August Volume Number ISSN - (Print) ISSN - X (On-line)
Gastroenterologie a hepatologie Gastroenterology and Hepatology
asopis eskÊ gastroenterologickÊ spole nosti, eskÊ hepatologickÊ spole nosti, Slovenskej gastroenterologickej spolo nosti a Slovenskej hepatologickej spolo nosti Vydåvå LS JEP – indexed in SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex, Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica echoslovaca
ÄŒe s k
ent
e ro l o gi c k ĂŠ
nos
eÄ?
a
ro
ol
ĂŠg
st
ti
let
sp
TÉMA �SLA
LET
ESKÉ GASTROENTEROLOGICKÉ SPOLE NOSTI
GS z pohledu n kolika generacĂ lĂŠka Diagnosis and therapy of anemic GI patients Kazuistiky
HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ ina bolestĂ brucha Obsah
Obsah Vývoj eskÊ gastroenterologickÊ spole nosti a gastroenterologie z pohledu t à generacà lÊka
Development of the Czech Society of Gastroenterology and gastroenterology from the perspective of three generations of doctors Editorial
M. Lukåť LET ESKÉ GASTROENTEROLOGICKÉ SPOLE NOSTI I YEARS OF THE CZECH SOCIETY OF GASTROENTEROLOGY
StarĹĄĂ generace gastroenterolog a hepatolog
Older generation of gastroenterologists and hepatologists
Vývoj a prom ny eskÊ gastroenterologie a gastroenterologickÊ spole nosti v letÊ historii
Development and changes of Czech gastroenterology and the gastroenterologic society over the past years
J. KotrlĂk
NiektorÊ postrehy z histórie slovenskej gastroenterológie –
Some insights from the history of Slovak gastroenterology between and
A. Vavre ka, M. KaĹĄ ĂĄk
VĂ˝voj a prom ny eskĂŠ gastroenterologie – . lĂŠta minulĂŠho stoletĂ
Development and changes of Czech gastroenterology – s
P. DĂt
Vz ahy
Relationships
M. KaĹĄ ĂĄk
St ednĂ generace gastroenterolog a hepatolog
Middle generation of gastroenterologists and hepatologists
eskå gastroenterologie po roce – osobnà pohled
Czech gastroenterology after – personal view
J. Ĺ pi ĂĄk
SpoluprĂĄce Spole nosti pro gastrointestinĂĄlnĂ onkologii s eskou gastroenterologickou spole nostĂ
The cooperation between the Society for Gastrointestinal Oncology and Czech Society of Gastroenterology
M. Zavoral, T. Grega, Ĺ . SuchĂĄnek
Význam hradeckÊ ťkoly pro eskou gastroenterologii
Hradec KrĂĄlovĂŠ School and its importance for Czech gastroenterology
J. BureĹĄ
Vývoj a premeny esko-slovenskej gastroenterológie po roku
Development and changes of Czech and Slovak gastroenterology after
. JurgoĹĄ
St ednĂ generace gastroenterolog a hepatolog
Middle generation of gastroenterologists and hepatologists
Historie hepatologie na ĂşzemĂ eskĂŠ republiky
The history of hepatology in the Czech Republic
P. UrbĂĄnek
Nekone nå endoskopickå cesta aneb endoskopickå chirurgie – nový obor?
The endless endoscopic journey: Endoscopic surgery – a new branch?
J. MartĂnek
VĂ˝voj lĂŠ by idiopatickĂ˝ch st evnĂch zĂĄn t v poslednĂch letech
Therapy of in ammatory bowel diseases over the past two decades
M. BortlĂk
MladĹĄĂ generace gastroenterolog a hepatolog
Younger generation of gastroenterologists and hepatologists
Gastroent Hepatol 2015; 69(4)
HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ ina bolestĂ brucha Obsah
Dalťà vývoj eskÊ gastroenterologie z pohledu mladých gastroenterolog
Further development of Czech gastroenterology from the perspective of young gastroenterologists
P. Falt , , F. Shon , I. Mikoviny KajzrlĂkovĂĄ
Medailonky p edsed eskĂŠ gastroenterologickĂŠ spole nosti
Pro les of presidents of the Czech Society of Gastroenterology
VYBRANÉ KAPITOLY Z VNIT N�HO LÉKA STV� I CHAPTERS FROM INTERNAL MEDICINE
Diagnosis and therapy of anaemia in patients with gastrointestinal tract diseases
Diagnostika a lĂŠ ba anĂŠmie u nemocnĂ˝ch s chorobami gastrointestinĂĄlnĂho traktu Review article | P ehledovĂĄ prĂĄce
J. ermĂĄk HEPATOLOGIE I HEPATOLOGY
Screening jaternĂho poĹĄkozenĂ u pacient s diabetes mellitus . typu
Screening of liver disease in patients with type diabetes mellitus KomentĂĄ k lĂĄnku v asopise Gut | Comment on the article in Gut journal
R. Br ha KLINICKĂ GASTROENTEROLOGIE I CLINICAL GASTROENTEROLOGY
SvĂzelnĂĄ diagnostika primĂĄrnĂ sklerozujĂcĂ cholangitidy u pacienta s rekurentnĂmi epizodami akutnĂ bakteriĂĄlnĂ cholangitidy
Complicated diagnostics of primary sclerosing cholangitis in a patient with recurrent episodes of acute bacterial cholangitis Kazuistika | Case report
L. Douda, R. Keil, J. LochmannovĂĄ, J. DrĂĄbek, O. FabiĂĄn, L. HornofovĂĄ , E. HonsovĂĄ, M. Jirsa
KomentĂĄ ke kazuistice: SvĂzelnĂĄ diagnostika primĂĄrnĂ sklerozujĂcĂ cholangitidy s rekurentnĂmi epizodami akutnĂ bakteriĂĄlnĂ cholangitidy
KomentĂĄ ke kazuistice | Comment on the case report
P. Drastich
NeobvyklĂĄ p Ă ina pr jmu – cholecystokolickĂĄ pĂĹĄt l: kazuistika a literĂĄrnĂ p ehled
Unusual cause of diarrhoea – cholecystocolic stula: case interpretation and overview of literature Kazuistika | Case report
R. Ĺ vadlenkovĂĄ , J. Cyrany , T. Fejfar , P. Ho mann , A. Mat jkovĂĄ , J. Laco , M. KopĂĄ ovĂĄ DIGESTIVNĂ? ENDOSKOPIE I DIGESTIVE ENDOSCOPY
Bouveret v syndrom – endoskopickÊ eťenà vysokÊho ileu
Bouveret syndrome – endoscopic treatment of gastric outlet obstruction Kazuistika | Case report
V. Kadlec , J. Kubåt , V. Mezera R ZNÉ I OTHERS
ICDS , Praha
International Coeliac Disease Symposium – ICDS , Prague Zpråvy z akcà | Congress reports
P. Drastich
KomentĂĄ e k vybranĂ˝m zahrani nĂm lĂĄnk m
Comments on selected foreign articles KomentĂĄ | Comment
Budenofalk Uno mg enterosolventnĂ granule
Budenofalk Uno mg gastro-resistant granules LĂŠkovĂ˝ pro l | Drug pro le
M. LukĂĄĹĄ
AutodidaktickĂ˝ test | Self-educated test
Gastroent Hepatol 2015; 69(4)
HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ ina bolestĂEditorial brucha
doi: . /amgh
Vývoj eskÊ gastroenterologickÊ spole nosti a gastroenterologie z pohledu t à generacà lÊka
Development of the Czech Society of Gastroenterology and gastroenterology from the perspective of three generations of doctors M. Lukåť KlinickÊ a výzkumnÊ centrum pro st evnà zån ty ISCARE I.V.F. a. s. a Ústav lÊka skÊ biochemie a laboratornà diagnostiky . LF UK a VFN v Praze
P edklĂĄdanĂŠ Ăslo asopisu Gastroenterologie a hepatologie je sloĹženo ze dvou odliĹĄnĂ˝ch ĂĄstĂ. PrvnĂ komponentou Ăsla jsou mimo ĂĄdnĂŠ a vyŞådanĂŠ p Ăsp vky, kterĂŠ jsou v novĂĄny . vĂ˝ro Ă zaloĹženĂ eskĂŠ gastroenterologickĂŠ spole nosti ( GS). Ve druhĂŠ, odbornĂŠ ĂĄsti tenĂĄ nalezne n kolika kazuistickĂ˝ch sd lenĂ z dennĂ gastroenterologickĂŠ praxe a souhrnnĂ˝ referĂĄt o lĂŠ b anemie u nemocnĂ˝ch s onemocn nĂmi trĂĄvicĂho traktu. Vzhledem k dob , kterĂĄ uplynula od jejĂho zaloĹženĂ, nenĂ jiĹž nikdo ze zaklĂĄdajĂcĂch len spole nosti naĹživu, a nemĂĄme proto ŞådnĂŠ bezprost ednĂ informace o okolnostech, kterĂŠ zaloĹženĂ spole nosti provĂĄzely a kdo byl jejĂm hlavnĂm iniciĂĄtorem. K dispozici mĂĄme pouze zĂĄpis o p ĂpravnĂŠ sch zi uskute n nĂŠ v knihovn IV. internĂ kliniky VĹĄeobecnĂŠ nemocnice v Praze ze dne . ervence , informace o nĂĄslednĂŠm ustavujĂcĂm zasedĂĄnĂ spole nosti. VĹĄe bylo publikovĂĄno v prvnĂm Ăsle naĹĄeho asopisu, jenĹž m l tehdy nĂĄzev Gastro-enterologia Bohema, toto Ăslo vyĹĄlo tĂŠm dva roky potĂŠ, v dubnu . Ze zĂĄpisu se dovĂdĂĄme, Ĺže ustavujĂcĂ sch ze GS se konala dne . Ăjna v posluchĂĄrn III. internĂ kliniky VĹĄeobecnĂŠ nemocnice na Kar-
lov nĂĄm stĂ v Praze za Ăş asti celkem osob [ ]. Je sotva uv itelnĂŠ, Ĺže zaklĂĄdacĂ listiny naĹĄĂ spole nosti jiĹž bohuĹžel neexistujĂ, nebo byly kompletn skartovĂĄny, protoĹže podlĂŠhaly „skarta nĂmu ĂĄdu LS JEP“, kterĂ˝ umoĹž uje likvidovat vĹĄechny dokumenty starĹĄĂ deseti let (informace sekretariĂĄtu LS JEP). K zaloĹženĂ GS doĹĄlo v Praze ve VĹĄeobecnĂŠ nemocnici, coĹž je dob e pochopitelnĂŠ, protoĹže vĂ˝voj eskĂŠ medicĂny byl spojen se vznikem eskĂŠ univerzity ( ) a eskĂŠ lĂŠka skĂŠ fakulty s p ĂsluĹĄnĂ˝mi klinikami ( ), kterĂŠ byly situovĂĄny prĂĄv v tĂŠto lokalit . DominujĂcĂmi centry internĂ medicĂny na p elomu . a . v ku a v prvnĂch desetiletĂch . stoletĂ byly dv eskĂŠ internĂ kliniky na Karlov nĂĄm stĂ. I. internĂ klinika byla zaloĹžena a vedena prof. Bohumilem Eiseltem ( – ), resp. jeho pokra ovatelem prof. Emerichem Maixnerem ( – ) a pozd ji prof. Ladislavem Syllabou ( – ) a prof. Kristianem Hynkem ( – ). II. internĂ kliniku p evzal po prof. Eiseltovi prof. Josef Thomayer ( – ), kterĂ˝ ji pozd ji p edal svĂŠmu Şåku prof. Josefu PelnĂĄ ovi ( – ). Od . let minulĂŠho stoletĂ ji Ădil prof. AntonĂn
Van ura ( – ) [ ]. Na obou t chto klinikĂĄch se zformovaly prvnĂ skupiny odbornĂk se zĂĄjmem o gastroenterologii, z nichĹž v tĹĄina stĂĄla u zrodu naĹĄĂ odbornĂŠ spole nosti (profeso i Ji Ă Scheiner, Karel Herfort, Zden k Ma atka a Josef MaĹĄek). Je zajĂmavĂŠ, Ĺže mezi ostatnĂmi zakladateli
GS je moĹžnĂŠ nalĂŠzt jmĂŠna velikĂĄn , kte Ă prosluli v jinĂ˝ch oborech internĂ medicĂny, kterĂŠ zaloĹžili nebo vĂ˝znamn obohatili. Nejslavn jĹĄĂ p ĂmĂ˝ PelnĂĄ v Şåk prof. Josef CharvĂĄt ( – ), kterĂ˝ je zakladatelem eskĂŠ endokrinologie, stĂĄl rovn Ĺž u zrodu GS stejn tak jako prof. FrantiĹĄek Lenoch ( – ), jenĹž vybudoval RevmatologickĂ˝ Ăşstav a byl dlouholetĂ˝m prezidentem Ligy proti revmatizmu. Prof. Lenoch byl v roce ur en takĂŠ prvnĂm pokladnĂkem vĂ˝boru GS. JinĂ˝ velikĂĄn, jehoĹž jmĂŠno je spojeno s rozvojem kardiologie (rozĹĄĂ enĂ EKG v echĂĄch) a angiologie, prof. Bohumil PrusĂk ( – ), rovn Ĺž Thomayer v a PelnĂĄ v Şåk, poskytnul knihovnu svĂŠ kliniky (dneĹĄnĂ IV. internĂ klinika VFN) pro p ĂpravnĂĄ jednĂĄnĂ k zaloĹženĂ spole nosti a sĂĄm se stal jednĂm ze zaklĂĄdajĂcĂch len [ ]. Výťe uvedenĂŠ dokumentuje mimo ĂĄdnou koncentraci vĂ˝jime nĂ˝ch osobnostĂ medicĂny na
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 289–291
Hereditårny Vývoj
eskĂŠ gastroenterologickĂŠ angioedĂŠm ako prĂ ina spole nosti bolestĂ brucha a gastroenterologie z pohledu t Ă generacĂ lĂŠka
eskĂŠ lĂŠka skĂŠ fakult na Karlov nĂĄm stĂ v Praze v prvnĂ polovin . stoletĂ s neuv iteln ĹĄirokĂ˝m odbornĂ˝m zĂĄb rem, kterĂĄ ur ovala dalĹĄĂ vĂ˝voj celĂŠ medicĂny u nĂĄs, gastroenterologii nevyjĂmaje. PrvnĂm zvolenĂ˝m p edsedou GS se stal prof. Ji Ă Scheiner ( – ), kterĂ˝ byl v tĂŠ dob jeĹĄt lenem I. internĂ kliniky VĹĄeobecnĂŠ nemocnice v Praze a proslul jako pr kopnĂk semiflexibilnĂ gastroskopie u nĂĄs ( ). Po jeho p echodu na nov otev enou LF v Plzni v roce byl novĂ˝m p edsedou spole nosti zvolen prof. Ji Ă DiviĹĄ ( – ), p ednosta II. chirurgickĂŠ kliniky ve VĹĄeobecnĂŠ nemocnici v Praze a zakladatel hrudnĂ chirurgie u nĂĄs [ ]. ĂšnorovĂ˝ komunistickĂ˝ p evrat v roce odstranil akademickĂŠ ĂzenĂ spole nosti a takĂŠ jejĂ ryze odbornou nĂĄpl . Akcentoval rovinu politickĂŠ loajĂĄlnosti s novĂ˝m totalitnĂm z ĂzenĂm, se vĹĄemi nutnĂ˝mi dopady, a jiĹž s ohledem na sloĹženĂ vĂ˝boru i stranickĂ˝mi orgĂĄny odsouhlasenĂ˝mi anebo p Ămo dosazenĂ˝mi p edsedy vĂ˝boru. Pro mladĹĄĂ generaci lĂŠka , kte Ă naĹĄt stĂ v bec nezaĹžili komunistickĂ˝ totalitnĂ systĂŠm, m Ĺže bĂ˝t text zĂĄpisu z PracovnĂho dne odbornĂŠ gastroenterologickĂŠ spole nosti z roku nesrozumitelnĂ˝ a bizarnĂ nebo p inejlepĹĄĂm p ipomĂnajĂcĂ n kterĂŠ slavnĂŠ povĂdky pĂĄn M. Ĺ imka a J. Grossmanna z let ĹĄedesĂĄtĂ˝ch: „‌ dosaĹženĂ˝ stupe rozvoje t ĹžkĂŠho pr myslu umoĹž uje, aby mezi p ednĂ Ăşkoly naĹĄĂ vĂ˝stavby byly za azovĂĄny i otĂĄzky dalĹĄĂho rozvoje zdravotnictvĂ v rĂĄmci vĹĄestrannĂŠ pĂŠ e o lov ka. Ve stejnĂŠm duchu, v jakĂŠm byly neseny projevy vedoucĂch stĂĄtnĂk Sov tskĂŠho svazu soudruha Malenkova a nedĂĄvno soudruha ChruĹĄ eva, bylo zd razn no i v prohlĂĄĹĄenĂ naĹĄĂ vlĂĄdy ze dne . zĂĄ Ă , Ĺže‌ je nutnĂŠ zam it naĹĄi hospodĂĄ skou politiku na rychlejĹĄĂ zvyĹĄovĂĄnĂ ĹživotnĂ Ăşrovn d lnickĂŠ t Ădy, pracujĂcĂho rolnictva a pracujĂcĂ inteligenceâ€Śâ€œ [ ]. Digitalizace vĹĄech Ăsel asopisu od roku do sou asnosti, na kterĂŠ se nynĂ intenzivn pracuje a jeĹž bude
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 289–291
do listopadu ukon ena, umoĹžnĂ vĹĄem, kdo majĂ zĂĄjem o historii naĹĄĂ odbornĂŠ spole nosti, blĂĹže se seznĂĄmit s n kterĂ˝mi texty a ud lat si alespo mlhavou p edstavu o tĂŠto dob . MusĂme bĂ˝t nevĂ˝slovn ĹĄ astnĂ, Ĺže takovĂŠ texty jiĹž nemusĂme povinn Ăst a natoĹž t eba i psĂĄt! Na druhou stranu je dobrĂŠ si uv domit epochu totality, dobu, ve kterĂŠ naĹĄi p edch dci a u itelĂŠ byli nuceni ĹžĂt a svĂ˝mi omezenĂ˝mi prost edky jĂ elit, n kte Ă z nich to inili s noblesou a bez poskvrn nĂ svĂŠ cti. Na po ĂĄtku . let minulĂŠho stoletĂ, v souvislosti s ochabnutĂm komunistickĂ˝ch represĂ a celkovĂ˝m uvoln nĂm doby, se p edstaviteli oboru mohli stĂĄt skute nĂ lĂd i, experti, kte Ă byli doma i v zahrani Ă vĹĄeobecn respektovanĂ. TakovĂ˝mi bezpochyby byli prof. Herfort ( – ), prof. Zden k KojeckĂ˝ ( – ) a prof. Bohuslav Niederle ( – ). BohuĹžel se v . letech . stoletĂ obsazovĂĄnĂ lenstva vĂ˝bor
GS vrĂĄtilo zp t do starĂ˝ch kolejà – pod vĹĄezahrnujĂcĂ kontrolu komunistickĂŠ strany. JednĂm z mĂĄla pozitiv bylo, Ĺže ĂzenĂ asopisu od roku z stalo v rukou prof. Ma atky ( – ), kterĂ˝ jej redigoval nĂĄsledujĂcĂch let. VĹĄe se zm nilo aĹž v roce , kdy se p edsedou gastroenterologickĂŠ spole nosti stal jeden z otc zakladatel spole nosti, tehdy jiĹž letĂ˝ prof. Ma atka, kterĂ˝ m l v roce , v dob onĂŠ ustavujĂcĂ sch ze, let a fungoval p i aktu zaloĹženĂ jako zapisovatel. Struktura GS se v pr b hu let postupn m nila. P vodn m la t i komise: komisi výŞivy vedenou prof. MaĹĄkem ( – ), kterĂĄ se pozd ji p em nila v samostatnou spole nost; komisi endoskopickou, kterou vedl prof. Ma atka, a komisi hepatologickou Ăzenou prof. Jaroslavem Ho ejĹĄĂm ( – ). Od roku se hepatologickĂĄ komise p em nila v hepatologickou sekci, kterĂĄ dala v roce vzniknout eskĂŠ hepatologickĂŠ spole nosti. Po roce se pod vedenĂm prof. MaĹĄka spojily eskĂĄ a SlovenskĂĄ gastroenterologickĂĄ spo-
le nost a vznikla eskoslovenskĂĄ spole nost pro gastroenterologii a výŞivu. Po federativnĂm uspo ĂĄdĂĄnĂ eskoslovenska vznikla v roce eskĂĄ spole nost pro gastroenterologii a výŞivu a SlovenskĂĄ spolo nos pre gastroenterolĂłgiu a výŞivu. Z hlediska mezinĂĄrodnĂho nutno v historii GS p ipomenout dv udĂĄlosti, ve kterĂ˝ch m la GS dĂky jejĂm skv lĂ˝m protagonist m vĂ˝znamnĂ˝ vliv na organizaci mezinĂĄrodnĂch kongres . PrvnĂ byl VIII. kongres ASNEMGE (Association des SocietĂŠs Nationales EuropĂŠenĂŠs et MediteranĂŠes de GastroĂŠterologie) a I. kongres ESGE (Endoscopic Society for Gastrointestinal Endoscopy) v roce v Praze. Prezidentem VIII. kongresu ASNEMGE byl prof. KojeckĂ˝, generĂĄlnĂm sekretĂĄ em prof. Ma atka, jenĹž byl zĂĄrove prezidentem I. kongresu ESGE, a generĂĄlnĂm sekretĂĄ em tohoto kongresu se stal doc. Jaroslav Ĺ etka ( – ). Ob akce byly prvnĂmi svĂŠho druhu uspo ĂĄdanĂŠ za „Şeleznou oponou“. Druhou mimo ĂĄdnou udĂĄlostĂ bylo uspo ĂĄdĂĄnĂ XIV. kongresu UEGW v roce , jehoĹž prezidentem byl prof. Julius Ĺ pi ĂĄk ( ) a generĂĄlnĂm sekretĂĄ em doc. Jan KotrlĂk ( ). Jednalo se do tĂŠ doby o nejv tĹĄĂ kongres v historii UEGW, kterĂŠho se zĂş astnilo vĂce neĹž Ăş astnĂk z celĂŠho sv ta [ ].
Historie asopisu NedĂlnou sou ĂĄstĂ zaloĹženĂ spole nosti byla snaha vytvo it vlastnĂ odbornĂŠ periodikum. V roce , necelĂŠ dva roky po zaloĹženĂ eskĂŠ spole nosti pro gastroenterologii, vyĹĄlo prvnĂ Ăslo naĹĄeho asopisu s nĂĄzvem Gastro-enterologia Bohema. Jeho prvnĂm vedoucĂm redaktorem byl v letech – prof. Herfort. Od pĂĄtĂŠho ro nĂku p evzal na jeden rok asopis doc. P emysl DoberskĂ˝ ( – ) a doĹĄlo takĂŠ ke zm n nĂĄzvu na SbornĂk pro pathofysiologii trĂĄvenĂ a výŞivy. V roce se stal vedoucĂm redaktorem prof. MaĹĄek, v roce doĹĄlo k dalĹĄĂ zm n nĂĄzvu na eskosloven-
HereditĂĄrny 70 let eskĂŠ angioedĂŠm gastroenterologickĂŠ ako prĂ ina bolestĂ spole nosti brucha
VĂ˝voj a prom ny eskĂŠ gastroenterologie a gastroenterologickĂŠ spole nosti v letĂŠ historii Development and changes of Czech gastroenterology and the gastroenterologic society over the past years J. KotrlĂk
SedmdesĂĄt let od zaloĹženĂ eskĂŠ gastroenterologickĂŠ spole nosti ( GS) je dostate nĂ˝m d vodem k zamyĹĄlenĂ nad jejĂm pestrĂ˝m Ĺživotem. NaĹĄe spole nost je d stojnĂĄ dĂĄma, kterĂĄ se nestydĂ za sv j v k. V b ĹžnĂŠm Ĺživot je sedmdesĂĄtka v tĹĄinou koncem aktivnĂ innosti. U GS tomu tak nenĂ. Vzhledem k tomu, Ĺže jsem vyrostl v rodin ambulantnĂho gastroenterologa, za al jsem v roce studovat medicĂnu na . LF v Praze, od roku byl zam stnĂĄn v blĂzkosti vĂ˝znamnĂ˝ch gastroenterologickĂ˝ch pracoviĹĄ na Karlov nĂĄm stĂ a let byl lenem vĂ˝boru GS ( – ), mĂĄm morĂĄlnĂ prĂĄvo zamyslet se nad pestrĂ˝m Ĺživotem GS od roku . Na podzim tĂŠhoĹž roku se seĹĄlo n kolik moudrĂ˝ch internist se zĂĄjmem o zaĹžĂvacĂ choroby (profeso i MaĹĄek, Scheiner, Herfort a dalĹĄĂ) a dohodli se na zaloĹženĂ gastroenterologickĂŠ spole nosti. V tĂŠ dob to byla pĂĄtĂĄ nĂĄrodnĂ spole nost na sv t po VelkĂŠ BritĂĄnii, Belgii, Polsku a USA. To byla obdivuhodnĂĄ prozĂravost a odhad dalĹĄĂho vĂ˝voje.
Situace v prvnĂch dvou dekĂĄdĂĄch Na plnĂ˝ Ăşvazek se v novalo gastroenterologii jen n kolik ambulantnĂch gastroenterolog . V nemocnici byla gastroenterologie sou ĂĄstĂ inter-
nĂch odd lenĂ. DiagnostickĂŠ moĹžnosti se opĂraly o dobrou anamnĂŠzu, somatickĂŠ vyĹĄet enĂ a osobnĂ zkuĹĄenost. Paleta laboratornĂch vyĹĄet enĂ byla nevelkĂĄ, hodn se vyĹĄet ovala Ĺžalude nĂ sekrece. VĂ˝znamnĂĄ byla spoluprĂĄce s rentgenology. Gastroskopie semirigidnĂmi p Ăstroji se provĂĄd la jen na n kolika pracoviĹĄtĂch. Rektoskopie se provĂĄd la v tĹĄinou chirurgy. MĂĄm osobnĂ zkuĹĄenost z roku , kdy jsem poŞådal v deckĂŠho sekretĂĄ e
GS JEP o rektoskopii a bylo mi doporu eno, abych se obrĂĄtil na chirurgickou ambulanci. HistologickĂĄ vyĹĄet enĂ se neprovĂĄd la a patology jsme vĂdali jednou m sĂ n na obĂĄvanĂ˝ch patologickĂ˝ch seminĂĄ Ăch (prof. Jedli ka).
SloĹženĂ vĂ˝boru GS po ĂşnorovĂ˝ch udĂĄlostech SloĹženĂ bylo ur ovĂĄno podle stranickĂ˝ch dispozic. NestranĂcĂ byli jen vĂ˝jimkou. Pro mladĂŠ, bystrĂŠ a ambiciĂłznĂ lĂŠka e byl vstup do strany celkem pochopitelnĂ˝m eĹĄenĂm, a jiĹž byli nebo nebyli o ideologii p esv d eni. S pĂĄte Ă si ned lali problĂŠmy. Ta je moĹžnĂĄ potrĂĄpila aĹž ve vyĹĄĹĄĂm v ku. Tak se stalo, Ĺže Ăşrove prĂĄce vĂ˝boru byla pom rn vysokĂĄ. NavĂc se n kte Ă dostĂĄvali do zahrani Ă na vĂ˝znamnĂĄ pracoviĹĄt a mezinĂĄrodnĂ kongresy. eskĂĄ a slovenskĂĄ gastroenterologie do ur itĂŠ mĂry nĂĄsledovala vĂ˝voj evrop-
skĂŠ a sv tovĂŠ gastroenterologie. Naopak n kterĂŠ eskĂŠ prĂĄce pronikly do zahrani Ă. asto byly citovĂĄny prĂĄce o funk nĂ dyspepsii a ulcerĂłznĂ kolitid prof. Ma atky. Ocen nĂm eskĂŠ osobnosti bylo to, Ĺže prof. Herfort byl zaklĂĄdajĂcĂm lenem evropskĂŠ pankreatologickĂŠ spole nosti. V . a . letech minulĂŠho stoletĂ se gastroenterologie dĂky technickĂŠmu pokroku zm nila a zvýťil se jejĂ vĂ˝znam. Na za ĂĄtku jsem se dostal do blĂzkosti profesora Fu Ăka a asistenta PraŞåka a v roce jsem se stal lenem InternĂho odd lenĂ fakultnĂ polikliniky vedenĂŠ prof. Herfortem, kterĂŠ bylo tehdy nejvĂ˝znamn jĹĄĂm gastroenterologickĂ˝m pracoviĹĄt m v esku. VĂ˝razn se rozĹĄĂ ila spoluprĂĄce s chirurgickĂ˝mi klinikami (prof. BalĂĄĹĄ, doc. Van kovĂĄ, prof. DiviĹĄ, prof. Vahala, prof. Niederle). Prof. Niederle se takĂŠ stal p edsedou GS. Od po ĂĄtku jeho p sobenĂ byla snaha, aby lenem vĂ˝boru byl alespo jeden chirurg. Gastroenterologie se za ala prosazovat v Brn , Olomouci, Ostrav , Hradci KrĂĄlovĂŠ, ĂšstĂ nad Labem, Plzni a eskĂ˝ch Bud jovicĂch. Aktivita eskĂŠ gastroenterologie se pozitivn projevila i na evropskĂŠ Ăşrovni. V roce jsme zĂskali po adatelstvĂ evropskĂŠho endoskopickĂŠho kongresu s prezidenty prof. KojeckĂ˝m a prof. Ma atkou. Ten se stal dosud jedinĂ˝m prezidentem Evrop-
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 297–298
HereditĂĄrny 70 let eskĂŠ angioedĂŠm gastroenterologickĂŠ ako prĂ ina bolestĂ spole nosti brucha
NiektorÊ postrehy z histórie slovenskej gastroenterológie – Some insights from the history of Slovak gastroenterology between and A. Vavre ka , M. Kať åk
GastroenterologickĂĄ klinika LF SZU a UN Bratislava, SlovenskĂĄ republika Fakulta zdravotnĂctva, Tren ianska univerzita Alexandra Dub eka v Tren Ăne, SlovenskĂĄ republika
Ăšvod
eskĂĄ gastroenterologickĂĄ spole nost ( GS LS JEP) . oktĂłbra oslĂĄvi
. výro ie svojho zaloŞenia. Je to významnÊ výro ie, ktorÊ stojà za to, aby sa mu venovala patri nå pozornos . ZaloŞenie GS malo pochopite ne ve ký vplyv aj na slovenských gastroenterológov, ve v tom ase existoval spolo ný eskoslovenský ťtåt. V tejto súvislosti sme sa pokúsili poda stru ný preh ad zåkladných etåp vývoja slovenskej gastroenterológie do roku .
Slovenskå gastroenterologickå spolo nos , jej výbory Na båze eskÊ spole nosti gastroenterologickÊ, ktorå bola zaloŞenå . októbra , vznikla v roku Spole nost pro gastroenterologii a výŞivu a mala lenov. V roku mala
eskoslovenskĂĄ spolo nos pre gastroenterolĂłgiu a výŞivu lenov, z oho % bolo zo Slovenska. PrvĂ˝m SlovĂĄkom, ktorĂ˝ sa stal v roku predsedom eskoslovenskĂŠ spole nosti pro gastroenterologii bol K. ĂĄrsky, prednosta Chirurgickej kliniky Univerzity KomenskĂŠho v Bratislave. Spolo nos mala komisiu klinickej výŞivy, endoskopickĂş, chirurgickĂş, pankreatologickĂş, rĂśntgenologickĂş a hepatologickĂş. Po federatĂvnom usporiadanĂ eskoslovenska vznikla v roku SlovenskĂĄ spolo nos pre gastroenterolĂłgiu
a výŞivu (SSGV). PrvĂ˝ vĂ˝bor SSGV pracoval v zloĹženĂ A. Bu ko – predseda, K. HolomĂĄ – podpredseda, M. Brix – vedeckĂ˝ sekretĂĄr, A. DvorskĂ˝ – pokladnĂk a alĹĄĂ vĂ˝znamnĂ slovenskĂ gastroenterolĂłgovia. FederĂĄlny vĂ˝bor vznikol . jĂşna a v om boli za Slovensko delegovanĂ prvĂ ĹĄtyria lenovia vĂ˝boru SSGV. VĂ˝bor bol volenĂ˝ kaĹždĂŠ ĹĄtyri roky. V rokoch
– pracoval v zloĹženĂ M. Brix – predseda, M. LukĂĄ – vedeckĂ˝ sekretĂĄr, A. DvorskĂ˝ – podpredseda a lenovia I. Be o, T. Hildebrand a alĹĄĂ. Predsedom endoskopickej sekcie bol A. DvorskĂ˝. V roku nastĂşpila mladĹĄia generĂĄcia a vĂ˝bor SSGV tvorili A. Vavre ka – predseda, M. BĂĄtovskĂ˝ – vedeckĂ˝ sekretĂĄr, T. Hildebrand – podpredseda a lenovia I. Be o, E. BrixovĂĄ, I. uriĹĄ, E. Go ĂĄr, R. Hyrdel, M. KaĹĄ ĂĄk, Ĺ . Ĺ afĂĄr, R. Ĺ imon i , B. Valach, Ĺ . Ĺ˝ilavĂ˝. Predsedom endoskopickej sekcie bol Ĺ . Ĺ afĂĄr. Vo federĂĄlnom vĂ˝bore boli A. Vavre ka, M. BĂĄtovskĂ˝, I. uriĹĄ, T. Hildebrand. V rokoch – pracoval vĂ˝bor Slovenskej gastroenterologickej spolo nosti (SGS) prakticky v rovnakom zloĹženĂ ako v predchĂĄdzajĂşcom obdobĂ: A. Vavre ka – predseda, M. Brix – vedeckĂ˝ sekretĂĄr, T. Hildebrand a R. Hyrdel – podpredsedovia. V. VrĂĄblik bol predsedom onkologickej sekcie, ktorĂş zaloĹžil. PodobnĂŠ zloĹženie mal vĂ˝bor SGS zvolenĂ˝ v roku . Predsedom ostal A. Vav-
re ka, vedeckĂ˝m sekretĂĄrom M. Brix, lenovia boli M. BĂĄtovskĂ˝, I. Be o, S. ĂĄrsky, J. Pechan, I. uriĹĄ, T. Hildebrand, R. Hr ka, R. Hyrdel, . JurgoĹĄ, M. KaĹĄ ĂĄk, B. PekĂĄrkovĂĄ, Ĺ . Ĺ afĂĄr. V tomto zloĹženĂ pracoval vĂ˝bor SGS aĹž do roku , kedy sa predsedom SGS stal . JurgoĹĄ, vedeckĂ˝m sekretĂĄrom L. KuĹžela a pribudli niektorĂ novĂ lenovia. VĂ˝znam SGS/SSGV dokumentuje aj stĂĄly vzostup po tu jej lenov. V roku mala a v roku uĹž lenov. HepatologickĂĄ komise eskoslovenskĂŠ spole nosti pro gastroenterologii a výŞivu sa zmenila . marca na Hepatologickou sekci pri S lĂŠka skĂŠ spole nosti JEP. Zo Slovenska sa stali lenmi vĂ˝boru sekcie K. HolomĂĄ a I. Vido. V sĂşvislosti s federatĂvnym usporiadanĂm eskoslovenska vznikla v roku eskĂĄ a SlovenskĂĄ hepatologickĂĄ spolo nos (SHS). V rokoch
– mal vĂ˝bor SHS zloĹženie K. HolomĂĄ – predseda, T. R. Niederland – podpredseda, E. BrixovĂĄ – vedeckĂĄ sekretĂĄrka. lenmi tohto vĂ˝boru boli zo znĂĄmych internistov- hepatolĂłgov napr. M. MikuleckĂ˝, M. Brix, I. Be o, I. uriĹĄ, V. DzĂşrikovĂĄ, I. HantĂĄk, T. Hildebrand, P. Weisz. Od roku vĂ˝bor SHS vymenil predsedu – stal sa nĂm M. MikuleckĂ˝, estnĂ˝m predsedom T. R. Niederland, podpredsedom P. Weisz, vedeckĂ˝m sekretĂĄrom J. HolomĂĄ a alĹĄĂ. Vo by v roku
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 299–302
HereditĂĄrny 70 let eskĂŠ gastroenterologickĂŠ angioedĂŠm ako prĂ ina spole nosti bolestĂ brucha
Vz ahy Relationships M. KaĹĄ ĂĄk Fakulta zdravotnĂctva, Tren ianska univerzita Alexandra Dub eka v Tren Ăne, SlovenskĂĄ republika
Dejiny medicĂny na Slovensku sĂş s rakĂşsko-uhorskou cisĂĄrsko-krĂĄ ovskou monarchiou ve mi tesne zviazanĂŠ rovnako ako s rozvojom medicĂny v echĂĄch po vzniku eskoslovenskej republiky [ ]. JednĂ˝m z najmarkantnejĹĄĂch prĂkladov je . september , ke v skorĂ˝ch rannĂ˝ch hodinĂĄch priĹĄli do Bratislavy eskĂ profesori na ele s prof. K. Hynkom zaloĹži univerzitu. MyslĂm si, Ĺže nemĂĄ vĂ˝znam pĂ˝ta sa, i nĂĄs ovplyv uje minulos , lebo sme aj minulos . MĂ´Ĺžeme teda bilancova , aj ke si uvedomujem, Ĺže bilancovanie je hĂĄklivĂĄ procedĂşra, pretoĹže nĂĄs nĂşti pĂ˝ta sa na zisk a stratu. PreformovanĂĄ stupnica ziskov a strĂĄt vĹĄak nejestvuje. NapadĂĄ ma aj otĂĄzka, i bilancovanie obsahuje zamyslenie alebo je jeho sĂş as ou? Pod zamyslenĂm si predstavujem skuto nĂŠ zamyslenie, nie vymýť anie, ani chytrĂĄ enie, ale zamyslenie, ktorĂŠ dĂĄva pocit istoty a radosti. Domnievam sa, Ĺže „myslie “ znamenĂĄ nie o trojakĂŠ: pre-mýť anie, pri-mýť anie a do-mýť anie. Premýť anie znamenĂĄ, Ĺže sa snaĹžĂm pochopi , primýť anie znamenĂĄ nie Ăm prispie a domýť anie je vlastne dokon enie, uzavretie [ ]. Nie je to tak dĂĄvno, o som sa obĹĄĂrnejĹĄie zamýť al nad funk nĂ˝mi poruchami gastrointestinĂĄlneho traktu. Pritom som stĂĄle narĂĄĹžal na rĂ´zne vz ahy, napr. medzi motilitou a viscerĂĄlnou hypersenzitivitou at . To vĹĄak bolo o poruchĂĄch vo vzĂĄjomnĂ˝ch vz ahoch, ktorĂŠ napokon vyĂşstili do patologickĂŠho stavu. Ke vzĂĄjomnĂŠ vz ahy nie sĂş poruĹĄenĂŠ, k patologickĂ˝m zme-
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 304–306
nåm nedôjde [ ]. Je istÊ, Şe istú paralelu môŞeme nåjs aj vo vz ahoch interpersonålnych a aj intersociålnych. Sedemdesiate výro ie zaloŞenia eskÊ gastroenterologickÊ spole nosti ( GS
LS JEP) je pre m a vhodnou prĂleĹžitos ou, aby som sa zamyslel prĂĄve nad naĹĄimi vzĂĄjomnĂ˝mi personĂĄlnymi a spolo enskĂ˝mi vz ahmi. MyslĂm tĂ˝m na vz ahy v eskoslovenskej gastroenterologickej spolo nosti ( SGS) a po federalizĂĄcii v roku a rozdelenĂ
eskoslovenska v roku aj na vz ahy medzi Slovenskou gastroenterologickou spolo nos ou (SGS) a GS. Na tieto vz ahy sa mĂ´Ĺžeme pozrie z poh adu nĂĄrodnostnĂŠho, organiza nĂŠho a love enskĂŠho. Explicitne nepĂĹĄem o poh ade udskom, lebo mi to pripomĂna ĂşsmevnĂş prĂhodu, ako slĂĄvny anatĂłm prof. J. JanoĹĄĂk behom prednĂĄĹĄky poslal svojho asistenta do kabinetu, aby priniesol mozog. Asistent dr. L. BorovanskĂ˝ sa opĂ˝tal, i mozog udskĂ˝. PodrĂĄĹždenĂ˝ profesor mu odpovedal, Ĺže nie udskĂ˝, ale love Ă, lebo udstvo nemĂĄ mozog [ ]. To mi pripomenulo poznĂĄmku dr. I. PavlĂka, ke na XII. moravskom gastroenterologickom dni v Kravsku v roku prehlĂĄsil, Ĺže „se poda ilo kultivovat Mycobacterium paratuberculosis u r znĂ˝ch lidĂ, v etn lov ka.“ UĹž spomĂnanĂ˝ asistent dr. L. BorovanskĂ˝ sa stal neskĂ´r slĂĄvnym profesorom anatĂłmie a bol prvĂ˝m predsedom eskoslovenskĂŠ lĂŠka skĂŠ spole nosti Jana Evangelisty Purkyn . PrvĂ˝ medzinĂĄrodnĂ˝ zjazd SGS sa konal v KarlovĂ˝ch Varoch v roku a predsedal mu profesor chirurgie
K. ĂĄrsky. Mimochodom prof. ĂĄrsky si zobral za manĹželku dcĂŠru prof. S. KostlivĂŠho udmilu, s ktorou mal pä detĂ. Prof. KostlivĂ˝ bol jednĂ˝m z eskĂ˝ch profesorov, ktorĂ zakladali bratislavskĂş univerzitu [ ]. Nad vz ahmi medzi naĹĄimi spolo nos ami sa mĂ´Ĺžeme zamýť a aj z aspektu rĂ˝dzo profesionĂĄlneho, kde vyĹĄĹĄie vymenovanĂŠ poh ady nehrajĂş rolu. Zo zakladajĂşcich lenov GS som mal moĹžnos stretnĂş prof. K. Herforta a prof. Z. Ma atku. Prof. Herfort mi pripadal vĹždy dynamickĂ˝, briskne odpovedajĂşci na otĂĄzky. Pre m a bol najlepĹĄĂm pankreatolĂłgom, akĂŠho som poznal. Pod a neho sme pacientom s akĂştnou pankreatitĂdou ordinovali diĂŠty nazvanĂŠ „Herfort- “ aĹž „Herfort- “. MyslĂm si, Ĺže mnohĂ kolegovia ani netuĹĄili, pre o sa tak tieto diĂŠty vtedy volali. DruhĂ˝ zo zakladajĂşcich lenov GS, prof. Ma atka, ma podstatnou mierou ovplyvnil na celĂ˝ mĂ´j profesionĂĄlny Ĺživot [ ]. Najviac som sa od neho nau il o ulcerĂłznej kolitĂde, ktorĂş nazĂ˝val idiopatickĂĄ proktokolitĂda, o funk nĂ˝ch poruchĂĄch gastrointestinĂĄlneho traktu a o endoskopii aj s jeho slĂĄvnou endoskopickou nomenklatĂşrou. Posielal som mu na Bulovku najmä mladĂ˝ch pacientov, kde som predpokladal, Ĺže budĂş lie enĂ chirurgicky, lebo v tom ase bolo o nich najlepĹĄie postaranĂŠ, v aka jeho spoluprĂĄci s vynikajĂşcim chirurgom prof. J. NovĂĄkom. TĂto pacienti uĹž od roka aj v aka zanietenej sestre, pani J. Zemanovej, dostĂĄvali najmodernejĹĄie stomickĂŠ pomĂ´cky. NedĂĄ mi nespomenĂş aj brniansky Institut pro
HereditĂĄrny 70 let eskĂŠ gastroenterologickĂŠ angioedĂŠm ako prĂ ina spole nosti bolestĂ brucha
eskå gastroenterologie po roce – osobnà pohled Czech gastroenterology after – personal view J. Špi åk Klinika hepatogastroenterologie, Transplacentrum, IKEM, Praha
Nevedu si denĂk a gastroenterologickĂĄ spole nost svĂĄ jednĂĄnĂ nearchivuje, takĹže vzpomĂnĂĄnĂ sahajĂcĂ aĹž do doby p edlistopadovĂŠ bude nevyhnuteln zkreslenĂŠ omezenostĂ a selektivitou pam ti, a s touto vĂ˝hradou nech k n mu p istoupĂ p ĂpadnĂ tenĂĄ i. Ostatn jak ekl nedĂĄvno zem elĂ˝ LudvĂk VaculĂk: „UvaĹžuji n kdy o tom, Ĺže z tĂŠ sumy udĂĄlostĂ, jeĹž se p eci sb hly jen jednĂm zp sobem, a to prĂĄv tak, jak se sb hly, dĂĄ se vybrat a plynule sloĹžit n kolik naprosto odliĹĄnĂ˝ch historiĂ.“ VĂ˝boru GS p ed . listopadem p edsedala doc. MarkĂŠta JablonskĂĄ ze IV. internĂ kliniky . LF UK v Praze. Bylo to v dob , kdy sloĹženĂ vĂ˝boru schvalovaly vysokĂŠ orgĂĄny KS , a vĂ˝sledkem bylo, Ĺže vĂ˝bor sloĹžen ze samĂ˝ch stranĂk zdobil jeden nestranĂk, aby i zde byl dodrĹžen princip nĂĄrodnĂ fronty. Doc. JablonskĂĄ byla komplexn vzd lanĂ˝ odbornĂk, proslavila se pracemi o hereditĂĄrnĂch formĂĄch kolorektĂĄlnĂho karcinomu, ale psala i o hepatitidĂĄch. K mezinĂĄrodnĂmu uznĂĄnĂ jĂ dopomohla i dobrĂĄ znalost n kolika sv tovĂ˝ch jazyk , kterĂŠĹžto nabyla za druhĂŠ sv tovĂŠ vĂĄlky, kterou strĂĄvila v zĂĄpadnĂ Evrop . P ekryv doc. JablonskĂŠ do sou asnosti spo ĂvĂĄ mimo jinĂŠ ve skute nosti, Ĺže to byla ona, kterĂĄ uspo ĂĄdala prvnĂ Vzd lĂĄvacĂ a diskuznĂ gastroenterologickĂŠ dny v KarlovĂ˝ch Varech, akci, kterĂĄ si nĂĄsledn zĂskala vĂ˝jime nou popularitu. PanĂ docentka byla zaloĹženĂm a povahou pozitivnĂ pragmatik, a tak listopad a s nĂm spojenou ztrĂĄtu
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 312–314
privilegovanĂŠho postavenĂ p ijala bez jakĂ˝chkoli emocĂ. JednĂm z jejĂch dalĹĄĂch rys byla samoz ejmĂĄ vst Ăcnost k mladĹĄĂ generaci, kterĂĄ, jak vĂme obecn , nenĂ samoz ejmostà – opravdu jĂ nebylo zat Ĺžko aktivn p edĂĄvat svĂŠ zahrani nĂ kontakty. Rodina m po letech poŞådala, abych promluvil na jejĂm poh bu, coĹž jsem povaĹžoval za velkou est. PrvnĂ polistopadovĂŠ volby do vĂ˝boru GS se uskute nily na ja e . Do druhĂŠho kola zasĂĄhl doc. Jaroslav Ĺ etka z II. internĂ kliniky . LF UK v Praze, kterĂ˝ prosadil, aby kandidĂĄti deklarovali svou p edchozĂ politickou p ĂsluĹĄnost. VĂ˝sledkem byl vĂ˝bor sloĹženĂ˝ aĹž na jednu vĂ˝jimku z ne len p edlistopadovĂŠ KS , p i emĹž sĂĄm mimo ĂĄdn respektovanĂ˝ doc. Ĺ etka lenstvĂ ve vĂ˝boru s poukazem na sv j v k (mĂĄlo p es let) odmĂtl. P edsedou vĂ˝boru se stal zcela p irozen prof. Zden k Ma atka, kterĂ˝ ve vĂ˝borech po roce z pochopitelnĂ˝ch d vod chyb l. Osobu prof. Ma atky net eba blĂĹže p edstavovat, jeho bez nadsĂĄzky genialita byla opakovan a obsĂĄhle vzpomenuta u p ĂleĹžitosti . vĂ˝ro Ă narozenĂ. Za leny vĂ˝boru jiĹž nĂĄsledovala dalĹĄĂ generace tehdy velmi mladĂ˝ch gastroenterolog a hepatolog zformovanĂĄ jeĹĄt v dob p edlistopadovĂŠ zejmĂŠna ve t ech centrech: InternĂ odd lenĂ FakultnĂ polikliniky . LF UK v Praze vedenĂŠ prof. P emyslem Fri em, I. internĂ klinika . LF UK v Praze vedenĂĄ prof. VĂĄclavem Korda em a InternĂ kliniky LF UK v Hradci KrĂĄlovĂŠ. Tato silnĂĄ
generace zĂĄsadn ovlivnila dalĹĄĂ vĂ˝voj domĂĄcĂ gastroenterogie (a hepatologie) ve vĹĄech sm rech, vygenerovala na desĂtky akademickĂ˝ch hodnostĂĄ , vedoucĂch pracovnĂk a len vĂ˝bor odbornĂ˝ch spole nostĂ a zp tn vystavila vysv d enĂ za leadership ob ma výťe jmenovanĂ˝m. PozoruhodnĂ˝m rysem t chto tehdy velmi mladĂ˝ch lĂŠka byla iniciativnost – povaĹžovali za samoz ejmĂŠ, Ĺže ve v ku mĂĄlo po letech sami vytvĂĄ eli vĂ˝zkumnĂŠ programy, zaujĂmali vedoucĂ postavenĂ a stĂĄvali se „opinion leaders“ – za vĹĄechny je moĹžnĂŠ jmenovat Vratislava Dufka, VladimĂra Tesa e, Ji Ăho BeneĹĄe, Jana BureĹĄe, Miroslava Rysku a t eba Jana Kamlera, ostatnĂ nech prominou. Rozvoji oboru ur it neprosp lo, Ĺže ob praĹžskĂĄ pracoviĹĄt velmi rychle zanikla, protoĹže vybudovĂĄnĂ center, kterĂĄ by bylo moĹžnĂŠ voln ozna it za jejich nĂĄstupce, trvalo desetiletĂ. Vztahy v tĂŠto komunit upevnil v roce pamĂĄtnĂ˝ zĂĄjezd mladĂ˝ch eskĂ˝ch a slovenskĂ˝ch gastroenterolog (namĂĄtkou V ra AbrahĂĄmovĂĄ, Marian BĂĄtovskĂ˝, Radan Keil, Jan Kamler, Jan Lata, TomĂĄĹĄ Pelech, Dana PulgertovĂĄ, Jan Ĺ perl) do Nizozemska. HlavnĂm organizĂĄtorem byl Frits Nellis, program zahrnoval pobyt ve t ech nemocnicĂch v etn Academisch Medicinisch Centrum v Amsterdamu. Se zĂĄpalem nĂĄm p ednĂĄĹĄeli v hlasnĂ nizozemĹĄtĂ odbornĂci v etn Guido Tytgata, Keithe Huibregstseho a Chrise Muldera a vytvo ily se vzĂĄjemnĂŠ vazby na dalĹĄĂ lĂŠta. Otev enost a zaujetĂ Nizozemc byly
HereditĂĄrny 70 let eskĂŠ gastroenterologickĂŠ angioedĂŠm ako prĂ ina spole nosti bolestĂ brucha
Význam hradeckÊ ťkoly pro eskou gastroenterologii Hradec KrålovÊ School and its importance for Czech gastroenterology J. Bureť II. internà gastroenterologickå klinika LF UK a FN Hradec KrålovÊ
V t chto dnech si p ipomĂnĂĄme . vĂ˝ro Ă zaloĹženĂ eskoslovenskĂŠ gastroenterologickĂŠ spole nosti. Pro Hradec KrĂĄlovĂŠ majĂ tyto dny jeĹĄt jeden mimo ĂĄdn slavnostnĂ vĂ˝znam – oslavujeme let od zaloĹženĂ LĂŠka skĂŠ fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) v Hradci KrĂĄlovĂŠ. JiĹž v mezivĂĄle nĂŠm obdobĂ byla hradeckĂĄ medicĂna na vysokĂŠ Ăşrovni, v ele ady pracoviĹĄ nemocnice stĂĄli habilitovanĂ p ednostovĂŠ, vĂ˝znamnĂŠ osobnosti eskĂŠ medicĂny. TakĂŠ p edvĂĄle nĂĄ hradeckĂĄ interna byla na ĹĄpi kovĂŠ Ăşrovni, v letech – ji vedl vĂ˝znamnĂ˝ eskĂ˝ internista doc. MUDr. VladimĂr Ulrych ( – ). Na t chto kvalitnĂch zĂĄkladech v roce velmi rychle vzniklo univerzitnĂ pracoviĹĄt . V letech – vedl novou internĂ kliniku prof. MUDr. Pavel Lukl ( – ). Prof. Lukl byl vynikajĂcĂ internista, kterĂ˝ obsĂĄhl celĂŠ vnit nĂ lĂŠka stvĂ a mimo ĂĄdnĂ˝m zp sobem se zaslouĹžil o jeho rozvoj. Byl takĂŠ autorem prvnĂ hradeckĂŠ u ebnice interny (vyĹĄla ve t ech vydĂĄnĂch). Byla to vynikajĂcĂ nad asovĂĄ u ebnice zahrnujĂcĂ i p ĂbuznĂŠ obory. Kapitoly v novanĂŠ gastroenterologii a gastrointestinĂĄlnĂ infektologii pat ily mezi nejlepĹĄĂ. V roce se internĂ klinika rozd lila a vznikla dv novĂĄ pracoviĹĄt : I. internĂ klinika v hlavnĂm areĂĄlu FN (p ednostou byl prof. MUDr. Jan eho , DrSc.; – ) a II. internĂ klinika v areĂĄlu na PospĂĹĄilov t Ăd , vzdĂĄlenĂŠ vzduĹĄnou arou km (p ed-
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 316–320
nostou byl prof. MUDr. Viliam Jurkovi , DrSc.; – ). Na obou internĂch klinikĂĄch rychle vznikly silnĂŠ gastroenterologickĂŠ tĂ˝my. Gastroenterologie tak mĂĄ v Hradci KrĂĄlovĂŠ skv lou tradici a jiĹž od po ĂĄtku . let minulĂŠho stoletĂ pat ila mezi nejlepĹĄĂ v eskoslovensku.
I. internĂ klinika VĂ˝znamnĂ˝ eskĂ˝ internista prof. Jan eho jako prvnĂ na sv t , v roce , popsal EKG zm ny u akutnĂ pankreatitidy simulujĂcĂ akutnĂ spodnĂ infarkt myokardu (elevace Ăşseku ST a negativnà „koronĂĄrnĂ“ T vlna). Tento EKG obraz je ozna ovĂĄn jako eho v p Ăznak [ ]. Mimo ĂĄdnou osobnostĂ I. internĂ kliniky byl prof. MUDr. VladimĂr BartoĹĄ, DrSc. ( – ). Byl to vynikajĂcĂ internista, kterĂ˝ se zaslouĹžil o mimo ĂĄdnĂ˝ rozvoj pankreatologie, hepatologie a nefrologie (zejmĂŠna hemodialĂ˝zy). Sv tovĂŠho v hlasu vĹĄak dosĂĄhl svĂ˝m vĂ˝zkumem lymfatickĂŠho systĂŠmu (spolu s chirurgem prof. VladimĂrem Brzkem). V roce byl prof. BartoĹĄ donucen z politickĂ˝ch d vod z Hradce KrĂĄlovĂŠ odejĂt. Nastoupil do praĹžskĂŠho Institutu klinickĂŠ a experimentĂĄlnĂ medicĂny (IKEM). ProtoĹže zpo ĂĄtku nesm l pracovat jako klinik, zabĂ˝val se po dobu let experimentĂĄlnĂm vĂ˝zkumem. Prof. BartoĹĄ stĂĄl u zrodu programu transplantace pankreatu. Od roku p sobil na I. internĂ vĂ˝zkumnĂŠ zĂĄkladn , pozd jĹĄĂ Klinice diabetologie
IKEM (v letech – stĂĄl v ele tohoto pracoviĹĄt ). VynikajĂcĂm lĂŠka em byl doc. MUDr. Jind ich Groh, DrSc. ( – ). PrvnĂ medicĂnskĂŠ zkuĹĄenosti zĂskal na patologii, ale jeho ĹživotnĂ lĂĄskou bylo vnit nĂ lĂŠka stvĂ. Stal se skv lĂ˝m internistou, v noval se endokrinologii, metabolizmu a klinickĂŠ farmakologii. Byl vĹĄak takĂŠ vynikajĂcĂm gastroenterologem. ZabĂ˝val se p edevĹĄĂm problematikou Ĺžalude nĂ a pankreatickĂŠ sekrece. Doc. Groh byl jednĂm ze zakladatel modernĂ klinickĂŠ gerontologie, v letech – byl p edsedou eskoslovenskĂŠ gerontologickĂŠ a geriatrickĂŠ spole nosti eskĂŠ lĂŠka skĂŠ spole nosti Jana Evangelisty Purkyn ( LS JEP). Do vĂ˝ tu mimo ĂĄdnĂ˝ch hradeckĂ˝ch osobnostĂ je t eba zahrnout takĂŠ endokrinologa MUDr. Radovana LomskĂŠho, kterĂ˝ se spolu s patology prim. FrantiĹĄkem Langrem a prof. VladimĂrem Vortelem celosv tov proslavil objevem produkce gastrinu delta bu kami pankreatu [ ]. DalĹĄĂm vĂ˝znamnĂ˝m hradeckĂ˝m gastroenterologem byl doc. MUDr. MikulĂĄĹĄ HradskĂ˝, CSc. ( – ). V noval se p edevĹĄĂm problematice chronickĂŠ gastritidy, v edovĂŠ choroby a SjĂśgrenova syndromu. V roce vydal zĂĄsadnĂ monografii ChronickĂĄ gastritida, spoluautory byli hradeckĂ˝ patolog prof. MUDr. VladimĂr Herout, CSc. a dalĹĄĂ vĂ˝znamnĂ˝ hradeckĂ˝ gastroenterolog prof. MUDr. Bohumil Fixa, DrSc.
Význam Hereditårny hradeckÊ angioedÊm ťkoly proako eskou prà ina gastroenterologii bolestà brucha
Obr. . II. internĂ gastroenterologickĂĄ klinika. VyĹĄet ovna ERCP. Fig. . nd Department of Internal Medicine – Gastroenterology. ERCP room. V roce doc. HradskĂ˝ emigroval do Ĺ vĂŠdska, p sobil nejprve na univerzit v Uppsale (kde v roce habilitoval) a potĂŠ ve Falunu ( – ). Ĺ vĂŠdovĂŠ doc. HradskĂŠho ozna ujĂ za zakladatele ĹĄvĂŠdskĂŠ digestivnĂ endoskopie. VĂ˝znamnou osobnostĂ I. internĂ kliniky byl prof. MUDr. VladimĂr Skaunic, DrSc. ( – ). Prof. Skaunic se zaslouĹžil o mimo ĂĄdnĂ˝ vĹĄestrannĂ˝ rozvoj I. internĂ kliniky (p ednostou kliniky – ). Odborn byl zam en p edevĹĄĂm na hepatologii. V klinickĂŠm i experimentĂĄlnĂm vĂ˝zkumu se v noval zejmĂŠna jaternĂ chromosekreci a chronickĂŠ hepatitid dialyzovanĂ˝ch. Byl autorem velmi Ăşsp ĹĄnĂŠ u ebnice vnit nĂho lĂŠka stvĂ (opakovanĂĄ vydĂĄnĂ
– ). BlĂzkĂ˝m spolupracovnĂkem prof. Skaunice byl doc. MUDr. VladimĂr Nerad, CSc. ( – ). Ve svĂŠ klinickĂŠ praxi se zam il na gastroenterologickou onkologii a na studium granulomatĂłznĂ hepatitidy. Monogra i na toto tĂŠma uve ejnil spolu s patoloĹžkou doc. MUDr. Ivanou Dvo ĂĄ kovou,
DrSc. a prof. V. Skaunicem v roce . Od konce . let se doc. Nerad v noval p edevĹĄĂm gerontologii. NejvĂ˝znamn jĹĄĂ osobnostĂ gastroenterologie na hradeckĂŠ I. internĂ klinice je prof. MU Dr. Petr DĂt , DrSc. Pro mimo ĂĄdnĂ˝ rozvoj pracoviĹĄt i oboru vyuĹžil vedle svĂ˝ch schopnostĂ takĂŠ zkuĹĄenosti ze svĂ˝ch dlouhodobĂ˝ch zahrani nĂch stĂĄĹžĂ. V Hradci KrĂĄlovĂŠ zavedl do praxe metodu ERCP, jeho vĂ˝zkumnĂ˝ zĂĄjem byl zam en p edevĹĄĂm na choroby pankreatu. V roce , ve svĂ˝ch letech, odeĹĄel prof. DĂt do Brna, kde vybudoval novĂŠ modernĂ ĹĄpi kovĂŠ gastroenterologickĂŠ pracoviĹĄt . MezinĂĄrodnĂho renomĂŠ dosĂĄhl v ad oblastĂ (p edevĹĄĂm pankreatologie a Helicobacter pylori). Z mimo ĂĄdn rozsĂĄhlĂŠho vĂ˝ tu jeho aktivit je t eba p ipomenout, Ĺže byl po dv funk nĂ obdobĂ mĂstop edsedou eskĂŠ internistickĂŠ spole nosti a p edsedou
eskĂŠ gastroenterologickĂŠ spole nosti
LS JEP. Jeho zĂĄsluhy jsou takĂŠ v oblasti vzd lĂĄvacĂ, a to jak na Ăşrovni R, tak i mezinĂĄrodnĂ (Committee for Education
in Gastroenterology EAGE, Committee for Education in Gastroenterology EUMS, WGO Committee for Education). Prof. DĂt je dlouholetĂ˝m lenem vĂ˝boru European Pancreatic Club a byl jedinĂ˝m eskĂ˝m prezidentem EAGEN (European Association for Gastroenterology, Endoscopy and Nutrition). HlavnĂ hepatologickou osobnostĂ novodobĂŠ historie I. internĂ kliniky je prof. MUDr. Petr H lek, CSc. Ve svĂŠ prĂĄci se v nuje p edevĹĄĂm problematice portĂĄlnĂ hypertenze. Spolu s invazivnĂm radiologem prof. MUDr. AntonĂnem Krajinou, CSc. jako prvnĂ ve st ednĂ Evrop zavedli v roce transjugulĂĄrnĂ intrahepatĂĄlnĂ portosystĂŠmovou spojku (TIPS). Jejich monografie Current Practice of TIPS zĂskala cenu MĹ MT R ( ). V roce prof. H lek p eĹĄel se svĂ˝m tĂ˝mem na II. internĂ kliniku. Prof. H lek byl p edsedou eskĂŠ hepatologickĂŠ spole nosti LS JEP ( – ). Je aktivnĂm organizĂĄtorem odbornĂ˝ch akcĂ, byl prezidentem vĂ˝ro nĂ konference
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 316–320
HereditĂĄrny 70 let eskĂŠ angioedĂŠm gastroenterologickĂŠ ako prĂ ina bolestĂ spole nosti brucha
Nekone nĂĄ endoskopickĂĄ cesta aneb endoskopickĂĄ chirurgie – novĂ˝ obor? The endless endoscopic journey: endoscopic surgery – a new branch? J. MartĂnek Klinika hepatogastroenterologie, Transplacentrum, IKEM, Praha
Ăšvod V nĂĄsledujĂcĂm lĂĄnku podĂĄvĂĄm p ehled o rozvoji a moĹžnostech terapeutickĂŠ endoskopie, kterĂĄ se v mnohĂŠm stĂĄvĂĄ disciplĂnou vĂce chirurgickou neĹž endoskopickou. DigestivnĂ endoskopie, zprvu ur enĂĄ k intraluminĂĄlnĂ diagnostice, umoĹžnila pozd ji celĂŠ spektrum intraluminĂĄlnĂch terapiĂ. V sou asnĂŠ dob se jejĂ lĂŠ ebnĂŠ moĹžnosti p esouvajĂ Ăm dĂĄl vĂce mimo lumen trĂĄvicĂho traktu. V roce za aly prvnĂ seriĂłznĂ pokusy operovat endoskopem skrze p irozenĂĄ ĂşstĂ (koncept NOTES – Natural orrifice transluminal endoscopic surgery), chirurgie se tak s digestivnĂ endoskopiĂ sbliĹžujĂ jiĹž vĂce neĹž let. Tento koncept se do klinickĂŠ praxe neprosadil, ale objevily se novĂŠ, miniinvazivnĂ, ale principem chirurgickĂŠ, metody, jako nap . perorĂĄlnĂ endoskopickĂĄ myotomie (POEM). VĹĄe nasv d uje tomu, Ĺže jsme sv dky vzniku novĂŠho oboru – endoskopickĂŠ chirurgie. V USA jiĹž za ala diskuze, kdo se endoskopickĂ˝m chirurgem m Ĺže stĂĄt (endoskopista, chirurg i ob specializace) a jakĂŠ vzd lĂĄnĂ je k tomu nezbytnĂŠ. Je otĂĄzkou, zda se digestivnĂ endoskopie neslou Ă s chirurgiĂ (digestivnĂho traktu) v jeden obor, jelikoĹž jiĹž dnes jsou si oba obory velice blĂzkĂŠ.
DigestivnĂ endoskopie – vĂ˝voj, kterĂ˝ nikdy neskon Ă V rozli nĂ˝ch asopisech a databĂĄzĂch je moĹžnĂŠ nalĂŠzt nespo et lĂĄnk typu
„past, present, future“, kterĂŠ nejen shrnujĂ dosavadnĂ neobvyklou cestu gastrointestinĂĄlnĂ endoskopie, ale pokouĹĄejĂ se i p edpov d t jejĂ dalĹĄĂ vĂ˝voj. Ze zp tnĂŠho pohledu je z ejmĂŠ, Ĺže pravdu mĂĄ klasik (prof. J. Ĺ pi ĂĄk) ve svĂŠm vĂ˝roku: „O budoucnosti jeden nevĂ. ZdĂĄnliv samoz ejmĂŠ se nestane, naopak mnoho je p ekvapivĂ˝ch vĂt z “ [ ]. JĂĄ bych jen polemizoval s tĂm, Ĺže vĂt z nemusĂ bĂ˝t mnoho, ale k nemĂĄlo vĂt z m se pak spontĂĄnn p idĂĄ v tĹĄina, kterĂĄ se sama za vĂt ze povaĹžuje. VĂ˝voj je trvalou sou ĂĄstĂ naĹĄĂ existence a p edstavuje cestu, kterĂĄ neskon Ă d Ăve neĹž s koncem sv ta.
asto je to vĹĄak paradigmatickĂŠ p esv d enĂ uznĂĄvanĂ˝ch autorit, kterĂŠ dalĹĄĂmu vĂ˝voji nep eje i jej nep edpoklĂĄdĂĄ. MnohĂŠ novinky, kterĂŠ nezapadaly do danĂŠho vid nĂ sv ta, byly odmĂtĂĄny, relativizovĂĄny i zesm ĹĄ ovĂĄny. Nap Ăklad lord Kelvin se v roce zna n mĂ˝lil, kdyĹž tvrdil, Ĺže ve fyzice jiĹž bylo objeveno vĹĄe podstatnĂŠ. P t let nato publikoval Einstein svoji speciĂĄlnĂ teorii relativity. Podobn se lidĂŠ mĂ˝lili, kdyĹž se domnĂvali, Ĺže Zem je placatĂĄ, i pozd ji, Ĺže je Zem st edem vesmĂru. LĂŠka i i p Ărodov dci dlouho odmĂtali p edstavu, Ĺže by v kyselĂŠm prost edĂ Ĺžaludku mohl ĹžĂt jakĂ˝si mikroorganizmus. Op t cituji klasika, prof. Ĺ pi ĂĄka [ ]: „Skute n p elomovĂŠ techniky jsou v tĹĄinou p ijaty zcela samoz ejm .
KdyĹž jsem v roce vid l prvnĂ laparoskopickou cholecystektomii, nemusel m nikdo p esv d ovat, Ĺže se rychle prosadĂ, a skute n jiĹž o n kolik let pozd ji byla i u nĂĄs samoz ejmostĂ.“ KdyĹž jsem vid l na vlastnĂ o i prvnĂ POEM (v lednu v Hamburku), jednalo se o zcela mimo ĂĄdnĂ˝ zĂĄĹžitek a od tĂŠ doby jsem nem l pochyb, Ĺže se tato elegantnĂ metoda jist prosadĂ do klinickĂŠ praxe. Jsem ĹĄ astnĂ˝, Ĺže jsme dva roky po prvnĂ publikaci o provedenĂ POEM na lidech tento uskute nili takĂŠ v praĹžskĂŠm IKEM. Ĺ˝iv si pamatuji seminĂĄ po ĂĄtkem . let minulĂŠho stoletĂ, kdy tehdy talentovanĂ˝ odbornĂ˝ asistent (dnes prof. Ĺ pi ĂĄk) referoval o svĂŠ zkuĹĄenosti s laparoskopickou cholecystektomiĂ, kterou zhlĂŠdl v zahrani Ă. P ĂtomnĂŠ tehdy p ĂliĹĄ nep esv d il a uznĂĄvanĂŠ kapacity sice diplomaticky, ale vesm s jednozna n (pravdivĂŠ) nadĹĄenĂ mladĂŠho asistenta odmĂtly. Podobn i jĂĄ se setkal s pesimizmem mnohĂ˝ch chirurg i gastroenterolog , kte Ă zcela zĂĄsadn nev ili metod POEM, moĹžnĂĄ i kv li obavĂĄm z komplikacĂ. MoĹžnĂĄ jim, stejn jako chirurgickĂ˝m a hepatologickĂ˝m kapacitĂĄm VĹĄeobecnĂŠ fakultnĂ nemocnice p ed vĂce neĹž lety, chyb l osobnĂ proĹžitek. Ostatn POEM nebyl ani p edvĂdĂĄn ani plĂĄnovĂĄn ani nepat il mezi deklarovanĂŠ cĂle r znĂ˝ch snah o rozvoj NOTES. Princip POEM byl nĂĄho-
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 327–337
Hereditårnyendoskopickå Nekone nå angioedÊm ako cesta prà ina anebbolestà endoskopickå brucha chirurgie – nový obor?
Obr. . Ăšsp ĹĄnĂ˝ uzĂĄv r perforace sigmoidea OVESCO klipem (prvnĂ klinickĂŠ pouĹžitĂ OVESCO klipu v R v roce [ ]. Fig. . Successful closure of sigmoid colon perforation with an OVESCO clip (the rst clinical use of OVESCO clip in the Czech Republic in [ ]. dou publikovĂĄn Ameri any v experimentĂĄlnĂ studii na ty ech prasatech v roce a v roce byla publikovĂĄna, tentokrĂĄt Japonci, prvnĂ sĂŠrie lidskĂĄ [ , ]. Z originĂĄlnĂ publikace Ameri an je vĹĄak patrnĂŠ, Ĺže auto i endoskopickĂŠ myotomie (nĂĄzev POEM dal zĂĄkroku aĹž samotnĂ˝ dr. H. Inoue) byli inspirovĂĄni jinou skupinou, kterĂĄ se intenzivn v novala NOTES a jako prvnĂ publikovala moĹžnost „submukĂłznĂ“ endoskopie, by hlavnĂm d vodem jejich experiment bylo nalezenĂ bezpe nĂŠho p Ăstupu do b iĹĄnĂ dutiny [ ]. Bez NOTES by tedy POEM nejspĂĹĄe neexistoval. PodobnĂŠ vĂĄhĂĄnĂ a nesmyslnĂĄ negace provĂĄzely zavedenĂ biliĂĄrnĂ s nkterotomie, kdyĹž jejĂ prvnĂ provedenĂ v eskoslovensku nĂĄsledovalo aĹž let po jejĂ premiĂŠ e v N mecku (prof. M. Classen a prof. Vavre ka ) [ ]. Cituji ze vzpomĂnky prof. BĂĄtovskĂŠho: „VtedajĹĄĂ dekan LF KU v Prahe prof. V. BalaĹĄ, chirurg a osobnĂ˝ lekĂĄr generĂĄla Svobody, zakĂĄzal Fri ovi a KotrlĂkovi EPS s odĂ´vodnenĂm, Ĺže ide o Ĺživot ohrozujĂşci vĂ˝kon. TĂşto pamätnĂş poznĂĄmku predniesol aj na eskoslovenskom gastroenterologickom kongrese a slovenskĂ˝ minister zdravotnĂctva prof. E. MatejĂ ek, ktorĂ˝ bol tieĹž chirurgom, ma vyzval, aby som sa k nej vyjadril. Povedal som mu, Ĺže na rozdiel od chirurgov my endoskopisti nemusĂme otvĂĄra brucho ani Ĺžl ovody ani vy ahova papilu,
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 327–337
pretoĹže si ju priblĂĹžime. A Ĺže sme zatia nikoho na Ĺživote neohrozili. Chirurgovia tlieskali.“ JinĂ˝ p Ăklad: OVESCO klip byl v R prvn pouĹžit v roce v Ăšst ednĂ vojenskĂŠ nemocnici (ĂšVN), kdy jsme jĂm Ăşsp ĹĄn uzav eli velkou perforaci sigmatu (obr. ) [ ]. V roce byl tento p Ăpad p ednesen na tradi nĂ domĂĄcĂ akci, p i emĹž uznĂĄvanĂĄ kapacita v oboru pouĹžitĂ tohoto klipu ozna ila za „non lege artis“ postup, kterĂ˝ je pro pacienta nebezpe nĂ˝. Dnes jiĹž nikdo nepochybuje o tom, Ĺže OVESCO klip je standardnĂm akcesoriem k lĂŠ b iatrogennĂch perforacĂ i pĂĹĄt lĂ gastrointestinĂĄlnĂho traktu (GIT). ZajĂmavou skepsi lze nalĂŠzt v polemice Endoscopia moribunda vel rediviva? publikovanĂŠ v roce [ ]. Autor polemizuje s nadĹĄenĂm jinĂ˝ch pisatel (dr. K. LukĂĄĹĄ a prof. Ĺ pi ĂĄk), kte Ă se ve svĂ˝ch p Ăsp vcĂch t ĹĄĂ na „fantastickĂŠ pokra ovĂĄnĂ cestou trĂĄvicĂm ĂşstrojĂm“. Cituji: „DomnĂvĂĄm se spĂĹĄe, Ĺže hlavnĂ vĂ˝voj diagnostickĂŠ i terapeutickĂŠ endoskopie skon il. HlavnĂ modi kace a vynĂĄlezy v endoskopii byly objeveny jiĹž na samĂŠm po ĂĄtku‌ Nic zĂĄsadnĂho se za poslednĂch let nestalo.“ Prof. Ĺ pi ĂĄk naopak hovo Ă o jakĂŠsi vĂ˝vojovĂŠ p estĂĄvce a progresivnĂ vĂ˝voj endoskopie po roce nazĂ˝vĂĄ „druhou endoskopickou revolucĂ“ [ ]. Samoz ejm , cesty vĂ˝voje jsou protkĂĄny mnohĂ˝mi slepĂ˝mi i poloslepĂ˝mi
uli kami. Mohou jimi bĂ˝t nap . NOTES, prvnĂ pokusy o endoskopickou lĂŠ bu re uxnĂ choroby jĂcnu (Stretta, Gatekeeper, Enteryx aj.) i mnohĂŠ endoskopickĂŠ bariatrickĂŠ vĂ˝kony. V n kterĂ˝ch situacĂch (endoskopickĂĄ lĂŠ ba re uxu) je zdrĹženlivost pozitivem. Naopak v jinĂ˝ch p Ăpadech je zdrĹženlivost opatrnictvĂm a slĂĄva pak zaslouĹžen pat Ă odvĂĄĹžn jĹĄĂm. P i zp tnĂŠm pohledu je vĂ˝voj digestivnĂ endoskopie kontinuĂĄlnĂ a sta Ă se jen podĂvat na mnoĹžstvĂ novĂ˝ch terapeutickĂ˝ch zĂĄkrok a moĹžnostĂ, kterĂŠ nabĂzejĂ, nap .: • septotomie Zenkerova divertiklu endoskopickĂ˝m noĹžem, • radiofrekven nĂ ablace (Barrett v jĂcen, Ĺžlu ovĂŠ cesty), • endoskopickĂĄ resekce (lĂŠ ba premalignĂch a malignĂch lĂŠzĂ), • endoskopickĂĄ submukĂłznĂ disekce (lĂŠ ba premalignĂch a malignĂch lĂŠzĂ), • EUS – endosonogra cky navigovanĂĄ drenĂĄĹž pseudocyst, endoskopickĂĄ nekrektomie a EUS navigovanĂĄ biliodigestivnĂ anastomĂłza, • POEM (lĂŠ ba achalĂĄzie), • STER (submucosal tunneling endoscopic resection) – resekce submukĂłznĂch lĂŠzĂ, • EFTR (endoscopic full thickness resection) – resekce submukĂłznĂch lĂŠzĂ a pokro ilejĹĄĂch nĂĄdor GIT, • perorĂĄlnĂ pyloromyotomie, • pouĹžitĂ over- the- scope klip (uzĂĄv ry perforacĂ i pĂĹĄt lĂ), • endoskopickĂĄ moĹžnost sutury (Apollo, obr. ), • novĂĄ generace cholangioskopu (d- spyglass). Mimo výťe jmenovanĂŠ techniky lze jmenovat i mnohĂŠ dalĹĄĂ, kterĂŠ jsou nynĂ testovĂĄny a teprve budoucnost ukĂĄĹže jejich opravdovĂ˝ vĂ˝znam (bariatrickĂŠ vĂ˝kony, novĂŠ antire uxnĂ vĂ˝kony, EUS navigovanĂĄ entero- i gastroenteroanastomĂłza, apod.). NetvrdĂm, Ĺže se vĹždy jednĂĄ o nutnou pot ebu pro pacienty. Pot eba cholangioskopie nebo radiofrekven nĂ ablace
HereditĂĄrny 70 let eskĂŠ angioedĂŠm gastroenterologickĂŠ ako prĂ ina bolestĂ spole nosti brucha
VĂ˝voj lĂŠ by idiopatickĂ˝ch st evnĂch zĂĄn t
v poslednĂch letech Therapy of in ammatory bowel diseases over the past two decades M. BortlĂk KlinickĂŠ a vĂ˝zkumnĂŠ centrum pro st evnĂ zĂĄn ty ISCARE I.V.F. a. s. a InternĂ klinika . LF UK a ĂšVN, Praha
Souhrn: V terapii idiopatickĂ˝ch st evnĂch zĂĄn t (IBD) doĹĄlo v poslednĂch dvou desetiletĂch k vĂ˝znamnĂ˝m zm nĂĄm, kterĂŠ souvisejĂ p edevĹĄĂm se zavedenĂm biologickĂŠ lĂŠ by. AminosalicylĂĄty jsou vyuĹžĂvĂĄny zejmĂŠna v lĂŠ b ulcerĂłznĂ kolitidy, jejich role v terapii Crohnovy choroby je minimĂĄlnĂ. ThiopurinovĂĄ imunosupresiva jsou nejpouĹžĂvan jĹĄĂmi lĂŠky v dlouhodobĂŠ udrĹžovacĂ lĂŠ b IBD, zejmĂŠna pak Crohnovy choroby, vĂ˝znamnou roli majĂ i v kombinovanĂŠ lĂŠ b s protilĂĄtkami proti tumor nekrotizujĂcĂmu faktoru (anti-TNF). SystĂŠmovĂŠ glukokortikoidy jsou stĂĄle vĂ˝znamnĂ˝m nĂĄstrojem k potla enĂ vysokĂŠ aktivity IBD, jejich topickĂĄ varianta – budesonid – je mĂŠn efektivnĂ a nenĂ Ăş innĂ˝ v udrĹžovacĂ lĂŠ b . BiologickĂŠ terapii, kterĂĄ je vrcholem medikamentĂłznĂ terapie obou forem IBD, dominujĂ stĂĄle anti-TNF protilĂĄtky. V dohlednĂŠ dob bude v R k dispozici antiintegrinovĂĄ protilĂĄtka vedolizumab, kterĂĄ vykazuje vysokou Ăş innost p edevĹĄĂm u pacient s ulcerĂłznĂ kolitidou. NedĂlnou sou ĂĄstĂ komplexnĂ lĂŠ by IBD je terapie chirurgickĂĄ. Sou asnĂĄ strategie lĂŠ by IBD je zaloĹžena na terapii ĹĄitĂŠ na mĂru individuĂĄlnĂho pacienta, jejĂm cĂlem je dlouhodobĂŠ potla enĂ zĂĄn tlivĂŠ aktivity, minimalizace rizika strukturĂĄlnĂch zm n, opakovanĂ˝ch chirurgickĂ˝ch vĂ˝kon a nĂĄslednĂŠ invalidizace pacienta. KlĂ ovĂĄ slova: idiopatickĂŠ st evnĂ zĂĄn ty – ulcerĂłznĂ kolitida – Crohnova choroba – terapie Summary: The therapy of in ammatory bowel diseases (IBD) has substantially changed over the past two decades, mostly because of the introduction of biologic agents. Whereas aminosalicylates still remain the major drug for ulcerative colitis, their role in Crohn’s disease has however become negligible. Thiopurines dominate in long-term maintenance therapy of IBD, especially in Cronh’s desease; they also play an important role in combined therapy with anti-TNF antibodies. Systemic steroids still remain an important and highly e ective drug for severely active IBD. Budesonide is a clearly weaker, topical variant with no e ect in maintenance therapy. Whereas biologic therapy, namely anti-TNF antibodies, are currently at the top of the therapeutic pyramid, vedolizumab, a promising representative of the new class of integrin antibodies has recently been registered, and is expected to be marketed soon in the Czech Republic. Surgical therapy is an inseparable part of IBD treatment. Current management of IBD is based on individualized and tailored therapy, and aimed at treatment that targets: the elimination of the risk of irreversible structural changes and repeated surgeries with disabling consequences for the patient. Key words: in ammatory bowel disease – ulcerative colitis – Crohn’s disease – therapy
Ăšvod IdiopatickĂŠ st evnĂ zĂĄn ty (IBD), mezi n Ĺž adĂme Crohnovu chorobu (CN) a ulcerĂłznĂ kolitidu (UC), pat Ă mezi zĂĄn tlivĂĄ onemocn nĂ trĂĄvicĂ trubice se ĹĄirokĂ˝m spektrem projev st evnĂch i mimost evnĂch. A koli jde o relativn vzĂĄcnĂŠ nemoci postihujĂcĂ p ibliĹžn , – , % naĹĄĂ populace [ ], z ady p Ă in se ob choroby za adily v uplynulĂ˝ch dvou dekĂĄdĂĄch mezi nejsledovan jĹĄĂ onemocn nĂ v ob-
lasti celĂŠ gastroenterologie. D vody lze spat ovat nejen ve stĂĄle neznĂĄmĂŠ etiologii, chronickĂŠm a ĹĄpatn p edvĂdatelnĂŠm pr b hu, ale takĂŠ v nar stajĂcĂm vĂ˝skytu – zejmĂŠna v d tskĂŠ a adolescentnĂ populaci. KlĂ ovou roli v tomto obdobĂ ovĹĄem sehrĂĄl bou livĂ˝ vĂ˝voj v oblasti terapie IBD, zejmĂŠna terapie medikamentĂłznĂ. Ten je do zna nĂŠ mĂry spjat s objevem a zavedenĂm lĂĄtek souhrnn ozna ovanĂ˝ch jako biologickĂĄ lĂŠ ba a uplynulĂ˝ch let lze
z tohoto pohledu bez nadsĂĄzky ozna it jako ĂŠru biologickĂŠ terapie IBD. LĂŠ ba CN a UC ovĹĄem nespo ĂvĂĄ jen v aplikaci biologik, v tĹĄina nemocnĂ˝ch je stĂĄle lĂŠ ena p edevĹĄĂm lĂĄtkami, kterĂŠ adĂme mezi lĂŠky konven nĂ. AminosalicylĂĄty, kortikoidy, imunosupresiva, ale tĂŠĹž antibiotika, probiotika i nutri nĂ a podp rnĂĄ terapie rovn Ĺž proĹĄly nezanedbatelnĂ˝m vĂ˝vojem. Sulfasalazin byl de nitivn u v tĹĄiny pacient nahrazen mesalazinem, jehoĹž lokĂĄlnĂ
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 341–350
HereditĂĄrny 70 let eskĂŠ gastroenterologickĂŠ angioedĂŠm ako prĂ ina spole nosti bolestĂ brucha
Dalťà vývoj eskÊ gastroenterologie z pohledu mladých gastroenterolog
Further development of Czech gastroenterology from the perspective of young gastroenterologists P. Falt , , F. Shon , I. Mikoviny KajzrlĂkovĂĄ
Centrum pĂŠ e o zaĹžĂvacĂ trakt, VĂtkovickĂĄ nemocnice a. s., Ostrava LĂŠka skĂĄ fakulta OU v Ostrav GastroenterologickĂŠ odd lenĂ, Nemocnice eskĂŠ Bud jovice, a. s. BeskydskĂŠ Gastrocentrum, InternĂ odd lenĂ, Nemocnice ve FrĂ˝dku-MĂstku, p. o.
Dne . ervna se konalo prvnĂ zasedĂĄnĂ Sekce mladĂ˝ch gastroenterolog eskĂŠ gastroenterologickĂŠ spole nosti ( GS). Jako jedni ze zaklĂĄdajĂcĂch len se domnĂvĂĄme, Ĺže naĹĄe snaĹženĂ mĂĄ smysl. MladĂĄ generace tvo Ă speci ckou skupinu eskĂ˝ch gastroenterolog a endoskopist . MladĂ lĂŠka i po absolvovĂĄnĂ lĂŠka skĂŠ fakulty prochĂĄzĂ pom rn nĂĄro nou p edatesta nĂ p Ăpravou, za ĂnajĂ s nĂĄcvikem endoskopickĂ˝ch metod a asto se v rĂĄmci oboru dĂĄle specializujĂ. Z toho plyne nezbytnĂĄ podpora a vedenĂ zkuĹĄenĂ˝mi gastroenterology, moĹžnost pobytu na jinĂ˝ch pracoviĹĄtĂch a dob e organizovanĂ˝ a jednotnĂ˝ vzd lĂĄvacĂ program. OrganizovanĂŠ sdruĹženĂ mladĂ˝ch lĂŠka m Ĺže lĂŠpe de novat svĂŠ poĹžadavky, efektivn ji vyuĹžĂvat zkuĹĄenostĂ starĹĄĂ generace gastroenterolog i podpory jinĂ˝ch subjekt . PodobnĂ˝ model mĂĄ tradici v mezinĂĄrodnĂch asociacĂch, p Ăkladem za vĹĄechny m Ĺže slouĹžit velmi dob e fungujĂcĂ sdruĹženĂ mladĂ˝ch lĂŠka p i EvropskĂŠ spole nosti pro Crohnovu chorobu a ulcerĂłznĂ kolitidu (Y-ECCO) [ ]. AktuĂĄlnĂ Ăslo Gastroenterologie a hepatologie je v novĂĄno ĂşctyhodnĂŠmu . vĂ˝ro Ă zaloĹženĂ GS. V naĹĄem sd lenĂ bychom se pokusili formulovat nĂĄĹĄ nĂĄzor na dalĹĄĂ vĂ˝voj a perspektivy eskĂŠ gastroenterologie z pohledu gastroenterolog mladĂŠ generace.
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 352–354
KlĂ ovĂ˝m Ăşkolem mladĂŠho gastroenterologa je zĂskĂĄnĂ odbornĂŠ zp sobilosti sloĹženĂm atesta nĂ zkouĹĄky. CelĂ˝ proces za ĂnĂĄ spln nĂm podmĂnek spole nĂŠho zĂĄkladu nebo kmene, jejichĹž podstata se v minulĂ˝ch letech n kolikrĂĄt a ne p ĂliĹĄ p ehledn m nila. To, Ĺže lze spole nĂ˝ kmen v sou asnĂŠ dob zĂskat pouze na zĂĄklad absolvovanĂŠ praxe bez jakĂŠhokoli pr kazu odbornĂ˝ch dovednostĂ, nepovaĹžujeme prĂĄv za ĹĄ astnĂŠ, protoĹže vĹĄeobecnĂ˝ p ehled ve vnit nĂm lĂŠka stvĂ je pro gastroenterologa velkou vĂ˝hodou. PodmĂnkou p edatesta nĂ p Ăpravy jsou stĂĄĹže na specializovanĂ˝ch pracoviĹĄtĂch. DĂŠlku pobytu a typ pracoviĹĄt by bylo vhodnĂŠ dlouhodob ujednotit. Je t eba si uv domit, Ĺže pro mladĂŠho lĂŠka e nemusĂ bĂ˝t bez komplikacĂ dlouhodobĂ˝ pobyt na jinĂŠm mĂst . Krom p Ăpravy na atestaci je asto nutnĂŠ sv j as v novat za ĂnajĂcĂ rodin , kterou je takĂŠ t eba materiĂĄln zajistit z ne prĂĄv vysokĂŠho platu absolventa. MaximĂĄlnĂ vst Ăcnost si zcela jist zaslouŞà lĂŠka ky, kterĂŠ asto, a vzhledem k v ku zcela p irozen , p ed atestacĂ absolvujĂ svoji prvnĂ mate skou dovolenou. DĂŠlka pobytu na jinĂŠm pracoviĹĄti by m la bĂ˝t omezena na nezbytnĂŠ minimum a nĂĄpl stĂĄĹže by m la bĂ˝t co nejintenzivn jĹĄĂ ve smyslu zĂskĂĄvĂĄnĂ zkuĹĄenostĂ a dovednostĂ, kterĂŠ lĂŠka
na svĂŠm domovskĂŠm pracoviĹĄti nem Ĺže zĂskat. asto se totiĹž stĂĄvĂĄ, Ĺže stĂĄĹžista na standardnĂm odd lenĂ vykonĂĄvĂĄ b Ĺžnou prĂĄci absolventa bez v tĹĄĂ p ĂdatnĂŠ hodnoty. MyslĂme si, Ĺže pro lĂŠka e provozujĂcĂ gastroenterologii a hepatologii je vhodnĂŠ zachovat alespo krĂĄtkodobou stĂĄĹž na pracoviĹĄti, kterĂŠ se zabĂ˝vĂĄ problematikou transplantace jater. TakĂŠ by bylo na mĂst zaktualizovat seznam povinnĂ˝ch vĂ˝kon v atesta nĂm logbooku, kterĂŠ v n kterĂ˝ch p Ăpadech neodpovĂdajĂ realit . ada vĂ˝kon se v praxi jiĹž tĂŠm neprovĂĄdĂ, o n kterĂ˝ch se vedou diskuze. Nap Ăklad sonografie b icha je sice na n kterĂ˝ch pracoviĹĄtĂch provĂĄd na zejmĂŠna radiology, minimĂĄln zĂĄklady by ale dle naĹĄeho nĂĄzoru m l zvlĂĄdnout kaĹždĂ˝ hepatogastroenterolog. DalĹĄĂm d leĹžitĂ˝m prvkem p Ăpravy k atestaci je intenzivnĂ p edatesta nĂ kurz. Jako racionĂĄlnĂ se nĂĄm jevĂ kurz pravideln po ĂĄdat na pracoviĹĄti, kterĂŠ mĂĄ s jeho p Ăpravou nejv tĹĄĂ zkuĹĄenosti. Jeden z autor absolvoval kurz na InternĂ klinice Ăšst ednĂ vojenskĂŠ nemocnice v Praze a m Ĺže ho jen doporu it. K p Ăprav na atestaci jsou nutnĂŠ i aktuĂĄlnĂ a p im en rozsĂĄhlĂŠ studijnĂ materiĂĄly. ZatĂmco ke studiu hepatologie takovĂĄ publikace existuje a jiĹž mnoha lĂŠka m usnadnila p Ăpravu k atestaci [ ], aktuĂĄlnĂ a komplexnĂ
HereditĂĄrny Review article angioedĂŠm ako prĂ ina bolestĂ brucha
doi: . /amgh
Diagnosis and therapy of anaemia in patients with gastrointestinal tract diseases Diagnostika a lĂŠ ba anĂŠmie u nemocnĂ˝ch s chorobami gastrointestinĂĄlnĂho traktu J. ermĂĄk Institute of Hematology and Blood Transfusion, Prague
Summary: Anemia represents the most frequent hematological disorder in the world. In patiens with in ammatory bowel disease (IBD) several factors may contribute to development of anemia. Increased iron loss from the damaged intestinum surface is the most frequent cause of iron de ciency together with decreased rate of iron absorption from the gut. Simultaneously, the mechanisms involved in development of anemia of chronic disease (ACD) are also present in IBD. Increased level of in ammatory cytokines (IL- , IL- ) stimulates secretion of hepcidin, a regulatory hormone that leads to retention of iron in the stores and blocks iron release in circulation for the need of erythropoiesis. A combination of serum ferritin level and transferin saturation represents the most e ective laboratory tool for diagnosis of iron de ciency. A combination of several parameters (eg. serum ferritin, circulating transferrin receptor, serum hepcidin) is usually necessary for an exact diagnosis of iron de ciency in diseases with combined disorder of iron metabolism. Iron de ciency may be corrected with administration of mediactions containing iron salts. Parenteral administration of iron is indicated in patients with altered iron absorption from gut, new drugs with bioavailability due to relatively random and gradual release of even high content of iron in molecule (eg. ferric carboxymaltose) may e ectively correct iron depletion. Key words: anemia – iron de ciency – hepcidin – intestinal disease – diagnosis – treatment Souhrn: AnĂŠmie je v celosv tovĂŠm m Ătku nej ast jĹĄĂm hematologickĂ˝m onemocn nĂm v bec. U nemocnĂ˝ch s chronickĂ˝mi zĂĄn tlivĂ˝mi chorobami gastrointestinĂĄlnĂho traktu (GIT) je asto p Ătomna kombinace n kolika p Ă in podĂlejĂcĂch se na vzniku anĂŠmie. SideropenickĂĄ sloĹžka vznikĂĄ zejmĂŠna v d sledku zvýťenĂ˝ch ztrĂĄt z poĹĄkozenĂŠ sliznice GIT, m Ĺže se na nĂ podĂlet i poruĹĄenĂĄ resorpce Ĺželeza z trĂĄvicĂho traktu. Sou asn se na anĂŠmii u chronickĂ˝ch zĂĄn t st evnĂch podĂlejĂ i mechanizmy vedoucĂ k rozvoji anĂŠmie p i chronickĂŠm onemocn nĂ (ACD – anemia of chronic disease). ZvýťenĂĄ hladina cytokin (IL- , IL- ), jeĹž je p Ătomna u zĂĄn t , vede ke zvýťenĂŠ sekreci regula nĂho hormonu hepcidinu, jejĂmĹž d sledkem je blokĂĄda vĂ˝deje zĂĄsobnĂho Ĺželeza do cirkulace pro pot eby erytropoĂŠzy. V diagnostice sideropenie se uplat uje zejmĂŠna kombinace hladiny feritinu v sĂŠru a saturace transferinu. U stav s kombinovanou poruchou metabolizmu Ĺželeza je t eba k odhalenĂ sideropenie v tĹĄinou pouĹžĂt vyĹĄet enĂ n kolika parametr (feritin v sĂŠru, cirkulujĂcĂ transferinovĂ˝ receptor, event. hepcidin v sĂŠru). V lĂŠ b sideropenie se uplat uje substituce p Ăpravky obsahujĂcĂmi Ĺželezo. ParenterĂĄlnĂ podĂĄvĂĄnĂ Ĺželeza je indikovĂĄno u stav s poruĹĄenou resorpcĂ Ĺželeza ze st eva, jako velmi efektivnĂ se u t chto stav ukazuje bĂ˝t podĂĄnĂ novĂ˝ch p Ăpravk s vysokou vyuĹžitelnostĂ dĂky rovnom rnĂŠmu postupnĂŠmu uvol ovĂĄnĂ i vysokĂŠmu obsahu Ĺželeza v molekule (nap . Fe + v komplexu s karboxymaltĂłzou). KlĂ ovĂĄ slova: anĂŠmie – nedostatek Ĺželeza – hepcidin – choroby st eva – diagnĂłza – lĂŠ ba
Introduction Anaemia is the most common haematological disorder and globally it represents the most frequent disease in the world. The leading cause of anaemia is iron de ciency; incidence of iron de ciency anaemia in our region is about % in males and – % in females, however, in developing countries the
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 358–364
reported incidence is up to – % of the population. A lack of iron is in a majority of cases absolute, i.e. iron stores within the body are reduced due to its insu cient supply or increased loss. A relative lack of iron available for erythropoiesis due to its retention in macrophages is the leading mechanism involved in anaemia in chronic
diseases. The above mentioned mechanisms may combine in some diseases, eg. in patients with in ammation of the small or large intestine.
Iron metabolism and its regulation Iron absorbed from the gastrointestinal tract is transported into the tar-
Diagnosis and therapy of anaemia HereditĂĄrny in patients angioedĂŠm with gastrointestinal ako prĂ ina bolestĂ tract diseases brucha
Tf
3+
Fe Tf TfR
TfR
decreased pH Fe3+ Tf
T
Fe +
TfR
DM
Ferritin
3
Steap
Fe3+ Tf TfR
Fe2+Ch Hemoglobin Mfrn Heme export Mitochondria
R VC FL
Fpn
Mfrn
Fig. . Metabolism of iron in erythroid precursors (modi ed according to [ ]). Transferrin (Tf) transporting ferric iron binds on the cell surface with transferrin receptor (TfR ), the whole complex is endocytosed, Fe + is then released from the TF-TfR complex in acidic environment and is reduced to divalent form by the Steap reductase. Transport of Fe + into the intracellular space is mediated by DVMT , once released, iron binds to mitochondrial ferritin and is subsequently utilised in mitochondria, or it may be stored in ferritin. De novo synthesized haem binds with globin. Under certain circumstances, iron can also be transported extracellularly (mediated by ferroportin – FPN), as well as created haem (mediated by FLVC receptor – FLVCR ). Obr. . Metabolizmus Ĺželeza v erytroidnĂch prekurzorech (upraveno podle [ ]). Transferin (Tf) transportujĂcĂ trojmocnĂŠ Ĺželezo se vĂĄĹže na povrchu bu ky na transferinovĂ˝ receptor (TfR ), celĂ˝ komplex podlĂŠhĂĄ endocytĂłze, v kyselĂŠm prost edĂ pak dochĂĄzĂ k uvoln nĂ Fe + z vazby na komplex Tf-TfR a jeho redukci na dvojmocnou formu Ăş inkem reduktĂĄzy Steap . Transport Fe + do nitra bu ky je zprost edkovĂĄn DVMT , z intracelulĂĄrnĂho prostoru je bu odsunovĂĄno vĂĄzanĂŠ na mitochondriĂĄlnĂ feritin (Mfrn ) do mitochondriĂ i je uklĂĄdĂĄno do zĂĄsobnĂ formy feritinu. Vytvo enĂ˝ hem je vĂĄzĂĄn s globinem, za ur itĂ˝ch okolnostĂ m Ĺže bĂ˝t Ĺželezo tĂŠĹž transportovĂĄno extracelulĂĄrn (zprost edkovĂĄno ferroportinem – Fpn), stejn tak jako vznikajĂcĂ hem (vazbou s FLVC receptorem – FLVCR ).
get tissues predominantly bound in trivalent form to transferrin. Transferrin binds on the cell surface with the transferrin receptor and the whole complex is endocytosed. A drop in pH in the endocytic vesicle leads to the release of iron, which is reduced by Steap reductase to the divalent form and subsequently transported into the cell
through DVMT (transporter for divalent iron, which mediates also the transport of iron from the intestine across the membrane of the intestinal epithelium). Once released into intracellular space, iron binds to mitochondrial ferritin and is subsequently utilised in mitochondria, or it may be stored in ferritin [ ]. The metabolism
of iron in erythroid precursors is shown in gure . In , hepcidin, a polypeptide synthesized in the liver that plays a key role in iron metabolism control, was discovered. The role of hepcidin is the degradation of ferroportin- , which mediates the transfer of iron extracellularly; therefore the consequence of increased levels of hepcidin is a reduced output of iron from the cell. Many factors are involved in the control of hepcidin production, including hereditary haemochromatosis protein (HH or HFE protein) that binds in the cell to the transferrin receptor competitively with iron released from transferrin; free unbound HFE protein binds with transferrin receptor , and this complex induces formation of hepcidin through the activation of the bone morphogenic protein (BMP) receptor and its signalling pathways (SMAD). Recent ndings suggest that the direct stimulation of the BMP receptor activity through BMP is obviously more important for control of iron metabolism and that BMP level is dependent on the concentration of iron in parenchymatous organs, especially in the liver. Additional regulatory proteins simulating BMP receptor activity are haemojuvelin and matriptase- (MT- or TM-PRSS ). Concordance of these regulatory mechanisms enables a delicate control of the iron output from the monocyte-macrophage system into the circulation and secondarily of iron resorption from the gut in relation to increasing intracellular iron level. Similarly, the production of hepcidin is stimulated by haemojuvelin as well as by increased cytokine levels (IL- , IL- ) in in ammation; this mechanism is the fundamental moment in the pathogenesis of anaemia in a chronic disease. Anaemia with hypoxia and accelerated erythropoiesis reduces production of hepcidin; the aim is to increase the output of iron into the circulation in order to move it into a functional pool in the bone marrow. It has been recently shown that this e ect
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 358–364
HereditĂĄrny angioedĂŠm KomentĂĄ akok prĂ ina lĂĄnku vbolestĂ asopise brucha Gut
doi: . /amgh
KomentĂĄ k lĂĄnku v asopise Gut
Screening jaternĂho poĹĄkozenĂ u pacient
s diabetes mellitus . typu Screening of liver disease in patients with type diabetes mellitus R. Br ha IV. internĂ klinika . LF UK a VFN v Praze
V asopise Gut byl „online rst“ publikovĂĄn v dubnu lĂĄnek Screening diabetic patients for non-alcoholic fatty liver disease with control attenuation parameter and liver sti ness measurement: a prospective study [ ]. Auto i v tĂŠto prospektivnĂ studii vyĹĄet ili p Ăstrojem FibroScan skupinu tĂŠm pacient s diabetem a zjiĹĄ ovali u nich prevalenci jaternĂ steatĂłzy a brĂłzy. Do studie bylo p vodn za azeno pacient s diabetes mellitus . typu (DM ), kte Ă byli vyĹĄet eni ve specializovanĂŠm diabetologickĂŠm centru. Po vy azenĂ pacient s malignitami, hepatitidou B a C, polĂŠkovĂ˝m poĹĄkozenĂm jater a pacient s abĂşzem alkoholu (> g/den u muĹž a > g/den u Ĺžen) a neĂşplnĂ˝mi klinickĂ˝mi daty z stalo pacient s diabetem, kte Ă byli indikovĂĄni k vyĹĄet enĂ FibroScanem. Od pacient byla zĂskĂĄna kompletnĂ anamnestickĂĄ a antropometrickĂĄ data, byl proveden screening komplikacĂ diabetu a byla odebrĂĄna krev na zĂĄkladnĂ laboratornĂ vyĹĄet enĂ. NĂĄsledn byli vĹĄichni pacienti vyĹĄet eni na p Ăstroji FibroScan, kterĂ˝ krom m enà „tuhosti“ jaternĂ tkĂĄn (liver sti ness measurement – LSM) umoĹž uje ve svĂŠ nov jĹĄĂ verzi kvanti kovat takĂŠ jaternĂ steatĂłzu pomocĂ tzv. parametru oslabenĂ signĂĄlu (controlled atte-
nuation parameter – CAP). ValidnĂho vyĹĄet enĂ LSM bylo nakonec dosaĹženo u pacient (p i pouĹžitĂ b ĹžnĂŠ M-sondy i XL-sondy), validnĂ m enĂ CAP bylo u pacient . Pacienti, u nichĹž bylo na zĂĄklad vyĹĄet enĂ LSM vysloveno podez enĂ na p Ătomnost pokro ilĂŠ brĂłzy nebo cirhĂłzy (celkem pacient – , %) byli pozvĂĄni k jaternĂ biopsii. Ta byla nakonec provedena u pacient . ProvedenĂ˝mi neinvazivnĂmi vyĹĄet enĂmi auto i zjistili, Ĺže celkem pacient ( , %) m lo jaternĂ steatĂłzu: stupe m lo pacient ( , %), stupe byl zjiĹĄt n u pacient ( , %) a se stupn m bylo hodnoceno pacient ( %). Hodnotu LSM , kPa ukazujĂcĂ na pokro ilou fibrĂłzu i cirhĂłzu m lo celkem pa cient ( , %); LSM hodnotu , kPa p ipouĹĄt jĂcĂ p Ătomnost jaternĂ cirhĂłzy m lo pacient ( , %). Dle o ekĂĄvĂĄnĂ byla pokro ilĂĄ brĂłza i cirhĂłza diagnostikovĂĄna p edevĹĄĂm u pacient s p ĂtomnostĂ steatĂłzy (u % pacient s vyĹĄĹĄĂ CAP hodnotou oproti % mezi pacienty s normĂĄlnĂ hodnotou CAP. S vyĹĄĹĄĂ hodnotou CAP byly nezĂĄvisle spojeny tyto parametry: ĹženskĂŠ pohlavĂ, vyĹĄĹĄĂ BMI, vyĹĄĹĄĂ plazmatickĂĄ koncentrace triglycerid a glukĂłzy, vyĹĄĹĄĂ hodnota ALT a absence lĂŠ by in-
zulinem. S vyĹĄĹĄĂ hodnotou LSM byly nezĂĄvisle spojeny tyto faktory: delĹĄĂ doba trvĂĄnĂ diabetu, vyĹĄĹĄĂ BMI, ALT, albumin-kreatinin pom r v mo i a niŞťà HDL cholesterol. PodstatnĂŠ zjiĹĄt nĂ se tĂ˝kĂĄ p Ătomnosti steatĂłzy a pokro ilĂŠ fibrĂłzy u pacient s normĂĄlnĂmi hodnotami ALT – vyĹĄĹĄĂ hodnota CAP byla zjiĹĄt na u % a vyĹĄĹĄĂ hodnota LSM u % pa cient , kte Ă m li ALT v mezĂch normy. Mezi pacienty, kte Ă nakonec podstoupili jaternĂ biopsii (tj. m li dle LSM podez enĂ na pokro ilou brĂłzu i cirhĂłzu), byly zaznamenĂĄny tyto vĂ˝sledky: pokro ilou brĂłzu m lo %, cirhĂłzu % a mĂrn jĹĄĂ formy brĂłzy m lo % bioptovanĂ˝ch pacient . Celkem tedy m lo pokro ilou brĂłzu nebo cirhĂłzu % a brĂłzu jakĂŠhokoli stupn % pacient , kte Ă byli indikovĂĄni k jaternĂ biopsii. Pro detekci pokro ilĂŠ brĂłzy (F ) i cirhĂłzy (F ) byla senzitivita LSM % speci cita %, pozitivnĂ prediktivnĂ hodnota % a negativnĂ prediktivnĂ hodnota %. HlavnĂ zĂĄv ry prĂĄce jsou dle autor nĂĄsledujĂcĂ: • Kolem % pacient s DM mĂĄ pravd podobn NAFLD (non-alcoholic fatty liver disease). P ibliĹžn p tina pacient ( %) mĂĄ zvýťenĂŠ hodnoty
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 365–367
HereditĂĄrny Screening jaternĂho angioedĂŠm poĹĄkozenĂ ako prĂ ina u pacient bolestĂs brucha diabetes mellitus 2. typu
tuhosti jaternĂ tkĂĄn (LSM) a polovina t chto pacient s vyĹĄĹĄĂ LSM mĂĄ histologicky bu cirhĂłzu, nebo pokro ilou brĂłzu. • FibrĂłzu jakĂŠhokoli stupn majĂ tĂŠm vĹĄichni pacienti s vyĹĄĹĄĂ hodnotou LSM, kte Ă podstoupili jaternĂ biopsii. • ZvýťenĂŠ riziko jaternĂ fibrĂłzy majĂ pacienti s vyĹĄĹĄĂm BMI, dyslipidemiĂ a vyĹĄĹĄĂmi hodnotami ALT. • TĂŠm % pacient s diabetem tak trpĂ zĂĄvaĹžnĂ˝m jaternĂm postiĹženĂm. • DĂky vysokĂŠ prevalenci NAFLD u DM by tito pacienti mohli pro tovat ze screeningu a vhodnou metodou screeningu by mohlo bĂ˝t vyĹĄet enĂ p Ăstrojem FibroScan. • Z vĂ˝sledk neinvazivnĂho vyĹĄet enĂ pomocĂ LSM si auto i cenĂ p edevĹĄĂm vysokĂŠ negativnĂ prediktivnĂ hodnoty – tzn., Ĺže jsou schopni s velkou p esnostĂ ozna it pacienty, kte Ă pokro ilou brĂłzu ur it nemajĂ. HlavnĂm vĂ˝chodiskem studie byla snaha posoudit moĹžnost vyuĹžitĂ neinvazivnĂch technik ve screeningu brĂłzy v rizikovĂŠ skupin pacient . Je znĂĄmo, Ĺže v tĹĄina pacient s diabetem mĂĄ jaternĂ steatĂłzu a ur itĂĄ ĂĄst mĂĄ pokro ilou brĂłzu, ale neexistujĂ jednotnĂĄ doporu enĂ kdy, jakĂ˝m zp sobem, v jakĂŠ fĂĄzi diabetu a u kterĂ˝ch pacient p ĂpadnĂ˝ screening jaternĂho onemocn nĂ provĂĄd t. Data jednozna n prokazujĂcĂ existenci pokro ilĂŠ brĂłzy i cirhĂłzy u ĂĄsti pacient s diabetem jsou znĂĄma z histologickĂ˝ch vyĹĄet enĂ; provĂĄd t jaternĂ biopsii ve screeningu pokro ilĂŠ fibrĂłzy je samoz ejm nemyslitelnĂŠ. Proto se hledajĂ neinvazivnĂ postupy, kterĂŠ by mohly pokro ilou brĂłzu i cirhĂłzu detekovat. ZjiĹĄt nĂ p Ătomnosti pokro ilĂŠ brĂłzy i cirhĂłzy mĂĄ pro osud pacienta podstatnĂ˝ vĂ˝znam – p inejmenĹĄĂm v tom, Ĺže m Ĺže bĂ˝t za azen do programu screeningu hepatocelulĂĄrnĂho karcinomu a p Ătomnosti rizikovĂ˝ch jĂcnovĂ˝ch varix . Je znĂĄmo, Ĺže prostĂŠ vyĹĄet enĂ jaternĂch test (ALT a AST) v diagnostice pokro ilĂŠ brĂłzy nemĂĄ ŞådnĂ˝ vĂ˝znam – podstatnĂĄ ĂĄst
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 365–367
pacient s pokro ilou brĂłzou i cirhĂłzou m Ĺže mĂt normĂĄlnĂ ALT a naopak vysokĂŠ ALT mohou mĂt i pacienti s prostou steatĂłzou bez fibrĂłzy. VĹĄechna tato fakta ukazujĂ na pot ebu jednoduchĂŠ neinvazivnĂ diagnostiky. Ta se dnes ubĂrĂĄ dv ma sm ry – jednak vyuĹžitĂm metod zaloĹženĂ˝ch na m enĂ rychlosti ĹĄĂ enĂ ultrazvukovĂ˝ch vln v jaternĂ tkĂĄni a jednak vyuĹžitĂm hodnocenĂ koncentrace sĂŠrovĂ˝ch marker , kterĂŠ souvisejĂ se zĂĄn tlivou reakcĂ p i steatohepatitid nebo s procesem brotizace [ ]. Oba postupy jsou pouĹžĂvanĂŠ u de novanĂ˝ch skupin pacient a za ur itĂ˝ch podmĂnek – nejvĂce dat existuje pro pacienty s chronickou virovou hepatitidou C v souvislosti s indikacĂ k lĂŠ b a nĂĄslednĂ˝m sledovĂĄnĂm. NicmĂŠn vĂ˝znam vyuĹžitĂ t chto metod ve screeningu pokro ilosti jaternĂ choroby v rizikovĂ˝ch skupinĂĄch pacient (jako jsou nap . pacienti s diabetem) nenĂ znĂĄm. NenĂ z ejmĂ˝ „cost-benefit“ takovĂ˝ch postup , nenĂ znĂĄma citlivost r znĂ˝ch metod v t chto populacĂch a nenĂ z ejmĂŠ, zda pozitivnĂ vĂ˝sledek p ĂpadnĂ˝ch test ovlivnĂ dalĹĄĂ osud pacient . Na ĂĄst t chto otĂĄzek mohou podobnĂŠ studie jako tato odpov d t – zhodnotĂ citlivost pouĹžitĂ˝ch metod. Auto i si vybrali jednu ze sou asn dostupnĂ˝ch metod hodnocenĂ tuhosti jaternĂ tkĂĄn (FibroScan). Lze p edpoklĂĄdat, Ĺže p i pouĹžitĂ alternativnĂch metod zaloĹženĂ˝ch na podobnĂŠm principu hodnocenĂ elastografie budou vĂ˝sledky podobnĂŠ. PodrobnĂ˝ p ehled neinvazivnĂch metod v hodnocenĂ brĂłzy byl publikovĂĄn nap . v letoĹĄnĂm druhĂŠm Ăsle Gastroenterologie a hepatologie [ ]. Ur itou vĂ˝hodou jinĂ˝ch metod (jako je nap . ARFI) je moĹžnost sou asnĂŠho vyĹĄet enĂ ultrazvukem – v naĹĄich podmĂnkĂĄch je obtĂĹžn p edstavitelnĂŠ, Ĺže by pacient s podez enĂm na jaternĂ chorobu nem l provedenou standardnĂ sonografii, ale byl by vyĹĄet en „jen“ pomocĂ p Ăstroje FibroScan. Je pak otĂĄzkou, do jakĂŠ mĂry mĂĄ u diabetik praktickĂ˝ vĂ˝znam kvanti kace jaternĂ steatĂłzy pomocĂ metody CAP. P Ătom-
nost steatĂłzy lze velmi dob e posoudit p i b ĹžnĂŠm ultrazvukovĂŠm vyĹĄet enĂ, tĂĹže steatĂłzy nesouvisĂ p Ămo s p ĂtomnostĂ zĂĄn tlivĂŠ sloĹžky (steatohepatitidou) a Ăşdaj, kterĂ˝ je z pohledu dalĹĄĂho vĂ˝voje choroby zĂĄsadnĂ, je p Ătomnost brĂłzy hodnocenĂĄ vyĹĄet enĂm tuhosti jaternĂ tkĂĄn . V dneĹĄnĂ dob se p edpoklĂĄdĂĄ, Ĺže nealkoholovĂŠ jaternĂ ztukovat nĂ (NAFLD), spjatĂŠ p edevĹĄĂm s DM a metabolickĂ˝m syndromem, je celosv tov nej ast jĹĄĂ chronickĂŠ jaternĂ onemocn nĂ postihujĂcà – % sv tovĂŠ populace [ ]. Zahrnuje ĹĄirokĂŠ spektrum jaternĂho postiĹženĂ od prostĂŠ steatĂłzy p es nealkoholovou steatohepatitidu (NASH), tvorbu vaziva ( brotizace) aĹž k jaternĂ cirhĂłze. CirhĂłza p i NAFLD se d Ăve ozna ovala jako kryptogennĂ (tj. nenĂ zp sobena virovĂ˝mi hepatitidami, alkoholem i jinĂ˝mi jasn de novanĂ˝mi stavy). KryptogennĂ jaternĂ cirhĂłza je dnes t etĂ nej ast jĹĄĂ indikacĂ k jaternĂ transplantaci (po etylickĂŠ cirhĂłze a cirhĂłze zp sobenĂŠ chronickou hepatitidou C) a do budoucna se p edpoklĂĄdĂĄ, Ĺže bude v indikacĂch pravd podobn dominovat. EpidemiologickĂŠ studie ukĂĄzaly, Ĺže pacienti s NAFLD majĂ vyĹĄĹĄĂ mortalitu neĹž b ĹžnĂĄ populace [ ] a ta je dĂĄna nejen samotnou cirhĂłzou, ale p edevĹĄĂm kardiovaskulĂĄrnĂmi chorobami a mimojaternĂmi malignitami [ ]. Existuje mnoho fakt , kterĂŠ ukazujĂ, Ĺže DM se podĂlĂ na vzniku chronickĂ˝ch jaternĂch onemocn nĂ v etn rizika vĂ˝voje hepatocelulĂĄrnĂho karcinomu. RozsĂĄhlĂĄ kohortnĂ studie srovnĂĄvala vĂ˝voj r znĂ˝ch chorob ve skupin pacient s DM a kontrolnĂch pacient bez diabetu. ŽådnĂ˝ z pacient nem l vstupn znĂĄmky jaternĂho postiĹženĂ. B hem desetiletĂŠho obdobĂ byla incidence NAFLD Ă— v tĹĄĂ u pacient s DM ve srovnĂĄnĂ s kontrolami. Prevalence NAFLD i NASH v populaci R nenĂ znĂĄma, nicmĂŠn asi nenĂ d vod, aby se p ĂliĹĄ liĹĄila od Ăşdaj z ostatnĂch zĂĄpadnĂch zemĂ. Z pohledu
HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ ina bolestĂ brucha Kazuistika
doi: . /amgh
SvĂzelnĂĄ diagnostika primĂĄrnĂ sklerozujĂcĂ cholangitidy u pacienta s rekurentnĂmi epizodami akutnĂ bakteriĂĄlnĂ cholangitidy Complicated diagnostics of primary sclerosing cholangitis in a patient with recurrent episodes of acute bacterial cholangitis L. Doudaš, R. Keilš, J. Lochmannovåš, J. DrĂĄbekš, O. FabiĂĄn², L. HornofovĂĄ , E. HonsovĂĄÂł, M. Jirsa
InternĂ klinika . LF UK a FN v Motole, Praha Ăšstav patologie a molekulĂĄrnĂ medicĂny, . LF UK a FN v Motole, Praha PracoviĹĄt klinickĂŠ a transplanta nĂ patologie, Transplacentrum, IKEM, Praha Centrum experimentĂĄlnĂ medicĂny, IKEM, Praha
Souhrn: AkutnĂ bakteriĂĄlnĂ cholangitida je zĂĄvaĹžnou komplikacĂ primĂĄrnĂ sklerozujĂcĂ cholangitidy. V n kterĂ˝ch p Ăpadech m Ĺže mĂt tato bakteriĂĄlnĂ komplikace fulminantnĂ pr b h ve smyslu cholangiogennĂ sepse a septickĂŠho ĹĄoku s multiorgĂĄnovĂ˝m selhĂĄnĂm. Auto i popisujĂ p Ăpad letĂŠho muĹže s opakovanĂ˝mi atakami akutnĂ bakteriĂĄlnĂ cholangitidy, u n hoĹž byla zejmĂŠna na zĂĄklad radiogra ckĂŠho nĂĄlezu p i endoskopickĂŠ retrogrĂĄdnĂ cholangiopankreatogra i diagnostikovĂĄna primĂĄrnĂ sklerozujĂcĂ cholangitida. StanovenĂ diagnĂłzy primĂĄrnĂ sklerozujĂcĂ cholangitidy bylo ztĂĹženo jednak nejednozna nĂ˝mi vĂ˝sledky provedenĂ˝ch vyĹĄet enĂ a dĂĄle klinickĂ˝mi komplikacemi, jeĹž nastaly v pr b hu diagnostickĂŠho procesu. KlĂ ovĂĄ slova: primĂĄrnĂ sklerozujĂcĂ cholangitida – akutnĂ bakteriĂĄlnĂ cholangitida – cholangiogennĂ sepse – endoskopickĂĄ retrogrĂĄdnĂ cholangiopankreatografie Summary: Acute bacterial cholangitis is one of the possible complications of primary sclerosing cholangitis and in some cases it can occur as a fulminant cholangiogenic sepsis with septic shock and multiple organ dysfunction syndrome. The authors describe a case of a year-old man where the primary sclerosing cholangitis manifested as recurrent episodes of acute bacterial cholangitis, including one with a life-threatening consequences. The diagnostic and therapeutic method of choice an urgent endoscopic retrograde cholangiopancreatography with a decompression of the biliary tree and subsequent targeted antibiotic therapy. The diagnosis of primary sclerosing cholangitis can sometimes be di cult, as it was in our case, due to insu cient histologic veri cation and intercurrent clinical complications. Key words: primary sclerosing cholangitis – acute bacterial cholangitis – cholangiogenic sepsis – endoscopic retrograde cholangiography
Ăšvod PrimĂĄrnĂ sklerozujĂcĂ cholangitida (PSC) je chronickĂŠ cholestatickĂŠ a postupn progredujĂcĂ onemocn nĂ charakterizovanĂŠ difuznĂm zĂĄn tem a brĂłzou Ĺžlu ovĂŠho stromu s nĂĄslednou obliteracĂ intra- a/ nebo extrahepatĂĄlnĂch Ĺžlu ovod . Onemocn nĂ postupn vede ke vzniku jaternĂ cirhĂłzy. Etiologie nenĂ zcela jasnĂĄ a v patogenezi hraje roli n kolik mechanizm – autoimunitnĂ, zĂĄn tlivĂ˝ (hypotĂŠza popisujĂcĂ translokaci bakteriĂ zĂĄn tem
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 368–377
poĹĄkozenou sliznicĂ tlustĂŠho st eva a jejich transport portĂĄlnĂm e iĹĄt m a usĂdlenĂ ve Ĺžlu ovĂŠm stromu s nĂĄslednou cholangitidou) a p Ăpadn ischemickĂ˝ (experimentĂĄln p i ischemickĂŠm inzultu Ĺžlu ovod intraarteriĂĄlnĂ aplikacĂ oxuridinu dochĂĄzĂ ke vzniku podobnĂŠho cholangiografickĂŠho obrazu jako p i PSC) [ ]. GenetickĂ˝ podklad onemocn nĂ byl prokĂĄzĂĄn v genech t Ădy HLA i non-HLA [ – ], p i emĹž p ĂbuznĂ pacient s PSC majĂ aĹž nĂĄsobn vyĹĄĹĄĂ riziko vzniku PSC
ve srovnånàs ostatnà populacà [ ]. Incidence PSC se dle r zných studià uvådà kolem / obyvatel/rok [ , ].
ast ji bĂ˝vajĂ postiĹženi muĹži (ve srovnĂĄnĂ se Ĺženami v %) st ednĂho v ku (pr m rnĂ˝ v k kolem let). KlinickĂĄ symptomatologie je asto nespecifickĂĄ a bĂ˝vĂĄ zpo ĂĄtku t Ĺžko rozpoznatelnĂĄ od ostatnĂch jaternĂch onemocn nĂ. DominujĂcĂ postavenĂ v diagnostice PSC mĂĄ radiogra ckĂŠ zobrazenĂ Ĺžlu ovĂ˝ch cest (ERCP, MRCP i PTC), dĂĄle pak histologickĂ˝
SvĂzelnĂĄ diagnostika primĂĄrnĂ sklerozujĂcĂ cholangitidy u pacienta s rekurentnĂmi HereditĂĄrny epizodami angioedĂŠm akutnĂ ako bakteriĂĄlnĂ prĂ ina bolestĂ cholangitidy brucha
Obr. . Sonogra ckĂ˝ obraz dilatace nitrojaternĂch Ĺžlu ovod (ĹĄipka). Fig. . Ultrasound image of intrahepatic bile duct dilatation (arrow). nĂĄlez z jaternĂ biopsie a laboratornĂ vĂ˝sledky s alteracĂ obstruk nĂch jaternĂch enzym . Jednou z nejzĂĄvaĹžn jĹĄĂch komplikacĂ PSC je akutnĂ bakteriĂĄlnĂ cholangitida, p i emĹž jejĂ pr b h m Ĺže bĂ˝t mĂrnĂ˝ s dobrou odezvou na p ĂsluĹĄnou terapii, avĹĄak nez Ădka probĂhĂĄ pod obrazem Ĺživot ohroĹžujĂcĂ cholangiogennĂ sepse [ – ]. CĂlem lĂŠ by PSC je zpomalenĂ progrese zĂĄkladnĂho onemocn nĂ a co nejefektivn jĹĄĂ eĹĄenĂ jeho komplikacĂ. ProgresivnĂ charakter PSC vede postupn k nezvratnĂŠmu poĹĄkozenĂ jater a jedinou kurativnĂ moĹžnostĂ lĂŠ by z stĂĄvĂĄ jaternĂ transplantace.
Popis p Ăpadu letĂ˝ dosud zdravĂ˝ muĹž byl p ijat na internĂ odd lenĂ okresnĂ nemocnice pro asi dva tĂ˝dny trvajĂcĂ ĹžlutĂŠ zbarvenĂ k Ĺže, pruritus, tmavou mo a sv tlou stolici a zhruba m sĂc trvajĂcĂ b iĹĄnĂ dyskomfort s horĹĄĂ snĂĄĹĄenlivostĂ mastnĂ˝ch a pe enĂ˝ch pokrm . VstupnĂ fyzikĂĄlnĂ nĂĄlez byl krom zjiĹĄt nĂŠho ikteru k Ĺže a sklĂŠr a mĂrnĂŠ palpa nĂ citlivosti v oblasti epigastria v norm . Pacient byl afebrilnĂ a kardiopulmonĂĄln kompenzovĂĄn. Laboratorn jsme zjistili elevaci jaternĂch obstruk nĂch enzym a bilirubinu (ALP , mol/l, GGT , kat/l, AST , kat/l, ALT , kat/l, bilirubin , kat/l), p i emĹž laboratornĂ znĂĄmky zĂĄn tu nebyly vstupn vyjĂĄd eny a ostatnĂ biochemickĂŠ ukazatele vykazovaly tĂŠĹž fyziologickĂŠ hodnoty.
Obr. . ERCP – mnoho etnĂĄ litiĂĄza v oblasti junkce pravĂŠho a levĂŠho ductus hepaticus, intrahepatĂĄlnĂ litiĂĄza, ĹĄtĂhlĂ˝ ductus choledochus a ductus cysticus (ĹĄipky). Fig. . ERCP – multiple lithiasis in the junction between the right and left hepatic duct, intrahepatic lithiasis, thin bile duct and cystic duct (arrows). V rĂĄmci diferenciĂĄlnĂ diagnostiky jsme vylou ili infek nĂ virovou hepatitidu. Sonogra cky a nĂĄsledn i dle CT b icha byla prokĂĄzĂĄna dilatace nitrojaternĂch Ĺžlu ovod (obr. ). P i dalĹĄĂ laboratornĂ kontrole m ly zĂĄn tlivĂŠ parametry tendenci k vzestupu a u pacienta jsme indikovali provedenĂ ERCP, kterĂĄ prokĂĄzala mnoho etnou litiĂĄzu v oblasti junkce pravĂŠho a levĂŠho ductus hepaticus, intrahepatĂĄlnĂ litiĂĄzu a sou asn nĂĄpadn ĹĄtĂhlĂ˝ ductus choledochus a ductus cysticus (obr. ). Po provedenĂ papilotomie bylo extrahovĂĄno v tĹĄĂ mnoĹžstvĂ drobnĂ˝ch konkrement a pacienta jsme zajistili biliĂĄrnĂ drenåŞà (obr. ). PrvnĂ ataka akutnĂ bakteriĂĄlnĂ cholangitidy byla zvlĂĄdnuta bez v tĹĄĂch problĂŠm , p i negativnĂm vĂ˝sledku hemokultiva nĂho vyĹĄet enĂ byl pacient lĂŠ en empiricky parenterĂĄln podĂĄvanĂ˝mi antibio tiky (Ciprofloxacin). JaternĂ obstruk nĂ enzymy m ly stejn jako zĂĄn tlivĂŠ parametry tendenci k poklesu, hodnota bilirubinu vĹĄak oscilovala kolem hodnoty mol/l a jejĂ pokles byl velmi pomalĂ˝ (graf – ). OsmĂ˝ den od zavedenĂ biliĂĄrnĂ drenĂĄĹže doĹĄlo k nĂĄhlĂŠmu zhorĹĄenĂ celkovĂŠho stavu pacienta ve smyslu rozvoje septickĂŠho ĹĄoku. Pacienta jsme
Obr. . ERCP – zavedenĂĄ biliĂĄrnĂ drenĂĄĹž ( Fr) do oblasti levĂŠho ductus hepaticus (ĹĄipka). Fig. . ERCP – biliary drainage ( Fr) inserted in the left hepatic duct (arrow). v kritickĂŠm stavu (hypotenznĂ, febrilnĂ a s poruchou v domĂ) p eloĹžili na jednotku intenzivnĂ pĂŠ e. Byla okamĹžit zahĂĄjena lĂŠ ba s volumovou resuscitacĂ a s nutnostĂ vazopresorickĂŠ podpory ob hu. P i urgentn provedenĂŠ ERCP jsme prokĂĄzali parciĂĄlnĂ obturaci biliĂĄrnĂ drenĂĄĹže, kterĂĄ byla vym n na. Hemokultiva nĂm vyĹĄet enĂm jsme zjistili multirezistentnĂ E. coli, p i emĹž stejnĂŠ infek nĂ agens (spolu s Enterobacter cloacae) bylo vykultivovĂĄno i ze Ĺžlu e. Vzhledem k celkov zĂĄvaĹžnĂŠmu stavu byl pacient lĂŠ en dvojkombinacĂ parenterĂĄln podĂĄvanĂ˝ch antibiotik dle citlivosti (Metronidazol, Imipenem). DĂky v asn zahĂĄjenĂŠ intenzivnĂ komplexnĂ terapii, urgentn provedenĂŠ vĂ˝m n biliĂĄrnĂ drenĂĄĹže a cĂlenĂŠ antibiotickĂŠ terapii se pacient v klinickĂ˝ stav promptn zlepĹĄil. DoĹĄlo k poklesu znĂĄmek cholestĂĄzy (tentokrĂĄt jiĹž i s poklesem sĂŠrovĂŠ hodnoty bilirubinu) i znĂĄmek zĂĄn tu. Pacienta jsme propustili v klinicky dobrĂŠm stavu, afebrilnĂho a s prakticky normĂĄlnĂm laboratornĂm nĂĄlezem (graf – ). B hem hospitalizace bylo u naĹĄeho pacienta vyjĂĄd eno podez enĂ na primĂĄrnĂ sklerozujĂcĂ cholangitidu. ZĂĄkladem pro toto podez enĂ byl opakovan suspektnĂ cholangiogram s intrahepatĂĄlnĂmi stenĂłzami a litiĂĄzou a nĂĄpadn ĹĄtĂhlĂ˝mi extrahepatĂĄlnĂmi Ĺžlu ovody (obr. ). V rĂĄmci verifikace
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 368–377
HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ ina bolestĂ brucha Kazuistika
doi: . /amgh
NeobvyklĂĄ p Ă ina pr jmu – cholecystokolickĂĄ pĂĹĄt l: kazuistika a literĂĄrnĂ p ehled Unusual cause of diarrhoea – cholecystocolic stula: case interpretation and overview of literature R. Ĺ vadlenkovĂĄ , J. Cyrany , T. Fejfar , P. Ho mann , A. Mat jkovĂĄ , J. Laco , M. KopĂĄ ovĂĄ
II. internĂ gastroenterologickĂĄ klinika LF UK a FN Hradec KrĂĄlovĂŠ RadiologickĂĄ klinika LF UK a FN Hradec KrĂĄlovĂŠ Fingerland v Ăşstav patologie, LF UK a FN Hradec KrĂĄlovĂŠ
Souhrn: V naĹĄem sd lenĂ popisujeme p Ăpad letĂŠ Ĺženy vyĹĄet ovanĂŠ pro n kolik tĂ˝dn trvajĂcĂ pr jmy s vĂĄhovĂ˝m Ăşbytkem. Po vylou enĂ infek nĂ p Ă iny byla dle CT a ERCP identi kovĂĄna cholecystokolickĂĄ pĂĹĄt l, kterĂĄ byla de nitivn vy eĹĄena chirurgicky s nĂĄslednou Ăşpravou zdravotnĂho stavu pacientky. KlĂ ovĂĄ slova: pĂĹĄt l – aerobilie – pr jem Summary: We report a case of a -year-old woman who su ered from diarrhoea with weight loss for several weeks. After exclusion of an infectious cause, the CT and ERCP identi ed a cholecystocolic stula, which was nally resolved by surgery leading to an improvement of the patient’s condition. Keywords: stula – aerobilia – diarrhoea
Ăšvod CholecystokolickĂŠ pĂĹĄt le jsou vzĂĄcnĂŠ, jsou pouze kazuisticky popsĂĄny v literatu e. Nej ast ji se vyskytujĂ po opera nĂch zĂĄkrocĂch, spontĂĄnnĂ pĂĹĄt le vznikajĂ jen z Ădka. Jejich komplikace vĹĄak mohou bĂ˝t zĂĄvaĹžnĂŠ, n kdy i Ĺživot ohroĹžujĂcĂ.
Popis p Ăpadu V roce jsme p ijali k vyĹĄet ovacĂmu programu letou Ĺženu, kterĂĄ byla dva m sĂce vyĹĄet ovĂĄna ve spĂĄdovĂŠ nemocnici pro pr jmy, bolesti b icha a vĂĄhovĂ˝ Ăşbytek kg za poslednĂ dva m sĂce (BMI p i p ijetĂ byl ). Jednalo se o pacientku s nevĂ˝znamnou rodinnou anamnĂŠzou, v osobnĂ anamnĂŠze m la lĂŠ bou korigovanou arteriĂĄlnĂ hypertenzi a diabetes mellitus II. typu kompenzovanĂ˝ dietou. VstupnĂ laboratornĂ vĂ˝sledky – krevnĂ obraz, koagula nĂ parametry, mo ovĂ˝ nĂĄlez a biochemie v etn výŞivovĂ˝ch parametr – nevykazovaly hrubĹĄĂ patologii. Opakovan byl
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 378–380
proveden vĂ˝t r z rekta s nĂĄlezem nepatogennĂ Ăłry, negativnĂ byl i toxin a antigen Clostridium di cile. Sonogra cky byla zjiĹĄt na mĂrnĂĄ dilatace intrahepatickĂ˝ch Ĺžlu ovod a vĂ˝raznĂĄ intrahepatickĂĄ i extrahepatickĂĄ aerobilie. Ĺ˝lu nĂk se nepoda ilo diferencovat p esto, Ĺže pacientka nebyla po cholecystektomii. Podle CT vyĹĄet enĂ s intravenĂłznĂm bolusem jodovĂŠ kontrastnĂ lĂĄtky byl Ĺžlu nĂk svraĹĄt lĂ˝ s prosĂĄknutĂm okolnĂho pojiva, ke Ĺžlu nĂku byla p itaĹžena hepatĂĄlnĂ exura tra nĂku. Bylo pojato podez enĂ na pĂĹĄt l Ĺžlu nĂku do hepatĂĄlnĂ exury tlustĂŠho st eva (obr. ). Bylo indikovĂĄno ERCP vyĹĄet enĂ s papilotomiĂ. Ĺ˝lu ovĂŠ cesty byly bez patologickĂŠho obsahu, p i nĂĄst iku kontrastnĂ lĂĄtkou se plnil ductus cysticus a z n j suspektnĂ reziduum Ĺžlu nĂku, ze kterĂŠho kontrast postupoval pĂĹĄt lĂ do oblasti hepatĂĄlnĂ exury tra nĂku (obr. ). Indikovali jsme koloskopickĂŠ vyĹĄet enĂ, kde bylo nalezeno difuznĂ postiĹženĂ sliznice tra nĂku ve smyslu mĂrnĂŠ
kolitidy zp sobenĂŠ chemickĂ˝m drĂĄĹžd nĂm sliznice p itĂŠkajĂcĂ Ĺžlu Ă. ĂšstĂ pĂĹĄt le bylo identifikovĂĄno jako drobnĂŠ jizevnatĂŠ vtaĹženĂ s mm velkĂ˝m hyperplastickĂ˝m polypem v hepatĂĄlnĂm ohbĂ. Do t snĂŠ blĂzkosti identi kovanĂŠho ĂşstĂ pĂĹĄt le byl pro pozd jĹĄĂ usnadn nĂ lokalizace nasazen kovovĂ˝ klip (obr. ). S m sĂ nĂm odstupem byla pacientka plĂĄnovan operovĂĄna. Periopera n bylo nalezeno reziduum Ĺžlu nĂku velikosti Ă— cm tvo enĂŠ brotickou tkĂĄnĂ. Ke zbytku Ĺžlu nĂku bylo p itaĹženo tlustĂŠ st evo, kterĂŠ bylo v dĂŠlce asi cm resekovĂĄno a byla naĹĄita end-to-end anastomĂłza. ResekĂĄt byl vyĹĄet en histologicky, patolog popisoval v mĂst pĂĹĄt le ve st n st eva smĂĹĄenĂ˝ zĂĄn tlivĂ˝ in ltrĂĄt, brĂłzu a cholesterolofagickĂŠ granulomy s obrovskobun nou granulomatĂłznĂ reakcĂ typu z cizĂch t les. CholesterolofagickĂŠ granulomy (obr. ) lze nalĂŠzt v mĂstech, kde dochĂĄzĂ k rozpadu bun k, z jejichĹž destruovanĂ˝ch membrĂĄn se
NeobvyklĂĄ p Ă ina pr jmu – cholecystokolickĂĄ HereditĂĄrny angioedĂŠm pĂĹĄt l: kazuistika ako prĂ ina a literĂĄrnĂ bolestĂp ehled brucha
Obr. . CT vyĹĄet enà – vĂ˝znamnĂĄ aerobilie. Fig. . CT scan – signi cant aerobilia. Obr. . ĂšstĂ pĂĹĄt le v tra nĂku ozna enĂŠ klipem. Fig. . The ori ce of the stula in the colon marked by a hemoclip.
Obr. . ERCP – kontrastnĂ lĂĄtka odtĂŠkĂĄ ze Ĺžlu ovĂ˝ch cest do tra nĂku. Fig. . ERCP – contrast medium owing away from the biliary system into colon. uvol uje cholesterol, kterĂ˝ potĂŠ krystalizuje, coĹž je doprovĂĄzeno obrovskobun nou reakcĂ. NachĂĄzĂ se proto asto v loĹžiscĂch zĂĄn tu. Do tĂŠ doby zvaĹžovanĂĄ malignita v tĂŠto oblasti byla tedy de nitivn vylou ena. Poopera nĂ obdobĂ u naĹĄĂ pacientky prob hlo bez komplikacĂ, opera nĂ rĂĄna se zhojila per primam a nemocnĂŠ se nynĂ da Ă dob e.
Diskuze PĂĹĄt le Ĺžlu nĂku do trĂĄvicĂ trubice se vyskytujĂ u , % vĹĄech pacient , kte Ă
Obr. . CholesterolofagickĂ˝ granulom – loĹžisko sestĂĄvĂĄ z obrovskĂ˝ch mnohojadernĂ˝ch bun k, kterĂŠ fagocytujĂ i opouzd ujĂ krystaly cholesterolu (vzhledem k rozpuĹĄt nĂ cholesterolu v pr b hu zpracovĂĄnĂ tkĂĄn jsou patrny pouze prĂĄzdnĂŠ prostory). DĂĄle jsou p Ătomny drobnĂŠ dystro ckĂŠ kalci kace alovĂŠ barvy (uprost ed) a malĂŠ mnoĹžstvĂ ĹžlutĂŠ Ĺžlu i (Hematoxylin-eozin). Fig. . Cholesterol granuloma – the site consists of giant multinucleated cells that are phagocytizing or encapsulating cholesterol crystals (only empty spaces are visible as the cholesterol has melted away during tissue processing). Small purple dystrophic calci cations are also visible (in the middle), as well as a small amount of yellow bile (Hematoxylin and eosin staining).
podstupujĂ chirurgickĂ˝ vĂ˝kon na biliĂĄrnĂm traktu [ ]. Ke vzniku pĂĹĄt le vede obvykle akutn probĂhajĂcĂ kalkulĂłznĂ cholecystitida. B hem tĂŠto ataky se p ilehlĂĄ serĂłza trĂĄvicĂ trubice zĂĄn tliv zm nĂ a adheruje ke st n Ĺžlu nĂku. PostiĹženĂĄ ĂĄst st ny Ĺžlu nĂku podlĂŠhĂĄ ischemii a rozvĂjĂ se zde gangrĂŠna. V d sledku tlaku zp sobenĂŠho hromadĂcĂ se tekutinou ve Ĺžlu nĂku nebo tlaku konkrementu dochĂĄzĂ k penetraci nekrotickĂŠ st ny a p ilehlĂŠho
tra nĂku a formuje se pĂĹĄt l [ ], kterĂĄ m Ĺže bĂ˝t symptomatickĂĄ i asymptomatickĂĄ. VĹždy je t eba diferenciĂĄln diagnosticky uvaĹžovat i nad tumorĂłznĂm procesem [ ]. Nej ast ji se vyskytuje pĂĹĄt l cholecystoduodenĂĄlnĂ, dĂĄle cholecystokolickĂĄ (tvo à – % biliĂĄrnĂch pĂĹĄt lĂ), nejmĂŠn astĂĄ je pĂĹĄt l cholecystogastrickĂĄ ( % biliĂĄrnĂch pĂĹĄt lĂ) [ ]. Jsou popisovĂĄny i p Ăpady s-
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 378–380
HereditĂĄrny LĂŠkovĂ˝ pro langioedĂŠm ako prĂ ina bolestĂ brucha
doi: . /amgh
Budenofalk Uno mg enterosolventnà granule Budenofalk Uno mg gastro-resistant granules M. Lukåť KlinickÊ a výzkumnÊ centrum pro st evnà zån ty ISCARE I.V.F. a. s. a Ústav lÊka skÊ biochemie a laboratornà diagnostiky . LF UK a VFN v Praze
Na eskĂŠm lĂŠkovĂŠm trhu se p ed n kolika tĂ˝dny objevil novĂ˝ preparĂĄt ur enĂ˝ pro pacienty s Crohnovou chorobou a kolagennĂ kolitidou. Jde o Budenofalk Uno mg enterosolventnĂ granule, kterĂ˝ p edstavuje novou a inovovanou formu osv d enĂŠho lĂŠ iva – topicky p sobĂcĂho glukokortikosteroidu budesonidu. Inovace lĂŠ iva spo ĂvĂĄ ve dvou ĂşpravĂĄch, kterĂŠ umoĹž ujĂ perorĂĄlnĂ podĂĄnĂ budesonidu v podob enterosolventnĂho granulĂĄtu v jednĂŠ dennĂ dĂĄvce mg. MoĹžnost jednorĂĄzovĂŠho podĂĄnĂ celkovĂŠ dennĂ dĂĄvky je vĂ˝znamnĂĄ p edevĹĄĂm pro minimalizaci tzv. nonadherence k lĂŠ b . NejvĂ˝znamn jĹĄĂ komponentou je necht nĂŠ opomĂjenĂ pravidelnĂŠho uĹžĂvĂĄnĂ medikace rozd lenĂŠ do n kolika dĂl Ăch dennĂch dĂĄvek. Nonadherence je zvlĂĄĹĄt pro nemocnĂŠ se st evnĂmi zĂĄn ty vĂ˝znamnĂ˝m handicapem. ZprĂĄvy ze zahrani nĂch i z domĂĄcĂch pracoviĹĄ potvrzujĂ, Ĺže nonadherence se objevuje aĹž u – % nemocnĂ˝ch s mĂrnou aktivitou Crohnovy choroby nebo p i dlouhodobĂŠ udrĹžovacĂ lĂŠ b . Nonadherence k lĂŠ b je p Ă inou omezenĂŠ Ăş innosti medikamentĂłznĂ terapie a podĂlĂ se takĂŠ na astĂ˝ch relapsech nemoci a vzniku komplikacĂ Crohnovy choroby.
Souhrn Ăşdaj o p Ăpravku BĂlĂŠ granule s citronovou v nĂ obsahujĂ v jednom sĂĄ ku mg budesonidu, mg sacharĂłzy, mg monohydrĂĄtu laktĂłzy a mg sorbitolu (E ).
Gastroent Hepatol 2015; 69(4): 392–393
Farmako-kinetickĂŠ vlastnosti lĂŠ iva Vzhledem ke speciĂĄlnĂ obalovĂŠ vrstv je absorpce lĂŠ iva opoĹžd na o – hod. MaximĂĄlnĂ plazmatickĂĄ koncentrace budesonidu b hem hod po podĂĄnĂ dĂĄvky mg dosahovala , ng/ml. Sou asnĂŠ poĹžitĂ potravy m Ĺže opozdit uvol ovĂĄnĂ lĂŠ iva z granulĂ v Ĺžaludku a prodlouĹžit absorpci o dalĹĄĂch – hod. Pr m rnĂ˝ elimina nĂ polo as lĂŠ iva je cca – hod. SystĂŠmovĂĄ biologickĂĄ dostupnost po perorĂĄlnĂm podĂĄnĂ je jen cca – %. LĂŠ ivo je metabolizovĂĄno p edevĹĄĂm v jĂĄtrech, u nemocnĂ˝ch s poruchou jaternĂch funkcĂ m Ĺže bĂ˝t systĂŠmovĂĄ dostupnost vĂ˝znamn zvýťena.
Farmako-dynamickĂŠ vlastnosti P esnĂ˝ mechanizmus protizĂĄn tlivĂ˝ch Ăş ink u st evnĂch zĂĄn t nenĂ pln objasn n. VĂ˝sledky provedenĂ˝ch farmakologickĂ˝ch studiĂ ukĂĄzaly, Ĺže Ăş inek preparĂĄtu Budenofalk Uno mg enterosolventnĂ granule, podobn jako u jinĂ˝ch lĂŠkovĂ˝ch forem tohoto lĂŠ iva, je zaloĹžen na mĂstnĂm p sobenĂ ve st ev . Budenofalk Uno mg enterosolventnĂ granule v dĂĄvkĂĄch ekvivalentnĂch systĂŠmovĂ˝m glukokortikosteroid m ovliv uje osu hypatalamus- hypofĂ˝za- nadledvinky vĂ˝znamn menĹĄĂ mĂrou a stejn vĂ˝znamn mĂŠn indukuje snĂĹženĂ syntĂŠzy endogennĂho kortizolu [ ].
Indikace k zahĂĄjenĂ lĂŠ by MĂrn aĹž st edn aktivnĂ Crohnova choroba postihujĂcĂ terminĂĄlnĂ ileum
a pravĂ˝ tra nĂk; navozenĂ remise u nemocnĂ˝ch s kolagennĂ kolitidou.
KlinickĂŠ zkuĹĄenosti Ă&#x161; innost preparĂĄtu Budenofalk Uno mg enterosolventnĂ granule byla ov ena v mezinĂĄrodnĂ, randomizovanĂŠ studii u nemocnĂ˝ch s mĂrn aĹž st edn aktivnĂ Crohnovou chorobou. V osmitĂ˝dennĂ lĂŠ b bylo u nemocnĂ˝ch lĂŠ enĂ˝ch enterosolventnĂm granulĂĄtem podĂĄvanĂ˝m Ă&#x2014; denn dosaĹženo remise (CDAI < ) u , % v porovnĂĄnĂ s pa cienty, kte Ă dostĂĄvali Budenofalk mg Ă&#x2014; denn , u kterĂ˝ch byla remise zaznamenĂĄna u , % p Ăpad . RozdĂl v obou skupinĂĄch â&#x20AC;&#x201C; , % ( % CI â&#x20AC;&#x201C; , %; , %); p = , prokĂĄzal noninferioritu obou lĂŠ ebnĂ˝ch postup . Pr m rnĂĄ doba do dosaĹženĂ remise byla srovnatelnĂĄ mezi ob ma skupinami: u nemocnĂ˝ch lĂŠ enĂ˝ch jednou dennĂ dĂĄvkou granulĂĄtu byla , dn , u pacient , kte Ă dostĂĄvali Budenofalk mg Ă&#x2014; denn enterosolventnĂ granule, dosahovala , dn . U podskupiny nemocnĂ˝ch byl koloskopicky hodnocen vliv lĂŠ by na dosaĹženĂ slizni nĂho hojenĂ na tlustĂŠm st evu a terminĂĄlnĂm ileu pomocĂ indexu â&#x20AC;&#x17E;SES-CDâ&#x20AC;&#x153;. KompletnĂ slizni nĂ zhojenĂ bylo zaznamenĂĄno u , % nemocnĂ˝ch lĂŠ enĂ˝ch granulĂĄtem a u , % pacient , kte Ă dostĂĄvali tobolky budesonidu ve t ech dennĂch dĂĄvkĂĄch. HlubokĂĄ remise nemoci, charakterizovanĂĄ p ĂtomnostĂ klinickĂŠ remise doprovĂĄzenĂĄ Ăşpravou slizni nĂho
HereditĂĄrny angioedĂŠm ako prĂ ina bolestĂ brucha TirĂĄĹž
Gastroenterologie a hepatologie Vedoucà redaktor (Editor-in-Chief) prof. MUDr. Milan Lukåť, CSc. KlinickÊ a výzkumnÊ centrum pro st evnà zån ty ISCARE I.V.F. a.s. Jankovcova / c, Praha
milan.lukas@email.cz ZĂĄstupce vedoucĂho redaktora pro Slovenskou republiku (Editor for Slovak Republic) prof. MUDr. Peter MlkvĂ˝, CSc. Oddelenie laserovej medicĂny OnkologickĂ˝ Ăşstav sv. AlĹžbety Heydukova , Bratislava SlovenskĂĄ republika pmlkvy@ousa.sk Redak nĂ rada (Editorial Board) MUDr. Martin BortlĂk, Ph.D. doc. MUDr. Radan Br ha, CSc. MUDr. Iveta ierna, PhD. doc. MUDr. Tibor HlavatĂ˝, PhD. doc. MUDr. Peter Jar uĹĄka, PhD. MUDr. Branislav Kun ak doc. MUDr. Ladislav KuĹžela, CSc. doc. MUDr. Jan MartĂnek, Ph.D., AGAF MUDr. KatarĂna MitrovĂĄ, Ph.D. MUDr. Ĺ t pĂĄn SuchĂĄnek, Ph.D. prof. MUDr. Julius Ĺ pi ĂĄk, CSc. prim. MUDr. Ond ej Urban, Ph.D. MUDr. Eduard Veseliny, PhD.
MezinĂĄrodnĂ redak nĂ rada (International Editorial Board) Prof Lars Aabakken, MD, PhD Professor of Medicine Chief of GI endoscopy, Department of medicine Oslo University, Norway Peter Doyle Higgins MD, PhD Associate Professor Department of internal medicine, Gastroenterology University of Michigan, USA Peter Laszlo Lakatos, MD, PhD Associate Professor and Head of the Gastroenterology outpatient clinic st Department of Medicine, Semmelweis University, Budapest, Hungary Prof. David Lieberman Professor of Medicine and Chief of the Division of gastroenterology Oregon Health & Science University Portland, Oregon, USA Prof Jong-Ho Moon, MD, PhD Professor of Medicine School of Medicine, SoonChunHyang University Bucheon/Seoul, Korea Prof. Dr. Walter Reinisch Associate Profesor of Gastroenterology Division of Gastroenterology & Hepatology Medical University of Vienna, Austria Prof. Vincenzo Stanghellini Professor of Medicine Department of Medical and surgical science University of Bologna, Italy
Jerome D Wyae, MD, F.A.C.P Clinical Professor of Medicine, Mount Sinai Medical Center Chief of Gastrointestinal endoscopy unit, Mount Sinai Hospital The Mount Sinai Hospital New York, USA VĂ˝bor eskĂŠ gastroenterologickĂŠ spole nosti (Committee of the Czech Society of Gastroenterology) P edseda (Chairman) M. LukĂĄĹĄ VĂ˝bor Slovenskej gastroenterologickej spolo nosti (Committee of the Slovak Society of Gastroenterology) Predseda (Chairman) Lâ&#x20AC;&#x2DC;. JurgoĹĄ VĂ˝bor eskĂŠ hepatologickĂŠ spole nosti (Committee of the Czech Society of Hepatology) P edseda (Chairman) P. UrbĂĄnek VĂ˝bor Slovenskej hepatologickej spolo nosti (Committee of the Slovak Society of Hepatology) Predseda (Chairman) P. Jar uĹĄka
Harmonogram vydĂĄnĂ a tĂŠmatickĂŠ zam enĂ asopisu Gastroenterologie a hepatologie pro rok . A time schedule of journal´s publication with major topics for . Ăslo / / / / / /
TÊma IBD hepatologie digestivnà endoskopie . výro à GS klinickå a experimentålnà gastroenterologie gastrointestinålnà onkologie + d tskå gastroenterologie a hepatologie
Koedito i M. BortlĂk/T. HlavatĂ˝ R. Br ha/P. Jar uĹĄka O. Urban/B. Kun ak M. LukĂĄĹĄ J. MartĂnek/J. KuĹžela Ĺ . SuchĂĄnek/P. MlkvĂ˝ + K. MitrovĂĄ/I. ierna
Datum vydĂĄnĂ . Ăşnora . dubna . ervna . srpna . Ăjna . prosince
Š eskå lÊka skå spole nost J. E. Purkyn , Praha
Gastroenterologie a hepatologie VydĂĄvĂĄ eskĂĄ lĂŠka skĂĄ spole nost J. E. Purkyn ve spoluprĂĄci s nakladatelstvĂm Ambit Media, a. s. Eviden nĂ Ăslo MK R E . ISSN - (Print) ISSN - X (On-line). On-line verze je p ĂstupnĂĄ na adrese www.csgh.info
asopis SGH je uveden na SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex, Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica echoslovaca.
www.cgs-cls.cz
Nakladatel: Ambit Media, a. s., Klicperova / , Praha Adresa pro korespondenci: obchodnĂ centrum Media Hall, BidlĂĄky , Brno Odpov dnĂĄ redaktorka: Mgr. AdĂŠla Ĺ muka ovĂĄ, e-mail: adela.smukarova@ambitmedia.cz, tel.: + Gra ckĂĄ Ăşprava: Karel Zlevor ObjednĂĄvka p edplatnĂŠho na adrese: predplatne@ambitmedia.cz
www.sgssls.sk
VychĂĄzĂ krĂĄt ro n . P edplatnĂŠ na rok inĂ K ( eur) + + poĹĄtovnĂŠ. Informace o podmĂnkĂĄch inzerce poskytuje a objednĂĄvky p ijĂmĂĄ: Mgr. Blanka TurĂnovĂĄ, MBA, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, tel.: + Toto Ăslo vychĂĄzĂ . .
www.csgh.info