes mellitus (DM) ako stav chronickej hypoglykémie, ktorý môže byť spôsobený mnohými vonkajšími a genetickými faktormi, ktoré vzájomne pôsobia. DM je chronické metabolické a endokrinné ochorenie. Inými slovami, je to choroba látkovej premeny, ktorá vzniká ako dôsledok relatívneho alebo absolútneho nedostatku inzulínu.

Kľúčový problém uvedeného ochorenia spočíva v inzulíne. (Fábry, 2001, s. 7) Vo svete žije v súčasnosti viac ako 250 miliónov ľudí trpiacich ochorením diabetes mellitus. Predpokladá sa, že za obdobie 20 rokov sa uvedené číslo bude približovať k 380 miliónom. (Cinek a kol., 2005) Ošetrovateľstvo má možnosť výrazným spôsobom ovplyvniť kvalitu života diabetikov. Jeho konečným cieľom je kompenzácia ochorenia diabetika.

Diabetici majú právo na komplexnú starostlivosť, ale súčasne majú povinnosť rešpektovať pokyny zdravotníckeho

tímu. Z uvedeného dôvodu musia sestry disponovať kvalifikovanými vedomosťami i adekvátnou starostlivosťou o dia­ betikov. Ošetrovateľská starostlivosť o pacienta s ochorením diabetes mellitus 1. typu a jeho rodinu zahŕňa starostlivosť o biologické, psychické i sociálne potreby.

Mnohé štúdie (napr. DCCT – Diabetes Control and Complications Trial) poukázali na prínos intenzifikovaných inzulínových režimov v zmysle zlepšenia metabolickej kontroly a významne zníženého rizika mikrovaskulárnych komplikácií.

Optimálna metabolická kontrola a do­ siahnutie štandardných hodnôt glykémií znamenalo aj častejšie hypoglykémie.

Glykemické ciele musia byť preto reálne a prísne individuálne. (Vávrová, 2002, s. 62) Inzulínová pumpa predstavuje metódu liečby inzulínom, ktorá najbližšie napodobňuje fyziologickú sekréciu inzulínu. Pumpa je elektronicko-mechanické zariadenie, ktoré kontinuálne podáva inzulín cez kanylu zavedenú do podkožia. (Perušičová, 2008) Svojou veľkosťou sa dá porovnať s mobilným telefónom, umiestňuje sa na tele v špeciálnych obaloch, na opasku alebo vo vrecku nohavíc, v náprsnom vrecku, resp. v spodnej bielizni. Na pumpu sa napája špeciálny infúzny set. Význam inzulínovej pumpy spočíva v zlepšení metabolickej kompenzácie, a tým predchádzaniu kompli-

káciám diabetu. Najväčší benefit pumpy predstavuje zlepšenie kvality života. Jej prínos ocenia pacienti najmä v náročnom povolaní, pri športových aktivitách. Uvedené riešenie má najväčší podiel u žien v čase gravidity, kedy im umožní zachovať kompenzáciu ochorenia spojenú s primeraným komfortom.

Ošetrovateľská starostlivosť o pacienta s inzulínovou pumpou zahŕňa uspokojenie všetkých potrieb diabetika s uvedeným druhom liečby. Tomagová a kol.

(2008, s. 13) uvádza, že potreba je prejavom nedostatku niečoho, čoho odstránenie je žiaduce. Rovnako je stimulom k vyhľadávaniu určitej podmienky nevyhnutnej k životu a k jej naplneniu. Prežívanie nedostatku ovplyvňuje okrem somatickej oblasti aj psychickú činnosť človeka.

V termíne potreba je zdôraznená jednota vnútorného a vonkajšieho stavu človeka.

Recenzovaly Mgr. Lucie Rolantová, Ph.D. Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Mgr. Lenka Šedová, Ph.D. Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

29

30

recenzované články teoretický článek

Každý jedinec vyjadruje a uspokojuje potreby svojim spôsobom, určitý druh motivovaného správania sa prejavuje u každého človeka inak. V priebehu života sa potreby jedinca menia z hľadiska kvantity a kvality. Ošetrovateľská starostlivosť o pacienta s inzulínovou pumpou zohľadňuje nasledovné potreby diabetika.

Potreba výživy

Diabetická diéta sa správne definuje ako regulovaná strava, to znamená, že diabetik nemá zakázané potraviny, väčšina je povolená, ale musí regulovať ich množstvo. (Nevoral a kol., 2003, s. 285) Energetická hodnota diéty sa nelíši od stravy nediabetickej populácie. Energetický príjem má byť prispôsobený energetickému výdaju, základné živiny (bielkoviny, tuky a sacharidy) majú byť zastúpené v správnom pomere. Strava má byť pestrá, bohatá na vitamíny, minerály a vlákninu, má byť zabezpečený dostatočný pitný režim.

(Michálek, Štefáková, 2007) Štandardný prepočet energetickej hodnoty potravy predstavuje 4100 kJ (1000 kcal) a každý ďalší rok plus 410 kJ (100 kcal). Bielkoviny sú rovnomerne rozdelené medzi rastlinné a živočíšne, tuky sa uprednostňujú rastlinné, zo zložky sacharidov sa vylučujú voľné cukry. Pre zjednodušenie počítania sacharidov v strave sa používa systém sacharidových jednotiek, kde výmenná (sacharidová) jednotka predstavuje 10 g sacharidov. Pacientom v orien­ tácii pomáhajú rôzne tabuľky, programy pre počítače alebo mobilné telefóny, ktoré uvádzajú množstvo sacharidových jednotiek v jednotlivých typoch potravín. (Šašinka, Šagát, Kovács, 2007, s. 991) Množstvo jedla a jeho zloženie má byť primerané potrebám konkrétneho diabetika, úmerne jeho veku, pohlaviu a fyzickej aktivite. (Michálek, Štefáková, 2007) Napriek faktu, že každá potravina obsahuje určité množstvo vody, nevyhnutné tekutiny v organizme musíme dopĺňať.

Sestra zabezpečuje u diabetika informácie o hlavných zásadách diéty, rozdeleniu potravín podľa obsahu a druhu sacharidov, náhradných sladidlách, ekvivalentoch obsahu sacharidov vrátanie výmenných jednotiek, alkoholu, tukoch, praktické cvičenia, ukážky jedálnych lístkov, diétnu liečbu pri nadváhe a hyperlipoproteinémii aj zostavovanie modelových jedálnych lístkov.

Potreba selfmonitoringu

Selfmonitoring (sebapozorovanie) spočíva vo využívaní vedomostí a zručností pacienta, ktoré mu pomáhajú kontrolovať vlastný zdravotný stav a zlepšovať účinnosť liečby. Každý diabetik by sa mal naučiť sledovať a vyhodnocovať glykemické profily. Vozár (2003) upozorňuje na význam selfmonitoringu a jeho prínos pre diabetika, kde skvalitňuje život, umožňuje vykonávať rovnaké aktivity ako zdravým osobám, zabezpečuje primerané hladiny glukózy v krvi, pomáha zlepšiť efektívnosť liečby, znižuje riziko komplikácií diabetu, resp. posúva časovú hranicu ich vzniku, poskytuje schopnosť upravovať si liečbu, posilňuje vedomie dobrej kontroly diabetu, nezávislosti a vlastnej zodpovednosti, znižuje nutnosť hospitalizácie a znižuje morbiditu spôsobenú chronickými komplikáciami diabetu.

Systém sebakontroly nadväzuje na štruktúrovanú edukáciu, ktorá je súčasťou liečby. Hodnotenie kompenzácie môžeme robiť na základe vyšetrovania krátkodobých aj dlhodobých parametrov. Krátkodobé parametre sú glykémia, glykozúria, ketonúria, glykemický profil. ­Diabetik vykonávajúci selfmonitoring pomocou glukometra a testovacích prúžkov musí byť schopný výsledky meraní správne interpretovať a vedieť na ne adekvátne reagovať úpravou dávky inzulínu. Medzi dlhodobé parametre patrí glykovaný hemoglobín (HbA1c), ktorý odráža kompenzáciu v období približne 8–10 týždňov.

Rovnako medzi uvedené markery patrí lipidový metabolizmus, výška a hmotnosť, očné pozadie, stav periférneho nervového systému a funkcie obličiek. (Šašinka, Šagát, Kovács, 2007) Sestra zabezpečuje u diabetika kontrolu glykémie, glykozúrie, ketonúrie a krvného tlaku. Rovnako kontroluje záznam glykémií a dávok inzulínu v závislosti od pohybovej aktivity. Je zodpovedná za vyšetrenie glykovaného hemoglobínu a správnosť obsluhy glukometra v záujme kompenzácie diabetu.

Potreba pohybovej aktivity

Telesné cvičenie znižuje hladinu glukózy, pretože svaly ju „spaľujú“ s cieľom získať energiu. Fyzická námaha zároveň prispieva k udržiavaniu ideálnej telesnej hmotnosti, čím u diabetikov dochádza k výraznému zlepšeniu ich stavu. Pri uvedenom

florence 3/14

ochorení je nevyhnutné dodržiavať určité špecifiká – vyhýbať sa nebezpečným športom alebo športom vykonávaným samostatne. Pacient by mal mať vždy zásobu glukózy (cukor, cukríky a pod.) v prípade, ak by nastal prudký pokles glukózy v krvi. (Uličianský, Schröner, 2009) Liečba inzulínovou pumpou umožňuje vďaka flexibilnejšiemu dávkovaniu inzulínu lepšiu kontrolu glykémií za bazálnych podmienok aj počas športu. V rámci rôznych obmedzení pri používaní pumpy sa neodporúča plávanie, kúpanie ani sprchovanie – počas týchto činností je potrebné pumpu krátkodobo odpojiť. Vysoké riziko poškodenia pumpy vzniká aj pri športoch, ako je zápasenie, box, karate.

Veľkou výhodou dávkovača je možnosť dočasného zníženia programovanej bazálnej dávky inzulínu o 10–100 %, ktoré môžeme využiť aj pri pôvodne neplánovanom pohybe a môže trvať rôzny časový interval. (Čulák, 2004) Pohybová aktivita patrí medzi základne liečebné opatrenia u chorých s diabetom. Samotné „dávkovanie“ fyzickej aktivity je potrebné zohľadniť z hľadiska pridružených ochorení, diabetických komplikácií a rizika hypoglykémií.

Intenzita pohybu je prirodzene závislá od spotreby energie každého jedinca. Pri individuálnej edukácii o fyzickej aktivite je potrebné rešpektovať intenzitu a trvanie pohybu, fyzickú kondíciu organizmu a spôsob liečby diabetu.

Sestra zabezpečuje u diabetika v rámci pohybu možnú aktivitu pri liečbe diabetu, odporúča vhodné športy, úpravy inzulínu, vplyv fyzickej záťaže na hladinu glykémie. Kooperácia telesnej aktivity a liečby je pre diabetika nevyhnutne potrebná. Sestra edukuje diabetika v rámci pohybovej aktivity o možnostiach pohybu a úprave samotnej diéty podľa selfmonitoringu (tab. 1).

Počas edukácie diabetika o pohybovom režime je nevyhnutné upozorniť ho na spotrebu telesnej energie v súvislosti s jeho druhom pohybu. V prípade, že bude nasledovať nadmerná fyzická záťaž, je potrebné zredukovať liečbu a zvýšiť energetický príjem potravy diabetika.

Z fyzickej aktivity najviac profituje dobre edukovaný chorý, ktorý dodržiava úpravu diéty a inzulínovú terapiu. Vždy je však potrebný individuálny prístup pacienta. (Olšovský, 2007)

teoretický článek recenzované články

Potreba prevencie komplikácií ochorenia

V súčasnosti hlavná pozornosť v starostlivosti o diabetikov je zameraná najmä na prevenciu a liečbu chronických komplikácií diabetu.

K akútnym komplikáciám diabetu patrí nízka hladina krvného cukru (hypoglykémia) ako najčastejšia akútna komplikácia ochorenia. Ide o stav, kedy hladina krvného cukru klesne pod fyziologickú hranicu 3,3 mmol/l v kapilárnej plazme. V tabuľke 2 uvádzame príznaky, príčiny a prevenciu hypoglykémií.

Prvá pomoc pri hypoglykémii zahŕňa podanie glukózy v takej forme, akú si vyžaduje aktuálny zdravotný stav. V prípade poruchy vedomia je optimálne podať subkutánne hormón glukagón, ktorý zvýši hladinu krvného cukru. (Škrha, 2008) Diabetická ketoacidóza a jej najťažšie štádium – diabetická kóma je rovnako závažnou komplikáciou. Je charakterizovaná hyperglykémiami, acidózou a zvýšenou tvorbou ketolátok (ketózou).

Uvádzame príznaky, príčiny a prevenciu diabetickej ketoacidózy v tabuľke 3.

Základom liečby diabetickej acidózy na JIS je rehydratácia, inzulínová liečba, úprava elektrolytového rozvratu a korekcia acidózy v organizme. (Duška, Anděl, 2008) Medzi chronické komplikácie ochorenia patria mikrovaskulárne komplikácie – diabetická retinopatia, nefropatia, neuropatia a angiopatia – a makrovaskulárne komplikácie. Prevencia komplikácií je nevyhnutnou súčasťou terapie diabetu.

Sestra zabezpečuje u diabetika edukáciu o skorých a neskorých komplikáciách diabetu. Pri zabezpečení štandardnej metabolickej kompenzácie a primeranej starostlivosti nemusia chronické komplikácie u diabetika vôbec vzniknúť. (Ilavská, 2006)

Tab. 1

Algoritmus úpravy diéty (jej výmenné jednotky) vo vzťahu ku hodnotám glykémie a intenzite pohybu

Krátkodobý mierne intenzívny pohyb Glykémia < 4 mmol/l – 1 výmenná jednotka (ďalej VJ) pred pohybom Glykémia 4–7 mmol/l pridať 1 VJ po pohybu Glykémia > 7 mmol/l nie je potrebne upraviť Stredne intenzívny pohyb Glykémia < 4 mmol/l nevykonávať fyzickú aktivitu Glykémia 4–10 mmol/l pridať 1 VJ pred a potom každú hodinu pohybu Glykémia 10–15 mmol/l bez úpravy Glykémia > 16 mmol/l nevykonávať fyzickú aktivitu Veľmi intenzívny pohyb Glykémia < 4 mmol/l nevykonávať fyzickú aktivitu Glykémia 4–10 mmol/l pridať 2–3 VJ pred a 2 VJ každú hodinu Glykémia 10–15 mmol/l pred pohybom bez úpravy a každú hodinu 1 VJ Glykémia > 16 mmol/l nešportovať

Tab. 2

Najčastejšie klinické príznaky hypoglykémií, jej príčiny a prevencia

Príznaky

Potenie, prudký hlad, závraty, bolesti hlavy, búšenie srdca, bledosť kože, strach, tras tela, tŕpnutie úst, neostré, dvojité videnie, kŕče, poruchy vedomia až hlboké bezvedomie (hypoglykemická kóma), únava, zmätenosť, agresivita

Príčiny

Nadmerná dávka inzulínu alebo perorálnych antidiabetik, nedostatočný alebo oneskorený príjem potravy, neprimeraná, nadmerne intenzívna fyzická aktivita, konzumácia väčšieho množstva alkoholu, niektoré lieky (napr. beta-blokátory), chyby v podávaní inzulínu (dávka, miesto vpichu), závažná porucha funkcie obličiek alebo pečene, znížená činnosť niektorých endokrinných žliaz

Prevencia

Edukácia pacienta a jeho blízkych, priebežná kontrola vedomostí pacienta, priebežné kontroly glykemic­ kých profilov, úpravy dávok inzulínu a perorálnych antidiabetik, skúseností s hypoglykémiou

Potreby v súvislosti so špecifickými situáciami pri diabete

K uvedeným situáciám pri diabete patria: a) Diabetička a gravidita – najdôležitejších je prvých dvanásť týždňov tehotenstva, keď sa vytvárajú orgány. Riziko poškodenia plodu závisí od toho, ako sa budúca matka bude o seba starať počas tehotenstva. U komplikovaných diabetičiek sa aplikuje inzulínová pumpa za účelom kompenzácie diabetu. b) Diabetik a dovolenka – je nevyhnutné vždy nosiť pri sebe preukaz diabetika (najlepšie v jazyku krajiny, ktorú navštívi) so svojim menom, telefónnym číslom lekára alebo diabetologickej sestry a informáciou o aktuálnej liečbe. Nesmie zabudnúť na svoj glukometer, lancety a testovacie prúžky v potrebnom množstve. Rovnako je potrebné zistiť, či zdravotné poistenie diabetika zahŕňa všetky problémy spojené s diabetom. (Michálek, 2005) c) Diabetik v puberte a sexuálny život – v organizme dochádza k celkovej hormonálnej zmene, ktorá vplýva na samotné ochorenie. Prirodzene stúpa inzulínová rezistencia, mení sa hladina lipidov. Normálny rast a vývoj diabetických detí významne súvisí s kompenzáciou diabetu. Predpokladom je dobrá spolupráca s diabetikom a rodinou. Problémy v sexe všeobecne súvisia s úrovňou sebavedomia a kvalitou citového prežívania. Sexuálny život je determinovaný množstvom faktorov u diabetikov. Podľa údajov z rôznych štúdií trpí sexuálnymi problémami 30 % diabetičiek a až 70 % diabetikov. Mnohým ženám pôsobí ťažkosti udržať vyrovnanú hladinu krvného cukru pred a počas menštruačného cyklu. Chýbanie libida a erektilná dysfunkcia predstavujú najčastejšie sexuálne problémy u diabetikov. Sexuálne problémy sú stre-

Tab. 3

Najčastejšie klinické príznaky diabetickej ketoacidózy, jej príčiny a prevencia

Príznaky

Zvýšený smäd, močenie, strata hmotnosti, slabosť, nauzea, vracanie, bolesti brucha, poruchy zraku, kŕče v dolných končatinách, dehydratácia, hypotenzia, tachykardia, Kussmaulovo dýchanie, acetónový zápach z úst, v najťažších prípadoch poruchy vedomia až diabetická kóma

Príčiny

Neliečený diabetes, choroba, infekcia, febrilita, obmedzená pohyblivosť, stresogénne faktory, infekcie, operácie, úrazy, faktory zanikajúcej tvorby vlastného inzulínu alebo nedostatočný vonkajší prísun inzulínu, diagnostikovaná diabetes v štádiu ketoacidózy

Prevencia

Neprerušovať podávanie inzulínu, a to ani pri zníženom príjme potravy, potrebné je zachovať štandardný príjem cukrov (tekutá strava – šťavy, vývary), potreba inzulínu sa zvyšuje o 1/3 oproti normálu (katabolizmus), prevencia hladovania, dehydratácie, dôležitá je aj liečba sprievodných (interkurentných) ochorení a konzultácie s diabetológom zdroj: autorky

31

32

recenzované články teoretický článek

sujúce, vedú k pocitom frustrácie a zníženého sebavedomia. (Timko, 2006) d) Diabetes a pridružené ochorenie – každá choroba môže spôsobiť zhoršenie metabolickej kompenzácie u diabetikov. Reakcia organizmu na chorobu je individuálna. Často sú hodnoty glykémie nepredvídateľné, väčšinou dochádza k hyperglykémii, stúpa potreba inzulínu alebo perorálnych antidiabetik. (Michálek, 2005) Sestra zabezpečuje u diabetika dostatočné informácie pri jednotlivých špecifických situáciách diabetu a predstavuje dôležitý zdroj údajov pre diabetika a jeho rodinu, najmä v období puberty a gravidity.

Psychosociálne potreby

Dôsledkom ochorením zmenenej životnej situácie je vznik frustrácie a stresu. Základné spôsoby adaptácie na nepriaznivé situácie sú agresia a únik. Pri prekonávaní záťažových situácií je dôležitá podpora zainteresovaných osôb. Prostredníctvom sociálnej interakcie a komunikácie sa potreby pacientov nielen zisťujú, ale aj uspokojujú. (Tomagová a kol., 2008) Podporný systém rodiny je pri uspokojovaní

sociálnych potrieb pacienta nevyhnutný.

Je známe, že rodina by mala chcieť, vedieť a môcť. Práve položka „môcť“ mnohokrát absentuje v situáciách vzájomnej spolupráce rodiny so sestrou. Intervencie sestry sa rovnako nezaobídu bez záujmu a hľadania vhodných spôsobov príbuzných.

Sestra zabezpečuje u diabetika mnohé intervencie z hľadiska uspokojenia psychosociálnych potrieb, ktoré zvyšujú pocit istoty a bezpečia, podporujú prežívanie spolupatričnosti, stabilizujú sebahodnotenie, pomáhajú utvárať pohľad na ak­ tuálnu životnú situáciu a rovnako pomáhajú objaviť možné riešenia problémov.

Naučiť sa žiť s chronickým ochorením nie je jednoduché. Pozitívne myslenie vo všeobecnosti pomáha pri každej chorobe a pri diabete je veľmi dôležité. Komplexná edukácia, ktorá sa realizuje počas hospitalizácie diabetika, neodmysliteľne patrí k jeho terapii. Diabetik musí efektívne ovládať selfmonitoring glykémie, technický manuál pumpy, riešiť úpravu bolusov inzulínu, v niektorých prípadov i bazálne dávky inzulínu v súvislosti so životnými situáciami a iné požiadavky vyplývajúce z ochorenia. Efektívna spolupráca pacienta

Literatura 1. Cinek O. Epidemiologie dětského diabetes mellitus 1. typu. In: Perušičová J. Diabetes mellitus 1. typu. Praha: GEUM, 2008. str. 25–42. ISBN: 978-80-86256-62-7 2. Čulák J. Šport a diabetes mellitus 1. typu.

Diabetik. 2004;3(2):24–27. ISSN 1336-0426 3. Duška F, Anděl M. Diabetická ketoacidóza a hyperglykemické ketoacidotické kóma. In: Perušičová J. Diabetes mellitus 1. typu. Praha: GEUM, 2008. str. 349. ISBN 978-80-86256-62-7 4. Fábry J. Praktická príručka diabetika.

Levice: Levické tlačiarne LVT, 2001. 89 s.

ISBN 80-968340-2-9 5. Ilavská A. Šestnásť dovolenkových rád.

Diabetik. 2006;5(4):16–17. ISSN 1336-0426 6. Michálek J. Diagnóza cukrovka. I. vyd.

Bratislava: Kontakt, 2005. 166 s. ISBN 80968985-2-3 7. Michálek J, Štefáková M. Diagnóza cukrovka. II. vyd. Bratislava: Kontakt, 2007.

176 s. ISBN 80-968985-3-4 8. Nevoral J a kol. Výživa v dětském věku.

Jihlava: H&H, 2003. 434 s. ISBN 80-86022-93-5 9. Olšovský J. Úpravy terapie při pohybové aktivitě diabetika. Vnitř. Lék.

2007;53(5):551–553. ISSN 0042-773X

florence 3/14

a jeho rodiny so sestrou je jedno­značne stimulom pre edukačné poradenstvo (v rámci ambulantného ošetrenia). Všetky intervencie sestry smerom k diabetikovi sú akousi výzvou pre hľadanie nových možností v rámci ošetrovateľstva.

Záver

Nevyhnutnosťou diabetika (1. typu) po prepustení z nemocnice je štandardná aplikácia inzulínu, vyšetrovanie glykémie, glykozúrie a ketonúrie, self-monitoring a vedenie denníka diabetika a v neposlednom rade identifikácia príznakov akútnych a chronických komplikácií ­diabetu na svojom organizme. (Vávrová, 2002, s. 46) Diabetes mellitus zaznamenal veľký pokrok pri nových možnostiach liečby.

Avšak v tomto prípade je nevyhnutné, aby pacient bol súčasťou liečby. Znamená to pozitívnu zmenu v spojitosti s kvalitou jeho života, ale aj celej jeho rodiny a okolia. Efektívna spolupráca pacienta a jeho rodiny so sestrou je nevyhnutnou súčasťou liečby diabetika. Všetky intervencie sestry smerom k diabetikovi sú akousi výzvou pre hľadanie nových možností v rámci ošetrovateľstva.

Více o autorkách 10. Perušičová J. Diabetes mellitus 1. typu.

Praha: GEUM, 2008, 211 s. ISBN 978-8086256-62-7 11. Šašinka M, Šagát T, Kovacs L. Pediatria.

Bratislava: Herba, 2007. 1450 s. ISBN 97880-89171-49-1 12. Škrha J. Hypoglykémia. In: Perušičová J. Diabetes mellitus 1. typu. Praha: GEUM, 2008, 365 s. ISBN 978-80-86256-62-7 13. Timko D. Sexuálny život a diabetes.

Dialóg. 2006;1(1):24–25. ISSN 1336-9555 14. Tomagová M, Bóriková I a kol. Potreby v ošetrovateľstve. Martin: Osveta, 2008.

196 s. ISBN 978-80-8063-270-0 15. Uličiansky V a kol. Odporúčania Slovenskej diabetologickej spoločnosti pre diagnostiku a liečbu diabetes mellitus 2. typu. Turany: P+M, 2007. 87 s. ISBN 97880-968742-7-9 16. Uličiansky V, Schröner Z. Čo je to cukrovka? [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné z: http://www.viadia.sk/stranka/co-je-tocukrovka-8.html 17. Vávrová H. Dítě s diabetes mellitus v ambulanci praktického dětského lékaře. Praha: GEUM, 2002. 127 s. ISBN 80-86256-26-X 18. Vozár J. Cukrovka a čo ďalej? 1. vyd. Bratislava: Evyan, 2003. 52 s. ISBN 80-968199-3-3

PhDr. Ľudmila Majerníková, PhD. 2002: ukonč. VŠ studium – obor ošetřovatelství, Jesseniova lekárská fakulta Univerzity Komenského v Martine; 2010: ukonč. doktorandské studium, VŠ zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave; od 2006: Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov, Prešovská univerzita v Prešove – odborný asistent PhDr. Anna Hudáková, PhD. 2004: ukonč. VŠ studium – obor ošetřovatelství, Trnavská univerzita v Trnave; 2010: ukonč. doktorandské studium, VŠ zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave; nyní: Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov, Prešovská univerzita v Prešove – odborný asistent PhDr. Táňa Šantová, PhD. 2002: Prešovská univerzita, Filozofická fakulta; 2012: ukonč. doktorandské studium, VŠ zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave; 2013: Prešovská univerzita, Fakulta zdravotníckych odborov, odbor ošetrovateľstvo; nyní: Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov, Prešovská univerzita v Prešove – odborný asistent

Stres a syndrom vyhoření praxe

Stres a syndrom vyhoření v práci sestry – manažerky Zuzana Hekelová lektorka, publicistka a konzultantka www.vase-lektorka.cz

Tato témata navazují na článek z minulého čísla Florence, který se týkal delegování a time managementu. Ve zdravotnictví je míra stresové zátěže jedna z nejvyšších a také syndrom vyhoření tu bývá častějším hostem než v jiných oborech.

J

Stres v práci sestry

Pokud jsme již stresu podlehli, je třeba začít situaci včas řešit, jinak se škodlivý efekt rychle zvyšuje foto: Profimedia

e-li sestra navíc ještě manažerka, má zodpovědnost nejen za sebe, ale také za své podřízené. Tato zodpovědnost přímo úměrně narůstá s mírou manažerské zodpovědnosti. Manažer musí vždy nejprve zvládat stres sám u sebe, teprve pak může pomáhat svým podřízeným.

Ztráty způsobené neřešeným stresem zaměstnanců (ztráty ekonomické, emocionální i zdravotní) jsou přitom nepředstavitelně vysoké.

Co způsobuje nadprůměrnou stresovou zátěž u sester? → atmosféra strachu z nemoci, bolesti nebo utrpení pacientů; → vysoké nároky na komunikaci sester s pacienty i jejich rodinnými příslušníky; → nadměrná únava nebo přímo spánková deprivace sester; → obtížné oddělování práce od soukromí; → mylný pocit sester, že vzhledem k jejich vzdělání a informacím, které mají, si budou schopny se stresem samy poradit; → názor, že kdyby potřebovaly odbornou pomoc, je tato pomoc vzhledem k tomu, kde pracují, vždy nablízku. To však způsobuje spíše nežádoucí odkládání řešení problému.

Co je třeba si v souvislosti s problematikou stresu uvědomit? → Míra, s jakou podléháme stresu, je velmi individuální. Někdo v dané situaci prožívá velmi silný stres, jiný ve stejné situaci ještě ani nepociťuje, že se něco děje. → Nejlepší je samozřejmě prevence. → Pokud jsme už stresu podlehli, je třeba začít situaci řešit včas, jinak se škodlivý efekt rychle zvyšuje.

V oblasti prevence stresu můžeme využít mnoha možností: → Mít vzor. Ví-li sestra, že nadměrně podléhá stresu, je dobré, když se kolem sebe rozhlédne.

Je přínosné zamyslet se nad tím, v čem se liší její vlastní postoj ke stresovým situacím od postoje jiné osoby v jejím okolí, která vše zvládá lépe. → Mít dostatek pohybu, zdravé výživy a spánku.

Zní to banálně, ale ve skutečnosti stačí i malá pozitivní změna v těchto často zanedbávaných oblastech a odolnost vůči stresu se rapidně zvýší. → Pěstovat vztahy (rodina, přátelé) a nepracovní

33

34

praxe Stres a syndrom vyhoření

zájmy. Jde o důležité „kotvy“ pro harmonický život každého z nás a mají často zásadní podíl na tom, do jaké míry stresu podléháme a jak ho vůbec ­vnímáme V životě každého z nás, sestry nevyjímaje, nastávají situace, kdy už stres „propukne“ naplno. Co tedy dělat, když se stres naplno projeví?

Včas rozeznat projevy stresu. Většinou jde o komplex psychosomatických jevů (stavy související s poruchami spánku, příjmu potravy, napětí, bolesti hlavy, žaludku, třes rukou, neschopnost kontrolovat emoce a další).

Provést systematickou inventuru situace. V klidu si cíleně uvědomit, odkud nežádoucí stres přichází.

Svěřit se někomu, komu důvěřuji a kdo je schopen vnímat stres podobně (partner, kolega, přítel, někdy i vedoucí). Často jen tím, že musíme celou věc nahlas formulovat, nalezneme řešení nebo alespoň jeho směr.

Začít co nejrychleji řešit a pokud možno něco ve svém ­životě žádoucím způsobem změnit, jinak hrozí riziko ­zanedbání.

Včas poznat, kdy už nejsme schopni situaci zvládnout vlastními silami, a urychleně vyhledat odbornou pomoc.

Jakékoliv odkládání tohoto řešení prodlužuje kýžený návrat k „normálnímu“ stavu.

Příklad ze zdravotnické praxe: Staniční sestra vedla se svými podřízenými jednou za rok takzvané hodnotící pohovory. Jejich součástí bývá také otázka hodnotící osoby na to, jak vnímají její podřízené práci s ní a jestli by se v této oblasti nedalo něco zlepšit. Staniční sestra si od této části pohovorů příliš neslibovala a hodnocené sestry se do ní také zrovna nehrnuly. Až jednou se jedna ze sester zmínila, že staniční je často ve stresu a napětí, které pak přenáší na tým. Staniční sestře se to neposlouchalo dobře, ale zamyslela se a uvědomila si, že je to pravda. Měla totiž nadměrně vyvinutý smysl pro zodpovědnost, který ji udržoval v neustálém napětí, pořád se jí v hlavě honily termíny různých úkolů, nedořešené záležitosti, a proto byla málokdy klidná a vyrovnaná. Došlo jí, že pokud chce pomoci zvládat stres svým podřízeným, musí začít u sebe. Její stres se totiž šířil týmem jako infekce, proti které není léku. Staniční sestra tedy učinila opatření (analýza času a nalezení časových rezerv, delegování některých činností na svou zástupkyni nebo i jiné členky týmu, začala chodit do kurzu jógy a ve volném čase poslouchat relaxační hudbu). Důležité pak bylo, že pokud ji nadále cokoliv „rozhodilo“, zpracovala to nejprve sama v sobě a před tým pak předstupovala klidnější a odhodlanější věci řešit konstruktivně. Je jasné, že to velmi pomohlo jí samotné i celému týmu.

Syndrom vyhoření V případě dlouhodobé ignorace nadprůměrné stresové zátěže může nastoupit syndrom vyhoření, který se řeší mnohem obtížněji. Při bližším pohledu na to, kdo syndromu vyhoření snadněji podléhá, je jasné, že syndrom vyhoření se potenciálně týká všech sester, manažerek mezi nimi však ještě mnohem více.

florence 3/14

Jaké osobnostní typy jsou k syndromu vyhoření nejnáchylnější: → Perfekcionista. Vše musí být minimálně na 120 % (100 % je málo). → Workoholik. Nemá vyvážený pracovní a soukromý život, neumí a nechce relaxovat a odpočívat. → Osoba mající stálou potřebu dokazovat sobě i svému okolí, že je schopná a úspěšná – tady se na nás často „podepisují“ rodiče, kteří v nás vytvořili takový postoj během našeho dětství a mládí.

A jak se syndrom vyhoření projevuje? Pocitem „ujíždějícího vlaku“, frustrací z vlastní nedostatečnosti, pocitem dluhu vůči rodině, přátelům i sobě samému, někdy až ztrátou životních jistot (vztahů a zázemí). V rozvinuté fázi pak nastupuje apatie, pasivita a totální vyčerpání. Řešení se v podstatě podobá řešení rozvinutého stresu, ale s tím, že projevy jsou jiné (viz výše) a možnost zvládnout syndrom vyhoření bez odborné pomoci je oproti stresu mnohem menší.

Příklad ze zdravotnické praxe: Vrchní sestra si uvědomila, že jedna ze staničních sester se začíná projevovat jinak, než u ní bývalo zvykem – vypadala unaveně, téměř se nezapojovala do komunikace s týmem, přestala přicházet s různými nápady, kterých měla dříve plno. Když se o tom zmínila poprvé, staniční na ni „vyjela“ a dala najevo, že je to její věc. Když za krátký čas vypadala situace ještě hůře, pokusila se vrchní sestra toto téma citlivě a diskrétně otevřít znovu. Tentokrát se stalo něco jiného – její podřízená začala plakat a svěřovat se. Řekla, že má pocit, že už nemá energii na péči o pacienty, že v její rodině dochází k různým nedorozuměním, nebaví ji téměř nic z toho, co jí dříve dělalo radost. Vrchní sestra správně pochopila, že jde o syndrom vyhoření (a to již v rozvinuté fázi), a přesvědčila svoji podřízenou, aby vyhledala odbornou pomoc. Slíbila jí diskrétnost a pomohla ji nasměrovat na odborníky, kteří staniční sestře pomohli. Dílčí zlepšení se dostavilo poměrně rychle a asi po čtvrt roce už byla staniční sestra téměř v pořádku.

Více informací o syndromu vyhoření u zaměstnanců ve ­zdravotnictví je možné získat například na adrese: ­­http://www.­szu.­cz/uploads/documents/czzp/edice/ plne_znani/brozury/syndrom_20vyhoreni.pdf (odkaz ověřen 29. 10. 2013).

Literatura 1. Covey SR. Sedm návyků vůdčích osobností pro úspěšný a harmonický život. Praha: Pragma, 1996. ISBN 8085213419 2. Hekelová Z. Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry.

Praha: Grada, 2012. 128 s. ISBN 978-80-247-4032-4 3. Křivohlavý J. Sestra a stres. Praha: Grada, 2009. 128 s.

ISBN 978-80-247-3149-0 4. Nešpor K. Prevence profesionálního stresu a syndromu vyhoření. Medicína pro praxi. 2007; 4(9):371–373 5. Rheinwaldová E. Dejte sbohem distresu.

Praha: Vydavatelství Scarabeus, 1995. 211 s. ISBN 80-85901-07-2

35

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

Lékaři a sestry společně proti zhoubným nádorům Největší pražská onkologická konference s názvem PragueONCO, která se letos konala ve dnech 22.–24. 1. v pražském Clarion Congress Hotelu, oslavila své první půlkulaté výročí – páté narozeniny.

Tento jediný český kongres, který se koná pod záštitou Evropské onkologické společnosti (ESMO) a všech tří lékařských fakult, nesl již tradičně podtitul „Lékaři a sestry společně proti zhoubným nádorům“ a přilákal do Prahy stovky lékařů a sester.

je akreditace pro zdravotnické zařízení důležitá, ale i tím, co všechno je nutné splnit a změnit, aby ji zdravotnické zařízení získalo. „Je nutné si uvědomit i to, co nám akreditace nepřinese: stoprocentní záruku kvality a bezpečí, rychlé ocenění pracovníků ani rychlé důkazy o zlepšení,“ upozornila Mgr. Svobodová. Zároveň zdůraznila, že nejdůležitější na celém procesu je maximální účast personálu, který bude při jednotlivých krocích a změnách nejen spolupracovat, ale hlavně je bude důsledně provádět a dodržovat při každodenní praxi. „Získáním akreditace to pro zdravotnické zařízení nekončí,“ řekla na závěr. „Každé zařízení, které akreditaci získá, musí totiž po třech letech projít znovu reakreditací,“ dodala.

P

Novinky v léčbě melanomu a dalších kožních nádorů

Lékaři a sestry společně proti zhoubným nádorům. Takový byl podtitul letošního již 5. ročníku PragueONCO foto: We Make Media, s. r. o.

ozvání přijalo i mnoho významných zahraničních hostů, jako například odborník na karcinom prsu prof. Javier Cortéz, M.D., PhD., z onkologického oddělení univerzitní nemocnice Vall d’Hebron, ředitel onkologického centra Institute Gustave Roussy ve Villejuif prof. Alexander Eggermont či prof. Jonas Bergh, M.D., PhD., z onkologického oddělení Karolinska Institutet a nemocnice při univerzitě Karolinska ve Stockholmu.

Sesterská sekce se konala v pátek 24. 1. a byla rozdělena do tří částí. Úvodního slova a první přednášky se ujala Mgr. Dita Svobodová, Ph.D., náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání a kvalitu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Ve své přednášce nazvané Cesta k akreditaci ve VFN v Praze se zabývala nejen důvody, proč

Další blok přednášek byl věnován dermatologii a zhoubným nádorům kůže. S přednáškou na téma kožní nádory v rukou dermatologa vystoupil MUDr. Ondřej Kodet z VFN, o novinkách v léčbě kožních nádorů pohovořily sestry Miroslava Kulhánková a Kateřina Sochrová. Uvedly, že například k léčbě melanomu vyzkoušela už v roce 2011 kožní klinika VFN v Praze v rámci specifického programu biologickou léčbu pomocí léku ipilimumab (obchodní název Yervoy). „Od roku 2013 je tento lék podáván v centrech klinické onkologie,“ uvedly přednášející s tím, že v listopadu loňského roku byla zahájena nová studie. „Ipilimumab je monoklonální lidská IgG1 protilátka, která působí na T lymfocyty a podporuje jejich protinádorovou aktivitu. Tento lék je určen k léčbě metastazujícího melanomu u pacientů, kteří byli v minulosti pro toto onemocnění léčeni chemoterapií a ta selhala,“ popsaly. Kontraindikací k této léčbě jsou autoimunitní nebo zánětlivá onemocnění střev, která pacient prodělal v minulosti (např. ulcerózní kolitida, Crohnova choroba). Další novinkou v léčbě melanomu, kterou přednášející představily, byl lék vemurafenib (obchodní název Zelboraf). „Tento lék specifickým způsobem zabraňuje aktivitě mutující bílkoviny BRAF, která se podílí na růstu nádorových buněk,“ řekly. Gen BRAF tvoří bílkovinu zvanou BRAF, která se zmutovaná vyskytuje u poloviny

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

florence 3/14

foto: We Make Media, s. r. o.

36

Během dne zazněla celá řada zajímavých přednášek týkajících se např. zhoubných nádorů kůže, radioterapie a brachyterapie či paliativní péče

pacientů s melanomem. Na kožní klinice VFN se tento preparát zkouší ve třech studiích. „Testy ukazují, že pacienti, kterým byl podáván vemurafenib, mají o 63 % vyšší naději, že budou déle žít, než ti, kteří byli léčeni tradiční chemoterapií,“ uvedly. Jako poslední novinku v léčbě bazaliomu představily studijní lék vismodegib (studie MO25616). Tento lék se používá při léčbě lokálně pokročilého bazaliomu. „Brání růstu nebo zpomaluje růst nádorových buněk,“ řekly přednášející.

První blok přednášek uzavřela MUDr. Věra Tomancová z VFN Praha se svým sdělením Využití brachyterapie v léčbě nádorových onemocnění. Po krátké pauze následoval druhý blok přednášek zaměřených právě na brachyterapii a radiologii.

Vystoupily v něm mj. i sestry z Onkologického centra Multiscan Pardubice, které se věnovaly tématům jako specifika příprav u pacienta před radioterapií (Bc. Iva Víšková), radioterapie karcinomu prostaty (Mgr. Eva Valentová) či brachyterapie u diagnózy C50 (Iva Baladová). Vyčerpávající přehled diagnóz a operačních výkonů v gynekoonkologii přednesla Mgr. Vlastimila Břízová z VFN v Praze a s velmi zajímavou kazuistikou pacientky s dg. Ca děložního hrdla v těhotenství vystoupila Mgr. Ivana Riedlová také z VFN v Praze.

Na Pleši se onkologií zabývají už dvaatřicet let Třetí blok přednášek zahájila přednáška Nadi Jelínkové z Institutu onkologie a rehabilitace Na Pleši, která přítomné seznámila s historií a rozvojem onkologie v tomto zařízení. „V roce 1982 bylo rozhodnutím KÚNZ Středočeského kraje zřízeno onkologické oddělení jako detašované pracoviště Onkologické kliniky VFN Praha 2. U zrodu a rozvoje onkologie na Pleši stála prim. MUDr. Alexandra Aschermannová, konziliárně zpočátku ve spolupráci s prof. MUDr. Pavlem Klenerem, DrSc., a doc.

MUDr. Jaroslavou Jakoubkovou, CSc.,“ řekla Naďa Jelínková.

Zařízení poskytovalo léčbu onkologickým pacientům se všemi typy solidních nádorů dospělých. „Od samotného začátku byl kladen důraz na komplexní péči co nejvyšší úrovně medicínské i ošetřovatelské,“ upozornila. V roce 1987 byl vybudován samostatný ozařovací pavilon a v následujících letech bylo zařízení dovybavováno moderními přístroji. Poslední novinkou z loňského roku je přístroj UNIDOS. V současné době má institut 48 lůžek akutní péče, čtyři lůžka JIP, 20 lůžek následné paliativní péče, onkologickou ambulanci, pět lůžek stacionáře a kobaltový ozařovač. Zajišťuje komplexní péči včetně následné specializované paliativní péče.

Jak tato paliativní péče vypadá v praxi, představily ve své přednášce Mgr. Marcela Drdová a Mgr. Věra Dvořáková z Institutu onkologie a rehabilitace Na Pleši. Ke konci konference zaznělo ještě několik velmi zajímavých přednášek a kazuistik.

Závěr dne pak patřil oblíbené přednášející doc. PhDr. Dr.phil.

Lauře Janáčkové, CSc., která přítomné onkologické sestry seznámila s tím, jak mají relaxovat. Relaxace by se měla podle jejích slov sestávat ze tří věcí – sportu, obchodů (nakupování) a sexu. Svou přednášku nakonec uzavřela citátem z knihy Čtyři věky lidského života Phillippuse z Novary z roku 1265: „Ve stáří nelze manželství doporučit. Dvě chátrající těla v jedné posteli nemohou dlouho vydržet.“

Magda Hettnerová, redakce Florence

Nemylme se v paliativní péči Od února 2014 začíná fungovat nově zvolené vedení sekce Léčby bolesti a paliativní péče v rámci České asociace sester. Mám tu čest vás všechny pozdravit jako její nová předsedkyně. Jmenuji se Michaela Kaňová, více než osm let už pracuji v Hospici sv. Alžběty v Brně, z toho čtyři roky ve funkci vrchní sestry. V minulém roce jsem dokončila magisterské studium na Masarykově univerzitě v Brně, obor Ošetřovatelství v gerontologii. V oblasti paliativní péče jsem také absolvovala řadu různých vzdělávacích akcí, z nichž asi nejdůležitější bylo mezinárodní konsorcium ELNEC v Salzburgu v roce 2011.

R

áda bych vás, milé kolegyně a kolegové ze všech medicínských oborů, přivítala v domě paliativní péče. Mojí velikou snahou vždycky bude, aby to byl dům otevřených dveří.

Z odborné praxe, z akademického prostředí i z lektorských zkušeností jsem získala dojem, že paliativní péče není vždy správně chápána, a to ani mezi zdravotníky, proto jsem se

­rozhodla vás hned v počátku pozvat do

týmu.

Obecné chápání pojmu paliativní péče bývá mnohdy redukováno na ošetřovatelskou péči o aktuálně umírající

osoby, kterým již nemůže moderní medicína pomoci ve smyslu vyléčení, je tedy vhodné zřídit pro ně samostatná zařízení nebo alespoň místnost, kde svůj život dokončí. Pozornost jejich potřebám je zajištěna v různé míře podle zvyklostí pracoviště. V horším případě – hruběji řečeno: není to žádná věda, nemáme co zkazit, proto může paliativní péči dělat kdokoli (a jakkoli).

Tento popis je pochopitelně zjednodušený, protože existuje řada zdravotníků, kteří paliativní péči chápou komplexně, ale často se můžeme setkat s tím, že nemáme dost informací a ­přesto si myslíme, že tuto problematiku známe.

Nemám ambice prosazovat paliativní péči jako jedinou cestu pro všechny a jako jediný možný přístup k těžce nemocnému člověku. Jsem si velmi dobře vědoma, že největší krajíc zdravotnictví se skládá především z kauzální léčby s cílem vrátit nemocného zpět mezi zdravé, což se z vysokého procenta skutečně daří. Koneckonců každý z nás (i z těch, kteří pracujeme v paliativní péči) měl již nejednou prospěch z akutní medicíny. I mně jednoho dne zachránili kardiochirurgové život.

Přesto se vám dnes pokusím nabídnout pohled na paliativní péči z větší výšky. Téměř každý zdravotník se ve své praxi setká s umírajícím člověkem.

Nemusí to být nutně přímo okamžik smrti, ale třeba chvíle, kdy stojíte u lůžka a s mrazením v zádech si uvědomíte, že tato nemoc není k životu. Co říct?

Jak se zachovat? Ví to ten člověk? Slyší mě? Pane Bože, ne, s tím nechci mít nic společného!

Vzdávám hold statečným sestřičkám, které najdou chvilečku ve svém denním programu a posadí se u lůžka tohoto pacienta s prostou otázkou: „Jak se vám daří?“ Umírající člověk je křehký, nesmírně zranitelný, hliněná nádoba – a zdravotník u lůžka umírajícího je zranitelný stejně tak.

Tento postoj ovšem předpokládá připustit si, že to, že život končí, není prohra medicíny. Nedostali jsme šach mat, ale šanci postarat se jinak. Nikdo z nás nemůže za to, že je život konečný.

Narodili jsme se do tohoto světa, v němž každý nakonec zemře. Nemusíme to brát jako svoje selhání. Toto vědomí

foto: archiv

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

Hospic sv. Alžběty v Brně

nás může osvobodit, abychom si mohli vůbec dovolit o smrti přemýšlet a hledat cesty dobré péče s jasným vědomím cíle.

Velikou chybou by bylo myslet si, a ještě hůře, vyslovit před nevyléčitelně nemocným člověkem, že už nemůžeme nic udělat. Důsledná léčba příznaků, které s sebou choroba přináší, je první a zásadní krok a medicína k němu má prostředky k dispozici. Můžeme tak získat cenný prostor věnovat se i jiným oblastem života.

Není pravdou, že do centra pozornosti paliativní péče patří zejména onkologicky nemocní. Na paliativní péči má nárok každý člověk, u kterého očekáváme, že jeho nemoc není vyléčitelná a skončí smrtí. Vzhledem k povaze příslušného onemocnění je pak třeba hledat spolu s nemocným možnosti našich intervencí. Uprostřed naší péče stojí pacient, proto je to právě on, kdo nám dává nahlédnout do svých představ, tužeb, zvyků a potřeb a může je seřadit ve světle blízkého konce svého života.

Dobrá komunikace je denním chlebem všech, kteří se kolem nemocného pohybují, paliativní péče se bez ní nemůže nikdy obejít a plným právem je do ní zahrnuta i rodina nemocného.

Z toho jasně vyplývá, že paliativní péči nelze jednoduše izolovat do hospiců či podobných ústavů, ale její prvky je velmi žádoucí vložit do péče o umírající

na akutních odděleních, včetně intenzivní péče, v léčebnách dlouhodobě nemocných, v domovech pro seniory, v domácí péči a podobně.

Až uslyšíte, že paliativní péče není žádná odborná práce, bude to pravda, pokud ji budete srovnávat například s operacemi kloubů, bypassy či vedením porodů. S jistou nadsázkou můžeme říct, že snad ve všech ostatních momentech si paliativní medicína musí poradit. Umírající člověk je totiž nejvíce nemocným člověkem v celém zdravotnickém systému, jak zaznělo v americkém dokumentárním filmu „Life Before Death“.

Všechny tyto a další pohledy na paliativní péči není možné obsáhnout ani v jednom článku, ani v jednom člověku nebo oboru. Proto je paliativní péče charakteristická svojí mnohaoborovou spoluprací. Každý člen týmu má k problematice co říci a jeho hlas je důležitý.

Jedním z prvních cílů aktivit sekce Léčby bolesti a paliativní péče je nyní vytvoření prostoru pro setkávání sester, které v této oblasti již pracují, ale také možnost poskytnutí informací sestrám z jiných oborů podle jejich potřeb. Budu velmi ráda, když se rozvine nějaká forma spolupráce. Možná, že paliativní péče je v porovnání s jinými obory dítětem, přesto si troufám říci, že má co nabídnout i ostatním. Na druhou stranu i my můžeme bohatě čerpat ze zkušeností a z praxe dalších oborů.

Dalším z našich cílů je vytvořit kvalitní standardy paliativní péče, které budou obsahovat zejména její specifika, a nabídnout je k dispozici vám všem.

Pro potřebu nelékařských zdravotnických pracovníků jsem zřídila novou e-mailovou adresu pal.pece@seznam.cz, kdyby měl někdo potřebu se zeptat na otázky týkající se jakékoli oblasti paliativní péče nebo hledal kontakty. Na otázky budou reagovat příslušní odborní pracovníci. Mohu vás ujistit, že ve vedení sekce jsou profesionálně zdatní lidé, kteří mají velký zájem na uskutečnění cíle, jímž je dobré umírání nevyléčitelně nemocných. Další informace budou postupně zveřejňovány na webu České asociace sester – www.cnna.cz.

Mgr. Michaela Kaňová, Hospic sv. Alžběty, Brno, vrchní sestra

37

38

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

Praha / 39. angiologické dny

Praha hostila 39. angiologické dny 2014 s mezinárodní účastí Již 39. angiologické dny s mezinárodní účastí se letos konaly ve dnech 27. 2. až 1. 3. v pražském hotelu Diplomat. V den zahájení byla předána čestná členství a rozdány ceny. Prusíkovu cenu za nejlepší odborný článek získala MUDr. D. Krajíčková. Cenu z rukou MUDr. Karla Roztočila, CSc., v zastoupení převzal prof. MUDr. Antonín Krajina, CSc. Reinišovu cenu za nejlepší odborný článek pro autory do 35 let získal MUDr. Petr Wohlfahrt a Linhartovu cenu za nejlepší monografii obdržel doc. MUDr. Milan Cholt, CSc. V nabitém programu, který se odehrával v češtině, slovenštině a angličtině, nesměla chybět ani sesterská sekce. Ta se konala v pátek 28. 2. dopoledne v sále Cracow a přinesla celou řadu zajímavých sdělení. Se svými přednáškami na ní vystoupily zdravotní sestry z Košic, Bratislavy, Brna a Ostravy. Jako první přednášela A. Kandráčová z Košic na téma Ošetrovateľské intervencie u pacientov s akútnym uzáverom – lokálna trombolýza. Po ní následovala přednáška vrchní sestry z Farní charity v Praze 4 Mgr. Hany Vlhové s názvem Emoce jako klíčový determinant hojení – jedna kazuistika za všechny. „Z pozice hlavní sestry se často setkávám s tím, že se sestry hrnou k vyplňování papírů, aniž by před tím vůbec viděly pacienta, o kterém píší. Vedeme je k tomu výukou, ale bohužel jsme vytvořili paskvil, kdy jsme přejali ze zahraničí spoustu věcí, které u nás nejsou realizovatelné, a pak to takhle vypadá,“ upozornila mj. Mgr. Vlhová. Kazuistika, kterou přednesla, se týkala 53letého muže, výška 198 kg, váha 193 kg, který si před sedmi lety udělal poranění bérce LDK. Po měsíci, kdy se nález zhoršil, navštívil praktického lékaře, který mu doporučil mj. i snížení váhy, omezení pohybu a denní převazy. Muž však nebyl schopen řádné sebepéče, neměl nikoho, kdo by mu s převazy pomáhal, a jeho nález se zhoršoval. Postupně navštívil

kožní a chirurgickou ambulanci, až mu zastupující praktická lékařka navrhla domácí péči. „S lékařkou jsme vše zkonzultovali, navštívila jsem pacienta doma a udělali jsme řadu opatření. Pacient si přestal prát obvazy a sušit je na radiátorech, přestal si odvazovat ránu na noc, začali jsme ránu bandážovat apod. A po několika měsících se nález začal zlepšovat,“ uzavřela Vlhová s tím, že základem celé péče bylo zmonitorovat domácí prostředí a možnosti pacienta a teprve na jejich základě nastolit léčbu.

Další přednášky, které ještě během dopoledne zazněly, se týkaly například současných možností léčby končetinové ischémie a následné ošetřovatelské péče (Mgr. T. Valková, Košice), bezpečnostního procesu v perioperační péči u pacienta na katetrizačním sále (Bc. Petra Procházková, Ostrava) či nejčastějších chyb při nakládání kompresivní bandáže (Z. Gažová, Bratislava).

Nedílnou součástí letošních 39. angiologických dnů byly kromě celé řady odborných přednášek i workshopy, postery a v kuloárech nechyběly ani prezentace jednotlivých firem.

Magda Hettnerová, redakce Florence

Praha / 8. kongres primární péče

8. kongres primární péče Začátek března patří již tradičně kongresu primární péče. Letošní 8. ročník se konal ve dnech 28. 2. až 1. 3. v Top Hotelu Praha a jeho ústředním mottem bylo i letos „lékař první volby“.

Seminář pro sestry, který se konal ve spolupráci s Českou asociací sester (ČAS), proběhl v sobotu 1. března. V úvodu vystoupila Mgr. Veronika di Cara, která přítomné seznámila s výsledky dotazníkového šetření, které ČAS provedla mezi svými členy v polovině loňského roku.

Výsledky, s nimiž se čtenáři Florence seznámili již v v minulém čísle, jsou alarmující. Například 68,1 % sester pracujících u lůžek následné péče se během směny stará o 24 a více klientů, více než polovina dotazovaných se cítí často unavená a téměř polovina jich má pocit, že

florence 3/14

se kvůli množství práce nemůže o klienty dostatečně starat. ČAS proto provedla celou řadu kroků k řešení těchto problémů.

Např. aktivně spolupracuje s MZ ČR, které loni na podzim znovuobnovilo odbor hlavní sestry ČR, tlačí na úpravu personální vyhlášky, bude podporovat supervizní programy pro zdravotníky, ve spolupráci se Spojenou akreditační komisí pracuje na úpravě dokumentace atd.

Jako druhý vystoupil se svou přednáškou týkající se násilí ve zdravotnictví Mgr. Jaroslav Pekara, který na závěr dopoledne vedl i hodinový workshop, jehož cílem bylo seznámit přítomné s některými způsoby obrany proti útokům pacientů, a to jak slovně, tak fyzicky. „Když vás pacient například chytí za vlasy ve snaze vám je vytrhnout, nesnažte se couvat, ale naopak k němu jděte blíž a tu ruku mu na své hlavě přidržte,“ popsal. Zároveň však upozornil, že návody, které přednesl, jsou pouze doporučením. „Každá situace je jiná a každá vyžaduje jiné řešení,“ vysvětlil. Základem řešení konfliktů je jejich prevence. „Pacient, který přichází do ordinace, má strach, je ve stresu a očekává od vás zázraky. To, že ho slušně pozdravíte a vyjádříte svůj zájem o něj, vám nezabere víc než pár vteřin a pacienta to zpravidla uklidní, čímž můžete předejít řadě vyhrocených situací,“ řekl.

Obraně sester, tentokrát z právního hlediska, se ve své přednášce Úskalí poučení pacienta sestrou věnoval i JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček. Vysvětlil, že sestra je oprávněna poskytovat informace, ale jen o těch činnostech, které sama provádí. „To, že sestra řekne o jednom lékaři, že je lepší než druhý, není poskytování informací,“ upozornil. Krátce se zastavil i u problematiky oslovování pacientů a poukázal i na nesprávné použí­ vání některých termínů v ošetřovatelské dokumentaci. „Je nutné užívat termín, který užívá i právní předpis a který vystihuje prováděnou činnost,“ řekl. Problematické je například slovo „edukace“, které znamená výchova, vyučování. „Když sestra napíše: ‚Rodiče ignorují edukaci sestry ohledně klidu na lůžku,‘ je to nesmysl.

Lepší je užít slovo ‚informování‘,“ řekl. Na závěr dodal, že poskytování ošetřovatelské péče je velice náročná a těžká práce a měla by být držena ve vážnosti.

Magda Hettnerová, redakce Florence

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

Kurzy / www.vzdelavanisester.cz

Konflikty, stresy, pocity úzkosti – symboly naší doby Projevují se ve stále větší míře. Čím větší tlak z více stran – na zvyšování výkonnosti, na zvyšování kvality, na časovou náročnost, tím větší nárůst pocitů úzkosti, bezmoci, tím větší počet případů vyčerpání a selhání a tím i větší nárůst dopadů na jednotlivce. Obvykle nejde jen o řešení konkrétních problémů, ale podstatná je i stránka úrovně komunikace. Budeme konflikt řešit, nebo se mu budeme vyhýbat? Dokážeme spolu o problému komunikovat, nebo tiše doufáme, že se třeba sám vyřeší?

Přitom dopady těchto negativních jevů na jednotlivce i společnost jsou nezpochybnitelné: → Víte, že více než polovina konfliktů, stresů a negativních emocí má svůj původ v komunikaci? → Víte, že v průběhu své kariéry zažilo šikanu 53 % zaměstnanců? → Víte, že jste-li těžce stresovaní déle než měsíc, zvyšuje se např. riziko nachlazení dvojnásobně?

Právě v tom, jak správně komunikovat, vám mohou pomoci i speciální e-learningové kurzy pro zdravotní sestry a NLZP: 1. E-learningový kurz „Jak zvládat řešení konfliktů“ (21 kreditů) Prozradí vám, jak účinně zvládat konfliktní situace, takže i velmi složité situace dokážete zvládat s nadhledem a jistotou. Naučíte se řídit tyto procesy, dokážete včas identifikovat blížící se signály konfliktu, dokážete zareagovat a situaci zvládnout.

Co účastník zvládne: → Na jaké triky, lsti, úskoky a taktické manévry můžete narazit, jak je rozpoznat a jak si s nimi poradit. → Umění vyjednávat a využívat jednotlivé styly podle situace. → Jak rozpoznat obranné, únikové a přizpůsobovací mechanismy a jak s nimi naložit. → Jak rozpoznat příznaky blížícího se konfliktu. → Jak řešit konkrétní konflikt: postup „krok za krokem“.

2. Kurz „Jak zvládat komunikační bariéry“ (8 kreditů vč. DVD prezentace Jak zvládat prezentaci v PowerPointu zdarma) Tento kurz dokáže posluchačům přiblížit na řadě příkladů příčiny komunikačních faulů a nedorozumění: → proč vaše okolí slyší často něco úplně jiného, než jste řekli, → proč vaše okolí chápe často vaše sdělení úplně jinak, → proč každý jedinec v identické situaci vidí, slyší a cítí něco úplně odlišného, → proč má každý jedinec svoji vlastní „mapu světa“, → jak rozpoznat preferované způsoby vnímání – jak mluvit shodným ­jazykem, → proč se s některými kolegy ne a ne shodnout, ale s jinými to jde úplně samo, → jak si poradit s bariérou rozdílného tempa myšlení a mluvení.

3. Kurz angličtiny „Anglicky jen tak mimochodem“ (21 kreditů) Tento kurz se skládá ze sedmi dílů, které s využitím speciální metody umožní zvládnout naprosto plynule mj. všechny anglické časy. Zájemci nemusejí nikam dojíždět, psát domácí úkoly či se jazyk složitě biflovat – věty jsou sestaveny tak, že i velmi složité jevy si účastníci osvojí pouhým náslechem.

Chcete se přesvědčit sami, prohlédnout a poslechnout? Pak se podívejte na www.vzdelavanisester.cz IN LINE COMMUNICATIONS, s. r. o.

Velkopavlovická 10, 628 00 Brno Tel.: 544 216 210; Fax: 544 231 066 E-mail: info@vzdelavanisester.cz

inzerce

S A F E

T R E A T M E N T

C E N T E R

Navštivte novou kliniku v Jesenici u Prahy, která nabízí

Y preventivní programy k upevnění zdravotní kondice podáním vysokodávkovaného vitaminu C Y terapeutické programy v oblasti onkologie a pohybového aparátu používáním mimořádně bezpečných léků, jejichž účinek je založen na principech molekulární biologie a přichází na naši kliniku z partnerských univerzitních klinik v USA

Co mƽžete na naší klinice získat od preventivní medicíny?

Souēásơ prevenƟvního programu je vstupní pohovor s lékaƎem, zhodnocení zdravotního stavu a následné doporuēení kúry pomocí infuzního vitaminu C. Ideální anƟoxidant vitaminථC odstraŸuje oxidaƟvní stres, který oslabuje imunitní, nervový a kardiovaskulární systém a zpƽsobuje tak opakované infekce, alergie, zánĢty kloubƽ, kornatĢní tepen, psychické poruchy, autoimunitní choroby (Crohnova choroba, roztroušená skleróza) a nádorová onemocnĢní.

Objednání na tel.: 241 432 133

www.inpharmclinic.cz, e-mail:recepce@inpharmclinic.cz Služby nejsou hrazeny z veƎejného zdravotního pojištĢní.

39

40

názory Text: Květa Bečanová, Interní oddělení Strahov, VFN Praha, e-mail: kveta.becanova@vfn.cz

XII. celostátní kongres s mezinárodní účastí v Pardubicích očima sestry

S příchodem nového roku přichází každoročně i lednový kongres hojení ran v Pardubicích. Letošní ročník se konal ve dnech 23.–24. 1. a jeho program pro lékaře a nelékařské zdravotnické pracovníky byl již tradičně nabitý.

P

řednášková část probíhala v aule a posluchárně Univerzity Pardubice, v kuloárech vystavovaly zdravotnické firmy nepřeberné množství materiálů na podporu hojení ran a své produkty prezentovaly i na odborných workshopech, které probíhaly v učebnách univerzity.

Na tento kongres jsem se moc těšila, ale po loňské zkušenosti, kdy byly v kuloárech tlačenice a v posluchárně, kde probíhala většina přednášek pro sestry, nedostatek místa, jsem do Pardubic odjížděla s obavou, jak bude vypadat letošní ročník. Bohužel, ani letos to nebylo o moc lepší. Spíš naopak. Proto jsem se rozhodla napsat tento článek.

Dopolední program pro sestry začal ve čtvrtek v 11 hodin dopoledne. Už čtvrt hodiny před zahájením byla přede dveřmi posluchárny slušná mačkanice

informací chtivých zdravotníků. Jakmile se dveře posluchárny otevřely, byla rázem přeplněná k prasknutí. Sedělo se všude, dokonce i na zemi. Mnoho kolegyň se do místnosti ani nedostalo.

Hned na úvod komise posluchačům sdělila, že z důvodu nedostatku času bude diskuze probíhat až na konci prvního bloku. Po poslední prezentaci jsem ovšem pohledem na hodinky zjistila, že na oběd nám zbývá cca 10 minut, což se při takovém množství účastníků nedalo ani v nejmenším stihnout. ­Prostor pro diskuzi byl minimální.

Vzhledem k tomu, že 10 minut na oběd bylo skutečně nereálných, začal odpolední blok se zpožděním. Hned v úvodu proto přišel opět proslov o tom, že vzhledem k náročnosti programu a k časovému skluzu bude diskuze probíhat až na závěr. Tentokrát k ní však vůbec nedošlo. Kolegyně, kte-

kvíz Poznáte, o kterou nemocnici se jedná?

Pokud ano, napište nám e-mail na adresu: florence.redakce@ambitmedia.cz a do předmětu napište „kvíz“.

Tři vylosovaní získají knihu Křížkovkářský slovník.

Soutěž trvá do 20. 3. 2014

rá prezentovala poslední přednášku odpoledního programu, byla dokonce přerušena a vyzvána, aby svůj přednes ukončila, protože v učebně měl následovat workshop.

Myslím si, že já i kolegyně jezdíme na tento kongres proto, abychom získaly nové zkušenosti, měly prostor na diskuzi a mohly se k danému tématu vyjádřit a vyměnit si své zkušenosti.

Možná, že kdyby přednášková část začala hned ráno, například v 9 hodin, nebo kdyby organizátoři omezili vzhledem k prostorám, v nichž se přednášky konají, počet registrovaných účastníků... Nevím, možná by se podobné situace nestávaly. V každém případě držím organizátorům palce, aby se jim příští ročník podařilo zvládnout organizačně lépe, aby se na závěr setkávali se ­spokojenými tvářemi všech ­účastníků.

Praha 4. ročník Miss sestra

servis krátce

Jesenice u Prahy Otevření nové kliniky

Studie prokázala snížení úmrtnosti u dálkově monitorovaných pacientů se srdečním selháním

Praha / Miss sestra

4. ročník soutěže Miss sestra zná svou vítězku

Svět / Rok trvající randomizovaná studie IN-TIME, do níž bylo zařazeno 664 nemocných s pokročilým srdečním selháním a těžkou dysfunkcí levé komory z 36 světových center, prokázala významné snížení úmrtnosti pacientů, kteří byli napojeni na systém Home Monitoring, oproti těm, kteří byli léčeni standardně. Podle zjištění byla úmrtnost po jednom roce následné péče u těchto pacientů 3,4 %, u pacientů se standardní péčí 8,7 %.

Za ČR se studie zúčastnily Nemocnice Na Homolce a IKEM. Domácí monitoring denně odesílá relevantní údaje lékařům a dokáže rychle odhalit zhoršení klinického stavu pacientů s implantovaným kardiostimulátorem či defibrilátorem.

Díky tomu mohou lékaři na změnu pacientova stavu rychle zareagovat. tz

foto: We Make Media, a. s.

Půlkulaté jubileum oslavil letos reprezentační ples Sestry na sál!, který se konal již popáté, a to v pátek 14. února v Praze. Do vyprodaného paláce Žofín se sjely desítky sester z celé republiky, aby si nejen užily spoustu zábavy a tance, ale aby si i zasoutěžily. I letos totiž ples zpestřil další ročník soutěže Miss sestra.

Po úvodních slovech herce Pavla Kříže, který byl moderátorem večera, následovala zdravice od bývalého ministra zdravotnictví MUDr. Martina Holcáta, MBA, a prezidentky České asociace sester Mgr. Dany Juráskové, Ph.D. Následně se mohli hosté pokochat pohledem na vystoupení tanečních párů z taneční skupiny Astra Praha a pak už patřil taneční parket jenom jim. Po úvodním hudebním bloku dorazil na Žofín ze studia komentátorů XXII. zimních olympijských her i komentátor soutěže Miss sestra Vojtěch Bernatský, který ještě předtím, než představil letošní finalistky, pozval na podium vítězky uplynulých tří ročníků. Pak už se představilo všech deset letošních finalistek. „Přihlášku do soutěže jsme probíraly s kamarádkou v práci. Řekly jsme si, že blondýnek už bylo dost a že by to chtělo změnu,“ prohlásila při rozhovoru s moderátorem s úsměvem brunetka – zdravotnická asistentka z FN Motol Zdeňka Poláčková. A její slova se naplnila.

Absolutní vítězkou a čtvrtou nositelkou titulu Miss sestra se totiž v závěru večera stala právě ona. Kromě nádherné korunky a šperků od firmy FaBOS získala mj. i zájezd od společnosti Vítkovice Tours s. r. o. Mediální partner akce, společnost Ambit Media, a. s., jí věnoval roční předplatné časopisu Florence.

Titul 1. vicemiss získala Kristýna Nachtmannová ze společnosti B. Braun Avitum s. r. o. v Plzni a titul druhé vicemiss si odnesla Petra Urychová z téže společnosti v Praze. Sympatie návštěvníků plesu Sestry na sál! si nakonec získala Pavlína Migotová z oddělení ARO-NIP ve Zlíně, která si

41

Zleva: 1. vicemiss Kristýna Nachtmannová, Miss sestra 2013 Zdeňka Poláčková a 2. vicemiss Petra Urychová

z večera odnesla kromě hodnotných darů i titul Miss sestra sympatie.

Celý slavnostní večer, ve kterém nechyběla ani bohatá tombola, zpestřily svým vystoupením i hudební skupiny Olympic a Bek Ofis.

Magda Hettnerová, redakce Florence

Pravidelně aktualizovaný přehled vzdělávacích akcí naleznete nově na našich webových stránkách www.florence.cz v sekci Kalendář.

nepropásněte Praha / 15. 3.

INSPO 2014 Brno / 26. 3.

Celostátní mikrobiologická konference Praha / 29. 3.

13. konference dětské pneumologie

42

servis

anketa Pracujete při nočních směnách v dostatečném počtu personálu?

50 % / Ano 50 % / Ne * Anketní otázka pro příští měsíc zní: Navštěvujete v rámci péče o svůj chrup pravidelně dentální hygienistku?

Hlasovat můžete na našich webových stránkách www.florence.cz a na našem facebooku. Výsledky uveřejníme v příštím čísle Florence.

florence 3/14

V Jesenici u Prahy vznikla nová klinika V Jesenici u Prahy vznikla nová klinika InPharm, která nabízí preventivní a terapeutické programy.

V rámci preventivních programů se zaměřuje mj. na odstranění oxidativního stresu, který oslabuje imunitní, nervový a kardiovaskulární systém a způsobuje tak opakované infekce, alergie, artritidu, aterosklerózu, psychické poruchy, autoimunitní choroby a rozvoj nádorových onemocnění.

Klienti, kteří sem přijdou, mohou mj. podstoupit aplikaci vysokodávkovaného vitaminu C, který je

ideálním antioxidantem a působí tak nejen proti těmto chorobám, ale zlepšuje i obranyschopnost organismu.

V rámci terapeutických programů se zdejší odborníci zaměřují především na oblast onkologie a na nemoci pohybového aparátu. Proti bolestem tu lékaři klientům šetrně aplikují kolagenové MD injekce, které jsou založeny na chráněném patentu „collagen delivery system“ a představují skutečně nový terapeutický koncept. Kromě toho poskytuje klinika i konzultační servis ohledně užívaných léčiv, spočívající ve vyhodnocování rizik lékových interakcí a nežádoucích účinků.

Všechny preventivní a léčebné postupy přicházejí na kliniku z partnerských univerzitních klinik v USA. Služby kliniky nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Bližší informace hledejte na www.inpharmclinic.cz. mhe

nové knihy * Kniha s označením náš tip je podrobněji recenzována na našem webu. / www.florence.cz

Jemná motorika Vývoj, motorická kontrola, hodnocení a testování / Jana Vyskotová, Kateřina Macháčková / Grada Publishing, a. s., 176 s., 299 Kč / Tato vysoce odborná kniha se zaměřuje na různé aspekty jemné motoriky – od jejího vývoje přes obsahovou stránku jednotlivých manipulačních aktivit, kineziologické aspekty, řízení jemné motoriky a somatosenzorických funkcí až po možnosti testování poruch jemné motoriky. Jednotlivé testy jsou podrobně popsány, včetně vysvětlení jejich vy­užití v klinické praxi. Na závěr jsou zpracovány kazuistiky pacientů s různými poruchami jemné motoriky. Kniha je určena jak zdravotnickým pracovníkům a lékařům, tak i pracovníkům dalších profesí zabývajícím se poruchami jemné motoriky (speciálním pedagogům, učitelům apod.).

Volnočasové aktivity pro seniory / Vladimíra Holczerová, Dagmar Dvořáčková / Grada Publishing, a. s., 100 s., 199 Kč / Publikace obsahuje nejen návody k volnočasovým aktivitám, ale také prezentaci výsledků práce se seniory.

Cílem publikace je prezentace a následné předání pozitivních zkušeností s metodikou a prováděním volnočasových aktivit, například aplikace konkrétní výtvarné činnosti u klientů – seniorů. Aktivní prožití volného času je pro seniory velmi důležité, přináší nejen pozitivní výsledky v oblasti fyzické kondice, ale také psychické pohody.

Stimulace pomocí výtvarných činností u seniorů je vždy velmi důležitá a právě to se autorkám podařilo. Výsledků v práci bylo dosaženo jak při práci se skupinou seniorů, tak s jednotlivci.

Ošetřovatelská péče v chirurgii

Lymeská borelióza

pro bakalářské a magisterské studium

4., přepracované a doplněné vydání

/ Eva Janíková, Renáta Zeleníková / Grada Publishing, a. s., 256 s., 329 Kč /

/ Petr Bartůněk a kol. / Grada Publishing, a. s., 168 s., 299 Kč /

Kniha zpracovává problematiku ošetřovatelské péče v chirurgii. Je rozdělena na obecnou a speciální část.

V obecné části je nastíněn úvod do chirurgického ošetřovatelství, perioperační péče, péče o rány, zmíněna je také problematika psychické podpory pacientů v chirurgii.

Speciální část se zabývá ošetřovatelskou péčí u pacientů s vybranými chirurgickými onemocněními. Kniha je určena především studentům ošetřovatelství a příbuzných oborů v pregraduálním studiu, ale může sloužit i odborníkům z praxe k dalšímu vzdělávání.

Kolektiv našich předních oborníků aktualizoval, rozšířil a plně přepracoval již čtvrté vydání této mimořádně úspěšné a čtenáři požadované knihy.

Publikace vychází z dlouholetých zkušeností specialistů, předních odborníků fakultních nemocnic, kteří se řadu let věnují tomuto multiorgánovému onemocnění. Publikace byla komplexně přepracována, aktualizována a doplněna posledními poznatky. Tuto potřebnou publikaci ocení zejména všeobecní lékaři, internisté, kardiologové, neurologové, dermatologové, ortopedi, pediatři a odborníci z oblasti posudkového lékařství.

43

právo / případy z praxe s právním řešením text: JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Bc. Eva Kučková

Nepodání léků jako důvod ukončení pracovního poměru

Z

aměstnanec, jak stanovuje právní předpis, má mj. dodržovat při práci stanovené pracovní postupy.

Zaměstnanec, v našem případě sestra, je také povinen pracovat řádně, podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci. Musí dodržovat právní předpisy a ostatní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané. Vedoucí zaměstnanci, v našem případě staniční a vrchní sestra, jsou pak povinni řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců, hodnotit jejich pracovní výkon a jejich pracovní výsledky a co nejlépe organizovat jejich práci a zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů.

Skutkový stav – záznam o nežádoucí události Ráno v 6.45 hod. se při předávání služby sestra Bc. J. K. dozvěděla, že infuze s Morfinem a Midazolem, která byla pacientce ordinovaná kontinuálně, byla ukončena o půlnoci. Když se zeptala sestry Z. T., od níž službu přebírala: „Proč jsi nepodala další? Ordinace zní ‚kontinuálně‘.“, sestra Z. T. jí odpověděla, že nevěděla, že má další dát. Sestra Bc. J. K. proto šla a ihned po předání pacientů na pokoji v 7.15 hod. pacientce infuzi podala.

Ordinace zněla: kontinuálně infuze 500 ml FR 1/1 + Midazolam 10 mg 1 amp + 3 amp. Morfin 1% rychlostí 50 ml. Léky byly ve 12.00 hod podány denní sestrou, takže přibližně kolem půlnoci měla navazovat další dávka.

Paní s onkologickou dg. na symptomatické léčbě s velkými bolestmi si pak Bc. J. K. stěžovala na noční sestru Z. T., že ji nutila ležet nohama na lůžku, přestože jí pacientka opakovala, že může jen sedět v předklonu, protože má metastázy v páteři a s tím související velké bolesti. Také sestře Z. T. opakovaně říkala, že je jí špatně, načež sestra Z. T. když opouštěla její pokoj naposledy, odpověděla: „Mně je také blbě.“

Sestra Z. T. byla již jednou ústně napomínána v souvislosti se stížností adresovanou hlavní sestře na její péči o pacientku s cystickou fibrózou. Současně s tímto formulářem píši výše jmenované i napomenutí s upozorněním, že její pracovní poměr ke dni 30. 4. 2013 již nebudu dále prodlužovat. Zítra má denní směnu, bude pečovat o jinou skupinu pacientů (ve které není tato pacientka) a od 17. 4. 2013 čerpá 10 dnů dovolené.

Zbývajících 5 směn dostane pouze ve všední dny, aby mohla být pod přímým dohledem staniční sestry. Za poškozenou pacientkou byla osobně staniční sestra a omluvila se jí za chování sestry Z. T.

Ze záznamu vyplývá, že sestra Z. T. měla prohřešků více. Je proto otázkou, zda vedoucí zaměstnanci plnili své povinnosti, zejména povinnost kontroly práce a hodnocení práce podřízených, zda problémy s prací sestry Z. T. neměly být řešeny již dříve a důrazněji a pokud je její postup prezentován a hodnocen jako závažné a hrubé porušení pracovních povinností, zda neměl být řešen okamžitým ukončením pracovního poměru zaměstnavatelem.

Otázkou také je, zda bylo vhodné, aby sestra byla ještě nějakou dobu na oddělení v době, kdy mohla pracovat pouze pod přímým dohledem staniční sestry.

Diskuze

Závěr

Sestra u lůžka poskytuje ošetřovatelskou péči v souladu s právními i interními předpisy, které tuto činnost upravují, v souladu s pracovní náplní a dle ordinace ošetřujícího lékaře v souladu s ošetřovatelskými standardy. Správné podávání léků podle ordinace je základní povinností sestry. Pokud sestra z nedbalosti nepodá ordinované léky a způsobí tím pacientce újmu, dopouští se tím porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, zejména když je záznam formulován tak, že pacientka kvůli nepodání infuze a jednání sestry několik hodin velmi trpěla a chybující sestře byly již nedostatky v práci a chování k pacientům ústně vytknuty.

V záznamu o NU uvádí vedoucí pracovnice oddělení, že „sestře nebudu dále pracovní poměr prodlužovat“. Zde je třeba upozornit, že sestra neuzavírá pracovní poměr se staniční nebo vrchní sestrou oddělení, a proto staniční nebo vrchní sestra nemůže neprodlužovat pracovní poměr, neboť jí to nepřísluší.

Staniční nebo vrchní sestra pouze podá návrh na neprodloužení pracovního poměru, pokud byl sjednán na dobu určitou a sjednaná doba již uplynula.

Zákoník práce nezná pojem „písemné napomenutí“.

Je nevyvratitelné, že sestra, která řádně nepodala ordinované léky, hrubě porušila své povinnosti a oprávněně s ní nebyl prodloužen pracovní poměr, který končil uplynutím sjednané doby.

Zůstává pochybnost, zda byla na oddělení prováděna kontrola poskytované ošetřovatelské péče a zda neměla být učiněna opatření již dříve, když vznikly pochybnosti o jejím správném přístupu k pacientům a poskytované ošetřovatelské péči.

Poučení Problémy při poskytování ošetřovatelské péče je třeba řešit hned při vzniku malých prohřešků a tím předcházet vzniku velkých pochybení, která mohou mít závažné následky. O ústních jednáních při závažnějších kolizích je třeba vždy provést písemný záznam. V záznamech o řešení kolizí je třeba dodržovat a užívat správnou terminologii, čímž se vyhneme dalším problémům. Při řešení závažnějších provinění sester je vhodné záznam o události, nápravných opatřeních a zejména pak o sankcích projednat předem na právním oddělení ZZ – poskytovatele zdravotních služeb.

Praxe ukazuje, že při uzavírání pracovního poměru je vždy vhodné dohodnout se zaměstnancem zkušební dobu.

44

florence 3/14

personĂĄlnĂ­ inzerce VĂ­ce pozic Domov sv. Karla BoromejskĂŠho v Praze pĹ&#x2122;ijme: â&#x2020;&#x2019; registrovanou zdravotnĂ­ sestru do nepĹ&#x2122;etrĹžitĂŠho provozu â&#x2020;&#x2019; oĹĄetĹ&#x2122;ovatelku a sanitĂĄĹ&#x2122;ku/sanitĂĄĹ&#x2122;e do smÄ&#x203A;nnĂŠho provozu bez noÄ?nĂ­ch sluĹžeb. PoĹžadujeme: vzdÄ&#x203A;lĂĄnĂ­ pouze pro zdravotnictvĂ­ â&#x20AC;&#x201C; dle zĂĄkona Ä?. 96/2004 Sb. UpozorĹ&#x2C6;ujeme zĂĄjemce, Ĺže kurz pro pracovnĂ­ky v sociĂĄlnĂ­ch sluĹžbĂĄch je pro tyto pracovnĂ­ pozice nedostaÄ?ujĂ­cĂ­.

NĂĄstup moĹžnĂ˝ ihned nebo dle dohody.

Pro Şeny moŞnost ubytovåní.

Kontakt: tel.: 775 853 554, e-mail: eva.slesingerova@domovrepy.cz HlavnĂ­ sestra Ĺ&#x2DC;editel ZdravotnickĂŠ zĂĄchrannĂŠ sluĹžby StĹ&#x2122;edoÄ?eskĂŠho kraje, VanÄ?urova 1544, 272 01 Kladno vyhlaĹĄuje vĂ˝bÄ&#x203A;rovĂŠ Ĺ&#x2122;Ă­zenĂ­ na obsazenĂ­ funkce nĂĄmÄ&#x203A;stek Ĺ&#x2122;editele pro nelĂŠkaĹ&#x2122;skĂĄ zdravotnickĂĄ povolĂĄnĂ­ (hlavnĂ­ sestra).

PoĹžadavky: ukonÄ?enĂĄ VĹ , nejmĂŠnÄ&#x203A; 10 let praxe na Ăşseku oĹĄetĹ&#x2122;ovatelskĂŠ pĂŠÄ?e v rĂĄmci pĹ&#x2122;ednemocniÄ?nĂ­ neodkladnĂŠ

pĂŠÄ?e (PNP), ­anesteziologicko-resuscitaÄ?nĂ­ pĂŠÄ?e nebo akutnĂ­ho pĹ&#x2122;Ă­jmu, vĂ˝hodou praxe pĹ&#x2122;i Ĺ&#x2122;Ă­zenĂ­ vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ho kolektivu pracovnĂ­kĹŻ, znalosti prĂĄvnĂ­ch pĹ&#x2122;edpisĹŻ a standardĹŻ oĹĄetĹ&#x2122;ovatelskĂŠ pĂŠÄ?e souvisejĂ­cĂ­ch se zdravotnickou zĂĄchrannou sluĹžbou, registrace pro prĂĄci bez odbornĂŠho dohledu podle zĂĄkona Ä?. 96/2004 Sb., organizaÄ?nĂ­, komunikaÄ?nĂ­ a Ĺ&#x2122;Ă­dĂ­cĂ­ schopnosti, morĂĄlnĂ­ a obÄ?anskĂĄ bezĂşhonnost, negativnĂ­ osvÄ&#x203A;dÄ?enĂ­ dle zĂĄkona Ä?. 451/1991 Sb., pĹ&#x2122;edloĹženĂ­ koncepce pro oĹĄetĹ&#x2122;ovatelskou pĂŠÄ?i v rĂĄmci PNP na Ăşrovni prĂĄvnickĂŠ osoby zĹ&#x2122;Ă­zenĂŠ krajem (max. 3 strĂĄnky).

PoĹžadovanĂŠ doklady k pĹ&#x2122;ihlĂĄĹĄce: strukturovanĂ˝ Ĺživotopis s pĹ&#x2122;ehledem dosavadnĂ­ odbornĂŠ praxe, ovÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;enĂĄ fotokopie dokladu o nejvyĹĄĹĄĂ­m dosaĹženĂŠm vzdÄ&#x203A;lĂĄnĂ­ + osvÄ&#x203A;dÄ?enĂ­ o registraci (bez odbornĂŠho dohledu), osvÄ&#x203A;dÄ?enĂ­ dle zĂĄkona Ä?. 451/1991 Sb., vĂ˝pis z rejstĹ&#x2122;Ă­ku trestĹŻ ne starĹĄĂ­ neĹž 3 mÄ&#x203A;sĂ­ce, souhlas se zpracovĂĄnĂ­m osobnĂ­ch ĂşdajĹŻ.

PĂ­semnĂŠ pĹ&#x2122;ihlĂĄĹĄky (ne e-mailem) pĹ&#x2122;ijĂ­mĂĄ do 14. bĹ&#x2122;ezna 2014 zamÄ&#x203A;stnaneckĂŠ oddÄ&#x203A;lenĂ­ ZZS SÄ&#x152;K na výťe uvedenĂŠ adrese.

NabĂ­zĂ­m k pronĂĄjmu novÄ&#x203A; vybudovanĂŠ nebytovĂŠ prostory cca 500 m2 (moĹžno pronajmout i Ä?ĂĄsteÄ?nÄ&#x203A;) naproti pĹ&#x2122;Ă­bramskĂŠ nemocnici, vhodnĂŠ pro provoz zdravotnickĂŠ praxe.

VĂ­ce informacĂ­ na tel.: 602 346 673.

CHYBĂ? VĂ M LIDI? Pro zasĂ­lĂĄnĂ­ svĂŠ personĂĄlnĂ­ inzerce vyuĹžijte naĹĄi e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angliÄ?tina inzerce

VĂĄĹĄ profesionĂĄlnĂ­ partner pro odbornĂŠ

medicĂ­nskĂŠ pĹ&#x2122;eklady a tlumoÄ?enĂ­

t 0ECPSOĂ? QĹźFLMBEZ t (SBmDLĂ? [QSBDPWĂ&#x2C6;OĂ&#x201C; QĹźFLMBEĆ&#x2030; t -PLBMJ[BDF TPGUXBSF B XXX TUSĂ&#x2C6;OFL t 5MVNPĹ&#x2DC;FOĂ&#x201C; t .VMUJNFEJĂ&#x2C6;MOĂ&#x201C; TMVäCZ < 5 >

< . >

< & > JOGP!USBEVDUFSB DPN www.traductera.cz

35x80.indd 1

Cataracts A cataract is an eye disease, which involves a clouding of the lens leading to hazy or blurred vision as if looking through dirty glass or a frozen window. In the developing countries, cataracts are the principal cause of blindness despite the possibilities offered by modern ways of treatment. Currently, cataracts are treated surgically, by removing the cloudy human lens and replacing it with a thin artificial lens.

Nurse: Hello, Mrs Blunt. What brings you here?

Patient: Hello, nurse. IÂ feel my vision has got worse. As if there was some kind of fog in my left eye. It doesnâ&#x20AC;&#x2122;t disappear even when IÂ put in eye drops, and IÂ also have the feeling that the left eye doesnâ&#x20AC;&#x2122;t see colours as bright as the right eye. What do you think it might be?

Nurse: How old are you, Mrs Blunt?

Patient: Iâ&#x20AC;&#x2122;m 65.

Nurse: And except for the fog, can you see well? IÂ mean, can you see objects in sharp focus?

atient: No, they appear blurred.

P Nurse: I see. Iâ&#x20AC;&#x2122;ll send you to the doctor straight away so he can examine you. With regard to your age, it could be a cataract.

Patient: AÂ cataract? Oh no! My mother had it and she became blind.

Nurse: Donâ&#x20AC;&#x2122;t be afraid. The doctor will first check you to see whatâ&#x20AC;&#x2122;s the problem. And even if it were a cataract, nowadays there are much better options of treatment than there used to be a few years ago.

Patient: Really? What kinds of treatment?

Nurse: The cloudy lens is removed surgically with a laser and an artificial intraocular lens is inserted in its place.

Patient: Does it mean IÂ would have to be anaesthetised?

Nurse: No. This surgery is performed under topical anaesthesia, which means that special anaesthetic drops are applied to the cornea and conjunctiva to numb the eye, so the patient doesnâ&#x20AC;&#x2122;t feel any discomfort during the surgery.

Patient: IÂ see. And how long does it take to be able to see again?

Nurse: The vision stabilises generally two to four weeks after the surgery. The doctor is available to see you, you can go in.

Patient: Thank you very much, nurse.

IÂ wonder what the examination will show.

SLOVNĂ? ZĂ SOBA clouding â&#x2020;&#x2019; zakalenĂ­, zamlĹženĂ­ hazy â&#x2020;&#x2019; zamlĹženĂ˝ blurred â&#x2020;&#x2019; rozmazanĂ˝, zastĹ&#x2122;enĂ˝ currently â&#x2020;&#x2019; v souÄ?asnosti, v dneĹĄnĂ­ dobÄ&#x203A; to replace â&#x2020;&#x2019; nahradit, vymÄ&#x203A;nit artificial â&#x2020;&#x2019; umÄ&#x203A;lĂ˝ sharp â&#x2020;&#x2019; ostrĂ˝; bystrĂ˝ straight away â&#x2020;&#x2019; okamĹžitÄ&#x203A;, rovnou with regard to â&#x2020;&#x2019; vzhledem k blind â&#x2020;&#x2019; slepĂ˝, nevidomĂ˝ to insert â&#x2020;&#x2019; vloĹžit nowadays â&#x2020;&#x2019; nynĂ­, v dneĹĄnĂ­ dobÄ&#x203A;, dnes to numb â&#x2020;&#x2019; znecitlivÄ&#x203A;t, ochromit, zbavit citu to wonder â&#x2020;&#x2019; Ĺ&#x2122;Ă­kat si, bĂ˝t zvÄ&#x203A;davĂ˝ na; divit, podivovat se

12/13/12 12:48 PM

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Ĺ ĂŠfredaktorka: Magda HettnerovĂĄ, DiS.,­ e-mail: ­magda.hettnerova@ambit­media.cz, externĂ­ redaktorka: Mgr. Helena MichĂĄlkovĂĄ, Ph.D. / RedakÄ?nĂ­ rada: Mgr. Dana JurĂĄskovĂĄ, Ph.D., MBA, pĹ&#x2122;edsedkynÄ&#x203A;, Mgr. Hana SvobodovĂĄ, Mgr. Lenka GutovĂĄ, MBA, Mgr. Galina VavruĹĄkovĂĄ, Bc. VladÄ&#x203A;na HomolkovĂĄ, Bc. Tamara StarnovskĂĄ, Mgr. Ivana KirchnerovĂĄ, RNDr. Romana MrĂĄzovĂĄ, Ph.D. / GrafickĂĄ Ăşprava: Josef Gabriel, Karel ZahradnĂ­k / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ĺ&#x2DC;editel vydavatelstvĂ­: RNDr. Martin SlavĂ­k / Ĺ ĂŠfredaktor zdravotnickĂ˝ch titulĹŻ: Jan KulhavĂ˝, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie LangerovĂĄ, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: Alexandra ManovĂĄ, tel.: +420 724 811 983, e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz, Josef MĂźller, tel.: + 420 730 169 422, OranĹžovĂĄ: CMYK 0-72-100-0 OranĹžovĂĄ: PMS 021 Ĺ edĂĄ: CMYK 0-0-0-75 Ĺ edĂĄ: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 e-mail: josef.muller@ambitmedia.cz Ĺ edĂĄ: / PersonĂĄlnĂ­ inzerce: fax: +420 222 352 573, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U LouĹže 579, 250 67 Klecany / PĹ&#x2122;edplatnĂŠ: Ä&#x152;R: POSTSERVIS, oddÄ&#x203A;lenĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠho, PodÄ&#x203A;bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - ­Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena vĂ˝tisku: 60 KÄ?, roÄ?nĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠ: 570 KÄ? / 31,90 eur / Ä&#x152;asopis vychĂĄzĂ­ 10krĂĄt roÄ?nÄ&#x203A; (v lednu a v Ä?ervenci vychĂĄzĂ­ dvojÄ?Ă­slo) / Registrace: MK Ä&#x152;R-E 16134, ISSN 1801-464X / PĹ&#x2122;etisk a jakĂŠkoliv ĹĄĂ­Ĺ&#x2122;enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. NevyŞådanĂŠ pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vky se nevracejĂ­.

Redakce neodpovídå za jazykovou språvnost inzeråtů. / Copyright Š Ambit Media, a. s., 2013

Francis Bacon: TĹ&#x2122;i studie Luciana Freuda / 1969 /Â cena: 142 405 000 USDÂ / Christieâ&#x20AC;&#x2122;s 12. 11. 2013

RoÄ?enka Ăşnor 2014 | cena 139 KÄ?, 6,20 â&#x201A;Ź | www.artplus.cz

ROÄ&#x152;ENKA trh s umÄ&#x203A;nĂ­m v roce 2013

RoÄ?enka ART+ 2013 jiĹž v prodeji! ÇŠ VKUQXWÂŻ WUKX V XPĂ&#x203A;QÂŻP ÇŠ YÂżYRM LQGH[X $57 ÇŠ SÄ&#x2039;HKOHG PLOLRQRYÂżFK SRORĨHN ÇŠ VWXGLH YĂ&#x203A;QRYDQÂŤ MHGQRWOLYÂżP DXWRUÄ?P ÇŠ - 7 %DQND $UW ,QGH[ ÇŠ VLWXDFH JDOHULÂŻ D VWDURĨLWQÂŻNÄ? ÇŠ VORYHQVNÂż WUK ÇŠ VYĂ&#x203A;WRYÂż WUK 6H]QDP SURGHMQÂŻFK PÂŻVW D RQOLQH REMHGQÂŁYN\ QD ZZZ DUWSOXV F]

46