Florence 7-8/16 by Care Comm s.r.o.

7–8/16

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

červenec–srpen 2016 / ročník XII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

rozhovor

Mlčení bolí, když svědci domácího násilí neudělají nic pro to, aby pomohli zajímavost

Výživa kosmonautů recenzované články

Uspokojování spirituálních potřeb z pohledu pacienta praxe

Čich a chuť Odborné téma

Výživa

časopis obsahuje recenzované články

www.florence.cz

editorial

Hlad a láska určují veškeré lidské dějiny

obsah

florence 7–8/16

(Buddha)

lad naučil lidi vymýšlet nové pokrmy, prohlásil kdysi římský filozof, přírodovědec, básník a politik Lucius Annaeus Seneca. Jeho slova platí stále, a to nejen na Zemi. Vymyslet nová jídla, ale především způsob jejich skladování a distribuce museli i vědci v souvislosti s tím, jak člověk začal pronikat do vesmíru. Před otázkou, jak a čím krmit kosmonauty, stáli vědci už několik let před tím, než se vůbec první člověk do vesmíru podíval. A ani poté výzkumy neustaly. Dnes se na vesmírných mezinárodních stanicích spotřebují ročně zhruba dvě tuny potravin, které se sice svým tvarem příliš nepodobají jídlům na Zemi, ale chuťově se jim vyrovnají. Američtí astronauti se tak mohou živit například vegetariánskou polévkou, kuřecími prsíčky v barbecue omáčce nebo kosmickou zmrzlinou, kterou lze zakoupit i u nás. O tom, čím se živil první člověk ve vesmíru Jurij Gagarin a jak se vyvíjela výživa kosmonautů, se dočtete v tomto letním dvojčísle časopisu Florence, které jsme věnovali výživě. V odborném tématu se dočtete například, které potraviny přispívají k prevenci nádorových onemocnění, jak má vypadat výživa pacientů s kolorektálním karcinomem nebo jak se v Thomayerově nemocnici vypořádali s výživou vietnamského pacienta, který špatně komunikoval a odmítal běžnou stravu. V článcích z praxe se mj. dozvíte, jak vypadá edukace pacienta léčeného warfarinem, a zamyslíme se i nad otázkou, zda je nárůst nemocných trpících mentální anorexií podmíněn společensky. Nechybějí samozřejmě ani ostatní naše pravidelné rubriky, jako je seriál nebo zprávy z konferencí. V rubrice věnované zdraví sestry se dozvíte, jak předcházet syndromu vyhoření, a v rozhovoru s Mgr. Martinou Vojtíškovou si popovídáme o domácím násilí a o kampani Mlčení bolí, která byla oceněna Prima zlatou peckou 2015. A i když začíná léto a doba dovolených, nezapomeňte odpovědět na naši soutěžní otázku. Na každý letní měsíc jsme pro vás připravili jednu soutěž o pěkné ceny. Soutěžní otázky najdete uvnitř tohoto čísla a na www.florence.cz/soutez. Přeji vám hezké čtení a krásné a pohodové léto.

Výživové faktory chránící před rakovinou

o čem se mluví 2 nový registr nelékařských zdravotnických pracovníků 3 dopisy čtenářů co je chirurgický kouř? 4 rozhovor Mlčení bolí, když svědci domácího násilí neudělají nic pro to, aby pomohli 8 seriál laterární náklon jako malý zázrak moderního zdravotnictví 10 perličky

odborné téma výživa

11 asijská strava aneb v Thomayerově nemocnici se jí i hůlkami 14 výživové faktory chránící před rakovinou 17 výživa u pacientů s kolorektálním karcinomem

recenzované články

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

22 Uspokojování spirituálních potřeb z pohledu pacienta

praxe

www.florence.cz Ročník XII., číslo 7–8, červenec–srpen 2016 redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 6. 2016 Foto na titulní straně: profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

26 Je nárůst nemocných trpících mentální anorexií podmíněn společensky? 28 edukácia pacienta liečeného warfarínom 30 čich a chuť

zprávy našich partnerů / z konferencí

32 Fakulta architektury čvUt hostila nefrologickou společnost 34 Harrachov hostil jubilejní XX. Harrachovské chirurgické dny 35 prestižní akreditace pro nephrocare 36 čkpa nově pod názvem česká komora porodních asistentek 36 ii. jarní konference Fakultní nemocnice královské vinohrady a 3. lF Uk 37 peritoneální dialýzu u nás využíváme málo. proč? 40 XiX. konference pneumologické sekce čas 41 O pediatrickém ošetřovatelství v praxi se diskutovalo na půdě 3. lF Uk

zajímavost 42 výživa kosmonautů

zdraví sestry 44 Jak rozpoznat syndrom vyhoření a jak mu předcházet?

zkušenosti ze zahraničí 46 zdravotní laborantky navštívily lotyšsko 47 personální inzerce 47 angličtina

Soutěže na straně

o čem se mluví

florence 7–8/16

Nový registr nelékařských zdravotnických pracovníků PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková, Marta Hebronová, NCO NZO

Představujeme vám elektronické žádosti o vydání a prodloužení platnosti osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (registrace).

květnovém čísle časopisu Florence jsme vám přinesli první informace o změnách softwaru v Registru zdravotnických pracovníků. V tomto dalším pokračování bychom vám rádi představili elektronické šablony žádostí o vydání a prodloužení platnosti osvědčení. Na začátek je nutné říci, že elektronickou šablonu žádosti naleznete na webové adrese http:// www.nconzo.cz/web/guest/ formulare1. Se žádostí pracujte intuitivně! Jak na to? Elektronické šablony obsahují údaje o: → žadateli → trvalé a kontaktní adrese → zaměstnavateli → výkonu povolání → odborné způsobilosti → specializované způsobilosti → zvláštní odborné způsobilosti

Obr. 1 Při vyplňování žádosti o vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu je nutné povinně vyplnit jméno, příjmení, místo a datum narození

Vkládání dat do elektronické žádosti je uživatelsky přívětivé. Při vepisování konkrétního údaje lze využít nápovědy z rolovacího seznamu nebo je možné použít přímé vkládání do pole, kdy se objeví našeptávač. Povinná pole jsou vždy označená žlutě a je nutné je vyplnit. Software umožňuje vyplnit žadatelům více způsobilostí (navazující stupně vzdělání, specializační vzdělávání a certifikované kurzy) použitím tlačítka Přidat. V případě, že nebyly dohledány žádné položky v číselníku způsobilostí, danou způsobilost nevyplňujte – bude dopsána referenty z vámi doložených úředně ověřených dokladů. Při vstupu do jednotlivých elektronických žádostí naleznete jejich odlišnosti (obr. 1). V případě, že nebude některá z povinných položek v elektronickém formuláři uvedena (vámi

Obr. 2 U žádosti o prodloužení platnosti osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu se zadává nejprve registrační číslo osvědčení ve formátu XXX-YYYY-ZZZZ a po stisknutí tlačítka „Další“ se objeví registrační formulář. Pokud ve formuláři nebudou vyplněné všechny položky a stisknete tlačítko „Odeslat“, formulář vás sám upozorní na jejich doplnění

vyplněna) a stisknete tlačítko Odeslat, program vás na tyto nedostatky v žádosti upozorní tak, že červeně označí nevyplněné údaje v horní části elektronické žádosti (obr. 2). Po doplnění chybějících údajů zvolte znovu tlačítko Odeslat ve spodní levé části elektronické žádosti. Po odeslání elektronické žádosti se objeví dokončovací formulář (obr. 3), v rámci něhož se zobrazí pokyny k vyplnění. Zde je možné nalézt důležité informace k:

→ Potvrzení o výkonu zdravotnického povolání

→ Dokladu o celoživotním vzdělávání žadatele/žadatelky

→ zastoupení zplnomocněnou osobou Pokud jste v rámci vyplňování uvedli e-mailovou adresu, lze tuto žádost odeslat na uvedenou e-mailovou adresu. Závěrečným krokem je: → tisk vyplněné elektronické žádosti, → její kompletace: – nalepení kolku na 1. straně žádosti – doložení „Potvrzení o výko nu zdravotnického povolání“ – soupis „Doklad o celoživot ním vzdělávání žadatele/ žadatelky“ potvrzený zaměstnavatelem, včetně doložených prostých kopií dokladů o vzdělávání (potvrzení, certifikátů apod.) – podpis

o čem se mluví

Věnujte pozornost pokynům pro vyplnění potvrzení o výkonu povolání a účasti na celoživotním vzdělávání, které jsou umístěny ve spodní části dokončovacího formuláře. Výkon povolání a celoživotní vzdělávání nemusejí dokládat zdravotničtí pracovníci, kteří žádají o vydání osvědčení do 18 měsíců ode dne získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru. POZOR! – nevztahuje se ke všem povoláním, raději si ověřte podmínky získání způsobilosti podle příslušných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Pokud potřebujete průvodce vyplňováním vytisknout, použijte tlačítka CTRL+P. Práci s elektro-

nickou šablonou žádosti ukončíte stisknutím křížku v pravém horním rohu. Poslední krokem žadatele je odeslání kompletní podepsané žádosti na uvedenou poštovní adresu: MZ ČR Registrace Vinařská 6 603 00 Brno

Průvodce vyplňováním elektronického formuláře naleznete jak v nápovědě umístěné v elektronické šabloně, tak i na webových stránkách Registru zdravotnických povolání: http://www.nconzo.cz/ web/guest/formulare1 .

Jaký komfort přináší žadatelům elektronická šablona žádostí: → snížení chybovosti při vyplňování žádostí, a tím i zkrácení doby správního řízení → aplikace upozorní žadatele na ev. nedodržení zákonem stanovené 60denní lhůty k podání žádosti o prodloužení platnosti osvědčení a nabídne mu možnost vyplnění žádosti o vydání osvědčení → u platného prodloužení platnosti osvědčení jsou předvyplněné údaje z Registru zdravotnických pracovníků

Obr. 3 Po úspěšném odeslání žádosti o vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu vám formulář popíše, jaké další kroky musíte udělat, a nabídne vám i možnosti poslat si žádost e-mailem nebo ji vytisknout. Současně vám popíše další náležitosti, které musíte k žádosti přiložit a to vše odeslat poštou na adresu MZ ČR

Přejeme vám hodně úspěchů při využívání nové aplikace. V případě problémů pište na e-mailovou adresu infolinka@nconzo.cz.

dopisy čtenářů

Co je chirurgický kouř? Nedávno jsme se s kolegyní zúčastnily V. kongresu perioperačních sester s mezinárodní účastí v Plzni. Všechny přednášky byly zajímavé, ale asi nejvíce nás zaujala přednáška od Mgr. Jany Wichsové, Ph.D., na téma „Co je chirurgický kouř“, která nám přinesla nové poznatky. Nikdy jsme se s tímto tématem nesetkaly, a tak pro nás byla přednáška zajímavá a přínosná. Co je to tedy „chirurgický kouř“? Je to kouř, který vzniká při termální destrukci tkání elektrochirurgickým laserem. Může být nejen obtěžující, ale bohužel také karcinogenní. Chirurgický kouř obsahuje až 80 toxických chemických látek, které nebudeme všechny vyjmenovávat. Zde jen pár příkladů: → kyanovodík → toluen – známé ředidlo, karcinogen → benzen – karcinogen → formaldehyd – karcinogen

→ ethylbenzen – používá se při výrobě polystyrénu → CO – způsobuje nauzeu a bolesti hlavy atd. Průměrná dávka mutagenů odpovídá vykouření 27–30 cigaret denně! Koagulace jednoho gramu tkáně se rovná kouři ze šesti cigaret. Další složkou, kterou chirurgický kouř obsahuje, je voda (až 95 %). Voda usnadňuje přenos bakterií a virů. Existují už důkazy o přenosu HIV a HPV chirurgickým kouřem. Co dalšího může chirurgický kouř způsobit: → podráždění dýchacích cest a jiné zánětlivé změny → hypoxii, závratě, nauzeu → kýchání → riziko nádorů dýchacích cest → podráždění kůže → podráždění očí, slzení

Proto je doporučováno odsávání a filtrace chirurgického kouře. Další možností jsou ochranné pomůcky, jako jsou ústenky a respirátory. Odsávání kouře může být centrálním odsáváním či odsávacím přístrojem. Kouřová odsávačka je inovativní sací jednotka s novými vlastnostmi, které byly navrženy tak, aby odsávaly a filtrovaly kouř, který vzniká při elektrochirurgických zákrocích. Její základní funkcí je odstranění nepříjemných pachů nebo bakteriologických rizik. Odsávačky chirurgického kouře jsou již na našem trhu, ale jsou finančně nákladné, proto jsou pro některá pracoviště nedosažitelné. Rizika, která s sebou chirurgický kouř přináší, však stojí za to, aby se nad tímto tématem zamysleli nejen zaměstnanci, ale především zaměstnavatelé. Chceme přeci chránit své zdraví, které je nejvzácnější. Klára Borková, Martina Kratochvílová, ARO Nemocnice Most

Pozn. red.: Názorové články nevyjadřují názor redakce

rozhovor

florence 7–8/16

Mlčení bolí, když svědci domácího násilí neudělají nic pro to, aby pomohli Jen za první půlrok 2015 bylo v České republice vykázáno ze svých domovů více než šest set násilníků. Domácí násilí je problém, který podle průzkumů zažívá každá pátá rodina a v 80 procentech těchto rodin žijí nezletilé děti. Vyplývá to z čísel, které má k dispozici Asociace pracovníků intervenčních center ČR, o. s. (APIC). Právě intervenční centra poskytují pomoc osobám ohroženým domácím násilím a byla to právě APIC, která začátkem loňského roku spustila projekt s názvem Zlepšení praxe při prevenci, identifikaci a potírání domácího násilí prostřednictvím specializace. Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Součástí projektu je i kampaň Mlčení bolí, o které jsme si povídaly s předsedkyní APIC Mgr. Martinou Vojtíškovou.

Magda Hettnerová, redakce Florence Co je cílem kampaně Mlčení bolí? Jejím prostřednictvím chceme rozbourat mýty a prolomit tabu kolem domácího násilí. Naším cílem je informovat laickou veřejnost o poslání intervenčních center a zároveň rozpoutat mezioborovou diskuzi na téma zkvalitnění pomoci lidem ohroženým domácím násilím v ČR.

S oběťmi domácího násilí se často setkávají i zdravotníci, neboť tyto oběti často končí v péči lékařů. Jak mohou pomoci oni? Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR z roku 2008 stanovuje postup lékařů při poskytování zdravotní péče osobám ohroženým domácím násilím, a to i v případě pouhého podezření na domácí násilí. Upozorňuje je mimo jiné i na to, jaká zranění jsou podezřelá a mohou ukazovat na oběť domácího násilí.

Mgr. Martina Vojtíšková při přebírání ceny Prima zlatá pecka 2015, kterou získala kampaň Mlčení bolí

Jaká to jsou například? Jedná se zejména o vícečetná poranění hlavy, obličeje a krku, jakákoli poranění ženy během těhotenství, například zranění břicha, prsou, dále četná obranná poranění nebo případy, kdy uplyne delší časový úsek mezi poraněním a vyhledáním péče. Může to být i neuspokojivé vysvětlení vzniku poranění a další. Věstník také uvádí, jaký má být postup lékaře při poskytování péče v případech domácího násilí, hovoří i o způsobu zaznamenávání do zdravotnické dokumentace a uvádí řadu dalších postupů. Jak by měli zdravotníci mluvit s osobou, u níž mají podezření, že je obětí týrání? Především by s ní neměli o domácím násilí hovořit v přítomnosti jiných osob, a zejména ne v přítom-

nosti partnera. Měli by se dotazovat cíleně, taková oběť sama o problému hovořit nezačne. Dotazy by měly být konkrétní a měly by vést ke zjištění, kdy, kdo a jak často dotyčnému ubližuje. Dotazy by také měly vést k vyloučení dalších násilných incidentů a zdravotníci by měli předat dotyčnému kontakt na místa pomoci, tedy na intervenční centra. Kde tyto kontakty najdou? Intervenčních center funguje v současné době osmnáct po celé republice a kontakty na ně včetně všech potřebných informací naleznou lidé na www.domaci-nasili.cz. Co všechno intervenční centra nabízejí? Intervenční centra pro osoby ohrožené domácím násilím nabízejí pomoc a podporu osobám, které za-

foto: archiv Mgr. M. Vojtíškové

V rámci zmíněné kampaně se nechali známí herci, sportovci a další osobnosti vyfotografovat s ústy přelepenými páskou. Jak konkrétně tedy mlčení bolí? Slogan vypovídá o tom, s čím se v poradnách intervenčních center setkáváme. Tedy, že mlčení bolí, když oběť domácího násilí neřekne agresi NE! Mlčení také bolí, když soused nebo známý o násilí ví – slyší křik a pláč – a nepomůže, ačkoli tuší, co se za zavřenými dveřmi sousedů děje, a mlčení bolí i tehdy, když ten, kdo má umět pomoci – tedy profesionál, ať už policista, či sociální pracovník –, nepomáhá kompetentně.

rozhovor

žívají násilí ve vztahu, a to nejen ze strany partnera, partnerky či zletilého i nezletilého dítěte či vnuka, ale i ze strany osoby, s níž sdílejí společné obydlí. Intervenční centrum jim zdarma nabízí bezpečný prostor pro sdělení potíží, morální a emocio nální podporu i pomoc při hledání řešení složité životní situace a problémů. Poskytuje také asistenci při vypracování písemných právních podání, rady při řešení majetkoprávních záležitostí a na požádání klienta i podporu při kontaktu s Policií ČR či přestupkovou komisí. Nabízejí také pomoc při zajištění krizového, azylového nebo utajeného bydlení, zprostředkování a případně další pomoc s navazujícími službami. Kdo se na ně může obrátit? Kdokoli, kdo se cítí být ohrožen ze strany blízké osoby. O pomoc intervenčního centra může požádat nejen osoba, v jejíž rodině došlo k vykázání násilné osoby ze strany Policie ČR, ale i osoba, která z různých důvodů nedokáže sama čelit fyzickému nebo psychickému násilí a zatím nenašla odvahu kontaktovat policii. Domácí násilí může být v některých případech trestným činem, a proto je pomoc a ochrana oběti důležitá. Jak vypadá práce s takovým člověkem, který se obrátí na intervenční centrum? Při první návštěvě zůstává klient často v anonymitě. Přichází, aby se zeptal, zda to, co ve vztahu prožívá, je násilí. Často jde o první známky psychického násilí – urážky, vyhrožování, nadávky… Při tomto kontaktu především mapujeme, jaké násilí a v jakých intervalech se odehrává. Hodnotíme, jak veliké je riziko ohrožení a kdo všechno může být násilníkem ohrožován. Probíráme s klientem kroky, které už na svou ochranu učinil a které zatím z různých důvodů k jeho bezpečí nepřispěly. Připravujeme i jiná řešení a v případě potřeby oslovujeme instituce, které mohou k jeho bezpečí přispět. Které to jsou? Je například možné bezplatně a ve zkrácené lhůtě požádat soud o zajištění ochrany s návrhem na předběžné opatření nebo požádat policii, aby zajistila bezpečí osobám, které jsou týrané nebo zanedbávané. Řešit násilí v rodině není pro zúčastněné vůbec jednoduché, spolu s bezpečím a ochranou živo-

Jak mluvit s obětí domácího násilí? Je dobré ji podporovat ve vyhledání pomoci – předat jí adresu, telefon na intervenční centrum a podpořit ji větami typu:

Je dobře, že o tom mluvíte. Je to pro vás citlivé téma, ale váš příběh není ojedinělý, zažívá ho mnoho žen a mužů…

Chybou by bylo skrývat to.

Obávám se o vaše bezpečí. Obávám se o bezpečnost vašich dětí…

Je to vážné a mohlo by se to zhoršovat.

Existuje pomoc.

Zasloužíte si lepší život.

ta řešíme rovněž pomoc a podporu se zajištěním financí, například mimořádnými dávkami, a řešíme i náhradní ubytování. To vše se děje ve spolupráci s úřadem práce a subjekty, které mají k dispozici krizová lůžka a azylové ubytování. Koho může policie vykázat z domu? Až do roku 2006 odcházela z obydlí ohrožená osoba. Zásadní převrat přišel se zákonem na ochranu před domácím násilím č. 135/2006 Sb., který vešel v účinnost od 1. ledna 2007. Od té doby může Policie ČR násilnou osobu vykázat z bytu nebo z domu bez ohledu na její práva k nemovitosti, trvalý pobyt a právo nájmu. Úřední záznam o vykázání následně policie posílá do intervenčního centra, na místně příslušný soud a na odbor sociálně-právní ochrany dětí, pokud v rodině žije nezletilé dítě. Intervenční centrum pak těmto obětem domácího násilí aktivně nabízí sociálně-právní podporu a služby, o kterých jsem se již zmínila. Kdo se nejčastěji stává obětí domácího násilí? V devadesáti procentech vyhledávají pomoc intervenčních center ženy, nejčastěji ve věku 30 až 45 let. Muži zpravidla řeší nedobrý vztah odchodem nebo rozvodem. Zdá se, že mají jednodušší „start“ – mají možnost začít žít jinde a jinak,

zpravidla sami. Žena je „svázána“ starostí o děti, které většinou zůstávají v její péči, je finančně závislá na partnerovi a odchod proto dlouho zvažuje a často se k němu, nejčastěji z finančních důvodů, ani neodhodlá. Ne všechny osoby ohrožené domácím násilím chtějí po prvních incidentech opustit své partnery. Naopak. Přejí si řešit konflikt dohodou a změnou partnerova chování. Týrání v rodině začíná pozvolna a nenápadně. Řadu let se střídají dva vzorce chování násilníka – něžná láska a vyvolání strachu. Teprve v momentě, kdy se útoky stanou brutálnějšími a intervaly mezi nimi se zkracují, požádá žena o pomoc policii, soudy, obrátí se na krizová centra, psychology a další. Pro domácí násilí je totiž typické, že osoba, která je ohrožena, ztrácí díky manipulaci ze strany partnera schopnost vidět sebe i vztah objektivně. Domnívá se, že je na vině ona. Tento pocit je umocněn tím, že většina agresivních partnerů vystupuje na veřejnosti jako vzorný pracovník, manžel a rodič. Proto je pro mnohé oběti těžké svěřit se někomu ve svém okolí a požádat o pomoc. To je také důvod, proč osoba, která zažívá domácí násilí, zůstává se svým problémem sama. Nikdo z přátel a mnohdy ani širší rodina jí zpočátku nevěří. Ztrácí tak naději, že jí někdo pomůže. I pomoc poraden pro osoby ohrožené domácím násilím vyhledávají oběti i po deseti, ale třeba i šestnácti letech soužití s agresivním partnerem. Oběťmi domácího násilí se však často stávají i senioři. Ano, a musíme si uvědomit, že senioři málokdy vyhledají pomoc sami, na základě vlastního rozhodnutí. Při řešení případů seniorů ohrožených domácím násilím je proto významná pomoc ze strany blízkých příbuzných, pracovníků zdravotnických zařízení, nemocnic, sociálních odborů či místní samosprávy, kteří mohou na problém upozornit. Řešení může být mnohdy velmi náročné s ohledem na čas, nutné úkony a organizaci, a vzhledem ke specifikům seniorského věku je pro seniora velmi těžko zvládnutelné. Praxe ukazuje, že převážná část týraných seniorů je vystavena týrání ze strany svých blízkých, tedy v rámci mezigeneračního soužití. Často se jedná o jejich děti nebo vnoučata, které se dostaly do nepříznivé životní situace a u seniora hledají zázemí. V případě, že

rozhovor

florence 7–8/16

se z nich stanou násilníci, je senior jen velmi těžko schopen konat proti „vlastnímu dítěti“ a zažívá tak velmi silně pocity ambivalence, viny a výčitky. V případě partnerských či manželských násilných soužití se může domácí násilí vyskytovat po celou dobu společného vztahu a oběť vyhledá pomoc až tehdy, když dojde k eskalaci násilí. K násilnému jednání ze strany partnera či partnerky může také začít docházet vlivem psychického onemocnění, které se začalo projevovat až v seniorském věku. Nejčastěji se jedná o demenci. Senior může být také týrán osobou, s níž sdílí společnou domácnost, ale nejsou v žádném příbuzenském vztahu. Pro tyto oběti je asi velmi těžké svěřit se, že jim někdo blízký ubližuje. Ano. Kromě pocitů viny, studu a strachu zažívají senioři, kteří se stali oběťmi domácího násilí, téměř vždy ambivalence vůči násilné osobě, mnohdy svému partnerovi, partnerce, příbuznému. Nedokáží si představit, že by veškeré kroky, které jsou nutné k zajištění jejich vlastního bezpečí, konali proti svému synovi, dceři, vnukovi apod. Intenzivně u nich také převládá strach

ze samoty, opuštěnosti, z umístění do zdravotnického či sociálního zařízení pro seniory apod. Důvěra seniora k odborníkovi (pracovníkovi intervenčního centra) je proto prvním krokem k řešení situace. Podpoří ji dostatek času a zájmu odborníka o seniora, opakované kontakty s obětí a zejména respekt k jejím rozporuplným pocitům ve vztahu k násilné osobě. Pokud pojmou zdravotníci podezření, že mají před sebou oběť domácího násilí, kam se mohou sami obrátit? Zdravotníci by měli být seznámeni s tím, jaké násilí a vůči komu podléhá oznamovací povinnosti. Tedy že násilí vůči dospělé osobě nepodléhá oznamovací povinnosti vůči Policii ČR nebo státnímu zástupci podle novely trestního zákoníku – § 199 „Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě“. Naopak při zjištění týrání nebo zneužívání dětí mají zdravotníci oznamovací povinnost vůči Policii ČR nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí, a stejně tak mají oznamovací povinnost vůči policii při zjištění týrání svěřené osoby, kterou je podle § 198 „osoba stará, nemohoucí, zbavená svéprávnosti“.

Kdo je

Mgr. Martina Vojtíšková spoluzakladatelka spolku spirála a centra krizové intervence pro osoby v akutní krizi. v roce 2007 se zasadila o založení intervenčního centra v Ústí nad labem a iniciovala vznik asociace pracovníků intervenčních center v čr, kde zastává pozici předsedkyně. Jako vedoucí intervenčního centra se věnuje terapii, vzdělávání odborníků a dělá vše pro to, aby veřejnost dokázala včas rozpoznat domácí násilí a mluvila o něm. z tohoto důvodu byla v loňském roce spuštěna celostátní kampaň Mlčení bolí, kterou podpořili např. herci david suchařípa, Jan kačer, Filip blažek, Jiří bartoška, Jitka schneiderová, lenka krobotová, nela boudová, zpěvačka bára basiková či olympijský vítěz roman Šebrle a celá řada dalších známých osobností. více informací o kampani a o intervenčních centrech naleznou zájemci na www.mlceniboli.cz a www.domaci-nasili.cz.

CHYBÍ VÁM LIDI? pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz 6

seriál

florence 7–8/16

část 2. Na šikmé ploše

Polohování při prevenci proleženin a respiračních komplikací, stlaní lůžka, hygiena pacienta a péče o pokožku, pooperační drenáže – všechny tyto úkony vyžadují přetočení pacienta na bok či jeho polohování. Moderní lůžka vybavená funkcí laterálního náklonu přinášejí úsporu času a sil jak pro pacienty, tak pro personál.

Kateřina Jansová, clinical coach LINET

anipulace s pacientem tradičním způsobem znamená pro zdravotnický personál vysokou fyzickou námahu a s ní spojené i riziko úrazu. Moderní lůžka dnes mohou být vybavena funkcí tzv. laterálního náklonu, elektricky ovládaného náklonu ložné plochy, který přetáčení pacienta a jeho polohování značně usnadní. Podívejme se blíže na šest výhod laterálního náklonu a jeho využití.

1. Prevence respiračních onemocnění Nedostatek pohybu ohrožuje pacienty na jednotkách intenzivní péče řadou zdravotních komplikací. Respiračním onemocněním jsou vystaveni kriticky nemocní a dlouhodobě imobilní pacienti. Předcházet takovým komplikacím můžeme také polohováním pacienta, což nám značně usnadní laterální náklon. Ta nejmodernější lůžka nabízejí funkci automatické laterální terapie (ALT), která udržuje lůžko a pacienta v něm v trvalém cyklu naprogramovaných laterálních náklonů.

ALT je předepisována na žádost lékaře. Pomáhá k mobilizaci hlenu pacienta a jeho drenáži, která je bez použití náklonu velmi obtížná. Při náklonu větším než 15 ° je třeba zafixovat pacienta polohovacími polštáři. Lůžko je možné naklonit až do 30 °.

Při přemisťování pacienta lze lůžko naklonit a usnadnit tak přesun pacienta

2. Zefektivnění prevence dekubitů K tvorbě a rozvoji dekubitů dochází působením dlouhodobého tlaku na pokožku. Laterální náklon je jedním ze způsobů, kterým lze proti tvorbě proleženin bojovat a eliminovat jejich rozsah. Pouhým stlačením jednoho tlačítka lze lůžko naklonit, čímž dochází k uvolnění jedné strany těla nemocného. Mění se rozložení tlaku, který na pokožku působí, dochází k lepšímu prokrvení tkáně a k úlevě pacienta. Tento způsob se nazývá „mikroshifting“.

3. Zlepšení mobilizace pacienta Polohování napomáhá k udržování vaskulárního systému pacienta v kondici. I pouhým drobným nakláněním ho postupně připravujeme na posazování a samotnou mobilizaci. Nemocný následně netrpí pos turální hypotenzí. Laterálním náklonem můžeme pacientům pomoci i při vstávání

fota: LINET

Laterární náklon jako malý zázrak moderního zdravotnictví

seriál

30 10 20 10krát větší úspora sil síla potřebná na přetočení pacienta na lůžku s laterálním náklonem je 10krát nižší v porovnání s běžným lůžkem.

Úspora času o 20 % čas potřebný např. na přestlání lůžka s laterálním náklonem se sníží až o 20 % v porovnání s běžným lůžkem.

Úspora energie o 30 % energetický výdej spojený s přetočením pacienta na bok a vykonáním souvisejících ošetřovatelských činností je až o 30 % nižší v porovnání s běžným lůžkem.

Sloupová konstrukce lůžka umožňuje laterální náklon

z lůžka. Ta jsou většinou vyšší než klasická postel a pacient tak při posazení na kraji postele nedosáhne nohama na zem. Sestra pak musí nemocného posouvat po lůžku, čímž dochází k nepříjemnému tření a zvýšení tlaku v oblasti hýždí. Aktivace laterálního náklonu pomůže pacientovi přiblížit se k podlaze a eliminuje tlak na pokožku. Celé těžiště nemocného se přesune dopředu a usnadní mu tak pohodlné vstávání z lůžka.

4. Snížení fyzické zátěže sester a pomoc při péči o pacienta Při manipulaci s pacientem musí zdravotnický personál vynaložit často velké úsilí. Samotné otáčení nemocného je fyzicky velmi náročné, především u zcela imobilních pacientů. Lůžka s laterálním náklonem mohou sestry i pacienti snadno polohovat pomocí jednoduchých ovladačů. Díky náklonu lůžka do strany tak personál vynaloží až desetkrát méně síly než při stejném úkonu na běžném lůžku. Manipulaci s pacientem, např. při převlékání, hygieně či přestýlání lůžka, zastane jedna sestra místo dvou, což významně pomůže i oddělením či pečovatelským domům s malým personálním obsazením.

Lůžka je navíc možné ovládat nejen ručním ovladačem či z integrovaného displeje, ale i pomocí nožního ovladače. Sestra má pak obě ruce volné a může se plně soustředit na pacienta.

5. Usnadnění přesunu pacienta z jednoho lůžka na druhé Při přemisťování pacienta např. na stretcher lze lůžko naklonit a usnadnit tak přesun pacienta. Pro ještě snazší manipulaci lze využít slide sheetů (informovali jsme o nich v minulém díle) a eliminovat tak tření, které při přesunech vzniká. Při přesunu pacienta je třeba mít postranice lůžek sundané tak, aby mohla být obě lůžka v bezprostřední blízkosti. Ta nejmodernější lůžka jsou vybavena bezpečnostním systémem, který zamezí náklonu lůžka na stranu, kde je postranice sundaná. Současně však lze jedním tlačítkem aktivovat funkci, kterou lůžku dáme najevo, že o sundané postranici víme, a můžeme ho naklonit.

6. Zvýšení kvality života dlouhodobě nebo trvale imobilních pacientů Lůžka s laterálním náklonem poskytují významnou pomoc nemocným,

kteří jsou dlouhodobě či trvale připoutáni k lůžku. Kvadruplegici, paraplegici, ale i např. pacienti, kteří prodělali mozkovou příhodu a jsou ochrnuti na polovinu těla, mají omezenou či dokonce žádnou schopnost mobilizace. Svalová slabost všeobecně tyto pacienty ohrožuje a může vést k respiračním onemocněním a vzniku dekubitů. Důležitou roli hraje i pocit větší soběstačnosti pacientů, kteří s laterálním náklonem zvládnou lépe spolupracovat s personálem, což má značný a nezanedbatelný dopad na jejich psychický stav. Moderní lůžka s funkcí laterálního náklonu se vyskytují nejen na jednotkách kritické a intenzivní péče v řadě nemocnic, ale dnes už je možné si tato lůžka zapůjčit i do domácí péče. Usnadní tak život nejen pacientům, ale i lidem, kteří o ně pečují.

Lůžka je možné ovládat nejen ručním ovladačem či z integrovaného displeje, ale i pomocí nožního ovladače

perličky

florence 7–8/16

anekdota

pozvánka 6. září 2016 Metropol, České Budějovice

krátce FNKV vyškolí děti v první pomoci Pilotní projekt výuky první pomoci pro žáky základních škol spustila 14. června 2016 Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) ve spolupráci s městskou částí Praha 10. Projekt je součástí preventivního programu Desatero zdraví, jehož cílem je informování veřejnosti o zásadách zdravého životního stylu, prevenci úrazů a nemocí a prohloubení základních znalostí přednemocniční neodkladné péče. Výuku realizují zdravotníci z Kliniky ARO FNKV. (tz)

výročí Letní akademie jako prevence proti syndromu vyhoření

Efektivní hojení ran – volba krytí podle spodiny rány

Organizace Gaudia proti rakovině pořádá letní akademii na téma prevence syndromu vyhoření. Týdenní pobyt u moře spojený s odborným programem, nácvikem užitečných dovedností pro prevenci syndromu vyhoření a diskuzemi nad společnými tématy se koná od 26. 8. do 4. 9. v Aregelés sur Mer. Více informací na www.gaudiaprotirakovine.cz. (tz)

nové knihy

výroky slavných

Letos uplynulo sto let od narození slavného neurologa prof. Karla Lewita (25. 4. 1916–2. 10. 2014), který je považován za zakladatele manipulační léčby v ČR, při níž se opakováním jemných pohybů uvolňuje napětí svalů a podporuje kloubní pohyblivost. (ČTK)

Až bude pokácen poslední strom, až bude poslední řeka otrávená, až bude chycena poslední ryba, tehdy poznáme, že peníze se nedají jíst. Indiáni kmene Cree

náš

tip

Jan Januš, Kristián Léko, Grada Publishing, a. s., 256 s., 289 Kč Kniha vychází z úspěšného seriálu LN a jejich pravidelné přílohy Právo a justice. Ve třiceti lekcích nabízí právní vodítka ke každodenním situacím. Pomůže při řešení dopravních přestupků i vztahů se sousedy, poradí, jak na stavební úřad nebo špatně pracující řemeslníky. Využívá zkušeností právníků a vychází i z praktického pohledu na věc.

Autogenní trénink a autogenní terapie Relaxace, která pomáhá Ošetřovatelská péče 2. díl Pro obor Ošetřovatel Patrik Burda, Lenka Šolcová, Grada Publishing, a. s., 234 s., 279 Kč Učebnice stěžejního předmětu oboru Ošetřovatel. Navazuje na základy ošetřovatelské péče v 1. dílu a seznamuje žáky s problematikou péče o nemocné při různých onemocněních.

Veronika Víchová, Portál, s. r. o., 184 s., 315 Kč Autogenní trénink (AT) představuje tradiční a nejrozšířenější evropskou relaxační metodu. Tato publikace se zabývá její historií, osobností jejího tvůrce J. H. Schultze a jeho následovníky, indikacemi a kontraindikacemi, formami nácviku, praktickým popisem jednotlivých stupňů AT, vhodnými pozicemi pro nácvik a řadou dalších témat.

R. J. Strub, M. Kern, Ch. J. Türp, S. Witkowski, G. Heyedecke, S. Wolfart, Grada Publishing, a. s., 384 s., 999 Kč Komplexní učebnice v oboru, která na našem trhu chybí několik desítek let. Jde o překlad již 4. vydání úspěšné knihy, kterou v německém originále vydalo nakladatelství QUINTESSENZ. Kniha ve třech dílech je určena jak studentům medicíny a lékařům stomatologům, tak zubním technikům a protetikům.

fota: Profimedia, archiv; autor anekdoty: Filip Škoda

Kurz právní sebeobrany

Protetika II 4., přepracované a rozšířené vydání

výživa odborné téma

Asijská strava aneb v Thomayerově nemocnici se jí i hůlkami U pacientů jiné národnosti se nutriční terapeuti mnohdy potýkají s nejrůznějšími problémy. Leckdy je to jazyková bariéra a také odmítání stravy z důvodů jiných stravovacích zvyklostí jiných národností. Tento problém může být u pacientů vyřešen nenáročnou úpravou jídelníčku či zajištěním specifické stravy rodinou pacienta. Ale co když je pacient „bezprizorní“, má diametrálně odlišné stravovací návyky a odmítá konzumovat naši běžnou stravu? Na tuto otázku se pokusím odpovědět v následující kazuistice.

Bc. Nela Höschlová, Thomayerova nemocnice

ětašedesátiletý pacient vietnamského původu (pan L.) žije v České republice již dvacet let. Jeho rodina – manželka a děti – bydlí ve Vietnamu a s pacientem není v kontaktu. Pan L. byl hospitalizován v Thomayerově nemocnici v Praze na neurologii s diagnózou intracerebrální hemoragie v levé mozečkové hemisféře s provalením do komor a stav po evakuaci hematomu. Následně byl přeložen na oddělení geriatrie. Pacient vy-

kazoval známky psychomotorického neklidu kombinovaného s apatií. Lékařem mu byla indikována anxiolytika. Komunikace s ním byla velmi obtížná pro afázii, pacient se nejvíc vyjadřoval ve svém rodném jazyce a česky téměř nemluvil. Pokud promluvil česky, pak jen jednoslovně, a to výrazy, které neodpovídaly danému tématu, nebo slovně potvrzoval, co před chvílí sám vyvrátil. Zpočátku nebyl schopen žádné fyzické aktivity a byl upoután na lůžko.

Nutriční údaje při přijetí Váha: 53 kg Výška: 165 cm

BMI: 19, což je u vietnamské populace optimální (WHO, 2006) Albumin: 31,3 g/l Celková bílkovina: 65 Minimální doporučený denní příjem (bez fyzických aktivit): 1400 kcal/5858 kJ, 60 g B.

Vývoj případu Na neurologickém oddělení měl pacient problémy s příjmem per os. Z tohoto důvodu mu byla zavedena nazogastrická sonda, kterou si pacient odstranil. Následně mu byla indikována kašovitá dieta z důvodu podezření na dysfagii. Tato dieta se však neosvědčila. Pan L. odmítal konzumovat stravu nebo snědl jen

odborné téma výživa

florence 7–8/16

Týden 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

Bílkoviny Bílkoviny Bílkoviny per os enterální výživa CELKEM 20 15 13 6 35 31 37 38 45 41 56 53 56 54 56 60 47 69

5 3 1 19 42 32 42 37 45 54 33 24 24 22 21 21 9 8

čtvrtinu porce. Jediný, kdo za pacientem docházel na návštěvy, byl jeho zaměstnavatel, též vietnamského původu, který byl obeznámen se stravovacími návyky pacienta. Od něho jsme získali důležité informace pro individuální plánování stravy. Bylo zjištěno, že zaměstnavatel i přes edukaci o vhodnosti kašovité stravy toto poučení nerespektoval a krmil pacienta polévkou phô s po-

25 18 14 25 77 63 79 75 90 95 89 77 80 76 77 81 56 77

kcal/kJ per os 533/2230 443/1854 342/1431 174/728 866/3623 738/3088 849/3552 604/2527 970/4058 1325/5544 1590/6653 1348/5640 1412/5908 1413/5912 1481/6197 1401/5862 1208/5054 1824/7632

kcal/kJ kcal/kJ enterální výživa parenterální výživa 90/377 43/180 21/88 479/2004 1082/4527 808/3381 1060/4435 925/3870 1138/4761 1389/5812 852/3565 612/2561 612/2561 557/2330 535/2238 535/2238 239/1000 134/561

výskytu laktózové intolerance (Fojík et al., 2015). Pacient však mléčné výrobky toleroval dobře. Zpočátku byl postoj pana L. ke stravě ambivalentní, vyskytovaly se i dny, ve kterých stravu i medikamenty odmítal, celkově s ním byla spolupráce obtížná. Po zavedení individuální diety se zlepšil příjem per os, kalorický příjem byl o polovinu vyšší, přesto

Individuální strava není ekonomicky náročná. Mnoho úsilí je však třeba věnovat převodu teoretických znalostí do praktické a realizovatelné podoby.

měrně velkými kusy masa. Pacient je bez obtíží rozkousal i spolknul. Klíčovým poznatkem pro další nutriční intervence tedy bylo, že pan L. je schopen přijmout pevnou stravu. Na podkladě toho byla společně s vyšetřením klinické logopedky vyloučena dysfagie. Na základě těchto informací indikoval ošetřující lékař individuální dietu. Zajišťována byla jednou denně strava inspirovaná asijskou kuchyní, zapisovala se zkonzumovaná strava a propočítávala se nutriční bilance. Sledováním příjmu per os se ukázalo, že pacient preferuje mléčné výrobky, což u asijské populace není obvyklé vlivem většího

nedostačující. Znepokojujícím faktem se stal nízký příjem bílkovin a zároveň neschopnost odhadnout pacientovy chuťové preference. Sipping (Nutridrink Compact Protein) u pacienta selhal a pacient ho po čase plně negoval. U pokrmů, které jeden den konzumoval s chutí a s pozitivní reakcí, druhý den stagnoval a nesnědl téměř nic. Proto bylo nutné zvážit enterální či parenterální výživu. I přes poměrně přijatelné laboratorní výsledky (albumin 31,3 g/l a celkovou bílkovinu 65) bylo rozhodnuto o enterální výživě, jelikož se pacientův nutriční příjem nezlepšoval, pacient se stával apatickým a hrozilo riziko prohloubení

100/418 100/418 100/418 43/180 – – – – – – – – – – – – – –

kcal/kJ CELKEM

Váha pacienta (kg)

338/1414 585/2448 464/1941 697/2916 1947/8146 1546/6468 1908/7983 1529/6397 2108/8820 2564/10728 2439/10204 1959/8196 2024/8468 1970/8242 2016/8435 1936/8100 1446/6050 1920/8033

53 54 54 56 55 55 55 55 55 55 55 55 55 55 54 54 52 54

malnutrice. Lékař indikoval zavedení PEG. Jako druh přípravku se použil Nutrison Energy Multi Fibre s postupným navyšováním na 900 ml (6krát 150 ml) denně, což činilo 1377 kcal/5761 kJ a 54 g bílkovin. Proplach byl 600 ml tekutin denně (6krát 100 ml). Pacient vypil průměrně ještě zhruba 0,4 l tekutin. Hydratace byla dostačující. Dále byla propočítávána nutriční bilance per os příjmu společně s enterální výživou. Pacient reagoval dobře na asijskou stravu a mléčné výrobky. Domluva s ním nebyla možná a nadále pokračovaly výkyvy v konzumaci stravy i u do té doby preferovaných pokrmů. Dávky do PEG se přizpůsobovaly aktuální potřebě pacienta. Vyskytlo se i období, ve kterém se aplikovalo panu L. 1000 ml Nutrison Energy Multi Fibre denně, rozhodnuto bylo pro 4krát 250 ml, aby se enterální výživa nekřížila s hlavními chody. Proplach 600 ml tekutin denně zůstal nezměněn. Pacient se postupně zlepšoval, začal být fyzicky aktivní a zapojoval se do běžných aktivit (více mluvil, začal chodit, jedl bez dopomoci a sledoval TV), proto byl denní příjem navýšen na 1720 kcal/7196 kJ a 66 g B. Jeho váha se zvýšila o 3 kg na 56 kg. Pacient začal přijímat větší porce stravy. Laboratorní hodnoty se jevily velmi dobré, albumin činil 39 g/l. Proto se snížily dávky enterální výživy do PEG a navýšil se per os příjem. Jídelní lístky byly dopředu propočítávány na doporučenou denní potřebu pacienta a následně vyhodnocovány.

fota: Profimedia, archiv

Tabulka 1 Přehledová tabulka týdenního příjmu bílkovin a kalorií s vývojem tělesné váhy. (Zdroj: autorka)

odborné téma výživa

Vzhledem k tomu, že ve světě dochází k stále větší migraci obyvatelstva, vzniká tak pestrá škála odlišných kulturních i stravovacích zvyklostí v populaci, a to i v České republice. Je proto namístě zamyslet se nad tím, jak zdokonalit nutriční péči v nemocničních zařízeních pro obyvatele, kteří se řadí mezi menšiny. Nalézt protektivní faktory, které nám usnadní vzájemnou interakci s pacientem, jako jsou připravené edukační materiály v různých světových jazycích, větší spektrum exotických surovin v nemocničním skladu a motivovaní zaměstnanci z řad nutričních terapeutů, kteří by byli ochotni rozvíjet se a vzdělávat v mezinárodní stravě a kultuře.

Mezi nejčastěji připravovaná jídla, na které pacient reagoval pozitivně, patřila polévka phô

Pacientův psychický stav se zlepšil. Reagoval na dotazy, již byl schopen částečného vyjádření se. Například vyslovil rýžové nudle a knedlík. V rámci dostatečného per os příjmu bylo možno více experimentovat, jelikož byl pacient nutričně zabezpečen. Vzhledem k jeho chuťovým preferencím bylo velmi neobvyklé zjištění, že pan L. s oblibou konzumoval knedlíky s omáčkou a masem. Nutrison Energy Multi Fibre byl pacientovi podáván v množství 350 ml denně (v dávkách 1krát 100 ml a 1krát 250 ml) hlavně z toho důvodu, aby byl zajištěn dostatečný přívod bílkovin. Proplach 600 ml tekutin denně pokračoval nadále a pacient vypil ještě zhruba 0,6 l tekutin. Na konci nemocničního pobytu bylo lékařem rozhodnuto o odstranění PEG. Jídelní lístky byly navrhnuty na 1750 kcal/7322 kJ a 76 g bílkovin, aby pokryly doporučený denní nutriční příjem. Jelikož pacient po zákroku vykazoval váhový pokles na 52 kg, byl mu podáván sipping, zkoušel se slaný typ polévky (balení obsahuje 300 kcal/1255 kJ a 12 g bílkovin) a Nutridrink Compact Protein Cappuccino. Pacient vypil jeden sipping denně. Pan L. snědl většinou celé porce stravy, tím pádem vykazoval stabilní přísun kalorií a živin. Při propuštění z nemocnice vážil pacient 54 kg.

Adaptace vietnamské kuchyně Snaha implementovat kopii vietnamské kuchyně nebyla reálná. Vietnamská strava musela být adaptována nemocničním podmín-

Závěr kám. Používaly se poměrně jednoduché recepty inspirované webovými zdroji či literaturou, které se upravily tak, aby vyhovovaly nemocničním podmínkám. Počítalo se se surovinami, které byly k dispozici ve skladu nemocnice. Jen některé se musely objednat, např. rýžové nudle, skořice atd. Nejčastěji připravovaná jídla, na které pacient reagoval pozitivně, byla polévka phô, kuřecí, vepřové a hovězí maso na asijský způsob s wok zeleninou, kuře na medu a tousty na asijský způsob inspirované bánh mì. Z koření se používal pepř, zázvor, sůl, skořice, chilli, sójová a ústřicová omáčka.

Diskuze Při posuzování nutričního stavu pacienta L. bylo potřeba reagovat flexibilně a přizpůsobit se pacientovým individuálním potřebám, avšak neopomíjet fakt, že jsme limitováni finanční částkou a výrobním segmentem nemocnice. Pro mnohé z nás se překvapivě ukázalo, že individuální strava není ekonomicky náročná. Mnoho úsilí však bylo třeba věnovat převodu teoretických znalostí do praktické a realizovatelné podoby. Vyhledávání receptů, plánování jídelních lístků, tak aby vyhovovaly surovinám, které má nemocnice k dispozici, zkoumání chuťových preferencí, snaha dorozumět se s pacientem, to vše bylo velmi náročné i z časového hlediska. Také je potřeba zmínit, že multidisciplinární spolupráce jak zdravotnického, tak kuchyňského personálu byla klíčovým faktorem pro splnění nutričních cílů.

Nutriční cíle byly naplněny vlivem včasného zavedení individuální stravy, navrhováním jídelních lístků přizpůsobených nutriční potřebě pacienta, sledováním per os příjmu, zavedením PEG a propočítáváním celkové nutriční bilance. Bezesporu i vliv medikace a motivace zdravotnickým personálem pana L. k příjmu stravy měly též svůj podíl na pozitivním vývoji zdravotního stavu pacienta. Realimentace se zdařila, pan L. vykazoval váhový přírůstek a laboratorní hodnoty se posunuly do normálního rozmezí z 31,3 g/l albuminu na 39,8 g/l a z 65 g/l celkové bílkoviny na 73 g/l. I přes ireverzibilní změny dané primární diagnózou pacienta došlo u pana L. k výraznému zlepšení. Na počátku terapie pacient nevykazoval žádnou fyzickou a minimální psychickou aktivitu. V průběhu nemocničního pobytu začal být více fyzicky aktivní, sledoval televizi a snažil se dávat zpětnou vazbu např. k připravované stravě. Touto kazuistikou bych chtěla demonstrovat, že hranice si dáváme pouze v naší mysli. Mnohdy je nezbytné snažit se vnímat fakta z jiných úhlů pohledu, než na které jsme zvyklí, a nemít strach vstoupit do neznáma, protože to, co nalezneme, nás může velmi pozitivně překvapit.

Literatura: 1. WHO. World Health Organization. [online]. 2006. dostupné z: http:// apps.who.int/bmi/index.jsp 2. Fojík p, Falt p, Urban O et al. laktózová intolerance. practicus. 2015;5:8

odborné téma výživa

florence 7–8/16

Výživové faktory chránící před rakovinou Nádorová onemocnění jsou na druhém místě příčin všech úmrtí. Některé faktory vedoucí ke vzniku nádorových onemocnění jsou dané a těžko je ovlivníme. Mezi neovlivnitelné rizikové faktory patří věk, pohlaví a genetická dispozice. Dalšími, částečně ovlivnitelnými faktory jsou chemické látky v životním a pracovním prostředí. Jsou ale i taková rizika, která známe a kterým se můžeme relativně snadno vyhnout. Mezi ně patří především kouření, nevhodná strava a nedostatek pohybu (5, 7).

roce 2005 bylo do Národního onkologického registru ČR nově přihlášeno celkem 71 446 případů zhoubných novotvarů (ZN), z toho 36 823 u mužů a 34 626 u žen. Věkově standardizovaná incidence u mužů tak pokračuje v dlouhodobě stoupajícím trendu.

Zhoubná nádorová onemocnění patří mezi preventabilní onemocnění, to znamená, že kromě určité míry geneticky přenosné individuální vnímavosti ovlivňuje jejich výskyt a průběh řada vnějších faktorů. Moderně pojatá výchova ke zdraví se nemusí spokojit jen s předáváním informací o riziku a jeho následcích, ale musí usilovat i o ovlivnění postojů a chování populace. Mezi vnější rizikové faktory onkologických onemocnění patří strava s vysokým obsahem živočišných tuků a červeného masa, nízký obsah vlákniny ve stravě, nadváha, konzumace alko-

Zhoubná nádorová onemocnění patří mezi preventabilní onemocnění, to znamená, že kromě určité míry geneticky přenosné individuální vnímavosti ovlivňuje jejich výskyt a průběh řada vnějších faktorů. V roce 2004 byla hodnota standardizované incidence 671,9 případu na 100 tis. mužů a v roce 2005 připadalo 689,4 případu ZN na 100 tis. mužů. U žen došlo k zastavení rostoucího trendu. Zatímco incidence novotvarů v České republice v dlouhodobém pohledu roste, úmrtnost na zhoubné nádory vykazuje trendy opačné (11). Přesto je příčinou vysoké úmrtnosti především to, že většina nádorů je diagnostikována až v pokročilém stadiu. Výrazné zlepšení lze očekávat od metod primární a sekundární prevence (13).

holu, nedostatečný příjem protektivních látek, například vitaminu C a kyseliny listové. Indikátorem úrovně primární prevence je vývoj incidence zhoubných nádorů (13).

znamená odstranění co možná největšího počtu rizikových faktorů ze životního stylu a naopak změnu života k aktivnímu posilování zdraví. Primární prevence onkologických onemocnění závisí především na vhodných stravovacích zvyklostech a na ovlivnění zevních faktorů spolupůsobících při vzniku onkologických onemocnění (5, 10). Vhodné je preferovat rostlinné tuky, jako je slunečnicový a olivový olej, snížit spotřebu smaženého, grilovaného a pečeného červeného masa, nejvíce omezit spotřebu uzenin. Nevhodná je též zvýšená konzumace alkoholu. Vhodné je maso drůbeží a rybí. Důležitý je zvýšený příjem vlákniny v ovoci, zelenině a celozrnných výrobcích. Dostatek ovoce a zeleniny obsahuje vitaminy, u kterých byl prokázán ochranný účinek, tj. vitamin A, vitamin C a vitamin E. Dalším prvkem s prokázaným ochranným účinkem je vápník a selen. Mezi rizikové faktory patří nadváha a nikotinismus (6, 8).

Primární prevence onkologických onemocnění závisí také na vhodných stravovacích zvyklostech

Hlavními a prevencí ovlivnitelnými rizikovými faktory jsou: nikotinismus, nevhodná výživa, nedostatek pohybu, obezita, alkohol, sluneční záření, ionizační záření, chemické látky a psychická zátěž (4).

Primární prevence Primární prevence zahrnuje postupy, jednání a chování směřující k zamezení vzniku nemoci. Nespecifická prevence je zaměřena na celkový zdravotní stav a může postihovat více nemocí a poruch. Její hlavní aktivitou je zdravotní výchova (4). Prevence, která je nejúčinnější formou ochrany před vznikem onemocnění,

Dietní opatření k prevenci nádorových onemocnění a související faktory: Nutričně adekvátní a pestrá strava, založená převážně na potravinách rostlinného původu. Strava bohatá na různé druhy zeleniny a ovoce, luštěniny a minimálně zpracované škrobové potraviny (5).

fota: Profimedia, archiv

Mgr. Helena Michálková, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, ZSF, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

odborné téma výživa Dostatek zeleniny

Pestrá strava Vhodnou skladbou stravy zajistíme organismu dostatečný přívod všech potřebných živin, vitaminů, minerálů a dalších látek (4).

Dostatečná konzumace vlákniny z ovoce, zeleniny a celozrnných obilovin se pokládá za důležitý ochranný nutriční faktor před vznikem nádoru. Zelenina by měla být součástí každého jídla, celoroční konzumace rozmanitých druhů zeleniny a ovoce poskytující min. 7 % celkového přijmu energie 400–800 g denně (5–10 porcí) – nejsou zde započítány brambory a luštěniny (13). Doporučené jsou syrové zeleninové saláty s olejovou zálivkou. Nakládaná zelenina vhodná není. Z hlediska obsahu ochranných látek jsou nejvhodnějšími druhy brokolice, růžičková kapusta, hlávková kapusta, zelí, kedlubny, špenát, květák, mrkev, hlávkový salát, česnek, cibule, pažitka a kopr (9). Během týdne bychom měli sníst alespoň 0,5 kg luštěnin (vhodné jsou sója, čočka, hrách, fazole, boby) (10).

Ryby a rybí výrobky Ryby a výrobky z nich bychom měli zařazovat do jídelníčku 2–3krát týdně. Maso z ryb připravujeme za použití relativně nízké teploty. Upřednostňovat vaření a dušení (5, 7).

Přiměřená tělesná hmotnost Obezita nebo nadváha jsou rizikovými faktory některých nádorových onemocnění. Jablonská (2000) uvádí, že přítomnost obezity, resp. fyzické aktivity dokazuje, že riziko karcinomu se přímo zvyšuje s nadváhou a obezitou viscerálního typu. Vhodné je omezení množství jídla přiměřeně k energetické spotřebě. Důležitý je pravidelný pohyb. BMI u dospělých jedinců v rozmezí 18,5–25, hmotnostní přírůstek za dospělosti méně než 5 kg (4, 6, 13).

Dostatek ovoce

Mléčné výrobky

Ovoce, stejně jako zelenina, by mělo být každodenní součástí jídelníčku. Týdenní dávka ovoce by měla přesáhnout 1,5 kg. Ovoce a zelenina jsou nejdůležitějším protektivním účinkem, který výrazně snižuje riziko kolorektálního karcinomu (3, 5).

Týdně bychom měli přijmout nejméně 4 l mléka, a to buď ve formě nízkotučného nápoje, zejména zakysaného, nebo ve formě nízkotučných jogurtů, tvarohů a sýrů (5). Mléčné výrobky jsou zdroji vápníku a vitaminu D, u kterého byl prokázán antikarcinogenní efekt. Opakovaně byla klinicky stanovena negativní korelace mezi přívodem vitaminu D ze stravy a velikostí rizika vzniku karcinomu tlustého střeva. Adekvátní příjem vitaminu D ze stravy skýtá důležitý předpoklad protektivního působení a lze jej využít především v primární prevenci populace, u které v současné době dochází k vzestupu prevalence karcinomu tlustého střeva (1).

Maso

Nízký obsah tuku Vhodná je omezená konzumace tučných potravin, zejména živočišného původu. Tuky by měly zastupovat jen jednu čtvrtinu celkově přijímané energie. Nevhodné jsou uzeniny, tučná masa a máslové moučníky (2). Zvýšený příjem tuku je jedním z nejvážnějších rizikových faktorů např. kolorektálního karcinomu. Jde především o živočišné tuky s vysokým obsahem saturovaných mastných kyselin (3, 8).

Častá konzumace červeného masa výrazně zvyšuje riziko karcinomu, proto je vhodné limitovat konzumaci červeného masa na méně než 80 g/den (červené maso – vepřové, hovězí, jehněčí a produkty z těchto mas) (13). Doporučené je maso libové, jako je kuřecí, krůtí a králičí, které riziko snižuje. Tučné maso není vhodné vůbec. Důležitý je i způsob, jakým maso připravujeme. Vhodné jsou zejména vaření, dušení i úprava masa v mikrovlnné troubě. Riziko karcinomu stoupá při úpravě masa při vysokých teplotách, jako je smažení a grilování. Nejméně vhodnou formou masitého pokrmu jsou uzeniny. Nejíst spálené maso a přepálené šťávy z mas. Maso grilované a rožněné konzumovat jen výjimečně (2, 3, 12).

Sůl a solení Příjem soli ze všech zdrojů by měl být u dospělého méně než 6 g/den. Nevhodná je konzumace slaných potravin a použití soli při vaření a dosolování na stole (4, 13).

odborné téma výživa

florence 7–8/16

V jídelníčku by měly být zastoupeny potraviny bohaté na vitamin E. Ten má výrazný antikarcinogenní efekt

Obiloviny a celozrnné obiloviny Vhodné je dávat přednost tmavému pečivu. Denně by neměl na stole chybět celozrnný tmavý chléb nebo pečivo (dalamánky, cornspitze apod.). Dalšími vhodnými obilnými výrobky jsou těstoviny, rýže nebo cornflakes (4, 12).

Čerstvé potraviny – skladování Potraviny podléhající zkáze skladujeme vhodným způsobem. Je důležité, v jakém stavu potraviny přijímáme. Delším a nevhodným skladováním se potraviny kazí. Fungální kontaminace (plísně) produkují mykotoxiny, patřící mezi rizikové faktory nádorových onemocnění (13). Rizikové mohou být zejména nevhodně skladované burské ořechy, rýže, obilí, nahnilé části ovoce a zeleniny či plesnivé pečivo. Orientačním ukazatelem hniloby a plísní je změna barvy nebo zápach (4, 5).

Vitamin C (kyselina askorbová) zasahuje do patogeneze nádorového bujení především v zažívacím traktu. Výsledky studií zaměřených na hodnocení vztahu úrovně příjmu vitaminu C ze stravy (dostatečná konzumace ovoce a zeleniny) a rizika vzniku rakoviny v oblasti dutiny ústní, jícnu a žaludku prokázaly inverzní vztah mezi těmito parametry (3). Vitamin E patří do skupiny liposolubilních vitaminů s výrazným antioxidačním efektem – antikarcinogenní efekt. Byl prokázán pozitivní efekt suplementace vitaminem E na riziko vzniku karcinomu prostaty (1, 2). Významný antikarcinogenní efekt adekvátního příjmu karotenů ve stravě byl zjištěn při sledování výskytu karcinomu v dutině ústní, hltanu, jícnu, žaludku, plicích, slinivce břišní, prsu a močovém měchýři. Další doplňky stravy, které mají antikarcinogenní efekt, jsou kyselina listová, kyselina pangamová, bioflavonoidy, minerály (vápník, selen, zinek, měď, mangan) nebo přípravky s vyšším obsahem nerozpustné vlákniny (8, 9).

Závěr Základem zdravého života a úspěšné prevence onkologických onemocnění jsou dobrá znalost rizik a jejich systematického ovlivňování, posilování ochranných faktorů životního stylu, ochrana před karcinogenními látkami v životním i pracovním prostředí, znalost vlastního těla, sledování změn a pravidelné návštěvy preventivních prohlídek.

Literatura: 1. anOn vitaminy v prevenci nádorového bujení. [online]. [cit. 200806-02]. dostupné z: https://www. zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/ xsl/3141_24224.html 2. Hubec l. kolorektální karcinom. 1. vyd. praha: Grada publishing, 2004. 194 s. isbn 80-247-0636-9 3. Jablonská M a kol. kolorektální karcinom, časná diagnóza a prevence. 1. vyd. praha: Grada publishing, 2000. 456 s. isbn 80-71 69-777-X 4. Joukalová z, Šachlová M, komárek l. prevence nádorových onemocnění. 1. vyd. praha: státní zdravotní ústav, 2007. isbn 978-80-7071-291-7 5. klepetko p. strava v prevenci nádorů. 1. vyd. praha: státní zdravotní ústav, 1998 6. kolektiv autorů, Masarykův onkologický ústav. prevence nádorových onemocnění pro muže po čtyřicítce. 1. vyd. brno: národní program zdraví, 2000. isbn 80-238-6228-6 7. komárek l, kernová v, kodl M. nádorová onemocnění – prevence, včasné odhalení. 1. vyd. praha: státní zdravotní ústav, 2001. bez isbn 8. komárek l, kernová v, kodl M. prevence nádorových onemocnění v primární péči. 3. vyd. praha: státní zdravotní ústav, 2000. isbn 80-7071-155-8 9. petruželka l. klinická onkologie. 1. vyd. praha: karolinum, 2003. 274 s. isbn 80-246-0395-0. 10. skala e. rakovina tlustého střeva. praha: liga proti rakovině, 2006. bez isbn 11. Úzis. novotvary 2005. praha: Úzis, 2005. isbn 978-80-7280-723-9. [online]. [cit. 2008-05-31]. dostupné z: http://www. uzis.cz/publikace/novotvary-2005 12. vorlíček J, abrahámová J, vorlíčková H. klinická onkologie pro sestry. praha: Grada publishing, 2006. isbn 80-2471716-6 13. vyzula r, Žaloudík J. rakovina tlustého střeva a konečníku. praha: Maxdorf, 2007. 287 s. isbn: 978-80-7345-140-0

fota: profimedia, archiv

Přípravky pro doplnění stravy

odborné téma výživa

Výživa u pacientů s kolorektálním karcinomem Kolorektální karcinom je maligní onkologické onemocnění. Je to nejčastější nádor tlustého střeva, ale i gastrointestinálního traktu (Lukáš, 2005). Toto onemocnění je v České republice velmi rozšířené, mezi muži se vyskytuje na 3. místě a ženami na 10. místě v celé Evropě (Gregor et al., 2015). V porovnání incidence celé České republiky a zemí světa se ČR řadí na 7. pozici za Belgií, Dánskem, Japonskem, Maďarskem, Německem a Itálií, jež drží prvenství (Dušek, 2005).

Mgr. Tereza Dušičková, doc. PhDr. Sylva Bártlová, Ph.D., prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, ZSF, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

řesné příčiny vzniku kolorektálního karcinomu nejsou zcela známé a na rozvoji tohoto onemocnění se podílí mnoho faktorů. Tyto faktory můžeme rozdělit do dvou skupin. První je dědičná neboli hereditární dispozice (Vorlíček, Abrahámová a Vorlíčková, 2012). Zvýšené riziko vzniku kolorektálního karcinomu mohou mít jedinci, u kterých byl u příbuzných prvního stupně (rodičů, sourozenců) diagnostikován kolorektální karcinom (Švestka, Krechler a Žák, 2012). Tato dispozice se manifestuje například jako familiární adenomatóza tlustého střeva, Lynchův syndrom apod. Druhou skupinou jsou vnější faktory, kdy kolorektální karcinom vzniká v souvislosti s nezdravým životním stylem (Casciato a Territo, 2012). Mezi tyto faktory řadíme nevhodné složení stravy, nedostatek pohybu, přílišnou konzumaci alkoholu, kouření a obezitu (Tarr et al., 2014). Je tedy nezbytné zajímat se o správnou životosprávu jak v prevenci, tak i v následné podpůrné terapii tohoto onemocnění.

Výživa Existuje mnoho doporučení, jak by měla zdravá výživa a životospráva vypadat. Například Kunová (2011) uvádí Českou pyramidu výživy, ve které jsou uvedeny potraviny vzestupně od doporučovaných nejčastěji konzumovaných potravin po méně často konzumované potraviny. Tato pyramida vychází z potřeb

českého obyvatelstva a stravy s dostatečným zastoupením bílkovin, sacharidů, zdravých tuků, vlákniny, vitaminů a minerálů. Avšak běžná (racionální) strava nemusí být pro onkologického pacienta vhodná. Ten většinou potřebuje získat zpátky svalovou hmotu a celkově přibrat na váze (Šachlová a Hrbková, 2004). Kvůli tomu byly Evropskou společností klinické výživy a metabolismu (ESPEN) zřízeny nové pokyny a vznikl nový přístup v léčbě kachexie způsobené rakovinou. Toto stanovisko je založeno na multidisciplinárním přístupu k pacientům s rakovinou prostřednictvím spolupráce mezi lékařem, dietologem, psychologem a sestrou. Cílem multidisciplinárního týmu je prevence a korekce podvýživy způsobené nádorovým onemocněním (Krznarić a Kunović, 2015). Dalším možným důvodem úbytku váhy je anatomická změna gastrointestinálního traktu po operaci, kdy je vlivem anestezie a samotného výkonu snížena či úplně vyřazena střevní peristaltika. Střevní peristaltika se u pacientů

většinou obnovuje v rozmezí 48 až 72 hodin po operaci. Proto je žádoucí v brzkém pooperačním období (v den operace a první pooperační den) zajistit výživu u všech operovaných pacientů parenterálně. V této době je pacientům podávána výživa nitrožilně, většinou v podobě fyziologického roztoku nebo roztoků dextrózy, popřípadě je výživa Zvýšené nahrazena vaky all in one (Huang riziko vzniku kolorektálního et al., 2014). karcinomu mohou Pokud není obnovena střevní mít jedinci, pasáž, může nastat komplikace – u kterých byl paralytický ileus. Této obtíži lze přeu příbuzných prvního stupně dejít brzkou vertikalizací (pokud to (rodičů, stav pacienta dovolí) nebo medikasourozenců) mentózně – pomocí léků působídiagnostikován cích na střevní pasáž (syntostigmin, kolorektální glycerinové čípky). U pacientů po karcinom operaci tlustého střeva není doporučováno mini klyzma – z důvodu přetěžování traktu. Další možností uvolnění odchodu plynů je aplikace rektální rourky, díky níž se vyřadí funkce řitního svěrače pacienta a plyny mohou volně odcházet (Zeman, Krška et al., 2011). Grofová (2007) uvádí, že pro pacienta je také vhodná časná částečná enterální výživa, která ochrání střevní bariéru, podpoří příznivé prostředí ve střevě a posílí imunitu pacienta. Tuto výživu lze podle stavu pacienta provést přes enterální sondu nebo vytvořením jejunostomie. Po obnově střevní pasáže se pacientovi podává strava nejprve tekutá, následně kašovitá, která je snadno přijatelná trávicím traktem. Nevýhodou této stravy je její samotná konzistence. Tato forma potravy je pro pacienta většinou nevábného vzhledu, proto může dojít k jejímu odmítnutí. Následně dodržují pa cienti bezezbytkovou dietu. Ta neobsahuje nerozpustnou vlákninu, vyskytující se například v celozrnném pečivu, luštěninách, potravinách obsahujících zrníčka, slupky

odborné téma výživa

a podobně. Bezezbytková dieta se drží zhruba po dobu 6–8 týdnů. Pacienti by měli konzumovat pravidelně malou porci, opakující se ve dvou- až tříhodinových intervalech. Strava by měla být pestrá a jídlo dobře rozmělněno v ústech, možná je i příprava strouháním či mletím. Jelikož při onemocnění střev dochází ke sníženému vstřebávání vitaminů, je nutné je na doporučení lékaře doplňovat. Pacienti by měli také dodržovat dostatečný příjem tekutin. Pokud netrpí onemocněním ledvin, je doporučováno denně vypít 1,5 až 2 litry (v letních měsících i více) vody, popřípadě tekutin bez příměsí vlákniny, která je například obsažená v džusech s dužinou. Dále jsou nevhodné perlivé vody a slad-

florence 7–8/16

konzumovali ještě před zákrokem. Vyvarovat by se měli jídel silně kořeněných. Dále by měli konzumovat vydatnější jídla přes den a k večeři jídla lehčího typu. Je vhodné se vyhýbat jídlům projímavým, jako je například celozrnný chléb, houby, syrové ovoce, zelí, aromatická zelenina apod. K pití jsou doporučovány neperlivé minerální vody (Hrbková, 2005). Kolostomik by měl udržovat mírně tekutou stolici. Pokud strava obsahuje mnoho bílkovin, je stolice tuhá (Pailová, 2010).

Závěr Brzy po operaci je nutné zajistit pacientovi dostatečnou výživu, nejprve parenterální, následně enterální stravou. Po celou dobu hospitali-

Každý člověk je individuální, a proto se i při dodržování zásad správného stravování pacienta se stomií může stát, že mu potravina nebude vyhovovat. ké limonády (Hrbková, 2005). Pokud pacientovi není při operaci provedena stomie, následuje po bezezbytkové dietě dieta racionální s dodržováním zásad zdravého stravování – vaření v páře, popřípadě dušení, dostatečný příjem zeleniny, ovoce, tekutin, nemastných, netučných potravin a dostatečný pohyb (Rehabilitace info, 2016).

Ileostomie Pacientům s ileostomií je doporučován dostatečný příjem tekutin spolu s jídlem, kdy dochází ke smíšení tekutiny a potravy. K zahušťování střevního obsahu jsou doporučovány borůvky, rýže, černý čaj a strouhaná jablka. Ileostomik by se měl vyhýbat jídlům, která mohou způsobit koliku (slupky z rajčat, dužina z pomerančů apod.). Vhodné jsou malé, brzké večeře. Pro pacienta s ileo stomií není vhodné hladovění, jelikož vede k tvorbě plynů, nikoli ke zklidnění střeva. Při průjmech by měl pacient omezit cukr, luštěniny, kávu, alkohol, švestky, kyselé zelí, třešně, hrušky a fíky. Vhodné potraviny při průjmu jsou čokoláda, masové vývary, banán, strouhaná jablka, brambory a svařené mléko. Nadýmavě mohou působit zelí, luštěniny, kapusta a květák (Pailová, 2010).

Kolostomie Pacienti s kolostomií zpravidla snášejí po operaci potraviny, které

zace je potřebné sledovat odchod plynů a stolice. V prvních pooperačních dnech tak můžeme předejít mnoha komplikacím, zejména paralytickému ileu. Po obnovení peristaltiky je pacientovi v malých dávkách postupně podávána strava pomocí enterální sondy nebo je junostomie. Následně pacient přechází na tekutou, kašovitou až bezezbytkovou dietu. Ta se vyznačuje vynecháním nerozpustné vlákniny v potravě pacienta, obsažené zejména v celozrnném pečivu, luštěninách a potravinách obsahující zrníčka a slupky. Pokud pacientovi není během operace provedena stomie, dodržuje nadále zásady zdravého stravování a racionální výživy. Ileostomici a kolostomici dodržují daná specifika bezezbytkové diety s ohledem ke svým dietním potřebám. Každý člověk je indivi duální, a proto se i při dodržování zásad správného stravování pacienta se stomií může stát, že mu potravina nebude vyhovovat. Je vhodné si potraviny nejprve v malých dávkách vyzkoušet a poznat, co vyhovuje člověku jako jednotlivci.

Příspěvek se vztahuje k výzkumnému grantovému projektu číslo 048/2015/S, který je realizován za finanční podpory Grantové agentury Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Literatura: 1. Casciato DA, Territo MC. Manual of clinical oncology. Philadelphia: Wolters Kluwer/Lippincott Williams & Wilkins Health, 2012, s. 928. ISBN 9781451115604 2. Dušek L et al. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005. [online]. [cit. 2016-05-31]. Dostupné z: www.svod.cz 3. Gregor J et al. Epidemiologie kolorektálního karcinomu v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2015. ISSN 18040888 4. Grofová Z. Nutriční podpora: praktický rádce pro sestry. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 9788024718682 5. Hrbková D, Šachlová M. Co potřebujete vědět o výživě po operacích střeva. Brno: Univerzitní onkologické centrum. [online]. 2005. [cit. 2016-05-31]. Dostupné z: https://www.mou.cz/vyziva/t2542 6. Huang HH et al. Postoperative Hypocaloric Peripheral Parenteral Nutrition With Branched-Chain-Enriched Amino Acids Provides No Better Clinical Advantage Than Fluid Management in Nonmalnourished Colorectal Cancer Patients. Nutrition and Cancer. 2014;66(8):1269–1278. DOI: 10.1080/01635581.2014.956248 7. Kim KE. Early detection and prevention of colorectal cancer. Thorofare: Slack Incorporated, 2009. s. 255. ISBN 1556428375 8. Krznarić Ž, Kunović A. Clinical nutrition and colorectal cancer. Medical Sciences. 2015;41:97–105. ISSN 20763271 9. Kunová V. Zdravá výživa. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 9788024734330 10. Lukáš K. Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 8024712830 11. Pailová N. Výživa stomiků. České ILCO – dobrovolné sdružení stomiků. Ostrava: Městská nemocnice Ostrava, 2010. [online]. [cit. 2016-05-31]. Dostupné z: http://www.ilco.cz/zivot/vyziva.php 12. Rehabilitace.info. Strava po operaci konečníku a rakoviny tlustého střeva Rehabilitace.info, magazín o zdraví, 2016. [online]. [cit. 2016-05-31]. Dostupné z: http://www.rehabilitace.info/ vyziva-a-jidlo/strava-po-operaci-konecniku-a-rakoviny-tlusteho-streva/ 13. Šachlová M, Hrbková D. Nádorová onemocnění a výživa Brno: Univerzitní onkologické centrum, 2004. [online]. [cit. 2016-05-31]. Dostupné z: ww.onko.cz/_pub/publikace/vyziva.pdf 14. Švestka T, Krechler T, Žák A. Prevence u kolorektálního karcinomu. Postgraduální medicína. 2012;4:58. ISSN 12124184 15. Tarr G et al. Do high risk patients alter their lifestyle to reduce risk of colorectal cancer? BMC Gastroenterology. 2014;14(1):22. ISSN 1471230x 16. Vorlíček J, Abrahámová J, Vorlíčková H. Klinická onkologie pro sestry. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 9788024737423 17. Zeman M, Krška Z. Chirurgická propedeutika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 9788024737706

Nenechte si ujít šanci pro Váš profesní růst v Německu! Hledáte zaměstnání na pozici zdravotní sestry?

Klinik Bavaria Kreischa Vor den Toren der sächsischen Landeshauptstadt Dresden Pak zašlete Váš životopis do Klinik Bavaria Kreischa. S námi máte možnost začít zajímavou pracovní změnu a profesně se začlenit v Německu. Naše moderní klinika, jen 5 km vzdálená od Drážďan, hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním pracovním místem. Tato soukromá nemocnice a klinika, specializovaná na rehabilitaci, je jedna z nejuznávanějších na národní úrovni. V rámci speciálních terapeutických programů se zaměřujeme na pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí multiorganickou insuﬁencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresívní léčbě rakoviny. Hledáme proto všeobecné zdravotní sestry a všeobecné ošetřovatele pro obory: neurologie, interní medicína, psychosomatika a ortopedie. Dokážete si představit spolupráci s námi? Z naší strany Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu, a to v rámci projektu Internacionální spolupráce. Tento projekt, organizovaný klinikou, funguje již přes tři roky a má velký úspěch. S jeho pomocí získalo dodnes přes sto zdravotníků z Evropy právní uznání profese v Německu a jsou zaměstnáni na různých stanicích kliniky Bavaria. Co požadujeme? odpovídající diplom všeobecné zdravotní sestry (diplom o ukončení studia ve studijním programu ošetřovatelství ve studijním oboru všeobecná sestra, Bc.) nebo diplom všeobecného ošetřovatele (Diplom o ukončení studia ve studijním oboru diplomovaná všeobecná sestra, DiS.) nadšení pro výkon tohoto povolání ochota pracovat v třísměnném provozu jakožto ochota k převzetí specializované a komplexní péče orientované na pacienta (nejen ošetřovatelská ale i základní péče) motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí

znalosti němčiny na úrovni alespoň A2 a nasazení při dalším studiu jazyka Nemáte žádné znalosti němčiny? pak Vám nabízíme online-kurz kliniky Bavaria ten Vám poskytne první znalosti (úroveň A1 a A2), které jsou nutné k nastoupení do jazykového kurzu přímo v klinice online-kurz je bezplatný, financovaný a organizovaný klinikou kurzy vedou kvalifikovaní a certifikovaní lektoři německého jazyka jako cizí jazyk Co nabízíme? dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém, anglickém nebo německém jazyce za pomoci našich překladatelů prezenční kurs němčiny orientovaný na praxi až do dokončení úrovně B2 dle GER, financovaný a organizovaný klinikou převzetí vyřízení žádosti na Prověření ekvivalence Vašeho diplomu (včetně překladu) a Povolení k užívání profesního označení „Gesundheits- und Krankenpfleger“ (zdravotní sestra) podporu našeho zdravotnického personálu při zapracování na stanici, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci oboru adekvátní ohodnocení od začátku pracovního úvazku, to zn. i během jazykového kurzu bydlení v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti za férovou cenu zaměstnání nejprve jako zdravotník pracující pod odborným dohledem a připravující se na výkon zaměstnání jako kvalifi kovaná zdravotní sestra pracovní úvazek na dobu neurčitou s min. smluvní vazbou na dva roky jako kvalifikovaná zdravotní sestra ihned po přidělení Povolení k užívání profesního označení v Německu

Zaujala Vás naše nabídka? Pak zašlete Váš životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce (motivační dopis, životopis, kopie diplomu a platné registrace) na e-mail personal@ klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Bavaria Kreischa, Personalabteilung, An der Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa/ Sachsen. Rádi Vás kontaktujeme zpět a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině.

KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

florence 7–8/16

Předplaťte si Florence

a získejte knihu Velké křížovky na každý den – 365 švédských křížovek Kód nabídky

FLO16VKR uvádějte při objednávce

přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

velké křížovky na každý den vás zavedou do různých koutů naší vlasti, dozvíte se řadu zajímavostí o kulturních, přírodních i technických památkách. přejeme vám příjemnou zábavu a radost z vyluštěných tajenek.

nabídka s kódem FLO16VKR platí do 11. 9. 2016 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele v čr. dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v čr do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. změna dárku vyhrazena.

Standardní roční předplatné

570 Kč

Objednávejte na www.florence.cz

recenzované články

Uspokojování spirituálních potřeb z pohledu pacienta Souhrn:

Kľíčová slova:

Spirituální potřeby jsou v holistickém ošetřovatelství stále opomíjenou dimenzí; z pohledu většiny ošetřujících a pacientů jsou ne zcela správně ztotožňovány s potřebami náboženskými, tzn. religiózními. V průzkumném šetření jsme řešili problém spirituálních potřeb z pohledu pacientů. Výsledky průzkumu ukázaly, že pacienti své spirituální potřeby verbalizují, byť je to mnohdy podmiňováno osobou sestry, které jsou ochotni se svěřit. Náš předpoklad, že k uspokojení spirituálních potřeb pacientů jsou nutné osobnostní předpoklady sestry, která svým přístupem umožní pacientovi jeho potřeby verbalizovat a následně přispěje k jejich uspokojení, se potvrdil. spirituální potřeby – komunikace – spirituální péče – sestra – holistická péče.

Satisfying spiritual needs from the patient’s perspective

Keywords:

Spiritual needs are in holistic nursing still neglected dimension from the perspective of most healthcare professionals and patients and they are not quite correctly identified with religious needs, ie. by religious. In an exploratory investigation, we solved the problem of non-religious and religious spiritual needs from the patient’s point of view. The survey results showed that patients are verbally describing their spiritual needs, even though it is often conditioned by the presence of nurses who are willing to confide. This confirms our assumption that it requires a certain personality skills of nurses in order to satisfy the spiritual needs of patients. spiritual needs – communication – spiritual care – nursing – holistic care.

Mgr. Věra Kvasničková, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave, Ústav sv. Jana Nepomuka Neumanna, Příbram

Úvod Tématu spirituálních potřeb bylo věnováno již mnoho prací a publikací. I my bychom chtěli svým sdělením přispět k informovanosti ošetřujících v oblasti této dimenze pacientova bytí a ukázat, že spirituální potřeby nejsou pouze potřebou „věřících“ pacientů, ale že tyto potřeby máme všichni, bez ohledu na to, zda jsme, či nejsme religiózně zaměřeni. Cílem tohoto příspěvku je rozšířit povědomí ošetřujících o tématu spirituálních potřeb viděných zejména z pohledu pacienta, neboť neznalost tématu je stěžejním problémem v poskytované péči. Rádi bychom přispěli k pochopení faktu, že uspokojení některých

spirituálních potřeb, alespoň těch základních, je v našich silách. Největší důraz na spirituální potřeby pacientů je kladen v zařízeních hospicových či sociálních. Ale i pacienti hospitalizovaní na akutních lůžkách potřebují své spirituální potřeby uspokojovat.

Spiritualita jako obsah komplexní ošetřovatelské péče Slovo spiritualita pochází z latinského slova spiritus – duch. Spiritualita znamená poznávání smyslu života, poznávání čehosi nadosobního, poznávání svého nitra a životní orientace. Spiritualita je založena na postoji k rodině, k životu, ke svému nitru, k domovu, ale i k něčemu nevysvětlitelnému, k tzv. transcendenci (Opatrná, 2006). Spiritualita je často identifikována s náboženstvím. Mohou se propojit či překrývat, ale nikdy neznamenají totéž. Člověk je spirituální, ale nemusí být nutně

spojen s konkrétním náboženstvím. Svou spiritualitu vyjadřujeme např. skrze svou rodinu, komunitu, hudbu či jiné zájmy (Sartori, 2010). Spiritualitu můžeme rozlišit podle tvaru kříže, který je symbolem víry, na vertikální, která zobrazuje vztah k životu, k Bohu nebo k jiné vyšší moci, a na horizontální, která představuje vztah k člověku a prostředí (Jankovský, 2003). V kompetenci a moci ošetřujících je péče o horizontální spiritualitu pacienta, kam patří např. péče o důstojnost pa cienta, jeho sebeúctu, respektování jeho individuality, smíření s nastalou situací, potřeba bilancování, potřeba lásky a smíření s blízkými apod. Poněvadž tak, jako se somatické potíže projevují somatickou bolestí, spirituální deficity se projevují bolestí spirituální, kterou je také nutné léčit. Každý člověk se snaží přijmout roli pacienta a najít smysl v nové

fota: Profimedia, zdroj grafů: autorka

Summary:

recenzované články výzkumné sdělení

situaci, jelikož tato role je pro mnohé naše pacienty nová, neznámá. Ocitají se v novém prostředí, kde ztrácejí intimitu, potkávají nové lidi, vztahy s rodinou jsou mnohdy přerušeny, dějí se jim věci, kterým nerozumějí, dosud aktivní nyní ztrácejí soběstačnost a jsou závislí na sestrách, se kterými ještě nemají vytvořen hodnotný vztah. Jsme toho názoru, že stojí uprostřed mostu, na jehož jednom konci je návrat ke zdraví a na druhém smrt a pomyslný konec. A někde mezi tím je strach o sebe, o své blízké, které opustili, a osamělost. V tomto období bychom jim měli být my, ošetřující, nápomocni, měli bychom jim poskytnout pomyslnou berličku, ve které naleznou jistotu a oporu, a doprovodit je při chůzi tímto těžkým obdobím. Uvědomění si svých spirituálních potřeb a jejich řešení ulehčí lidem ve většině případů smíření s nastalou situací a pomůže jim srovnat si život v nejbližší budoucnosti.

Uspokojování spirituálních potřeb ošetřujícími Základem každého vztahu je komunikace. A proto je i v uspokojování spirituálních potřeb podstatná komunikace mezi ošetřujícím a pacientem. Ani kvalitně prováděné zdravotnické výkony či nejmodernější vybavení nikdy nenahradí vřelý vztah postavený na komunikaci. Ke komunikačním dovednostem ošetřujících patří schopnost empatie a naslouchání, při kterých hraje velmi důležitou roli osobnost ošetřujícího. Pacienti od nás očekávají, že u nás naleznou porozumění v období, kdy mají potřebu svěřit se se svými obavami a trápením. Aniž bychom si to uvědomovali, naslouchání nás doprovází každý den, ať v péči o pacienta, či v běžném životě. Pacient, který se s námi může podělit o své pocity, nám bývá vděčný za to, že jsme jej vyslechli, nehodnotili a neodsuzovali. Svou empatií jej získáváme k aktivní spolupráci. „Empatia je jednou z pod mienok ľudského prístupu k pacien tovi.“ (Kristová, 2004, s. 105). Základní nástroje spirituální péče jsou rozhovor, umění naslouchat, umění sdílet a důvěra. Nejzákladnějším nástrojem je i prostá přítomnost ošetřujícího u pacienta a sdílení jeho mlčení. Poněvadž i ten, kdo nemluví, komunikuje. To vše jsou ošetřující schopni svému pacientovi poskytnout. V situacích, kdy tyto schopnosti ošetřujícího

nestačí, je na řadě péče pastorační, kterou poskytuje pastorační pracovník či kněz, kteří mohou pomoci v oblasti duchovního rozhovoru, náboženských otázek a rituálů. Během našich rozhovorů zjistíme, komu stačí rozhovor „pouze“ s ošetřujícím nebo kdo je indikován pro duchovní službu poskytnutou pastoračním pracovníkem. Slovíčko „pouze“ jsme dali do uvozovek záměrně, jelikož v tomto případě znamená mnoho. Mnoho pro pacienta a jeho potřeby. Záleží na každém z nás, jaký postoj k této problematice zaujme, zda tyto pacientovy potřeby uzná. Ale i v případě, že tyto potřeby někteří ošetřující neuznávají, by měli dovolovat pacientům je projevit. Cílem spiri tuální péče je poskytnout pacientovi, ale i jeho rodině možnost popovídat si o věcech, které zaměstnávají jeho duši.

Metodika průzkumu Průzkum jsme realizovali metodou strukturovaného rozhovoru zaměřeného na verbalizaci spirituálních potřeb pacientů a na jejich názor na uspokojování jejich spirituálních potřeb ze strany sester. Problém průzkumu byl: Jaký je názor pacientů na posuzování jejich spirituálních potřeb sestrami. Cílem průzkumného šetření bylo zjistit, zda pacienti verbalizují své spirituální potřeby a které metody jsou praktikovány k jejich uspokojení. Cílovou skupinou byli pacienti se společným znakem – hospitalizace trvající déle než jeden měsíc. Skupinu tvořilo 40 % respondentů (R) věřících v Boha, 40 % R, kteří se považují za nevěřící, 13 % R věřících v transcendentno a 7 % R věřících pouze v sebe sama. Ohledně pohlaví byla skupina tvořena z 60 % ženami a ze 40 % muži. Realizovali jsme 15 rozhovorů, které byly nahrávány a poté analyzovány. Získané výsledky jsme zpracovali v počítačovém programu MS Excel a archivovali v PC. Průzkumné šetření proběhlo v Nemocnici Volyně s. r. o. v období listopad 2013 až leden 2014.

Výsledky Své spirituální potřeby verbalizovalo 37,5 % R, 25 % R svou kladnou odpověď podmiňovalo tím, že o svých potřebách hovoří „jen s některou sestřičkou“. Celkem 37,5 % R své spirituální potřeby neverbalizovalo. U religiózních a nereli giózních pacientů byly společné verbalizované potřeby – potřeba lásky a potřeba smíření (graf 1).

procent sester se snaží naslouchat spirituálním potřebám svých pacientů

V oblasti uspokojování spirituálních potřeb vyplynulo, že nejčastěji je užívána metoda rozhovoru, která je ale ovlivňována některými faktory, jakými jsou osobnost ošetřujících a časový faktor. Další metodou je metoda naslouchání, kde také hrají důležitou roli výše zmíněné faktory. Celkem 60 % R odpovědělo, že sestry jejich spirituální potřeby nasloucháním uspokojují, „když mají čas“, 26 % R uvedlo, že sestry naslouchají vždy, 7 % R odpovědělo, že naslouchají „pouze některé sestry“, a 7 % R odpovědělo, že sestry nenaslouchají (graf 2). Jako další metody v uspokojování spirituálních potřeb respondenti uvedli empatii, neverbální projevy sestry – nejčastěji úsměv, úpravu prostředí – barevný pokoj, osobní předměty, dále vytvořené podmínky k praktikování religiózních potřeb pacienta a podmínky pro udržování kontaktů s rodinou a vnějším prostředím (graf 3).

Diskuze Výsledky tohoto průzkumu jsou odlišné od ostatních zejména tím, že jsme dimenzi tohoto problému zkoumali z pohledu pacientů.

Graf 1 Složení průzkumného vzorku věřících R podle schopnosti komunikovat o této potřebě se sestrou ano ne jen s některou 37,5 % 37,5 %

25,0 %

% 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Graf 2 Jak sestry uspokojují spirituální potřeby pacientů nasloucháním naslouchají, když mají čas naslouchají vždy pouze některé ne 60 %

26 % 7%

% 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

recenzované články výzkumné sdělení

florence 7–8/16

Graf 3 Vytvoření prostředí k uspokojení spirituálních potřeb

km od odv lit oz bě ne om ná ez vš en tě é vy os ob o rá bn zk í v y, ěc fo i, to rá d na io po a TV ko ji ba re a vn po ý p vle ok če oj ní em pa tie

Ze získaných výsledků vyplynulo, že své spirituální potřeby verbalizují více ženy, a to v 60 %, což nasvědčuje faktu, že ženy jsou pro rozhovor a sdělování svých pocitů otevřenější než muži, což potvrzuje i Hrubá (2009). Své spiri tuální potřeby verbalizovalo 37,5 % respondentů, 25 % respondentů svou kladnou odpověď podmiňovalo tím, že o svých potřebách hovoří „jen s některou sestřičkou“, což potvrzuje teorii, že velmi záleží na osobnosti a komunikačních dovednostech ošetřujících a že ošetřující nemají zkušenosti s důvěrnými rozhovory s pacienty, jak uvádí Kalvínská (2009). To, že 33 % respondentů odpovědělo, že pouze „některá sestra“ je ochotná hovořit s nimi o jejich pocitech a tím uspokojit jejich spirituální potřeby, značí, že ošetřující nedokážou překonat bariéry, které jim v uspokojování spirituálních potřeb pacientů brání, a to zejména časové, osobní a komunikační. K podobnému výsledku dospěla i Macháčková (2011), jejímiž respondenty byly sestry, které v 31 % odpověděly, že nedokážou spirituální potřeby pa cientů uspokojit.

Závěr Závěrem můžeme říci, že pacienti své spirituální potřeby, ať religiózní, či nereligiózní, verbalizují, ale bohužel přetrvávají bariéry ze strany ošetřujících, které brání v patřičné saturaci těchto potřeb. Z pohledu pacientů je to časová bariéra na straně ošetřujících. My si myslíme, že další bariérou je fakt, že ještě existuje procento ošetřujících, kteří nedisponují znalostmi o spirituálních potřebách zvláště nereligiózních pacientů, a tím pádem je nedokážou posoudit a uspokojit. Kaplan Pavel Ruml uvádí: „… sestry

by měly být schopné spirituální po třebu pacienta rozpoznat a alespoň v základu ji v neduchovních spiri tuálních potřebách poskytnout.“ (Macháčková, 2011, s. 64). Proto jsme navrhli informační leták pro základní znalost problematiky a nastartování zájmu o toto téma mezi ošetřujícími (obr. vpravo).

Informační leták pro zdravotníky a nejen pro ně

Literatura: 1. Hradilová E. Sestra a uspokojování spirituálních potřeb. Bakalářská práce. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2012. 54 s. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/45892/3/HradilovaE_ SestraAUspokojovani_LR_2012.pdf 2. Hrubá J. Spirituální péče v nemocnicích v Jihočeském kraji. Diplomová práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2009. 106 s. [online]. [cit. 2014-01-16]. Dostupné z: http://theses.cz/id/hxfwa3/downloadPraceContent_adipIdno_10178. 3. Jankovský J. Etika pro pomáhající profese. Praha: Triton, 2003. 215 s. ISBN 80-7254-329-6 4. Kalvínská E. První zkušenosti se vzděláváním zdravotnických pracovníků v oblasti spirituální péče o pacienty v nemocnicích. Sestra. 2009;19(6):18–20. ISSN 1210-0404 5. Kilíková M. Teorie moderního ošetřovatelství I. Příbram: Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety Bratislava, Ústav sv. Jána Nepomuka Neumanna, 2013. 196 s. ISBN 978-80260-3755-2 6. Kilíková M. Teorie moderního ošetřovatelství II. Příbram: Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety Bratislava, Ústav sv. Jána Nepomuka Neumanna, 2013. 252 s. ISBN 978-80260-3756-9 7. Kristová J. Komunikácia v ošetrovateľstve. Martin: Osveta, spol. s r. o., 2004, 211 s. ISBN 80-8063-160-3 8. Kvasničková V. Uspokojování spirituálních potřeb z pohledu pacienta. Bakalářská práce. Příbram: VŠZ a SP

sv. Alžběty, Ústav sv. J. N. Neumanna, 2014. 62 s. 9. Macháčková Š. Uspokojování spirituálních potřeb pacientů. Bakalářská práce. Příbram: VŠZ a SP sv. Alžběty, Ústav sv. J. N. Neumanna, 2011. 97 s. [online]. [cit. 201402-27]. Dostupné z: http://www.umirani. cz/res/data/015/001721.pdf. 10. Opatrná M. Proč spirituální péče v českém zdravotnickém systému? Diagnóza v ošetřovatelství. 2006;2(3):105–108. ISSN 1801-1349 11. Sartori P. (a). Spirituality 1: should spiritual and religious beliefs be part of patient care? NursingTimes.net [online]. [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http:// www.nursingtimes.net/nursing-practice/ clinical-zones/management/spirituality-1-should-spiritual-and-religious-beliefs-be-part-of-patient-care/5017359.article.

Recenzovaly: PhDr. Melanie Beťková, PhD. námestníčka riaditeľa pre ošetrovateľskú starostlivosť, Fakultná nemocnica Trnava

Prof. PhDr. Mária Kilíková, PhD. VŠZ aSP sv. Alžbety, Bratislava

Více o autorce: Bc. Věra Kvasničková 1995: ukonč. SZŠ Písek – Všeobecná sestra; 1999: ukonč. PSS ARIP; 2014: ukonč. Bc. studium – Obor ošetřovatelství, VŠZaSP sv. Alžbety, Bratislava; 2015–2016: Mgr. studium – Obor ošetřovatelství, VŠZaSP sv. Alžbety, Bratislava; 1995–1997: nemocnice Písek – interní oddělení; 1997–1999: nemocnice Vimperk – centrální JIP; od 1999: ZZS Jihočeského kraje

foto a graf: autorka

po ú hl sm az ěv en í

% 14 12 10 8 6 4 2 0

Prázdninové soutěže s časopisem Florence

Červenec

alíček b ý v o k r á d e Vyhrajt ical d e M T S I T A od B Soutěžní otázka:

BATIST Medical je významný distributor zdravotnických a hygienických produktů ve střední a východní Evropě a jedním z organizátorů velkolepé soutěže BATIST Nej sestřička. Nyní máte možnost vyhrát jeden ze tří skvělých balíčků v hodnotě 1 200 Kč, který by každá správná nej sestřička měla mít. Stačí sledovat www.nejsestricka.cz a správně odpovědět na soutěžní otázku.

Ve kterém městě bude probíhat finále letošního ročníku soutěže BATIST Nej sestřička? Správnou odpověď zasílejte do 31. 7. 2016 na florence@ambitmedia.cz. Do předmětu napište „soutěž FLO 7“. Více na www.florence.cz/soutez

Srpen Žijte zdra v od vydava ě s knihami telství NO XI

Chtěli byste vyzkoušet raw stravu, ale nevíte si rady s recepty? Máte rádi smoothie? Vyhrajte jednu ze tří knih plných receptů vhodných v horkých letních dnech od vydavatelství NOXI, které sledují trendy v oblasti zdravého životního stylu. Raw pro začátečníky od Chantal Sandjonové s 60 recepty pro syrovou stravu, Zelené smoothie od Christiana Gutha a Burkhard Hickisch nebo Superpotraviny od Susanny Bigemerové, která obsahuje 40 úžasných veganských receptů.

Soutěžní otázka:

Na jaké čtyři hlavní oblasti reaguje ediční program vydavatelství NOXI? Soutěž probíhá od 1. 8. 2016 do 11. 9. 2016. Správnou odpověď zasílejte na florence@ambitmedia.cz. Do předmětu napište „soutěž FLO 8“. Více na www.florence.cz/soutez

praxe

florence 7–8/16

Mentální anorexie je psychické onemocnění, jehož původ sahá hluboko do minulosti, ačkoli nepoměrný nárůst četnosti lze zařadit do několika posledních let. První příznaky této nemoci popisují antičtí filozofové a lékaři Hippokratés a Galén. Původní lékařský popis onemocnění se však přičítá Richardu Mortonovi roku 1689.

Mgr. Helena Řezníčková, SZŠ a VOŠZ Merhautova, Brno Bohuslav Petřík, Psychiatrická klinika FN Brno-Bohunice, oddělení afektivních poruch a poruch osobnosti

entální anorexie je závažná porucha příjmu potravy, která se klinicky projevuje chorobným strachem z tloustnutí a úsilím neustále hubnout. K následkům patří podvýživa, hormonální a metabolické změny a poruchy tělesných funk-

cí (bradykardie, hypotenze, hypokalémie, metabolická alkalóza, zácpa, vysoký cholesterol, suchá kůže, zvýšený somatotropin a kortizol, snížený inzulin, kazivost zubů a další). Nejvyšší četnost onemocnění je zaznamenána u dospívajících dívek a mladých žen. Příčiny a predispozice je možné rozdělit do několika kategorií, k nejzákladnějším faktorům patří: → Sociální – silný vliv módních trendů a společenský tlak na dosažení „ideální“ postavy je citelný zejména od šedesátých let minulého století.

Epidemiologie poruch příjmu potravy v České republice je srovnatelná se Spojenými státy a zeměmi západní Evropy. Prevalence u žen se nyní pohybuje mezi 0,5–2,2 %

→ Biologické – především v období psychického a fyzického zrání, vliv má hormonální přeměna. U žen je přibližně desetkrát četnější výskyt než u mužů. → Spouštěcí faktor – krizové životní situace či narážky okolí na tloušťku, sexuální konflikty apod. → Genetické – kauzální predispozice u sester anorektiček a dvojčat, zejména jednovaječných. → Vliv rodiny – vysoké nároky kladené na dítě ze strany rodičů, zvláště matky, která se v mnoha případech snaží vlastní neschopnost projikovat do vize „dokonalé dcery“. → Osobnostní faktory – jako typický rys bývá popisována určitá nevyváženost jednotlivých osobnostních složek – vysoké ambice a sklony k preciznosti, nadměrná sebekontrola a nízké sebehodnocení, sklon k úzkostem, emoční labilita.

foto: Profimedia

Je nárůst nemocných trpících mentální anorexií podmíněn společensky?

praxe

Možná kritéria pro určení diagnózy: → Tělesná hmotnost je 15 % pod předpokládanou úrovní, nebo BMI 17,5 a nižší. → Nemocný se vyhýbá kalorickým pokrmům. → Užívání laxativ, diuretik, anorektik. → Vyprovokované zvracení, nadměrné cvičení. → Zkreslená představa o vlastním těle. → Vtíravá obava z tloustnutí. → Amenorea u žen či ztráta potence u mužů, u dětí opoždění puberty. Podle Ladishové (2006) je mentální anorexie jednou z nejčastějších psychiatrických diagnóz mladých žen, její mortalita patří u duševních onemocnění k nejvyšším: 5–20 % pacientů. Krch (1999) uvádí odhad mortality až na 18 % (s. 95). Zdůrazňuje přímou úměru mezi délkou onemocnění a pravděpodobností úmrtí (s. 32). Epidemiologie poruch příjmu potravy v České republice je srovnatelná se Spojenými státy a zeměmi západní Evropy (Papežová, 2010). Prevalence u žen se nyní pohybuje mezi 0,5–2,2 % (s. 26). Přesný počet případů je velmi obtížné určit, mnohé dívky ani nemají zájem hledat odbornou terapeutickou pomoc. Rozvoj početnosti případů akceleruje zejména v současnosti, v souladu s vývojem komunikačních technologií od čtyřicátých a padesátých let. Druhá polovina 20. století je nerozlučně spjata s řadou sociálních, kulturních a hospodářských změn, poválečná Evropa vykazuje extrémní poptávku po zboží všeho druhu, s vynálezem televizního vysílání se rozšiřuje vliv médií na módní průmysl a reklamu. Vystoupení slavné Twiggy v 60. letech vyvolává řetězovou reakci, která má nedozírné následky na proměnu obecného názoru na ženskou krásu. Sdělovací prostředky pravidelně „masírují“ stále rostoucí procento lidské populace. Výsledkem je výběr extrémně štíhlých modelek, jejichž těla fotografové mnohdy ještě retušují a zeštíhlují. Někteří módní návrháři, mezi nimiž tradičně nechybějí ani homosexuálně orientovaní jedinci, upřednostňují spíše chlapecké typy modelek. Hubená postava je v současné době spojována s mládím a elegancí, přitažlivostí, silnou vůlí a dokonce zdravým životním stylem. Obezita je již u dětí často posuzována s určitými předsudky.

Děti s výraznější nadváhou bývají považovány za líné, hloupé a nešikovné, někdy jsou okolním kolektivem zesměšňovány a šikanovány. Následkem podobných předsudků je určitá fobie z nadváhy, posilovaná širokou nabídkou dietních potravin, jejichž výživná hodnota je zpravidla nepřímo úměrná tloustnutí, neboť nedostatečný přísun živin navozuje pocit hladu a vybízí ke zvýšené konzumaci. Přitom většina dietních programů evokuje názor, že jiné potraviny jsou nezdravé a že se po nich tloustne. Masově rozšířená iluzorní představa zdraví u výrobků označených nápisem LIGHT je šablonovitě medializována, což na jedné straně zvyšuje zisky potravinových firem, na straně druhé má enormně manipulativní vliv na podvědomí spotřebitelů. Tržní ceny kaloricky ochuzených jídel dosahují stejných, někdy i vyšších hodnot než ceny plnohodnotných, výrobně nákladnějších pokrmů. Ziskuchtivost je klíčovým hybatelem v podpoře módních trendů, které nejlépe vyhovují výrobním korporacím různých průmyslových odvětví. Výsledným efektem je incidence 19 případů za rok na 100 000 žen a 2 případy za rok na 100 000 mužů. Nejrizikovější věková skupina dívek ve věku 13–19 let zahrnuje alarmujících 50,8 případu na 100 000 dívek ročně (Krch a kol., 2005). Léčba pacienta s poruchou příjmu potravy je téměř výhradně multioborovou záležitostí. Podílejí se na ní praktický lékař ve spolupráci s rodinou, ambulantní psychiatr, psycholog a mnohdy i nutriční terapeut. Kde není možný pokrok, například pro nespolupráci, je nutná hospitalizace. Vážnější případy jsou umístěny na metabolických jednotkách či specializovaných psychiatrických odděleních. Po propuštění z nemocnice následují zpravidla vleklé série rozličných psychoterapeutických postupů, včetně rodinné terapie, nezaručující však úplné vyléčení s absencí recidiv. Mnohem důležitější alternativou se jeví prevence s důslednou osvětou onemocnění. Vzhledem ke skutečnosti, že se průměrný věk nemocných snižuje (Krch, 2002, s. 53), je vhodná patřičná edukace již na základních školách. Výchova k toleranci odlišných jedinců (Ladishová, 2006) by měla být samozřejmostí, důležitá je též podrobná informovanost o škodlivém vlivu reklamy, která může mít cíleně klamavý charakter.

Literatura: 1. krch Fd. Mentální anorexie. 1. vyd. praha: portál, 2002, 240 s. isbn 807178-598-9 2. krch Fd. poruchy příjmu potravy. 2. vyd. aktualizované. praha: Grada publishing, 2005, 255 s. isbn 80247-0840-X. 3. krch Fd. poruchy příjmu potravy: vymezení a terapie. 1. vyd. praha: Grada publishing, 1999, 238 s. isbn 807169-627-7 4. ladishová lc. strach z jídla. Jak odhalit anorexii a bulimii, Jak jim předcházet, Jak je léčit. 1. vyd. ružomberok: epOs, 2006, 160 s. isbn 80-8919153-3 5. langmeier J, krejčířová d. vývojová psychologie. praha: Grada publishing, 1998. isbn 80-7169-195 6. leibold G. Mentální anorexie: příčiny, průběh a nové léčebné metody. 1. vyd. praha: svoboda, 1995, 140 s. isbn 80-205-0499-0 7. Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů Mkn-10: desátá revize. 2. vyd. aktualizované. praha: bomton agency, 2008. isbn 978-80904259-0-3 8. papežová H (ed.). spektrum poruch příjmu potravy. interdisciplinární přístup. 1. vyd. praha: Grada publishing, 2010, 424 s. isbn 978-80-247-2425-6 9. smékal v, Macek p. Utváření a vývoj osobnosti. brno: barrister and principal, 2002. isbn 80-85947-83-8

Více o autorech: Mgr. Helena Řezníčková 1982: ukonč. szŠ brno – obor dětská sestra; 1982–1994: Úsp pro tělesně postižené děti, kociánka, brno – dětská sestra; 1994–1997: szŠ Jaselská, brno – učitelka odborných předmětů; od 1998: szŠ a vOŠ Merhautova, brno – učitelka odborných předmětů; 2003: ukonč. Mgr. studium, pdF Up Olomouc – Učitelství odborných předmětů na szŠ; od 2004: metodik prevence sociálně patologických jevů

Bohuslav Petřík 1990: ukonč. szŠ Jaselská, brno – obor zdravotní sestra; 1988–1995: psychiatrická léčebna brno-černovice, oddělení psychotických poruch; 1995–1998: Osvč mimo obor zdravotnictví; od 1998: psychiatrická klinika brno-bohunice

florence 7–8/16

praxe

Edukácia pacienta liečeného warfarínom Na ambulanciu praktického lekára pre dospelých prichádzajú pacienti po ukončení hospitalizácie s prepúšťacou správou a doporučenou zmenenou alebo novou perorálnou liečbou. Mnohí pacienti vnímajú nasadenie liečby warfarínom len ako nový liek, avšak pre sestru na ambulancii je signálom k začatiu edukácie o warfaríne, stravovaní a jeho vplyve na samotný účinok lieku.

Zuzana Piliarová, Zdravotné stredisko Rosina

arfarín je perorálne antikoagulancium, teda zabraňuje tvorbe krvných zrazenín, redukuje syntézu koagulačných faktorov v pečeni. Je ordinovaný lekárom (kardiológom, internistom), zväčša po 5–10 dňoch podávania heparínu počas hospitalizácie. Heparín sa nevysadzuje z liečby hneď, až po 2 dňoch súbežného podávania s warfarínom. Účinok sa dostavuje o 2–3 dni, teda sa nepoužíva na liečbu akútnych stavov spojených s tvorbou krvných zrazenín. Účinok warfarínu je: → liečebný: hlboká trombóza žíl dolných končatín, pľúcna embólia, IM → preventívny: po trombózach žíl, embóliách, po operáciách srdca, náhradách srdcových chlopní, vrodených defektoch antitrombínu.

Pacientom liečeným warfarínom stanovuje lekár individuálny plán užívania na základe jeho antikoagulačného účinku. Účinok sa zisťuje laboratórnym vyšetrením krvnej vzorky, tzv. vyšetrením QUICK. Uvedené hemokoagulačné vyšetrenie má dve zložky: PT-ratio – u pacientov bez liečby kumarínovými preparátmi (warfarín), kde je referenčná hodnota 0,18–1,20, a PT INR – u pacientov liečených kumarínovými preparátmi (warfarín), „kde je cieľová terapeutická hodnota 2,00–3,00. U časti pacientov je alternatívou podávanie aspirínu v dennej dávke 80–325 mg denne. Výber medzi warfarínom a aspirínom je závislý od prítomnosti rizikových faktorov“ (P. Mitro, Via practica, 2007, str. 503). U niektorých ochorení a pacientov môže byť požadovaná hladina až do 4,00 INR. „Kombinácia antiagregačných látok aspirínu a klopidogrelu sa ukázala byť menej účinná ako terapia

Pacient liečený warfarínom musí prísne dodržiavať predpísané dávkovanie a pravidelne jedenkrát mesačne chodiť na laboratórnu kontrolu

warfarínom“ (P. Mitro, Via practica, 2007, str. 503). Pacient musí prísne dodržiavať predpísané dávkovanie a pravidelne jedenkrát mesačne chodiť na laboratórnu kontrolu. Nakoľko účinná hladina warfarínu kolíše v závislosti od stravovania pacienta, ostatnej farmakologickej liečby a akútneho ochorenia, je dôležitá edukácia pacienta, aby nebol ohrozený buď nízkou hladinou INR (a teda rizikom vzniku krvných zrazenín), alebo naopak vysokou hladinou INR (a teda známkami krvácania z nadmerne zriedenej krvi). Pri nadmernom vzostupe PT INR môže warfarinizovaný pacient sledovať na sebe známky krvácania: nadmerná tvorba modrín bez predchádzajúceho úderu, spontánne krvácanie z ďasien, nosa, stopy krvi v moči, stolici, predĺžená menštruácia u žien, prítomnosť krvi pri vomite. Pacient liečený warfarínom prechádza v prípade predoperačnej prípravy podľa ordinácie lekára na injekčný nízkomolekulárny heparín (Fraxiparin, Clexane).

Vplyv stravy na antikoagulačný účinok warfarínu

Vplyv ostatných liekov na warfarín Lekár informuje pacienta o vplyve nesteroidných antireumatík a an-

fota: Profimedia

Vysoký príjem vitamínu K znižuje účinok warfarínu. Je obsiahnutý v zelenej a listovej zelenine – brokolica, kapusta, pažítka, hlávkový šalát, petržlen, hrach, špenát, zeler, ale aj olivový olej a sója. Rovnako nadmerný príjem citrusov znižuje účinok warfarínu (kiwi, grep, pomaranče). Naopak brusnice účinok warfarínu zvyšujú. Pacient je počas hospitalizácie na príslušnej diéte nastavený na určité dávkovanie warfarínu. V domácom prostredí sa ale jeho stravovanie zväčša mení a tomu treba prispôsobiť aj dávkovanie lieku. Následne by stravovanie pacienta už malo byť čo najstabilnejšie.

praxe

Molekulárný model liekov Warfarin (C19H16O4). Farebný kód atómov: uhlík (šedivý), vodík (biely), kyslík (červený)

tipyretik bežne používaných bez lekárskeho predpisu pri febríliach a bolestiach. Obe uvedené skupiny zvyšujú účinok warfarínu a riedia krv. Antikoagulačný efekt warfarínu je zvýšený aj pri antibiotikách, vakcinácii proti chrípke, perorálnych antidiabetikách. Antikoagulačný efekt warfarínu je znížený pri antacidách, vitamínu K, estrogénoch, antikonceptívach atď. Hoci lekár informuje pacienta o liečbe, rizikách atď. a pacient svojim podpisom potvrdzuje informovanosť, často je vplyvom novovzniknutej situácie, ochorením a liečbou pod psychickým tlakom a u sestry si opakovane overuje informácie, dopĺňa a overuje správnosť pochopenia.

→ sestra zdôrazní pacientovi nevhodnosť dávkovania warfarínu do dávkovačov liekov dopredu, nakoľko jeho dávkovanie sa aktuálne mení a môže sa líšiť každý mesiac → sestra poskytne pacientovi zoznam potravín, ktorých nadmerný príjem ovplyvňuje antikoagulačný účinok → sestra poučí pacienta o prejavoch krvácania → sestra vyhodnotí vedomosti pacienta, množstvo a ich uplatňovanie v praxi; ukazovateľom úspešnosti edukácie je aj hladina PT INR od 2,00 do 3,00 pri pravidelnom mesačnom laboratórnom odbere

Intervencie sestry

Ciele

→ sestra otázkami overí informovanosť pacienta o dávkovaní warfarínu, vplyve stravovania, liekov, sledovaní krvácavých stavov → sestra plánuje a realizuje laboratórne kontroly vyšetrenia QUICK → sestra stanoví sesterskú dg v oblasti deficitu informácií → sestra stanoví plán edukácie podľa potrieb pacienta → sestra realizuje edukáciu pacienta, príp. príbuzných → sestra písomne vypracuje pacientovi rozpis užívania warfarínu (3 mg, 5 mg) podľa ordinácie lekára

→ pacient si udržuje hladinu PT INR od 2,00 do 3,00 → pacient vie popísať potraviny a lieky vplývajúce na účinok warfarínu → pacient nepozoruje na sebe príznaky krvácania, no vie ich vymenovať Na základe vzájomnej dobrej spolupráce lekára, sestry a pacienta dochádza k úspešnému zaradeniu nového lieku do liečby pacienta a v konečnom dôsledku prispieva aj k psychickej pohode pacienta.

Literatúra: 1. archivus medicus 2002/2003. 1. vydanie. bratislava: tpeQ, 2002, s. 1942. isbn 80-968766-2-7 2. Martínková J, Mičuda s, cermanová J. vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalarské studium. kumarínová antikoagulancia. [online] 2005. dostupné na: http://www.lfhk.cuni. cz/farmakol/predn/kapitoly/krev/ kumarinbak.doc 3. lincova d; Farghali H. základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydanie. praha: Galén, 2007, s. 672. isbn 97880-7262-373-0 4. Mitro p. liečba arytmii a možnosti farmakoterapie. via practica. 2007;4(11):502–505. [online]. dostupné na: http://www.solen.sk/ via practica 11/2007

Více o autorce: Zuzana Piliarová 1996–1999: szŠ a vOŠz M. r. Štefánika, Martin – diplomovaná všeobecná sestra; 2003–2004: Fnsp Žillina, ortopedické lôžkové oddelenie; od 2004: zdravotné stredisko, rosina, ambulancia všeobecného lekára pre dospelých

praxe

florence 7–8/16

Čich a chuť Čich a chuť jsou smysly, kterým se nepřikládá tolik pozornosti jako zraku a sluchu, jsou však v životě nesmírně důležité. Čich je zajištěn prvním hlavovým nervem, čichovým. Chuť je vedena přes sedmý, devátý a desátý hlavový nerv, tedy nerv lícní, jazykohltanový a bloudivý. Velmi důležitý je také pátý hlavový nerv, trojklanný, jehož senzitivní vlákna vedou informace z dutiny nosní i ústní. Systém všech těchto nervů označujeme jako chemosenzorickou percepci.

Eva Kušnírová, Alena Trejbalová, Lenka Koppitzová, Eva Tlustá, Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, FN Hradec Králové, Lékařská fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze

nádorem CNS nebo po traumatu. Zhoršení čichu bylo prokázáno jako časný projev Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci. Orgánem chuti jsou chuťové pohárky rozmístěné v dutině ústní, na jazyku, v hltanu a hrtanu. Základními chutěmi, které člověk vnímá, jsou slaná, sladká, hořká, kyselá chuť a chuť umami (masová). Poruchy chuti můžeme rozdělit na kvantita tivní a kvalitativní, periferní a cen trální. Kvantitativními poruchami může být hypogeuzie, snížení chuti, a ageuzie, úplné vymizení chuti. Do kvalitativních poruch řadíme pa rageuzii, přítomnost pachuti, kdy dokážeme najít zdroj, například při extraezofageálním refluxu nebo zánětech v dutině ústní, a dále fanto geuzii, což je pocit pachuti, kdy není jasný chuťový podnět, například po odstranění patrových mandlí. Poruchy periferní se vyskytují velmi často, mohou být dány poškozením vlastního chuťového epitelu, při zánětech v dutině ústní, extra ezofageálním refluxu, po ozáření oblasti hlavy a krku, také vznikají jako nežádoucí účinek léků. K dalším periferním poruchám patří Bellova obrna, stavy po poranění hlavy, po středoušních operacích, po tonzil ektomii či po operacích pro chrápá-

ní a pro spánkový obstrukční syndrom. K centrálním poruchám chuti dochází výjimečně, po cévních mozkových příhodách, úrazech a neurodegenerativních onemocněních.

Možnosti vyšetření čichu a chuti V případě zhoršení čichu a chuti je kromě interního, laboratorního a neurologického vyšetření nutné i podrobné otorinolaryngologické vyšetření. K vlastnímu vyšetření čichu slouží metody subjektivní a objektivní. Do subjektivních metod patří například test parfémovanými fixy (Odourized markers test, OMT) a Sniffin sticks test. Objektivními metodami jsou evokované čichové potenciály a funkční magnetická rezonance. Test parfémovanými fixy (obr. 2) je jednoduchá, rychlá screeningová metoda vyšetření čichu. Používá se při něm šest fixů. V první části testu hodnotí pacienti poruchy čichu a nosní průchodnost a popisují vůni fixů. Ve druhé části testu pak musejí pacienti přiřadit vůni fixů k některé ze čtyř nabízených možností. Dle bodového součtu pak můžeme orientačně čich hodnotit. Sniffin sticks test je poměrně časově náročný, vyšetření trvá

fota: Profimedia, Radiologická klinika FN HK, archiv autorek

ichový systém se skládá z části periferní, kterou tvoří čichový epitel v nosní dutině, a z části centrální, do které patří bulbus olfactorius a centra v mozku. K čichovému epitelu se dostává vzduch s pachovými látkami nejenom přes dutinu nosní, ale také přes dutinu ústní a nosohltan, retronazálně. Poruchy čichu dělíme dle projevů na kvalitativní a kvantitativní a dle příčiny na převodní a senzo rineurální. Kvantitativní poruchy mohou být ve smyslu částečné ztráty, hyposmie, například přechodně u akutní rýmy, nebo ztráty úplné, anosmie, jak tomu bývá například po úrazech hlavy. Do poruch kvalitativních zahrnujeme specifickou anosmii, což je výpadek jen pro určitý pach, dále fantosmii, kdy bez čichového stimulu má pacient pocit, že něco cítí, a parosmie znamená pocit zkresleného vjemu při určitém čichovém stimulu. Převodní porucha může být lokalizována ve vlastní dutině nosní, jako při rýmě, výrazné deviaci septa, nosní polypóze, nádorech nosní dutiny benigních i maligních (obr. 1). Senzorineurální porucha může vzniknout po poškození čichového epitelu při viróze, při atrofické rýmě, při postižení

praxe

Obr. 1 Pacient s rozsáhlým nádorem dutiny nosní, označeno šipkami. Ztráta čichu 20 let. Magnetická rezonance Obr. 2 Parfémované fixy Obr. 3 Sniffin sticks test Obr. 4 Vyšetření chuti (n. chorda tympani)

přibližně 30 minut. Test vyžaduje spolupráci pacienta a školenou sestru. Využívá tři sady parfémovaných fixů (obr. 3). V první části testu (Threshold) stanovujeme práh, tedy nejmenší koncentraci, kterou pacient ucítí. Ve druhé části (Discrimination) musí pacient vybrat ze tří fixů jeden, který voní odlišně než zbylé dva. Ve třetí části (Identification) testuje pacient 16 fixů a přiřazuje vůni fixů k nabídnutým možnostem. Součet bodového zisku ze všech tří částí se označuje jako takzvané TDI skóre, kdy 30,5 a více bodů znamená normální čich. K vyšetření chuti slouží metody subjektivní a objektivní. Do subjektivních řadíme vyšetření pomocí tablet či roztoků nebo elektrickým impulzem při elektrogustometrii. Do objektivních metod vyšetření chuti patří evokované potenciály a funkční magnetická rezonance. Velmi důležité je vyšetření funkce nervu chorda tympani, jenž vede chuť z předních dvou třetin jazyka. Tento nerv může být poškozen při operaci středního ucha, proto je velmi důležité u všech pacientů vyšetřit chuť před operací středního ucha. Zvlášť musí být vyšetřena pravá i levá polovina jazyka pomocí

čtyř různých koncentrací od čtyř základních chutí – slané, sladké, kyselé a hořké. V příslušném roztoku je smočen proužek filtračního papíru a přiložen na přední dvě třetiny jazyka (obr. 4). Pacient pak s otevřenými ústy a vyplazeným jazykem určuje příslušnou chuť. Vyšetření pacienta s poruchou čichu a chuti je na našem pracovišti zahájeno lékařem, který odebírá komplexní anamnézu s dotazem na prodělané infekce, úrazy, chronické nemoci, alergie, užívané léky a pracovní prostředí. Následuje otorinolaryngologické vyšetření. Poté sestra podrobně instruuje pacienta a provede vyšetření chuti pomocí roztoků, čich vyšetří testem parfémovaných fixů a Sniffin sticks testem. Ambulantně pak bývá doplněno laboratorní, interní, neurologické vyšetření a zobrazovací vyšetření.

Závěr Poruchám čichu a chuti je třeba věnovat pozornost. Oslabení či vymizení čichu, chuti se může vyskytovat u běžných nemocí a brzy ustoupit, může však také signalizovat vážná onemocnění, která vyžadují včasnou léčbu. Pokud pacient udává poruchy čichu a chuti, je nutné komplexní vyšetření.

Literatura: 1. Hummel T, Sekiger B, Wolf SR, Pauli E, Kobal G. ‘Sniffin’ sticks’: olfactory performance assessed by the combined testing of odor identification, odor discrimination and olfactory threshold. Chem Senses. 1997;22(1):39–52 2. Landis BN, Welge-Luessen A, Bramerson A et all. “Taste Strips” – a rapid, lateralized, gustatory bedside identification test based on impregnated filter papers. J Neurol. 2009;256(2):242–248 3. Vodička J, Faitlová H. Poruchy čichu a chuti. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2012, ISBN 978-80-7311-125-0

Více o autorkách: Autorky pracují v ambulancích Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Hradec Králové. Eva Kušnírová pracuje ve specializovaných poradnách od r. 2010, Alena Trejbalová je staniční sestra ambulantních provozů od r. 1984. Lenka Koppitzová pracuje na běžné ambulanci od r. 2010 a Eva Tlustá na foniatrické ambulanci od r. 2015.

Použité zkratky: OMT – Odourized markers test – test parfémovaných fixů TDI – treshold, discrimination, identification – práh, diskriminace, identifikace

zprávy našich partnerů / z konferencí

florence 7–8/16

navštívili jsme Praha 6.–8. června 2016

36. kongres české nefrologické společnosti Harrachov 16.–17. června 2016

XX. Harrachovské chirurgické dny Brno 21. května 2016

celostátní kongres porodních asistentek Praha 12. května 2016

ii. jarní konference Fnkv

O transplantaci ledvin v roce 2015 hovořil na 36. kongresu České nefrologické společnosti prof. MUDr. Miloš Adamec, CSc.

Praha 9. června 2016

pediatrické ošetřovatelství v praxi

Fakulta architektury ČVUT hostila nefrologickou společnost

nenechte si ujít Praha 13. července 2016

tradiční letní kurz první pomoci Luhačovice 12.–14. srpna 2016

Jak odbourat bariéry minulosti a zůstat sám sebou Argelés sur Mer, Francie 26. srpna – 4. září 2016

letní akademie prevence proti syndromu vyhoření Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

Kongres hostila Fakulta architektury Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze

Jindra Pavlicová, místopředsedkyně nefrologické sekce čas

rogram byl členěn do mnoha sekcí a jednu z nich tvořilo i samostatné odborné setkání nelékařských zdravotnických pracovníků pracujících v nefrologii. Tuto část, která se letos konala v Gočárově sálu, připravuje již tradičně nefrologická sekce České asociace sester (ČAS). Po slavnostním zahájení přednesla předsedkyně nefrologické sekce ČAS Mgr. J. Kracíková informace o činnosti této sekce a seznámila posluchače i s tím, co sekci ještě v letošním roce čeká. Kromě přípravy Multidisciplinárního kongresu v Brně to budou i volby nového předsednictva. Poté následoval odborný program, který se zaměřil na všechny aspekty ošetřovatelské péče v nefrologii. Zazněla sdělení věnovaná prevenci, hemodialýze, peritoneální dialýze, transplantaci ledvin i nutrici pacientů a řada kazuistik.

Pro prevenci má velký význam Světový den ledvin, který letos připadl na 10. březen a v jehož rámci si mohou lidé každoročně nechat zdarma preventivně vyšetřit ledviny. Jde o příspěvek ke koncepci primární prevence v ochraně veřejného zdraví. Tomuto tématu se ve své přednášce věnovaly J. Pospíšilová a B. Dobešová z FN Brno-Bohunice. M. Bílá a O. Lásková z dialyzačního střediska v Kežmaroku (DIALCORP) se ve svém sdělení zaměřily na historii a činnost tohoto střediska. Jak se žije pacientům s dialýzou po třicetileté léčbě, pohovořily Z. Švarcová a L. Melkusová z B. Braun Avitum a z Nemocnice Na Homolce. Hemodialýza je život zachraňující léčba, ale pro pacienta je velmi náročná. Pacienti mají obvykle různé komorbidity, ale obrovská je i psychická zátěž. Proto je snahou sester,

ale i ostatních členů týmu tyto obtíže pacientů alespoň zmírnit. Velmi emotivní byla kazuistika, kterou přednesla F. Diallo a kol. z hemodialyzačního oddělení na Strahově Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Z kazuistiky vyplynulo, že při hemodialýze je nutné získat ke spolupráci nejen pacienta, ale i jeho rodinu. V tomto případě šlo o manžela pacientky, který velmi negativně ovlivňoval nejen svou ženu, ale vůbec celkový průběh léčby. Taková negativa mohou mít někdy i špatný konec. O přehledu komplikací pacientů v peritoneální dialýze a o desetiletých zkušenostech dialyzačního střediska hovořila Š. Albrechtová a kol. z dialyzačního střediska FMC-DC ve FN Královské Vinohrady v Praze. Léčba peritoneální dialýzou je při selhání ledvin léčbou rovnocennou hemodialýze a kompli-

kace se vyskytují u každé z nich. Autoři tohoto sdělení se zaměřili zejména na komplikace typu peritonitis, neinfekční komplikace typu pupeční hernie a další. Od komplikací jsme se následně přesunuli k nutričním režimům u pacientů s onemocněním ledvin a diabetem mellitem. O. Mengerová se zaměřila na konkrétní režimy a na jejich realizaci, což demonstrovala na kazuistice. Další kazuistika E. Gubkové a I. Hlavačkové z B. Braun Avitum Bánovce nad Bebravou představila pacienta s kombinovanou transplantací ledviny a pankreatu. Vhodnost této kombinované transplantace je nutné dobře posoudit. Autorky sdělení nás seznámily s celou škálou ošetřovatelských činností po kombinované transplantaci. S indikátorem kvality hemodialyzačního střediska ve FN Hradec Králové nás seznámila

fota: www.kongrescns2016.cz

Již 36. kongres České nefrologické společnosti s mezinárodní účastí se konal ve dnech 6.–8. června 2016 na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Hlavním tématem letošního ročníku byl pacient s diabetem mellitem a chronickým onemocněním ledvin.

zprávy našich partnerů / z konferencí

L. Štěrbová a kol., která popsala bezpečí poskytované péče. Pro sledování kvality vybraly autorky sdělení počet komplikací cévních přístupů včetně infekcí u chronicky dialyzovaného pacienta. Další kazuistikou, která v odpoledním bloku zazněla, byl popis goretexového AV shuntu, jenž je obvykle zakládán u pacienta s horším cévním systémem, který neumožňuje založení nativní AVF. Autory sdělení byli M. Indráčková, K. Balosová a E. Grande z FN Brno-Bohunice. Tím, jaký vliv má směr zavedení arteriální jehly při měření průtoku krve cévním přístupem, se zabývala J. Vermiřovská a kol. z hemodialyzačního střediska na Strahově VFN v Praze. Autoři nás seznámili s metodikou a s tím, jak vypadá spolupráce sestra–technik na středisku. Zástupci hemodialyzačního střediska Nemocnice Děčín seznámili posluchače s domácí hemodialýzou a se zkušenostmi

s edukací prvního pacienta. Sdělení se zaměřilo na popis prvního pacienta, u kterého byla schválena možnost provádět hemodialýzu v domácím prostředí. Kód pro domácí hemodialýzu byl zařazen do sazebníku 1. ledna 2015. Tento způsob léčby pacienta v domácím prostředí je jistě výzvou pro ostatní hemodialyzační střediska v ČR. V závěru druhého dne konference představilo středisko Fresenius Medical Care a autoři M. Drboutová, M. Sedlář a K. Timková novou metodu dialyzační

léčby Mixed HDF. Mixed HDF – mixdiluce je nová vysoce účinná terapie, která kombinuje prediluční a postdiluční substituci. Je přínosná pro pacienty s určitým omezením pro běžnou postdiluční HDF. Pro sestru je tato metoda jednoduchá a má pozitivní efekt na kvalitu léčby pacienta. Posledním sdělením pak byla lipoproteinová aferéza jako další možnost ve využití hemoeliminačních metod. Její nevýhodou je vysoká finanční nákladnost dlouhodobé léčby. Toto sdělení

přednesli autoři Z. Eretová a kol. z pražského IKEM. Následovaly krátké prezentace posterů, které se týkaly transkulturálního ošetřovatelství, měření a monitorování enviromentálních aspektů na hemodialyzačním středisku, spokojenosti dialyzovaných pacientů v ČR a v dalších evropských zemích, běžného života dialyzovaných pacientů a individuálního vnímání dialyzační léčby a transplantace. Jako každý rok měly i letos sestry možnost vyslechnout si sdělení určená lékařům a naopak. Součástí kongresu byl i společenský večer, který se uskutečnil v reprezentativních prostorách Břevnovského kláštera v Praze na Břevnově. Letošní 36. ročník kongresu se velmi vydařil a už nyní se těšíme na další odborné setkání, které se bude konat ve dnech 24.–25. listopadu 2016, kdy se sestry a ostatní nelékaři setkají na dalším Multidisciplinárním kongresu v Brně.

pozvánka na seminář

inzerce

Efektivní hojení ran volba krytí podle spodiny rány

6. 9.

české budějovice Metropol

Program:

14.00–14.15 Registrace účastníků 14.15–14.20 Úvodní slovo 14.25–15.25 Patofyziologie chronických ran – dekubity – bércové vředy – ischemické defekty + diabetická noha 15.25–15.40 Přestávka 15.40–16.40 Režimová opatření nutná k úspěšné léčbě – komprese u žilní nedostatečnosti, lymfedému – rozdíl v technice 16.40–16.55 Přestávka 16.55–18.25 Wound healing continuum – fáze hojení, výběr materiálů dle spodiny rány dle generických skupin, antiseptika, požadavky na krytí v jednotlivých fázích hojení 18.25–18.30 Předávání certiﬁkátů Přednášející:

Konference je určena pro všeobecné sestry, zdravotnické záchranáře a farmaceutické asistenty. Pro nelékařské zdravotnické pracovníky je konference zařazena do kreditního systému dle vyhlášky č. 4/2010 Sb. a účastníkům akce náležejí 4 kredity. Registrujte se na www.ﬂorence.cz/vzdelavani/akce. Registrační poplatek 100 Kč. Změna programu vyhrazena. partner

pořadatel

pod záštitou

Bc. Jana Dvořáková, lektor certiﬁkovaného kursu hojení ran, NCO NZO, Brno

Harrachov hostil jubilejní XX. Harrachovské chirurgické dny Mgr. Jaroslava Knapová, Chirurgické centrum, Krajská nemocnice Liberec, a. s.

Jubilejní sympozium se konalo ve dnech 16.–17. června 2016 v malebném horském prostředí pod záštitou hejtmana Libereckého kraje Bc. Martina Půty, radního pro resort zdravotnictví Libereckého kraje Mgr. Petra Tulpy, starostky města Semily Lenky Mlejnkové a ředitelů Krajské nemocnice Liberec, a. s., MUDr. Luďka Nečesaného a Nemocnice Semily Ing. Aleny Kuželové, MBA.

etošní Harrachovské chirurgické dny byly věnovány emeritnímu primáři MUDr. Georgiovi Karadzosovi, který stál u zrodu tohoto odborného chirurgického kongresu. Jeho profesionalitu, lidský přístup a aktivní přednáškovou a publikační činnost, které zasvětil celý svůj život, vyzdvihl ve svém úvodním proslovu odborný garant lékařské sekce MUDr. Peter Hromádka. Kromě toho poděkoval i všem aktivním přednášejícím, kteří vytvořili bohatý program lékařské i sesterské sekce, jejíž odbornou garantkou byla Mgr. Ladislava Kohoutová. Sesterské sekce se zúčastnilo celkem 131 sester. I letos byla součástí kongresu prezentace firem, které představily novinky v oblasti zdravotnických materiálů, a zájemci se mohli zúčastnit i workshopu virtuální chirurgie na simulátoru Simbionix pod vedením certifikovaných školitelů. Sesterská sekce přivítala v průběhu prvního dne kongresu celkem dvanáct přednášejících. Úvodní slova patřila ředitelce ošetřovatelské péče a vrchní sestře Centrálních operačních sálů

Krajské nemocnice Liberec, a. s., Mgr. Marii Fryaufové. Ve svém sdělení vyzdvihla mj. komunikační dovednosti jako důležitý základ pro práci sestry a ve své bohatě ilustrované prezentaci se snažila nalézt odpovědi i na otázky, co nás vede k rozhodnutí zvolit si povolání sestry a jak nás vidí naši pacienti. Mgr. Hana Bláhová, MBA, z pražské Nemocnice Na Bulovce provedla posluchače ve své přednášce zásadami prevence a ochrannými opatřeními před nozokomiálními nákazami způsobenými bakterií Clostridium difficile. Vedle lékové terapie představila i další terapeutické možnosti, jako například aplikaci roztoků imunoglobulinů a fekální bakterioterapii. Další prezentace s názvem „MOOC (Massive open online course) – fenomén posledních let“ představila možnosti interaktivního vzdělávání pomocí otevřených online kurzů. Zpět do terénu zavedla posluchače přednáška Mgr. Jaroslavy Knapové, která referovala o zásahu složek integrovaného záchranného systému při velkých průmyslových haváriích

florence 7–8/16

v posledních pěti letech. Její sdělení připomnělo, jak nebezpečná je práce členů integrovaného záchranného systému a jak významnou roli hrají tyto složky při záchraně lidských životů. Kazuistiky z neurocentra liberecké nemocnice přednesly sestry z tohoto centra společně s vrchní sestrou Milenou Dudovou. Při vyprávění o pacientce, které byl v 38. týdnu těhotenství diagnostikován anaplastický astrocytom, takže jí byl proveden nejprve císařský řez a následně operace mozku, publikum téměř nedýchalo. Užasle očekávalo závěr, který naštěstí dopadl dobře nejen pro pacientku, ale oddychl si i celý ošetřovatelský tým. Vrchní sestra M. Dudová se s publikem podělila i o zkušenosti s předoperačním a pooperačním ošetřováním arabské muslimky, včetně odlišností v chování a zvyklostech této kultury. Poslední sdělení dopoledního bloku s názvem „Játra, jak je neznáme“ se týkalo zákroků na játrech. Mimořádnému zájmu účastníků se těšil i workshop s názvem „Ošetření i. v. vstupu, prevence katetrové sepse, prevence ragád a péče o pergamenovou pokožku“, který prezentovaly PhDr. Andrea Vilímková a Kateřina Palušáková z FN Ostrava.

Sesterské sekce se letos zúčastnilo 131 sester. Odbornou garantkou této sekce byla Mgr. Ladislava Kohoutová. Tým perioperačních sester z turnovských operačních sálů představil ve videoukázce bariatrickou operaci. Graficky zpracoval i nárůst obézních pacientů a představil obezitu jako celosvětový problém, který má spojitost s celou řadou dalších chorob. Sestry z operačních sálů Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha popsaly moderní nástroje, které využívají k přerušení a koa gulaci tkání při laparoskopiích, a jejich výhody a nevýhody. Tématem dalších dvou přednášek bylo využití hyperbarické komory v léčbě komplikovaných defektů a možnosti využití hemostatického krytí Tromboguard.

První den přednášek pak uzavřel Mgr. Ing. Tomáš Hendrych, který hovořil o koncepci dobrovolnického programu a o významných projektech, které úzce souvisejí s chirurgickými obory.

Lékaři se zabývali hrudní, břišní i cévní chirurgií a mammologií Lékařská sekce měla v průběhu prvního dne na programu celkem čtyři přednáškové bloky. Z oblasti břišní chirurgie zazněla sdělení z 12. World congress of IHPBA 2016 z úst prof. MUDr. Zdeňka Kršky, DrSc., z I. chirurgické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Fakultní nemocnici Královské Vinohrady reprezentoval tým prof. MUDr. Roberta Grülicha, který zaujal publikum prezentacemi na téma resekabilita nádorů žaludku a chirurgická léčba akutní cholecystitidy. Závažnými traumaty jater se zabýval MUDr. Peter Hromádka, který se svými kazuistikami, na nichž ukázal možnosti ošetření poranění hepatických žil nebo dolní duté žíly, uzavíral první dopolední blok. Druhý blok se zabýval chirurgií štítné žlázy a mammologií. Otevřel jej prof. MUDr. Josef Dvořák, DrSc., z chirurgického oddělení Karlovarské krajské nemocnice se svou přednáškou Nepravdy v tyreoidální chirurgii se stále opakují. Na možnosti chirurgické intervence u pacientky s karcinomem prsu, jednoho z nejrozšířenějších nádorových onemocnění u žen, se posluchači podívali společně s prof. MUDr. Jindřichem Vomelou, CSc., LL.M., z Chirurgické kliniky FN Brno. Do třetího bloku, který se věnoval hrudní chirurgii, zavedla posluchače kazuistika pacienta s poraněním ductus thoracikus MUDr. Jiřího Chroboka z Nemocnice Na Homolce. Jak stabilizovat blokovou zlomeninu žeber pomocí žeberních dlah, představil MUDr. David Jírava a komplexní terapii hrudního edému přednesl MUDr. Andy Karpyuk. V poslední přednášce třetího bloku poukázali liberečtí chirurgové na využitelnost UniPortal VATS (video asistovaná torakoskopie jedním portem) – nejméně invazivního přístupu v hrudní chirurgii, který je využitelný i pro komplexní plicní resekce.

fota: autorka

zprávy našich partnerů / z konferencí

Poslední blok prvního dne byl věnován cévní chirurgii a měl na programu celkem pět přednášek. U mikrofonu se postupně vystřídali MUDr. Miloslav Pirkl a MUDr. Michaela Krejbichová, kteří hovořili o aneurysmatu, MUDr. Alexandr Škaryd, který zmínil, jaký je život s cévní příslužbou, MUDr. Miloš Černý prezentoval chirurgická řešení cévních poranění v běžné praxi a MUDr. Pavel Janata představil kazuistiku poměrně vzácné arteriovenózní píštěle po traumatu na končetinách. Po vyčerpávajícím dni plném nových poznatků byl pro účastníky konference připraven společenský večer s bohatým kulturním programem, během kterého mohli návštěvníci v příjemné a přátelské atmosféře diskutovat s kolegy z oboru.

Odborná setkání lékařů a sester jsou pro praxi důležitá Druhý den byla sesterská sekce rozdělena do dvou bloků. V prvním prezentovaly sestry z chirurgie například ošetřovatelský pro-

Zpestřením obou sekcí byly workshopy týkající se i. v. vstupů a trenažéru Simbionix

ces u pacienta s tumorem stehna a sestry z JIP hovořily o život ohrožujícím stavu – aspiraci do plic, s níž se můžeme setkat nejen v nemocnici, ale i mimo ni. Třetí přednáška se zaměřila na to, v jakých situacích lze využít podtlakovou terapii v chirurgii a jaké jsou její klinické benefity. Kazuistiky pacientů s kolorektálním karcinomem pak zmapovaly dva pohledy na ošetřovatelskou péči. Druhý přednáškový blok představil např. možnosti využití stříbra obsaženého v materiálech

na vlhké hojení ran nebo ukázal, jak správně vybrat vhodnou pomůcku a jak dostatečnou informovaností předejít komplikacím a zvýšit kvalitu života stomiků. Poslední prezentace pak cílila na péči o zdravotníky, jejich duševní hygienu a snížení rizika vzniku a rozvoje syndromu vyhoření. Lékaři měli druhý den na programu varia a přednášky, které zazněly, se týkaly například nových orálních antikoagulancií, vývojových trendů v oblasti polního zdravotnického materiálu

Prestižní akreditace pro NephroCare

Jen celostní pohled na pacienta může přinést požadovanou kvalitu a tu pacient samozřejmě velmi citlivě vnímá a oceňuje

Vzdělávací program pro začínající zdravotní sestry, který nabízí NephroCare, největší síť dialyzačních středisek na světě, provozovaná společností Fresenius Medical Care, získal prestižní akreditaci EDTNA/ERCA (European Dialysis and Transplant Nurses Association/European Renal Care Association).

lavním posláním Evropské asociace dialyzační a transplantační ošetřovatelské péče je dosažení co nejvyššího standardu péče a podpory pacientů s onemocněním ledvin a jejich rodin. Asociace se také zaměřuje na podporu dalšího vzdělávání sester a tvorbu a průběžnou aktualizaci standardů a doporučení pro ošetřovatelskou nefrologickou péči. Získání akreditace pro základní vzdělávací program pro nastupující zdravotní sestry od této jedné z nejuznávanějších multidisciplinárních asociací nefrologické péče na světě je pro společnost

Fresenius Medical Care velkým úspěchem. Akreditace potvrdila, že vzdělávací program je pro začínající sestry skutečně přínosný. Každá sestra má v rámci tříměsíčního vzdělávacího procesu přidělenu svou edukátorku a program jí zajišťuje vysoce odborné zapracování a zvládnutí všech praktických i administrativních dovedností. „Program byl vytvořen díky dlouhodobé práci týmu odborníků NephroCare a před akreditací byl navíc pečlivě testován. Nyní získal tříletou akreditaci, během které bude postupně zaváděn v jednotlivých evropských zemích v rámci naší

určeného pro první pomoc nebo komplikací, které mohou nastat při gastroskopii, možností léčby chronických ran a dalších. Bohatý program a diskuze v závěru jednotlivých bloků opět ukázaly, jak významné je pro odbornou veřejnost pořádání těchto odborných setkání, při kterých si mohou lékaři i sestry sdělovat své poznatky, vyměňovat si své zkušenosti, vzájemně se obohacovat a rozvíjet tak nejen obor ošetřovatelství, ale i multidisciplinární spolupráci celých týmů.

sítě dialyzačních středisek,“ informovala Mgr. Ivana Lupoměská, hlavní sestra dialyzačních středisek NephroCare v České republice. Splnění náročných akreditačních podmínek vnímá ředitel české pobočky Fresenius Medical Care Ing. David Prokeš jako významný milník a uznání kvality péče v síti středisek NephroCare. „Nejde jen o uznání práce našich ošetřovatelských týmů; za mnohem důležitější považuji, že akreditace dává pacientům záruku, že v našich dialyzačních střediscích naleznou vysoce edukovaný ošetřovatelský tým, který je základní podmín-

kou kvalitní nefrologické péče,“ uvedl D. Prokeš. „Vždy se snažíme dát pacientům vynikající péči a ještě něco navíc. Naše střediska jsou prototypem holistické péče. Nikdy se nestaráme o ‚případ‘, ale o konkrétního člověka s jeho specifickými zdravotními, sociálními a psychologickými potřebami. Teprve celostní pohled na pacienta může přinést požadovanou kvalitu a tu pacient samozřejmě velmi citlivě vnímá a oceňuje. Akreditace EDTNA/ERCA je pro nás závazek a byli bychom rádi, aby se nám každodenně dařilo jejím náročným požadavkům dostát,“ doplnila I. Lupoměská. tz

zprávy našich partnerů / z konferencí

florence 7–8/16

ČKPA nově pod názvem Česká komora porodních asistentek Mgr. Kateřina Ratislavová, Ph.D., Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, FZS, Západočeská univerzita v Plzni

Na celostátním kongresu porodních asistentek v Brně dne 21. května 2016 hlasovaly členky profesní organizace České konfederace porodních asistentek (ČKPA) pro změnu názvu této organizace na Českou komoru porodních asistentek, z. s.

II. jarní konference Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. LF UK Mgr. Ivana Trnková, vrchní sestra KAR FNKV, Mgr. Yveta Urbanová, Oční tkáňová banka FNKV

pracovníka, jehož náplň činnosti, kompetence a odpovědnost vycházejí z mezinárodní definice porodní asistentky a směrnic Evropské unie. Celostátní kongres porodních asistentek s mezinárodní účastí se konal pod záštitou Bc. Matěje Hollana, náměstka primátora města Brna pro oblast sociálně-kulturní. Mgr. Věra Vránová, Ph.D., dosavadní prezidentka ČKPA, kongres zahájila a informovala přítomné o úspěšné akci, na jejíž organizaci se ČKPA podílela, což byl celosvětový kongres ICM v Praze v roce 2014. Ze zahraničních hostů vystoupila například doc. PhDr. Adriana Repková, PhD., ze Slovenské zdravotnické univerzity v Bratislavě, která ve své zajímavé přednášce analyzovala stav porodní asis tence na Slovensku. Velmi přínosná byla i přednáška Marlene Reyns, prezidentky belgické asociace porodních asistentek, která se podělila s českými porodními asistentkami o své zkušenosti s prosazováním kompetencí porodních asistentek v Belgii a s vytvořením jednotné profesní organizace porodních asistentek. Všechna sdělení, která na kongresu zazněla, byla zajímavá a posluchače jistě obohatila.

Dne 12. května 2016 se u příležitostí Mezinárodního dne sester konala na půdě 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (3. LF UK) již II. jarní konference Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV), určená pro nelékařské zdravotnické profese.

uto akci tradičně pořádá náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FNKV PhDr. Libuše Gavlasová, MBA, ve spolupráci se 3. LF UK. Záštitu nad konferencí převzali doc. MUDr. R. Grill, Ph.D., MHA, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, a děkan 3. LF UK prof. MUDr. Michal Anděl, CSc. V úvodních projevech zazněla slova vyjadřující úctu, vyzdvihující náročnost a potřebnost sesterského povolání. Úvodní řečníci také vyjadřovali důležitost spolupráce FNKV s 3. LF UK z hlediska výuky a výchovy nastupující zdravotnické generace. Prezidentka České asocia ce sester (ČAS) PhDr. Martina Šochmanová, MBA, ve svém úvodním slově připomněla, že veřejnost nyní vnímá povolání sestry jako třetí nejrespektovanější povolání. Proto přítomné ubezpečila, že se bude i nadále zasazovat o upevnění této pozice a udržení respektu k tomuto povolání i na poli politickém. Dále pak informovala mj. i o přípravě České komory zdravotnických pracovníků (ČKZP).

Odborná část konference byla rozdělena do tří oblastí. První z nich byla zaměřena na bolest nejen tělesnou, ale i duševní, a to jak u pacientů či rodinných příslušníků, tak i u ošetřujícího personálu. Druhá sekce pak prezentovala příspěvky jednotlivých klinik FNKV s jedním společným hlavním tématem „To nej z FNKV“. Třetí, závěrečná sekce se zaměřila na péči o seniory, kvalitu následné péče i jejich opětovný návrat do domácího prostředí. V každé sekci byla prezentována sdělení vyjadřující nejen vysokou odbornost našich sester, ale i lidský a empatický přístup sester k jejich profesi a především k našim pacientům. Součástí letošní konference byl velmi zajímavý doprovodný nekomerční, zčásti i charitativní program, který byl úzce provázán s tématy konference. Na jeho zajištění se podíleli zaměstnanci FNKV a přidružené projekty, včetně tematických edukačních programů. Celá konference se tak nesla v příjemné atmosféře, která byla jistě důstojnou, ale i velmi přátelskou oslavou Mezinárodního dne sester.

foto: autorky, archiv

KPA je největší a nejdéle fungující profesní organizací porodních asistentek v České republice, je členkou Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) a Evropské asociace porodních asistentek (EMA). Vznikla v roce 1997 vystoupením porodních asistentek z gynekologicko-porodnické sekce České asociace sester. V roce 2005 se asociace přeměnila na konfederaci, která sdružovala samostatně fungující regionální sdružení porodních asistentek v České republice. Nyní se regionální sdružení mění dle občanského zákoníku na pobočné spolky, a proto by i název „konfederace“ nebyl relevantní. To vedlo vedení ČKPA k návrhu změny názvu profesního spolku na Českou komoru porodních asistentek, z. s. Na celostátním kongresu bylo členkami ČKPA zvoleno i nové vedení profesní organizace. Prezidentkou České komory porodních asistentek, z. s., se stala Mgr. Alena Frýdlová, viceprezidentkou Mgr. Kateřina Ratislavová, Ph.D., členkou prezidia pro oblast vzdělávání, vědy a výzkumu byla zvolena Mgr. Markéta Moravcová, Ph.D., členkou prezidia pro oblast mezinárodních styků a spolupráce byla opět zvolena Mgr. Lenka Veselá a členkou prezidia pro oblast hospodaření a sekretariátu se stala Monika Škarbanová. Cílem profesní organizace zůstává především hájení profesních zájmů porodních asistentek na celostátní a krajské úrovni, upevnění prestiže a postavení porodní asistentky v systému zdravotní péče v České republice jako samostatného zdravotnického

zprávy našich partnerů / z konferencí 8. partnerský den České nefrologické společnosti – PD sympozium

Florence přináší ve spolupráci s AM Review, odborným periodikem pro lékaře, manažery zdravotnických zařízení a odborníky ve zdravotnictví a farmacii, zpravodajství z 8. partnerského dne České nefrologické společnosti – PD sympozium. Speciální nabídka pro vaše ambulance: Florence + AM Review za cenu jednoho (570 Kč). Objednávejte na www.florence.cz se slevovým kódem F L O16 A M R . Vyberte typ: Roční předplatné.

Florence + AM Review = 570 Kč

Peritoneální dialýzu u nás využíváme málo. Proč? V České republice podstupuje dialyzační léčbu jako náhradu funkce ledvin více než šest tisíc lidí. Třikrát týdně musejí dojíždět na pravidelné terapie na jedno z více než stovky dialyzační středisek. Každá návštěva přitom trvá v průměru čtyři až pět hodin. Velmi vhodnou variantou je domácí dialýza – hemodialýza, na kterou v těchto týdnech přecházejí první pacienti, a peritoneální dialýza, kterou u nás zatím využívá necelých osm procent nemocných.

očet pacientů léčených dnes peritoneální dialýzou jen mírně převyšuje pět set nemocných. Přitom existují země, kde podíl pacientů léčených touto metodou dosahuje dvaceti i více procent, upozornila na 8. partnerském dni České nefrologické společnosti – PD sympoziu, který se konal ve dnech 12.–13. května 2016 v Praze, MUDr. Michaela Ságová, odborná garantka PD sympozia a lékařská ředitelka dialyzačních středisek NephroCare, která provozuje společnost Fresenius Medical Care. Její slova potvrdil i druhý odborný garant, předseda České nefrologické společnosti prof. MUDr. Ivan Rychlík, CSc., přednosta II. interní kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha. „Peritoneální dialýza je velmi vhodnou metodou náhrady funkce ledvin k překlenutí období před transplantací. V ČR se bohužel využívá stále výrazně méně než třeba v Nizozemsku, kde je touto metodou léčeno zhruba 20 procent pa-

cientů, ve Velké Británii téměř 40 procent či ve Skandinávii, kde se čísla v jednotlivých zemích pohybují mezi 22 a 38 procenty. Přitom podle různých zdrojů až 75 procent všech nemocných si může zvolit mezi hemodialýzou a dialýzou peritoneální,“ řekl. Prof. MUDr. Sylvie Opatrná, Ph.D., přednostka I. interní kliniky LF UK a FN Plzeň, ve své přednášce uvedla: „Peritoneální dialýza je etablovanou metodou náhrady funkce ledvin. Má své preferenční indikace medicínské, např. jako přemostění k transplantaci, i psychosociální – vycházející vstříc životnímu stylu aktivních pacientů. Podle registru dialyzovaných pacientů v ČR to však vypadá, že poten ciál peritoneální dialýzy u nás není zatím dostatečně využit. Je proto úkolem nefrologické komunity – lékařů i sester, aby se pokusila odhalit příčiny a zajistit nápravu tak, aby z této metody mohlo mít užitek více nemocných s tak závažným postižením, jako je terminální selhání ledvin.“

Nabídka platí do 11. 9. 2016.

Zaměřeno na peritoneální dialyzační předpis „Výzkum probíhající v oblasti peritoneální dialýzy se zaměřuje zejména na její dlouhodobější perspektivu, a to jak v oblasti biokompatibilních dialyzačních roztoků, které déle udrží funkci peritonea jako dialyzační membrány, tak i v oblasti zvyšování clearance metody, např. pomo-

Peritoneální dialýzu u nás nevyužívá tak velké procento nemocných jako v ostatních zemích – mohl by to být klidně dvojnásobek, trojnásobek, čtyřnásobek současného stavu. cí asistované automatizované peritoneální dialýzy. Vedle toho se ale výzkum zaobírá i prevencí kardiovaskulárních komplikací a jejich léčbou,“ zdůraznila prof. Opatrná. Na tom, jaká je transportní funkce peritonea, závisí budoucí úspěch metody u konkrétního

pacienta. O nezbytnosti pravidelného posuzování transportních charakteristik peritonea při léčbě peritoneální dialýzou hovořila MUDr. Barbora Szonowská z Interního oddělení Strahov VFN v Praze. „Je známo, že v průběhu peritoneální dialýzy dochází ke změnám na peritoneu. Pravidelným testováním je možné změny zachytit a předejít tak vývoji zásadnějších komplikací.“ MUDr. Ságová také připomněla, že peritoneální dialýza využívá jako filtr pacientovo vlastní peritoneum, jehož propustnost bývá u každého jiná. „Platí, že čím je membrána propustnější, tím lépe se odstraňují odpadní látky, ale zároveň i glukóza. Proto se rychle snižuje osmotický gradient a je nižší i odstraňování tekutiny. Zjednodušeně se tedy dá říci, že pokud pacient dobře očišťuje, hůře ultrafiltruje, a obráceně,“ vysvětlila. Tvorba peritoneálního dialyzačního předpisu závisí na mnoha faktorech, jako jsou transportní charakteristiky peritonea, reziduální renální funkce či tělesný objem. „V neposlední řadě jsou důležité pacientovy preference: zda upřednostňuje manuální výměny, nebo naopak výměny prováděné přístrojem,“ doplnila MUDr. Ságová. Při přístrojové dialýze je předpis vytvářen přísně individuálně. V nedávné době byl do praxe zaveden nový způsob předpisu pro automatizovanou peritoneální dialýzu, který od sebe odděluje část ultrafiltrač-

florence 7–8/16

zprávy našich partnerů / z konferencí 8. partnerský den České nefrologické společnosti – PD sympozium

ní (odstraňování nadbytečné tekutiny) a část clearancovou (očišťovací). MUDr. Ságová dále popsala: „V rozvrhu této terapie se doba prodlevy a objem prodlevy modifikují podle toho, zda volíme ultrafiltraci, či očišťovací fázi. První fáze bývá ultrafiltrační a využíváme při ní kratších prodlev s nízkým objemem. Ve druhé fázi dochází k očištění, kdy jsou prodlevy delší a objem dialyzačního roztoku vyšší. Tomuto způsobu vedení terapie říkáme adaptovaná automatizovaná perito neální dialýza.“

vnímáním a velkou snahou. V přístupu sestry, která edukaci prováděla, bylo důležité, aby dala hlavně na počátku edukace pacientovi prostor pro dokonalé seznámení se s pomůckami a s prostředím, ve kterém edukace probíhá. Zásady edukace platí v případě nevidomých dvojnásob a vyvinutí jednoduchých manuálních pomůcek umožní úspěšné, nekomplikované a na druhé osobě nezávislé provádění kontinuální automatizované peritoneální dialýzy,“ vysvětlila Bc. Aubrechtová.

Cesta k výsledku vede od edukace…

… až k měření

Podle Bc. Šárky Aubrechtové, peritoneální sestry z dialyzačního střediska NephroCare ve FN Královské Vinohrady v Praze, provádí nevidomý pacient peritoneální léčbu jen výjimečně samostatně. Na PD sympoziu se podělila o vlastní zkušenosti s edukací dvou nevidomých diabetiků před zahájením peritoneální dialýzy, kteří byli v letech 2012 a 2013 ve vinohradském dialyzačním středisku. „To, že byli pacienti nevidomí, ovlivnilo délku jednotlivých edukačních sezení, ale na celkovou délku edukace to vliv nemělo. Nevidomí kompenzovali ztrátu zraku manuální zručností, zvýšeným

A jaké jsou zkušenosti s měřením intraperitoneálního tlaku u pacientů léčených peritoneální dialýzou? O tom na PD sympoziu hovořila Mgr. Jana Landerová z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. „Toto měření je velmi jednoduché, protože pacienti mají intraperitoneální přístup, výsledek víme hned; měření navíc můžeme provádět kdykoliv a pacient není zatěžován. Velikost intraperitoneálního tlaku závisí na pohlaví, věku, tělesném povrchu a body mass indexu. Toto jednoduché měření nám pomůže k určení optimálního plnicího objemu dialyzačního roztoku,“ shrnula na závěr Mgr. Landerová. ŠAL

O vybraných aspektech peritoneální dialýzy hovořila AM Review s prof. MUDr. Sylvií Opatrnou, Ph.D., a MUDr. Michaelou Ságovou. Jaké poznání by si měli ambulantní i kliničtí lékaři z PD sympozia odnést? Prof. S. Opatrná: Peritoneální dialýza, jak se v ČR v současné době provádí, je metodou velice bezpečnou a spolehlivou, která přináší pacientovi kromě medicínských výhod také významné zlepšení kvality života, pokud mu konvenuje a sám si ji vybere. Bohužel ji u nás nevyužívá tak velké procento nemocných jako v ostatních zemích – mohl by to být klidně dvojnásobek, trojnásobek, čtyřnásobek současného stavu. Z peritoneální dialýzy by tedy mohlo profitovat dvacet až třicet procent nemocných, a to je myslím náš dluh této metodě a našim pacientům. MUDr. M. Ságová: Je to metoda self-care, což znamená, že si dialýzu provádějí pacienti sami doma. My bychom chtěli rozšířit povědomí o ní jak mezi nefrology, tak též mezi lékaři praktickými i lékaři jiných odborností, kteří s pacientem přijdou do styku.

Proč se touto metodou léčí jenom tak málo pacientů? Myslíte, že se jí lékaři bojí? Prof. S. Opatrná: My jsme se to na půdě České nefrologické společnosti snažili zjistit a na jednoznačnou příčinu jsme nepřišli. Snažíme se veškeré informace předávat odborné i laické veřejnosti a věříme, že se ta nabídka bude čím dál více využívat; zázemí pracovišť pro dialýzu je v naší republice kvalitní. Rádi bychom rozšířili informace i mezi internisty, diabetology, kardiology a praktické lékaře, kteří se starají o nemocné s poruchou funkce ledvin a měli by se starat o to, aby se pacient dostal k nefrologovi včas. MUDr. M. Ságová: Myslím si, že existují dvě příčiny, proč peritoneální dialýza není tolik rozšířená. Na jedné straně vidím naše pacienty, kteří nejsou ochotni se o sebe příliš starat. Také máme daleko starší populaci, která vstupuje do dialýzy. Ale na druhé straně se této metody občas bojí i sami lékaři, kteří pak nemají nemocného pod takovou

kontrolou, na jakou jsou při jeho pravidelných návštěvách třikrát týdně na dialyzačním středisku zvyklí. Takže my bychom právě tímto sympoziem chtěli rozšířit jejich vědění o dané metodě a případné obavy rozptýlit. Je to metoda, kterou si pacient dělá sám doma, takže musí dobře spolupracovat, musí umět svého lékaře správně informovat a včas rozpoznat příznaky problému. Když to neudělá a přijde pozdě, například se zánětem pobřišnice, pak samozřejmě nastanou komplikace. Občas se nám stává, že pacient se pro peritoneální dialýzu rozhodne a potom jde ke svému praktikovi a ten mu řekne: „Bože, co je to za metodu! Vůbec na to radši nechoďte. Běžte na tu hemodialýzu.“ A to samozřejmě vyvolává v pacientovi nedůvěru. I když my jako nefrologové jsme přesvědčeni o tom, že peritoneální dialýza má své místo, a to především u mladších aktivních pacientů, kteří se připravují na transplantaci. Ti by s ní rozhodně měli začít. ŠAL

INZERCE

Anatomie a fyziologie lymfatického systému

Zobrazovací metody

EČNOS T

L PO

KÁ LYMF

Primární lymfedém O G I CK Á S OL

Kongres České lymfologické společnosti ČLS JEP s mezinárodní účastí 20. – 22. října 2016 Multifunkční centrum zámek Lednice t: +420 731 496 060, e: amca@amca.cz, www.amca.cz

Sekundární lymfedém Flebolymfedém, lipolymfedém, lymforea Komplexní dekongestivní terapie – manuální a přístrojová lymfodrenáž – bandáže – kompresivní návleky a prádlo – lymfotaping

Chirurgie Praktické ukázky www.lympho.cz

Peritoneální dialýza

Adaptovaná APD (automatizovaná peritoneální dialýza) Jednoduché variace pro maximální výhody

P3 P3 - Komplexní přístup P3 je program komplexní peritoneální dialýzy (PD), který je specificky navržen pro zlepšení kvality života pacientů

Adaptovaná APD v Optimalizovaná ultrafiltrace

při současném prodloužení trvání léčby

Optimalizované clearence

peritoneální dialýzou. Adaptovaná automatizovaná PD (aAPD) odráží průlomové výsledky studie1, které potvdily vyšší účinnost léčby a další léčebné

výhody mající výrazně pozitivní vliv na výsledky léčby pacientů.

Přínos aAPD pro pacienta:

Výhody aAPD:

6 vyšší hodnota UF (ultrafiltrace)

6 snadná tvorba předpisu

6 lepší odstranění sodíku

6 efektivní využívání stávajících

6 nižší krevní tlak

prostředků:

6 optimalizovaná clearance:

- stejná doba léčby

močoviny, kreatininu, fosfátu zatížení metabolismu 6 menšíí zatí

- stejný objem roztoků - stejná koncentrace glukózy

Z přínosu aAPD mohou těžit všichni pacienti, ne pouze komplikované případy. aAPD je PD terapie šitá na míru potřebám pacientů. 1 Fischbach M, Issad B, Dubois V, Taamma R. Prospěšný vliv střídání doby setrvání roztoku v břišní dutině (krátká/dlouhá doba) a objemu plnění (malý/velk ý/velký ý/velk /velký) na účinnost automatizované peritoneální dialýzy: namátkové řízené testy. Perit Dial Int 2011; 31(4):450-8

Česká republika: Fresenius Medical Care - ČR, s.r.o. · Evropská 423/178 · 160 00 Praha 6 Telefon: +420 237 037 900 · Fax: +420 235 350 506· E-mail: fresenius@fmc-ag.com www.fresenius.cz · www.fmc-ag.com

XIX. konference pneumologické sekce ČAS Jarní pneumologicko-alergologická směs Eva Kašáková, předsedkyně Pneumologické sekce ČAS

Pneumologická sekce České asociace sester (ČAS) slaví v tomto roce 10 let od svého založení. Důstojnou oslavou tohoto výročí byla XIX. konference, kterou jsme pod názvem Jarní pneumologicko-alergologická směs uspořádaly ve spolupráci se sesterskou sekcí ČSAKI dne 21. května 2016 v kinosále FN Motol v Praze. Do posledního místa jsme zaplnily přednáškový sál, protože konference se zúčastnilo 95 převážně pneumologických a alergologických sester.

dbornou část konference zahájil MUDr. Vladimír Koblížek z Plicní kliniky FN Hradec Králové, který nás seznámil se syndromem akutní dechové tísně dospělých (ARDS), který vzniká náhle, je doprovázen tachypnoí, těžkou hypoxémií, oboustrannými plicními opacitami a špatnou compliance plic. ARDS vzniká z mnoha různých příčin. Nejčastěji vede k ARDS trauma, resp. polytrauma s hemoragickým šokem s nutností krevních převodů, sepse, aspirace žaludečního obsahu, ale ARDS může vzniknout i po inhalaci škodlivin, např. při požáru, při popáleninách, tukové embolii, akutní pankreatitidě, akutním jaterním selhání nebo po tonutí. Léčba spočívá v eliminaci základního onemocnění nebo stavu, podpoře vitálních funkcí, pacienti jsou napojeni na ventilační podporu, která zlepší výměnu plynů a koriguje hypoxémii. Na tuto přednášku navázala Mgr. Barbora Duchoňová z téhož pracoviště, která si připravila sdělení ARDS z pohledu sestry. Seznámila nás s úlohou sestry při ventilační terapii, která spočívá především v péči o průchodnost dýchacích cest, sledování vitálních funkcí, klinických projevů a ventilačních parametrů. Sestra také aplikuje analgosedaci a medikaci podle ordinace lékaře. Prezentace pak doplnila Romana Hniková ze stejného pracoviště kazuistikou 80leté pa cientky, u které byla pneumonie příčinou vzniku ARDS.

Dalším tématem konference bylo stárnutí populace a prodlužování lidského věku. Přednáškou Stárnutí populace – stárnutí plic otevřel toto téma prim. MUDr. Viktor Kašák z Lerymed Praha, který byl již tradičně odborným garantem konference. Uvedl, že v Česku žije 17 % seniorů nad 65 let (1,7 mil. osob) a je předpoklad, že v roce 2050 se počet seniorů zvýší na 3 milió ny. Zvyšuje se také doba dožití (průměrná délka života lidí, kteří se v daném roce narodí), která byla v roce 2013 v Česku u mužů 75,2 roku a u žen 81,1 roku. Upozornil, že stárnutí není nemoc, ale proces, který vede ke zvýšené prevalenci chronických nemocí. Z plicních nemocí se jedná především o chronickou obstrukční

florence 7–8/16

plicní nemoc (CHOPN), intersti ciální plicní procesy (IPP) a bronchogenní karcinom (BRCA). Kazuistiku 86letého pacienta s astmatem si připravila Monika Macháčková také z Lerymed Praha. Tento pacient je přes svůj vysoký věk stále velice aktivní, jak fyzicky, tak psychicky, dodržuje léčebný režim, ke své léčbě používá lék z inhalačního systému Turbuhaler, má správnou inhalační techniku a astma má pod kontrolou, takže ho vůbec neomezuje v životním stylu. Druhý pól astmatu u seniorů představila další kazuistika, kterou si připravila Eva Kašáková z téhož pracoviště. Jedna-

Syndrom akutní dechové tísně dospělých vzniká náhle a je doprovázen tachypnoí, těžkou hypoxémií, oboustrannými plicními opacitami a špatnou compliance plic. lo se o 87letou pacientku s Alzheimerovou nemocí (AN), která je klientkou Alzheimer centra (AC), je zcela nesoběstačná a odkázaná na pomoc pečujících osob. Z obou prezentovaných kazuistik vyplývá, že kvůli prodlužování lidského věku se budeme stále častěji setkávat

XIX. konference pneumologické sekce ČAS se konala v kinosále FN Motol

nejen se seniory, ale také s pacienty s Alzheimerovou nemocí. Pro tyto pacienty je třeba vybrat nejen vhodný lék pro léčbu astmatu, ale také vhodný inhalační systém a ve správné inhalační technice teoreticky i prakticky zaškolit pečující osoby. V případě pacientky s AN to byli všichni zaměstnanci AC. Na otázku, jak udržet pacien ty s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) aktivní, se pokusil odpovědět MUDr. Koblížek. Upozornil, že pacienti s CHOPN jsou velmi brzy velmi málo fyzicky aktivní, snižuje se jim tolerance fyzické zátěže, což vede ke změně životního stylu, k dekondici a k únavě. Aktivní pohyb a efektivní rehabilitace jsou u pacientů s CHOPN vedle farmakologické léčby, zanechání kouření, léčení komorbidit a očkování součástí paušální léčby CHOPN. Vzestup fyzické aktivity pacientů s CHOPN zlepšuje prognózu nemoci a významně snižuje mortalitu. Dopolední blok zakončila Tamara Popovičová z GSK, která nás seznámila s kampaní s názvem Vyběhněte s astmatem.

Podmínkou správné léčby HVS je správná diagnóza Ve druhé části odborného programu se k mikrofonu vrátil primář Kašák, aby nás seznámil s hyperventilačním syndromem (HVS). HVS je definován jako náhle vzniklá dušnost při neadekvátní hyperventilaci spojené a většinou i vyvolané strachem, úzkostí nebo stresem při absenci jiných patofyziologických abnormalit. Podmínkou správné léčby je správná diagnóza, při níž je vždy nutné vyloučit postupně se rozvíjející plicní onemocnění. Pacient vnímá HVS jako život ohrožující onemocnění, proto je nutný empatický přístup zdravotníků. Pokud se jedná o samotný HVS bez patologické příčiny, základem léčby je zpětné dýchání do papírového nebo polyetylenového sáčku a k úpravě stavu dojde za 5–10 minut. Následovalo sdělení MUDr. Martiny Šterclové z Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze, která si pro nás připravila prezentaci o intersti

fota: Profimedia, autorka

zprávy našich partnerů / z konferencí

ciálních plicních procesech (IPP). Uvedla, že IPP jsou heterogenní skupinou chorob charakteristických různou měrou zánětlivého a/nebo fibrotického postižení plicního parenchymu a intersticia. Nejčastějšími příznaky jsou námahová dušnost, kašel, snadná unavitelnost a hemoptýza. Pacienti s podezřením na některý IPP by měli být odesláni ke stanovení diagnózy a ev. léčbě do center pro IPP. Možnosti farmakologické i nefarmakologické léčby i prognóza onemocnění se odvíjejí od přesného stanovení typu IPP. S tím, jak se žije s IPP, nás seznámil přímo pacient, kterého s sebou přivedla MUDr. Šterclová. Odpověděl nám na všechny

naše otázky a velmi nás potěšil svým aktivním a optimistickým přístupem ke své nemoci. Odbornou část věnovanou IPP pak doplnila kazuistika 80letého pacienta s intersticiální plicní fibrózou, kterou přednesla Mgr. Jana Kollarová z Plicní kliniky FN Hradec Králové. O bronchopulmonální dysplazii (BPD) hovořila Jana Chrudimská z Dětské kliniky Nemocnice Na Bulovce. BPD je chronické onemocnění plic nedonošených dětí s nízkou porodní hmotností, pro něž je charakteristická redukce růstu alveolů a snížená vaskularizace s typickým RTG obrazem plic. Ošetřovatelská péče o děti s BPD spočívá v zajištění průchodnosti

dýchacích cest pomocí odsávání, polohování, vibračních masáží a inhalací. O tyto děti je třeba pečovat šetrně a předcházet komplikacím. Velmi zajímavá přednáška byla doplněna kazuistikami předčasně narozených dvojčat, u kterých byla diagnostikována BPD. Poměrně závažnému medicínsko-eticko-multikulturnímu problému se ve své přednášce s názvem Na co vše má pacient právo? věnovala Mgr. Jana Zelenková z Pneumologické kliniky FN Motol. Odborný program konference pak uzavřela Jaroslava Šimoníčková ze Synlab Praha svou přednáškou s názvem PRICK testy – stále zlatý standard diagnostiky

alergií? Posluchače informovala, že kvůli ukončení výroby některých diagnostických alergenů nejsou prick testy v současné době v Česku dostupné a musejí být nahrazeny jinými diagnostickými metodami nebo se musí požádat SÚKL o jejich mimořádný dovoz. Věřím, že naše Jarní pneumologicko-alergologická směs svým programem účastníky konference zaujala i odborně obohatila, a už nyní se těším na viděnou v Brně, kde se 5. listopadu 2016 uskuteční výroční XX. konference pneumologické sekce ČAS, na kterou srdečně zvu všechny kolegyně, p ředevším ty z moravského regionu.

Velmi přínosná byla prezentace kazuistik JUDr. Petra Šustka, Ph.D., z Centra zdravotnického práva Právnické fakulty UK z oblasti právní odpovědnosti sestry, kterou ocenily především sestřičky z praxe.

tématem jejich vystoupení byla prezentace komplexního týmového přístupu v léčbě diabetu 1. typu. Bc. Darina Bendová hovořila o pozitivním novorozeneckém screeningu a Mgr. Michaela Chmelařová představila projekt s názvem „Život v kufříku“. Celou konferenci pak zakončila staniční sestra Dětského a dorostového detoxikačního centra Michaela Tylová se svým příspěvkem, který vyvolal velkou diskuzi především mezi studenty. Protože konference byla příznivě přijata studenty i odbornou veřejností, rádi bychom ji v příštím roce zorganizovali znovu a doufáme, že studenty zdravotnických škol na ní přivítáme nejen v rolích organizátorů, ale i mezi přednášejícími.

O pediatrickém ošetřovatelství v praxi se diskutovalo na půdě 3. LF UK Mgr. Michaela Chmelařová, vrchní sestra KDD FNKV

Ve čtvrtek 9. června 2016 proběhla na půdě 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (3. LF UK) konference s názvem „Moderní trendy v pediatrickém ošetřovatelství“, kterou organizovala Klinika dětí a dorostu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) pod záštitou náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FNKV PhDr. Libuše Gavlasové, MBA.

kce byla zahájena velmi originálním způsobem – klauny z organizace Doktor Klaun, se nimiž Klinika dětí a dorostu FNKV (KDD) dlouhodobě spolupracuje. Po nich přivítali posluchače náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FNKV PhDr. Libuše Gavlasová, MBA, doc. MUDr. Felix Votava, Ph.D., přednosta Kliniky dětí a dorostu FNKV, a přednostka Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK PhDr. Hana Svobodová, Ph.D., která přítomné seznámila mj. i s tím, že v návrhu novely zákona č. 96/2004 Sb. je znovu zakotveno pregraduální vzdělávání v oboru dětská sestra. Cílem konference bylo navázat spolupráci se studenty, kteří se též aktivně zapojili do její organizace. Studenti měli možnost

setkat se se sestřičkami z praxe a diskutovat s nimi o zajímavých tématech. Sestry zase mohly například na základě přednášky Mgr. Petry Sedlářové lépe pochopit problematiku vzdělávání všeobecných sester v oblasti pediatrie. V dopoledním bloku zazněla mj. již tradičně skvělá prezentace Mgr. Marka Váchy, přednosty Ústavu etiky 3. LF UK, na téma Etické problémy zdravotní péče u zranitelné populace. Velmi přínosná byla i prezentace kazuistik JUDr. Petra Šustka, Ph.D., z Centra zdravotnického práva Právnické fakulty UK z oblasti právní odpovědnosti sestry, kterou ocenily především sestřičky z praxe. Odpolední blok byl v režii lékařů a sester KDD FNKV. Hlavním

zajímavost

florence 7–8/16

Výživa kosmonautů

Mgr. Helena Michálková, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, zsF, Jihočeská univerzita v českých budějovicích

ako první člověk se do vesmíru podíval Jurij Gagarin. V kosmické lodi Vostok 1 odstartoval z kosmodromu Bajkonur dne 12. dubna 1961 v 9 hodin a 7 minut moskevského času. V té době mu bylo 27 let. V kosmu strávil 1 hodinu a 48 minut a během letu pozoroval hvězdy, východ slunce a v kosmické lodi i posvačil. Vzhledem ke krátké době trvání letu nebyla potřeba komplexní strava.

Jídlo se konzumovalo před letem. Během prvních letů se testovalo, zda lze ve stavu beztíže žvýkat, polykat a konzumovat pevné nebo tekuté potraviny. První kosmonauti konzumovali potravu z hliníkových tub. Podobné se používaly na zubní pasty. Takto se podávaly zeleninové i bramborové kaše, haše, ale třeba i ruská polévka boršč. Tuby obsahovaly masové směsi (játra, rybu a další druhy mas) nebo byly sladké. Kosmonauti si je mezi sebou měnili podle svých chuťových preferencí. Protože však hliník nebyl ideální obal na potraviny, potahoval se speciálními materiály. Samotná tuba však byla těžká, proto se přešlo na plastové obaly.

První potraviny určené pro lety do vesmíru byly dehydratované, stlačené a upravené do kostek, které se vkládaly přímo do úst. Kostky se pomocí slin rehydratovaly a tuhé jídlo se dlouho žvýkalo. Drobečky by ve stavu beztíže mohly poškodit přístrojové vybavení, proto se kostky potahovaly želatinou, aby se snížilo jejich drobení. Potraviny byly vakuově baleny do jednotlivých porcí. Laminátové ochranné obaly chránily pokrm proti vlhkosti, ztrátě chuti a znehodnocení. Polotekutá strava nebyla příliš oblíbená, kosmonauti si na ni často stěžovali. Dehydratace potravin umožňovala větší pestrost jídelníčku kosmonautů ve vesmíru. K rehydrataci používali vodu z pis-

fota: profimedia

Kosmonaut či astronaut je člověk, který uskutečnil kosmický let (označení kosmonaut je ruského původu, astronaut amerického). Jako každý člověk má i kosmonaut své biologické potřeby. I ve vesmíru musí jít a pít a čím delší čas ve vesmíru tráví, tím větší pozornost se musí věnovat jeho výživě. Zajistit dostatek potravin a vhodně je uložit je důležitá součást přípravy kosmické mise.

zajímavost

tole, která se vstřikovala přes trysku do sáčku, v němž byl z druhé strany otvor, kterým si kosmonaut rehydratovaný obsah balíčku vytlačil do úst. Takovýto jídelníček se zdál být pestřejší, ale vzhledem k velikosti otvoru v sáčku byly potraviny rozmělněny na malé částečky. Po jídle vložil kosmonaut do sáčku germicidní tabletu, aby zamezil mikrobiálnímu růstu ze zbytků potravy.

Tuby nahradil příbor Lyofilizace, vakuové vymražování, je metoda sušení vlhkých předmětů, která později výrazně zlepšila jídelníček astronautů. Jídlo bylo díky ní lehké a mělo delší životnost. Dlouhé lety do kosmu však ukázaly na zdravotní rizika plynoucí z nedostatečného příjmu živin. Na začátku konzumovali kosmonauti potraviny třikrát denně a nabídka se opakovala každé čtyři dny. Každý člen posádky měl přidělených půl kilogramu potravin na den. S každým novým letem přibývaly i cenné zkušenosti pro lety budoucí. Konzistence potravin se postupně vylepšila natolik, že už nebylo nutné konzumovat všechny pokrmy z obalu přímo do úst, ale už se mohly konzumovat pomocí lžíce. Do obalu s dehydratovaným pokrmem se pomocí vodní pistole nastříkala voda a po rehydrataci se otevřel zip a pokrm se snědl lžící. Kromě těchto pokrmů v sáčcích měli už astronauti z programu Apollo s sebou i konzervované potraviny v plechovkách. Jejich nevýhodou však byla vysoká hmotnost. Výhodou naopak bylo po-

Potraviny pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) – balíčky obsahují například dehydratovaný listový smetanový špenát nebo cukrem potažené burské oříšky

těšení z jídla jako na Zemi. Protlaky v tubách už byly považovány spíše za zálohu než za hlavní způsob výživy. Dnes se do lehkých plastikových sáčků balí astronautům např. chleba nebo sušenky, do malých mističek se vkládají potraviny, které nepotřebují vodu, jako jsou např. ovocné dřeně nebo pudinky. V sáčku mohou být i potraviny, které nepotřebují další úpravu, jako např. oříšky, bonbony a sušené ovoce. Volně poletující potraviny jsou zakázané. Potraviny, které se mohou drobit, jako je např. pečivo, jsou zpracovávané do malých kousků – „jednohubek“, které se vkládají celé do úst, takže se riziko drobení eliminuje. Jeden malý bochánek = jedno sousto. Stoly a židle nejsou v prostorách kosmických stanic běžné, spíše se používá tác, který si s pomocí suchého zipu připevní kosmonaut na stehna, anebo tác, který se uchytí ke zdi. Také příbory jsou pomocí magnetu přichyceny k tácu. Součástí příboru jsou nůžky pro otevření balíčků s pokrmem. Jídlo se konzumuje přímo z obalů, nepřesunuje se na talíře. Potraviny v kosmu mají mdlejší chuť, což je dáno absencí gravitace, která způsobuje obtížnější vnímání vůní. Proto je nutné podpořit chuť. Sůl nemohou kosmonauti používat v podobě, v jaké ji známe na Zemi. Místo ní používají slané roztoky. Zdroj vody tvoří palivový článek, který přeměňuje směs vodíku a kyslíku na vodu. Tato voda je vhodná k přípravě pokrmů, ale není vhodná k pití. K tomu musí kosmonaut využít sáček s minerály. Pro uchovávání a konzumaci nápojů jsou v kosmu využívány adaptéry, které zamezují vytékání. Tyto adaptéry jsou podobné jako na běžných sportovních lahvích. V prostoru kosmických lodí nelze konzumovat sycené nápoje a alkohol je striktně zakázán. Rusové s sebou měli dříve malé množství alkoholu na přípitek při zvláštní události, Američané však zákaz dodržují.

Dnes si kosmonaut přihlásí jídlo do systému a ohřeje v mikrovlnce Jídlo pro kosmonauty musí obsahovat všechny potřebné složky. Pro uchovávání potravin se využívá dehydratace, zamrazování i konzervování. Ještě před odletem si kosmonauti vybírají jídla, která jim chutnají. Na základě jejich preferencí pak nutriční terapeuti připraví jídelníček, který odpovídá kaloricky i nutričně vyvážené stravě. Každý kos-

monaut tak má svůj vlastní jídelníček, který se mu opakuje nejčastěji po dvou týdnech. Dnes již mohou kosmonauti ve vesmíru konzumovat většinu pozemských pokrmů. Jídlo je převážně v dehydratované formě a je vakuově balené. Před konzumací se do něj doplní voda. Pokrm si bohužel nezachovává svou původní podobu, ale chuť i nutriční hodnota zůstávají stejné. Jídlo se konzumuje buď za studena, nebo se ohřívá pomocí horké vody nebo v mikrovlnné troubě. Jídelníček je individuální pro každého kosmonauta, který si před podáním přihlásí své jídlo do systému. Každý pokrm má svůj čárový kód, takže nutriční terapeut na Zemi má přesný přehled o tom, kolik a čeho každý kosmonaut snědl. A co konkrétně kosmonauti jedí? Existuje osm kategorií kosmických potravin: → Potraviny, které se rehydratují, protože z nich byla vymražením odstraněna voda (např. ovesné vločky). → Termostabilní potraviny v plechovkách, které mohou být skladovány při pokojové teplotě (př. ovoce, tuňák, pudink v kelímku). → Polotekuté potraviny – v nich je částečně ponechána voda, aby měla potravina měkkou strukturu (př. sušené ovoce, hovězí maso). → Přirozená forma potravin bez úpravy (př. oříšky, sušenky). → Ozářené potraviny – to jsou masné produkty (př. hovězí steak, krůtí maso), které byly uvařené a sterilizované ionizujícím zářením. Poté se mohou uchovávat při pokojové teplotě. → Zmrzlé potraviny – hluboce zamražené (př. koláč). → Čerstvé potraviny bez úprav (př. banány, jablka). → Chlazené potraviny (př. sýr, smetana). Nápoje jsou skladovány v podobě instantních směsí, které se pouze naředí vodou. Čerstvé jídlo musí být spotřebováno během prvních dvou dní letu, jinak by se zkazilo. Maso musí být upravené ionizujícím zářením, které zaručí jeho úplnou sterilizaci. Mezi jídlo, které nepotřebuje speciální úpravu, patří čokoláda, tyčinky, oříšky. Dehydrované jídlo, např. instantní polévky, je upraveno odebráním veškeré vody a konzumováno poté, co se do něj nalije horká voda. Potraviny upravené teplem tak, že jsou sterilní (např. marmeláda), se mohou konzumovat po celou dobu. Literatura u autorky

zdraví sestry

florence 7–8/16

Jak rozpoznat syndrom vyhoření a jak mu předcházet?

Věra Dufková, psychoterapeutka, lektorka Gaudia proti rakovině, z. s.

voní budík a já mám pocit, že jsem nespala ani hodi nu. Nechce se mi vstávat. Ještě alespoň pět minut… Achjo. Ne, nechci vstávat a nechci jít do práce. Zase další den. Vče ra jsem se nestačila ani pořádně pozdravit s manželem a s dětmi, pořádně jsem se nevyspala a kvů li pomalému vstávání se nestíhám ani nasnídat. No nic, tak se najím v práci. Ale teď rychle, ať stihnu přijít do práce včas. Anebo… vždyť je to vlastně jedno, máme poradu. Achjo, to bude zase k ničemu. A co ta paní ze čtyřky? Doufám, že už je doma a nebude po mně zase něco chtít. Dneska mám jen krátkou službu, tak snad to

Jednotlivé fáze vedoucí k syndromu vyhoření se prolínají. Postup je pomalý a plíživý, a to je zrádné

nějak přežiju. Pak už to snad zase půjde… O pár dní později jedu ran ním autobusem. Dvě paní si vyprá vějí, co a jak vaří, co děti… a já bych na ně nejraději zakřičela, ať už jsou zticha! Co mají po ránu takhle žva nit?? V tu chvíli se zarazím. Co to se mnou jenom je? Jsem přecitlivě lá? Ale to, jak se teď cítím, trvá už delší dobu … nejsem už náhodou „vyhořelá“? To, co je výše popsáno, spadá do fáze stagnace. Ta na tobogánu, který vede k syndromu vyhoření, přichází jako druhá po první fázi nadšení. Ve fázi stagnace nás požadavky klientů, jejich příbuzných nebo zaměstnavatele začínají obtěžovat. Ideály se nám nedaří realizovat, a tak měníme jejich zaměření. Hlavní postava výše popsaného příběhu chce přijít brzy do práce. Pak si ale uvědo-

mí, že je porada a tak vlastně spěchat nemusí. Objevuje se u ní i třetí fáze frustrace – „doufám, že paní ze čtyřky už bude doma. Že po mně zase nebude nic chtít.“ – klienta vnímá negativně a pracoviště pro ni představuje zklamání – „snad to ně jak přežiju“. U nikoho z nás se zpravidla nedá říci, v jaké fázi se zrovna nachází, protože jednotlivé fáze vedoucí k syndromu vyhoření se prolínají. Postup je pomalý a plíživý, a to je zrádné. Během prvních tří fází – nadšení, stagnace a frustrace – můžeme při dostatečné sebereflexi vlastními silami porozumět tomu, co se s námi děje, a rozhodnout se pro změnu. Během zbývajících dvou fází – apatie a syndromu vyhoření – to už jde hůře. V této chvíli je dobré obrátit se na odbornou pomoc. Někdy jí může být vhodná medikace (kterou předepíše psychiatr nebo praktický lékař), vždy je ale úspěšná pomoc slovem (psycholog, psychoterapeut, supervizor). A co zmůžeme vlastními silami? Musíme mít na paměti, že každému pomáhá něco jiného. Důležité je si uvědomit, že pokud třeba nedokážu nenechat se zahltit, tedy nastavit si priority a určité hranice (např. kolik služeb chci a kolik už ne), neznamená to, že jsem horší než kolegyně, která to dovede, a že jsem tedy ztracený případ. Každý jsme jiný a každý máme jiné zkušenosti. U každého funguje něco jiného, každý máme jiné starosti, které nám paradoxně v budoucnu pomáhají zvládnout jiné těžkosti života. Každý máme jinou úroveň sebereflexe a naše možnosti nastavení na změnu jsou proto různé. Zde je jen pár tipů, které v případě, že už jste se ocitli na cestě k syndromu vyhoření, můžete vyzkoušet: → Nejlepší začátek je připustit si, že něco potřebujete jinak. Začněte proto kultivovat svoji sebereflexi. Můžete k tomu použít třeba otázky: Dává mi to smysl? Baví

fota: profimedia

Syndrom vyhoření se vyskytuje zvláště u profesí, které obsahují práci s lidmi nebo alespoň kontakt s lidmi a závislost na jejich hodnocení. Tvoří ho celá řada symptomů jak v oblasti psychické, tak částečně i fyzické a sociální. Pomáhající profese patří mezi skupiny, které jsou tímto syndromem nejvíce ohroženy.

zdraví sestry

→

mě to? Stojí mi to za to? Chci to dělat? Je toto ještě moje práce? Začněte zjišťovat, co potřebujete. Nespěchejte přitom na sebe. Rychlost není důležitá. Dělejte si přestávky. Uvědomte si, že vaše zásoba energie je omezená. Dodržujte denní rytmus – pravidelné jídlo s odpovídajícím časem a dostatečný spánek. Doplňujte energii. Vaše práce není pupek světa. Vyrovnávejte pracovní zátěž potřebnou mírou odpočinku. Věnujte se činnostem a vztahům, při kterých se cítíte dobře a které vás naplňují. Dělejte si čas pouze na sebe. Dělejte si radost, dělejte si dobře. Malé drobné radosti (dát si dobrou kávu v klidu, dopřát si dobré ovoce, čokoládu, koupit si něco na sebe, začít používat jinou voňavku, použít voňavý krém na ruce…) přinesou příjemnou energii do vašeho života každý den. Pečujte o své zdraví. Berte vážně varovné signály svého těla. Zmírněte pracovní nasazení, dopřávejte si dostatek spánku, zdravě se stravujte, sportujte, odpočívejte. Všímejte si svého těla. Zvýšení citlivosti ke svému tělu vám může přinést podporu, jak se sebou zacházet. Co ještě skousnout a co už ne. Využívejte svůj dech. Prodlužovat ho pomáhá při náročných situacích. Jak s ním dobře pracovat, konzultujte s někým, kdo se věnuje práci s tělem. Může to být odborník či praktikující kolega nebo známý. Aktivní odpočinek vs. pasivní odpočinek. Aktivní odpočinek je výborná příležitost, jak se odreagovat, pokud jde víceméně spontánně. Pokud se do něj musíte nutit, přijměte pasivní odpočinek. Sedněte si třeba jen na balkón, do parku a dívejte se na zeleň, na lidi kolem sebe. Poslouchejte hudbu, nic nedělejte a jen odpočívejte. Stačí 10–20 minut. V našem životě je velmi důležité, aby se střídalo napětí a uvolnění. Napětí máme během dne dost, uvolnění většinou již méně. Ve chvílích unavenosti a přehlcení aktivním sportem či posilovnou uvolnění nedocílíme (!). „Nic nedělat“ je zkrátka dobrý začátek pro regeneraci sil. Hledejte věcnou podporu. Všechny problémy nemůžete a nemusíte vyřešit sami. Promluvte si s kolegyněmi a kolegy, požádejte

Zacházejte rozumně se svým časem. Rozdělte si rovnoměrně práci. Snažte se vyhnout odkládání práce

Stanovte si priority. Nemusíte být všude a vždy. Soustřeďte se na činnosti, které si vyberete jako podstatné. →

→

je o radu, o návrhy na řešení, požádejte je o pomoc. Oceňujte sebe i druhé. Neberte věci za samozřejmé. Nezapomeňte, že úsměv dokáže divy. Snižte své vysoké nároky. Kdo na sebe i druhé klade neustále příliš vysoké nároky, vystavuje se nebezpečí stresu. Přijměte skutečnost, že člověk je nedokonalý a chybující. Stanovte si priority. Nemusíte být všude a vždy. Soustřeďte se na činnosti, které si vyberete jako podstatné. Naučte se říkat NE. Myslíte tím tak na sebe. Nenechávejte se přetěžovat. Nedělejte, co nemáte dělat. Řekněte ne, pokud budete cítit, že je toho na vás nakládáno příliš. Vyjadřujte otevřeně své pocity. Pokud se vás cokoliv dotkne, dejte to najevo. Udělejte to tak, abyste sami necitlivě nezasáhli druhého. Nepropadejte syndromu pomocníka/zachraňovatele. Vyhněte se nadměrné citlivosti k potřebám druhých lidí. Pohybujte se v rozmezí mezi soucítěním a emocionálním odstupem. V kritických okamžicích zachovejte rozvahu. V konfliktní situa-

ci se nenechávejte svést prvním negativním pocitem k impulzivnímu jednání. Uvědomte si svůj manévrovací prostor a přiměřené způsoby řešení konfliktu. V konfliktní situaci můžete použít paradoxní reakci nebo humor. → Využívejte nabídek pomoci. Jestliže máte pocit, že v kritických situacích nereagujete dobře, měli byste se snažit změnit své chování. Přihlaste se do vhodného kurzu, výcviku, poraďte se s kolegyněmi a kolegy, požadujte na nadřízených supervizi své práce. → Dobrý plán ušetří polovinu času. Zacházejte rozumně se svým časem. Rozdělte si rovnoměrně práci. Snažte se vyhnout odkládání práce. Neděste se, že se blížíte k syndromu vyhoření. Je to normální. Je to cyklus, který však můžete ovlivňovat svojí sebereflexí. Když pracujeme s lidmi, je těžké udržet rovnováhu mezi očekáváními a realitou, mezi ideály a skutečností. Začít u sebe ale můžeme. Začněte od jednoduchých malých kroků. To jsou takové, které vám dávají smysl a jsou pro vás jednoduše realizovatelné. S čím tedy začnete, aby vám bylo lépe?

Více info na: www.gaudia.cz/cz/vzdelavani/?detail=kurzy-pro-verejnost

zkušenosti ze zahraničí

florence 7–8/16

Zdravotní laborantky navštívily Lotyšsko

Bc. Anna Skalická, Mgr. Martina Bunešová, MBA, Mgr. Jitka Voříšková

emocnice v Rize byla založena v roce 1910 a slouží obyvatelům celého Lotyšska. Je v ní 800 lůžek a pracuje zde 800 sester. V současné době se tu stavějí nové budovy, které budou sloužit onkologii, internímu oddělení a jako klinické laboratoře. Společně s tím probíhá i rekonstrukce všech stávajících budov. V nemocnici se v pravidelných cyklech mění členové managementu. Lotyšské ministerstvo zdravotnictví pracuje na zvýšení prestiže zdravotnických pracovníků – jak sester, zdravotních laborantů, tak všech ostatních zdravotnických profesí. Řešení této problematiky prohlásilo ministerstvo za svou prioritu. I tady se totiž potýkají s nedostatkem zdravotnického personálu. Vzdělávání zdravotnických pracovníků probíhá v Lotyšsku na prvním stupni vysokoškolského bakalářského studia. Po jeho absolvování mají zdravotníci možnost ještě specializačního studia. Do praxe odcházejí s titulem Bc. v jednadvaceti letech. V Lotyšsku funguje obdobný systém registrace zdravotnických pracovníků jako u nás, certifikát musejí zdravotníci obnovovat v pětiletých cyklech. Během naší návštěvy nás uvítala hlavní sestra nemocnice a její kolegyně z Lotyšské asociace sester (Latvias Másu asosiácja) doc. Sanita Krankale. Poté, co jsme se dozvěděly úvodní informace, jsme se rozdělily do skupin podle zájmu o jednotlivé obory – porodnice (novorozenci), urgentní příjem, interna, klinické laboratoře – a vydaly jsme se na exkurzi. Naše skupina navštívila klinické laboratoře, které se nacházejí v jedné z historických budov. Vnitřek budovy je uzpůsoben pro potřeby kvalitního provozu. Příjem biologického mate riálu probíhá na jednom místě jak pro biochemii, tak pro hematologii. Jako první laboratoř vedle místnosti příjmu biologického materiálu je labo-

Nemocnice v Rize slouží obyvatelům celého Lotyšska. Je v ní 800 lůžek a pracuje v ní 800 sester

ratoř určena pro statimová vyšetření v průběhu služby. Tyto analyzátory jsou určeny pouze pro pohotovostní službu a spouštějí se až s nástupem pracovníků do služby. V dalších prostorách klinické laboratoře jsou umístěny standardní analyzátory pro vyšetření krevního obrazu, močových elementů, imunochemické metody a základní biochemické analýzy. Biochemické a imunochemické analyzátory jsou propojeny společně s podavačem vzorků, a tak je zajištěn plynulý průchod biologického vzorku analýzami s co nejmenší časovou ztrátou. Výsledky analýz potvrzuje zdravotní laborant se specializací. Kolegyně v laboratořích se nám plně věnovaly, čas byl i na neformální diskuzi a věříme, že získané informace byly oboustranně přínosné. Vybavení laboratoří bylo technologicky totožné s vybavením laboratoří u nás a bylo v souladu s potřebami pro provádění kvalitní laboratorní práce a následné kvalitní péče o pacienty. Velmi zajímavá byla i prohlídka lůžkového oddělení. Oddělením porodnice a neonatologie nás provázela vrchní sestra. Ochotně odpovídala na všechny naše otázky a také ostatní personál byl velmi vstřícný. Naše komunikace probíhala v angličtině a ruštině. Oddělení neonatologie patří k nejstarším v nemocnici, pro-

story pro pacienty i personál nejsou sice komfortní, ale jsou plně funkční. Naopak přístrojové vybavení je na velmi dobré úrovni (infuzní pumpy, ventilátory, inkubátory, vyhřívaná lůžka atd.). Zaujala nás například fototerapie na celé tělíčko novorozence („kolem dokola“), kterou jsme viděly i při praktickém použití. Oddělení neonatologie má celkem dvacet lůžek. Pokoje jsou střízlivě vybavené, ale opět plně funkční. Důraz je kladen na systém rooming in. Jak přístrojové vybavení, tak péče o novorozence a přístup k dětem i matkám je tu velmi podobný jako u nás. Personál se snaží, aby jejich oddělení bylo vlídné a přátelské ke všem dětem i maminkám. Na neonatologii je i jednotka intermediární péče a jednotka intenzivní péče. Děti s nízkou porodní hmotností a patologičtí novorozenci zůstávají v této nemocnici, pouze novorozenci se závažnými zdravotními problémy jsou překládáni do nedaleké dětské nemocnice. Zhruba jednou ročně provádějí exsangvinaci, běžně se podávají transfuze. Všechny invazivní zákroky jsou vedeny velmi šetrně, především na JIP je kladen důraz na klidné, šetrné a přívětivé zacházení s novorozencem. Pokud je potřeba chirurgický zákrok a další péče je možná na tomto oddělení, novorozenec se nikam nepřeváží a chirurg či jiný odborník přijíždí za dítětem na oddělení. Porodnice má tři porodní sály – samostatné, poměrně malé místnosti s veškerým potřebným vybavením včetně koutku pro první ošetření novorozence po porodu. Ročně tu mají něco přes dva tisíce porodů. Po porodu provádějí bonding. Co nejčastější kontakt novorozence s matkou i otcem je vždy na prvním místě. Dle zdravotního stavu novorozence ho umožňují i u nedonošených či jinak handicapovaných dětí. Po prohlídce nemocnice následovala neformální diskuze jak s vrchními sestrami nemocnice, tak se zástupci jejich profesní organizace. Nakonec nám kolegyně z Lotyšska přislíbily návštěvu u nás, v České republice.

foto: autorky

Sekce zdravotních laborantů při České asociaci sester (ČAS) měla možnost zorganizovat pracovní návštěvu nemocnice v hlavním městě Lotyšska, v městě Rize. Riga má 700 tisíc obyvatel a je největším městem Pobaltí. Vznikla v roce 1201 a leží při ústí řeky Daugavy do Rižského zálivu.

inzerce

ZNÁTE SESTŘIČKU, KTERÁ POMÁHÁ LÉČIT PACIENTY SVÝM ÚSMĚVEM? TŘEBA JSTE TO PRÁVĚ VY, KOMU BUDE SLUŠET KORUNKA SESTRY SYMPATIE.

personální inzerce VOLNÁ MÍSTA VŠEOBECNÁ SESTRA – ODDĚLENÍ OPERAČNÍ SÁLY Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., přijme všeobecnou sestru na oddělení operační sály. Požadavky: praxe není podmínkou (absolvent/ka). Nabízíme: významnou podporu specializačního vzdělávání v oboru perioperační péče (nemocnice zajišťuje bezplatné specializační vzdělávání v rámci pracovní doby), v případě závazku vůči současnému zaměstnavateli nemocnice automaticky převezme 100 % závazku, práci na zmodernizovaném pracovišti s vysokou technickou a personální úrovní, zaměstnanecké benefity (sick days, 5 000 kč/rok na rekreaci, penzijní připojištění, ...). Bližší informace podá personální oddělení, tel.: 483 345 484, 494, e-mail: pavel.kures@nemjbc.cz

REGISTRACE DO SOUTĚŽE ZAČÍNÁ 1. 8. 2016 A REGISTROVAT SE MŮŽETE AŽ DO 31. 10. 2016. WWW.SESTRASYMPATIE.CZ VÍTĚZKA BUDE VYHLÁŠENA 24. 2. 2017 NA ŽOFÍNĚ PŘI PŘÍLEŽITOSTI 8. REPREZENTAČNÍHO PLESU SESTRY NA SÁL!

WE MAKE MEDIA, S. R. O. | ORLICKÁ 2176/9 | 130 00 PRAHA 3 TEL: +420 778 476 475 | E�MAIL: INFO@WEMAKEMEDIA.CZ

angličtina

SY - inzerce - 86x120.indd 1

Diet for children suffering from diarrhoea diarrhoea is manifested by voluminous watery stools with a frequency of more than three passages a day. The stool may also contain traces of blood, pus or mucus. The biggest threat diarrhoea poses to the body is metabolic disruption and dehydration, which is particularly dangerous for children and the elderly. acute diarrhoea can last for a maximum of four weeks; however, it usually lasts two to three days. chronic diarrhoea persists for periods longer than four weeks. Mother: doctor, we came yesterday with my four-year-old daughter who had diarrhoea

FYZIOTERAPEUT PRO PSYCHIATRICKOU KLINIKU Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme fyzioterapeuta pro Psychiatrickou kliniku. nástup dohodou. Kontakt: vrchní sestra Bc. Fišarová, tel.: 224 965 339, e-mail: zuzana.fisarova@vfn.cz Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariéra/ VŠEOBECNÉ SESTRY PRO I. INTERNÍ KLINIKU Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme všeobecné sestry pro I. interní kliniku – kl. hematologie. nástup ihned nebo dle dohody. Kontakt: v. s. Mgr. Hrabánková, tel.: 224 962 529, e-mail: darja.hrabankova-navratilova@vfn.cz Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariéra/

6. 6. 2016 10:26:47

inzerce

and was vomiting. i forgot to ask what food i can give her. Doctor: Good morning, Ms Wood. patients suffering from the type of gastroenteritis that your daughter has lose liquids due to the diarrhoea and vomiting. it is therefore essential that she drinks frequently. Mother: and what liquids are the best? Doctor: Mild black tea is particularly suitable and you can also add some sugar. Alternately, you can give her unsweetened still mineral water. The liquids should be at a room temperature as very hot drinks provoke vomiting. Give your daughter drinks in smaller amounts, but more often. Milk and soft drinks are totally inappropriate. Mother: and what food can i give her?

Doctor: if she doesn’t want to eat, don’t push her. Her digestive tract is inflamed and it doesn’t fulfil its function. When her appetite returns, serve her a bread roll or French stick that is ideally one day old, not a fresh one. you can also give her boiled rice, potatoes, carrot and pasta. However, don’t use fat when preparing any of these. Mother: and what about fruit? Doctor: she can eat fruit as well. banana or a peeled apple is the best. When she feels better, you can add some cooked lean meat and other foods that are low in fats and milk. Mother: Thank you very much, doctor. Doctor: you are welcome. if you have any questions, don’t hesitate to call me.

SLOVNÍ ZÁSOBA: voluminous objemný; rozsáhlý watery řídký, vodový trace stopa; náznak; záblesk pus hnis to persist přetrvávat; vytrvat; nepolevovat, nepřestávat alternately střídavě unsweetened neslazený still neperlivý, nešumivý; nehybný, statický; tichý soft drink limonáda, slazený perlivý nápoj to push somebody nutit někoho, tlačit na někoho bread roll rohlík, houska; bochánek French stick veka, bageta peeled oloupaný lean libový; dietní; štíhlý, hubený to hesitate váhat, být nerozhodný

Volejte - 900 260 111

My Interpreter.cz

Váš pacient nemluví česky? Tlumočíme po telefonu. Jednoduše. Ihned. www.myinterpreter.cz

Cena volání je 26 Kč vč. DPH za každou započatou minutu.

www.florence.cz / adresa redakce: klicperova 604/8, 150 00 praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: bc. Magda Hettnerová, e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, ph.d. / redakční rada: phdr. Martina Šochmanová, Mba, předsedkyně, Mgr. Hana svobodová, Mgr. lenka Gutová, Mba, Mgr. Galina vavrušková, bc. vladěna Homolková, Mgr. tamara starnovská, Mgr. ivana kirchnerová, rndr. romana Mrázová, ph.d. / Grafická úprava: Josef Gabriel, karel zahradník / vydavatel: ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / ředitel vydavatelství: rndr. Martin slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie langerová, dis., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 Šedá: CMYK 0-0-0-75 julie.langerova@ambitmedia.cz /Obchod: Mgr. blanka turínová,Mba,tel.:+420 724 811 983,e-mail:blanka.turinova@ambitmedia.cz,Mgr.evasádlová,tel.: +420 605 208 985, Šedá: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz /Šedá: personální inzerce: Štěpánka korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / tisk: aHOMi, s. r. o., U louže 579, 250 67 klecany / předplatné: čr: pOstservis, oddělení předplatného, poděbradská 39, 190 00 praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; sk: Mediaprint-kapa pressegrosso, a.s., stará vajnorská 9, p. O. bOX 183, 830 00 bratislava, infolinka: 0800 188 826, e-mail: info@ipredplatne.sk, objednavky@ipredplatne.sk / cena výtisku: 60 kč, roční předplatné: 570 kč / 31,90 eur / časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / registrace: Mk čr-e 16134, issn 1801-464X / přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. nevyžádané příspěvky se nevracejí. redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / copyright © ambit Media, a. s., 2015

Prevence a léčba dekubitů

Komplexní přístup a moderní technologie Aktivní matrace Virtuoso a Precioso pracují na systému 3 spojených cel. Střídání nulového tlaku v jedné ze tří sousedících cel probíhá v 7,5minutovém cyklu, protože tento interval simuluje běžnou tělesnou reakci na tlak. Novinkou je alternující matrace Air2Care vyvinutá pro variabilní využití v prostředí dlouhodobé péče. Unikátní matrace Symbioso integrovaná do lůžka Multicare a Multicare LE využívá mikroklimatického efektu (MCM). V kombinaci s vysoce paropropustným potahem matrace poskytuje efektivní prevenci vzniku dekubitů díky přímé regulaci vlhkosti a teploty mezi pokožkou pacienta a povrchem matrace.

Péče o pacienty s dekubity je ošetřovatelskou činností s multidisciplinárním přesahem, která se dostává stále více do popředí. Dekubity a další chronické rány způsobují pacientům bolest i psychický stres, pro zdravotníky znamenají vysokou pracovní zátěž a často i pocity profesního selhání. Součástí léčby a především prevence je maximální využití kvalitních antidekubitních matrací, a to jak aktivních pro léčbu, tak pasivních pro prevenci. Společnost LINET se na boji proti dekubitům a hlavně podpoře prevence významně podílí kvalitními výrobky, poskytováním vzdělávání a sdílením klinického know-how. NEBEZPEČNÉ A ZBYTEČNÉ Vznik dekubitů ovlivňuje velké množství faktorů. Už samotný původ slova dekubit (z latinského slova decumbere, což znamená lehnout si, položit se) odkazuje k hlavní příčině vzniku tohoto kožního defektu. Totiž imobilitě a faktu, že většina lidí, u nichž k rozvoji dekubitu dojde, jsou z nejrůznějších příčin upoutaní na lůžko. V současné době podle zdrojů EPUAP, Evropského poradního panelu pro dekubity, postihují proleženiny 4 miliony Evropanů. Dekubity se vyskytují u 8 až 23 % hospitalizovaných pacientů, konkrétní čísla se liší podle typu nemocnic či jednotlivých oddělení. Dekubity představují pro pacienty nejen velice bolestivou a omezující komplikaci, která brání v progresu léčby, ale také otevřenou bránu pro infekce, které mohou vést až k ohrožení života. Prodlužuje se hospitalizace a léčba dekubitů vyžaduje silnější personální nasazení i vícenáklady na ﬁnančně náročné léčebné prostředky. Prevence,

PREVENCI UMOŽNÍ DOBRÁ PASIVNÍ MATRACE Úkolem pasivních matrací je co nejdokonalejší rozložení váhy pacienta. Pokud je váha optimálně rozložena, nedochází k velkému utlačování tkání, a to ani v oblastech s nejčastějším výskytem dekubitů (sakrum, paty, hroty lopatek). Základním předpokladem

která dokáže zabránit vzniku a rozvoji dekubitů, je ve většině případů několikanásobně levnější a jednodušší než následná léčba. AKTIVNÍ MATRACE PRO PREVENCI I TERAPII Aktivní matrace jsou vhodné jak při prevenci u vysoce rizikových pacientů, tak při léčbě dekubitů. Aktivní matrace pracující na alternujícím principu je uvnitř rozdělena do několika samostatných segmentů naplněných vzduchem. Léčebného

a preventivního účinku dosahuje tím, že se jednotlivé segmenty střídavě vypouští a opětovně nafukují. Jednotlivé rizikové partie tak nejsou v pravidelných časových intervalech vystaveny žádnému tlaku a mohou se plně prokrvit, přičemž tělo pacienta však má po celou dobu potřebnou oporu.

antidekubitních účinků je použití vysoce kvalitních měkkých pěn, dále prořezání jádra matrace a použití pružných potahů. Nové portfolio pasivních matrací značky LINET nabízí unikátní technologická řešení, která eliminují nebo zmírňují následky negativních okolností vznikajících při dlouhodobém pobytu na lůžku. Inovativní je zejména matrace CliniCare 30 využívající unikátní technologii Clima™. Povrch matrace tvoří speciální materiál (PCM), který je schopen absorbovat přebytečné teplo, rozložit ho a vyzářit v nekontaktních zónách. Úplnou novinkou je – reaktivní matrace Clinicare 100 HF kombinující výhody pasivních a aktivních systémů. Pěnová vrstva zlepšuje rozložení tlaku a vzduchové cely ho dále optimalizují. WWW.LINET.CZ

Antidekubitní matrace LINET Účinná pomoc při prevenci a léčbě dekubitů Nebezpečné dekubity ohrožují pacienty v celém spektru nemocniční péče. Společnost LINET nabízí ucelenou řadu aktivních antidekubitních matrací, které jsou přizpůsobené jednotlivým oddělením i konkrétním diagnózám pacientů. Aktivní matrace LINET jsou díky tomu velice účinné při prevenci dekubitů a poskytují i terapeutický efekt při jejich léčbě.

VIRTUOSO®

Nulový tlak na pokožku

AIR2CARE

SYMBIOSO®

PRECIOSO®

Variabilita a vysoký komfort

Tichý provoz a mikroklimatický efekt

24hodinová péče s aktivním sedákem

LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz

cyklus seminářů

Efektivní hojení ran volba krytí podle spodiny rány

Program:

14.00–14.15 Registrace účastníků 14.15–14.20 Úvodní slovo 14.25–15.25 Patofyziologie chronických ran

15.25–15.40 15.40–16.40

16.40–16.55 16.55–18.25

18.25–18.30

– dekubity – bércové vředy – ischemické defekty + diabetická noha Přestávka Režimová opatření nutná k úspěšné léčbě – komprese u žilní nedostatečnosti, lymfedému – rozdíl v technice Přestávka Wound healing continuum – fáze hojení – výběr materiálů dle spodiny rány dle generických skupin – antiseptika – požadavky na krytí v jednotlivých fázích hojení Předávání certiﬁkátů Přednášející:

Bc. Jana Dvořáková, lektor certiﬁkovaného kursu hojení ran, NCO NZO, Brno

Termíny a místa konání:

6. 9.

5. 10.

2. 11.

Metropol

Barceló Praha Five

Clarion Congress Hotel

České Budějovice

Praha

Ostrava

pořadatel

pod záštitou