Florence 9/17

9/17

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

září 2017 / ročník XIII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

časopis obsahuje recenzované články o čem se mluví

První výsledky dotazníkového šetření „Sledování výživy a hydratace 2017“ testovací klub

Eleganza 2 odborné téma

Dupuytrenova kontraktura se dá nově léčit miniinvazivně historie Odborné téma

Geriatrie

Historie medicíny a ošetřovatelství v arabských zemích 39

editorial

Moudrost nepřichází vždy s věkem. Někdy věk přichází sám

obsah

florence 9/17

Miroslav Horníček

V

ýrobky mléčné, to je marné, jsou blahodárné a věčné… kdo by neznal slova písničky Pramen zdraví z Posázaví, která zazněla ve filmu Ať žijí duchové.

Jen málokteré z dnešních dětí by se však dožadovalo své svačiny v podobě „Pramene zdraví z Posázaví“ s takovou vehemencí jako děti v tomto filmu. Jak ukazují statistiky, spotřeba mléka a mléčných výrobků byla v roce 2015 v ČR o 2,3 kilogramů na obyvatele za rok nižší než v roce 2007. Mléko a mléčné výrobky jsou přitom bohatým zdrojem vápníku, který naše tělo nezbytně potřebuje. Kromě toho, že je klíčovým prvkem pro stavbu páteře a udržení dobrého stavu kostí, má také zásadní význam pro srážlivost krve, krevní tlak, srdeční a svalovou činnost, nervovou soustavu apod.

O tom, v jakých potravinách se můžeme s vápníkem setkat a kolik bychom jej měli denně přijmout, se dočtete v dalším díle našeho seriálu v tomto zářijovém čísle Florence, které jsme tentokrát věnovali geriatrii. Dozvíte se v něm například, že Dupuytrenova kontraktura při níž dochází k vytvoření ztluštělých vazivových pruhů, které omezují hybnost dlaně a prstů, se dá nově léčit miniivazivně nebo jak se dá využít bazální stimulace v péči o onkologické pacienty. V rubrice Právo naleznete odpovědi na otázky, co nového přinesl zákon č. 201/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, a který nabyl účinnosti dne 1. září 2017, a rubrika Historie vám nastíní vývoj medicíny a ošetřovatelství v arabských zemích.

A protože září je tradičně spojeno se začátkem školy a škola s učením, dovolte mi na závěr připomenout slova ruského básníka Alexandera Sergejeviče Puškina: Čtení – nejlepší učení.

Přeji vám proto hezké čtení a pěkný začátek podzimu.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

10

Role sestry při léčbě o bolesti u onkologickéh pacienta

o čem se mluví 2 první výsledky dotazníkového šetření „sledování výživy a hydratace 2017“ 4 aktivní trávení volného času nabízejí seniorům kluby sensen konta bariéry

nenechte si ujít 4 den zdraví opět ukáže, jak žít zdravě a zhubnout

testovací klub 6 eleganza 2 8 seriál Mléčné výrobky – nenahraditelný zdroj vápníku

odborné téma geriatrie

10 role sestry při léčbě bolesti u onkologického pacienta 13 Motivace seniora 14 dupuytrenova kontraktura se dá nově léčit miniinvazivně 16 zkušenosti s využitím bazální stimulace v péči o onkologické pacienty 19 pacientky – seniorky na gynekologickém sále

recenzované články

www.florence.cz Ročník XIII., číslo 9, září 2017 redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 8. 2017 Foto na titulní straně: profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

20 využití bazální stimulace u pacienta s dětskou mozkovou obrnou

praxe

24 význam komunitní péče v prevenci nádorového onemocnění děložního čípku u mladých dívek

pro školy 26 výuka ošetřovatelství v cizím jazyce metodou clil

public relations 28 rozlišení dekubitu a iad

právo 30 co byste měli vědět o novele zákona o nelékařských zdravotnických povoláních

historie 32 Historie medicíny a ošetřovatelství v arabských zemích 36 personální inzerce 36 angličtina

o čem se mluví První výsledky dotazníkového šetření „Sledování výživy a hydratace 2017“ PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková, Úsek regulace nelékařských povolání, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, Brno PhDr. Mgr. Jitka Krocová, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, ZČU Plzeň Mgr. Nina Müllerová, Centrum řízení kvality, Fakultní nemocnice Plzeň

Výskyt dekubitů u hospitalizovaných pacientů je jednou z nejčastějších nežádoucích událostí. Za nejúčinnější způsob řešení problematiky dekubitů je považována jejich včasná identifikace a prevence, které vedou ke zvyšování kvality péče o pacienta a snižování nákladů na poskytovanou péči. Cílem je zavedení takového systému sledování výskytu rizik dekubitů a jejich předcházení, který by vedl k minimalizaci jejich výskytu (www.dekubity.eu).

M

ezi doporučené intervence Evropského poradního panelu pro otázky proleženin (EPUAP) v prevenci a léčbě dekubitů, které jsou založeny na výzkumu, patří na prvním místě výživa. Zásadními kroky doporučení jsou: orientační a komplexní posou­ zení nutričního stavu, plánování nutriční péče, stanovení dopo­ ručeného energetického příjmu, množství bílkovin, hydratace a doporučení týkající se příjmu minerálů a vitaminů.

Webový portál Dekubity.eu mapoval již např. oblast polohování pacientů, věnoval se preventivním antidekubitním pomůckám a letošní rok věnuje šetření problematiky dekubitů a výživy.

Otázky dotazníku, který byl zveřejněn na jaře letošního roku, slouží pro zjištění míry sledování výživy a hydratace u pacientů s dekubity a odráží zájem poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb o rozšíření informací zaměřených na nutriční potřeby u pacientů v riziku vzniku dekubitů a s dekubity již vzniklými.

Dotazník je určen všeobecným sestrám a nutričním terapeutům.

Výživa hraje klíčovou úlohu v hojení chronické rány a dekubitů. Problematické je hojení rány u pacienta s nedostatečnými zásobami bílkovin a energie, uvádí Sobotka (2010). Nedostatek bílkovin a energetický defi-

2

cit vede vždy k prodlouženému hojení rány. Chronická rána ještě bývá původcem chronického systémového zánětu, který potlačuje anabolické schopnosti organismu (Sobotka, 2010).

Chronická rána působí tělesnou zátěž, často ztrátu nebo omezení mobility a v důsledku ztrátu chuti, která souvisí se zánětem i sníženým příjmem potravy.

Prostředky na léčbu dekubitů jsou značné (nákladnost antibiotické léčby, opakované převazy, obvazový materiál atd.), ovšem bez dostatečné a správné výživy bývají tyto náklady zbytečné.

Cílem dotazníku je zjištění naplňování doporučení EPUAP v oblasti výživy a míry spolupráce zdravotnických pracovníků.

Zaměřili jsme se na dostupnost nutričních terapeutů v rámci poskytovatele zdravotních služeb, sledování nutričního screeningu pacientů v riziku vzniku dekubitů či s jejich výskytem a jeho přehodnocování, jídelní režim rizikových pacientů, spolupráci všeobecné sestry s nutričním terapeutem a používání škály pro hodnocení nutričního stavu.

Mimo jiné nás zajímaly překážky, se kterými se zdravotničtí pracovníci při realizaci hodnocení nutričního stavu setkávají.

Metodika výzkumu Šetření pomocí elektronického dotazníku probíhá od dubna 2017

florence 9/17

na portálu www.dekubity.eu. Pilotní šetření již proběhlo a dotazník byl ověřen v březnu 2017 studenty programu Ošetřovatelství, obor Všeobecná sestra (kombinovaná forma) na Fakultě zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni (FZS ZČU) a účastníky kongresu Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče (SKVIMP).

První výsledky Pilotního šetření se zúčastnilo 61 respondentek (19 účastnic kongresu SKVIMP a 42 studentek FZS ZČU), všechny dotázané zastávají pozici všeobecné sestry. Na jednotkách intenzivní péče pracuje 48 % respondentek a na standardních lůžkových odděleních 40 %. Další zastoupení v jednotkách procent měla domácí péče, denní stacionář pro senio­ry a hospicová péče – celkem 12 %. Na portálu Dekubity.eu bylo první měsíc online vyplněno 169 dotazníků, respondenty tvořilo 101 všeobecných sester a 68 nutričních terapeutů. Specifikaci pracovišť znázorňuje graf 1.

Graf 1

101

standardní oddělení

31 intenzivní péče 15 sociální služby 9 jiné 8 LDN 2 ambulance 1 onkologické odd.

1 hospicová péče 1 domácí péče

V pilotním testu bylo důležité zjištění, že zdravotnická zařízení mají v 79 % k dispozici nutriční terapeuty. První měsíc šetření prostřednictvím portálu Dekubity.eu ukázal, že nutriční terapeut je téměř ve všech zařízeních k dispozici, záporných odpovědí bylo pouze 1,8 % a jednalo se zřejmě buď o odpovědi

zdravotníků z ambulancí, nebo ze sociál­ních služeb. Ve více než 75 % zařízení je nutriční stav pacienta hodnocen ihned při příjmu nebo do 24 hodin po přijetí.

Frek­vence nutričního rescreeningu je u téměř 40 % odpovědí uvedena „po 7 dnech“. V rozmezí 1–3 dny je hodnocení prováděno na jednotkách intenzivní péče, tato odpověď je uvedena v 6 dotaznících. Denní jídelní režim pacientů/klientů s dekubity stejný jako u ostatních pacientů/klientů uvádí 70 % odpovědí, což stojí za zamyšlení. Nicméně v tomto případě bude potřeba odpovědi „NE“ upřesnit či jinak formulovat.

Dotaz směřuje na dostupnost přídavků stravy pro pacienty rizikové nebo s dekubitem. Aktivní vyhledávání pacientů/klientů s rizikem malnutrice potvrdilo 70,5 % odpovědí pilotního testu a 88,8 % respondentů portálu Dekubity.eu.

I tuto oblast bude potřeba podrobit podrobnější analýze.

Riziko malnutrice hodnotí (podle pilotního šetření i následného šetření prostřednictvím portálu) většinou všeobecná sestra.

Nutriční terapeut na základě vyhodnoceného rizika malnutrice všeobecnou sestrou (či lékařem) přehodnotí nutriční stav pacienta ve dvou třetinách případů (pilotní šetření), resp. v 84 % dle respondentů portálu. Nutriční terapeut na základě vyhodnocené nutriční anamnézy navrhuje změny v předepsané dietě či ve způsobu podávání stravy téměř v 70 % dle výsledků pilotního testu a v 92 % dle výsledků prvního měsíce šetření na Dekubity.eu. Spolupráce nutričního terapeuta a sestry při sledování pitného režimu a výživy u pacientů s dekubitem je funkční dle respondentů pilotního šetření pouze na 60 % oddělení/zařízení. Ovšem respondenti portálu uvádějí číslo mnohem vyšší, a to 86,5 %. Na otázku: „Které škály hodnotící nutriční stav používáte?“ odpovědělo na portálu Dekubity.eu pouze 115 respondentů a nejčastěji byl označen Nottinghamský screeningový dotazník. Bohužel z výsledků je patrné, že Nutritional Risk Screenig 2002 (NRS 2002) jako velmi jednoduchý nástroj pro vstupní hodnocení nutričního stavu sestrou není využíván.

Výsledky této otázky jsou znázorněny v grafech 2 a 3.

o čem se mluví

Graf 2 „Které škály hodnotící nutriční stav používáte?“ – pilotní šetření

Graf 4 Největší překážky v možnosti realizace hodnocení nutričního stavu pacienta/klienta – pilotní šetření

34

jiná možnost 0 nepovažuji to osobně za důležité 4 není to vyžadováno na pracovišti 13 nerespektování hodnocení nutričního stavu lékařem 10 nedostatek jednoduchých hodnoticích nástrojů/škál 5 nedostatek času 16 nedostatek pomůcek k hodnocení 7 nedostatek erudovaného personálu 13 neznalost možnosti jiného měření 9 nemožnost pacienta zvážit

Nottinghamský screeningový dotazník zahrnující hodnocení BMI

mass 16 body index Nutritional 9 Mini Asessment (MNA) 3 žádné 2 Nutritional Risk Screening 2002 (NRS 2002)

39

1 Broccův index 1 Bondhartův vzorec

Graf 5 Největší překážky v možnosti realizace hodnocení nutričního stavu pacienta/klienta – šetření na Dekubity.eu, 1. měsíc

1 jiné 0 Broccův vzorec

Graf 3 „Které škály hodnotící nutriční stav používáte?“ – šetření na Dekubity.eu, 1. měsíc

83

Nottinghamský screeningový dotazník

Nutritional 19 Mini Asessment (MNA) 13 Nevyplněno 0 Nutritional Risk Screening 2002

Odpovědi na otázku „Uveďte, co je největšími překážkami v možnosti realizace hodnocení nutričního stavu pacienta/klienta“ jsou znázorněny v grafu 4 a 5, respondentky mohly volit max. tři možnosti.

Závěr Pilotní šetření bylo provedeno u šesti desítek respondentů a výsledky byly srovnány s výsledky průzkumu za období od 1. dubna do 8. května 2017. Šetření prostřednictvím elektronického dotazníku stále probíhá on-line na portálu www.dekubity.eu. Celkové výsledky budou tedy vyhodnoceny až po získání většího počtu odpovědí z celé České republiky. Na jejím základě budou navržena doporučení pro praxi, která budou navržena a diskutována na jednání 5. kulatého stolu pro otázky dekubitů v listopadu 2017.

Již nyní bylo pilotním ověřením dotazníku a výsledky prvního měsíce šetření na portálu Dekubity.eu potvrzeno, že screeningu nutričního stavu je u poskytovatelů zdravotních služeb věnována

žádné 1 nevyplněno jiná možnost 0 nepovažuji to osobně za důležité 3 není to vyžadováno na pracovišti 3 nerespektování hodnocení nutričního stavu lékařem nedostatek jednoduchých hodnoticích nástrojů nedostatek času nedostatek pomůcek k hodnocení nedostatek erudovaného personálu neznalost možnosti jiného měření nemožnost pacienta zvážit

značná pozornost, ale podmínky spolupráce s nutričními terapeuty nejsou všude stejné, pravděpodobně z důvodu jejich nedostatku. Překvapivý je fakt, že v době moderní medicíny a vybavení zdravotnických zařízení moderní technikou nelze pacienta zvážit. Ve většině případů se jedná o ležící pacienty, a proto je nutné zaměřit se na zlepšení znalostí sester v jiných metodách měření BMI. Odstranit druhou největší bariéru, a to nedostatek času, bude velice obtížné, proto se musíme zaměřit na dostatek jednoduchých hodnoticích nástrojů, které představuje Nutritional Risk Screenig 2002.

13

20 16 29 9 20 23 54

INZERCE

Místo konání: Na Pankráci 1690/125, 140 00 Praha 4 Konference je určena lékařům a sestrám a bude ohodnocena kredity

REGISTRACE www.ambulance2017.cz

Literatura: 1. Sobotka L. Nutriční intervence a hojení ran. Medical Tribune 2010;6(3):C6. [online].

Dostupné na: https:// www.tribune.cz/clanek/16680-nutricni-intervence-a-hojeni-ran 2. Dekubity.eu [online].

Dostupné na: www.dekubity.eu

Partneři

We Make Media, s. r. o., Italská 1583/24, 120 00 Praha 2 Tel: +420 778 476 475 / E-mail: info@wemakemedia.cz www.wemakemedia.cz

3 KAP - anonce - 86x120.indd 1

28. 8. 2017 11:15:14

o čem se mluví

florence 9/17

Aktivní trávení volného času nabízejí seniorům kluby SenSen Konta Bariéry PhDr. Marcela Svěráková

Konto Bariéry Nadace Charty 77 je veřejnosti známo především jako organizace, která poskytuje pomoc osobám s různým druhem zdravotního postižení a jejich rodinám.

Další aktivitou, kterou podporuje a o níž by se měla odborná veřejnost působící jak ve zdravotnictví, tak v sociálních službách dozvědět, je projekt SenSen – Senzační senior, který byl zahájen v roce 2012. V současné době působí ve veřejném sektoru již více než sto těchto klubů a do jejich činnosti je aktivně zapojeno zhruba 14 tisíc seniorů.

P

rojekt SenSen podporuje vytváření prostoru pro neformální spojení lidí v postproduktivním věku, kteří nechtějí jen odpočívat a přijímat pomoc. Nabízí možnost uplatnění všem seniorům, kteří by rádi ještě něco dokázali, vnímají dění kolem sebe a není jim lhostejný vývoj společnosti, města či obce, ve které žijí. Projekt se snaží využít jejich zkušenosti, kreativitu a invenci k obohacení jejich života i života jejich vrstevníků.

Aktivnější senioři se mohou do projektu zapojit například tak, že v místě svého bydliště založí s pomocí Konta Bariéry klub SenSen. Spíše pasivnější jedinci si zase mohou na map-

ce projektu SenSen vyhledat již existující klub a zapojit se do jeho činnosti. Aktivně se mohou například zapojit do projektu Národní kronika, který spočívá v tom, že senioři přispívají do kroniky svými osobními vzpomínkami a prožitky, o něž se chtějí podělit s mladší generací. Další projekt s názvem Aktivní život se zase zaměřuje na zdravý životní styl a senioři si v jeho rámci mohou vybírat z pestré nabídky sportovních a kulturních aktivit nebo se mohou účastnit zajímavých přednášek a workshopů. Nabízí také vzdělávání v oblasti počítačové gramotnosti a poskytuje přístup k poradnám SenSen.

Dalším zajímavým a podnětným projektem je soutěž Cena Senior roku, do níž se mohou každý rok přihlásit jak kluby, tak i jednotlivci, kteří se v uplynulém období mimořádně angažovali ve prospěch řešení veřejných problémů a dlouhodobě pomáhají svým vrstevníkům. Senior roku je oceněním konkrétní činnosti klubu nebo jedince, ale zároveň je inspirací pro činnost dalších klubů. Kritéria a podmínky pro nominace do soutěže jsou dostupné na webových stránkách Konta Bariéry Nadace Charty 77 www.kontobariery.cz.

Projekt SenSen se trvale snaží o rozšíření informovanosti veřejnosti a prezentuje své aktivi-

ty také v médiích. Neustále také hledá partnery, kteří by poskytovali finanční podporu na další programy. Pravidelně se setkávají ambasadoři klubů SenSen, kteří se snaží inspirovat členy v rozvoji jejich činnosti a vzájemně se informují o aktivitách, které se v uplynulém období uskutečnily. V letošním roce plánuje Konto Bariéry Nadace Charty 77 v rámci projektu SenSen i realizaci první samostatné výstavy, na které bude veřejnosti představen projekt Národní kronika.

Více informací o projektu SenSen se zájemci dozvědí na webu www.sensen.cz.

ré usnadní hubnutí. K dispozici bude návštěvníkům také možnost měření složení těla a pokud nebudou se svými výsledky spokojeni, budou si moci společně s odborníky ze STOBu zvolit terapii šitou na míru. Na Dni zdraví budou k dispozici také další po-

radny, které nabídnou například měření glykémie, měření zraku, samovyšetření prsu nebo poradí, jak skoncovat s kouřením.

Vstupné se neplatí a přijít může kdokoli. Více informací a kompletní program naleznou zájemci na www.stob.cz.

nenechte si ujít

Den zdraví opět ukáže, jak žít zdravě a zhubnout tz

K

onat se bude v neděli 22. října 2017 v ZŠ Rakovského v Praze 12 – Modřanech. Celý den tu bude připraven pestrý program pohybových aktivit, odborného poradenství v různých odvětvích týkajících se zdraví a chybět nebude ani

4

ochutnávka a výstava zdravých produktů, které si budou moci zájemci na místě také zakoupit. Lidé se také budou moci zúčastnit diskuze s odborníky na obezitu a křečové žíly, soutěže a chybět nebude ani tombola s atraktivními cenami, kte-

foto: stOb

Všichni, kdo se zajímají o zdravý životní styl a pohyb, by si neměli nechat ujít již tradiční akci společnosti STOB s názvem Den zdraví.

Tes󰉃󰈡󰉐󰇽cí 󰈔󰈘ub Flo󰈸󰈩󰈞c󰇵 zapojte se do testovacího klubu Florence a testujte s námi vybrané produkty Jak 󰇼󰉉󰇶󰇵 te󰈻󰉄󰈡vá󰈝í 󰈦ro󰇼í󰈋󰈀t? → každý měsíc otestujeme jeden produkt → pět vybraných z vás se podělí o své zkušenosti s produktem s ostatními čtenáři → člen klubu získá testovaný produkt jako bonus

Každý 50. zí󰈻󰈕á dá󰈸󰈕ový 󰇼󰈀󰈘íč󰇵k od M󰈡󰉊󰈝󰉄a󰈎n G󰈢󰈸i󰈘l󰈀 C󰈢ffe󰈩

registrujte se na:

testovaciklub@florence.cz

luxusní dárková krabička od Mountain Gorilla coffee obsahuje špičkovou arabicu Mount elgon a mléčnou čokoládu ndakasi 55%. vše je bez jakýchkoli umělých příměsí a chemických „zlepšovadel“. tímto krásným dárečkem uděláte radost nejen svým blízkým, ale přispějete i na záchranu horských goril. část výtěžku bude zaslána organizaci Gorilla doctors, která pečuje o tato vzácná zvířata přímo v jejich přirozeném prostředí. pořadí pro získání dárku určuje čas přijetí registrace. každý se může registrovat poze 1×. změna dárku vyhrazena. akce platí do vyčerpání zásob.

testovací klub florence

florence 9/17

Eleganza 2 Praktické a elegantní. Tak by se dalo charakterizovat lůžko z dílny české společnosti LINET, které se pyšní označením Eleganza 2. O své zkušenosti s jeho používáním se podělily sestry ze dvou pražských nemocnic – Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KAR) Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM) a oddělení Dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (DIOP), které je součástí KARIM Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice v Praze (ÚVN).

L

ůžko Eleganza 2 je moderně koncipované lůžko, které obsahuje všechny sofistikované funkce včetně „chytrých“ vlastností, díky čemuž vyhoví všem potřebám každého nemocničního oddělení. Ocení je tak nejen oddělení intenzivní péče, ale své uplatnění najde i na standardních a dalších odděleních.

Eleganza 2 především usnadňuje zdravotnickému personálu péči o nemocné a díky pohodlí a jednoduchému ovládání pomáhá zpříjemnit pacientům pobyt v nemocničním prostředí.

Zkušenosti z praxe

1

Pacienty nejvíce oceňovaným benefitem je skutečná podpora mobilizace a zajištění bezpečí.

K více než 30 % pádů pacien­tů dochází při vstávání z lůžka. Eleganza 2 je vybavena unikátním a patentovaným 3D madlem a integrovaným mobiliftem, díky kterým získává pacient podporu stability a s ní i jistotu při vstávání, urychluje se jeho samostatnost a zdravotnickému personálu je usnadněna namáhavá práce (obr. 1). „S lůžkem je možné jednoduše manipulovat, zvyšovat nebo snižovat jeho výšku a také je naklánět, takže práce s pacientem je pro nás mnohem méně namáhavá,“ pochvaluje si všeobecná sestra KAR pražského IKEM Petra Ševčíková.

Funkce, které umožňují snadnější

1

6

vstávání pacientů, na tomto oddělení podle vrchní sestry Bc. Aleny Náplavové tak často nevyužívají. „Jsem ale přesvědčená, že na standardních odděleních je velmi oceňovaným benefitem,“ hodnotí vrchní sestra.

2

Všechny oslovené sestry dále vyzdvihují snadné polohování lůžka. „Toto lůžko je plně automatizované a jeho snadné napolohování splňuje veškeré potřeby a požadavky které v ošetřovatelské péči při práci s pacientem na lůžku máme,“ říká všeobecná sestra oddělení DIOP ÚVN v Praze Zdena Sluková. Lůžko Eleganza 2 tu využívají několik měsíců. „Právě polohování je funkce, kterou z možností funkcí lůžka využíváme nejčastěji,“ uvádí Zdena Sluková. „Jedná se zejména o polohování dolních končetin a zádového dílu, a protože tu máme pacienty s poškozením mozku, je pro nás obrovskou výhodou i zobrazení stupňů náklonu, kterým je lůžko vybaveno,“ oceňuje.

Eleganza 2 má totiž v postranicích atraktivní designové tekutinové úhloměry, které velmi přesně a přehledně indikují náklon ložné plochy a zádového dílu (obr. 2). „Ideální poloha je v bezpečném úhlu 30 stupňů a právě na tento úhel je zádový díl lůžka Eleganza 2 nastaven, aby se v něm při polohování automaticky zastavil,“ vysvětluje Zdena

2

Sluková. Polohování se přitom děje pouhým stiskem tlačítka, což je pro sestry opět obrovská pomoc.

Na oddělení KAR v pražském IKEM si sestry pochvalují také polohu kardiackého křesla, do níž je možné lůžko nastavit. Pacientům nejen usnadní dýchání, ale dá se využít i při odvodňování či drenážích, zároveň ale může pacient v této poloze uskutečnit běžné činnosti, jako je například stravování.

Polohu lze přitom snadno nastavit opět pouhým stisknutím jediného tlačítka. „Naši pacienti jsou většinou těžce nemocní a také kanylovaní, takže sami možnost napolohovat si lůžko zpravidla nevyužívají. Ale pro ty, kteří tu jsou už delší dobu a jsou v dobré kondici, není problém, aby si lůžko sami napolohovali, když se chtějí například napít nebo si sednout,“ říká vrchní sestra oddělení KAR IKEM Praha Bc. Alena Náplavová s tím, že lůžko díky jednoduchému ovládání jim tak tuto činnost ulehčí. Například pro pacienty po operaci srdce je to podle jejích slov velká úleva. Naopak pokud není žádoucí, aby si pacient lůžko sám polohoval, například při dialýze, kdy je nutné, aby ležel v určité poloze, umožňuje lůžko polohovací tlačítka deaktivovat.

3

Další vybavení lůžka, které oslovené sestry shodně vyzdvihují, jsou postranice (obr. 3). „Je skvělé, že vedou po celé straně lůžka a mezery mezi nimi jsou minimální, takže pacient nemá šanci jimi propadnout,“ shodují se vrchní sestra Bc. Alena Náplavová a všeobecná sestra Petra Ševčíková z pražského IKEM. „U starších typů postelí se nám stávalo, že pacienti mezerou prostrčili končetiny, nebo dokonce celou polovinu těla.

U těchto postranic to naštěstí nehrozí,“ pochvalují si.

Technické parametry: vnější rozměry: 223 cm × 99,5 cm prodloužení ložné plochy: 32 cm výškové nastavení lůžka: 39,5 cm–77,5 cm rozměry ložné plochy (kompatibilní s šířkou matrace): 200 × 90 cm / (90 a 86 cm) maximální výška matrace s ložnou plochou ba23: plastové postranice 14 cm, sklopné ¾ postranice 12 cm + 10 cm extender maximální výška matrace s ložnou plochou ba11: plastové postranice 18 cm, sklopné ¾ postranice 16 cm + 10 extender výška dělených postranic: 40,5 cm hmotnost lůžka: 140 kg swl ­– nosnost lůžka: 250 kg max. hmotnost pacienta: 185 kg autoregrese: 11 cm maximální úhel nastavení zádového dílu: 64 ° maximální úhel nastavení stehenního dílu: 34 ° maximální úhel nastavení lýtkového dílu: 21 ° náklon tr/atr: 16 °/16 ° maximální zatížení hrazdy: 75 kg podjezdnost: 15 cm

testovací klub florence

3

„Obrovskou výhodou je i jejich snadné zasouvání a vysouvání,“ přidává se Zdena Sluková z ÚVN. Postranice se totiž spouštějí pomocí prvků soft drop, které k tlumení nárazů používají plynové pružiny.

Díky tomu je jejich spouštění tiché a plynulé. „Nemusím se tolik namáhat jako u jiných typů postelí, kde je nutné postranice spustit k zemi, což je, děláte-li tento úkon několikrát za den, velice fyzicky náročné. U tohoto lůžka je jen ,odcvaknu‘ a ony se spustí samy. Zdá se to jako drobnost, ale pro nás sestry je to obrovská výhoda, protože si tím výrazně šetříme záda,“ vysvětluje.

Postranice lůžka Eleganza 2 však garantují nejen vysokou úroveň ochrany proti pádu, ale umožňují také snazší vertikalizaci pacienta.

Po jejich spuštění je pod nimi totiž ještě stále dostatek místa, kam může pacient zasunout nohy, aby je měl pod svým těžištěm, což mu vstávání usnadní.

fota: LINET, Magda Hettnerov8

4

Velmi ceněná je také snadná údržba lůžka (obr. 4). „Všechny plochy jsou plastové, lehce omyvatelné, dobře přístupné a dají se dezinfikovat, takže jejich údržba je velmi jednoduchá,“ shodují se všechny oslovené sestry. „Nejsou tu navíc ani žádné drážky nebo spáry jako byly u starších typů postelí, kam dezinfekce nebo jiné tekutiny zatékaly a zůstávaly tam,“ říká Petra Ševčíková z IKEM. Ložná plocha lůžka Eleganza 2 je tvořena vyfukovanými plastovými díly a drážky po jejím obvodu zachycují a cíleně odvádějí tekutinu, která by jinak zůstávala pod matrací. Zároveň přitom pomáhají provzdušnění matrace, která je jednoduše snímatelná. Lůžko je navíc možné vybavit i rentgenovatelným zádovým dílem, který umožňuje pořízení RTG snímků bez nutnosti přemístění pacienta z lůžka. Samozřejmostí pak

4

je antidekubitní matrace, kterou lze lůžko vybavit. „Společnost LINET navíc dodává k matraci i polohovací pomůcky, což je velká výhoda, protože si díky tomu nemusíme vypomáhat polštáři a jinými věcmi,“ pochvalují si sestry v IKEM.

5

Ovládací prvky (obr. 5) jsou podle všech oslovených sester jednoduché, přehledné a dob­ ře umístěné. „Je výhodné, že jsou jak v čele postele, tak po stranách, takže se k nim dá dobře dostat,“ říká například Zdena Sluková z oddělení DIOP pražské ÚVN. „Co však opravdu oceňuji, je nožní ovladač, díky kterému mohu výšku postele zvyšovat či snižovat, takže námaha při manipulaci s pacientem není pro nás sestry taková jako u starších typů postelí,“ dodává.

V postranici je také zabudované tlačítko Nurse call, díky kterému může pacient ihned požádat personál o pomoc. Pohodlné jsou také přednastavené funkce, které usnadňují práci s lůžkem pacientům i personálu.

Co oceňují sestry i sanitáři jsou madla na čele lůžka, která jsou originálně tvarovaná tak, že vyhovují zdravotnickému personálu menších i vyšších postav a usnadňují manipulaci s lůžkem. Možnost uchopit madlo i vertikálně je pak ideální pro usnadnění otočení lůžka. „Musím říci, že lůžko Eleganza 2 je podstatně kvalitnější než ostatní lůžka, která na našem oddělení máme. Díky tomu, že je plně automatizované, usnadňuje mou každodenní práci, snižuje fyzickou námahu, ulehčuje pacientům pobyt na lůžku, zkrátka splňuje všechny nároky na lůžko, které pro ošetřování pacientů potřebujeme,“ uzavírá své hodnocení Zdena Sluková z ÚVN. A sestry z IKEM se přidávají. „S lůžkem Eleganza 2 jsme spoko-

5

jené. Kromě něj máme na našem oddělení také lůžka Multicare, která jsou určena přímo pro intenzivní péči, kterou naše oddělení poskytuje, a také lůžka Eleganza 3XC, která mají podobné vlastnosti jako Eleganza 2, na kterém nenacházíme nic, co by se mělo měnit,“ shodují se všeobecná sestra Petra Ševčíková a vrchní sestra Bc. Alena Náplavová.

Shrnutí Lůžko Eleganza 2 je univerzální lůžko vyvinuté společností LINET. Kromě toho, že podporuje mobilizaci pacienta, je vybaveno například signalizací nejnižší polohy lůžka v nočních hodinách, ložná plocha lůžka je přizpůsobena specifickým nemocničním podmínkám, takže může nabídnout ten nejvyšší komfort, a díky použitým materiálům je také velmi dobře čistitelná. Lůžko má navíc řadu „vychytávek“ například v podobě prakticky umístěného držáku sáčku na moč s přizpůsobením náklonu, univerzální odkládací prostor, kam může být umístěn například odkládací držák na brýle, ovladač nebo kapsa na mobil tak, aby měl pacient všechny potřebné drobnosti vždy po ruce. Pouzdra na hrazdy a infuzní stojany jsou prakticky umístěna na vnější straně čela a v rozích lůžka, díky čemuž jsou snadno dostupná a přitom pacientovi nepřekážejí. Horní hrana postranic je téměř po celé délce upravena tak, aby bylo do kteréhokoli místa možné jednoduše umístit flexibilní držák na ruční ovladač.

Lůžko je možné polohovat, přičemž zádový díl se automaticky nastaví do nejčastěji používané polohy 30 °.

Tato funkce řeší jeden z nejzákladnějších standardů zdravotní péče definovaných JCI.

7

seriál

florence 9/17

Mléčné výrobky – nenahraditelný zdroj vápníku

část 7.

Vápník

Ohledně mléčných výrobků koluje plno mýtů a často se můžete dočíst, že mléko a mléčné výrobky do jídelníčku nepatří. Mléčné výrobky jsou však zdrojem mnoha důležitých živin a je velká škoda se o ně ochuzovat.

Ing. Hana Málková, stOb

M

léčné výrobky nám v první řadě přinášejí kvalitní bílkoviny, dále některé vitaminy (B2, B12, D, A) a minerální látky, v zakysaných mléčných výrobcích také příznivé bakterie. Čeho si ale u mléčných výrobků ceníme opravdu nejvíce, je obsah vápníku. Nejenže ho obsahují poměrně velké množství, ale vápník z mléčných výrobků je navíc dobře vstřebatelný a v lidském těle využitelný. Jeho příjem lze jen těžko nahradit z jiných zdrojů.

příjem by měl být u mládeže ve věku 10–18 let, kdy by měl příjem vápníku dosahovat 1200 mg za den.

Příjem vápníku je důležitý po celý život, v dětství a dospívání je nezbytný k získání optimální kostní hmoty, v dospělosti a po menopauze ke snížení úbytku kostní hmoty a rizika osteoporózy, u seniorů je příjem vápníku důležitý z důvodu prevence zlomenin.

Nedostatečný příjem vápníku v dětském věku vede ke snadnějšímu rozvoji osteoporózy ve vyšším věku (a tím i bolestí páteře nebo také snadnějšímu vzniku zlomenin). Nejvíce vápníku se v kostní tkáni ukládá do věku 23 let.

Kde je vápník obsažen?

Při hodnocení obsahu vápníku v potravinách je potřeba se také zamyslet nad tím, v jakém množství a jak často danou potravinu do jídelníčku zařazujeme. Například mák je sice velmi bohatým zdrojem vápníku, jak často argumentují vegani a zastánci různých alternativních směrů, ale pravděpodobně ho nejíme denně v množství 80 g, abychom naplnili denní potřebu. Naopak u mléka a mléčných výrobků není problém dodržovat jejich pravidelnou každodenní konzumaci ve větším množství.

Zásadní je také to, v jaké formě se vápník v potravinách nachází.

Vápník musí být našemu tělu do-

K čemu potřebujeme vápník?

Vápník je minerální látka, která je pro náš organismus nezbytná. Je klíčovým prvkem pro stavbu páteře a pro udržení dobrého stavu kostí po celý život. V těle dospělého člověka je obsaženo průměrně 1500 g vápníku, z čehož 99 % je právě v kostech a zubech. Mimo to má vápník také zásadní význam pro srážlivost krve, krevní tlak, srdeční a svalovou činnost, nervovou sou­ stavu apod.

Kvůli jeho důležitým funkcím je nutné, aby byl obsah vápníku v krvi stálý. I jeho nepatrná změna může vyvolat potíže, či dokonce ohrozit život. Vápník je z těla průběžně vylučován (močí, stolicí a potem), a proto je potřeba ho do organismu také v dostatečném množství doplňovat. Pokud je příjem vápníku nedostatečný, organismus začne využívat vápník obsažený v kostech, aby udržel jeho stálou koncentraci v krvi a zajistil tak životní funkce.

Kolik vápníku potřebujeme?

Dospělý člověk by měl přijmout 1000–1200 mg vápníku denně.

U dětí je doporučeno 600 mg ve věku od 1–3 let, 700 mg ve věku 4–6 let a 900 mg ve věku 7–9 let. Nejvyšší

8

Jak plnit denní příjem vápníku? nejbohatší potraviny na vápník jsou mléko a mléčné výrobky. další potraviny jako sardinky (s kostmi), některé ovoce nebo zelenina, ořechy a některé minerální vody také vápník obsahují, ale vzhledem ke vstřebatelnosti a biodisponibilitě obsaženého vápníku jsou právě mléčné výrobky jeho nejlepším zdrojem. dle výsledků studií zajišťují mléčné výrobky ve výživě současné populace 50–70 % přísunu vápníku. zbytek je dodáván zeleninou a ovocem (16 %), vodou (7 %), cereáliemi (4 %), masem a rybami (3 %).

Poslední výzkumy bohužel ukazují, že dospělí Češi téměř v polovině případů přijímají vápníku méně, než je doporučováno.

Nedostatečný příjem vápníku se týká i dětí a seniorů. Na mléčné výrobky proto nezapomínejte a snažte se je pravidelně do jídelníčku zařazovat po celý život!

Pro pokrytí potřeb vápníku bychom měli denně sníst 3 porce mléčných výrobků, např. jednu sklenici mléka + jeden jogurt + kousek sýra.

seriál

Obsah vápníku ve vybraných potravinách Zdroj: Nutridatabaze.cz, Databáze složení potravin ČR Potravina Mák eidam 30 % t. v s. sardinky v konzervě Hermelín sója Mandle Jogurt polotučný kapusta hlávková kefír Mléko tvaroh tvrdý tvaroh měkký Špenát brokolice

Obsah vápníku ve 100 g 1360 mg 950 mg 420 mg 390 mg 260 mg 250 mg 180 mg 150 mg 130 mg 120 mg 120 mg 110 mg 100 mg 80 mg

dáván v rozpustné formě, aby se mohl ve střevě dobře vstřebávat.

Většina rostlinných zdrojů (s výjimkou kadeřavé kapusty) obsahuje látky, které s vápníkem tvoří nerozpustné sloučeniny, a jeho vstřebatelnost je nízká. Jedná se například

o fytáty v obilovinách a luštěninách, oxaláty ve špenátu, rebarboře a dalších druzích zeleniny, taniny v čaji apod. Mléko tyto látky, které vážou vápník do nevstřebatelné podoby a znemožňují jeho využití, neobsahuje. Naopak obsahuje laktózu, vitamin D a některé aminokyseliny, které využitelnost vápníku zvyšují.

Zatímco u mléčných výrobků je vstřebatelnost vápníku kolem 30 %, u zeleniny jen kolem 5–10 %, u některých druhů dokonce ješ­ tě méně. Výjimkou je zmiňovaná kapusta, u které je vstřebatelnost vápníku poměrně vysoká (30 %), nicméně k naplnění denního příjmu vápníku bychom jí museli zkonzumovat opravdu velké množství.

Kromě celkového obsahu vápníku a jeho vstřebatelnosti je také nutné brát v potaz tzv. biodisponibilitu. To znamená, že poté, co je vápník ve střevě vstřebán, je potřeba, aby nebyl hned vyloučen močí, ale byl dále využit pro zadržení v kostech. Je tedy třeba rozlišovat mezi vstřebatelností (ve střevě) a reálnou biodisponibilitou (pro kosti). Mléčný vápník má kromě dobré vstřebatelnosti také velice dobrou biodisponibilitu.

nové knihy

Dupuytrenova nemoc 2., přepracované a doplněné vydání

fota: stOb, profimedia

Miroslav Krejča, Grada publishing, a. s., 160 s., 259 kč Dupuytrenova kontraktura je jedním z nejčastějších onemocnění ruky, které ve svém důsledku vede k omezení její funkce, invalidizuje nemocného a z pohledu pracovních i zájmových aktivit tak významně ovlivňuje kvalitu života a stává se sociálním problémem.

V hospodaření s vápníkem hraje svou roli i vitamin D, který je až z 90 % zajišťován slunečním zářením. V zimním období je však náš organismus odkázán na jeho příjem většinou pouze z potravinových zdrojů. Určité množství vitaminu D obsahuje také mléko a mléčné výrobky, významným zdrojem je rybí tuk, bohužel spotřeba ryb je v ČR dlouhodobě nízká.

Kde získat další informace? zapojte se do projektu Prožij rok zdravě na www.stobklub.cz. po celé září zde budete dostávat informace o mléčných výrobcích, získáte rady, které výrobky je vhodné zařazovat do jídelníčku a které raději vynechat, a kromě toho na vás čeká také plno zajímavých receptů. internetový projekt prožij rok zdravě probíhá po celý rok 2017, projekt je jedinečný v tom, že kromě teorie učí především praxi. každý měsíc na účastníky čeká jiné téma (v září Měsíc mléčných výrobků, v říjnu Měsíc ryb, v listopadu Měsíc omezení soli a rok zakončíme Měsícem nepřejídání se). projekt je pro všechny zdarma a kromě toho, že se dozvíte mnoho zajímavých informací, můžete vyhrát i hodnotné ceny.

Více informací na www.stobklub.cz.

náš

tip

Kardiorenální syndromy

Chronická plicní hypertenze

Štefan Vítko, Věra Adámková, Maxdorf, edice Jessenius, 130 s., 245 kč

Pavel Jansa, Michael Aschermann a kol., Maxdorf, edice Jessenius, 380 s., 1195 kč

Autoři této publikace se snaží objektivně a kriticky zhodnotit současný pohled na tzv. kardiorenální syndromy, ukázat patofyziologické propojení a vzájemné ovlivnění srdce a ledvin, zasadit někdy tabulkové dělení do klinické praxe a definovat skutečné možnosti diagnostiky a léčby daných chorob.

Tato publikace zachycuje komplexně současný stav poznání, diagnostiky a léčby chronické plicní hypertenze.

Bohatě ilustrovaná a graficky přehledná kniha by měla sloužit jako pomůcka pro diagnostiku a terapii plicní hypertenze v ČR v následujících letech i jako pomůcka pro studenty medicíny.

Diabetes mellitus – onemocnění celého organismu Jindřiška Perušičová, Maxdorf, edice Jessenius, 200 s., 595 kč Komplikace diabetu (DM) jsou odpovědné za podstatnou část předčasných úmrtí, trvalé invalidity či velkého utrpení nemocných. DM však zasahuje každý orgánový systém a každou tkáň, a proto musí diabetolog a internista u každého nemocného vnímat organismus jako celek.

9

florence 9/17

geriatrie odborné téma

Role sestry při léčbě bolesti u onkologického pacienta

Blanka Lakomá, Simona Chudáčková, Libuše Hašková, Jana Kocourková, Masarykův onkologický ústav, Brno

B

olest patří mezi první signály poškození těla a varuje nás před komplikacemi, které mohou přijít později.

Bolest je důležitá, protože nás přivede na stopu poškozeného orgánu a následně k léčbě. Na druhou stranu u dlouhotrvající bolesti, která se velice často vyskytuje u onkologického pacienta, už nemůžeme hovořit o důležitosti. Tato bolest pacienta trápí dlouhou dobu, což s sebou přináší fyzickou slabost, vyčerpanost, únavu, nechutenství, úzkost, depresi atd. (1). V tomto sdělení bychom

10

chtěly popsat postavení sestry v hodnocení, monitoraci a léčbě bolesti u onkologického pacienta.

Bolest u onkologického pacienta Bolest u onkologického pacienta se vyskytuje jak akutní, tak chronická.

Akutní bolest je často spojena s intervenčními a chirurgickými výkony. Bolest zde vyžaduje krátkodobou, ale velice intenzivní pozornost, spojenou často s podáváním silných analgetik.

Chronická bolest související s nádorem trvá déle než tři měsíce, a proto vyžaduje dlouhé, pravidelné monitorování a také pravidelné návštěvy lékaře pro úpravu analgetické terapie. U nádorové bolesti sledujeme intenzitu, protože během

dne může kolísat a zvyšovat svoji sílu, což označujeme jako průlomovou bolest. Průlomovou bolest můžeme dělit na: 1. bolest na konci dávkového intervalu, která se vyskytuje těsně před podáním další dávky analgetik. Tato bolest nás informuje o nedostačující analgetické terapii, kdy je nutné navýšit dávku nebo zkrátit interval podání ­analgetika.

2. incidentální bolest, která je vyvolána konkrétním faktorem, jako je například pohyb, kašel, sezení atd. Vyskytuje se nejčastěji u kostních metastáz.

3. průlomovou bolest, u které nevíme příčinu vzplanutí a jejíž vznik nelze předvídat (3).

fota: Profimedia, archiv Masarykova onkologického ústavu

Bolest je subjektivní pocit, který vyvolává u člověka strach, obavy a úzkost.

Svým negativním vlivem může zásadně ovlivnit kvalitu života onkologického pacienta, proto klademe velký důraz na její monitoraci a léčbu.

odborné téma geriatrie

Vyšetření bolesti u onkologického pacienta Při prvním kontaktu s pacientem získá sestra kompletní ošetřovatelskou anamnézu, jejíž součástí je i anamnéza bolesti (obr. 1). Sestra pomocí cílených dotazů zjistí přítomnost a typ bolesti, její lokalizaci, intenzitu a původ. Podrobnou anamnézu bolesti zaznamená do zdravotnické dokumentace a vypracuje plán ošetřovatelské péče. Dle ordinace lékaře podá analgetickou terapii. Ošetřující lékař je zodpovědný za zmírnění bolesti u pacienta, při nezvládání léčby bolesti musí lékař aktivně přizvat ke spolupráci další odborníky, například algeziologa, specialistu na paliativní medicínu, neurologa, rehabilitačního lékaře, psychologa atd. (2).

Edukace pacienta Součástí léčby bolesti je důležitá spolupráce pacienta s ošetřujícím personálem. Pro dobrou spolupráci je důležité získat si důvěru pa­cienta, respektovat jeho práh bolesti, nepodceňovat a nebagatelizovat jeho potřeby a také zdůraznit význam jeho podílu při léčbě bolesti. Vysvětlit pacientovi, jak důležitá je jeho pomoc pro ošetřující personál

a v čem spočívá. V této komunikaci edukuje sestra pacienta o monitoraci bolesti, škále bolesti a důležitosti zápisu bolesti spolu s jejím časem a intenzitou. Následně cílenými dotazy zjistí, zda pacient jejímu výkladu porozuměl, a předá mu edukační materiály v tištěné podobě (obr. 2).

Součástí edukačního materiálu je verbální škála bolesti, kterou pa­ cient použije při monitoraci bolesti (je schopen určit intenzitu bolesti) po celou dobu hospitalizace.

Monitorace bolesti V Masarykově onkologickém ústavu v Brně (MOÚ) klademe velký důraz na pravidelný záznam o bolesti, který pomáhá lékaři k zavedení adekvátní léčby. U pacientů, kteří nemají kvantitativní ani kvalitativ­ ní poruchu vědomí, používáme pětistupňovou verbální škálu bolesti (pětistupňovou škálu bolesti pomocí smajlíků) (obr. 3): → žádná bolest → mírná bolest → střední bolest → silná bolest → nesnesitelná bolest Touto zvolenou metodou předpokládáme, že pacient rozumí da-

ným stupňům a bude je využívat ve stejném významu jako zdravotník.

Pacient je během dne minimálně třikrát tázán na stupeň bolesti. Při průlomové bolesti informuje sestru o stupni bolesti a sestra mu dle ordinace lékaře podá záchranou medikaci. Nejpozději do půl hodiny zjistí efekt medikace. Vše je zaznamenáno černou křivkou do zdravotnické dokumentace s časem, intenzitou bolesti a s efektem léčby (obr. 4).

U pacientů s poruchou vědomí na standardním lůžkovém oddělení probíhá hodnocení bolesti pomocí projevů pacienta, které sestra zmíní ve svém ošetřovatelském hodnocení. Projevem bolesti může být například vzdychání, naříkání, neklid, pocení, tachykardie a tachy­pnoe, hypoventilace, bolestivý výraz ve tváři, hledání úlevové polohy či nespavost. Záznam bolesti do dokumentace pacienta provádí sestra podle intenzity projevů diskomfortu modrou křivkou: → pacient neprojevuje žádné známky diskomfortu → pacient projevuje známky mírného diskomofortu → pacient projevuje známky silného diskomfortu

Obr. 1 Příjmová zpráva Obr. 2 Edukační materiál Obr. 3 Pravítko – „Smajlíky“ Obr. 4 Záznam bolesti v dekurzu

2 1

3

4 11

odborné téma geriatrie

florence 9/17

Tabulka 1 Spokojenost s léčbou bolesti ve srovnání typu bolesti zdroj: Výroční zpráva Masarykova onkologického ústavu, 2016 Rok 2016 – srovnání jednotlivých typů bolesti

dny hodnoceno NE celkem akutní chronická nádorová celkem

36 250 7813 13 189

23 366 3725 8547 35 638

5 0 8 13

%

spíše NE

%

spíše ANO

%

ANO

%

0,00 0,00 0,10 0,03

67 4 84 155

0,3 0,1 1,0 0,4

2979 526 2030 5535

12,7 14,1 23,8 16,8

20 315 3195 6425 29 935

86,9 85,8 75,2 82,6

Graf 1 Celkové hodnocení spokojenosti u všech typů bolesti za rok 2016 29 935

5535

13 ne

155 spíše ne

Pro zpětnou vazbu léčby bolesti monitorujeme spokojenost pacienta s nastavením analgetické terapie. Pacient je tázán na spokojenost s léčbou každý večer a tato informace je zaznamenána v nemocničním informačním systému. Spokojenost léčby má čtyři stupně „NE“, „spíše NE“, „spíše ANO“, „ANO“, pomocí záznamu v ošetřovatelské elektronické dokumentaci můžeme vyhodnotit spokojenost s léčbou bolesti v naši nemocnici (graf 1). Data o tom, jak jsou pacienti spokojeni s léčbou bolesti v MOÚ (tab. 1), jsou získána z nemocničního informačního systému (1).

Léčba bolesti v onkologii Léčbu bolesti v onkologii můžeme rozdělit na kauzální a symptomatickou.

Kauzální terapie spočívá v léčbě základního onemocnění, což je léčba protinádorová. Hlavním cílem této léčby je zmenšit až odstranit nádor. Zde využíváme chirurgickou, cytostatickou, hormonální, imunologickou cílenou léčbu a radioterapii. Účinek této léčby nastupuje až po delší době, naopak bo-

12

spíše ano

ano

30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

lesti se paradoxně mohou při léčbě zhoršit.

Symptomatická terapie je léčba, při které využíváme podávání analgetik (neopioidy a opioidy) a koanalgetik (například antidepresiva, neuroleptika, kortikoidy atd.). Základní farmakologická léčba bolesti vychází ze třístupňového žebříčku Světové zdravotnické organizace. Dle doporučení lékaře se začíná léčba bolesti neopioidními analgetiky, které se při nedostatečném efektu mění za slabší a postupně až silný opioid. Podpůrnou léčbou bolesti může být kvalitní ošetřovatelská péče, psychoterapie, řešení sociálních problémů a ­rehabilitace (3).

Závěr Sestra vzdělaná v této oblasti umí pomoci jak pacientovi, tak i lékaři v nastavení účinné analgetické terapie. Hlavním postavením sestry v léčbě bolesti je kvalitní a srozumitelná edukace pacienta, monitorace a důsledná dokumentace bolesti, protože to je pro lékaře velmi dobrý nástroj, který vede k nastavení adekvátní analgetické léčby.

Počet respondentů (v tisících)

zdroj: Výroční zpráva Masarykova onkologického ústavu, 2016

86,9

procenta pacientů je spokojeno s nastavením ­analgetické terapie u akutního typu bolesti

Proto se Masarykův onkologický ústav snaží o vzdělávání svých sester, které začíná už během prvních měsíců po jejich nástupu do zaměstnání. Nově nastupující sestra prochází adaptačním procesem se svojí mentorkou a absolvuje seminář o bolesti ukončený testem znalostí. Během své praxe mohou sestry využít i další možnosti vzdělávání v problematice léčby bolesti formou účasti na seminářích, kongresech, stážích apod.

Literatura: 1. Vorlíček J a kol. Klinická onkologie pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 328 s.

2. Směrnice MOÚ č. 19/2012. „Péče o pacienty s bolestí v Masarykově onkologickém ústavu“. Zpracoval MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. 3. Sláma O a kol. Paliativní medicína pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2007, 362 s.

4. Výroční zpráva Masarykova onkologického ústavu, 2016

odborné téma geriatrie

Motivace seniora Motivace je hybnou silou lidského chování, která nás nutí uspokojovat vlastní potřeby. Potřeby člověka souvisejí nejen s biologií organismu, ale také s jeho sociální a pracovní existencí ve společnosti, v níž žije. Chronická onemocnění způsobují funkční omezení, potlačují u člověka dosažený rozvoj schopností a stálých hodnot.

→ 40 % si pamatujeme z toho, o čem diskutujeme, → 80 % si pamatujeme z toho, co přímo zažijeme a děláme, → 90 % si pamatujeme z toho, co se pokoušíme naučit druhé.

PhDr. Dana Klevetová, www.peceodusi.webnode.cz

P

odkladem motivace je úsilí organismu dosáhnout rovnováhy mezi sebou a svým prostředím takovými činnostmi, které vedou k vlastnímu uspokojení a soběstačnosti. Jediný skutečný druh motivace je schopnost přesvědčit sám sebe o důležitosti vlastních snah k získání odpovědi na otázku: Proč chci usilovat o návrat schopnosti uspokojovat své potřeby sám?

Osobně se domnívám, že zdravotníci mohou seniorům pomoci především tím, že je dokážou povzbudit ve správném přístupu. Senioři potřebují vědět, že to skutečně zvládnou, a my jim svým chováním podáváme zprávu, že věříme v jejich schopnosti. K motivaci existují tři klíče: 1. Touha dosáhnout cíle: Dokáže senior spolu se zdravotníky plánovat časové a konkrétní cíle, které jsou reálné a v jeho možnostech?

2. Důvěra ve vlastní schopnosti: Věří senior, že to dokáže? Kdo je mu oporou?

3. Vlastní představa dosažené změny: Dokáže si senior sám sebe představit s dosaženou změnou?

Jaké aktivity bude dělat, jak bude sám se sebou spokojený?

To jsou konkrétní motivační okruhy pro rozhovory se seniorem a pro společné hledání a plánování aktivit. Je důležité provádět především konkrétní aktivity, které povedou k dosažení soběstačnosti a nezávislosti na pomoci druhých v denních činnostech.

Naše smysly jsou branou k přijetí vhodných činností, které povedou k naplnění vlastních životních potřeb. Abychom mohli informace použít k vlastní potřebě, je nutné si je zapamatovat. Výzkumy posledních let dokazují, že: → 10 % si pamatujeme z toho, co slyšíme, → 15 % si pamatujeme z toho, co vidíme, → 20 % si pamatujeme z toho, co současně vidíme a slyšíme,

Motivační mapa seniora

Proto je pro spolupráci zdravotníků a nemocných osob nutná především společná práce a praktická ukázka nácviku sebepéče v laskavém a podporujícím prostředí, kde nechybí humor, vstřícnost, ale také jasná a konkrétní pravidla a řád. V prostředí, které umožní seniorovi objevit vlastní možnosti a dá mu příležitost rozvinout ochotu udělat něco sám pro sebe.

Osobní přístup ke konkrétnímu nemocnému posílí jeho sebedůvěru ve vlastní možnosti a vlastní potenciál.

Pro tyto účely jsem vytvořila motivační mapu seniora, s níž ráda pracuji (viz obrázek).

rozhodování prožívání

co očekávám?

Jméno, jak chce být senior oslovován?

co potřebuje moje tělo?

text je ukázkou z autorčiny knihy Motivační prvky při práci se seniory

Moje životní role?

K přijetí nových životních podmínek ve stáří je nejdůležitější statečnost. Statečnost znamená rozhodnout se a najít sílu porazit každodenní problémy. Nezapomínejme, že utrpení a bolest je součástí lidského života, ale také pamatujme, že život je i zábava a radost. Pro ilustraci uvádím příběh z praxe.

Na oddělení byl přijat 73letý muž po amputaci pravé dolní končetiny. Trpěl depresemi a středně těžkým deficitem kognitivních funkcí.

Rozvičoval se, ale byl spíše pasivní a cvičení ve skupině odmítal. Jako cíl jsme stanovili nácvik chůze ve vysokém chodítku a následně nácvik s protézou. Pacient byl s cíli seznámen a měli jsme pocit, že souhlasí.

Náhle však převládala pasivita. Pacient se necítil dobře, udával slabost.

Hned na počátku, po několika minu-

tách cvičení, odmítal cvičit. Položila jsem mu otázku: „Chcete chodit?“ Pacient odpověděl, že ano. Rozdělili jsme tedy cvičení na etapy v kratším časovém úseku. Stanovili jsme první dílčí cíl, který se zdál být na dosah – samostatný sed. Předpokládali jsme, že tohoto cíle dosáhneme za týden.

Vedle cvičení jsme také intenzivně diskutovali o blížícím se úspěchu a podařilo se. Následně již byla patrná větší snaha pacienta a dokonce jsme zaznamenali jeho osobní aktivitu – pacient se sám posadil a cvičil bez vyzvání. Během tří týdnů jsme začali s nácvikem chůze s protézou.

Ponaučení, které z toho pro nás plyne, je, že je nezbytné, obzvláště u pacientů s poruchou zraku a sluchu, pasivních pacientů či pacientů se sklonem k depresi, stanovit cíle, které jsou reálné, srozumitelně vyjádřené a dosažitelné v krátkém časovém intervalu. Nesmírnou úlohu přitom hraje povzbuzování a pochvala. V některých případech jsem také vytvořila pomyslně jako ve škole žákovskou knížku a za každý pohyb dostávali pacienti známky. Motivační otázka, která mi pomáhá, zní: „Tolik let vám vaše nohy sloužily, co pro ně uděláme?“ Chceme-li přivést naše pacienty k aktivizaci, k naplnění a uspokojení životní existence, je třeba pěstovat vlastní hodnoty, víru ve vlastní schopnosti i k chápání příležitosti neustále nalézat cíle života. Ukázat nemocným, že jejich smyslem je přijmout realitu prožívané situace a najít svůj úkol v obtížné situaci.

Vždy máme svobodnou možnost volit mezi prázdnotou a dalším přijímáním svého života. Vždy máme nějakou cestu. Ta je určena pro naše životy. Připomeňme si slova řeckého filozofa Démosthena: Mít odvahu a sílu měnit, co se změnit dá, mít trpělivost a pokoru snášet, co se změnit nedá, a mít moudrost vhledu, co se změnit dá a co se změnit nedá.

Každá situace má vždy nějaké řešení. Když je nezkusím, nemohu hodnotit výsledek svého snažení.

Realizujme tedy konkrétní jednorázové situační hodnoty a nechápejme nepřízeň situace jako beznaděj.

13

odborné téma geriatrie

florence 9/17

Dupuytrenova kontraktura se dá nově léčit miniinvazivně Dupuytrenova kontraktura, často též nazývaná Dupuytrenova nemoc, benigní neoplastická fibromatóza nebo fibromatóza palmární fascie, je onemocnění ruky, pro které je charakterická tvorba uzlů a zkracujících se pruhů v dlani a na prstech, které následně způsobují kontraktury kloubů a významné funkční postižení ruky.

T

ato nemoc se nejčastěji objevuje ve vyšším věku – ve věkové kategorii 50–55 let to je 20 % a ve věkové kategorii 75–80 let více než 50 % populace. Častá je dědičnost v rámci rodiny a častěji jsou postiženi muži než ženy v poměru asi 6 : 1. Prevalence je 0,2–56 %. Zajímavostí je, že Afroameričané jsou postiženi pětkrát méně než bílí Američané.

Onemocnění se může vyskytovat v ­agresivní i neagresivní formě.

Onemocnění je nebolestivé, ale omezující. Kontraktura prstů se vyvíjí postupně během mnoha měsíců či let. Ztluštělé vazivové pruhy dlaní a prstů se pomalu zkracují a působí čím dál větší problémy s natažením prstů. Pro správnou diagnózu je nezbytné navštívit odborného lékaře, optimálně specializované pracoviště pro chirurgii ruky, a stanovit přesnou diagnózu za pomoci běžných vyšetřovacích metod (pohled, pohmat).

Možnosti léčby a její průběh Dupuytrenovu kontrakturu lze léčit třemi způsoby: konzervativně, chirurgicky a miniinvazivně.

V časných fázích nemoci se k léčbě využívá dlahování, tlakové masáže a rehabilitace, ale tyto postupy vesměs nemají valný účinek. Mezi konzervativní možnosti léčby patří také užívání kortikoidů, tamoxifenu, ozařování a rázová vlna. Dlouhodobý efekt jakékoli konzervativní terapie však zůstává kontroverzní.

U pokročilého onemocnění, zvláště pokud již omezuje funkci ruky, je nutné přistoupit k odstranění kolagenových vláken kontraktury.

Chirurgicky se Dupuytrenova kontraktura řeší otevřenou opera-

14

a

b

c

d

cí, která znamená řez v dlani a dále navazující řezy na prstech. Chirurg přitom buď pouze přeruší vazivový pruh (aponeurotomie, fasciotomie), což lze však považovat za pouze krátkodobé řešení, nebo ztluštělou tkáň odstraní (aponeurektomie).

Odstranění ztluštělé vazivové tkáně má už dlouhodobý efekt, ale je nutno operovat velmi opatrně, aby nedošlo k poranění nervů, cév nebo šlach. Riziko poškození důležitých anatomických struktur nebo komplikace při hojení a rehabilitaci jsou hlavními důvody, proč má chirurgická léčba oproti ostatním léčebným možnostem sice největší efektivitu, ale je také nejvíce riziková. Dupuytrenova choroba má navíc tendenci se vracet. Čím více poškozené tkáně chirurg odstraní, tím více předchází opětovnému propuknutí nemoci.

Nedílnou součástí chirurgické léčby je následná rehabilitace. Operovaná tkáň, stejně jako při jakékoli jiné operaci, má tendenci k jizvení.

Proto je nutné začít s rehabilitací velmi brzy po operaci. Postupuje se od pasivních protahování až k aktivnímu cvičení se zátěží včetně případného dlahování, které je někdy dlouhodobé. Aby byla ruka na konci rehabilitace plně funkční, je pooperační rehabilitace často dlouhodobá

a výjimkou není ani pracovní neschopnost, která může u pacienta trvat dva až tři měsíce. Pravidelným cvičením dosáhne pacient plné pohyblivosti ruky. Aby se předešlo případným srůstům v jizvě, je dobré jizvu pravidelně masírovat.

Nedostatečná nebo chybně vedená rehabilitace může vést k trvalým omezením pohyblivosti prstů, která už nejsou způsobena kontrakturou, ale vlastní operací, a která mohou být velmi obtížně ovlivnitelná, až neřešitelná.

Novinkou posledních let je možnost léčby Dupuytrenovy choroby miniinvazivně, injekční aplikací enzymatické terapie, která umí kolagen, z něhož jsou vlákna (pruhy) kontraktury tvořena, „rozpustit“.

Tato metoda je nově hrazena ze zdravotního pojištění a její výhodou je rychlá rekonvalescence pacienta a dlouhotrvající efekt bez nutnosti dlouhodobé pracovní neschopnosti.

Vlastní injekční léčba se provádí ambulantně a začíná injekcí látky přímo do pruhu kontraktury. Jedná se o krátký výkon, který nevyžaduje lokální anestezii, i když zcela bezbolestný není. Je to zkrátka běžná injekce. Poté je pacient propuštěn do domácího ošetření a druhý den přichází do ambulance na kontrolu.

fota: archiv MUDr. Aleše Fibíra

redakce Florence s využitím podkladů MUDr. Aleše Fibíra, primáře oddělení plastické chirurgie Chirurgické kliniky, FN Hradec Králové, člena výboru České společnosti chirurgie ruky

odborné téma geriatrie

INZERCE

WORLD FORUM FOR MEDICINE Z historie

Týká se to i vás?

Pokud trpíte tímto onemocněním, můžete sami jednoduše odhadnout, která z uvedených metod by pro vás byla vhodná. Pokud už hmatáte na dlani nebo prstech ruky drobné uzly nebo pruhy a pokud nemůžete některý prst plně natáhnout, zkuste položit postiženou ruku dlaní na desku stolu. Pokud ke stolu přitisknete celou dlaň, máte ještě na léčbu čas. Pokud vám však trvale ohnuté prsty brání dlaň přimáčknout celou plochou k podložce, navštivte specialistu a situaci s ním zkonzultujte.

Můžete to být právě vy, pro koho je injekční léčba vhodná.

13 – 16 NOVEMBER 2017 DÜSSELDORF GERMANY www.medica-tradefair.com Po 24 hodinách působení enzymu je nutné provést šetrné natažení postiženého prstu, které provádí lékař. Protože toto natažení může být bolestivé a může při něm dojít ke vzniku drobného poranění kůže, provádí se v lokální anestezii. Když lékař prst natahuje, je možné v dlani pozorovat (a někdy též slyšet) jedno nebo více drobných prasknutí, jak povoluje pruh kontraktury, narušený působením enzymu. Postižený prst lze poté téměř zcela natáhnout.

Po tomto ošetření následuje rehabilitace v podobě procvičování, případně nočního dlahování prstu. Po této injekční enzymatické léčbě se výrazně zkracuje doba pacientovy pracovní neschopnosti. Jedná se o jeden až dva týdny, mnohdy ani to ne.

Protože každá metoda má své komplikace, může k nim dojít i při miniinvazivní enzymatické léčbě. Aplikaci enzymu proto mohou provádět jen zkušení a řádně proškolení specialisté na chirurgii ruky, kteří mají zkušenosti s anatomií ruky a s léčbou Dupuytrenovy kontraktury.

SVĚT MEDICÍNY NA JEDNO ZHLÉDNUTÍ: • elektromedicína/ zdravotnická technika • laboratorní technika/diagnostika • fyzioterapie/ortopedická technika • spotřební materiál • informační a komunikační technika Kdo chce všechno vidět, všechno vědět a chce všechno zažít, ten přijede na největší světové fórum zdravotnického oboru do Düsseldorfu!

BE PART OF THE NO.1!

Závěr Dupuytrenova kontraktura se může znovu objevit po každém z výše uvedených způsobů léčby. Otevřená operace je sice radikálnější, ale její nevýhodou jsou všechna rizika operačního řešení s možnými trvalými následky a dlouhá doba rekonvalescence. Při opakovaných operacích ruky se také riziko operačních a pooperačních komplikací zvyšuje.

Injekční enzymatická léčba v rukou zkušeného specialisty má významně nižší rizika a výrazně kratší dobu rekonvalescence. V případě rekurence je také možné použít injekční léčbu opakovaně, a to se stejně nízkým rizikem jako u první ­aplikace.

Informace pro návštěvníky, prodej vstupenek, komplexní cestovní služby: Veletrhy Brno, a.s._Miroslav Kožnar Výstaviště 1_603 00 Brno Tel.: +420 54115 9190_GSM: +420 602 594 810 mkoznar@bvv.cz www.bvv.cz/veletrhy-v-zahranici/cestovni-sluzby

15

2017-08-01 MEDICA 2017_Tschechien_Allgemein_86 x 240mm_Florence_4c_6489

První zmínka o deformitě ruky se objevuje už v 12. století ve Skotsku.

První popis této patologie palmární aponeurózy pochází z roku 1614 od Felixe Platera. Dílo však bylo špatně přeloženo z latiny a informace zapadla.

V roce 1777 popsal Henry Cline, že příčinou této kontraktury prstů je změněná palmární aponeuróza. Až v roce 1822 toto onemocnění podrobně popsal nadaný a zkušený chirurg G ­ uillaume de Dupuytren, který byl později povýšen do šlechtického stavu s titulem baron. Onemocnění zkoumal u kameníků, kteří pracovali na stavbě chrámu Notre-Dame v Paříži.

Společně s Astley Cooperem pak byli první, kdo se tuto nemoc pokusili řešit operačně, a to nejprve fasciotomií.

odborné téma geriatrie

Zkušenosti s využitím bazální stimulace v péči o onkologické pacienty Bazální stimulace je komunikační, interakční a vývoj podporující stimulační koncept, který se orientuje na všechny oblasti lidských potřeb. Bazálně stimulující ošetřovatelská péče se přizpůsobuje věku a stavu klienta.

ostatní pracovníky s konceptem Bazální stimulace. Byl vypracován biografický dotazník, informační letáky o konceptu Bazální stimulace pro rodiny i pro pacienty samotné, brožury pro rodinné příslušníky a personál (obr. 1) a došlo i ke změně designu oddělení, do níž patřila například výmalba tří boxů žlutooranžovými barvami. Prosklené stěny boxů pak byly následně potištěny abstraktními vzory (obr. 2, 3).

Koncem roku 2012 jsme koncept Bazální stimulace (BS) zkušebně aplikovali u sedmi těžce nemocných pacientů. V roce 2013 došlo k rozšíření proškolování ošetřovatelského personálu, což nám umožnilo začlenit i jednotlivé prvky konceptu do každodenní ošetřovatelské péče o všechny ventilované pacienty.

Irena Kývalová, DiS., Bc. Hana Píšová, Simona Chudáčková, anesteziologicko-resuscitační oddělení, Masarykův onkologický ústav, brno

C

16

Pacient Z. K., muž, 58 let. Základní diagnóza: zhoubný novotvar rectosigmatu, přidružená onemocnění epilepsie.

V prosinci roku 2014 byl pacient indikován k resekci rectosigmatu dle Hartmana. Pooperační průběh byl komplikován krvácením z anastomózy, kdy byla nutná operační revize. V dalším pooperačním období došlo k paralýze GIT, respirační insuficienci s nutností umělé plicní ventilace (UPV) a k následnému rozvoji septického šoku. Po zahájení UPV jsme u pacienta začali aplikovat základní prvky BS, tedy somatickou, taktilně-haptickou a vestibulární stimulaci. Jako iniciální dotek jsme si zvolili pravé rameno a pacienta jsme oslovovali příjme-

2

1

3

fota: autorky

ílem Bazální stimulace je podpora rozvoje vlastní identity, umožnění navázání komunikace se svým okolím, zvládnutí orientace v prostoru a čase, zlepšení funkcí organismu. Bazální stimulace umožňuje cítění a vnímání hranic vlastního těla, přítomnost jiné osoby a rozvíjí možnosti sebepoznání.

V Masarykově onkologickém ústavu v Brně (MOÚ) působí tým Bazální stimulace pod Odborem nelékařských zdravotnických pracovníků od roku 2010. Důvodem jeho vzniku byla snaha o začlenění konceptu Bazální stimulace do ošetřovatelského procesu. Svou specifikací se tento koncept zdál být přínosný pro onkologické pacienty. Předpokládali jsme, že jistý profit může přinést i pacientům v bezvědomí, na umělé plicní ventilaci nebo v terminální fázi onkologického onemocnění. Jeho pozitiva u pacientů v terminální fázi spočívají v nabídnutí příjemných stimulů a zvýšení kvality života. S jeho pomocí můžeme bojovat proti umírání pacientů v osamění v nemocničních pokojích. U těchto pacientů vidíme přínos i pro jejich rodinné příslušníky. Jejich aktivní zapojení do péče o blízké jim může pomoci lépe zvládnout těžkou životní situaci, kterou momentálně prožívají. Mohou získat pocit, že jsou schopni být v rámci svých možností blízké osobě užiteční, a plnohodnotněji s ní strávit poslední chvíle jejího života.

V MOÚ byli postupně proškolováni pracovníci oddělení ARO. V průběhu roku 2010 se mohly první sestry zúčastnit certifikovaného kurzu Bazální stimulace (základní, nástavbový a prohlubující). Proškolené sestry pak formou semináře seznámily

Kazuistika

odborné téma geriatrie

ním. Zpočátku byla nutná analgosedace, tudíž reakce na BS nebyly až tak zřejmé. V tomto období byla u pana K. využívána aktivizující nebo zklidňující stimulační technika, polohování hnízdo. Občas se při stimulaci objevily výkyvy fyziologických funkcí (FF), ale tyto známky jsme kvůli kritickému stavu pacienta nemohli přisuzovat pouze BS. Pacient Z. K. měl od začátku plnou podporu rodiny. Každý den jej navštěvovala manželka, která u něj trávila převážnou většinu odpoledních hodin. Během prvních návštěv na našem oddělení byl na ní patrný velký stres. Ke zdravotnickému personálu zaujímala převážně negativní postoj, projevující se strohou komunikací a kontrolováním prováděných činností. Často se nám nedůvěřivě dívala pod ruce a po celou dobu návštěvy nepřetržitě a úpěnlivě sledovala životní funkce na monitoru pacienta. Nejistota, zoufalství, bezmocnost a strach na ní byly patrné už od dveří. V krátkých rozhovorech jsme se jí snažili 4 vysvětlit, že může s manželem hovořit, dotýkat se ho a vyprávět mu, co během dne zažila. Postupným sbližováním jsme si nakonec její dů- Plyšový králíček, věru získali a začala s námi komuni- který byl dárkem pro vnučku pana kovat. Často jsme u ní zaznamenali Z. K., měl pro nevyřčený pocit úlevy, když viděla, pacienta velký že se zajímáme nejen o jejího manvýznam, a proto posloužil i k jeho žela, ale i o ni a o jejich život před stimulaci nemocí i o současnou nelehkou situaci. S prodlužující se hospitalizací pana Z. K. jsme jeho manželku i zbytek rodiny seznámili s konceptem BS. Již od začátku bylo zřejmé, že udělají cokoli, aby alespoň trochu pomohli.

Hned druhý den poté přinesla paní K. tělová mléka, holicí pomůcky, parfémy a další pacientovy věci denní potřeby a začala se aktivně zajímat o BS. Každý den pravidelně docházela a svého muže různými způsoby stimulovala. Bylo patrné, že je to svým způsobem terapie i pro ni. Najednou v pokoji pacienta nebyla zbytečná. Odpoutala se od pozorování monitorů, ventilátorů a jiných zdravotnických pomůcek a veškerou svou pozornost a energii věnovala osobě jí nejbližší. Do nemocnice začala přicházet usměvavá a těšila se, až nám i manželovi poví, co nového si zase nastudovala.

Po odeznění kritického stavu došlo u pacienta k zahájení weaningu.

Analgosedace byla postupně snižována a pacient přicházel k vědomí.

Neznámé prostory, cizí předměty v okolí a soustavný hluk ze sester-

ny, ventilátoru, injekčních pump a v neposlední řadě obrovské tvrdé trubice (ETK) v jeho krku vyvolávaly u pacienta značné negativní emoce, neklid, zvýšený svalový tonus, celkovou tenzi a obrovské výkyvy FF. Při příchodu ranní směny se tyto stavy stupňovaly. Během ranní toa­lety a po aplikaci zklidňující koupele, doprovázené vždy mluveným slovem, postupně docházelo k uvolnění a zklidnění pacienta. Svalová tenze odezněla, zklidnily se FF a pacient působil klidně a odevzdaně.

Zpočátku však dlouho nechtěl otevřít oči a reagoval pouze výše popsanými projevy. Ve spolupráci s fyzioterapeuty jsme prováděli masáž stimulující dýchání, poklepové masáže a pasivní rehabilitaci (RHB).

I přes odeznění akutní fáze nebyla spontánní ventilace pacienta možná a kvůli protahovanému weaningu došlo dne 15. prosince k provedení operační tracheostomie.

Odstranění OTI nám umožnilo lépe pečovat o dutinu ústní a po­užít další stimulační prvky. S rodinou jsme vyplnili biografickou anamnézu pacienta a rozšířili jsme základní stimulaci o prvky nástavbové. Rodina během jednoho dne zaplnila celý pokoj fotkami z rodinných alb, oblíbenými a pro pacienta známými předměty, mezi které patřil i plyšový králíček, který anglicky říkal

„Mám tě rád…“ Králíček měl pro pacienta velký význam, neboť to byl jeho dárek pro vnučku, se kterou měl velmi blízký vztah (obr. 4). Manželka mu přinášela jeho oblíbenou Coca-colu a kávu, kterou nejprve s pomocí ošetřovatelského personálu a později sama prováděla orální stimulaci.

Na panu K. bylo viditelné postupně se zlepšující navození polykacího reflexu a postupné uvolnění obličejových svalů. Zanedlouho začal otevírat oči, nejprve na výzvu nebo při přítomnosti rodiny, poté již běžně fixoval pohledem. Velmi dobře také reagoval na mluvené slovo a na oblíbené písně, které mu byly v určitých intervalech (dle zvyklostí z domova) pouštěny. Některé dny mu rodina také předčítala z oblíbených knih. Jednotlivé stimuly jsme se po domluvě s rodinou snažili rozdělit tak, aby byl každý den pro pacienta něčím jiný, zajímavý, a přesto trochu pravidelný.

S postupně se zlepšujícím bdělým stavem jsme do hygienické péče a péče o pokožku začali zařazovat také asistovanou péči. Polohu lůžka jsme vždy upravili tak, aby pacient mohl zrakem fixovat své tělo a spolu se sestrou provádět asistovaně hygienu obličeje a horní poloviny těla. Pacient byl zpočátku převážně pasivní. V obličeji mu po

17

odborné téma geriatrie

celou dobu stimulace a ještě chvíli po ní převládaly projevy libosti, což nás utvrzovalo v tom, že je mu daná situace příjemná. Pan K. se s námi snažil velmi spolupracovat, ale kvůli slabé svalové síle to nebylo úplně možné. S postupným nácvikem došlo k pokroku a po několika dnech se pacient sám zvládnul umýt do poloviny těla. S panem K. byla výborná komunikace a z každého ­svého pokroku měl obrovskou radost.

florence 9/17

dále zlepšoval, 2. ledna došlo k dekanylaci, 7. ledna byla BS ukončena a pacient byl přeložen na standardní oddělení. Týden poté byl propuštěn do domácího ošetřování, kde o něj pečovala manželka a jejich dcera, která je fyzioterapeutka.

Během pobytu pacienta na našem oddělení bylo vidět, jak se celkově zklidňoval, uvolňoval a místo stresu, agrese a negativních nálad z něj stále častěji sršela pozitivní energie. Stejně tak jsme mohli

Koncept Bazální stimulace nejenže posouvá ošetřovatelskou péči na kvalitnější a profesionálnější úroveň, ale především vrací zpět do ošetřovatelské péče lidskou důstojnost a toleranci k pacientovým zvykům, zvláštnostem a především jedinečnosti každého z nás.

Se zlepšující se orální stimulací a funkcí GIT jsme u pana K. začali s nácvikem polykacího reflexu a příjmu stravy. Rodina mu z domova přinášela malé množství jeho oblíbených pokrmů v kašovité a tekuté formě. Zpočátku se pacient musel krmit. S nácvikem jemné motoriky jsme přes asistované krmení dospěli do stavu, kdy se pacient zvládnul za dohledu najíst sám. Den před Štědrým dnem jsme pacienta odpojili z ventilátoru a napojili na ARI-T. Pacient to zvládnul na výbornou, bez větších výkyvů FF či jiných problémů. V tomto období jsme nezaznamenávali žádné problémy se spoluprací pacienta.

Nadále jsme pokračovali v BS s důrazem na nácvik RHB, aktivizaci a ­pacientovo osamostatňování se.

Pana K. jsme začali vysazovat do křesla.

Bohužel, s dlouhodobou hospitalizací se u pacienta začal rozvíjet psychoorganický syndrom. Občas byl agresivní, slovně se však dal zvládat. S prodlužujícím se pobytem pacienta na oddělení v období vánočních svátků byla náladovost pacienta častější a silnější. Odmítal spolupracovat a v obličeji projevoval negativní emoce. Přišel-li takový den, respektovali jsme to a nechávali jsme pacienta v klidu, aby si odpočinul. Pracovně jsme tyto dny nazvali „pacientův špatný den“.

Za přítomnosti rodiny byl pacient klidnější. I přes občasné psychické změny nálad se pacientův stav

18

pozorovat změnu v chování jeho rodinných příslušníků, kdy se z nespolupracující rodiny stala rodina, která se na nás těšila. Pro nás je odměnou, že i přes uplynulou dobu hospitalizace se u nás rodina občas zastaví, aby nás pozdravila a řekla nám, jak se jim daří.

Závěr Koncept Bazální stimulace v MOÚ plně využíváme dva roky a nyní, s odstupem času, si troufáme říct, že nedochází ke změnám pouze na straně pacientů a jejich rodin, ale i v chování ošetřovatelského personálu.

Když dříve jakýkoli zdravotník přišel na pokoj, viděl v posteli ležet pacienta, u kterého bylo potřeba vykonat co nejrychleji nutnou práci. Hygienu, převazy, ošetřit cévní vstupy, vykonat vizitu, polohování apod. Pro zdravotníky to byla rutina, pro pacienty často stresující událost, kdy se cizí lidé pohybují v jejich nejintimnějších zónách a mnohdy bez jakéhokoli varování. Ani péče o pacienty v bezvědomí se nelišila. Práce tu byla vykonána precizně, ale často jsme si při ní mumlali svoje nebo vedli vášnivé rozhovory s kolegyněmi, případně jsme si více všímali pacientova okolí než pa­ cienta samotného. Pacientův strach a stud se tedy často odsouval až na druhou kolej.

Dnes při vstupu k pacientovi na pokoj nejprve pozdravíme, provedeme iniciální dotek, jednotlivé

výkony komentujeme a čekáme na reakce pacienta. Najednou už tu nejsme autoritou, které pacient svěřuje svůj život, ale stáváme se lidmi, kteří tu jsou pro pacienta. Věnujeme se mu a vnímáme, co se nám snaží svými projevy sdělit. A co víc – díky přenosu domácího prostředí do nemocničního pokoje pacienta už často nevidíme ty nudné, trochu depresivní bílé zdi, ale často tu nacházíme rodinné fotografie zachycující šťastné chvíle pacientů, obrázky jejich vnoučat a jejich oblíbené předměty. Najednou už pacient není pouhý „tumor tlustého střeva“, ale otec tří dětí, který rád jezdí na kole a pije ananasový džus stejně jako vy nebo někdo jiný z vaší rodiny. A to váš přístup k němu změní, ať chcete, či ne.

Koncept Bazální stimulace nejenže posouvá ošetřovatelskou péči na kvalitnější a profesionálnější úroveň, ale především vrací zpět do ošetřovatelské péče lidskou důstojnost a toleranci k pacientovým zvykům, zvláštnostem a především jedinečnosti každého z nás. Učí nás pacienta a jeho rodinu vnímat, respektovat a hlavně rozpoznávat a umět reagovat na jejich potřeby, což mnohdy bývá nejtěžším úkolem zdravotníků.

Zpočátku, než si principy BS osvojíte, to můžete vnímat jako práci navíc, která vás zdržuje, zatěžuje a převážně obtěžuje, ale pokud v daném snažení vytrváte a po nějakém čase se ohlédnete zpět, zjistíte, že tento způsob péče berete jako standard, bez kterého si vlastní ošetřovatelskou péči neumíte už představit. V převážné většině totiž za vámi zůstává informovaný, spokojený, spolupracující pacient a rodina, která ví, že se jejich blízký nachází v těch nejlepších rukou, protože jejich osud neberete jako pouhou profesní rutinu.

Literatura: 1. Friedlová K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči.

Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, 168 s.

2. Bazální stimulace [online].

Dostupné na: http://www.bazalni-stimulace.cz

odborné téma geriatrie

Pacientky – seniorky na gynekologickém sále Autorka by v tomto článku ráda shrnula několik postřehů z vlastního profesního i osobního života. Článek se tedy nesnaží o podání vyčerpávajících odborných informací k danému tématu, ale spíše se snaží přimět čtenáře k zamyšlení.

Zuzana Gajdová, sálová sestra, Oddělení COS – GYN, Krajská nemocnice Liberec, a. s.

P

o čtyřech letech, kdy jsem intenzivně pečovala o své rodiče, jsem si uvědomila, že stáří je poslední fází vývoje nejen lidského těla, ale také lidské psychiky a života vůbec. Věk je velmi významným prvkem ovlivňujícím postoj člověka k nemoci a jeho schopnost se s nemocí vyrovnat. Ovlivňuje také postoj okolí ke stárnoucímu člověku.

Délka lidského života se stále prodlužuje, přibývá seniorů a stejně tak i seniorek na našem gynekologickém sále. Má-li se starší pacientka podrobit gynekologickému zákroku, hraje tu kromě běžných obav a starostí o vlastní zdraví a budoucnost značnou roli i intimní charakter problémů, které ji na operační sál vedou. Každá operace s sebou přináší určité obavy, gynekologické zákroky však provázejí velkou měrou i rozpaky a nepříjemné pocity zahanbení a studu. Sálové sestry by proto měly k pacientkám seniorkám v první řadě zaujímat chápavý lidský postoj založený na empatii a pochopení. Specifika předoperační přípravy, příprava operačního pole, holení pubického ochlupení a další kroky jsou pro nás, zdravotnický personál, jasnou nezbytností. Pro naše starší pacientky jsou to však obrovské zásahy do jejich intimní zóny, které jsou (jakkoli nezbytné) zdrojem velkého stresu.

Dbejme tedy za všech okolností na to, abychom k seniorkám v této situa­ ci přistupovali citlivě a s respektem.

Nedílnou součástí empatického chování nejen v lékařské praxi jsou elementární lidská slušnost a vstřícná komunikace. Denně máme v běžné nemocniční praxi naplánované „malé“ a „velké“ operace, kterým se často podrobují i starší ženy. Ráno, na začátku operačního programu, je všem jasné, co kdo bude dělat a jak po sobě pacientky v programu následují. Během dne ale dochází k častým změnám. Pro nás je to

obvyklá rutina, ale pro seniorku čekající na zákrok je to nečekaná okolnost, která se může projevit dalším nárůstem obav a nepokoje.

A právě proto, že je pro nás taková situace zcela obvyklá, mysleme na starší pacientky a osvojme si několik zásad, které nám pomohou přistupovat k seniorkám zdvořile a profesionálně zároveň, a to za všech okolností. Zkusme při změnách v běžném provozním shonu zmírnit a zklidnit naše projevy. Zpomalme v první řadě tempo řeči. Pro pacientky jsou důležité právě ty drobnosti neverbální komunikace, které se vědomě nejhůře hlídají. Mluvme pomaleji, zřetelně, klidným hlasem a přiměřeným tónem. Důvěru pacientek můžeme upevnit, pokud je oslovujeme jejich jménem. Když s pacientkami senior­ kami jednáme, stůjme k nim vždy čelem, v přiměřené vzdálenosti a se špičkami nohou otočenými k nim.

Dáváme jim tak jasně najevo, že jsou pro nás důležité, soustředíme na ně svou pozornost a jednání s nimi nás neobtěžuje ani nezdržuje. Vždy trpělivě vyčkejme na jejich odpověď nebo jinou reakci, kterou nám dají najevo, že opravdu rozuměly našemu sdělení. Nezapomínejme, že starší ženy mohou být nedoslýchavé, mohou se hůře orientovat v nezvyklých situacích, a proto bychom k nim měli vždy přistupovat v klidu, s pochopením a přizpůsobit jim tempo i styl komunikace. Všechny pacientky, a ty starší obzvlášť, reagují velmi příznivě na každé naše vlídné a klidné slovo a třeba i na letmý dotek. Nemusíme se přitom chovat nijak důvěrně, stačí obvyklá profesionální vstřícnost.

Pokusme se vžít do jejich situa­ce: ocitly se v nemocničním prostředí, mezi cizími lidmi v erárních oděvech.

Všichni se jim zdají podobní, nikoho z nás osobně neznají. Pod přikrývkou jsou nahé, často je jim chladno.

Mohou pociťovat hlad a žízeň. To vše, společně s intimním charakterem jejich zdravotního problému, může být zvlášť pro starší pacientky zdrojem obrovského stresu, který však můžeme naším vhodným chováním

alespoň trochu zmírnit. Pacientky se mohou cítit opravdu velmi nepříjemně, často mají obavy z nadcházejícího zákroku a i malé zdržení může být zdrojem velkého napětí. Mějme proto neustále na paměti, že před námi neleží jen další „případ“, který je třeba odoperovat podle programu, ale lidská bytost, pro kterou není okolní prostředí tak běžné jako pro nás.

Myslím si, že podmínky pro sálové sestry i jejich pacienty se obecně mění k lepšímu. Přes standard práce na operačním sále, který je nutné dodržovat, sice často sotva stíháme

Sálové sestry by měly k pacientkám seniorkám zaujímat chápavý lidský postoj založený na empatii a pochopení. vlastní povinnosti v rozumném časovém harmonogramu, přesto bychom v sobě měli najít tu špetku úcty, kterou si stáří jistě zasluhuje v každé situaci, v nemocničním prostředí na gynekologickém sále pak dvojnásob.

Velkou míru obav našich pacientek může rozptýlit pár vlídných slov a ujištění, že všechno jde, jak má.

Již třicet let pracuji na operačním sále a chtěla bych, aby naše práce byla v první řadě pro lidi, nikoli pro všechnu nezbytnou dokumentaci, kterou je potřeba vyplnit a odevzdat.

Každý den před námi nestojí jen operační program a plánované zákroky, ale konkrétní lidé se svými starostmi, strachy a obavami. Přála bych si proto, aby naše práce na operačním sále byla jako hra s dobře sehraným orchestrem, kdy na každém jednotlivci a tónu záleží celkový výsledek. Mysleme na seniorky na našem gynekologickém sále nejen jako na pacientky, ale především jako na lidské bytosti, které prožily plnohodnotný a často náročný život, jenž je dovedl až k nám.

Zasluhují si nejen prvotřídní lékařskou péči, ale také naši vstřícnost a pochopení jejich osobní situace.

19

florence 9/17

recenzované články

Využití bazální stimulace u pacienta s dětskou mozkovou obrnou Souhrn:

Klíčová slova:

Příspěvek se zabývá tématem bazální stimulace a jejím využitím u pacienta s dětskou mozkovou obrnou. Koncept bazální stimulace vychází z aktuálních ošetřovatelských trendů. Pracuje s lidským vnímáním a pomáhá zkvalitňovat ošetřovatelskou péči. Koncept se využívá při péči u pacientů dezorientovaných a zmatených, se změnou vědomí a též u pacientů s nervovými a svalovými poruchami, mezi něž se řadí i dětská mozková obrna. Jejími hlavními projevy jsou poruchy hybnosti a mentální retardace různého stupně. Dětská mozková obrna provází pacienty a jejich rodiny po celý jejich život. Toto onemocnění není smrtelné, ale velmi ovlivňuje kvalitu života pacienta a jeho blízkých. Příspěvek popisuje kazuistiku dvaadvacetiletého muže s dětskou mozkovou obrnou, u kterého byly aplikovány techniky bazální stimulace při pobytu v rehabilitačním zařízení.

Dětská mozková obrna – bazální stimulace – somatická stimulace – kvalita života.

Use of basal stimulation in patient with cerebral palsy

Keywords:

The paper deals with the issue of basal stimulation and its effects on pacient with cerebral palsy. The koncept of basal stimulation is based on current nursing trends. The concept works with the human perception and it helps to improve nursing care. The concept is used in the care of disorientated and confused pacients, pacients with the change of consciousness, also in patients with nerve and muscule disorders, which include even cerebral palsy, its main manifestations are movement disorders and mental retardation of varying degrees. Cerebral palsy accompanies patients and their families throughout their lives. This disease is not fatal, but very affects the quality of life of the patient and his family. The paper describes a case study of twenty-two man with cerebral palsy with which they were applied techniques of basal stimulation during a stay in a rehabilitation facility.

Cerebral palsy – ­ basal stimulation – somatic stimulation – quality of life.

Bc. Anna Bortelová, Neurologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Mgr. Marie Holubová, Ph.D., Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice, Mgr. Lucie Jirásková, Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Úvod „Bazální stimulace je koncept, který podporuje v nejzákladnější (bazální) rovině lidské vnímání“ (Friedlová, 2007). Mezi základní prvky konceptu patří pohyb, vnímání

20

a komunikace. Všechny tyto prvky jsou velmi úzce propojeny. Koncept podporuje nemocné se změnami v těchto třech oblastech, a to cílenou stimulací smyslových orgánů (Friedlová, 2007). Techniky konceptu se dělí na základní (somatická, vestibulární a vibrační stimulace) a nástavbové prvky (orální, olfaktorická, taktilně-haptická, optická a auditivní stimulace). Každý druh stimulace působí na vnímání klienta v určité oblasti a je založen na informacích z autobiografické anamnézy klienta. Při poskytování ošetřovatelské péče dle konceptu je velmi důležité, aby veškeré stimuly byly jasné, nematoucí a slovně doprovázené (Eliášová, 2013). Koncept se

mimo jiné využívá u klientů s různými formami dětské mozkové obrny. Poskytuje těmto klientům celý komplex podnětů pomocí stimulace smyslových orgánů (Luptáková, 2013). Dětská mozková obrna je onemocnění neprogresivní, ale nikoli neměnné. Nejvýraznější změny lze pozorovat na muskulo-skeletálním systému. Spasticita omezuje normální hybnost a jejím výsledkem je vynucené držení, porucha růstu svalů a vznik kontraktur, deformit kloubů a kostí (Kraus, 2005). Vznik dětské mozkové obrny je multifaktoriální. Mezi hlavní příčiny patří zejména anoxie mozku v perinatálním období (Marešová a kol., 2011).

V současnosti neexistuje kurativní

fota: Profimedia, autorky

Summary:

recenzované články zkušenosti z praxe

léčba (Kraus, 2005). Ošetřující by neměl zapomínat na komunikační bariéry těchto pacientů, které vznikají v důsledku spasticity nebo jinak narušené funkce mluvidel a přidružených smyslových postižení např. sluchu a zraku. Pacienti se obtížně a často nesrozumitelně vyjadřují (Novosad, 2011). Využití bazální stimulace u těchto klientů zajišťuje kvalitnější a individuálně orientovanou péči zaměřenou na všechny potřeby jedince.

Kazuistika Vojtěch se narodil roku 1994 předčasně ve 29. týdnu těhotenství. Při narození vážil 1420 gramů. Prodělal těžký novorozenecký ikterus. Po propuštění z nemocnice navštívila rodina neurologa kvůli podezření na dětskou mozkovou obrnu, kterou neurolog následně potvrdil. Vojtěch má dětskou mozkovou obrnu s dystonicko-dyskinetickým syndromem a s centrální kvadruparézou těžkého stupně doprovázenou těžkou mentální retardací a velkým omezením v oblasti hybnosti a soběstačnosti. Velmi často se u něho objevuje motorický neklid, při kterém se mu zvyšuje spasticita horních končetin.

Nyní je Vojtovi dvaadvacet let, pečuje o něj matka, dochází pravidelně do denního stacionáře a několikrát do roka absolvuje rehabilitaci v rehabilitačním ústavu, nebo v lázních.

V ošetřovatelské péči bylo stanoveno pět cílů, které byly vybrány z deseti centrálních cílů bazálně stimulující péče. Konkrétně jde o cíle: zachovat život a zajistit vývoj, umožnit vnímat sebe sama a vlastní život, pomoci navázat vztah, umožnit poznat okolní svět a poskytnout pocit jistoty a důvěry. Cíle byly naplněny využitím technik bazální stimulace při ošetřovatelské péči.

Autobiografická anamnéza byla vyplněna na základě rozhovoru s matkou. Vojta je zvyklý na oslovování „Vojto“. Při koupání má rád spíše vlažnou vodu. Toaletní potřeby si dovezl vlastní a při péči o něj se používají pouze tyto prostředky.

Doteky má rád zejména na zádech, ale nevadí mu ani v oblasti končetin a hlavy. Vojtova oblíbená poloha při spaní je na zádech. Má velmi rád konzumaci a přihlížení při vaření jídla. Chutná mu téměř vše, co je uvařené dle jeho očekávání. Má rád, když je jídlo přiměřeně teplé.

Z nápojů upřednostňuje zejména ovocné džusy a kofolu. Též si velmi rád nechá připravit odpolední kávu, kterou s pomocí zvládne vypít.

Večerní somatická zklidňující koupel u Vojty

V současné době se téměř nepohybuje. Dříve se plazil, tato činnost ho v současnosti nebaví a nechce ji dělat. Jelikož jeho úchop je pouze pinzetový, Vojta ve své ruce téměř nic neudrží. Vojta velmi rád poslouchá písničky, zejména folkovou hudbu. Před spaním jsou mu pouštěny pohádky z jeho DVD přehrávače, který si dovezl s sebou z domu. Na televizi, kterou má Vojta na pokoji, nejraději sleduje kanál Óčko. Též se velmi rád účastní koncertů a divadelních představení. Má velmi rád c ­ estování různými dopravními prostředky.

Vojta s bazální stimulací zkušenosti má. Jezdí na pravidelné opakované pobyty do sledovaného zařízení, kde s konceptem bazální stimulace již několik let pracují. Doma bazální stimulaci rodiče neaplikují.

Při aplikaci bazální stimulace se u Vojty používají pouze některé prvky, mezi něž patří stimulace somatická (somatická zklidňující koupel, poloha hnízdo), taktilně-haptická (somatická stimulace ruky), orální, olfaktorická a auditivní stimulace.

Všechny prvky bazální stimulace kromě orální a olfaktorické stimulace se aplikují u Vojty na pokoji. Na dveře je při bazální stimulaci pověšena cedule s nápisem: „Nerušit, probíhá bazální stimulace!“, aby byl zajištěn dostatečný klid.

Při komunikaci s Vojtou je vždy používán iniciální dotek s komentářem. Místem pro iniciální dotek bylo stanoveno pravé rameno. S aplikací prvků bazální stimulace se začíná před odpolední částí rehabilitace, jelikož Vojta je po obědě ukládán do postele a odpočívá. Je polohován do polohy hnízdo, která mu pomáhá se zklidnit a uvolnit se po náročném

dopoledni, kdy chodí do školy a intenzivně rehabilituje. Při odpolední pauze je též využívána auditivní stimulace, kdy je Vojtovi pouštěn jeho oblíbený televizní kanál Óčko. Somatická stimulace ruky byla většinou aplikována na konci této pauzy, aby se aktivizoval před odpolední rehabilitací a neměl tolik spastické horní končetiny. Po odpolední rehabilitaci následuje orální a olfaktorická stimulace, která je využita při odpolední svačině. Nejčastěji je využívána káva a sladké pečivo, které u Vojty navozují příjemné pocity, zlepšují jeho komunikaci a uvolňují mu tělo po předchozí odpolední rehabilitaci. Večer po hygieně je po­ užívána somatická zklidňující stimulace, která Vojtu zklidňuje a uvolňuje. Zklidnění bylo patrné při opakovaném měření fyziologických funkcí několik dní za sebou – docházelo ke snížení tepové a dechové frekvence, zvýšila se salivace, usmíval se, bylo patrné uvolnění spastických částí těla a celkový klid. Večer je obvykle aplikována auditivní stimulace pouštěním pohádek z dovezeného DVD přehrávače, která doplňuje účinek somatické zklidňující stimulace a pomáhá Vojtovi zklidnit se a usnout. Před spaním je Vojta uložen do polohy hnízdo, ve které velmi rád usíná.

Zhodnocení První cíl, který byl stanoven (zachovat život a zajistit vývoj) byl realizován pomocí somatické stimulace ruky. Vojta na tuto stimulaci reagoval pozitivně, zpočátku velmi pozitivně. Při stimulaci se vždy usmíval.

Pravou ruku se mu dařilo více uvolnit. Levou ruku měl více spastickou, nejspíše proto je i méně uvolněná.

Poloha hnízdo u Vojty pomocí molitanových hadů 21

recenzované články zkušenosti z praxe

Druhý cíl (umožnit vnímat sama sebe a vlastní život), při kterém byla aplikována somatická zklidňující stimulace, se zpočátku nedařilo plnit kvůli různým okolnostem.

Především ve dnech, kdy se Vojta koupal, bylo nejobtížnější dosáhnout jeho zklidnění po stimulaci. Po zhruba 10 dnech využívání této metody začal na somatickou zklidňující stimulaci reagovat pozitivně. Bylo u něho pozorováno celkové zklidnění, relaxace a uvolnění. Snižovala se mu tepová a dechová frekvence. Byl klidný, usmíval se a tvářil se spokojeně. Spastické části těla se mu uvolňovaly.

Třetí cíl (pomoci navázat vztah) byl naplněn skrze orální a olfaktorickou stimulaci. Při stimulaci se usmíval a spokojeně pohupoval hlavou. Po stimulaci si velmi rád povídal o všem možném. Nejraději o tom, co probírali ve škole. Chvíli po stimulaci neměl neklidné a nekontrolované pohyby horních končetin, které jsou u něj běžné. Čtvrtý cíl (umožnit poznat okolní svět) byl realizován pomocí auditivní stimulace. Vojta velmi rád poslouchá písničky a pohádky. O tuto stimulaci si sám řekne, pobrukuje si, usmívá se a pozorně poslouchá.

Večer je při poslouchání pohádek klidnější a dříve usne.

Pátý cíl (poskytnout pocit jistoty a důvěry) byl naplňován poloho-

váním do polohy hnízdo a iniciálním dotekem, který se daří dobře realizovat. Vojta v poloze hnízdo vydrží velmi dlouho ležet bez hnutí a v klidu, což u něho není moc obvyklé. Není překvapený, když se s ním něco děje, protože ho pomocí iniciál­ního doteku a slovního doprovodu informujeme o tom, co se s ním bude dít. U Vojty nebyly pozorovány žádné známky rozrušení či překvapení při různých činnostech.

Na techniky bazální stimulace reagoval velmi pozitivně a užíval si je.

Dle matky Vojta rád o bazální stimulaci doma povídá. Rodiče u Vojty po návratu z pobytu v rehabilitačním zařízení pozorují jeho větší spokojenost a zlepšení komunikace. Změny v pohybu a spasticitě nezaznamenali. Koncept hodnotí jako zajímavý a jsou rádi, že se u Vojty využívá. Při hodnocení významu bazální stimulace ošetřující všeobecnou sestrou uváděla největší přínos pro Vojtu v poloze hnízdo a v somatické zklidňující stimulaci, kdy bylo patrné velké zklidnění. Domnívala se, že bazální stimulace je pro něho přínosná.

Diskuze Bazální stimulace působí pozitivně na klienty. Zmírňuje neklid, pomáhá klientům uvolnit se a zlepšuje komunikaci. Pozitivní účinky bazální stimulace na klienty popisuje ve své kazuistice i Prčová (2012), kte-

Literatura: 1. Eliášová P. Bazální stimulace z pohledu pacienta v bezvědomí. Florence.

2013;9(11):25–29. ISSN 1801-464X 2. Friedlová K. Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství I. Frýdek-Místek: Institut Bazální stimulace, 2014. ISBN 80-239-6132-2 3. Friedlová K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada Publi­ shing, 2007. ISBN 978-80-247-1314-4 4. Jandová D. Blahodarné účinky Bazálnej stimulácie. Sestra. 2013;12:24­–25. ISSN 1210-0404 5. Kraus J a kol. Dětská mozková obrna.

Praha: Grada Publishing, 2005.

ISBN 80-247-1018-8 6. Luptáková E. Komunikácia v koncepte Bazálnej stimulácie. Sestra a lekár v praxi.

2013;12(1–2):26 7. Marešová E, Joudová P, Severa S. Dětská mozková obrna: možnosti a hranice včasné diagnostiky a terapie. 1. vyd. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-7003-5 8. Novosad L. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita: diskurzivní pohledy na tělo, tělesnost pohyb, člověka a tělesné postižení. Praha: Portál, 2011. ISBN 97880-7367-873-9

22

florence 9/17

rá po půl roce aplikace bazální stimulace u 31letého pacienta s mentálním postižením pozorovala jeho lepší zapojení do aktivit. Nemusely se u něho již využívat omezující prostředky, zvládl se sám najíst a omezily se u něho autoagresivní útoky.

Podobné pozitivní účinky popisuje ve své kazuistice i Jandová (2013), která využívala bazální stimulaci u dospělé pacientky s dětskou mozkovou obrnou doprovázenou těžkou mentální retardací a kvadruparézou.

Jandová po půl roce aplikace jednotlivých prvků bazální stimulace pozorovala u pacientky častější úsměvy a větší uvolněnost. Pacientka začala více komunikovat a ptát se. Zlepšil se také její úchop. Dokázala déle udržet předměty, což se projevilo i u jedení.

Lžíce jí dříve vypadávala z ruky, což se později již nestalo. Dle Friedlové (2014) má aplikace bazální stimulace velmi pozitivní dopad na pacienta (Friedlová, 2014).

Závěr Život pacienta s dětskou mozkovou obrnou a jeho rodiny je plný mnoha obtíží, které musejí společně překonávat. Koncept bazální stimulace zkvalitňuje život pacientů s dětskou mozkovou obrnou. Bazální stimulace je dobrým nástrojem k příjemnějšímu a kvalitnějšímu prožívání života s tímto chronickým ­onemocněním.

9. Prčová J. Využití Bazální stimulace® v zařízeních sociálních služeb. In: Sestra a lekár v praxi. 2012;11(11–12):38–40

Recenzovaly: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. 1. LF Univerzity Karlovy

Mgr. Blanka Remrová Resuscitační oddělení pro děti, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, 2. LF UK a FN Motol

Více o autorkách: Bc. Anna Bortelová 2005–2013: gymnázium Dobruška; 2013–2016: Bc. studium – obor Všeobecná sestra, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice; od 2016: Fakultní nemocnice Hradec Králové, Klinika neurologie, Iktové oddělení – všeobecná sestra

Mgr. Marie Holubová, Ph.D. 1998–2002: SZŠ Žďár nad Sázavou – obor Všeobecná sestra; 2002–2005: Bc. stu­ dium – obor Všeobecná sestra, Ústav zdravotnických studií, Univerzita Pardubice; 2005–2007: Mgr. studium – obor Ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzi-

ta Pardubice; 2012–2016: doktorský studijní program ­– Sociální lékařství, Masarykova Univerzita Brno; 2007: základní kurz Bazální stimulace; 2011: nástavbový kurz Bazální stimulace; 2011: prohlubující I kurz Bazální stimulace; 2016: prohlubující II kurz Bazální stimulace; od 2005: Nemocnice pardubického kraje, Pardubická nemocnice, Ortopedické oddělení – všeobecná sestra; od 2007: Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice – akademický pracovník, odborný asistent

Mgr. Lucie Jirásková 2003–2007: SZŠ Pardubice – obor Vše­ obecná sestra; 2007–2010: Bc. studium – obor Všeobecná sestra, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice; 2010– 2012: Mgr. studium ­– odbor Ošetrovateľstvo, Vysoká škola ZSP sv. Alžbety, Bratislava; od 2009: Nemocnice Pardubického kraje, Pardubická nemocnice, Oddělení úrazové chirurgie – všeobecná sestra; od 2015: Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice – akademický pracovník, asistent

23

praxe

Význam komunitní péče v prevenci nádorového onemocnění děložního čípku u mladých dívek Tento článek vychází z rigorózní práce na výše uvedené téma. Jedná se o problematiku onemocnění, které se dotýká žen v kterémkoli věku, zvláště mladých žen a dívek, které do života teprve vstupují.

PhDr. Olga Černá, SZŠ a VOŠZ Znojmo PhDr. Katarína Gerlichová, PhD., Fakulta zdravotníctva, Trenčianská univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíně

Z

pracování práce předcházel projekt, jehož jsem byla hlavní řešitelkou a který byl realizován na SZŠ a VOŠZ Znojmo. Zaměřoval se na téma Intimní zdraví bez komplikací a řešil primární prevenci nádorového onemocnění děložního čípku. Společně s dvěma dalšími kolegyněmi jsme se setkávaly s dívkami ve věku 1 ­ 5–19 let a ze závěrů, k nimž jsme došly, vzešla myšlenka zaměřit se na prevenci u mladších dívek ve věku 10–15 let, neboť některé dívky zahajují pohlavní život již před 15. rokem věku. Nemají přitom dostatek informací o všech rizikových ani protektivních faktorech ani o dalších opatřeních, která primární prevenci posilují.

Dalším důvodem pro zpracování této práce byl fakt, že jako odborná vyučující se v rámci svých předmětů zaměřuji na primární prevenci nádorových onemocnění, včetně onemocnění děložního čípku. Je však otázkou, jak by měla být tato primární prevence realizována, aby byla dostatečně účinná. Dalším z důvodů, proč se zaměřit na primární prevenci těchto onemocnění, je nízká proočkovanost dívek, ale i chlapců proti některým typům viru HPV, který je často příčinou vzniku nádorového onemocnění děložního čípku. Stále více se hovoří o tom, že by se měli očkovat i chlapci, kteří jsou přenašeči tohoto viru, což napomáhá šíření infekce.

Karcinom děložního čípku je závažné onemocnění, které ovlivní život každého pacienta, proto je prevence, zejména primární prevence, důležitá v životě každé ženy. Zákeř-

24

nost tohoto onemocnění tkví v tom, že na začátku nevykazuje téměř žádné příznaky. Vzhledem k současným preventivním a diagnostickým možnostem mu lze účinně předcházet.

Výskyt KDH je ČR vyšší než jinde v Evropě Karcinomy děložního hrdla (KDH) postihují převážně ženy v mladém věku. V České republice (ČR) je ročně diagnostikováno přibližně 1000 nových případů a ročně na toto onemocnění zemře asi 400 žen.

Teprve v posledních letech se setkáváme s mírným poklesem incidence i mortality. V roce 2013 bylo nově diagnostikováno 895 případů, což činí více než 16 nádorů na 100 000 žen. Na karcinom děložního hrdla zemřelo v tomto roce 388 žen, což je více než sedm úmrtí na 100 000 žen. Za karcinom děložního hrdla je z 99 % odpovědná přetrvávající infekce tzv. rizikovými humánními papilomaviry – HPV, což je virus, který se přenáší téměř výhradně sexuálním stykem. Ve srovnání s ostatními evropskými státy se u nás nádory děložního čípku vyskytují častěji.

Fáze 1

Fáze 2

děloha děložní čípek pochva

rakovina

Primární prevence je linií prvního kontaktu jedince, jeho rodiny a komunity se zdravotnickým zařízením. V ČR tvoří v pediatrii významnou část péče, proto by měla být co nejblíže místu, kde děti žijí, hrají si a vyrůstají. Zkvalitněním primární péče je dosaženo lepších výsledků ve zdravotnictví, uživatelé jsou spokojenější a náklady na zdravotní péči klesají oproti systémům, kde je ­orientace na primární péči menší.

V ČR je pediatrická péče o děti a dorost zajišťována ambulantní a ústavní (nemocniční) formou a významnou roli v ní hrají dětské sestry.

Základní úlohou komunitní péče o děti je výchova ke zdraví a zodpovědnosti za vlastní zdraví již v útlém věku. Hlavním cílem péče o děti v komunitě je podpora zdraví, prevence a edukace dětí a mladých generací. K dosažení těchto cílů je nevyhnutelné posuzování potřeb jedinců, odhalování rizikových skupin, zlepšení zdravotního stavu a rozvoj zdraví u dětí zdravých i ohrožených.

Nejvýznamnějšími činiteli v podpoře zdravého životního stylu dětí a mládeže jsou rodina a škola. Ve světě se ve školním prostředí uplat-

Fáze 3

Krátce o rakovině děložního čípku: V děložním čípku dochází k množení buněk tzv. HPV infekcí.

Jde o třetí nejčastější nádorové onemocnění.

U více než 500 000 žen/rok je diagnostikován nádor.

Více než 270 000 žen/rok umírá v důsledku rakoviny děložního čípku.

praxe

ňují vysokoškolsky vzdělané sestry, jako jsou školní sestry (school nurse), které poskytují v rámci komunitní péče preventivní a ošetřovatelské služby.

V komunitní péči o děti a mládež se setkáváme s klady i zápory. Mezi klady patří prevence zaměřená na podporu zdraví, znalost prostředí, v němž členové komunity žijí, pracují a učí se, k negativním patří nedůvěra registrovaných dětí a dospívajících, veřejnosti a neochota spolupracovat. Ideální myšlenkou je zapojit do primární péče tzv. rodinné sestry, u kterých se předpokládá, že budou dobře znát rodinné prostředí dětí a mladistvých a budou pozitivně působit na dospívající a obhajovat jejich potřeby.

foto: autorky

Na edukaci by se měli podílet zdravotníci i pedagogové Důležitý je také systém preventivních prohlídek u dětského lékaře, který sleduje zdraví a vývoj dítěte.

Tento systém je nastaven tak, aby zachytil vývoj dítěte v každé důležité etapě jeho života. Výsostné postavení v primární prevenci a komunitní péči má edukace sestrou. Cílem je výchova, ale i vzdělávání. Již Florence Nightingalová tuto činnost zdůrazňovala a přikládala jí význam ve vzdělávání pacientů. Edukace zaměřená na prevenci nádorového onemocnění děložního hrdla realizovaná v komunitní péči by měla splňovat všechny požadavky stanovené preventivními programy, které se v současné době v rámci kampaně realizují. Měla by být dostupná dívkám i jejich rodičům, měla by být srozumitelná a adekvátní věku cílové skupiny.

Edukační proces hraje důležitou roli ve vývoji dospívajících a jeho cílem je nasměrovat je na tu nejlepší cestu, na níž nebude docházet k si­ tuacím, které mohou negativně ovlivnit zdraví a kvalitu jejich života. Cílem je ochránit dospívající před rizikovým chováním a předejít tak komplikacím, které mohou vážně narušit vývoj jedince a nepřímo tak ovlivnit jeho budoucnost. Učitel na základní škole, pediatr, ale i sestra jsou hlavními aktéry edukačních aktivit.

Cílem všech realizovaných opatření v primární prevenci nádorového onemocnění děložního čípku je hledat řešení, jak minimalizovat faktory a spolupracovat se zdravotními pojišťovnami. Péče by měla být kolektivní a měli by se na ní podílet ambulantní praktičtí lékaři a sestry pro děti a dorost, gynekologické am-

Krátce o HPV (lidském papilomaviru): Téměř za 100 % všech nádorů děložního čípku je zodpovědná infekce HPV. Nejčastěji jsou infikovány ženy ve 20–25 let (téměř 50 %) a ve věku 50 let.

Ve většině případů je HPV infekce během 12–18 měsíců eliminována imunitním systémem.

Celkem je známo 118 typů HPV a rakovinu způsobují tzv. karcinogenní HPV.

bulance, přičemž začátek preventivních prohlídek s ohledem na možnost prevence karcinomu děložního hrdla je stanoven na 13. až 15. rok života dívek.

Preventivní prohlídky ve 13 letech by měly být specifické a mělo by jim být věnováno více pozornosti s cílem edukovat dospívající o rizikových faktorech, které se podílejí na vzniku onemocnění děložního hrdla. Pak by si snad dospívající i jejich rodiče více uvědomili význam a důležitost očkování, které jim v této době pediatr nabízí. Dívka, která již má informace o pohlavním životě, může informace nejen přijímat, ale také o nich diskutovat s lékařem a sestrou.

Další oblastí, která by se měla na primární prevenci podílet, je dětská gynekologie. Specializovanou péči v gynekologické oblasti realizuje pediatr ve spolupráci s gynekologem, nejlépe takovým, který se specializuje na dětský věk a dospívání. Samotné gynekologické vyšetření by měla provádět žena – lékařka, která by si měla získat důvěru pacientky.

Dětská gynekologie má v medicíně nezastupitelnou úlohu. Není samostatným oborem, ale je spjata s gynekologií dospělých. Úkolem dětského gynekologa je kromě práce léčebné především péče preventivní. Každá dívka do věku 15 let by proto měla být dětským gynekologem vyšetřena.

Zaměření se na problematiku sexuálního života a příprava dětí a dospívajících na manželství a rodičovství by měly být jedním z úkolů primární prevence v komunitní péči.

Sexualita hraje v období dospívání významnou roli a získávání důležitých informací o rizicích, která jsou s ní spojena, má v dnešní společnosti významné místo. Postavení gynekologa v oblasti prevence však nelze oddělit od spolupráce s rodinou i školou. V posledních letech stoupl počet dospívajících, kteří se chovají rizikově – hovoří se o syndromu rizikového chování, kam patří i oblast sexu. Tomuto syndromu bychom měli všemi dostupnými prostředky předcházet. Od dospělých – rodičů, učitelů i zdravotníků se očekává pochopení k některým projevům mládí, ale také ukázání správné cesty. Škola může v oblasti prevence vytvořit dobré prostředí, ale sama se na primární prevenci může také podílet výukovými programy, propagací zdravého životního stylu či přednáškami odborníků – zde se mohou na edukaci podílet také lékaři, sestry

či jiní vyškolení odborníci. Ti mohou problematiku nádorového onemocnění děložního čípku zakomponovat například do výchovně-vzdělávacího procesu. V komunitní péči mohou vést dialogy, diskuze, besedy či využívat jiné netradiční metody výuky, které nenásilnou formou seznámí mládež s rizikovými faktory spojenými s šířením HPV infekce.

Doporučení pro praxi shrnuje poster Součástí rigorózní práce byl výzkum, který byl realizován na základních školách pomocí dotazníku mezi dívkami ve věku 13–15 let a rodiči; byl distribuován přes internet. Byl vymezen výzkumný problém, cíle výzkumu a stanoveno šest hypotéz, které byly postupně ověřovány. Dále byl realizován rozhovor s pediatry s cílem zjistit, zda je reálné propojit komunitní péči se školou a zajistit tak spolupráci zdravotníků a pedagogů a její následné propojení s rodinným prostředím dítěte a školy.

Z výzkumného šetření byla vytvořena tato doporučení pro praxi – komunitní péči a školy (níže uvádím jen výčet některých z nich): → Věnovat větší pozornost edukaci v komunitní péči se zaměřením na zdravý životní styl. → Primární prevenci realizovat v komunitní péči, ale i v rodině a ve škole. → Zkvalitnit sexuální výchovu a po­ ukázat na rizika, která jsou spojena s neznalostí a neinformovaností. → Zajistit dostatek názorných pomůcek, které zkvalitní edukační proces. → Otevřeně hovořit o onemocnění a zbavit mladé lidi strachu a ostychu. → Propagovat pravidelné gynekologické prohlídky a očkování. → Nabádat učitele, aby se více věnovali otázce zdravého životního stylu a šli sami příkladem. → Vytvořit ucelené informace pro edukační činnost. → Poukázat na incidenci a mortalitu onkologických diagnóz. → Zapojit mladé lidi do akcí, které jsou v rámci prevence realizovány. → Spojit předávání informací s dalšími odborníky – profesionály.

Z těchto doporučení byl vytvořen i poster (poster je možné si prohlédnout na www.florence.cz u tohoto článku – pozn. red.), který obsahuje základní informace spojené s diagnózou nádorového onemocnění děložního čípku.

25

pro školy

Výuka ošetřovatelství v cizím jazyce metodou CLIL Moderní výuka ošetřovatelství v cizím jazyce není na středních zdravotnických školách v ČR zcela běžná. Střední zdravotnická škola Beroun se již několik let zabývá unikátním projektem výuky ošetřovatelství v angličtině.

Z

apojením školy do vzdělávacího programu Erasmus+ bylo dosaženo potřebné úrovně jazykových znalostí a osvojení moderních výukových metod, především metody CLIL u dvou odborných a dvou všeobecných učitelek. Díky tomu škola v současnosti rozšiřuje výuku ošetřovatelství i v němčině.

CLIL je anglická zkratka Content and language integrated learning.

Jedná se o vyučovací metodu založenou na výuce školního předmětu prostřednictvím cizího jazyka, takže si žák osvojuje znalosti a dovednosti v obou předmětech současně. Poprvé byla metoda popsána již v roce 1997 ve Finsku, v ČR se však rozši-

komunikaci s pacienty i zdravotníky v zahraničí, se kterými se mohou setkat na zahraničních exkurzích, stážích nebo pracovních pobytech.

Příprava učitelů a průběh výuky V rámci vzdělávacích mobilit pedagogických pracovníků absolvovaly v roce 2016 celkem čtyři učitelky studijní pobyty ve Velké Británii a v Německu. Pobytů se za každý jazyk zúčastnila vždy jedna odborná a jedna všeobecná učitelka, čímž si zlepšily nejen své znalosti anglického a německého jazyka v rozsahu jazykových znalostí na úrovni B1–C1, ale i své odborné znalosti v oblasti ošetřovatelství. Největším přínosem projektu však byl praktický nácvik výukové metody CLIL, kterou dnes učitelky aplikují do výuky. Tento projekt byl realizován za finanční podpory programu Erasmus+ Evropské unie.

Metodu CLIL je možné využít prakticky v rámci hodiny cizího jazyka, kdy je probráno odborné učivo, nebo naopak v odborném předmětu, kdy odborný učitel vede výuku v cizím jazyce. řuje až v posledních letech. Metodu je možné využít prakticky v rámci hodiny cizího jazyka, kdy je probráno odborné učivo, nebo naopak v odborném předmětu, kdy odborný učitel vyučuje buď celou hodinu, nebo část hodiny v cizím jazyce.

Hlavním cílem je umět cizí jazyk opravdu použít. Proto je velmi důležitý nácvik a aplikace na životní situace. Konkrétně se jedná o aplikaci jazyka na situace týkající se zdravotníka a nemocného, případně rodinného příslušníka. Cílem vý­uky ošetřovatelství v cizím jazyce je příprava našich žáků na komunikaci s pacientem cizincem v českých podmínkách.

Zároveň je má výuka připravit na

26

Na naší škole je výuka zaměřena na konverzaci a rozšíření slovní zásoby především formou frází. Dále se zaměřuje na praktické využití jazyka při běžných ošetřovatelských činnostech sester a zdravotnických asistentů. Předmět je samozřejmě úzce propojen s všeobecnou výukou jazyků.

Vzhledem k tomu, že je mu přidělena pouze hodinová dotace týdně u žáků ve třetích ročnících, je potřebná gramatika probírána v běžných hodinách cizích jazyků. Při hodinách ošetřovatelství v angličtině nebo němčině je potom gramatika procvičována prakticky a na příkladech z praxe. Škola nabízí i semináře pro zdravotníky z partnerských nemocnic, v nichž

probíhají odborné praxe žáků a studentů. Tyto semináře jsou zaměřeny především na základní komunikaci s pacientem cizincem.

Příklady některých aktivit používaných ve výuce:

Aktivita „Popadni to!“ K této hře se používají kartičky, na kterých je napsané slovo česky a na druhých německy/anglicky. Je možné použít i kartičky s odbornými výrazy (latinsky), čímž se zároveň trénuje i latina. Cílem je především upevnění slovní zásoby a trénování postřehu.

Hra má dvě kola. V prvním kole se na jeden stůl rozprostřou kartičky s českým výrazem. Všichni stojí okolo stolu, v dostatečné vzdálenosti, tak aby dosáhli na kartičky. Učitel nahlas německy/anglicky vyslovuje postupně všechna slovíčka, která jsou na kartičkách. První, kdo správnou kartičku popadne, si ji nechá. Hra se hraje tak dlouho, dokud na stole nebude žádná kartička. Vyhrává ten, který má největší počet kartiček.

V druhém kole se na stůl rozloží kartičky s německými/anglickými výrazy. Toto kolo se hraje stejně jako první kolo. Aby zůstal jen jeden vítěz, může si každý žák počet kartiček z obou kol sečíst, a tak určíme konečného vítěze.

Aktivita „Lotto“ Tato aktivita slouží opět k rozšíření a procvičení slovní zásoby.

Hrát mohou skupinky, dvojice nebo i jednotlivci. Každá skupinka (jednotlivec, dvojice) dostane jednu barevnou tabulku s devíti českými názvy nebo frázemi. Vy­učující má kartičky

fota: autorka

Mgr. Markéta Palková, RS, odborná učitelka (tč. na MD), Střední zdravotnická škola Beroun

pro školy

Žáci ve dvojicích až trojicích dostanou přidělené role (pacient, sestra, rodinný příslušník, dispečer ZZS, atd.) a zadání scénky, kterou mají sehrát (např. příjem pacienta do nemocnice a sepsání anamnézy nebo předání raněného posádce záchranné služby). Pro pokročilé může být zadání scénky v cizím jazyce.

Protože už žáci znají odbornou stránku z jiných předmětů (první pomoc, ošetřovatelství, ošetřování nemocných aj.), mají jen několik málo minut na přípravu. Komunikují výhradně v cizím jazyce.

Ostatní žáci si zapisují, čemu ze scénky porozuměli, případně co nebylo úplně správně (obsahově i jazykově). Na závěr se celá scénka zhodnotí učitelem i ostatními žáky. Tato aktivita je časově náročná, avšak díky reálným situacím a používaným frázím velmi přínosná.

Závěrem Přestože je metoda CLIL poměrně efektivní a má svoje výsledky, je nutno zmínit jednu její nevýhodu, a tou je časová náročnost na učitelovu přípravu. Konkrétně pro výuku ošetřovatelství v cizím jazyce touto metodou není k dispozici žádný česky psaný materiál, a proto jsou vyučující odkázáni na zahraniční zdroje a zkušenosti kolegů. rozstříhané v cizojazyčné verzi, bere z hromádky kartičku po kartičce a říká nahlas slova na nich obsažená. Žák, který toto slovo má na tabulce s českými výrazy, se přihlásí a kartičku s německým/anglickým slovem nebo frází si položí na české slovo v tabulce.

Vyhrává ten, který bude mít všechna česká políčka v tabulce překrytá německými/anglickými. V kartičkách se záměrně některá slova opakují, kar-

tičku dostane v tomto případě žák, který se dříve přihlásí. Hrát je možné i opačně, kdy na cizojazyčně psanou tabulku doplňují žáci české kartičky.

Hraní scének Tato aktivita slouží k motivaci, rozšíření slovní zásoby a uplatnění slovní zásoby v reálných situacích. Aktivitu zařazujeme až po předchozím probrání slovní zásoby.

Literatura: 1. CLIL [online]. Národní institut pro další vzdělávání. [2016-10-12] 2. Benešová B. Metoda clil: krátký pohled do historie, využití metody clil v Evropě, přínosy a úskalí používání metody clil ve výuce. ZČU v Plzni, Ústav jazykové přípravy. [online]. [cit. 2017-02-12]. Dostupné na: http://clil.nidv.cz/dokument2html

INZERCE

ZVEME VÁS NA SÉRII KONGRESÙ POØÁDANÉ PRO VEDOUCÍ PRACOVNÍKY V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH (vedoucí peèovatelského personálu, vedoucí zdravotnického personálu)

MULTIOBOROVÝ PØÍSTUP K PÉÈI O SENIORY poøadatel

Hlavními tématy budou: novinky ve vykazování ORP, diabetes, obezita a poruchy kognitivních funkcí, syndrom vyhoøení, právní problematika, poskytování první pomoci v sociálních službách a další.

generální partner

bližší informace a pøihlášení na www.bgelemento.cz 27

public relations

florence 9/17

Rozlišení dekubitu a IAD Dekubity a inkontinenční dermatitida (IAD) jsou kožní léze, které mají odlišný mechanismus vzniku a odlišný postup terapie. V případě zvolení nesprávného terapeutického postupu hrozí výrazné poškození kůže. Bohužel, IAD je velmi snadno zaměnitelná za dekubity 1. a 2. stupně.

D

ekubitus je lokalizované poškození vzniklé porušením prokrvení tkání v důsledku lokálního působení tlaku (tření, střižné síly). Obvykle se nachází nad kostním výčnělkem.

Rozsah poškození může být různý, od přetrvávajícího zarudnutí pokožky až k nekrotické ulceraci postihující svaly, šlachy a kosti.

Prevence vzniku dekubitů spočívá v odstranění tlaku, tření (antidekubitní matrace, polohování, včasná mobilizace, použití materiálů k prevenci vzniku dekubitů), správně prováděné hygieně, výživě a hydrataci a v podpoře soběstačnosti pacienta.

Cílem léčby je sanace spodiny rány, podpora granulace a následné epitelizace. Ideálním postupem je vlhké hojení ran. Je to využití přirozeného hojení, kdy nastávají ideální podmínky k fyziologickému čištění (débridement) a pro růst granulační a epitelizační tkáně.

Inkontinenční dermatitida je kli­ nický projev poškození kůže vlivem vlhkos­ti a je častým problémem u pacientů trpících inkontinencí moči nebo stolice (případně kombinací obojího). Macerace (moč, stolice v kombinaci s častým omýváním pokožky) narušuje ochrannou funkci kůže, vyšší pH pokožky následně podporuje kolonizaci bakteriemi a plísněmi. Klinické projevy sahají od zarudnutí až po erozi kůže, typická je výrazná bolestivost. Je prokázáno, že vznikem IAD se mnohonásobně zvyšuje riziko vzniku dekubitů, čímž dochází k další komplikaci pacientova zdravotního stavu.

Současné strategie prevence a terapie IAD zahrnu­jí: 1. Zvýšenou hygienu ohrožených ob­ lastí a použití produktů, jejichž pH se blíží zdravé pokožce (pH 5,5 – není vhodné použití klasického mýdla, které dráždí pokožku).

2. Šetrné provádění ošetřovatelské péče při polohování, hygieně atd.

28

(minimalizace rizika poškození kůže třením).

3. Používání inkontinenčních po­ můcek s vysokou absorpční ka­ pacitou a schopností udržet kůži suchou (nejlépe obsahující polymery) a přípravků pro ochra­ nu kůže před vlhkostí (ideálně výrobky typu Cavilon ubrousky, bariérový film nebo krém).

Pokud je IAD nesprávně diagnos­ tikována jako dekubitus a je zvolen přípravek vlhkého hojení, dochází nejen k prodloužení terapie v důsledku nesprávně zvoleného mate­ riálu, ale může dojít k poškození kůže velkého rozsahu. To ve výsledku komplikuje a prodlužuje léčbu rány, vystavuje pacienta zbytečné bolesti, ale také může podpořit nedůvěru zdravotníků k modernímu typu hojení. Např. pokud dojde k záměně IAD za dekubitus 1. stupně a sestra zvolí doporučený materiál k prevenci a hojení povrchových dekubitů, ve vlhkém prostředí může dojít k výraznému zhoršení stavu pokožky. Na takovém pracovišti je velmi obtížné obnovit důvěru k používání preventivních materiálů (viz obrázek).

Problematikou diferenciální diagnostiky dekubitárních a vlhkých lézí (IAD) jsme se začali zabývat v roce 2015 nejprve v Centru následné péče FN Motol. Během roku 2016 byla zpracována metodika diagnostiky, prevence a terapie IAD. Po proškolení staničních sester všech lůžkových pracovišť začala pracoviště hlásit výskyt IAD. Výsledky za první pololetí 2017 jasně ukazují, že došlo k výraznému snížení počtu dekubitů (o téměř 14 % ve srovnání s předchozím obdobím) po přičtení hlášených IAD došlo téměř ke srovnání s předchozím obdobím (snížení o 4,1 %). Zároveň se snížil počet dekubitů 1. stupně vzniklých ve FN Motol (25 % proti srovnatelnému období).

I přes relativně málo dat (vzhledem ke krátkému období sledování) předpokládáme, že snížení hlášení dekubitů ovlivnila zlepšená diagnostika IAD. V souvislosti s nastavením preventivních postupů a správnou diagnostikou IAD do budoucna očekáváme snížení počtu inkontinenčních dermatitid vzniklých ve FN Motol.

Nevhodné užití materiálu k prevenci a hojení dekubitů u IAD

Jak rozlišit dekubitus od IAD? Dekubitus → Vzniká tlakem (střižní silou) působícím na měkké tkáně mezi podložkou a prominujícími kostmi → Vznik „zevniř ven“ → Nejčastěji: oblast křížové kosti (sacrum), paty, hrany chodidel, kotníky, trochantery, lopatky (dle polohy) → Jasně ohraničený

IAD → Vzniká kontaktem s tekutinou (macerace narušuje ochrannou funkci kůže) → Vznik „zvenčí dovnitř“ → Nejčastěji: oblast konečníku, hýždě, hráz, genitálie, vnitřní stehna → Nejasné okraje, často motýlovitý tvar

foto: autorka

Mgr. Jitka Hovorková, Oddělení ošetřovatelské péče, FN Motol

3M™ Cavilon™

Účinná ochrana pokožky Transparentní ochranná bariéra, zamezující maceraci, trhlinám a poškození pokožky třením. kození poko m.

Čisticí ubrousky Ubrousky 2 v 1 slouží k omytí pokožky a následné hydrataci.

Ubrousky 3 v 1 pokožku myjí, hydratují a chrání bariérou, zejména u inkontinentních pacientů.

3M Česko, spol. s r. o.

V Parku 2343/24 148 00 Praha 4 www.3m.cz/zdravotnictvi

Nedráždivý bariérový film

Ochranný bariérový krém

Chrání i narušenou pokožku před macerací, třením a drážděním v důsledku přítomnosti moči, stolice, exsudátu z rány a adhezivních materiálů.

Je efektivní prevencí před poškozením pokožky třením.

Chrání pokožku před působením moči, stolice a jiných tekutin. Pokožku hydratuje a pomáhá ji zachovat jemnou a vláčnou.

Dostupné ve Vaší lékárně.

29

právo

florence 9/17

Novinky zaznamenají i dětské sestry zákon umožňuje využít zkrácenou formu 4 + 1 i pro studium v oboru dětská sestra. podmínkou je však předchozí kvalifikace praktické sestry, všeobecné sestry, zdravotnického záchranáře nebo porodní asistentky.

Odbornou způsobilost k výkonu povolání dětské sestry lze dále získat studiem nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu dětských sester či nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná dětská sestra na vyšší odborné zdravotnické škole. v návaznosti na dřívější předpisy jsou dětskými sestrami všichni, kdo studovali obor dětská sestra na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997. za výkon povolání dětské sestry zákon považuje i poskytování ošetřovatelské péče u dětí, včetně novorozenců.

kancelář Ombudsmana pro zdraví, z. s., je centrem pro bezplatné poradenství a informace ve zdravotnickém právu a navazujících oblastech sociálního zabezpečení.

Obrátit se na ni můžete kdykoli, když nevíte, jak nejlépe řešit svou aktuální situaci, či když si potřebujete ujasnit řeč zákona. k dispozici je vám i v případech problémů s nadřízenými či pacienty, diskriminace či šikany.

Co byste měli vědět o novele zákona o nelékařských zdravotnických povoláních

D

ne 1. září 2017 nabyl účinnosti zákon č. 201/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Pro zdravotnické pracovníky je důležitý, protože zavádí řadu změn.

Mimo jiné totiž některým z nich umožňuje získat kvalifikaci všeobecné sestry minimálně ročním studiem na vyšší odborné škole (tzv. 4 + 1).

Ze zdravotnických asistentů jsou praktické sestry Nový zákon o nelékařských zdravotnic­ kých povoláních udělal tlustou čáru za problémem zdravotnických asistentů a jejich „závislosti“ na odborném dohledu tím, že ho zrušil.

Respektive vytvořil novou profesi praktická sestra, kam spadají všichni dosavadní zdravotničtí asistenti nebo ti, kteří tento obor právě studují. Změna je automatická, není třeba, abyste se sháněli po nových dokladech ze školy, jako je například maturitní vysvědčení. Od školního roku 2019/2020 pak bude obor zdravotnický asistent úplně zrušen a nahrazen oborem praktická sestra.

30

Pravděpodobně od roku 2019 bude v nabídce akreditovaný kvalifikační kurz praktická sestra, který budou moci absolvovat středoškoláci s maturitou s odbornou způsobilostí k výkonu povolání ošetřovatele.

Praktickou sestrou se stanou i ti, kteří absolvovali šest semestrů akreditovaného zdravotnického bakalářského studia pro přípravu všeobecných sester nebo tři ročníky vyšší odborné školy v oboru diplomovaná všeobecná sestra.

Vzdělání praktické sestry je zakončeno maturitou, její plat i kompetence jsou tudíž nižší než u všeobecné sestry.

Tři možnosti, jak se stát všeobecnou sestrou Titul Bc.: Na nejméně tříleté akreditované studium zdravotnického oboru pro přípravu všeobecných sester se můžete přihlásit, máte-li maturitu z jakékoli střední školy a uspějete-li v přijímacím řízení. (Poté lze pokračovat v navazujícím magisterském studiu.)

Titul DiS.: Pokud jste odmaturovali na jakékoli střední škole a splníte-li podmínky přijímacího řízení, můžete studovat nejméně tříleté studium v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších odborných zdravotnických školách.

Titul DiS. v tzv. 4 + 1: Diplomovanou všeobecnou sestrou se lze stát i tehdy, jestliže již máte kvalifikaci praktické sestry, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře nebo dětské sestry. Po zvládnutí přijímaček můžete studovat nejméně rok obor diplomovaná všeobecná sestra na vyšší odborné škole.

fota: profimedia

MgA. Kateřina Havelková, ředitelka kanceláře Ombudsmana pro zdraví, z. s.

právo

Co čeká všeobecné sestry, které vystudovaly podle dřívějších předpisů?

Nebojte se, nečeká vás nic. Přestože formy studia, které jste absolvovaly, již nebudou existovat, vaše kvalifikace zůstává platná.

Jde o absolventky: → vysokoškolského studia ve studijních programech a studijních oborech psychologie – péče o nemocné, pedagogika – ošetřovatelství, pedagogika – péče o nemocné, péče o nemocné nebo učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději v akademickém roce 2003/2004, → tříletého studia v oboru diplomovaná dětská sestra nebo diplomovaná sestra pro psychiatrii na vyšších odborných zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, → studijního oboru všeobecná sestra na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, → studijního oboru zdravotní sestra, dětská sestra, sestra pro psychia­ trii, sestra pro intenzivní péči, ženská sestra nebo porodní asistentka na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997, → tříletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších odborných zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004.

Nejdůležitější změny → zdravotnický asistent se změnil na praktickou sestru, které je umožněn výkon povolání bez odborného dohledu; → logoped se nově jmenuje logoped ve zdravotnictví, masér a nevidomý a slabozraký masér se mění na maséra ve zdravotnictví a nevidomého a slabozrakého maséra, řidič dopravy nemocných a raněných je už řidičem zdravotnické dopravní služby, z biomedicínského asistenta je biomedicínský technik, laboratorní pracovník se stává sanitářem; → podmínka 3 let pro výkon povolání bez odborného dohledu je u absolventů středoškolského studia zrušena. Týká se to: všeobecných sester, dětských sester, porodních asistentek, ergoterapeutů, radiologických asistentů, zdravotních laborantů, ortoptistů, asistentů ochrany a podpory veřejného zdraví, ortotiků-protetiků, nutričních terapeutů, zubních techniků, dentálních hy­gienistek, zdravotnických záchranářů a farmaceutických asistentů; → je upravena podmínka pro výkon povolání bez odborného dohledu u fyzioterapeuta se středoškolským vzděláním, který získal specializovanou způsobilost nebo prokáže minimálně desetiletý výkon povolání; → byla zrušena podmínka specializované způsobilosti pro výkon povolání bez odborného dohledu pro radiologického asistenta, který získal odbornou způsobilost středoškolským studiem; → zrušení některých zdravotnických povolání – dezinfektor; → nově stanovená zdravotnická povolání: dětská sestra, behaviorální analytik, terapeut tradiční čínské medicíny, specialista tradiční čínské medicíny, asistent behavio­ rálního analytika, behaviorální technik.

Kreditům odzvonilo S novelou zákona o nelékařských zdravotnických povoláních již není výkon zdravotnického povolání bez odborného dohledu podmiňován získáním osvědčení a kreditní systém s ním spojený je tedy zrušen. Povinnost celoživotního vzdělávání zůstává zachována v souladu s čl. 22 písm. b) směrnice 2005/36/ES. Vnitřní systém plánování a kontroly celoživotního vzdělávání je povinen zajistit každý poskytovatel zdravotních služeb, což by mělo být kontrolováno zejména v rámci hodnocení kvality poskytované zdravotní péče.

Doklady o absolvovaných vzdělávacích aktivitách, které nebyly uplatněny v rámci registrací, si uschovejte pro případné předložení zaměstnavateli v rámci plnění povinnosti celoživotního vzdělávání. Žádosti o vydání nebo prodloužení registrace již Národnímu centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) neposílejte. Registrace jako takové totiž budou převedeny do Národního registru zdravotnických pracovníků, který funguje nezávisle na celoživotním vzdělávání.

Pokud máte v registru NCO NZO údaje, které již neplatí, protože jste studovaly nebo se třeba vdaly, měly byste podat žádost o provedení změn údajů – formulář najdete na webu NCO NZO.

Jak podat podnět Kanceláři Ombudsmana pro zdraví 1. prostřednictvím formuláře na www.ombudsmanprozdravi.cz (vyberte ten pro fyzické osoby); 2. e-mailem na ochrance@ombudsmanprozdravi.cz; 3. osobně na adrese Kancelář Ombudsmana pro zdraví, Národní 9, 110 00 Praha 1 ve středu od 9:00 do 11:30 a od 13:00 do 17:00; 4. klasickou poštou na výše uvedenou adresu s vytištěným a podepsaným formulářem; 5. telefonicky na tel.: 222 075 103; 6. prostřednictvím soukromé zprávy na Facebooku – jen v případě obecných dotazů.

Facebook: @OmbudsmanProZdravi Twitter: @OmbudsmanZdravi.cz

31

historie

florence 9/17

Historie medicíny a ošetřovatelství v arabských zemích

Mgr. Kristýna Toumová, Mgr. Dita Nováková, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

P

rvní zmínky o ošetřovatelství v arabských zemích spadají do období života proroka Muhammada.

V této době se objevila sestra, která je na Středním východě považována za první muslimskou sestru a zakladatelku ošetřovatelství. Jmenovala se Rufaida Al-Asalmiya. Důležitou

32

postavou arabského ošetřovatelství byla také Lutfiyyah al Khateeb.

Tato muslimská žena získala diplom z ošetřovatelství a zasvětila svůj život zlepšování vzdělávání žen.

Jako máme my v Evropě a Americe za vzor Florence Nightingalovou, v arabském světě to byla právě Rufaida, jejíž příběhy a hrdinské činy se tradují z generace na generaci arabských sester.

Počátky arabské medicíny V období starověku (3000 př. n. l. až 500 n. l.) bylo zdraví spojováno s náboženstvím. Pokud člověk onemocněl, považovalo se to za trest

bohů. Postupně však přicházel pokrok, na kterém měly velkou zásluhu právě dnešní oblasti Blízkého východu (Plevová, 2008).

V Egyptě si začali léčitelé všímat souvislostí mezi léčebnou metodou a průběhem nemoci. Svá poznání pak zaznamenávali na papyrus.

Do dnešní doby se dochovaly jejich zlomky, například Ebersův papyrus z roku 1550 př. n. l. nebo Smithův papyrus. Ve Smithově papyru je popsána anatomie, chirurgie i léčba poranění. Existuje domněnka, že právě Smithův papyrus je pouhou kopií Imhotepova papyru. Imhotep byl ve starém Egyptě považován za

fota: Profimedia, archiv

Medicína a ošetřovatelství se vyvíjejí již od dob starověku. K velkému pokroku v této oblasti došlo především v arabských zemích. Na počátku vycházelo lékařství především z náboženství. Postupně si léčitelé začali všímat souvislosti mezi průběhem nemoci a léčbou. Největším lékařem tehdejší doby byl Avicenna. Jeho dílo Kánon medicíny se stalo základní učebnicí lékařství pro evropské studenty medicíny až do 18. století.

historie

zakladatele medicíny, jeho papyrus se však nedochoval do dnešní doby (Kadyrov, 1988). Ebersův papyrus pojednává nejvíce o dětských, kožních, ušních, nosních a očních chorobách. Objevují se zde také první zmínky o postižení duše zlým duchem, což se pokládá za první informace o psychiatrických nemocech (Švejdová, 2011).

Egypt je známý svojí historií v balzamování lidských těl. Avšak navzdory tomu nebyly anatomické znalosti Egypťanů na vysoké úrovni. Egypťané neznali krevní oběh, srdce považovali za sídlo veškerého života, nerozlišovali cévy, nervy, šlachy. Vše považovali za trubice, kterými proudí vzduch, voda a krev.

Anatomické znalosti se zvýšily při provádění pitev, které odsouhlasili až Ptolemaiovci (Duinová, 1997).

Na Středním východě (dnešní Írán, Irák, Sýrie, Libanon, Izrael) byly všechny medicínské poznatky zaznamenávány na hliněné tabulky pomocí klínového písma. Také zde jsou zapsány choroby, způsob léčby a prognóza. Lékařskému povolání se věnovali čarodějové a lékaři. Lékaři se soustřeďovali na podávání léků a chirurgické zákroky. Vymývali rány a přikládali léčivé placky (Plevová, 2008).

Babyloňané byli zřejmě prvními, kteří regulovali lékařské povolání zákonem. Existovalo sedmnáct zákonů zabývajících se lékařskou praxí. Chammurapiho zákoník stanovoval mimo jiné, kolik má lékař dostat zaplaceno za dané ošetření. Pokud však zákrok lékaře způsobil pacientovi smrt, nesl za to odpovědnost lékař – usekli mu ruku (Duinová, 1997).

V období středověku (500 n. l. až 1492) se arabská medicína šířila spolu s islámem a vycházela z byzantské medicíny. Na počátku vycházelo lékařství hlavně z křesťanství a judaismu. Ale v 11. stol. se postupně rozvíjí medicína na základě islámu a ve 12. stol na základě Muhammadových výroků.

11. století je velmi důležité nejen v historii arabské medicíny, ale i pro celý svět. Bylo to období velkého rozkvětu a pokroku v medicíně především díky mnoha arabským lékařům, kteří své zkušenosti předávali dál prostředictvím svých žáků (Graziani, 1980). Z řečtiny do arabštiny byly přeloženy lékařské knihy, jako například 129 Galénových spisů (Plevová, 2008).

Kolem roku 800 n. l. vznikla první islámská nemocnice v Bagdádu.

Avicenna byl nejvýznamnější postavou arabské medicíny.

Jeho dílo Kánon medicíny se stalo základní učebnicí lékařství pro evropské studenty až do 18. století

Měla čtyři oddělení – infekční, oční, chirurgické a všeobecné. Součástí nemocnice byla také univerzita, která byla centrem vzdělávání v oblasti vědy a lékařství. Studenti museli skládat náročné praktické i teoretické zkoušky. Poté získali licenci pro praktikování lékařství. Univerzita byla významným místem pro setkávání učenců a lékařů z celého světa. Nad vchodem univerzity byl nápis „Znalosti jsou mocnější než meč a síla“. Jedním z předních lékařů byl i Avicenna, vlastním jménem Abú Alí al-Husajn ibn Abdulláh ibn Síná (Švejdová, 2011).

Avicenna se stal nejvýznamnější postavou arabské medicíny. Tento filozof, přírodovědec, básník a politik byl také osobním lékařem bagdádských vládců. Jeho dílo Kánon medicíny, které vycházelo z učení Galénova a Hippokratova, se stalo základní učebnicí lékařství pro evropské studenty medicíny až do 18. století (Plevová, 2008). Avicenna

byl nejen lékař, ale také humanista.

Učil, že zákony mají být přizpůsobeny mravům a zvykům národů, jež na daném území žijí. Především se však zasloužil o velký rozvoj arabské medicíny, a to nejen v oblasti prevence, diagnostiky a léčby mnoha onemocnění. Vychoval také mnoho dalších lékařů, kteří následovali jeho učení a objevovali další lékařské metody a postupy. Ve své době byl populární nejen pro své vědomosti, ale i pro své sociální cítění. Neviděl před sebou nemoc nebo orgán, ale vždy viděl člověka (Kadyrov, 1988). „Význačný učenec Ibn Síná svou tvůrčí prací sloužil celému lidstvu.

Proto lidé celého světa se k němu hlásí s hlubokou úctou a spojují jeho jméno s rozličnými legendami a zkazkami. Ale především jméno Ibn Síny žije a bude žít ve světě vědy. Jeho díla vždy zůstanou pokladnicí světové vědy“ (Kadyrov, 1988, s. 73).

Historie ošetřovatelství v arabských zemích Ošetřovatelství má svoji historii také v arabských zemích. Konkrétně především v Saúdské Arábii. První zmínky o něm jdou ruku v ruce společně s životem proroka Muhammada. Zmiňují se o ženských společnicích proroka Muhammada, které zajišťovaly fyzické pohodlí a emocionální podporu. V této době se objevila sestra, která je na Středním východě považována za první muslimskou sestru a zakladatelku ošetřovatelství. Jmenovala se Rufaida Al-Asalmiya a údajně byla dcerou lékaře. Od něho se naučila všechny ošetřovatelské dovednosti. Rufaida poskytovala péči raněným vojákům během džihádu (svaté války) a poskytovala důstojný úkryt pro umírající. Svůj život věnovala rozvoji ošetřovatelství. Podle dostupných údajů založila i první ošetřovatelskou školu v islámském světě. Dodnes se však neví, na jakém místě měla být postavena. Obhajovala prevenci a důležitost výchovy lidí k péči o své zdraví. Rufaida také vycvičila skupinu žen v poskytování ošetřovatelské péče (Miller-Rosser, 2006).

Po smrti proroka Muhammada zmínky o poskytování ošetřovatelské péče ženami utichly. Dostupné prameny mluví především o péči poskytované lékaři té doby. Známý lékař Al-Razi byl popsán jako lékař a učitel, který zároveň poskytoval ošetřovatelskou péči. Další informace o ženách ošetřovatelkách se objevují v době svatých válek, kdy

33

historie

florence 9/17

Starověcí Babylóňané byli zřejmě prvními, kteří regulovali lékařské povolání zákonem

34

programu byly přijímány studentky po ukončení šesti let studia základní školní docházky. V roce 1970 bylo studium prodlouženo na tři roky po devíti letech základního vzdělání a v roce 1976 byla otevřena vysoká škola pro ošetřovatelky. Studentky zde získávají diplom ošetřovatelky – Bachelor of Science. Pokud si chtějí studium rozšířit i na magisterské či doktorské studium, musejí jít studovat do zahraničí (Miller-Rosser, 2006).

Otevření těchto škol znamenalo obrovský úspěch, protože až do roku 1960 přetrvávaly názory, že vzdělávání žen je naprosto zbytečné. Ještě v roce 1970 se gramotnost u žen v Saúdské Arábii pohybovala pouze okolo 2 %. Naštěstí se však postupně začalo vzdělání žen zvyšovat právě otevíráním nových škol.

Do roku 1990 se míra gramotnosti žen pohybovala okolo 48 % a v roce 2005 to bylo již celých 78 % (Miller-Rosser, 2006).

Navzdory své dlouhé historii v arabských zemích a respektu, kterému se těšilo v období proroka Muhammada, není v současné době ošetřovatelství v Saúdské Arábii považováno za slušné povolání pro ženy. V roce 1991 skončilo ošetřovatelství na posledním místě v žebříčku povolání, která jsou vhodná pro ženy. Podle výzkumů za to může především fakt, že ošetřovatelství nutí ženy pracovat na směny dlouho do noci, stýkají se při něm často s osobami druhého pohlaví a jsou daleko od domova. V muslimských zemích, kde je rodina nade vše a ženy by podle některých představ

měly sedět doma, vychovávat děti a čekat na muže, je tento způsob života pro konzervativní muslimy nepřijatelný (Miller-Rosser, 2006).

C

M

Závěr Přes všechny překážky, které ženy věnující se ošetřování nemocných v arabských zemích musely snést, dokázaly, že se ošetřovatelství rozvíjelo a rozvíjí dodnes. Tak jako je pro nás v Evropě a v Americe vzorem Florence Nightingalová, je to právě Rufaida, jejíž příběhy a hrdinské činy se tradují z generace na generaci arabských sester. Mnohé z nich si svoje povolání vybraly a nevzdaly se ho právě díky ní ­(Miller-Rosser, 2006).

Y

CM

MY

CY

CMY

K

Literatura: 1. Duinová N, Sutcliffová J. Historie medicíny – od pravěku do roku 2020.

Praha: Slovart, 1997 2. Graziani J. Arabic medicine in the eleventh century as represented in the works of Ibn Jazlah. Karachi: Hamdard Academy, 1980 3. Kadyrov A et al. Abú Alí Ibn Síná.

Praha: Avicenum, 1988 4. Miller-Rosser K, Chapman Y, Francis K. Historical, cultural, and contemporary influences on the status of women in nursing in Saudi Arabia. The online journal of issues in nursing, 2006;11:1–13 5. Plevová I, Slowik R. Vybrané kapitoly z historie ošetřovatelství. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, 2008 6. Švejdová K. Historie ošetřovatelství a medicíny. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2011

foto: Profimedia

některé ženy ošetřovaly zraněné rytíře. Poskytovaly jim tu nejzákladnější péči, jako bylo servírování jídla a podávání léčebných tekutin (Mil­ ler-Rosser, 2006).

V pozdním středověku postavili Arabové nemocnice, ve kterých byly zavedeny nové postupy v péči o nemocné. V těchto nemocnicích bylo zvlášť oddělení pro muže a zvlášť pro ženy (Miller-Rosser, 2006).

Později, kolem roku 1890, byli podle jednoho amerického misionáře lékaři a sestry z Bahrajnu pozváni k cestě do Rijádu, aby pečovali o saúdského krále a jeho rodinu (Miller-Rosser, 2006).

Další důležitou postavou arabského ošetřovatelství byla Lutfiyyah al Khateeb. Tato muslimská žena získala diplom z ošetřovatelství v Káhiře a roku 1941 se vrátila do Saúdské Arábie. Zde věnovala svůj život zlepšování vzdělávání žen a přesvědčovala společnost o přijatelnosti ošetřovatelství jako vhodného povolání pro ženy. Lobbovala pro zřízení zdravotnických ústavů. To se jí podařilo v roce 1961, kdy ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací otevřelo hned dva zdravotnické ústavy pro ženy – jeden v hlavním městě Rijádu a druhý v přístavním městě Jeddah. Tento krok se však nesetkal s nadšením studentů ani jejich rodičů, kterým se nelíbila představa studia a práce daleko od domova. Proto byl program studia změněn tak, že ženy budou poskytovat péči pouze ženám, byly jim zrušeny noční směny a nesměly spolupracovat s mužskými lékaři. Do

Nenechte si ujít šanci pro Váš profesní růst v Německu!

Hledáte zaměstnání na pozici zdravotní sestry?

Pak zašlete Váš životopis do Klinik Bavaria Kreischa.

S námi máte možnost začít zajímavou pracovní změnu a profesně se začlenit v Německu.

Naše moderní klinika, vzdálená jen 5 km od Drážďan, hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním pracovním místem. Tato soukromá nemocnice a klinika, specializovaná na rehabilitaci, patří k nejuznávanějším v celém Německu. V rámci speciálních terapeutických programů se zaměřujeme na pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí multiorganickou insufiencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresivní léčbě rakoviny.

Hledáme proto všeobecné zdravotní sestry a všeobecné ošetřovatele pro obory: neurologie, interní medicína, psychosomatika a ortopedie.

Láká Vás spolupráce s námi?

Z naší strany Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu, a to v rámci Projektu mezinárodní spolupráce. Tento projekt, organizovaný klinikou, funguje již přes čtyři roky a má velký úspěch. Doposud bylo s jeho pomocí v Německu právně uznáno vzdělání více než sta zdravotníků z celé Evropy, kteří jsou nyní zaměstnáni na různých odděleních kliniky Bavaria.

Co požadujeme? » odpovídající diplom všeobecné zdravotní sestry (diplom o ukončení studia ve studijním programu Ošetřovatelství ve studijním oboru Všeobecná sestra, Bc.) nebo diplom všeobecného ošetřovatele (diplom o ukončení studia ve studijním oboru Diplomovaná všeobecná sestra, DiS.) » nadšení pro výkon tohoto povolání

»

ochotu pracovat v třísměnném provozu a převzít specializovanou a komplexní péči orientovanou na pacienta (nejen ošetřovatelská ale i základní péče) » motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí »

znalosti němčiny na úrovni A2 a motivaci k dalšímu studiu jazyka (jazykové znalosti jsou výhodou, nikoli nutnou podmínkou přijetí)

Co nabízíme? » dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém, anglickém nebo německém jazyce za pomoci našich překladatelů » prezenční kurs němčiny orientovaný na praxi zakončený zkouškou na úrovni B2 Společného evropského referenčního rámce (kurz je financován a organizován klinikou) » vyřízení žádosti o Prověření ekvivalence Vašeho diplomu (včetně překladu) a žádosti o Povolení k výkonu povolání v Německu » podporu při zapracování na stanici, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci oboru » adekvátní ohodnocení od začátku pracovního úvazku, tj. i v průběhu v průběhu jazykového kurzu » bydlení v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti za férovou cenu » zaměstnání nejprve jako zdravotník pracující pod odborným dohledem připravující se na výkon zaměstnání kvalifikované zdravotní sestry » pracovní úvazek na dobu neurčitou s minimáln smluvní vazbou na dva roky jako kvalifikovaná zdravotní sestra ihned po udělení Povolení k výkonu povolání

Zaujala Vás naše nabídka?

Pak nám zašlete Váš životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce (k němu připojte motivační dopis s kopií Vašeho diplomu a platné registrace) na e-mail personal@ klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Bavaria Kreischa, Personalabteilung, An der Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa/ Sachsen.

Rádi Vás kontaktujemenzpět a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině.

35 KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

personální inzerce

V příštím čísle čtěte odborné téma

VOLNÁ MÍSTA VŠEOBECNÉ SESTRY, SANITÁRKY/SANITÁŘI Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov hledá všeobecné sestry a sanitárky/sanitáře na nově otevíranou lůžkovou část následné rehabilitační péče při rehabilitačním oddělení. plánovaný nástup listopad 2017.

Nabízíme: adekvátní finanční ohodnocení s možností růstu na základě získané praxe, podporu vzdělávání, firemní benefity – stravování, firemní jesle, příspěvek na penzijní připojištění, týden dovolené navíc, 2 sick days, péče o tělo (zvýhodněná cena pedikúry, masáží, kosmetiky, apod.), pro sestry náborový příspěvek, příspěvek na bydlení po dobu 2 let při plném pracovním úvazku, možnost zajištění ubytování v místě pracoviště rovněž s příspěvkem na bydlení.

Kontakt: e-mail: pam@hospital-bn.cz, tel.: 317 756 554.

adiktologie, psychiatrie

pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angličtina

Dupuytren’s contracture dupuytren’s contracture is a condition when palpable fibrous nodules (small lumps) and cords start to form in the palm or in the fingers of an affected hand.

These nodules then make it impossible to extend the fingers. The disease is not painful, but it is limiting for the patient. The contracture of fingers develops gradually over several months or years.

Thickened fibrous cords in the palm and fingers shorten (contract) and make it more and more difficult to extend the fingers.

inzerce

Patient: Good morning, doctor. i need advice – lately, i’ve been having troubles to extend the ring finger of my right hand.

Doctor: Good morning, Mr Fisher. let me see it.

Patient: i thought it would pass, but instead, it seems to be getting worse. it doesn’t hurt, but it is quite a nuisance not to be able to extend the finger.

Doctor: yes. it looks like dupuytren’s contracture.

Patient: What is it?

Doctor: it is a disease affecting hands, characteristic with nodules and contracting cords in the palm and fingers. Thickened fibrous cords in the palm and fingers shorten (contract) and make

it more and more difficult to extend the fingers, just as you’re experiencing now.

Patient: and is there any cure for it?

Doctor: yes. in early stages of the disease, the treatment consists in splinting, pressure massages and rehabilitation, but these procedures don’t have any significant effect. in later stages, such as yours, it is necessary to remove the collagen fibres from the contracture, and this is mostly done surgically.

Patient: so i need to undergo a surgery?

Doctor: yes, it seems inevitable in your case. but we’ll see what the surgeon says. i’ll give you a referral for the surgeon.

Patient: Good. Thank you.

SLOVNÍ ZÁSOBA: palpable hmatatelný lump hrudka, chuchvalec; boule, otok cord pruh, provaz, šňůra palm dlaň to extend natáhnout, protáhnout; roztáhnout; prodloužit; prostírat se gradually postupně thickened ztluštělý to pass přejít, pominout (nemoc) instead místo, namísto nuisance mrzutost, nepříjemnost, otrava inevitable nevyhnutelný, nutný, neodvratný referral doporučení

Váš profesionální partner pro odborné

medicínské překlady a tlumočení

• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby [ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz

www.florence.cz / adresa redakce: klicperova 604/8, 150 00 praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: bc. Magda Hettnerová, e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, ph.d. / redakční rada: phdr. Martina Šochmanová, Mba, předsedkyně, Mgr. Hana svobodová, ph.d., Mgr. lenka Gutová, Mba, Mgr. Galina vavrušková, bc. vladěna Homolková, Mgr. tamara starnovská, Mgr. Helena Michálková, ph.d., rndr. romana Mrázová, ph.d. / Grafická úprava: Josef Gabriel, karel zahradník / vydavatel: ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / ředitel vydavatelství: Martin kula / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Marta Hladíková, tel.: +420 222 352 575, Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 pavel doležal, gsm.: +420 Šedá: CMYK 0-0-0-75 e-mail: marta.hladikova@ambitmedia.cz / Obchod: 602 632 349, e-mail: pavel.dolezal@ambitmedia.cz, antonín přibyl, gsm.: +420 603 340 384, Šedá: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 e-mail: antonin.pribyl@ambitmedia.czŠedá: / personální inzerce: Štěpánka korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / tisk: aHOMi, s. r. o., U louže 579, 250 67 klecany / předplatné: čr: pOstservis, oddělení předplatného, poděbradská 39, 190 00 praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; sk: Mediaprint-kapa pressegrosso, a.s., stará vajnorská 9, p. O. bOX 183, 830 00 bratislava, infolinka: 0800 188 826, e-mail: info@ipredplatne.sk, objednavky@ipredplatne.sk / cena výtisku: 60 kč, roční předplatné: 570 kč / 31,90 eur / časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / registrace: Mk čr-e 16134, issn 1801-464X / přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. nevyžádané příspěvky se nevracejí. redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / copyright © ambit Media, a. s., 2017

36

Předplaťte si Florence

a získejte balíček pečující o vaší pokožku od Mölnlycke

Standardní roční předplatné

570 Kč

Objednávejte na www.florence.cz

nabídka s kódem FLO17MLN platí do 8. 10. 2017 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele v čr.

přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v čr do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. změna dárku vyhrazena.

Kód nabídky

FLO17MLN

Efektivní hojení ran Komplexní pohled na prevenci a léčbu dekubitů

Termíny a místa konání:

19. 10. brno

Hotel Continental

Program: Přednášející:

Mgr. Jana Dvořáková, lektor certifikovaného kursu hojení ran, NCO NZO, Brno

13.30–13.45 Registrace účastníků 13.45–13.50 Úvodní slovo 13.50–15.00 Zásady správné prevence dekubitů – mezinárodní dokumenty a jejich využití v praxi (EPUAP, WUWHS) – dostupné nástroje a jejich použití (polohování, matrace, profylaktická krytí) 15.00–15.15 Přestávka 15.15–16.55 Zásady efektivního hojení dekubitů – nová klasifikace dekubitů podle EPUAP – výběr vhodných krytí a postupů pro hojení dekubitů 16.55–17.10 Přestávka Přednášející:

8. 11. praha

Mgr. Marek Tomečka, Ph.D., Medical Advisor, Nutricia a. s.

17.10–18.20 Výživa jako nedílná součást péče o dekubity 18.20–18.30 Předávání certifikátů

Occidental Praha

Konference je určena pro všeobecné sestry, zdravotnické záchranáře a farmaceutické asistenty.

Pro nelékařské zdravotnické pracovníky je konference zařazena do kreditního systému dle vyhlášky č. 4/2010 Sb. a účastníkům akce náležejí 4 kredity. Registrujte se na www.florence.cz/vzdelavani/akce Registrační poplatek 150 Kč. Změna programu vyhrazena.

partner

pořadatel

pod záštitou

inzerce

pozvánka na seminář

uvádějte při objednávce

Novinka pro pacienty s RS

Šetřete si paměť na důležitější věci.

SymTrac si pamatuje za vás!

Už žádné lovení v paměti při každé návštěvě lékaře.

Aplikace SymTrac: zaznamenává zdravotní stav a symptomy onemocnění pacientů s roztroušenou sklerózou v průběhu času převádí zaznamenaná data do jednoduchých, přehledných grafů lékařům i pacientům poskytuje přehledné informace o vývoji nemoci od poslední návštěvy šetří čas návštěvy lékaře a pomáhá mu v rozhodování o dalším směřování léčby je zdarma ke stažení na Google play a App Store usnadňuje pacientům s RS život

APLIKACE PRO ANDROID NA

CZ1612563764/12/2016