Florence 5/15 by Care Comm s.r.o.

5/15

florence květen 2015 / ročník XI 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

ODBOR N ý Č A SOP IS P RO NEL éK A ř SK é ZDR AVOT NICK é P R ACOV NíK Y

s. 19 / odborné téma

s. 25 / případová studie

s. 43 / Z konferencí

s. 45 / Rozhovor

pRŮřeZ NoVýMi peRoRálNíMi aNTiDiaBeTiKy

KaRDioVasKuláRNí oNeMocNěNí V péČi sesTeR uRgeNTNíHo příJMu

Na KoNFeReNci iNspo 2015 láKal NáVšTěVNíKy NeJVíc 3D TisK

cHceMe-li DosáHNouT ZMěN, MusíMe BýT JeDNoTNí časopis obsahuje recenzované články

oDBoRNé TéMa

Diabetes mellitus

Hledáte práci v zahraničí? G5 Plus je největší českou společností, která zprostředkovává práci zdravotníkům v zahraničí. Nabízíme ověřené pracovní nabídky s vysoce nadstandardním platem a možností získat nové zkušenosti, zdokonalit se v anglickém jazyce či cestovat.

PRÁCE PRO ZDRAVOTNÍ SESTRY, FYZIOTERAPEUTY, LÉKAŘE, ZÁCHRANÁŘE, PORODNÍ ASISTENTKY A DALŠÍ ZDRAVOTNICKÉ PROFESE

NAŠE PARTNERSKÉ NEMOCNICE NABÍZEJÍ

ZÁKLADNÍ PODMÍNKY

Platové ohodnocení vysoce převyšující standard + prémie za přesčasy

Odborné zdravotnické vzdělání a platná registrace, praxe v oboru alespoň 2 roky

Ubytování, letenku na začátku a na konci pracovního poměru hrazenou zaměstnavatelem

Min. středně pokročilá angličtina na komunikativní úrovni (zájemcům s nižší úrovní angličtiny nabízíme možnost vstupu do speciálního přípravného programu)

Až 10 týdnů placené dovolené ročně Prémie za dokončení smlouvy Nadstandardní pracovní zázemí, možnosti vzdělávání a dalšího kariérního rozvoje Další možnosti atraktivních benefitů (dle typu nemocnice a cílové destinace)

Další informace najdete na www.g5plus.com nebo volejte bezplatnou infolinku 800 88 88 96.

„Vy pečujete o druhé, my pečujeme o Vás“

editorial ﬂorence 5/15

Je zbytečné léčit oko bez hlavy, hlavu bez těla a tělo bez duše (Hippokratés)

ko – do duše okno, říká se. Oko je však především párový smyslový orgán, který nám umožňuje vidět. A protože zrak je jedním z našich nejdůležitějších smyslů, jsou pro nás onemocnění oka vždy velmi stresující. Z historie se dochovaly záznamy o operacích, které lékaři na očích už v minulosti prováděli. Například indický lékař Sushruta v 5. sto letí před naším letopočtem operoval šedý zákal dislokací čočky do sklivce. Lidé si totiž mysleli, že šedé zkalení čočky je jakýmsi zalitím mezi zornicí a čočkou, které vytváří neprůhlednou blanku. Z 11. sto letí se nám pak dochoval např. popis metody odsátí čočky pomocí duté jehly. Provedl ji íránský lékař Ammar. Těžko si tito lékaři uměli tehdy představit, že operace šedého zákalu (katarakty) bude jednou rutinním zákrokem, při kterém se bude navíc využívat něčeho takové ho, jako je laserový paprsek. Průkopníkem v této oblasti byl Francis L’Esperance, který v roce 1963 začal používat rubínový laser při pokusech o léčbu diabetické retinopatie. Dnes se laser využívá téměř ve všech oblastech očního lékařství. Nejen o tom se můžete dočíst v tomto květnovém čísle časopisu Florence, které jsme tentokrát věnovali diabetu. Dozvíte se v něm například, jak vypadá v diabetologii edukace sestrou nebo jaká jsou nová perorální antidiabetika. Nechybějí samozřejmě ani další naše pravidelné rubriky, jako jsou např. recenzované články, zprávy z kon ferencí či rubrika pro studenty. A protože měsíc květen je neodmyslitelně spjat nejen s ošetřo vatelstvím (12. 5. – Mezinárodní den ošetřovatelek), ale i porodní asistencí (5. 5. – Mezinárodní den porodních asistentek), najdete v něm i související příspěvky. Viceprezidentka ČKPA Bc. Radmila Do razilová vás seznámí s problematikou porodní asistence v komunitní péči o ženu a dítě v ČR na str. 3 a nová prezidentka České asociace sester PhDr. Martina Šochmanová, MBA, vám v našem rozhovoru na str. 45 přiblíží, kam by měla tato asociace dále směřovat. A jak řekl francouzský impresionista Paul Cézanne: „K tomu, aby člověk dobře viděl, nestačí mít jen otevřené oči. K tomu je potřeba mít i otevřené srdce.“ Proto vám přeji, ať je i vaše srdce otevřené všemu a všem, co život přináší, a ať prožijete krásný „lásky čas“.

Přeji vám hezké čtení,

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.ﬂorence.cz. Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel. Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence + Florence je také na facebooku. Přidejte se k nám!

www.facebook.com/Florencecasopis

anekdota

obsah

téma čísla

Diabetes mellitus Diabetes mellitus (úplavice cukrová, cukrovka) je souhrnný název pro skupinu chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů. Rozlišují se dva základní typy: diabetes I. typu a II. typu, které vznikají důsledkem absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu.

florence 5/15

1 / Editorial 3 / O čem se mluví Problematika porodní asistence v komunitní péči o ženu a dítě v ČR 6 / Nové knihy 7 / Rozhovor s MuDr. Lucií Valešovou Zájem o laserové operace očí nejmodernější metodou neustále roste 10 / Florence Akademie Transplantační medicína je „top“ týmové práce 14 / Public relations I seminář může být zážitkem 16 / Dopisy čtenářů / Zprávy Pár slov pro paní Mgr. Alenu Šmídovou Setkali jste se někdy s agresivním pacientem? V Obecním domě byli oceněni dárci kostní dřeně

odborné téma

z dalšího obsahu

Diabetes mellitus 17 / Edukace v diabetologii sestrou 19 / Průřez novými perorálními antidiabetiky

Rozhovor s MuDr. Lucií Valešovou Zájem o laserové operace očí nejmodernější metodou neustále roste

Recenzované články

Teoretické sdělení 21 / Sociální sítě jako jeden z prostředků kyberšikany Případová studie 25 / Kardiovaskulární onemocnění v péči sester urgentního příjmu Výzkumné sdělení 28 / Interní komunikace ve zdravotnickém zařízení Výzkumné sdělení 32 / Štandardizované ošetrovateľské postupy u nedoslýchavých detí

Florence Akademie 10 Transplantační medicína je „top“ týmové práce

Význam kinestetiky pro ošetřovatelskou péči

37 / Personální inzerce

Na konferenci INSPO 2015 lákal návštěvníky nejvíc 3D tisk

38 / Význam kinestetiky pro ošetřovatelskou péči

www.florence.cz Ročník XI., číslo 5, květen 2015 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 4. 2015 Foto na titulní straně: Profimedia

praxe

fota: Profimedia, Flickr, Magda Hettnerová, organizátoři INSPO 2015, archivy autorek

40 / Pro školy Stáž v městské nemocnici na Krétě

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

43 / Na konferenci INSPO 2015 lákal návštěvníky nejvíc 3D tisk 44 / Sekce domácí péče si na konferenci zvolila nové vedení 44 / Kýla není šperk 45 / Rozhovor s PhDr. Martinou šochmanovou, MBA Chcemeli dosáhnout změn, musíme být jednotní 47 / Personální inzerce 47 / Lekce angličtiny

o čem se mluví text: Bc. Radmila Dorazilová, soukromá porodní asistentka, Zlín; viceprezidentka ČKPA

Dne 5. května slavíme Mezinárodní den porodních asistentek. I tato profese se potýká s celou řadou problémů. Níže přinášíme příspěvek Bc. Radmily Dorazilové, viceprezidentky České konfederace porodních asistentek (ČKPA), který přednesla na česko-rakouském workshopu ve Znojmě dne 10. dubna 2015.

Problematika porodní asistence v komunitní péči o ženu a dítě v ČR R áda bych poděkovala organizáto rům česko-rakouského worksho pu za možnost vystoupit na něm. Velice si toho vážím. Toto setkání chápu jako příležitost k výměně zkušeností mezi Českou republikou a Rakouskem. Věřím, že může být rovněž počátkem potřebné, ale chybějící diskuze mezi lékaři – gynekology a porodními asis tentkami v ČR. Níže budu prezentovat své osobní názory a zkušenosti shodné se stano visky profesní organizace porodních asistentek, kterou reprezentuji. Od roku 1998 jsem se zúčastnila pravděpodob ně všech důležitých jednání a mnou uváděné skutečnosti jsou podloženy osobní zkušeností a fakty. Nechci být konfrontační, musíme však začít jasným popisem dnešního stavu a jeho příčin. Není možné samostatně posuzovat péči porodních asistentek bez souvislosti s péčí lékařskou – úzce spolu souvi sejí. Zájmy gynekologů a porodních asistentek se mohou částečně křížit, a proto můžeme mít na některé věci různý názor. Měli bychom však umět diskutovat a hledat nejvhodnější řešení v zájmu našich klientek a celého systé

mu zdravotní péče. Prosazování „svého“ z pozice síly nebo pomocí různých me diálních kampaní nemůže vést k naleze ní optimálního řešení. Naopak – nega tivně ovlivňuje nejen vzájemné vztahy mezi našimi profesemi, ale také kvalitu, komplexnost, dostupnost a hospodár nost péče, a tím škodí našim klientkám, jejich dětem a rodinám.

Motto: „Naléháme na všechny příslušné úřady v evropském regionu, aby zvýšily úsilí k posílení porodní asistence: … zajištěním podílu porodní asistence při rozhodování na všech úrovních vytváření a imple mentace zdravotní politiky … zaměřením se na odstraňování překážek, zejména v oblastech personální politiky, otázkách pohlaví, stavu a lékařské dominance … hledáním příležitostí pro vytváření a podporu programů a služeb komunitní porodní asistence zaměřené na rodinu … posilováním rolí porodních asistentek ve veřejném zdravotnictví, v podpoře zdraví a v komunitním rozvoji …“ (Výňatek z „Mnichovské deklarace“, přijaté v roce 2000 ministry zdravotnictví evropského regionu WHO)

Stručná rekapitulace dosavadního vývoje v ambulantní péči o ženu a dítě v ČR Rozhodujícím faktorem pro práci po rodní asistentky je nastavení systému zdravotní péče a podoby sítě zdravotnic kých zařízení, které se časem zásadně měnily. Do 50. let 20. století poskytovali ambulantní péči o ženu a dítě lékař i porodní asistentka samostatně formou vlastní soukromé praxe. Za socialismu se z lékaře i porodní asistentky stali zaměstnanci tehdejších ústavů národ ního zdraví, přičemž činnost porodní asistentky byla rozdělena mezi ženskou a dětskou sestru. Ženská sestra (ŽS) pracovala v části úvazku podle pokynů gynekologa v obvodní ordinaci (kde se střídaly dvě i tři ŽS) a v části úvazku samostatně – především při návštěvní službě nebo při přípravě těhotných žen k porodu. Proti Rakousku a západní Evropě byl vývoj v ČR rozdílný.

Vývoj po společenských změnách a po privatizaci ambulantní péče Po roce 1992 došlo k velmi nerovnoměr nému vývoji: Počet žen zůstal stejný,

florence 5/15

o čem se mluví Tab. 1 rok

S tatistika porodů a gyn. vyšetření v letech 1992–2013 porodů (v tis.)

gyn. oper. (v tis.)

g. p. lůžek (v tis.)

pr. hospit. (ve dnech)

gyn. vyšetř. (lékař. v tis.)

návštěvy (PA v tis.)

1992

121

190

11,2

7147

cca 300

1993

120

240

10,7

7490

1994

107

224

10,3

8746

1995

223

8,9

6,7

9516

1996

217

8,2

6,4

1997

212

7,8

1998

209

7,5

5,7

1999

193

7,2

5,5

2000

188

6,9

2001

186

6,8

2002

188

2003

189

2004

186

2005

102

188

2006

106

2007

115

2008 2009

lék. gyn. (v amb.)

lék. gyn. (celkem)

por. as. (celkem)

1854

4771

1924

4682

1197

2035

4612

1255

2098

4672

9881

1266

2094

4443

10235

1323

2118

4317

10202

1303

2134

4205

10136

1373

2143

4235

5,5

10464

1405

2154

4322

5,4

10657

1432

2208

4472

6,7

5,1

10983

1473

2263

4540

6,4

5,2

11081

1501

2292

4350

6,2

11364

1517

2282

3959

4,8

11441

1539

2307

3932

191

5,9

4,6

11485

1541

2309

3842

194

5,9

4,5

11542

1664

2495

3901

120

188

5,8

4,2

10942

1701

2548

3890

118

188

5,7

4,2

10654

1738

2660

3922

2010

116

183

5,6

4,1

10354

1752

2640

3994

2011

108

176

5,4

3,9

10251

1758

2636

4010

2012

108

182

5,2

3,7

10015

1753

2656

4010

2013

106

175

4,8

3,6

10167

do 10

1786

2687

3926

rozdíl

–12 %

–8 %

–57 %

–49 %

42 %

–97 %

45 %

–18 % zdroj: autorka

počet porodů a gynekologických ope rací se mírně snížil. Počet lůžek a délka hospitalizace se snížily přibližně na polovinu. O téměř polovinu se však zvý šil počet vyšetření a lékařů v gynekolo gických ordinacích. V ordinaci zůstala obvykle jedna (u soukromých) nebo dvě (u nemocničních) „pracovnice“ – ne vždy porodní asistentky. Jen výjimečně vznikla samostatná pracoviště porod ních asistentek, návštěvní služba až na výjimky přestala existovat. Přibylo cca 800 pracovních míst gynekologů a ubylo stejné množství pracovních míst porodních asistentek. Došlo zjevně ke zvýšení nákladnosti, ale současně ke zhoršení komplexnosti a dostup nosti ambulantní péče v našem oboru. V porovnání s Mnichovskou deklarací se vývoj v ČR ubíral opačným směrem – výrazně v neprospěch dnes již vysokoškolsky vzdělaných porodních asistentek.

Proč k tomuto vývoji došlo? Porodní asistentky (dále jen PA) zaspaly a nebyly připraveny na probíhající změny a možnosti, které se jim ote vřely – naším největším problémem je nedostatek profesního uvědomění, hrdosti a sounáležitosti, nejednotnost a tříštění sil. Již od svého vzniku v roce 1997 se však Česká konfederace porodních asistentek (dále jen ČKPA) snaží tento vývoj změnit. Od roku 2000 je ale zřejmé, že představitelé Sdruže ní soukromých gynekologů (dále jen SSG) si nepřejí existenci samostatných pracovišť PA a všemožně jí brání, pro tože „… samostatně pracující porodní asistentky jsou pro soukromé gynekology potenciálně nebezpečné a finančně je ohrožují“. Ministerstvem zdravotnictví ČR (MZ ČR) ani zdravotními pojišťovnami nebyla připravena kritéria pro vytváření sítě smluvních zdravotnických zařízení ani pro regulaci objemu péče, která by

garantovala komplexnost, dostupnost, hospodárnost i spravedlivost. Vzhledem k obecnému ustanovení o indikaci léka ře (platnému od roku 1997) nás úřady i zdravotní pojišťovny neslyší a podléha jí „gynekologické lobby“.

Práce v gynekologické ordinaci V zemích EU, které jsme navštívily, ne bylo obvyklé, aby práci v gynekologické ordinaci vykonávala PA. V ČR doznívá praxe z éry socialismu, kdy tuto práci vykonávala ženská sestra. Podle vyhláš ky MZ ČR je kvalifikace PA vyžadována, jen pokud má samostatně zajišťovat vyšetření fyziologicky těhotných žen nebo návštěvní službu u těhotných a šestinedělek s novorozenci. Podle našeho názoru je kvalifikace PA vhodná také ve specializovaných ordinacích pro riziková a patologická těhotenství. Jinak je dostačující kvalifikací zdravotnická asistentka či sestra bez osvědčení k sa

odmítáme poskytnout potřebnou péči, pokládáme za velmi neetický. Sama jsem byla přítomna u několika domá cích porodů při své stáži v Nizozemsku i v ČR a z vlastní zkušenosti mohu říct, že „fámy“, které se u nás objevují kolem potřebného vybavení při domácím poro du, jsou odtrženy od reality.

foto: archiv autorky

mostatné práci bez odborného dohledu. V ČR jde dnes v gynekologické ordinaci většinou o práci administrativního charakteru a v menší míře o nesamo statnou odbornou práci podle pokynů a pod dohledem gynekologa. Obvykle se také jedná o práci s nižším finančním ohodnocením než v nemocnici nebo u samostatně pracujících PA.

Doprovod ženy při porodu v porodnici

Samostatná pracoviště porodních asistentek Samostatná pracoviště porodních asistentek by měla nabízet zdravotní služby v plném rozsahu péče, ke které vždy byly a jsou PA dle platných předpisů ČR a EU způsobilé, nechceme nic navíc. Pro zajištění komplexnosti a dostupnosti potřebné péče předpokládáme orien tační ukazatel jedna PA na 25–35 tisíc obyvatel, to znamená 300–400 přepo čtených pracovních úvazků PA v ambu lantní péči v ČR.

Příprava těhotných žen k porodu, rodičovství a péči o dítě Příprava by měla zajišťovat edukaci těhotných žen nejen k porodu, ale také k rodičovství a k péči o dítě. Součástí mohou být speciální tělesná, dechová a relaxační cvičení pro těhotné ženy (případně i navazující cvičení pro ženy po porodu) a doplňkové techniky – masáže, aromaterapie, homeopatie… Pro tuto čin nost PA nepotřebuje indikaci lékaře, ale spolupráce může být pro oba výhodná – nevidíme však dostatečnou podporu. Tato péče není hrazena ze zdravotního pojištění, ale většina pojišťoven na ni že nám přispívá z fondu prevence. Existuje poměrně široká nabídka, většinou však tuto službu nabízejí PA jako „vedlejší“ činnost při svém zaměstnání, většinou bez registrace poskytovatele zdravotní péče – chybí proto přehled a často i kva lita. Naším cílem je zavést i pro tuto péči určité standardy, stanovující minimum pro kvalifikaci lektorky a obsahovou ná plň kurzů – jejich splnění by bylo podmín kou pro příspěvek zdravotní pojišťovny.

Vyšetření fyziologicky těhotných žen PA je k této činnosti oprávněna dle českého zákona a vyhlášky, dle směrnice EU i mezinárodní definice přijaté ICM a FIGO. Do seznamu zdravotních výkonů

Bc. Radmila Dorazilová při doprovodu své klientky v porodnici

hrazených z veřejného pojištění bylo doplněno vyšetření těhotné ženy PA. Pro blémem je nejen špatná definice výkonu, ale především obecná „indikace lékaře“, která praktickému využití tohoto výkonu brání, a proto ji pokládáme jednoznačně za diskriminační. Nikdy jsme nechtěly tato vyšetření od gynekologů převzít, jde pouze o to, aby si žena mohla zvolit nejen mezi gynekology, ale i mezi gynekologem a PA. Jsme si vědomy toho, že v současné době by české ženy zvolily tato vyšetření u PA jen v malém počtu. Pokud by si PA zvolilo 5 %, tzn. 5 tisíc těhotných, a kaž dá z nich by absolvovala osm vyšetření, jednalo by se celkem o 40 tisíc vyšetře ní – což je pouze 0,4 % z celkového počtu gynekologických vyšetření, nelze proto hovořit o ohrožení gynekologů! Pro PA jde o jediné vyšetření, ke kte rému je oprávněna, a o jeden ze základů její činnosti. Pro lékaře – gynekologa jde pouze o jednu menší část – navíc mu zůstávají veškerá vyšetření rizikové ho a patologického těhotenství a také všech gynekologických onemocnění.

Asistence u fyziologického porodu v domácích podmínkách ČKPA ani já se nechceme vracet k praxi domácích porodů, nemůžeme je však úplně vyloučit – pokud si jej žena přeje. Podle našeho názoru by měly být stano veny jasné podmínky pro selekci těhot ných žen a potřebné vybavení, včetně návazností na porodnice. Postoj, kdy na jedné straně uznáváme právo ženy zvo lit si místo porodu, ale na druhé straně jí

ČKPA i já podporujeme možnost porodu ženy s „její“ vybranou PA v porodnici. Za optimální a lehce realizovatelné pokládám „rakouské“ řešení, kdy PA uzavírá smlouvu či dohodu o práci s nemocnicí, nemocnice za porod přebírá odpovědnost a vykazuje porod zdravotní pojišťovně, PA je však placena přímo ženou která si ji vybrala. Podmínkou širšího využití v praxi je uznání vedení přirozeného fyziologického porodu PA. Podobné možnosti byly diskutovány již v pracovní skupině MZ ČR, obecně však k tomuto postupu chybí v ČR vůle. Z tohoto důvodu obvykle české PA pouze „doprovázejí“ své klientky k porodu jako „duly“. Objevují se však již výjimky – např. nemocnice ve Vyškově, kam jezdí se svými klientkami některé soukromé PA z Brna. Chápu však, že není možné uzákonit povinnost uzavření takové smlouvy, vždy jde o otázku dobrých vztahů a vzájemné důvěry mezi konkrét ní PA a konkrétní porodnicí. Pokud ale chceme minimalizovat počet „domácích“ porodů, měli bychom tuto možnost co nejdříve uvést do obecné praxe.

Návštěvní služba porodní asistentky V ČR jsou hrazeny z veřejného pojištění obvykle jedna návštěva těhotné ženy před porodem a tři návštěvy u matky v šestinedělí (+ navíc jedna návštěva novorozence). Tento počet není podmí něn patologickými stavy, chápeme ho jako obvyklý při délce hospitalizace tři dny po spontánním porodu a pět dnů po porodu císařským řezem. Při dřívějším propuštění po ambu lantním porodu by měl být počet ná vštěv zvýšen, při delší hospitalizaci na opak snížen. Problémem je nejen špatná definice výkonu, ale především obecná „indikace lékaře“, která praktickému využití tohoto výkonu brání a vzhledem

florence 5/15

o čem se mluví k dosavadním zkušenostem ji pokládá me jednoznačně za diskriminační nejen pro PA, ale i pro ženy. Většina českých gynekologů totiž ženy neinformuje a odmítá jim vystavit poukaz na ošetření PA, i když si žena PA najde a o poukaz je požádá – přestože podle zákona o zdra votních službách „Poskytovatel (tzn. ošetřující gynekolog) je povinen zajistit, aby byl pacient seznámen se svými právy … informován o dalších zdravotních službách, které mohou zlepšit jeho zdravotní stav … komplexnost, návaznost a koordinovanost poskytovaných zdravotních služeb…“

Proč nefunguje návštěvní služba PA? Soukromí gynekologové si se zdravot ními pojišťovnami nasmlouvali tento výkon, i když často nezaměstnávají PA. Ta je navíc prací v ordinaci vytížena na plný úvazek, návštěvy může vykonat jen ve výjimečných případech „po práci“, ne jako obvyklou a dostupnou službu. Představitelé SSG přesto brání uzavírá ní smluv zdravotními pojišťovnami se samostatnými PA. Protože sami nejsou schopni tuto péči zajistit a existenci samostatně pracujících PA si nepřejí,

tvrdí: „Soukromé gynekology tato péče finančně ohrožuje.“ Vyžádaná péče poskytovaná v odb. 921 – PA není pro gynekology zdravotní mi pojišťovnami regulována (regulace se vztahuje pouze na odb. 222, 801–805, 809, 812–823, tzn. laboratoře) a finanč ně je nijak nezatěžuje. Při průměrně dvou návštěvách šestinedělky jde na 100 tisících porodů o 200 tisíc výkonů, což jsou pouhá 2 % z celkového počtu gynekologických vyšetření. Navíc nebylo nikdy řečeno, že úhrada návštěv PA by probíhala na úkor úhrady gyneko logických vyšetření – oba výkony mají jiný charakter a jsou hrazeny z jiného segmentu péče. Ani zde proto nelze hovořit o ohrožení gynekologů! U tvrzení, že „ženy nemají o tuto péči zájem…“ víme z dlouhodobé zkušenosti ve Zlíně (nikoli tedy z ničím nepodlože ných domněnek), že pokud jsou ženy informovány, 80 % jich tuto službu využije. Další tvrzení, že „návštěvy PA nejsou potřebné při propuštění domů tři dny po porodu, ale ani při propuštění několik hodin po ambulantním porodu…“ je také zvláštní. Nutných je 20 vyšetření tě hotné v gynekologické ordinaci, tři dny

hospitalizace, podle potřeby vyšetření šestinedělky v gynekologické ordinaci, ale návštěvy PA jsou zbytečné – není to divné??? V Rakousku má žena po ambulantním porodu možnost až 12 (!) návštěv PA (bez indikace lékaře).

Zdravotní výchova a poradenství PA může navíc poskytovat těhotným ženám a matkám s novorozenci zdravot ní poradenství ve své „poradně“. Tato služba ale není hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Závěr Pokud vám mé sdělení poskytlo nové informace a podněty k zamyšlení, jsem spokojena. Současné nedobré vztahy gynekologů a PA v ambulantní péči totiž pokládám za důsledek nepochopení, vyplývajícího z neinformovanosti nebo ze zkreslených informací. To, jak bude v ČR ambulantní péče o ženu a dítě i spolupráce PA s gynekology v budouc nu vypadat, záleží na nás všech.

Zaujal vás tento článek? Napište nám své názory na e-mail florence.redakce@ambitmedia.cz.

nové knihy

Neurologie pro studium i praxi 2., přepracované a doplněné vydání / Zdeněk Seidl / Grada Publishing, a. s., 384 s., 595 Kč/ Po deseti letech zcela nové, přepracované vydání mimořádně úspěšné učebnice neurologie, která zahrnuje obecnou i speciální neurologii a která je jak pregra duální učebnicí, tak ideální knihou pro ne-neurology.

Sebepéče v ošetřovatelské praxi / Renata Halmo / Grada Publishing, a. s., 232 s., 349 Kč / Ojedinělá publikace na českém trhu, zaměřená na principy sebepéče a auto nomii pacienta v ošetřova telské praxi.

Krvácení / Miroslav Penka, Igor Penka, Jaromír Gumulec a kol. / Grada Publishing, a. s., 336 s., 699 Kč / Dlouho očekávaná publikace, která v tomto rozsahu a podobě v naší lite ratuře dosud neexistuje. Kniha nabízí komplexní klinicko-patofyziologický přehled a podrobně informuje o proble matice krvácení ve všech medicínských oborech. Ocení ji lékaři všech klinických oborů chirurgických i nechirurgických.

Chorobné znaky a příznaky / Karel Lukáš, Aleš Žák a kol. / Grada Publishing, a. s., 928 s., 1690 Kč / Kniha přináší 218 vybraných znaků, příznaků a některých důležitých laboratorních ukazatelů ve 163 kapitolách s prologem a epilogem, se seznamem zkratek a s rejst říkem.

rozhovor s MUDr. Lucií Valešovou ptala se: Magda Hettnerová, redakce Florence fota: archiv MUDr. Lucie Valešové

Zájem o laserové operace očí nejmodernější metodou neustále roste Diabetes mellitus je chronické onemocnění s vysokou morbiditou a mortalitou, u něhož je v posledním desetiletí zaznamenáván výrazný nárůst. V České republice je v současné době evidováno více než 800 tisíc diabetiků. Toto onemocnění je doprovázeno celou řadou komplikací, které postihují mj. i oči. O tom, jak se tyto oční vady u diabetiků dají léčit, jsme si povídali s primářkou oční kliniky DuoVize MUDr. Lucií Valešovou. Jaké nejčastější oční vady se u diabetiků objevují? Jednou ze základních věcí, která se u diabetiků sleduje společně s neuro logií a s funkcí ledvin, je oční pozadí. Na očním pozadí vzniká diabetická retinopatie. Je to tzv. mikrovaskulopatie, což znamená, že postižení oční sítnice vychází z postižení drobných cév. Co to znamená? Když jsou drobné cévy poškozeny, neudrží dostatečně krev, některé části krve se tak dostávají mimo cévy a destruují oční sítnici. Uvolňují se tam také látky, které produkují tzv. vazoproliferativní faktory, které vyvolávají vznik novotvoře ných cév, ale tyto cévy jsou škodlivé. Proč? Protože nemají tu funkci, kterou by tělo potřebovalo. Jsou křehké, takže krvá cejí, a navíc se obalují vazivem, takže

tahají za sítnici a způsobují její odchlí pení. Všechny tyto negativní faktory můžeme sledovat právě u cukrovky. Kdy k těmto změnám u diabetiků dochází? Cukrovkové změny vznikají nejčastěji až po deseti letech trvání onemocnění nebo i později. U diabetiků 1. typu, kteří jsou mladší a odkázaní na inzulin, vzniká tato retinopatie mnohem později. U diabetiků 2. typu, kteří jsou často na dietě nebo na tabletách a kteří mají často cukrovku už několik měsíců nebo i let předtím, než je jim diagnostikována, se můžeme setkat s případy, u kterých jsou už při zjištění dia gnózy cukrovky na očním pozadí zjištěny změny. Je to proto, že tyto změny se vyvíje ly skrytě dlouho, mnohdy i několik let. Dá se tomu nějak předejít? Jediné, co mohou diabetici ovlivnit, je, aby měli kompenzovanou cukrovku,

protože to jediné vývoj očních změn ovlivňuje. A také je důležité si uvědo mit, že ty změny se neprojeví hned. To znamená, že pokud nemá diabetik kom penzovanou cukrovku, nezhorší se mu zrak hned, ale až za několik měsíců. A to samé platí i naopak. Čili pokud se teď jeho cukrovka kompenzuje, bude to mít vliv na oči opět až po nějaké době. Jsou tyto změny vratné? Ne. U těchto komplikací je vždy důležité zachytit časné stadium, protože pokud diabetik nebo jeho ošetřující lékař zane dbají péči o oči, jen máloco se dá vrátit zpět. Pokud se změny zachytí v pozděj ším stadiu, žádné dramatické zlepšení už není možné. Co by si tedy měli diabetici i zdravotníci uvědomit v souvislosti s diabetem? Je důležité, aby diabetik chodil každý rok na pravidelné oční vyšetření s rozšířenou

florence 5/15

rozhovor s MUDr. Lucií Valešovou zorničkou neboli v mydriáze. A pokud už dojde k výskytu retinopatie, čet nost kontrol očního pozadí se zvyšuje v závislosti na tom, o jaký stupeň retinopatie se jedná.

Vidění s korigovaným a nekorigovaným astigmatismem

Před každou laserovou operací očí je důležité pacienta důkladně vyšetřit

Pokud dojde ke kritickému stavu, co se dá dělat pak? Když dojde ke kritickému stavu jako k otoku či nedokrevnosti na sítnici, je nutné započít s laserovou léčbou sítnice, při které se nedokrevné části zajizví, což vede k tomu, že přesta nou produkovat škodlivé vazoprolife rativní faktory. Tím se jakoby stabilizuje kvalita sítnice, takže změny na ní aktuál ně dál nepokračují. Říkáte aktuálně. Znamená to, že v budoucnu opět začnou? Ano, protože cévy jsou onemocněním poškozovány dál a dál, takže je třeba to stále sledovat a v daný okamžik včas zasáhnout. A pokud dojde k většímu poškození sítnice, dá se s tím ještě něco dělat? U nejpokročilejších stadií diabetické retinopatie, kde už třeba dojde k velké mu krvácení nebo k odchlípení sítnice, se léčba provádí metodou pars plana vitrektomie, ve zkratce PPV. Při ní dojde k odsátí sklivce a k osekání vazivových pruhů kolem novotvořených cév. Na kon ci je často sklivec nahrazen expanziv ním plynem, který zatlačí na sítnici tak, aby se opět přimkla, nebo silikonovým olejem, který působí jako trvalá tam ponáda. Ta se ponechá několik měsíců nebo i let a pak se vypustí. Oko si samo časem doplní vlastní nitrooční tekutinu. Jsou kromě laseru nějaké nové způsoby léčby? V posledních několika letech se uplatňuje nová léčba pomocí protilátek proti těmto proliferativním růstovým faktorům. Těch to protilátek je několik: Lucentis, Avastin a Eylea. Aplikují se injekčně do nitra oka jednou za měsíc a některé z nich částečně hradí zdravotní pojišťovna, ale jen v ně kterých zdravotnických zařízeních. Jiné pojišťovna nehradí vůbec. Jak fungují? Zatímco laser udělá koagulaci, čili zajizví tkáně, Avastin obsadí receptory,

které přijímají informaci o tom, že mají růstové faktory vznikat. Působí rychle a sníží otok, což je důležité, protože když je sítnice oteklá, nedá se laserovat. Proto je toto období, kdy Avastin působí a sítnice není oteklá, vhodné k tomu, aby se olaserovala, protože pak může léčba lépe fungovat. Tyto dvě metody – laser a protilátky – mají tedy jiný mechanis mus účinku, a proto se dají kombinovat. Jaké další komplikace kromě diabetické retinopatie se mohou u diabetiků vyskytnout? Další komplikací je šedý zákal, který ozna čujeme jako cataracta complicata neboli komplikovaná katarakta. Její výskyt, nález a léčba se v podstatě nijak neliší od klasické, věkem způsobené katarakty, ale u diabetiků se objevuje v mladším věku. Cukrovka totiž její vývoj uspíší. Léčí se tedy stejně jako klasická katarakta? Ano. Úplně stejně jako jakýkoli jiný šedý zákal operací, při níž se lidská čočka zkalená kataraktou odstraní, nechá se pouzdro a do tohoto pouzdra se vloží umělá nitrooční čočka. Dnes jsou módní i multifokální čočky, ale ty nejsou u diabetiků vhodné. U nich jsou vhodné nitrooční čočky jednoohniskové. Proč? Protože multifokální čočka štěpí světlo. Kdybychom chtěli takového pacienta v budoucnu laserovat na sítnici, štěpilo

by nám to ten laser a ten by tím pádem nemohl na sítnici účinkovat. Hradí laserové ošetření sítnice u diabetiků pojišťovna? Ano, plně. Během těhotenství se u žen může objevit takzvaná těhotenská cukrovka. Může mít také nějaký vliv na zrak? Ne. Jak jsem říkala, cukrovkové změny se na očích projevují až po deseti letech tr vání onemocnění. Těhotenská cukrovka trvá krátce. Zpravidla je předzvěstí toho, že žena má pro vznik diabetu v pozděj ším věku dispozici. Jak probíhá vyšetření očí u diabetiků? Určitě by se měla vyšetřit zraková ostrost, vidění na dálku i na blízko, eventuálně i udělat vyšetření na Amsle rově mřížce. Dále vyšetřujeme přední část oka, kdy se sleduje, jestli nejsou na duhovce novotvořené cévy – to se označuje jako rubeóza. Dále se díváme na čočku, jestli na ní není katarakta. Na přibližně 30 minut se pomocí kapek rozšíří zornička a pomocí speciálního mikroskopu a zvětšovací čočky sleduje me sítnici a zrakový nerv, jestli na něm nejsou novotvořené cévy. Sledujeme i místo nejostřejšího vidění, jestli na něm nejsou uloženiny tuku, tekutiny vytékající z cév nebo zda tam nejsou no votvořené, deformované cévy, krvácení či nedokrevné oblasti.

Jak často by se toto vyšetření mělo provádět? Minimálně jednou ročně. Diabetolog by měl dbát na to, zda pacient vyšetření podstoupil, a samozřejmě by si to měl hlí dat samotný pacient, protože jde o jeho zrak. Provádí se i optická koherenční to mografie – OCT, která může monitorovat kvalitu sítnice, její ztluštění, zda se otok zvětšuje nebo snižuje, a další diagnos tickou metodou je angiografie, která ukazuje novotvořené cévy a nedokrevné oblasti, které je třeba olaserovat. Laserové operace očí jsou hitem posledních let. Jaké všechny oční vady se laserem dají léčit? Laser se dnes používá v podstatě ve všech oblastech očního lékařství. Nej modernější metodou je laserová operace šedého zákalu, která se provádí pomocí femtosekundového laseru LenSx. Ten aniž by otevřel oko, rozdrtí šedý zákal, otevře čočku a udělá vstupní operační řezy. Operatér pak oko otevře pomocí tupých nástrojů, odsaje rozdrcenou čočku a zákrok dokončí. Celá operace je mnohem šetrnější, bezpečnější a má přesnější výsledky. Jak dlouho zákrok trvá? Je to ambulantní výkon. Na naší klinice stráví pacient dvě hodiny od okamžiku, kdy v den operace přijde, do okamžiku, kdy odejde. A pokud se jedná o korekci dioptrických vad? U korekce dioptrických vad podstoupí pacient jeden den předoperační vyšet ření, které je podobné jako u těch diabe tiků – vyšetří se zraková ostrost, změří se dioptrie a vyšetří se přední a zadní část oka, jestli je zdravé. Nejdříve druhý den, ale já to dělám s větším časovým odstupem, se provádí samotná operace, která je opět krátká. Samotný výkon trvá asi pět minut, celkem stráví pacient na sále zhruba 20 minut a na klinice stráví celkově asi dvě hodiny. Operace se provádí v kapkové anestezii se znecitli věním. Po ní pacient půl hodiny odpočí vá, lékař ho zkontroluje, zda je všechno v pořádku, a pokud je, dostane pacient domů kapky, poučení, eventuálně table tu na spaní nebo bolest a termín, kdy má přijít na kontrolu.

Jaké jsou případné komplikace tohoto zákroku? Nejhorší komplikací je u všech operací infekce. Proto je nutné, aby pacient při jakékoli bolesti nebo zhoršeném vidění vyhledal lékaře a začalo se s intenzivní léčbou. Může se také stát, že pacient během zákroku s okem pohne. To pak většinou řešíme tak, že operaci přeru šíme, oko necháme zklidnit a za zhruba čtrnáct dní až měsíc znovu celou operaci zopakujeme. Jaké metody laserového ošetření se v současné době nabízejí? V podstatě se všechny operace provádějí femtosekundovým laserem. Jde o meto du NeoLasik HD, při níž femtosekundový laser odřízne povrchní lamelu, ta se odklopí, pak se excimerovým laserem obrousí dioptrie a lamela se přiklopí zpět. Dále je to metoda NeoSmile 3D, která pracuje pod povrchem oka. Při ní laser vybrousí v průměru rohovky takovou lentikulu, kterou pak chirurg jenom vyjme malým otvůrkem ven. La mela se tedy nemusí řezat a oko zůstane po celou dobu operace uzavřené. Tato metoda je vhodná jen pro střední a vyšší krátkozrakost a astigmatismus. Na rozdíl od NeoSmile 3D se metoda NeoLasik HD dá použít u všech stupňů krátkozrakosti, pro dalekozrakost i astigmatismus. Pro koho není laserová operace očí vhodná? Kontraindikacemi jsou nedostatečná tloušťka rohovky a zásadní kontraindi kací je keratokonus – poměrně vzácná oční choroba, která způsobuje defor mity rohovky. Při ní se začnou vytvářet vysoké cylindrické dioptrie (rychle se rozvíjející astigmatismus). Takový pacient nemá třeba žádné dioptrie a během krátké doby například tří let mu narostou až na pět dioptrií astigma tismu. Rohovka se přitom začne zcela nepravidelně vyklenovat, takže se to nedá žádnými brýlemi zcela upravit. Po stupně začnou praskat povrchové vrstvy rohovky a konečným stadiem může být transplantace rohovky. Dá se to nějak léčit? V počátečních stadiích se keratokonus dá léčit corneal crosslinkingem a v po kročilejších stadiích implantováním

speciálních intrastromálních kroužků ICRS. Ty se implantují po nářezech fem tosekundovým laserem. A pokud dojde k nejhoršímu, IV. stadiu, je jediným řešením transplantace rohovky. Mohou se dioptrie vrátit i po operaci? Dioptrie se samozřejmě mohou vrá tit, respektive dorostou nové. Pokud pacientovi uděláme operaci například v 25 letech, tak jeho oko už mohlo, ale nemuselo přestat růst. Takže pokud růst nepřestalo, mohou dorůst i nové dioptrie. Co se s tím dá dělat potom? Pokud je rohovka ještě dostatečně silná, můžeme mu nové dioptrie opět laserem odstranit. Kolik tato operace stojí? Záleží na typu operace, na dioptrické vadě i na použité metodě. Pohybuje se v rozmezí od deseti do zhruba třiceti tisíc korun. Kolik je v ČR zhruba center, která tyto laserové operace provádějí? Jejich počet nevím přesně, ale určitě je jich víc než deset. Každé však nabízí něco jiného a také jinou kvalitu péče.

kdo je → MUDr. Lucie Valešová MUDr. Lucie Valešová je primářkou Oční kliniky DuoVize Praha, laserovým chirurgem v Oční klinice DuoVize Brno a primářkou Dětského očního centra Kukátko v Praze. Působí také na Oční klinice 1. LF UK v Praze, kde přednáší zahraničním studentům. V oblasti oční mikrochirurgie se specializuje na laserovou léčbu dioptrických vad femtosekundovým laserem i nejnovější metodou NeoSmile 3D a femtolaserovou – ICRS léčbu keratokonu. Je prvním očním chirurgem v ČR, který implantoval metodou Raindrop hydrogelový mikroimplantát na léčbu presbyopie. Pravidelně přednáší a účastní se odborných oftalmologických kongresů a seminářů doma i v zahraničí.

Florence Akademie

florence 5/15

Transplantační medicína text: Eva Srbová, AM Review, foto: Profimedia

Transplantační medicína je „top“ týmové práce „Transplantologie je multidisciplinární obor, kde jeden bez druhého nemůže existovat. Potřebuje velikou podporu státu i veřejnosti – to se týká všech oborů medicíny, ale transplantologie má svá specifika,“ uvedla vedoucí lékařka Oddělení odběru orgánů Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), Praha, a místopředsedkyně České transplantační společnosti doc. MUDr. Eva Pokorná, CSc., v úvodu své přednášky v rámci semináře nazvaného Vzdělávací fórum pro koordinátory transplantačních center, jehož první cyklus se konal 20. března 2015 v Praze.

epší zvládání emočně vypjatých situací, s nimiž se odborníci potýkají při organizaci odběrů orgánů od zemřelých dárců, vytvoře ní prostoru pro komunikaci a sdílení poznatků a zkušeností z praxe – to jsou cíle nového vzdělávacího projektu Transplantcentra IKEM, připraveného pro odběrové koordinátory a lékaře -intenzivisty z dárcovských nemocnic. V rámci projektu má IKEM dvakrát ročně uspořádat seminář – první z cyklu semi nářů proběhl 20. března v Praze. Jejich náplní budou témata z oblasti medicíny (smrt mozku, nevratná zástava krevního oběhu, diagnostika smrti, specifika péče o dárce orgánů, základy transplantač ní imunologie, indikace k orgánovým transplantacím), etiky i legislativy, mají posílit komunikační dovednosti, umožnit diskuzi a předvést příklady dobré praxe. Záštitu nad projektem převzali Česká společnost intenzivní medicíny (ČSIM), Česká společnost anesteziologie, resus citace a intenzivní medicíny (ČSARIM), WHO v České republice a děkan 3. LF UK v Praze prof. MUDr. Michal Anděl, CSc.

Za úspěšnou transplantací stojí řada dílčích úspěchů Doc. Pokorná připomněla, že transplan tační program zažil velký rozvoj na

konci minulého století. Obrovský rozvoj v oblasti vývoje imunosupresiv umož ňuje individualizovat přístup i v oboru transplantologie a předznamenal její dnešní výborné výsledky, neboť elimino val případy rejekce. „Přežívání pacientů je skutečně velice dobré. Transplantace jater, srdce, plic jsou život zachraňující výkony, ale i transplantace ledvin přináší pacientům nejen mnohem lepší kvalitu života, ale také výrazně lepší přežívání, takže i zde můžeme mluvit o záchraně lidských životů,“ zdůraznila doc. Pokorná. Současná transplantační medicína se na celém světě potýká s nedostatkem orgánů vhodných k přenosu – pacientů čekajících na transplantaci je stále více, než je možné pro nedostatek orgánů pro vést. Ve statistice počtu zemřelých dárců orgánů na 1 mil. obyvatel za rok 2013 je ČR na 9. místě, první dvě místa zaujímají Španělsko a Chorvatsko, jež sice do organizace dárcovství investují značné finance, ty se však v transplantačním programu vracejí. Za ČR se v dostupnosti transplantační péče umístilo například i Německo. „Data za rok 2014 ještě nebyla publikována, ale v ČR se nám loni podařilo významně zvýšit počet dárců – na 25 dárců na 1 milión obyvatel. Letošní rok se ale prozatím zase tak úspěšně

nerozvíjí,“ okomentovala aktuální situaci doc. Pokorná. Pro úspěch transplantace jsou zásadní také správná indikace a veli ce dobré sestavení čekací listiny. Na ní je v ČR cca 1100 lidí. Mezi faktory, které ovlivňují úspěš nost transplantačního programu, dále zahrnula legislativu (princip předpoklá daného souhlasu, zákon č. 285/2002 Sb. a prováděcí vyhlášky, povinnost PZS informovat o možných dárcích), jeho organizaci, při níž připadá v ČR hlavní úloha transplantačním koordinátorům a jejich spolupráci s anesteziologicko -resuscitačními odděleními (ARO), indi kační kritéria zemřelých dárců orgánů a informovanost lékařů a zdravotnické ho personálu. „Informovanost středního zdravot nického personálu považuji zejména v oboru transplantologie za velice důležitou: sestry dělají atmosféru na oddělení a to, jak se ztotožňují s dárcov ským programem, se odráží na posto jích oddělení k dárcovství,“ zdůraznila doc. Pokorná. Důležitou úlohu dále hrají náboženství, ekonomika, počet lůžek ARO, počet dopravních nehod a masmé dia. Ve své moci mají koordinátoři podle doc. Pokorné edukaci. Organizaci a koordinaci odběrů orgánů popsala jako náročnou, stresu

„Do multiorgánového odběru je zapojeno více než 80 lidí. Od první informace o možném dárci po dokončení organizačně nekomplikovaného odběru orgánů uplyne průměrně 12 až 24 hodin – dnes se odběr často protahuje do druhého dne, což určitě není dobře pro rodinu dárce. Koordinátor za tuto dobu vykoná přes 400 telefonických rozhovorů.“ Doc. Eva Pokorná vedoucí lékařka Oddělení odběru orgánů Transplantcentra IKEM, Praha

a řízení se těmito pravidly, vstřícnost při řešení mimořádných komplikací, slušné a skromné vystupování, flexibilitu na operačních sálech dárcovské nemoc nice či jiného transplantačního centra, zachovávání úcty k zemřelému a doce ňování práce všech kolegů.

Orgány jsou potřeba na zemi

jící činnost vyžadující od koordinátora vynikající komunikační schopnosti, asertivitu, trpělivost a maximální sou středění. „Do multiorgánového odběru je zapojeno více než 80 lidí. Od první informace o možném dárci po dokončení organizačně nekomplikovaného odběru orgánů uplyne průměrně 12 až 24 ho din – dnes se odběr často protahuje do druhého dne, což určitě není dobře pro rodinu dárce. Koordinátor za tuto dobu vykoná přes 400 telefonických rozho vorů,“ přiblížila doc. Pokorná. Upozor nila, že součástí práce koordinátora je i řešení často protichůdných požadavků odběrových týmů. „Chirurgové si totiž

protichůdnost požadavků vyřizují ni koli mezi sebou, ale přes koordinátora. Každý odběr je tak stejný, ale zároveň i úplně jiný, protože přináší řešení nepředvídatelných a nepředvídaných komplikací.“ Transplantační medicínu doc. Po korná označila za „top“ týmové práce. Připomněla, že transplantační tým zahrnuje kromě odborníků z transplan tačního centra také intenzivisty dárcov ských nemocnic a specialisty (nefrology, kardiology, hepatology, diabetology, pneumology atd.). Jako nezbytné zdůraznila dodržování hlavních zásad: stanovení pravidel, domluvu na nich

Svou přednášku doc. Pokorná proložila čtyřmi víceméně obrazovými kazuisti kami: dvou dětí, které byly v době, kdy podstoupily transplantaci jater (v prvním případě pro vrozenou atrézii žlučových cest, v druhém pro těžký ikterus), kojenci a v současné době jsou školáky, kteří žijí vcelku normálním životem, a dvou do spělých žen, kterým se po transplantaci jater, respektive srdce podařilo otěhotnět a porodit zdravé potomky. „Tady bych chtěla ukázat tu symboliku: to, že někdo umře, je osud. S dárcovstvím to nemá nic společného. Může se ale stát dárcem života – a tento dar může předat někomu, kdo na něj čeká jako na záchranu. A ten člověk nejenomže žije dál a vrací se do aktivního života, ale má možnost dát život ještě někomu dalšímu – porodit zdravé dítě,“ připomněla doc. Pokorná a svou přednášku uzavřela výzvou: „Orgány jsou potřeba na zemi. Nenechte orgány plavat a neberte si své orgány do nebe.“

Made in Germany

florence 5/15

public relations text a fota: Baxter Czech

I seminář může být zážitkem

Devátý ročník sympozia o peritoneální (domácí) dialýze, takzvaný Czech PD Day, na kterém se setkali zástupci z pracovišť věnujících se u nás této dialyzační metodě, se uskutečnil ve středu 25. března v Olomouci. V historii tohoto sympozia to byl ročník nejúspěšnější, zúčastnilo se ho 280 lékařů a zdravotních sester, kteří si přišli poslechnout přednášky našich předních nefrologů a také zahraničních odborníků, kterými letos byli profesor Juan-Jesus Carrero-Roig ze Švédska a profesor Peter Rutherford ze Švýcarska.

rotože zdravotní sestry hrají v procesu dialyzační léčby velmi důležitou roli, byl pro ně oproti předešlým ročníkům připraven trochu netradiční zážitkový seminář na téma Komunikace s pacienty v predialýze – aneb Edukujeme pacienty efektivně? „Téma důležitosti kvalitní komunika ce s pacienty je v poslední době velmi přetřásané, a proto jsme chtěli sestrám názorně ukázat, jak jsou v oblasti práce s pacientem důležité správný přístup a nasazení,“ říká Jana Kolářová, produk tová manažerka divize Renal ze společ nosti Baxter Czech. Sto padesát sester a také lékařů se sešlo na tomto semináři, na kterém na ně čekalo překvapení a čtyři přednášejí cí, kterými byli Michal Dušek z B. Braun Avitum, Míša Černá ze Společnosti dialyzovaných a transplantovaných, Miloš Neslušan z Baxter Czech, ale také profesionální herec David Janata, kteří jim ukázali, jaký význam v komunikaci

O tom, jaký význam v komunikaci s pacienty má přístup zdravotnického personálu, se publikum přesvědčilo prostřednictvím čtyř sehraných scének

s pacienty má přístup zdravotnického personálu. Publikum se naopak vcítilo do situace pacientů v predialýze, kterým přednášející sehráli zadané role. V nich představovali edukátora, který může k pacientům přistupovat arogantně, nebo dokonce manipulativně, ale i znuděně, nebo naopak pozitivně naladěný a přesvědčený o tom, co říká. Publikum si tedy vyslechlo přednášku na stejné téma, ale ve čtyřech růz ných provedeních. Účastníci tohoto semináře měli na jeho konci odevzdat anketní lístek, v němž hlasovali, který odborník je přesvědčil, že hemodialýza a peritoneální dialýza jsou rovnocenné dialyzační metody, a jakou metodu by si vybrali. „Výsledky ankety vyhlásila na konci sympozia profesorka Sylvie Opatrná z FN Plzeň, která byla odbor ným garantem akce. Na celé čáře vyhrál člověk, který je pozitivně naladěný a své práci věří. Účastníci semináře se tak mohli na vlastní kůži přesvědčit, že je

samozřejmě důležité, co jako odborný personál pacientům říkáme, ale mno hem důležitější jsou forma a způsob, jakým jim to říkáme,“ shrnuje Kolářová a dodává: „Jsem ráda, že jsme v podobě tohoto semináře přinesli na PD Day něco netradičního. Na tomto ročníku zazněla zajímavá témata, například problema tika chirurgického zavádění PD katetrů, PD u geriatrických pacientů a mnohá další. Dotkli jsme se i tématu domácí hemodialýzy, která umožní pacientům, kteří nejsou na PD, léčit se v domácím prostředí, a také asistované PD, která umožňuje pacientům, kteří se o sebe ne jsou schopni postarat, zůstat v domácím prostředí.“ Velké poděkování patří paní Evě Víš kové, která byla patronkou a moderátor kou celé akce. Příští, jubilejní 10. ročník Czech PD Day se bude v Praze konat v roce 2017. Už nyní se začíná pracovat na dalších zajímavých tématech, která se budou vztahovat k problematice peritoneální dialýzy.

Ev. číslo: 2014036

Domácí dialýza umožňuje pacientům i přes závažné onemocnění žít aktivní život

BAXTER CZECH spol. s r.o. Karla Engliše 3201/6 150 00 Praha 5 www.baxter.cz www.domaci-dialyza.cz

florence 5/15

dopisy čtenářů / zprávy foto: archiv Mgr. Aleny Šmídové

Setkali jste se někdy s agresivním pacientem?

Pár slov pro paní Mgr. Alenu Šmídovou Jako kolektiv hlavních sester nemocnic Jihočeského kraje nás velmi nepříjemně zaskočila zpráva o ukončení působení Mgr. Aleny Šmídové v pozici hlavní sestry ČR a ředitelky odboru vzdělávání a ošetřovatelství MZ ČR. I když neznáme důvody, které ji k rozhodnutí vedly, je nám to velmi líto. V životě je prý – a to i v pracovním životě – nejdůležitější důvěra, a tu jsme v sestru Šmídovou my všechny opravdu měly; pocit, že se na ni můžeme kdykoliv obrátit a že nám rozumí. Ostatně to jsme cítily i při našich společných poradách. Ceníme si hlavní sestry Šmídové i pro její skrom nost a pokoru, se kterou vždy vystupo vala a ochotně se zastavila a prohodila pár slov třeba při náhodném setkání… To není ve „vyšších kruzích“ běžné… Je nám tedy upřímně líto, že se roz hodla ukončit svoji činnost na minister stvu zdravotnictví, a proto jí zasíláme cestou médií upřímné poděkování za milou a příjemnou spolupráci. A zejmé na přání nás všech, aby jí její rozhodnutí přineslo jistě žádoucí a potřebný klid. Přejeme jí hodně sil a zdraví – a do budoucna uplatnění v prostředí, které bude spolehlivé a důvěryhodné a bude pro sestru Šmídovou přínosem. S úctou hlavní sestry nemocnic Jiho českého kraje. Běhounová – J. Hradec, Janoušková – Prachatice, Janoušková – Strakonice, Kyselová – Č. Budějovice, Plocková – Tábor, Podholová – Č. Krumlov, Somrová – Písek; dne 10. 4. 2015

Dne 31. března 2015 jsme s kolegyní navštívily odborný seminář na téma „Agresivní pacient“. O své poznatky by chom se s vámi chtěly na následujících řádcích podělit. Seminář probíhal v rámci Krajské zdra votní, a. s. – Nemocnice Ústí nad Labem. Byl veden formou zajímavé diskuze s lek tory, kde jsme měli možnost pohovořit o konkrétních případech z naší praxe, ale i ze života, a ukázali jsme si i některé modelové situace. Mluvili jsme o projevech agrese, zdroji agrese, možnosti ovlivnění, co dělat, o chybné reakci a o strategii. projevy agrese jsou: → slovní (křik, vulgarismy) → fyzické (ruce zaťaté v pěst, neklid, narušení prostoru, podupávání, zrychlený dech, dívání se upřeně do očí, házení předmětů aj.) Zdroj agrese: strach, úzkost, nespokoje nost, odkázání na pomoc druhého, křivda, absence abúzu, zklamání z procesu léčby, nedostatečná informovanost, neuspo kojování potřeb (jídlo, narušený spánek, sociální izolace). Dále patří mezi zdroje agrese vliv prostředí, narušení intimní zóny, sexuální omezení, nepružnost po skytování terapeutické a ošetřovatelské péče a celková změna prostředí aj. Možnosti ovlivnění jsou: → faktory prostředí (světlo, klid) → faktory osobnosti (zdravotníka i pa cienta) → charakter nemoci (závažná a onkolo gická onemocnění) → komunikace (tón hlasu, vstřícnost) → farmakologie co dělat: zachovat klid, projevit zájem o problém pacienta (člověka), neútočit, zajímat se o důvod vzniku hněvu aj. a v neposlední řadě zachovat od agreso ra bezpečnou vzdálenost. chybné reakce jsou: → nervozita → nedostatek času → přerušovat pacienta v hovoru → poskytovat rady ze svého hlediska aj.

strategie: snažit se nabídnout paciento vi (člověku) kompromis, projevit pocho pení pro jeho hněv a agresi a zároveň se snažit najít řešení jeho problému. Nejdůležitější je vzájemná komunikace. Seminář byl pro nás velmi zajímavý ne jen z profesního hlediska, ale i v různých možnostech, jak čelit agresi v běžném životě. Toto téma nás naučilo nedívat se na problém pouze z pohledu zdravot níka, ale i očima agresivního pacienta (člověka), proč tomu tak je. Tento seminář bychom doporučily všem našim kolegyním, minimálně jako zamyšlení se nad problémem „agresivní pacient“. Věra Jandurová, Kamila Vomastová, všeobecné sestry, ARO Most

V obecním domě byli oceněni dárci kostní dřeně

Nadace pro transplantace kostní dřeně a Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) ocenily v pátek 24. dubna 2015 v pražském Obecním domě již posedmnácté nepříbuzné dárce kostní dřeně a partnery nadace. Křišťálový blok od společnosti Moser, grafický list od Oldřicha Kulhánka a diplom předali dárcům patroni programu dárcovství dřeně biskup Václav Malý a herec Ondřej Vetchý. Oceněno bylo 41 dárců. Zvláštní cenu Adolfa Borna, která je udílena za mimořádný lidský čin ve prospěch nadace a ČNRDD, obdržela Zdenka Wasserbauerová z Otrokovic, která pomáhá už 17 let. Ceny za nejvýznamnější finanční pomoc v roce 2014 společnosti Novartis ČR, nejvýznamnější nemateriální pomoc Policii ČR a nejvýznamnější mediální pomoc Jitce a Richardu Langerovým předali patroni Nadace pro transplantace kostní dřeně kardinál Miloslav Vlk a Ing. Livia Klausová. Během večera se také uskutečnilo setkání dárce a příjemce kostní dřeně – Jiřího Palečka z Liberce a dvanáctileté Kateřiny Šulcové z Hradce Králové (viz foto). tz

foto: Profimedia

→ edukace v diabetologii sestrou → průřez novými perorálními antidiabetiky

odborné téma diabetes mellitus

Edukace v diabetologii sestrou

Kateřina Čechová Centrum diabetologie IKEM Praha, členka výboru Sekce sester ČDS

V roce 1984 bylo Československo první zemí Evropy, která měla schválený a vládou podporovaný Národní diabetologický program. Tento program vedl mimo jiné k postupnému vzniku specializovaných diabetologických ambulancí v České republice, čímž vznikla potřeba zajištění postgraduální výchovy sester, k vytvoření specializace „diabetologická sestra“ a také ke zvýšení počtu přednášek o cukrovce v postgraduálních kurzech pro tehdejší střední zdravotnický personál.

únoru letošního roku proběhlo na dánském velvysla nectví v Praze diskuzní odpoledne na téma zhodnocení postupu implementace současného Národního dia betologického programu ČR 2012–2022. Podle zprávy Evrop ské koalice pro diabetes z listopadu 2014 je Česká republika hodnocena velmi pozitivně, mimo jiné z hlediska existence specializovaných edukačních sester.

Co to je edukace v diabetologii? Motto dr. Elliota P. Joslina, jednoho z prvních propagáto rů edukace ve 20. století, „Diabetik, který ví nejvíce, žije nejdéle“ vystihuje zásadní význam edukace v léčbě diabe tu. Pod pojmem edukace si můžeme představit výchovu, vzdělávání, předávání informací nemocnému, osvojování nových návyků a výuku několika praktických činností. Je to

proces, který by měl posilovat znalosti, schopnosti a doved nosti diabetika (často i jeho rodinných příslušníků), které v ideálním případě vedou k samostatné péči o nemoc a ke spolupráci s edukačním týmem (lékař diabetolog, diabeto logická edukační sestra, nutriční terapeut, případně další specialisté). Diabetes patří k nemocem, které nelze dobře léčit bez edukovaného pacienta, protože dobrá kompenzace diabetu je z velké části na samotném pacientovi. Proto je edukace nutnou a nenahraditelnou součástí léčby. Vzhledem k tomu, že kom penzace diabetu závisí na denním režimu, pacient musí mít informace a nástroje, aby si mohl diabetes průběžně kontrolo vat a podle potřeby léčbu a režim upravovat. Edukaci můžeme provádět při hospitalizaci, ambulantně, telefonicky, emailem, formou návštěv při domácí péči, na

odborné téma diabetes mellitus

Nejdůležitějším cílem edukace vždy zůstává zlepšení zdravotního stavu, a tím i kvality života pacienta.

rekondičních pobytech nebo při pobytu v lázních. V každém případě se snažíme o individuální přístup k pacientovi a bereme v úvahu nejen jeho mentální a fyzický stav, ale také fakt, zda se jedná o diabetika 1., nebo 2. typu, nově zjištěné ho diabetika, nebo například diabetika s vážný mi pozdními komplikacemi atp. Nejdůležitějším cílem edukace vždy zůstává zlepšení zdravotního stavu, a tím i kvality života pacienta.

Edukace a její fáze Lidi s diabetem je nutné edukovat jak v okamžiku zjištění onemocnění, tak kdykoliv později, což vlastně znamená celoživotně. Edukaci lze rozdělit na fázi počáteční, kterou provádíme bezprostřed ně po zjištění diabetu a měla by obsahovat nejdů ležitější znalosti a dovednosti, jako jsou cíle léčby diabetu, způsoby samostatné kontroly diabetu, způsob léčby (inzulin, nebo perorální antidiabeti ka), prevenci a léčbu akutních komplikací (hyper glykémie, hypoglykémie), základy diabetické diety a význam fyzické aktivity. Druhou fází, fází komplexní edukace, prochází pacient po několika týdnech nebo měsících a v ní se opakují a rozšiřují témata z počáteční edukace. Posléze přidáváme další témata a specifické situace, jako je těhotenství, nemoc, sportování s diabetem, sexuální život, akutní a pozdní komplikace diabetu. Provádíme ji v ideálním případě formou skupinové edu kace, která přináší pacientovi nenahraditelné zkušenosti jiných diabetiků, motivuje ho a akti vuje i ke zlepšení psychiky. Tato forma edukace také umožňuje předat informace většímu počtu pacientů najednou. Nakonec se znalosti a dovednosti obnovují a prohlubují ve třetí cílené fázi edukace, a tou je reedukace. Může probíhat jak skupinově, tak individuálně. Edukujeme pacienta v jeho speci fických potížích, jako je například obezita, časté hypoglykémie, značně nepravidelný režim apod. Reedukace diabetika je navíc velmi důležitá pro opakované posilování motivace.

Vhodná forma edukace Edukaci provádíme formou skupiny pacientů nebo individuálně, ale vždy se snažíme o přátel ské a příjemné klima, nejlépe v podobě diskuze s výměnou vlastních zkušeností pacientů (na roz díl od direktivního jednání a striktních příkazů), abychom pacienta maximálně motivovali. Snaží me se využívat praktických ukázek, edukačních materiálů a názorných pomůcek. Za nejcennější se považuje edukace osobní, kterou ale můžeme vhodně doplnit jinou formou, například videozá znamem, programem v počítači apod. Při každé edukaci se snažíme pacienta vybavit souhrnným

písemným doporučením ke zlepšení kompenzace diabetu.

Jaké jsou podmínky k úspěšné edukaci? → dostatek času → opakování probíraných témat a specifických problémů pacienta → ověření znalostí a dovedností pacienta → rozpoznání osobnosti nemocného, jeho mentálních a manuálních možností, sociální situace → vzájemná důvěra mezi zdravotníkem a pacientem → vhodné edukační materiály a názorné pomůcky

Jaký je obvyklý obsah edukace? → základy diabetické diety → význam fyzické aktivity → podávání léků → aplikace inzulinu → měření glukometrem → úpravy léčby podle glykémií → cíle a kritéria kompenzace diabetu → prevence a léčba akutních komplikací diabetu (hypoglykémie a hyperglykémie)

Záznam v dokumentaci a zpětná vazba O každé edukaci provádíme písemný záznam, který obsahuje edukovaná témata, průběh edu kace a obvykle i plán na další návštěvy pacienta. Záznam představuje zároveň i doklad o edukaci a zpětnou vazbu při ověřování úspěšnosti před chozí edukace.

Závěr Potřeba kvalitní edukace pacientů s diabetem znamená i potřebu kvalitních edukačních diabe tologických sester. Úroveň edukace totiž závisí také na schopnostech, znalostech a doved nostech edukátora. Kromě zlepšování systému vzdělávání všeobecných sester v této oblasti vzniká i snaha k vytvoření jednotných standardů při edukaci nemocných s diabetem.

Více o autorce Kateřina Čechová 1989–1993: SZŠ Praha – Všeobecná sestra; 1993–1995: FTN Praha – chirurgie;1995–1999: Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci – všeobecná zdravotní sestra; od 2003: Centrum diabetologie IKEM – edukační diabetologická sestra; 2007–2010: NCONZO Brno – Specializační studium v oboru péče o pacienty s diabetem mellitem

diabetes mellitus odborné téma

Průřez novými perorálními antidiabetiky

iabetes mellitus 2. typu je obvykle součástí metabolického syndromu. Do metabolického syndromu můžeme kromě diabetu dále zařadit dyslipidémii, arteriální hy pertenzi, centrální obezitu, endoteliální dysfunk ci a protrombotický stav (Haluzík, Trachta, 2013). Diabetes mellitus 2. typu léčíme od monoterapie antidiabetik k dvojkombinacím, trojkombinacím i vícekombinacím léků. Dnes by neměl existovat diabetik léčený jen dietou. Lékem první volby je metformin, pokud není kontraindikovaný. K metforminu můžeme přidávat další léčiva do kombinace, a to nejméně z osmi skupin léků (deriváty sulfonylurey, glinidy, inzuli nové senzitizéry, inhibitory glukosidázy, inkreti nová analoga, gliptiny a glifloziny a v neposlední řadě inzulin) (Svačina, 2014). Výběr dalších léčiv k metforminu by měl odrážet přítomnost komor bidit, riziko hypoglykémie a úroveň glykovaného hemoglobinu, nesmíme zapomínat také na vliv léku na hmotnost pacienta a hledisko ekonomic kého zatížení pacienta terapií. V současné době je možné používat novou galenickou formu (XR) metforminu, kterou je možno užívat jednou denně (obvykle večer), navíc je výborně snášena a posky tuje vyrovnané plazmatické koncentrace. Metfor min je molekula, která vedle známých účinků na diabetes poskytuje i prostor pro zkoumání svých pozitivních systémových účinků, např. snížený výskyt kardiovaskulárních příhod, možný vliv na snížení incidence nádorových onemocnění. V rámci perorálních antidiabetik se zaměříme na látky ovlivňující inkretinový systém a léčiva inhibující sodium glucose transportér-2, tzv. glifloziny. Inkretiny jsou střevní hormony, které stimulují sekreci inzulinu při požití potravy. Do těchto přirozených hormonů (inkretinů) řadíme glukagonu podobný peptid-1 a glukózo-depen dentní inzulinotropní polypeptid. Inkretiny snižují glykémii stimulací inzulinové sekrece a potlače ním hyperglykemizujícího glukagonu. Endogenní glukagonu podobný peptid-1 je po vyplavení rychle inaktivován enzymem zvaným dipeptidyl

foto: Profimedia

Mgr. Eliška Dvořáčková Ústavní lékárna, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

Diabetes mellitus 2. typu je chronické metabolické onemocnění charakterizované hyperglykémií, na níž se podílí porucha inzulinové sekrece a porucha účinku inzulinu v cílových tkáních.

V současné době je možné používat novou galenickou formu (XR) metforminu, kterou je možno užívat jednou denně (obvykle večer), navíc je výborně snášena a poskytuje vyrovnané plazmatické koncentrace.

-peptidáza 4. Proto byla vyvinuta léčiva, která fungují jako inhibitory tohoto enzymu, aby došlo k prodloužení aktivity přirozených inkretinů, tzv. inhibitory dipeptidyl-peptidázy 4 (gliptiny). Druhou skupinu představují léčiva, která jsou určena k subkutánnímu podání, tzv. inkretinová mimetika (napodobující účinek glukagonu podob ného peptidu-1). Nespornou výhodou je redukce tělesné hmotnosti. Naopak výhodou gliptinů je jejich možnost perorálního podání. Další nespor nou výhodou je zvyšování tvorby inzulinu pouze při hyperglykémii, tedy snižují glykémii po jídle, a snižují rovněž jaterní glukoneogenezi. Prakticky nevyvolávají epizody hypoglykémie. Účinkují na A- i B-buňky pankreatu (Adamíková, Rybka, 2013). Nespornou předností gliptinů je užívání jednou denně, případně dvakrát (vildagliptin – Galvus), nezávisle na stravě. Neovlivňují hmot nost pacienta. V současné době mohou být v ČR předepsány tyto zástupci gliptinů – sitagliptin (Januvia), vildagliptin (Galvus), saxagliptin (On glyza), linagliptin (Trajenta), alogliptin (Vipidia). Rozdíly mezi těmito látkami je možné spatřovat v již zmiňovaném dávkování (jednou nebo dvakrát

odborné téma diabetes mellitus

Tab. 1

florence florence11/14 6/13 5/15

obsah

P rofil vybraných perorálních antidiabetik

Účinná látka

recenzované části

Výhody

Nevýhody

metformin

Nezvyšuje hmotnost, bez hypoglykémií, neutrální vliv na kostní hmotu

Trávicí obtíže, kontraindikace při chronické renální insuficienci

gliptiny

Nezvyšují hmotnost, bez hypoglykémií, minimální vliv na trávení, neutrální vliv na kostní hmotu

Vyžadují úpravu dávky dle renální funkce (kromě linagliptinu), finanční nároky, chybějí důkazy o dlouhodobé bezpečnosti

Snížení hmotnosti, bez hypoglykémií, bez vlivu na trávení

Zvýšení rizika urogenitálních infekcí, finanční nároky, ztráta kostní hmoty?, účinek léčiv je závislý na funkci ledvin, chybějí důkazy o dlouhodobé bezpečnosti

glifloziny

zdroj: autorka

denně) a farmakokinetických parametrech, především ve způsobu vylučování. Linagliptin je na rozdíl od ostatních zástupců minimálně vylu čován ledvinami, díky čemuž může být podáván i u pacientů s chronickým onemocněním ledvin. Druhou skupinou perorálních antidiabetik, na kterou se zaměříme, jsou glifloziny, tzv. inhibitory sodium glucose transportéru-2. Tato léčiva působí zcela odlišným mechanismem účinku než předchozí skupina antidiabetik. Blokují reabsorpci glukózy v tubulech ledvin, kde blokují přenašeč glukózy (sodium glu cose transportér-2), konkrétní látky s různou selektivitou. Ztrátu glukózy ledvinou a korekci hyperglykémie lze přirovnat k efektu dialýzy na urémii. Na trhu je v současné době dostupný dapagliflozin (Forxiga), kanagliflozin (Invokana) a empagliflozin (Jardiance). Uvedené přípravky se podávají jednou denně nezávisle na jídle. Terapie glifloziny vede ke snížení hmotnosti a krevního tlaku. Jako vedlejší nežádoucí efekty se uvádějí nejčastěji genitální mykotické infekce a infekce močových cest, především u žen. Ne jasný je zatím vliv glykosurie na progresi chro nického onemocnění ledvin. Léčba může být asociována s mírně zvýšenou diurézou, proto by pacienti měli být poučeni o příznacích dehydra tace a měli by dodržovat pitný režim. Základní limitací užití gliflozinů je, že účinnost je závislá

na funkci ledvin, tedy účinnost je snížena u pa cientů se sníženou renální funkcí. Gligloziny se nedoporučují podávat u středně závažného až závažného poškození funkce ledvin.

Závěr V terapii diabetes mellitus 2. typu zůstává met formin lékem první volby. Před nástupem nové generace léků, „inkretinových mimetik, gliptinů a gliflozinů“, bylo možné kombinovat metformin pouze s deriváty sulfonylurey, akarbózou a glini dy, inzulinovými senzitizéry a inzulinem. Gliptiny jsou velmi významné látky, jež působí na novém principu s neutrálním vlivem na hypoglykémii. Jsou to léčiva, která nezvyšují hmotnost. Lze je kombinovat se všemi ostatními perorálními antidiabetiky včetně inzulinu. Ukazuje se jejich pozitivní vliv na výskyt úmrtí na kardiovaskulární příčiny, výskyt infarktů myokardu a cévních moz kových příhod. Glifloziny neboli glukuretika jsou léčiva, která zbavují organismus nadbytečné glukózy prostřednictvím ledvin. Jejich nespornou výhodou je snížení hmotnosti a tlaku. Určitou limitací může být zvýšené riziko urogenitálních infekcí, a to častěji u žen, a ovlivnění jejich funk ce stavem glomerulární filtrace. Souhrn základ ních výhod a nevýhod nových molekul najdete v tab. 1 Profil vybraných perorálních antidiabetik (Abrahamson M et al., 2013).

Literatura 1. Haluzík M, Trachta P. Diabetes mellitus 2. typu: současné možnosti léčby. Acta medicinae. 2013;2(7):29–34 2. Svačina Š. Jak dnes indikujeme perorální antidiabetika (od metforminu ke gliptinům a gliflozinům). Vnitř Lék. 2014;60:777–781 3. Adamíková A, Rybka J. Nové trendy ve farmakoterapii

Více o autorce diabetu 2. typu. Interní Med. 2013;15(3–4):114–117 4. Abrahamson M et al. AACE comprehensive diabetes management algorithm. Endocr Pract. 2013;19(2):327–336 5. Adamíková A, Rybka J. Současné poznatky v terapii perorálními antidiabetiky. Interní Med. 2014;16:106–109

Mgr. Eliška Dvořáčková 2009: ukonč. Mgr. stu dium na FaF UK v Hradci Králové; 2009–2010: Mgr. v lékárně v Postoloprtech; od 2010: doktorský studijní program v oboru klinická farmacie na FaF UK v Hradci Králové; od 2010: Mgr. v ÚL IKEM, Praha

Teoretické sdělení 21 / Sociální sítě jako jeden z prostředků kyberšikany

případová studie 25 / Kardiovaskulární onemocnění v péči sester urgentního příjmu

výzkumné sdělení 28 / Interní komunikace ve zdravotnickém zařízení

výzkumné sdělení 32 / Štandardizované ošetrovateľské postupy u nedoslýchavých detí

teoretický článek recenzované články

Sociální sítě jako jeden z prostředků kyberšikany Mgr. Veronika Królová Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Souhrn / Kyberšikana je nová forma šikany, jejímž cílem je ubližovat druhým prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, mezi které se řadí internet (e-mail, chat, sociální sítě, webové stránky, blog a další) a mobilní telefony (SMS zprávy, MMS zprávy, video záznamy). Tento příspěvek se věnuje konkrétně sociálním sítím jako jednomu z nástrojů ke kyberšikaně. Sociální sítě jsou v posledních letech celosvětově nejvyužívanějšími sociálními médii a poskytují nespočet možností ke kyberšikanování, od veřejného ponižování až po zveřejňování nežádoucích fotografií. Článek přibližuje možná rizika, která na sociálních sítích hrozí, a přináší vlastní výzkum, který se vě noval mimo jiné i kyberšikanování a rizikovému chování na sociálních sítích. Klíčová slova / kyberšikana – sociální síť – Facebook – internet – komunikace. Social networks as a medium of cyberbullying Summary / Cyberbullying is a new kind of bullying, which misuses information and communication technologies to harm others. Among ICT belong the internet (e-mail, chat, social networks, websites, blogs, etc.) and mobile phones (SMS messages, MMS messages, video records). This paper is focused specifically to social networks as one of the tools of cyberbullying. In recent years, social networks are the world‘s most used social media and they provide countless opportunities to cyberbully others from public humiliation to publishing un wanted photos. The article also deals with the possible risks of social networks and brings its own research, which is focused, among other things, on cyberbullying and risky behavior on social networks. Keywords / cyberbullying – social network – Facebook – internet – communication.

Úvod

Sociální síť je služba internetu, která umožňuje registrovaným členům vytvářet osobní či veřejný profil a poté s ostatními uživateli komunikovat, sdílet informace, fotografie, videa, chatovat, hrát online hry, být členem různých sociálních skupin a provozovat mnoho dalších aktivit (Sociální síť, 2014). Termín sociální síť jako první použil John Arundel Barnes již v roce 1954. První sociální sítě tvořily skupiny lidí, kteří používali klasické e-maily pro podporu sociálních vztahů. Sociální sítě lze rozdělit především dle jejich obsahu, způsobu vzniku, propojení uživatelů a míry interaktivity. Dále podle způsobu přístupu a použité technologie. Lidé jejich prostřednictvím naplňují především komunikační, emoční a sociální potřeby (Pospíšil, Závodná, 2009–2010).

Současný stav

Sociální sítě zažívají v poslední době velký boom a počet jejich uživatelů neustále vzrůstá. Všeobecně platí, že lidé využívají takové sociální sítě, které jsou v tu danou dobu nejpopulárnější. Mezi ně patří v současné době například Facebook.com, který má silnou uživatelskou

základnu i v České republice. V roce 2010 se ve Spojených státech amerických Facebook dokonce stal nejnavštěvovanější webovou stránkou (Chatfield, 2013). Podle údajů z roku 2013 využívá Facebook celkem 81,5 % českých dětí ve věku mezi 11–17 lety (Szotkowski et al., 2013). Po registraci je možné zveřejnit celou řadu údajů, je však na každém, zda tyto informace uvede. Hlavní roli hrají takzvaní přátelé – kontakty, které uživatelé navazují. Tito „přátelé“ pak mají přístup k tomu, co o sobě daný uživatel zveřejní (Fileccia, nedatováno). V nastavení je možné si zvolit komu se informace zobrazí, toto zabezpečení však může být jen zdánlivé. Aby se děti a mladí lidé cítili určitým způsobem populárnější a žádanější, nemusejí přijímat tzv. žádosti o přátelství pouze od kamarádů a známých, ale v touze o navázání nových kontaktů i od zcela neznámých lidí. Těm je pak umožněno o potenciální oběti získat velké množství informací, které mohou posléze zneužít. Mezi další sociální sítě patří například Twitter.com, MySpace.com, LinkedIn.com, Google+, mezi nejvyužívanější české sociální sítě pak portál Lidé.cz, Spolužáci. cz nebo Líbímseti.cz. Z určité části nahra-

zují komunikaci e-mailem či SMS zprávami (Eckertová, Dočekal, 2013). Při využívání služeb sociálních sítí všeobecně je namístě přečíst si podmínky a pravidla stanovená provozovatelem. Některé například nemají dostatečně ošetřeno zobrazování nevhodného obsahu dětem a mládeži. Konkrétně sociální síť Facebook.com má stanoveno, že se nesmějí zaregistrovat děti mladší 13 let, ale toto opatření lze snadno obejít tím, že si dotyčný „pár let přidá“, a tyto informace nejsou nijak ověřovány. Není proto výjimkou, že svůj profil na této sociální síti mají děti již na prvním stupni základních škol a rodiče o tom nemusejí vědět. Jak uvádějí Eckertová a Dočekal (2013), touha dítěte mít vlastní profil na Facebooku roste s věkem. Nahrává tomu skutečnost, že mnozí z kamarádů, spolužáků a známých již svůj profil mají a nevytvoření vlastního profilu může vést až k sociálnímu vyloučení dítěte. Nedosta-

Recenzovaly: Mgr. Ing. Markéta Benešová soukromá psychoterapeutická praxe Mgr. Veronika Benešová, Ph.D. ZSF JU v Českých Budějovicích

recenzované články teoretický článek

Tab. 1

Chí kvadrát test – obtěžování prostřednictvím sociálních sítí dle pohlaví Četnosti

Relativní četnosti

Chí kvadrát test

Pohlaví

Ano

Dívky

258

587

30,5 %

69,5 %

Chlapci

286

484

37,1 %

62,9 %

Celkem

1259

359

0,7781

0,2219

Graf 1

0,005

Prostředky k online obtěžování 50

47,4

33,7

38,4

40 35 30 25 20

15,2

13,0

podíl v procentech

tečné povědomí uživatelů o zásadách bezpečného užívání internetu je tou největší hrozbou pro jejich soukromí. Děti a mládež mnohdy bez rozmyslu sdílejí na svých profilech ty nejintimnější informace, fotografie, videa, adresu bydliště nebo školy, kterou navštěvují. Výjimkou není ani číslo mobilního telefonu, a to vše bez jakéhokoli zabezpečení. Neuvědomují si, jaké důsledky pro ně takové chování může mít. Sociální sítě tedy neslouží pouze jako zdroj zábavy a kontaktu s okolím, ale mohou být i místem výskytu sociálně patologických jevů – kyberšikany. Díky široké uživatelské základně a velkému množství funkcí a informací jsou pro kyberšikanu ideálním prostředkem. Její obětí se může stát prakticky kdokoli, kdo bez rozmyslu a řádného zabezpečení využívá služby sociálních sítí na internetu. Riziko útoků se zvyšuje společně s množstvím zveřejněných soukromých informací, poskytnutí hesel k online aplikacím, webovým stránkám či e-mailovým účtům dalším osobám nebo komunikací s neznámými osobami (Hulanová, 2012). Sociální sítě nabízejí agresorům velké množství prostředků ke kyberšikaně, mimo jiné například ubližující hrubé komentáře (k fotografiím, videím, statusům), vkládání nevhodných materiálů, úpravu a zveřejňování fotografií a videozáznamů, zveřejňování osobních informací nebo vyloučení ze sociálních skupin (Černá et al., 2013). Z výzkumů, které byly doposud v ČR uskutečněny, vyplývá, že sociální sítě jsou jedním z prostředků nejčastěji zneužívaných ke kyberšikaně. Dle výzkumu „Nebezpečí internetové komunikace III“, který se uskutečnil v roce 2011, byly ke kyberšikaně nejčastěji zneužity právě sociální sítě, a to ve 40,4 % případů. Dalším nejčastěji zneužívaným prostředkem byly SMS zprávy (27,6 %), instant messengery (IM) (24,3 %) nebo veřejný chat (22,7 %) (Kopecký et al., 2012). Podle „Výzkumu rizikového chování českých dětí v prostředí internetu 2013“ jsou útoky spojené s ponižováním, urážením a zesměšňováním nejčastěji prováděny v prostředí sociálních sítí. Tento prostředek uvedlo celkem 37,1 % agresorů. Dalším nejčastěji zneu žívaným prostředkem byl neveřejný chat a instant messengery (21 %), SMS zprávy

florence 5/15

15 10 5 0

Chat (n = 1614)

Graf 2

E-mail (n = 1620)

Soc. sítě (n = 1615)

Web. stránka (n = 1609)

IM (n = 1614)

Zneužívání informačních a komunikačních technologií 50 45 40

35,4

35 30

22,9

21,6

24,0

podíl v procentech

20 15 10 5 0

Sdílení něčeho pro pobavení ostatních (n = 1609)

Textová zpráva pro naštvání adresáta (n = 1613)

Sdílení na sociální síti pro naštvání někoho (n = 1614)

Sdílení fotografie bez vědomí foceného (n = 1614) zdroj: výzkum autorky

(18,4 %), veřejný chat (16, 8 %) a nejméně byly zneužívány blogy a webové stránky (5,9 %) (Szotkowski et al., 2013). Naproti tomu výzkum realizovaný v rámci projektu „Minimalizace šikany“ v roce 2009, kterého se zúčastnilo 1004 dětí ve věku 8–15 let, udává, že nejčastěji zneužívaným prostředkem byl mobilní telefon (68 %), chat (30 %), e-mail (29 %), nejméně pak sociální sítě (14 %). Jelikož byl tento výzkum uskutečněn v roce 2009 a sociální sítě v té době nevyužívalo tolik lidí, dalo se předpokládat, že se tento počet bude zvyšovat (Minimalizace šikany, 2010). Dle Lenhart (2010) tvoří uživatelé sociálních sítí 39 % obětí kyberšikany.

Vlastní výzkumné šetření

Vlastní výzkum se uskutečnil v první polovině roku 2013 na území Jihočeského kraje. Zúčastnilo se ho celkem 1620 respondentů z druhého stupně základních škol a středních škol. Dolní věková hranice byla 10 let věku, horní hranice stanovena nebyla. Ve výzkumném vzorku bylo 847 chlapců a 773 dívek. Jednalo se o kvantitativní výzkumné šetření, jako prostředek k získání informací byl využit anonymní dotazník. Sociální sítě se ukázaly být až třetím nejčastějším prostředkem, jímž byli respondenti obtěžováni. Uvedlo jej celkem 33,7 % respondentů. Nejzneužívanějším se dle výzkumu v Jihočeském

teoretický článek recenzované články

kraji ukázal být chat (47,4 %), druhým nejzneužívanějším prostředkem byly instant messengery (38,4 %). Jinou webovou stránku uvedlo 15,2 % respondentů a e-mail jen 13 % (graf 1). Výsledky tohoto výzkumu se v porovnání s ostatními výzkumy liší, což může být dáno tím, že jednotlivé výzkumy byly prováděny v různých časových obdobích a na jiném vzorku respondentů. Výzkum v Jihočeském kraji se co do obtěžování prostřednictvím sociálních sítí nejvíce shoduje s výzkumem „Nebezpečí internetové komunikace III“. Jak je uvedeno výše, rozdílný výsledek (nízké procento výskytu) u výzkumu „Minimalizace šikany“ může být dán tím, že se tento výzkum uskutečnil již v roce 2009, kdy sociální sítě nebyly využívány v tak značné míře, jako je tomu v současné době. Je nutné podotknout, že sociální sítě, instant messaging i chat jsou úzce spojeny. Například na sociální síti Facebook, která je v ČR nejvyužívanější, je uživatelům umožněna real-time konver-

zace na tzv. „facebook chatu“ a do mobilních telefonů je možné si stáhnout aplikaci Facebook messenger umožňující totéž. Obě tyto funkce splňují definici pro instant messenger a jedna z nich má ve svém názvu „chat“, což může být pro respondenty značně matoucí. Facebook messenger byl v dotazníku dokonce uveden jako příklad instant messengeru, dá se tedy předpokládat, že obtěžováním prostřednictvím sociálních sítí jsou myšleny převážně aktivity pro ně specifické, jako je psaní urážlivých statusů, komentářů či nahrávání nevhodných fotografií a videí, nikoliv textové zprávy. Při srovnání míry obtěžování prostřednictvím sociálních sítí se ukázalo, že jsou obtěžovány více dívky (37,1 %) než chlapci (30,5 %). To potvrdil i chí kvadrát test, kdy byla testována hypotéza na hladině významnosti α = 0,05. Naměřená hladina významnosti byla p = 0,005 (tab. 1). Jak uvádějí Černá et al. (2013), dívky se na internetu věnují spíše sociálním aktivitám

(čtou, píší, přispívají do diskuzí a podobně), zatímco chlapci více například hrají hry. T ento výsledek se proto dal předpokládat. Výzkum se nezabýval pouze tím, prostřednictvím kterého prostředku byli žáci obtěžováni, ale i rizikovým chováním v prostředí internetu a tím, jak oni sami zneužívali internetové prostředky k ubližování druhým. Konkrétně na sociálních sítích sdílelo určitý obsah kvůli naštvání někoho druhého 21,6 % respondentů. Textovou zprávu pro naštvání adresáta uvedlo 35,4 % respondentů, sdílení fotografie bez vědomí focené osoby 24 % respondentů a sdílení nějakých informací o jiné osobě pro pobavení ostatních 22,9 % (graf 2). Všechny tyto aktivity je možné provádět na sociálních sítích. Zejména pro sdílení fotografií bez vědomí toho, kdo je na nich zachycen. Sdílení informací o nějaké osobě pro pobavení ostatních jsou sociální sítě zřejmě nejvhodnějším možným prostředkem a takovéto aktivity na nich nejsou žádnou výjimkou. Mladí

inzerce

100 let Divadla Rokoko

Friedrich Dürrenmatt

Romulus Veliký Foto: Petr Kurečka

komedie antických rozměrů V titulní roli: Aleš Procházka Režie: Ondřej Zajíc Premiéra: 23. května 2015

www.MestskaDivadlaPrazska.cz

ReceNZoVaNé ČláNKy TEORETICKý ČLáNEK

lidé na sociálních sítích sdílejí a zveřejňují střípky svého každodenního života včetně multimediálních materiálů, které ne vždy zachycují jen jejich autory. Získávají tím mezi svými internetovými přáteli na zajímavosti a je jim věnována větší pozornost. Stejného výsledku lze dosáhnout i tím, když si budou z někoho veřejně dělat legraci, někoho urážet nebo se s někým hádat.

Závěr

O možných rizicích, se kterými se děti a mládež mohou na internetu setkat, by měli být informováni především rodiče, aby mohli své děti poučit o tom, jak čelit hrozbám, které internet přináší. Děti a mládež využívají sociální sítě především ke komunikaci se svými vrstevníky a bývají na nich často velice otevření. Nad možnými dopady svého jednání nepřemýšlejí, neuvědomují si, že pokud zveřejní své kontaktní údaje, adresu domova či školy, osobní fotografie nebo také názory apod., mohou být tyto informace velmi lehce zneužity k protiprávní-

mu jednání kýmkoli z online prostředí. Čím více informací o sobě zveřejní, tím více se vystavují riziku online útoku. Proto pokud by si mladší dítě chtělo založit například svůj profil na Facebooku, neměli by mu to rodiče zakazovat, protože by mohlo dojít k tomu, že si ho dítě založí samo tajně, ale naopak by ho měli založit s ním a poté se zajímat, s kým se přátelí, komunikuje, jaké fotografie nebo videozáznamy vkládá a jaké informace o sobě poskytuje. Pokud budou sociální sítě dětmi používány uvážlivě a pokud budou děti co nejdříve seznámeny s riziky, s nimiž se na internetu mohou setkat, riziko, že se stanou oběťmi kyberšikany, se sníží. Rodiče by proto měli dítě informovat o zásadách bezpečného využívání internetu, komunikaci na sociálních sítích, správném nastavení profi lu apod. (Lukášová et al., 2012). Pokud by došlo k nějakému případu zneužití sociálních sítí ke kyberšikanování, rodiče by měli být dítěti oporou a pomoci mu problém co nejdříve vyřešit. Jedná se především

Předplaťte si časopis Florence a získejte Bibli domácího pečení

přístup do elektronického archivu časopisu na www.ﬂorence.cz

Kód nabídky

FLO15BiB uvádějte při objednávce

připravte si doma nejen klasický chléb, ale i muﬃny, challu, pizzu, vícezrnné chleby, žemle, bagely nebo briošky. srozumitelné recepty a rady, které vyřeší všechny problémy: jak na dokonale vykynutém bochníku utvořit zářezy tak, aby neklesl. Jak odhadnout, kdy je těsto ideálně vykynuté. To vše a mnoho dalšího naleznete v „učebnici" domácího pečení. Nabídka s kódem FLO15BiB platí do 7. 6. 2015 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele. Dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu.

florence 5/15

o tyto kroky: ukončení komunikace – blokace útočníka – uchování důkazů – oznámení útoku – požádání o odstranění závadného obsahu. Detailněji je postup řešení kyberšikany zpracován například v praktickém návodu pro školy „Co dělat, když – intervence pedagoga. Rizikové chování ve školním prostředí – rámcový koncept“, který je přílohou Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a obsahuje detailní popis, co dělat v případě výskytu kyberšikany nejenom ve školním prostředí. Tento dokument je k dispozici na stránkách MŠMT (www.msmt.cz). S nástupem nových informačních a komunikačních technologií vzrostlo nebezpečí, které může z online prostředí přijít. Proto by děti měly být na tato rizika upozorňovány co nejdříve, aby se dokázaly případným útokům bránit.

Literatura u autorky

PříPADOVá STUDIE ReceNZoVaNé ČláNKy

Kardiovaskulární onemocnění v péči sester urgentního příjmu Bc. Vladimír Koutecký Urgentní příjem, Nemocnice Nové Město na Moravě, p. o.

souhrn / V roce 2010 zemřelo na ischemickou chorobu srdeční v České republice více než 25 tisíc osob (Zvolský, 2012, s. 1). Mnozí z nich přicházejí se svým problémem do nemocnice sami, jiní jsou přivezeni záchrannou službou. Většinu z nich pojí jeden společný znak, a tím je bolest na hrudi, tzv. stenokardie. Následující článek popisuje obecné postupy v péči o pacienta s akutním ischemickým postižením myokar du na urgentním příjmu nemocnice v Novém Městě na Moravě. Součástí článku je kazuistika pacientky, u které proběhl tzv. němý infarkt. Klíčová slova / infarkt myokardu – monitorace – urgentní příjem – fyzikální vyšetření sestrou. Cardiovascular disease care in the ED nurses summary / More than 25 thousand people died of coronary heart disease in Czech Republic in 2010 (Zvolský, 2012, p. 1). Many of them come to hospital by themselves; others have to be transported by an ambulance. Most of them have one feature in common – chest pain, ie. stenocardia. The following article describes the general procedures to treat patients with acute myocardial infarction at the Emergen cy department at hospital in Nové Město na Moravě. The second part deals with a case report of a woman patient who was treated for breathleness due to the silent heart attack. Keywords / heart attack – monitoring – Emergency – physical examination by nurse.

Úvod

Oddělení urgentního příjmu (dále jen UP) je součástí nemocnice v Novém Městě na Moravě od ledna 2013. Jedná se o modifikovaný nízkoprahový příjem, jehož součástí je i úrazová ambulance s nepřetržitou službou. V prostorách UP dochází k ošetření pacientů s akutním onemocněním nebo zhoršeným chronickým onemocněním, bez ohledu na závažnost stavu nemocného, tedy od běžných nemocí až po selhávání základních životních funkcí. Nemocný přicházející na recepci UP je zhodnocen triage nurse, která jej směřuje do odborných ambulancí, popř. do prostor s expektačními lůžky (tedy místnosti s lůžky, na nichž je krátkodobě sledován vývoj pacientova zdravotního stavu), kde je vyšetřován a léčen. Dle klinického nálezu může být nemocnému doporučena hospitalizace na některém ze standardních oddělení či oddělení intenzivní péče, nebo následuje propuštění nemocného do domácí péče (Bradna, 2006; Brodinová, 2014; Janda, 2012, s. 24). Na oddělení expektačních lůžek novoměstského UP pracuje celkem 17 nelékařských zdravotnických pracovníků – 1 zdravotnický záchranář, 14 všeobecných sester (8 z nich se specializací – ARIP, chirurgické obory, ortopedie)

a 2 všeobecní sanitáři. Denní služba je vždy tvořena jednou triage nurse a dvěma sestrami spolu se staniční sestrou. Noční směna je pak zajištěna jednou triage nurse a jednou sestrou na expektačních lůžkách. Z hlediska lékařské péče jsou expektační lůžka v průběhu dopolední služby zajištěna anesteziologem, v době pohotovosti je pak služba zajištěna anesteziologem, popř. internistou či chirurgem. Jako součást týmu můžeme počítat také neurologa, který na podkladě indikace lékaře UP provádí konziliární vyšetření – u akutních mozkových příhod (CMP, TIA), epileptických paroxysmů apod. Během roku 2014 bylo na UP ošetřeno 24 575 pacientů – z toho 7266 na expektačních lůžkách (29,57 %). Dnes se však zaměřím na jedince s onemocněním kardiovaskulárního systému – nemocné s ischemickou chorobou srdeční.

ischemická choroba srdeční

Ischemická choroba srdeční (dále jen ICHS) je souhrnným označením pro skupinu chorob, pro které je charakteristická přítomnost ischémie myokardu, jež vzniká nejčastěji na podkladě koronární aterosklerózy. Kromě progrese aterosklerotického postižení tepen se na vzniku může podílet trombus, embolie, arterii-

tida, méně často koronární spasmy. Ischémie může vzniknout také na podkladě jiné příčiny, např. celkové hypoxie či anémie. Jakmile dojde k trvalému uzávěru tepny, buňky myokardu odumírají. Ischemické buňky nejsou schopny plnit svoji funkci – kontrahovat se – a snižuje se výkon srdce. Podle rozsahu ischémie (či nekrózy), rychlosti vzniku a velikosti uzávěru se odvíjejí klinické příznaky. ICHS můžeme dělit na dvě základní skupiny. První z nich jsou akutní, tzv. nestabilní formy ICHS, mezi které řadíme náhlou smrt a akutní koronární syndrom (dále jen AKS). AKS můžeme dále rozdělit na akutní infarkt myokardu – s elevacemi ST úseků či bez elevace ST úseků – a nestabilní anginu pectoris. Druhou skupinou jsou formy chronické, mezi něž řadíme stabilní anginu pectoris, variantní anginu pectoris, němé ischémie myokardu, srdeční selhání a arytmie (Klener, 1999, s. 151–152; Klener, 2001, s. 28; Šafránková, Nejedlá, 2006, s. 133–135).

Recenzovaly: Mgr. Helena Michálková, ph.D. Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Mgr. petra podrazilová, Dis. Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

recenzované články Případová studie

florence 5/15

pertenzi. V případě, že je nemocný po nastavení farmakoterapie stabilizován, EKG je stacionární, nedochází k nepřiměřeným elevacím troponinů po 6–12 hodinách, nejsou patrné projevy elektrické a hemodynamické nestability, je možné postupovat konzervativně. Z hlediska klinického nálezu, reakce na léčbu a výsledků vyšetření je indikováno invazivní vyšetření následované revaskularizací – perkutánní nebo chirurgickou. „Urgentní koronarografie je indikována vždy při opakování anginy pectoris, dynamických změnách EKG (např. deprese ST 2 mm a více), při arytmiích a projevech srdečního selhání.“

Kazuistika

EKG pacientky s kompletní blokádou levého Tawarova raménka zdroj: autor

Jedním z dominujících příznaků ischemického postižení myokardu jsou stenokardie neboli bolesti na hrudi. Jedná se o dlouhotrvající, velmi intenzivní bolest, lokalizovanou v substernální oblasti, která může vyzařovat do levé paže, krku, čelisti nebo do oblasti lopatek. Tuto bolest pozitivně neovlivní ani aplikovaný nitroglycerin, ani odpočinek; může trvat několik hodin. Nemocný ji popisuje jako tísnivou či svíravou. K dalším klinickým příznakům patří strach, úzkost, nauzea, zvracení, dušnost, hypotenze nebo hypertenze. Někteří pacienti mohou být i bez bolesti – například diabetici či starší lidé (Liedermanová, 2014, s. 20; Kolektiv autorů, 2007, s. 166–167). Jak již zmiňuji výše, oddělení UP navštívilo v roce 2014 více než 24 tisíc pacientů (konkrétně 24 575 pacientů), z toho pak 484 (6,66 % pacientů ošetřených na expektačních lůžkách) si stěžovalo/trpělo bolestí na hrudi. Přicházejí z práce, domácího prostředí, samostatně či v doprovodu rodinných příslušníků, nebo jsou odesláni praktickým lékařem či jsou přivezeni na základě tísňového volání vozem rychlé zdravotnické/lékařské pomoci (dále jen RZP/RLP); jsou uloženi na expektační lůžko, kde se jim dostává okamžité péče. Dle interních pokynů vycházejících z doporučení České kardiologické společnosti (2008 a 2009, dále jen ČKS) je nemocný uložen na lůžko

a zahajuje se monitorace fyziologických funkcí (vědomí – pomocí Glasgow Coma Scale, dále jen GCS; tlak krevní, pulz, saturace hemoglobinu kyslíkem, dechová frekvence, tělesná teplota), současně je zajištěn periferní žilní katetr (preferován katetr 20 G), odebrána krev se zaměřením na markery myokardiálního poškození, a to z důvodu definitivního potvrzení či vyloučení diagnózy AKS. Následně je zaznamenáno dvanáctisvodové EKG. Subjektivně zjišťujeme intenzitu a charakter bolesti (využívána vizuální analogová škála – VAS). V případě stanovení AKS je u nemocného na monitorovaném lůžku zahájena terapie vycházející z doporučení ČKS (2008 a 2009): oxygenoterapie 4–8 l/min k dosažení saturace nad 90 %; dále je podáván sublingválně nebo intravenózně nitrát (v případě, že není systolický TK pod 90 mm Hg); následuje kyselina acetylsalicylová 500 mg. i. v., klopidogrel v nasycovací dávce 300 mg p. o. (dávka 600 mg je podávána u pacientů indikovaných k primární koronarografii). Posléze je podáván přípravek s antikoagulačním účinkem – standardně heparin 60–70 j/kg i. v. bolusem, následovaný infuzí 12–15 j/kg/hod., maximálně však 1000 j/hod; enoxaparin 1 mg/kg s. c. dvakrát denně. Další medikace je symp tomatická – analgosedace dle potřeby, beta-blokátory při tachykardii nebo hy-

Dne 24. května 2014 přichází v doprovodu manžela pacientka XY (rok narození 1942) v 8:40 na UP naší nemocnice. Důvodem její návštěvy je zhoršující se dušnost, která ji trápí od předchozího dne, kdy při chůzi z obchodu musela opětovně zastavovat a odpočívat, dříve však tuto zátěž tolerovala bez větších obtíží. Tato dušnost v domácím prostředí přestala, znovu se ale objevila o půlnoci, kdy pacientku vzbudila; současně nepociťuje bolesti na hrudi, měří si raději krevní tlak – 90/60 mm Hg s tepovou frekvencí 100/min. V osobní anamnéze diabetes mellitus na perorálních antidiabetikách, arteriální hypertenze. Dle standardních postupů je pacientka uložena na expektační lůžko, jsou monitorovány základní životní funkce – GCS, kontinuální třísvodové EKG, TK, P, SpO2, D, následně je točeno dvanáctisvodové EKG – s kompletní blokádou levého Tawarova raménka. Na základě indikace lékaře je zaveden periferní žilní katetr (20 G), odebrána krev (urea, kreatinin, jaterní soubor, ionty, CRP, glykémie, krevní obraz, D-dimer – k vyloučení tromboembolické nemoci). Pro přetrvávající dušnost a nízké hodnoty saturace (84 %) je zahájena oxygenoterapie kyslíkovou maskou, a to 4 litry/min. Tlak krevní 118/70 mm Hg, tepová frekvence 102/min. Před klinickým vyšetřením lékařem je provedeno základní fyzikální vyšetření sestrou, je zhodnocen celkový stav nemocné a vyšetřen hrudník se zaměřením na kardiovaskulární systém: Pacientka je při vědomí, orientovaná místem, časem a osobou; GCS 15. Dýchání prohloubené,

Případová studie recenzované články

dechová frekvence 28/min. Poloha nemocné je aktivní, místy zaujímá Fowlerovu polohu. Chůze bez potíží, konstitučně normostenická. Výška 159 cm, hmotnost 67 kg, kůže růžová bez ikteru, eflorescencí a hematomů. Vlasy přirozeně šedivé, husté. Čití oboustranně v normě, řeč plynulá, hlas bez patologického nálezu, kompenzační pomůcky neužívá. Srdeční krajina bez vyklenutí, úder hrotu neviditelný, akce srdeční pravidelná, dušnost, bez palpitace a stenokardií. Monitorace základních životních funkcí: 8:45 – 125/70, 100 pulzů za minutu; 9:00 – 120/70, 100/min; 9:15 – 130/66, 106/min; 9:30 – 115/76, 105/min; 9:45 – 117/80, 102/min. Při odebírání anamnézy a kontroly dat o zdravotním stavu nemocné v informačním systému nemocnice bylo zjištěno, že pacientka již jedenkrát v minulosti prodělala němý infarkt myokardu (bez bolestí) v roce 2007. Na základě těchto informací je lékařem indikován odběr

troponinu* v 9:10 s následnou výslednou hodnotou 5,65 ng/ml (normohodnota nemocniční laboratoře 0,00–0,03 ng/ml). S tímto výsledkem byla zahájena léčba, vycházející z doporučení ČKS (2008 a 2009): → 10:05 podány 2 tablety Briligue (180 mg ticagrelorum), současně je podáno 100 ml fyziologického roztoku s 250 mg Kardégic i. v. → 10:10 podáno 5000 m. j. Heparinu i. v. (heparinum natricum 5000 mj v 1 ml přípravku – indikován jako profylaxe a terapie trombóz, tromboembolií, embolizace plicní a také k léčbě některých forem infarktu myokardu). V následujících minutách (tedy 10:10– 10:17) je podáván frakcionovaně Morphin 5 mg i. v. – především z důvodu bronchodilatace při trvající dušnosti; současně je lékařem UP konzultováno Kardiologické centrum v Jihlavě – indikován transport za doprovodu léka-

Literatura 1. Bradna J. Zkušenosti z Velké Británie. Urgent. med.2006;9(2):12 [online]. [cit. 2014-09-14]. ISSN 12121924. Dostupné z: http:// urgentnimedicina.cz/casopisy/ UM_2006_02.pdf 2. Brodinová K. Struktura a organizace práce na oddělení urgentního příjmu, recepce a třídění pacientů. Poster prezentovaný na regionální konferenci „Pacient na urgentním příjmu“, pořádané oddělením urgentního příjmu Nemocnice v Novém Městě na Moravě, p. o., dne 5. 3. 2014 (Registrovaná akce pro NLZP pod číslem: OZ 256/14 K) 3. Janda V. Urgentní příjmy v České republice – současný stav a perspektiva. Bakalářská práce. Vedoucí práce MUDr. Ondřej Frak. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta zdravotnických studií, Katedra záchranářství a technických oborů, 2012 [online]. [cit. 2014-09-23]. Dostupné z: http://theses.cz/ id/2k9qtb?info=1;isshlret=Vladim%C3%ADr%3BJANDA%3B;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Djanda%20 vladimir%26start%3D1

ře. V 10:00 volán sanitní vůz RLP, 10:18 předána pacientka do rukou posádky a transportována k léčebné intervenci.

Závěr

Za poslední dva roky si oddělení urgentního příjmu novoměstské nemocnice našlo své pevné místo. Je místem zaměřujícím se na včasnou diagnostiku akutního nebo zhoršeného chronického onemocnění všech pacientů, kteří je navštíví. Nemocní stěžující si na stenokardie jsou specializovaným ošetřovatelským týmem uloženi na monitorované lůžko, kde jsou vyšetřeni, zaléčeni a dle závažnosti stavu odesláni do specializovaného centra k léčebné intervenci. Zvýšená hladina troponinu (T nebo I) svědčí z klinického hlediska o probíhající ischémii myokardu. Počátek vzestupu hladiny troponinu začíná 3–6 hodin od vzniku potíží, maximálních hodnot dosahuje po 14–20 hodinách a k normalizaci hladiny dojde 7.–10. den (Vojáček, 2011, s. 60–62).

Více o autorovi 4. Kardio-cz.cz. Česká kardiologická společnost: Guidelines České kardiologické společnosti: Doporučený postup pro diagnostiku a léčbu koronárních syndromů bez elevací ST úseků na EKG [online]. 2008 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.kardio-cz.cz/ resources/upload/data/141_ aschermann_supl.pdf 5. Kardio-cz.cz. Česká kardiologická společnost: Guidelines České kardiologické společnosti: Diagnostika a léčba akutního infarktu myokardu s elevacemi ST [online]. 2009 [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/359_724740.pdf 6. Klener P. Vnitřní lékařství. Praha: Galén, 1999, 949 s. ISBN 80-7262-007-X 7. Klener P a kol. Vnitřní lékařství II: pro střední zdravotnické školy. Praha: Informatorium, 2001, 225 s. ISBN 80-86073-76-9 8. Kolektiv autorů. Sestra a urgentní stavy. Praha: Grada Publishing, 2007, 552 s. ISBN 978-80-247-2548-2 9. Liedermanová L. Ischemická choroba srdeční. Diplomová

práce. Vedoucí práce prof. MUDr. Josef Fusek, DrSc. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií, Katedra ošetřovatelství, 2014 [online]. [cit. 2014-09-20]. Dostupné z: http://dspace.upce. cz/bitstream/10195/55803/3/ Liedermanov%C3%A1L_Ischemick%C3%A1Choroba_ JF_2014.pdf 10. Nejedlá M. Fyzikální vyšetření pro sestry. Praha: Grada Publishing, 2005, 264 s. ISBN 978-80-247-1150-8 11. Šafránková A, Nejedlá M. Interní ošetřovatelství I. Praha: Grada Publishing, 2006, 280 + 4 s. barevné přílohy. ISBN 80-247-1148-6 12. Vojáček J. Akutní kardiologie do kapsy: přehled současných diagnostických a léčebných postupů v akutní kardiologii. Praha: Mladá fronta, 2011, 126 s. ISBN 97880-204-2479-2 13. Zvolský M. Nemocnost a úmrtnost na ischemické choroby srdeční v ČR v letech 2003–2010, aktualizace. Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha: ÚZIS, 2012

Bc. Vladimír Koutecký 2010: ukonč. SZŠ a VOŠZ Žďár nad Sázavou – Zdravotnický asistent; 2013: ukonč. Bc. studium – Všeobecná sestra, Fakulta humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně; od 2013: Mgr. studium – Ošetřovatelská péče v interních oborech, Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice; 1/2012–6/2013: Nemocnice Nové Město na Moravě, p. o., Interní oddělení – zdravotnický asistent u lůžka; 7/2013: Nemocnice Nové Město na Moravě, p. o., Interní oddělení – všeobecná sestra u lůžka; od 8/2013: Nemocnice Nové Město na Moravě, p. o., Urgentní příjem – všeobecná sestra u lůžka

Zkratky

(uváděno abecedně) 20 G – velikost periferního žilního katetru, určení průměru a množství tekutin, které proteče katetrem za minutu CMP – cévní mozková příhoda CRP – C-reaktivní protein, bílkovina akutního zánětu, vysoce citlivý parametr i. v. – intravenózně, do žíly m. j. – mezinárodní jednotky s. c. – subkutánní, pod kůži TIA – tranzitorní ischemická ataka

recenzované články výzkumné sdělení

florence 5/15

Interní komunikace ve zdravotnickém zařízení Mgr. Ema Dvořáková Neurochirurgická klinika – operační sál, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Mgr. Kristýna Šoukalová akademický pracovník, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Souhrn / Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat situaci ve vybraném zdravotnickém zařízení. Pomocí kvalitativního a kvantitativní ho výzkumného šetření byly zjišťovány silné a slabé stránky ve vybraném zdravotnickém zařízení. Po zjištění silných a slabých stránek bylo navrhnuto a popsáno opatření pro zlepšení úrovně interní komunikace ve vybraném zdravotnickém zařízení. Ačkoli kvalitativní výzkum přinesl vcelku pozitivní hodnocení interní komunikace středními manažery a vlivnými osobnostmi zařízení, které bylo vesměs potvrzeno zaměstnanci pomocí dotazníkového šetření, upozornil na několik nedostatků, se kterými se zařízení potýká. Interní komu nikace je v tomto zařízení na dobré úrovni, protože sami zaměstnanci hodnotí její fungování kladně. Klíčová slova / interní komunikace – manažerská komunikace – interní situace – zdravotnické zařízení. Internal communication in a healthcare facility Summary / The aim of the research examination was to map a situation in chosen medical facility. The strong and weak spots of the chosen medical facility were investigated using qualitative and quantitative research examination. After detection of strong and weak spots a measure to improve level of internal communication in the selected medical facility has been proposed and descri bed. Although qualitative examination brought quite a positive evaluation of internal communication by middle managers and other influental persons of the facility, which was mostly confirmed by employees in questionnaire survey, it pointed out few imperfections. the institution struggles with. Internal communication in this facility is on a good level, because the staff itself assesses its functio ning positively. Keywords / internal communication – managerial communication– internal situation –medical facility.

Úvod

Komunikace je přirozeným projevem lidí v jakémkoli prostředí a v podniku probíhá bez ohledu na to, zda podnik má specializované oddělení interní komunikace (dále jen IK), či nikoli. Zaměstnanec nebo zaměstnanci formálně pověření IK mohou plnit různé role, které vyplývají z konkrétních podmínek a požadavků zařízení. V některých společnostech mohou plnit primárně roli interního marketingu, kdy se snaží „prodat“ marketingový plán a business cíle zaměstnancům formami velmi blízkými externí marketingové komunikaci. V jiných společnostech může oddělení IK a jeho komunikační nástroje fungovat především jako „trubka“ pro tlumočení hlavně sdělení k personálním záležitostem; jinde primárně jako strategický porad-

Recenzovaly: Mgr. Barbora Oborníková Geriatrická JIP, III. interní gerontometabolická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové Mgr. Jaroslava Burdychová Hospic Anežky České, Mobilní hospic Anežky České

ce pro vedení společnosti. Pomineme-li v podstatě zákonem danou povinnost zaměstnavatele komunikovat se zaměstnanci (zvláště tam, kde působí odbory), je řada „provozních“ důvodů, proč pěstovat formální IK. IK je jedním z klíčových nástrojů k dosažení osobního zaujetí zaměstnanců a vede k vyšší produktivitě práce. Další důležitou rolí IK je facilitace komunikace napříč společností, tedy nejen vertikálně (seshora dolů). IK zastává také nezastupitelnou roli v řízení reputace, což je důležité v současnosti, kdy rychle narůstá role sociálních médií (Dvořáková, 2012). Význam komunikace je nezpochybnitelný, stále však manažery ve všech oborech – a zdravotnictví není výjimkou – překvapuje, jak velký tento význam je. Při analýze výsledků průzkumů spokojenosti zaměstnanců se napříč všemi obory pravidelně objevuje na straně podřízených nespokojenost s komunikací mezi nimi a vedoucími pracovníky. To ukazuje, že komunikace má velký vliv na celkovou spokojenost zaměstnanců, a tím pádem také na jejich loajalitu. Dalším faktem je to, že většina stížností, které jsou oficiálně podávány pacienty, se týká

právě komunikace. Ať už se to týká obsahu nebo formy komunikace, je to na jednu stranu alarmující a na druhou stranu však poměrně snadno řešitelné (Hekelová, 2012).

Cíl

Cílem výzkumného šetření bylo popsat situaci ve vybraném zdravotnickém zařízení, popsat silné a slabé stránky ve vybraném zdravotnickém zařízení a navrhnout a popsat případná opatření pro zlepšení úrovně interní komunikace ve vybraném zdravotnickém zařízení.

Použité metody

Forma sběru dat proběhla dvojím způsobem – formou kvalitativního a kvantitativního výzkumu. V úvodu kvalitativního výzkumu jsem podrobila hloubkovému rozhovoru top management (ředitel zařízení, vedoucí lékař a vrchní sestra), následoval strukturovaný rozhovor, kterého se zúčastnil střední management zařízení (dvě staniční sestry lůžkového oddělení, vedoucí domácí péče, vedoucí rehabilitace) a vlivné osobnosti zařízení na pracov-

VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ recenzované články

Vyhodnocení dotazníku – vybrané otázky a odpovědi Otázka č. 6 v dotazníku:

Otázka č. 30 v dotazníku:

Považujete komunikační nástroje (např. komunikace pomocí e-mailu, telefonu, porad) v tomto zařízení za dobře nastavené?

Myslíte si, že má dostatek informací vliv na Vaše pracovní výkony?

Z celkového počtu respondentů 50 (100 %) udává 19 respondentů (38 %) odpověď ano, 27 respondentů (54 %) odpověď spíše ano, 3 (6 %) respondenti udávají odpověď spíše ne a 1 (2 %) respondent odpověď ne.

Z celkového počtu respondentů 50 (100 %) udává 20 respondentů (40 %) odpověď ano, 18 respondentů (36 %) odpověď spíše ano, 8 (16 %) respondentů udává odpověď spíše ne a 4 (8 %) respondenti odpověď ne.

Graf 1 G raf četností odpovědí na otázku týkající se nastavení komunikačních nástrojů v zařízení z pohledu zaměstnanců

Graf 3 Graf četností odpovědí na otázku týkající se vlivu informací na pracovní výkony z pohledu zaměstnanců

38 % ano 54 % ne 6 % spíše ne 2 % ne

40 % ano 36 % ne 16 % spíše ne 8 % ne

Otázka č. 28 v dotazníku:

Otázka č. 33 v dotazníku:

Znáte cíle a plány do budoucího pracovního období?

Máte pocit, že je ve Vašem zařízení otevřené a důvěrné prostředí?

Z celkového počtu respondentů 50 (100 %) udává 15 respondentů (30 %) odpověď ano, 26 respondentů (52 %) odpověď spíše ano, 7 (14 %) respondentů udává odpověď spíše ne a 2 (4 %) respondenti odpověď ne.

Z celkového počtu respondentů 50 (100 %) udává 25 respondentů (50 %) odpověď ano, 23 respondentů (46 %) odpověď spíše ano, 1 (2 %) respondent udává odpověď spíše ne a 1 (2 %) respondent odpověď ne.

Graf 2 G raf četností odpovědí na otázku týkající se znalostí cílů a plánů do budoucího pracovního období z pohledu zaměstnanců

Graf 4 Graf četností odpovědí na otázku týkající se otevřeného a důvěrného prostředí v zařízení z pohledu zaměstnanců

30 % ano 52 % ne 14 % spíše ne 4 % ne

50 % ano 46 % ne 2 % spíše ne 2 % ne

zdroj: výzkum autorek

ních pozicích lékař, všeobecná sestra a ošetřovatelka. Na základě výsledků kvalitativního výzkumu byly postaveny otázky do dotazníkového šetření, kterého se zúčastnili zaměstnanci zařízení na všech pracovních pozicích (lékaři, střední zdravotnický personál: všeobecné sestry, rehabilitační pracovníci, nutriční terapeut, ošetřovatelky a zaměstnanci hospodářsko-technického úseku). Pro své výzkumné šetření jsem použila 50 dotazníků, návratnost dotazníků činila 70 %. Celkem se výzkumného šetření zúčastnilo 63 % zaměstnanců (10 zaměstnanců se zúčastnilo kvalitativního a 50 zaměstnanců kvantitativního výzkumu). Pro většinu otázek do dotazníku byla předlohou publikace Holé (2011). Během výzkumného šetření byla zacho-

vána anonymita všech zúčastněných respondentů.

Výsledky

Pro podrobné zmapování IK v daném zařízení byly jednotlivé odpovědi respondentů z dotazníkového šetření vypočítány dle vzorců rozdílů četností a jednotlivé oblasti vyhodnoceny jako dobře nastavené (funkční) nebo nedostatečně nastavené (nefunkční). Účelem výzkumu bylo zhodnotit, jak fungují následující oblasti, které dle Holé (2011) zásadním způsobem ovlivňují kvalitu IK: → kultura firmy založená na morálních a etických hodnotách, → jasně deklarovaná strategie firmy a z ní vyplývající komunikační strategie,

→ jednotný tým vedení firmy a plná odpovědnost managementu za komunikaci firmy, → definovaná dělba práce, organizační struktura, definování hlavních procesů v podnikání firmy, → deklarovaná sociální politika firmy podporovaná personální prací s cílem nalézt vzájemný respekt mezi firmou a jejími zaměstnanci, → nastavení komunikačních standardů, které zajistí integraci nových pracovníků do organizace, → objasňování firemního byznysu, poskytování informací o hlavních cílech a finanční výkonnosti firmy, → hodnocení pracovníků, řízení kariéry a další efektivně nastavený interní marketing, zejména pak interní PR,

recenzované články výzkumné sdělení

florence 5/15

Stanovené hypotézy Stanovené hypotézy vycházely z otázek v dotazníku, které obsahuje Příloha č. 2. Ostatní otázky, které byly součástí dotazníkového šetření, obsahuje Příloha č. 3, kde je přehled odpovědí shrnut do tabulek četností. Testované otázky a jejich vyhodnocení jsou uvedeny v tabulce 1 na straně 60. H0: Mezi četnostmi odpovědí re spondentů v otázce spokojenosti a nespokojenosti s nastavením nástrojů interní komunikace není statisticky významný rozdíl. HA: Mezi četnostmi odpovědí re spondentů v otázce spokojenosti a nespokojenosti s nastavením nástrojů interní komunikace je sta tisticky významný rozdíl.

H0: Mezi četnostmi odpovědí respondentů v otázce znalosti a neznalosti cílů a plánů do bu doucího pracovního období není statisticky významný rozdíl. HA: Mezi četnostmi odpovědí respondentů v otázce znalosti a neznalosti cílů a plánů do bu doucího pracovního období je statisticky významný rozdíl.

H0: Mezi četnostmi odpovědí respondentů v otázce vlivu informací na pracovní výko ny není statisticky významný rozdíl. HA: Mezi četnostmi odpovědí respondentů v otázce vlivu informací na pracovní výko ny je statisticky významný rozdíl.

H0: Mezi četnostmi odpovědí respondentů v otázce otevře ného a důvěrného prostředí v zařízení není statisticky vý znamný rozdíl. HA: Mezi četnostmi odpovědí respondentů v otázce otevře ného a důvěrného prostředí v zařízení je statisticky vý znamný rozdíl.

Celkový počet dotazníků, které byly použity do testování hypotéz, byl 50. Výzkumná část práce měla za úkol statisticky ověřit stanovené hypotézy:

Tab. 1 Testované otázky, hypotézy a jejich vyhodnocení Stanovená H0

Přijetí / zamítnutí

Stanovená HA

1. Většina pracovníků uvádí nespokojenost s nastavením nástrojů interní komunikace v zařízení.

Pracovní hypotéza

Mezi četnostmi odpovědí respondentů v otázce spokojenosti a nespokojenosti s nastavením nástrojů interní komunikace není statisticky významný rozdíl.

Zamítnuta H0, přijata HA

Mezi četnostmi odpovědí respondentů v otázce spokojenosti a nespokojenosti s nastavením nástrojů interní komunikace je statisticky významný rozdíl.

2. Většina pracovníků nezná plány a cíle do budoucího pracovního období.

Mezi četnostmi odpovědí respondentů v otázce znalosti a neznalosti cílů a plánů do budoucího pracovního období není statisticky významný rozdíl.

Zamítnuta H0, přijata HA

Mezi četnostmi odpovědí respondentů v otázce znalosti a neznalosti cílů a plánů do budoucího pracovního období je statisticky významný rozdíl.

3. Většina pracovníků se domnívá, že dostatek informací má vliv na jejich pracovní výkony.

Mezi četnostmi odpovědí respondentů v otázce vlivu informací na pracovní výkony není statisticky významný rozdíl.

Zamítnuta H0, přijata HA

Mezi četnostmi odpovědí respondentů v otázce vlivu informací na pracovní výkony je statisticky významný rozdíl.

4. Většina pracovníků uvádí, že je v zařízení otevřené a důvěrné prostředí.

Mezi četnostmi odpovědí respondentů v otázce otevřeného a důvěrného prostředí v zařízení není statisticky významný rozdíl.

Zamítnuta H0, přijata HA

Mezi četnostmi odpovědí respondentů v otázce otevřeného a důvěrného prostředí v zařízení je statisticky významný rozdíl.

Statistické ověřování hypotéz Tento test byl proveden na hladině významnosti 5 % (0,05). Hladinou významnosti je vyjádřena pravděpodob nost, že nesprávně zamítneme nulovou hypotézu a při jmeme hypotézu alternativní. Vypočítanou hodnotu Χ2 po rovnáváme s tabulkovou hodnotou funkce CHINV, která je v tomto případě 3,84. V případě, že je vypočítaná hodnota menší než hodnota CHINV, přijímáme nulovou hypotézu. Jestliže je větší, přijímáme hypotézu alternativní.

K testování hypotéz byl použit test rozdílů četností. Testován byl rozdíl četností, které byly pro účely této práce sloučeny do kladných a záporných odpovědí.

x2 = n * n absolutní četnost (100 %) pi první nejvyšší relativní četnost pj druhá nejvyšší relativní četnost

( pi − p j ) 2 pi + p j

Test hypotézy byl ověřen testovací statistikou pomocí následujícího vzorce:

/ ni − n j / ni + n j

u testovací statistika ni první největší vybraná četnost nj druhá největší vybraná četnost zdroj: výzkum autorek

komunikační kompetence manažerů, otevřená komunikace zahrnující zpětnou vazbu a technologie – nastavení informační a komunikační infrastruktury firmy pro potřeby interní komunikace. Výzkumné šetření ukázalo, že ve vybraném zařízení jsou tyto oblasti funkční. I přesto byly na základě výsledků kvalitativního a kvantitativního výzkumného šetření definovány slabé a silné stránky v IK ve zkoumaném zařízení.

Silné stránky IK v zařízení → V zařízení je spravedlivé prostředí. → Vedení zařízení (střední management a top management) řeší problémy, pokud se vyskytnou. → Chování top managementu jde zaměstnancům příkladem; to, co vyžaduje od zaměstnanců, sám dodržuje. → V zařízení se šikana, diskriminace, pomluvy nebo protekce vyskytují minimálně. → Zaměstnanci jsou dostatečně obeznámeni se všemi informacemi.

→ Vedení zařízení je ostatními vnímáno jako neformální autorita. → Vedení v tomto zařízení je jednotné na 80−100 %, chová se zodpovědně a podává zaměstnancům stejné informace. → Spolupráce mezi jednotlivými odděleními funguje dobře. → Zaměstnání v tomto zařízení je zaměstnanci hodnoceno jako poměrně perspektivní, zaměstnanci pracují v tomto zařízení rádi, mají ve svém zaměstnání rovné příležitosti a do-

VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ recenzované články

statek prostoru pro svoji kreativitu (inovace). → Většina zaměstnanců spojuje svou kariéru nadále s tímto zařízením, zaměstnanci jsou k tomuto zařízení loajální a většina zaměstnanců by doporučila toto zařízení jako dobrého zaměstnavatele. → Zaměstnanci se snaží pomoci novým pracovníkům v zapracování a v celkové adaptaci. → Zaměstnanci sdílejí hodnoty organizace, znají cíle organizace a úspěchy i neúspěchy tohoto zařízení. → Zaměstnanci si myslí, že dostatek informací má vliv na jejich pracovní výkony. → Komunikační schopnosti vedení zařízení jsou dostatečné. → V zařízení je otevřené a důvěrné prostředí. → Nastavení informačních technologií v zařízení je na dobré úrovni. Slabé stránky IK v zařízení → Komunikační nástroje jsou v současnosti dobře nastavené, ale do budoucna nemusejí být dostatečné vzhledem k dlouhodobému plánu zařízení (rozšíření areálu zařízení). → Přestupky jsou podle zaměstnanců spravedlivě trestány, ale podle manažerů by se měly více řešit. → V zařízení je dle dotazovaných jasná/ zavedená organizační struktura, ne všichni však vědí, že je psaná, a nevědí, kde ji hledat. → Manažeři nevědí, co je to etický kodex, popř. jestli je zaveden. → Manažeři nemají pocit, že by se měl etický kodex zavést, a pokud ano, je to záležitostí top managementu. → Přestože se většina zaměstnanců domnívá, že noví zaměstnanci jsou dostatečně seznámeni s chodem zaříze-

ní a mají dostatek hodin na adaptaci, není v zařízení vytvořen adaptační plán a většina dotazovaných manažerů ani neví, co to je. → Dle dotazovaných mají zaměstnanci rovné příležitosti, ale ne každý se smí účastnit vzdělávacích kurzů. → Zaměstnanci mají možnost vyjadřovat své připomínky k práci (jejímu fungování), ale jen neoficiální cestou (rozhovorem s nadřízenými).

Diskuze

Dle Daigelera (2008) vedoucí pracovníci často zastávají názor, že postačuje, aby pracovníci věděli, co mají dělat. Pracovníci, kteří nesou zodpovědnost, ale chtějí vědět, k čemu je daný cíl potřeba, ptají se na smysl a cíl své práce. Pro úspěch firmy je důležitá otevřená diskuze mezi úrovněmi hierarchie o tom, které cíle jsou důležité a strategicky nezbytné. Dle Dytrta (2006) závisí úspěch firmy do značné míry na tom, nakolik jsou její zaměstnanci informováni o hlavních záměrech, cílech a důležitých opatřeních. Každý zaměstnanec by měl vědět, jakým směrem se firma ubírá a jak se on sám podílí na plnění jejích cílů. Tato informovanost má vliv na jeho motivaci, ochotu tvořivě se zapojit do plnění úkolů, na vědomí sounáležitosti s firmou a splnění jejích úkolů. Má vliv také na loajalitu zaměstnanců a působí na vytváření pozitivního sociálního klimatu na jednotlivých pracovištích i ve firmě jako celku. Dle Cejthamra a Dědiny (2010) má důvěra ve skupině mimo jiné pozitivní vliv na otevřenost komunikace, zvyšuje vzájemné sdílení informací a má pozitivní vliv na snižování konfliktů v týmu. Dále má důvěra kladný vliv na sounáležitost s organizací a pozitivně ovlivňuje vnímání organizačního klimatu.

Také Přikrylová a Jahodová (2010) ve své publikaci uvádějí, že hlavním cílem komunikace vůči zaměstnancům je mimo jiné budování a posilování pocitu sounáležitosti a motivace k vyšším pracovním výkonům.

Závěr

Ačkoli kvalitativní výzkum přinesl vcelku pozitivní hodnocení IK středními manažery a vlivnými osobnostmi zařízení, které bylo vesměs potvrzeno zaměstnanci pomocí dotazníkového šetření, upozornilo na několik nedostatků, se kterými se zařízení potýká. IK je v tomto zařízení na dobré úrovni, protože sami zaměstnanci hodnotí fungování IK v tomto zařízení kladně. Do budoucna lze doporučit opatření, která zvýší úroveň IK: → S rozrůstáním organizace bude nutné větší využívání komunikačních technologií, především e-mailu a intra netu. → Definovat kulturu organizace, např. zavedením etického kodexu. → Informovat manažery o tom, co je to etický kodex, a zdůraznit jeho důležitost. → Vyvěsit nebo jinak zpřístupnit organizační strukturu všem zaměstnancům. → Zlepšit zapracování nových zaměstnanců pomocí přesně stanoveného adaptačního plánu. → Zlepšit informovanost manažerů o důležitosti a podstatě adaptačního plánu. → Zavést vzdělávací akce pro zaměstnance, kteří se nemohou účastnit vzdělávacích kurzů. → Zavést pravidelné hodnocení manažerů zaměstnanci. → Zavést možnost oficiálního (a popř. anonymního) vyjadřování připomínek k organizaci a vedení zařízení.

Literatura 1. Cejthamr V, Dědina J. Management a organizační chování. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3348-7 2. Daigeler T. Vedení lidí v kostce: techniky vedoucí k úspěchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-802-4721-583 3. Dvořáková Z. Řízení lidských zdrojů.

1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN 97880-7400-347-9 4. Dytrt Z. Etika v podnikatelském prostředí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1589-9 5. Hekelová Z. Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-4032-4

6. Holá J. Jak zlepšit interní komunikaci: vyhněte se zbytečným škodám, odchodu zaměstnanců a ztrátě zákazníků. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80251-2636-3 7. Přikrylová J, Jahodová H. Moderní marketingová komunikace. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3622-8

recenzované články výzkumné sdělení

florence 5/15

Štandardizované ošetrovateľské postupy u nedoslýchavých detí PhDr. Silvia Rošková Stredná zdravotnícka škola, Košice

Súhrn / Hlavným cieľom tohto článku je vytvorenie dvoch ošetrovateľských štandardov pre sestry so špecializáciou v audiometrii a pre zaškolené audiometrické sestry k dvom audiometrickým vyšetreniam. Ďalším cieľom je podrobne popísať prípravu pred vyšetre niami, počas nich a po vyšetreniach, ktoré slúžia k včasnému zachyteniu sluchových porúch u detí, a poukázať na význam vyšetrení pri diagnostike sluchových porúch. Kľúčové slová / poruchy sluchu – vyšetrenie sluchu nedoslýchavých – štandardizované ošetrovateľské postupy. Standardized nursing practice hard of hearing children Summary / The main objective of this article is the creation of two nursing standards for nurses specializing in audiometry and for trained nurses to two audiometric testinis. Next aim of this work is to refer about the importance of the easy diagnostic of hearing loss in children. Keywords / hearing loss – diagnostic of hearing loss – the standards.

Úvod

Základnou charakteristikou života každého človeka je schopnosť prijímať, spracovať a odovzdávať informácie. Neexistuje žiadna forma života bez možnosti komunikácie, ta je jednou z najdôležitejších potrieb. K spôsobom ľudskej komunikácie patria zvuky a reč. Ich narušením (chorobou, úrazom) môže dôjsť až k zmene osobnosti človeka (akustický deprivačný syndróm). Poškodením sluchu je človek ochudobnený o príjem informácií z okolitého sveta a odzrkadľuje sa to na kvalite jeho života. Nedoslýchavosť – hypacusis, nahluchnutosť, je čiastočná strata sluchu s trvalým charakterom, pri ktorej sa postihnutý ťažko dorozumieva so svojím okolím. Vyskytuje sa pomerne často. Nedoslýchavosť môže byť: Ľahká – postihnutá osoba nemá viditeľné problémy pri dorozumievaní, reč počuje aj z väčšej vzdialenosti ako 3 metre. Prostredie však musí byť tiché. Nemô-

Recenzovaly: Mgr. Dita Nováková, Ph.D. Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Mgr. Petra Podrazilová, DiS. Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

že reč sledovať v hlučnom prostredí. Rozhodujúcim kritériom nie je vzdialenosť v metroch, ale celková mentalita dieťaťa, rozumové schopnosti, sluchová pozor nosť. V mnohých prípadoch dieťa s ľahkou nedoslýchavosťou nezvládne učivo základnej školy. Stredná – postihnutá osoba je schopná sledovať hovorenú reč z obv yklej vzdialenosti 1–3 metre. Prostredie, v ktorom sa konverzuje, musí mať výhodné akustické podmienky. V hlučnom prostredí je porozumenie reči skreslené, neúplné. Ťažká – postihnutá osoba počuje reč z kratšej vzdialenosti než 1 m, čo je vzdialenosť menšia, než ktorú potrebujeme na bežný hovor (Vašek a kol., 2001, s. 57). Klasifikácie sa menia podľa zámeru, ktorému slúžia. V medicíne sa robili a robia klasifikácie predovšetkým podľa daného patologického stavu sluchového analyzátora (Uherík, 2013, s. 33). Stupeň sluchového postihnutia sa posudzuje podľa intenzity zvukového podnetu vyjadrenej v decibeloch (dB, jednotky intenzity zvuku). Podľa stupňa poškodenia sluchového orgánu sa poruchy sluchu hodnotia podľa klasifikácie WHO (1980) na základe výpočtu priemernej straty sluchu na frekvenciách 500 Hz, 1000 Hz a 2000 Hz takto: → ľahká strata sluchu – 26–40 dB

→ stredná strata sluchu – 41–55 dB → stredne ťažká strata sluchu – 56 –70 dB → ťažká strata sluchu – 71–90 dB → úplná strata sluchu – viac ako 91 dB Podľa základného orientačného rozdelenia rozoznávame celkom tri typy sluchových porúch: → senzorineurálnu (percepčnú) – pod ktorou je zahrňovaná porucha činnosti vláskových buniek a ďalších funkčních elementov vnútorného ucha a porucha vláken sluchového nervu, → prevodovú – je to porucha lokalizovaná v prevodovom aparáte sluchového systému, počínajúca vonkajším zvukovodom až k oválnemu okienku, → centrálna – s lokalizáciou lézie v centrálnych poschodiach sluchovej dráhy (Syka, Voldřich, Vrabec, 1981, s. 233). Klasifikácia sluchových postihnutí sa môže opierať o niekoľko kritérií, ktorými sú hlavne doba vzniku vady (poruchy), intenzita sluchovej straty a tiež typ konkrétnej vady (poruchy), viazaný spravidla práve na poškodenie určitej časti sluchového ústrojenstva (Slowík, 2007, s. 74–75) (tab. 1). Ochorenia nedoslýchavosti postihujú detí, ale aj dospelých. Na Slovensku je evidovaných 5–7 % populácie nepočujúcich alebo nedoslýchavých. Podľa neoficiálnych štatistík 90 % detí so slu-

VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ recenzované články

chovým postihnutím sa narodí v poču júcej rodine (Freeman et al., 1991). Preto je veľmi dôležité a nutné venovať zvýšenú pozornosť tejto problematike. Aj keď sa sestry pracujúce na iných oddeleniach ako otorinolaryngologické nestretávajú so sluchovo znevýhodnenými klientmi často, musia poznať, čo ich trápi. Preto chceme sestrám priblížiť túto problematiku a umožniť lepšie sa zorientovať v danej oblasti. Úspešná starostlivosť o deti s poruchami sluchu spočíva vo včasnom zdiagnostikovaní (prvé vyšetrenie sa vykonáva v pôrodnici – novorodenecký screening, ktorý najskôr zachytí sluchové ochorenie) a následne správnej výchovnej, respektíve sluchovej rehabilitácii. Na presné určenie typu a miesta poškodenia sluchu treba zvyčajne špeciálnu vyšetrovaciu techniku sluchu, ktorá sa musí vykonávať precízne. Vyšetrovaním funkcie sluchu a poruchami sluchovej funkcie u pacientov sa zdroj: autorka

Tab. 1

K lasifikácia sluchového postihnutia podľa rôznych kritérií

klasifikácia sluchového postihnutia podľa typu

→ prevodové poruchy (vady vonkajšieho a stredného ucha – jedinec zle počuje, ide o kvantitatívne postihnutie sluchu) → percepčná porucha (vady vnútorného ucha a CNS – jedinec zle rozumie, ide o kvalitatívne postihnutie sluchu) → zmiešané vady

podľa stupňa (intenzity) sluchovej straty

→ nedoslýchaví – ľ ahká strata sluchu (26–40 dB) – s tredná strata sluchu (41–55 dB) – s tredne ťažká strata sluchu (56–70 dB) – ť ažká strata sluchu (71–91 dB) → nepočujúci → hluchí

podľa doby vzniku

→ vrodené postihnutie → získané postihnutie (prelingválna alebo postlingválna sluchová strata)

podľa etiológie

→ orgánové postihnutie → funkčné postihnutie

zaoberá lekársky odbor audiológia (Syka, Voldřich, Vrabec, 1981, s. 233). Moderná audiológia má však predovšetkým vďaka rozvoju prístrojovej základni k dispozícii ďalšie metodiky, ktoré informujú detailnejšie o stupni prevodovej poruchy, o nadprahovej hlasitosti, adaptácii a únave, poprípade o postihnutí centrálnej časti sluchovej dráhy (Syka, Voldřich, Vrabec, 1981, s. 242–243). V minulosti dochádzalo k veľmi tragickým omylom, kde boli symptómy nerozpoznanej sluchovej vady nesprávne považované za prejavy mentálneho postihnutia. Osud takto zle zdiagnostikovaného človeka sa potom uberal úplne iným smerom, než by tomu bolo v prípade správneho a včasného rozpoznania jeho hendikepu (Slowík, 2007, s. 72). Jednou z najmenej zaťažujúcich skúšok sluchu je vyšetrenie otoakustických emisií (OAE), ktoré je založené na citlivom meraní úrovni akustickej spätnej väzby ľudského ucha ako reakcie na zachytený zvukový podnet. S vysokou spoľahlivosťou odhalí prípadnú poruchu sluchu väčšiu než 30 dB. Presné údaje o stupni sluchovej vady je možné získať pomocou vyšetrenia evokovaných sluchových potenciálov v mozgu vyšetrovaného (BERA). Tieto objektívne audiometrické metódy umožňujú vyšetrovať už aj novorodencov a znemožňujú úmyselné ovplyvňovanie výsledkov zo strany pacienta. Používajú sa špeciálne prístroje a získané výsledky sú vyhodnocované výkonnou výpočtovou technikou (Jonáková, 2010, s. 21). Našim cieľom je podrobne popísať postup pri realizovaní vyšetrení OAE a BERA a poukázať na ich význam. Uľah čiť prístup sestry ku klientovi umožňujú ošetrovateľské postupy, ktoré sme podrobne rozpracovali. Ďalším cieľom nášho skúmania bolo auditom overiť, či audiometrické sestry postupujú podľa vypracovaných postupov pri realizovaní vyšetrovacích metód OAE a BERA. Stanovili sme si výskumné otázky: Pracujú audiometrické sestry na ORL oddelení podľa štandardizovaných ošetrovateľských postupov? Disponujú audiometrické sestry dostatočnými vedomosťami pri realizovaní diagnostických vyšetrení – OAE a BERA? Disponujú audiometrické sestry dostatočnými zručnosťami pri realizovaní diagnostických vyšetrení?

Metodika výskumu

Na získanie informácií od sestier sme zvolili metódu pozorovania (vonkajšie, štruktúrované, priame, terénne). Ním sme získali široké spektrum informácií – zručnosti sestier, situačné deje, prejavy verbálnej a neverbálnej komunikácie. Pozorované boli tri audiometrické sestry so špecializáciou v audiometrii, pracujúce na našom ORL oddelení, či postupovali pri realizovaní vyšetrení OAE a BERA podľa vypracovaných štandardov. Sestry dostali nami vypracované štandardizované ošetrovateľské postupy včas k dispozícii, k naštudovaniu (na oboznámenie sa s nimi mali sedem dní). S odstupom ďalších dvoch týždňov bol vykonaný ošetrovateľský audit. Kontrolu ich práce sme vykonali s vedúcou sestrou nášho oddelenia.

Diskusia

Na základe výskumu, ktorý sme realizovali prostredníctvom metódy pozorovania troch audiometrických sestier na ORL oddelení, sme získali cenné informácie o ich názoroch súvisiacich s ich prácou. Zaoberali sme sa otázkami súvisiacimi s týmito výskumnými problémami: Pracujú audiometrické sestry na ORL oddelení podľa štandardizovaných ošetrovateľských postupov? Disponujú audiometrické sestry dostatočnými vedomosťami pri realizovaní diagnostických vyšetrení – OAE a BERA? Disponujú audiometrické sestry dostatočnými zručnosťami pri realizovaní diagnostických vyšetrení? Štandardizované ošetrovateľské postupy OAE, BERA, ktoré sme vypracovali na ušno-nosno-krčnom oddelení v Lvn a. s., v Košiciach, slúžia pri vykonávaní vyšetrení OAE a BERA. Vypracovali sme aj návrh ošetrovateľského auditu, systém hodnotenia a postupov, ktoré majú zabezpečiť kvalitu ošetrovateľskej starostlivosti pri realizovaní vyšetrení otoakustických emisií a BERA. Auditom sme vykonali kontrolu práce troch audiometrických sestier, či postupovali pri realizovaní vyšetrení podľa vypracovaných štandardov. Audit je splnený, sestry v ňom pri vyhodnotení získali plný počet bodov. Pri realizovaní daných vyšetrení pracovali presne a precízne podľa jednotlivých bodov v štandardoch. Pozorovaním sme si overili, že disponujú aj dostatočnými vedomosťami týkajúcimi sa danej problematiky, vedeli vyšetrova-

recenzované články výzkumné sdělení

ným pacientom primerane vysvetliť a odpovedať na otázky, ktoré im kládli pred vyšetreniami a po nich. Poskytli im správne informácie týkajúce sa ich problémov so sluchom, odporučili kontakty na svojpomocné organizácie, ktoré pomáhajú sluchovo postihnutým. Sestry pri vykonávaní vyšetrovacích metód pracovali zručne, jemne (správne uloženie sondy do zvukovodov pri OAE vyšetrení, správne nasadenie slúchadiel a nedráždivé vyčistenie pleti pred pripevnením elektród na tvár pri BERA vyšetrení), zbytočne nestresovali a nezaťažovali pacientov. Výskumné otázky, ktoré sme overovali, sa potvrdili. Ošetrovateľské postupy boli poskytnuté k nahliadnutiu a prečítaniu a odobreniu zdravotníckemu personálu cez primára oddelenia, vedúcu sestru až po sestry, ktoré dané vyšetrenia realizujú. Sestry prijali štandardizované ošetrovateľské postupy pozitívne. Jednohlasne sa zhodli, že tieto vypracované postupy im veľmi uľahčujú postup pri ich práci a pomôžu aj novým sestrám pri zaškoľovaní (keďže postup pri vykonávaní týchto vyšetrení je náročný a vyžaduje si zvýšenú pozornosť, presnosť a trpezlivosť). Pozorované sestry uviedli nevyhnutnosť a dôležitosť neustáleho vzdelávania sa a získavania dostatočne sprostredkovaných informácií a poznatkov zo strany zdravotníckeho personálu, učiteľov a iných odborníkov, ktoré sú pre rozvoj ich odborných vedomostí a zručností nevyhnutné pre uplatnenie sa v pracovnom živote. Pripomienky k danému materiálu neboli vy-

florence 5/15

slovené. Podobné vypracované štandardy používa zdravotnícky personál ORL oddelenia v Bratislave, vo Fakultnej nemocnici v Petržalke, Nemocnica sv. Cyrila a Metóda. Vzájomným konzultovaním s nimi sme sa zhodli, že tieto ošetrovateľské postupy plne zabezpečia hlavne novým sestrám pri zaškoľovaní sa pomoc pri vykonávaní týchto náročných vyšetrení. Podobné overovanie štandardov vykonal Jakub Smolka, ktorý uvádza: „Z môjho šetrenia vyplynulo, že väčšia časť sestier (55,56 %) bola s nami vytvorenými štandardmi čiastočne spokojná a domnieva sa, že štandardy sú po drobných úpravách aplikovateľné pre prax. Ďalším 38,89 % respondentov poskytnuté štandardy vyhovovali bez pripomienok.“ (Smolka, 2009, s. 44). Ako uvádza Maskalíková – v súčasnej dobe sa kladie veľký dôraz na kvalitu poskytovanej ošetrovateľskej starostlivosti. Táto činnosť je ovplyvnená ľudskými faktormi ako zo strany poskytovateľa, tak aj zo strany konzumenta tejto starostlivosti. Preto jej sledovanie vyžaduje štandardy a pracovné postupy, ktoré je nevyhnutné dodržiavať (Maskalíková, 2007, s. 124). Ošetrovateľské postupy sú potrebné pre sestru, chránia ju pred neoprávneným postihom, ale aj pre pacienta, ktorý bude jednoznačne vedieť, na akú starostlivosť má právo.

Odporúčania pre klinickú prax

→ podporovať štúdium sestier pre potrebné zvyšovanie vedomostnej úrovne,

→ na základe nových vedomosti osvojených si sestrami pracovať s pacientom ponúkanými metódami (štandardizovanými ošetrovateľskými postupmi), → nabádať sestry k snahe pomáhať pa cientovi takýmito metódami, → motivovať sestry k tvorbe ďalších materiálov (štandardizovaných ošetrovateľských postupov, edukačných materiálov), tým zvýšiť kreativitu sestier a zabezpečiť jednotnosť postupu pri vykonávaní rôznych vyšetrení zo strany sestier.

Záver

Problémy, ktoré sluchovo postihnutých pacientov trápia, sú veľmi pestré a zmierniť ich alebo vyriešiť v plnom rozsahu si vyžaduje pracovať na oddelení metódou ošetrovateľských postupov, pretože tie umožňujú celkový a individuálny prístup sestry k chorému človeku. Pomáha upevňovať vzájomné vzťahy medzi sestrou a klientom. Slúži zdravotníckym pracovníkom k dosiahnutiu maximálnej kvality vyšetrenia. Všetci novorodenci s poruchou sluchu by mali byť diagnostikovaní ešte pred tretím mesiacom života a do šiesteho mesiaca by mali byť adekvátne sluchovo rehabilitovaní. Na Slovensku, podobne ako v iných krajinách, je potrebné zabezpečiť kvalitné vyšetrenie sluchu pomocou OAE a BERA vyšetrení u všetkých novorodencov. Vypracované štandardizované ošetrovateľské postupy sa na našom pracovisku ujali a plne sa využívajú. zdroj: autorka

Ošetrovateľský štandard č. 1 – otoakustické emisie Otoakustické emisie sú jednoduché, ľahko prevedené, rýchle, dostupné – metóda s takmer 100% záchytnosťou poruchy sluchu. Ak sa skríningovou metódou emisie nevybavia (sú negatívne), o mesiac vyšetrenie zopakujeme. Za pozitívne odpovede vonkajších vláskových buniek kochley pokladáme hodnoty vyššie ako 60 % na troch frekvenčných pásmach ležiacich vedľa seba. Novorodencov vyšetrujeme pri frekvenciách 800, 1600, 2400, 3200 a 4000 Hz. Pri opakovane neprítomných emisiách je potrebné vylúčiť prevodovú poruchu sluchu tympanometriou. Ak je prevodový systém v norme a OAE sú opakovane neprítomné, s najväčšou pravdepodobnosťou ide o poruchu sluchu. Potvrdíme alebo vylúčime ju vykonaním vyšetrenia pre určenie prahu sluchu – BERA (Brainstem Evoked Response Audiometry) alebo ASSR (Audiometric Steady State Response). Dôležitou súčasťou ošetrovateľského štandardu je ošetrovateľský audit – systém hodnotení a postupov, ktoré majú zabezpečiť kvalitu ošetrovateľskej starostlivosti. Zahŕňa kroky – definovanie toho, čo má byť, identifikácia toho, čo je s tým, identifikácia rozdielov a začatie činností na dosiahnutie výsledkov (Musilová, 1993, s. 171). Audit obsahuje metódu monitorovania jednotlivých kritérií štruktúry, procesu a výsledku. Ku každému štandardu sme vypracovali kontrolný audit. V priebehu auditu sme výsledky hodnotenia zapisovali do stĺpca ako ÁNO alebo NIE. Audit nesmie zaberať veľa času.

Charakteristika štandardu: procesuálny štandard výkonu. Cieľ výkonu: vyšetriť sluch detského pacienta. Skupina starostlivosti: pa cienti s indikáciou otoakus tických emisií – novorodenci, pacienti s poruchou sluchu, pacienti pred rekonštrukčnou operáciou stredného ucha. Oddelenie: ORL oddelenie, Letecká vojenská nemocnica, a. s., Murgašova 1, Košice. Dátum kontroly: priebežne, nepravidelne. Kontrolu vykonal: manažéri ošetrovateľstva. Podpis zodpovedného pracovníka: vedúca sestra oddelenia.

Kritériá štruktúry: Š1 Pracovníci: zaškolená au diometrická sestra, sestra so špecializáciou v audiometrii. Š2 Prostredie: ORL oddelenie. Špeciálne upravená tichá, od hlučnená miestnosť pre vyše trenie otoakustických emisií. Š3 Pomôcky: otoakustický prístroj značky ILO 92 so špe ciálnou sondou. Š4 Dokumentácia: zdravotná dokumentácia pacienta. Doku mentácia vedená pre oddele nie o vykonanom vyšetrení. Kritériá procesu: P1 Sestra informuje pacienta (ak sa jedná o dieťa, informo

VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ recenzované články

vať rodičov) o vyšetrení a o potrebe aktívnej spolupráce pri ňom. P2 Sestra posudzuje zdravotný stav pacienta (ak je dieťa choré, kýcha, kašle a soplí, je nutné upovedomiť lekára a dieťa preobjednať, pretože ochorenie môže skresliť vyšetrenie). P3 A Sestra zaznamenáva do špe ciálne vedenej dokumentácie dá tum vyšetrenia, meno a priezvisko pacienta, rok narodenia, poisťovňu, bydlisko a meno sestry, ktorá vyše trenie vykonáva. P3 B Sestra zaznamenáva identi fikačné údaje o pacientovi (meno, priezvisko, rok narodenia) do „po čítača“ otoakustického prístroja ILO 92. P4 A Sestra vykonáva – pohodlné usadenie pacienta do kresla. Ak

sa jedná o menšie dieťa, prípadne novorodenca, jeden z rodičov, zvyčajne matka vezme dieťa do náručia, aby sa nehýbalo a bolo kľudné. Zabezpečí tak, aby sa neza znamenali rušivé vplyvy (artefakty), vznikajúce pri akomkoľvek pohybe dieťaťa (pohyb hlavy, ruky, nohy), ktoré znemožňujú pokračovať vo vyšetrení. P4 B Sestra vloží sondu otoakus tického prístroja do ucha zvuko tesne. P4 C Sestra skontroluje zvukotesné uloženie sondy do vonkajšieho zvukovodu. P4 D Sestra vloží špeciálnu sondu, ktorá je súčasťou otoakustického prístroja, zvukotesne do pravého vonkajšieho zvukovodu vyšetrova

Kód

Kontrolné kritériá – štruktúry

Metóda hodnotenia

Áno

Nie

Š1

Je sestra vykonávajúca vyše trenie otoakustických emisií audiometrická sestra?

Kontrola písomného potvrdenia o spôso bilosti

Š2

Je miestnosť na vykonávanie vyšetrenia otoakustických emi sií špeciálne upravená, tichá a odhlučnená?

Kontrola priestorov

Š3

Vyšetrenie otoakustických vy šetrení sa vykonáva na prístroji ILO 92 so špeciálnou sondou?

Kontrola prístroja

Š4 A

Výsledok vyšetrenia otoakus tických emisií je súčasťou zdravotnej dokumentácie pacienta?

Kontrola dokumen tácie

Š4 B

Výsledok vyšetrenia otoakus tických emisií je súčasťou dokumentácie vedenej pre oddelenie?

Kontrola dokumen tácie

Kód

Kontrolné kritériá – procesu

Metóda hodnotenia

Áno

Nie

Informovala sestra pacienta alebo rodiča pri vyšetrení dieťaťa o postupe vyšetrenia a o potrebe spolupráce?

Otázka pre pacienta

Opýtala sa sestra pacienta na jeho zdravotný stav (nachla denie, kýchanie, kašľanie, „soplenie“)?

Otázka pre pacienta

P3 A

Zaznamenala sestra do do kumentácie otoakustických emisií vedenej pre oddelenie dátum vyšetrenia, meno a prie zvisko pacienta, číslo zdravot nej poisťovne, meno sestry, ktorá vykonala vyšetrenie?

Kontrola dokumen tácie

Zaznamenala sestra identi fikačné údaje o pacientovi (meno, priezvisko, rok narode nia) do počítača otoakustické ho prístroja ILO 92?

Kontrola dokumen tácie

P4 A

Usadila pacienta do kresla a za bezpečila jeho kľudnú polohu?

Pozorovanie sestry počas činnosti

P4 B

Uložila sestra sondu oto akustického prístroja do ucha zvukotesne?

Pozorovanie sestry počas činnosti

Skontrolovala sestra zvukotes né uloženie sondy do vonkaj šieho zvukovodu?

Pozorovanie sestry počas činnosti

P3 B

P4 C

ného. Púšťa prístrojom riadeným počítačom špeciálne akustické impulzy. Vyšetrí najskôr pravé ucho. Ak sa zobrazia pri všetkých frekvenciách akustických impulzov odpovede, vyšetrenie je správne. Ak nie, je nutné zopakovať vyšetre nie viackrát. P4 E Sestra kontroluje pokojné sprá vanie pacienta. P4 F Sestra vloží sondu zvukotesne do ľavého zvukovodu a vyšetrí ho. P4 G Výsledky vyšetrenia sestra vlo ží do pamäti počítača. P4 H Výsledky vyšetrenia sestra vytlačí. P4 CH Výsledky vyšetrenia dá sestra zhodnotiť a podpísať lekárovi. P4 I Sestra založí výsledky vyšetre nia do pacientovej dokumentácie.

P4 D

Kritériá výsledku V1 Pacient je oboznámený s postu pom pri vyšetrení. V2 Pacient nemá prejavy ochorenia (kašeľ, kýchanie), ktoré by bránili pri realizácii vyšetrenia. V3 Pacient má zabezpečenú vhodnú polohu pri vyšetrení. V4 Pacient má zvukotesne ulože nú sondu vo vonkajšom zvukovode. V5 Pacient má zabezpečené vysvet lenie záverov vyšetrenia. Audit štandardu: Vyšetrenie otoa kustických emisií Dátum: Oddelenie: ORL

Vyšetrila sestra správne pravé ucho: * pri nezobrazení sa akustic kých impulzov, zopakovala vyšetrenie viackrát?

Otázka pre lekára

* v prípade negatívnych od povedí informovala lekára o potrebe doplniť otoakutic ké emisie o ďalšie vyšetrenia (tympanogram, stapediálne reflexy, BERA)?

Kontrola dokumen tácie

P4 E

Kontrolovala sestra pokojné správanie sa pacienta?

Pozorovanie sestry počas činnosti

P4 F

Uložila sestra sondu zvuko tesne do ľavého vonkajšieho zvukovodu a vyšetřila ľavé ucho?

Pozorovanie sestry počas činnosti

P4 G

Uložila sestra výsledky do pa mäte počítača?

Kontrola prístroja

P4 H

Vytlačila sestra výsledky vy šetrenia?

Kontrola sestry

P4 CH

Zabezpečila sestra zhodno tenie a podpísanie výsledkov lekárom?

Otázka pre lekára

P4 I

Uložila sestra výsledky do pa cientovej dokumentácie?

Pozorovanie sestry počas činnosti

P4 J

Odovzdala sestra výsledky vyšetrenia pacientovi a zabez pečila mu vysvetlenie záverov vyšetrenia?

Pozorovanie sestry počas činnosti

Kód

Kontrolné kritériá – výsledku

Metóda hodnotenia

Áno

Nie

Spolupracuje pacient pri vyšetrení podľa poskytnutých informácií?

Pozorovanie pacienta počas činnosti

Opýtala sa sestra pacienta, či nie je nachladený (nekýcha, nekašle, „nesoplí“)?

Otázka pre pacienta

Zabezpečila sestra pacientovi pohodlné sedenie v kresle?

Pozorovanie sestry počas činnosti

Uložila sestra pacientovi son du zvukotesne do vonkajšieho zvukovodu?

Pozorovanie sestry počas činnosti

Zabezpečila sestra pacientovi vysvetlenie záverov vyšetrenia?

Otázka pre pacienta

P4 J Sestra odovzdá závery vyšetre nia pacientovi.

SPOLU: 26 bodov Audit je splnený pri získaní plného počtu bodov = 26 bodov, t. j. 100 %.

recenzované články výzkumné sdělení

florence 5/15

Ošetrovateľský štandard č. 2 – BERA Po podráždení vláskových buniek Cortiho orgánu zvukom vznikajú elektrické potenciály, ktoré sa dostávajú z vnútorného ucha sluchovou dráhou do sluchového centra v mozgovej kôre. Môžeme ich zaznamenať v ktoromkoľvek úseku od vnútorného ucha až k mozgovej kôre. Vyšetrenie sníma a zaznamenáva elektrické potenciály, ktoré sa zjavujú v mozgovom kmeni o 3 až 12 ms po zvukovom podráždení. Výsledok vyšetrenia BERA u detských pacientov je zapísaný krivkou, na nej sa hodnotí časové meškanie – latencia jednotlivých vĺn. Každé predĺženie svedčí o tom, že je zhoršená funkcia určitého úseku sluchovej dráhy. Charakteristika štandardu: proce suálny štandard výkonu. Cieľ výkonu: diagnostika retrokoch leárnych porúch sluchu u detí. Skupina starostlivosti: detskí pa cienti s indikáciou BERA vyšetrenia. Oddelenie: ORL oddelenie, Letecká vojenská nemocnica, a. s., Murga šova 1, Košice. Dátum kontroly: priebežne, nepra videlne. Kontrolu vykonal: manažéri ošetro vateľstva. Podpis zodpovedného pracovníka: vedúca sestra oddelenia. Kritériá štruktúry: Š1 Pracovníci: zaškolená audiomet rická sestra, sestra so špecializá ciou v audiometrii. Š2 Prostredie: zdravotnícke zariade nie, ORL oddelenie, audiometrická miestnosť – špeciálne upravená tichá, odhlučnená pre vyšetrenie BERA. Š3 Pomôcky: BERA systém Acustica prístroj (riadený počítačom) so špe ciálnymi slúchadlami, jednorázové samolepicie elektródy, lieh s ben zínom na odmastenie pokožky, gél (NUPREP), ktorý slúži ako vodiace médium, gáza. Š4 Dokumentácia: zdravotná doku mentácia pacienta. Dokumentácia vedená pre oddelenie o vykonanom vyšetrení.

Kritériá procesu: P1 Informovať pacienta (ak sa jedná o dieťa, informovať rodičov) o vy šetrení. P2 Prevziať písomnú a ústnu správu o zdravotnom stave dieťaťa (dieťa a všetky potřebné pomôcky preniesť na anesteziologicko-resuscitačné oddelenie) – výsledky pediatrického predoperačného vyšetrenia dať k nahľadnutiu lekárovi anesteziolo gicko-resuscitačného oddelenia. P3 A Zaznamenať do dokumentácie BERA vedenej pre oddelenie dátum vyšetrenia, meno a priezvisko pa cienta, zdravotnú poisťovňu, meno sestry, ktorá vykonala vyšetrenie. P3 B Zaznamenať meno a priezvisko pacienta, rok narodenia do počítača BERA prístroja Acustica stlačením klávesu s písmenom „N“, objaví sa tabuľka, do ktorej sestra tieto údaje zapíše a enterom potvrdí. P4 A Odmastiť správne pokožku dieťaťa gázou navlhčenou do liehu s benzínom a pretrieť ju špeciálnym gélom na miestach, kde sestra na lepí snímacie elektródy – na čele, pravom líci, na pravom a ľavom hlávkovom výbežku. Na snímacie elektródy pripnúť špeciálne zvody, ktoré sú súčasťou BERA prístroja a sú farebne označené: - žltá farba (čelo), - červená farba (pravý hlávkový vý bežok – spánková kosť),

Kód

Kontrolné kritériá – štruktúry

Metóda hodnotenia

Áno

Nie

Š1

Je sestra vykonávajúca vyšetre nie BERA audiometrická sestra?

Kontrola písomného po tvrdenia o spôsobilosti

Š2

Je miestnosť na vykonávanie vyšetrenia BERA špeciálne upravená, tichá a odhlučnená?

Kontrola priestorov

Š3

Vyšetrenie BERA sa vykonáva na prístroji Acustica?

Kontrola prístroja

Š4 A

Výsledok BERA vyšetrenia je súčasťou zdravotnej dokumen tácie pacienta?

Kontrola dokumen tácie

Š4 B

Výsledok BERA vyšetrenia je súčasťou dokumentácie vedenej pre oddelenie?

Kontrola dokumen tácie

Kód

Kontrolné kritériá – procesu

Metóda hodnotenia

Áno

Nie

Informovala sestra pacienta alebo rodiča pri vyšetrení dieťaťa o postupe vyšetrenia a o potrebe spolupráce?

Otázka pre pacienta

Opýtala sa sestra pacienta na jeho zdravotný stav (nachla denie, kýchanie, kašľanie, „soplenie“)?

Otázka pre pacienta

- modrá farba (ľavý hlávkový výbe žok – spánková kosť), - čierna farba (pravé líce). P4 B Usadiť a zabezpečiť vhodnú polohu pri vyšetrení – uložiť dieťa na lôžko. Podľa ordinácie lekára zabezpečiť dobrú relaxáciu die ťaťa (vykonáva ju zvyčajne ARO sestra). P4 C Nasadiť správne pacientovi na uši slúchadlá BERA vyšetrenia, ktoré sú súčasťou prístroja. Prístroj riadený počítačom púšťa špeciálny akustický impulz. Vyšetrenie spustiť stlačením klávesu „O“. P4 D Vyšetriť správne pravé ucho – od 20 dB, postupne zvyšovať o 10 dB až po 90 dB, prípadne 100 dB. Po dvadsiatich prijatých odpovediach sa zobrazí sumárna krivka. Po vyčerpaní celého počtu sa meranie auto maticky zastaví. Meranie možno kedykoľvek ľubovoľným klávesom prerušiť a zas spustiť. V prípade negatívnych odpovedí zapísať do zdravotnej dokumentácie vedenej pre oddelenie, informovať lekára o potrebe doplnenia ďalších vyše trení. P4 E Kontrolovať stav pacienta, sledovať jeho fyziologické funkcie – TK, P. P4 F Vyšetriť správne ľavé ucho pacienta. P4 G Uložiť výsledky vyšetrenia do

pamäte počítača stlačením klávesu „S“ – save. P4 H Vytlačiť výsledky vyšetrenia stlačením klávesu „H“ – hardcopy. Program ukončiť stlačením klávesu „Q“ – quit. Odlepiť elektródy z po kožky pacienta. Utrieť gázou do sucha miesta na tvári pacienta, kde boli nalepené elektródy. P4 CH Zabezpečiť zhodnotenie a podpísanie výsledkov lekárom ORL oddelenia. P4 I Výsledok vyšetrenia zazname nať a uložiť do zdravotnej dokumen tácie pacienta. P4 J Odovzdať výsledky vyšetrenia pacientovi. V prípade záujmu zabez pečiť pacientovi a príbuzným infor mačný materiál o vyšetrení. Kritérium výsledku: V1 Pacient je oboznámený s postu pom pri vyšetrení. V2 Pacient nemá prejavy ochorenia (kašeľ, kýchanie), ktoré by bránili pri realizácii vyšetrenia. V3 Pacient má zabezpečenú vhodnú polohu pri vyšetrení. V4 Pacient má správne nasadené slúchadlá BERA vyšetrenia na uši. V5 Pacient má zabezpečené vysvet lenie záverov vyšetrenia. Audit štandardu: Vyšetrenie BERA Dátum: Oddelenie: ORL

P3 A

Zaznamenala sestra do doku mentácie BERA vedenej pre od delenie dátum vyšetrenia, meno a priezvisko pacienta, číslo zdra votnej poisťovne, meno sestry, ktorá vykonala vyšetrenie?

Kontrola dokumen tácie

P3 B

Zaznamenala sestra identifikač né údaje o pacientovi (meno, priezvisko, rok narodenia) do po čítača BERA prístroja Acustica?

Kontrola dokumen tácie

P4 A

Usadila pacienta do kresla a zabezpečila jeho kľudnú polohu?

Pozorovanie sestry počas činnosti

P4 B

Odmastila sestra správne po kožku pacienta?

Pozorovanie sestry počas činnosti

P4 C

Nasadila sestra slúchadlá BERA vyšetrenia pacientovi správne na uši?

Pozorovanie sestry počas činnosti

P4 D

Vyšetrila sestra správne pravé ucho?

Otázka pre lekára

* v prípade negatívných odpo vedí zapísala do zdravotnej dokumentácie vedenej pre oddelenie, že informovala le kára o potrebe doplniť ďalšie vyšetrenia?

Kontrola dokumen tácie

VÝZKUMNÉ SDĚLENÍ recenzované články

P4 E

Kontrolovala sestra pokojné správanie sa pacienta?

Pozorovanie sestry počas činnosti

Kód

Kontrolné kritériá – výsledku

Metóda hodnotenia

Áno

Nie

Spolupracuje pacient pri vyšetrení podľa poskytnutých informácií?

Pozorovanie pacienta počas činnosti

P4 F

Vyšetrila sestra správne ľavé ucho pacienta?

Pozorovanie sestry počas činnosti

P4 G

Uložila sestra výsledky do pamäte počítača?

Kontrola prístroja

Opýtala se sestra pacienta, či nie je nachladený (nekýcha, nekašle, „nesoplí“)?

Otázka pre pacienta

P4 H

Vytlačila sestra výsledky vyšetrenia?

Kontrola sestry

Zabezpečila sestra pacientovi pohodlné sedenie v kresle?

Pozorovanie sestry počas činnosti

P4 CH

Zabezpečila sestra zhodnotenie a podpísanie výsledkov lekárom?

Otázka pre lekára

Nasadila sestra pacientovi správne slúchadlá BERA vyše trenia na uši?

Pozorovanie sestry počas činnosti

P4 I

Uložila sestra výsledky do pacientovej domentácie?

Pozorovanie sestry počas činnosti

Zabezpečila sestra pacientovi vysvetlenie záverov vyšetrenia?

Otázka pre pacienta

P4 J

Odovzdala sestra výsledky vyšetrenia a zabezpečila vysvetlenie záverov vyšetrenia?

Pozorovanie sestry počas činnosti

SPOLU: 25 bodov Audit je splnený pri získaní plného počtu bodov = 25 bodov, t. j. 100 %. Literatura u autorky

personální inzerce Volná místa Zdravotní sestry/asistenti Akreditované pracoviště pro obor specializačního vzdělávání RFM, Státní léčebné lázně Janské Lázně, státní podnik, přijme do PP zdravotní sestry s registrací a asistenty na HPP, DPP, letní brigádu. Požadujeme: ÚSO, VOŠ, odbornou způsobilost odpovídající zákonu č. 96/2004 Sb., trestní bezúhonnost, zdravotní způsobilost. Nabízíme: 5 týdnů dovolené, závodní stravování, práci na HPP (12hodinové směny), možnost ubytování v blízkosti lyžařského areálu, možnost získání služebního bytu, možnost získání příspěvku na stěhování nebo na zařízení bytu, vzdělávání, příspěvek na dopravu, dobré platové podmínky. Nástup možný ihned, popř. dle dohody. V případě Vašeho zájmu zasílejte své životopisy s přehledem praxe na e-mail: radka.jonova@janskelazne.com Kontakt: personální oddělení Radka Jonová, tel.: 499 860 118. Zdravotní sestra Klinika ESET Praha přijme zdravotní sestru s psychoterapeutickým vzděláním a psychiatrickou sestru (VŠ, DiS). Kombinovaná koterapie v denním stacionáři a ambulanci. Nabídky a CV zasílejte na: ESET, paní Renata Konopásková, Vejvanovského 1610, 149 00 Praha 4, e-mail: klinikaeset@volny.cz, tel./fax: 242 485 855.

Ergoterapeut Klinika ESET přijme ergoterapeuta s odbornou způsobilostí dle zákona č. 96/2004 Sb. na úvazek 1,00 pro práci s dlouhodobě duševně nemocnými. Strukturované CV zasílejte na: Klinika ESET, Vejvanovského 1610, 149 00 Praha 4, e-mail: klinikaeset@volny.cz, tel./fax: 242 485 855. Registrovaná zdravotní sestra Domov sv. Karla Boromejského v Praze (LDN) přijme registrovanou zdravotní sestru do nepřetr. provozu. Požadujeme příslušné vzdělání. Pro ženy možnost ubytování. Kontakt: e-mail: konsolata@domovrepy.cz, tel.: 776 257 911. Všeobecná zdravotní sestra LDN Praha 6 přijme všeobecnou zdravotní sestru s registrací do směnného provozu na plný úvazek. Nástup možný ihned. Nabízíme platové zařazení dle platných tabulek, osobní ohodnocení po ukončení zkušební doby. Kontakt: pí. Čtvrtečková, tel.: 725 520 820. Radiologický asistent/zdravotní laborant Správní rada Městské nemocnice v Litoměřicích přijme do pracovního poměru radiologického asistenta a zdravotního laboranta. Požadujeme: příslušné vzdělání dle § 8 (resp. § 9) zákona č. 96/2004 Sb., způsobilost k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, praxe v oboru, znalost práce na PC a jazykové znalosti výhodou.

Nabízíme: nástup možný ihned, úvazek 1.0, možnost dalšího profesního růstu. Odměňování dle příslušných právních předpisů pro nelékařské zdravotnické pracovníky a dle dosaženého stupně vzdělání. V případě zájmu kontaktujte Mgr. Lenku Kalábovou, Ph.D., e-mail: l.kalabova@nemocnice-lt.cz Bližší informace: v případě radiologického asistenta – Emilie Baumruková, tel.: 416 723 747, e-mail: e.baumrukova@nemocnice-lt.cz, v případě zdravotního laboranta – Martina Opluštilová, tel.: 416 723 880, e-mail: m.oplustilova@nemocnice-lt.cz Výběrové řízení Radiologický asistent Správní rada Městské nemocnice v Litoměřicích vypisuje výběrové řízení na pozici vrchní radiologický asistent. Požadované kvalifikační předpoklady: VŠ vzdělaní Mgr., Bc, VOZŠ, SZŠ + SS, způsobilost k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu dle zákona č. 96/2004 Sb., min. 10 let praxe, zkušenost s vedením lidí, znalost práce na PC a jazykové znalosti výhodou. K přihlášce připojte: ověřené kopie dokladů o vzdělání, platný výpis z rejstříku trestů a strukturovaný životopis s uvedením dosavadní praxe, prohlášení na ochranu osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb. v platném znění. Písemné přihlášky zasílejte nejpozději do 22. 5. 2015 na adresu: Městská nemocnice v Litoměřicích, sekretariát Správní rady, paní Petra Lisá, Žitenická 2084, 412 41 Litoměřice.

praxe Vzdělávání sester

florence 5/15

Význam kinestetiky pro ošetřovatelskou péči Mgr. Petra Podrazilová, DiS. Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

Kinestetická mobilizace umožňuje zdravotnickému personálu pochopit základy lidského pohybu a využít pohybových rezerv pacienta, kdy ošetřující personál vykonává pohyb společně s pacientem za co nejmenšího užití vlastní síly.

Kinestetická mobilizace je jedním z moderních trendů v ošetřovatelství. Většina nelékařů se zběžně orientuje v konceptu bazální stimulace, ale koncept kinestetické mobilizace je pro většinu z nich naprosto neznámým.

ojem kinestetika vytvořili pro popis lidského pohybu a funkce dr. Frank Hatch a dr. Lenny Maietta v 70. letech v USA. Pokud bychom si měli tento termín přiblížit, lze jej vysvětlit jako vnímání (aesthetics) pohybu (kinesis). Tento pohybový a komunikační koncept se postupně začal uplatňovat i v ošetřovatelské péči. Zdravotnickému personálu umožňuje po chopit základy lidského pohybu a využít pohy bových rezerv pacienta, kdy ošetřující personál vykonává pohyb společně s pacientem za co nejmenšího užití vlastní síly. V praxi se k transferu pacientu neustále po užívá hrubá síla zdravotnického personálu, kdy pacienta v lůžku posuneme za pomoci různých polohovacích pomůcek – trhnutím, smýkáním po prostěradle či „přenesením“ nemocného. Tato manipulace má velmi negativní účinky nejen na pacienta, který je při tomto transferu naprosto pasivním účastníkem a trhavý pohyb v něm umocňuje pocity nebezpečí a ohrožení, ale je i velmi riziková pro samotné zdravotnické pra covníky. Může u nich totiž docházet k poškození muskuloskeletálního systému vlivem nadměrné námahy různých svalových struktur.

Manipulace s pacientem s využitím kineste tické mobilizace je velmi šetrná, protože mini malizuje bolestivé podněty a zachovává jeho pohybovou práci při transferu. Tento koncept lze také zařadit do preventivních opatření před vznikem imobilizačního syndromu. Zároveň se snižuje riziko poranění zdravotníků při nevhodné manipulaci s pacientem a v důsledku také eko nomická zátěž zdravotnického zařízení, kterou má v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti zdravotníků z důvodů dorsalgie či herniace mezi obratlových disků. Pokud chceme v rámci ošetřovatelské péče podporovat pacienta v pohybu, musíme nejprve pohyb analyzovat. Kinestetická mobilizace de terminovala šest kinestetických principů, které jsou ve vzájemné závislosti spolučiniteli každého pohybu. Pohyb je primárně zahájen a následně řízen v rámci interakce vnějších nebo vnitřních podmětů (senzorika, psychika, učení motivace), probíhá pouze v rámci funkční anatomie člověka (funkčnost svalů, kloubů, individuální pohybová úroveň) a v naučených pohybových vzorcích (lidský pohyb). Dále se případně uplatňuje korekční nebo nové učení pohybových činností v rámci zdroj: archiv autorky

Obr. 1 / Kinestetická mobilizace Obr. 2 / Realizace kineste tické mobilizace ve výuce studentů

Vzdělávání sester praxe

vývoje pohybu (lidské funkce). Mezi poslední dva kinestetické principy řadíme námahu, která charakterizuje individuální jistotu a sílu výkonu, a zevní podmínky, které pohyb mohou ulehčit (kompenzační pomůcky). Základním principem kinestetické mobilizace je souhra pacienta a ošetřujícího personálu a následně společný pohyb s maximálním využitím pohybových schopností pacienta. Proto samotná mobilizace probíhá ve třech fázích, které na sebe navazují. Fáze zahřívání je spojena s pohyby malého rozsahu, kdy dochází k primární aktivizaci muskuloskeletální ho systému včetně proprioreceptorů. Principem je postupným pomalým pohybem eliminovat bolest pacienta při pohybu a tělo na pohyb připravit. Další fází je již samotný funkční trénink, kdy dochází k učení nových vzorců pohybu nebo k tré ninku koordinace či k samotnému transferu pacienta. Celou mobilizaci ukončujeme zklidněním, kdy pacienta upravíme do pohodlné pozice, ve které jej mírným tlakem na velké klouby fixujeme v nové poloze. Tento minimální tlak má velký význam pro smyslové vnímání pacienta, jeho uvolnění v nové poloze a získání pocitu bezpečí.

Díky kinestetice přesune sestra i stokilového pacienta I já jsem měla velmi omezené znalosti o této problematice. Díky certifikovanému kurzu Základy kinestetické mobilizace, který probíhal ve dnech 26.–28. 3. 2014 na Ústavu zdravot nických studií Technické univerzity v Liberci pod vedením odborné lektorky Mgr. Hany Nedělkové, jsem měla možnost se s tímto konceptem seznámit. Kurz byl koncipován jako teoreticko-praktický celek, kdy jsme naučené postupy mobilizace pacientů ihned uplatňovali v praxi. Hlavní myšlenka kinestetické mobilizace spočívá v souhře pohybů pacienta a sestry – jde tedy primárně o vní mání pohybů pacienta a o to dopomoci mu co nejefektivněji využívat různé pohybové vzorce. Sestra tedy nestojí jen sta ticky u lůžka pacienta a následně jej silou netransportuje, ale „tančí“ u jeho lůžka. Jedná se o aktivní spolupráci sestry a pa cienta, kdy dojde k naznačení pohybu, jeho sladění a následný transfer. Pokud nedojde ke sloučení pohybových sil sestry a pacienta, mohou působit i protichůdně, kdy musejí obě stra ny vynaložit maximální úsilí k vyvinutí pohybu. Musím přiznat, že mě velmi překvapila blízkost sestry a pacienta. Všeobecné sestry většinou akceptují intimitu pacienta a do kontaktu s ním se dostávají jen velmi omezeně. Kinestetická mobilizace využívá pomoci celého těla, kdy si pacienta opřeme hrudníkem o rameno či záda. Velkou výhodu této metody spatřuji v mož nosti transportu pacientů s různým stupněm postižení (včetně kvadruplegie) do různých pozic s minimalizací vlastní námahy. Při aplikaci kinestetické mobilizace může sestra sama vysu nout z lůžka i stokilového imobilního pacienta. Naprosto mě ohromil nácvik vertikalizace ze země, buď částečně imobilního pacienta v jedné osobě, nebo ve dvou pacienta imobilního. Dovoluji si tvrdit, že tento problém je v ošetřovatelské praxi častý a jen málo zdravotnických zařízení má daný přesný po stup vertikalizace. V rámci mobilizace považuji za další výhodu využívání běžných pomůcek, jako jsou deka a polštář, které jsou dostupné na všech odděleních.

Kinestetická mobilizace pomáhá nelékařským zdravotnic kým pracovníkům navázat aktivní vztah s pacientem a zároveň jej aktivovat nejen ve fyziologické, ale i v psychosociální oblas ti. Zvyšuje se tak jeho pocit jistoty a bezpečí a pacient je dále motivován pro spolupráci. Nelékařský personál se tak vyhne psychicky a fyzicky vyčerpávajícímu kontaktu s nespolupracu jícím pacientem. Základy kinestetické mobilizace by měly být součástí kvalifikační přípravy sester, které si osvojí základy této techniky.

Literatura 1. Baudes-Mißbach H. Základy pohybové podpory. Kinestetika Modul 1–4. Asselfingen: Viv-Arte, 2009 2. Nedělková H, Halmo R. Kinestetická mobilizace. Most: Nemocnice Most, 2007. ISBN 978-80-239-9260-1

Více o autorce Mgr. Petra Podrazilová, DiS. 1999 –2002: SZŠ a VOŠZ Liberec – Všeobecná sestra; 2006–2009: Specializační vzdělávání – ARIP; 2009–2012: Bc. studium, Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita Liberec – Všeobecná sestra; 2012–2014: Mgr. studium, ZSF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích – Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech; 2014: Specializační vzdělávání – Organizace a řízení ve zdravotnictví; od 2002: Nemocnice s Poliklinikou v Semilech – všeobecná sestra specialistka (INT JIP); od 2012: Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci – akademický pracovník

inzerce

hemofilický den

19. – 20. listopadu 2015

Kongresové a kulturní centrum, Lázeňská Kolonáda, Poděbrady, náměstí T. G. Masaryka 433/II GPS: 50°8’33.828 N, 15°7’6.29 E

s mezinárodní účastí

Odborná konference České společnosti pro trombózu a hemostázu ČLS JEP pořádaná ve spolupráci s Českou hematologickou společností ČLS JEP a Českým svazem hemofiliků

ČESKÝ SVAZ HEMOFILIKŮ

www.congressprague.cz/csth2015

florence 5/15

pro školy PhDr. Martina Muknšnáblová, Vyšší odborná škola zdravotnická MILLS Čelákovice, fota: autorka a Flickr

Stáž v městské nemocnici na Krétě Na podzim loňského roku absolvovaly dvě studentky oboru Diplomovaný zdravotnický záchranář Vyšší odborné školy zdravotnické (VOŠZ) MILLS Čelákovice odbornou stáž ve Všeobecné nemocnici ve městě Rethymno na ostrově Kréta.

ethymno je město ležící na se verním pobřeží Kréty. Nachází se mezi městy Heraklion a Chania, kde jsou jediná dvě letiště na ostrově. Kultura samotného města Rethymno je velmi bohatá, jeho součástí je jeden z nejkrásnějších rybářských přístavů. I přes velký počet obyvatel (Rethymno je třetí nejlidnatější město ostrova) leží v centru města nevelká Všeobecná nemocnice. Z VOŠZ MILLS Čelákovice vycestovalo na Krétu v rámci projektu College International Erasmus+ /K1/ Mobility celkem pět studentek. Dvě z nich, studentky oboru Diplomovaný zdravotnický záchranář, absolvovaly stáž v nemocnici na urgentním příjmu, další tři, studentky oboru Diplomovaný farmaceutický asistent, v oblastních lékárnách. Po příletu na letiště v Heraklionu se stážujících dívek ujal mentor ze společnosti ECTE, který je po dobu stáže

uváděl na jednotlivá pracoviště i na uby tování v plně vybavených apartmánech. První den čekala stážistky prohlídka celé nemocnice. Průvodce jim dělala vel mi příjemná sestřička, která jako jediná uměla z nelékařského zdravotnického personálu anglicky. Nemocnice má prý pro Krétu typickou organizaci – u hlav ního vchodu se nachází recepce a hned vedle ní pracovna ředitele, hlavní sestry, ekonomických pracovníků a dalších zástupců vedení. Řídící pracoviště jsou přímo v centru dění, aby měli všichni přehled a mohli eventuálně řešit případ né nežádoucí situace okamžitě. Vedení je tedy pacientům i personálu nablízku. Krátce po příchodu uvítal studentky v nemocnici i její ředitel. „Bylo příjemné zažít vřelé potřesení rukou s ředitelem nemocnice. Rozhovor sice neproběhl vzhledem k naší neznalosti řečtiny a jeho minimální znalosti angličtiny, ale mile nás to překvapilo. Uvědomily jsme si, že

nejsme v nemocnici přehlížené,“ popiso valy překvapené stážistky. „Dosud jsme nikdy na žádné stáži ani jiné odborné výuce nezažily, aby nás přišlo přivítat vedení nemocnice. Srdečnost a osobní přístup se pak prolínaly celým naším po bytem,“ popisovaly. „Zažívaly jsme je ne jen ze strany personálu k nám, ale i mezi personálem samotným a v komunikaci a jednání s pacienty a jejich rodinami.“ V nemocnici panovala podle jejich slov příjemná atmosféra. Nikdo není pro nikoho „neviditelný“, zaměstnanci se návštěvníků ptají, zda nepotřebují nějakým způsobem pomoci. Chodby byly sice stále plné čekajících pacientů, všichni však trpělivě a bez negativ ních emocí a spěchu čekali. Mnohdy si dlouhou dobu čekání krátili neustálým popíjením kávy z místních automatů. „Mimochodem, kávu tu měl v ruce snad každý, včetně personálu všech katego rií,“ říkaly studentky. Samotné prostředí nemocnice nebylo svým vybavením nikterak výjimečné. Zdi v celém areálu vypadaly podobně jako v českých nemocnicích – do poloviny natřené barevným omyvatelným povr chem a nad tím klasická bílá výmalba. Na zemi bylo v pacientských pokojích položené linoleum, na chodbách dlažba. Přezouvání tu není vyžadováno. Z oken byl pohled do nemocničního příjemné ho, uklidňujícího atria s květinami, nebo měli pacienti výhled do centra města, neboť nemocnice se nachází přímo v his torickém kulturním centru města.

Dorozumět se dalo práci Všude po chodbách visely cedulky a panely s šipkami, kudy se návštěvník

dostane na jaké oddělení, popřípadě vyšetření. „Bohužel pro nás byly nápisy většinou v řečtině, takže pro pacienty byl orientační systém velmi přehledný a jasně informující, ovšem my, jako asi většina Středoevropanů neznalé řecké abecedy, jsme nebyly ani náznakem schopné identifikovat správný směr na jakékoli pracoviště,“ vzpomínaly stu dentky. „Byl to pro nás první impulz, kdy jsme si uvědomily, že jazyková bariéra bude v této oblasti skutečně prekérní. Navíc jsme opakovaně zjišťovaly, že úroveň znalosti anglického jazyka je u většiny personálu, včetně manažer ských pozic, minimální. Anglicky se byl schopen domluvit jen personál (lékař ský i nelékařský), který pobýval nějakou dobu na odborné stáži mimo Krétu a byl tedy nucen aktivně používat jiný jazyk než řečtinu.“ Po exkurzi se přesunuly na oddělení Emergency neboli urgentní příjem, na kterém po dobu stáže pracovaly. „Byly jsme překvapené, že každý druhý se tam jmenoval Costas nebo Constantinos. Za čaly jsme se jazykové bariéry trochu bát. K našemu překvapení i zde, na akutním příjmu, uměl anglicky jen málokdo, a kdo uměl, nebyl kvůli ostychu moc komunikativní. Naše začátky tak byly celkem krkolomné, neboť domluvit se bylo náročné,“ vzpomínaly studentky. Samotné oddělení Emergency se skládalo ze tří tzv. vyšetřoven: Patolo gie, Chirurgie + ORL a Ortopedie. Dále

tu měli prostorný sál na drobné chirur gické výkony v lokální anestezii a sál na urgentní příjem. V prostoru akutního příjmu se nacházely nám známé a v ČR běžně užívané přístroje, jako jsou např. EKG, sonograf, pulzní oxymetry, plicní ventilátory, monitor s defibrilátorem, kyslíkové lahve, prostředky na intubaci, farmaka aj. Největší provoz však pano val celý den hlavně na vyšetřovně oddě lení patologie, což byla velká místnost se třemi pohyblivými lůžky a jednou recepcí, přičemž nic nebylo oddělené zdí a na recepci většinou nikdo neseděl. Jednotlivá lůžka byla oddělena závěsem a místnost byla po celou dobu neustále plná zdravotnického personálu. „Všimly jsme si hned několika zajímavostí, jed nou z nich byl převažující počet lékařů nad nelékařským personálem,“ řekly po svém návratu studentky. Běžně (a to pouze v jedné vyšetřovně) bylo podle jejich slov šest lékařů a jedna zdravotní sestra, jeden sanitář a jedna uklízečka. Velká část lékařů (tři až čtyři) byla bez atestace, respektive pravděpodobně se na ni připravovali, další dva až tři lékaři byli tzv. „supervisors“, zkušení lékaři s atestací, a následně jeden „principal“ (primář), který ovšem nebyl na vyšet řovně příliš často. V ČR jsme zvyklí, že lékaři bez atestace jsou mladí lidé krát ce po ukončení studia. Zde to mnohdy byli starší lidé. „Množství lékařů nám na danou místnost, postup i frekvenci pa cientů mnohokrát připadalo příliš velké,

ovšem později jsme si všimly, že zdejší zdravotnická zařízení mají více lékařů i vzhledem ke kompetencím zdejších sester,“ vysvětlily studentky.

Odpočinek na ošetřovně v pracovní době nikoho nevzrušoval Překvapením pro ně bylo i to, že lékař pomáhal pacientovi s odkládáním oděvu. Následně sám provedl odběr krve, změřil pacientovi krevní tlak, natočil EKG, zajistil žilní vstup a doprovodnou činnost včetně transportu pacienta na další vyšetření (sonografie, RTG). Velkou část těchto úkonů provádí v ČR všeobec ná sestra nebo zdravotnický asistent. „I přes všechny tyto činnosti si však lékař našel ve své pracovní době několikrát čas na klidné vypití kávy,“ podivovaly se studentky. Některá laboratorní vyšetření se podle jejich slov prováděla přímo na vyšetřovně, kde byl přístroj, který během několika vteřin zvládl změřit Astrup a další biochemické hodnoty. Dobu, po kterou přístroj pracoval, využil personál k regulérnímu odpočinku, který si do přával bez ostychu přímo na vyšetřovně, kde měl i své osobní věci. Klid, rozvaha a spolupráce jsou tu pro práci důležité. „Nezvyklá byla i spolupráce přímo u pa cienta, kdy např. jednoho pacienta po slouchalo fonendoskopem i více lékařů najednou,“ řekly. Je otázka, zda to dělali proto, aby si předávali zkušenosti, nebo aby jen využili přítomný personál.

Najít mezi ampulemi a sety léky či sety, které tam nepatří, nebyl v nemocnici žádný problém (vlevo) Na Krétu odletělo z VOŠZ MILLS Čelákovice celkem pět studentek (vpravo)

florence 5/15

pro školy specializované školy pro záchranáře na Krétě nemají. Dále absolvují jen placené kurzy k již dosaženému sesterskému vzdělání. Plat lékaře roste s dobou praxe, počtem atestací a specializací. Pohybuje se od počátečních 1200 eur (zhruba 30 000 Kč) výš.

Jídlo pacient dostane, až když je hospitalizován tři dny

Ve Všeobecné nemocnici v krétském městě Rethymno působily stážistky na oddělení Emergency

Studentky také překvapilo, že při odběru krve se tu používal u nás již zastaralý a nepoužívaný systém odběru, při němž se krev natáhne do stříkačky a následně přestříkne do zkumavky, po chopitelně s rizikem kontaminace okolí. Na dotaz, zda znají bezpečnější vakuový systém, bylo stážistkám řečeno, že je to zbytečně dražší způsob odběru. Nelze říci, zda je to standard jen pro tuto ne mocnici, nebo je to plošnější záležitost.

Hlavně žádný spěch Zajímavý byl i systém úklidu. Přesto že jeho pracovnice byla na oddělení stále přítomna, nebyl úklid prováděn pořád. Během provozu se neprováděl pravidelně, ale až po jeho skončení. Takže situace, kdy si opilý pacient vytrhl periferní nitrožilní katetr a na zemi uprostřed centrální příjmové místnosti byla kaluž krve, kterou přišla uklízečka uklidit až zhruba za dvě hodiny, nikoho kromě stážistek neznepokojovala. Podle slov stážistek je pohoda na jedné straně velmi příjemná, ale na druhou stranu vlastně nezbytná, protože ve stresu by se tu ani pracovat nedalo. Ležérní přístup k organizovanosti celého chodu zařízení, uložení pomůcek nebo pracov ní oděv personálu tomu nasvědčoval. Podle stážistek nebyl problém najít mezi ampulemi adrenalinu furosemid, proto bylo nutné pracovat pomalu a všechno dobře kontrolovat. Nikdo podle nich neřeší, že jsou mezi infuzními sety i sety

jiné. Každá mince má tedy dvě strany. Vše je vždy vykoupené něčím jiným. Je na každém, co je pro něho přínosnější. Ani pracovní uniformy zdravot nického personálu se příliš neřešily. Kompletně převlečení do pracovního (a jako jediní do bílého) tu byli paradox ně sanitáři. Lékaři na vyšetřovně nosili po celou pracovní dobu své civilní šaty (kalhoty, šortky, triko, košile) a přes ně měli oblečený bílý plášť. Zbylý personál nosil různý pracovní oděv v různých bar vách. Sestry nosily šaty nebo kalhoty s halenou, materiálem a různými bar vami podobně jako v Čechách. „Poprvé v životě jsme ale viděly lékaře, který prováděl chirurgický výkon na operač ním sálku v černém operačním oděvu,“ popsaly studentky. Není výjimkou mít tzv. nemocniční švadlenu, která šije ob lečení pro celou nemocnici. Zde ji však už nějakou dobu neměli, protože si ji prý nemohli dál dovolit kvůli financím. Platové podmínky sester na Krétě jsou podobné jako u nás. Sestry mají měsíční mzdu zhruba 700 eur (asi 19 500 Kč), ale dle osobní odborné specializace a druhu pracoviště tu lze dosáhnout až na plat 1000 eur (zhruba 28 000 Kč). Na Krétě neexistuje střední škola zaměřená speciálně na střední zdravotnický personál. Všichni tu musejí povinně mít odborné vysokoškolské vzdělání, které trvá čtyři roky. Zdravot ničtí záchranáři mají stejné počáteční vzdělání jako všeobecné sestry, protože

Občané Kréty si platí zdravotní pojiště ní, z něhož je hrazeno veškeré ošetření v nemocnici, včetně stravy, která se u lůžka podává třikrát denně, ale pouze pokud je hospitalizace delší než tři dny. Jinak je pacient odkázán na stravu donášenou rodinou nebo na zakoupené jídlo. Vzhledem k neustálému nedostat ku financí se na tyto úspory týkající se jídla dbá. Pochopitelně se šetří i tím, že pacient nedostane své chronicky uží vané léky z prostředků nemocnice, ale rodina mu je musí do nemocnice přivézt. Rodina je tu velmi vítaným pomocníkem po celou dobu pobytu pacienta. Nikomu nepřekáží ani na ambulantním, ani na lůžkovém provozu. Celkově je přístup zdravotníků k lidem v ordinaci, k pacien tům i jejich doprovodu a zpětně od pa cientů k personálu zdvořilý. Na dveřích nejsou nápisy „neklepat“ nebo dokonce „nevstupovat, sestra vychází“. Na Krétě nikdo neřeší, že do vyšetřovny vstoupil jeden pacient, ale v klidu na dveře klepe další (poté, co si v čekárně dopil kávu), bez vyzvání vstupuje a oslovuje lékaře, který vyšetřuje pacienta, jenž vstoupil před ním. Nikoho kromě našich stu dentek tento neustálý neorganizovaný koloběh a zpočátku i nepochopitelný chaos neznervózňoval. Po svém návratu studentky překy povaly zážitky a dojmy. Milé bylo, že si uvědomily, že české zdravotnictví má své přednosti, které je dobré udržet, přestože dodržování nejrůznějších přísně kontrolovaných pravidel v postu pech je mnohdy svazující. Ale protože naše standardy a nejrůznější normy a postupy mají velký smysl a především pozitivní dopad na výsledek péče, je důležité udržet jejich nejvyšší kvalitu. Na druhou stranu se máme stále co učit v mezilidských vztazích, v komunikaci a celkové atmosféře zdravotnických zařízení včetně duševní hygieny zdravot nických pracovníků.

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

Na konferenci INSPO 2015 lákal návštěvníky nejvíc 3D tisk

letos byla součástí programu expozice pomůcek a projektů v předsálí a ani letos nechybělo vyhlášení vítězů už 11. ročníku li terární soutěže Internet a můj handicap. Zrakově postižení účastníci mohli sledovat prezentace na tabletech, lidé se sluchovým postižením na nich zas mohli sledovat simultánní přepis přednášek. Mimořádnému zájmu účastníků se těšil 3D tisk a jeho možnosti ve zdravotnictví, který byl prezentován v přednášce Martiny Kollerové z fimy 3Dees. „Ze všech definic 3D tisku je nejvýstižnější ta, která technologii 3D tisku popisuje jako příle žitost pro zhotovení předmětů, které nelze vyrobit žádným jiným způsobem. V medicíně představuje tato příležitost úplně nové metody léčby, které častokrát pomáhají pacientům, jimž dosud nebylo pomoci,“ uvedla. A jak podle ní potvrdil nejeden rozhovor s účastníky INSPO 2015, v oblasti kom penzačních pomůcek znamená tato technologie novou naději pro lidi, kteří i přes velkou snahu nenašli plnou spokojenost s přizpůsobením po můcek na míru. Ve své přednášce a následně i na stánku představili zástupci firmy 3Dees podstatu technologie 3D tisku a ukázali, v jakých oblastech se v rámci zdravotnictví nejčastěji aplikuje. Jako hlavní případovou studii uvedli postup zhotovení krytu protézy v pražském Centru 3D tisku 3Dees. Samotný design protézy představil Roman Bernat, pro nějž tento kryt na míru navrhl designér Tomáš Vacek. Zmenšenina krytu byla za zhruba sedm hodin vytištěna i na stánku v kongresovém centru. To, co zájemci na 3D tisku podle Kollerové oceňovali nejvíce, byla kromě možnosti úplného přizpůsobení produktů konkrétnímu člověku i úspora času při výrobě pomocí této technolo gie. Konkrétní dotazy směřovaly na pomůcky pro sluchově postižené, obroučky brýlí na míru či vylepšení invalidního vozíku. O tom, že tato technologie návštěvníky zaujala, svědčí i fakt, že zástupci firmy získali ve své sekci cenu za nejlep ší přednášku i nejlepší expozici. Během konference se však rozdávaly i další ceny. Kromě již zmiňované literární soutěže byla předána i Cena Nadace Vodafone Rafael spojená

foto: organizátoři INSPO 2015

Více než tři stovky lidí se sešly v sobotu 28. března 2015 v Kongresovém centru Praha, kde se konal již 15. ročník konference INSPO (Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami), kterou pořádalo BMI sdružení společně s generálním partnerem Nadací Vodafone a dalšími partnery.

Cenu Nadace Vodafone Rafael převzali z rukou generálního ředitele nadace Ondřeje Zapletala (vlevo) zástupci CZEPA za svůj projekt VozejkMap

s finanční odměnou 300 tisíc korun. Ucházet se o ni mohly neziskové organizace příkladně využívající informační a komunikační technologie ke zlepšení kvality života lidí se zdravotním postižením. Vítě zem se stala Česká asociace paraplegiků (CZEPA) za projekt VozejkMap – svoboda pohybu na vozíku. Cenu jí předal ředitel Nadace Vodafone Ondřej Zapletal. „Chceme tak nejen podpořit nejnadanější a již do jisté míry úspěšné technologické projekty pro handicapované, aby mohly nadále růst, ale také přitáhnout pozornost k potenciálu, který se ve vy užití technologií pro lidi s postižením skrývá,“ řekl. Mobilní aplikace pro chytré telefony a webové rozhraní www.vozejkmap.cz nabízejí mapu, navi gaci a informace o bezbariérových místech v celé ČR. Vozíčkáři si v ní mohou naplánovat cestu tak, aby se nedostali do potíží a mohli cestovat samostatně. Data do ní zadávají a ověřují sami vozíčkáři a ke dni konání konference obsahovala už 7738 bezbariérových míst. Projekt VozejkMap vznikl za podpory Nadace Vodafone a v roce 2013 se stal nejlepším internetovým projektem v sou těži Fóra dárců „Být vidět“. Získal také 2. místo a zvláštní cenu Nadace Vodafone v soutěži Fondu Otakara Motejla „Společně otevíráme data“. Magda Hettnerová, redakce Florence

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

elostátní konference C sester domácí péče

Sekce domácí péče si na konferenci zvolila nové vedení Ve dnech 24.–25. dubna 2015 se usku tečnila Celostátní konference sester domácí péče na téma „Postavení sester v domácí péči – přítomnost a budouc nost“. Součástí konference byly i volby do předsednictva sekce domácí péče. Páteční konferenci zahájila uvítáním přítomných předsedkyně sekce Lenka Cejnková. Mgr. Marie Malinková infor movala o novinkách NCO NZO. Jednou z velice zajímavých přednášek byla BOZP v domácí péči, v níž přednášející reagovala na příklady z praxe, které ji v mnoha případech překvapily svojí rozmanitostí. Sestry si zopakovaly i dů ležitost dokumentace, zjistily novinky ve

Liberec / SESTRA V AKCI III

Kýla není šperk Po velikonočních svátcích jsme se dne 8. dubna 2015 sešli v Krajské nemocnici v Liberci na odborné konferenci ošetřo vatelského úseku chirurgického centra a Kýlního centra s názvem SESTRA V AKCI III, která se nesla v duchu kýlní problematiky. Garantem celého projektu byl vedoucí lékař Kýlního centra MUDr. Jiří Škach a vrchní sestra Mgr. Ladislava Kohoutová. V průběhu celého odpoledne bylo na programu celkem jedenáct přednášek, které MUDr. Škach se svým osobitým šarmem a humorem uváděl. Postupně jsme si osvěžili anatomii, patologii kýlní problematiky, provedli jsme publikum

florence 5/15

stomických pomůckách a dozvěděly se, co je nového v rámci sterility v domácí péči. Zatímco probíhaly přednášky, které se věnovaly mj. i hojení ran, dekubitům a rafinované šikaně, bylo vše připraveno k řádným volbám. Vedení sekce seznámilo členy s výsledky hospodaření, se zprávou o činnosti sekce a předsednictva za uplynulé volební období. Po prvním bloku přednášek následovaly volby do předsednictva sekce domácí péče, kterým předcházelo řádné zvolení mandátové a volební komise. Po krátké přestávce a vyhlášení výsledků muse la volební komise vyřešit situaci, kdy se čtyři kandidátky postupně vzdaly svého mandátu: Věra Kolegarová, Hana Pekárková, Irena Kouřilová a Miloslava Machovcová. Až následující kandidátka svůj mandát přijala. Staronové vedení sekce domácí péče se následně ujalo svých povinností a zvolilo si předsedky ni Lenku Cejnkovou, místopředsedkyni

Janu Šnýdrovou, pokladníkem zůstala Hana Pajorová. Členkou předsednic tva je dále Ria Otrubová a nově pozici v předsednictvu zaujala i Marie Hutníko vá. V revizní komisi bude pracovat Jitka Mamulová (předsedkyně), Olga Miková a Andrea Turková. V sobotu ráno pokračovala konfe rence odborným programem. Zazněly zajímavé přednášky o krizové a sociální komunikaci, vedení ošetřovatelské dokumentace a zachování sterility v do mácím prostředí. V průběhu dopoledne také zasedalo nově zvolené předsednic tvo a revizní komise. Na tomto zasedání byly rozděleny první úkoly. Členky předsednictva se seznámily s nejbliž šími jednáními a dalšími kroky, které je čekají. V závěru pak předsedkyně poděkovala všem účastníkům za účast na konferenci i u voleb a vyzvala členky ke spolupráci. Andrea Turková, Pracoviště ošetřovatelské péče, s. r. o.

(složené z ošetřovatelského personálu liberecké nemocnice, ambulantních ses třiček Libereckého kraje v počtu cca 150) od vstupu pacienta do kýlní poradny přes předoperační přípravu, výkon na operač ním sále, pooperační péči až po propuš tění pacienta do domácího prostředí. Konference byla obohacena zají mavými kazuistikami pacientů z naší nemocnice a jedním příběhem pacienta doc. MUDr. Stanislava Czudka, CSc., člena Evropské kýlní společnosti. Tento příběh byl sestaven po několikaměsíční korespondenci sestřičky s pacientem s monstrózní kýlou. Pacient vyjádřil své pocity na trnité cestě svou nemocí, která vedla až k úplnému uzdravení. Znovu jsme pochopili, že ve středu naší ošetřovatelské péče je pacient, kterého musíme chápat jako celistvou bytost, s jeho bio-psycho-sociálními a spiri tuálními potřebami. Zajímavou perlič kou byla zmínka o první laparoskopické operaci kýly v africké Ghaně, která byla provedena 8. července 2008 v městě Sekondi-Torakadi za účasti českých lékařů a sester. Duchem celé konference byla týmová práce celého chirurgického centra, od péče ambulantní, operační až po péči na lůžku, která je zajištěna na jednotce

intenzivní péče a standardním oddělení. Diskuze na konci konference byla velmi otevřená a potvrdila nám zájem o infor mace na toto vybrané téma. Toto již třetí setkání nás opět utvrdi lo, že obor ošetřovatelství je neustále obohacován novými poznatky. A právě proto je důležité pořádat podobná setkání, na kterých si svými příspěvky vzájemně obohacujeme již získané zku šenosti v ošetřovatelské profesi. Ráda bych vás proto pozvala do Liberce – města pod Ještědem na plánovanou podzimní konferenci SESTRA V AKCI IV, která se bude konat 23. září od 13.30 do 17.30 hodin a bude orientována na téma: „Diagnóza muž“. Bc. Jaroslava Knapová, Chirurgické centrum KNL, a. s.

Konferencí provázel MUDr. Jiří Škach

rozhovor s PhDr. Martinou Šochmanovou, MBA ptala se: Magda Hettnerová, redakce Florence

Chceme-li dosáhnout změn, musíme být jednotní Česká asociace sester si v březnu letošního roku zvolila nové prezidium. Dosavadní prezidentku Mgr. Danu Juráskovou, Ph.D., MBA, nahradila ve funkci PhDr. Martina Šochmanová, MBA, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu – hlavní sestra IKEM Praha. Jaké jsou vaše první dojmy v nové funkci? Prostředí České asociace sester znám už několik let, od roku 2009 jsem byla členkou výboru Sekce managementu. Přesto je mnoho věcí pro mě nových. V současné době se seznamuji s cho dem asociace po stránce organizační a především ve spolupráci s prezidiem stanovujeme kroky, které je třeba v nej bližší době nutně učinit. Jaké kroky to jsou? Těch úkolů je mnoho a každý z nich je neméně důležitý. Přesto vidím jako zá sadní úkol více a důsledněji prosazovat zájmy sester a hlavně, stejně jako u dal šího zásadního bodu – vzdělávání, je nutné tyto zájmy prosazovat jednotně. Stojíme také například na prahu doby, kdy začíná být velký nedostatek sester, což je obrovský problém a musíme na tuto situaci reagovat. Členkou ČAS jste od roku 2009. Co se v ní podle vás za tu dobu změnilo? Myslím, že ČAS má stále stejný cíl – podporovat nelékařské zdravotnické pracovníky a pomáhat jim v jejich nelehké činnosti. Stále se mění zákony, vyhlášky a další společenské normy, je nutné na ně neustále reagovat, ini ciovat změny či připomínkovat návrhy, které by nebyly ku prospěchu naší profese. Proč by měli být zdravotníci sdruženi právě v ČAS? Zejména proto, že pokud budeme jednotní a budeme mít silnou členskou základnu, bude silné i vedení asociace

řadové členy do procesu změn a hlavně: je velice důležité postupovat jednotně. Jak to chcete udělat? Velký potenciál vidím v získávání nových sester zejména z řad začínajících kole gyň nebo kolegů. Naším velkým úkolem je jim představit a vysvětlit důvod existence a činnost asociace tak, aby pochopili, že k prosazení našich zájmů je nutné být jednotní. Oslovovat je bu deme na konferencích a později i na ško lách, protože si myslím, že je důležité, aby vstupovali do profese s vědomím, že je tu nějaká odborná organizace, která je pro ně přínosná. Pro ČAS je nutné mít silnou a stabilní základnu. Jedině tak se její vyjednávací síla zvýší, bude brána jako důležitý partner pro všechna jednání na všech úrovních. při prosazovaní zájmů sester a ostatních nelékařských pracovníků. Asociace bude slyšet, a tak budeme moci vyjed nat pro naši profesi lepší podmínky. ČAS se dlouhodobě potýká s úbytkem členů. Jak chcete tuto situaci změnit? Na začátek je nutné říci, že s problé mem odlivu členů se potýkají všechny organizace. Důvodů může být mnoho, od financí až po obecně náladu mezi lidmi. A řekla bych, že zejména mladí lidé odmí tají být organizovaní v nějakém systému, který pro ně může být nesrozumitelný nebo dokonce mít punc zkostnatělé or ganizace, která jim moc nepřináší. Proto si myslím, že je nutné vysvětlit a hlavně také ukázat, že Česká asociace sester ta kovou organizací není. Musíme sestrám více přibližovat činnost asociace, zapojit

Chystáte v souvislosti s tím i nějaké výhody pro nové členy? ČAS poskytuje svým členům na různých vzdělávacích akcích slevy na registrač ním poplatku; spolupracujeme s řadou firem, které to členům ČAS pochopitel ně také nabízejí. Takže v tom budeme pokračovat. Ráda byste také zlepšila postavení všech nelékařských zdravotnických profesí – jak? Je důležité zlepšit postavení všech nelé kařských zdravotnických profesí v očích jak odborné, tak laické veřejnosti. Tím prohloubit důvěru v profesi zdravotních sester a nelékařů, stejně tak jako budo vat svébytné místo uvnitř systému po skytování zdravotních služeb. Je nutné mít zpracovaný strategický plán komu nikace s důrazem na moderní přístupy,

florence 5/15

rozhovor s PhDr. Martinou Šochmanovou, MBA jako jsou sociální sítě nebo interaktivní prezentace, a vytvářet témata, která bu dou rezonovat jak laickou, tak odbornou veřejností. Zároveň je nutné prohloubit povědomí o důležitosti naší profese mezi státní správou a samosprávou, aby nelékařské pracovníky konečně začaly chápat jako nezbytnou součást zdra votnických týmů, neopomíjely je a při změnách v systému zdravotnictví na ně nezapomínaly.

matikou a prosadit úpravu zákonných norem tak, aby zdravotníci byli ochrá něni při výkonu své profese. Je bohužel pravda, že statut veřejného činitele chování útočníka úplně neodvrátí. Jde převážně o právní ochranu a odstupné, pokud by byl zdravotník útoku vystaven. A v neposlední řadě by pak byl jasný signál k veřejnosti, že takový agresor může a také bude dle platných zákonů tvrději potrestán.

Chystají se v souvislosti s těmito úkoly i nějaké změny ve fungování ČAS? Jak už jsem předeslala, myslím, že je nutné více zapojit do procesu změn řadové členy tak, abychom znali problé my, se kterými se potýkají nelékařští pracovníci napříč spektrem nemocnic a regionů.

Na druhou stranu pokud se osoba, která má statut veřejného činitele, dopustí zneužití svého práva, může být její postup kvalifikován jako přečin nebo trestný čin; veřejnému činiteli pak v takovém případě hrozí až dvojnásobná sazba. Není to v době, kdy se pacienti obracejí se svými stížnostmi na zdravotníky a zdravotnická zařízení čím dál častěji na soud, pro zdravotníky spíše nevýhoda? To je právě věc, na kterou poukazují ně kteří zdravotníci, kteří toto řešení nevidí jako šťastné. Řešení zde ale je: zdravot níkům by mohla být přiznána ochrana tzv. veřejných činitelů, kvůli rozsahu jejich pravomocí a charakteru činnosti by se na ně ale nevztahovala ustanovení o trestných činech veřejných činitelů. Je potřeba o takových možnostech dis kutovat, a hlavně – pro takovou změnu je nutná politická podpora. Myslím, že přínosné jsou i návrhy, které sice statut veřejného činitele zcela nepodporují, ale určité řešení přinášejí. Jde například o to, že by soudci přihlíželi při útoku na zdravotníka k tomu, že jde o vyšší spo lečenskou nebezpečnost, a tím by pro útočníka plynul vyšší trest. Nebo kdyby útok na zdravotníka byl tzv. přitěžující okolností a zdravotník by se tak stal tzv. „zvláště chráněnou osobou“. Případně kdyby zdravotníci byli vyjmenováni v zákoně tak, že by útok na ně byl brán jako okolnost, která s sebou nese i vyšší trest. To všechno jsou možnosti a témata k diskuzi. Ale myslím, že se všichni shod neme na tom, že je nutné najít cestu, jak profesi všech zdravotníků více ochránit.

Jaké jsou podle vás nejpalčivější problémy, s nimiž se nelékaři v současné době podle vás potýkají? Pochopitelně se jedná o finanční ohod nocení a dostatečný počet personálu na jednotlivých pracovištích. Jak to může ČAS změnit? ČAS to sama změnit nemůže, ale svou vyjednávací silou se budeme snažit prosadit své zájmy na úrovni, kde to změnit lze. Jedním z úkolů, který před vámi stojí, je novelizace personální vyhlášky. V jaké fázi tato novelizace v současné době je a jak byste chtěla, aby se změnila? Vyhlášku jsem spolu s ostatními hlav ními sestrami připomínkovala a v uply nulých dnech proběhla na Ministerstvu zdravotnictví porada o personální vyhlášce, kde byla přítomna i zástup kyně prezidia ČAS. Vyhláška by měla optimalizovat počet zaměstnanců podle potřeb jednotlivých pracovišť. Mluvila jste také o tom, že byste chtěla dosáhnout toho, aby zdravotníci získali statut veřejného činitele, proč? Definování zdravotníků jako veřejných činitelů je dlouhodobé a zatím ne zcela úspěšně řešené téma. Přesto je nutné znovu vyvolat diskuzi nad touto proble

Za jeden z klíčových bodů své koncepce považujete vedení cílené diskuze o kvalitě ošetřovatelské péče – s kým? Máte už nějaký konkrétní plán, jak toho dosáhnout?

Budeme se ve spolupráci s MZ ČR snažit prosadit jednotné standardy na celostátní úrovni, z nichž by jednotlivá pracoviště vycházela. Před volbou do prezidia ČAS jste také mluvila o tom, že chcete posílit spolupráci se zahraničními, ale i lékařskými a pacientskými organizacemi – máte nějaké konkrétní na mysli? Spolupráce se zahraničními organiza cemi, jejich zkušenosti a praxe mohou významně napomoci prosazování cílů České asociace sester. Za hlavní zahraniční partnery považuji EFN. Jako velmi důležitou vidím spolupráci se Slo venskou komorou sestier a pôrodných asistentiek, Německou asociací sester či rakouskými kolegyněmi. Nicméně přímo následovat některou z těchto organizací se mi nezdá úplně správné a chytré. Každá země má svá specifika, zákony, možnosti. Proto si myslím, že je dobré se u těchto institucí nebo přímo zemí inspirovat, seznámit se s jejich zkuše nostmi nebo poznatky a některé pak třeba aplikovat do naší praxe. I některé odborné sekce ČAS spolupracují se zahraničními organizacemi, například sekce perioperačních sester, která bude opět fungovat v rámci ČAS. Společnost instrumentářek je zase členem EORNA od 90. let a Mgr. Jana Wichsová pracuje ve výboru od roku 2009. V loňském roce byla navržena na funkci viceprezident ky na příští období. Volba proběhne během květnového zasedání výboru, což považuji za velice prestižní, protože je to poprvé, kdy na funkci v předsednic tvu byla navržena delegátka z bývalého východního bloku. Chcete také pokračovat v jednání o vzniku České komory zdravotnických pracovníků. V jaké fázi je tato iniciativa a jaké budou vaše další kroky? Vznik České komory zdravotnických pra covníků je dlouhodobé téma. Myslím, že je to určitě jedna z důležitých věcí, které bychom jako zdravotnická profese potřebovali. Proto ano, určitě budu podporovat vznik České komory zdra votnických pracovníků. Jako prezidentka České asociace sester jsem přizvána a budu samozřejmě účastna příštího jednání přípravného výboru.

personální inzerce Hledáte stabilní zaměstnání v moderní a prosperující mezinárodní společnosti, která vám nabídne příjemné pracovní prostředí a řadu zaměstnaneckých benetů dle vašeho výběru? Zapojte se do našeho kolektivu lékařů a sester dialyzačních středisek NephroCare a staňte se součástí týmu společnosti Fresenius Medical Care - DS. Ta v ČR pod názvem NephroCare provozuje celkem 22 dialyzačních středisek. Na střediska v Praze - Vysočanech, v Praze - Vinohradech, v Praze - Motole, v Chomutově, v Mostě a v Sokolově hledáme kolegu/kolegyni na pozici:

Všeobecná zdravotní sestra Požadujeme: - odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry dle § 5 zákona č. 96/2004 Sb., - postgraduální vzdělání v oboru nefrologie, ARIP výhodou, - vynikající komunikační dovednosti, lidský přístup, - organizační schopnosti, spolehlivost, odpovědnost, schopnost samostatné i týmové práce, - základní znalost práce s počítačem, - ochotu práce ve směnném provozu. Nabízíme: -

nadstandardní nanční ohodnocení, přátelský kolektiv, který vás bude motivovat k dalšímu rozvoji, moderní a příjemné pracovní prostředí, nejnovější technologie, možnost dalšího vzdělávání a rozvoje, šest týdnů dovolené, stravenky, zdravotní péči, příspěvky na nadstandardní péči a lékařské zákroky, - příspěvky na penzijní a životní pojištění, sportovní aktivity, kulturu či dovolenou dle vašeho výběru, - zvýhodněný telefonní tarif.

Kontakt: Fresenius Medical Care - DS, s.r.o. Šárka Málková sarka.malkova@fmc-ag.com

CHyBí VáM LiDi?

Pro zasílání své personální inzerce využĳte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angličtina gesTaTioNal DiaBeTes Gestational diabetes mellitus affects as much as 17% of pregnant women, depending on diagnostic criteria. It is usually detected at blood screening, which is routinely done between weeks 24 and 28 of pregnancy. It affects women with hereditary predisposition, and the factor that triggers the onset of diabetes is an increasing level of pregnancy hormones and other substances during pregnancy. Patient: Good morning, nurse. I would like to make an appointment with the doctor for an examination. The tests revealed I have gestational diabetes. nurse: Good morning, Ms Irons. I‘ll make the appointment in no time. Patient: Thank you, that‘s very kind of you. I‘m so worried. Is there a chance the disease might threaten my child? nurse: The doctor will tell you everything after she examines you. Generally speaking, though, there is low risk, comparable to normal physiology of a pregnancy, when the diabetes is treated well. Patient: Well, I can‘t stop asking myself how it is possible as I‘ve never been diagnosed with diabetes before. nurse: This type of diabetes affects women with hereditary predisposition and it is precisely pregnancy, or pregnancy hormones, that triggers it. And – as I can see – there is diabetes type 2 in your family history, isn‘t there? Patient: Yes, my mother has it, and my grandmother had it, too. nurse: Well, this is one of the risk factors. As well as being aged over 30, high blood pressure, and a lack of physical activity. Patient: Does it mean I‘m going to have diabetes for the rest of my life? nurse: Gestational diabetes generally goes away after delivery, which is further checked with tests three to six months after delivery. However, it‘s a fact that women with gestational diabetes history are at much higher risk of developing diabetes type 2 at a later stage of their life. Well, your appointment is the day after tomorrow, at eight o‘clock in the morning. Patient: Thank you, nurse. Bye. nurse: Goodbye.

SLOVní ZáSOBA

hereditary → dědičný, vrozený to trigger → spustit, vyvolat, vyprovokovat; vystřelit, stisknout spoušť onset → propuknutí; příchod; útok substance → látka; hmota, materiál; podstata; závažnost to reveal → odhalit; vyje vit, ukázat; vyzradit in no time → hned, zaned louho, za okamžik to threaten → ohrožovat, vystavovat nebezpečí; hrozit, vyhrožovat though → ačkoliv, i když, avšak, ale for the rest of my life → po zbytek života, nadosmrti delivery → porod; dodáv ka, dodání; doručení inzerce

Váš profesionální partner pro odborné

medicínské překlady a tlumočení

• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby [ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz

www.ﬂorence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Magda Hettnerová, DiS., e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. / Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Bc. Tamara Starnovská, Mgr. Ivana Kirchnerová, RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: tel.:CMYK +420 724 811 983, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Mgr. Eva Sádlová, Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: Mgr. PMS 021Blanka Turinová, MBA, Šedá: 0-0-0-75 Šedá: CMYK 0-0-0-75 Šedá: PMS 7545 tel.: +420 605 208 985, e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz / Personální inzerce: fax: +420 222 352 573, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany / Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 570 Kč / 31,90 eur / Časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2015

Profesionálové

pro intenzivní péči

Intenzivní medicína symbolizuje veškerý pokrok v celé oblasti zdravotnictví. Pracují zde vysoce kvaliﬁkovaní lidé s nejlepším vzděláním, o pacienty pečují za pomoci nejmodernější techniky, vše s jedním cílem, aby zachránili lidský život a co nejvíce zachovali kvalitu života pacientů.

lavní poslání oboru se odráží i v podobě a na funkčním vybavení lůžek. Moderní lůžka určená pro oddělení kritické péče už dávno nejsou jen prostorem, kde pacient pasivně leží. Soﬁstikovaná lůžka podporují zdravotníky při záchraně lidských životů a také se společně se speciálními matracemi aktivně podílejí na terapeutickém procesu. Aby lůžka splňovala dobře svoji funkci a reagovala na vyvíjející se potřeby oboru intenzivní péče, je zapotřebí být neustále v kontaktu s praxí a s klinickým prostředím. Společnost LINET proto podporuje a aktivně se účastní řady odborných akcí, kongresů a seminářů nejen v Evropě, ale i celosvětově. Pravidelně představuje nové technologie například na kongresu ČSARIM nebo na největším evropském kongresu intenzivní medicíny ESICM LIVES.

DVA PROFESIONÁLOVÉ Z LINETU: MULTICARE A SYMBIOSO Nejlepším příkladem výsledku vzájemné interakce mezi výrobcem zdravotnické techniky a klinickým prostředím, je resuscitační lůžko Multicare. Reaguje na požadavky zdravotníků z praxe a přináší zcela nová a unikátní řešení – umí napří-

klad podporovat činnost vitálních funkcí, poskytuje skutečně bezpečný prostor při hospitalizaci a v kombinaci s matrací, například s integrovanou matrací Symbioso, významnou měrou zabraňuje výskytu dekubitů. Přidanou hodnotou je vysoký stupeň ergonomie a technologie pro bezpečnou práci s lůžkem. Výrazným přínosem lůžka Multicare pro intenzivní péči je automatická laterální terapie (ALT). Díky ALT je pacient, zejména při řízené plicní ventilaci, polohován do potřebného náklonu (až 30°) a v potřebných intervalech, a to zcela automaticky bez zásahu nebo námahy zdravotníků. Částečně tím nahrazuje přirozený pohyb lidského těla a působí preventivně proti závažným respiračním komplikacím. Podporu dýchání zajišťují i další funkce. Například speciální předvolená poloha lůžka ortopnoické křeslo, která usnadňuje dýchání. Lůžko v této poloze umožňuje zaujmout vysokou, tzv. Fowlerovu polohu, čímž se omezuje tlak v oblasti břicha. Vzduchová matrace Symbioso, pracující na principu stálého tlaku a udržování optimálního mikroklimatu, je plně integrovaná do lůžka Multicare. Výhodou plné kompatibility je, že kompresor je součástí lůžka a hadice vedoucí vzduch

mezi kompresorem a matrací je plně skrytá pod ložnou plochou a nepřekáží v prostoru u lůžka. Druhou největší předností je společné ovládání lůžka i matrace pomocí dotykového displeje MultiBoard, který je součástí hlavové postranice lůžka. Ovládání je intuitivní a přehledné a není zapotřebí žádného dodatečného školení personálu. RŮZNÉ FUNKCE, SPOLEČNÉ RYSY Pro intenzivní péči jsou určené i další výrobky LINETu. Mezi lůžky to je například Eleganza 3XC, jejímž nejvýraznějším rysem je integrovaná váha vhodná například pro péči o dialyzované pacienty. Kromě toho má stejně jako Multicare transparentní ložnou plochu umožňující přímo na lůžku diagnostiku RTG nebo realizování drobných výkonů za použití C-ramene. Kvalitativní špičkou mezi matracemi je systém Virtuoso. Matrace pracující na principu střídavého vyfukování sousedních segmentů, tzv. cel umožňuje prevenci dekubitů u pacientů v těžkých stavech, s nimiž personál nemůže hýbat. U pacientů, kteří proleženiny již mají rozvinuté, poskytuje matrace terapeutický efekt. Všechny výrobky LINETu určené pro oblast intenzivní péče mají základní společné rysy. Zejména je to bezpečnost pro pobyt na lůžku, ergonomie a intuitivní ovládání a hmatatelné snížené fyzické náročnosti personálu. Díky tomu mají platné místo v terapeutickém i rekonvalescenčním procesu. WWW.LINET.CZ

Multicare a Symbioso sehraný tým pro ARO a JIP Svým výkonem a vlastnostmi reaguje lůžko Multicare s integrovanou matrací Symbioso na rostoucí nároky zdravotnických profesionálů při záchraně lidských životů na jednotkách intenzivní péče. Lůžko aktivně podporuje činnost vitálních funkcí, poskytuje 100% bezpečný prostor a usnadňuje včasnou mobilizaci. Mimořádně tichá a účinná matrace Symbioso integrovaná do lůžka Multicare pracuje na duálním principu stále udržovaného tlaku a vhodného mikroklimatu.

LINET spol. s r. o. Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika, tel.: +420 312 576 400 fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr@linet.cz, www.linet.cz

Prevence plicních komplikací pomocí ALT® Bezpečný pobyt na lůžku Účinná prevence dekubitů