Csgh 4 2015 listovačka

Page 1

August Volume Number ISSN - (Print) ISSN - X (On-line)

Gastroenterologie a hepatologie Gastroenterology and Hepatology

asopis eskÊ gastroenterologickÊ spole nosti, eskÊ hepatologickÊ spole nosti, Slovenskej gastroenterologickej spolo nosti a Slovenskej hepatologickej spolo nosti Vydåvå LS JEP – indexed in SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex, Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica echoslovaca

ÄŒe s k

ent

e ro l o gi c k ĂŠ

nos

eÄ?

a

ro

ol

ĂŠg

st

ti

let

sp

TÉMA �SLA

LET

ESKÉ GASTROENTEROLOGICKÉ SPOLE NOSTI

GS z pohledu n kolika generacĂ­ lĂŠka Diagnosis and therapy of anemic GI patients Kazuistiky


HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ­ ina bolestĂ­ brucha Obsah

Obsah Vývoj eskÊ gastroenterologickÊ spole nosti a gastroenterologie z pohledu t í generací lÊka

Development of the Czech Society of Gastroenterology and gastroenterology from the perspective of three generations of doctors Editorial

M. Lukåť LET ESKÉ GASTROENTEROLOGICKÉ SPOLE NOSTI I YEARS OF THE CZECH SOCIETY OF GASTROENTEROLOGY

StarĹĄĂ­ generace gastroenterolog a hepatolog

Older generation of gastroenterologists and hepatologists

Vývoj a prom ny eskÊ gastroenterologie a gastroenterologickÊ spole nosti v letÊ historii

Development and changes of Czech gastroenterology and the gastroenterologic society over the past years

J. KotrlĂ­k

NiektorÊ postrehy z histórie slovenskej gastroenterológie –

Some insights from the history of Slovak gastroenterology between and

A. Vavre ka, M. KaĹĄ ĂĄk

Vývoj a prom ny eskÊ gastroenterologie – . lÊta minulÊho století

Development and changes of Czech gastroenterology – s

P. DĂ­t

Vz ahy

Relationships

M. KaĹĄ ĂĄk

St ednĂ­ generace gastroenterolog a hepatolog

Middle generation of gastroenterologists and hepatologists

eskå gastroenterologie po roce – osobní pohled

Czech gastroenterology after – personal view

J. Ĺ pi ĂĄk

SpoluprĂĄce Spole nosti pro gastrointestinĂĄlnĂ­ onkologii s eskou gastroenterologickou spole nostĂ­

The cooperation between the Society for Gastrointestinal Oncology and Czech Society of Gastroenterology

M. Zavoral, T. Grega, Ĺ . SuchĂĄnek

Význam hradeckÊ ťkoly pro eskou gastroenterologii

Hradec KrĂĄlovĂŠ School and its importance for Czech gastroenterology

J. BureĹĄ

Vývoj a premeny esko-slovenskej gastroenterológie po roku

Development and changes of Czech and Slovak gastroenterology after

. JurgoĹĄ

St ednĂ­ generace gastroenterolog a hepatolog

Middle generation of gastroenterologists and hepatologists

Historie hepatologie na ĂşzemĂ­ eskĂŠ republiky

The history of hepatology in the Czech Republic

P. UrbĂĄnek

Nekone nå endoskopickå cesta aneb endoskopickå chirurgie – nový obor?

The endless endoscopic journey: Endoscopic surgery – a new branch?

J. MartĂ­nek

Vývoj lÊ by idiopatických st evních zån t v posledních letech

Therapy of in ammatory bowel diseases over the past two decades

M. BortlĂ­k

MladĹĄĂ­ generace gastroenterolog a hepatolog

Younger generation of gastroenterologists and hepatologists

Gastroent Hepatol 2015; 69(4)


HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ­ ina bolestĂ­ brucha Obsah

Dalťí vývoj eskÊ gastroenterologie z pohledu mladých gastroenterolog

Further development of Czech gastroenterology from the perspective of young gastroenterologists

P. Falt , , F. Shon , I. Mikoviny KajzrlĂ­kovĂĄ

Medailonky p edsed eskĂŠ gastroenterologickĂŠ spole nosti

Pro les of presidents of the Czech Society of Gastroenterology

VYBRANÉ KAPITOLY Z VNIT N�HO LÉKA STV� I CHAPTERS FROM INTERNAL MEDICINE

Diagnosis and therapy of anaemia in patients with gastrointestinal tract diseases

Diagnostika a lÊ ba anÊmie u nemocných s chorobami gastrointestinålního traktu Review article | P ehledovå pråce

J. ermĂĄk HEPATOLOGIE I HEPATOLOGY

Screening jaternĂ­ho poĹĄkozenĂ­ u pacient s diabetes mellitus . typu

Screening of liver disease in patients with type diabetes mellitus KomentĂĄ k lĂĄnku v asopise Gut | Comment on the article in Gut journal

R. Br ha KLINICKĂ GASTROENTEROLOGIE I CLINICAL GASTROENTEROLOGY

SvĂ­zelnĂĄ diagnostika primĂĄrnĂ­ sklerozujĂ­cĂ­ cholangitidy u pacienta s rekurentnĂ­mi epizodami akutnĂ­ bakteriĂĄlnĂ­ cholangitidy

Complicated diagnostics of primary sclerosing cholangitis in a patient with recurrent episodes of acute bacterial cholangitis Kazuistika | Case report

L. Douda, R. Keil, J. LochmannovĂĄ, J. DrĂĄbek, O. FabiĂĄn, L. HornofovĂĄ , E. HonsovĂĄ, M. Jirsa

KomentĂĄ ke kazuistice: SvĂ­zelnĂĄ diagnostika primĂĄrnĂ­ sklerozujĂ­cĂ­ cholangitidy s rekurentnĂ­mi epizodami akutnĂ­ bakteriĂĄlnĂ­ cholangitidy

KomentĂĄ ke kazuistice | Comment on the case report

P. Drastich

Neobvyklå p í ina pr jmu – cholecystokolickå píťt l: kazuistika a literårní p ehled

Unusual cause of diarrhoea – cholecystocolic stula: case interpretation and overview of literature Kazuistika | Case report

R. Ĺ vadlenkovĂĄ , J. Cyrany , T. Fejfar , P. Ho mann , A. Mat jkovĂĄ , J. Laco , M. KopĂĄ ovĂĄ DIGESTIVNĂ? ENDOSKOPIE I DIGESTIVE ENDOSCOPY

Bouveret v syndrom – endoskopickÊ eťení vysokÊho ileu

Bouveret syndrome – endoscopic treatment of gastric outlet obstruction Kazuistika | Case report

V. Kadlec , J. Kubåt , V. Mezera R ZNÉ I OTHERS

ICDS , Praha

International Coeliac Disease Symposium – ICDS , Prague Zpråvy z akcí | Congress reports

P. Drastich

Komentå e k vybraným zahrani ním lånk m

Comments on selected foreign articles KomentĂĄ | Comment

Budenofalk Uno mg enterosolventnĂ­ granule

Budenofalk Uno mg gastro-resistant granules LĂŠkovĂ˝ pro l | Drug pro le

M. LukĂĄĹĄ

AutodidaktickĂ˝ test | Self-educated test

Gastroent Hepatol 2015; 69(4)


HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ­ ina bolestĂ­Editorial brucha

doi: . /amgh

Vývoj eskÊ gastroenterologickÊ spole nosti a gastroenterologie z pohledu t í generací lÊka

Development of the Czech Society of Gastroenterology and gastroenterology from the perspective of three generations of doctors M. Lukåť KlinickÊ a výzkumnÊ centrum pro st evní zån ty ISCARE I.V.F. a. s. a Ústav lÊka skÊ biochemie a laboratorní diagnostiky . LF UK a VFN v Praze

P edklådanÊ íslo asopisu Gastroenterologie a hepatologie je sloŞeno ze dvou odliťných åstí. První komponentou ísla jsou mimo ådnÊ a vyŞådanÊ p ísp vky, kterÊ jsou v novåny . výro í zaloŞení eskÊ gastroenterologickÊ spole nosti ( GS). Ve druhÊ, odbornÊ åsti tenå nalezne n kolika kazuistických sd lení z denní gastroenterologickÊ praxe a souhrnný referåt o lÊ b anemie u nemocných s onemocn ními tråvicího traktu. Vzhledem k dob , kterå uplynula od jejího zaloŞení, není jiŞ nikdo ze zaklådajících len spole nosti naŞivu, a nemåme proto ŞådnÊ bezprost ední informace o okolnostech, kterÊ zaloŞení spole nosti provåzely a kdo byl jejím hlavním iniciåtorem. K dispozici måme pouze zåpis o p ípravnÊ sch zi uskute n nÊ v knihovn IV. interní kliniky VťeobecnÊ nemocnice v Praze ze dne . ervence , informace o nåslednÊm ustavujícím zasedåní spole nosti. Vťe bylo publikovåno v prvním ísle naťeho asopisu, jenŞ m l tehdy nåzev Gastro-enterologia Bohema, toto íslo vyťlo tÊm dva roky potÊ, v dubnu . Ze zåpisu se dovídåme, Şe ustavující sch ze GS se konala dne . íjna v posluchårn III. interní kliniky VťeobecnÊ nemocnice na Kar-

lov nĂĄm stĂ­ v Praze za Ăş asti celkem osob [ ]. Je sotva uv itelnĂŠ, Ĺže zaklĂĄdacĂ­ listiny naĹĄĂ­ spole nosti jiĹž bohuĹžel neexistujĂ­, nebo byly kompletn skartovĂĄny, protoĹže podlĂŠhaly „skarta nĂ­mu ĂĄdu LS JEP“, kterĂ˝ umoĹž uje likvidovat vĹĄechny dokumenty starĹĄĂ­ deseti let (informace sekretariĂĄtu LS JEP). K zaloĹženĂ­ GS doĹĄlo v Praze ve VĹĄeobecnĂŠ nemocnici, coĹž je dob e pochopitelnĂŠ, protoĹže vĂ˝voj eskĂŠ medicĂ­ny byl spojen se vznikem eskĂŠ univerzity ( ) a eskĂŠ lĂŠka skĂŠ fakulty s p Ă­sluĹĄnĂ˝mi klinikami ( ), kterĂŠ byly situovĂĄny prĂĄv v tĂŠto lokalit . DominujĂ­cĂ­mi centry internĂ­ medicĂ­ny na p elomu . a . v ku a v prvnĂ­ch desetiletĂ­ch . stoletĂ­ byly dv eskĂŠ internĂ­ kliniky na Karlov nĂĄm stĂ­. I. internĂ­ klinika byla zaloĹžena a vedena prof. Bohumilem Eiseltem ( – ), resp. jeho pokra ovatelem prof. Emerichem Maixnerem ( – ) a pozd ji prof. Ladislavem Syllabou ( – ) a prof. Kristianem Hynkem ( – ). II. internĂ­ kliniku p evzal po prof. Eiseltovi prof. Josef Thomayer ( – ), kterĂ˝ ji pozd ji p edal svĂŠmu Şåku prof. Josefu PelnĂĄ ovi ( – ). Od . let minulĂŠho stoletĂ­ ji Ă­dil prof. AntonĂ­n

Van ura ( – ) [ ]. Na obou t chto klinikåch se zformovaly první skupiny odborník se zåjmem o gastroenterologii, z nichŞ v tťina ståla u zrodu naťí odbornÊ spole nosti (profeso i Ji í Scheiner, Karel Herfort, Zden k Ma atka a Josef Maťek). Je zajímavÊ, Şe mezi ostatními zakladateli

GS je moĹžnĂŠ nalĂŠzt jmĂŠna velikĂĄn , kte Ă­ prosluli v jinĂ˝ch oborech internĂ­ medicĂ­ny, kterĂŠ zaloĹžili nebo vĂ˝znamn obohatili. Nejslavn jĹĄĂ­ p Ă­mĂ˝ PelnĂĄ v Şåk prof. Josef CharvĂĄt ( – ), kterĂ˝ je zakladatelem eskĂŠ endokrinologie, stĂĄl rovn Ĺž u zrodu GS stejn tak jako prof. FrantiĹĄek Lenoch ( – ), jenĹž vybudoval RevmatologickĂ˝ Ăşstav a byl dlouholetĂ˝m prezidentem Ligy proti revmatizmu. Prof. Lenoch byl v roce ur en takĂŠ prvnĂ­m pokladnĂ­kem vĂ˝boru GS. JinĂ˝ velikĂĄn, jehoĹž jmĂŠno je spojeno s rozvojem kardiologie (rozĹĄĂ­ enĂ­ EKG v echĂĄch) a angiologie, prof. Bohumil PrusĂ­k ( – ), rovn Ĺž Thomayer v a PelnĂĄ v Şåk, poskytnul knihovnu svĂŠ kliniky (dneĹĄnĂ­ IV. internĂ­ klinika VFN) pro p Ă­pravnĂĄ jednĂĄnĂ­ k zaloĹženĂ­ spole nosti a sĂĄm se stal jednĂ­m ze zaklĂĄdajĂ­cĂ­ch len [ ]. Výťe uvedenĂŠ dokumentuje mimo ĂĄdnou koncentraci vĂ˝jime nĂ˝ch osobnostĂ­ medicĂ­ny na

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 289–291


Hereditårny Vývoj

eskĂŠ gastroenterologickĂŠ angioedĂŠm ako prĂ­ ina spole nosti bolestĂ­ brucha a gastroenterologie z pohledu t Ă­ generacĂ­ lĂŠka

eskĂŠ lĂŠka skĂŠ fakult na Karlov nĂĄm stĂ­ v Praze v prvnĂ­ polovin . stoletĂ­ s neuv iteln ĹĄirokĂ˝m odbornĂ˝m zĂĄb rem, kterĂĄ ur ovala dalĹĄĂ­ vĂ˝voj celĂŠ medicĂ­ny u nĂĄs, gastroenterologii nevyjĂ­maje. PrvnĂ­m zvolenĂ˝m p edsedou GS se stal prof. Ji Ă­ Scheiner ( – ), kterĂ˝ byl v tĂŠ dob jeĹĄt lenem I. internĂ­ kliniky VĹĄeobecnĂŠ nemocnice v Praze a proslul jako pr kopnĂ­k semiflexibilnĂ­ gastroskopie u nĂĄs ( ). Po jeho p echodu na nov otev enou LF v Plzni v roce byl novĂ˝m p edsedou spole nosti zvolen prof. Ji Ă­ DiviĹĄ ( – ), p ednosta II. chirurgickĂŠ kliniky ve VĹĄeobecnĂŠ nemocnici v Praze a zakladatel hrudnĂ­ chirurgie u nĂĄs [ ]. ĂšnorovĂ˝ komunistickĂ˝ p evrat v roce odstranil akademickĂŠ Ă­zenĂ­ spole nosti a takĂŠ jejĂ­ ryze odbornou nĂĄpl . Akcentoval rovinu politickĂŠ loajĂĄlnosti s novĂ˝m totalitnĂ­m z Ă­zenĂ­m, se vĹĄemi nutnĂ˝mi dopady, a jiĹž s ohledem na sloĹženĂ­ vĂ˝boru i stranickĂ˝mi orgĂĄny odsouhlasenĂ˝mi anebo p Ă­mo dosazenĂ˝mi p edsedy vĂ˝boru. Pro mladĹĄĂ­ generaci lĂŠka , kte Ă­ naĹĄt stĂ­ v bec nezaĹžili komunistickĂ˝ totalitnĂ­ systĂŠm, m Ĺže bĂ˝t text zĂĄpisu z PracovnĂ­ho dne odbornĂŠ gastroenterologickĂŠ spole nosti z roku nesrozumitelnĂ˝ a bizarnĂ­ nebo p inejlepĹĄĂ­m p ipomĂ­najĂ­cĂ­ n kterĂŠ slavnĂŠ povĂ­dky pĂĄn M. Ĺ imka a J. Grossmanna z let ĹĄedesĂĄtĂ˝ch: „‌ dosaĹženĂ˝ stupe rozvoje t ĹžkĂŠho pr myslu umoĹž uje, aby mezi p ednĂ­ Ăşkoly naĹĄĂ­ vĂ˝stavby byly za azovĂĄny i otĂĄzky dalĹĄĂ­ho rozvoje zdravotnictvĂ­ v rĂĄmci vĹĄestrannĂŠ pĂŠ e o lov ka. Ve stejnĂŠm duchu, v jakĂŠm byly neseny projevy vedoucĂ­ch stĂĄtnĂ­k Sov tskĂŠho svazu soudruha Malenkova a nedĂĄvno soudruha ChruĹĄ eva, bylo zd razn no i v prohlĂĄĹĄenĂ­ naĹĄĂ­ vlĂĄdy ze dne . zĂĄ Ă­ , Ĺže‌ je nutnĂŠ zam it naĹĄi hospodĂĄ skou politiku na rychlejĹĄĂ­ zvyĹĄovĂĄnĂ­ ĹživotnĂ­ Ăşrovn d lnickĂŠ t Ă­dy, pracujĂ­cĂ­ho rolnictva a pracujĂ­cĂ­ inteligenceâ€Śâ€œ [ ]. Digitalizace vĹĄech Ă­sel asopisu od roku do sou asnosti, na kterĂŠ se nynĂ­ intenzivn pracuje a jeĹž bude

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 289–291

do listopadu ukon ena, umoĹžnĂ­ vĹĄem, kdo majĂ­ zĂĄjem o historii naĹĄĂ­ odbornĂŠ spole nosti, blĂ­Ĺže se seznĂĄmit s n kterĂ˝mi texty a ud lat si alespo mlhavou p edstavu o tĂŠto dob . MusĂ­me bĂ˝t nevĂ˝slovn ĹĄ astnĂ­, Ĺže takovĂŠ texty jiĹž nemusĂ­me povinn Ă­st a natoĹž t eba i psĂĄt! Na druhou stranu je dobrĂŠ si uv domit epochu totality, dobu, ve kterĂŠ naĹĄi p edch dci a u itelĂŠ byli nuceni Şít a svĂ˝mi omezenĂ˝mi prost edky jĂ­ elit, n kte Ă­ z nich to inili s noblesou a bez poskvrn nĂ­ svĂŠ cti. Na po ĂĄtku . let minulĂŠho stoletĂ­, v souvislosti s ochabnutĂ­m komunistickĂ˝ch represĂ­ a celkovĂ˝m uvoln nĂ­m doby, se p edstaviteli oboru mohli stĂĄt skute nĂ­ lĂ­d i, experti, kte Ă­ byli doma i v zahrani Ă­ vĹĄeobecn respektovanĂ­. TakovĂ˝mi bezpochyby byli prof. Herfort ( – ), prof. Zden k KojeckĂ˝ ( – ) a prof. Bohuslav Niederle ( – ). BohuĹžel se v . letech . stoletĂ­ obsazovĂĄnĂ­ lenstva vĂ˝bor

GS vrĂĄtilo zp t do starĂ˝ch kolejĂ­ – pod vĹĄezahrnujĂ­cĂ­ kontrolu komunistickĂŠ strany. JednĂ­m z mĂĄla pozitiv bylo, Ĺže Ă­zenĂ­ asopisu od roku z stalo v rukou prof. Ma atky ( – ), kterĂ˝ jej redigoval nĂĄsledujĂ­cĂ­ch let. VĹĄe se zm nilo aĹž v roce , kdy se p edsedou gastroenterologickĂŠ spole nosti stal jeden z otc zakladatel spole nosti, tehdy jiĹž letĂ˝ prof. Ma atka, kterĂ˝ m l v roce , v dob onĂŠ ustavujĂ­cĂ­ sch ze, let a fungoval p i aktu zaloĹženĂ­ jako zapisovatel. Struktura GS se v pr b hu let postupn m nila. P vodn m la t i komise: komisi výŞivy vedenou prof. MaĹĄkem ( – ), kterĂĄ se pozd ji p em nila v samostatnou spole nost; komisi endoskopickou, kterou vedl prof. Ma atka, a komisi hepatologickou Ă­zenou prof. Jaroslavem Ho ejĹĄĂ­m ( – ). Od roku se hepatologickĂĄ komise p em nila v hepatologickou sekci, kterĂĄ dala v roce vzniknout eskĂŠ hepatologickĂŠ spole nosti. Po roce se pod vedenĂ­m prof. MaĹĄka spojily eskĂĄ a SlovenskĂĄ gastroenterologickĂĄ spo-

le nost a vznikla eskoslovenskĂĄ spole nost pro gastroenterologii a výŞivu. Po federativnĂ­m uspo ĂĄdĂĄnĂ­ eskoslovenska vznikla v roce eskĂĄ spole nost pro gastroenterologii a výŞivu a SlovenskĂĄ spolo nos pre gastroenterolĂłgiu a výŞivu. Z hlediska mezinĂĄrodnĂ­ho nutno v historii GS p ipomenout dv udĂĄlosti, ve kterĂ˝ch m la GS dĂ­ky jejĂ­m skv lĂ˝m protagonist m vĂ˝znamnĂ˝ vliv na organizaci mezinĂĄrodnĂ­ch kongres . PrvnĂ­ byl VIII. kongres ASNEMGE (Association des SocietĂŠs Nationales EuropĂŠenĂŠs et MediteranĂŠes de GastroĂŠterologie) a I. kongres ESGE (Endoscopic Society for Gastrointestinal Endoscopy) v roce v Praze. Prezidentem VIII. kongresu ASNEMGE byl prof. KojeckĂ˝, generĂĄlnĂ­m sekretĂĄ em prof. Ma atka, jenĹž byl zĂĄrove prezidentem I. kongresu ESGE, a generĂĄlnĂ­m sekretĂĄ em tohoto kongresu se stal doc. Jaroslav Ĺ etka ( – ). Ob akce byly prvnĂ­mi svĂŠho druhu uspo ĂĄdanĂŠ za „Şeleznou oponou“. Druhou mimo ĂĄdnou udĂĄlostĂ­ bylo uspo ĂĄdĂĄnĂ­ XIV. kongresu UEGW v roce , jehoĹž prezidentem byl prof. Julius Ĺ pi ĂĄk ( ) a generĂĄlnĂ­m sekretĂĄ em doc. Jan KotrlĂ­k ( ). Jednalo se do tĂŠ doby o nejv tĹĄĂ­ kongres v historii UEGW, kterĂŠho se zĂş astnilo vĂ­ce neĹž Ăş astnĂ­k z celĂŠho sv ta [ ].

Historie asopisu NedĂ­lnou sou ĂĄstĂ­ zaloĹženĂ­ spole nosti byla snaha vytvo it vlastnĂ­ odbornĂŠ periodikum. V roce , necelĂŠ dva roky po zaloĹženĂ­ eskĂŠ spole nosti pro gastroenterologii, vyĹĄlo prvnĂ­ Ă­slo naĹĄeho asopisu s nĂĄzvem Gastro-enterologia Bohema. Jeho prvnĂ­m vedoucĂ­m redaktorem byl v letech – prof. Herfort. Od pĂĄtĂŠho ro nĂ­ku p evzal na jeden rok asopis doc. P emysl DoberskĂ˝ ( – ) a doĹĄlo takĂŠ ke zm n nĂĄzvu na SbornĂ­k pro pathofysiologii trĂĄvenĂ­ a výŞivy. V roce se stal vedoucĂ­m redaktorem prof. MaĹĄek, v roce doĹĄlo k dalĹĄĂ­ zm n nĂĄzvu na eskosloven-


HereditĂĄrny 70 let eskĂŠ angioedĂŠm gastroenterologickĂŠ ako prĂ­ ina bolestĂ­ spole nosti brucha

Vývoj a prom ny eskÊ gastroenterologie a gastroenterologickÊ spole nosti v letÊ historii Development and changes of Czech gastroenterology and the gastroenterologic society over the past years J. Kotrlík

SedmdesĂĄt let od zaloĹženĂ­ eskĂŠ gastroenterologickĂŠ spole nosti ( GS) je dostate nĂ˝m d vodem k zamyĹĄlenĂ­ nad jejĂ­m pestrĂ˝m Ĺživotem. NaĹĄe spole nost je d stojnĂĄ dĂĄma, kterĂĄ se nestydĂ­ za sv j v k. V b ĹžnĂŠm Ĺživot je sedmdesĂĄtka v tĹĄinou koncem aktivnĂ­ innosti. U GS tomu tak nenĂ­. Vzhledem k tomu, Ĺže jsem vyrostl v rodin ambulantnĂ­ho gastroenterologa, za al jsem v roce studovat medicĂ­nu na . LF v Praze, od roku byl zam stnĂĄn v blĂ­zkosti vĂ˝znamnĂ˝ch gastroenterologickĂ˝ch pracoviĹĄ na Karlov nĂĄm stĂ­ a let byl lenem vĂ˝boru GS ( – ), mĂĄm morĂĄlnĂ­ prĂĄvo zamyslet se nad pestrĂ˝m Ĺživotem GS od roku . Na podzim tĂŠhoĹž roku se seĹĄlo n kolik moudrĂ˝ch internist se zĂĄjmem o zaŞívacĂ­ choroby (profeso i MaĹĄek, Scheiner, Herfort a dalĹĄĂ­) a dohodli se na zaloĹženĂ­ gastroenterologickĂŠ spole nosti. V tĂŠ dob to byla pĂĄtĂĄ nĂĄrodnĂ­ spole nost na sv t po VelkĂŠ BritĂĄnii, Belgii, Polsku a USA. To byla obdivuhodnĂĄ prozĂ­ravost a odhad dalĹĄĂ­ho vĂ˝voje.

Situace v prvnĂ­ch dvou dekĂĄdĂĄch Na plnĂ˝ Ăşvazek se v novalo gastroenterologii jen n kolik ambulantnĂ­ch gastroenterolog . V nemocnici byla gastroenterologie sou ĂĄstĂ­ inter-

ních odd lení. DiagnostickÊ moŞnosti se opíraly o dobrou anamnÊzu, somatickÊ vyťet ení a osobní zkuťenost. Paleta laboratorních vyťet ení byla nevelkå, hodn se vyťet ovala Şalude ní sekrece. Významnå byla spolupråce s rentgenology. Gastroskopie semirigidními p ístroji se provåd la jen na n kolika pracoviťtích. Rektoskopie se provåd la v tťinou chirurgy. Måm osobní zkuťenost z roku , kdy jsem poŞådal v deckÊho sekretå e

GS JEP o rektoskopii a bylo mi doporu eno, abych se obråtil na chirurgickou ambulanci. Histologickå vyťet ení se neprovåd la a patology jsme vídali jednou m sí n na obåvaných patologických seminå ích (prof. Jedli ka).

SloŞení výboru GS po únorových udålostech SloŞení bylo ur ovåno podle stranických dispozic. Nestranící byli jen výjimkou. Pro mladÊ, bystrÊ a ambiciózní lÊka e byl vstup do strany celkem pochopitelným eťením, a jiŞ byli nebo nebyli o ideologii p esv d eni. S påte í si ned lali problÊmy. Ta je moŞnå potråpila aŞ ve vyťťím v ku. Tak se stalo, Şe úrove pråce výboru byla pom rn vysokå. Navíc se n kte í doståvali do zahrani í na významnå pracoviťt a mezinårodní kongresy. eskå a slovenskå gastroenterologie do ur itÊ míry nåsledovala vývoj evrop-

skĂŠ a sv tovĂŠ gastroenterologie. Naopak n kterĂŠ eskĂŠ prĂĄce pronikly do zahrani Ă­. asto byly citovĂĄny prĂĄce o funk nĂ­ dyspepsii a ulcerĂłznĂ­ kolitid prof. Ma atky. Ocen nĂ­m eskĂŠ osobnosti bylo to, Ĺže prof. Herfort byl zaklĂĄdajĂ­cĂ­m lenem evropskĂŠ pankreatologickĂŠ spole nosti. V . a . letech minulĂŠho stoletĂ­ se gastroenterologie dĂ­ky technickĂŠmu pokroku zm nila a zvýťil se jejĂ­ vĂ˝znam. Na za ĂĄtku jsem se dostal do blĂ­zkosti profesora Fu Ă­ka a asistenta PraŞåka a v roce jsem se stal lenem InternĂ­ho odd lenĂ­ fakultnĂ­ polikliniky vedenĂŠ prof. Herfortem, kterĂŠ bylo tehdy nejvĂ˝znamn jĹĄĂ­m gastroenterologickĂ˝m pracoviĹĄt m v esku. VĂ˝razn se rozĹĄĂ­ ila spoluprĂĄce s chirurgickĂ˝mi klinikami (prof. BalĂĄĹĄ, doc. Van kovĂĄ, prof. DiviĹĄ, prof. Vahala, prof. Niederle). Prof. Niederle se takĂŠ stal p edsedou GS. Od po ĂĄtku jeho p sobenĂ­ byla snaha, aby lenem vĂ˝boru byl alespo jeden chirurg. Gastroenterologie se za ala prosazovat v Brn , Olomouci, Ostrav , Hradci KrĂĄlovĂŠ, ĂšstĂ­ nad Labem, Plzni a eskĂ˝ch Bud jovicĂ­ch. Aktivita eskĂŠ gastroenterologie se pozitivn projevila i na evropskĂŠ Ăşrovni. V roce jsme zĂ­skali po adatelstvĂ­ evropskĂŠho endoskopickĂŠho kongresu s prezidenty prof. KojeckĂ˝m a prof. Ma atkou. Ten se stal dosud jedinĂ˝m prezidentem Evrop-

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 297–298


HereditĂĄrny 70 let eskĂŠ angioedĂŠm gastroenterologickĂŠ ako prĂ­ ina bolestĂ­ spole nosti brucha

NiektorÊ postrehy z histórie slovenskej gastroenterológie – Some insights from the history of Slovak gastroenterology between and A. Vavre ka , M. Kať åk

GastroenterologickĂĄ klinika LF SZU a UN Bratislava, SlovenskĂĄ republika Fakulta zdravotnĂ­ctva, Tren ianska univerzita Alexandra Dub eka v Tren Ă­ne, SlovenskĂĄ republika

Ăšvod

eskĂĄ gastroenterologickĂĄ spole nost ( GS LS JEP) . oktĂłbra oslĂĄvi

. výro ie svojho zaloŞenia. Je to významnÊ výro ie, ktorÊ stojí za to, aby sa mu venovala patri nå pozornos . ZaloŞenie GS malo pochopite ne ve ký vplyv aj na slovenských gastroenterológov, ve v tom ase existoval spolo ný eskoslovenský ťtåt. V tejto súvislosti sme sa pokúsili poda stru ný preh ad zåkladných etåp vývoja slovenskej gastroenterológie do roku .

Slovenskå gastroenterologickå spolo nos , jej výbory Na båze eskÊ spole nosti gastroenterologickÊ, ktorå bola zaloŞenå . októbra , vznikla v roku Spole nost pro gastroenterologii a výŞivu a mala lenov. V roku mala

eskoslovenskå spolo nos pre gastroenterológiu a výŞivu lenov, z oho % bolo zo Slovenska. Prvým Slovåkom, ktorý sa stal v roku predsedom eskoslovenskÊ spole nosti pro gastroenterologii bol K. årsky, prednosta Chirurgickej kliniky Univerzity KomenskÊho v Bratislave. Spolo nos mala komisiu klinickej výŞivy, endoskopickú, chirurgickú, pankreatologickú, rÜntgenologickú a hepatologickú. Po federatívnom usporiadaní eskoslovenska vznikla v roku Slovenskå spolo nos pre gastroenterológiu

a výŞivu (SSGV). PrvĂ˝ vĂ˝bor SSGV pracoval v zloĹženĂ­ A. Bu ko – predseda, K. HolomĂĄ – podpredseda, M. Brix – vedeckĂ˝ sekretĂĄr, A. DvorskĂ˝ – pokladnĂ­k a alĹĄĂ­ vĂ˝znamnĂ­ slovenskĂ­ gastroenterolĂłgovia. FederĂĄlny vĂ˝bor vznikol . jĂşna a v om boli za Slovensko delegovanĂ­ prvĂ­ ĹĄtyria lenovia vĂ˝boru SSGV. VĂ˝bor bol volenĂ˝ kaĹždĂŠ ĹĄtyri roky. V rokoch

– pracoval v zloŞení M. Brix – predseda, M. Lukå – vedecký sekretår, A. Dvorský – podpredseda a lenovia I. Be o, T. Hildebrand a alťí. Predsedom endoskopickej sekcie bol A. Dvorský. V roku nastúpila mladťia generåcia a výbor SSGV tvorili A. Vavre ka – predseda, M. Båtovský – vedecký sekretår, T. Hildebrand – podpredseda a lenovia I. Be o, E. Brixovå, I. uriť, E. Go år, R. Hyrdel, M. Kať åk, Š. Šafår, R. Šimon i , B. Valach, Š. Žilavý. Predsedom endoskopickej sekcie bol Š. Šafår. Vo federålnom výbore boli A. Vavre ka, M. Båtovský, I. uriť, T. Hildebrand. V rokoch – pracoval výbor Slovenskej gastroenterologickej spolo nosti (SGS) prakticky v rovnakom zloŞení ako v predchådzajúcom období: A. Vavre ka – predseda, M. Brix – vedecký sekretår, T. Hildebrand a R. Hyrdel – podpredsedovia. V. Vråblik bol predsedom onkologickej sekcie, ktorú zaloŞil. PodobnÊ zloŞenie mal výbor SGS zvolený v roku . Predsedom ostal A. Vav-

re ka, vedeckým sekretårom M. Brix, lenovia boli M. Båtovský, I. Be o, S. årsky, J. Pechan, I. uriť, T. Hildebrand, R. Hr ka, R. Hyrdel, . Jurgoť, M. Kať åk, B. Pekårkovå, Š. Šafår. V tomto zloŞení pracoval výbor SGS aŞ do roku , kedy sa predsedom SGS stal . Jurgoť, vedeckým sekretårom L. KuŞela a pribudli niektorí noví lenovia. Význam SGS/SSGV dokumentuje aj ståly vzostup po tu jej lenov. V roku mala a v roku uŞ lenov. Hepatologickå komise eskoslovenskÊ spole nosti pro gastroenterologii a výŞivu sa zmenila . marca na Hepatologickou sekci pri S lÊka skÊ spole nosti JEP. Zo Slovenska sa stali lenmi výboru sekcie K. Holomå a I. Vido. V súvislosti s federatívnym usporiadaním eskoslovenska vznikla v roku eskå a Slovenskå hepatologickå spolo nos (SHS). V rokoch

– mal výbor SHS zloŞenie K. Holomå – predseda, T. R. Niederland – podpredseda, E. Brixovå – vedeckå sekretårka. lenmi tohto výboru boli zo znåmych internistov- hepatológov napr. M. Mikulecký, M. Brix, I. Be o, I. uriť, V. Dzúrikovå, I. Hantåk, T. Hildebrand, P. Weisz. Od roku výbor SHS vymenil predsedu – stal sa ním M. Mikulecký, estným predsedom T. R. Niederland, podpredsedom P. Weisz, vedeckým sekretårom J. Holomå a alťí. Vo by v roku

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 299–302


HereditĂĄrny 70 let eskĂŠ gastroenterologickĂŠ angioedĂŠm ako prĂ­ ina spole nosti bolestĂ­ brucha

Vz ahy Relationships M. KaĹĄ ĂĄk Fakulta zdravotnĂ­ctva, Tren ianska univerzita Alexandra Dub eka v Tren Ă­ne, SlovenskĂĄ republika

Dejiny medicĂ­ny na Slovensku sĂş s rakĂşsko-uhorskou cisĂĄrsko-krĂĄ ovskou monarchiou ve mi tesne zviazanĂŠ rovnako ako s rozvojom medicĂ­ny v echĂĄch po vzniku eskoslovenskej republiky [ ]. JednĂ˝m z najmarkantnejĹĄĂ­ch prĂ­kladov je . september , ke v skorĂ˝ch rannĂ˝ch hodinĂĄch priĹĄli do Bratislavy eskĂ­ profesori na ele s prof. K. Hynkom zaloĹži univerzitu. MyslĂ­m si, Ĺže nemĂĄ vĂ˝znam pĂ˝ta sa, i nĂĄs ovplyv uje minulos , lebo sme aj minulos . MĂ´Ĺžeme teda bilancova , aj ke si uvedomujem, Ĺže bilancovanie je hĂĄklivĂĄ procedĂşra, pretoĹže nĂĄs nĂşti pĂ˝ta sa na zisk a stratu. PreformovanĂĄ stupnica ziskov a strĂĄt vĹĄak nejestvuje. NapadĂĄ ma aj otĂĄzka, i bilancovanie obsahuje zamyslenie alebo je jeho sĂş as ou? Pod zamyslenĂ­m si predstavujem skuto nĂŠ zamyslenie, nie vymýť anie, ani chytrĂĄ enie, ale zamyslenie, ktorĂŠ dĂĄva pocit istoty a radosti. Domnievam sa, Ĺže „myslie “ znamenĂĄ nie o trojakĂŠ: pre-mýť anie, pri-mýť anie a do-mýť anie. Premýť anie znamenĂĄ, Ĺže sa snaŞím pochopi , primýť anie znamenĂĄ nie Ă­m prispie a domýť anie je vlastne dokon enie, uzavretie [ ]. Nie je to tak dĂĄvno, o som sa obĹĄĂ­rnejĹĄie zamýť al nad funk nĂ˝mi poruchami gastrointestinĂĄlneho traktu. Pritom som stĂĄle narĂĄĹžal na rĂ´zne vz ahy, napr. medzi motilitou a viscerĂĄlnou hypersenzitivitou at . To vĹĄak bolo o poruchĂĄch vo vzĂĄjomnĂ˝ch vz ahoch, ktorĂŠ napokon vyĂşstili do patologickĂŠho stavu. Ke vzĂĄjomnĂŠ vz ahy nie sĂş poruĹĄenĂŠ, k patologickĂ˝m zme-

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 304–306

nåm nedôjde [ ]. Je istÊ, Şe istú paralelu môŞeme nåjs aj vo vz ahoch interpersonålnych a aj intersociålnych. Sedemdesiate výro ie zaloŞenia eskÊ gastroenterologickÊ spole nosti ( GS

LS JEP) je pre m a vhodnou príleŞitos ou, aby som sa zamyslel pråve nad naťimi vzåjomnými personålnymi a spolo enskými vz ahmi. Myslím tým na vz ahy v eskoslovenskej gastroenterologickej spolo nosti ( SGS) a po federalizåcii v roku a rozdelení

eskoslovenska v roku aj na vz ahy medzi Slovenskou gastroenterologickou spolo nos ou (SGS) a GS. Na tieto vz ahy sa mĂ´Ĺžeme pozrie z poh adu nĂĄrodnostnĂŠho, organiza nĂŠho a love enskĂŠho. Explicitne nepĂ­ĹĄem o poh ade udskom, lebo mi to pripomĂ­na ĂşsmevnĂş prĂ­hodu, ako slĂĄvny anatĂłm prof. J. JanoĹĄĂ­k behom prednĂĄĹĄky poslal svojho asistenta do kabinetu, aby priniesol mozog. Asistent dr. L. BorovanskĂ˝ sa opĂ˝tal, i mozog udskĂ˝. PodrĂĄĹždenĂ˝ profesor mu odpovedal, Ĺže nie udskĂ˝, ale love Ă­, lebo udstvo nemĂĄ mozog [ ]. To mi pripomenulo poznĂĄmku dr. I. PavlĂ­ka, ke na XII. moravskom gastroenterologickom dni v Kravsku v roku prehlĂĄsil, Ĺže „se poda ilo kultivovat Mycobacterium paratuberculosis u r znĂ˝ch lidĂ­, v etn lov ka.“ UĹž spomĂ­nanĂ˝ asistent dr. L. BorovanskĂ˝ sa stal neskĂ´r slĂĄvnym profesorom anatĂłmie a bol prvĂ˝m predsedom eskoslovenskĂŠ lĂŠka skĂŠ spole nosti Jana Evangelisty Purkyn . PrvĂ˝ medzinĂĄrodnĂ˝ zjazd SGS sa konal v KarlovĂ˝ch Varoch v roku a predsedal mu profesor chirurgie

K. ĂĄrsky. Mimochodom prof. ĂĄrsky si zobral za manĹželku dcĂŠru prof. S. KostlivĂŠho udmilu, s ktorou mal pä detĂ­. Prof. KostlivĂ˝ bol jednĂ˝m z eskĂ˝ch profesorov, ktorĂ­ zakladali bratislavskĂş univerzitu [ ]. Nad vz ahmi medzi naĹĄimi spolo nos ami sa mĂ´Ĺžeme zamýť a aj z aspektu rĂ˝dzo profesionĂĄlneho, kde vyĹĄĹĄie vymenovanĂŠ poh ady nehrajĂş rolu. Zo zakladajĂşcich lenov GS som mal moĹžnos stretnĂş prof. K. Herforta a prof. Z. Ma atku. Prof. Herfort mi pripadal vĹždy dynamickĂ˝, briskne odpovedajĂşci na otĂĄzky. Pre m a bol najlepĹĄĂ­m pankreatolĂłgom, akĂŠho som poznal. Pod a neho sme pacientom s akĂştnou pankreatitĂ­dou ordinovali diĂŠty nazvanĂŠ „Herfort- “ aĹž „Herfort- “. MyslĂ­m si, Ĺže mnohĂ­ kolegovia ani netuĹĄili, pre o sa tak tieto diĂŠty vtedy volali. DruhĂ˝ zo zakladajĂşcich lenov GS, prof. Ma atka, ma podstatnou mierou ovplyvnil na celĂ˝ mĂ´j profesionĂĄlny Ĺživot [ ]. Najviac som sa od neho nau il o ulcerĂłznej kolitĂ­de, ktorĂş nazĂ˝val idiopatickĂĄ proktokolitĂ­da, o funk nĂ˝ch poruchĂĄch gastrointestinĂĄlneho traktu a o endoskopii aj s jeho slĂĄvnou endoskopickou nomenklatĂşrou. Posielal som mu na Bulovku najmä mladĂ˝ch pacientov, kde som predpokladal, Ĺže budĂş lie enĂ­ chirurgicky, lebo v tom ase bolo o nich najlepĹĄie postaranĂŠ, v aka jeho spoluprĂĄci s vynikajĂşcim chirurgom prof. J. NovĂĄkom. TĂ­to pacienti uĹž od roka aj v aka zanietenej sestre, pani J. Zemanovej, dostĂĄvali najmodernejĹĄie stomickĂŠ pomĂ´cky. NedĂĄ mi nespomenĂş aj brniansky Institut pro


HereditĂĄrny 70 let eskĂŠ gastroenterologickĂŠ angioedĂŠm ako prĂ­ ina spole nosti bolestĂ­ brucha

eskå gastroenterologie po roce – osobní pohled Czech gastroenterology after – personal view J. Špi åk Klinika hepatogastroenterologie, Transplacentrum, IKEM, Praha

Nevedu si denĂ­k a gastroenterologickĂĄ spole nost svĂĄ jednĂĄnĂ­ nearchivuje, takĹže vzpomĂ­nĂĄnĂ­ sahajĂ­cĂ­ aĹž do doby p edlistopadovĂŠ bude nevyhnuteln zkreslenĂŠ omezenostĂ­ a selektivitou pam ti, a s touto vĂ˝hradou nech k n mu p istoupĂ­ p Ă­padnĂ­ tenĂĄ i. Ostatn jak ekl nedĂĄvno zem elĂ˝ LudvĂ­k VaculĂ­k: „UvaĹžuji n kdy o tom, Ĺže z tĂŠ sumy udĂĄlostĂ­, jeĹž se p eci sb hly jen jednĂ­m zp sobem, a to prĂĄv tak, jak se sb hly, dĂĄ se vybrat a plynule sloĹžit n kolik naprosto odliĹĄnĂ˝ch historiĂ­.“ VĂ˝boru GS p ed . listopadem p edsedala doc. MarkĂŠta JablonskĂĄ ze IV. internĂ­ kliniky . LF UK v Praze. Bylo to v dob , kdy sloĹženĂ­ vĂ˝boru schvalovaly vysokĂŠ orgĂĄny KS , a vĂ˝sledkem bylo, Ĺže vĂ˝bor sloĹžen ze samĂ˝ch stranĂ­k zdobil jeden nestranĂ­k, aby i zde byl dodrĹžen princip nĂĄrodnĂ­ fronty. Doc. JablonskĂĄ byla komplexn vzd lanĂ˝ odbornĂ­k, proslavila se pracemi o hereditĂĄrnĂ­ch formĂĄch kolorektĂĄlnĂ­ho karcinomu, ale psala i o hepatitidĂĄch. K mezinĂĄrodnĂ­mu uznĂĄnĂ­ jĂ­ dopomohla i dobrĂĄ znalost n kolika sv tovĂ˝ch jazyk , kterĂŠĹžto nabyla za druhĂŠ sv tovĂŠ vĂĄlky, kterou strĂĄvila v zĂĄpadnĂ­ Evrop . P ekryv doc. JablonskĂŠ do sou asnosti spo Ă­vĂĄ mimo jinĂŠ ve skute nosti, Ĺže to byla ona, kterĂĄ uspo ĂĄdala prvnĂ­ Vzd lĂĄvacĂ­ a diskuznĂ­ gastroenterologickĂŠ dny v KarlovĂ˝ch Varech, akci, kterĂĄ si nĂĄsledn zĂ­skala vĂ˝jime nou popularitu. PanĂ­ docentka byla zaloĹženĂ­m a povahou pozitivnĂ­ pragmatik, a tak listopad a s nĂ­m spojenou ztrĂĄtu

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 312–314

privilegovanĂŠho postavenĂ­ p ijala bez jakĂ˝chkoli emocĂ­. JednĂ­m z jejĂ­ch dalĹĄĂ­ch rys byla samoz ejmĂĄ vst Ă­cnost k mladĹĄĂ­ generaci, kterĂĄ, jak vĂ­me obecn , nenĂ­ samoz ejmostĂ­ – opravdu jĂ­ nebylo zat Ĺžko aktivn p edĂĄvat svĂŠ zahrani nĂ­ kontakty. Rodina m po letech poŞådala, abych promluvil na jejĂ­m poh bu, coĹž jsem povaĹžoval za velkou est. PrvnĂ­ polistopadovĂŠ volby do vĂ˝boru GS se uskute nily na ja e . Do druhĂŠho kola zasĂĄhl doc. Jaroslav Ĺ etka z II. internĂ­ kliniky . LF UK v Praze, kterĂ˝ prosadil, aby kandidĂĄti deklarovali svou p edchozĂ­ politickou p Ă­sluĹĄnost. VĂ˝sledkem byl vĂ˝bor sloĹženĂ˝ aĹž na jednu vĂ˝jimku z ne len p edlistopadovĂŠ KS , p i emĹž sĂĄm mimo ĂĄdn respektovanĂ˝ doc. Ĺ etka lenstvĂ­ ve vĂ˝boru s poukazem na sv j v k (mĂĄlo p es let) odmĂ­tl. P edsedou vĂ˝boru se stal zcela p irozen prof. Zden k Ma atka, kterĂ˝ ve vĂ˝borech po roce z pochopitelnĂ˝ch d vod chyb l. Osobu prof. Ma atky net eba blĂ­Ĺže p edstavovat, jeho bez nadsĂĄzky genialita byla opakovan a obsĂĄhle vzpomenuta u p Ă­leĹžitosti . vĂ˝ro Ă­ narozenĂ­. Za leny vĂ˝boru jiĹž nĂĄsledovala dalĹĄĂ­ generace tehdy velmi mladĂ˝ch gastroenterolog a hepatolog zformovanĂĄ jeĹĄt v dob p edlistopadovĂŠ zejmĂŠna ve t ech centrech: InternĂ­ odd lenĂ­ FakultnĂ­ polikliniky . LF UK v Praze vedenĂŠ prof. P emyslem Fri em, I. internĂ­ klinika . LF UK v Praze vedenĂĄ prof. VĂĄclavem Korda em a InternĂ­ kliniky LF UK v Hradci KrĂĄlovĂŠ. Tato silnĂĄ

generace zĂĄsadn ovlivnila dalĹĄĂ­ vĂ˝voj domĂĄcĂ­ gastroenterogie (a hepatologie) ve vĹĄech sm rech, vygenerovala na desĂ­tky akademickĂ˝ch hodnostĂĄ , vedoucĂ­ch pracovnĂ­k a len vĂ˝bor odbornĂ˝ch spole nostĂ­ a zp tn vystavila vysv d enĂ­ za leadership ob ma výťe jmenovanĂ˝m. PozoruhodnĂ˝m rysem t chto tehdy velmi mladĂ˝ch lĂŠka byla iniciativnost – povaĹžovali za samoz ejmĂŠ, Ĺže ve v ku mĂĄlo po letech sami vytvĂĄ eli vĂ˝zkumnĂŠ programy, zaujĂ­mali vedoucĂ­ postavenĂ­ a stĂĄvali se „opinion leaders“ – za vĹĄechny je moĹžnĂŠ jmenovat Vratislava Dufka, VladimĂ­ra Tesa e, Ji Ă­ho BeneĹĄe, Jana BureĹĄe, Miroslava Rysku a t eba Jana Kamlera, ostatnĂ­ nech prominou. Rozvoji oboru ur it neprosp lo, Ĺže ob praĹžskĂĄ pracoviĹĄt velmi rychle zanikla, protoĹže vybudovĂĄnĂ­ center, kterĂĄ by bylo moĹžnĂŠ voln ozna it za jejich nĂĄstupce, trvalo desetiletĂ­. Vztahy v tĂŠto komunit upevnil v roce pamĂĄtnĂ˝ zĂĄjezd mladĂ˝ch eskĂ˝ch a slovenskĂ˝ch gastroenterolog (namĂĄtkou V ra AbrahĂĄmovĂĄ, Marian BĂĄtovskĂ˝, Radan Keil, Jan Kamler, Jan Lata, TomĂĄĹĄ Pelech, Dana PulgertovĂĄ, Jan Ĺ perl) do Nizozemska. HlavnĂ­m organizĂĄtorem byl Frits Nellis, program zahrnoval pobyt ve t ech nemocnicĂ­ch v etn Academisch Medicinisch Centrum v Amsterdamu. Se zĂĄpalem nĂĄm p ednĂĄĹĄeli v hlasnĂ­ nizozemĹĄtĂ­ odbornĂ­ci v etn Guido Tytgata, Keithe Huibregstseho a Chrise Muldera a vytvo ily se vzĂĄjemnĂŠ vazby na dalĹĄĂ­ lĂŠta. Otev enost a zaujetĂ­ Nizozemc byly


HereditĂĄrny 70 let eskĂŠ gastroenterologickĂŠ angioedĂŠm ako prĂ­ ina spole nosti bolestĂ­ brucha

Význam hradeckÊ ťkoly pro eskou gastroenterologii Hradec KrålovÊ School and its importance for Czech gastroenterology J. Bureť II. interní gastroenterologickå klinika LF UK a FN Hradec KrålovÊ

V t chto dnech si p ipomínåme . výro í zaloŞení eskoslovenskÊ gastroenterologickÊ spole nosti. Pro Hradec KrålovÊ mají tyto dny jeťt jeden mimo ådn slavnostní význam – oslavujeme let od zaloŞení LÊka skÊ fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) v Hradci KrålovÊ. JiŞ v mezivåle nÊm období byla hradeckå medicína na vysokÊ úrovni, v ele ady pracoviť nemocnice ståli habilitovaní p ednostovÊ, významnÊ osobnosti eskÊ medicíny. TakÊ p edvåle nå hradeckå interna byla na ťpi kovÊ úrovni, v letech – ji vedl významný eský internista doc. MUDr. Vladimír Ulrych ( – ). Na t chto kvalitních zåkladech v roce velmi rychle vzniklo univerzitní pracoviťt . V letech – vedl novou interní kliniku prof. MUDr. Pavel Lukl ( – ). Prof. Lukl byl vynikající internista, který obsåhl celÊ vnit ní lÊka ství a mimo ådným zp sobem se zaslouŞil o jeho rozvoj. Byl takÊ autorem první hradeckÊ u ebnice interny (vyťla ve t ech vydåních). Byla to vynikající nad asovå u ebnice zahrnující i p íbuznÊ obory. Kapitoly v novanÊ gastroenterologii a gastrointestinålní infektologii pat ily mezi nejlepťí. V roce se interní klinika rozd lila a vznikla dv novå pracoviťt : I. interní klinika v hlavním areålu FN (p ednostou byl prof. MUDr. Jan eho , DrSc.; – ) a II. interní klinika v areålu na Pospíťilov t íd , vzdålenÊ vzduťnou arou km (p ed-

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 316–320

nostou byl prof. MUDr. Viliam Jurkovi , DrSc.; – ). Na obou interních klinikåch rychle vznikly silnÊ gastroenterologickÊ týmy. Gastroenterologie tak må v Hradci KrålovÊ skv lou tradici a jiŞ od po åtku . let minulÊho století pat ila mezi nejlepťí v eskoslovensku.

I. internĂ­ klinika VĂ˝znamnĂ˝ eskĂ˝ internista prof. Jan eho jako prvnĂ­ na sv t , v roce , popsal EKG zm ny u akutnĂ­ pankreatitidy simulujĂ­cĂ­ akutnĂ­ spodnĂ­ infarkt myokardu (elevace Ăşseku ST a negativnĂ­ „koronĂĄrnĂ­â€œ T vlna). Tento EKG obraz je ozna ovĂĄn jako eho v p Ă­znak [ ]. Mimo ĂĄdnou osobnostĂ­ I. internĂ­ kliniky byl prof. MUDr. VladimĂ­r BartoĹĄ, DrSc. ( – ). Byl to vynikajĂ­cĂ­ internista, kterĂ˝ se zaslouĹžil o mimo ĂĄdnĂ˝ rozvoj pankreatologie, hepatologie a nefrologie (zejmĂŠna hemodialĂ˝zy). Sv tovĂŠho v hlasu vĹĄak dosĂĄhl svĂ˝m vĂ˝zkumem lymfatickĂŠho systĂŠmu (spolu s chirurgem prof. VladimĂ­rem Brzkem). V roce byl prof. BartoĹĄ donucen z politickĂ˝ch d vod z Hradce KrĂĄlovĂŠ odejĂ­t. Nastoupil do praĹžskĂŠho Institutu klinickĂŠ a experimentĂĄlnĂ­ medicĂ­ny (IKEM). ProtoĹže zpo ĂĄtku nesm l pracovat jako klinik, zabĂ˝val se po dobu let experimentĂĄlnĂ­m vĂ˝zkumem. Prof. BartoĹĄ stĂĄl u zrodu programu transplantace pankreatu. Od roku p sobil na I. internĂ­ vĂ˝zkumnĂŠ zĂĄkladn , pozd jĹĄĂ­ Klinice diabetologie

IKEM (v letech – stål v ele tohoto pracoviťt ). Vynikajícím lÊka em byl doc. MUDr. Jind ich Groh, DrSc. ( – ). První medicínskÊ zkuťenosti získal na patologii, ale jeho Şivotní låskou bylo vnit ní lÊka ství. Stal se skv lým internistou, v noval se endokrinologii, metabolizmu a klinickÊ farmakologii. Byl vťak takÊ vynikajícím gastroenterologem. Zabýval se p edevťím problematikou Şalude ní a pankreatickÊ sekrece. Doc. Groh byl jedním ze zakladatel moderní klinickÊ gerontologie, v letech – byl p edsedou eskoslovenskÊ gerontologickÊ a geriatrickÊ spole nosti eskÊ lÊka skÊ spole nosti Jana Evangelisty Purkyn ( LS JEP). Do vý tu mimo ådných hradeckých osobností je t eba zahrnout takÊ endokrinologa MUDr. Radovana LomskÊho, který se spolu s patology prim. Frantiťkem Langrem a prof. Vladimírem Vortelem celosv tov proslavil objevem produkce gastrinu delta bu kami pankreatu [ ]. Dalťím významným hradeckým gastroenterologem byl doc. MUDr. Mikulåť Hradský, CSc. ( – ). V noval se p edevťím problematice chronickÊ gastritidy, v edovÊ choroby a SjÜgrenova syndromu. V roce vydal zåsadní monografii Chronickå gastritida, spoluautory byli hradecký patolog prof. MUDr. Vladimír Herout, CSc. a dalťí významný hradecký gastroenterolog prof. MUDr. Bohumil Fixa, DrSc.


Význam Hereditårny hradeckÊ angioedÊm ťkoly proako eskou prí ina gastroenterologii bolestí brucha

Obr. . II. interní gastroenterologickå klinika. Vyťet ovna ERCP. Fig. . nd Department of Internal Medicine – Gastroenterology. ERCP room. V roce doc. Hradský emigroval do ŠvÊdska, p sobil nejprve na univerzit v Uppsale (kde v roce habilitoval) a potÊ ve Falunu ( – ). ŠvÊdovÊ doc. HradskÊho ozna ují za zakladatele ťvÊdskÊ digestivní endoskopie. Významnou osobností I. interní kliniky byl prof. MUDr. Vladimír Skaunic, DrSc. ( – ). Prof. Skaunic se zaslouŞil o mimo ådný vťestranný rozvoj I. interní kliniky (p ednostou kliniky – ). Odborn byl zam en p edevťím na hepatologii. V klinickÊm i experimentålním výzkumu se v noval zejmÊna jaterní chromosekreci a chronickÊ hepatitid dialyzovaných. Byl autorem velmi úsp ťnÊ u ebnice vnit ního lÊka ství (opakovanå vydåní

– ). Blízkým spolupracovníkem prof. Skaunice byl doc. MUDr. Vladimír Nerad, CSc. ( – ). Ve svÊ klinickÊ praxi se zam il na gastroenterologickou onkologii a na studium granulomatózní hepatitidy. Monogra i na toto tÊma uve ejnil spolu s patoloŞkou doc. MUDr. Ivanou Dvo å kovou,

DrSc. a prof. V. Skaunicem v roce . Od konce . let se doc. Nerad v noval p edevťím gerontologii. Nejvýznamn jťí osobností gastroenterologie na hradeckÊ I. interní klinice je prof. MU Dr. Petr Dít , DrSc. Pro mimo ådný rozvoj pracoviťt i oboru vyuŞil vedle svých schopností takÊ zkuťenosti ze svých dlouhodobých zahrani ních ståŞí. V Hradci KrålovÊ zavedl do praxe metodu ERCP, jeho výzkumný zåjem byl zam en p edevťím na choroby pankreatu. V roce , ve svých letech, odeťel prof. Dít do Brna, kde vybudoval novÊ moderní ťpi kovÊ gastroenterologickÊ pracoviťt . Mezinårodního renomÊ dosåhl v ad oblastí (p edevťím pankreatologie a Helicobacter pylori). Z mimo ådn rozsåhlÊho vý tu jeho aktivit je t eba p ipomenout, Şe byl po dv funk ní období místop edsedou eskÊ internistickÊ spole nosti a p edsedou

eskĂŠ gastroenterologickĂŠ spole nosti

LS JEP. Jeho zĂĄsluhy jsou takĂŠ v oblasti vzd lĂĄvacĂ­, a to jak na Ăşrovni R, tak i mezinĂĄrodnĂ­ (Committee for Education

in Gastroenterology EAGE, Committee for Education in Gastroenterology EUMS, WGO Committee for Education). Prof. Dít je dlouholetým lenem výboru European Pancreatic Club a byl jediným eským prezidentem EAGEN (European Association for Gastroenterology, Endoscopy and Nutrition). Hlavní hepatologickou osobností novodobÊ historie I. interní kliniky je prof. MUDr. Petr H lek, CSc. Ve svÊ pråci se v nuje p edevťím problematice portålní hypertenze. Spolu s invazivním radiologem prof. MUDr. Antonínem Krajinou, CSc. jako první ve st ední Evrop zavedli v roce transjugulårní intrahepatålní portosystÊmovou spojku (TIPS). Jejich monografie Current Practice of TIPS získala cenu MŠMT R ( ). V roce prof. H lek p eťel se svým týmem na II. interní kliniku. Prof. H lek byl p edsedou eskÊ hepatologickÊ spole nosti LS JEP ( – ). Je aktivním organizåtorem odborných akcí, byl prezidentem výro ní konference

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 316–320


HereditĂĄrny 70 let eskĂŠ angioedĂŠm gastroenterologickĂŠ ako prĂ­ ina bolestĂ­ spole nosti brucha

Nekone nå endoskopickå cesta aneb endoskopickå chirurgie – nový obor? The endless endoscopic journey: endoscopic surgery – a new branch? J. Martínek Klinika hepatogastroenterologie, Transplacentrum, IKEM, Praha

Úvod V nåsledujícím lånku podåvåm p ehled o rozvoji a moŞnostech terapeutickÊ endoskopie, kterå se v mnohÊm ståvå disciplínou více chirurgickou neŞ endoskopickou. Digestivní endoskopie, zprvu ur enå k intraluminålní diagnostice, umoŞnila pozd ji celÊ spektrum intraluminålních terapií. V sou asnÊ dob se její lÊ ebnÊ moŞnosti p esouvají ím dål více mimo lumen tråvicího traktu. V roce za aly první seriózní pokusy operovat endoskopem skrze p irozenå ústí (koncept NOTES – Natural orrifice transluminal endoscopic surgery), chirurgie se tak s digestivní endoskopií sbliŞují jiŞ více neŞ let. Tento koncept se do klinickÊ praxe neprosadil, ale objevily se novÊ, miniinvazivní, ale principem chirurgickÊ, metody, jako nap . perorålní endoskopickå myotomie (POEM). Vťe nasv d uje tomu, Şe jsme sv dky vzniku novÊho oboru – endoskopickÊ chirurgie. V USA jiŞ za ala diskuze, kdo se endoskopickým chirurgem m Şe ståt (endoskopista, chirurg i ob specializace) a jakÊ vzd låní je k tomu nezbytnÊ. Je otåzkou, zda se digestivní endoskopie neslou í s chirurgií (digestivního traktu) v jeden obor, jelikoŞ jiŞ dnes jsou si oba obory velice blízkÊ.

Digestivní endoskopie – vývoj, který nikdy neskon í V rozli ných asopisech a databåzích je moŞnÊ nalÊzt nespo et lånk typu

„past, present, future“, kterĂŠ nejen shrnujĂ­ dosavadnĂ­ neobvyklou cestu gastrointestinĂĄlnĂ­ endoskopie, ale pokouĹĄejĂ­ se i p edpov d t jejĂ­ dalĹĄĂ­ vĂ˝voj. Ze zp tnĂŠho pohledu je z ejmĂŠ, Ĺže pravdu mĂĄ klasik (prof. J. Ĺ pi ĂĄk) ve svĂŠm vĂ˝roku: „O budoucnosti jeden nevĂ­. ZdĂĄnliv samoz ejmĂŠ se nestane, naopak mnoho je p ekvapivĂ˝ch vĂ­t z “ [ ]. JĂĄ bych jen polemizoval s tĂ­m, Ĺže vĂ­t z nemusĂ­ bĂ˝t mnoho, ale k nemĂĄlo vĂ­t z m se pak spontĂĄnn p idĂĄ v tĹĄina, kterĂĄ se sama za vĂ­t ze povaĹžuje. VĂ˝voj je trvalou sou ĂĄstĂ­ naĹĄĂ­ existence a p edstavuje cestu, kterĂĄ neskon Ă­ d Ă­ve neĹž s koncem sv ta.

asto je to vĹĄak paradigmatickĂŠ p esv d enĂ­ uznĂĄvanĂ˝ch autorit, kterĂŠ dalĹĄĂ­mu vĂ˝voji nep eje i jej nep edpoklĂĄdĂĄ. MnohĂŠ novinky, kterĂŠ nezapadaly do danĂŠho vid nĂ­ sv ta, byly odmĂ­tĂĄny, relativizovĂĄny i zesm ĹĄ ovĂĄny. Nap Ă­klad lord Kelvin se v roce zna n mĂ˝lil, kdyĹž tvrdil, Ĺže ve fyzice jiĹž bylo objeveno vĹĄe podstatnĂŠ. P t let nato publikoval Einstein svoji speciĂĄlnĂ­ teorii relativity. Podobn se lidĂŠ mĂ˝lili, kdyĹž se domnĂ­vali, Ĺže Zem je placatĂĄ, i pozd ji, Ĺže je Zem st edem vesmĂ­ru. LĂŠka i i p Ă­rodov dci dlouho odmĂ­tali p edstavu, Ĺže by v kyselĂŠm prost edĂ­ Ĺžaludku mohl Şít jakĂ˝si mikroorganizmus. Op t cituji klasika, prof. Ĺ pi ĂĄka [ ]: „Skute n p elomovĂŠ techniky jsou v tĹĄinou p ijaty zcela samoz ejm .

KdyĹž jsem v roce vid l prvnĂ­ laparoskopickou cholecystektomii, nemusel m nikdo p esv d ovat, Ĺže se rychle prosadĂ­, a skute n jiĹž o n kolik let pozd ji byla i u nĂĄs samoz ejmostĂ­.“ KdyĹž jsem vid l na vlastnĂ­ o i prvnĂ­ POEM (v lednu v Hamburku), jednalo se o zcela mimo ĂĄdnĂ˝ zĂĄĹžitek a od tĂŠ doby jsem nem l pochyb, Ĺže se tato elegantnĂ­ metoda jist prosadĂ­ do klinickĂŠ praxe. Jsem ĹĄ astnĂ˝, Ĺže jsme dva roky po prvnĂ­ publikaci o provedenĂ­ POEM na lidech tento uskute nili takĂŠ v praĹžskĂŠm IKEM. Ĺ˝iv si pamatuji seminĂĄ po ĂĄtkem . let minulĂŠho stoletĂ­, kdy tehdy talentovanĂ˝ odbornĂ˝ asistent (dnes prof. Ĺ pi ĂĄk) referoval o svĂŠ zkuĹĄenosti s laparoskopickou cholecystektomiĂ­, kterou zhlĂŠdl v zahrani Ă­. P Ă­tomnĂŠ tehdy p Ă­liĹĄ nep esv d il a uznĂĄvanĂŠ kapacity sice diplomaticky, ale vesm s jednozna n (pravdivĂŠ) nadĹĄenĂ­ mladĂŠho asistenta odmĂ­tly. Podobn i jĂĄ se setkal s pesimizmem mnohĂ˝ch chirurg i gastroenterolog , kte Ă­ zcela zĂĄsadn nev ili metod POEM, moĹžnĂĄ i kv li obavĂĄm z komplikacĂ­. MoĹžnĂĄ jim, stejn jako chirurgickĂ˝m a hepatologickĂ˝m kapacitĂĄm VĹĄeobecnĂŠ fakultnĂ­ nemocnice p ed vĂ­ce neĹž lety, chyb l osobnĂ­ proĹžitek. Ostatn POEM nebyl ani p edvĂ­dĂĄn ani plĂĄnovĂĄn ani nepat il mezi deklarovanĂŠ cĂ­le r znĂ˝ch snah o rozvoj NOTES. Princip POEM byl nĂĄho-

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 327–337


Hereditårnyendoskopickå Nekone nå angioedÊm ako cesta prí ina anebbolestí endoskopickå brucha chirurgie – nový obor?

Obr. . Ăšsp ĹĄnĂ˝ uzĂĄv r perforace sigmoidea OVESCO klipem (prvnĂ­ klinickĂŠ pouĹžitĂ­ OVESCO klipu v R v roce [ ]. Fig. . Successful closure of sigmoid colon perforation with an OVESCO clip (the rst clinical use of OVESCO clip in the Czech Republic in [ ]. dou publikovĂĄn Ameri any v experimentĂĄlnĂ­ studii na ty ech prasatech v roce a v roce byla publikovĂĄna, tentokrĂĄt Japonci, prvnĂ­ sĂŠrie lidskĂĄ [ , ]. Z originĂĄlnĂ­ publikace Ameri an je vĹĄak patrnĂŠ, Ĺže auto i endoskopickĂŠ myotomie (nĂĄzev POEM dal zĂĄkroku aĹž samotnĂ˝ dr. H. Inoue) byli inspirovĂĄni jinou skupinou, kterĂĄ se intenzivn v novala NOTES a jako prvnĂ­ publikovala moĹžnost „submukĂłznĂ­â€œ endoskopie, by hlavnĂ­m d vodem jejich experiment bylo nalezenĂ­ bezpe nĂŠho p Ă­stupu do b iĹĄnĂ­ dutiny [ ]. Bez NOTES by tedy POEM nejspĂ­ĹĄe neexistoval. PodobnĂŠ vĂĄhĂĄnĂ­ a nesmyslnĂĄ negace provĂĄzely zavedenĂ­ biliĂĄrnĂ­ s nkterotomie, kdyĹž jejĂ­ prvnĂ­ provedenĂ­ v eskoslovensku nĂĄsledovalo aĹž let po jejĂ­ premiĂŠ e v N mecku (prof. M. Classen a prof. Vavre ka ) [ ]. Cituji ze vzpomĂ­nky prof. BĂĄtovskĂŠho: „VtedajĹĄĂ­ dekan LF KU v Prahe prof. V. BalaĹĄ, chirurg a osobnĂ˝ lekĂĄr generĂĄla Svobody, zakĂĄzal Fri ovi a KotrlĂ­kovi EPS s odĂ´vodnenĂ­m, Ĺže ide o Ĺživot ohrozujĂşci vĂ˝kon. TĂşto pamätnĂş poznĂĄmku predniesol aj na eskoslovenskom gastroenterologickom kongrese a slovenskĂ˝ minister zdravotnĂ­ctva prof. E. MatejĂ­ ek, ktorĂ˝ bol tieĹž chirurgom, ma vyzval, aby som sa k nej vyjadril. Povedal som mu, Ĺže na rozdiel od chirurgov my endoskopisti nemusĂ­me otvĂĄra brucho ani Ĺžl ovody ani vy ahova papilu,

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 327–337

pretoĹže si ju priblĂ­Ĺžime. A Ĺže sme zatia nikoho na Ĺživote neohrozili. Chirurgovia tlieskali.“ JinĂ˝ p Ă­klad: OVESCO klip byl v R prvn pouĹžit v roce v Ăšst ednĂ­ vojenskĂŠ nemocnici (ĂšVN), kdy jsme jĂ­m Ăşsp ĹĄn uzav eli velkou perforaci sigmatu (obr. ) [ ]. V roce byl tento p Ă­pad p ednesen na tradi nĂ­ domĂĄcĂ­ akci, p i emĹž uznĂĄvanĂĄ kapacita v oboru pouĹžitĂ­ tohoto klipu ozna ila za „non lege artis“ postup, kterĂ˝ je pro pacienta nebezpe nĂ˝. Dnes jiĹž nikdo nepochybuje o tom, Ĺže OVESCO klip je standardnĂ­m akcesoriem k lĂŠ b iatrogennĂ­ch perforacĂ­ i pĂ­ĹĄt lĂ­ gastrointestinĂĄlnĂ­ho traktu (GIT). ZajĂ­mavou skepsi lze nalĂŠzt v polemice Endoscopia moribunda vel rediviva? publikovanĂŠ v roce [ ]. Autor polemizuje s nadĹĄenĂ­m jinĂ˝ch pisatel (dr. K. LukĂĄĹĄ a prof. Ĺ pi ĂĄk), kte Ă­ se ve svĂ˝ch p Ă­sp vcĂ­ch t ĹĄĂ­ na „fantastickĂŠ pokra ovĂĄnĂ­ cestou trĂĄvicĂ­m ĂşstrojĂ­m“. Cituji: „DomnĂ­vĂĄm se spĂ­ĹĄe, Ĺže hlavnĂ­ vĂ˝voj diagnostickĂŠ i terapeutickĂŠ endoskopie skon il. HlavnĂ­ modi kace a vynĂĄlezy v endoskopii byly objeveny jiĹž na samĂŠm po ĂĄtku‌ Nic zĂĄsadnĂ­ho se za poslednĂ­ch let nestalo.“ Prof. Ĺ pi ĂĄk naopak hovo Ă­ o jakĂŠsi vĂ˝vojovĂŠ p estĂĄvce a progresivnĂ­ vĂ˝voj endoskopie po roce nazĂ˝vĂĄ „druhou endoskopickou revolucĂ­â€œ [ ]. Samoz ejm , cesty vĂ˝voje jsou protkĂĄny mnohĂ˝mi slepĂ˝mi i poloslepĂ˝mi

uli kami. Mohou jimi bĂ˝t nap . NOTES, prvnĂ­ pokusy o endoskopickou lĂŠ bu re uxnĂ­ choroby jĂ­cnu (Stretta, Gatekeeper, Enteryx aj.) i mnohĂŠ endoskopickĂŠ bariatrickĂŠ vĂ˝kony. V n kterĂ˝ch situacĂ­ch (endoskopickĂĄ lĂŠ ba re uxu) je zdrĹženlivost pozitivem. Naopak v jinĂ˝ch p Ă­padech je zdrĹženlivost opatrnictvĂ­m a slĂĄva pak zaslouĹžen pat Ă­ odvĂĄĹžn jĹĄĂ­m. P i zp tnĂŠm pohledu je vĂ˝voj digestivnĂ­ endoskopie kontinuĂĄlnĂ­ a sta Ă­ se jen podĂ­vat na mnoĹžstvĂ­ novĂ˝ch terapeutickĂ˝ch zĂĄkrok a moĹžnostĂ­, kterĂŠ nabĂ­zejĂ­, nap .: • septotomie Zenkerova divertiklu endoskopickĂ˝m noĹžem, • radiofrekven nĂ­ ablace (Barrett v jĂ­cen, Ĺžlu ovĂŠ cesty), • endoskopickĂĄ resekce (lĂŠ ba premalignĂ­ch a malignĂ­ch lĂŠzĂ­), • endoskopickĂĄ submukĂłznĂ­ disekce (lĂŠ ba premalignĂ­ch a malignĂ­ch lĂŠzĂ­), • EUS – endosonogra cky navigovanĂĄ drenĂĄĹž pseudocyst, endoskopickĂĄ nekrektomie a EUS navigovanĂĄ biliodigestivnĂ­ anastomĂłza, • POEM (lĂŠ ba achalĂĄzie), • STER (submucosal tunneling endoscopic resection) – resekce submukĂłznĂ­ch lĂŠzĂ­, • EFTR (endoscopic full thickness resection) – resekce submukĂłznĂ­ch lĂŠzĂ­ a pokro ilejĹĄĂ­ch nĂĄdor GIT, • perorĂĄlnĂ­ pyloromyotomie, • pouĹžitĂ­ over- the- scope klip (uzĂĄv ry perforacĂ­ i pĂ­ĹĄt lĂ­), • endoskopickĂĄ moĹžnost sutury (Apollo, obr. ), • novĂĄ generace cholangioskopu (d- spyglass). Mimo výťe jmenovanĂŠ techniky lze jmenovat i mnohĂŠ dalĹĄĂ­, kterĂŠ jsou nynĂ­ testovĂĄny a teprve budoucnost ukĂĄĹže jejich opravdovĂ˝ vĂ˝znam (bariatrickĂŠ vĂ˝kony, novĂŠ antire uxnĂ­ vĂ˝kony, EUS navigovanĂĄ entero- i gastroenteroanastomĂłza, apod.). NetvrdĂ­m, Ĺže se vĹždy jednĂĄ o nutnou pot ebu pro pacienty. Pot eba cholangioskopie nebo radiofrekven nĂ­ ablace


HereditĂĄrny 70 let eskĂŠ angioedĂŠm gastroenterologickĂŠ ako prĂ­ ina bolestĂ­ spole nosti brucha

Vývoj lÊ by idiopatických st evních zån t

v posledních letech Therapy of in ammatory bowel diseases over the past two decades M. Bortlík KlinickÊ a výzkumnÊ centrum pro st evní zån ty ISCARE I.V.F. a. s. a Interní klinika . LF UK a ÚVN, Praha

Souhrn: V terapii idiopatickĂ˝ch st evnĂ­ch zĂĄn t (IBD) doĹĄlo v poslednĂ­ch dvou desetiletĂ­ch k vĂ˝znamnĂ˝m zm nĂĄm, kterĂŠ souvisejĂ­ p edevĹĄĂ­m se zavedenĂ­m biologickĂŠ lĂŠ by. AminosalicylĂĄty jsou vyuŞívĂĄny zejmĂŠna v lĂŠ b ulcerĂłznĂ­ kolitidy, jejich role v terapii Crohnovy choroby je minimĂĄlnĂ­. ThiopurinovĂĄ imunosupresiva jsou nejpouŞívan jĹĄĂ­mi lĂŠky v dlouhodobĂŠ udrĹžovacĂ­ lĂŠ b IBD, zejmĂŠna pak Crohnovy choroby, vĂ˝znamnou roli majĂ­ i v kombinovanĂŠ lĂŠ b s protilĂĄtkami proti tumor nekrotizujĂ­cĂ­mu faktoru (anti-TNF). SystĂŠmovĂŠ glukokortikoidy jsou stĂĄle vĂ˝znamnĂ˝m nĂĄstrojem k potla enĂ­ vysokĂŠ aktivity IBD, jejich topickĂĄ varianta – budesonid – je mĂŠn efektivnĂ­ a nenĂ­ Ăş innĂ˝ v udrĹžovacĂ­ lĂŠ b . BiologickĂŠ terapii, kterĂĄ je vrcholem medikamentĂłznĂ­ terapie obou forem IBD, dominujĂ­ stĂĄle anti-TNF protilĂĄtky. V dohlednĂŠ dob bude v R k dispozici antiintegrinovĂĄ protilĂĄtka vedolizumab, kterĂĄ vykazuje vysokou Ăş innost p edevĹĄĂ­m u pacient s ulcerĂłznĂ­ kolitidou. NedĂ­lnou sou ĂĄstĂ­ komplexnĂ­ lĂŠ by IBD je terapie chirurgickĂĄ. Sou asnĂĄ strategie lĂŠ by IBD je zaloĹžena na terapii ĹĄitĂŠ na mĂ­ru individuĂĄlnĂ­ho pacienta, jejĂ­m cĂ­lem je dlouhodobĂŠ potla enĂ­ zĂĄn tlivĂŠ aktivity, minimalizace rizika strukturĂĄlnĂ­ch zm n, opakovanĂ˝ch chirurgickĂ˝ch vĂ˝kon a nĂĄslednĂŠ invalidizace pacienta. KlĂ­ ovĂĄ slova: idiopatickĂŠ st evnĂ­ zĂĄn ty – ulcerĂłznĂ­ kolitida – Crohnova choroba – terapie Summary: The therapy of in ammatory bowel diseases (IBD) has substantially changed over the past two decades, mostly because of the introduction of biologic agents. Whereas aminosalicylates still remain the major drug for ulcerative colitis, their role in Crohn’s disease has however become negligible. Thiopurines dominate in long-term maintenance therapy of IBD, especially in Cronh’s desease; they also play an important role in combined therapy with anti-TNF antibodies. Systemic steroids still remain an important and highly e ective drug for severely active IBD. Budesonide is a clearly weaker, topical variant with no e ect in maintenance therapy. Whereas biologic therapy, namely anti-TNF antibodies, are currently at the top of the therapeutic pyramid, vedolizumab, a promising representative of the new class of integrin antibodies has recently been registered, and is expected to be marketed soon in the Czech Republic. Surgical therapy is an inseparable part of IBD treatment. Current management of IBD is based on individualized and tailored therapy, and aimed at treatment that targets: the elimination of the risk of irreversible structural changes and repeated surgeries with disabling consequences for the patient. Key words: in ammatory bowel disease – ulcerative colitis – Crohn’s disease – therapy

Úvod IdiopatickÊ st evní zån ty (IBD), mezi n Ş adíme Crohnovu chorobu (CN) a ulcerózní kolitidu (UC), pat í mezi zån tlivå onemocn ní tråvicí trubice se ťirokým spektrem projev st evních i mimost evních. A koli jde o relativn vzåcnÊ nemoci postihující p ibliŞn , – , % naťí populace [ ], z ady p í in se ob choroby za adily v uplynulých dvou dekådåch mezi nejsledovan jťí onemocn ní v ob-

lasti celÊ gastroenterologie. D vody lze spat ovat nejen ve ståle neznåmÊ etiologii, chronickÊm a ťpatn p edvídatelnÊm pr b hu, ale takÊ v nar stajícím výskytu – zejmÊna v d tskÊ a adolescentní populaci. Klí ovou roli v tomto období ovťem sehrål bou livý vývoj v oblasti terapie IBD, zejmÊna terapie medikamentózní. Ten je do zna nÊ míry spjat s objevem a zavedením låtek souhrnn ozna ovaných jako biologickå lÊ ba a uplynulých let lze

z tohoto pohledu bez nadsåzky ozna it jako Êru biologickÊ terapie IBD. LÊ ba CN a UC ovťem nespo ívå jen v aplikaci biologik, v tťina nemocných je ståle lÊ ena p edevťím låtkami, kterÊ adíme mezi lÊky konven ní. Aminosalicylåty, kortikoidy, imunosupresiva, ale tÊŞ antibiotika, probiotika i nutri ní a podp rnå terapie rovn Ş proťly nezanedbatelným vývojem. Sulfasalazin byl de nitivn u v tťiny pacient nahrazen mesalazinem, jehoŞ lokålní

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 341–350


HereditĂĄrny 70 let eskĂŠ gastroenterologickĂŠ angioedĂŠm ako prĂ­ ina spole nosti bolestĂ­ brucha

Dalťí vývoj eskÊ gastroenterologie z pohledu mladých gastroenterolog

Further development of Czech gastroenterology from the perspective of young gastroenterologists P. Falt , , F. Shon , I. Mikoviny KajzrlĂ­kovĂĄ

Centrum pÊ e o zaŞívací trakt, Vítkovickå nemocnice a. s., Ostrava LÊka skå fakulta OU v Ostrav GastroenterologickÊ odd lení, Nemocnice eskÊ Bud jovice, a. s. BeskydskÊ Gastrocentrum, Interní odd lení, Nemocnice ve Frýdku-Místku, p. o.

Dne . ervna se konalo první zasedåní Sekce mladých gastroenterolog eskÊ gastroenterologickÊ spole nosti ( GS). Jako jedni ze zaklådajících len se domnívåme, Şe naťe snaŞení må smysl. Mladå generace tvo í speci ckou skupinu eských gastroenterolog a endoskopist . Mladí lÊka i po absolvovåní lÊka skÊ fakulty prochåzí pom rn nåro nou p edatesta ní p ípravou, za ínají s nåcvikem endoskopických metod a asto se v råmci oboru dåle specializují. Z toho plyne nezbytnå podpora a vedení zkuťenými gastroenterology, moŞnost pobytu na jiných pracoviťtích a dob e organizovaný a jednotný vzd låvací program. OrganizovanÊ sdruŞení mladých lÊka m Şe lÊpe de novat svÊ poŞadavky, efektivn ji vyuŞívat zkuťeností starťí generace gastroenterolog i podpory jiných subjekt . Podobný model må tradici v mezinårodních asociacích, p íkladem za vťechny m Şe slouŞit velmi dob e fungující sdruŞení mladých lÊka p i EvropskÊ spole nosti pro Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu (Y-ECCO) [ ]. Aktuålní íslo Gastroenterologie a hepatologie je v novåno úctyhodnÊmu . výro í zaloŞení GS. V naťem sd lení bychom se pokusili formulovat nåť nåzor na dalťí vývoj a perspektivy eskÊ gastroenterologie z pohledu gastroenterolog mladÊ generace.

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 352–354

Klí ovým úkolem mladÊho gastroenterologa je získåní odbornÊ zp sobilosti sloŞením atesta ní zkouťky. Celý proces za ínå spln ním podmínek spole nÊho zåkladu nebo kmene, jejichŞ podstata se v minulých letech n kolikråt a ne p íliť p ehledn m nila. To, Şe lze spole ný kmen v sou asnÊ dob získat pouze na zåklad absolvovanÊ praxe bez jakÊhokoli pr kazu odborných dovedností, nepovaŞujeme pråv za ť astnÊ, protoŞe vťeobecný p ehled ve vnit ním lÊka ství je pro gastroenterologa velkou výhodou. Podmínkou p edatesta ní p ípravy jsou ståŞe na specializovaných pracoviťtích. DÊlku pobytu a typ pracoviťt by bylo vhodnÊ dlouhodob ujednotit. Je t eba si uv domit, Şe pro mladÊho lÊka e nemusí být bez komplikací dlouhodobý pobyt na jinÊm míst . Krom p ípravy na atestaci je asto nutnÊ sv j as v novat za ínající rodin , kterou je takÊ t eba materiåln zajistit z ne pråv vysokÊho platu absolventa. Maximålní vst ícnost si zcela jist zaslouŞí lÊka ky, kterÊ asto, a vzhledem k v ku zcela p irozen , p ed atestací absolvují svoji první mate skou dovolenou. DÊlka pobytu na jinÊm pracoviťti by m la být omezena na nezbytnÊ minimum a nåpl ståŞe by m la být co nejintenzivn jťí ve smyslu získåvåní zkuťeností a dovedností, kterÊ lÊka

na svÊm domovskÊm pracoviťti nem Şe získat. asto se totiŞ ståvå, Şe ståŞista na standardním odd lení vykonåvå b Şnou pråci absolventa bez v tťí p ídatnÊ hodnoty. Myslíme si, Şe pro lÊka e provozující gastroenterologii a hepatologii je vhodnÊ zachovat alespo kråtkodobou ståŞ na pracoviťti, kterÊ se zabývå problematikou transplantace jater. TakÊ by bylo na míst zaktualizovat seznam povinných výkon v atesta ním logbooku, kterÊ v n kterých p ípadech neodpovídají realit . ada výkon se v praxi jiŞ tÊm neprovådí, o n kterých se vedou diskuze. Nap íklad sonografie b icha je sice na n kterých pracoviťtích provåd na zejmÊna radiology, minimåln zåklady by ale dle naťeho nåzoru m l zvlådnout kaŞdý hepatogastroenterolog. Dalťím d leŞitým prvkem p ípravy k atestaci je intenzivní p edatesta ní kurz. Jako racionålní se nåm jeví kurz pravideln po ådat na pracoviťti, kterÊ må s jeho p ípravou nejv tťí zkuťenosti. Jeden z autor absolvoval kurz na Interní klinice Úst ední vojenskÊ nemocnice v Praze a m Şe ho jen doporu it. K p íprav na atestaci jsou nutnÊ i aktuålní a p im en rozsåhlÊ studijní materiåly. Zatímco ke studiu hepatologie takovå publikace existuje a jiŞ mnoha lÊka m usnadnila p ípravu k atestaci [ ], aktuålní a komplexní


HereditĂĄrny Review article angioedĂŠm ako prĂ­ ina bolestĂ­ brucha

doi: . /amgh

Diagnosis and therapy of anaemia in patients with gastrointestinal tract diseases Diagnostika a lÊ ba anÊmie u nemocných s chorobami gastrointestinålního traktu J. ermåk Institute of Hematology and Blood Transfusion, Prague

Summary: Anemia represents the most frequent hematological disorder in the world. In patiens with in ammatory bowel disease (IBD) several factors may contribute to development of anemia. Increased iron loss from the damaged intestinum surface is the most frequent cause of iron de ciency together with decreased rate of iron absorption from the gut. Simultaneously, the mechanisms involved in development of anemia of chronic disease (ACD) are also present in IBD. Increased level of in ammatory cytokines (IL- , IL- ) stimulates secretion of hepcidin, a regulatory hormone that leads to retention of iron in the stores and blocks iron release in circulation for the need of erythropoiesis. A combination of serum ferritin level and transferin saturation represents the most e ective laboratory tool for diagnosis of iron de ciency. A combination of several parameters (eg. serum ferritin, circulating transferrin receptor, serum hepcidin) is usually necessary for an exact diagnosis of iron de ciency in diseases with combined disorder of iron metabolism. Iron de ciency may be corrected with administration of mediactions containing iron salts. Parenteral administration of iron is indicated in patients with altered iron absorption from gut, new drugs with bioavailability due to relatively random and gradual release of even high content of iron in molecule (eg. ferric carboxymaltose) may e ectively correct iron depletion. Key words: anemia – iron de ciency – hepcidin – intestinal disease – diagnosis – treatment Souhrn: AnĂŠmie je v celosv tovĂŠm m Ă­tku nej ast jĹĄĂ­m hematologickĂ˝m onemocn nĂ­m v bec. U nemocnĂ˝ch s chronickĂ˝mi zĂĄn tlivĂ˝mi chorobami gastrointestinĂĄlnĂ­ho traktu (GIT) je asto p Ă­tomna kombinace n kolika p Ă­ in podĂ­lejĂ­cĂ­ch se na vzniku anĂŠmie. SideropenickĂĄ sloĹžka vznikĂĄ zejmĂŠna v d sledku zvýťenĂ˝ch ztrĂĄt z poĹĄkozenĂŠ sliznice GIT, m Ĺže se na nĂ­ podĂ­let i poruĹĄenĂĄ resorpce Ĺželeza z trĂĄvicĂ­ho traktu. Sou asn se na anĂŠmii u chronickĂ˝ch zĂĄn t st evnĂ­ch podĂ­lejĂ­ i mechanizmy vedoucĂ­ k rozvoji anĂŠmie p i chronickĂŠm onemocn nĂ­ (ACD – anemia of chronic disease). ZvýťenĂĄ hladina cytokin (IL- , IL- ), jeĹž je p Ă­tomna u zĂĄn t , vede ke zvýťenĂŠ sekreci regula nĂ­ho hormonu hepcidinu, jejĂ­mĹž d sledkem je blokĂĄda vĂ˝deje zĂĄsobnĂ­ho Ĺželeza do cirkulace pro pot eby erytropoĂŠzy. V diagnostice sideropenie se uplat uje zejmĂŠna kombinace hladiny feritinu v sĂŠru a saturace transferinu. U stav s kombinovanou poruchou metabolizmu Ĺželeza je t eba k odhalenĂ­ sideropenie v tĹĄinou pouŞít vyĹĄet enĂ­ n kolika parametr (feritin v sĂŠru, cirkulujĂ­cĂ­ transferinovĂ˝ receptor, event. hepcidin v sĂŠru). V lĂŠ b sideropenie se uplat uje substituce p Ă­pravky obsahujĂ­cĂ­mi Ĺželezo. ParenterĂĄlnĂ­ podĂĄvĂĄnĂ­ Ĺželeza je indikovĂĄno u stav s poruĹĄenou resorpcĂ­ Ĺželeza ze st eva, jako velmi efektivnĂ­ se u t chto stav ukazuje bĂ˝t podĂĄnĂ­ novĂ˝ch p Ă­pravk s vysokou vyuĹžitelnostĂ­ dĂ­ky rovnom rnĂŠmu postupnĂŠmu uvol ovĂĄnĂ­ i vysokĂŠmu obsahu Ĺželeza v molekule (nap . Fe + v komplexu s karboxymaltĂłzou). KlĂ­ ovĂĄ slova: anĂŠmie – nedostatek Ĺželeza – hepcidin – choroby st eva – diagnĂłza – lĂŠ ba

Introduction Anaemia is the most common haematological disorder and globally it represents the most frequent disease in the world. The leading cause of anaemia is iron de ciency; incidence of iron de ciency anaemia in our region is about % in males and – % in females, however, in developing countries the

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 358–364

reported incidence is up to – % of the population. A lack of iron is in a majority of cases absolute, i.e. iron stores within the body are reduced due to its insu cient supply or increased loss. A relative lack of iron available for erythropoiesis due to its retention in macrophages is the leading mechanism involved in anaemia in chronic

diseases. The above mentioned mechanisms may combine in some diseases, eg. in patients with in ammation of the small or large intestine.

Iron metabolism and its regulation Iron absorbed from the gastrointestinal tract is transported into the tar-


Diagnosis and therapy of anaemia HereditĂĄrny in patients angioedĂŠm with gastrointestinal ako prĂ­ ina bolestĂ­ tract diseases brucha

Tf

3+

Fe Tf TfR

TfR

decreased pH Fe3+ Tf

T

Fe +

TfR

DM

Ferritin

3

Steap

Fe3+ Tf TfR

Fe2+Ch Hemoglobin Mfrn Heme export Mitochondria

R VC FL

Fpn

Mfrn

Fig. . Metabolism of iron in erythroid precursors (modi ed according to [ ]). Transferrin (Tf) transporting ferric iron binds on the cell surface with transferrin receptor (TfR ), the whole complex is endocytosed, Fe + is then released from the TF-TfR complex in acidic environment and is reduced to divalent form by the Steap reductase. Transport of Fe + into the intracellular space is mediated by DVMT , once released, iron binds to mitochondrial ferritin and is subsequently utilised in mitochondria, or it may be stored in ferritin. De novo synthesized haem binds with globin. Under certain circumstances, iron can also be transported extracellularly (mediated by ferroportin – FPN), as well as created haem (mediated by FLVC receptor – FLVCR ). Obr. . Metabolizmus Şeleza v erytroidních prekurzorech (upraveno podle [ ]). Transferin (Tf) transportující trojmocnÊ Şelezo se våŞe na povrchu bu ky na transferinový receptor (TfR ), celý komplex podlÊhå endocytóze, v kyselÊm prost edí pak dochåzí k uvoln ní Fe + z vazby na komplex Tf-TfR a jeho redukci na dvojmocnou formu ú inkem reduktåzy Steap . Transport Fe + do nitra bu ky je zprost edkovån DVMT , z intracelulårního prostoru je bu odsunovåno våzanÊ na mitochondriålní feritin (Mfrn ) do mitochondrií i je uklådåno do zåsobní formy feritinu. Vytvo ený hem je våzån s globinem, za ur itých okolností m Şe být Şelezo tÊŞ transportovåno extracelulårn (zprost edkovåno ferroportinem – Fpn), stejn tak jako vznikající hem (vazbou s FLVC receptorem – FLVCR ).

get tissues predominantly bound in trivalent form to transferrin. Transferrin binds on the cell surface with the transferrin receptor and the whole complex is endocytosed. A drop in pH in the endocytic vesicle leads to the release of iron, which is reduced by Steap reductase to the divalent form and subsequently transported into the cell

through DVMT (transporter for divalent iron, which mediates also the transport of iron from the intestine across the membrane of the intestinal epithelium). Once released into intracellular space, iron binds to mitochondrial ferritin and is subsequently utilised in mitochondria, or it may be stored in ferritin [ ]. The metabolism

of iron in erythroid precursors is shown in gure . In , hepcidin, a polypeptide synthesized in the liver that plays a key role in iron metabolism control, was discovered. The role of hepcidin is the degradation of ferroportin- , which mediates the transfer of iron extracellularly; therefore the consequence of increased levels of hepcidin is a reduced output of iron from the cell. Many factors are involved in the control of hepcidin production, including hereditary haemochromatosis protein (HH or HFE protein) that binds in the cell to the transferrin receptor competitively with iron released from transferrin; free unbound HFE protein binds with transferrin receptor , and this complex induces formation of hepcidin through the activation of the bone morphogenic protein (BMP) receptor and its signalling pathways (SMAD). Recent ndings suggest that the direct stimulation of the BMP receptor activity through BMP is obviously more important for control of iron metabolism and that BMP level is dependent on the concentration of iron in parenchymatous organs, especially in the liver. Additional regulatory proteins simulating BMP receptor activity are haemojuvelin and matriptase- (MT- or TM-PRSS ). Concordance of these regulatory mechanisms enables a delicate control of the iron output from the monocyte-macrophage system into the circulation and secondarily of iron resorption from the gut in relation to increasing intracellular iron level. Similarly, the production of hepcidin is stimulated by haemojuvelin as well as by increased cytokine levels (IL- , IL- ) in in ammation; this mechanism is the fundamental moment in the pathogenesis of anaemia in a chronic disease. Anaemia with hypoxia and accelerated erythropoiesis reduces production of hepcidin; the aim is to increase the output of iron into the circulation in order to move it into a functional pool in the bone marrow. It has been recently shown that this e ect

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 358–364


HereditĂĄrny angioedĂŠm KomentĂĄ akok prĂ­ ina lĂĄnku vbolestĂ­ asopise brucha Gut

doi: . /amgh

KomentĂĄ k lĂĄnku v asopise Gut

Screening jaternĂ­ho poĹĄkozenĂ­ u pacient

s diabetes mellitus . typu Screening of liver disease in patients with type diabetes mellitus R. Br ha IV. internĂ­ klinika . LF UK a VFN v Praze

V asopise Gut byl „online rst“ publikovĂĄn v dubnu lĂĄnek Screening diabetic patients for non-alcoholic fatty liver disease with control attenuation parameter and liver sti ness measurement: a prospective study [ ]. Auto i v tĂŠto prospektivnĂ­ studii vyĹĄet ili p Ă­strojem FibroScan skupinu tĂŠm pacient s diabetem a zjiĹĄ ovali u nich prevalenci jaternĂ­ steatĂłzy a brĂłzy. Do studie bylo p vodn za azeno pacient s diabetes mellitus . typu (DM ), kte Ă­ byli vyĹĄet eni ve specializovanĂŠm diabetologickĂŠm centru. Po vy azenĂ­ pacient s malignitami, hepatitidou B a C, polĂŠkovĂ˝m poĹĄkozenĂ­m jater a pacient s abĂşzem alkoholu (> g/den u muĹž a > g/den u Ĺžen) a neĂşplnĂ˝mi klinickĂ˝mi daty z stalo pacient s diabetem, kte Ă­ byli indikovĂĄni k vyĹĄet enĂ­ FibroScanem. Od pacient byla zĂ­skĂĄna kompletnĂ­ anamnestickĂĄ a antropometrickĂĄ data, byl proveden screening komplikacĂ­ diabetu a byla odebrĂĄna krev na zĂĄkladnĂ­ laboratornĂ­ vyĹĄet enĂ­. NĂĄsledn byli vĹĄichni pacienti vyĹĄet eni na p Ă­stroji FibroScan, kterĂ˝ krom m enĂ­ „tuhosti“ jaternĂ­ tkĂĄn (liver sti ness measurement – LSM) umoĹž uje ve svĂŠ nov jĹĄĂ­ verzi kvanti kovat takĂŠ jaternĂ­ steatĂłzu pomocĂ­ tzv. parametru oslabenĂ­ signĂĄlu (controlled atte-

nuation parameter – CAP). Validního vyťet ení LSM bylo nakonec dosaŞeno u pacient (p i pouŞití b ŞnÊ M-sondy i XL-sondy), validní m ení CAP bylo u pacient . Pacienti, u nichŞ bylo na zåklad vyťet ení LSM vysloveno podez ení na p ítomnost pokro ilÊ brózy nebo cirhózy (celkem pacient – , %) byli pozvåni k jaterní biopsii. Ta byla nakonec provedena u pacient . Provedenými neinvazivními vyťet eními auto i zjistili, Şe celkem pacient ( , %) m lo jaterní steatózu: stupe m lo pacient ( , %), stupe byl zjiťt n u pacient ( , %) a se stupn m bylo hodnoceno pacient ( %). Hodnotu LSM , kPa ukazující na pokro ilou fibrózu i cirhózu m lo celkem pa cient ( , %); LSM hodnotu , kPa p ipouťt jící p ítomnost jaterní cirhózy m lo pacient ( , %). Dle o ekåvåní byla pokro ilå bróza i cirhóza diagnostikovåna p edevťím u pacient s p ítomností steatózy (u % pacient s vyťťí CAP hodnotou oproti % mezi pacienty s normålní hodnotou CAP. S vyťťí hodnotou CAP byly nezåvisle spojeny tyto parametry: ŞenskÊ pohlaví, vyťťí BMI, vyťťí plazmatickå koncentrace triglycerid a glukózy, vyťťí hodnota ALT a absence lÊ by in-

zulinem. S vyĹĄĹĄĂ­ hodnotou LSM byly nezĂĄvisle spojeny tyto faktory: delĹĄĂ­ doba trvĂĄnĂ­ diabetu, vyĹĄĹĄĂ­ BMI, ALT, albumin-kreatinin pom r v mo i a niŞťí HDL cholesterol. PodstatnĂŠ zjiĹĄt nĂ­ se tĂ˝kĂĄ p Ă­tomnosti steatĂłzy a pokro ilĂŠ fibrĂłzy u pacient s normĂĄlnĂ­mi hodnotami ALT – vyĹĄĹĄĂ­ hodnota CAP byla zjiĹĄt na u % a vyĹĄĹĄĂ­ hodnota LSM u % pa cient , kte Ă­ m li ALT v mezĂ­ch normy. Mezi pacienty, kte Ă­ nakonec podstoupili jaternĂ­ biopsii (tj. m li dle LSM podez enĂ­ na pokro ilou brĂłzu i cirhĂłzu), byly zaznamenĂĄny tyto vĂ˝sledky: pokro ilou brĂłzu m lo %, cirhĂłzu % a mĂ­rn jĹĄĂ­ formy brĂłzy m lo % bioptovanĂ˝ch pacient . Celkem tedy m lo pokro ilou brĂłzu nebo cirhĂłzu % a brĂłzu jakĂŠhokoli stupn % pacient , kte Ă­ byli indikovĂĄni k jaternĂ­ biopsii. Pro detekci pokro ilĂŠ brĂłzy (F ) i cirhĂłzy (F ) byla senzitivita LSM % speci cita %, pozitivnĂ­ prediktivnĂ­ hodnota % a negativnĂ­ prediktivnĂ­ hodnota %. HlavnĂ­ zĂĄv ry prĂĄce jsou dle autor nĂĄsledujĂ­cĂ­: • Kolem % pacient s DM mĂĄ pravd podobn NAFLD (non-alcoholic fatty liver disease). P ibliĹžn p tina pacient ( %) mĂĄ zvýťenĂŠ hodnoty

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 365–367


HereditĂĄrny Screening jaternĂ­ho angioedĂŠm poĹĄkozenĂ­ ako prĂ­ ina u pacient bolestĂ­s brucha diabetes mellitus 2. typu

tuhosti jaternĂ­ tkĂĄn (LSM) a polovina t chto pacient s vyĹĄĹĄĂ­ LSM mĂĄ histologicky bu cirhĂłzu, nebo pokro ilou brĂłzu. • FibrĂłzu jakĂŠhokoli stupn majĂ­ tĂŠm vĹĄichni pacienti s vyĹĄĹĄĂ­ hodnotou LSM, kte Ă­ podstoupili jaternĂ­ biopsii. • ZvýťenĂŠ riziko jaternĂ­ fibrĂłzy majĂ­ pacienti s vyĹĄĹĄĂ­m BMI, dyslipidemiĂ­ a vyĹĄĹĄĂ­mi hodnotami ALT. • TĂŠm % pacient s diabetem tak trpĂ­ zĂĄvaĹžnĂ˝m jaternĂ­m postiĹženĂ­m. • DĂ­ky vysokĂŠ prevalenci NAFLD u DM by tito pacienti mohli pro tovat ze screeningu a vhodnou metodou screeningu by mohlo bĂ˝t vyĹĄet enĂ­ p Ă­strojem FibroScan. • Z vĂ˝sledk neinvazivnĂ­ho vyĹĄet enĂ­ pomocĂ­ LSM si auto i cenĂ­ p edevĹĄĂ­m vysokĂŠ negativnĂ­ prediktivnĂ­ hodnoty – tzn., Ĺže jsou schopni s velkou p esnostĂ­ ozna it pacienty, kte Ă­ pokro ilou brĂłzu ur it nemajĂ­. HlavnĂ­m vĂ˝chodiskem studie byla snaha posoudit moĹžnost vyuĹžitĂ­ neinvazivnĂ­ch technik ve screeningu brĂłzy v rizikovĂŠ skupin pacient . Je znĂĄmo, Ĺže v tĹĄina pacient s diabetem mĂĄ jaternĂ­ steatĂłzu a ur itĂĄ ĂĄst mĂĄ pokro ilou brĂłzu, ale neexistujĂ­ jednotnĂĄ doporu enĂ­ kdy, jakĂ˝m zp sobem, v jakĂŠ fĂĄzi diabetu a u kterĂ˝ch pacient p Ă­padnĂ˝ screening jaternĂ­ho onemocn nĂ­ provĂĄd t. Data jednozna n prokazujĂ­cĂ­ existenci pokro ilĂŠ brĂłzy i cirhĂłzy u ĂĄsti pacient s diabetem jsou znĂĄma z histologickĂ˝ch vyĹĄet enĂ­; provĂĄd t jaternĂ­ biopsii ve screeningu pokro ilĂŠ fibrĂłzy je samoz ejm nemyslitelnĂŠ. Proto se hledajĂ­ neinvazivnĂ­ postupy, kterĂŠ by mohly pokro ilou brĂłzu i cirhĂłzu detekovat. ZjiĹĄt nĂ­ p Ă­tomnosti pokro ilĂŠ brĂłzy i cirhĂłzy mĂĄ pro osud pacienta podstatnĂ˝ vĂ˝znam – p inejmenĹĄĂ­m v tom, Ĺže m Ĺže bĂ˝t za azen do programu screeningu hepatocelulĂĄrnĂ­ho karcinomu a p Ă­tomnosti rizikovĂ˝ch jĂ­cnovĂ˝ch varix . Je znĂĄmo, Ĺže prostĂŠ vyĹĄet enĂ­ jaternĂ­ch test (ALT a AST) v diagnostice pokro ilĂŠ brĂłzy nemĂĄ ŞådnĂ˝ vĂ˝znam – podstatnĂĄ ĂĄst

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 365–367

pacient s pokro ilou brĂłzou i cirhĂłzou m Ĺže mĂ­t normĂĄlnĂ­ ALT a naopak vysokĂŠ ALT mohou mĂ­t i pacienti s prostou steatĂłzou bez fibrĂłzy. VĹĄechna tato fakta ukazujĂ­ na pot ebu jednoduchĂŠ neinvazivnĂ­ diagnostiky. Ta se dnes ubĂ­rĂĄ dv ma sm ry – jednak vyuĹžitĂ­m metod zaloĹženĂ˝ch na m enĂ­ rychlosti ĹĄĂ­ enĂ­ ultrazvukovĂ˝ch vln v jaternĂ­ tkĂĄni a jednak vyuĹžitĂ­m hodnocenĂ­ koncentrace sĂŠrovĂ˝ch marker , kterĂŠ souvisejĂ­ se zĂĄn tlivou reakcĂ­ p i steatohepatitid nebo s procesem brotizace [ ]. Oba postupy jsou pouŞívanĂŠ u de novanĂ˝ch skupin pacient a za ur itĂ˝ch podmĂ­nek – nejvĂ­ce dat existuje pro pacienty s chronickou virovou hepatitidou C v souvislosti s indikacĂ­ k lĂŠ b a nĂĄslednĂ˝m sledovĂĄnĂ­m. NicmĂŠn vĂ˝znam vyuĹžitĂ­ t chto metod ve screeningu pokro ilosti jaternĂ­ choroby v rizikovĂ˝ch skupinĂĄch pacient (jako jsou nap . pacienti s diabetem) nenĂ­ znĂĄm. NenĂ­ z ejmĂ˝ „cost-benefit“ takovĂ˝ch postup , nenĂ­ znĂĄma citlivost r znĂ˝ch metod v t chto populacĂ­ch a nenĂ­ z ejmĂŠ, zda pozitivnĂ­ vĂ˝sledek p Ă­padnĂ˝ch test ovlivnĂ­ dalĹĄĂ­ osud pacient . Na ĂĄst t chto otĂĄzek mohou podobnĂŠ studie jako tato odpov d t – zhodnotĂ­ citlivost pouĹžitĂ˝ch metod. Auto i si vybrali jednu ze sou asn dostupnĂ˝ch metod hodnocenĂ­ tuhosti jaternĂ­ tkĂĄn (FibroScan). Lze p edpoklĂĄdat, Ĺže p i pouĹžitĂ­ alternativnĂ­ch metod zaloĹženĂ˝ch na podobnĂŠm principu hodnocenĂ­ elastografie budou vĂ˝sledky podobnĂŠ. PodrobnĂ˝ p ehled neinvazivnĂ­ch metod v hodnocenĂ­ brĂłzy byl publikovĂĄn nap . v letoĹĄnĂ­m druhĂŠm Ă­sle Gastroenterologie a hepatologie [ ]. Ur itou vĂ˝hodou jinĂ˝ch metod (jako je nap . ARFI) je moĹžnost sou asnĂŠho vyĹĄet enĂ­ ultrazvukem – v naĹĄich podmĂ­nkĂĄch je obtĂ­Ĺžn p edstavitelnĂŠ, Ĺže by pacient s podez enĂ­m na jaternĂ­ chorobu nem l provedenou standardnĂ­ sonografii, ale byl by vyĹĄet en „jen“ pomocĂ­ p Ă­stroje FibroScan. Je pak otĂĄzkou, do jakĂŠ mĂ­ry mĂĄ u diabetik praktickĂ˝ vĂ˝znam kvanti kace jaternĂ­ steatĂłzy pomocĂ­ metody CAP. P Ă­tom-

nost steatĂłzy lze velmi dob e posoudit p i b ĹžnĂŠm ultrazvukovĂŠm vyĹĄet enĂ­, tĂ­Ĺže steatĂłzy nesouvisĂ­ p Ă­mo s p Ă­tomnostĂ­ zĂĄn tlivĂŠ sloĹžky (steatohepatitidou) a Ăşdaj, kterĂ˝ je z pohledu dalĹĄĂ­ho vĂ˝voje choroby zĂĄsadnĂ­, je p Ă­tomnost brĂłzy hodnocenĂĄ vyĹĄet enĂ­m tuhosti jaternĂ­ tkĂĄn . V dneĹĄnĂ­ dob se p edpoklĂĄdĂĄ, Ĺže nealkoholovĂŠ jaternĂ­ ztukovat nĂ­ (NAFLD), spjatĂŠ p edevĹĄĂ­m s DM a metabolickĂ˝m syndromem, je celosv tov nej ast jĹĄĂ­ chronickĂŠ jaternĂ­ onemocn nĂ­ postihujĂ­cĂ­ – % sv tovĂŠ populace [ ]. Zahrnuje ĹĄirokĂŠ spektrum jaternĂ­ho postiĹženĂ­ od prostĂŠ steatĂłzy p es nealkoholovou steatohepatitidu (NASH), tvorbu vaziva ( brotizace) aĹž k jaternĂ­ cirhĂłze. CirhĂłza p i NAFLD se d Ă­ve ozna ovala jako kryptogennĂ­ (tj. nenĂ­ zp sobena virovĂ˝mi hepatitidami, alkoholem i jinĂ˝mi jasn de novanĂ˝mi stavy). KryptogennĂ­ jaternĂ­ cirhĂłza je dnes t etĂ­ nej ast jĹĄĂ­ indikacĂ­ k jaternĂ­ transplantaci (po etylickĂŠ cirhĂłze a cirhĂłze zp sobenĂŠ chronickou hepatitidou C) a do budoucna se p edpoklĂĄdĂĄ, Ĺže bude v indikacĂ­ch pravd podobn dominovat. EpidemiologickĂŠ studie ukĂĄzaly, Ĺže pacienti s NAFLD majĂ­ vyĹĄĹĄĂ­ mortalitu neĹž b ĹžnĂĄ populace [ ] a ta je dĂĄna nejen samotnou cirhĂłzou, ale p edevĹĄĂ­m kardiovaskulĂĄrnĂ­mi chorobami a mimojaternĂ­mi malignitami [ ]. Existuje mnoho fakt , kterĂŠ ukazujĂ­, Ĺže DM se podĂ­lĂ­ na vzniku chronickĂ˝ch jaternĂ­ch onemocn nĂ­ v etn rizika vĂ˝voje hepatocelulĂĄrnĂ­ho karcinomu. RozsĂĄhlĂĄ kohortnĂ­ studie srovnĂĄvala vĂ˝voj r znĂ˝ch chorob ve skupin pacient s DM a kontrolnĂ­ch pacient bez diabetu. ŽådnĂ˝ z pacient nem l vstupn znĂĄmky jaternĂ­ho postiĹženĂ­. B hem desetiletĂŠho obdobĂ­ byla incidence NAFLD Ă— v tĹĄĂ­ u pacient s DM ve srovnĂĄnĂ­ s kontrolami. Prevalence NAFLD i NASH v populaci R nenĂ­ znĂĄma, nicmĂŠn asi nenĂ­ d vod, aby se p Ă­liĹĄ liĹĄila od Ăşdaj z ostatnĂ­ch zĂĄpadnĂ­ch zemĂ­. Z pohledu


HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ­ ina bolestĂ­ brucha Kazuistika

doi: . /amgh

Svízelnå diagnostika primårní sklerozující cholangitidy u pacienta s rekurentními epizodami akutní bakteriålní cholangitidy Complicated diagnostics of primary sclerosing cholangitis in a patient with recurrent episodes of acute bacterial cholangitis L. Doudaš, R. Keilš, J. Lochmannovåš, J. Dråbekš, O. Fabiån², L. Hornofovå , E. Honsovå³, M. Jirsa

InternĂ­ klinika . LF UK a FN v Motole, Praha Ăšstav patologie a molekulĂĄrnĂ­ medicĂ­ny, . LF UK a FN v Motole, Praha PracoviĹĄt klinickĂŠ a transplanta nĂ­ patologie, Transplacentrum, IKEM, Praha Centrum experimentĂĄlnĂ­ medicĂ­ny, IKEM, Praha

Souhrn: Akutní bakteriålní cholangitida je zåvaŞnou komplikací primårní sklerozující cholangitidy. V n kterých p ípadech m Şe mít tato bakteriålní komplikace fulminantní pr b h ve smyslu cholangiogenní sepse a septickÊho ťoku s multiorgånovým selhåním. Auto i popisují p ípad letÊho muŞe s opakovanými atakami akutní bakteriålní cholangitidy, u n hoŞ byla zejmÊna na zåklad radiogra ckÊho nålezu p i endoskopickÊ retrogrådní cholangiopankreatogra i diagnostikovåna primårní sklerozující cholangitida. Stanovení diagnózy primårní sklerozující cholangitidy bylo ztíŞeno jednak nejednozna nými výsledky provedených vyťet ení a dåle klinickými komplikacemi, jeŞ nastaly v pr b hu diagnostickÊho procesu. Klí ovå slova: primårní sklerozující cholangitida – akutní bakteriålní cholangitida – cholangiogenní sepse – endoskopickå retrogrådní cholangiopankreatografie Summary: Acute bacterial cholangitis is one of the possible complications of primary sclerosing cholangitis and in some cases it can occur as a fulminant cholangiogenic sepsis with septic shock and multiple organ dysfunction syndrome. The authors describe a case of a year-old man where the primary sclerosing cholangitis manifested as recurrent episodes of acute bacterial cholangitis, including one with a life-threatening consequences. The diagnostic and therapeutic method of choice an urgent endoscopic retrograde cholangiopancreatography with a decompression of the biliary tree and subsequent targeted antibiotic therapy. The diagnosis of primary sclerosing cholangitis can sometimes be di cult, as it was in our case, due to insu cient histologic veri cation and intercurrent clinical complications. Key words: primary sclerosing cholangitis – acute bacterial cholangitis – cholangiogenic sepsis – endoscopic retrograde cholangiography

Úvod Primårní sklerozující cholangitida (PSC) je chronickÊ cholestatickÊ a postupn progredující onemocn ní charakterizovanÊ difuzním zån tem a brózou Şlu ovÊho stromu s nåslednou obliterací intra- a/ nebo extrahepatålních Şlu ovod . Onemocn ní postupn vede ke vzniku jaterní cirhózy. Etiologie není zcela jasnå a v patogenezi hraje roli n kolik mechanizm – autoimunitní, zån tlivý (hypotÊza popisující translokaci bakterií zån tem

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 368–377

poťkozenou sliznicí tlustÊho st eva a jejich transport portålním e iťt m a usídlení ve Şlu ovÊm stromu s nåslednou cholangitidou) a p ípadn ischemický (experimentåln p i ischemickÊm inzultu Şlu ovod intraarteriålní aplikací oxuridinu dochåzí ke vzniku podobnÊho cholangiografickÊho obrazu jako p i PSC) [ ]. Genetický podklad onemocn ní byl prokåzån v genech t ídy HLA i non-HLA [ – ], p i emŞ p íbuzní pacient s PSC mají aŞ nåsobn vyťťí riziko vzniku PSC

ve srovnåní s ostatní populací [ ]. Incidence PSC se dle r zných studií uvådí kolem / obyvatel/rok [ , ].

ast ji bývají postiŞeni muŞi (ve srovnåní se Şenami v %) st edního v ku (pr m rný v k kolem let). Klinickå symptomatologie je asto nespecifickå a bývå zpo åtku t Şko rozpoznatelnå od ostatních jaterních onemocn ní. Dominující postavení v diagnostice PSC må radiogra ckÊ zobrazení Şlu ových cest (ERCP, MRCP i PTC), dåle pak histologický


SvĂ­zelnĂĄ diagnostika primĂĄrnĂ­ sklerozujĂ­cĂ­ cholangitidy u pacienta s rekurentnĂ­mi HereditĂĄrny epizodami angioedĂŠm akutnĂ­ ako bakteriĂĄlnĂ­ prĂ­ ina bolestĂ­ cholangitidy brucha

Obr. . Sonogra cký obraz dilatace nitrojaterních Şlu ovod (ťipka). Fig. . Ultrasound image of intrahepatic bile duct dilatation (arrow). nålez z jaterní biopsie a laboratorní výsledky s alterací obstruk ních jaterních enzym . Jednou z nejzåvaŞn jťích komplikací PSC je akutní bakteriålní cholangitida, p i emŞ její pr b h m Şe být mírný s dobrou odezvou na p ísluťnou terapii, avťak nez ídka probíhå pod obrazem Şivot ohroŞující cholangiogenní sepse [ – ]. Cílem lÊ by PSC je zpomalení progrese zåkladního onemocn ní a co nejefektivn jťí eťení jeho komplikací. Progresivní charakter PSC vede postupn k nezvratnÊmu poťkození jater a jedinou kurativní moŞností lÊ by z ståvå jaterní transplantace.

Popis p ípadu letý dosud zdravý muŞ byl p ijat na interní odd lení okresní nemocnice pro asi dva týdny trvající ŞlutÊ zbarvení k Şe, pruritus, tmavou mo a sv tlou stolici a zhruba m síc trvající b iťní dyskomfort s horťí snåťenlivostí mastných a pe ených pokrm . Vstupní fyzikålní nålez byl krom zjiťt nÊho ikteru k Şe a sklÊr a mírnÊ palpa ní citlivosti v oblasti epigastria v norm . Pacient byl afebrilní a kardiopulmonåln kompenzovån. Laboratorn jsme zjistili elevaci jaterních obstruk ních enzym a bilirubinu (ALP , mol/l, GGT , kat/l, AST , kat/l, ALT , kat/l, bilirubin , kat/l), p i emŞ laboratorní znåmky zån tu nebyly vstupn vyjåd eny a ostatní biochemickÊ ukazatele vykazovaly tÊŞ fyziologickÊ hodnoty.

Obr. . ERCP – mnoho etnĂĄ litiĂĄza v oblasti junkce pravĂŠho a levĂŠho ductus hepaticus, intrahepatĂĄlnĂ­ litiĂĄza, ĹĄtĂ­hlĂ˝ ductus choledochus a ductus cysticus (ĹĄipky). Fig. . ERCP – multiple lithiasis in the junction between the right and left hepatic duct, intrahepatic lithiasis, thin bile duct and cystic duct (arrows). V rĂĄmci diferenciĂĄlnĂ­ diagnostiky jsme vylou ili infek nĂ­ virovou hepatitidu. Sonogra cky a nĂĄsledn i dle CT b icha byla prokĂĄzĂĄna dilatace nitrojaternĂ­ch Ĺžlu ovod (obr. ). P i dalĹĄĂ­ laboratornĂ­ kontrole m ly zĂĄn tlivĂŠ parametry tendenci k vzestupu a u pacienta jsme indikovali provedenĂ­ ERCP, kterĂĄ prokĂĄzala mnoho etnou litiĂĄzu v oblasti junkce pravĂŠho a levĂŠho ductus hepaticus, intrahepatĂĄlnĂ­ litiĂĄzu a sou asn nĂĄpadn ĹĄtĂ­hlĂ˝ ductus choledochus a ductus cysticus (obr. ). Po provedenĂ­ papilotomie bylo extrahovĂĄno v tĹĄĂ­ mnoĹžstvĂ­ drobnĂ˝ch konkrement a pacienta jsme zajistili biliĂĄrnĂ­ drenåŞí (obr. ). PrvnĂ­ ataka akutnĂ­ bakteriĂĄlnĂ­ cholangitidy byla zvlĂĄdnuta bez v tĹĄĂ­ch problĂŠm , p i negativnĂ­m vĂ˝sledku hemokultiva nĂ­ho vyĹĄet enĂ­ byl pacient lĂŠ en empiricky parenterĂĄln podĂĄvanĂ˝mi antibio tiky (Ciprofloxacin). JaternĂ­ obstruk nĂ­ enzymy m ly stejn jako zĂĄn tlivĂŠ parametry tendenci k poklesu, hodnota bilirubinu vĹĄak oscilovala kolem hodnoty mol/l a jejĂ­ pokles byl velmi pomalĂ˝ (graf – ). OsmĂ˝ den od zavedenĂ­ biliĂĄrnĂ­ drenĂĄĹže doĹĄlo k nĂĄhlĂŠmu zhorĹĄenĂ­ celkovĂŠho stavu pacienta ve smyslu rozvoje septickĂŠho ĹĄoku. Pacienta jsme

Obr. . ERCP – zavedenå biliårní drenåŞ ( Fr) do oblasti levÊho ductus hepaticus (ťipka). Fig. . ERCP – biliary drainage ( Fr) inserted in the left hepatic duct (arrow). v kritickÊm stavu (hypotenzní, febrilní a s poruchou v domí) p eloŞili na jednotku intenzivní pÊ e. Byla okamŞit zahåjena lÊ ba s volumovou resuscitací a s nutností vazopresorickÊ podpory ob hu. P i urgentn provedenÊ ERCP jsme prokåzali parciålní obturaci biliårní drenåŞe, kterå byla vym n na. Hemokultiva ním vyťet ením jsme zjistili multirezistentní E. coli, p i emŞ stejnÊ infek ní agens (spolu s Enterobacter cloacae) bylo vykultivovåno i ze Şlu e. Vzhledem k celkov zåvaŞnÊmu stavu byl pacient lÊ en dvojkombinací parenteråln podåvaných antibiotik dle citlivosti (Metronidazol, Imipenem). Díky v asn zahåjenÊ intenzivní komplexní terapii, urgentn provedenÊ vým n biliårní drenåŞe a cílenÊ antibiotickÊ terapii se pacient v klinický stav promptn zlepťil. Doťlo k poklesu znåmek choleståzy (tentokråt jiŞ i s poklesem sÊrovÊ hodnoty bilirubinu) i znåmek zån tu. Pacienta jsme propustili v klinicky dobrÊm stavu, afebrilního a s prakticky normålním laboratorním nålezem (graf – ). B hem hospitalizace bylo u naťeho pacienta vyjåd eno podez ení na primårní sklerozující cholangitidu. Zåkladem pro toto podez ení byl opakovan suspektní cholangiogram s intrahepatålními stenózami a litiåzou a nåpadn ťtíhlými extrahepatålními Şlu ovody (obr. ). V råmci verifikace

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 368–377


HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ­ ina bolestĂ­ brucha Kazuistika

doi: . /amgh

Neobvyklå p í ina pr jmu – cholecystokolickå píťt l: kazuistika a literårní p ehled Unusual cause of diarrhoea – cholecystocolic stula: case interpretation and overview of literature R. Švadlenkovå , J. Cyrany , T. Fejfar , P. Ho mann , A. Mat jkovå , J. Laco , M. Kopå ovå

II. internĂ­ gastroenterologickĂĄ klinika LF UK a FN Hradec KrĂĄlovĂŠ RadiologickĂĄ klinika LF UK a FN Hradec KrĂĄlovĂŠ Fingerland v Ăşstav patologie, LF UK a FN Hradec KrĂĄlovĂŠ

Souhrn: V naťem sd lení popisujeme p ípad letÊ Şeny vyťet ovanÊ pro n kolik týdn trvající pr jmy s våhovým úbytkem. Po vylou ení infek ní p í iny byla dle CT a ERCP identi kovåna cholecystokolickå píťt l, kterå byla de nitivn vy eťena chirurgicky s nåslednou úpravou zdravotního stavu pacientky. Klí ovå slova: píťt l – aerobilie – pr jem Summary: We report a case of a -year-old woman who su ered from diarrhoea with weight loss for several weeks. After exclusion of an infectious cause, the CT and ERCP identi ed a cholecystocolic stula, which was nally resolved by surgery leading to an improvement of the patient’s condition. Keywords: stula – aerobilia – diarrhoea

Úvod CholecystokolickÊ píťt le jsou vzåcnÊ, jsou pouze kazuisticky popsåny v literatu e. Nej ast ji se vyskytují po opera ních zåkrocích, spontånní píťt le vznikají jen z ídka. Jejich komplikace vťak mohou být zåvaŞnÊ, n kdy i Şivot ohroŞující.

Popis p Ă­padu V roce jsme p ijali k vyĹĄet ovacĂ­mu programu letou Ĺženu, kterĂĄ byla dva m sĂ­ce vyĹĄet ovĂĄna ve spĂĄdovĂŠ nemocnici pro pr jmy, bolesti b icha a vĂĄhovĂ˝ Ăşbytek kg za poslednĂ­ dva m sĂ­ce (BMI p i p ijetĂ­ byl ). Jednalo se o pacientku s nevĂ˝znamnou rodinnou anamnĂŠzou, v osobnĂ­ anamnĂŠze m la lĂŠ bou korigovanou arteriĂĄlnĂ­ hypertenzi a diabetes mellitus II. typu kompenzovanĂ˝ dietou. VstupnĂ­ laboratornĂ­ vĂ˝sledky – krevnĂ­ obraz, koagula nĂ­ parametry, mo ovĂ˝ nĂĄlez a biochemie v etn výŞivovĂ˝ch parametr – nevykazovaly hrubĹĄĂ­ patologii. Opakovan byl

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 378–380

proveden výt r z rekta s nålezem nepatogenní óry, negativní byl i toxin a antigen Clostridium di cile. Sonogra cky byla zjiťt na mírnå dilatace intrahepatických Şlu ovod a výraznå intrahepatickå i extrahepatickå aerobilie. Žlu ník se nepoda ilo diferencovat p esto, Şe pacientka nebyla po cholecystektomii. Podle CT vyťet ení s intravenózním bolusem jodovÊ kontrastní låtky byl Şlu ník svraťt lý s prosåknutím okolního pojiva, ke Şlu níku byla p itaŞena hepatålní exura tra níku. Bylo pojato podez ení na píťt l Şlu níku do hepatålní exury tlustÊho st eva (obr. ). Bylo indikovåno ERCP vyťet ení s papilotomií. Žlu ovÊ cesty byly bez patologickÊho obsahu, p i nåst iku kontrastní låtkou se plnil ductus cysticus a z n j suspektní reziduum Şlu níku, ze kterÊho kontrast postupoval píťt lí do oblasti hepatålní exury tra níku (obr. ). Indikovali jsme koloskopickÊ vyťet ení, kde bylo nalezeno difuzní postiŞení sliznice tra níku ve smyslu mírnÊ

kolitidy zp sobenÊ chemickým dråŞd ním sliznice p itÊkající Şlu í. Ústí píťt le bylo identifikovåno jako drobnÊ jizevnatÊ vtaŞení s mm velkým hyperplastickým polypem v hepatålním ohbí. Do t snÊ blízkosti identi kovanÊho ústí píťt le byl pro pozd jťí usnadn ní lokalizace nasazen kovový klip (obr. ). S m sí ním odstupem byla pacientka plånovan operovåna. Periopera n bylo nalezeno reziduum Şlu níku velikosti × cm tvo enÊ brotickou tkåní. Ke zbytku Şlu níku bylo p itaŞeno tlustÊ st evo, kterÊ bylo v dÊlce asi cm resekovåno a byla naťita end-to-end anastomóza. Resekåt byl vyťet en histologicky, patolog popisoval v míst píťt le ve st n st eva smíťený zån tlivý in ltråt, brózu a cholesterolofagickÊ granulomy s obrovskobun nou granulomatózní reakcí typu z cizích t les. CholesterolofagickÊ granulomy (obr. ) lze nalÊzt v místech, kde dochåzí k rozpadu bun k, z jejichŞ destruovaných membrån se


Neobvyklå p í ina pr jmu – cholecystokolickå Hereditårny angioedÊm píťt l: kazuistika ako prí ina a literårní bolestíp ehled brucha

Obr. . CT vyťet ení – významnå aerobilie. Fig. . CT scan – signi cant aerobilia. Obr. . Ústí píťt le v tra níku ozna enÊ klipem. Fig. . The ori ce of the stula in the colon marked by a hemoclip.

Obr. . ERCP – kontrastní låtka odtÊkå ze Şlu ových cest do tra níku. Fig. . ERCP – contrast medium owing away from the biliary system into colon. uvol uje cholesterol, který potÊ krystalizuje, coŞ je doprovåzeno obrovskobun nou reakcí. Nachåzí se proto asto v loŞiscích zån tu. Do tÊ doby zvaŞovanå malignita v tÊto oblasti byla tedy de nitivn vylou ena. Poopera ní období u naťí pacientky prob hlo bez komplikací, opera ní råna se zhojila per primam a nemocnÊ se nyní da í dob e.

Diskuze PĂ­ĹĄt le Ĺžlu nĂ­ku do trĂĄvicĂ­ trubice se vyskytujĂ­ u , % vĹĄech pacient , kte Ă­

Obr. . Cholesterolofagický granulom – loŞisko seståvå z obrovských mnohojaderných bun k, kterÊ fagocytují i opouzd ují krystaly cholesterolu (vzhledem k rozpuťt ní cholesterolu v pr b hu zpracovåní tkån jsou patrny pouze pråzdnÊ prostory). Dåle jsou p ítomny drobnÊ dystro ckÊ kalci kace alovÊ barvy (uprost ed) a malÊ mnoŞství ŞlutÊ Şlu i (Hematoxylin-eozin). Fig. . Cholesterol granuloma – the site consists of giant multinucleated cells that are phagocytizing or encapsulating cholesterol crystals (only empty spaces are visible as the cholesterol has melted away during tissue processing). Small purple dystrophic calci cations are also visible (in the middle), as well as a small amount of yellow bile (Hematoxylin and eosin staining).

podstupují chirurgický výkon na biliårním traktu [ ]. Ke vzniku píťt le vede obvykle akutn probíhající kalkulózní cholecystitida. B hem tÊto ataky se p ilehlå seróza tråvicí trubice zån tliv zm ní a adheruje ke st n Şlu níku. PostiŞenå åst st ny Şlu níku podlÊhå ischemii a rozvíjí se zde gangrÊna. V d sledku tlaku zp sobenÊho hromadící se tekutinou ve Şlu níku nebo tlaku konkrementu dochåzí k penetraci nekrotickÊ st ny a p ilehlÊho

tra níku a formuje se píťt l [ ], kterå m Şe být symptomatickå i asymptomatickå. VŞdy je t eba diferenciåln diagnosticky uvaŞovat i nad tumorózním procesem [ ]. Nej ast ji se vyskytuje píťt l cholecystoduodenålní, dåle cholecystokolickå (tvo í – % biliårních píťt lí), nejmÊn astå je píťt l cholecystogastrickå ( % biliårních píťt lí) [ ]. Jsou popisovåny i p ípady s-

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 378–380


HereditĂĄrny LĂŠkovĂ˝ pro langioedĂŠm ako prĂ­ ina bolestĂ­ brucha

doi: . /amgh

Budenofalk Uno mg enterosolventní granule Budenofalk Uno mg gastro-resistant granules M. Lukåť KlinickÊ a výzkumnÊ centrum pro st evní zån ty ISCARE I.V.F. a. s. a Ústav lÊka skÊ biochemie a laboratorní diagnostiky . LF UK a VFN v Praze

Na eskĂŠm lĂŠkovĂŠm trhu se p ed n kolika tĂ˝dny objevil novĂ˝ preparĂĄt ur enĂ˝ pro pacienty s Crohnovou chorobou a kolagennĂ­ kolitidou. Jde o Budenofalk Uno mg enterosolventnĂ­ granule, kterĂ˝ p edstavuje novou a inovovanou formu osv d enĂŠho lĂŠ iva – topicky p sobĂ­cĂ­ho glukokortikosteroidu budesonidu. Inovace lĂŠ iva spo Ă­vĂĄ ve dvou ĂşpravĂĄch, kterĂŠ umoĹž ujĂ­ perorĂĄlnĂ­ podĂĄnĂ­ budesonidu v podob enterosolventnĂ­ho granulĂĄtu v jednĂŠ dennĂ­ dĂĄvce mg. MoĹžnost jednorĂĄzovĂŠho podĂĄnĂ­ celkovĂŠ dennĂ­ dĂĄvky je vĂ˝znamnĂĄ p edevĹĄĂ­m pro minimalizaci tzv. nonadherence k lĂŠ b . NejvĂ˝znamn jĹĄĂ­ komponentou je necht nĂŠ opomĂ­jenĂ­ pravidelnĂŠho uŞívĂĄnĂ­ medikace rozd lenĂŠ do n kolika dĂ­l Ă­ch dennĂ­ch dĂĄvek. Nonadherence je zvlĂĄĹĄt pro nemocnĂŠ se st evnĂ­mi zĂĄn ty vĂ˝znamnĂ˝m handicapem. ZprĂĄvy ze zahrani nĂ­ch i z domĂĄcĂ­ch pracoviĹĄ potvrzujĂ­, Ĺže nonadherence se objevuje aĹž u – % nemocnĂ˝ch s mĂ­rnou aktivitou Crohnovy choroby nebo p i dlouhodobĂŠ udrĹžovacĂ­ lĂŠ b . Nonadherence k lĂŠ b je p Ă­ inou omezenĂŠ Ăş innosti medikamentĂłznĂ­ terapie a podĂ­lĂ­ se takĂŠ na astĂ˝ch relapsech nemoci a vzniku komplikacĂ­ Crohnovy choroby.

Souhrn Ăşdaj o p Ă­pravku BĂ­lĂŠ granule s citronovou v nĂ­ obsahujĂ­ v jednom sĂĄ ku mg budesonidu, mg sacharĂłzy, mg monohydrĂĄtu laktĂłzy a mg sorbitolu (E ).

Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 392–393

Farmako-kinetickĂŠ vlastnosti lĂŠ iva Vzhledem ke speciĂĄlnĂ­ obalovĂŠ vrstv je absorpce lĂŠ iva opoĹžd na o – hod. MaximĂĄlnĂ­ plazmatickĂĄ koncentrace budesonidu b hem hod po podĂĄnĂ­ dĂĄvky mg dosahovala , ng/ml. Sou asnĂŠ poĹžitĂ­ potravy m Ĺže opozdit uvol ovĂĄnĂ­ lĂŠ iva z granulĂ­ v Ĺžaludku a prodlouĹžit absorpci o dalĹĄĂ­ch – hod. Pr m rnĂ˝ elimina nĂ­ polo as lĂŠ iva je cca – hod. SystĂŠmovĂĄ biologickĂĄ dostupnost po perorĂĄlnĂ­m podĂĄnĂ­ je jen cca – %. LĂŠ ivo je metabolizovĂĄno p edevĹĄĂ­m v jĂĄtrech, u nemocnĂ˝ch s poruchou jaternĂ­ch funkcĂ­ m Ĺže bĂ˝t systĂŠmovĂĄ dostupnost vĂ˝znamn zvýťena.

Farmako-dynamickÊ vlastnosti P esný mechanizmus protizån tlivých ú ink u st evních zån t není pln objasn n. Výsledky provedených farmakologických studií ukåzaly, Şe ú inek preparåtu Budenofalk Uno mg enterosolventní granule, podobn jako u jiných lÊkových forem tohoto lÊ iva, je zaloŞen na místním p sobení ve st ev . Budenofalk Uno mg enterosolventní granule v dåvkåch ekvivalentních systÊmovým glukokortikosteroid m ovliv uje osu hypatalamus- hypofýza- nadledvinky významn menťí mírou a stejn významn mÊn indukuje sníŞení syntÊzy endogenního kortizolu [ ].

Indikace k zahĂĄjenĂ­ lĂŠ by MĂ­rn aĹž st edn aktivnĂ­ Crohnova choroba postihujĂ­cĂ­ terminĂĄlnĂ­ ileum

a pravý tra ník; navození remise u nemocných s kolagenní kolitidou.

KlinickĂŠ zkuĹĄenosti Ăš innost preparĂĄtu Budenofalk Uno mg enterosolventnĂ­ granule byla ov ena v mezinĂĄrodnĂ­, randomizovanĂŠ studii u nemocnĂ˝ch s mĂ­rn aĹž st edn aktivnĂ­ Crohnovou chorobou. V osmitĂ˝dennĂ­ lĂŠ b bylo u nemocnĂ˝ch lĂŠ enĂ˝ch enterosolventnĂ­m granulĂĄtem podĂĄvanĂ˝m Ă— denn dosaĹženo remise (CDAI < ) u , % v porovnĂĄnĂ­ s pa cienty, kte Ă­ dostĂĄvali Budenofalk mg Ă— denn , u kterĂ˝ch byla remise zaznamenĂĄna u , % p Ă­pad . RozdĂ­l v obou skupinĂĄch – , % ( % CI – , %; , %); p = , prokĂĄzal noninferioritu obou lĂŠ ebnĂ˝ch postup . Pr m rnĂĄ doba do dosaĹženĂ­ remise byla srovnatelnĂĄ mezi ob ma skupinami: u nemocnĂ˝ch lĂŠ enĂ˝ch jednou dennĂ­ dĂĄvkou granulĂĄtu byla , dn , u pacient , kte Ă­ dostĂĄvali Budenofalk mg Ă— denn enterosolventnĂ­ granule, dosahovala , dn . U podskupiny nemocnĂ˝ch byl koloskopicky hodnocen vliv lĂŠ by na dosaĹženĂ­ slizni nĂ­ho hojenĂ­ na tlustĂŠm st evu a terminĂĄlnĂ­m ileu pomocĂ­ indexu „SES-CD“. KompletnĂ­ slizni nĂ­ zhojenĂ­ bylo zaznamenĂĄno u , % nemocnĂ˝ch lĂŠ enĂ˝ch granulĂĄtem a u , % pacient , kte Ă­ dostĂĄvali tobolky budesonidu ve t ech dennĂ­ch dĂĄvkĂĄch. HlubokĂĄ remise nemoci, charakterizovanĂĄ p Ă­tomnostĂ­ klinickĂŠ remise doprovĂĄzenĂĄ Ăşpravou slizni nĂ­ho


HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ­ ina bolestĂ­ brucha TirĂĄĹž

Gastroenterologie a hepatologie Vedoucí redaktor (Editor-in-Chief) prof. MUDr. Milan Lukåť, CSc. KlinickÊ a výzkumnÊ centrum pro st evní zån ty ISCARE I.V.F. a.s. Jankovcova / c, Praha

milan.lukas@email.cz ZĂĄstupce vedoucĂ­ho redaktora pro Slovenskou republiku (Editor for Slovak Republic) prof. MUDr. Peter MlkvĂ˝, CSc. Oddelenie laserovej medicĂ­ny OnkologickĂ˝ Ăşstav sv. AlĹžbety Heydukova , Bratislava SlovenskĂĄ republika pmlkvy@ousa.sk Redak nĂ­ rada (Editorial Board) MUDr. Martin BortlĂ­k, Ph.D. doc. MUDr. Radan Br ha, CSc. MUDr. Iveta ierna, PhD. doc. MUDr. Tibor HlavatĂ˝, PhD. doc. MUDr. Peter Jar uĹĄka, PhD. MUDr. Branislav Kun ak doc. MUDr. Ladislav KuĹžela, CSc. doc. MUDr. Jan MartĂ­nek, Ph.D., AGAF MUDr. KatarĂ­na MitrovĂĄ, Ph.D. MUDr. Ĺ t pĂĄn SuchĂĄnek, Ph.D. prof. MUDr. Julius Ĺ pi ĂĄk, CSc. prim. MUDr. Ond ej Urban, Ph.D. MUDr. Eduard Veseliny, PhD.

MezinĂĄrodnĂ­ redak nĂ­ rada (International Editorial Board) Prof Lars Aabakken, MD, PhD Professor of Medicine Chief of GI endoscopy, Department of medicine Oslo University, Norway Peter Doyle Higgins MD, PhD Associate Professor Department of internal medicine, Gastroenterology University of Michigan, USA Peter Laszlo Lakatos, MD, PhD Associate Professor and Head of the Gastroenterology outpatient clinic st Department of Medicine, Semmelweis University, Budapest, Hungary Prof. David Lieberman Professor of Medicine and Chief of the Division of gastroenterology Oregon Health & Science University Portland, Oregon, USA Prof Jong-Ho Moon, MD, PhD Professor of Medicine School of Medicine, SoonChunHyang University Bucheon/Seoul, Korea Prof. Dr. Walter Reinisch Associate Profesor of Gastroenterology Division of Gastroenterology & Hepatology Medical University of Vienna, Austria Prof. Vincenzo Stanghellini Professor of Medicine Department of Medical and surgical science University of Bologna, Italy

Jerome D Wyae, MD, F.A.C.P Clinical Professor of Medicine, Mount Sinai Medical Center Chief of Gastrointestinal endoscopy unit, Mount Sinai Hospital The Mount Sinai Hospital New York, USA VĂ˝bor eskĂŠ gastroenterologickĂŠ spole nosti (Committee of the Czech Society of Gastroenterology) P edseda (Chairman) M. LukĂĄĹĄ VĂ˝bor Slovenskej gastroenterologickej spolo nosti (Committee of the Slovak Society of Gastroenterology) Predseda (Chairman) L‘. JurgoĹĄ VĂ˝bor eskĂŠ hepatologickĂŠ spole nosti (Committee of the Czech Society of Hepatology) P edseda (Chairman) P. UrbĂĄnek VĂ˝bor Slovenskej hepatologickej spolo nosti (Committee of the Slovak Society of Hepatology) Predseda (Chairman) P. Jar uĹĄka

Harmonogram vydåní a tÊmatickÊ zam ení asopisu Gastroenterologie a hepatologie pro rok . A time schedule of journal´s publication with major topics for . íslo / / / / / /

TÊma IBD hepatologie digestivní endoskopie . výro í GS klinickå a experimentålní gastroenterologie gastrointestinålní onkologie + d tskå gastroenterologie a hepatologie

Koedito i M. BortlĂ­k/T. HlavatĂ˝ R. Br ha/P. Jar uĹĄka O. Urban/B. Kun ak M. LukĂĄĹĄ J. MartĂ­nek/J. KuĹžela Ĺ . SuchĂĄnek/P. MlkvĂ˝ + K. MitrovĂĄ/I. ierna

Datum vydĂĄnĂ­ . Ăşnora . dubna . ervna . srpna . Ă­jna . prosince

Š eskå lÊka skå spole nost J. E. Purkyn , Praha

Gastroenterologie a hepatologie VydĂĄvĂĄ eskĂĄ lĂŠka skĂĄ spole nost J. E. Purkyn ve spoluprĂĄci s nakladatelstvĂ­m Ambit Media, a. s. Eviden nĂ­ Ă­slo MK R E . ISSN - (Print) ISSN - X (On-line). On-line verze je p Ă­stupnĂĄ na adrese www.csgh.info

asopis SGH je uveden na SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex, Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica echoslovaca.

www.cgs-cls.cz

Nakladatel: Ambit Media, a. s., Klicperova / , Praha Adresa pro korespondenci: obchodnĂ­ centrum Media Hall, BidlĂĄky , Brno Odpov dnĂĄ redaktorka: Mgr. AdĂŠla Ĺ muka ovĂĄ, e-mail: adela.smukarova@ambitmedia.cz, tel.: + Gra ckĂĄ Ăşprava: Karel Zlevor ObjednĂĄvka p edplatnĂŠho na adrese: predplatne@ambitmedia.cz

www.sgssls.sk

VychĂĄzĂ­ krĂĄt ro n . P edplatnĂŠ na rok inĂ­ K ( eur) + + poĹĄtovnĂŠ. Informace o podmĂ­nkĂĄch inzerce poskytuje a objednĂĄvky p ijĂ­mĂĄ: Mgr. Blanka TurĂ­novĂĄ, MBA, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, tel.: + Toto Ă­slo vychĂĄzĂ­ . .

www.csgh.info


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.