Florence 5/17 by Care Comm s.r.o.

5/17

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

květen 2017 / ročník XIII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

odborné téma

Odborné téma

Dermatologie a hojení ran časopis obsahuje recenzované články

Ošetřovatelská péče o pacienta s onkologickou ránou praxe

Poradna stomické sestry v ÚVN z konferencí

Vysočina přivítala XV. mezinárodní kongres Centrální sterilizace 43

florence 5/17

editorial

Temporis ars medicina fere est Čas všechno hojí

obsah

florence 5/17

Publius Ovidius Naso

ánu, jež nedá se zhojit, je třeba mečem vy tnout, aby se nenakazila nedotčená část, na psal římský básník Publius Ovidius Naso, kte rý se narodil v roce 43 před naším letopoč tem. Dnešní nemocní by s tímto léčebným postupem jistě nesouhlasili. Jak je však vidět, téma ošetřování ran provází lidstvo odnepaměti. Zmínky o něm se objevují už i v jeskynních malbách pravěkých lovců. Rány léči li lidé všemožnými způsoby. Mimo jiné i zaříkáváním a lektvary. Staří Římané, mezi něž patřil i básník Ovi dius, sepsali dokonce celou řadu textů, které se zabýva ly péčí o rány, včetně péče chirurgické. Po pádu Římské říše však byly tyto texty ztraceny a středověká Evropa se opět vrátila k lektvarům a zaříkávání, aby o několik století později znovuobjevila a dále rozvinula znalosti svých předků. Dnes mají zdravotníci i pacienti k dispozici vel ké množství moderních postupů, metod a materiálů pro hojení ran. Avšak pro to, aby byly účinné, je třeba (mimo jiné), aby s nimi pracovali lidé zkušení a vzděla ní v dané problematice. Přispět ke zvyšování znalostí v oboru hojení ran se snažíme i my. Třeba i tímto květ novým číslem našeho časopisu, které jsme věnovali tématům dermatologie a hojení ran. Najdete v něm například článek o tom, co všechno bychom měli vědět při léčbě nehojící se rány, jak vypa dá ošetřovatelská péče u pacienta s onkologickou ránou nebo co je to inkontinenční dermatitida a které pacienty ohrožuje nejvíce. Dočtete se v něm samozřejmě i zkuše nosti z praxe – například jak vypadá práce stomické se stry v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze nebo jakým způsobem předcházejí iradiačním dermatitidám na Onkologické klinice FN Hra dec Králové. Nechybějí samozřejmě ani další naše pravi delné rubriky a zprávy z konferencí. A protože máj je lásky čas, připomeňme si i na zá věr slova básníka Ovidia: „Moudře milovat bude jen ten, kdo pozná sám sebe, jen ten každičké dílo vykoná vá podle svých sil.“ Přeji vám hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

www.florence.cz Ročník XIII., číslo 5, květen 2017 redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 4. 2017 Foto na titulní straně: profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

Intervence sester alitní u kuřáků – součást kv ošetřovatelské péče

o čem se mluví 2 portál dekubity.eu v novém

seriál 4 kolik energie za den vydáte?

odborné téma

dermatologie, hojení ran 5 komplikované hojení peristomální oblasti a ošetřování ileostomie 8 co vše musíme vědět při léčbě nehojící se rány 11 prevence iradiačních dermatitid na Onkologické klinice Fn Hk 14 Ošetřovatelská péče o pacienta s onkologickou ránou 16 inkontinenční dermatitida – její prevence a léčba

z konferencí

24 nehlášených poranění ostrými předměty od roku 2014 přibylo 25 praha hostila 2. ročník konference OnkO 26 Umíme žít se stomií? Hojení ran opět pod taktovkou časopisu Florence 27 sestra v akci vii – to jste ještě neviděli… 28 vysočina přivítala Xv. mezinárodní kongres centrální sterilizace

právo 30 nelehký úděl zdravotníků na festivalech a dalších masových akcích

pro školy

praxe

18 poradna stomické sestry v Úvn 20 Monitorace cytotoxických léčiv umožňuje přehled o úrovni kontaminace chemoterapeutických stacionářů 22 intervence sester u kuřáků – součást kvalitní ošetřovatelské péče

32 třetí ročník projektového dne na plzeňské „zdrávce“ se věnoval zdravému životnímu stylu

historie 33 akutní infarkt myokardu včera a dnes 38 personální inzerce 39 angličtina

Soutěž na straně

o čem se mluví

Portál Dekubity.eu v novém PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková, Mgr. Nina Müllerová, www.dekubity.eu

Na začátku roku 2017 se na Ministerstvu zdravotnictví ČR (MZ ČR) konalo pracovní jednání členek redakční rady webového portálu www.dekubity.eu PhDr. Michaely Hofštetrové Knotkové, doc. PhDr. Andrey Pokorné, Ph.D., a Mgr. Niny Müllerové s hlavní sestrou ČR Mgr. Alicí Strnadovou, MBA.

e setkání mj. vyplynula té mata, kterým se redakční rada rozhodla věnovat. Každý rok by měl být zasvěcen novému tématu, k němuž bu dou směřovat i aktivity a infor mace zveřejňované na portále www.dekubity.eu. Tyto informa ce jsou určeny jak zdravotnickým pracovníkům, tak laické veřejnos ti. Aktivity budou realizovány tý movými workshopy a zabývat se budou mj. i zjišťováním stavu da

ného problému v klinické praxi. Rok 2017 se bude věnovat téma tu dekubitů a výživy. Doplněna bude i sekce Partner portálu. Dalším důležitým počinem, který je v souladu se záměrem MZ ČR, je spolupráce s pacientskými organizacemi (https://www.koali ceprozdravi.cz/inpage/prevence dekubitu). Naší snahou je přiblížit informace o problematice deku bitů laické veřejnosti. Důvodem, proč jsme se obrátily na tyto or

Soutěž časopisu Florence o balíčky léčivých a kosmetických přípravků Dr. Gaye Soutěžní otázka: z čeho se získává sheabutter, 100% rostlinný tuk, který obsahují kosmetické přípravky dr. Gaye? a) ze stromu Karité neboli Shetulu, česky máslovníku afrického b) z ibišku pravého c) z habešského pepře

florence 5/17

ganizace, je fakt, že součástí por tálu Dekubity.eu je i Fórum, kte ré umožňuje laikům konzultovat danou problematiku s odborníky. Z dalších novinek, na které bychom chtěly upozornit, je i vý znamná změna struktury por tálu. V hlavní liště vznikla sekce Projekty, v níž je v současnosti mj. prezentován projekt Regis tr dekubitální lézí – sjednocení sledování a strategie preventiv ních intervencí na národní úrov ni (1529111A). Prostor pro loga spolupracujících organizací na hradila upoutávka na aktuality, do kterých budou zařazovány nejnovější události. Změna struk tury a obsahu portálu také vedla k přebudování sekce Zdroje, která bude rozšířena o další informace. Zde budou zveřejněny kazuisti ky, videa, ankety, průzkumy, roz hlasová vysílání a odkaz na nově vydaný Věstník MZ ČR č. 1/2017 se vzorovým vzdělávacím progra mem certifikovaného kurzu „Hod nocení rizik, prevence a léčba de kubitů“. Tato nově upravená sek ce je určena nejen zdravotnickým pracovníkům, ale především laic ké veřejnosti s cílem poskytnout jí co nejvíce užitečných informací a možností jejich rychlého vyhle dání. Cílem této sekce je využívat dobrých příkladů z praxe, které jsou sice sdělovány odborné ve řejnosti prostřednictvím předná šek, ale dostanou se jen k ome zenému počtu posluchačů dané vzdělávací akce nebo konference. Opakovaně slýcháme, že někde zazněla skvělá přednáška, kte rou by bylo dobré přednést širší mu publiku. Proto jsme vytvoři ly tento prostor pro prezentace, který nám můžete pomoci zapl

nit stejně jako kolegyně z Kliniky anestezie, resuscitace a inten zivní péče FN Plzeň Bc. V. Kraf tová a A. Štenglová, DiS., jejichž přednášku o pronační poloze tu naleznete stejně jako přednášku Sorrorigenní rány Bc. P. Popov ské a Bc. J. Česalové ze stejné ho pracoviště. O problematice sorrorigenní rány pojednává též článek „Sorrorigenní rány, jejich identifikace a průběh péče“ uve dený v časopise Česká a sloven ská neurologie a neurochirurgie, který je také k dispozici zájemcům v sekci Projekty společně s další mi zajímavými články. Věříme, že tyto příklady inspirují další z vás a tato sekce se brzy zaplní další mi ukázkami dobré praxe a jinými zajímavými sděleními. V sekci Akce roku budeme průběžně aktualizovat nabídku poskytovatelů zdravotních slu žeb, které jsme na začátku roku oslovily s cílem zviditelnit jejich aktivity a zpřehlednit pro zdravot níky nabídku vzdělávacích akcí. V současné době zpracováváme i nabídku aktivit pro laickou veřej nost, kterou brzy uvedeme v sek ci Informace pro veřejnost. Rády bychom také upozornily na již zmiňovanou sekci Fórum, do níž je možné posílat konkrétní dotazy, na něž odpovídají zkušení odborníci z klinické praxe. Účelem Fóra je otevřená diskuze na inter netu, v níž je možné řešit společné problémy související nejen s de kubity, ale obecně s hojením ran. V předešlých letech byla pro tyto účely více využívána emailová adresa dekubity@nconzo.cz. Zod povězené dotazy z tohoto mailu průběžně uvádíme v sekci Časté dotazy.

Své odpovědi na soutěžní otázku posílejte do 4. 6. 2017 e-mailem na adresu: florence@ambitmedia.cz. Do předmětu napište „soutěž FLO5“. Pravidla soutěže společně se soutěžní otázkou naleznete také na www.florence.cz/soutez

více informací o produktech dr. Gaye najdete na www.medinatur.cz

o čem se mluví

seriál

florence 5/17

Kolik energie za den vydáte? V předchozích dílech našeho seriálu jsme se věnovali tématům z oblasti výživy – především příjmu rizikových živin. Základní živiny (bílkoviny, tuky, sacharidy) společně s několika dalšími (například alkohol nebo některé druhy vlákniny) představují pro naše tělo energetický příjem. Rovnice má však vždy dvě strany, a proto je potřeba věnovat pozornost i energetickému výdeji.

d energetické bilance se odvíjí to, zda budeme hubnout, přibírat nebo si udržovat stabilní váhu. Do hry samozřejmě vstupuje více fak torů (hormony, genetika, předchozí návyky apod.), ale základ stále tvoří rovnováha mezi příjmem a výdejem energie.

Jaké jsou hlavní složky energetického výdeje? Na denním energetickém výde ji se podílejí tři hlavní složky: bazální metabolismus, aktivní pohyb a energie vydaná na zpracovávání potravy. Nejvíce energie vydává tělo pro střednictvím bazálního metabolismu, což je množství energie, které je potřebné pro základní životní po chody v organismu ve spánku, za normální teploty, za úplného těles ného i duševního klidu. Tato hod

Hlavní složky energetického výdeje pohyb 20–40 %

termický účinek stravy 5–10 %

nota je za 24 hodin v průměru přes 7000 kJ u mužů a 6300 kJ u žen. Bazální metabolismus, tedy množství energetické spotřeby, je ale značně individuální a je ovlivněn tělesnou strukturou, výškou, věkem, pohlavím a dalšími faktory. Ener getické požadavky se zvyšují bě hem dětství, dospívání, těhotenství a doby kojení. Bazální metabolismus je nižší u žen než u mužů. Je to způsobe no tím, že tuková tkáň, jejíž podíl je v ženském těle vyšší, má nižší ener getickou spotřebu než tkáň svalová. Zároveň tedy platí, že čím více svalů v našem těle je, tím vyšší je i bazál ní metabolismus a vydáváme trvale více energie. Další základní složkou energe tického výdeje je energie potřebná na zpracování potravin, tzv. termic ký účinek stravy, který tvoří zhruba 5–10 % z celkového výdeje. Nejvíce energie se vydá na trávení bílkovin, méně na trávení sacharidů a úplně nejméně na trávení tuků.

400–1000 kJ

1000–1500 kJ

1500–2500 kJ 2500–4000 kJ

Výdej energie při různých činnostech Údaje uvedené v tabulce jsou prů měrné, neboť výdej energie závisí na mnoha faktorech, zejména na: → intenzitě, rychlosti pohybů, → trénovanosti (kdo je trénovanější, vydává při témže výkonu méně energie), → pohlaví (u žen je při stejné čin nosti menší energetický výdej než u mužů), → tělesné hmotnosti (čím více někdo váží, tím více energie vydává).

Hodnoty se týkají přibližně 80kilového jedince

do 400 kJ

bazální metabolismus 60–70 %

Kolik další energie vydáme, to záleží jen na nás, na naší činnosti během dne a na našem aktivním pohybu. Ke zvýšení energetické ho výdeje přispívá nejenom pohyb sám, ale i fakt, že ještě několik ho din po cvičení vydáváme více ener gie. Při pohybu však zdaleka nejde jen o energetický výdej. Pohyb má i řadu pozitivních efektů na naše zdraví.

Energetická náročnost činností Spotřeba energie za hodinu

Energetická bilance

Druhy činností činnosti realizované vsedě (čtení, psaní, sledování televize, práce s počítačem) lehké domácí práce (mytí nádobí, příprava jídla), řízení auta, pomalá chůze, lehké zdravotní cvičení náročnější domácí práce (mytí oken, vytírání, nákupy), pomalá chůze s holemi, pomalá jízda na kole, pomalé plavání, lehké posilování, rekreační míčové sporty (volejbal, stolní tenis) náročné domácí práce (stěhování, štípání dříví), sexuální aktivita, rychlá chůze, horská turistika, rychlá jízda na kole, pomalý běh, posilování, aerobik rychlý běh, silově výbušné sporty (lední hokej, judo, squash apod.), závodní sportovní aktivity

výdej si můžete spočítat pomocí různých mobilních aplikací či internetových programů, pro evidenci pohybu vyzkoušejte například Fitkoučink na www.stobklub.cz, který je součástí komplexního programu sebekoučink.

Kde získat další informace? zapojte se do projektu Prožij rok zdravě na www.stobklub.cz. po celý květen zde budete dostávat rady, jak zvolit ten správný pohyb, na co si dát pozor a jak se k pohybové aktivitě vůbec motivovat. internetový projekt prožij rok zdravě probíhá po celý rok 2017 a je jedinečný v tom, že kromě teorie učí především praxi. každý měsíc čeká na účastníky jiné téma (v květnu Měsíc pohybu, v červnu Měsíc zdravého mlsání, v červenci Měsíc zeleniny atd.). projekt je pro všechny zdarma a kromě toho, že se dozvíte plno zajímavých informací, můžete vyhrát i hodnotné ceny. Více informací na www.stobklub.cz.

fota: profimedia

Ing. Hana Málková, stOb

část 4.

dermatologie, hojení ran odborné téma

Komplikované hojení peristomální oblasti a ošetřování ileostomie V posledních letech se stále zvyšují nároky na odborné znalosti, zkušenosti a praktickou zručnost stomické sestry. Zvyšuje se i počet pacientů s komplikovanou stomií nebo peristomálním okolím. Pro příklad bych vás ráda seznámila s kazuistikou mladé ženy.

Mgr. Iva Otradovcová, stomická sestra Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN Praha

Kazuistika 34letá pacientka s anamnézou hys terektomie pro karcinom (Ca) cer vixu a s adjuvantní chemoterapií před třemi roky, dispenzarizovaná na onkologii a gynekologii jiného zdravotnického zařízení, se dostavi la na Emergency Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní ne mocnice v Praze (ÚVN) s neurčitý mi bolestmi břicha, občasnými kře čemi a nauzeou. Těmito problémy trpěla poslední tři měsíce. Následovaly dvě krátkodobé hospitalizace pro subileózní stav.

V obou případech po konzervativní léčbě obtíže ustoupily a pacientka byla předána do péče gastroentero loga k dovyšetření. MR enterografie prokázala dvě stenózy na ileu a postradiační koliti du na rektosigmatu. Malá pánev byla bez recidivy původního onkologické ho onemocnění. Čtyři dny po vyšetře ní byla pacientka akutně hospitalizo vána na chirurgické klinice pro ileózní stav. Po nutné předoperační přípravě byla operována. V operačním proto kolu popisuje chirurg ileus tenkého střeva s dilatací kliček, postradiační postižení terminálního ilea, fixaci ilea v ozářené pánvi, ztluštělou stěnu ten kého střeva při chronické obstrukci a další kličky tenkého střeva byly fixo vané ve srůstech.

Operatér provedl adheziolýzu s desuflací střeva a ileocékální re sekci s anastomózou. Po operaci byla žena přeložena ve stabilizo vaném stavu na chirurgickou JIP. Normální nekomplikovaný poope rační průběh trval jen několik dní. Pacientka se přestávala cítit dobře, udávala bolesti břicha a byla febril ní. Osmý pooperační den se obje vil sterkorální obsah v pojistném břišním drénu, známky peritonitidy a pacientka byla v septickém stavu indikována k první operační revi zi. Při ní byla nalezena dehiscen ce anastomózy s nekrózou střeva. Operatér provedl pravostrannou hemikolektomii s pojistnou termi nální ileostomií vpravo. Současně provedl evakuaci a drenáž mezi

kličkových abscesů a pro bezpečné hojení ponechal laparostoma s VAC systémem. Následné komplikované hojení laparotomie, ileostomie a peristo málního okolí si vyžádalo každo denní operační revize a převazy na operačním sále. Během hospitaliza ce tak pacientka absolvovala 35 cel kových anestezií. Po deseti týdnech bylo možné převazy provádět bez celkové anestezie, již pouze po apli kaci analgetik.

Ošetřovatelská péče Ošetřování ileostomie, peristomál ního defektu a dehiscencí laparoto mie s VAC systémem bylo pro pa cientku velmi bolestivé a psychicky náročné. Před převazem bylo nutné v přesném časovém předstihu apli kovat dostatečnou dávku analgetik intravenózně. Současně jsme trva le prováděli psychickou podporu a po celou dobu převazu jsme s pa cientkou mluvili. Také ji vždy jed na sestra držela za ruku. Ošetření muselo probíhat rychle a precizně. Jedno ošetření prováděly dvě sest ry a zpočátku trvalo i jednu hodinu.

Postupně jsme si i s pacientkou vy pracovaly systém a ošetření jsme zvládaly do třiceti minut. Přes den prováděl převazy stabilní tým – stomická sestra s další sestrou. Při komplikaci v odpoledních a nočních hodinách musely zajistit převaz se stry z oddělení, případně si volaly lékaře a převaz uskutečnily s ním. Převazy se prováděly pomocí jednodílných stomických systémů s plochou a konvexní podložkou, stomických čisticích a ochranných prostředků a prostředků vlhké te rapie na hojení ran. Současně jsme preventivně ošetřovali ohro žené oblasti těla – sakrální ob last a vystouplou kyčelní kost, kte rou stomický sáček mechanicky poškozoval. Pacientka byla hospitalizována nejprve na chirurgické JIP v boxu a následně na standardním oddě lení na jednolůžkovém pokoji. Dlou hodobý pobyt byl pro ni a její blízké náročný. Po celou dobu její hospita lizace a následné rekonvalescence převzala funkci pacientky její matka. Ze dne na den opustila své zaměst nání, přestěhovala se do rodiny

florence 5/17

dcery a stala se náhradní „mamin kou“ tříleté holčičky, chápavou tchý ní, kuchařkou a vedla celou domác nost. Kromě toho svoji dceru denně navštěvovala v nemocnici a inten zivně ji podporovala. Ošetřování pacientky a zvládání jejích potřeb bylo také velmi náročné pro zdravotníky, především nelékaře. Abychom se vyhnuli emočně vyhro ceným situacím, střídaly se v péči o pacientku týmy JIP 1 a JIP 2 – při bližně po 4 týdnech. Současně se střídaly i sestry jednotlivých týmů a žádná ji neošetřovala déle než dvě po sobě jdoucí služby. Vzhledem k náročnosti ošetřování pacientky, zejména po psychické stránce, měly sestry možnost, pokud by jejich emoční vnímání mohlo ovlivnit bez chybný profesionální výkon, požádat o přeřazení k jinému pacientovi. Se stry tuto možnost využily minimálně. Náročné to bylo hlavně pro sestry na standardním oddělení, kde je jich méně než na JIP. Pro sestry neby lo jednoduché reagovat na stále se opakující otázky „Proč?“ a „Kdy?“, na což mnohdy nebyla odpověď ane bo na ně sestry nebyly kompetentní

Ošetřování ileostomie, peristomálního defektu a dehiscencí laparotomie s VAC systémem, bylo pro pacientku velmi bolestivé a psychicky náročné

fota: autorka

odborné téma dermatologie, hojení ran

odpovídat. Nesdělitelný stres pa cientky, která na své otázky dostá vala jen částečné odpovědi, případ ně žádné, mohl vytvářet pocit, že se s ní sestry bojí komunikovat (pozn.: pacientka nechtěla být nepříjemná nebo zlá, ale někdy se prostě nedokázala ovládat. Rozhovor se sestrami ale velmi vítala. Jedna situace – dva různé pohledy). K emočnímu kolapsu došlo u pa cientky v období, kdy měla mít její

bylo denně konzultováno s nutriční terapeutkou. Postupně zvládla plné zatížení perorální stravou, dostateč ný pitný režim i sipping. Postupně docházelo ke zlepšení fyzického i psychického stavu pa cientky a ke stabilizaci ošetřování ileostomie i peristomálních defek tů. Nastal čas naplánovat postup né kroky vedoucí k dimisi. Plánovat jsme museli dlouho dopředu, aby chom včas zajistili vše potřebné

V posledních letech se stále zvyšují nároky na odborné znalosti, zkušenosti a praktickou zručnost stomické sestry. dcerka narozeniny. Psychicky ji de kompenzovalo, že nebude přítomna doma, nemůže zajistit oslavu pro blízké ani párty pro dětské kama rády. Pacientka propadla hysterii, odmítla dále spolupracovat s ošet řujícím týmem a vyhrožovala sebe poškozením. S rychlou intervencí psychologa a psychiatra a za pomo ci psychiatrické medikace se poda řilo její stav stabilizovat. Denně pro bíhala intenzivní podpůrná psycho terapie. Zintenzivnila se spolupráce zdravotníků s pacientčinými blízký mi, především s její matkou.

Péče před propuštěním do domácího ošetřování Protrahovaný septický stav s ka tabolismem, opakované převazy na operačním sále, hladovění před narkózou, nechutenství a stres vy ústily u pacientky v těžkou malnu trici kombinované etiologie. A to i přesto, že byla pacientce dlouho době poskytována totální parente rální výživa v kombinaci s enterální výživou podávanou jejunální son dou. Ta bohužel vedla k vysokým odpadům z ileostomie. Postupně došlo k vymizení podkožního tuku na celém těle a k podstatné sva lové redukci. Pacientku trvale sle doval mj. i lékař – nutriční specia lista. Přes intenzivní nutriční pod poru se její hmotnost snížila až na čtyřicet čtyři kilogramy (56 kg při příjmu a dále 50 – 44 – 46 – 48 při dimisi). Hodnota albuminu se pohybovala od 34,4 g/l při pří jmu (11,8 – 18,2 – 21 – 27) až po 40,7 g/l při dimisi. V období velmi nízkých hodnot bylo ošetřování ne hojících se defektů i peristomálního okolí nejobtížnější. Pacientka dostá vala výběrovou dietu a stravování

a také aby se rodina vše naučila. Pacientka totiž ještě nebyla schop na si sama ošetřit ileostomii. To bylo možné provádět pouze vleže. Na ošetřování v domácím prostředí se proto domluvila se svojí matkou a švagrovou. U obou proběhla opa kovaná teoretická a praktická edu kace v ošetřování ileostomie a ap likace stomického systému. Byly nastaveny termíny výměn, vhodný stomický systém a příslušenství. Stomická sestra zajistila vhodné stomické prostředky a prostředky vlhké terapie v dostatečném množ ství. Teprve poté mohla být pacient ka propuštěna do domácího ošet řování s tím, že všechny plánované kontroly – chirurgická a nutriční ambulance a poradna stomické ses try – budou probíhat současně. Hospitalizace pacientky trvala více než tři měsíce.

Ošetřovatelská péče po propuštění do domácího ošetřování Doma byl aplikován jednodílný sto mický systém s konvexní podložkou, těsnicí pasta, malé hydrokoloidní půlměsíce přes defekty, stomický pudr, přídržný pásek okolo těla, od straňovač podložky ve spreji a čisti cí silikon v roušce. Výměny systému byly prováděny po jednom a někdy i po dvou dnech. Výměnu stomické ho systému zvládly matka i švagro vá naprosto profesionálně. Postup ně docházelo ke snižování spotřeby stomických prostředků. Na ambu lantní kontroly a převazy pacientku doprovázela dcera. Čtyři měsíce po propuštění ab solvovala pacientka v rámci jedno denní hospitalizace snesení hyper granulační tkáně okolo ileostomie.

V té době již vážila 52 kg, jedla se dmkrát denně s minimálním omeze ním. Pravidelně docházela do nu triční, gastroenterologické a onko logické ambulance. Stomickou se stru navštěvovala také pravidelně. Po uplynutí dalšího měsíce již byla plně soběstačná, stomický systém si uměla vyměnit sama, zvládala péči o domácnost i o dceru. Také se vrátila na částečný úvazek do práce. Psychicky byla plně kompenzovaná. Stomické sestře se svěřila, že se jí vlastně zcela změnil život a žebří ček hodnot – váží si manžela a mat ky, jak vše zajistili a zabezpečili, umí rozpoznat skutečné přátele a oce nit skutečnou pomoc. Její nemoc jí vlastně pomohla přehodnotit celý současný život a nastavit ho jinak. I manžel lehce umírnil své pracov ní nasazení. Nyní všichni tráví více času společně doma. Nemoc a dlouhodobá hospitali zace pacientky samozřejmě ovlivni ly i ekonomickou situaci celé rodiny. Po roce pacientka neplánovaně navštívila stomickou sestru pro bo lestivé, zvětšující se defekty v pe ristomální oblasti. Váží již téměř šedesát kilogramů a váhový přírůs tek způsobil, že konvexní podložka vytvořila tlakem dva dekubity v pe ristomální oblasti. Bylo proto nasta veno lokální ošetřování vkládacími kroužky a konvexní podložka byla vyměněna za plochou. K úplnému zhojení dekubitů došlo po čtyřech týdnech. K okluzi ileostomie a obnově kon tinuity střeva byla pacientka indiko vána jeden a půl roku od první ope race. Vše bylo pečlivě naplánováno. Operace i pooperační průběh byly bez komplikací a pacientka opus tila oddělení sedmý pooperační den. Pak absolvovala dvě kontroly na chirurgické ambulanci. Nadále bude docházet na gastroenterologii a do nutriční ambulance.

Závěr V současné době je pro nás něko likaměsíční ošetřování pacientů s komplikovaným pooperačním prů během standardní a umíme si je již dobře zorganizovat, tak aby bylo zvladatelné pro pacienta i pro ošet řující zdravotníky.

florence 5/17

odborné téma dermatologie, hojení ran

Co vše musíme vědět při léčbě nehojící se rány V ambulanci chronických ran se běžně setkáváme s klienty, kteří mají nehojící se defekty týdny, měsíce, ba i roky. Někdy je těžké určit, proč se ránu nedaří zhojit. U ambulantních pacientů v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze (ÚVN) převažují defekty dolních končetin (DK) a tlaková poranění čili dekubity.

když je rána omezena na ně kolik čtverečních centimetrů povrchu kůže, je nezbytné při stupovat k pacientům komplex ně. Chronické defekty totiž bývají často odrazem způsobu života na šich klientů. Vždy se cíleně ptáme, jak rána vznikla, čím se dosud lé čila a s jakým úspěchem. Mnohé zjistíme vlastním pohledem již ve chvíli, kdy pacient vstoupí do or dinace. Všímáme si, zda a do jaké míry je pohyblivý, jaké používá kompenzační pomůcky (a jakým způsobem). Dále pozorujeme ob lečení a obuv včetně jejich hygie nické úrovně. U defektů na DK nás zajímají také ponožky a obvazy, včetně způsobu provedení převazu (obr. 1). Obvazy u seniorů jsou čas to prosáklé, špinavé a zapáchající. Někteří pacienti mají zcela nevhod nou, příliš těsnou a úzkou obuv z neprodyšného materiálu, která bývá rozšlapaná, zdeformovaná a často i vlhká a zapáchající od se kretu z ran (obr. 2). O ponožkách ze syntetického materiálu, který neod vádí vlhkost a nedá se prát při vy soké teplotě, ani nemluvě. Za pro blematické považujeme ponožky s velmi úzkým horním zdravotním lemem, který se zařezává do oteklé dolní končetiny a brání tak odtoku krve. Hodnotíme vždy celou kon četinu, její barevné změny, defek ty a okolí defektu (včetně fotodo kumentace). Končíme podrobnou prohlídkou nártu, plosky a stavem nehtů (obr. 3). Pokud má pacient různé prasklinky a hluboké ragá dy plosky a paty, které mohou být zdrojem infekce, je potřeba pacien tovi vysvětlit správnou péči o nohy

a ev. zajistit adekvátní ošetření a nasazení léčby na dermatologii. K péči o chronickou ránu ne zbytně patří hygiena. Proto se zají máme, zda má pacient v bytě kou pelnu s vanou, nebo sprchu, zda používá vodu z vodovodu, či ze studny. Při prvním setkání zjišťuje me rodinné zázemí, s kým pacient sdílí domácnost a kdo mu pomá há s převazy. Dále nás zajímá, zda není v domácnosti zvíře (ačkoli to mnohdy napoví už samotný převaz se zvířecími chloupky v ráně). Také nás zajímá typ podlahových kry tin a povrchů v domácnosti. Staré koberce, látkové předložky nebo i čalouněný nábytek ke zdárnému hojení rány nepřispívají, neboť tvo ří další rezervoáry potenciálních patogenů. Zajímá nás také stav výživy. Peč livě reagujeme na známky malnu trice – nejprve nutričními doplňky ve formě sippingu (pudinky, mléka, slané polévky) a posléze i odeslá ním pacienta k nutričnímu specia listovi. Je nezbytné vysvětlit pa cientovi důležitost správné výživy

(včetně doplňkové), neboť katabo lické ladění organismu zhoršuje a doslova brání hojení rány. U pa cientů s ledvinnou nedostatečností je nutné věnovat pozornost stano vení správného množství. Opatrně také zjišťujeme, zda pacient kouří či pije alkohol. Nad měrná konzumace alkoholu potla čuje zánět, růst kolagenu a nových cév. Kouření ovlivňuje hojení ještě více. Působí vazokonstrikčně, čímž prohlubuje ischémii rány, a imuno supresivně. Dále prodlužuje epiteli zační fázi, omezuje oxidační vzpla nutí a tím umožňuje větší nárůst bakterií v ráně (Kean, 2010). Samozřejmostí by měl být dosta tek času na klienta (jak na převaz, tak i na edukaci). Již od začátku naší léčby se snažíme poznat, zda bude pacient spolupracovat, či nikoliv. Musíme pochopit, co je v daném čase pro ránu a pacienta nejdůle žitější (např. dle konceptu T.I.M.E.; tab. 1), a také se smířit s faktem, že ne vždy se podaří ránu úplně vy léčit. I v takových případech, jako např. u exulcerovaných maligních

Obr. 1 Nedbale provedený převaz

3 1

Obr. 2 Upozorňujme pacienty, že boty a ponožky mohou být rezervoárem bakterií Obr. 3 U defektů DK dbejme prosím na správnou pedikúru nehtů

fota: autorky

L. Kubátová, L. Fridrichová, M. Nejedlá, Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha

odborné téma dermatologie, hojení ran

Tabulka 1 Hodnocení dle konceptu T.I.M.E. Zkratka T I M E

Význam Tkáně Infekce Mokvání Epitelizace

Poznámka Jaké typy tkání jsou v defektu? Živé – mrtvé? Je infekce přítomna v ráně? Přítomnost biofilmu. Jak moc defekt secernuje? Dochází k mokvání okolí? Jaké jsou okraje rány? Stahují se?

4 ran – tumorů, však lze paliativně vý razně zmírnit negativní dopad chro nické rány na kvalitu života (sníže ním sekrece, zápachu a bolesti).

Převaz rány Vždy ctíme non-touch techniku a aseptické kautely. Vždy předem zjistíme alergie u pacienta. Ptáme se na bolestivost před chozího převazu a podle potřeby podáváme analgetika (maximálně hodinu před sejmutím krytí). Atraumaticky sejmeme stávající krytí jeho smočením (vodou či opla chovým roztokem). Toto krytí pro hlédneme – jeho znečištění, zhod notíme je stran retenční kapacity. Většina adhezivních krytí s sebou strhne kožní bariéru (stratum cor neum), což může iniciovat zánět livou reakci, otok a bolest (tzv. po ranění MARSI [Medical adhesive -related skin injury]). Je proto lepší volit neadherující krytí s minimální traumatizací kůže či aplikovat na lepicí část krytí odstraňovač adhezí. S krytím vyhazujeme i první převa zové (kontaminované) rukavice. Většině ran nevadí teplé oplachy čistou vodou, koupele s řapíkem či heřmánkem nebo koupele se super -oxidovaným roztokem (např. Acti maris®, DebriEcasan®, Microdacyn 60® apod.) Očistíme okolí defektu např. čis ticí pěnou a zbavíme jí šetrně hy perkeratóz. U chronických defek tů postupujeme vždy směrem ke středu rány, abychom okolí rány nekontaminovali. Obložku s oplachovým roztokem (či hydrogelem) aplikujeme na ne tkané čtverce, které vkládáme pří mo na defekt a dočasně fixujeme. Aplikace rozprašovačem či politím není přípustná, bakterie se nesmě jí rozšířit do okolí. Doba působení (zpravidla 3–15 minut) se liší podle jednotlivých výrobců. U ischemic kých ran je vhodné obklad nejprve zahřát na tělesnou teplotu, aby ne došlo k lokální vazokonstrikci. Po odstranění obložky osušíme okolí a pak i defekt sterilními čtverci. Na žádost lékaře provedeme řádně stěr z rány (Levine či zig-zag

technikou). Podotýkáme, že přes silný vrstevnatý biofilm není možné dosáhnout validního výsledku stěru z rány. Provedeme débridement, ev. nekrektomii dle charakteru rány – zpravidla mechanicky chirurgickou lžičkou, Debrisoftem®, hydroterapií či (v našich podmínkách) nízkofre kvenčním ultrazvukem. Možností je celá řada. Řádný débridement je nejdůležitější bod celého převazu! Po očištění opět použijeme nové rukavice. Typ primárního převazo vého materiálu volíme ve spoluprá ci s lékařem zpravidla s antimikro biální složkou (AM) s cílem potla čení zánětu. Další cíle mohou být: podpořit granulační a epitelizační tkáň, potlačit sekreci, zápach, bo lestivost, maceraci okolí atd. Aby primární krytí adekvátně fungova lo, musí být také správně používá no. Nechtějme nemožné – volme vždy co nejméně materiálů po dobu alespoň čtrnácti dnů a dělejme jed noduché převazy. Kombinace více než tří krytí bývají zpravidla neúčin né – v jednoduchosti je síla. V této souvislosti je třeba připomenout, že compliance pacienta, resp. domácí péče je stejně důležitá jako samotný výběr krytí. Velmi zásadní je péče o (již očištěné) okolí defektu. Můžeme kůži promastit či aplikovat ba riérové masti – dle potřeby, popř. ve spolupráci s dermatology řešit např. kontaktní mikrobiální ekzém v okolí. Nakonec ránu kryjeme sekun dárním sterilním krytím, eventuálně savými čtverci, obvazem. Při lymf edému či žilním bércovém vředu provedeme i kompresivní bandáž krátkotažným obinadlem (první obi nadlo do úrovně kotníku, pod koleno celá tři obinadla). Klíčová je motivace a správná edukace pacienta, potažmo rodiny a domácí péče. Určíme frekvenci převazu, popíšeme postup (včetně mytí antimikrobiálními mycími gely a osobní hygieny). Ukážeme pa cientům, jak nerozšiřovat infekci do okolí. Je také důležité upozornit pa cienta na určité limity (např. antimi

Obr. 4 První ošetření v naší ambulanci: defekt 10 × 10 cm s postupně se odlučujícími nekrózami, místy se silnými povlaky

Obr. 5 Nekrotické vlhké defekty podbřišku Obr. 6 Defekt hýždě po podtlakové terapii

krobiální mýdlo – Cytéal® by se ne mělo užívat v kuse déle než 14 dní, některé přípravky se spolu nesmějí používat atd.). U infekcí platí, že ten, kdo leží, se spíše uzdraví – defekty totiž potře bují k hojení klid! Na druhou stra nu i ležící pacient musí přiměřeně rehabilitovat.

Kazuistiky Pyoderma gangrenosum M. D., 67letá diabetička s defek tem levé hýždě vzniklým po pádu (obr. 4). V osobní anamnéze: býva lá zdravotní sestra, která žije sama, imunokompromitovaná, obézní (BMI 38), se systémovým lupusem (SLE) a s nekrotickými defekty v ob lasti podbřišku (obr. 5). Další dia gnózy byly: močová inkontinence, Hashimotova thyreoiditida, exoftal mus, polyartralgie (bolesti kloubů), stav po kožní formě lymeské bore liózy, sekundární imunodeficience na podkladě hypogamaglobuliné mie, st. p. plicní embolii. U nás byla pacientka řešena vlhkým hojením a opakovaný mi převazy s podtlakovou terapií (85–125 mm Hg; obr. 6). Histologic ky byla z defektů potvrzena Pyoder ma gangrenosum. Proto (ve spolu práci s dermatology a revmatology)

odborné téma dermatologie, hojení ran

florence 5/17

Obr. 7–8 Zklidnění defektů břicha

Obr. 9 Zklidnění defektu hýždě Obr. 10 Počáteční stav – defekt vyplněn biofilmem Obr. 11 Detail svrchních vrstev biofilmu

Obr. 12 Před débridementem pomocí ultrazvuku Obr. 13 Po débridementu pomocí ultrazvuku

byla zahájena útočná systémová kortikoterapie: Medrol 32 mg/den. Až při této léčbě byla lokální léčba úspěšná (obr. 7–9). Je vždy důležité rozpoznat, kdo drží „pomyslný klíč“ k terapeutickému úspěchu. V tom to případě byla nutná multioborová spolupráce, ale i tak je další vývoj léčby nejistý. Lokální léčba zde hrá la podružnou roli. Poznámka: Pyoderma gangre nosum je vzácné (1/100000) imu nodeficientní onemocnění typic ké tvorbou nekrotizujících vředů (zpravidla na DK). Vředy se zvětšují i přes adekvátní vlhké hojení. Do poručuje se lokálně např. Dakinův roztok a defekty vysušovat (wet-to -dry). Pilířem léčby jsou systémové imunomodulační léky a humánní protilátky (gevokizumab, tacroli mus, infliximab).

Débridement biofilmu S. Z., 65letá diabetička a kuřačka, si pádem způsobila defekt levé ho leně. Dostavila se do ÚVN asi po třech měsících po pádu s již silně infikovaným defektem (obr. 10). Compliance pacientky byla zpočát ku velmi hraniční, prošla totiž již ně kolika ambulancemi a zpočátku byla ohledně dalšího hojení velmi skep

tická. Trvala též úporná bolestivost rány (i v klidu). Vždy jsme zazname nali chloupky v ráně a na obvazu – doma chovala psa. Rána byla kryta hutným patologickým biofilmem (obr. 11). Pacientce jsme nabídli kompletní terapii (pes se dočasně přesunul na zahradu, z domova byly odstraně ny koberce a prosáklé čalounění), podpořili jsme ji nutričně sippin gem, léčbou neuropatické bolesti ve spolupráci s neurology (Lyrica, DHC Continus) a pacientka dočasně omezila kouření. Lokálně jsme ránu čistili pomo cí nízkofrekvenční ultrazvukové sondy Sonoca® – celkem 3 cykly (obr. 12 před čištěním, obr. 13 po čištění) a ionizovaným stříbrem. S ústupem hutného biofilmu ustu povaly i obtíže nemocné, což dále zlepšilo její motivaci, takže už vý borně spolupracovala. Ráno se osprchovala s mycím antimikro biálním gelem (Cutosan®, Pronto derm®), ránu osušila a kryla pouze obložkou s oplachovým roztokem; jednu hodinu před vlastním pře vazem užila analgetikum. Začala být velmi aktivní a sama si ránu s naší pomocí do roka dohojila (obr. 14).

Závěr V tomto článku jsme se snažily po ukázat na to, jak nesmírně důležitý je aspekt spolupráce s pacientem. V případě tzv. non-compliance je náš boj o zhojení rány či defektu marný a předem ztracený. Je ro zumné pacienty pozitivně moti vovat a upozorňovat je na chyby (obr. 1–3). K pacientům s neřeši telnými maligními ranami buďme maximálně ohleduplní, i oni si za slouží odejít v úctě, bez zápachu, bez sekrece a s minimální boles tí. Pacienti by nám měli rozumět (co a proč děláme), měli by pocítit naši podporu a především zájem o ně samotné. Měli bychom dbát na příkladně správné provedení převazů a vě novat jim náležitý čas a pozornost. Nestačíme-li na defekty, neboj me se přizvat si na pomoc další odborníky.

fota: autorky

Obr. 14 Těsně před zhojením; bez známek infektu

odborné téma dermatologie, hojení ran

Prevence iradiačních dermatitid na Onkologické klinice FN HK Léčba ozařováním představuje jednu ze základních protinádorových léčebných metod tzv. radioterapie, při které jsou nádorové buňky vystaveny cílenému ozáření, kdy se zdroj záření nachází mimo tělo pacienta.

Jaroslava Feková, úseková sestra v ambulantním provozu, Klinika onkologie a radioterapie FN HK, členka Pracovní skupiny Hojení chronických ran

ato metoda může být po užívána samostatně nebo v kombinaci s jinými léčeb nými metodami (např. che moterapie). Při radioterapii je užívá no ionizující záření. Vzhledem k aplikaci vysokých dávek záření do nádorového ložiska či lůžka nádoru se však u pacientů objevují nežádoucí účinky radio terapie. Druh nežádoucích účinků a jejich intenzita souvisí s lokalitou ozařované oblasti, velikostí ozařova ného objemu, dávkou ozáření a způ sobem ozařování, případným sou časným podáváním chemoterapie či biologické léčby a také celkovým stavem pacienta. Radioterapie je aplikována: 1. zevně (teleterapie) 2. vnitřně (brachyterapie). Na naší Onkologické klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové (FN HK) se využívají obě techniky, a to buď samostatně, nebo jako kombinova ná léčba. Ozařovny disponují v sou časné době CT simulátorem, dvě ma urychlovači (Clinac 2100 C/D), brachyterapií a rtg terapií (nenádo rová terapie). Zpravidla se ozařuje každý všední den, výjimečně i o ví kendech. Průměrně za den ozáříme 150 až 170 pacientů. Při léčbě radioterapií může do cházet k nežádoucím vedlejším účinkům, které dělíme na: 1. časné – akutní 2. pozdní – chronické. Abychom předešli těmto komplika cím a náročné péči při jejich vzniku, zaměřujeme se na prevenci iradiač ních dermatitid. Nedílnou součástí celého procesu je edukace pacienta o tom, jak se připravit a jak správně

pečovat o ozařovanou oblast. Oza řované pole musí být před ozářením čisté, suché a nemastné. Samotná péče se provádí nejdříve dvě hodi ny po terapii.

Postradiační dermatitida Jak postradiační dermatitida vypa dá? Dělíme ji do několika stupňů: 1. Radiodermatitis acuta erythematosa se projevuje zčervená ním kůže v ozařované oblasti, otokem, citlivostí kůže na dotek a svěděním. 2. Radiodermatitis bullosa (tvorba puchýřů) se vyskytuje v místech dráždění kůže – oblast krku, pod prsy, v tříslech, okolí rekta. 3. Radiodermatitis necrotica (akut ní postradiační vřed) se projevu je infiltrátem na kůži, který může způsobit až nekrotický rozpad tkáně.

sterilními oplachovými roztoky na rány – Aqvitox, DebriEcaSan. Pro vádíme obložky a obklady. Použí váme silikonová krytí s technologií Safetac (Mepilex Transfer), která ideálně chrání a podporují hojení velké plošné rány. 3. stupeň Radiodermatitis necroti ca – používáme oplachové roz toky na rány (k prevenci infekce), doporučujeme silikonová krytí s technologií Safetac (Mepilex Transfer a Mepilex Ag) se sekun dárním krytím. Individuálně se radioterapie i přerušuje. Při ošetřování ran spojených s ra diologickou léčbou jsou správnou volbou materiály s technologií Sa fetac (měkký silikon), které chrání čisticí i epitelizační fázi hojení, dále zajišťují atraumatické převazy s op timálním intervalem výměny krytí.

Při radiologické léčbě je prevence vzniku postradiačních dermatitid velkým benefitem nejen pro zdravotnický personál, ale hlavně pro samotné pacienty. Prevence výskytu postradiační dermatitidy K prevenci výskytu postradiační dermatitidy se osvědčily prostřed ky fázového hojení ran (prostředky wound managementu). Využití prostředků wound managementu v radioterapii: 1. stupeň Radiodermatitis acuta erythematosa – je nutné zajis tit optimální hydrataci pokož ky – Calcium pantothenicum mast, Panthenol krém, Panthenol spray. Provádíme vždy nejdříve dvě hodiny po terapii. 2. stupeň Radiodermatitis bullosa (vlhká deskvamace, tvorba puchý řů) znamená pro pacienta zvýšené riziko infekce. Kůži oplachujeme

Mepitel Film jako prevence Od října loňského roku jsme se na základě výsledků publikovaných studií (2) a zkušeností z dalších pracovišť rozhodli vyzkoušet pro fylaktickou aplikaci krytí Mepitel Film na ozařované pole u nejkritič tejší oblasti – krku. Z naší klinické praxe se právě zde vyskytují časté postradiační dermatitidy. Mepi tel Film se aplikuje na ozařované pole ještě před první frakcí ozáření. Jedná se o fólii, která zajišťuje ne jen perfektní ochranu ozařované ho pole před vznikem postradiační dermatitidy, ale umožňuje také pa cientům plnění každodenních akti vit bez zbytečných omezení (hygie na, nošení oděvů). Krytí se aplikuje

odborné téma dermatologie, hojení ran

florence 5/17

Pacient s využitím prevence (Mepitel Film… 14frakce) Pacient bez využití prevence – po dokončení RT

Rizikové oblasti 1) Nádory krku Nejvíce komplikací řešíme u pa cientů s nádory hrtanu a mandlí, kde se ozařuje oblast krku, což s se bou nese významné komplikace. Tito pacienti totiž často mívají i za vedenou tracheostomickou kanylu. Řešíme komplikace ozařovaného pole, ale i sliznic dutiny ústní a sliz nic polykacího traktu. Péče v této oblasti je velmi náročná, proto jsme se zkusili zaměřit na prevenci. Samotné nalepení filmu není tak jednoduché a může je ovlivnit něko lik faktorů: a) muži musejí být dobře oholeni, a to elektrickým strojkem, b) druh kůže – mastnější typ je ob tížnější na aplikaci; Mepitel Film nemusí na mastné pokožce do statečně držet, c) je velmi důležité pokrytí celého ozařovaného pole – při nedo konalém zakrytí nelze zabránit vzniku možné reakce, d) při vzniku reakce i při nalepeném filmu je možno pacienta převést na Mepilex Transfer, přes který lze také zářit bez posunutí dávky ozáření. Jako další druh prevence využívá me Cavilon sprej a Cavilon krém. I zde jsme zaznamenali u několika pacientů významný úspěch – pro dloužila se doba bez reakce v ozařo

vaném poli, a pokud reakce vznikla, tak ne v plném rozsahu, ale pouze jako zarudnutí a lehká deskvamace.

Transfer Ag, v případě hůře do stupných míst pak Argogen spray s příměsí stříbra.

2) Nádory prsu

Závěr

V této oblasti má velký význam cel ková tělesná konstituce pacient ky. Nejčastější komplikací bývají zapářky v oblasti podprsí. Velký význam má správná edukace pa cientky. Máme již několik pacientek s dokončenou radioterapií v oblasti prsu, kde jsme jako prevenci využi li právě Mepitel Film, ale zde však máme větší úspěch s využitím Cavi lonu spreje a krému jako prevence. Pouze u dvou pacientek jsme zazna menali drobné komplikace, v obou případech se jednalo o vpáčené bra davky s lehkou sekrecí před posled ními cykly záření. U obou pacientek došlo ve velmi krátké době po sun dání Mepitel Filmu ke zhojení.

Při radiologické léčbě je prevence vzniku postradiačních dermatitid velkým benefitem nejen pro zdra votnický personál, ale hlavně pro samotné pacienty, kteří podstupují už i tak velmi náročnou léčbu. Díky správnému používání adekvátních a klinicky prověřených materiálů, jako je v tomto případě Mepitel Film a Cavilon sprej a krém, jsme dosáhli nejen výrazné finanční úspory, ale i úspory časové. Pacienti navíc ne jsou vystaveni dalším zbytečným zdravotním komplikacím, kterými postradiační kožní reakce bezespo ru jsou.

CMY

3) Pánevní oblast U nádorů konečníku, prostaty, dě ložního čípku a u gynekologických nádorů bývají reakce v oblasti ge nitálií, konečníku a třísel. V této oblasti je neméně důležitá edu kace pacienta v péči o ozařované pole. Zde se převážně soustředí me na hygienu v intimních oblas tech. Na oblast třísel a podbřišku aplikujeme jako prevenci Cavilon sprej a krém nebo Calcium panto thenicum. Jako prevenci při reakci a deskvamaci používáme oplacho vé roztoky na rány (k prevenci in fekce). Především u žen doporu čujeme zavést močový katetr a při deskvamaci použít krytí Mepilex

Literatura: 1. Vorlíček J, Abrahámová J, Vorlíčková H a kol. Klinická onkologie pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. ISBN 978-80-247-1716-6 2. Herst PM et al. Prophylactic use of Mepitel Film prevents radiation induced moist desquamation in an intra-patient randomised controlled clinical trial of 78 breast cancer patients. Radiother Oncol. 2014;110(1):137–143

fota: autorka

na ozařovanou plochu a zůstává po celou dobu radioterapie (až 5 týd nů). V případě poškození krytí lze fólii sejmout a nahradit novou.

Nenechte si ujít šanci pro Váš profesní růst v Německu! Hledáte zaměstnání na pozici zdravotní sestry?

Pak zašlete Váš životopis do Klinik Bavaria Kreischa. S námi máte možnost začít zajímavou pracovní změnu a profesně se začlenit v Německu. Naše moderní klinika, vzdálená jen 5 km od Drážďan, hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním pracovním místem. Tato soukromá nemocnice a klinika, specializovaná na rehabilitaci, patří k nejuznávanějším v celém Německu. V rámci speciálních terapeutických programů se zaměřujeme na pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí multiorganickou insufiencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresivní léčbě rakoviny. Hledáme proto všeobecné zdravotní sestry a všeobecné ošetřovatele pro obory: neurologie, interní medicína, psychosomatika a ortopedie. Láká Vás spolupráce s námi? Z naší strany Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu, a to v rámci Projektu mezinárodní spolupráce. Tento projekt, organizovaný klinikou, funguje již přes čtyři roky a má velký úspěch. Doposud bylo s jeho pomocí v Německu právně uznáno vzdělání více než sta zdravotníků z celé Evropy, kteří jsou nyní zaměstnáni na různých odděleních kliniky Bavaria.

Co požadujeme? » odpovídající diplom všeobecné zdravotní sestry (diplom o ukončení studia ve studijním programu Ošetřovatelství ve studijním oboru Všeobecná sestra, Bc.) nebo diplom všeobecného ošetřovatele (diplom o ukončení studia ve studijním oboru Diplomovaná všeobecná sestra, DiS.) » nadšení pro výkon tohoto povolání

ochotu pracovat v třísměnném provozu a převzít specializovanou a komplexní péči orientovanou na pacienta (nejen ošetřovatelská ale i základní péče) » motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí »

znalosti němčiny na úrovni A2 a motivaci k dalšímu studiu jazyka (jazykové znalosti jsou výhodou, nikoli nutnou podmínkou přijetí)

Co nabízíme? » dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém, anglickém nebo německém jazyce za pomoci našich překladatelů » prezenční kurs němčiny orientovaný na praxi zakončený zkouškou na úrovni B2 Společného evropského referenčního rámce (kurz je financován a organizován klinikou) » vyřízení žádosti o Prověření ekvivalence Vašeho diplomu (včetně překladu) a žádosti o Povolení k výkonu povolání v Německu » podporu při zapracování na stanici, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci oboru » adekvátní ohodnocení od začátku pracovního úvazku, tj. i v průběhu v průběhu jazykového kurzu » bydlení v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti za férovou cenu » zaměstnání nejprve jako zdravotník pracující pod odborným dohledem připravující se na výkon zaměstnání kvalifikované zdravotní sestry » pracovní úvazek na dobu neurčitou s minimáln smluvní vazbou na dva roky jako kvalifikovaná zdravotní sestra ihned po udělení Povolení k výkonu povolání

Zaujala Vás naše nabídka? Pak nám zašlete Váš životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce (k němu připojte motivační dopis s kopií Vašeho diplomu a platné registrace) na e-mail personal@ klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Bavaria Kreischa, Personalabteilung, An der Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa/ Sachsen. Rádi Vás kontaktujemenzpět a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině.

13 KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

odborné téma dermatologie, hojení ran

florence 5/17

Ošetřovatelská péče o pacienta s onkologickou ránou Na Onkologické klinice FN Olomouc nabízíme komplexní péči pacientům při léčbě nehojících se ran jako následku onkologické léčby nebo progrese vlastního nádorového onemocnění.

nkologická rána se špat ně hojí a úkolem ošetřu jící sestry je vybrat krytí, které má odpovídat potře bám rány i pacienta. Většinou vy bíráme krytí, které odvádí exsudát, spodinu rány udržuje vlhkou a vy tváří takové prostředí, aby nedochá zelo k rozvoji infekce. Používáme krytí, které ulevuje od bolesti, mini malizuje zápach a je pohodlné pro pacienta. Mezi hlavní rysy onkologické rány patří infekce, zápach z rány, nepravidelnost okrajů rány, rána na dotek krvácí, bolestivost.

Zásady péče o kůži při radioterapii Mezi zásady péče o kůži při radio terapii (RT) patří chránit kůži před slunečním zářením, omývat kůži čistou vlažnou vodou, nepoužívat parfémovaná mýdla a toaletní po třeby (deodoranty). Prádlo používat bavlněné z jemných tkanin, bez švů, kostic a krajek. Po osprchování je třeba kůži osušit jemným ručníkem. Kůži v oblasti RT neholíme. Dopo ručuje se oholit před RT a nikoli v jejím průběhu. Značky zakreslené na kůži nesmýváme, protože ozna čují místo záření. Před ozářením by měla být kůže suchá, čistá a nena mazaná. Na naší klinice používáme k prevenci poradiačních reakcí krytí Mepitel Film (obr. 1), který je tenký, transparentní a brání rozvoji vlhké deskvamace, která může v důsledku RT vzniknout. Na Mepitel Film byla provedena randomizovaná kontro lovaná klinická studie, která ukáza la, že snižuje výskyt kožních reakcí o 92 %. Z preventivních prostředků, kte ré na naší klinice používáme, je to Linola-Radioderm – krém, kte rý se nanáší dvakrát denně po RT a obsahuje 83 % vody a 10 % lipi

dů, dále Radiocare, který se apli kuje jednou denně čtyři hodiny po ozáření a jeho hlavní složkou je vyčištěný sliz hlemýždě Cryptophalus aspersa, Cavilon sprej, kte rý se aplikuje jednou za 48 hodin na kůži, a ochranný krém Cavilon, který se aplikuje dvě hodiny po RT. Je nutné, aby pacienti věděli, že je vhodné používat pouze jeden vy braný prostředek, a nemíchali je. Absolutně nevhodné je používání domácího sádla, neboť kůži nevy živí ani neochrání kůži při RT, na opak přispěje ke vzniku poradiační reakce – dermatitidy.

Kazuistika Žena, 66 let, dva roky chodila s bez bolestně rostoucí rezistencí na le vém prsu. Nález postupně exulcero val, což pacientku přimělo k dalším vyšetřením. Dle MG a UZ popsán objemný exulcerovaný tumor le vého prsu s exulcerovanou lenti kulou. Pacientka odmítla magne tickou rezonanci a biopsii, léčila se alternativně. V březnu 2016 došlo k progresi lokálního nálezu a byla provedena biopsie. Výsledek histologického vy šetření: invazivní duktální karcinom G2, NST, Ki-67 40 %, ER 0 %, PR 0 %, c-erbB-2 neg., basal-like typ. V dubnu 2016 proběhla první návštěva u nás na klinice, kdy bylo provedeno zhodnocení celého zdra votního stavu a byl zkomplemento ván staging. Následně byla prove dena první linie chemoterapie AC s premedikací. Byl zajištěn převazo vý materiál a k převazům byla kon taktována agentura domácí péče. Pacientka odmítla hospitalizaci na naší klinice a převazy si organizova la sama v domácím prostředí. V červenci 2016 byla provedena paliativní hemostyptická radiotera pie a bylo dále pokračováno v palia tivní chemoterapii paklitaxel v mo noterapii (obr. 2). V říjnu 2016 bylo zahájeno ošet řování na naší klinice. Objektivní ná lez t. č. poradiační reakce II. stupně, hojně zapáchající sekrece z rány,

Obr. 1 Mepitel film při radioterapii (RT) Obr. 2 Tumor před první paliativní RT Obr. 3 Tumor před první paliativní RT Obr. 4 Kráter 4 × 5 cm, hluboký 6 cm, rozpadající se tumorová masa, na dotek krvácející

fota: autoři

Petra Lexová, David Vrána, Marcel Matzenauer, Karel Cwiertka, Onkologická klinika FN Olomouc

odborné téma dermatologie, hojení ran

Obr. 5 Provedený převaz Obr. 6 Zhojení rány

kráter 4 × 5 cm, hluboký 6 cm, roz padající se tumorová masa, na dotek krvácející. Pacientka udává bolest, pálení, obtěžující zápach, velkou sekreci s macerací okolí (obr. 3, 4). Postup převazu: před každou RT byla pacientka analgetizována, ná sledně bylo odstraněno znečištěné krytí, přiložena obložka s roztokem Prontosanu na 20 minut a na po radiační reakci bylo přiloženo si likonové krytí Mepitel. Po RT bylo krytí vždy upraveno, do tumoru bylo vloženo krytí s aktivním uhlím Actisorb Plus, které bylo násled ně překryto sekundárním krytím. Na víkend bylo na poradiační re akci přikládáno silikonové krytí se stříbrem. V listopadu 2016 byla ukonče na RT na oblast levého prsu. Prv ní týden byly převazy prováděny každý den na našem pracovišti. Celé krytí bylo vždy spotřebova né s velkou sekrecí. Následně byly převazy prováděny obden a inter valy mezi převazy jsme postupně prodlužovaly. Postup převazu: obložka Pronto sanu na 20 minut, do tumoru vklá

dán Actisorb Plus, na poradiační re akci přikládán Mepilex Transfer Ag a okolí bylo promazáváno krémem Linola-Radioderm. Na zhojenou lézi po radioterapii bylo přikládáno sili konové krytí Mepitel (obr. 5). Tento postup byl opakován až do úplného zhojení po radioterapii. Pacientka pozorovala menší bolest, sekreci z rány a ustupující zápach. Známky infekce ustoupily, spodina začala granulovat a epitelizovat. Pacientka dobře tolerovala terapeutické krytí a způsob provedení převazu. V prosinci 2016 byly intervaly mezi převazy postupně prodlužo vány a pacientka se aktivně zapojila do ošetřování. V lednu 2017 už probíhaly pře vazy na našem pracovišti jednou týdně. Byla provedena toaleta zbyt kového tumoru, obložka s Prontosa nem na 20 minut a přiložení siliko nového krytí se stříbrem. V únoru 2017 byla rána úpl ně zhojena, jen lentikula velikosti 1 × 1 cm ve spodní části popisova né rány nebyla úplně zhojena. Bu deme proto pokračovat v přikládání silikonového krytí, dle stavu rány se stříbrem nebo bez (obr. 6). INZERCE

CENÍK ZNAČENÍ NÁSTROJŮ LASEREM VARIANTA

/ Jednotný text na skupinu nástrojů např. CHIR AMB

VARIANTA C / Zakázkové značení – zvláštní požadavky Pro značení na přání, značení log, nebo vlastní obsah 2D kódu bude pro cenu značení vypracována individuální cenová nabídka.

Detail Varianta A Cena značení podle počtu kusů (Kč/ks) za 1 ks za 2 ks od 3 ks od 5 ks 50 26,50 18,50 13

od 10 ks 8,50

od 20 ks 6

od 30 ks 5

VARIANTA B / Značení 2D kódem Na každém nástroji bude uvedeno unikátní značení 2D kódem, který bude vždy načten a uložen do databáze. V 2D kódu bude uvedeno REF-LOT. pořadové číslo (např. 114080620-24184020.001) MEDIN, a.s. Vlachovická 619 Nové Město na Moravě CZ 592 31 Czech Republic IČ: 43378030 DIČ: CZ43378030

Detail Varianta B Cena značení podle počtu kusů (Kč/ks) za 1 ks za 2 ks od 3 ks od 5 ks 58 32 24,50 18

od 10 ks 13,50

od 20 ks 10,50

od 30 ks 9,80

www.medin.cz www.medin.eu

odborné téma dermatologie, hojení ran

florence 5/17

Inkontinenční dermatitida – její prevence a léčba Inkontinenční dermatitida (IAD) je také známá pod názvem plenková dermatitida. Jak už z názvu vyplývá, jde o poškození způsobené dlouhodobým kontaktem kůže s vlhkostí. IAD představuje významný zdravotní problém u pacientů s oslabenou funkcí kůže, zejména pak u pacientů v pokročilém věku. Jedná se o poškození kůže po kontaktu s močí nebo stolicí, takže se vyskytuje u pacientů trpících močovou a fekální inkontinencí.

ejčastěji se IAD vyskytuje v oblasti hýždí, genitálií, perinea, hráze, ale i vnitř ní strany stehen. Proje vuje se růžovým až červeným zbar vením kůže s postižením do různé hloubky. V některých případech může být kůže poškozena úplně a dojde k obnažení vlhké a sekretu jící dermis (škára). Pacienti s IAD mohou mít v postižených oblastech nepříjemné pocity bolesti, pálení, svědění nebo mravenčení. Jakmile dojde ke vzniku IAD, existuje vysoké riziko vzniku deku bitu (proleženiny). Zvyšuje se také riziko sekundární infekce. Tyto kom plikace negativně ovlivňují celkový stav pacienta a prodlužují jeho hos pitalizaci i další léčbu. Správná identifikace IAD a její odlišení od dekubitů (kategorie/sta dium I nebo II) a jiných kožních potí ží (kontaktní dermatitidy způsobené např. textilem nebo koženými výrob ky), lézí způsobených infekcí (např. herpes simplex) nebo pocením (např. intertrigo) mohou být značně obtížné. Vždy platí, že pokud pacient není inkontinentní, nejedná se o IAD.

Umíme IAD předcházet, rozlišit ji a léčit? K rozvoji IAD může přispět nedo statečná nebo nevhodná péče při inkontinenci. Například dlouhodobé vystavení moči a výkalům, nedosta tečná výměna inkontinenčních vlo žek a kalhotek a nedostatečná ochra na kůže před vlhkostí. Agresivní čiš tění (například pravidelné mytí žín kou) může zvýšit třecí síly a obrušo vat pokožku, proto vždy musíme my slet na šetrnou hygienu a manipulaci

U všech pacientů s močovou nebo fekální inkontinencí je třeba zajistit pravidelnou kontrolu známek IAD na kůži

s pacientem, kdy pouhým třením můžeme kůži ještě více poškodit. Prvním nástrojem prevence je proto edukace zdravotnického per sonálu. Je nutné proškolit každého zdravotníka zvlášť tak, aby mohl co nejefektivněji využít své znalosti a dovednosti v praxi. Dále je nut ná spolupráce s pacientem a jeho rodinnými příslušníky. Důraz kla deme na pochopení důležitosti pro blematiky a v případech, kdy to lze, na praktický nácvik správné péče o kůži. Musíme si uvědomit, že ke každému pacientovi musíme přistu povat individuálně a rozpoznat rizi ka vzniku inkontinenční dermatitidy. U všech pacientů s močovou nebo fekální inkontinencí je třeba zajistit pravidelnou kontrolu zná mek IAD na kůži. Ta probíhá nej méně jednou denně, ale může být i častější, podle počtu epizod inkon tinence. Zvláštní pozornost je nutné věnovat kožním záhybům nebo ob lastem, kde se mohou zachycovat nečistoty nebo vlhkost. U inkonti nentních pacientů s velmi vysokým rizikem IAD, např. s průjmem nebo s více rizikovými faktory, je kontrolu nutno provádět častěji.

Důležité je také zvolit vhodné opatření a prevenci, která spočí vá v používání inkontinenčních ubrousků s kombinovanou funk cí: čištění + ochrana + hydratace. Tento přípravek není nutné z kůže oplachovat a jeho výhodou je rychlé schnutí. Vyhneme se také tření, ke kterému dochází při osušování po kožky ručníkem, výhodou je i zkrá cení délky provádění hygieny u pa cientů. Další výhodou pro nestabilní a hůře polohovatelné pacienty je te pelný komfort, kdy takové ubrousky lze ohřát v mikrovlnné troubě. Pokud je potřeba zajistit zvýše nou ochranu pokožky, je nutné ap likovat ochranný přípravek např. s obsahem dimethikonu. IAD je velmi častou komplikací a smyslem péče o pacienty je co nej lépe pečovat o jejich kůži a předejít vzniku IAD, která ovlivňuje kvalitu je jich života. S tím jsou však také spoje ny vyšší nároky na ošetřování a ros toucí náklady na léčbu pacienta. Tento koncept se nám podařilo zrealizovat ve spolupráci s Mgr. Jit kou Hovorkovou z Útvaru náměstky ně pro ošetřovatelskou péči FN Mo tol. V současné době můžeme říct, že jsme první nemocnicí, která se touto problematikou začala syste maticky zabývat. Díky nastaveným preventivním mechanismům a rozli šování IAD a dekubitů jsme již v prv ním čtvrtletí zaznamenali snížení po čtu dekubitů 1. a 2. stupně. V dalších obdobích doufáme v prokazatelné snížení počtu vzniklých dermatitid.

fota: autorka

Lada Horázná, centrum následné péče, Fn Motol

3M™ Cavilon™

Účinná ochrana pokožky Transparentní ochranná bariéra, zamezující maceraci, trhlinám a poškození pokožky třením. kození poko m.

Čisticí ubrousky Ubrousky 2 v 1 slouží k omytí pokožky a následné hydrataci. Ubrousky 3 v 1 pokožku myjí, hydratují a chrání bariérou, zejména u inkontinentních pacientů.

3M Česko, spol. s r. o. V Parku 2343/24 148 00 Praha 4 www.3m.cz/zdravotnictvi

Nedráždivý bariérový film

Ochranný bariérový krém

Chrání i narušenou pokožku před macerací, třením a drážděním v důsledku přítomnosti moči, stolice, exsudátu z rány a adhezivních materiálů. Je efektivní prevencí před poškozením pokožky třením.

Chrání pokožku před působením moči, stolice a jiných tekutin. Pokožku hydratuje a pomáhá ji zachovat jemnou a vláčnou.

Dostupné ve Vaší lékárně. 17

praxe

florence 5/17

Poradna stomické sestry v ÚVN Ambulance stomické sestry byla v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze (ÚVN) otevřena v roce 2004. Stomická sestra v ní pracuje na celý úvazek od pondělí do pátku. Má nastavenu individuální pracovní dobu, kterou přizpůsobuje potřebám pacientů a jejich blízkých. Provází pacienta od objednání k operaci přes hospitalizaci, ošetřování po operaci až po následné dlouhodobé ambulantní sledování.

Mgr. Iva Otradovcová, stomická sestra Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN

Předhospitalizační edukace stomickou sestrou S pacientem se setkávám již před operací, hned poté, co ho chirurg objedná k operačnímu výkonu. Lé kař mi sdělí typ a termín plánované ho výkonu. U pacienta si informace ověřím – potřebuji vědět, jak jim porozuměl. Edukuji pouze v roz sahu, o který má pacient zájem, a takovým způsobem, aby mu po rozuměl. Připravím si tzv. edukační balíček, model břicha se stomií a pí semný edukační materiál. Pacien tovi vysvětlím, kde může být stomie vyústěna, ukážu mu to na modelu, a pokud souhlasí, i na jeho vlast ním břiše. Vysvětlím mu i rozdíly v ošetřování stomií a ukážu různé typy stomických systémů. Předám mu edukační balíček s výpustným, uzavřeným nebo urostomickým sáčkem, předvedu, jak se zavíra jí a vypouštějí některé typy sáčků. Doma si může pacient sáček nalepit na tělo. Názorně mu předvedu ma nipulaci se speciálním typem nůžek na vystřihování stomické podložky. Pacientovi předám písemný edu kační materiál a zdůrazním, na co je

Ambulanci stomické sestry navštěvují dvě velké skupiny pacientů s vyústěnou ileostomií a kolostomií

vhodné se zaměřit už před operací. Dále odpovídám na otázky, které mi pacient položí. To je hodně indivi duální záležitost. Někdo chce vědět jen minimum a někdo úplně vše. Hodně pacienty zajímají změny ve stravování, zda sáček páchne, zda je stomie slyšet, k jakým omezením může dojít v osobním, intimním, pracovním, sportovním a společen ském životě, v oblékání atd. Velmi je uklidní, když jim sděluji, že po ope raci se budou učit vše postupně. Že za nimi budeme s kolegyní minimál ně jednou denně chodit a vše vy světlovat a postupně prakticky na cvičovat. Současně si také odnášejí kontakt na pacientskou organizaci ILCO, kde mají možnost promluvit si ještě před operací s lidmi, kteří se stomií normálně žijí. Individuál ně předávám také kontakt na psy chologickou ambulanci. Kontakt do stomické poradny (telefon, e-mail) je samozřejmostí. Pro mne je dů ležité, že z rozhovoru získávám zá sadní informace o životě pacienta, které budu potřebovat pro plánová ní jeho pooperační edukace. A pa cient má zase čas na získání někte rých dovedností, které se nebude muset učit až po operaci, ale už je

bude mít zažité a bude je provádět automaticky.

Předoperační edukace stomickou sestrou Ráno v den operace provádím zna čení pro budoucí stomii na břicho pacienta. Je to velmi důležitý před operační úkon, který má význam pro budoucí zachování kvality paciento va života. Se značením musí pacient souhlasit a já mu musím srozumi telně vysvětlit, proč je které místo vhodné nebo nevhodné. O vhodném místě diskutujeme a vždy zohled ňuji přání pacienta. Zjišťuji, kde nosí spodní prádlo, jak se obléká, jak vy padá břicho vestoje, vsedě, vleže nebo v předklonu, kde má jizvy nebo kožní záhyby atd. Je to důležité proto, aby si pacient mohl po operaci sto mii ošetřovat samostatně – aby si na břicho se stomií dobře viděl. Značení by mělo probíhat v klidné atmosféře. Je třeba myslet na psychiku pacien ta a brát v úvahu předoperační stres. Hodně pomáhá, že mne pacient zná, nevidí mne poprvé a ví, proč přichá zím. Pokud je tělesný profil břicha komplikovaný, konzultuji značení s operatérem. Vždy značím alespoň dvě možnosti pro vyústění.

foto: autorka

mbulanci stomické ses try navštěvují dvě velké skupiny pacientů s vy ústěnou ileostomií a kolo stomií. První skupinu tvoří pacienti s diagnózou kolorektální karcinom a druhou pacienti s diagnózou ne specifický střevní zánět. Třetí, men ší skupinu tvoří pacienti s urostomií a čtvrtou pacienti se stomií vyús těnou z jiného důvodu (nezhoubný nádor, úraz nebo poranění v oblasti břicha a pánve, iatrogenní poškoze ní střeva, poškození střeva při ra dioterapii nebo neřešitelná močová nebo fekální inkontinence).

praxe

Pooperační edukace stomickou sestrou Další fází práce se stomickým pa cientem je pooperační edukace. Ta probíhá tak, že první pooperační den navštívím pacienta na JIP a při nesu s sebou košíček se stomický mi prostředky, který bude pacienta provázet celou hospitalizací. Jsou v něm různé typy stomických pro středků, které budeme potřebovat při edukaci k soběstačnosti v ošet řování stomie. Prostředky jsou v ko šíčku složené podle určitého systé mu, aby se v něm dobře orientovali pacienti i ošetřující sestry. Podle vývoje edukace košíček doplňuji nebo obměňuji. Na JIP docházím jednou denně. Vždy provedu výmě nu stomického systému, zkontroluji stomii (tvar, velikost, otok, barvu, množství odcházejícího sekretu) a peristomální okolí. Na JIP edukuji pacienta pouze slovně nebo ukáz kou, podle toho, co pacient upřed nostňuje. Pokud edukaci nebo ně kterou její část z jakéhokoliv důvo du odmítá, respektuji to. Na JIP zů stává pacient dle typu výkonu dva až tři dny. Podstatnou část praktické eduka ce zahajuji až na standardním oddě lení a probíhá ve čtyřech fázích: → Sestra provádí výměnu stomic kého systému, vysvětluje po stup – pacient leží, sedí nebo stojí u zrcadla, sleduje sestru a klade otázky. Pacient má mož nost seznámit se s různými typy jednodílných nebo dvoudílných stomických systémů. → Pacient provádí výměnu stomic kého systému – sestra mu pomá há radou i praktickou podporou, vysvětluje, opakuje a chválí ho. Společně zkoušíme a vybíráme vhodný typ stomického systému. → Pacient provádí výměnu stomic kého systému samostatně – ses tra ho pouze kontroluje, pomáhá mu radou a chválí ho. Ověřujeme funkčnost vybraného stomického systému. → Pacient je soběstačný při výmě ně stomického systému – sestra ho pouze sleduje. Dokončujeme ověření funkčnosti stomického systému. Každý pacient je individualita a u každého trvá osvojení dovednos tí různě dlouhou dobu. Na standard ním oddělení zůstává pacient tři až čtyři dny. Edukace je velmi intenziv ní, aby pacient odcházel domů sobě stačný. Někomu stačí jeden praktic ký nácvik denně, s jiným opakuji celý

postup ještě odpoledne, případně ošetřující sestry např. večer. Prů běžně mu poskytuji další informace důležité pro život se stomií – infor muji o stomických pomůckách všech firem, limitech úhrady stomických prostředků z veřejného zdravotního pojištění, správném uložení stomic kých prostředků, vhodném vybavení koupelny, doporučeném stravová ní a pitném režimu, vhodné fyzické námaze, cestování, následném ro dinném, společenském a pracovním životě atd. V rozsahu svých kompe tencí informuji pacienta o možných komplikacích stomie a o tom, jak by je měl řešit. Pokud pacient není schopen sebepéče o stomii, edukuji pověřeného blízkého nebo společně se staniční a sociální sestrou plá nujeme návštěvy agentury domá cí péče. V krajním případě sociální sestra zajistí následné zdravotnic ké nebo sociální zařízení. Společně s operatérem plánujeme termín pro puštění pacienta. Zajistím stomické prostředky k dimisi na jeden měsíc. Pokud si nejsem jistá pacientovou soběstačností, mohu požádat lékaře o prodloužení hospitalizace. Před cházíme tak časné kožní komplika ci – maceraci. Čas věnujeme pouze intenzivnímu praktickému nácviku sebepéče. Celý edukační proces zapi suji do elektronické dokumen tace, která umožňuje i vkládání fotodokumentace.

Ambulance stomické sestry Do čtrnácti dnů po propuštění z ne mocnice jde pacient na kontrolu k operatérovi a současně navští ví ambulanci stomické sestry. Při každé kontrole odstraním použitý stomický sáček, zkontroluji stomii, její průchodnost, přítomnost stehů a peristomální okolí. Společně kon zultujeme ošetřování v domácím prostředí, odpovídám na otázky, řešíme problémy, které pacientovi přinesl běžný aktivní život doma. Někdy se ukáže, že pomůcka, kte rá v nemocnici kompenzovala pro blém, doma nevyhovuje a podtéká. Musím najít příčinu a domluvit se s pacientem na dalším postupném zkoušení jiných systémů. Do vyře šení komplikace mne navštěvuje v ambulanci i každý týden. V pří padě vážné komplikace přichá zí kdykoliv bez objednání – buď do stomické ambulance, nebo na Emergency, kde jsou také odborně proškolení zdravotníci. Návštěvy u stomické sestry jsou individuální. Pacient má možnost využít telefo

nického nebo e-mailového kontaktu. Mnoho problémů lze vyřešit e-mai lovou komunikací. Lze poslat i foto grafii z mobilu – podle toho vidím, o jak vážnou komplikaci se jedná a zda jsou pacientovy obavy opod statněné. E-mail kontroluji alespoň dvakrát denně a na dotazy pacien tů hned odpovídám. Takto se mnou pravidelně komunikují téměř tři čtvrtiny mých pacientů se stomií.

Práce stomické sestry Stomická sestra je specialistka, kte rá absolvovala specializační vzdělá vání v NCO NZO v Brně nebo certi fikovaný kurz a úspěšně složila zá věrečnou zkoušku. Kompetence má přidělené ministerstvem zdravot nictví a jsou vyjmenované na certi fikátu. Pracuje samostatně v rámci svých kompetencí, spolupracuje s lékaři a ostatními zdravotníky a je součástí chirurgického týmu. Ak tivně se podílí na provádění ošetřo vatelského a edukačního procesu u hospitalizovaných i ambulantních pacientů s novou nebo stávající sto mií. Spolupracuje s lékaři v prokto logické ambulanci, při objednávání pacientů k operačním výkonům, při pooperačních kontrolách a eduku je pacienty ve všech fázích procesu dle svých kompetencí. Pravidelně navštěvuje a individuálně edukuje pacienty se stomií na všech oddě leních nemocnice. Spolu s pově řeným chirurgem je supervizorem a garantem stomické péče v celé nemocnici. Podílí se na výuce stu dentů všech stupňů zdravotnického vzdělávání.

Závěr Práce stomické sestry je časově ná ročná a velmi individuální. Bez pod pory vedení kliniky a managementu nemocnice by ji nebylo možné takto realizovat. Stomickou sestru často kon taktují pacienti operovaní v jiných zdravotnických zařízeních a žádají jednorázovou konzultaci – nejčas těji pro opakované podtékání po můcky. S kolegyní se jim snažíme vyjít vstříc. Příčinou jejich problému bývá nevhodně nastavený typ sto mického systému. Po výběru a vy zkoušení vhodného systému předá váme pacienta zpět do péče původ ního zdravotnického zařízení nebo praktického lékaře. Žádosti o trvalé převzetí do péče z rozličných dů vodů musíme z kapacitních důvo dů odmítat. Práce stomické sestry v ÚVN je určena především pro pa cienty této nemocnice.

praxe

florence 5/17

Monitorace cytotoxických léčiv umožňuje přehled o úrovni kontaminace chemoterapeutických stacionářů Každodenní profesní expozice pracovníků (sester) aplikujících cytotoxická léčiva (CL) je z dlouhodobého hlediska zatížena rizikem vyplývajícím ze známých nebezpečných vlastností těchto látek (genotoxické, karcinogenní a teratogenní účinky). Sestra aplikující chemoterapii může být exponována prakticky při každém podání CL.

PharmDr. Šárka Kozáková, MBA, PhDr. Jana Kocourková, MBA, PharmDr. Lenka Doležalová, Masarykův onkologický ústav, Brno

a začátku studií, které sledují povrchové konta minace pracovního pro středí, se ukazuje, že úro veň kontaminace CL je v prostorách aplikace vyšší nebo srovnatelná s přípravnou CL. Po zavedení ná pravných a preventivních opatření kontaminace razantně klesá. V České republice jsou pravidla pro přípravu CL ukotvena v legisla tivě (aseptická příprava v lékárně, podtlakový box s vertikálním prou děním, používání sterilních oble ků a chemoprotektivních rukavic), pravidla pro aplikaci však nikoliv. Sestra má při podání chemoterapie k dispozici pouze ochranné rukavice a prostory pro aplikaci CL (chemo terapeutické stacionáře) nespada jí pod žádné kontrolované či jinak monitorované pásmo. O to důleži tější je sledovat tyto prostory a mít povědomí o úrovni kontaminace. V rámci projektu CYTO (cytostatika. cz), zaměřeného primárně na lékár ny, byly zahrnuty do pravidelného monitoringu také aplikační prostory. V tabulce 1 jsou uvedeny informa ce o kontaminaci povrchů a podlah cyklofosfamidem (CP), platinou (Pt) a fluorouracilem (FU) v prostorách

Masarykova onkologického ústavu (MOÚ), v nichž dochází k aplikaci, a také v osmi dalších nemocnicích v letech 2015–2016. Výsledky provedeného monito ringu ukazují na vysokou míru kon taminace pracovního prostředí, ve kterém sestry vykonávají každý den své povolání. Nejvyšší naměřené hodnoty se pohybují v řádech de setitisíců pg/cm2. Doporučovaný limit pro CP je 67 pg/cm2, pro FU 38 pg/cm2 a pro Pt 12 pg/cm2. Pro snížení profesní expozice sester aplikujících CL je možné zavést ná pravná opatření, jako např. použí vání víceramenných infuzních setů, zavěšení infuzních stojanů na zeď či instalace toalety se samočisticími sedátky určené pro pacienty. V rámci monitorovací kampaně jsme na podzim 2016 v MOÚ pro vedli ověření u jednoho ze zavede ných nápravných opatření – u více ramenných setů. Posuzovali jsme, zda se liší kontaminace CP a FU na rukavicích aplikujících sester při po užití běžných infuzních setů oproti setům víceramenným ( Cyto-Set®, B. Braun Medical). Obě skupiny se ster ukládaly všechny rukavice po užité při aplikaci do předem ozna čených sáčků, které byly odeslány ke zpracování na RECETOX (Masa rykova univerzita, Brno). Rukavice zde byly rozstříhány na kousky cca 3 × 3 cm a extrahovány acetátovým pufrem a ultrazvukem. Stanovení ob

sahu CP a FU bylo provedeno pomo cí kapalinové chromatografie s tan demovou hmotnostní spektrometrií. V tabulce 2 jsou znázorněny vý sledky. Na rukavicích sester použí vajících standardní sety byl nalezen CP v hodnotě 4195 pg/cm2 a FU v hodnotě 67,8 pg/cm2. Kontamina ce na rukavicích použitých při apli kacích pomocí víceramenných in fuzních setů byla nízká. CP zde byl naměřen v hodnotě 8,9 pg/cm2 a nalezené množství FU bylo pod limitem detekce. Víceramenné infuzní sety tedy lze pro bezpečnou aplikaci dopo ručit. Dříve se jevilo toto nápravné opatření jako nákladné, neboť apli kační materiál nebyl hrazen zdra votními pojišťovnami. Od 1. 1. 2017 se však i díky České onkologické společnosti podařilo nasmlouvat tyto sety jako zvlášť účtovaný mate riál, který lze vykázat s kódem apli kace. V prvním čtvrtletí 2017 neměl tento kód žádný materiál. Situace se mění od 1. 4. 2017, kdy první sety získaly kód a úhradu k vykazování. Zavedení pravidelného monito ringu aplikačních prostor je naprosto nezbytné ke zvyšování bezpečnosti práce aplikujícího personálu. Více ramenné infuzní sety jsou jedním z nápravných opatření, které bylo shledáno jako funkční. Tyto sety lze pro bezpečnou aplikaci CL doporučit také vzhledem k nové možnosti jejich úhrady zdravotními pojišťovnami.

Tabulka 1 Kontaminace povrchů a podlah (CP, Pt, FU) v prostorách aplikace v MOÚ a v osmi dalších stacionářích CP doporučovaný limit 67 pg/cm2 N/N > DLK Min Max MOÚ 19/6 < 1,1 248 ostatní stacionáře 48/15 < 1,1 29 694

Pt doporučovaný limit 12 pg/cm2 N/N > DLK Min 29/11 < 0,17 44/11 < 0,17

Max 742 3 722

Tabulka 2 Výsledky stanovení CP a FU na rukavicích sester FU doporučovaný limit 38 pg/cm2 N/N > DLK Min 20/8 < 6,9 48/21 < 6,9

DLK – doporučený limit kontaminace, N – počet hodnot, N > DLK – počet hodnot větších než DLK

Max 1681 49 510

infuzní set standardní víceramenný

počet CP FU rukavic pg/cm2 pg/cm2 22 8

4 195 8,9

67,8 < 6,9

„Uzavřený systém“ během přípravy, podání až po likvidaci Během manipulace zůstávají všechna spojení bez kontaktu s cytotoxickým přípravkem rychlé, jednoduché a bezpečné naplnění Bezjehlový systém výrazně nižší riziko cytotoxické kontaminace

Cyto-Set

Bezpečná příprava a aplikaCe neBezpečnýCh léčiv

praxe

florence 5/17

Intervence sester u kuřáků – součást kvalitní ošetřovatelské péče Součástí kvalitní ošetřovatelské péče by měla být intervence u kuřáků, přinejmenším v krátké podobě. Za „krátkou“ je považována intervence v rámci několika desítek vteřin až po 10 minut. Tato intervence významně zvyšuje pravděpodobnost abstinence od cigaret – například v přehledu Cochrane to bylo v souboru celkem 17 000 pacientů RR 1,29 (95% CI 1,20–1,39) (1). Kromě toho by měla být k dispozici intenzivní léčba závislosti na tabáku pro ty kuřáky, kteří ji potřebují, alespoň formou předání kontaktu.

rámci mezinárodního projektu Sestry východní Evropy – Centrum Exce lence pro kontrolu tabáku (COE), uděleného Mezinárodní spo lečnosti sester v onkologické péči (International Society for Nurses in Cancer Care, ISNCC) nadací Bristol Myers-Squibb, proběhly v ČR celo denní semináře, e-learningové kur zy intervenování u kuřáků a kvalita tivní výzkum dvou skupin sester – kuřaček zaměřený na důvody, ná zory a souvislosti jejich kouření (3).

Tento projekt navazuje na předešlé úspěšné projekty, které prokáza ly pozitivní vliv edukace i u našich sester (4, 5). Vzdělávání zdravotnického per sonálu, včetně sester, v krátké in tervenci u kuřáků podporuje i je den z bodů mezinárodní sítě Ne kuřáckých nemocnic (European Network of Smoke Free Hospi tals, ENSH) či Nemocnic podpo rujících zdraví (Health Promoting Hospitals). Také ve Všeobecné fakultní ne mocnici v Praze (VFN), která je za pojena do sítě Nekuřáckých nemoc nic, proběhly s podporou vedení a vrchních sester jednotlivých klinik od října 2015 do června 2016 krát ké hodinové semináře na celkem 23 klinikách.

Metodika Obsahem seminářů byla epidemio logická data o prevalenci kouření v české populaci i mezi zdravotníky a s kouřením související úmrtnost a nemocnost jak obecně, tak spe cificky vzhledem k oboru, na jehož klinice se seminář konal. Dále se stry získaly informace o tom, jak správně intervenovat u kuřáků po dle schématu „5P“ (2, 1), tedy: Ptej se na kouření, Poraď přestat, Posuď připravenost přestat, Pomoz přestat a Plánuj další postup. Kromě toho se dozvěděly i to, jak případnou in tervenci zapsat do ošetřovatelské dokumentace. Ta ve VFN zahrnuje od roku 2016 i záznam o dotazu na kouření a druhu intervence u kuřá ků – zda byl pacientovi předán leták nebo kontakt na Centrum pro zá

foto: Profimedia

Bc. Vladislava Felbrová, Stanislava Kulovaná, Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN

praxe

vislé na tabáku v místě pacientova bydliště.

Výsledky Celkem bylo proškoleno 459 ne lékařských zdravotnických pra covníků celkem 23 klinik. Zpětnou vazbu jsme získaly od 378 respon dentů formou anonymního dotaz níku. Mezi nimi bylo 27 % kuřaček, z nichž 19 % projevilo zájem o léčbu závislosti na tabáku. Pro 71 % sester nebude obtížné ptát se pacienta na kouření a zapsat to do dokumentace. Pouze 9 % však předpokládá, že pacienti přestanou po intervenci kouřit. Po absolvo vání semináře sestry považují své znalosti v krátké intervenci za do stačující v 83 % a 80 % sester uved lo, že seminář zcela splnil jejich očekávání.

oborů a ani jim nejsou úplně zná mé možnosti léčby závislosti na ta báku a především významná role, kterou mohou sestry jako nejpočet nější zdravotnická profese sehrát v odvykání kouření. Pokud by totiž každá ze zhruba 100 000 sester, které v ČR jsou, pomohla přestat kouřit jednomu kuřákovi, bylo by ročně o 100 000 kuřáků méně. Pre valence v populaci by se tak snížila o 2 % (!). Bohužel, mezi sestrami je vyšší prevalence kouření než v české po pulaci – kouří kolem 40 % sester, což se ukázalo i v rámci šetření ve VFN v roce 2011. Prevalence kouře ní u účastníků našich seminářů byla nižší, což ukazuje na to, že kuřačky měly menší zájem se našich semi nářů účastnit.

Závěr

Diskuze Přes počáteční nezájem a všeobec nou představu, že „kouření škodí – to ví každý, tak co dodat?“, jsme byly příjemně překvapeny zájmem posluchačů, který v průběhu koná ní seminářů rostl. Potvrdilo se také, že ani sestry neznají všechny sou vislosti mezi kouřením a nemoce mi v rámci jednotlivých klinických

I když byla v krátké intervenci u ku řáků vyškolena téměř třetina sester VFN, bylo by jistě dobré nabídku seminářů zopakovat, aby se moh ly zúčastnit i další sestry. Věříme, že jejich zájem by zvýšila i pozi tivní zkušenost těch, které se již účastnily.

Literatura: 1. Rice VH, Hartmann-Boyce J, Stead LF. Nursing interventions for smoking cessation. Cochrane Database Syst. Rev. 2013;12(8):CD001188. 2. Malá K, Felbrová V, Kulovaná S, Nohavová I. Užívání tabáku – Informace a pracovní postup pro sestry. SLZT. 2016. [online]. [cit. 2017-02-03]. Dostupné z: http://www.slzt.cz/doporuceni 3. Projekt Sestry východní Evropy – Centrum Excelence pro kontrolu tabáku (COE). [online]. [cit. 2017-02-03]. Dostupné z: http://www.isncc.org/?page=COE_Czech 4. Králíková E, Felbrová V, Kulovaná S, Malá K, Nohavová I, Roubíčková E, Pánková A, Bialous SA, Wells MJ, Brook J, Sarna L. Nurses’ Attitudes toward Intervening with Smokers: Their Knowledge, Opinion and E-Learning Impact. Cent Eur J Public Health. 2016;24(4):272–275 5. Sarna LP, Bialous SA, Králíková E, Kmetová A, Felbrová V, Kulovaná S, Malá K, Roubíčková E, Wells MJ, Brook JK. Impact of a smoking cessation educational program on nurses’ interventions. J Nurs Scholarsh. 2014;46(5):314–321 Pozn.: Podpořeno projektem Sestry východ ní Evropy – Centrum Excelence pro kontrolu tabáku (COE), uděleného nadací Bristol Myers-Squibb Mezinárodní společnosti ses ter v onkologické péči (International Society for Nurses in Cancer Care, ISNCC).

INZERCE

ZVEME VÁS NA SÉRII KONGRESÙ POØÁDANÉ PRO VEDOUCÍ PRACOVNÍKY V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH (vedoucí peèovatelského personálu, vedoucí zdravotnického personálu)

MULTIOBOROVÝ PØÍSTUP K PÉÈI O SENIORY poøadatel

Hlavními tématy budou: novinky ve vykazování ORP, diabetes, obezita a poruchy kognitivních funkcí, syndrom vyhoøení, právní problematika, poskytování první pomoci v sociálních službách a další.

generální partner

bližší informace a pøihlášení na www.bgelemento.cz 23

z konferencí

florence 5/17

navštívili jsme Ostrava 22. března 2017

Praha 11. května 2017

efektivní hojení ran: komplexní pohled na prevenci a léčbu dekubitů

slavnostní konference u příležitosti 25. výročí ošetřovatelských studií na 3. lF Uk

Praha 24.–25. března 2017

prague OnkO 2017

Praha 18.–19. května 2017 Praha 28. března 2017

bezpečnost nemocnic a prevence poranění zdravotnického personálu Nové Město na Moravě 29.–30. března 2017

Xv. mezinárodní kongres centrální sterilizace Liberec 12. dubna 2017

sestra v akci vii.

Nehlášených poranění ostrými předměty od roku 2014 přibylo Magda Hettnerová, redakce Florence

Bezpečnost nemocnic a prevence poranění zdravotnického personálu byla témata stejnojmenné konference, kterou v úterý 28. března 2017 pořádala v Kaiserštejnském paláci na Malé Straně v centru metropole Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků (POUZP).

a konferenci, která se ko nala pod záštitou minis tra zdravotnictví JUDr. Ing. M. Ludvíka, MBA, se sešli mj. zástupci Ministerstva zdra votnictví ČR (MZ ČR), České asociace sester (ČAS), Sloven ské komory sestier a pôrod ných asistentiek, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, Spojené akreditační ko mise, o. p. s. (SAK), Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a ma nagementu zdravotnických za řízení, aby společně diskutovali o stále aktuálním tématu pora nění zdravotnického personálu a jeho prevenci. Konferenci zahájila moderá torka D. Písařovicová a poté přiví tal hosty a posluchače předseda POUZP Bc. T. Válek, DiS. Ten se také ujal první přednášky, v níž

prezentoval výsledky průzkumu, který POUZP provedla v průběhu března 2017 a kterého se zúčast nilo 972 respondentů. Cílem tohoto průzkumu bylo zjistit počet poranění ostrými předměty za poslední dva roky, činnosti, při kterých k poranění došlo, jak funguje systém hláše ní poranění, systém školení, jak jsou zdravotníci informováni o metodickém doporučení a jak jsou používány bezpečnostní pomůcky. Alarmující je podle slov předsedy Válka především to, že oproti výsledkům stejné ho průzkumu ze září 2014 se zvýšil počet těch, kdo takováto poranění nenahlásí, a to z 13 % nenahlášených incidentů u vše obecných sester v roce 2014 na více než 27 % u stejné skupiny v roce 2017.

„Enormní nárůst nenahláše ných nehod vyvolává pochyb nosti ohledně relevance evi dence mapující úrazy zdravot nických pracovníků, kterou má k dispozici Ministerstvo zdra votnictví ČR. Dle aktuálních sta tistik ministerstva v posledních dvou letech počet případů po ranění ostrým předmětem, jako jsou jehly, skalpely či chirurgic ké nástroje, přesáhl 6000. Nic méně, na rozdíl od průzkumu POUZP ministerstvo nesleduje počet nenahlášených případů,“ uvedl Válek. V otázce, zda zdra votníci vědí o metodickém poky nu, odpovědělo 46 % dotazova ných ano a 54 % ne. Nejčastěji se

Dle aktuálních statistik MZ ČR přesáhl v posledních dvou letech počet případů poranění ostrými předměty 6000. o něm dozvěděli na školení zajiš těném zaměstnavatelem a dále od svého nadřízeného, od vedení nemocnice, z webových stránek krajských hygienických stanic, z webových nebo facebookových stránek POUZP a z jiných zdro jů. „Naším cílem je zkvalitnění péče a bezpečnost personálu,“

XXiv. pražské chirurgické dny Olomouc 21. června 2017

efektivní hojení ran: komplexní pohled na prevenci a léčbu dekubitů

Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

upozornil v závěru své prezenta ce Válek s tím, že snahou všech je, aby bylo české zdravotnictví bezpečné. V následujícím prvním pane lu konference seznámily profes ní asociace posluchače se svý mi aktivitami v oblasti ochrany zdravotnických pracovníků. Kro mě Bc. T. Válka, DiS., z POUZP vystoupila i prezidentka ČAS PhDr. M. Šochmanová, MBA, a ředitel kanceláře Slovenské komory sestier a pôrodných asi stentiek PhDr. M. Laurinc, PhD. Sdělení obou českých zástupců se nevyhnulo ani diskuzi kolem aktuální otázky vzdělávání vše obecných sester v souvislosti s novelou zákona č. 96/2004 Sb. Kromě toho prezidentka ČAS upozornila, že asociace inten zivně pracuje na snížení admi nistrativní zátěže sester. Sou časně však apelovala na sestry, aby si uvědomily, že dokumen tování zdravotní péče u pacienta je důležité mj. i proto, že slouží jako ochrana sestry při případ ném soudním sporu. Z úst PhDr. M. Laurince, PhD., také zaznělo, že nedostatek sester není jen problémem ČR, ale že se s ním potýkají i na Slovensku. Ředitel kanceláře představil i vzdělávací aktivity, které pro slovenské ses try jejich komora organizuje. Druhý blok konference se zaměřil na evidenci a hláše

komerční sdělení, fota: pOUzp

Bezpečnost nemocnic a prevence poranění zdravotnického personálu byla témata konference POUZP

nenechte si ujít

z konferencí

ní poranění ostrými předměty. Mgr. P. Fošum z Odboru ochrany veřejného zdraví MZ ČR v něm představil aktuální statisti ky, které má MZ ČR k dispozici z krajských hygienických stanic (KHS), a jeho sdělení doplnila MUDr. Z. Jágrová, ředitelka pro tiepidemického odboru KHS hl. m. Prahy. Ing. G. Franková, zá stupkyně ředitele SAK, o. p. s., následně hovořila o akreditač ních standardech a o tom, že cí lem je mj. naučit zdravotnická zařízení, která akreditaci pro vádějí, aby sledovala smyslupl ná data a snažila se předcházet poranění svých zaměstnanců. Upozornila také na nejčastější chyby, s nimiž se v rámci akre ditace SAK setkává, jako je vra cení krytů na jehly, nedovírání

Praha hostila 2. ročník konference ONKO

kontejnerů na použité jehly nebo jejich přeplňování a také špatný systém manipulace a likvidace ostrého odpadu. Třetí odpolední panel se pak zaměřil na příklady dobré pra xe a další výzvy na poli ochrany zdravotnických pracovníků v ne mocnicích. O své zkušenosti se podělily ústavní epidemiolož ka Nemocnice České Budějovi ce MUDr. I. Šípová, náměstky ně pro ošetřovatelskou péči FN v Motole Mgr. J. Nováková, MBA, náměstkyně ředitele pro služ by klientům VZP Mgr. P. Pevná a výsledky pilotního programu bezpečnostních pomůcek, který provedla Univerzitní nemocnice Bratislava, prezentovala její ná městkyně úseku ošetřovatelství PhDr. E. Somogyiová, MPH.

O možnostech psychologie v péči o onkologického pacienta hovořila doc. PhDr. L. Janáčková, CSc.

Magda Hettnerová, redakce Florence

„Edukovaná zdravotní sestra – záruka kvalitní péče o onkologického pacienta“, takové bylo motto letošního ročníku multioborové odborné konference ONKO 2017, kterou pořádala ve dnech 24.–25. března 2017 v Hotelu Amarilis v Praze společnost T. E. O. Consulting, s. r. o.

průběhu prvního dne konference zazněla sdělení zaměřená pře devším na duševní hygienu zdravotnických pracovníků. Ing. L. Urválková hovořila o tom, že nejdůležitější věcí je myslet sám na sebe – nahlas. V inter aktivním workshopu Mgr. P. Ka listy si mohli zájemci vyzkoušet, zda se už blíží syndromu vyho ření, a doc. PhDr. L. Janáčko vá, CSc., se ve své přednášce zaměřila na možnosti psycho logie v péči o onkologického pa cienta. Zájemci si mohli na kon ferenci také zakoupit její knihu Život je boj. Druhý den konference zahá jila přednáška doc. MUDr. S. Vo kurky, Ph.D., z FN Plzeň, zamě řená na postižení dutiny ústní u onkologických pacientů, která navazovala na přednášku z mi

nulého ročníku konference. Ve stručném přehledu seznámil doc. Vokurka posluchače s nej významnějšími a klasickými po stiženími v oblasti dutiny ústní, mezi něž patří toxicko-zánětli vá mukozitida po chemoterapii nebo po radioterapii, široká sku pina infekcí, problematika gin givitidy a paradontózy, kazivost zubů, xerostomie, osteonekrózy čelistí, malignity a reakce ště pu proti hostiteli u pacientů po transplantaci kostní dřeně od dárce, a s možnostmi jejich léč by a prevence. MUDr. J. Tomášek, Ph.D., a E. Vykoukalová z Masarykova onkologického ústavu v Brně se zaměřili na neuroendokrinní nádory z pohledu lékaře a sestry a L. Hašková ze stejného praco viště seznámila posluchače s je jich zkušenostmi s ošetřováním

extravazátů. PharmDr. Š. Kozá ková, MBA, hovořila o nejčastěj ších mýtech o výživě a alterna tivních cestách výživy a doplňků stravy u onkologických pacientů. Upozornila, že stále častěji při cházejí pacienti, včetně onkolo gických, s požadavky na nějaký druh doplňkové alternativní léč by nebo přímo odmítají „chemic ká“ léčiva. Současně se pokouše jí o automedikaci širokou škálou více či méně účinných a poten ciálně nebezpečných léčivých rostlin a doplňků stravy. Ve své prezentaci pak seznámila poslu chače s nejznámějšími interak cemi s potravinovými doplňky a s „protirakovinovými dietami“ a jejich omezeními. Nedílnou součástí konference bylo i vy stoupení členky prezidia České asociace sester Mgr. J. Fejfaro vé, která posluchače seznámila

s aktuálními otázkami, které se týkají vzdělávání nelékařských profesí. Kdo by měl zájem dozvědět se nové informace i z jiných ob lastí, než je onkologie, neměl by si nechat ujít další multioboro vou odbornou konferenci GAS TRO-DERMA-REVMA, kterou bude společnost T.E.O. Consul ting, s. r. o., pořádat ve dnech 26.–27. května 2017 v Praze a která se bude týkat biologické léčby v daných oborech. I zde za zní přednáška doc. PhDr. L. Ja náčkové, CSc., tentokrát na téma možnosti psychotera pie při léčbě bolesti. Bližší in formace naleznou zájemci na www.teoconsulting.cz.

z konferencí

florence 5/17

Jarmila Škubová, Magda Hettnerová, redakce Florence

Otázku, zda umíme žít se stomií, položila stomasestrám a zástupcům pacientů stejnojmenná odborná konference, která se konala 30. března 2017 ve velké zasedací místnosti děkanátu 1. LF UK v Praze.

vodní slovo tohoto v po řadí již 4. pracovního dne, který tradičně zor ganizovala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) ve spolupráci s Českou asociací sester (ČAS) a její traumatolo gicko-ortopedickou sekcí, před nesl náměstek pro vědu, výzkum a vzdělávání VFN MUDr. J. Bří za, CSc., MBA. Na konferenci vystoupily nejen sestry, které se problematikou stomií zabý vají, ale i zástupci firem, které pomůcky pro stomiky vyrábějí, a především ti, kterých se tato problematika týká nejvíce – sa motní pacienti. Jednou z nich byla i A. Křepin ská, která se kromě svých zkuše ností s nemocí a dotazů, s nimiž se stomici obracejí na Stoma linku, podělila s posluchači také o rady a triky v ošetřování sto mií. Upozornila mimo jiné i na to, že na Stoma linku volají nejen pacienti, ale i sestry. Další před nášející, MUDr. R. Honzák, CSc., hovořil o významu doteku pro

psychiku a uzdravování pacienta. Bylo prokázáno, že vhodný, po vzbudivý dotek má velmi příznivý vliv na uzdravování. Pozor je však třeba dát na odlišnosti v kultur ních zvycích pacientů. Své sdě lení pak přednášející uzavřel slo vy: „Nebojme se na lidi sahat – lé čebný efekt se tím posiluje.“ S dietou pacienta s nově za vedenou stomií seznámila pří tomné J. Martinů. Upozornila mimo jiné, že tolerance někte

Hojení ran opět pod taktovkou časopisu Florence Magda Hettnerová, redakce Florence

Efektivní hojení ran – komplexní pohled na prevenci a léčbu dekubitů. Takový je název letošního cyklu vzdělávacích akcí, které pro vás připravil časopis Florence. Jako první je měly možnost navštívit sestry a ostatní NLZP z Moravskoslezského a Pardubického kraje. První vzdělávací akce se totiž konala ve středu 22. března 2017 v Clarion Congress Hotelu v Ostravě a druhá ve čtvrtek 20. dubna v Hotelu Euro v Pardubicích. 26

rých potravin před operací a po ní se může u jednoho pacienta změnit. Typickými potravinami jsou například mléko a med. Po sluchači se také dozvěděli, jaká jsou obecná pravidla stravová ní stomika po operaci, jak se řeší mimořádné stavy, jako je napří klad zácpa, či jaká by měla být správná technologická úprava jídla a jaké kuchyňské pomůcky by měly být používány. Podstat ný je fakt, že strava stomiků by měla být řešena individuálně.

Návod k přežití: Přijít včas a mít někoho rád Na včasném návratu stomika do běžného života se kromě nutri ce spolupodílí i posilování jeho kondice prostřednictvím fyzio terapie. Na toto téma hovořily Bc. K. Velinská a Mgr. M. Havlo vá. Ve své přednášce se zaměřily

nejen na posilování svalstva, ale i na péči o jizvu a aktivní zapojo vání pacienta do jeho původní ho života. Fyzioterapeut by měl podle jejich slov naučit pacienta také poslouchat signály vlastního těla a obě přednášející zdůrazni ly význam informací pro stomi ky, z nichž se dozvědí, kde a jaké akce se pro ně konají (např. re kondiční pobyty, Facebook, Ra dim, České ILCO, seznamka aj.). To, jak velký pokrok se v péči o pacienty se stomií za posled ních čtyřicet let udělal, mohli posluchači posoudit z vystou pení pacientek tří generací – J. Ptáčkové, Ing. M. Ředinové a T. Nagyové. Nejstarší z nich, J. Ptáčková, která žije se stomií už čtyřicet let, vyslovila v závěru své přednášky „návod k přežití“ se stomií: „Přijít včas a mít rád někoho, pro koho stojí za to žít.“ Mgr. N. Hynková Dingová hovořila o problémech v komu nikaci s neslyšícím pacientem a J. Rybková představila novou edukační pomůcku firmy Colo plast pro správné nalepení pod ložky. Konferenci obohatila svou přednáškou i oblíbená předná šející doc. PhDr. L. Janáčková, CSc., a závěr konference pat řil několika kazuistikám. Stylo vě zakončily celou konferenci Mgr. V. Zachová a D. Fišerová, které slovně i názorně předved ly, jak široká je náruč stomické sestry.

o úvodních slovech šéf redaktorky časopisu Flo rence, která přivítala pří tomné posluchače, se slova uja la Bc. Jana Dvořáková, lektorka certifikovaného kurzu hojení ran v NCO NZO v Brně. V prvním blo ku seznámila posluchače se zá kladními pojmy, s tím, co je deku bitus, s místními příčinami jeho vzniku a s novinkami v klasifikaci stupňů dekubitálních lézí. Dále se zaměřila na zásady správné prevence dekubitů. Posluchače seznámila také s mezinárodními dokumenty (EPUAP, WUWHS) a s jejich využitím v praxi, dále hovořila o dostupných nástrojích v prevenci dekubitů a jejich po užití v praxi. Zaměřila se zejmé na na správné polohování, výběr

vhodné matrace a využití profy laktického krytí. Část prezenta ce byla zaměřena na správnou diferenciální diagnostiku deku bitů a IAD. V druhém odpoledním bloku, který byl zaměřen prakticky, se posluchači mohli seznámit se zásadami efektivního hojení de kubitů pomocí materiálů pro fá zové hojení rány. Na vlastní oči si mohli prohlédnout a vlastnoruč ně osahat nejmodernější mate riály využívané k léčbě nejen de kubitů. Seznámili se s výběrem vhodných krytí pro jednotlivé stupně dekubitů. Třetí odpolední blok se vě noval výživě. Ta je totiž nedíl nou součástí péče o dekubity. O tom, jaký vliv má výživa na ho

fota: Magda Hettnerová, autorka

Umíme žít se stomií?

z konferencí

jení chronických ran a proč jsou poruchy výživy rizikovým fakto rem, hovořil Mgr. Marek Tomeč ka, Ph.D., Medical Advisor spo lečnosti Nutricia, a. s. Ve svém sdělení se zabýval nejprve fak tory, které ovlivňují hojení, a ná sledně představil několik studií, které se zabývaly rozdíly v hojení ran u pacientů, kterým byla po dávána vysokoproteinová výživa obohacená o arginin (speciálně vyvinutá pro pacienty s dekubi ty), a u pacientů, kteří dostávali placebo nebo isokalorickou/iso nitrogenní nespecifickou výživu.

Ze studií vyplynulo, že u pacientů, kteří užívali vysokoproteinovou výživu obohacenou o arginin, do šlo během sledovaného období ke zmenšení dekubitů, snížení po čtu převazů a zkrácení doby strá vené převazy, přičemž tato inter vence přináší nákladovou úsporu zdravotnímu systému. V závěru akce si mohli par dubičtí účastníci ještě vyzkoušet profylaktické krytí v praxi – vi deo je dostupné na facebooko vém profilu časopisu Florence na adrese www.facebook.com/ Florencecasopis.

Další vzdělávací akce časopisu Florence zaměřené na prevenci a léčbu dekubitů se budou konat 21. června v Olomouci, 13. září v Českých Budějovicích, 19. října v Brně a 8. listopadu v Praze. Bližší informace společně s přihláškou naleznou zájemci na www.florence.cz/vzdelavani/akce a v každém čísle časopisu Florence.

Sestra v akci VII – To jste ještě neviděli… Mgr. Jaroslava Knapová, Chirurgické centrum, Krajská nemocnice Liberec, a. s.

Deštivé počasí nad Libercem projasnil před velikonočními svátky ve středu 12. dubna 2017 již sedmý ročník odborné konference ošetřovatelského úseku Chirurgického centra Krajské nemocnice Liberec, a. s., s názvem Sestra v akci VII.

arantem projektu byla vrchní sestra všeobecné chirurgie Mgr. L. Kohou tová. Celé dopoledne probíhalo v duchu nevšedních příspěvků. Před publikem se postupně vy střídalo deset aktivních účastníků z řad sester i lékařů. První příspě vek s názvem „To ještě uvidíte“ odhalil závažnou onkologickou problematiku sarkomů měkkých tkání. Seznámili jsme se s patoge nezí, etiologií, diagnostikou a ná slednou operační léčbou. Před náška byla doplněna i podrob nou fotodokumentací. Zda má medicína hranice, mohli poslu chači posoudit při stejnojmenné přednášce Mgr. J. Knapové, která

se zaměřila na transplantaci dě lohy. Ze Švédska, kde byla tato operace poprvé provedena, jsme se přesunuli do České republi ky, kde jsme žasli nad výkonem transplantačního týmu pražské ho IKEM, který tuto transplantaci také provedl. Magické číslo sedm protkalo kazuistiku pacientky s diagnó zou nekomunikující hydroce falus s dilatací postranních ko mor, s níž nás ve svém sdělení seznámila M. Dudová. Další dvě diagnózy – invaginace a reten ce varlat, typické pro dětský věk, byly tématem dalších kazuistik dvou geriatrických pacientů, které přednesly Mgr. K. Žďár

ská a MUDr. K. Kocmanová. S vý hodami nutriční podpory před velkou chirurgickou operací a po ní nás seznámila nutriční terapeutka Mgr. E. Drobníková a předoperační balíček pro sto miky nám představila stomická sestra Bc. A. Novotná. Odlehčením odborných té mat byla prezentace Ing. E. Ko nečné s praktickou ukázkou mytí vlasů bez vody, která se zabýva la i možnostmi vybavit jakékoli oddělení antibakteriálními závě sy. Nad novinkami v kosmetic ké péči o pleť a o otázkách, ja kou pleťovou vodu vybrat, jaký krém dle typu pleti používat a jaké jsou nejnovější poznatky

z klinických studií, s nimiž nás seznámila MUDr. K. Lešková-An draščiková, diskutovalo v příjem né atmosféře závěru konference celé publikum. Rádi bychom tímto ocenili všechny aktivní účastníky kon ference. Předávání si nových po znatků v rychle se rozvíjejícím oboru ošetřovatelství a medicíny obohacuje každého zdravotnic kého pracovníka a zvyšuje pres tiž sesterské profese. Pravidelně organizovat odborné konference je také vizitkou zájmu vedení ne mocnice o růst odbornosti jejích zaměstnanců.

florence 5/17

Vysočina přivítala XV. mezinárodní kongres Centrální sterilizace Magda Hettnerová, redakce Florence

Již po patnácté se do Nového Města na Moravě sjeli experti a odborníci, aby tu diskutovali o tématech dezinfekce a centrální sterilizace. Patnáctý ročník mezinárodní konference Centrální sterilizace se letos konal ve dnech 29.–30. března v Hotelu SKI.

ořadatelem byla opět Ne mocnice Nové Město na Moravě a záštitu nad akcí převzal hejtman Kraje Vysočina MUDr. J. Běhounek a Česká spo lečnost pro sterilizaci. Slavnostního zahájení se uja li RNDr. B. Šudřich, předseda České společnosti pro steriliza ci, JUDr. V. Palečková, ředitelka Nemocnice Nové Město na Mo ravě, a Ing. M. Ettel, generální ře ditel firmy MEDIN, a. s. První přednáška přenesla po sluchače do minulosti. Technic ký náměstek Ing. J. Drdla hovo řil o historii nejen Nového Města na Moravě, ale i jeho nemocnice, jejíž základní kámen byl položen 21. srpna 1938. Představil jed notlivá oddělení a na vybraných ukazatelích předvedl, jak se ne mocnice měnila v čase. Zmínil se také o modernizaci, kterou ne mocnice prošla a která ji v bu doucnu ještě čeká – například rekonstrukce dětského pavilonu.

O postupech sterilizace a dez infekce a o platné legislativě ho vořila RNDr. J. Zelenková z Hy gienické stanice hl. města Pra hy. Kromě aktuálních platných právních předpisů zmínila i nej častější mýty, které se v souvis losti s touto problematikou šíří. Uvedla také příklady špatné pra xe a krátce se zastavila i u otáz ky sterilizace ve stomatologické praxi. Upozornila také, že i v loň ském roce byly při kontrolách zjištěny opakované nedostatky v podobě šperků na rukách zdra votnických pracovníků jak v am bulantní, tak v lůžkové složce, používání jednorázových rukavic u více pacientů, vracení krytů na použité ostré zdravotnické pro středky a skladování nebezpeč ného odpadu bez označení déle než 24 hodin v ordinaci. V závě ru svého sdělení pak upozorni la na novou výši pokut, které od 1. července letošního roku hrozí za správní delikty a přestupky.

Na její sdělení navázala MUDr. V. Melicherčíková, CSc., ze Státního zdravotního ústavu v Praze se svou přednáškou za měřenou na zdravotnické pro středky a předsterilizační pří pravu. Hovořila mimo jiné také o postupu uvádění dezinfekčních přípravků na český trh a o nor mách pro validaci sterilizace zdravotnických prostředků. O zkouškách pronikání páry a sterilizaci dutin z pohledu va lidačních norem hovořil další přednášející Ing. Z. Švéda z BMT Medical Technology, s. r. o. Uve

Od dubna 2019 je již nutné mít certifikát podle revize 2016. Pohlídejte si tedy termín platnosti stávajících certifikátů, recertifikace v roce 2017 a 2018 již musí být podle nové normy. dl, že při provádění BD zkouš ky a dutinové zkoušky (s PCD zkušebním tělesem) se setkává se stále stejnými chybami. Pří čina tkví podle jeho slov v tom, že pracovníci nesprávně chá pou podstatu zkoušek, což vy plývá mimo jiné z nesystémo vého zacházení s těmito pojmy v různých předpisech. Zaměřil se proto na vysvětlení, co je pod statou těchto zkoušek a zda mají něco společného. O revizi normy ČSN EN ISO 13458:2016 na cen

Úvodní slova pronesli (zleva) RNDr. B. Šudřich, JUDr. V. Palečková a Ing. M. Ettel

trální sterilizaci hovořila jeho ko legyně Ing. L. Žďárská. Původní norma platí podle jejích slov do března 2019. „Od dubna 2019 je již nutné mít certifikát podle revize 2016. Pohlídejte si tedy termín platnosti stávajících certifikátů, recertifikace v roce 2017 a 2018 již musí být podle nové normy!“ upozornila poslu chače. Vysvětlila také, v čem se liší nová norma ČSN EN ISO 13458:2016 od normy ČSN EN ISO 9001:2015. Nový Ecosystém produktů pro centrální sterilizaci, All Clear integrovanou technologii systé mu STERRAD a 30 let inovací v oblasti sterilizace plazmatem představil na kongresu J. Gajar ský ze společnosti Johnson & Johnson s. r. o. Asi největší ohlas publika vy volala přednáška doc. PhDr. Dr. phil. L. Janáčkové, CSc., která mluvila o tom, jak poznat muže beze slov. Úsměv na tváři vy kouzlila nejen přítomným že nám, ale i mužům. Během prvního dne konfe rence zazněly ještě přednášky, které posluchače seznámily na příklad s tím, jak vypadá v sou časné době vzdělávání sester na Slovensku, jak se provádí py romolový test v terénu nebo jak probíhá elektronizace procesů na CS v Masarykově onkologic kém ústavu v Brně. V odpoledních hodinách si mohli návštěvníci prohlédnout výrobní haly firmy MEDIN, která sídlí nedaleko Hotelu SKI v No vém Městě na Moravě, a večer příjemně vyplnil společenský program. Také druhý den konference nabídl celou řadu zajímavých přednášek. Nechyběly ani pre zentace firem, které meziná rodní konferenci podpořily. Pa třily mezi ně firmy BMT Medi cal Technology, Hypokramed, Johnson & Johnson, Miele Pro fessional, MEDIN, ADVAmed, AKC konstrukce, BAG Healthca re, BATIST Medical, Goldman, Hartmann, Medplan, PANEP a 3B instruments. Ti, kdo si nechali konferen ci ujít, se mohou na Vysočinu vydat ještě v květnu. Ve dnech 11.–12. května se tu totiž bude konat již XIX. setkání českých a slovenských chirurgů na Mo ravě, a to na Skalském Dvoře.

foto: Magda Hettnerová

z konferencí

právo

florence 5/17

Máte problém s kolegy, nadřízenými nebo pacienty? nevíte, kam se obrátit pro radu? k dispozici je vám kancelář Ombudsmana pro zdraví, jejímž zřizovatelem je nadační fond stránský. tato kancelář funguje na stejném principu jako veřejný ochránce práv (ombudsman), na kterého se můžete obrátit v případě, že se ocitnete ve sporu s úřady, nebo jako spotřebitelské organizace, které vám poskytnou pomoc v případě sporu s obchodníkem. kancelář Ombudsmana pro zdraví poskytuje bezplatné poradenství zejména v oblasti zdravotního práva.

Nelehký úděl zdravotníků na festivalech a dalších masových akcích MgA. Kateřina Havelková, ředitelka kanceláře Ombudsmana pro zdraví

ořádání koncertu, festivalu nebo třeba rekonstrukce bitvy se většinou neobe jdou bez zranění. Nemusí jít o velká neštěstí v podobě zříce ných stanů či pódií, téměř na každé akci se její pořadatelé potýkají s „do cela obyčejnými“ příhodami, které vyžadují poskytnutí zdravotní péče. Anebo nevyžadují? To je otázka. Od pověď na ni vězí v našem přesvěd čení o tom, jak se na celou věc dívá naše legislativa.

Dotaz: Hlava na hlavě, tak by se dal charakterizovat jeden z tradičních hudebních festivalů, na který přijel i dvacetiletý mladík Karel. Po něko lika hodinách a řadě kelímků piva se rozhodl vydat na cestu vpřed „do kotle“. Kombinace vratké chůze, tla čenice a kovových zábran, k nimž se probojoval, se pro něj stala osud nou. Upadl do nich a odřel si obli čej. Také ruka, na kterou upadl, ho bolela. Než se vzpamatoval, přiběhl k němu zdravotník a ptal se ho, jak se cítí, jestli se může postavit, a ješ tě na spoustu dalších věcí. Karel měl vztek, a tak mu nasupeně řekl, ať se nestará. S pomocí kamarádů se vyškrabal na nohy. Zdravotník mu znovu nabídl ošetření a Karel ještě podrážděněji pomoc odmítl. Když pak druhý den vystřízlivěl, šel

si stěžovat, že mu zdravotník nepo skytl první pomoc, když viděl jeho zranění na obličeji. Argumentoval, že byl opilý, žádnou velkou bolest v té chvíli necítil a sám přeci nemo hl vědět, jak vypadá. To měl podle něj posoudit zdravotník a ošetřit ho. Anebo ne? Řešení: Kdyby byl Karel v ohrože ní života, pak by měl jistě pravdu. V takovém případě by mu první po moc měla být poskytnuta bez ohle du na to, zda s ní vyslovil souhlas, či ne. Jenže mladík žádné známky vážného ohrožení zdraví ani života nejevil. Jasně a opakovaně vyslovil, že ošetření nechce. Zdravotník jej k němu tedy nemohl nutit. Mimochodem, pokud by byl Kar lův stav skutečně vážný, pak by měl povinnost poskytnout mu první po moc každý, tedy například jeho ka marádi nebo ostatní účastníci festi valu, kteří se nacházeli v jeho blíz

kosti. Pamatuje na to § 150 trestní ho zákoníku ve formulaci trestného činu neposkytnutí pomoci, který doslova říká: „Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“ U zdravotníků je situace ještě kom plikovanější. Mají totiž zákonnou po vinnost neprodleně poskytnout od bornou pomoc každému, jestliže by bez ní byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo jeho zdraví a neníli pomoc včas dosažitelná obvyklým způsobem. Trestní zákoník k tomu uvádí: „Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého

fota: profimedia

Kazuistika Měl mladík dostat první pomoc, kterou nechtěl?

právo

zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.“ Termín „potřebná pomoc“, kte rý je v ustanovení trestného činu neposkytnutí pomoci použit, není trestním zákoníkem ani žádným ji ným právním předpisem definován. Podle judikatury je třeba potřebnou pomocí ve smyslu trestního zákoní ku rozumět „takovou pomoc, které je zapotřebí, aby bylo odvráceno nebo sníženo nebezpečí smrti ohroženého. Je to zejména první pomoc, kterou účinně mohou a jsou schopni poskytnout ti, kdož jsou na dosah postiženého.“ Jde ale i o pomoc, kte rou je třeba poskytnout osobě, která nejeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění.

První pomoc je jen ta první V právních předpisech se setkává me s termíny „první pomoc“ nebo „neodkladná“ či „nutná a neod kladná“ péče. I když by se na první pohled mohlo zdát, že jde o jedno

nové knihy

a totéž, protože první pomoc posky tujeme jen ve chvíli, kdy je to nutné a neodkladné, není tomu tak. Z po hledu práva jde o dva rozdílné děje. První pomoc je totiž opravdu jen ta první, zatímco neodkladnou péčí může být i ta následná, jež není ni jak časově ohraničena. První pomoc končí předáním postiženého k po skytnutí kvalifikované odborné po moci. Při trvajícím ohrožení života však jde dále o péči „nutnou a ne odkladnou“. Musí být poskytnuta neprodleně, kvalifikovaně a účinně. Bez ní by mohlo dojít k vážnému poškození zdraví, utrpení či dokon ce úmrtí. Zahrnuje i nezbytnou dia gnostiku a stabilizaci pacienta, a to až do chvíle, kdy v souvislosti se změnou zdravotního stavu pacienta přestává být neodkladná. (Samo zřejmě, že se může zpětně ukázat, že nakonec péče neodkladnou ne byla, ale to na věci nic nemění.) Každá první pomoc je tedy zá roveň neodkladnou péčí, ale neod kladná péče nemusí být jen první pomocí.

Více o Kanceláři Ombudsmana pro zdraví Obrátit se na tuto kancelář pro bezplatné poradenství může každý, a to i např. v případech profesních sporů s nadřízenými nebo pokud má pocit diskriminace, bojuje-li se šikanou či sexuálním harašením apod., a to jak ve vztahu s pacientem, tak i kolegou. Kancelář vám pomůže objasnit i vaše kompetence v rámci řešení případných konfliktů s pacienty či jejich příbuznými a řadu dalších témat. Podnět lze podat: 1. prostřednictví formuláře na www.ombudsmanprozdravi.cz (vyberte ten pro fyzické osoby); 2. e-mailem na ochrance@ombudsmanprozdravi.cz; 3. osobně na adrese Kancelář Ombudsmana pro zdraví, Národní 9, 110 00 Praha 1, úřední hodiny: středa 9:00 – 11:30 a 13:00 – 17:00; 4. klasickou poštou na výše uvedenou adresu; 5. telefonicky na tel. 222 075 103 (pokud není nikdo přítomen, je k dispozici záznamník). K vzájemnému předávání zkušeností a k diskuzi pak slouží Facebook Kanceláře Ombudsmana pro zdraví a Twitter s adresou @OmbudsmanZdravi.cz.

náš

tip

Spinální svalová atrofie v souvislostech Helena Kočová a kol., Grada Publishing, a. s., 352 s., 499 Kč První komplexní publikace na našem knižním trhu, která se věnuje sice vzácnému, ale velmi závažnému onemocně ní, jehož prognózu lze v sou časnosti při použití všech moderních vymožeností me dicínských, technických i spo lečenských alespoň trochu zlepšit.

Zdravotnická psychologie Teorie a praktická cvičení – 2., aktual. a dopl. vydání Eva Zacharová, Grada Publishing, a. s., 264 s., 289 Kč V druhém vydání úspěšné učebnice zdravotnické psy chologie s aktualizovanou teoretickou částí a cvičeními nalezne budoucí zdravotnic ký personál vysvětlenou pro blematiku vztahů s pacienty i spolupracovníky.

Já zhubnu Zdravě a natrvalo Základní chirurgické techniky a dovednosti Peter Ihnát, Grada Publishing, a. s., 192 s., 299 Kč Základní učebnice pro medi ky a mladé lékaře začínající svou odbornou praxi v někte rém z chirurgických oborů. Publikaci ocení rovněž sest ry specialistky. Jednoduchá, přehledná a mimořádně di daktická kniha je doplněna 70 barevnými originálními fotografiemi a schématy.

Iva Málková, Hana Málková, Martin Pávek, Smart Press, 2017, 399 Kč Trápíte se kvůli nadbytečným kilům, nebo jste prostě jen ne spokojeni s tím, jak vypadáte? Vyzkoušeli jste už nejrůzněj ší diety a všemožné metody, jak zhubnout? S touto knihou nadbytečné kilogramy shodí te a budete si jídlo více užívat! A především budete žít ra dostnější život, který se nebu de točit jen kolem hubnutí.

pro školy

florence 5/17

Třetí ročník projektového dne na plzeňské „zdrávce“ se věnoval zdravému životnímu stylu Životní styl ovlivňuje naše zdraví až z 80 %. Pouze zbývajících 20 % je dáno ostatními faktory, jako jsou např. dědičnost či zdravotní péče. Životní styl je v nejširším slova smyslu souhrn všeho, jak člověk žije. Netýká se tedy jen zdravé výživy či tělesné aktivity, ale zahrnuje i dostatek spánku nebo správné hospodaření s časem. „Zdravý životní styl nejsou jen slova“, bylo proto téma letošního projektového dne na SZŠ a VOŠZ Plzeň.

rotože jsme největší zdra votnickou školou v Plzeň ském kraji a velmi se zají máme o své zdraví, staly se poznatky o zdravém životním stylu ústředním tématem 3. ročníku pro jektového dne na plzeňské „zdráv ce“, který se konal 1. února 2017. Za zapůjčené prostory přednáškové ho sálu děkujeme sousední Střední průmyslové škole dopravní, která nám každoročně poskytne skvělé zázemí pro uskutečnění této velké akce pořádané pro 2. a 3. ročníky všech oborů SZŠ a VOŠZ Plzeň. Je likož se po zkušenostech z minulých let stále zdokonalujeme v přípra vách a organizaci, podařilo se nám letos zajistit mimo jiné i ukázky po krmů zdravé výživy, které připra vovali naši žáci pod vedením svých učitelů. Samozřejmostí byly i přilo žené recepty pro případ, že by měl kdokoliv z hostů či diváků o konkrét ní pokrm zájem. Celým programem nás prováze ly zkušené moderátorky ze čtvrtého ročníku oboru Zdravotnický asistent Alice Kopřivová a Tereza Blašková. K zajímavým tématům prezentací patřily nejen práce o zdravém život ním stylu a správné výživě, ale i prá ce o kladech a záporech hubnutí, zdravém spánku, dietách nebo hos podaření s časem. Absolutním vítě zem se stala prezentace s názvem „Zdravý den“, ve které žákyně oboru Zdravotnický laborant pod vedením Mgr. Jolany Kolářové ukázaly obe censtvu, jak má vypadat den plný zdraví. Porota na této práci ocenila zejména kreativitu, aktuálnost téma tu a osobní vklad přednášejících. Ani 3. ročník projektového dne nebyl ochuzen o kulturní vystou pení našich žáků. Zaplněný sál celý ztichl při profesionálním vystoupení

nové pěvecké hvězdy Barbory Toká rové, žákyně třídy 1. B oboru Zdra votnický asistent, která se v loň ském roce umístila na prvním místě v pěvecké soutěži Zlatá struna. Její nádherný hlas byl oceněn bouřli vým potleskem. Svým krásným zpě vem nadchla publikum také naše pěvecká stálice Andrea Sitayová s doprovodem žákyně Aničky De zortové ze třídy 1. AZA. Projektového dne se zúčastnili i významní hosté z řad našich part nerů. Za FN Plzeň to byla manažerka pro vzdělávání a výuku NLZP a zá stupkyně náměstkyně pro ošetřova telskou péči Mgr. Bc. Světluše Cha brová a staniční sestra interního od dělení Bc. Ladislava Švihlová, která byla i členkou poroty. Za nemocnice Privamed přišla vrchní sestra Cen tra jednodenní chirurgie a ortope die Bc. Martina Šimicová, za Dětské centrum Plzeň jeho ředitelka MUDr. Jana Tytlová a vedoucí sestra Hele na Spurná a nechyběl ani zástupce Krajského úřadu Plzeňského kraje Mgr. Ladislav Harvánek z odboru školství, mládeže a sportu. Také letošní ročník projektového dne se konal pod záštitou ředitelky školy PhDr. Ivany Křížové a její zá stupkyně PhDr. Radky Felzmanno vé. Obrovské poděkování patří též celému přípravnému sboru v čele s Mgr. Ilonou Jančovou, bez kterého by se projektový den vůbec nemohl konat, a zejména našim statečným žákům, kteří se snažili bojovat s ner vozitou a zároveň působit jako pro fesionálové. Při prvním ročníku pro jektového dne jsme si přáli, aby se tato velkolepá akce stala oblíbenou a pravidelnou tradicí. Jsme nadše ni, že se naše přání splnilo a že se projektové dny stávají součástí kaž dého školního roku. A protože „Zdravý životní styl nejsou jen slova“, věříme, že letošní ročník projektového dne změní slo va v opravdové činy.

Úvodní slova pronesla Mgr. Ilona Jančová, metodická vedoucí odborných předmětů

Vyhlášení výsledků a předávání cen (nahoře) Početné publikum v čele s hodnoticí porotou (dole)

fota: autorka

Mgr. Alena Štroblová, SZŠ a VOŠZ Plzeň

historie

Akutní infarkt myokardu včera a dnes Souhrn:

Klíčová slova:

Akutní infarkt myokardu (AIM) je ložisková ischemická nekróza srdečního svalu způsobená sníženým nebo úplným přerušením toku krve věnčitou tepnou. V posledních dekádách dochází díky dramatickému pokroku v diagnostických a léčebných postupech k významnému zlepšení výsledků léčby, hospitalizační i dlouhodobé mortality. Hodnotili jsme vývoj léčebných metod a ošetřovatelské péče u nemocných s akutním srdečním infarktem od konce osmdesátých let 20. století až do současnosti. Od konce osmdesátých let minulého století se techniky a metody léčby nemocných s akutním srdečním infarktem zcela změnily. V péči o nemocné s AIM se objevuje reperfuzní léčba, nejprve v podobě intravenózní trombolýzy, ta je však postupně ve vyspělých zemích nahrazována perkutánní koronární intervencí (PCI). Také ošetřovatelská péče zaznamenala řadu změn – od upoutání na lůžko po dobu šesti týdnů a dodržování přísného klidového režimu k dnešní časné mobilizaci. Významný vývoj se udál i ve farmakologické léčbě – k aspirinu byly postupně na základě publikovaných studií přidávány betablokátory, ACE inhibitory, statiny a další protidestičkové léky. Zavedení nových diagnostických a léčebných postupů v posledních letech významně rozšířilo naše možnosti v péči o nemocné s AIM a tento vývoj se odrazil i ve zlepšení výsledků léčby. Historie – léčba – ošetřovatelská péče – srdeční infarkt.

Acute myocardial infarction yesterday and today Summary:

Keywords:

Acute myocardial infarction (AMI) is an acute focal ischemic necrosis of the heart resulting from stopping of the blood flow in the coronary artery. Thanks to the dramatic progress in diagnostic and therapeutic procedures developed in the last several decades, a significant improvement in the treatment field and also reduction in the in-hospital mortality and long-term mortality were achieved. We evaluated the development of the treatment and nursing care of patients with acute myocardial infarction since the late eighties of the 20th century until today. Since the late eighties, the techniques and methods for the treatment of patients with acute myocardial infarction have completely changed. Reperfusion therapy has been shown to be the best approach. In the beginning it was based on administration of a thrombolytic therapy, but gradually was almost completely replaced by direct percutaneous coronary intervention in the developed countries. Nursing care of these patients has also undergone important changes. Staying bedridden for six weeks and strict forbidden of a physical activity has been replaced by early physical activity and rehabilitation. In addition, pharmacological treatment has been significantly changed – to aspirin were gradually on the basis of published studies added also beta-blockers, ACE-inhibitors, statins and further antiplatelet drugs. The implementation of the new diagnostic and therapeutic strategies in the last years has significantly extended our opportunities in the care of the patients with AIM and this progress was reflected in the improvement of treatment outcome. History – myocardial infarction – nursing care – therapy.

Mgr. Petra Hladká, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství, 1. lékařská fakulta UK a Kardiocentrum Nemocnice Na Homolce, Praha

Úvod Infarkt myokardu patří mezi akutní formy ischemické choroby srdeční. Můžeme jej zjednodušeně definovat jako odumření srdečních svalových buněk (kardiomyocytů) následkem obstrukce koronární tepny. Všechny akutní koronární příhody, tedy neje nom infarkt, ale i tzv. nestabilní angi nu pectoris, označujeme jako akutní koronární syndromy. Nejčastějším podkladem vzniku AIM je ruptura aterosklerotického plátu v koronární tepně s nasedající trombózou, kte rá vede k omezení krevního průtoku nebo uzávěru postižené tepny. Dělení akutního koronárního syndromu má velký význam pro stanovení optimál ního diagnosticko-léčebného postupu (Dostál, 2008). Podle nálezu změn ST úseku na vstupním EKG rozdělujeme AIM na infarkt s ST elevacemi (STEMI) a infarkt bez ST elevací (nSTEMI).

V roce 2012 zemřelo v Čes ké republice 108 189 osob, z toho 53 639 žen a 54 550 mužů. Nejvýraz nější rozdíl je u kardiovaskulárních onemocnění, na která umírá 44,8 % mužů a 48,7 % žen (Antošová et al., 2014). AIM ročně postihne v ČR více než 40 000 lidí, předpokládá se, že téměř 40 % umírá dříve, než se za chrání. Každý pátý nemocný s AIM váhá s přivoláním zdravotnické zá chranné služby déle než 1 hodinu. Riziko úmrtí se tím zvyšuje o více než 20 %. Zavedení trombolytické léč by u STEMI na přelomu 80. a 90. let 20. století snížilo hospitalizační mor talitu přibližně na 7–18 % (registry), resp. na 6–10 % (randomizované studie) (Widimský, 2009). Dnešní moderní léčebné postu py zahrnující katetrizační koronár ní intervenci (PCI) vedly k poklesu hospitalizační mortality u STEMI na 5–10 % (registry), resp. na 3–7 % (randomizované studie). Mortalita nemocného s akutním srdečním in farktem je ovlivněna řadou faktorů, především časem od vzniku obtíží do zprůchodnění postižené koronár

ní tepny, ale i kvalitou přednemoc niční a nemocniční péče a přísným dodržováním sekundární prevence. Akutní infarkt myokardu vzniká nejčastěji na podkladě ruptury nebo fisury nestabilního koronárního ate rosklerotického plátu. Následkem toho dochází k obnažení výrazně pro trombogenních ateromových hmot, čímž se aktivují mechanismy srážení krve a dochází ke vzniku krevní sra ženiny – trombu. Narůstající trom bus uvnitř tepny (intraluminálně) způsobuje částečné omezení nebo i úplné přerušení průtoku krve tep nou, a tím nedostatečné prokrvení (ischémii) srdečních buněk – kardio myocytů v jejím povodí. Trvá-li isché mie příliš dlouho (minuty), začínají kardiomyocyty odumírat a vzniká tak ložisko infarktu myokardu. Mezi dal ší příčiny vzniku AIM patří například embolizace do koronární tepny nebo její spasmus (Dostál, 2008).

Diagnostika Diagnózu AIM stanovujeme přede vším podle klinického obrazu, elekt rokardiografu (EKG) a laboratorních

historie

florence 5/17

tí mají také diabetici nebo nemoc ní po transplantaci srdce. Bolesti jsou často provázeny dušností, ale nemocný může mít i úzkost nebo strach o život. Nemocný může být také schvácený, opocený, bledý, může mít zvýšenou dechovou frek venci (tachypnoe) a velmi často al terovanou tepovou frekvenci – zvý šenou (tachykardie), nebo sníženou (bradykardie).

známek poškození myokardu (tropo nin – TROP). Právě zvýšená hodno ta TROP je v současnosti nezbytná pro diagnózu AIM. Nicméně měření TROP je obvykle možné až v nemoc niční fázi. V iniciální, přednemocnič ní fázi zůstává důležitým diagnos tickým prvkem klinické vyšetření a změny EKG křivky (Zafari, 2015).

Klasifikace AIM (Vojáček, 2009)

AIM můžeme dělit i na základě pří tomnosti patologického kmitu Q na EKG (známka prodělaného tran smurálního infarktu): → Q-infarkt – přítomnost kmitu Q, naznačujícího, že došlo k úmrtí sr dečních buněk v celé tloušťce sr deční stěny – transmurální infarkt → Non-Q-infarkt – nepřítomnost kmitu Q alespoň 12 hodin po ko ronární příhodě – zpravidla men ší poškození srdečního svalu – netransmurální infarkt.

Laboratorní metody Biochemickými metodami zjišťuje me známky poškození kardiomyo cytu. Jak již bylo uvedeno výše, současným základním markerem odumření srdeční buňky jsou tropo niny. Je možné stanovovat TROP I a TROP T. Oba se vyznačují vysokou senzitivitou a specificitou. S pomocí ultrasenzitivního TROP lze diagnos tikovat AIM někdy už za hodinu od začátku potíží. Kromě TROP mů žeme na nekrózu srdečního svalu usuzovat i podle zvýšení hodnot CK a její MB frakce (CK-MB), zvýšení hodnot aspartátaminotransferázy (AST), laktátdehydrogenázy (LDH) a myoglobinu. Uvedené biomarkery mají ve srovnání s TROP mnohem nižší specificitu pro kardiomyocy ty. Byly užitečné u diagnózy AIM před objevením TROP a lze je využít i v dnešní době v případě nemož nosti stanovení TROP.

Základní zobrazovací metody (dnes) Transtorakální echokardiografií (ECHO) můžeme odhalit jednak po

Léčba srdečního infarktu včera a dnes

ruchu stažlivosti (kinetiky) srdeční svaloviny, ale i možné komplikace související s AIM, např. rupturu sr deční svaloviny, rupturu papilární ho svalu, defekt komorového sep ta. Mezi poruchy kinetiky řadíme hypokinezi – sníženou kontraktilitu myokardu; akinezi – úplné vymizení kontraktility myokardu; dyskinezi – srdeční stěna se vyklenuje opačným směrem (aneurysma myokardu). Rentgenové vyšetření srdce a plic nám může ukázat některé pa tologie srdce a cév, např. městná ní v malém oběhu, stupeň plicního městnání.

Klinický obraz Klinický obraz AIM je závislý na řadě faktorů souvisejících s lo kalizací a rozsahem infarktu, ale také s vnímavostí nemocného k is chemickému inzultu (Matusíková, 2005). Někteří nemocní mohou mít prodromální příznaky ještě před samotným vznikem srdečního in farktu, jako jsou nepříjemný pocit za hrudní kostí, nevolnost, únava (Zafari, 2015). Mezi klinické obtíže u srdečního infarktu patří přede vším klidová bolest na přední stra ně hrudníku (stenokardie). Bývá různého charakteru (pálivá, svíravá, řezavá, tlaková), může se propago vat do krku, do dolní čelisti, ramen, levé paže, zad, epigastria, trvá déle než dvacet minut a nereaguje na opakované podávání nitroglyceri nu. Propagaci do epigastria může doprovázet nauzea, říhání, závratě, zvracení. Stenokardie se objevuje v klidu nebo může být vyvolána fy zickou námahou, po ukončení čin nosti ale bolest neustává. U starších pacientů (nad 75 let) se srdeční infarkt nemusí projevit bolestí, ale pouze neklidem či zmateností. Sní žené vnímání bolesti za hrudní kos

Už koncem 80. let minulého stole tí byl v přednemocniční fázi kladen důraz na odstranění bolesti u ne mocného s AIM. Farmakologická léčba zahrnovala podání nitrogly cerinu pod jazyk a antiagregační terapii kyselinou acetylsalicylovou. V uvedeném časovém období do chází k významnému průlomu v léč bě AIM. Nemocným je podávána trombolytická léčba (streptokináza, altepláza, retepláza, tenektepláza). Cílem trombolytické léčby je co nej rychlejší rozpuštění krevní sraže niny s kompletním zprůchodněním koronární tepny a zastavení postu pu nekrózy srdečního svalu. Opti málních výsledků bylo dosaženo pouze u nemocných s včasným po dáním uvedené terapie (do šesti ho din od vzniku potíží) a nejlepší profit mají nemocní, kterým je trombolýza aplikována v prvních 70 minutách od vzniku symptomů. Jedním z prv ních trombolytik byla streptokináza v terapeutické dávce 1 500 000 jed notek, aplikovaná během 30–60 mi nut. Antikoagulační účinek odeznívá v průběhu 12–24 hodin po ukon čení infuze. Ale i v tomto časovém horizontu je nutná vysoká opatrnost při podávání heparinu, který může v kombinaci se streptokinázou způ sobit krvácivé komplikace. Z tohoto důvodu není podávání heparinu po streptokináze vždy nutné, na rozdíl od jiných trombolytik. Streptokiná za je antigenní a může vyvolat aler gické reakce. Po její aplikaci vznikají protilátky, které neutralizují léčebný efekt po případném opakovaném podání. Jednou z výhod je výrazně nižší cena ve srovnání s jiným trom bolytiky. Před jejím podáním bylo a je nutné aplikovat nemocnému 200 mg hydrokortizonu intravenóz ně jako prevenci alergické reakce. Také byla důležitá monitorace koa gulačních faktorů, biomarkerů, la boratorní hodnoty těchto faktorů se sledovaly v krátkých časových úsecích. Po ukončení trombolytické léčby byl nemocnému nasazen kon

foto: Profimedia

AIM patří, jak již bylo uvedeno, mezi akutní formy ischemické choroby srdeční. Společně s nestabilní an ginou pectoris je potom řazen do akutního koronárního syndromu. Podle nálezu akutních změn na EKG můžeme AIM dělit na: → STEMI – přítomnost nové nebo předpokládané nové elevace úseku ST → nSTEMI – nepřítomnost elevace úseku ST.

historie

tinuálně heparin. Nemocný musel dodržovat přísný klid na lůžku. Ve třetím týdnu nemocný podstoupil zátěžový test – ergometrii. Pozitivní výsledek testu informoval o prav děpodobném výskytu koronární stenózy a byl indikací k provedení koronární angiografie a případné revaskularizace: k operačnímu vý konu – aortokoronárnímu bypas su, nebo k alternativní metodě – transluminární koronární angio plastice (PTCA). V Československu provedli první PTCA Belán s Fabiánem v roce 1981 v pražském IKEM, pouhé 4 roky po celosvětově první PTCA, která byla provedena v Curychu (Ascher mann M, Aschermann O, 2005). Dále byl nemocnému podáván kys lík, který byl v akutní fázi aplikován Venturiho maskou rychlostí 5 l/min. Oxygenoterapií se zvyšovala hodno ta pO2 v krvi, ta měla chránit isché mií postižený myokard před úplnou nekrózou. Při přetrvávající bolesti byly podávány betablokátory a nit ráty. Nitráty byly podávány s cílem působit na koronární vazodilataci, tím snižovat systolickou práci levé komory a zlepšit subendokardiální a kolaterální prokrvení. Nitráty ne bylo možné aplikovat u vysoké ta chykardie, poklesu krevního tlaku, syndromu nízkého minutového sr dečního výdeje nebo při hypovolé mii. K tišení bolesti se také podávaly opiáty – morfin v dávce 5–10 mg subkutánně. Osvědčila se také infu ze s diazepamem 20 mg a fentany lem 0,3 mg, nosným roztokem byla 5% glukóza nebo fyziologický roztok v objemu 500 ml. Tišení bolesti bylo velmi důležité také proto, že bolest zvyšuje spotřebu kyslíku myokar dem a tím může vést k následnému rozšíření infarktového ložiska (Kla busay, 1993). V dnešní době má Česká republi ka jeden z nejlépe propracovaných systémů kardiovaskulární péče na světě. Přes veškerou snahu se však více než polovina pacientů s AIM dostane k léčebnému zákroku do nemocnice pozdě, tedy v době, kdy u nich již nastalo nenávratné poško zení srdce. Důvodem je podceně ní problému – pacienti nebo jejich blízcí čekají, že bolest sama přejde, a nezavolají včas záchrannou služ bu. Další příčinou je skutečnost, že lidé v okolí nemocného mnohdy nevědí, jak pomoci a co přesně je třeba udělat. Nemocný s AIM je ohrožen na životě. Čas je základním faktorem a významně ovlivňuje šanci na pře

žití. Cílem první pomoci u postiže ného je neodkladně zajistit zdravot nickou pomoc (telefonní linka 155). Do příjezdu zdravotnické záchranné služby je důležité postiženého po sadit do polosedu a zamezit jeho dalším zbytečným pohybům či ná maze. Uvolníme těsnící části oděvu u krku, na hrudníku a v pase; sledu jeme tepovou a dechovou frekven ci; sledujeme stav vědomí a úroveň reakce na podněty z okolí. Pokud nemocný ztratí vědomí, je důleži té zajistit průchodnost dýchacích cest a je-li to nutné, zahájit kardio pulmonální resuscitaci (Srdeční infarkt nečeká – Praktická příručka pro pacienty se srdečním onemoc něním, 2012). Nezastupitelnou roli v léčbě AIM má zdravotnická zá chranná služba (ZZS). Zdravotnic ký tým u nemocného s podezřením na AIM registruje 12svodové EKG, po stanovení diagnózy neprodleně

bolestí. Výkon se zahajuje vpichem do radiální nebo femorální tepny, přičemž katetrizace cestou radiální tepny se dnes preferuje s ohledem na nižší výskyt krvácivých kompli kací a rychlejší mobilizaci pacienta. Po vpichu se do tepny přes zavaděč (sheath) zavádějí katetry sloužící k podání kontrastní látky a zobraze ní koronárních tepen. Po identifikaci obstrukce v koronární tepně, kte rá je odpovědná za AIM, se tepna zprůchodní pomocí tenkých katetrů a nakonec se do postižené tepny za vede tzv. koronární stent (trubička, která pomáhá držet tepnu průchod nou). Po výkonu je nemocnému odstraněn sheath z arterie radialis přímo na katetrizačním sále a místo vpichu je komprimováno speciál ním tlakovým náramkem. Ten je po třech hodinách od ukončení dPCI odpouštěn již na koronární jednot ce sestrou, a pokud je místo vpichu

V Československu provedli první PTCA Belán s Fabiánem v roce 1981 v pražském IKEM, pouhé 4 roky po celosvětově první PTCA, která byla provedena v Curychu. zahájí příslušnou léčbu a referuje nemocného do nejbližšího kardio centra. Cílem přednemocniční péče je zklidnit nemocného, monitorovat vitální funkce včetně EKG křivky, zajistit intravenózní přístup, v přípa dě potřeby zahájit oxygenoterapii, tlumit bolest nemocného, zajistit podání vhodných antiagregačních či antikoagulačních látek. Pacient je v kardiocentru směřován na ka tetrizační sál, kde je mu poskytnuta další život zachraňující léčba zprů chodněním uzavřené koronární tep ny. Aby byla přednemocniční péče kvalitní, je důležitá spolupráce ne mocného a jeho rodiny se ZZS. Vel mi důležitá je edukace veřejnosti (Matusíková, 2005). Statistické údaje prozrazují, že pacienti s AIM vyhledávají pomoc až za 3–5 hodin od počátku bolestí. Nejlepší prognózu mají ti nemocní, kterým je infarktová tepna zprů chodněna do tzv. zlaté hodiny. Zá kladním principem dnešní reperfuz ní léčby v podmínkách ČR je inter venční terapie – direktní perkutánní koronární intervence (dPCI) (Ošťá dal a Mates, 2013). Jedná se o ka tetrizační metodu, která se může provést do 12–24 hodin od začátku

klidné, je možné náramek odstra nit. V jistých situacích, a zvláště při katetrizacích cestou femorální tep ny, zůstává po nějakou dobu zave den sheath a odstraňuje se až dle výsledků koagulačních parametrů (např. ACT). V některých případech nelze infarktovou tepnu zprůchod nit pomocí dPCI a nemocný je indi kován k urgentní kardiochirurgické revaskularizaci – koronární bypass. Pomocí podpůrné farmakologické léčby se soustředíme na stabiliza ci stavu, léky podáváme v úvodu zejména nitrožilně. Po zvládnutí akutní fáze je zahájena sekundární prevence (Ošťádal, 2015). Součas ná doporučovaná farmakoterapie po AIM zahrnuje tzv. duální antiag regaci (kyselina acetylsalicylová + tikagrelor, prasugrel nebo clopi dogrel), intenzivní léčbu statinem, ACE inhibitor a betablokátor.

Ošetřovatelská péče Ošetřovatelská péče o nemocné s AIM prošla během posledních tři ceti let výrazným vývojem. Velkým průlomem v ošetřovatelské péči byl již vznik koronárních jednotek na počátku 60. let. V Československu vznikla první koronární jednotka

historie

v IKEM v roce 1966 (Bartůněk et al., 2016). Cílem zakládání koronárních jednotek byla monitorace vitálních funkcí a zejména EKG pro zachycení život ohrožujících srdečních arytmií u AIM. Nemocní se srdečním infark tem byli upoutáni na lůžko po dobu šesti týdnů, než dojde k proměně nekrotického ložiska AIM v pevnou vazivovou tkáň (Riedel, 2009). Byl doporučován klidový režim se sna hou vyvarovat se všech podnětů, které zvyšují krevní tlak, tepovou frekvenci a srdeční minutový výdej. Před podáním streptokinázy byly nutné odběry krve na krevní skupinu a koagulační parametry a při jejím podávání asistovala nejzkušenější sestra z oddělení. V rámci medika mentózní léčby streptokinázou byli nemocní ohroženi nejen alergickou reakcí, ale také výskytem častých komorových reperfuzních arytmií (Kolář, 2009). Jak už bylo zmíněno, nemocní se srdečním infarktem byli upoutáni na lůžko a byli zejména v prvních týdnech zcela odkázáni na ošetřující personál. Režimová opat ření byla velmi přísná. V prvních 24 hodinách byl pro nemocné vhodný pouze příjem tekutin, a to formou per os nebo aplikací infuzí, nemoc ný dodržoval absolutní klid na lůžku. Doporučený denní přísun tekutin byl okolo dvou litrů. Pokud srdce nemocného bylo oběhově a elek tricky kompenzováno a stabilní, byla nemocnému podávána lehká strava (6000 kJ) s omezením soli a tuků. Těžká jídla (moučníky, sladkosti, tuč ná jídla) byla samozřejmě zakázána. Jídlo muselo být nakrájeno, protože pohyb pažemi byl pro nemocného velmi namáhavý (Fišerová, Pavlovič, 1989). V období absolutního klidu prováděla za nemocného hygienic kou péči v celém rozsahu zdravotní sestra. V následném období relativ ního klidu sestra nemocnému pou ze pomáhala, zejména s přípravou pomůcek na nemocniční stolek, ne mocný si tuto činnost mohl provádět sám (Klabusay, 1993). Na některých pracovištích byla povolená pohy bová aktivita nemocných znače na velkými tiskacími písmeny. Tato písmena spolu s barevným ozna čením (páskami), byla připevněna do nohou lůžka nemocného. S reži mem označeným písmeny A–C byli nemocní hospitalizováni na jednot kách intenzivní péče, koronárních jednotkách či ARO; písmeny D–F byl označen pohybový režim u nemoc ných hospitalizovaných na standard ních odděleních (tab. 1).

florence 5/17

Tabulka 1 Značení pohybových režimových opatření Písmeno

Pohybový režim nemocného po prodělaném srdečním infarktu nemocný měl přísný klid na lůžku, přesto mohl hýbat prsty na nohou, kroužit kotníky, ohýbat kolena nemocný mohl aktivně cvičit končetinami, probíhala dechová gymnastika na lůžku, opatrné přetáčení na bok aktivní cvičení vsedě, ale nemocný nestoupá, překlad na standardní oddělení nemocný aktivně cvičí ve stoje, pouze úklony s rukama podél těla, chodí kolem lůžka nemocný provádí aktivní cviky, švihové cviky (2–3), chůze po chodbě, ale nesmí chodit do schodů, provádět předklony a dřepy nemocný smí chodit po schodech s fyzioterapeutickou sestrou

Dnešní ošetřovatelská péče se dramaticky liší. Pacient dnes vstává z lůžka již v průběhu prvního dne od AIM a při nekomplikovaném průbě hu je propouštěn do domácího ošet řování 3. až 5. den. Nemocní jsou v průběhu hospitalizace opakovaně informováni o svém zdravotním sta vu a edukováni o sekundární preven ci – především o změně životního stylu a o důležitosti a pravidlech far makologické léčby. Na řadě pracovišť je součástí edukace brožura, kterou pacient obdrží po stabilizaci stavu. K sekundární edukaci se využívají stále častěji také moderní elektro nické pomůcky (např. tablet s edu kačním programem). Nemocnému je doporučována časná mobilizace za pečlivých kontrol míst vpichu po ka tetrizační intervenci a za kontinuální monitorace vitálních funkcí.

tace může být organizována v ne mocničním zařízení, při lázeňské léčbě či individuálním domácím tréninkem. Zahájení řízené rehabili tace by mělo nastat co nejdříve, do tří týdnů od propuštění. Zlepšení funkce kardiovaskulárního systému je důležitým krokem k plnohodnot nému životu. Mezi nejčastěji dopo ručované aktivity patří chůze, jízda na kole, rotoped, běh nebo plavání, upevnění návyků správného život ního stylu (Vítovec, 2011). Rehabilitaci u nemocných po AIM můžeme rozdělit na čtyři fáze (Chaloupka et al., 2006): → Fáze 1 – Nemocniční: cílem je zabránit dekondici, zabránit sní žení svalové síly, prevence trom boembolické nemoci, příprava ke každodenním činnostem. Hygie nu, stravování provádí nemoc ný sám. Aktivní cvičení horních a dolních končetin na počátku trvá 5–10 min. → Fáze 2 – Časná posthospitalizač ní rehabilitace: je to období do tří měsíců od propuštění, individuál ní domácí trénink, regulace inten zity zátěže (chůze), lázeňská péče. → Fáze 3 – Stabilizace: začíná v době stabilizace klinického ná lezu, klade se důraz na vytrva lostní trénink a pokračování ve změnách životního stylu. → Fáze 4 – Udržovací: pacient po kračuje v dodržování zásad před chozích aktivit s minimální od bornou kontrolou, za předpokla du trvalé stabilizace zdravotního stavu pravidelná tělesná zátěž, zdravý životní styl.

Závěr V posledních dvou dekádách došlo k převratným změnám v péči o ne mocné s akutním infarktem myokar du. Nové postupy v léčbě významně zlepšily prognózu nemocných s AIM. Na rozdíl od konce 80. let minulého století je v současnosti kladen zcela zásadní důraz na časnou reperfuzi a rychlou mobilizaci pacienta.

Rehabilitace Kardiovaskulární rehabilitační pro gram je klíčovým bodem v sekun dárně preventivním procesu u ne mocných s ischemickou chorobou srdeční (ICHS). Cílem rehabilitace je postupné zvyšování aerobní ka pacity, dosažení hemodynamické adaptace nemocného na běžnou tělesnou zátěž. Tento tréninkový program patří mezi významné pro gnostické ukazatele u pacientů po akutním infarktu myokardu (Vysoký, 2014). Posthospitalizační rehabili

Literatura u autorky Recenzovali: PhDr. Jiří Frei, Ph.D. Fakulta zdravotnických studií, západočeská univerzita v plzni

Mgr. Zdeňka Pavelková, Ph.D. Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v českých budějovicích

Předplaťte si Florence a získejte knihu Sestřičky jako dárek

přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

Kód nabídky

FLO17SES uvádějte při objednávce

Standardní roční předplatné

570 Kč

Objednávejte na www.florence.cz

nemocnice nightingale je v 30. letech 20. století proslulým ústavem, kde se mladé dívky mohou vyučit váženému povolání zdravotní sestry. Osud sem svede tři mladé ženy, každou velmi odlišnou. Život se nebude mazlit s žádnou z nich. nyní máte jedinečnou příležitost získat tuto zajímavou knihu o sestrách pro sestry aktuálně k předplatnému časopisu Florence jako dárek. nabídka s kódem FLO17SES platí do 4. 6. 2017 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele v čr. dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v čr do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. změna dárku vyhrazena.

personální inzerce VOLNÁ MÍSTA RADIOLOGICKÝ ASISTENT ONK, a. s., nemocnice Kutná Hora, přijme radiologického asistenta. Požadujeme: odbornou způsobilost v oboru, osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu v oboru radiologický asistent. Nabízíme: motivační platové ohodnocení, věrnostní odměny, zaměstnanecké benefity, služební byt k dispozici, nástup dle dohody. Kontakt: email: jitka.novotna@nemkh.cz, tel.: 327 503 497, www.nemocnicekutnahora.cz VŠEOBECNÁ – KANYLAČNÍ SESTRA Ústav hematologie a krevní transfuze přijme všeobecnou sestru do jednosměnného provozu na pozici kanylační sestry na lůžkové oddělení klinického úseku. Očekáváme: szŠ s praxí, vzŠ nebo vŠ, sv v oboru onkologie vítáno, osvědčení dle zákona č. 96/2004 sb., pracovní úvazek 1,0, ochotu učit se, vstřícnost, zodpovědnost, pečlivost. Nabízíme: kvalitní zaškolení, vysoce odbornou a zajímavou práci, zázemí špičkového

pracoviště s mezinárodním certifikátem kvality péče, moderní pracovní prostředí, příjemný kolektiv, odpovídající platové hodnocení, možnost dalšího vzdělávání a další zaměstnanecké benefity. nástup možný ihned. V případě zájmu kontaktujte Mgr. Lucii Vylitovou: lucie.vylitova@uhkt.cz, tel.: 221 977 419 VŠEOBECNÁ SESTRA Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze 2, U Nemocnice 1 přijme všeobecnou sestru do nepřetržitého provozu na lůžkové oddělení klinického úseku. Požadujeme: szŠ s praxí, vzŠ nebo vŠ, pps v oboru onkologie výhodou, osvědčení dle zákona č. 96/2004 sb., trestní bezúhonnost, ochotu učit se. Nabízíme: zajímavou práci, zázemí špičkového pracoviště, možnost dalšího vzdělávání a další zaměstnanecké výhody. Kontakt: vrchní sestra Mgr. L. Vylitová, DiS., U Nemocnice 1, Praha 2, 128 20, email: lucie.vylitova@uhkt.cz, tel.: 211 977 419. EDUKAČNÍ SESTRA Fakultní nemocnice v Motole, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5

florence 5/17

hledá edukační sestru pro Dětské diabetologické centrum Pediatrické kliniky FN Motol. Nabízíme: atraktivní práci v týmu motivovaných spolupracovníků v největším dětském diabetologickém centru v čr, jejíž hlavní náplní je přímá práce s dětmi a jejich rodinami. Umožňujeme rychlý profesní růst, účast na konferencích a stážích, spolupráci na klinických studiích a vlastních výzkumných projektech. Požadujeme: min. sŠ vzdělání obor zdravotní či dětská sestra s registrací, motivaci pro práci edukační sestry, schopnost učit se novým věcem, znalost aJ nebo nJ vítána. plný úvazek, jednosměnný provoz, nástup ihned. Nabídky s krátkým motivačním dopisem a CV zasílejte do 30. 5. 2017 na email: jitka.kaplicka@fnmotol.cz. Info tel.: 224 432 005. VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ VRCHNÍ SESTRA UROLOGICKÉHO ODDĚLENÍ Oblastní nemocnice Příbram, a. s., se sídlem Příbram I, Gen. R. Tesaříka 80 vyhlašuje výběrové řízení na obsazení vedoucí pozice vrchní sestra urologického oddělení.

Požadavky: platné osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odb. dohledu v oboru všeobecná sestra, nejméně 5 let praxe ve zdravotnictví, organizační, komunikační a řídící schopnosti, zdravotní způsobilost a bezúhonnost, vŠ vzdělání a praxe v oboru výhodou. Nabízíme: příjemné pracovní prostředí, motivující mzdové podmínky, zaměstnanecké benefity. Uzávěrka přihlášek: 9. 6. 2017. Více informací na www.nemocnicepribram.cz v sekci Kariéra.

Chcete se stát součástí našeho týmu, který se vzájemně podporuje a táhne za jeden provaz? Oceníte rodinnou atmosféru, vstřícný přístup a prostor pro seberealizaci? Pak pošlete životopis na e-mail personalni.rkm@mediterra.cz. Rehabilitační klinika Malvazinky přijímá VŠEOBECNÉ SESTRY a ZDRAVOTNICKÉ ASISTENTY na lůžková oddělení. Nabízíme: náborový příspěvek až do 40 000 Kč pro vybrané pozice, možnost ubytování, smlouva na dobu neurčitou, 5 týdnů dovolené, lokalitu v centru Prahy. Pro více informací volejte 251 116 656.

CHYBÍ VÁM LIDI? pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz 38

inzerce

KOMERČNÍ BANKA - PARTNER PROFESIONÁLŮ Jen málo bank v ČR dokáže poskytnout skutečně komplexní služby pro specifické obory podnikání. Patří mezi ně i Komerční banka (KB), která se této oblasti věnuje dlouhodobě a systematicky. Nyní KB přichází se zvýhodněným úvěrem, který mohou využít již stávající i začínající zdravotní sestry a bratři. Podrobnější informace nám sdělil Martin Ehrenberger, manažer Segmentového řízení - malé podniky. JAKÝM ZPŮSOBEM DOKÁŽE KOMERČNÍ BANKA ZOHLEDNIT SPECIFICKÉ POŽADAVKY SVÝCH KLIENTŮ? KB se dlouhodobě věnuje problematice podnikání členů jednotlivých profesních komor. Například pro zdravotní sestry a bratry máme v naší nabídce samostatné produkty a služby, které splňují jejich specické potřeby. Naši bankovní poradci, kteří mají kromě kvalikace v oblasti nancí také zkušenosti s konkrétními požadavky této profese, jim dokáží přizpůsobit nabídku přímo na míru. MŮŽETE UVÉST NĚJAKOU AKTUÁLNÍ NABÍDKU? V současné době představujeme nabídku zvýhodněného nancování, které je určeno všem členům České komory zdravotnických pracovníků (ČKZP). Zajímavá je nejen úrokovou sazbou, která je pouze sedm procent ročně, ale také výší nezajištěného limitu 600 tisíc Kč.

Úvěr si může sjednat nejen existující a zavedený podnikatel, ale i ten, který s podnikáním začíná. Komerční banka nabízí nancování pro členy ČKZP, od kterých nevyžaduje doložení historie podnikání a účetní výkazy, jak tomu obvykle bývá u jiných bank. UVEĎTE, PROSÍM, JAK MOHOU ČERPAT FINANCE ČLENOVÉ ČKZP? Záleží na jejich rozhodnutí, zda využijí klasický podnikatelský úvěr nebo dají přednost kreditní kartě či povolenému debetu na podnikatelském účtu. Garantujeme jim rychlý a jednoduchý schvalovací proces, širokou možnost využití úvěru a možnost sjednání pojištění schopnosti splácet. Pro více informací volejte bezplatnou infolinku KB 800 521 521 nebo navštivte www.kb.cz. KB

KB PR Professions-Sestry Florence 178x120.indd 1

12.04.17 11:49

angličtina

Sunburn Sunburn is usually not serious skin damage and does not require medical aid. However, in more severe cases, when the person is burnt over a large area, or there is blistering of the skin, or the sunburn is accompanied by other symptoms, such as rash, itching or fever, medical aid should be sought.

inzerce

Patient: Good morning, nurse. Nurse: Good morning, Mr sheen. What happened to you? Patient: We got back from egypt, where i got sunburnt. There are blisters on my skin and i have a terrible headache. Nurse: do you have fever? Patient: i don’t know, but i had it at night. Nurse: Well, wait a moment; i’ll call the doctor. Patient: Thank you. and how is it treated, nurse? Nurse: it depends on the degree of the burns. Mild

sunburn is treated by cooling the skin and applying after-sun creams. Alternatively, the doctor may prescribe mild corticosteroids with anti-inflammatory effect. Patient: so, no drugs? Nurse: The reaction can be also calmed by administering anti-inflammatory drugs. in severe sunburn, bed rest is recommended. it is also possible to hospitalise the patient and treat them with infusion. but i don’t think this is going to be your case. Patient: Good. Thank you. Nurse: you’re welcome.

SLOVNÍ ZÁSOBA: sunburn spálení sluncem; opálení aid pomoc to accompany doprovázet, doprovodit rash vyrážka itching svědění, svrbění to seek (past and past participle sought) hledat, vyhledávat; ucházet se, žádat alternatively případně, nebo, jinak, alternativně to calm zklidnit, uklidnit bed rest klid na lůžku

Váš profesionální partner pro odborné

medicínské překlady a tlumočení

• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby [ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz

www.florence.cz / adresa redakce: klicperova 604/8, 150 00 praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: bc. Magda Hettnerová, e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, ph.d. / redakční rada: phdr. Martina Šochmanová, Mba, předsedkyně, Mgr. Hana svobodová, ph.d., Mgr. lenka Gutová, Mba, Mgr. Galina vavrušková, bc. vladěna Homolková, Mgr. tamara starnovská, Mgr. Helena Michálková, ph.d., rndr. romana Mrázová, ph.d. / Grafická úprava: Josef Gabriel, karel zahradník / vydavatel: ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / ředitel vydavatelství: Martin kula / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie langerová, dis., gsm.: +420 725 826 434, Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021pavel doležal, gsm.: +420 Šedá: CMYK 0-0-0-75 e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: 602 632 349, e-mail: pavel.dolezal@ambitmedia.cz, antonín přibyl, gsm.: +420 603 340 384, Šedá: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 e-mail: antonin.pribyl@ambitmedia.czŠedá: / personální inzerce: Štěpánka korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / tisk: aHOMi, s. r. o., U louže 579, 250 67 klecany / předplatné: čr: pOstservis, oddělení předplatného, poděbradská 39, 190 00 praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; sk: Mediaprint-kapa pressegrosso, a.s., stará vajnorská 9, p. O. bOX 183, 830 00 bratislava, infolinka: 0800 188 826, e-mail: info@ipredplatne.sk, objednavky@ipredplatne.sk / cena výtisku: 60 kč, roční předplatné: 570 kč / 31,90 eur / časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / registrace: Mk čr-e 16134, issn 1801-464X / přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. nevyžádané příspěvky se nevracejí. redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / copyright © ambit Media, a. s., 2017

florence 5/17

Nenechte

vytvořit ideální mikroklima, kdy proudící vzduch v matraci ochlazuje pokožku.

dekubity vyhrát!

Stačí několik hodin v „optimálních“ podmínkách a pobyt na lůžku se změní v noční můru, která může vyústit v tragický konec. Řeč je o dekubitech, proleženinách, které komplikují či přímo znemožňují uzdravení a znepříjemňují celkovou životní situaci pacientům a imobilním lidem. Proleženiny se mohou za určitých okolností objevit prakticky u každého. Nejrizikovější skupinou je ale nejstarší generace. Více než polovina ze všech evidovaných dekubitů se vyskytne u nemocných starších 70 let. Někteří autoři uvádějí, že u skupiny 70+ monitorují až 70 % všech dekubitů. NULOVÝ TLAK PRO TERAPII Proměnných, které rozvoj dekubitů ovlivňují, je mnoho, záleží na celkovém stavu každého člověka a dalších individuálních faktorech. Dekubity ale vždy představují infekční ložisko trvale zatěžující imunitní systém. Nemocný trpí nejen bolestí, ale je vystaven chronické sepsi. Takový stav vede k vyčerpání a v nejtěžších případech i k selhání životně důležitých orgánů. Prvním a základním krokem při terapii dekubitů je odstranění tlaku. Základní pomůckou při léčbě dekubitů jsou antidekubitní matrace, které podporují odstranění tlaku. Velice účinné jsou matrace s efektem tzv. nulového tlaku. Tyto vzduchové matrace pracují na alternujícím principu. Jsou rozděleny do jednotlivých částí – cel, které se střídavě nafukují a vyfukují ve stanoveném intervalu a postupně zcela odlehčují jednotlivé tělesné partie, na které v daný moment nepůsobí žádný tlak. Druhým efektivním systémem podporující léčbu dekubitů jsou matrace s konstantně nízkým tlakem (CLP – constant low pressure), označo-

vané také low air loss. Tyto vzduchové matrace optimálně rozloží váhu ležícího člověka, navíc umí

KLÍČOVÁ JE PREVENCE Antidekubitní matrace, jak aktivní, tak i pasivní hrají klíčovou roli také v prevenci. Právě prevence je podle EPUAP, Evropského poradního panelu pro dekubity, jehož partnerem je společnost LINET, nejúčinnější zbraní proti dekubitům. Tato organizace ve svých materiálech uvádí, že aplikací preventivních postupů a edukací lze předejít až 95 % dekubitů! Stejně jako terapie je i úspěšná prevence dekubitů založena na eliminaci nebo zmírnění tlaku. Odstranění tlaku lze dosáhnout především polohováním v souladu se zdravotním stavem pacienta. Pro usnadnění polohování je vhodné využít elektrická lůžka, zvlášť praktická jsou z tohoto pohledu lůžka vybavená laterálním náklonem umožňující pacienta přetočit na bok s vynaložením minimální fyzické síly. Prevenci podporují speciální antidekubitní matrace, jak pasivní, tak aktivní v případě zvýšené rizikovosti. Pro kvalitní pasivní matrace je typické použití vysoce kvalitních měkkých pěn, dále prořezání jádra matrace a použití pružných potahů. Aktivní matrace jsou používány podle potřeby při zvýšeném riziku vzniku dekubitů. Novinkou, která kombinuje výhody aktivních a pasivních matrací, jsou tzv. hybridní systémy. Tyto matrace fungují jako pasivní, ale obsahují aktivní vzduchovou vrstvu, která je aktivována po zapojení kompresoru. Výhodou takového typu matrace je nasazení podle potřeby a okamžitě, bez nekomfortního a rizikového přesunu pacienta na jiné lůžko nebo jinou matraci. WWW.LINET.CZ

Mapa matrací LINET stupeň dekubitů

systém

Virtuoso alternující

nulový tlak

Symbioso MCM

Precioso alternující

Air2Care alternující

CliniCare 100 HF

alernující

hybridní

STOP DEKUBITŮM

Stop dekubitům! Vyzkoušejte matrace LINET Dekubity ohrožují pacienty v celém spektru nemocniční péče. Využijte v boji proti nim aktivní matrace LINET a spolehněte se na inovativní technologie a kvalitu.

95 % dekubitů lze předejít

VIRTUOSO

AIR2CARE

CLINICARE 100 HF

Nulový tlak jako nejlepší cesta

Komfort pro dlouhodobou péči

Výhody aktivní a pasivní matrace v jednom

tel.: +420 312 576 400, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz

cyklus seminářů

Efektivní hojení ran Komplexní pohled na prevenci a léčbu dekubitů

21. 6. Olomouc

ibis Olomouc Centre Program:

13.30–13.45 Registrace účastníků 13.45–13.50 Úvodní slovo 13.50–15.00 Zásady správné prevence dekubitů –m ezinárodní dokumenty a jejich využití v praxi (EPUAP, WUWHS) – d ostupné nástroje a jejich použití (polohování, matrace, profylaktická krytí) Přednášející:

Bc. Jana Dvořáková, lektor certifikovaného kurzu hojení ran, NCO NZO, Brno

15.00–15.15 Přestávka 15.15–16.55 Zásady efektivního hojení dekubitů – nová klasifikace dekubitů podle EPUAP – v ýběr vhodných krytí a postupů pro hojení dekubitů Přednášející:

Bc. Jana Dvořáková, lektor certifikovaného kurzu hojení ran, NCO NZO, Brno

16.55–17.10 Přestávka 17.10–18.20 Výživa jako nedílná součást péče o dekubity Přednášející:

Mgr. Marek Tomečka, Ph.D., Medical Advisor, Nutricia a. s.

18.20–18.30 Předávání certifikátů

Konference je určena pro všeobecné sestry, zdravotnické záchranáře a farmaceutické asistenty. Pro nelékařské zdravotnické pracovníky je konference zařazena do kreditního systému dle vyhlášky č. 4/2010 Sb. a účastníkům akce náležejí 4 kredity. Registrujte se na www.florence.cz/vzdelavani/akce. Registrační poplatek 150 Kč. Změna programu vyhrazena. partner

pořadatel

pod záštitou