Florence 1/2020

1/20

rozhovor

ODBORN Ý Č ASOPIS PRO NEL ÉK A ŘSK É ZDR AVOT NIC K É PR ACOV NÍK Y

leden–únor 2020 / ročník XVI

florence

Vojtěch Adam: Má-li zdravotnictví fungovat, musí fungovat všechny segmenty primární péče

60 Kč / 3,50 € / www.florence.cz

téma

Gynekologie, porodnictví a IVF

odborný článek

Skúsenosti žien s pôrodom – profesionálna podpora pôrodnej asistentky počas pôrodu téma

Včasný záchyt vrozených vad může odstranit nebo omezit jejich následky

47

florence 1/20

48

editorial Vážené čtenářky, vážení čtenáři, první letošní číslo časopisu Florence je věnované gynekologii, porodnictví a IVF. Naleznete v něm dva rozhovory – prvním respondentem byl ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, který v polovině volebního období bilancoval své působení ve funkci. Přibližuje úspěchy zavedení protikuřáckého zákona nebo avizuje boj proti vysoké spotřebě alkoholu v České republice. Mimo jiné prezentuje digitalizaci zdravotnictví a rozšíření kapacit zdravotnických škol. Druhý rozhovor časopisu Florence poskytl androlog MUDr. Pavel Turčan, který prezentoval nejnovější poznatky o léčbě mužské neplodnosti. Článkem Skúsenosti žien s pôrodom – profesionálna podpora pôrodnej asistentky počas pôrodu přispěla Mgr. Erika Maskálová, PhD., a kol. V časopise také naleznete odborný článek od Moniky Setničkové a kol., který zkoumá roli sestry ve screeningu kolorektálního karcinomu a samostatném provádění a hodnocení kapslové endoskopie.

Nově zavádíme rubriku Křížovka, kde můžete soutěžit o zajímavé knižní ceny.

Letošní rok vyhlásila WHO na počest 200. výročí narození Florence Nightingaleové Rokem zdravotních sester a porodních asistentek. S ohledem na toto výročí chceme pomocí projektu Rok sester 2020 představit veřejnosti vynikající osobnosti z oboru ošetřovatelství a porodní asistence, které mohou být vzorem pro mladé a inspirací pro zkušené. Bude se jednat o příběhy, fotografie a videa zdravotních sester a porodních asistentek. Představíme je na našem webu, Facebooku a ty nejúspěšnější také v časopise. Záštitu projektu poskytla prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochmanová, MBA. Více informací vám přineseme na facebookových a webových stránkách ­Florence (viz QR kód).

obsah

7

ých Včasný záchyt vrozen bo vad může odstranit ne omezit jejich následky

z redakce 2 Představujeme redakční radu Florence

rozhovor 4 Má-li zdravotnictví fungovat, musí fungovat všechny segmenty primární péče

téma

gynekologie, porodnictví a IVF S přáním inspirativního čtení Adam Folta, redakce Florence

7 Včasný záchyt vrozených vad může odstranit nebo omezit jejich následky 10 Skúsenosti žien s pôrodom – profesionálna podpora pôrodnej asistentky počas pôrodu 14 Národní komise pro kojení zajistí realizaci doporučení WHO

rozhovor 15 Vždy je lepší přijít včas – ale u muže ono včas znamená i do poměrně vysokého věku

odborný článek www.florence.cz Ročník XVI, číslo 1, leden–únor 2020 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 1. 2020 Foto na titulní straně: David Liška Redakce děkuje Fakultní nemocnici Plzeň za umožnění fotografování na jejím neonatologickém oddělení.

Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

florence 1/20

19 Role sestry ve screeningu kolorektálního karcinomu – samostatné provádění a hodnocení kapslové endoskopie

praxe

24 Saturácia spirituálnych potrieb pacientov

výzkum 26 Znalosti sester v oblasti práv pacientů

aktuality 29 Konferencí sester na 3. LF UK rezonovalo plánované zvýšení jejich kompetencí 30 Co se změnilo v úhradách inkontinenčních pomůcek

pro školy 32 Odborná stáž ve Švýcarsku

konference

34 Novinky v interně řešila i sesterská sekce 35 Sjezd neurologů nemohl opomenout Alzheimerovu nemoc

právo 36 Být osamělý s demencí nemusí znamenat zůstat bez pomoci

zdravý životní styl 36 Jak by měla vypadat strava všeobecné sestry pracující na směny 39 křížovka

z redakce

florence 1/20

Představujeme redakční radu Florence Vážené čtenářky a čtenáři, chtěli byste vědět, s kým konzultujeme obsah a témata, která by vás čtenáře mohla zajímat?

Je to naše redakční rada v čele s předsedkyní PhDr. Martinou Šochmanovou, MBA, která působí jako prezidentka České asociace sester a zároveň jako náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči IKEM v Praze.

Mgr. Galina Vavrušková, hlavní sestra v Městské nemocnici Čáslav

PhDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka ČAS, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči IKEM, Praha Narodila se v roce 1970 v Praze. Celý profesní život pracuje ve zdravotnictví. Začínala jako sestra u lůžka na Klinice kardiologie IKEM, zastávala také pozici sestry v ambulantní péči a dále pozici vrchní sestry. Od roku 2009 pracuje jako náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči IKEM. Od roku 2015 je novou prezidentkou ČAS.

Co se vám líbí na časopise Florence?

Na časopise se mi líbí, že reflektuje aktuální témata ze světa ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů a přináší neotřelý pohled z celého tohoto spektra.

Co byste ráda vzkázala čtenářům?

Ať se jim časopis i nadále líbí, naleznou v něm nejaktuálnější informace z oboru a je jim inspirací v jejich náročné práci.

2

Narodila se v roce 1976. Začínala v roce 1994 jako sestra na chirurgické JIP ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Roku 1995 nastoupila do Městské nemocnice Čáslav, kde působí dodnes. První rok pracovala jako instrumentářka na chirurgických operačních sálech, poté šest let jako zdravotní sestra na chirurgické ambulanci, z čehož čtyři roky působila částečně jako asistentka hlavní sestry. V roce 2002 se stala asistentkou hlavní sestry v oblasti ošetřovatelství, v roce 2010 pak zástupkyní hlavní sestry a od roku 2018 je hlavní sestrou v čáslavské nemocnici.

Co se vám líbí na časopise Florence?

Mám ráda pestrost článků, kde si každý čtenář najde něco pro sebe: rozhovory se zajímavými osobnostmi, odborné články, rady právníka, lekci angličtiny a mnoho dalšího.

Co byste ráda vzkázala čtenářům?

Zdravotníci často pečují o druhé i na úkor sebe samých. Přeji čtenářům, aby dokázali pečovat o sebe stejně pečlivě jako o své pacienty.

PhDr. Hana Svobodová, Ph.D., přednostka Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK v Praze Narodila se v roce 1963. V roce 1982 začínala jako sestra u lůžka na interním oddělení a JIP, kde pracovala do roku 1987. Od tohoto roku až do roku 2002 působila jako odborná učitelka na SZŠ v Praze 10, kde učila odborné předměty a hlavně odbornou praxi v nemocnici. V letech 2002–2007 byla odbornou asistentkou v Ústavu pro lékařskou etiku a ošetřovatelství 3. LF UK a od roku 2007 je přednostkou Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK a zástupkyní proděkana pro studium a výuku na 3. LF UK v Praze.

Co se vám líbí na časopise Florence? Časopis Florence se stále vyvíjí, hledá cestu jak být atraktivní, poučný, zajímavý i zábavný. Vím z osobní zkušenosti, že je to často velmi těžké naplnit.

Když čtu nějaké číslo časopisu, vždycky vítám, když si mohu na jedno téma přečíst více názorů a pohledů (např. pohled lékaře, sestry, pacienta, fyzioterapeuta, psychologa a dalších odborníků). Tím se utváří obrázek o jednom problému snadněji a je mnohem komplexnější. Zvláště pro studenty je pak takové číslo velmi inspirativní, což je pro mne jako pedagoga důležité. Když se to redakci podaří, vždycky jí tleskám. Kromě toho mám také ráda rozhovory, exkurze do historie a kazuistiky.

Co byste ráda vzkázala čtenářům? Čtenářům přeji skvělé čtení! Ať je čas s Florence časem dobře stráveným a inspiruje je ke snaze dále se vzdělávat nebo se podělit s ostatními čtenáři o zkušenosti a napsat vlastní článek! Přeji všem dobrý a úspěšný rok 2020!

Bc. Vladěna Homolková, vrchní sestra Kliniky nefrologie IKEM, Praha Narodila se v roce 1970. V letech 1988–1992 pracovala jako všeobecná sestra u lůžka na Klinice kardiologie IKEM. V letech 1994–1995 působila na Klinice nefrologie IKEM jako asistentka výzkumu a v letech 1998–2008 jako staniční sestra na klinickém oddělení tamtéž. Od roku 2008 je pak vrchní sestrou.

Co se vám líbí na časopise Florence?

Vždy si v něm najdu něco zajímavého – je tu spousta článků z praxe, z různých oborů, rozhovory, kazuistiky, právní rady…

Líbí se mi také články, které se vracejí do historie medicíny a ošetřovatelství. Myslím, že si v časopise každý najde to, co ho zajímá. Je to prakticky jediný časopis, který je z velké části věnován sesterské profesi, sestry do něj mohou odborně přispívat, a tím také formovat jeho podobu.

Co byste ráda vzkázala čtenářům?

Především bych chtěla všechny čtenáře pozdravit a popřát jim, aby byl pro ně letošní rok úspěšný, klidný a šťastný. Všem zdravotníkům přeji co nejlepší pracovní podmínky a sestrám chci vzkázat, aby byly hrdé na svoji profesi, která je velmi důležitá, nezastupitelná, jedinečná, ale také obtížná a zodpovědná.

Sestru a její místo v péči o pacienty nelze nijak nahradit. Povolání sestry nemůže dělat každý, ale téměř každý její práci a péči během svého života potřeboval nebo bude potřebovat.

z redakce

RNDr. Romana Mrázová, Ph.D., MSc., MPH, ředitelka EUC Kliniky Hradec Králové, Pardubice, Přelouč, odborná konzultantka a lektorka v oboru léčby ran

Mgr. Lenka Gutová, MBA, LL.M., náměstkyně ředitele pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče ÚVN Praha Narodila se v roce 1962. Začínala v roce 1981 jako sestra u lůžka traumatologicko-ortopedického oddělení v ÚVN Praha, kde pracuje dosud. Dále pak působila jako instrumentářka na operačním sále, staniční sestra a od roku 1991 jako vrchní sestra tamtéž. Od roku 2001 pracovala jako hlavní sestra ÚVN a v současné době působí na pozici náměstkyně ředitele pro nelékařské zdravotnické profese a kvalitu zdravotních služeb. Studentům se věnuje jako odborná asistentka na 3. LF UK v Praze. Je též konzultantkou a auditorkou SAK ČR.

Co se vám líbí na časopise Florence? Časopis je pro mě osobně – a domnívám se, že i pro čtenářky a čtenáře – vhodným a mnohdy inspirativním doplněním nabídky celoživotního vzdělávání.

Co byste ráda vzkázala čtenářům? Čtenářům bych ráda vzkázala, aby informace a nové zkušenosti, o kterých si budou číst, dále předávali ve svých domovských zařízeních a případným zájemcům výtisk předali k přečtení. Časopisu Florence bych ráda popřála, aby těch nových čtenářů bylo co nejvíce.

Narodila se v roce 1968. V letech 1993–1996 působila jako středoškolská učitelka chemie, biologie, společenského styku, ekologie a psychologie, v letech 1996–1998 pak jako obchodní zástupkyně firmy Rhone Poulenc Rorer. Od roku 1998 do roku 2001 pracovala jako area sales manager, produktová specialistka a obchodní zástupkyně firmy Schering Plough CAEG. Od roku 2006 je také externí spolupracovnicí Katedry ošetřovatelství LF MU Brno. V letech 2001–2010 byla marketingovou a produktovou manažerkou pro ČR a SR, odbornou konzultantkou a obchodní zástupkyní firmy B. Braun Medical s. r. o. a od roku 2010 až do roku 2012 ředitelkou Nemocnice Hořice, příspěvkové organizace Pardubického kraje.

Co se vám líbí na časopise Florence?

Stále zůstává věrný a blízký svým čtenářům a snaží se reagovat na dynamické změny ve zdravotnictví. Hledá odpovědi a možnosti reakce na nestárnoucí otázky kolem kompetencí sester s ohledem na aktuální legislativní parametry. Přináší zajímavé informace z různých odborností. Stmeluje čtenáře reakcí na společná témata, především ta, jež zahrnují informace o nedostatku sester, a podporuje je v zájmu o recenzované články.

Co byste ráda vzkázala čtenářům?

Aby si vážili sebe samých a nenechali se odradit od svých plánů a vizí každodenním pracovním stresem, aby měli pokoru před životem a našli čas i na rodinu.

PhDr. Tamara Starnovská, vrchní nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice s poliklinikou v Praze, místopředsedkyně Fóra zdravé výživy, odborná konzultantka systémů nutriční péče v oblasti sociální a komunitní péče, zdravotnictví, pedagožka a lektorka na 1. a 2. LF UK v Praze, NCONZO Brno, VOŠZ MEDEA Praha Narodila se v roce 1957. Kvalifikací nutriční terapeutka (dříve dietní sestra), pracovala ve FN KV a Thomayerově nemocnici v Praze, od roku 1992 ve vedoucí funkci. Od roku 1995 se zabývá kvalitou péče ve zdravotnictví, koncepční a expertní činností pro MZ, MPSV a MŠMT. Od roku 1996 je pedagogicky aktivní v rámci postgraduálního a vysokoškolského vzdělávání. Je autorkou a odbornou garantkou Standardizace nutriční péče v pobytových zařízeních sociální péče. VŠ studia absolvovala v oblasti sociální práce a vzdělávání dospělých. V roce 2008 získala cenu Florence Nightingaleové za přínos oboru, opakovaně je uváděna v publikaci Encyklopedie osobností České a Slovenské republiky. Je publikačně aktivní členkou několika odborných společností, předsedkyní Sekce výživy a nutriční péče, tajemnicí Fóra zdravé výživy.

Co se vám líbí na časopise Florence?

Na časopise se mi líbí sama jeho existence. Jde o jediný odborný časopis pro sestry, potažmo nelékařské zdravotnické profesionály. Jeho koncepce umožňuje jak získávání informací z různých oblastí odborné činnosti, tak poutavých informací z netradičních oblastí poskytované péče. Považuji Florence za časopis umožňující rozšiřování znalostí i kvalitní četbu pro volný čas.

Mgr. Helena Michálková, Ph.D., odborná asistentka na Geriatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze Narodila se v roce 1977. Po absolvování SZŠ se věnovala intenzivní péči na chirurgickém oddělení a později přestoupila na operační sál jako instrumentářka. V roce 2000 dokončila bakalářské studium ošetřovatelství a vrátila se na oddělení intenzivní péče, nejprve na cévní JIP Nemocnice Na Homolce a později na CHIP v Nemocnici pod Petřínem. Po absolvování magisterského studia ošetřovatelství zůstala učit na ZSF JU v Českých Budějovicích, kde absolvovala doktorandské studium. V současné době působí jako odborná asistentka na Geriatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze.

Co se vám líbí na časopise Florence? Časopis Florence je o sestrách a pro sestry. Věnuje se odborným tématům i společenským problémům. Mohu se zde seznámit s novinkami z různých oborů, prohloubit své vědomosti a nalézt právní či psychologickou pomoc. Obsah je rozmanitý a každý tam nalezne to, co ho zajímá. Navíc časopis výborně vypadá a láká k listování.

Co byste ráda vzkázala čtenářům?

Co byste ráda vzkázala čtenářům?

Važte si kvalitního zdroje, který v současném informacemi přeplněném světě poskytuje aktuální, garantované informace umožňující nelékařským zdravotnickým pracovníkům orientaci v ostatních nelékařských oborech a obecném dění v této široké oblasti.

Je na nás všech, jak budeme tento časopis podporovat a pěstovat, ale také aktivně používat, aby naplnil naše potřeby a přání.

Především bych jim popřála hezké čtení, aby je Florence bavila i obohatila. Moc bych chtěla poděkovat za jejich práci a přízeň. Do nového roku pak přeji hodně úspěchů v pracovním i soukromém životě. Časopisu Florence přeji, aby se mu dařilo, aby se zrealizovaly všechny vytčené cíle a udržel si přízeň čtenářů.

3

rozhovor

florence 1/20

Má-li zdravotnictví fungovat, musí fungovat všechny segmenty primární péče Na otázky o úspěších a neúspěších na postu ministra, o aktuálních projektech, elektronizaci zdravotnictví, zvýšení kompetencí sester, pohledu na genovou terapii a zabezpečení nemocnic proti násilí a dalších tématech pro časopis Florence odpovídal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Adam Folta, Šárka Spáčilová, redakce Florence

4

hlavně starali. Jde určitě o běh na dlouhou trať, ale je to velmi důležité. Pokud nebude fungovat primární péče, tak to například znamená, že nemocnice budou přetíženy a skončí v nich i případy, které mají být řešeny v terénu. Stejně tak se nám podařilo nastartovat podporu domácí péče, která je také důležitá, protože ulevuje nemocnicím. Pacient může zůstat v domácím prostředí a není nucen k hospitalizaci. Povedlo se nám akcentovat segmenty, které předtím nebyly tolik zapojené, byť jsou zásadně důležité pro fungování zdravotnictví. V neposlední řadě se povedlo rozhýbat reformu péče o duševní zdraví, která cílí na to, aby pacienti mohli být léčeni v komunitních centrech. Tak budou moci žít plnohodnotný a standardní život za pomoci multidisciplinárních týmů, nebudou muset být zavření v psychiatrických zařízeních. Letos se nám podařilo přesunout asi 1600 pacientů z léčeben do komunitních center.

Poslední, co bych zmínil, je zavedení elektronického receptu. Projekt

běží dva roky a zatím se nevyskytly žádné problémy. Lidé si na systém SMS a QR kódů zvykli.

A co se nepovedlo?

Stále se potýkáme s personálními problémy. Je potřeba si přiznat, že situace není nikterak ideální. Jde především o sestry, byť se v poslední době situace začíná stabilizovat a sester neodchází tolik jako dřív.

Meziroční úbytek je nižší. Situace se ovšem nedá stabilizovat ze dne na den. Je to na delší běh. Abyste do systému dostali více sester a lékařů, musíte je nejdřív dostat do škol – a tady je ještě jeden úspěch, který jsem zapomněl zmínit: podařilo se nám rozšířit kapacity lékařských fakult. Tím pádem budeme mít více absolventů v horizontu šesti sedmi let. Na personální úrovni nás čeká hodně práce.

Aktuálně pracujeme na změně několika zákonů. Jednak se to týká změny dostupnosti léků – takzvaný emergentní systém, zamezení nelegálnímu vývozu léků z České republiky –, jednak usilujeme o elekt-

foto: Šárka Spáčilová

Uplynula zhruba polovina vašeho volebního období. Mohl byste shrnout, co se vám podařilo, co se vám naopak nepodařilo, v čem vidíte rezervy? Co byste do budoucna ještě rád změnil?

Věcí se určitě děla celá řada. Pokud bych měl zhodnotit, co se povedlo změnit k lepšímu, tak bych na prvním místě určitě zmínil jistou stabilizaci resortu. Myslím si, že ministerstvo zdravotnictví v minulosti nemělo takovou důvěru, jakou má dnes, ale samozřejmě je stále na čem pracovat. Snažíme se komunikovat se všemi segmenty zdravotnictví, protože nejde jen o nemocnice. Jsou tu lidé z terénu, ambulantní specialisté, praktičtí lékaři, stomatologové a tak dále, je jich celá řada.

Chceme, aby se všichni podíleli na rozvoji zdravotnictví a také aby jim rostly úhrady. Není to tak, že vybíráme selektivně jenom nemocnice a ostatní pro nás nejsou tolik důležití. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že má-li zdravotnictví fungovat, musí fungovat všechny segmenty primární péče, od domácí péče po specializovaná pracoviště.

Myslím, že tento trend se mi za dva roky působení podařilo nastartovat.

Aktivizovali jsme takzvané dohodovací řízení o úhradách, se všemi jednáme u kulatého stolu a není to o žádném selektivním vyjednávání. Úhrady meziročně stouply o 35 miliard, což nemá v historii obdoby.

Také je nutné zmínit, že se nám podařilo nastartovat reformu primární péče, která je nejdůležitější, protože se s ní občan setkává nejčastěji. V současnosti se v této oblasti potýkáme se stárnoucími praktickými lékaři. Praktici v minulosti často fungovali jen jako článek, který pacienta přeposílal k jiným lékařům, my chceme rozšířit jejich kompetence tak, aby se o pacienta

rozhovor

ronizaci lékařské dokumentace, aby bylo možné sdílet data mezi různými články v péči o pacienta.

Na co si zdravotnický personál nejvíce stěžuje, co dolehne k vašim uším?

Stesky jsou, byly a budou. V současnosti se nejvíce ozývají ty, které souvisejí s přetěžováním personálu.

Jde o sestry i lékaře a otázku přesčasů, což je diskutované téma, byť nesnadno řešitelné. Každý rok se samozřejmě objevuje téma finančního podhodnocení, ale objektivně došlo k nárůstu odměňování zdravotníků. Řada z nich to ocenila a problém nyní vidí jinde než v penězích, tedy v tlaku a přetížení v práci. Řešení je právě v reformě primární péče, která uleví nemocnicím.

Co nejvíce komplikuje práci střednímu zdravotnickému personálu?

Je to jistě celá řada věcí. U sester je to často výše zmiňovaný nedostatek personálu, který ústí v jejich přetěžování. Také narážíme na to, že chybí nižší zdravotnický personál, který by měl právě sestrám usnadňovat práci. Jedná se třeba o fyzicky náročné úkony a podobně. Samozřejmě to není správně a my chceme systém budovat tak, aby sestra byla odborným pracovníkem a nedělala jen úkony fyzického rázu. Má být kompetentní zdravotník a má mít po ruce vyškolený nižší zdravotnický personál.

Měl by fungovat tým a sestra by neměla dělat spektrum prací od úklidu pracoviště po podávání léků. Často se také setkávám s tím, že střednímu zdravotnickému personálu ztěžují práci špatně nastavené kompetence. Právě sestrám se snažíme kompetence rozšiřovat, a tím je více emancipovat. V současnosti zvažujeme podporu komory sester, která by mohla být jakýmsi zastřešujícím orgánem či institucí. Mohla by například pomáhat při dalším vzdělávání. Často se zmiňuje i otázka administrativy. Tedy že sestra i lékař jsou zavalení haldami formulářů, takže nemohou léčit pacienty, což je jejich primární poslání.

My už jsme kroky pro zlepšení tohoto problému učinili. V minulém roce došlo k redukci ošetřovatelské dokumentace, která byla vedena sestrami.

Vím, že v řadě nemocnic říkají, že se snížil objem dokumentace o polovinu. Takže v tomto ohledu se snažíme také odlehčovat. Ale na druhou

stranu nějaká administrativa vždycky bude, zdravotnictví se totiž bez administrativy dělat nedá. Musí být nějaká firemní stopa, záznamy, vykazování pojišťovnám atd. Otázka je, jestli tuto práci musí dělat sestra, nebo ji může dělat nějaký administrativní pracovník, jehož cestou se právě snažíme jít.

V tomto roce spouštíme kurz administrativní pracovník ve zdravotnictví, který by měl po poměrně krátkém školení převzít vedení administrativy od sestry nebo lékaře. Tento krok lze oproti zvýšení počtu zdravotnických pracovníků učinit poměrně rychle.

Kdy by reálně k ulevení od administrativy mohlo dojít?

Zatím vše běží ve zkušební verzi. Ze strany nemocnic, ambulancí a dalších zdravotnických zařízení je o administrativního pracovníka zájem.

Kurz není nikterak složitý a požadavkem je pouze maturitou ukon-

zažívající emocionální vypětí, setkávající se s vážnými případy mohl obrátit a takzvaně nevyhořel. Psychosociální pracovníci už pomáhali například zdravotníkům po střelbě v ostravské fakultní nemocnici.

Co by podle vás mohlo do zdravotnictví přilákat mladé lidi a motivovat je?

Určitým prvkem jsou jistě finance.

Ovšem pro mladé lidi často nejsou peníze na prvním místě, jak pozorujeme. Je to hlavně o tom, že mileniálové a mladší generace chtějí mít „work-life-balance“, tedy nějaké vyrovnání pracovního a osobního života, často chtějí zkrácené úvazky atd. Pokud se zdravotnictví tomuto trendu přizpůsobí, pak určitě půjde o motivační prvek, který by mohl přilákat mladé lidi.

Jsem přesvědčen, že pro práci ve zdravotnictví musí mít člověk určitý

V tomto roce spouštíme kurz administrativní pracovník ve zdravotnictví, který by měl po poměrně krátkém školení převzít vedení administrativy od sestry nebo lékaře. čené středoškolské vzdělání. První pracovníci vyjdou ze studia někdy v průběhu jara a pak se mohou zapojit do procesu. Je to skutečně v řádech měsíců nebo roku.

Mluví se o motivačních prvcích pro pracovníky ve zdravotnictví, například o výslužném nebo o dřívějším odchodu do důchodu.

Je to reálně možné?

Diskutujeme o tom, dokonce jsme založili pracovní skupinu pro personální stabilizaci, nic takového tu předtím nebylo. Jsou v ní zástupci zaměstnavatelů, odborů a další. Pokud jde o finanční ohodnocení typu výsluh, aktuálně jednáme s ministerstvem financí, pokud jde o dřívější odchod do důchodu, jsme v kontaktu s ministerstvem sociálních věcí.

Není to ovšem jenom o penězích a časnějším odchodu do důchodu.

Přišli jsme s některými dalšími opatřeními, která se již v reálu zavádějí – jedná se například o psychosociální podporu zdravotníků. Často těch, kteří jsou ve větším tlaku, jmenovitě záchranáři nebo zdravotníci na ARO atd. V řadě nemocnic už psychosociální podpora v praxi funguje. Z mého pohledu je nutné, aby v nemocnici byl někdo, na koho by se zdravotník

charakter, nemůže zde pracovat úplně každý. Není to přepisování tabulek v kanceláři, čímž tuto práci nechci shazovat, ale ke zdravotnictví musí mít člověk nějaký vztah, musí se chtít starat o druhé, mít to v sobě. V současnosti se právě povolání sestry snažíme prezentovat, probíhají kampaně „Studuj zdrávku“ nebo „Nursing now“. Snažíme se ukazovat toto povolání jinak než v negativním smyslu, zdůrazňujeme jeho prestiž a přínos pro společnost. Cílíme tím na mladé, kterým je okolo patnácti a rozhodují se o své budoucí kariéře. Právě kampaně v podobném duchu by je mohly do zdravotnictví nasměrovat.

Jak se díváte na dobrovolníky ve zdravotnictví? Je jejich zapojení přínosem?

Bezesporu ano. Dokonce už jsme spustili některé programy, které mají podpořit dobrovolnictví ve zdravotnictví. Rozdělujeme poskytovatelům dotace, aby rozvíjeli dobrovolnickou spolupráci. Ta samozřejmě v řadě nemocnic fungovala i dříve. Myslím, že je mezi námi mnoho lidí, kteří se takto chtějí zapojit a můžou dělat třeba práci, na kterou sestra nemá tolik času.

Dobrovolníci pacientům například čtou, tráví s nimi čas nebo s nimi vy-

5

rozhovor

víjejí pohybové aktivity. Sestra se pak věnuje spíše odborné stránce. Dobrovolníci skvěle doplňují sestry a zvyšují celkovou kvalitu zdravotní péče ze subjektivního pohledu pacienta atd.

Zákaz kouření v restauracích a na veřejných místech už je tu také cca dva roky. Máte nějaké měřitelné výsledky? Mělo to například vliv na snížení počtu pacientů trpících nemocemi způsobenými kouřením?

První data ukazují, že vliv toto rozhodnutí mělo, že se snížil počet pacientů akutně hospitalizovaných pro diagnózy přímo související s kouřením, ať je to třeba astma, infarkt myokardu či další choroby. Vidíme, že od té doby počet těchto pacientů klesá, ale musíme být v prezentaci výsledků obezřetní, protože opatření platí pouze relativně krátkou dobu. Ovšem nemyslím, že se během dvou let nějak zásadně změnily návyky kuřáků, a například snížení počtu onkologických onemocnění způsobených kouřením se projeví až s delším časovým odstupem, protože kuřák se k nádoru většinou neprokouří během roku, ale jsou to spíš desítky let. Existuje k tomu velké množství studií a poznatků.

Trend je takový, že v čase klesá počet kuřáků obecně, dokonce i dětí, které kouří pravidelně. Určitě to zatím není úplně ideální, protože Česká republika je stále co do procenta kuřáků v první třetině žebříčku zemí EU. Myslíte, že zvýšení daně na tabák a některé druhy alkoholických nápojů sníží jejich spotřebu?

U cigaret se už něco odpracovalo, ale u alkoholu zatím nikoli. Z hlediska konzumace alkoholu v přepočtu na obyvatele patříme k evropské špičce, a proto prosazujeme opatření, která povedou ke snížení konzumace alkoholu. Kroky konzultujeme s WHO a právě zvýšení daně je jedním z opatření, která vedou ke snížení konzumace těchto dvou komodit. Ale nutno dodat, že to není a ani nemůže být jediné opatření. U alkoholu se daň nezvyšovala asi deset let, a přitom se zvyšovaly příjmy, tím pádem je alkohol levnější a jeho dostupnost vyšší. Pokud se podíváme okolo po Evropě, tabák i alkohol jsou u nás jedny z nejlevnějších.

Jaká jsou tedy další opatření?

Jedná se například o omezení konzumace tabáku a alkoholu ve veřejných prostorách. Pak je určitě důležité omezení reklamy, na tabák je reklama zakázaná, na alkohol zatím

6

florence 1/20

nikoli. Alkohol vidíte všude, na billboardech, v tiskovinách, v televizi i na internetu. My se v současnosti snažíme cílit na redukci reklamy na alkohol. V neposlední řadě je důležitá osvěta. Celkově jde také o běh na delší trať, ale je nutné s tím něco dělat.

Lidé se často ptají, proč omezujeme jejich svobody, že mohou pít a kouřit, jak chtějí. Problém je v tom, že potom se tato „svoboda“ projevuje ve zdravotnictví, kdy vynakládáme obrovské prostředky na léčbu nemocí, které alkohol a tabák způsobují. Alkohol je navíc spojený i s kriminální činností, dopravními nehodami. Dopad na zdravotnictví je fatální. Je tedy v zájmu státu a ministerstva zdravotnictví, abychom snižovali tyto nežádoucí faktory a dbali o zdraví obyvatel.

Co si myslíte o vstupu technologických novinek a informačních technologií do zdravotnictví? Co vám připadá nejpřevratnější?

Jsem velký fanoušek všech technologií obecně, myslím si, že technologie mohou výrazně změnit zdravotnictví. I proto pracujeme na digitalizaci. ­E-recept je první vlaštovka a už vidíme, že to funguje a že je pro pacienty pohodlnější než předchozí papírové recepty. Je to o digitalizaci a sdílení dat. Dnes se hodně rozvíjejí různé technologie na bázi umělé inteligence a věřím, že to je velký převrat.

Umělá inteligence bude schopna číst snímky z magnetické rezonance nebo mamografu, bude schopna vyhodnocovat výsledky možná přesněji než lékař. Je schopna pracovat s obrovskými objemy dat, která si samozřejmě běžný člověk nemůže zapamatovat. Tato práce s velkými daty milionů pacientů, která jsou použitelná v rámci jednoho nástroje v rámci diagnostiky, může být dobrým a převratným nástrojem pro lékaře.

Ve zdravotnictví je ještě jedna oblast, která se rozvíjí, a to je telemedicína. Už funguje i u nás a řada pacientů, kteří jsou například chronicky nemocní, mají kardiologické problémy a podobně, je sledována na dálku a nemusí tak často chodit k lékaři na pravidelné prohlídky. Odesílají svá data přes mobil nebo tablet a lékař je sleduje a vyhodnocuje. To je velmi dobrý nástroj pro medicínu v rámci chronických chorob, které jsou dnes největší zátěží pro zdravotnictví.

A co podle vás genová terapie?

Genová terapie znamená obrovský přelom v medicíně. To, že budeme

schopni vyléčit nemoc, kterou zatím vyléčit neumíme, je fascinující.

Byl jsem na jedné tiskové konferenci a tam ji jeden z řečníků nazval medicínou snů. Genová terapie je skutečně schopná vyléčit pacienty, kteří by byli léčitelní, ale ne vyléčitelní. Je schopna modifikovat „pošramocený“ gen, a tím pádem eliminovat chorobu.

To je něco, co je převratné například u vzácných onemocnění, často nevyléčitelných. První preparáty se objevují v oblasti léčby cystické fibrózy či hemofilie a budou se objevovat další a další. Je to velmi nákladná léčba, v současné době jde o desítky milionů korun za terapii pro jednoho pacienta. Bezesporu se to časem, stejně jako u jiných léků, změní. Musíme posuzovat přínos léků, zda zvyšují kvalitu života pacienta, opírat se o názory odborných společností, a pokud léky přínosné jsou, musíme zkrátka léčbu pacientům zajistit. Léčba může být finančně náročná, ale pacient se vyléčí a může fungovat, pracovat a být produktivní v rámci ekonomiky. Vše má své pro a proti a je to jen o vyhodnocení konkrétního léku. Genová terapie je bezesporu velmi slibná a může v řadě oblastí změnit léčbu pacientů.

Bude možné najít prostředky pro lepší zabezpečení nemocnic?

Je třeba si přiznat, že toho nejsme schopni na sto procent, to nejsou schopni ani nikde jinde na světě.

Na druhou stranu nad tím nemůžeme mávnout rukou a ani to neděláme. Diskutovali jsme s ostravskou nemocnicí i dalšími a činíme určitá opatření, aby minimálně nemocnice byly z hlediska ochrany lépe zabezpečeny. Dnes nemocnice vytvářejí bezpečnostní analýzy, na které jim dáváme finanční prostředky, aby identifikovaly bezpečnostní nedostatky, například špatný kamerový systém, a vytvořily krizové plány.

To aktuálně probíhá. Také provádějí školení personálu. Ostatně v Ostravě se po školení personál v krizovém případě zachoval přesně, jak měl.

Zabarikádoval se v ordinacích, aby se tam útočník nedostal. Je důležité, aby personál věděl, jak v takových situacích postupovat, jak má probíhat evakuace pacientů.

Nechceme z nemocnic dělat vězení a asi by to ani nebylo správné. Je třeba si uvědomit, že nemocnice je obrovský veřejný prostor a chodí tam pacienti, příbuzní, veřejnost, je tam velký obrat lidí. Nedokážu si představit, že bychom každého prohlíželi a kontrolovali jeho osobní věci. To myslím není úplně správná cesta.

gynekologie, porodnictví a IVF

téma

Včasný záchyt vrozených vad může odstranit nebo omezit jejich následky V říjnu 2019 se v TOP Hotelu Praha konal kongres Prevon 2019 pořádaný Národním screeningovým centrem. Debatovalo se především o včasném záchytu onemocnění, inovacích, výzvách a perspektivách v primární péči u dětí a dospělých. Nechyběl ani blok přednášek zaměřených na neonatologii, z nějž nyní přinášíme souhrn.

Šárka Spáčilová, redakce Florence

foto: Profimedia

N

ovorozenecký screening zachytává onemocnění, která mohou dítě ohrozit nebo omezit. Klinický screening u novorozenců v ČR představil přítomným MUDr. Vojtěch Bodnár z Novorozeneckého oddělení FN Olomouc. Jak uvedl, screeningová vyšetření novorozenců fungují jako aktivní vyhledávání choroby ještě v bezpříznakovém období. Vyhledávány jsou choroby, které mohou dítě ohrozit na životě nebo významně ovlivnit jeho dlouhodobý vývoj.

Podmínkou je, že daná choroba musí být diagnostikovatelná a léčitelná.

Screeningové vyšetření musí být také co nejméně invazivní.

Doplnil, že v současnosti se u novorozenců provádí vyšetření očního pozadí, sluchu, vrozených kritických srdečních vad, kyčlí, ultrasonografické vyšetření ledvin a odběr novorozeneckého laboratorního screeningu. Data ze screeningu se neshromažďují.

Vyšetření očního pozadí novorozence může provádět i poučená sestra Vyšetření očního pozadí pro screening vrozené katarakty je povinné od roku 2005. Provádí ho zkušená, oftalmoskopem zacvičená sestra nebo pediatr. „Kolem 73 % screeningových vyšetření provádějí lékaři, jsou ale pracoviště ve větších centrech, kde vyšetřují výhradně nebo majoritně sestřičky.

Na jednoho vyšetřujícího připadá ­120–150 vyšetření ročně, existují však výrazné rozdíly mezi pracovišti, od dvou po 1188 vyšetření na jednoho vyšetřujícího,“ vysvětlil MUDr. Vojtěch Bodnár za použití dat MUDr. Martina Hložánka, Ph.D., z Oční kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FN Motol, Praha. V ideálním případě by mělo být vyšetření očního pozadí provedeno ve třetím dnu života s ostatními screeningy.

Pokud se při něm nevybaví červený reflex, novorozenec je odeslán na kontrolu k oftalmologovi.

Incidence vrozené katarakty je jeden případ na 5000–8000 novorozenců, v ČR bylo v roce 2004 zachyceno 97 920 případů. Příčinou může být infekce v prvním trimestru, dědičnost, metabolické poruchy

7

téma gynekologie, porodnictví a IVF

Příčinou vrozené hluchoty mohou být meningitida, ototoxické léky nebo matka s DM Jak rovněž zaznělo, od roku 2012 je ve všech porodnicích povinný screening vrozené hluchoty. Provádí ho zkušená zacvičená sestra, ideálně opět ve třetím dnu života společně s ostatními screeningy. Vyšetření sluchu se děje metodou měření tranzientně evokovaných otoakustických emisí (TEQAE). Principem je, že zevní vláskové buňky hlemýždě odpovídají na příjem zvukových vln aktivním stahem, který se projeví vznikem slabé zvukové odpovědi v zevním zvukovodu. Pokud vyšetření odhalí nevýbavné otoakustické emise, následuje kontrola otorinolaryngologem. Vyšetření je často falešně pozitivní, konkrétně v 1–4 % případů, jelikož u dětí v porodnici setrvává ve zvukovodu mázek, proto se ještě jednou opakuje před propuštěním.

Incidence vrozených sluchových vad je 1–2 případy na 1000 novorozenců, u rizikových novorozenců až 4 %. Příčinami mohou být virové infekce v prvním trimestru, rizikový novorozenec s hmotností pod 1500 g, s meningitidou, asfyxií apod. Dalšími příčinami mohou být ototoxické léky, například gentamycin, nebo metabolické poruchy u matky (DM).

Terapie obnáší použití sluchadla nebo kochleárního implantátu, nejlépe do šesti měsíců věku. Při včasné diagnostice je prognóza dobrá, odstranění hluchoty umožní dítěti rozvoj řeči, komunikačních dovedností a začlenění do společnosti.

Laboratorní screening může provádět zkušená zaučená sestra Povinný odběr novorozeneckého laboratorního screeningu se provádí z patičky novorozence a nazývá se také biochemický screening nebo

8

screening ze „suché kapky“. Provádí se přiložením filtračního papíru na místo vpichu a důležité je dodržet řádné prosáknutí krve na filtrační papír.

Vyšetření dokáže odhalit 18 metabolických a endokrinních vzácných onemocnění. Provádět ho může zkušená zacvičená zdravotní sestra a přistupuje se k němu ideálně třetí den života společně s ostatními screeningy. Pozitivita je hlášena z laboratoří v Praze, Brně a Olomouci telefonicky. Incidence vrozené endokrinní poruchy a poruchy metabolismu je 1/1150. Prognóza se odvíjí od typu onemocnění, ale obecně je při včasné diagnostice a včasně zahájené terapii dobrá.

Některé srdeční vady se projeví až po propuštění z porodnice Hovořilo se i o vyšetření vrozených kritických srdečních vad (CCHD z angl. critical congenital heart disease). Provádět ho může opět

zkušený ortoped. První se koná po narození, další v šesti týdnech a poté ve třech měsících. Ze zobrazovacích metod byl do roku 1996 využíván rentgen, od roku 1997 ultrazvuk (UZ).

Jak bylo uvedeno v rámci přednášky, pozitivní nález je u 3–4 na 100 dětí, častěji u dívek. Patologie může způsobit luxaci kyčelního kloubu. Terapií i prevencí je široké balení dětí, používají se Wagnerovy punčošky, Pavlíkovy třmínky, přistupuje se k sádrové korekci, případně k operaci.

Při časném odhalení a dodržování doporučené prevence a terapie je prognóza velmi dobrá. Vývoj kyčelního kloubu je po narození velmi rychlý, až překotný, proto včasná intervence dokáže zabránit luxaci kyčelního kloubu a následným nutným operačním revizím. Léčbu pomocí pomůcek, jako jsou punčošky a třmínky, potřebuje 5 % dětí.

Z porovnání dat z ČR oproti USA vyplývá důležitost screeeningu.

Screeningová vyšetření novorozenců fungují jako aktivní vyhledávání choroby ještě v bezpříznakovém období.

Vyhledávány jsou choroby, které mohou dítě ohrozit na životě nebo významně ovlivnit jeho dlouhodobý vývoj. zkušená zacvičená sestra ve třetím dnu života dítěte spolu s ostatními screeningy. Vyšetření je pozitivní, pokud je SpO2 < 90 % nebo pokud je rozdíl SpO2 mezi pravou horní končetinou (PHK) a dolní končetinou (DK) > 3 %. Vyšetření se provádí metodou pulzní oxymetrie na PHK a DK. Dítě s pozitivním výsledkem je odesláno na echokardiografické vyšetření (ECHO).

Vrozené vývojové vady (VVV) srdce se vyskytují s incidencí 1/100 novorozenců, nicméně kritické jsou méně časté, jejich četnost je 2–3/1000 novorozených dětí. Příznaky jsou dyspnoe a nízká saturace krve kyslíkem. MUDr. Bodnár zdůraznil, že v některých případech dojde k potížím až po úplném uzávěru fetálních spojek, tedy až po propuštění z porodnice. Jako terapie CCHD slouží kardiochirurgická intervence. Prognóza je při včasném odhalení dobrá.

Patologií na kyčelních kloubech častěji trpí dívky Vyšetření kyčlí se v České republice provádí od roku 1977 a vykonává ho

Podle sdělení MUDr. Petra Kamínka, Ph.D., operační revizi podstoupí v USA v nescreenované populaci 3 z 1000 dětí, zatímco u nás ve screengované populaci cca 1 z 10 000 dětí. Přesná aktuální data z ČR bohužel nejsou k dispozici.

Screening vrozených vývojových vad ledvin přinesl výsledky Řeč byla i o ultrasonografii ledvin.

Jak bylo sděleno v rámci přednášky, jedná se o screeningové vyšetření nepovinné, nicméně doporučené a provádí jej zacvičený pediatr těsně před propuštěním dítěte z porodnice, při částečném zavodnění a po prvním přírůstku hmotnosti.

Při nálezu patologie provede kontrolní UZ vyšetření radiolog a výsledek konzultuje s nefrologem.

Mezi vrozené vady uropoetického systému se řadí primární hydronefróza, tedy dilatace kalichopánvičkového systému, dále například zdvojený dutý systém ledviny, polycystické ledviny či neuroblastom. Ve výčtu komplikací byly jmenovány pyelonefritidy a renální poškození. Dítě je sledová-

foto: Profimedia

u matky, například diabetes mellitus (DM), nebo poruchy vývoje cévního zásobení čočky.

Léčba zahrnuje lensektomii a korekci. Při včasné diagnostice a operaci je prognóza velmi dobrá. „Význam screeningu stále trvá, a pokud je možné toto poselství přenést, budu rád, protože máme poměrně dost dětí, které díky screeningu operujeme včas,“ okomentoval oftalmolog MUDr. Hložánek, který se zabývá dotazníkovým sběrem údajů o screeningu. „Stále se nám daří odhalit spoustu dětí, které z této časné diagnostiky mají prospěch,“ shrnul význam screeningu MUDr. Bodnár.

florence 1/20

téma gynekologie, porodnictví a IVF

Krátce z PREVON 2019 V bloku věnovaném neonatologii rovněž zaznělo: Z pupečníkové krve se vyšetřuje i kongenitální syfilis Screening kongenitální syfilitidy je v ČR povinný a provádí se z pupečníkové krve bezprostředně po porodu.

Výsledek vyšetření je znám do dvou dnů, a pokud je pozitivní, ověřuje se v Národní referenční laboratoři (NRL) v Praze. Syfilis congenita se vyskytne vzácně a při včasné antibiotické terapii je prognóza dobrá.

Počet vyhledávaných nemocí by se mohl do budoucna navýšit Do budoucna se zvažuje zavedení screeningu mimo jiné na těžkou kombinovanou imunodeficienci (SCID), spinální muskulární atrofii, kongenitální CMV infekce, kongenitální toxoplazmózu a střádavé choroby. Screening na tyto nemoci je zaveden v některých zemích v zahraničí.

MUDr. Vojtěch Bodnár, Novorozenecké oddělení FN Olomouc

no dětským nefrologem, urologem, eventuálně je provedena operace. Při včasném odhalení je prognóza dobrá.

Podle dat MUDr. Soni Šulákové bylo v Olomouci u 4235 narozených a screenovaných dětí v letech 2011–2012 zachyceno 207 vad, incidence tedy byla 1/17. Přitom 20 % vrozených vývojových vad bylo zachyceno prenatálně. Operace byla provedena celkem u 19 dětí z 207.

Celoplošná data pro ČR neexistují.

Sluch je pro vývoj dětí nezastupitelný Chyby a omyly screeningu sluchu novorozenců v ČR představil přítomným prof. MUDr. Viktor Chrobok, CSc., Ph.D., přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF UK a FN Hradec Králové. Připomenul, že pro děti, jejich schopnost naučit se mluvit a rozvoj mozku obecně je nejdůležitější období do tří let věku, a proto je včasná diagnostika hluchoty klíčová. Těžká sluchová vada je odhalena u 100–200 dětí za rok. U fyziologických (zralých) novorozenců je incidence 1/1000, u rizikových 20–40/1000.

Aby byl screening funkční, musí být podle prof. Chroboka splněno několik základních podmínek. Ovládání přístroje, kterým je vyšetření prováděno, musí být jednoduché.

Vyšetření by mělo být pro novoro-

zence komfortní, měl by při něm být v klidu a ideálně spát, dále by mělo být finančně dostupné a medicínsky výtěžné.

Prof. Chrobok informoval, že v současnosti jsou využívané převážně dvě metody, a to zjišťování otoakustických emisí (TEOAE, DPOAE) a evokovaných potenciálů (AABR, ABR, ASSR). TEOAE má jednodušší provedení a výsledek je shodný s DPOAE, celé vyšetření trvá 30 sekund. Senzitivita TEOAE dosahuje 60 % a specificita 98 %, pozitivní prediktivní hodnota činí 75 % a negativní prediktivní hodnota 97 %. V roce 2017 byl podle údajů ČSÚ screening sluchu proveden u 75,5 % novorozenců.

Prof. Chrobok také zmínil pravidlo 1–3–6 (Bush et al.), podle nějž by měl každý novorozenec do jednoho měsíce věku podstoupit screening sluchu, do tří měsíců by měla být provedena diagnóza nedoslýchavosti a do šesti měsíců věku by měla být zahájena léčba nedoslýchavosti.

Přednášející také upozornil na publikovanou studii (Ricalde et al.), z níž vyplývá, že 20–21 % dětí se ztratí ze sledování. Je to způsobeno výchovou a znalostmi rodičů, vzdáleností, pracovními povinnostmi, nevstřícností a nižší prioritou sluchu oproti ostatním aspektům zdraví.

Ke zlepšení doporučil mimo jiné výchovu a poučení rodičů.

Nejčastěji se vrozené vývojové vady týkají srdce MUDr. Lumír Kantor, Ph.D., primář Novorozeneckého oddělení FN Olomouc, ve své přednášce přiblížil včasný záchyt kritických vrozených srdečních vad (CCHD) u zralých novorozenců při hospitalizaci a v raném postnatálním období.

Uvedl, že CCHD jsou nejčastější vrozenou vývojovou vadou (VVV; 35 % všech VVV) a připadá na ně 20–40 % všech úmrtí na VVV v novorozeneckém a kojeneckém věku.

Mezi nejvýznamnější CCHD patří například koarktace aorty.

Ohrožení nerozpoznanou CCHD je velmi urgentní stav, který může nečekaně přijít po dnech bezpříznakového období v porodnici i doma.

Při něm dojde k těžkému srdečnímu selhání a může končit smrtí.

Vyšetření se provádí co nejpozději před odchodem domů, v klidu či ve spánku, trvá 2–5 minut. Dělají se dvě nezávislá, po sobě jdoucí měření. Pokud je nález třikrát po sobě pozitivní, následuje ECHO. Při zavedení screeningu CCHD ve FN Olomouc v roce 2014 bylo vyšetřeno cca 13 000 novorozenců a vyskytly se tři pozitivní nálezy.

Senzitivita měření je 76,3 %, specificita 99,9 % a falešná pozitivita 0,14 %.

9

téma gynekologie, porodnictví a IVF

florence 1/20

Skúsenosti žien s pôrodom – profesionálna podpora pôrodnej asistentky počas pôrodu Súhrn:

Kľúčové slová:

Skúsenosť žien s pôrodom ovplyvňuje fyzickú, psychickú, sociálnu oblasť života aj niekoľko rokov po pôrode. Skúsenosť s pôrodom závisí od mnohých faktorov vrátane podpory zdravotníckeho personálu vrátane pôrodnej asistentky.

Cieľom štúdie bolo zistiť profesionálnu podporu pôrodnej asistentky počas pôrodu. Výskumný súbor tvorilo 61 žien po pôrode s priemerným vekom 29,69 (± 5,2 ) rokov. Na zber dát bol použitý štandardizovaným dotazník The Childbirth Experience Questionnnaire (CEQ). Výsledky zámernej metódy zberu dát boli spracované formou deskriptívnej štatistiky. Najhoršie uvádzanými položkami boli nedostatočná starostlivosť a informovanosť zo strany pôrodnej asistentky.

Cieľom starostlivosti o ženu počas pôrodu by malo byť poskytovanie kvalitnej starostlivosti a vytváranie pozitívnej skú­ senosti s pôrodom. Pôrodná asistentka by mala minimalizovať faktory, ktoré prispievajú predovšetkým k negatívnej skúsenosti s pôrodom, ktorá vyúsťuje do celkovo nízkej spokojnosti s pôrodom. pôrod, skúsenosť, pôrodná asistentka

Women’s Perceptions of the Childbirth Experience – Professional Support Offered by Midwives during Labour Summary:

Keywords:

The childbirth experience affects the physical, psychological, social area of women’s life for several years after childbirth. The childbirth experience depends on the woman’s expectations, the satisfaction of her needs during labour, the support from medical staff and the involvement of the woman in the decision – making process during labour.

The aim of the study was to determine the professional midwifery support during labour. The study group consisted of 61 postpartum women with an average age of 29.69 (± 5.2) years. The Childbirth Experience Questionnnaire (CEQ) was used to collect data. The results were processed in descriptive statistics. The worst reported items were the lack of midwives’ care and lack of awareness during labour. Provide quality care and to create a positive childbirth experience is the key component in midwifery work. The midwife should minimize the factors that contribute primarily to the negative childbirth experience, which results in a low overall satisfaction with labour. labour, experience, midwifery

Mgr. Erika Maskálová, PhD., 2 Bc. Júlia Samselyová, 3 Mgr. Eva Urbanová, PhD., 1 Univerzita Komenského v Bratislave, 2 Jesseniova lekárska fakulta v Martine, 3 Ústav pôrodnej asistencie, Martin, Slovenská republika 1

Úvod Prežiť plnohodnotný a krásny pôrod by nemalo byť len záujmom ženy-rodičky, ale taktiež predmetom záujmu zdravotníckych pracovníkov.

Cieľom starostlivosti o ženu počas pôrodu by malo byť poskytovanie kvalitnej starostlivosti a vytváranie pozitívnej skúsenosti s pôrodom (Iravani et al., 2015). Pôrodná asistentka je uznávaná ako plne zodpovedný zdravotnícky pracovník, ktorý pracuje ako partner ženy, poskytuje jej potrebnú podporu, starostli­ vosť a radu v priebehu tehotenstva, pôrodu a v popôrodnej dobe, poskytuje starostlivosť novorodencom a deťom v dojčenskom veku.

Táto starostlivosť zahŕňa preventívne opatrenia, podporu normálneho pôrodu, zisťovanie komplikácií

10

u matky alebo dieťaťa, sprostredkovanie prístupu k lekárskej starostlivosti alebo inej vhodnej pomoci a prevedenie nevyhnutných zásahov pri mimoriadnej naliehavej situácii (Medzinárodná definícia pôrodnej asistentky, 2019). Kontinuálna podpora zdravotníckeho personálu počas pôrodu vedie k častejším spontánnym vaginálnym a kratším pôrodom a znižuje sa riziko výskytu komplikácií, nakoľko je žena vďaka prístupu v emocionálnej pohode (Iravani et al., 2015).

V príspevku prezentujeme čiastkové výsledky jedného zo skúmaných aspektov skúseností s pôrodom, a to domény Profesionálna podpora pôrodných asistentiek.

Metodika a charakteristika súboru Výskumný súbor tvorilo 61 žien s vekovým priemerom 29,69 (± 5,18) rokov. Výber respondentiek bol príležitostný na základe inkluzívnych kritérií ako stav po pôrode dieťaťa, prvorodička, dobrovoľný súhlas respondentky so zaradením do štúdie aktuálne. Respondentky podpísali

informovaný súhlas so zaradením do štúdie. Medzi exkluzívne kritériá patrili pôrod mŕtveho dieťaťa, nesúhlas so zaradením do štúdie.

Dizajn výskumu zodpovedá prie­ rezovej kvantitatívnej štúdii vykonanej na základe dotazníkového šetrenia. Na zber relevantných údajov, dosiahnutie stanoveného cieľa bol použitý so súhlasom autorky Dencker et al. dotazník s názvom The Child­birth Experience Questionnaire (CEQ). Je to sebaposudzovacia škála zameraná na hodnotenie kvality subjektívnej skúsenosti ženy s pôrodom. Dotazník analyzuje skúsenosť žien s pôrodom v štyroch doménach: vlastná kapacita, profesionálna podpora, vnímaný pocit bezpečia a doména kontroly a podielu na rozhodovaní ženy počas pôrodu. Pozostáva z 22 položiek. Prvých 19 otázok bolo uzavretých, s použitím 4-bodovej Likertovej škály (1 znamená úplne nesúhlasím, 2 skôr nesúhlasím, 3 skôr súhlasím a 4 úplne súhlasím). V dotazníku sa vyskytovalo 5 negatívnych formulovaných výrokov, ktoré sa pred vypočítaním celkového hrubého skóre rekódovali (otázky č. 3,

téma gynekologie, porodnictví a IVF

foto: Profimedia

5, 8, 9, 20). Otázky č. 20, 21 a 22 boli škálované, konkrétne sa využila vizuálna analógová škála (VAS) so stupnicou od 0 do 100 bodov. Bodové hodnotenie tejto stupnice bolo transformované do nasledovných kategórií: 0 – 40 bodov = 1 bod, 41 – 60 bodov = 2 body, 61 – 80 bodov = 3 body a 81 – 100 bodov = 4 body. Ženy pomocou tejto škály vyjadrovali mieru bolesti, kontroly nad pôrodom, ako bezpečne sa cítili počas pôrodu, ako aj mieru kontroly a podielu na rozhodovaní počas pôrodu.

Výsledný ukazovateľ dotazníka (celkové skóre) sa interpretuje v zmysle, že vyššie skóre značí vyššiu celkovú spokojnosť s pôrodom. Dotazník bol validizovaný v niekoľkých krajinách a jazykových mutáciách. Doterajšie validizačné štúdie preukázali dobré psychometrické vlastnosti dotazníka CEQ. Autorka dotazníka CEQ stanovila 4 domény dotazníka CEQ pokrývajúce jednotlivé oblasti hodnotenia skúseností žien s pôrodom: → Doména Vlastná kapacita (položka 1, 2, 4, 5, 6, 19, 20, 21) zahŕňa vyjadrenie vlastných emócií, pocitu kontroly nad pôrodom a pocity bolestivosti. → Doména Profesionálna podpora pôrodnej asistentky zahŕňa subjektívne hodnotenie prístupu pôrodnej asistentky, poskytovanie informácií a starostlivosti pôrodnou asistentkou (položka 13, 14, 15, 16, 17). → Doména Pocit bezpečia (položky 3, 7, 8, 9, 18, 22) zahŕňa vyjadrenie subjektívneho vnímanie pocitu bezpečia a spomienok na pôrod. → Doména Participácia (položky 10, 11, 12) popisuje subjektívne vnímanie týkajúce sa vlastných možností ovplyvniť pozíciu, pohyby a úľavu od bolesti pri pôrode.

Dotazník obsahoval aj položku dodatočných komentárov žien s možnosťou voľnej odpovede (Dencker et al., 2010). V závere sme dotazník obohatili o demografické a kategorizačné údaje, ako sú vek, vzdelanie, stav, týždeň tehotnosti, spôsob ukončenia pôrodu, trvanie pôrodu, indukcia pôrodu oxytocínom, pôrodné poranenia.

Vyhodnotenie dotazníka bolo vykonané na základe pokynov autorky dotazníka. Nástroj zberu dát sme použili po získaní oficiálneho súhlasu autorky v prvej fáze na účely tejto štúdie. V ďalšom kroku bol

Kontinuálna podpora zdravotníckeho personálu počas pôrodu vedie k častejším spontánnym vaginálnym a kratším pôrodom a znižuje sa riziko výskytu komplikácií, nakoľko je žena vďaka prístupu v emocionálnej pohode. uskutočnený preklad dotazníka do slovenského jazyka. Ten bol uskutočnený dvoma nezávislými prekladateľmi, z ich prekladov bola vytvorená konečná verzia dotazníka. Tá bola následne spätne preložená do anglického jazyka a porovnávaná s originálnou verziou. Položky neboli modifikované. Zrozumiteľnosť dotazníka bola overená pilotnou štúdiou s 10 tehotnými ženami, ktoré boli oslovené na základe osobných kontaktov.

Zber dát bol realizovaný po získaní písomného súhlasu Etickej komísie Univerzitnej nemocnice v Martine (EK UNM) a ústnom súhlase vedúcej pôrodnej asistentky Gyne-

kologicko-pôrodníckej kliniky UNM. Výskum bol realizovaný v období december 2017 až január 2018. Použitý nástroj zberu dát bol distribuovaný osobne v tlačenej forme na oddelení šestonedelia ženám po pôrode.

Návratnosť dotazníka bola 100 % a výskumu sa tak zúčastnilo 61 žien, čo mohlo byť ovplyvnené osobnou distribúciou dotazníka. Získané údaje boli štatisticky spracované v programe Microsoft Excel 2010. Spracovanie údajov štandardizovaného CEQ dotazníka prebiehalo formou deskriptívnej štatistiky, a to výpočtom aritmetického priemeru, smerodajnej odchýlky a percentuálnym vyjadrením.

11

téma gynekologie, porodnictví a IVF

florence 1/20

Tabuľka 1 Demografické a anamnestické charakteristiky výskumného súboru Premenné Vek respondentiek Vzdelanie

Rodinný stav

Parita Gestačný týždeň Spôsob ukončenia pôrodu

Začiatok pôrodu Trvanie pôrodu Výskyt pôrodného poranenia Typ pôrodného poranenia

priemer (SD) vysokoškolské stredoškolské Základné slobodná vydatá rozvedená vdova prvorodičky druho a viacrodičky priemer (SD) spontánne vaginálnou cestou operačné ukončenie s.c. operačné ukončenie – forceps spontánny indukovaný menej ako 12 hod. viac ako 12 hod. áno nie epiziotómia ruptúra perinea

Celková vzorka n = 61 27,23 (± 5,32) 36 (59,01 %) 23 (37,70 %) 2 (3,29 %) 40 (65,57 %) 19 (31,14 %) 2 (3,29 %) 0 (0,00 %) 61 (100 %) 0 (0 %) 39,44(±1,20) 51 (83.61 %) 9 (14.50 %) 1 (1.89 %) 51 (83,61 %) 10 (16,39 %) 50 (81,97 %) 11 (18,03 %) 36 (59,02 %) 25 (40,98 %) 30 (83,33 %) 6 (16,67 %)

Legenda: n – celkový počet respondentov, SD – smerodajná odchýlka

Tabuľka 2 Priemerné hodnoty a frekvencia odpovedí na jednotlivé položky dotazníka CEQ – časť Profesionálna podpora žien počas pôrodu Doména: Profesionálna podpora žien počas pôrodu

1 n (%)

2 n (%)

3 n (%)

4 n (%)

µ

±SD

13. Pôrodná asistentka mi venovala dostatok času.

33 (54,09)

20 (32,79)

6 (9,84)

2 (3,28)

1,62

0,79

14. Pôrodná asistentka venovala dostatok času môjmu partnerovi.

17 (27,87)

22 (36,07)

15 (24,59)

7 (11,47)

2,19

0,97

15. Pôrodná asistentka ma 34 stále informovala o tom, čo (55,74) sa deje počas pôrodu.

21 (34,43)

5 (8,20)

1 (1,63)

1,56

0,71

16. Pôrodná asistentka 30 rozumela mojim potrebám. (49,18)

25 (40,98)

4 (6,56)

2 (3,28)

1,64

0,75

17. Cítila som veľmi dobrú starostlivosť zo strany pôrodnej asistentky.

18 (29,51)

4 (6,56)

2 (3,28)

1,53

0,76

37 (60,65)

Legenda: 4 – úplne súhlasím, 3 – skôr súhlasím, 2 – skôr nesúhlasím, 1 – úplne nesúhlasím; n – počet respondentov, µ – aritmetický priemer, SD – štandardná odchýlka

Výsledky V tabuľke 1 uvádzame prehľad demografických a anamnestických charakteristík výskumného súboru.

V tabuľke 2 sú uvedené priemerné hodnoty a frekvencia odpovedí na jednotlivé položky dotazníka CEQ – doména Profesionálna podpora.

V doméne Profesionálna podpora najnižší aritmetický priemer hodnotenia boli uvedené pri položkách č. 17 (Cítila som veľmi dobrú starostlivosť zo strany pôrodnej asistentky.), č. 15 (Pôrodná asistent-

12

ka ma stále informovala o tom, čo sa deje počas pôrodu.). Najvyšší aritmetický priemer hodnotenia sú uvedené pri položkách č. 14 (Pôrodná asistentka venovala dostatok času môjmu partnerovi.), č. 16 (Pôrodná asistentka rozumela mojim potrebám.).

Diskusia Výskumná štúdia sa zameriavala na zistenie skúsenosti žien s pôrodom a profesionálnej podpory žien počas pôrodu.

Správny prístup pôrodnej asistentky je dôležitým faktorom ovplyvňujúcim to, ako žena prežíva pôrod (Škodová, 2018; Larkin et al., 2009), a môže byť príčinou negatívne vnímaného pôrodu u žien (Nilsson et al., 2010). V našej štúdii doména Profesionálna podpora zahŕňala 5 položiek ako čas, ktorý pôrodná asistentka venovala žene ako aj jej partnerovi počas pôrodu, informovanie o priebehu pôrodu pôrodnou asistentkou, pochopenie potrieb rodičky ako aj dostatočná starostlivosť poskytovaná pôrodnou asistentkou.

Položka Dostatočnej starostlivosti od pôrodnej asistentky dopadla v ­tejto doméne najhoršie. Až 90,16 % žien (možnosť úplne nesúhlasím a skôr nesúhlasím) vyjadrilo názor, že necítili dostatočnú starostlivosť od pôrodných asistentiek. Uvedené výsledky môžu byť spôsobené aj skutočnosťou, že pôrodná asistentka trávi so ženou viac času ako napríklad lekár, a tým pádom je omnoho viac sledovaná a vystavená kritike.

Taktiež autonómnosť pôrodných asistentiek je v podmienkach Slovenskej republiky pomerne nízka. Nakoľko v našej štúdii nekonkretizujeme, čo presne sa pod pojmom dobrá starostlivosť myslí, bolo by vhodné pomocou ďalšieho výskumu túto položku špecifikovať.

Informovanosť o priebehu pôrodu vrátane emocionálnej podpory výrazne ovplyvňuje skúsenosť žien s pôrodom. Žena počas pôrodu by mala byť informovaná o všetkých postupoch, ktoré sa u nej počas pôrodu vykonávajú. Pôrodná asistentka informuje rodičku predovšetkým o ošetrovateľských výkonoch a v spolupráci s lekárom aj o výkonoch, ktoré realizuje lekár. V našej štúdii 90,17 % respondentiek uvádzalo nízku spokojnosť s informovanosťou zo strany pôrodných asistentiek. Takács a kol. (2015) uvádza, že informovanosť ženy počas pôrodu má veľký vplyv na pocit bezpečia, kontrolu nad pôrodom a veľkým podielom sa taktiež zúčastňuje na skúsenosti žien s pôrodom.

Dostatok času, ktorý poskytuje pôrodná asistentka, má pre rodičku počas pôrodu mimoriadny význam a je jedným z faktorov, ktorý ovplyvňuje spokojnosť rodičky so starostlivosťou počas pôrodu ako aj skúsenosť žien s pôrodom (Ottová, 2015). Aune, Amundsen, Skage (2014) ­poukazujú na to, že aj pôrodné asistentky si uvedomujú význam kontinuálnej prítomnosti pri žene

téma gynekologie, porodnictví a IVF

foto: Profimedia

Správny prístup pôrodnej asistentky je dôležitým faktorom ovplyvňujúcim to, ako žena prežíva pôrod.

počas pôrodu práve z hľadiska lepšieho progresu pôrodu a vízie spontánneho ukončenia tehotnosti. Iravani et al. (2015) vo svojej štúdii poukázala na očakávania a realitu prístupu pôrodných asistentiek.

Očakávania žien spočívali v ochote personálu vypočuť ich, empatii, záujme a kontinuálnej morálnej podpore. Väčšina respondentiek označila pôrodné asistentky ako zaneprázdnené, nevenovali im toľko času, ako by potrebovali. V štúdii realizovanej v Holandsku ženy vyjadrili nespokojnosť s uponáhľanosťou pôrodných asistentiek, čo pokladali za neprofesionálnu vlastnosť z hľadiska prístupu (Rijnders et. al., 2008). V našich výsledkoch 86,88 % žien vyjadrilo, že im pôrodná asistentka nevenovala dostatok času.

Najlepšie hodnotenými položkami v našej štúdií v doméne Profesionálna podpora boli čas, ktorý venovala pôrodná asistentka ženinmu partnerovi, a porozumenie potrebám ženy.

Skúsenosť s pôrodom závisí od toho, či poskytovaná starostlivosť korešponduje s očakávaniami a potrebami rodičky. Roztočil a kol. (2008) uvádzajú, že už počas gravidity by mala vyhľadávať poskytovateľov starostlivosti, ktorí budú akceptovať jej požiadavky počas pôrodu. Identifikácia potrieb ženy počas pôrodu, želaní a obáv žien je počas pôrodu veľmi

dôležitá a môže sa dynamicky meniť v jednotlivých fázach pôrodu (Bašková a kol., 2015b). Posúdenie napr. potreby poznávania a učenia je dôležité z hľadiska poskytovania informácií o jednotlivých intervenciách počas pôrodu ako aj z hľadiska edukácie a inštruovania rodičky. Bolesť, únava, vyčerpanosť počas pôrodu môžu schopnosť vnímania negatívne ovplyvniť (Bašková a kol., 2015a).

Výskumy poukazujú na fakt, že nie­ len pre rodičku, ale aj jej sprevádza­ júcu osobu, najčastejšie partnera, je priebežná informovanosť a podpora počas pôrodu veľmi dôležitá. Preto je potrebné, aby pôrodná asistentka venovala čas aj partnerovi, ktorý rodičku pri pôrode doprevádza (Hodnett, 2002; Ottová, 2015).

Limity výskumnej štúdie Metodologicky slabou stránkou práce bola zámerná metóda výberu výskumného súboru a taktiež nereprezentatívnosť vzorky z hľadiska počtu respondentov zúčastnených na výskume a taktiež výber respondentiek len z jednej nemocnice. Za vhodné považujeme vyplniť daný dotazník aj po dlhšom časovom období po pôrode, napríklad po šiestich týždňoch, kedy žena vníma určité atribúty s odstupom času inak ako bezprostredne po pôrode. Napriek tomu, pokračovaním v tomto

čiastkovom výskume je možné poukázať aj na prípadne iné, neodhalené faktory ovplyvňujúce skúsenosť žien s pôrodom a šíriť prostredníctvom aj tohto výskumu osvetu týka­ júcu sa potreby skúmania skúsenosti žien s pôrodom.

Záver Naša štúdia bola zameraná na zistenie skúsenosti žien s pôrodom a profesionálnej podpory pôrodných asistentiek. Z výsledkov sme zistili, že v oblasti podpory žien zo strany pôrodných asistentiek až 90,17 % žien vyjadrilo nespokoj­ nosť s poskytovanou starostlivosťou. Na reguláciu tohto výsledku by sa v ďalšom výskume malo zamerať na dôvod nespokojnosti, konkrétne úroveň poskytovanej zdravotnej starostlivosti pôrodnými ­asistentkami.

Hlavným prínosom našej práce bolo zistenie, že profesionálna podpora pôrodných asistentiek s citlivým prístupom k rodičke počas pôrodu je nesmierne dôležitá. Preto by malo byť samozrejmosťou podporovať verbalizáciu žien o skúsenos­ tiach s pôrodom, či už pozitívnych alebo negatívnych, v rámci jednotlivých slovenských pôrodníc.

13

téma gynekologie, porodnictví a IVF

florence 1/20

Národní komise pro kojení zajistí realizaci doporučení WHO „Kdyby kojení ještě neexistovalo, tak ten, kdo by ho dnes vymyslel, by si zasloužil dvojitou Nobelovu cenu – za medicínu a za ekonomiku,“ říká Keith Hanson ze Světové banky.

Evžena Janovská, redakce Florence

K

ojení je bezpochyby nezastupitelné pro zdravý vývoj dítěte. Rovněž představuje velký přínos pro jeho matku, rodinu i pro celou společnost.

Tématem letošního Národního týdne kojení, jenž probíhal od 16. do 22. září, bylo „Posílit rodiče, umožnit kojení“. Vázala se k němu i tisková konference, která se uskutečnila 23. září v prostorách ředitelství Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Zúčastnili se jí ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, náměstkyně ministra zdravotnictví MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH, ředitel SZÚ MUDr. Pavel Březovský, MBA, a vedoucí lékařka Národního laktačního centra MUDr. Anna Mydlilová.

Je nevyvratitelné, že kojení prospívá zdraví dítěte i matky Význam kojení stručně a výstižně shrnul ředitel SZÚ Pavel Březovský slovy: „Mateřské mléko je tekutina, která je nenahraditelná. Složení mateřského mléka je ideální pro zdravý vývoj dítěte. Žádná jiná potravina nedokáže poskytovat dítěti všechny potřebné živiny ve složení přesně odpovídajícím jeho věku. WHO doporučuje výlučné kojení po dobu šesti měsíců.“ Význam kojení pro dítě dokazuje rozsáhlá studie, kterou společně provedly SZÚ, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Odborná společnost praktických dětských lékařů. Přestože byla ukončena v roce 2011, její výsledky jsou stále platné. Potvrdila pozitivní vliv kojení na růst dětí a doložila několikanásobně nižší výskyt nadváhy a obezity oproti běžné dětské populaci. Kojení také prokazatelně preventuje alergie, diabetes mellitus 1. i 2. typu, ulcerózní kolitidu, Crohnovu nemoc a další chronická onemocnění.

Velký přínos má i pro zdraví matky. Ženy, které své dítě kojily, mají mimo jiné nižší riziko vzniku osteo-

14

porózy, karcinomu prsu i karcinomu vaječníků.

Jak ukázalo reprezentativní šetření ministerstva zdravotnictví a STEM na souboru 1009 žen, které bylo provedeno na přelomu srpna a září 2019, ženy si význam kojení uvědomují – 98 % z nich ho považuje za naprosto důležité.

Uspoří zhruba 100 miliard Kč ročně Kojení šetří nejen peníze matky, ale rovněž představuje nemalé úspory pro společnost. Keith Hanson ze Světové banky vyhodnotil ekonomický přínos kojení následovně: „Kdyby kojení ještě neexistovalo, tak ten, kdo by ho dnes vymyslel, by si zasloužil dvojitou Nobelovu cenu – za medicínu a za ekonomiku.“ Kojení ušetří zhruba 2–3 % HDP, což je 100 miliard Kč ročně. Stejná částka se každým rokem vynakládá na léčbu diabetu mellitu 2. typu, přičemž kojení snižuje riziko vzniku tohoto onemocnění o 35 %. Toto procento se s každým rokem kojení navyšuje o 4–12 %.

MZ chce odstranit nedostatky v péči o kojící ženy po propuštění z porodnice „Podpora kojení je naprosto zásadním tématem pro veřejné zdraví.

Naším společným cílem je zajištění kvalitní péče o kojící ženu v porodnici i v návazné péči po propuštění, aby se všem kojícím ženám dostalo podpory a kvalitního poradenství ve všech segmentech zdravotní péče, které přicházejí do styku s kojící ženou,“ sdělil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ministerstvo zdravotnictví ustanovilo Národní komisi pro kojení, která zajistí realizaci strategii kojení podle zásad WHO Baby Friendly Hospital Initiative. Cílem nově vznikajícího Národního zdravotnického informačního portálu bude poskytování relevantních informací o výživě. Ministerstvo si uvědomuje nedostatky v návazné péči po propuštění kojících matek z nemocni-

ce. Situaci má zlepšit spolupráce s odbornou Společností praktických lékařů pro děti a dorost, Laktační ligou a dalšími partnery.

Nemalou účast na podpoře kojení má Státní zdravotní ústav. Jeho podpora spočívá především v informování veřejnosti. Velký ohlas získala jeho kampaň spoKOJENÍ, určená pro rodiče nejmladších dětí, která se uskutečnila v roce 2016. Po skončení kampaně byla vytvořena stejnojmenná brožura.

Podpora kojení je součástí celorepublikového projektu Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, který potrvá až do roku 2022. Tento projekt SZÚ podporuje Evropská unie.

Součástí podpory kojení je řešení problémů žen při kojení v porodnici a po jejich propuštění domů. Zhruba 59 % žen se potýká s problémy při kojení v porodnici a přibližně stejné procento má problémy s kojením i doma. Velký význam má navazující péče po propuštění a kvalitní laktační poradenství.

Nedostatek informací o kojení a jeho technice se objevuje nejen u kojících žen. Používání dudlíků a lahví v porodnici svědčí o nedostatku informací nebo o neochotě zdravotnického personálu dodržovat správnou techniku kojení tak, jak ji představuje 10 kroků k úspěšnému kojení podle WHO. Více informací lze najít na webu www.kojeni. cz/poradcum/10kroku.

Podle vedoucí lékařky Národního laktačního centra MUDr. Anny Mydlilové je na vině také nedostatek laktačních poradkyň. Laktační poradkyně nemusejí být zdravotnice.

Informace, jak se stát jednou z nich, je možné najít na stránkách www. kojeni.cz/o-webu/jak-se-stat-laktacnim-poradcem.

Článek byl převzat z časopisu Terapie.

rozhovor

Vždy je lepší přijít včas – ale u muže ono včas znamená i do poměrně vysokého věku Neplodnost patří mezi jeden z největších problémů 21. století. Jenom v České republice je neplodných něco mezi 15 a 25 % párů a každoročně se jejich počet zvyšuje. Ženské neplodnosti se věnuje větší pozornost a investuje se do ní více prostředků, – zatímco léčba mužské neplodnosti zůstává trochu stranou a tolik se o ní nemluví. Širší veřejnost nemá dostatečné povědomí o možnostech léčby na andrologických a sexuologických klinikách, neexistují žádné státem organizované osvětové programy. K sexuologovi/andrologovi se neplodný muž vydává často až ve chvíli, kdy může být pozdě, a na rozdíl od ženy nedbá tolik na prevenci. Problematiku mužské neplodnosti a s ní spojené mýty časopisu Florence přiblížil sexuolog a gynekolog MUDr. Pavel Turčan.

Adam Folta, redakce Florence

foto: archiv Pavla Turčana

Podle ČSÚ je v České republice mezi 15 a 25 % neplodných párů. Zaznamenáváme zvyšující se tendenci. Čím si tento fakt vysvětlujete?

Vysvětluji si to tím, že mnoho párů odkládá početí potomka do vyššího věku. Většina těchto párů není čistě neplodných, jsou tzv. subfertilní neboli mají sníženou plodnost. Sejde-li se muž se sníženou plodností a žena se sníženou plodností, účinek je mnohem silnější a počít dítě je obtížnější.

Je tedy tato statistika do jisté míry zkreslená tím, že se s neplodností léčí více starších párů?

Ano, to je podle mě hlavní faktor, který statistiky zkresluje. Dříve bylo normální, že páry měly potomstvo v osmnácti dvaceti letech. Kdo neměl děti v pětadvaceti, byl považován za divného – dnes je to téměř naopak. Navíc řešila-li se před dvaceti lety neplodnost, vyšetřovali se převážně mladí lidé, kteří měli problém s početím. Největší skupinu spermiogramů máme proto z věkové skupiny okolo dvaceti dvaadvaceti let, nikoli ze skupiny pětatřiceti- až čtyřicetiletých mužů, jako je tomu dnes. Pražští sexuologové dělali asi před čtyřmi lety výzkum, ve kterém porovnávali spermiogramy mladých mužů odebrané před třiceti lety s těmi současnými, a zjistili, že tyto spermiogramy se téměř vůbec neliší nebo došlo jen k nepatrnému zhoršení. Čili se nenaplňuje katastrofický scénář, který bývá občas prezentován. Špatné spermio-

gramy pocházejí od skupiny starších mužů, ovšem k těm nám odpovídající vzorek z minulého století schází, proto nemáme s čím srovnávat. To ovšem neznamená, že by neplodnost nebyla celospolečenským problémem. A je potřeba jej řešit.

Neplodnost je určitě problémem jednadvacátého století. Nedochází ale k jistému nafukování mediální bubliny a k hysterii?

Neplodnost problémem zajisté je, ale pokud by se řešila v ranějším věku, nebyl by problém tak markantní a závažný. Pokud někdo plánuje odkládat početí, měl by si spermie v mládí nechat zamrazit.

Možnosti tady jsou. Ovšem ne pro každého je umělé oplodnění přijatelnou cestou a na to má plné právo.

Ona mediální bublina trochu nafouknutá je.

Podle statistik je příčina neplodnosti v 35 % na straně muže, v 35 % na straně ženy, ve 25 % se jedná o kombinaci důvodů na obou stranách a v 5 % je příčina nejasná. Problém mužské neplodnosti tedy prudce narůstá, ovšem mnohem více se řeší neplodnost u žen. Proč tomu tak je?

Fakt, že lékaři raději řeší ženskou neplodnost, je do jisté míry dán tím,

15

rozhovor

že jde o komercializaci segmentu.

Co se stane, pokud do centra IVF přijde neplodný pár? U muže se zjistí horší spermiogram, ale proč by léčili primárně muže, jehož léčba vyjde na pár tisíc korun a pár by posléze počal přirozenou cestou?

Když provedou umělé oplodnění, od pojišťovny nebo od pacientů za něj dostanou 50 000 Kč, což už jsou jiné peníze. Proto se mnohdy nepátrá po pravých příčinách neplodnosti.

Ale určitě ne všechna IVF centra to takto dělají. Spousta z nich přistupuje k problému zodpovědně a posílá pacienty k nám do sexuologických ordinací, netlačí je do umělého oplodnění, pokud to není nutné. Je to vždy o lidech, kteří tam pracují. A v důsledku mají centra, která pacienty do umělého oplodnění netlačí a snaží se jejich neplodnost léčit, lepší zisky, více pacientů a lepší pověst.

Srovnáte-li náročnost léčby infertility u muže a ženy, ve kterém případě bývá obtížnější dopátrat se příčiny a neplodnost léčit či vyléčit? Pokud je tedy takové srovnání možné…

Jak kdy a jak u koho. Asi nelze generalizovat. Pokud například žena nemá ovulaci kvůli vysoké hladině prolaktinu nebo rozkolísané hladi-

florence 1/20

ců, někdy i déle. Žena tudíž spotřebuje půl krabičky za měsíc a muž krabičky tři. Žena má totiž všechna vajíčka v děloze už od prenatálního období a během života jí pouze dozrávají. Pokud by klomifencitrát užívala déle a každý den jako muž, mohlo by u ní dojít k nevratnému poškození vaječníku. Mužům se spermie tvoří pořád nové, a proto potřebují dlouhodobou stimulaci.

U mužů se na podporu plodnosti používají také injekce gonadotropinů, obvykle se aplikují minimálně 2× týdně. Finančně tedy vyjdou dráž léky na podporu spermiotvorby u muže, navíc je muž musí brát delší dobu.

Dobrou zprávou je, že bere-li muž léky delší dobu, všechny doplatky jsou započitatelné do ochranných limitů, které jsou nastavené na pět tisíc korun, a pokud je překročí, pojišťovna mu vše nad tuto částku zpětně proplatí.

U léčby mužské neplodnosti je tedy nutné proces neuspěchat?

Ano, přesně tak. Některé páry i lékaři volí takovou politiku, že nejdřív zkusí odebrat sperma z varlete, aby neztráceli čas, a až když nenaleznou vůbec žádné nebo vhodné spermie, vyhledají pomoc sexuologa nebo androloga. Což je kategoricky špat-

Fakt, že lékaři raději řeší ženskou neplodnost, je do jisté míry dán tím, že jde o komercializaci segmentu. U muže vyjde léčba na pár tisíc korun. Za umělé oplodnění od pojišťovny nebo od pacientů dostanou centra IVF 50 000 Kč. ně hormonů (např. více testosteronu) či má syndrom polycystických vaječníků, stačí nasadit lék podporující ovulaci. Ten bere například pět dní cyklu a do čtrnácti dnů se dostavuje výsledek. Pak může otěhotnět i přirozenou cestou bez IVF. V těchto případech je to jednodušší u ženy, hlavně co se týče časové náročnosti.

U muže musíme počítat s tím, že léčba nebude kratší než 3–5 měsíců, protože spermie dozrávají za tři měsíce. To nikterak urychlit neumíme. Například klomifencitrátu, který se používá jak u žen ke stimulaci ovulace, tak u mužů k indukci spermatogeneze, bere žena pouze pět tablet v měsíci, ale muž musí lék užívat každý den zhruba pět měsí-

16

ně, protože tím naruší bariéru, která chrání spermie před naším imunitním systémem. Všechny buňky v lidském těle mají 46 chromozomů uspořádaných do 23 párů, spermie ani vajíčko však tyto páry nemají, ale mají jenom poloviční sadu chromozomů. Náš imunitní systém je nastaven tak, že likviduje všechno, co neodpovídá naší genetické informaci. Pokud se varle nařízne a odeberou se spermie, dojde k poškození ochranné bariéry a náš imunitní systém začne tvořit protilátky proti spermiím. Odběr spermií v IVF centru proto může snížit účinek naší léčby. Nejlépe se léčí varle, které není nijak traumaticky (lékařským zákrokem či nehodou) narušené. To je velmi důležité vědět!

Jaké jsou nejčastější příčiny mužské neplodnosti?

Pravou příčinu kolikrát ani nevypátráme. Zjistíme například, že muž má nízkou hladinu testosteronu a vysokou hladinu FSH, ale ve většině případů se nám nepodaří odhalit, proč jsou hladiny hormonů nízké nebo vysoké. Někdy to může být zapříčiněné tím, že se muž stresuje, je přepracovaný a přetížený, a úpravou životosprávy se můžou hormonální výkyvy srovnat. Jde ale o malé procento případů. Důvodem také může být infekce prodělaná v minulosti, nejčastěji virového původu, tu ale s odstupem času již nezjistíme. Chlamydiová infekce může například ucpat chámovody, a zapříčinit tak neprostupnost pro spermie, které ale lze odebrat z nadvarlete a provést IVF. Závažné jsou především příušnice prodělané jindy než v dětství – ty mohou způsobit infekci ve varleti a poškodit semenotvorné kanálky. Další možné komplikace mohou vzniknout při mechanickém poškození varlat.

Specifickou skupinou jsou pak muži, kteří posilují a píchají si načerno kupovaný testosteron. Ten jim úplně zablokuje funkci varlat a někteří přicházejí i s tím, že se jim zmenšila. Pokud si uměle zvyšujete hladinu testosteronu, hypofýza vyhodnotí, že ho máte dost, a přestane varlata stimulovat. Potom klesne tvorba testosteronu a spermií a varlata se logicky zmenší.

Jedná se reverzibilní proces?

Jak kdy. Pokud si testosteron nepícháte dlouho, hladina se zpravidla sama srovná. Ale nelze to brát na lehkou váhu, jsou i případy, kdy to vratné není.

Takže pro správnou tvorbu spermií je zapotřebí nižší hladina testosteronu?

Pokud je hladina testosteronu vysoká, je to špatně, a pokud je hladina moc nízká, je to taky špatně. Spermie potřebují pro správné dozrávání dostatek testosteronu. Výzkumy ukázaly, že aby mohla správně probíhat spermatogeneze, koncentrace testosteronu v buňkách, kde se spermie tvoří, musí být minimálně deset- až stokrát vyšší než v krevním séru. Z toho důvodu nemůžeme u muže, který má málo spermií a nízkou hladinu testosteronu, indikovat léčbu testosteronem, protože musíme varlata „donutit“, aby jej začala produkovat sama. Jedině tím docílíme, že bude koncentrace v tkáni vyšší.

rozhovor

Produkce spermií v semenotvorných kanálcích varlete.

Kolorovaný snímek z rastrovacího elektronového mikroskopu

Nakolik se u muže pátrá po pravé příčině neplodnosti? Je na to dostatek prostředků, času a kapacity personálu center?

Nebo se léčí jen projevy a na samotné pátrání po příčinách se spíše rezignuje?

Někdy je to velmi důležité. Například pokud při vyšetření objevíme azoospermii nebo těžkou patospermii (nízký počet spermií či jejich deformace), jsou nezbytná genetická vyšetření, která jsou poměrně drahá. Lze odhalit i genetická onemocnění jako například Klinefelterův syndrom, která pacientovi znemožňují mít vlastní děti. Naštěstí takových moc není. Důležité je muže správně a důsledně vyšetřit a nic nepřehlédnout. Většinou se však pravé příčiny neplodnosti nedopátráme, protože to ani není možné.

Například, jak už jsem zmiňoval, v případě infekcí prodělaných v minulosti nebo nějakých mechanických zranění varlat.

foto: Profimedia

Pokud má pacient azoospermii nebo patospermii, jaká je možnost, že bude mít vlastní potomky?

Možná byste se divil, ale možnost je poměrně vysoká – je to 50–70 %.

Postižený pár mnohdy ani nemusí podstupovat umělé oplodnění nebo jej podstoupí s vlastním genetickým materiálem a nemusí použít spermie od dárce.

Jaký je přístup zdravotních pojišťoven k hrazení léčby neplodnosti?

U nás v sexuologické ordinaci se páry někdy diví, že většinu vyšetření při léčbě neplodnosti pojišťovna

proplácí. Je toho opravdu naprostá většina – na rozdíl od center IVF, kde si některé zákroky pacienti musejí platit z vlastní kapsy.

Co se týče geografického pokrytí a počtu andrologických klinik pro léčbu neplodnosti, je jich v České republice dostatek?

Dostatek jich určitě není. Jestli jich je v celé republice šest, tak je to možná hodně. Lékařů se specializací androlog je sice poměrně hodně, ale ve velké míře se tomuto zaměření nevěnují. A také jsem zatím nezaznamenal, že by byly nějaké tendence počet andrologických ambulancí rozšířit.

Jaká je ochota mužů zabývat se právě těmito řekněme choulostivějšími zdravotními problémy? Jakou roli ve statistikách zahájení a dokončení léčby neplodnosti u mužů hraje stud pacientů?

Existuje stále skupina mužů, kteří nedokážou překročit svůj stín a raději zůstanou neplodnými, než aby to řešili. Navíc léčbu vnímají jako selhání a zneuctění své mužnosti.

Nicméně je dobře, že přibývá těch, kteří vyhledávají pomoc sexuologů a andrologů. Srovnám-li přístup mužů a žen, ženy přijdou častěji na doporučení jiného lékaře nebo kamarádky, zatímco muži si ambulanci častěji vyhledají sami na internetu a přijdou rovnou, nikomu se nesvěřují. Přibývá ale těch, kteří se starají o své zdraví a svou neplodnost chtějí řešit. Nestrkají hlavu do písku a problémům se postaví čelem. Neutíkat před problémy je

přece to, co dělá moderního muže mužem. Nikoli to, že dovede plodit potomky.

Začínají muži řešit svou neplodnost včas?

Vždy je lepší přijít včas – ale u muže ono včas znamená i do poměrně vysokého věku, na rozdíl od ženy, kde je to větší problém, protože ta je omezená zásobou vajíček.

Pokud se vyčerpají, žena už otěhotnět nemůže. U muže není problém počít dítě ve čtyřiceti nebo padesáti, zato u ženy je to až na pár výjimek téměř nemožné.

Vyskytují se s neplodností nějaké komorbidity? Je u neplodných mužů například vyšší pravděpodobnost onemocnění karcinomem?

Pokud je neplodnost způsobena například nesestouplými varlaty, vyšší pravděpodobnost tu je. Varle potřebuje pro svou správnou funkci a vývoj teplotu asi o tři stupně nižší, než je teplota tělesného jádra, a proto varlata sestupují během prvních tří měsíců po narození tříselným kanálkem do šourku. Pokud nesestoupí vůbec nebo včas, je narušená tvorba spermií a zvýšené riziko vzniku karcinomu. Občas se může riziko zvýšit i traumatickým poraněním varlete.

Pokud se náš pacient zároveň léčí onkologicky, měl by si nechat před ozařováním nebo chemoterapií zamrazit sperma. Spermie mohou být po nějakou dobu od ukončení chemoterapie poškozené a při oplodnění způsobit genetickou poruchu plodu. Doporučuje se vyčkat minimálně

17

rozhovor

rok po chemoterapii. Potom je v některých případech možné znovu nastartovat plodnost.

Trendem v medicíně jsou multidisciplinární týmy napříč medicínskými obory – kdo by se měl podle vás podílet na léčbě infertilního muže?

Kromě pracovníků z reprodukční kliniky by to měl být především androlog, genetik, endokrinolog a v některých případech i internista.

Nesmíme opomenout ani psychologa, protože s některými diagnózami je těžší se smířit a přiznat si je. Občas je potřeba magnetická rezonance, například když muž nemá sestouplé varle a je zapotřebí ho lokalizovat, nebo při hyperprolaktinémii k vyloučení nádoru hypofýzy.

Děje se, že by se na léčbě pacienta podílel multidisciplinární tým?

Asi ne v takové míře, v jaké by to bylo zapotřebí, ale děje se minimálně to, že kliniky pacienta posílají na genetické nebo imunologické ­vyšetření.

Má pár s idiopatickou neplodností, kdy ani jeden z partnerů není plodný, a zároveň není známo proč, šanci mít vlastního potomka?

Pokaždé když neplodnému páru vysvětluji příčiny neplodnosti, říkám, že není důvod být skleslý. Pokud se nám podaří objevit nějaký problém, je to mnohem lepší, než když nic neobjevíme a nevíme, co máme léčit.

V případech, kdy neobjevíme nic, co by mohlo být příčinou neplodnosti, nasazujeme někdy intuitivně léčbu, která by fungovala u pacientů s určitým nálezem. A občas se zadaří.

Já si to vysvětluji tím, že naše poznání je vždycky omezené. Množství nevysvětlitelného, ať už je to v medicíně nebo v jiných oborech, se zmenšuje díky vědeckému výzkumu a pokroku, ale asi nikdy nebudeme vědět všechno.

Je podle vašeho názoru povědomí široké veřejnosti a lékařů o rizicích mužské neplodnosti a možnostech její léčby dostatečné?

To určitě není. V tom je velká rezerva, se kterou je zapotřebí něco dělat.

Existují osvětové programy?

Vím o nadaci „STK pro chlapy“ badmintonisty Petra Koukala, který si sám prošel léčbou karcinomu varlat a nyní šíří osvětu o onkologických

18

florence 1/20

onemocněních varlat a prostaty.

Také jsem zaznamenal projekt Muži činu, kde si můžete nechat ve většině velkých měst po celé České republice vyšetřit spermiogram.

Platforma vám navíc zprostředkuje i konzultaci s odborníkem. Zaplatíte za to 800 Kč. Ovšem o žádných iniciativách, které by globálně informovaly a prováděly osvětu, že mužská neplodnost se dá léčit a je to třeba, nevím. V tom máme asi jako společnost velkou rezervu.

Jaké léky se v současnosti při léčbě mužské neplodnosti používají? Mluvil jste o klomifencitrátu.

Používají se jednak léky na stimulaci, mezi něž patří právě zmiňovaný klomifencitrát nebo různé vitaminy, nebo látky podporující prokrvení a výživu varlete. Klomifencitrát je jako jediný tzv. on-label lék, tzn. že jeho použití je uvedeno v SPC (souhrn údajů o přípravku) jako indikace. Existují také off-label léky, které nemají v příbalovém letáku uvedenou indikaci, ale jejich použití je lege artis (tj. lékařsky správně).

Mezi off-label léky patří například tamoxifen nebo anastrozol, které mají v příbalovém letáku uvedeno, že se používají k léčbě rakoviny prsu.

Ovšem nejedná se o žádnou chemoterapii, ale pouze o hormonální modulátor – nejčastěji o antiestrogeny, které blokují estrogen a umožňují lepší tvorbu testosteronu a spermií. Nejde o žádné typicky ženské léky a je na lékaři, aby to pacientovi správně vysvětlil.

Mluví se o nějakých nových postupech nebo formách léčby?

V mnoha oborech se rozšiřují možnosti biologické léčby. Může přispět i k léčbě neplodnosti?

Biologická léčba se zatím v léčbě neplodnosti nepoužívá a myslím, že v nejbližší budoucnosti ani nebude.

Většího užití dojdou spíš metody genového inženýrství. Například se hovoří o vývoji postupů, kdy se z jakékoli tělní buňky vytvoří spermie.

Kam by se měla soustředit pozornost v prevenci a léčbě infertility?

Myslím, že jste správně použil slovo prevence, protože tou se lze možné infertilitě vyhnout. V prvních měsících života novorozeněte by lékař i rodiče měli hlídat, jestli má dítě sestouplá varlata. Potom je také důležitá životospráva. Děti a mládež by měly být vedeny k aktivnímu způ-

sobu života, tedy dostatku pohybu, k tomu aby nekouřily a nezneužívaly alkohol. Lidé by dále neměli pracovat s notebookem na klíně, neměli by nosit mobil v kapse, protože telefon neustále vysílá elektromagnetické vlny a komunikuje. To má nedobrý vliv na fertilitu. Varlata je dobré nepřehřívat, muž by se proto neměl nadměrně saunovat nebo nosit přiléhavé kalhoty.

Také je potřeba soustředit větší pozornost na to, aby léčba měla kontinuitu a neskončila odebráním spermatu na spermiogram. Pokud se například u muže zjistí nižší hladina testosteronu, může to mít v budoucnu vliv na rychlejší řídnutí kostí, takový muž bývá depresivnější, má výkyvy nálad a může se chovat jako žena v menopauze (podrážděný, s výkyvy nálad atd.). Nedostatek testosteronu v pozdějším věku zpomaluje odbourávání lipidů, což může mít za následek obezitu a kardiovaskulární onemocnění. Říká se, že nadbytek testosteronu může způsobit rakovinu, například prostaty.

Je to mýtus?

Ano. Testosteronu se není třeba bát. Žádná studie neprokázala, že by testosteron nebo léčba jím způsobovala rakovinu. Dokonce je prokázáno, že některé druhy karcinomu prostaty vznikají spíš u mužů, kteří mají hladinu testosteronu nižší.

Závěrem je důležité zdůraznit, že velké množství lékařů, včetně urologů, neumí správně vyhodnotit hladinu testosteronu. Normální hodnota podle tabulek je něco mezi ­4 ­nmol/l a 29 nmol/l, a pokud lékař třeba u osmadvacetiletého muže zjistí hodnotu 12 nmol/l a podle tabulek je všechno v pořádku, dále se jím nezabývají. Jenže muž v tomto věku má mít správně testosteron na horní hranici, takže u něj zřejmě bude nějaký problém. Problémem je tedy i špatná edukace lékařů.

Kdo je Pavel Turčan MUDr. Pavel Turčan vystudoval obor všeobecné lékařství na LF UK v Hradci Králové.

Po ukončení studia se specializoval v oboru gynekologie a porodnictví a následně v oboru sexuologie, jehož nedílnou součástí je i andrologie. Jednou z hlavních oblastí jeho zájmu je mimo jiné i péče o páry s problémy s početím jako celek, obzvlášť pak léčba mužské neplodnosti, která je často zanedbávaná a opomíjená.

odborný článek

Role sestry ve screeningu kolorektálního karcinomu – samostatné provádění a hodnocení kapslové endoskopie Souhrn:

Klíčová slova:

Kolorektální karcinom je maligní nádorové onemocnění postihující tlusté střevo a konečník. Kolonická kapslová endoskopie (colon capsule endoscopy 2, CCE2) má potenciál stát se tzv. filtrovým testem u osob s pozitivním testem na okultní krvácení do stolice (TOKS; faecal occult blood test, FOBT). Vyšetření je minimálně invazivní, bezbolestné a s minimálním rizikem komplikací. V České republice probíhá od roku 2016 ve třech centrech pro screeningovou kolonoskopii multicentrická prospektivní studie. Jejím cílem je porovnat účinnost kapslové a optické kolonoskopie (optical colonoscopy, OC). Hlavním sledovaným parametrem je negativní prediktivní hodnota kapslové endoskopie pro polypy ≥ 10 mm. Z výsledků studie vyplývá, že kapslová endoskopie dosahuje vysoké negativní prediktivní hodnoty pro polypy ≥ 10 mm, a má proto potenciál stát se kvalitním filtrovým testem u osob s pozitivním TOKS. Během studie byly rovněž srovnávány výsledky a doba čtení kapslového záznamu lékařem a sestrou. Endoskopické sestry dosahovaly srovnatelné doby čtení a hodnocení kapslového záznamu jako lékaři. Studie tudíž ukazuje, že zkušené sestry při změně kompetencí mohou provádět vyšetření kolonickou kapslí samostatně, a to včetně následného hodnocení. Tento přístup může vést ke zvýšení dostupnosti vyšetření a navýšení počtu pacientů ve screeningovém programu. adenom – test na okultní krvácení do stolice (TOKS) – kolonická kapslová endoskopie – kolorektální karcinom – ­optická kolonoskopie

Role of a nurse in colorectal cancer screening – separate performing and evaluation of capsule endoscopy Summary:

Key words:

Colorectal cancer is a malignant disease affecting the colon and rectum. Second generation of colon capsule endoscopy (CCE2) has the potential to become a so-called filter test in those with positive faecal occult blood test (FOBT). The examination is minimally invasive, painless and with minimal risk of complications. In the Czech Republic since 2016 a multicentre prospective study has been carried out in three Centers for screening colonoscopy. The aim of the study is to compare the effectiveness of colon capsule endoscopy and optical colonoscopy (OC). The main endpoint is the negative predictive value of capsule endoscopy for polyps ≥ 10 mm. The study results show that capsule endoscopy achieves a high negative predictive value for polyps of ≥ 10 mm and has the potential to become a quality filter test in people with positive FOBT. During this study, results and evalution time of capsule records between nurses and doctor were compared. The reading time and the evaluation of the capsule record by endoscopic nurses reached the same level as doctors. The study shows that experienced nurses, if there is possibility to change competencies, can perform examination by colon capsule themself including subsequent evaluation of capsule records. This approach can increase the capacity and availability of examinations and increase the number of patients in the screening programme. adenoma – faecal occult blood test (FOBT) – colon capsule endoscopy – colorectal cancer – optical colonoscopy

M. Setničková1, S. Birtová1, G. Vojtěchová1, M. Voška1, T. Grega1, P. Hnátová1, B. Bučková2, O. Ngo2, M. Zavoral1, Š. Suchánek1 1 Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha 2 Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno

Úvod Kolorektální karcinom (KRK) je maligní nádorové onemocnění postihující tlusté střevo a konečník. Řadí se mezi nejčastější onkologické diagnózy a s ohledem na stárnutí populace lze v budoucnu očekávat další nárůst incidence tohoto zhoubného onemocnění. Česká republika, společně se středoevropskými státy, se tradičně řadila mezi země s jeho nejvyšší incidencí a mortalitou na

kolorektální karcinom. Dle poslední aktualizace databáze GLOBOCAN 2018 se nyní v celosvětové incidenci a mortalitě nachází až na 23. a 22. příčce (Ferlay et al., 2019).

Výskyt kolorektálního karcinomu je významně ovlivňován primární a sekundární prevencí. Součástí primární prevence je vyvážená životospráva. Oblast sekundární prevence zahrnuje screening a dispenzarizaci rizikových jedinců. V České republice byla sekundární prevence podpořena v roce 2000 vznikem Národního programu screeningu kolorektálního karcinomu (Zavoral et al., 2012). Účast cílové populace v České republice v rámci prevence KRK je nedostatečná, a proto od roku 2014 byl projekt podpořen adresným zvaním občanů na vyšetření. Pozvánku ke screeningu obdrží průběžně každý občan ve věku 50–70 let, který se pravidelně neúčastní screeningového

programu. V současné době je screening KRK v České republice určen pro bezpříznakové jedince starší 50 let, kteří mohou podstoupit imunochemický test na okultní krvácení do stolice a optickou kolonoskopii v případě jeho pozitivity. Alternativním vyšetřením od 55 let věku je screeningová kolonoskopie (Dušek et al., 2019).

Hlavním problémem screeningu KRK je nedostatečná spolupráce ze strany pacientů. Největší obavy mají pacienti z bolesti během vyšetření a narušení intimity. Z těchto důvodů se v současné době hledá alternativa k optické kolonoskopii. Jako nejvhodnější se nabízí kolonická kapslová endoskopie (colon capsule endoscopy 2, CCE2). Tato metoda je na rozdíl od optické kolonoskopie minimálně invazivní, bezbolestná, nese s sebou minimální riziko komplikací a nulovou radiační zátěž, avšak nutnost střevní přípravy je stejná jako u optické

19

odborný článek

florence 1/20

kolonoskopie. Pokud se prokáže, že kapslová endoskopie dokáže spolehlivě odhalit adenomové polypy a zachytit časná stadia nádorů, může významně navýšit počty osob, které se zapojí do screeningového programu.

V České republice od roku 2016 probíhá multicentrická prospektivní studie, která je zaměřená na využití kapslové kolonoskopie u osob s pozitivním testem na okultní krvácení do stolice. Cílem práce je porovnat účinnost kapslové a optické kolonoskopie a zhodnotit roli kapslové kolonoskopie jako síta, které určí nutnost provedení totální kolonoskopie.

Metodika studie Multicentrická studie probíhá v České republice ve třech centrech pro screeningovou kolonoskopii od dubna 2016. Jedná se o endoskopická pracoviště, která splňují přísná kritéria moderní diagnostiky a mají zkušenosti s vyšetřováním pacientů za použití kolonické kapsle (Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha; Klinika hepatogastroenterologie Institutu klinické a experimentální medicíny, Praha; II. interní gastroenterologická klinika Lékařské

Tabulka 1 Kritéria multicentrické studie CCE2 Zdroj: Voška et al., 2018 Inkluzní kritéria studie věk 50–70 let

Exkluzní kritéria studie věk < 50 let; věk > 70 let

Kontraindikace CCE2 gastrointestinální obstrukce

asymptomatičtí jedinci negativní OA kolorektální neoplazie

pozitivní OA kolorektální neoplazie pozitivní RA kolorektální neoplazie (< 60 let u příbuzného 1. stupně)

gastrointestinální fistuly gastrointestinální striktury

negativní RA kolorektální neoplazie

familiární adenomatózní polypóza

srdeční stimulátory

pozitivní TOKS

hereditární nepolypózní kolorektální karcinom

implantovaná elektrozdravotnická zařízení

screening kolorektálního akutní/proběhlé zánětlivé karcinomu (1. vyšetření) onemocnění střeva

osoby s poruchou polykání

podepsaný informovaný porucha střevní pasáže, souhlas těžká polymorbidita CCE2 – 2. generace kolonické kapslové endoskopie; OA – osobní anamnéza; RA – rodinná anamnéza; TOKS – test na okultní krvácení do stolice

Tabulka 2 Technická specifikace kolonické kapsle 1. a 2. generace Zdroj: Medtronic

Rozměr Váha Počet kamer Pole pohledu Operační čas Rychlost snímání

PillCam™ Colon 1 (CCE1) 31 × 11,4 mm 2,9 g 2 156° 9 ± 1 hodina 4 snímky/s

PillCam™ Colon 2 (CCE2) 31,5 × 11,6 mm 2,9 g 2 176° minimálně 10 hodin 4–35 snímků/s

fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové).

Pacienti byli na těchto pracovištích prospektivně zařazováni do studie dle následujících kritérií: asymptomatičtí jedinci ve věku 50–75 let bez rozdílu pohlaví, jedinci s negativní rodinnou a osobní anamnézou kolorektální neoplazie a současně pozitivním semikvantitativním imunochemickým testem (cut-off 75 ng/ml a více). Celkem bylo do studie zařazeno 248 pacientů. Inkluzní a exkluzní kritéria studie jsou shrnuta v tabulce 1 (Voška et al., 2018).

Osoby, které splňovaly inkluzní kritéria a podepsaly souhlasy se zařazením do studie a s provedením kapslové a optické kolonoskopie, absolvovaly střevní přípravu před podáním kolonické kapsle. Součástí střevní přípravy byla pětidenní dieta, kterou pacienti dodržovali před vyšetřením.

Dieta spočívala ve vynechání potravin s velkým množstvím nestravitelných zbytků (tzv. bezezbytková dieta). Den před vyšetřením pacienti nic nejedli, pili pouze čiré tekutiny a večer absolvovali dělenou střevní přípravu polyetylenglykolovým roztokem (přípravek Fortrans). Ráno v den vyšetření pak polkli kolonickou kapsli PillCamTM Colon 2 (Medtronic, Minneapolis, USA) a nadále nesměli přijímat potravu. Kapsle je oválného tvaru a je z biokompatibilního plastu (obr. 1). Technickou specifikaci kapsle shrnuje tabulka 2 (Tachecí, Hanousek, 2015). Poté, co byla datarekordérem PillCamTM (obr. 2) oznámena detekce tenkého střeva, mohli pít čiré tekutiny a byly jim podávány roztoky fosfátových solí (natrium phosphate, NAP) v dávkách 20–30 ml (tabulka 3; Voška et al., 2018).

CCE1 – 1. generace kolonické kapslové endoskopie; CCE2 – 2. generace kolonické kapslové endoskopie

1

Tabulka 3 Režim střevní přípravy Den Den -5

Časový harmonogram 24 hodin 24 hodin Den -1 19.00–22.00 7.00–8.00 1 hodinu po vypití PEG roztoku V den vyšetření 1. booster (po detekci tenkého střeva) 2. booster (3 hodiny po prvním boosteru) čípek (2 hodiny po druhém boosteru)

Střevní příprava bezezbytková strava hojně čiré tekutiny 3 litry PEG roztoku (1 litr za hodinu) 1 litr PEG roztoku (1 litr za hodinu) polknutí kolonické kapsle 2. generace* 30 ml NAP + 1,5 litru čirých tekutin 20 ml NAP + 0,5 litru čirých tekutin glycerinový čípek 2 g

NAP – Natrium phosphate; PEG – polyetylenglykolový roztok Pozn.: * Podání prokinetik, pokud je kapsle v žaludku > 1 hodinu.

20

Obr. 1 Kolonická kapsle PillCamTM Colon 2 Obr. 2 Datarekordér PillCamTM

2

fota: Medtronic, Leoš Chodura

Zdroj: Voška et al., 2018

odborný článek

Komplikace byly hodnoceny jako závažné a nezávažné (Voška et al., 2018).

3a

Výsledky studie

3b Obr. 3 Komponenty systému kolonické kapslové endoskopie (3a – sada čidel PillCamTM, 3b – senzorový opasek PillCamTM)

Průběh vyšetření Kapslové záznamy ze všech třech endoskopických pracovišť byly centralizovány na Oddělení gastrointestinální endoskopie Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha, kde byly hodnoceny endoskopisty, kteří měli předešlé zkušenosti s kolonickou kapslí. Současně byly kapslové záznamy hodnoceny dvěma endoskopickými sestrami, které měly několikaleté zkušenosti s optickou kolonoskopií, ale neměly předchozí zkušenosti s vyšetřením pacientů kolonickou kapslí. Endoskopické sestry před začátkem studie absolvovaly školení (Workshop in colon capsule endoscopy) v Kodani zaměřené na použití softwaru RAPIDTM a vyhodnocení nálezů.

V ÚVN Praha byly vytvořeny dva týmy (lékař, sestra), které se střídaly v poměru 50 : 50 v kolonoskopickém a kapslovém vyšetření.

Pacient se dostavil v den vyšetření ráno v 7.00 na endoskopické pracoviště. Lékař s pacientem konzultoval osobní a rodinnou anamnézu, vysvětlil mu princip vyšetření, pacient podepsal informované souhlasy a následně dopil poslední litr polyetylenglykolového roztoku.

O hodinu později jej sestra z prvního týmu připravila k vyšetření kolonickou kapslí. Příprava spočívala v instalaci čidel, která jsou nalepena na tělo podle anatomických referenčních bodů (obr. 3a), nebo senzorového opasku, který je připevněný kolem pasu (obr. 3b). Do datarekordéru byly zadány osobní údaje pacienta a poté došlo k propojení se snímací soustavou. Za přítomnosti lékaře byla podána kolonická kapsle.

V průběhu celého vyšetření sestra kontrolovala záznam v reálném čase pomocí obrazovky na datarekordéru.

Po detekci tenkého střeva aplikovala první booster dle rozpisu lékaře.

Druhou dávku boosteru pacient dostal dle průběhu vyšetření, nejdříve však tři hodiny od podání prvního boosteru (tabulka 3).

Při vyšetření kolonickou kapslí se pacient volně pohyboval na pracovišti a od doby detekce tenkého střeva směl přijímat pouze čiré tekutiny. Pohyb pacienta byl žádoucí pro zvýšení peristaltiky gastrointestinálního traktu. V případě technických problémů či výpadku obrazu systém spustil zvukový signál. Pokud nedošlo k vyloučení kapsle do 10 hodin od jejího polknutí, byla extrahována při následné optické kolonoskopii.

Po vyšetření byl datarekordér vložen do dokovací stanice, kde došlo ke stažení dat do speciálního softwaru RAPIDTM, který umožňuje vytvoření videozáznamu z pořízených obrázků. Záznam z datarekordéru stahovala do příslušného softwaru sestra starající se o pacienta v průběhu kapslového vyšetření. Tato sestra poté záznam vyhodnocovala a nepřišla do kontaktu s výsledky optické kolonoskopie, u které asistovala sestra z druhého týmu. Lékař z prvního týmu taktéž nebyl seznámen s výsledky optické kolonoskopie pacienta a vyhodnotil kapslový záznam.

Velikost nalezené patologické léze při kapslovém vyšetření byla po označení měřena speciálním softwarem. U optické kolonoskopie byly léze měřeny otevřenými bioptickými kleštěmi, jejichž rozpětí branží je 8 mm. Po absolvování obou vyšetření pacienti vyplnili dotazník, ve kterém hodnotili akceptovatelnost použitých vyšetřovacích metod (Voška et al., 2018).

Hlavním sledovaným parametrem ve studii byla negativní prediktivní hodnota kolonické kapslové endoskopie pro polypy ≥ 10 mm.

Dalším parametrem byla detekce polypů velikosti ≥ 6 mm a ≥ 10 mm.

Do studie bylo zařazeno celkem 248 osob. Do analýzy bylo prozatím zahrnuto 178 osob, které podepsaly veškeré formuláře a kompletně vyhodnocená vyšetření. Celkem se jednalo o 105 mužů a 73 žen, jejichž průměrný věk činil 63 let. Průměrná doba průchodu kapsle gastrointestinálním traktem byla 4,3 hodiny. V tlustém střevě kolonická kapsle setrvávala průměrně 2,7 hodiny.

Při optické kolonoskopii byly polypy diagnostikovány celkem u 144 pacientů (81 %), polypy ≥ 6 mm u 90 (51 %) a polypy ≥ 10 mm u 47 (26 %) pacientů. Senzitivita pro detekci všech polypů u kolonické kapsle dosáhla 84 %, specificita 68 %.

Celkem u 103 pacientů (58 %) byl diagnostikován adenom, který u 38 pacientů (21 %) byl ≥ 10 mm (tabulka 4).

Hlavním sledovaným parametrem ve studii byla negativní prediktivní hodnota kolonické kapslové endoskopie, která pro polypy ≥ 6 mm dosahovala 82 % a pro polypy ≥ 10 mm 92 %.

Sestry při hodnocení kapslového záznamu identifikovaly 73 polypů (81 %) ≥ 6 mm a 37 polypů (79 %) ≥ 10 mm, lékaři identifikovali 74 polypů (82 %) ≥ 6 mm a 37 polypů (79 %) ≥ 10 mm (tabulka 5).

U sester, které na začátku studie neměly zkušenosti se čtením kapslového záznamu, byla průměrná doba čtení 62 minut, na rozdíl od zkušených lékařů, jejichž doba čtení činila v průměru 33 minut. S přibývajícími zkušenostmi sester se doba čtení záznamu zkracovala. Po roce se doba čtení mezi sestrami a lékaři téměř srovnala, a to na přibližných 30 minut.

V dotazníkovém šetření, které proběhlo po absolvování obou vyšetření, dalo 119 osob v dalším screeningu přednost vyšetření kolonickou kapslí před optickou kolonoskopií. Ze 178 vyplněných dotazníkových záznamů vyplynulo, že pouze 74 osob by podstoupilo vyšetření kapslí s rizikem nutnosti následné kolonoskopie. Na otázku preference screeningové metody v případě pacientů s pozitivním FIT a s následným normálním nálezem při optické kolonoskopii odpovědělo 147 osob, že za vhodnou screeningovou metodu považuje kolonickou kapsli.

Pacienti během obou vyšetření považovali za nepříjemné především hladovění, pití roztoků, které jsou

21

odborný článek

florence 1/20

Tabulka 4 Porovnání optické kolonoskopie a kolonické kapsle 2. generace v detekci kolorektální neoplazie Zdroj: Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno Kolonoskopie

Kolonická kapsle 2. generace

n = 178 pacientů

PREVELANCE n, %

SENZITIVITA shoda ve výsledcích, zastoupení mezi OC+, IS

SPECIFICITA shoda ve výsledcích, zastoupení mezi OC-, IS

POLYP ≥ 6 mm ≥ 10 mm

144 90 47

81 % 51 % 26 %

121 74 37

84 % 82 % 79 %

77–90 % 73–89 % 64–89 %

23 75 121

68 % 85 % 92 %

49–83 % 76–92 % 86–96 %

ADENOM ≥ 10 mm

103 38

58 % 21 %

30

79 %

63–90 %

− −

− −

− −

Tabulka 5 Porovnání senzitivity CCE2 u lékaře a sestry Zdroj: Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno Kolonoskopie n = 178 pacientů

PREVELANCE n, %

POLYP ≥ 6 mm ≥ 10 mm

144 90 47

81 % 51 % 26 %

Senzitivita – kolonická kapsle 2. generace LÉKAŘ shoda ve výsledcích, zastoupení mezi OC+, IS 121 74 37

84 % 82 % 79 %

77–90 % 73–89 % 64–89 %

SESTRA shoda ve výsledcích, zastoupení mezi OC-, IS 122 73 37

85 % 81 % 79 %

78–90 % 71–89 % 64–89 %

OC – optická kolonoskopie; IS – interval spolehlivosti; CCE2 – 2. generace kolonické kapslové endoskopie Pozn.: Per patent analýza: aby došlo ke shodě, musí být maximální nález CCE2 v +/- 50% intervalu maximálního nálezu OC.

Graf 1 Dotazníkové šetření Zdroj: Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno Nepovažuji za nepříjemnost

Lehce nepříjemné

n = 178 vyplněných dotazníků Středně nepříjemné

Výrazně nepříjemné

Hladovění Pití před Pití po Brzký začátek Nedostatek spánku Nahota Premedikace Zavedení endoskopu Ztráta dne Nutnost odpočinku Bolest Nafouknutí Doprovod

podávány před oběma vyšetřeními a v průběhu vyšetření kolonickou kapslí. V případě kolonoskopického vyšetření bylo pro pacienty nepříjemné zavedení endoskopického přístroje. Za nepříjemnost nepovažovali podání premedikace s následnou nutností odpočinku a doprovodu.

Nutnost nahoty během kolonoskopického vyšetření většina pacientů nepovažovala za nepříjemnou při zachování intimity vyšetření (graf 1).

Diskuse Vyšetření tlustého střeva endoskopickým přístrojem je považováno za zlatý standard v diagnostice kolo-

22

rektálního karcinomu. Kolonoskopie umožňuje diagnostiku a současně i odstranění kolorektální neoplazie v tlustém střevě v reálném čase. Nevýhodou tohoto vyšetření však zůstává jeho invazivita a dyskomfort, který mohou během něj pa­cienti pociťovat. Tyto důvody vedou k nízkému počtu vyšetření.

Snahou gastroenterologické společnosti je najít vhodnou metodu, která bezpečně odhalí kolorektální neoplazie a zvýší počty pacientů, kteří vyšetření v rámci prevence KRK absolvují. K tomu může přispět vyšetření kolonickou kapslí. První studie pocházejí z let 2006 a 2009

a probíhaly s kapslí první generace (CCE1; Eliakim et al., 2006). Tato generace kapsle však zaznamenala nízkou senzitivitu v identifikaci polypů v tlustém střevě, a proto byla sestavena kapsle druhé generace (CCE2), která je technologicky vyspělejší. Následovaly další studie zkoumající senzitivitu v identifikaci polypů (Van Gossum et al., 2009). Žádná ze studií se prozatím nevěnovala účinnosti CCE2 u osob, které mají pozitivní test na okultní krvácení do stolice. Studie, která probíhá v České republice, prokazuje efektivitu kapsle druhé generace v detekci polypů u pacientů s pozi-

odborný článek

Po spolknutí kapsle poskytuje kamera, která se nachází uvnitř, videozáběry ze žaludku a střev v reálném čase.

foto: Profimedia

Literatura

tivním testem na okultní krvácení do stolice. Zaznamenala vysokou negativní prediktivní hodnotu CCE2 u FIT pozitivních pacientů (82 % pro polypy ≥ 6 mm a 92 % pro polypy ≥ 10 mm). Výsledky studie ukazují, že se CCE2 může stát filtrovým testem u pacientů, kteří jsou FIT pozitivní. Díky ní by mohlo dojít ke snížení počtu nutných kolonoskopických vyšetření a mohl by být navýšen počet pacientů, kteří preventivní vyšetření CCE2 podstoupí.

Výhodou české studie je centralizace záznamů CCE2 na jednom pracovišti. K vyhodnocování záznamů CCE2 byly prvně přizvány endoskopické sestry, jejichž výsledky čtení byly porovnávány s lékaři. Studie ukázala, že sestry jsou po absolvování školení a postupném získávání zkušeností s vyhodnocováním kapslových záznamů schopny tyto záznamy vyhodnotit stejně dobře jako lékaři. Sestry učinily srovnatelný počet nálezů (73 polypů ≥ 6 mm z 90 a 37 polypů ≥ 10 mm ze 47 nalezených při optické kolonoskopii) jako endoskopisté (74 polypů ≥ 6 mm a 37 polypů ≥ 10 mm).

Studie ukazuje, že celoživotní vzdělávání a zvyšující se zkušenosti sester s vyšetřením vedou ke stejným výsledkům, jakých dosahují lékaři.

Do budoucna to může znamenat navýšení kompetencí endoskopických sester, které se tímto způsobem mohou podílet na dalším vyšetřování a vyhodnocování stavů pacientů.

Sestry bez předchozích zkušeností s čtením CCE2 záznamů strávily dvakrát více času nad vyhodnocováním než lékaři. Tento čas se

během jednoho roku čtení srovnal se zkušenými lékaři a v současné době dosahuje průměrně 30 minut.

Studie tedy ukazuje, že by sestry mohly přispět ke snížení zátěže lékařů a zároveň i ke snížení nákladů na vyšetření.

Z dotazníkového šetření vyplývá, že vyšetření kolonickou kapslí jako primární screeningový test by zvolilo 147 pacientů (82 %). Tento pozitivní přístup by mohl vést k navýšení počtu pacientů, kteří by podstoupili preventivní vyšetření.

Závěr Vyšetření kolonickou kapslí je jednoduché, minimálně invazivní a představuje nízkou zátěž pro pacienta. Druhá generace kolonické kapsle dosahuje vysoké negativní prediktivní hodnoty a má potenciál stát se kvalitním filtrovým testem u osob s pozitivním FIT. Zkušené endoskopické sestry jsou schopné provést bezpečně celé vyšetření, a to včetně vyhodnocení záznamů kolonické kapslové endoskopie.

Tento postup může přispět ke snížení zátěže lékařů a zároveň navýšení kompetencí endoskopických sester se zachováním kvality a dostupnosti vyšetření.

Autoři děkují všem spolupracovníkům, kteří se podíleli na průběhu studie, ať už formou organizace nebo prováděním vyšetření kolonickou kapslí či optickou kolonoskopií.

Autoři prohlašují, že článek nebyl publikován/ nabídnut k publikování v jiném časopise.

Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. 16-29614A.

1. Covidien Products: capsule endoscopy. Medtronic [on-line]. United States (Minneapolis): Medtronic, 2019 [cit. 2019-10-15]. Dostupné z: https://www.medtronic. com/covidien/en-us/products/ capsule-endoscopy/pillcam-colon-2-system.html.

2. Dušek L., Mužík J., Pavlík T. et al.

Epidemiologie zhoubných nádorů trávicího traktu v České republice – současný stav a predikce.

Gastroent Hepatol 2012; 66(5): 331–339.

3. Dušek L., Zavoral M., Májek O., Suchánek Š., Mužík J., Pavlík T., Šnajdrová L., Gregor J. Kolorektum.cz – Program kolorektálního screeningu v České republice [on-line].

Masarykova univerzita, Brno, 2019 [cit. 2019-09-29]. Dostupné z: http://www.kolorektum.cz.

ISSN 1804-0888. Verze 1.6f.

4. Eliakim R., Fireman Z., Gralnek I. M. et al. Evaluation of the PillCam Colon capsule in the defection of colonic pathology: results of the first multicenter, prospective, comparative study. Endoscopy 2006; 38(10): 963–970. doi: 10.1055/s-2006-944832.

5. Ferlay J., Colombet M., Soerjomataram I., Mathers C., Parkin D. M., Pineros M. et al. Estimating the global cancer incidence and mortality in 2018: GLOBOCAN sources and methods. Int J Cancer (2019) 144: 1941–1953.

6. Tachecí I., Hanousek M. Kapslová koloskopie. In: Falt P., Urban O., Vítek P. et al. Koloskopie. Praha: Grada, 2015, s. 279–285.

ISBN 978-80-247-9886-8 (pdf).

ISBN 978-80-247-5284-6 (print).

7. Van Gossum A., Munoz-Navas M., Fernandez-Urien I. et al. Capsule endoskopy versus colonoscopy for the detection of polyps ans ­cancer. N Engl J Med 2009; 361(3): 264–270. doi: 10.1056/ NEJMoa0806347.

8. Voška M., Grega T., Vojtěchová G. et al. Porovnání účinnosti kolonické kapslové endoskopie a optické kolonoskopie u osob s pozitivním imunochemickým testem na okultní krvácení do stolice – multicentrická, prospektivní studie. Gastroent Hepatol 2018; 72(4): 298–303.

9. Zavoral M., Suchánek Š., Májek O. et al. Národní program screeningu kolorektálního karcinomu v České republice – minulost, přítomnost a budoucnost. Gastroent Hepatol 2012; 66(5): 345–349.

23

praxe

florence 1/20

Saturácia spirituálnych potrieb pacientov „Náboženstvo a spiritualita patria medzi najvýznamnejšie faktory, ktoré ovplyvňujú ľudské skúsenosti, presvedčenie, hodnoty, správanie a priebeh ochorenia.“ (D. Lukoff)

PhDr. Tatiana Hudáková, OAMIS, NsP Trebišov Svet zdravia

Úvod

Spiritualita v kontexte ošetrovateľstva Kvalitná starostlivosť sa nezaobíde bez komplexného vnímania a uspokojovania potrieb človeka a jeho rodiny. Uspokojovanie duchovných potrieb slúži na redukciu existen­ ciálnej úzkosti, je zdrojom vyrovnávania sa s neistotami v živote.

Spirituálna starostlivosť musí byť oveľa vedomejšou a účelnejšou časťou role širokého tímu starostlivosti (Faull et al., 2012).

Pre potreby ošetrovateľstva možno spiritualitu vymedziť nasledovne: „Spiritualita predstavuje univerzál­

24

Spiritualita umožňuje dodávať silu pre nájdenie zmyslu a účelu života, nádeje, odpustenia aj v čase krízy, choroby či blížiacej sa smrti.

nu dimenziu ľudského bytia a reflek­ tuje zažívanie a vyjadrenie ľudského ducha v jedinečnom a dynamickom procese. Spiritualita integruje, roz­ víja a posilňuje osobu, rodinu, ko­ munitu a umožňuje dodávať silu pre nájdenie zmyslu a účelu života, ná­ deje, odpustenia aj v čase krízy, cho­ roby či blížiacej sa smrti. Kultúra, religiozita, historický kontext nie sú podmienkami religiozity, ale môžu ovplyvňovať to, ako sa spiritualita osoby, rodiny, komunity prejavuje navonok v bežnom živote.“ (Farský, Žiaková, Ondrejka, 2010) Predmetom spirituálnej starostlivosti je kríza viery, kríza súkromia, kríza ľudskej dôstojnosti, kríza pocitu potrebnosti a seberealizácie, kríza sebaúcty, kríza lásky a pocitu príslušnosti, kríza bezpečia a istoty (Jonczy, 2010).

Každá sestra musí plniť jednotlivé ošetrovateľské intervencie vychádzajúc zo skutočnosti, že súčasné ošetrovateľstvo kladie dôraz na holistický prístup, kde patria aj formy duchovnej starostlivosti. Najčastejšie si kňaza žiada pacient, pričom privolanie duchovného u katolíkov nesie v sebe potrebu sviatostí. Vo výskume Dobríkovej a Slamkovej (2012) volali kňaza v 135 prípadoch, t. j. pre 63,1 % zomierajúcich. Zomierajúci možno práve počas svojich posledných pozemských chvíľ hľadá

autentický vzťah k Bohu intenzívnejšie než kedykoľvek predtým. Človek si totiž nekladie principiálne otázky vo chvíľach pohody. Ale keď je na dne, začína brať Boha na zodpovednosť a vtedy sa mu otvorí mnoho neznámeho a hľadá odpovede práve v duchovnej dimenzii.

Rozdelenie spirituálnych potrieb Spiritualita je významným protektívnym faktorom v procese uzdravovania sa, či už ide o psychické alebo fyzické ťažkosti (Stríženec, 2007). Duchovná starostlivosť by mala byť plánovaná ako ostatné intervencie. Dôležitým predpokladom spiri­tuálnej starostlivosti sú kvalitné m ­ edziľudské vzťahy. Pre prax sú dôležité princípy ako otvorenosť a nadšenie členov tímu, vzájomná podpora, atmosféra dôvery.

Duchovná starostlivosť je súčasťou všetkých činností vykonávaných u pacienta a vyžaduje si hodnotenie súčasnej situácie pacienta, intervenciami podporujeme vzťahy, ktoré majú pre zomierajúceho význam, sebareflexiou si uvedomujeme vlastné duchovné potreby a zároveň potreby umierajúceho a potrebu neustále sa vzdelávať. Poradie potrieb sa počas ochorenia mení, ak na začiatku choroby dominovali potreby biologické, na konci sa do po-

foto: Profimedia

V súčasnosti panuje ­celosvetový trend kritiky zdravotníckej starostlivosti za jej značnú dehumanizáciu. Na základe tejto k ­ ritiky v ­ znikajú nové trendy – aj v ­ošetrovateľstve –, ktorých jedným z prioritných cieľov je zakomponovanie spirituálneho aspektu do celkovej starostlivosti o pacientov ­(McSherry, Jamieson, 2011).

Záujem o spirituálne potreby pacientov sa v posledných rokoch zvyšuje spolu s narastajúcim poznaním významu spirituality v živote človeka. Nenaplnené duchovné potreby často súvisia so zníženou kvalitou starostlivosti, nespokojnosťou pacientov a zníženou kvalitou života (Sharma et al., 2012) Ošetrovateľstvo založené na holistickom prístupe rešpektuje človeka ako jedinečnú bytosť tvorenú bio-psycho-sociálno-spirituálnymi atribútmi. V praxi je často oblasť spirituality ,zúžená len na oblasť zisťovania vierovyznania pacienta, čo ani z ďaleka nepokrýva problematiku spirituality človeka. Tejto oblasti v rámci poskytovania ošetrovateľskej starostlivosti je potrebné venovať sa viac nakoľko množstvo štúdii potvrdilo, že spiritualita je významným protektívnym faktorom v procese uzdravovania sa, či už ide o psychické alebo fyzické ťažkosti.

praxe

predia dostávajú práve potreby spirituálne. Uspokojenie jednotlivých potrieb je dôležitým zdrojom vyrovnávania sa so životnými neistotami, s ochorením, s prognózou.

Duchovné potreby môžeme rozdeliť do troch základných oblastí, a to (Kopáčiková, 2015): → potreby súvisiace s vedomím seba (potreba nádeje, lásky, cieľu a zmyslu života a pod.), → potreby súvisiace s inými (potreba odpustenia, vyrovnania so stratou lásky, rešpektovania ­okolím a pod.), → potreby súvisiace s absolútnom (potreba istoty existencie Boha, viery a pod.).

Intervencie sestry v spirituálnej oblasti V praxi by mala byť duchovná starostlivosť poskytovaná na rovnakej úrovni ako fyzická starostlivosť.

Obmedzovanie duchovnej starostlivosti v praxi je často dôsledkom nadmernej fyzickej záťaže zdravotníckych pracovníkov, je spôsobené nedostatkom času personálu, negatívnymi skúsenosťami a konfliktnými situáciami medzi pacientom a poskytovateľom starostlivosti, nedostatkom dôvery a skúsenosti poskytovateľov, zle nastavenej kontinuity starostlivosti v rámci ošetrovateľského týmu a nedostatkom súkromia (Kober, 2015).

Tieto nedostatky v poskytovaní spirituálnej starostlivosti možno eliminovať, ako popisuje Bačišinová a Galdunová (2008), adekvátnym vzde­lávaním sestier a vnímaním vlastnej spirituality. Sestra vo svojej profesii by mala byť vzdelávaná a formovaná v otázkach poskytovania duchovnej starostlivosti pacientom. Vzdelávanie sa zameriava na oblasť spirituálnych potrieb pacienta, ich zisťovanie a posudzovanie, plánovanie a realizáciu ošetrovateľských aktivít v tejto oblasti metódou ošetrovateľského procesu. Formovanie osobnosti sestry je vykonávané často sprostredkovane, respektíve duchovná stránka osobnosti je ponechávaná na sestru samu.

V posledných rokoch sa v ošetrovateľstve zdôrazňuje rešpektovanie kultúrnych a náboženských rozdielov u pacientov iných národov a náboženstiev. Sestra vo svojej profesii musí nájsť hranicu medzi vlastnou spiritualitou a spiritualitou pacienta.

Má preukázať rešpekt voči názorom a spôsobu života pacienta a byť schopná prijímať iné presvedčenie pacienta, aké má ona, má predchád-

zať vnucovaniu vlastných pohľadov pacientovi. Pri ošetrovaní je možné využívať vlastný svetonázor a náboženstvo. Sestra má zvládať nedostatok schopností, záujmu a skúseností a vedieť akým spôsobom reagovať v prípade, že si uvedomuje svoju nekompetentnosť; vedieť rozlíšiť, kedy je potrebné odkázať na kňaza alebo poradcu.

Keďže profesionálna zodpovednosť za duchovné riedenie problémov v tejto oblasti môže mať vážny vplyv na pacientov stav, od sestry sa vyžaduje: → byť kompetentná pri identifikácii duchovných potrieb pacientov, navrhnúť plán starostlivosti a prispievať k poskytovaniu a hodnoteniu starostlivosti využitím postupu riešenia problémov, → byť schopná stanoviť potrebnú duchovnú starostlivosť, plánovať, sprostredkovať a ohodnotiť starostlivosť v prospech pacienta, priateľov a rodiny, → byť schopná pochopiť ­dôležitosť ľudskej duchovnosti s cieľom rozpoznať vzťahy medzi náboženstvom, kultúrou, správaním, zdravím a uzdravením, mať schopnosť plánovať a poskytnúť adekvátnu starostlivosť.

Uspokojovanie duchovným potrieb u klientov je možné zlepšiť tým, že sestry (Grant, 2004): → rozširujú vzdelanie o duchovnej starostlivosti, → zdôrazňujú duchovný rozmer starostlivosti u klienta, → uvedomujú si duchovnú dimenziu v klinickej praxi, → dokážu identifikovať stavy duchovnej tiesne, deficitu duchovných potrieb, → na vykonávanie náboženských úkonov dokážu zabezpečiť vhodné miesto.

Záver „Starostlivosť o pacienta prekonala v poslednom období veľké zmeny, ktoré rešpektujú prirodzené potre­ by pacientov, medzi ktoré patria aj spirituálne potreby. Je samozrej­ me našou ošetrovateľskou snahou ako i ľudskou, aby sme tieto pro­ blémy v duševnej sfére, z nášho hľadiska videné ako nežiaduce po­ ruchy, zmiernili, dokonca im predi­ šli. Kvalitná starostlivosť sa neza­ obíde bez komplexného vnímania a uspokojovania potrieb chorého človeka a jeho rodiny. Umenie spre­ vádzať znamená bezpodmienečné uplatňovanie holistického prístu­

pu k chorému.“ (Kopáčiková, 2015, s. 30) Z týchto dôvodov nemôže byť spirituálna a duchovná stránka človeka v chorobe zúžená len na zistenie vierovyznania, ale je potrebné z pozície sestier vnímať problematiku spirituality a duchovenstva komplexne s akcentom na individualitu ­pacienta.

Literatúra 1. BAČIŠINOVÁ, J., GALDUNOVÁ, H. 2008. Ošetrovateľstvo v dimen­ ziách religiozity. In: Theologos.

2008. r. 1, č. 1, s. 123–136.

2. DOBRÍKOVÁ, P., SLAMKOVÁ, E. 2012. Potreba multidisciplinarity v starostlivosti o pacientov zomierajúcich v domácom prostredí – výskumná analýza ADOS. In: Paliatívna medicína a liečba bolestí.

2012. ISSN: 1339-4193. r. 5, č. 1, s. 21–23.

3. FAULL, CH. et al. 2012. Handbook of Palliative Care. 3rd edition.

New Jersey : John Wiley&Sons, Inc. Hoboken, 2012. s. 364.

ISBN 978-1-118-06559-4.

4. FARSKÝ, I., ŽIAKOVÁ, K., ONDREJKA, I. 2010. Konceptualizácia spirituality. In BUŽGOVÁ, R., ­SIKOROVÁ, L. (eds). Ošetřovatelský výzkum a praxe založená na důkazech. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. Fakulta zdravotnických studií. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, 2010. s. 30–36.

5. GRANT, D. 2004. Spiritual Interventions: How, When, and Why Nurses Use Them. Holistic Nursing ­Practice. ISSN 0887-9311, 2004, roč. 18, č. 1 (január–február), s. 36–41.

6. KOBER, L. 2015. Uspokojovanie spirituálnych potrieb u dlhodobo hospitalizovaných pacientov v terminálnom štádiu chronického ochorenia – výsledky štúdie.

In: Zdravotnícke štúdie. 2015. ISSN: 1337-723X, r. VIII, č. 2, s. 43–46.

7. KOPÁČIKOVÁ, M. 2015. Hodnotenie kompetencií na uspokojovanie spirituálnych potrieb z aspektu zdravotníckych pracovníkov. In: Zdravotnícke štúdie. 2015. ISSN: 1337-723X, r. VIII, č. 2, s. 27–31.

8. MCSHERRY, W., JAMIESON, S. 2011. An online survey of nurses’ perceptions of spirituality and spiritual care. In: Journal Clin. Nurs.

2011, r. 20, n. 11–12, s. 757–67.

9. STRÍŽENEC, M. 2007. Novšie ­psychologické pohľady na ­religiozitu a spiritualitu. Bratislava, Slovakia: SAV, 2007. 166 s.

ISBN 978-80-88910-24-4.

25

výzkum

florence 1/20

Znalosti sester v oblasti práv pacientů Autorka pomocí dotazníkového šetření zjišťovala rozsah znalostí sester v oblasti práv pacientů.

Více než 800 dotazovaných sester rozdělila do dvou skupin – na sestry s vysokoškolským vzděláním a na sestry se vzděláním středoškolským.

PhDr. Marie Vacková, VŠZ a SP sv. Alžbety Bratislava, Ústav Dr. P. Blahu Skalica, 2018

V

ýzkum byl realizovaný na základě písemné žádosti a následného souhlasu vedení vybraných nemocnic.

Do výzkumu se zapojily sestry těchto nemocnic Jihomoravského kraje: → Nemocnice Břeclav, příspěvková organizace, U nemocnice 3066/1, Břeclav, → Nemocnice Ivančice, příspěvková organizace, Široká 16, Ivančice, → Úrazová nemocnice Brno, ­Ponávka 6, Brno, → Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, Brno, → Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace, Strážovská 1247/22, Kyjov, → Nemocnice TGM Hodonín, příspěvková organizace, Purkyňova 11, Hodonín.

Výzkum jsem prováděla v období měsíců února a března roku 2018.

Výzkumu se zúčastnilo 851 sester a v následující tabulce uvádím počet respondentů z jednotlivých nemocnic (tabulka 1).

Pro výzkum jsem zvolila dotazníkové šetření, které umožňuje získávat informace od velkého počtu respondentů v poměrně krátkém čase.

Otázky v dotazníku měly za úkol prozkoumat povědomí zdravotních sester o právní problematice spojené s jejich prací. Používala jsem zejména otázky zavřené a polootevřené, úvodní a filtrační. U zavřených otázek jsem umožnila výběr ze dvou nebo tří al-

ternativ odpovědí, které zjišťují jednak úroveň znalostí sester v oblasti práv pacientů a jednak názory sester na tuto problematiku. Otázky a alternativy odpovědí jsem se snažila formulovat srozumitelně a dbala jsem na to, aby celá konstrukce dotazníku byla respondentům snadno srozumitelná.

Pro kvantitativní výzkum jsem vytvořila dotazník, který obsahuje 26 otázek, které směřují k vytčeným cílům a stanoveným hypotézám. Vlastnímu vypracování dotazníku a sběru dat předcházelo studium odborné literatury. Výzkum by měl sloužit především jako sonda do povědomí tázaných o právní problematice a na základě jejich odpovědí by měla být stanovena doporučení pro změny.

HLAVNÍ CÍL: Zjistit úroveň a rozsah znalostí sester v oblasti práv pacientů. Zmapovat zkoumanou problematiku a skutečný stav vědomostí sester.

CÍL č. 1: Prozkoumat, zda se sestry orientují v základní problematice práv pacientů.

Hypotéza č. 1: Sestry s vysokoškolským vzděláním vykazují lepší orientaci v základní problematice než sestry se středoškolským vzděláním.

K ověření hypotézy směřovalo pět otázek. Zaměřila jsem se na českou verzi etického kodexu Práva pacientů. To, že byl etický kodex přijat 25. 2. 1992, a to, že se skládá z 11 bodů a má morální závaznost, vědělo v průměru 75 % sester. Výsledek potvrzuje, že sestry s vysokoškolským vzděláním mají lepší znalosti – správně jich odpovědělo více než 90 %. Na otázku týkající se znalostí souvisejících s ochranou soukromí

Tabulka 1 Počet respondentů z jednotlivých nemocnic Nemocnice Břeclav Nemocnice Ivančice Úrazová nemocnice Brno Fakultní nemocnice u sv. Anny a Brně Nemocnice Kyjov Nemocnice TGM Hodonín celkem

26

Rozdané dotazníky 180 170 170 90 170 150 930

Vrácené dotazníky 169 151 155 76 161 139 851

pacienta volilo správnou variantu odpovědi více než 80 % respondentů.

K ochraně soukromí směřovala i další otázka: V jakých případech může být prolomena mlčenlivost? Správnou odpověď volilo 77 % sester se středoškolským vzděláním a 95 % s vysokoškolským, což lze vnímat jako pozitivum. Klinický experiment a jeho podmínky zahrnovala poslední otázka směřující k ověření této hypotézy. Správně na ni odpovědělo 61 % sester se středoškolským vzděláním a 83 % sester s vysokoškolským.

Na základě daných zjištění můžeme konstatovat, že hypotéza č. 1 se potvrdila. Což znamená, že sestry s vysokoškolským vzděláním vykazují lepší orientaci v základní problematice práv pacientů než sestry se středoškolským vzděláním.

CÍL č. 2: Zjistit, jaká je mezi sestrami úroveň znalostí zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, který přináší výrazné posílení práv pacientů.

Hypotéza č. 2: Sestry se středoškolským vzděláním mají méně znalostí dané právní úpravy než sestry s vysokoškolským vzděláním.

K ověření této hypotézy směřovalo v dotazníku šest otázek. Z odpovědí je patrné, že 34 % sester se středoškolským a 17 % s vysokoškolským vzděláním nevědělo, že uvedený zákon předkládá mimo jiné zákonné zakotvení pacientských práv.

Tento výsledek hodnotím jako varující. Dále jsem se zaměřila na informovaný souhlas. Správnou variantu odpovědi na danou otázku zvolilo 87 % všech respondentů, sester s vysokoškolským vzděláním téměř 93 %.

V otázce zaměřené na právo pacienta přijímat duchovní péči jsem došla k velmi pozitivnímu zjištění, protože více než 93 % všech dotazovaných odpovědělo správně. Další otázka měla prokázat orientaci sester v problematice poskytování zdravotních služeb nezletilému pacientovi. Téměř 80 % respondentů na ni odpovědělo správně, vysokoškolsky vzdělaných sester bylo více než 90 %. Ve

výzkum

výzkumu nelze opomenout předem vyslovené přání. Jaké jsou náležitosti tohoto dokumentu, co musí být jeho součástí a jak se provádí záznam do dokumentace, uvedlo správně 81 % dotazovaných. Výrazně lepší odpovědi jsem získala od vysokoškolsky vzdělaných sester, špatně odpovědělo pouze 8 % z nich. K ověření této hypotézy jsem směřovala i otázku na právo pacienta vyžádat si konzultační službu. V tomto případě zvolilo 60 % respondentů správnou variantu odpovědi. Na druhou stranu je potřeba se zamyslet na tím, proč 40 % sester odpovědělo nesprávně.

Srovnáním relativní četnosti správných odpovědí u zvolených proměnných vidíme více správných odpovědí u sester s vysokoškolským vzděláním. V porovnání s číselnými charakteristikami u hypotézy č. 1 lze říci, že rozdíl ve znalostech zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, je mezi vysokoškolsky a středoškolsky vzdělanými sestrami nižší než rozdíl v základních znalostech. Po zhodnocení výsledků daných položek a po jejich statistickém zpracování lze prohlásit, že hypotéza č. 2 se potvrdila a sestry se středoškolským vzděláním mají znalosti ohledně dané právní úpravy na nižší úrovni než sestry s vysokoškolským vzděláním.

foto: Profimedia

CÍL č. 3: Zmapovat názory sester na prohlubování znalostí a celoživotní vzdělávání v oblasti práv pacientů.

Hypotéza č. 3: Sestry s vysokoškolským vzděláním se více přiklánějí k tomu, že je důležité, aby se celoživotně vzdělávaly a prohlubovaly si znalosti v oblasti práv pacientů.

K potvrzení či vyvrácení této hypotézy byly určeny čtyři otázky.

Analyzovala jsem názory sester na úroveň jejich znalostí v oblasti práv pacientů. Téměř 63 % dotazovaných se domnívá, že nemá dostačující znalosti. Tento názor má 53 % sester s vysokoškolským vzděláním.

V další otázce jsem zkoumala, zda jsou sestry ochotny se v oblasti práv pacientů dále vzdělávat. Ve větší míře se chtějí vzdělávat sestry s vysokoškolským vzděláním (86 %).

Středoškolsky vzdělané sestry takový zájem nejeví, o další vzdělání se jich zajímá jen 64 %.

Po srovnání výsledků s předcházející otázkou je patrné, že sestry se středoškolským vzděláním, které odpověděly, že nemají dostatek znalostí, by se pravděpodobně chtěly vzdělávat. V dotazníku jsem dále zjiš-

Poskytovat kvalitní zdravotní a ošetřovatelskou péči znamená mimo jiné respektovat práva pacientů.

ťovala, jestli byly sestry po nástupu do zaměstnání proškoleny v oblasti práv pacientů. Podle odpovědí nebylo vůbec proškoleno 22 % dotazovaných sester. Můžeme konstatovat, že sestry se středoškolským vzděláním jsou většinou proškoleny v rámci organizace a vysokoškolsky vzdělané sestry získávají potřebné znalosti především při studiu na vysoké škole. Poslední otázka k ověření dané hypotézy se týkala toho, jak by sestra chápala účast na vzdělávacích akcích k dané problematice. Jako zajímavou vnímá vzdělávací akci na téma práv pacientů 83 % vysokoškolsky vzdělaných sester. Tento zjištěný názor považuji za velmi pozitivní. Z celkového počtu dotázaných by 69 % sester považovalo účast na vzdělávací akci za zajímavou.

Bylo prokázáno, že názor na dostatečnost vlastních znalostí závisí na úrovni vzdělání. Závislost spočívá v tom, že vysokoškolsky vzdělané sestry považují své znalosti za dostatečné výrazně častěji. Hypotéza dále dokazuje, že vůle sester vzdělávat se v oblasti dodržování práv pacientů závisí na stupni dosaženého vzdělání.

Závislost spočívá v tom, že vysokoškolsky vzdělané sestry mají vůli se vzdělávat výrazně častěji. Dále jsem zjišťovala, jakým způsobem byly sestry proškoleny v oblasti práv pacientů. I zde byla prokázána závislost na stupni dosaženého vzdělání. Vysokoškolsky vzdělané sestry byly většinou proškoleny v rámci svého studia, zatímco u středoškolsky vzdělaných sester převažovalo proškolení organizované zaměstnavatelem. Poslední statistická hypotéza, která se vztahuje rovněž ke způsobu vnímání účasti na vzdělávacích akcích v oblasti práv pacientů, také ukazuje závislost na stupni dosaženého vzdělání. Vysokoškolsky vzdělané sestry považují vzdělávací akce za zajímavé výrazně častěji. Po zhodnocení výsledků da-

ných položek a statistických šetření mohu konstatovat, že hypotéza č. 3 se potvrdila. K faktu, že je důležité prohlubovat si znalosti v oblasti práv pacientů, se více přiklánějí sestry s vysokoškolským vzděláním než sestry se středoškolským vzděláním.

CÍL č. 4: Prozkoumat, zda by měly sestry zájem o stručnou a přehlednou publikaci, která by jim umožnila rychlou orientaci v dané problematice.

Hypotéza č. 4: O přehlednou a stručnou publikaci mají menší zájem sestry s vysokoškolským vzděláním než sestry se středoškolským vzděláním.

V rámci čtvrté hypotézy jsem se sester ptala, jakému způsobu zlepšení orientace by daly přednost. Školení v rámci organizace nebo v rámci pracoviště by dalo přednost 30 % sester se středoškolským vzděláním a 8,5 % sester s vysokoškolským vzděláním.

Pouze 4 % středoškolsky a necelé 1 % vysokoškolsky vzdělaných sester by využilo vyhledávání na internetu (např. zákony pro lidi, Wikipedie, Wikiskripta). Nejvíce se sestry přikláněly k tomu, že by ocenily přehlednou a stručnou publikaci, která by byla volně k dispozici na pracovišti. Tuto alternativu odpovědi zvolilo 66 % sester se středoškolským vzděláním a téměř 91 % sester s vysokou školou. Výsledek této otázky je snadno transformovatelný do praxe. V návaznosti na tuto otázku jsem analyzovala, zda by sestry vnímaly stručnou a přehlednou publikaci na dané téma jako přínosnou. Za přínosnou by považovalo publikaci věnující se problematice práv pacientů 94 % sester se středoškolským a 96 % sester s vysokoškolským vzděláním.

V poslední otázce jsem získávala vyjádření k prezentovanému tvrzení: Aby mohla sestra dodržovat práva pacientů a upozorňovat na jejich porušování, je třeba, aby práva pacien-

27

výzkum

florence 1/20

tů znala a uměla se v nich orientovat.

Překvapivě téměř 99 % sester s výše uvedeným tvrzením souhlasí. Jedná se o stejný výsledek u obou proměnných, což je pozitivní zjištění. V rámci statistického zpracování výše uvedených položek a odpovědí na ně nebyla u dvou otázek prokázána závislost na vzdělání, protože obě skupiny sester se ve většině případů vyjadřovaly shodně. Po zhodnocení výsledků daných položek a statistických šetření mohu konstatovat, že hypotéza č. 4 se potvrdila pouze částečně, ale výsledky jsou velmi pozitivní a přínosné pro další postupy.

K této hypotéze směřovalo pět otázek. Zjišťovala jsem, zdali sestry vnímají orientaci a znalosti v oblasti práv pacientů jako zajištění právní ochrany a předcházení případným sporům.

Většina dotazovaných, tedy 88 % středoškolsky a téměř 90 % vysokoškolsky vzdělaných sester, se přiklání k názoru, že tyto znalosti jsou důležité pro zajištění právní ochrany.

Další otázka zjišťuje, jestli se sestry ve své praxi setkávají s porušováním práv pacientů. Více než 60 % všech dotazovaných sester se s problémy ohledně práv pacientů setkává nebo setkalo. Ze statistiky vyplývá, že s porušováním práv pacientů se setkávají celkem běžně.

V další otázce jsem se zaměřila na konkrétní případy nedodržování práv pacientů, které prezentuji níže.

Na nedostatečné poskytování informací pacientovi upozorňuje 66 % sester. Druhou nejčastější položkou je porušování soukromí, které udává 44 % sester. Na třetí pozici se nachází nedostačující představování se

CÍL č. 5: Prověřit, zda sestry vnímají znalosti a orientaci v oblasti práv pacientů jako důležité pro zajištění ochrany jich samotných.

Hypotéza č. 5: Sestry se středoškolským vzděláním přikládají znalostem v oblasti práv pacientů menší důležitost než sestry s vysokoškolským vzděláním.

Graf 1 Pokud jste uvedl/a ano, vyberte z následujících možností (lze uvést více možností) porušování soukromí

porušování důstojnosti

nedostatečné poskytování informací

nedostatky v představování se pacientovi

nedostatečná psychická a duchovní podpora

nerespektování pacientova rozhodnutí

70 %

65,9

65,9

65,9

60 % 50 %

46,7

46,7

48,1 43,8

42,9

40 %

40,7

38,7

36,1 32,1

30 % 20 %

24,4

21,2

20,1 14,2

13,8

12,6

10 % 0%

SŠ

VŠ

celkem

Graf 2 Stalo se vám, že jste musel/a pacientovi dát podepsat informovaný souhlas s výkonem, aniž by byl pacient před výkonem dostatečně informován lékařem o daném výkonu? často

výjimečně

60 %

nikdy 55,9

54,1

54,5

40 % 26,5

20 % 0%

28

19,4

24,4

19,7

SŠ

VŠ

26,0 19,5

celkem

pacientovi, na něž upozorňuje necelých 41 % sester. Dále upozorňují na nedostatečnou psychickou a duchovní podporu – 36 % sester. Na tento problém více upozorňují sestry s vysokoškolským vzděláním (48 %). Porušování důstojnosti je dalším uváděným porušováním práv, celkem ho uvedlo 21 % sester. Na nerespektování pacientových rozhodnutí upozorňuje 14 % sester. Dvě sestry se středoškolským vzděláním (0,5 %) uvedly problém se zajištěním důstojného umírání. Jedna sestra s VŠ vzděláním upozornila na neposkytování dostatku času na rozmyšlení.

Následující položka nám přehledně ukazuje, jak často jsou sestry nuceny dát pacientovi podepsat informovaný souhlas bez poskytnutí dostatečných informací od lékaře. Více než polovina sester (55 %) se s tímto problémem setkává pouze výjimečně, 19 % dotazovaných nechává podepisovat informovaný souhlas za uvedených podmínek často. Nikdy se s touto skutečností nesetkalo jen 26 % sester. Závěrem mohu konstatovat, že celkem 74 % sester se s ní setkává buď často nebo výjimečně, což není pozitivní zjištění.

Další otázka se opět zabývá úrovní znalostí sester ohledně informovaného souhlasu. 70 % dotazovaných, z toho 67 % středoškolsky a 79 % vysokoškolsky vzdělaných sester, si je vědomých, že informovaný souhlas podepsaný bez podání dostatečných informací lékařem může být neplatný.

Závislost na vzdělání nebyla prokázána, protože podíl vysokoškolsky i středoškolsky vzdělaných sester je ve všech variantách odpovědí velmi podobný. Pouze povědomí o napadnutelnosti platnosti informovaného souhlasu závisí na stupni dosaženého vzdělání. Tato závislost spočívá v tom, že vysokoškolsky vzdělané sestry jsou s touto skutečností obeznámeny výrazně častěji (79 % versus 67 %).

Tato hypotéza měla prověřit, zda sestry vnímají znalosti a orientaci v oblasti práv pacientů jako důležité pro zajištění ochrany jich samých.

Vysoké procento sester je jako důležité vnímá. Výsledek byl v případě obou proměnných velmi podobný, proto nebyla prokázána závislost na vzdělání. I další názory a postřehy sester v dané oblasti byly velmi podobné a nezávisely na úrovni vzdělání. Potvrdila se pouze statistická hypotéza, pomocí které jsem zkoumala povědomí sester o napadnutelnosti informovaného souhlasu. Závěrem musím konstatovat, že hypotéza č. 5 se nepotvrdila.

výzkum

Závěr Impulzem pro zpracování problematiky práv pacientů bylo především mé osobní přesvědčení, že v oblasti znalostí sester o právech pacientů je co vylepšovat. Poskytovat kvalitní zdravotní a ošetřovatelskou péči znamená mimo jiné respektovat práva pacientů. Pokud je chceme respektovat, musíme je v prvé řadě znát, musíme se v nich orientovat a dokázat je aplikovat v praxi. Tato práce měla zjistit úroveň a rozsah znalostí sester v oblasti práv pacientů, zmapovat zkoumanou problematiku a předložit obraz skutečného stavu vědomostí sester. Výsledky výzkumu vnímám

jako velmi pozitivní. Zjistila jsem, že sestry jsou ochotné se v oblasti práv pacientů vzdělávat. Existenci stručné a přehledné publikace na dané téma pokládají za velmi přínosnou.

Během ošetřovatelské péče často dochází k si­tuacím, kdy je sestra postavena před etický problém. Tím, že disponuje dostatkem znalostí, může přistupovat k jeho řešení jako profesionál. Závěrem navrhuji vytvoření jasné, stručné a přehledné publikace, která poskytne sestrám informace v oblasti lidských práv, práv pacientů a základní informace ze zákonného ukotvení těchto práv.

Nový vztah zdravotníka a pa­cienta

by měl být založen na respektu k vůli nemocného. Dodržování práv pa­ cientů je aktuální téma a v rámci snahy zvyšovat kvalitu zdravotní péče by mělo být prioritou. Sestra musí práva pacientů ovládat, aby nedocházelo k jejich nerespektování a porušování. Byť i z nevědomosti, která je u profesionála neomluvitelná. Závěrem bych citovala pana profesora JUDr. Aleše Gerlocha, CSc.: „Ochrana základních práv zůstává nadále závažným a potřebným tématem.

Lidská práva jsou jako moře. Je důležité, aby na jeho ochranu dbali lodní dopravci, přímořské státy i obyčejní plavci.“

aktuality

Konferencí sester na 3. LF UK rezonovalo plánované zvýšení jejich kompetencí Šárka Spáčilová, redakce Florence

V

listopadu 2019 se na 3. LF UK v Praze konala konference k třicátému výročí sametové revoluce pod názvem „Vzdělávání sester 30 let poté“. Zazněla jak aktuální témata, tak shrnutí toho, co se za posledních třicet let v oboru změnilo a jak zdravotnictví a ošetřovatelství pokročily. Celou konferencí rezonovalo téma navýšení kompetencí sester.

Konference nabídla různé pohledy na moderní pojetí ošetřovatelství v ČR „Řekli jsme si, že je důstojné se vyjádřit v tomto období u příležitosti oslav svobody. Protože máme určitou svobodu v tom, jak pečovatelství koncipovat, a chceme si udělat reflexi, i když je to silné slovo, kam jsme za těch třicet let došli. Zda všechny změny byly dobré, nebo některé nebyly úplně ideální a zda jsou ku prospěchu sesterského vzdělávání,“ představila důvody pořádání konference PhDr. Hana Svobodová, Ph.D., přednostka Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK v Praze. Popsala, jak sama tyto změny vnímá: „Vznikají nové

magisterské obory, které jsou spojené se specializací, a studenti mají možnost se vzdělávat jak na vyšších odborných školách, tak na školách vysokých. V podstatě se snažíme hledat společnou řeč a bavit se se středními zdravotnickými školami, vyššími odbornými školami a vysokými školami, jak se vlastně sesterské vzdělání má dál vyvíjet. Je to platforma, kde si máme říct, jak jsme na tom a co dál.“

Téma navýšení kompetencí sester spojovalo přednášející Konferenci po úvodu zahájil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch: „Víme, že vzdělávání sester prošlo poměrně výraznou změnou. Asi ten nejzásadnější přelom spočíval ve změně vzdělávání po vstupu České republiky do Evropské unie a přesunu těžiště vzdělávání všeobecných sester ze středních zdravotnických škol na vysoké školy. Jsem přesvědčen o tom, že tak jak je to nastaveno, je to správně, že se nemůžeme vracet zpět. Na druhou stranu jsme z mého pohledu nedotáhli myšlenku, že se vzděláním přijdou i vyšší kompetence. To je něco, co se nyní snažíme změnit.“ O proměnách profesního vzdělávání od zdravotní sestry a asistenta

k sestře praktické promluvil předseda Asociace SZŠ ČR PhDr. Karel Štix, ředitel Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Českých Budějovicích. O zvýšení kompetencí zdravotních sester přítomné informovala Mgr. Alice Strnadová, MBA, ředitelka Odboru ošetřovatelství a nelékařských oborů MZ ČR. Jak pozice tzv. advanced practitioner funguje v zahraničí, konkrétně v Německu, vysvětlila Dr. Julia Koppen z TU Berlin. Jako další svůj úhel pohledu přítomným představili například zástupci zaměstnavatelů, hlavní sestry nemocnice či lékaře jako nejbližšího spolupracovníka a partnera sestry.

O tom, co se podle něj změnilo za posledních třicet let nejvíce, na tiskové konferenci promluvil MUDr. David Marx, Ph.D., proděkan pro studium a výuku: „Asi to nejzásadnější a objektivní, co se mění, je, že zdravotnictví se velmi rychle posouvá. Za posledních třicet let díky moderním technologiím obrovsky narostl objem informací.“ Dále mluvil o rozvoji vysokoškolského vzdělávání sester a budoucnosti vývoje ošetřovatelství.

Protože se mění věková struktura ČR, bude třeba se zaměřit i na problémy stárnoucí p ­ opulace.

29

aktuality

florence 1/20

Co se změnilo v úhradách inkontinenčních pomůcek Únik moči neboli inkontinence umí pěkně potrápit. Pokud se neléčí a dostatečně nekompenzuje, může navíc zapříčinit i další obtíže, například kožní problémy.

Velkou újmu dokáže způsobit i na psychice. Kvůli strachu z nenadálé nehody se pacienti uchylují do ústraní a vzdávají se oblíbených aktivit i sociálních vztahů.

redakce Florence

I

nkontinence je neustálým tabu, jen málokdo o ní dokáže otevřeně mluvit. Je obtížné svěřit se s problémy s únikem moči svým blízkým, mnoho pacientů se ale zdráhá mluvit o inkontinenci i s lékařem.

Nejzásadnější je proto podpořit pacienty v překonání studu a zdůraznit nutnost včasné konzultace obtíží s odborníkem. Pro všechny pacienty trpící inkontinencí i jejich blízké bylo vytvořeno pacientské sdružení ­Inko-gnito, kde se mohou poradit o všech strastech, které se s onemocněním pojí, a kde mohou najít podporu a porozumění ostatních členů.

Primárně bychom měli dbát na udržení kontinence, včasnou a správnou diagnostiku a přiměřenou terapeutickou intervenci. Do doby, než zafunguje odborníkem stanovená léčba, nebo v případě, že se nepodaří úniky moči zcela eliminovat, hrají důležitou roli v péči inkontinenční pomůcky. Z mnoha různých typů lze v současné době vybrat ty, které vyhovují nejen danému typu inkontinence, ale také jednotlivým pacientům s ohledem na jejich preference, životní styl a závažnost inkontinence. Je důležité dbát na to, aby pomůcky byly prodyšné, aby byly schopné zabránit zápachu, anatomicky tvarované, a tím i pohodlné a diskrétní při nošení.

Změny v úhradách inkontinenčních pomůcek Začátkem prosince 2019 vstoupily v platnost změny zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, upravující výše finančních a kusových limitů na zdravotnické prostředky, které hradí pacientům pojišťovny. Mezi zdravotnické prostředky se řadí i inkontinenční pomůcky. V oblasti úhrad zdravotnických prostředků pro inkontinenci nastávají tři zásadní změny:

30

1. Nová metodika pro lékaře S novelou zákona dochází ke změně metodiky, na jejímž základě stanoví lékař pacientovi stupeň inkontinence. Dříve byl únik moči sledován čtyři hodiny, nově byla doba sledování prodloužena na 24 hodin.

Nová metodika definuje tři stupně inkontinence takto: → I. stupeň inkontinence – mimovolný únik moči nad 50 ml do 100 ml (včetně) v průběhu 24 hodin → II. stupeň inkontinence – mimovolný únik moči nad 100 ml do 200 ml (včetně) v průběhu 24 hodin → III. stupeň inkontinence – mimovolný únik moči nad 200 ml v průběhu 24 hodin Příklad: Původní rozmezí mimovol­ ného úniku moči pro lehkou inkon­ tinenci (neboli inkontinenci I. stup­ ně) bylo před novelou zákona sta­ noveno na 50–100 ml v průběhu čtyř hodin. Nově je doba sledování prodloužena na 24 hodin. Prodlou­ žením doby na 24 hodin je možné inkontinenci diagnostikovat i pa­ cientům s únikem nižšího množství moči (od 50 ml za 24 hodin), což je výhoda, kterou s sebou novela zá­ kona přináší.

2. Možnost kombinovat inkontinenční pomůcky na předpis Pacient s inkontinencí má nárok na předepsání inkontinenčních pomůcek. Lékař vystaví pacientovi poukaz („poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku“).

Před novelou zákona mohl lékař pacientovi vystavit jenom poukaz na inkontinenční pomůcky pro příslušný stupeň jeho onemocnění (např. vložky pro I. stupeň inkontinence, plenkové kalhotky pro III. stupeň inkontinence). Novela zavádí možnost kombinace pomůcek. Podle potřeb pacienta lze nově v rámci předepsaných poukazů kombinovat jednotlivé typy pomůcek (vložky, vložné pleny, fixační kalhotky, natahovací kalhotky, zapínací kalhotky, kalhotky s rychloupínacím pásem).

aktuality

Na každou pomůcku je třeba vypsat samostatný poukaz, stejně jako dosud. Kusový limit u jednotlivých pomůcek zůstává rovněž zachován – 150 ks inkontinenčních pomůcek na měsíc.

Jak je to s limity u inkontinenčních pomůcek?

Při vystavování poukazu je třeba věnovat pozornost dvěma limitům.

První je limit kusový. Maximální počet pomůcek, které lze pacientovi předepsat na měsíc, je 150 kusů.

Obsahuje-li balení 30 kusů, může lékař pacientovi předepsat maximálně pět balení. Je-li balení po 12 kusech, může lékař vystavit poukazy maximálně na 12 balení. Je však třeba mít na paměti, že poukazy lze vystavit na jeden, dva, nebo i tři měsíce.

Informace o jednotlivých typech inkontinenčních pomůcek a počtu kusů v balení lze najít v aktuální preskripční kartě. Druhým limitem je limit finanční, se kterým se pojí další změna daná novelou – spoluúčast pacientů.

Změny zákona týkající se inkontinenčních pomůcek v kostce Co s sebou novela zákona přináší? → Přístup nových pacientů (s nižším ú ­ nikem moči – nad 50 ml/24 hodin) do systému → Otevření kombinace jednotlivých typů produktů a možnost předpisu všech typů pomůcek nezávisle na stupni inkontinence → Fixní spoluúčast pacientů s inkontinencí I. a II. stupně a z toho plynoucí možnost předepsání více balení pomůcek → Díky novele zákona mohou být nové produkty registrovány a zavedeny do systému mnohem rychleji než dříve. Před novelou bylo možné registrovat novinky pouze dvakrát do roka, nyní je bude možné registrovat kdykoli, a uvést je tak na trh mnohem dříve. Pacienti budou mít proto rychlejší přístup k novým inovativním produktům.

Aby pojišťovna pacientovi inkontinenční zdravotní prostředky uhradila / uhradila se spoluúčastí, musejí být oba zmíněné limity dodrženy. Lékař tedy může předepsat pomůcky do výše finančního nebo kusového limitu. Jakmile je dosaženo jednoho z nich, lékař pacientovi nemůže dále v daném období poukaz vystavit. Pokud by pacient potřeboval více kusů pomůcek, musí je poté uhradit vlastními prostředky.

3. Změny ve spoluúčasti pacientů Pacientům s inkontinencí zdravotní pojišťovny přispívají na inkontinenční pomůcky. Pro každý stupeň inkontinence je stanoven tzv. úhradový limit pojišťovny, tedy kolik pojišťovna pacientovi maximálně přispěje.

Novela zavádí povinnou spoluúčast pacientů, kteří mají diagnostikovaný I. nebo II. stupeň inkontinence. Pacienti s diagnostikovaným III. stupněm inkontinence nemají spoluúčast stanovenou (v rámci limitů pomůcky nedoplácejí).

Procento této povinné spoluúčasti se vždy řídí diagnostikovaným stupněm inkontinence (jakým stupněm inkontinence pacient trpí), nikoli tím, pro jaký stupeň inkontinence bylo v minulosti možné pomůcku předepsat (např. vložky pro I. stupeň inkontinence, plenkové kalhotky pro III. stupeň inkontinence).

Pacient doplácí na každé balení – v případě I. stupně inkontinence 15 % z ceny balení (např. u balení za 100 Kč je spoluúčast 15 Kč), v případě II. stupně inkontinence 5 % z ceny balení (např. u balení za 100 Kč je spoluúčast 5 Kč).

Fixní spoluúčast navyšuje úhradový limit pojišťovny, do kterého smí lékař předepsat pomůcky. Ve výsledku je tedy možné, aby lékař pacientovi vystavil poukazy na vět-

Co zůstává stejné? → Lékař může předepsat poukaz s odpovídajícím množstvím na jeden, dva nebo tři měsíce. → Platnost poukazů zůstává 90 dní, po tuto dobu je třeba si předepsané zdravotnické prostředky vyzvednout v lékárně/výdejně zdravotnických prostředků. → Mezi lékaře, kteří ­mohou zdravotnické prostředky pro inkontinenci předepsat, patří i nadále praktický lékař, urolog, gynekolog, geriatr, chirurg, neurolog, pediatr a nefrolog.

ší počet kusů balení. Co si pod tím představit?

Spoluúčast v případě I. stupně inkontinence (respektive II. stupně inkontinence) je 15 % (resp. 5 %).

To znamená, že stanovený úhrado­ vý limit pojišťovny odpovídá pouze 85 % (resp. 95 %) částky, za kterou může lékař pacientovi pomůcky pře­ depsat. Spoluúčast pacienta úhra­ dový limit pojišťovny navyšuje, cel­ ková částka tedy může vystačit pro více kusů balení na poukaz.

Konkrétně pro každý stupeň inkontinence: → I. stupeň inkontinence: – Úhradový limit pojišťovny je 449,65 Kč/měsíc.

– Maximální spoluúčast pacienta v případě I. stupně inkontinence za měsíc je 79,35 Kč.

– Celkově tedy může pacient využít 529 Kč.

– Před novelou zákona mohl lékař pacientovi vystavit poukazy na pomůcky ve výši maximálně 450 Kč. Nyní může předepsat pomůcky až za 529 Kč. → II. stupeň inkontinence: – Úhradový limit pojišťovny je 900,45 Kč/měsíc.

– Maximální spoluúčast pacienta v případě II. stupně inkontinence za měsíc je 47,39 Kč.

– Celkově může tedy pacient využít 947 Kč.

– Před novelou zákona mohl lékař pacientovi vystavit poukaz na pomůcky ve výši maximálně 900 Kč. Nyní může předepsat pomůcky až za 947,84 Kč. → III. stupeň inkontinence: – Pacientům s III. stupněm inkontinence zákon neukládá povinnost fixní spoluúčasti, lékař jim tudíž může vystavit poukaz na pomůcky ve výši úhradového limitu pojišťovny, který je 1699,70 Kč.

31

foto: Profimedia

Příklad: Pokud pacient používá in­ kontinenční vložky a na noc mu nestačí, lze typy pomůcek zkombi­ novat: vložky přes den a například natahovací kalhotky na noc. Nyní pacientovi lékař vystaví poukazy na obě pomůcky v rámci daného stupně inkontinence i na jeden mě­ síc. Před novelou zákona mohl lé­ kař vystavit poukaz pouze na jednu z pomůcek. Možnost kombinovat pomůcky na předpis je tak dalším velkým pozitivem novely zákona.

pro školy

florence 1/20

Odborná stáž ve Švýcarsku Poslední zářijový týden jsme se zúčastnili exkurze ve Švýcarsku. Na tuto odbornou stáž vyjeli studenti napříč všemi obory naší školy. Jednalo se o studenty oborů zdravotnický asistent, bezpečnostně právní činnost a sociální činnost. Celkem se zúčastnilo 34 žáků a tři odborní učitelé.

Mgr. Tereza Johnová, učitelka odborných předmětů, Střední zdravotnická škola Ruská, Praha

32

Skupina žáků a učitelů SZŠ Ruská s ředitelem centra panem W. Widmerem v Curychu

němčinu a italštinu. Jsou v kontaktu s lékaři, kteří na místě záchranné služby slouží pohotovost a v případě výjezdu jsou ihned k dispozici. Letecká záchranná služba spolupracuje s pozemní záchrannou službou, sítí švýcarských nemocnic a také s externími pracovníky. Jsou to například horolezci, kteří jsou zapojeni v případě lavinových záchranných akcí v horách. Celá služba je hrazena ze zdravotního pojištění, jež si hradí každý občan. Částka není malá, činí přibližně 10 % platu. Švýcarsko má systém komerčního zdravotnictví.

Každý si sjednává soukromé zdravotní pojištění, na výběr má z více než 2000 pojišťoven. Pro sociálně slabé jsou zde podpůrné programy, které umožňují integraci do společnosti. Proto je také Švýcarsko zemí s nulovým výskytem bezdomovců.

Druhý den jsme strávili ve zdravotnickém zařízení poblíž Curychu.

V tomto centru je nejen nemocnice, ale také stacionář, kde se pečuje o pacienty s demencí, a zároveň sociální zařízení pro poskytování paliativní péče. V rámci exkurze jsme viděli celý komplex. Prostředí bylo velmi vlídné a ani nemocnice moc nepřipomínala zdravotnické zařízení. Kaž­ dý klient má k dispozici svůj vlastní pokoj. Ten se od pokojů českých nemocnic liší hlavně prostorností, světlostí a příjemným výhledem. Terasa s balkonem je téměř u každého pokoje, což má hlavně psychologický efekt. Klient musí mít pozitivní vy-

hlídku na to, že půjde brzy domů, že až se uzdraví, bude opět moci chodit na procházky do přírody. Ti, kdo jsou mobilní, se pak už léčí doma. Dalším pozitivem byly světlovody v celé oblasti sociálního zařízení i na chodbách ARO oddělení a v jeho boxech.

Byly instalovány z důvodu nedostatku denního světla v místnostech především pro zlepšení psychického stavu nemocných. Přísun světla pozitivně působí i na psychiku zdravotníků, kteří zde pracují. Cílem personálu v této nemocnici je dále poskytovat dostatek informací klientovi a jeho rodině. To řeší mimo jiné informační tabulí, která se každý den aktualizuje.

Na této světelné nástěnce nemocný vidí jména osob, které ho v konkrétní den ošetřují, kdo je jeho ošetřující lékař, včetně kontaktu na něj. Důležité jsou také informace o dodržování diety či pokyny, co dodržovat před vyšetřením.

Celé dopoledne jsme se účastnili zajímavých přednášek zaměřených na etiku v oblasti umírání a paliativní péče. Švýcarský přístup je velice humánní a nejvyšší důraz klade na autonomii klienta. Každý má právo žít kvalitní život. Pro každého z nás ale znamená kvalita života něco jiného. Když se klient rozhodne, že jeho život nemá dostatečnou kvalitu a nelze ji žádnými dostupnými prostředky zajistit, je nutné umožnit mu důstojné umírání a smrt. Toto se podle slov ředitele nemocnice děje pouze v 1 % případů, přesto kvů-

fota: autorka

Š

výcarsko je známé po celém světě svou vysokou životní úrovní a patří mezi země velmi bohaté a vyspělé.

Proto nás zajímalo, jak se potýká se stávajícím demografickým trendem stárnutí populace a jak pečuje o své obyvatele v nemoci, stáří a umírání. Naším cílem bylo poznat směry v oblasti paliativní péče a etické aspekty péče o klienty, kteří žádají eutanazii.

První den jsme měli domluvenou exkurzi na letecké záchranné službě, která sídlí blízko letiště v Curychu.

Společnost s názvem Rega poskytuje švýcarským občanům nepřetržitou pomoc v případě ohrožení života i zdraví, a to jak v oblasti domoviny, tak i mimo ni. Pro nemocné či raněné doletí specializovaný tým kamkoli po celé zeměkouli. Jedná se o ojedinělou službu nejen v rámci Evropy, ale celého světa. Služba je naprosto unikátní a je důkazem, že medicínu lze provozovat i v oblacích.

Společnost není veliká, k dispozici zde mají čtyři vrtulníky a jedno speciálně vybavené letadlo. Pro potřeby švýcarských občanů je to plně dostačující. Personál letadla tvoří vždy jeden zdravotnický pracovník s kvalifikací ARO, jeden lékař a pilot. Mezi běžné zařízení letadla patří základní i speciální zdravotní technika. K dispozici je rovněž inkubátor pro převoz novorozenců. Běžně převážejí klienty v kritickém stavu ohrožujícím život dokonce i s balonkovou kontrapulzací či extrakorporální podporou.

Osobami, které nemohou být přepravovány, jsou jen klienti s psychiatrickou diagnózou. Celý organizačně náročný systém je řízen letovými dispečery, kteří jsou 24 hodin na příjmu pro případ nouzového volání.

Operátoři jsou zdatní nejen v komunikaci a organizačních dovednostech, ale ovládají také čtyři světové jazyky: angličtinu, francouzštinu,

pro školy

li tomu za tímto účelem cestuje do Švýcarska řada cizinců, kterým to není v jejich zemích umožněno. Proces schvalování eutanazie je ve Švýcarsku dlouhý, předchází mu zasedání etické komise, která projednává každý případ zvlášť a s velkou mírou odpovědnosti. K tomu, aby klient mohl o eutanazii zažádat, musí být potvrzena jeho naprostá příčetnost. Obrovský důraz se zde klade na zajištění důstojného umírání. Do tohoto procesu je zapojena rodina klienta. Jako první se při nástupu do zařízení projednávají konkrétní okolnosti umírání. Vše se pečlivě zapisuje, aby až nastane ona chvíle, personál nic neopomněl a vše proběhlo dle přání klienta. Pacient si určuje, kdo bude přítomen u jeho smrtelné postele a kdo bude rozhodovat za něj, až již sám nebude moci. Překvapilo nás, že to nemusí být jen přímí příbuzní, ale mohou to být také přátelé či známí. Když člověk odchází, rodina má možnost ho vyprovázet do poslední chvíle a může se s ním loučit až dva dny po smrti. Lůžko je obložené květinami, svíčkami. Pokoj je označen fotografií zemřelé osoby, svíčkou a květinou či nějakým osob-

ním upomínkovým předmětem. Rodině je poskytována odborná péče, jsou přítomni rovněž vyškolení pracovníci, kteří jí umožňují důstojné truchlení. Rituály posledního rozloučení jsou ve Švýcarsku velmi důležité, klade se na ně ten nejvyšší důraz. Podle Švýcarů se bez řádného truchlení a rozloučení není možné dostatečně vyrovnat se smrtí blízké osoby. Od českého přístupu se tento liší i tím, že s tělem zesnulého se i po smrti nakládá jako s plnohodnotnou lidskou osobou. V nemocnicích jsou pro zemřelé k dispozici místnosti, kde má rodina možnost se rozloučit. Nepřichází v úvahu, že by se tělo odesílalo k pitvě či by ho do dvou hodin odvezla pohřební služba, ještě bez možnosti rozloučení s rodinou, tak jak je tomu bohužel u nás v České republice. Švýcarský přístup nás uchvátil svou lidskostí a citlivostí k nemocnému. Naše exkurze se velice vydařila, žáci získali hodně nových poznatků, které mohou v budoucnu uplatnit v péči o nemocné. Doufejme, že tyto vědomosti postupně přispějí ke zlepšení péče o klienty a změní přístup k umírajícím také u nás.

Pokoje švýcarské nemocnice se od těch českých liší hlavně prostorností, světlostí a příjemným výhledem.

Terasa s balkonem je téměř u každého pokoje.

Anděl v modrém už má pro tento rok jméno Šárka Spáčilová, redakce Florence

Z

dravotnické zařízení ministerstva vnitra (ZZMV) předalo 21. listopadu ocenění nejlepším nelékařským zdravotnickým pracovníkům ZZMV a titul Anděl v modrém. Oceněné zdravotníky vybírali jejich pacienti a klienti, mimo jiné policisté a hasiči.

Počet nominací každoročně stoupá Soutěž je koncipována a je primárně zamýšlena jako poděkování všem nelékařským zdravotnickým pracovníkům za jejich mimořádnou práci a přístup k pacientům. Předání cen se konalo v přednáškové aule Nemocnice Milosrdných sester sv.

Karla Boromejského a uváděla ho operní pěvkyně a moderátorka Martina Kociánová.

aktuality

V letošním roce bylo nominováno hned 87 nelékařských zdravotnických pracovníků, z nichž bylo vybráno deset finalistů. Nejednalo se pouze o zdravotní sestry, ale i o fyzioterapeuty, laboranty, záchranáře, zubní techniky nebo řidiče sanitky. „Ta práce je potřebná a není moc vidět, na zdravotnický personál se dost často zapomíná, ale já si myslím, že je třeba jej ocenit a poděkovat mu, protože bez něj by nic nefungovalo,“ doplnil k udílení cen ředitel ZZMV Ing. Miroslav Červenka.

Soutěž vyhrála Bc. Jitka Horáková, DiS., fyzioterapeutka Polikliniky Praha. Titul Anděl v modrém, mimořádné ocenění za celoživotní dílo, převzala Ludmila Nováčková z LD Mercur v Mariánských Lázních. Zvláštní cenu ZZMV za práci v oblasti zdravotnického záchranářství a vzdělávání příslušníků bezpečnostních sborů obdržel zdravotnický záchranář Jaroslav Denemark, DiS.

33

konference

florence 6/19 1/20

Novinky v interně řešila i sesterská sekce Upozornila na moderní možnosti selfmonitoringu glykemie a vyzdvihla také význam hospicové péče.

B

ěhem tří dnů, ve kterých se konal XXVI. kongres České internistické společnosti ČLS JEP, proběhly desítky přednášek o nejmodernějších přístupech k léčbě kardiovaskulárních onemocnění a s nimi spojených komorbidit. Svůj prostor dostaly i všeobecné sestry, které se v Sesterské sekci mohly podělit o vlastní zkušenosti, přiblížit zajímavé ka­zuistiky a prezentovat moderní přístupy v ­ošetřovatelství.

„Chytré“ glukometry pomáhají při pravidelném selfmonitoringu glykemie Sesterská sekce se konala v úterý 19. listopadu a představila se na ní ve třech blocích dvanáctka přednášejících. Jeden blok se věnoval výhradně problematice měření hladiny glukózy nejen u kardiovaskulárních pacientů. Nové techniky a technologie selfmonitoringu glykemie představila ve své prezentaci Bc. Eva Kábrtová ze III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Jak uvedla, měření „chytrými“ glukometry propojenými s mobilní aplikací, která sestavuje grafy a v různých intervalech měří hladinu glukózy a zaznamenává data, je pro pacienta výhodné především v tom, že nedochází ke ztrátám informací během předávání dat lékařskému personálu. Sestra si data z aplikace jednoduše překopíruje. Navíc aplikace umožňují sdílení dat, což je výhodné například pro rodiče diabetických dětí.

Kontinuální monitorace glukózy je zajišťována pomocí speciálního senzoru umístěného pod kůží, který odesílá naměřený elektrochemický signál radiofrekvenčně do přijímače (např. Medtronic Guardian, iPro nebo DexCom). Přístroj dokáže rozpoznat t­ ěžké hypoglykemie i hyperglykemie.

34

Moderní technologie a možnosti monitorace, které podle názoru Bc. Kábrtové v posledních letech velmi pokročily, vedou ke zlepšení kompenzace diabetu a mohou ušetřit i náklady spojené s jeho léčbou.

Pravidelný selfmonitoring navíc výrazně přispívá ke snížení výskytu závažných chronických komplikací.

Správně nastavená komunikace v paliativní péči může fungovat jako zázračný lék Další blok byl věnován hospicové a paliativní péči. Zazněla přednáška „Pa­liativní péče u pacienta s chronickým srdečním selháním – nevědomost vs. nedostatečná komunikace“, s níž vystoupila M. ­Navrátilová.

Hospice mají v Evropě již téměř 200letou tradici, první hospic byl založen v první polovině 19. století ve francouzském Lyonu. První specializované pracoviště paliativní péče vzniklo za kanálem La Manche v Londýně v roce 1967 – byl jím Hospic sv. Kryštofa, který založila Cicely Mary Saundersová. V Čechách vznikl první hospic v polovině devadesátých let minulého století. Jednalo se o Hospic Anežky České v Červeném Kostelci.

M. Navrátilová uvedla některá statistická data. Srdečním selháním podle jejích slov trpí v České republice okolo 200 tisíc pacientů, přičemž každý rok přibývá asi 40 tisíc nových případů. Terminální fází je transplantace srdce, která je ale nabídnuta jen zlomku nemocných, jelikož je finančně i technicky náročná, a navíc není tolik potenciálních dárců srdce. V hospicové péči tedy končí velké množství pacientů, kteří jsou léčeni, ale nemohou být vyléčeni. Je důležité si uvědomit, že se nejedná o ukončení léčby, pacient je léčen i nadále, ovšem jinou strategií. Základním pilířem paliativní péče je podle autorky komunikace mezi jednotlivými aktéry, tedy pacientem, jeho rodinou a lékařským personálem. Komunikace musí včasná, empatická a měla by pa­ cientovi přinášet motivaci. Správně

nastavená komunikace může fungovat, řečeno slovy M Navrátilové, jako „zázračný lék“.

Dalším důležitým pilířem je informovanost pacienta o nemoci a probíhající léčbě. Pacient by měl být informován co nejdříve, aby byl při síle a plném vědomí. Realizace má ovšem jistá úskalí. Personál musí být proškolený a musí mít na pa­cienta čas, aby dokázal zohlednit jeho individuální potřeby. V České republice je nedostatek personálu i hospiců, v současnosti jich funguje 19, což je zhruba třikrát méně než v sousedním Rakousku, které je co do počtu obyvatel srovnatelné s Českem (v Rakousku funguje 49 hospiců).

Nejvíce jich je ve Spojených státech, a to kolem čtyř set. V zařízeních by měl pa­cient dostávat i spirituální podporu a péči v rámci multioborové spolupráce odborníků. Smrt by neměl vnímat jako nepřijatelnou prohru, ale jako nezbytnou součást života.

Článek byl převzat z časopisu Terapie.

fota:Profimedia

Adam Folta, redakce Florence

konference

Sjezd neurologů nemohl opomenout Alzheimerovu nemoc Součástí odborného programu 33. českého a slovenského neurologického sjezdu byl blok věnovaný aktuálním trendům v diagnostice a léčbě neurodegenerativních demencí.

změn. Tedy jestli prodělaná deprese vede ke snížení mozkového neuro­ trofního faktoru (z angl. BDNF), zapříčiňuje zvýšení hladiny kortizolu a způsobuje zánět mozku a tyto faktory vedou dohromady k neurodegeneraci, nebo může být postup opačný, tedy neurodegenerace způsobí úbytek mediátorů a poškození okruhů regulujících náladu, které pak zapříčiní depresi. Dále se zamyslel: „Kdyby byla pravda, že deprese je příčinou Alzheimerovy nemoci, tak by předcházela neuropatologickým změnám. Mělo by pak platit, že riziko vzniku Alzheimerovy nemoci se zvyšuje se závažností a délkou trvání deprese. A čím dřív depresi zaléčíme, tím více snížíme riziko vzniku demence. Naopak kdyby byla pravda, co tvrdím já, tedy že deprese je důsledek neuropatologických změn, mělo by platit, že se objevuje až v době prokazatelných neuropatologických změn, riziko vzniku Alzheimerovy nemoci je vyšší u nově vzniklé deprese ve stáří a nakonec že zaléčení deprese vůbec nesnižuje riziko demence.“ Pro svoji hypotézu našel oporu ve třech studiích. První studie proběhla v Austrálii, kde bylo sledováno 4922 mužů s příznaky AN po dobu 9–14 let. Zjistilo se, že muži, kteří měli depresi dříve, než vstoupili do studie, neměli zvýšené riziko demence, ovšem muži, u nichž se rozvinula deprese až po vstupu do studie, zvý-

Adam Folta, redakce Florence

V

přednášce pojmenované „Alzheimerova nemoc definovaná biomarkery jako amyloidopatie“ prof.

MUDr. Jakub Hort, Ph.D., vedoucí Kognitivního centra Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha, nastínil, že Alzheimerova nemoc (AN) ve většině případů souvisí i s jinou neurodegenerativní poruchou – dalšími komordibitami tedy mohou být Parkinsonova nemoc, vaskulární demence, smíšená demence, frontotemporální demence, demence s Lewyho tělísky. Ukazuje se tudíž, že mnoho pa­cientů má souběžně více patologií. Jejich interpretace navíc může být nejasná.

Připomněl, že u pacientů s AN se v mozku ukládají dvě stěžejní látky, které podle výzkumů mají přednostně vliv na rozvoj a rozsah nemoci – jedná se amyloid beta (Aβ) a tau protein.

Profesor Hort se zamýšlel nad tím, jestli je Aβ příčinou, nebo následkem AN. Jeho souvislost s tau proteinem demonstroval přirovnáním ke střelné zbrani, kdy tau protein je kulka a Aβ představuje spoušť.

Zmínil se i o aducanumabu, novém biologickém přípravku, který vyvinula společnost Biogen Inc. Tato protilátka se vyskytuje v mozku zdravé, normálně stárnoucí populace a má vliv na aktivitu Aβ.

Deprese u Alzheimerovy nemoci – příčina, nebo následek?

šené riziko demence měli. Po prostudování anamnéz autoři také přišli na to, že užívání antidepresiv nemělo vliv na manifestaci AN. Studie Whitehall II sledovala od roku 1985 po dobu 30 let asi 10 000 osob. Za tuto dobu se ve sledovaném vzorku populace objevilo 302 případů demencí. „Studie odhalila, že deprese a rekurentní deprese při začátku sledování, kdy účastníci byli ve středním věku, vůbec nezvyšovaly riziko demence, zatímco depresivní příznaky a nová rekurentní deprese, které se objevily v pozdní fázi studie, kdy už sledovaní dosáhli staršího věku, riziko výrazně zvyšovaly. Depresivní příznaky jsou patrné už 11 let před vypuknutím samotné Alzheimerovy nemoci,“ vysvětlil MUDr. Vyhnálek.

Nakonec se zmínil o studii, která proběhla ve Finsku, kde jsou vedeny velké a důsledné registry psychiatrických pa­cientů. Výzkumníci analyzovali údaje zhruba 30 tisíc pacientů a zjistili, že pokud je pacient hospitalizován s depresí, má v následujících pěti letech zvýšené riziko demence, ale pokud těchto pět let překoná, riziko demence už zvýšené není. Studie byla uzavřena konstatováním, že psy­chiatrická hospitalizace byla již zapříčiněná prodromální fází AN a psychopatologie v mládí není rizikovým faktorem AN ve stáří. Článek byl převzat z časopisu Terapie.

Kongresové centrum Praha

Mezi časté a také časné symptomy AN a dalších nemocí způsobujících demenci patří neuropsychiatrické příznaky. Současný pohled na vztah neuropsychiatrických příznaků a neurodegenerace nastínil MUDr. Martin Vyhnálek, Ph.D., z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha.

Na začátku své prezentace „Mírná behaviorální porucha aneb poruchy nálady a chování jako prodromální stadium demence“ si položil otázku, zda je deprese příčinou, nebo důsledkem patologických

35

právo

florence 1/20

Počet seniorů s demencí se za posledních dvacet let zdvojnásobil.

Na světě touto nemocí onemocní někdo každé tři sekundy. V roce 2018 byla sedmým nejčastějším důvodem úmrtí v České republice.

Demencí u nás trpí odhadem 170 000 lidí – více žen než mužů.

JUDr. Jana Palečková, MgA. Kateřina Havelková, Kancelář Ombudsmana pro zdraví

P

řibližně o sto tisíc lidí s demencí se starají jako neformální pečovatelé zejména příbuzní. Podle Zprávy o stavu demence z roku 2016 se jejich počet odhaduje asi na čtvrt milionu. Po 80. roce věku trpí demencí cca 20 % lidí, po 90. roce věku je to už 50 %. Loňská analýza Asociace poskytovatelů sociálních služeb ukázala, že na tisíc seniorů starších 80 let připadá pouze 36 míst v domovech se zvláštním režimem. V roce 2018 žilo podle údajů ČSÚ v ČR 371 400 seniorů ve věku 80–89 let a 61 500 starších 90 let.

Otázka ohledně řešení problematiky seniorů s diagnózou demence, kteří žijí doma sami bez rodiny a čekají na umístění, kterou jste nám položili, je tedy více než namístě. Z titulu bezplatné právní poradny však pro vás rozuzlení celosvětového problému zajištění dostatečné, individuální a finančně únosné péče o pacien-

36

ty s demencí nemáme. A upřímně – nemá ho pravděpodobně nikdo.

Můžeme vám ale vyprávět některé příběhy a prozradit vám, co na základě poradenství Kanceláře Ombudsmana pro zdraví lidé, kteří je prožili, udělali.

Tři podpůrná opatření mohou šetrně pomoci 1. Obrátila se na nás paní Růžena.

Její starší sestře bylo loni osmdesát a poslední dobou má občas problémy při rozhodování o důležitých věcech.

Může jí nějak pomoci? Poradili jsme jí tzv. nápomoc. Ta spočívá v tom, že obě sestry spolu uzavřely smlouvu, v níž je stanoveno, že Růžena funguje jako podpůrce, a je tak jakýmsi oficiálním poradcem v oblastech, které byly ve smlouvě zakotveny.

Podpůrcem nemusí být jen blízký příbuzný. Pokud by se na nápomoc vzhledem k svému rovněž pokročilému věku necítila ani paní Růžena, mohl by ve smlouvě figurovat třeba potomek nebo vnuk, ale také kdokoli, kdo je zletilý, má o její sestru zájem a je schopen jí poskytnout podporu.

Smlouva podléhá schválení soudu.

2. Pan Ladislav přišel do naší kanceláře s velmi jasným rozhodnutím.

Musí matku zbavit svéprávnosti. Její demence postupuje a ona čím dál tím častěji mluví z cesty. Na druhou stranu, jak Ladislav připustil, má ještě spoustu chvilek, kdy má člověk pocit, jako by byla zcela zdravá. „Lze vůbec takového člověka zbavit svéprávnosti?“ ptal se nás. Vysvětlili jsme mu, že takový razantní krok opravdu zatím dělat nemusí, protože existuje podpůrné opatření „nápomoc při rozhodování“. Bylo vidět, že se mu ulevilo.

3. Matka paní Štěpánky se stařeckou demencí je umístěna na oddělení se zvláštním režimem v domově pro seniory. Potřebuje čtyřiadvacetihodinový dohled a péči druhé osoby. Podle lékařských závěrů není schopna samostatného fungování, myšlení, rozhodování a jednání. Nedokáže si vyřídit jednoduché správní ani občanské záležitosti.

Protože bylo třeba zařídit spoustu běžných věcí, dala Štěpánka matce na vědomí, že ji bude zastupovat, a srozumitelně jí vysvětlila povahu a následky zastoupení. Matka s tím byla srozuměna, zastoupení neodmítla a neprojevila v tomto ohledu ani náznak či přání, které by odmítnutí nasvědčovaly. Na základě návrhu pak schválil příslušný soud zastoupení členem domácnosti – v tomto případě tedy matky dcerou. Mohl by to však být i kdokoli jiný – sourozenec, manžel či partner, a dokonce i osoba, která žije se seniorem alespoň tři roky ve společné domácnosti. Zástupců přitom může být i více.

Myslet na budoucnost může každý z nás Paní Anně byla diagnostikována Alzheimerova choroba. Věděla dobře,

fota: Profimedia, Kancelář Ombudsmana pro zdraví

Být osamělý s demencí nemusí znamenat zůstat bez pomoci

právo

že dříve nebo později přijde doba, kdy nebude schopna sama o sobě rozhodovat. Proto se rozhodla učinit formou notářského zápisu předběžné prohlášení podle občanského zákoníku, v němž pro budoucí časy stanovila opatrovníkem svého syna.

Předběžné prohlášení můžeme chápat jako preventivní opatření, nebo chcete-li mentální závěť. Jejím prostřednictvím lze prosadit skutečnou nebo předpokládanou vůli člověka i v době, kdy on sám už není zcela nebo zčásti schopen samostatně právně jednat. Pokud je k dispozici, je pro soud velmi podstatným podkladem při rozhodování o opatrovnictví.

V praxi je využíváno především v situacích, kdy byla diagnostikována demence, Alzheimerova choroba apod. a je jasné, že se nemoc bude zhoršovat. Předběžné prohlášení nezačne platit hned po uzavření, to se stane až ve chvíli, kdy dotyčný ztratí způsobilost právně jednat.

Paní Anně jsme doporučili učinit předběžné prohlášení formou notářského zápisu, ale lze jej uzavřít i jako soukromou listinu s podpisem dvou svědků, kteří mohou v budoucnu potvrdit její obsah. Po celou dobu, co Anna bude schopna sama o sobě rozhodovat, může předběžné prohlášení měnit či zcela zrušit.

Protože o opatrovnictví rozhoduje soud, je na něm, aby zvážil, zda osoba jmenovaná v předběžném prohlášení je schopna a ochotna hájit zájmy pořizovatele, a zkoumá, jestli se od doby uzavření institutu nezměnily okolnosti.

Omezení svéprávnosti není zákaz úplně všeho Jestliže není možné využít při narušení schopnosti zletilého právně jednat podpůrných opatření, je možné přistoupit k omezení jeho svéprávnosti. Rozhoduje o tom soud v zájmu člověka trpícího duševní poruchou, jež není pouze přechodná. Návrh soudu na zahájení řízení o způsobilosti k právním úkonům může podat státní orgán, zdravotnické zařízení, orgány sociální péče nebo procesně způsobilá osoba, například příbuzní seniora s demencí. Řízení o způsobilosti k právním úkonům může zahájit soud i bez takového návrhu.

Rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva jednat v běžných záležitostech každodenního života. To znamená, že senior si může chodit sám nakupovat, cestovat za přáteli apod. Svéprávnost může soud omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu, která je

nutná pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky. Je-li zjevné, že se stav člověka v této době nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu delší, ne však na více než pět let.

Omezení svéprávnosti navíc neznamená, že by už senior nemohl vůbec o ničem sám rozhodovat. Nebude způsobilý pouze k těm majetkoprávním a pracovněprávním úkonům, které budou v rozsudku soudu taxativně vymezeny. To znamená, že konkrétně nebude moci rozhodovat například o své léčbě, nebude moci prodat byt nebo koupit auto apod.

Nezpůsobilost k právním úkonům navíc nevylučuje způsobilost člověka k protiprávnímu jednání, je tedy i nadále trestně odpovědný za své jednání.

Opatrovníka si senior může zvolit sám Opatrovník je soudem jmenovaný člověk, jehož úkolem je chránit zájmy někoho jiného, kdo to není schopen udělat sám. Zejména se to týká osob omezených na svéprávnosti nebo lidí, kteří nemohou spravovat své jmění či hájit svá práva v souvislosti se svým zdravotním stavem.

Opatrovníka může navrhnout sám ten, kdo jej potřebuje. Pokud navržený s opatrovnictvím souhlasí, soud mu zpravidla vyhoví. Pokud od tohoto tzv. opatrovance žádný návrh vzejít nemůže, jmenuje soud opatrovníkem zpravidla osobu blízkou. Samozřejmě ne přes její odpor.

Taková osoba musí mít o dotyčného dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej i do budoucna.

Jestliže nikdo takový neexistuje, soud jmenuje opatrovníkem jinou osobu, která splňuje podmínky pro to, aby se jím stala. A když není k dispozici ani ta, dostane senior veřejného opatrovníka, kterým jsou zejména pracovníci městských či obecních úřadů. Pravděpodobně zde je jediná možná odpověď na to, jak zabezpečit seniory s demencí, kteří žijí sami doma a nestará se o ně jejich rodina. Opatrovník je povinen dbát zájmů a vůle opatrovance a jedná zpravidla společně s ním.

A co se stane, když se takový senior, který byl již omezen na svéprávnosti, rozhodne jednat sám ve věcech, o kterých bez opatrovníka rozhodovat nesmí? V takovém případě je možné prohlásit jeho jednání za neplatné. Za platné by mohlo být považováno jen tehdy, kdyby ho opatrovník schválil dodatečně nebo pokud by sám senior poté nabyl svéprávnosti.

Účinnou pomocí je i příspěvek na péči Pan Karel trpí stařeckou demencí a je závislý na pomoci příbuzných. Ti přišli do Kanceláře Ombudsmana pro zdraví pro radu, zda mají právo na nějaký příspěvek. Poradili jsme jim, aby si pan Karel, který byl plně svéprávný, zažádal o příspěvek na péči na úřadu práce. Zároveň jsme je však upozornili, že jde o poměrně dlouhý proces a musejí se obrnit trpělivostí.

Pro posouzení míry zdravotního postižení a stupně mobility je podstatný soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Krajská pobočka Úřadu práce ČR proto musí nejprve provést sociální šetření, při kterém zjistí, jak je senior s demencí schopný žít sám ve svém přirozeném prostředí. Poté podá žádost o posouzení stupně závislosti lékařské posudkové službě příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Ta ve svém posudku vychází především z lékařské zprávy praktického lékaře a případně ze zpráv dalších lékařů odpovídajících odborností, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby. Lékař posudkové služby se může rozhodnout provést vlastní vyšetření. Není to však jeho povinnost, jak se mnozí lidé domnívají. Výše příspěvku pak závisí na stanoveném stupni závislosti. Minimální měsíční částkou je 880 Kč při lehké závislosti a maximální je 19 200 Kč při úplné závislosti.

Příspěvek na péči mohou pobírat jen lidé, kteří jsou závislí na pomoci jiných. Náleží tomu, kdo pomoc poskytuje. Pokud je tedy senior doma a pečují o něj příbuzní, mohou příspěvek na péči dostávat oni. Může z něj být však placena i terénní domácí péče.

V případě, že je nemocný ubytován v domově pro seniory nebo v domově se zvláštním režimem, je příspěvek připisován na konto konkrétního zařízení.

Potřebujete si ověřit, zda jsou vaše postupy správné, nebo se na něco zeptat?

Jak podat podnět Kanceláři Ombudsmana pro zdraví: 1. prostřednictvím formuláře na www.ombudsmanprozdravi.cz; 2. e-mailem na ochrance@ombudsmanprozdravi.cz; 3. osobně na adrese Kancelář Ombudsmana pro zdraví, Národní 9, 110 00 Praha 1, ve středu od 9.00 do 11.30 a od 13.00 do 17.00; 4. klasickou poštou na výše uvedenou adresu s vytištěným a podepsaným formulářem; 5. telefonicky na čísle 222 075 103; 6. prostřednictvím soukromé zprávy na Facebooku.

Facebook: @OmbudsmanProZdravi Twitter: @OmbudsmanZdravi.cz

37

public relations

florence 1/20

Lázeňská léčba gynekologických onemocnění ve Františkových Lázních Významnou část klientely představují ženy s primární a sekundární neplodností, ženy po gynekologických operacích, ale i s chronickými gynekologickými záněty.

L

éčba gynekologických onemocnění má ve Františkových Lázních dlouhodobou tradici a velice dobré výsledky. K léčbě využíváme výhradně františkolázeňských přírodních zdrojů.

Odůvodnění lázeňské léčby Cílem lázeňského pobytu je nastolení tělesné a duševní rovnováhy a sladění procesů z hlediska fungování celého organismu. O úspěšnosti léčby neplodnosti nás přesvědčují děkovné dopisy maminek, které po dokončení lázeňské léčby otěhotněly. Pozitivní jsou i reference od gynekologů.

Blahodárně působí hlavně sirnoželezitá slatina. Kromě ní je využíváno léčivých účinků minerální vody, která je aplikována formou vaginálních irigací, a zřídelního plynu podávaného v podobě sedacích koupelí s vysokým obsahem oxidu uhličitého. Tyto procedury upravují prokrvení ženských re-

38

produkčních orgánů, a šetrným způsobem tak podporují léčbu gynekologických onemocnění. Vybrané minerální prameny jsou předepisovány k pitným kúrám. Součástí léčebného plánu jsou také účinná cvičení zaměřená na jednotlivé gynekologické indikace, jako je například známé cvičení dle Mojžíšové při léčbě sterility.

Bez ohledu na příčinu je sterilita vždy problémem celého páru. Neplodným ženám nabízíme léčebný pobyt v doprovodu partnera, pro nějž rádi připravíme plnohodnotný léčebný program se zaměřením na zlepšení prokrvení mužských pohlavních orgánů, jehož cílem je rovněž zlepšení výsledků spermiogramu.

Gynekologické indikace lázeňské léčby → Sterilita a infertilita (primární a sekundární sterilita na podkladě zánětlivém i funkčním, abortus habitualis), → poruchy ovariální funkce a vývoje dělohy, → zánětlivá onemocnění vnitřních rodidel a jejich následky,

→ stavy po gynekologických operacích a po operacích v oblasti malé pánve (např. po operaci apendixu), → funkční poruchy (např. bolestivá a nepravidelná menstruace, klimakterium).

Gynekologické indikace mají v rámci Indikačního seznamu pro lázeňskou péči označení XI/1, 2, 3 (indikační seznam stanoví podmínky, za kterých je možné absolvovat lázeňskou léčbu hrazenou z prostředků veřejného zdravotního pojištění).

Průběh lázeňské léčby u gynekologických onemocnění U gynekologických indikací navazuje lázeňská léčba zpravidla na pooperační stav pro gynekologické onemocnění a pro operaci v oblasti malé pánve nebo je indikována jako léčba primární či sekundární sterility. Pa­ cientky mívají řadu následných pooperačních poruch v oblasti pohybového aparátu, dále potíže s vyprazdňováním stolice či s inkontinencí, bolesti způsobené srůsty, nebo dokonce sekundární sterilitu, tj. sterilitu vznik-

fota: autor

MUDr. Robert Michalič, primář lázeňské kliniky hotelu Pawlik-Aquaforum

public relations

lou následkem onemocnění reprodukčních orgánů.

Tyto a další potíže, které je obtěžují nebo jim brání v opakovaném či prvním otěhotnění, můžeme ve Františkových Lázních pomoci vyléčit, resp. upravit. Pracuje zde řada zkušených gynekologů, kteří každé pacientce připraví individuální léčebný plán, jenž bude zaměřen na léčbu jejích konkrétních gynekologických potíží.

Léčba gynekologických onemocnění má ve Františkových Lázních dlouhodobou tradici a velice dobré výsledky.

Při léčbě se využívají hlavně přírodní léčivé zdroje. Blahodárně působí zejména františkolázeňská slatina, která při aplikaci ve formě vaginálních tamponů a obkladů v podobě tzv. kalhotek zlepšuje prokrvení ženských reprodukčních orgánů a uvolňuje pooperační a pozánětlivé srůsty, a tím zabraňuje vzniku sekundární sterility. Při léčbě využíváme také léčivých účinků zdejších pramenů v podobě vaginálních irigací a zřídelního plynu – oxidu uhličitého – v podobě sedacích plynových koupelí, které také zlepšují prokrvení ženských reprodukčních orgánů a doplňují léčbu gynekologických onemocnění. Slatina pomáhá i ženám, které se dosud neúspěšně léčily v některém z center asistované reprodukce z důvodu neplodnosti. Působí blahodárně při léčbě hormonální dysbalance a stimuluje dozrávání vajíček u neplodných žen.

Léčebný plán je sestavován individuálně a kromě léčby přírodními zdroji je doplňován zejména velice účinným cvičením zaměřeným na léčbu gynekologických onemocnění, jakým je ověřené cvičení dle Mojžíšové, které už vyléčilo tisíce žen z neplodnosti.

Odborník na jógu s pacientkami zase cvičí speciální jógovou sestavu zaměřenou na gynekologické nemoci.

Příklady procedur: → slatinná koupel nebo slatinný zábal – tzv. kalhotky – včetně následné očistné sprchy a suchého ovinu, → vaginální slatinné tampony, následný vaginální výplach (většinou ve spojení se slatinným zábalem nebo slatinnou koupelí), → vaginální irigace minerální vodou, → sedací plynná uhličitá koupel, → gynekologické cvičení, → uhličitá koupel nebo přísadová koupel, → perličková koupel, → vířivá celotělová koupel, → masáže – klasická, reflexní, podvodní, → plynová koupel skupinová, plynové injekce, → jóga, → fyzioterapie.

Kde se v ČR léčí gynekologické obtíže Františkovy Lázně (Lázně Františkovy Lázně, a. s., Františkovy Lázně Aquaforum, a. s., Monti Spa, a. s., Vojenská lázeňská léčebna Františkovy Lázně, Františkovy Lázně Savoy, a. s.)

Mariánské Lázně (Cristal Palace, a. s.)

Výsledky a úspěšnost lázeňské léčby Z klientek, které se u nás ve Františ­ kových Lázních léčily v průběhu let 2015–2018 s indikací XI/1 – neplodnost, jsme dopisem oslovili sto náhodně vybraných a požádali je o vyplnění anonymního on-line dotazníku. Odpovědělo jich 85, z nichž: → 46 klientek po lázeňské léčbě otěhotnělo a porodilo zdravé dítě – klientky se léčily pro neplodnost v průměru pět let (jeden rok až 13 let), → 83 % klientek absolvovalo v lázních léčbu slatinou,

Všechna tato lázeňská zařízení jsou členy Svazu léčebných lázní ČR, který u svých členů garantuje vysokou léčebnou úroveň.

Lázně Bělohrad (Bělohradské slatinné lázně)

Lázně Darkov (Lázně Darkov, a. s.)

Klimkovice (Aqua Klim – Sanatoria Klimkovice) Lázně Lednice (Lázeňský dům Perla)

→ 43 % klientek absolvovalo léčbu akupunkturou, → 96 % klientek otěhotnělo po ­lázeňské léčbě do jednoho roku, z toho 81 % do půl roku, kdy je vysoce pravděpodobné, že to bylo vlivem lázeňské léčby; do půl roku otěhotnělo celkem 80 % všech klientek, → 40 % klientek otěhotnělo přirozeně a 60 % po umělém oplodnění, → 56 % klientek porodilo císařským řezem a 44 % přirozeně, poměr narozených dívek a chlapců byl ­50 : 50.

39

zdravý životní styl

florence 1/20

Jak by měla vypadat strava všeobecné sestry pracující na směny

Evžena Janovská

L

40

střídavé, což klade vysoké nároky na udržení určité pravidelnosti režimu. Na třísměnný provoz se lze sice do určité míry adaptovat, nelze však eliminovat ovlivňování cirkadiánních rytmů. Následně dochází ke zvýšené insomnii, chronické únavě, úzkosti, depresi, negativnímu ovlivňování kardiovaskulárního, gastrointestinálního i reprodukčního systému.

Cirkadiánní rytmus má vliv nejen na spánek, ale výrazně ovlivňuje i činnost celého gastrointestinálního traktu, metabolismus tuků a sacharidů.

Nemalou roli hrají také hormony, zejména leptin a ghrelin, které ovlivňují

pocity hladu. Následně vznikají zažívací potíže, zvyšuje se riziko vzniku nemocí žaludku, střev, onemocnění srdce, rozvoje diabetu mellitu 2. typu, obezity. Tyto zdravotní problémy mohou být prohloubeny nepravidelnou a méně kvalitní stravou.

Co jíst nejen během noční směny Všeobecné sestry jsou velice vytížené, a tak v práci jedí obvykle „za pochodu“, po příchodu domů je nezřídka čeká péče o domácnost a o děti. Během dne si nosí do sesterny obědy z nemocniční kuchyně

fota: Profimedia

idský organismus je stavěný na činnosti ve dne a na spánek v noci, práce v noci je pro něj nepřirozená. Změny režimu, vystavení světlu v nepřirozenou dobu, nepravidelná strava narušují 24hodinový rytmus těla a vedou ke zdravotním problémům. Spánek po noční směně je kratší a méně kvalitní než v obvyklých nočních hodinách. Kvalitu spánku ovlivňuje mnoho faktorů, náš biorytmus, produkce melatoninu, vnější rušivé podněty a další.

Během noci a k ránu tělesné i mozkové funkce zpomalují. Jedná se o fyziologický stav způsobený cirkadiánním rytmem. To je však velmi těžké pro všeobecné sestry, které musejí po celou dobu směny udržovat koncentraci a kontinuálně podávat vysoký, bezchybný pracovní výkon.

Všeobecné sestry navíc nepracují pouze v noci. Jejich směny jsou

zdravý životní styl

a využívají také bufet, v noci často konzumují stravu z potravinových automatů. Bufety ani automaty, a to ani ty v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních, obvykle nenabízejí jídla prospěšná našemu zdraví. Připočte-li se k tomu nadměrné pití černé kávy a kouření cigaret, riziko vzniku různých zdravotních potíží je nesmírně vysoké.

Základní pravidlo pro stravování všeobecných sester proto zní: stravovat se tak, aby po celou dobu směny byly schopné podávat plný výkon.

Jídlo s vysokým obsahem tuků a současně bílkovin nepatří mezi nejvhodnější. Takové jídlo člověka zpomaluje, představuje totiž velkou zátěž pro

vhodné jsou také slabé neslazené čaje. Sestry si mohou v práci dopřát šálek kávy, ten však nelze započítat do pitného režimu.

Jak si zachovat určitou pravidelnost ve stravě Nepravidelná strava není přínosem pro zdraví, řešením není ani vynechávání jídla. Pracovníci ve směn-

Po většinu směny se sestry musejí spoléhat na rychlé svačinky, ty však mohou být zdraví prospěšné. Domácí celozrnná bageta, sendvič, toust, bílý jogurt či jiný zakysaný mléčný výrobek, ovoce, zelenina, oříšky, semínka – to jsou tipy na rychlé a zdravé svačiny. gastrointestinální trakt, který klade zvýšené nároky na přísun krve. Tato krev však posléze chybí v jiných částech organismu. Správnou volbou nejsou ani sladkosti a jídla s vysokým glykemickým indexem. Následné výkyvy glykemie mají negativní vliv na fyzický i duševní výkon.

Zejména v noci by měla být konzumována lehčí jídla. V tuto dobu je totiž trávicí trakt v útlumu a trávení pro něj představuje větší zátěž než během dne.

Na jídelníčku by se měly objevovat potraviny s nižším obsahem tuků, zato s vyšším obsahem vlákniny. Sestry by neměly zapomínat ani na dostatek bílkovin. A tak by na jejich talířích neměly chybět zelenina, ovoce, celozrnné pečivo či chléb a cereálie spolu s mléčnými výrobky, pestrost stravy zajistí také maso, ryby, oříšky, semínka a bylinky. Nejvíce prospívají našemu zdraví základní, co nejméně průmyslově zpracované potraviny. Polotovary a instantní potraviny by se v jídelníčku měly objevovat co nejméně.

Sušené ovoce je bezpochyby lepším zdrojem okamžité energie než různé sušenky či jiné sladkosti, s jeho konzumací je však dobré šetřit. Bývá totiž hojně přislazované cukrem.

Nedílnou součástí stravy je pitný režim, ideálním nápojem je voda,

ných provozech mají pevně stanovené přestávky na jídlo. To však neplatí o všeobecných sestrách, jejich náplň práce je totiž nepředvídatelná. Nemohou nechat oddělení opuštěné, proto obvykle obědvají v denní místnosti, kde ale mohou být kdykoli vyrušeny. Řešením je domluvit se tak, aby vždy alespoň jedna z nich zůstala na oddělení a ostatní šly na oběd do nemocniční jídelny. Větší jídlo si lze také nosit z domova, nemusí být nijak složité na přípravu.

Po většinu směny se sestry sice musejí spoléhat na rychlé svačinky, ty však mohou být zdraví prospěšné. Domácí celozrnná bageta, sendvič, toust, bílý jogurt či jiný zakysaný mléčný výrobek, ovoce, zelenina, oříšky, semínka – to jsou tipy na rychlé a zdravé svačiny. Zeleninu lze jíst nejen samotnou, můžeme z ní také připravovat rychlé a chutné saláty s olejem, dresinkem či jinou zálivkou, ve které nechybí tuk. Dobrou službu prokážou různá smoothie.

Velmi praktické je připravovat si jídla do krabiček. I to přispívá k pravidelnosti, přičemž ideální je zachovat mezi jídly tříhodinové odstupy. Se zdravými rychlými svačinami to zvládnou i všeobecné sestry.

Jak by se sestry měly stravovat po směně a před směnou Je chybou se po návratu z noční směny pořádně najíst, nebo naopak hladovět. Není dobré spát s příliš plným, ale ani s příliš prázdným žaludkem. Před ulehnutím je vhodné sníst menší množství lehkého, ne příliš sladkého jídla, například banán nebo kousek celozrnného chleba s cottage a zeleninou. Po noční směně je hlavním jídlem oběd. Navazuje-li na noční směnu další noční, sestra by se měla před odchodem do práce navečeřet, přičemž by se mělo jednat o vydatnější jídlo, než jakým je například zeleninový salát.

Pokud jde sestra na ranní či na denní směnu, neměla by zapomenout na vydatnou snídani, která nastartuje její organismus. Dobrým tipem je například domácí obilninová kaše s čerstvým ovocem.

Po návratu z odpolední směny není dobré se hodně najíst. Sestra by sice měla večeřet, ne však vydatně. Večeře by měla být naopak lehká, nepříliš kalorická.

Péče o zdraví spočívá nejen ve skladbě stravy a v její frekvenci.

Zdravotní sestry by neměly zapomínat na odpočinek, relaxaci, volnočasové aktivity ani sociální kontakty.

Literatura 1. Frej, D. Biologické hodiny.

Praha: Eminent, 2013.

ISBN 978-80-7281-467-1.

2. https://ucebna.net/mod/ resource/view.php?id=113 3. http://www.novascotia.ca/ psc/pdf/employeecentre/ healthyworkplace/healthyeating/03_16_shift work.pdf) 4. https://www.vitalia.cz/clanky/ petr-havlicek-radi-jak-jist-pri-praci-na-smeny/ 5. https://www.unlockfood.ca/en/ Articles/Workplace-wellness/ Nutrition-Tips-for-Shift-Workers.aspx 6. http://www.vyzivaspol.cz/vyzivova-doporuceni-dokumenty/ 7. http://sestricka.com/sestra-a-jeji-pece-o-vlastni-zdravi

41

public relations

florence 1/20

Chceme pomoci co nejvíce dětem, nevíte o nějakých?

Odhadem žije v ČR více než 250 000 dětí do 17 let ohrožených chudobou. Celkem 117 000 dětí do 15 let je zdravotně postižených (ČSÚ, údaje za rok 2018). I když přesné statistiky neexistují, lze přemýšlet o tom, že zřejmě zhruba čtvrt milionu dětí potřebuje nějakou pomoc. A vy – zdravotní sestry, ošetřovatelé a sanitáři – se s mnohými z nich potkáváte.

MgA. Kateřina Havelková, Patron dětí, z. ú.

Patron dětí pomáhá chudým…

Dioptrické brýle pro Johanku, Pavlíka, Elišku, Ládíka, Marušku, Péťu, Jirku… „Nevěřili byste, jak často nás žádají zoufalí rodiče o dar ve formě dioptrických brýlí, které jejich děti nezbytně potřebují, a oni na ně prostě nemají peníze. A to přesto, že ceny se většinou pohybují okolo dvou tří tisíc,“ konstatuje Edita Mrkousová, výkonná ředitelka projektu Patron dětí.

Desetiletá Ivanka má vrozenou vadu rohovky a musí trvale nosit brýle.

Miluje pohyb, sportuje, jezdí na kole.

I přes sebevětší opatrnost jí už brýle prostě dosloužily. Potřebuje nové, ale maminka samoživitelka se nachází v těžké životní situaci a na nové brýle jí nezbývá. Tříletá Terezka má oční vadu od narození. Nosí speciální skla, na obou očích má totiž sedm dioptrií. Protože je navíc často nemocná, nemůže chodit do školky. Maminka ji s její starší sestřičkou vychovává sama. Ač se snaží, na brýle pro Terezku nemá.

Takových příběhů najdete na www.patrondeti.cz stovky. Prosba o dar ve formě dioptrických brýlí je jen malou ukázkou. Zákonní zástupci žádají o rovnátka, plenky a hygienické potřeby pro miminka, obědy ve škole, zájmové kroužky, školy v přírodě a mnoho jiného.

… i dětem se zdravotním postižením Velkou skupinou žadatelů o dar jsou rodiče zdravotně znevýhodněných dětí. Pětiletý Mareček vypadá na první pohled jako každý jiný kluk. Když s ním ale strávíte pár minut, zjistíte, že je jiný. Nemluví a spoustu věcí kolem sebe nechápe. Je autista. Kromě toho je postižený opožděným mentálním vývojem a dyspraxií, poruchou jemné i hrubé motoriky. Už zanedlouho dostane velkého pomocníka – asistenčního psa Spajka. Výchova a výcvik takového parťáka, který na Marečka bude dávat pozor, aby se mu něco nepřihodilo,

42

Mareček se Spajkem

a pomůže mu v běžném životě i v navazování sociálních kontaktů, je velmi dlouhá a nákladná. Spajk přišel cvičitele ze spolku Šťastný pes – Handicap celkem na 220 000 Kč. Z toho uhradil prostřednictvím dvou sbírek Patron dětí 165 000 Kč, z nichž 79 000 Kč mezi sebou vybrali vojáci 19. úkolového uskupení Armády ČR, kteří se nedávno vrátili z mise v Afghánistánu.

Pomoc je rychlá a jednoduchá „Poskytujeme malé i velké dary, může jít o necelé tři tisíce na dioptrické brýle, ale i o několik desítek tisíc na rehabilitaci nehrazenou ze zdravotního pojištění, která je pro dítě šancí k lepšímu životu. Celý proces žádosti prostřednictvím webu www.patrondeti.cz je velmi jednoduchý a hlavně rychlý,“ tvrdí Edita Mrkousová. „Každá žádost zákonných zástupců totiž musí být podpořena patronem – terapeutem, pracovníkem rané péče, sociální pracovnicí, ale také třeba zdravotní sestrou, lékařem, učitelem nebo někým jiným, kdo dítě dobře zná a není jeho příbuzným,“ dodává.

Patron je garantem toho, že potřeba dítěte je skutečná.

Nezřídka se stává, že je to právě patron, kdo sleduje situaci dítěte z titulu své profese nebo jej dobře zná jako rodinný přítel a celou žádost zahájí. Dotyčnou rodinu tak povzbudí, aby se ne-

styděla a neobávala požádat o pomoc.

Pokud tedy i vy znáte ze své praxe dítě, které by potřebovalo pomoc, zvažte, zda byste nemohli být jeho patronem. A to i přesto, že je vaše práce tak náročná a většinou nevíte co dříve.

Pokud se sejdou žádosti zákonného zástupce a patrona a interní ověření v Patronovi dětí také dopadne dobře, nebrání už nic zveřejnění příběhu. Často se stává, že sbírka je zahájena už druhý den po zaslání žádosti, a jde-li o částku v řádu několika tisíc korun, je vybrána během několika dnů. Žadatelé nikdy nedostávají peníze, ale konkrétní věc nebo službu, o kterou požádali. Většina jmen je v příbězích Patrona dětí skutečných, ale pokud rodina jméno ani fotografii dítěte zveřejnit nechce, nemusí. O dar si mohou zákonní zástupci požádat až čtyřikrát ročně na každé ze svých dětí.

Děti jsou v tom vždycky nevinně „Děti za situaci, ve které se nachází jejich rodina, nebo dokonce za svůj zdravotní stav nemohou. Chtěli bychom pomoci co nejvíce dětem, ke kterým nebyl osud příliš štědrý,“ říká výkonná ředitelka projektu Patron dětí. „Paradoxně totiž nehledáme dárce, ale tisíce dalších dětí, kterým bychom ještě mohli pomoci,“ uzavírá.

Patron dětí Patron dětí je charitativní projekt, který pomáhá sociálně a zdravotně znevýhodněným dětem a jejich rodinám z celé České republiky. Pomoc realizuje prostřednictvím malých i velkých darů od tisíců přispěvatelů. Každý své peníze daruje na pořízení věci nebo služby konkrétnímu dítěti, jehož příběh si sám vybral. Zakladatelkou Patrona dětí, z. ú., je Nadace Sirius, která také hradí veškerý provoz. Každé dítě proto dostane 100 % vybrané částky.

Za dva roky se podařilo: podpořit 1657 dětí, vybrat a rozdělit 25,9 milionu korun, získat 15 568 dárců.

(Data k 25. 1. 2020)

křížovka Literatura určená pro studium ošetřovatelství zahrnuje řadu oborů – namátkou uvádíme například diagnostiku – vyšetřovací metody, gynekologii, chirurgii, ošetřovatelství, ORL, pediatrii či psychiatrii. Názvy tří dalších oborů vám prozradí naše křížovka a její správné vyluštění.

Tajenku zasílejte nejpozději do 29. 2. 2020 na email: redakce@florence.cz.

Výhru získají první 3 luštitelé, kteří zašlou správné znění tajenky. Výhry jsou zasílány poštou do 30 dnů od uveřejnění výherců v následujícím vydání titulu.

× 3 e t j a Vyhr cifická je pa o M u h kni vka o n e b e hř

Na Pacifickou hřebenovku se ročně vydá několik tisíc lidí, ale dokončí ji jen přibližně desetina z nich. Monika patří mezi ně. A to byla ještě před nedávnem bledou pacientkou s vážnými zdravotními potížemi a psychickými problémy.

Přesto se rozhodla změnit život a splnit si sen – projít pěšky celou Ameriku. Pacifická hřebenovka ji tvrdě zkoušela. Naučila ji ale nevzdávat se.

Knihu Moniky Benešové vydalo nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media, a. s.

NÁPOVĚDA: ARLO, EVASE

CETKA

NIMROD

KOST

CHEM. ZN. TALIA

VĚDRO

SPZ ROKYCAN

SPZ STARÉ LUBOVNY UMĚNÍ (ANGL.)

ČESKÝ HEREC

KRÁTER NA MĚSÍCI

KACHNA

SPZ LITOMĚŘIC

SPOJKA (ZASTARALE) PLANETKA

PLUS

PLATIDLO (LAOS) RYBÍZ (BOTANICKY)

SŮL (ANGL.)

1. ČÁST TAJENKY

AMERICKÝ HEREC ZAPOJIT

SPZ NÁCHODA

HROZNÝŠ (ANGL.) FRANCOUZSKÁ BÁSEŇ

SPZ HL. M. PRAHY AKADEMIE VĚD

VNESENÍ MOVITÝCH VĚCÍ DO NÁJEMNÉHO DOMU

SPOJKA PLATIDLO (FRANCIE)

SNAD PŘEDLOŽKA

SAMBA

ZACHRÁNIT PLOCHA STAROŘEKOVÉ SPZ. HL. M. PRAHY

PLANETKA CIZÍ MUŽSKÉ JMÉNO

KŘESTNÍ JMÉNO AM. ZPĚVÁKA GUTHRIEHO 2 ŘÍMSKY

VYHNUTÍ

CIZÍ MUŽSKÉ JMÉNO INICIÁLY HERCE AUGUSTY

2. ČÁST TAJENKY

SKUTEK (ANGL.)

SLOVENSKÝ JAZZOVÝ ZPĚVÁK

GALUP

43

na příště

florence 1/20

V příštím čísle čtěte téma

primární péče

personální inzerce

ZDRAVOTNÍ SESTRA Klinika ESET Praha přijme zdravotní sestru se specializací psychiatrická sestra (sestra pro psychiatrii) – VŠ, NZO NCO, DiS. – pro práci s pacienty kliniky v jejich vlastním prostředí (komunitní tým nebo CDZ). Úvazek libovolný. Motivační plat, bonusy.

Nabídky a CV zasílejte na: ESET, paní Renata Konopásková, Úvalská 3411/47, 100 00 Praha 10, e-mail: klinikaeset@volny.cz, tel. a fax: 242 485 855.

PRAKTICKÁ LÉKAŘKA Praktická lékařka pro dospělé hledá sestru do ordinace.

Ordinace se nachází nedaleko konečné stanice metra C Háje, Michnova ul. Jedná se o nově rekonstruovaný objekt.

Provoz ordinace je v dopoledních hodinách (8–13), pouze v úterý 13–19 hodin.

V ordinaci provádím POCT vyšetření (INR, CRP atd.), TK Holter ABI měření atd.

Nástup možný dohodou.

Platové podmínky a další údaje při osobním setkání.

Kontakt: Jana Šedivá, e-mail: vh.912@centrum.cz

CHYBÍ VÁM LIDI? Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu: radkova.inzerce@ambitmedia.cz INZERCE

VÁŠ ZDRAVÝ PARTNER PRO MEDICÍNSKÉ PŘEKLADY • Odborné překlady • Tlumočení • Multimediální a grafické služby

+420 384 361 300 info@traductera.com +420 777 333 637 www.traductera.cz

www.florence.cz / Adresa redakce: Prusíkova 2577/16, 155 00 Praha 13, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 573 / Odpovědný redaktor: Bc. Adam Folta, e-mail: adam.folta@ambitmedia.cz / Redaktor: Ing. Šárka Spáčilová, e-mail: sarka.spacilova@ambitmedia.cz / Jazyková redakce: Mgr. Ema Potužníková / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Šéfredaktorka zdravotnických titulů Praha: Eva Srbová / Redakční rada: PhDr. Martina Šochmanová, MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Ph.D., Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Mgr. Tamara Starnovská, Mgr. Helena Michálková, Ph.D., RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitelka vydavatelství: Mgr. Marta Řežábková, MBA / Marketing: Marta Oranžová: CMYKtel.: 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 Šedá: CMYK 0-0-0-75 Josef Seher, tel.: +420 733 675 008, e-mail: josef.seher@mhw.cz, Vladimíra Hladíková, +420 222 352 575, e-mail: marta.hladikova@ambitmedia.cz / Obchod: Šedá: CMYK 0-0-0-75 Šedá: PMS 7545 Nejedlá, tel.: 724 077 713, e-mail: vladimira.nejedla@ambitmedia.cz, Jan Laitl, tel.: +420 725 778 001, e-mail: jan.laitl@ambitmedia.cz / Personální inzerce: Štěpánka Korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany / Předplatné: Ambit Media, a. s., tel.: +420 222 352 584, e-mail: predplatne@ambitmedia.cz, www.centram.cz / Distribuce: Postservis Praha a Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s. / Cena výtisku: 60 Kč / 3,50 eura, roční předplatné: 350 Kč / 20 eur / Časopis vychází 6krát ročně / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2019

44

foto: Profimedia

VOLNÁ MÍSTA

zdravotnického povolání v Německu Nenechte ujítšanci šancina naVáš Vášprofesní profesní CoNenechte požadujeme? sisiujít » po splnění těchto podmínek se pracovní smlouva automaticky růst růstvvNěmecku!

Německu! » platný doklad o úspěšně absolvovaném vzdělání v příslušném prodlužuje na dobu neurčitou s minimálním smluvním závazkem oboru (fyzio- či ergoterapeut, zdravotní sestra, zdravotnický na 2 roky asistent/praktická sestra, zdravotní laborant, » bydlení v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti radiologický asistent) za přijatelnou cenu » nadšení pro výkon Vašeho povolání » podporu při zapracování na oddělení, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci oboru

Nenechte si ujít šanci na Váš profesní růst v Německu!

Zašlete Váš životopis nana kliniku Bavaria v Kreische.

Zašlete Váš životopis kliniku Bavaria v Kreische.

SS námi máte možnost zahájit zajímavou pracovní námi máte možnost zahájit zajímavou pracovní změnu aa profesně sese integrovat v Německu. změnu profesně integrovat v Německu.

» ochotu » ochotu pracovat pracovat veve směnném směnném provozu provozu » motivaci » motivaci k začlenění k začlenění sese dodo nové nové kultury kultury a nového a nového pracovního pracovního prostředí prostředí » znalost » znalost německého německého jazyka jazyka je je vítána, vítána, aleale není není závaznou závaznou podmínkou podmínkou pro pro přijetí přijetí dodo zaměstnaneckého zaměstnaneckého poměru poměru » ochotu » ochotu neustále neustále zlepšovat zlepšovat své své odborné odborné znalosti znalosti a znalosti a znalosti německého německéhojazyka jazyka » ochotu » ochotu převzít převzít specializovanou specializovanou a komplexní a komplexní péči péči orientovanou orientovanou nana pacienta pacienta (nejen (nejen ošetřovatelskou ošetřovatelskou aleale i základní i základní péči, péči, týká týká sese pouze pouze zdravotních zdravotních sester sester a zdravotnických a zdravotnických asistentů) asistentů)

Naše Naše moderní moderní klinika, klinika, která která sese nachází nachází nedaleko nedaleko Drážďan, Drážďan, hlavního hlavního města města spolkové spolkové země země Sasko, Sasko, sese může může stát stát Vaším Vaším novým novým atraktivním atraktivním pracovním pracovním místem. místem.

Tato Tato soukromá soukromá nemocnice nemocnice a klinika a klinika specializovaná specializovaná nana rehabilitaci rehabilitaci patří patří k nejuznávanějším k nejuznávanějším v celém v celém Německu.

Německu.

VV rámci rámci speciálních speciálních terapeutických terapeutických programů programů sese zaměřujeme zaměřujeme nana pacienty, pacienty, kteří kteří prodělali prodělali cévní cévní mozkovou mozkovou příhodu, příhodu, trpí trpí multiorganickou multiorganickou insufiencí, insufiencí, jsou jsou popo úrazu úrazu nebo nebo sese podrobili podrobili obzvláště obzvláště agresivní agresivní nabízíme? nabízíme? léčbě léčbě rakoviny. rakoviny.

Hledáme Hledáme proto proto zdravotnický zdravotnický personál personál pro pro obory: obory: CoCo » dobře » dobře zorganizované zorganizované zaučení zaučení a asistenci a asistenci v českém v českém jazyce jazyce zaza neurologie, neurologie, interní interní medicína, medicína, psychosomatika, psychosomatika, ortopedie, ortopedie, pomoci pomoci našich našich překladatelů překladatelů oddělení oddělení diagnostiky diagnostiky a terapie. a terapie. » bezplatný » bezplatný kurz kurz německého německého jazyka jazyka ažaž dodo dosažení dosažení jazykové jazykové úrovně úrovně Láká Láká Vás Vás spolupráce spolupráce s námi? s námi?

B2B2 dledle Společného Společného evropského evropského referenčního referenčního rámce rámce pro pro jazyky jazyky (SERR) (SERR) VV rámci rámci našeho našeho Projektu Projektu mezinárodní mezinárodní spolupráce spolupráce Vám Vám (úroveň (úroveň nutná nutná pro pro udělení udělení povolení povolení k výkonu k výkonu zdravotnického zdravotnického povolání povolání poskytneme poskytneme veškerou veškerou nutnou nutnou podporu podporu pro pro Váš Váš pracovní pracovní v Německu) v Německu) začátek začátek v Německu. v Německu.

Tento Tento projekt projekt organizovaný organizovaný klinikou klinikou » adekvátní » adekvátní platové platové ohodnocení ohodnocení odod začátku začátku pracovního pracovního úvazku úvazku (tj.(tj. odod funguje funguje jižjiž přes přes čtyři čtyři roky roky a má a má velký velký úspěch. úspěch.

Doposud Doposud bylo bylo začátku jazykového kurzu) a smlouvu nana dobu určitou ažaž dodo složení začátku jazykového kurzu) a smlouvu dobu určitou složení s jeho s jeho pomocí pomocí v Německu v Německu právně právně uznáno uznáno vzdělání vzdělání více více než než stasta jazykové zkoušky B2B2 dledle SERR, resp. dodo udělení povolení jazykové zkoušky SERR, resp. udělení povolení zdravotníků zdravotníků z celé z celé Evropy, Evropy, kteří kteří jsou jsou nyní nyní zaměstnáni zaměstnáni nana různýc různýc h h k výkonu zdravotnického povolání v Německu k výkonu zdravotnického povolání v Německu odděleních odděleních kliniky kliniky Bavaria.

Bavaria. » vyřízení všech potřebných formalit (včetně převzetí všech nákladů) pro » vyřízení všech potřebných formalit (včetně převzetí všech nákladů) pro uznání Vaší odborné kvalifikace a pro udělení povolení k výkonu uznání Vaší odborné kvalifikace a pro udělení povolení k výkonu zdravotnického povolání v Německu zdravotnického povolání v Německu CoCo požadujeme? požadujeme? » po splnění těchto podmínek sese pracovní smlouva automaticky » po splnění těchto podmínek pracovní smlouva automaticky » platný » platný doklad doklad oo úspěšně úspěšně absolvovaném absolvovaném vzdělání vzdělání v příslušném v příslušném prodlužuje nana dobu neurčitou s minimálním smluvním závazkem prodlužuje dobu neurčitou s minimálním smluvním závazkem oboru oboru (fyzio(fyzioči či ergoterapeut, ergoterapeut, zdravotní zdravotní sestra, sestra, zdravotnický zdravotnický nana 22 roky roky asistent/praktická asistent/praktická sestra, sestra, zdravotní zdravotní laborant, laborant, » bydlení v zařízených bytech veve stylu sdílené domácnosti » bydlení v zařízených bytech stylu sdílené domácnosti radiologický radiologický asistent) asistent) zaza přijatelnou cenu přijatelnou cenu » nadšení » nadšení pro pro výkon výkon Vašeho Vašeho povolání povolání » podporu připři zapracování nana oddělení, semináře k zapracování » podporu zapracování oddělení, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci oboru a školící možnosti v rámci oboru

Zašlete Váš životopis na kliniku Bavaria v Kreische.

S námi máte možnost zahájit zajímavou pracovní změnu a profesně se integrovat v Německu.

Zaujala Vás naše nabídka?

Pak nám zašlete Váš životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce (k němu připojte motivační dopis s kopií dokladu o dosaženém vzdělání) na e-mail: personal@klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Bavaria Kreischa, Personalabteilung, An der Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa.

Rádi Vás budeme kontaktovat a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině.

» ochotu pracovat ve směnném provozu » motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí

Zaujala Zaujala Vás Vás naše naše nabídka? nabídka?

Pak Pak nám nám zašlete zašlete Váš Váš životopis životopis v českém, v českém, německém německém nebo nebo anglickém anglickém jazyce jazyce (k (k němu němu připojte připojte motivační motivační dopis dopis s kopií s kopií dokladu dokladu o dosaženém o dosaženém vzdělání) vzdělání) nana e-mail: e-mail: personal@klinik-bavaria.de personal@klinik-bavaria.de nebo nebo poštou poštou nana adresu: adresu: Klinik Klinik Bavaria Bavaria Kreischa, Kreischa, Personalabteilung, Personalabteilung, AnAn derder Wolfsschlucht Wolfsschlucht 1-2, 1-2, D-01731 D-01731 Kreischa.

Kreischa.

Rádi Rádi Vás Vás budeme budeme kontaktovat kontaktovat a zodpovíme a zodpovíme Vaše Vaše případné případné dotazy dotazy v češtině. v češtině.

KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

49 KLINIK KLINIKBAVARIA BAVARIAKreischa Kreischa| An | Ander derWolfsschlucht Wolfsschlucht1 1– –2 2| 01731 | 01731Kreischa Kreischa| info@klinik-bavaria.de | info@klinik-bavaria.de| www.klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

florence 1/20

INOVATIVNÍ ŘEŠENÍ PRO PORODNICTVÍ A GYNEKOLOGII Vyspělé technologie a funkce v kombinaci s unikátním designem přináší LINET do oboru gynekologie a porodnictví. Gynekologická ordinace Gracie je efektivním řešení pro ambulance i nemocnice. Porodní lůžko AVE 2 poskytuje podporu ženě i porodním týmům ve všech fázích porodu.

Gynekologická ordinace Gracie Moderní a komplexní prostředí pro lékaře a pacientky

Ergonomie a design

Okamžitý přenos dat

Porodní lůžko AVE 2 Bezpečný a důvěryhodný prostor pro rodičku a porodní týmy

Volba porodní polohy

Níízka poloha až 600 mm

46

www.linet.cz