Florence 3/16 by Care Comm s.r.o.

3/16

ODBOR N Ý Č ASOPIS PRO NEL ÉK A ŘSK É ZDR AVOT NIC K É PR ACOV NÍK Y

březen 2016 / ročník XII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

rozhovor

Módní trendy v plastické chirurgii? Ženy chtějí stále větší poprsí praxe

Úloha sestry v starostlivosti o migrantov odborné téma

Jak vypadá v současnosti práce na Oddělení plastické a estetické chirurgie ve FN Olomouc historie

Historie nozokomiálních nákaz časopis obsahuje recenzované články

odborné téma

Plastická chirurgie a popáleninová medicína 51

cyklus seminářů

Efektivní hojení ran volba krytí podle spodiny rány

Program:

14.00–14.15 Registrace účastníků 14.15–14.20 Úvodní slovo 14.25–15.25 Patofyziologie chronických ran

15.25–15.40 15.40–16.40

16.40–16.55 16.55–18.25

18.25–18.30

– dekubity – bércové vředy – ischemické defekty + diabetická noha Přestávka Režimová opatření nutná k úspěšné léčbě – komprese u žilní nedostatečnosti, lymfedému – rozdíl v technice Přestávka Wound healing continuum – fáze hojení, výběr materiálů dle spodiny rány dle generických skupin, antiseptika, požadavky na krytí v jednotlivých fázích hojení Předávání certiﬁkátů

Přednášející:

Bc. Jana Dvořáková, lektor certiﬁkovaného kursu hojení ran, NCO NZO, Brno

Termíny a místa konání:

19. 4.

19. 5.

8. 6.

6. 9.

5. 10.

Clarion Congress Hotel

Výukové centrum LF Fakultní nemocnice HK

Hotel Continental

Metropol

Barceló Praha Five

Ostrava

Hradec Králové Brno

České Budějovice

Praha

Konference je určena pro všeobecné sestry, zdravotnické záchranáře a farmaceutické asistenty. Pro nelékařské zdravotnické pracovníky je konference zařazena do kreditního systému dle vyhlášky č. 4/2010 Sb. a účastníkům akce náležejí 4 kredity. Registrujte se na www.ﬂorence.cz/vzdelavani/akce. Registrační poplatek 100 Kč. Změna programu vyhrazena. partner

pořadatel

pod záštitou

editorial

Krása tkví v oku pozorovatele

obsah

florence 3/16

(William Shakespeare)

ídlo, krása, pilulky a benzín, to jsou čtyři slou py, na kterých dnes spočívá život. Jsou to čtyři apokalyptičtí jezdci druhé poloviny 20. stole tí, prohlásil kdysi britský novinář a spisova tel Malcolm Muggeridge. Pravdu měl bezpochyby. Vzhled a krása jsou dnes pro mnohé lidi podmínkou úspěchu, a tak není divu, že se nechtějí smířit s tím, co jim příroda nadělila, a její dílo se snaží neustále vylep šovat a opravovat. Plastická chirurgie je jedním z pro středků, které k tomu využívají. Není to však žádná novinka. Nahrazovat části těl, o něž lidé přišli, nebo těla upravovat se snažili už lékaři ve starověku. Zatímco staří Egypťané prováděli chirur gické úpravy především na mrtvých, v Indii už v 7. sto letí před naším letopočtem dokázali mistrovsky rekon struovat nos. K operaci se používala kůže odříznutá z čela nebo tváří a do nosních dírek se vkládaly dře věné trubičky, aby se udržela průchodnost dýchacích cest. Metoda, kterou ve svém díle Sushruta Samhita popsal Sushruta, se používala až do 18. století. Kromě nosu dokázali Indové nahradit i uši. U starých Římanů zase byly popsány operace, které obnovovaly předkož ku. Ale přestože lékaři uměli plastické operace prová dět, příliš často to nedělali, neboť operace bez aneste zie a antibiotik představovaly velké riziko infekce a byly pro pacienty nesmírně bolestivé. Teprve 19. století při neslo společně s objevy anestezie a dezinfekce i velký rozvoj chirurgie a po první světové válce, která si vyžá dala tisíce raněných, i plastické chirurgie. Jaké jsou moderní trendy v tomto oboru dnes, se můžete dočíst v tomto čísle časopisu Florence v rozho voru s primářem z pražského Ústavu estetické medicí ny MUDr. Dušanem Zárubou. Právě plastické chirurgii a popáleninové medicíně jsme totiž věnovali odborné téma tohoto březnového vydání. Kromě toho se napří klad v rubrice Praxe dočtete, jak vypadá práce sester v uprchlickém táboře, nebo v rubrice Z konferencí se mj. dozvíte, jak probíhal 7. reprezentační ples sester, který se konal v Národním domě na Vinohradech. Ne chybějí samozřejmě ani další naše pravidelné rubriky jako recenzované články, pro školy, historie aj., které jsou nabité spoustou dalších zajímavých informací. Přeji vám hezké čtení.

Edukace rodiček o epidurální analgezii

o čem se mluví 2 Reforma psychiatrické péče v ČR chytá druhý dech 4 dopisy čtenářů 5 perličky 6 seriál Péče o kulturu zdravotnického pracoviště v kontextu práce sester – manažerek 8 rozhovor Módní trendy v plastické chirurgii? Ženy chtějí stále větší poprsí

odborné téma

11 plastická chirurgie Jak vypadá v současnosti práce na Oddělení plastické a estetické chirurgie FN Olomouc 16 popáleninová medicína Popáleninové trauma u dětí

recenzované články

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

www.florence.cz Ročník XII., číslo 3, březen 2016 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 2. 2016 Foto na titulní straně: Profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

pro školy 34 Druhý projektový den na plzeňské „zdrávce“ nadchl žáky i učitele

20 Edukace rodiček o epidurální analgezii 24 Riziko postabortívneho syndrómu u žien po umelom prerušení tehotenstva 28 Koncept chybějící péče

praxe

zprávy našich partnerů / z konferencí

36 Lékaři a sestry společně proti zhoubným nádorům již posedmé v Praze 38 Sestry se učily navzájem s fyzioterapeuty, ergoterapeuty a ostatními NLZP 39 Akutní stavy byly hlavním tématem XI. ročníku Ústeckého dne ošetřovatelství 39 Přípravky z afrických surovin rehabilitační pracovníky nadchly 40 Ostrava hostila mezinárodní konferenci Colours of Sepsis 2016 41 Sestrou sympatie 2015 se stala sestřička z Nemocnice Kyjov 42 hojení ran Kombinace medových materiálů při léčbě bércových vředů 44 historie Historie nozokomiálních nákaz 46 personální inzerce 47 angličtina

32 Úloha sestry v starostlivosti o migrantov

o čem se mluví Reforma psychiatrické péče v ČR chytá druhý dech Mgr. Tomáš Petr, Ph.D., předseda psychiatrické sekce ČAS

Práce na přípravě a implementaci reformy psychiatrické péče v uplynulém roce 2015 spíše stagnovaly. Jednotlivé implementační skupiny se až na výjimky nesetkávaly a k odborné veřejnosti se dostávalo jen velmi málo informací o tom, co se plánuje. Na podzim 2015 byly aktivity týkající se reformních snah zintenzivněny.

a Ministerstvu zdravot nictví ČR (MZČR) se za čal pravidelně scházet řídící výbor k reformě psychiat rické péče a zástupci minister stva zorganizovali kulatý stůl, je hož cílem bylo nejen informovat všechny zainteresované strany o tom, jakým směrem se refor ma ubírá a co vše už bylo během příprav uskutečněno, ale přede vším představit další kroky, kte ré by měly vést ke konkrétním výstupům. Zvýšená aktivita všech za interesovaných stran pokraču je i počátkem roku 2016. Byla obnovena činnost všech im plementačních skupin (většina z nich se sešla v průběhu ledna k úvodním schůzkám), byli jme nováni garanti reformy MUDr. M. Hollý a doc. MUDr. M. Anders, i ostatní zájmové skupiny (pro fesní organizace včetně ČAS, pa cientská sdružení aj.) se zapojily do diskuze o plánovaných změ nách v systému psychiatrické péče. V roce 2016 by měla být odstartována první etapa hma tatelných projektů, které položí základ celé nové struktuře péče o duševní zdraví.

Síť psychiatrických služeb Strategie reformy psychiatrické péče počítá se čtyřmi pilíři, na kterých bude celý systém vysta věn – psychiatrické nemocnice/ léčebny, psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic, psychia trické ambulance a centra dušev ního zdraví. Zatímco tři z uvede ných pilířů ve stávajícím systé mu již existují, centra duševního zdraví jsou prvkem novým a jeho fungování, financování a spolu práce s ostatními poskytovateli psychiatrických služeb se bude teprve formovat. Určité změny se však pravděpodobně dotknou všech typů služeb.

Ve vztahu k psychiatrickým nemocnicím, které dnes hrají klí čovou roli při poskytování lůžko vé psychiatrické péče, se aktuál ně hovoří o tzv. transformačních plánech. Jednotlivé nemocnice budou muset vytvořit plán své transformace s ohledem na oče kávané změny v systému služeb v daném regionu v následujícím období. Změny by měly být po stupné, aby byla zajištěna odpo vídající zdravotní péče do doby vzniku nových služeb. V rámci reformních kroků dojde k podpoře vzniku psy chiatrických oddělení v rámci všeobecných nemocnic. Jejich počet je v současné době nedo statečný a akutní péče tak musí být poskytována v psychiatric kých nemocnicích, přestože všeobecná nemocnice má k po skytování akutní péče mnohem lepší předpoklady (dostupnost komplementu, konziliárních slu žeb apod.). V oblasti ambulantní péče se plánuje vznik tzv. rozší řených psychiatrických ambu lancí, kde by kromě služeb psy chiatra mohly být poskytovány i další služby, např. služby psy chiatrických sester s možností poskytování terénních služeb, služby adiktologické, psychote rapeutické, služby pro specifické skupiny nemocných (pedopsy chiatrie, gerontopsychiatrie), so ciální poradenství a další. V souvislosti s reformou jsou pak nejvíce skloňována centra duševního zdraví (CDZ), kte rá by měla vznikat regionálně (1 CDZ na 100 000 obyvatel) a starat se zejména o pacienty s vážným duševním onemocně ním, kteří potřebují vyšší míru podpory v domácím prostředí. CDZ by mělo být místem, ve kte rém bude docházet k propojení zdravotních a sociálních služeb, a většina jeho služeb by se měla

florence 3/16

odehrávat v přirozeném prostře dí pacientů. Způsob fungování jednotli vých pilířů služeb, včetně poža davků na personální a materiál ní vybavení, popisují vytvořené standardy služeb (k dispozici na www.psychiatrickesekcecas. estranky.cz).

Oblast vzdělávání Přestože garanty reformy a no siteli změny jsou zejména představitelé odborné psychi atrické společnosti, nesmíme opomenout, že kromě psychi atrů budou ke změně potřeba i další profesionálové, zejména psychiatrické sestry, ale také sociální pracovníci, kliničtí psy chologové a další nelékařská po volání. Úvahy o personálním za jištění reformovaného systému péče pak nemohou být zúženy pouze na čísla. Bude nutné pro vést i změny v odborné přípravě profesionálů, zohledňující jejich roli v novém systému služeb.

V roce 2016 by měla být odstartována první etapa hmatatelných projektů, které položí základ celé nové struktuře péče o duševní zdraví. MZČR nyní analyzuje stávající vzdělávací programy s ohledem na personální požadavky plá novaných nových typů služeb. Ve vztahu k sestrám pracujícím v oblasti psychiatrie bude pře devším nezbytné navýšit počet sester se specializací (psychia trických sester). Ty v současné době tvoří pouze cca 35 % ze všech sester pracujících v psy chiatrii. Nové služby, jak CDZ, tak rozšířené psychiatrické am bulance i nově vznikající psychia trická oddělení, nebudou moci fungovat bez dostatečného po čtu sester s odpovídajícím vzdě láním. Nové typy služeb, přede vším služby komunitního cha rakteru, pak kladou zcela nové nároky na odborné kompetence sester, např. na psychiatrickou rehabilitaci, krizovou interven ci, spolupráci s rodinou, lékový management aj. Z toho důvodu bude důležité vytvořit specifické vzdělávání (nejlépe certifikovaný

kurz) určené pro sestry, které bu dou pracovat převážně v přiroze ném prostředí pacientů. V souvislosti s přípravou re formy psychiatrické péče se také otevřela diskuze nad tím, jaké kompetence by do budoucna mohly mít psychiatrické sestry v oblasti psychoterapie. Psychia trické sestry mohou nabídnout potenciál v oblasti poskytování určitých, jasně vymezených ak tivit v komplexní psychoterapeu tické péči. Nejedná se o poskyto vání systematické psychotera pie, jejímiž nositeli jsou kliničtí psychologové a psychiatři s pří slušnou kvalifikací a sazebník vý konů ji rozeznává pod odbornos tí 910. Psychiatrické sestry však mohou poskytovat rozmanité spektrum činností využívajících psychoterapeutický přístup, kte ré obvykle žádná skupina pro fesionálů nenabízí a které jsou zacíleny na skupinu pacientů s omezenou funkční kapacitou (např. vážně duševně nemocní, chroničtí pacienti aj.). K terapeutickým činnostem poskytovaným psychiatrickými sestrami patří zejména: → činnosti při krizové intervenci, → psychická aktivizace, → podpůrná psychoterapie, → edukační a podpůrná práce s pacientem a jeho rodinou, → relaxační techniky, → aktivizace kognitivních funkcí, → činnosti koterapeuta, → další činnosti v návaznosti na specifickou odbornou přípra vu (např. KBT strategie aj.). Aktuální systém vzdělávání nezajišťuje odpovídající přípra vu pro výkon výše uvedených činností. V rámci specializační přípravy (Ošetřovatelství v psy chiatrii) není dostatečný prostor pro získání potřebných psycho terapeutických znalostí a doved ností. Proto se domníváme, že je buď nutné rozšířit nabídku certi fikovaných kurzů zaměřených na poskytování psychoterapie pro psychiatrické sestry, nebo roz šířit stávající specializační pro gram pro psychiatrické sestry. Nedílnou součástí odborné pří pravy by se měl stát také sebe zkušenostní výcvik, který by měl být uzpůsoben potřebám sester. Další důležitou oblastí ve vzdělávání sester je příprava sester pracujících v dětské a do

o čem se mluví

rostové psychiatrii. Stávající sys tém je odborníky z praxe pova žován za nedostatečný, proto je potřeba najít takový způsob od borné přípravy, který bude re flektovat potřeby praxe. Aktuál ně projednávaná novela zákona č. 96/2004 Sb. navrhuje návrat ke kvalifikačnímu studiu v obo ru dětská sestra. Na něj by tedy mělo navázat vhodné postgra duální vzdělání pro sestry pra cující v pedopsychiatrii. Důležité je, aby nově vzniklé vzdělávací programy pro sestry související s reformou psychiat rické péče byly finančně podpo rovány tak, aby náklady nenesly sestry ani jejich stávající zaměst navatelé. V tomto směru se snaží ČAS vyjednávat vhodné podmín ky s MZČR.

Destigmatizace a financování Další otázky, které jsou v souvis losti s reformou psychiatrické péče diskutovány, jsou např. po třeba zákona o duševním zdraví, destigmatizace, financování slu žeb aj. Zákon o duševním zdraví

florence 3/16

existuje v řadě evropských zemí a má být navržen i v rámci ČR. MZČR aktuálně provádí analý zu stávajících právních předpi sů týkajících se duševního zdraví a platných samostatných záko nů v zahraničí. Dalším tématem jsou destigmatizační aktivity, které by měly jednotlivé reform ní kroky provázet tak, aby byly veřejností pochopeny a snáze akceptovány. Stávající systém psychiatrické péče je dlouhodo bě ukotvený a poměrně rigidní. Změna způsobu myšlení ve vzta hu k duševně nemocným proto potrvá mnohem déle než jedno programovací období EU. Pro postoje veřejnosti to platí dvoj násob. Veřejnost je ve vztahu k duševně nemocným pod vli vem mnoha předsudků a zjed nodušení. Chceme-li podporo vat deinstitucionalizaci, musíme systematicky pracovat jak s od bornou, tak s laickou veřejností, aby byla na změny připravena. V neposlední řadě je nutná otázka financování. Podfinanco vanost oboru psychiatrie je vše obecně známým faktem, které

ho jsou si vědomi jak zástupci MZČR, tak i zdravotních pojiš ťoven. V následujícím období by proto mělo dojít k podpisu memo randa o udržitelném financování psychiatrických služeb. Důležitá bude také podpora z evropských strukturálních fondů, která byla pro reformní kroky vyjednána. Konkrétně jde o prostředky z ope račního programu Zaměstnanost a Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Objem prostředků by se měl po hybovat kolem 4 mld. Kč. K akti vitám, které budou podporovány z programu Zaměstnanost, patří: → pilotní provoz center dušev ního zdraví (CDZ), → podpora nových služeb ambu lantní péče, stacionářů, služeb všeobecných nemocnic, → vzdělávání profesionálů, → destigmatizační aktivity, → prevence duševních onemoc nění, → fungování kompetenčního centra reformy. Podporované aktivity z IROP za hrnují:

→ infrastrukturu CDZ, → infrastrukturu pro akutní oddě lení všeobecných nemocnic,

→ infrastrukturu pro ambulant ní péči a stacionáře,

→ vybavení mobilních týmů. Vidina peněz z evropských strukturálních fondů sehrála důležitou roli při nastartová ní reformních snah a neméně důležité bude také financování první fáze reformy, kdy lze oče kávat, že náklady na psychiatric kou péči budou narůstat. Nebu de-li však jejich tok dobře řízen, nesou s sebou evropské dotace riziko neefektivního a nesysté mového využívání, které může celý systém poškodit. Současná aktivita všech za interesovaných skupin ukazuje, že reforma psychiatrické péče chytá druhý dech. Máte-li nějaké dotazy, komentáře či návrhy k připravovaným změnám týka jícím se sester pracujících v psy chiatrii, můžete využít následují cí kontakt: tomas.petr@uvn.cz.

dopisy čtenářů

Reakce na článek Odkaz „starých dobrých zdrávek“… nejednotný názor, či nepochopení? Ráda bych reagovala na článek Odkaz „starých dobrých zdrávek“ au torky Lenky Klímové, který vyšel v minulém čísle časopisu Florence. Ač mě mile překvapilo, že článek, ve kterém autorka prezentuje svůj názor na aktuální téma vzdělávání, není i přes nesouhlas se současným návr hem změn ve vzdělávání sester psán nijak útočně, ráda bych uvedla na pravou míru dvě nepřesnosti. Ta první se týká věty: „Kdo maturoval do roku 2004, má stejnou po zici jako ten, kdo ukončí studium již s titulem získaným na vyšší nebo vysoké škole.“ Faktem je, že ve školním roce 2004/2005 se poprvé otevřel studijní obor Zdravotnický asistent, ale stále na středních ško lách „dobíhal“ obor Všeobecná sestra. Tedy poslední všeobecné sestry maturovaly v roce 2007 (školní rok 2006/2007), ze studia dálkového pak v roce 2008. Maturantky od roku 2006 již musely získat registraci a nasbírat 40 kreditů, tedy musely tři roky pracovat pod odborným do hledem, staly se tak prvními „oběťmi“ nového systému vzdělávání. Je smutné, že zrovna členka skupiny pro vzdělávání ČAS tuto skutečnost neví a všeobecné sestry z let 2005–2007 (2008) nepočítá. Druhá nepřesnost se dle mého názoru skrývá ve větě: „Vypadá to, že sestry nejsou samy. Pomocnou ruku jim podává ČAS a POUZP, kteří pro nás nekompromisně žádají lepší ohodnocení, znají naši cenu a váží si nás…“ Pomocnou ruku všem sestrám i ostatním zaměstnancům po dává v této oblasti, a především opakovaný nárůst mezd o 5 % doslova vybojoval, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR v čele s paní Bc. Dagmar Žitníkovou. Ne ČAS. Ve své reakci na článek paní Klímové neprezentuji svůj názor k té matu vzdělávání, pouze reaguji na dvě nepřesnosti v článku uvedené. Markéta Košinová

Vážená paní Košinová, velice děkuji za Vaši reakci. Já každou reakci vítám, protože je to doklad zájmu a pozornosti, kterou si naše profese zaslouží. K Vámi uváděným nepřesnostem. Píšete to úplně správně a já s Vámi souhlasím, ale mým záměrem bylo při psaní článku něco jiného. Nechtěla jsem rozebírat de taily, to bych musela rozebrat registrace, o kterých píšete, zmínit např. i návaznost na návrh zákona, vyhlášku o činnostech, personální vyhláš ku a sazebník výkonů, odborný dohled, kredity aj., což jsem nechtěla. Rok 2004 jsem úmyslně použila jako počáteční mezník obav a z nich plynoucích chyb, jež vyvolaly následně nesoulad, který dnes je. Chtěla jsem poukázat na tento nesoulad a v podstatě znevažování naší pro fese, pro kterou jsme léty práce a píle všichni vybojovali různé cesty ke vzdělání a teď si je, dle mého soudu, necháváme zbytečně vzít. Smírčí tón jsem nasadila úmyslně, protože mi připadá, že zbytečně ztrácíme energii nesmyslným bojem kdo s koho, když je potřeba ne ustále obhajovat pozici sestry a je vcelku jedno, zda se jedná o sestru s titulem, nebo se středoškolským vzděláním. Co se týká role odborů, paní předsedkyně Bc. Žitníkové i Mgr. Franc la, jejich vliv je významný a z osobních rozhovorů jejich názor znám. Ne dovolila bych si zpochybnit jejich zásluhy, ale finanční témata fungují jako křesadlo, proto jsem je nezmínila. I když z Vašich slov cítím trochu zlobu, věřím, že jsme stejného názoru na naši profesi, která si zaslouží úctu a respekt a totéž patří každému, kdo si ji zvolí. Lenka Klímová

Pozn. red.: Názorové články nevyjadřují názor redakce

perličky anekdota

pozvánka 31. 3.–2. 4. 2016 Špindlerův mlýn

krátce (R)evoluce v akutní dialýze: OMNI systém Nový přístroj na akutní dialýzu OMNI byl před staven české lékařské veřejnosti na kongre su Colours of Sepsis v Ostravě. Mezi hlavní přednosti nového sys tému patří především možnost změny léčby bez jejího přerušení, automatická regula ce hladin všech ex panzních komůrek, podpora léčby jiných závažných onemoc nění aj. Jeho cena se bude pohybovat kolem 20 000 eur. (tz)

krátce Odbory i zaměstnavatelé chtějí zrychlit růst platů v nemocnicích Odbory se na jednání zdravotnické tripartity shodly se zaměstnava teli na skokovém růstu platů v nemocnicích. Liší se ale v názoru, jak navýšení provést. Zdra votnické a lékařské odbory chtějí jednotné platové tarify pro státní i soukromé nemocnice. Zaměstnavatelé varu jí, že tarify nic neřeší, pokud nemocnice ne dostanou od pojišťoven dost peněz. (ČTK)

Počet ambulantně léčených pacientů s glaukomem v ČR roste. Dle údajů ÚZIS jím v roce 2013 v ČR trpělo 342 802 pacientů, což je o 2574 pacientů více než v roce 2012. (tz) Letos uplyne 135 let od narození britského biologa Alexandera Fleminga (6. 8. 1881–11. 3. 1955), objevitele penicilinu. Fleming toto antibiotikum objevil v roce 1928 v plísni Penicillium chrysogenum (též P. notatum), když si všiml, že v Petriho misce s bakteriemi roste plíseň, která zabíjí okolní bakterie.

I. kongres Společnosti pro orgánové transplantace výroky slavných Thomas Mann (1875–1955) Německý prozaik a esejista, držitel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1929.

Ta dáma vděčí za svůj dobrý vzhled svému otci. Je plastickým chirurgem.

nové knihy

náš

tip Jídlo jako lék podle čínské medicíny Praktické postupy v anestezii 2. přeprac. a dopl. vydání

fota: archiv; autor anekdoty: Filip Škoda

Základy klinického výskumu Tibor Hlavatý, Grada Publishing, a. s., 2016, 240 s., 357 Kč Slovenská publikace je ur čená lékařům, sestrám, far maceutům provádějícím kli nický výzkum. Mottem kni hy je: … diplomovou práci musí napsat každý absolvent fakulty.

Barbora Jindrová, Martin Stříteský, Jan Kunstýř a kol., Grada Publishing, a. s., 2016, 200 s., 345 Kč Anesteziologické postupy u základních chirurgických výkonů a při dalších důle žitých klinických stavech a okolnostech – stručně a přehledně. Jde o vydání aktualizované a doplněné po pěti letech.

Renáta Lien Čepelková, Nakladatelství Bondy s. r. o., 2015, 200 s., 249 Kč Chcete se vyhnout riziku např. rakoviny, infarktu, cukrovky nebo je významně snížit? Pak stačí otevřít tuto knihu. Autor ka v ní spojila principy vztahu lidského zdraví podle tradiční čínské medicíny s možností stravování doma. Nepotřebu jete žádné zázračné kořeny, potravinové doplňky nebo die ty, neboť podstata filozofie, že jídlo může být lékem, spočívá v tom, že víme, kdy, co a jakým způsobem konzumovat.

Kurz dobré nálady Lépe zvládejte emoční propady a výkyvy Michaela Peterková, Portál, s. r. o., 2016, 128 s., 249 Kč Mizerná nálada, „depka“, de prese. Snad každý ví, o čem je řeč. Trváli pokles nálady, ne zájem o cokoli, únava a skles lost příliš dlouho nebo k nim dochází pravidelně a ve větší intenzitě, je na čase s tím něco dělat. Pomoci může i tato kni ha. 14denní knižní kurz dobré nálady je pokračováním sé rie tréninků duševního zdraví a zaměřuje se tentokrát na de presivní pocity a skleslost.

seriál

florence 3/16

Péče o kulturu zdravotnického pracoviště v kontextu práce

sester – manažerek Kultura pracoviště je obtížně uchopitelný termín, pod kterým si každý představuje něco jiného. Zjednodušeně lze říci, že kultura pracoviště je souborem společných hodnot, zvyků, postojů a chování jeho členů. K tomu ještě můžeme přidat atmosféru pracoviště, v níž se kultura jednoznačně odráží. Proč je ale tak důležité o této kultuře mluvit, proč konkrétně ve zdravotnictví a kdo je za kulturu zdravotnického pracoviště zodpovědný? Kde se projevuje, jaký to má dopad na práci sester – manažerek a jakou v ní hrají roli? Proč je důležité, aby byla kultura pracoviště v pořádku?

Zuzana Hekelová, lektorka, publicistka a konzultantka www.vase-lektorka.cz

dpověď je tato: je-li kul tura pracoviště bez pro blémů, je to znát zejména v následujících oblastech: → Týmová spolupráce – atmosfé ra v týmu, komunikace mezi jeho členy, motivace členů k práci a tím také kvalitní pracovní vý sledky týmu. → Angažovanost manažerů – tedy jejich systematická práce na kva litě kultury pracoviště, které ve dou. V případě týmu sester jde o to, aby sestry – manažerky vě domě vytvářely, udržovaly a v pří padě potřeby také pozitivně mě nily všechno, co do oblasti kultury na jimi řízeném pracovišti spadá. Ve kterých oblastech se projevuje kultura zdravotnického pracoviště tvořeného sestrami? Jsou to: 1. celková atmosféra, 2. komunikace mezi členy týmu, 3. styl řízení týmu sester, 4. vztahy s pacienty (a je jich doprovodem).

1. Celková atmosféra v týmu sester Projevuje se ve vztazích mezi členy týmu včetně komunikace a může vypadat různě: → Profesionální, provázená jistou formálností a přísností: může dobře fungovat, někdy v ní však chybí lidský rozměr.

→ Neformální až rodinná: je příjem ná, také dobře funguje, ale může se posunout k nadměrné nefor málnosti. Hůře se při ní zajišťuje disciplína členů a uplatňuje auto rita vedoucího. → Nepřátelská, konfrontační, napja tá: vytváří „dusno“, nepříjemně se dotýká i pacientů, protože ti ji citlivě vnímají. Má nepříznivý vliv na výkon týmu. → Chaotická, zmatená: při ní je ri ziko nedorozumění pramenící z nedostatku řádu – a to včetně chaotické komunikace a chyb. Také snadno vznikají konflikty.

část 2. manažerské dovednosti sester

seriál

2. Komunikace mezi členy týmu sester

foto: Profimedia

Odráží atmosféru v týmu a je-li v pořádku, projevuje se následovně: → Jednoznačnost a otevřenost: ta ková komunikace zabraňuje zby tečným nedorozuměním, konflik tům i stresu. → Vhodná forma komunikace: ne vhodná forma (arogantní, kon frontační, přezíravá, necitlivá) může poškodit i velmi kvalitní obsah. → Vyvážená míra oficiality: někde si členové týmu od první chvíle ty kají, jinde tomu tak není. Správný návod neexistuje, je třeba najít tu správnou míru a zvyklostem na pracovišti se přizpůsobit. Každý extrém je špatný. → Příznivý vliv na komunikaci s klienty, tedy pacienty a jejich doprovodem – a ti jsou středo bodem činnosti zdravotnického týmu. Příklad z praxe: Na interním od dělení jedné nemocnice dostáva la vrchní sestra signály o tom, že jedna ze sester má potíže s komu nikací – byla popudlivá, na kolegy se často utrhovala, nesnesla ani vhodně podanou oprávněnou kriti ku, s pacienty komunikovala úseč ně a vytvářela dojem, jako by ji ob těžovali. Vrchní sestra situaci zpo čátku neřešila a doufala, že to ně jak přejde. To se nestalo a až když měla zmíněná sestra větší konflikt s rodinou jednoho z pacientů, roz hodla se vrchní sestra konečně si tuaci řešit. Udělala to velmi emo tivně, protože jí už došla trpělivost, a se sestrou – hříšnicí se pohá dala. Ta odmítla připustit, že dělá něco špatně. Konflikt se tím nejen nevyřešil, ale dokonce eskaloval. Situace negativně ovlivnila atmo sféru (kulturu) v týmu sester, kde se stala. Časem se sice vše vyřeši lo, ale vrchní sestru to stálo hodně času a energie. Kdyby přistoupila k řešení profesionálně, a přede vším daleko dříve – v podstatě kdy koliv to bylo třeba, měla dát podří zené signál, že není něco v pořád ku – nemuselo k ovlivnění atmosfé ry na pracovišti dojít. Stejně tak ne bylo vhodné řešit situaci emotivně, hádkou. Mnohem efektivnější by bylo připravit si na jednání s podří zenou několik konkrétních příkladů jejího nevhodného jednání, klidně (ale rázně) jí předložit fakta a bez emocí (prostě se nenechat „vyto čit“) jí vysvětlit, jaké jednání je od ní napříště požadováno.

3. Styl řízení týmu sester Styl řízení týmu sester se v každo denní praxi odráží v následujících oblastech: → Způsob, kterým sestra – manažerka řídí své podřízené: může uplatňovat spíše formální, nebo spíše neformální autoritu, jiný mi slovy – svůj tým vede buď direktivním, nebo tzv. partner ským způsobem. Ideální podo ba řídícího stylu je v praxi někde uprostřed mezi oběma těmito možnostmi. Každý extrém je ne žádoucí. → Péče o členy zdravotnického týmu: je třeba, aby vedoucí se stra věnovala pozornost i ob lastem, které nejsou na první pohled tolik vidět, ale absence

4. Vztahy s pacienty a jejich doprovodem V této klíčové oblasti je třeba zmínit tyto aspekty: → Konkrétní forma vztahu: stej ně jako s kolegy lze i s pacienty jednat autoritativně nebo part nersky. V současnosti vše jedno značně směřuje k partnerskému vztahu mezi zdravotníky a jejich klienty – takový typ vztahu lépe zaručí ochotu pacienta dodržo vat léčebný režim a tím usnadní léčebný proces. → Komunikace: je nutno zajistit, aby pacienti i jejich blízcí měli dosta tek informací od zdravotníků, aby tyto informace byly poskytová ny na úrovni, jakou jsou k lienti schopni pochopit, a aby byly

Kultura národa je vizitkou jeho vyspělosti, kultura pracoviště je vizitkou vyspělosti tohoto pracoviště. péče o ně může významně zhor šit atmosféru na zdravotnickém pracovišti i pracovní výkon jeho členů. Jedná se o vzdělávání a rozvoj sester, péči o talenty v týmu, optimální využití jejich potenciálu a také pomoc v kon textu stresu nebo syndromu vy hoření. → Řízení změn: změny jsou často náročné, stresující a ne vždy víta né. Způsob, jakým vedoucí sest ra pomáhá svým podřízeným se se změnami vyrovnat, významně ovlivňuje její vlastní manažer skou úspěšnost i úspěch celého týmu. Nejdůležitější je v tomto kontextu vhodná komunikace ve doucí s jejími podřízenými – pře devším dostatek informací pro členy týmu o účelu změny a plá nu na její realizaci. Postřeh z praxe: Vedoucí sestra by měla bedlivě sledovat u svých pod řízených eventuální signály stresu nebo syndromu vyhoření. Zodpo vědnost sestry – manažerky v tom to kontextu je veliká, ideálně by měla zachytit každou významnější změnu nálady, energie a motivace u svých sester a pokusit se předejít zbytečnému prohloubení problému citlivým rozhovorem nebo nabídkou pomoci. Pokud to neudělá, risku je nežádoucí „kontaminaci“ vztahů v týmu, zhoršení jeho výkonu, včet ně přenosu negativního vlivu i na pacienty.

poskytovány včas a především vhodnou formou. Nejdůležitější jsou aspekty, které sestry nestojí žádný čas navíc – úsměv, vlídný tón a ochota pomoci. Každá sestra – manažerka by si měla být vědoma své role v kontex tu kultury jí svěřeného zdravotnic kého pracoviště a případné odchyl ky od přijatelné podoby této kultury by měla neprodleně korigovat. Po kud to nedělá, vždy se jí to vymstí – tým demotivovaných a rozháda ných sester se totiž neřídí dobře a navíc zcela jistě nepracuje tak, jak by měl.

Literatura: 1. Ivanová K. Základy etiky a organizační kultury v managementu zdravotnictví. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006 2. Lukášová R. Organizační kultura a její změna. Praha: Grada Publishing, 2010 3. Dytrt Z, Brodský M, Stříteská M, Korn feldová M. Podniková kultura. Pardubi ce: Univerzita Pardubice, 2006 4. Barták J. Skryté bohatství firmy. Pra ha: Alfa Publishing, 2006

rozhovor

florence 3/16

Módní trendy v plastické chirurgii?

Ženy chtějí stále větší poprsí

O výsledcích práce plastických chirurgů slýcháme nejčastěji z médií v případě, že některá ze známých tváří promluví o zákrocích, které podstoupila, nebo když se lékařům podaří senzační operace typu totální plastiky obličeje. Plastická chirurgie (a vůbec celá estestická medicína) však nabízejí mnohem víc a zájem o tyto služby neustále roste, jak potvrzuje i primář oddělení plastické chirurgie Ústavu estetické medicíny v Praze MUDr. Dušan Záruba.

Čím to je, že lidé stále častěji vyhledávají služby plastických chirurgů? Jedním z důvodů je podle mého názoru fakt, že roste informovanost lidí. Zájem o plastickou chirurgii jde napříč celou veřejností, což si my slím, že je dané i určitým tlakem, který ve společnosti je a který stá le více zohledňuje, jak kdo vypadá. Je to samozřejmě vždycky věcí po citu toho člověka, ale tlak společ nosti v tom hraje významnou roli. Například když si vezmeme, jaký je současný trend, že budeme chodit do důchodu v čím dál pozdějším věku, tak když někdo ve svých še desáti, sedmdesáti letech pracuje s třicetiletými kolegy, má pocit, že je proti nim starý, a to v něm vzbuzu je přesvědčení, že by se sebou měl něco dělat, aby to stárnutí nešlo tak rychle. Stejné to je i tehdy, když má někdo třeba malá prsa a podobně. Tím, že společnost vytváří určité tla ky, plynou z toho i určité požadavky. A když lidé zjistí, že se jejich pro blém dá řešit, tak ho chtějí řešit. A co cena? To je další věc. Tím, že držíme ceny v rozumných relacích, není cena zákroků pro lidi limitující. Plastická operace není něco, co by si průměr ně vydělávající člověk nemohl do volit. Neříkám dělat neustále nějaké estetické zákroky, ale pokud má člo věk pocit, že má nějaký problém, tak jedna nebo dvě estetické operace

za život nejsou z finančního hledis ka velký problém. Kteří klienti vyhledávají vaše služby nejčastěji? Jak už jsem říkal, zájem je napříč celým věkovým spektrem. Převažují ženy, ale i mužů chodí dost. Ten po měr je dle typu operace asi 90 : 10 až 70 : 30. Jaké zákroky v Ústavu estetické medicíny provádíte? V podstatě všechny, které estetická medicína zahrnuje. Jsou to veške ré operace, které zahrnují stárnutí

ně. Co se týče plastické chirurgie, ta se nijak překotně nemění. Stále pře važují klasické operace, které mají své pevné místo, nechirurgické me tody jim pouze pomáhají a leccos doplňují. I v estetické chirurgii je, stejně jako obecně v medicíně, tren dem, že se snažíme, aby operace, respektive pooperační péče trvala co nejkratší dobu a pacient se mohl co nejdříve vrátit k běžným činnostem. Ale ne vše se dá uspěchat, přírodu nepřepereme. Všechno chce svůj čas a musíme si uvědomit, že i este tické operace jsou operace jako kaž dé jiné a organismus potřebuje čas,

V každé zemi jsou představy o kráse trochu jiné a požadavky na estetickou medicínu se v každé zemi a v každé době trochu liší. obličeje, víček apod., zákroky mo delující postavu jako liposukce, mo delace prsou, zvětšení, zmenšení prsou, operace povolené kůže kon četin, abdominoplastiku – plastiku břicha, operace vrozených odchylek od normálu, jako jsou operace nosu, uší, labioplastiku – operaci styd kých pysků, zkrátka celou škálu es tetické chirurgie. Jaké jsou současné trendy v estetické medicíně, resp. v plastické chirurgii? V estetické medicíně přibylo mnoho méně invazivních metod, jako jsou lasery, výplňové materiály a podob

aby se s nimi vypořádal. V tom nám pomáhá i technika, která se neustá le rozvíjí. Je to stejné jako v klasické chirurgii, to znamená endoskopické přístroje, které znamenají menší roz sah jizev, lepší šicí materiály, které jsou vstřebatelné, takže se nemusejí vyndávat stehy, a podobně. Jsou to takové drobnosti, které nám však po máhají v hojení a v tom, že se lidé ne musejí tolik věnovat pooperační péči. Estetické chirurgii se věnujete už od roku 1988. Změnila se od té doby nějak výrazně? Myslím, že k nějakému zásadnímu skoku v ní nedošlo. Kdybychom srov

foto: archiv MUDr. D ušana Záruby

Magda Hettnerová, redakce Florence

rozhovor

Překvapil vás někdy nějaký požadavek klienta nebo klientky? Nevím, jestli mě může ještě něco překvapit, ale je fakt, že někdy jsou ty požadavky opravdu zvláštní. Já to ale neodsuzuji. Když někdo přijde a řekne, mám ten a ten požadavek a problém, člověk by si řekl: no to je blázen, když chce třeba v sedm desáti letech tohle dělat. Snažím se ale vždy s pacientem mluvit a zjistit, co ho k tomu vede. A když má ten požadavek nějakou posloupnost, ten dotyčný k němu nějak došel a má to rozumný základ, tak mu to nevymlouvám. Řeknu mu, jaké mož nosti z medicínského i z technic kého hlediska jsou, co je a co není možné, a pak už to nechám na něm, jak se rozhodne. Protože s výjimkou několika operací, které jsou opravdu funkční, jako je například operace víček, kdy pokleslá víčka prokazatel ně vadí očím, jsou estetické operace spíš jen o pocitu toho daného člově ka, co chce pro sebe udělat.

nali například dobu před 2. světovou válkou, kdy nebyla známá antibioti ka, a dnešní dobu, to bychom mohli označit za zásadní pokrok, protože změna toho, co si mohli dovolit lékaři tehdy a dnes, je obrovská. Také v ob lasti plastické chirurgie to byl pro blém, protože tam je vysoké riziko infekce, takže všechny vlasy, chlupy, obočí se vyholovaly, protože to byli nepřátelé, kteří riziko infekce zvyšo vali. A to bylo zase těžké pro pacien ty, protože chvíli trvalo, než jim opět dorostly. Dnes si to už ani neumíme představit. Také kvalita a účinnost dezinfekčních prostředků je diame trálně jiná. Od té doby však k takto zásadnímu posunu v tom, co si lékař může dovolit, nedošlo. Samozřejmě, neustále se zlepšuje technické vyba vení, objevují se nové operační tech niky, farmaka, která například zrychlí vstřebávání modřin, sníží riziko in fekce a podobně, ale ten vývoj je spíš postupný než skokový. Projevují se i v estetické medicíně módní trendy? Samozřejmě. Když si například vezmeme zvětšování prsou. Dří ve s tímto požadavkem přicházely ženy, které měly malá, málo vyvi nutá prsa. Dnes chodí i ženy s řek něme průměrnou velikostí prsou, které je chtějí zvětšit. Tento trend velkých prsou se objevil před mno ha lety v USA a tím, jak je euro americká kultura propojená, se po

stupně dostává i k nám do Evropy. Postupně jej zaznamenali v Anglii i v západní Evropě a teď už dorazil i k nám. Vždy ale záleží na kultu ře té dané země. U nás se zvětšují prsa, ale například v Jižní Americe zase chtějí ženy zvětšovat pozadí. V každé zemi jsou zkrátka předsta vy o kráse trochu jiné a požadavky na estetickou medicínu se v každé zemi a v každé době trochu liší. Je kromě zvětšování prsou nějaká „horká novinka“ v plastické chirurgii, kterou lidé požadují? Stále převažují standardní operace. Není nic, co by se během poslední ho roku, dvou začalo nově operovat. Spíše se stále vylepšují a zdokona lují stávající operace. U čeho však zaznamenáváme mnohonásobně vyšší nárůst, je labioplastika – ope race stydkých pysků. U mnoha žen dochází, ať už proto, že to mají vro zené, nebo po porodu, k výraznému zvětšení malých stydkých pysků oproti velkým nebo i k asymetriím, což jim pak způsobuje problémy. A zatímco dříve se s tím nějak po praly, dnes tím, jak mezi sebou více komunikují a jsou více informované, vědí, že se to dá operovat, a přichá zejí k nám. Opět je to tedy dáno vět ší informovaností. Ale tyto operace se prováděly už dříve, není to něco, co bychom začali nově operovat, jen se výrazně zvýšila poptávka po těchto zákrocích.

Primář oddělení plastické chirurgie Ústavu estetické medicíny v Praze MUDr. Dušan Záruba

Jsou u plastických operací nějaké věkové limity? Limitem je vždy hlavně zdravotní stav klienta, u některých estetických operací musíme zvážit i rozsah ope race vzhledem ke schopnosti hojení tkání v daném věku. Pokud je člo věk třeba v těch sedmdesáti letech zdravý, může podstoupit jakoukoli operaci, tedy i plastickou. Pokud je však jeho zdravotní stav nějakým způsobem omezující, pak omezuje i rozsah plastické operace. Česká republika patří mezi oblíbené cíle zdravotní turistiky. Pozorujete to i v Ústavu estetické medicíny? Ano, pozorujeme. Důvody jsou stej né, jako jsem uváděl na začátku. Lepší komunikace, informovanost a v tomto případě i ekonomická stránka věci. Ve srovnání například s Německem, odkud k nám jezdí nejvíce klientů, jsou ceny našich operací pořád o několik desítek pro cent nižší. A v neposlední řadě si myslím, že tím důvodem je i fakt, že ne všichni chtějí, aby jejich okolí vědělo, že zákrok podstoupili. Pro to lidé jezdí na dovolenou spojenou s operací třeba do Thajska a podob ně. Raději někam odjedou a vrátí se už „upravení“, než aby zákrok a ho jení podstoupili doma. Jak probíhají jednání s takovými klienty? Obrovskou výhodou jsou v tomto případě moderní komunikační pro

rozhovor

středky. Není problém, když nám klient pošle e-mailem fotku, napí še, co by si představoval, my mu k tomu sdělíme své stanovisko, po kud s ním souhlasí, domluvíme se na všem potřebném na dálku a on pak už jen přijede na konzultaci a na ni navazující samotný zákrok. Jak vypadá příprava na plastickou operaci? To záleží na typu zákroku. Pokud při jde pán nebo paní, kteří mají v pade sáti letech přepadlá oční víčka, která jim způsobují problémy, tak není moc co řešit. Stačí jedna konzultace, při které se domluvíme, co a jakým způ sobem budeme provádět. Následuje předoperační vyšetření, samotný zá krok a následná péče. Pokud však jde o nějaký složitější problém a klient má nějakou určitou představu, jak by ho chtěl řešit, tak se sejdeme, já mu vysvětlím, co je a co není možné udě

florence 3/16

dvou týdnů. Ne všechny stehy jsou totiž vstřebatelné, některé se mu sejí vyndávat, je třeba zkontrolovat, jak se rána hojí, může se také udělat větší modřina, která se musí vstře bat, nebo může dojít k nějaké infekci, kterou nemůže pacient sám vyřešit, i když díky antibiotikům máme na štěstí takovýchto infekcí minimum. Je proto důležité, aby pacient včas přišel a mohlo se to včas řešit. Jak to tedy s pacienty, kteří nebydlí v Praze nebo jejím okolí, řešíte? Pokud ke mně přijde pacient, kte rý je třeba z Ostravy a chce nějaký zákrok, klidně se s ním domluvím, jestli by nechtěl jít raději k nějaké mu kolegovi v Ostravě, Třinci nebo Olomouci nebo někde jinde, kam to má z Ostravy blíž. Protože v přípa dě, že bude mít nějaký problém, tak jezdit dvakrát týdně Praha–Ostrava

V současné době funguje předávání si zkušeností s výsledky operací mezi lidmi, například přes internet, na sociálních sítích a podobně. lat, povídáme si o tom a pak mu ne chám čas, aby se rozmyslel a rozho dl. To nelze rozhodnout během dese ti minut, vyžaduje to více konzultací. Vždycky se snažím, aby ten člověk neměl pocit, že se musí rozhodnout hned. Předám mu všechny informa ce a nechám mu čas, aby je zpraco val, případně se přišel zeptat znova, pokud něčemu nerozuměl, ale nikdy ho netlačím k žádnému rozhodnutí. To by vedlo jen k problémům. Zvláš tě pokud mu nabízím jiné řešení, než on si představoval, musí se nakonec rozhodnout sám. Takže je to velmi in dividuální a záleží vždy na typu ope race i klienta. Jak probíhá samotný zákrok a následná péče? Samotný zákrok probíhá jako každá jiná operace, obvykle v celkové anes tezii nebo v tzv. analgosedaci. Po ní je pacient převezen na naše lůžkové oddělení, kde může jeden nebo dva dny ležet, což pro takové běžné ho jení stačí. Co je však problém přede vším u těch zahraničních, ale i u do mácích pacientů, kteří jsou z daleka, je následná péče. Po operaci je totiž nutné, aby byli v dosahu, protože po takovém standardním zákroku jsou potřeba v průměru dvě až tři kontro ly během následujícího jednoho až

pro něj asi nebude úplně optimální. Pokud nechce a rozhodne se zákrok podstoupit u nás, domluvíme se s ním už předem, jak bude mít zajiš těnou pooperační péči. Vždycky je lepší, když má v Praze nějaké záze mí, kde by mohl v případě potíží být. Jak dlouho hojení trvá? To je opět velmi individuální a záleží na typu operace. Když se například operují oční víčka, zahojí se přibližně za týden. Jizvička může třeba trochu zlobit, ale to se dá všechno vyřešit pooperační péčí. U operace nosu je to trochu jiné. Nos se také hojí cel kem dobře, ale právě ta pooperační fáze nám to může trochu zkompliko vat, takže u něj trvá tři měsíce i déle, než se vše stabilizuje. U operace prsů trvá hojení také přibližně jeden až dva týdny, ale může nastat nějaká reakce žlázy nebo šicího materiálu a můžeme s tím bojovat třeba i mě síc. Je to tedy velmi různé. Každý jsme jiný, každá tkáň reaguje jinak a ta reakce se nedá předvídat. Co by měli lidé, případně zdravotníci o estetických operacích vědět? Občas se setkávám s tím, že když s klientem řešíme nějakou operaci, řekne mi: Já pak nechci jít ke svému

praktikovi, protože on je proti tomu. Říká mi, že si mám raději hlídat krev ní tlak nebo cukrovku a neřešit ne smysly. Nebo naopak: Lékař mi řekl, že mám na operaci jít, protože ta můj problém určitě vyřeší. Což také nemusí být pravda. Takže bych jim doporučil, aby pacientům jejich zá měr jít na estetickou operaci nevy mlouvali, ale ani jim nedávali falešné naděje. Spíš aby je poslali na praco viště, které operace dělá a má s nimi zkušenosti, protože tam pacientovi sdělí nejvíc informací a řeknou mu, co je a co není možné. Ne všechny požadavky klientů lze totiž splnit. Když už se člověk rozhodne jít na plastickou operaci, podle čeho si má vybrat pracoviště, kde operaci podstoupí? Měl by si vybrat takové pracoviště, které už nějakou dobu funguje, proto že se dá předpokládat, že jsou v něm lékaři, kteří mají zkušenosti. Nejde jen o samotnou operaci, to je zákrok jako každý jiný, ale jde o komplikace, které dříve či později mohou nastat. Na pracovišti, které už nějakou dobu funguje, s nimi mají většinou zkuše nosti a vědí, jak je řešit. V současné době také hodně funguje předávání zkušeností s výsledky operací mezi lidmi, například přes internet, na so ciálních sítích a podobně. Neříkám, že je to stoprocentní, ale také to o ně čem vypovídá. To jsou takové dva ukazatele, podle kterých se dá orien tovat. Záleží také na tom, jak k tomu ten který člověk přistupuje. Někteří si o tom ani nechtějí moc povídat, chtějí podstoupit zákrok, nic moc o něm ne vědět a jít pryč. Takoví si pak mohou vybrat v podstatě kterékoli zavedené pracoviště. Pokud však chtějí řešit nějaký problém, který je trápí, a chtě jí citlivý individuální přístup, měli by si najít takové pracoviště, kde najdou s lékařem společnou řeč a budou mu věřit. Nemá cenu řešit svůj problém s někým, u koho máte pocit, že vás nepochopil.

Kdo je MUDr. Dušan Záruba Primář oddělení plastické chirurgie Ústavu estetické medicíny v Praze. Na problematiku estetické chirurgie se specializuje od roku 1988. Díky dlouholeté praxi, poznatkům z řady pracovišť nejen v ČR, ale i v zahraničí a desítkám tisíc provedených ope rací se řadí k nejzkušenějším plastickým chirurgům v oboru es tetické chirurgie u nás. Od roku 1986 pracoval jako chirurg na oddělení plastické chirurgie Ústavu lékařské kosmetiky a v roce 1994 se stal primářem plastické chirurgie tohoto ústavu. Ab solvoval několik zahraničních stáží v USA a ve Francii a je auto rem řady odborných článků i spoluautorem několika publikací.

plastická chirurgie odborné téma

Jak vypadá v současnosti práce na Oddělení plastické a estetické chirurgie FN Olomouc Oddělení plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) funguje od roku 2012 jako sdružený lůžkový fond s I. chirurgickou klinikou FNOL. Jedná se o specializované pracoviště, kam jezdí pacienti z celé České republiky i ze zahraničí. K dispozici je tu deset lůžek. Jedinečnost oddělení spočívá ve vysoce profesionálním týmu odborníků pod vedením primáře MUDr. Bohumila Zálešáka, Ph.D., a v organizaci práce.

Bc. Iveta Hatalová, vrchní sestra Oddělení plastické a estetické chirurgie FN Olomouc

foto: Profimedia

ako jediné oddělení ve FNOL má vytvořenou funkci koordinátorky, která objed nává, případně přeobjed nává pacienty, zajišťuje komunikaci s nimi, je zodpovědná za vytíže nost operačního sálu a zákrokové ho sálku, sleduje absence lékařů, které eviduje v elektronickém diáři PCHIR, edukuje a zajišťuje komu nikaci mezi zaměstnanci, pokud je zapotřebí multioborová péče. Za

jišťuje i elektronickou komunikaci s pacienty z externích ambulancí. Ošetřovatelský personál je na tomto oddělení plně zastupitelný. Všechny sestry umějí nejen svou práci, ale i práci administrativní, ambulantní, práci instrumentářky a koordinátor ky. Na tomto oddělení byla posílena i ambulantní péče a režim one day surgery.

Někteří pacienti podstupují desítky operací ročně Na Oddělení plastické a estetic ké chirurgie ve Fakultní nemocni ci Olomouc pracuji od roku 2007. Z mého pohledu je to nejkreativ

nější obor medicíny, o čemž jsem se přesvědčila hned v prvních mě sících své práce na tomto odděle ní. Poznala jsem tu tehdy tříletou slečnu s kongenitálním gigantickým ochlupeným névem, který zasaho val celou levou polovinu čela, spá nek, oko a tvář a šířil se přes kořen nosu až do pravého vnitřního kout ku oka. Za pomoci metody tkáňo vé expanze se u ní vytvářela nová tkáň. Dočasně plnitelný silikonový expandér se vkládal do chirurgic ky performované dutiny v celkové anestezii a expandovaná tkáň se následně využívala ke krytí defektů, které vznikly po odstranění ochlu

odborné téma plastická chirurgie

Obr. 2 Průběh s expandérem Obr. 3 Další expanze Obr. 4 Dnes čeká dívka na finální operace

oddělení patří pacienti s maligním melanomem (foto 5–8). Péče o pa cienty s maligním melanomem a ji nými nádory činí téměř 50 % naší práce. Maligní melanom je kvůli svému agresivnímu chování jed ním z nejzhoubnějších nádorů vů bec. Začíná se objevovat stále více u mladší populace a často je pod ceňován nebo je zaměňován např. na patě za bradavice či otlak. Někdy je také na méně viditelném místě a jeho sledování je proto pro pa cienta obtížné. Prognóza je u tohoto onemocnění špatná, proto se sna žíme edukovat nejen pacienty, ale i náš personál v rámci odborných seminářů a konferencí, které naše oddělení pořádá. Kromě tematických konferencí pro sestry v rámci FNOL se aktivně podílíme i na konferencích jiných pracovišť a ve spolupráci s pacient skou organizací Mamma HELP Olo mouc pořádáme semináře na téma rekonstrukce prsu. V rámci výtvar ných workshopů se ženy uvolní a nebojí se ptát na další informa ce týkající se této problematiky. Já osobně edukačně působím ještě v rámci svého bydliště v Bratrušově u Šumperka na setkáních místního spolku Sdružení bratrušovských se

Obr. 6 Maligní melanom levé tváře u 18měsíčního dítěte

Velká část naší práce je zaměře na na replantační výkony u ztráto vých poranění. Je to skoro naším „denním chlebem“. Ztrátová pora nění přicházejí nečekaně a týkají se všech. Nejčastější jsou úrazy na horních končetinách, například na okružní pile (velmi často je to „po slední poleno“) nebo úrazy v obličeji ve spojitosti se zvířaty – ukousnutý nos, ucho, ret apod. Všem proto dů razně doporučujeme nemazlit se se zvířaty v podnapilém stavu! I vlastní domácí mazlíček občas špatně tole ruje alkoholový dech u svého pána (foto 9–11). Před dvěma lety jsme řešili úraz mladé ženy, které se při práci na brigádě zamotaly vlasy do robota a došlo k totální skalpaci. Okamžitá operace trvala více než deset hodin a žena dodnes podstupuje rekon strukční výkony. Výsledek je však už nyní velmi pěkný (foto 12–15). Ra ritní byla nedávná operace u psy chiatrického pacienta, který v de kompenzaci uposlechl „hlas“ a uřízl si penis. Opět několikahodinová

Obr. 7 Maligní melanom na paži

Obr. 8 Maligní melanom levé paty u 60letého pacienta

Ztrátová poranění se řeší téměř denně

Obr. 5 Maligní melanom palce PHK u 35letého pacienta

niorek, kde jim příležitostně zajišťuji přednáškový večer.

fota: FNOL

Obr. 1 Zahájení léčby děvčátka s kongenitálním ochlupeným névem v obličeji

peného névu. Metoda se prováděla opakovaně, jelikož pro jeho rozsah nelze tento névus odstranit napo prvé. Děvčátko jen za tři roky pod stoupilo celkem 13 celkových an estezií. Je to velmi náročný proces nejen pro malou pacientku, ale i pro její rodiče. Náročný je také finanč ně, neboť slečna pochází ze Sloven ska a ne všechny zákroky slovenská pojišťovna hradí. V současné době je u ní dvouletá pauza, po níž ji čeká ještě finální úprava obočí (foto 1–4). Zajímavostí je, že slečna pochází z jednovaječných dvojčat a její sest ra tyto névy nemá. Tento případ byl medializován v pořadu České televi ze s názvem Diagnóza. Po jeho od vysílání se nám ozvalo hned několik rodičů, pro jejichž děti s touto dia gnózou byla tato metoda velkou na dějí, neboť se často stávaly terčem různých narážek a dotěrných pohle dů. Tyto operace jsou také časově náročné. Kvůli dosažení co nejlep šího estetického výsledku se prová dějí etapově a pacienti podstupují několik operací za rok. V součas né době máme asi deset pacientů s touto problematikou a stále se ob jevují další. Mezi nejčastější diagnózy obje vující se v poslední době na našem

florence 3/16

odborné téma plastická chirurgie

Obr. 9 Kousnutí psem Obr. 10 Průběh léčby

Obr. 11 Stav po dvou letech od vzniku zranění Obr. 12 Totální skalpací skončila pro mladou ženu práce s robotem na brigádě

12 16 13

Obr. 13 Stav po měsíci léčby 10

Obr. 14 Průběh léčby expandéry

Obr. 15 Stav pacientky dnes

unikátní operace měla úspěch. Do dvou měsíců byl pacient „plně“ (!!!) funkční. Nejemotivnější jsou úrazy u dětí. Velmi nešťastně skončilo jedno od poledne pro rodiče, kdy se tatínek rozhodl vozit dítě na sekačce, když sekal trávník. Čtyřleté dítě pod se kačku spadlo a utrpělo mnohačetná poranění na horních a dolních kon četinách. Léčbu ještě zkomplikovala srdeční zástava s hypoxií. Nyní je chlapec kompletně odkázán na péči matky a otec se po dvou letech stá le nedokáže s touto situací vyrov nat. I tento případ byl medializován v pořadu Diagnóza. Péče o pacienty po ztrátových po raněních je velmi individuální a od víjí se od rozsahu poranění. U někte rých pacientů trvá měsíce i roky. Další zajímavou oblastí, které se na našem oddělení věnujeme, jsou rekonstrukce prsu po ablaci nebo při profylaktické mastektomii (foto 16–18). Jen za loňský rok jsme po mohli zhruba dvaceti pacientkám s touto diagnózou. Každá rekon strukce má svá kritéria a nám se podařilo docílit toho, že po splnění všech kritérií jsme schopni stano vit termín operace do půl roku. Pa cientky by k nám měly být odeslá ny onkologem a informaci o nás by

se mohly dozvědět již od operaté ra, který jim ablaci provádí. Často k nám však přicházejí na základě informací od jiných spokojených pacientek nebo informací získaných z internetu. Rozdíl oproti akutním pacientům je u nich ten, že tyto pa cientky jsou motivované, informo vané a spolupracující. Onkologická diagnóza vzbudí u většiny pacientů pokoru k živo tu a jejich přístup k léčbě je mno hem motivovanější. A právě ten to přístup je velmi důležitý pro spolupráci s lékařem i pro zdár ný průběh operace a pooperační rekonvalescenci. Jak je vidět, spektrum naší péče je opravdu široké. Z ostatních lé čebných výkonů provádíme výkony na kůži a měkkých tkáních (excize, operace cyst, lipomů, chirurgická korekce zarůstajících nehtů a po úrazových deformit nehtu, odstra nění podpažních nebo tříselných uzlin apod.), léčebné výkony na ob ličeji a hlavě (odstraňování nádorů v oblasti obličeje s rekonstrukcí, replantace ztrátových poranění hlavy – boltec, nos, skalp aj., rekon strukce vlasaté části hlavy po úra zu nebo odstranění nádoru atd.), odstranění rizikové prsní žlázy s okamžitou nebo odloženou rekon

strukcí, rekonstrukce prsů po abla ci prsními implantáty apod. a dále chirurgii ruky (replantace prstů, ruky, předloktí nebo paže, kom plexní ošetření devastačních pora nění ruky, ošetření poranění šlach a skeletu ruky, ošetření poranění cév a nervů ruky, rekonstrukce šla chového aparátu ruky po úrazu, re konstrukce kostí a kloubů ruky po úrazu, mikrochirurgické přenosy prstů nebo kloubů z nohy na ruku) a řadu dalších chirurgických a es tetických výkonů. Jednou z nejbližších akcí, kterou pořádá naše oddělení, bude 4. roč ník odborné konference s názvem ON IN UNDER SKIN, která se bude konat ve dnech 22.–23. dubna 2016 ve Velkých Bílovicích. V rám ci odborné konference lékařů se bude konat v pátek 22. dubna i kon ference sester. Témata jsou tento krát velmi pestrá. Připraveny jsou edukační přednášky z oblasti der matologie, hojení ran, estetické chi rurgie, kazuistiky z popáleninového centra a mnoho dalších. Po skon čení odborného programu pro běhne i charitativní prodej šperků pro sdružení Mamma HELP Olo mouc. Více informací o akci společ ně s přihláškou najdou zájemci na www.teoconsulting.cz.

Obr. 16 Pacientka před rekonstrukcí prsu vlastní tkání Obr. 17 Stav 12 dní po operaci Obr. 18 Dokončení rekonstrukce – rekonstrukce dvorce a bradavky

florence 3/16

Systém dokumentace procesů „DP 3.5 CZ“ Softwarový komunikační systém pro mycí a dezinfekční automaty a sterilizátory Systém vyvinula společnost Miele pro sledování a dokumentaci procesů z přístrojů firem Miele, BMT a Johnson & Johnson na sterilizačních pracovištích a operačních sálech. Tyto společnosti již více než patnáct let navzájem spolupracují a z této spolupráce vznikl systém propojení jednotlivých přístrojů na sterilizačním pracovišti do jednoho celku, který zajišťuje maximální transparentnost a dohledatelnost procesů, dohled na funkci CS vedoucími pracovníky nemocnice a především zvýší efektivitu hospodaření s materiálem. Jednotlivé přístroje na sterilizačním pracovišti jsou propojeny počítačovou sítí (LAN) do jednoho funkčního celku, který zajistí sledování dokumentačních procesů z jakéhokoliv místa nebo pracoviště nemocnice. Převážnou většinu funkcí tohoto sys-

tému lze využít i tam, kde není k dispozici počítačová síť (LAN). Pak postačuje pouze propojení přístrojové techniky do jednoho počítače (např. vedoucího sterilizace) přes sériové rozhraní RS232 (myčky s řízením Profitronic a sterilizátory) nebo přes ethernet (myčky s řízením Profitronic+). Hlavní modul systému „DP 3.5 CZ“ je vytvořen jako klient-serverová aplikace postavená na MS SQL Serveru. Toto řešení využívá současné špičkové HW a SW technologie v oblasti serverů, počítačových sítí a pracovních stanic. Systémová dokumentace procesů „DP 3.5 CZ“ bude tématem i na XIV. Mezinárodním kongresu Centrální sterilizace v Novém Městě na Moravě, který se uskuteční ve dnech 05.– 06. 04. 2016.

Pozvánka na mezinárodní kongres

VYSOČINA XIV.

CENTRÁLNÍ STERILIZACE 05. – 06. 04. 2016

Téma – Sterilizace a dezinfekce: teorie a praxe 1. informace k mezinárodnímu kongresu Místo konání: Hotel SKI, Nové Město na Moravě Registrace: 04. 04. 2016 05. 04. 2016

17.00 – 20.00 h 07.00 – 09.00 h

Konferenční poplatek: 600 Kč, pro členy CSS 400 Kč (na základě předložení členského průkazu), úhrada hotově při registraci. Program:

05. 04. 2016

06. 04. 2016

09.00 – 13.30 h 15.00 – 17.00 h 19.30 – 24.00 h 09.00 – 13.00 h

I. odborná část diskuze, jednání s partnery a účastníky kongresu společenský večer II. odborná část

Akce je určena pro NLZP a je registrována CSS pod číslem VA-002-2016. Účast na kongresu bude ohodnocena kreditními body pro NLZP na základě vydaného potvrzení. Návratky zašlete prosím (poštou nebo e-mailem) do 18. 3. 2016 na adresu: Irena Svobodová, DiS, vrchní sestra CS, Nemocnice Nové Město na Moravě, p. o., Žďárská 610, 592 31 Nové Město na Moravě, tel.: 566 683 574, e-mail: svobodovairena@email.cz Další informace budou zveřejněny na: www.steril.cz • www.nnm.cz • www.bmt.cz • www.hypokramed.cz www.jnjcz.cz • www.miele.cz • www.medin.cz

Kompletní vybavení vaší sterilizace „na klíč“ včetně informačního systému

Miele, spol. s r. o. (Spielberk Office Centre) Holandská 4, 639 00 Brno Tel.: +420 543 553 111 Fax: +420 543 553 119 E-mail: info@miele.cz www.miele.cz

BMT Medical Technology s. r. o. Cejl 157/50, Zábrdovice 602 00 Brno Tel.: +420 545 537 111 Fax: +420 545 211 750 E-mail.: mail@bmt.cz www.bmt.cz

Johnson & Johnson, s. r. o. Karla Engliše 3201/6 150 00 Praha 5-Smíchov Tel.: +420 227 012 111 Fax: +420 227 012 300 E-mail: info@jnjcz.cz www.jnjcz.cz

florence 3/16

popáleninová medicína odborné téma

Popáleninové trauma u dětí V Evropské unii zemře každý týden sto dětí na následky nějakého úrazu (1, 2). V ČR jsou úrazy dětí třetí nejčastější příčinou úmrtí z celkové populace a u dětí a mladších dospělých (do 40. roku věku) dokonce na místě prvním. Nejčastější jsou dětské úrazy způsobené dopravními nehodami, druhou největší skupinu tvoří úrazy způsobené působením nepřirozených tepelných vlivů na dětské tělo, utonutí, otravy a pády.

ermický úraz lze definovat jako úmyslné či neúmy slné poškození organis mu teplem, tlakem, elek trickou nebo chemickou energií. Každý úraz je ovlivněn dalšími faktory, které mají přímou souvis lost se vznikem poškození zdraví. Odhalení těchto rizikových fakto rů vzniku úrazů je prvním a rozho dujícím předpokladem pro cílenou prevenci (4, 5).

Popáleniny Popáleniny (combustiones) patří k nejzávažnějším poraněním, a to obzvláště u dětí. Poškození orga nismu vzniká působením tepelné energie (sluneční záření, elekt rický proud, oheň, přímý kontakt s rozžhaveným tělesem a horkým předmětem nebo sálání tepla při přenosu tepelné energie vzdu chem z blízkosti horkého předmě tu nebo ohně) (6, 3). Popáleninový úraz v nejnižších věkových kate goriích je nutné hodnotit vždy jako závažný (4). Jako rozsáhlý jej hod notíme při překročení určité dolní hranice popálené plochy pro daný věk (tab. 1). Popálení nejhůře fy zicky snášejí děti do tří let, protože dětská kůže je jemnější a citlivěj ší (7, 8). Správné určení rozsahu

popálených ploch je u dětí obtíž nější než u dospělých. Přesnost je ale velice důležitá, rozhoduje totiž o dalším postupu léčby (4). Popáleniny se rozdělují dle me chanismu účinku, hloubky postiže ní, rozsahu postižení, věku, lokaliza ce popálení a dle anamnézy (9).

První pomoc při popálení Laická první pomoc při popálení je zaměřena na zastavení působení tepla, protože při kratší době půso bení tepla vzniká menší poškození. Při hoření oděvu musíme postižené ho zastavit, povalit a pokusit se pla men udusit nejlépe válením po zemi, vlněnou pokrývkou, kožichem nebo uhasit politím vodou (14). Nikdy ne používáme k udušení plamene umě lohmotné tkaniny. Při opaření je ne

foto: Profimedia

Bc. Tetyana Voloshyn, Mgr. Dita Nováková, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

odborné téma popáleninová medicína

Tabulka 1 Procentuální postižení dle věku (Franců, Hodová a kol., 2011) Věk do 2 let 3–10 let 11–15 let dospělý

Postižení v procentech 5% 10 % 15 % 20 %

zbytné co nejrychleji odstranit nebo zchladit oděv nasáklý horkou teku tinou. Při popálení horkým tělesem, které přilne na kůži, zchladíme a za jistíme převoz do nemocnice (14). Po zamezení účinkům tepla je tře ba postiženého uložit do klidu a za bránit mu v dalším pohybu. Dále mu síme postiženému sejmout prstýn ky, hodinky a šperky z popálených ploch a jejich okolí z důvodu otoku tkáně (3). Při rozsáhlejších popále ninách nepodáváme žádné tekutiny kvůli možnému operačnímu zákroku v nemocnici. S postiženými plocha mi manipulujeme co nejméně, aby chom předešli bolesti nebo zhoršení stavu postiženého. Vhodné je přiklá dat na končetiny, krk a obličej stude né obklady namočené ve vodě (14). Okamžité zchlazování vede ke zmír nění bolesti, k prevenci prohlubová ní popálenin a působí protišokově. Chlazení provádíme, dokud to dítěti přináší úlevu (minimálně 10–20 mi nut). Studenou vodou ochlazujeme menší rozsah popálených ploch, vlažnou vodou ochlazujeme větší popálenou plochu těla. Je důležité, abychom nezpůsobili dítěti druhot né podchlazení. Především malé děti nezchlazujeme celé v chladné vodě (4). Dále zahajujeme ošetřová ní ploch sterilním krytím. U I. stupně nekryjeme, ale můžeme aplikovat např. Panthenol. U těžších stupňů poranění je zásadou puchýře nepro pichovat, příškvary (oděv) nestrhá vat, popáleniny nezasypávat práš kem a nemazat mastmi (15). Při poranění očí, nosu a úst vy pláchneme studenou čistou vodou. Po ošetření horní končetiny ji zne hybníme šátkovým závěsem. Dolní končetinu necháme po ošetření le žet nataženou a mírně vypodlože nou. Pokud dítě vypilo horkou teku tinu nebo vdechlo horké páry, po dáme mu po locích studenou vodu nebo je necháme cucat kostku ledu. Zmírníme tak bolestivost, rozvoj otoku tkání a dušení (4). Lékařská první pomoc se zahajuje klasifikací popálenin, kterou provádí lékař. Ten rozhodne o ambulantním ošetření nebo hospitalizaci, na jaké

Popáleninový úraz v nejnižších věkových kategoriích je nutné hodnotit vždy jako závažný. Jako rozsáhlý jej hodnotíme při překročení pětiprocentní hranice popálené plochy.

pracoviště a jakým způsobem bude transport probíhat. Prioritně je nutné poskytnout pomoc a zajištění neod kladných výkonů pro ty, kterým po může přežít. Při rozsáhlém popálení je důležité v první řadě zabezpečit životní funkce (KPR, tracheální intu bace), při popálení II. stupně je nutné okamžitě podat analgetika intrave nózně. Zavedenou kanylou do pe riferie podáváme infuzní léčbu ná hradními krystaloidy, a to Hartmann roztokem nebo Ringer laktátem. Sle dujeme hodinovou diurézu, která je u dětí 1 ml/kg/h. Centrální žilní katetr (CŽK) se zavádí obvykle později k za jištění parenterální výživy a k měření centrálního žilního tlaku (CŽT).

Hospitalizace Hospitalizace probíhá na dětské chi rurgii, na dětské jednotce intenzivní péče nebo na specializovaném pra covišti pro léčbu popálenin. Zde se hospitalizace týká dětí s rozsahem popálené plochy II. stupně více než 5 % ve věku 0–3 roky, s popálenina mi II. stupně na více než 10 % těles ného povrchu ve věku 3–15 let a po páleninami III. stupně 0–15 let (16). Primární nemocniční neodklad ná péče u popáleninového trauma tu zahrnuje hodnocení stavu vědo mí, zajištění dýchacích cest a venti lační podporu, intravenózní přístup (periferní žilní vstup, intraoseální vstup nebo centrální žilní kanylace), infuzní léčbu, ošetření postižených ploch (konzervativní, chirurgické) v celkové anestezii, zavedení per manentního močového katetru, vý živu pomocí nazogastrické sondy při intubaci umělé plicní ventilace, cílenou léčbu antibiotiky a psycho sociální podporu (7, 10). U pacienta zaznamenáváme krev ní tlak, pulz, frekvenci dechu, těles nou teplotu, centrální žilní tlak, satu raci kyslíkem, příjem a výdej tekutin, sledujeme hodinovou diurézu a prů chodnost dýchacích cest. Dále pro bíhá aplikace léků a tekutin, hepari nizace, očkování proti tetanu, péče o žilní vstupy, zavedení permanent ního močového katetru a nazogast rické sondy, ošetřování nezakrytých ploch, asistence při převazech, je za jištěno tlumení bolesti, péče o celko vou hygienu pacienta, o dutinu ústní, je zajištěna celková pohoda a ko munikace s pacientem, polohování a používání polohovacích pomůcek, výměna sterilních lůžkovin a odběr biologického materiálu na bakte riologické, biochemické a hemato logické vyšetření. Jsou provedena pomocná vyšetření jako stanovení

hematokritu nebo deficitu bází, dále EKG nebo RTG vyšetření. Katetriza ce plicní tepny nebo echokardiogra fie mají význam pouze u přítomnosti srdečního postižení (7, 10). Podání analgosedace probíhá intravenózní cestou. Bolest, která je jedním ze základních stresových faktorů, má za následek i zhoršová ní šoku. U dětí lze podle mimických projevů tváře nebo podle tachykar die bez teplot zjistit, že pociťují bo lest (7, 10). Infuzní terapie se zahajuje plným krystaloidním roztokem, Hartmann roztokem, Ringer roztokem, Ringer laktátem a fyziologickým roztokem. Při rychlém poklesu koncentra ce sérových proteinů se podávají koloidní roztoky. Často se používá mražená plazma k doplnění chybě jících tekutin (15). Rychlost infuzní terapie je doporučována podáním poloviny množství během prvních 8 hodin od doby úrazu a druhé po loviny v průběhu dalších 16 hodin. Pouze stav dítěte rozhodne o rych losti, množství a složení podáva ných roztoků. Cílem terapie je, aby došlo k hemodynamické stabilitě s diurézou 1 ml/kg/hodinu, k ustá lení vnitřního prostředí a k minima lizaci popáleninového edému (10). Aplikace kortikoidů ani podání antibiotik preventivně se nedopo ručuje. Indikace k jejich použití je pouze dle bakteriologických ná lezů u těžkého popáleninového šoku nebo inhalačního traumatu, kdy se aplikuje metylprednisolon 10–30 mg/kg (10, 15). Konzervativní terapie se využívá při popáleninách II. stupně. Zprvu plochy chladíme a postupně přidá váme mastný tyl. Pokud došlo ke znečištění popálených ploch, po dávají se celkově antibiotika a na plochy se aplikuje Framykoin mast nebo antimikrobiální krém Flam mazine nebo Dermazin se sulfadi zianem stříbra. Chirurgická nekrektomie, která je indikována u závažných popálenin, zkracuje dobu hospitalizace, snižu je výskyt sepse, zabraňuje zvyšo vání tkáňového tlaku pod nekrózou a vede k rychlejšímu hojení ploch. Po nekrektomii se štěpy překrývají autoštěpy nebo dočasnými kožními kryty odebranými z těla pacienta, které jsou buď biologické (Xederma), syntetické (Aquacel Ag, Veloderm, COM 30), nebo smíšené biosynte tické (15). Autotransplantát je jedi ným možným definitivním krytem po nefrektomii. V případech rozsáh lejších popálenin se odebírají kož

odborné téma popáleninová medicína

ní štěpy z jednoho místa po zhojení opakovaně. Pro zakrytí co největšího rozsahu ploch s minimálními náro ky na množství odběrových ploch se používá metoda meshování. Jde o síťování transplantátů, které umož ní rozpínat kožní štěp. U kriticky roz sáhlých popálenin s nedostatkem odběrových ploch je možné použít trvalou náhradu vazivové části kůže pomocí přípravku Integra, který se přikládá na nefrektomovanou plo chu, a po zahojení překrýt tenkým autologním kožním štěpem. Kvůli vyšší ceně je použití omezeno právě na kriticky rozsáhlé popáleniny (15). Pro nekomplikované hojení ran je důležité zabránit prohloubení po pálených ploch, ke kterému dochází působením faktorů místních i celko vých. Mezi místní faktory patří vysy chání nekrytých postižených ploch, místní grampozitivní infekce a míst ní kolaterální edém pod postiženou plochou. K celkovým faktorům patří hypoxie při protahovaném popále ninovém šoku, gramnegativní sep se a přidružené choroby, například diabetes mellitus (15).

Ošetřovatelská péče Sestra má při ošetřování dítěte s po páleninovým traumatem několik rolí. Především pro ně zajistí bezpečné prostředí. Spolupracuje s multidis ciplinárním týmem a je zodpovědná za přesné vedení záznamu sledova ných hodnot, plnění ordinací a za bezpečení všech vyšetření a konzilií, laboratorního vyšetření zahrnujícího vyšetření krevního obrazu, hladiny elektrolytů, glukózy, urey a kreatini nu v séru, krevní skupiny, vyšetření moči a močového sedimentu, acido bazické hodnoty a saturace kyslíkem. Dále provádí záznam a monitoraci FF, přidružených onemocnění, která mohou zkomplikovat stav postiže ného dítěte, a sleduje jeho celkový stav. V rámci ošetřovatelské péče zajistí také tlumení bolesti chlazením a analgetiky. Její prací je také uspoko jování biologických potřeb. Zaměřuje se především na hygienickou péči, jejíž součástí je také péče o dutinu ústní a dýchací cesty pacientů s UPV, zajišťování náhrady tekutin pomocí infuzí a výživy zavedením nazogast rické sondy. V oblasti vyprazdňová ní sestra kontroluje a zaznamenává přesnou hodinovou diurézu a péči o permamentní močový katetr. Péče o popálené plochy zahrnuje kontro lu těsnosti, prosaky a polohování pro nekomplikované hojení ran. Veškerá ošetřovatelská péče musí být dodržována za použití systému

florence 3/16

bariérové ošetřovatelské péče. V ob lasti hospitalizace dětí, pokud je to z hlediska stavu dítěte možné, se dětská sestra zaměřuje na zvyšování emocionální podpory, předoperač ní edukaci a přípravy k chirurgic kým výkonům. Součástí je i příprava rodiny dítěte na náročnou situaci (16, 17). Součástí péče o dítě s popá leninovým traumatem je také rehabi litační péče a psychologická terapie.

Závěr Popáleninové trauma je postižení so matopsychosociální. Postiženému

se od základu změní život. Jakákoli náročná situace změní rodinu jako celek po stránce rodinného systému, ale i v sociálních vztazích (absence rodičů v zaměstnání, dočasné ome zení nebo přerušení kontaktu s přá teli aj.). V psychické rehabilitaci hraje pro pacienta velkou roli pozitivní pů sobení členů rodiny nebo dobrých přátel. U závažných stavů postižení v obličeji nastupují obavy, jak bude reagovat rodina, pacient a okolí na stávající stav. Psychologická práce s rodinami je obzvlášť důležitá pro dobrý průběh léčení dětí (18).

Literatura: 1. Čapková M, Toráčová L, Velemínský M. Prevence úrazů u vybraných věkových skupin obyvatelstva. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 98 s. ISBN 97880 7387 2007 2. Vendrusculo TM, Balieiro CR, Eche varríaGuanilo ME, Farina Junior JA, Rossi LA. Burns in the domestic environ ment: characteristics and circumstances of accidents. Rev Lat Am Enfermagem. 2010;18(3):444–451. DOI: 10.1590/ S010411692010000300021 3. Srnský P. První pomoc u dětí: dušení, bezvědomí, krvácení, poranění hlavy, popáleniny, zlomeniny, tonutí, horečka, křeče, anafylaktický šok, první pomoc při otravách. 2. přepracované vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 111 s. ISBN 9788024718248 4. Königová R, Bláha J a kol. Komplexní léčba popáleninového traumatu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2010. 430 s. ISBN 9788024616704 5. Kukla L, Bouchalová M. Sportovní úrazy a lidský faktor. Prevence úrazů, otrav a násilí. 2007;3(2):103–116. 6. Drábová M et al. Venku číhá džungle aneb jak se chránit před úrazy. Jihočes ká univerzita v Českých Budějovicích: Zdravotně sociální fakulta, 2006. 73 s. ISBN 8070409053 7. Kopiarová Z, Kolenčíková G, Borovská C. Popáleninové trauma u dětí. Sestra. 2013;23(12):51–52. ISSN 12100404 8. Brož L, Tokarik M. Popáleninové trauma, jeho specifika, prognostické faktory, primární zajištění, popáleninový šok. Referátový výběr z dermatovenerologie. 2010;52(2):64–69. ISSN 12139106 9. Klein L. Úvod do problematiky léčby popálenin. Diagnóza v ošetřovatelství. 2006;2(4):152–153. ISSN 18011349 10. Kripner J, Brož L, Kapounková Z. Před nemocniční a následná péče o děti s po páleninovým úrazem. Vox pediatriae. 2006;6(2):18–20. ISSN 12132241 11. Franců M, Hodová S a kol. Perioperační péče o pacienta v rekonstrukční chirurgii a léčbě popálenin. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2011. 163 s. ISBN 9788070135372 12. Kelnarová J et al. První pomoc pro stu denty zdravotnických oborů I. 1. vyd.

Praha: Grada Publishing, 2007. 109 s. ISBN 9788024721828 13. Kelnarová J et al. První pomoc pro stu denty zdravotnických oborů II. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 183 s. ISBN 9788024721835 14. Pokorný J. Lékařská první pomoc. 2. pře pracované a doplněné vyd. Praha: Galén, 2010. 474 s. ISBN 9788072623228 15. Zámečníková I. Prevence a léčba popá lenin. Angis revue. 2011;4(3–4):28–32 16. Lehečková J, Lisová S. Ošetřovatelská péče o popáleného pacienta. Florence. 2011;7(2):6–7. ISSN 1801464X 17. Kolektiv autorů. Sestra a urgentní stavy. 1. české vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 549 s. ISBN 9788024725482 18. Bláha J. Rehabilitace fyzická a psychická u popáleninového traumatu. Postgra duální medicína. 2006;8(5):487–497. ISSN 12124184

Více o autorkách: Mgr. Dita Nováková, Ph.D. 1999: ukonč. VOŠ J. Podsedníka, Brno – Diplomovaná dětská sestra; 2004: ukonč. Mgr. studium – Rehabilitační péče o po stižené děti, dospělé a staré osob, ZSF JU České Budějovice; 2009: ukonč. doktorské studium – Prevence, náprava a terapie zdra votní a sociální problematiky dětí, dospělých a seniorů, ZSF JU České Budějovice; od 2006: ZSF JU České Budějovice, Ústav oše třovatelství, porodní asistence a neodkladné péče – odborný asistent

Bc. Tetyana Voloshyn 2012: ukonč. SZŠ v Českých Budějovicích – obor zdravotnické lyceum; 2015: ukonč. Bc. studium – obor Všeobecná sestra, ZSF JU; od 2015: Mgr. studium – obor Ošetřo vatelství ve vybraných klinických oborech, ZSF JU

Nenechte si ujít šanci pro Váš profesní růst v Německu! Hledáte zaměstnání na pozici zdravotní sestry?

Klinik Bavaria Kreischa Vor den Toren der sächsischen Landeshauptstadt Dresden Pak zašlete Váš životopis do Klinik Bavaria Kreischa. S námi máte možnost začít zajímavou pracovní změnu a profesně se začlenit v Německu. Naše moderní klinika, jen 5 km vzdálená od Drážďan, hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním pracovním místem. Tato soukromá nemocnice a klinika, specializovaná na rehabilitaci, je jedna z nejuznávanějších na národní úrovni. V rámci speciálních terapeutických programů se zaměřujeme na pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí multiorganickou insuﬁencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresívní léčbě rakoviny. Hledáme proto všeobecné zdravotní sestry a všeobecné ošetřovatele pro obory: neurologie, interní medicína, psychosomatika a ortopedie. Dokážete si představit spolupráci s námi? Z naší strany Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu, a to v rámci projektu Internacionální spolupráce. Tento projekt, organizovaný klinikou, funguje již přes tři roky a má velký úspěch. S jeho pomocí získalo dodnes přes sto zdravotníků z Evropy právní uznání profese v Německu a jsou zaměstnáni na různých stanicích kliniky Bavaria. Co požadujeme? odpovídající diplom všeobecné zdravotní sestry (diplom o ukončení studia ve studijním programu ošetřovatelství ve studijním oboru všeobecná sestra, Bc.) nebo diplom všeobecného ošetřovatele (Diplom o ukončení studia ve studijním oboru diplomovaná všeobecná sestra, DiS.) nadšení pro výkon tohoto povolání ochota pracovat v třísměnném provozu jakožto ochota k převzetí specializované a komplexní péče orientované na pacienta (nejen ošetřovatelská ale i základní péče) motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí

znalosti němčiny na úrovni alespoň A2 a nasazení při dalším studiu jazyka Nemáte žádné znalosti němčiny? pak Vám nabízíme online-kurz kliniky Bavaria ten Vám poskytne první znalosti (úroveň A1 a A2), které jsou nutné k nastoupení do jazykového kurzu přímo v klinice online-kurz je bezplatný, financovaný a organizovaný klinikou kurzy vedou kvalifikovaní a certifikovaní lektoři německého jazyka jako cizí jazyk Co nabízíme? dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém, anglickém nebo německém jazyce za pomoci našich překladatelů prezenční kurs němčiny orientovaný na praxi až do dokončení úrovně B2 dle GER, financovaný a organizovaný klinikou převzetí vyřízení žádosti na Prověření ekvivalence Vašeho diplomu (včetně překladu) a Povolení k užívání profesního označení „Gesundheits- und Krankenpfleger“ (zdravotní sestra) podporu našeho zdravotnického personálu při zapracování na stanici, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci oboru adekvátní ohodnocení od začátku pracovního úvazku, to zn. i během jazykového kurzu bydlení v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti za férovou cenu zaměstnání nejprve jako zdravotník pracující pod odborným dohledem a připravující se na výkon zaměstnání jako kvalifi kovaná zdravotní sestra pracovní úvazek na dobu neurčitou s min. smluvní vazbou na dva roky jako kvalifikovaná zdravotní sestra ihned po přidělení Povolení k užívání profesního označení v Německu

Zaujala Vás naše nabídka? Pak zašlete Váš životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce (motivační dopis, životopis, kopie diplomu a platné registrace) na e-mail personal@ klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Bavaria Kreischa, Personalabteilung, An der Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa/ Sachsen. Rádi Vás kontaktujeme zpět a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině.

KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

recenzované články

Edukace rodiček o epidurální analgezii Souhrn:

Klíčová slova:

Charakteristickým rysem moderního porodnictví je aktivní a individuální přístup k managementu porodní bolesti. Vý zkumná práce je zaměřena na problematiku edukace těhotných žen o epidurální analgezii jako efektivní metodě léčby porodní bolesti. Kvantitativní výzkum se uskutečnil pomocí dotazníkového šetření u těhotných žen v ordinacích gyneko logů v Jihlavě. Na základě zjištěných údajů lze tvrdit, že přestože ženy udávají dostatek informací, mají i nadále zájem o další informace o epidurální analgezii, který by mohl být uspokojen vyšší mírou edukace od zdravotnických pracovníků. porodní analgezie – edukace – informovanost rodiček – porod – epidurální analgezie.

Education of pregnant women about epidural analgesia

Keywords:

A characteristic feature of modern obstetrics is active and individual approach to the management of labor pain. This research work is focusing on the awareness of pregnant women with epidural analgesia as an effective method of tre atment of labor pain. It assesses the impact of acquired information on women‘s awareness about this issue. Quantitative research was carried out through a questionnaire survey among pregnant women in gynaecologists in Jihlava. Based on the data can be said that although women posses enough information, they remain interested in gaining more informa tion about epidural analgesia, which could be satisfied by a higher level of education of health professionals. labor analgesia – education – maternal awareness – childbirth – epidural analgesia.

Mgr. Petra Kourková, VŠPJ, Katedra zdravotnických studií, Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace Mgr. Renata Vytejčková, Ústav ošetřovatelství, 3. LF UK Praha

Úvod Okamžik, kdy žena přivede na svět své dítě, by měl být jedním z nej krásnějších zážitků v jejím životě. Každý porod s však sebou přináší i bolest. Tlumení porodních bolestí je prováděno od nepaměti, a je tedy mnohem starší než vlastní porod nictví. Bolest při porodu byla dlou ho považována za neoddělitelnou součást porodu. Přestože teoretic ky je většina žen schopna porodit bez farmakologického útlumu, ve většině případů se analgetické me tody využívají (Málek, 2011). Na porodní analgezii se nahlíží jako na součást komplexní péče o rodičku.

V moderním porodnictví je za jednu z nejúčinnějších metod považována epidurální analgezie.

Metodologie Výzkumné šetření bylo provedeno v rámci zpracování bakalářské prá ce. Cílem bylo zjistit úroveň infor movanosti těhotných žen o epidu rální analgezii. Snažili jsme se zjis tit, z jakých zdrojů ženy především čerpaly a zda je informace ovlivnily v případě volby pro vlastní porod. K ověření stanovených pracovních hypotéz bylo využito formy kvantita tivního výzkumu. Výzkumné šetře ní se uskutečnilo v ordinacích dvou praktických gynekologů a v gyneko logické ambulanci Nemocnice Jihla va. Sběr dat probíhal pomocí dotaz níkového šetření vlastní konstrukce, dotazník byl distribuován prostřed nictvím porodních asistentek. Vý zkumný soubor tvořily náhodně vy brané respondentky – těhotné ženy

v různém stupni těhotenství. Celkem bylo distribuováno 100 dotazníků. Návratnost dotazníků byla 93 %, po čet respondentek byl 93.

Výsledky Ve výzkumné práci bylo naším zá měrem zmapovat úroveň infor movanosti o porodní epidurální analgezii mezi těhotnými ženami v Jihlavě. Jako anesteziologická se stra přicházím s lékařem k ženám s cílem ulehčit jim jejich bolest. A jako ženu, která porod absolvo vala, mne zajímalo, jaké mají ženy o této metodě znalosti. Z výsledku výzkumu vyplývá, že respondent kou výzkumného souboru byla nejčastěji žena ve věku 25–34 let, středoškolsky vzdělaná, poprvé těhotná, v 21.–30. týdnu těhoten ství. Z celkového počtu 93 respon dentek mělo 7 (8 %) z nich zkuše nost s epidurální porodní analgezií z předchozího porodu.

foto: Profimedia

Summary:

recenzované články výzkumné sdělení

Informovanost žen o porodní analgezii Informovanost žen o porodní anal gezii vyplývající z výzkumu je po měrně vysoká – 83 %. Ve výzkumu jsme se dotazem zaměřili na to, zda ženy vědí, co je porodní analge zie, a následně jsme jejich tvrzení ověřili detailní otázkou. 79 % žen je schopno správně popsat efekt epidurální analgezie (tab. 1). Zajímavé bylo vzájemné porov nání vztahu délky těhotenství a zá jmu o bližší informace o epidurální analgezii jako metodě tlumení bo lesti u porodu. Informovanost mír ně kolísá podle délky těhotenství (graf 1). V 21.–30. týdnu těhoten ství je to 81 %, v 31.–36. týdnu je to 85 %, na začátku těhotenství do 20. týdne 89 % a na konci těhoten ství je zájem o informace ve 100 %.

Dostupnost informací Jedním z cílů práce bylo stanovit, zda se rodičky domnívají, že infor mace o epidurální analgezii jsou jim dostupné. Celých 72 % budoucích maminek uvádí spokojenost s do stupností informací o epidurální analgezii. Tato fakta zcela jistě sou visejí s rozmachem internetu, ke kterému má přístup 96 % respon dentek.

Zdroj informací Dalším z cílů výzkumného šetření bylo zjistit, z kterých zdrojů získaly těhotné ženy informace o porodní analgezii (tab. 2). Průměrně ženy udávaly, že in formace čerpaly z více než jednoho zdroje (1,2 zdroje na osobu). Po měr nejfrekventovanějších odpově dí zohledňujících zdroje informací o epidurální analgezii, ze kterých ženy čerpaly, je víceméně vyrov naný. Celkem 33 % respondentek uvedlo, že zdrojem informací pro ně byly osoby v nejbližším okolí. Těs ně následuje internet – 30 % (při čemž přístup k internetu udává dle výzkumu až 96 % těhotných) a jako třetí jsou časopisy a knihy o těho tenství – 22 %. Zkušenost lidí z okolí (kamarádka, kolegyně, sestra) má na těhotnou největší vliv. Poměrně nízký podíl je získání prvních infor mací v předporodním kurzu – 6 %. Toto zjištění souvisí pravděpodobně s tím, že v předporodním kurzu je porodní analgezii věnována mini mální, prakticky žádná pozornost.

Potřeba hlubší informovanosti Dalším cílem bylo zjistit, zda rodič ky sledované ve vybraných jihlav

procent žen je schopno správně popsat efekt epidurální analgezie

ských prenatálních poradnách mají zájem zjistit více informací o epidu rální analgezii. Celkem 86 % nastá vajících maminek má jednoznačně zájem o informace týkající se porod ní analgezie. Pouze 12 % žen zájem nejeví. Z deklarovaného výzkumu vyplý vá, že 86 % budoucích rodiček má zájem získat více informací o epidu rální analgezii, nejvíce žen očekává získání těchto informací od gyne kologa, porodníka, a to ve 43 %. Ná sleduje porodní asistentka (23 %) a těsně za ní anesteziolog (22 %). Z tohoto zjištění lze usuzovat na skutečnost, že velká většina žen má důvěru ve svého gynekologa a po rodní asistentku v ordinaci. Je třeba podotknout, že edukace a provedení epidurální analgezie přísluší do kompetence anestezio logů a anesteziologických sester. Tudíž ani gynekologové, ani porodní asistentky nejsou ti praví erudovaní odborníci na tuto oblast. Jako zdra

votníci jisté znalosti mít musejí, ale jejich zkušenost je zprostředkovaná. První kontakt s anesteziologickým týmem má rodička až těsně před samotným provedením epidurální analgezie, a to na základě indika ce porodníka a po vzájemné doho dě s rodičkou. Přesto zájem hovo řit s anesteziologem při příchodu do porodnice by mělo poměrně vy soké procento žen (celkem 65 %). Z toho rozhodně ano 33 % žen a spí še ano 32 % žen. Z těchto odpovědí vyplývá, že úvaha o epidurální anal gezii se s vidinou blížícího porodu stává naléhavější. Na otázku, zda by si respondent ky přály rodit v epidurální analgezii, odpovědělo ano 35 % žen (z toho rozhodně ano 9 % žen, spíše ano 26 % žen). Poměrně vysoké procen to bylo žen, které nevěděly (46 %). Posledním z cílů práce bylo zjis tit, z jakých důvodů by ženy volily či nevolily epidurální analgezii ke své mu porodu. V 45 % je důvodem re

Tabulka 1 Co si představujete pod pojmem porodní analgezie? a – budu u porodu úplně uspaná b – způsobí znehybnění dolní poloviny těla c – úplně utlumí porodní bolesti i stahy d – utlumí porodní bolesti, ale ponechá vnímání stahů e – jiná metoda bez odpovědi

Absolutní četnost Procentuální zastoupení 0 0% 8 9% 11 12 % 74 79 % 0 0% 1 1%

Graf 1 Vztah délky těhotenství a zájmu dozvědět se více informací do 20. týdne 21.–30. týden 31.–36. týden 37.–41. týden

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

100 % 89 %

81 %

85 %

19 % 11 %

15 % 0%

ano

Tabulka 2 Od koho jste získala svoje první informace o porodní analgezii?

a – od obvodního gynekologa nebo porodní asistentky (zdravotní sestry) b – od nejbližšího okolí – kamarádky, rodina, známí atd. c – z internetu d – z časopisu a knih o těhotenství e – z předporodního kurzu f – žádné informace nemám bez odpovědi

Absolutní četnost 8 31 28 20 6 13 3

Procentuální zastoupení 9% 33 % 30 % 22 % 6% 14 % 3%

spondentek, proč volit tuto metodu k tlumení bolesti u porodu, strach z bolesti. Z žen, které si naopak toto nepřejí, je nejčastějším důvodem (42 %) snaha o „přirozený porod“.

Diskuze Výzkumné šetření na téma Edukace rodiček o porodní analgezii přines lo některá zajímavá zjištění. Ženy věkové kategorie 25–34 let tvořily nejpočetnější skupinu responden tek, tj. 61 % dotázaných. Tato zjiš tění korespondují s výsledky prů zkumu Sedlákové (2011), kde tato skupina žen byla uvedena v 74 %. Zjištěná fakta korelují se současný mi demografickými trendy společ nosti, kdy ženy odkládají mateřství až na dobu pozdější. Informovanost žen o porodní analgezii vyplývající z deklarovaného šetření je poměrně vysoká – 83 %. Podle údajů Dyny bylové (2006) je informovanost ve FN Brno 78 % a na Vysočině 64 %. Zde vidíme patrný rozdíl v tom, že za posledních několik let se rozšíři la edukace těhotných v ordinacích, je podpořena i díky nabídce infor mací na internetu, v knihách a ča sopisech o těhotenství. Sedláková (2011) rovněž uvádí vysokou míru informovanosti, dokonce 92 %. Rov něž dostupnost těchto informací je poměrně vysoká (73 %).

Jedním, z cílů práce bylo zjištění, zda rodičky v Jihlavě mají zájem mít více informací o epidurální analge zii. Celkem 86 % nastávajících ma minek v Jihlavě má jednoznačně zájem o informace týkající se porod ní analgezie. Pouze 12 % žen zájem nejeví. Poměr nejfrekventovanějších od povědí zjišťujících zdroje, ze kterých ženy čerpaly, je vyrovnaný. Největ ší zastoupení má nejbližší okolí tě hotné ženy – 33 %, těsně následuje internet – 30 % (přičemž přístup k internetu má dle deklarovaného výzkumu až 96 % těhotných) a jako třetí jsou časopisy a knihy o těho tenství – 22 %. Zkušenost lidí z okolí (kamarádka, kolegyně, sestra) má na těhotnou největší vliv. Kallaso vá (2010) uvádí, že většina dotazo vaných – 37 % – získala informace z médií (TV, internet a jiné). Druhou nejvíce využívanou možností k zís kání informací jsou kurzy přípravy k porodu – 28 %. Sedláková (2011) uvádí jako nejčastější zdroj knihy o těhotenství (46 %). Dalším po měrně silným zdrojem informací – 43,3 % – jsou reference z nejbližší ho okolí. První informaci z internetu získalo 38,7 % respondentek. Z tohoto šetření vyplývá, že nej více žen očekává informaci o porod ní epidurální analgezii od gyneko

florence 3/16

Volba způsobu analgezie u porodu obvykle spočívá v rozhodnutí rodičky, porodníka a spolupracujícího anesteziologa

loga, porodníka (43 %). Následuje porodní asistentka (23 %) a těsně za ní anesteziolog (22 %). Z toho lze usuzovat, že velká většina žen má důvěru ve svého gynekologa a porodní asistentku v ordinaci a in formace by chtěla získat od nich. Je třeba podotknout, že edukace a provedení epidurální analgezie spadá do kompetencí anesteziologů a anesteziologických sester. Tudíž ani gynekologové, ani porodní asi stentky nejsou ti praví erudovaní odborníci na tuto oblast. S anestezi ology se však setkává budoucí ma minka až v porodnici před samot ným porodem. Přesto zájem hovořit s anesteziologem při příchodu do porodnice by mělo poměrně vysoké procento žen (celkem 65 %). Z toho rozhodně ano 33 % žen a spíše ano 32 % žen. Z těchto odpovědí vyplý vá, že s vidinou blížícího se porodu se stává i úvaha o epidurální anal gezii aktuální. Na otázku, zda by si respondent ky přály rodit s epidurální analgezií, odpovědělo ano 35 % žen (z toho rozhodně ano 9 % žen, spíše ano 26 % žen). Poměrně vysoké procen to bylo žen, které nevěděly (46 %). K podobnému zjištění došla i Sed láková (2011), podle níž bylo roz hodnuto rodit v epidurální analgezii (EDA) 32,7 % žen. Také Dynybylová (2006) uvádí tento fakt. Úvahy rodi ček rodit s EDA se objevily u 24 % rodiček v Brně a 14 % rodiček na Vysočině. Posledním z cílů šetření bylo zjis tit, z jakých důvodů by ženy volily či nevolily porodní analgezii ke svému porodu. Ze souboru 93 responden tek mělo 8 % žen pozitivní zkuše nost s epidurální analgezií z minu lého porodu. V 45 % je důvodem respondentek, proč volit analgezii k porodu, strach z bolesti. Z žen, které si nepřejí EDA k porodu, byla nejčastějším důvodem (42 %) sna ha o „přirozený porod“. V roce 2010 probíhala v českých nemocnicích rozsáhlá dotazníko vá studie zaměřená na současný stav porodnické analgezie v České republice. Bylo zjištěno, že 91,7 % českých porodnic nabízí epidurál ní analgezii u spontánního porodu, s 24hodinovým servisem dokonce v 89,7 %. Takto je tomu i na praco višti autorky, v Nemocnici Jihlava. K porodu využilo epidurální analge zii podle těchto údajů 17,5 % žen, což je poněkud vyšší údaj než z de klarovaných výzkumných šetření, která byla použita v diskuzi (Paří zek, Bláha, Nosková, 2012).

foto: Profimedia

recenzované články výzkumné sdělení

Závěr Zájem těhotných žen o epidurální analgezii je značný. Snahou anes teziologického týmu je tento zájem žen uspokojit. Podle Pařízka volí epidurální analgezii přibližně 7 % všech českých nastávajících matek (Pařízek, 2006). V Nemocnici Jihla va se v posledních třech letech po hybuje tento údaj mezi 3,9–5,1 %, přičemž dostupnost této služby je 24 hodin denně. Podle celostátní studie z roku 2010 využilo v roce 2009 17,5 % žen epidurální anal gezii u porodu. Zájem těhotných žen o epidurální analgezii je po dle výsledků šetření poněkud vyš ší. Základní indikací pro zavedení epidurální analgezie je přání rodič ky tlumit porodní bolest. Jak dekla ruje Hawkins, „nejsouli přítomny kontraindikace, pak je žádost ro dičky dostatečnou indikací k za jištění úlevy od bolesti“ (Hawkins, 2010). Pro zlepšení kvality znalostí o problematice porodní analgezie by bylo vhodné využít zapojení ane steziologických sester a lékařů do edukačních kurzů a také širší výskyt edukačních letáků v ordinacích gy nekologů. Volba způsobu analgezie u porodu obvykle spočívá v rozhod nutí rodičky, porodníka a spolupra cujícího anesteziologa.

Literatura: 1. Hawkins JL. Epidurální analgezie bě hem porodu. Gynekologie po promoci. 2010;10(3):6–12. ISSN 12132578 2. Málek J et al. Praktická anesteziologie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2011. 192 s. ISBN 9788024736426 3. Pařízek A et al. Porodnická analgezie a anestezie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2002. 536 s. ISBN 807169 9691 4. Pařízek A et al. Porodnická analgezie a anestezie v České republice v roce 2012. 20. výročí programu postgraduál ního vzdělávání. Česká gynekologie. 2012;77(4):346–349. ISSN 12107832 5. Roztočil A et al. Moderní porodnictví. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. 408 s. ISBN 9788024719412 6. Ševčík P et al. Bolest a možnosti její kontroly. 1. vydání. Brno: IDV PZ, 1994. 236 s. 7. Dynybylová Z. Spokojenost rodičky s epidurální analgezií při porodu. Baka lářská práce. Vedoucí práce Miloslava Kameníková. Brno: Masarykova univerzi ta, Lékařská fakulta, 2006. [online]. [cit. 20120319]. Dostupné z: http://is.mu ni.cz/th/101004/lf_b/ 8. Kallasová M. Zhodnocení přínosu po rodnické epidurální analgezie z pohledu rodiček. Bakalářská práce. Vedoucí prá ce Ludmila Reslerová. Olomouc: Univer zita Palackého, Fakulta zdravotnických věd, 2010. [online]. [cit. 20120410]. Dostupné z: http://theses.cz/id/v8j0ik/ 9. Sedláková G. Informovanost gravidních žen o možnostech epidurální porodnické

analgezie. Diplomová práce. Vedoucí práce Jiřina Koutná. Olomouc: Univerzi ta Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, 2011. [online]. [cit. 201203 19]. Dostupné z: http://theses.cz/id/ jsuug7/

Recenzovaly: PhDr. Jana Novotná, Ph.D. Katedra sociální práce, Vysoká škola polytechnická Jihlava

Mgr. et Bc. Jiřina Weissová Gynekologickoporodnické oddělení, Slezská nemocnice Opava, porodní asistentka

Více o autorce: Mgr. Petra Kourková 1990: ukonč. SZŠ Jihlava – obor Zdravotní sestra; 1988: IDVPZ, ukonč. PSS – obor Zdravotní sestra v úseku práce anestezio logie, resuscitace a intenzivní péče; 2012: LF UK, Praha, ukonč. Bc. studium – Ošet řovatelství; 2014: MU LF Brno, ukonč. Mgr. studium – Ošetřovatelská péče v gerontolo gii; 1990: Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace – anesteziologická sestra, Cen trální operační sály; 2014: Vysoká škola po lytechnická Jihlava, Katedra zdravotnických studií – externí pracovník

INZERCE

činohra UVÁDÍME VE STAVOVSKÉM DIVADLE

Lenka Lagronová

JAKO BŘITVA REŽIE: ŠTĚPÁN PÁCL PREMIÉRY 31. 3. & 1. 4. 2016 www.narodni-divadlo.cz

Foto: T. Vlčková

/NĚMCOVÁ/

recenzované články výzkumné sdělení

florence 3/16

Riziko postabortívneho syndrómu u žien po umelom prerušení tehotenstva Súhrn:

Kľúčové slová:

Dôsledky umelého prerušenia tehotenstva (UPT) sú často ignorované, avšak môžu byť pre niektoré ženy závažné. Postabor tívny syndróm sa definuje ako posttraumatický stres následkom potratu. Cieľom štúdie bolo zistiť dôvody žien k UPT, zistiť ich bezprostredné a neskoršie pocity vo vzťahu k UPT, zistiť výskyt príznakov postabortívneho syndrómu, zistiť informovanosť pred UPT o prípadných možných negatívnych psychických následkoch alebo o riziku postabortívneho syndrómu. Na zber relevantných údajov bola použitá empirická metóda – dotazník. Do súboru boli zaradené ženy, ktoré boli viac ako 2 roky po UPT a boli ochotné vyplniť dotazník. Štúdie sa zúčastnilo 46 respondentiek vo veku 29,7 rokov (± 4,58). Z výsledkov štúdie sme zistili, že ženy sa pre UPT rozhodujú z viacerých dôvodov súčasne. Z výsledkov možno usúdiť, že nepriaznivé reakcie po UPT sa prejavili u žien až v neskoršom období. Bezprostredne po UPT uviedlo traumatickú reakciu 45,6 % žien a s odstupom času 69,5 % žien. Riziko postabortívneho syndrómu sa zistilo u 15,2 % žien. Informovanosť žien pred UPT o možných negatívnych psychických následkoch alebo o postabortívnom syndróme sa ukázala ako nedostatočná. Z nášho výskumu vyplýva, že UPT má nepriaznivý vplyv na psychickú stránku ženy, preto je potrebné o tom hovoriť, informovať. V informovanosti žien, ako aj v procese uzdravovania žien môže mať dôležitú úlohu aj pôrodná asistentka. postabortívny syndróm – umelé prerušenie tehotenstva – umelý potrat – interrupcia.

The possible risk of women’s post-abortion syndrome after elective abortion Summary:

Keywords:

The consequences of forced pregnancy interruption – elective abortion (EAB) are often neglected although they can be for some women very serious. Post-abortion syndrome is defined as post-trauma stress following abortion. The aim of this thesis is to recognize women’s reasons leading to EAB, to uncover their immediate and further emotions regar ding EAB, to identify occurrence of post-abortion syndrome symptoms, to investigate awareness about possible nega tive psychological effects prevenient to EAB or about risk of post-abortion syndrome. We used empiric method to gather relevant data – questionnaire. To survey were included women, who after more than 2 years after EAB were willing to answer the questionnaire. 46 women of age 29.7 y. (± 4.58) participated this survey. Through our thesis we have found out that women are deciding for EAB because of several reasons concurrently. It is coming out from these results that women’s unfavorable reactions after EAB have risen later afterwards. Immediate post-trauma reaction after EAB stated 45.6 % of women and later afterwards 69.5 % of women. The risk of post-abortion syndrome we recognized in 15.2 % of women. Women’s awareness about possible negative psychological consequences or about post-abortion syndrome prior to EAB has proved as insufficient. Our research results – EAB has unfavorable influence on woman’s mental state and therefore it is important to refer more about it and to forward informations. Maternity nurse can have also a great deal in process of women’s recovery. post-abortion syndrome – forced pregnancy termination – elective abortion – abortion.

Mgr. Lucia Mazúchová, PhD., PhDr. Simona Kelčíková, PhD., Bc. Angela Pištová, Ústav pôrodnej asistencie, Jesseniova lekárska fakulta Univerzity Komenského, Martin

Úvod Skúsenosti žien po umelom potra te, ako aj niektoré vedecké poznatky dokazujú, že umelé prerušenie te hotenstva (UPT) (umelý potrat, in terrupcia) sa hlboko dotýka identity ženy a jej materstva, neraz so sebou prináša celý rad psychických pro blémov a zanechá u mnohých žien trvalú stopu, u niektorých sa môže vyskytnúť postabortívny (postinter rupčný) syndróm. Postabortívny syndróm – PAS (angl. postabortion syndrom) sa definuje ako posttraumatický stres alebo sa považuje za obdobu post traumatickej stresovej poruchy ná sledkom potratu (angl. PTSD – post -traumatic stress disorder following

an abortion) (Speckhard, 1997; Bowles et al., 2000; Kishida, 2001; Raboch et al., 2006). K jeho rozvoju prispieva masívne potlačenie potra tového zážitku, silný morálny kon flikt súvisiaci s vierovyznaním alebo prameniaci z osobnej hodnotovej orientácie, senzitivita ženy, okolnos ti vedúce k otehotneniu a potratu (interrupcii) a tiež samotný výkon interrupcie. Podľa Vodáčkovej et al. (2012) sa jedná o celý komplex patologických fyzických a psychic kých ťažkostí. Patrí sem pocit viny, obviňovanie druhých (projekcia), úzkosti, pocity napätia, závraty, bú šenie srdca, migrény, psychická otupenosť, znovuprežívanie potratu, narušenie vzťahu s deťmi, inklinova nie k závislostiam, poruchy príjmu potravy, syndróm výročia atď. PAS sa týka predovšetkým žien, kto ré podstúpili potrat, ale môžu ním byť ohrození aj ich muži a dokon ca aj zúčastnení lekári a pôrodné asistentky, ktoré sa o ženy starajú (Ucháčová, 2000).

Cieľom štúdie bolo zistiť dôvody žien k UPT, zistiť ich bezprostred né a neskoršie pocity/ reakcie vo vzťahu k UPT, zistiť výskyt príznakov PAS, zistiť informovanosť žien pred UPT o prípadných možných nega tívnych psychických následkoch alebo o riziku PAS po UPT.

Metodika Na zber relevantných údajov bola použitá exploratívna metóda dotaz níka. Dotazník vlastnej konštrukcie bol doplnený štandardizovanými meracími a hodnotiacimi nástroj mi, ktoré boli prevzaté z podobného výskumu (Lehotská, 2010). Dotaz ník sa overoval pilotnou štúdiou, ktorej sa zúčastnilo 5 responden tiek. Po ich pripomienkach (formu lácia otázky) a oprave niekoľkých chýb bola zostavená konečná verzia dotazníka. Dotazníky boli distribuo vané ženám v tlačenej verzii spros tredkovane na základe osobných kontaktov, pomocou pracovníkov projektu Ráchel, ktorí poskytujú

recenzované články výzkumné sdělení

pomoc ženám po potrate, a elek tronicky boli uverejnené na diskus ných fórach na viacerých interne tových stránkach prostredníctvom „link“-ového odkazu. Podarilo sa nám získať 46 dotazníkov. Do súboru boli zaradené ženy, ktoré spĺňali vopred určené inklu zívne kritériá: ženy po UPT, uplynu tie viac ako 2 roky od UPT a ochota vyplniť dotazník. Priemerný vek respondentiek bol 29,7 rokov (± 4,58). Priemerná doba od UPT v našom súbore responden tiek bola 5 rokov. Väčšine responden tiek (91,30 %) z nášho súboru bolo UPT realizované do 12. týždňa tehot nosti. Priemerný týždeň, v ktorom ženy podstúpili UPT, bol 9. týždeň. V čase UPT 60,87 % respondentiek nemalo žiadne dieťa, viac detí malo 23,91 % žien. Pre štatistické spraco vanie bola použitá jednorozmerná deskriptívna štatistika.

Výsledky Najviac žien (36,95 %) sa rozhodlo pre UPT z iných dôvodov. Išlo o kom bináciu viacerých dôvodov súčasne, a to hlavne finančné problémy, mla dý vek, tlak rodičov k rozhodnutiu, zlý psychický stav. Druhým naj častejším dôvodom k UPT boli zdra votné indikácie (32,60 %) a tretím najčastejším dôvodom boli sociálne problémy (17,39 %) (tab. 1). Bezprostredne po UPT 45,6 % žien uviedlo traumatickú reakciu a 54,3 % žien uviedlo neutrálnu vy rovnávaciu reakciu. S odstupom času, pri vyjadrovaní súčasných pocitov, traumatickú reakciu uvied lo 69,5 % žien a neutrálnu reakciu 30,4 % žien (tab. 2). V položke Symptómy vyskytujú ce sa u žien v súvislosti s UPT bola možnosť označenia viac odpovedí, celkovo bolo označených 99 od povedí. Zaznamenali sme najvyšší výskyt nasledujúcich symptómov: spomienky na UPT sú aj dnes bo lestivé (18,81 %), reakcie na výro čie (14,85 %), pocit viny (10,89 %) a vnútorná prázdnota (6,93 %). Viac ako tri príznaky uviedlo 7 žien (15,2 %) (tab. 3). O prípadných možných negatív nych psychických následkoch a o ri ziku PAS pred UPT nebolo informo vaných 67,3 % žien (tab. 4).

Diskusia Žena sa nechceným počatím dostá va do ťažko riešiteľnej životnej si tuácie. Zaujímalo nás, z akých dôvo dov naše respondentky boli na UPT. Najviac respondentiek (36,96 %) šlo

32,6

17,39

procenta žien pristúpilo k UPT vďaka zdravotným indikáciám

procenta žien bolo nútených podstúpiť UPT kvôli sociálnym problémom

10,89 procenta žien v súvislosti s UPT trpí pocitom viny

Tabuľka 1 Dôvody UPT Zdravotné problémy n % 15 32,60 Kvôli kariére, zamestnaniu n % 2 4,34

Sociálne problémy n % 8 17,39 Kvôli veku n % 1 2,17

Problémy vo vzťahu n % 1 2,17 Iné n % 17 36,95

Veľa detí n % 2 4,34 Spolu n % 46 100

Tabuľka 2 Bezprostredné (hneď po strate) a súčasné pocity/ reakcie (s odstupom času) vo vzťahu k UPT Pocity po UPT Neutrálna, vyrovnávacia reakcia Traumatická reakcia Spolu

Bezprostredné 25 21 46

% 54,3 45,6 100

Súčasné (s odstupom času) 14 32 46

% 30,4 69,5 100

Tabuľka 3 Symptómy vyskytujúce sa u žien v súvislosti s UPT Symptómy Mávam pocit viny Mávam pocit hanby Som plačlivá Cítim sa depresívna Mám nízku sebaúctu Cítim vnútornú prázdnotu Cítim sa osamelá Neviem sa z ničoho tešiť Mám pocit, že nie som schopná rozhodovať sa Ťažko vychádzam s ľuďmi Cítim potrebu, aby niekto dal môj život dokopy Cítim sa vyčerpaná aj pri bežných denných činnostiach Cítim sa nerešpektovaná priateľmi a blízkymi Mám samovražedné myšlienky a sklony Cítim odcudzenie od rodiny a priateľov Mám strach, že ma Boh potrestá Mám problémy v intímnom živote Cítim zlosť Reagujem prehnane Mám problémy so spánkom, nočné mory súvisiace s UPT (počutie zvukov plačúceho dieťaťa)

n 11 1 5 4 2 7 4 2 0 0 2 2 0 1 1 2 1 0 0 3

% 10,89 0,99 4,95 3,96 1,98 6,93 3,96 1,98 0 0 1,98 1,98 0 0,99 0,99 1,98 0,99 0 0 3,96

Cítim potrebu rozprávať o potrate a dieťati Mám problémy s alkoholom a iné závislosti Mám reakcie na výročie (smútok, úzkosť, depresie na dátum UPT, plánovaný termín narodenia)

5 0 15

4,95 0 14,85

Vyhýbam sa konverzácii o bábätkách a potratoch V myšlienkach sa vraciam k potratu Tieto spomienky sú aj dnes bolestivé Mám obavy z budúcnosti Spolu

4 6 19 2 99

3,96 5,94 18,81 1,98 100

Tabuľka 4 Informovanosť žien o prípadných možných negatívnych psychických následkoch alebo o riziku postabortívneho syndrómu po UPT Áno n 15

Nie % 32,6

n 31

Spolu % 67,3

n 46

% 100

recenzované články výzkumné sdělení

na interrupciu z viacerých dôvodov súčasne. Najčastejšie išlo o kombi náciu ekonomických dôvodov, najmä zlej finančnej situácie, problémov vo vzťahu, z dôvodov nízkeho ale bo vysokého veku a nátlaku rodičov. Aj podľa iných zahraničných výsku mov dôvodom k rozhodnutiu k UPT je viac faktorov súčasne, ako mladý vek – nezrelosť vychovávať dieťa, tlak zo strany rodičov ísť na potrat, rozpor mať so vzdelaním, prácou, finančné problémy, závislosť na svo jich rodičov, vzťahové problémy,

reakcie sme označili odpovede typu: bolesť, prázdnota, strach, úzkosť, napätie, výčitky, „neviem sa s tým zmieriť“. Ako neutrálne reakcie sme označili odpovede typu: úľava, spo kojnosť, smútok, vyrovnanosť, žiad ne reakcie, spomienka, „stalo sa, čo sa malo stať“. Bezprostredne po UPT 54,3 % žien uvádzalo neutrálnu – vyrovná vaciu reakciu a 45,6 % žien trauma tickú reakciu. S odstupom času bola dominujúca reakcia traumatická, ktorú uviedlo 69,5 % žien. Z výsled

Vyrovnať sa s interrupciou a predovšetkým s postabortívnym syndrómom nie je vôbec jednoduché a často sa nezaobíde bez ďalšej osoby, ktorej sa môže žena zdôveriť a ktorou môže byť aj pôrodná asistentka. neprijatie byť slobodná matka a iné (Torres, Forrest, 1988; Finer et al., 2005). Druhým najčastejším dôvo dom k UPT (32,60 %) v našej štúdii sa preukázali zdravotné problémy. Ide o indikácie, kedy vyšetrenia na značujú závažné postihnutie, defor máciu plodu a hrozí riziko, že dieťa sa narodí postihnuté. Taktiež sa dá hovoriť o prípadoch, kedy je vážne ohrozený život samotnej ženy a niek torí lekári stoja pred rozhodnutím, či má prednosť matka, alebo jej nena rodené dieťa (Rotter, 1999). Sú roz ličné názory na adekvátnosť inter rupcií zo zdravotných dôvodov vy plývajúce z morálnych postojov, vie ry. Tretím najčastejším dôvodom pre UPT v našom súbore respondentiek boli sociálne problémy (13,04 %). Za sociálne dôvody sa považujú ťažké životné podmienky, zlá ekonomická situácia, nízka životná úroveň, nízka alebo vysoká veková hranica partne rov, nedostatočné sociálne zázemie, postavenie študenta bez vlastného príjmu, nástup do nového zamest nania alebo nestabilné zamestnanie, časovo krátke partnerstvo alebo ne adekvátna bytová situácia (Kontra, 2007). Našou štúdiou sa zistilo, že u väčšiny žien (63,04 %) rozhod nutie pre UPT bolo dobrovoľné, na priek tomu väčšina respondentiek (65,22 %) uviedlo, že neboli spo kojné so svojím rozhodnutím ísť na UPT. Následne sme zisťovali, aké boli bezprostredné reakcie, pocity žien po UPT a súčasné (v čase vyplňo vania dotazníka), čiže išlo o reakcie s odstupom času. Ako traumatické

kov možno usúdiť, že nepriaznivé reakcie po UPT sa u žien prejavili až v neskoršom období. Aj podľa Cou gleho et al. (2003) niektoré, zvlášť mladé dievčatá zažívajú symptómy v krátkom čase po UPT. Obvykle sa však symptómy objavia v priebehu piatich až desiatich rokov. Niektoré ženy trpia psychickými poruchami celé desaťročia. Z dlhodobej štúdie amerických žien vyplynulo, že ženy, ktoré podstúpili interrupciu, majú o 65 % vyššie riziko trpieť dlhodobou klinickou depresiou. Fínske výsku my preukázali, že v celej populácii žien, ktoré podstúpili interrupciu, je v nasledujúcom roku 3,5-krát vyššia úmrtnosť z dôvodu samovrážd (Gis sler et al., 2005). Iné výskumy pre ukázali, že existuje významne vyššie riziko klinickej depresie u žien, ktoré ukončili svoje prvé tehotenstvo, ako u žien, ktoré prvé nechcené dieťa donosili. Čo sa týka rizika, tak je hod notené v priemere osem rokov od prvého tehotenstva (Reardon, Cou gle, 2002). Z analýzy lekárskych zá znamov 56 741 pacientov sa zistilo, že ženy po interrupcii boli o 160 % častejšie hospitalizované kvôli psy chiatrickej liečbe ako ženy po pôrode. Hodnotenie prebehlo v období od 90 dní do 4 rokov po interrupcii alebo pôrode (Reardon et al, 2003). UPT je pre každú ženu veľmi sil ným zážitkom. Veľmi často je spojený s PAS, ale aj trvalou duševnou boles ťou, ktorá ženu poznamená a môže ovplyvniť jej názory, životné hodnoty aj etické postoje. Psychická stránka žien po UPT sa podceňuje, nakoľko

florence 3/16

postabortívny syndróm nie je oficiál ne uznávanou diagnózou a sú rôzno rodé názory na výskyt tohto syndró mu. Góméz, Zapata (2005) sa snažili priradiť diagnostickú kategóriu žien s PAS, ktorá by splnila diagnostické kritériá medzinárodných klasifikácií. Kritériá pre posttraumatickú streso vú poruchu (PTSD) boli v štúdii spl nené a preukázané. PAS má niektoré špecifické vlastnosti, ktoré by mohli pomôcť pochopiť pacientove životné skúsenosti a nadviazať psychotera peutickú intervenciu. V literatúre sa stretáme s rôzny mi, niekedy až protichodnými ná zormi na postabortívny syndróm. Niektorí autori výskyt postabortív neho syndrómu nepripúšťajú a spo chybňujú jeho dôkazy, prípadne jeho príznaky pripisujú iným príči nám ako interrupcii a považujú ho za mýtus (Dadlez, Andrews, 2009; Côté, 2013; Kelly, 2014). Ide o zložitú a kontraverznú pro blematiku, ktorá môže byť spoliti zovaná alebo ovplyvnená médiami. Súčasné vedecké dôkazy nedosta točne objasňujú existenciu vzťahu medzi interrupciou a psychický mi zdravotnými problémami žien. Weiss (2010, s. 292) uvádza: „Ne gatívne psychologické komplikácie sa objavujú úplne minimálne, asi u 10 % žien, a sú prechodného rázu, väčšine žien UPT prináša úľavu vzhľadom k vyriešeniu problémovej sociálnej situácie.“ Inými autormi je dôkaz postabortívneho syndrómu naopak potvrdený (Speckhard, Rue, 1992; Boulind, Edwards, 2008; Van Rooyen, Smith, 2004; Góméz, Zapa ta, 2005). V našej štúdii sme tiež pomocou výskumnej otázky, ktorá bola zame raná na výskyt niektorých zo symp tómov postabortívneho syndrómu po UPT, zistili najvyšší výskyt nasle dujúcich symptómov: spomienky na UPT sú aj dnes bolestivé (18,81 %), reakcie na výročie (14,85 %), pocit viny (10,89 %), vnútorná prázdnota (6,93 %). Naše výsledky sú porovna teľné s výsledkami Lehotskej (2004). Aj Bowles (2000) uvádza, že jedným z diagnostických kritérií pre post traumatickú stresovú poruchu je, že traumatická udalosť je neustále sprítomňovaná neustálym navraca ním sa k stresovej udalosti (vo for me pocitov, myšlienok alebo ilúzií). Podmienky pre diagnostiku rizika postabortívneho syndrómu spĺňali respondentky, u ktorých sa vyskyt li viac ako tri príznaky z uvedených príznakov v našej škále. Viac ako tri príznaky uviedlo 15,2 % responden

recenzované články výzkumné sdělení

tiek, u ktorých môžeme diagnostiko vať riziko postabortívneho syndró mu. Naše výsledky sú porovnateľné so štúdiou, podľa ktorej bolo tiež pre ukázané, že postabortívnym syndró mom trpí zhruba 1/3 žien (Raboch et al., 2006). Van Rooyen a Smith (2004) realizovali štúdiu, v ktorej sa potvrdilo, že každá tretia žena po UPT spĺňala kritériá PAS. Vyrovnať sa s interrupciou a pre dovšetkým s postabortívnym syn drómom nie je vôbec jednoduché, nakoľko tento proces býva väčšinou zdĺhavý a často sa nezaobíde bez ďalšej osoby, ktorej sa môže žena zdôveriť a ktorou môže byť aj pôrod ná asistentka. Urbanová (2004) uvádza nezastupiteľnú úlohu pôrod ných asistentiek aj pri sprevádzaní žien s postabortívnym syndrómom. Ich činnosť by sa nemala obme dziť na rutinné postupy zaužívané na mnohých pracoviskách, ako je základná starostlivosť najmä o fy zický stav ženy. Predpokladom pre úspech je najmä dobrá orientácia v problematike a záujem o zisťo vanie aktuálneho psychického sta vu ženy. Aj podľa Lehotskej (2010) predpokladom individuálnej, kom plexnej a špecifickej ošetrovateľskej starostlivosti o ženy s PAS je pre dovšetkým odborná pripravenosť pôrodných asistentiek a ostatného zdravotníckeho personálu. Je po trebné, aby pôrodná asistentka ženu oboznámila s možnosťami ďalších podporných zdrojov (psychológ, psychiater, kňaz, podporné skupi ny, internetové linky zamerané na danú problematiku atď.), v prípade záujmu či v prípade opísaných pato logických prejavov adaptácie zabez pečiť kontakt s nimi. Ak by pôrodná asistentka sprevádzala ženu uzdra vovacím procesom, je potrebné pomôcť jej uznať realitu, podporiť ju v aktívnom smútení, pomôcť jej dopracovať sa k odpusteniu sebe, všetkým ľuďom, ktorí boli nejakým spôsobom zapojení do umelého po tratu, poprosiť o odpustenie aj svo je mŕtve dieťa, a doviesť ju do fázy zmierenia, v ktorej žena príjme svo ju vlastnú hodnotu a nájde si svoj spôsob zadosťučinenia (DPR, 2012). V štúdii sme zisťovali aj to, aká bola informovanosť žien pred UPT. Väčšina žien (69,57 %) pred zákro kom nebola informovaná o prípad ných možných negatívnych psychic kých následkoch alebo o riziku post abortíveho syndrómu po UPT. Je nevyhnutné, aby ženy, ktoré žiadajú ukončenie tehotenstva, boli kom plexne informované pred zákrokom,

rovnako je potrebné poskytnúť pod poru aj po ňom, aby sa zabezpečilo, že nebudú zbytočne traumatizované (Van Rooyen, Smith, 2004).

Záver Z našej štúdie vyplýva, že interrup cia má dopad na psychický stav ženy, a tento problém by sa nemal podceňovať. Ženy po UPT sú zrani teľné skupiny, ktorým by mala byť venovaná pozornosť, pretože sú

ohrozené rizikom postabortívneho syndrómu. Je potrebné hovoriť ešte pred UPT aj o možných negatívnych následkoch na psychiku žien. V in formovanosti žien a aj v procese uzdravovania žien po potrate môže mať dôležitú úlohu aj pôrodná asis tentka. Starostlivosť o ženu po UPT by mala byť vysoko špecifická, za ložená na vedeckých poznatkoch, nielen z oblasti ošetrovateľstva, ale aj psychológie a iných vied.

Literatúra: 1. Boulind M, Edwards D. The Assess ment and Treatment of Post-Abortion Syndrome: A Systematic Case Study From Southern Africa. J Psychol Afr. 2008;18(4):539–548 2. Bowles SV et al. Acute and post -traumatic stress disorder after spon taneus abortion. Am Fam Physician. 2000;61(6):1689–1696 3. Cougle JR et al. Depression associated with abortion and childbirth: a long-term analysis of the NLSY cohort. Med Sci Monit. 2003;9(4):CR105–112 4. Côté I. Analyse féministe du syndrome postavortement: la déconstruction d’un mythe véhiculé par le mouvement pro -vie. Reflets. 2013;19(1):65–84 5. Dadlez EM, Andrews WL. Post-abortion syndrome: Creating an affliction. Bio ethics. 2009;(4): 445–452 6. Diecézne pastoračné centrum (DPR). Sprevádzanie žien s postabortívnym syndrómom. Banská Bystrica: Manuál, 2012, 22 s. 7. Finer LB et al. Reasons U.S. Women Have Abortions: Quantitative and Qua litative Perspectives. Perspect Sex Re prod Health. 2005;37(3):110–118 8. Gissler M et al. Injury deaths, suicides and homicides associated with preg nancy, Finland 1987–2000. Eur J Public Health. 2005;15(5):459–463 9. Gómez LC, Zapata GR. Diagnostic catego rization of post-abortion syndrome. Actas Esp Psiquiatr. 2005;33(4):267–272 10. Kelly K. The spread of ‘Post Abortion Syndrome’ as social diagnosis. Soc Sci Med. 2014;102:18–25 11. Kishida Y. Anxiety in Japanese Women After Elective Abortion. J Obstet Gynecol Neonatal Nurs. 2001;30(5):490–495 12. Kontra M. Potrat na celý život [online]. Lidové noviny. 2007 [cit. 2014-01-07]. Dostupné z: http://www.azrodina. cz/779-potrat-na-cely-zivot 13. Lehotská M. Postabortívny syndróm. Diplomová práca. Martin: JLF UK, 2004. 74 s. 14. Lehotská M. Možnosti ošetrovateľstva pri adaptácii na neúspešné tehotenstvo. Dizertačná práva. Bratislava: Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave, 2010, 161 s. 15. Raboch J et al. Psychiatrie: minimum pro praxi. Praha: Triton, 2006, 211 s. 16. Reardon DC, Cougle JR. Depression and unintended pregnancy in the national

longitudinal survey of youth: a cohort study. BMJ. 2002;324:151–152 17. Reardon DC et al. Psychiatric ad missions of low-income women fo llowing abortion and childbirth. CMAJ. 2003;168(10):1253–1256 18. Rotter H. Důstojnost lidského života: základní otázky lékařské etiky. Praha: Vyšehrad, 1999, 107 s. 19. Speckhard AC. For Some Teens, Aborti on as a Means of Coping Can Become a Stressor. Child Adol. Behav. Letter. 1997;13(1):1–4 20. Speckhard AC, Rue VM. Postabortion Syndrome: An Emerging Public Health Concern. Journal of Social Issues. 1992;48(3):95–119 21. Torres A, Forrest JD. Why Do Women Have Abortions? Fam Plann Perspect. 1988;20(4):169–176 22. Urbanová E. Postabortívny syndróm v súvislosti s interrupciou v II. trimestri tehotenstva. Trendy v ošetřovatelství III. Ostrava: Ostravská univerzita, 2004, s. 180–187 23. Van Rooyen M, Smith S. The prevalence of post-abortion syndrome in patients presenting at Kalafong hospital’s family medicine clinic after having a termina tion of pregnancy. South African Family Practice. 2004;46(5):21–24 24. Ucháčová K. Proč pláčeš, Miriam? Jihla va: Hnutí pro život ČR, 2007, 127 s. 25. Vodáčková D et al. Krizová intervence. Praha: Portál, 2002, 544 s.

Recenzovaly: PhDr. Jana Novotná, Ph.D. Katedra sociální práce, Vysoká škola polytechnická Jihlava

Mgr. et Bc. Jiřina Weissová Gynekologicko-porodnické oddělení, Slezská nemocnice Opava, porodní asistentka

Více o autorce: Mgr. Lucia Mazúchová, PhD. 1992: ukonč. SZŠ Topoľčany; 1997: ukonč. Mgr. štúdium Ošetrovateľstvo, JLF UK; 2000: doplň. pedagog. štúdium na PdF UK; 2003: Kurz Poradenstvo pri dojčení; 2008: ukonč. doktorand. štúdium v odbore Ošet rovateľstvo na JLF UK, Martin; 1997–2002: SZŠ M. R. Štefánika, Martin – učit. odb. predmetov; 2003–2011: UK JLF Martin, Ústav ošetrov. – odborná asistentka; od 2011: UK JLF Martin, Ústav pôrodnej asis tencie – odbor. asistentka

recenzované články výzkumné sdělení

florence 3/16

Koncept chybějící péče Souhrn:

Klíčová slova:

Význam měření kvality poskytované zdravotní péče je zřejmý a nezastupitelný. Pochybení podle Kalisch (2009) lze rozdělit do dvou velkých kategorií: 1) nežádoucí události jsou definovány jako události nebo okolnosti, které mohly vyústit nebo vy ústily v tělesné poškození pacienta, kterému bylo možné se vyhnout. Tyto události jsou velmi bedlivě monitorovány; 2) neprovedené události, které se profilují do tzv. konceptu chybějící péče. Ten je nejen v českém ošetřovatelství nic neříkajícím pojmem s vysokou mírou abstraktnosti a neuchopitelnosti. A i přes toto abstraktní sousloví mnohé ze sester poskytujících přímou péči u lůžka na tento fenomén v našem zdravotnictví narážejí. Důvodů, které vedou k tomuto negativnímu jevu, je celá řada a nelze kategoricky tvrdit, že důvodem je pouze systém. Kořenová analýza tohoto negativního fenoménu může zmírnit dopady a tím zvýšit kvalitu poskytované péče. management kvality – koncept chybějící péče – ošetřovatelská péče.

Missed nursing care Summary:

Keywords:

Importance of quality of health care is obvious and irreplaceable. Errors can be divided into two main categories: 1) Errors of commission (or sentinel events): are defined as those events or circumstances that may result or has resulted in phy sical harm to the patient, which could have been avoided. These events are very closely monitored and 2) Errors of ommision: that has shaped the so-called missed nursing care. This is not only in the Czech nursing meaningless concept with a high degree of abstractness and elusiveness. And despite of this abstract phrase many of nurses providing direct care at the bedside encounter this phenomenon in our health care. The reasons that lead to this negative phenomenon are numerous, and we cannot categorically say that the only reason is the system. Root analysis of this negative pheno menon can mitigate the impact and to improve the quality of care provided. quality management – missed nursing care – errors of ommision – nursing care.

PhDr. Hana Locihová, MPH, Nemocnice Valašské Meziříčí a. s., SZU Bratislava Žaneta Andersová, Krajská nemocnice Tomáše Bati, Zlín

Úvod S prudkým rozvojem medicíny je velmi úzce spjat i rozvoj ošetřova telství, které se v 80. letech 20. sto letí etablovalo na samostatnou vě deckou disciplínu. Mnohé studie, např. Aiken et al. (2002), Sochalski (2004) aj., uvádějí, že ošetřovatel ská péče se nezastupitelnou mě rou podílí na pacientově outcomu a satisfakci ve zdravotnickém za řízení. V současnosti jsme čím dál častěji svědky rozmáhajících se soudních sporů v oblasti zdravot nictví, které postihují jak lékaře, tak sestry. Mnohdy mají za následek nový fenomén doby v moderní péči o zdraví, jak se shodují autoři Mach (2010), Těšinová et al. (2011), a tím je „defenzivní medicína“. Přeneseně také můžeme mluvit i o „defenziv ním ošetřovatelství“. Má tedy lékař povinnost indikovat např. výkon u pacienta a sestra poskytovat ošet řovatelskou péči jen a pouze formou ošetřovatelského procesu, i když s konceptem není ztotožněna, poně vadž jinak by se také mohl(a) kvůli svému jednání zabývat myšlenkou na právníka? Obavy z vhodnosti postupu se v reálné praxi odrážejí indikací zbytečných výkonů, odbě rů, vyšetření a hledání všemožných

potřeb z důvodů obav z případné ho soudního sporu. Tyto defenzivní prvky se také odrážejí i ve zdravot nické dokumentaci, která má zcela jistě své nezastupitelné místo a po vinnost zdravotnického zařízení vést zdravotnickou dokumentaci je zakotvena v českém právním řádu. Dokumentace má však účinek jak protektivní, tak i ohrožující. V rámci pojetí ošetřovatelství je v posled ních letech sledován velmi zajíma vý fenomén, který negativně odráží kvalitu ošetřovatelské péče, a tím je čas strávený sestrami nad vedením dokumentace. Je-li dokumentace vedena na úkor provádění přímých ošetřovatelských aktivit, zcela jed noznačně dochází k příčinné sou vislosti se zhoršením péče, v kraj ním případě k jejímu neposkytnutí. Tuto negativní skutečnost potvrzuje ve svých výzkumech celá řada au torů, např. Kalisch (2011), Gugerty (2006), Bulechek et al. (2006), Hen drich (2008), Munuisia (2008). Koncept chybějící péče je definován jako potřebná ošetřovatelská péče pro pacienta, která sestrou nebyla zcela nebo zčásti poskytnuta, pacient přitom péči potřeboval nebo vyžadoval (Kalisch, 2009). V rámci operacionalizace pojmu a právních konsekvencí se nabí zí otázka, co se skrývá pod vágním souslovím potřebná ošetřovatelská péče? Kdo určuje tento druh péče? Samotný pacient, sestra, nebo vzni ká až na základě indikace lékaře? Potřebná ošetřovatelská péče je

taková péče, která je poskytována v souladu s nastavenými standar dy ošetřovatelských postupů (tedy splňuje podmínky náležité odborné úrovně) a vzniká na základě změ něných potřeb pacienta. V anglické literatuře bývají jako synonymum tohoto pojmu také uváděny tzv. errors of ommision (= neprovedené události). V našem právním systé mu však neprovedené události na plňují podstatu a spadají do definice nežádoucích událostí (= errors of commission). Nomenklatura vychá zí z platné metodiky Ministerstva zdravotnictví ČR (MZČR) Sledování nežádoucích událostí ve zdravot nických zařízeních lůžkové péče (2012), kde je uvedeno, že neprove dení výkonu je považováno za ne žádoucí událost. Prakticky ve všech zdravotnických zařízeních, ale i v odborné literatuře je věnována značná pozornost nežádoucím udá lostem (záměna pacienta, aplikace špatného léčiva, záměna transfuze aj.), zatímco akcentace na jev, kdy péče nebyla provedena, nějak pod statně řešena není, i když do dané problematiky také spadá. Proč tomu tak je? A proč se tyto neprovedené události nehlásí, a tedy nejsou mo nitorovány? Je to tím, že jsou „méně nebezpečné“ pro pacienta? Vysvětlení a pochopení, proč tomu tak je, nenajdeme v knihách ani v odborné literatuře, ale přímo u lůžka pacienta na jednom z příkla dů z praxe: Jsem sestra na inten zivní péči, mám na starosti tři pa

recenzované články výzkumné sdělení

cienty s různým stupněm závislosti, věkem i diagnózami. Jeden pacient se mi akutně zhoršil, podávám mu krevní deriváty a zajišťuji ordina ce lékaře. Kvůli tlaku na lůžka bude další z mých pacientů přeložen, aby jeho místo zaujal jiný, který to po třebuje více, takže řeším všechnu administrativu spojenou s překla dem a příjmem nového pacienta, a přitom musím být velmi ostraži tá a bedlivá při aplikaci krevních derivátů u prvního pacienta. Vtom s hrůzou zjišťuji, že byla doba obě da a můj třetí pacient ještě neoběd val ani jsem u něj nestihla provést dechovou rehabilitaci, kterou jsem si naplánovala a kterou by si za sloužil. Je velmi shovívavý a ví, že jsem se ještě ani jednou nezasta vila, že pořád něco vypisuji, odska kuji a aplikuji „těm vedle“. S velkou omluvou mu přináším znovu ohřátý oběd s příslibem, že jak budu mít chvilku, tak pocvičíme. Už ve chví li, kdy tato slova vypouštím z úst, nevěřím, že se to při konstelaci, jaká na intenzivní péči vládne, po daří, a jedinou útěchou mi je, že v pacientových očích čtu, že mým slovům také nevěří, ale ví, že to není mou leností nebo tím, že bych nechtěla, ale že to zkrátka a dob ře není v lidských silách. Správně bych měla na konci směny vytisk nout tiskopis a nahlásit mimořád nou událost: nestihla jsem nakrmit pacienta teplým jídlem, nevykonala nácvik rehabilitačního ošetřování a péče o dutinu ústní taky neby la provedena tolikrát, kolikrát by si pacient zasloužil (pro pacienta péče potřebná). Je to ale v praxi reali zovatelný postup? Zcela jistě ne. Opravdu nemáme čas poskytovat péči (= péče je dominantní a jedno tící prvek ošetřovatelství) dle našich přání a potřeb pacientů? Potom se nabízí otázka, zda tedy není „vědec kost“ v ošetřovatelství v protikladu s uměním ošetřovat.

Cíl Článek si klade za cíl zmapovat roz sah konceptu chybějící péče ve zdra votnických zařízeních v České a Slo venské republice (ČR, SR). Ke zjiš tění stavu v kontextu ošetřovatelství ČR a SR jsme nalezli inspiraci v za hraniční literatuře. Bylo realizováno pilotní průzkumné šetření formou originálního dotazníku. Výstup pilot ního výzkumu měl dva cíle: → vytipovat přehled ošetřovatel ských oblastí a intervencí, kte ré sestry nejčastěji pravidelně neprovádějí,

→ důvody, které vedou k tomu, že dané činnosti nebyly provedeny.

Výzkumný soubor a metodika K získání odpovědí jsme aplikovali metodu kvantitativního výzkumu. Byl konstruován originální dotaz ník zaměřený na personál, který byl zhotoven v elektronické formě, měl nastavený limit počtu respondentů a po dobu výzkumu byl dostupný na internetu. Výzkum byl realizován od 1. listopadu 2013 do 1. února 2014. V ČR bylo k získání dat zaměřených na personál osloveno prezidium České asociace sester a dotazník byl umístěn na webových stránkách informačního portálu Ošetřovatel ství.info. Na Slovensku bylo k zís kání dat osloveno prezidium Slo venské komory sester a porodních asistentek. Výběrový soubor byl tvořen re spondenty, kteří splňovali následu jící kritéria: → jsou nositeli regulované profese všeobecná sestra, → poskytují ošetřovatelskou péči v lůžkových zdravotnických zaří zeních.

procent zdravotních sester v ČR uvádí, že často nebo pravidelně nevykonávají s pacienty nácvik RHB ošetřovatelství

Výsledný soubor obsahoval 100 re spondentů z ČR a 100 respondentů ze SR. V elektronickém dotazníku byly ve dvou zkoumaných oblastech voleny otázky uzavřené (dichoto mické) s odpovědí Ano – Ne, otázky uzavřené (výběrové) a otázky šká lové, při nichž jsme využili Likerto vu škálu za účelem měření postojů respondentů. Návratnost dotazníků koreluje s počtem dotazníků přija tých na elektronickou doménu. Cel kem navrácených dotazníků bylo 100 % a v rámci realizace výzku mu byly využity odpovědi všech respondentů. Souhrnné výsledky jsme zpracovali na základě výzkum

ného šetření v ČR a SR. Výzkum byl realizován se záměrem zjistit, zda v českém a slovenském zdravotnic tví dochází ke konceptu chybějící péče a které ošetřovatelské inter vence se nejčastěji v zařízeních ne provádějí a proč. Výsledky výzkumu z jednotlivých otázek byly zpracová ny na základě popisné statistiky po mocí programu Microsoft Excel.

Výsledky Povědomí zdravotníků o významu vedení zdravotnické dokumenta ce stoupá. Negativní postoj, který personál ke zdravotnické doku mentaci zaujímá, je dle výsledku našeho výzkumu zřejmý a totožný jak pro ČR, tak pro SR – shodně 88 % oslovených sester. Spokoje nost s dokumentací jako celkem na svém pracovišti uvádí 50 % sester v ČR a 51 % sester v SR. Sestry jsou dle našeho výzkumu přesvědčeny o svém nadměrném byrokratickém zatížení. V ČR je o tom přesvědče no 90 % respondentů a v SR dokon ce 97 %. Možná více než kdykoliv předtím platí pravidlo, že „co není psáno, není uděláno“. V našem vý zkumu uvádí 15 % sester z ČR, že jim dokumentace zabere méně než 25 % pracovní doby, 29 % sester za bere dokumentace méně než 50 % pracovní doby a 56 % responden tů uvedlo, že jim dokumentace za bere více než 51 % pracovní doby. Na Slovensku je situace podobná. Méně než 25 % pracovní doby za bere dokumentace 18 % sloven ských respondentů, méně než 50 % pracovní doby uvedlo 44 % sester a více než 51 % uvedlo 38 % sester. Pokud sestra tráví tolik času nad administrativou, zcela logicky není schopna zrealizovat takový rozsah a takové spektrum péče, které si u pacienta nastavila (tab. 1).

Tabulka 1 Komparace neprovedených činností Prováděné prvky/činnosti (pozn.: součet odpovědí často/pravidelně nevykonám) Nácvik RHB ošetřovatelství Použití měřicích technik a škál v ošetřovatelství Péče o dutinu ústní Edukace pacienta Nakrmit pacienta teplým jídlem Zaznamenávání dat do zdravotnické dokumentace Polohování pacienta každé 3 hodiny Mytí rukou po výkonu Příchod na zvoneček do 5 minut Koupel pacienta Podat pacientovi medikaci dle časové ordinace Péče o invazivní vstupy Hodnocení životních funkcí

Česká republika (Pořadí a procenta)

Slovenská republika (Pořadí a procenta)

1. (65 %) 2. (30 %) 3. (28 %) 3. (28 %) 4. (24 %) 5. (17 %) 6. (15 %) 7. (14 %) 7. (14 %) 8. (12 %) 8. (12 %) 9. (10 %) 10. (8 %)

1. (63 %) 2. (40 %) 3. (29 %) 4. (26 %) 6. (21 %) 8. (15 %) 5. (25 %) 12. (2 %) 10. (9 %) 9. (11 %) 7. (18 %) 10. (9 %) 11. (4 %)

recenzované články výzkumné sdělení

Ve výsledcích našeho výzkumu je zajímavé porovnání mezi ČR a SR ohledně ukazatelů vedoucích k dů vodům neposkytnutí péče. Shoda panuje mezi oběma státy v poddi menzovanosti personálu (ČR 87 %, SR 95 %) a v nedostatku nižších nelékařských pracovníků (ČR 89 %, SR 94 %). Významný vliv má také skladba pacientů na oddělení, kte rá je důvodem neprovedení péče v obou zemích shodně u 85 % re spondentů. To, v čem se pohled

Diskuze Průkopníkem jevu chybějící péče byl Sochalski (2004), který se ve své kvalitativní studii zaměřil na činnosti a ošetřovatelské úkoly, které nebyly předchozí směnou sester nejčastěji provedeny. Fe nomén konceptu chybějící péče popsala v zahraničí jako první Ka lisch v roce 2006; o tři roky poz ději, v roce 2009, nastavila spolu s autorským kolektivem teoretic ký rámec konceptu (tzv. model),

Sestry poskytující přímou péči ve své praxi velmi často narážejí na fakt, že i přes veškerou snahu a přesvědčení nejsou pacientovi schopny poskytnout péči podle svých ani jeho představ. Co jim chybí, je zřejmé – je to čas a personál. českých a slovenských sester od lišoval, byl nedostatek léků (v ČR 39 %, v SR dokonce 59 %) a nedo statečné technické vybavení (v ČR 58 %, v SR 81 %). Nabízí se otázka, zda je vybavenost pracovišť v obou státech opravdu tak rozdílná, nebo se jedná o subjektivní vnímání sester. Dalším důvodem neposkytnu tí péče je špatná komunikace, a to jak mezi pacientem a personá lem na profesionální úrovni, tak samozřejmě i mezi kolegy navzá jem. Nedostatečné předání smě ny (v ČR udávané v 34 %, v SR 50 %) může být potenciálně vel mi rizikovou oblastí, která může vést k nedostatečnému zaměření na vyhledávání potřeb pacienta a může vyústit až v poškození pa cienta. Zvyk, jak kvalitně poskyto vat péči, je velmi důležitým atribu tem a nemalou měrou se na něm podílejí vedoucí pracovníci. Krajně demotivujícím ukazatelem je pro personál situace, kdy péče není poskytnuta a prochází to tzv. bez povšimnutí ze strany vedoucích pracovníků. V ČR se s tímto jevem setkává 42 % dotazovaných, na Slovensku 51 %. Ošetřovatelská péče se v ČR poskytuje dle legislativy formou ošetřovatelského procesu, který je nutné v rámci péče zajistit. O tom, jak sestry hodnotí přínos ošetřova telského procesu, se v našem vý zkumu vyslovilo kladně 51 % ses ter z ČR, na Slovensku jej pozitivně hodnotí 45 % sester.

definici jevu, jeho prvky a sesta vila dotazník k jeho hodnocení (MISSCARE survey). Podle autorů Kalisch a Williams (2009) se vý znam a dopad konceptu odráží ne jen na pacientech, ale i na samot ných směnových sestrách. Sestry mohou pociťovat vinu (vědí, že mají věc udělat, ale nemají na ni čas), bezmocnost (situaci nelze zlepšit), zbytečnost při poskytování péče (nedá se nic dělat) a konfrontaci se lží (zapíšu do dokumentace, ale činnost nevykonám). Dle různých studií je dokumentováno, že nepro vádění ošetřovatelských činnos tí má negativní vliv na pacientův outcome. Např. příčinná souvislost absence polohování u pacientů se vznikem deliria (Karmel, 2003) či pneumonií; dle Mundyho (2003) vede absence ošetřovatelských činností k prodloužení délky hospi talizace a tím zvyšuje její finanční náročnost. Vzhledem k výše zjištěným úda jům si můžeme položit celou řadu otázek k danému tématu: → Podle jakých kritérií vykonáva jí sestry každodenní rozhodnutí, která péče bude poskytnuta prio ritně, která se zpožděním a která vůbec? → Jaké ošetřovatelské intervence nejsou pravidelně prováděny a v jakém množství? → Jaké jsou důvody, že ošetřovatel ská péče není poskytnuta? → Jaké jsou dopady tohoto fenoménu? Na personál? Na pacienty?

florence 3/16

Kalisch (2006) uvádí, že zajištění kvality ošetřovatelské péče a pa cientova bezpečnost jsou hlavní výzvy a úkoly, s nimiž se konfrontu jí sestry na manažerských postech. Proto se nelze k tomuto jevu otáčet zády a tvářit se, jako by neexisto val, když jsme si z praxe vědomi, že k němu dochází. Stejná autorka v roce 2011 na zkoumaném vzorku 4086 sester z 10 nemocnic s vy užitím výše zmíněného dotazníku odhalila a dokázala signifikantní problém konceptu chybějící péče v nemocnicích v USA. Mezi pěti nejčastěji pravidelně neprovádě nými intervencemi sestry uvádě ly rehabilitační ošetřování, péči o dutinu ústní, účast a realizaci ošetřovatelských vizit, podání me dikace včas, polohování pacienta. Naopak hodnocení sester (tzv. pí semné hlášení sester), hodnocení životních funkcí, převazy vstupů, edukace při propuštění a bed side monitoring glukózy byly sestrami realizovány pravidelně. Mezi důvo dy byly personálem nejčastěji uvá děny lidské zdroje, poruchy a chy by v komunikaci a jako minoritní materiální zdroje. Terzioglu (2012) komparativně porovnávala skupiny 1098 sester v USA a 436 sester v Turecku. Jako výzkumný nástroj využila MISSCA RE survey. Jako zajímavý výstup je uváděno více neprovedené ošetřo vatelské péče v USA než v Turec ku. Turecko se s tedy s tímto jevem konfrontuje dle výsledku výzkumu méně. Jako možné vysvětlení dané ho jevu je autory uváděna koheze turecké rodiny v případě hospitali zace příbuzného, kdy základní ošet řovatelskou péči zajišťuje rodina pacienta. Naopak turecké sestry uvádějí ve srovnání s americkými sestrami větší problémy v rámci lidských, ale i materiálních zdrojů a problémy v komunikaci. Siqueira et al. (2013) využili MISSCARE survey na vzorku 60 sester v Brazílii. Mezi nejčas těji neprováděnými intervencemi v Brazílii byly dle výsledků studie uváděny tyto čtyři intervence: po lohování pacientů, asistence u hy gieny pacientovi 5 minut od jeho žádosti, realizace ošetřovatelských vizit a provádění prvků rehabilitač ního ošetřování. Ball et al. (2014) publikovali výsledky studie realizované v An glii, která zahrnovala 2917 ses ter a byla realizována na základě vlastního originálního dotazníku. Z výsledků vyplývá, že 86 % sester

recenzované články výzkumné sdělení

uvádí, že na své poslední směně nestihly jednu a více ošetřovatel ských činností, které si u pacienta naplánovaly, z důvodu nedostatku času. Mezi nejčastěji neprovedené činnosti patřily adekvátní komu nikace s pacienty (66 %), edukace (52 %) a aktualizace a rozvoj ošet řovatelského plánu (47 %). Jak je z výsledku studií patrné, koncept chybějící péče trápí státy na celém světě, což se odráží na spokojenos ti pacientů a kvalitě poskytované péče. Relativně vysokou výpovědní hodnotu má kvůli velikosti zkou maného souboru studie, která byla provedena Zhu et al. (2012) ve 181 nemocnicích v Číně na zkoumaném souboru 7802 sester a 5430 pacientů. Více než jedna třetina oslovených sester (35,3%) uváděla nedostatečný dohled nad pacienty a nedostatečnou přípravu pacienta a jeho rodiny na dimisi. Celkem 21,88 % a 21,19 % sester uvedlo nerealizaci péče o pokožku a péče o bolest z důvodu časové tísně. Celých 30,39 % sester hod notilo poskytovanou ošetřovatel skou péči jako špatné kvality. Tato studie také prokázala příčinnou souvislost mezi kvalitou poskyto vané péče a spokojeností v poměru sestra/pacient. Na otázku, zda vedoucí pracov níci vnímají danou problematiku ve shodě se sestrami klinické pra xe, nebo zda mají tendenci tuto skutečnost bagatelizovat, se ve svém výzkumném šetření zamě řily Kalisch a Lee (2012). Dospěly k závěru, že sestry a vedoucí pra covníci se na problematiku dívají z rozdílných úhlů pohledu. Zatímco sestry poskytující přímou péči uvá děly méně často nevykonání jed notlivých činností a jako problém mnohem častěji označovaly špat nou komunikaci vyplývající z týmo vé spolupráce, vedoucí pracovníci byli více kritičtí k zásobování ma teriálními zdroji, které, jak uváděli, vede ke konceptu chybějící péče. Týmová spolupráce mezi zdravot níky je důležitá na všech úrovních poskytované péče a je jedním z dů ležitých faktorů ovlivňujících jak vlastní spokojenost zaměstnanců, tak realizaci ošetřovatelských čin ností. Absence delegování či nejas ně definované kompetence mají za následek chaos a zmatek na pra covišti, který se může negativně odrazit také na pacientovi. Kalisch (2009, 2010) ve svých dvou stu diích zaměřených na týmovou spo

lupráci a na dopad na péči uvádí, že i když pracují sestry a asistenti bok po boku a měli by tvořit tým, neboť je spojuje stejný cíl – spo kojenost pacienta s poskytnutou ošetřovatelskou péčí, neděje se tak a je patrný nesoulad pramení cí z porušené týmové spolupráce (porucha komunikace, absence vzájemné důvěry, špatné vedení, neschopnost rozdělit si péči). To se demonstruje na nedostatečné podpoře a nemožnosti zvýšit kvali tu a bezpečnost pacientů v nemoc nicích. Dobrá týmová spolupráce se pozitivně odráží na spokojenos ti personálu, jeho nižší fluktuaci a díky fungujícímu a zajištěnému personálnímu obsazení se zcela jednoznačně dosáhne vyšší úrov ně, což se v konečném důsledku pozitivně projeví i na pacientech. Vzhledem k celkovému propoje ní dané problematiky je tedy možné položit si otázku, zda má koncept chybějící péče vliv na fluktuaci se ster. Tschannen (2010) uvádí mezi faktory, které se podílejí na fluk tuaci či záměru odejít, personální nestabilitu (častá fluktuace ses ter), tzv. skill mix, vzdělání, pohlaví, absentérství, věk, zkušenosti, vel ké množství přesčasových hodin a koncept chybějící péče. Autorka uvádí, že oddělení, které je více za tíženo konceptem chybějící péče, má větší fluktuaci sester a většina z nich opouští oddělení rok po ná stupu. To může být pro manažery přeneseně vnímáno jako ukazatel, že na oddělení něco není v pořád ku. Také Kalisch (2011) uvádí, že je celá řada vlivů, které ovlivňují spo kojenost s profesí sestry. Roli hraje věk, pohlaví, pozice, vzdělání, oddě lení, úvazek, léta praxe, typy směn, ale také koncept chybějící péče. Pokud personál vnímá, že péče na oddělení není z různých důvo dů prováděna podle jeho představ a přesvědčení, projevuje se to nega tivně na jeho spokojenosti a dalším setrvání.

Závěr Snahou tohoto článku bylo nalézt odpovědi a vyvolat zájem o kon cept chybějící péče, o jehož exis tenci v ČR dosud chybějí podklady (důkazy). Sestry poskytující přímou péči ve své praxi velmi často nará žejí na fakt, že i přes veškerou sna hu a přesvědčení nejsou paciento vi schopny poskytnout péči podle svých ani jeho představ (vždy je však nutné určit péči podle priorit, aby neohrozily zdraví a život pa

cienta, neboť v případě prokázané příčinné souvislosti by se mohlo jednat až o trestný čin). Co jim chy bí, je zřejmé – je to čas a personál. Zájemci o povolání všeobecné ses try mají na počátcích svého studia mnohdy naivní představy (prame nící z celé řady hloupých českých seriálů z nemocničního prostředí) a konfrontace s realitou praxe se od nich diametrálně liší. Nedosta tek personálu, vysoké pracovní na sazení, těžké pracovní podmínky v kombinaci s nízkým finančním ohodnocením a nedostatkem re spektu k profesi, již si zvolili, vedou často k tomu, že odcházejí pracovat mimo obor, čímž se celý problém jen dále prohlubuje. Jsem přesvěd čená, že v mnohých případech mu sejí vedoucí pracovníci vědět, že k jevu chybějící péče dochází, že ani při sebevětším úsilí není v lidských silách při stávajícím poměru po čtu sester na pacienty poskytnout potřebnou ošetřovatelskou péči. Jedním z cílů tohoto článku bylo zvýšit teoretické povědomí odbor né veřejnosti o dané problematice, což by mohlo vést k zájmu otevřeně o problému hovořit, a také pouká zat na to, že i všeobecné sestry jsou jen lidé, kteří mají své limity, a že současná situace není dlouhodobě udržitelná.

Literatura u autorky. Recenzovaly: Ing. Iva Brabcová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Mgr. Petra Podrazilová, DiS. Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

Více o autorce: PhDr. Hana Locihová, MPH 2000–2004: SZŠ Zlín; 2004–2007: Bc. studium, Ostravská univerzita v Ost ravě; 2007–2009: Mgr. studium, 1. LF UK v Praze; 2013–2014: PhDr. studium, SZU Bratislava; 2012–2015: MPH studium, SZU Bratislava; od 2015: PhD. studium, SZU Bratislava; 2008–2009: Metabolická JIP – FNKV; 2009–2014: ARO – Nemoc nice Valašské Meziříčí; od 2014: rodičov ská dovolená

praxe

florence 3/16

Úloha sestry

v starostlivosti o migrantov Problematika migrácie a migrantov v súčasnosti patrí medzi najčastejšie diskutované problematiky v rámci politického a sociálneho diania. Vo veľkej miere však ovplyvňuje i oblasť zdravotníctva. Príspevok predkladá vlastnú skúsenosť sestier s poskytovaním ošetrovateľskej starostlivosti migrantom v utečeneckom tábore Dobová v Slovinsku.

lovek sa obvykle cíti dob re medzi svojimi blízky mi, tam, kde sa narodil, vyrástol a kde sa cíti ako doma. Nie vždy vo svojej rodnej krajine však môže zostať. Každý rok milióny mužov, žien a detí na Zemi opúšťajú svoje domovy a prekra čujú hranice krajín v snahe nájsť väčší pocit istoty pre seba a svoje rodiny. Rozhodnutie odísť môže byť dobrovoľné alebo nútené. Nieke dy je cieľom nájsť úrodnejšiu poľ nohospodársku pôdu alebo lepšiu prácu. Niektorí musia opustiť svoje domovy v dôsledku prírodnej kata strofy a niektorí musia utekať, aby si zachránili holý život (Kuševová, 2012). Problematika utečencov predstavuje nový fenomén, ktorý si bude vyžadovať čoraz väčšiu pozor nosť ako zo strany sociálnych, tak zdravotníckych pracovníkov. Sestra ako dôležitá súčasť multidisciplinár neho tímu má v starostlivosti o tieto osoby významnú úlohu.

Analýza problematiky Ošetrovateľstvo je nielen mimoriad ne náročné povolanie, ale i podnet né a radostné poslanie, v ktorom sa spája majstrovstvo odborných výkonov s ochotou pomáhať ľuďom a pracovať v ich prospech. Prepo jenie odborných vedomostí a prak tických zručností s hlbokým altruiz mom prejavujúcim sa v láskavej starostlivosti o človeka je typickou črtou súčasného ošetrovateľstva. Ošetrovateľstvo je veda, ale i ume nie zároveň (Novotný, 2006). Dobrá sestra dokáže plniť viaceré funk cie a poslania, je schopná hľadať

nové tvorivé prístupy pri poskyto vaní ošetrovateľskej starostlivosti a získavať nové skúsenosti pri vy konávaní svojej profesie (Wiczmán dyová, Tkáčová, 2010). V dňoch 25.–27. 12. 2015 a 4.–7. 2. 2016 bolo našim hlavným poslaním dob rovoľne pomáhať ľuďom s ťažkým osudom – utečencom, migrujúcim cez Slovinsko do Rakúska a Nemec ka. Pričiniť sa vlastnou rukou o túto pomoc nám bolo umožnené pro

nadštandardné, okrem základného zdravotníckeho vybavenia a mate riálu (obväzový materiál, tlakomery, teplomery, oxymetre, glukomery, injekčný materiál, lieky ai.) sme mali k dispozícii i EKG prístroj, defibrilá tor, USG prístroj či vlastnú sanitku na prevoz ťažko chorých pacientov do nemocnice. Ako sestry dobro voľníčky sme pracovali v denných a nočných službách. V jednej službe sme ošetrili približne 130–150 pa

K najčastejším lekárskym diagnózam utečencov patria zápaly horných dýchacích ciest, zápal pľúc, zápaly kože a mäkkých tkanív vrátane rán a uhryznutí hmyzu. stredníctvom Tropic Teamu Vysokej školy zdravotníctva a sociálnej prá ce sv. Alžbety pod vedením pána profesora Krčméryho. Migranti prichádzali do nášho stanoviska, utečeneckého tábora v obci Dobová v Slovinsku, zo Sýrie, Afganistanu a Iraku. V obci Dobová, kde sa nachádza hlavný priechod na slovinsko-chorvátskej hranici, sa denne zaregistruje 3000–5000 mi grantov, odkiaľ väčšinu z nich pre vezú vlakom do obce Šentilj na se verovýchode Slovinska, pri ktorej sa nachádza hlavný železničný hra ničný priechod do Rakúska. Po re gistrácii im humanitárni pracovníci poskytujú jedlo, šatstvo a zdravotnú starostlivosť. Zdravotná pomoc je poskytovaná Tropic Teamom Vyso kej školy zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety a dobrovoľníkmi z radov lekárov, sestier či medikov. Tímy dobrovoľníkov sa v tábore ob mieňajú v 4-dňových intervaloch. Zdravotná starostlivosť a ošetrenie sú poskytované v špeciálnom vy hrievanom stane. Vybavenie stanu je na podmienky poľnej nemocnice

cientov, pričom ženské a mužské pohlavie bolo zastúpené približne rovnomerne. Veľký počet našich pacientov tvorili deti i ženy vo vy sokom štádiu tehotenstva. Stanoviť presné vekové rozmedzie ošetre ných bolo ťažké, pretože väčšina z nich nepozná svoj presný dátum narodenia. Krčméry et al. (2015) zistili, že k najčastejším lekárskym diagnó zam utečencov patria zápaly hor ných dýchacích ciest, zápal pľúc, zá paly kože a mäkkých tkanív vrátane rán a uhryznutí hmyzu. Z neinfekč ných ochorení to bola hypertenzia, nespavosť, diabetes mellitus, cel kové vyčerpanie organizmu, depre sia a neuropsychiatrické ochorenia, súvisiace s dlhodobým stresom. V našom prípade sme sa stretávali najmä s pacientmi so zápalmi hor ných dýchacích ciest, ktorými tr peli z veľkej časti deti, ďalej to boli pacienti s celkovou vyčerpanos ťou a kolapsovými stavmi, pacienti s poruchou vyprázdňovania stolice v zmysle hnačky i zápchy, pacienti s vyvrtnutými členkami či pacien

fota: autorky

PhDr. Oľga Kabátová, PhD., PhDr. Silvia Puteková, PhD., Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská univerzita, Trnava

praxe

Autorky článku u pacienta

Tabuľka 1 Spektrum najčastejších sesterských diagnóz u migrantov Sesterské diagnózy podľa NANDA taxonómie Neefektívna starostlivosť o vlastné zdravie (00078)

ti s ranami na dolných končatinách spôsobenými omrzlinami či otlakmi. Spektrum najčastejších sesterských diagnóz, s ktorými sme sa stretávali v čase nášho pôsobenia v utečenec kom tábore, uvádzame v tabuľke 1. V rámci ošetrovateľskej starost livosti sme vykonávali meranie zá kladných vitálnych funkcií (krvný tlak, pulz, telesná teplota, saturá cia O2), meranie glykémie, ošetrova nie a preväzovanie rán (rezné, tržné rany, omrzliny, otlaky), hydratáciu pacientov (rehydratačné perorálne roztoky), podávanie liekov per os (analgetiká, antibiotiká, antipyreti ká), podávanie subkutánnych (inzu lín) a intramuskulárnych injekcií či podávanie infúznej terapie. Jednot livé ošetrovateľské intervencie boli vykonávané na základe indikácie alebo v spolupráci s lekárom. Pri samotnom ošetrovaní bolo nutné dodržiavať zásady multikul túrnej starostlivosti, pretože väčši na pacientov bola moslimského vie rovyznania. Stretli sme sa s odmie taním moslimských žien nechať sa vyšetriť/ošetriť zdravotníkom muž ského pohlavia. Častým problémom bola i jazyková bariéra, pretože nie všetci migranti hovorili anglicky, čo spôsobovalo problémy pri dia gnostike ich zdravotných ťažkostí. V takýchto prípadoch nám bol za bezpečený tlmočník. V rámci komu nikácie nám boli veľmi nápomocné tzv. komunikačné karty, na ktorých nám pacient mohol svoj zdravotný problém ukázať. Hoci je v súčasnos ti, najmä v súvislosti s medializá ciou a prezentovaním negatívnych skúseností s migrantmi, verejná

mienka skôr protiutečenecká, naša skúsenosť je iná. V rámci našej misie sme sa nestretli s jediným prejavom agresivity. Práve naopak. Napriek strachu, beznádeji a bez mocnosti, ktoré veľakrát utečenci prežívali, boli títo ľudia vďační za každú pomoc – za každé vyšetrenie, liek, či obyčajné pohladenie a slovo podpory.

Záver Názory verejnosti na utečencov sú rôzne: utečenci stoja náš štát veľa peňazí, utečenci nám berú pracovné príležitosti, utečenci sa výrazne podieľajú na zvýšení kri minality, utečenci sú zdrojom cud zích chorôb a ochorení. Je si však potrebné uvedomiť, že nikto sa ne stane rád alebo si nevyberie byť utečencom. Sestra ako dôležitý článok multidisciplinárneho tímu si má ceniť pacienta s jeho nábo ženským presvedčením, životnou hodnotou, zvykmi a pri ošetrovaní sa má usilovať vytvárať podmienky, ktoré vyhovujú jeho individuálnym potrebám. V súčasnosti sa od se stier očakáva, že budú poznať rôzne kultúry, budú pripravené na komu nikáciu s príslušníkmi iných kultúr, ako aj hodnotiť aktuálny zdravotný stav pacienta vrátane potrieb súvi siacich s odlišnou kultúrou a po skytovať kultúrne zhodnú a vhodnú starostlivosť (Dobsonyová, Jan kechová, Kollárová, 2015). Okrem dobrovoľníctva a jeho osvety sa pre to v súvislosti s migráciou stále viac dostáva do popredia multikultúrne orientovaná ošetrovateľská starost livosť.

Riziko nestabilnej glykémie (00179) Znížený objem tekutín v organizme (00027) Zápcha (00011) Hnačka (00013) Nedostatok spánku (00098) Zhoršená chôdza (00088) Únava (00093) Zhoršená verbálna komunikácia (00051) Beznádej (00124) Bezmocnosť (00125) Strach (00148) Riziko infekcie (00004) Narušená integrita kože (00046) Narušená integrita tkanív (00042) Hypertermia (00007) Akútna bolesť (00123) Nauzea (00134)

Literatúra: 1. Dobsonyová A, Jankechová M, Kolláro vá L. Manažment ošetrovateľskej sta rostlivosti o pacienta s inou kultúrou. In Hulková V (ed.) Ošetrovateľstvo naprieč kultúrami. Zborník. Piešťany: Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, 2015, s. 54–60 2. Krcmery V et al. Respiratory infecti ons after camping in free nature are the current diseases in Migrants to Austria and Germany via Hungary in September 2015: Experience from Röszke and Vámoszabadi. Clinical Social Work. 2015;2(5):39–41 3. Kriglerová EG a kol. Migranti – nový pohľad na staré problémy: Multikultu ralizmus a kultúrna integrácia migran tov na Slovensku. Bratislava: Centrum pre výskum etnicity a kultúry, 2009 4. Kuševová S. Úloha sestry v záchyt nom tábore. In Wiczmándyová D, Tkáčová Ľ (eds.) Multikultúrny dialóg v pomáhajúcich profesiách. Zborník. Michalovce: Vysoká škola zdravotníc tva a sociálnej práce sv. Alžbety, 2012 5. Novotný J. Nursing as humanitarian science. Ošetřovatelství. 2006;8:1–200 6. Wiczmándyová D, Tkáčová Ľ. Sociálno-ekonomický aspekt migrácie sestier. Vzdelávanie v nelekárskych odbo roch – zborník príspevkov zo 4. me dzinárodnej vedeckej konferencie. Bratislava: SZU, 2010

pro školy

florence 3/16

Druhý projektový den na plzeňské „zdrávce“ nadchl žáky i učitele Plzeň je čtvrtým největším městem v České republice a v loňském roce se stala i Evropským hlavním městem kultury. Také naše Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Plzeň se připojila k oslavám této významné události a dne 28. ledna 2016 uspořádala již 2. ročník projektového dne, který dostal název Plzeň 2015 – nejen město kultury, sportu a piva, ale také špičkových odborníků ve zdravotnictví.

Mgr. Alena Štroblová, odborná učitelka, SZŠ a VOŠZ Plzeň

Tématem projektu bylo seznámit žáky s významnými osobnostmi Plzeňského kraje a se skvělými výkony našich lékařů a sester

mácí péče Domovinka a její ředitelce Mgr. Bohumile Hajšmanové v podá ní zkušených žákyň 3. ročníku oboru Zdravotnický asistent, který nadchl všechny členy odborné poroty. Pro jekt představil skvěle fungující so ciální zařízení, které poskytuje nejen domácí péči a pečovatelskou službu, ale i denní či týdenní stacionář pro seniory. Z dalších prezentací stojí za zmínku například poutavá prezen tace na téma koronární intervenční léčba, kterou se pyšní Fakultní ne mocnice v Plzni. Žákyně 2. ročníku oboru Laboratorní asistent zase vy zdvihly úspěch plzeňských lékařů ve využívání radiálního přístupu ve zmíněné intervenční terapii. Ačkoli je radiální tepna čtyřikrát menší než tepna femorální a transradiální kate trizace je zpočátku obtížnější, výho dou této katetrizace je zejména nižší riziko vaskulárních komplikací. Celou akci zpestřilo hudební vy stoupení našich žáků, zejména naší pěvecké hvězdy Andrey Sitayové, která se zúčastnila pěvecké soutěže

SuperStar 2015. Zkušenosti, které v ní získala, byly patrné hned, jakmi le vkročila na pódium, a její vystou pení odměnil sál po zásluze bouřli vým potleskem. I druhý projektový den, který naše škola uspořádala, se stejně jako předchozí ročník konal pod zá štitou ředitelky školy PhDr. Ivany Křížové, její zástupkyně PhDr. Rad ky Felzmannové a obrovský dík pa tří také odborné vedoucí Mgr. Iloně Jančové. I přes náročnou přípravu a organizaci jsme měli možnost pu blikum přesvědčit, že pod vedením našich vedoucích jsme sehraný tým odborných učitelek. Děkujeme i našim skvělým žákům, bez jejichž výkonů by se náš projektový den nemohl konat. Tato další zkušenost nám potvrdila, že v pořádání pro jektových dnů budeme pokračovat. Jsme moc rádi, že projektové vy učování se stává mezi našimi žáky stále oblíbenějším a je nejen pro ně zdrojem radosti a uspokojení z dob ře vykonané práce.

fota: autorka

rojektové vyučování se stá le více dostává do popředí zájmu nejen nás, pedago gů, ale i našich žáků a stu dentů. Po skvělé zkušenosti z loň ského roku jsme se rozhodli uspo řádat již druhý ročník projektového dne a vzhledem k faktu, že se Plzeň stala Evropským hlavním městem kultury, jsme jeho téma pečlivě vy bírali. Protože jsme zdravotníci a na naší škole vychováváme budoucí zdravotníky, vycházelo téma pro jektu ze strategie naší školy – zají mavou formou seznámit naše žáky s významnými osobnostmi Plzeň ského kraje a se skvělými výkony našich lékařů a sester. Celé akci předcházely pečlivé přípravy, s nimiž jsme začali již na počátku školního roku, koncem září. Zvolené téma jsme sdělili žákům a čekali jsme na jejich ohlasy. Jejich zájem o prezentace svých poznatků nás nejen překvapil, ale i potěšil. Po zkušenostech z minulého ročníku projektového dne jsme si dovolili pozvat i hosty z řad našich partne rů ze sociální oblasti a doufali jsme, že je informace, které na druhém projektovém dni zazní, potěší. Šká la zvolených témat byla opravdu pestrá. Seznámili jsme se např. s činností takových zařízení, jako je Hospic sv. Lazara, který poskytuje paliativní péči nevyléčitelně nemoc ným, dále s významnými osobnost mi plzeňského zdravotnictví, jako např. MUDr. Vladimírem Kozou, doc. MUDr. Jaroslavem Slípkou či doc. MUDr. Vladislavem Třeškou, DrSc., a nechyběly ani osobnosti z řad všeobecných sester. Absolutním vítězem 2. projekto vého dne se stala prezentace s ná zvem „Domovinka“ – nádherně zpracovaný projekt o Agentuře do

zprávy našich partnerů / z konferencí

florence 3/16

nenechte si ujít

navštívili jsme Praha 27.–29. ledna 2016

7. pražské mezioborové onkologické kolokvium PragueONCO 2016 Praha 11. února 2016

Praha 12. března 2016

INSPO 2016 Praha 22. března 2016

Učíme se navzájem II

Metody léčebné rehabilitace

Ústí nad Labem 26. ledna 2016

XI. Ústecký den ošetřovatelství Lázně Bechyně 11. února 2016

Lékaři a sestry společně proti zhoubným nádorům již posedmé v Praze PhDr. Jarmila Škubová

Vysokou zdatnost všech zdravotníků v boji proti zhoubným nádorům prokázalo mezinárodní 7. pražské mezioborové onkologické kolokvium PragueONCO s podtitulem Lékaři a sestry společně proti zhoubným nádorům, které se konalo ve dnech 27.–29. ledna 2016 v pražském Clarion Congress Hotelu. Zasvěcenými vystoupeními se zde kromě lékařů prezentovaly i sestry spolu s dalšími nelékařskými zdravotnickými pracovníky.

kci odborně zaštítilo něko lik odborných společností ČLS JEP, Evropská onko logická společnost ESMO, některá ministerstva a další zaintereso vané subjekty. Sestry prezento vala jejich největší profesní orga nizace – Česká asociace sester (ČAS). Prezidentství kolokvia při jal přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK, VFN a ÚVN v Praze prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., se sterskou sekci organizovala a ved la PhDr. Dagmar Škochová, MBA, předsedkyně Traumatologickoor topedické sekce ČAS. Konference, která již má svou tradici, přilákala do Prahy k přednáškám, diskuzím a se tkáním ty nejlepší z nejlepších. Zazněla zde sdělení zástupců onkologických pracovišť z řady evropských zemí i z Ameriky.

Využití přípravků Dr. Gaye v rehabilitaci Ostrava 26.–29. ledna 2016

18. Colours of Sepsis Praha 12. února 2016

7. reprezentační ples sester

seminář pro lékaře však potvr dil přísloví, že výjimka potvrzuje pravidlo a že problematika palia tivní péče zajímá lékaře stejnou měrou jako sestry. Nejen nutriční terapeutky pl nily své zápisníky na přenášce MUDr. Evy Meisnerové ze IV. in terní kliniky 1. LF UK a VFN na zvané Nutriční podpora onkolo gických pacientů. Byly tu i sestry z domácí péče a z hospicových zařízení. Ví se, že malnutrice zkracuje délku života pacientů, a proto je její léčba neopomenutelnou sou částí onkologické léčby. Hovořilo

Už pohled do programu napo věděl, kterými směry se dnešní onkologie rozvíjí. V popředí byla témata jako karcinom pankrea tu, zažívacího traktu, kolorektální karcinom, karcinom plic, maligní melanom atd. Jeden blok byl vě nován onkogynekologii a také on kologickým onemocněním těhot ných žen. Pro mnohé byl zajíma vý křest nových publikací (Neuro endokrinní nádory, Onkologická onemocnění během těhotenství), kvalitní posterová sekce, diskuze s mladými onkology nebo pohled z druhé strany zprostředkovaný díky pacientskému semináři.

Paliativní péče zajímá lékaře stejně jako sestry Nebývá zvykem, aby sestry na konferencích běžně navštěvo valy lékařské sekce. Paliativní

I. kongres Společnosti pro orgánové transplantace

Sesterskou sekci organizovala a moderovala předsedkyně Traumatologicko-ortopedické sekce ČAS PhDr. Dagmar Škochová, MBA

Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

se také o indikaci k parenterální výživě (PV) v onkologické péči a její realizaci v domácím pro středí. „Edukace příbuzných zde znamená udělat během čtrnácti dnů z laiků profesionální sestry,“ upozornila přednášející. Výsled ky pracoviště jsou podle jejích slov bez výjimky dobré a nutriční stav nemocných na PV se poda řilo udržet nebo i zlepšit. Dobré výsledky jsou pak doporučením pro tuto léčbu, kterou je třeba vyzkoušet. U pacientů je podle jejích slov nutné postupovat in dividuálně a s lidmi hovořit. MUDr. Mgr. Jolana Těšinová, Ph.D., se zabývala právy zdra votníků. Mluvila o tom, jak by v době přibývajících stížností pacientů měla vypadat právní sebeobrana zdravotnického pra covníka a jaké jsou její možnosti podle platných právních norem. Další blok semináře byl vě nován léčbě kožních kompli kací u onkologických pacientů. U všech přednášek byl kladen důraz na využití všech možností v prevenci vzniku kožních kompli kací onkologických pacientů a na nutnou úzkou spolupráci odbor ností, především onkologických a dermatovenerologických klinik.

Sesterská sekce se zabývala hojením ran i komunikací Prvnímu bloku páteční sesterské sekce předsedaly PhDr. Dagmar Škochová, MBA, a Zdeňka Dlou há z VFN. Na úvod vystoupila

fota: autorka

Pořadatelky, sestry i přednášející diskutovaly na 7. pražském mezioborovém kolokviu PragueONCO 2016 i o přestávkách

Špindlerův Mlýn 31. března 2016

zprávy našich partnerů / z konferencí

V sesterské sekci zazněly mj. i přednášky zaměřené na psychiku nemocného člověka

na léčba prostřednictvím unikát ních technických novinek, jako je např. ozařovač nejnovější gene race TOMOTOM ve VFN, který je dosud jediný v republice. Za zněly též zkušenosti s použitím VAC systému u různých typů ran a kazuistiky, kdy se tato metoda osvědčila u komplikovaného ho jení. Závěr byl, že VAC systém je velmi účinný při správné indikaci. Sesterské sekce se zúčastnili i odborníci zabývající se psychi kou nemocného člověka. Nový projekt na posílení in formovanosti a spolupráce s ro dinami těžce nemocných dětí se závažnými vzácnými one mocněními, který vznikl ve spo lupráci s 1. LF UK a VFN v Pra ze, představila na konferenci speciální pedagožka Mgr. Pet ra Tomalová z Centra prováze ní (www.centrumprovazeni.cz). Přednášku nazvala Podpora a provázení pečujících osob a in formovala v ní o projektu, který vznikl na základě tříleté smlou vy s nemocnicí, z čehož již jeden rok uplynul. Činnost centra začí ná sdělením diagnózy, zahrnuje první fáze vyrovnávání se s no vou skutečností a končí předáním rodiny do péče jí dostupných slu žeb. Součástí Centra provázení je i 24hodinová krizová linka, kam se pro radu a pomoc mohou ob rátit vedle rodičů i zdravotníci. Nedílnou součástí konferen ce byl i pohled ze strany pacien tů. O tom, jak se cítí onkologický pacient, hovořila na konferen ci Ing. Marie Ředinová, před sedkyně sdružení České ILCO (www.ilco.cz), které pomáhá pa cientům se stomiemi. Uvedla, že pro tyto pacienty jsou mnohdy rozhodující informace, které jsou však, bohužel, stále dostupné jen v omezené míře.

INZERCE

prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochmanová, MBA, která pří tomným sestrám slíbila, že ČAS bude dělat vše pro to, aby byl je jich hlas vyslyšen. Exkurzem do historie za hájila svou přednášku Sest ra ve 21. století PhDr. Dagmar Škochová, MBA. Připomněla v ní mimo jiné, že letos uplyne 100 let od založení první české ošetřovatelské školy, dvoulet ky v Ječné ulici v Praze. V této souvislosti zmínila lékařské osobnosti té doby, které sestry podporovaly a které považova ly vzdělané sestry za podmínku kvalitní péče o pacienty. Dnes už sestra není tou, kterou byla před sto lety. Dnešní sestra se podí lí na praktické výuce studentů, získává nové kompetence k sa mostatnému výkonu profese (přibývají stomické poradny, ambulance pro hojení chronic kých ran apod.), sestry publiku jí v odborných časopisech, jsou autory a spoluautory odborných publikací, aktivně se účastní ná rodních i mezinárodních konfe rencí atd. D. Škochová též zmí nila aktuální otázky budoucího vzdělávání sester, stabilizace sester ve zdravotním systému či řešení kompetencí sester. „Nyní jde o to, aby byly kompe tence správně nastaveny a také správně ohodnoceny,“ uvedla. Posluchači měli možnost po slechnout si také několik kazuistik o spolupráci při péči o pacienta mezi onkologickými a dermato logickými sestrami a velmi dob rých výsledcích právě zásluhou této spolupráce. Kazuistiky byly vybírány s ohledem na náročnost léčby a dosažení zlepšení kvality života pacientů v závěru života. Sestry jsou zapojeny i do péče o pacienty, kterým je poskytová

zprávy našich partnerů / z konferencí

Sestry se učily navzájem s fyzioterapeuty, ergoterapeuty a ostatními NLZP PhDr. Jarmila Škubová

Učíme se navzájem II … spolupráce mezi profesemi byl název odborné konference, která se konala ve čtvrtek 11. února 2016 na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze. Název akce je v podstatě i návodem pro každodenní praxi, protože nejen sestry se musejí stále učit. Škola je škola, ale vědomosti získané od kolegů z jiných oborů se nezapomínají a slouží i ku prospěchu pacientů.

rie české medicíny, ale zároveň i uznávaným a moderním pra covištěm, které odpovídá měřít kům nejen západoevropským, ale i americkým. Právě o historii rehabilitace ve VFN, vzniku fyzioterapie a re habilitačního školství přednáše la přednostka kliniky doc. MUDr. Olga Švestková, Ph.D. Netajila se pýchou nad tím, že právě zde byly položeny základy moderní rehabilitace a také tu byl založen nový obor – neurorehabilitace, který je dnes na světové úrov ni. Za rozvojem pracoviště stála vzácná konstelace výjimečných lékařských osobností. Vedle lé kařů jsou to i sestry, které se po dílejí na dobrém jménu kliniky. „Postavení sester v rehabilitaci je velmi důležité,“ uvedla před nášející. „Sestra s pacientem

příhodě. Na tomto příkladu vy zdvihla úlohu sester, které jsou s postiženými lidmi už první hodiny po příhodě, což je prá vě čas, ve kterém se rozhodu je o další kvalitě jejich života a úspěšnosti následné rehabi litační péče. Z tohoto hlediska je například velmi důležité poloho vání pacienta. V závěru svého sdělení se známila primářka přítomné s programem denního stacioná ře, který úspěšně doplňuje mo zaiku rehabilitační péče kliniky. Souhrnnou přednáškou o dár covství orgánů v ČR se předsta vilo další pracoviště – IKEM v podání Mgr. Moniky Horáčko vé. V programu konference za ujala s chirurgickým tématem Mgr. Věra Brzicová se svou ka zuistikou s názvem Válečná zra

nění. S těmito pacienty se chi rurgické sestry z VFN setkávají v projektu MEDEVAC. Poslu chači se dozvěděli podstatné informace o projektu, například jakým způsobem probíhá výběr pacientů, jaké jsou nejčastější diagnózy pacientů postižených válečným konfliktem, čím jsou specifická poranění zbraněmi či jak probíhá péče o cizince a ko munikace s nimi. Program konference uzavře la vedoucí fyzioterapeutka Klini ky rehabilitačního lékařství VFN Vendula Matolínová přednáškou Udělejme něco pro sebe!, v níž shrnula to, co se na konferenci opakovalo jako mantra: „Dávej te si pozor na sebe a říkejte to všem. I jediná vteřina nepozor nosti dokáže lidem převrátit ži vot naruby!“

Klinika rehabilitačního lékařství VFN se pyšní nejmodernějšími pomůckami i metodikami. stráví nejdelší čas, má velký vliv na udržení kvality jeho života a podílí se na našem nejvyšším společném cíli, kterým je návrat pacienta do původního stavu,“ dodala. Podstatu propojení sester a ostatních nelékařů v ošetřo vatelské praxi vyjádřila primář ka kliniky MUDr. Yvona Ange rová, Ph.D., MBA. Nejvíce pa cientů přichází podle jejích slov s diagnózami po cévní mozkové

Nahoře: PhDr. M. Šochmanová, MBA, s MUDr. J. Břízou, CSc., MBA, zasedli po úvodních slovech do lavic mezi posluchače Dole: Posluchači měli možnost prohlédnout si i prostory pro muzikoterapii

fota: autorky

onference vznikla díky spolupráci Všeobecné fa kultní nemocnice v Praze (VFN), Institutu klinické a experi mentální medicíny Praha (IKEM) a České asociace sester (ČAS), konkrétně sekce managementu a Traumatologicko-ortopedické sekce ČAS. Za pořadatele uvítal přítom né náměstek pro vědu, výzkum a vzdělávání VFN v Praze MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, předsed kyně sekce managementu ČAS Anna Chrzová, předsedkyně Traumatologicko-ortopedické sekce ČAS PhDr. Dagmar Ško chová, MBA, a prezidentka ČAS a náměstkyně pro ošetřovatel skou péči a kvalitu IKEM Pra ha PhDr. Martina Šochmanová, MBA. Klinika rehabilitačního lékař ství názorně představila pro střednictvím vystoupení zá stupců jednotlivých odborností týmovost jako základní princip své práce. Přednášelo se o fy zioterapii, ergoterapii, klinické logopedii, klinické psychologii a rehabilitaci. Mnohé z předná šek byly kazuistiky, dokládající vysokou erudovanost specialistů a tomu i odpovídající výsledky. Hostitelské pracoviště uspo řádalo pro účastníky akce pro hlídku rehabilitačních místností. S úžasem jsme obdivovali účel né propojení charakteristic kých prostor historické budovy s nejmodernějšími pomůckami a metodikami. Podle hostitelů nad ním žasnou i zahraniční ná vštěvníci. Když člověk prochá zí těmito prostorami, prochází nejen místy, kudy kráčela histo

florence 3/16

zprávy našich partnerů / z konferencí

O akutních stavech a záchranné službě hovořil Mgr. Jaroslav Pekara z VŠZ Praha (vlevo vedle garantky akce Mgr. E. Fridrichové) a s novinkami v první pomoci seznámil posluchače Mgr. Martin Kubát ze ZZS Ústí nad Labem (dole)

Akutní stavy byly hlavním tématem XI. ročníku Ústeckého dne ošetřovatelství Mgr. Eva Fridrichová, Mgr. Andrea Miltnerová, odborné vyučující VOŠZ a SŠZ v Ústí nad Labem

Prostory vzdělávacího institutu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem se dne 26. ledna 2016 staly dějištěm jedenáctého ročníku odborné konference s názvem Ústecký den ošetřovatelství. Jeho tradičním pořadatelem byla Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední škola zdravotnická v Ústí nad Labem ve spolupráci s Pedagogickou sekcí ČAS a s Krajskou zdravotní, a. s. Akce se zúčastnilo více než 100 nelékařských zdravotnických pracovníků různých oborů.

dbornou konferenci zahá jila ředitelka školy PhDr. Miroslava Zoubková, kte rá také přivítala účastníky akce. Ty zaujala hned první přednáš ka s názvem Když se narodím jinde, která patřila MUDr. Ing. Martinu Pánkovi z Novoroze

neckého oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Týkala se porodů mimo zdra votnické zařízení a přednášející seznámil posluchače mj. s tím, jak vypadá prvotní ošetření no vorozence v terénu. Zajímavá byla i druhá přednáška Květo

Přípravky z afrických surovin rehabilitační pracovníky nadchly Magda Hettnerová, redakce Florence

V krásném prostředí Lázní Bechyně v Jihočeském kraji se v sobotu 13. února 2016 konal seminář o využití výrobků Dr. Gaye v rehabilitaci. V Zeleném salónku v areálu lázní se sešly dvě desítky rehabilitačních pracovníků z celé ČR, kteří se chtěli dozvědět, jak mohou výrobky vyráběné z čistě přírodních afrických surovin využít ve své každodenní praxi.

slavy Khynychové, vedoucí la borantky transfuzního oddělení téže nemocnice, která poslucha če seznámila s historickým léče ním krví. Z mnoha dalších před nášek zaujali posluchače Mgr. Jaroslav Pekara z Vysoké ško ly zdravotnické v Praze, o. p. s., a Mgr. Martin Kubát ze Zdravot nické záchranné služby Ústí nad Labem, kteří mluvili o tom, jak vypadá každodenní realita v prá ci zdravotnického záchranáře. O problematice krizové in tervence hovořila vedoucí Lin ky pomoci sdružení Spirála, z. s., Bc. Pavla Pejšová, která účastní kům akce představila sdružení Spirála, jež v Ústí nad Labem po máhá klientům, kteří se ocitli v tí živé životní situaci. Nejčastější typy šokových stavů v dětském věku představil v odpoledním bloku MUDr. Jan Pajerek z Dět ské kliniky Masarykovy nemocni ce. Další přednášky, které během dne zazněly, se týkaly například

ávštěvníky přivítal pro vozní ředitel Lázní Be chyně RSDr. Josef Mi čan, který ve svém úvodním slově mj. krátce přiblížil historii lázní a lázeňské péče v kraji. „S lázeňstvím se u nás začalo poprvé v roce 1715, kdy tu kněž na Terezie Paarová ze Šternber ka nechala postavit lázně, proto že tu byl objeven léčivý pramen, který, jak později ukázal rozbor, je arseno-lithnato-železitý,“ po psal ředitel. Vodoléčba – pitná kúra se zde provozovala až do roku 1910, kdy byla objevena lo

acidobazické rovnováhy či péče o dutinu ústní u pacientů hospi talizovaných na JIP z pohledu dentální hygienistky. Kromě odborného programu mohli zájemci zhlédnout i pre zentaci vytvořenou u příležitosti stého výročí otevření ošetřova telské školy v Praze. Zpracování historické události se ujaly od borné učitelky VOŠZ a SZŠ Ústí nad Labem Mgr. Alexandra Kra mářová a Mgr. Jana Pidrmanová. Fotografická prezentace se sta la i součástí CD sborníku, který z akce vznikl. V závěru odborné konference proběhlo losování cen, kterého se mohli zúčastnit všichni, kdo vyplnili anketní lís tek. Za dárky pro vylosované vý herce patří velký dík sponzorům akce – firmě Helago a naklada telství Grada Publishing. Příští, XII. ročník Ústeckého dne ošet řovatelství se bude konat v Ústí nad Labem opět za rok, v lednu 2017.

žiska slatiny. V jižních Čechách jsou podle RSDr. Mičana celkem čtyři slatinné zdroje, přičemž jen v Třeboňské pánvi jsou tři. „My máme svá Komárovská blata. Tato slatina je jedna z nejlepších v ČR, což se málo ví,“ upozornil. „V tomto směru máme tedy ob rovské bohatství. Ale co je nej důležitější, máme neskonalé bo hatství v rukou lidí, kteří tu léčeb nou rehabilitaci provádějí,“ řekl. „Jak sami víte, v léčbě jsou nej důležitější ruce a srdce. Kromě toho využíváme i řadu přístrojů a podpůrných prostředků, které

zprávy našich partnerů / z konferencí

nám v léčbě pomáhají,“ pokra čoval. Mast Karitol, kterou vyrá bí MUDr. Gaye Papa a která kro mě shea másla ze stromu Karite obsahuje i habešský pepř a další látky a účinně pomáhá nejen při léčbě bolesti, je podle RSDr. Mi čana jednou z nich. „Já sám jsem se s přípravkem Karitol setkal po prvé loni na podobném semináři v Lázních Vráž. Od té doby pří pravek používám na bolesti zad a mohu potvrdit, že opravdu fun guje. A protože bychom chtěli, aby se naše lázně staly i centrem pro léčbu bolesti, věřím, že nám k tomu pomůže i tento seminář, na kterém se s přípravkem Kari tol a mnoha dalšími dnes sezná míte,“ dodal na závěr. Právě o masti Karitol a jejích účincích pohovořil další z řeční ků – prezident České asociace pro revmatické choroby Karel Vedral. Ten posluchače upo zornil, že krém nejenže účinně pomáhá, což potvrzují i ostatní pacienti s revmatickými nemo cemi, ale že nemá ani žádné ve dlejší účinky. Co pacienti podle jeho slov hodnotí velmi kladně, je rychlý nástup účinku krému

Seminář poskytl názorné ukázky, jak se dají výrobky Dr. Gaye využít v praxi

a také rychlé zmírnění a většinou i úplné odeznění bolesti. O zkušenostech s přípravkem z pohledu lékaře se s poslucha či podělila MUDr. Tereza Gueye z 1. LF UK v Praze. Přípravek po užívá už několik let u pacientů ve své rehabilitační ambulanci a na lůžkách iktového centra, kde půso bí. „Distribuovali jsme mezi naše pacienty dotazník, ve kterém jsme se ptali na účinky krému,“ řekla lé kařka. Respondenti byli ve věku od 16–80 let, nejčastěji s bolestmi po hybového aparátu (např. artrózou, bolavým ramenem, patní ostru hou aj.). Z výsledků mj. vyplynulo, že celkově došlo u pacientů k prů měrnému zlepšení o 3,2 bodu na

Ostrava hostila mezinárodní konferenci Colours of Sepsis 2016 PhDr. Renáta Zoubková, vrchní sestra KARIM FN Ostrava

Ve dnech 26.–29. ledna 2016 se v Ostravě konal již 18. ročník akce, která se původně jmenovala Postgraduální kurz Sepse a MODS v Ostravě a kterou každoročně organizuje KARIM FN Ostrava.

posledních třech letech byl tento mezinárodní kongres přejmenován na Colours of Sepsis. Letos byl jeho součástí i 3. postgraduální kurz sester v intenzivní péči, který se k akci připojil s cílem zvýšit mož nost implementace preventivních opatření pro vznik sepse na praco vištích intenzivní péče do klinické praxe. Sesterská část kongresu byla koordinována ve spolupráci s Oddělením pediatrické resusci tační a intenzivní péče FN Ostrava. V tomto roce se na Colours of Sepsis se přihlásilo 1400 účast

níků, z toho více než 320 sester. Pozvání přijali také zahraniční účastníci. Kromě našich kole gů ze Slovenska, kteří přijeli se zástupcem Slovenské komory sester a porodních asistentek PhDr. Milanem Laurincem, PhD., to byli hosté Barbara Van R oyen z belgických Antverp a Adriana Borodzicz-Cedro z Polska. V sesterské sekci zaznělo 30 příspěvků, v posterové sekci jich bylo prezentováno 13. Před nášky se týkaly balíčků pro pre venci sepse a možností jejich uplatnění v praxi, postupů pre

florence 3/16

VAS škále bolesti a dlouhodoběj ší efekt zmírnění bolesti udávali po 3–7 dnech používání (bolavá místa si mazali 2–3krát denně po dobu 2–3 týdnů). „Výrazný efekt jsme pozorovali u entezopatií. Například u pacientů s patní os truhou nebo karpálním tunelem pomáhala aplikace větší vrstvy na noc nebo i Priessnitzův zábal,“ po psala lékařka s tím, že u šesti pa cientů z deseti došlo ke zlepšení mobility. Druhý dopolední blok pat řil přednášce MUDr. Gaye Papy, který mluvil nejen o historii vzni ku svých výrobků, ale především o účincích jednotlivých látek, kte ré jsou v nich obsaženy. V krát kém videu posluchače seznámil se shea máslem, které se získává ze stromu Karite a které lidé v Se negalu, odkud lékař pochází, po užívají běžně nejen na kůži a jako prevenci kožních onemocnění, ale i pro pohyblivost kloubů. Z dalších surovin, které lékař k výrobě svých produktů používá, je to např. ha bešský pepř (Xylopia aethiopica), sůl z Růžového jezera nebo ibišek pravý (Hibiscus sabdariffa). „Mé výrobky jsou výsledkem mého ži

vota v Senegalu a v České repub lice,“ uvedl lékař. Vzal totiž podle svých slov tradiční a osvědčené suroviny, s nimiž se v obou ze mích setkal, a společně je použil ve svých produktech. V masti Ka ritol tak například kromě výše zmí něných surovin najdeme i český kostival lékařský nebo mentol. Celý odpolední blok pak patřil názorným ukázkám, jak se dají výrobky Dr. Gaye využít v praxi, a to nejen v lékařství, ale i v kos metice. Názorně to posluchačům ukázaly fyzioterapeutka Jitka Chlupáčová a všeobecná sestra Dagmar Freundová a jejich ukáz ky posluchače nadchly. O tom, že široké možnosti využití výrob ků Dr. Gaye v rehabilitaci poslu chače zaujaly, svědčilo množ ství otázek, kterými přednášejí cí v závěru odpoledne zahrnuli. Už nyní proto organizátoři akce plánují další semináře, kte ré se budou konat v některých z dalších českých lázní. Bližší in formace o nich najdou zájemci na webových stránkách www.floren ce.cz v rubrice Kalendář akcí a in formace o jednotlivých výrobcích Dr. Gaye na www.medinatur.cz.

vence ventilátorové pneumonie, uplatnění extrakorporálních elimi načních technik jako rescue thera py a úlohy sestry při péči o dospě lé a dětské pacienty v rámci těch to intervencí. V rámci pediatrické sekce byly mj. představeny vel mi zajímavé kazuistiky pacientů v septickém stavu, které dokreslily možnosti aplikace prevence v kli nické praxi. Další informace, které zazněly, se týkaly otázky, zda a jak řešit febrilní stavy u kriticky ne mocných pacientů, jak postupo vat v případě septických pacientů na operačním sále, jaké jsou mož nosti prevence katetrových infekcí či jaká je efektivita využití moni torace hemoglobinu v rámci bez prostřední pooperační péče. S velkým ohlasem se setka ly workshopy, jež byly součástí sesterské sekce a byly věnovány problematice neinvazivní a ne konvenční ventilace a novým doporučením ERC pro kardio pulmonální resuscitaci. Při této příležitosti je třeba vyzdvihnout spolupráci s Katedrou intenziv ní medicíny a forenzních oborů

Lékařské fakulty Ostravské uni verzity v Ostravě. Na prvním workshopu byly s výraznou pomocí zástupců fi rem předvedeny postupy péče o pacienta na tryskové ventilaci, oscilační ventilaci a techniky ne invazivní ventilace včetně postu pů fyzioterapie plic. Na druhém workshopu předvedli studenti oboru Zdravotnický záchranář v modelové situaci kardiopulmo nální resuscitaci v podmínkách přednemocniční péče, která nava zovala na laickou první pomoc – neodkladnou resuscitaci – asis tovanou prostřednictvím telefonu dispečery Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje. Forma realizace workshopů se ukazuje jako optimální pro naši vzájemnou komunikaci a mož nost získat zkušenosti z jiných pracovišť. Budeme se proto v ná sledujících ročnících snažit tento trend nadále rozvíjet a věříme, že nám zúčastnění zachovají přízeň i v dalších letech, abychom mohli společně rozvíjet a optimalizovat péči o naše pacienty.

zprávy našich partnerů / z konferencí

Sestrou sympatie 2015 se stala sestřička z Nemocnice Kyjov Magda Hettnerová, redakce Florence

Hudba, tanec a zábava ovládly v pátek 12. února 2016 Národní dům na Vinohradech v Praze. Konal se tu již 7. reprezentační ples zdravotních sester, který pořádala agentura We Make Media ve spolupráci s Českou asociací sester (ČAS) jako poděkování všem sestrám a ostatním nelékařům za jejich péči o pacienty.

letos byla součástí večera volba Sestry sympatie, která se konala již pošesté. Poté, co návštěvníky plesu přivítala pre zidentka ČAS PhDr. Martina Šo chmanová, MBA, se mikrofonu ujal herec Petr Rychlý, aby pří tomné seznámil s přichystaným programem. Na parket pozval tanečníky z taneční školy Astra

Praha, kteří přítomným předved li ukázku ze standardních tanců. Pak už taneční parket ovládly se stry spolu s ostatními nelékaři a jejich doprovod. V první půli večera vystřídal v roli moderátora Petra Rychlé ho sportovní komentátor Vojtěch Bernatský, který je již tradičním moderátorem soutěže Sestra

sympatie. Na pódium k sobě pozval devět letošních finalistek, které čekalo několik disciplín. Soutěžící s pořadovým číslem šest, kterou lidé poslali svými hlasy do finále, se kvůli nemoci nemohla dostavit. Všechny fina listky moderátor krátce předsta vil a na každou z nich prozradil pikantní perličku z jejího soukro mí. Všechny soutěžící se pak pří tomným představily při prome nádě nejen v pracovním obleče ní, které dodala firma d&j styl – partner soutěže, ale i v krásných večerních šatech dalšího partne ra soutěže – svatebního salonu Adina. Vítězkou soutěže a nositel kou titulu Sestra sympatie, o níž rozhodly hlasy návštěvníků ple su, se stala Mgr. Petra Hašlíko vá, která do Prahy přijela stejně jako loňská vítězka soutěže z Ne mocnice Kyjov. Mgr. P. Hašlíková pracuje jako sestra se speciali zací elektrodiagnostika nervové ho systému na EEG ambulanci. Druhé místo obsadila Martina Brzobohatá, všeobecná sest ra z ordinace praktické lékař ky v Mladé Boleslavi, a na tře tím místě se umístila další vše obecná sestra Lucie Odehnalo vá z kardiologické ambulance v Blansku. Vítězku soutěže vy hlásila MUDr. Ivana Kaderková, jednatelka společnosti We Make Media, společně s generálním ředitelem generálního partnera plesu České lékárny holding Ing. Danielem Horákem.

7. reprezentační ples sester zahájila prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochmanová, MBA

Hlavní cenu, zapůjčení auto mobilu Škoda Rapid na 222 dní, předal v podobě symbolické ho klíče vítězce Libor Přerost, jednatel hlavního partnera ple su, společnosti Přerost a Švorc Auto. První tři úspěšné finalist ky pak dostaly řadu hodnotných cen od všech partnerů akce. Hodnotné ceny si však od nesli i návštěvníci plesu. I letos totiž byla součástí večera boha tá tombola. Po celý večer hráli přítomným k tanci i k poslechu kapely Gurmania Band, The Par ty Band a DJ Radek. Půlnočním překvapením pak bylo vystou pení zpěváka Mekyho Žbirky.

INZERCE

balet UVÁDÍME VE STÁTNÍ OPEŘE

BALLETTISSIMO

Symfonická hudba – Proud energie – Bravura baletu

Představení: 26. 3., 22. a 28. 4., 4. a 20. 5. 2016

www.narodni-divadlo.cz

Foto M. Divíšek

fota: We Make Media

Gustav Mahler – Petr Zuska / 48nord – Jacopo Godani / Ludwig van Beethoven – Uwe Scholz

hojení ran

Kombinace medových materiálů při léčbě bércových vředů Bércový vřed (lat. ulcus cruris) je ztráta kožní substance zasahující různě hluboko do podkožních tkání. Jedná se o dlouhodobě se hojící ránu, jejíž doba hojení přesahuje 6 týdnů. Vzniká následkem trofických změn tkáně poškozené předchozím onemocněním, nejčastěji vaskulárním. Vyskytuje se především ve vyšším věku, ale mezi pacienty s bércovými vředy jsou i mladší jedinci, např. kolem 40 let věku. Častěji jsou postiženy ženy oproti mužům, a to v poměru 3 : 1.

ásledující kazuistika pojed nává o osmdesátileté pa cientce s bilaterálními bér covými vředy na podkladu žilní etiologie, které trvají už asi deset let. Popisuje lokální léčbu za pomocí vlhkého hojení a kombinace několika druhů materiálů, jako např. superoxi dované oplachové roztoky a medici nální medy (medové preparáty). Bércový vřed je chronickým a dlouhodobým onemocněním, kte ré často vede k recidivě. Jeho léčba vyžaduje aktivní přístup a spolupráci nemocného. Bércový vřed lze defino vat jako chronický defekt kůže. Bérco vé vředy mohou vznikat z žilních, te penných, smíšených příčin či jiných

příčin (žilní 85 %, arteriální 10 %, smíšené 3 %, jiné 2 % – poruchy he mostázy, vaskulitidy, maligní nádory, chemické a fyzikální noxy aj.). Antimikrobiální a léčebné účinky medicinálních medů jsou ověřeny již mnoha studiemi. Jako topicky působící látka má med schopnost očišťovat ránu, působit jako ochrana proti infekci a současně odstraňovat nekrotické zbytky. Při aplikaci ne upraveného potravinářského medu do rány existuje riziko aktivace bak teriálních spór a dokonce i možnost přenosu tetanu.

Kazuistika Pacientka přišla do naší ambulan ce hojení ran s bilaterálními defekty žilní etiologie v oblasti přední strany bérců v době trvání asi 10 let. Jedná se o polymorbidní pacientku. Osobní anamnéza: kardiální dekompenzace,

chronické hyperkapnické respirační selhání, astma mixtum, mikrocytární anémie, bilaterální kardiální dekom penzace s dušností a otoky dolních končetin, ICHS (ischemická choroba srdeční), arteriální hypertenze, hy perlipidémie, DM (diabetes mellitus) II. typu, morbidní obezita.

Popis defektu 28. 11. 2014 LDK: Bércový vřed na levé dolní končetině (LDK) o velikos ti 9 × 16 × 0,3 cm, spodina defektu je mírně pokryta fibrinovými povlaky, granuluje, sekrece mírná – serózní, defekt je ohraničený, okraje rány klid né v niveau, okolí bez známek zánětu, retence, fluktuace, s minimem mace race, foetor vulnaris v místě ambu lance, WHC – žluto-červená (foto 1). PDK: Bércový vřed na pravé dolní končetině (PDK) o velikosti 4 × 8 × 0,1–0,3 cm, spodina defek

Obr. 1 Bércový vřed na LDK – 28. 11. 2014 Obr. 2 Bércový vřed na PDK – 28. 11. 2014 Obr. 3 Bércový vřed na PDK po částečném ošetření hypergranulace – 2. 12. 2014

2 42

Obr. 4 Bércový vřed na LDK – 12. 2. 2015

fota: archiv autorky

PhDr. Adéla Holubová, Ambulance hojení ran, Nemocnice Tábor, a. s.

hojení ran

tu je minimálně pokryta fibrinovými povlaky, granuluje, výskyt hyper granulace, sekrece mírná – seróz ní, defekt je ohraničený, okraje rány klidné v niveau, okolí bez známek zánětu, retence, fluktuace, macera ce, foetor vulnaris v místě ambulan ce, WHC – žlutočervená (foto 2). Obě DK s bilaterálními souměr nými otoky do lýtek, bez známek ICHDK (ischemická choroba dol ních končetin), průběh hlubokých žil nebolí, pulz na arteria femoralis, arteria poplita a arteria dorzalis pe dis hmatný, akra teplá bez cyanózy. Byl proveden obklad s Aqvi tox D roztokem na 20 minut, ost rý débridement spodiny, oplach. Poté na obě DK přiložen Activon Tube + Actilitte a sekundární krytí – PermaFoam, elastické bandáže DK do lýtka – na každou DK byla po užita 3 obinadla (vzhledem k obezi tě pacientky a otokům). 2. 12. 2014 PDK: Bércový vřed na PDK o velikosti 4 × 2 × 0,3 cm kaudál ně 2 malé defekty s hypergranulací, spodina defektu je minimálně pokry ta fibrinovými povlaky, hypegranulu je, sekrece mírná – serózní, defekt je ohraničený, okraje rány klidné, okolí

bez známek zánětu, retence, fluktua ce, macerace, foetor vulnaris – žád ný, WHC – žlutočervená (foto 3). Byl proveden obklad s Aqvitox D roztokem na 20 minut, débridement spodiny, oplach. Hypergranulace na PDK ošetřena („vypálena“) Ar gentum Nitricum 10 %. Poté na obě DK přiložen Activon Tube + Actilitte a sekundární krytí – PermaFoam, elastické bandáže DK do lýtka – na každou DK byla použita 3 obinadla (vzhledem k obezitě a otokům). 10. 1. 2015 došlo k úplnému zho jení defektu na PDK. 12. 2. 2015 LDK: bércový vřed na LDK se zmenšil na velikost 1 × 1,3 × 0,1 cm, spodina defektu granuluje, sekrece minimální – se rózní, defekt je ohraničený, okraje rány klidné v niveau, od okrajů epi telizace, okolí bez známek záně tu, retence, fluktuace, s minimem macerace, foetor vulnaris v místě ambulance, WHC – červenorůžo vá, dle WHC posun doprava, defekt téměř zhojen (foto 4).

tuálně trpí více než 3 % obyvatel starších 18 let. V reálných číslech tato procenta znamenají, že bér covým vředem je postiženo kolem 150 000 dospělých obyvatel ČR. Rozsah ulcerace bývá rozdílný, od drobných vřídků až po semicirku lární či cirkulární plochy. V léčbě ta kovýchto defektů je zapotřebí nejen dobrá znalost lokálních přípravků, co se týče vlhkého hojení, ale i kva litní kompresivní terapie v podání elastických obinadel (krátkotažných obinadel v minimálním počtu dvě obinadla na jednu končetinu – dle rozměru lýtka) a v neposlední řadě i dobrá spolupráce pacienta a jeho rodiny, co se týče dodržování léčeb ného režimu, pravidelné převazy v domácím prostředí a součinnost s ambulancí, ve které probíhá daná léčba.

Literatura: 1. Koutná M, Ulrych O. Manuál hojení ran v intenzivní péči. Praha: Galén, 2015. 200 s. ISBN: 9788074921902 2. Stryja J a kol. Repetitorium hojení ran 2. Praha: Geum, 2011. 371 s. ISBN: 9788086256795

Závěr V České republice (ČR) se před pokládá, že bércovými vředy ak

pozvánka na seminář

INZERCE

Efektivní hojení ran volba krytí podle spodiny rány

19. 4. Ostrava

Clarion Congress Hotel

Program:

14.00–14.15 Registrace účastníků 14.15–14.20 Úvodní slovo 14.25–15.25 Patofyziologie chronických ran – dekubity – bércové vředy – ischemické defekty + diabetická noha 15.25–15.40 Přestávka 15.40–16.40 Režimová opatření nutná k úspěšné léčbě – komprese u žilní nedostatečnosti, lymfedému – rozdíl v technice 16.40–16.55 Přestávka 16.55–18.25 Wound healing continuum – fáze hojení, výběr materiálů dle spodiny rány dle generických skupin, antiseptika, požadavky na krytí v jednotlivých fázích hojení 18.25–18.30 Předávání certiﬁkátů Přednášející:

Bc. Jana Dvořáková, lektor certiﬁkovaného kursu hojení ran, NCO NZO, Brno

pořadatel

pod záštitou

historie

florence 3/16

Historie

nozokomiálních nákaz

PhDr. Jana Novotná, Ph.D., Katedra sociální práce, Vysoká škola polytechnická Jihlava

ozokomiální nákazy jsou definovány jako infek ce získané v souvislosti s interakcí se zdravotní péčí, přičemž tato infekce neby la přítomna ani nebyla v inkubač ní době na začátku této interakce. Do kategorie nozokomiálních ná kaz se řadí každé infekční one mocnění, které mohlo vzniknout z jakéhokoliv přímého kontaktu se zdravotnickým zařízením – s pro středím, instrumentáriem, materiá lem, z ústavní stravy či z kontaktu s jinými pacienty, personálem či návštěvami. Pro stanovení tohoto typu infekce je tedy důležité místo přenosu, nikoli místo, kde je nákaza zjištěna. Za nozokomiální infekci se tak považuje i nákaza, která se projeví teprve po opuštění zdravotnické ho zařízení, po propuštění do do mácího ošetřování či po přeložení do jiného zdravotnického zaříze ní. Naopak, pokud byl pacient při jat či ošetřen již s infekčním one mocněním nebo infekce propukla ve zdravotnickém zařízení v době kratší, než je minimální inkubační doba, jde o onemocnění zavleče né (Čečetková, Kancelová, Chlíbek, 2010).

Proti infekci bojovali lidé bylinkami i horkým železem Nozokomiální nákazy provázely zdravotní péči již od jejího zrodu a byly příčinou mortality i morbidi ty. S pokusy o léčbu rozmanitého spektra zdravotních problémů se můžeme setkat již v pravěku, kdy se k léčbě využívalo bylin, zaříkávání, ale prováděny byly například i re pozice zlomenin, trepanace lebky apod. Kosterní pozůstatky nesou jasné známky těchto výkonů a po tvrzují rovněž fakt, že mnohé osoby tyto výkony přežily a byly schopné dalšího života. Dalšími důkazy jsou také jeskynní malby, které některé z těchto výkonů znázorňují (Duško vá et al., 2009; Schott, 1994). Ve starověku již byla medicína výrazně sofistikovanější a postupy v léčbě byly výrazně efektivnější. Historie nozokomiálních nákaz je obecně úzce spojena s historií chi rurgie. První doklady o provádě ní chirurgických výkonů se datují okolo roku 4600 př. n. l. V této době se léčení věnovali především kně ží. Významným počinem této doby bylo zavedení antiseptických postu pů při chirurgické léčbě. Přestože se jednalo o velmi primitivní způ soby, měly svůj neopomenutelný význam. K udržování nástrojů v čistotě se nejčastěji používalo jejich opa lování nad ohněm, krvácení z ran se zastavovalo přikládáním horké ho železa. Rány byly překrývány

Jednou z historicky nejvýznamnějších osobností na poli prevence nozokomiálních nákaz se stal Ignaz F. Semmelweis

Rozvoj mikrobiologie a epidemiologie, stojí na základech objevů francouzského chemika a mikrobiologa Louise Pasteura či německého zakladatele bakteriologie Roberta Kocha

cupaninou nebo lněnými tampony tak, aby mohly absorbovat výpotky, a následně byly převázány nejčas těji lněným plátnem. Jako antisep tikum se používal med, měď, odvar z listů vrby apod. Ačkoli předsta vy o anatomii byly velmi omezené, jsou z této doby známé výkony jako venesekce, incize hlíz, šití střev, léč ba kýl žhavým železem, rekonstruk ce chybějících částí těla apod. K ob luzení postiženého před operačním výkonem se používaly různé bylin né odvary. Tyto operační výkony byly často zatíženy vznikem zánětli vých komplikací. Ve středověku se v medicíně čer pá z poznatků pocházejících z dob antiky. Na péči o zdraví se v této době podílelo především ducho venstvo. Chirurgii provozovali pou ze lazebníci, holiči a kati. V obdo bí vrcholného středověku vznikají první nemocnice, primárně určené pro nemocné, chudé a staré oso by. Úroveň poskytované zdravotní péče byla v tomto období velmi níz ká a k snadnému šíření nákaz při spívala rovněž velmi nízká úroveň hygieny. V 18. století dochází k výrazné mu rozvoji chirurgie. Protože však nejsou využívána pravidla antisep se, vzniká výrazné množství kom plikací těchto výkonů. Zdravotnická zařízení jsou špinavá a zanedbaná, operace prováděné v nemocnicích jsou vznikem komplikací zatíženy pětkrát častěji než výkony provádě

fota: Flickr, archiv

Nozokomiální nákazy provázejí poskytování zdravotní péče od nepaměti a dodnes představují významnou komplikaci související s poskytováním zdravotní péče. Již od počátků byly úzce spojeny s invazivními výkony na lidském těle a ani dnes se jim neumíme zcela vyhnout. Jejich výskyt je jedním z ukazatelů kvality poskytované zdravotní péče.

historie

né v soukromí pacientů. Mezi nej obávanější komplikace patří nemoc niční gangréna (Shott, 1994). S aktivní snahou o minimaliza ci infekcí vznikajících ve zdravot nickém zařízení je možné se setkat až v 19. století. I v této době byly chirurgické výkony prováděny bez větší snahy o čistotu. Běžnými kom plikacemi, s nimiž bylo možné se v praxi setkat, byly i septikémie a gangrény (Schejbalová, Bencko, 2008).

Epidemii horečky omladnic zastavilo mytí rukou Jednou z historicky nejvýznam nějších osobností na poli preven ce nozokomiálních nákaz se stal Ignaz F. Semmelweis. Byl to on, kdo zavedl do praxe používání jed noduchých, ale velmi efektivních hygienických opatření, která rych le přinášela významné výsledky. Semmelweis zkoumal příčiny epi demií puerperální sepse, známé jako horečka omladnic, která v té době v Evropě vrcholila, a vyslo vil teorii, že nákazu přenášejí sami lékaři, když přecházejí mezi pitev nou a ostatními odděleními, aniž by si mezitím umyli ruce. Zavedením povinného mytí rukou zdravotníků chlorovým vápnem dosáhl drastic kého poklesu výskytu této infekce. Následný rozvoj mikrobiolo gie a epidemiologie, zejména díky objevům francouzského chemika a mikrobiologa Louise Pasteura

(1822–1895) či německého zakla datele bakteriologie Roberta Kocha (1843–1910), umožnil postupně objasnit etiologii některých infekč ních onemocnění, pochopit mecha nismy a faktory, které jejich vzniku napomáhají, a následně vypracovat některá účinná preventivní opat ření (Schejbalová, Bencko, 2008; Bencko, Schejbalová, 2006). Louis Pasteur byl tím, kdo přišel na myšlenku, že některé druhy mi kroorganismů mohou mít podobné nežádoucí účinky u lidí a zvířat. Na vrhl tedy tři metody, jak s patogeny bojovat: filtraci, sterilizaci vysokou teplotou nebo zničení pomocí che mikálií. První dva ze způsobů lik vidace choroboplodných zárodků nepřicházely v úvahu pro využití v terénu poraněných lidských tkání, zaměřil se proto na třetí (Staňková, 2012). Na základě poznatků Pasteu ra a Kocha zavedl Joseph Lister (1827–1912) do praxe základní an tiseptické techniky (Duinová, 2002). Kyselinu karbolovou povýšil na univerzální antiseptikum – myl si v ní ruce i všechny chirurgické ná stroje, a dokonce ji rozprašoval po operačním sále (karbolová sprcha). Sterilizace teplem, sterilní operační oděvy, gumové rukavice nebo ope rační masky – nic z toho se zatím nepoužívalo. Na chirurgických od děleních se šířil zápach z ran zasa žených snětí a všichni se domníva li, že na vině je „špatný“, „zkažený“ vzduch – miasma. Díky Listerovi byl nevábný odér vystřídán cha rakteristickou vůní kyseliny karbo lové. V důsledku Listerova objevu se úmrtnost po amputacích snížila z dosavadních 50 % na pouhá 2 % (Staňková, 2012). Mezi další osobnosti, které měly podíl na rozvoji opatření omezují cích vznik a šíření nozokomiálních nákaz, patří také Florence Nightin galeová a další. Velmi významným milníkem v historii nozokomiálních nákaz byl bezesporu objev antibiotik, který přinesl zcela nové možnosti léč by i prevence komplikací. V roce 1941 byl poprvé aplikován peni cilin nemocnému umírajícímu na septikémii. Zavedení antibiotik a jejich širo ké užití do praxe léčby infekčních nemocí mělo spolu se zahájením rozsáhlých imunizačních progra mů a zlepšování hygienických po měrů za následek zásadní změnu struktury nemocnosti. V globálním měřítku došlo k významnému sní

žení incidence nakažlivých nemocí, dramatickému zlepšení výsledků jejich léčby a zejména významné mu snížení úmrtnosti (Schejbalová, Bencko, 2008). Nedodržování zásad podávání antibiotik však nakonec vedlo ke vzniku a relativně rychlému šíření rezistence. Už v roce 1945 byl zjiš těn první kmen Staphylococcus au reus produkující penicilázu, enzym zajišťující odolnost vůči penicilinu (Becko, 2007). Rezistentní kmeny zůstávají vážným problémem až do dnešních dnů.

Závěr Nozokomiální nákazy představu jí i dnes významnou komplikaci související s poskytováním zdra votní péče. V rámci poskytování současné zdravotní péče se inten zivně dbá na dodržování pravidel asepse a antisepse. Přes veškerou snahu však nozokomiální nákazy zůstávají rizikem spojeným s péčí ve zdravotnickém zařízení. Jejich výskyt se v porovnání s minulostí markantně snížil. Přesto se i dnes setkáváme v praxi s případy, které kvůli této nákaze končí pro pacien ta fatálně.

Literatura: 1. Bencko V. Odkaz I. F. S emmelweise dnešku, klíčové etapy vývoje a nej závažnější současné problémy ne mocniční hygieny. Praktický lékař. 2007;87(2):68–72. ISSN 0032-6739 2. Bencko V, Schejbalová M. From Ignaz Semmeelweis to the present: crucial problems of hospital hygiene. Indoor Built. Environ. 2006;15(1):3–8 3. Bencko V, Schejbalová M. Historie, současné problémy a šance v prevenci nozokomiálních nákaz. Praktický lékař. 2008;88(5):293–295. ISSN 0032-6739 4. Čečetková B, Kancelová Z, Chlíbek R. Nozokomiální nákazy. Praktický lékař. 2010;90(3):152–156. ISSN 0032-6739 5. Duinová N. Historie medicíny: od pra věku do roku 2020. 1. vyd. Praha: Slo vart, 1997. 256 s. ISBN 8085871041 6. Dušková M. Úvod do chirurgie. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, Klinika plastické chirurgie 3. LF UK a FNKV, 2009. ISBN 978-80254-4656-0 7. Schott H. Kronika medicíny. 1. vyd. Praha: Fortuna Print, 1994, 648 s. ISBN 80-85873-16-8 8. Staňková I. Muž, který dal nemocni cím vůni. Zdravotnictví a medicína. 2012;14:30. ISSN 2336-2987

personální inzerce

Zdravotné sestry a asistenti do Švajčiarska Exkluzivita nášho klienta spočíva v bohatej ponuke pre všeobecné zdravotné sestry, ale i najrôznejšie sesterské špecializácie, interné a chirurgické odbory, psychiatriu, dialýzu, geriatriu a pod. Ponúkame: mzda 4400–7500 CHF (cca 4000–7000 EUR) mesačne, neustále vzdelávanie, sociálne istoty ponúkané krajinou Švajčiarsko, naša maximálna podpora, česká zástupkyňa zamestnávateľa vo Švajčiarsku. Požadujeme: nemecký jazyk minimálne na úrovni B2, zdravotnícky asistent: 4-ročná stredná zdravotnícka škola (aj bez praxe!), zdravotná sestra: ukončený min. 1. stupeň vysokej školy s titulom Bc. v odbore zdravotníctva (nutná prax). Kontakt: www.universalconsulting.sk, tel.: +421 32 7440174 Životopis v NJ nám zašlite e-mailom na: uc@universalconsulting.sk Volná místa RADIOLOGICKÝ ASISTENT Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme radiologického asistenta pro Ústav nukleární medicíny. Nástup 1. 3. 2016. Kontakt: tel.: 224 965 785, e-mail: jaromira.turkova@vfn.cz Kompletní znění inzerátu na www.vfn.cz/kariera/. ZDRAVOTNÍ LABORANT/ LABORANTKA Ústav hematologie a krevní transfuze přijme zdravotního laboranta/laborantku s registrací pro práci na laboratoři krevních obrazů jako zástup za dlouhodobou pracovní nepřítomnost. Nástup od 1. 3. 2016. Kontakt: MUDr. Mikulenková D., vedoucí Morfologicko-cytochemické laboratoře, tel.: 774 500 090, 221 977 411, e-mail: dana.mikulenkova@uhkt.cz. RECEPČNÍ/ZDRAVOTNÍ SESTRA Soukromá poliklinika v centru Prahy hledá recepční na plný úvazek. Požadujeme: zdravotnické vzdělání, výborná znalost AJ, příjemný vzhled a profesionální vystupování. Nástup možný ihned. Dále hledáme zdravotní sestru na poloviční úvazek a praktického lékaře. Nabídky formou CV zasílejte na e-mail: poliklinika@narodni.cz nebo volejte tel.: 222 075 120.

VŠEOBECNÉ SESTRY Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme všeobecné sestry pro I. interní kliniku – kl. hematologie. Nástup ihned nebo dle dohody. Kontakt v. s. Mgr. Hrabánková, tel.: 224 962 529, e-mail: darja.hrabankova-navratilova@vfn.cz Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariera/. VŠEOBECNÁ SESTRA Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., přijme všeobecnou sestru na oddělení interny – JIP. Požadavky: praxe není podmínkou (absolventka). Nabízíme: náborový příspěvek ve výši 20 000 Kč (bez vlivu na další plat), významnou podporu specializačního vzdělávání (nemocnice zajišťuje bezplatné vzdělávání v rámci pracovní doby – prohlubování kvalifikace), v případě Vašeho závazku vůči současnému zaměstnavateli nemocnice automaticky převezme 100 % závazku, práci na zmodernizovaném pracovišti s vysokou technickou a personální úrovní, přátelské neformální pracovní prostředí, zaměstnanecké benefity (sick days, 5 000 Kč/rok na rekreaci nebo penzijní připojištění,…). Bližší informace podá vrchní sestra Bc. Jaroslava Benešová, tel.: 483 345 202, e-mail: benesova@nemjbc.cz, případně kontaktujte personální oddělení, e-mail: pavel.kures@nemjbc.cz. VŠEOBECNÁ SESTRA Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme všeobecnou sestru pro FTO Zbraslav Praha 5. Nástup: 1. 4. 2016. Kontakt: Mgr. Drdová, tel.: 725 813 716, 224 962 753, e-mail: ilona.drdova@vfn.cz Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariera/. VŠEOBECNÉ SESTRY Thomayerova nemocnice, Vídeňská 800, 140 59 Praha 4-Krč přijme všeobecné sestry do nepře tržitého provozu pro ambulantní i lůžkovou část Pneumologické kliniky 1. LF UK a TN. Požadujeme: odbornou a zdravotní způsobilost a trestní bezúhonnost podle zákona č. 96/2004 Sb., osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu – podmínkou, schopnost pracovat samostatně i v týmu, komunikativnost, flexibilitu. Nabízíme: práci v příjemném pracovním kolektivu, podporu dalšího vzdělávání – nabídka seminářů a kurzů Centra pro vzdělávání TN v areálu nemocnice zdarma, zaměstnanecké benefity – pro mimopražské možnost ubytování, vlastní mateřská škola a jesle, vlastní rekreační zařízení, příspěvek na penzijní připojištění nebo soukromé životní pojištění, příspěvek na závodní stravování v areálu nemocnice, příspěvky z FKSP (dotované masáže, kulturní akce apod.), výhodné tarify pro mobilní komunikaci, slevy v lékárně a zdravotnických potřebách. Nástup možný ihned nebo dle dohody. Kontakt: vrchní sestra Mgr. Hana Dvořáková, tel.: +420 603 521 908, e-mail: hana.dvorakova@ftn.cz.

VŠEOBECNÉ SESTRY Nemocnice Na Pleši s. r. o., 262 04 Nová Ves pod Pleší přijme do pracovního poměru všeobecné sestry nepřetržitého provozu na oddělení onkologie, pneumologie a rehabilitace. Požadujeme: zdravotní způsobilost a bezúhonnost, registrace a specializace jsou výhodou. Nabízíme: práci v malém stabilním kolektivu, podporu dalšího vzdělávání, možnost ubytování v areálu nemocnice, event. získání bytu. Písemné nabídky s CV zasílejte na e-mail: personalni@naplesi.cz , tel.: 318 541 513. dialyzační sestry/ zdravotničtí asistenti Společnost Dialcorp s. r. o. přijme: • pro dialyzační středisko Rychnov nad Kněžnou registrovanou všeobecnou sestru pro pozici vedoucí sestry dialyzačního střediska, všeobecnou sestru pro pozici sálové dialyzační sestry a zdravotnického asistenta. • pro dialyzační středisko v Praze 4-Michli, Ohradní, všeobecnou sestru pro pozici sálové dialyzační sestry a zdravotnického asistenta. Nabízíme: zázemí stabilní firmy – 20 let zkušeností v péči o nefro logicky nemocné, práci v nově zrekonstruovaném prostředí a příjemném kolektivu, odborný růst a podporu dalšího vzdělávání, balíček zaměstnaneckých benefitů, 5 týdnů dovolené + 5 dnů osobního volna nad rámec dovolené, velmi dobré platové podmínky včetně motivačních složek.

Požadujeme: komunikativnost, ochotu a schopnost učit se, aktivní a zodpovědný přístup k práci, SŠ/VŠ vzdělání v oboru všeobecná sestra, zdravotnický asistent, PSS intenzivní péče – nefrologie s výhodou, uživatelská znalost práce s PC, pečlivost a samostatnost. Nástup: ihned. Kontakt: Eva Višková, tel.: 602 519 541, e-mail: eva.visková@dialcorp.cz Adresa: Dialcorp s. r. o., U Stadionu 1555, Rychnov nad Kněžnou. Pracovník/pracovnice do denního stacionáře Domov sv. Karla Boromejského hledá pracovníka (pracovnici) do denního stacionáře pro klienty s demencí. Aktivizace a přímá péče. Min. vzdělání: kurz pro pracovníky v soc. službách. Životopis zasílejte na: e-mail: konsolata@domovrepy.cz, www.domovrepy.cz. STANIČNÍ SESTRA Nemocnice Na Pleši s. r. o. přijme do pracovního poměru staniční sestru pro oddělení onkologie. Požadujeme: minimálně 5 let praxe u lůžka na onkologii nebo interně, bezúhonnost, osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu a PSS. Nabízíme dobré ohodnocení, možnost dalšího vzdělávání. Nástup dle dohody. Informace na tel.: 318 541 513. CV zasílejte na e-mail: personalni@naplesi.cz.

Kurz německého jazyka v Dráždanech pro zdravotní sestry / zdravotní pečovatele Máte diplom v oboru všeobecná sestra, ale neumíte německy? – Žádný problém! Podle úrovně znalosti německého jazyka se budete účastnit jazykového kurzu. V průběhu bezplatného kurzu německého jazyka A2 od nás dostanete finanční podporu 300 € měsíčně. Poplatky spojené s příjezdem do Drážďan Vám uhradíme také. Po ukončení kurzu A2 s Vámi uzavřeme pracovní smlouvu s 20 hodinovou týdenní pracovní dobou jako ošetřovatelka. Vyděláte si cca 650 € čistého. Třikrát týdně se budete nadále zdarma účastnit německého kurzu na úrovni B2. Kurz bude zakončen jazykovou zkouškou, která je nutná k uznání Vašeho diplomu v Německu. Po uznání diplomu všeobecné zdravotní sestry s Vámi uzavřeme pracovní smlouvu na plný úvazek (cca 35 hodin týdně), vyděláte si cca 1250€ čistého.

Ozvěte se nám – tohle je Vaše šance! Kontaktujte nás od pondělí do pátku od 09:00 do 17:00 hodin. Účast na kurzu je omezená. Začátek kurzu bude stanoven po předešlé domluvě a dle potřeb účastníků. Vyžadujeme: • Diplom: Bakalář (Bc.): studijní program ošetřovatelství, obor všeobecná sestra nebo Diplomovaný specialista (DiS.): obor diplomovaná všeobecná sestra

Nabízíme Vám rma • Ubytování zda u po Drážďanech • Měsíční jízdenk německého jazyka a přesčasy rz ku ý atn • Bezpl tky ční, víkendy, svá no za: tky pla Pří • rodném jazyce Německu ickou podporu v • Osobní zákazn avotní pojištění v jištění/ pozdějí zdr • Cestovní připo

ou Vaší šancí! Naše kontaktypejs ha.cz rsonalservice-alp BAndruskivova@

65 14 Tel.: +49 351 64 75s e r v i c e - a l p h a . c z l a n o s r e p w. w w

Altplauen 1 · 01187 Dresden

na příště V příštím čísle čtěte odborné téma

rehabilitace a fyzioterapie

angličtina

Breast Augmentation Since time immemorial, wo men‘s breasts have been a symbol of beauty and fe mininity. Shape, symmetry and size can have significant influence on a woman‘s psy che, especially if she starts feeling there are abnormali ties or deficiencies – either in her opinion or in the opinion of others. Such problems have virtually no other solution than surgery. Breast augmen tation using implants is an extremely effective procedure for women with underdeve loped breasts, or for cases of decreased fat and mammary gland due to breastfeeding or weight loss. Breast augmen tation also offers a solution in cases of breast asymmetry.

fota: Profimedia

Patient: Good morning, doc tor. I am considering breast

INZERCE

augmentation and I would like to ask what such a sur gery involves and how it is performed. Doctor: Good morning, Ms Wood. Breast augmenta tion can be done once the development of the mammary gland is completed – which usually occurs between the age of 18 and 19. However, it is not advised to plan a preg nancy within a year after the breast plastic surgery. Patient: I see. And why not? Doctor: During pregnancy, significant changes in volu me take place, and the skin mantle of the breast, as well as the fibrous structure of the gland, can be severely and irreversibly damaged by these changes in quick succession. Breast augmentation can also have an adverse effect on the function of the gland during breastfeeding, particularly with regard to sufficient milk supply.

Patient: So it is better to postpone the augmentation until after having children, right? Doctor: Yes. Ideally, a wo man should start thinking about the size and the sha pe of her breasts once she is not planning any more pregnancies. Patient: Ok. So I‘d rather post pone it until a couple of years later. And just for information – does the surgery leave scars? Doctor: If you are planning to get pregnant, postponing is the best thing to do. Regarding scars, it depends on where the incision to insert the implant is made. This also affects the size and the visi bility of scars. But we would deal with this only after you have decided to undergo the surgery. Patient: Ok. Thank you very much for the information, doc tor. Goodbye. Doctor: You are welcome. Goodbye.

SLOVNí ZÁSOBA: since time immemorial odnepaměti, odjakživa deficiency nedostatek virtually prakticky to consider uvažovat; vzít v úvahu; považovat to involve obnášet, zahrnovat; vyžadovat once jakmile; jednou to occur udát se, stát se, dojít k čemu, odehrát se to take place dojít k čemu, konat se severely vážně, těžce irreversibly nezvratně to damage poškodit in quick succession v rychlém sledu, rychle po sobě supply zásoba, dodávka to postpone odložit; odročit until dokud, až, než regarding ohledně čeho to deal with vyřešit; zabývat se čím; vyřídit to undergo podstoupit, podro bit se; zakusit

Volejte - 900 260 111

My Interpreter.cz

Váš pacient nemluví česky? Tlumočíme po telefonu. Jednoduše. Ihned. www.myinterpreter.cz

Cena volání je 26 Kč vč. DPH za každou započatou minutu.

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Magda Hettnerová, DiS., email: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. / Redakční rada: PhDr. Martina Šochmanová, MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Bc. Tamara Starnovská, Mgr. Ivana Kirchnerová, RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, email: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, email: julie.lange Oranžová: CMYK 0-72-100-0 021 Šedá: CMYK 0-0-0-75 rova@ambitmedia.cz / Obchod: Mgr. Oranžová: BlankaPMS Turínová, MBA, tel.: +420 724 811 983, email: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Mgr. Eva Sádlová, tel.: +420 605 208 985, Šedá: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 email: eva.sadlova@ambitmedia.cz /Šedá: Personální inzerce: Štěpánka Korbová, tel.: + 420 737 178 313, email: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany / Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; SK: MediaprintKapa Pressegrosso, a.s., Stará Vajnorská 9, P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava, infolinka: 0800 188 826, email: info@ipredplatne.sk, objednavky@ipredplatne.sk / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 570 Kč / 31,90 eur / Časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / Registrace: MK ČRE 16134, ISSN 1801464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2015

florence 3/16

Péče o chronické rány

Péče o chronické je ošetřovatelskou činností s multidisciplinárním přesahem, která se dostává stále více do popředí. Chronické rány způsobují pacientům bolest i psychický stres, pro zdravotníky znamenají vysokou pracovní zátěž a často i pocity profesního selhání. Chronické rány jsou i nezanedbatelnou ekonomickou komplikací, která může ovlivnit rozpočet zdravotnických zařízení. Náklady na jejich léčbu každoročně stoupají. Naopak pozitivním trendem v této oblasti je komplexní přístup za podmínek efektivního využití všech dostupných metod léčby a také zdravotnických materiálů a pomůcek. Nedílnou součástí léčby a prevence chronických ran, obzvláště dekubitů, je maximální využití kvalitních antidekubitních matrací, a to jak aktivních pro léčbu, tak pasivních pro prevenci. NEJDE JEN O DEKUBITY Chronická rána znamená porušení kožního povrchu a tím i integrity organismu. Nejde jen o lokální ztrátu kožní tkáně, tyto rány často zasahují hlubší kožní struktury. Doba hojení obvykle trvá déle než šest týdnů a bývá provázena stagnací standardních procesů hojení. Chronické rány postihují v průměru asi 7 % populace. Mezi nejpočetnější rány, které označujeme jako chronické, patří venózní bércové vředy, diabetická ulcerace, dekubity a další hojící se rány vznikající z ran akutních. Hojení chronických ran je složitý biologický a fyziologický proces, při kterém dochází k obnově porušené struktury a funkce kůže. Hojení rány vyžaduje buněčnou a tkáňovou schopnost regenerace a současně reparační schopnost celého organismu. Příčina vzniku chronických ran je rovněž

velice různorodá a většinou se na ní podílí souhra více faktorů. MOŽNOSTI MODERNÍ TERAPIE Velké množství faktorů ovlivňuje také vznik dekubitů – proleženin. Už samotný původ slova dekubit (z latinského slova decumbere, což znamená lehnout si, položit se) odkazuje k hlavní příčině vzniku tohoto kožního defektu. Totiž imobilitě a faktu, že většina pacientů v nemocnicích a klientů pečovatelských zařízeních, u nichž

k rozvoji dekubitu dojde, jsou z nejrůznějších příčin upoutaní na lůžko. Prevalence výskytu dekubitů v nemocnicích se podle údajů EPUAP pohybuje v rozmezí 8–23 % v závislosti na specializaci oddělení. Současná ošetřovatelská péče má naštěstí k dispozici řadu účinných metod a prostředků, jak dekubity efektivně léčit. Vzniklé dekubity ale způsobují velkou bolest pacientům a znamenají prodloužení hospitalizace a jejich terapie znamená vyšší nasazení personálu a jsou s ní spojené násobně vyšší ﬁnanční výdaje, než kupříkladu na preventivní procedury. Základním předpokladem moderní prevence dekubitů je komplexní, koordinovaná ošetřovatelská péče, která vyžaduje spolupráci celého ošetřovatelského týmu i odborníků z jiných oblastí, např. nutričního terapeuta, fyzioterapeuta, dermatologa aj. Osvědčené metody prevence zahrnují zejména polohování a hygienu, úpravu celkového zdravotního stavu pacienta včetně nutrice a v neposlední řadě kvalitní antidekubitní matrace. Prvotním úkolem při léčbě dekubitů je odstranění tlaku, například pomocí soﬁstikovaných aktivních antidekubitních matrací. LINET díky vlastnímu vývojovému PSP Technologies, které sídlí v kolébce moderní a efektivní antidekubitní péče, ve Velké Británii, nabízí v současné době pro terapii 4 samostatné antidekubitní systémy – matrace Virtuoso, Precioso, Symbioso a Air2Care. www.LINET.cz

LINET na odborných kongresech Velkou roli při terapii, ale především při prevenci chronických ran včetně dekubitů hraje vzdělávání a informovanost personálu, především sester a ošetřovatelek. LINET jako společnost, která aktivně spolupracuje s lidmi s klinického prostředí, podporuje a aktivně se účastní řady prestižních odborných akcí doma i v zahraničí.

XIV. CELOSTÁTNÍ KONGRES ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO LÉČBU RAN Společnost LINET se dočkala velmi pozitivního hodnocení od účastníků odborného kongresu zaměřeného na širokou problematiku péče o rány, který se konal v lednu v Pardubicích. Návštěvníky zaujaly zejména vstupy a workshopy klinických koučů LINETu

na téma manipulace s pacientem (moving&handling). Velmi pozitivní ohlas získala mimo jiné jednoduchá pomůcka, tzv. kluzná podložka (slide sheet), díky níž lze přesunout nepohyblivého pacienta bezpečně a s vynaložením minima fyzických sil na stretcher, vyšetřovací lůžko nebo z jednoho lůžka na druhé.

EWMA 2016 (THE EUROPEAN WOUND MANAGEMENT ASSOCIATION) Každoroční výroční kongres asociace EWMA se letos uskuteční v německém městě Brémy 11–13. května. Společnost LINET na něm tradičně nebude chybět, na kongres chystá odborné workshopy, prezentace a představení nejnovějších technologií pro prevenci a léčbu dekubitů a také inovace usnadňující péči o pacienty.

Antidekubitní matrace LINET Účinná pomoc při prevenci a léčbě dekubitů Nebezpečné dekubity ohrožují pacienty v celém spektru nemocniční péče. Společnost LINET nabízí ucelenou řadu aktivních antidekubitních matrací, které jsou přizpůsobené jednotlivým oddělením i konkrétním diagnózám pacientů. Aktivní matrace LINET jsou díky tomu velice účinné při prevenci dekubitů a poskytují i terapeutický efekt při jejich léčbě.

VIRTUOSO®

Nulový tlak na pokožku

AIR2CARE

SYMBIOSO®

PRECIOSO®

Variabilita a vysoký komfort

Tichý provoz a mikroklimatický efekt

24hodinová péče s aktivním sedákem

LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz53

Předplaťte si časopis Florence a získejte knihu Jídlo jako lék podle čínské medicíny Standardní roční předplatné

570 Kč

florence 3/16

přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

Kód nabídky

FLO16JL uvádějte při objednávce

Předplatné objednávejte na www.florence.cz Nabídka s kódem FLO16JL platí do 3. 4. 2016 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele. Dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. Změna dárku vyhrazena.

Chcete se vyhnout nebo významně snížit riziko rakoviny, infarktu, cukrovky nebo jiné civilizační choroby? Věřte, že k tomu nepotřebujete kilogramy léků ani zásadní změnu životního prostředí. Jen málo lidí si totiž uvědomuje, že klíčem ke zdraví, k dlouhověkosti a k aktivnímu životu je něco tak všedního jako jídlo! Chceteli se dozvědět více, pak stačí otevřít tuto knihu, která má ambice stát se bestsellerem. Autorka v ní totiž úspěšně spojila principy vztahu lidského zdraví podle tradiční čínské medicíny s možností stravování doma.