Florence_1-23_listovacka

florence

téma

Neurologie

aktuálně

Editorial předsedkyně

redakční rady Florence

PhDr. Martiny

Šochmanové, MBA

rozhovor

Primářka RS Centra

MUDr. Marta Vachová

hovoří o roztroušené skleróze

téma

Registr ReMuS

téma

Následná péče –rehabilitace po ZPM

recenzovaný článek

PhDr. Radovan

Marek, MBA:

Vliv organizačního klimatu na sestry

sestřičky v akci

Rozhovor se sestrou

Soňou pracující již

7 let v Německu

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych Vám za celou redakční radu i redakci časopisu FLORENCE popřála do nového roku především zdraví, protože, jak všichni víme, právě zdraví je to nejdůležitější, co všichni potřebujeme a bez čeho se neobejdeme. Zároveň bych nám všem pracovníkům ve zdravotnictví a ošetřovatelských službách přála, aby si naši klienti i kolegové nadále uvědomovali, jak důležité je naše místo v této společnosti a aby prestiž našeho povolání stále vzrůstala, stejně jako počet mladých kolegů a kolegyň, kteří se k naší profesi přidají.

Podle aktuální situace to vypadá, že se nejen náš pracovní život vrací do normálu a že nám doba postcovidová opět naplno umožní věnovat se rozvoji naší profese. Pevně věřím, že naše dlouhodobé téma zvyšování kompetencí konečně přejde v realitu, protože právě pandemie covidu-19 jasně ukázala, jak je toto téma aktuální a potřebné.

Na závěr bych Vám chtěla poděkovat za zvládnutí minulých 2 let, nejen za dobu covidovou, ale i za přijetí ukrajinských kolegů a za pomoc, která směřovala přímo do válčícího regionu. Časopisu FLORENCE přeji především náročné čtenáře, kteří se budou zajímat o náš profesní svět, ale i obětavé redaktory, dobré finanční zázemí a také to, aby si tento časopis i nadále udržel vysokou odbornou úroveň, byl nedílnou součástí procesu prezentace poznatků a přispíval k dalšímu rozvoji našeho povolání.

PhDr. Martina Šochmanová, MBA předsedkyně redakční rady

Nezapomeňte, že časopis Florence nelze koupit na stáncích, lze objednat pouze na webu www.florence.cz/o-nas/predplatne/.

aktuálně

Důraz na praktičnost ve vzdělávání sester Minulost, současnost a budoucnost – 75. výročí založení Střední zdravotnické školy Brno, Jaselská, p. o.

neurologie

Naším cílem je stabilizovaný, dobře kompenzovaný pacient Centrum pro roztroušenou sklerózu v Teplicích poskytuje komplexní služby pacientům, které trápí chronické nevyléčitelné onemocnění Pacientům s roztroušenou sklerózou pomáhá pacientská organizace Unie ROSKA již

30 let

recenzované články

Vliv organizačního klimatu na sestry Preventívne opatrenia proti chrípke

praxe Děti nejsou malí dospělí

věda a výzkum

Práva pacientů v kontextu s ošetřovatelskou péčí

sestřičky v akci

Rozhovor se sestrou Soňou pracující již 7 let v Německu

public relations

www.florence.cz

Ročník XIX, číslo 1, leden–únor 2023

Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 1. 2023

Foto na titulní straně: David Liška

Titulní strana: MUDr. Marta Vachová, primářka Centra pro roztroušenou sklerózu v Teplicích

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a Instagramu www.facebook.com/Florencecasopis casopis_florence

Psychoterapeut v péči o pacienta s roztroušenou sklerózou Registr ReMuS

Keď chceš, ale nemôžeš Následná péče – rehabilitační cesta člověka po prodělaném poškození mozku

Týždeň mozgu – participácia Fakulty zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove

Závislost a lidské zdraví

angličtina

Naším cílem je stabilizovaný, dobře kompenzovaný pacient 4

Důraz na praktičnost ve vzdělávání sester

Ústav

teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK nabízí všem zájemcům o profesi všeobecné sestry bakalářský studijní program Všeobecné ošetřovatelství. Zaměřuje se na vzdělávání sester profesionálek, které pacientům poskytnou kvalifikovanou ošetřovatelskou péči.

PhDr. Simona Frič, MBA, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství

1. LF UK v Praze

Ústav teorie a praxe ošetřovatelství (ÚTPO) je od roku 1991 samostatným pracovištěm 1. lékařské fakulty

Univerzity Karlovy (1. LF UK) v Praze. V současné době reformuje vzdělávání sester tím, že se zaměřuje na praktičnost výuky, a to s maximálním zachováním kvality hlubokých teoretických základů. Inovativní přístupy výuky proaktivně reagují na velké změny v ošetřovatelství a sesterské profesi, které se udály v posledních letech a v jejichž důsledku se příprava zájemců o výkon samostatného sesterského povolání realizuje na vyšších odborných školách a zdravotnických univerzitách. Z historického pohledu lze říci, že sesterské povolání prošlo složitým vývojem, stejně jako v nedávné minulosti. Příprava na povolání sestry se změnila v mnoha ohledech. Jednou z nejvýznamnějších změn je změna ve vzdělávání sester.

Akceptace očekávaných výsledků strategické a politické směrnice Světové zdravotnické organizace (WHO) číslo 1 „Investice do vzdělávání sester“ vybízí ÚTPO 1. LF UK zaměřit výukové metody a formy u nastávajících sester na osvojení potřebných znalostí, získání uplatnitelné kvalifikace a sebevědomí k tomu, aby sestry naplnily zdravotní potřeby obyvatel a přispěly k dosažení cílů udržitelného rozvoje. Mgr.  Beáta Švárová, přednostka ÚTPO 1. LF UK, se svou dlouholetou zdravotnickou praxí potvrzuje zájemcům o studium, že absolvováním studia Všeobecného ošetřovatelství získají jedinečnou možnost vykonávat uznávanou a smysluplnou profesi, v jejímž rámci naleznou pracovní uplatnění ve všech odvětvích zdravotnictví.

Aktuálně ÚTPO 1. LF UK nabízí všem zájemcům o profesi všeobecné sestry 3letý bakalářský studijní program Všeobecné ošetřovatelství, jehož garantem je přednosta III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolizmu 1. LF UK a VFN

prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA, který sám pohlíží na všeobecné sestry jako na samostatné odbornice, jejichž profese v sobě spojuje znalosti a dovednosti z řady medicínských oblastí. Garant programu zdůrazňuje krásu tohoto povolání spojenou především s vysokou společenskou prestiží a perspektivou. Dle slov pana profesora „existují studie, podle kterých je práce sester v současné době i do budoucna nejméně zastupitelná a nahraditelná moderními technologiemi“

Praktické aspekty tohoto studijního programu spočívají v naplnění nepodkročitelných morálních zásad u všech studentů, kterými jsou láska k lidem, ochota jim pomáhat a schopnost převzít plnou odpovědnost za své jednání při výkonu povolání.

Příznivým faktorem, který přispívá ke stále se zvyšujícímu počtu zájemců o tento studijní program, je cílené zajištění výuky prostřednictvím erudovaných odborníků, kteří disponují řadou dovedností a zručností z přímé zdravotnické praxe. Tím, že vyučující na ÚTPO 1. LF UK jsou zároveň sestry z praxe a z různých zdravotnických oborů, se lze efektivněji zaměřovat na naplnění hlavního cíle studijního programu, kterým je již historicky vychovat sestry profesionálky, které budou pacientům poskytovat kvalifikovanou ošetřovatelskou péči.

Zkušený tým asistentek a lektorů s potěšením uvítá všechny zájemce o studium.

Prostřednictvím účelně vybavených učeben, které reálně simulují

nemocniční prostředí, se mohou studenti připravovat na své budoucí povolání. Kvalitní vzájemná komunikace mezi studenty a vyučujícími přispívá k vybudování partnerského vztahu a k podpoře kritického myšlení. Detailní informace ke studijnímu programu Všeobecné ošetřovatelství mohou zájemci nalézt na webových stránkách 1. LF UK.

Závěrem nelze opomenout vynikající uplatnitelnost profese sestry na mezinárodním trhu práce. Aktuálně je v České republice silná poptávka po zdravotnickém personálu s kvalitními praktickými dovednostmi, a to nejen ve zdravotnictví, ale i v sociálních službách. Krása povolání sestry spočívá v jeho kreativitě, praktické akčnosti a stálé motivaci ke vzdělávání.

Více informací naleznete na: www.lf1.cuni.cz/ studijni-programy

O autorce

Vlevo: Přednostka Mgr. Beáta Švárová při setkání s mediky ve výuce

Vpravo: PhDr. Simona Frič, MBA, se studenty

PhDr. Simona Frič, MBA Pracuje jako asistentka na Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK v Praze. V letech 2019–2021 pracovala jako ředitelka a manažerka vzdělávání v Alzheimercentru Praha, v letech 2017–2018 působila na pozici ministerského rady Ministerstva zdravotnictví ČR, Odbor ošetřovatelství a nelékařská povolání.

Minulost, současnost a budoucnost –

75. výročí

založení

Střední

školy Brno, Jaselská, p. o.

zdravotnické

Střední zdravotnická škola Brno, Jaselská je školou s dlouhou tradicí. Budovy školy na Jaselské číslo 7 a 9 slouží vzdělávacím účelům již od let 1897 a 1899. Jejich zaměření mělo vždy blízko k oboru zdravotnictví.

Mgr. Věra Winklerová, PhDr. Milena Spurná, odborné učitelky SZŠ Brno, Jaselská, p. o., Brno

Obě budovy nechal postavit Ženský vzdělávací a výrobní spolek Vesna, založený v Brně roku 1872. Jeho iniciály jsou ozdobou stavby dodnes. Budova číslo 7, původně určená pro průmyslovou školu, je postavena v novorenesančním slohu. Mezi spolupracovníky stavitele Antonína Tibicha byl i architekt Dušan Jurkovič. Roku 1899 vznikla vedlejší budova číslo 9 v secesním stylu určená pro dívčí lyceum. Zdobí ji figurální reliéf dívky nesoucí ve vztyčené pravici pochodeň a v levici otevřenou knihu jako symbol vzdělání. Fasádu doplňuje ornamentální vlys mezi patry. Nejvýznamnějším prostorem interiéru školy je bezesporu dvorana ve starší budově. Nástropní freskou moravských Slovaček rozhazujících květy a nástěnnými obrazy ji vyzdobil malíř Joža Úprka. Dnes toto místo slouží jako reprezentativní místnost pro slavnostní shromáždění školy. Později obě budovy odkoupilo město Brno. Jejich poslání vychovávat a vzdělávat ve zdravotnických oborech zůstalo zachováno. Základem dnešní školy byla cvičná Odborná škola pro ženská povolání na ulici Lipová a při ní pokusná škola výživy. V letech 1948–1949 se obě složky spojily a zaměřovaly se postupně na zdravotnický obor.

Škola prošla několika změnami, nedílnou součástí ale stále zůstává praxe ve zdravotnických oborech. Zachovává si vysokou úroveň i díky účasti v mnoha soutěžích a projektech. Za všechny jmenujme například soutěž první pomoci či Hartmann School Awards.

Mezi významné projekty patří Implementace KAP JMK II – vybudování „Centra odborného vzdělávání“, jehož

hlavním cílem je zvýšení kvality odborné výuky. Vybudované simulační centrum slouží k nácviku odborných výkonů, a tím usnadňuje žákům vstup do praxe. Centrum odborného vzdělávání neslouží pouze žákům školy, ale i partnerským školám.

Erasmus+ a Do světa! jsou projekty, které se snaží, aby žáci získali zkušenosti ze zahraničí, například z Vídně, Milána nebo Berlína. Z dalších projektů můžeme zmínit DofE, Světová škola či Škola podporující zdraví.

Škola nezapomíná ani na aktivity, které podporují přírodu. V roce 2022 započal projekt „Náš pestrý les“, na němž škola spolupracuje s Mendelovou univerzitou v Brně a který bude trvat 7 let. Každoročně se žáci zapojují do Environmentálního dne, který slouží k podpoře životního prostředí.

V roce 2023 škola oslaví 75. výročí svého založení. S oslavami začala návazností na historii v dárcovství krve ve spolupráci s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně. Vyvrcholení oslav je plánováno na 3. března 2023, kdy bude škola otevřena pro absolventy i pedagogy, kteří na ní působili. Návštěvníci mohou nahlédnout do učeben, bude pro ně přichystána přehlídka dobových uniforem od časů Florence Nightingale až po současnost a další zajímavosti.

Střední zdravotnickou školou Brno, Jaselská prošlo 15 134 absolventek a absolventů, kteří patří k velmi vyhledávaným pracovníkům ve zdravotnictví.

Více najdete na: www.szs-jaselska.cz

Vlevo: Ředitelka SZŠ Brno, Jaselská, p. o., PhDr. Zuzana Číková a ředitel FNUSA v Brně, Ing. Vlastimil Vajdák

Vpravo: Žáci 4. ročníku zdravotního lycea při vyhlášení soutěže HARTMANN

Model SUSIE –pacientský simulátor ošetřovatelské péče, který lze propojit s PC, připojit k interaktivní tabuli a simulovat fyziologické i patologické hodnoty pacienta

neurologie téma

Naším cílem je stabilizovaný, dobře kompenzovaný pacient

Primářka MUDr. Marta Vachová z Centra pro roztroušenou sklerózu v Teplicích mluví o léčbě a přístupu k zatím nevyléčitelnému autoimunitnímu onemocnění postihujícímu především mladé ženy.

Redakce Florence

Co je roztroušená skleróza?

Scelrosis multipex, roztroušená skleróza mozkomíšní neboli takzvaná eReSka (RS) je autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, při kterém dochází k tvorbě zánětlivých ložisek v mozku a míše. Jsou narušovány obaly nervových vláken, takzvaný myelin, který je bezpodmínečně nutný pro správnou funkci centrální nervové soustavy. To způsobuje poruchy vedení vzruchů obnažených nervových vláken, čehož důsledkem bývají různé neurologické projevy od poruch zraku přes brnění a změny citlivosti končetin po poruchy koordinace a rovnováhy. Vede k postupné invalidizaci postižené osoby.

Koho nemoc postihuje především? Je RS nemoc mladých lidí, především žen?

Nemoc postihuje především mladé lidi, typicky mezi 20. a 40. rokem věku, medián je přesně 30 let. Celkem 70 % pacientů jsou dívky.

Existují i případy, kdy pacient onemocní již před 18. rokem věku (do 10 %), velmi vzácně je nemoc nově diagnostikována po 40. roce věku. I v těchto případech musíme na možnost onemocnění RS myslet.

Je známa příčina onemocnění?

Jak RS vzniká?

Onemocnění je založeno zřejmě již v období puberty, ale projevuje se později. Důvod vzniku onemocnění neznáme, ale jsou definovány základní rizikové faktory. Vnitřním rizikovým faktorem je genetická dispozice

k autoimunitním onemocněním. Víme, že riziko onemocnění obou monozygotních dvojčat, tedy osob se stejným genetickým vybavením, je 30 %.

Genetické riziko mohou přebít nebo potencovat zevní faktory prostředí. K nim patří nedostatečná hladina vitaminu D, a to dokonce již prenatálně. Ukázalo se, že děti matek, které měly v těhotenství nízkou hladinu vitaminu D, mají v dospělosti až dvojnásobně vyšší riziko rozvoje RS. Dalším rizikovým faktorem je kouření. Kuřák onemocní RS 2× častěji než nekuřák, a pokud nepřestane kouřit ani po stanovení diagnózy, nemoc progreduje 4× rychleji, a to jak klinicky, tak na magnetické rezonanci. Posledním a dnes asi nejvíce diskutovaným zevním faktorem je prodělaná infekční mononukleóza. V nedávné době byla publikována data ze studie na

foto: David Liiška

Centrum pro roztroušenou sklerózu v Teplicích poskytuje komplexní služby pacientům, které trápí chronické nevyléčitelné onemocnění

Teplické Centrum pro roztroušenou sklerózu má mezi pacienty skvělá hodnocení.

Vedoucí centra primářka MUDr. Marta Vachová, která v roce 2022 získala ocenění

Anděla mezi zdravotníky, dává do své práce mnoho energie. Je velice inovativní, nebojí se řešit situace novými způsoby, je ochotná a vstřícná. A stejně tak se dá popsat každý pracovník, který je členem týmu teplického RS centra.

Ing. Jaroslava Brhlíková, DiS., Neurologické oddělení, Krajská zdravotní, a. s., Nemocnice Teplice, o. z., Teplice

Komplexní a kontinuální péče o klienty v současnosti zaznívá zdravotnickým prostředím jako mantra. Taková péče je opravdu žádoucí a mnohá pracoviště se o ni snaží. V Centru pro roztroušenou sklerózu (RS) Krajské zdravotní, a. s., Nemocnice Teplice, o. z., se podařilo tento způsob péče zajistit. V kompletně zrekonstruovaném centru, na jednom patře, na jedné chodbě, mají klienti dostupné vše, co potřebují – pět lékařů, osm zdravotních sester, které jsou odborně vzdělány pro léčbu pacientů s RS, dvě fyzioterapeutky, psychoterapeutku, sociální pracovnici, dále asistentku, recepční a sanitářku. Všichni vzájemně, flexibilně a rychle spolupracují v zájmu přibližně 2 000 klientů, kteří jsou především z Ústeckého, Libereckého a Karlovarského kraje.

Dalo by se říci, že většina klientů začíná své setkání s RS centrem na jeho recepci. Milá recepční zprostředkovává komunikaci mezi pacienty, lékaři a sestrami. A to jak prostřednictvím e-mailů, tak telefonátů. Zajišťuje objednávání receptů, léků přebíraných od lékárny i pořádek v rozsáhlé kartotéce.

A jak se klienti do Centra pro roztroušenou sklerózu mohou nejlépe dostat? Jejich cesta začíná právě na recepci, a to většinou telefonátem lékaře, pacienta nebo rodinného příslušníka. Centrum mu je buď doporučeno, nebo se chce registrovat dle spádu.

Představme si jednotlivé profese pečující o pacienty s RS.

Zleva –ambulantní sestry Lenka Seistová, Hana Skřivanová

Recepční

Nejlepší a nejrychlejší způsob je zaslat veškeré lékařské zprávy, popis z magnetické rezonance a výsledky z lumbální punkce na centrální e-mail ambulance. Recepční vše vytiskne, předloží sestřičkám jednotlivých lékařů, kteří ve spolupráci a dle všech výsledků zhodnotí a zkonzultují, ke komu je klient vhodný. Na základě toho recepce sdělí klientům termín první návštěvy, popřípadě s klientem doladí e-mailové adresy a platné telefonní kontakty, sdělí adresu nebo vysvětlí cestu do RS centra. Nejednou objednaným pomůže překonat počáteční nesmělost či stud. Recepční je stále udivena tím, kolik lidí se stydí za tuto nemoc nebo si myslí, že jim zde v centru jejich potíže nebudeme věřit.

Lékař

V ambulanci pro léčbu RS, která je onemocněním chronickým a nevyléčitelným, se nesetkáte pouze s čistou

medicínou. Lékaři se s pacienty potkávají celé roky. Běžně proto vědí mnohé z jejich života i to, pokud se v nich něco neobvyklého děje. Mohou se tak o pacienty postarat po všech stránkách, což má velmi dobrý vliv na psychiku, čímž je pozitivně ovlivňována i samotná choroba. Mezi lékařem a pacientem zákonitě vzniká i jiný vztah, jenž není jen na úrovni běžného vyšetření a léčby.

Léčebné postupy RS se v čase rychle vyvíjí, proto je vzdělávání v tomto směru pro lékaře naprosto zásadní a nezbytné. Udržet krok s tímto tempem je velmi náročné. I proto hraje vzájemná kooperace mezi lékaři důležitou roli. Mohou se mezi sebou poradit, společně řešit složitější pacienty.

Podle celkového obrazu z mnoha vyšetření pacienta se stanovuje léčba. Při její volbě musí lékař zohledňovat velké množství parametrů, kterými se při volbě medikace řídí. V první řadě jsou to samozřejmě kritéria medicínská,

Pacientům s roztroušenou sklerózou pomáhá pacientská organizace

Unie ROSKA již 30 let

Pacienti, kteří od lékaře vyslechnou diagnózu roztroušená skleróza, si mohou na jednu stranu oddechnout, že se podařilo určit příčinu jejich potíží a je možné zahájit léčbu, na druhou stranu ale právě v tu chvíli obvykle přichází nejistota a pocity zmatku. Přichází otázky: Co bude dál? Co přesně to znamená? Jak bude pokračovat můj život a co budu muset změnit na svých plánech? Ne vždy je možné probrat vše ihned s lékařem, řada otázek se lidem navíc v hlavě rozleží postupně. A právě v takovou chvíli umí pacientům pomoct pacientská organizace Unie ROSKA.

Zuzana Šrámková, Unie ROSKA –česká MS společnost, z. s.

Unie ROSKA zastřešuje činnost regionálních pobočných spolků ROSKA ve třech desítkách měst. Nemocným s roztroušenou sklerózou je díky tomu nablízku jako jediná taková organizace napříč celou Českou republikou.

„Nemocným a jejich blízkým pomáháme žít kvalitní a plnohodnotný život. Řešíme s nimi problémy s přístupem k léčbě nebo lázeňské péči, odvolání při zamítnutí úhrady zdravotnických prostředků a pomůcek a podobně. Organizujeme řadu akcí: od rekondičních pobytů přes pravidelné cvičení, plavání, ergoterapii až po arteterapii. Vzděláváme také cvičitele pro rehabilitace a rekondice v akreditovaných kurzech,“ vyjmenovává předsedkyně Unie ROSKA Ing. Jiřina Landová, která má sama také tuto diagnózu a vedle práce pro unii má i vlastní občanské zaměstnání.

Regionální centra zprostředkovávají sociální kontakty lidem, kteří by se často jinak jen těžko dostali mimo domov. Roska má bezbariérové prostory, umí zajistit vyzvedávání pacientů doma, někde nabízí dokonce každodenní cvičení. „Lidé se o naší činnosti dozvídají při našich osvětových akcích, nebo přímo v MS (multiple sclerosis) centrech, kam dochází za léčbou. Kromě poradenství a rehabilitačního cvičení je pro naše členy asi největším přínosem setkávání se s lidmi s podobnými starostmi. Když vám někdo z vlastní zkušenosti vysvětlí, jak si zařídil lázně, chodítko či invalidní vozík, má to určitě i jiný přínos než formální rada z nějaké brožury,“ říká

Zatímco dříve se pacientům s RS pohyb nedoporučoval, nyní už lékaři vědí, že je prospěšný pro zdraví i dobrou náladu

dlouholetá členka regionální ROSKY v Brně Vlasta Blatná.

Pravidelný pohyb pomáhá zvládat symptomy

Nejistota a nezodpovězené otázky trápí nové pacienty s RS bez ohledu na to, jaké je jejich povolání a kolik jim je let. A nevyhýbá se ani známým osobnostem či třeba vrcholovým sportovcům. „Když jsem poprvé slyšel svoji diagnózu, skoro nic jsem nevěděl, ani lékaři mi moc neřekli,“ vzpomíná například basketbalista Jakub Tůma. Vrcholový sportovec a člen širšího kádru reprezentace si diagnózu vyslechl před rokem a půl ve svých 23 letech.

Když se sám zorientoval v možnostech léčby a v různých přístupech k nemoci, navázal kromě jiného spolupráci právě s Unií ROSKA a pomáhá jí s osvětou. Ta je totiž stále zapotřebí. I proto, že poznatky lékařů o RS se stále vyvíjí, stejně jako možnosti léčby.

Například pohyb – dříve se říkalo, že nemocným spíše škodí. Nyní se pohybová aktivita naopak doporučuje. „Podstatné je provozovat pohybovou aktivitu pravidelně. Doporučujeme cvičit nejméně 2–3× týdně. Pravidelné cvičení může pomoci se zvládáním symptomů spojených s RS, tedy s bolestí, únavou či svalovou slabostí. Pomáhá také obnovovat ztracené

motorické funkce a zlepšuje kvalitu života. Mezi doporučované pohybové aktivity patří aerobní trénink, posilovací trénink, jejich kombinace nebo také další druhy cvičení v podobě tai-chi, jógy, pilates či hippoterapie,“ shrnuje základní doporučení Barbora Staníčková, která s pacienty rehabilituje v MS centru Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Právě cvičení je jednou z aktivit, které nemocným s roztroušenou sklerózou Unie ROSKA a její pobočné spolky nabízí. A také vzdělává akreditované cvičitele pro tyto aktivity.

Dlouholetou akreditovanou cvičitelkou je například paní Ivana z Prahy, která s diagnózou RS žije už čtyři desetiletí. Sama svoji diagnózu zjistila na prahu dospělosti v první polovině 80. let. Přišla o zrak a měla problémy s pohybovou koordinací.

Lékaři s ní mluvili vyhýbavě, zmiňovali jen zánět nervů. „Já jsem si však zjistila, že takové potíže mají lidé s RS. Tak jsem se napřímo zeptala.

Až pak mi to potvrdili,“ vzpomíná paní Ivana. Nemoc ji zastihla ještě před maturitou a do života jí v různé míře zasahuje po celou dospělost.

Dalo by se ale říct, že si z toho těžkou

hlavu nedělá – ostatně i když otěhotněla, dítěte se navzdory tehdejšímu mínění lékařů nevzdala.

Absolvovala kurz cvičitele sociální rehabilitace, stále se průběžně vzdělává a pracuje s klienty. Jak sama říká, rehabilitace a rekondiční pobyty pomáhají i s jejím zdravotním stavem. „Když jsem dospívala, chtěla jsem být učitelka nebo dělat rehabilitace. A okruhem jsem se k tomu vrátila,“ hodnotí paní Ivana s odstupem let.

Pocity nových pacientů jsou podle ní po celé ty roky stejné. Jsou vyplašení, řeší, jaké léky budou brát, ptají se, co bude dál. Jiné je jen to, že nyní s nimi lékaři jednají na rovinu a je snadnější najít pomoc a důležité informace. Podle dostupných statistik je nyní v České republice přibližně 20 tisíc nemocných, okolo 700 lidí ročně je nově diagnostikováno.

Z výzkumu agentury STENMARK z roku 2020 vyplývá, že 64 % lidí se sice správně ztotožňuje s tím, že je RS léčitelná, ovšem nevyléčitelná, ale 24 % populace si nesprávně myslí, že se RS týká starých lidí. Celkem 22 % dotazovaných má nemoc nesprávně spojenou se zapomínáním v pokročilém věku.

I kvůli těmto mýtům mají pacienti obavy se se svým zdravotním stavem svěřovat, bojí se ztráty zaměstnání a stigmatizace. Unie ROSKA proto usiluje o zvyšování povědomí o nemoci, navazuje spolupráci se známými lidmi, kteří mají tuto diagnózu, připravuje osvětové klipy a vypravuje inspirativní příběhy pacientů. „Tím vším chceme ukázat, že pacienti mohou žít díky moderní léčbě téměř normální plnohodnotný život a není důvod, aby zůstali v izolaci,“ upřesňuje předsedkyně Unie ROSKA Ing. Landová.

Pro více informací důležité kontakty:

Unie ROSKA www.roska.eu roska@roska.eu

www.facebook.com/UnieROSKA

Kontakty na regionální ROSKy najdete na: www.roska.eu/ms-centra-a-rosky/ regionalni-rosky.

Psychoterapeut v péči o pacienta

s roztroušenou sklerózou

Pacienti, kterým je stanoveno nevyléčitelné autoimunitní onemocnění, se vyrovnávají s velmi těžkou situací. Během nemoci se setkávají s mnoha specifickými obtížemi, které musí řešit. Psychologická pomoc je dnes samozřejmostí. Jak psychoterapeut pomáhá, jsme se zeptali Mgr. Petry Hudcové z RS centra.

Jak psychoterapie může pomoci pacientům zvládnout diagnózu roztroušené sklerózy?

Na úvod je potřeba říci, že mým hlavním cílem je, aby tato nemoc pacienta nedefinovala jako člověka. Nemoc samozřejmě nese určitá specifika, která jako terapeut na tomto specializovaném oddělení musím znát, ale snažím se pacientovi pomoci obecně, aby jeho život byl co nejvíce spokojený. Přestože jsem terapeut, který pracuje pro neurologické oddělení, není RS jediné nosné téma, se kterým ke mně pacienti přicházejí. Přibližně ve 40 % to tak samozřejmě je, ale pacienti

přicházejí velmi běžně i s jinými problémy, které je v životě trápí, například se vyrovnávají s úmrtím v rodině nebo s rozvodem. Také přicházejí s tématy, ve kterých se snaží o změnu, protože dosavadní fungování jim třeba nevyhovuje nebo se ukazuje jako nefunkční. Důležité je s pacienty hovořit o tom, že život se netočí jen kolem nemoci. Mým osobním cílem potom je, aby se nenechali nemocí psychicky ovládnout i přes to, že na tělesné nebo biologické úrovni ji ovládat nemohou. Což je zdrojem toho největšího strachu.

Co pacienti prožívají?

Pokud jde o pacienta, který se diagnózu teprve dozvěděl, jde spíše o metody krizové intervence. Šok,

Redakce Florence

Mgr. Petra Hudcová

Registr ReMuS

Registr pacientů ReMuS (Register Multiple Sclerosis) pro pacienty s roztroušenou sklerózou je jediný celostátní registr v České republice, který shromažďuje informace o roztroušené skleróze.

Ing. Jiří Drahota, Nadační fond IMPULS, Karlovo náměstí 317/5, Praha

Co je to ReMuS?

Začněme u roztroušené sklerózy (RS) samotné. Jde o závažné nevyléčitelné neurologické onemocnění, které je zpravidla diagnostikováno mezi 30. a 40. rokem života, tedy mladým lidem. Díky dnešním možnostem terapie se daří udržet délku života prakticky na úrovni většinové populace. Abychom byli schopni poskytovat relevantní odpovědi na vědecké a medicínské otázky, je třeba vědět, jak se pacientům daří v horizontu 15, 30 i 50 roků. Jednou z nejefektivnějších cest, jak se dopracovat ke kvalitním informacím, je právě registr, do nějž svými daty přispívají pacienti z celé České republiky.

RS až po oblast socioekonomickou. Analyzujeme tak například počátek onemocnění, vývoj stupně disability, postižené oblasti nervové soustavy, laboratorní výsledky, nasazenou léčbu, informace o prodělaných relapsech nebo závažných nežádoucích příhodách. Speciální postavení mají data o zaměstnanosti a čerpání sociálních dávek, která jsou velmi důležitá u analýz efektivity často nákladné terapie.

Jaké jsou jeho cíle? Jak pomáhá pacientům ke zkvalitňování života a jak lékařům nebo centrům pro léčbu?

Zatím neumíme prostřednictvím registru pomoci jednomu konkrétnímu pacientovi. Ale například díky dlouhodobě vysoké kvalitě dat o léčbě se podařilo dosáhnout toho, že národní regulátoři akceptují data z registru jako zcela relevantní zdroj dat při

Typicky jde o osoby, které mají spíše vyšší stupně postižení a nelze již u nich podávat biologickou léčbu. Terapie se zaměřuje spíše na symptomatickou stránku onemocnění a pacienti jsou častěji v péči spádového neurologa. Jejich možnost zapojení je něco, co bychom v budoucnu rádi změnili.

Jaké jsou plány do budoucna?

Potřeba monitorovat reálnou klinickou praxi tu byla již dlouho, ale data se získávala v omezené míře a spíše lokálně. V roce 2013 se však podařilo ve spolupráci Nadačního fondu

IMPULS a Sekce klinické neuroimunologie a likvorologie České neurologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně rozběhnout systematický a jednotný

sběr dat o průběhu onemocnění napříč ČR. Zpočátku šlo o tři centra, ale již v roce 2016 bylo zapojeno všech 15 specializovaných pracovišť pro léčbu RS, a dnes registr svými daty pokrývá téměř 20 tisíc z odhadovaných 22–25 tisíc pacientů. U pacientů s biologickou léčbou lze navíc konstatovat, že jsou do registru zapojeni již z cca 95 %. Za to jim patří velké díky.

Jaká data shromažďuje?

Data, která do registru proudí, jsou skutečně různorodá. Od základní demografie přes informace o průběhu

jednání o úhradách a uvádění léčiv na trh. Zprostředkovaně tak lze říci, že pacientům registr zjednodušuje cestu k novým terapiím. Během pandemie pak registr pomáhal monitorovat situaci a poskytoval odpovědi na otázky, jako jsou funkční postupy léčby covidu-19 u RS pacientů nebo zda a kdy očkovat a jaké jsou dopady očkování, respektive prodělání infekce covid-19. V současné době pracujeme na analýzách efektivity různých léčebných přístupů. Nejnovější data nám poskytují odpovědi i na otázky bezpečnosti těhotenství a kojení u RS pacientek, což je mimořádně důležité už proto, že RS postihuje ze 70 % ženy.

Jsou pacienti, kteří z registru vypadávají?

Zatím bohužel ano. Aktuální infrastruktura registru staví jen na RS centrech a jediná cesta k zapojení vede pouze skrze ně. Pacienti léčení mimo tato centra tak v registru být nemohou.

Plánů je opravdu mnoho. Část z nich navazuje na spolupráci s nejprestižnějšími registry v oblasti RS, jakými jsou registr švédský, dánský, francouzský, italský nebo mezinárodní databáze MSBase. Společně pracujeme zejména na projektu harmonizace dat tak, abychom mohli ve výzkumu snadněji spojit síly a například namísto dat o 20 tisících českých pacientech použít data více než 200 tisíc osob, které jsou ve všech našich databázích dohromady. Abychom mohli realizovat tyto mimořádně důležité výzkumy, čeká nás aktualizace informovaného souhlasu – základního stavebního kamene celého registru. Ten je zcela klíčový pro možnost provádění pokročilých analýz, které ještě více prohloubí naše pochopení a znalosti roztroušené sklerózy. Doufejme, že v ne příliš vzdálené budoucnosti pomůžeme z nemoci léčitelné udělat nemoc vyléčitelnou.

Více naleznete na: www.multiplesclerosis.cz

O autorovi

Ing. Jiří Drahota

Když před lety v registru ReMuS hledali dalšího srdcaře, našli právě Jiřího. Věda, technika, lidé a obchod. Zdánlivě spolu nesouvisející oblasti, a přesto v nich Jiří dokázal najít propojení a radost. Šťastná náhoda, kterou dokáže napsat jen sám život, jej v říjnu 2019 přivedla do týmu registru ReMuS, kde od té doby s nadšením vytváří podmínky pro českou účast v mezinárodních výzkumných projektech. A když náhodou není ve své kanceláři, můžete ho potkat někde v cizích krajích, které jsou jeho druhou radostí.

Na celém světě je odhadem 2,8 milionu nemocných s roztroušenou sklerózou. V České republice se jejich počet odhaduje na 22–25 tisíc.

Keď chceš, ale nemôžeš

Súhrn:

Amyotrofická laterálna skleróza patrí medzi zriedkavé nevyliečiteľné neurodegeneratívne ochorenia, ktoré majú v súčasnej dobe narastajúci trend. Postihuje motorické neuróny a pacient sa postupom času stáva väzňom vo vlastnom tele. Cíti bolesť, dotyk, avšak nemôže sa hýbať, v neskoršom štádiu ani verbálne komunikovať. Kvalita života pacientov aj ich príbuzných s týmto ochorením v súvislosti s jeho progresiou klesá.

Kľúčové slová:

Summary:

Keywords:

amyotrofická laterálna skleróza, kvalita života, pacient

When you want, but you can’t

Amyotrophic lateral sclerosis is one of the rare incurable neurodegenerative diseases that are currently on the rise. It affects motor neurons and the patient slowly becomes a prisoner in his own body. e patients feel pain, touch, but cannot move or communicate verbally at a later stage. e quality of life of the patients and their relatives is declining as the disease progresses.

amyotrophic lateral sclerosis, quality of life, patient

Prievidza

Ambulantná pohotovostná služba pre deti a dorast, Prievidza, Slovenská republika

Úvod

Amyotrofická laterálna skleróza (ALS) patrí k progresívnym neurodegeneratívnym ochoreniam postihujúcim takmer výlučne oblasť motorického systému ľudského tela. Etiológia ochorenia doposiaľ nie je úplne presne známa. Neexistuje naň efektívna liečba. Priemerná doba prežívania sa pohybuje v rozmedzí od 2 do 5 rokov (Korenko, 2018). Pacienti na Slovensku i v zahraničí v súlade s aktuálnymi právnymi predpismi a ich finančnými možnosťami siahajú aj po experimentálnej terapii. Prejavujú záujem o aktívne zapojenie do biomedicínskeho testovania preparátov, terapeutických postupov na zvrátenie ochorenia alebo aspoň spomalenie či zastavenie jeho progresu.

Ciele a metodika výskumu

Hlavným cieľom výskumu bolo zhodnotiť celkovú kvalitu života pacientov s ALS na medzinárodnej úrovni. Na získanie údajov od pacientov sme použili štandardizovaný dotazník

SF-36 a Barthelovej index. Po kvantitatívnom, kvalitatívnom spracovaní získaných informácií sme prostredníctvom programov SPPS verzia 24 a MS Excel vypočítali test rozkladu rozptylu ANOVA so stanovenými závislými a nezávislými premennými.

Závislá premenná – celková kvalita života bola v jednotlivých stanovených hypotézach rovnaká. Nezávislými premennými boli krajina pôvodu respondentov, ich vzdelanie, výsledok Barthelovej indexu a typ ochorenia (končatinový, bulbárny, respiračný).

Výskumný súbor predstavovalo celkovo n = 74 (100 %) pacientov. Celkový počet pacientov trpiacich ALS sme rozdelili do štyroch skupín:

→ n1 = 16 zo Slovenska;

→ n2 = 18 z Čiech;

→ n3 = 15 z Nemecka;

→ n4 = 25 z anglicky hovoriacich krajín.

Najpočetnejšiu skupinu pacientov v kategórii vek tvorili pacienti vo vekovom rozmedzí 46–65 rokov (graf 1). Podľa typu ochorenia na výskume participovalo najviac pacientov s končatinovým postihnutím, celkovo n = 52 (70 %) z celkového počtu n = 74 (100 %) pacientov (graf 2).

Výsledky a diskusia

Z hľadiska hodnotenia celkovej kvality života a jej porovnaním respondentov podľa krajín pôvodu sme zistili, že neexistujú štatisticky významné rozdiely v jej prežívaní. Tvrdenie je podporené i výsledkom testu rozkladu rozptylu ANOVA p = 0,436 pri stanovenej hladine významnosti p < 0,05.

Signifikantným zistením bola preukázaná korelácia medzi celkovou kvalitou a výsledkom Barthelovej indexu. Hodnota p z testu rozkladu rozptylu ANOVA bola p = 0,009. Nakoľko predpokladaná závislosť bola štatisticky významná, testovali sme aj lineárny kontrast, v ktorom sme predpokladali, že vyššie hodnoty Barthelovej indexu budú kladne korelovať s vyššou hodnotou celkovej kvality života (hodnota 5 v dotazníku SF-36 znamenala negatívne hodnotenie). Štatistická signifikantnosť sa rovnala 0,025, čím sa daný predpoklad potvrdil. Výsledky sa stotožňujú so zisteniami Kőrnerovej et al. (2015) i Sandstedta et al. (2016), ktorí v rámci svojich štúdií dospeli k záverom, že pacienti s ALS pociťovali najvýraznejšie zhoršenie kvality života v rámci fyzickej oblasti, fyzického fungovania. Poukázali i na pozitívnu koreláciu medzi depresiou a kvalitou života. ALS podľa nich výrazne ovplyvňuje fyzickú doménu, fyzické zdravie, ale zasahuje aj do psychosociálnej oblasti života. S uvedeným zistením sa

PhDr. Miriam Arendášová, Stredná zdravotnícka škola

Následná péče – rehabilitační cesta člověka po prodělaném poškození mozku

Jaká by měla být ideální rehabilitační cesta osob po prodělané cévní mozkové příhodě, případně po jiném získaném poškození mozku (ZPM) – a jaká je realita? Kdo by měl rehabilitaci koordinovat a jak to vypadá v současné době? Jak můžeme každý z nás kvalitu života člověka po prodělaném ZPM zlepšit?

Úvod

Péče o osoby po získaném poškození mozku (ZPM) v akutní fázi je v České republice velmi kvalitní a dobře organizovaná, a to zejména díky 45 vysoce specializovaným cerebrovaskulárním a iktovým centrům. Co ale následuje po propuštění z takového centra? Po stabilizaci stavu se odborníci shodují na tom, že rehabilitační péče by měla být intenzivní, koordinovaná, komplexní a dlouhodobá. Tyto zásady však často nejsou dodržovány a ne vždy se shodují s realitou. Intenzita a zaměření rehabilitace bývají nevyhovující, protože kapacity specializovaných zařízení prostě nestačí. Může se stát, že je člověk propuštěn do domácího prostředí, avšak bez potřebných instrukcí a informací, jak dál postupovat. Rodina a přátelé kolem se najednou ocitají v těžké situaci a mnohdy ani lékaři či sociální pracovníci potřebné informace nemají. Systém následné péče tak prakticky neexistuje.

Absence jednotných doporučení a systémového řešení

Doporučené postupy, které by umožňovaly systémově řešit složitý proces následné rehabilitace, nyní neexistují ve schválené podobě. V každém dalším zařízení, kam se pacient následně dostává, pak dochází k různorodé kvalitě poskytované péče. Kdo tedy vlastně koordinuje komplexní následnou péči? Jsou to bohužel velmi často neformální pečující či jednotliví lékaři. Ti však nemají kapacity na zajištění péče, která by byla včasná, intenzivní a komplexní. Rehabilitační proces se tím stává neefektivní, není návazný a nijak nezvyšuje kvalitu života jedince.

Skupinová terapie jako součást komplexní rehabilitace

Čtyři faktory rehabilitace

Níže je představen komplexní neurorehabilitační program, který jsme v ERGO Aktivu vyvíjeli 12 let. Základem efektivní rehabilitace jsou čtyři oblasti:

1. včasnost,

2. komplexnost, 3. intenzita,

4. provázanost rehabilitace s reálným životem každé osoby se ZPM.

U každého pilíře je představeno, jakým způsobem to děláme u nás.

1. Včasnost Zjednodušeně lze říct, že čím dříve člověk po ZPM začne rehabilitovat, tím rychleji a efektivněji se mohou ztracené funkce obnovit. Rehabilitace by měla začít již v akutní fázi v lůžkových zařízeních a pokračovat po celou dobu následné léčby.

Nacházíme se na pomezí zdravotních a sociálních služeb, a proto včasnost rehabilitace v ERGO Aktivu bohužel nemůžeme zcela ovlivnit. Spolupracujeme ale s některými zdravotnickými zařízeními, kde probíhá časná péče. Díky tomu je zajištěna následnosti i provázanost péče v jednotlivých fázích rehabilitace. Dále v rámci

naší poradny mohou jednotliví lékaři využívat naše služby pro své pacienty. Poradna je zaměřena na poskytování informací o následné komplexní rehabilitaci a jednotlivých zařízeních, které tyto služby poskytují.

2. Komplexnost Základním požadavkem na poskytovanou péči primárně není pouze návrat ztracených funkcí, ale to, aby po ukončení akutní lékařské péče měli jedinci co nejvyšší míru soběstačnosti a tu nejlepší kvalitu života. Komplexnost znamená koordinovanost péče zejména při zmírnění či léčbě tělesných obtíží, problémů v komunikaci, kognitivním deficitu, psychických obtížích a při potřebě sociální podpory. Komplexní pohled na člověka a na všechny jeho potřeby je proto zásadní. Zároveň subjektivní vnímání kvality života a svého stavu výrazně ovlivňuje celkovou spokojenost, zdravotní stav, fyzickou i duševní aktivitu a smysluplnou náplň dne.

V ERGO Aktivu začínají první kroky každého klienta v poradně. Zde probíhá první mapovací setkání, při němž terapeut seznamuje klienta s konceptem existujících služeb jak u nás, tak v dalších zařízeních. Pokud je námi

Mgr. Jan König, Mgr. Klára Šťastná, ERGO Aktiv, o. p. s.  Centrum neurorehabilitace pro osoby se získaným poškozením mozku

Týždeň mozgu – participácia Fakulty zdravotníckych odborov

Prešovskej univerzity v Prešove

Súhrn:

Demencia je nevyliečiteľné a dlhodobo invalidizujúce ochorenie. Aktivizáciu pacienta je adekvátne uskutočňovať pomocou prirodzených aktivít jedinca. Medzi aktivizačné techniky patrí: podpora sebestačnosti, nutričná podpora, orientácia v realite, lifestyle approach, muzikoterapia, kognitívny tréning. Fakulta zdravotníckych odborov sa už tradične zapojila do Týždňa mozgu 2022 v rámci aktivít na podporu kognitívnych funkcií u seniorov. Študenti odboru ošetrovateľstva realizovali intervencie s názvom Podporné aktivity pre seniorov v zariadení pre seniorov – Senior Vital Sabinov.

Kľúčové slová:

Summary:

demencia, týždeň mozgu, študenti, Fakulta zdravotníckych odborov, seniori

Week of the brain – participation of Faculty of Health Care of the University of Presov

Keywords:

Dementia is an incurable and long-term disabling disease. Patients should be adequately activated and supported in their natural activities. Activation techniques include: support of self-sufficiency, nutritional support, orientation in the reality, lifestyle approach, music therapy, cognitive training. e Faculty of Health Care has traditionally participated in the Week of the brain 2022 as part of activities to support cognitive functions in the elderly. Nursing students conducted a workshop titled Support Activities for the Elderly in the Senior Vital Sabinov facility. dementia, Week of the brain, students, Faculty of Health Care, elderly

PhDr. Anna Hudáková, PhD., PhDr. Andrea Obročníková, PhD., PhDr. Ľudmila Majerníková, PhD., Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov, Prešovská univerzita v Prešove Slovenská republika

Teoretické východiská

Demencia patrí medzi najčastejšie chronické ochorenie vo vyššom veku, pričom ju definujeme ako progredujúce, nevyliečiteľné, a tiež invalidizujúce ochorenie. Už v roku 2015 trpelo Alzheimerovou chorobou (ACH) a príbuznými demenciami 10,5 milióna Európanov a ich počet postupne narastá. V roku 2018 sa celosvetovo odhadovalo 50 miliónov ľudí s demenciou, pričom do roku 2050 sa predpokladá viac ako trojnásobný nárast tohto ochorenia (Prince et al., 2015).

Štatistické ukazovatele poukazujú na skutočnosť nedostatočného zastúpenia opatrovateľov z odbornej alebo laickej komunity, ktorí sú v kontinuálnej starostlivosti konfrontovaní rôznymi problémami zdravotného alebo sociálneho charakteru. Podľa Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) je demencia vnímaná ako civilizačné ochorenie a jej výskyt každoročne stúpa. Na Slovensku má diagnostikovanú demenciu približne 42 tisíc ľudí, čo znamená 1 osoba zo 120 ľudí celkovej populácie (Gadušová, 2017).

V 21. storočí zaznamenávame nárast

starnutia populácie vo vyspelých aj v rozvojových krajinách, demencia sa stáva celosvetovou hrozbou. Okrem postihnutia kognitívnych funkcií dochádza k poruche v oblasti: aktivít denného života, emócii (nálad, afektov), správania a spánku (Hegyi et al., 2015).

Pomalý progresívny pokles kognitívnych funkcií pri demencii postupne obmedzuje činnosti každodenného života a sociálne fungovanie (WHO, 2016). ACH je najčastejšou príčinou trvalého poškodenia mentálnych funkcií človeka. Akceleruje v priebehu niekoľkých mesiacov až rokov. Medzi jej najtypickejšie symptómy patrí postupná strata pamäti, zhoršujúce sa ťažkosti pri realizácii denných činností, sťažené vyjadrovanie sa, zhoršenie úsudku, porucha abstraktného myslenia, zmeny nálad a poruchy správania, dezorientácia v čase, priestore, neskôr aj v osobe, neustále hľadanie vecí a zmeny osobnosti (Klímová et al., 2013).

Prioritným cieľom terapeutických prístupov a rehabilitácie je rozvíjať schopnosti a udržiavať aktivitu a sebestačnosť u osôb s demenciou. Aby sme mohli uchovať čo najviac pamäte a schopností klienta, musíme používať podporné komunikačné techniky, nástroje a špecificky upravené stratégie (Gitlin et al., 2012).

V skorých štádiách ochorenia trpí neurogenéza, hipokampus atrofuje, stratí sa epizodická pamäť, avšak telesná aktivita dokáže stimulovať neurogenézu tak, ako dotyk a blízkosť

druhej osoby. Tento poznatok vysvetľuje, prečo aktivity ako čítanie, hry, písanie, komunikácia a muzicírovanie pri začínajúcom ochorení ACH spomaľujú duševný úpadok. Je známe, že viac ako 90 % novo-vzniknutých buniek odumrie v procese svojho dozrievania skôr, ako môžu prispieť k vytvoreniu nových spomienok. Mozgové bunky sú sociálne bytosti rovnako ako my. Sociálne interakcie poskytujú dostatočný stimul pre mozgové bunky a udržiavajú ich v stave vitality, čo má za následok rozvoj hipokampu a následnú prevenciu pred ochorením (Martinková, 2017).

Nefarmakologická liečba spočíva v tréningu zachovaných kognitívnych funkcií, reminiscenčnej terapii, psychosociálnej rehabilitácii, edukácii opatrovateľov, rôznych komplementárnych postupoch, ako je petterapia, muzikoterapia, aromaterapia a mnohé ďalšie metódy. Komplementárne metódy často poslúžia najmä pri zvládaní nekognitívnych príznakov demencií (Králová, 2017). Dôležitou zložkou nefarmakologickej terapie je aktivizácia pacienta, ktorou sa stimulujú existujúce kognitívne funkcie a sebaopatera, podporuje sa fyzická aktivita, komunikácia, sebavedomie, sebarealizácia, zmysluplné vyplnenie voľného času, ako aj samotná autonómia pacienta.

Potreba aktivizácie pacienta Aktivizáciu pacienta je adekvátne uskutočňovať pomocou prirodzených

Vliv organizačního klimatu na sestry recenzovaný článek

Souhrn:

Klíčová slova:

Summary:

Spokojenost zaměstnanců je významným faktorem ovlivňujícím dosahování cílů většiny organizací. Text je zaměřen na vliv organizačního klimatu a jeho faktorů na psychickou a fyzickou kondici zaměstnanců v prostředí zdravotnického zařízení. Přináší výsledky kvantitativního výzkumu popisujícího souvislost mezi mírou vyhoření zdravotních sester a mírou jejich spokojenosti s aspekty práce a pracovního prostředí a identifikuje problémové oblasti vyplývající z nespokojenosti. Kromě názorového spektra na aktuální situaci zkoumá preference zaměstnanců a hledá divergence mezi realitou a přáním respondentů. Analýzou responzí bylo potvrzeno, že existuje statistická závislost mezi parametry organizačního klimatu a vyhořením, zejména v emocionální a tělesné rovině. Současně bylo zjištěno, že sestry vnímají jako největší problém své profese vysokou pracovní zátěž pramenící pravděpodobně z nedostatku zdravotnického personálu a preferují slušné zacházení a jednání s dobrými vztahy na pracovišti. organizační klima, preference zaměstnanců, spokojenost zaměstnanců, syndrom vyhoření, všeobecná sestra

e influence of organizational climate on nurses

Keywords:

Employee satisfaction is an important factor in achieving the goals of any organization. e article is focused on the influence of the organizational climate and its factors on the psychological and physical condition of employees in the environment of a healthcare facility. It brings results of quantitative research describing a connection between the degree of nurse´s burnout, their satisfaction with aspects of work and the working environment and identifies problematic areas resulting from dissatisfaction. In addition to the spectrum of opinions on the current situation, it examines the preferences of employees and looks for divergences between reality and the wishes of the respondents. By analyzing the answers, a statistical dependence between the parameters of the organizational climate and burnout was confirmed, especially on the emotional and physical levels. It was found that nurses perceive high workload as the biggest issue in their profession, probably caused by a lack of medical personnel. ey also prefer polite behavior and good relations in the workplace. organizational climate, preferences of employees, satisfaction of employees, burnout syndrome, nurse

Úvod

Nedostatek zdravotnického personálu je již několik let předmětem diskuzí v médiích i v odborných kruzích. V nelékařských oborech jsou to především sestry, které na řadě pracovišť chybí, případně z nich odcházejí. Tato situace má vliv na chod zdravotnických zařízení s dopadem na poskytovanou péči. Kromě úsilí zatraktivnit povolání sestry je bezpodmínečně nutné udržet si v provozech stávající zaměstnance. Pokud chceme zamezit jejich prohlubujícímu deficitu ve zdravotnictví, je žádoucí se pravidelně zamýšlet i nad pracovními podmínkami, které sestry mají, a pokládat si otázku, zda jsou tyto podmínky optimálně nastaveny a zda jsou v nich sestry spokojeny, případně jaký dopad mohou mít nevyhovující pracovní podmínky na jejich spokojenost. Povolání zdravotní sestry je mimořádně náročné a lze oprávněně předpokládat, že sestry jsou denně vystavovány řadě stresorů, čímž u nich vznikají vlivem chronického stresu vyšší dispozice k profesnímu vyhoření. Není překvapivé, že podmínky, za kterých sestry svoji práci vykonávají, hrají v této situaci významnou roli, a ačkoli výzkumů na téma vyhoření u sester bylo realizováno v minulosti více a některé

s podobnými závěry, je problém stále aktuální. Článek se z těchto důvodů zaměřuje na souvislost vyhoření sester v kontextu podmínek organizačního klimatu. Předkládáme výsledky výzkumu, který kvantitativní metodou řeší vztah mezi mírou spokojenosti respondentů s aktuální situací na pracovišti a mírou jejich vyhoření. Dále jsme určovali divergence mezi spokojeností se současným stavem a prioritami. Hodnotové preference respondenti vyjádřili na stupnici důležitosti. Předpokládali jsme, že faktory organizačního klimatu mohou patřit k významným vnějším činitelům v etiologii vyhoření.

Materiál a metody

Cílem výzkumu bylo zmapovat výskyt symptomů vyhoření v profesi sester a získat jejich subjektivní hodnocení organizačního klimatu spolu se zjištěním osobních priorit. Na základě uvedených údajů byly vyvozovány souvislosti mezi hodnocením organizačního klimatu a mírou vyhoření. Pro sběr empirických údajů v oblasti vyhoření byla využita kvantitativní výzkumná metoda MBI dotazník (Maslach Burnout Inventory), varianta BO. Principem hodnocení organizačního klimatu bylo respondentovo vyjádření spokojenosti s nabídnutými faktory pracovního klimatu. Podkladem pro tuto část dotazníku se stal diagnostický nástroj Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV) v Praze „Spokojenost

zaměstnaců – Manuál pro měření a vyhodnocení úrovně spokojenosti zaměstnanců“, dostupný na internetu. K hodnocení byla využita pětistupňová škála, na níž respondent vyjádřil svůj stupeň spokojenosti. Analogicky postupoval při hodnocení důležitosti faktorů organizačního klimatu, kde byla využita rovněž pětibodová škála. Použitím dvou analogických stupnic byla umožněna jejich vzájemná komparace a stanovení divergencí. Výběr respondentů do vzorku byl záměrný. Pro účely výzkumného šetření byly e-mailem osloveny sestry pracující v lůžkovém zdravotnickém zařízení. Dotazníková baterie byla vytvořena podle výše uvedených standardizovaných nástrojů v elektronické podobě na webových stránkách společnosti Survio a pro účely vyplnění byla zpřístupněna od 1. července do 31. července 2022. Účast na výzkumu byla dobrovolná se zachováním anonymity. Získaná data byla zpracována kvantitativně pomocí statistických metod.

Výsledky

Do výzkumného šetření bylo zařazeno 201 úplně vyplněných dotazníků (návratnost dotazníku 10 %). Z profesního hlediska reprezentuje výzkumný vzorek naprostou většinou profesi všeobecných (n = 143) a dětských sester (n = 40). Zbývající část vzorku představují ostatní nelékařské zdravotnické profese (n = 18). Všechny zařazené profese mají v personálním systému

PhDr. Radovan Marek, MBA, Fakultní nemocnice v Motole, Praha; LIGS University, Praha

Preventívne opatrenia proti chrípke

Súhrn:

Kľúčové slová:

Summary:

Keywords:

Hlavným cieľom článku bolo zistiť úroveň dodržiavania preventívnych opatrení proti chrípke u seniorov a poukázať na potrebu dodržiavania hygienických opatrení pri tomto ochorení. chrípka, prevencia, hygienická opatrenia, starí ľudia

Preventive measures against influenza

e main aim of this article was to determine the level of adherence to preventive measures against influenza in the elderly and to highlight the need for compliance with hygiene measures in this disease.

influenza, prevention, hygiene measures, seniors

PhDr. Silvia Danková, PhD., dipl. s., Ústav ošetrovateľstva, LF UPJŠ, Košice, Slovenská republika

Úvod

Chrípka je vysoko nákazlivé a rýchlo sa šíriace infekčné ochorenie dýchacích ciest. Patrí medzi najčastejšie ľudské infekčné ochorenia. Nákaza sa prenáša kvapôčkovou infekciou. V niektorých prípadoch môže mať chrípka vážny priebeh s komplikáciami. Vírus chrípky naruší a oslabí sliznicu dýchacích ciest, čo uľahčuje jej bakteriálnu infekciu, takže súčasne s vírusovou infekciou, alebo v nadväznosti na ňu, vznikajú aj bakteriálne zápaly ucha, prínosových a čelových dutín, nosa, priedušiek a zápal pľúc. Vo vysokom riziku vzniku závažných komplikácií chrípky sú staršie osoby, ľudia s chronickými ochoreniami (srdcovo-cievne, pľúcne, metabolické), osoby s oslabenou imunitou, tehotné ženy a malé deti. Komplikácie často vyžadujú hospitalizáciu v nemocnici a u vysoko rizikových osôb môžu spôsobiť až ohrozenie života. Veľmi dôležité je, aby si pacienti uvedomovali, ako sa chrániť proti chrípke a zároveň ich nabádať k zodpovednému správaniu sa.

Cieľ

Cieľom práce bolo zistiť úroveň dodržiavania preventívnych opatrení proti chrípke u seniorov.

Prieskumné otázky

1. Definujú respondenti správne ochorenie chrípka?

2. Menujú respondenti opatrenia zamerané na predchádzanie chrípky?

3. Dodržiavajú respondenti preventívne opatrenia voči chrípke?

4. Aká je u nich úroveň dodržiavania preventívnych opatrení voči chrípke?

Výber metodiky

Prieskumnú vzorku tvorilo 80 respondentov (10 mužov, 70 žien). Všetci respondenti boli seniori zo špecializovaného zariadenia pre seniorov ARCUS, Košice, Skladná 4. Zber údajov prebehol v mesiacoch november 2019 – február 2020. Pri vypĺňaní dotazníkov respondentom pomohli rodinní príslušníci (niektorí mali problémy s prečítaním a zakrúžkovaním otázok vzhľadom na vek a používanie kompenzačných pomôcok). Použili sme empirickú metódu –dotazník. Výsledky sme kvalitatívne a kvantitatívne analyzovali a vyhodnotili. Na spracovanie výsledkov sme použili programy Microsoft Office (textový editor MS Word a tabuľkový kalkulátor MS Excel).

Analýza a interpretácia údajov

Do prieskumu sa zapojilo 80 respondentov, z toho 10 mužov (12 %) a 70 žien (88 %) (tab. 1). Vekové zastúpenie v kategórii 65–70 let bolo 30 % mužov a 34 % žien. V kategórii 70–75 let bolo zastúpenie 50 % mužov a 38 % žien, v kategórii > 75 rokov bolo 20 % mužov a 28 % žien (tab. 2). Až 66 % respondentov odpovedalo, že chrípka je vysoko nákazlivé vírusové ochorenie s náhlym začiatkom, vysokou horúčkou a postihnutím dýchacích ciest. Celkom 29 % respondentov odpovedalo, že je to bakteriálne ochorenie (tab. 3). Až 100 % respondentov udáva prenos chrípky kvapôčkovou infekciou – kašľom, kýchaním, blízkym kontaktom alebo rozhovorom s chorými (tab. 4). Až 75 % respondentov

uviedlo, že inkubačná doba chrípky je niekoľko hodín. Iba 25 % opýtaných uviedlo, že ochorenie sa prejaví najskôr po týždni od prenosu nákazy (tab. 5). Ovocie a zeleninu aspoň 1× za týždeň konzumuje až 55 % respondentov. Každý deň konzumuje zeleninu 45 % respondentov (tab. 6). Výživové doplnky užíva až 63 % respondentov. Celkom 25 % opýtaných ich považuje za lieky a uvádza, že nemá rád užívanie liekov (tab. 7).

Veľmi zdravé je otužovanie studenou vodou a občas to skúsi až 61 % respondentov. Každý deň sa otužuje len 11 % respondentov. Celkom 28 % respondentov nikdy neotužovalo, nemá rád studenú vodu (tab. 8). Až 69 % respondentov uviedlo, že si radi občas zacvičia (primerane k ich veku). Každodenné pohybové aktivity vykonáva 20 % respondentov, len 11 % respondentov necvičí, lebo nemá rád šport (tab. 9). Veľmi dôležitým preventívnym opatrením proti chrípke je umývanie rúk. Až 64 % respondentov uviedlo, že samozrejme dbá na hygienu rúk. Celkom 4 % respondentov to vôbec nepovažujú za potrebné, čo je veľkou chybou. Niekedy umývanie rúk zabudne 32 % respondentov (tab. 10). Aspoň 2 hodiny vonku na čerstvom vzduchu (vzhľadom na ich zdravotný stav a počasie) trávi až 49 % respondentov. Iba 5 % respondentov (všetko ženy) neradi a veľmi zriedka chodí vonku a veľmi málo. Celkom 46 % respondentov uvádza, že chodí na čerstvý vzduch iba vtedy, ak to považuje za potrebné (tab. 11). Až 92 % respondentov uviedlo, že si

Recenzovaný článek

Už niekoľkokrát bolo očkovaných

37 % respondentov a 32 % respondentov ešte nikdy nebolo očkovaných proti chrípke. Pravidelne každý rok sa dáva očkovať 31 % opýtaných.

Děti nejsou malí dospělí

Souhrn:

Jedním z nejčastějších omylů ve výživě dětí je myšlenka, že jim stačí nachystat stejné jídlo jako dospělým a jen jim naložit menší porci. Mezi zásadní rozdíly ve výživě dětí a dospělých patří požadavky na příjem bílkovin, cukru, soli, vlákniny a tuků. Stejný přístup k výživě obou skupin se naopak projevuje v příjmu ovoce a zeleniny, suplementaci vitaminu D a respektování chuťových preferencí.

Klíčová slova:

Summary:

Keywords:

výživa dětí, bílkoviny, vláknina, chuť, tuky

Children are not small adults

It is a common misconception that children can eat the same food as adults, just in smaller portions. e most significant differences between child and adult nutrition lie in the needed intake of proteins, sugar, salt, dietary fibre and lipids. e similarities cover the areas of fruit and vegetable intake, vitamin D supplementation and respect for taste preferences.

child nutrition, proteins, dietary fibre, taste, lipids

Mgr. Bc. Lucie Guilleminot, nutriční terapeutka, lektorka nutričních kurzů pro odborníky i laickou veřejnost, Nutrilka s. r. o., Břeclav

Doba proteinová

Jako dospělí často slýcháváme, že jíme málo bílkovin – ať už v racionálním jídelníčku, nebo například při snaze o redukci hmotnosti. Mnoho výrobků v obchodech se pyšní nápisem „protein“, „zdroj bílkovin“ a tak podobně. Pomineme-li nyní fakt, že řada z nich nemá výrazně vyšší obsah bílkovin než jejich nemarketingoví sourozenci, výrazně nadměrný příjem bílkovin může škodit především velkou zátěží na ledviny. Zatímco u dospělých je těžší dosáhnout rizikové dávky bez proteinových prášků, děti mají daleko nižší hmotnost,

k nadváze a obezitě. Detailní propočty jsou součástí webináře Vyvážený jídelníček dětí ve věku 1–3 roky, který pravidelně organizujeme, a také kurzů pro odborníky, které se připravují každé instituci na míru.

Kdy se mění pohled na potřebný příjem bílkovin u dětí? U nesportujících dětí na začátku puberty, u profesionálně sportujících daleko dřív, záleží na druhu sportu a tělesné zátěži.

Cukr a sůl – nepěstujme návyk

Děti mají velkou výhodu, když začínají s příkrmy, že jejich chuťové pohárky nejsou ještě navyklé na příliš sladkou či slanou chuť. I když je mateřské mléko nasládlé, jsou stále schopny jíst základní potraviny bez většího dochucení, a poznat tak jejich pravou chuť. To, co dospělým přijde plané a nepříliš chutné, je pro děti

omezit příjem přidaných cukrů na 10 % denního energetického příjmu. Tuto hranici často překračují již batolata. Starší generace tradují, že „mozek cukr potřebuje“. Glukóza je skutečně pro mozek důležitá, ale tělo si ji dokáže vyrobit i z kvalitnějších zdrojů, než jsou přidané cukry.

Vláknina

Dospělým se doporučuje příjem vlákniny navyšovat alespoň na 25–30 gramů za den. U dětí platí doporučení 5 gramů + tolik gramů, kolik je jim let (roční dítě tedy 5 + 1 = 6 gramů). Toto množství hravě naplní děti, které mají doporučený příjem ovoce a zeleniny a v jídelníčku jim nechybí obiloviny a luštěniny. Není tak u nich nutné a vlastně ani žádoucí propagovat celozrnné výrobky (pečivo, přílohy) jako u dospělých. Nadměrný příjem vlákniny totiž způsobuje rychlejší průchod tráveniny střevem a méně času na vstřebání strategických živin, jako jsou vitaminy a minerální látky.

Mléko a mléčné výrobky

a proto svou doporučenou denní dávku naplní velmi snadno. Jejich (minimální) potřeba je 1 gram na kilogram tělesné hmotnosti (10kilové dítě potřebuje minimálně 10 gramů bílkovin), optimum je 9–15 % denního energetického příjmu (u 10kilového ročního dítěte to bude 17–29 g bílkovin). Řada dětí má však denní příjem bílkovin i 2–3× vyšší, než je optimum, a své minimum překročí už snídaní. Může za to mimo jiné naše kulturní potřeba dětem dopřávat se slovy „však roste a potraviny jako maso nebo vejce potřebuje“. Nadměrný příjem bílkovin však může také vést k nadměrnému příjmu energie, a tím

běžné a není nutné jim jejich chutě kazit. Cukr i sůl nejsou klasické drogy, ale jejich konzumace v nás vyvolává potřebu jejich příjem navyšovat. Tento návyk lze naštěstí zvrátit (zkuste si například několik týdnů nesolit přílohy, vejce natvrdo nebo chléb s rajčaty, na změnu si brzy zvyknete), ale často se prostě omezovat nechceme. Výsledkem je u dospělých příjem soli 3× vyšší, než je doporučená denní dávka (5 gramů u dospělých a jen 1 gram u ročních dětí), s očekávaným důsledkem na náš kardiovaskulární systém.

U cukru platí doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO)

Mléko je cenným zdrojem vápníku nejen u dětí, kterým navíc pomáhá zkonzumovat ve formě mléčných výrobků tolik potřebné množství. Alternativní rostlinné zdroje mají nižší vstřebatelnost a děti jich často nesní/nevypijí tolik, kolik by potřebovaly. U osob s laktózovou intolerancí lze využít produkty bezlaktózové, ale u alergií na bílkoviny kravského mléka je nutné často sáhnout po fortifikovaných nemléčných potravinách nebo doplňcích stravy.

Děti tuky potřebují

Zatímco doporučení u racionální stravy pro dospělé nejčastěji uvádějí, že přibližně 20–30 % denního energetického příjmu by měly pokrývat tuky,

Děti potřebují tuky nejen k efektivnímu prospívání a získávání vitaminů rozpustných v tucích, ale také například k rozvoji nervové soustavy.

Práva pacientů v kontextu s ošetřovatelskou péčí

Souhrn:

Práva a povinnosti pacientů v kontextu s ošetřovatelskou péčí jsou definována v zákoně o zdravotních službách č. 372/2011 Sb. a je zde možné je právně vymáhat. Z toho důvodu by na jejich dodržování měl být kladen větší důraz. Text se zabývá problematikou práv a povinností pacienta v kontextu s ošetřovatelskou péčí. Cílem bylo zjistit informovanost pacientů o jejich právech a povinnostech a také zjistit dodržování práv pacientů při poskytování ošetřovatelské péče. Teoretická část popisuje práva a povinnosti pacientů v kontextu s ošetřovatelskou péčí. Výzkumná část, prováděná kvantitativní metodou s technikou dotazníku, prokázala informovanost pacientů o jejich právech a povinnostech.

Klíčová slova:

Summary:

pacient, práva pacientů, povinnosti pacientů, ošetřovatelská péče

Keywords:

Patients’ rights in the context of nursing care e rights and obligations of patients in the context of nursing care are defined in the Health Services Act number 372/2011 Sb. and can be legally enforced. For this reason, more emphasis should be placed on compliance. e article deals with the issue of the rights and obligations of patients in the context of nursing care. e purpose was to assess patient awareness of their rights and obligations and also to find if patients’ rights are respected in the provision of nursing care. e theoretical part of the manuscript describes the rights and obligations of patients in the context of nursing care. e research part, carried out using a quantitative questionnaire method, proved that patients are aware of their rights and obligations. patient, patients’ rights, patients’ obligations, nursing care

3. Zjistit informovanost pacientů o povinnostech pacientů.

4. Zjistit dodržování práv pacientů při poskytování ošetřovatelské péče.

Metodika výzkumu

Na začátku práce byly stanoveny cíle. První cíl popisuje práva pacientů v kontextu s ošetřovatelskou péčí. Druhým cílem bylo zjistit informovanost pacientů o jejich právech. Třetím cílem bylo zjistit informovanost pacientů o jejich povinnostech. Čtvrtým a posledním cílem práce bylo zjistit dodržování práv pacientů při poskytování ošetřovatelské péče. Výzkumné šetření bylo prováděno technikou dotazníku. Celkem bylo osloveno 90 respondentů – hospitalizovaných pacientů na standardním lůžkovém oddělení. Počet dotazníků, které jsme následně vyhodnocovali, bylo 86. Dotazník obsahoval 25 uzavřených otázek s jednou možnou odpovědí. V úvodu dotazníku byli respondenti seznámeni s účelem výzkumu. Získaná data byla zpracována v programu MS Excel 2010. Data jsou uvedena celými čísly v absolutní a v relativní četnosti, tedy v procentech.

Výzkumné a popisné cíle

1. Popsat práva pacientů v kontextu s poskytováním ošetřovatelské péče.

2. Zjistit informovanost pacientů o právech pacientů.

Výzkumné předpoklady

1. Popisný cíl.

2. Předpokládáme, že > 60 % pacientů je informováno o právech pacientů.

3. Předpokládáme, že > 60 % pacientů je informováno o povinnostech pacientů.

4. Předpokládáme, že > 65 % zdravotnických pracovníků dodržuje práva pacientů při poskytování ošetřovatelské péče.

Výsledky

Popis práv pacientů v kontextu s ošetřovatelskou péčí V teoretické části byly popsány práva pacientů v kontextu s ošetřovatelskou péčí, kterými jsme se zabývali i ve výzkumné části. Zákon o zdravotních službách č. 372/2011 Sb. definuje práva a povinnosti pacientů. Zdravotní služby pacientovi jsou poskytovány pouze s jeho informovaným a svobodným souhlasem. Pacient má právo na důstojné zacházení, respektování soukromí a úctu při poskytování zdravotních služeb. V případě, že se jedná o nezletilou osobu, má pacient právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osobu určenou zákonným zástupcem, pěstouna či jiné osoby, do jejichž péče je pacient svěřen. Je nutno zmínit

pacientovo právo znát jméno a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, kteří se plně účastní poskytování zdravotních služeb. Výjimkou nejsou ani osoby, které se připravují na výkon zdravotnického povolání a provádějí činnosti, které jsou součástí výuky (Česko, 2011). Pacient má možnost odmítnout přítomnost osob, které se přímo neúčastní na poskytování zdravotních služeb, nebo také studenty, tedy osoby připravující se na výkon zdravotnického povolání (Těšinová et al., 2019). I když jsme nevycházeli ze žádného výzkumného předpokladu, cíl byl na základě teoretické části splněn.

Informovanost pacientů o právech pacientů Zákon o zdravotních službách č. 372/2011 Sb. definuje práva a povinnosti pacientů. Zdravotní služby pacientovi jsou poskytovány pouze s jeho informovaným a svobodným souhlasem (Česko, 2011). Pro zjištění informovanosti pacientů o jejich právech sloužily otázky číslo 1, 8–10, 12, 20–25. Na dotazníkovou otázku, zda byl pacient při příjmu seznámen s právy pacientů a vnitřním řádem nemocnice, odpovědělo ano (správná odpověď) 33 (38 %) respondentů, 27 (30 %) respondentů nebylo při příjmu seznámeno s vnitřním řádem nemocnice a s právy pacientů, částečně bylo informováno 23 (26 %) respondentů, odpověď nevím vybrali tři (3 %) respondenti.

Bc. Lucie Smělá, Mgr. Zuzana Paukertová, Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

v akci

Rozhovor se sestrou Soňou pracující již 7 let v Německu

Soňa pracuje v Bavorsku v domácí intenzivní péči. Ta je určena pacientům, kteří potřebují specializovanou péči doma. Často se jedná o pacienty s tracheostomií, umělou plicní ventilací nebo o pacienty v terminálním stadiu, kteří potřebují paliativní péči. Pacienti jsou buď u sebe doma, nebo ve specializovaných zařízeních, takzvaných WG domech. O tom, jak se jí v Německu pracuje, si povídala s naší spolupracovnicí Jitkou Sacriponte.

Jitka Sacriponte, sestra v USA, Virginie, spolupracovnice Florence

Proč jste se rozhodla pro povolání sestry?

Od dětství jsem se starala o nemocná zvířata. Chtěla jsem na veterinární školu, ale mám zvířata příliš ráda a nechtěla jsem je vidět trpět. Zajímalo mne také lidské tělo, jak funguje a nové možnosti a postupy v léčbě. Sledovala jsem například operace srdce a fascinovalo mě to. Nakonec jsem se rozhodla stát se sestrou, moje prvotní myšlenka byla pečovat a hojit.

Jak jste se dostala k práci sestry v Německu?

Kvůli systému zdravotnictví v Čechách. Po škole jsem pracovala v domově pro seniory a současně na pohotovosti a zjistila jsem, že čas a úsilí, které tomu věnuji, se vůbec neodráží na finančním ohodnocení. Když jsem od výplaty ze dvou prací odečetla náklady na nájem a celkově na život, zjistila jsem, že i když mi nakonec třeba něco zbude, můj život nestojí za nic, protože jsem pořád v práci. Pro mě bylo rozhodující, že chci žít, ne jen pracovat, abych mohla žít. Protože jsem ze západních Čech, napadlo mě jít pracovat do Německa.

Jak vypadaly Vaše začátky v Německu?

Musela jsem najít zaměstnavatele, který bere nováčky, protože jsem moc neovládala jazyk a musela jsem nejdříve absolvovat jazykový kurz.

Byla to nějaká speciální medicínská němčina?

Ne, normální základy němčiny. Měla jsem sice němčinu na základní škole, ale potom se mi pomíchala s angličtinou. Vlastně vše, co se učí na škole, je nesrovnatelné s tím, co člověk potřebuje v normálním životě, v práci. Měla jsem učitele, který mi pomohl oprášit, co znám, a připravit se na

Závislost a lidské zdraví

Navštívili jsme seminář pro zdravotnické pracovníky, jehož název jsme si vypůjčili i do titulku. Ve Františkových Lázních jej na podzim loňského roku pořádal Institut lázeňství a balneologie, v. v. i.

Co člověk, to nějaký druh závislosti, jejíž etiologie může být biologická, psychická nebo sociální. Jak konstatoval MUDr. Karel Moravec z psychiatrické ambulance v Karlových Varech, k tomu, jak nahlížet na závislosti, jsou třeba tři pohledy. První je pohled „tady a teď“, tedy co a kde se u pacienta aktuálně odehrává. Druhý je pohled mikroskopický, který říká, z jakých částí a jejich vazeb se pozorovaný jev skládá. A konečně pohled makroskopický umožňující studovat vazby s jinými jevy.

Biologická etiologie závislostí tkví v nervovém systému a jeho synapsích, patofyziologie se může odvíjet již od embryonálního vývoje. Psychická etiologie souvisí s vývojovou

psychologií, během níž se tvoří psychická náplň biologického substrátu. Sociální etiologie je odvislá od společenských vztahů jedince – rodinných, pracovních, pravidelných i těch náhodných.

Závislost pak bez ohledu na etiologii vychází z pocitu silné touhy nebo potřeby uspokojit potřebu, která se bez ohledu na následky stává životní prioritou, aniž si to jedinec racionálně uvědomuje. Závislosti nejsou jen látkové, ale i nelátkové, závislost tedy může vzniknout i na každém sociálním vztahu – na ženách, na mužích, na dětech, na práci, na sexu, na sportu, na uznání či pozornosti okolí…

Závislost na tabáku – když se vyčerpají všechny možnosti léčby MUDr. Martin Vácha, který na semináři zastupoval vědeckou divizi

společnosti Philip Morris ČR, připomněl data o epidemiologii závislosti na tabáku. Globálně kouří přes miliardu (1,3 mld.) obyvatel planety. Důsledkem je rozvoj kardiovaskulárních a nádorových onemocnění či nemocí respiračního a gastrointestinálního traktu. Na následky kouření každoročně ve světě umírá 6 milionů lidí, z toho v ČR 18 tisíc. Od roku 2012 u nás prevalence kouření mírně klesla přibližně o 7 %, nicméně tabákový kouř zůstává i nadále vedoucí příčinou vzniku onkologických onemocnění.

Jak zdůraznil MUDr. Vácha, optimální je nikdy nezačít kouřit, v tomto smyslu je nezastupitelné preventivní působení na děti a mladistvé. U dospělých kuřáků je jedinou možností, jak snížit riziko, odvykání kouření –závislost na nikotinu však bývá silná, a úspěšnost odvykání je proto nízká.

Redakce Florence

angličtina

What is a neuroscience nurse?

Neuroscience nurses specialize in the care of patients with nervous system diseases and/or disorders. ey help manage the disease processes as well as assist in rehabilitation.

Some neurological disorders neuroscience nurses may help manage are:

→ stroke,

→ brain injuries,

→ spinal cord injuries,

→ epilepsy,

→ multiple sclerosis,

→ Parkinson’s disease,

→ encephalitis.

Neuroscience nurses specialize in the human neurological system. ose interested in this field of nursing should have an interest in the functions of the brain, spinal cord, and nerves. It is a difficult specialty as these neurological diseases and disorders can affect the other systems of the body. Moreover, healing and rehabilitation can sometimes

take time, so a neuroscience nurse should have strong assessment skills and a lot of patience.

e roles and duties of a neuroscience nurse mainly focus on stabilizing and rehabilitating patients who have neurological disorders or suffer from a spinal cord or brain injury.

Some roles and duties include:

→ assess and identify the needs of a neurological patient with the healthcare team to implement medical or pharmacological interventions,

→ evaluate a patient’s response to treatment,

→ offer comfort to patients and families,

→ provide resources to patients and families to assist with the discharge process,

→ document thorough and detailed information in the patients’ medical records to track the healing process.

Neuroscience nurses perform many tasks. These include performing physical assessments, performing neurological exams, assist with mobility, activities of daily living and with physical rehabilitation.

Neuroscience nurses can work in many different care areas. These include hospitals, stroke units, intensive care, pediatric nursing units, operating rooms, clinical education, outpatient clinics, rehabilitation facilities or elder care facilities.

Source: Neuroscience Nurse. [online]. Available from: www.registerednursing.org.

Objednejte si předplatné časopisu Florence

disorder – porucha, potíže; nepořádek; nepokoje to manage – zvládnout, dokázat; poradit si; řídit, vést; spravovat healing – léčení, hojení, uzdravování assessment – posouzení; hodnocení; odhad; ocenění to include – zahrnout, zahrnovat; pojmout; započítat response – reakce, odpověď, ohlas comfort – útěcha, posila; komfort, pohodlí discharge process – postup při propouštění pacienta thorough – důkladný, detailní; pečlivý, svědomitý; dokonalý record – záznam; zápis, protokol; rekord to track – sledovat; stopovat task – úkol, zadání, práce outpatient clinic – poliklinika, ambulance

Standardní roční předplatné

450 Kč

Časopis vám doručíme přímo na zaslanou adresu, poštovné hradíme my.

Bližší informace o předplatném najdete na: https://www.florence.cz/o-nas/predplatne/

www.florence.cz/ Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, e-mail: florence@carecomm.cz, tel.: +420 222 352 573 / Šéfredaktorka: Mgr. Markéta Zbranková, e-mail: marketa.zbrankova@carecomm.cz / Jazyková redakce: Mgr. Irena Kratochvílová / Grafická úprava: Karel Zahradník / Redakční rada: PhDr. Martina Šochmanová,MBA,předsedkyně,Mgr.HanaSvobodová,Ph.D.,Mgr.LenkaGutová,Mgr.TamaraStarnovská,Mgr. HelenaMichálková,Ph.D.,RNDr. RomanaMrázová, Ph.D., Mgr. Radomír Vlk, DiS., PaedDr. Jan Polák, CSc., PhDr. Mgr. Michaela Hofštetrová Knotková / Vydavatel: Care Comm s.r.o., www.carecomm.cz / Jednatel společnosti: Martin Koblasa / Obchod: Nikola Janková, tel.: +420 608 848 496, e-mail: niki.jankova@carecomm.cz / Personální inzerce: Nikola Janková, tel.: +420 608 848 496, e-mail: niki.jankova@carecomm.cz / Tisk: AKONTEX s.r.o., Zárybničná 2048/7, Praha 4 / Distribuce: Postservis Praha a Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s. / Cena výtisku: 75 Kč / 4,50 EUR, roční předplatné: 450 Kč / 23,40 EUR / Časopis vychází 6× ročně / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Kontakty pro předplatitele: Česká pošta, s. p., oddělení periodický tisk, postabo.prstc@cpost.cz, tel.: +420 800 300 302 /Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright ©

SLOVNÍČEK

Podpořte jediný odborný časopis, který „pro vás o vás“ na českém trhu vychází.