Florence 6/17 by Care Comm s.r.o.

6/17

ODBOR N Ý Č ASOPIS PRO NEL ÉK A ŘSK É ZDR AVOT NIC K É PR ACOV NÍK Y

červen 2017 / ročník XIII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

časopis obsahuje recenzované články seriál

Jak zvládat chutě na sladké? rozhovor

Být sestrou v USA znamená být hrdý na svou profesi odborné téma

Transport pacienta s ECMO – první zkušenosti ZZS LK, p. o. z konferencí

Praha přivítala XXIV. ročník Jiráskových dnů

Odborné téma

Intenzivní péče a urgentní medicína 37

Testovací klub Florence Zapojte se do testovacího klubu Florence a testujte s námi vybrané produkty Jak 󰇼󰉉󰇶e te󰈻tování 󰈦ro󰇼í󰈋at? → Každý měsíc otestujeme jeden produkt → Pět vybraných z vás se podělí o své zkušenosti s produktem s ostatními čtenáři → Člen klubu získá testovaný produkt jako bonus

Každý 50. zí󰈻󰈕á dár󰈕ový 󰇼alíček od Mountain Gorilla Coffee

Registrujte se na:

testovaciklub@florence.cz

Luxusní dárková krabička od Mountain Gorilla Coffee obsahuje špičkovou arabicu Mount Elgon a mléčnou čokoládu Ndakasi 55%. Vše je bez jakýchkoli umělých příměsí a chemických „zlepšovadel“. Tímto krásným dárečkem uděláte radost nejen svým blízkým, ale přispějete i na záchranu horských goril. Část výtěžku bude zaslána organizaci Gorilla Doctors, která pečuje o tato vzácná zvířata přímo v jejich přirozeném prostředí. Pořadí pro získání dárku určuje čas přijetí registrace. Každý se může registrovat poze 1×. Změna dárku vyhrazena. Akce platí do vyčerpání zásob.

obsah

editorial

florence 6/17

Pozor na „faraonovu pomstu“ i kufr od auta

ejen prozářené sluncem a plné pohody jsou letní měsíce, které už stojí za dveř mi. Během léta se čekárny a ordinace lé kařů plní lidmi, kteří to například přehnali se sluncem, z dovolené si kromě suvenýrů přivezli i střevní potíže anebo si v parném létě uhnali nachla zení. Nejvíce však zdravotníky zaměstnávají úrazy. Ty jsou způsobeny nejen únavou z horka, ale logicky především tím, že v létě se lidé více věnují zahradni čení, sportování, cestování a dalším oblíbeným čin nostem. A nebezpečí číhá všude. Dokladem toho je například basketbalista Lionel Simmons, který si na přelomu let 1990/1991 přivodil akutní zánět šlach rukou, ovšem nikoli hraním bas ketbalu, ale hry Nintendo Game Boy. V novinových archivech se můžeme dočíst také zprávu z roku 2004 o sportovci Adamu Eatonovi, který si sám zabodl nůž do břicha. Nehodlal však spáchat sebevraždu, ale sna žil se rozbalit obal nového DVD. Golfista Kasey Keller zase tak šikovně otevíral kufr od auta, že si vyrazil přední zuby. A kuriózní pojistnou událost řešila také jedna britská pojišťovna, od níž žádal odškodné muž se zlomeným nosem. Zlomil si ho sám tak, že se ces tou na zastávku autobusu díval po krásných mladých ženách v plavkách a přitom přehlédl prosklenou stěnu zastávky, do níž narazil. Jak je vidět, léto je zkrátka plné nástrah. A aby chom se na ně připravili, rozhodli jsme se věnovat toto červnové číslo našeho časopisu tématu inten zivní péče a urgentní medicíny. Kromě článků na tato témata, jako například jaká jsou specifika komunika ce s pacientem v resuscitační péči nebo jaké zkuše nosti má liberecká záchranka s transportem pacienta s ECMO, se v něm dočtete například i rozhovor se se strou, která žila a pracovala několik let v USA, či zprá vy z mnoha odborných konferencí, které se v uplynu lých měsících konaly. Přeji vám hezké čtení a krásné a bezpečné léto.

Specifika komunikace s pacienty v resuscitační péči

poděkování 2 Kolegyním a kolegům z IKEM 4 seriál Jak zvládat chutě na sladké?

rozhovor Být sestrou v USA znamená 6 být hrdý na svou profesi

odborné téma

urgentní medicína, intenzivní péče 10 Specifika komunikace s pacienty v resuscitační péči 14 Transport pacienta s ECMO – první zkušenosti ZZS LK, p. o. 16 Zajištění průchodnosti dýchacích cest u morbidně obézního pacienta v neodkladné péči

z konferencí

20 Čtvrt století výuky ošetřovatelství oslavili absolventi 3. LF UK v Karolinu 21 Chirurgové a perioperační sestry se sešli na Moravě už po devatenácté 22 Sestry oslavily svůj svátek společně s Edith Piaf 23 Na řeckém Rhodosu se konal evropský kongres perioperačních sester 23 Motol hostil XXI. konferenci pneumologické sekce ČAS 24 Ústí nad Labem hostilo Brodovy dny 25 Praha přivítala XXIV. ročník Jiráskových dnů

historie 26 Vzdělávání sester specialistek v perioperační péči

právo 29 Jak se nenechat nachytat na náhradní volno 30 personální inzerce 31 angličtina

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

www.florence.cz Ročník XIII., číslo 6, červen 2017 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 4. 2017 Foto na titulní straně: Profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

Soutěž na straně

poděkování

florence 6/17

Kolegyním a kolegům z IKEM Daniela Hajnovičová

Člověk stráví v zaměstnání podstatnou část svého života. Pro ty šťastnější z nás není jejich povolání jen způsobem, jak se uživit, čím „zaplatit složenky“, ale i možností, jak se realizovat a uplatnit své nadání.

ylo by klišé psát, že jsem od malička chtěla být zdravotní sestrou, pro tože to ani není pravda. Až na „zdrávce“ jsem pochopila, že práce zdravotní sestry bude má životní cesta. Láska mě pak od vedla z překrásné Šumavy do Prahy. Vlivem šťastného řízení osudu jsem měla tu čest zapojit se do velkého kolektivu lidí, kte ří usilují o co nejlepší zdravotní péči a pomoc těm, do jejichž ži vota zasáhla nemoc. Slovo čest tu má své opodstatnění, neboť

máli se na zdravotnickém pra covišti úspěšně naplňovat nadě je těch, kteří nám byli svěřeni do péče, vyžaduje to velké osobní nasazení a spolehlivou součin nost všech zúčastněných. Bylo mi ctí pracovat s kolegy němi, na které jsem se mohla ve všem spolehnout. Jsem hrdá na to, že jsem měla možnost pra covat s tak vynikajícími lékaři. Práce zdravotní sestry v IKEM není jednoduchá. Jde o velmi náročnou práci vyžadující plné využití všech vašich schopností,

předpokládající nadstandardní odborné znalosti a v neposlední řadě i velkou psychickou odol nost a schopnost zvládat i ty nejvypjatější situace. Odmě nou je vám však nenahraditel ný pocit, že jste součástí skvě lého kolektivu a že jste denně svědky práce špičkových léka řů, zdravotních sester a dalších zaměstnanců. Díky práci v IKEM jsem měla možnost studovat na dvou vysokých školách, publi kovat své práce, seznamovat se s neustále se zdokonalující technikou, s novými léky, po stupy… zkrátka být v kontaktu s dynamickým vývojem v péči o pacienta. Ano, byla jsem po směně unavená a vždy je těžké smířit se s tím, že i přes veškerou sna hu pacient – něčí blízký – ukon čil svoji pouť na tomto světě. Vím však, že všem se tu dosta ne té nejlepší péče, jaká je v ČR možná. Příležitost inspirovat se v za hraničí, ale zejména mé citové pouto k rodině a domovu na Šu mavě jsou okolnosti, kvůli nimž již nebudu moci být nadále sou částí mého vysněného pracoviš tě, kterým bylo kardiochirurgické pooperační resuscitační odděle ní. Zde jsem rozšiřovala své do vednosti. Toto pracoviště ve mně formovalo citlivý, trpělivý a las kavý přístup k pacientům, budo valo mou svědomitost, podpořilo moji pružnost a otevřenou mysl vůči novým poznatkům a díky neocenitelným radám kolegyň a nadřízených také jistou oběta

vost, neboť nás bylo méně, než by bylo ideální. Chtěla bych proto touto ces tou poděkovat za všechny ty krás né roky s úžasnými lidmi, díky kterým jsem mohla profesně vyzrát, získat cenné zkušenosti, vnímat mezní situace v kontextu života a smířit se s nimi. Byla bych také moc ráda, kdybych mohla oslovit mladé zdravotní sestry, které se prá vě rozhodují o svém budoucím profesním růstu. Tak jako větši na zdravotnických zařízení v ČR potřebuje i IKEM doplnit své stavy. Nechci popisovat jednot livá pracoviště, to je přehledně zpracováno na webu IKEM, ale ráda bych zdůraznila, o jak vý jimečnou příležitost se jedná. Mohu upřímně potvrdit, že ze zkušeností, které jsem tu získa la, mohu čerpat po celý svůj pro fesní život. Nedávno jsem slyšela rozho vor s jedním personálním po radcem ohledně motivace mla dých lidí hledajících zaměstnání. Více než finanční ohodnocení je zajímal přínos pro ně samotné v podobě smysluplného koná ní a osobního rozvoje. Je však jasné, že jenom poslání člověka neuživí, a proto i otázka finanč ního ohodnocení patří mezi dů ležité. Myslím si, že zodpovědní lidé v IKEM si to uvědomují a je jich úsilí odměnit takto náročnou práci na špičkových pracovištích tomu odpovídá. S ohledem na své zkušenosti, které jsou nepřenositelné, mohu IKEM všem jen doporučit.

Florence Soutěžte s časopisem M pro každou a vyhrajte balíčky od 3 1400 Kč domácnost v hodnotě Stačí správně odpovědět na soutěžní otázku: Použili byste 3M™ Cavilon™ Odolný ochranný krém na již poškozenou pokožku? Doplňující otázky:

Máte zájem o vzorky výrobků zdarma?

Své odpovědi na otázky posílejte do 9. 7. 2017 e-mailem na adresu: florence@ambitmedia.cz. Do předmětu napište „soutěž FLO6“. Pravidla soutěže společně s otázkami naleznete také na www.florence.cz/soutez

foto: autorka

Setkali jste se již s 3M™ ubrousky pro péči o kůži při inkontinenci?

seriál

florence 6/17

část 5. Sladkosti

Jak zvládat chutě na sladké? Sladkosti do jídelníčku většiny z nás patří. Obliba sladké chuti je vrozená a jen opravdu malá část populace má to štěstí, že jí sladké vůbec nic neříká. Chuti na sladké se dá ale často předejít a každodenní mlsání trochu omezit. Jak na to, si řekneme na následujících řádcích. Pokud však sladkosti milujeme, nemá smysl si je zcela odpírat, a to ani pokud se třeba zrovna snažíme zhubnout.

o tedy způsobuje chutě na sladké a jak to řešit? Chuť na sladké může být dána fyziologicky, a to v případě, že náš jídelníček není vyvážený, vy bíráme si nevhodné potraviny ane bo jíme nepravidelně.

Nepravidelný režim Pokud téměř celý den nejíme, or ganismus je vyhladovělý a večer nám to dá řádně najevo. Určitě to znáte, přijdete domů po celém dni, kdy jste se nestíhali pořádně na jíst, a sníte vše, co vám přijde pod ruku. Pokud budete jíst pravidelně a nebudete žádné jídlo vynechávat, měly by takovéto chutě na sladké odeznít. Bude vám pak stačit běž ná večeře, po které už žádné mlsání nebudete potřebovat.

Nevhodná skladba jídelníčku Kromě pravidelného režimu je dů ležitá i správná skladba jídelníčku. Měli byste se vyvarovat zejména po

travin s vysokým glykemickým inde xem, které rozhoupou hladinu cuk ru v krvi a brzy po jejich konzumaci bude opět následovat hlad. Nejčas těji pak sáhnete právě po sladkém. Mezi potraviny s vysokým gly kemickým indexem patří například bílé pečivo, sladké limonády, někte ré fastfoodové pokrmy nebo právě sladkosti. Častou chybou je také vynechává ní sacharidů či velmi nízký energetic ký příjem. Tělu zkrátka bude energie chybět a bude se o ni hlásit, a to prá vě v podobě chuti na sladké (obr. 1).

Často je na vině spíše psychika I když je náš jídelníček perfektně vy vážený, neznamená to, že se nás ml sání netýká. Velmi často má jedení sladkostí příčinu spíše psychického rázu, kdy sladkosti jíme jen ze zvyku, nudy nebo fungují jako řešení stresu.

Nevhodné návyky Při mlsání je často na vině pouhý návyk. Uvaříme si kávu a automatic ky saháme po sušence či zákusku, po obědě musí následovat dezert

a k filmu patří tabulka čokolády. Jedná se o tzv. klasické podmiňo vání, kdy jsme se naučili na různé spouštěče (např. zapnutí televize) reagovat jídlem, podobně jako se Pavlovovi psi naučili reagovat slině ním na zablikání světýlka (obr. 2). Ale tak jako jsme si návyk za ně jakou dobu zažili, je možné ho i po stupnými krůčky odbourat. Nesnažte se však měnit vše naráz, to většinou vydržíte jen krátkodobě a k nevhod nému návyku se po čase opět vrátíte. Proto postupujte raději pomaleji. Sice vás čeká delší cesta, ale tyto malé úspěchy povedou k trvalé změně.

Vnitřní podněty Situací, které řešíme konzuma cí sladkostí, je celá řada. Klasicky se jedná o stresové situace, které mohou být vyvolány různými okol nostmi. Může to být důležitá pra covní schůzka, pracovní pohovor, zkouška nebo i naprosto banální záležitost, která je nám z nějakého důvodu nepříjemná. Sladkosti jsou rychlým prostředkem, jak ve svém těle na chvíli vyvolat blažený po

fota: autorka

Ing. Hana Málková, STOB

seriál

cit a slast. Bohužel, jak je tato cesta rychlá a jednoduchá, tak je i dost krátkozraká. Stresová situace nasta ne znovu a znovu a jediným únikem, který umíme, je sáhnout po slad kém. Sladkosti milujeme a zároveň si je často odpíráme. Tím se dostá váme opět do stresu, který zajídáme sladkým, a tak to jde stále dokola. Pokud se vás tento problém týká, doporučujeme vám psychologicky zaměřený on-line kurz Hubnutí na míru se STOBem, kde budete systematicky pracovat na tom, abyste se naučili zvládat typické situace bez zbytečného jídla navíc a díky tomu třeba i zhubli. Více informací na www.stob.cz. Abyste se naučili řešit stresové situace jinak než jídlem, řiďte se tě mito pravidly: → Odstraňte sladkosti ze svého dosahu. → Dodržujte pravidlo, že ve stavu nejvyššího rozrušení nebudete napětí uvolňovat jídlem, ale pů jdete na chvilku dělat něco jiné ho. Napětí, které budete proží vat, nemůže růst donekonečna a s časem bude klesat i bez kon

zumace jídla, vyčkejte tedy ve stavu nejvyššího rozrušení pár minut a s chladnou myslí najdete rozumnější řešení (obr. 3). → Pokuste se místo mlsání najít ji nou příjemnou činnost (půjdete na procházku se psem, zavoláte přítelkyni, nebo kdo to umí, vy užije relaxačních technik). Oproti stresovým situacím můžeme postavit naopak příjemné chvilky a pohodové okamžiky, které si ještě umocňujeme dobrým jídlem. Může to být večerní pohoda u televize, setkání s kamarádkou, chvilka čtení oblíbené knížky. I k těmto situacím často konzumujeme nějakou slad kou dobrotu, ale proč vlastně? Není naše tělo už dost spokojené? Zase se ve většině případů jedná o pouhý zvyk, který není nezvratný. Zkuste příště raději s kamarádkou vyrazit do divadla nebo ještě lépe na pro cházku nebo nějaký sport.

Vnější toxické prostředí Jsme obklopeni prostředím, které nás neustále láká něco konzumo vat. Už když ráno vyrazíte do práce

Potraviny s vysokým glykemickým indexem rozhoupávají hladinu cukru v krvi a brzy po jejich konzumaci následuje hlad

hladina cukru v krvi

potravina s vysokým GI potravina s nízkým GI

hlad

a procházíte kolem pekárny, ze kte ré se line vůně čerstvě upečených koláčků, kdo by odolal? V kavárně dostanete ke kávě sušenku, kterou bezmyšlenkovitě sníte, přece ji tam nenecháte. Po příchodu do práce se k vám rozbíhá kolegyně a při náší čokoládu, kterou automaticky spořádáte, i když jste na ni třeba ani neměli chuť. Snažte se těmto podnětům nepodléhat, v první řadě je odhalte, uvědomte si je a pak se postupně učte jim odolávat. Trénuj te vědomé jedení a nejezte bezmyš lenkovitě vše, co je vám nabídnuto.

Sladkosti není třeba vylučovat Jsteli milovníky sladkého, občas si je plánovaně bez výčitek dopřej te a pomalu si je vychutnejte. Je to určitě lepší volba než si je zcela zakazovat. Snažte se však sníst jen menší množství a zbytečně se ne přejídat. Vybírejte si kvalitní výrobky, kte ré si opravdu vychutnáte. Snažte se vyhnout bezmyšlenkovitému sně dení něčeho, co vám ve výsledku ani nepřineslo žádný požitek. Zkus te jíst opravdu vědomě, pomalu a soustřeďte se na chuť jídla. A pře devším si uvědomte, že vám stačí jen malé množství. Množství, které sníte, je často určeno velikostí ba lení, proto si vybírejte raději menší balení, jednotlivě balené bonbony nebo si například sladkost dejte do mrazáku a vyndejte si vždy jen tolik, kolik chcete sníst. První sousta jsou vždy ta nejlepší, další už jsou jen setrvačnost, která je po chvíli často následována pocity viny a těžkostí v žaludku.

čas

2 vrozený nepodmíněný reflex

emoce

podmiňování

naučený podmíněný reflex

emoce

čas

Kde získat další informace? Zapojte se do projektu Prožij rok zdravě na www. stobklub.cz. Po celý červen zde budete dostávat informace, jak dostat pod kontrolu sladkosti ve vašem jídelníčku, jak neřešit stres jídlem, jak připravit zdravé pohoštění na oslavu a mnoho dalších praktických rad. Internetový projekt Prožij rok zdravě probíhá po celý rok 2017, projekt je jedinečný v tom, že kromě teorie učí především praxi. Každý měsíc na účastníky čeká jiné téma (v červnu Měsíc zdravého mlsání, v červenci Měsíc zeleniny, v srpnu Měsíc pitného režimu atd.). Projekt je pro všechny zdarma a kromě toho, že uděláte něco pro své zdraví, můžete vyhrát i hodnotné ceny. Více informací na www.stobklub.cz.

rozhovor

florence 6/17

Být sestrou v USA znamená být hrdý na svou profesi V našich podmínkách se to zdá téměř jako sci-fi – pracovat jako sestra, která je velmi dobře finančně ohodnocena, jejíž práci považuje společnost za prestižní, a proto je na ni náležitě hrdá, která má možnost flexibilní pracovní doby s dostatkem pomocného personálu, takže má čas na práci u pacienta... A přesto existuje místo, kde všechno výše uvedené platí. Jsou to Spojené státy americké (USA), jak potvrzuje PhDr. Magda Hubner, vedoucí oddělení vzdělávání v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze, která v USA několik let žila a pracovala.

Magda Hettnerová, redakce Florence Jak jste se k práci v USA dostala? Provdala jsem se za Američana, takže jsem s ním v roce 2006 odešla do USA, kde jsme žili a pracovali až do roku 2015, kdy můj manžel ode šel do důchodu. Pak jsme se vrátili zpět do ČR.

Co jste k tomu potřebovala? V každém státě, kde jsem pracovala, jsem si musela opatřit licenci. USA tvoří celkem 50 států, ale některé státy si ty licence vzájemně uzná vají, což pro mě znamenalo úlevu, protože třeba novomexická licence byla transformována do licence ve státě Maine. Ale třeba v Massachu setts ji neuznávali. Tzv. „compact“, což je vzájemné uznávání licencí mezi některými státy USA, ulehčuje sestrám proces nástupu do zaměst nání při stěhování. To stačilo k tomu, aby vás uznali jako sestru i v USA? Ne. Před tím, než tuto licenci získáte, musíte kontaktovat „kreditní komisi“ (Commission of Graduates of Fo reign Nursing Schools – pozn. red.), která porovnává vaše vzdělání s tím americkým. Ověřuje i vaši licenci v zemi, odkud pocházíte, a vaši ja

Během svého života v USA pracovala PhDr. Magda Hubner v celkem čtyřech státech

zykovou znalost. Teprve poté vydá jakýsi certifikát, kterým potvrzuje, že máte vzdělání odpovídající tomu jejich. S tímto certifikátem pak musí te oslovit ošetřovatelskou komoru ve státě, v němž chcete žít a pracovat, a ta vás pošle složit národní zkoušku NCLEX, kterou musí složit každý, kdo chce v USA pracovat jako sestra. V čem ta zkouška spočívá? Je to licenční zkouška, která není v kompetenci jednotlivých států, ale platí pro všechny. Každý, kdo v USA studuje jakýkoli ošetřovatelský pro gram, je na ni cíleně připravován po celou dobu studia, protože ta zkouška je velice náročná. Skládá se v testovém centru, v jedné místnos ti na počítači, který vám náhodně pokládá otázky, vyhodnocuje vaše odpovědi a podle toho vám pokládá další otázky těžší a těžší. A když zjis tí, že něco nevíte, začne vás v tom „koupat“. Ke složení této zkoušky se musí každý registrovat a zapla tit poplatek, který byl za mých časů

200 dolarů. U počítače sedíte zhru ba čtyři až šest hodin a odpovídáte na jednu otázku za druhou. Mohu říci, že jsem ve svém životě zažila už hodně věcí, ale zkouška NCLEX patřila k těm nejhorším. Jak to? Bylo to náročné především proto, že nešlo jen o to zodpovědět otázky z ošetřovatelství a zaškrtnou jasnou odpověď A, B nebo C. Ta zkouška není jen o obsahu, ale hlavně o for mě, takže si musíte dostat pod kůži způsob, jakým jsou otázky formu lované, a umět na ně odpovědět. V podstatě více než vaše odborné znalosti testuje vaše kritické myšle ní a schopnost umět se samostatně a rychle rozhodnout. Je tam třeba otázka typu: Kterého pacienta na vštívíte jako prvního po svém ná stupu do služby? A máte tam uve dené čtyři typy pacientů a vy v tom hledáte nějakou logiku a snažíte se najít správnou odpověď. A právě tohle je to, na co americké ošetřo

fota: archiv PhDr. Magdy Hubner

Kde všude jste pracovala? Jako první jsme odešli do Wiscon sinu, ale vzápětí jsme díky manže lově práci procestovali několik států USA. Byli jsme v Novém Mexiku, Massachusetts a v Maine. Během doby, kdy jsme bydleli v Novém Me xiku, jsem navíc krátce pracovala na tzv. cestovní kontrakt ještě v Texasu. Všude jsem byla tzv. „staff nurse“ neboli řadová sestra.

rozhovor

Praxe by vás nezachránila? Myslím, že ne. V USA dají více na vzdělání než na praxi. Raději při jmou vzdělaného člověka, kterého praktické věci sami naučí, než člo věka, který má sice třeba 25 let pra xe, ale vzdělání mu chybí.

vatelské školství studenty připravu je, ale u nás to ještě chybí. Takže já jsem dnem i nocí ležela v knihách, než jsem se k té zkoušce vůbec od vážila jít. Nakonec jste ji složila a co bylo pak? Když už ji jednou složíte, tak vám ji už nikdo nevezme. O licenci si musí te žádat v každém státě, do něhož se přistěhujete, ale o zkoušce NCLEX už nikdo nikdy pochybovat nebude.

Na jakých odděleních jste pracovala? Během svého profesního života jsem většinou pracovala na endo skopii asi ve třech nemocnicích. Práce spočívala v tom, že jsem pa cienty připravovala před výkonem, asistovala jsem u endoskopie, podá vala intravenózně medikaci během výkonu a samozřejmě jsem zajišťo vala i jejich „recovery“ po výkonu na odpočívacích lůžkách. Nějakou dobu jsem pracovala i na oddělení, které mu se říká PACU (post anesthesia care unit), tedy pooperační jednotka, která byla v tomto případě kombino vaná s oddělením jednodenní chi rurgie. A ačkoli se tomu říkalo jedno denní chirurgie, tak se zde přijímali prakticky všichni pacienti ke všem chirurgickým výkonům. Následně odešli na výkon, aby se pak vrátili na tuto pooperační jednotku, kde se probrali. Pokud byli po větších vý konech, byli odesláni na standardní oddělení či JIP, a když po menších, jako například operaci kýly nebo žlučníku, zůstali tam pár hodin a byli propuštěni. Takže třeba po operaci žlučníku odcházeli za nějakých osm hodin domů. A třetí oddělení, na kte rém jsem pracovala, byla diagnostic ká radiologie, kde jsem připravovala pacienta pro radiodiagnostické výko ny a u výkonu asistovala.

A co celoživotní vzdělávání? Samozřejmě, v každém státě je to jiné, ale zpravidla licence platí dva roky a pak se musí žádat o její obno vu a zaplatit poplatek, který může být od 75 do 200 dolarů. Za dva roky musí sestra nasbírat určitý počet kreditních bodů, jejichž počet se také liší stát od státu. Někde je to patnáct, jinde dvacet nebo i čtyřicet. Diplomy o jejich absolvování se nemusejí ni kam posílat, ale státní ošetřovatelská komora si vždycky vybere náhodně pár jedinců a u nich provede důklad ný audit. Nejen tedy, že chce před ložit všechny doklady o absolvova ných kurzech, ale ten dotyčný musí ještě na každý z nich napsat jakési zdůvodnění, proč si ten kurz vybral, co se naučil, co mu dal pro jeho pro fesi apod. Nikdo tedy nechce žádné doklady, ale nikdo si netroufne je nemít. Přispívá na vzdělávání sester nějak zaměstnavatel? Ne. Licence a její obnova je věcí každé sestry, která si musí všechno hradit sama, včetně poplatků za žá dosti o obnovení licence apod. Mi nimálně se stane, že by nějaký kurz nemocnice sama pořádala. Větši nou je to v zájmu každého zdravot níka, aby si našel a vybral takové kurzy a akce, které jsou pro něho za jímavé a pro jeho profesi přínosné. Nestalo se vám to, co některým kolegyním, které pracovaly jinde v zahraničí, že by vám nechtěli uznat české vzdělání kvůli nedostatečnému počtu hodin teorie nebo praxe? Naštěstí ne, ale bylo to jen dílo náho dy. Když jsem studovala ošetřovatel ství na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy společně s pedagogikou, měli jsme psychiatrii jako volitelný předmět. Já jsem si ji tenkrát zvolila a netušila jsem, že mě tato volba jed nou zachrání, protože bez zkoušky z psychiatrie je v USA ošetřovatelské vzdělání považováno za nekompletní.

Kdybyste měla srovnat práci sestry u nás a v USA, v čem je největší rozdíl? V Americe je každý hrdý na to, že je sestra. Sestra, to tam není povolání,

ale společenský status. Sestra je ad vokát pacienta, je to člověk, na kte rého se obracejí lidé ze sousedství a žádají ho o odbornou radu. Jste nositelem této profese. Máte velký profesní, společenský a etický kredit. Stát se sestrou se v USA rozhodují lidé až ve zralejším věku. Je jen vel mi málo těch, kteří by už v patnácti letech věděli, že chtějí tuto profesi dělat. K tomu se musí dospět. Pak je to profese na celý život. V Americe je také mezi sestrami mnohem více mužů. Třeba na jednotkách intenziv ní péče tvoří až polovinu všech ses ter. A není se čemu divit, protože je to profese dobře společensky uzná vaná, dobře finančně ohodnoce ná a i když se přestěhujete kamkoli v USA, vždycky najdete práci. Jak dlouho trvalo, než jste ji našla vy? Když nás manželova práce zavedla přes polovinu USA, tak jsem měla práci za dva dny, aniž bych si ji jak koli domlouvala předem. Jak je to možné? Mají také nedostatek sester jako my? Na opravdový nedostatek sester jsem nikde nenarazila. Můžete se setkat s nějakou přechodnou situací, kdy někdo odchází třeba ze zdravot ních důvodů, ale to se vždy vyřešilo velmi rychle a operativně. Práce je tam velmi dobře organizovaná a je tam velká flexibilita, co se týče úvaz ků. Jsou tam lidé, kteří chodí jenom na noční služby, protože jim to tak zkrátka vyhovuje, pak tam jsou lidé, kteří chodí jen na denní služby, pro tože to tak chtějí, anebo tam jsou lidé, kteří chodí třeba jen určité dny v týdnu. Žádný zaměstnavatel niko ho nenutí, aby odpracoval 40 hodin týdně. Každý zaměstnavatel má svou širokou základnu sester, kam může sáhnout na pokrytí celého provozu.

PhDr. Magda Hubner (uprostřed) s kolegyněmi v USA

rozhovor

Jak vypadal váš běžný pracovní den? Začínali jsme v sedm hodin ráno s tím, že jedna část nás chodila na sedmou a druhá na osmou hodinu. První skupina pak odcházela domů o hodinu dříve. Jak jsem říkala, prá ce je tam velmi dobře organizova ná. Zbytečně se neschůzuje ani se neřeší zbytečnosti. Člověk zkrátka přijde do práce a hned se začíná vě novat pacientům dle rozvrhu. Těch pacientů je tam obrovské množství. Například u nás na endoskopii jsme jich měli 60 denně. Člověk se v pod statě po celou směnu nezastaví, ale tím, že je práce tak dobře organizo vaná a že je tam dostatek pomocné ho personálu, věnuje se jenom své odborné práci. Na konci směny jste unavení, ale jen fyzicky, nejste psy chicky vyčerpaní z prostředí. Neno síte si práci domů. Navíc, všechno je v USA nastavené tak, že je to funkční a transparentní. Vztahy mezi kole gy jsou velmi profesionální a i když u nás lidé často Američanům vyčí tají, že jsou povrchní a jejich úsměvy jsou jenom hrané, tak i když jsou tře ba jen hrané, mnohem lépe se vám pracuje mezi usměvavými kolegy, než když musíte čelit otráveným ob ličejům a stížnostem kolegů. V Ame rice je opravdu vysoká etika práce. Práce je tu nejvyšší hodnotou. Jak to? Protože když nemáte práci, nemáte nic. Prakticky každý si v mládí pořídí dům na hypotéku, kterou pak celý život splácí. Každý tam žije s dluhy. U nás si lidé myslí, že všichni Ame ričané jsou bohatí, ale není to prav da. Bohatých je jenom pár, to je jen špička ledovce. Většina lidí se musí hodně snažit a pracovat, aby spla tila své hypotéky, zaplatila dětem školy, různé kroužky a zajistila svůj každodenní život. To, jak se u nás říká, že člověk žije „od výplaty k vý platě“, tak v Americe platí to samé. Tam se žije „od šeku k šeku“. Výpla ta je každý týden nebo ob týden.

Platí to i ve zdravotnictví… Ano. Já jsem zažila dobu, kdy byl prezidentem Barack Obama a kdy prošla tzv. „obamacare“, což byl pro mnoho lidí obrovský průlom. Rodi če získali možnost mít děti pojištěné až do jejich 26 let, nebo si pojiště ní i koupit, pokud vám ho nedá za městnavatel, což není běžná praxe. Když však pracujete ve zdravotnic tví, tak vidíte, že spousta lidí i pocti vě pracujících pojištění nemá a když pak přijde nějaká nemoc nebo úraz, je to pro ně takřka likvidační. Jejich život se najednou ocitne v troskách. Ti lidé musejí vyhlásit osobní ban krot, všechno, co mají, včetně toho domu na hypotéku, musejí prodat a dát to bance, aby za ně zlikvidova la dluhy, které třeba souvisejí s léč bou v nemocnici. Ovlivňuje to třeba pak i to, jak se zdravotníci dívají na pacienty? Nemyslím si, že by jejich pohled byl ovlivněn z pohledu pojištění. Léka ře nebo sestru v nemocnici nezají má, jestli je pacient schopný nebo neschopný za péči zaplatit, na to je tam zvláštní oddělení, které to hlí dá. Zdravotník jedná s pacientem vždy velmi slušně. Jako s klientem. Například po operaci je naprosto samozřejmé, že lékař vyjde z ope račního sálu a okamžitě se setkává s rodinou pacienta, aby ji informo val, bez ohledu na to, jak „dobré“ má pacient pojištění. Lékaři pa cientům dávají svá osobní čísla, aby jim mohli kdykoli zavolat, a lékař jim poté, co jsou propuštěni domů, ještě zavolá. Takže když jste napří klad v osm hodin ráno podstoupila výkon v dutině ústní, v osm hodin večer vám zazvoní telefon a volá vám lékař, jak se vám daří, jestli vám zabírají léky, které vám přede psal, a jestli je všechno v pořádku. Lékařů a zdravotníků je tam hodně a každý se snaží si své klienty udr žet, protože zdravotnických zařízení tam jsou tisíce, zdravotníků miliony a konkurenční boj je veliký. Zaujalo vás ještě něco na americkém ošetřovatelství? Ošetřovatelství je všude stejné, ale v USA mají navíc jako přida nou hodnotu ten systém testování zkouškou NCLEX, což je dobré, pro tože jejím absolvováním se napros to smažou veškeré rozdíly mezi jed notlivými školami. Nezáleží na tom, zda je škola dobrá, nebo ne, záleží jen na tom, jestli student zkoušku NCLEX udělá. No a pak mají velmi dobře zpracovaný systém profesní

orientace a také prostředí je velmi profesionální. Mají tam velmi dobře nastavené různé nápomocné sítě, takže máte za kým jít, když máte například pocit, že jste obětí šikany nebo jejími svědky, když jste byli za vlečeni do korupčního chování nebo jste byli jeho svědky a podobně. Jak už jsem říkala, zaujalo mě tam velké množství mužů v sesterských profe sích a také to, že je tam vysoké pro cento pracujících důchodců. Potkat v nemocnici sedmdesátiletou ses tru není problém. Samozřejmě, že nechodí do práce každý den, ale tře ba jen dvakrát týdně, aby si udržela nějaký sociální kontakt a také aby si samozřejmě přivydělala. Občas si najde nějakou vzdělávací akci, takže i profesně stále roste, ale nesetkala jsem se tam s tím, že by někdo od cházel předčasně do důchodu nebo mimo oblast zdravotnictví, proto že by byl vyhořelý. Práce sestry je v USA zkrátka společenským sta tusem, na který jsou jeho nositelky náležitě hrdé.

Více o

PhDr. Magdě Hubner Vystudovala ošetřovatelství a pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a po většinu svého života vyučovala na zdravotnických školách. V roce 2006 se provdala za Američana, s nímž odešla do USA, kde pracovala jako řadová sestra na odděleních endoskopie. Pracovala ve státech Nové Mexiko, Texas, Massachusetts a Maine. V roce 2015 se s manželem vrátila do ČR, kde nyní pracuje jako vedoucí oddělení vzdělávání Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice v Praze.

foto: archiv PhDr. Magdy Hubner

V jakém režimu jste pracovala vy? Já jsem chodila na denní služby s tím, že na některých odděleních jsem byla tzv. „On call“, což zname nalo, že jeden den v týdnu nebo je den víkend za měsíc jsem musela být na příjmu a když bylo potřeba, zůstat v nemocnici přes čas. Když se objevil akutní případ, byla jsem to já, kdo k němu byl volán, a muse la jsem se do 30 minut dostavit do nemocnice.

florence 6/17

urgentní medicína, intenzivní péče odborné téma

Specifika komunikace s pacienty v resuscitační péči

Bc. Andrea Nečasová, Anesteziologicko-resuscitační klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Mgr. Petra Kourková, Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Nemocnice Jihlava, p. o.; Katedra zdravotnických studií, Vysoká škola polytechnická Jihlava

e zdravotnictví, zvláště v intenzivní péči, získává komunikace naprosto oso bitý rozměr. Specifičnost situace spočívá v zajištění dýchacích cest pacientů invazivními způsoby

a zajištění plicní ventilace mechanic kým přístrojem. Podpora paciento vy respirační či oxygenační funkce může být krátkodobého či dlouho dobého charakteru (Dostál, 2014). Specifickou skupinou pacientů v ob lasti komunikace na anesteziologic ko-resuscitačních odděleních (ARO) jsou pacienti s invazivním zajištěním dýchacích cest pomocí endotrache ální kanyly (ETK) nebo tracheos tomické kanyly (TSK) (Kapounová, 2007). Pacienti s takto zajištěnými dýchacími cestami jsou odkázáni na alternativní a augmentativní způsob dorozumívání.

Augmentativní komunikace se používá tehdy, je-li mluvená řeč uží vána jen částečně a tato řeč neplní dostatečně svou funkci. Jde o do plňkové nebo rozšiřující užívání ne vokálních prostředků komunikace. Byla vyvinuta především pro po třeby pacientů se sníženou a ome zenou komunikační schopností, obecně je šancí pro všechny, kteří nemohou komunikovat verbálně (Šarounová, 2014). Cílem metody je umožnit lidem s poruchou komu nikace vyjádřit své potřeby a poci ty a aktivně se tak zúčastnit běžné mezilidské komunikace (Janovcová,

foto: Profimedia

Komunikace tvoří základ všech mezilidských vztahů, je nezbytná pro fungování vztahů na pracovišti i v běžném denním životě. Komunikace se uskutečňuje v mnoha různých podobách: slovy, písmem, gesty, různými formami neverbální komunikace. Mezi prvky neverbální komunikace, která často vystihuje emoce lépe než slova, patří vzdálenost, postoj, výraz tváře, gestikulace, tělesný kontakt, zrakový kontakt, časový aspekt komunikace. Soulad mezi verbální a neverbální složkou komunikace je velmi důležitý pro správné pochopení vysílané informace (Uličiansky, Schroner, 2009).

odborné téma urgentní medicína, intenzivní péče

2003; Šarounová, 2014). Pokud má být vůbec zahájena kvalitní a efek tivní komunikace, je nutné, aby měl pacient zajištěny kompenzační pomůcky, jako jsou brýle, naslou chadlo či zubní protéza.

Komunikační strategie používané u pacientů s invazivně zajištěnými dýchacími cestami Základním krokem při plánování a volbě efektivní komunikační tech niky či komunikačních prostředků je zhodnocení stavu vědomí pa cienta (Randen, 2013). Přes exis tenci validnějších skórovacích škál se k objektivnímu hodnocení stupně poruchy vědomí používá Glasgow Coma Scale (GCS) (Dostál, 2014). V intenzivní péči se využívá několik komunikačních strategií, které slou ží k usnadnění komunikace a inter akce s pacientem na umělé plicní ventilaci (UPV). Mezi tyto strategie patří zajištění vhodného prostředí ke komunikaci, zhodnocení funkč ních dovedností ovlivňujících komu nikaci, důraz na uspokojování paci entových potřeb a přání, usnadnění odezírání ze rtů, využití alternativ ních a augmentativních komunikač ních prostředků a edukace pacien ta, jeho rodiny a ostatních pracov níků o komunikačních metodách (Grossbach, 2011). Z několika mezinárodních studií zaměřených na zkušenosti a pocity mechanicky ventilovaných pacientů vyplývá, že být napojen na UPV je v každém případě stresující situace, a to jak pro pacienta, tak pro jeho rodinu a blízké. Zážitky a zkušenosti těchto pacientů jsou často spojová ny s pocity strachu, paniky a dys komfortem způsobeným endotra cheální intubací. Ztráta schopnosti verbálně komunikovat často v pa cientech vyvolává pocity bezmoc nosti, bezradnosti a úzkosti. I přes udávanou amnézii na toto období udávali pacienti pocity dušení, to nutí, které vyvolávaly stavy zoufal ství (Karlsson, 2012; Clukey 2014). I když jde většinou o dočasnou ztrátu verbální komunikace, pacienti situaci snášejí těžko. Jde o traumati zující událost, proto je nutné respek tovat tuto situaci a přistupovat k pa cientovi s maximálním pochopením a taktem a nezapomínat na lidskou důstojnost (Chmelíková, 2005; Ka pounová, 2007; Ledererová, 2013). Pro zajištění efektivní komunikace s pacientem s invazivním zajištěním dýchacích cest by měla všeobecná sestra dodržet následující podmínky:

→ zajistit pacientovi pohodlnou po lohu a vhodné osvětlení, při kte rém pacient sestru dobře vidí, → snížit hluk v okolí (zeslabe ní nebo vypnutí televize, rádia, zavření dveří od pokoje), → přizpůsobit svou vzdálenost a postavení v zorném poli pa cienta, udržovat s pacientem zra kový kontakt, → je-li k dispozici signalizační zaří zení, umístit je v dosahu pacien ta, případně si smluvit s pacien tem jiný signál k přivolání per sonálu (poklep na hranu postele nebo stolek apod.), → zajistit k lůžku pacientem používa né kompenzační pomůcky (zub ní protéza, brýle, naslouchadlo) a udržovat jejich funkčnost, → zajistit a umístit v dosahu pacien ta vhodné komunikační pomůcky, jejichž výběr je vždy nutné při způsobit možnostem a schop nostem pacienta a jeho zdravot nímu stavu, → pokládat otázky, na které lze od povědět ano/ne, nepokládat více otázek naráz, → povzbuzovat a podporovat pa cientovu schopnost komunikovat alternativním způsobem (Pullen, 2007; Grossbach, 2011; Špatén ková, 2009). Důležitými komunikačními partnery jsou pro všeobecné sestry na ARO rodinní příslušníci a návštěvy pa cientů. Všeobecná sestra by měla vybídnout rodinu ke komunikaci s pacientem, vysvětlit jí její význam pro pacienta a začlenit ji do aktivní spolupráce při hledání nejvhodněj ší komunikační techniky nebo po můcek. Pokud pacient komunikuje alternativním způsobem, je úkolem všeobecné sestry naučit rodinu konkrétní technice, vysvětlit jí její používání; může také rodinu vyzvat, aby pacientovi přinesla příslušné kompenzační pomůcky (brýle, na slouchadlo, zubní p rotéza).

Metodologie výzkumného šetření Výzkumné šetření bylo provede no v rámci zpracování bakalářské práce, jejímž cílem bylo zmapovat specifika komunikace s pacienty na Anesteziologicko-resuscitační kli nice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (ARK FNUSA) z pohledu ro dinných příslušníků. Byly stanove ny tyto výzkumné otázky: 1. Mají pacienti a rodinní příslušní ci na ARO zajištěny vhodné pod mínky k zahájení komunikace?

2. Jaké komunikační pomůcky a tech niky jsou rodinnými příslušníky a pacienty nejčastěji využívány? 3. Co jsou z pohledu rodinných pří slušníků nejčastější překážky při komunikaci s pacientem? 4. Je přítomnost ošetřující sestry při komunikaci pacient−rodina přínosná a vítaná? Výzkumnou metodou byl stanoven kvantitativní výzkum pomocí dotaz níkového šetření vlastní konstruk ce. Respondenty tvořili rodinní pří slušníci a návštěvy pacientů, kteří byli hospitalizováni na ARK FNUSA v Brně v prvním čtvrtletí roku 2016, kdy bylo na oddělení přijato 185 pa cientů. Jednalo se o záměrný výběr respondentů podle následujících kritérií: 1. kritérium: stav vědomí byl u navštěvovaného pacienta během dotazníkového šetření hodnocen pomocí Glasgow Coma Scale (GCS) v rozmezí 10–15 bodů. 2. kritérium: navštěvovaný pa cient měl invazivně zajištěné dýchací cesty pomocí endotracheální nebo tracheostomické kanyly. 3. kritérium: pacient byl na oddě lení hospitalizován déle než 24 hodin (časové kritérium bylo zvoleno z důvodu seznámení se blíže s pro středím oddělení a problematikou komunikace s pacienty s invazivním zajištěním dýchacích cest). Kritéria pro dotazníkové šetření splňovalo 54 pacientů, dotazníko vého šetření se zúčastnilo 82 rodin ných příslušníků a návštěv.

Výsledky výzkumného šetření Z šetření vyplynulo, že nejčastěji (v 76,8 %) jsou pacienti navštěvo váni blízkými rodinnými příslušníky denně (43,9 %) a obden (28,1 %), což potvrzuje pozitivní působení na pacientovu psychiku. Co se týče zajištění dýchacích cest, tracheální kanylou bylo v 63,4 %, zbývající pa cienti (36,6 %) měli zavedenou tra cheostomickou kanylu.

1. Podmínky k zahájení komunikace Nutnou podmínkou k zahájení efek tivní komunikace mezi rodinou a pacienty na UPV je seznámení se se zdravotním stavem pacienta, které je právně zakotveno v záko ně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich po skytování (zákon o zdravotních služ bách, 2011). Z dotazníkového šetře ní vyplynulo, že pohovor s lékařem, při kterém jim byl sdělen aktuální

odborné téma urgentní medicína, intenzivní péče

s charakterem poskytování aktivní péče na odděleních intenzivní péče, mnohdy spojené s narušením inte grity a soukromí pacienta. To může být rodinami vnímáno negativně. Jednou z otázek jsme zjišťovaly, zda bylo pro navštěvující zajištěno klid né a soukromé prostředí pro jejich komunikaci s pacientem, na kterou odpovědělo kladně 93,9 % respon dentů. Další nezbytnou okolností je přítomnost komunikačních pomů

Graf 1 Jsou u lůžka přineseny pomůcky, o kterých víte, že je pacient běžně používá, a které mu usnadňují komunikaci? ano, brýle 32 ano, naslouchátko 13 ano, zubní protéza 14 ne, žádné z těchto pomůcek nejsou potřeba 36 ne, žádné pomůcky nebyly zajištěny 4 jiné 0

Graf 2 Jaké komunikační pomůcky a techniky vám nejvíce pomáhají? papír a tužka/fix 41 abeceda 24 kartičky s obrázky 9 odezírání ze rtů 32 odpovědi pomocí mrkání nebo stisku ruky 35 stíratelná tabulka na psaní a fix 5 magnetická tabulka s písmeny 0 počítač nebo tablet 2 mobil 1 kývání hlavou 2 Brailova tabulka 1

Graf 3 Co ovlivňuje vaši komunikaci s pacientem?

nedostatek pomůcek nedostatek trpělivosti z mé strany nedostatek pacientovy trpělivosti pacientova neochota komunikovat nevím, jak komunikovat nic z uvedeného nevnímám

7 16 33 5 19 25

Graf 4 Jaké další podmínky ovlivňují vaši komunikaci s pacientem?

stav pacienta hluk oddělení nedostatek soukromí akutní stresová situace na jiném lůžku můj stres z prostředí na ARO nedostatečná pomoc personálu nic z uvedeného nevnímám

66 7 12 17 43 0 2

cek, které pacient k zahájení komu nikace nutně potřebuje. Zde je nut ná spolupráce rodiny a ošetřujícího personálu, na kterou bylo již dří ve poukazováno. Odpověď na tuto otázku je zobrazena v grafu 1. V něm je zaznamenáno, zda byly u lůžka zajištěny pomůcky, které pa cient běžně používá a které mu po máhají při komunikaci. Z celkového počtu 99 odpovědí bylo označeno 32 odpovědí „ano, brýle“ (32,3 %), 13 odpovědí „ano, naslouchadlo“ (13,1 %), 14 odpovědí „ano, zubní protéza“ (14,1 %), 36 odpovědí „ne, žádné z těchto pomůcek nejsou po třeba“ (36,4 %) a 4 odpovědi „ne, žádné pomůcky nejsou zajištěny“ (4,0 %).

2. Nejčastěji využívané komunikační techniky a pomůcky

Nejběžněji užívaná komunikační technika v intenzivní péči – papír a tužka/fix

Graf 2 znázorňuje, jaké komuni kační pomůcky a techniky nejvíce pomáhají respondentům při jejich komunikaci s pacientem. Z celko vých 152 odpovědí označili respon denti jako nejčastější odpovědi „papír a tužka/fix“ (27,0 %) „abece da“ (15,8 %), „kartičky s obrázky“ (5,8 %), „odezírání ze rtů“ (21,1 %), „odpovědi pomocí mrkání nebo stis ku ruky“ (23 %). Dle výsledků zjiš tění lze tvrdit, že tužka a papír zů stávají i v současnosti nejběžnějším a nejhojněji užívaným prostředkem ke komunikaci (obr. vlevo).

3. Nejčastější překážky při komunikaci s pacientem V grafu 3 je vyjádřeno, co ovlivňuje respondentovu komunikaci s pa cientem. Respondenti mohli označit více možností. Toho využilo 20 re spondentů (24,4 %) z celkových 82 (100 %). Výsledky jsou opět hod noceny z celkového počtu odpově dí z důvodu přehlednosti výsledků. Z celkových 105 odpovědí označili respondenti 7 odpovědí „nedosta tek pomůcek“ (6,7 %), 16 odpovědí „nedostatek trpělivosti z mé strany“ (15,2 %), 33 odpovědí „nedostatek pacientovy trpělivosti“ (31,4 %), 5 odpovědí „pacientova neochota komunikovat“ (4,8 %), 19 odpovědí „nevím, jak komunikovat“ (18,1 %) a 25 odpovědí „nic z uvedeného nevnímám“ (23,8 %). Nejvýrazněji je jako překážka hodnocena pacien tova netrpělivost, pramenící z dys komfortu zajištění dýchacích cest. Kromě pacientova stavu a absen ce či dostatku komunikačních po můcek jsme také zjišťovaly, jak vzá jemnou komunikaci ovlivňují ostatní okolnosti.

foto: autorky

zdravotní stav pacienta, absolvo valo 98,6 % rodinných příslušníků, přičemž téměř pětina respondentů poukazovala na přílišné užívání od borné terminologie. O způsobech komunikace s pacientem, který ne může používat hlas, informuje pří buzné a navštěvující osoby nejčas těji všeobecná sestra (75, 6 %). Dalším předpokladem k navo zení komunikace je vytvoření pří znivého prostředí, což je v rozporu

florence 6/17

odborné téma urgentní medicína, intenzivní péče

V grafu 4 je znázorněno, jaké další podmínky ovlivňují respondentovu komunikaci s pacientem. Z celko vého počtu odpovědí 147 (100 %) uvedli respondenti 66 odpovědí „stav pacienta – únava, slabost, zhoršení stavu“ (44,8 %), 7 odpovědí „hluk na oddělení“ (4,7 %), 12 odpo vědí „nedostatek soukromí“ (8,2 %), 17 odpovědí „akutní stresová situ ace odehrávající se na jiném lůžku“ (11,6 %), 43 odpovědí „můj stres z prostředí na ARO“ (29,3 %). Za po zitivní považujeme zjištění, že žádný respondent neoznačil odpověď „ne dostatečná pomoc personálu“.

4. Přítomnost všeobecné sestry při komunikaci mezi rodinou a pacientem Při potížích v komunikaci reaguje téměř 42 % pacientů „netrpělivě, podrážděně“. V takovýchto přípa dech vyžaduje pacient v 14,9 % pří padů přítomnost sestry. Podle odpovědí na další otázku většina respondentů uvádí, že pří tomnost sestry u lůžka vítá (32,9 %) nebo že jim přítomnost sestry u lůž ka pomáhá, ale volají ji jen při pro blémech s komunikací (31,7 %). Cel kově to znamená, že 64,6 % respon dentů považuje přítomnost sestry u lůžka za prospěšnou. Z těchto odpovědí lze soudit, že přítomnost sestry při komunikaci pacienta s ro dinou je přínosná a vítaná, což je jistě pozitivní informace pro perso nál oddělení.

Diskuze Navození komunikační strategie zá visí na aktuálním zdravotním stavu pacienta a schopnosti sester zvolit nejvhodnější způsob komunikační techniky. Závislost na ošetřujícím personá lu vyplývající z invazivní intervence dýchacích cest je významným stre sorem pacienta. Nejvýrazněji je jako překážka hodnocena pacientova ne trpělivost, pramenící z dyskomfortu zajištění dýchacích cest. V zahra niční deskriptivní observační studii prováděné monitorací komunika ce pomocí videa mezi 10 sestrami a 30 pacienty byla u téměř 40 % pacientů označena komunikace jako obtížná až extrémně obtížná (Happ et al., 2011). Kromě pacientova stavu a absen ce či dostatku komunikačních po můcek jsme zjišťovaly, jak vzájem nou komunikaci ovlivňují i ostatní okolnosti, které nebyly zastoupeny nijak významně (např. hluk či nedo statek soukromí).

Ve výzkumném šetření nás pře devším zajímalo, které pomůcky jsou z pohledu rodinných přísluš níků pro pacienty nejefektivnější a nejužitečnější. Jako nejefektivněj ší pomůcka byla respondenty ozna čena odpověď „papír a tužka/fix“ (27,0 %), dále použití „abecedy“ (15,8 %), „kartičky s obrázky“ (5,8 %), odezírání ze rtů“ (21,1 %), „odpovědi pomocí mrkání nebo stis ku ruky“ (23 %). S tím korenspondu je zjištění, které pomůcky všeobec né sestry nejčastěji nabízejí a dopo ručují – papír a tužka/fix (26,8 %), odezírání ze rtů (20,6 %) a odpovědi pomocí mrkání nebo stisku ruky (18,9 %). V dalším zahraničním vý zkumu, který byl uskutečněn s ro dinnými příslušníky pacientů na JIP a prezentován v American Jour nal of Critical Care (2012), je papír a tužka/fix uváděna jako rodinnými příslušníky nejpoužívanější pomůc ka (46 %). Na druhém místě pak uvádějí elektronické augmentativní a alternativní pomůcky (16 %). Au toři ve výzkumu ale také uvádějí, že tužka a papír a tabulka s abecedou nebyly pro některé rodiny efektiv ní strategií, a to zejména z důvodu otoku nebo omezené pohyblivosti horní končetiny, nedostupnosti pa cientových brýlí nebo pacientova rukopisu, který byl nečitelný (Broy les et al., 2012). Ve výše uvedené deskriptivní ob servační studii prováděné monito rací komunikace pomocí videa mezi 10 sestrami a 30 pacienty v inten zivní péči bylo deklarováno, že za nejpozitivnější prvek v komunikaci ze strany pacientů je označen oční kontakt (Happ et al, 2011). Odezí rání ze rtů je komunikační technika, kterou ovládají spíše profesně zku šenější sestry, záleží také na dispo zici pacienta. Hůře se odezírá pa cientovi se zavedenou OTK než se zavedenou TSK. Naopak technika odpovědi pomoci mrkání a stisku ruky je velmi dostupná. Kladením jednoduchých otázek se lze i bez větších zkušeností s pacientem dobře dorozumět. Papír a tužka/fix, pokud má pacient zachovanou dob rou svalovou sílu, aby mohl psát, a zajištěny vhodné kompenzační pomůcky, je v praxi přímo nenahra ditelná. Umožňuje totiž pacientovi více se vyjádřit, není odkázán na pouhé ANO/NE. V této souvislosti stojí ještě za zmínku výše zmiňova ný výzkum, v němž autoři uvádějí, že komunikace s rodinnými přísluš níky může být pro pacienty hodně stresující, protože chtějí sdělovat

nové nebo emocionální zprávy (jako např. „mám tě rád“) a nejsou ochot ni přijmout (nestačí jim) standardní odpovědi ANO/NE (Broyles et al., 2012). Stejně jako přítomnost pomů cek je dle výsledků šetření neméně důležitá i připravenost rodinných příslušníků a návštěv pacientů na závažnost situace pacienta a spe cifičnost oddělení. Dobře edukova ný a připravený rodinný příslušník, který má oporu v ošetřujícím per sonálu, zvládá pobyt na oddělení mnohem lépe a jeho vliv na pa cienta a komunikace s ním může být proto mnohem kvalitnější. To podporují i výsledky v diplomové práci Kovandové (2011), z jejíhož výzkumu prováděného s rodinnými příslušníky vyplývá, že např. nega tivní vliv prostředí ARO lze podle výpovědí rodinných příslušníků zmírnit dobrou komunikací ze stra ny sester a podáním „vyčerpávají cích informací“. Na nepřipravenost rodinných příslušníků a významnou úlohu sester v komunikaci bylo po ukázáno i ve výše citovaném zdroji (Broyles et al., 2012).

Závěr Specifika interakce s pacientem v intenzivní nebo resuscitační péči vyplývají nejenom ze závažnos ti zdravotního stavu pacienta, ale také ze samotné intubace a potře by UPV. Prostředí intenzivní a re suscitační péče je charakteristické odborností poskytované lékařské i ošetřovatelské péče a speciálním technickým vybavením i organizací práce. To vše tvoří pro pacienta i ro dinné příslušníky velmi stresující situaci, která ovlivňuje schopnost interagovat a může způsobovat pro blémy v komunikaci. Zajištění efektivní komunikace je nezbytnou součástí ošetřovatel ské péče. Pacienti na UPV nejsou schopni se verbálně vyjadřovat, většinou však mohou komunikovat pomocí jiných metod. Volba alterna tivního efektivního komunikačního systému vyžaduje spolupráci mezi ošetřujícím personálem, pacientem i jeho rodinou. Význam komunikace jako základního nástroje interakce mezi lidmi a její význam v ošetřova telské péči je nesmírný.

Literatura u autorek

odborné téma urgentní medicína, intenzivní péče

florence 6/17

Transport pacienta s ECMO – první zkušenosti ZZS LK, p. o. V přímé souvislosti s rozmachem invazivní kardiologie narůstá počet tzv. akutních sekundárních transportů pacientů v přímém ohrožení života se selháváním základních životních funkcí, kteří jsou nestabilní a jejichž převoz je velmi komplikovaný.

→ k jeho zotavení → k další intervenci → k implantaci mechanické srdeční podpory → k možné transplantaci → v neposlední řadě k získání času k dalšímu rozhodnutí (Ošťádal, Bělohlávek, 2013, s. 21–22).

Mgr. Veronika Chalupová, Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje, p. o.

Mezioborová spolupráce mezi Zdravotnickou záchrannou služ bou Libereckého kraje, p. o. (ZZS LK), a Kardiocentrem Krajské ne mocnice Liberec je na velmi dobré úrovni. Všeobecně narůstá počet sekundárních transportů kompli kovaných a nestabilních pacientů. Kardiologie v Liberci využívá mož nost napojení pacienta na systém ECMO zhruba od roku 2015, ale bez existence bezprostřední kar diochirurgické péče, proto se po zvážení všech podstatných kri térií akutně transportují pacienti s ECMO na vyšší typ pracoviště, nejčastěji do Nemocnice Na Ho Transport s ECMO (vlevo) Fixace ECMO během transportu (vpravo)

fota: autorka

ezi standardní zajiš tění pacienta pro jeho bezpečný transport řadíme použití umělé plicní ventilace, invazivní a neinva zivní monitoring základních život ních funkcí, mnohočetné invazivní vstupy pro využití analgosedace, katecholaminové podpory nebo vo lumoterapie atd. Navíc se díky in tervenčním metodám transportují pacienti s intraaortální balónkovou kontrapulzací, pro niž máme v sa nitních vozech speciální úpravu ve formě úzké kolejnice v podlaze pro pevné ukotvení přístroje. Máme však i první zkušenosti s převozem pacienta napojeného právě na ve noarteriální extrakorporální mem bránovou oxygenaci (ECMO). ECMO neboli extrakorporální membránová oxygenace je přístroj upravený adaptací klasického mimo tělního oběhu, který poskytuje krát kodobou srdeční a plicní podporu a v současnosti se používá ve spe cializovaných kardiocentrech a na vybraných odděleních JIP a ARO. Podle přístupu do krevního řečiště dělíme ECMO na VV = venovenózní (pro pacienty s např. akutním respi račním selháním) a VA = venoarte riální (např. pro pacienty s kardio genním šokem, srdečním selháním, srdeční zástavou, kardiopulmonál ním selháním a arytmickou bouří) (Bělohlávek, 2010, s. 122). Mezi krité ria pro indikaci k použití ECMO náleží mimo jiné věk pacienta, jeho velikost, komorbidita, prognostické faktory, případné závažné oběhové dysfunk ce, stav a perfuze orgánů, jako je mo zek, ledviny a játra (Beckmann, 2011, s. 677). K hlavním cílům terapie po mocí ECMO, jež není většinou léčbou kauzální, řadíme tzv. překlenutí neboli přemostění stavu pacienta:

molce, IKEM a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Při výběru druhu transportu je v našem kraji upřednostňován po zemní transport před transportem leteckým, a to z toho důvodu, že ve vrtulníku Letecké záchranné služ by Libereckého kraje nejsou do statečné prostorové možnosti pro vyšší počet přístrojů, ev. vyšší počet členů posádky, je zde také značně snížená možnost řešit náhle vznik lé komplikace. Navíc některé cílové nemocnice nemají heliport přímo v areálu (Nemocnice Na Homolce, Všeobecná fakultní nemocnice). Při výběru v pozemních složkách se častěji dává přednost soukromým dopravcům typu Meditrans, Sa maritan International, méně často transportují pacienty tohoto typu zdravotnické záchranné služby. Mezi obecné předpoklady úspěš ného a bezproblémového transpor tu patří relativní stabilita pacienta, využití pomůcek pro jeho fixaci, jako

odborné téma urgentní medicína, intenzivní péče

je vakuová matrace, pečlivé zafi xování kanyl v místě jejich inzerce, přičemž při samotném překládání z nemocničního lůžka na lehátko zdravotnické záchranné služby fi xujeme kanyly manuálně, dále sem náleží výběr vhodného převozové ho sanitního vozu a s tím související bezpečné uchycení a umístění sa motného ECMO (u soukromých do pravců typu Meditrans je jádro pří stroje uvnitř boxu s kolečky s areta cí a brzdičkami na podlaze sanitní ho vozu, při převozu za pomoci ZZS je jádro přístroje umístěno na/mezi vypodložené dolní končetiny pa cienta tak, aby se zabránilo vzniku dekubitů, samotná fixace probíhá za pomoci speciálních popruhů jednak se suchým zipem a jednak s přez kou). V neposlední řadě dbáme na možnosti síťového připojení a na ka pacitu záložních zdrojů pro všechny přístroje, jako je ECMO, NIRS, lineo maty, EKG, a také zabezpečíme do statečné zásoby O2, protože pacient je zároveň připojen k UPV i k ECMO, jež využívá též O2. Pacient musí být navíc složitě monitorován. Pro sledování dosta tečné perfuze mozku je využíván přistroj NIRS (neinvazivní moni torace oxygenace mozku pomocí elektrod na čele pacienta). Jsou zde i jisté odlišnosti v monitoringu, kdy nejen za jízdy nelze vyšetřit pulzaci velkých tepen, nelze tonometrem měřit neinvazivně krevní tlak, pro tože kvůli nepulzatilnímu krevnímu tlaku hůře či lépe řečeno obtížněji snímá pulzní oxymetr, který umis ťujeme pouze na pravou horní kon četinu aj. Při těchto sekundárních transportech může vznikat řada komplikací, např. zavzdušnění okru hu, na které nás upozorní senzor, ale přítomnost vzduchu může být

i okem patrná, dále krvácení v mís tě inzerce kanyl, případně jejich zalomení při nesprávné manipulaci s pacientem, ischémie dolní kon četiny obstrukcí femorální tepny, hypoxie mozku a Harlekýnský syn drom, akutní oběhové selhání aj. Těmto případným komplikacím je nutno předcházet už při nakládání pacienta, neboť jejich náprava bě hem transportu v hustém provozu, ať už na dálnici, či v centrech měst, je velmi náročná. Podstatným mo mentem těchto transportů je právě správné naložení pacienta na le hátko, jeho fixace, prevence kom plikací a souhra všech členů zdra votnické posádky. Stěžejním je pak v těchto případech také obzvláš tě šetrný styl jízdy (samozřejmě v souladu s legislativním rámcem, jenž přímo upravuje a pojednává o jízdě vozidel s právem přednost ní jízdy a o provozu na pozemních komunikacích). Mezi specifické personální před poklady náleží obvykle přítomnost specialisty lékaře intenzivisty či kar diologa a perfuzionisty, který nebý vá nutně vyžadován. Po domluvě s cílovým pracovištěm je vhodné dát dopředu vědět přesný čas pří jezdu buď ve spolupráci s Krajským operačním střediskem vysílajícím ZZS, anebo mobilním telefonem přímo z vozu, který doprovází zdra votnické posádky záchranné služ by. Velkým přínosem je pak příchod personálu cílového zdravotnického zařízení k sanitnímu vozu, proto že spolu s pacientem se až k lůžku na oddělení přepravuje monitora ce invazivního TK, EKG monitor, lineomaty, infuzní roztoky, ventilá tor k UPV, samotné ECMO, náhrad ní zdroje O2 a monitorace perfuze mozku NIRS.

Transport pacienta s ECMO

Literatura: 1. Beckmann A. Position article for the use of extracorporeal life support in adult patients. European Journal of Cardio- thoracic Surgery. 2011;40(3):676–681. ISSN 1873734X 2. Bělohlávek J, Rohn V. Profil pacientů léčených extrakorporální membránovou oxygenací (ECMO). Intervenční a akutní kardiologie. 2010;9(3):121–128. ISSN 1213-807X 3. Ošťádal P, Bělohlávek J. ECMO – extrakorporální membránová oxygenace. Manuál pro použití u dospělých. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2013. 88 s. ISBN 978-80-7345-365-7 4. Chalupová V. Sestra a specifika transportu pacienta s ECMO. In: Sborník přednášek Umění pomáhat – když se spojí s ošetřovatelskou technikou. Fakulta zdravotnických studií: Vysokoškolský podnik Liberec, spol. s r. o., 2017, s. 70. ISBN 978-80-7494-325-6

Více o autorce: Mgr. Veronika Chalupová 1994: ukonč. SZŠ Liberec – obor Vše obecná sestra; 1995: ukonč. PSS – obor Sestra pro intenzivní péči; 2012: ukonč. Bc. studium – Ošetřovatelství, TUL – ÚZS, Liberec; 2014: ukonč. Mgr. studium – Ošetřovatelství, VŠ sv. Alžbety, Bratislava; 1995–1997: Krajská nemocnice Liberec, ARO, sestra SIP; 1997–1998: Medi transport, s. r. o., sestra SIP; 1998–1999: Územní středisko záchranné služby v Liberci, sestra SIP; 1999–2000: Krajská nemocnice Liberec, LSPP/RZP, sestra SIP; od 2000: ZZS LK, p. o., sestra SIP/ záchranář

odborné téma urgentní medicína, intenzivní péče

florence 6/17

Zajištění průchodnosti dýchacích cest u morbidně obézního pacienta v neodkladné péči V urgentní medicíně zaznamenáváme zvýšenou incidenci zásahů u morbidně obézních pacientů. Proto je důležité mít o této péči dostatečný přehled.

bezita je nazývána novo dobou epidemií 21. stole tí. Nevyhýbá se ani Čes ké republice, kde obezita zaznamenala za posledních dvacet let bouřlivý nárůst. Dnes patří Čes ká republika mezi pět zemí v Evropě s jejím největším výskytem. Faktorů, které způsobují obezitu, je celá řada. Hlavní je život v nadbyt ku kalorií společně s genetickou zá těží. Zdravotnický personál pracující v prostředí neodkladné péče by měl být důkladně seznámen s proble matikou obezity a jejich komplikací. Důvodů k tomu je několik. Ošetřo vání obézního nemocného je oproti pacientovi s normálním BMI (body mass index je možné spočítat vy dělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky) kom plikovanější, a to jak kvůli patofyzi ologickým změnám způsobených vlivem kumulace tukové tkáně v or ganismu, tak i z důvodu materiálnětechnického zajištění. Obezitu dělíme na 3 stupně. Obezita I. st. BMI 30–35, II. st. BMI 35–40, III. st. BMI nad 40 (morbidní obezita). Zvláštní pozornost u obéz ních musí být věnována problema tice zajištění průchodnosti dýcha cích cest. Je známo, že obezita je jedním z nejčastěji udávaných pre disponujících faktorů problematické ventilace obličejovou maskou nebo tracheální intubace. Tato situace je označována jako „difficult airway“. Excesivní ukládání tukové tkáně spouští patofyziologické procesy vedoucí k mnoha patologickým sta vům (metabolický syndrom a kar diovaskulární onemocnění). Tuková tkáň byla po dlouhou dobu ve fy ziologii chápána tak, že její funkce je převážně ochranná a izolační.

V poslední době bylo na podkladě četných studií zjištěno, že excesivní kumulace tukové tkáně, převážně viscerálního typu, se chová jako vý znamný endokrinně fungující orgán. To se převážně manifestuje u tzv. metabolického syndromu. S obezitou jsou spojena další komplikující onemocnění: nejčas těji hypertenze, diabetes mellitus II. typu, plicní onemocnění, atero skleróza. V poslední době se o obe zitě mluví i jako o predispozičním faktoru k některým onkologickým onemocněním.

Restrikční ventilační změny Kumulace tukové tkáně nepříznivě ovlivňuje ventilační funkce. Snižu je celkovou plicní kapacitu, snižuje funkční reziduální kapacitu a snižuje exspirační rezervní objem (syndrom restrikce). Snížená poddajnost těžké obézní hrudní stěny a zrychlená de chová frekvence (kompenzační me chanismus) vedou ke zvýšení dechové práce při klidové spontánní ventilaci. Morbidně obézní nemocný nemá dostatečné respirační rezervy a v případech, kdy dochází ke zvý šeným nárokům organismu na spo třebu kyslíku (fyzická zátěž, febrilie atd.), vzniká nepoměr v možnostech restrikcí postiženého respiračního systému adekvátně na situaci rea govat. Subjektivně vzniká u obézní ho časně pocit dušnosti, objektivně obézní velice rychle tachypnoizuje.

Obstrukční syndrom spánkové apnoe Obstrukční syndrom spánkové ap noe (OSA) je charakterizován opa kujícími se periodami neprůchod nosti horních cest dýchacích během spánku vlivem sníženého svalové ho tonu faryngu a kumulace tukové tkáně v této oblasti. Obstrukce vede k opakovaným stavům apnoe nebo hypopnoe, a tím narušuje kontinuitu spánku. Toto onemocnění je velice často spojováno s obezitou.

Takto postižený nemocný se pro bouzí unavený, s bolestí hlavy a má sklony k depresím. U pokročilých případů dochází k plicní hypertenzi, cor pulmonale a polycytémii. OSA je jedním z důležitých prediktorů obtížné ventilace obličejovou mas kou a obtížné tracheální intubace! Je důležité si uvědomit, že v pří padě i mírné alterace vědomí mor bidně obézní pacient většinou neu drží spontánně volné dýchací cesty.

Obezita a urgentní stavy Dle statistik obézních pacientů při bývá a je nutné se na péči o ně veli ce pečlivě připravit. Požadavky na péči poskytovanou obézním jsou mimořádné. Důležité je mít nejen patofyziologické znalosti, ale i mož nost využití specifického technické ho vybavení. Důležité je také vědět, že farmakokinetika všech léků je u těchto pacientů zcela odlišná. Problémem při ošetřování obéz ních bývá většinou již zajištění žil ního vstupu, monitorace fyziolo gických funkcí (manžety na měření krevního tlaku jsou rozměrově vět šinou zcela nedostačující), poloho vání a transport pacienta. Zajištění průchodnosti dýchacích cest (DC) je prioritním a život za chraňujícím výkonem v neodkladné péči. Vycházíme z předpokladu, že tento život zachraňující výkon je ru tinně používán a znám jako základní manévr a není nutné ho podrobně popisovat. Budeme se tedy zabý vat především skupinou morbidně obézních pacientů.

Rozdělení klinických situací vyžadujících nutnost zprůchodnění a zajištění dýchacích cest Situace vyžadující zprůchodnění a zajištění DC se označují jako život ohrožující a jsou spojeny s těžký mi poruchami základních životních funkcí. Důvodů, které vedou k život ohrožujícímu stavu dušení nebo respirační insuficience, je mno

fota: autor

Bc. Svatopluk Žáček, ředitel pro provoz a zdravotní péči, OB klinika a. s.; předseda revizní komise perioperačních sester při ČAS

odborné téma urgentní medicína, intenzivní péče

ho a vzájemně se mohou prolínat a kombinovat. Pro záchranný tým je důležité tyto stavy znát, diagnosti kovat a včasně zasáhnout. V neodkladné péči dochází i k si tuacím, kdy se může jednat o akutní zajištění DC pro plánovanou umělou plicní ventilaci (UPV), většinou v sou vislosti s jiným akutním onemocně ním nebo úrazem, u kterého předpo kládáme možnou progresi stavu. Příčiny vedoucí k akutnímu se lhání dýchání jsou: → náhlá zástava krevního oběhu, → porucha stimulace dýchání z cen trálního nervového systému (CNS) – bezvědomí, epilepsie, in toxikace (především opiáty a hyp notiky), kraniotrauma, nádory a zá něty CNS (meningoencefalitis), → porucha na úrovni nervosvalové ho přenosu – myastenie, otrava organofosfáty, → obstrukce horních cest dýcha cích – cizí těleso, otok, nádor či zánět, → plicní etiologie – bronchospas mus, levostranné srdeční selhání s plicním edémem nebo chro nická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) eskalující do globální re spirační insuficience, pneumonie, → porucha na úrovni plicní mecha niky – sériová fraktura (fr.) žeber, pneumothorax (PNO), hemothorax.

Specifika zajištění dýchacích cest u morbidně obézního pacienta Vysoký BMI je jedním ze zásadních a nezávislých prediktorů obtížné ven tilace maskou. Při aplikaci základních manévrů k uvolnění dýchacích cest u obézního nemocného narážíme na problém, že v případě prostého zá klonu hlavy nemusíme vždy dosáh nout uvolnění dýchacích cest, a tím obnovy spontánního dýchání. K tomu dochází zřejmě z důvodu zmnožené tukové tkáně v oblasti horních cest dýchacích. Proto je nutné minimál ně užití nosního nebo ústního vzdu chovodu tak, aby k zprůchodnění DC došlo. Z literatury vyplývá, že lepších intubačních a ventilačních podmínek lze dosáhnout při správném poloho vání pacienta. K dobré laryngoskopické vizuali zaci vchodu do trachey a ke snadněj ší spontánní ventilaci i ventilaci obli čejovou maskou potřebují morbidně obézní větší podložení hlavy, krku, hrudníku a paží, než je u takzvané „čichací polohy“ pacientů s normál ním BMI. Hlava, ramena a trup mají být podloženy tak, aby zevní zvuko vod byl přibližně ve stejné výši, jako je pacientovo jugulum a sternum.

Můžeme se setkat s několika ozna čeními pro tuto polohu, jako např. „HELP position“ (head elevated laryn goskopy position – zvýšená poloha hlavy pro laryngoskopii) (obr. 1–4), „RAMP position“ (Ramp = šikmá plo šina) či „Beach chair position“ (pozice plážového lehátka). V podstatě všech ny uvedené polohy mají hlavu ulože nou výše, než je u čichací polohy ne obézních („sniff position“). Polohu můžeme zabezpečit po duškami, ručníky, vyskládanými prostěradly nebo jiným měkkým materiálem (obvazový materiál, ložní prádlo nebo imobilizační pro středky typu vakuových dlah).

Definice „difficult airway“ Obtížné zajištění dýchacích cest (difficult aiway) definuje American society of Anesteziologists (ASA) jako klinickou situaci, kdy má stan dardně trénovaný anesteziolog pro blémy s ventilací přes obličejovou masku, s tracheální intubací nebo s oběma technikami Pro případ „difficult airway“ má mít každý lékař nebo zdravotnický

pracovník (zdravotní sestra, záchra nář) připraven scénář, jak v takovéto situaci postupovat. Vhodné je mít plán A pro neúspěšné zajištění dý chacích cest, ale i plán B a C při se lhání předchozích pokusů. Některá pracoviště mají vypracovány algorit my pro „difficult airway“, kopírující většinou národní doporučení odbor né společnosti. Případy, kdy nelze pacienta ven tilovat obličejovou maskou a zaintu bovat, jsou v literatuře označované jako „cannot ventilate, cannot in tubate“ (CVCI). V tomto případě je ASA doporučeno užití supraglotic kých pomůcek. Personál v neodkladné péči by měl mít dostupné hlavně takové po můcky a vybavení, které zná a umí je rutinně použít. Školení a trénink na modelech simulujících stavy bezdeší nebo obstrukce dýchacích cest jsou zásadní. Ten, kdo pravidelně podstu puje trénink, v akutní situaci daleko lépe reaguje na nečekané situace a umí je řešit. Celý tým pak lépe ko munikuje a spolupracuje.

Supraglotické pomůcky Faryngeální pomůcky

Pomůcky využívané pro takzvanou faryngeální intubaci jsou jednoduché na zavádění, udržují volné horní cesty dýchací, nenahrazují však záklon hla vy. Do této skupiny patří ústní a nosní vzduchovody. U morbidně obézních mají výhodu obzvláště nosní vzdu chovody, které jsou nemocným dobře tolerovány a napomohou k uvolnění horních cest dýchacích při obtížné ventilaci obličejovou maskou.

Laryngeální masky ASA uvádí v doporučeních pro „diffi cult airway“ vhodnost užití supraglo tických pomůcek, jako jsou laryn geální masky (LM), v případech, že ventilace pomocí obličejové mas ky je nedostatečná nebo nemožná. Supraglotické masky jsou podle těchto doporučení efektivními po můckami pro obnovení spontánní ventilace nebo ventilace přerušo vaným přetlakem u morbidně obéz ních pacientů. Velkou výhodou těch to pomůcek je snadné zavedení, kte rého může být využito při kardiopul monální resuscitaci (KPR), kdy pro zavedení těchto pomůcek není nut né přerušení kompresí hrudníku. Ideální supraglotická pomůcka pro PNP by měla umožnit: → zavedení „naslepo“ v jakékoliv polo ze pacienta (zaklínění ve vozidle), → drenáž žaludečního obsahu ka nálem k tomu určeným,

odborné téma urgentní medicína, intenzivní péče

florence 6/17

5 MRI struktur hlavy a krku při různých pozicích

→ měla by být jednorázová.

Jedná se o laryngeální masku, která je opatřena kovovým integrovaným zavaděčem, udržujícím tvar této LM. Taktéž umožňuje zavedení v li bovolné poloze bez nutnosti mani pulace s hlavou a krkem pacienta. Může být využita jako vodič pro speciální tracheální rourku, která je skrze tento typ LM zavedena „nasle po“ přímo do trachey. Je využívána v algoritmech pro „difficult airway“ a CVCI. V případě přetrvávajících potíží při zavedení tracheální rour ky je výhodou využití flexibilního fibroskopu.

Pomůcky pro tracheální intubaci Dle České resuscitační rady jsou pro méně zkušené zdravotníky jedno značně preferovány supraglotické pomůcky (LMA, IGel, kombitubus, LT). Tyto pomůcky lze zavést snad no, zpravidla bez nutnosti přeruše ní kompresí hrudníku v rámci KPR. Hlavní výhodou tracheální intubace je však možnost provádění nepřeru šovaných kompresí během KPR, což supraglotické pomůcky neumožňují.

Konvenční tracheální intubace Z literatury a osobních zkušeností z operačních sálů bariatrického centra vyplývá, že polohování pacienta k laryngoskopii hraje zásadní význam. Ke zlepšení vizualizace laryngu (obr. 5) je také možné užití speciálního mané vru kombinujícího tlak na chrupavku štítnou, posouvající hrtan dorsálně a kraniálně se současným laterálním posunem vpravo (BURP = backward upwardrightwardpressure). Praktickou výhodou je užití spe ciálních laryngoskopických elevač ních lžic určených pro obtížnou tra cheální intubaci, např. typu Mc Coy nebo lžíce Polio v. o. (obr. 6), které jsou určené přímo pro morbidně obézní pacienty. Zvětšený odklon rukojeti laryngoskopu umožňuje jednodušší zavedení laryngoskopu přes mohutnou hrudní stěnu.

Tracheální intubace je zlatý stan dard v zajištění dýchacích cest jak v terénní péči, tak i v nemocniční ne odkladné péči. Je brána jako defini tivní zajištění dýchacích cest v rámci resuscitační péče. Tracheální intuba ce je jediná funkční pomůcka chrá nící plicní parenchym před aspirací kyselého žaludečního obsahu.

Videolaryngoskopie Videolaryngoskop maximálně zlep šuje vizualizaci laryngu a v budouc nu by se tato metoda mohla prosadit i jako metoda volby u laryngoskopie morbidně obézních pacientů.

Fibroskopická intubace Intubace pomocí flexibilního fibro skopu je v nemocničním zařízení zla tým standardem při zjištění nepříz nivých anatomických podmínek intu bovaného. Dovoluje insuflovat kyslík v průběhu celého výkonu, tracheální rourku lze zavést pacientovi v lokální anestezii za sedace („awake“ intuba ce), ale i v celkové anestezii.

Retrográdní intubace (využití pouze v případě „CVCI“ – superakutní stav) Tento typ zajištění dýchacích cest kombinuje punkci cricothyreoidní membrány pomocí Tuohyho jehly, která je svým otvorem orientována kraniálně (na jehlu se nasadí injekč ní stříkačka s fyziologickým roztokem a za stálé aspirace se proniká kůží a podkožními strukturami – při na sátí bublin je verifikován prostor v lu minu trachey). Jehlou se kraniálním směrem zavede vodicí „drát“ (užívaný v Seldingerově technice punkce cent rálního žilního katetru), který se objeví v dutině ústní nebo v nosním otvoru. Po katetru se jako po vodiči zavede do hrtanu tracheální rourka. Epidurální katetr se na distálním konci odstřihne a rourka se zavede dále do trachey.

Pomůcky pro chirurgické zajištění dýchacích cest (obr. 7) Obecně se jedná o poslední krok v sekvenci zajištění dýchacích cest,

při obtížné intubaci či supraglotic ké obstrukci – CVCI. Mezi techniky chirurgického zajištění dýchacích cest řadíme koinopunkci, Quick Trach, koinotomii a bužií asistova nou cricothyreotomii (BACT – bou gie assisted cricothyreotomy).

CMY

Závěr Aby byla péče o morbidně obézní pacienty v urgentní medicíně do statečná, je třeba nastavit speciál ní vzdělávací program akutní péče o morbidně obézní, edukovat zdra votnický personál v tématu morbid ní obezity, zlepšit připravenost z po hledu technické vybavenosti a ná ročnosti a vyvolat debatu vedoucí k přehodnocení vybavení nemocnic a jiných poskytovatelů neodkladné péče (ZZS).

Více o autorovi: Bc. Svatopluk Žáček 1998: ukonč. SZŠ Ústí n. L. – obor Zdravotnický záchranář; 2013: ukonč. Bc. studium – Urgentná zdravotná starostlivosť, SZU v Bratislavě; 1998–2005: ZZS ÚL, Zdravotnický záchranář; 2005–2007: Masarykova nemocnice ÚL, odd. emergency – zdr. záchranář; od 2010: OB klinika a. s., Praha – manažer kliniky pro NLZP; od 2016: OB klinika a. s., Praha – ředitel pro provoz a zdravotní péči; předseda revizní komise perioperačních sester při ČAS

fota: autor

LMA Fastrach (I-LMA, intubační laryngeální maska)

Nenechte si ujít šanci pro Váš profesní růst v Německu! Hledáte zaměstnání na pozici zdravotní sestry?

Pak zašlete Váš životopis do Klinik Bavaria Kreischa. S námi máte možnost začít zajímavou pracovní změnu a profesně se začlenit v Německu. Naše moderní klinika, vzdálená jen 5 km od Drážďan, hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním pracovním místem. Tato soukromá nemocnice a klinika, specializovaná na rehabilitaci, patří k nejuznávanějším v celém Německu. V rámci speciálních terapeutických programů se zaměřujeme na pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí multiorganickou insufiencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresivní léčbě rakoviny. Hledáme proto všeobecné zdravotní sestry a všeobecné ošetřovatele pro obory: neurologie, interní medicína, psychosomatika a ortopedie. Láká Vás spolupráce s námi? Z naší strany Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu, a to v rámci Projektu mezinárodní spolupráce. Tento projekt, organizovaný klinikou, funguje již přes čtyři roky a má velký úspěch. Doposud bylo s jeho pomocí v Německu právně uznáno vzdělání více než sta zdravotníků z celé Evropy, kteří jsou nyní zaměstnáni na různých odděleních kliniky Bavaria.

Co požadujeme? » odpovídající diplom všeobecné zdravotní sestry (diplom o ukončení studia ve studijním programu Ošetřovatelství ve studijním oboru Všeobecná sestra, Bc.) nebo diplom všeobecného ošetřovatele (diplom o ukončení studia ve studijním oboru Diplomovaná všeobecná sestra, DiS.) » nadšení pro výkon tohoto povolání

ochotu pracovat v třísměnném provozu a převzít specializovanou a komplexní péči orientovanou na pacienta (nejen ošetřovatelská ale i základní péče) » motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí »

znalosti němčiny na úrovni A2 a motivaci k dalšímu studiu jazyka (jazykové znalosti jsou výhodou, nikoli nutnou podmínkou přijetí)

Co nabízíme? » dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém, anglickém nebo německém jazyce za pomoci našich překladatelů » prezenční kurs němčiny orientovaný na praxi zakončený zkouškou na úrovni B2 Společného evropského referenčního rámce (kurz je financován a organizován klinikou) » vyřízení žádosti o Prověření ekvivalence Vašeho diplomu (včetně překladu) a žádosti o Povolení k výkonu povolání v Německu » podporu při zapracování na stanici, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci oboru » adekvátní ohodnocení od začátku pracovního úvazku, tj. i v průběhu v průběhu jazykového kurzu » bydlení v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti za férovou cenu » zaměstnání nejprve jako zdravotník pracující pod odborným dohledem připravující se na výkon zaměstnání kvalifikované zdravotní sestry » pracovní úvazek na dobu neurčitou s minimáln smluvní vazbou na dva roky jako kvalifikovaná zdravotní sestra ihned po udělení Povolení k výkonu povolání

Zaujala Vás naše nabídka? Pak nám zašlete Váš životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce (k němu připojte motivační dopis s kopií Vašeho diplomu a platné registrace) na e-mail personal@ klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Bavaria Kreischa, Personalabteilung, An der Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa/ Sachsen. Rádi Vás kontaktujemenzpět a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině.

19 KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

z konferencí

florence 6/17

navštívili jsme Čtvrt století výuky ošetřovatelství si připomněla 3. LF UK na výroční konferenci

nenechte si ujít

Ústí nad Labem 6.–7. dubna 2017

Brno 8. června 2017

Brodovy dny

2. celostátní setkání studijních sester a koordinátorů klinických hodnocení

Rhodos, Řecko 4.–7. května 2017

8. kongres EORNA Praha 11. května 2017

Výroční konference 3. LF UK Nové Město na Moravě 11.–12. května 2017

Olomouc 21. června 2017

Efektivní hojení ran: Komplexní pohled na prevenci a léčbu dekubitů

XIX. setkání českých a slovenských chirurgů na Moravě

Den ošetřovatelství ČAS

Čtvrt století výuky ošetřovatelství oslavili absolventi 3. LF UK v Karolinu Magda Hettnerová, redakce Florence

V historických prostorách pražského Karolina se ve středu 11. května 2017, den před Mezinárodním dnem sester, sešly desítky sester – absolventů i stávajících studentů, aby oslavily výročí 25 let od založení ošetřovatelských studií na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

a slavnostním setkání, které se konalo pod zá štitou rektora Univerzity Karlovy (UK) prof. T. Zimy, děka na 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (3. LF UK) prof. M. Andě la, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva zdra votnictví a České asociace sester (ČAS), přivítali účastníky ve Velké aule Karolina za zvuků student ské hymny Gaudeamus igitur dě kan 3. LF UK prof. MUDr. M. An děl, CSc., prorektor UK pro tvůrčí a ediční činnost prof. PhDr. Ing. J. Royt, Ph.D., prezidentka České asociace sester PhDr. M. Šoch manová, MBA, přednostka Ústa vu ošetřovatelství 3. LF UK PhDr. H. Svobodová, Ph.D., hlavní ses tra ČR Mgr. A. Strnadová, MBA,

a doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc., první garant ošetřovatelských studií na 3. LF UK. Mezi pozva nými byl prof. Jan Haijer z Uni versity of Gröningen a další hosté ze spolupracujících institucí z Ni zozemska a Belgie. Moderátor ka dr. Stanislava Lekešová zvlášť přivítala také bývalou hlavní ses tru ČR Jindru Pavlicovou a PhDr. Martu Peltrámovou. Jako první vystoupila před nostka Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK PhDr. H. Svobodová, Ph.D., která krátce pohovořila o pětadvaceti letech ošetřova telského vzdělávání na 3. LF UK. „Velice si vážíme podpory, kterou máme, abychom mohli rozvíjet vzdělávání a obor ošetřovatel ství,“ řekla v úvodu. Připomněla,

že první studentky, které přišly před pětadvaceti lety na 3. LF UK, studovaly obor Zdravotní vědy, jehož vznik iniciovali doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc., a prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc., z Ústavu lékařské etiky ve spolu práci s tehdejším proděkanem 3. LF UK pro výuku prof. MUDr. Jiřím Horákem, CSc. „V ošetřova telském studiu studovaly pouze ty nejlepší a řada z nich se poté uplatnila na vysokých postech v nemocnicích a zdravotnických zařízeních,“ upozornila s tím, že studium absolvovalo více než pět set studentů, kteří díky tomu měli lepší startovní pozici v zaměstná ní. V roce 2002 vznikl akredito vaný vzdělávací program Vše obecná sestra v prezenčním stu diu, v roce 2007 se změnil název Ústavu etiky a ošetřovatelství na

Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

Ústav ošetřovatelství. Změnily se i osnovy a zásadním předmě tem výuky se stala odborná pra xe. „Během několika let se nám podařilo vybudovat rozsáhlou síť spolupracujících zdravotnic kých zařízení a na výuce se podí lejí i přední odborníci z nejlepších pražských nemocnic,“ popsala PhDr. Svobodová. Studenti pre zenční formy studia se také aktiv ně zapojují do života školy a nedíl nou součástí studia jsou i zahra niční stáže studentů a možnost studia v zahraničí v rámci pro gramu ERASMUS. Přednostka ústavu také zmínila publikační činnost a projekty, na kterých se Ústav ošetřovatelství 3. LF UK po dílí. „Naším cílem do budoucna je neustupovat z kvality a přivádět do praxe stále více kvalitně vzdě laných studentů,“ dodala.

fota: 3. LF UK

Praha 11. května 2017

z konferencí

Co spojuje sv. Anežku Českou a pelikána s mláďaty? Ohlédnutí do minulosti bylo té matem sdělení dalšího řečníka, prorektora UK pro tvůrčí a ediční činnost prof. PhDr. Ing. J. Roy ta, Ph.D., který hovořil o historii ošetřovatelství na českém úze mí od dob Přemyslovců. Zmínil jména jako svatá Anežka Česká, svatá Hedvika Slezská či Zdi slava z Lemberka a zastavil se i u vzniku prvních špitálů. „Špi tály byly zřizovány mimo hranice měst. Léčili se v nich například křižáci, kteří se vraceli z křižác kých tažení a kteří měli nejrůz nější nemoci včetně lepry. Jejich ošetřování vyžadovalo velikou oběť. Je patrné, že ošetřovatel ská práce byla vždy nebezpečná, obětavá, ale také velice náročná a těžká,“ upozornil. Zabrousil i do historie vzniku Karlovy univerzi ty a významu pelikána krmícího svá mláďata, kterého má lékař ská fakulta ve znaku. Své sdě lení pak zakončil poselstvím, že studium ošetřovatelství je nedíl nou součástí studia na UK a že se univerzita bude snažit, aby tomu tak bylo i do budoucna. Další přednášející, děkan 3. LF UK prof. MUDr. Michal An děl, CSc., přiznal, že před pěta dvaceti lety nebyl zvláštním pří znivcem vysokoškolského vzdě lávání sester, protože měl osobní zkušenost s vynikajícími sestrami v praxi v IKEM, takže tehdejší sys tém vzdělávání sester považoval za dostačující. Postupem času však změnil názor a na tomto slavnostním setkání absolventů a studentů zdůraznil nutnost je jich vysokoškolského vzdělávání.

Do vzpomínek na počátky stu dia ošetřovatelství na 3. LF UK se ponořil také další přednášející, doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc., prv ní garant ošetřovatelských stu dií. Zavzpomínal i na doc. Martu Staňkovou, která se později stala ikonou českého ošetřovatelství. „Čeho si cením nejvíce, je, že jsme docílili toho, aby se ošetřo vatelství stalo akademickým obo rem,“ uzavřel své sdělení. Během slavnostního dopole dne vystoupila ve Velké aule Ka rolina i prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochmanová, MBA, kte rá Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK popřála mnoho úspěchů a zdůraznila, že vysokoškolské vzdělávání je podle ČAS důležité pro profesní život sestry a mělo by se rozvíjet. Závěr první části programu patřil pěveckému sbo ru AkorD z FN Motol vedenému sbormistryní Alenou Jelínkovou. Odpolední část programu po kračovala v Modré posluchárně, kde se konala odborná konferen ce. Vystoupili na ní například ná městkyně pro ošetřovatelskou

Chirurgové a perioperační sestry se sešli na Moravě už po devatenácté Magda Hettnerová, redakce Florence

Desítky lékařů a sester se sjely ve dnech 11.–12. května 2017 do Hotelu Skalský dvůr v Novém Městě na Moravě, aby se tu zúčastnily již XIX. setkání českých a slovenských chirurgů na Moravě.

péči FN Motol Mgr. Jana No váková, MBA, absolventka prv ního ročníku oboru Zdravotní vědy v roce 1996, která hovoři la o tom, jak je dobré bakalářské vzdělání důležité pro další pro fesní i osobnostní růst, a vyjádřila přání všech absolventů, aby na 3. LF UK existovala možnost na vazujícího magisterského studia. Zahraniční hosté mluvili o spo lupráci – Michel van Shaik, bý valý ředitel sociálních zařízení v Maarsen a Annelies Nouwens, manažerka zařízení De Vecht streek z Breukelen v Nizozemsku, hovořili o unikátním společném projektu dvouměsíční komunitní praxe studentů 3. LF UK v nizo zemských sociálních zařízeních. Filip Dejonckheree z belgické Ar tevelde University College Gent seznámil přítomné s výsledky desetileté spolupráce v oblas ti vzdělávání v paliativní péči, resp s IPPE intenzivním kurzem paliativní péče a péče na konci života, na jehož tvorbě a realiza ci se významným způsobem po díleli a podílejí i učitelé 3. LF UK

etošními tématy byly kom plikace laparoskopických operací, zlomeniny pilonu, hlezna a nohy a chirurgické léče ní chronických onemocnění ruky. Součástí dvoudenního progra mu byla i sesterská sekce, které předsedali generální ředitel Kar lovarské krajské nemocnice, a. s. MUDr. Josef März, náměstkyně ošetřovatelské péče Nemocnice Nové Město na Moravě, p. o., Ji řina Poulová a vrchní sestra od dělení Centrální sterilizace a cen

PhDr. Marie Zvoníčková, Mgr. Jana Heřmanová, Ph.D., a primář I. interní kliniky 3. LF UK a FNKV MUDr. Martin Havrda. V dalším příspěvku primář Havrda zdů raznil zejména náročnost práce sester na pracovištích interního typu. Složitá a komplexní proble matika léčebné a ošetřovatelské péče u křehkých polymorbidních seniorů vyžaduje interdiscipli nární spolupráci a potřebu celo životního vzdělávání, mimo jiné i formou projektů. Zmínil společ né projekty s Ústavem ošetřova telství, a to péči o nesoběstačné ležící pacienty a projekt zaměře ný na problematiku krytů na in vazivní vstupy, které umožňují i sestrám z praxe vnímat ošetřo vatelství i z jiné perspektivy Doc. MUDr. J. Šimek, CSc., s přednáškou s názvem Být zna mená pečovat zdůraznil filozofic ké kořeny ošetřovatelské profese a odkázal na myšlenky Aristote la, Martina Heideggera, Jana Pa točky a Carol Gigligan. V závěru odpoledne vystou pila PhDr. Marie Zvoníčková se sdělením o významu kvalitní praktické přípravy a vyjádřila po děkování náměstkyním pro ošet řovatelskou péči významných pražských nemocnic i všech dalších spolupracujících institu cí z oblasti sociální péče za vzá jemný respekt a nadstandardní vztahy při vzdělávání sester. Slavnostní den byl zakončen rautem v historické části Karoli na, kterého se účastnili jak ab solventi, přednášející, významní hosté a vyučující, tak současní studenti 3. LF UK, kteří se vel kým dílem podíleli na organizač ním zajištění konference.

trálních operačních sálů téže ne mocnice Věra Tůmová. Dopolední část programu byla věnována teorii a zazně lo v ní sedm přednášek. Odpo lední část pak byla věnována workshopům, během kterých si mohli zájemci prakticky vy zkoušet traumatologické systé my (například dlahu na distální radius, dlahu na proximální hu merus, dlahu na distální femur a řadu dalších), ortopedické sys témy – koleno Vektor a cemen

z konferencí

tovanou kyčel a podívat se i na praktickou ukázku modulárního břišního rozvěrače. V dopoledním bloku vystou pila jako první K. Horáčková z Fa kulty zdravotnických studií Uni verzity Pardubice, aby seznámi la posluchače s nově otevřeným studijním programem periope rační péče. Jedná se o navazující magisterské studium, které bude příští školní rok otevřeno v kom binované formě. Rok následující by mělo být ve formě prezenční. Univerzita má podle Horáčkové už více než 180 zájemců a vybe re z nich celkem 35. Další přednášející, A. Šustáč ková z Nemocnice Nové Město na Moravě, hovořila o předope rační a pooperační péči u pa cienta se zlomeninou proximální tibie. V teoretickém úvodu krátce pohovořila o tom, co je tibie, jak vypadá její fraktura a jak probíhá operační a následná léčba. Dále se zaměřila na to, v čem spočívá práce sestry během před- a po operační péče o pacienta s touto zlomeninou. Na ni navázala její kolegyně I. Pavlíková, která také hovořila o zlomenině proximál ní tibie a na rentgenových sním

florence 6/17

cích pacientky s touto zlomeni nou popsala i průběh operace. S tím, jak následně vypadá rehabilitace těchto pacientů, seznámila posluchače fyzio terapeutka z novoměstské ne mocnice I. Novotná. Hovořila mj. i o tom, co všechno obnáší vyšetření fyzioterapeutem a jak se stanovují cíle rehabilitačního plánu. V krátkosti popsala také jednotlivé rehabilitační pomůcky a upozornila na nejčastější chy by, kterých se pacienti při jejich používání dopouštějí. MUDr. J. März, generální ředitel Karlovarské krajské ne

mocnice, přispěl do programu s přednáškou popisující organi zaci práce na urgentním příjmu této nemocnice. Upozornil, že na tomto příjmu, který je konci pován jako nízkoprahový, „vlád ne sestra“, která má k dispozici řadu technických vymožeností, jež jí práci usnadňují a urychlují. Zdůraznil také, že neustále stou pá počet příjmů od zdravotnické záchranné služby a že ne vždy se jedná o případy, které je nutné vozit do nemocnice. Jako příklad uvedl pacienta, který si zavolal záchrannou službu s tím, že ho nesnesitelně bolí nohy, aby se

pak v nemocnici ukázalo, že má malé boty. Přednášku s názvem Třikrát a dost přivezly kolegyně ze Slo venska. Z. Konštiaková z Nemoc nice s poliklinikou v Topoľčanech prezentovala kazuistiku šesta sedmdesátileté pacientky, která byla v průběhu tří let celkem tři krát hospitalizována se zlomeni nou krčku stehenní kosti. Závěrečná přednáška R. Ška recké z Nemocnice Kyjov o his torii šicích materiálů přenesla posluchače zpět v čase do dob paleolitu, odkud pocházejí první nálezy jehel, až do současnosti, kdy máme k dispozici nejmoder nější šicí materiál. Ani letos nebyli účastníci akce, jejímž generálním part nerem byla společnost MEDIN a dalšími partnery firmy AKC konstrukce, Bioptická laboratoř, Erilens, Chirana T. Injecta, Med tronic, NimTech lékařská techni ka, ProSpon, Rous Surgical, Sur giCare, Serag Wiessner a VUP Medical, ochuzeni o kulturní program a společenský večer, který se konal v závěru prvního dne konference v Hotelu Skalský dvůr.

Psychiatrické kliniky FN Hradec Králové Ivana Šlaisová obdržela cenu za významný vliv a přínos pro oblast ošetřovatelství a Mar ta Dostálová, která působí už ne uvěřitelných 41 let na novoro zeneckém oddělení FN Ostrava, byla oceněna za své loňské akti vity pro rozvoj a propagaci ČAS. Všechny oceněné dostaly kro mě pamětních plaket také dárky od partnerů akce, kterými byli

generální sponzor PROMEDICA Praha Group, a. s., dále BATIST Me dical, a. s., PromaReha, s. r. o., Spo jená akreditační komise, o. p. s., vy davatelství Grada Publishing, a. s., Schubert CZ spol. s r. o., a od me diálního partnera akce časopisu Florence. Večer pak patřil divadelnímu představení Edith Piaf – Milovat k smrti, v němž v hlavní roli ex celovala Světlana Nálepková.

Sestry oslavily svůj svátek společně s Edith Piaf Redakce Florence s využitím tz

ílem této každoroční akce ČAS je poukázat na mimo řádné počiny v ošetřovatel ství a příbuzných odvětvích a oce nit ty, jež v uplynulém roce v rámci své dlouholeté činnosti významně přispěly k rozvoji oboru. V letošním roce si ceny Flo rence Nightingalové odnesly Jit ka Voříšková za celoživotní dílo, Jana Jašínská za rozvoj oboru, Ivana Šlaisová za rozvoj ošetřova

telství a Marta Dostálová za roz voj České asociace sester. Jitka Voříšková zasvětila celý svůj pro fesní život péči o děti v Nemocni ci Prostějov a v ČAS působí jako předsedkyně pediatrické sekce. Jana Jašínská působí už více než dvacet let v laboratoři Kliniky dět ské hematologie a dětské onkolo gie FN Motol a cenu získala za mi mořádnou činnost, rozvoj a akti vity ve svém oboru. Vrchní sestra

foto: Magda Hettnerová, ČAS

Ve středu 11. května 2017, v předvečer Mezinárodního dne ošetřovatelství, kdy si připomínáme výročí narození zakladatelky moderního ošetřovatelství Florence Nightingalové, byly v pražském Divadle U Hasičů slavnostně předány ceny nesoucí její jméno čtyřem českým sestrám. V rámci oslav mezinárodního dne je předala prezidentka České asociace sester (ČAS) PhDr. Martina Šochmanová, MBA.

z konferencí

ku na téma Etické problémy v pe rioperační péči a jejich dopad na bezpečnost pacienta, Silvie Ho dová hovořila o možnostech roz šíření předoperační přípravy pa cientů o antiseptickou sprchu ve Fakultní nemocnici Brno a Jaro slava Jedličková přednesla sdě lení s názvem Edukační proces perioperačních sester v České republice. Autorkou posteru Ře šení nedostatku personálu cen trálních operačních sálů v Ma sarykově nemocnici byla Petra Abrahamová.

V průběhu kongresu bylo také možné zúčastnit se několika workshopů zabývajících se aktuál ními tématy operačních rukavic, škodlivých kouřů vznikajících při chirurgických operacích a zajiš tění pacientů na operačním stole. Neméně důležité bylo i nefor mální setkání sester z celého svě ta, ať už v rámci vědeckého pro gramu, či v průběhu slavnostního večera. Opět jsme se přesvědčily, že naše práce je v různých kou tech světa podobná, sleduje stej né cíle a že často čelíme obdob ným problémům. Nebylo možné vyslechnout všechna sdělení, každý účastník si proto vybral ty přednášky, kte ré pro něj byly nejdůležitější. Při slavnostním ukončení pak byl oznámen termín a místo další ho setkání perioperačních sester. Bude jím nizozemský Haag, kde se bude konat 9. kongres EORNA ve dnech 16.–19. května 2019. Již nyní se tedy můžeme těšit na další setkání a připravovat se k aktivní účasti. Věříme, že bude stále více českých perioperačních sester, které budou mít zájem prezen tovat sebe, svoji nemocnici i naši zemi na širokém světovém fóru.

Následovala přednáška Mgr. B. Duchoňové ze stejného pra coviště Bronchoskopie a biopsie z pohledu sestry, v níž předná šející mj. uvedla, co je broncho skopie (BRSK), jaké druhy BRSK se provádějí a jaké jsou indika ce a kontraindikace BRSK. Dále se věnovala úloze sestry před BRSK, během BRSK a po ní. V diagnostice i monitoraci ne mocí s CBO nám pomáhají různé dotazníky, s nimiž nás seznámila vrchní sestra Plicní kliniky FN HK Mgr. J. Kollarová. Dotazníky nám pomohou se sledováním sympto mů nemoci – např. škála dušnosti (mMRS), dotazník zátěže CHOPN (CAT), test kontroly astmatu (TKA), hodnocení kvality života (např. SGRQ), hodnocení depre se (např. Backova sebeposuzující škála deprese), test kognitivních funkcí (MMSE), hodnocení kvality spánku (Epworthská škála spa vosti) a hodnocení závislosti na nikotinu (Fagerstromův dotazník závislosti na nikotinu).

Spirometrickému vyšetření včetně bronchodilatačního tes tu se věnovala M. Macháčková ze společnosti Lerymed Praha. Hovořila zejména o správném provedení vyšetření křivky prů tok/objem a také o nejčastějších chybách jak ze strany sestry, tak ze strany vyšetřovaných. Co nám řekne správně pro vedené FENO? byl název před nášky E. Kašákové, vrchní sestry Lerymed Praha a předsedkyně pneumologické sekce ČAS. Mě ření koncentrace vydechovaného oxidu dusnatého (FENO – frac tional excretion of exhaled nitric oxide) je moderní, rychlé a snad né doplňkové vyšetření, které sta noví hladinu eozinofilního zánětu v dýchacích cestách a může nám pomoci v diagnostice (dg) a dife renciální dg nemocí s CBO. Na otázku „Co dělat, když hro zí smog“ nám odpověděl MUDr. V. Kašák z Lerymed Praha, tra diční odborný garant konferen ce. Zdůraznil, že nejdůležitější

Na řeckém Rhodosu se konal evropský kongres perioperačních sester Výbor perioperačních sester České asociace sester

Na řeckém ostrově Rhodos, v krásném stejnojmenném historickém městě, se ve dnech 4.–7. května 2017 konal osmý kongres EORNA s názvem The colossus of perioperative nursing. Zúčastnila se jej téměř tisícovka perioperačních sester z celé Evropy, ale i z USA, Nového Zélandu, Austrálie a Kanady.

vropská asociace periope račních sester (European Operating Room Nurses Association – EORNA) slaví v le tošním roce 25. výročí svého vzni ku. V duchu těchto oslav se neslo i oficiální zahájení kongresu v Ju piter Hall v Rhodos Palace. Bě hem tří dnů zaznělo na kongresu v paralelních sekcích 114 předná šek, 38 krátkých prezentací a bylo představeno 249 elektronických posterů, jejichž hlavními tématy byly výzkum v perioperačním oše třovatelství, perioperační a klinic

ká praxe, edukace, management, bezpečnost pacientů a zdravé pracovní prostředí. Jednání probí halo v angličtině. Ocenění za nej lepší prezentaci získal Maria Pulk kinen z Finska s přednáškou Nový model perioperační péče (A new model of perioperative care). Českou republiku reprezento vala patnáctičlenná výprava pe rioperačních sester, které však nebyly jen pasivními účastníky. Z jejich úst zazněly tři přednášky a byl vystaven jeden poster. Jana Wichsová prezentovala přednáš

Motol hostil XXI. konferenci pneumologické sekce ČAS Eva Kašáková, předsedkyně pneumologické sekce ČAS

Třetí desítku konferencí pneumologické sekce České asociace sester (ČAS) otevřela XXI. konference, která se konala 13. května 2017 v kinosále FN Motol. Konferenci jsme stejně jako minulý rok uspořádaly ve spolupráci se sesterskou sekcí České společnosti alergologie a klinické imunologie (ČSAKI) a zúčastnilo se jí 92 převážně pneumologických a alergologických sester.

rvní blok přednášek, věno vaný vyšetřovacím meto dám v diagnostice a léčbě nemocí s chronickou bronchiál ní obstrukcí (CBO), zahájil MUDr. V. Koblížek z Plicní kliniky FN Hra dec Králové (FN HK) přednáškou s názvem Vyšetřování pacientů s bronchiální obstrukcí. V úvodu vysvětlil, co je bronchiální obstruk ce (BO) a které nemoci ji způsobují. U nemocí s BO patří mezi základní

vyšetřovací metody funkční vyšet ření plic včetně bronchodilatační ho a bronchokonstrikčního tes tu, vyšetření oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu (FENO), vyšetření oxidu uhelnatého ve vydechovaném vzduchu pomocí přístroje smokeanalyzer, zátěžo vé testy, vyšetření krevních plynů, skiagrafie hrudníku a CT/HRCT vy šetření, bronchoskopické vyšetření a laboratorní vyšetření.

z konferencí

je, abychom byli informováni, že nastala smogová situace. Při smogu bychom měli omezit po hyb venku, zejména fyzické akti vity, omezit větrání, omezit vlast ní produkci škodlivin v interiéru (kouření a práce s těkavými lát kami) a také omezit vlastní pro dukci škodlivin v exteriéru (ne rozdělávat ohně, nespalovat ne kvalitní palivo, nepoužívat osob ní automobilovou dopravu). První blok přednášek ukončil PharmDr. V. Vaněček, který nás upozornil na chyby ve správné in halační technice při používání ně kterých inhalačních systémů po užívaných v léčbě pacientů s CBO.

florence 6/17

Druhý blok přednášek byl vě nován vlivu okolního prostředí na zdraví plic. Zahájila ho vrchní ses tra Pneumologické kliniky FN Mo tol Mgr. J. Zelenková přednáškou Co dělat, když chcete přestat kou řit? Závislost na tabáku je chronic ké, recidivující a letální onemoc nění, které má svoji diagnostickou značku F17. V ČR ročně umírá na následky kouření 18 000 lidí, tj. 50 úmrtí denně. Role sester v léčbě závislosti na tabáku v ČR není pří liš využívána. Krátkou intervenci by měla v rámci ošetřovatelské péče provést každá sestra na svém pracovišti, jejím cílem je in formovat pacienty o možnostech

Ústí nad Labem hostilo Brodovy dny Jindra Pavlicová, nefrologická sekce ČAS

V pořadí 7. edukační sympozium České nefrologické společnosti a České asociace sester (ČAS) se konalo ve dnech 6.–7. dubna 2017 v Clarion Congress Hotelu a v IBS Hotelu Vladimír v Ústí nad Labem.

iž tradičně bylo zahájení a úvodní část sympozia společné pro lékaře, nelé kařské zdravotnické obory, obo ry technické a související. Dále byl program členěn podle jed notlivých odborností, podoborů a samostatný blok byl věnován také ošetřovatelství v nefrologii. V tomto bloku přivítala poslu chače předsedkyně nefrologické sekce ČAS Bc. Marcela Městko vá, jež byla zvolena předsedkyní loni ve volbách na multidiscipli nárním kongresu v Brně, a před stavila auditoriu nové předsed nictvo sekce. Při této příležitosti také zopakovala pravidla ČAS, připomněla stanovy, zdůraznila důležitost členství v sekci a se známila posluchače i s vizemi sekce. Po jejím sdělení následo val samotný odborný program. Přednáška P. Votavové s ná zvem Buďme motivací byla jistě velmi inspirativní pro manažer ky z jednotlivých pracovišť. Stá le trvá nedostatek všeobecných sester, a proto je strategicky dů ležité si sestry v kolektivu udržet.

Hygiena rukou je důleži tá v každé profesi a nefrologie není výjimkou, ať už se jedná o lůžkovou část, hemodialyzač ní jednotku, peritoneální jednot ku nebo ambulanci. Proto není nikdy na škodu si její zásady při pomenout. To jsme měli možnost v přednášce D. Pruškové s ná zvem Never handing story, v níž kromě opakování správných zá sad hygieny rukou také zmínila nové trendy v této oblasti. Strategické přístupy v pre venci syndromu vyhoření bylo téma přednášky Mgr. K. Štěpán kové. Syndrom vyhoření prová zí poskytovatele zdravotní péče na všech pozicích a na pracovi štích, kde se pracuje s chronicky nemocnými, to platí dvojnásob. Proto je zaměření na prevenci v této oblasti klíčové. Výživa byla tématem sdělení P. Pokorové, DiS., která se zamě řila na porovnání výživových po třeb zdravého jedince a dialyzo vaného pacienta. Ty jsou odlišné už vlastním onemocněním. S pa cienty je podle jejích slov třeba

léčby v centrech pro odvykání kouření, motivovat a podporovat je v rozhodnutí přestat kouřit. J. Šimoníčková ze SynLab Pra ha se ve své přednášce zaměři la na inhalační alergeny a na to, jak se jim bránit, a seznámila nás s opatřeními, jak jejich působe ní eliminovat. Bc. A. Voříšková, vrchní sestra Oddělení alergolo gie a klinické imunologie FNKV, hovořila o tom, co dělat, když nás bodne hmyz, a odborník na potra vinovou alergii MUDr. M. Fuchs z Immunoflow Praha nám pora dil, co dělat s potravinovou alergií. O tom, jak postupovat, když dítě vdechne burák, hovořila J. Fuch

sová z Dětského oddělení Ne mocnice Na Bulovce. Seznámila nás s první pomocí při vdechnu tí cizího tělesa u dětí do jednoho roku věku a u dětí starších. Naše přední odbornice na spánkovou medicínu MUDr. J. Vyskočilová ze Spánkové laboratoře EUC kli niky Plzeň s. r. o. odpověděla na otázku „Co dělat, když vy nebo váš partner chrápe“ a odpolední blok přednášek zakončila PhDr. P. Ba nýrová se svým sdělením o tom, jak efektivně edukovat pacienty. A přestože je XXI. konferen ce dnes už minulostí, věřím, že si z ní každá z nás ponese něco i do budoucnosti.

hovořit a pomoci jim orientovat se v nabídce potravin, jejich pří pravě i ve vlastním stravování. Bc. M. Městková seznámila posluchače také s praktickým použitím přístroje BCM, který je důležitou součástí hemodialyzač ní léčby. Musí se proto používat podle pokynů a návodu výrobce. Periotoneální dialýza je nedíl nou součástí nefrologie a sdělení o kontraindikaci k tomuto výko nu z pohledu sestry, které před nesla A. Boroličová, bylo pro nás důkazem kompetencí sester. Na domácí hemodialýzu se zaměři la hned dvě sdělení. D. Vilímová

V další přednášce Bc. M. Šva drlíkové jsme byli svědky toho, jak složitá je cesta od drogové závislosti k transplantaci ledviny. V nefrologii se kromě vlastních onemocnění ledvin léčí také systé mová autoimunitní onemocnění. Sdělení o tom, jak těžká je léčba tohoto onemocnění se selháním ledvin a podávání specifických léků, zaznělo od V. Homolkové z pražského IKEM a také v dalším sdělení její kolegyně J. Kadlecové. S tím, jak vypadá akutní dialy zační program ve FN Hradec Krá lové, a s jeho specifiky nás sezná mila D. Judlová. Specifika a režim tohoto programu jsou dány tím, že nejde o pravidelnost léčby, ale o akutní strav, kdy akutní řešení a léčba jsou vždy složitější. Poslední dvě sdělení se zamě řila na paliativní péči v nefrologii. Tento typ péče provází všechna onemocnění, při kterých je tře ba zmírnit bolest. Jde o novější směr v poskytování zdravotní péče a nemocným pomáhá zvýšit kvalitu jejich života. První sdělení přednesla MUDr. B. Szonowská a druhé – kazuistiky – J. Bártová. Společná večeře zahájila spo lečenský večer, který je nedíl nou součástí kongresu. Během něj byla předána čestná členství České nefrologické společnosti. Jednou z oceněných byla i Mgr. J. Kracíková, dlouholetá před sedkyně nefrologické sekce ČAS. Další akcí nefrologické sek ce ČAS bude podzimní kongres v Olomouci. Již teď se na setkání s vámi na Moravě těšíme.

Součástí společenského programu bylo předání čestných členství České nefrologické společnosti. Mezi oceněnými byla i Mgr. J. Kracíková. nás seznámila s jedenapůlletými zkušenostmi s HHD a o zkušenosti s HomeHD na přístroji NXSTAGE se s námi podělila J. Veřmiřovská. O tom, že hemodialýza v domácím prostředí má řadu výhod, jsme již informovali. Jde při ní o součin nost a dobrou a přátelskou spo lupráci sester z hemodialyzační jednotky s pacientem. Strahov ské pracoviště se o své zkušenos ti s přístrojem NXSTAGE podělilo společně se samotným pacientem, takže toto sdělení bylo plné emocí.

z konferencí

Největší český chirurgický kongres se konal ve dnech 18. a 19. května v Clarion Congress Hotelu Prague

Praha přivítala XXIV. ročník Jiráskových dnů PhDr. Jarmila Škubová

Účastníky kongresu přivítal i prezident kongresu prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc.

Ve dnech 18. a 19. května 2017 se v pražském Clarion Congress Hotelu Prague konal XXIV. ročník Pražských chirurgických dnů, největšího českého chirurgického kongresu s mezinárodní účastí, známého též jako Jiráskovy dny.

ořadatelem akce byla již tradičně I. chirurgická klinika 1. lékařské fakul ty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocni ce v Praze (VFN) a traumatolo gicko-ortopedická sekce ČAS, která pod vedením PhDr. Dag mar Škochové, MBA, připravila dvoudenní sekci nelékařských zdravotnických pracovníků. Je jího slavnostního zahájení se zúčastnila i ředitelka VFN Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA. „Letošní témata mimořádně zasahují do každodenní praxe řady lékařů chirurgů, ale i léka řů praktikujících v nechirurgic kých oborech. Nosnými tématy byly zvoleny chirurgické postupy v léčbě onemocnění pankreatu, reálný dopad studií a experi mentů na současnou onkochi rurgii kolorekta, genetiku v onko logii, nové generace antikoagu lancií v klinické praxi a poraně ní hlezna a nohy,“ vysvětlil před zahájením kongresu prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc., přednos ta I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN a prezident kongresu.

foto: autorka

Nelékaři se blýskli Chirurgie je jedním z nejrychle ji se rozvíjejících medicínských oborů a totéž lze říci i o ošetřo vatelství. Situace ve světě zmítaném válečnými konflikty dala vznik nout programu Medevac, do kterého se jako pilotní nemoc nice v ČR zapojila VFN v Praze. Účastní se ho celé týmy českých zdravotníků. „Týmy jsou čím dál komplexnější,“ uvedl náměstek ředitelky VFN v Praze MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA. „Dnes už v nich pracují nejen lékaři a ses try, ale i fyzioterapeuti. Všem jim děkuji – zdravotníkům, kteří pra cují za hranicemi, i těm, kteří se na projektu podílejí doma,“ řekl.

S tímto tématem souvisela i další přednáška, která na kon gresu zazněla, o poraněních způ sobených zbraněmi během tero ristických útoků, či otázky zdra votnické a humanitární pomoci v oblastech postižených váleč ným konfliktem. Stejně jako každý rok zaznělo i letos několik přednášek, které akcentovaly téma ochrany ne lékařského zdravotnického per sonálu. Například v přednáš ce D. Škochové a J. Němcové s názvem Bezpečnost personá lu (prevence poranění ostrými předměty ve zdravotnictví), v níž D. Škochová představila nejno vější průzkum k této problemati ce (2016), který vzešel z progra mu spolupráce zdravotnických zařízení a zdravotnických škol s Aesculap Akademií. Výsled ky dokumentují informovanost ohledně prevence a postupů, když ke zranění dojde. Autorka poukázala na dostupnost infor

Situace ve světě zmítaném válečnými konflikty dala vzniknout programu Medevac, do kterého se jako pilotní nemocnice v ČR zapojila VFN v Praze. mací a důslednost při dodržování bezpečnostních doporučení při manipulaci s ostrými předměty. Výzkum probíhal mezi studenty a zaměstnanci a prokázal, že exis tují jen malé rozdíly v informova nosti těchto dvou skupin. Na dru hou stranu odhalil i mírné rozdí ly ve vybavenosti učeben zdra votnických škol zdravotnickými prostředky. Každý by měl vědět, co má dělat při poranění ostrým předmětem. Mnoho užitečných

rad lze proto nalézt například na www.bezpecnostpersonalu.cz. Práci sestry proměňuje nejen nástup nových pomůcek, jako jsou stříkačky a jehly, ale i ná růst administrativní zátěže, tzv. papírování, ke škodě především pacientů. Na chirurgická praco viště dnes ve větší míře přichá zejí nespolupracující pacienti, bezdomovci, lidé pod vlivem al koholu a s prodlužujícím se vě kem obyvatelstva i lidé zmatení, neklidní, agresivní a neschopní řešit své zdravotní problémy. Novým rysem je také ve větší míře ošetřování cizinců, s čímž souvisí i schopnost dorozumět se. Situace nutí chirurgické se stry, aby se uměly orientovat i v sociální péči, v komunikaci, psychologii a v dalších oborech v úzké spolupráci se sociálními a dalšími odborníky nemocnice. Zkracující se doba hospitalizace nutí sestry, fyzioterapeuty a dal ší profese sledovat doléčovací

procesy v domácím prostředí, vědět, jaké možnosti pacienti mají, a pomoci jim přinejmenším důkladnou edukací a poskytnu tím potřebných informací. U konkrétních diagnóz, napří klad při poranění mozku, by měly sestry pacienty ještě v nemocnici co nejrychleji připravit na reha bilitaci v rehabilitačním zařízení. Velice inspirativní přednášku na toto téma s názvem Co je nové ho v neurorehabilitaci měla prof. M. Lippert-Grünerová, seznámila v ní mj. ergoterapeuty s novými metodami, které se zkoušejí a po užívají v Německu a které u nás zatím nejsou příliš známé. Odpovědí na otázku v záhlaví kongresu – Co je dnes nejdůleži tější pro zdravotnickou praxi? – jsou slova komplexnost a spolu práce, která zazněla z úst mnoha přednášejících. Více informací o programu naleznou zájemci na webu akce www.prazskechirur gickedny.cz/2017.

historie

florence 6/17

Vzdělávání sester specialistek v perioperační péči Vývoj medicíny běží kupředu mílovými kroky. Je zajímavé pozorovat pokroky lékařských věd a možnosti nových technologií. Na prvním místě však stále zůstává nutnost mít dobře připravený tým zdravotnických pracovníků. Lékařům a sestrám studijní povinnosti nikdy nekončí, nýbrž se stávají jejich celoživotním úkolem. Hlavním důvodem pro napsání tohoto textu byla snaha zdůraznit mimořádnou náročnost oboru perioperační péče a nutnost mít v něm erudovaný nelékařský personál.

Mgr. Pavla Kordulová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK

dyž otevřeme okénko his torie, shledáme, že abso lutní převrat nastal v me dicíně v posledních sto letech. Na lékaře a sestry pracující v oborech perioperační péče jsou kladeny velké požadavky nejen z hlediska teoretických znalostí, praktických dovedností, ale pře devším lidských kvalit. Na základě nutnosti erudovaného sesterského personálu a požadavku celoživot ního vzdělávání uvádím na úvod pouze stručnou historii vzdělávání sester v perioperační péči, specia lizační a vysokoškolské vzdělávání, certifikované kurzy, webový portál a publikace.

Střípky z historie Při studiu historických pramenů zjistíme, že až do roku 1953 není nikde uvedeno, jaké vzdělání má mít sestra instrumentářka. První publikace, která přinesla ucelené požadavky na práci sestry na ope račním sále, vyšla v roce 1954 od prof. MUDr. Bohuslava Niederleho a v roce 1956 se dočkala dalšího vydání. Později se začalo organizovat specializované vzdělávání ve ško licích pracovištích určených pro sestry, aby získaly specializaci v ur čitém úseku, např. instrumentářky na operačním sále. Specializační vzdělávání trvalo dva měsíce až půl roku a bylo organizováno školským odborem ministerstva zdravotnic tví. Posluchači musely být kvalifiko vané zdravotní sestry s upřímným zájmem o práci na operačním sále. Na základě vyhlášky č. 40/1953 Sb., o odborné způsobilosti a odborné

výchově středních a nižších zdra votnických pracovníků, se ke zkouš ce ukončující specializační vzdělá vání zdravotních sester na instru mentářky pracující na operačním sále mohla přihlásit sestra, která měla nepřetržitou praxi na chirur gickém, ortopedickém nebo gyneko logickém sále. Sestry z malých chi rurgických oborů musely prokázat pětiletou praxi na operačním sále a nejméně půlroční praxi na chirur gickém sále. Po úspěšném složení ústní zkoušky obdržela každá sestra osvědčení o specializaci instrumen tářky na operačním sále. Hlavní rozdíl v práci instrumen tářky byl oproti současnosti v orga nizaci práce. V 60. letech vykoná vala instrumentářka kromě vysoce specializované péče v perioperač ním období také asistenci při podá vání anestezie, ale i úklidové práce po skončení programu – utírání po vrchů, veškerou přípravu mulových materiálů apod. Vědecký a technologický po krok v medicíně s sebou přinesl i nutnost celoživotně se vzdělávat. V roce 1960 proto vznikl Institut pro další vzdělávání středních zdra votnických pracovníků v Brně (poz ději NCO NZO) a v Bratislavě, který se věnoval soustavnému a celoži votnímu vzdělávání sester v ošet řovatelské praxi. Jeho nejvyšším stupněm je specializační studium zakončené atestační zkouškou. Zá kon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (zrušen k 1. 4. 2012), uváděl, že každý zdravotnický pracovník je po vinen se dále soustavně vzdělávat. Mezi první vzdělávací specializace patřilo Instrumentování na operač ním sále. Sestry byly do pomaturitního specializačního studia posílány na základě doporučení primáře. Pod stoupily teoretickou a praktickou

výuku na operačních sálech dle oborů v délce osmnácti měsíců. Šlo především o chirurgii, urologii, gynekologii, ORL a oční. Současně s tím došlo v Institutu k vytvoření samostatné katedry pro sálové ses try a odloučení jejich vzdělávání od vzdělávání anesteziologických ses ter. Tím také došlo ke změně náplně práce sálové sestry, která už neasi stovala při podávání anestezie, ale tato kompetence byla předána an esteziologické sestře. Specializační studium pro in strumentářky probíhalo později po dle vyhlášky ministerstva zdravot nictví ČSR č. 77/1981 Sb., o zdra votnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdra votnictví. Studium bylo rozděleno na část všeobecnou a odbornou a bylo zakončeno ústní a praktickou zkouškou. Po úspěšném ukončení atestace se stala ze zdravotní se stry podle směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1986, Věst. MZ ČSR o náplni činnosti střed ních, nižších a pomocných zdravot nických pracovníků, zdravotní ses tra v úseku práce instrumentování na operačním sále. Cílem tohoto studia bylo, aby absolventka znala a ovládala instrumentační techniku při všech operačních výkonech. Instrumentářky, které praco valy na chirurgickém a urologic kém sále, se mohly dále vzdělávat v oboru Dlouhodobá příprava pro práci sestry v endoskopii organi zovaném Institutem. Tento nový obor vznikl na základě reflektová ní nových medicínských postupů a především rozvoje endoskopie v 80. letech 20. století. Tuto přípra vu v délce osmnácti měsíců zakon čenou zkouškou mohly absolvovat zdravotní sestry, které pracovaly na endoskopických pracovištích i bez zázemí operačního sálu. Příprava

historie

zahrnovala specializovanou péči u pacientů při endoskopii zažívací ho traktu, dýchacího systému a vy lučovacího systému. Specializační vzdělávání instru mentářek po roce 1989 probíhalo až do roku 2004 stále podle výše uvedených právních norem po dobu osmnácti měsíců. Inovace ve výuce se projevila především ve výuce o nových dezinfekčních přípravcích a možnosti sterilizace, včetně stavebně-technického záze mí operačních sálů. Bohužel i zde chybělo reflektování nových ope račních trendů týkajících se miniin vazivity. Tyto osnovy ještě neobsa hovaly nic o endoskopických, lapa roskopických a robotických opera cích. Chyběly i informace o nových operačních postupech, obsluze la paroskopické a endoskopické věže, robotické chirurgii, staplerech pro břišní chirurgii, harmonickém skal pelu a nových možnostech v orto pedii apod. Od 1. 1. 1999 mají sestry pracu jící na operačních sálech samostat nou odbornou Společnost instru mentářek ČR, která je řádným čle nem Evropské asociace sálových sester (EORNA). Snahou EORNA je sjednocení vzdělávání, aby osvěd čení o specializaci mohlo platit pro práci sester na operačním sále ve všech zemích Evropy a sestry měly všude stejné kompetence. V roce 2004 byla upravena ná plň práce všeobecné sestry se spe cializovanou způsobilostí v oboru sestra pro perioperační péči vy hláškou č. 424/2004 Sb. a zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách zís kávání a uznávání způsobilosti k vý konu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvi sejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvi sejících zákonů. Níže tedy uvádím náplň práce perioperačních sester z roku 2004. Perioperační sestra bez odborného dohledu a bez indikace: Koordinuje všechny členy ošetřo vatelského týmu v rámci své spe cializace. Připravuje standardy specializovaných postupů v rámci svých kompetencí. Hodnotí kvalitu poskytované péče. Připravuje in strumentárium, zdravotnické pro středky a další potřebný materiál před, v průběhu a po ukončení ope račního výkonu. Provádí specializo vané sterilizační a dezinfekční po stupy. Zajišťuje manipulaci s ope račními stoly, přístroji a tlakovými nádobami. Provádí lokální antisepsi

operačního pole u pacientů a spo lupracuje s lékařem, před začátkem a ukončením každé operace prová dí početní kontrolu nástrojů a po užitého materiálu, zajišťuje stálou připravenost pracoviště ke stan dardním a speciálním operačním výkonům. Bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře: Zajišťuje po lohu a fixaci pacientů na operačním stole před, v průběhu a po operač ním výkonu, včetně prevence kom plikací z imobilizace. Provádí za rouškování pacientů. Instrumentuje při operačních výkonech. Sestra pro perioperační péči vy konává činnosti při péči o pacienty před, v průběhu a bezprostředně po operačním výkonu, včetně inter venčních, invazivních a diagnostic kých výkonů.

Vzdělávání perioperačních sester dnes V současné době probíhá vzdělává ní perioperačních sester dle naří zení vlády č. 31/2010 Sb. v celkové délce dva roky studia. Podmínky získání specializované způsobilos ti v oboru perioperační péče jsou: zařazení do oboru specializačního vzdělávání, minimální výkon po volání na operačním sále v době 1 roku, absolvování teoretické vý uky, absolvování povinné praxe

nosti perioperační sestry (jež jsou kromě edukace pacientů periope rační sestrou shodné s vyhláškou č. 424/2004 Sb.), se má v součas nosti projednávat v komisích Legis lativní rady vlády a upravovat.

Kde reflektovat nové trendy v perioperační péči? V 21. století máme otevřené brá ny pro volbu operačních postu pů a jednotlivých zdravotnických prostředků. Je tedy na nás zajistit a zprostředkovat co nejlepší léčbu a komfort v perioperační péči. Pojem miniinvazivita se v posledních letech skloňuje ve všech pádech. Pacien tům má přinést redukci perioperač ní zátěže, pooperačních komplikací, zkrácení doby hospitalizace a včas ný návrat do pracovního a sociální ho života. Cílem celého operačního týmu je zdárně ukončený operační výkon a spokojený pacient. Úkolem sestry je tedy celoži votně se vzdělávat a podstupovat inovační kurzy. Perioperační sest ra, která absolvovala specializační vzdělávání Perioperační péče, musí akceptovat průběžná inovační ško lení formou přednášek, stáží, stu dium publikací, ale také absolvová ní certifikovaných kurzů. Inovační školení jsou prováděna zejména na pracovištích v době, kdy se přijímá nová metoda nebo operační postup.

Všechny perioperační sestry podpoří dobrou týmovou spolupráci tím, že budou aktivně pečovat o své duševní zdraví a svým přístupem podporovat kolektiv. v rozsahu stanoveném vzdělávacím programem, získání stanoveného počtu kreditů a úspěšné složení atestační zkoušky. Studium pro perioperační péči probíhá v modulech Role sestry v perioperační péči s výukovými předměty, jako jsou společenské vědy, komunikace aj., Odborný mo dul, který zahrnuje činnosti cha rakteristické pro všechny operační obory a úseky práce v perioperač ní péči, a Speciální modul, který se zabývá speciální perioperační péčí charakteristickou pro kon krétní operační obor, úsek prá ce v perioperační péči. Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdra votnických a jiných odborných pra covníků, která zahrnuje také čin

Vysokoškolské vzdělávání perioperačních sester Požadavky Evropské unie k pro fesnímu vzdělávání sester jsou vy mezeny zákonem č. 96/2004 Sb., který byl novelizován v letech 2008 a 2010 a v současné době se chys tá jeho další novela. Od roku 2004 je možné obor Všeobecná sestra studovat na vyšší odborné škole zdravotnické (studium je zakončeno absolutori em) nebo v bakalářském studijním programu na lékařských fakultách a fakultách zdravotnických věd (studium je zakončeno státní zá věrečnou zkouškou). Absolventky bakalářského studijního progra mu se mohou dále vzdělávat v ma gisterském studijním programu

historie

florence 6/17

Tabulka 1 Akreditované certifikované kurzy pro perioperační sestry Obchodní firma

Udělená akreditace

Název certifikovaného kurzu

Počet hodin/počet kreditů

Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. Adresa: Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem

01. 11. 2014 až 31. 10. 2019

Perioperační péče v robotické chirurgii

38 hodin = 23 kreditů

Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) Adresa: Vinařská 6, 603 00 Brno

01. 07. 2015 až 30. 06. 2020

Perioperační péče o pacienta v urologii a endourologii

80 hodin = 48 kreditů

NCO NZO Adresa: Vinařská 6, 603 00 Brno NCO NZO Adresa: Vinařská 6, 603 00 Brno

01. 03. 2014 až 28. 02. 2019

Práce perioperační sestry v gynekologii a porodnictví

80 hodin = 48 kreditů

01. 01. 2015 až 31. 12. 2019

Specifická ošetřovatelská péče při endoskopických vyšetřovacích a léčebných metodách zažívacího traktu

80 hodin = 48 kreditů

Thomayerova nemocnice Adresa: Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 – Krč

01. 05. 2014 až 30. 04. 2019

Specifická ošetřovatelská péče o pacienty při endoskopiích zažívacího traktu, dýchacího systému a vylučovacího systému

114 hodin = 68 kreditů

Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha (ÚVN) Adresa: U vojenské nemocnice 1200, 169 02 Praha 6 – Střešovice

01. 01. 2014 až 31. 12. 2018

Endoskopie a další miniinvazivní výkony v urologii

152 hodin = 91 kreditů

ÚVN Adresa: U vojenské nemocnice 1200, 169 02 Praha 6 – Střešovice

1. 8. 2013 až 28. 2. 2021

Předsterilizační příprava a sterilizace zdravotnických prostředků ve zdravotnickém zařízení

104 hodin = 60 kreditů

Perioperační péče na Fakultě zdra votnických studií v Pardubicích v kombinované formě.

Certifikované kurzy V současné době existuje také ně kolik ministerstvem zdravotnictví akreditovaných certifikovaných kurzů určených perioperačním se strám (tab. 1).

Internet Nelze opomenout ani webový por tál www.perioperacnisestry.cz, na kterém jsou kromě aktualit uvede ny také nadcházející kongresy v ob lasti perioperační péče, přednášky, publikace, videa a články.

Publikace Z hlediska publikací existuje na na šem trhu především kniha z roku 2014 od MUDr. Michaely Schnei derové Perioperační péče, kte rá se věnuje perioperační péči ve všech operačních oborech. NCO NZO produkuje publikace věnují cí se ošetřovatelské perioperační péči nejen z obecného hlediska, ale i v obecné, digestivní a hrudní chirurgii, v ortopedii, traumatolo gii, kardiochirurgii, cévní chirurgii, stomatochirurgii, oční chirurgii,

v rekonstrukční chirurgii a v léč bě popálenin. Mgr. Jana Wichso vá, Ph.D., publikovala knihu Sestra a perioperační péče v roce 2013. Autorka, která pracuje ve FN Motol, je i naší nejvzdělanější instrumen tářkou a od roku 2015 je viceprezi dentkou EORNA.

Závěr Více než 50 let vzdělávání ses ter specialistek přineslo výsledky a české sestry patří v perioperač ní péči ke špičkám ve světě. Kvůli zodpovědnosti, kterou má sestra za pacienty, je nutné, aby dispono vala všemi informacemi, aby kvali ta péče byla co nejvyšší a nedošlo k ohrožení lidských životů. V rámci celoživotního vzdělávání je pro to třeba absolvovat specializační vzdělávání, inovační kurzy, odborné stáže, účast na školení, absolvování elearningových kurzů apod. Všechny perioperační sestry podpoří dobrou týmovou spoluprá ci tím, že budou aktivně pečovat o své duševní zdraví, podporovat kolektiv včetně projevování vzá jemné úcty a korektnosti v jednání v týmu.

Literatura: 1. Prošková E. Právní regulace k výkonu zdravotnických povolání na území České republiky. Disertační práce. Olomouc: Univerzita Palackého, 2015. 2. Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 40/1953 Ú. l., o odborné způsobilosti a odborné výchově 3. Zákon č. 20/1966., o péči o zdraví lidu 4. Vyhláška č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví 5. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) 6. Nařízení vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí 7. Vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků 8. Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků 9. http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/ certifikovany-kurz_3081_3.html 10. http://www.perioperacni-sestry.cz/

právo Nevíte, jaká jsou vaše práva nebo, jak se jich domoci? Máte problém s kolegy, nadřízenými nebo pacienty? K dispozici je vám Kancelář Ombudsmana pro zdraví, jejímž zřizovatelem je Nadační fond Stránský. Tato kancelář funguje na stejném principu jako veřejný ochránce práv (ombudsman), na kterého se můžete obrátit v případě, že se ocitnete ve sporu s úřady, nebo jako spotřebitelské organizace, které vám poskytnou pomoc v případě sporu s obchodníkem. Kancelář Ombudsmana pro zdraví poskytuje bezplatné poradenství zejména v oblasti zdravotního práva.

Jak se nenechat nachytat na náhradní volno MgA. Kateřina Havelková, ředitelka Kanceláře Ombudsmana pro zdraví

řesčasy nejsou ve zdra votnictví ničím zvlášt ním. Upřímně, těžko si lze dnes představit, že by to bez nich v nemocnicích vůbec šlo. A proto jich měla značně „v zásobě“ i všeobecná sestra Klára z následu jícího příběhu. Přesvědčila se, že znalost zákona může být v této sou vislosti až existenční nutností.

Kazuistika S (ne)poctivostí nejdál dojdeš Příběh: Sestra Klára pracovala na interně jedné okresní nemocnice a přesčasů měla hromadu, některé dokonce ještě z předchozího roku. A tak si se zákrokem, na který byla ob jednána, vlastně ani nedělala hlavu. Svoji plánovanou čtrnáctidenní ne přítomnost nahlásila s velkým před stihem a dohodla se, že si vybere ale spoň nějaké náhradní volno za přes časy z loňska. Jaké pak bylo její pře kvapení, když zjistila, že si vlastně nic nevydělá. V inkriminovaných dvou týdnech totiž dostala kromě náhrad ního volna jen jednu jedinou službu. Řešení: Zákoník práce si nařízenou práci přesčas přísně hlídá. Neměla

by činit více než 8 hodin týdně a být vykonávána více než 26 po sobě jdoucích týdnů, kolektivní smlouva může pak období prodloužit až na 52 týdnů. Celkem však nesmí přesáh nout 150 hodin v kalendářním roce. Zdravotničtí pracovníci jsou obdaře ni výjimkou, mohou to celé absolvo vat ještě jednou v „další dohodnuté práci přesčas“. (Pracovníci zdravot nické záchranné služby mohou mít dokonce v průměru až 12 hodin týd ně navíc.) Je ale třeba podotknout, že i když je práce přesčas nařízená, nelze to brát tak úplně doslova. S je jím výkonem totiž souhlasit nemusíte a nesmíte k ní být nuceni ani být vy staveni jakékoli újmě při jejím odmít nutí. V případě, že se vám něco tako vého stalo, pak nás určitě kontaktujte! O tom, že se poskytovatel zdravotní péče dohodl se svými pracovníky na této „další dohodnuté práci přesčas“, je povinen písemně vyrozumět pří slušný orgán inspekce práce. Jen pro jistotu dodáváme: Taková dohoda nesmí být uzavřena v prv ních 12 týdnech od vzniku pracov ního poměru a nesmí trvat déle než 52 po sobě jdoucích týdnů od sjed nání. Písemně také může být bez udání důvodu okamžitě zrušena, a to do tří měsíců od sjednání. Možné je i vypovězení dohody – i bez udání důvodu. Opět by mělo být písemné, přičemž výpovědní lhůta činí dva měsíce.

foto: Profimedia

Více o Kanceláři Ombudsmana pro zdraví Obrátit se na tuto kancelář pro bezplatné poradenství může každý, a to i např. v případech profesních sporů s nadřízenými nebo pokud má pocit diskriminace, bojuje-li se šikanou či sexuálním harašením apod., a to jak ve vztahu s pacientem, tak i kolegou. Kancelář vám pomůže objasnit i vaše kompetence v rámci řešení případných konfliktů s pacienty či jejich příbuznými a řadu dalších témat.

Náhradní volno není samozřejmost Vzít si za práci přesčas náhradní volno není možností, která je auto maticky společně s příplatkem v na bídce refundace. Musí s ní souhla sit, nejlépe písemně, zaměstnavatel. V příběhu sestřičky Kláry je to ještě o něco složitější. Její informace, že chtěla využít přesčasů z minulého roku, nás upřímně tak trochu pře kvapila. Zákonná úprava totiž dává zaměstnavateli na kompenzaci tři měsíce od výkonu práce přesčas, a to ještě formou příplatku. Náhra da volnými dny s delší lhůtou, včet ně možnosti převedení do dalšího roku, by tedy musela být zakotvena v dohodě o práci přesčas. O ničem takovém se však Klára nezmínila. Pro úplnost uvádíme, že v praxi může být případná práce přesčas zahrnuta už v pracovní smlouvě. Zároveň zde ale musí být stanoven její rozsah, a to maximálně 150 ho din v kalendářním roce. V takovém případě pak zaměstnanec nemá ná rok na příplatek ani náhradní volno. Existence takové smlouvy však sa mozřejmě neovlivňuje možnost do hody o „další dohodnuté práci přes čas“, jak jsme popsali výše.

Náhrada mzdy jen za pracovní den V případě pracovní neschopnosti platí, že první tři dny marodí každý zdarma, od 4. do 14. dne vyplácí za městnavatel zaměstnanci náhradu mzdy. Nemocenská, kterou vyplá cí OSSZ, náleží zaměstnanci až od 15. dne pracovní neschopnosti. Klára nahlásila nepřítomnost kvůli zákro ku na 14 dnů, tedy by měla za dny, v nichž měla mít službu, dostat ná hradu mzdy. Jenže takový pracovní den měla jen jeden, ostatní dny tvořily náhradní volno za přesčasové hodiny. No a náhradní volno je jednoduše vol no – bez nároku na náhradu mzdy. Poznámka pod čarou: Kdyby zákrok, kvůli němuž si Klára brala volno, nějak souvisel s její prací, mohlo by jít o nemoc z povolání. To by jí mohlo poskytnout úplně jiné možnosti, včetně možnosti finanční náhrady. O tom ale snad až někdy jindy.

Podnět lze podat: 1. prostřednictví formuláře na www.ombudsmanprozdravi.cz (vyberte ten pro fyzické osoby); 2. e-mailem na ochrance@ombudsmanprozdravi.cz; 3. osobně na adrese Kancelář Ombudsmana pro zdraví, Národní 9, 110 00 Praha 1, úřední hodiny: středa 9:00 – 11:30 a 13:00 – 17:00; 4. klasickou poštou na výše uvedenou adresu; 5. telefonicky na tel. 222 075 103 (pokud není nikdo přítomen, je k dispozici záznamník).

K vzájemnému předávání zkušeností a k diskuzi pak slouží Facebook Kanceláře Ombudsmana pro zdraví a Twitter s adresou @OmbudsmanZdravi.cz.

personální inzerce Volná místa VŠEOBECNÁ – KANYLAČNÍ sestrA Ústav hematologie a krevní transfuze přijme všeobecnou sestru do jednosměnného provozu na pozici kanylační sestry na lůžkové oddělení klinického úseku. Očekáváme: SZŠ s praxí, VZŠ nebo VŠ, SV v oboru onkologie vítáno, osvědčení dle zákona č. 96/2004 Sb., pracovní úvazek 1,0, ochotu učit se, vstřícnost, zodpovědnost, pečlivost. Nabízíme: kvalitní zaškolení, vysoce odbornou a zajímavou práci, zázemí špičkového pracoviště s mezinárodním certifikátem kvality péče, moderní pracovní prostředí, příjemný kolektiv, odpovídající platové hodnocení, možnost dalšího vzdělávání a další zaměstnanecké benefity. Nástup možný ihned. V případě zájmu kontaktujte Mgr. Lucii Vylitovou, DiS., e-mail: lucie.vylitova@uhkt.cz, tel.: 221 977 419.

florence 6/17 VŠEOBECNÁ SESTRA Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze 2, U Nemocnice 1 přijme všeobecnou sestru do nepřetržitého provozu na lůžkové oddělení klinického úseku. Požadujeme: SZŠ s praxí, VZŠ nebo VŠ, PPS v oboru onkologie výhodou, osvědčení dle zákona č. 96/2004 Sb., trestní bezúhonnost, ochotu učit se. Nabízíme: zajímavou práci, zázemí špičkového pracoviště, možnost dalšího vzdělávání a další zaměstnanecké výhody. Kontakt: vrchní sestra Mgr. L. Vylitová, DiS., U Nemocnice 1, Praha 2, 128 20, e-mail: lucie.vylitova@uhkt.cz, tel.: 211 977 419. všeobecné sestry/ ZDRAVOTNIČTÍ asistenti ONK, a. s., nemocnice Kutná Hora přijme všeobecné sestry a zdravotnické asistenty do nepřetržitého provozu u lůžka. Požadujeme: odbornou způsobilost v oboru, osvědčení k výkonu povolání bez odb. dohledu v oboru všeobecná sestra.

Nabízíme: motivační platové ohodnocení, věrnostní odměny, zaměstnanecké benefity, možnost ubytování, nástup dle dohody. Kontakt: e-mail: jitka.novotna@nemkh.cz, tel.: 327 503 497, www.nemocnicekutnahora.cz všeobecné sestry a zdravotničtí asistenti Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., hledá všeobecné sestry a zdravotnické asistenty. Nabízíme: adekvátní finanční ohodnocení s možností růstu na základě získané praxe, náborový příspěvek, příspěvek na bydlení po dobu 2 let při plném pracovním úvazku, možnost zajištění ubytování v místě pracoviště rovněž s příspěvkem na bydlení, podporu vzdělávání, firemní benefity – stravování, firemní jesle, příspěvek na penzijní připojištění, týden dovolené navíc, 2 Sick Days, péče o tělo (zvýhodněná cena pedikúry, masáží, kosmetiky, apod.). Absolventům zdravotnických škol oboru zdravotnický asistent dále nabízíme: pracovní poměr na dobu neurčitou, úhradu

školného na VŠ nebo VOŠ při studiu kombinované formy studia, podporu ve zvyšování kvalifikace dle ZP, včetně uzavření kvalifikační dohody na 5 let a získání jistoty absolventa v trvání pracovního poměru, studijní stipendium při stanoveném prospěchu na státní VŠ. Kontakt: pam@hospital-bn.cz, tel.: 317 756 554.

Chcete se stát součástí našeho týmu, který se vzájemně podporuje a táhne za jeden provaz? Oceníte rodinnou atmosféru, vstřícný přístup a prostor pro seberealizaci? Pak pošlete životopis na e-mail personalni.rkm@mediterra.cz. Rehabilitační klinika Malvazinky přijímá všeobecné sestry a zdravotnické asistenty na lůžková oddělení. Nabízíme: náborový příspěvek až do 40 000 Kč pro vybrané pozice, možnost ubytování, smlouva na dobu neurčitou, 5 týdnů dovolené, kartu MultiSport za zvýhodněnou cenu, lokalitu v centru Prahy. Pro více informací volejte 251 116 656.

INZERCE

KOMERČNÍ BANKA - PARTNER PROFESIONÁLŮ Jen málo bank v ČR dokáže poskytnout skutečně komplexní služby pro specifické obory podnikání. Patří mezi ně i Komerční banka (KB), která se této oblasti věnuje dlouhodobě a systematicky. Nyní KB přichází se zvýhodněným úvěrem, který mohou využít již stávající i začínající zdravotní sestry a bratři. Podrobnější informace nám sdělil Martin Ehrenberger, manažer Segmentového řízení - malé podniky. JAKÝM ZPŮSOBEM DOKÁŽE KOMERČNÍ BANKA ZOHLEDNIT SPECIFICKÉ POŽADAVKY SVÝCH KLIENTŮ? KB se dlouhodobě věnuje problematice podnikání členů jednotlivých profesních komor. Například pro zdravotní sestry a bratry máme v naší nabídce samostatné produkty a služby, které splňují jejich specické potřeby. Naši bankovní poradci, kteří mají kromě kvalikace v oblasti nancí také zkušenosti s konkrétními požadavky této profese, jim dokáží přizpůsobit nabídku přímo na míru. MŮŽETE UVÉST NĚJAKOU AKTUÁLNÍ NABÍDKU? V současné době představujeme nabídku zvýhodněného nancování, které je určeno všem členům České komory zdravotnických pracovníků (ČKZP). Zajímavá je nejen úrokovou sazbou, která je pouze sedm procent ročně, ale také výší nezajištěného limitu 600 tisíc Kč.

30KB PR Professions-Sestry Florence 178x120.indd

Úvěr si může sjednat nejen existující a zavedený podnikatel, ale i ten, který s podnikáním začíná. Komerční banka nabízí nancování pro členy ČKZP, od kterých nevyžaduje doložení historie podnikání a účetní výkazy, jak tomu obvykle bývá u jiných bank. UVEĎTE, PROSÍM, JAK MOHOU ČERPAT FINANCE ČLENOVÉ ČKZP? Záleží na jejich rozhodnutí, zda využijí klasický podnikatelský úvěr nebo dají přednost kreditní kartě či povolenému debetu na podnikatelském účtu. Garantujeme jim rychlý a jednoduchý schvalovací proces, širokou možnost využití úvěru a možnost sjednání pojištění schopnosti splácet. Pro více informací volejte bezplatnou infolinku KB 800 521 521 nebo navštivte www.kb.cz. KB

12.04.17 11:49

INZERCE

angličtina

Allergic reaction An allergic reaction is an exaggerated response of the immune system to otherwise harmless substances. These substances are thus called allergens. An allergic reaction can be evidenced from a wide range of symptoms varying from mild ones to life-threatening conditions. In the Czech Republic, over two million people suffer from some form of allergy. Patient: Good morning, nurse. I‘ve been just stung by

INZERCE

a hornet and the sting has swollen considerably and turned very red. It hurts and itches and I seem to have a rash. Nurse: Good morning, Mr Black. Take a seat. I‘ll call the doctor. Are you allergic? Patient: I don‘t know. I‘ve never been allergic to anything, but on the other hand, I‘ve never been stung by a hornet either. Nurse: Well, the doctor should be available any minute. Are you experiencing any breathing problems? Do you feel sick? Patient: No. If I were allergic, how would it show itself?

Nurse: It depends on the severity of the allergic reaction. At worst, the so-called anaphylactic shock can occur – it is a life-threatening condition and in that case, a patient would need to be taken to the hospital immediately. Patient: And how can an allergy be cured? Nurse: First of all, it is necessary to eliminate the allergen. Other treatments involve medication or specific immunotherapy. Well, the doctor will explain all of this to you. You can go through now. Patient: Thank you, nurse. Nurse: You‘re welcome.

SLOVNí ZáSOBA: Exaggerated přehnaný; nadsazený, zveličený Otherwise jinak; v opačném případě Harmless neškodný Thus tak, a tak, tudíž, tedy Life-threatening život ohrožující To sting bodnout, štípnout, poštípat; popálit Hornet sršeň Sting žihadlo; štípnutí, bodnutí; pálení; osten To feel sick být nevolno, na zvracení, být špatně Severity vážnost, závažnost; přísnost; tvrdost At worst přinejhorším, v nejhorším případě

Váš profesionální partner pro odborné

medicínské překlady a tlumočení

• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby [ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Bc. Magda Hettnerová, e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. / Redakční rada: PhDr. Martina Šochmanová, MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Ph.D., Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Mgr. Tamara Starnovská, Mgr. Helena Michálková, Ph.D., RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: Martin Kula / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021Pavel Doležal, gsm.: +420 Šedá: CMYK 0-0-0-75 e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: 602 632 349, e-mail: pavel.dolezal@ambitmedia.cz, Antonín Přibyl, gsm.: +420 603 340 384, Šedá: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 e-mail: antonin.pribyl@ambitmedia.czŠedá: / Personální inzerce: Štěpánka Korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany / Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; SK: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., Stará Vajnorská 9, P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava, infolinka: 0800 188 826, e-mail: info@ipredplatne.sk, objednavky@ipredplatne.sk / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 570 Kč / 31,90 eur / Časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2017

florence 6/17

Šetřete si záda

s „laterálem“ Stlát lůžko, převlékat pacienta, mýt ho nebo polohovat bez námahy? Využijte sílu laterálního náklonu 15° doleva či doprava! Práce bude snazší a ergonomicky správná. Empirickým měřením bylo zjištěno, že úspora vynaložené energie je 30 %. úkon jeden člověk. Navíc pracuje ve výšce, která je přirozená a může si ji podle potřeby nastavit. Laterální náklon „přesune“ pacienta do polohy na boku a sestra se může věnovat například výměně prádla. Laterální náklon udržuje pacienta ve stabilní poloze a přebírá tak de facto úlohu druhé sestry, která jistí pacienta rukama. Empirickým měřením (LINET 2016, měření certiﬁkováno CASRI) bylo zjištěno, že laterální náklon snižuje vynaloženou námahu při výměně ložního prádla na lůžku v průměru o 30 %.

Zdravotnictví a ošetřovatelství patří podle statistik k nejnebezpečnějším povoláním. Kromě infekcí a stresu jsou pracovníci ve zdravotnictví a pečovatelství ve velké míře postiženi poruchami páteře a pohybového aparátu – trpí poraněním zad, blokací a deformací páteře, tedy dlouhodobými a obtížně léčitelnými nemocemi, často s trvalými následky. Z výzkumů vyplývá, že nejčastější následkem těchto povolání jsou bolesti zad, které představují 65 % všech uváděných problémů. PRÁCE SESTER? RIZIKOVÁ! Jedním z hlavních důvodů bolestí zad je častá manipulace s pacienty na lůžku. V případě pacientů s vysokou hmotností nebo pacientů dezorientovaných, po operacích, psychicky labilních nebo připojených na přístroje je taková manipulace obzvláště fyzicky náročná. To platí také, pokud lůžko není vybaveno vhodnými funkcemi a prvky, které umožňují pacientům alespoň částečně pomáhat sestrám. I ty jednodušší ošetřovatelské úkony, jako např. aplikace krytí ran nebo jejich výměna, se pak mohou stát fyzicky náročnou operací.

Řada rutinních ošetřovatelských úkonů je spojena s nutností přetočení pacienta střídavě na jeden a poté na druhý bok. Zatímco na standardním lůžku musí u přetáčení asistovat dvě sestry, na lůžku s laterálním náklonem zvládne

POHYB DO STRAN: PLYNULE A SNADNO Inovativní laterální náklon, kterým je vybaveno nové lůžko Eleganza 5, má plynulý pohyb díky technologii teleskopických sloupů na podvozku lůžka. Pohyb ložné plochy do stran pomáhá otáčet pacienta zlehka a s menším fyzickým úsilím. Sestra tak provádí rutinní ošetřovatelské úkony ergonomicky a snadno, pacient má při polohování komfortnější pocit. Laterální náklon pracuje v dokonalé souhře s nožními ovladači. Sestra nohou ovládá náklon a obě ruce má volné pro práci s pacientem. Díky snadné manipulaci se zlepšuje zároveň i prevence dekubitů, protože polohování pacienta může personál dělat s menším úsilím častěji. WWW.LINET.CZ

15° doleva, 15° doprava, hotovo! Polohování Stlaní lůžka Převlékání lůžka Hygiena pacienta

Laterální náklon pro ergonomicky správnou péči

Tradiční způsob otáčení pacienta může vést k poranění zad

recenzované články výzkumné sdělení

Skúsenosti pacientov s aplikáciou larválnej terapie Súhrn:

Kľúčové slová:

Príspevok sa zaoberá skúsenosťami pacientov, ktorí pri liečbe chronických rán podstúpili larválnu terapiu. Na základe dotazníkového šetrenia sa zisťovali subjektívne pocity pacientov a obavy súvisiace s aplikáciou lariev do rany. Pacienti hodnotili účinok terapie v porovnaní s predchádzajúcou liečbou a vyjadrovali celkovú spokojnosť s terapiou. Výsledky prieskumu preukázali, že väčšina pacientov pociťovala strach, úzkosť, odpor k larvám, ale vnímali aj bolesť, šteklenie a svrbenie rany. Niektorí mali problémy so spánkom a vyžadovali psychickú podporu pre zvládnutie liečby. Napriek negatívnym skúsenostiam by však väčšina pacientov podstúpila liečbu znova a odporučila by ju aj ďalším. Chronické rany – larválna terapia – nežiaduce účinky – skúsenosti pacientov.

Patients’ experience with the application of maggot therapy Summary:

Keywords:

The paper deals with the experience of the patients who have undergone maggot (larvae) therapy in treating chronic wounds. Subjective feelings of patients and their concerns connected with the application of maggots (larvae) into the wound have been examined on the base of questionnaire. The patients have evaluated the effect of therapy in comparison with previous treatment and expressed overall satisfaction with the therapy. The results of the inquiry have shown that most patients have felt fear, anxiety, aversion to larvae, however they have also perceived pain, titillation and itching of the wound. Some of them have faced problems with sleep and required psychiatric sup port to handle the treatment. In spite of negative experience, however, most patients would undergo the treatment again and recommend it to others. Chronic wounds – maggot therapy – undesirable effects – patients’ experience.

PhDr. Andrea Ševčovičová, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Detašané pracovisko Rožňava; Bc. Katarína Tarageľová, Nemocnica Poprad, a. s.

Úvod Chronicky nehojace sa rany význam ne zhoršujú kvalitu života pacienta a jeho okolia. Často vedú k septic kým komplikáciám či k amputáciám končatín. Klinické štúdie z celého sveta popisujú vynikajúce účinky lar válnej terapie, ktoré spočívajú hlav ne vo vyčistení, dezinfekcii a urých lení hojenia nehojacich sa rán (Čam bal a kol., 2008). V poslednom čase sa predpokladajú aj ďalšie mechani zmy účinku, a to inhibícia a ničenie biofilmov rôznych baktérií (Gottrup, Jorgensen, 2011). Larválny debri dement sa pri ranách ohrozujúcich život nevykonáva. Chirurgický de bridement je rýchlejší ako larválny, a preto je za týchto okolností metó dou voľby (Podrazilová, 2016). Pri larválnej terapii dochádza k úmysel nej aplikácii živých, medicínskych muších lariev priamo do rán za účelom debridementu, dezinfekcie a nakoniec zhojenia rany (Sherman, 2009). Najčastejšie sa využívajú lar vy muchy bzučivky zelenej. Larválna terapia nie je podľa Čambala a kol. (2008) spájaná s vý

znamnými nežiaducimi účinkami alebo komplikáciami. V jednotlivých prípadoch bol zaznamenaný zápach pri prvých výmenách lariev, ľahký diskomfort a unikanie lariev. Aj pa cienti trpiaci počas liečby bolesťou hodnotia vzhľad rany po aplikácii ako zlepšený. Pacienti s chronický mi ranami znášajú väčšinou liečbu larvami veľmi dobre. Jedným zo zásadných nedostatkov larválnej te rapie je strach pacienta (tzv. fuj fak tor), ktorý je najlepšie zvládnuteľný správnou edukáciou. Strach a ne chuť sa však objavuje aj u sestier pri preväzovaní či následnom odstra ňovaní larválnej terapie. Negovať sa to dá správnou formou edukačného programu medzi sestrami a inými zdravotnými pracovníkmi. Cieľom prieskumu bolo zma povať skúsenosti respondentov s aplikáciou larválnej terapie pri liečbe chronických rán a zistiť, kto ré nepriaznivé udalosti sprevádzali pacientov počas liečby.

Metodika Prieskum mal charakter kvantitatív neho šetrenia. K zberu údajov bol použitý neštandardizovaný dotaz ník vlastnej konštrukcie. Dáta boli získavané v mesiacoch november 2016 až január 2017. Samotnému zberu dát predchádzalo súhlasné stanovisko Etickej komisie pri LNsP v Liptovskom Mikuláši. Výber re

spondentov bol zámerný. Kritérium výberu bola skúsenosť s aplikáciou larválnej terapie a ochota spolupra covať. Dotazník vyplňovali pacienti, ktorí boli po larválnej terapii hospi talizovaní na chirurgickom oddelení alebo boli dispenzarizovaní na chi rurgickej ambulancii z dôvodu kont roly rany po larvoterapii. Distribuo vali sme 40 dotazníkov, vrátilo sa nám 35 vyplnených dotazníkov, čo predstavuje 87,5% návratnosť. Zo štúdie bolo kvôli nezodpovedaniu všetkých otázok vyradených 5 do tazníkov. Prieskumný súbor tak tvo rilo 30 respondentov. Súčasťou do tazníka boli demografické položky. Pri spracovaní výsledkov bola použitá jednoduchá deskriptívna štatistika. Získané údaje boli spra cované v tabuľkovom programe Microsoft Excel 2013.

Výsledky Základný súbor tvorilo 30 respon dentov. Najviac respondentov bolo vo vekovej kategórii 61 a viac rokov (77 %) a v kategórii 40–60 rokov (20 %). Podľa dosiahnutého vzdela nia malo najväčšie zastúpenie v sú bore 50 % (n = 15) respondentov so stredoškolským vzdelaním a 47 % (n = 14) s učňovským vzdelaním. Prieskumný súbor tvorilo 60 % mu žov (n = 18) a 40 % žien (n = 12). Demografické údaje sú uvedené v tabuľke 1.

recenzované články výzkumné sdělení

V nasledujúcej časti prezentuje me výsledky prieskumného šetre nia u pacientov, ktorí podstúpili lar válnu terapiu. Pri hodnotení skúseností pa cientov s aplikovanou larválnou te rapiou nás zaujímali subjektívne po city, ktoré sprevádzali jej aplikáciu (tabuľka 2). Zistili sme, že až 80 % pacientov pociťovalo počas liečby larvami strach a 53 % úzkosť. Dve tretiny respondentov priznali, že sa u nich objavili pocity odporu a hnu su. Podobne 63 % pacientov potvr dilo, že počas liečby bola k jej zvlád nutiu nutná psychická podpora. Naopak len necelá tretina pacientov potvrdila, že počas aplikácie lariev mali problémy so spánkom. Napriek týmto skutočnostiam nezanechala u 70 % pacientov larválna terapia zlé spomienky. Počas aplikácie lariev do rany sa pacienti najviac obávali (30 %) mož ného úniku lariev. Odpor k zväč šujúcim sa larvám pociťovalo 24 % respondentov a 23 % považovalo za najväčší problém šíriaci sa zápach. Pätine respondentov prekážali sa motné larvy. Iba jeden muž uviedol, že mu pri aplikácii nič nevadilo. Po aplikácii lariev na ranu pociťovalo 34 % pacientov bolesť, 30 % štekle nie, 23 % svrbenie. Pálenie v mieste aplikácie pociťovalo 14 % pacientov. Prieskumný súbor pozostával z pacientov, u ktorých sa larválna terapia použila pri liečbe chronic kých rán. Zaujímalo nás preto, ako hodnotia účinok larválnej terapie v porovnaní s predchádzajúcou liečbou (tabuľka 3). Až 47 % pa cientov hodnotilo larválnu terapiu ako účinnú a 17 % dokonca ako veľ mi účinnú. Tretina respondentov ju považovala za skôr účinnú. Iba 10 % pacientov ju v porovnaní s pred chádzajúcou terapiou hodnotilo negatívne. Pri hodnotení spokojnosti pa cientov s podstúpenou terapiou (ta buľka 4) vyjadrilo spokojnosť 37 % pacientov a 23 % potvrdilo dokon ca veľkú spokojnosť. Skôr spokoj ných ako nespokojných bolo 30 % respondentov a len malé percento (10 %) prejavilo nespokojnosť. Ak by si mali pacienti vybrať, či podstúpia tento spôsob liečby znova, až 87 % priznalo, že by tak urobili. Dokonca 73 % pacientov by larválnu terapiu jednoznačne odporúčalo aj svojim príbuzným a 13 % by ju skôr odporúčalo. Len 13 % respondentov by liečbu lar vami, zrejme aj kvôli predchádzajú cim skúsenostiam, už nepodstúpilo

florence 6/17

Tabuľka 1 Charakteristika súboru respondentov Muži Pohlavie

Vek

Vzdelanie

menej ako 35 rokov 36–45 rokov 46–60 rokov 61 a viac rokov základné učňovské stredoškolské vysokoškolské

n 18 0 1 4 13 0 10 7 1

Ženy % 60 0 6 22 72 0 56 39 6

n 12 0 0 2 10 0 4 8 0

Spolu % 40 0 0 17 83 0 33 67 0

n 30 0 1 6 23 0 14 15 1

% 100 0 3 20 77 0 47 50 3

Tabuľka 2 Subjektívne pocity pacientov sprevádzajúce terapiu áno Pociťovali ste počas aplikácie lariev strach? Pociťovali ste počas aplikácie lariev úzkosť? Objavili sa u vás počas aplikácie lariev pocity odporu (hnusu)? Objavili sa u vás počas liečby larvami problémy so spánkom? Bolo nutné vás počas liečby psychicky podporovať, aby ste liečbu zvládli? Zanechala vo vás larválna terapia zlé spomienky?

nie %

neviem n %

Tabuľka 3 Účinok larválnej terapie v porovnaní s predchádzajúcou liečbou Muži veľmi účinná účinná skôr účinná ako neúčinná neúčinná veľmi neúčinná

n 3 8 6 1 0

Ženy % 17 44 33 6 0

n 2 4 4 2 0

Spolu % 17 33 33 17 0

n 5 12 10 3 0

% 17 40 33 10 0

Tabuľka 4 Spokojnosť respondentov s larválnou terapiou Muži veľmi spokojný spokojný skôr spokojný ako nespokojný nespokojný veľmi nespokojný

n 4 6 5 3 0

Ženy % 22 33 28 17 0

n 3 5 4 0 0

Spolu n% 25 42 33 0 0

n 7 11 9 3 0

% 23 37 30 10 0

n – počet respondentov

a 14 % by ju neodporúčalo ani svo jim známym.

Diskusia Hareendran (2005) uvádza, že 97 % respondentov s chronickými ranami pociťuje vzhľadom na fyzické fun govanie nejaké obmedzenia. Čam bal a kol. (2008) prezentujú, že ak je larválna terapia správne indiko

vaná, má mimoriadne dobrý účinok práve u pacientov, ktorí počas mno horočnej liečby inými metódami nedosiahli pozitívny terapeutický efekt. Opierajú sa o výsledky štúdie, kde bolo zaradených 48 pacientov. V 39 prípadoch boli liečené defekty po ukončení larválnej terapie vyčis tené od nekrotických tkanív a teda došlo k výraznému zlepšeniu de

recenzované články výzkumné sdělení

fektu. Na pozitívny prínos larválnej terapie poukazuje aj Hudák (2012), ktorý sa opiera o výsledky štúdie vypracovanej na univerzite v Trom sø z roku 2009. Podľa jej záveru má larválna terapia veľmi málo vedľaj ších účinkov a zároveň znižuje nut nosť amputácie. Terapia je efektívna a dokonca šetrná k životnému pro strediu. Väčšina našich pacientov poci ťovala pri aplikácii lariev do rany strach, úzkosť, pocity odporu (hnu su) a objavili sa u nich aj poruchy spánku. Na zvládnutie terapie po trebovali niektorí pacienti psychic kú podporu. Sherman (2009) ale uvádza, že odmietanie larválnej terapie z dôvodu strachu, obáv či „fuj faktoru“ nie je zo strany pa cientov natoľko bežné, ako by sa mohlo zdať. Pacienti s nehojacimi sa ranami vo veľkej väčšine tak úto terapiu akceptujú. Podrazilová (2016) poukazuje na rolu sestier pri liečbe larvami, ktorá spočíva hlav ne v psychickej podpore pacienta. Douglas (2001) popisuje, že poru chy spánku sú väčšinou spôsobené bolesťou, a zdôrazňuje, že spánok hrá významnú úlohu pre úspešnú regeneráciu tkaniva. Počas apliká cie lariev na ranu naši pacienti po ciťovali bolesť, šteklenie, svrbenie alebo pálenie. Podľa Stejskalíkovej

(2007) vzniká bolesť zmenou pH v rane, čo vyplýva z metabolickej aktivity lariev. Vhodnými analgeti kami sa však dá odstrániť. Podrazi lová (2016) potvrdzuje, že pacient môže počas zväčšovania sa lariev pociťovať šteklenie, svrbenie až bo lestivosť defektu. Tieto pocity sa však najčastejšie vyskytujú až v ko nečných štádiách liečby. Polakovi čová (2006) uvádza, že obyčajne sa pacienti sťažujú na fyzický diskom fort. Je dokázané, že larvami spôso bená bolesť je častejšia a silnejšia u pacientov s ischemickými ulkus mi. Bolesť je však pacientmi dobre akceptovateľná a hneď po odstrá není lariev z rany ju už pacienti nepociťujú. Spokojnosť pacientov je jedným z dôležitých ukazovateľov kvality zdravotníckych služieb. Výsledky sledovania spokojnosti pacientov sú dobrou spätnou väzbou pre ošetru júci personál a manažment zdravot níckeho zariadenia. Z toho vyplýva, že keď sú pacienti s larválnou tera piou spokojní, nemajú problém ju podstúpiť znova a neváhali by ju od poručiť ani svojim známym (Kollá rová, 2013). Petherick (2006) pre zentuje, že približne 25 % pacientov s chronickou ranou dolnej končatiny odmieta larválnu terapiu. Aj napriek nepríjemným pocitom prejavilo

Literatúra: 1. Čambal M, Krumpálová Z, Kozánek M, Takáč P. Larválna terapia. Bratislava: NOI, 2008. 121 s. ISBN 978-80-89088-71-3 2. Čambal M et al. Larválna terapia a chronické nehojace sa rany. Slov. chir. 2013;10(1):8–11. ISSN 1336-5975 3. Gottrup F, Jørgensen B. Maggot debridement: an alternative method for debridement. Eplasty. 2011;11:e33 4. Hareendran A et al. Measuring the impact of venous leg ulcers on quality of life. J Wound Care. 2005 Feb;14(2):53–57. 5. Hudák A. Liečba vredových ochorení predkolenia. Diplomová práca (Mgr.). Košice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, 2012, 69 s. 6. Kollárová B, Požonská M, Rybárová D. Spokojnosť pacientov v kontexte hodnotenia kvality ošetrovateľskej starostlivosti. In MOLISA 7. Prešov: PU v Prešove, 2010. s. 63–68. ISBN 978-80-555-0233-5 7. Petherick ES et al. Patient acceptability of larval therapy for leg ulcer treatment and randomised survey to information the sample size calculation of a randomised trial. BMC Med Res Methodol. 2006 Sep 1;6:43. 8. Podrazilová P. Larvy jako aktivní pomocníci při terapii chronických ran. Florence. 2016;12(6):18–20. ISSN 1801-464X

spokojnosť s larválnou terapiou až 90 % našich respondentov. Podob ne väčšina by podstúpila túto metó du debridementu znova a odporuči li by ju aj svojím príbuzným.

Záver Napriek nízkemu kultúrnemu re špektu k larvám sa v súčasnosti stále viac lekárov a pacientov ob racia o pomoc so svojimi nehoja cimi ranami práve na túto metódu (Čambal, 2013). Na základe štúdia odbornej literatúry podporeného výsledkami prieskumu sme dospe li k záveru, že pri larválnej terapii existuje niekoľko problémov a nedo statkov, ktorým je potrebné sa ve novať a odstrániť ich. Strach, úzko sť, pocity odporu k larvám a ďalšie obavy je možné zmierniť cielenou komunikáciou, ktorá je potrebná aj v rámci psychickej podpory pacien ta. Pri eliminácii nežiaducich účin kov larválnej terapie zohráva dôle žitú úlohu zdravotnícky personál. Kvalitná edukácia ešte pred zahá jením liečby môže prispieť k znižo vaniu výskytu nežiaduceho efektu terapie a zlepšeniu celkového kom fortu pacienta počas aplikácie lariev do rany.

9. Polakovičová S. Larválna terapia – história, technika, účinky a jej využitie v súčasnosti v liečbe rán. Derma. 2006;6(2):22. ISSN 1214-8687 10. Stejskalíková L. Alternativní léčba larvální terapie a čištění ran v praxi. Sestra. 2007;17(4):32–33. ISSN 1210-0404

Více o autorkách:

PhDr. Andrea Ševčovičová 1996–2000: ukonč. SZŠ Prešov – odbor Všeobecná sestra; 2002–2004: ukonč. Bc. štúdium – Ošetrovateľstvo, FZ PU v Prešove; 2007–2009: ukonč. Mgr. štúdium – Ošetrovateľstvo, VŠZaSP sv. Alžbety v Bratislave; 2009–2011: ukonč. doplňujúce pedagogické štúdium, CCaKV PU v Prešove; 2013: rigorózna skúška v odbore Ošetrovateľstvo – FZO PU v Prešove; od 2014: PhD. štúdium, FZO PU v Prešove; VŠZaSP sv. Alžbety v Bratislave; 2004–2006: súkromná zubná prax v Prešove – sestra; od 2007: Prápor RCHBO v Rožňave – mladšia zdravotníčka; od 2013: VŠZaSP sv. Alžbety, Detašované pracovisko v Rožňave – externý pracovník

Bc. Katarína Tarageľová 2003–2007: ukonč. SZŠ Liptovský Mikuláš – odbor Zdravotnícky asistent; 2014–2017: ukonč. Bc. štúdium – Ošetrovateľstvo, Vysoká škola zdravotníctva a soc. práce sv. Alžbety v Rožňave; 2007–2008: LNsP Liptovský Mikuláš, chirurgické oddelenie – zdravotnícky asistent; 2008–2012: UNB Bratislava-Petržalka, II. chirurgická klinika – zdravotnícky asistent; 2012–2015: materská a rodičovská dovolenka; 2015–2017: Nemocnica Poprad, a. s, OAIM – zdravotnícky asistent; od 2017: Nemocnica Poprad, a. s., OAIM – sestra

Recenzovaly: PhDr. Ľubomíra Lizáková, PhD. Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov, Prešovská univerzita v Prešove

PhDr. Adéla Holubová Nemocnice Tábor, a. s.

Mgr. Petra Pažoutová, DiS. Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

Během jedné směny zvedne sestra celkem až

1.8

tuny!

Inovace s dotykem lidskosti Nové lůžko Eleganza 5 s aktivní matrací je tady, aby změnilo náročnou práci zdravotníků. Povolání sestry může být krásné a bezpečné.

www.eleganza5.com 39

Předplaťte si Florence

a relaxujte v létě s křížovkami na každý den přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

Kód nabídky

FLO17VK uvádějte při objednávce

Standardní roční předplatné

570 Kč

Objednávejte na www.florence.cz

Nechte starosti za dveřmi a odpočiňte si při luštění tajenek doma, na dovolené nebo na cestě do práce. Velké křížovky na každý den vás zavedou do různých koutů naší vlasti, dozvíte se řadu zajímavostí o kulturních, přírodních i technických památkách. Nabídka s kódem FLO17VK platí do 9. 7. 2017 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele v ČR. Dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v ČR do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. Změna dárku vyhrazena.