Florence 5_2010

ČASOPIS MODERNÍHO OŠETŘOVATELSTVÍ

vychází pod patronaci ČAS

FLORENCE Vydává Ambit Media, a. s. | ročník VI | 60 Kč | www.florence.cz

POSTAVENÍ EVROPSKÝCH SESTER – VÝZKUM WHO Nové kódy výkonů nelékařů Kazuistika: Klíšťová encefalitida u dětského pacienta Kinestetika usnadňuje práci Domácí násilí z pohledu sestry

Čas pro onkologickou sekci

Edukace u domácí oxygenoterapie

Akcent

5

FLORENCE 5/2010 51

květen 2010 ÒOPS

52 FLORENCE 5/2010

UNIVERZIALIZACE, NEBO SPECIALIZACE? Celoživotní vzdělávání sester, které je u nás historicky zbrusu nové, trpí různými dětskými nemocemi. Ale také různými předsudky. Co tím myslím? Kdysi jsem poslouchala s velkým porozuměním sestry i organizátory vzdělávacích akcí, kterak si stěžovali a naříkali nad tím, že plýtvají spoustou vzácného času na akcích, jejichž témata s jejich konkrétní prací nemají nic společného. Ze kterých si s výjimkou zápisu v indexu neodnášejí vůbec nic. Organizátoři si zase stěžují na nepozorné publikum a já jako novinářka si všímám, že bývám v sále jediná, kdo si dělá podrobné poznámky. To mají sestry tak dobré hlavy, že si vše pamatují, anebo je to pro ně „stará vesta“? Pochybuji. Zkrátka z povrchního pohledu se zdá, že vzdělávací kursy a podobné akce mají velké rezervy, co se týká efektivnosti.

Souhlasila jsem se sestrami, když říkaly, že by akce měly chodit za nimi, a ne ony za akcemi. Není čas, a tak raději body získají na akci, která s jejich oborem má pramálo společného. Je to logické – sestry mají sklony ke spe-

cializaci. Chtějí o svém oboru vědět co nejvíce, chtějí znát novinky, vědět, jak se to dělá jinde. Je nemálo těch, které mají ambice i něco změnit.

A čím více se specializují, tím menší prostor zbývá na všeobecný přehled.

Na druhé straně jsou tu ale pacienti, kteří si, octnou-li se v péči, spíše stěžují, že sestry v nich, podobně jako doktoři, vidí jen jejich diagnózu, pro kterou byli do zařízení přijati. Přesto většina pacientů, neli všichni, má diagnóz mnohem víc.

Mnoho z nich má psychické obtíže, trpí úzkostmi, depresemi apod. Proto by kupříkladu i sestra na kardiologii měla ovládat psychiatrické minimum.

Nedávno jsem byla na tiskové konferenci o Parkinsonově nemoci, kde vedle odborníků přednášel i zástupce pacientů. Líčil svůj boj, svá omezení, ale také zkušenosti se zdravotnickým personálem nemocnice, v níž podstoupil chirurgický výkon. Všichni – lékaři i sestry – se mu perfektně věnovali po stránce chirurgické.

Projevy jeho závažného neurologického onemocnění, jako byla snížená

EDITORIAL

hybnost, ztížená řeč apod., ale sestry správně vyhodnotit nedokázaly. Kdyby měly univerzálnější vzdělání, věděly by kupříkladu, že člověk s tímto onemocněním má problémy udělat první krok. A když se zastaví, zůstane stát a těžko, s obtížemi se rozchodí. A od toho by se odvíjela péče, komunikace apod.

Je to tak – sestra by při volbě kursů, kterých je stále větší nabídka, měla velmi vybírat a obezřetně uvažovat, jak do hloubky a jak do šířky studovat. Přitom aby to kapacitně zvádla.

Milé sestry a ostatní nelékaři! Přeju vám k vašemu svátku ošetřovatelství, který slavíte v nejkrásnějším měsíci roku, hodně úspěchů, lásky a vzájemného pochopení! Přeju vám i krásné dny s Florence, kde si každá z vás najde pro sebe své téma ať už z oboru vlastního, nebo oboru příbuzného. Vždyť ošetřovatelství je nakonec jen jedno.

hé jsme chodili zpomaleně, až ztuhle, po dvoudenních turnajích, kdy nás bolely nohy a měli jsme namoženo veškeré svalstvo. Další zpomalení jsem zaregistroval, když jsem doprovázel matku k lékaři nebo do obchodu. Hlavně těsně před operací jejího pravého kolena jsme se spolu belhali, co noha nohu mine. Rychlost v koloně se nebere jen podle nejpomalejšího vozu, stejný princip funguje i u chodců.

Zpomalíte-li kroky, zvolna vám zleniví myšlení, a pak dřepíte v čekárně a s mamkou podřimujete.

Jste bezdůvodně unaveni a vůbec se vám nechce zapojit do hovoru. S přimhouřenýma očima sledujete jako americký kovboj dění okolo sebe.

Kupříkladu, jak kolem chodí krásné pacientky a ještě krásnější zdravotní sestřičky.

Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Další odborné články, recenze a zprávy o knihách najdete ve

Jarmila Škubová (jarmila.skubova@ambitmedia.cz)

FEJETON

ANONYMNÍ ČEKÁRNA Neberte to jako stěžování si, ale nejhorší bývá, když na sobě poznáváte, jak zpomalujete a lenivíte. Nikdy bych si nepomyslel, že by se to mohlo týkat také mne.

Má žena, přestože je o dvě hlavy menší, cestou do obchodu nasadí neuvěřitelné tempo, až zírám, jak je to vůbec možné, aby její nohy kmitaly v takovém kmitočtu. Manželka je od přírody rychlík, a mně nadává, že jsem lenochod a na výpravě kamkoli zdržuji. S poznámkou: schválně.

Hledám důvod své pomalosti.

Když jsme začátkem osmdesátých let minulého století začali hrát badminton, doslova jsme se plahočili s olověnými kabelami na zápasy. V taškách kromě sportovní výstroje bývaly lahve s pivem. Každý muž z oddílu tvrdil, že jde o železnou rezervu, kdyby náhodou pivo došlo. Podru-

Jarmila Škubová

Potom se v čekárně objevuje plavovlasá sportovně oblečená paní se slepeckým psem. Zlatý retríver Besi sedí ukázněně vedle nevidoucí. Stačí pět minut, aby se k nádhernému psu přitočila jedna holčička a zavolala ho jménem: Besi. Besi! Čekárna plná tichých, anonymních lidí ožívá. Pacienti se na sebe začínají usmívat. Silná nerudná žena se dokonce vzdává svého pořadí a vybízí dvojici, ať jdou první!

Anonymní čekárna se mávnutím proutku stala neanonymní. Netuším, kdo této změny vlastně docílil. Slepá paní, nebo zlatý retríver Besi, nebo silná nerudná žena, která po nabídce – alespoň v mých očích – pojednou zeštíhlela … nebo zdravotní sestřičky, které zkrásněly ještě víc?

Kamil Kovář

Kamil Kovář

FLORENCE 5/2010 1

OBSAH ČASOPIS MODERNÍHO OŠETŘOVATELSTVÍ www.florence.cz Ročník VI., číslo 5, květen 2010

4

13

28

Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5 florence.redakce@ambitmedia.cz tel.: +420 222 352 578 Šéfredaktorka: PhDr. Jarmila Škubová e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz Redakce: PhDr. Eva Wićazová e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz

Editorial .................................................................................................................................................................................. 1 Téma Sestry a porodní asistentky v Evropě ............................................................................................................................. 3 Zpravodaj ČAS Čas pro onkologickou sekci .............................................................................................................................................. 4 Jak vznikají nové kódy výkonů nelékařů ....................................................................................................................... 6 Recenze knih ........................................................................................................................................................................ 7 Bude nám potešením privítať vás! .................................................................................................................................. 8 Konference oftalmologické sekce a ortoptistek .......................................................................................................... 8 Prevence nozokomiálních infekcí .................................................................................................................................... 9 Onkologické choroby v domácí péči ........................................................................................................................... 10 Vybrali jsme pro vás Ze zahraničního tisku ...................................................................................................................................................... 11 Rozhovor Ženy, které měnily zdravotnictví 13 ............................................................................................................................. 12 Kazuistika Klíšťová encefalitida u dětského pacienta ................................................................................................................. 13 Praxe Výživa a zubní kaz ............................................................................................................................................................

Význam prevence ve stomatologii ...............................................................................................................................

Přehled vzdělávacích akcí ..............................................................................................................................................

Kinestetika usnadňuje práci ..........................................................................................................................................

Edukácia pacienta po zaradení do programu dlhodobej domácej oxygenoterapie ...........................................................................................................................

Edukace pacientů před plánovanou operací štítné žlázy .......................................................................................

Domácí násilí z pohledu sestry .....................................................................................................................................

Péče o kůži při inkontinenci ...........................................................................................................................................

Uzavřený systém na odvod průjmovité stolice v prevenci infekcí .......................................................................

18 20 22 28 29 31 33 34 36

Výzkum Radiační zátěž zdravotníků při vyšetřování sentinelové uzliny Recenzovaný článek ................................................. 39 Závislost účinnosti léků stimulujících tvorbu folikulů na odbornosti aplikujícího subjektu Recenzovaný článek ................................................................................................. 42 Akce, události Světový den ledvin .......................................................................................................................................................... 46 Křížovka o ceny ................................................................................................................................................................. 48

Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník Jazyková redakce: Pavel Voňka Vydavatel: Ambit Media, a. s. www.ambitmedia.cz Předseda představenstva: Ondřej Novotný Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz Marketing: Petr Belica, tel.: +420 222 352 575 e-mail: petr.belica@ambitmedia.cz Obchod: Alexandra Manová, tel.: +420 724 811 983 e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz Dana Stripaiová, tel.: +420 725 778 001 e-mail: dana.stripaiova@ambitmedia.cz Markéta Šimoníčková, tel.: +420 734 355 409 e-mail: marketa.simonickova@ambitmedia.cz Josef Müller, tel.: +420 725 826 434 e-mail: josef.muller@ambitmedia.cz Personální inzerce: Petra Štefanová, tel.: +420 725 778 015 e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz Tisk: PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414 684 01 Slavkov u Brna Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk Cena výtisku: 60 Kč Roční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo) Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 4. 2010 Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů.

Copyright © Ambit Media, a. s., 2010 Foto na obálce: Profimedia

Akcent ................................................................................................................................................................................. 23

SESTRY A PORODNÍ ASISTENTKY V EVROPĚ

TÉMA

Světová zdravotnická organizace koncem loňského roku zveřejnila výsledky dalšího rozsáhlého průzkumu Síla pro zdraví, který po pěti letech mapoval situaci v oblasti ošetřovatelství a porodní asistence v evropských členských státech.

V průzkumu, jehož data byla sbírána od listopadu 2008 do března 2009, bylo rozesláno 144 dotazníků do 53 členských států. Vrátilo se 53 odpovědí ze 35 zemí (o osm zemí více než v roce 2004). Odpovídali zástupci 4,3 milionu sester a 300 tisíc porodních asistentek: 17 (28 %) z ministerstva zdravotnictví, vrchní sestry a vedoucí porodní asistentky, 24 (42 %) z národních asociací sester, 12 (43 %) z národních asociací porodních asistentek.

Reakce zemí na pět hlavních cílů veřejného zdravotnictví Všechny země, které se průzkumu zúčastnily, potvrdily pět prioritních potřeb veřejného zdravotnictví. Jsou to: t potřeby plynoucí ze vzrůstajícího počtu dlouhodobých onemocnění; t zvýšená potřeba investic do dlouhodobé péče; t potřeba adekvátní zdravotnické pracovní síly; t potřeba adekvátních finančních zdrojů pro zdravotní péči; t potřeba dlouhodobě udržitelných zdravotních systémů.

Nezávislá role sester – realita Dlouhodobou politickou ochotu podpořit tyto cíle a přijmout odpovídající závazky v oblasti ošetřovatelství potvrdilo jednoznačně 25 států. Jejich zástupci přitom poukázali i na konkrétní vládní kroky, které byly učiněny, jako např. na přesun odborného vzdělání na vyšší úrovně (31 zemí), rozšíření pole působnosti a kompetencí sester a porodních asistentek nebo delegování rolí sester a porodních asistentek na zdravotní asistenty. Fungující „case management“ hlásilo 19 zemí. Dalších 18 zemí konstatovalo nezávislou roli sester a porodních asistentek v týmu s lékaři a 12 zemí oznamuje, že sestry mají oprávnění předepisovat léky (podpůrné prostředky). Ostatní v současné době hledají právní způsob, jenž by to povolil. Země v průměru hlásily 10 až 30 % sester nebo porodních asistentek s magisterským nebo Ph.D. vzděláním.

Omezený růst se řeší v rámci interdisciplinárního výuky – zejména v návazném vzdělávání.

Pohyb počtu ošetřovatelských profesí ve zdravotnických systémech

Země, které se mohou chlubit přírůstkem ošetřovatelského personálu (i když stále ne dostatečným), to zdůvodňují rostoucím počtem vzdělávacích příležitostí a úrovní (kvalitou) vzdělávacích kapacit, rozšířením služeb a vytvořením nových pracovních pozic pro všeobecné sestry, investováním do zvýšení atraktivity práce sestry / porodní asistentky a rozšířením výcvikových kapacit pro tyto profese. Země s úbytkem ošetřovatelských profesí tento vývoj přičítají migraci (zejména z východoevropských do západoevropských zemí), odchodu těchto profesí do jiných profesních oborů nabízejících lepší kariérní vyhlídky a odchodu do důchodu.

Spravedlivá odměna (mzda), uznání a pokrok Platy ošetřovatelských profesí jsou stabilní nebo rostoucí ve všech zemích, s výjimkou dvou (Německo a Portugalsko). 22 zemí má metodické systémy odměňování a kariérního růstu. 10 zemí vykazuje obecně společenské rozdílnosti mezi pohlavími (ženy jsou placeny hůř než muži), což má na profesi ošetřovatelky a porodní asistentky, kde mají převahu ženy, negativní dopad.

Národní registry nemají všechny země Výzkum se také zabýval otázkami, do jaké míry se sestry a porodní asistentky účastní na politických rozhodnutích týkajících se jejich profese. Odpovědi se pohybovaly v celé škále možností. Některé státy vykazují jen částečnou účast ošetřovatelských profesí na politickém rozhodování, jiné referují o pravidelné účasti a možnosti ovlivnit pracovní pozice pro sestry / porodní asistentky na úrovni regionální, národní, vládní politiky. 26 zemí informuje o podílu sester / porodních asistentek na debatách týkajících se vládních priorit veřejného zdravotnictví. Zajímavé je, že porodní asistentky vykazují na rozhodování nižší účast. Proč tomu tak je, výzkum neříká.

24 zemí má národní registr zdravotních sester / porodních asistentek. Ně-

které země mají národní zdravotnická data/statistiky. Nejchudší informační základnu mají tam, kde není ani jedno z výše zmíněných – to ovlivňuje plánování a budoucí výhledy těchto profesí.

Hlavní problémy zůstávají Hlavní úkoly pro ošetřovatelství se od roku 2004 jen málo změnily. Stále přetrvává převážně léčebný systém zdravotní péče (29/35 zemí), chybí finanční zdroje pro zdravotnictví (27/35 zemí), jsou problémy s definováním pracovních pozic sester a porodních asistentek (22/35 zemí), prestiž této profese je nižší v porovnání s ostatními skupinami (17/35 zemí), přetrvává dominance žen v této profesi, většina zemí má v ošetřovatelství přes 90 % žen. Pro všechny země je společný problém s náborem mužů. Nepodařilo se vybudovat vhodné systémy náboru a rozvoje lidských zdrojů (10/35 zemí). 17 zemí je ovlivněno systémy náboru v okolních zemích.

Doporučení WHO WHO doporučuje uvést do praxe systémy plánování lidských zdrojů a strategie, které mají učinit z ošetřovatelství a porodní asistence atraktivní kariérní příležitost pro mladé lidi a motivovat k této práci ty, již jsou kvalifikovaní. Dále doporučuje posunout bazální vzdělání v této profesi na vyšší studijní úrovně v těch zemích, kde to ještě nebylo učiněno. Doporučuje představit náročnější pracovní role pro zdravotní sestry a porodní asistentky a normativní rámec (popis pracovního místa), jenž tyto role podporuje.

Dále to znamená zaměřit se na vzrůstající potřeby dlouhodobě nemocných lidí, především v oblasti dlouhodobé péče. Podporovat vývoj, který sestrám a porodním asistentkám umožňuje podílet se na rozhodování na všech úrovních vytváření systému a rozvoje služeb. Posílit přístupy vytvářející koncepty, jež určují a měří kvalitu služeb zdravotních sester a porodních asistentek, a posílit výzkumné kapacity této profesní skupiny.

Podle původních zdrojů připravila Ing. Lucie Škubová

FLORENCE 5/2010 3

ZPRAVODAJ ČAS

BUDE NÁM POTEŠENÍM PRIVÍTAŤ VÁS! Sekcia sestier pracujúcich v anestéziológii a intenzívnej starostlivosti a urgentnej starostlivosti Slovenskej komory sestier a pôrodných asistentiek bola zriadená za účelom združovať členov komory, aby si mohli uspokojiť odborné a profesijné záujmy.

Výbor sekcie nadväzuje kontakty pre spoluprácu aj na medzinárodnej úrovni s odbornými spoločnosťami (organizáciami, asociáciami). Výsledkom týchto krokov je, že sa sestrám umožnilo zúčastňovať sa na odborných podujatiach, ktoré majú medzinárodnú úroveň.

Po roku spolupráce s českou odbornou sekciou ARIP ČAS môžeme na základe ohlasov konštatovať, že všetky odborné podujatia priniesli mnoho pozitívnych výsledkov – rozšírenie odborných vedomosti, výmena skúsenosti, ale aj osobné neformálne stret-

Z KONFERENCÍ

8 FLORENCE 5/2010

nutia českých a slovenských sestier.

Naše sestry pozitívne hodnotia dvoudenní mezinárodní kongres sester pracujících v oboru ARIP v Kladne, ktorého sa zúčastnili s aktívnou a pasívnou účasťou už trikrát. Podobné skúsenosti i poznatky si priniesli slovenské sestry z Mezinárodního kongresu sester pracujících v ARIP v Štemberku u Olomouca.

Prejavom spolupráce je aktívna i pasívna účasť českých sestier na II. celoslovenskej konferencii sestier s medzinárodnou účasťou organizovanou našou sekciou v roku 2009 v Košiciach. Bude našou snahou pokračovať v uvedených aktivitách, umožniť sestrám prostredníctvom prezentovania odborných príspevkov i pasívnej účasti zúčastňovať sa nielen procesu sústavného vzdelávania, ale umožniť prežiť stretnutia ako sviatok sestier,

ktoré spája podobná ošetrovateľská starostlivosť.

Tohto roku naša sekcia organizuje III. celoslovenskú konferenciu sestier pracujúcich v anestéziológii a intenzívnej starostlivosti a urgentnej starostlivosti s medzinárodnou účasťou, v dňoch 24. až 25. 6. 2010 v Trnave na Slovensku. Účasti sestier z českej republiky sa budeme opäť tešiť. Bude nám potešením privítať vás, milé kolegyne, na našom odbornom podujatí. Samozrejme sú vitané kolegyne a kolegovia aj z iných odborov.

Bližšie informácie na www.sksapa.sk Kontakt: Mgr. Jozefína Bančejová Za výbor sekcie predsedníka: Mgr. Jozefína Bancejová členovia: Bc. Helena Gondárová-Vyhničková, Mgr. Milan Laurinc (jozefina@centrum.sk)

KONFERENCE OFTALMOLOGICKÉ SEKCE A ORTOPTISTEK Celostátní konferenci na téma Včasná diagnostika zrakových vad u dětí pořádala 13. března oftalmologická sekce ČAS ve spolupráci s Českou společností ortoptistek, Oční klinikou FN a LF UK v Hradci Králové.

Na akci přijelo více než 120 účastníků z České republiky a ze Slovenska. Byla určena pro všeobecné sestry pracující u praktického lékaře pro děti a dorost, ale v sále nechyběly ani sestry z očních a neurologických oddělení, ortoptisté, optometristé a speciální pedagogové. Přednášky si přišlo poslechnout i pár lékařů.

Stejné téma bylo zvoleno již potřetí. V roce 2008 se konference konala v Praze, kde ji pořádala pediatrická sekce ČAS. O rok později ji v Brně organizoval jihomoravský region, a protože zájem byl velký, rozhodli jsme se zopakovat ji znovu, a to v Hradci Králové. Na přednáškách pro své kolegyně a kolegy se podílela Česká společnost ortoptistek. Přednášejícími byly ortoptistky z předních strabologických pracovišť z celé ČR. Důležitost včasné diagnostiky zrakových vad u malých dětí je pořád aktuální téma. Stále se ještě ve své pra-

xi setkáváme s nově diagnostikovanou oční vadou u starších dětí. Oční vada je odhalena až ve školním věku, kdy je již na léčbu těchto vad pozdě. Zde platí pravidlo, čím dřív se oční vada, jako jsou amblyopie (tupozrakost) a strabismus (šilhání), u dítěte odhalí, tím je možnost jejich vyléčení větší. Tyto vady jsou u dětí nejčastější, proto je velice důležité, aby se vyšetření zraku u malých dětí prováděla důsledně. Největší podíl na správně vyšetřené zrakové ostrosti u tříletých dětí mají právě dětské sestry (všeobecné sestry u praktických lékařů pro děti a dorost).

Jednotlivé přednášky na sebe logicky navazovaly. Od základního přehledu anatomie oka a funkce očních svalů od kolegyně Houžvičkové z Olomouce se posluchači přenesli přímo k problematice šilhání u malých dětí. Mgr. Martina Hamplová ve svém sdělení několikrát zmínila, jak důležitá je včasná diagnostika na další vývoj dítěte. Zbytek dopoledního bloku byl vyhrazen kolegyním z Ostravy, které se již zaměřily na ortopticko-pleoptickou péči o děti se zrakovými vadami. Jejich přednášky zaujaly přítomné hlavně obsáhlou doprovodnou fotodo-

kumentací ortoptické přístrojové techniky a malých dětí cvičících na ortopticko-pleoptických přístrojích.

Odpolední blok zahájily opět kolegyně z Moravy. Přednášky byly zaměřeny na různé další zrakové vady jak u dětí, tak i u dospělých. Z brněnského pracoviště zazněly celkem čtyři velice zajímavé přednášky. Kolegyně Fraitová seznámila posluchače se strabismem u dospělých. O další, i když ne tak časté oční vadě – nystagmu, pohovořila ortoptistka Zlochová. Neprůchodné slzné cesty již potrápily nejednoho kojence – kolegyně Staňková přítomné seznámila se současnými možnostmi řešení tohoto problému. Dětské brýle jsou specifické stejně jako zjišťování refrakčních vad u dětí. Na tato specifika, kterými se liší vyšetřování dětí a dospělých, poukázaly brněnské ortoptistky Ošmerová a Kočárková.

Program konference zpestřilo i promítání videa. Kolektiv sester a ortoptistek z Léčebny zrakových vad ve Dvoře králové nad Labem pod vedením Jany Štěpánové natočil velice zajímavý a dojemný instruktážní film o jejich léčebně. Samy děti v něm vyprávějí, co v léčebně dělají, jak cvičí, co

se jim líbí a na co se nejvíc těší. Další dva instruktážní filmy byly o operaci strabismu. Jednou z nejzajímavějších přednášek konference bylo dozajista sdělení o novinkách ve screeningu zrakových vad. V Karlovarském kraji probíhá již třetím rokem velká akce, kdy ortoptistky postupně vyšetřují děti v mateřských školách za účelem vyhledání očních vad. O tomto pro-

jektu přítomné informovala kolegyně Chmelířová z Chebu, která na přehledné statistice ukázala velice dobrý záchyt těchto vad. Je jen škoda, že screening není hrazen ze zdravotního pojištění. O novém přístroji, kterým se screening provádí, přítomné informovala Mgr. Volfová z České Lípy.

Na závěr konference poukázala Mgr. Hamplová ve sdělení na téma integra-

ce dětí se zrakovou vadou na problémy, které dětem jejich nekompenzovaná zraková vada může přinášet při nástupu do základní školy. Seznámila přítomné s možnostmi specializované péče o tyto děti.

Z KONFERENCÍ

Mgr. Zuzana Štěrbová, předsedkyně oftalmologické sekce ČAS Foto Mgr. Martina Hamplová

PREVENCE NOZOKOMIÁLNÍCH INFEKCÍ Celostátní konferenci na téma Prevence nozokomiálních nákaz pořádala 18. března v Praze traumatologická sekce ve spolupráci se Všeobecnou fakultní nemocnicí, firmou Vitrum a několika dalšími výrobci.

Trendům v dezinfekci a sterilizaci ve zdravotnictví se věnoval Ing. P. Křivonoska z firmy Getinge. Hovořil o nezbytnosti souhrnu stavebně-technických i materiálových opatření, aby se zabránilo průniku nákaz do bezpečných prostor zdravotnického zařízení, tedy například o nutnosti čistých a nečistých zón a fyzických bariér nezbytných mj. kvůli optimálnímu využití vzduchotechniky, respektive rozdílného tlaku vzduchu v aseptickém prostředí a přísálových prostorách.

Mgr. J. Kováčová ze spolupořádající společnosti Vitrum v následujícím sdělení Poslední trendy v evidenci zdravotnických výkonů zdůraznila mimo jiné nutnost přesné identifikace pacienta a všech úkonů, které se k němu vztahují. V této souvislosti uvedla, že např. ve Velké Británii bylo za pouhých 20 měsíců v období let 2003–2005 zaznamenáno 236 omylů vzniklých v důsledku nesprávné identifikace pacientů.

V České republice na toto riziko pamatuje směrnice ministerstva zdravotnictví Postup při prevenci záměny strany, orgánu či pacienta v nemocnici (více na: http://knihabezpeci.mzcr.cz/Pages/79-PRIKLADY-SPRAVNE-PRAXE.html).

Ke správné identifikaci pacienta u nás slouží identifikační náramky, čárový kód a čtečky (zatím jen v pražské Nemocnici Na Homolce a Ústřední vojenské nemocnici Praha) anebo čipy. Často opakované nedostatky v manipulaci a sterilizaci – to bylo téma sdělení MUDr. J. Zelenkové z Hygienické stanice hl. m. Prahy. Tak jako několik přednášejících po ní i ona připomněla základní legislativu týkající se této ob-

lasti – zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a související přepisy, a vyhlášku č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Hovořila o nedostatečné kontrole přístrojů, která musí být prováděna denně, nebo o nejednotnos-

ti hodnoticích parametrů sterilizace ve vztahu ke sterilizační době. Řešením by mohla být novela vyhlášky, která by stanovila nepodkročitelnou mez parametrů stanovených tímto právním předpisem. Přednášející zdůraznila nejen nutnost dodržovat zásady správné sterilizace, ale i předsterilizační přípravy každého zdravotnického prostředku.

Poznamenala, že právě v předsterilizač-

INZERCE

p}­ê : ¾ Uê êê

ê

ê : B ê

¨­ê¾ê¡¡­ê: ꢪ¡ªêê w ê êz ?W o êo

NOVÉ LOGO ctverečky zustaly jako v puvodnim navrhu, jsou jen o10% mensi v mensim provedni se nebudu slevat

FLORENCE 5/2010 9

ROZHOVOR

ŽENY, KTERÉ MĚNÍ ZDRAVOTNICTVÍ 13.

DOC. MUDr. IVA HOLMEROVÁ, Ph.D. Svůj profesní život zasvětila Iva Holmerová našim nejstarším spoluobčanům. Byla spoluzakladatelkou a duchovní matkou Gerontologického centra, které po revoluci vzniklo přestavbou jeslí v Praze 8, a dodnes je jeho primářkou. Vedle toho je předsedkyní České gerontologické a geriatrické společnosti a předsedkyní České alzheimerovské společnosti.

Co je to vlastně dlouhodobá péče?

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.

Dlouhodobá péče je poskytována lidem s omezenou soběstačností, a to po delší dobu. U nás ji poskytují jak některá zařízení sociálního typu, tak některá zařízení zdravotnická. Termín dlouhodobá péče se zatím v naší praxi nevžil v tom pravém slova smyslu a je příliš ztotožňován s pojmem LDN. V materiálech OECD, Evropské komise i WHO se dlouhodobá péče definuje jako komplex služeb poskytovaných lidem s omezenou soběstačností, a to o „over the extended period of time“ čili po nějaký delší čas, aniž by bylo zapotřebí definovat, jak přesně dlouhý čas to musí být. Dlouhodobou péčí tedy nerozumíme jen určitý typ péče lůžkové, ale spektrum služeb, které se skládá ze služeb jak zdravotnických, tak sociálních, a dalších oblastí, kam patří například využití moderních technologií a také speciálně uzpůsobené prostředí.

Dlouhodobá péče ve zdravotnickém zařízení

12 FLORENCE 5/2010

Některá zařízení sociálních služeb u nás v poslední době zaznamenala velký pokrok spočívající v tom, že zatímco dříve měla spíše charakter nemocniční, dnes hodně zcivilnila, zútulnila se. Podobají se už spíše domovu než nemocničnímu zařízení. Zdravotnická zařízení mají v tomto ohledu co dohánět. Některá jsou nejen neútulná, ale pro starší lidi také nepřehledná, kupříkladu velkými lesklými plochami, chodbami bez orientace a madel. Často vídáme nové pavilony, které jsou svým provedením luxusní, třeba je to mramor a kov nebo leštěná žula a kov, ale když se na ně podíváme pohledem starého člověka, je to mnohdy prostor, ve kterém se špatně orientuje.

Ve zdravotnických zařízeních akutní péče člověk ale nepobývá dlouho a vedle sebe mívá rodinného příslušníka, případně další lidi. Jsou ale jiná zdravotnická zařízení, kde člověk setrvává dlouho. To se týká třeba psy-

chiatrických léčeben nebo léčeben pro dlouhodobě nemocné. Tam je prostředí nesmírně důležité.

Pracovat by se mělo na každém detailu a prostředí by se mělo upravovat podle potřeb lidí. Je to úkol samotných zdravotníků, protože žádný architekt při projektování nového zařízení není tak moudrý, aby detailně věděl, co kde má být. Na zútulnění a uzpůsobení prostředí je čas i během provozu, který sám napoví, co by bylo dobré udělat. Například vidíme-li stopy vícerých rukou na zdi na jednom místě na chodbě, je to jasné svědectví o tom, že tam schází madlo či jiná pomůcka.

V principu platí, že staří lidé vyžadují, aby byly prostory dostatečně osvětlené, bezpečné a esteticky příjemné.

Zdravotnické neznamená odlidštěné Ve zdravotnických zařízeních, kde se člověk zdržuje delší dobu, by měli lidé žít pokud možno normálním životem.

Důležité kupříkladu je, aby byl zachován režim dne a noci a aby bylo možné nosit „civilní“ oblečení – přes den pohodlné domácí šaty, na noc oblečení noční. Když jsem v praxi prosazovala civilní oblečení, narážela jsem na odpor kolegů, kteří argumentovali tím, že je to nehygienické. Konkrétně jde o typický příklad, jak v praxi vadí, že neexistuje definice dlouhodobé péče. Zdravotnictví tím má danou bariéru, která nepadne do doby, než bude následná péče definována jako doléčovací, rehabilitativní atd. A péče dlouhodobá jako péče o lidi s omezenou soběstačností.

Jak se stará kočárkárna proměnila v recepci, kde voní káva V roce 1994 jsem byla na stáži ve Velké Británii, v jedné z nemocnic. Dodnes si vzpomínám na dojem, jaký na mě udělal vstup do vestibulu. Krásně tam voněla káva. A tahle atmosféra pro mě byla nezapomenutelným zážitkem.

Při vstupu do nemocnice je skoro každý nemocný (někdy i jeho doprovod)

v psychickém stresu a v očekávání spíše nepříjemných věcí. Vůně kávy působí domácky, je to něco podobného, jako by se někdo, od koho očekáváte zlobný obličej, najednou usmál. Byl tam ještě stoleček s křesílky, kávovar, kde dvě dobrovolnice vařily kávu, kterou nabízely pacientům i návštěvám. Celé prostředí působilo nesmírně civilně.

V tomto příjemném prostředí jsem si vzpomněla na naše Gerontologické centrum, které jsme zřídili přebudováním starých sídlištních jeslí. Tehdy jsem si uvědomila, jak asi na příchozí působí vchod do našeho zařízení, který vznikl zadaptováním kočárkárny. Uvědomila jsem si, že máme co zlepšovat.

Rozhodla jsem se, že hned po návratu naše vstupní prostory také polidštíme.

Nakonec jsme z té staré kočárkárny vybudovali útulnou recepci, kde opravdu od té doby voní káva a hlavně jsou tu recepční, kteří lidem poradí.

Vstup do zařízení je nesmírně důležitý, a proto by právě vstupním prostorám měla být věnována zvláštní péče. Když lidé přijdou do recepce, kde na ně někdo vstřícně promluví, je tam vstřícné a útulné prostředí, spadnou z nich nepříjemné pocity.

Prostředí opravdu léčí Naše zdravotnictví dokáže investovat do nákladných technologií, avšak drobnosti (barvy, záclony, prostředí pro posezení s návštěvami, včetně možnosti pohoštění apod.), které dávají zařízením dlouhodobé péče lidský rozměr, podceňuje. Přitom právě toto prostředí je vydatným pomocníkem léčby. Vyléčení člověka je zásluhou do značné míry lékařů, sester a ostatního zdravotnického personálu, ale právě jen do značné míry. To ostatní spočívá v tom, že člověk má schopnost se sám vyléčit, zahojit. A to je potenciál, který lze umocnit vhodným materiálním i lidským prostředím. Tam, kde se člověk cítí dobře, zmobilizuje své síly k uzdravení.

Podle rozhovoru zpracovala jš Foto Marta Jedličková

KAZUISTIKA

RECENZOVANÝ ČLÁNEK

KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA U DĚTSKÉHO PACIENTA Souhrn: Klíšťová encefalitida (KE) je zánětlivé onemocnění centrální nervové soustavy, jehož původcem je virus ze skupiny arbovirů, přenášený klíštětem. Člověk může být napaden larvou, nymfou i plně vyvinutým klíštětem zvaným imago. Infekce se šíří především přisátím infikovaného klíštěte, ale ve výjimečných případech dochází k přenosu viru požitím mléka infikovaného zvířete (kozí mléko, tepelně neopracované mléčné výrobky). Onemocnění probíhá u většiny pacientů ve dvou fázích. Klíšťová encefalitida je nemocí volného času a imunita proti ní je individuální. Účinnou metodou, jak předcházet vzniku onemocnění, je očkování. Následující kazuistika uvádí příklad onemocnění dětského pacienta klíšťovou encefalitidou. Je zde podrobně popsán postup vyšetření při podezření na KE, terapie a ošetřovatelský plán po dobu hospitalizace pacienta.

Klíčová slova: klíšťová encefalitida (KE) – epidemiologie – klinický průběh – očkování.

(Tick-Borne Encephalitis) Abstract: The tick-borne encephalitis is an infection of the central nervous system. The disease is caused by a virus from arbovirus group. The virus can be transmitted by a larva, nymph or adult tick bite. Rarely the virus transmission by a milk from infected animals was reported (goat milk, uncertified dairy products). Patients are typically infected during leisure time activities. The course of the disease is ussualy two-phase. The level of imunity against tick-borne encephalitis is individual. An effective prevention is a vaccination. The following case report describes an example of the disease in a paediatric patient. Diagnostic procedures, therapy and nursing of the admitted patient with the infection are covered in detail.

Key words: tick-borne encephalitis (TBE) – epidemiology – clinical course – vaccination.

Úvod Klíšťová encefalitida je typická nákaza s přírodní ohniskovostí, tzn. že její výskyt je vázán na přírodní lokality vhodné k přežívání klíšťat (průměrná teplota, vlhkost, vegetace a přítomnost rezervoárových zvířat). Klíšťata se v přírodě vyskytují nejvíce od dubna do poloviny října, se dvěma typickými vrcholy v červnu a v září, čemuž odpovídá i křivka incidence onemocnění KE. Obvykle se nenacházejí výše než jeden metr nad zemí, nespouštějí se tedy na člověka ze stromu, naopak je nejčastěji objevíme na stéblech trávy.

Původce: virus středoevropské klíšťové encefalitidy (KE) patří do čeledi Flaviridae ze skupiny Flavivirů, přenášený klíštětem. Imunologicky lze identifikovat 2 podtypy viru: 1. evropský subtyp přenášený klíštětem Ixodes ricinus (klíště obecné), původce středoevropské encefalitidy; 2. dálněvýchodní subtyp přenášený klíštětem Ixodes persulcatus v Asii, původce ruské jarně-letní encefalitidy.

Zdroj: rezervoárem nákazy jsou hlodavci, ptáci, savci, popřípadě hospodářská zvířata jako ovce, kozy. Dalším rezervoárem a zároveň vektorem je klíště.

Klíště, které nasaje infikovanou krev, je infekční doživotně (asi 3 roky).

Zároveň dochází k transovariálnímu (vertikálnímu) přenosu viru na další

generaci klíšťat. Člověk může být napaden všemi stadii klíštěte – larvou, nymfou i imagem (dospělý jedinec). (1) Inkubační doba se pohybuje v rozmezí 7–14 dnů, výjimečně je i kratší.

Patogeneze onemocnění: nemoc probíhá pod různým klinickým obrazem, od inaparentní formy, kdy se prokáže jen tvorba specifických protilátek bez klinických projevů, přes lehkou formu až po těžkou meningoencefalitidu. Příznaky KE se vyvíjejí obvykle po 7–14 dnů od chvíle, kdy se infikované klíště přisaje.

Klíště vstřikuje do tkáně sliny, a pak ze vzniklé kaverny saje krev. Virus KE,

Sestra KDIN FN Brno při práci

Jana Přecechtělová Klinika dětských infekčních nemocí FN Brno 1997: ukonč. SZŠ Vyškov – všeob. zdrav. sestra; 2003: absolv. kursu psychologie a pedagogika dítěte; od 1997: KDIN, FN Brno, dětská sestra u lůžka; 2009: PSS – ošetř. péče v pediatrii, FN Brno

přítomný ve slinách, proniká do tkáně, kde se pomnoží a po 2–3 dnech vznikne první virémie, po dalším pomnožení druhá, větší virémie, jejímž klinickým projevem je první fáze KE. Při ní může virus vstoupit do centrálního nervového systému (CNS). Po krátkém mezidobí vyvolá typické neurologické příznaky odpovídající infikovaným tkáním CNS. (2) 1. fáze onemocnění: klinický obraz první fáze je rozpoznán zřídka, pacient je vyšetřen s chřipkovými příznaky a často nebývá provedeno laboratorní vyšetření. Příznaky jsou necharakteristické: teplota, bolesti hlavy

FLORENCE 5/2010 13

ČAS – sekce urol. a sester v primární péči

Pořadatel

Česká hepat. spol. ČLS JEP ve spolupr. s ČLS JEP

1. LF UK a VFN Praha a ČAS: traum.-ortoped. sekce

Nemocnice České Budějovice, a.s.

Česká revmat. spol. ČLS JEP a Slov. reumat. spoločnosť

FTNsP, Praha

ČAS: region Hradec Králové

ČAS: sekce zdravotních laborantů

ČAS: region Motol

ČAS: pediatrická sekce

ČAS: stomatologická sekce

ResAd, s. r. o.

ČAS: sekce sester seniorek

ČAS: region Karlovy Vary

FZV a LF UP v Olomouci a FNOL

12.–14. 5.

13.–14. 5.

13.–15. 5.

13.–15. 5.

19. 5.

19. 5.

19. 5.

19. 5.

22. 5.

22. 5.

28.–30. 5.

květen

květen

květen– prosinec

FLORENCE

8. 5.

Datum

22 FLORENCE 5/2010

Certif. kurs MZ ČR – 70 vyuč. hod.: Základy moderní diagn. a léčby DM. Ošetř. péče a terap. eduk. pacienta (42 kred. bodů)

Seminář: Hygien. řád, mytí rukou – metodika pro zdravotníky

Studijní cesta

Městská a region. protidrogová politika v éře globalizace

Konference: Ztráta zubů a jejich následné řešení

Konference: Festival kazuistik

Sympozium: Ve zdravém těle zdravý duch III.

Pracovní konference ZL

Výživa hospital. pacientů. Jak se stravují sestry (uzáv. přihlášek 10. 5.)

Cyklus „Rok s živinami“ Konference: Sacharidy ve výživě

54. sjezd čes. a slov. revmatologů 2010

XIX. celost. konfer. ošetř. profesí prac. v péči o novorozence

XVII. pražské chirurg. dny (Jiráskovy dny) s mezinár. účastí

XXXVIII. májové hepatol. dny

Mezioborová konference

Název akce (téma)

I. P. Pavlova 6, 779 00 Olomouc

KKN a.s. nem. K. Vary, budova 4, zased. místnost naproti chir. ambul. (omez. počet 60 míst)

Švýcarsko

Nová radnice HMP, Mariánské nám. 2/2, Praha 1

Brno

Jablonec nad Nisou

Domov pro seniory Hortenzie, Bořanovice

MOÚ, Brno

FN Hradec Králové, Výukové centrum

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Kongres. centrum, Parkhotel Plzeň

Centrum IGY/Bazilika, České Budějovice

Kongresové centrum, Hotel Diplomat, Praha

Kongres. centrum LH Thermal, Karlovy Vary

Fakultní Thom. nem. s poliklinikou, Vídeňská 800, 140 59 Praha 4

Místo

Mgr. Bc. Pavla Kudlová, Ph.D., pavla.kudlova@seznam.cz

helena.marcinkova@kkn.cz

pro členy sekce, ruzena.wagnerova@vfn.cz

PhDr. Matúš Šucha, Ph.D., Centrum adiktol., Psych. klin. 1. LF UK a VFN., Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2, tel.: 224 965 102, fax: 224 965 035, mobil: 725 090 374, sucha@adiktologie.cz, www.adiktologie.cz

eva.gregrova@fnusa.cz

jiru@nemjbc.cz

sylvie.kreckova@seznam.cz

Mgr. L. Dubská, dubska@mou.cz

www.cnna.cz, Hana Sündermannová, hana.mamka@seznam.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252, www.ftn.cz (vzdělávání, semináře pro nelékaře)

www.revma.cz/crs2010

PhDr. Marie Šotolová, 387 872 015, 723 847 004, pr@nemcb.cz

Bc. Dagmar Škochová, skochova.dagmar@vfn.cz, http://www.prazskechirurgickedny.cz/2010

www.ceska-hepatologie.cz/mhd2010, http://www.congressprague.cz/kongresy/mhd2010.html

Přihlášky k akt. účasti do 15. 4 . na: olga.krpatova@vfn.cz; alice.strnadova@ftn.cz; k pas. účasti do 30. 4. na: olga.bolinova@vfn.cz; jerabkol@seznam.cz

Kontakt

KomunitnĂ­ výŞiva a DM VzdÄ›lĂĄvĂĄnĂ­ v oĹĄetĹ™ovatelstvĂ­ a jeho perspektivy XVI. kongres ÄŒPFS a SPFS – Sester. sekce: OĹĄetĹ™. pĂŠÄ?e o pacienty s respir. onem.

ZdravotnĂ­ci v regionu M. Boleslav poskytujĂ­ v bezpeÄ?nĂŠm prostĹ™edĂ­ bezpeÄ?nou pĂŠÄ?i Stop obezitÄ› DĂ­tÄ›, zdravĂ­, prevence XIV. konference oĹĄetĹ™. profesĂ­ v hematologii

ÄŒes. spol. inf. lĂŠkaĹ™. ÄŒLS JEP, Slov. spol. infektolĂłgov SLS, Klin. inf. nemocĂ­ FN a LF UK Hradec KrĂĄlovĂŠ, ÄŒAS

ÄŒeskĂĄ nefrologickĂĄ spoleÄ?nost

ÄŒAS: sekce nutriÄ?nĂ­ch terapeutĹŻ

ÄŒAS: pedagogickĂĄ sekce ve spoluprĂĄci se SZĹ ĂšstĂ­ nad OrlicĂ­

Sloven. pneumol. a ftizeol. spol.

ÄŒAS: region MladĂĄ Boleslav

ÄŒAS: sekce nutriÄ?nĂ­ch terapeutĹŻ – spoluprĂĄce

ÄŒAS: region Jablonec n. N.

HOK FN Olomouc, ÄŒAS: onkol. sekce

ÄŒAS: sekce domĂĄcĂ­ pĂŠÄ?e ve spolupr. s Remedia Centrum s. s r. o.

9.–11. 6.

10.–12. 6.

10.–12. 6.

16. 6.

17.–19. 6.

25. 6.

25.–26. 6.

24. 6.

20. 6.

19. 6.

Edukace v oťetřovatelství

ÄŒAS: internĂ­ sekce

5. 6.

inzerce medical_FlorenceFIN.indd 1

Aula Zahrad. fakulty Mendel. univerzity, Lednice na MoravÄ›

Olomouc, NH Olomouc Congress

SpolkovĂ˝ dĹŻm, FloriĂĄnova ul., Jablonec n. N.

Praha

DĹŻm kultury MladĂĄ Boleslav, DivadelnĂ­ sĂĄl

Bratislava

Aula ZUĹ , ĂšstĂ­ nad OrlicĂ­

RĂĄby

NĂĄrodnĂ­ dĹŻm na SmĂ­chovÄ›, Praha

Hotel Horizont, Pec pod SněŞkou

Kongres. sĂĄl, Nem. Na Homolce, Praha

FN Motol, Praha

Lenka CejnkovĂĄ, cejnkova@remediacentrum.cz

pĂ­. HofmanovĂĄ, hofman@fnol.cz, www.olhemdny.cz

www.nemjbc.cz, hauferova@nemjbc.cz

Tamara StarnovskĂĄ, FTNsP, Praha

Mgr. Lucie Kopalovå, SZŠa VOŠZ, BoŞeny NěmcovÊ 482, Mladå Boleslav, mobil: 607 258 338, lucie.kopalova@seznam.cz

Doc. MUDr. Ivan Majer, www.pneumologie.cz/akce/2010/

jitka.huskova@szs.uhedu.cz

Jaroslava PavlĂ­Ä?kovĂĄ, pavlijar@fnhk.cz

www.nefrol.cz

www.infekce.cz/cskongres2010

jana.hruskova@vfn.cz

milena.zvonickova@uvn.cz

6

#

6 ! " "

„

„

" #

$ #

"

!

"

„

„

6

"

6

„

„

6 '!43(,2=6(1.4364!*>@%+=6+!6-=<&6,6-!#&%+0!

6 /-%#&!)&4,2!+;6$&2&4%6-.,6-@%()!$36!60)1*,<%+?626,",.164$.!2,0+&#02?

18.3.2010 14:40:40

6 6 6

6 6 6 *%$&#!) /(.&2!+%( #4

756 :6 :6 6 6 6 8

9 7 6

LĂŠÄ?ba lymfedĂŠmu v domĂĄcĂ­ pĂŠÄ?i

33. kongres Ä&#x152;NF

XVI Ä?esko-slov. kongres o infekÄ?nĂ­ch nemocech 2010

Konference. TĂŠmata: rĹŻznĂĄ

Ä&#x152;AS: region Praha Ä&#x152;AS: region Praha

5. 6.

FLORENCE 5/2010 27

PRAXE

KINESTETIKA USNADŇUJE PRÁCI Koncem loňského roku skupina pedagožek SZŠ a VOŠZ v Jihlavě ukončila týdenní pobyt v německém Mutlangenu. Se zdejší zdravotnickou školou a klinikou probíhají výměnné pobyty vyučujících a žáků již 15 let. V rámci projektu Společná péče o zdraví je naše motivace III. – i nadále spolupracovat ve zkvalitňování ošetřovatelské péče a zároveň v oblasti prevence, který je částečně hrazen z Česko-německého fondu budoucnosti, bylo tentokrát účelem pobytu učitelek další vzdělávání v kinestetické mobilizaci.

PhDr. Kateřina Emmerová Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Jihlava

28 FLORENCE 5/2010

Odborné učitelky již povědomí o principech kinestetiky měly, kurs na obdobné téma absolvovaly na jihlavské SZŠ v loňském roce, kdy si osvojily, jak si ulehčit manipulaci s nemocným při využití jeho váhy.

Kinestetická mobilizace podporuje u nemocného fyziologický pohyb, mobilizuje svaly a klouby, předchází vzniku komplikací z imobility, zdravotnickým zařízením šetří finanční prostředky spojené s nákupem nákladných polohovacích lůžek. Manipulace s pacientem probíhá šetrně za minimalizace bolesti. Chrání ošetřující personál před pracovní neschopností z důvodu přetížení pohybového systému.

Odborným lektorem byl tentokrát v Německu Christian Steinbacher, zdravotník, který se v současné době věnuje výuce kinestetiky. Další lektorskou činnost provádí s manželkou, jde o skupinovou terapii zaměřenou na manželskou problematiku.

Ve spolkové republice Bádensko-Württembersko kinestetika není součástí výuky ve zdravotnických školách. Úroveň užití této metody v ošetřovatelské praxi je proto velmi rozdílná.

Německý lektor ve svém výkladu kladl důraz na důležitost zjištění, jaké má pacient pohybové možnosti a jak jich lze využít při jeho transportu. Mělo by být zřejmé, že je nevhodný například obvyklý způsob přenosu na „polohova-

cí“ podložce. Možná jde o způsob rychlý, ale pro pacienta pocitově nepříjemný, protože jde o druh pohybu bez možnosti kontroly, vyvolávající strach, někdy bolestivý. S pacientem je manipulováno pasivně, přitom však možnost vnímat vlastní pohyb je pro něj důležitá.

Sestry při manipulaci s nemocným rozhodně pocítí, že zatížení jejich pohybového systému je nefyziologické. Změnu polohy pacienta provádí obvykle s vynaložením určité síly. Německý lektor zdůrazňoval důležitost motivovat pacienta k pohybu. Při něm dochází ke stimulaci celého pohybového systému, k upevnění mozkových drah, pro práci smyslů (exteroreceptory, proprioreceptory) je stimulace přímo podmínkou.

Christian nás učil, že při manipulaci s pacientem je zásadní přenášet pohyb na „hmotu“, tedy na části těla, které si v poloze na zádech uvědomujeme jako těžší, jako jsou zejména hlava, lopatky, hýždě atd. Pokud bude kontakt sestřiných rukou na „hmotě“, je změna polohy nemocného poměrně snadná. Ostatní prostory – např. krk, podpaží, bederní krajina – musí zůstat volné. Omezení pohybu tohoto „meziprostoru“ znamená ztížení pohybu.

Klasickým příkladem je znehybnění krku přiložením fixačního límce při onemocnění krční páteře.

Je známo, že batole rozvíjí své pohybové schopnosti bez učení – samo

Obr. 1. Při otáčení nemocného je důležitý jeho úchop za „hmotu“.

se otáčí na bok, leze po čtyřech, staví se k opoře. Přirozeného pohybového vzorce bychom měli využít např. při pádu pacienta na zem. Postavit ho můžeme pomocí slovních instrukcí zcela sami. Tak jako by se zvedalo ze země malé dítě.

Při základních ošetřovatelských činnostech je dobré myslet i na „přizpůsobení okolí“ pacienta. Významný efekt má použití složeného prádla. Všichni asi používáme při podávání podložní mísy u nepohyblivého pacienta polohy na boku. Jeho přetočení zpět na záda na podložní mísu je ale obtížné, mísa se špatně podsunuje.

Proč nepoužít obyčejné složené prádlo pod bok pacienta jako „rampu“? Pacient má bok ve vyšší poloze a mísu pod něj potom umístíme velmi snadno.

Kinestetika je rozhodně usnadněním práce zdravotníků. Většinu úkonů s pacientem zvládne sestra sama, aniž by si namáhala záda. Jistě je pro personál časově náročnější a pro pacienty bude zpočátku hodně nezvyklá, často jde totiž o velmi blízký tělesný kontakt se zdravotníkem. Tato technika ale rozhodně navazuje na přirozenost pohybu se zdůrazněním, jak využít i potenciálu pacienta. Schopnost téměř samostatného pohybu je pro jeho sebevědomí velmi důležitá.

Kurs kinestetické mobilizace na mutlangenské zdravotnické škole byl

Obr. 2. Vstávání ze země s využitím pohybového vzorce dítěte

PRAXE

Obr. 3. Pacienta posazujeme zároveň s jeho svěšenými dolními končetinami. Zdravotník pokládá své ruce na ramenní klouby pacienta, při posazení nemocného současně snižuje těžiště svého těla.

Obr. 4. Posun pacienta k hlavě lůžka „kývavou“ technikou. Na stejném principu přemísťoval Ing. Pavel Pavel kamenné sochy na Velikonočních ostrovech.

Obr. 5. Důležité informace měly účastnice kursu stále na očích.

Obr. 6. Posazení pacienta na podložní mísu přes bok s použitím složeného prádla jako „rampy“ je mnohem snazší.

třídenní, další dny pobytu vyplnily odborné stáže ve zdravotnických zařízeních – klinice v Mutlangenu, psychiatrické léčebně v Göppingenu, Centru svaté Anny pro seniory ve Swäbisch Gmündu. Zde je kromě pe-

čovatelské služby pro nejstarší generaci zajišťována i péče o pacienty ve vigilním kómatu. Jihlavské učitelky měly možnost vidět, jak se zachází s pacientem, jaký je kladen důraz na prostředí kolem něj, jaké jsou mu po-

skytovány služby. Jednoznačně lze říci, že centrem péče německých zdravotníků je spokojený pacient. (kemmerova@szs-ji.c) Fota Mgr. Eva Horňáková (1–4) a autorka

EDUKÁCIA PACIENTA PO ZARADENÍ DO PROGRAMU DLHODOBEJ DOMÁCEJ OXYGENOTERAPIE Dlhodobá kyslíková liečba s nízkym prietokom je jedinou účinnou metódou liečby pacientov s chronickou obštrukčnou chorobou pľúc a pľúcnou fibrózou. Dokáže zlepšiť psychický stav, kvalitu života a predĺžiť dobu prežívania pacientov. Okrem toho znižuje počet nutných hospitalizácií, a tým šetrí finančné prostriedky, pretože dlhodobá domáca oxygenoterapia je lacnejšia ako dlhodobý pobyt v nemocnici.

Pacientom je často poskytovaná profesionálna zdravotná starostlivosť v domácom prostredí, hlavne oxygenoterapia. Efekt účinnej oxygenoterapie závisí od tímovej spolupráce pacienta

a jeho okolia a zdravotníckeho personálu. Iba edukovaný pacient dokáže pochopiť nutnosť potreby kyslíkovej liečby a zvládnuť manipuláciu s kyslíkovým koncentrátorom.

Realizácia dlhodobej domácej oxygenoterapie Na dlhodobú domácu oxygenoterapiu sú indikovaní pacienti, u ktorých pretrváva respiračná insuficiencia, a to aj

FLORENCE 5/2010 29

PRAXE

UZAVŘENÝ SYSTÉM NA ODVOD PRŮJMOVITÉ STOLICE V PREVENCI INFEKCÍ FLEXI-SEAL FMS – ŘEŠENÍ FEKÁLNÍ INKONTINENCE

Inkontinence stolice představuje ztrátu kontroly nad tlustým střevem. Tekutá stolice je velmi agresivní k pokožce a ve velmi krátké době způsobuje poškození kůže, vytváří vhodné podmínky pro šíření infekce, jejíž zvládnutí je časově i finančně náročné. Článek představuje moderní a elegantní řešení fekální inkontinence u pacienta, včetně ekonomické rozvahy jeho výhodnosti.

Kateřina Čamková Anesteziologicko-resuscitační klinika FNsP, Ostrava 1989: ukonč. gymnázium, Ostrava; 1992: ukonč. SZŠ, Ostrava – všeob. sestra; 1992–1995, 2004–2007: ARO, Měst. nem.

Ostrava-Fifejdy, zdrav. sestra; od 2007: ARK FNsP, Ostrava, zdrav. sestra, konzultantka pro hojení chron. ran

Současná nabídka možností, jak zvládat tekuté či polotekuté stolice, je nedostatečná a doprovází ji řada komplikací. Výrazný posun v řešení přináší Flexi-Seal, který je určen nejen pro pacienty upoutané na lůžko.

Použití a výhody katetru Flexi-seal Jednou z bariérových ošetřovatelských technik u pacientů, kteří trpí inkontinencí stolice a mají úporné průjmy, může být odvodný systém na tekutou či polotekutou stolici Flexi-Seal.

Zavedení katetru Flexi-Seal je šetrné, bezpečné pro personál i pacienta. Do rekta je zaveden nízkotlaký retenční balónek, který je bezpečný pro sliznici rekta, nemusí se opakovaně vypouštět a napouštět, snižuje množství nežádoucích příhod na minimum.

Silikonový katetr odvádí účinně tekutou stolici s minimálním podtékáním do sběrného sáčku, eliminuje kontakt pacienta či zdravotnického personálu se stolicí, a tím výrazně snižuje riziko šíření infekce.

Flexi-Seal FMS může být zaveden až 29 dní, šetří čas potřebný pro zvládání jednotlivých epizod inkontinence stolice, snižuje množství materiálu a pomůcek pro hygienu pacienta i ložního prádla, zlepšuje komfort nejen samotného pacienta, ale i zdravotníků.

Při zavedení Flexi-Sealu se odvádí stolice silikonovým katetrem do sběrného sáčku a nedochází k zavlečení střevních bakterií a vzniku infekce v močových cestách, v operačních ranách, dekubitech. Nedochází k šíření

střevních bakterií, jako jsou kmeny Escherichia coli a enterokoky, do krevního řečiště, do dýchacích cest (u pacientů s invazivními vstupy, UPV a další).

Další výhodou použití Flexi-Sealu je zabránění přenosu infekce ze stolice do operačních ran, dekubitů či jiných chronických ran, stejně jako zabránění přenosu nozokomiálních nákaz.

Jednou z mnoha výhod použití Flexi-Sealu je úspora času ošetřovatelského personálu.

Budeme-li se držet definice průjmu – stolice o hmotnosti 250–300 g při jedné defekaci, minimálně 3 stolice/den, vodnatá konzistence – můžeme si velmi jednoduše spočítat čas, který stráví personál toaletami u pacientů s průjmem a inkontinencí stolice, uvedený v tab. 1.

V tabulce je počítáno s 20 minutami na jednu toaletu u pacienta po stolici. Na našem oddělení nikdy neprovádí toaletu pouze jedna sestra, ale vždy minimálně dvě a více sester, v závislosti na stavu pacienta, jeho hmotnosti a schopnosti spolupráce s personálem.

Je zde zřetelně vidět, kolik času musí personál strávit umýváním pacienta. A klademe si další otázku: kolik času zůstává sestře na další důležité činnosti, jako jsou ošetřovatelské intervence, zpracování vizity, vedení veškeré dokumentace, která nám lineární rovnicí narůstá?

Při použití Flexi-Sealu zůstává sestře mnohem více času, který může věnovat pacientovi i jinak než jen umýváním.

Tab. 1. Práce sestry

36 FLORENCE 5/2010

Flexi-Seal přináší mnoho výhod – proč tedy není používán častěji? Největším důvodem zůstává pravděpodobně cena, která „omráčí“ každého manažera. Na naší ARK jsme si udělali cenovou kalkulaci prostředků nutných k toaletě pacienta po stolici, kdy ji provádějí jenom dvě sestry. Vzali jsme v potaz, zda má pacient dekubit, či ne. Na ošetření jednoho dekubitu v sakrální oblasti jsem počítala pouhých 100 Kč (tab. 2).

Z tab. 3 je zřejmé, jak rychlá je návratnost finančních prostředků u pacientů s nezvladatelnými průjmy. Není zde kalkulace nutnosti podávat antibiotika při vzniku nozokomiálních nákaz či ekonomické náklady prodloužené hospitalizace. Není zde započítána ani námaha personálu a jeho bolest zad při časté manipulaci s pacientem.

Co můžeme čekat, pokud Flexi-Seal nezavedeme?

t Rány v oblasti rekta, stehen a pánve se infikují ze stolice, dojde k dehisTab. 2. Ekonomické náklady 1 toaleta po stolici bez dekubitu

133,00 Kč (2 sestry)

1 toaleta po stolici s dekubitem

233,00 Kč (2 sestry)

1 set Flexi-Seal

5 571,40 Kč

Perlan 20 ks

4,60 Kč

Buničina

7,00 Kč

Pěna čisticí

5,00 Kč

Oplach 100 ml

54,00 Kč

Plena

8,00 Kč

Podložka

5,00 Kč

Rukavice

2,00 Kč

Počet toalet

1 sestra

2 sestry

3 sestry

Ústenka

2,00 Kč

1 toaleta

20 min

40 min

60 min/1 hod

Čepice

1,40 Kč

3 toalety

60 min/1 hod

120 min/2 hod

180 min/3 hod

Plášť

24,00 Kč

5 toalet

100 mint/1 hod 40 min

200 min/3 hod 20 min

300 min/5 hod

Prádlo 1 kg

20,00 Kč

7 toalet

140 min/2 hod 20 min

280 min/4 hod 40 min

420 min/7 hod

Ošetření dekubitu

100,00 Kč

Tab. 3. EkonomickĂĄ nĂĄvratnost PoÄ?et stolic/1 den

Bez dekubitu

S dekubitem

3 stolice

14 dnĂ­

8 dnĂ­

5 stolic

8,3 dne

4,8 dne

7 stolic

6 dnĂ­

3,4 dne

cenci ran nebo jejich sekundĂĄrnĂ­mu hojenĂ­. VytvoĹ&#x2122;Ă­ se opruzeniny a poranÄ&#x203A;nĂ­ kĹŻĹže, pĹ&#x2122;Ă­padnÄ&#x203A; vzniknou dekubity druhĂŠho a tĹ&#x2122;etĂ­ho stupnÄ&#x203A;.

Velmi se zvyĹĄuje riziko onemocnÄ&#x203A;nĂ­ pĹ&#x2122;enosnĂ˝ch orofekĂĄlnĂ­ cestou. t Ä&#x152;ekĂĄ nĂĄs nĂĄkladnĂŠ a neefektivnĂ­ oĹĄetĹ&#x2122;ovĂĄnĂ­ pacienta, kterĂŠho pĹ&#x2122;evazujeme, umĂ˝vĂĄme a pĹ&#x2122;evlĂŠkĂĄme po kaĹždĂŠ stolici. MusĂ­me vyuŞít pomoci dalĹĄĂ­ch sester a sanitĂĄĹ&#x2122;ek pĹ&#x2122;i otĂĄÄ?enĂ­ a posouvĂĄnĂ­ pacienta. t Ä&#x152;ekajĂ­ nĂĄs bolavĂĄ zĂĄda. t Budeme mĂ­t bolavĂŠho pacienta, pokud je pĹ&#x2122;i vÄ&#x203A;domĂ­ a kaĹždĂŠ otĂĄÄ?enĂ­ vnĂ­mĂĄ bolestivÄ&#x203A; a negativnÄ&#x203A; vnĂ­mĂĄ kaĹždou stolici a kaĹždĂ˝ pĹ&#x2122;evaz.

ZĂĄvÄ&#x203A;r Na naĹĄĂ­ klinice pouŞívĂĄme Flexi-Seal od ledna 2008. PĹ&#x2122;evaĹžujĂ­ vĂ˝hody zavedenĂ­ Flexi-Sealu u pacientĹŻ s nezvlĂĄdatelnĂ˝mi stolicemi, kde je vysokĂŠ riziko vzniku proleĹženin, u pacientĹŻ s dekubity, u polytraumatizovanĂ˝ch pacientĹŻ, kde je naĹ&#x2122;Ă­zenĂĄ minimĂĄlnĂ­ manipulace.

EkonomickĂŠ nĂĄklady na poĹ&#x2122;Ă­zenĂ­ Flexi-Sealu se brzy stĂ­rajĂ­ ekonomickou nĂĄroÄ?nostĂ­ na zdravotnickĂŠ prostĹ&#x2122;edky, lĂŠky, antibiotika a Ä?asovou a fyzickou nĂĄroÄ?nostĂ­ zĂşÄ?astnÄ&#x203A;nĂŠho personĂĄlu.

exartikulaci pro obrovskĂŠ ischemickĂŠ zmÄ&#x203A;ny dochĂĄzĂ­ ke vzniku sakrĂĄlnĂ­ho dekubitu.

20. 5. bylo provedeno CT mozku a pĂĄnve s nĂĄlezem vzduchovĂ˝ch bublin v oblasti levĂŠho tĹ&#x2122;Ă­sla, chirurg rozpustil Ä?ĂĄst operaÄ?nĂ­ rĂĄny, kde nalezl nekrotickĂŠ hmoty zasahujĂ­cĂ­ hluboko do podkoŞí, v rĂĄmci anatomickĂ˝ch moĹžnostĂ­ oĹĄetĹ&#x2122;il defekt.

21. 5. pacient pĹ&#x2122;eloĹžen k terapii v hyperbarickĂŠ komoĹ&#x2122;e pro suspektnĂ­ anaerobnĂ­ infekci v rĂĄnÄ&#x203A; po exartikulaci DK v kyÄ?li vlevo.

Vzhledem k rozsĂĄhlĂŠ dehiscenci operaÄ?nĂ­ rĂĄny po exartikulaci chirurg indikoval provedenĂ­ derivaÄ?nĂ­ cĂŠkostomie k zamezenĂ­ kontaktu stolice s otevĹ&#x2122;enou ranou.

AplikovĂĄno 8 pobytĹŻ v hyperbarickĂŠ komoĹ&#x2122;e. Chirurg provedl nekrektoinz_flexiseal_148x210.qxd

INZERCE

5.3.2009

15:26

mii, rĂĄna bez hnisavĂŠ sekrece, bez tĹ&#x2122;askĂĄnĂ­, v laterĂĄlnĂ­ Ä?ĂĄsti jiĹž granulace.

Pacient nadĂĄle v chronickĂŠm septickĂŠm stavu, obÄ&#x203A;hovÄ&#x203A; nestabilnĂ­, na vazopresorech, umÄ&#x203A;lĂĄ plicnĂ­ ventilace, funkÄ?nĂ­ stomie. Dekubit v sakru jiĹž s nekrĂłzou.

30. 5. pĹ&#x2122;eloĹžen zpÄ&#x203A;t na naĹĄi kliniku.

5. 6. pro fluidotorax provedena drenĂĄĹž hrudnĂ­ku, hrudnĂ­ drĂŠn na spĂĄd.

6. 6. provedena punkÄ?nĂ­ dilataÄ?nĂ­ tracheostomie vzhledem k myokardiĂĄlnĂ­ vĂ˝konnosti a znĂĄmkĂĄm multiorgĂĄnovĂŠho selhĂĄvĂĄnĂ­. Kardiochirurg provedl pĹ&#x2122;evaz defektu a vloĹženĂ­ pÄ&#x203A;ny k VAC terapii.

27. 6. doĹĄlo k napojenĂ­ VAC systĂŠmu tĂŠĹž na sakrĂĄlnĂ­ dekubit.

1. 7. ĹživĂĄ peristaltika, stolice odchĂĄzĂ­ per vias naturalis i do stomie. Vzhledem k zatĂŠkĂĄnĂ­ na sakrĂĄlnĂ­ dekubit, kterĂ˝ je oĹĄetĹ&#x2122;en VAC systĂŠmem, byl zaveden Flexi-Seal. Objemy stolice do Flexi-Sealu byly dennÄ&#x203A; mezi 50 aĹž 500 ml. Tyto hodnoty byly rovnÄ&#x203A;Ĺž velmi cennĂŠ pro dennĂ­ bilancovĂĄnĂ­ pĹ&#x2122;Ă­jmu a vĂ˝deje tekutin.

DĂ­ky Flexi-Sealu nedochĂĄzelo ke znehodnocenĂ­ VAC terapie, k zanesenĂ­ dalĹĄĂ­ infekce do ran a bylo moĹžno

PRAXE

StrĂ&#x2020;nka 1

#HG. 8 9*,2.7<* 4<.:F 6A;5I -89J.-= 'K:*B7K 98;=7 >. B>5F-F7I <.4=<H ;<852,.

Kazuistika Pacient A. Z., nar. 1941, byl lĂŠÄ?en pro rĹŻznĂŠ komplikace tepennĂŠ i koronĂĄrnĂ­ aterosklerĂłzy, stp. aortobifemorĂĄlnĂ­m bypassu, stp. femoropopliteĂĄlnĂ­m bypassu vlevo, hypertenze III, DM II, pozdÄ&#x203A;ji na inzulinu, stp. amputaci LDK v oblasti lemuru 10/07.

Byl pĹ&#x2122;ijat na naĹĄi ARK 12. 5. 2008 pro progredujĂ­cĂ­ delirantnĂ­ stav s etiologiĂ­ poÄ?Ă­najĂ­cĂ­ sepse, provedena nekrektomie pahĂ˝lu LDK, pacientovo vÄ&#x203A;domĂ­ se nadĂĄle zhorĹĄovalo, progredoval septickĂ˝ stav. Chirurg indikoval revizi, nemocnĂ˝ byl intubovĂĄn, nasazeny vazopresory.

17. 5. byla provedena exartikulace v kyÄ?elnĂ­m kloubu. Pacient dostĂĄval antibiotika, byl sedovĂĄn, Ĺ&#x2122;Ă­zenÄ&#x203A; ventilovĂĄn, nadĂĄle vazopresory. Zaveden epidurĂĄlnĂ­ katetr k analgetizaci. Po 2 dnech vzestup teplot a zĂĄnÄ&#x203A;tlivĂ˝ch markerĹŻ, nasazena kontinuĂĄlnĂ­ eliminace z nonrenĂĄlnĂ­ indikace. KrĂĄtce po

E.C.7I 4869524*,I $ " # " ' )$ $ " # &%

:*A #:.>.7<270 *7- 6*7*0270 9.:27.*5 -.:6*<2<2; * ;1*:.- 08*5 /8: ?8=7- *7- ,87<27.7,. ,*:. (" !

;=995 % % :*A $*<52// 878>*7 #.:27.*5 ;427 ,*:. /8: <1. 27,87<27.7< 9*<2.7< -> %427 (8=7- *:.

87>*&., % ,8;< .//.,<2>.7.;; ;<=-A #:.9*:.- +A &1. .?27 :8=9 *<* 87 25. 87>*&., )1*7 255.: $ @,.;; 5.70<1 8/ ;<*A ,1*:0.; *7- 68:<*52<A *<<:2+=<*+5. <8 6.-2,*5 273=:2.; -=:270 18;92<*52B*<287

.7<.:; /8: 2 ;.*;. 87<:85 87<:85 8/ ,58;<:2-2=6 -2//2,25. *;;8,2*<.- -2;.*;. >*25*+5. *< 1<<9 ??? ,-, 08> 7,2-8- 129 ! & ,-*- 1<6 ,,.;;.- =7.

87-87 .*5<1 %,2.7,.; .7<:. 7/.,<287 ,87<:85 *7- 9:.>.7<287 >*25*+5. *< 1<<9 ??? ;31, 587-87 87 ,* ;31 9:8/.;; 2,87<:85 ,-2// ,-2/;<*/ 1<6 ,,.;;.- =7.

% 78?5.-0. *<<2<=-.; *7- 9:*,<2,.; ;<=-A

*<* 87 25.

87>*&., 5272,*5 .>*5=*<287 8/ * /5.@2+5. /.,*5 27,87<27.7,. 6*7*0.6.7< ;A;<.6 #1*;. ,5272,*5 :.;=5<; 7 =5A

*<* 87 25. 87>*&.,

% ! ( % 87>*&., D.;4F :.9=+524* ; : 8 "52>8>*

#:*1* 'I,. 27/8:6*,I 7* +.B95*<7H <.5./877I 527,.

7.+8 ??? ,87>*<., ,B

FLORENCE 5/2010 37

AKCE UDĂ LOSTI

SVÄ&#x161;TOVĂ? DEN LEDVIN

PĹ&#x2DC;Ă?SPÄ&#x161;VKY PRO Ĺ IROKOU VEĹ&#x2DC;EJNOST Ve Ä?tvrtek 11. bĹ&#x2122;ezna mÄ&#x203A;li zĂĄjemci na mnoha mĂ­stech Ä&#x152;eskĂŠ republiky moĹžnost nechat se vyĹĄetĹ&#x2122;it na pĹ&#x2122;Ă­tomnost bĂ­lkoviny a kreatininu. VyĹĄetĹ&#x2122;enĂ­ probĂ­hala v rĂĄmci pĂĄtĂŠho SvÄ&#x203A;tovĂŠho dne ledvin, kterĂ˝ byl v Ä&#x152;R letos organizovĂĄn spoleÄ?nÄ&#x203A; Ä&#x152;eskou nadacĂ­ pro nemoci ledvin a Ä&#x152;eskou nefrologickou spoleÄ?nostĂ­.

Jeho cĂ­lem je zvyĹĄovat informovanost odbornĂŠ, ale pĹ&#x2122;edevĹĄĂ­m laickĂŠ veĹ&#x2122;ejnosti o chorobĂĄch ledvin a jejich prevenci.

SvÄ&#x203A;tovĂ˝ den ledvin probĂ­hĂĄ ve 100 zemĂ­ch na 6 kontinentech a kaĹždĂ˝ rok mĂĄ nÄ&#x203A;jakĂŠ hlavnĂ­ tĂŠma. LetoĹĄnĂ­m tĂŠmatem byl vztah mezi diabetem a chronickĂ˝m onemocnÄ&#x203A;nĂ­m ledvin.

Motto pro veĹ&#x2122;ejnost znÄ&#x203A;lo: ChraĹ&#x2C6;te svĂŠ ledviny â&#x20AC;&#x201C; vÄ&#x203A;nujte pĂŠÄ?i svĂŠ cukrovce a krevnĂ­mu tlaku!

V Ä&#x152;eskĂŠ republice je odhadem asi 5 % obyvatel s vĂ˝znamnÄ&#x203A; snĂ­Ĺženou filtraÄ?nĂ­ funkcĂ­ ledvin. Tito nemocnĂ­ majĂ­ zvýťenĂŠ riziko onemocnÄ&#x203A;nĂ­ srdce a cĂŠv a jsou takĂŠ ohroĹženi vĂ˝vojem selhĂĄnĂ­ ledvin, kterĂŠ vyĹžaduje nĂĄhradu jejich funkce dialĂ˝zou Ä?i transplantacĂ­. NejÄ?astÄ&#x203A;jĹĄĂ­ pĹ&#x2122;Ă­Ä?inou chronickĂŠho selhĂĄnĂ­ ledvin je diabetes. Jak narĹŻstĂĄ poÄ?et pacientĹŻ s diabetem, roste i poÄ?et tÄ&#x203A;ch, kteĹ&#x2122;Ă­ majĂ­ diabetickou nefropatii jiĹž ve stadiu selhĂĄvĂĄnĂ­ ledvin â&#x20AC;&#x201C; podle statistik je dokonce kaĹždĂ˝ dru-

se vÄ&#x203A;nuje m. j. i pacientĹŻm se selhĂĄnĂ­m ledvin, jimĹž poskytuje ĹĄpiÄ?kovou techniku (pĹ&#x2122;Ă­stroj pro automatizovanou peritoneĂĄlnĂ­ dialĂ˝zu â&#x20AC;&#x201C; cycler) a spotĹ&#x2122;ebnĂ­ materiĂĄl (vaky s nejĹĄirĹĄĂ­m portfoliem dialyzaÄ?nĂ­ch roztokĹŻ na trhu).

SvÄ&#x203A;tovĂ˝ den ledvin tato spoleÄ?nost podpoĹ&#x2122;ila edukaÄ?nĂ­mi materiĂĄly pro nĂĄvĹĄtÄ&#x203A;vnĂ­ky Dne otevĹ&#x2122;enĂ˝ch dveĹ&#x2122;Ă­, kterĂ˝ byl pĹ&#x2122;ipraven v Ĺ&#x2122;adÄ&#x203A; dialyzaÄ?nĂ­ch center. EdukaÄ?nĂ­ materiĂĄly, kterĂŠ nemocnĂ˝m srozumitelnÄ&#x203A; vysvÄ&#x203A;tlĂ­ zĂĄkladnĂ­ funkce ledvin, co se dÄ&#x203A;je, kdyĹž ledviny selĹžou a jakĂŠ jsou moĹžnosti lĂŠÄ?by, jsou nedĂ­lnou souÄ?ĂĄstĂ­ informacĂ­ pro ĹĄirokou veĹ&#x2122;ejnost. Je tĹ&#x2122;eba si uvÄ&#x203A;domit, Ĺže lidĂŠ trpĂ­cĂ­ selhĂĄnĂ­m ledvin majĂ­ prĂĄvo uÄ?init informovanĂŠ rozhodnutĂ­ o jejich vlastnĂ­ lĂŠÄ?bÄ&#x203A;. Ĺ&#x2DC;adu zĂĄkladnĂ­ch informacĂ­ laickĂĄ veĹ&#x2122;ejnost vĹŻbec nemĂĄ, napĹ&#x2122;Ă­klad to, Ĺže i pĹ&#x2122;i selhĂĄnĂ­ ledvin je moĹžnĂŠ lĂŠÄ?it se doma metodou peritoneĂĄlnĂ­ dialĂ˝zy. PeritoneĂĄlnĂ­ dialĂ˝za je prokĂĄzanou efektivnĂ­ metodou nĂĄhrady funkce ledvin pro vÄ&#x203A;tĹĄinu nemocnĂ˝ch a jejĂ­ pĹ&#x2122;idanou hodnotou je moĹžnost bĂ˝t lĂŠÄ?en doma.

hĂ˝ pacient na dialĂ˝ze diabetik a Ăşmrtnost dialyzovanĂ˝ch diabetikĹŻ je vyĹĄĹĄĂ­ neĹž dialyzovanĂ˝ch nediabetikĹŻ Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, pĹ&#x2122;ednosta InternĂ­ kliniky FN Motol a pĹ&#x2122;edseda Ä&#x152;eskĂŠ diabetologickĂŠ spoleÄ?nosti Ä&#x152;LS JEP m. j. uvedl na tiskovĂŠ konferenci 10. bĹ&#x2122;ezna, Ĺže diabetickĂĄ nefropatie je dĹŻsledkem vysokĂ˝ch glykĂŠmiĂ­ a nelĂŠÄ?ena vede neodvratnÄ&#x203A; k selhĂĄnĂ­ ledvin a ke smrti. Ä&#x152;asnĂĄ stadia jsou vĹĄak dobĹ&#x2122;e rozpoznatelnĂĄ a lĂŠÄ?itelnĂĄ.

ZĂĄvÄ&#x203A;rem tiskovĂŠ konference apeloval dÄ&#x203A;kan 1. LF UK prof. MUDr. TomĂĄĹĄ Zima, DrSc., na celou populaci â&#x20AC;&#x201C; aby lidĂŠ mÄ&#x203A;li Şådali pravidelnÄ&#x203A; ĂşplnÄ&#x203A; bÄ&#x203A;ĹžnĂĄ, nepĹ&#x2122;Ă­liĹĄ nĂĄkladnĂĄ vyĹĄetĹ&#x2122;enĂ­ na cukr, kreatinin apod. Apeloval takĂŠ do Ĺ&#x2122;ad lĂŠkaĹ&#x2122;ĹŻ â&#x20AC;&#x201C; upozornil, Ĺže mnozĂ­ vyĹĄetĹ&#x2122;enĂ­ nedostateÄ?nÄ&#x203A; indikujĂ­ a u pacientĹŻ nejsou vyĹĄetĹ&#x2122;ovĂĄny vĹĄechny parametry, kterĂŠ podle doporuÄ?enĂ­ odbornĂ˝ch spoleÄ?nostĂ­ vyĹĄetĹ&#x2122;ovĂĄny bĂ˝t majĂ­. Ĺ&#x2DC;ekl, Ĺže ani diabetes, ani chronickĂŠ onemocnÄ&#x203A;nĂ­ ledvin, zpoÄ?ĂĄtku nebolĂ­, ale majĂ­ velmi zĂĄvaĹžnĂŠ komplikace. Ä&#x152;asnĂĄ diagnostika je levnĂĄ, nebolestivĂĄ, nezatÄ&#x203A;ĹžujĂ­cĂ­ a umĂ­ onemocnÄ&#x203A;nĂ­ odhalit natolik vÄ?as, Ĺže je jeĹĄtÄ&#x203A; dobĹ&#x2122;e lĂŠÄ?itelnĂŠ.

Tyto informace mĂĄ a reaguje na nÄ&#x203A; takĂŠ spoleÄ?nost BAXTER CZECH, kterĂĄ

Chva, val

0#+&%/"$ÂĽ ,61ÂŤ/

0CKFEOšWšN QĂ?FEQMBUOĂ Ă&#x20AC;BTPQJTV '-03&/$& 4UBOEBSEOĂ&#x2026; SPĂ&#x20AC;OĂ&#x2026;

,Ă&#x20AC;

4UVEFOUTLĂ SPĂ&#x20AC;OĂ&#x2026;

,Ă&#x20AC;

#BMĂ&#x2026;Ă&#x20AC;FL SPĂ&#x20AC;OĂ&#x2026;

 "4

FLO FLO REN RE CE NCE 01*4

.0

 "4

%&3

01*4

/ÂĽ)

0 0

.0

%&3

f&5

/ÂĽ)

°07 "5& -4

,Ă&#x20AC;

TQFDJšMOĂ&#x2026; OBCĂ&#x2026;ELB LPNCJOBDF QĂ?FEQMBUOĂ IP 'MPSFODF B ;ESBWPUOJDLĂ&#x2022;DI OPWJO

E QBUSP

WZDIš[

OBD

Ă&#x2026; QP

J Â "

; "4 )-" &%Â&#x2122;/ ÂĽ 45Â&#x2122; 7/ÂĽ$) /0 5Âą

7&&6 4&45& 7 1 3 " 7 3"; : 0 , )-Â&#x2122;f & 3 , 4 &%*5/ÂĽ : . : OFWZQMĂ&#x160;VKUF KTPV MJ TIPEOĂ T PECĂ&#x201E;SBUFMFN 45ÂĄ.

6 4

Wš "

7ZEš

NCJU

.FE

JB B

T SPĂ&#x20AC;O

Ă&#x2026;L 7

,Ă&#x20AC; XX

X Ä&#x152;P

SFOD

0%#¤3"5&-

°07 "5& -4

Ă&#x2026; QP

7ZEš

1Ă?FEQMBUOĂ [BISOVKF Ă&#x20AC;Ă&#x2026;TFM Ă&#x20AC;BTPQJTV 'MPSFODF WĂ&#x20AC;FUOĂ&#x201E; QĂ?Ă&#x2026;MPI

f&5

57ÂĽ

WZDIš[

0 0

57ÂĽ

'",563" /¼ ²%"+&

F D[

Wš "

NCJU

.FE

JB B

T SPĂ&#x20AC;O

Ă&#x2026;L 7

,Ă&#x20AC; $P N XX VTĂ&#x2026; [ X Ä&#x152; P UĂ?PW OšU T SFOD F D[ šOĂ&#x2026; E FTUS 3FTQ Ă&#x201E;UĂ&#x2026; T B N BOBx F [F JSB WOĂ&#x2026;N FSLB ;NĂ&#x201E;O Ă&#x20AC;OĂ&#x2026; GZ[ Ä&#x2039; Y JPUF Z W šUPS SBQJ OFN FN F W HF PDFO SJBUS TL JJ 1PUMB [ QP Ă N QPK IMFE JtUĂ&#x201E; Ă&#x20AC;P QPDJ V TF OĂ&#x2026; U PtL WšOĂ&#x2026; F TUSZ MJWPT NPD UJ B Ă&#x2026; W QĂ Ă&#x20AC; OFWP J q MOPT UJ

0tF

5JUVM

0SHBOJ[BDF

+NĂ OP B QĂ?Ă&#x2026;KNFOĂ&#x2026;

"ESFTB

0SHBOJ[BDF

E TUP JEĂ&#x2026; T FTUS MFUZ +Ă&#x2039;H 14Â B NĂ&#x201E;TUP V Q B QP 4UBS BDJF EQ Ă&#x2022;

0CPS Ă&#x20AC;JOOPTUJ

QBD JFOU *Â

"ESFTB

%*Â

14Â B NĂ&#x201E;TUP

5FMFGPO

5FMFGPO

& NBJM

& NBJM

;QĂ&#x2018;TPC Ă&#x2019;ISBEZ

1TZDI JBUSJDL š TFL DF  " 4

3FHJP

.VMUJL VMUVSO Ă&#x2026; PtFU Ă?PWBUF MTUWĂ&#x2026; q JTMšN

7Ă&#x2022;[ O  "4 .MBE LVN š # 4F +BL PMFTMBWTUSZ Q Ă?F W QTZ

&NFSH FODZ OVUSJU JPO QS PHSBN q &UJ PQJF

OU PSV KF I PKFO USJD LĂ&#x2022; Ă&#x2026;

DIJB

TMPxFOLB

GBLUVSB

/B LUFSĂ BLDJ KTUF LVQĂ&#x2039;O [Ă&#x2026;TLBMJ

7ZQMOĂ&#x201E;OĂ&#x2022; LVQĂ&#x2039;O [BtMFUF QPtUPV OB BESFTV 1PTUTFSWJT PEEĂ&#x201E;MFOĂ&#x2026; QĂ?FEQMBUOĂ IP 1PEĂ&#x201E; CSBETLš 1SBIB GBYFN OB Ă&#x20AC;Ă&#x2026;TMP OFCP F NBJMFN OB BESFTV QSFEQMBUOF!BNCJUNFEJB D[ 1Ă?FEQMBUOĂ TJ NĂ&#x2018;xFUF PCKFEOBU UBLĂ OB CF[QMBUOĂ JO GPMJODF  FTLĂ QPtUZ OFCP XFCPWĂ&#x2022;DI TUSšOLšDI XXX QFSJPEJL D[

%BUVN 1PEQJT

7ZQMOĂ&#x201E;OĂ&#x2026;N B QPEQJTFN UPIPUP LVQĂ&#x2039;OV TPVIMBTĂ&#x2026;N T UĂ&#x2026;N BCZ WZEBWBUFMTUWĂ&#x2026; "NCJU .FEJB B T TISPNBxĂ&#x2021;PWBMP B [QSBDPWšWBMP WF TNZTMV [šLPOB Ă&#x20AC; 4C P PDISBOĂ&#x201E; PTPCOĂ&#x2026;DI Ă&#x2019;EBKĂ&#x2018; W QMBUOĂ N [OĂ&#x201E;OĂ&#x2026; PTPCOĂ&#x2026; Ă&#x2019;EBKF VWFEFOĂ W PCKFEOBDĂ&#x2026;N LVQĂ&#x2039;OV 4 Ă&#x2019;QMOĂ&#x2022;N QPVĂ&#x20AC;FOĂ&#x2026;N P PDISBOĂ&#x201E; PTPCOĂ&#x2026;DI Ă&#x2019;EBKĂ&#x2018; KTFN TF TF[OšNJM OB XFCPWĂ&#x2022;DI TUSšOLšDI WZEBWBUFMF XXX BNCJUNFEJB D[ 5ZUP Ă&#x2019;EBKF QPTLZUVKJ EPCSPWPMOĂ&#x201E;

E QBUSP

OBD

J Â "

4

KONTAKT: Galén, spol. s r.o., Na Bělidle 34,150 00 Praha 5 tel. 257 326 178, fax 257 326 170 objednavky@galen.cz, www.galen.cz

Nabídka nakladatelství www.galen.cz

Thilo Schleip HISTAMINOVÁ INTOLERANCE

Praha : Galén, 2009, 118 s. – První vydání, 155x190 mm, brožované, černobíle, 200 Kč, ISBN 978-80-7262-666-3

Mnoho lidí trpí po jídle různými obtížemi: průjmy, nadýmáním, nevolností, dýchacími potížemi, kožními problémy nebo rýmou. Příčinou může být nesnášenlivost histaminu, látky obsažené v některých potravinách. Tento problém postihuje velké množství lidí. Mnozí z nich zatím neznají příčinu, která jejich obtíže vyvolává. Předkládaná publikace o tomto onemocnění poprvé souhrnně informuje.

Histamin je přirozenou součástí mnoha potravin a v každodenní stravě je široce zastoupen. Skladujeme-li potraviny dlouho, stávají se z nich »histaminové bomby«: kysané zelí, rybí konzervy, trvanlivé salámy, červené víno, kvasnicové výrobky. Mnoho lidí však citlivě reaguje i na malá množství histaminu.

Jak s obtížemi skoncovat? Kniha nabízí čtenáři možnost otestovat sám sebe v souvislosti s histaminem a konzumovanou potravou. Praktický rádce ukáže, jak svůj stav nejlépe poznat s využitím diety. Nejlepší léčbou je vyhýbat se určitým pokrmům. Všechny součásti naší výživy autor v knize shrnuje, přehledně hodnotí a dává čtenářům odpověď na zásadní otázky: Co je vhodné? Čemu bychom se měli raději vyhnout? Jak nalézt stejně chutné alternativy?

Rozsáhlá příloha obsahuje množství receptů, které názorně ukazují, jak dobře a chutně vařit bez histaminu, a inspirují čtenáře k dalším variantám pokrmů, jež nevyvolávají histaminem podmíněné obtíže.

František Koukolík JÁDRO Televizní eseje

Praha : Galén, 2010, 312 s. – První vydání, 110x190 mm, vázané, černobíle, 290 Kč, ISBN 978-80-7262-663-2

Vyprávění může být druh radosti. Natož můžemeli se k němu vrátit jako se vracíme k řece, kterou máme rádi. Po druhé se do ní vstoupit skutečně nedá. Ale je možné vybavit si jaká byla. Vědecké poznávání je řeka. Zrovna tak by se dalo říci, že je budovou v trvalé přestavbě. Jisté je jen jediné – máme co do činění s řekou, nebo budovou, ale kam a jak řeka plyne, co se v budově přestavuje a jak to dopadne nikdo neví.

Lidé si myslí, že vědecké poznávání je cesta k nekonečné pravdě. Řekl bych, že pravděpodobnější může být opak. Vědecké poznávání s kritickým myšlením mohou být zábranami cest do nekončící tmy, fosilizovaných předsudků a inteligentní stupidity: spíš než „tudy“ říkají „tudy ne“. Víme-li „tudy ne“, snížili jsme pravděpodobnost bloudění. Spokojený s tím moc nejsem, byť by starořecký filosof mohl říci: „Ale to je přece krásné!“

Miroslav Kala JAK JSEM SE STAL CHALUPÁŘEM

Praha : Galén, 2010, 169 s. – První vydání, 110x190 mm, brožované, černobíle, 200 Kč, ISBN 978-80-7262-671-7

Pavel Kolář et al.

REHABILITACE V KLINICKÉ PRAXI

Chalupaření je vášeň. To potvrdí každý, kdo této vášni propadne. Jakmile se z vás stane chalupář, změní vám to celý váš dosavadní život, který se od této chvíle bude ubírat úplně jiným směrem. Začnou pro vás být důležité věci, kterým jste dříve sotva věnoval pozornost, začnete dělat práce, o nichž jste vůbec netušil, že byste je kdy mohl zvládnout. A podívejme se, nejen zvládnout, ale ještě navíc s fortelem a s chutí. Ano, jste unavený, sedřený, vyčerpaný fyzicky i finančně… Postupně však zjišťujete, že se začínáte jaksi měnit, k lepšímu.

Jste vyrovnanější, ne tak často ve stresu. I vaše tělo se mění. Kůže je opálená dohněda, svaly rostou (mozoly rovněž). Není nad fyzickou práci! A chaloupka? Ta kvete do krásy víkend od víkendu. A odměňuje vás.

Ten pocit je k nezaplacení. Naštvali vás v zaměstnání?

Byli na vás hrubí v obchodě? Jen co za vámi v pátek zaklapne branka, už o tom nevíte! Takovou kouzelnou moc má chalupa!

Praha : Galén, 2009, 713 s. – První vydání, 195x280 mm, vázané, barevně, 1500 Kč, ISBN 978-80-7262-657-1

Vydávaná kniha je prvním uceleným přehledem oboru rehabilitace. Větší akcent je kladen na rehabilitaci léčebnou. Kniha je rozdělena na obecnou a speciální část. V obecné části jsou popsány jednotlivé oblasti ucelené rehabilitace, jejímž hlavním cílem je sociální integrace jedince. Tato oblast je rozdělena podle charakteru využívaných prostředků a rehabilitačních opatření na rehabilitaci léčebnou, sociální, pedagogickou a pracovní. V obecné části knihy jsou dále popsány diagnostické a léčebné postupy zaměřené na ovlivnění funkčního, především motorického deficitu. V diagnostice jsou podrobně popsány klinické vyšetřovací postupy pohybové soustavy, testování a hodnocení motorického postižení a omezení aktivit denního života. Nechybí ani psychologické vyšetření u bolestivých stavů používané v rehabilitaci a funkční laboratorní vyšetření, včetně funkčních postupů u zobrazovacích metod.

V terapeutických postupech se autoři věnují léčebné rehabilitaci u poruch hybného systému a zaměřují se i na poruchy dalších orgánových systémů.

Kromě fyzioterapeutických postupů se zabývají i fyzikální terapií, balneologií a ergoterapií.

Ve speciální části knihy je zpracována rehabilitace u jednotlivých klinických oborů, kde léčebná rehabilitace zastává významnou roli v léčbě a prevenci.

Samostatné kapitoly jsou věnovány rehabilitaci v neurologii, ortopedii, interně, gynekologii, onkologii a psychiatrii. Další kapitoly jsou věnovány problematice bolesti a psychosomatickým onemocněním. Specifikou této publikace je větší prostor věnovaný pohybovému vývoji člověka a možnostem jeho využití v diagnostických a terapeutických postupech pohybové soustavy.

FLORENCE 5/2010 47

Vyhrajte 10 ×

dárkový balíček od firmy Dermacol

ZHOTOVIT OPIS

SPORTOVNÍ ÚBOR

TENKÁ PŘÍZE

KÓD OMÁNU

Baví se dva lékaři: „Co myslíš, jsou ústřice zdravé?“ „Já nevím, ... (viz tajenka)!”

BÝVALÁ ITALSKÁ MĚNA

SMUTEK

2. ČÁST TAJENKY

KÓD ITÁLIE

NEPRAVDY ---------ÚLOHA

VÝHONEK

MÍSTO PRIMÁŘE

Speciální řada tělové kosmetiky Dermacol Enja Body Control pomáhá v boji s celulitidou, zpevňuje pokožku těla a zeštíhluje problémové partie.

MÍSTO K ULOŽENÍ ZBOŽÍ

1. ČÁST TAJENKY

PŠTROSOVITÝ PTÁK

ANGLICKÝ ŠLECHTIC -------------ZAVINĚNÍ

SADA

ČÁST AUTA ---------SVALOVINA

ANTICKÁ MINCE

---------SOLMIZ. SLABIKA

POSLÁNÍ ---------DROBNÁ ŠELMA

VÝZVA K TICHU

---------SPZ VOZ. TŘEBÍČE

POVEL VOZKY ---------ODMĚNA ZA PRÁCI TOUŠ ---------OKRASNÁ DŘEVINA

NĚMECKÝ FILOZOF ----------

ZDOLATI JÍZDOU

MORAV. OBLAST

DOMÁCÍ PTÁK ---------OPAK PRAVÉHO

ČESKÝ HEREC

ŘÍMSKÝMI Č. 150

----------

OSLOVOVAT VE 3. OSOBĚ

HUD. NÁSTROJ

---------REKLAMNÍ PŘEDMĚT

DRUH ŠPERKU ---------ZAKRSLÝ STROM

TRŽNÍ HODNOTA

---------HNĚDÉ BARVIVO

ZNAČKA ASTATU

3. ČÁST TAJENKY

PRUŽNÁ VĚTÉVKA

SILNÝ PROVAZ ---------ZVONIVÝ ZVUK

ZKRATKA UMĚLECKÉ ŠKOLY

ŘÍMSKÝMI ČÍSL. 51 ---------NADÁVATI

ROH MÍSTNOSTI

HRŮZOSTRAŠNÁ

---------KOCOUŘI (NÁŘ.)

ODLIŠNÝ ---------SYMETRÁLA OBEC U DUCHCOVA

OMASTEK

TORZE ---------NÍZKÁ DŘEVINA

MEDIKAMENT ---------OTÁZKA NA MÍSTO

PEVNÁ ČÁST TĚLA ---------MOJE

TOČIVÁ HRAČKA ---------SPZ PARDUBIC

ZEMĚDĚLSKÝ STROJ

DRUH NEROSTU

NEPROFESIONÁLOVÉ

ZEVLOUN

POMŮCKA: APATIT

Řešení křížovky zasílejte nejpozději do 24. 5. 2010 některým z uvedených způsobů. Pomocí SMS ve tvaru FLO KR text tajenky bez diakritiky (např.: FLO KR ZISKATE ENERGII NA CELY DEN) na číslo 900 06 09. E-mailem na adresu florence.redakce@ambitmedia.cz nebo poštou na adresu Ambit Media, a. s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5-Smíchov (do předmětu e-mailu nebo na obálku uveďte heslo “FLORENCE KŘÍŽOVKA”) Výhru získává prvních 10 luštitelek, které zašlou správné znění tajenky. Výhry jsou zasílány poštou do 30 dnů od uveřejnění výherců v následujícím vydání titulu, proto nezapomeňte uvést své jméno, adresu a kontakt (neplatí při zasílání SMS). Cena jedné SMS je 9 Kč včetně DPH, SMS servis technicky zajišťuje Erika a.s.

Znění tajenky z minulého čísla: A nemá ten lék také nějaké vedlejší účinky?”„S tím, bohužel, musíte počítat. Brzy BUDETE MUSET JÍT ZASE DO PRÁCE. Úspěšní luštitelé z minulého čísla: Ivana Vávrová, Cheb; Jana Přecechtělová, Heřmánkovice; Jana Košková, Liberec 12; Helena Gregorová, Praha 15; Milada Široká, Prachatice; Kateřina Šarmanová, Zlín; Vladimír Křepela, Drnovice; Barbora Zaspalová, Lišany; Jiřina Marešová, Počátky; Jana Andresová, Hronov

DERMACOL ENJA BALSAM Při zvýšení nároků na elasticitu pokožky dochází k neobvyklému zatížení podkoží a výsledkem jsou drobné jizvičky - pajizévky. Ty se na kůži objeví většinou v době těhotenství, při nabírání na váze nebo při rychlém růstu v dospívání. Nejčastěji se objevují u žen v oblasti stehen, hýždí, boku, břicha a prsou.

Zásadní prevence proti vzniku strií je pravidelné ošetřování masážním balzámem ENJA BALSAM, v těhotenství alespoň 2 × denně.

Masážní balzám proti striím a celulitidě dodá pokožce pružnost a pevnost, zlepšuje krevní oběh a oživuje unavenou pokožku. V těhotenství doporučujeme používat ENJA BALSAM především na boky, hýždě, stehna, podbřišek, paže a prsa, a to od třetího měsíce těhotenství až do třetího měsíce po porodu.

V klinickém testu s 250 těhotnými ženami byla prokázána 95% účinnost. ENJA BALSAM je obohacený jojobovým olejem a eukalyptovou silicí, které napomáhají zlepšit vzhled pokožky a dodávají okamžitý pocit svěžesti. Výsledkem je hebká a hladká pokožka bez strií a celulitidy.

Více na www.dermacol.cz.

Výrobek je hypoalergenní a je určen pro všechny typy pleti.