Florence 4/16

4/16

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

duben 2016 / ročník XII

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

rozhovor

Pomáhající profese si zaslouží úctu společnosti odborné téma

Evidence-based postupy v neurorehabilitaci spastické parézy recenzované články

Komunikace sester s pacientem na umělé plicní ventilaci z konferencí

Společně s AM Review přinášíme zpravodajství z X. kongresu primární péče časopis obsahuje recenzované články

odborné téma

Rehabilitace a fyzioterapie 51

editorial

Zdržujte se hříšné nečinnosti, aby vás nestáhla tíží svou do hlubokosti pekelné

obsah

florence 4/16

(Karel IV.)

P

o celý letošní rok si připomínáme výročí 700 let od narození českého krále a císa­ ře Svaté říše římské Karla IV. Tento vysoce vzdělaný a pokrokový státník se zapsal zla­ tým písmem nejen do naší historie, ale do historie celé Evropy. „Otci vlasti“ vděčíme my, Češi, za mnohé.

Mimo jiné i za vlastní univerzitu, jejíž součástí byla od samého počátku i lékařská fakulta. Díky ní nacházíme v 15. století lékaře už nejen u královského dvora, ale i ve městech. Dnes je součástí Karlovy univerzity pět lékařských fakult, na kterých se kromě lékařů mohou vzdělávat i nelékařští zdravotničtí pracovníci v celé řadě oborů, mj. i v oboru fyzioterapie.

A právě fyzioterapii a rehabilitaci jsme věnovali toto dubnové číslo. Dočtete se v něm například, jaké jsou evidence­based postupy v neurorehabilitaci spastické parézy, jak vypadá fyzioterapie v praxi nebo jaké služby a přístroje nabízejí pacientům v Rehabilitační nemoc­ nici Beroun. V rozhovoru s hlavní sestrou ČR Mgr. Alicí Strnadovou, MBA, jsme se zeptali, jaké změny přinese novela zákona č. 96/2004 Sb., a v rubrice Pro školy se dozvíte, co stálo za vznikem minimuzea v SZŠ Turnov.

Ve spolupráci s AM Review vám tentokrát přinášíme obsáhlé zpravodajství z letošního X. kongresu primární péče, v němž se dočtete nejen, o čem se hovořilo v se­ sterské sekci, ale i to nejzajímavější, co zaznělo v lékař­ ských prezentacích. A protože naším cílem je vás nejen informovat a bavit, ale i vzdělávat, připravili jsme pro vás cyklus seminářů na téma Efektivní hojení ran, volba krytí podle spodiny rány. Konat se budou na pěti mís­ tech ČR a bližší informace o nich se dozvíte na našem webu http://www.florence.cz/vzdelavani/akce/, kde se na ně můžete také přihlásit.

Přeji vám hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

9

Rehabilitační centrumci v berounské nemocni ci oceňují odborníci i lai

rozhovor 2 pomáhající profese si zaslouží úctu společnosti

seriál 6 sestry – manažerky a jejich role při řízení rizik 8 perličky

odborné téma rehabilitace a fyzioterapie

9 rehabilitační centrum v berounské nemocnici oceňují odborníci i laici 11 Fyzioterapie v praxi 12 evidence-based postupy v neurorehabilitaci spastické parézy 15 balneologie v lázních bechyně

recenzované články

18 problematika životního stylu studentů oboru všeobecná sestra 22 komunikace sester s pacientem na umělé plicní ventilaci

praxe

26 chrápání může znamenat vážný zdravotní problém 29 krycí materiály pro cévní vstupy

pro školy 34 na turnovské zdrávce najdete sbírku z historie ošetřovatelství

zprávy našich partnerů / z konferencí

36 sestry se učí, jak provázet rodiny s těžce nemocnými dětmi 37 Hojení ran lékárníky a farmaceuty zajímá 38 kongres primární péče oslavil desáté výročí 40 společný jmenovatel – „lékař první volby“ 41 Moderní léčba mění osud pacientů s ipF – klíč k naději drží v ruce praktičtí lékaři 42 U kterého pacienta má praktický lékař pojmout podezření na ipF? 42 prakticky o resuscitaci nejen pro praktiky

hojení ran

www.florence.cz Ročník XII., číslo 4, duben 2016 redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 3. 2016 Foto na titulní straně: profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

Soutěž na straně

35

44 použití aquacelu ag extra plus a polyuretanového krytí u bércových vředů žilní etiologie 46 personální inzerce 47 angličtina

1

rozhovor

florence 4/16

Pomáhající profese si zaslouží úctu společnosti S nedostatkem všeobecných sester, fyzioterapeutů a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků (NLZP) se u nás v současné době potýká mnoho zdravotnických zařízení. Zvýšení jejich počtu chce Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR) dosáhnout mj. i změnou stávajícího systému vzdělávání, kterou přináší novela zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, jíž by se měla v brzké době zabývat vláda. Na jaké další změny by se měli zdravotníci připravit, jsme se zeptali ředitelky Odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání MZ ČR a hlavní sestry ČR Mgr. Alice Strnadové, MBA.

Magda Hettnerová, redakce Florence V jaké fázi je nyní příprava novely zákona č. 96/2004 Sb.?

Dnes (16. března 2016 – pozn. red.) jde novela zákona do porady vede­ ní, což znamená, že je vypořáda­ né vnitřní připomínkové řízení. Po schválení poradou vedení předáme tento materiál legislativnímu odbo­ ru MZ, který bude vypořádávat při­ pomínky z vnějšího připomínkového řízení, a poté bude materiál odeslán na příslušná místa.

Kdy by se tedy mohl dostat k projednávání v Poslanecké sněmovně?

Náš termín odeslání na vládu je březen/duben 2016.

Pak už to tedy bude na zákonodárcích. Pokud ji schválí, kdy by mohla novela zákona začít platit?

Naším původním záměrem bylo, že by mohla začít platit od roku 2018/2019, ale protože reagujeme na požadavky a potřeby praxe, do­ mníváme se, že by mohla začít platit už od září roku 2017.

Jaké jsou hlavní změny, které přináší?

Cílem této novely bylo především zjednodušit a zefektivnit vzdělávání pracovníků, kteří poskytují přímou ošetřovatelskou péči. Zaměřili jsme se proto na zdravotnické asistenty, které nově přejmenováváme na prak­ tické sestry a zároveň navrhujeme, aby v rámci své odborné způsobilos­ ti pracovali bez odborného dohledu.

Zároveň tato novela umožní absol­

2

ventům středních zdravotnických škol, aby zkrácenou formou studia – předpokládá se jednoleté studium na vyšší odborné škole – mohli zís­ kat kvalifikaci všeobecné sestry. Tato možnost bude platit i pro porodní asistentky a zdravotnické záchranáře, kteří si zkrácenou formou studia bu­

vislosti vyhodnotit rámcové vzdělá­ vací programy středních a vyšších odborných zdravotnických škol v Praze, Brně, Ostravě a v Plzni a na základě výsledků těchto porovná­ ní stanovíme po dohodě s MŠMT a s Asociací vyšších odborných škol, jak konkrétně bude toto stu­

Rádi bychom dali šanci studovat obor všeobecná sestra i těm uchazečům, kteří dnes, třeba z finančních důvodů, studovat nemohou. dou moci doplnit kvalifikaci tak, aby mohli pracovat na pozici všeobecné sestry. Dále vracíme vzdělávání dět­ ských sester na kvalifikační úroveň.

Budou tedy mít stejné kompetence jako vystudované všeobecné sestry?

Ano budou. Zároveň dbáme na to, aby byly naplněny požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES. Jejich vzdělání bude s touto směrnicí kompatibilní a po absolvování zkráceného studia získají titul DiS. Směrnice hovoří o 4600 hodinách odborné výuky, poměrně rozdělené na teoretickou a praktickou část. Zvládnou je i studenti této zkrácené verze studia?

Ano. Intenzivně jednáme s Minis­ terstvem školství, mládeže a tělo­ výchovy ČR (MŠMT) a samozřejmě i se zdravotnickými školami na změ­ ně rámcových vzdělávacích pro­ gramů. Nechala jsem si v této sou­

dium vypadat. Také předpokládá­ me, že uchazečům, kteří jsou již v praxi, bude umožněna i kombino­ vaná forma studia a do praxe se jim bude započítávat i to, co již absolvo­ vali v rámci své činnosti pro posky­ tovatele zdravotních služeb.

Neobáváte se poklesu kvality všeobecných sester? Přeci jen pokud si budou moci vybrat, zda se přihlásí k tříletému studiu, nebo k jednoleté nástavbě po střední zdravotnické škole, tak jejich volba bude asi poměrně jasná.

Tuto námitku slýchám často. Prá­ vě proto pracujeme na tom, aby se změnily už rámcové vzdělávací pro­ gramy na středních zdravotnických školách. Letos to zřejmě už nestih­ neme do začátku nového školního roku, ale myslím si, že od příštího školního roku by už mohly fungo­ vat. Samozřejmě uchazeč, který se bude ke zkrácené formě studia hlá­ sit, bude muset během toho roku splnit všechna kritéria, která budou

rozhovor

požadována. Bude mít na vybranou, jak to zvládne, ale rádi bychom tím­ to krokem dali šanci studovat obor všeobecná sestra i těm uchazečům, kteří dnes, třeba z finančních dů­ vodů, nemohou. Samozřejmě však budeme dbát na to, aby uchazeči splnili všechny požadavky.

Zvládnou školy uspokojit zájem uchazečů?

Zpočátku očekáváme velký zájem, ale tím, že studium bude jednoleté, bude i vyšší obrat studentů. Mys­ lím si, že střední zdravotnické školy i vyšší odborné školy mají kapaci­ tu na to, aby postupně vyšly všem uchazečům vstříc.

Možnost jednoletého zkráceného studia budou mít tedy pouze absolventi středních zdravotnických škol?

Ano. Pro uchazeče z nezdravotnic­ kých oborů platí standardní doba studia tří let buď na vyšší odborné škole, nebo v bakalářském studij­ ním programu na vysoké škole.

Do jaké platové třídy budou absolventi zkráceného studia spadat?

Do stejné platové třídy, jako jsou za­ řazovány všeobecné sestry s absol­ vovaným vzděláním na VOŠ.

Vysokoškolské studium, jak je nastaveno nyní, se ale nezmění?

To zůstane zachováno. Někdy jsem za tento krok zkráceného studia kri­ tizována, neboť tato možnost exis­ tuje už dnes v rámci školského zá­ kona, ale z praxe víme, že se tak ne­ děje. Zvláště na vyšších odborných školách tomu tak není, a proto tuto možnost explicitně uvádíme v nove­ le zákona. Současně s tím chceme rozpracovat metodické pokyny, jaký bude postup přijímání uchazečů, jaké budou požadavky na absolven­ ty i jak bude vypadat samotný stu­ dijní program. Chtěla bych upozor­ nit, že i vysoké školy mají dnes mož­ nost započítávat předchozí studium a za splnění určitých podmínek při­ jímat uchazeče na základě jejich žá­ dosti do vyšších ročníků. V praxi to umožňuje například Jihočeská uni­ verzita v Českých Budějovicích.

Neuvažovali jste o nějakém zvýhodnění těch sester, které absolvují celé vysokoškolské studium, oproti absolventům jednoleté nástavby?

Určitě ne. Myslím si, že jednoleté stu­ dium bude také náročné a my musí­

me hlavně zareagovat na požadavek, aby se absolventi co nejrychleji do­ stávali do zdravotnických zařízení.

Nicméně systém vzdělávání je jen jedním z mnoha důvodů, proč dnes nejen sestry ve zdravotnictví chybějí.

Ano. To, co mě trápí, je nedostateč­ né finanční ohodnocení sester, jejich pracovní podmínky a jejich vyso­ ká fyzická i psychická zátěž. To jsou důvody, proč nám sestry odcházejí mimo obor nebo do zahraničí. Ve shodě s předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Bc. Dagmar Žitníkovou se snažíme najít řešení, aby nebyl takový pro­ pastný rozdíl mezi mzdou a platem a aby byla nastavena pravidla, že po­ kud se zvyšují platy, tak aby se zvý­ šily stejně ve všech zdravotnických zařízeních, bez ohledu na to, zda jde o příspěvkovou organizaci přímo řízenou MZ ČR, nebo o privátní zdra­ votnický subjekt. Máme signály, že pokud se plošně zvyšují platy, tak za­ tímco v přímo řízených organizacích se tak stane, v privátním sektoru se to nestane vždy, a platy se pak liší o pět až šest tisíc korun, což podle mě není správné. Nemluvě o tom, že jsou platy ve zdravotnictví nízké.

Proto jednáme s panem ministrem zdravotnictví o tom, aby byla nasta­ vena kritéria pro pravidelnou valori­ zaci mezd a platů.

To by sestry a ostatní nelékaři jistě ocenili. A co pracovní podmínky?

Co se těch týče, tak mám možná hodně ambiciózní plány a zatím bych je nerada detailně zveřejňova­ la. Nicméně si myslím, že bychom mohli hovořit třeba o nějaké zkráce­ né pracovní době za plný plat nebo o dřívějším odchodu do důchodu.

S ohledem na prodlužující se věk odchodu do důchodu je podle mého názoru již nyní jasné, že sestry ne­ budou moci vykonávat například profesi sestry u lůžka do 65 let.

Jsem přesvědčena o tom, že pomá­ hající profese jsou společensky po­ třebná záslužná povolání a společ­ nost by je měla jako taková ocenit.

Mimo jiné zejména těmito změna­ mi. Velmi bych se o to zasazovala.

Nedostatek sester a ostatních nelékařů pociťují snad všechna zdravotnická zařízení. Scházejí však přesná data, kolik jich skutečně chybí. Pracuje se na jejich získání?

To bylo jedno z „překvapení“, která na mě po příchodu na ministerstvo čekala. Chtěla jsem aktuální data,

abychom si mohli udělat předsta­ vu o tom, kolik NLZP reálně v praxi schází, ale ukázalo se, že data chybě­ jí. Nějaká sice máme od ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statisti­ ky ČR – pozn. red.), ale ta přicházejí se zpožděním a neobsahují pro nás potřebné informace. Proto jsem loni v říjnu uspořádala dotazníkový sběr dat ve zdravotnických zařízeních.

Bohužel, návratnost byla jen 47 %, takže o validních výsledcích nemů­ žeme hovořit. Chápu obavy někte­ rých poskytovatelů zdravotních slu­ žeb, které jsem potom zachytila, že měli obavu z toho, jak budeme s tě­ mito daty dál nakládat, a to i přes­ to, že jsme garantovali, že je to čis­ tě z těchto důvodů. Nicméně v tuto chvíli je v Poslanecké sněmovně ve třetím čtení návrh novely zákona č.

372/2011 Sb., o zdravotních služ­ bách, v němž se hovoří mj. i o vzniku Národního registru zdravotnických pracovníků (NRZP). Tento nový re­ gistr by nám již měl poskytovat data,

Kdo je

Mgr. Alice Strnadová, MBA Po maturitě pracovala jako všeobecná sestra na gynekologickém, posléze urologickém oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, kde se po dalším vzdělávání stala vrchní sestrou. Od roku 2000 v nemocnici vedla oddělení individuálního programu péče. Vystudovala vysoké školy v oblasti veřejné správy a andragogiky, získala tituly Mgr. a MBA. Od roku 2007 byla vedoucí katedry managementu a řízení Ústavu práva a právní vědy. O rok později se stala odbornou asistentkou na 1. LF UK v Praze. Působila též jako předsedkyně sekce primárních sester České asociace sester (ČAS) a v roce 2015 ji ministr zdravotnictví MUDr. Svatopluk Němeček, MBA, jmenoval ředitelkou Odboru vzdělávání a nelékařských profesí MZ ČR a hlavní sestrou ČR po Mgr. Aleně Šmídové, která k 1. dubnu 2015 z funkce odstoupila.

3

rozhovor

po kterých všichni dlouho voláme.

Abychom měli zmapované například ty, kteří sice mají platnou registra­ ci, ale v oboru nepracují apod., což jsme dosud nemohli a výsledná data nám to zkreslovalo. Do doby vzniku nového registru jsme se proto ales­ poň snažili nastavit současný regis­ tr v Brně tak, aby nám poskytoval nejen statistická data, ale abychom viděli i aktuální potřebu například z hlediska krajů, z hlediska struktu­ ry povolání apod. Tento registr však

florence 4/16

O nedostatku fyzioterapeutů, resp. o jejich problémech v praxi vím.

Mnoho z nich vystudovalo podle starších právních předpisů a ne­ měli možnost doplnit si speciali­ zační vzdělávání. Značná část mé denní agendy se dnes proto týká právě jich, ať už jde o řízení o uzná­ ní specializované způsobilosti, od­ volání apod. Z tohoto důvodu při­ stoupilo MZ ČR v novele zákona č. 96/2004 Sb. k tomu, že doloží-li fyzioterapeut 10 let praxe v oboru,

Je věcí každého poskytovatele zdravotních služeb, jak se jeho zaměstnanci prezentují svou prací i vystupováním vůči svým pacientům a jakou si tím jejich pracoviště i oni sami získají prestiž ve svém regionu. bude teprve spuštěn během příštích čtrnácti dní, takže první data by­ chom mohli mít podle mého názoru nejdříve za rok. Do budoucna bude mojí snahou data centralizovat, aby­ chom neměli několik registrů sou­ časně, ale jen jeden centrální, a to prvně zmiňovaný NRZP. To je však také ještě běh na dlouhou trať.

Zmínila jste sestry, které pracují mimo obor zdravotnictví.

Co ­musejí splnit, kdyby se chtěly do oboru vrátit?

V současnosti sestry, které vystu­ dovaly podle dřívějších právních předpisů, tedy zahájily studium na střední zdravotnické škole nejpoz­ ději v roce 2004, musejí k výkonu povolání všeobecné sestry bez od­ borného dohledu prokázat 3 roky výkonu povolání všeobecné sestry, z toho v posledních 10 letech ales­ poň 1 rok výkonu povolání všeobec­ né sestry, a účast na celoživotním vzdělávání. Pokud tyto podmínky neprokáží, vykonávají povolání do doby splnění těchto podmínek pod odborným dohledem.

Novelou zákona navrhujeme tyto tvrdé podmínky zmírnit. To zname­ ná, že pokud by měly všeobecné se­ stry zájem se do zdravotnictví vrátit, tak s platností novely zákona budou muset pracovat pod odborným do­ hledem jen do doby zapracování.

Další profese, s jejímž nedostatkem se dnes zdravotnická zařízení potýkají, jsou fyzioterapeuti.

Chystají se i v tomto povolání nějaké změny?

4

bude to stačit k tomu, aby tím byla nahrazena podmínka specializační­ ho vzdělávání.

Jaké další otázky novela zákona č. 96/2004 Sb. ještě řeší?

V rámci připomínkového řízení se objevovaly i požadavky na zrušení kreditního systému a úpravu celoži­ votního vzdělávání a v této proble­ matice předpokládám ještě změny na základě vypořádání připomínek z vnějšího připomínkového řízení.

Dále se vyskytovaly požadavky na další obory, aby se nějakým způso­ bem předělávaly, přejmenovávaly nebo přidávaly, ale jak už jsem ří­ kala na začátku, ambicí této nove­ ly zákona bylo především nastavit systém vzdělávání pracovníků, kteří poskytují přímou ošetřovatelskou péči. Z těch hlavních bodů jsem už asi vyjmenovala vše. Z dalších připomínek bych ještě zmínila na­ příklad ty, které se týkaly zpřísnění akre­ditačního řízení, certifikova­ ných kurzů a podobně.

Novela zákona je teď vaší prioritou, nicméně jaké další plány máte do budoucna z pozice hlavní sestry ČR? To, co mě momentálně tíží, je zdra­ votnická dokumentace. Myslím si, že sestry, a nejen ony, ale všichni nelékaři jsou přetíženi administrati­ vou. Proto jsem ustanovila pracovní skupinu, která má za cíl jednak re­ vizi ošetřovatelské koncepce a jed­ nak ošetřovatelské dokumentace s jednoznačným cílem zjednodušit ji. Dali jsme si termín do konce čer­

vence 2016, kdy by měl být hotový pracovní materiál, který zašleme k dalšímu připomínkování. Chci, aby se k tomu vyjádřilo co nejvíce odbor­ níků a abychom o tom pak diskuto­ vali. Na základě těchto připomínek by měla vzniknout nová koncepce ošetřovatelství a návrh na změnu vyhlášky o zdravotní dokumentaci. Čeká nás také diskuze o podobě vy­ hlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, je nutné, aby odborné společnosti a ČAS na podobě intenzivně spolupracovaly.

Další oblastí, která je mým cílem, je celoživotní vzdělávání. Chtěla bych nastavit systém, aby celoživotní vzdělávání probíhalo po jednotlivých oborech, kdy bychom si stanovili základní modul, co musí pracovník splnit, a podle jednotlivých oborů by se pak přidávaly ještě variabilní mo­ duly. Pro každou profesi by tak byly nastaveny výstupní znalosti a na jejich základě by byl postaven tzv. kompetenční model. Mým cílem je, aby celoživotní vzdělávání probíha­ lo účelně a pro potřeby jednotlivých oborů. Samozřejmě, je to ambiciózní cíl a s každou odbornou společností budu na jednotlivých oborech spolu­ pracovat. Dalšími oblastmi jsou pak také např. reforma psychiatrie, akční plány a mnoho dalšího. Té práce je opravdu hodně.

Problém je i v tom, že sesterské povolání údajně ztratilo svou prestiž. Máte nějaký plán, jak to změnit?

Nedomnívám se, že by pojmově sesterské povolání ztratilo prestiž.

Je věcí každého poskytovatele zdra­ votních služeb, jak se jeho zaměst­ nanci, tedy lékaři i sestry, prezen­ tují svou prací i vystupováním vůči svým pacientům a jakou si tím jejich pracoviště i oni sami získají prestiž ve svém regionu. Nicméně je třeba zmínit, že prestiž konkrétně sester je závislá na lidském faktoru, tedy na tom, kdo tuto profesi vykonává, na jeho intelektuálních a morálně volních vlastnostech, přičemž zá­ jem takto kvalifikovaných lidí vy­ konávat tuto profesi je závislý na jejich společenském ohodnocení, pracovních podmínkách a dalších faktorech, které vytváří společnost a které jsme v našem rozhovoru rozebíraly. Je tedy věcí všech zú­ častněných, tedy ministerstva, Čes­ ké asociace sester, odborů i dalších kompetentních orgánů, aby svůj závazek k vytvoření společenských podmínek vůči sestrám splnili.

5

seriál

florence 4/16

Sestry – manažerky a jejich role

část 3.

při řízení rizik

manažerské dovednosti sester

Profesionální řízení rizik patří nesporně mezi kompetence sester – manažerek. To, že rizikové aspekty jsou součástí práce všech sester, není třeba zdůrazňovat. Zjištění, že nějaký „rizikový“ rozměr má vše, co sestra dělá, však může být překvapením. Snahou tohoto článku je komplexně poukázat na oblasti, kde na sestry při jejich práci rizika číhají, a také definovat roli sester – manažerek v rámci tzv. „risk managementu“.

Zuzana Hekelová, lektorka, publicistka a konzultantka www.vase-lektorka.cz

P

roblematika rizik ve zdra­ votnictví přitom úzce sou­ visí s kvalitou poskytované zdravotní péče a také s ob­ lastí bezpečnosti pro všechny, kdo se procesu poskytování této péče jakkoliv účastní (obr. 1).

Všechny oblasti rizik, které se týkají zdravotnických pracovišť, lze rozdělit do tří skupin, a sestry hrají svoji roli v každé z nich: → Zdraví a bezpečnost klientů (pacienti a jejich doprovod). → Zdraví a bezpečnost zdravotnic­ kých pracovníků. → Bezpečnost a kvalita majetku a prostředí zdravotnických zařízení.

– aspekt kvalifikace ošetřovatel­ ského personálu – celou řadu úkonů totiž může „lege artis“ provádět buďto sestra, která je oprávněna pracovat samostatně, nebo personál s nižší kvalifikací, ale takzvaně pod dohledem. Jistě to může být v každodenní praxi někdy obtížné dodržet, zároveň je však jasné, že zde může být potenciálně blízko k rizikům. → Kvalita v oblasti konvenience – ta je široce chápána jako „vše ostatní kromě odborné zdravotní péče“: – komunikace mezi zdravotníky (sestrami) a klienty (pacienty i je­ jich doprovodem) – a to všechny její aspekty jako obsah, vhodná forma, množství, odborná úro­ veň, načasování, úplnost, naslou­ chání a citlivé dotazování,

Obr. 1

rizika

kvalita

Vzájemný vztah rizik, kvality péče a oblasti bezpečnosti ve zdravotnictví

bezpečnost

Toto jsou oblasti, nad kterými by měly sestry – manažerky bdít: → Kvalita péče jako taková má dale­ ko širší rozsah, než se může zdát.

Spadá sem mimo jiné: – dostatečné vyslechnutí pacienta zdravotníkem, zabránění zane­ dbání rehabilitace nebo chybám v dokumentaci, – zabránění možnosti záměny pa­ cientů nebo záměny vzorků bio­ logického materiálu, – péče o správnou medikaci – a to co do dávkování, načasování, ve spolupráci s lékaři poskytnutí in­ formací o možných komplikacích (kontraindikacích, alergiích atd.), – při hospitalizaci jde o péči o de­ kubity (prevence i řešení), stravu a pitný režim, adekvátní větrání, prevenci pádů, předcházení no­ zokomiálním i jiným sekundár­ ním infekcím,

6

foto: profimedia

1. Zdraví a bezpečnost klientů (pacienti a jejich doprovod)

seriál

– hygienická úroveň zdravotnic­ kých zařízení, – strava a pitný režim – prevence malnutrice a dehydratace, – bezpečnost pacientů v nemocni­ cích – prevence ohrožení nežá­ doucími návštěvami, majetkovou trestnou činností a podobně. → Etika péče a platná legislativa – prostupuje každodenní činností sester často ruku v ruce s riziky: – etické kodexy: Etický kodex práv pacientů (11 bodů) není jediný – kromě něj existují i další, které je také dobré znát (týkají se spe­ cifických pacientských skupin – senioři, děti, hospitalizovaní, psy­ chiatričtí nebo tělesně postižení pacienti aj.). Tyto kodexy mají sice jen charakter doporučení, je­ jich dodržování ale může pomoci zabránit mnoha rizikům.

– platná legislativa: v dubnu 2012 například vstoupil v účinnost zá­ kon č. 372/2011 Sb., o zdravot­ ních službách, ve kterém se obje­ vily mnohé body z výše zmíněné­ ho etického kodexu a od té chvíle začaly být právně vymahatelné!

To přineslo významnou změnu do vztahů mezi zdravotníky a pa­ cienty.

– prevence stížností a soudních sporů, které stále přibývají. Větši­ na stížností se – možná překvapi­ vě – týká komunikace. A většinou jde o stížnosti na nedostatek in­ formací nebo nevhodnou formu komunikace. A většina těchto ne­ žádoucích situací v praxi vzniká z nedorozumění mezi zdravotníky a jejich pacienty – tedy zbytečně. → Rizika v nakládání s údaji o pacientech – bezpečnost v oblasti IT – nutnost péče o zabezpečení počítačů a citlivých údajů v nich, – nevědomý únik informací – nevě­ domé „podřeknutí se“ (nevhodná konverzace sester v přítomnosti pacientů nebo doprovodu), – ponechání dokumentace bez kontroly (na stole v prázdné ses­ terně apod.), – chyby při elektronickém zpraco­ vávání dat, které mohou mít dale­ kosáhlé důsledky, – prevence pochybení v identifika­ ci pacientů (čipy, dvojité jištění, pečlivost).

2. Zdraví a bezpečnost zdravotnických zaměstnanců → Bezpečnost práce a pracovního prostředí – zodpovědnost sester – manaže­ rek v oblasti proškolování jejich

–

→ –

→ –

podřízených v oblasti bezpeč­ nosti práce, prevence násilí ze strany pacien­ tů, ev. školení v sebeobraně (podle typu oddělení).

Riziko přenosu infekce/choroby monitoring manipulace s biolo­ gickým materiálem, prevence obousměrného přenosu infekce mezi zdravotníky a pacienty.

Rizika plynoucí z nedokonalých informačních toků garance funkčního toku informa­ cí mezi všemi členy zdravotnic­ kého týmu jako prevence chyb.

plexitě. Jaké podoby může tato role v praxi mít? → Šiřitelka: sestra – manažerka stále buduje u svých podříze­ ných vědomí rizikových oblastí i konkrétních rizik a tím zvyšuje jejich tzv. „rizikovou gramotnost“.

Zároveň je učí rizikům předchá­ zet a také účinně řešit nastalé nežádoucí situace. → Korektiv: účinně zasahuje, kdy­ koliv si uvědomí, že nějaká ri­ ziková oblast není dostatečně ošetřena, a takové situace buď sama řeší, nebo na ně upo­

Sestra – manažerka má budovat u svých podřízených vědomí rizikových oblastí i konkrétních rizik a tím zvyšovat jejich tzv. „rizikovou gramotnost“.

To je možná jeden z nejdůleži­ tějších a zároveň nejopomíje­ nějších bodů! A zde mohou se­ stry – manažerky hrát klíčovou roli. → Dodržování legislativy v oblasti zaměstnávání zdravotníků – například vyhláška č. 271/2012 Sb. (zdravotní omezení pro výkon práce zdravotníka), prevence ko­ rupce a další.

3. Bezpečnost a kvalita majetku a prostředí zdravotnických zařízení Tato skupina rizik se týká práce ses­ ter – manažerek jen nepřímo, a pro­ to se jich dotkneme stručně. Rolí sester ve vedoucích pozicích by zde mělo být nejspíše aktivní poukazo­ vání na případné nedostatky: → Budovy – technický stav budov zdravotnic­ kých zařízení. → Vnitřní prostředí – bezbariérovost, protiskluzová úprava, kvalitní úklid, značení. → Vnější prostředí – náledí, záplavy, lavičky, odpadko­ vé koše, hluk, hmyz. → Pojištění a finanční aspekty sou­ visející s činností zdravotnického zařízení.

Role sester – manažerek v kontextu řízení rizik Sestra – manažerka nemá sice pří­ mé řízení rizik mezi svými hlavní­ mi kompetencemi a až na výjimky systém řízení rizik aktivně nevy­ tváří, přesto (nebo právě proto) by si měla být jasně vědoma své role v této oblasti – a to v její plné kom­

zorňuje a domáhá se řešení, pokud situace přesahuje její kompetence. → Garant: v oblasti, kterou řídí, ať je jakkoliv veliká, působí jako garant toho, že na rizika bude brán pro­ fesionální zřetel. → Vzor: s ohledem na své přímé podřízené i ostatní kolegy by měla být vzorem pro ostatní v oblasti prevence a zvládání rizik. → Aktivní činitel: ve všem, co tu po­ stupně zaznělo, by měla hrát svo­ ji roli aktivně – tedy nečekat, až se něco stane, ale daleko spíše nežádoucím rizikovým situacím předem zabránit, aby se pokud možno vůbec nestaly. A to buď přímo, nebo tím, že na ně bude poukazovat.

Literatura: 1. keclíková k. systém řízení rizik jako součást integrovaného systému managementu kvality ve zdravotnictví. zlín: Univerzita t. bati ve zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, 2012 2. Gladkij i, Heger l, strnad l. kvalita zdravotní péče a metody jejího zlepšování. brno: institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1999 3. Škrla p, Škrlová M. řízení rizik ve zdravotnických zařízeních. praha: Grada publishing, 2008 4. Gladkij i. Management ve zdravotnictví. brno: computer press, 2003 5. kolektiv autorů. aktuální problematika managementu – sborník přednášek. brno: národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2008

7

perličky

florence 4/16

výročí

anekdota

pozvánka 22. dubna 2016 Velké Bílovice

Dne 7. dubna slavíme Světový den zdraví.

Slaví se od roku 1950 z rozhodnutí Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 1949 ve výroční den založení WHO v roce 1948.

výroky slavných

„Chůze je nejlepší možné cvičení.“ Thomas Jefferson (1743–1826) byl třetí americký prezident a hlavní autor deklarace nezávislosti.

krátce

4. ročník ON IN UNDER SKIN 2016 krátce

Zaměstnavatelé ve zdravotnictví odmítají požadavek odborů na srovnání výdělků ve veřejných a soukromých nemocnicích. Považují to za zasahování do řízení zdravotnických zařízení, které by mohlo deformovat trh práce. Šéfové asociací nemocnic chtějí o situaci jednat s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). (ČTK)

Informační technologie pomáhají

Za 50 let transplantovali v IKEM 5778 ledvin

v sobotu 12. března se v pražském kongresovém centru konala již 16. konference inspO – internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami. v jejím rámci bylo mj. předáno i několik cen. cenu rafael nadace vodafone získala online aplikace včelka, která zlepšuje úroveň čtenářských dovedností a pomáhá zejména dětem s dyslexií. (tz)

program transplantací ledvin v pražském ikeM má na svém kontě za 50 let existence na 5778 transplantovaných ledvin a 5084 prodloužených či zkvalitněných životů. první operaci tu provedli v roce 1966, kdy čtyřiadvacetiletému karlu pavlíkovi voperovali ledvinu, kterou mu darovala jeho matka. byla to první taková operace v tehdejším československu i východní evropě. (ČTK)

nové knihy

náš

Základy arteterapie Rozšířené vydání Štandardizácia v ošetrovateľstve Viera Hulková, Grada publishing, a. s., 232 s., 349 kč Standardy v ošetřovatelství jsou jako normy kvality péče jedním z měřítek hodnocení kvality ve zdravotnických za­ řízeních. Jejich revize a ak­ tualizace jsou důležitým kro­ kem k udržení kvality péče o nemocné a úrovně vzdělání personálu. Kniha je ve slo­ venštině.

8

Jaroslava Šicková-Fabrici, portál, 336 s., 419 kč Kniha nabízí přehled teoretic­ kých východisek arteterapie a vyčleňuje cílové skupiny klientů, pro něž je vhodná.

Nové vydání bylo doplněno o otázky arteterapeutického výzkumu, významu a využití výtvarných materiálů a médií v arteterapii a o otázky priorit a standardů současného ar­ teterapeutického vzdělávání v českém, slovenském i ev­ ropském kontextu.

Rodičům na nejhezčí cestu Zdeněk Matějček, Pavel Karger, Marie Pokorná, portál, 196 s., 299 kč Kniha věnovaná prvním dnům, měsícům a rokům ži­ vota dítěte přináší informa­ ce o normálním vývoji, ale i o tom, co zdravému vývoji překáží nebo co ho ohrožu­ je. Kniha obsahuje kromě informací a rad ke konkrét­ ním obdobím ucelené partie o pohybovém vývoji dítěte a předcházení jeho poru­ chám, o zásadách správné výživy a aktuální program očkování.

První pomoc pro každého 2. doplněné vydání Michal Daniel Petržela, Grada publishing, a. s., 104 s., 139 kč Kniha obsahuje nejnovější poznatky z oblasti poskytová­ ní první pomoci a je rozšířena o problematiku poskytování pomoci malým dětem. Její čtenáři se naučí poskyto­ vat kvalitní a efektivní první pomoc.

fota: archiv, rehabilitační nemocnice beroun; autor anekdoty: tomáš polák

tip

rehabilitace a fyzioterapie odborné téma

Rehabilitační centrum v berounské nemocnici oceňují odborníci i laici Málokteré zdravotnické zařízení u nás se může pochlubit tím, že patří k nejlépe vybaveným. Rehabilitační centrum Rehabilitační nemocnice Beroun jedním takovým je. Kvůli jeho zázemí, nabídce služeb i přístupu k pacientům je vysoce hodnotí nejen samotní pacienti, ale i odborníci. A v čem tkví jeho úspěch? Především v komplexnosti nabízených služeb a ve vysoké úrovni přístrojového i personálního vybavení, které je řadí na špičku rehabilitačních zařízení nejen ve Středočeském kraji.

Vlasta Dolejšová, mluvčí Rehabilitační nemocnice Beroun, www.nemocnice-beroun.cz

R

ehabilitační centrum Re­ habilitační nemocnice Beroun poskytuje všech­ ny formy medicínské re­ habilitace, a to jak lůžkovou, tak ambulantní formou. Konkrétně jde o všechny formy léčebné tělesné výchovy, manuální terapii, fyzikální terapii, ale i ergoterapii, vodoléč­ bu a služby klinického psychologa a logopeda. Nabízí lůžka včasné lé­ čebné rehabilitace, která zajišťuje oddělení vnitřního lékařství včet­

ně intenzivní péče v rámci akutní péče. Kromě toho má i ambulantní část včetně specializovaných am­ bulancí a fyzioterapie a také kvalitní protetickou provozovnu. Centrum má také k dispozici kineziologickou laboratoř určenou k objektivizaci i terapii poruch hybnosti, léčebný ultrazvuk, laser, magnetoterapii, rá­ zovou vlnu, přístrojovou terapii oto­ ků, krátkovlnnou diatermii, termote­ rapii, kryoterapii a mnoho dalšího.

Mimo to nabízí i kvalitně vybavenou ergoterapeutickou dílnu, v níž pa­ cienti vyrábějí pod dohledem er­ goterapeutek z různých materiálů nevšední výrobky a pacientům je k dispozici i moderní tzv. cvičný byt

vybavený speciální kuchyňskou lin­ kou s nastavitelnou výškou, což je výhodné pro nácvik běžných domá­ cích činností vozíčkářů.

Nejlepší zaměstnanci jsou odměňováni Nejen Rehabilitační centrum, ale celá Rehabilitační nemocnice Be­ roun prošla od privatizace v roce 2007 rozsáhlou revitalizací, která přinesla nejen pacientům, ale i per­ sonálu moderní a komfortní zázemí.

Pacientům Rehabilitačního centra je dnes k dispozici celkem 150 lůžek v jedno- až třílůžkových pokojích, které mají vlastní sociální zařízení a jsou vybaveny moderními elektric­

9

odborné téma rehabilitace a fyzioterapie

O úrovni vybavení a služeb svědčí i fakt, že zařízení cíleně vyhledávají pacienti z celé republiky

ky polohovatelnými lůžky, televizí, možností připojení k internetu atd.

Některé jednolůžkové pokoje mají navíc vlastní kuchyňský kout vyba­ vený mikrovlnnou troubou, lednič­ kou, varnou konvicí a nabízejí výhled na berounskou kotlinu z balkónu či terasy. Náročnější klientelu uspoko­ jí dva luxusně zařízené apartmány.

O úrovni vybavení a služeb svědčí i fakt, že zařízení cíleně vyhledávají pacienti z celé republiky. Důvodem je nejen pěkné a moderní vybavení, ale i existence dalšího vyhlášeného pracoviště – Artroskopického cent­ ra, což přináší pacientům tu výhodu, že po zákroku mohou rovnou navá­ zat komplexní rehabilitací, která není mnohde běžná. „Velký podíl na úspěšnosti a oblí­ benosti našeho centra má i to, co by nemělo při péči o pacienta chybět v žádné nemocnici, ale občas to bo­ hužel stále ještě chybí – vlídné slo­ vo, empatie, povzbuzení a úsměv,“ vysvětluje vrchní sestra Rehabili­ tačního centra Mgr. Michaela Chva­ lová. „Nejen lékaři, ale hlavně sestry a sanitáři, kteří s pacienty tráví nej­ více času, dávají do péče o pacien­ ty opravdu vše. Svědčí o tom řada pochvalných dopisů, které nám při­ cházejí. Na druhou stranu majitel nemocnice dokáže personál ocenit.

Všichni zaměstnanci mají k dispozi­ ci fitness centrum, bazény, masáže a mohou navštěvovat i hodiny jógy.

Deset nejlepších zaměstnanců, kte­

10

ří jsou vybráni v anketě svými kole­ gy, pak každoročně získává poukaz na zájezd k moři pro dvě osoby,“ popisuje Mgr. Chvalová.

Klienti mohou absolvovat cvičení jako kosmonauti Rehabilitační centrum bylo bu­ dováno po etapách od roku 2009.

Od roku 2011 sídlilo ve vlastní re­ konstruované budově s kapaci­ tou 40 lůžek, v roce 2012 pak byla rekonstruována druhá budova, s níž je dnes centrum propojeno, ve které vznikla další lůžka a pro­ story pro ambulantní rehabilitaci.

V rámci třetí etapy byla v loňském roce dokončena přístavba k dru­ hé zrekonstruované budově, v níž jsou zmíněné jednolůžkové pokoje a apartmány. Kromě toho zde vznik­ la kompletní vodoléčba s bazénem pro cvičení ve vodě s rehabilitačním chodníkem s výškově nastavitelným dnem a s dalším bazénem, který má zabudované trysky a je svého druhu u nás unikátní. Nechybí ani moder­ ní sauna a přibyly i dvě velké tělo­ cvičny, z nichž jedna je vybavená řadou špičkových rehabilitačních a cvičicích přístrojů. Mezi ně pat­ ří např. přístroje DAVID, které jsou vybaveny testovací a monitorovací jednotkou, jež umožňuje během cvi­ čení sledovat na obrazovce správné posilování jednotlivých částí těla.

V této tělocvičně je také řada fitness cvičicích přístrojů HUR. Výcvik let­

Bazén pro cvičení ve vodě je vybaven rehabilitačním chodníkem s výškově nastavitelným dnem

ců a kosmonautů připomíná přístroj 3D SPACE CURL, jenž umožňuje třídimenzionální cvičení a je vhodný pro posílení stabilizačního systému páteře, zlepšení rovnováhy a ko­ ordinace pohybu. V tělocvičně je i „kardiozóna“ s běhacími pásy, cy­ klotrenažéry a steppery, a nechybí ani odpočinková zóna, v níž mohou klienti využívat moderní suchou masážní vanu VELUS JET. To vše pod dohledem fitness trenéra a fy­ zioterapeuta. Během rekonstrukce budov vznikly i nové šatny pro per­ sonál a jídelna pro pacienty s útul­ nou kavárnou. Oázou klidu je pro pacienty i rozlehlý nemocniční park, v němž byly v rámci revitalizace vy­ budovány altány a lavičky, sloužící pacientům k relaxaci a odpočinku.

Nově tu vznikly i různé typy povr­ chů a překážky pro nácvik všedních pohybových aktivit, zejména pro pa­ cienty Rehabilitačního centra.

K hospitalizaci je Rehabilitační centrum schopné přijímat přede­ vším pacienty po ortopedických operacích (především po implan­ taci TEP a po artroskopických ope­ racích), po traumatologických ope­ racích a operacích páteře, pacienty s neurologickými poruchami – ze­ jména po cévních mozkových přího­ dách, ale i s kořenovými syndromy, s onemocněním kloubů ovlivnitel­ ným konzervativními metodami, ale i s jinými diagnózami, jejichž funkč­ ní stav je ovlivnitelný postupy reha­ bilitačního lékařství.

A proč je takovéto centrum prá­ vě v Berouně? „Rehabilitační a fyzi­ kální medicína patří v současnosti mezi prosazující se lékařské obory, které získávají čím dál větší uplatně­ ní. Rehabilitační centrum bylo vy­ budováno v souladu s privatizačním projektem a výsledkem výběrového řízení na smlouvy se zdravotními pojišťovnami,“ vysvětluje primář centra MUDr. Ondřej Horáček, Ph.D. „K rozhodnutí věnovat se v Berouně hlavně rehabilitaci vedla i absen­ ce lůžek včasné léčebné rehabili­ tace ve Středočeském kraji a jejich nedostatek v celé ČR. Také členění a umístění nemocnice s velkým par­ kem je ideální pro provozování re­ habilitační nemocnice a hlavně ma­ jitel nemocnice Ing. Sotirios Zava­ lianis byl schopen a ochoten inves­ tovat do nemocnice částky v řádu mnoha set miliónů korun,“ dodává MUDr. Horáček s tím, že pomyslnou třešničkou na dortu, která završi­ la snahy o vybudování moderního zdravotnického zařízení, bylo získá­ ní akreditace v loňském roce.

fota: Rehabilitační nemocnice Beroun, Profimedia

florence 4/16

odborné téma rehabilitace a fyzioterapie

Fyzioterapie v praxi Moderní způsob života klade stále vyšší nároky na naši psychiku, čas a náš pracovní výkon. Máme příliš málo pohybu, který přitom hraje velmi důležitou roli v životě každého z nás. Pohyb má mj. vliv i na mozek. Když jím člověk dodá mozku více kyslíku, dokáže se více koncentrovat a lépe myslet. Lidské tělo je k pohybu velice důmyslně uzpůsobeno, a pokud není takto používáno, ztrácí svalovou hmotu.

Nepoškozená pohybová soustava se chová jako diferencovaný funkční celek a její reakce je celostní.

Mgr. Helena Šiklová, DiS., RHB Centrum Šumava České Budějovice

S

vé studenty se snažím učit, že by měli být schopni vidět klientovy problémy, aniž by se ho zeptali. Každý klient má jisté charakteristické znaky, které jsou rozpoznatelné, už když sedí v čekár­ ně, když se zouvá a vstupuje do ordi­ nace, i při svlékání, kdy nám sděluje, proč přichází. Během první návštěvy nemáme šanci dostat se mu příliš „pod kůži“, proto je u mě první terapie vždy spíše seznamovací. Při dalších už klient ví, co ho čeká, a vlastní ko­ munikace je minimálně klidnější.

Ve fyzioterapii nelze tělo a psy­ chiku oddělovat. Řada onemocně­ ní souvisí s tím, jak člověk žije, co prožívá či prožil, tedy nejen s tělem. Člověk je ve vazbě bio-psycho-so­ ciálně-ekonomické, a tak ho musí­ me z tohoto pohledu i vnímat a při­ stupovat k němu.

Většina lidí, když je začne něco bolet, hledá zařízení, kam zajít, aby jim bolest odstranili. Málokoho na­ padne hledat cestu, jak si pomoci, u sebe. V případě fyzioterapie je dů­ ležité právě toto nasměrování k od­ stranění potíží a prevence, aby k nim opětovně nedocházelo. Můžeme klientům pomoci odstranit bolest, odstranit blokády, ale hlavní je uká­ zat jim cestu, po které mají jít. Nejde o to trénovat svaly, ale cvičit si pře­ devším vnímání, senzitivitu a zpra­ cování informací. Kdo to zvládne, má často klíč k tomu, aby bolestivý pod­ nět správně zařadil a sám si pomohl.

Propojenost svalů je vidět ve vývo­ jové kineziologii už na vývoji mozku.

Již v prvním roce života je patrné, jak se určité funkce integrují. Na pohyb očí je vázaný pohyb jazyka, na něj navazuje pohyb horních a dolních končetin… V mozku během jeho zrá­ ní dochází k programové integraci jednotlivých informací.

Pacienti byli a jsou zvyklí na letáč­ ky a názorné obrázky, které dostanou

Většina lidí, když je začne něco bolet, hledá zařízení, kam zajít, aby jim bolest odstranili.

Málokoho napadne hledat cestu, jak si pomoci, u sebe

v tištěné podobě. Naše pracoviště fyzioterapie MUDr. Hrdého na tomto principu nefunguje. Ani to není mož­ né. Každý má jiný problém, každý ho jinak zvládne řešit a není jeden pří­ stup, který by vyhovoval každému.

Takzvaně šijeme každému pacientovi na míru to, co je pro něj v dané chvíli potřeba. Využíváme mnoha různých technik, kombinujeme je a rozvíjí­ me. Ideální je, když si pacient malu­ je nebo zapisuje, co se naučil, sám.

Jednak si to tím opakuje a za druhé se mu v tom lépe orientuje.

Další velmi důležitou kapitolou jsou děti. Musíme pracovat s ce­ lou rodinou a vidět postižení v jejím kontextu. Je důležité vtáhnout rodi­ nu do léčby, naučit ji, jak s dítětem komunikovat, cvičit a jak k němu přistupovat. Řečeno slovy doc. Pav­ la Koláře: „Dost často převládá opičí láska, rozmazlování. K dítěti se ale musíte chovat jako k dospělému, někdy i drsněji.“ Ve své terapii využívám jak po­ stupy dle prof. Vojty, tedy cestu z periferie, tak aktivní spolupráci dítěte s využitím motivace k jeho ak­ tivnímu zapojení. Maminky jsou při­ tom klidnější, protože jsou přítomny i prvky hry a nejde tedy jen o pasiv­ ní držení ve vojtovských pozicích, v nichž dítě často pláče.

Naše pracoviště se zabývá i léč­ bou funkčních sterilit. Je to metoda dle Ludmily Mojžíšové, která úzce spolupracovala s Hanou Volejníko­ vou, jež jediná má od ní přesné in­

formace, jak tuto techniku provádět.

Jsem ráda, že jsem měla tu možnost kurz absolvovat právě u ní. Dnes se rodičovství posunulo na věkovou hranici nad 30 let. Ženy, které ke mně přicházejí cvičit, vyšetřím, ošetřím, včetně mobilizace kostrče, a dosta­ nou návod, jak cvičit. Bohužel, často při druhé návštěvě slýchám, že na cvičení nebyl čas. V takových přípa­ dech už nemohu pomoci. Pánevní dno druhých sama nezpevním…

Na závěr bych ještě chtěla připo­ menout, co by mělo být důležité pro každého fyzioterapeuta – najít si prostor pro sebe. Pomáhat druhým je správné, ale nesmí nás to likvido­ vat a stresovat. Pokud pacient při­ jde a už ve dveřích se na mě obrací s otázkou: „To snad nemyslíte vážně, takový termín?“, umím jej v klidu poslat na jiné pracoviště. Nejsem robot, i já mám své potřeby, a i když mi to trvalo dlouho, naučila jsem se říkat ne. Protože stejně tak, jako je pro mé pacienty důležitá vnitřní rovnováha, stejně tak ji potřebuji i já, abych jim mohla pomáhat.

Více o autorce: Mgr. Helena Šiklová, DiS. 1992–1996: SZŠ Mladá Boleslav – obor Všeobecná sestra; 1997–1999: VOŠ České Budějovice – obor Fyzioterapie; od 1999: ambulance rehabilitace MUDr. Holého; 2010–2015: studium PF JČU, České Budějovice – obor Specializace v pedagogice

11

odborné téma rehabilitace a fyzioterapie

florence 4/16

Evidence-based postupy v neurorehabilitaci spastické parézy Neurorehabilitace hraje nezastupitelnou roli v organizaci péče o pacienty po získaném poškození mozku, k jejichž disabilitě nejvíce přispívají negativní příznaky syndromu horního motoneuronu. U těchto pacientů jsou rehabilitační postupy indikovány především ve vztahu k hlavním faktorům získané disability. Kombinace jednotlivých přístupů se mění v průběhu vývoje centrálních příznaků a zcela zásadní je odlišit terapeutický přístup v pseudochabém a ve spastickém stadiu.

D

okud se neobjeví svalová hyperaktivita, lze s dob­ rým efektem využívat ši­ roké spektrum komplex­ ních terapeutických postupů. Jak­ mile u pacienta nastoupí spastické stadium, je nutné nejvíce postižené segmenty vyšetřovat a postupovat analyticky ve vztahu k funkci konče­ tiny (kolektiv autorů, 2014).

Komplexní léčbu pacientů s pro­ jevy syndromu centrálního moto­ neuronu (Gracies, 2005) – parézou, svalovou hyperaktivitou a zkráce­ ním měkkých tkání – poskytujeme v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Pra­ ze (ÚVN) v rámci Centra spastici­ ty, kde realizujeme koncept léčby spastické parézy podle Jeana-Mi­ chela Graciese. Spektrem nemoc­ ných a cílovou skupinou jsou do­ spělí pacienti po získaném akutním poškození mozku. Především jsou to pacienti v různém stadiu po cév­ ní mozkové příhodě s klinicky vyjá­ dřenou spastickou parézou horní a dolní končetiny, dále po úrazech, tumorech atd.

Základem vyšetření je zhodno­ cení spastické parézy „Five-step clinical assessment in spastic paresis“ (Gracies, 2010). Vyšetřuje se v daných segmentech: 1. pasivní rozsah pohybu, 2. úhel zárazu nebo klonu a stupeň spasticity dle Tardieuho škály, 3. aktivní rozsah pohybu, 4. frekvence rychlých alternujících pohybů, 5. subjektivní

12

a objektivní hodnocení funkce. Pro objektivní zhodnocení funkce pa­ retické horní končetiny využíváme Modifikovaný Frenchayský test paže, který je založen na provede­ ní deseti manuálních činností. Ten­ to test je hodnocen na škále 0–10 (hodnotí se kvantita a kvalita pro­ vedeného úkolu). U dolní končetiny využíváme test rychlosti chůze na 10 m, který je modifikovatelný dle potřeb pacienta (chůze rychlá/po­ malá, typ kompenzační pomůcky).

Na základě provedených vyšetření vytipujeme klíčové svaly k cílené terapii. Racionální je soustředit se

mistrukturovaném rozhovoru pa­ cienta s terapeutem. Hodnocení se zaměřuje na tři základní oblasti: se­ beobsluhu, produktivitu a volný čas.

Na škále 1–10 hodnotí pacient sub­ jektivně výkon, důležitost a spokoje­ nost. Ve výsledku jde o identifikaci problémových oblastí a poté nasta­ vení vhodných cílů terapie, ke které slouží Škála dosažení cíle (z angl.

Goal attainment scailing, GAS). Jed­ ná se o metodu stanovující subjek­ tivní hodnoticí škálu s cílem kvan­ tifikovat změnu funkčního stavu vzhledem k předem definovanému cíli (Kiresuk a Sherman, 1968, Říha

Pro výsledný léčebný efekt v rehabilitaci je rozhodující řádná diagnostika a klasifikace dle standardizovaného vyšetřovacího protokolu. na konkrétní segment nebo funkci dle preferencí pacienta. Vzhledem k tíži postižení se zaměříme na hor­ ní nebo dolní končetinu. Po prvním sezení pacient odchází seznámen s postupem plánované terapie, sys­ témem kontrol, svaly vytipovanými k případné aplikaci botulotoxinu a poučen o nutnosti denní autotera­ pie v podobě protahovacích cvičení (obr. 1) více spastických antagonis­ tů a posilovacích cvičení více pare­ tických agonistů. Zpravidla je léčba cílena na dva až tři svaly v prefe­ rovaných segmentech (Říha et al., 2015). Před nastavením léčebné strategie, v našem případě ucelené­ ho neurorehabilitačního programu, je nutné ujasnit si reálné cíle pa­ cienta. Pro analýzu problémových oblastí využíváme na našem pra­ covišti Kanadské hodnocení výkonu zaměstnávání (z angl. Canadian Occupational Performance Measu­ re, COPM), které je založeno na se­

a Dvořáková, 2015). Pacienti v rám­ ci rehabilitačního procesu mají vyš­ ší motivaci, pokud jsou jejich cíle zřetelně definovány a jsou ve shodě s požadavky na fungování v běžném životě (Hart a Evans, 2006, Siva­ raman, 2003). Klademe důraz na aktivní spolupráci všech zúčastně­ ných v rámci interprofesního týmu a pacienta, který je vázán dohodou o spolupráci a informovaným sou­ hlasem (Gracies, 2010, Hoskovcová a Gál, 2012). Tato kombinace dia­ gnostických a léčebných procedur, včetně intervenčních, tak vykazuje velmi dobrý efekt.

S odstupem jednoho měsíce pro­ vádíme kontrolní vyšetření v rámci rehabilitační konference za účasti indikujícího a aplikujícího lékaře, ergoterapeuta a fyzioterapeuta. Dle protokolu znovu testujeme tréno­ vané svaly, a pokud jsou k indikaci, následuje samotná aplikace botu­ lotoxinu s využitím EMG stimula­

foto: autoři

Mgr. Tereza Sádlová, MUDr. Petra Dvořáková, Oddělení rehabilitace a fyzikální medicíny, ÚVN Praha MUDr. Michal Říha, Ph.D., MBA Oddělení rehabilitace a fyzikální medicíny, Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a ÚVN Praha

odborné téma rehabilitace a fyzioterapie

2

1

3 4

Obr. 1 Autoterapie pacienta progresivním statickým strečinkem flexorů zápěstí a prstů Obr. 2 Využití progresivní dlahy na hlezenní kloub Obr. 3 Funkční elektrická stimulace Bioness H200 pro aktivaci extensorů zápěstí a prstů Obr. 4 Kruhový trénink pro pacienty se spastickou parézou

ce (Říha a Dvořáková, 2015). Další kontroly probíhají na konci prvního a třetího měsíce od aplikace. V prv­ ním měsíci lze pozorovat nejvyšší efekt aplikace, na konci třetího mě­ síce se očekává mírný pokles efek­ tu, nikdy však neklesá na úplný vý­ chozí funkční stav pacienta.

Terapie spastické parézy dle konceptu Jeana-Michela Graciese (Gracies, 2005 a 2010, Gál et al., 2015) by měla zahrnovat kombinaci následujících prvků: 1. Progresivní prolongovaný statický strečink všech hyperaktivních

a zkrácených svalů. Zkrácení svalů s rizikem rozvoje kontraktury je lé­ čeno metodou statického progre­ sivního prolongovaného strečinku, případně statickým progresivním dlahováním. Využití individuálně zhotovených progresivních dlah vi­ díme zejména v usnadnění ústavní péče (obr. 2). Jejich aplikace dva­ krát denně na dobu 30 minut dle to­ lerance pacienta tak může probíhat i v rámci rehabilitačního ošetřování, které provádějí proškolené zdravot­ ní sestry. Délka a intenzita strečinku pro jednotlivé svaly nebyla dosud

jednoznačně stanovena, na základě empirie a některých studií lze však doporučit alespoň 10 minut, spíše však 30 minut na každou svalovou skupinu (Gál et al., 2015). Při prová­ dění strečinku dbáme na autoterapii pacienta, pokud zásadně nelze, tak s využitím rodinného příslušníka.

2. Intenzivní motorický trénink vykonáváním vysokých počtů ne­ asistovaných rapidních alterujících pohybů a funkčních cviků. Přehled rehabilitačních postupů, které mají v současné době dobrou evidenci k aktivaci neuroplastických změn, uvádí kolektiv autorů (2014) násle­ dovně: intenzivní specifický trénink konkrétních činností, terapie zamezeného používání ­(CI-Terapie), zrcadlová terapie, cvičení v představě, kruhové tréninky, robotická rehabilitace, funkční elektrická stimulace a virtuální realita. Pro vhodná doporučení a použití jed­ notlivých rehabilitačních technik a postupů je důležitá průkaznost jejich efektivity podle požadavků medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine). Někte­ ré postupy se sice běžně empiricky používají, jejich efektivita však ještě nebyla dostatečně prokázána.

K postupům, které nyní evidenci mají a vykazují výborný efekt v kom­ binaci s nitrosvalovou aplikací botu­ lotoxinu typu A, patří např. funkční elektrická stimulace (Wilkenfeld, 2013). Jedná se o aplikace neuro­ muskulární stimulace souběžně s tréninkem zaměřeným na konkrét­ ní úkol nebo výkon funkční aktivity.

Elektricky indukované kontrakce extenzorů zápěstí a prstů ukázaly statistické i klinické zlepšení po­ stižení paretické horní končetiny.

V rámci funkčního tréninku lze s vy­ užitím funkční elektrické stimulace Bioness H200 trénovat úchopovou a manipulační funkci ruky, držení předmětu a jeho uvolnění v rámci výkonu běžných denních činností (ALon et al., 2008, obr. 3). Funkční elektrická stimulace je také moder­ ní způsob terapie paretické dolní končetiny (Bioness L300 nebo L300 Plus), který slouží ke korekci pohy­ bového deficitu. Využívá se zejmé­ na u pacientů s deficitem aktivní dorzální flexe v hlezenním kloubu a nestability kolenního kloubu. Uká­ zala se velmi efektivní na zvýšení rychlosti chůze, zlepšuje stabilitu chodidla při stojné fázi a má velmi dobrý tréninkový efekt (Johnson et al., 2004). Cvičení na přístrojích se zpětnou vazbou poskytuje pa­ cientovi repetitivně trénink zábav­

13

odborné téma rehabilitace a fyzioterapie

nou formou, terapeutovi poskytuje objektivní zhodnocení výsledků te­ rapie. V naší praxi využíváme např.

Armeo Spring, což je robotický sys­ tém kompenzující gravitační tíhu horní končetiny a posilující motoric­ ké funkce paretické horní končetiny.

Tyromotion Amadeo je systém pro cvičení prstů, který navíc umožňuje měření izometrické síly ruky a roz­ sahu pohybu prstů. Pro trénink dol­ ní končetiny využíváme dynamický chodník Zebris, který slouží kromě nácviku chůze také k analýze a mo­ tivační zpětné vazbě. Pro pacienty se spastickou parézou dále organi­ zujeme kruhové tréninky, které mají formu progresivní terapie. Zejména se jich účastní skupina 6–8 ikto­ vých pacientů a trénink je zaměřen na opakování a progresivní cvičení na úkol zaměřených aktivit (z angl. task-specific training, obr. 4)). Do­ poručená intenzita kruhového tré­ ninku je 90 minut 2× týdně po dobu 12 týdnů (van de Port, 2012). Hlav­ ní důvody pro pořádání kruhových tréninků pro pacienty se spastickou parézou jsou následující: jedná se o cvičení smysluplnou a progresivní cestou k dosažení stanovených cílů, efektivní využití času pro pacienty, podporu skupinové dynamiky (pod­ pora, sociální interakce; Wevers, 2009). Trénink funkčních cviků vede ke zlepšení mobility, stereotypu chůze, zlepšení rovnováhy, nácviku pohybu v reálném prostředí, zlepše­ ní funkce hemiparetické končetiny, zvýšení aerobní kapacity pacientů a celkové kondice. Frimpong et al.

(2014) dokonce uvádí, že kruhový trénink pro iktové pacienty může bezpečně nahradit klasickou ambu­ lantní formu fyzioterapie pacientů, kteří jsou propuštěni z ústavní léč­ by a vyžadují další funkční trénink.

Také terapie virtuální realitou má svoji evidenci ke zlepšení paretic­ kých končetin. Využití Xbox a Kinec­ tu pomáhá pacientovi zlepšit nejen motorické funkce, ale také poskytuje terapii zábavným způsobem. Paci­ enti se mohou vcítit do různých akti­ vit v rámci trojdimenzionální r­ eality a tato terapie vede k rychlejšímu uzdravení subakutních pacientů po iktu (Bao et al., 2013). Existence studií prokazuje signifikantní zlep­ šení motorických deficitů v rám­ ci srovnání Fugl-Meyerova skóre před terapií využívající Xbox a po ní (Housman et al., 2009; Piron et al., 2010) a také v rámci zlepšení rovno­ váhy pacienta (Lange, 2011). Využití virtuální reality se ukazuje také jako vhodná domácí autoterapie.

14

florence 4/16

Na závěr můžeme optimisticky konstatovat, že je především na nás, jakým způsobem uvádíme do praxe moderní trendy v duchu medicíny založené na důkazech podložené zkušenostmi. Ze zkušenosti vyplý­ vá, že pro výsledný léčebný efekt v rehabilitaci je rozhodující řádná diagnostika a klasifikace dle stan­ dardizovaného vyšetřovacího proto­ kolu. Následně cílená aplikace léči­ va za podpory pohybové terapie. Je otázkou času, kdy spíše než tradič­ ní, empirické přístupy a úcta k nim bude naše rehabilitace postavena na seriózních, důkazy podložených konceptech a metodách.

Literatura: 1. Kolektiv autorů. Metodická příručka pro odborníky pracující v oblasti neurorehabilitace [online]. Praha: Erudis o. p. s., 2014, s. 1–28 2. Gracies JM. Pathophysiology of spastic paresis I: Paresis and soft tissue changes.

Muscle Nerve. 2005;31(5):535–551 3. Gracies JM et al. Five-step clinical assess­ment in spastic paresis. Eur. J. Phys. Rehabil. Med. 2010;46(3):411–421 4. Říha M, Dvořáková P, Sádlová T. Moderní trendy v léčbě fokální spastické parézy po získaném poškození mozku. Practicus.

2015;14(09):19–22 5. Hoskovcová M, Gál O. Rehabilitace a spasticita. In Štětkářová I, Ehler E, Jech R (eds.). Spasticita a její léčba. Praha: Maxdorf, 2012, s. 177–212 6. Kiresuk TJ, Sherman RE. Goal attainment scaling: A general method for evaluating comprehensive community mental health programs. Community Mental Health Journal. 1968;4(6):443–453. [online]. [cit. 2016-01-02]. DOI: 10.1007/ bf01530764 7. Hart T, Evans J. Self-regulation and Goal Theories in Brain Injury Rehabilitation.

Journal of Head Trauma Rehabilitation 2006;21(2):142–155. [online]. [cit.

2016-02-03]. DOI: 10.1097/00001199200603000-00007 8. Sivaraman NKP. Life goals: the concept and its relevance to rehabilitation. Clinical Rehabilitation 2003;17(2):192–202. [online]. [cit. 2016-02-03]. DOI: 10.1191/0269215503cr599oa 9. Říha M, Dvořáková P. Goal Attainment Scaling (GAS) – metoda hodnocení efektu terapie u pacientů s fokální spastickou parézou. Rehabilitace a fyzikální lékařství.

2015;22(3):144–147 10. Říha M, Dvořáková P. Léčba fokální spastické parézy po získaném poškození mozku – zkušenosti z rehabilitačního pracoviště. Rehabilitace a fyzikální lékařství.

2015;22(3):140–143 11. Gál O, Hoskovcová M, Jech R. Neuroplasticita, restituce motorických funkcí a možnosti rehabilitace spastické parézy. Rehabilitace a fyzikální lékařství.

2015;22(3):101–127 12. Wilkenfeld AJL. Review of electrical stimulation, botulinum toxin, and their com-

bination for spastic drop foot. J. Rehabil.

Res. Dev. 2013;50(3):315–326 13. Alon G, Levitt AF, McCarthy P. Functional Electrical Stimulation (FES) may modify the poor prognosis of stroke survivors with severe motor loss of the upper extremity. Am. J. Phys. Med. Rehabil.

2008;87(8):627–636 14. Johnson C, Burridge JH, Strike PW. The Effect of Combined Use of Botulinum Toxin Type A and Functional Electric Stimulation in the Treatment of Spastic Drop Foot After Stroke: A Preliminary Investigation. Arch. Phys. Med. Rehabil.

2004;85:902–909 15. Van De Port I, Wevers L, Lindeman E et al. Effects of circuit training as alternative to usual physiotherapy after stroke: randomised controlled trial. BMJ. 2012;344:e2672 16. Wevers L, Van De Port I, Vermue M. Effects of task-oriented circuit class training on walking competency after stroke. Stroke. 2009;40:2450–2459. DOI: 10.1161/STROKEAHA.108.541946 17. Frimpong E, Olawale OA, Antwi DA. Task-oriented circuit training improves ambulatory functions in acute stroke: a randomized controlled trial. Journal of Medicine Sciences. 2014;5(8):169–175 18. Bao X, Mao YR, Lin Q, Qiu YH, Chen SZ, Li L, Cates RS, Zhou SF, Huang DF. Mechanism of Kinect-based virtual reality training for motor functional recovery of upper limbs after subacute stroke. Neural Regen Res. 2013;8(31):2904–2913 19. Housman SJ, Scott KM, Reinkens­meyer DJ. A randomized controlled trial of gravity-supported, computer-enhanced arm exercise for individuals with severe hemiparesis. Neurorehabil Neural Repair.

2009;23(5):505–514 20. Piron L, Turolla A, Agostini M et al. Motor learning principles for rehabilitation: a pilot randomized controlled study in poststroke patients. Neurorehabil Neural Repair.

2010;24(6):501–508 21. Lange B, Chang CY, Suma E et al. Development and evaluation of low cost game-based balance rehabilitation tool using the microsoft Kinect sensor.

Conf. Proc. IEEE Eng. Med. Biol. Soc. 2011;2011:1831–1834

odborné téma rehabilitace a fyzioterapie

Balneologie v Lázních Bechyně Balneologie (balneo = lázeň, lázeňský, logos = nauka) je soubor léčebných postupů s využitím léčebných prostředků, které mají své specifikum pro konkrétní místo. V Lázních Bechyně, které se zaměřují na pohybový aparát, je jednou z významných procedur slatinná koupel či obklad.

Jitka Chlupáčová, aromaterapeut, lymfoterapeut, masér v lázních bechyně

fota: archiv

J

ako první popsal účinky bal­ neologie již v 16. století Pa­ racelsus. Později přinesli poznatky o účincích slatin­ ných koupelí Napoleonovi vojáci po návratu z tažení v Egyptě a Napo­ leonův nejmladší bratr Jérôme Bo­ naparte pro ně poté nechal vystavět lázně. Od 19. století jsou pak láz­ ně houfně zakládány v evropských zdravotních střediscích. Některé země, jako například Skotsko nebo Irsko, využívají sušenou a stlačenou slatinu i pro vytápění svých domů nebo k vaření. Rašelina je také pou­ žívána i při výrobě sladové whisky.

S trochou nadsázky lze říci, že cesta rašeliny do bechyňských láz­ ní začíná v pozdních čtvrtohorách.

Ne každá rašelina je totiž vhodná k léčebným účelům. Rašelina musí mít určité potřebné fyzikální vlast­ nosti (schopnost zadržet a přenášet teplo) a také určité chemické slo­ žení (přítomnost huminové kyse­ liny, pryskyřic, aromatických látek a další). Rašelina, kterou používáme v Lázních Bechyně, je tak kvalitní, že odborným rozborem v ní najde­ te např. pylová zrnka rostlin, kte­ ré na našem území rostly v dávné minulosti. Patří proto k nejlepším v České republice i ve střední Evro­ pě. Podléhá přísným pravidelným kontrolám, a to ložiskem přírodního léčivého zdroje počínaje až ke kom­ plexní analýze peloidu (peloidy jsou látky vznikající v přírodě geologic­ kými pochody a ve směsi s vodou se používají jako koupele či zábaly).

Tato rašelina obsahuje huminové kyseliny, které otevírají póry, a má také hojnost vosku a pryskyřice. To vedlo Lázně Bechyně k zamyšlení, zda kromě pohybového ústrojí ne­ léčit také ženské choroby. Rašelina pochází z Komárovského blata, kde je balneologicky nejcennější ložis­ ko čisté rašeliny s kyselostí (pH) 4,5–5,5. Těží se tu už od roku 1905.

Každé lázně musejí mít svůj léčebný

zdroj a pro Lázně Bechyně jsou prá­ vě Komárovská blata tím, co dělá naše lázně lázněmi. To je také dů­ vod, proč je třeba toto unikátní pří­ rodní bohatství chránit.

V Lázních Bechyně využíváme rašelinu k tradičním lázeňským procedurám, jako jsou např. slatin­ né koupele, zábaly apod. Rašelina vytvoří v klidové poloze kolem po­ nořeného těla už za minutu obalo­ vou termickou vrstvu, v níž dochází k rovnoměrnému odevzdávání tep­ la s velkou intenzivní reakcí na celý organismus. Slatina má také proti­ zánětlivé, antibakteriální, termické, spasmolytické i analgetické účinky.

Vzhledem k tomu, že kůži také říká­ me „třetí ledvina“, protože epitelové buňky jsou selektivně propustné, můžeme si domyslet, jaké pocho­ dy probíhají v lidském těle přiklá­ dáním rašelinových zábalů. A aby bylo zřejmé, čím je rašelina, kterou v Lázních Bechyně používáme, uni­ kátní, přikládám hodnocení z Balne­ ologického ústavu Univerzity Karlo­ vy ze dne 12. prosince 1939:

V Lázních Bechyně využívají rašelinu k tradičním lázeňským procedurám, jako jsou např. slatinné koupele, zábaly apod.

Jako první popsal účinky balneologie již v 16. století Paracelsus

Dle chemického rozboru Státního geologického ústavu v Praze (autor Dr. Václav Veselý, rada Stát. geologického ústavu) jedná se u slatiny používané v lázních v Bechyni o převážně vegetabilní slatinu, která obsahuje hojnost organických látek (humusových kyselin, pryskyřic, vosku, huminu apod.), Bitumena (vosk, pryskyřice) jsou nositeli estrogenních účinných látek, kterým se přikládá účinek při ženských chorobách. Humusové kyseliny mají účinek adstringující, čímž usnadňují otevření potních pórů v pokožce a také zvyšují absorpci kůže.

Ale slatina tato obsahuje značné množství ve vodě rozpustných anorganických sloučenin, léčebně významných. Tato chemická vlastnost slatiny v Bechyni užívané tvoří podstatnou složku její léčebné účinnosti, stejně jako její vlastnosti fysikální: veliká bobtnavost, stabilita suspenze (pomalá sedimentace) s malou tepelnou vodivostí. V důsledku těchto předností hodí se tato slatina velice dobře k přípravě tepelných koupelí i obkladů slatinných, jak konečně mnohaletá praktická zkušenost s tímto peloidem nepochybně prokázala. Přednosta balneol. ústavu prof. Dr. Eduard Cmunt.

KLINICKÁ INDIKACE PELOIDU: Peloid je pro svoje fysikální vlastnosti velmi výhodným materiálem pro přípravu obkladů, zábalů, polovičních a hlavně celkových koupelí, kterými bude možno teplo dávkovat hypertermii až asi do 47 °C délkou koupele a volbou vrstvy peloidní koupele nad tělem asi do 30 cm, patří mezi humolity, z kterých teplo prostupuje nejlineárněji, nejšetrněji. Čas aplikace zábalu i koupele: 15 minut, následně 15 minut suchý ovin.

Všeobecné kontraindikace: srdečně-cévní indispozice, varixy, akutní horečnatá onemocnění aj. omezení, která vždy určuje lékař.

Indikace: M. B., R. A., poúrazové stavy, spasmata, neuromyalgie, celkové vyčerpání organismu, dop. rychlejší regenerace, „pohladí“ i zevní lymfatický systém.

15

Předplaťte si Florence a získejte poukaz k nákupu vstupenek na koncerty FOK v hodnotě 1200 Kč

přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

Kód nabídky

FLO16FOK uvádějte při objednávce

16

Standardní roční předplatné

570 Kč

symfonický orchestr FOk představuje jednu z páteřních institucí kulturní infrastruktury hlavního města prahy. charakteristiky smetanovy síně a unikátnost Obecního domu spoluvytvářejí nezaměnitelný profil orchestru i činnosti celé instituce. v letošní 81. koncertní sezóně budou hosty například Hisako kawamura, kateřina kněžíková nebo eroica.

předplatné objednávejte na www.florence.cz nabídka s kódem FLO16FOK platí do 1. 5. 2016 nebo do vyčerpání zásob pro standardní roční předplatné pouze pro nové předplatitele. dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v čr do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. změna dárku vyhrazena.

17

recenzované články

Problematika životního stylu studentů oboru Všeobecná sestra Souhrn:

Klíčová slova:

V současné době se stále řeší problematika životního stylu. Dodržení zásad zdravého životního stylu se ve velké míře podílí na zdraví jedince. Z hlediska náročnosti studia nelékařských zdravotnických oborů je vhodné poukázat právě na studenty, jejichž životní styl je ovlivňován řadou faktorů, a to z hlediska faktorů samotného studia, ale i náročnosti profese. Na základě dotazníkového šetření u studentů oboru Všeobecná sestra byly zjištěny faktory, které poukazují na zajímavá fakta. Z každé tematické oblasti byl vybrán jeden faktor, který se nejvíce podílel na ovlivnění životního stylu studentů. Jako problematické se projevily způsob bydlení během studia, přivýdělek během studia, stresová zátěž, nedostatečná pohybová aktivita a neznalost svých fyziologických hodnot, jako je krevní tlak, hladina glykémie a cholesterolu. životní styl – student – všeobecná sestra.

Lifestyle Issues of Students in Bachelor Degree Nursing Programme

Keywords:

The issue of lifestyle is currently still solved. Respecting the principles of a healthy lifestyle is largely involved in the health of individuals. In terms of difficulty degree of non-medical fields, it is appropriate to refer just to students when their lifestyle influenced by many factors, from the viewpoint of factors, the actual study but also demands of the profession. Based on the survey among students majoring in General Nursing been identified factors that point to an interesting fact. For each thematic area was chosen one factor that contributed most to influence the lifestyle of students. This proved problematic way of living during their studies, extra income while studying, stress load, insufficient physical activity, and ignorance of their physical values, such as blood pressure, blood glucose levels and cholesterol. lifestyle – student – general nurse.

Bc. Hana Doležalová, ambulance praktického lékaře, Brno Mgr. Hana Pinkavová, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

Úvod Životní styl mladých vysokoškoláků je odlišný od jejich vrstevníků. Ne­ mají tolik volného času a do reality praxe je uvádí praktická výuka, kte­ rou absolvují od prvních dní studia.

Setkávají se s darem života i se smr­ tí. Vyskytují se v různém prostředí a ovlivňuje je řada faktorů. Ošetřo­ vatelství je tříletý obor, který vyža­ duje mnoho hodin jak teoretické, tak i praktické výuky. Praxe je fyzicky i psychicky náročná. Studenti čas­ to musejí brzy vstávat a dojíždět do vzdáleného města, praxe se ode­

18

hrává i v době letních prázdnin. To vše ovlivňuje jejich životní styl.

Existuje řada definic životního stylu. Duffková jej definuje jako způ­ sob, jakým lidé žijí – tedy jak bydlí, stravují se, vzdělávají se, chovají se v různých situacích, baví se, pracu­ jí, spotřebovávají, vzájemně komu­ nikují, jednají, rozhodují se, cestují, vyznávají a dodržují určité hodnoty, starají se o děti, pěstují potraviny, vyrábějí a podobně (Duffková et al., 2008). Z toho vyplývá, že životní styl je typická multidisciplinární proble­ matika, která má celou řadu kom­ ponent a faktorů, které ji ovlivňují.

V zásadě se jedná o vliv vnějších faktorů jakožto životních podmínek a faktorů vnitřních, které závisejí na konkrétním jedinci. Ten si pak urču­ je své hodnoty, sociální vazby, ale i způsob trávení volného času.

Cíl průzkumu Hlavním cílem průzkumu bylo zjistit faktory, které se nejvíce podílejí na ovlivnění životního stylu studentů oboru Všeobecná sestra.

Metodika a organizace průzkumu Byla zvolena kvantitativní meto­ da sběru dat, anonymní dotazník vlastní tvorby, který se skládal z tři­ ceti otázek členěných do pěti te­ matických celků. Na otázky mohli respondenti odpovídat výběrem jedné odpovědi, více odpověďmi, ale i volnou odpovědí. Dotazník byl distribuován metodou „sněhové koule“, kdy byl určitý počet dotazní­ ků předán jedné ze studentek cílo­ vého oboru, která dotazníky předala svým spolužákům. Oslovení respon­ denti dotazníky vyplnili ve svém

foto: Profimedia

Summary:

recenzované články výzkumné sdělení

volném čase a stejným způsobem došlo k vrácení vyplněných dotazní­ ků. Průzkum probíhal na Masaryko­ vě univerzitě, Univerzitě Palackého a Univerzitě Tomáše Bati v období od prosince 2014 až do února 2015.

Celkově bylo distribuováno 150 do­ tazníků, do výzkumu bylo zahrnuto 110 dotazníků.

61

Z každé z pěti oblastí dotazníku byl vybrán jeden problematický faktor, který nejvíce poukazoval na ovliv­ nění životního stylu negativním ­směrem.

procent studentů považuje za hlavní zdroj stresu samotné studium.

Demografické údaje Z vybraných demografických úda­ jů se jednalo o pobyt responden­

30,9 % 18,2 % 10,0 %

na privátě

do místa studia dojíždím

% 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Graf 3 Obor přivýdělku

24,5 % 18,4 %

14,3 %

12,2 %

gastronomie zdravotnictví

školství

je mi to jedno

% 35 30 25 20 15 10 5 0

Graf 5 Sportovní aktivity

27,3 %

54,5 % 40,9 %

3,6 % brigádně

0,9 %

0%

nechci jsem zaměstnaný/á pracovat na HPP

nemám na to čas

nepotřebuji

% 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

1× týdně

61,1 %

22,2 %

studium

9,0 %

6,3 %

rodina

práce

1,4 % nedostatek času

jiné

% 70 60 50 40 30 20 10 0

Graf 6 Užívání internetu

30,9 %

8,2 %

6,4 % každý den 2–5× týdně

Z oblasti dodržení zásad zdravého životního stylu se jako problematická projevila nedostatečná pohybová ak­

Graf 4 Stresová zátěž

30,6 %

27,3 %

Zdravý životní styl

Graf 2 Způsob přivýdělku

40,9 %

média

Z oblasti rizikových faktorů se jako problematická projevila stresová zátěž. Z analýzy průzkumu vyplý­ vá, že 61,1 % respondentů uvedlo jako hlavní příčinu stresu samotné studium, 22 % respondentů uvedlo nedostatek času. Dalšími zastou­ penými faktory byly rodina a práce (graf 4).

Z volnočasových aktivit se jako pro­ blematický projevil zejména při­ výdělek respondentů. Z analýzy průzkumu vyplývá, že více než po­ lovina respondentů uvedla, že na přivýdělek nemá čas. Brigádně si přivydělává 40,9 % respondentů, na hlavní pracovní poměr je zaměstná­ no 3,6 % respondentů a pouze 0,9 % respondentů uvedlo, že přivýdělek nepotřebují (graf 2).

Většina respondentů, kteří si při­ vydělávají, upřednostňuje obor gas­

Graf 1 Pobyt respondentů

na koleji

Rizikové faktory během studia

Volnočasové aktivity

Výsledky

doma

tronomie, teprve poté obor zdravot­ nictví (graf 3). Nejvíce zastoupeným důvodem přivýdělku byla v 73,5 % finanční nezávislost.

tů. Z analýzy průzkumu vyplývá, že většina respondentů upřednostňuje pobyt ve městě studia, pouze 10 % respondentů do místa studia denně dojíždí (graf 1).

rekreačně neodpověděli

% 35 30 25 20 15 10 5 0

57,4 %

20,4 %

19,4 %

2,8 % méně než 1 hodinu

2–3 hodiny

4–5 hodin

6 a více hodin

% 70 60 50 40 30 20 10 0

19

recenzované články výzkumné sdělení

florence 4/16

Graf 7 Znalost hodnot ano ne neodpověděli 76,4 % 67,3 % 58,2 % 40,0 % 29,1 % 20,0 % 3,6 %

1,8 % krevního tlaku

glykémie

3,6 % cholesterolu

% 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

pocit napětí nervozita, stres

odreagování (relaxace, spánek, sport…)

Obrázek 1 Doporučený postup při stresové zátěži, zhodnocení (pochvala, kritika, odměna) → MOTIVACE

autor H. Doležalová, 2015

realizace

tivita. Z analýzy průzkumu vyplývá, že každý den sportuje pouze 6,4 % respondentů, 2–5× týdně 27,3 % respondentů, 1× týdně 27,3 % re­ spondentů a rekreačně 30,9 % re­ spondentů (graf 5). Zajímavostí je, že téměř 60 % respondentů tráví denně na internetu 2–3 hodiny, což může­ me považovat za pasivní způsob trá­ vení volného času (graf 6).

Preventivní opatření Z oblasti dodržení zásad preven­ tivního opatření se projevila jako problematická neznalost svých fy­

Z vybraných demografických údajů se jednalo o pobyt respon­ dentů. Z průzkumu vyplývá, že vět­ šina respondentů upřednostňuje bydlení přímo ve městě studia, pou­ ze 10 % respondentů do místa stu­ dia denně dojíždí. Způsob bydlení nebo dojíždění studentů se může podílet na ovlivnění životního stylu.

Zejména je nutno zdůraznit vzdále­ nost z místa dojíždění, brzké vstává­ ní, riziko zpoždění z důvodu doprav­ ní situace nebo počasí, případně přestupy. Student na základě těchto faktorů může být unavený a vyčer­

Jako problematická se jeví finanční stránka studentů a nedostatek volného času k možnému přivýdělku. ziologických hodnot, jako je krevní tlak, hladina glykémie a choleste­ rolu. Z analýzy průzkumu vyplý­ vá, že svoji hodnotu krevního tlaku zná 58,2 % respondentů, glykémie 29,1 % respondentů a cholesterolu pouze 20,0 % respondentů (graf 7).

Diskuze Studenti oboru Všeobecná sestra během studia procházejí různým prostředím, na které je potřeba se adaptovat a současně se vyrovnat s působením vnitřních i okolních faktorů. Celý tento proces se podí­ lí na ovlivnění životního stylu stu­ denta. Problematika životního stylu je v současné době stále aktuální, proto bylo hlavním cílem průzkumu zjistit právě faktory, které jej ovliv­ ňují. Šetření bylo kategorizováno do pěti tematických oblastí. Z každé z nich byl vybrán jeden faktor, který se nejvíce podílel na ovlivnění ži­ votního stylu studentů uvedeného oboru.

20

paný, jeho školní i volnočasové vý­ kony mohou být ovlivněny a sníže­ ny. Dojíždění také zabere čas, někdy i několik hodin. Tento čas by mohl být využit k jiným účelům, například k odpočinku. Tuto domněnku potvr­ zuje i Valjenta (2010), jehož záznam z rozhovorů se studenty vede k zá­ věru, že mnozí studenti, kteří dojíž­ dějí denně z okolních měst do Prahy za studiem, často hledají bydlení přímo v Praze. Čas, který dojíždě­ ním ušetří, mohou využít k jiným účelům, například ke studiu nebo přivýdělku.

Druhou oblastí zkoumání byly volnočasové aktivity. Z průzkumu vyplývá, že více než polovina oslove­ ných respondentů uvedla, že na při­ výdělek nemá čas. Brigádně si při­ vydělává více než 40 % respondentů a pouze jeden respondent uvedl, že přivýdělek nepotřebuje. Zajímavostí je, že nejčetněji zastoupeným obo­ rem přivýdělku nebylo zdravotnictví, ale gastronomie, a to v 30,6 %. Nej­

častějším důvodem přivýdělku byla finanční stránka. Lažová (2010) ve svém výzkumu dospěla u respon­ dentů k vyšší četnosti zastoupení brigád, a to v 65 %. Tento fakt může být ovlivněn různými faktory, napří­ klad vyšší časovou vytížeností stu­ dentů nelékařského oboru z důvodu časově náročné odborné praxe ve srovnání se studenty jiného oboru, například sociální pedagogiky.

Třetí oblastí zkoumání byly ri­ zikové faktory během studia. Jako problematická se projevila stresová zátěž. Více než 60 % respondentů uvedlo, že nejčastější příčnou stre­ su je samotné studium, přičemž mezi nejčastější projevy byla za­ řazena nervozita a podrážděnost.

Podle výzkumu Lažové patří mezi nejčastější stresové faktory stu­ dentů škola a rodina/partner, což se shoduje s výsledky průzkumu dosaženými u všeobecných sester (Lažová, 2010). Problematikou stre­ su se zabývala také Chamoutová, která dále poukazuje na to, že stres vysokoškoláka počíná již osamostat­ něním od rodičů, následně vyrovná­ váním se s vrstevníky nebo nutností přivýdělku. Nejčastěji je stres stu­ denty odplavován formou sportu, alkoholem, přáteli a rodinou. Čtvrtou oblastí byl zdravý životní styl. Jako problematická se proje­ vila pohybová aktivita. Z průzkumu vyplývá, že nejčastěji responden­ ti sportují rekreačně, a to v 30,9 %.

Sportovní aktivity jsou tedy nejspí­ še provozovány o víkendech nebo dnech, když mají studenti více vol­ na. Z průzkumu však také vyplývá, že téměř 60 % respondentů tráví na internetu každý den 2–3 hodiny, což lze považovat za pasivní způsob trávení volného času.

Pátou oblastí bylo dodržení zá­ sad preventivního opatření. Jako

plán úkolů, intervence

recenzované články výzkumné sdělení

alarmující se projevila neznalost základních hodnot, jako je krevní tlak, hladina glykémie a choleste­ rolu. Svoji hodnotu krevního tlaku zná z těchto budoucích zdravotníků pouze 58,2 % respondentů, hladi­ nu glykémie pouze 29,1 % respon­ dentů a cholesterolu pouze 20 %.

Se studiem nelékařského oboru lze předpokládat, že respondenti bu­ dou více orientováni na své zdra­ ví a budou věnovat více úsilí péči o své zdraví a udržení či zvýšení jeho kvality. Dodržení preventivní­ ho opatření je velmi důležitým fak­ torem. Právě budoucí zdravotníci a zaměstnanci nemocnic a fakult by měli být příkladem.

Závěr Dotazníkové šetření u budoucích všeobecných sester poukázalo na rizikové faktory, které se podílejí na ovlivnění životního stylu studentů.

Tyto faktory poukázaly na možnosti a okolnosti, jak danou situaci zlepšit.

Jako problematická se projevila finanční stránka studentů a nedosta­ tek volného času k možnému přivý­ dělku. Tento faktor může úzce souvi­ set i s bydlením studentů, kdy může být preferováno dojíždění i přes ne­ gativní souvislosti, které s ním mo­ hou souviset. Vhodná by tedy byla větší finanční pomoc studentům, ze­ jména ze slabších sociálních skupin.

Dalším vhodným prostředkem by byla edukace studentů, zejména

v oblasti organizace volného času, tzv. time management. Přínosem by byla i edukace, jak se vypořádat se stresem. Studenti se během svého studia se stresem setkají běžně, a to i po teoretické stránce, avšak i přes tuto teoretickou znalost mnohdy ne­ vědí, jak nastalou situaci řešit, když se týká právě jich. Pokud student pocítí pocit napětí a stres, bylo navr­ ženo schéma postupu (obr. 1). Jak­ mile student ucítí pocit napětí, měl by se v první řadě odreagovat a od­ počinout si. Poté si v klidu promyslet postup a jednotlivé kroky k dosažení cíle. Následně tento proces zreali­ zovat a v neposlední řadě zhodno­ tit, zda bylo cíle dosaženo, či nikoliv.

Student by se neměl zapomenout odměnit za splnění cíle.

Nedostatek pohybové aktivity by bylo vhodné zlepšit zavedením ví­ cesemestrální povinné tělesné vý­ chovy. Většinou si studenti mohou vybrat z preferovaných sportovních aktivit a mnohdy je to jejich jediný zdroj pohybu. Tento fakt je obecně známou věcí ve více sektorech.

Studentský život je spojen s mla­ distvým věkem. Studenti si nepři­ pouštějí možnost postižení nemocí, a to i přes jejich teoretické a prak­ tické znalosti. Budoucí zdravotníci by měli být příkladem, mít přehled o svém zdraví, dodržovat preventiv­ ní opatření a znát své fyziologické hodnoty, jako jsou krevní tlak, hladi­ na glykémie a cholesterolu.

Literatura: 1. Duffková J, Urban L, Dubský J. Sociologie životního stylu. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, 237 s. ISBN 978-807380-123-6 2. Lažová M. Životní styl studentů na vysoké škole. Bakalářská práce. Vedoucí práce Jarmila Šťastná. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Ústav pedagogických věd, 2010, 70 s. ­[online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/ handle/10563/11806/la%C5%BEov%C3%A1_2010_bp.pdf?sequence=1 3. Valjenta Z. Aktivní životní styl vysokoškoláka. Dizertační práce. Vedoucí práce Irena Slepičková. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Katedra základů kinatropologie a humanitních věd, 2010, 213 s. [online]. [cit. 2015-0315]. Dostupné z: http://www.utvs. cvut.cz/lectors/zv_dp17.pdf 4. Chamoutová H. K problematice stresu prožívaného studenty během vysokoškolského vzdělání [online]. ­[cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http:// www.agris.cz/Content/files/main_files/61/139341/cham.pdf

Recenzovaly: Mgr. Eva Klára Novotná CHIP, Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Praha

Mgr. Helena Michálková, Ph.D. Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

INZERCE

laterna magika UVÁDÍME NA NOVÉ SCÉNĚ

MALÝ PRINC Inscenace Vladimíra Morávka Hrajeme od dubna 2016

Foto: The Queens

Na motivy pohádkového románu Antoina de Saint-Exupéryho

21

recenzované články výzkumné sdělení

florence 4/16

Komunikace sester s pacientem na umělé plicní ventilaci Souhrn:

Klíčová slova:

Cílem průzkumu bylo zjistit způsoby komunikace sester s pacientem na umělé plicní ventilaci na pracovištích intenzivní péče. Soubor tvořilo 132 sester pracujících v intenzivní péči vybrané nemocnice Moravskoslezského kraje. Na sběr dat byla zvolena metoda dotazníku. Průzkum probíhal od července do října roku 2012. Při komunikaci s pacientem na umělé plicní ventilaci, který je při vědomí, sestry nejvíce využívají otázky typu „ano/ne“, tabulky s písmeny a odezírání. Pacienti se nejčastěji snaží personálu sdělit nespokojenost s něčím, přítomnost bolesti a změnu polohy. Při komunikaci s pacientem na umělé plicní ventilaci, který je v bezvědomí, je nejvíce využívána kombinace slova a doteku (86 %). Komunikace s pacientem na umělé plicní ventilaci byla na pracovištích hodnocena jako dobrá. Nedostatky v komunikaci s pacientem na umělé plicní ventilaci vidí sestry zejména v nedostatku času a také v podceňování významu komunikace jako takové. komunikace – pacient – intenzivní péče – umělá plicní ventilace.

Nurses’ communication with patients on artificial ventilation Summary:

Keywords:

The aim of the study was to find out the ways of nurses’ communication with patients on artificial ventilation in intensive care units. The sample consists of 132 intensive care nurses from selected hospital of Moravian-Silesian ­region. The questionnaire was used to collect data. The survey was conducted from July to October 2012. According the results of research nurses during communication with conscious patients on artificial ventilation the most often use “yes/no” questions, boards with letters and lip-reading. Patients are trying to say dissatisfaction with something, the presence of pain and change of position. When communicating with unconscious patient on artificial communication, the most used method by nurses is the combination of words and touching (86 %). Nurses rated communication as good. The barriers of communication were marked by nurses as the following: the lack of time and underestimate of the importance of communication. communication – patient – intensive care – artificial ventilation.

Mgr. Martina Prusenovská, Neurologická klinika, Fakultní nemocnice Ostrava PhDr. Renáta Zeleníková, Ph.D., Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě

Úvod Role sestry v komunikaci s pacien­ tem je zcela zásadní. Jedním z cílů komunikace s pacientem na jednot­ ce intenzivní péče je pomoc při udr­ žování identity pacienta (Wojnicki­ -Johansson, 2001). Neschopnost komunikovat verbálně u kriticky ne­ mocných a ventilovaných pacientů je důsledkem intubace, smyslového nebo kognitivního deficitu (Happ et al., 2011). Schopnost komuniko­ vat může být u kriticky nemocných narušena především v důsledku sedace, únavy, deliria nebo přítom­ nosti neurologické nemoci. Naru­ šená komunikační schopnost patří mezi nejvíce stresující události pro pacienty na umělé plicní ventilaci a může být dále spojena s úzkostí, strachem, zlostí, frustrací a nespa­ vostí. Také pro sestry je náročné, když se nemohou s pacienty do­ mluvit a pacienti nemohou vyjádřit úroveň své bolesti a svoje potřeby.

Existují některé techniky, které mo­ hou komunikaci s pacientem zlepšit a ulehčit. Nejčastěji se jedná o vy­

22

užití neverbální komunikace – mi­ mika, oční kontakt, dále otázky, na které se dá odpovědět ano/ne, a vy­ užití psaní při komunikaci.

I když problémy spojené s ne­ schopností pacientů komunikovat v průběhu pobytu na jednotce in­ tenzivní péče jsou obecně známé, existuje pouze malý počet studií zaměřených na zkoumání procesu komunikace mezi sestrou a pacien­ tem na jednotce intenzivní péče.

Cílem práce bylo zjistit způsoby komunikace sester s pacientem na umělé plicní ventilaci na pracoviš­ tích intenzivní péče.

Metodika Průzkum má charakter kvantitativ­ ního šetření. Ke sběru dat byl zvo­ len nestandardizovaný dotazník, který vyplňovaly sestry pracující na pracovištích intenzivní péče vybra­ né nemocnice v Moravskoslezském kraji. Do studie bylo zahrnuto cel­ kem 10 pracovišť intenzivní péče.

Celkem bylo rozdáno 150 dotazní­ ků, přičemž se vrátilo 132 vyplně­ ných dotazníků, což je 88% návrat­ nost. Průzkum schválený vedením nemocnice probíhal od července do října roku 2012.

Výsledky Soubor tvořilo 132 sester. Téměř polovina respondentů uvedla dél­ ku praxe v rozmezí 3–10 let. Nej­

více sester průzkumného souboru (53 %) mělo ukončené středoškol­ ské vzdělání. Se specializací (sestra pro intenzivní péči) bylo v souboru 60 % sester. Kurz bazální stimulace absolvovala více než třetina respon­ dentů (37 %), biografickou anamné­ zu u pacientů hodnotí 68 % sester, seminář o komunikaci s pacientem na UPV absolvovalo pouze 9 % ses­ ter. Další charakteristiky souboru jsou uvedeny v tabulce 1.

Při komunikaci s pacientem na umělé plicní ventilaci, který je při vědomí, využívají sestry nejvíce otázky typu „ano/ne“ (88 %), dále tabulky s písmeny a odezírání (ta­ bulka 2). Při komunikaci s pacien­ tem na umělé plicní ventilaci, který je v bezvědomí, je nejvíce využívána kombinace slova a doteku (86 %).

Podle výpovědí sester se pacien­ ti na umělé plicní ventilaci, kteří jsou při vědomí, snaží nejčastě­ ji sdělit nespokojenost s něčím (80 %), přítomnost bolesti (70 %), žádost o změnu polohy (55 %), vy­ jádření, že mu je teplo/zima (35 %), dotaz na čas (24 %), dotaz na pro­ puštění (23 %), dotazy na rodinu (12 %) (tabulka 3).

V tabulce 4 uvádíme další vý­ sledky týkající se vybraných aspek­ tů komunikace s pacientem na umě­ lé plicní ventilaci, který je v bezvě­ domí. U pacientů na umělé plicní ventilaci, kteří jsou v bezvědomí,

recenzované články výzkumné sdělení

53 % sester nikdy nestanovuje ošet­ řovatelskou diagnózu Zhoršená verbální komunikace. Prvky bazální stimulace využívá velmi často 18 % sester a často 32 % sester. Iniciální dotek při kontaktu s pacientem čas­ to používá 39 % sester. Jak uvedlo 38 % sester, iniciální dotek použí­ vají často při kontaktu s pacientem i další členové týmu. Oblíbenou hudbu pouští pacientům na umě­ lé plicní ventilaci 41 % sester často a 15 % velmi často. Mimiku pacien­

ta v průběhu bolestivých procedur, jako je např. převaz rány, sleduje 74 % sester velmi často a 24 % čas­ to. O komunikaci s pacientem na umělé plicní ventilaci edukuje jejich příbuzné 43 % sester často a 21 % velmi často. Občas doporučí pří­ buzným předčítání oblíbené knihy svému rodinnému příslušníkovi na umělé plicní ventilaci 48 % sester, často to doporučuje pouze 21 % a velmi často 14 % sester. Až 61 % sester uvedlo, že v přítomnosti pa­

Tabulka 1 Charakteristika souboru sester (n = 132) Charakteristika Věk

20–30 let 31–40 let 41–50 let 51 a více let Vzdělání středoškolské vyšší odborné bakalářské magisterské Pracoviště JIP interních oborů JIP chirurgických oborů ARO Délka praxe méně než 3 roky na oddělení ARO/JIP 3–5 let 6–10 let 11–15 let 16 a více let Specializace (sestra pro intenzivní péči) Absolvování kurzu bazální stimulace Odběr biografické anamnézy u pacientů Účast na semináři o komunikaci s pacientem na umělé plicní ventilaci

n 37 57 37 1 70 24 32 6 63 54 15 23 27 35 23 24 79 49 90 12

% 28 % 43 % 28 % 1% 53 % 18 % 24 % 5% 48 % 41 % 11 % 17 % 21 % 27 % 17 % 18 % 60 % 37 % 68 % 9%

37

procent dotazovaných sester absolvovalo kurz bazální stimulace.

86

procent sester komunikuje s pacienty v bezvědomí na UPV slovem i dotekem.

cienta na umělé plicní ventilaci čas­ to mluví o osobních věcech.

Dále nás zajímalo, jak sestry na pracovištích intenzivní péče hod­ notí svou komunikaci. Komunikace s pacientem na umělé plicní venti­ laci je sestrami převážně hodnoce­ na jako dobrá (47 %) a velmi dobrá (30 %). Vlastní vědomosti ohledně komunikace s pacientem na umělé plicní ventilaci hodnotí sestry jako dobré (56 %) a velmi dobré (30 %).

Nedostatky v komunikaci s pacien­ tem na umělé plicní ventilaci vidí sestry zejména v nedostatku času (65 %) a také v podceňování význa­ mu komunikace jako takové (65 %).

Zájem o tuto problematiku hodnotí 50 % sester jako velký a 44 % jako průměrný. Jako nejpreferovanější formy vzdělávání v problematice komunikace s pacientem na umě­ lé plicní ventilaci uvedly sestry se­ mináře v rámci oddělení (62 %), praktický nácvik komunikace (47 %) a také konference (43 %).

Diskuze Volba způsobu komunikace s pa­ cientem na umělé plicní ventilaci je ovlivněna stavem vědomí pa­ cienta a jeho schopností verbálního sdělení. Schopnost posoudit stav vědomí u pacientů na umělé plicní ventilaci je proto zásadní při roz­ hodování o volbě způsobu komuni­ kace. Sestra zjišťuje, jestli pacient

Tabulka 2 Komunikace sester s pacienty na umělé plicní ventilaci

Tabulka 3 Nejčastější sdělení pacientů na umělé plicní ventilaci, kteří jsou při vědomí

UPV – umělá plicní ventilace; u těchto otázek byla možnost výběru více odpovědí

U této otázky byla možnost výběru více odpovědí.

Komunikace s pacientem na UPV při vědomí

Sdělení pacientů na umělé plicní ventilaci, kteří jsou při vědomí

otázky typu „ano/ne“ tabulky s písmeny odezírání papír a tužka gesta piktogramy

n 116 97 97 86 81 16

Komunikace s pacientem na UPV v bezvědomí % 88 % 73 % 73 % 65 % 61 % 12 %

slova i dotek hudba pouze slova pouze dotek přístrojová technika

n 114 77 14 11 1

% 86 % 58 % 11 % 8% 1%

Nespokojenost s něčím Přítomnost bolesti Změna polohy Je mu teplo/zima Dotaz na čas Dotazy, kdy půjde domů Dotazy na rodinu

n

%

105 92 72 46 32 30 16

80 % 70 % 55 % 35 % 24 % 23 % 12 %

Tabulka 4 Vybrané aspekty komunikace s pacientem na umělé plicní ventilaci, který je v bezvědomí Vybrané aspekty komunikace Stanovení ošetřovatelské diagnózy Zhoršená verbální komunikace Využívání prvků bazální stimulace Používání iniciálního doteku při kontaktu s pacientem Používání iniciálního doteku při kontaktu s pacientem dalšími členy týmu Pouštění oblíbené hudby pacientům Sledování mimiky pacienta v průběhu bolestivých procedur (např. převaz rány) Edukace rodiny o komunikaci s pacientem na UPV Doporučení příbuzným, aby pacientovi na umělé plicní ventilaci předčítali oblíbenou knihu Mluvení o osobních věcech v přítomnosti pacienta na umělé plicní ventilaci

nikdy n (%) 70 (53 %) 6 (5 %) 8 (6 %) 12 (9 %) 9 (7 %) 0 0 22 (17 %) 1 (1 %)

občas n (%) 48 (36 %) 60 (45 %) 54 (41 %) 59 (45 %) 49 (37 %) 2 (2 %) 48 (36 %) 64 (48 %) 48 (36 %)

často n (%) 12 (9 %) 42 (32 %) 52 (39 %) 50 (38 %) 54 (41 %) 32 (24 %) 57 (43 %) 28 (21 %) 81 (61 %)

velmi často n (%) 2 (2 %) 24 (18 %) 18 (14 %) 11 (8 %) 20 (15 %) 98 (74 %) 27 (21 %) 18 (14 %) 2 (2 %)

23

recenzované články výzkumné sdělení

reaguje na své jméno a uposlechne jednoduchou výzvu, např. „podí­ vejte se na mne“, „mrkněte očima“ nebo „otevřete ústa“. Při rozhodo­ vání o způsobu komunikace a volbě systému augmentativní (podporu­ jící, doplňující, nahrazující) a alter­ nativní komunikace je nutné brát v úvahu neverbální dovednosti pa­ cienta, pokusy o komunikaci (gesta, mimika, vizika – pohledy), fyzické

sdělení sester při komunikaci s pa­ cienty. Jednalo se o následující ka­ tegorie: oznámení nebo zdůvodnění výkonu (otočím vás na bok), infor­ mace podporující orientaci (dnes je úterý), ujištění (všechno je v po­ řádku), omluva – rozeznání diskom­ fortu (vydržte, už to nebude dlouho trvat), úsilí o vyvolání odpovědi/re­ akce (můžete otevřít oči?), záměrné nebo nezáměrné rozptýlení/zábava

Pro zlepšení komunikačních dovedností sester v intenzivní péči je potřeba pravidelně realizovat odborné semináře a školení zaměřené na problematiku komunikace s pacientem. dovednosti (přesnost a rozsah po­ hybů v prostoru), stav smyslových orgánů (zejména zraku a sluchu), dobu práceschopnosti (míra una­ vitelnosti a soustředění), kognitivní schopnosti, podporu rodiny (Janov­ cová, 2003). Pacienti v intenzivní péči neschopní verbálního sdělení využívají ke komunikaci především neverbální projevy, a to nejčastě­ ji gesta (např. ukazovací), mimiku nebo mrkání očima. V našem sou­ boru sleduje většina sester mimi­ ku pacienta v průběhu bolestivých procedur. Když pacient není scho­ pen verbálního vyjádření, výraz ob­ ličeje často naznačí, jestli trpí boles­ tí. Kromě sledování mimiky a dal­ ších neverbálních projevů pacienta v bezvědomí se doporučuje mluvit s ním tak, jako by byl při vědomí.

Na druhé straně není vhodné se před pacientem v bezvědomí bavit o osobních věcech. Podle výpovědí sester z našeho souboru o osobních věcech před pacientem mluví větši­ na sester.

Verbální komunikace se u pa­ cientů na umělé plicní ventilaci na základě výpovědí některých pacien­ tů v intenzivní péči ukazuje jako vel­ mi důležitá (Llenore, Oglem, 1999).

Stupeň interakce sestry s kriticky nemocným se odvíjí od stavu vě­ domí pacienta a jeho schopnosti odpovědět. Pacienti v bezvědo­ mí a pa­cienti v sedaci mají méně verbálních interakcí se sestrami (Alasad, Ahmad, 2005). Většina interakcí sestry s pacientem trvá méně než 30 vteřin a zahrnuje ze­ jména instrukce a informace (Lle­ nore, Oglem, 1999). Elliott a Wright (1999) popsali na základě pozoro­ vání sester pracujících v intenziv­ ní péči sedm kategorií verbálního

24

(teď budete poslouchat hezkou hud­ bu), běžná neformální konverzace s kolegy před pacientem.

Komunikaci s pacientem na umě­ lé plicní ventilaci podporuje také koncept bazální stimulace. Prvky bazální stimulace se ve zkoumaném souboru využívají ve větší míře, než je četnost proškolených responden­ tů. Podle Friedlové (2005) pouze ten pacient, který v určité chvíli vní­ má své tělo, může za daných okol­ ností, pokud ošetřující personál zvo­ lí vhodný komunikační kanál, vní­ mat i své okolí. Teprve až začne vní­ mat okolí, může s ním být navázána komunikace. Myslíme tím komuni­ kaci na jiné úrovni než verbální.

Pacient na umělé plicní ventila­ ci, který je při vědomí, se může cí­ tit izolován. Často nedokáže slovně vyjádřit svoje požadavky a je odká­ zán na schopnost sestry porozumět jeho potřebám. Při komunikaci s pa­ cientem na umělé plicní ventilaci, který je při vědomí, sestry z našeho souboru nejvíce využívají otázky typu „ano/ne“, tabulky s písme­ ny a odezírání. Výsledky výzkumu Wojnicki-Johansson (2001), který byl proveden na základě rozhovo­ rů u 22 pacientů a sester, ukázaly na podobné výsledky. Podle sester je nejčastějším způsobem komuni­ kace používání papíru a tužky, ode­ zírání, otázky typu „ano/ne“, dotek (zahrnující stisk ruky). Podle Janov­ cové (2010) mezi nejčastější systé­ my komunikace využívající pomůc­ ky patří tabulka s abecedou. Jak uvádějí autoři Magnus a Turkington (2006), více času, komunikačních zručností a zdrojů podporujících komunikaci by přispělo k pozitivněj­ ším zkušenostem pacientů v inten­ zivní péči.

florence 4/16

Závěr U lidí, jejichž vědomí a vyjadřovací schopnosti jsou omezeny, je komu­ nikace často velice náročná a vy­ žaduje nalezení společného komu­ nikačního kanálu. Je důležité pro­ kazovat nejen dobré znalosti dané problematiky, ale také schopnost zaznamenávat reakce pacienta a při ošetřovatelské péči na ně adekvát­ ně reagovat. Pro zlepšení komuni­ kačních dovedností sester v inten­ zivní péči je potřeba pravidelně rea­ lizovat odborné semináře a školení zaměřené na problematiku komuni­ kace s pacientem a využití pomůcek ke komunikaci s pacienty na umělé plicní ventilaci.

Literatura: 1. Alasad J, Ahmad M. Communication with critically ill patients.

Journal of Advanced Nursing.

2005;50(4):356–362 2. Elliot R, Wright L. Verbal communication: what do critical care nurses say to their unconscious or sedated pa­ tients? Journal of Advanced Nursing.

1999;29(6):1412–1420 3. Friedlová K. Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství [1. a 2. díl]. 1. vyd. Frýdek-Místek: Institut bazální stimulace, 2005. 50 s.

ISBN 80-239-6132-2 4. Happ MB et al. Nurse-Patient Communication interactions in the intensive care unit. American Journal of Critical Care. 2011;20(2):e28–e40 5. Janovcová Z. Alternativní a augmentativní komunikace. Brno: PdF MU, 2003. ISBN 80-210-3204-9 6. Janovcová Z. Alternativní a augmentativní komunikace. Brno: PdF MU, 2010. 52 s. ISBN 80-210-5186-8 7. Llenore E, Oglem KR. Nurse-Patient communication in the intensive care unit. Australian Critical Care.

1999;12(4):142–145 8. Magnus VS, Turkington L. Communication interaction in ICU – Patient and staff experiences and perceptions.

Intensive and critical care nursing.

2006;22:167–180 9. Wojnicki-Johansson G. Nurse–Patient communication during ventilator treatment. Intensive and critical care nursing. 2001;17:29–39

Recenzovaly: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Mgr. Zuzana Pražáková Klinika anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Nenechte si ujít šanci pro Váš profesní růst v Německu!

Hledáte zaměstnání na pozici zdravotní sestry?

Klinik Bavaria Kreischa Vor den Toren der sächsischen Landeshauptstadt Dresden Pak zašlete Váš životopis do Klinik Bavaria Kreischa. S námi máte možnost začít zajímavou pracovní změnu a profesně se začlenit v Německu.

Naše moderní klinika, jen 5 km vzdálená od Drážďan, hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním pracovním místem. Tato soukromá nemocnice a klinika, specializovaná na rehabilitaci, je jedna z nejuznávanějších na národní úrovni. V rámci speciálních terapeutických programů se zaměřujeme na pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí multiorganickou insufiencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresívní léčbě rakoviny.

Hledáme proto všeobecné zdravotní sestry a všeobecné ošetřovatele pro obory: neurologie, interní medicína, psychosomatika a ortopedie.

Dokážete si představit spolupráci s námi?

Z naší strany Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu, a to v rámci projektu Internacionální spolupráce. Tento projekt, organizovaný klinikou, funguje již přes tři roky a má velký úspěch. S jeho pomocí získalo dodnes přes sto zdravotníků z Evropy právní uznání profese v Německu a jsou zaměstnáni na různých stanicích kliniky Bavaria.

Co požadujeme? odpovídající diplom všeobecné zdravotní sestry (diplom o ukončení studia ve studijním programu ošetřovatelství ve studijním oboru všeobecná sestra, Bc.) nebo diplom všeobecného ošetřovatele (Diplom o ukončení studia ve studijním oboru diplomovaná všeobecná sestra, DiS.) nadšení pro výkon tohoto povolání ochota pracovat v třísměnném provozu jakožto ochota k převzetí specializované a komplexní péče orientované na pacienta (nejen ošetřovatelská ale i základní péče) motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí

znalosti němčiny na úrovni alespoň A2 a nasazení při dalším studiu jazyka Nemáte žádné znalosti němčiny? pak Vám nabízíme online-kurz kliniky Bavaria ten Vám poskytne první znalosti (úroveň A1 a A2), které jsou nutné k nastoupení do jazykového kurzu přímo v klinice online-kurz je bezplatný, financovaný a organizovaný klinikou kurzy vedou kvalifikovaní a certifikovaní lektoři německého jazyka jako cizí jazyk Co nabízíme? dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém, anglickém nebo německém jazyce za pomoci našich překladatelů prezenční kurs němčiny orientovaný na praxi až do dokončení úrovně B2 dle GER, financovaný a organizovaný klinikou převzetí vyřízení žádosti na Prověření ekvivalence Vašeho diplomu (včetně překladu) a Povolení k užívání profesního označení „Gesundheits- und Krankenpfleger“ (zdravotní sestra) podporu našeho zdravotnického personálu při zapracování na stanici, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci oboru adekvátní ohodnocení od začátku pracovního úvazku, to zn. i během jazykového kurzu bydlení v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti za férovou cenu zaměstnání nejprve jako zdravotník pracující pod odborným dohledem a připravující se na výkon zaměstnání jako kvalifi kovaná zdravotní sestra pracovní úvazek na dobu neurčitou s min. smluvní vazbou na dva roky jako kvalifikovaná zdravotní sestra ihned po přidělení Povolení k užívání profesního označení v Německu

Zaujala Vás naše nabídka?

Pak zašlete Váš životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce (motivační dopis, životopis, kopie diplomu a platné registrace) na e-mail personal@ klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Bavaria Kreischa, Personalabteilung, An der Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa/ Sachsen. Rádi Vás kontaktujeme zpět a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině.

KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

praxe

Chrápání

může znamenat vážný zdravotní problém Dobrý a klidný spánek je k nezaplacení, při něm si odpočineme, tělo se zregeneruje a my tím načerpáme energii do nadcházejícího dne. Problém však nastává, když se objeví chrápání (ronchopatie).

P

rosté chrápání ve spán­ ku – ronchopatie je velmi častým jevem, je souvislé a není spojeno s apnoic­ kými pauzami či s hypoventilací.

Chrápáním nazýváme zvuky, které vycházejí z hrdla ve spánku. U části pacientů se jedná pouze o „kosme­ tickou“ vadu, u jiných pacientů se jedná o vážný zdravotní problém – syndrom spánkové apnoe, kdy se horní cesty dýchací zcela uzavřou, pacient se nedostatkem kyslíku budí a opět usíná. Při nedostatku kyslíku dochází k poškození orgánů, zejména mozku, srdce a cév.

Ronchopatie byla v minulosti po­ važována za nepříjemný, ale z medi­ cínského hlediska bezvýznamný jev.

Podrobné výzkumy však ukázaly, že ronchopatie má souvislost se symp­ tomem SAS (spánkový apnoický syndrom), který má celospolečen­ ské důsledky.

Ronchopatie je inspirační zvuk, který je vyvolán vibrací měkkých částí horních cest dýchacích. Hor­ ní cesty dýchací z hlediska tvorby zvuku dělíme na tři segmenty. Horní segment – nos a dolní segment – retrobazilinguální prostor mají pev­ né stěny, které vznik chrápání ne­ umožňují. Střední segment je ohra­ ničen měkkými tkáněmi s nerovným povrchem, které při inspiriu vibrují a tím vytvářejí zvuk. Při chrápání stoupá v horních cestách dýchacích odpor a může být omezeno i prou­ dění vzduchu.

Z hlediska charakteru zvuků se rozlišují dva základní typy chrápání: kontinuální – zvuky přibližně stejné

26

intenzity a charakteru provázející každý dech; intermitentní – zvuky kolísající intenzity nebo střídavé in­ tervaly ticha (apnoe).

Faktory ovlivňující chrápání

Spánkový apnoický syndrom (SAS)

hlavy, pocitem nevyspání, hyper­ tenzí, ischemickou chorobou srdeč­ ní, mozkovou mrtvicí.

Podle příčiny dělíme SAS na: → periferní – obstrukční (OSAS) je vyvolán obstrukcí horních cest dý­ chacích, vzduch neproudí do plic, dýchací pohyby jsou přítomny. → centrální (CSAS) má příčinu v CNS, vzniká, jestliže dýchací centrum nevysílá impulzy k re­ spiračním svalům, dechové úsi­ lí není přítomno, proto vzduch přestává proudit. Příčinou může být přechodný výpadek činnosti dýchacího centra v prodloužené míše (předávkování anestetiky, akutní hypoxie apod.) → smíšená apnoe začíná jako cent­ rální, v průběhu pauzy se objevu­ je dýchací úsilí, ale po obstrukci se dýchání obnovuje později. → hypopnoe omezení dechového objemu o více než než 50 % s de­ saturací 3 % po dobu 10 sekund. → desaturace pokles saturace hemo­ globinu kyslíkem nejméně o 3 %.

SAS je soubor příznaků vyvolaných přerušováním pravidelného dýchá­ ní ve spánku apnoickými pauza­ mi. Během spánku vznikají deseti­ sekundová přerušení pravidelného dýchání, tzv. apnoe, které se objeví nejméně 30krát během spánku. Dý­ chacími cestami proudí méně vzdu­ chu, což vyvolá pokles kyslíku v krvi.

Projevuje se hlasitým chrápáním, denní spavostí, intermitentním (přerušovaným) chrápáním, sní­ žením psychomotorického tempa, obezitou, impotencí, ranní bolestí

Dále dělíme podle počtu apopnoe za 1 hod – AHI (apnoe – hypop­ noe index). Pokud je AHI do 5, jde o prosté chrápání. Pokud je počet apnoe větší než 5, jde už o OSA různého stupně. Pouhé snížení nadváhy o 10 % sníží AHI o 50 % zvětšením průsvitu hltanu zmen­ šeným ukládáním tuku v jeho ­stěnách.

Mezi hlavní příznaky SAS pat­ ří apnoe – bezdeší ve spánku, za hranici patologie se považuje 5

Mezi faktory, které ovlivňují chrápá­ ní, patří anatomické odchylky zužu­ jící horní cesty dýchací – deviace nosní přepážky, hypertrofie krčních mandlí, hypertrofie nosní mandle, makroglosie či nesprávná poloha jazylky. Dále je to obezita, pití alko­ holu před spaním, hypotonie orofa­ ryngeálního svalstva, hypotyreóza vedoucí k oslabení svalstva či užívá­ ní léků s myorelaxačním účinkem – benzodiazepiny.

Proč chrápou muži častěji? Je to v důsledku odlišnosti ženského a mužského obličejového skele­ tu. Muži také častěji spí na zádech a s otevřenými ústy a mají nižší hla­ dinu progesteronu, který podporuje dýchání.

Lidé, kteří chrápou každý den, trpí častěji vysokým tlakem, ische­ mickou chorobou srdeční a zvý­ šeným výskytem cévní mozkové příhody.

foto: Profimedia

Bc. Monika Bostlová, ORL operační sály, Nemocnice České Budějovice

praxe

dloužené měkké patro, zvětšené tonzily, zvětšený kořen jazyka, zkrá­ cená mandibula.

Při diagnostice je nutné rozli­ šit prosté chrápání od nemocného SAS. Tyto dvě jednotky nejpřesněji rozlišíme kompletní celonoční po­ lysomnografií (viz níže). Důležité je ORL vyšetření nosních dutin, hlta­ nu, hrtanu a dále endoskopické vy­ šetření fibrolaryngoskopem.

Základním kritériem pro diagnó­ zu SAS je výskyt alespoň 10 apnoic­ kých a hypopnoických pauz po

Proč chrápou muži častěji? Je to v důsledku odlišnosti ženského a mužského obličejového skeletu.

Muži také častěji spí na zádech a s otevřenými ústy a mají nižší hladinu progesteronu, který podporuje dýchání. apnoic­kých pauz za hodinu spánku (apnoic­ký index), a hypoxémie, kdy snížená hladina kyslíku v krvi vyvolá probuzení – během povrchnějšího spánku či úplné bdělosti se obnoví normální dechová aktivita, dopa­ dem je tak roztříštění spánku a den­ ní spavost.

Klinický obraz Apnoe je provázena bradykardií v momentě probuzení – po obno­ vení dýchání se objevuje krátká tachykardie. Při apnoi se zvyšuje krevní tlak; jestliže apnoe přichá­ zejí za sebou, krevní tlak zůstává zvýšený. Stejně se mění tlak v plic­ nici. Při probuzení se systémový tlak i tlak v plicnici snižuje. Během apnoe se snižuje srdeční výdej, zvyšuje se nitrolební tlak, spánek je přerušován četnými mikropro­ buzeními, která jsou vyvolána ap­ noemi a hypopnoemi. Mikroprobu­ zení mají velmi krátké trvání, tudíž je spící neregistruje. Apnoí je více v druhé polovině noci, kdy mají i delší trvání. Spánek není plnohod­ notný, proto jsou nemocní ve dne somnolentní.

Diagnostika ronchopatie a SAS Pro diagnostiku je důležitá ana­ mnéza – přítomnost partnerem zaznamenaných apnoických pauz, absence snů, denní somnolence, pocit sucha v ústech, bolesti hlavy, slintání na polštář, poruchy pamě­ ti, duševní poruchy, únava, obezita, široký krátký krk, velká uvula, pro­

dobu jedné hodiny. ORL vyšetření vzájemné pozice měkkého patra a kořene jazyka dle Mallampatiho 1–4 stupeň a klasifikace velikosti tonzil dle Friedmanna 0–4 stupeň, mezioborové vyšetření (stomatolo­ gie, pneumologie, neurologie, psy­ chiatrie, kardiologie), dotazníkové metody.

Spánková laboratoř Jde o specializované pracoviště, které je vybaveno přístroji pro dia­ gnostiku poruch spánku. Je to míst­ nost, která má charakter ložnice a kde pacient tráví celou noc. Zabý­ vá se nastavením přístrojů na léčbu poruch ve spánku a má návaznost na lékařské ambulance.

Polysomnografie Cílem tohoto vyšetření je rozpoznat a odlišit prosté chrápání (ronchopa­ tii) od obstrukční spánkové apnoe (OSA). Je to přístrojové vyšetření spánku, které se provádí v noci, ně­ kdy je vhodné toto vyšetření pro­ vést i přes den. Pacient má při něm na těle připevněnou řadu elektrod měřících elektrickou aktivitu mozku, aktivitu svalstva v obličeji a pohyby očí. Dále se se zaznamenává decho­ vá aktivita hrudníku a břicha pomo­ cí hrudního a břišního pásu, prou­ dění vzduchu nosem pomocí sondy umístěné před nosem a ústy a sy­ cení krve kyslíkem pomocí oxymet­ ru. Součástí vyšetření bývá záznam zvuku a videa, který zaznamenává projevy pacienta při spánku. Ve spánkové laboratoři je také umístě­

na kamera pro noční vidění, aby měl pacient klid a tmu.

Léčba U prostého chrápání po vyloučení SAS zahrnuje jak konzervativní, tak i chirurgické řešení.

Při konzervativní léčbě se do­ poručuje nepít alkohol, zejména ve večerních hodinách, neužívat hypnotika a anxiolytika s myore­ laxačním účinkem, doporučuje se redukce váhy – BMI pod 28, prote­ tické pomůcky (upevňují se na hor­ ní a spodní zuby a pomocí pásku drží mandibulu v protrakci), kapky a spreje, doporučuje se nekouřit.

Také se doporučuje nespat na zá­ dech. Od dob, kdy na svět přišel te­ nisový míček, našívaly zoufalé part­ nerky svým partnerům na pyžamu na záda kapsu, do které se vkládal míček, který pak mužům v noci brá­ nil v přetáčení na záda. Tato režimo­ vá opatření jsou doporučována jak „chrápáčům“ – ronchopatům, tak i lidem se SAS. Cílem chirurgického řešení je vyřešit lokální obstrukci dýchacích cest. Je indikováno pouze v přípa­ dě, kdy BMI je do 28, po zjištění lokalizace abnormalit (měkké pa­ tro, uvula, later. stěna hltanu, hy­ popharynx, kořen jazyka aj.). Mezi chirurgickou léčbu patří výkony zlepšující nosní průchodnost (např. plastika nosního septa, odstranění polypů či elektrokoagulace hyper­ trofické nosní sliznice). V oblasti měkkého patra a kořene jazyka se provádějí operační výkony metodou radiofrek­venčně indukované termo­ terapie pomocí přístroje Celon. Jde o miniinvazivní výkon, který bohu­ žel pojišťovna nehradí. Principem je aplikace přesně určeného množství tepelné energie o frekvenci 470 kHz do tkáně, což má za následek její zmenšení a zpevnění. Tkáň se krát­ kodobě zahřívá na 60 °C. Výsledek se dostaví za několik týdnů po vý­ konu. Zákroky jsou prováděny v lo­ kální anestezii a trvají několik minut.

Dále lze zvolit léčbu laserem, při které se provedou nářezy měkkého patra v jeho postranních částech.

Provede se plastika do požadované­ ho tvaru a nářezy se několika stehy sešijí. Ke zpevnění patra dochází asi po dvou měsících.

Terapie u obstrukčního SAS Konzervativní léčba je stejná jako u prostého chrápání, snížení nad­ váhy o 10 % sníží AHI o 50 % zvět­ šením průsvitu hltanu zmenšeného ukládáním tuku v jeho stěnách.

27

praxe

Neodkladné stavy tak časté ne­ jsou, většinou k nim dochází při monstrózní obezitě s komplikující chorobou, jako např. respiračním in­ fektem. Tyto stavy je nutné bez od­ kladu řešit trvalým přetlakem CPAP (viz níže) nebo podpůrnou ventilací, v extrémní situaci i umělou plicní ventilací. CPAP je nejvýznamnější a jediná 100% léčba. CPAP (con­ tinuous positive airway pressure) znamená trvalý přetlak v dýcha­ cích cestách. Mechanismus spočívá ve zvýšení tlaku v horních cestách dýchacích, který zabraňuje jejich kolapsu. Zařízení se skládá z říze­

florence 4/16

Jeho efekt není jednoznačný, je in­ dikován při kardiální insuficienci.

Oxygenoterapie je účinná u SAS při srdeční insuficienci, umělá ventila­ ce na kyvném (polohovacím) lůžku je vhodná u nemocných s obrnou bránice. Jedinou 100% chirurgickou léčbou je tracheotomie.

Důsledky onemocnění Důsledkem tohoto onemocnění může být vzestup hmotnosti, po­ ruchy metabolismu cukrů, noktu­ rie (noční nucení na močení), riziko mozkové příhody, riziko infarktu, bušení srdce, krvácení z nosu (epis­

Neléčený syndrom spánkové apnoe ohrožuje nemocného závažnými komplikacemi, které mohou skončit i smrtí pacienta. né turbínky, ze které se flexibilní hadicí a nosní maskou přenáší tlak do nosu. Na masce je otvor, kterým uniká přebytečné množství vzduchu a vydechovaný vzduch, tím se udr­ žuje tlak na stabilní úrovni nezávis­ le na dýchání nemocného. Apnoe, hypopnoe a desaturace jsou elimi­ novány. Spánek se stává normál­ ním a je obnovena denní bdělost.

Dvojúrovňový přetlak v dýchacích cestách (BiPAP – bilevel positive airway pressure) působí na stejném principu jako CPAP, jen nemocné­ mu zajistí vyšší přetlak při inspiriu než při výdechu.

Chirurgické metody léčby ob­ strukčního SAS jsou jako u prostého chrápání. Zde je nutné zdůraznit, že chirurgická léčba mimo tracheoto­ mii nedosahuje vysokého zlepšení (cca do 60 % zlepšení). UPPP (uvu­ lopalatofaryngoplastika) – operace měkkého patra, hltanu, případně redukce kořene jazyka se provádějí výlučně u obstrukční spánkové apnoe. Při tomto výkonu, který se pro­ vádí v celkové narkóze, se odstraní obě krční mandle, vymodeluje se a zpevní měkké patro a odstraní se čípek. Pokud je kořen jazyka zvětše­ ný, zredukujeme ho pomocí jehlové sondy. Třemi až čtyřmi vpichy se do tkáně jazyka vpraví radiofrekvenč­ ní (tepelná) energie, která tkáň zredukuje.

Terapie při centrálním SAS Konzervativní léčba již byla zmíně­ na výše. Používání CPAP je stejné jako u obstrukční apnoe, ale jeho účinek je u této indikace nejistý.

28

taxe) v noci, deprese, zvýšené riziko dopravních nehod a sociální problé­ my. Zvýšený či vysoký krevní tlak je největší komplikací. Snížená hla­ dina kyslíku v krvi vede ke stimulu nervového systému, zúží se krevní cévy, to vede k vzestupu krevního tlaku až o 25 %. Nejdříve dochá­ zí k vzestupu nočního tlaku, poté i denního.

Prognóza Neléčený syndrom spánkové apnoe ohrožuje nemocného závažnými komplikacemi, které mohou skončit smrtí pacienta. Většinou dochází ke snížení koncentrace, soustředěnos­ ti, pozornosti, tím se zvyšuje prav­ děpodobnost vzniku dopravních nehod a jiných úrazů. U pacientů, kteří snášejí dobře CPAP, je krátko­ dobá prognóza vynikající. Léčbou se sníží výskyt kardiovaskulárních chorob a sníží se i výskyt mozko­ vých mrtvic.

Závěr S rostoucím věkem přibývá chrápa­ jících mužů i žen. Kolem 40 let chrá­ pe až 20 % mužů. Nemocný s poru­ chami dýchání ve spánku je dispen­ zarizován a pravidelně kontrolován ve spánkové ambulanci, kde jej na­ učí zacházet s přístrojem a při jeho poruše zajistí i opravu přístroje.

OSAS je ze zdravotního hlediska závažný problém, který je nutné ře­ šit. Už samo chrápání znepříjemňu­ je také partnerův spánek, který tím bývá narušen.

Literatura: 1. trachtová e. potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. brno: ncO nzO 2006 2. Mikšová z, Hernová M. kapitoly z ošetřovatelské péče. praha: Grada, 2006. isbn 80-247-1442-6 3. tomori z et al. základy spánkovej mediciny. košice: Osveta, 1999. isbn 80-7166-033-7 4. http://www.spektrumzdravi.cz/academy/spankova-apnoe 5. http://www.wikiskripta.eu/index.php/ syndrom_sp%c3%a1nkov%c3%a9_ apnoe 6. http://www.medicinapropraxi.cz/ pdfs/med/2006/03/05.pdf 7. http://www.spatnespim.cz/id74.htm 8. http://www.ilk.cz/odstraneni-chrapani-uvulopalatoplastika 9. http://stopschnarchen.de/ 10. http://vjelinek.sweb.cz/snoring.htm 11. http://www.eorl.cz/kniha/15.9-sleep-apnOe-syndrOM.pdf 12. https://www.google.cz/search?

13. http://www.e-coretvasa.cz/casopis/ view?id=5339 14. http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/soucasne-moznosti-reseni-chrapani-ronchopatie-451454 15. http://www.internimedicina.cz/ artkey/int-201101-0014_Jak_odstranit_chrapani.php 16. http://www.zuby.cz/prevence/hruzne-zvuky-z-nasich-loznic-aneb-ronchopatie.html 17. http://web.practicus.eu/sites/cz/ documents/practicus-2008-08/22-chrapani.pdf 18. http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/soucasne-moznosti-reseni-chrapani-ronchopatie-451454 19. http://www.internimedicina.cz/ artkey/int-201101-0014_Jak_odstranit_chrapani.php

Více o autorce: Bc. Monika Bostlová 1986: ukonč. szŠ příbram – obor zdravotní sestra; 1994: ukonč. rekvalifikace ekonomika malé firmy – účetní; 1997: ukonč. specializační studium ncO nzO brno – instrumentování na operačních sálech; 2008: ukonč. bc. studium – 3. lF Uk praha; 1990–1994: ldn nemocnice české budějovice – zdravotní sestra; 1995: essa s r. o. – účetní; 1995–1996: nemocnice české budějovice, Orl lůžková část – všeobecná sestra; od 1996: nemocnice české budějovice, Orl operační sály – instrumentářka

praxe

Krycí materiály

Problematika cévních vstupů v ošetřovatelské péči

pro cévní vstupy

část 1.

Zavádění a péče o periferní žilní katetry u nemocných patří k rutinním ošetřovatelským výkonům, kde odpovědnost sestry nikdo nezpochybňuje.

Běžným se stalo i používání centrálních žilních katetrů (CŽK). Ty sice sestry nezavádějí, ale kromě tohoto kroku je jejich podíl na péči o CŽK naprosto zásadní.

Mgr. Petra Sedlářová, PhDr. Marie Zvoníčková, PhDr. Hana Svobodová, Ph.D., Ústav ošetřovatelství 3. lékařské fakulty Uk v praze prim. MUDr. Martin Havrda, 1. interní klinika 3. lékařské fakulty Uk a Fnkv

ilustrace: Mayhall, cG et al. Hospital epidemiology and infection control. 4. vyd. philadelphia: lippincott Williams & Wilkins, 2012

Z

výše uvedeného vyplývá, že do sesterského povědo­ mí by se měla pevně zabu­ dovat myšlenka, že ošetřo­ vání cévních vstupů patří do odpo­ vědnosti sestry. Vzhledem k tomu, jak často se s cévními vstupy v ne­ mocnici setkáváme, je důležité věnovat této problematice maxi­ mální pozornost. Proto jsme ji roz­ dělili na více částí, které postupně v několika následujících článcích rozebereme.

V první části se zabýváme kry­ cími materiály, které jsou v součas­ né době k dispozici jak u nás, tak i ve světě, a které mohou význam­ něji, než si obecně sesterská ve­ řejnost myslí, přispět k prevenci nozokomiálních infekcí. Dále postup­ ně přineseme přehled doporučení odborných společností k ošetřová­ ní periferních a centrálních žilních vstupů, informace o škálách použí­ vaných k posouzení místa vpichu, ro­ zebereme problematiku proplachů cévních vstupů a uzavírání cévních vstupů. Cévní vstupy představují velké riziko nozokomiálních infekcí.

Nozokomiální infekce jsou ne­ žádoucí komplikací zdravotní péče a mají řadu negativních důsledků.

Patří sem zejména nárůst morbidity a mortality, zhoršení kvality života pacientů, prodloužení doby hospita­ lizace a vzestup nákladů na zdravot­ ní péči. S nozokomiálními nákazami se častěji setkáváme na jednotkách akutní a intenzivní péče a všude tam, kde se provádějí invazivní te­ rapeutické postupy. Uvádí se, že

i když je na jednotkách intenzivní péče hospitalizováno asi 5–10 % pacientů, vyskytuje se u nich až 25 % všech nozokomiálních infek­ cí. Převládají infekce dolních cest dýchacích a hned za nimi následují infekce vznikající v souvislosti s in­ travaskulárními katetry (27). Údaje o přesném množství se liší. V kaž­ dém případě představuje nozoko­ miální infekce pro pacienta závaž­ nou komplikaci.

Infekce spojené s cévními vstupy (katetrové infekce) Každé zavedení intravaskulárního katetru je rizikové z hlediska vzni­ ku infekce, protože vede k poruše­ ní kůže pacienta. Původci katetro­ vých infekcí jsou mikroorganismy (tab. 1), které se do organismu do­ stávají exogenní cestou, a to buď extraluminálně, nebo intraluminálně.

Extraluminálně znamená, že infek­

ce proniká do organismu migrací mikroorganismů z kůže podél kate­ tru. Zdrojem infekce může být krytí katetru a mikrobiální kožní flóra pa­ cienta. Většina těchto infekcí vzniká během prvního týdne po zavedení katetru. Intraluminálním zdrojem infekce může být kontaminovaný infuzní roztok, kontaminovaný in­ travaskulární katetr, infuzní set, ha­ dička, bezjehlový vstup, kohouty, rampa, kontaminované intravenóz­ ní léky a ředicí roztoky, nedodržení aseptických postupů při přípravě intravenózní terapie, kontamino­ vané místo vpichu (a s tím spojená kontaminace hrotu katetru) a konta­ minované ruce ošetřujících. Intra­ luminální infekce vznikají nejčastěji

intralUMinÁlní cesta kontaminovaná infuze

eXtralUMinÁlní cesta mikrobiální kožní flóra

kontaminovaný spoj

kontaminované krytí

kůže podkožní tunel

žíla

hematogenní rozsev fibrinový film

Tabulka 1 Nejčastější původci katetrových infekcí koaguláza negativní stafylokoky, které jsou normální součástí přirozené mikroflóry kůže a sliznic

např. Staphyloccocus epidermidis

grampozitivní bakterie gramnegativní tyče

např. Staphyloccocus aureus např. Pseudomonas aeruginosa, Serratia marcescens, Bulkholderia cepacia

kandidy

29

praxe

florence 4/16

Tabulka 2 Katetrové infekce Katetrové infekce

Flebitida mechanická Flebitida chemická

Příčina Projevy lokální Extraluminální: krytí katetru flebitida, tunelitida, absces a mikrobiální kožní flóra pacienta.

Projevy celkové Sepse: febrilie, hyperpyrexie nebo střídající se horečky s podchlazením, oběhová nestabilita, dechové poruchy, nepozornost, zmatenost

Intraluminální: kontaminovaný infuzní roztok, kontaminovaný intravaskulární katetr, infuzní set, hadička, bezjehlový vstup, kohouty, rampa, kontaminované intravenózní léky a ředicí roztoky, nedodržení aseptických postupů, kontaminované místo, kontaminované ruce ošetřujících katetr špatně zafixovaný, dráždí bolestivost, začervenání, otok tunica intima a ev. i hnisavá sekrece v místě vpichu podáváme hypertonické, kyselé nebo silně zásadité roztoky

Tunelitida

bolestivost, začervenání, otok a ev. i hnisavá sekrece v místě vpichu bolestivost podél tunelizovaného katetru, začervenání

Tabulka 3 Typy krycích materiálů Dle materiálu Textil

výhody absorpční schopnost, dobrá prodyšnost

nevýhody neprůhlednost a propustnost materiálu pro vodu

příklad Niko-Fix™, Mepore®, Curapore®, Curafix®, Elastpore

Polyuretanová fólie

nepropustná pro vodu a mikroorganismy, může se odpařovat přebytečná vodní pára

nemá sací schopnost

Tegaderm™, Hydrofilm®, Opsite Flexifix Protectfilm®, Suprasorb®

Kombinace textilní krytí – polyuretanová fólie

na místo vpichu vidíme, na velké části kůže je méně dráždivé a prodyšnější textilní krytí, integrovaná absorpční vložka odstraňuje vlhkost, gel napuštěný chlorhexidinem je účinný proti g+ i g– bakteriím a kvasinkám

Veca-C, Curafix i.v. control, Tegaderm CHG

Kombinace prodyšná a pro vodu z venku polyethylenová pěna – nepropustná polyuretanová fólie

EasI-V™ securement device, foam

Kombinace gelové krytí – transparentní fólie

prodyšná a pro vodu nepropustná

MiniFix, VenFix

Polyuretanový disk s chlorhexidinem

absorpční schopnost a antimikrobiální účinky (chlorhexidin)

BioPatch

po 7 dnech od zavedení katetru.

Mikroorganismy se obvykle zachytí v mikrodefektech v umělém mate­ riálu, na vnějším či vnitřním povr­ chu katetru se začnou vytvářet mik­ rokolonie a dochází k produkci bio­ filmu. Z biofilmu se posléze uvolňují buňky původce do krevního řečiště.

V případě kontaminovaného infuz­ ního roztoku se dostávají mikroor­ ganismy přímo do krevního řečiště pacienta bez předchozího osídlení katetru (11, 6, 15, 32).

Katetrové infekce se klinicky ma­ nifestují jako lokální záněty (např. flebitida, tunelitida, absces) nebo jako celková infekce při uvolnění in­ fekce do krve (6, 15).

30

U pacientů s periferním žilním katetrem se nejčastěji setkáváme s místními záněty, především s flebi­ tidou. Data z Velké Británie uvádějí, že se rozvine až u 70 % pacientů se zavedeným periferním katetrem. Její příčinou však může být nejen bak­ teriální kontaminace, ale i mecha­ nické či chemické podráždění cévy.

Mechanická flebitida vzniká, když je katetr špatně zafixovaný a dráždí nejvnitřnější vrstvu žíly, tzv. tunica intima, která se bezprostředně stýká s proudící krví. Chemická flebitida vzniká, když pacientovi podáváme do žíly hypertonické, kyselé nebo silně zásadité roztoky. Vyvolavate­ lem infekční flebitidy jsou mikroor­

ganismy, které se dostávají do vény přes místo vpichu z pacientovy kůže nebo křížovou kontaminací. Flebitida se projevuje podle závažnosti boles­ tivostí, začervenáním, otokem a ev. i hnisavou sekrecí v místě vpichu (19, 6, 7).

U tunelizovaných katetrů se mů­ žeme setkat s tunelitidou, při které je infekce lokalizována v tunelu po­ dél katetru. Příznaky infekce jsou bolestivost podél tunelizovaného katetru, začervenání (19).

S celkovou infekcí (sepsí) se čas­ těji setkáváme u pacientů s centrál­ ními žilními katetry. Zde dominují krátkodobé centrální žilní katetry, které se používají v intenzivní péči.

Celková infekce se projevuje febri­ lií, hyperpyrexií nebo střídajícími se horečkami s podchlazením, obě­ hovou nestabilitou, dechovými po­ ruchami, nepozorností, zmateností atd. (3, 6, 11) (tab. 2).

V literatuře se uvádí několik faktorů, které ovlivňují vznik infekcí spojených s cévními vstupy. Jedná se zejména o hygienu rukou ošetřu­ jícího personálu, používání ochran­ ných pomůcek, dodržování aseptic­ kých technik při zavádění i ošetřo­ vání katetrů, přípravu kůže v místě předpokládaného vpichu před zave­ dením katetru, použitý krycí materiál, typ katetru a místo vpichu, péči o místo vpichu, použité sety, spojo­ vací materiál, jehlové či bezjehlové vstupy a další pomůcky pro aplikaci léků, způsob přípravy infuzních roz­ toků, výměnu setů a dokumentaci, např. jak dlouho je katetr zaveden, kdy byl naposledy převázán, kdy byly měněny infuzní linky, kompli­ kace aj. (6, 11, 18).

V tomto článku se budeme více zabývat problematikou krytí.

Krycí materiál chrání místo vpi­ chu před mikroorganismy z vnější­ ho prostředí a minimalizuje pohyb katetru. Brání tak dislokaci katetru, infiltraci, extravazaci, vypadnutí katetru a poranění. Je třeba si uvě­ domit, že každý mikropohyb kanyly vede k podráždění žilní stěny a ná­ sledným zánětlivým projevům. Ka­ tetrové krytí musí být sterilní, snad­ no použitelné i odstranitelné a pří­ jemné pro pacienta (7, 18) (tab. 3).

Typy krycích materiálů V současné době existuje velké množství krycích materiálů (angl. dressing). Způsoby krytí žilních vstu­ pů se mění v závislosti na vývoji no­ vých obvazových mate­riálů a jejich vlastnostech. Každé zdravotnické zařízení je volí podle zkušeností či

praxe

podle doporučení či předepsaných standardů, ale volba často závisí na ekonomickém hledisku. V přehledu uvádíme krytí, která jsou v současné době dostupná na trhu. Pro přehled­ nost jsme je rozdělili podle materiálu a podle počtu dílů.

fota: autoři, www.biopatch.com, www.bardaccess.com

Dělení dle materiálu → Textilní krytí – textilní krytí je velmi často používáno u fixací periferních i centrálních žilních katetrů. Je vyrobeno z netkané textilie. Jeho výhodou je dob­ rá absorpční schopnost a dobrá prodyšnost. Nevýhodou je ne­ průhlednost a propustnost mate­ riálu pro vodu. Obvykle se použí­ vá samolepící krytí, kdy v centru je savý čtverec a po okraji je le­ pidlo šetrné ke kůži (polyakrylá­ tové lepidlo na vodní bázi). Patří sem např. Niko­Fix™, Mepore®, Curapore®, Curafix®, Elastpore).

Ve výjimečných případech (např. v případě silného krvácení) se používají sterilní mulové čtverce přelepené náplastí (10, 13) (obr. 1).

K prevenci infekce lze použít textilní čtverec napuštěný anti­ bakteriální látkou (např. Excilon AMD™ – napuštěný Polyhexame­ thylene Biguamid) a přelepený transparentní fólií. Polyhexame­ thylene Biguamid je účinné anti­ septikum z chlorhexidinové skupi­ ny. Působí proti g+ i g– bakteriím, včetně rezistentních kmenů, kva­ sinkám, mykózám. Pokud čtverec není příliš velký, není možné sice kontrolovat přímo místo vpichu, ale vidíme na kanál vpichu (26). → Polyuretanové fólie (např. Tega­ derm™, Hydrofilm®, Opsite Fle­ xifix, Protectfilm®, Suprasorb®) – jedná se o transparentní, prodyš­ né, semipermeabilní krytí. Prodyš­ nost může být u fólií od různých výrobců různá (uvádí se pro­ dyšnost od 500 g/m2/24 hod do 7000 g/m2/24 hod.). Krytí je tedy nepropustné pro vodu a mikroor­ ganismy, zároveň se však může odpařovat přebytečná vodní pára.

Fólie nemá sací schopnost, pro­ to nemá být používána, pokud se pacient hodně potí. Samostatně nemá být používána, pokud místo vpichu krvácí nebo odchází jiná tekutina. Může však být použita v kombinaci se savým čtvercem.

Krytí musí být vyměněno vždy, když je čtverec mokrý či zakrváce­ ný (24, 25, 28, 31)(obr. 2). → Kombinace textilní krytí – polyuretanová fólie (např. Veca­C™, Curafix® i.v. control, Tegaderm™

CHG) – toto krytí v sobě spojuje výhody transparentního a textil­ ního krytí. Na místo vpichu je ur­ čeno transparentní fóliové okén­ ko, další část krytí je textilní. Na místo vpichu tedy vidíme, na vel­ ké části kůže je však méně dráž­ divé a prodyšnější textilní krytí.

Některá krytí (např. Veca­C™) mají integrovanou absorpční vložku, která odstraňuje exsudát, vlhkost a udržuje místo vpichu suché. Součástí jiného kombi­ novaného krytí je gel napuštěný chlorhexidinem, který je účinný proti g+ i g– bakteriím a kvasin­ kám. Gel proniká pod katetr, aby poskytl souvislou antibakteriální ochranu v místě vpichu. Gelo­ vý polštářek nasaje až osminá­

Obr. 1 textilní krytí Obr. 2 polyuretanová fólie

1

Obr. 3–4 kombinace textilního krytí a polyuretanové fólie

sobek hmotnosti fyziologického roztoku a trojnásobek hmotnosti krve (2, 4, 12, 14, 29) (obr. 3–4). → Kombinace polyethylenová pěna – polyuretanová fólie (např. EasI­V™ securement devi­ ce, foam) – jedná se o krytí z po­ lyethylenové pěny s transparent­ ním okénkem z polyuretanové fó­ lie. Obvaz je prodyšný a pro vodu z venku nepropustný (13) (obr. 5). → Kombinace gelové krytí – transparentní fólie (např. GLYCOcell® SOFT MiniFix, GLYCOcell® SOFT VenFix) – jedná se o glycerinové gelové krytí s antibakteriálními účinky, které se přikládá do ob­ lasti místa vpichu. Katetr se pak překrývá a fixuje transparentní fólií (tzv. druhou kůží). Krytí je prodyšné a pro vodu nepropust­ né (17, 33). → Polyuretanový disk s chlorhexidinem (BioPatch®) – jedná se o na­ střižený polyuretanový pěnový disk napuštěný chlorhexidinem, který se vkládá okolo intravasku­ lárního katetru a přelepí transpa­ rentním krytím (obr. 6). Materiál má absorpční schopnost (dokáže absorbovat osminásobek hmot­ nosti roztoku) a antimikrobiální účinky (díky chlorhexidinu). Vý­

Obr. 5 kombinace polyethylenové pěny a polyuretanové fólie

2

6

3

Obr. 6 polyuretanový disk s chlorhexidinem

Obr. 7 stabilizační prvky

4 7

5 31

praxe

robce doporučuje katetr krytý polyuretanovým diskem a trans­ parentní fólií převazovat po 7 dnech, pokud je obvaz suchý a neodlepuje se (21, 22, 23).

Dělení dle počtu dílů, ze kterých se krytí skládá → Krytí jednodílné – jedná se o vel­ mi jednoduché krytí, které pře­ krývá katetr. Obvykle je textilní nebo fóliové. → Krytí vícedílné – jde o krytí, kte­ ré se skládá ze dvou a více dílů.

Nejčastěji je ke krycímu materiá­ lu přiložen podkladový čtvereček pod kanylu a/nebo nějaký bez­ pečnostní prvek (např. náplasťo­ vý proužek k fixaci setu).

florence 4/16

Stabilizační prvky (např. StatLock®, GripLok®) (obr. 7) – nejedná se o krycí obvaz, ale o „zařízení“, které drží katetr ve správné poloze. Exis­ tuje ve verzi pro centrální i periferní žilní katetry. U centrálních žilních katetrů ho lze použít místo stehů.

U periferních katetrů slouží k lep­ ší fixaci, při které nedochází k mik­ ropohybům katetru, tím se snižuje dráždění cévy a riziko bakteriální kontaminace. Katetr se kryje obva­ zem dle standardu oddělení. Pokud katetr převazujeme, stabilizační za­ řízení snižuje riziko jeho dislokace (5,20,30).

Stabilizační prvek se nalepí na kůži v místě konusu katetru, konus se vloží na určené místo a upevní se

Literatura: 1. CDC Guidelines for the Prevention of Intravascular Catheter-Related Infections, 2011 [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupné na: www.cdc.gov/hicpac/pdf/guidelines/bsi-guidelines-2011.pdf 2. Curafix® i.v. control [online]. [cit. 2014-1218]. Dostupné na: http://www.lohmann-rauscher.com/en/products/wound-care/ adhesive-dressings/cannula-retention-dressings/curafix-iv-control-transparent-cannula-retention-dressing.html 3. Československé fórum pro sepsi. Otázky a odpovědi [online]. [cit. 2014-01-13].

Dostupné na: http://www.csfps.cz/otazky_a_odpovedi_sepse.html 4. Designed for Securement & Comfort.

3MTM Tegaderm TM I.V. Advanced Securement Dressing. Application and Removal Guide [online]. [cit. 2014-12-18]. Dostupné na: http://multimedia.3m.com/mws/media/921991O/3m-tegaderm-iv-advanced-application-guide-2013.pdf 5. Grip-Lok Catheter and Line Securement Products for securing all types of tubes, lines and catheters [online]. [cit. 2014-1110]. Dostupné na: http://www.grip-lok. com/products/ 6. Hitchock J. Effective strategies for reducing the incidence of catheter-related bloodstream infections. British Journal of Nursing (Educational supplement Catheter-related bloodstream infections: cost-effective strategies for prevention). 2014;23(14):4–10.

ISSN 0966-0461 7. Hodson J. The role of dressings in the prevention of vascular access device infections. British Journal of Nursing (Educational Supplement Catheter-related bloodstream infections: cost-effective strategies for prevention). 2014;23(14):11–14. ISSN 09660461 8. INS Infusion Nursing Standards of Practise.

Journal of Infusion Nursing. 2011;34(1S).

ISSN 1533-1458 9. Inwood S. An exporation of the past, present and future of catheter securement. British Journal of Nursing (IVTherapy Supplement).

2014;23(8):26–27. ISSN 0966-0461 10. Island dressing [online]. [cit. 2014-11-10].

Dostupné na: http://www.molnlycke.co.uk/ wound-care-dressings/island-dressings/

32

v něm (způsob upevnění závisí na typu pomůcky). Poté se místo vpi­ chu přelepí sterilním krytím.

Závěr O krytí cévních vstupů rozhodují sestry. U periferních žilních vstupů téměř vždy, protože je samy zavá­ dějí. U centrálních žilních katetrů se na rozhodování ve velké míře spolu­ podílejí. Je důležité, aby sestry měly přehled o dostupných prostřed­ cích, aby znaly výhody a nevýhody a mohly se rozhodnout tak, jak je to v daný moment pro pacienta nejlep­ ší – i z hlediska prevence nozoko­ miálních infekcí.

11. Jindrák V, Hedlová D, Urbášková P a kol.

Antibiotická politika a prevence infekcí v nemocnici. Praha: Mladá fronta, 2014. ISBN 978-80-204-2815-8 12. Katalog MedCare Pharmacy [online]. [cit.

2014-01-13]. Dostupné na: http://msmgroup.eu/userfiles/file/MSMCR/Dokumenty/Katalog%20DMP_2012.pdf 13. Katalog. Fixace [online]. [cit. 2014-11-10].

Dostupné na: http://www.dahlhausen.cz/ katalog/fixace/ 14. KatalogMedCare Pharmacy [online]. [cit.

2014-12-14]. Dostupné na: http://msmgroup.eu/userfiles/file/MSMCR/Dokumenty/Katalog%20DMP_2012.pdf 15. Mayhall CG et al. Hospital Epidemiology and Infection Control. 4. vyd. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2012. ISBN 978-1-60831-300-6 16. McGovan D. Peripheral intravenous cannulation: what is considered ‘best practise’?

British Journal of Nursing (IVTherapy Supplement). 2014;23(14):S26–S28. ISSN 0966-0461 17. MiniFIX i.v. VenFIX i.v. Triple care for venous puncture sites: Antimicrobial, absorbent & transparent [online]. [cit. 2014-12-14].

Dostupné na: http://omniamedic.com/ sites/default/files/GLYCOcell-soft-VenFIX20iv_MiniFIX20iv_GB-Ver3-0610.pdf 18. MSM. Základy zavádění a ošetřování periferních žilních vstupů. [Více neuvedeno] 19. Ogston-Tuck S. Patient safety and pain in IV therapy. British Journal of Nursing (IVTherapy Supplement). 2014;23(2):10–11. ISSN 0966-0461 20. Ostendorf W. Intravenous and Vascular Access Therapy. In Perry AG, Potter PA. Clinical Nursing Skills and Techniques. 7th Edition. St. Louis: Mosby Elsevier, 2009, p.

573–627. ISBN 978-0-323-05289-4 21. Peripheral Intravenous Catheters. Protect All Lines. Protect All LivesTM [online]. [cit.

2014-12-14]. Dostupné na: http://www. biopatch.com/piv-crbsi-prevention 22. Peripheral IV Clinical Compendium. 2013 [online]. [cit. 2014-12-14]. Dostupné na: http://www.biopatch.com/sites/com.biopatch/files/documents/017603-140626_ Peripheral_IV_Clinical_Compendium_0.pdf 23. Peripheral IV Executive Monograph. 2013 [online]. [cit. 2014-12-14]. Dostupné na:

http://www.biopatch.com/sites/com. biopatch/files/documents/evidence-guidelines-piv-catheter-mgmt-monograph-revised-ca_0.pdf 24. Pharmapore PU IV Frame Style [online]. [cit. 2015-01-10]. Dostupné na: http:// www.pharmaplast-online.com/index.php?page=shop.product_details&flypage=garden_flypage-test.tpl&category_id=77&product_id=135&option=com_virtuemart&Itemid=708&lang=cz 25. Protectfilm 7000 [online]. [cit. 2015-01-08].

Dostupné na: http://www.pharmaplast-online.com/index.php?page=shop.product_details&flypage=garden_flypage-test. tpl&category_id=77&product_id=138&option=com_virtuemart&Itemid=711&lang=cz 26. Reitsma AM, Rodeheaver GT. Effectiveness of New Antimicrobial Gauze Dressing as a Bacterial Barrier [online]. [cit. 2014-1212]. Dostupné na: http://www.kendallhq. com/imageServer.aspx?contentID=7598&contenttype=application/pdf 27. Sas I. Nozokomiální infekce a infekce multirezistentními organismy v podmínkách intenzívní péče. Postgraduální medicína.

2010;12(9):1079–1080. ISSN 1212-4184 28. SMTL Dressing Datacard [online]. [cit.

2014-12-18]. Dostupné na: http://www. dressings.org/Dressings/opsite.fle.html 29. SorbaView® Dressing [online]. [cit.

2014-12-14]. Dostupné na: http://sorbaviewshield.com/media/95849-LIT123V3_ SHIELD_Peripheral.pdf 30. Stabilization devices [online]. [cit. 2014-1212]. Dostupné na: http://www.bardaccess. com/products.php?category=Stabilization Devices 31. Suprasorb® fóliový obvaz [online]. [cit.

2014-12-18]. Dostupné na: http://www. lohmann-rauscher.cz/cz/produkty/osetreni-ran/vlhke-osetreni-ran/suprasorb-f.html 32. Ševčík P, Ševčíková A. Nozokomiální infekce v souvislosti s intravaskulárními katétry [online]. [cit. 2014-11-28]. Dostupné na: http://slideplayer.cz/slide/2695724/ 33. Wound healing with GLYCOcell® [online]. [cit. 2014-12-14]. Dostupné na: http://www. mebausa.com/userfiles/71file57218.pdf

zveme vás na seminář

Efektivní hojení ran 19. 5. volba krytí podle spodiny rány

hradec králové

Výukové centrum LF Fakultní nemocnice HK

Ve spolupráci s kožním oddělením Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Program:

14.00–14.15 Registrace účastníků 14.15–14.20 Úvodní slovo 14.25–15.25 Patofyziologie chronických ran

15.25–15.40 15.40–16.40

16.40–16.55 16.55–18.25

18.25–18.30

– dekubity – bércové vředy – ischemické defekty + diabetická noha Přestávka Režimová opatření nutná k úspěšné léčbě – komprese u žilní nedostatečnosti, lymfedému – rozdíl v technice Přestávka Wound healing continuum – fáze hojení – výběr materiálů dle spodiny rány dle generických skupin – antiseptika – požadavky na krytí v jednotlivých fázích hojení Předávání certifikátů Přednášející:

Bc. Jana Dvořáková, lektor certifikovaného kursu hojení ran, NCO NZO, Brno

Konference je určena pro všeobecné sestry, zdravotnické záchranáře a farmaceutické asistenty. Pro nelékařské zdravotnické pracovníky je konference zařazena do kreditního systému dle vyhlášky č. 4/2010 Sb. a účastníkům akce náležejí 4 kredity.

Registrujte se na www.florence.cz/vzdelavani/akce. Registrační poplatek 100 Kč. Změna programu vyhrazena. partner

pořadatel

pod záštitou

33

pro školy

florence 4/16

Na turnovské zdrávce najdete sbírku z historie ošetřovatelství Za vznikem muzeí stojí někdy neochota smířit se se zánikem a výměnou starých věcí za nové. Smutný pohled na kontejner v těsné blízkosti naší Střední zdravotnické školy v Turnově (SZŠ), v němž se kupily nepotřebné zdravotnické pomůcky, jež byly nahrazeny novými, moderními, byl emotivním zážitkem pro jednu z našich učitelek. Plánovaná likvidace nepotřebného materiálu v odborných učebnách ji přivedla k myšlence pohotově jednat a zachránit ty nejcennější předměty.

V

elkou motivací pro tuto záchrannou akci jí byla i skutečnost, že studen­ ti obvykle vnímají starší ošetřovatelské postupy a zdravot­ nické pomůcky jen jako vzdálenou a úsměvnou historii, což následně vede k tomu, že nejsou schopni určit nebo rozpoznat účel a funkci star­ ších odborných pomůcek a předmě­ tů. To se stalo impulzem k tomu, aby byly předměty shromážděny ve vět­ ší skladovací místnosti v prostorách školy a zrodila se myšlenka založit malé „muzeum“ při Střední zdra­ votnické škole v Turnově, které do té doby suplovala jen menší vitrína s exponáty ve školním vestibulu.

Slavnostnímu otevření této zdra­ votnické sbírky, které se konalo u pří­ ležitosti oslav 30. výročí existence Domova mládeže na podzim roku 2015, předcházelo několikaleté prů­ běžné shromažďování, třídění expo­ nátů a podrobná katalogizace, která probíhala v posledních měsících před slavnostním zahájením velmi intenzivně za vzájemné spolupráce pedagogů Mgr. Jany Neuman­nové, Mgr. Evy Rajmové a PhDr. Mgr. Eleo­ nory Tehníkové. Zvláštní poděkování za konzultace odborného názvosloví zdravotnických pomůcek patří paní Janě Svobodové.

Fond této sbírky dokumentuje historii ošetřovatelství poválečného období v Československu až do sou­ časnosti v souvislostech s existencí SZŠ Turnov. Je členěn na trojrozměr­ né zdravotnické pomůcky se simulací pokoje pacienta, plakáty se zdravot­ nickou tematikou, drobné tiskoviny, zdravotnické uniformy, fotografie, přístroje, lékařské postupy aj. Sbírka byla budována pečlivě s vědomím její specifičnosti a dnes už i nepochybné

34

Pohled do výstavní expozice zdravotnické sbírky

historické hodnoty. V současné době čítá fond 104 výstavních exponátů a nové stále přibývají. Tímto se SZŠ Turnov zařadila vedle Zdravotnické­ ho mini muzea při SZŠ v Chomuto­ vě, které vzniklo v roce 2015, a Mu­ zea ošetřovatelství a medicíny, které vzniklo v roce 2010 na Ústavu zdra­ votnických studií Technické univerzi­ ty v Liberci, mezi průkopníky mapo­ vání historie ošetřovatelství.

A co je na turnovské sbírce jedi­ nečné? Komplexně a nezkresleně přibližuje obor ošetřovatelství v ča­ sovém období 2. poloviny 20. stole­ tí. Sbírka návštěvníkům představu­ je tehdejší realitu bez zbytečného patosu a nostalgie. Přínosem zdej­ ší instalace historických nástrojů a pomůcek dříve používaných ve zdravotnictví je i snaha pozitivně formovat hodnotový žebříček žáků a posilovat jejich profesní hrdost.

Přijďte se proto podívat a zavzpo­ mínat, nad čím naši žáci a laičtí ná­ vštěvníci užasnou – jak zdravotní se­ stry nosily modré šaty s odznakem Sloužím zdraví lidu, bílou zástěru a naškrobený čepec. Můžete si pro­ hlédnout mj. i smaltované plivátko,

které se objevovalo u vizity, kovové a skleněné cévky, které se používaly při jednorázovém cévkování, nebo smaltovaný hrneček s hubičkou či smaltované nádobí označené zkrat­ kou ÚNZ (Ústav národního zdraví), které je vystaveno na nepojízdném nočním stolku, na němž bývala zavě­ šena textilní kapsa na drobné osob­ ní předměty pacienta. Kuriozitou pak pro vás pravděpodobně budou skleněné stříkačky v dózách, jejich složení či informace o nasazování kovových jehel za přísného dodr­ žování aseptických postupů. Vedle kompletní uniformy sestry a lékaře si v „muzeu“ můžete prohlédnout i další unikátní pomůcky – například keramickou podložní mísu, sedi­ mentační stojan, dřevěnou bedýn­ ku sloužící pro polohování pacienta, kovová pouzdra na uchování steril­ ního materiálu, obaly na přepravu biologického materiálu, lahvičky na dezinfekci, sterilní šicí materiál, skle­ něné redukce, inhalátor či galoše a mnohé další. Nelze opomenout ani kompletně vybavené lůžko, vitríny s obaly léčiv a názorné učební po­ můcky. Vaši pozornost jistě zaujmou i nashromážděné dobové diplomy, osvědčení a fotografie zdravotnic­ kých pracovníků. Nejstarší fotografie pocházejí z období těsně po 2. svě­ tové válce. Díky nim vám před oči­ ma ožije živý a plastický obraz zdra­ votnictví této doby. Zdá se vám to nemožné? Přijďte se přesvědčit na vlastní oči a podívat se k nám na kus jedinečné historie. Adresa je: SZŠ Turnov, 28. října 1390, 511 01 Tur­ nov, tel.: +420 481 325 472.

Mezi další instituce, které v současné době přibližují historii zdravotnictví, patří např.

Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny v Praze, Muzeum východních Čech v Hradci Králové se sbírkou zdravotnictví, nebo např. Muzeum ošetřovatelství při Slezské nemocnici v Opavě.

foto: autorka

PhDr. Mgr. Eleonora Tehníková, SZŠ Turnov

inzerce

Zajímavé pracovní příležitosti v zahraničí

22. ČESKO-SLOVENSKÉ

ANGIOLOGICKÉ SYMPOZIUM S POSTGRADUÁLNÍ TEMATIKOU

NABÍZÍME Pracovní místa v prověřených nemocnicích Nadstandardní platové ohodnocení s řadou benefitů Přípravné kurzy v angličtině (i pro začátečníky)

témata

LEDNICE 2016

Asistence po odletu a průběžné poradenství Vyřízení cestovní administrativy

9. – 10. června, Multifunkční centrum zámek Lednice

• • • • • •

Pokroky v léčbě varixů Defekty bérců a nohou Léčba žilní trombózy včera a dnes Posterová sekce Sekce sester + mini-sympozium Praktická lipidologie pro praktické angiology

www.angiology.cz

www.g5plus.cz

t: +420 731 496 062, e: amca@amca.cz, www.amca.cz

Dubnová soutěž s časopisem Florence Vyhrajte Výkladový slovník pro zdravotní sestry Soutěžní otázka:

Kolik hesel obsahuje Výkladový slovník pro zdravotní sestry?

Správnou odpověď zasílejte na florence@ambitmedia.cz do 1. 5. 2016. Do předmětu napište „soutěž FLO 4“.

výkladový slovník pro zdravotní sestry reaguje na zvýšený tlak nových poznatků a nových slov.

Jeho cílem je v jedné knize přinést komplexní přehled pojmů současné medicíny v adekvátně srozumitelné formě pro celou odbornou zdravotnickou komunitu, zdravotní sestry nevyjímaje, k publikacím slovníkového typu.

Více na www.florence.cz/soutez

35

zprávy našich partnerů / z konferencí

florence 4/16

navštívili jsme Praha 25. února 2016

Praha 15.–16. dubna 2016

X. kongres primární péče

naše české očkování v širších souvislostech

Praha 27. února 2016

krycí materiály z pohledu lékárníka a farmaceutického asistenta Praha 11. března 2016

Sestry se učí, jak provázet rodiny s těžce nemocnými dětmi Magda Hettnerová, redakce Florence

Nemoc dítěte je vždy náročná. Pokud se navíc jedná o nemoc s infaustní prognózou, je situace ještě náročnější, a to nejen pro rodinu samotnou, ale i pro zdravotníky, kteří se s rodinou a malým pacientem setkávají. Jak tyto situace řešit, jak s rodinou správně komunikovat a jak se s ní sám vyrovnat, se nově učí dětské a všeobecné sestry Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) v sérii kurzů s názvem Podpora a provázení rodin při sdělení závažné diagnózy.

U

ž třetí z nich se konal v pátek 11. března 2016 v prostorách Odboru vzdělávání VFN v Praze, který kurzy ve spolupráci se Společ­ ností pro mukopolysacharido­ su (Centrem Provázení) pořádá. Účastnice kurzu, které pracují na neonatologických, dětských a dalších odděleních VFN, při­ vítaly na úvod Anna Chrzová a PhDr. Dagmar Škochová, MBA, z Odboru vzdělávání VFN. Pak už se slova ujaly lektorky Mgr. Jana Olejníčková, Ph.D., a Mgr. Pavlína Dupalová z Centra Pro­ vázení, které na úvod krátce představily centrum, které ve VFN v Praze funguje již více než rok a které je odborným středis­ kem zřizovaným Společností pro mukopolysacharidosu za pod­

36

Lektorka Mgr. J. Olejníčková, Ph.D., pracuje mj. i jako krizová interventka

pory Nadace Sirius. Jeho smy­ slem je pomáhat rodinám dětí, kterým byla stanovena závažná a nepříznivá zdravotní diagnóza.

Kromě nich pomáhají i rodinám s dětmi s těžkým zdravotním po­

podpora a provázení rodin při sdělení závažné diagnózy

Praha 20.–21. dubna 2016

diskuzní soustředění pracovníků kojeneckých ústavů, dětských domovů a dětských center Velké Bílovice 22. dubna 2016

4. ročník On in Under skin Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

stižením a rodinám předčasně narozených dětí a dětí s nízkou porodní hmotností. Mimo to se centrum zaměřuje i na pracov­ níky ve zdravotnictví, v sociál­ ních službách a ve školství, pra­ covníky neziskových organizací a další. Cílem a posláním Centra Provázení je podpořit rodiny pe­ čující o dítě se zdravotním ome­ zením, a to od počátku sdělení diagnózy přes první fáze vyrov­ návání se s novou skutečností až do předání rodiny do péče slu­ žeb dostupných v místě bydliště pacienta.

Centrum provázení považu­ je za jednu z nejdůležitějších věcí při péči o dětského paci­ enta a jeho rodinu komplexnost a provázanost všech složek. To se díky skvělému přístupu lékařů a sester daří a neustále rozvíjí.

Zároveň si je centrum vědomo náročné a záslužné práce všech, kteří rodinu v náročných a krizo­ vých situacích podporují. Proto realizované kurzy cílí na pracov­ ní i osobnostní rovinu každého účastníka.

Pak už přišel čas na samot­ ný kurz. Účastnice se sesed­ ly do kruhu a nejprve se každá z nich představila a řekla, s ja­ kými představami na akci přišla.

Kurz byl rozdělen do dvou fází, z nichž první byla zaměřena na schopnost posouzení aktuální situace, plánování následných kroků, schopnost provést rodi­ nu nastalou situací a naučit se ji

lépe vyhodnotit. Druhá část pak byla orientována na zdravot­ nice samotné, na jejich schop­ nosti adaptace na negativní zá­ žitky, prevenci syndromu vyho­ ření a ošetření vlastní psychiky.

Cílem a posláním Centra Provázení je podpořit rodiny pečující o dítě se zdravotním omezením, a to od počátku sdělení diagnózy až do předání rodiny do péče služeb dostupných v místě bydliště pacienta.

Na závěr se pak účastnice se­ známily s některými relaxační­ mi technikami a návody, jak se vypořádávat s vlastními nega­ tivními emocemi a jak se naučit odpočívat.

Lektorky, které jsou speciál­ ní pedagožky a zároveň pracují jako krizové interventky, doká­ zaly navodit příjemnou a přátel­ skou atmosféru, v níž se účast­ nice uvolnily a otevřeně hovo­ řily. Účastnice se do názorných cvičení také aktivně zapojova­ ly a při rozebírání jednotlivých situací, s nimiž se ve své praxi setkaly, si nejen předaly cenné zkušenosti, ale také se mnohé naučily.

fota: Magda Hettnerová

Posluchače X. Kongresu primární péče přivítala za spolupořádající Českou asociaci sester (ČAS) místopředsedkyně nefrologické sekce ČAS Jindra Pavlicová

nenechte si ujít

zprávy našich partnerů / z konferencí

Hojení ran lékárníky a farmaceuty zajímá Magda Hettnerová, redakce Florence

O tom, že téma hojení ran je stále aktuální a atraktivní, a to nejen mezi sestrami, svědčí odborné semináře, které pro lékárníky a farmaceutické asistenty z celé republiky pořádá Odbor vzdělávání Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).

S

érie seminářů s názvem Krycí materiály z pohledu lékárníka a farmaceutické­ ho asistenta garantuje Česká lé­ kárnická komora a zájem o ně je tak veliký, že termíny jsou dlouho dopředu obsazené.

Další z této série se konal v sobotu 27. února 2016 v pro­ storách Všeobecné fakultní ne­ mocnice v Praze. Účastníky při­ vítala PhDr. Dagmar Škochová, MBA, z Odboru vzdělávání VFN, která je současně předsedkyní Traumatologicko-ortopedické sekce České asociace sester, a hned se ujala prvního dopo­ ledního bloku přednášek. V něm posluchače seznámila s dělením a s různými typy ran. Na obra­ zové dokumentaci prezentovala mimo jiné, jak vypadá rána gra­ nulující, secernující, povleklá aj., dále hovořila například o tom, co může způsobit infekci v ráně, a upozornila také, na co si dát při převazu rány pozor. Zmínila

i nejčastější chyby a omyly při převazech. V druhé přednášce se zaměřila na terapeutické krycí materiály a jejich základní děle­ ní. Postupně vyjmenovala a také názorně ukázala nejčastěji po­ užívané krycí materiály, popsala, na jaké druhy ran se používají, a zmínila i jejich největší výhody.

Posluchači si je mohli na místě i prohlédnout a „osahat“.

Další přednáška se zaměřila na ošetření drobných poranění, která přednášející nejprve roz­ dělila do skupin a u každé z nich se krátce zastavila. Zmínila se i o oplachových roztocích s tím, že u drobných poranění je efek­ tivnější použít je jako obklad, kte­ rý na ránu přiložíme a necháme minimálně 10 minut působit. Dal­ ším tématem byla problematika dekubitů, jejich klasifikace a způ­ soby léčby. Podle nových dopo­ ručení Evropského poradního panelu pro dekubity (EPUAP) lze u dekubitů, které se nedají za­

řadit do stávajících čtyř stupňů, uvádět i hodnocení – neznámá hloubka poškození, hloubku po­ škození nelze hodnotit. Důležité bylo pro posluchače upozorně­ ní, že první stupeň dekubitu se nedoporučuje masírovat, a zají­ mavá byla i informace o nových měkkých materiálech, které se dají použít jako prevence vzniku dekubitů. Diskuze se rozprou­ dila u otázky, jak rozeznat plen­ kovou dermatitidu od dekubitu a jaké jsou možnosti jejich léčby.

Na závěr ukázala přednášející ně­ kolik příkladů, že dekubity nemu­ sejí vznikat jen na predilekčních místech a že mohou vzniknout i během krátké chvíle například na operačním sále během ope­ race nebo pod jakýmkoli před­ mětem – např. kanylou – v mís­

tě, kde se dotýká pacientovy kůže.

O metodách kompresivní terapie mluvila Naděžda Polincová z Am­ bulance hojení ran Dermatovene­ rologické kliniky VFN v Praze. Po­ sluchače seznámila s krátkotaž­ nými a dlouhotažnými obinadly a k čemu se používají. Na videu pak mohli posluchači vidět dva různé způsoby správného ban­ dážování dolních končetin.

Během dne zazněly ještě přednášky na téma péče o po­ operační jizvy, rozdělení derma­ tologických extern a problemati­ ka kontaktních alergií, předepi­ sování prostředků pro vlhké ho­ jení ran aj., k vidění byly i prak­ tické ukázky jednotlivých krytí a extern. Více informací najdou zájemci na webových stránkách www.vzdelavani-vfn.cz.

INZERCE

balet UVÁDÍME VE STÁTNÍ OPEŘE

Sněhová královna Hudba: Sergej Prokofjev Choreografie: Michael Corder

Uvádíme 7. a 14. 5., 26. 6. a 3. 9. 2016 37

florence 4/16

zprávy našich partnerů / z konferencí X. kongres primární péče

4/16

OdbOr n ý č asOpis prO nel ék a řsk é zdr avOt nic k é pr acOv ník y

duben 2016 / ročník Xii

florence 60 kč, 3,50 € / www.florence.cz

rozhovor

Pomáhající profese si zaslouží úctu společnosti odborné téma

Evidence-based postupy v neurorehabilitaci spastické parézy recenzované články

Komunikace sester s pacientem na umělé plicní ventilaci z konferencí

Společně s AM Review přinášíme zpravodajství z X. kongresu primární péče

AMReview AK TUALIT Y Z MEDICÍNY A SYSTÉMU ZDR AVOTNÍ PÉČE / 29. března 2016 / cena 26 Kč / ISSN 2336-7326

MEDICÍNSK Á REVIEW

KONGRESOVÁ REVIEW

TÉMA VÝVOJ NOVÝCH LÉKŮ

X. kongres primární péče 2016

Klinické studie v zemích 1 českých

Společný jmenovatel – „lékař první volby“

TÉMA PERSONÁLNÍ SITUACE

ČLK: Zdravotnictví 6 je personálně devastováno DEN LEDVIN 2016

Česká nefrologie v evropském kontextu

36

„V současné době se rýsuje šance na státem podporovaný screening chronických nemocí ledvin u pacientů nad 50 let a do tohoto projektu vkládáme velké naděje.

Pokud se u části zachycených nemocných podaří předejít vývoji do terminálního selhání ledvin, vyžadujícího náhradu funkce ledvin, bude takový program vysoce nákladově efektivní.“

časopis obsahuje recenzované články

9 12

„Pokud budou praktičtí lékaři v diferenciální diagnostice dušnosti u svých pacientů myslet na idiopatickou plicní fibrózu, je absolutně nemožné, aby se s ní minuli.“ Prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha

Sestra v ordinaci 18 praktického lékaře připraveno spolu s odborným časopisem pro nelékařské zdravotnické pracovníky Florence

Prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., přednosta Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN v Praze

HOT NEWS

TBC v ČR: vakcín je dostatek, lůžek ubylo

odborné téma

Rehabilitace a fyzioterapie

Moderní léčba mění osud pacientů s IPF – klíč k naději drží v ruce praktičtí lékaři

7

Florence přináší ve spolupráci s AM Review, odborným periodikem pro lékaře, manažery zdravotnických zařízení a odborníky ve zdravotnictví a farmacii, zpravodajství z X. Kongresu primární péče.

Speciální nabídka pro vaše ambulance: Florence + AM Review za cenu jednoho (570 Kč).

41. angiologické dny 2016

39

„Stanu se menším a ještě menším. Váš LDL-c...“

29

Inzerce

51

Florence + AM Review = 570 Kč

Objednávejte na www.florence.cz se slevovým kódem F L O16 A M R .

Vyberte typ: Roční předplatné.

Nabídka platí do 30. 4. 2016.

Kongres primární péče oslavil desáté výročí

Hlavní sestra ČR Mgr. A. Strnadová, MBA, hovořila o novele zákona č. 96/2004 Sb.

Magda Hettnerová, redakce Florence

P

osluchače přivítala za spolupořádající Českou asociaci sester (ČAS) místopředsedkyně nefrologic­ ké sekce ČAS Jindra Pavlicová.

Posluchačům popřála, aby se jim kongres líbil a aby si z něj odnesli co nejvíc pro svou pra­ xi, a ujala se první přednášky, v níž shrnula a popsala nejdůle­ žitější témata, která na kongresu za uplynulých deset let zazněla.

Poté předala slovo další před­ nášející – Mgr. Alici Strnadové, MBA, ředitelce Odboru ošetřo­ vatelství a nelékařských povo­ lání Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) a hlavní sestře ČR, aby pohovořila o návrhu nove­ ly zákona č. 96/2004 Sb., o pod­ mínkách výkonu zdravotnických povolání s výjimkou povolání lé­ kaře a farmaceuta, na kterém se v současné době pracuje.

Novela si podle slov hlavní sestry ČR klade za cíl stabilizo­ vat a zkvalitnit stávající systém kvalifikačního a specializačního vzdělávání nelékařských zdra­

38

votnických pracovníků (NLZP), odstranit nejednotnost a vágnost některých pojmů a především zjednodušit a zkrátit vzdělávání zdravotnických asistentů, kteří se nově přejmenují na praktické sestry, zdravotnických záchraná­ řů a porodních asistentek, kteří by pak získali odbornou způso­ bilost všeobecné sestry. „Neznamená to, že bychom přestali pracovat na přípra­ vě nového zákona, který zákon č. 96/2004 Sb. nahradí. Této práce se nezříkáme, ale protože jsme chtěli vyjít vstříc potřebám praxe, přistoupili jsme zatím k novele tohoto zákona,“ vysvět­ lila Mgr. Strnadová. Potřebami z praxe byly např. požadavky na posílení kompetencí zdravotnic­ kých asistentů (nově praktických sester), vzdělávání dětských ses­ ter na kvalifikační úrovni, a ukon­ čení vzdělávání v oborech, které jsou na trhu těžce uplatnitelné, jako například asistent zubního technika či laboratorní asistent.

Od záměru rušit výše uvedená

povolání však MZ na základě vnitřního připomínkového říze­ ní upustilo. „Předpokládáme, že v souvis­ losti s touto novelou se budou novelizovat i prováděcí práv­ ní předpisy, především vyhláš­ ka č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a ji­ ných odborných pracovníků, vy­ hláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání od­ borné způsobilosti k výkonu ne­ lékařského zdravotnického po­ volání, vyhláška č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, a nařízení vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání,“ popsala přednášející. V oblasti vzdělávání vznikne nová mož­

nost získání odborné způsobi­ losti všeobecné sestry pro zdra­ votnické asistenty, porodní asis­ tentky, zdravotnické záchranáře a dětské sestry alespoň jednole­ tým studiem na vyšší odborné škole (VOŠ). „Zdravotničtí asis­ tenti budou muset úspěšně slo­ žit přijímací zkoušky a pak budou mít možnost přijetí do vyššího ročníku a ve zkráceném studiu získat odbornou způsobilost vše­ obecné sestry,“ vysvětlila s tím, že v současné době probíhají in­ tenzivní jednání s Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy ČR, aby dříve, než začne novela zákona platit, byl vydán meto­ dický pokyn, který by upravoval, jakým způsobem se má k těmto studentům přistupovat.

foto: Tomáš Polák a Daniel Koleman

„Lékař první volby“ je mottem Kongresu primární péče, jehož jubilejní desátý ročník se letos konal ve dnech 25.–27. února 2016 v TOP Hotelu Praha. Přednášky zaměřené na práci v ordinacích praktických lékařů si přijely vyslechnout stovky lékařů a desítky sester z celé republiky. Pro ně byl druhý den kongresu připraven samostatný program s podtitulem Sestra v ordinaci praktického lékaře.

zprávy našich partnerů / z konferencí X. kongres primární péče

U dětských sester bude nová možnost získat odbornou způ­ sobilost dětské sestry, a to buď bakalářským studiem, nebo stu­ diem na vyšší odborné škole. Pro zájemce z řad zdravotních asis­ tentů, zdravotnických záchraná­ řů a porodních asistentek by pak měla být tato možnost alespoň jednoletým studiem na VOŠ. „Chtěla bych důrazně upozor­ nit, že v žádném případě nechce­ me rušit bakalářská a magister­ ská studia. Tato studia zůstanou včetně vyšších odborných škol zachována a bude jen na studen­ tovi, kterou z těchto možností si zvolí,“ upozornila Mgr. Strnado­ vá. Dále se zmínila o oblasti úpravy vzdělávání vzhledem

Při komunikaci s pacientem je také důležitý oboustranný kontakt očí. Nikdy se nedívejte na pacienta přes lampu, počítač nebo jinou překážku. k zamýšlenému profesnímu uplatnění zdravotnických asis­ tentů (praktických sester), kdy novela zákona předpokládá, že výkon této profese bude nově v rozsahu odborné způsobilos­ ti bez odborného dohledu. Ten ministerstvo zdravotnictví navr­ huje ponechat jen po dobu adap­ tačního procesu a zaškolení.

Společně s tím se předpokládá i úprava vyhlášky č. 55/2011 Sb. Úpravou by mělo projít mj. i vzdělávání zdravotnických zá­ chranářů, jejichž kvalifikační vzdělávání bude na vyšších od­ borných školách ukončeno a zů­ stane jen v bakalářských studij­ ních programech, a fyzioterapeu­ tů, u kterých se doplňuje speciali­ zovaná způsobilost k výkonu po­ volání odborného fyzioterapeuta absolvováním navazujícího akre­ ditovaného magisterského studij­ ního programu nebo úspěšným ukončením specializačního vzdě­ lávání. Tuto podmínku nahradí i 10 let výkonu povolání, které fyzioterapeuti doloží MZ ČR. Návrh dále upravuje napří­ klad podmínky výkonu zdravot­ nického povolání bez odborné­ ho dohledu, zpřesňuje úpravy akreditačního řízení, aby byly přehlednější a srozumitelnější

pro adresáty normy, zpřesňuje podmínky zařazování, průběhu a ukončování specializačního vzdělávání a zpřesňuje a zjed­ nodušuje podmínky vzdělávání v akreditovaném kvalifikačním kurzu a certifikovaném kurzu.

Dále např. zpřesňuje podmínky uznávání způsobilosti k výko­ nu zdravotnického povolání na území ČR u osob, které získaly odborné vzdělávání v jiných ze­ mích než členských státech EU, zpřesňuje podmínky pro vydá­ ní nebo prodloužení platnosti osvědčení k výkonu zdravotnic­ kého povolání, zpřesňuje definici pověřené organizace a upravu­ je činnosti zdravotnických povo­ lání v souladu s druhy zdravot­ ní péče (doplňuje se paliativní péče, lékárenská péče a klinic­ kofarmaceutická péče). Připo­ mínkující místa měla možnost návrh zákona připomínkovat do 17. února 2016. „Předpokláda­ ný termín předložení návrhu zá­ kona do vlády je v dubnu 2016,“ uzavřela Mgr. A. Strnadová.

Jak správně komunikovat s pacientem? Dívejte se mu do očí a vysvětlujte Se zásadami správné komuni­ kace zdravotníků s pacientem v ambulantní péči seznámila přítomné PhDr. Jana Podaná z Ústavu teorie a praxe ošetřo­ vatelství 1. LF UK v Praze. „Ko­ munikace je dovednost, tudíž se s ní nerodíme, ale musíme se ji naučit,“ řekla na úvod. Nároky na zdravotnický personál jsou vyso­ ké a je téměř nemožné je splnit.

Přesto má pacient nárok na se­ tkání s příjemným zdravotníkem. „Úsměv a empatii nekoupíte za peníze. Jsou zadarmo stejně jako arogance a povýšenost. Jen ty víc bolí,“ upozornila. Komunika­ ce sestry s pacientem začíná po­ dle jejích slov už otevřením dve­ ří do místnosti. Pacient vstupuje s důvěrou či nedůvěrou, přináší si s sebou svůj mikrosvět, své city, představy a naděje, a oče­ kává, co bude dál. Má před se­ bou něco nepoznaného, někdy nepříjemného a problémového, a správná komunikace mu může jeho situaci ulehčit. Jednou ze zásad správné komunikace je podle přednášející oboustranný kontakt očí. „Nikdy se nedívejte na pacienta přes lampu, počí­ tač nebo jinou překážku,“ upo­

zornila. Důležité je také použí­ vat spisovný jazyk, nevyřizovat si během jednání s pacientem své soukromé hovory, v ordi­ naci by měl být kromě pacienta přítomen už jen lékař a sestra.

Důležité také je, aby zdravotník všechny úkony, které u pacienta provádí, okomentoval a aby bě­ hem jednání udržoval klidnou a vlídnou atmosféru, neporu­ šoval přísahu mlčenlivosti a re­ spektoval pacientovo soukromí. „Nikdy nekritizujte pacienta ani po jeho odchodu z ordinace,“ upozornila přednášející poslu­ chače „Nikdy nevíte, jak moc je skrze dveře do čekárny slyšet,“ dodala. Aby byla komunikace se­ stry s pacientem efektivní, mu­ sejí obě strany získávat infor­ mace, které jsou srozumitelné.

Pacient by měl mít i dostatečný prostor na dotazy a zopaková­ ní a verbální komunikace by se měla shodovat s neverbální.

Závěrečná přednáška sester­ ského bloku patřila Mgr. Zuzaně Žílové, která hovořila o roli sestry v ambulantní domácí péči. Nej­ prve podrobně mluvila o tom, co je domácí péče a kdo ji klientovi může poskytnout. „Domácí péče je integrovanou formou zdravotní a sociální péče poskytovanou in­ dividuálně klientovi v jeho vlast­

ním sociálním prostředí. Je mu poskytována dle indikace ošet­ řujícího lékaře multidisciplinár­ ním týmem,“ popsala přednáše­ jící. Dále vysvětlila rozdíl mezi domácí zdravotní péčí, kterou poskytuje sestra, a sociální služ­ bou poskytovanou pečovatel­ kou, neboť klienti si tyto služby často pletou. „Role sestry v do­ mácí péči spočívá v poskytová­ ní veškeré ošetřovatelské péče napříč všemi obory, edukaci pa­ cientů a jejich rodin, administra­ ci, komunikaci a úzké spoluprá­ ci s praktickými lékaři a pojiš­ ťovnami a v neposlední řadě i v poskytování informací týkajících se např. příspěvků na péči, zdra­ votnických pomůcek, pomůcek pro výživu apod.,“ řekla. Sestra, která chce pracovat v domácí péči, by měla mít mj. dobré ko­ munikační schopnosti, schopnost empatie, multioborové znalosti a dovednosti, být schopna orien­ tace v místě poskytované péče, měla by vlastnit řidičský průkaz a měla by mít orientační schop­ nosti. Svou přednášku pak Mgr. Žílová zakončila citátem, který domácí péči naprosto vystihuje: „Dej člověku pocit naděje, útěchy a pohody v jeho domově, kde se cítí nejlépe, a odměnou ti bude jeho radost ze života.“

inzerce

Rehabilitační nemocnice Beroun pořádá pro střední zdravotnický personál

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Přijďte mezi nás v sobotu 9. dubna Cílem je prezentovat akreditovanou berounskou nemocnici jako špičkové, prosperující, stále se rozvíjející moderní zdravotnické zařízení, které dnes, díky jeho kvalitě, vyhledávají pacienti z celé republiky.

Těšíme se na setkání s Vámi od 9 do 15 hodin REHABILITAČNÍ NEMOCNICE BEROUN Prof. Veselého 493 www.nemocnice-beroun.cz

REHABILITAČNÍ N

39 inzerceDODnemocniceBeroun2016.indd 1

6.3.16 19:01

florence 4/16

zprávy našich partnerů / z konferencí X. kongres primární péče

jas, redakce AM Review

Odborný program jubilejního X. kongresu primární péče, který proběhl ve dnech 26.–27. února 2016 v TOP Hotelu Praha, připravily Sdružení praktických lékařů ČR, Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR ve spolupráci s Odbornou společností praktických dětských lékařů ČLS JEP. Vlastním přednáškovým blokem se opět aktivně zapojila i Česká asociace sester.

V

edle čistě medicínských témat byly do kongre­ sového programu stan­ dardně zařazeny i sekce, které se věnovaly zdravotnictví, or­ ganizaci péče o pacienty či eko­ nomickým a právním otázkám spojeným s provozem ambulan­ cí praktických lékařů. Dvoudenní akce, zařazené do celoživotního vzdělávání lékařů a sester v pri­ mární péči, se zúčastnilo více než 1500 zdravotníků z celé republiky.

Kazuistiky aneb praktici sobě Kongres otevřel tradiční kazuis­ tický blok, ve kterém šest léka­ řů prezentovalo své zkušenosti se zvládáním atypických nebo potlačovaných symptomů ob­ vyklých i méně běžných one­ mocnění dospělých a dětských pacientů.

Například první přednášející MUDr. Martin Dudek se ve své přednášce zaměřil na širokou paletu skrytých astmatických projevů. Připomněl, že astma sice patří v populaci mezi čas­ tá onemocnění, ale vlivem své

40

značné heterogenity bývá, ze­ jména v mírných formách, pod­ diagnostikováno. Může se stát, že pacient vystřídá celou řadu vzájemně nekoordinovaných specialistů z různých oborů, než získá jasnou diagnózu a cílenou terapii, což vzápětí doložil na ně­ kolika kazuistikách.

O překvapivém ikteru s ne­ zvyklým koncem hovořila MUDr. Irena Moravíková. Nejprve v úvo­ du upozornila, že žloutenka pro­ vází řadu chorob s rozmanitou etiologií, proto je někdy poměr­ ně obtížné rozlišit, odkud ikterus vychází, a diferenciální diagnos­ tika bývá složitá. Kazuistika, kte­ rou přednesla, se týkala mladé, asi třicetileté ženy, která přišla pro týden trvající nauzeu a bo­ lesti v epigastriu. Nezvracela, neměla průjem ani teploty. Kom­ plikací byly časté stavy dušnos­ ti, které měla hlavně v noci. Při objektivním vyšetření neshledala lékařka téměř žádnou patologii, pouze břicho bylo citlivé v epi­ gastriu, ale bez rezistence, játra i slezina v oblouku, močový test negativní. V tuto chvíli uzavírala lékařka diagnózu jako suspektní

rologické vyšetření, které bylo též negativní, vyloučeny byly i me­ tabolické vady a byla provedena jaterní biopsie, rovněž bez pato­ logie. Při léčbě hepatoprotektivy pacientka zaznamenala postupný ústup dyspepsií, nezvracela, po­ zvolna se normalizovaly i jaterní testy. Po 20 dnech byla propuště­ na se svou původní medikací Eu­ thyroxu (50 μg 1-0-0) a Helicidu (20 mg 1-0-0). Do dvou měsíců se jaterní testy téměř zcela nor­ malizovaly. Jednalo se o akutní hepatopatii toxické etiologie vli­ vem chloroformu. Pacientka ne­ chtěla přijít o práci, odmítla tedy hlášení nemoci z povolání. Když se ale vrátila po zhruba čtyřmě­ síční neschopnosti, byla v labo­ ratoři instalována nová vzducho­ technika, zavedeno nové odsává­ ní. Ukázalo se, že nebyla jedinou ikterickou pa­cientkou z této la­ boratoře. Přestali zde pracovat s chloroformem a od té doby provádějí svým zaměstnancům i při ­preventivních prohlídkách jaterní testy.

Poslední dopolední blok prv­ ního kongresové dne pak uzavře­ ly přednášky tří odborníků, hod­ notících význam fyzických aktivit z pohledu kardiologa a fyziotera­ peuta. Všichni se shodli v tom, že je třeba respektovat anatomic­ ké a genetické limity, a také že chybnou pohybovou technikou se talent nikdy nezúročí.

MUDr. I. Moravíková přednesla kazuistiku o překvapivém ikteru s nezvyklým koncem

O astmatu a jeho různých projevech v ordinaci praktického lékaře hovořil na kongresu MUDr. M. Dudek

fota: Tomáš Polák a Daniel Koleman

Společný jmenovatel – „lékař první volby“

gastritidu, nejspíše stresové etio­ logie, s podezřením na panické ataky. Pacient­ka dostala medika­ ci a kontrola byla domluvena po zhruba dvou týdnech. Pacientka však přišla už po deseti dnech velmi ikterická. Neměla jiné pro­ blémy než zvracení, bez teploty, stolice byla normální a neměla ani tinnitus, který ikterus často provází. Při rozhovoru vyšlo na­ jevo, že je zaměstnána v chemic­ ké laboratoři, kde pracuje s orga­ nickými rozpouštědly, mj. i s chlo­ roformem. Lékařka odeslala pa­ cientku ihned k hospitalizaci pro podezření na toxický ikterus. Bě­ hem pěti dnů stoupal bilirubin k hodnotám až 460 µmol/l a vel­ mi vysoké byly i transaminázy. Je zajímavé, že po několika dnech transaminázy, zejména aspartá­ taminotransferáza, začaly pozvol­ na klesat, CRP zůstávalo negativ­ ní, nicméně pacientka měla ješ­ tě spontánní koagulopatii, krevní obraz byl bez závažnějších pato­ logií. Následná sérologie vylouči­ la hepatitidy, ultrazvuk břicha byl lehce zavádějící. Další krok, kte­ rý okresní nemocnice podnikla, byla konzultace s IKEM, neboť se jednalo o jaterní selhávání s mož­ ným vývojem až k transplantaci jater. Byla doporučena urychle­ ná diagnostika a pacientka byla přeložena do krajské nemocnice.

Komplementární vyšetření vylou­ čilo hepatitidy, bylo provedeno vi­

zprávy našich partnerů / z konferencí X. kongres primární péče

Moderní léčba mění osud pacientů s IPF – klíč k naději drží v ruce praktičtí lékaři jak, redakce AM Review

„Pokud budou praktičtí lékaři v diferenciální diagnostice dušnosti u svých pacientů myslet na idiopatickou plicní fibrózu, je absolutně nemožné, aby se s ní minuli,“ zdůraznila hned v úvodu svého – pro praxi letos nepochybně jednoho z nejzásadnějších – sdělení prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha.

P

řipomněla, že klinický obraz idiopatické plicní fibrózy (IPF) tvoří u osob středního a vyššího věku pře­ devším progredující námaho­ vá dušnost. „To by samo o sobě ještě nic neznamenalo, na vině může být CHOPN, tedy chronic­ ká obstrukční nemoc, či kardiální příčina. Nicméně pokud praktic­ ký lékař u takového nemocné­ ho zaznamená navíc paličkovité prsty a poslechový fenomén tzv. krepitu – připodobňujeme jej ke zvuku chůze po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu –, pak už by měl pojmout opravdu vážné podezření, že se jedná o IPF. Když tohoto pacienta ode­ šle neprodleně k pneumologovi, výrazně mu prodlouží život a dá mu šanci třeba i zemřít na jinou nemoc, než je IPF.“ Jak připomněla prof. Vašá­ ková, idiopatická plicní fibróza je specifickou formou chronické progredující fibrotizující intersti­ ciální pneumonie nejasné etiolo­ gie, objevující se primárně u do­ spělých jedinců. Mortalita v dů­ sledku IPF je vysoká – podle dat z USA 61,2 úmrtí/1 milión obyva­ tel u mužů a 54,5/1 milión u žen.

Obecně je považována za one­ mocnění spíše vzácné, i když…

Prof. Vašáková citovala ze známé kardiovaskulární Framingham­ ské studie, v níž bylo mj. prová­ děno i vyšetření hrudníku po­ mocí výpočtové tomografie (CT) s vysokou rozlišovací schopnos­ tí – a téměř 2 % účastníků měla známky intersticiálních plicních změn, které odpovídaly počínající idiopatické plicní fibróze. To zna­ mená, že problém je pravděpo­ dobně větší, než jsme se dosud domnívali. „Pokud tito nemocní nejsou včas diagnostikováni a lé­

čeni, tak zemřou pod nějakou ji­ nou mylnou diagnózou, třeba sr­ dečního selhání nebo chronické obstrukční plicní nemoci,“ zdů­ raznila prof. Vašáková.

Patogeneze IPF v kostce Na místě, kde by bylo možno dlouze hovořit o nových po­ znatcích v patogenezi IPF – mj. o nerovnováze oxidačního a an­ tioxidačního systému, navození hyperkoagulačního stavu, fibro­ proliferativním vzorci hojení, ne­ rovnováze proteáz či genetickém podkladu onemocnění –, zvolila prof. Vašáková popis mnohem snáze uchopitelný v praxi:

Definitivní stanovení diagnózy IPF je multidisciplinární proces, v němž všichni zúčastnění hrají o to nejcennější – o čas. „Ve věku nad 45 let má orga­ nismus geneticky disponované­ ho jedince tendenci zahojit pora­ nění plicního sklípku nikoli jeho reepitalizací, ale fibroproliferací.

Existuje řada impulzů – např. in­ fekce chřipkovým virem, kouře­ ní cigaret či expozice prachu –, které působí zevní poranění plic­ ního sklípku. V jeho důsledku se může spustit kaskáda dějů, kte­ rá nakonec vede k zajizvení plic­ ního sklípku a přeměně plic ve vazivo. Jedná se o ireverzibilní stav – nezachytí-li první signály včas praktici, my pneumologové už nemáme šanci zlepšit prognó­ zu pacienta. Bohužel, mezi takto zanedbanými nemocnými bývají i lékaři – v nedávné době jsme v důsledku IPF zaznamenali úmr­ tí dvou kolegů, pediatra a ortope­

MUDr. M. Vašáková přednesla sdělení o moderní léčbě IPF

da. Oba byli původně léčeni pod jinými diagnózami a oba zemřeli ještě v produktivním věku…“ kon­ statovala prof. Vašáková.

Základem je včasná diagnóza…

Definitivní stanovení diagnózy IPF je multidisciplinární proces, v němž všichni zúčastnění hra­ jí o to nejcennější – o čas. Jako první by měl nemocný s pode­ zřením absolvovat funkční vy­ šetření – nejen samotnou spiro­ metrii, ale také vyšetření difuzní kapacity, protože vitální kapaci­ ta v počátečních fázích nemoci může být v normě. „Základem je vždy radiolo­ gické vyšetření – CT hrudníku s vysokou rozlišovací schopnos­ tí, samotný rentgen nestačí, jeho nález může být v počátečních fázích nemoci ‚fyziologický‘,“ uvedla prof. Vašáková a zmínila se o dalších diagnostických me­ todách. Konkrétně o broncho­ alveolární laváži vhodné spíše k vyloučení jiných příčin intersti­ ciálních plicních procesů (např. exogenní alergické alveolitidy EAA), laboratorních vyšetře­ ních k vyloučení systémových nemocí pojiva či již zmíněné EAA a také o imunologických vyšetřeních s důrazem na auto­ protilátky a protilátky proti orga­ nickým antigenům, která musejí být provedena u všech pacientů s podezřením na IPF.

Chirurgická plicní biopsie je u nemocných starších 65 let s di­ fuzní kapacitou plic (tzv. transfer faktorem) pod 35 % spojena s vý­ razně vyšším rizikem mortality.

Prof. Vašáková ovšem zdůraz­ nila, že k dispozici jsou již i bez­ pečnější a šetrnější metody, pře­ devším kryobiopsie prováděná endoskopicky. „Pro IPF je typické, že denz­ ní vazivo sousedí s normál­ ní plicní tkání – je to dobře vi­ dět jak na mikroskopických vzorcích, tak na CT obrazech, kde charakteris­tický nález tzv. voštinovité plíce bývá zachy­ cen hned vedle zdravé tkáně.

V této fázi se dá počínající IPF ještě docela dobře léčit. V ko­ nečném stadiu vidíme jen obraz voštinové plíce a nemocný tou dobou již neuvěřitelným způso­ bem trpí. Nejen tím, že je sníže­ na plocha plíce pro dýchání, ale především že ta plíce je zároveň enormně tuhá a pacientova de­ chová práce je neuvěřitelná – jako zdraví lidé si ani neumíme představit, jak vyčerpávající je každý nádech a výdech.“

… která se nesmí zadrhnout, protože…

Ke zpoždění stanovení správné diagnózy může dojít ve všech fázích průchodu pacienta sys­ témem. V ordinaci praktického lékaře především tehdy, když jsou dechové obtíže nemocné­ ho připisovány vyššímu věku, CHOPN či kardiálním příčinám.

Ke zdržení ovšem může dojít i u pneumologa. „Pozor na faleš­ nou úvahu, že pacient má dosud normální plicní funkce a k tomu ‚jen‘ nějaké fibrotické změny na CT, takže proč jej hned léčit, sta­ čí jej sledovat a čekat. To je velký omyl!“ zdůraznila prof. Vašáko­ vá a dodala, že pacienti ve stu­ dii INPULSIS 1 a 2 (s nintedani­ bem) měli naprosto stejný roční pokles ukazatele usilovné vitální kapacity plic (FVC) bez ohledu na to, zda byla vstupní hodnota normální (80 % a více), nebo sní­ žená. „Léčbou umíme tento po­ kles zmírnit, ale abychom zlepšili prognózu nemocného, musíme intervenovat na samém začátku onemocnění. Pokud se stanovení diagnózy táhne déle než 12 mě­ síců, riziko smrti je několikaná­ sobně vyšší než na začátku,“ do­ dala prof. Vašáková.

41

florence 4/16

zprávy našich partnerů / z konferencí X. kongres primární péče

Stává se i to, že radiolog po­ píše nález na CT s vysokým roz­ lišením (HR CT) jako „jenom“ ne­ specifickou plicní fibrózu, kterou stačí dále sledovat. „Jenže řada těchto tzv. nespecifických nebo neklasifikovatelných intersticiál­ ních plicních procesů u starších lidí do obrazu IPF nakonec stejně dospěje. Víme, že v 95 % přípa­ dů nález progreduje stejně jako IPF,“ upozornila na možnou chy­ bu v diagnostice prof. Vašáko­ vá – a přidala data nikoli pouze ze zahraničí, ale i z českého regis­ tru EMPIRE (IPF). ­„Porovnáme-li pacienty s definitivní radiologic­ kou a histologickou diagnózou IPF s těmi, kteří měli na HR CT nález možné IPF, a s těmi, kteří nebyli CT diagnostikováni a IPF se u nich potvrdila až později při plicní biopsii, vidíme, že morta­ lita je u nich naprosto stejná – pětiletého přežití v jednotlivých skupinách dosáhlo 45,6 % vs.

46,9 % vs. 35,2 %. Proto bychom se měli mít u atypických nálezů na pozoru, neměli bychom je ba­ gatelizovat, ale naopak myslet na to, že i v těchto případech může jít o IPF.“ Plná polovina nemocných s IPF zemře za 2,5–3 roky. „Kaž­ dý odklad správné diagnózy u praktického lékaře či terénní­ ho pneumologa stejně jako kaž­ dé špatné zhodnocení radiolo­ gem tak pro pacienta znamená jediné – podepsání rozsudku smrti,“ dodala expresivně prof.

Vašáková. „Navíc je mezi nemoc­ nými s IPF i 5–10 % takových ne­ šťastníků, u kterých dojde k akut­ ní exacerbaci, tedy masivnímu poranění plicních sklípků najed­ nou, jež v 99 % končí smrtí. Tyto pacienty už nelze ani napojit na ventilátor, zařadit na čekací lis­ tinu transplantací a hledat jim dárce.“

… na včasné diagnóze závisí prognóza nemocného „Proč o tom všem mluvíme, konkrétně během Kongresu pri­ mární péče? Do roku 2011 bylo prakticky jedno, zda pacien­ ty s IPF diagnostikujeme včas, nebo pozdě. Nebyl žádný lék, který by mohl změnit průběh jejich choroby, jediné, co jsme mohli, bylo provést u těch šťast­ nějších transplantaci plic,“ kon­ statovala prof. Vašáková. „Nyní už máme léky, které mohou za­

42

blokovat fibrotizaci – pirfenidon a nintedanib – a které dokáza­ ly poprvé v historii nemocným s IPF prodloužit celkovou dobu přežití. Je to drahá biologická léčba, bojujeme s plátci doslo­ va o každého vhodného pacien­ ta, aby na ni mohl být nasazen,“ uvedla prof. Vašáková.

Vrátila se i k již jednou citova­ nému registru EMPIRE založe­ nému v r. 2012 Sekcí pro inter­ sticiální plicní procesy ČPFS ČLS JEP. Jsou v něm vedeni všichni nemocní sledovaní ve speciali­ zovaných centrech pro intersti­ ciální plicní procesy v ČR a jeho implementace se rozšířila i o dal­ ší země střední a východní Ev­ ropy – aktuálně o Slovensko, Maďarsko, Polsko a Srbsko; dále o Turecko, nově o Izrael a zájem o připojení projevily Slovinsko, Chorvatsko a Bulharsko. „Podle posledního reportu bylo v registru k 1. únoru letoš­ ního roku vedeno 757 pacientů s IPF, z toho 523 v ČR, z nichž 177 je léčeno pirfenidonem a 74 nintedanibem. Jsme tak mezi zeměmi střední a východní Evropy leadery v biologické léč­ bě IPF – a za to patří naše po­ děkování i praktickým lékařům.

I díky jejich spolupráci máme za poslední rok 150 nově včas zachycených pacientů s IPF, z nichž polovina je aktuálně na moderní léčbě,“ uvedla závěrem prof. Vašáková. Citované výsled­ ky označila za důkaz, že těsná spolupráce praktických lékařů s pneumology má smysl a je ne­ zbytné ji dále posilovat: „Žádný pacient s dušností nepřijde za pneumologem jako prvním, na­ tož aby se vydal do specializova­ ného centra. Jste to vy, praktičtí lékaři, kdo jej vidíte jako ti první.

Na vás záleží, zda identifikujete podezření na IPF, odešlete ne­ mocného dále a tím mu prodlou­ žíte život.“

U kterého pacienta má praktický lékař pojmout podezření na IPF?

→ věk nad 45 let → kouření tabáku v anamnéze → námahová dušnost, kašel → poslechový nález krepitu (zvuk „rozepínaného suchého zipu“) → paličkovité prsty

Prakticky o resuscitaci nejen pro praktiky jat, redakce AM Review

V Evropě je ročně zaznamenáno více než 350 000 případů kardiopulmonální resuscitace (KPR) pro mimonemocniční náhlou zástavu oběhu. Podle recentní studie EURECA ONE dosahuje incidence zahájení KPR v České republice hodnoty 96,1 na 100 000 obyvatel, přičemž průměrný věk pacientů je 66,1 roku a přežití 14,2 % – tedy údaj v kontextu některých jiných zemí vysoký.

N

ejen uvedená data zazně­ la ve vystoupení instruk­ tora European Resusci­ tation Council (ERC) a předsedy České resuscitační rady MUDr. Anatolije Truhláře, Ph.D., ze Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Královéhradeckého kraje.

Na Kongresu primární péče pre­ zentoval v bloku zaměřeném na akutní stavy aktualizované dopo­ ručené postupy ECR pro resus­ citaci dospělých, které jsou plat­ né od října 2015 a dostupné na www.cprguidelines.eu, případně na www.resuscitace.cz (zde je k objednání speciální vydání ča­ sopisu Urgentní medicína).

Koordinace 155, KPR a AED zachraňuje životy „Největší síla nových guidelines spočívá v minimálních změnách hlavních postupů,“ konstatoval úvodem MUDr. Truhlář. V přípa­ dě základní neodkladné resus­ citace (basic life support, BLS) doporučení zdůrazňují klíčový význam interakce mezi operáto­ rem tísňové linky 155, zachránci, kteří provádějí KPR, a včasným nasazením automatizovaného externího defibrilátoru (AED). „Koordinovaná akce zachraňuje životy – operátor linky poskytuje volajícímu instrukce a současně je schopen zjistit polohu nejbliž­ šího AED,“ dodal s tím, že defib­ rilace provedená do 3–5 minut od kolapsu může zvýšit pravdě­ podobnost přežití na 50–70 %.

Pokud člověk nereaguje a dý­ chá abnormálně – pozor na zá­ měnu lapavého dýchání za nor­ mální –, je nutné pomýšlet na zástavu oběhu, stejně jako u ko­ hokoli se záchvatem křečí. „Za­ chránce by měl provádět srdeční masáž uprostřed hrudníku stla­ čováním do hloubky přibližně 5 cm a s frekvencí 100–120 kom­

presí za minutu. Je-li vyškolený, měl by ji střídat s umělým dýchá­ ním v poměru 30 : 2, a jakmile je to možné, využít AED. Každý pa­ cient s fibrilací síní, která je nej­ častější příčinou zástavy a v době volání na tísňovou linku se vysky­ tuje až v 75 % případů, musí pře­ žít,“ apeloval MUDr. Truhlář.

Kontroverzní úloha adrenalinu Rozšířená neodkladná resus­ citace (advanced life support, ALS) dále zahrnuje zajištění dý­ chacích cest – postupné využi­ tí pomůcek, od nejjednodušších po nejsložitější, podle stavu pa­ cienta a zkušeností zachránce, přičemž intubace patří pouze (!) do rukou odborníků s více než 150 provedenými výkony. Po intubaci je vždy nutné ověření správné polohy s využitím kap­ nografie, jícnového detektoru nebo ultrasonografie.

Jak dále uvedl MUDr. Truh­ lář, úloha adrenalinu v algorit­ mu KPR je kontroverzní, protože má spoustu nežádoucích účinků, o nichž se dlouho nevědělo – mj. prohlubuje dysfunkci myokardu po resuscitaci, způsobuje smr­ telné komorové arytmie, zhor­ šuje mozkovou mikrocirkulaci a zvyšuje plicní zkraty. Rando­ mizované klinické studie dosud neprokázaly jeho příznivý vliv na přežití ve srovnání s placebem.

Pokud se týká resuscitačních přístrojů, kterými jsou dnes vy­ baveny ZZS, jejich rutinní použí­ vání nezlepšuje přežití, hlavním rozhodovacím úkolem pro po­ sádku je správná indikace trans­ portu nemocných za kontinuál­ ní KPR (zástava v přítomnosti posádky, přechodné obnovení oběhu, úvodní defibrilovatelný rytmus, pravděpodobná rever­ zibilní příčina).

zprávy našich partnerů / z konferencí X. kongres primární péče

O koniotomii by se měl pokusit každý lékař MUDr. Truhlář se zmínil také o specifických příčinách zásta­ vy oběhu. V případě anafylaxe (reakce na léky, hmyz aj.) je dů­ ležité včasné rozpoznání a oka­ mžitá léčba adrenalinem 0,5 mg intramuskulárně, ev. se zopako­ váním po 5 minutách. K srdeční zástavě může dojít i během spor­ tovních aktivit nebo v doprav­ ních prostředcích, zde sehrává roli časná defibrilace. „Nově mají být AED a pomůcky k provádění KPR povinným vybavením všech dopravních letadel včetně nízko­ nákladových dopravců,“ upřesnil MUDr. Truhlář a upozornil v této souvislosti na možnost provádě­ ní srdeční masáže přes hlavu pa­ cienta, pokud s ní má zachrán­ ce zkušenosti. Při resuscitaci obézních pacientů je doporu­ čeno střídání zachránců častěji než v běžných dvouminutových intervalech.

Jako vhodné vybavení pro praktické lékaře MUDr. Truhlář závěrem doporučil ambuvak s maskou a rezervoárem a sadu ústních vzduchovodů, případně laryngeální tubus a soupravu pro urgentní koniotomii (skalpel a tracheální rourku), o kterou by se měl v případě obstrukce dý­ chacích cest pokusit každý lékař.

Bradykardie u dětí – příznak bezprostředně hrozící zástavy Aktualizovaná evropská dopo­ ručení pro resuscitaci dětí a no­ vorozenců, která se nijak výraz­ ně neliší od guidelines z roku 2010, představila instruktorka ERC MUDr. Jana Djakow z od­ dělení chronické resuscitační a intenzivní péče pro děti Ne­ mocnice Hořovice. Připomněla, že jako dítě se resuscituje jaký­ koli pa­cient od narození do obje­ vení se známek puberty (infant, child) s výjimkou novorozence těsně po porodu (newly born), pro něhož existují zvláštní gui­ delines. Adolescent odpovídají­ cí konstitucí dospělému člověku může být resuscitován podle do­ poručení pro dospělé pacienty. „Kritické stavy jsou u dětí vzácné – zejména pak náhlá zá­ stava oběhu, která se v mimone­ mocničním prostředí vyskytuje u 2 % malých pacientů, nejčastě­ ji do jednoho roku a více u chlap­

Tradiční součástí letošního Kongresu primární péče byl i Kulatý stůl AM Review – tentokrát věnovaný diagnostice a léčbě intersticiálních plicních procesů

ců. Průběh i patofyziologie odpo­ vědi na kritické onemocnění jsou zásadně odlišné od situace u do­ spělých, stejně jako vyvolávající příčiny. Ze 70–90 % jsou nekar­ diální, především jde o asfyxii, šokové stavy a bezvědomí či křeče,“ uvedla MUDr. Djakow.

Urgentní stavy u dětských pa­ cientů musejí v primárním kon­ taktu často řešit poskytovatelé zdravotní péče, kteří nejsou pe­ diatrickými odborníky a mají li­ mitovanou zkušenost. Důležité je dbát na to, že dítě není malý dospělý. Pokud se týká anato­

U dětí je zásadním krokem prevence zástavy, tudíž správné zvládnutí kritického stavu – rychlé obnovení přísunu kyslíku do tkání, zahájení účinné srdeční masáže plus ventilace a zajištění další pomoci. mických odlišností, děti mají velkou hlavu, krátký krk, velký jazyk a dlouhou epiglot­tis, nej­ užší místo dýchacích cest před­ stavuje subglotický prostor, kde dochází ke snadnému otoku.

Srdce je relativně níže ulože­ né, místo pro nepřímou masáž se tedy pohybuje v dolní třeti­ ně hrudníku, břišní orgány jsou křehké. Z funkčních odlišností je třeba si uvědomit především snadnou kolapsibilitu dýchacích cest, zejména v exspiriu, a závis­ lost srdečního výdeje výhradně na tepové frekvenci. „Bradykar­

die je příznakem bezprostředně hrozící náhlé zástavy oběhu,“ zdůraznila MUDr. Djakow s tím, že dětské zástavy jsou obvykle předvídatelné a předchází jim postupné zhoršování stavu.

Děti potřebují pět úvodních vdechů V případě respiračního selhání se objevují tachy- či bradypnoe vzhledem k věku, zvýšená de­ chová práce, přídatné zvuky při auskultaci (pískoty, vrzoty, stri­ dor, chrůpky, grunting), nebo na­ opak nejsou přítomny normální dechové zvuky, snížená minuto­ vá ventilace (povrchové dýchá­ ní, nedostatečné expanze hrud­ níku), nízká SpO2, spíše bledost, nejprve tachykardie, posléze bradykardie a snižující se úro­ veň vědomí. Pro cirkulační se­ lhání jsou typické tachykardie, snížená periferní perfuze – ble­ dost, vymizelé pulzace na perife­ rii (chybí např. při anafylaxi, sep­ tickém šoku) a prodloužený ka­ pilární návrat, snížená diuréza, postupná alterace stavu vědomí a při srdečním selhání zvětšená játra, plicní edém nebo zvýšená náplň krčních žil. „U dětí je tedy zásadním kro­ kem prevence zástavy, tudíž správné zvládnutí kritického stavu – rychlé obnovení přísunu kyslíku do tkání, zahájení účinné srdeční masáže plus ventilace a zajištění další pomoci,“ konsta­ tovala MUDr. Djakow. Resuscita­ ce začíná pěti úvodními vdechy, pro jejichž úspěšné provedení je zásadní správná poloha dýcha­ cích cest. Pro kojence je to tzv. neutrální poloha hlavy, u vět­ ších dětí pak její mírný záklon.

„Nedostatečné, ale i příliš velké zaklonění hlavy může vést k uza­ vření dýchacích cest. Nejlepším indikátorem správně provádě­ ných vdechů je dostatečný zdvih hrudníku dítěte,“ poradila MUDr. Djakow a dodala: „Pokud malý pacient nadále nejeví známky ži­ vota, pokračuje se s masáží srd­ ce a umělým dýcháním v pomě­ ru 15 : 2, respektive 30 : 2 u ne­ proškolených laiků. Hloubka kompresí hrudníku by měla do­ sahovat nejméně (!) 4 cm u ko­ jenců a 5 cm u dětí starších jed­ noho roku. Frekvence stlačování je stejná jako u dospělých, tedy 100–120 za minutu.“ AED lze použít u dětí ve věku 1–8 let s atenuovanými „dětský­ mi“ elektrodami, pokud nejsou dostupné, lze aplikovat elektrody pro dospělé v předozadní pozici.

Na uvedenou základní resuscita­ ci navazuje resuscitace rozšířená, jakmile jsou k dispozici potřebné pomůcky a vyškolený personál.

Rozšířená resuscitace zahrnuje připojení na monitor, dodání de­ fibrilačního výboje u defibrilo­ vatelných rytmů, zajištění vstu­ pu do cévního řečiště, podávání léků a pokročilé zajištění dýcha­ cích cest. Následná poresuscitač­ ní péče má být vedena v zaříze­ ních s dostatečnými zkušenostmi a zaměřena na dosažení normo­ xémie, -kapnie, -tenze, -glykémie a aktivní termomanagement. „Všechny intervence prová­ dějte pokud možno ‚neděsivě‘ a nezvyšujte stres kriticky ne­ mocných dětí tím, že je oddělíte od rodičů. Jejich přítomnost u re­ suscitace – ať už dopadne jakko­ li – je vnímána pozitivně a usnad­ ňuje následný proces truchlení,“ shrnula MUDr. Djakow.

Praktické zkušenosti s řeše­ ním nehod kolejových vozidel s hromadným výskytem po­ stižených závěrem představil MUDr. David Holeš ze ZZS Mo­ ravskoslezského kraje. „Podob­ né události jsou vždy spjaty s vý­ znamnou psychickou zátěží pro všechny zúčastněné včetně zá­ chranářů, kteří vyžadují – více či méně – intervenční péči psy­ chologů,“ dodal MUDr. Holeš a shrnul: „Pokud byste se někdy dostali na místo hromadného neštěstí, především zachovejte klid, vlastní bezpečnost a kon­ taktujte vedoucího zdravotnic­ ké složky.“

43

hojení ran

Použití Aquacelu Ag Extra plus a polyuretanového krytí u bércových vředů žilní etiologie Bércový vřed (lat. ulcus cruris) je ztráta kožní substance zasahující různě hluboko do podkožních tkání. Jedná se o dlouhodobě se hojící ránu, která přesahuje dobu hojení 6 týdnů. Častěji jsou postiženy ženy, a to v poměru 3 : 1.

PhDr. Adéla Holubová, Ambulance hojení ran, Nemocnice Tábor, a. s.

B

ércový vřed je chronické a dlouhodobé onemocně­ ní, které často vede k reci­ divě. Jeho léčba vyžaduje nejen aktivní přístup a spolupráci nemocného, ale také multioboro­ vou spolupráci. Bércový vřed lze definovat jako chronický defekt kůže. V dnešní době je poměrně mnoho materiálů k lokální léčbě defektů za pomoci tzv. vlhké tera­ pie. V případě tohoto pacienta byl zvolen materiál Aquacel Ag extra plus s kombinací s polyuretano­ vou pěnou. Aquacel Ag extra plus je hydrofiberové krytí obohacené stříbrem a zpevňujícím vláknem ve formě netkaného polštářku nebo proužku. Krytí reaguje s exsudátem rány a vytváří se gel, který podpo­ ruje vlhké prostředí v ráně a tím její optimální hojení.

Kazuistika Tato kazuistika popisuje případ 87letého polymorbidního pacienta

1

2

s bilaterálními vředy žilní etiologie na dolních končetinách v oblasti kotníku (zevní i vnitřní) v celkovém počtu čtyř defektů v souhrnném tr­ vání cca 12 let. Po tuto dobu nikdy nedošlo k úplnému zhojení defek­ tů. Dne 18. 12. 2014 byla zahájena léčba v ambulanci hojení ran za po­ mocí superoxidovaného obklado­ vého roztoku, dále Aquacelem Ag extra plus a jako sekundární krytí byla zvolena polyuretanová pěna.

Tato kombinace materiálu byla používána až do 24. 9. 2015, kdy došlo k téměř úplnému zhojení de­ fektů. Na proliferační a epitelizační fázi byla používána polyuretanová pěna.

Osobní anaméza: recidivující uroin­ fekty, zhoršení renálních funkcí, ate­ rosclerosis cerebri s projevy vasku­ lární demence středně těžké, hyper­ tenze na medikaci.

Farmakoterapie: Tiapridal 1-0-3 tbl, Prestarium neo combi 10/2,5 1-0-0, Tenaxum 1-0-0, Lokren 1-0-0, De­ tralex 1-0-0, Agen 5 1-0-0 , Noval­ gin tbl 1-1-1-1 při bolesti, Vessel due F 2-0-2.

3

Popis defektů – 18. 12. 2014 Obj.: Bilaterální bércové vředy žil­ ní etiologie nepravidelného tva­ ru. PDK – defekt č. 1 o velikosti 3 × 4 × 0,3 cm, defekt č. 2 o velikos­ ti 6 × 5 × 0,3 cm. LDK – defekt č. 3 o velikosti 9 × 10 × 0,4 cm, defekt č. 4 o velikosti 10 × 11 × 0,4 cm.

Spodiny totožné – fibrinové povla­ ky, mírná granulace, okraje ohra­ ničené, okolí bez známek zánětu, macerace, fluktuace, retence, foe­ tor vulneris v místě ambulance – ostrý, sekrece střední – serózní, WHC – žlutá.

Proveden: oplach, débridement chirurgickou lžičkou, obklad, aplika­ ce Aquacel Ag extra plus a polyure­ tanové pěny, bandáže DK (dolních končetin) – 4 elastická obinadla.

Doporučení: převazy praktikovat co 4 dny, při znečištění polyureta­ novou pěnu vyměnit, bandáže DK do lýtek denně.

Popis defektů – 28. 5. 2015 Obj.: Bilaterální bércové vředy žil­ ní etiologie nepravidelného tva­ ru. PDK – defekt č. 1 o velikosti 3 × 3 × 0,3 cm, defekt č. 2 již rozdě­ len na několik menších defektů ne­

4

Obr. 1 18. 12. 2014 PDK – defekt č. 1 – zevní kotník

Obr. 3 18. 12. 2014 LDK – defekt č. 3 – zevní kotník Obr. 4 18. 12. 2014 LDK – defekt č. 4 – vnitřní kotník

44

fota: archiv autorky

Obr. 2 18. 12. 2014 PDK – defekt č. 2 – vnitřní kotník

hojení ran 5

6

7

8

Obr. 5 28. 5. 2015 PDK – defekt č. 1 – zevní kotník Obr. 6 28. 5. 2015 PDK – defekt č. 2 – vnitřní kotník Obr. 7 28. 5. 2015 LDK – defekt č. 3 – zevní kotník

9

10

Obr. 8 28. 5. 2015 LDK – defekt č. 4 – vnitřní kotník

Obr. 9 24. 9. 2015 PDK – defekt č. 2 – vnitřní kotník Obr. 10 24. 9. 2015 LDK – defekt č. 4 – zevní kotník

11

Obr. 11 30. 10. 2015 PDK – defekt č. 2 – vnitřní kotník

pravidelného tvaru. LDK – defekt č. 3 o velikosti 8 × 9 × 0,4 cm, defekt č. 4 již rozdělen na několik menších defektů nepravidelného tvaru. Spo­ diny totožné – minimum fibrino­ vých povlaků, granulace, epitelizace jak od okrajů, tak od středu defektů, okraje ohraničené, okolí bez zná­ mek zánětu, macerace, fluktuace, retence, foetor vulneris 0, sekrece minimální – serózní, WHC – žluto­ -červená.

Proveden: oplach, débridement chirurgickou lžičkou, obklad, apli­ kace Aquacel Ag extra plus a po­ lyuretanové pěny, bandáže DK (dolních končetin) – 4 elastická obinadla.

Doporučení: převazy praktikovat co 5 dnů, při znečištění polyureta­ novou pěnu vyměnit, bandáže DK do lýtek denně.

Popis defektů – 24. 9. 2015 Obj.: Bilaterální bércové vředy žilní etiologie nepravidelného tvaru. PDK – defekt č. 1 toho času již zhojen, de­ fekt č. 2 o velikosti 2 × 3 × 0,1 cm.

LDK –defekt číslo 3 toho času již zhojen, defekt č. 4 o velikosti 3 × 3 × 0,1 cm. Spodiny totožné – bez fibrinových povlaků, granulace, epitelizace od okrajů, okraje ohra­ ničené, okolí bez známek zánětu, macerace, fluktuace, retence, foe­ tor vulneris 0, sekrece minimální – ­serózní, WHC – červená.

Proveden: oplach, débridement chirurgickou lžičkou, obklad, apli­ kace polyuretanové pěny, bandáže DK (dolních končetin) – 4 elastická obinadla.

Doporučení: převazy praktiko­ vat co 6 dnů, bandáže DK do lýtek denně.

Obr. 12 30. 10. 2015 LDK defekt č. 4 – zevní kotník

12

Popis defektů – 30. 10. 2015 Obj.: Bilaterální bércové vředy žil­ ní etiologie nepravidelného tvaru.

PDK – defekt č. 2 již zhojen. LDK – defekt č. 4 o velikosti 2 × 2 × 0,1 cm.

Spodina bez fibrinových povlaků, granulace, epitelizace od okrajů, okraje ohraničené, okolí bez známek zánětu, macerace, fluktuace, reten­ ce, foetor vulneris 0, sekrece mini­ mální – serózní, WHC – červená.

Proveden: oplach, débridement chirurgickou lžičkou, obklad, apli­ kace polyuretanové pěny, bandáže DK (dolních končetin) – 4 elastická obinadla.

Doporučení: převazy praktiko­ vat co 6 dnů, bandáže DK do lýtek denně.

V léčbě takovýchto defektů je zapo­ třebí dobrá orientovanost v lokál­ ních přípravcích, co se týče moder­ ního vlhkého hojení, kvalitní kom­ presivní terapie a v neposlední řadě i dobrá spolupráce pacienta a jeho rodiny, co se týče dodržování léčeb­ ného režimu, pravidelné převazy v domácím prostředí a součinnost s ambulancí, ve které probíhá daná léčba.

Závěr V České republice (ČR) se před­ pokládá, že bércovými vředy ak­ tuálně trpí více než 3 % obyvatel starších 18 let. V reálných číslech tato procenta znamenají, že bér­ covým vředem je postiženo kolem 150 000 dospělých obyvatel ČR.

Literatura: 1. Koutná M, Ulrych O. Manuál hojení ran v intenzivní péči. Praha: Galén, 2015, 200 s. ISBN 978-80-7492-190-2 2. Stryja J a kol. Repetitorium hojení ran 2. Praha: Geum, 2011, 371 s.

ISBN 978-80-86256-79-5

45

personální inzerce VOLNÁ MÍSTA VŠEOBECNÁ SESTRA Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., přijme všeobecnou sestru na oddělení interny – JIP. Požadavky: praxe není podmínkou (absolventka).

Nabízíme: náborový příspěvek ve výši 20 000 kč (bez vlivu na další plat), významnou podporu specializačního vzdělávání (nemocnice zajišťuje bezplatné vzdělávání v rámci pracovní doby – prohlubování kvalifikace), v případě vašeho závazku vůči současnému zaměstnavateli nemocnice automaticky převezme 100 % závazku, práci na zmodernizovaném pracovišti s vysokou technickou a personální úrovní, přátelské neformální pracovní prostředí, zaměstnanecké benefity (sick days, 5000 kč/rok na rekreaci nebo penzijní připojištění, …).

Bližší informace podá vrchní sestra Bc. Jaroslava Benešová, tel.: 483 345 202, e-mail: benesova@nemjbc.cz, případně kontaktujte personální oddělení, e-mail: pavel.kures@nemjbc.cz.

VŠEOBECNÁ SESTRA Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme všeobecnou sestru na DPP (HPP) na standardní oddělení IV. interní kliniky gastroenterologie a hepatologie.

vhodné i pro ženy na Md nebo v důchodu. nástup dohodou.

Kontakt PhDr. Miluše Dušková, tel.: 224 962 503 (2385), e-mail: miluse.duskova@vfn.cz Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariera/.

FARMACEUTICKÝ ASISTENT Ústavní lékárna IKEM přijme farmaceutického asistenta.

Požadujeme: ukončené vzdělání sŠ, vOŠ obor farmaceutický asistent, registrace podmínkou, chuť učit se novým věcem, pracovitost, spolehlivost.

Váš strukturovaný životopis zasílejte na: sekretariát personálního odboru, Bc. Helena Černá, e-mail: helena.cerna@ikem.cz, tel.: 261 364 022.

ZDRAVOTNÍ LABORANT/TKA Pracoviště laboratorních metod, oddělení imunologie IKEM přijme zdravotního laboranta/tku.

Požadujeme: szŠ, vOŠ, vŠ v oboru zdravotní laborant, registrace podmínkou, vhodné i pro absolventy, atestace výhodou.

Nabízíme: zaměstnanecké benefity, ubytování pro mimopražské uchazeče.

Nástup možný od 1. 5. 2016.

Váš strukturovaný životopis zasílejte na: sekretariát personálního odboru, Bc. Helena Černá, e-mail: helena.cerna@ikem.cz, tel.: 261 364 022.

Oblastní nemocnice Příbram, a.s. pro nově otevírané lůžkové oddělení následné rehabilitační péče přijme: áá Zdravotní sestry registrované áá Zdravotnické asistenty áá Sanitáře / sanitářky áá Ergoterapeuta

i bez registrace

PORODNÍ ASISTENTKY Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme porodní asistentky do nepřetržitého provozu Gynekologicko-porodnické kliniky. vhodné i pro absolventky. nástup dohodou.

Kontakt: v. s. Rittsteinová, tel.: 224 967 407, e-mail: hana.rittsteinova@vfn.cz nebo Mgr. Podaná Kovaříková, tel.: 224 967 121, e-mail: zuzana.kovarikova@vfn.cz Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariera/.

ZDRAVOTNÍ LABORANT Všeobecná fakultní nemocnice v Praze přijme zdravotního laboranta (klinická biochemie) do Laboratoře pro studium mitochondriálních poruch Kliniky dětského a dorostového lékařství. nástup dohodou.

Kontakt: RNDr. Hana Hansíková, CSc. – tel.: 224 967 748, e-mail: hana.hansikova@vfn.cz Kompletní znění inzerátu na: www.vfn.cz/kariera/.

ZDRAVOTNÍ LABORANT/TKA Pracoviště laboratorních metod, oddělení imunogenetiky IKEM přijme zdravotního laboranta/tku.

Požadujeme: szŠ, vOŠ, vŠ v oboru zdravotní laborant, registrace podmínkou, vhodné i pro absolventy, atestace výhodou.

Nabízíme: zaměstnanecké benefity, ubytování pro mimopražské uchazeče, nástup možný 1. 4. 2016, provoz se službami, úvazek 0,9.

Váš strukturovaný životopis zasílejte na: sekretariát personálního odboru, Bc. Helena Černá, e-mail: helena.cerna@ikem.cz, tel.: 261 364 022.

CHYBÍ VÁM LIDI?

pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu: radkova.inzerce@ambitmedia.cz

Fakultní nemocnice Brno

Interní hematologická a onkologická klinika přijme

VŠEOBECNÉ SESTRY, ZDRAVOTNICKÉ ASISTENTY, ZDRAVOTNÍ LABORANTY, SANITÁŘE do nepřetržitého provozu na standardní oddělení, JIP a transplantační jednotku.

Požadujeme: • příslušné vzdělání v daném oboru

(u sanitářů není podmínkou absolvovaný akreditovaný kurz Sanitář) • zdravotní způsobilost • bezúhonnost • osobnostní předpoklady

Nabízíme: • práci ve směnném režimu na nově zrekonstruovaném pracovišti

v areálu Zdaboř • motivující mzdové ohodnocení • náborový příspěvek pro registrované zdravotní sestry • zaměstnanecké benefity (1 týden řádné dovolené navíc, úhrada jednoho

dne náhlé zdravotní indispozice za rok, závodní stravování + příspěvek na stravování, příspěvek na penzijní připojištění, podpora vzdělávání, přednostní péče v rámci ONP, a. s., slevy na vybrané rehabilitační služby a zdravotnické výkony, cvičení pod vedením fyzioterapeutky zdarma a další) • možnost ubytování

Nástup: 1. 6. 2016

Kontakt pro zasílání přihlášek: kvetuse.kucerova@onp.cz www.nemocnicepribram.cz 46

FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO PRACOVIŠTĚ MEDICÍNY DOSPĚLÉHO VĚKU Jihlavská 20, 625 00 Brno

3 Požadujeme: odbornou způsobilost podle zákona č. 96/2004 Sb., VOŠ, VŠ, PSS v onkologii, interně, ARIP vítáno, není podmínkou.

3 Nabízíme: vysoce specializovanou práci v příjemném kolektivu, osobní ohodnocení v souladu s právními předpisy, finanční zvýhodnění za práci na onkologii, proplacení přesčasových hodin, zaměstnanecké výhody, možnost ubytování. Finančně podporujeme celoživotní vzdělávání a osobní růst zaměstnance.

Kontaktní osoba: Jitka Firešová, tel. 5 3223 3645 jitka.firesova@fnbrno.cz

na příště V příštím čísle čtěte odborné téma

Přístrojová technika ve zdravotnictví

angličtina

Total knee replacement total knee replacement is surgery during which the damaged parts of the knee joint are replaced with artificial pieces. during the surgery the muscles and cartilage of the knee joint are gently removed, the knee joint is opened and the ends of the thigh bone and the shin bone are shaped to fit the artificial parts, and cemented with a special bone cement.

fota: profimedia

Patient: Good morning, nurse. The doctor told me that i have to undergo knee

inzerce

surgery, so i came to ask what to expect.

Nurse: Good morning, Mr smith. take a seat for a while, the doctor will be ready for you in a moment.

Patient: Thank you. nurse, can you tell me what knee joint replacement surgery involves?

Nurse: The doctor will explain everything to you. but briefly, total knee replacement is usually performed in patients with advanced arthrosis when other types of treatment are no longer effective. an artificial knee joint is not equal to a normal healthy knee joint, but it is almost as good. The main effect of surgery for

the patients is significant, long-term relief from pain.

Patient: really? That would be wonderful, the pain is unbearable. and how long can the prosthesis last?

Nurse: approximately 85– 90% of total replacements last more than 10 years.

Patient: and do you think i will be able to go hiking again? it’s my hobby.

Nurse: yes, the artificial knee joint allows patients to return to their regular sport or working activities.

Patient: That’s wonderful!

Nurse: see it for yourself.

The doctor will explain everything to you. you can go in now.

Patient: Thank you very much.

SLOVNÍ ZÁSOBA: to fit nasadit, namontovat; nainstalovat to involve obnášet; zahrnovat briefly krátce, stručně no longer už ne equal rovný, stejný relief úleva, zmírnění; pomoc, podpora; uvolnění unbearable nesnesitelný; neúnosný; hrozný to last vydržet; trvat; stačit hiking pěší turistika to allow umožnit, dovolit, povolit

Volejte - 900 260 111

My

My Interpreter.cz

Váš pacient nemluví česky?

Tlumočíme po telefonu.

Jednoduše. Ihned. www.myinterpreter.cz

Cena volání je 26 Kč vč. DPH za každou započatou minutu.

www.florence.cz / adresa redakce: klicperova 604/8, 150 00 praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Magda Hettnerová, dis., e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, ph.d. / redakční rada: phdr. Martina Šochmanová, Mba, předsedkyně, Mgr. Hana svobodová, Mgr. lenka Gutová, Mba, Mgr. Galina vavrušková, bc. vladěna Homolková, Mgr. tamara starnovská, Mgr. ivana kirchnerová, rndr. romana Mrázová, ph.d. / Grafická úprava: Josef Gabriel, karel zahradník / vydavatel: ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / ředitel vydavatelství: rndr. Martin slavík / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie langerová, dis., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langeOranžová: CMYK 0-72-100-0 021 Šedá: CMYK 0-0-0-75 rova@ambitmedia.cz / Obchod: Mgr. Oranžová: blankaPMS turínová, Mba, tel.: +420 724 811 983, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Mgr. eva sádlová, tel.: +420 605 208 985, Šedá: CMYK 0-0-0-75 PMS 7545 e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz /Šedá: personální inzerce: Štěpánka korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / tisk: aHOMi, s. r. o., U louže 579, 250 67 klecany / předplatné: čr: pOstservis, oddělení předplatného, poděbradská 39, 190 00 praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.postabo.cz; sk: Mediaprint-kapa pressegrosso, a.s., stará vajnorská 9, p. O. bOX 183, 830 00 bratislava, infolinka: 0800 188 826, e-mail: info@ipredplatne.sk, objednavky@ipredplatne.sk / cena výtisku: 60 kč, roční předplatné: 570 kč / 31,90 eur / časopis vychází 10krát ročně (v lednu a v červenci vychází dvojčíslo) / registrace: Mk čr-e 16134, issn 1801-464X / přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. nevyžádané příspěvky se nevracejí. redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / copyright © ambit Media, a. s., 2015

47

florence 4/16

SafetyMonitor

Pro bezpečí a lepší řízení rizik

Moderní a bezpečná. Taková je novinka společnosti LINET – inteligentní systém SafetyMonitor, jehož hlavním úkolem je prevence vzniku nepříznivých mimořádných událostí během hospitalizace. SafetyMonitor dokáže průběžně bezkontaktně a přímo na lůžku měřit srdeční a dechovou frekvenci pacienta a zároveň vyhodnocuje bezpečné nastavení lůžka.

Systém SafetyMonitor je určený zejména pro plošné nasazení na standardních odděleních.

Všechny informace ze SafetyMonitoru jsou on-line a zdravotnický personál má tím pádem 24hodivý, neustálý přehled o situaci na celém oddělení. Sestra může okamžitě vyhodnotit, zda je nutná její přítomnost u konkrétního pacienta, čímž se výrazně snižuje riziko z prodlení.

VITALMONITOR Bezkontaktní monitoring vitálních funkcí. To je VitalMonitor. Extrémně citlivé senzory umístěné pod ložnou plochou přenášejí on-line informace o dechu a tepu pacienta. Sestra je vidí na monitoru na sesterně nebo na mobilu či tabletu. Nastavení senzorů je individuální podle stavu pacienta, přičemž systém upozorní na případné překročení limitních hodnot. Výhodou je, že průběžný monitoring vitálních funkcí umožní např. okamžitě vyhodnotit změny v medikaci a sledovat dlouhodobé trendy pacienta. Bezkontaktní technologie zvyšuje komfort pro pacienta i sestru. Podložka se senzory neobtěžuje pacienty a sestrám zjednodušuje práci.

48

BEDMONITOR Druhou součástí nového bezpečnostního systému je tzv. BedMonitor. Ten funguje také pomocí čidel zabudovaných v lůžku, které průběžně monitorují hlavní bezpečnostní prvky všech lůžek na oddělení. Tyto informace jsou

rovněž on-line na PC, tabletu, mobilním telefonu apod.). Čidla jsou umístěna tak, aby sledovala okamžitý stav těchto pěti bezpečnostních aspektů: výška ložné plochy, brzdy, úhel nastavení zádového dílu, poloha postranic a přítomnost pacienta na lůžku. Lůžka s BedMonitorem vybavená váhami umí navíc sledovat i hmotnost pacienta.

Díky volitelné funkci lokalizace lůžka má personál vždy aktuální informaci o tom, na jakém pokoji se konkrétní lůžko nachází. Velkým přínosem je tato funkce zejména pro nemocniční oddělení, kde dochází k častému přesunu lůžek.

Praktický je export dat ze SafetyMonitoru do nemocničního informačního systému prostřednictvím volitelného SW integračního modulu. Informace může klient následně zpracovat nebo archivovat stejnými systémy, které používá pro zpracování dat z jiných zdravotnických prostředků. Archivace a dohledatelnost dat je užitečná zejména pro management například v případě soudního řízení nebo při sledování trendů zdravotního stavu u dlouhodobě hospitalizovaných pacientů či při vyhodnocování efektů léčby u různých skupin pacientů.

V BEZPEČÍ NEJEN V NEMOCNICI ALE I DOMA Sledování SafetyMonitoru je možné na jakémkoliv výstupním rozhraní – obrazovce monitoru včetně dotykových. Využití SafetyMonitoru najde nejen v nemocnicích, ale díky jednoduchému použití a kompatibilitě s různými typy lůžek také v sociální sféře a v domácí péči.

SafetyMonitor Pacient v bezpečí Inteligentní systém SafetyMonitor zaručuje nepřetržitou kontrolu nad zdravotním stavem pacientů a nastavením lůžek. Díky SafetyMonitoru má personál celé oddělení pod neustálou kontrolou a zásadně se zvyšuje bezpečnost pacienta.

VITALMONITOR

BEDMONITOR O O

Extrémně citlivé senzory bezkontaktně měří vitální funkce pacienta. Systém upozorní na případné překročení limitních hodnot, které jsou individuálně nastavitelné pro každého pacienta. Včasná intervence může výrazně (až 4x) snížit riziko úmrtí pacienta.

Pomocí čidel zabudovaných v lůžku průběžně monitoruje hlavní bezpečnostní prvky všech lůžek na oddělení. Informace o výšce lůžka, nastavení zádového dílu, poloze brzd, pozici postranic a přítomnosti pacienta na lůžku jsou on-line přístupné personálu, který může v případě potřeby okamžitě reagovat.

LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: obchodcr @ linet.cz, www.linet.cz

53

cyklus seminářů

Efektivní hojení ran volba krytí podle spodiny rány

Program:

14.00–14.15 Registrace účastníků 14.15–14.20 Úvodní slovo 14.25–15.25 Patofyziologie chronických ran

15.25–15.40 15.40–16.40

16.40–16.55 16.55–18.25

18.25–18.30

– dekubity – bércové vředy – ischemické defekty + diabetická noha Přestávka Režimová opatření nutná k úspěšné léčbě – komprese u žilní nedostatečnosti, lymfedému – rozdíl v technice Přestávka Wound healing continuum – fáze hojení – výběr materiálů dle spodiny rány dle generických skupin – antiseptika – požadavky na krytí v jednotlivých fázích hojení Předávání certifikátů Přednášející:

Bc. Jana Dvořáková, lektor certifikovaného kursu hojení ran, NCO NZO, Brno

Termíny a místa konání:

19. 4.

19. 5.

8. 6.

6. 9.

5. 10.

Clarion Congress Hotel

Výukové centrum LF Fakultní nemocnice HK

Hotel Continental

Metropol

Barceló Praha Five

Ostrava

Hradec Králové Brno

České Budějovice

Praha

Konference je určena pro všeobecné sestry, zdravotnické záchranáře a farmaceutické asistenty. Pro nelékařské zdravotnické pracovníky je konference zařazena do kreditního systému dle vyhlášky č. 4/2010 Sb. a účastníkům akce náležejí 4 kredity.

Registrujte se na www.florence.cz/vzdelavani/akce. Registrační poplatek 100 Kč. Změna programu vyhrazena. partner

50

pořadatel

pod záštitou