Florence 3-17 by Care Comm s.r.o.

3/17

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

březen 2017 / ročník XIII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

časopis obsahuje recenzované články odborné téma

Snímatelné zubní náhrady a specifika péče o ně rozhovor

Práce s agresí je podobná jako práce s traumatem recenzované články

Vzdělávání sester jako nepostradatelný aspekt poskytování profesionální ošetřovatelské péče praxe

Využitie metódy Snoezelen u pacientov s Alzheimerovou chorobou

Odborné téma

stomatologie a dentální hygiena 51

editorial

Březen přináší úsměvy jara

obsah

florence 3/17

enajdeme snad den v kalendáři, na který by nepřipadal minimálně jeden význam ný, světový, evropský, mezinárodní či národní den. Ani březen, který byl podle římského kalendáře prvním měsícem v roce, není výjimkou. A tak můžeme hned první den v měsí ci slavit Mezinárodní den omylů v kalendáři (ten to den připadá oficiálně na 30. února, ale protože se tohoto data sotvakdy dočkáme, slaví se právě 1. března), 6. března slavíme Den jódu, 8. března Světový den ledvin, 11. března Evropský den moz ku, 24. března Světový den boje proti tuberkulóze a současně i Den horské služby v ČR. Najdeme tu ale i lehce bizarní výročí, jako například 18. března Mezinárodní den nenávisti či mnohem příjemnější Mezinárodní den zdravého spánku (21. 3.). Společně s datem 20. března pak slavíme od roku 2008 Světový den ústního zdraví. Tento svá tek je organizován Světovou dentální federací (FDI) a národními dentálními asociacemi ve spolupráci s globálními partnery. U nás je podporován Českou stomatologickou komorou ve spolupráci s Asociací dentálních hygienistek, Sdružením studentů stoma tologie a mnoha dalšími. Jeho cílem je připomenout význam ústního zdraví a celosvětově zlepšit pově domí o významu ústní hygieny při prevenci one mocnění dutiny ústní v každém věku. Svou troškou do mlýna chceme přispět i my, a proto jsme právě stomatologii a dentální hygieně věnovali toto břez nové číslo našeho časopisu. Můžete se v něm dočíst například to, jak správně pečovat o snímatelné zubní náhrady, jak má vypadat ošetřovatelská péče u pa cientů na umělé plicní ventilaci či jak dopadla studie, která se zaměřila na dentální hygienu u adolescen tů. Nechybějí samozřejmě ani další zajímavé články v našich pravidelných rubrikách a rozhovory. A pro tože anglický básník Percy Bysshe Shelley tvrdil, že „nikdo není opravdu dobře oblečen, nenosíli na tváři úsměv”, přeji vám, abyste měli nejen v březnu důvod být stále dobře oblečeni. Přeji vám hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

Péče o novorozence v průběhu řízené hypotermie

o čem se mluví 2 Mezigenerační vztahy v týmu sester

seriál 4 naučte se správně vybírat tuky

rozhovor 6 práce s agresí je podobná jako práce s traumatem

public relations 9 vliv čištění zubů elektrickým zubním kartáčkem na klinické ukazatele u pacientů s parodontitidou 10 perličky

odborné téma

stomatologie, dentální hygiena 11 snímatelné zubní náhrady a specifika péče o ně 15 Ošetrovanie ústnej dutiny u pacienta na umelej pľúcnej ventilácii 18 dentální hygiena u adolescentů 20 základní informace k péči o dutinu ústní pacientů, aneb co by měl ošetřovatelský personál znát

rozhovor www.florence.cz Ročník XIII., číslo 3, březen 2017 redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 2. 2017 Foto na titulní straně: profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

22 dentální hygiena by měla být samozřejmou součástí prevence

recenzované články

25 péče o novorozence v průběhu řízené hypotermie 28 vzdělávání sester jako nepostradatelný aspekt poskytování profesionální ošetřovatelské péče

praxe

30 využitie metódy snoezelen u pacientov s alzheimerovou chorobou

zkušenosti ze zahraničí 33 Ošetrovateľská starostlivosť o migrantov v utečeneckom tábore alexandria v Grécku

z konferencí

38 Xii. ústecký den ošetřovatelství se zaměřil na infekční nemoci nejen v dětství 39 v Úvn v praze vznikl domov vlčí mák pro válečné veterány 40 Mezioborové onkologické kolokvium pragueOncO má za sebou osmý ročník

z ošetřovatelství 42 sekce perioperačních sester

událost 43 sestry na sál! zaznělo na Žofíně již po osmé

právo 45 ponižovat se nenechte od nikoho! 46 personální inzerce 47 angličtina

o čem se mluví

florence 3/17

než mladší. To je dobré si uvě domit dříve, než začneme trpět zbytečnými předsudky (tab. 1).

Mezigenerační soužití v týmech sester

Mezigenerační vztahy v týmu sester Ing. Zuzana Hekelová, lektorka, publicistka a konzultantka, www.vase-lektorka.cz

Fakta hovoří jasnou řečí: na jednom pracovišti se dnes běžně potkávají tři generace s různými hodnotami, očekáváními a přístupy k životu. Z demografických předpovědí vyplývá, že výhledově na pracovním trhu poroste pouze skupina 50+. To již nyní přináší pro pracovníky i zaměstnavatele náročné výzvy. Jakákoliv mezigenerační nedorozumění zvyšují nespokojenost, nejistotu, fluktuaci a nakonec i náklady spojené s přijímáním a zácvikem nových členů pracovních týmů. Zároveň přirozeně klesá výkon všech, kdo pracovní skupinu tvoří.

Následující tabulka shrnuje cha rakteristiky různých věkových skupin pracovníků. Ti starší na tom rozhodně nejsou nijak hůře

Generační konstelace v týmech zdravotních sester V týmu sester jsou generačně možné čtyři konstelace, kdy na jedné straně je vedoucí týmu (staniční, vrchní, hlavní sestra, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči) a na druhé straně pak celý tým sester, který vede. Nejlepší je, pokud je tým sester věkově „namíchaný“ rovnoměrně a pes tře, to je však ideál, který se po daří jen sporadicky. V reálu si tuace vypadá jinak a s tím jsou vždy spojené výhody i nevýhody:

Vedoucí týmu sester je mladší, většina jejího týmu také V takovém týmu bude energie dostatek, ale naopak budou chy bět zkušenosti (odborné i život ní). Mohou tu být problémy s ko munikací mezi sebou navzájem i s pacienty (mladší ročníky bý vají „asertivnější“).

Vedoucí týmu je starší, většina týmu je také starší V takto složeném týmu bude všech typů zkušeností dostatek.

Tabulka 1 Charakteristika různých věkových skupin pracovníků Aspekt Energie

Mladší Menší únava Zbrklost

Starší Rychlejší únava Větší zkušenost, rozvaha

Technické vymoženosti

Samozřejmé ovládání Rychlý přístup k informacím Šetření času

Schopnost improvizace bez nich Vnitřní svoboda Nezahlcení nadbytkem informací

Postoj ke změnám

Flexibilita Rychlý posun/vývoj

Kontinuita, rozvaha Znalost toho, co fungovalo

Očekávání od zaměstnání

Rychlé střídání práce Nové zkušenosti

Stabilita, kontinuita Využití nabytých zkušeností

Sdílení informací/zkušeností

Nezájem o názory starších Nedůvěra

Neochota sdílet z obav z konkurence

Vyvážení práce a soukromí

Touha mít čas na soukromí „Jen do výše platu“

Vyšší zodpovědnost Vyšší míra stresu a přetížení

foto: Profimedia

ojďme se nad tímto té matem zamyslet obecně i s ohledem na specifika zdravotnických týmů. Především je třeba si uvědomit, že úroveň mezigeneračních vztahů závi sí na kultuře každého pracovi ště. Ta může být zdravá, vstříc ná a silná, nebo naopak slabá a nezdravá. Za charakter kultu ry pracoviště přímo zodpovídají vedoucí pracovníci, nepřímo pak všichni ostatní. Existuje mnoho mýtů, které se týkají náhledu na různé gene race. Starší lidé si často myslí, že mladí jsou nezodpovědní, neloa jální, povrchní a drzí. Mladí jim to „oplácejí“ názorem, že starší jsou pomalí, neflexibilní, posta ru myslící a často nemocní. To je však nežádoucí paušalizování.

Vše výše zmíněné se týká i ob lasti zdravotnictví. Ta má navíc další specifika, která celou věc ještě „zahušťují“. Prvním je feminizace obo ru, především v týmech sester, kde je mužů naprosté minimum. V čistě ženských kolektivech vznikají konflikty častěji než tam, kde jsou v týmu i muži. A gene rační aspekt to jen posiluje. Dalším specifikem zdravot nictví je zvýšená míra stresu a náchylnosti k syndromu vyho ření v porovnání s jinými obo ry. I to všechna mezigenerační nedorozumění ještě umocňuje. Systém vzdělávání sester je vel mi aktuální problém, který mezi generační soužití nelékařských zdravotnických profesí rozhod ně neusnadňuje. V roce 2004 začalo být vysokoškolské vzdě lání zákonnou nutností k tomu, aby sestra mohla pracovat tak zvaně samostatně. V roce 2011 pak začala platit novela toho to zákona. To přineslo do týmů sester chaos. Starší sestry si už vzdělání doplňovat nemusely, ty mladší to měly povinné. Tak se v jednom týmu sester potkávaly ty, které studovaly při zaměst nání, ty, které už studovat ne musely, a čerstvé mladé absol ventky vysokých škol, které bez vysokoškolského diplomu nikdy nepracovaly. Soužití těchto sku pin sester nebylo jednoduché, protože neměly pro výkon své práce stanoveny stejné formální požadavky. K dovršení všeho se

nyní aktuálně projednává změna zákonné úpravy, která by povin nost vysokoškolského vzdělává ní sester opět zrušila a přinesla do systému další změny. Proti tomu se postavila Česká asocia ce sester (ČAS) a další profesní organizace a projednávání parla mentem bylo zpomaleno, aby se nový ministr zdravotnictví mohl seznámit se všemi úhly pohledu na celou věc. V každém případě je situace nepřehledná a přiná ší mezi sestry a do celého obo ru mnoho nejistoty. Generační aspekt celé kauzy je zřejmý.

o čem se mluví

Také se tu bude objevovat méně problémů v oblasti komunikace. Na druhou stranu tu bude schá zet energie, bude více stresu a může hrozit i syndrom vyhoře ní. Takto složený tým se vyznaču je větší rezistencí vůči změnám.

Vedoucí týmu je mladší, většina týmu je starší Vedoucí takového týmu může mít potíže s respektem ze stra ny týmu. Rozdíly v míře energie a zkušeností jednotlivých členů týmu mohou „zhušťovat“ atmo sféru.

Vedoucí týmu je starší, většina týmu je mladší Vedoucí tohoto týmu nemusí být ochotná sdílet své zkušenosti s ostatními členkami týmu kvůli obavám z kariérních ambicí ně kterých jeho členek, může se cítit pod tlakem. Kolektiv pak může mít celkově pocit „stojatých vod“.

Co tedy lze dělat pro to, aby tým sester „mezigeneračně“ fungoval? Jakýmkoliv třenicím mezi členy týmu je třeba v ideálním přípa dě předcházet. Pokud už potí že nastanou, je nutné je rychle a účinně řešit. V tomto kontextu existuje pro vedení týmů sester několik možností: → Proaktivní přístup vedení – jde o takzvaný „age manage ment“ neboli cílené plánovité řízení týmu s ohledem na růz né generace. → Inventura kultury týmu se ster – je třeba si uvědomit, v jaké podobě se kultura týmu momentálně nachází, co je a/nebo není třeba pro zlepšení mezigeneračních vztahů dělat. → Optimální zvládnutí situace v oblasti rozdílů v požadavcích na vzdělávání různých genera cí sester – systém vzdělává ní nemůže sestra-manažerka

ovlivnit, může však správným a spravedlivým přístupem zmírnit jeho dopad. → Přizpůsobení řízení týmu kon krétní generační konstelaci (viz výše) – vzít v úvahu plu sy a mínusy konkrétní konste lace a snažit se s nimi aktivně pracovat ve prospěch týmu. → Pořádání seminářů a/nebo přednášek na téma mezige neračního soužití sester – kvalitní vzdělávací program vždy pomůže sestrám v týmu lépe pochopit situaci. → Existence etického kodexu zdravotnického pracoviště, který obsahuje pasáž o mezi generačním soužití – ten sice není právně závazný, ale může napomoci k tomu, že všichni členové týmu budou generač ní otázky brát vážně. Řešení konfliktů, které mezi růz nými generacemi sester vznikají,

není jednoduché. Spíše se jedná o „běh na dlouhou trať“. Jistě to však stojí za úsilí všech zdravot níků ve vedoucích pozicích, pro tože jen spokojený tým podává žádoucí výkon, sestry méně pod léhají stresu, syndromu vyhoření a vše se zákonitě projeví i v jejich lepším vztahu k pacientům. Klí čovými slovy k zamyšlení na zá věr jsou: pochopení, tolerance, nadhled, pokora, trpělivost, péče a pozornost.

Literatura: 1. Linhartová Palánová A. Spolupráce generací v jedné firmě – praxe, nebo utopie? Moderní řízení. 2016;(11):22–23. ISSN 1213-7693 2. Tardonová V. Střet generací v Česku. Téma. 2016;3(20):28–29. ISSN 2336-4815

pozvánka na seminář

INZERCE

Efektivní hojení ran Komplexní pohled na prevenci a léčbu dekubitů

Program:

13.30–13.45 Registrace účastníků 13.45–13.50 Úvodní slovo 13.50–15.00 Zásady správné prevence dekubitů –m ezinárodní dokumenty a jejich využití v praxi (EPUAP, WUWHS) – d ostupné nástroje a jejich použití (polohování, matrace, profylaktická krytí) Přednášející:

Bc. Jana Dvořáková, lektor certifikovaného kursu hojení ran, NCO NZO, Brno

20. 4.

15.00–15.15 Přestávka 15.15–16.55 Zásady efektivního hojení dekubitů – n ová klasifikace dekubitů podle EPUAP – výběr vhodných krytí a postupů pro hojení dekubitů

pardubice Hotel EURO

Přednášející:

partner

Bc. Jana Dvořáková, lektor certifikovaného kursu hojení ran, NCO NZO, Brno

16.55–17.10 Přestávka

pořadatel

pod záštitou

Konference je určena pro všeobecné sestry, zdravotnické záchranáře a farmaceutické asistenty. Pro nelékařské zdravotnické pracovníky je konference zařazena do kreditního systému dle vyhlášky č. 4/2010 Sb. a účastníkům akce náležejí 4 kredity. Registrujte se na www.florence.cz/vzdelavani/akce. Registrační poplatek 150 Kč. Změna programu vyhrazena.

17.10–18.20 Výživa jako nedílná součást péče o dekubity Přednášející:

Mgr. Marek Tomečka, Ph.D., Medical Advisor, Nutricia a. s.

18.20–18.30 Předávání certifikátů

seriál

florence 3/17

Naučte se správně vybírat tuky

část 2.

Tuky pro život rozhodně potřebujeme, je však potřeba přijímat je v rozumném množství a volit ty správné. Nadměrný příjem nevhodných tuků je spojen s rizikem vzniku nadváhy a obezity, s nemocemi srdce a cév nebo rozvojem některých typů nádorů. Proto je nutné hlídat nejen množství, ale také kvalitu tuků.

Ing. Hana Málková, stOb

Kolik tuku bychom měli přijímat?

Co jsou tuky?

Tuky jsou nejkoncentrovanějším zdrojem energie – 1 g obsahuje 38 kJ. v jídelníčku by tuky měly tvořit zhruba 30 % denního energetického příjmu. pro lepší představu si to ukažme na příkladu ne příliš aktivní ženy (s denním příjmem 8000 kJ). při tomto příjmu by mělo být v jídelníčku obsaženo cca 70 g tuků, což je obsaženo například v každé z těchto potravin:

Základní stavební složkou rostlinných i živočišných tuků jsou sloučeniny glycerolu a mastných kyselin. Na dru hu mastných kyselin a jejich vzájem ném poměrném zastoupení závisejí vlastnosti tuků a jejich vliv na naše zdraví, zejména na kardiovaskulární systém. Přednost byste měli dávat tukům bohatým na nenasycené mastné kyseliny (MUFA, PUFA) a naopak omezovat příjem nasycených mast ných kyselin (SAFA) a transmast ných kyselin (TFA). Následující tabulka uvádí prů měrné složení mastných kyselin v nejčastějších druzích tuků a olejů.

200 g tučného sýra

Vliv na náš organismus

Zdroje

100 g klobásy

Na každé fotografii je znázorněno množství potravin, které obsahují 70 g tuku.

130 g ořechů

Na každé fotografii je znázorněno množství potravin, které obsahují 20 g nasycených mastných kyselin.

dobré

špatné

Mononenasycené mastné kyseliny (MUFA)

Polynenasycené mastné kyseliny (PUFA)

Nasycené mastné kyseliny (SAFA)

Transnenasycené mastné kyseliny (TFA)

pomáhají pomáhají přispívají ke zvyšování přispívají ke zvyšování udržovat normální udržovat normální hladiny cholesterolu hladiny cholesterolu (více hladinu cholesterolu hladinu cholesterolu než nasycené mastné kyseliny) některé ztužené polevy, olivový olej, lískové tučné ryby (losos, tučná masa, paštiky, ořechy, mandle makrela), řepkový olej, tučné uzeniny, tučné méně kvalitní „čokoládové“ kvalitní margaríny mléčné výrobky, cukrovinky, náhražky máslo, kokosový čokolád, smažené výrobky, a palmojádrový tuk trvanlivé pečivo, dorty

Pozn.: V případě PUFA záleží také na zastoupení jednotlivých druhů mastných kyselin, poměr omega-6 : omega-3 by měl být maximálně 5 : 1.

fota: stOb, profimedia

Vždy záleží na celkovém poměru jednotlivých mastných kyselin v jí delníčku, tabulku vpravo berte jen jako zjednodušení pro snadnější orientaci, kterým potravinám dávat přednost a které raději omezovat.

dva croissanty

100 g sušenek

Pozn.: SAFA = nasycené mastné kyseliny, TFA = transnenasycené mastné kyseliny, MUFA = mononenasycené mastné kyseliny, ω-3 PUFA = omega-3 polynenasycené mastné kyseliny, ω-6 PUFA = omega-6 polynenasycené mastné kyseliny

Výběr správných tuků

pro rizikové nasycené mastné kyseliny platí doporučení, že by měly tvořit maximálně 10 % z denního příjmu – pro běžnou populaci (při denním příjmu 8000 kJ) to odpovídá zhruba 20 g denně. Jak lze vidět na následujících fotografiích, je poměrně jednoduché tuto hranici překročit.

400 g vepřové krkovice

Tuk/olej SAFA TFA MUFA ω-3 PUFA ω-6 PUFA řepkový olej 8 1 61 9 20 slunečnicový olej 12 1 25,5 0,5 61 sójový olej 16 1 23 53 7 Olivový olej 15 0 75 1 9 palmový olej 50 0,5 40 9,5 0 palmojádrový olej 82 0 14 0 4 kokosový tuk 90 0 7 0 3 vepřové sádlo 41 2 48 1 8 Mléčný tuk 67,5 2,5 22 0,5 1,5 Hovězí lůj 50 4,5 40 0,5 5 kuřecí tuk 41 1 37 1 20 rybí tuk 28 0 52 15 5 kakaové máslo 60 0 38 0 2

Jednou z hlavních příčin špatné ho zdravotního stavu našeho náro da je nadměrná spotřeba nasyce ných tuků a nedostatek vhodných nenasycených tuků – zejména omega3 mastných kyselin.

Tuky

seriál

TEST

Jak jste na tom s příjmem tuků vy? Otestujte se!

Jaké tuky používáte nejčastěji při přípravě jídla (vaření, smažení, pečení, dušení)? živočišné tuky (máslo, sádlo)

rostlinné oleje (řepkový, slunečnicový, olivový)

střídám různé druhy

tuky vůbec nepoužívám/nevařím 3 b Jak často jíte tučné maso a tučné masné výrobky (salámy, klobásy, párky, paštiky)?

Jak správně používat tuky? Tuky je potřeba vybírat také podle toho, za jakým účelem je chceme použít. Některé se hodí spíše pro tepelnou úpravu a některé jen pro studenou kuchyni. Zejména pa nenské oleje a oleje bohaté na po lynenasycené mastné kyseliny ne jsou příliš tepelně stabilní a mohou v nich za vysokých teplot vznikat škodlivé látky, a proto je vhodné tyto oleje používat jen ve studené kuchyni. Orientovat se můžete podle ná sledující tabulky.

1 b

3–6× týdně

1–2× týdně

několikrát měsíčně

téměř vůbec

Jak často jíte tučné sladkosti (sušenky, čokoládové tyčinky, zákusky, sladké pečivo, smetanové zmrzliny)? denně

1 b

3–6× týdně

1–2× týdně

několikrát měsíčně

téměř vůbec

Jak často jíte smažená jídla (hranolky, řízky, chipsy, koblihy apod.)?

Použití tuků při přípravě pokrmů Způsob použití Druh tuku pomazánky máslo, měkké (kelímkové) margaríny a roztíratelné tuky krémy, náplně máslo, margaríny (kelímkové s vyšším obsahem tuku či v kostkách) dressingy rostlinné oleje (panenské) Maštění pokrmů všechny tuky vaření, dušení, pečení všechny tuky smažení krátké oleje, tekuté margaríny, pokrmové tuky, sádlo, řepkový olej, směs řepkového + jiného oleje smažení dlouhé, fritování pokrmové tuky, fritovací oleje Jemné pečivo, cukroví margaríny a roztíratelné tuky v kostkách, máslo, oleje, sádlo Zdroj: Kniha Nakupujeme s rozumem, vaříme s chutí. Iva Málková, Jana Dostálová

denně

1 b

3–6× týdně

1–2× týdně

několikrát měsíčně

téměř vůbec

Vyhodnocení: 17–20 bodů: skvělý výsledek, váš jídelníček pravděpodobně neobsahuje příliš mnoho nevhodných tuků, jen tak dál! 9–16 bodů: není to úplně nejhorší, ale stále se ve vašem jídelníčku skrývá poměrně dost nevhodných tuků. pokuste se jejich příjem trochu snížit.

Kde získat další informace? zapojte se do projektu Prožij rok zdravě na www.stobklub.cz. po celý březen zde budete dostávat informace, jak dostat pod kontrolu příjem tuků, a především se budete snažit znalosti převést i do praktického života. internetový projekt prožij rok zdravě probíhá po celý rok 2017, projekt je jedineč-

denně

ný v tom, že kromě teorie učí především praxi. každý měsíc na účastníky čeká jiné téma (v březnu Měsíc správných tuků, v dubnu Měsíc vlákniny, květen bude věnován pohybu atd.). projekt je pro všechny zdarma a kromě toho, že uděláte něco pro své zdraví, můžete vyhrát i hodnotné ceny. Více informací na www.stobklub.cz.

0–8 bodů: ve vašem jídelníčku se pravděpodobně skrývá mnoho nevhodných tuků, bylo by dobré jejich příjem postupně snižovat. Zajímá vás, jak jste na tom s příjmem celkového tuku i rizikových nasycených mastných kyselin? Zhodnoťte si jídelníček v programu Sebekoučink na www.stobklub.cz, který vám ukáže, jak plníte doporučení.

rozhovor

florence 3/17

Práce s agresí je podobná jako práce s traumatem Facky, kopance, ale i nátlak a psychické vydírání. To je jen malý výčet toho, jak může vypadat násilí v partnerském vztahu. Jedná se o pravděpodobně nejběžnější trestný čin, který však dlouhá léta unikal pozornosti úřadů. Jak uvádí Bílý kruh bezpečí na svých webových stránkách, početné studie v Americe a Kanadě mezi páry, které spolu chodily, zjistily, že toto násilí se vyskytuje u 30 % párů ročně. V průběhu manželského soužití či soužití druha a družky jde též o 30% výskyt. Skutečná procentuální míra násilí v intimních vztazích může být až dvakrát vyšší a situace v mnoha dalších zemích je obdobná.

Magda Hettnerová, redakce Florence

Psychoterapeut Mgr. Lukáš Kutek se v rámci své profese zabývá mj. i terapeutickou prací s agresí

České republice začal otázku domácího násilí ře šit zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, který dal s účinností od 1. ledna 2009 poli cistům oprávnění vykázat násilnou osobu z bytu nebo domu i z jeho bezprostředního okolí. S tím, jak se otázka domácího násilí začala dostávat do povědomí veřejnosti, začala vznikat i řada programů za měřených na oběti domácího násilí. Samotní pachatelé však dosud zů stávali stranou. O tom, jak se s nimi dá pracovat a jak taková práce vy padá, jsme hovořili s psychotera peutem Mgr. Lukášem Kutkem z or ganizace Gaudia, která se jako jed na z mála organizací v ČR zaměřuje mj. i na terapeutickou práci s násil nou osobou. V čem spočívá práce s agresivním člověkem? Způsoby terapeutické práce s agre sí jsou různé. My vycházíme hodně z narativní terapie, která se snaží prostřednictvím rozhovoru praco vat s proměnou identity. Existují i terapeutické metody třeba nácvi ku, ale to my v terapeutickém cen tru Gaudia neděláme. Snažíme se pracovat s výjimkou, u níž si lidé často neuvědomují, že je funkčním řešením nějakého problému. A když se toto řešení během rozhovoru zvědomí, tak jim najednou dojde, že je vlastně znají, a už to funguje. A pokud mají zájem a dokáží z této výjimky udělat pravidlo, tak vlastně umlčují potíž, kvůli které přišli, a to je to, co vede k úspěšnému řešení jejich problému. Najednou se cítí líp. Cítí, že to, co je doposud ovláda lo, mají najednou ve svých rukách. To je jedna cesta.

A ta druhá? To je právě ta narativní terapie. Když si za tou agresí promítneme nějaké hodnoty – ať už jejich obra nu, či prosazování, tak se v rám ci terapie dobereme k tomu, že ty hodnoty nejsou špatně, že jsou na prosto v pořádku, protože mít hod noty je důležité, ale pracujeme na tom, zda by se nedaly prosazovat jinak. Jak? Většinou když si lidé pojmenují, a tudíž také uvědomí, co je pro ně důležité, je to pro ně veliký objev. Jsou to mnohdy velmi silné okamži ky, a když si v tom rozhovoru pojme nují, kde se to v jejich životě vzalo – že to mají například od dědečka, který jim něco vštěpoval, a co při tom prožívali –, je to pro ně velmi objevné. Připadají si najednou mno hem hodnotnější.

A předtím si nepřipadali? Častokrát se při terapeutické práci s agresí setkáváme s tím, že ti lidé, kteří se agresivně chovají, mají po cit, že jsou nějak rozbití. Že jsou mechanismus, který potřebuje ně jak vnitřně opravit. A když dojdou během terapie k tomuto poznání svých hodnot, připadají si najednou cennější. Už nejsou těmi, kterým někdo říká: „Ty jsi ten agresor, ten násilník, co všechno zkazí…“ Někdy jsem měl až pocit, jako by to byla nějaká magie. Nějaké kouzlo, které ty lidi, kteří přišli zatrpklí a naštvaní, najednou proměnilo tak, že odchá zejí s radostí a s objevem, co všech no se jim otevřelo. Co všechno ve svém životě drželi od sebe, a přitom to pro ně bylo hrozně důležité. Jak se k vám klienti dostávají? To je různé. Buď to jsou lidé, u kte rých se v průběhu jiné terapie,

rozhovor

například párové nebo rodinné, zjistilo, že mají problém s agresi vitou, a pošle je k nám nějaký jiný odborník, nebo jsou k nám poslá ni různými institucemi, jako je tře ba Probační a mediační služba ČR, anebo přijdou sami, protože cítí, že mají s agresivitou problém, a chtě jí s tím něco dělat. Zrovna nedávno za mnou přišel jeden kluk, který měl střet s partnerkou. V podnapilosti jí vrazil facku, což byl pro něho sa motného tak šokující zážitek, že při

si sami nepřejí. Ale když už při jdou a začnou chodit pravidelně, jsou většinou hrozně překvapení, protože se najednou setkají s res pektem. Najednou vidí, že nejsme jejich nepřátelé nebo ti, kdo spo lupracují s institucemi, s nimiž se oni nějakým způsobem potýkají, ale někdo, kdo jim pomáhá zbavit se problému, který jim kazí život. Zároveň zjistí, že je tu někdo, kdo se s nimi baví o věcech, o kterých se s nimi nikdy nikdo nebavil. Už to

Když lidé vnímají sami sebe jako kompetentní ke změně, je to cesta k úspěchu. šel k nám a chtěl s tím něco dělat. Sám říkal, že ví, že někdy reaguje velmi rychle, spontánně, ale díky tomu, že přišel sám, a byl tedy vel mi motivovaný ke změně, je u něj už po dvou sezeních vidět velký po krok. Motivovanost dělá v terapii hodně. Jak to? Je důležité, když ti lidé vnímají sami sebe jako kompetentní ke změně. To je cesta k úspěchu.

foto: z archivu Mgr. Lukáše Kutka

A když nejsou? To jsou mnohdy lidé, kteří mají terapii nařízenou nějakou institucí, a jejich motivovanost je tudíž velmi malá. Jaké instituce je k vám posílají? Může je poslat třeba soud. Státní zástupce nebo soudce jim mohou zahrnout do rozsudku, že muse jí podstoupit nějaký terapeutický program. U těchto lidí je však bo hužel velmi časté, že buď vůbec nepřijdou, anebo přijdou jednou a pak i za cenu toho, že to pro ně může mít negativní následky – například v podobě změny trestu z podmíněného na nepodmíněný –, přestanou chodit. Ale ten důvod, proč nechodí, se kterým se vět šinou setkávám já, je ten, že mají o psychoterapii zkreslené předsta vy a předsudky. Jaké? Představují si pod tím nějaké vy mývání mozku nebo hypnózu, kdy jim něco změníme v hlavě a oni už pak nebudou sami sebou, a podob ně. Mají obrovský strach z toho, že se při té terapii stane něco, co

samotné je pro ně novinka. Navíc si během toho rozhovoru spoustu věcí uvědomí, utřídí a řada z těch, kteří na začátku byli proti tomu, aby nějakou terapii podstupova li, na sobě najednou pracuje. Pod vlivem toho, že je nikdo během te rapie neobviňuje a zároveň s nimi chce spolupracovat a respektuje je, se sami promění a nastaví se na spolupráci. Ale asi ne všichni, že? Samozřejmě, je to velmi individuál ní. Jak jsem říkal, jsou i tací, kteří raději přijmou vyšší trest, než aby na terapii přišli. O pachatele jakého násilí se většinou jedná? To je různé. U těch, kteří jsou k nám posláni institucemi, se jedná o růz ná napadení a podobně. A co domácí násilí? To není úplně dominantní, ale to je asi i z toho důvodu, že se k němu instituce tak snadno nedostanou. Domácí násilí je stále velmi latent ní, i když se situace v posledních letech zlepšuje. Přibývá případů vykázání, které může policie od roku 2009 použít. Policisté mají k dispozici metodu, která se jmenu je SARA DN, jež je určena těm, kte ří se dostanou do prvního kontak tu s osobou ohroženou domácím násilím. Tato pomůcka – dotazník by jim měla umožnit identifikovat, zda se jedná o jednorázový konflikt, nebo dlouhodobý problém. V ta kovém případě pak mají možnost násilnou osobu vykázat. A protože vykázání rok od roku přibývá, je vi dět, že se pohled na domácí násilí mění.

V jakém smyslu? Dříve tu ze strany institucí pano vala neochota zabývat se jím. Byla to pro ně soukromá věc, kterou si mají lidé vyřešit za zavřenými dveř mi. Dnes už se jejich pohled změnil a na domácí násilí je pohlíženo jako na společenský problém, který je třeba řešit. Každý z nás jedná někdy agresivně. Existuje tedy nějaká hranice, za kterou se pozná trvale agresivní člověk? Co se týče domácího násilí, tam je násilné chování jasně legislativ ně vymezeno. Jedná se především o takové chování, které je dlouho dobé a stupňuje se. Pokud se tedy partneři hádají a jednou vyvolá hádku on a jednou ona, nejedná se o domácí násilí, protože to je obou stranné. Pokud však jeden z partne rů neustále útočí a druhý má pocit, že se musí pořád bránit, a časem to přejde třeba ve fyzické útoky, je už potřeba to řešit. Existuje po jem násilí ve vztazích, což je důle žitý pojem, protože násilí opravdu často vzniká ve vztazích. Takzvaní „agresoři“ jsou mnohdy lidé, kteří ve všech ostatních sociálních vztazích fungují zcela bezproblémově, takže problém je hlavně v tom vztahu. K domácímu násilí se tedy dá „dopracovat“? Ano. Může vzniknout i tak, že je ve vztahu nějaký problém, který se ne řeší, takže zahnívá, vede k eskalaci sporů a může vyústit až v domácí násilí. Pokud se ten problém vyřeší, násilí odpadá. Kauzalita je tam cirku lární, nikoli lineární. Když to uvedu na příkladu: manželka jednoho muže chodí každou středu s kamarádkami na víno. Kamarádky mají úspěšné manžely a ona, protože je frustrova ná, že její manžel tak úspěšný není, přijde domů a začne mu to vyčítat. Její frustrace není nic, za co by se měla stydět nebo za co by měla cí tit vinu, ale její manžel to vnímá jako ponižování, a ten spor tudíž eskaluje. A protože se tyto její dýchánky opa kují pravidelně a ona je frustrovaná dlouhodobě, napětí narůstá, až vy ústí v to, že jí manžel jednoho dne nafackuje. Už zkrátka nevěděl, jak jí jinak říct „Nech mě bejt!“, tak jí dal pár facek. Ona samozřejmě ví, že být napadená není v pořádku, ale nedo káže rozlišit, že na tom má i svůj po díl viny. A manžel si zase uvědomu je, že není v pořádku svoji manželku bít, ale už neví, co má jiného dělat, aby mu dala pokoj. Takže manžel je

rozhovor

florence 3/17

poslaný k nám do poradny na zákla dě rozhodnutí soudu a my s ním pra cujeme právě třeba prostřednictvím výjimky. Jak? Při rozhovoru se třeba klient zmíní, že se mu ve chvíli, kdy se manželka vrátila z dýchánku, povedlo vzít si klíče od bytu a odejít na chvíli ven, aby se vyhnul jejímu rýpání. Když to dokázal, snažíme se následně udělat z této výjimky pravidlo, které bude fungovat dlouhodobě. Dá se říci, jak dlouho taková terapie trvá? To je individuální. Záleží na osob nosti a na typu problému, se kterým k nám přichází. Kolik dalších organizací, jako je Gaudia, s násilnou osobou u nás pracuje? Vzhledem k tomu, že v současnos ti je – řekněme – nízká poptávka po tomto tématu, mnoho jich není. Hodně spolupracujeme s králové hradeckou Nomií (bývalá Adra), která provozuje Dětské krizové cen trum a Poradnu pro oběti násilí. Její ředitel Mgr. Miroslav Bubeník, BTh., je u nás snad nejdéle pracující člověk s tématem agrese. Společ ně s naší ředitelkou MUDr. Olgou Kunertovou proto jezdíme na jejich skupinová sezení a hledáme u nich inspiraci pro naše projekty. Ale existují i další. Své programy na to, jak pracovat s agresí, má i například

Liga otevřených mužů, Česká dia konie má terapeutku, která se této práci v Praze věnuje programově, takže organizací, které se práci s ná silnou osobou věnují, bychom našli asi osm. Jaké programy nabízí Gaudie? My jsme teď ve fázi, kdy připravu jeme projektové žádosti a snažíme se získat ke spolupráci organizace, jako je Probační a mediační služba ČR a další, které se s problémem agrese u klientů setkávají a které by je k nám mohly posílat. Zkoušíme také žádat o granty, například minis terstvo vnitra v rámci prevence kri minality a podobně. Kolik lidí k vám chodí? Vzhledem k tomu, že se naše pro jekty ještě nerozjely, to jsou spíše jednotky za měsíc. Ale například v Hradci Králové, kde se tomuto tématu věnují dlouhodobě, to jsou desítky lidí ročně. Měl jste někdy strach při práci s agresivními lidmi? Když mám možnost pracovat s mo tivovanými klienty, tak strach ne mám. Sám jsem si prošel změnou smýšlení. Před tím, než jsem s tě mito klienty začal pracovat, se mi samozřejmě honilo hlavou – teď přijdou ti násilníci, co já budu dělat? Jsou to lidé, kteří ubližují ostatním… Místo toho však přišli obyčejní lidé. A někteří z nich byli opravdu vy strašení. Když se jim však dostalo

během terapie respektu a uznání, uklidnili se a oklepali a začali spolu pracovat. Jejich proměna je vždyc ky, jako kdybyste zalili kytičku – schoulená ramena se roztáhnou a z člověka, který přišel vystrašený a měl sucho v puse, je najednou ně kdo úplně jiný. Mirek z Nomie (ředitel Miroslav Bubeník – pozn. red.) říká, že agrese je to samé co reakce na trauma. Je to reakce na podnět, který člověka ohrožuje a stresuje. S takovým člověkem se tedy musí pracovat jako s tím, kdo se cítí být ohrožen – dát mu pocit bezpečí, re spektu a transparentnosti. Zdá se to jako málo, ale s lidmi to dělá úplné divy. A to, čeho si na této zkušenos ti vážím, je, že řada z těch, s nimiž jsem měl možnost pracovat a kteří za mnou přišli s nálepkou „agre sor“, jsou ve skutečnosti sympatič tí a chytří lidé, kteří se jen zkrátka v určitém okamžiku rozhodli hájit sebe a své hodnoty agresí.

Více o centru Gaudia centrum Gaudia, které tvoří tým odborníků, nabízí kromě psychoterapeutické pomoci i psychologické konzultace, rozvojovou asistenci, poradenství, supervize, koučink, ale i terapie, masáže a práci s tělem. v nabídce má i konzultaci se somatickým lékařem, mediaci a online poradnu. Jejich klientem se může stát každý, kdo má nějaké starosti nebo se z nějakého důvodu rozhodl něco ve svém životě změnit. více informací o organizaci Gaudia najdou zájemci na www.gaudia.cz .

www.florence.cz 8

public relations

Vliv čištění zubů elektrickým zubním kartáčkem na klinické ukazatele u pacientů s parodontitidou Cílem klinické studie in vivo bylo stanovit klinický přínos zubního kartáčku Sonicare FlexCare sledováním experimentálně navozeného biofilmu u subjektů s lehkou, mírnou a těžkou parodontitidou.

Metodika Celkem 97 zdravých dospělých osob ve věku 18 až 75 let se zúčastnilo jednoduše zaslepené, randomizované klinické studie, posuzující změny klinických uka zatelů biofilmem indukovaného zánětu dásní ve třech skupinách pacientů s lehkou, mírnou a těž kou parodontitidou (32 až 35 pa cientů v každé skupině). Všechny subjekty měly, jako kritérium pro zařazení do studie, alespoň na jed né straně parodontální chobot vět ší než 3 mm. Tyto skupiny se od sebe lišily závažností gingivální ho krvácení při vyšetření sondou: ≤ 10 % (lehké), 10–50 % (mírné), > 50 % (těžké). U subjektů byl za použití dilatač ního kroužku experimentálně indu kován zánět dásní po dobu 21 dní. Poté byl každému subjektu stejné skupiny náhodným výběrem přidě len buď manuální zubní kartáček, nebo elektrický zubní kartáček So nicare FlexCare s kompaktní čis ticí hlavou ProResults k používání po dobu čtyř týdnů vlastní hodno ticí fáze. Během indukce zánětu a vlastní hodnoticí fáze byly zjiš ťovány a zaznamenávány tyto pa rametry: plakový index (PI), gingi vální index (GI), krvácení při vyšet ření sondou (bleeding on probing, BOP), hloubka parodontálního cho botu (pocket depth, PD) a klinická ztráta úponu (clinical attachment loss, CAL) na začátku klinické studie a dále po 7, 14, 21 dnech (konec fáze indukce zánětu, za čátek vlastní hodnoticí fáze), po 35 a 49 dnech (konec vlastní hod noticí fáze).

Výsledky Během fáze indukce zánětu vzrost ly hodnoty PI, GI a BOP 1,8krát, 1,2krát a 1,4krát ve všech třech

Graf 1 Redukce plaku

sonicare Flexcare

manuální zubní kartáček

Graf 2 Redukce zánětu dásní % 50 40 30 20 10 0

Graf 3 Redukce hloubky paradontálních chobotů

sonicare Flexcare

manuální zubní kartáček

% 50 40 30 20 10 0

skupinách pacientů s parodontiti dou, ačkoli žádné signifikantní změ ny nebyly pozorovány u PD a CAL. Po čtyřech týdnech vlastní hodno ticí fáze vykazovalo použití zubní ho kartáčku Sonicare FlexCare ve všech třech skupinách signifikant ně větší zlepšení (p < 0,05) me zizubního skóre všech ukazatelů kromě CAL. Zejména použití zub ního kartáčku Sonicare FlexCare vedlo k signifikantně většímu zlep šení (p < 0,01) hlubokých paro dontálních chobotů (PD ≥ 4 mm), tj. o 35,8 % ve srovnání s použitím manuálního zubního kartáčku, kde bylo dosaženo snížení jen o 2,8 %. Tudíž používání Sonicare FlexCa re signifikantně snížilo průměrnou hodnotu zjištěné hloubky parodon tálního chobotu o 6,5 % ve srovnání s 1,0 % při používání manuálního zubního kartáčku (p ≤ 0,01).

sonicare Flexcare

manuální zubní kartáček

% 10 8 6 4 2 0

Graf 4 Redukce převahy hlubokých chobotů

sonicare Flexcare

manuální zubní kartáček

% 50 40 30 20 10 0

Závěr Ve srovnání s manuálním zubním kartáčkem byly během čtyřtýden ního používání zubního kartáčku Sonicare FlexCare signifikantně zredukovány mezizubní plak, zá nět dásní a hloubka parodontálních chobotů u pacientů s lehkou, mír nou a těžkou parodontitidou.

Literatura: 1. Offenbacher s, barros sp, aspiras M, de Jager M. J dent res. 2011;90(spec iss a):0807

perličky

florence 3/17

výročí

anekdota

pozvánka

Letos 2. března uplynulo 735 let od smrti české světice, princezny a abatyše Anežky Přemyslovny. Anežka zvaná Česká se narodila mezi roky 1205 a 1211 okolo 21. ledna a zemřela 2. března 1282. Patřila k nejvýznamnějším představitelkám panovnické dynastie Přemyslovců a významně se zapsala i do dějin českého ošetřovatelství. Paul Johann Ludwig von Heyse (1830–1914) německý básník, prozaik, dramatik a překladatel, nositel nobelovy ceny za literaturu

„Při smíchu se obnaží zuby, při úsměvu charakter.“

Jiří Král, Grada publishing, a. s., 208 s., 299 kč V knize jsou uvedeny fotogra fie cviků, anatomické kresby svalových partií a popis pro vedení cviků, které předvá dí Eva Samková, vítězka OH v Soči ve snowboardcrossu. Autor knihy je jejím kondič ním trenérem. Účinnost cviků byla ověřena metodou povr chové elektromyografie.

Mediální partner Florence

krátce

Nejvýznamnější oborníci z ČR, kteří se zabývají střevním mikrobiomem, vystoupí v neděli 23. dubna 2017 na konferenci s názvem Střevní mikrobiom ve zdraví a nemoci, kterou pořádá společnost STOB v kinosále FN Motol. Účastníci se mohou přihlásit prostřednictvím formuláře na www.stob.cz. (tz)

Do pěti let chtějí pražští záchranáři až sedm nových stanic

Masarykův onkologický ústav opravil prostory bývalých sálů

pražská zdravotnická záchranná služba (zzs) chce mít do pěti let až sedm nových stanic. potřebovat bude asi o 90 zaměstnanců víc a ročně chce obměnit 15 sanitek. vizi na příštích pět let představil ředitel zzs petr kolouch. nyní je pražských záchranářů 491, sídlí v 19 základnách a mají 65 sanitek. (ČTK)

brněnský Masarykův onkologický ústav v pondělí 20. února 2017 slavnostně otevřel zrekonstruované prostory bývalých operačních sálů v Masarykově pavilonu. investice si vyžádala 38,4 milionu kč. zázemí v nich mají centrum prevence a gastroenterologické oddělení. na budově přibylo i třetí patro se vzduchotechnikou. (ČTK)

náš

nové knihy

Fitness s Evou Samkovou účinnost cviků podle EMG

ONKO 2017

tip

Psychologie lidské odolnosti 2., přepracované a doplněné vydání Karel Paulík, Grada publishing, a. s., 368 s., 459 kč Každý z nás se chce vyrov nat s nároky života a úspěšně překonávat náročnější i kri zové situace. K tomu existuje množství návodů, jak na to. Můžete na to jít osvojením si konkrétních postupů, anebo hlouběji proniknout do pod staty zátěžových jevů a pocho pit souvislosti. Tato kniha vám nabízí tu druhou možnost.

Jak být milejší Karel Nešpor, portál, 160 s., 199 kč

Sociální fobie a její léčba Ján Praško, Michaela Holubová, Grada publishing, a. s., 256 s., 329 kč Lidé trpící sociální fóbií cítí nervozitu a napětí ve společ nosti jiných lidí. Mají přehna né obavy z toho, co si o nich budou druzí myslet. Tato po rucha výrazně zhoršuje kva litu života zejména mladým lidem, brání jim ve studiu, v práci, v kontaktu s vrstev níky i v navazování partner ských vztahů.

Emocím by měl věnovat po zornost každý z nás. Podstat ným způsobem totiž ovlivňují kvalitu života, zdraví a schop nost správně uvažovat. Zdra vé emoce vznikají snadno za příznivých okolností, v krás né přírodě nebo při poslechu melodické hudby. To však není jediný způsob, jak si po zitivní emoce navodit. Tato kniha vám ukáže, jak se cítit dobře, i když zrovna nejste v dobré společnosti, přírodě nebo neposloucháte hudbu.

fota: archiv, profimedia; autor anekdoty: tomáš polák

výroky slavných

24.–25. března 2017 Hotel Amarilis, Praha

stomatologie, dentální hygiena odborné téma

Snímatelné zubní náhrady a specifika péče o ně V České republice žije asi 1,4 milionu lidí, tedy zhruba sedmina populace, se snímatelnou zubní náhradou. A často s ní mají problém – náhrada špatně sedí, má tendenci se uvolňovat, usazují se pod ní zbytky jídla apod.

Mgr. Petra Křížová, DiS., Stomatologická klinika, 3. LF UK, Praha

nímatelné zubní náhrady představují provizorní nebo definitivní ošetření pa cienta. Mají za úkol nahradit chybějící zuby a umožňují rehabi litaci pacienta po stránce funkční, estetické a psychické. Snímatelné zubní náhrady může me rozdělit podle rozsahu chybějí cích zubů na: → částečné snímatelné zubní náhrady → celkové snímatelné zubní náhrady.

Částečné snímatelné zubní n áhrady představují náhrady chybějících

zubů v případě, že nelze zuby nahra dit fixním můstkem nebo zubními im plantáty. Snímatelné zubní náhrady bývají zpravidla levnějším řešením, proto se k nim přistupuje i z finanč ních důvodů. Typickou situací, kdy nelze nahradit chybějící zuby fixním můstkem, představuje ztráta zadních zubů. Dojde tak k vytvoření mezery, která není z obou stran ohraničena pevnými zuby, což je podmínkou pro vytvoření fixního můstku. Například při ztrátě všech před ních řezáků a všech stoliček, tzn. v situaci, kdy nám v ústech zůsta ly pouze špičáky a zuby třenové, může zubař přední zuby nahradit nesnímacím fixním můstkem, pro tože mezera je z obou stran pevně ohraničena. Zadní zuby se nahradí

snímatelnou zubní náhradou. Pro snímatelnou zubní náhradu je vždy lepší, když je defekt symetrický. Pa radoxně, přijde-li pacient o všechny zadní stoličky, jedná se o příznivější situaci, než když přijde o všechny stoličky pouze na jedné straně. V ta kovém případě se žvýkací síla roz kládá nerovnoměrně a destabilizuje snímatelnou zubní náhradu. Při rozvaze, zda je lepší zub vytrh nout, nebo ponechat, bere zubní lé kař v potaz, jestli se jedná o náhradu v horní, nebo dolní čelisti. Obecně platí, že v dolní čelisti je lepší, když ponecháme pokud možno co nejví ce zubů. Je to z toho důvodu, že dol ní snímatelné zubní náhrady jsou méně stabilní než horní, proto lékař ponechává každý zub, o který bude

odborné téma stomatologie, dentální hygiena

možné náhrady stabilizovat. Jestliže v horní čelisti zbývá pouze pár zubů, je lepší tyto zuby vytrhnout a zhoto vit celkovou snímatelnou zubní ná hradu. Podle konstrukce můžeme částečné snímatelné náhrady roz dělit na klasické zubní náhrady, kte ré v případě horní čelisti pokrývají téměř celé patro, nebo na náhrady skeletové. Skeletové náhrady jsou oproti klasickým sedlovým náhra dám výhodnější, protože jejich tělo je mnohem tenčí a méně robustní, takže jsou pacienty lépe snášeny. Navíc nepřekrývají celé patro, pou ze spojují konstrukční prvky na obou stranách čelisti pomocí tenkých třmenů. Skeletové náhrady mají i lepší stabilitu, ale jejich cena je po někud vyšší než v případě klasických snímatelných zubních náhrad. Kotevní prvky udržují náhradu na místě při funkci a brání páčivým si lám. Zajišťují tři základní funkce: → retence (aby nedocházelo k uvol ňování náhrady) → přenos žvýkacího tlaku → stabilizace (aby nedocházelo k posunům náhrady). Snímatelné zubní náhrady s nespo novými retenčními prvky označuje me jako náhrady hybridní. Pro před stavu si můžeme zásuvný spoj před stavit jako patentní zacvakávací knof lík. Vystouplá část zásuvného spoje se označuje jako patrice a přesně

zapadá do vyduté části matrice. Pat rice bývá pevně ve spojení se zubem a matrice zase se snímatelnou zubní náhradou. Pacient si pak tento typ náhrady nacvakne, jako když připí náte patentní zacvakávací knoflík. Na tomto principu fungují i ostatní ne sponová retenční zařízení. Zvláštní postavení mají snímatel né zubní náhrady ve spojení s im plantáty. Existuje několik důvodů, proč se využívá kombinace implantá tů a snímatelné zubní náhrady. Tento způsob je vhodný z finančních dů vodů u pacientů, kteří dobře snášejí snímatelnou zubní náhradu a kteří nechtějí situaci řešit náhradou celko vou. Po opotřebování nebo poškození snímatelné zubní náhrady ji lze snad no opravit nebo vyměnit, a to bez po škození implantátu. Po sejmutí náhra dy je také možná péče o implantát. Celkové snímatelné zubní náhrady jsou určeny pro bezzubou čelist a na hrazují tak přirozený chrup pacienta. Pacient je rehabilitován jak po strán ce funkční, tak i po stránce estetické. Žvýkací tlak je přenášen pouze mu kózní cestou, tedy přenosem tlaku na patrovou sliznici a sliznici dásňového výběžku. Je proto důležité, aby plo cha přenosu tlaku byla co největší.

Použití a péče o snímatelné zubní náhrady Pravidelné používání prostředků péče o zubní náhrady je nezbytné.

florence 3/17

Správná fixace a stabilní poloha zubní náhrady v ústech, ať už čás tečné, nebo celkové, výrazně zvy šuje pohodlí jak při jídle, mluvení, tak při dalších každodenních čin nostech. Lidé, kterým zubní náhra da nedrží pevně nebo jim pod ní ulpívají zbytky jídla, se trápí často zbytečně, protože fixační či těsnicí krém by jejich problémy vyřešil. Podle zkušeností lidé podceňují správnou hygienu dutiny ústní i sa motných náhrad, a přitom je to velmi jednoduché. Základem je mechanic ké očištění zubní náhrady od povla ku, který se na ní vytváří v průběhu dne. Očištění se samozřejmě týká i zbytku potravy. K očištění zubní náhrady bohatě stačí obyčejný zubní kartáček nebo kartáč a obyčejné mý dlo. Je potřeba každý večer náhradu vyjmout z úst, důkladně očistit mý dlem a opláchnout vodou. K očiště ní náhrady můžete případně použít speciální šumivé tablety nebo dezin fekční roztoky. Čisticí tablety na zub ní náhrady odstraní i nežádoucí bak terie a mikroorganismy, které mohou být příčinou zápachu a dalších potíží v ústní dutině. Základem je ale me chanické očištění zubní náhrady! Řada nositelů zubních náhrad zanedbává péči o ústní dutinu, ne chodí například na pravidelné pro hlídky k zubnímu lékaři. Správná péče o snímatelnou zubní náhradu je zcela zásadní. Zubní ná

Obr.1, 2 Částečná snímatelná náhrada Obr. 3 Částečně a celkové snímatelné náhrady Obr. 4 Celkové náhrady (s implantáty)

1 3

4 12

fota: autorka

odborné téma stomatologie, dentální hygiena

Test pro čtenáře:

5 Obr. 5 Čištění celkové náhrady

Kolik zubů v dolní čelisti má pacient?

Správnou odpověď najdete na konci tohoto článku

Obr. 6 Oplach celkové náhrady Obr. 7 Bezzubá čelist – s kandidozou

hradu, podobně jako vlastní chrup, je nutné udržovat v čistotě. Pokud tak nebudou uživatelé zubních náhrad činit, hrozí jim řada zdravotních kom plikací: zánět protézního lože, což je místo, na kterém leží náhrada; vznik zubního kazu u zbývajících zubů; pa rodontóza a následná ztráta zbýva jících zubů; tvorba zubního kamene; nepříjemný zápach z úst a také ne vzhledné zabarvení náhrady. Snímatelnou zubní náhradu, po dobně jako vlastní chrup, ohrožuje především zubní povlak. Tato lepka vá hmota složená ze zbytků tekutin, jídla a bakterií ulpívá na všech povr ších dutiny ústní. A je dobře známo, že nejlépe se usazuje na vlastních či umělých zubech. Při špatné péči dojde nejprve k hromadění zubního plaku na umě lých, popřípadě i vlastních zubech. To se projevuje především nepříjem ným zápachem z úst. Na tuto skuteč nost nikdo z okolí nositele snímatelné zubní náhrady většinou neupozorní. Dalším problémem je ztráta původní barvy náhrady, zuby začínají žlout nout až hnědnout. Další komplikace vzniklé ze špatné hygieny snímatelné náhrady mohou být různé. Nejčastěji dochází k zánětu dásní a protézního lože, tvorbě zubního kamene ukládá ním minerálů ze slin do zubního pla ku či vzniku bělavých povlaků.

Postup čištění zubní náhrady Náhradu čistěte alespoň jednou denně! Nejprve si napusťte umyva dlo vodou. Stačí takové množství, které zabrání přímému nárazu ná hrady o umyvadlo při vyklouznutí z rukou. Zubní náhrada je poměrně

křehká a při nárazu může dojít k její mu poškození. Poté vyjměte snímatelnou ná hradu z úst a pomocí měkkého zub ního kartáčku ji pod proudem te koucí vody očistěte. Kartáček volte vždy měkký a nejlépe takový, který je speciálně uzpůsoben pro čištění snímatelných zubních náhrad (spe cializované prodejny, lékárny). Po kud byste používali tvrdý kartáček, došlo by k poškrábání náhrady a je jímu estetickému znehodnocení. Po očištění náhradu znovu opláchněte proudem vody a vložte do čisticího roztoku. Doporučujeme použití tablet, které se rozpouštějí ve vodě. Čisticí tablety mají dezin fekční a antibakteriální účinek, za braňují tak vzniku zubních povlaků a eliminují možný zápach z úst. Od straňují skvrny na zubech způso bené konzumací vína či kouřením tabákových výrobků. A v neposlední řadě jsou šetrné k materiálu, ze kte rého je zubní náhrada zhotovena. Před použitím čisticích tablet si vždy přečtěte návod od výrobce. Jednotlivé postupy se mohou lišit. Natočte teplou (ale nikoli vrou cí!) vodu do takové nádoby, která bude stačit k ponoření čisticí table ty a přitom bude roztok dostatečně koncentrován. Doporučujeme 2 dl vody do běžné skleničky. Poté vhoďte do vody čisticí ta bletu. Snímatelná zubní náhrada

následuje ihned po čisticí tabletě. Při vkládání dbejte na to, aby náhra da překrývala tabletu. Šumivý efekt zde umocní proces čištění. Zubní náhradu nechte v rozto ku alespoň deset minut. Náhrada může být v roztoku i přes noc. Nikdy však náhradu po očištění neodklá dejte „do sucha“. Náhrada by mohla při vyschnutí změnit tvar. Pro dokonalé vyčištění náhradu ještě jednou očistěte zubním kar táčkem pod proudem tekoucí vody.

Specifika nošení zubní náhrady Na zubní náhradu si nelze zvyknout takzvaně „přes noc“. I tato změ na potřebuje svůj čas. Zkušenosti ostatních však hovoří jasně: již po pár dnech, maximálně týdnech, se s náhradou její uživatelé sžijí. Fixační krémy na upevnění proté zy a těsnicí krém zabraňující proni kání zbytků potravy pod zubní proté zu – jsou tu proto, aby proces zvyká ní i další život s protézou maximálně usnadnily a zpříjemnily. Naučí-li se uživatelé tyto přípravky používat a vezmou-li si k srdci všechny rady a zásady, většina problémů bude rychle eliminována, případně ani ne nastane. S otlaky či bolestivými mís ty by neměli otálet a navštívit svého zubního lékaře. Proces zvykání na novou zubní náhradu bude snazší, bude-li ji uživatel nosit každý den. Pokud nebude spěchat, při obtížích

odborné téma stomatologie, dentální hygiena

zachová klid a k situaci bude přistu povat pozitivně, uvidí, že si na novou náhradu zvykne rychleji, než čekal. Fixační krém ocení i v dalších život ních situacích, kdy nechtěné uvol nění či dokonce vypadnutí náhrady hrozí nejčastěji. Takovými situacemi jsou například smích, hlasitější mlu vení, zpěv, hra na dechový hudební nástroj, sportovní aktivity, vykřiknutí, hluboký výdech při sfouknutí svíč ky, ale i třeba obyčejné kýchnutí či zakašlání.

o mluvení a správnou artikulaci růz ných hlásek, osvědčenou metodou na jejich rychlejší zvládnutí je nácvik hovoru před zrcadlem a čtení pomalu a nahlas. Špatné výslovnosti se bez trpělivého cvičení uživatel nezbaví (!). POZOR! I při nepřetržitém nošení náhrady v prvních dnech je nutné ji minimálně jednou denně pravidelně vyjímat za účelem jejího důkladného vyčištění. To je nezbytné pro udržení hygienicky čisté protézy a s tím sou visejícího zdraví ústní dutiny.

Ani v případě bezproblémového a spokojeného užívání zubní náhrady by uživatel neměl zapomínat na pravidelné půlroční prohlídky u zubního lékaře. Kromě patrného fixačního účinku a zvýšení fyzického komfortu vede pravidelné používání fixačního kré mu především k pocitu jistoty a zvý šení sebevědomí při společenském kontaktu. POZOR! Fixační krém není určen k upevňování/korekci opotřebova ných a špatně padnoucích či nedolé hajících zubních náhrad! V takovém případě se uživatel musí okamžitě obrátit na svého zubního lékaře. Fixační krém drží protézu bez pečně po celý den (až 16 hodin), zvyšuje sílu skusu a navíc vytváří ochrannou vrstvu, která, podobně jako polštář, chrání dásně před vzni kem otlaků a brání ulpívání zbytků jídla pod zubní náhradou. Jeho používání dodá pocit bez pečí a jistoty, že zubní náhrada ne čekaně nezradí zrovna v okamžiku, kdy se to nejméně hodí. Aby si uživatel na náhradu zvykl co nejdříve, musí se snažit nosit ji zpočátku co nejčastěji a v prvním týdnu ji nejlépe neodkládat ani na noc. Nadměrnou tvorbu slin a dávi vý reflex, které mohou být reakcí těla na „cizí“ těleso v ústech, lze překonat cucáním bonbónů. Později je lépe na noc náhradu vyjmout, aby se sliznice během noci zotavila. Pokud se ná hrada v ústech posune (např. při ši rokém otevření úst), polknutím ji lze snadno vrátit do původní polohy. V prvních dnech mohou nastat problémy i při běžných denních čin nostech, jako je mluvení a přijímání potravy s nasazenou zubní náhradou. Zpočátku je náhrada cizím tělesem v ústech, a proto často dochází k os tré výslovnosti sykavek. Pokud jde

Jídlo a pití s náhradou Rozmělňování potravy je bezesporu nejobtížnější částí nácviku na sní matelnou zubní náhradu. Naučit se s protézou jíst tak, aby si mohl uživa tel v klidu a bez obav vychutnat své oblíbené jídlo i ve společnosti, vyža duje důkladný trénink a trpělivost. Způsob žvýkání s náhradou má zcela jiný charakter než s vlastními zuby. S tím je třeba počítat, do úst vkládat menší sousta a potravu roz mělňovat rovnoměrně na zadních zubech. Síla skusu je oproti vlastní mu chrupu výrazně nižší. Předními zuby nelze ukusovat, protože ná hrada se pak vypáčí. Při ukusování pomůže, když uživatel využije špi čáky a přední stoličky. Při žvýkání potravy je pak nezbytné používat symetricky obě boční strany chru pu tak, aby nedocházelo k vychýlení náhrady na jednu stranu a případ nému poranění dásní. Zpočátku je vhodné upravit jídelníček. Je vhod né vyvarovat se tvrdé, lepivé a dro bivé stravy. Začít (cca první dva týd ny) s měkkou, nadrobno nakrájenou stravou, jako jsou brambory, rýže, vařená zelenina nebo kompoty. Sousta je třeba rozmělňovat pomalu a opatrně, přičemž je nutné dbát na to, aby byly rovnoměrně zatěžová ny obě strany náhrady. Po zvládnutí nového způsobu kousání a žvýkání je možné přidat do jídelníčku párky, sekanou či omelety a později přejít na zcela normální stravu. Většinu omezení a nepříjemností z důvodu ne zcela stabilní a těsnící náhrady může vyřešit (a platí to i v ji ných situacích než jen při jídle) tzv. fixační krém nebo fixační prášek.

florence 3/17

POZOR! Je třeba dávat si pozor na horké potraviny a tekutiny – umělé patro zbavuje citlivosti, uživatel by si tak mohl nechtěně popálit měkké pa tro a jícen. Zpočátku nebude vnímat ani chuť jídla, protože chuťové pohár ky jsou zakryty umělým patrem. To se však časem upraví a jídlo si bude moci opět vychutnat jako dřív. Nová náhrada může někdy způ sobit drobné či větší bolestivé otlaky. Uživatel si nikdy nesmí náhradu sám přibrušovat a vždy musí vyhledat po moc lékaře! Důležité také je, aby měl tlačící náhradu v ústech nejméně půl dne před návštěvou lékaře. Jen tak bude možné přesně určit místo, kde náhrada tlačí, a to cíleně upravit. Ani uvolněné spony nesmí uživatel sám upravovat, protože se mohou snadno ulomit. Veškeré opravy a úpravy po škozených snímatelných náhrad patří do rukou lékaře! Hojení otlaků a drobných pora nění sliznice je možné urychlit po mocí hojivých ústních gelů, výpla chů ze šalvěje, řepíku či heřmánku nebo speciálním roztokem s obsa hem chlorhexidinu, který lze zakou pit v lékárně. Pokud má uživatel problém se su chou a citlivou dutinou ústní, odstra ní jej pomocí produktů, které dodají slinám potřebné antibakteriální en zymy a utiší podrážděnou sliznici. Ani v případě bezproblémové ho a spokojeného užívání zubní ná hrady by uživatel neměl zapomínat na pravidelné půlroční prohlídky u zubního lékaře.

správná odpověď na otázku testu je čtyři.

Více o autorce: Mgr. Petra Křížová, DiS. 1987: ukonč. szŠ Ústí n. l. – všeobecná sestra; 1995: ukonč. pss – stomatologická sestra; 2002: ukonč. bc. studium – Ošetřovatelství, management, pF J. e. purkyně, Ústí n. l.; 2009: ukonč. vOŠz a sŠz Ústí n. l. – diplomovaná dentální hygienistka; 2010: ukonč. cŽv – doplňující pedagogické studium; 2012: ukonč. Mgr. studium – Ošetřovatelství, vŠzsp sv. alžbety, bratislava; 1987–2005: Odd. ústní a čelistní chirurgie Masarykovy nemocnice v Ústí nad labem – sestra u lůžka, staniční sestra, vrchní sestra; 2005–2007: klinika plastické chirurgie Ústí n. l. – odborná asistentka, laserová specialistka, vrchní sestra; 2007–2010: vOŠz a sŠz Ústí n. l., odborná asistentka oboru ddH – vyučující odborných předmětů; od 2010: 3. lF Uk – stomatologická klinika, praha – garant pro odbornou výuku dH, lektor; od 2008: soukromá zubní ordinace, Ústí n. l., praha – dentální hygienistka

odborné téma stomatologie, dentální hygiena

Ošetrovanie ústnej dutiny u pacienta na umelej pľúcnej ventilácii U pacientov na umelej pľúcnej ventilácii (UPV), resp. v bezvedomí saturujú všetky potreby sestry a ďalší zdravotnícky personál. Jednou z významných potrieb je aj hygiena dutiny ústnej (DÚ), ktorej uspokojenie má význam nielen z psychologického hľadiska, ale vo významnej miere ovplyvňuje aj vývoj komplikácií, vznik ventilátorovej pneumónie, teda celkovú prognózu pacienta.

PhDr. Tatiana Hudáková, OMIS NsP Trebišov a. s., Svet zdravia, momentálne MD

akoľko si túto potrebu pa cient nedokáže uspokojiť sám, úlohou sestry je jej deficit saturovať adekvát nym spôsobom v súlade s danými zvyklosťami pracoviska a na základe overených výsledkov praxe, ktoré ur čujú účinnosť jednotlivých postupov.

foto: Profimedia

Fyziológia DÚ V DÚ sa vyskytuje vyše 700 druhov baktérií a za fyziologických podmie nok je osídlená aeróbnymi a anae róbnymi baktériami. Osídlenie DÚ závisí od mnohých faktorov – veku, stavu chrupu, celkového zdravotného stavu, fajčenia, výživy a starostlivosti o hygienu DÚ. Systémové ochorenia ako leukémia, septické stavy, poruchy imunitného systému, renálna insu ficiencia, diabetes mellitus narúšajú bežnú mikroflóru DÚ (White, 2000). Na stav DÚ má významný vplyv aj užívanie niektorých druhov liekov (se datíva, antidepresíva, antipsychotiká, diuretiká, rádioterapia), ktoré môžu spôsobiť hyposaliváciu, xerostómiu alebo poškodenie tkaniva v DÚ. Hy posalivácia potom vedie k zvýšeniu kyslosti v DÚ, opačným problémom je hypersalivácia, ktorá vedie k pomno ženiu baktérií v DÚ (Johnson, 2012). U kriticky chorého sa prirodzená mikroflóra mení už po 48 hodinách na flóru, kde prevažujú gramnega tívne baktérie. Pacienti hospitalizo vaní na intenzívnom oddelení majú vzhľadom na zdravotný stav, spôsob zaistenia dýchacích ciest, v súvislos ti s podávanou medikáciou a stavom vedomia porušené tak ako fyziolo gické osídlenie DÚ, tak aj prirodzenú obranyschopnosť sliznice DÚ.

Posúdenie stavu dutiny ústnej Hygiena DÚ patrí k základnej starost livosti o nesebestačného pacienta.

Pacienti hospitalizovaní na intenzívnom oddelení majú spravidla porušené tak ako fyziologické osídlenie DÚ, tak aj prirodzenú obranyschopnosť sliznice DÚ

Sestra by mala byť schopná pomôcť pacientovi tak, aby sa dosiahla prija teľná úroveň hygieny DÚ. Základom naplnenia potreby starostlivosti o DÚ je vyšetrenie DÚ, na základe ktorého môžeme posudzovať účinnosť ošet rovateľských intervencií (Workman, Bennet, 2006). Sestra pri vyšetrení DÚ hodnotí jazyk a jeho povlečenie, sliznice DÚ, ďasná, stav chrupu, zá pach z úst, kontroluje krvácania zo slizníc, ich prekrvenie a tvorbu slín (Nejedlá, 2006). Podrobnejší popis sesterského hodnotenia stavu DÚ uvádzame v tabuľke (tab. 1). Sestra pri vyšetrení DÚ u pacienta používa rukavice, k vyšetreniu po trebuje ústnu lopatku, štvorce mulu, bodové svetlo. Pri vyšetrení využíva inšpekciu a palpáciu. U pacienta na UPV si sestra všíma aj kontakt en dotracheálnej kanyly (ETK) a slizni ce, či nedošlo k vytvoreniu dekubitu. Preventívne pri každej toalete DÚ u pacienta fixuje ETK do opačného kútika úst alebo do stredu úst. K hod noteniu DÚ sa javia ako prínosné hodnotiace nástroje, ktorých použí vanie skvalitňuje ošetrovateľskú sta

rostlivosť s možnosťou porovnávania daných údajov v čase, pri príjme pa cienta a počas celej hospitalizácie. K hodnotiacim nástrojom posudzo vania DÚ použiteľným aj v intenzív nej starostlivosti patria (Nursing Best Practice Guidelines, 2008): → Mucosal Plaque Score (hodnote nie zubného plaku) → The Holistic and reliabe Oral As sessment Tool (THROAT) – Holi stický a osvedčený nástroj hod notenia DÚ → Klasifikácia mukozitídy DÚ podľa WHO → Nebrasca skóre – využiteľné na rýchle zhodnotenie v intenzívnej starostlivosti → Oral Health Assessment Tool (OHAT) – použitie v dlhodobej starostlivosti a pri poruche ko gnitívnych funkcií → Oral Assessment Guide (OAG) – používa sa u intenzívnych a on kologických pacientov → Krátky skríning orálneho zdra via podľa Kayser-Jonesa – Brief Oral health status Examination (BOHSE)

odborné téma stomatologie, dentální hygiena

florence 3/17

Štandard – Hygiena dutiny ústnej u pacienta na umelej pľúcnej ventilácii Charakteristika štandardu: procesuálny štandard Cieľ: – Zabezpečiť adekvátnu toaletu DÚ u pacienta na UPV – Odstrániť z DÚ hlieny, nečistoty a zápach – Zabrániť vzniku infekcie v DÚ, prevencia VAP Skupina starostlivosti: pacienti na OAIM / JIS na UPV Dátum použitia: Dátum kontroly: priebežne, minimálne 2× ročne Kritéria štruktúry Š1 Pracovníci: sestra OAIM /JIS, sestra špecialistka OAIM Š2 Prostredie: zdravotnícke zariadenie – OAIM, JIS, izba, box Š3 Pomôcky: zubná kefka, gázové tampóny, štvorce mulu, buničitá vata, roztok na vytieranie DÚ – chlórhexidín, jódové prípravky, bóraxglycerín, vazelína, 10-ml striekačka, odsávací katéter, fyziologický roztok na preplach katétra, 24-hodinový katéter, ústne lopatky, jednorázové rukavice, 2× emitná miska, funkčná odsávačka, podložka Š4 Dokumentácia: Denný záznam pacienta – dekurz Kritéria procesu P1 Sestra uloží pacienta do čiastočne Fowlerovej polohy (ak je to možné), pod tvár mu uloží podložku proti znečisteniu a dôkladne ho odsaje z DÚ a z dýchacích c iest (orofaryngeálne a subglotické sekréty) P2 Sestra vysvetlí pacientovi význam a postup pri toalete DÚ, aj keď je pacient v bezvedomí; ak je pri vedomí, požiada ho o spoluprácu P3 Sestra si pripraví potrebné pomôcky na dosah ruky, nasadí jednorázové rukavice, vizuálne zhodnotí stav DÚ P4 Sestra pomocou zubnej kefky alebo tampónov upevnených v peáne a namočených v liečivom roztoku vyčistí horné a dolné zuboradie

P5 Sestra čistí zuby asi 1–2 mi núty jemnými krúživými ťahmi – citlivo, aby neporanila sliznicu úst. V prípade, že čistenie kefkou spôsobuje krvácanie, pokračuje len gázovými tampónmi P6 Tampónom namočeným v roztoku (chlórhexidín alebo jód) vyčistí od koreňa jazyk, ďalším tampónom bukálne sliznice, ďalším podnebie, pričom tampóny podľa potreby mení P7 Ak má pacient v DÚ príškvary alebo povlaky, pred samotným čistením sestra povytiera ústa bórax glycerínom, aby zvlhčila sliznice a ľahšie odstránila príškvary P8 Sestra realizuje toaletu DÚ u pacienta na UPV minimálne raz za 6 hodín, v prípade potreby aj častejšie P9 Pri každej toalete DÚ sestra hodnotí stav slizníc a mení polohu endotracheálnej kanyly ako prevenciu pred vznikom dekubitov P10 Sestra po výkone aplikuje na pery pacienta balzam alebo vazelínu P11 Sestra dekontaminuje všetky pomôcky, jednorazový materiál likviduje podľa pokynov ZZ o nakladaní s odpadmi P12 Sestra zaznamená do dokumentácie pacienta – zhodnotenie stavu DÚ, realizáciu hygieny, čas a podpis Kritéria výsledku V1 Pacient má zabezpečenú toaletu DÚ sestrou minimálne raz za 6 hodín V2 Pacient má z DÚ odstránené hlieny, nečistoty a zápach V3 Pacient má zabezpečenú prevenciu VAP a eliminovaný výskyt infekcie DÚ Ošetrovateľský audit: Vyhodnotenie splnenia štandardu – Hygiena dutiny ústnej u pacienta na UPV Oddelenie: OAIM Použité metódy: kontrola prostredia, kontrola pomôcok, kontrola dokumentácie, pozorovanie sestry, otázka pre sestru Audítori: Dátum:

Najúčinnejší chlórhexidín Odporúčania týkajúce sa toalety DÚ sa v závislosti od typu pracoviska líšia. Súvisí to so zvyklosťami, prefe rovaním určitých prípravkov. Vždy by však mali byť dodržané a zohľad nené základné aspekty a zásady toa lety DÚ. V súčasnosti je dostupné široké spektrum prípravkov k toale te DÚ, pričom väčšina z nich je na báze jódu alebo chlórhexidínu. Sny

Štruktúra Kód Kontrolné kritériá Š1–3 Sú splnené podmienky v kritériách štruktúry podľa kritérií uvedených v Š1–3? Š4 Zaznamenala sestra do dokumentácie pacienta realizáciu hygieny DÚ?

Metóda hodnotenia Kontrola prostredia Kontrola pomôcok

Áno Nie 3b 0b

Kontrola dokumentácie

Proces Kód Kontrolné kritériá Metóda hodnotenia Uložila sestra pacienta Pozorovanie sestry P1 do semiFowlerovej polohy a dôkladne ho poodsávala?

Áno Nie 1b 0b

Objasnila sestra pacientovi Pozorovanie sestry význam a postup výkonu?

Zhodnotila sestra stav DÚ a pripravila si k výkonu potrebné pomôcky?

P4–7 Dodržala sestra pri výkone Otázka pre sestru postupnosť krokov a vyčistila všetky časti DÚ?

Kontrola dokumentácie

Kontrola sestry

Realizovala sestra hygienu DÚ minimálne raz za 6 hodín?

P9–10 Vymenila sestra po výkone polohu ETK a zvlhčila pery pacienta balzamom?

Kontrola dokumentácie

P11

Dekontaminovala sestra po Otázka pre sestru výkone pomôcky a zlikvidovala jednorazový materiál podľa pokynov ZZ o likvidácii jednorazového materiálu?

P12

Zaznamenala sestra výkon Kontrola dokumentácie do dokumentácie pacienta?

Výsledok Kód Kontrolné kritériá Metóda hodnotenia V1 Má pacient zabezpečenú Kontrola dokumentácie toaletu DÚ sestrou každých 6 hodín?

Áno Nie 1b 0b

Má pacient z DÚ Kontrola pacienta odstránené hlieny, nečistoty a eliminovaný zápach?

Má pacient zabezpečenú elimináciu vzniku VAP a infekcie DÚ?

Pozorovanie sestry

Vyhodnotenie: 1 9 bodov: 100% štandard splnený 16 a viac: 60% štandard splnený čiastočne 15 a menej: štandard nesplnený

ders (2011) uvádza, že najúčinnej šími sa javia prípravky s obsahom chlórhexidínu v 2% koncentrácii. Ide o prípravok, ktorého výhodou je schopnosť sa naviazať na tkanivo úst a postupne sa uvoľňovať, čím je za istená dlhšia doba antibakteriálnej ochrany. Chlórhexidín je antiseptická lát ka – dezinficiens. Využíva sa vo forme gélu alebo vo forme ústnej

vody. Používa sa u pacientov, ktorí si sami nedokážu zabezpečiť toaletu DÚ. Nežiaducim účinkom tejto látky môže byť sčernanie zubov, ktoré sa však dá odstrániť. Dlhodobé použí vanie tohto prípravku však nie je vhodné (Velký lékařský slovník). V roku 2007 bola publikovaná analýza najvýznamnejších klinic kých štúdií prevencie ventilátorovej pneumónie (VAP), v ktorej boli vy

odborné téma stomatologie, dentální hygiena

dané odporúčania, pričom výsled kom tejto analýzy je podpora priaz nivého efektu lokálnej starostlivosti o DÚ prípravkami s chlórhexidínom (Gastmeier, 2007). Niektorí autori uvádzajú, že účin nou alternatívou chlórhexidínu je povidonjodid, ako uvádza štúdia rea lizovaná na 110 pacientoch po kra niocerebrálnom úraze s UPV dlhšou ako 48 hodín (Seguin, Tanguy, 2006). Štúdia, ktorej cieľom bolo zistiť najúčinnejšiu koncentráciu chlórhe xidínu, dospela k záveru, že 0,12% a 0,2% koncentrácia nemá význam ný vplyv, koncentrácia 2 % má oveľa významnejší vplyv na výskyt VAP. Rovnaká štúdia dospela k záveru, že používanie chlórhexidínu je fi nančne lacnejšie ako náklady na liečbu VAP (Snyders, 2007).

Tabuľka 1 Hodnotenie stavu dutiny ústnej sestrou Jazyk – povrch jazyka môže byť: – Mierne povlečený – fyziologický – Hnedý povlečený, suchý – dehydratácia, urémia, pneumónia… – belavý povlečený suchý – infekcia s dostatočnou hydratáciou – červený jazyk s prasklinami – perniciózna anémia – zjazvený pokusaný jazyk – epilepsia – suchý jazyk – môžu spôsobiť aj lieky napr. atropín… Sliznica DÚ – sliznice vlhké ružové – fyziologické – biely povlak (soor) – kandidóza – príčina: kachexia, znížená imunita, stav po liečbe atb… – biele plochy – leukoplakie – vznikajú v mieste dráždenia alebo pri zníženej imunite – afty – sprevádzajú imunodeficiencie, horúčka Ďasná – zdurené ďasná, krvácavé – nedostatok vitamínu c, otrava rtuťou, zápal ďasien – nekrózy – akútna leukémia, aplastická anémia – čierne grafitové škvrny – addisonova choroba Chrup – vlastný chrup – sanovaný/kariézny – Umelý chrup – zubná protéza (u pacienta pred intubáciou vždy vybrať) – parodontóza – chronická gingivitída, abscesy Zápach z úst – Foetor hepaticus – zlyhanie pečene – zápach po amoniaku – zlyhanie obličiek – zápach po acetóne – diabetická kóma – Hnilobný zápach – bronchiektázie, pľúcne abscesy (Nejedlá, 2006, str.100)

Efektívny postup Pred samotnou toaletou DÚ u pa cienta na UPV je nutné zhodnote nie stavu DÚ sestrou a záznam do dokumentácie, na základe čoho je možné sledovať účinnosť postupov. Pacienta je potrebné odsať z dýcha cích ciest a z DÚ. Následne sestra pomocou gázových tampónov na pustených v roztoku k toalete DÚ pomocou peánu vytiera jednotlivé časti DÚ, pričom tampóny priebežne mení. Krúživými pohybmi s jemným tlakom sestra vyčistí horné a dolné zuboradie, ďalším tampónom vy čistí dôkladne jazyk, potom bukálne sliznice a podnebie. Celý postup vy konáva citlivo, aby neporanila sliz nicu úst. U pacientov, u ktorých sú prítomné príškvary, sestra čistí DÚ bóraxglycerínom, aby zvlhčila sliz nice a ľahšie odstránila príškvary. Štúdia Fieldsa (2008) uvádza, že väčšina sestier používa k čisteniu DÚ u pacienta na UPV firemne pri pravené štetôčky. Podľa autora je však najúčinnejšie čistenie DÚ zub nou kefkou, aj napriek tomu, že je to u pacienta na UPV zložitejšie. Podľa autorky Pčolkovej je toaleta DÚ prí ležitosťou k orálnej stimulácii, avšak zdôrazňuje, že je nutné sa vyhnúť násilnému vniknutiu do úst, preto že to vyvoláva obrannú reakciu pa cienta a zvýšenie svalového tónusu. Vďaka intenzívnej pamäťovej stope na vôňu môžeme aktivovať činnosť mozgu pacienta v bezvedomí.

Správna prax Efektívna toaleta DÚ u pacienta na UPV sa vyznačuje: → Správnym postupom → Vhodným prípravkom (chlórhe xidínový alebo jódový prípravok) → Časovým rámcom (minimálne raz za 6 hodín, pričom názory na frekvenciu toalety DÚ sa rôznia) → Hygiena DÚ u pacienta na UPV by sa mala realizovať podľa určitej schémy – štandardu, aby sa za bezpečila kontinuita a kvalita oše trovateľskej starostlivosti (viz box na predchozej strane).

Záver Starostlivosť o DÚ u pacienta na UPV je jednoduchým, ale účinným opatrením v prevencii vzniku in fekčných komplikácií a VAP. Sestra je tou, ktorá túto potrebu u pacienta na UPV saturuje, preto by mala mať nielen teoretickú bázu poznatkov o danej problematike, ale aj prak ticky ovládať štandardný postup starostlivosti o DÚ u pacienta na UPV.

Literatúra: 1. Fields lb. Oral care intervention to reduce incidence of ventilator-associated pneumonia in the neurologic intensive care Unit. J neurosci nurs. 2008;40(5):291–298. 2. Gastmeier p, Geffers c. prevention of ventilator-associated pneumonia: analysis of studies published since 2004. J. Hosp infect. 2007;67(1):1–8 3. Johnson vb. evidence-based practice guideline: Oral Hygiene care for Functionally dependent and cognitively impaired Older adults. J Gerontol nurs. 2012;38(11):11–19 4. nejedlá M. Fyzikální vyšetření pro sestry. praha: Grada publishing, 2006. 248 s. isbn: 80-247-1150-8 5. nursing best practice Guideline. Oral Health: nursing assessment and interventions. [online]. 2008. [cit. 201611-22]. dostupné z: http://rnao.ca/ sites/rnao-ca/files/Oral_Health_-_ nursing_assessment_and_interventions.pdf 6. pčolková M. starostlivosť o pacienta s poruchou vedomia konceptom bazálnej stimulácie. [online]. [cit. 2014-12-27]. dostupné z: www.szslucnalc.sk/sites/default/ files.joe/bezvedomie.pdf 7. seguin p, tanguy M et al. effect of oropharyngeal decontamination by povidone-iodide on ventilator-associated pneumonia in patients with head trauma. crit. care Med. 2006;34(5):1514–1519 8. snyders O et al. Oral chlorhexidine in the prevention of ventilator-associated pneumonia in crittically ill adults in the icU: a systematic review. south afr J crit care. 2011;27(2):48–56. issn: 2078-676X 9. velký lékařský slovník. [online]. [cit. 2014-07-14]. dostupné z: http:// lekarske.slovniky.cz/lexikon/-pojem/ chlorhexidin:// 10. White r. nurse assessment of oral health: a review of practice and education. br J nurs. 2000;9(5):260–266. issn: 0966-0461 11. Workman ba, bennet cl. klíčové dovednosti sestry. praha: Grada publishing, 2006. 260 s. isbn: 80-2471714-X

Více o autorce: PhDr. Tatiana Hudáková 2005: ukon. szŠ Michalovce – zdravotnícky asistent; 2008: ukonč. bc. štúdium – odbor Ošetrovateľstvo, katolícka univerzita v ružomberku; 2012: ukonč. Mgr. štúdium – odbor Ošetrovateľstvo, prešovská univerzita v prešove; 2012: špecializačná skúška anestéziológia a intenzívna starostlivosť – slovenská zdravotnícka univerzita bratislava; 2014: rigorózna skúška – Ošetrovateľstvo, prešovská univerzita v prešove; 2008–2016: oddelenie anestéziológie a intenzívnej medicíny nsp trebišov; 2014–2016: externý učiteľ szŠ Michalovce; od 10/2016: materská dovolenka

odborné téma stomatologie, dentální hygiena

florence 3/17

Dentální hygiena u adolescentů Cílem randomizované studie, kterou provedly autorky článku, bylo sledovat a posoudit, zda má elektrický sonický zubní kartáček Philips Sonicare dlouhodobě pozitivní vliv na motivaci adolescentů k ústní hygieně v porovnání s manuálním zubním kartáčkem.

Mgr. Petra Křížová, DiS., 3. lF Uk v praze; Bc. Kateřina Ciklová, philips Oral Healthcare

Metodika práce Do randomizované studie bylo za řazeno celkem 14 zdravých středo školských studentů. Ke zhodnocení úrovně motivace byl použit index po obarvení zubního plaku, infor mační dotazník a záznamy ošetřují cích během návštěv. Fotodokumen tace slouží pro ilustraci stavu, niko liv pro hodnocení úrovně hygieny. Způsobilé subjekty byly na hodile zařazeny do dvou skupin: 7 dívek bylo přiřazeno do skupiny s elektrickým sonickým zubním kar táčkem (dále skupina S), 5 dívek a 2 chlapci byli přiřazeni do skupi ny s manuálním zubním kartáčkem (dále skupina M). Subjekty byly mo tivovány a instruovány ke správné technice čištění s příslušnou po můckou. Technika čištění se sonic kým kartáčkem obnášela dvě minu ty čištění podél rozhraní zubu a dás ně, další dvě minuty byli pacienti instruováni čistit stíravou metodou celý rozsah korunky a čistit okluzní plošky. Ve studii byl zvolen zubní kartáček Philips Sonicare FlexCare Platinum a kartáčková hlavice Dia mondClean Mini. Zvolená technika čištění s manuálním zubním kartáč kem byla Bassova, jako manuální kartáček byl vybrán zubní kartáček značky Tepe. Pacienti byli předem poučeni, že na čištění s manuálním zubním kartáčkem je nutno vyhradit si dobu minimálně pět minut. Cel kem subjekty podstoupily šest ná vštěv. Souhrn návštěv 1. návštěva – den 0; 2. návštěva – 1 týden; 3. náv štěva – 3 týdny; 4. návštěva – 2 mě síce; 5. návštěva – 3 měsíce; 6. náv štěva – 5 měsíců. Při každé návštěvě byl všem sub jektům obarven zubní plak tekutým roztokem pro detekci zubního plaku. Po obarvení byla zhotovena foto dokumentace, pacient byl upozor něn na místa retence zubního plaku a poté byl individuálně reinstruován

v místě nedostatečného odstraňová ní zubního plaku. Subjekty se nezdr žovaly ústní hygieny před kontrolou ani nebyly nuceny k čištění. Kontroly byly prováděny v ranních/dopoled ních hodinách při předpokládaném předchozím večerním a ranním čiš tění. Od čtvrté návštěvy byli pacienti hodnoceni indexem plaku QHI (Qui gleyHein plakový index). Před začátkem studie a po jejím ukončení subjekty vyplnily krátký informační dotazník, po skončení studie byly zdokumentovány zkuše nosti pacientů a ošetřujících. Sub jekty byly dále v druhé návštěvě instruovány k použití interdentální pomůcky flosspic, při třetí návštěvě byly subjekty, u kterých bylo vhod nější použití mezizubních kartáč ků, instruovány k používání indivi duálně kalibrovaných mezizubních kartáčků. Subjektům bylo doporu čeno podstoupit ošetření u dentální hygienistky.

U skupiny používající elektrický sonický zubní kartáček byla zaznamenána výrazně vyšší dlouhodobá motivace k provádění ústní hygieny než u skupiny s manuálním kartáčkem

Výsledky U skupiny používající elektrický sonický zubní kartáček byla zazna menána výrazně vyšší dlouhodobá motivace k provádění ústní hygie ny než u skupiny s manuálním kar táčkem. Všichni zúčastnění, kteří používali sonický zubní kartáček, zhodnotili čištění jako méně časově náročné a jejich motivaci podpo roval příjemný pocit po čištění. Po prvním týdnu čištění (druhá návště va) byl zaznamenán výrazný po krok u skupiny M, kdežto skupina S nevykazovala očekávané zlepšení úrovně ústní hygieny. Studenti obou skupin byli kontrolováni při prová dění techniky čištění a individuálně reinstruováni. Po dvou týdnech (tře tí návštěva) jsme pozorovali výraz né zlepšení i ve skupině S. V násle dujících návštěvách byly výsledky u skupiny S stabilní. Naproti tomu u skupiny M byla úroveň ústní hy gieny značně nevyvážená, v jednot livých návštěvách měly subjekty rozdílné výsledky a postupem času během celého sledování výsledky skupiny M klesaly na úroveň před začátkem sledování nebo se jí blí žily. V tabulce můžeme sledovat rozdíly v naměřených hodnotách indexu QHI u jednotlivých pacientů. Pro porovnání jsou uvedeny me diány i průměry indexu QHI u obou skupin.

odborné téma stomatologie, dentální hygiena

Kazuistika Skupina M (manuální zubní kartáček)

Závěr Skupina S (sonický zubní kartáček)

1. návštěva

U pacientky detekován po aplikaci plak indikátoru obarvený zralý plak v krčkové oblasti, především v dolní čelisti. Okluzní trauma, doporučena konzultace na ortodoncii. pacientka používá zubní nit, ne však pravidelně. v dotazníku uvádí čištění 2–3× denně 5 minut.

U pacientky jsou významné nedostatky ústní hygieny. U cervikálního okraje je silný girlandovitý lem temně fialového/modrého, tedy zralého zubního plaku. pacientka uvádí čištění 2× denně 2–3 minuty, mezizubní pomůcky nepoužívá. při vyšetření je patrný edém, erytém marginální gingivy. pacientka uvádí krvácení při čištění a stěžuje si na bolest dásní.

1 týden

2 týdny

QHi: 1,26

2 měsíce

QHi: 0,29

Bylo zjištěno, že se sonickým zub ním kartáčkem je třeba k důkladně vyčištěnému chrupu kratší čas než s manuálním zubním kartáčkem. Při druhé návštěvě došlo k výraznému zlepšení ústní hygieny u subjektů s manuálním zubním kartáčkem, u subjektů se sonickým kartáčkem nedošlo k očekávanému zlepšení. Při třetí návštěvě jsme zaznamenali optimální výsledky u obou skupin. Tento rozdíl v počtu návštěv, které byly třeba k dosažení viditelného zlepšení, vysvětluje odlišnost pou žitých pomůcek. Mnohým, zejména mladým jedincům, kteří mají jem nou motoriku na optimální úrovni, jde zvládnout manuální techniku snadněji, stačí upravit místo, pohy by a dobu čištění a upozornit je na nedostatečně vyčištěné oblasti. Pokud použijeme pomůcku, která je pro jedince nová a její použití je, jako v případě sonického kartáčku, spojeno s často nepříjemnými poci ty brnění, lechtání a svědění dásní, musíme očekávat, že pacient bude informacemi přehlcen a v domácím prostředí, kde se s pomůckou tepr ve seznamuje, správnou techniku nedodrží. Proto je nutné pacienta vždy, a to i při použití jakékoliv po můcky, pozvat na kontrolu, kde si s pacientem používanou techniku osvěžíme, upravíme či potvrdíme. Kratší čas spolu se snadnější tech nikou podporovaly motivaci subjek tů se sonickým zubním kartáčkem k dlouhodobému udržení optimální úrovně ústní hygieny.

Více o autorce: Mgr. Petra Křížová, DiS.

fota: autorky, profimedia

QHi: 1,86

5 měsíců

U pacientky s manuálním zubním kartáčkem pozorujeme opětovné zhoršení dentální hygieny, což dokládá i naměřená hodnota indexu QHi (1,86). pacientka má opět větší nedostatky v dolní čelisti, vestibulární i orální plošky zubů jsou nedočištěné u krčku, stejně tak i na marginální gingivě detekujeme zralý plak. pacientka udává délku čištění 3–4 minuty, mezizubní kartáčky používá méně pravidelně (2× týdně).

QHi: 0,79

po 5 měsících používání sonického zubního kartáčku u pacientky pozorujeme drobné nedostatky v kontrole zubního plaku, ovšem výsledky jsou dlouhodobě stabilní. na fotografii jsou viditelné nedočištěné interdentální prostory a tenká linka sytě růžového zubního plaku v oblasti sulku. naměřená hodnota indexu QHi je 0,79. pacientka je s výsledkem čištění spokojena a potvrzuje nutnost recallů, jelikož není schopna správnou techniku kontrolovat dlouhodobě sama.

1987: ukonč. szŠ Ústí n. l. – všeobecná sestra; 1995: ukonč. pss – stomatologická sestra; 2002: ukonč. bc. studium – Ošetřovatelství, management, pF J. e. purkyně, Ústí n. l.; 2009: ukonč. vOŠz a sŠz Ústí n. l. – diplomovaná dentální hygienistka; 2010: ukonč. cŽv – doplňující pedagogické studium; 2012: ukonč. Mgr. studium – Ošetřovatelství, vŠzsp sv. alžbety, bratislava; 1987–2005: Odd. ústní a čelistní chirurgie Masarykovy nemocnice v Ústí nad labem – sestra u lůžka, staniční sestra, vrchní sestra; 2005–2007: klinika plastické chirurgie Ústí n. l. – odborná asistentka, laserová specialistka, vrchní sestra; 2007–2010: vOŠz a sŠz Ústí n. l., odborná asistentka oboru ddH – vyučující odborných předmětů; od 2010: 3. lF Uk – stomatologická klinika, praha – garant pro odbornou výuku dH, lektor; od 2008: soukromá zubní ordinace, Ústí n. l., praha – dentální hygienistka

odborné téma stomatologie, dentální hygiena

florence 3/17

Základní informace k péči o dutinu ústní pacientů, aneb co by měl ošetřovatelský personál znát Péče o chrup a dutinu ústní je nedílnou součástí hygienické péče o člověka. V ošetřovatelské praxi dochází často k jejímu opomíjení a není jí vždy věnován dostatek pozornosti a času.

ygienická péče o dutinu ústní, která by měla být každým z nás denně pro váděna, je cestou k pre venci onemocnění měkkých i tvr dých tkání dutiny ústní. Zároveň je také prevencí závažnějších onemoc nění celého lidského organismu. Přemnožení patologických mikroor ganismů v ústech může být zdrojem infekce pro tělo, zhoršovat celkové onemocnění, způsobovat kardio vaskulární komplikace apod. V ne poslední řadě nelze opomenout ani velký vliv stavu dutiny ústní na kva litu života (příjem potravy, fonace, estetika, celkový komfort apod.). Cílem hygienické péče o dutinu ústní je pravidelná a systematic ká redukce mikrobiálního zubního plaku, který se v ústech přirozeně tvoří. Podmínkou efektivní hygienic ké péče o orální zdraví je správná technika čistění chrupu a motivace člověka k péči o něj. Velmi důleži tý je také správný výběr dentálních pomůcek a doplňků.

Péče o chrup a dutinu ústní soběstačných pacientů Chodící a soběstačný pacient se stejně jako ležící pohyblivý pacient zpravidla stará o svůj chrup a duti nu ústní sám. Z hlediska práce ošet řovatelského personálu je důležité uvědomit si důležitost toho, aby byly nemocnému poskytnuty vhod né pomůcky a prostor pro hygienic kou péči v oblasti orální dutiny. Na oddělení by měly být v záloze k dis pozici pomůcky k péči o chrup a du tinu ústní pro případ, že by byl pa cient přijat k hospitalizaci a neměl u sebe vlastní pomůcky. Ošetřova telský personál by nikdy neměl za pomenout v rámci odběru příjmové

anamnézy zkontrolovat, zda pacient těmito pomůckami disponuje. V pří padě, že nedisponuje, je namístě pomůcky zajistit. Hygienická péče o chrup a du tinu ústní by měla být v ideálním případě prováděna dvakrát denně, z toho alespoň jednou dokonale, včetně čištění mezizubních prostor. Podmínkou správné péče o chrup je výběr vhodných pomůcek s ohle dem na individuální stav dutiny úst ní člověka. Vždy preferujeme užití měkké ho mechanického zubního kartáčku s rovně střiženými štětinami nebo sonický elektrický kartáček. Rotač ní elektrický kartáček není pro so běstačného pacienta příliš vhodný, jelikož pacient nemá nad pohybem štětin hmatovou kontrolu a rotační pohyb bývá nešetrný k měkkým tká ním obklopujícím zub. Co se týče techniky čištění zubů, nelze jednoznačně říci, která je nej lepší. Technik čištění zubů existuje celá řada. Správný výběr vhodné metody spočívá v individuálním posouzení odborníkem. Zohledňuje se například stav dutiny ústní, věk, zručnost apod. Obecně platí, že by technika měla být taková, aby efek tivně odstraňovala množství zubní ho plaku a zároveň byla atraumatic ká. Vhodná technika čištění by měla být vybrána zubním lékařem nebo dentální hygienistkou. Při čištění chrupu je důležité ne vynechat žádný úsek včetně mezi zubních prostor, které je nutné čistit pomocí speciálních pomůcek. Sou částí péče o chrup a dutinu ústní je také hydratace rtů například použi tím tenké vrstvy vazelíny.

Péče o chrup a dutinu ústní pacientů s omezenou soběstačností I zde je důležité, aby ošetřovatelský personál poskytl nemocnému v rám ci hygienické péče dostatek času, prostoru a pomůcek k péči o dutinu

ústní. U pacientů s omezenou sobě stačností se předpokládá i dopomoc s péčí dle závažnosti omezení sobě stačnosti. Frekvence péče, technika čištění i pomůcky jsou shodné jako u soběstačných pacientů. U handi capovaných pacientů s dlouhodo bým omezením soběstačnosti připa dá v úvahu i použití rotačních elek trických kartáčků.

Speciální péče o chrup Speciální přístup ošetřovatelského personálu k péči o chrup a dutinu ústní je nezbytně nutný například u pacientů s horečnatým stavem, v intenzivní péči, v terminálním sta diu choroby nebo u osob s infekč ním či jiným onemocněním v oblas ti dutiny ústní (stomatitidy apod.). Cílem zvláštní péče o dutinu ústní je prevence dekubitů v dutině úst ní a eliminace rozvoje infekčních onemocnění v této oblasti, která by mohla vést k rozvoji celkových kom plikací. Nelze opomenout prevenci narušení orálního zdraví. V nepo slední řadě také samozřejmě bere me v potaz komfort pacienta. Speciální péče o dutinu ústní (DÚ) by měla být prováděna mi nimálně každé dvě až čtyři hodiny nebo podle potřeby. Pomůcky: baterka, předepsaný čisticí roztok vhodný k péči o DÚ, špátle, mulové čtverce/tampony (případně komerčně vyráběné štětičky), 2 emitní misky, kelímek s vodou, brčko, odsávací systém, peán, ručník nebo ubrousek, vazelína, rukavice, ústenka. Péči je vhodné provádět v poloze na zádech se zvýšením pod hlavou (s ohledem na stav nemocného). Pacienta chráníme před potřísně ním ručníkem nebo ubrouskem umístěným pod bradou. Dutinu ústní zkontrolujeme pomocí špát le a baterky. Během ošetřování si všímáme veškerých změn na sliz nicích a tvrdých zubních tkáních. Hodnotíme i zápach. Všechny údaje

foto: Profimedia

Mgr. Lucie Chrudimská, DiS., Katedra ošetřovatelství, FZS, Univerzita Pardubice, Zubní centrum DentPra

odborné téma stomatologie, dentální hygiena

Ošetřovatelský personál by nikdy neměl zapomenout v rámci odběru příjmové anamnézy zkontrolovat, zda pacient disponuje pomůckami k péči o chrup a dutinu ústní

musejí být uvedeny v dokumentaci pacienta. Pacient při vědomí si vyplách ne ústa za pomoci kelímku s vodou a brčka. Vodu vyplivuje do připra vené emitní misky. Pokud jde o pa cienta s poruchou vědomí, je na místě odsát před zahájením péče o chrup a dutinu ústní nahromadě né sliny a sekret z dutiny ústní s po mocí odsávacího systému. Sliznice úst a zuby stíráme po mocí speciálních štětiček napuště ných čisticím roztokem nebo mu lovými tampony/čtverci přichyce nými peánem, případně lze použít speciální kartáčky napojitelné na centrální odsávací systém. Pokud je to možné, použijeme pacientův me chanický zubní kartáček. Všechny pohyby v dutině ústní provádíme velice šetrně, aby nedo šlo k poranění nebo vyvolání dávi cího reflexu. Nevynecháváme žád ný prostor. Ideálně stíráme sliznice od vzdálenějších míst směrem ven. Nezapomínáme na očistu jazyka. Po očištění opět pacienta pobídneme k vypláchnutí úst. Pokud pacient není schopen ústa vypláchnout, od sajeme přebytečný roztok odsáva cím systémem. Důležité je provádět péči důklad ně, šetrně a bránit případné aspira ci tekutin nebo pomůcek. V případě, že není možné péči důkladně pro

vádět z důvodu spastického stažení úst pacienta, můžeme použít i roz věrač úst. V rámci prevence rozvoje kom plikací nezapomínáme na poloho vání invazivních pomůcek v ústech nemocného (pomůcky zajišťující průchodnost dýchacích cest a ven tilaci pacienta, výživové sondy apod.). Ani u těchto pacientů neza pomínáme na hydrataci rtů.

Péče o celkovou zubní náhradu Velmi často se může ošetřovatelský personál setkat také s pacientem, který vlastní celkovou zubní náhra du. Může se zdát, že umělý chrup nevyžaduje žádný speciální přístup v péči. To je ovšem omyl. Vhodná péče o celkovou náhradu je důležitá nejen pro zachování životnosti ná hrady, ale hlavně z hlediska preven ce dekubitů v dutině ústní a rozvoje infekčních onemocnění. Péče by měla být pečlivě prová děna každý den stejně jako u přiro zených zubů. Na noc by měly být zubní náhrady vždy vyjmuty z úst. Soběstačný pacient může prová dět péči o celkovou zubní náhradu sám. U ostatních pacientů je péče na ošetřovatelském personálu. Je žádoucí, aby člověk čistil zub ní náhradu po každém jídle, a to ale spoň vypláchnutím úst vlažnou vo dou. Po vyjmutí náhrady z úst je ne

zbytné provést hygienu dutiny ústní měkkým kartáčkem, včetně masáže sliznic, která zlepší jejich prokrve ní. Čistou zubní náhradu vkládáme zpět pouze do očištěných úst. Po vyjmutí zubní náhrady z úst opláchneme zbytky potravy pod tekoucí vodou a čistíme ji měkkým zubním kartáčkem za použití zub ní pasty nebo neparfémovaného mýdla. Nevynecháme žádnou část náhrady. Manipulace s protézou musí být vždy opatrná, aby nedošlo k jejímu poškození. Zcela nepřípustné je čiš tění zubních náhrad tvrdými zub ními kartáčky, ba dokonce kartáčky například na ruce. Tvrdé štětiny by mohly poškrábat povrch náhrady a usnadnit tak přilnavost bakterií k jejímu povrchu. Totéž platí pro ab razivní a chemické prostředky. Na noc odkládáme zubní náhra du do připravené sklenice s vodou, do které je možno dát speciální čis ticí prostředky určené k péči o zub ní protézu. Nesmí dojít k tomu, aby byla zubní náhrada volně položena v ochranném obalu nebo na stolku. Pokud není zubní náhrada umístěna v ústech, měla by být vždy uchová vána ve vodném prostředí, aby bylo zabráněno jejímu vysychání.

Závěrem Je žádoucí, aby v rámci prevence komplikací a zvýšení komfortu pa cienta věnoval ošetřovatelský per sonál v rámci hygienické péče zvý šenou pozornost také péči v oblasti dutiny ústní. Nelze zapomínat na vliv stavu orálního zdraví na celkové zdraví člověka. Je potřeba, aby byly dostupné všechny potřebné po můcky k této péči, a také to, aby per sonál znal zásady správné dentální hygieny.

Více o autorce: Mgr. Lucie Chrudimská, DiS. 2004–2008: Gymnázium pardubice; 2008–2012: bc. studium – obor všeobecná sestra, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita pardubice; 2012–2014: Mgr. studium – obor Ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita pardubice; 2012–2016: svOŠz pro dentální hygienistky s r. o., praha – obor diplomovaná dentální hygienistka; od 2014: katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita pardubice – akademický pracovník; od 2014: zubní centrum dentpra, pardubice – dentální hygienistka; od 2014: člen společnosti preventivní stomatologie

rozhovor

florence 3/17

Dentální hygiena by měla být samozřejmou součástí prevence Podle posledních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) je v České republice evidováno celkem 552 dentálních hygienistek a hygienistů. Za posledních deset let se u nás jejich počet zčtyřnásobil. Vzhledem k tomu, že u nás tento obor vznikl teprve v roce 1996, nemůžeme se zatím srovnávat se zeměmi, jako je Švédsko či USA, kde se obor dentální hygiena vyučuje již sto let a kde je návštěva dentální hygieny stejně samozřejmá jako absolvování preventivních prohlídek u zubního lékaře. Přesto se i u nás stává pomalu, ale jistě samozřejmou součástí péče o dutinu ústní. O své práci a zkušenostech s pacienty s námi hovořila devětadvacetiletá diplomovaná dentální hygienistka Zuzana Nováková z Liberce.

Kolik pacientů denně ošetříte? Při běžné ordinační době, která je od 8 do 16 hodin, ošetříme zhru ba sedm až třináct pacientů v zá vislosti na délce ošetření. Vstupní návštěvy, běžné odstraňování zub ního kamene v oblasti krčku zubu a nad dásní (tzv. scaling) nebo re call trvá 50 až 60 minut. Dětští pa cienti a kontrolní návštěvy bývají po 20 až 30 minutách. Vždy je nutné kombinovat různé typy pacientů dle náročnosti ošetření, aby měla hygienistka dost sil i na poslední pacienty. Vaše práce je fyzicky náročná. Jak se s tím vypořádáváte? Ano, práce je někdy fyzicky nároč ná, je třeba dbát na dobrou ergo nomii práce, správné polohování pacienta, častější změnu pozic při práci a samozřejmě také na pravi delné cvičení a protahování doma, někdy i v práci mezi pacienty. Od prvního měsíce po nástupu do prá ce jsem si musela kvůli bolestem krční a hrudní páteře zajistit reha bilitaci. Je také důležitá organizace práce a střídaní komplikovanějších, náročnějších pacientů s kontrolami a dětmi. Kdo jsou vaši pacienti? Přicházejí k vám sami, nebo na doporučení zubního lékaře? Podmínkou ošetření dentální hygie nistkou je doporučení od ošetřují cího zubního lékaře. Asi dvě třetiny

Zuzana Nováková se dentální hygieně věnuje šest let

pacientů k nám docházejí po před chozím ústním či písemném dopo ručení od svého zubaře. Další zhru ba třetina pacientů přichází z vlast ní iniciativy. Buď je to proto, že dentální hygienu navštívil v posled ní době někdo z jejich okolí, nebo proto, že jsou na tuto péči zvědaví a chtějí si ji vyzkoušet, anebo pro to, že mají nějaký akutní problém, jako je třeba zápach z úst, estetické problémy, vysokou krvácivost dás ní a podobně. Pacienti, kteří přijdou z vlastní iniciativy, si musejí dopo ručení od lékaře nejprve zajistit. Vý jimkou jsou instruktáže bez ošetře ní, které může hygienistka provádět bez doporučení. Proč jste se rozhodla stát právě dentální hygienistkou? Původně jsem si vybrala obor fy zioterapie v Brně, ale pro velký zá

jem uchazečů jsem nebyla přijata. V následujícím roce, po absolvová ní ročního studia angličtiny, jsem uvažovala, jaké mám možnosti stu dia ve zdravotnictví, pokud nechci pracovat na směny jako všeobecná sestra v nemocnici. Na SZŠ a VOŠZ Merhautova v Brně se otevíral prv ní ročník oboru diplomovaná den tální hygienistka, a protože jsem se na střední zdravotnické škole zúčastnila programu Zdravý zou bek, což je program, v jehož rámci se navštěvují mateřské a základní školy, ve kterých provádějí vyškole né studentky osvětu, motivaci a in struktáž domácí zubní péče u dětí, a moc mě to bavilo, rozhodla jsem se pro něj. Také moje maminka pra cuje od roku 1993 jako zdravotní sestra u zubaře a v roce 2000 na vštěvovala soukromou VOŠ v Pra ze, kde obor dentální hygieny za čínal. Školu bohužel nedokončila, ale v dětství a v dospívání mi po stupně předala základy správné péče o dutinu ústní. Chodila jsem k ní na hygienu a pročítala si doma její učebnice ze školy. Jaká je náplň práce dentální hygienistky, jsem tedy věděla, a to byl další důvod, proč jsem se rozhodla to zkusit. Jak toto tříleté studium, které jste v Brně absolvovala, hodnotíte? Po prvním roce studia jsem byla nadšená. Se spolužačkami jsme tvo řily dobrý tým. Škola novému oboru vycházela vstříc, EU pomáhala do tovat vybavení ordinací a měly jsme k dispozici spoustu nových přístrojů a nástrojů. Naši vyučující to neměli lehké. Snažili se splnit osnovy a zá roveň nám předat praktické infor

foto: z archivu Z. Novákové

Mgr. Jaroslava Knapová, Chirurgické oddělení, KNL, a. s.

rozhovor

mace a myslím, že se jim to dařilo. Jednoduše jsem byla ve správné době na správném místě. Škola byla zajímavá, na praxi ve školní ordinaci jsme se těšily, výuku vedly zkušené hygienistky, které se stále vzděláva ly a přednášely po celé ČR odborné veřejnosti. Hodně mi dala ve škole i angličtina, protože jsme měly hlav ně odbornou pro dentální hygienist ky, což nám mohl leckterý student na vysoké škole závidět.

čtyřiceti až šedesáti lety. Ale to je jen můj odhad, nemám na to žád nou studii.

ření, někdo se bojí bolesti, někdo je skeptický k péči, někdo je otevřený novým informacím… Je to různé.

Jak moc jsou klienti ochotní spolupracovat a podílet se na péči o svůj chrup? Často záleží na důvodu návštěvy. Pacienti, kteří přišli z vlastní inici ativy, až na výjimky spolupracují dobře, docházejí pravidelně a snaží se dodržovat moje pokyny. Pacien

Ve svém oboru pracujete už šest let. Jak se za tu dobu podle vás změnil? Za těch šest let, co v oboru den tální hygiena pracuji, mám pocit, že se tento obor dostává čím dál více do povědomí laické veřejnosti. Také zájem o jeho studium je vyš ší a tato péče se konečně dostává i do menších měst a krajů, kde bys te dříve na dentální hygienu vů bec nenarazili. Obor se tak rychle rozvíjí, což je rok od roku vidět víc a víc.

Hlavní náplní práce dentální hygienistky je preventivní, edukační a léčebná činnost v oblasti ústní hygieny. Co je tedy náplní práce dentální hygienistky? Obecně řečeno je její hlavní náplní preventivní, edukační a léčebná čin nost v oblasti ústní hygieny. To nám ale mnoho neřekne. Náplň péče se u jednotlivých pacientů liší v závis losti na jejich věku, momentálním stavu chrupu, schopnosti jeho spo lupráce, případně spolupráce rodičů dětských pacientů, jeho zručnosti a na jeho celkovém zdravotním sta vu. K náplni práce dentální hygie nistky patří vyšetření stavu dásní a závěsného aparátu (parodontu), výběr správných pomůcek ke zvlád nutí domácí péče, instruktáž vhod né techniky čištění zubů či proteti ky, správná péče o korunky, můstky, implantáty, rovnátka a další, odstra ňování zubního kamene nad dásní, v oblasti krčku zubu i kořene zubu v případě parodontitidy, léčba zánět livých onemocnění dásní, prevence vzniku kazu a zápachu z úst. Dále je to komplexní léčba parodontitidy ve spolupráci se zubním lékařem, od straňování nežádoucích pigmentací například pomocí depurace či air -flow neboli pískování zubů a bělení zubů, ať už ordinační, či domácí do individuálních nosičů. Jaké je věkové zastoupení vašich pacientů? Co se týče věkové kategorie, tak záleží na pracovišti. Hygienistka pracující na parodontologii se nej častěji setkává s pacienty od čty řiceti let výše, zatímco hygienistka na ortodoncii bude mít většinou děti a dospívající. V běžné ordinaci, kde se spolupracuje s praktickými lékaři bez zaměření, je asi nejvyš ší zastoupení klientů ve věku mezi

ti, kteří přicházejí na doporučení lékaře, spolupracují často bez obtí ží, pokud jim zubní lékař poskytne dostatek informací o nutnosti nebo vhodnosti péče. Dalším faktorem je povaha člověka a zkušenosti s den tální hygienistkou v blízkém okolí pacienta. Někdo má obavy z ošet

Uvítala byste větší podporu třeba ze strany státu? Například v motivaci lidí k prevenci a vedení k zodpovědnosti za vlastní zdraví a podobně? Ze strany státu bych asi větší pod poru neočekávala. Uvítala bych čas tější spolupráci se zdravotními po jišťovnami. V oblasti prevence čas tější programy, kde se na ošetření u hygienistky přispívá.

INZERCE

Pozvánka na I. Regionální konferenci DĚTSKÉ PALIATIVNÍ PÉČE Hlavním cílem konference je předat informace o dětské paliativní péči. Představíme pohled dětského lékaře, přiblížíme práci zdravotní sestry v nemocničním paliativním týmu i zdravotní sestry docházející do rodin. Nastíníme role sociálního pracovníka, psychologa a dalších profesí, které vstupují do celého procesu péče v jeho průběhu i v samém závěru. Dílčím cílem je také informovování o zahájení poskytování dětské mobilní paliativní péče v regionu a navázání spolupráce. Kdy: čtvrtek 23. března 2017 Od: 9.00, zakončení v 15.00 Kde: Sál Jana Kašpara, Krajský úřad Pardubického kraje, Komenského nám. 120, Pardubice Konference je určena pro lékaře (5 kreditů), zdravotní sestry (4 kredity) a další zájemce o téma dětské paliativní péče. Účastnický poplatek 200 Kč. Hradí se v hotovosti při registraci. Přihlášení na www.energeia.cz/registrace Podrobné informace na www.energeia.cz/infokonference

rozhovor

Kde se nejčastěji dozvídáte o nejnovějších trendech, materiálech a léčivých prostředcích používaných při dentální hygieně? Tak jako každá dentální hygienist ka se i já musím pravidelně vzdě lávat. Nejčastěji to bývají seminá ře či konference, na kterých často

spolupracují firmy, které nabízejí materiál a pomůcky pro stomato logy. Vybírám si je tak, že mi je buď doporučí spolužačky – hygienist ky, působící po celé ČR, nebo si je najdu a vyberu sama podle téma tu, které mě zrovna zajímá. Někdy je dobré navštívit i semináře pro stomatology, protože bývají odbor nější a člověk se na nich dozví více užitečných informací. Ne vždy jsou však ohodnoceny kredity Asocia ce dentálních hygienistek (ADH). Spoustu novinek a možnost navští vit semináře nabízejí i stomato logické veletrhy, jako je například Pragodent a Indent. Uživí se dentální hygienistka v ČR? A jak se její plat liší od platu všeobecné sestry? Dentální hygienistka se bez obav uživí. Záleží však na mnoha okol nostech. Někdy pracuje na částečný úvazek na více pracovištích, jindy kombinuje svou práci s prací zubní sestry. Ve větších městech a na vět ších pracovištích jsou výdělky více než příjemné. V menších městech bývá plat průměrný. Obecně lze říci, že dentální hygienistka si vydě lá více peněz než zdravotní sestra v nemocnici, pokud navíc zohlední me, že ta ještě pracuje ve směnném provozu. Platy dentálních hygie nistek ve velkých městech, jako je Praha, Brno, Ostrava, bývají někdy dvoj- až trojnásobné proti platům ve městech malých. Také klientela se často liší.

Nyní jste zaměstnaná, neuvažujete o vlastní ordinaci? O vlastní ordinaci nebo pronájmu ordinace na živnostenský list budu přemýšlet nejdříve po mateřské. Má to však spoustu úskalí ohledně kompetencí a nutnosti dohledu sto matologa při invazivnějších zákro cích. Většina hygienistek se proto nechává raději zaměstnat. Ale mám spolužačku, která si hned po ukon čení studia zařídila vlastní ordinaci v Brně, takže to jde.

Pracoviště Zuzany Novákové

Co byste doporučila lidem v oblasti péče o dutinu ústní? Věřím, že si dentální hygiena najde mezi ostatními pravidelnými pre ventivními návštěvami ordinací své místo. Každý je zodpovědný za své zdraví a prevence je tím prvním kro kem k jeho udržení. Nečekejte, až vám vypadne první zub!

Kdo je Zuzana Nováková Devětadvacetiletá diplomovaná dentální hygienistka Zuzana Nováková vystudovala Střední zdravotnickou školu v Liberci, obor Všeobecná sestra, a Vyšší odbornou školu zdravotnickou v Brně, obor Diplomovaná dentální hygienistka. Ve svém oboru pracuje od června roku 2011, v současné době je zaměstnaná jako dentální hygienistka ve firmě TRIFI dent s r. o.

fota: z archivu Z. Novákové, Profimedia

Kdyby zdravotní pojišťovna plně hradila dentální hygienu, myslíte si, že by ubylo práce zubařům, kterých je v současné době nedostatek? Plné hrazení pojišťovnou není po dle mě řešení. Motivace pro pa cienta a následná spolupráce čas to souvisí i s finanční náročností. Čím pečlivější bude pacient doma, tím delší mohou být intervaly mezi jeho návštěvami u hygienistky a člověk tak může ušetřit. Pokud bude návštěvu hradit pojišťovna, bude naopak s některými pacien ty horší spolupráce. Pacient si pak totiž často řekne: „Proč bych si měl pravidelně čistit zuby mezizubní mi kartáčky, když mi hygienistka stejně za půl roku ten zubní kámen odstraní a pojišťovna mi to zapla tí?“ Takže pokud by zdravotní po jišťovna péči dentální hygienistky plně hradila, nemyslím si, že by to lékařům usnadnilo práci. Dobrá informovanost pacientů zubním lékařem a pravidelná osvěta ze strany médií pomůže k pravidelné mu docházení pacientů a následné spolupráci.

florence 3/17

recenzované články

Péče o novorozence v průběhu řízené hypotermie Souhrn:

Klíčová slova:

Cílem práce bylo navrhnout ošetřovatelský standard v péči o novorozence v průběhu řízené hypotermie pro jednotku intenzivní a resuscitační péče ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové a ověření dodržování standardu ve vybraném časovém horizontu formou auditního šetření. Novorozenec – hypoxicko-ischemická encefalopatie – terapeutická hypotermie – standard.

Care for the newborn during terapeutic hypotermia Summary:

Keywords:

The aim of the study was to design the nursing standard of newborn care during therapeutic hypothermia in neonatal intensive care unit at the University Hospital in Hradec Králové and the verification of compliance with the standard in specific period of time by audit investigation. Newborn – hypoxic-ischemic encephalopathy – therapeutic hypothermia – standard.

Mgr. Lucie Rambousková, DiS., Dětská klinika, Jednotka intenzivní a resuscitační péče pro novorozence, FN Hradec Králové

Úvod Hypoxicko-ischemická encefalopa tie (HIE) se objevuje podle Humla et al. (2011, s. 65) orientačně ve 2–3 případech na 1 000 donoše ných novorozenců. Vobruba (2007, s. 14) uvádí incidenci HIE ve vyspě lých zemích včetně České republiky asi u 0,2–0,4 % všech narozených novorozenců. U nás to je přibližně 200–400 novorozenců ročně. Hy poxicko-ischemická encefalopatie se projeví poruchami svalového napětí, držení těla, vědomí, křečemi a abnormalitami novorozeneckých reflexů (Dort, Dortová, Jehlička, 2013, s. 104). V rámci prognózy dochází k po škození jednotlivých mozkových struktur a hypoxicko-ischemická encefalopatie se tak stává příči nou dětské mozkové obrny (DMO), mentální retardace, hyperaktivity, epilepsie, multiorgánového selhání

a senzorických poruch (Lebl et al., 2012, s. 51). Následná péče představuje sle dování v poradně pro rizikové novo rozence do 2 let věku a doporuče ní týkající se odložení očkování do 6 měsíců. Terapeutická hypotermie je lé čebnou metodou hypoxicko-is chemické encefalopatie. Jedná se o následek přerušené dodávky krve a kyslíku do mozku zralého novorozence při perinatální asfy xii (Thoresen, Whitelaw, 2005, s. 111–112). Jde o postup, kdy je tělesná teplota dítěte aktivně sní žena na 33,5 °C po dobu 72 hodin. Zahřívání (rewarming) probíhá po zvolna o 0,5 °C za hodinu. Jednou z hlavních a důležitých činností sestry vzhledem ke komplikacím (hypertermie) je péče o teplot ní management (Bašková, 2008, s. 390). Účelem je redukovat po škození mozku, které vzniká při ne dostatku kyslíku, snížit energetické nároky mozku na metabolismus, zmírnit edém mozku a snížit křečo vou aktivitu (Thoresen, Whitelaw, 2005, s. 111–112).

Léčba terapeutickou hypotermií Léčba terapeutickou hypotermií vychází z TOBY studie, 2. verze, vydané v únoru 2006 (ISRCTN 89547571), která předkládá proto kol pro léčbu řízenou hypotermií. Jedná se o multicentrickou, pro spektivní, randomizovanou, kont rolovanou studii, která zjišťuje, zda snížení tělesné teploty o 3–4 °C po perinatální asfyxii zlepšuje přežití bez neurologického deficitu. Pro zahájení léčby řízenou hypo termií musí novorozenec splňovat jasně daná kritéria. Mezi indikace patří novorozenec > 36. g. t., věk do 6 hodin po porodu, středně těžká nebo těžká encefalopatie a patolo gický EEG záznam (alespoň 30 mi nut). Kontraindikacemi jsou VVV neslučitelné se životem, novoroze nec starší 6 hodin po hypoxickém inzultu, prematurita do 36. g. t. a po rodní hmotnost pod 2000 g (Poláč ková, Kantor, 2011, s. 19). Nedílnou součástí protokolu jsou pokyny k zajištění novorozence před zahájením řízené hypotermie a vyšetřovací schéma v průběhu léčby, kam řadíme klinické hodno

recenzované články zkušenosti z praxe

cení, laboratorní testy, zobrazovací metody, bakteriologické vyšetře ní, EKG, aEEG (Poláčková, Kantor, 2011, s. 21). Mezi komplikace hypotermie řa díme křeče, poruchy termoregula ce, bolest, hypotenzi, komplikace při kanylaci pupečních cév, falešně chybné snímání saturačního čidla, hypokalémii, hypokalcémii, hypo glykémii, krvácení, trombózu, nekro tizující enterokolitidu, sepsi, apople xii, dekubity a malpozici rektálního čidla (TOBY protokol, 2006, s. 15; Sarkar et al., 2009, s. 558–559). Zavedený standard zahrnuje pří pravu prostředí, kdy sestra zajistí, aby přístroj pro terapeutickou hypo termii nebyl v blízkosti fototerapie a nebyl vystaven přímému sluneč nímu světlu. Umožní klidné, tiché, bezpečné prostředí a dostatek pro storu kolem lůžka. Dále si nachystá pomůcky k mo nitoraci aEEG a EKG, kam patří CFM 6000 monitor (Olympic Medical), CFM gel (Nuprep ECG EEG Abrasive Skin Prepping Gel), vodivá pasta (Ten 20 Conductive Neurodiagnostic Elektrode Paste), fyziologický roz tok, mulové čtverce, aEEG diskové elektrody (E21-6S Disk Electrode) a EKG svody. K řízené hypotermii si připraví výhřevné lůžko nebo inku bátor s vypnutým vyhříváním (!), pří stroj pro terapeutickou hypotermii – Blanketrol III, chladicí podložku – gelová a polyuretanová matrace, netkané textilie k pokrytí matrace – rektální teplotní čidlo, jednorázový obal na čidlo, brýle určené pro foto terapii k zakrytí očí, krejčovský metr na měření obvodu hlavy, EKG svody, CFM = aEEG elektrody a saturační čidlo. Dále je třeba mimo jiné, aby měla sestra k dispozici pomůcky k zajištění dýchacích cest a ventila ce, k zajištění cévního vstupu (žilní ho a arteriálního), k derivaci žaludku, k zajištění močového měchýře a léky (sedativa, myorelaxantia, ATB, kate cholaminy, antikonvulziva). Z dokumentace potřebuje sestra Protokol pro zahájení a vedení tera peutické hypotermie, hodnoticí škálu bolesti (NIPS) a kompletní zdravot nickou dokumentaci novorozence.

Příjem hypoxického novorozence Při příjmu hypoxického novoro zence zjistí sestra ošetřovatelskou anamnézu přijímaného novoro zence z ošetřovatelské překladové zprávy, kde je uvedena TT novoro zence, čas předání a převzetí dítě te na pracoviště. Spolu s lékařem zajistí transport novorozence po

florence 3/17

Kritéria k auditu:

Péči o novorozence v průběhu řízené hypotermie provádí sestra s kompetencemi dle vyhlášky č. 55/2011 Sb.

2 3

Pracoviště má zajištěnou bezpečnost prostředí a dostatek prostoru. Sestra zná a má připravené pomůcky a přístroje a léky k péči o novorozence při řízené hypotermii.

Sestra provádí záznam do zdravotnické dokumentace, má připravený kompletní protokol na hypotermii a k dispozici hodnoticí škálu bolesti (NIPS).

K přijetí novorozence má sestra k dispozici informace z transportního protokolu, je uveden čas převzetí novorozence sestrou JIRP pro novorozence.

Sestra připraví funkční přístroje (chladicí přístroj, lůžko s vypnutým vyhříváním, monitor vitálních funkcí, ventilátor a CFM monitor).

Sestra uloží dítě na lůžko s vypnutým vyhříváním a napojí je na monitor vitálních funkcí a ventilátor, zajistí 30minutový klidový záznam EEG, asistuje lékaři při kanylaci cév, napojí parenterální výživu, asistuje nebo zavede PMK a žaludeční sondu, zavede rektální čidlo do hloubky, kde je uvedena značka na čidle (2–6 cm).

8 9

Informace o zdravotním stavu podává lékař. Lékař podepisuje s rodiči informovaný souhlas o výhodách léčby řízenou hypotermií a možných komplikacích.

hypoxickém inzultu a připraví si k transportu teploměr. Uvedení přístroje do provozu představuje kontrolu funkčnosti všech přístrojů před použitím, za pojení chladicího přístroje do sítě (červená zásuvka), napojení podlož ky k přístroji spojovacími hadicemi, zapojení teplotního čidla, asisten ci lékaři při nastavení teploty cirku lující vody dle protokolu vycházející ze studie neo.nEURO. network RCT, potvrzení tlačítkem SET TEMP, pří pravu lůžka s vypnutým vyhříváním (pasivní chlazení), zapojení monito ru vitálních funkcí do sítě a jeho za pnutí, přistavení funkčního a naka librovaného ventilátoru k lůžku no vorozence a jeho zapojení do cent rálního rozvodu kyslíku a vzduchu a přípravu CFM monitoru. Zajištění dítěte před započetím ří zené hypotermie znamená, že sestra uloží novorozence na lůžko s vypnu tým vyhříváním (!), napojí čidlo ke snímání saturace krve kyslíkem, na pojí dítě na monitor vitálních funkcí,

Sestra udržuje ve spolupráci s lékařem TT v rozmezí 33,5 °C ± 0,5 °C, zapisuje do CFM monitoru manipulaci s dítětem (péče) a křeče, při malpozici rektálního čidla nebo znečištění stolicí znovu zavede čidlo a zkontroluje teplotu.

Sestra zapne vyhřívání lůžka, po zahřátí kontroluje TT novorozence po 3 hodinách.

Sestra novorozence nepolohuje, pečuje o oči (krytí), dutinu ústní, kůži, o dýchací cesty odsáváním z ETK a HCD, aplikuje léky dle ordinace lékaře, provede záznam o podání opiátu, odběry a výsledky zaznamená do protokolu, o kritických hodnotách ihned informuje lékaře, pečuje o PMK, žaludeční sondu, aplikuje parenterální výživu a krevní deriváty nebo transfuzní přípravky.

Sestra monitoruje neurologické projevy a vědomí, sleduje kvalitu záznamu na CFM a upravuje elektrody, monitoruje a zaznamenává vitální funkce, diurézu, odpady ze žaludeční sondy, hodnotí PŽK dle Madona, sleduje stav kůže, hodnotí bolest pomocí škály NIPS po 2 hodinách.

14 15

Sestra provádí měření TT dle protokolu a ordinace lékaře. V průběhu výkonu provádí sestra mytí a hygienickou dezinfekci rukou dle stanoveného postupu.

Sestry mají k dispozici platný standard Péče o novorozence v průběhu řízené hypotermie.

17 18 19 20

Sestry znají indikace a kontraindikace řízené hypotermie. Sestry jsou proškoleny v používání stanovených přístrojů a pomůcek. Sestry znají péči o novorozence při řízené hypotermii a její komplikace. Na pracovišti jsou k dispozici návody k přístrojům v českém jazyce a doklady o platných opakovaných činnostech (např. BTK).

Sestry provádějí záznam do dokumentace dle protokolu a ordinace lékaře. Ve zdravotnické dokumentaci je uveden čas zahájení chlazení, čas ohřívání a ukončení výkonu.

Sestry informují lékaře o změně zdravotního stavu a je zaznamenána jejich reakce ve zdravotnické dokumentaci.

Sestry používají při úklidu přístrojů, pomůcek a prostředí dezinfekční prostředky dle platného dezinfekčního řádu.

recenzované články zkušenosti z praxe

ve spolupráci s lékařem napojí dítě na dechovou podporu dle klinického stavu (UPV, nCPAP – není podmín kou), nalepí EKG svody, napojí dítě na CFM monitor a po dobu 30 minut nechá dítě v klidu pro natočení aEEG záznamu. Dále asistuje lékaři při ka nylaci UVC a UAC, zajistí provedení naordinovaného RTG snímku plic a břicha ke kontrole správné polohy katetrů, aplikuje plnou parenterální výživu s heparinem dle ordinace lé kaře, asistuje lékaři při zavedení mo čové cévky u chlapců, u dívek zavede močovou cévku, dále zavede gastric kou derivační sondu, zavede rektál ní čidlo do hloubky, kde je uvedena značka na čidle (2–6 cm) a fixuje je.

Průběh hypotermie Při péči o novorozence v průběhu chlazení zapne sestra spolu s léka řem chlazení na 33,5 °C. Manuálně pak upravuje teplotu šipkami dle doporučení lékaře – hodnota je lé kařem písemně uvedena ve zdravot nické dokumentaci – a zapisuje do CFM monitoru manipulaci s novoro zencem (péče) a křeče. Při malpozici rektálního čidla nebo při znečištění stolicí provede hygienu a znovu za vede čidlo, zkontroluje teplotu a za pisuje tělesnou teplotu novorozence do protokolu pro zahájení a vedení terapeutické hypotermie. Po dokončení 72 hodin začne se stra společně s lékařem dle jeho or dinace s postupným ohříváním. Na staví teplotu na 34 °C, každou hodi nu přidává 0,5 °C k nastavené tep lotě, během 6–8 hodin zvyšuje tep lotu o 0,5 °C za hodinu ze 33,5 °C na 36,5 °C. Zapne vyhřívání lůžka nebo inkubátoru a po zahřátí kontroluje TT novorozence po třech hodinách jako prevenci hypertermie.

Ošetřovatelská péče o novorozence při terapeutické hypotermii Mezi ošetřovatelské intervence při vlastním výkonu patří kontinuální monitoring (protokol), šetrná mani pulace, hlava dítěte udržovaná ve středním postavení, v průběhu chla zení nepolohování dítěte, provádění toalety dýchacích cest odsáváním z ETK a z HCD dle potřeby, polohová ní ETK, péče o oči, aplikace Ophthal moAzulen dle ordinace lékaře, za krytí očí brýlemi určenými k fototera pii (prevence vyvolání křečí a rušení dítěte), při zavedené žaludeční son dě aktivní odsátí obsahu ze žaludeční sondy dle ordinace lékaře (minimál ně jednou za 12 hodin), péče o duti nu ústní, provádění odběrů z arterie dle protokolu a ordinace lékaře, zá

pis TT do protokolu, aseptická péče o invazivní vstupy, aplikace totální parenterální výživy dle ordinace lé kaře, aplikace léků dle ordinace léka ře, aplikace krevních derivátů nebo transfuzních přípravků dle ordinace lékaře, zajištění prevence dekubi tů – hydrogelová matrace, přelepení EKG svodů a čidla na měření satura ce hemoglobinu kyslíkem k prevenci podráždění kůže, péče o průchod nost močové cévky, kontrola polohy rektálního čidla a informování lékaře o změnách zdravotního stavu. Sestra sleduje vitální funkce – in vazivní TK, hypotenzi, saturaci krve kyslíkem dle ordinace lékaře, de chovou frekvenci na ventilátoru i na monitoru, rektální teplotu (rektální čidlo), AS – tachykardii při nedosta tečné sedaci, bradykardii při příliš hluboké hypotermii (nutnost zvýše ní TT o 0,5 °C) dle ordinace lékaře, bronchiální sekreci a slinění, aEEG – kvalitu záznamu, úpravu elektrod, EKG, diurézu (močový katetr), bi lanci tekutin, množství a charakter odpadů z gastrické derivační son dy v případě jejího odchodu – není podmínkou (dítě není během hypo termie krmeno), invazivní vstupy – okolí PŽK (hodnocení dle Madona), orientačně laboratorní hodnoty dle protokolu (výsledky ABR, elektrolytů a hladinu glykémie), odchod smolky, krvácení z vpichů a tělních otvorů, stav kůže, neurologické projevy (kře če, svalový tonus, vědomí, reflexy, sání, úchop, posturu těla, fontanelu, zornice) a bolest – NIPS. Monitorování tělesné teploty v průběhu chlazení sestra zazna menává 1. den po 15 minutách prv ní 4 hodiny, poté po 60 minutách do 8 hodin a následně po 4 hodinách, 2. den každé 4 hodiny a 3. den kaž dé 4 hodiny. Při ohřívání zazna menává TT po 30 minutách a od 80. hodiny po 4 hodinách.

Závěr Péče o novorozence v průběhu říze né hypotermie podle ošetřovatelské ho standardu se podílí na kontinuál ním zvyšování managementu kvality. Léčba řízenou hypotermií je součás tí péče o novorozence a v každém zařízení by měla mít své zastoupení ve standardu ošetřovatelské péče. Jako doporučení pro praxi uvá dím opakované vzdělávání a škole ní v oblasti péče o novorozence při řízené hypotermii, krytí očí k zajiš tění úplného klidu a tmy v prostředí dítěte, provádění auditního šetření po delší dobu a porovnání péče na více JIRP.

Literatura: 1. bašková M. řízená hypotermie z pohledu sestry. Florence. 2008;4(10): 390–391. issn 1801-464X 2. dort J, dortová e, Jehlička p. neonatologie. 2. vyd. praha: Galén, 2013, s. 116. isbn 978-80-246-2253-8 3. Huml p, dort J, Mocková a. Užití řízené hypotermie v léčbě hypoxického novorozence. plzeňský lékařský slovník. 2011;77(77):65–68. issn 0551-1038 4. lebl J et al. klinická pediatrie. 1. vyd. praha: Galén, 2012, s. 698. isbn 97880-72-62-772-1 5. poláčková r, kantor l. řízená hypotermie v léčbě hypoxicko-ischemické encefalopatie. neonatologické listy. 2011;17(2):7–8 6. sarkar s et al. effects of therapeutic hypothermia on multiorgan dysfunction in asphyxiated newborns: whole-body cooling versus selective head cooling. Journal Of perinatology. 2009;29(8):558–563. issn 0743-8346 7. simbruner G et al. systemic hypothermia after neonatal encephalopathy: outcomes of neo. neUrO. network rct. pediatrics. 2010;126(4):e771–e778 8. Thoresen M, Whitelaw a. terapeutic hypothermia for hypoxic-ischaemic encephalopathy in the newborn infant. cur Opin neurol. 2005;18(2):111–116 9. tOby study protokol Whole body hypothermia for the treatment of perinatal asphyxial encephalopathy. [online]. 2006, version 2, 27 s. isrctn 89547571. [cit. 2012-11-20]. dostupné z: https://www.npeu.ox.ac.uk/files/ downloads/toby/tOby-protocol.pdf 10. doporučení české neonatologické společnosti čls Jep – řízená hypotermie v léčbě hypoxicko-ischemické encefalopatie. [online]. dostupné z: http://www.neonatology.cz/upload/www.neonatology.cz/ legislativa/postupy/hypotermie.pdf 11. vobruba v. řízená hypotermie v léčbě hypoxicko-ischemické encephalopatie u novorozenců. nemocnice. 2007;11(3):14–15

Recenzovaly: Mgr. Bc. Jiřina Weissová Gynekologicko-porodnické oddělení, slezská nemocnice Opava

Ing. Iva Brabcová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v českých budějovicích

Více o autorce: Mgr. Lucie Rambousková, DiS. 1999: ukonč. szŠ Hradec králové – obor všeobecná sestra; 2002: ukonč. vzŠ Hradec králové – obor diplomovaná dětská sestra; 2010: ukonč. pss – obor role dětské sestry se zaměřením na intenzivní péči v neonatologii; 2009: ukonč. bc. studium – Ošetřovatelství, všeobecná sestra, lF Uk Hradec králové; 2015: ukonč. Mgr. studium – Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech (pediatrie), Ostravská univerzita v Ostravě; od 2002: Fn Hradec králové, dětská klinika, všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí – dětská sestra – se zaměřením na intenzivní péči v neonatologii

recenzované články přehledová studie

florence 3/17

Vzdělávání sester jako nepostradatelný aspekt poskytování profesionální ošetřovatelské péče Souhrn:

Klíčová slova:

Sestry, tvořící nejpočetnější skupinu pracovníků ve zdravotnictví, jsou stále více vystavovány vzrůstajícím požadavkům na odbornost a odpovědnost za péči o pacienty. Těmto požadavkům je možné vyhovět prostřednictvím jejich kvalitního vzdělávání. Uvedené studie přinášejí poznatky o tom, že vyšší úroveň vzdělání dnešních sester zlepšuje výsledky péče o pacienty i jejich bezpečí. Devalvace sesterských zručností doplňováním ošetřovatelského týmu o zdravotnické asistenty a jiný méně kvalifikovaný ošetřovatelský personál vede ke zvýšenému riziku úmrtí pacientů, kterému lze předcházet. Bakalářské studium by proto mělo být pro sestry standardním vzdělávacím stupněm, aby mohly obstát v komplexním systému zdravotní péče a zlepšit tím celkové výsledky pacientů. Bakalářské vzdělání – sestra – vzdělávání sester – kvalita péče.

Nursing education as an essential aspect of providing professional nursing care Summary:

Keywords:

Nurses, the most numerous group of staff in the health service, are incresingly exposed to increasing requirements for professionalism and responsibility for providing healthcare to patients. These requirements could be obliged by the quality education. Mentioned studies from the USA and european provenience bring the knowledge that higher education of today´s nurse can improve outcomes of patients and their safety. Diluting nurse skill by adding lower skilled nurse assistants and other assistive nursing personnel without professional nurse qualifications may contribute to higher risk of preventable deaths of patients in the area of nursing. Bachelor of education should become for nurses the basic education level for managing the complex system of healthcare and improving the outcomes of patients. Bachelor of education – nurse – nursing education – quality of care.

Mgr. Daniela Bartoníčková, viceprezidentka SVVS Bc. Dominika Kalánková, studentka UO FZV UP v Olomouci, viceprezidentka SVVS Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D., UO FZV UP v Olomouci, viceprezidentka SVVS

Úvod Sestry představují první linii péče o pacienty a mají nezastupitelnou úlohu ve zlepšování péče o pa cienty. Tvoří nejpočetnější skupinu pracovníků ve zdravotnictví a s pa cienty jsou ve velmi úzkém kontak tu. Řeší jejich biologické, psychické, sociální a spirituální potřeby a čelí tak nelehkému úkolu, který s se bou zdravotní péče přináší. Me dicína prošla za poslední desítky let bouřlivým vývojem, ve kterém bylo v mnoha oblastech diagnosti ky a léčby dosaženo významných pokroků. Nároky na odbornost a množství prováděných výkonů narůstají exponenciální řadou a se stry, jako poskytovatelky ošetřova telské péče, jsou těmto zrůstajícím požadavkům vystaveny stejně jako odpovědnosti za péči pacientům (Vondráček, Vondráček, 2006). Ná růstu kompetencí, znalostí a doved

ností se však nelze naučit zkuše nostmi předávanými z generace na generaci, ale lze jim vyhovět pro střednictvím kvalitního vzdělávání sester. Zkušenosti profesně star ších sester jsou bezpochyby nena hraditelné, nicméně samy o sobě nejsou schopné plně vykompenzo vat globálně složitý a nadále narůs tající systém ošetřovatelské péče. Vzdělání je základním elementem, na kterém by měly být zkušenos ti stavěny (Long, Bernier, Aiken, 2004). V dnešní době je zapotře bí každého člena ošetřovatelského týmu. Každá sestra si péčí, kterou poskytuje pacientovi, zaslouží vyso ký respekt. Tato péče je však založe na na vzdělávací přípravě, která je v dnešní době bohužel jiná, než kdy si bývala. Jak se uvádí v prohlášení Profesní a odborové unie zdravot nických pracovníků, z. s., nedosta tek sester není rozhodně zapříčiněn délkou studia, ale především ná ročností povolání, nedostatečným personálním obsazením, finančním ohodnocením, stávajícím mediál ním obrazem sester apod.

Vliv vzdělání na kvalitu ošetřovatelské péče V mnoha studiích bylo prokázáno, že vyšší vzdělání sester zlepšuje

výsledky péče o pacienty, i jejich bezpečí. Aiken et al. ve své studii z roku 2003 provedené v Pensylvá nii poukázali na to, že sestry s ba kalářským vzděláním vykazují vyš ší profesionalitu v péči o pacienty a jejich bezpečnosti. Ve své pub likaci autoři citovali výsledky dal ších studií (Minnick, Roberts et al., 2003; Young, Lehrer, White, 1991; Johnson, 1988), které onu profe sionalitu popisují jako efektivnější řešení problémů, plnění složitějších úkolů a vyšší úroveň komunikace. Vzdělání sester má v neposlední řadě vliv i na zdravotní stav pacien tů. V rámci studie bylo prokázáno, že existuje statisticky významný vztah mezi podílem sester s ba kalářským, či vyšším vzděláním a rizikem úmrtnosti a selháním záchrany života chirurgických pa cientů. Po zohlednění charakteris tik pacienta a charakteristik struk tury nemocnice (velikost, status vzdělávání, úroveň technologie) stejně jako ošetřujícího personálu a zkušeností sester, či zohledně ní toho, zda byl pacientův chirurg atestovaný; výsledky ukazují, že: 10% nárůst sester s bakalářským titulem byl spojený s 5% snížením úmrtí pacientů do 30 dní od přijetí a neúspěšné záchrany života (Aiken

recenzované články přehledová studie

et al., 2003). V roce 2011 Kendall -Gallagher et al. zrealizovali studii týkající se snížení 30 denní mortali ty hospitalizovaných pacientů a ne úspěšné záchrany života ve čtyřech státech v USA (Kalifornie, Florida, New Jersey a Pensylvánie) u sester se specializačním a bakalářským vzděláním. V rámci této studie bylo prokázáno, že specializační vzdělá vání sester bylo spojené s lepšími výsledky pacientů; efekt na mor talitu a úspěšnost záchrany života u chirurgických pacientů byl však

Lze dodat, že lůžková péče s do statečným počtem profesionálních sester je spojená s lepšími výsled ky nejen pro pacienty, ale i s lepší týmovou spoluprací. Sestry s bo hatšími zkušenostmi a znalostmi pracující v nemocnicích vykazují lepší výsledky ve spojitosti s kva litou poskytované péče a bezpeč ností pacientů; je u nich patrné nižší riziko syndromu vyhoření a nespokojenosti s prací. Devalva ce sesterských zručností doplňová ním ošetřovatelského týmu o zdra

V mnoha studiích bylo prokázáno, že vyšší vzdělání dnešních sester zlepšuje výsledky péče o pacienty, i jejich bezpečí. ovlivněn pouze dokončeným baka lářským vzděláním sester (Kendall -Gallagher et al., 2011). Můžeme uvést i studie evropské provenience – v roce 2014 byla pro vedena Aiken et al. retrospektivně observativní studie: Sestry a vzdělá vání v souvislosti s úmrtností v ne mocnicích v devíti evropských ze mích (Belgie, Anglie, Finsko, Irsko, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko). V této studii bylo prokázáno, že nárůst pracovní ho zatížení sestry o jednoho pacien ta zvyšuje pravděpodobnost úmrtí pacientů hospitalizovaných po běž ných chirurgických zákrocích do 30 dní od přijetí o 7 %; každé 10% navýšení sester s bakalářským ti tulem však tuto pravděpodobnost o 7 % snižuje (Aiken et al., 2014). Roku 2016 Aiken et al. ve spojitosti s výsledky spojenými s úmrtností, hodnocením pacientů a kvality po skytované péče v evropských ze mích zrealizovali průřezovou studii týkající se zručnosti sester. Do šet ření byly zahrnuty nemocnice akut ní péče pro dospělé pacienty z Bel gie, Anglie, Finska, Irska, Španělska a Švýcarska. Studie přináší význam né důkazy o tom, že přijímání zdra votnických asistentů či snižování počtu vzdělaných sester není ve řejným zájmem. Bylo prokázáno, že každé 10% snížení počtu vzdělaných sester zvyšuje mortalitu pacientů o 11 % a zvyšuje nízké hodnocení nemocnice pacienty. Dále bylo iden tifikováno, že náhradou jedné vzdě lané sestry za zdravotnického asis tenta při 25 pacientech se z vyšuje riziko úmrtnosti o 25 %.

votnické asistenty a jiný méně kva lifikovaný ošetřovatelský personál vede ke zvýšenému riziku úmrtí pacientů, kterému lze předcházet (Aiken et al., 2016).

Závěr Z dohledaných informací vyplývá, že zkrácení vzdělávání sester pří nos do praxe nepředstavuje. Prů kazná je však pravděpodobnost, že změnou ve vzdělávání zkrácením délky studia může dojít ke zhoršení kvality poskytované ošetřovatelské péče, vyššímu riziku úmrtí a ne úspěšné záchrany života pacientů. Zajištění odpovídajícího vzdělává ní je klíčem k zabezpečení kvalitní ošetřovatelské péče na dostatečné odborné úrovni. Adekvátní vzdě lávání sester doporučuje i Institu te of Medicine (IOM), který v roce 2011 vyzval sestry, aby spolupra covaly na zvýšení podílu sester s bakalářským vzděláním na 80 % do roku 2020. Bakalářské studium by pro sestry mělo být standard ním vzdělávacím stupněm, aby mohly obstát v komplexním systé mu zdravotní péče a zlepšit celkové výsledky pacientů (Winokur et al., 2016, s. 283). Sestry by se měly vzdělávat, aby byly nadále schop né provádět kvalitní a profesionální péči o pacienty, kráčet ve šlépějích svých předchůdkyň, které vykoná vají svou práci z obdivu a pokoře k lidskému životu.

Literatura: 1. Aiken LH, Clarke SP, Cheung RB et al. Educational Levels of Hospital Nurses and Surgical Patient Mortality [online]. JAMA: the journal of the American Medical Association. 2003;290(12):1617–1623. DOI:10.1001/jama.290.12.1617. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm. nih.gov/pmc/articles/PMC3077115/ 2. Aiken LH, Sloane DM, Griffiths P et al. Nursing skill mix in European hospitals: cross-sectional study of the association with mortality, patient ratings, and quality of care [online]. BMJ Qual Saf. 2016;0:1–10. doi:10.1136/bmjqs-2016-005567. Dostupné z: http:// qualitysafety.bmj.com/content/early/2016/11/03/bmjqs-2016-005567. full 3. Aiken LH, Sloane DM, Bruyneel L et al. Nurse staffing and education and hospital mortality in nine European countries: a retrospective observational study [online]. Lancet. 2014;383(9931):18241830. doi: 10.1016/S0140-6736(13)62631-8. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm. nih.gov/pmc/articles/PMC4035380/ 4. Kendall-Gallagher D, Aiken LH, Sloane DM et al. Nurse Speciality Certifica tion, Inpatient Mortality, and Failure to Rescue [online]. Journal of nursing scholarship : an official publication of Sigma Theta Tau International Honor Society of Nursing / Sigma Theta Tau. 2011;43(2):188–194. DOI:10.1111/ j.1547-5069.2011.01391.x. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/ pmc/articles/PMC3201820/ 5. Long KA, Bernier S, Aiken LH. RN education: A matter of degrees [online]. Nursing, 2004;34(3):48–51. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm. nih.gov/pubmed/15180004 6. Vondráček L, Vondráček J. Pochybení a sankce při poskytování ošetřovatelské péče II. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1919-3. 7. Winokur EJ, Rutledge DN, Hayes A. Magnet® Facility Nurses: Pursuing a Baccalaureate Degree in Nursing [online]. Journal of professional nursing. 2016;32(4):283–291. DOI: http://dx.doi.org/10.1016/j. profnurs.2015.11.003. Dostupné z: http://www.professionalnursing.org/ article/S8755-7223(15)00147-7/ abstract

Recenzovali: PhDr. Jiří Frei, Ph.D. Fakulta zdravotnických studií, ZČU v Plzni

Mgr. Petra Pažoutová, DiS. Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

praxe

Využitie metódy Snoezelen u pacientov s Alzheimerovou chorobou

Ľubomíra Tkáčová, VŠZaSP sv. Alžbety, Bratislava, DP Bl. M. D. Trčku, Michalovce Katarína Lancošová, DP Bl. M. D. Trčku, Michalovce, Psychiatrická nemocnica, Michalovce

Snoezelen sa spájajú tera peutické prvky s prvkami špeciálno-liečebno-pe dagogickými, s možnos ťou ich prispôsobenia špecifickému postihnutiu (Ponechalová, 2009). Dôležitým faktom pri realizácii kon cepcie Snoezelen zostáva uvedo menie si zloženia, odborná pripra venosť a kvalifikácia jednotlivých zamestnancov v pracovnom tíme v rámci konkrétneho zariadenia so

ciálnych služieb (Tokovská, 2011). V Snoezelen sa prevádza rovno merná terapia. Ide o multisenzoric kú terapiu, prostredníctvom ktorej pôsobia na zmysly rôzne technické zariadenia a pomôcky. Cez zmysly sa organizmus stimu luje či upokojuje. Dobré zmyslové vnímanie je nesmierne cenným ma jetkom, ktorý je často považovaný za samozrejmosť. Ľudia sú schopní sa lepšie chrániť pred akoukoľvek ujmou, keď vidia, počujú, cítia, do týkajú sa a komunikujú (Kabátová, Puteková, 2015). Problémové sprá vanie pacienta s Alzheimerovou demenciou je jeden z faktorov, ktoré ovplyvňujú ošetrovateľskú starost livosť (Martinková, Botíková, 2014). Väčšina typov demencií je nezvrat

ná. U ľudí nastupuje ochorenie v staršom veku a postupne sa zhor šuje z dôvodu poškodenia mozgu (Balogová, Bramušková, 2016). Snoezelen pomáha redukovať stres a stereotypné správanie, tak tiež znižuje agresívne správanie a formy sebapoškodzovania. Posky tuje nádherné, neobyčajné zmyslo vé zážitky a podieľa sa na zlepšení a rozvíjaní kognitívnych schopností, koncentrácie, motivácie. Snoeze len u dementného seniora pozitív ne vplýva na rozvoj kognitívnych schopností a komunikácie; podporu existujúcich zručností; zlepšenie schopnosti relaxácie a uvoľnenia; zlepšenie koncentrácie; elimináciu nepokoja, agresívneho správania; zníženie pocitu strachu a zlepšenie

foto: Profimedia

Snoezelen je multifunkčná metóda, ktorá sa realizuje v obzvlášť príjemnom a upravenom prostredí pomocou svetelných a zvukových prvkov, vôní a hudby, pričom jej cieľom je vyvolanie zmyslových pocitov. Celá koncepcia Snoezelen je založená na celostnom prístupe, naplňuje potreby prijatia a porozumenia klienta v atmosfére dôvery a uvoľnenosti.

praxe

kvality spánku (Orieščiková, Hrčová, 2013). Zmyslová aktivizácia je cielená, na potreby orientovaná biografická aktivizácia a celistvá podpora veľmi starých a demenciou postihnutých osôb. Zmyslová aktivizácia oslo ví zmysly človeka, ktoré sú kľúčom k jeho schopnostiam a zdrojom. Prostredníctvom podnetov znovu vyvoláme spomienky, prebudíme pamäť a umožníme verbálnu a ne

možné po navodení stavu relaxá cie jednoducho použiť nápoje a po traviny rôznych chutí. Je vhodné experimentovať s novými jedlami, receptami a novými nápojmi. Po dobne ako deti si ani pacient s Alz heimerovou chorobou neobľúbi všetko, čo mu ponúkneme, ale prav depodobne si každý nájde niekoľko nových obľúbených jedál. Niektoré z našich najsilnejších spomienok a asociácií spúšťa aró

Snoezelen pomáha redukovať stres a stereotypné správanie, taktiež znižuje agresívne správanie a formy sebapoškodzovania. verbálnu komunikáciu s cieľom uspokojenia potrieb. Za zmyslovú stimuláciu môžeme celkom jedno ducho považovať čokoľvek, čo sti muluje jeden z našich piatich zmy slov. Z objektov nájdených okolo domu je veľmi jednoduché vytvo riť nekonečné možnosti stimulácie niektorého alebo všetkých zmyslov. Tiež nezabúdajme, že veci, ktoré nám všetkým prinášajú potešenie – hudba a výtvarné umenie, dobré fil my a zábavný vtip či príbeh, posky tujú potešenie aj ľuďom s demen ciou (Vojtová, 2015). Zraková stimulácia u pacientov s Alzheimerovou chorobou môže zahŕňať svetlo, farbu, tvar či pohyb alebo kombináciu týchto prvkov. Jemné svetlá, kaleidoskopy, farebné maľby, prírodopisné filmy, krásny západ slnka, to všetko sú príklady vizuálnej stimulácie. Niektoré zrako vé podnety môžu navyše stimulovať pamäť: západ slnka môže pacien tovi pripomenúť spomienku na po dobný západ slnka v jeho minulosti. Klasická maľba môže pripomenúť návštevu v múzeu alebo semináre umenia z vysokej školy. Sluchová stimulácia sa vykoná va najmä prostredníctvom hudby alebo rôznych hudobných, najmä perkusívných nástrojov a spievania. Používa sa relaxačná hudba, kla sická hudba, zvuky prírody, detská hudba, rozprávky, ale aj rytmická hudba s variáciou tónov a rytmov. Hrkálky a rôzne hudobné nástroje sú tiež vhodné, najmä vtedy, ak na nich hrá samotný pacient s Alzhei merovou chorobou (Ponechalová, 2009). Na stimuláciu chuti neexistuje žiadne zvláštne vybavenie, preto je

ma (čuchová stimulácia). Vôňa, kto rá sa spája s udalosťou alebo mo mentom v minulosti, nás často pre nesie do tohto momentu. Môže však urobiť oveľa viac než len rozhýbať pamäť. Pamäť však povzbudzuje a všetko, čo dokáže obnoviť spo mienky, by malo byť dennou súčas ťou života človeka s demenciou. Pri čuchovej stimulácii sa využívajú vonné oleje a vône z aromadifuzéry (eukalyptus, levanduľa) alebo reál ne objekty (pomaranč, jablko, kvety, škorica a iné). Všetko, čoho sa dá dotknúť, a všetko, čo sa môže dotknúť nás, môže byť stimulujúce (hmatová stimulácia). Každý pevný objekt má textúru, teplotu, tvar. V kolekcii môžeme mať loptičky hladké ale bo drsné, tvrdé či mäkké, chlpaté alebo nie. Hmat zahŕňa tiež rozli šovanie a rozpoznanie teploty, bo lesti a pozície tela (propriocepcia). Zoznam vecí, ktoré môžeme použiť na hmatovú stimuláciu u ľudí s Alz heimerovou chorobou, je takmer nekonečný. Každej „veci“, každého objektu v našom svete sa môže me v určitých medziach dotknúť. Nielen povrch poskytuje hmatovú stimuláciu. Aj teplota sa rozlišuje použitím hmatu. Mokré či suché je hmatová dichotómia. Tiež po cit lepkavosti sa rozlišuje hmatom (Schmid, 2009). Obrázky z okolia osôb (rodina, priatelia, príroda), známe vône a melódie prebudia u dementného človeka spomienky na jeho život. V prípade, že Snoezelen vykonáva kompetentná osoba s kvalifikáciou v komunikácii s ľuďmi s demenciou v rôznych fázach, možno očakávať, že títo chorí ľudia prežijú pocity, kto

ré cítili, keď boli zdraví (Mertens, 2011). Existujú rôzne typy Snoeze len miestností. Od použitých farieb závisí nielen atmosféra miestnosti, ale aj cieľ jej použitia. V bielej miest nosti je možné pomocou projek torov premietať rozmanité efekty na biele steny, podlahu i strop. Je najčastejšie používaná ako voľno časová aktivita a možnosť relaxácie aj pre klientov. V bielej miestnosti je predovšetkým stimulovaný zrak. Často je kombinovaná biela miest nosť s mäkkou zónou, kde sa môže klient pohodlne uložiť a sledovať projekciu v ľubovoľnej pozícii. Šedá miestnosť je zvukovo izolovaná, mi nimálne zariadená miestnosť redu kujúca podnety, vybavená záťažo vou vestou, malou skrýšou a štu dijným kútikom. Toto prostredie je vhodné pre klientov, ktorí majú problémy s pozornosťou. Klient sa v prostredí chudobnom na podnety môže sústrediť na jednu vec, neru ší ho okolie. Terapeut môže lepšie odlíšiť reakcie na jednotlivé vnemy. V tmavej miestnosti je možné pre mietať efekty s maximálnym mož ným rozlíšením bez ďalších nežia ducich, rozptyľujúcich zrakových vnemov. Využívaná je predovšet kým ku zrakovej stimulácii (Tichá, 2011). Vodná zóna na proprioreceptív nu stimuláciu poskytuje podpo ru človeka a umožní mu hýbať sa spôsobom, ktorý nie je v bežných podmienkach mimo vody možný. Pohyb vo vode je dobrým cvičením a pomáha vyvíjať telesný koncept (Orieščiková, Hrčová, 2013). Teles ná nečinnosť je uznávaná v celom svete ako rizikový faktor pre udr žanie zdravia, fyzickej a duševnej kondície. Vhodná pohybová akti vita u klientov s Alzheimerovou chorobou má ochranný aj liečebný význam (Puteková, 2015). Zria ďovanie miestností Snoezelen je finančne náročné, preto sa miest nosti u nás budujú zväčša svojpo mocne s minimálnym technickým vybavením. Na Slovensku tiež chý bajú možnosti vzdelávania a pora denstva v oblasti Snoezelen, miest nosti sa preto nezriedka využívajú bez potrebných znalostí metodiky a bezpečnostných opatrení, so zre dukovaným terapeutickým poten ciálom. Preto je potrebné venovať sa tejto problematike. Poukázať na potrebu získavania financií a ve domostí o aplikácii inovatívnych alternatívnych metód do ošetrova teľskej starostlivosti (Ponechalová, 2009). Podstatné postavenie oše

praxe

trovateľstva v tejto problematike a úlohu pokročilej praxe v ošetro vateľstve so zameraním na alter natívne metódy, jeho manažment, výskum v oblasti a vzdelávanie špecialistov (Grešš Halász, Tkáčo vá, 2015). Preniknúť do spôsobu vníma nia a prežívania ľudí trpiacich prí znakmi demencie je veľmi ťažké a zložité. Je ale nutné hľadať nové originálne spôsoby terapie, ktoré pomáhajú v starostlivosti o klientov s prejavmi nepokoja a agresie. Tie to nové metódy majú svoju protivá hu oproti reštrikčným opatreniam, ktoré sa často používajú u týchto klientov v inštitúciách poskytujú cich dlhodobú starostlivosť. Aj títo ľudia cez svoje obmedzenia sú rov nako jedineční ako každý iný človek a majú mať možnosť žiť svoj záver života dôstojne a s plným rešpek

florence 3/17

tom k hodnote človeka (Procházko vá, 2009). Základom úspešného manaž mentu starostlivosti o pacienta s Alzheimerovou chorobou je iden tifikovanie problémového správa nia, sledovanie intervencií a nežia ducich účinkov s cieľom maximali zovať psychický a fyzický potenciál pacienta, a tým minimalizovať stres a pracovnú záťaž u zdravotníckych pracovníkov (Martinková, 2014). Cieľom efektívnej starostlivosti je podporiť kvalitu života, ktorá re špektuje dôstojnosť, identitu a po treby postihnutého i ošetrujúceho (Puteková, 2016). V závere je mož né konštatovať, že kvalitná ošetro vateľská starostlivosť je právom kaž dého pacienta a povinnosťou všet kých sestier a zdravotníckeho per sonálu, ktorí túto prácu vykonávajú (Botíková, Mikulášová, 2015).

Literatúra: 1. balogov e, bramušková J. podvýživa seniorov – príčiny a riziká. in deinštitucionalizácia sociálnych služieb v kontexte pomáhajúcich profesií. zborník vedeckých prác z vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou v Michalovciach. bratislava: vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. alžbety, 2016, s. 8–13. isbn 978-80-8132-144-3 2. botíková a, Mikulášová J. starostlivosť o pacientov vyživovaných enterálnou sondou v intenzívnej starostlivosti. in: bratová a, zrubcová d (eds.) sestra – poskytovateľka ošetrovateľskej starostlivosti v anestéziológii a intenzívnej starostlivosti. bratislava: slovenská komora sestier a pôrodných asistentiek, 2015, s. 34–37. isbn 978-80-89542-48-2 3. Grešš Halász b, tkáčová Ľ. pokročilá prax v ošetrovateľstve. in: cesta k modernímu ošetřovatelství Xvii. – recenzovaný sborník příspěvků z odborné konference s mezinárodní účastí. [cd-rOM]. praha: Fakultní nemocnice v Motole, 2015, s. 19–25. isbn: 978-80-87347-20-1 4. Martinková J. Hodnotiace nástroje problémového správania u pacientov s alzheimerovou chorobou. in: cesta k modernímu ošetřovatelství Xvi. [cd-rOM]. praha: Fakultní nemocnice v Motole, 2014, s. 131–135. isbn 978-80-87347-17-1 5. Martinková J, botíková a. problémové prejavy správania u pacientov s alzheimerovou demenciou. in: věda a výzkum v ošetřovatelství . brno: národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotníckých oborů, 2014, s. 61–62. isbn 97880-7013-570-9 6. Mertens k. snoezelen für Menschen mit demenz. [online]. 2011. [cit. 2016-04-22]. dostupné z: http://www.der-weisse-raum. info/snoezelen-in-der-praxis/snoezelen-demenz.html

7. Orieščiková H, Hrčová J. snoezelen – iný svet: základná filozofia a zásady budovania multisenzorických miestností. efeta. 2013;23(3):11–15. issn 1335-1397 8. ponechalová d. snoezelen. Úvod do tematiky. [online]. 2009. [cit. 2016-04-22]. dostupné z: http://szsapstrnava.edupage. org/files/snoezelen.pdf 9. procházková e. Multisenzorická stimulace. sestra. 2009;8(1–2):12–13. issn 13359444 10. puteková s. senior a pohybová aktivita. in: cesta k modernímu ošetřovatelství Xvii. [cd-rOM]. praha: Fakultní nemocnice v Motole, 2015, s. 59–61. isbn 97880-87347-20-1 11. puteková s. Manažment ošetrovateľskej starostlivosti o pacienta s alzheimerovou demenciou v domácom prostredí. in: spoločne proti alzheimerovej chorobe. [cd-rOM]. piešťany: aksen – aktívny senior, o. z., 2016, s. 39–44. isbn 97880-971833-1-8 12. kabatová O, puteková s. zmyslové zmeny v starobe. in: Ošetrovateľská starostlivosť v geriatrii ii. trnava: typi Universitas tyrnaviensis, 2015, s. 9. isbn 978-80-8082918-6 13. schmid J. sensory stimulation for alzheimer’s. [online]. 2009. [cit. 2016-04-22]. dostupné z: http://www.best-alzheimers-products.com/sensory-stimulation-for-alzheimer‘s.html 14. tichá k. Metoda snoezelen. prohuman – Odborný internetový časopis – sociálna práca, psychológia, pedagogika, sociálna politika, zdravotníctvo, ošetrovateľstvo. [online]. 2011. [cit. 2016-04-22]. dostupné z: http://www.prohuman.sk/socialna-praca/metoda-snoezelen 15. tokovská M. snoezelen ako voľnočasová aktivita pre seniorov. efeta. 2011;21(1):22–24. issn 1335-1397 16. vojtová H. zmyslová aktivizácia osôb so

špecifickými potrebami. in: aktivizácia seniorov a nefarmakologické prístupy v liečbe alzheimerovej choroby – zborník príspevkov z vii. medzinárodnej vedeckej konferencie v bratislave. bratislava: slovenská alzheimerova spoločnosť centrum MeMOry n. o., neuroimunologický ústav sav, 2015,s. 48–53. isbn 978-80971103-3-8

Více o autorce:

Doc. PhDr. Ľubomíra Tkáčová, PhD. 2003–2006: bc. štúdium – Ošetrovateľstvo, Fakulta zdravotníctva, katolícka univerzita v ružomberku; 2006–2008: Mgr. štúdium – Ošetrovateľstvo, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, trnavská univerzita v trnave; 2010–2013: doktorandské štúdium, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, trnavská univerzita v trnave; 2013: doktorské štúdium, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, trnavská univerzita v trnave; 2015: národný ústav celoživotného vzdelávania bratislava – lektor ďalšieho vzdelávania, Manažér ďalšieho vzdelávania; 2016: habilitačné konanie – vŠzasp sv. alžbety bratislava; 1999–2010: zariadenie pre seniorov v Michalovciach – sestra pri lôžku; 2006–2014: detská psychiatrická ambulancia Michalovce – ambulantná sestra; od 2013: vŠzasp sv. alžbety, detašované pracovisko bl. Metóda d. trčku v Michalovciach – odborná asistentka; od 2015: vŠzasp sv. alžbety, detašované pracovisko bl. Metóda d. trčku v Michalovciach – zástupkyňa detašovaného pracoviska pre zdravotnícke odbory

zkušenosti ze zahraničí

Ošetrovateľská starostlivosť o migrantov v utečeneckom tábore Alexandria v Grécku Fenomén migrácie je súčasťou ľudských dejín už od ich počiatku, no najmä v súčasnej dobe ho možno zaradiť medzi vážne globálne problémy. Problematika migrantov patrí medzi najčastejšie a najdiskutovanejšie problematiky v rámci politického i sociálneho diania, no vo veľkej miere ovplyvňuje i oblasť zdravotníctva, vrátane ošetrovateľstva. V súvislosti s migráciou a s aktuálnou migračnou krízou sa stále viac dostáva do popredia multikultúrne orientovaná ošetrovateľská starostlivosť. Sestra sa stáva dôležitým členom multidisciplinárneho tímu. Príspevok opisuje vlastnú skúsenosť poskytovania ošetrovateľskej starostlivosti o migrantov v utečeneckom tábore Veroia a Alexandria v Grécku.

Mgr. Richard Biely, Trnavská univerzita v Trnave, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Katedra ošetrovateľstva; Tropic Team, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce svätej Alžbety v Bratislave

foto: Mgr. Richard Biely

súvislosti s migráciou a s aktuálnou migračnou krízou sa stále viac dostá va do popredia multikul túrne orientovaná ošetrovateľská starostlivosť (Puteková, Kabátová, 2016). Profesia sestry je nielen mi moriadne náročná fyzicky a psychic ky, ale i podnetné a radostné posla nie, ktoré kombinuje profesionálny výkon s ochotou pomáhať ľuďom a pracovať v ich prospech. Prepoje nie vedomostí a praktických zruč ností s hlbokým altruizmom spojené so starostlivosťou je typickým rysom súčasného ošetrovateľstva (Novot ný, 2006). Vplyvom migrácie sa zvy šuje podiel pacientov rôznych kultúr, čo samozrejme kladie nové nároky na zdravotnícky personál, vrátane sestier. Sestra musí byť pripravená plniť úlohy odborne, teoreticky aj prakticky v prospech obnovy a pod pory zdravia, byť schopná nájsť nové kreatívne prístupy pri poskytovaní ošetrovateľskej starostlivosti a zís kať nové skúsenosti v rámci profesie (Wiczmándyová, Tkáčová, 2010). Od sestier sa očakáva, že poznajú rôzne kultúry, sú pripravené komunikovať s príslušníkmi iných kultúr, ako aj posudzovať aktuálny zdravotný stav pacienta vrátane potrieb súvisiacich s odlišnou kultúrou a poskytovať kultúrne zhodnú a vhodnú ošetrova teľskú starostlivosť.

Utečenecký tábor Alexandria V gréckom meste Alexandria vzni kol stanový utečenecký tábor s ka

Stanový utečenecký tábor mal kapacitu cca 800 migrantov

pacitou cca 800 migrantov. Bol vy budovaný v priestoroch armády, ktorá tam stále pôsobí. Zdravotnú a ošetrovateľskú starostlivosť po skytujú lekári a sestry zo Slovenska a z Českej republiky. Okrem zdra votníckych profesií sa na starost livosti podieľali pracovníci logis tiky a vodič sanitky zo Slovenska. Zdravotnícky tím spolu s logistami a vodičom prevádzkuje Vysoká ško la zdravotníctva a sociálnej práce svätej Alžbety v Bratislave. Nad celým táborom dohliada grécka polícia a armáda, Červený kríž a Úrad vysokého komisára pre utečencov (UHNCR). Obyvateľmi tábora sú migranti vojnou zmietanej Sýrie, ktorí netrpezlivo čakajú, ako sa vyvinie situácia okolo azylovej politiky, či budú môcť odísť do vy snívaného Nemecka. Ubytovaní sú v stanoch. Sociálne zariadenia sú spoločné. Vonku pred stanmi sa na chádzajú prenosné hygienické za riadenia, tzv. TOI TOI (WC, sprchy).

Zdravotnícka a ošetrovateľská sta rostlivosť sa poskytuje v murovanej budove, kde je vybavená kompletná ambulancia. V ambulancii sa nachádza vy bavenie potrebné na zabezpečenie lekárskej a ošetrovateľskej starostli vosti – dostatočné množstvo liekov (lieky per os, kvapky, masti, roztoky, spraye, infúzne roztoky), prístroje na meranie základných životných funkcií (tlakomery, teplomery, oxy metre), prístroje na meranie kapi lárnej glukózy, kapilárneho hemo globínu, CRP, EKG prístroj, inha lačné sety a resuscitačná súprava. Z jednorazového materiálu vyba venie obsahovalo obväzový mate riál (štvorce, obväzy, elastické obi nadlá, náplasti rôznych veľkostí), injekčný materiál (ihly, striekačky rôznych veľkostí, infúzne súpravy, flexily). Urgentné stavy (úrazy, aler gické reakcie, rodiace ženy, stavy ohrozujúce život) a špecializované vyšetrenia (gynekologické vyšetre

zkušenosti ze zahraničí

nie, zubné ošetrenia, kolonoskopie), ktoré nebolo možné zvládať v rámci ambulancie, boli prevážané do naj bližšej menšej nemocnice v meste Veroia našou sanitkou alebo gréc kymi dobrovoľníkmi, ktorí nám boli nápomocní. Ambulancia bola otvo rená od pondelka do piatku v čase od 10.00 do 19.00 hod., prípadne dlhšie podľa potreby, v sobotu od 10.00 do 15.00 hod. Po odchode zdravotníckeho tímu a počas nedele v prípade potreby migranti kontak tovali službu gréckej armády, ktorá kontaktovala službukonajúceho le kára. Službukonajúci lekár buď pro blém vyriešil telefonicky, alebo sa osobne dostavil do utečeneckého tábora.

florence 3/17

Tábor bol vybudovaný v priestoroch armády, ktorá tam stále pôsobi

Ošetrovateľská starostlivosť o migrantov

Prenosné hygienické zariadenia, tzv. TOI TOI (WC, sprchy) sa nachádzali vonku pred stanmi

Veľkú skupinu pacientov tvorili deti do 10 rokov

a dolných dýchacích ciest a hnač ky. Vplyvom nedostatočnej hygie ny sa u väčšiny detí vyskytovali vši. U väčších detí sme sa často stretá vali s odreninami na rôznych čas tiach tela, zlomeninami (najčastej šie zápästia a členky), ktoré vznikali pri hrách. Krčméry et al. (2015) uvádza, že k najčastejším lekár skym diagnózam utečencov patria

zápaly horných dýchacích ciest, zápal pľúc, zápaly kože a mäkkých tkanív vrátane rán a uhryznutí hmy zu. Z neinfekčných ochorení uvá dza hypertenziu, nespavosť, dia betes mellitus, celkové vyčerpanie organizmu, depresie a neuropsy chiatrické ochorenia súvisiace s dlhodobým stresom. V rámci oše trovateľskej starostlivosti sme vyko

fota: Mgr. Richard Biely

Na ošetrenie prichádzali muži a ženy pomerne v rovnakom za stúpení. Veľkú skupinu našich pa cientov tvorili deti od 0 do 10 rokov. Určiť presný vek sýrskeho migranta bolo ťažké, vzhľadom na to, že väčši na z nich nepozná svoj presný dá tum narodenia. V takomto prípade sa do knihy pacientov uvádzal dá tum 1. 1. a rok. Pre potreby vyšetre nia sa každý migrant preukazoval tzv. zelenou kartičkou, ktorá obsa hovala meno, dátum/rok narodenia, identifikačné číslo a číslo izby. Deti sa ošetrovali na identifikačné karty rodičov. Zdravotné problémy migrantov zo Sýrie sú podobné problémom zvyšku populácie, aj keď u niekto rých skupín môžu mať zdravotné problémy vyššiu prevalenciu (Pu teková, Kabátová, Krčméry, 2016). Úlohou sestry je posúdiť migranta. Posúdenie je základným kameňom ošetrovateľstva, ktorého cieľom je viesť systematické a integrované hodnotenie. Vyžaduje znalosti a po chopenie súvislosti jednotlivých faktorov. Komplexné posúdenie sestre napomáha odhaľovať skutoč né i potenciálne problémy (Martin ková, 2015). Najčastejšie zdravotné problémy migrantov zahŕňajú ná hodné zranenia, popáleniny, kardio vaskulárne problémy (hypertenzia/ hypotenzia), komplikácie súvisia ce s tehotenstvom, pôrodom, šes tonedelím a kojením, metabolic ké problémy (diabetes mellitus) a psychické problémy. Kľúčovým problémom býva i prerušenie sta rostlivosti pri chronických ochore niach a nedodržiavanie liečebného režimu. U detí sa najčastejšie vy skytovali akútne infekcie horných

zkušenosti ze zahraničí

PhDr. Silvia Puteková, PhD., pri práci

Mgr. Richard Biely pri práci v tábore

návali kontrolné meranie krvného tlaku u migrantov s hypertenziou a u kolapsových stavov, meranie telesnej teploty u interkurentných a zápalových ochorení, meranie glykémie, stanovovanie hemoglobí nu a CRP, ošetrovanie akéhokoľvek narušenia integrity kože (odreniny, otlaky, popáleniny, uštipnutia hmy zom), zabezpečovanie hydratácie u detí a dospelých (rehydratačné perorálne roztoky), aplikácia liekov per os (antipyretiká, analgetiká, an tibiotiká), aplikácia kvapiek (do očí, uší), podávanie inzulínu, injekcií i.m., i.v. a podávanie infúznej tera pie u dehydratácie a kolapsových stavov. Pri samotnom ošetrovaní bolo potrebné dodržiavať zásady mul tikultúrnej ošetrovateľskej sta rostlivosti, pretože všetci pacienti boli moslimského vierovyznania. Moslimské vierovyznanie vo veľ kej miere ovplyvňovalo i samotnú ošetrovateľskú starostlivosť. Mu seli sme akceptovať, že moslimský muž rozhodoval za ženu, rešpek tovať zahalenie ženy, rešpekto vať, ak sa moslimská žena odmie tala dať vyšetriť/ošetriť lekárovi mužského pohlavia. Značná časť moslimských mužov má panický strach z injekčných ihiel, pohľad na krv ich privádza takmer ku ko lapsom. Veľkým problémom pri poskytovaní ošetrovateľskej sta rostlivosti bola jazyková bariéra, pretože takmer všetci migranti ko munikovali iba v arabskom jazyku, čo spôsobovalo problémy pri dia gnostike ich zdravotných ťažkostí. V rámci komunikácie nám boli ná pomocné prekladače v mobilných telefónoch.

Záver Poskytovanie zdravotnej a ošetro vateľskej starostlivosti o migrantov je zložitý proces. Migrant z inej kul túry, iného vierovyznania, bez ja zykových kompetencií a svojským postojom k svojmu zdraviu spôso buje komplikácie pri poskytovaní starostlivosti. Medzi kľúčové pro blémy, ktoré komplikujú poskyto vanie zdravotnej a ošetrovateľskej starostlivosti, patrí nedostatok ve domostí o liečebnom režime, jazy ková bariéra a rôzne kultúrne po stoje k zdraviu. Vnímanie zdravia a správanie počas ochorenia sú silne ovplyvnené našim kultúrnym dedičstvom. Je prirodzené, že na ochorenie, zranenie, bolesť, strach reagujeme inak, čo ovplyvňuje i kul túra. Sestra ako dôležitá súčasť multidisciplinárneho tímu má v sta rostlivosti migrantov významnú úlohu. Okrem dobrovoľníctva a jeho osvety sa preto v súvislosti s migrá ciou stále viac dostáva do popredia multikultúrne orientovaná ošetro vateľská starostlivosť (Kabátová, Puteková, 2016). Súčasťou tejto starostlivosti je i dodržiavanie ľud ských práv a autonómie. Migranti majú plné právo požiadať o lekára určeného pohlavia, požadovať väč šie súkromie a právo na tlmočníka (Martinková, 2016). Aj napriek všet kým problémom, strachu, beznádeji a bezmocnosti, ktoré migranti pre žívajú, sú vďační za každú pomoc, každé vyšetrenie/ošetrenie, lieky, či obyčajné pohladenie, úsmev a slová podpory.

Literatúra: 1. Kabátová O, Puteková S. Úloha sestry v starostlivosti o migrantov. Florence. 2016;XII(3):32–33 2. Krčméry V et al. Respiratory infections after camping in free nature are the current diseases in Migrants to Austria and Germany via Hungary in September 2015: Experience from Röszke and Vámoszabadi. Clinical Social Work. 2015;2(5):39–41 3. Novotný J. Nursing as humanitarian science. . 2006;8:1–200. ISSN 12124117 4. Martinková J. Ošetrovateľská starostlivosť o migrantov v utečeneckom tábore. Sestra. 2016;15(9–10):18–19. ISSN 1335-9444 5. Martinková J. Fyzikálne posúdenie pacienta vo vyššom veku. In: X. celoslovenská konferencia sestier pracujúcich v odboroch vnútorného lekárstva. Bratislava: Slovenská komora sestier a pôrodných asistentiek, 2015. [CD-ROM]. s. 21. ISBN 978-8089542-47-5 6. Puteková S, Kabátová O. Nursing care for migrants in a refugee camp Dobová – Slovenia. Clinical social Work and Health Intervention. 2016;1(7):73–75 7. Puteková S, Kabátová O, Krčméry V. Ošetrovateľská starostlivosť o migrantov v utečeneckom tábore Dobová (Slovinsko). Ošetrovateľstvo a pôrodná asistencia. 2016;(2):21–25 8. Wiczmándyová D, Tkáčová Ľ. So ciálno-ekonomický aspekt migrácie sestier. In: Vzdelávanie v nelekárskych odboroch – zborník príspevkov zo 4. medzinárodnej vedeckej konferencie. Bratislava: SZU, 2010. s. 62–70. ISBN 978-80-89352-47-0

Výkonné, bezpečné a snadno ovladatelné mycí a dezinfekční automaty

Revoluční technika mytí pro zubní ordinace Mycí a dezinfekční automaty Miele Professional jsou nyní tak výkonné a bezpečné jako nikdy předtím. Nabízí maximální kapacitu, inovativní koncepty sušení i nejvyšší možný komfort při ovládání. Při vývoji přístrojů pro přípravu stomatologického instrumentária Miele spolupracuje úzce se zubními lékaři i s renomovanými výrobci nástrojů. Základem nejnovější řady PG 85 s 60 cm širokými podpultovými přístroji je inovativní systém mytí, který nabízí vyšší kapacitu, lepší výsledky při přípravě stomatologického instrumentária a současně redukci vstupních zdrojů. Patentované oběhové čerpadlo s nastavitelnými otáčkami přizpůsobuje tlak vody podle náročnosti každé fáze programu, což šetří vodu i energii. Protože jsou všechny topné prvky integrovány v oběhovém čerpadle a nachází se mimo mycí prostor, nemohou se zde usazovat žádné nečistoty. V kombinaci s hladkými, laserem svařovanými spoji nastavuje Miele vysoký standard v oblasti hygieny. Kromě toho čerpadlo ohřívá vodu mimořádně rychle a zkracuje tak ve srovnání s předchozí řadou přístrojů dobu trvání programu.

Snadné ovládání mycích a dezinfekčních automatů Miele Professional: Díky tlačítkům rychlé volby lze mimořádně snadno spustit tři nejčastěji používané programy. Displej informuje ve zvoleném jazyce o důležitých parametrech programu jako je teplota nebo číslo šarže.

z horní, ale ze zadní části mycího prostoru. Mycí roztok je nyní veden horizontálně k ostřikovacímu ramenu a umožňuje efektivnější využívání zdrojů. Zvláštností jsou ventily nepoužívaných spojek koše, které se automaticky uzavřou, aby nedošlo ke ztrátě tlaku v oplachovacím systému. Kontrola ostřikovacího ramene a tlaku mytí je v přístrojích standardně integrována a monitoruje řádný průběh přípravy. Při sušení v sobě spojuje nová generace přístrojů PG 85 vysokou účinnost a snadné ovládání. Po dokončení poslední fáze mytí je pára odvedena ven z mycího prostoru do parního kondenzátoru umístěného v zadní části. U přístrojů s funkcí EcoDry se po ukončení programu automaticky otevřou dvířka, jakmile teplota v mycím prostoru klesne pod 70 °C. V krátké době se tak odvětrá z mycího prostoru zbývající vlhký vzduch a nástroje spolehlivě osychají a rychle se ochlazují.

Podpultové přístroje Miele Professional nabízejí maximální hygienu: O to se starají mimo jiné také hladké, laserem svařované spoje mycího prostoru a patentované oběhové čerpadlo s variabilním nastavením tlaku mytí.

Optimalizován byl rovněž přívod vody a vzduchu na sušení do košového systému. Zásobování vodou již neprobíhá

V modelech s funkcí DryPlus je zbývající vlhkost z mycího prostoru odvedena při sušení zahřátým vzduchem ven do mimořádně hospodárného parního kondenzátoru. Vysoce výkonný vzduchový HEPA filtr třídy H13 přitom brání tomu, aby čás-

tice z okolního vzduchu pronikaly do sušicího systému a usazovaly se na nástrojích. Pomocí funkce Auto Close se dvířka přístroje automaticky zaklapnou a bezpečně uzamknou: postačí k tomu pouze mírně se o ně opřít. K většímu pohodlí a maximální ergonomii přispívá patentovaný zásobníku na sůl, který se již nachází ve dvířkách přístroje a ne ve spodní části mycího prostoru jako dříve. Proto je nyní doplňování regenerační soli nyní pohodlnější a šetří i vaše záda. Doplnění soli je možné také při plném naložení přístroje bez zbytečného vytahování spodního koše.

Bezpečné uložení stomatologického instrumentária ve speciálních koších, nástavcích a sítových miskách.

Ovládací panel funguje jako držák na otevírání a zavírání dvířek a je dokonalou kombinací designu a funkčnosti. Speciální dotyková technika na nerezové oceli umožňuje velmi jednoduché ovládání a snadné čištění. Programy lze vybrat krátkým stisknutím, o zvoleném programu informuje displej v požadovaném jazyce. Na vyžádání se zobrazují nejrůznější parametry, jako je např. teplota nebo číslo šarže. Tři nejčastěji používané programy lze uložit jako oblíbené pod tlačítka rychlé volby.

Vyšší kapacita Vyšší bezpečnost Vyšší efektivita Mycí a dezinfekční automaty pro stomatologické praxe a ordinace dentální hygieny

Maximální bezpečnost: Kontrola ostřikovacího ramene zajišťuje u mycích a dezinfekčních automatů Miele Professional bezproblémový průběh programu pro přípravu instrumentária.

Každodenní práci v praxi usnadňuje horní koš, jehož 22 vstřikovacích trysek může být použito s vhodným příslušenstvím pro přípravu dutých zubních nástrojů – od odsávačky slin až po turbínové a mikromotorové násadce. Pro připojení násadců všech velikostí slouží adaptér, kterým lze snadno manipulovat a který se automaticky uzavře kolem nástroje. Bezpečné postavení nástrojů při přípravě zajišťuje pojistka z nerezové oceli. Ta má pouze několik málo kontaktních míst s instrumentáriem, což zlepšuje celkový čisticí a dezinfekční účinek. Vnitřní čištění mikromotorových a turbínových násadců vyžaduje správnou filtraci mycího roztoku. Proto Miele vyvinulo centrální filtr, který lze efektivně používat opakovaně a tím šetřit provozní náklady. Používá se uvnitř injektorových trysek a lze jej snadno vyjmout a vyčistit. Ve srovnání s předchozí generací nabízí nový filtr téměř o 300 % více prostoru. Drahé instrumentárium je proto velmi dobře chráněno proti vniknutí cizích těles. Mycí a dezinfekční automaty Miele na přípravu stomatologického instrumentária je možno napojit do sítě zubní praxe a získat kompletní dokumentaci procesních dat, které lze pomocí speciálního softwaru shromažďovat a archivovat. Alternativně může být k přístrojům samozřejmě napojena tiskárna pro dokumentaci dat.

Nová řada mycích a dezinfekčních automatů PG 85xx Miele Professional přesvědčí díky vyšší kapacitě, vyšší bezpečnosti a vyšší efektivitě: • vynikající čisticí výkon díky čerpadlu s variabilními otáčkami a optimalizovanému košovému systému • speciální programy s nízkou spotřebou energie, vody a médií • vysoká spolehlivost díky několikanásobným kontrolním systémům mycího procesu • servisní síť po celé České a Slovenské republice

Zdroj: www.miele.cz

www.miele-professional.cz 37

z konferencí

florence 3/17

nenechte si ujít

navštívili jsme

ředitelka zdravotnické školy PhDr. Miroslava Zoubková a zdravotnický záchranář z České Kamenice Bc. Zdeněk Břečka, DiS.

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední škola zdravotnická (VOŠ a SŠZ) v Ústí nad Labem, p. o., ve spolupráci s Krajskou zdravotní, a. s., a Pedagogickou sekcí ČAS uspořádala dne 25. ledna 2017 již 12. odbornou konferenci s názvem Ústecký den ošetřovatelství. Akce se konala v přednáškových prostorách vzdělávacího institutu Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem.

Xii. ústecký den ošetřovatelství

komplexní pohled na prevenci a léčbu dekubitů

Praha 25.–27. ledna 2017

Praha 24.–25. března 2017

pragueOncO

OnkO 2017

Praha 13. února 2017

Praha 30. března 2017

Úvn – otevření domova vlčí mák

Umíme žít se stomií?

Zajímavé kazuistiky pacien tů z infekčního příjmu prezen tovala vrchní sestra infekčního oddělení Masarykovy nemocni ce Mgr. Lada Merunková a své sdělení doplnila o poster před stavující infekční pavilon v Ústí nad Labem. Přednášku o spalničkách (Morbilli), vysoce nakažlivém onemocnění postihujícím nejen děti, podrobně zpracovaly zdra votní sestry z infekční JIP Marti na Novotná, DiS., a Jana Raková. Autorky mj. upozornily i na pod statná statistická data Krajské hygienické stanice z roku 2014,

kdy se v Ústeckém kraji vyskytla epidemie spalniček. První blok přednášek uzavře la dentální hygienistka Barbora Altnerová, DiS., s příspěvkem Prevence infekce dutiny ústní, ve kterém rozebrala významné skupiny onemocnění, jež mohou postihnout sliznici dutiny ústní, dásně i zuby. Přiblížila též úko ly dentální hygieny, rady a tipy v prevenci a v péči o zdravá ústa. Druhý blok přednášek byl vě nován zejména diagnostice in fekčních onemocnění a využití no vých diagnostických metod v pra xi. Zahájen byl prezentací o hmot nostní spektrometrii MALDTOF. Identifikace mikroorganismů pomocí této metody je vysoce přesná a aplikovatelná pro široké spektrum patogenů. Přednášející prim. MUDr. Lenka Dvořáková mj. poukázala i na mnohem rychlej ší zpracování vzorků ve srovnání s tradičními metodami.

Vyšetřovací metody byly ná plní i další přednášky. MUDr. An drea Šmejcová z oddělení kli nické mikrobiologie se zamě řila na mikrobiologické vyšet ření moči pomocí analyzátoru UROQUATTRO. Tento auto matický systém má kapacitu 120 vzorků a podílí se nejen na bakteriálních kultivacích, ale i na testu citlivosti na ATB u vzorků moče a ostatních tělních tekutin. Akutní medicíně byl věno ván příspěvek Bc. Zdeňka Břeč ky, DiS., ze ZZS Ústeckého kra je, který seznámil posluchače s opatřeními záchranné služby u infekčních pacientů. Pohovo řil o metodickém postupu při vý skytu vysoce nebezpečné náka zy nebo podezření na ni. Ve spo lupráci s výjezdovou základnou Česká Kamenice a speciálního tzv. Biohazard týmu představil kazuistiku, která obsahovala po pis závažného stavu nemocné Novinku v léčbě AIDS představil primář infekčního oddělení MUDr. Pavel Dlouhý

fota: autorka, archiv

Mgr. Andrea Miltnerová, odborná učitelka, vyšší odborná škola zdravotnická a střední škola zdravotnická v Ústí nad labem, p. o.

Ostrava 22. března 2017

Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

XII. ústecký den ošetřovatelství se zaměřil na infekční nemoci nejen v dětství

kci zahájila úvodním slo vem ředitelka VOŠ a SŠZ PhDr. Miroslava Zoubko vá a poté odstartoval dopolední část programu prim. MUDr. Pa vel Dlouhý s přednáškou o AIDS. Zaměřil se v ní na aktuální epi demiologickou situaci především v souvislosti s prevalencí HIV ve světě a v ČR. Přednesl též nové poznatky a novinky v doporuče ných preventivních opatřeních dle WHO a v současných mož nostech léčby. Na závěr svého vy stoupení ještě zodpověděl zvída vé otázky publika a uvedl i několik konkrétních případů z praxe.

Ústí nad Labem 25. ledna 2017

z konferencí

ho s podezřením na vysoce viru lentní nákazu virem ebola v roce 2014 v našem kraji. Velký zájem publika vyvolal i příspěvek naší kolegyně z VOŠ a SŠZ Evy Rohanové, která upo zornila na v ČR nepříliš známý řád hub Pleosporales. Dříve vyslovená přání byla té matem přednášky Mgr. Jany Heř manové, Ph.D., z 3. lékařské fakul ty UK. Mgr. Heřmanová pracovala léta jako zdravotní sestra v USA, kde je problematika dříve vyslo vených přání zcela běžná. V ČR nás tato tematika týkající se umí rání dlouho míjela, teprve v roce 2012 se dříve vysloveným přáním dostalo řádné právní náležitosti. V odpoledním programu za zněla ještě přednáška prim.

MUDr. Renaty Přibíkové z Dět ského oddělení Nemocnice Dě čín, která se věnovala černému kašli, jehož výskyt i přes veškerá opatření neustále roste. Závěr programu patřil vedou cí sociálních služeb Armády spá sy, z. s., Bc. Michaele Skopové, která také velmi poutavě poho vořila o aktivním monitorování TBC u osob bez domova. Poděkování patří firmě He lago a vydavatelství Grada Pu blishing, a. s., za jejich podporu naší konference a na základě vyhodnocených anketních líst ků od účastníků konference se již teď můžeme těšit na příští roč ník Ústeckých ošetřovatelských dnů, který se v příštím roce 2018 zaměří na obor chirurgie.

V ÚVN v Praze vznikl Domov Vlčí mák pro válečné veterány Magda Hettnerová, redakce Florence

Červený květ vlčího máku zdobil oblečení významných hostů, kteří se v pondělí 13. února 2017 sešli v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze (ÚVN), kde byl slavnostně odhalen nový název Oddělení sociální péče – Domov Vlčí mák. Při této příležitosti také nemocnice převzala lůžko Eleganza 2 od společnosti LINET za své absolutní vítězství v celostátním projektu Nemocnice ČR 2016, jehož organizátorem je Health Care Institut.

ový název oddělení, kte ré od roku 2007 posky tuje v ÚVN nepřetržitou následnou péči zhruba šedesá ti klientům ročně – z naprosté většiny válečným veteránům – i jejich partnerům se sníženou soběstačností, slavnostně odhalil ministr obrany Martin Stropnický společně s ředitelem nemocnice prof. Miroslavem Zavoralem. „Je pro nás ctí poskytovat válečným veteránům maximál ní péči a jejím prostřednictvím vyjádřit úctu, kterou k nim cho váme,“ řekl ředitel ÚVN prof. Za voral. „Při volbě vhodného ná zvu bylo naším záměrem, aby vystihl jeho podstatu a ojedině

lost,“ řekl. Nemocnice podle něj původně uvažovala, že oddělení pojmenuje po některém z vete ránů, ale tuto variantu nakonec zavrhla, protože jmen, která by si to zasloužila, je mnoho. „Zví tězil název Domov Vlčí mák, který obsahuje symbol váleč ných veteránů a uctívá tak pa mátku všech, kdo ve válečných konfliktech nasazovali své ži voty za naši lepší budoucnost,“ vysvětlil. Podle vrchní sestry Jany Zoufalé je průměrný věk klientů domova 92 let a ročně jím projde zhruba 60 válečných veteránů. „Jsem přesvědčen, že je naší společnou povinností se o váleč

Vrchní sestra infekčního oddělení Mgr. Lada Merunková a garant konference Mgr. Eva Fridrichová

né veterány postarat a vrátit jim tak alespoň částečně to, co jim dlužíme za to, co pro nás udě lali,“ uvedl ministr obrany Mar tin Stropnický s tím, že je jedno, zda se jedná o zhruba 700 vete ránů druhé světové války, nebo 13 000 novodobých veteránů. Stávající kapacita lůžek v ÚVN se bude podle jeho slov rozšiřovat a další kapacity by měly do bu doucna vzniknout i mimo hlavní město. „Máme na to prostředky a projekty, které budeme reali zovat,“ řekl. Ústřední vojenské nemocnici a jejím zaměstnancům také po gratuloval k vítězství v projek tu Nemocnice ČR 2016. „Je to

báječná zpráva pro nemocnici a je to dobré znamení pro mini sterstvo a armádu, že má tak to vysoce ceněnou nemocnici,“ uvedl. Titul je podle jeho slov o to cennější, protože vzešel z hodnocení samotných klientů nemocnice. „Svědčí to o jejich spokojenosti, za což jsem moc rád, a jsem také rád, že tu fun guje tento domov, který je pro válečné veterány skutečným domovem. Je nejen kvalitně vybaven, ale především je jim v něm poskytnuta všestranná a kvalitní péče,“ d odal.

Oddělení sociální péče ÚVN dostalo na začátku února nový název Domov Vlčí mák

florence 3/17

Mezioborové onkologické kolokvium PragueONCO má za sebou osmý ročník Magda Hettnerová, redakce Florence

Do osmé sezóny vstoupila letos největší pražská onkologická konference s názvem PragueONCO 2017, která se konala ve dnech 25.–27. ledna 2017 v Clarion Congress Hotelu Prague.

letos se na tomto jediném českém onkologickém kon gresu, který se koná pod zá štitou Evropské onkologické spo lečnosti (ESMO) a všech tří praž ských lékařských fakult, sešli nejvýznamnější čeští odborníci, kteří se podílejí na diagnostice a léčbě zhoubných onemocnění. Chybět samozřejmě nemohla ani tradiční sesterská sekce. Jak na povídá již podtitul akce, „Lékaři a sestry různých oborů společ ně proti zhoubným onemocně ním“, sestry jsou totiž nedílnou součástí multidisciplinární péče o onkologické pacienty. Sesterská sekce se konala ve čtvrtek 26. ledna 2017. Úvodní ho slova se ujala náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolá ní Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Mgr. Dita Svobodo vá, Ph.D., MHA, která pozdravila přítomné a vyjádřila potěšení nad plnou posluchárnou, která byla důkazem zájmu sester o proble matiku onkologie. Vyřídila i po zdrav od prezidentky České aso ciace sester (ČAS) PhDr. Martiny Šochmanové, MBA, a krátce se zmínila o aktuální situaci ohledně novely zákona č. 96/2004 Sb., je jíž projednávání bylo na začátku letošního roku odloženo, ale která

pravděpodobně projde hlasová ním do Senátu. Zmínila se i o no vinkách týkajících se platů sester, které se pro letošní rok chystají. Prvním dopoledním blokem pak posluchače provázela orga nizátorka sesterské sekce PhDr. Dagmar Škochová, MBA, která přítomné pozdravila i za trau matologickoortopedickou sek ci ČAS, jejíž je předsedkyní. Uja la se i první přednášky na téma Hodnocení kvality života v ošet řovatelské praxi. Krátce pohovo řila o pojmu kvalita života a de finici, co to kvalita života je. Ve svém sdělení se zabývala také nástroji, které jsou k měření kva lity života k dispozici, a jednotli vými kritérii kvality života. V zá věru svého sdělení se krátce za stavila i u kvality života pacienta při hospitalizaci a v domácí péči.

O tématu onkologických onemocnění hovořili i pacienti Jako druhá vystoupila na konfe renci ředitelka společnosti České ILCO Ing. Marie Ředinová, která zastupovala pacienty. Nejprve představila sdružení České ILCO, které zastřešuje celkem dvacet spolků stomiků po celé ČR a má zhruba tisíc členů. Stomických

pacientů je však u nás podle je jích slov desetinásobně víc. Dále hovořila o prioritách, které si tato organizace stanovila pro letošní rok. Mezi ně patří především in formování veřejnosti o preven tivním screeningu jako prevenci rakoviny tlustého střeva. „Zjistit problém včas totiž znamená vy hnout se nepříjemné léčbě a čas to i zachránit si život,“ upozornila. České ILCO se proto snaží, aby se lidé nebáli jít na vyšetření, a na riziko rakoviny tlustého střeva upozorňuje i v rámci akcí jiných organizací, jako jsou třeba výsta vy Ligy proti rakovině, Dny zdra ví v různých městech, spolupo dílením se na projektu Vy a my společně proti rakovině tlustého střeva či vystupováním na růz ných kongresech a konferencích. Za pacienty vystoupila i další přednášející Mgr. Jana Drexlero vá, ředitelka sítě Mamma HELP center, která mluvila o své vlastní zkušenosti s onkologickým one mocněním. Před osmnácti lety podstoupila léčbu, ale nemoc se jí po třinácti letech znovu obje vila. Hovořila i o činnosti center Mamma HELP a přednesla tři ka zuistiky žen, které byly jejími blíz kými přítelkyněmi a které podleh ly rakovině prsu. Představila i no vinku – psychologickou poradnu pro onkologicky nemocné matky s dětmi, která je nově otevřená v pražském Mamma HELP cen tru jeden den v týdnu. Matky tu mají možnost promluvit si s psy choložkou a poradit se, jak napří klad mají s dětmi o své nemoci mluvit. „Po půl roce fungování činnost poradny vyhodnotíme, a pokud se osvědčí, otevřeli by chom ji od září letošního roku ve všech centrech v ČR,“ řekla Mgr. Drexlerová. Nutné je ovšem se hnat na její provoz finance, proto že poradna by měla fungovat pro pacientky bezplatně. „A co bych si já sama přála při progresi ne moci?“ položila si v závěru své prezentace otázku. „Mít možnost léčby, která umožní prodloužení života, mít lékaře, který nebu de mít problém mluvit se mnou otevřeně a který bude akcepto vat moje rozhodnutí, mít možnost adekvátní paliativní péče a dojít klidu a smíření,“ uzavřela. V prvním dopoledním bloku přednášek vystoupil ještě vel mi oblíbený přednášející MUDr. Radkin Honzák, CSc., který ho

vořil o své zkušenosti lékaře jako pacienta na onkologii, a PhDr. Daniela Šimonová, která si jako téma své přednášky vybrala za jímavé téma týkající se alterna tivní léčby, s níž se jako sestra na onkologii setkává. Druhý dopolední blok obsa hoval přednášku Kristýny Ko háčkové z Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol zaměře nou na optimalizaci administra ce LHRH medikace (degarelix) u pacientů s karcinomem prosta ty a přednášku Mgr. Věry Brzico vé z VFN v Praze, která hovořila o syndromu vyhoření. Závěr do poledního bloku patřil další oblí bené přednášející doc. PhDr. Dr. phil. Lauře Janáčkové, CSc., kte rá hovořila na téma Sedm hlav ních hříchů v životě onkologic kých pacientů. Své sdělení dopl nila videem, v němž několik žen, které prodělaly léčbu onkologic kého onemocnění nebo v ní stále ještě byly, odpovídaly na otázky, jak si myslí, že se k rakovině do pracovaly, a co jim nemoc vzala a dala. Většina z nich se shodo vala v tom, že si myslí, že jejich nemoc způsobil nadměrný stres a fakt, že se staraly více o dru hé než samy o sebe, a v odpo vědích na otázku, co jim nemoc dala, zase nejčastěji zaznívalo, že se naučily mít se rády a starat se v první řadě samy o sebe. I odpolední blok byl plný zají mavých sdělení. PhDr. Iveta Mi chalková v něm hovořila o detek ci sentinelových uzlin při karci nomu děložního hrdla a PhDr. Robert Huneš, prezident Aso ciace hospiců a ředitel Hospice sv. Jana Neumanna v Prachati cích, promluvil o léčbě duchov ní bolesti. Druhá část odpoledního blo ku patřila edukačnímu semináři pro NLZP, který se týkal frekven ce výskytu, časného rozpozná ní a managementu nových ne žádoucích účinků imunologické léčby. V úplném závěru sester ské konference se konal křest knihy Samuela Vokurky a kol. s názvem Postižení dutiny ústní a trávicího traktu onkologických pacientů, kterou vydalo naklada telství Current Media, s. r. o.

foto: We Make Media

z konferencí

Předplaťte si Florence a získejte knihu receptů S Evou v ráji

přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

Standardní roční předplatné

570 Kč

Objednávejte na www.florence.cz

Kód nabídky

FLO17EVR uvádějte při objednávce

nabídka s kódem FLO17EVR platí do 2. 4. 2017 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele v čr. dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v čr do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. změna dárku vyhrazena.

z ošetřovatelství

florence 3/17

Sekce perioperačních sester Od roku 2015 funguje v rámci České asociace sester samostatná sekce perioperačních sester, která svou činností navázala na dlouhou tradici Společnosti instrumentářek. V současné době má už na svém kontě několik úspěšných akcí.

Výbor sekce perioperačních sester ČAS

Mgr. Helena Frýdecká a Běla Poláčková získaly v roce 2015 ocenění za celoživotní přínos v perioperační péči

Pamětní medaile Heleny Frýdecké pro ocenění zasloužilých sester instrumentářek

která začala intenzivně pracovat a výsledkem je celá řada pozitivně hodnocených akcí. 23. 10. 2015 proběhla první akce sekce – konference „Bezpečný ope rační sál“ ve FN Motol, Praha. Pří spěvky se týkaly bezpečnosti na operačním sále nejen pro pacienty, ale i pro personál. 13. 2. 2016 se konala ve FN Brno konference „Jednotná bezpečnost pacienta a perioperačního týmu“ k Evropskému dni perioperačního ošetřovatelství. 10.–11. 6. 2016 proběhl V. kon gres perioperačních sester s me

zinárodní účastí v Plzni s mottem „Udržíme si prestiž perioperačních sester?“ s pěti hlavními tématy: specifika perioperační péče, péče o zdraví zaměstnanců, vliv moderních technologií na perioperační péči, vzdělávání a zkušenosti sester v zahraničí a právní aspekty v perioperační péči. Jeden blok byl při praven jako interaktivní diskuze. 24.–25. 11. 2016 proběhl pra covní workshop s konferencí v ÚVN Praha, kde perioperační sestry zís kaly možnost praktických nácviků různých zdravotnických prostředků používaných na operačních sálech. V rámci konference byly přednese ny příspěvky na téma spokojenosti sester na pracovištích i řada kazuis tik z provozu sálů. Pro ocenění zasloužilých sester instrumentářek jsme společně vytvo řili pamětní medaili Heleny Frýdecké. Mgr. Helena Frýdecká byla první ve doucí katedry sálových a anestezio logických sester Národního centra ošetřovatelství. Pod jejím vedením vznikly první vzdělávací programy a byl nastaven systém postgraduální ho vzdělávání sálových sester. Podí lela se také na přijetí instrumentářek do evropské asociace EORNA.

fota: autorka, We Make Media

innost Společnosti instru mentářek, která od svého vzniku v roce 1998 sdružo vala až 1300 instrumentá řek, procházela různými obdobími. Společnost realizovala především vzdělávací akce, snažila se zvýšit informovanost o práci českých sá lových sester a získala jejich velký zájem. Vstoupila také do jednání s evropskou asociací instrumentá řek EORNA a stala se jejím platným členem. Nicméně její činnost od roku 2000 postupně skomírala, a to kvůli nezájmu jejích členek a nejed notnosti vedení společnosti. V roce 2013 se uskutečnil poslední velký kongres. V roce 2014 Společnost instrumentářek svou činnost ukon čila. Některé členky společnosti si však položily otázku: Proč nepokra čovat v další činnosti? Proč stagno vat? Je potřeba i nadále informovat naše kolegyně i kolegy z operačních sálů o novinkách, setkávat se a roz víjet svoje dovednosti, zkušenosti a znalosti. O to vše se snažila skupi na sester z FN Hradec Králové a FN Brno. Jejich ambicí nebylo založit nějaké nové sdružení či společnost, ale pouze nadále přinášet informa ce a podporovat vzdělávání v perio perační péči. Byly vytvořeny webo vé stránky „perioperacnisestry.cz“, které informovaly o pořádaných ak cích, zajímavostech ze zdravotnictví a dalších skutečnostech s cílem po skytnout ucelené a přehledné infor mace. Dalším logickým krokem byla realizace vzdělávacích akcí. První se konaly v Hradci Králové a další po kračovaly v Brně. Vzhledem k tomu, že realizace uvedených činností je velice časově a logisticky náročná, a také proto, že perioperační sestry nechtěly ukončit své členství v ev ropském sdružení EORNA, bylo dalším krokem navázání kontaktu s Českou asociací sester. Výsledkem jednání byl v roce 2015 vznik samo statné sekce perioperačních sester,

z ošetřovatelství

EORNA – Evropská asociace perioperačních sester V tomto evropském sdružení zastu puje české perioperační sestry Mgr. Jana Wichsová, Ph.D., v současné době na pozici viceprezidentky vý boru. Čtyřikrát do roka probíhá jed nání výboru, jehož náplní je činnost organizace, příprava evropských kongresů, stanov EORNA. Výbor se dále zabývá spoluprací s ESNO (Evropská organizace sester spe cialistek), která vytváří standardy jednotlivých specializací, a s IFPN (Mezinárodní federací perioperač ních sester). Rok 2016 se tedy stal pro naši sekci rokem pilotním. Naším spo lečným cílem bylo sdružovat, or ganizovat, vzdělávat a rozvíjet odborné erudice perioperačních sester. Šlo o komplexní cílovou představu zajistit vzdělávání peri operačních sester a vytvořit v šir ším povědomí obecný názor, že jde o fungující sekci schopnou uspo kojit nejen perioperační sestry pečující o své pacienty, ale i vedení ČAS.

Úkoly pro další období Jedním z hlavních vytyčených úkolů sekce je tvorba doporučených ná rodních pracovních perioperačních postupů na základě evropských standardů a doporučení. Tyto návr hy jsou předloženy výborem sekce,

budou konzultovány s dalšími kole gyněmi, vrchními sestrami operač ních sálů: → Příprava operačního sálu → Antisepse operačního pole a za rouškování → Kontrola a bezpečnost přístrojo vého vybavení → Zásady práce perioperační sestry → Perioperační dokumentace → Příjem pacienta na operační sál, bezpečnostní procedura → Asepse na operačním sále → Nakládání s biologickým mate riálem pro další vyšetření

Jaká je naše vize sekce perioperačních sester v rámci ČAS Vize sekce vychází ze základního úkolu a poslání perioperačních se ster – zvyšovat svou hodnotu a do sáhnout spokojenosti svých voličů (kolegyň) a představenstva ČAS poskytováním informací o vysoce specializované a odborné periope rační péči. Cílem je sdružovat, organizovat, vzdělávat a rozvíjet odbornou eru dici perioperačních sester v soula du s etickým kodexem a tím posilo vat postavení perioperačních sester v rámci multidisciplinárního týmu při poskytování ošetřovatelské péče a také zvyšovat povědomí o peri operační péči u odborné i laické veřejnosti.

Co nás čeká v letošním roce a co plánujeme dlouhodobě? Aktivní účast na 8th Congress EORNA „THE COLOSSUS OF PERIOPERATIVE NURSING“, 4.–7. 5. 2017 Rhodos VI. kongres perioperačních sester s mottem „Myslíme na sebe i na pacienta“, 2.–3. 6. 2017, Olomouc. Hlavními tématy jsou prevence mimořádných událostí – bezpečnost na sále, nový pohled na zdravotnické prostředky, spokojená a bezpečná perioperační sestra, varia – komplexní perioperační péče v chirurgických i intervenčních oborech. Také bychom chtěli prezentovat co nejvíce bezpečnostních listů po užívaných na operačních sálech v ČR. Projekt Erasmus Plus Projekt se týká kompetencí a dovedností perioperační sestry napříč EU (ČR, Finsko, Belgie, Francie), je určen pro perioperační sestry, které jsou již v pracovním procesu. Zapojena je Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice s Nemocnicí Pardubice, FN Brno a ÚVN Praha.

Strategické cíle pro rok 2017 → rozšířit členskou základnu → průběžně informovat odbornou veřejnost o vzniku a aktivitách sekce

→ zajistit cash-flow (přiměřenou ekonomickou efektivnost sekce)

→ provádět vzdělávací činnost

událost

Sestry na sál! zaznělo na Žofíně již poosmé mhe s využitím tz

Dámy v dlouhých večerních róbách, pánové v oblecích a taneční hudba ovládly v pátek 24. února 2017 nablýskané sály paláce Žofín v centru Prahy. Konal se tu totiž 8. reprezentační ples sester, jehož tradiční součástí je i vyhlášení vítězek soutěže Sestra Sympatie.

etošní ročník vyhrála a titul Sest ra Sympatie 2016 získala Sabina Beránková z rehabilitačního od dělení Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice v Praze. Na druhém místě se umístila Renáta Jirás ková, porodní asistentka z EUC Premium a třetí příčku obsadila Marta Doleželová z výzkumné ambulance Revmatologické ho ústavu v Praze. Svou Sestru Sympa tii plesu mohli vybrat i návštěvníci slav nostního večera. Toto ocenění si nakonec odnesla Kateřina Meindlová studentka oboru porodní asistentka, která svou praxi vykonává v Nemocnici Na Bulovce. Vítězky soutěže Sestra Sympatie 2016 vybírala z dvanácti finalistek dvanácti členná porota složená z českých osob ností. Nechyběli mezi nimi např. prof. Pavel Pafko, doc. Jan Měšťák nebo olym pijský vítěz v judu Lukáš Krpálek. Již 8.reprezentační ples pod heslem „Sestry na sál!”, který pořádala agentu ra We Make Media se konal pod záštitou

Ministerstva zdravotnictví ČR a Magist rátu hl. města Prahy. Slavnostním veče rem provázeli moderátoři Anna Beránko vá a Vojtěch Bernatský, k tanci a poslechu hrála kapela Gurmania Band a o půlnoci vystoupila kapela Olympic. Nechyběla sa mozřejmě ani bohatá tombola.

rozhovor

florence 3/17

Přípravky z krevní plazmy bezpečnější K testování dárců plazmy ÚVN využívá nejmodernější metody nyní dostupné i v ČR

komerční prezentace

polečnost sanaplasma, která v České republice provozuje devět center pro odběr krev ní plazmy k jejímu následné mu zpracování, dokončila společný projekt s Ústřední vojenskou nemoc nicí – Vojenskou fakultní nemocnicí v Praze (ÚVN) zajišťující centrální testování odebrané plazmy nejmo dernějšími metodami v ČR. Done dávna bylo totiž nutné laboratorní testování dárců plazmy zajišťovat v zahraničí, protože v ČR tyto tech nologie nebyly dosud k dispozici. Oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN totiž jako jediné zaří zení transfuzní služby v ČR zavedlo komplexní rozšířený screening dár ců krve a jejích složek o metody NAT, tj. nad rámec národní legislativou vyžadovaných sérologických testů. Metoda NAT (Nucleic Acid Test) de tekuje přítomnost nukleové kyseliny původce infekčních onemocnění. Testování vzorků krevní plazmy pro vádí sanaplasma kvůli minimalizaci rizika přenosu virových onemocnění prostřednictvím přípravků vyrábě ných z krevní plazmy, a to v souladu s mezinárodní regulací průmyslo vých zpracovatelů plazmy. „Testování dárců krve a jejích složek ve velkém objemu nám vel mi zjednodušilo zavedení moder ních laboratorních metod i pro tes tování našich dárců, které je tímto pro nás efektivní i po ekonomické stránce. Tím se výrazně zvyšu je kvalita transfuzních přípravků a bezpečnost pacientů,“ vysvětluje plk. MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D., primář Oddělení hematologie, bio chemie a krevní transfuze Ústřed ní vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice v Praze. Jak tato metoda zvyšuje bezpečnost příjemců léčiv z krevní plazmy a krevní transfuze? NAT je molekulárněbiologická me toda a k diagnostikování například dědičných či onkologických one mocnění, ale také infekčních agens se používá již desítky let. V transfuz ní službě se zjišťování původců krví přenosných nákaz začalo ve světě používat již před 20 lety, nejprve v Německu. Krevní transfuze před

Diagnostické okno: u HIV 2–3 týdny u hepatitidy B 4–6 týdnů u hepatitidy C 2–6 měsíců Testy NAT zkrátí diagnostické okno: u HIV o 7–9 dní u hepatitidy B o 25–30 dní u hepatitidy C o 59–65 dní

stavují totiž vždy určité riziko a jed ním z největších je riziko přenosu infekce. K tomuto účelu se používají různé postupy, počínaje preven tivním výběrem dárců přes různá screeningová vyšetření dárců krve až ke konečné kontrole a vyhodnoce ní odebrané krve, resp. jejích složek. Základem laboratorního vyšet ření dárců na krví přenosné infekce jsou tzv. sérologická vyšetření, kte rá jsou ale zatížena problémem tzv. diagnostického okna v délce několi ka týdnů až měsíců. To znamená, že laboratorní testy nemusejí ve vyšet řovaném vzorku po určitou dobu od nakažení detekovat protilátky proka zující přítomnost infekce. Diagnos tické okno je u viru HIV 2–3 týdny, u viru hepatitidy typu B 4–6 týdnů a u hepatitidy typu C 2–6 měsíců. Možností, jak toto riziko snížit, je roz šířit testování právě o molekulárně biologické metody (NAT), kterými se zjišťuje přímo přítomnost nukleové kyseliny daného viru. Citlivost těch to metod je vyšší, a umožňují tak zkrátit diagnostické okno na několik dnů. U viru HIV se diagnostické okno zkrátí o 7–9 dní, u viru hepatitidy typu B o 25–30 dní a u hepatitidy typu C o 59–65 dní. Proto tuto meto du značná část zemí na světě již ru tinně používá. Kde se tato metoda standardně používá? NAT vyšetřování dárců krve bylo poprvé zavedeno v Německu v roce 1997. Od roku 1999 byly tyto testy zaváděny i v dalších zemích svě ta a dnes je celosvětově metodami NAT testováno 66–70 % dárcovské populace. V Evropě jde o 61 % dár ců, v Asii včetně Ruska 76 %, v Se verní Americe 84 %, v Africe 13 % a v Austrálii a Oceánii 39 %. V Čes ké republice je tato metoda po užívána pro testování dárců v ÚVN Praha a ve Fakultní nemocnici Brno, která metodu zavedla dokonce ješ tě o něco dříve, ovšem v menším spektru vyšetření a zatím pouze pro vlastní dárce. Proč se do projektu zavedení této metody zapojila právě ÚVN? Naše transfuzní oddělení zásobu je krví české vojenské sbory a je

důležité, aby transfuzní přípravky byly testovány za stejných podmí nek jako v ostatních zemích NATO. Laboratoř OHKT ÚVN byla za tím to účelem vybavena nejnovější mi přístroji a sanaplasma se stala prozatím naším největším partne rem. Laboratoř testuje transfuzní přípravky ve stejném rozsahu i pro několik dalších subjektů. Zavedení NAT je tak výhodou i pro naše další pacienty. Doufám, že testování po mocí této metody bude časem zave deno ve všech zařízeních transfuzní služby v ČR. Pak budeme schopni výrazně posílit bezpečnost krev ních přípravků pro všechny české pacienty. Nakolik je riziko přenosu vážných onemocnění prostřednictvím krevní transfuze nebo krevních derivátů v ČR reálné? Výskyt hepatitidy typu B se díky zavedení plošného očkování dětí v roce 2001 podstatně snížil. Nic méně u viru HIV a hepatitidy typu C dochází v obecné populaci k nárůstu počtu infikovaných, a tím pádem se zvyšuje i jejich výskyt mezi dárci krve a krevní plazmy. V ČR je ročně provedeno téměř 500 000 odběrů krve a jejích složek za účelem výroby transfuzních pří pravků pro klinické využití. Kalkulo vané riziko přenosu infekce krevní transfuzí je v ČR u virových hepati tid 1 : 300 000 a u HIV 1 : 2 000 000 podaných transfuzí. Zatímco přenos hepatitidy typu B či C je v ČR téměř každoročně zaznamenán, a v roce 2015 došlo dokonce k sériové mu přenosu, přenos HIV transfuzí v ČR dosud popsán nebyl. Nicméně v roce 2005 byl prokazatelně podán jeden HIV pozitivní transfuzní pří pravek. Jeho příjemce se však na štěstí nenakazil. Sérologickými testy nebylo možné HIV detekovat, neboť dárce daroval krev brzy po svém in fikování, tedy v době diagnostického okna. NAT testy by však tuto infekci prokázaly.

právo Máte problém s kolegy, nadřízenými nebo pacienty? nevíte, kam se obrátit pro radu? k dispozici je vám kancelář Ombudsmana pro zdraví, jejímž zřizovatelem je nadační fond stránský. tato kancelář funguje na stejném principu jako veřejný ochránce práv (ombudsman), na kterého se můžete obrátit v případě, že se ocitnete ve sporu s úřady, nebo jako spotřebitelské organizace, které vám poskytnou pomoc v případě sporu s obchodníkem. kancelář Ombudsmana pro zdraví poskytuje bezplatné poradenství zejména v oblasti zdravotního práva.

Ponižovat se nenechte od nikoho! MgA. Kateřina Havelková, ředitelka kanceláře Ombudsmana pro zdraví

Kazuistiky Šikana na pracovišti (bossing) Dotaz: Staniční sestra některým pracovníkům nadávala za věci, kte ré jiným procházely. Manipulova la s osobními příplatky tak, že ty nejvyšší měli jen ti, kteří se uvolili donášet na jiné. Nikdo si však již neověřil, zda jsou tyto informace pravdivé. Staniční došla tak daleko, že na jednu ze sester neoprávněně uvalila paragraf o vážném porušení pracovní kázně.

foto: profimedia

Odpověď: Je samozřejmě těžké hájit svá práva, když proti vám stojí ne jen nadřízený, ale i někteří kolegové, kteří jsou za své jednání odměňo váni. Je jasné, že se obáváte o své místo, ale i přesto doporučujeme: Nenechte si to líbit! Než však cokoli uděláte, poraďte se nejprve o tom, co dělat můžete a jak přesně máte postupovat. Řešení: Ve výše uvedeném přípa dě se sestra, která se stala obětí bossingu, obrátila na vedení ne mocnice, které situaci prověřilo, a staniční sestra nakonec přišla o místo. I kdyby však byl zaměst navatel k uvedenému problému lhostejný, byla by možnost, jak se bránit. Dalším krokem, který by sestra mohla udělat, by bylo podat stížnost na inspektorát práce ane bo v nejhorším případě podat žalo bu k soudu.

Kontrola osobních věcí na pracovišti Dotaz: Sestřička Kristýna zjistila, že její kolegyně Petra má v kabel ce svačinu, jejíž část byla shodná se svačinou, která se podávala ten den pacientům. Neváhala a ob sah kabelky vyfotila. Snímek šel od nadřízeného k nadřízenému, až do putoval k vedení nemocnice. To si následně Petru předvolalo v souvis losti s podezřením z krádeže. Že si přinesla do práce svačinu, která se částečně shodovala s tou, jež se vy dávala ten den pacientům, si sestra obhájila. Na Kancelář Ombudsmana pro zdraví se však obrátila s otáz kou, zda byl postup její kolegyně oprávněný. Odpověď: Je pravda, že zákoník prá ce umožňuje zaměstnavateli prová dět kvůli ochraně majetku kontrolu věcí, které zaměstnanci vnášejí nebo odnášejí z pracoviště. Z tohoto důvo du může také dělat osobní prohlídky zaměstnanců. Musí však přitom za chovat pravidla o ochraně osobnosti, včetně práva na ochranu soukromí zaměstnance. Bližší podmínky pak musí zaměstnavatel stanovit v pra covním řádu. V něm je tedy stanove no například to, kdo je oprávněn kon trolu (případně osobní prohlídku) provádět, za jakých podmínek, ja kým způsobem je oznámen pozitivní výsledek kontroly a podobně. Platí však, že zejména k osobním prohlíd kám by mělo docházet jen v přípa dech důvodného podezření z odcizo vání věcí zaměstnancem. Řešení: V uvedeném případě prav děpodobně došlo k porušení práva, protože sestra Kristýna nejednala z pověření zaměstnavatele. Zava zadlo, tedy i kabelka, je považováno

za součást soukromé sféry člověka, a proto do něj může být nahlíženo pouze se souhlasem dotčené osoby. V této souvislosti nemohla Kristýna fotit obsah kabelky Petry bez jejího vědomí. Podle zákona má tedy po škozená Petra právo domáhat se, aby byl odstraněn následek zása hu do jejího soukromí odstraněním fotografií.

Více o Kanceláři Ombudsmana pro zdraví Obrátit se na tuto kancelář pro bezplatné poradenství může každý, a to i např. v případech profesních sporů s nadřízenými nebo pokud má pocit diskriminace, bojuje-li se šikanou či sexuálním harašením apod., a to jak ve vztahu s pacientem, tak i kolegou. kancelář vám pomůže objasnit i vaše kompetence v rámci řešení případných konfliktů s pacienty či jejich příbuznými a řadu dalších témat. podnět lze podat: 1. prostřednictví formuláře na www.ombudsmanprozdravi.cz (vyberte ten pro fyzické osoby); 2. e-mailem na ochrance@ombudsmanprozdravi.cz; 3. osobně na adrese kancelář Ombudsmana pro zdraví, národní 9, 110 00 praha 1, úřední hodiny: středa 9:00–11:30 a 13:00–17:00; 4. klasickou poštou na výše uvedenou adresu; 5. telefonicky na tel. 222 075 103 (pokud není nikdo přítomen, je k dispozici záznamník). k vzájemnému předávání zkušeností a k diskuzi pak slouží Facebook kanceláře Ombudsmana pro zdraví a twitter s adresou @Ombudsmanzdravi.cz.

personální inzerce volná místa zdravotní sestrA s registrací Městská nemocnice následné péče hl. m. Prahy přijme na lůžkové oddělení zdravotní sestru s registrací. Nabízíme: klidnou práci v malém kolektivu, dobrou dopravní dostupnost (areál přímo u stanice metra Českomoravská), motivující platové ohodnocení (zákl. plat 20 000 až 29 000 Kč podle tab. 6, osobní příplatek až 10 000 Kč měsíčně, další příplatky a odměny) a zaměstnanecké benefity. Kontakt: hl. s. Fleglová, tel.: 284 000 844, e-mail: fleglova@mnnp.cz Fyzioterapeut se specializovanou způsobilostí Nemocnice následné a rehabilitační péče, Praha 6, hledá fyzioterapeuta se specializovanou způsobilostí v oboru fyzioterapie (atestace) na HPP. Nabízíme: 34 000 Kč hrubého nástupní mzdu, až 36 000 Kč po zapracování, náborový příspěvek 70 000 Kč, vzdělávání, závodní stravování, 5 týdnů dovolené. Životopis zašlete na e-mail: zdenek. moravek@nemocnice-bubenec.cz Více informací na tel.: +420 777 253 940. Zdravotní sestra s registrací a specializací Nemocnice následné a rehabilitační péče, Praha 6, hledá zdravotní sestru s registrací a se specializací. Nabízíme: celkovou nástupní hrubou mzdu bez příplatků 28 (reg.) – 34 000 (spec.), náborový příspěvek 70 000 Kč, 5 týdnů dovolené, závodní stravování, vzdělávání,

dobrá dopravní dostupnost (3 stanice MHD od metro Hradčanská). Požadujeme: profesionální přístup, pozitivní vztah k pacientům a kolegům. Životopis zašlete na e-mail: info@nemocnice-bubenec.cz Více informací u vrchní sestry Milady Appeltové na tel.: +420 602 266 718. Všeobecná sestra na lůžkovém oddělení Klinického úseku Ústav hematologie a krevní transfuze přijme všeobecnou sestru do jednosměnného provozu na pozici kanylační sestry na lůžkové oddělení klinického úseku. Očekáváme: SZŠ s praxí, VZŠ nebo VŠ, SV v oboru onkologie vítáno, osvědčení dle zákona č. 96/2004 Sb., pracovní úvazek 1,0, ochotu učit se, vstřícnost, zodpovědnost, pečlivost. Nabízíme: kvalitní zaškolení, vysoce odbornou a zajímavou práci, zázemí špičkového pracoviště s mezinárodním certifikátem kvality péče, moderní pracovní prostředí, příjemný kolektiv, odpovídající platové hodnocení, možnost dalšího vzdělávání a další zaměstnanecké benefity. Nástup možný ihned. V případě zájmu kontaktujte Mgr. Lucii Vylitovou, e-mail: lucie.vylitova@uhkt.cz VÍCE POZIC Thomayerova nemocnice nabízí volná místa na pozice: všeobecná sestra, zdravotnický záchranář, zdravotnický asistent na Urologické oddělení – JIP, OS, AMB, LO. Nabízíme: podporu celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických

florence 3/17

pracovníků formou seminářů a kurzů, a to přímo v areálu nemocnice a zdarma, jazykovou výuku nebo možnost získání vysokoškolského vzdělání, ubytování přímo v areálu nemocnice, vlastní rekreační zařízení, vlastní mateřskou školu a jesle, příspěvky z FKSP (na dětské tábory, rekreaci, kulturu, masáže apod.), příspěvek na penzijní připojištění nebo soukromé životní pojištění, příspěvek na závodní stravování v areálu nemocnice, výhodné tarify pro mobilní komunikaci, slevy v lékárně a zdravotnických potřebách, každý zaměstnanec má právo na pět týdnů dovolené a tři dny placeného volna, pro mimopražské nabízíme možnost ubytování. Požadujeme: odbornou a zdravotní způsobilost a trestní bezúhonnost dle zákona č. 96/2004 Sb. Nástup možný ihned nebo dle dohody. Těšíme se na Vás. Více informací: Vrchní sestra Urologie Bc. Jakub Plavec, DiS., tel.: + 420 739 334 559, e-mail: jakub.plavec@ftn.cz. Zdravotní sestra s registrací Renomovaná privátní společnost s ambulantní pečovatelskou službou v okrese Stuttgart přijme do trvalého pracovního poměru zdravotní sestru s registrací a znalostí němčiny na dobré komunikační úrovni. Nabízíme: pestrou práci v příjemném kolektivu, plat € 2.600 – € 2.800 brutto a všechny výhody plynoucí z pozice kmenového zaměstnance. Kompletní znění inzerátu na: www.ambulant-care.com Kontakt: Daniela Syrová, tel.: 00420 733 511 782, e-mail: job@ambulant-care.

Německá rehabilitační klinika Celenus Fachklinikum Sachsenhof sídlící v Bad Elsteru hledá k nejbližšímu možnému termínu na plný nebo částečný úvazek zdravotní sestru/zdravotního bratra. Předpokladem pro tuto práci je dokončené odborné vzdělání, dobrá znalost němčiny a ochota pracovat v třísměnném provozu. Těšíme se na Vaše profesní životopisy. Celenus Fachklinikum Sachsenhof Badstrasse 21, 08645 Bad Elster Telefon.: +49 37437 74-1665 Kontaktní osoba: Dr. Jörg Richter E-mail: a.hertel@fachklinikum-sachsenhof.de

vrchní sestra Oddělení urgentního příjmu a LSPP Ředitel Fakultní nemocnice v Motole vypisuje výběrové řízení na obsazení funkce vrchní sestra Oddělení urgentního příjmu a LSPP pro dospělé ve FN Motol. Požadavky: SZŠ a specializační studium v oboru int. péče nebo VOŠ v oboru všeobecná sestra pro int. péči, zdravotnický záchranář nebo VŠ v oboru všeobecná sestra, zdravotnický záchranář, osvědčení podle zákona č. 96/2004 Sb., praxe v oboru min. 6 let, organizační, řídící a komunikativní schopnosti. K přihlášce doložit: profesní životopis, doklady o dosaženém vzdělání, výpis z rejstříku trestů. Přihlášky zašlete v obálce s označením „Výběrové řízení“ do 3. 4. 2017 na sekretariát personální náměstkyně FN v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5.

foto: Profimedia

výběrové řízení

V příštím čísle čtěte odborné téma

chirurgie, kardiologie, dezinfekce angličtina

Taking Care of a Removable Denture in addition to correct oral hygiene and care of a removable denture it is also essential for a patient to learn how to put it into their mouth and take it out properly. The best way is to follow the dentist‘s direct instructions given in the surgery. Patient: Good morning, doctor. i would like to know how to take proper care of my removable denture. Doctor: Good morning, Mr danes. The care is the same as taking care of your natural teeth. This means that you have to keep it perfectly clean. First thing, however, is to learn how to take it out and put it back correctly.

inzerce

Patient: all right. How is it done? Doctor: put the clean and moistened denture into your mouth with both hands and apply steady pressure on both the right and left side while pushing it towards the gum. bite and make sure the denture is in the right place by moving your lips and cheeks. if it is not, repeat the process. you have a denture for the upper jaw, so after putting it back into your mouth, bite, swallow, make a few movements with your cheeks and try to suck up the air from below of the denture, that is from the “fissure” between the gum and the denture. repeat this procedure several times in order to learn it. Patient: all right. and what if the denture falls out? Doctor: you can use one of the denture fixatives (or adhesi-

ves) that are available on the market to improve the fit of your denture. Patient: and when i want to take it out? How do i do this? Doctor: taking out is done by gripping it with both hands and by pulling it downwards to release it from its position. Patient: How do i clean it? Doctor: First, clean the denture mechanically using a soft toothbrush under running water and then place it in a glass of cool water in which you have previously immersed a special denture cleansing tablet. keep your denture clean and soak it in a glass of water when you’re not wearing it. Patient: Ok, thank you very much, doctor. Doctor: you are welcome. if you are unsure what to do at any stage, just come back.

SLOVNí ZÁSOBA: properly řádně, patřičně, náležitě, vhodně surgery ordinace; chirurgie; operace moistened navlhčený towards směrem k, k, na; vůči to bite kousnout, kousat, skousnout; pokousat; poštípat; uštknout cheek tvář, líce to swallow polknout, spolknout, polykat to suck up vysát, odsát fissure štěrbina; prasklina, trhlina fixative fixace, fixační prostředek (pasta) adhesive lepidlo fit upevnění, držení; padnutí to grip uchopit downwards směrem dolů running water tekoucí voda to immerse ponořit to soak namočit, namáčet

Váš profesionální partner pro odborné

medicínské překlady a tlumočení

• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby [ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz

www.florence.cz / adresa redakce: klicperova 604/8, 150 00 praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: bc. Magda Hettnerová, e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, ph.d. / redakční rada: phdr. Martina Šochmanová, Mba, předsedkyně, Mgr. Hana svobodová, ph.d., Mgr. lenka Gutová, Mba, Mgr. Galina vavrušková, bc. vladěna Homolková, Mgr. tamara starnovská, Mgr. ivana kirchnerová, rndr. romana Mrázová, ph.d. / Grafická úprava: Josef Gabriel, karel zahradník / vydavatel: ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / ředitel vydavatelství: Martin kula / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie langerová, dis., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 Šedá: CMYK 0-0-0-75 julie.langerova@ambitmedia.cz /Obchod: Mgr. blanka turínová,Mba,tel.:+420 724 811 983,e-mail:blanka.turinova@ambitmedia.cz,Mgr.evasádlová,tel.: +420 605 208 985, Šedá: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz /Šedá: personální inzerce: Štěpánka korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / tisk: aHOMi, s. r. o., U louže 579, 250 67 klecany / předplatné: čr: pOstservis, oddělení předplatného, poděbradská 39, 190 00 praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; sk: Mediaprint-kapa pressegrosso, a.s., stará vajnorská 9, p. O. bOX 183, 830 00 bratislava, infolinka: 0800 188 826, e-mail: info@ipredplatne.sk, objednavky@ipredplatne.sk / cena výtisku: 60 kč, roční předplatné: 570 kč / 31,90 eur / časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / registrace: Mk čr-e 16134, issn 1801-464X / přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. nevyžádané příspěvky se nevracejí. redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / copyright © ambit Media, a. s., 2015

Lůžko se sloupy:

Vynález LINETu slaví 20 let Geniální nápad přenést zdvihový mechanismus stavebních jeřábů do konstrukce nemocničního lůžka dostal majitel LINETu Zbyněk Frolík společně s mladým konstruktérem Vladimírem Kolářem v polovině devadesátých let. První prototyp teleskopického sloupu spatřil světlo světa přesně před 20 lety. Ve spolupráci s předními českými designéry byla elegantní konstrukce sloupu začleněna do celkového vzhledu nové generace lůžek z LINETu. ňuje péči o pacienta na lůžku, zejména při úkonech denní rutiny jako je hygiena pacienta, stlaní lůžka nebo polohování. Pomocí laterálního náklonu lze totiž ležícího člověka i vyšší hmotnosti přetočit na bok s minimem fyzické námahy.

A výsledek? Nový trend v konstrukci nemocničních lůžek, na němž jsou postaveny nejenom soﬁstikované výrobky značky LINET, ale tisíce dalších lůžek jiných výrobců. V současné době LINET vyrobí ročně 65 až 70 tisíc kusů sloupových jednotek, až 10 tisíc z nich putují do další distribuce. ELEGANTNÍ A SPOLEHLIVÉ POLOHOVÁNÍ Hlavní funkce teleskopických, elektricky poháněných sloupových jednotek je výškové polohování nemocničních a pečovatelských lůžek. To je díky zdvihovému mechanismu velice snadné a má extrémně tichý provoz. Vysunutí případné zasunutí teleskopických sloupů umožňují libovolné výškové nastavení – nízkou bezpečnou polohu, výchozí polohu pro vstávání z lůžka a mobilizaci a také vysokou vyšetřovací polohu pro ergonomickou práci personálu na lůžku. „Za jeden z největších úspěchů mého téměř desetiletého působení v LINETu považuji nejen rozšíření elektricky polohovatelných lůžek v nemocnicích a v pečovatelském sektoru, ale také edukaci sester a dalšího personálu pro správné využívání výškového nastavení lůžek při každodenní práci,“ uvedl Zdeněk Grimm, ředitel obchodu LINET pro ČR. V případě lůžek Multicare, Latera a nové také Eleganza 5, umožňuje třísloupová konstrukce také laterální polohování ložné plochy. Laterální náklon výrazným způsobem usnad-

BEZPEČNOST NADE VŠE Sloupy poskytují celému lůžku vysokou stabilitu a tuhost. Tato vlastnost umožňuje lůžko se sloupovou konstrukcí plně používat i při nadměrné zátěži, například při kardiopulmonální resuscitaci, překládání pacientů z jiného lůžka a při dlouhodobém zatížení během hospitalizace obézních pacientů. Za bezpečným pracovním zatížením lůžek LINET se sloupovou konstrukcí, které dosahuje hodnoty až 250 kg, stojí tlačná síla dvou sloupů. Bezpečné pracovní zatížení ovšem označuje zátěž v kilogramech, při níž je zachováno bezpečné fungování všech funkcí lůžka. Zcela unikátní přidanou hodnotou sloupových lůžek jsou výjimečné hygienické parametry. Sloupová jednotka má díky jednoduchému tvaru a hladké povrchové úpravě veškeré předpoklady pro snadné odstranění nečistot i při rutinním způsobu dezinfekce.

Na povrchu sloupu vyrobeného z hliníku upraveného elektrolytickou oxidací je permanentní tenký ﬁlm mazacího přípravku. Prostor mezi jednotlivými válci výsuvného teleskopického sloupu je vyplněn plastovými distančními vložkami, které při pohybu působí jako stěrky eventuálních nečistot, takže nečistota nemá žádnou příležitost proniknout dovnitř sloupu. Elegantní systém dvou nebo tří sloupů vytváří mezi ložnou plochou a podvozkem prostor bez výčnělků nebo spojnic pro dokonalou dekontaminaci celého lůžka. Díky prostoru nad podvozkem lze využít pojezdových zařízení např. C-ramene a umožnit tak diagnostiku či drobné zákroky přímo na lůžku. Nezanedbatelných parametrem moderních nemocničních lůžek je také jejich estetická úroveň a sladění s ostatním nemocničním interiérem. Pokud je nemocniční pokoj pěkný, dobře působí na psychiku pacientů a jejich rodinných příslušníků. A samozřejmě také personál oceňuje hezké pracovní prostředí s důrazem na ergonomii. To vše lůžka LINET i díky sloupové konstrukci splňují. WWW.LINET.CZ

Eleganza 2 Chytré lůžko pro každodenní péči Nemocniční lůžko Eleganza 2 je určené pro každodenní péči a zajišťuje pohodlí a bezpečnost pacientům na standardních pokojích. Funkce lůžka podporují rychlou rekonvalescenci a mobilizaci pacienta.

Podpora mobilizace Dvoudílné sklopné postranice Podsvícený gelový úhloměr Komunikační aplikace SafetyMonitor