ČASOPIS MODERNÍHO OŠETŘOVATELSTVÍ
vychází pod patronaci ČAS
FLORENCE Vydává Ambit Media, a. s. ročník V
60 Kč
www.florence.cz
FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘŮ Ošetřovatelský veletrh, Lipsko Argumenty proti porodům v domácnosti Kazuistika: Bipolární afektivní porucha Uzlinový syndrom
Poporodní problémy matky a dítěte
Čas pro sekci zdravotních laborantů
Multikulturní ošetřovatelství
10 říjen 2009
I. stupeň inkontinence Anatomicky tvarované urologické vložky Seni Lady pro ženy a Seni Man pro muže.
II. stupeň inkontinence - vložné pleny Prodyšné, anatomicky tvarované vložné pleny San Seni.
III. stupeň inkontinence - plenkové kalhotky Prodyšné plenkové kalhotky Super Seni, plenkové kalhotky se zvýšenou savostí Super Seni Plus, plenkové kalhotky s nejvyšší savostí Super Seni Trio a natahovací elastické kalhotky Seni Active.
Kosmetika Tekuté tělové mýdlo, pěna ve spreji, tělový balzám, krém se zinkem či argininem, krém pro suchou a zrohovatělou pokožku, aktivující tělový gel, čisticí krém a vlhčené ubrousky.
Podložky a doplňkové zboží Hygienické podložky s absorbčním jádrem z celulózové dřeně, suché utěrky Aid Laid, žínky s fólií a bez fólie, bryndáky a síťové kalhotky. Bella Bohemia s. r. o., Vlastibořská 2, 193 00 Praha 9, tel. 226 212 312
www.seni.cz
O táhnutí za jeden provaz Je nepochybné, že nová opatření ke sta bilizaci v profesi, ať už se to týká odmě ňování, nebo vzdělávání, přinesou do života sester mnohé změny. Není třeba se jich bát. Jsou promyšlené a sledují správný cíl. Reforma v létě odstarovala, ale příliš velký jásot nepropukl. Zdaleka ne všechny sestry totiž byly uspokojeny. Některým se na výplatní pásce nezmě nilo nic, jiné dostaly jen jednorázovou odměnu, mnohé nebyly přeřazeny do vyšší platové třídy, jak bylo slíbeno, ne hledě na to, že kolem toho byl velký zmatek a mnoho nedorozumění. Mezi nejčastějšími příčinami, proč sliby ne byly splněny, uvádějí sestry v průzku mu ČAS skutečnost, že pojišťovny ne navýšily platby, že managementy argumentují nedostatkem finančních prostředků a že scházejí pravidla pro odměňování zdravotnických pracovní ků neboli smluvní platy v soukromých ordinacích a akciových společnostech. Co na to říct? Jako všude i při uplatňování stabilizač ních opatření platí, že nesplněné oče kávání je horší než žádné. S tím by vždy měli tvůrci reforem počítat. Na druhé straně vedle trpělivosti a pochopení ze strany sester úspěch předpokládá také ruku přiloženou k dílu – a od toho je tu právě Česká asociace sester a její pra
covní skupiny. Doladění náleží auto rům reformy z ministerstva zdravotnic tví, ale teď více než dříve také sestrám samým. Jsou to ony, které například prostřednictvím profesní organizace, České asociace sester, navrhují tzv. edukační kódy do Seznamu výkonů. Od 1. ledna příštího roku by je mohly začít vykazovat. Při dalších jednáních se dají očekávat určité a možná ostré diskuse s lékaři. Na ty je třeba se připravit a svoje pozice v nich obhájit. Reforma by však rozhod ně neměla vnášet nesvár mezi sestry samé. Všichni víme, že platí jiné para grafy v odměňování v soukromé, jiné ve státní sféře, a proto zájmy sester stejných odborností mohou být různé. Jde o to, aby nerostlo napětí a neporozumění na příklad mezi sestrami v domácí péči a v nemocnicích, ve zdravotnických za řízeních typu akciových společností a příspěvkových organizacích. Sestry by teď měly táhnout za jeden provaz. Že je to jediný dobrý způsob, jak něčeho do sáhnout, dokumentuje kupříkladu his torie našeho ošetřovatelství. Nebo zku šenosti ze zahraničí. Připomeňme si z minulých let velkou a úspěšnou stávku dánských sester za zvýšení platů a za zlepšení pracovních podmínek atd. Je tu ale také „naše maličkost“, váš od borný časopis. Připomínáme, že jsme
Editorial
ještě „nevygumovali“ rubriku Máte slo vo. Dále do ní můžete psát své názory, nejen na stabilizační opatření. V tomto čísle najdete jeden příspěvek od rozča rované sestry, kterou v profesi drží hlavně láska k ní. Myslím, že takových vás je víc. Jsou ale i jiné názory, o které stojí za to se podělit. Jsem možná snílek, ale pev ně věřím, že rozpory se překonávají mluvením a posloucháním – diskuto váním, tříbením názorů, upřímnou snahou pochopit ty druhé. A nakonec pro vás máme překvapení – nový web Florence: obsažnější, podrob nější, přehlednější, přitažlivější a mo dernější. Popsat konkrétně, co všechno tam najdete, by vydalo minimálně na další takovýto editorial. Lépe bude, když se sami podíváte na adresu www. florence.cz. A nakonec šikovná pomůcka, kterou jsme pro vás připravili už v září. Od to hoto měsíce v každém čísle Florence najdete Kalendář vzdělávacích akcí, který lze bez poškození časopisu vy jmout a třeba ho zavěsit nad pracovní stůl nebo s ním jinak naložit tak, aby byl při ruce.
Upozornění Na webových stránkách Florence najdete leták MZ ČR Informace o realizaci stabilizačních opatření všeobecných sester, v němž se dozvíte podrobnosti o změnách ve vzdělávání sester, odměňování, kompetencích atd.
www.florence.cz
Přeju vám hodně štěstí do podzimních dnů a těším se naši další spolupráci! Jarmila Škubová
K čemu mohou být volby, které nebyly Tak máme za sebou něco, čemu se, jak my starší pamatujeme, říkávalo cvičení cé ó, neboli civilní obrany. Poplach symbolicky písknul na jaře Jiří Paroubek, když se jeho poslancům spolu s ostat ními opozičníky i přeběhlíky podařilo svrhnout vládu. Následovala mobilizace štábů (volebních) na všech úrovních – a když chrabrá vojska v boji o posledního voliče statečně čelila i vpádu do své ho týla, ke kterému zavelel Ústavní soud, jenž re gulérnost předčasných voleb od základů zpo chybnil, zazněla opět Paroubkova píšťalka. A cvičnému poplachu je konec – zdá se, že až do příštího jara. Ve Zdravotnických novinách jsme dovedli k jedno mu virtuálnímu kulatému stolu stínové ministry zdravotnictví všech pěti politických stran, které měly (a pravděpodobně i mít budou) šanci zased nout v Poslanecké sněmovně. Upřímně řečeno, stálo by za to vidět, jak se budou tvářit lidé roku 2050, pokud si budou moci přečíst, kterak genera ce jejich politických dědů smýšlela třeba o tom, jak zajistit zdravotní (a sociální) péči o stárnoucí po pulaci.
„Císař František Josef I. by v roce 1910 také určitě netrefil, jakým výzvám a problémům bude čelit území jeho monarchie v roce 1950. Úvahy, co bude se seniory okolo roku 2050, jsou pouhou rozcvičkou pro naši fantazii,“ zamyslel se např. MUDr. David Rath, stínový ministr zdravotnictví sociálních demokratů. Důležité je podle něj to, jak se bude řešení otázky péče o seniory vyvíjet v příš tích zhruba pěti letech, kdy: „... k žádné dramatic ké změně v demografické struktuře naší země ne dojde, tudíž budeme stále řešit dnešní situaci.“ Šalamounské! A jak bychom měli řešit, co už řeší me? „Je to jednoduché: buď budeme odpouštět daně nejbohatším, nebo zachováme předtopolán kovskou míru solidarity a budeme mít peníze na zajištění kvalitní sociální a zdravotní péče,“ je pře svědčen D. Rath. Bc. Marek Šnajdr, zdravotnický expert občanských demokratů, se však domnívá, že: „... někteří politi ci mají nebezpečnou tendenci strkat hlavu do pís ku před problémy a hrozbami, jejichž řešení není úplně populární, o to více však potřebné. Není lep šího příkladu, než je problematika stárnutí popu
lace. Všichni o tom hovoří, ale neopomenou dodat, že to je věc, která nás možná čeká za 30 či 40 let – teď se neděje nic. Je to velká mystifikace a lež,“ napsal ve Zdravotnických novi nách M. Šnajdr. „Ten pro blém tady již je a s ním i velmi negativní dopady na naše zdravotnictví. Roste nám počet obyvatel v důchodovém věku a logicky klesá počet těch eko nomicky aktivních. Již dnes je podíl těch pojištěn ců, kteří platí do systému pojištění ze svých mezd či podnikání, menšinový, je to jen 40 % pojištěnců. Není možno věřit tomu, že záchranu představuje nějaký mimořádný přísun prostředků státního rozpočtu. Při stavu veřejných financí a astrono mických deficitech to prostě není možné.“ Že by ten cvičný poplach byl přece jenom k něče mu dobrý? Alespoň tím, že jsme získali do příštího jara čas k přemýšlení? Jan Kulhavý, šéfredaktor Zdravotnických novin
OBSAH
Editorial .....................................................................................1 TÉMA Argumenty proti porodům v domácnosti a ve zdravotnických zařízeních, kde není přítomen lékař.................................................3
www.florence.cz Ročník V., číslo 10, říjen 2009
MÁTE SLOVO Dlouhodobým pacientům u Milosrdných pomáhají psi ...................5 Hodnocení sestry............................................................................5 Jsem optimistka..............................................................................5 ZPRAVODAJ ČAS Čas pro sekci zdravotních laborantů................................................6 Čeští laboranti na cestách...............................................................9 VYBRALI JSME PRO VÁS Ze zahraničního tisku .................................................................. 10 HISTORIE První státní ošetřovatelská škola....................................................11 Ženy, které měnily zdravotnictví 5. ...............................................13
Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5 florence.redakce@ambitmedia.cz tel.: +420 222 352 578 Šéfredaktorka: PhDr. Jarmila Škubová e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz Redakce: PhDr. Eva Wićazová e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz Redakční rada: Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová Grafická úprava: Jindřich Studnička Jazyková redakce: Pavel Voňka
KAZUISTIKA Bipolární afektivní porucha............................................................14 Ošetřování pacienta s bipolární afektivní poruchou........................17 PRAXE Poporodní problémy matky a dítěte..............................................18 Uzlinový syndrom, léčba a ošetřování............................................20 Tabulka vzdělávacích akcí..............................................................24 Průvodce komplikacemi stomií......................................................26 Řešení inkontinence v praxi...........................................................28 Rizikové faktory v prevenci onkologických onemocnění.................30 MULTIKULTURNÍ OŠETŘOVATELSTVÍ Vietnamská kultura v ošetřovatelské péči......................................33 EDUKACE Návrat do života ..........................................................................36 PRÁVO Právní aspekty konkrétního tělesného kontaktu.............................39 AKCE, UDÁLOSTI Ošetřovatelský veletrh o hygieně...................................................41 Cesta k modernímu ošetřovatelství................................................44 ZAZNAMENALI JSME Modernizace a financování vzdělávání lékařů i nelékařských profesí....................................................................45 Informace o novém vzdělávacím projektu......................................45 Křtiny počtvrté..............................................................................45 Urologická klinika VFN a 1. LF UK má od září nového přednostu.........................................................................46 Mezinárodní konference EDTNA/ERCA..........................................47
Vydavatel: Ambit Media, a.s. | www.ambitmedia.cz Předseda představenstva: Ondřej Novotný Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz Marketing: Petr Belica, marketing manager tel.: +420 222 352 575 e-mail: petr.belica@ambitmedia.cz Obchod: Roman Panc, obchodní ředitel e-mail: roman.panc@ambitmedia.cz Mgr. Miluše Zavřelová, key account manager tel.: +420 725 826 434 e-mail: miluse.zavrelova@ambitmedia.cz Dana Stripaiová, key account manager tel.: +420 725 778 001 e-mail: dana.stripaiova@ambitmedia.cz Tisk: PROTISK spol. s r.o., Pod Zlatou Horou 1414, 684 01 Slavkov u Brna Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, postabo.prstc@cpost.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk Cena výtisku: 60 Kč Roční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur (961 Skk) Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo) Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X Redakční uzávěrka pro toto číslo: 10. 9. 2009 Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. Copyright © Ambit Media, a.s., 2009
ODBORNÝ TEST Víte víc? Malý test odborných znalostí s dárkem............................48
Argumenty proti porodům v domácnosti a ve zdravotnických zařízeních, kde není přítomen lékař
téma
Porody doma jsou v poslední době vděčným tématem řady sdělovacích prostředků. Některé porodní asistentky a aktivistky přírodního porodu těhotným představují lékaře jako nepřátele, kteří pro své potěšení provádějí ve státních porodnicích operační zákroky (epiziotomie, císařské řezy), jimiž ženy mrzačí. Naopak porod doma je ideál dokonalosti3. Porod je ale dynamický děj, během nějž může kdykoli nastat nepředvídatelná situace, kterou je nutno okamžitě řešit. Jakékoliv prodlení v souvislosti s transportem ženy z domova do zdravotnického zařízení může způsobit trvalé zdravotní následky u novorozence i rodičky. Úvod Vést fyziologické porody v domácím prostředí nebo zdravotnickém zařízení bez lékaře je předmětem kontroverzní diskuse. Zastánci argumentují, že porod v domácnosti umožňuje ženě větší po hodlí, dokonce uvádějí, že ženy vnímají při porodu menší bolestivost, zkracují se porodní doby a je méně porodnic kých intervencí (operací). Odpůrci na opak zdůrazňují, že transport v případě akutního ohrožení ženy i plodu může vést k prodlení a ke komplikacím. Sle dování životních funkcí plodu během porodu doma není adekvátní, což může vést k nedostatečnému kyslíkovému zásobení plodu (hypoxii), která může mít pro narozeného jedince trvalé ná sledky6. Porodní asistentky, které chtějí vést porody bez lékaře, tvrdí, že stačí vy členit fyziologické těhotné od skupiny rizikových. V této skupině pak nepřed pokládají žádnou komplikaci a tvrdí, že žena sama může řídit celý porodní děj. Jakékoliv komplikace, např. utažení pupečníku kolem krku plodu, které se projeví obvykle v závěru porodu, nebo náhlé krvácení rodičky, vylučují. Historie Kde jsou hlavní důvody toho, že se v některých zemích Evropy uplatňují porody doma, a v jiných v porodnic kých ústavech? Závisí to na historii a tradicích, společenské atmosféře, edukaci žen a podmínkách pro porody v domácnosti.
Tab. 2 – Neonatální úmrtnost v závislosti na délce gravidity (promile) 2008
≥ 22 týd. ≥ 24 týd. ≥ 28 týd. ≥ 32 týd. ≥ 37 týd.
ČR
2,0
1,9
1,3
0,9
0,5
Nizozemsko
3,5
2,8
1,9
1,5
1,1
Podívejme se nejdříve na vývoj po rodnictví v českých zemích od 18. do 20. století. V 18. století byly prakticky všechny porody u nás vedeny v domácnos tech. Pouze malé procento žen bylo převezeno do takzvaných špitálů, kde byla péče minimální a při závažné komplikaci většina rodiček nepřežila. V polovině 19. století již vznikaly první porodnické kliniky, v roce 1842 založil prof. Kiwisch první kliniku v Praze. Poté vznikaly další, např. v roce 1875 Zemská porodnice „U Apolináře“, která byla svým rozsahem největší a také na svoji dobu nejmodernější. V této době byly položeny začátky kvalifikované péče o komplikované porody a rodič ky, i když převažovaly porody domácí. Ve 20. století ještě do konce 2. světové války především ve venkovských ob lastech byla velká část porodů vedena doma. Teprve po válce, kdy byla zruše na profese porodních asistentek a zná rodněno zdravotnictví, byly prakticky všechny porody převedeny do ústavů.
Tab. 1 – Srovnání výsledků perinatální péče v ČR a Nizozemsku 2008 ČR Nizozemsko
Celková PÚ (promile)
Časná NÚ (promile)
3,9
1,3
7
3
PÚ – perinatální úmrtnost (úmrtí plodů v těhotenství, při porodu a novorozenců do 7. dne života), NÚ – časná neonatální úmrtnost (úmrtí novorozenců do 7. dne života)
Jaký byl vývoj porodnictví v ně kterých zemích Evropy ve 2. po lovině 20. století? Ke srovnání s Českou republikou nejvíce vyhovují dvě země, které sice uplatňují porody doma, ale liší se v mnoha přístupech a také v objemu této praxe. Nizozem sko se svým zaměřením zcela vymyká ostatním zemím Evropy. Zde nebyl přerušen po staletí zde provozovaný trend domácích porodů, naopak tu byl tento způsob postupně zdokonalen. Byly zavedeny 4 stupně péče a podle rizika vymezeny porody na ty, kte ré vedou porodní asistentky, a na ty, které vedou lékaři4. V současnosti sice v Nizozemsku počet domácích porodů klesá, ale jejich počet stále převyšuje počet porodů ústavních. Do určité míry je to dáno i pojišťovnami, které při ústavním porodu vyžadují připojiš tění či doplatek za poskytnutou péči. Porod v domácnosti tedy stojí pojiš ťovnu i rodičku méně. Novorozenecká (perinatální) úmrtnost v Nizozemsku dosáhla v roce 2008 alarmující vyso ké hodnoty a velmi znervóznila zdejší zdravotnictví1–2. Z obou tabulek vyplývá, že celková perinatální úmrtnost, časná neonatál ní úmrtnost jsou v ČR při lékařském vedení porodu mnohonásobně nižší. Neonatální úmrtnost je v Nizozemsku vyšší i u termínových gravidit (po 37. týdnu těhotenství), kdy rodičky převáž ně rodí v domácnosti1–2.
Prof. MUDr. Zdeněk Hájek, DrSc.
FLORENCE 10/2009 3
zpravodaj čas
zpravodaj čas
čas pro sekci zdravotních laborantů
6 FLORENCE 10/2009
Zdravotní laboranti jsou relativně mladou profesí. Dříve si základní laboratorní vyšetření (biochemická, hematologic ká či toxikologická) prováděli lékaři sami nebo je svěřovali praktikujícím medikům. S rozvojem medicíny rostly nároky na další, složitější a specifičtější laboratorní metody, které se vyvíjely na základě nových poznatků především v příro dovědných disciplínách (biologie, chemie aj.) a současně s novými technologiemi, které umožnily přesnější a složitější měření. Už nebylo v silách ani časových možnostech lékařů, aby se zabývali laboratorní praxí v celém rozsahu. Vznikla tedy nová profese – zdravotní laborant.
počítačové techniky – ovšem existují i vysoce specializované analýzy, které vyžadují pečlivé manuální práce, vykonávané vzdělanými a zručnými zdravotními laboranty.
Pár slov o vývoji oboru Od 2. světové války dochází k rozvoji laboratorního oboru po stupně do podmínek podobných dnešním. V roce 1949 bylo na pražské zdravotní škole na Alšově nábřeží otevřeno první samostatné středoškolské studium pro obor zdravotní labo rant. Studijní obory ve škole sloužící laboratorní diagnostice se již od počátku diferencovaly. Školily se tu technické síly pro biochemii, mikrobiologii, hematologii, stomatologii i pro pracoviště rentgenové. V této době mělo každé větší oddělení v nemocnici svoji vlast ní laboratoř, kde se provádělo základní spektrum vyšetření. V padesátých a zejména v šedesátých letech nastal prudký rozvoj oboru. Došlo k oddělení laboratoří od lůžkových oddě lení či klinik a laboratoře se sjednotily podle oborů. S množ stvím nových poznatků, s dalšími objevy v přírodovědných oborech a jejich aplikací v medicíně vznikají a prudce se rozvíjejí nové laboratorní obory, například genetika, mole kulární biologie, imunologie a mnohé další, které prorůstají do tradičních laboratorních oborů biochemie, hematologie, histologie a mění společně s novými technologiemi zavedené vyšetřovací metody. Laboratorní pracoviště jsou ve vysokém stupni automatizovaná, místy robotizovaná, plná moderní
Ne vždy přátelský vzdělávací systém Zvyšující se nároky na odbornou a specializovanou způsobi lost, teoretické znalosti a vedle toho nutnost udržet krok se zahraničními kolegyněmi vedly i v ČR k transformaci vzdě lávání. Tohoto zdlouhavého procesu se velmi aktivně účast nily členky výboru sekce. Opakovaně jsme připomínkovaly návrhy nových vzdělávacích programů na transformaci pre graduálního vzdělávání. Bohužel naše připomínky většinou nějak „vypadly“ z konečného znění. Současný systém vzdě lávání je v době, kdy toto píšu (červenec 2009), dvoukolejný (VOŠ a Bc.), což mnohde vyvolává problémy při pracovním a platovém zařazování. Vedle toho je zdlouhavý, což vede k nedostatku zdravotních laborantů. Více pozornosti se nám dostalo při připomínkování pracov ních náplní jednotlivých pracovních kategorií. Ale určitě tento boj nevzdáme.
Zrození sekce Sekce zdravotních laborantů je multioborové profesní sdru žení, které naše kolegyně založily v roce 1991 v rámci České asociace sester (ČAS). Předsedkyní prvního výboru se stala laborantka VFN z Prahy Věra Kunová, která dnes vede agen du členské základny. Naše sekce má v současnosti 1100 čle nek a členů.
Ve funkci zastupující prezidentky ČAS S odchodem prezidentky ČAS Dany Juráskové na post mi nistryně zdravotnictví letos na jaře jsem se jako členka vý boru stala zastupující prezidentkou ČAS a stálým členem akreditační komise při MZ ČR. S ostatními spolupracujeme
vybrali jsme pro vás
Ze zahraničního tisku Přinášíme výběr z obsahu časopisu Nursing Times, 2009, 105, č. 7, který je k dispozici v knihovně NCONZO.
10 FLORENCE 10/2009
OLIVER D, HEALEY F. Falls risk prediction tools for hospital in patients: do they work? (Nástroje pro hodnocení rizika pádů hos pitalizovaných pacientů: jsou spolehlivé?): 18–21. Pády jsou nejčastěji se vyskytujícími incidenty ohrožujícími bezpečnost pa cientů v nemocnicích a dochází k nim na všech odděleních. Pády v nemocni cích vedou ve 30 % případů k úrazům, 1–5 % pádů má za následek dokonce vážné úrazy. Některé organizace pova žují pády pacientů za indikátor kvality ošetřovatelské péče. Pády většinou ne jsou důsledkem jediného faktoru, ale souhry několika faktorů vyskytujících se u daného pacienta, jimiž mohou být: svalová slabost, posturální nestabilita, předchozí pád, zmatenost (delirium nebo demence), špatný zrak, užívané léky, zejména sedativa, nucení na mo čení nebo inkontinence, agitovanost, nebezpečné prostředí. Zdravotničtí pracovníci se stále více za jímají o strategie prevence pádů a také o nástroje pro hodnocení rizika pádů. Ty mohou být užitečné, pokud je jejich cílem upozornit na běžné rizikové fakto ry nebo příčiny pádů a vedou k okamži té realizaci potřebných opatření. Využití nástrojů na hodnocení rizika pádů má však také svá úskalí. Mohou personálu poskytovat falešnou jistotu, že „se něco udělalo“, takže nezaměří svou pozor nost správným směrem. Jak tedy postu povat? Numerické nástroje pro predikci pádů nemají být tím nejvýznamnějším opatřením pro prevenci pádů v nemoc nicích – rutinní sledování upravitelných rizikových faktorů pádů, jako jsou ob tížný pohyb pacienta, zmatenost, po dávání sedativ nebo problémy s inkon tinencí, může být mnohdy efektivnější. Pokud užíváte numerický nástroj pro predikci rizika pádů, buďte si vědomi jeho omezení – někteří pacienti, u nichž vyšlo nízké riziko pádu, spadnou, za tímco většina pacientů, u nichž bylo zjištěno vysoké riziko pádu, nespadne. Identifikace rizikových faktorů nemá smysl, pokud nejsou přijata, realizová na a vyhodnocena opatření na snížení jejich dopadu. Každý pacient potřebuje individuální intervence zaměřené na ty rizikové faktory, které ho ohrožují. Pády mohou být významným signálem zhor šení fyzické nemoci pacienta. Prevence pádů je multidisciplinární záležitost.
ASKEY-JONES S, et al. Enhancing the mental well-being of peop le with multiple sclerosis (Péče o psychické zdraví pacientů s roztroušenou sklerózou): 22. Ukazuje se, že problémy duševního zdraví jsou u pacientů s roztroušenou sklerózou podceňovány, protože jsou překrývány fyzickými symptomy. Až 50 % těchto pacientů trpí depresí, úz kostí a dalšími poruchami, které jsou zhoršovány nejistotou spojenou s jejich onemocněním. Je také zjištěno, že tyto problémy jsou léčitelné, jelikož pacienti dobře reagují na antidepresiva či jiná neuroleptika, kognitivní behaviorální terapii a psychosociální intervence. Článek popisuje projekt vypracovaný multidisciplinárním týmem vedeným psychiatrickou sestrou. Projekt je zamě řen na uspokojování duševních a emo cionálních potřeb pacientů trpících roztroušenou sklerózou. Výsledkem je unikátní služba, jejímž cílem je zlepšení duševní a emocionální pohody těchto pacientů. Služba zajišťuje zhodnocení stavu a terapii pomocí léků, kognitivní behaviorální terapie a psychosociál ních intervencí. Péče je individuálně přizpůsobena potřebám každého paci enta, zhodnocení stavu probíhá u paci enta doma nebo na ambulantní klini ce. Projekt byl zahájen v březnu 2006 a skončil koncem roku 2008. TAYLOR L, et al. Reducing bacte rial contamination using silver antimicrobial technology (Sni žování bakteriální kontaminace pomocí technologie využívající antibakteriálních účinků stříb ra): 24–27. Článek popisuje výzkum zabývající se otázkou, zda antimikrobiální techno logie využívající ionty stříbra zlepšuje kontrolu infekcí ve zdravotnických zařízeních. Cílem bylo zajistit důkazy o efektivnosti antimikrobiální techno logie BioCote ve skutečných zdravot nických zařízeních. Studie porovnávala počet životaschopných bakterií v kulti vacích ze stěrů z předmětů ve dvou ambulantních zařízeních. Jedno bylo vybaveno předměty ošetřenými tech nologií BioCote (dveře, kliky, vertikální žaluzie, nádoby na odpad, kohoutky, lehátka atd.), druhé nikoli. Dále byl hodnocen počet bakterií na neošetře ných předmětech umístěných v experi
mentálním zařízení. Bylo zjištěno prů měrné snížení počtu bakterií o 96 % na ošetřených předmětech na experimen tální jednotce ve srovnání s kontrolní jednotkou a rovněž průměrné snížení počtu bakterií o 44 % na povrchu ne ošetřených předmětů umístěných na experimentální jednotce ve srovnání s kontrolní jednotkou. Studie prokáza la, že materiály, při jejichž výrobě byla použita úprava BioCote zabraňující růstu mikroorganismů, mohou snížit počet bakterií kontaminujících prostře dí ve zdravotnických zařízeních. MCCLURG D, et al. Pelvic floor training for lower urinary tract dysfunction in MS (Cvičení sva lů pánevního dna při dysfunkci dolního močového traktu u pa cientů s roztroušenou skleró zou): 45–47. Dysfunkce dolního močového trak tu může postihovat až 84 % pacientů trpících roztroušenou sklerózou. Může být způsobena dysfunkcí detruzoru, dysfunkcí uretrálního sfinkteru nebo kombinací obou poruch. Cílem popiso vané studie bylo určit, zda devítitýdenní program cvičení svalů pánevního dna může zlepšit funkci dolního močového traktu u těchto pacientů. Pacienti denně doma cvičili cviky na posílení svalů pá nevního dna a jednou za týden navště vovali ambulanci, kde byla prováděna kontrola funkce svalů pánevního dna. Režim cvičení byl každý týden kontro lován a upravován. Počáteční hodno cení ukázalo téměř u všech pacientů nedostatečnou sílu a délku kontrakce svalů pánevního dna. Typický program cvičení začínal délkou sevření svalů na 3 sekundy s pětisekundovou přestáv kou, pětkrát po sobě a pětkrát denně. Délka sevření pánevního svalstva se postupně prodlužovala až na 10 se kund s pětisekundovými přestávkami. Autoři zjistili, že navrhovaný program cvičení zlepšil funkci svalů pánevního dna, snížil výskyt symptomů spojených s dysfunkcí dolního močového traktu a zvýšil kvalitu života pacientů trpících roztroušenou sklerózou. Vzhledem k tomu, že dysfunkce dolního močové ho traktu je u pacientů s roztroušenou sklerózou velmi častá, autoři uvažují o tom, zda by nebylo praktické zařadit cvičení svalů pánevního dna do stan dardního rehabilitačního programu pro tyto pacienty. Mgr. Libuše Dobrovodská (dobrovodska.l@centrum.cz)
Ošetřování pacienta s bipolární afektivní poruchou Poruchy nálady jsou třetí nejčastější duševní poruchou a postihují téměř pětinu populace. Patologické změny nálady byly lékařům známy již ve starém Řecku – Hippokrates popsal melancholii a mánii již ve 4. století př. n. l. Tyto pojmy se tradovaly v Galénových spisech, stejně tak v arabské a židovské literatuře. Teprve v 19. století byla popsána maniodepresivní psychóza. Kazuistika Základní informace z dokumentace Pacient ve věku 56 let je na psychiatric ké klinice dlouhodobě dispenzarizován v poradně pro afektivní poruchy. Pro tyto obtíže byl již v minulosti opako vaně hospitalizován. Nyní přichází k plánované hospitalizaci pro náhlé zhoršení zdravotního stavu po úmrtí manželky, na které byl zcela závislý. Při příjmu udává ranní pessima, hyposomnie večerního typu. Psycho motoricky je zpomalený, na otázky od povídá adekvátně, řeč je tichá. Tempo řeči je zpomalené, udává sníženou chuť k jídlu, bez suicidálních myšlenek. V rámci ošetřovatelské anamnézy jsem provedla Bartlův test základních čin ností, výsledek 100 bodů, zhodnocení rizika vzniku dekubitů dle Nortonové 29 bodů, riziko pádu 6 bodů (vyhod noceno jako střední riziko pádu). Pacient je bez bolesti. I přes snížený příjem potravy za poslední období ne potvrdil nutriční screening problémy ve výživě. Posouzení zdravotního stavu sestrou (model Gordonové) Vnímání zdraví. Pacient se cítí dle vlastních slov velmi smutně. Výživa – metabolismus. Hmotnost 94 kg, výška 182 cm, BMI 30,1. Pacient udává váhový úbytek 1 kg v poslední době. Potravu přijímá 3krát denně v malém množství. Jí pomalu, musí se do jídla nutit. Stěžuje si na občasné nechutenství. Vypije denně více než 2 l tekutin. Potíže při polykání neudá vá. Chrup sanován. Vylučování. Pacient močí bez obtíží, pálení ani řezání při močení neudává. Nemá potíže se stolicí. Pocení je přimě řené. Aktivita – cvičení. Cítí se unaven. Dříve pracoval na zahrádce, ale teď ho to nebaví. V roce 2006 aplikován stent. Domácí aktivity včetně sebepéče zvládá sám ve svém tempu. Před smrtí manžel ky dělali vše společně. Nyní se cítí osa mělý a bezradný, neví, jak trávit volný
čas. Velkým koníčkem byla četba knih, nyní se nemůže na četbu soustředit. Pacient je ve starobním důchodu, pří ležitostně tlumočí. Je plně soběstačný v pohybu i v péči o sebe sama. Spánek a odpočinek. Spí velmi špatně, má problémy s usínáním, budí se velmi brzy a již neusne. Vnímání citlivosti. Slyší dobře. Nosí brýle na čtení. Informacím od lékaře a zdravotního personálu rozumí. Vyja dřuje se velmi stručně, tiše, tempo řeči je zpomalené. Je orientovaný místem, časem, osobou. Sebepojetí – sebeúcta. Pacient je pesimista, ví, že nemá pevnou vůli. Cítí se být zodpovědný. Působí nejistě a má strach z budoucnosti. Je uzavřenější, což vyplývá i z provedeného rozhovo ru. Role – mezilidské vztahy. Je vdovec, má tři dospělé děti. Bydlí sám v bytě v osobním vlastnictví. Děti bydlí se svými rodinami samostatně. Dříve pracoval jako technik. Nyní pracuje jako kontaktní osoba pro styk se zahra niční firmou. Od roku 1996 je v plném invalidním důchodu. Stres – zátěžové situace a jejich zvládání. Žije ve strachu a smutku, který prožívá denně. Je smutný nad ztrátou své manželky, která zemřela náhle. Stres prožívá denně několikrát, neví, co bude dělat a jak zvládne běž né věci, které dříve dělala manželka. Je smutný a hledá smysl života. Nemůže se na nic soustředit. Nerad potkává známé a začíná se jim vyhýbat, bojí se jejich otázek. Při komunikaci mluví tiše, tempo řeči je zpomalené. Asi deset let nekouřil, nyní po úmrtí manželky kouří do deseti cigaret denně. Alkohol nepije. Užívá pouze léky doporučené lékařem. Své zdravotní problémy řeší společně s rodinou. Plán ošetřovatelské péče dle Gordonové Na základě vyšetření jsem stanovila tyto ošetřovatelské diagnózy. 1. Úzkost projevující se nesprávnou reakcí na vzniklou situaci.
Očekávaný výsledek: klient bude poci ťovat pohodu, je klidný. Ošetřovatelské intervence: vyslechni klienta, promluv s ním, rozeber danou situaci; dej mu možnost vyjádřit pocity; veď záznamy v ošetřovatelské doku mentaci. 2. Bezmocnost z důvodu neschop nosti zvládat běžné denní aktivity, pro jevující se pocitem nejistoty, pasivitou. Očekávaný výsledek: klient dosáhne kontroly nad současnou situací. Ošetřovatelské intervence: vypra cuj společně s klientem plán činností s cíli, kterých lze dosáhnout; pomáhej klientovi nalézt kontrolu a odpověd nost; veď záznamy v ošetřovatelské do kumentaci. 3. Poruchy spánku z důvodu zá kladního onemocnění, projevující se ztíženým usínáním. Očekávaný výsledek: klient bude spát alespoň 6 hodin. Ošetřovatelské intervence: aktivizuj klienta přes den; najdi s klientem vy hovující spánkový rituál; při nespavosti nabídni klientovi medikaci dle ordina ce lékaře; zajisti klidné a nerušené pro středí; veď záznamy v ošetřovatelské dokumentaci. 4. Riziko poranění z důvodu zhod nocení rizika pádu klienta dle metodiky. Očekávaný výsledek: klient se v prů běhu hospitalizace nezraní. Ošetřovatelská intervence: při příjmu seznam klienta s oddělením; informuj klienta o nutnosti předcházet pádům; informuj klienta, jak přivolat pomoc; veď záznamy v ošetřovatelské doku mentaci.
KAZUISTIKA
Věra Hornyšová Psychiatrická klinika FN Hradec Králové 1978: ukonč. SZŠ, Brno – dětská sestra; 1978: OÚNZ Šumperk, chir. odd. 1980: stomatol. odd.; 1985: OÚNZ Hradec Králové, neurol. odd.; 1989: zdrav. obvod; 1991: ukonč. PSS – Příprava zdrav. sestry v oboru všeob. lékařství, IDVPZ, Brno; 1993: ordinace prakt. lékařky, Hradec Králové; 1996: FN Hradec Králové, II. inter. klinika; 1999: Plicní klinika, zdrav. sestra na ambulanci; od 2000: staniční sestra; 2005: ukonč. PSS – Ošetř. péče o dospělé – pulmologie a TBC, NCONZO, Brno; 2007: FNHK, Psychiatrická klinika, všeob. sestra
Závěr po 1. týdnu hospitalizace V průběhu prvního týdne hospitaliza ce se pacient cítí unavený, bez nálady, posmutnělý, nemá zájem o program na oddělení. Je stažený, málomluvný, samotářský. Jediné, čeho využívá, jsou společné vycházky do areálu v dopro vodu sanitáře, ale i zde chodí spíše sám a nezapojuje se do hovoru se spolupa cienty. Problémy s usínáním trvají, ne může usnout bez medikace. V noci se často budí. V průběhu tohoto týdne má na oddělení opakovaně návštěvu dětí, které jsou mu velkou oporou a doká žou ho trochu rozptýlit. Literatura u autorky (verajanh@seznam.cz)
FLORENCE 10/2009 17
Plán: pravidelná kontrola exantému během služby, při zhoršení stavu upo zornit lékaře, ústní předání informací o stavu exantému sestře nastupující službu. Hodnocení: po aplikaci lékařem ordinované terapie exantém méně výrazný, při pravidelných kontrolách exantém bledne. Bolest hlavy a uší z důvodu základního onemocnění Cíl: dítě nebude mít projevy bolesti, bude klidné a spokojené. Plán: všímat si projevů bolesti u dítěte, v případě projevu bolesti upozornit lé kaře, aplikace léků na tišení bolesti dle ordinací lékaře. Hodnocení: dítě čilé, nejeví známky bolestí. Pooperační komplikace Cíl: zabránit vzniku pooperačních komplikací. Plán: pravidelně kontrolovat operační ránu a sterilní krytí rány, pravidelná dezinfekce a převaz rány. Hodnocení: operační rána a okolí rány jsou klidné, sterilní krytí neprosa kuje, rána každodenně dezinfikována roztokem Betadine, přiloženo sterilní krytí. Deficit znalostí, vědomostí Cíl: matka bude dostatečně informová na o onemocnění a režimu oddělení. Plán: matku informovat dle své kom petence, být trpělivá a komunikativní, věnovat matce dostatek času k vyjádře ní jejích problémů. Hodnocení: matka poučena, spolu pracuje. Poruchy spánkového rytmu z důvodu změny prostředí, projevující se ztíženým usínáním Cíl: dítě nebude mít potíže s usínáním. Plán: zajistit vhodné prostředí pro spánek (vyvětrat pokoj, upravit lůžko), před spaním snížit příjem tekutin. Hodnocení: dítě nemá porušený spánkový rytmus, spí klidně celou noc, nebudí se, ráno je dostatečně odpočaté. Spolupráce s rodinou Po celou dobu hospitalizace matka za dítětem pravidelně dochází na denní pobyt, aktivně se účastní hygienické péče u dítěte dle pokynů sestry. Vzhle dem k nízkému věku pacienta bylo velice důležité rozptýlit jeho pozornost, aby nedošlo k vytržení periferní žilní kanyly nebo k porušení operačního krytí a poškození operační rány. Dů ležitou roli zde sehrála nejen dobrá
teriální infekce, naopak s neutropenií se setkáváme u nádorových infiltrací kostní dřeně. Výskyt abnormálních ele mentů může být jednoznačně diagnos tický u chronické lymfadenózy nebo imunocytomu (zralé lymfocyty), u in fekční mononukleózy (atypické lym fomonocyty) nebo po hydantoinátech (transformované nebo tzv. atypické lymfocyty). Výsledek krevního obrazu je obvykle normální u Hodgkinovy cho roby, non-Hodgkinových lymfomů, bez generalizace, u nádorových metastáz a tezaurismóz nebo granulomatóz. Ně kdy zde můžeme zjistit eozinofilii. Ranní toaleta na Klinice dětských infekčních nemocí FN Brno. Foto archiv FN Brno
komunikace a navázání určitého kon taktu s matkou dítěte, ale i pravidelná edukace ze strany sestry. Spolupráce ošetřujícího personálu s matkou byla velmi dobrá. Závěr Pro diagnostickou rozvahu je nutno provést základní hematologické a bio chemické vyšetření krve. Neutrofilie s posunem doleva obvykle provází bak
Praxe
Literatura: BARTOŠOVÁ D, et al. Dětské infekční nemoci – Trendy soudobé pediatrie, Praha: Galén, 2003. NEVORAL J, et al. Onemocnění jater v dětském věku, Praha: Scientia medi ca, 1994 HAVLÍK J, KOUBA K, ŠERÝ V, et al. Pří ručka infekčních a parazitárních ne mocí, Praha: Avicenum, 1985. CHALUPA P, JEŽEK P. Speciální kapitoly z infekčního lékařství, Brno: Masaryko va univerzita, 1993. (scherill@centrum.cz)
Pokyny autorům Příspěvky v češtině nebo slovenštině posílejte v elektronické formě (textový editor MS Word) e-mailem na adresu: jarmila.skubova@ambitmedia.cz nebo eva.wicazova@ambitmedia.cz (případně na disketě nebo CD na adresu re dakce: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5). K textu připojte prohlášení, že příspěvek ne byl publikován nebo nabídnut ke zveřejnění v jiném časopise. Redakce si vyhrazuje právo na krácení či úpravy textů, o nichž bude au tory informovat. U původních (vědeckých) prací požadujeme uvedení dvou recenzentů. Články, kazuistiky • Ideální rozsah článku je v rozmezí 70–140 řádků, v případě kazuistiky 70–210 řádků. • U textu musí být uvedeno celé jméno autora/ autorů, přesný název pracoviště, elektronické, poštovní i telefonické spojení. • K příspěvku je třeba přiložit krátké životo pisné údaje, zejména profesní, a barevnou portrétní fotografii. • V textu nepoužívejte zkratky! Ke zvý raznění používejte pouze tučné písmo či kurzívu. • Užijete-li v textu odkazy na použitou li teraturu, uveďte v závorce autora článku a rok vydání (Staňková, 2002), u více než dvou autorů doplňte „et al.“ (Staňková et al., 2002) • Struktura většího článku, vědeckých prací nebo kazuistiky (pouze u textů nad 160 řádků): – název práce; – titul, jméno a příjmení autora (nejvýše dvou), celý název a místo jejich pracoviště; – souhrn (do 12 řádků) a jeho anglický pře klad; – klíčová slova (nejvýše 5) a jejich anglický překlad;
– t ext článku, strukturovaný do celků od dělených mezititulky; u kazuistiky popis případu, diskuse, závěr; u původní/výzkumné práce: úvod do problematiky, cíle výzkumu, použité metody, charakteristika výzkumného souboru, výsledky, diskuse k výsledkům, závěr. • Seznam použité literatury Časopis: Příjmení a iniciály jmen všech au torů (nejvýše dvou, poté doplnit et al.). Ná zev práce v jazyce originálu. Název časopisu, rok vydání, ročník, stránkový rozsah. Kniha: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše dvou, poté doplnit et al.). Název knihy. Místo vydání : nakladatelství, rok vydání, počet stran. Internetový zdroj: Kompletní internetový odkaz na dokument (včetně data návštěvy na této adrese). Obrazová dokumentace • Fotografie, grafy, schémata, tabulky a ji nou obrazovou dokumentaci přijímáme v elektronické formě nebo v kvalitní barevné, popřípadě černobílé podobě tištěné, fota a ilustrace ve formátu JPG nebo TIF a v rozlišení 300 dpi. U většího rozsahu či počtu obrázků doporučujeme jejich zaslání na CD. Nevkládejte ob rázky do Wordu ani PowerPointu. Portréty autorů přijímáme poštou, v podobě klasické pasové fotografie (na vyžádání vrátíme), nebo v elektronické podobě v tiskové kvalitě (viz výše). •K e každému obrázku (grafu, tabulce či jinému formátu) je třeba připojit číslo a přesný popisek. Na konec textu pak připojte očíslovaný seznam všech obrazových příloh včetně popisků. U fotografií připojte také celé jméno jejich autora, anebo uveďte, odkud foto příloha pochází (z archivu autora, zdra votnického zařízení apod.).
FLORENCE 10/2009 23
Pořadatel
FTNsP, Praha
FTNsP, Praha
sekce gynek. endoskopie ČGPS ČLS JEP
Česká obezitol. spol. a traum.-ortop. sekce ČAS
Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP a ČAS
ČAS – sekce zdravotních laborantů
ČAS – pedagogická sekce, TB Zlín, Katol. univerzita Ružomberok, KN T. Bati, Zlín
ČAS – sekce chirurgických oborů
ČAS – pedagogická sekce, SZŠ a VOŠZ, Liberec
Inco Forum ČSPZ, Urogyn. spol., ČAS a UNIFY ČR
ČAS – pediatrická sekce, region Jablonec nad Nisou
FTNsP, Praha
Nemocnice Na Homolce, Praha
FN Ostrava, OU, ČAS, Spol. rad. asistentů
ČAS – sekce nukleární medicíny
Nemocnice České Budějovice
Chlamydie o.s.
ČAS – sekce zdravotních laborantů
Datum
6. 10.
8. 10.
8.–9. 10.
8.–10. 10.
9.–10. 10.
10. 10.
13. 10.
14. 10.
15. 10.
16. 10.
17. 10.
20. 10.
20. 10.
22.–23. 10.
22.–23. 10.
22.–24. 10.
23. 10.
23..–24. 10.
Celostátní pracovní konference ZL
I. konference: Chlamydiová infekce
XVI. Jihočeské onkologické dny
Podzimní konference ČAS a ČSNM
2. celostát. konf. zdrav. sester a rad. asistentů katetriz. sálů
Kardio-konference pro NEPLZ: Kardiovask. program NNH
Konference: Úrazy dětí
Konference: Žloutenky v dětském věku
8. konference Inco Fora: Porod a riziko inkontinence
Liberec. psychol. dny: Stáří, umírání, smrt
Konference: Bezpečí zdrav. zařízení a mimoř. události. Edukace – zkuš. du. sester
Etické aspekty ošetřovatelské péče v teorii a praxi
2. svatoanenský laboratorní den
XVIII. moravskoslezské dny pneumologie Ostrava
Obezitologie a bariatrie 2009
18. konf. sekce gynek. endoskopie ČGPS ČLS JEP
Školicí akce: Poruchy učení
Školicí akce: Institucionální péče o děti
Název akce (téma)
Ostrava-Poruba
Praha
Český Krumlov
MOÚ, Brno
Hotel Atom, Ostrava
Kongresový sál Nem. Na Homolce
FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4
Eurocentrum, Jablonec nad Nisou
Palác Charitas, Praha
Liberec (bude upřesněno)
Kongres. centrum Nemocnice Na Homolce, Praha
Aula SZŠ a VOŠZ Zlín, Příluky 372
FN U Svaté Anny, Brno
Hotel Park Inn, Ostrava
Hotel Černigov, Riegrovo nám. 1494, H. Králové
Jeseník
FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4
FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4
Místo
A. Gajdová, doris.freislerova@fnspo.cz
www.solen.cz
www.nemcb.cz
Mgr. Jaromíra Mojžišová, tel.: 543 131 302, mojzisova@mou.cz Vlasta Míková, tel.: 588 444 263, vlasta.mikova@fnol.cz
www.konference.angio.cz, etra Procházková, prochazkova.petra@volny.cz Karol Korhelík, karol.korhelik@osu.cz
Mgr. Kateřina Krausová, Odd. vzdělávání a rozvoje NNH Koresp. adresa: Lanškrounská 24, Mor. Třebová, 571 01, k.krausova@email.cz
Jaroslava Poláková, FTNsP, Praha 4 – Krč, tel.: 261 083 252, jaroslava.polakova@ftn.cz, www.ftn.cz cz (vzděl., semin. pro nelékaře)
jiru@nemjbc.cz elektronická přihláška na www.incoforum.cz
hana.horova@vfn.cz, nebo elektronická přihláška na www.incoforum.cz
ilona.kopecka@szs-lib.cz
Eva Kvasnicová, Vojen. nemocnice Brno, Zábrdovická 3, 636 00 Brno, mobil: 606 238 643, ekvasnicova@vnbrno.cz
kratka@fhs.utb.cz
jana.veselkova@fnusa.cz
www.pneumologie.cz
skochova.dagmar@vfn.cz
doc. MUDr. David Kužel, CSc., Gyn.-por. klinika 1. LF UK a VFN, Apolinářská 18, 128 51 Praha 2, kuzeld@centrum.cz
Jaroslava Poláková, FTNsP, Praha 4 – Krč, tel.: 261 083 252, jaroslava.polakova@ftn.cz, www.ftn.cz cz (vzděl., semin. pro nelékaře)
Jaroslava Poláková, FTNsP, Praha 4 – Krč, tel.: 261 083 252, jaroslava.polakova@ftn.cz, www.ftn.cz cz (vzděl., semin. pro nelékaře)
Kontakt
PŘEHLED vzdělávacíCH akcÍ
ČAS – pneumologická sekce
ČAS – region Motol
ČGS ČLS JEP
Centrum adiktologie 1. LF UK a PK VFN, Praha
Česká gyn. a porod.spol. ČLS JEP
ČAS – region jihomoravský
ČAS – sekce managementu
FTNsP, Praha
PSOK ČKS
Spol. pro transfúz. lékař. ČLS JEP
ČIPA a pneumologická sekce ČAS
ČAS – sekce zdravotních laborantů
Nemocnice Pelhřimov
FTNsP, Praha
Česká gynek a por. spol. ČLS JEP
ČAS – region Hradec Králové
Centrum adiktologie 1. LF UK a PK VFN, Praha
Oblastní nemocnice Kolín, a.s.
24. 10.
říjen
říjen
2.–3. 11.
7. 11.
7. 11.
9. 11.
10. 11.
14. 11. 9 hod.
19. 11.
20.–21. 11.
20.–21. 11.
20.–21. 11.
21. 11.
21. 11.
26. 11.
26. 11.
26. 11.
Seminář: Duševní hygiena
Cena adiktologie 2009
Konference: Správné polohování a manipulace s pacientem
Bauerův den
IV. neurol. konference: „A jak dál?“
Pelhřimovské chirurgické dny 2009
Celostátní konference laborator. oborů
IX. konference sester: Astma
3. střešovický transfúzní den
III. edukačně odborná konference
Školicí akce: Masážní techniky, celotěl. masáž
Porovnávání zkušeností v moderní oš. péči
Odbor. konference: Včas. diagnostika zrak. vad a práv. odpověd. NLZP
Intenzi. postgrad. výuk. kurs: Péče o matku a dítě XI
Konference: Prim. prevence rizik. chování
8. ročník – Intenz. kurs IBD 2009: Gastroenterologie
Konference: Pomoc rodinám v obtíž. živ. situaci, zaměř. na seniory a osoby s těž. zdrav. postiž.
VII. konfer. sekce: Co může potkat nejen pacienta s respir. onem. na cestách
Seminář: Nemocniční hygiena
ON Kolín, a.s.
Praha
FN Hradec Králové, Výukové centrum
Praha
FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4
Kulturní dům Máj, Pelhřimov
VFN, Praha
Hotel Pyramida Praha
ÚVN Praha
III. inter. klinika VFN, Eiseltův sál, U Nemocnice 2, Praha 2
FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4
IKEM, Praha
Kongresový sál ombudsmana, Brno
Praha
Praha
Praha
FN Motol, Praha
Nové Adalbertinum Hradec Králové
ON Kolín, a.s.
Poznámka: akce vyznačené n pořádá ČAS. Úplný přehled vzdělávacích akcí 2009 najdete na www.florence.cz.
Obl. nem. Kolín, a.s.
29. 10.
ivana.cervinkova@nemocnicekolin.cz
PhDr. Matúš Šucha, Ph.D., Centrum adiktologie 1. LF UK, Ke Karlovu 11, Praha 2, sucha@adiktologie.cz
Hana Sündermannová, Neurologická klinika FN, 500 05 Hradec Králové, tel.: 495 837 291, neurol.hs@seznam.cz
www.cgps.cz
Jaroslava Poláková, FTNsP, Praha 4 – Krč, tel.: 261 083 252, jaroslava.polakova@ftn.cz, www.ftn.cz (vzděl., semin. pro nelékaře)
www.chirurgie.cz
jana.farkacova@vfn.cz
Mgr. Miroslav Kovařík, manager ČIPA, cipa@volny.cz
www.transfuznispolecnost.cz
MUDr. Jiří Leso, leso@mnnp.cz
Jaroslava Poláková, FTNsP, Praha 4 – Krč, tel.: 261 083 252, jaroslava.polakova@ftn.cz, www.ftn.cz cz (vzděl., semin. pro nelékaře)
Bc. Jaroslava Holakovská, jaroslava.holakovska@ikem.cz
Přihlášky on-line na webu ČAS nebo na jaroslava.hyneckova@nmbbrno.cz
www.cgps.cz
PhDr. Matúš Šucha, Ph.D., Centrum adiktologie 1. LF UK, Ke Karlovu 11, Praha 2, sucha@adiktologie.cz
http://www.cgs-cls.cz prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., lukas@iscare.cz
sylvie.kreckova@seznam.c, mobil : 724 115 175
Eva Feketeová, vrchní sestra, feketeova@lerymed.cz
ivana.cervinkova@nemocnicekolin.cz
Praxe
Průvodce komplikacemi stomií Komplikace, s nimiž se setkáváme při ošetřování stomiků, můžeme rozdělit podle zasažených složek na psychosociální a fyzické. Členění komplikací může být odvozeno i od časového průběhu, časné komplikace většinou odhaluje stomasestra či lékař v bezprostředním pooperačním období. Pozdní komplikace může umět pojmenovat i stomik sám. Tématem edukace stomika je mimo jiné seznámení se základními komplikacemi a zásady „první pomoci“ realizované laikem a odborníkem.
Mgr. Veronika Zachová I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN, Praha 1993–1997: SZŠ, Praha, všeobecná sestra; 1997–2000: 1. LF UK, Praha, obor Ošetřovatelství; 2003–2005: 1. LF UK, Praha, obor Učitelství zdravotnických předmětů; od 2000: I. CHK 1. LF UK a VFN, Praha, zdravotní sestra; od 2002: stomická sestra tamtéž
26 FLORENCE 10/2009
Psychosociální komplikace Jednou z časných komplikací, pro další edukaci a spolupráci pacienta po ope raci ovšem velmi zásadních, je mal adaptační porucha, tedy problematické přijetí nejen změny tělesného vzhledu, ale i životního stylu a životosprávy. Je důležité připomenout, že nejen stomie, ale i okolnosti, tzn. souvislosti s cha rakterem onemocnění, průvodní i ná slednou léčbou onemocnění, včetně operační zátěže, jsou příčinou stresové situace, v níž se stomik ocitá. To vše může v důsledku znamenat omezení nebo nemožnost zastávat životní role, které naplňují životy lidí. A v tom oka mžiku se dostáváme do bludného kru hu stresových faktorů. Předcházení komplikacím má význam pro všechny zúčastněné. Pro stomika je zásadní podmínkou pocitu bezpečí a jistoty soběstačnost v péči o vývod a správně zvolená spolehlivá pomůcka. Rovněž pro ošetřující sestry je odměnou za dodržení správných postupů, a tím minimalizaci komplikací, úspora času při bezproblémovém ošetřování. Z hle diska zdravotnického systému a mana gementu je pak třeba připomenout, že správnými postupy se ušetří nejen ner vy a čas, ale i finanční rozpočty. Pro počáteční nejisté období je vhodné pamatovat na tato opatření. Kontroly ve stomické poradně v pooperačním období není dobré zanedbávat, proto je k nim stomik aktivně zván. Stoma sestra také radí zpočátku odebírat pomůcky na kratší období, tzn. např. v jednoměsíčním limitu, a to proto, aby se v případě potřeby mohlo rozhod nout o změně pomůcky za vhodnější pro další běžný život stomika, aniž by došlo k vyčerpání množstevního limi tu stanoveného pro odběr pomůcek hrazených zdravotními pojišťovnami. Klíčovým faktorem je i používání pří slušenství, tedy prostředků zlepšujících aplikaci a fixaci stomických pomůcek. Fyzické komplikace Ve výčtu fyzických stomických kompli kací se objevují: nekróza střevní slizni ce, dehiscence stehů stomie, macerace peristomální kůže, stenóza stomie, retrakce stomie, prolaps, parastomální
Obr. 1
Obr. 2
Obr. 3
Praxe
Řešení inkontinence v praxi V LDN Nejdek jsem zaměstnaná téměř 25 let. Po celá tato léta poskytuji péči o inkontinentní pacienty. Dokonce i dnes, jako manažerka ošetřovatelství, se na této problematice bezprostředně podílím. Za dlouhou dobu své práce jsem nasbírala mnoho zkušeností a také mohu srovnávat praxi dříve a nyní.
Marie Brozová zástupkyně ředitelky a manažerka ošetřovatelství, LDN Nejdek
Člověk přijde na svět a okamžitě doká že bojovat o své potřeby. Pláče-li dítě, víme, že má potřebu. Jakou? To je na schopnostech matky či ošetřujícího personálu odečíst z grimasy obličeje, pohybů, co asi dítě potřebuje. Vyhoví me-li, dítě se uklidní, usne, vše je v po řádku. Nemocný dospělý je na tom „lépe“. Dokáže svou potřebu pečujícím sdělit. Vypadá to, že problém tedy neexistuje. Opak je však pravdou. Nemocný se čas to ostýchá o problému mluvit, zvláště pak o inkontinenci. Jeho potřeba je ovlivněna špatnou zkušeností, pocitem, že lékař či sestra nemají čas, že se to teď nehodí. Pacient strádá. Také dementní pacient si uvědomuje základní potřebu vyprazdňování. Personál opomíjí, že ta kový pacient ví, co potřebuje. Ano, jeho potřeby se často neslučují s přítomným časem – ale vyprazdňování? Skrývaná inkontinence Z fyziologického hlediska se organis mus člověka neustále vyvíjí a mění, lec které choroby si nese s sebou. Problém s kontinencí není pouze onemocnění urologické, ale také neurologické, gy nekologické, související s diabetem II. typu, nádory a dalšími chorobami. In kontinentní pacient má tedy zdravotní
28 FLORENCE 10/2009
problém, který ho často trápí paradox ně méně než inkontinence, se kterou má problém psychický. Inkontinenci se snaží skrývat. Je omezen v sexuál ním životě. Ano, i o sexu je u pacienta vyššího věku nebo dlouhodobě nemoc ného třeba mluvit. Zdravotníci by měli především zajistit kvalitní péči a zlepšit kvalitu života pacienta. A to jak v době nemoci, tak v životě poté. Inkontinence a kvalita života Předpokládá se, že délka života se bude neustále prodlužovat a jednou může dosáhnout až 120 let. To je sice pro nás, kteří u lůžka dlouhodobě nemocného pracujeme a vidíme, jak nám čas utíká, potěšující, ale pacient se dostává do lé čebny leckdy již po padesátce. Zákonitě si klade otázku: „Bude nám dopřán čas na odpočívání za vykonanou práci?“ Pokud budeme čilí, soběstační, samo statní, s dobrou myslí, bude to fajn. Spíše však platí, že se prodlužuje délka života, ale snižuje se jeho kvalita. Inkontinence pohled na kvalitu života mění. Pacient řeší únik moči různými pomůckami, méně často in kontinenčními, zvyká si na život s han dicapem. Mluvíme o snížení kvality. Nepohodlí a závislost na personálu, rodině, okolí. Proč tedy nehledá nemocný včas po moc u odborníka? Dlouhé fronty u lékaře, čas lékaře na pacienta, vztah lékaře a pacienta, prostředí ordi nace, dostupnost a s tím spojené objednávání na vy šetření? V první řadě hraje svou roli stud, psychická zábrana nemocného. Po kud neabsolvuje člověk s počínajícím problémem vyšetření a nedostane odbornou pomoc, snaží se vše řešit podomácku. Problém se tím jen zhorší. Pacienta pomůcky zatě žují finančně, problém je řešen špatně. Únik mimo pomůcku, zápach, to vše přináší dyskomfort pa cienta.
Nemocný v léčebně problém řeší Je-li pacient hospitalizován v léčebně, je o něj postaráno. Zvládání inkonti nence v zařízení patří k indikátorům kvality dlouhodobé ústavní péče. Důležité je už to, že je mu umožněno a usnadněno o inkontinenci mluvit. Pomůcky v zařízení nejsou tabu. Často až pobyt na následném lůžku pacienta přiměje ke spolupráci, k po užívání inkontinenčních pomůcek. Pokud pacient chce problém řešit, je mu nabídnuto vyšetření a stanovení příčiny a lékařské diagnózy. Spolu s řešením zdravotního problému jde ruku v ruce edukace, plánování ošetřovatelského postupu, vyhodno cení pomůcek, motivace při zaučení k jejich používání. Výměna pomůcek zabere personálu více než třetinu pra covní doby. Když přijde pacient s inkontinencí Když přijde inkontinentní pacient, uva žujeme o souvislostech. Inkontinence je například dílčím symptomem dysfunk ce dolních močových cest (i v mladém a středním věku). Ale bývá i příznakem multikauzálního geriatrického syndro mu. Budoucnost takového pacienta je závislá na kvalitě péče a kvalitě pou žívaných pomůcek. Často jde celkově o špatnou prognózu, nízkou kvalitu ži vota, ošetřovatelskou zátěž, kombinaci urologických a neurologických faktorů a dalších syndromů, které vedou k dal ším deficitům, jako jsou například imo bilita, poruchy stability, často s pády, následně opruzeniny a vznik dekubitu. Příčinou není jen inkontinence sama, ale celkově obtížně řešitelný zdravotní stav pacienta. Signálem závažných onemocnění může být i prostá inkontinence. Vzhledem k tomu, že nemocný tomuto přízna ku nevěnuje dostatečnou pozornost, může své zdraví poškodit závažným onemocněním, jako jsou urologické, neurologické či gynekologické nemo ci, například mozkomíšní roztroušená skleróza, autonomní neuropatie, Par kinsonova choroba s poruchou mikce, onemocnění prostaty u mužů nebo dysfunkce pánevního dna z různých příčin u žen. Další příčinou inkonti nence mohou být vícečetné porody, obezita, vrozené dispozice, vlivy léků, časté infekce, zavedený permanentní katetr. Důležité je vyšetření pacienta,
Praxe
Rizikové faktory v prevenci onkologických onemocnění Primární prevence (PP) je prevence zaměřená na zdravé lidi. Jejím cílem je předcházet zdravotním problémům, ale i v pozitivním směru zlepšovat zdravotní stav populace. Lepší zdravotní stav následně vede ke zvyšování kvality života. Snahou je učinit takové kroky, které ovlivní dnes dobře známé vnější negativní faktory, jež se na vzniku onkologického onemocnění spolupodílejí – kouření, dietetické návyky (cca 35 % faktorů), abúzus alkoholu, nedostatek pohybové aktivity, neléčené infekce, nevhodné sexuální chování, znečištěné životní prostředí, stres, ionizující záření, nadměrné slunění, profesní expozice atd.
Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ, Hradec Králové 1993: ukončena SZŠ, Kolín – zdravotní sestra; 1999: ukončeno magisterské studium – učitelství odborných předmětů pro SZŠ, PdF UP, Olomouc; od 2007: doktorandské studium – prevence, náprava a terapie zdravotní a sociální problematiky dětí, dospělých a seniorů, FZS UPa, Pardubice; 1993–1994: NNFsP Praha1, interní JIP, zdravotní sestra; od 1999: VOŠZ a SZŠ, Hradec Králové, odborná učitelka
30 FLORENCE 10/2009
Uvedené faktory lze v rámci PP elimi novat nebo alespoň snížit jejich ex pozici a dále pak podporovat aktivity vedoucí zdravého jedince k pozitivním změnám životního stylu. Kromě těchto ovlivnitelných faktorů existují ještě fak tory, které nelze při prevenci ovlivnit – věk, pohlaví, genetická dispozice. Indi kátorem kvality a úrovně dostatečnosti PP je následně incidence jednotlivých nádorových onemocnění. Tabakismus Kouření cigaret je asi nejvýznamnějším rizikovým faktorem, který zhruba ve 30 % přispívá k úmrtnosti na rakovinu. Malignity související s tabakismem se manifestují až po minimálně 20–30leté expozici. Tabákový kouř vyvolává zhoubné bujení ve tkáních, se kterými je v přímém kontaktu, ale i v tkáních vzdálených orgánů. Proto byl tabákový kouř v roce 1986 zařazen mezi proká zané humánní karcinogeny. Škodlivé jsou ale všechny formy spotřeby tabáku – kouření cigaret a doutníků, žvýkání, šňupání i pasivní expozice produktům jeho hoření. V minulosti byly cigarety „light“ z důvodu sníženého obsahu dehtu a nikotinu mylně považovány za méně škodlivé. Výzkumy však do kázaly, že kuřáci „light“ cigaret kouří odlišným způsobem – hlouběji a dlou ze vdechují, aby získali svoji dávku ni kotinu. Mohou tedy získat větší dávky dehtu, oxidu uhelnatého, specifických nitrosamidů a dalších škodlivin. Che mickými metodami bylo prokázáno, že v tabákovém kouři lze nalézt více než 4000 chemických látek. Z dosud identifikovaných 56 prokázaných nebo vysoce pravděpodobných humánních karcinogenů byla většina z nich naleze na právě v cigaretovém kouři. Některé látky se jinde než v kouři nevyskytují a jiné jsou známé pouze z průmyslu, který vyrábí a zpracovává umělé hmo ty (např. 4-nobifenyl). Epidemiologické studie ukazují, že rozdíly v mortalitě kuřáků a nekuřá ků jsou patrné již od 40. roku věku. Pokud začnou kouřit před 20. rokem
života (před úplnou tělesnou zralostí), riziko předčasné smrti na malignitu se dále výrazně zvyšuje. Velikost rizika ovlivňuje typ tabáku, množství vykou řeného tabáku za den, délka kouření a individuální vnímavost. Účinky ku řáctví potencují ještě další vlivy, např. alkohol, ionizující záření, nevhodné chování atd. Vztah kouření k onkologickým onemocněním Karcinom plic a bronchů – s kou řením je v nejtěsnějším vztahu, a to ke všem histologickým typům. Karci nomem plic jsou více postiženi kuřáci cigaret, protože nikotin se vstřebává z plic, kuřáci doutníků jsou naopak více postiženi karcinomem dutiny úst ní, protože kouř nevdechují, ale vstře bávají jen z úst. Karcinomy orofaciální krajiny – současná konzumace alkoholu až 10krát zvyšuje riziko vzniku ve srov nání s nekuřáky abstinenty. Na vzni ku se dále podílí nízký socioekonomic ký status, nedostatečná nebo defektní strava. Karcinom močového měchýře a ledvin, penisu – vylučování me tabolicky aktivovaných karcinogenů z cigaretového kouře. Na vzniku se dále podílejí ostatní možné rizikové faktory (profesní, socioekonomické). Zhoubná onemocnění prsu – ně které studie naznačily protektivní úči nek nikotinismu, jiné naopak kouření označují za rizikový faktor, zejména tehdy, kouří-li žena v růstové fázi prsní žlázy, tedy v období puberty, adolescen ce a při laktaci. Karcinom děložního čípku – stu die prokazují, že tímto typem rakoviny trpí častěji kuřačky. Hepatocelulární karcinom – na vznik primárního karcinomu byly opa kovaně prokázány vlivy kouření. I zde se však na vzniku podílejí další rizikové faktory, zejména alkoholismus, infekce VHB, aflatoxiny. Leukémie – u některých typů leuké mií, které jsou typické v dětství, je kou
ření považováno za rizikový faktor. Za nebezpečný je pokládán benzen, který se vyskytuje v zakouřených místnos tech. Kolorektální karcinom – kuřáctví se podílí na vzniku jako jeden z fakto rů, u žen má delší dobu latence (min. 35 let). Prevence nikotinismu Nekuřáctví by mělo být modelem úspěšného chování ve společnosti. Boj proti nikotinismu musí tedy být kom plexní a měl by zahrnovat zákaz rekla my a distribuce tabákových výrobků, zákaz sponzorství, účinné varování o zdravotních důsledcích nikotinismu, zvyšování cen tabákových výrobků, změnu zdravotního pojištění pro kuřá ky, zdravotní daň z ceny každé prodané krabičky cigaret, zákonná opatření na ochranu dětí a nekuřáků před účinky cigaretového kouře, zdravotníci by se měli aktivně zapojovat do celosvětové ho boje proti nikotinismu a hlavně by měli být sami nekuřáci! Prevence kouření dětí a dospě lých – boj proti nikotinismu by měl začínat již v útlém dětství. Kouřícím rodičům by mělo být v rámci trvalého styku zdravotníka s rodinou neustá le připomínáno nebezpečí pasivního kuřáctví pro jejich děti. Důležitá je také osvěta v prenatálních poradnách (kouření v graviditě a jeho následky pro plod, kouření v laktaci). Odvyká ní kouření a léčba závislosti na nikotinu – lékaři i zdravotní sestry by měli pacienta neustále motivovat k ukončení kouření. Po ukončení je zdravotní riziko výrazně sníženo, bě hem 5 let klesá riziko ca plic na hladinu srovnatelnou s rizikem vzniku tohoto typu rakoviny s nekuřáky, riziko vzni ku kardiovaskulárních onemocnění se v průběhu 1–2 let po ukončení kouření snižuje o 50 %. Dietetické návyky Vyvážená strava respektující obecné zásady složení stravy má sama o sobě protektivní charakter. Energetický pří
Akce udรกlosti
Právní aspekty konkrétního tělesného kontaktu
Právo
JUDr. MUDr. L. Vondráček, Mgr. Z. Volejníková K tělesnému kontaktu mezi poskytovateli ošetřovatelské péče a ošetřovanými docházelo, dochází a i v budoucnosti docházet bude. Bez tělesného kontaktu ošetřovatelskou péči ve všech případech poskytnout nelze. K tělesnému kontaktu dochází při přípravě pacienta k vyšetření, při dia gnostických a především léčebných úkonech. Oprávněný je požadavek, aby se tak dělo eticky, s ohledem na stud pacienta, na všechny aspekty konkrétního případu a se souhlasem pacienta. Praxe ukazuje, že i nabízená pomoc může být vnímána negativně (jako pacienta ponižující), ale také jako postup protiprávní. Že je v kon krétním případě možné na tělesný kontakt nahlížet různě, ukážeme na konkrétním případě. Kazuistika Na LSPP se ve večerních hodinách dostavila 36letá žena v doprovodu své matky s tím, že je po chemoterapii, pro tože má invazivní duktální karcinom prsu a dnes ji bolí nohy, má pocit, že se nemůže postavit, cítí se slabá a má tep lotu. Sestra LSPP pacientce sdělila, že ji vezmou hned, jak bude dokončeno vy šetření pacienta, který je v ordinaci již svlečený a u kterého již bylo vyšetření započato. Pacientka začala křičet (za použití vulgarit), zdravotnickým pracovnicím sdělila, že čekat nebude, a nechala se matkou na sedačce odvézt na urgentní příjem. Z recepce urgentního příjmu byl slyšet křik. Proto lékařka a sestra vyšly s or dinace a snažily se s pacientkou navá zat kontakt. Přes křik a chování, které ošetřující označily jako „hysterické“, nebyl slovní kontakt navázán. Sestra ve snaze pacientku uklidnit, jí otočila hlavu k sobě a verbálně ji uklidňovala. Pacientka na to zareagovala tím, že sestru za doprovodu vulgárních nadá vek poškrábala na krku. Požadovala, aby ihned odešla, protože jí prý dala facku, což jí matka dosvědčí. Mobilem zavolala policii, které oznámila, že byla napadena zdravotní sestrou. Za této situace sestra odešla z ordi nace a dalšího vyšetření pacientky se již nezúčastnila. Pacientka byla odve zena z recepce do ordinace, kde byla následně pečlivě vyšetřena jiným za městnancem – lékařem. Při vyšetření
napadení sestrou neuvedla a ani lékař nezjistil známky žádného násilí (otok tváře nebo krevní výron). Lékařka ihned sepsala hlášení mimořádné udá losti. Záznam ostatních přítomných pořízen nebyl. Později byla sestra urgentního příjmu (jako „osoba podezřelá“) volána na policii, aby podala vysvětlení z důvo du odhalení trestného činu nebo pře stupku napadení. Při tomto vysvětlení v krátkém vyjádření sestra odmítla nařčení z toho, že by pacientku verbál ně, a již vůbec ne brachiálně napadla, a zdůraznila, že žádnou facku pacient ce nedala. Další vývoj událostí Z hlediska čistě právního lze mít k věci několik připomínek. Zástupce pacient ky oprávněně vznesl dotaz, zda otočení hlavy pacientky rukou sestry je správ ný postup, který má vést k uklidnění pacientky a zda označení závažně onkologicky nemocné za hysterku je postupem lege artis při poskytování zdravotní péče. Zejména když součas ná medicína již tento nevhodný termín nahradila pojmem exaktnějším. Je třeba upozornit, že názory odbor níků na ošetřovatelskou péči (zejmé na psychologů) na správnost nebo nesprávnost postupu sestry v tomto případě byly více než nejednotné. Ob hajoba sestry měla za to, že je nevyvra titelné, že sestra pacientce facku neda la. Což opírá o ústní svědectví přítomné lékařky (které bylo ovšem v rozporu se svědectvím matky) a zejména o ob jektivní výsledek následného vyšetření pacientky po zklidnění, kdy pacientka napadení sestrou sama již neuvedla, a žádné stopy fyzického napadení ne byly zjištěny. Problémem je záznam o mimořádné události, který v popisu nepřesvědčivě uvádí, že sestra: „aby upoutala pozornost pac., která se za křiku a pláče pokoušela vstát ze sedačky, vzala ji rukou za tvář a otočila ji k sobě. Na to paní zareagovala nejen slovně: ,Ty krávo, co na mě saháš?, ale i brachiálně – viz přiložená lék. zpráva.
Pacientka opakovaně vyhrožovala podáním trestního oznámení a následným vyhazovem personálu a přivolala PČR.“ O napadení sestry pacientkou je pouze uvedeno „napadena pacientkou – viz přiložená lék. zpráva“. Lékařská zpráva o vyšetření sestry uvá dí: „Pacientka, zaměstnanec ZZ, dnes napadena pacientkou a poškrábána na krku, jinde poraněna nebyla, obj. exko riace na krku.“ Jak vidí věc jeden z autorů článku? Policie věc spáchání trestného činu odložila jako neopodstatněnou a ne podloženou. Pak se naskýtá otázka, zda má, či nemá sestra právní oporu v po žadavku na satisfakci pro křivé nařčení pro spáchání trestného činu pomluvy nebo pro zásah do osobnostních práv, neboť je nepochybné, že takovéto nař čení sestru může poškodit v zaměstná ní, v rodině či jinak a jinde. Vzhledem k základnímu onemocnění pacientky bych v tomto konkrétním případě požadavek na satisfakci nepo važoval za šťastné řešení. Je třeba brát v úvahu i skutečnost, že někteří odbor níci na ošetřovatelskou péči jsou názo ru, že postup nebyl ve všech směrech správný. V jiném případě bych se poža davku na satisfakci nejen nebránil, ale doporučoval bych ho. Závěr Fyzický kontakt sestry s pacientem, po kud již k němu musí dojít, se musí dít eticky, s ohledem na všechny aspekty konkrétního případu, profesionálně a s vědomím všech možných důsled ků. Při kolizi je bezpodmínečně nutné bez odkladu provést kvalitní, věcný, neemoční, konkrétní, podrobný zápis, který musí být vypracován s vědomím významu, který má pro obhajobu. Zá znam u závažných nežádoucích příhod by měl být proveden všemi účastníky kolize (sestra, lékař, sanitář, jiní pří tomní). Pokud po jakékoliv kolizi jde sestra po dávat vysvětlení na policii, je více než vhodné, aby si s sebou vzala advokáta, který by ji eventuálně zastupoval, pří padně se alespoň před podáním vysvět lení s advokátem poradí. (lubomir.vondracek@fnmotol.cz)
MUDr. JUDr. Lubomír Vondráček
FLORENCE 10/2009 39
Nabídka nakladatelství
Kontakt:
Galén, spol. s r.o., Na Bělidle 34,150 00 Praha 5 tel. 257 326 178, fax 257 326 170 objednavky@galen.cz, www.galen.cz
www.galen.cz
OBSAH
Geriatrická akutní medicína • Specifické rysy neodkladné resuscitace ve vyšším věku • Přístup k starším nemocným v šokovém stavu • Monitorování respiračního a kardiovaskulárního systému • Anesteziologická problematika v geriatrii • Nozokomiální nákazy u starších nemocných • Pneumologické akutní stavy u starších nemocných • Kardiologické akutní stavy u starších nemocných • Hematologické komplikace u starších nemocných • Kritické stavy trávicího ústrojí ve stáří • Akutní selhání ledvin a poruchy iontové a acidobazické rovnováhy • Akutní stavy u endokrinních chorob • Psychiatrická problematika v intenzivní medicíně vyššího věku • Poruchy vědomí ve stáří • Gerontotraumatologie • Postižení starších nemocných z poruch termoregulace • Intoxikace starších nemocných • Akutní stavy u starších onkologických nemocných
Praha : Galén, 2009, 233 s. – První vydání, 155x225 mm, vázané, barevně, 490 Kč, ISBN 978-80-7262-620-5
Hana Matějovská Kubešová et al.
ANOTACE
AKUTNÍ STAVY V GERIATRII Akutní stavy v geriatrii jsou odbornou příručkou pro lékaře i nelékařský zdravotnický personál aktivně vykonávající geriatrickou medicínu, postgraduální učebnicí, ale také publikací, která zdůrazňuje význam adekvátního řešení akutních situací u seniorů s ohledem na jejich další prognózu ve smyslu zachování soběstačnosti a schopnosti vrátit se do vlastního prostředí a za důstojných podmínek tam i setrvat. Na celkem 232 stranách je v 18 kapitolách s bohatou obrazovou dokumentací podán přehled o specifických rysech jednotlivých akutních stavů: neodkladné resuscitace, šokových stavů, kardiologických, respiračních a hematologických komplikací, dále kritických stavů gastroenterologických, metabolických a endokrinních. Podrobně je popsáno, jak se tyto stavy u seniorů řeší. Náležitá pozornost je věnována i gerontoanesteziologii a gerontotraumatologii, ale také široké problematice akutních neurologicko-psychiatrických příhod ve starším věku. Nechybějí ani témata nepříliš často zdůrazňovaná, jako jsou intoxikace, postižení z poruch termoregulace a akutní onkologické komplikace u starších nemocných.
OBJEDNÁVKA
ZÁVAZNĚ OBJEDNÁVÁM „Vyplněním a podpisem této objednávky souhlasím s tím, aby Galén, spol. s r.o. (dále jen „správce“), zpracovával mé osobní údaje, které správci sdělím prostřednictvím této objednávky nebo jinak, a to za účelem řádného vyřízení mé objednávky a dále za účelem nabídky obchodu a služeb (zejména nových publikací, seminářů a konferencí). Jsem si vědom/a toho, že mé osobní údaje budou oprávněnými zaměstnanci správce uloženy a zatříděny v počítačové databázi správce a dále v nezbytném rozsahu poskytnuty zpracovatelům, konkrétně spol. GalénKompas, spol. s r.o., a spol. Česká pošta, s.p., za účelem praktické realizace distribuce publikací či nabídky obchodu a služeb. Souhlasím s tím, aby mé osobní údaje byly správcem a zpracovateli zpracovávány po dobu pěti let ode dne jejich poskytnutí správci. Po uplynutí pěti let budou mé osobní údaje zlikvidovány, s výjimkou údajů, jejichž uchování je nezbytné pro plnění zákonných povinností správce podle zvláštních právních předpisů (zejména předpisů o účetnictví). Jsem si vědom/a toho, že před uplynutím pěti let mohu na výzvu správce prodloužit platnost tohoto souhlasu se zpracováním mých osobních údajů o dalších pět let. Jsem si vědom/a toho, že poskytnutí mých osobních údajů správci je dobrovolné a že v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, mám: 1. právo přístupu ke svým osobním údajům zpracovávaným správcem, tj. právo na podání informace o zpracování mých osobních údajů za úhradu administrativních nákladů s tím spojených, 2. právo požadovat vysvětlení a odstranění vzniklého stavu v případě, že zpracování mých osobních údajů správcem nebo zpracovatelem bude dle mého názoru v rozporu s ochranou mého soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, zejména v případě, budou-li mé osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování; odstraněním vzniklého stavu se rozumí zejména blokování mých osobních údajů, jejich oprava, doplnění nebo likvidace, 3. právo obrátit se s podnětem na Úřad pro ochranu osobních údajů a 4. právo požadovat náhradu případné majetkové i nemajetkové újmy podle předpisů práva občanského.“
ks AKUTNÍ STAVY V GERIATRII, obj. č.: 5249 Titul/Jméno/Příjmení Specializace Adresa, PSČ Telefon E-mail IČ, DIČ Datum
Podpis
OšetŘOvatelsKý veletrh O hygIeně
aKCE UdÁloSti
(Odborná výstava a kongres, lipsko, 29. září až 1. říjen 2009) na přelomu září a října proběhla v lipsku mimořádná akce – ošetřovatelský kongres spojený s výstavou homecare lipsko. hlavními tématy byly domácí péče a hygienický management ve stacionární a ambulantní péči. volba těchto témat nebyla náhodná. Německé spolkové ministerstvo zdra votnictví odhaduje, že v zemi jsou ve 400 až 600 tis. případech ročně dia gnostikovány infekce jako komplikace medicínského zákroku. Hledání příčin ukázalo, že jsou značné rezervy v půso bení managementu hygieny, jehož úkolem je bránit šíření nebezpečných nákaz mezi pacienty. Špatná komuni kace, časový tlak, nedostatečná infor movanost a vědomosti znesnadňují prosazování správné hygienické linie. Viníkem jsou problémy v komunikaci „Problémy s hygienou jsou často spoje ny s problémy komunikace,“ konstato vala Barbara Loczenski, koordinátorka KompetenzNetwork, berlínské ošetřo vatelské poradny a členka představen stva Německé společnosti pro hygienu v nemocnicích (NGHK). „Právě při pře kladu pacientů ze stacionární do am bulantní péče bývají informace, např. o MRSA infekcích, často předávány po malu nebo jsou zadržovány. Pacient přijde z nemocnice v pátek navečer, do provodná zpráva lékaře doporučuje ambulantní ošetřovatelskou službu, která však je zahájena až o tři dny později,“ vysvětluje diplomovaná peda gožka a nezávislá soudní znalkyně pro sociální problematiku v Berlíně a Bra niborsku. Nákaza MRSA je rizikem zvláště při oslabeném imunitním systému, diabe tu nebo otevřených ranách. Přenáší se tělesným kontaktem nebo jde o přenos z kontaminovaných předmětů. Mikro organismus může vyvolat záněty ran, kloubů a otravu krve. Nežádoucí výskyt této infekce i její závažné důsledky za měřily pozornost B. Loczenski na ma nagement v ambulantní péči. Na kon gres přinesla výsledky výzkumu, který zrealizovala v zařízeních ambulantní péče. Co ukázala dotazníková anketa k MrSa „Uskutečnila jsem anketu k MRSA ma nagementu u pracovníků v ambulantní péči téměř 400 berlínských stanic so ciální pomoci,“ informovala Barbara
Loczenski. „Na padesát dotazníků se vrátilo tak, že byly vyhodnotitelné.“ Tento nepříliš reprezentativní výzkum však vrhá bleskové světlo na současný stav hygienického managementu v am bulantním sektoru. Například ukázal, že ne vždy nosí personál služební oděv anebo jej jen zřídkakdy vyměňuje. Ani
ve styku s MRSA není samozřejmostí pravidelné využívání ochranného odě vu a rukavic. V mnoha zařízeních není pracovník, který by byl pověřen rozho dováním o oblečení. Sestry perou slu žební prádlo doma a scházejí informa ce o tom, jak při tom dodržují hygienické předpisy. Při nedůsledném hygienickém managementu dochází k přenosu infekce, které se často nevy hnou ani privátním prostorům ošetřo vatelského personálu. Průzkum zjistil, že jsou i vzorné pečovatelské služby,
Centrum výstavy – skleněná hala Inzerce
NABÍDKA PRÁCE ● zdraVotní SEStra Domov sociální péče Hagibor hledá do svého kolekti vu zdravotní sestru. Požadujeme trpělivost, toleranci, pracovitost, komunikativnost. Specializace v paliativ ní a psychiatrické péči výhodou. SZŠ nebo VOŠ, regis trace a praxe nutná. Nabízíme příjemné prostředí malého kolektivu, vstřícnost vedení zařízení, supervi ze, možnost dalšího vzdělávání. Kontakt: hagibor@kehilaprag.cz, telefon: 226 235 251. ● pEČoVatElKa, SanitÁŘ Domov sociální péče Hagibor hledá do svého kolekti vu pečovatelku a sanitáře. Požadujeme trpělivost, tole ranci, pracovitost, komunikativnost. Kurz dle EU nut
ný. Nabízíme příjemné prostředí malého kolektivu, vstřícnost vedení zařízení, supervize, možnost dalšího vzdělávání. Kontakt: hagibor@kehilaprag.cz, telefon: 226 235 251.
● zdraVotní SEStra pro GaStroEntEroloGii Soukromá gastroenterologická ambulance na Praze 4 – Poliklinika Spořilov přijme zdravotní sestru, nejlépe se specializací gastroenterologie. Nástup 1. 12. 2009 nebo i dříve. Nabídky na telefonu 606252650, email: petrbra@seznam.cz nebo písemně na adresu MUDr. Petr Brandtl, gastroenterologická ambulance, Božkov ská 2967, 141 00 Praha 4.
Naše řešení Vám ji pomohou poskytovat V rámci nového konceptu HARTMANN Solutions se soustředíme nejen na vývoj špičkových produktů, ale také na vysokou kvalitu poradenství a služeb. Pomůžeme vám najít to nejefektivnější řešení nejen v oblasti léčby, ale také v otázkách financování, logistiky, optimalizace procesů, vzdělávání nebo informačních systémů. Vy se tak můžete plně věnovat tomu nejdůležitějšímu – péči o své pacienty. Navštivte www.pomahamelecit.cz a přesvědčte se sami.
Modernizace a financování vzdělávání lékařů i nelékařských profesí
Zaznamenali jsme
Ministerstvo zdravotnictví podle vlastního vyjádření razantně reaguje na nedostatek zdravotníků transformací specializačního vzdělávání lékařů i nelékařského personálu. Pro následující rok se podařilo zajistit finanční prostředky na specializační vzdělávání pro 2700 zdravotníků. Pro následující tři roky je zajištěno finanční krytí na celoživotní vzdělávání pro 45 000 zdravotníků. Tato opatření povedou k větší motivaci zdravotníků pracovat v českém zdravotnictví a měla by stabilizovat situaci s nedostatkem pracovníků a jejich finančním ohodnocením. Klíčovou změnou má být přehodnoce ní celé filozofie vzdělávání. „Po ukon čení studia si lékař vybere jeden ze zá kladních oborů, a po dvou letech tak bude moci vykonávat některé činnosti samostatně. Po získání atestace se bude moci rozhodnout pro další spe cializaci v některém z nástavbových oborů,“ vysvětlila ministryně zdravot nictví Dana Jurásková s tím, že se tak výrazně zvýší motivace pro mladé lé kaře i jejich prestiž. V rámci operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost podpoří podle prvního náměstka Marka Šnajdra
ministerstvo zdravotnictví celoživot ní vzdělávání lékařů i nelékařské ho personálu částkou 950 miliónů korun z Evropských strukturálních fondů a dalších 500 miliónů korun ze státního rozpočtu na specializační vzdělávání. Tyto kroky mají vést k pro hlubování kvalifikace a kompetencí zdravotnických pracovníků. Ministerstvo zdravotnictví na základě dotačního programu zafinancuje rezi denční místa pro lékaře i nelékařská povolání. Některé obory budou doto vány zcela, některé pouze částečně. Plně budou podporovány především
Informace o novém vzdělávacím projektu V červnu byla zahájena realizace vzdělávacího projektu Sloučení odbornosti TP a ZSP (terénních a zdravotně-sociálních pracovníků). Nositelem projektu je o. s. CENTROM z Ostravy. Projekt je financován z ESF. Základní ideou projektu je uspořádání rozšiřujícího kvalifikačního kursu a dovzdělání terénních pracovníků o zdravotní okruhy. Celkem proběhne 5 běhů kursů v 5 městech České republiky. Tyto vzdělávací kurzy budou akreditovány MPSV. odbornost ZSP není Další důležitou skupi Předpokládané termíny: v praxi až na výjimky nou, na kterou je ten V Ostravě 15. 1. 2010 realizována, a proto to projekt zaměřen, V Olomouci 22. 1. 2010 14. 5. 2010 tímto způsobem usi jsou všeobecné sestry, V Mostě 21. 5. 2010 lujeme o rozšíření od pro které bude v kaž V Brně V Hradci Králové 26. 11. 2010 bornosti u terénních dém městě na konci cyklu vzdělávání pro terénní pracov pracovníků. Důvodem pořádání kon níky uspořádána společná konferen ferencí je špatná úroveň komunikace ce, kde zdravotníkům předáme naše zdravotníků a romských pacientů zkušenosti z práce s romským etni a potřeba vytvořit komunikační kaná kem, vysvětlíme rozdíly v hodnotách, ly. Budeme nadále v kontaktu s časo přístupu, seznámíme je s romskými pisem Florence, který bude čtenářům tradicemi a zvyky. (Přednášet budou poskytovat průběžné informace. romští koordinátoři.) Celkem proběh Projekt je financován z prostředků ne pět konferencí v pěti městech re ESF prostřednictvím Operačního pro gramu Lidské zdroje a zaměstnanost publiky. K realizaci projektu nás vedla obecně a státního rozpočtu ČR. špatná úroveň zdravotní prevence ve Bc. Lýdia Poláčková, expert pro vyloučených lokalitách. Samostatná koncipováni vzdělávacích kursů
ty, kde je v současné době velký nedo statek lékařů, například ARO, patolo gie, praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti a dorost, neurologie, dermatove nerologie, radiologie a zobrazovací metody. Plnou podporu získají také některé obory nelékařské, například ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči, periope rační sestra, ošetřovatelská péče v pe diatrii, ošetřovatelská péče o duševní zdraví, fyzioterapie, klinická psycho logie a klinická logopedie. (Podle tiskové zprávy MZ ČR z 30. 6. 2009)
křtiny počtvrté Ministryně zdravotnictví Mgr. Dana Jurásková bla hopřeje k již čtvrtému ak tualizovanému a rozšíře nému vydání učebnice Kardiologie pro sestry in tenzivní péče jejímu auto rovi MUDr. Jiřímu Kolářo vi. Slavnostního křtu 8. 9. se vedle ministryně zúčastnil ředitel nakladatelství Galén, které knihu vydalo, PhDr. Lubomír Houdek, děkan 1. LF UK a VFN prof. MUDr. To máš Zima, DrSc., zastupující ředitel VFN MUDr. Jan Bříza, hlavní sest ra nemocnice Anna Chrzová a další hosté. Fota K. Meister Květina od ministryně, blahopřání od děkana 1. LF UK Tomáše Zimy
Zaznamenali jsme
Urologická klinika VFN a 1. LF UK má od září nového přednostu Novým přednostou Urologické kliniky VFN a 1. LF UK se stal prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc., bývalý zástupce přednosty Urologické kliniky nemocnice a proděkan 1. LF UK. Jmenovací dekret převzal z rukou ředitele nemocnice MUDr. Jana Břízy, CSc., MBA, a děkana 1. LF UK prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., 1. září během slavnostního uvedení do funkce. Profesor Hanuš vystřídal na postu přednosty prof. MUDr. Jana Dvořáčka, DrSc., který kliniku vedl více než třináct let. Profesor Dvořáček, významný lékař, vědec a pedagog, který se rozhodl z vě kových důvodů náročnou funkci opus tit, se ale neloučí. Dál bude pokračovat v práci na klinice i ve své pedagogické činnosti na 1. lékařské fakultě. Uvedl, že během uplynulých třinácti let, kdy byl ve funkci, se naplnily všechny jeho plány, se kterými přicházel. Poděkoval
kolektivu, který mu v tom pomohl, a je rád, že jeho nástupcem je právě profe sor Hanuš, který byl kdysi i jeho žákem, posléze spolupracovníkem, a jehož prá ce i osobnosti si velice váží. Slavnostního setkání pracovníků kli niky se zúčastnil i management ne mocnice se zástupci 1. LF UK. Ředitel nemocnice MUDr. Jan Bříza a děkan 1. LF UK prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., profesoru Dvořáčkovi poděkova li za úspěšné vedení Urologické kliniky,
Blahopřání novému přednostovi kliniky Prof. T. Hanušovi od Prof. T. Zimy a MUDr. J. Břízy Inzerce
za přínos oboru urologie a za jeho pe dagogickou, publikační i výzkumnou činnost. Nový přednosta kliniky zdůraznil vý znam svého předchůdce slovy: „Profe sor Dvořáček vyoral velmi hlubokou brázdu na poli české i evropské urolo gie. Bylo to oceněno i tím, že jako prv ní český urolog získal čestné členství v Evropské urologické asociaci.“ Dále připomněl tři základní úkoly kliniky: léčebně-preventivní, pedagogický a vě decko-výzkumný: „Za dobu svého trvá ní ve všech těchto oblastech klinika vynikala, a to i na evropské i světové úrovni. A tak to musí zůstat.“ Snadné časy však nikomu neslibuje: „Je to dáno náročností profese a vysokým kredi tem, který klinika má a který je třeba, aby si udržela i ve změněných podmín kách, aby obstála v konkurenci. Podaří se to, když zlepšíme komunikaci a bu deme více spolupracovat, když budeme kompetentní, abychom byli dobří. To považuji za jeden ze svých hlavních programů,“ uzavřel prof. Hanuš. Jarmila Škubová Fota Marta Jedličková
Mezinárodní konference EDTNA/ERCA Již po třicáté osmé se ve dnech 5. až 8. září sešli v Hamburgu na mezinárodní nefrologické konferenci EDTNA/ERCA účastníci ze 46 zemí. Z České republiky se akce díky sponzorům účastnilo (ak tivně i pasivně) 141 osob. Kongres zahájila prezidentka EDTNA/ ERCA, Češka Jitka Pancířová. Po skon čení slavnostního ceremoniálu byla otevřena výstava zdravotnické techni ky. Motto kongresu „Shaping the future of renal care“ prolínalo celou akcí. Od borné zasedání bylo rozděleno na ně kolik sekcí podle jednotlivých nefrolo gických odborností. Bylo zde mnoho sdělení na taková témata, jako jsou he modialýza, peritoneální dialýza, domá cí dialyzační program, cévní přístupy, transplantace ledvin, akutní renální selhání, technologie v nefrologii, ino vace. Kromě těchto hlavních témat zde byl prostor pro psychosociální aspekty péče o nemocné, přednášející se věno vali i tématům obezity u ledvinných onemocnění, prevence infekcí, MRSA, výskytu agrese na oddělení apod. Zajímavá sdělení se týkala např. asisto vané peritoneální dialýzy. Tato elimi nační metoda je vhodná nejen pro sa mostatné a schopné pacienty, ale (vzhledem k asistenci) se hodí i pro se niory či pacienty postižené dalšími
chorobami. Při této metodice je velmi důležitá predialyzační péče a edukace. V tom má velké zkušenosti Francie, kde asistovaná peritoneální dialýza je nápl ní práce hlavně privátních sester, sester z domácí a komunitní péče i nemocnic. Výhodou je, že se pacient léčí v domá cím prostředí, kde se samozřejmě cítí nejlépe. Podle sdělení z Itálie jsou pro tuto péči důležité standardy, průvodce edukačním programem, a to pro výuku sester, pacientů i asistentů. To se koneč ně objevovalo ve všech sděleních. Sestra z Velké Británie zaujala přednáš kou, která účastníky velmi inspirovala představením samostatné ošetřovatel ské kliniky pro výuku v peritoneální dialýze a v programu asistence. Rozsah této činnosti záleží na zvyklostech země a na financování ze zdravotního pojištění. Program je rozdělen na úse ky pro sestry, které potřebují inovovat své znalosti, a dále pro asistenty (ne musí to být zdravotník) a pro pacienty. Pacienti kromě znalostí v této proble matice jsou též vedeni k pochopení, porozumění a samostatnosti. Zkuše nosti jsou velmi dobré, a proto zaznělo doporučení rozvoje těchto klinik. Edukativní přednášku měla prof. MUDr. Sylvie Dusilová-Sulková, DrSc., z České republiky, která hovořila o pro
blematice včasného rozpoznání ledvin ného onemocnění, selhání ledvin a cel kové péče o seniory, kteří většinou trpí komorbiditami. Je to komplexní péče, nejen nefrologická, ale i internistická, chirurgická a péče ostatních oborů, ve dená podle celkového a individuálního onemocnění seniora. Klíčovou nutností pro dialyzovaného pacienta je cévní přístup. Tomu byla vě nována tradiční velká pozornost a dis kuse. Typy napojování nemocných jsou dlouhodobě známy, ať už jde o metodu žebříčku, oblasti, nebo tzv. knoflíků. Me todiky se vyvíjejí, vylepšují a mění se i úhly napojení. Důležitá je dlouhodobá péče o cévní přístup a edukace pacienta, a tím i zlepšování kvality péče. Česká republika, jak jsme zaznamenali, nezůstává v péči o nefrologické pacienty pozadu, např. tzv. knoflíková metoda, která prožívá renesanci a samozřejmě i inovaci, byla u nás používána již v osm desátých letech. Nefrologická sekce ČAS byla vždy průběžně informována o no vinkách nejen na domácích konferen cích, ale také z informačních zpravoda jů. Tato tradice trvá dosud. Příští kongres EDTNA/ERCA se bude konat 18. až 21. září 2010 v Dublinu. Jindra Pavlicová, nefrologická sekce ČAS, členka prezidia ČAS
Akce události
Jindra Pavlicová na výstavě dialyzační techniky
Inzerce
8. konference Inco Fora 16.října 2009 Palác Charitas, Praha Konferenci pořádá Inco Forum České společnosti podpory zdraví ve spolupráci s Urogynekologickou společností, Českou asociací sester a profesní organizací fyzioterapeutů UNIFY ČR. Téma konference: Vystoupí:
Porod a riziko inkontinence Prof. MUDr. Tomáš Hanuš, CSc., Doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc., MUDr. Lukáš Horčička, Doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MUDr. Ladislav Krofta, CSc., Doc. MUDr. Michal Otčenášek, CSc., Prim. MUDr. Jan Zmrhal, CSc. a další.
Začátek programu v 8:30, předpokládané ukončení konference v 17:00 hodin. Účastnický poplatek je 400 Kč. Účast na konferenci bude ohodnocena kredity ČLK (6), ČAS (4) a UNIFY (4). Závazné přihlášky posílejte na: hana.horova@vfn.cz, nebo nejlépe vyplňte elektronickou přihlášku na www.incoforum.cz.
odborný test
Víte víc? Malý test odborných znalostí s dárkem Odpovědi můžete posílat e-mailem na adresu jarmila.skubova@ambitmedia.cz anebo písemně na adresu vydavatelství: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5. V každém kole vylosujeme z autorů správných odpovědí jednoho, kte rému zašleme volnou poukázku v hodnotě 1190 Kč na roční e-learningový program společnosti INES International Ltd., zahrnující 14 kursů dle vlastního výběru.
Pohlavní infekce
1
2
Volnou poukázku na roční e-learningový kurs v hodnotě 1190 Kč získala Jaroslava Klejnová, Praha 4
3 4
Správné odpovědi z minulého čísla 1c, 2c, 3a, 4c
5
V těhotenství představuje aminokolpitida zvýšené riziko. Může způsobit předčasný odtok plodové vody, předčasný porod, infekci rány po epiziotomii a po císařském řezu. a) pravda b) nepravda U více než 80 % žen je infekce genitálními typy HPV klinicky zcela bezpříznaková a je možné ji detekovat pouze metodami molekulární biologie – detekcí HPV DNA. Lehké léze (LSIL), které jsou většinou pouze obrazem produktivní HPV infekce (převážně u mladých žen), se odhojí spontánně. a) pravda b) nepravda Chlamydie jsou citlivé na tetracyklin. a) pravda b) nepravda Kapavka je vyvolávána gramnegativními diplokoky (gonokoky), které nereagují na zevní prostředí. a) pravda b) nepravda Mykoplasmata jsou rezistentní na: a) penicilin b) tetracykliny
Přijímáme odpovědi, které do redakce přijdou do 19. října 2009
Studijní materiál, kterým lze doplnit vědomosti, jež vám pomohou bezchybně zvládnout výše uvedený test, je možné získat v rámci absolvování e-learningového kursu Pohlavní infekce společnosti INES International Ltd. v internetové učebně www.ucebna.net.
48 FLORENCE 10/2009
Kurs je zařazen do systému celoživotního vzdělávání v souladu s vyhláškou č. 321/2008 Sb. a ohodnocen jedním kreditním bodem.
FLORENCE ÄŒasopis modernĂho oĹĄetĹ™ovatelstvĂ
Ă pod
VĂ?
TELST
Ĺ˜OVA
• Publikuje Zpravodaj ÄŒAS, kterĂ˝ poskytuje podrobnĂŠ informace o Ä?innosti nejvÄ›tĹĄĂ profesnĂ organizace zdravotnĂkĹŻ nelĂŠkařů
Ĺ ET Ă?HO O
N
ODER
PIS M
ÄŒASO
• VychĂĄzĂ pod patronacĂ ÄŒeskĂŠ asociace sester
S
naci ÄŒA
patro
E C N E R O FL vychĂĄz
edia,
bit M
vĂ Am
atelst
Vydav
ro
z
nce.c
.flore
www
60 KÄ?
Ä?nĂk V
KA MĂ?N VZPO RENCE LO NA F
a. s.
• PravidelnÄ› spolupracuje s Ministerstvem zdravotnictvĂ ÄŒR a dalĹĄĂmi institucemi oĹĄetĹ™ovatelskĂŠho vzdÄ›lĂĄvĂĄnà • Je platformou pro komunikaci v oboru • On-line informace na webovĂ˝ch strĂĄnkĂĄch www.orence.cz • publikace nejdĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂch aktualit z oĹĄetĹ™ovatelstvà • odbornĂŠ Ä?lĂĄnky v rubrice Florence plus, kterĂŠ jsou ocenÄ›ny stejnÄ› jako autorskĂŠ Ä?lĂĄnky v Ä?asopise 15 kreditnĂmi body (pĹ™Ăp. 10 za spoluautorstvĂ)
ĂŠÄ?i rnĂ p rimĂĄ city? avp nĂ po Sestr v ti a e a neg logie zenc to a Jak n m ovoro au eon kĂĄ tr m ĂĄ pĂŠÄ? DÄ›ts k ru ls nato ovate s neo OĹĄetĹ™ higu ismus pemp a juda tnictvĂ s dg. zdravo ÄŒeskĂŠ ĂŠmie Talas
• Informuje o konferencĂch a dalĹĄĂch vzdÄ›lĂĄvacĂch akcĂch v oĹĄetĹ™ovatelstvà • Spolupracuje s pĹ™ednĂmi sestrami, lĂŠkaĹ™i a dalĹĄĂmi odbornĂky ve zdravotnictvĂ
e Florenc PĹ™Ăloha
ster nĂch se primĂĄr Sekce
5 09 1
1/20
NCE 9 nr 200 kvúěnteo
FLORE
• Sleduje zahraniÄ?nĂ literaturu a pĹ™inĂĄĹĄĂ nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂ pĹ™ekladovĂŠ Ä?lĂĄnky • Publikuje Ä?lĂĄnky z oĹĄetĹ™ovatelskĂŠ teorie a praxe, zajĂmavĂŠ kazuistiky, vĂ˝zkumnĂŠ prĂĄce, informuje o novinkĂĄch v legislativÄ› i managementu, vÄ›nuje se historii oĹĄetĹ™ovatelstvĂ atd. • Testuje znalosti Ä?tenĂĄĹ™ek a Ä?tenåřů a odmÄ›Ĺˆuje ĂşspěťnĂŠ
ObjednĂĄvĂĄm pĹ™edplatnĂŠ Ä?asopisu Florence StandardnĂ, roÄ?nĂ
550,- KÄ?
StudentskĂŠ, roÄ?nĂ
440,- KÄ?
BalĂÄ?ek 1 + 1, roÄ?nĂ *
999,- KÄ?
 "4
FLO FLO REN RE CE NCE 01*4
.0
 "4
%&3
01*4
/ÂĽ)
0 0
f&5
.0
%&3
/ÂĽ)
°07 "5& -4
0 0
f&5
°07 "5& -4
57ÂĽ
* speciĂĄlnĂ nabĂdka kombinace pĹ™edplatnĂŠho Florence a ZdravotnickĂ˝ch novin.
57ÂĽ
WZDIš
[Ă… Q
WZDIš
PE QB
USPOB
[Ă… Q
DJ Â
PĹ™edplatnĂŠ zahrnuje 11 Ä?Ăsel Ä?asopisu Florence vÄ?etnÄ› pĹ™Ăloh.
ODBÄšRATEL:
7ZEš
Wš "
NCJ
7ZEš
Wš "
U .
FEJB
B T
SP
/0 7&"
FAKTURAÄŒNĂ? ĂšDAJE:
NCJ
U .
FEJB
B T
Ă€OĂ…L
7 ,Ă€ X XX ÄŒPS FODF
7: )- ™
(nevyplĹˆujte, jsou-li shodnĂŠ s odbÄ›ratelem)
PE QB
USPOB
"4
SP ÀO
Ă…L 7
,Ă€ X
XX Č PSF
,7" -*5" f,: 1 0 ;ESBWPUO 3*03* +",0 5" tFUĂ? Ă…D J PWB OB Q Â "4 UFM PN )FQ OB P D[
ODF
D[
D UÕ HZO BUJUJ SBO FLP EB " ÕN E MPH q Q BSB JDLà ÄUF �FO DIO N N P PT Q PJE EEÄ BSFO šMO MFOÅ UFSš B BSU Å LSWš MOÅ DF DF FSJP TUPV WFO OÅ [ BO Ë[O F ,PO ÅDI N VSZ[N USPMB BMGP BUV B Q SNB SF DÅ W DI WFODF JSVSH JOGF L JDLà QSB DÅ YJ
OBJEDNACĂ? KUPĂ“N
4VC
Titul: .............................................................................................
Organizace:..................................................................................
JmĂŠno a pĹ™ĂjmenĂ:........................................................................
Adresa: .........................................................................................
Organizace:..................................................................................
PSČ a město: ................................................................................
Obor Ä?innosti: ..............................................................................
IČ: .................................................................................................
1TFV EPUSP NCP DZUP QFOJF
4WĂ„U PWĂ• E FO O FNPD OĂ•DI
PO RO
4FLD F TFT UFS T FOJPS FL
ZU MÄšN
Ko s pamunik cien ovat tem
Ă?
Adresa: .........................................................................................
DIČ: ...............................................................................................
PSČ a město: ................................................................................
Telefon: ........................................................................................
florenc
e titu
lka
3-09.in VŠEM prodd I mo střed 9 Şnými ky
Re teraflexnĂ pie
Ă’OP
Telefon: ........................................................................................
S
EVĂ’CO FPOS
E-mail: .......................................................................................... 30.3.2
009
9:58:2
2
E-mail: ..........................................................................................
ZpĹŻsob Ăşhrady:
VyplnÄ›nĂ˝ kupĂłn zaĹĄlete poĹĄtou na adresu Postservis, oddÄ›lenĂ pĹ™edplatnĂŠho, PodÄ›bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, faxem na Ä?Ăslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu postabo.prstc@cpost.cz. PĹ™edplatnĂŠ si mĹŻĹžete objednat takĂŠ na bezplatnĂŠ infolince ÄŒeskĂŠ poĹĄty 800 300 302 nebo webovĂ˝ch strĂĄnkĂĄch www.periodik.cz.
sloĹženka
faktura
Na kterĂŠ akci jste kupĂłn zĂskali?: ...................................................... Datum: ......................................... Podpis: .........................................
VyplnÄ›nĂm a podpisem tohoto kupĂłnu souhlasĂm s tĂm, aby vydavatelstvĂ Ambit Media, a.s., shromaĹžÄ?ovalo a zpracovĂĄvalo ve smyslu zĂĄkona Ä?. 101/2000 Sb. o ochranÄ› osobnĂch ĂşdajĹŻ v platnĂŠm znÄ›nĂ osobnĂ Ăşdaje uvedenĂŠ v objednacĂm kupĂłnu. S ĂşplnĂ˝m pouÄ?enĂm o ochranÄ› osobnĂch ĂşdajĹŻ jsem se seznĂĄmil na webovĂ˝ch strĂĄnkĂĄch vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto Ăşdaje poskytuji dobrovolnÄ›. 6/09 9/09
DJ Â
"4