FLORENCE 10/2011 by Care Comm s.r.o.

1 14:31:22

Florence

č a sopis moderního oše t řovat el s t v í s. 4

s. 7

s. 24

s. 30

Téma: Paliativní péče v domácím prostředí

Praxe: Poruchy chování seniorského věku

Případová studie: Neodkladný porod císařským řezem

Zkušenosti z praxe: Edukačná karta pri lymfedéme HK

KAREL_FLO_10-11.indd 47

Vychází pod patronací České asociace sester říjen 2011, ročník VII, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

26.9.2011 13:13:39

Z a

M R

ww indol-in.indd 1

KAREL_FLO_10-11.indd 48

10/22/09 17:47 07

26.9.2011 13:13:40

Může si pacient za své choroby? Chtěla bych se tentokrát trochu za myslet nad možným zpoplatněním léčby nemocí, které si vlastní nekáz ní sami způsobujeme. Tedy nad téma tem, o kterém se u nás (možná popr vé v historii) začalo diskutovat. Zmi ňováni jsou kuřáci, obézní, sportovci, kteří se pouštějí do extrémních pod niků, řidiči, kteří zaviní autonehodu, alkoholici a různí další lehkomyslní ci a požitkáři. Na jedné z konferencí sester jsem slyšela problém vysvětlo vat na příkladu muže s artrózou, kte rý po jednoduché úvaze raději volí polknutí tablety proti bolesti před nastolením stravovacího a pohybo vého režimu, který stojí mnohem víc času a námahy a asi i peněz. Předná šející uzavřel s tím, že člověk s tako výmto přístupem by si měl na léčbu připlácet. Má to svoji logiku, ale i úskalí. My nevíme, a zdravotníci mi prominou, ani oni, za co si jednoznačně a nezpo chybnitelně můžeme. Vedle medicín ského pohledu je to i problém filoso fie, která si klade otázky o podstatě člověka a jeho možnostech ve vztahu

k prostředí a dalších věd o člověku. Stejné otázky vyslovoval už Hippo krates, když upozorňoval na to, že by chom se měli více než o to, jakou ne moc léčíme, zajímat o to, jakého člo věka léčíme. A tak nemyslím, že by podle pravi dla viny bylo možno zpoplatnit kupří kladu pacienta s rakovinou plic, kon krétně podle toho, zda kouří či nikoli. Je to kritérium úzké a nevypovídají cí o všech okolnostech. A pak bychom si museli být jisti, že naše protikuřác ké kampaně jsou dokonale účinné, alarmující a přesvědčivé, museli by chom úplně odstranit reklamy na ta bák, rozšířit nekuřácká místa, pro hloubit zdravotní výchovu ve školách, zintenzivnit prevenci kouření, rozšířit počet míst na odvykání kouření apod. U obézního bychom museli rozhod nout, zda opravdu jsou kila navíc jen důsledkem čiré rozmařilosti. U men tálního anorektika bychom vážili vi nu ambiciózních či lhostejných rodi čů, vliv módních agentur apod. Vývoj medicíny 20. století v ce lém vyspělém světě směřoval k poje

Editorial

tí, že člověk není odpovědný za svou nemoc a není za ni vinný. Proto by neměl ani za to, co se s ním děje, tr pět pocitem viny. Tak byli vychová ny sestry, lékaři i my. Dnes jsou slyšet častěji i opačné názory. Člověk si mů že prakticky za každou nemoc – i tu, kterou má geneticky podmíněnou. Tyto názory plynou z psychologizace onemocnění, kdy jsou choroby pova žovány jen za projevy celkového psy chického stavu organismu a z toho plynoucího životního způsobu člově ka. Léčit by se měly příčiny a člověk v celku. Modernější a novější je poje tí člověka v jeho jedinečnosti ducha a těla, tedy pojetí zdraví jako osobní ho vlastnictví, za které je třeba pla tit. Ale člověk je nedokonalý a nemá andělská křídla. Občas udělá něco, co jeho zdraví neprospívá. Ideál ne existuje a existovat asi nebude. Dis kuse jsou u nás na začátku – a nejspíš to nebudou jenom zdravotníci, kdo rozhodne, zda a za co si připlatíme z důvodu viny.

Jarmila Škubová

Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz. Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel. Více odborných článků najdete na webu v rubrice

Florence je také na facebooku. Přidejte se k nám!

INZERCE

KAREL_FLO_10-11.indd 1

26.9.2011 13:13:43

obsah

časopis s nadpoloviční většinou recenzovaných článků

Foto na titulní straně Václav Šlauf/MF DNES/ Profimedia.cz Dětská sestra z jednotky intenzivní novorozenecké péče v karlovarské nemocnici

Vychází pod patronací České asociace sester www.florence.cz Ročník VII., číslo 10, říjen 2011 Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5 florence.redakce@ambitmedia.cz tel.: +420 222 352 578 Šéfredaktorka: PhDr. Jarmila Škubová e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz Redakce: PhDr. Eva Wićazová e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně, Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník

Editorial.................................................................................................................................................................................................1 Téma Hospicová péče (II. část)....................................................................................................................................................................3 Poskytování paliativní péče v domácím prostředí pacienta....................................................................................................4 Praxe Poruchy chování seniorského věku................................................................................................................................................7 Prevence dekubitů při delirantních stavech a těžké demenci.............................................................................................. 10 Infekce virem AH1N1 v intenzivní péči...................................................................................................................................... 13 Rehabilitace u dementních seniorů v LDN................................................................................................................................ 16 Outsourcing služeb ve zdravotnictví.......................................................................................................................................... 20 Nebezpečí pro zdraví kůže při inkontinenci.............................................................................................................................. 39 Nové knihy..................................................................................................................................................................................... 15 Recenzované články Případová studie Neodkladný porod císařským řezem.......................................................................................................................................... 24 Péče o pacientku s dg. postantibiotická klostridiová kolitida.............................................................................................. 27 Zkušenosti z praxe Edukačná karta pri lymfedéme hornej končatiny................................................................................................................... 30 Přehledová studie Edukácia rodičov dieťaťa s nefrotickým syndrómom v domácom prostredí.................................................................... 32 Dětská úrazovost............................................................................................................................................................................. 36 Historie Pomocníčky bohyne Artemis v dejinách času . ....................................................................................................................... 40 Zpravodaj ČAS Pracovní skupina pro legislativu.................................................................................................................................................. 42 Rozloučení s Evou Kvasnicovou................................................................................................................................................... 43 Errare humanum est Multivitamin jako kompenzace pochybení z nedbalosti....................................................................................................... 44 Lekce angličtiny............................................................................................................................................................................... 44

Vydavatel: Ambit Media, a. s. www.ambitmedia.cz Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz Marketing: Petr Belica, tel.: +420 222 352 575 e-mail: petr.belica@ambitmedia.cz Obchod: Alexandra Manová tel.: +420 724 811 983 e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866 e-mail: marie.janovicova@ambitmedia.cz Personální inzerce: fax: +420 222 352 572 e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz Tisk: PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414 684 01 Slavkov u Brna Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk Cena výtisku: 60 Kč Roční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo) Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 9. 2011 Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. Copyright © Ambit Media, a. s., 2011

Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny..............................................................................................1–4

Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Šedá: CMYK 0-0-0-75

KAREL_FLO_10-11.indd 2

Oranžová: PMS 021 Šedá: PMS 7545

26.9.2011 13:13:44

Hospicová péče (II. část)

TÉMA

Hospicová péče v Německu Pojmem hospic je v Německu označováno speciální pečovatelské zařízení, které poskytuje rozsáhlou paliativní péči umírajícím. Za zakladatele hospicové péče v Německu je považován Johann-Christoph Student (nar. 1942), lékař paliativní medicíny a psychoterapeut. První hospic v Německu byl založen roku 1986 v Aachenu (Haus Hörn). Po té následovalo otevření dalších hospi cových zařízení, u jejichž zrodu stály vždy zejména občanské iniciativy. Hos pice byly ve svých počátcích financo vány převážně z peněz darovaných na dacemi, církevními zařízeními a sou kromými dárci. Podporovány byly už tehdy dobrovolnými pracovníky. Hospice v Německu poskytují tři typy péče: ústavní, částečně ústavní a ambulantní. Zároveň také poskytu jí podporu pozůstalým. Zřizovatelem hospiců a hospicové péče jsou v Němec ku převážně neziskové organizace, dob ročinné spolky, církve a nadace. Hospic většinou disponuje malým množstvím lůžek a je organizován po dobně jako malý pečovatelský ústav (dům s ošetřovatelskou péčí, dům s pe čovatelskou službou). Hospice v Ně mecku sdružuje Německý hospicový a paliativní spolek, Deutscher Hospiz und Palliativ Verband e.V. (DHPV). DHPV byl v širokém zastoupení zájmů hospicové činnosti v Německé spolkové republice založen v roce 1992 jako svaz (spolek) pracovního sdru žení hospiců a dobročinného sdru žení. Zakládajícími členy byli čestní dobrovolníci, zástupci lokálních hos picových spolků a ústavních hospiců. DHPV se velkým dílem podílel na vý voji legislativy vztahující se k poskyto vání hospicové péče.

Organizace DHPV Představenstvo DHPV tvoří 13 osob ze všech spolkových zemí, které jsou ak tivní v čestné dobrovolnické činnosti – lékaři, zdravotní sestry, ředitelé ústav ních hospiců a zastupitelé ambulant ních hospiců a zemských pracovních sdružení. Členy DHPV jsou ústavní, částečně ústavní a ambulantní hospice a paliativní oddělení ze všech 16 spol kových republik. Dalšími členy spolku DHPV jsou ce lostátní organizace, jako Německý spo lek pomoci nemocným AIDS (Deutsche Aidshilfe), Mezinárodní společnost pro doprovod umírajících a životní podpo ru (IGSL Hospitz) či Maltézská pomoc ná služba (Malteser Hilfsdienst). DHPV kooperuje mezi jinými s Ně meckou společností pro Alzheimerovu chorobu (Deutschen Alzheimergesells chaft), Německou ošetřovatelskou radou (Deutschen Pflegerat) a Německou spo lečností pro paliativní medicínu (Deuts chen Gesellschaft für Palliativmedizin).

V německém hospici dostane ne vyléčitelně nemocný ve své posled ní fázi života šetrnou a uctivou všeza hrnující péči. Velkou roli při této pé či hraje kontrola veškerých symptomů nemoci a terapie bolesti. Při péči o ne mocného jsou jeho přání vždy na prv ním místě. Hospicová péče v Německu je v současné době na velmi uspokoji vé úrovni a mezi státy EU patří k nej dostupnějším, a to právě díky systému financování. Pozn.: III. díl bude věnován hospicové péči v Polsku. Za pomoc při zpracování cizojazyčného zdroje děkuji Janě Sukovaty.

Literatura: 1. <http://www.hospice.cz> (Informační portál) 2. <http:// www.wikipedia.org/wiki/hospice>

Tab. Hospicová zařízení v Německu evidovaná spolkem DHPV (aktuální stav) Druh zařízení

Celkový počet

ambulantní hospicová služba

1 500

ústavní hospic

162

paliativní oddělení

166

čestní dobrovolníci

asi 80 000 osob

SNP sestra v následné péči

Mgr. Šárka Urbánková Psychiatrická léčebna Petrohrad, p. o. 1982–1987: Krajská nemocnice s poliklinikou, Ostrava, sestra u lůžka; 1987–1996: Závodní nemocnice Nová huť, Ostrava, sestra u lůžka, sestra v diabetologické ambulanci; 1996–2002: Eli Lilly ČR, s. r. o.; Diabetes Care Unit; 2003–2004: Promediamotion, s. r. o. – příprava a realizace vzdělávacích akcí pro NELZP; 2004–2/2011: Krajská zdravotní, a.s. – Nemocnice Most, o.z., vrchní sestra urologického oddělení, členka Rady pro rozvoj ošetřovatelství; 7/2010–2/2011: Nemocnice Chomutov, o. z. – Úsek Systém řízení; 3/2011–dosud: Psychiatrická léčebna Petrohrad, náměstek pro ošetřovatelskou péči.

Financování hospiců v Německu V prosinci 1996 byl Německým spol kovým sněmem schválen § 39a Knihy sociálního zákoníku, který umožňuje realizaci rámcové dohody mezi DHPV a zdravotními pojišťovnami. Do čer vence 2009 museli hospicoví pacienti připlácet v průměru 7 % na svou pé či. Od srpna 2009 je tato péče hraze na zdravotními pojišťovnami z 90 %. Zbylých 10 % hradí hospicová zaříze ní z finančních darů. Pacient má tedy tuto péči v současné době již plně hrazenou.

KAREL_FLO_10-11.indd 3

První hospic v Německu – Haus Hörn v Aachenu, založený v r. 1986

FLORENCE 10/2011 3

26.9.2011 13:13:45

praxe

Prevence dekubitů při delirantních stavech a těžké demenci Jedním z onemocnění vyššího věku, vedoucích k plné disabilitě, je demence. Jedná se o syndrom mozkové dysfunkce, která ve své konečné fázi pacienta zcela imobilizuje a činí jej plně závislým na péči další osoby, a to i v základních denních činnostech. V tomto období je nemocný vysoce rizikový pro vznik dekubitů a vyžaduje komplexní preventivní a specifickou ošetřovatelskou péči.

Mgr. Iveta Indrová Geriatrie-LDN, FTNsP, Praha 1981: SZŠ, Lučenec, dětská sestra; 1986: FF UK Bratislava – magisterské studium pedagogika-ošetřovatelství; 1986–2008: SZŠ Lučenec – středoškolská učitelka; 2008–2009: NsP Lučenec, Interní urgentní příjem – zdr. sestra; 2009–dosud: Geriatrie-LDN, FTNsP, Praha

V seniorském věku se vyskytuje celá škála krátkodobých i trvalých poruch chování, souvisejících s fyziologic kým stárnutím mozku. Senioři s po ruchami chování jsou v mnoha ohle dech rizikovější skupinou než pacienti bez psychopatologických symptomů, a proto vyžadují specifický ošetřova telský přístup zaměřený na přísnější prevenci, častější kontrolu a specifické ošetřovatelské přístupy.

Pár slov o demenci Demence, z latiny de mens – snižování úrovně kognitivních funkcí, je mozko vá choroba zapříčiněná degenerativní

mi změnami v mozkové tkáni. V jejich důsledku mozek přestává být bezchyb ným koordinátorem činnosti celého or ganizmu, nejen myšlení a chování, ale též funkce jednotlivých systémů. Pří znakem demence je progresivní ztráta rozumových schopností a změny osob nosti člověka. Nejčastěji bývá postiže na paměť, pozornost, orientace, schop nost komunikace a myšlení. Osobnost člověka se rozpadá, pacient postižený demencí zapomíná již naučené úko ny, např. oblékání, dodržování hygieny. V určitých situacích se objevují i pří znaky psychóz (halucinace, paranoia) nejčastěji pod obrazem deliria. V ter

minální fázi je nemocný zcela imobilní, je neschopen verbální komunikace (za pomíná uprostřed slova), postupně se zhoršuje příjem tekutin a potravy. Při zátěžových situacích se mozek postižený demencí chová nestandard ně a reaguje delirantním stavem. Hy peraktivní delirium charakterizované vystupňovanou psychomotorickou ak tivitou ohrožuje nemocného také úra zem (např. frakturou kosti). Napro ti tomu hypoaktivní delirantní stav charakterizovaný poklesem spontán ní aktivity a mobility může být dlou ho nepoznán. V této fázi je nemocný ohrožen dehydratací, malnutricí, imo bilitou, omezením spontánních pohy bů na lůžku, což jsou všechno rizikové faktory pro vznik dekubitů.

Obtížnost péče o dementního pacienta Péče o pacienta s jakýmkoli druhem demence je náročná. Na ošetřující per sonál jsou kladeny vysoké nároky po stránce fyzické i psychické, protože pře vážná většina těchto pacientů vyžaduje kompletní ošetřovatelskou péči a zajiš tění základních životních potřeb. Ná ročnost péče přímo souvisí se stadiem demence, polymorbiditou, aktuální so matickou kompenzací a fyzickým hen dikepem (např. hemiplegie po CMP). Část pacientů se snaží spolupraco vat alespoň v rámci svých možností – posadí se, nají se. Část není schopna spolupráce vůbec. Tito pacienti nejsou schopni základní sebepéče, omezeně komunikují nebo nejsou schopni žád né verbální ani nonverbální komuni kace. Proto veškerou činnost přebírá ošetřující personál. Právě tato skupi na pacientů je nejvíce ohrožena vzni kem dekubitů.

Danuše Kressová Geriatrie-LDN, FTNsP, Praha 1962–1966: SZŠ Benešov; 1966: OÚNZ Praha-západ, Chirurgie Zbraslav; 1971–2000: DD Hostěradice,15 let vrchní sestra; 2000: FTNsP, Krč-Prosečnice, odd. plicní; dosud: Geriatrie-LDN, FTNsP, Praha

Stupně vývoje dekubitu

10 FLORENCE 10/2011

KAREL_FLO_10-11.indd 10

K prevenci dekubitů patří i prevence pádů

Dekubity jsou rány způsobené tla kem kosti na podložku v tzv. predi lekčních místech (krční obratel, sak rum, bederní kost, paty, kotníky). Na vzniku dekubitů se podílejí různé fak

26.9.2011 13:13:49

Dekubity představují u imobilních pacientů závažný problém. Způsobují velkou bolest, jsou otevřenou branou pro vstup infekce do oslabeného orga nizmu. Úmrtnost pacientů s dekubity je 5krát vyšší než u lidí stejně starých, kteří dekubity netrpí, a léčba je 6krát nákladnější než prevence. Proto je nutné, aby péče o pacienty měla holistický charakter.

Prevence dekubitu i demence a delirantního stavu

KAREL_FLO_10-11.indd 11

prevence dekubitů není realizovatelná. Pravidla polohování nastávají až ve fázi zklidnění, a to v závislosti na spontánní fyzické aktivitě nemocného.

Nezbytná preventivní opatření

Pohyb na lůžku a prevence pádů. Ne mocní v hyperaktivním deliriu jsou významně ohroženi rizikem pádů, stejně jako nemocní s demencí a za chovanou spontánní motorickou ak tivitou. Oba stavy jsou charakterizo vány dyskoordinovanými, neplánova nými a nemocným nekontrolovanými pohyby, jsou narušeny základní stere otypy jednoduchých úkonů a reflexů, včetně posazování a stereotypů chů ze. Je narušena časoprostorová orien tace, která riziko pádu zvyšuje. Pře suny na lůžku a mimo lůžko je žá doucí provádět za pomoci více osob. Velký pozor musíme dávat při popota hování pacienta směrem nahoru. Pa cient není schopen ve většině přípa dů základní spolupráce, a protože se dací část pacienta leží plnou vahou na podložce, může dojít ke značnému tření kůže hýždí o podložku a strže ní i větší plochy. Kůže seniorů je křeh ká, v místě kontaktu s podložkou pře krvená, vlhká potem, což jsou fakto

Polohování. Musí být systematic ké, je žádoucí sestavit plán polohová ní a plán preventivních opatření (vy užití polohovacích pomůcek). Interva ly mezi změnami poloh se řídí stavem nemocného a můžou kolísat v rozmezí 30 min. – 4 hod. U dementních a imo bilních pacientů by měl být interval 1–2 hod. Důležité je kontrolovat rizi ková místa při každém polohování, zčervenalá místa nemasírovat. Nezastupitelné místo mají různé polohovací pomůcky, např. měkké mo litanové kroužky, válce, klíny. Neměly by se používat např. plastové nafukova cí pomůcky, protože ty brání volnému průtoku krve. Efektivní jsou antideku bitní matrace (molitanové, polyureta nové, vzduchové) nebo vodní lůžka. Pro pacienty v hypoaktivním deli rantním stavu platí obdobná opatření. Nemocní s hyperaktivním deliriem vy kazují spontánně hypermotorickou ak tivitu, takže v úvodu delirantního stavu

PRAXE

INZERCE

Tarkett France SAS tel.: 271 001 603 e-mail: info.prague@tarkett.com www.tarkett.com

Homogenní PVC PodlaHy se značkou

ta nejlePší Volba do zdraVotnICkýCH ProVozů • • • • • • •

face

ur Res eS to povrch, který se nemusí nikdy pastovat qu speciální elektrovodivé podlahy do operačních sálů skvrny od jodu jsou z podlahy odstranitelné iQ PUR možnost vytažení soklů na zeď nízké náklady na údržbu – o více než 30% nižší než u běžných podlahovin i po 20 letech je podlaha jako nová široká škála barev a barevných kombinací

n tio ra

Prevence dekubitů u dementních osob se od prevence u nemocných bez ko gnitivní poruchy liší především tím, že pacient není schopen odpovídající komunikace, má různý stupeň poru chy paměti a porozumění. Proto mož nost splnění první zásady prevence – edukace – je velmi omezená. Smyslu plná edukace, kdy si můžeme být jisti, že pacient našemu slovu rozumí a je schopen si alespoň část zapamatovat na déle než jeden den, je u nemocných, kteří vykazují v testu MMSE (mini-mental-state examination) více než 18 bodů z možných 30. Pacientům, do sahujícím bodový zisk od 14 do 17 bodů, je nutné několikrát denně připomínat zásady prevence dekubitů a u nemoc ných s méně než 13 body v MMSE mů žeme předpokládat, že si naše doporu čení zapamatují jen na několik minut. Pacienti s bodovými ziskem pod 5 bo dů v MMSE podstatě edukace nerozu mějí. Zůstává pak na zvážení každého pečujícího, zda u těchto nemocných je pravidelná edukace o prevenci dekubi tů vůbec smysluplná. Nemocný v delirantním stavu není schopen porozumět významu mluve ného slova a podstatě edukace. Vzhle dem k psychomotorickému neklidu využíváme proto verbální komunika ce, melodie a intonace hlasu hlavně ke zklidnění nemocného. U těchto ne

mocných je nutná dobře organizovaná a kvalitní ošetřovatelská péče, kterou můžeme dekubitům předcházet.

iQ U ni

tory, např. věk pacienta, inkontinen ce, špatně upravené lůžko, nedostateč ná výživa (resp. nadměrná váha), pů sobení smykových sil, tlak, tření apod. Dekubit nevznikne náhle, ale prochází určitými stupni vývoje: I. st. – erytém (na neporušené kůži se objeví zčervenání, oblast je oteklá, teplá, pacient cítí svědění a pálení); II. st. – puchýř (dochází k poško zení kůže a pokožky); III. st. – nekróza( poškození pro niká do hloubky, dochází k odumírání tkáně s černou krustou nebo žlutohně dým povlakem); IV. st. – vřed (rozsáhlá destrukce tkáně s postižením kosti).

FLORENCE 10/2011 11

26.9.2011 13:13:50

praxE

ry, které přispívají k jejímu poškození. Polohování zkracuje délku neměnné ho kontaktu těla s podložkou a navo zuje pohodlí pacienta, čímž ulevuje od bolesti a snižuje psychické napětí ne mocného. Komplexním důsledkem je pozitivní ovlivnění imunity a rychlej ší ústup delirantního stavu. Je potřebné dbát na pohodlnou po zici nemocného, nepříjemnou polo hu nám většinou nemocný signalizuje zhoršením zmatenosti, naříkáním ne bo nonverbálními projevy bolesti a ne pohody. Ležící pacient by neměl mít hlavu výš než 30° nad podložkou (mi mo jídla), kromě nemocných s kardiál ním selháváním a dušností jiné etio logie, aby se zabránilo „sjíždění“ dolů. Pokud je možné pacienta posazovat, je nutné zajistit, aby neseděl příliš dlou ho (maximální doba kontinuálního se du je kolem 1 hodiny), během dne mož no opakovat dle tolerance a léčebných plánů. Nestabilní nemocný by měl být podložen např. polštářkem nebo jinými podkládacími pomůckami. Pády představují závažný problém a jsou příčinou 80 % všech fraktur se niorů a pátou nejčastější příčinou smrti. Následné léčení po operativně řešené fraktuře krčku femuru (nejčas tější fraktura po pádu) je pro seniora fyzicky a psychicky náročné, protože předpokládá dlouhodobou imobilitu a dlouhodobou rehabilitaci. Znamená vysoké riziko trvalé diability až imo bility a vysoké riziko roční úmrtnosti seniorů (rok po proběhlé operaci), kdy po úspěšné operaci fraktury krčku fe muru zemře téměř 1/4 seniorů. Ošetřovatelskou péči je nutno or ganizovat tak, aby byl u rizikového pa cienta zajištěn zvýšený dohled. Zna mená to v rámci možností uložit pa cienta co nejblíž k pracovně sester, zabezpečit na dosah signalizační za řízení a upravit prostředí nemocné ho – dostatečné osvětlení, přiměře ná teplota prostředí (chlad zpomaluje

personální inzerce dOMáCÍ Péče eZra

přijme zdravotní sestru s platnou registrací – práce v terénu v Praze. 12 FlorENCE 10/2011

KAREL_FLO_10-11.indd 12

Životopis zašlete na e-mail: presperinova@kehilaprag.cz

reakce, příliš vysoká teplota způsobu je ortostatickou hypotenzi) a odstranit z prostoru možné překážky. Hygienická péče. Většina pacientů s demencí je inkontinentní a je potře ba využívat všech pomůcek pro inkon tinenci. K prevenci dekubitů u dement ních s omezenou schopností komunika ce je třeba sledovat konzistenci a barvu stolice, problémy s vyprazdňováním a močením. Zácpa a močová retence jsou provokujícím faktorem vzniku de lirantního stavu. Pro prevenci dekubi tů u ležících dementních nemocných je důležité často měnit osobní a ložní prádlo, provádět omývání, sprchování a koupele teplou (ne horkou) vodou, na mytí používat jemné mycí gely nebo te kutá mýdla. Pravidelně sledujeme stav pokožky, provádíme masáže (ne u již zčervenalých míst). Pokožku chráníme před vlhkostí a udržujeme vláčnou po užíváním regeneračních krémů (Mena lind). Není vhodné vysušovat ji třením (prevence oděrek). Výživa a hydratace. Nedostatečná vý živa a hydratace je rizikovým fakto rem vzniku dekubitů. Kromě omezení základních potřebných nutritientů při malnutrici je globálním důsledkem porucha imunity a prokrvení perifer ních tkání, což činí kůži zranitelnější a méně odolnější, méně schopnou re generace a úzdravy i jen drobných po vrchových oděrek. U pacientů s de mencí se často objevuje nechutenství a odmítání tekutin. Strava proto mu sí být pestrá, musí mít určitou nutrič ní hodnotu, musí být v ní zastoupeny v náležitém poměru všechny složky potravin – bílkoviny, tuky, cukry, vi tamíny, minerály. Nemůžeme opome nout i vhodnou formu a úpravu diety (kašovitá, tekutá), na což je nutná spo lupráce s nutričním terapeutem. Demence a delirantní stavy jsou si tuace s vysokým krátkodobým i dlou

hodobým rizikem malnutrice. Nut riční stav každého nemocného hod notíme pravidelně a opakovaně podle individualizovaného plánu. Specific kým a validizovaným screeningovým testem pro měření nutričního rizika u hospitalizovaných pacientů ve vyš ším věku je MNA (Mini Nutritional Assesment). Screening nutričního ri zika má význam nejen při jednorázo vém měření, jeho význam narůstá při opakovaném vyšetření a sledování vý voje nutriční situace nemocného. Na našem oddělení je stanoven in terval sledování nutričního stavu pa cientů 14 dnů. Součástí pravidelného screeningového hodnocení je průběž ná evidence množství přijaté stravy, které je právě u pacientů v delirant ním stavu velmi často omezeno až mi nimalizováno. U nás je používána tzv. „talířová metoda“ rámcového kvanti tativního hodnocení příjmu (jí spíše polovinu porce, jí spíše celé porce). Ty to informace jsou pro sestry signálem pro zahájení nutriční intervence nut ričním terapeutem.

závěr Pacienti s těžkým stupněm demence a v delirantním stavu mají vyšší rizi ko vzniku dekubitů proti ostatním ne mocným s identickými postiženími, kteří demencí netrpí. Hlavními fak tory, přispívajícími ke vzniku dekubi tů, jsou poruchy orientace v časopro storu, disabilita a závislost postupně až ve všech základních denních čin nostech, inkontinence, porucha pří jmu potravy a tekutin. Většina rizi kových faktorů je preventabilní a na našem oddělení jsou jednotlivé po stupy a preventivní opatření zapra covány do krátkodobých i dlouhodo bých ošetřovatelských a RHB léčeb ných plánů. (iveta.indrova@ftn.cz) Ilustrační foto Profimedia

CHYBÍ VÁM LIDI? Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

26.9.2011 13:13:55

Infekce virem AH1N1 v intenzivní péči

PRAXE

Virus AH1N1 byl v roce 2009 velmi diskutovaným pandemickým virem a byl vnímán jako celospolečenský problém. Proběhla zde velká medializace v negativním slova smyslu – velká diskuse o očkování s převážně mediálně negativním obrazem, sledování případů úmrtí bez důkladnějšího popisu souvislostí. Např. u nás na oddělení ARO-ICU v Karlových Varech bylo hospitalizo váno 8 pacientů, z nichž jeden zemřel. Bylo to shodou okolností první medi alizované úmrtí v ČR na JIP, pacientka byla ovšem polymorbidní a v dialy začním programu. Došlo ale k panice a neadekvátní reakci veřejnosti, nebyl prokázán negativní účinek očkovací látky na organismus. Očkování je třeba považovat za hlavní preventivní strategii. Je důle žité respektovat podání očkovací látky u indikovaných případů, vybraných skupin obyvatelstva (sem patří i zdra votníci) a chronicky nemocných, kteří mají sníženou imunitu.

Přenos a příznaky Virus se šíří aerosolem z kašle a ký chání do vzdálenosti 2 metrů, kontak tem ruce–obličej po dotyku infikova ných oblastí, virus zůstává na površích 2–8 hodin. Inkubační doba je 1–7 dní, v průměru však 3–4 dny. Hospitaliza ce na JIP trvá 3–7 dní, v některých pří padech až 14 dní. Nakažlivost pacienta je jeden den před příznaky a poté růz ně až do desátého dne od konce febril ní špičky. Příznaky jsou stejné jako u kaž dého jiného chřipkového onemocně ní – nejčastěji horečka, bolest v kr ku a kašel. Mezi další příznaky patří bolest hlavy, svalů a kloubů, nauzea, zvracení a průjem, chřipková pneu monie a u těžších případů i dušnost. Podle studie z léta 2009 v USA na 268 pacientech nakažených mexickou chřipkou byla nejčastějším přízna kem vysoká teplota (93 %), poté kašel (83 %) a dušnost (54 %). Nejtěžší průběhy onemocnění byly zaznamenány u těhotných žen, obéz ních pacientů, u pacientů s onemoc něním plic (např. astma, CHOPN), dá le u onemocnění kardiovaskulárního systému, diabetu a poruch obrany schopnosti. Je důležité, že všechny ty to nemocné lze očkovat, vhodná je do konce i kombinace vakcinace sezónní chřipky a mexické chřipky, lze je apli kovat ve stejný den, ale pokaždé do ji ného ramene.

KAREL_FLO_10-11.indd 13

Pandemická chřipka na JIP Na ICU jsou přijímáni především ne mocní s akutním respiračním selhá ním a různým stupněm plicního po stižení, které vyžaduje konvenční, tzn. normální UPV či ventilaci vysokofre kvenční oscilací, ale i pokročilé meto dy, jako je extrakorporální oxygenace (ECMO). Na našem oddělení bylo hos pitalizováno několik pacientů s těžkým průběhem, které vyžadovalo UPV. Diagnostika. Pandemickou chřip ku diagnostikujeme tak, že odebere me stěr z nosohltanu, u intubovaných pacientů odebíráme tracheální aspirát a souběžně bereme 5 ml srážlivé krve. Z důvodu nutnosti včasné diagnostiky a zavedení epidemiologických opatře ní lékař telefonicky konzultuje výsled ky s provádějícím pracovištěm. Léčba. Při vysokém podezření na AH1N1 nasazujeme při příjmu Tamif lu tbl. – u pacientů, kteří mají přízna ky. U kriticky nemocného na ICU po dáváme Tamiflu 150 mg p. o. nebo do nazogastrické sondy po 12 hod. – je to vyšší dávka než doporučovaných 75 mg po 12 hod., protože není intra venózní forma tohoto léku a vstřebá ní může být u některých pacientů pro blematické. Trvání terapie je 10 dnů u prokázaných případů. Ochranné pomůcky. Mezi ochran né pomůcky při jednorázovém kontak tu s pacientem, ale i při komplexní péči o nemocného na JIP patří jednorázový empír nebo igelitová zástěra, rukavi ce, ochrana očí (štít nebo brýle), čepi ce a ochranná rouška. Používáme hy gienikem určenou ochrannou roušku – ne každá chirurgická rouška je vhodná. Tyto ochranné pomůcky používáme ze jména při intubaci pacienta, neinvaziv ní ventilaci, odsávání z dýchacích cest (DC), kardiopulmocerebrální resuscita ci, bronchoskopii, nebulizaci DC atd. Prevence. V boji s pandemií je vel mi důležitá prevence. Týká se: 1) pre vence nakažení personálu v podo bě očkování, neustálého mytí rukou, dodržování hygienických standardů a používání komplexních ochranných pomůcek; 2) prevence rozšíření chřip ky mezi pacienty, čemuž zabráníme

dodržováním zmíněných bariérových opatření, izolací nemocných (podle možností) od ostatních pacientů, po užíváním ochranných pomůcek, pou žíváním uzavřeného systému odsává ní – Trachcare, opatrnou manipulací s dýchacím okruhem a hlavně záka zem návštěv v nemocnici. Každá nemocnice by si měla před začátkem pandemie určit strategii, jak se postarat o nemocné na JIP. Zjedno dušeně lze říci, že jednotlivé případy kriticky nemocných se snažíme izo lovat od ostatních pacientů s vysokou prioritou. Stav, kdy jsou ve stejnou do bu na jednom oddělení více než tři kri ticky nemocní, by měl vést ke zvážení elektivní operativy, obzvláště u multi oborových intenzivních jednotek. Při větším výskytu nemocných se naopak snažíme na ICU izolovat ostatní nemoc né od pacientů nakažených AH1N1. Závěrem. Diagnostika AH1N1 se na ICU provádí u všech pacientů s vy sokým podezřením na chřipku. Tamif lu podáváme u všech nemocných na ICU s vysokým podezřením na chřip ku do doby, než je prokázán negativní výsledek vyšetření. Klíčovou strategií jsou bariérová opatření při všech po dezřeních na chřipku.

Nikola Brizgalová, DiS. KKN, a. s., Karlovy Vary, ARO – lůžkové oddělení 1996: ukončena SZŠ, Příbram – všeobecná sestra; 1999: ukončena VOZŠ, Plzeň – diplomovaný zdravotnický záchranář; 2005: ukončeno PSS – ARIP; 2000–2004: ARO Karlovy Vary; 2004–2007: ZDZS Karlovy Vary; od 2007: ARO Karlovy Vary

Konzultant: MUDr. Roman Sýkora KKN, a. s., Karlovy Vary, ARO-lůžkové oddělení

Kazuistiky

1. Na našem ARO-ICU v Karlových Va rech bylo hospitalizováno několik pa cientů, z nichž první pacientka po při jetí do 24 hod. zemřela. Byla to 31letá žena, kterou lékaři přijali 20. 10. 2009 kvůli srdečním obtížím; byla se srd cem dlouhodobě nemocná a po renál ním selhání v těhotenství i trvale na peritoneální dialýze s několikrát pro dělanou peritonitidou. Byla to prv ní a jediná oběť pandemické chřipky AH1N1 na našem oddělení. Tato pa cientka byla polymorbidní, obézní, hypertenzní, se syndromem spánko vé apnoe, v chronickém dialyzačním programu, dokonce prodělala úspěš nou transplantaci ledviny, ale to bohu žel svědčilo také o její imunosupresi. Tuto nemocnou přijali na interní JIP pro týden trvající horečky až 40 °C a schvácenost. Do té doby byla léčena

FLORENCE 10/2011 13

26.9.2011 13:13:55

praxe

Rehabilitace u dementních seniorů v LDN Demence je trvalé a dlouhodobé postižení paměti, myšlení, koncentrace, vizuálně prostorové schopnosti, náhledu na danou situaci a dalších poznávacích schopností člověka.

SNP sestra v následné péči

Bc. Lenka Exnerová 2001–2005: SZŠ Chomutov, obor všeobecná sestra; 2005–2008: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ústí Nad Labem, obor ergoterapeut; 2009-2010: Všeobecná fakultní nemocnice, Praha ergoterapeutka, 1. LF UK, Praha 2, lektorka podpůrných forem pedagogických činností; nyní: LDN-Geriatrické oddělení, vedoucí fyzio-ergo RHB cvičicí skupiny, FTNsP, Praha

16 FLORENCE 10/2011

KAREL_FLO_10-11.indd 16

Postižení dosahují takové úrovně, že jsou jimi narušeny veškeré běžné ak tivity denního života (ADL – activi ty of daily living), veškerá soběstač nost seniora při uskutečňování jak personálních (pADL), tak instrumen tálních aktivit během dne (iADL). Patří sem např. sebesycení, koupá ní, hygiena, přesuny, celková mobili ta. Prvním stupněm postižení je např. umění hospodařit v domácnosti, ma nipulovat s penězi, dopravit se MHD či osobním automobilem, dojít si nakou pit apod. Postupně dochází jak k poru šení pracovní výkonnosti, tak i sociál ních návyků. Ergoterapie má u demencí vel ké pole diagnostické a léčebné působ nosti. V této souvislosti bych zmíni la vhodnost orientačního vyšetření řeči. Běžná komunikace se seniorem už hodně napoví o tom, jak je na tom

s plynulostí řeči, zda je schopen po jmenovat určené předměty, jestli ro zumí obsahu sdělení a zda adekvátně odpovídá na dotazy. Mezi další vyšet ření v kompetenci ergoterapeuta patří vyšetření zrakově prostorových funk cí. Příkladem je např. situace při oblé kání trička, zda si ho správně oblékne, zkrátka zda ví, co kam patří.

Stručně o některých diagózách

Delirium. Je to přechodný stav po ruchy orientace, pozornosti, vnímá ní, paměti. Příčinou může být dehyd ratace, infekce, akutní dysadaptibilita v nemocničním prostředí při probíha jící nemoci, smyslová deprivace atd. Rozdíl mezi deliriem a demencí je doba trvání. Delirium trvá krátce, hodiny až dny. Rizikovým faktorem je demence, věk, onemocnění moz

Posilování svalové síly horních končetin na přístroji Motren

ku, např. CMP (cévní mozková přího da) či jiná degenerativní onemocnění mozku (Parkinsonova nemoc). Dal ší odlišnost spočívá v kolísání charak teru výkonnosti. U deliria je kolísa vý, psychomotorický neklid, který vy střídá spavost atd. Abychom tento stav včas identifikovali, je nutno zjistit je ho vyvolávající příčinu a faktory, kte ré ho mohou zhoršovat. Pokud senior užívá psychofarmaka s tlumícím účin kem na CNS, je touto medikací ome zen ve veškerých základních denních činnostech (ADL) – o to je komplexní RHB náročnější. Prevencí vzniku delirantního stavu a disability je dostatek pohybu, aktivi zace čili komplexní RHB (léčebná, so ciální, občas i pracovní a v neposlední řadě i pedagogická – edukativní), do statek tekutin, pravidelný příjem po travin a dostatek smyslových podně tů. U seniora s demencí se často může objevit deprese, která situaci ještě více komplikuje. Deprese se liší od demence smut nou náladou, zpomaleným psychomo torickým tempem, neochotou spolu pracovat, nezájmem odpovídat na do tazy či sociální izolací. Alzheimerova nemoc je jedním z typů demence. Patofyziologicky se jedná o degenerativní onemocnění CNS vedoucí k postupné ztrátě funk ce a počtu mozkových buněk. Základ ním klinickým příznakem a i problé mem je uchování si nových informa cí čili porucha krátkodobé paměti, později paměti dlouhodobé. K tomu se postupně přidávají další problé my např. apraxie (chorobná neschop nost účelných pohybů), akalkulie (na rušená schopnost zvládání základních početních operací a úkonů a chápání matematických vztahů), porucha po rozumění a hlavně porucha řeči. Ubý vá slovní zásoba a senior používá stále méně slov. Postupně začínají být pro blematické i exekutivní funkce (po rucha plánování, rozhodování a rea lizace cílevědomých postupů). Pacient ztrácí náhled na situaci, často používá konfabulace, dochází ke globální ztrá tě paměti a celkově se rozpadá osob nost. Může být přítomna apatie, agre

26.9.2011 13:13:58

Tab. 1. Barthelův test všedních denních činností ADL (Activity daily living) činnost

provedení činnosti

1. najedenní napití

samostatně bez pomoci s pomocí neprovede

10 5 0

2. oblékání

samostatně bez pomoci s pomocí neprovede

10 5 0

3. koupání

samostatně bez pomoci s pomocí neprovede

10 5 0

samostatně nebo s pomocí neprovede

10 5 0

5. kontinence moči

plně kontinentní občas kontinentní inkontinentní

10 5 0

6. kontinence stolice

plně kontinentní občas kontinentní inkontinentní

10 5 0

7. použití WC

samostatně bez pomoci s pomocí neprovede

10 5 0

8. přesun na lůžko – židle

samostatně bez pomoci s malou pomocí vydrží sedět neprovede

15 10 5 0

9. chůze po rovině

samostatně nad 50 m s pomocí 50 m na vozíku 50 m neprovede

15 10 5 0

10. chůze po schodech

samostatně bez pomoci s pomocí neprovede

10 5 0

4. osobní hygiena

bodové skore

Hodnocení stupně závislosti v základních všedních činnostech: 0–40 bodů vysoce závislý 45–60 bodů závislost středního stupně 65–95 bodů lehká závislost 100 bodů nezávislý

sivita, oploštění a změna emocí. Je zajímavé, že nebývá problém v pohyb livosti čili hybnosti seniora. Ale s tím, že jsou zde různé kognitivní a exeku tivní deficity, souvisejí i různá rizika pádů, instabilita a následně možnost úrazu a poúrazových fraktur. Celková péče a komplexní rehabilitace spočívá nejvíce v následujících oblastech.

Ergoterapie Cílem je dosáhnout pomocí ergotera pie maximální soběstačnosti a nezá vislosti pacienta (seniora) v domácím, sociálním či nemocničním prostředí, a tím zvýšení kvality jeho života. Jádrem ergoterapie je úsilí o za chování, obnovu či zlepšení soběstač nosti, event. zlepšení kvality a důstoj nosti života pacientů (seniorů) s těž kým zdravotním postižením, pokud možno s využitím případných kom penzačních pomůcek (KP) či s po mocí druhé osoby. Spolupráce s fy zioterapeutem pomůže zaměřit se na aktivity denního života personální a instrumentální (p,iADL), tzn., po kud mají senioři zachovaný či obno vený, posílený funkční potenciál, dále i tělesnou zdatnost [11].

KAREL_FLO_10-11.indd 17

Výběr jednotlivých činností vždy odpovídá skladbě seniorů s ohledem na jejich schopnosti a celkový stav a řídí se předem stanoveným týden ním plánem. Úprava prostředí, ve kterém se se nioři nacházejí. Prostředí je třeba brát na vědomí a klást na ně velký důraz. V nemocničním či sociálním zařízení to bude vypadat jinak než v domácím prostředí. V domácím prostředí: je potřeba dbát na opatrnost samotného seniora, zabezpečit prostory, ve kterých se se

nior pohybuje, ve vztahu k jeho schop nostem a možnostem. Veškerá ma nipulace s nebezpečným vybavením (plyn, zápalky) je nebezpečná, je nut né vše nebezpečné odstranit. Pozor na ostré hrany nábytku. Je potřeba se i zaměřit na vhod nost kompenzačních pomůcek (KP) v blízkosti seniora, ať už k lokomoci, k vykonávání p,iADL či v koupelnách a toaletách. K tomu patří instruktáž a poradenství poskytnuté seniorovi, ale i rodině. Je důležité nechat osvět lené místnosti v noci (toaleta, chod ba atd.) malými lampičkami, což pla tí i pro nemocniční prostředí. Nutné je zabezpečení schodů k od stranění rizika pádů, důležité je také zabezpečení oken i dveří. Osvědčilo se i vybavení seniora cedulkami se jmény či kontakty. Pokud je to možné, musí me se snažit zvýšit bezpečnost klienta a usnadit pokud možno co nejvíce je ho orientaci při pohybu (vybavit pro story madly, protiskluzovými podlož kami v koupelnách, na toaletách, ná pisy na dveřích). Dále bychom neměli nechávat klíče ve dveřích. V nemocničním prostředí je nut no dbát na okolí lůžka, kde se vysky tují např. stojany na infúzní roztoky, noční stolky a kde i rodina může zane chat nebezpečné předměty. Edukace ošetřovatelského personálu je základ ní postup, aby se předešlo rizikům u maladaptabilních seniorů v deli rantním stavu.

praxe

Pravidelnost pohybu Při komplexní RHB je důležitý pohyb seniora v době delirantního stavu – avšak i toto je vždy individuální, spe cifické a přímo šité na míru. Většinou se setkáme s tím, že seni or má problém s organizováním času. Proto nastolíme pravidelný režim, kte rý se pro něj musí stát rutinou. Samo zřejmě že volíme činnosti co nejjed nodušší, aby je senior zvládal bez psy

Ergonomický hrnek s víčkem

FLORENCE 10/2011 17

26.9.2011 13:13:58

praxe

Outsourcing služeb ve zdravotnictví Outsourcing služeb ve zdravotnictví patří v současné době k intenzivně diskutovaným problémům v rámci systému zdravotní péče. Moderní medicína a aktuální trendy v Evropské unii (EU), směrující k upřednostňování akreditovaných i certifikovaných zdravotnických zařízení, vedou ke zvyšování nároků na kvalitu poskytované zdravotní péče. Průvodním fenoménem současné doby je však i intenzivní snaha o redukci nákladů v nemocničních zařízeních s cílem zastavit spirálu zadlužování. Zvýšené požadavky na kvalitu při omezených finančních prostředcích vedou managementy zdravotnických zařízení k hledání východisek ve spolupráci s externími poskytovateli různých služeb, což se označuje jako tzv. outsourcing – využívání vnějších zdrojů. Formy outsourcingu

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D. odborný garant očkovacích center Avenier, prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny 1997: ukonč. JLF UK Martin – všeob. lékařství; 2001: ukonč. postgrad. doktorand. studium – epidemiologie, LF UK, Bratislava; 2006: habilitace – veř. zdravotnictví; od 2002: šéfred. recenz. věd.-odbor. čas. Nozokom. nákazy; od 2004: předs. mezinár. humanitár. org. International Humanity; od 2005: prez. Spol. prevence nozokom. nákaz; od 2006: prez. Fóra inf., trop. a cest. medicíny; od 2008: ved. lékař OC Ostrava-Hrabůvka; od 2010: předs. red. rady odbor. čas. Očkování a cestovní medicína; od 2011: předs. Koalice pro podporu očkování

Externí komerční a průmyslové subjek ty dodávají průvodní a doplňkové služ by spojené s poskytováním zdravot ní péče a nemocniční zařízení tak ma jí možnost koncentrovat se na realizaci hlavních a klíčových medicínských ak tivit, jako jsou např. diagnostika a tera pie onemocnění a úrazů. Díky většímu množství odběratelů jsou hlavními vý hodami této formy spolupráce zejména nižší cena a přesun odpovědnosti za vý kon daných služeb na externího part nera. Zdravotnická zařízení jsou však specifickými institucemi vázanými při výkonu své činnosti nejenom finanč ními výsledky, ale musí zohledňovat i legislativní normy a morálně-etické principy. Úplný přesun odpovědnos ti uzavřením smlouvy s outsourcingo vým partnerem bez kontroly jeho čin nosti proto není možný. Aby nedošlo k ohrožení zdraví pacientů ani pra covníků, je výběr spolehlivého a od

povědného partnera chápajícího spe cifika zdravotnických zařízení velmi důležitý. Outsourcing je možný u růz ných druhů služeb od správy počítačo vých systémů a sítí přes administrativu a transportní služby až po nemocniční lékárnu. Mezi nejčastěji využívané pat ří v rámci outsourcingu úklidové služ by a stravování. Podle údajů z USA vy užívá outsourcing minimálně v jedné oblasti služeb až 75 % zdravotnických zařízení v zemi.

Outsourcing sterilizace zdravotnických pomůcek Snaha o redukci finančních nákladů vedla některá zdravotnická zařízení ve vyspělých zemích světa k úvahám o možnosti outsourcingu sterilizace zdravotnického materiálu. Tento trend se snaží využívat některé průmyslo vé společnosti, které zřídily velkoka pacitní sterilizační zařízení a nabídly své služby několika nemocnicím jako

náhradu za vlastní oddělení centrál ní sterilizace. Myšlenka outsourcingu sterilizačních služeb našla živnou pů du zpočátku hlavně v nemocnicích, je jichž oddělení centrální sterilizace by lo zastaralé a čelilo nutnosti nákladné modernizace. Druhou skupinou zá jemců byla nově zřízená zdravotnická zařízení, zatímco většina starších ne mocnic upřednostňovala původně za vedený systém s vlastní centrální ste rilizací. Příkladem nového přístupu je Londýn, kde probíhají přípravné fáze pilotního projektu zřízení dvou vel kých sterilizačních center poskytují cích služby většině nemocnic mnoha miliónové metropole. Možnou formou outsourcingu je i pronájem prostor nemocniční cen trální sterilizace externí společnosti, včetně kompletního vybavení a perso nálu. To za předpokladu, že dané od dělení je dostatečně velké a jeho ka pacita skýtá možnost pokrytí dalších

Je se

O čí va ve 0 s

20 FLORENCE 10/2011

Pro o volej on-lin

Ilustrační foto www.qmed.com

*Voucher KAREL_FLO_10-11.indd 20

26.9.2011 13:14:04

zdravotnických zařízení v regionu. Nový zaměstnavatel a nová forma pří stupu však může pro pracovníky ste rilizačních oddělení znamenat nega tivní tlak s následným poklesem kva lity jejich práce. Záporné reakce ze strany zaměstnanců byly pozorová ny i při potřebě docházet za prací do prostor centra průmyslové sterilizace, zřízeného za městem na zelené louce, i v důsledku ztráty kontaktu s prestiž nějším nemocničním prostředím. Od komerčního subjektu se oče kává investice do modernizace cen trální sterilizace tak, aby splňova la přísné požadavky platné legislati vy a evropských direktiv. Zkušenosti ze zemí, kde je outsourcing využíván už delší dobu, ukazují, že výška úspo ry nákladů, uváděná outsourcingový mi organizacemi, je někdy jen reklam ním tahem. V průběhu spolupráce se v některých případech objevily ten dence omezovat domluvené investi ce a zvýšit cenu poskytovaných slu žeb pro smluvní nemocniční zařízení. Možnosti vedení zdravotnického zaří zení mohou být v této situaci omeze né, protože opětovné oživení předtím zrušené vlastní centrální sterilizace je často mimořádně náročné. Význam

ným faktorem je proto výběr spolehli vého outsourcingového partnera, kte rý se osvědčil v jiných zdravotnických zařízeních, a ošetření všech případ ných odchylek od dohody ve smlou vě s co nejdelší platností. Zdravotnic ké zařízení by se mělo ujistit, že poten ciální externí partner splňuje všechny požadavky na kvalitu, respektuje plat né normy včetně používání indiká torů procesu sterilizace a při své čin nosti využívá validované postupy. Smlouva by měla definovat způsoby kontroly práce outsourcingové spo lečnosti a stanovit opatření při nedo držení domluvených podmínek spolu práce včetně možnosti jejího okamži tého ukončení a sankcí.

Klady a zápory Pozitivním aspektem outsourcingu je přechod odpovědnosti za sterilitu pomůcek na poskytovatele sterilizač ních služeb, včetně případných trest něprávních následků. Přesnou hra nici, kde končí odpovědnost exter ního partnera a začíná odpovědnost zdravotnického zařízení, je však tře ba jasně definovat ve smlouvě. Výho dou outsourcingu je i přesná evidence nástrojů např. formou laserového kó

du. To přispívá ke snížení ztrát zdra votnického materiálu a k omezení je ho „pohybu“ směrem do soukromých ambulancí lékařů. Outsourcing však má v této oblas ti i několik rizik a nevýhod. Nástro je kvůli externí sterilizaci opouštějí prostory zdravotnického zařízení, což přináší možnost logistických kompli kací, např. riziko opoždění při doprav ní nehodě. Komerční subjekty se tomu snaží zabránit nákupem dostatečného počtu rezervních nástrojů a pomůcek, které nemocnici zapůjčují a snadněji je tak udržují v oběhu. Vzhledem ke svému významu a zá važnosti vyžaduje externí steriliza ce zdravotnického materiálu v porov nání s jinými formami outsourcingu nezdravotnických služeb dlouhodobé přípravy. Nesprávný výběr outsour cingového partnera a nedostateč né smluvní ošetření podmínek obou stranně přínosné spolupráce mů že vést k ohrožení zdraví a života pacientů a v konečném důsledku může být pro nemocnici významně náklad nějším řešením než zachování původ ního systému centrální sterilizace.

praxe

(madar@jfmed.uniba.sk)

INZERCE

Jedinečná nabídka pro o zdravotní sestry a jejich rodinné příslušníky.

SILGARD® injekční suspenze v předplněné injekční stříkačce. Vakcína proti lidskému papilomaviru [typy 6, 11, 16, 18] (rekombinantní, adsorbovaná). Vakcína Silgard se podává injekčně ve 3 dávkách. Tak jako všechny očkovací látky, ani vakcína Silgard nemusí plně ochránit každého a nezabrání vzniku všech typů rakoviny děložního čípku. Očkování nenahrazuje pravidelné gynekologické prohlídky.

Očkování proti rakovině děložního čípku a dalším HPV onemocněním vakcínou Silgard ve třech dávkách při schématu 0 – 2 – 6 měsíců získáte s tímto voucherem pouze za 6 626 Kč.

PŘÍPRAVEK JE VÁZÁN NA LÉKAŘSKÝ PŘEDPIS A NENÍ HRAZEN Z PROSTŘEDKŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ. PŘEČTĚTE SI PEČLIVĚ PŘÍBALOVOU INFORMACI O LÉČIVÉM PŘÍPRAVKU. ® Registrovaná ochranná známka Merck & Co., Inc., Whitehouse Station, N.J., U.S.A. © Copyright Merck & Co., Inc., Whitehouse Station, N.J., U.S.A., 2009. Všechna práva vyhrazena. Merck Sharp & Dohme IDEA, Inc., org.sl.*, Křenova 5, 162 00 Praha 6, tel.: 233 010 111, www.msdi.cz * Affiliate of Merck & Co., Inc., Whitehouse Station, N.J., U.S.A.

VOUCHER NA ZVÝHODNĚNÉ OČKOVÁNÍ JMÉNO: PRACOVIŠTĚ: ČLENSKÉ ČÍSLO:

Pro objednání na očkování nebo na konzultaci volejte bezplatnou linku 800 123 321 nebo využijte on-line objednávku na www.ockovacicentrum.cz.

*Voucher 210x148 FINAL.indd 1 KAREL_FLO_10-11.indd 21

OČKOVACÍ CENTRA SPOLEČNOSTI AVENIER: BRNO, POLIKLINIKA MASARYKOVA, MASARYKOVA 31 • BŘECLAV, POLIKLINIKA BŘECLAV, BRATŘÍ MRŠTÍKŮ 38 • ČESKÉ BUDĚJOVICE, POLIKLINIKA SEVER, NA SADECH 23 • ČESKÉ BUDĚJOVICE, BUDOVA KHS, L. B. SCHNEIDERA 32 • HAVLÍČKŮV BROD, PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA HAVLÍČKŮV BROD, PAVILON Č. 10, ROZKOŠSKÁ 2331 • HRADEC KRÁLOVÉ, ŽELEZNIČNÍ POLIKLINIKA, VEVERKOVA 1631/5 • JIHLAVA, POLIKLINIKA DORADUS, MRŠTÍKOVA 1133/30 • KARLOVY VARY, SANGLAB, BEZRUČOVA 1098/10 • KLADNO, I. VŠEOBECNÁ POLIKLINIKA, K NEMOCNICI 2814/4 • LIBEREC, PODJEŠTĚDSKÁ POLIKLINIKA, NA BOJIŠTI 84/7 • OLOMOUC, POLIKLINIKA OLOMOUC, TŘÍDA SVOBODY 32 • OSTRAVA, HORNICKÁ POLIKLINIKA, SOKOLSKÁ TŘÍDA 81 • OSTRAVA, POLIKLINIKA HRABŮVKA, DR. MARTÍNKA 7 • PARDUBICE, POLIKLINIKA HELP, KARLA ŠÍPKA 282 • PLZEŇ, POLIKLINIKA DENISOVO NÁBŘEŽÍ, DENISOVO NÁBŘEŽÍ 4 • PRAHA 1, POLIKLINIKA REVOLUČNÍ, REVOLUČNÍ 765/19 • PRAHA 2, 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA, STUDNIČKOVA 7 • PRAHA 4, POLIKLINIKA BUDĚJOVICKÁ, ANTALA STAŠKA 80 • PRAHA 6, POLIKLINIKA DAM, STAMICOVA 1968/21 • ÚSTÍ NAD LABEM, POLIKLINIKA DOCTUS, MASARYKOVA 94 • ZLÍN, ZLÍNSKÁ POLIKLINIKA, TŘÍDA T. BATI 3705 • ZNOJMO, KHS ZNOJMO, MUDR. JANA JÁNSKÉHO 15

FLORENCE FLORENCE10/2011 9/2011 21

Platnost do: 31. 12. 2011

23.8.11 10:56 26.9.2011 13:14:05

KAREL_FLO_10-11.indd 22

Centrum andragogiky, s. r. o.

Česká spol. soud. lékař. a forenz. toxikol. ČLS JEP a Ústav soud. lékař.

ČAS: region Mladá Boleslav

Česká obezitol. společnost ČLS JEP, ČAS: traumatol.-ortopedická sekce

Odd. intervenční neuroradiol. a angiol. RDG ústavu FN Ostrava

Nem. České Budějovice, a. s.

ÚKB FNO a ČAS: sekce zdrav. laborantů

ÚTPO 1. LF UK a ČAS: sekce sester v prim. péči

Nem. České Budějovice, a. s.

Projekt 35, o. s., odb. záštita Onkol. klin. 1. LF UK a VFN, Praha, a Masaryk. onkol. ústav, Brno

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

ČAS: region Mladá Boleslav

ČAS: sekce zdravotních laborantů

ČAS: transfúzní sekce

Krevní centrum FN Ostrava

ČAS interní sekce

Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, Praha

5.–7. 10.

6. 10.

6.–8. 10.

13.–14. 10.

13. – 15. 10.

14.–15. 10.

19. 10.

20.–21. 10.

20.–22. 10.

21. 10. nebo 25. 11. 21. 11. (9.–16. hod.)

26. 10.

říjen

2. 11.

5. 11.

7.–8. 11.

Pořadatel

5. 10. 12.30–17 hod.

Datum

26.9.2011 13:14:05

VIII. ročník konference Primár. prevence rizik. chování 2011: min. prev. program riz. chování v kontextu škol. prevence a meziobor. a meziresort. model prevence na školách

Ošetřovatelství v intenzivní péči

Konference: II. ostrav. transfúz. den

Odborný víkendový seminář

4. svatoanenský den

Celostátní konference ZL

Základy přednem. první pomoci

Celoústavní konference: Moderní ošetř. v 21. stol. – IX.

Kurs pro sestry gyn. ordinací: Aktivní úloha gyn. sestry v prevenci a časné diagn. Ca prsu

Spánek a civilizační choroby

Pestré kameny/Bunte Steine

IV. jihočeská konference nelékař. zdrav. profesí

Seminář: Zákony a vyhlášky v práci sester III

Celostát. konference zdrav. laborantů

XVIII. Jihočeské onkologické dny (Diagnostika a léčba nádorů jícnu, žaludku a tlustého střeva)

3. celostát. konference zdrav. sester a rad. asist. katetr. sálů s mezinár. účastí

Celostát. konference s mezinár. účastí: Obezitologie a bariatrie 2011

Diabetes mellitus – skrytá hrozba

Konference: 19. ostrav. dny forenzních věd

Celostát. odb. konference: Nutriční péče o nemocné v průběhu jejich léčby

Název akce (téma)

Magistrát hl. m. Prahy, Mariánské náměstí

Kongresový sál Nem. Na Homolce, Praha

Domov sester FN Ostrava

Hotel Sklář, Harrachov

FNUSA, Brno

FN Ostrava

SZŠ a VOŠZ, učebna č. 2, Mladá Boleslav

Kino „99“, Zahradní 764, Kolín IV

21. 10. nebo 25. 11. – Masaryk. onkol. ústav, Brno 21. 11. 2011 – Všeob. fakult. nem., Praha

Jízdárna zámku, Český Krumlov

Wellness hotel, Frymburk

DK Metropol, Č. Budějovice

ÚTPO 1. LF UK, Vídeňská 800, Praha 4 (areál FTNsP, pavilon A1, 1. poschodí)

Domov sester FN Ostrava

Jízdárna zámku, Český Krumlov

Hotel Clarion Ostrava

Clarion Congress Hotel Ostrava

Dům kultury, Divadelní sál, M. Boleslav

Hotel Sepetná, Ostravice

Mariánské náměstí 2, Praha 1

Místo

Přehled vzdělávacích akcí (říjen 2011 – prosinec 2011)

22 FLORENCE 10/2011 www.pprch.cz

jana.hrusková@vfn.cz

oldriska.lakotova@fno.cz, tel.: 597 372 223

Zdeňka Drobníková, Zdena.drobnikova@nemtur.cz

Jana Veselková, jana.veselkova@fnusa.cz

Alice Gajdová, alicegajdova@seznam.cz

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ Mladá Boleslav, B. Němcové 482, 293 01 Mladá Boleslav, lucie.kopalova@seznam.cz, mobil: 607 258 338

Stáňa Kubincová, tel.: 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

Přihláška na sverakova.marcela@seznam.cz nebo poštou na adresu: Projekt 35, Onkologická klinika 1. LF UK a VFN, U nemocnice 2, 128 08 Praha 2

Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu, prim. MUDr. Dohnal

Doc. MUDr. Petr, Ph.D., petr@nemcb.cz, tel.: 387 878 750

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, tel.: 387 872 015

http://utpo.lf1.cuni.cz/, monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, tel.: 261 083 395

Alice Gajdová, tel.: 597 374 120, Doris Freislerová, doris.freislerova@fno.cz

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, tel.: 387 872 015

Petra Procházková, tel.: 597 372 172, www.konference.angio.cz

www.gsymposion.cz, www.obesitas.cz, skochova.dagmar@vfn.cz

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ Mladá Boleslav, B. Němcové 482, 293 01 Mladá Boleslav, lucie.kopalova@seznam.cz, mobil: 607 258 338

MUDr. Margit Smatanová, Ph.D., tel.: 597 371 713

Monika Jindrová, řed. sekce zdravotnictví, monika.jindrova@centrumandragogiky.cz; tel: 773 695 301, http://vzdelavanizdravotniku.centrumandragogiky.cz/konference

Kontakt

KAREL_FLO_10-11.indd 23

VIII. ročník konference Primár. prevence rizik. chování 2011: min. prev. program riz. chování v kontextu škol. prevence a meziobor. a meziresort. model prevence na školách Odb. konference: Komunikace s handicap. pacientem. Právní odpovědnost zdravotníků Konference: Cykl. Rok s výživou. Rozdíl. strav. ve světě – Afrika Podzimní konference prezidia ČAS

Odborný kurs lymfo-tapingu Seminář: Prevence a léčba obezity 1. sjezd Čes. asociace zdrav. laborantů Konference: Motivační prostředky v moderní ordinaci Konference: ČAS – profesní organizace sester Celostátní konference ZL Konference: Vánoční posezení. Výživa Jihočeský diabetologický den Alternativní metody léčby: hypoterapie, felinoterapie atd.

Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, Praha

ČAS: traumatol.-ortopedická sekce, VFN, Praha

FTNsP, Praha

Prezidium ČAS

Ústav patologie FN a LF UP Olomouc

ČAS: sekce nukleární medicíny a ČSNM

Slov. komora sestier a pôr. asist., region. komora sestier a pôr. asistentek Vys. Tatry, Sanatórium Tatr. Kotlina, n. o.

Prevence 2000, s. r. o.

Česká asociace zdrav. laborantů

ČAS: stomatologická sekce

ČAS: region Hradec Králové

ČAS: sekce zdravotních laborantů

FTNsP, Praha

Nem. České Budějovice, a. s.

ČAS: region Mladá Boleslav

10. 11.

10.– 11. 11.

10.–11. 11.

10.–12. 11.

11.–12. 11.

18. 11.

25.– 26. 11.

II. celoslov. konf. s mezinár. účasťou Belianske dni ošetrovateľstva – Ošetrovateľstvo bez hraníc: Ošetrovateľ. medzi teóriou a praxou

Podzimní konference ČAS a ČSNM

Dům kultury, Divadelní sál, Mladá Boleslav

DK Metropol, České Budějovice

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

VFN, Praha

FN Hradec Králové

Praha

Brno

Londýnská 59, Praha 2

Sanatórium Tatranská Kotlina, n. o., Vysoké Tatry

Opava

Olomouc

Praha

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Na Bojišti 3, Praha 2 – velká zased. místnost v přízemí děkanátu 1. LF UK

Magistrát hl. m. Prahy, Mariánské náměstí

Kongresový sál Nem. Na Homolce, Praha

Domov sester FN Ostrava

Více o finalistkách a hlasování na www.florence.cz

Pomocí hlasování přes SMS zprávy si můžete vybrat tu svou favoritku. Každý 100. hlasující získá kartu s věrnostním programem Sphere card platnou do prosince 2012 v hodnotě 500 Kč.

Hledá se Nej sestřička – sympatie Florence

INZERCE

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ Mladá Boleslav, B. Němcové 482, 293 01 Mladá Boleslav, lucie.kopalova@seznam.cz, mobil: 607 258 338

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, tel.: 387 872 015

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Jana Farkačová, jana.farkacova@vfn.cz

Bc. Ivana Šlaisová, tel.: 495 832 610, slaisiva@fnhk.cz

Eva Grégrová, vrchní sestra STK, FN u sv. Anny v Brně, eva.gregrova@fnusa.cz

Miroslava Ondráková, tel.: 543 183 222

tel: 221 620 214, info@prevence2000.cz

Mgr. Lukáš Kober, tel.: +421 915 928 957, e-mail: rksksapa.tatry@gmail.com, Mgr. Danka Halečková, tel.: +421 905 176 329, email: haleckova@gmail.com

Vlasta Míková, vlasta.mikova@fnol.cz, Marie Muchová, marie.muchova@nemocnice.opava.cz

Danuše Kvapilová, tel.: 585 632 465, 585 639 565, d.kvapilova@post.cz

www.cnna.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Mgr. Dagmar Škochová, dagmar.skochova@vfn.cz

www.pprch.cz

jana.hrusková@vfn.cz

oldriska.lakotova@fno.cz, tel.: 597 372 223

Poznámka: podbarvené akce pořádá ČAS. Úplný přehled vzdělávacích akcí 2011 najdete na www.florence.cz. Vzdělávací akce IPVZ pro zdravotníky nelékaře, říjen 2011 – prosinec 2011, přihlášky a další informace najdete na www.ipvz.cz.

10. 12.

8. 12.

6. 12.

listopad

9. 11.

8. 11.

7.–8. 11.

19. sjezd Čes. spol. histol. laborantů: Vyšetř. metody v histol. a histopatol.

Ošetřovatelství v intenzivní péči

ČAS interní sekce

5. 11.

Konference: II. ostrav. transfúz. den

Krevní centrum FN Ostrava

2. 11.

FLORENCE 10/2011 23

26.9.2011 13:14:07

recenzovaný článek

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Neodkladný porod císařským řezem Souhrn: Kazuistika uvádí přiklad vývoje situace po neodkladném císařském řezu. Vybraný případ uvádí hospitalizaci, po operační péči z hlediska medicínských a ošetřovatelských intervencí u 38 let staré prvorodičky s pestrou, nejdřív utajenou zdravotní i sociální anamnézou. Klíčová slova: sectio caesarea – akutní císařský řez – indikace – komplikace – pooperační ošetřovatelská péče.

Mgr. Zuzana Garneková Gynekologicko-porodnická klinika, FN Královské Vinohrady, Praha; doktorandka Fakulty zdravotnictví a sociální práce v Trnavě, Trnavská univerzita 1998: ukonč. SZŠ, Poprad – všeob. sestra; 2001: ukonč. SZŠ, Banská Bystrica – dipl. porod. asistentka; 2006: ukonč. bakalář. studium – ošetřovatelství, FZ KU, Ružomberok; 2008: ukonč. magist. studium – ošetřovatelství, LF UPJŠ, Košice; 2002–2003: Gutschermuler, všeob. sestra, Traismauer, Rakousko; 2008–2010: SZŠ, Praha, externí učitelka odb. zdrav. předmětů; od 2008: GPK FNKV, Praha, porod. asistentka

(The urgent caesarean section) Summary: The following case study provides an example evolution of the situation after an urgent caesarean section. Se lected case provides hospitalization, surgical care in terms of medical and nursing interventions in the first pregnancy 38 years ago with the first secret varied medical and social history. Key words: Sectio Caesarea – emergency Caesarean section – Indications – complications – postoperative nursing care.

Úvod Kazuistika uvádí neobvyklou základní anamnézu a neobvyklý klinický průběh po akutním císařském řezu u klientky. Daná kazuistika poukazuje na jedineč nou interakci sestra – klientka. Charakteristika sectio caesarea. Sectio caesarea patří mezi nejstarší po rodnické operace, kterou znali již staří Egypťané. Vlastní původ názvu není zcela jasný, název císařský řez pochá zí až ze 17. století. Císařským řezem je vybaven novorozenec z děložní dutiny cestou chirurgicky otevřené dutiny. Druhy císařského řezu: a) pláno vaný, b) neplánovaný – urgentní – ne odkladný – akutní. Nejčastější techniky S. C.: • řez ve střední čáře (nejčastěji apli kován v urgenci, u žen obézních, u troj- a vícečetných těhotenství, jizva z minulosti po laparotomii), • Pfannenstielův řez (nejčastěji vy užíván u plánovaného císařského řezu, ale u zkušených porodníků i v urgenci), • semilunární řez podle Gepperta, čím je oblouk strmější a otvor vět ší, tím je porod bezpečnější, • S-řez podle Chmelíka (lze použít i u větších plodů), • U-řez (u plodů s extrémně nízkou hmotností). Anestezie u císařského řezu: a) celko vá (urgentnost zákroku), b) regionální (onemocnění kardiovaskulárního sys tému, plic matky, přání matky).

24 FLORENCE 10/2011

KAREL_FLO_10-11.indd 24

Indikace S. C.: Ze strany dítěte: hypoxie plodu, ko nec pánevní, patologické polohy plodu (čelní, obličejové, šikmé, příčné). Ze strany matky: preeklampsie, vícečetná gravidita, patologie placentární, nemoci z oblasti neurologické, oftalmologické,

interní, ortopedické, psychiatrické ite rativní sekce (opakované řezy), úzkost, strach, nespolupráce matky – rodičky, dystokie (porod obtížný), vyšší věk pri mipary, herpes genitalis, obezita. Ze strany matky a dítěte: cefalopelvický nepoměr (nepoměr mezi rozměry ma lé pánve matky a lebky novorozence). Komplikace postoperační S. C.: Postoperační komplikace rané: infekce močových cest, peritonitidy, endome tritidy, pneumonie, tromboembolic ké komplikace, krvácení do močové ho měchýře, peritonea, podkoží, břiš ních stěn, hematomy, anemické stavy, kolapsové stavy, hojení rány per secun dam, poruchy střevní perilstatiky, sub ileus, paralytický ileus, neurologické poruchy v souvislosti s anestezií. Postoperační pozdní komplikace: boles ti v jizvě, estetické defekty, keloidní jiz vy, hernie v jizvě, urologické komplika ce, sterilita, infertilita, předčasné poro dy, poruchy placenty, ruptury dělohy, hypotrofie plodu, poruchy gastroente rologické, peritoneální srůsty, psycho logické poruchy (Doležal, 2007).

Kazuistika Dne 25. 1. 2009 odpoledne byla na jed notku intenzivní péče Gynekologic ko-porodnické kliniky FNKV (Fakult ní nemocnice Královské Vinohrady) v Praze přijata 38letá vdaná, nezaměst naná, trestně stíhaná žena s abúzem tvrdých drog po operačním porodu se ctio caesarea. Důvodem neodkladného císařského řezu byl patologický kardio tokografický (CTG) záznam, hranič ní hodnoty krevního tlaku (TK), pato logické hodnoty jaterních testů a nedo statečná spolupráce ze strany rodičky. Laparotomie se vykonávala v celkové anestezii se souhlasem pacientky. Při příjmu na JIP byly hodnoty fy ziologických funkcí následující: krev

ní tlak 150/90 torr, puls 90´, tělesná teplota 36,5 °C, SpO2 (saturace hemo globinu kyslíkem na periferii) 97 %. Pacientka měla zavedený funkční Foleyův katetr se sběrným pytlíkem, venózní kanylu na levé horní konče tině (HK) a bandáž dolních končetin (DK), zabezpečenou prostřednictvím kompresivních punčoch. Na horních i dolních končetinách byl přítomen edém. Pacientka zaujímala polohu na zádech se zvýšenou polohou hlavy, by la v plném vědomí, orientována pro storem i časem. Verbálně se vyjadřo vala vulgárním způsobem o bolesti v oblasti operační rány. Pacientka byla na JIP informována o terapeutickém, pohybovém a dietetickém režimu. Průběh hospitalizace 1. den – při příjmu má pacientka zave denou i. v. kanylu, Foleyův katetr, má zajištěnou kontinuální monitoraci sr deční akce, TK, P, SpO2, pacientce bylo vykonáno ultrazvukové vyšetření pro zvětšování objemu břicha. 2. den – pacientce je zaveden cent rální žilní katetr (CŽK), protože ne byl možný odběr krve z periferních žil, byl vyměněn permanentní močo vý katetr (PMK) z důvodu hematurie a zaveden sáček s graduovanou stup nicí. Pacientka měla nízkou diurézu (4 h/0 ml), byly jí aplikovány 2 krevní konzervy a 2 plazmy z důvodu patolo gických hodnot krevního obrazu (KO) a zjevného zhoršení klinického stavu. 3. den – pacientka má zavedenou na zogastrickou sondu (NGS), je indi kována podle ultrasonografického (USG) a rentgenového (RTG) sním ku, stoupajících hodnot zánětlivých markerů, progredujícímu objektivní mu nálezu – zástava střevní peristal tiky, k revizi dutiny břišní, má doplně na chemoterapeutika – metronidazol. Z operační rány jsou vyvedeny 1krát

26.9.2011 13:14:07

rální, dieta č. 0 – čaj. Vyprazdňování: meteoris mus, paralytický ileus, močení: PMK, hematu rie. Hygienická péče: s dopomocí.

Medicínský management Farmakologická terapie: Tralgit 100 mg, Dolsin 50 mg, Dipidolor 15 mg, Metronidazol 0,5 g à 8 h, Unasyn 1,5 g à 8 h, Biseptol 1-0-1, PNC 2,5 mil UI, Augmentin 1,2 g à 8 h, Perfolgan 100 ml, Degan 10 mg, Syntostigmin 10 mg, Spazmopan supp., glycerinový čípek, Ergometrin 1 amp., Ergota min 20 gtt. per os, Quamatel 20 mg à 12 h, Clexa ne 0,4 ml, Atropin 10 mg, Furosemid 40 mg.

Ošetřovatelské diagnózy a ošetřovatelské záznamy 1. Akutní bolest v souvislosti s porodnickou operací, projevující se verbální agresivitou, neklidem. Ošetřovatelský cíl: zmírnění až eliminace bolesti. Výsledná kritéria: šestinedělka zná příčinu bolesti, je informována o úlevových polohách a umí je zaujmout, užívá naordinovaná analge tika, verbalizuje zmírnění bolesti. Plán intervencí porodní asistentky (PA): akcep tuj projevy bolesti u šestinedělky, vytvoř s ní dů věrný vztah, vysvětli příčinu bolesti, objektivi zuj bolest podle lokalizace, charakteru, intenzity a časového průběhu bolesti, informuj šestineděl ku o úlevových polohách, aplikuj naordinovaná analgetika, kontinuálně monitoruj fyziologické funkce (FF), asistuj lékaři při vizitě. Vyhodnocení po realizaci: Bolest neustupuje po zaujetí úlevové polohy ani po aplikaci analgetik – slabých opiátů. Mírné zlepšení nastává po aplika ci silných opiátů – Dolsin, Dipidolor. Je nutné po kračovat v naplánovaných intervencích.

Vyšetřovací metody: RTG plic a srdce, RTG bři cha, USG břicha Laboratorní vyšetření krve (hematologické, bio chemické, mikrobiologické) a výtěru (mikrobio logické): KO (krevní obraz), aPTT (aktivovaný parciální tromboplastinový čas), Quick, fibrino gen, etanol, antitrombin III, CRP (C-reaktivní protein), FW (sedimentace erytrocytů), JT (ja terní testy) – ALT (alaninaminotransferáza), AST (aspartátaminotransferáza), Bi (bilirubin), urea, kreatinin, kyselina močová, mineralo gram – Na (natrium), K (kalium), Cl (chloridy), HIV (Human Immunodeficiency Virus), HCV (hepatitis C virus), HBsAg (Hepatitis B surface Antigen), HAV (hepatitis A virus), gonorea, vý těr z pochvy a sutury. Posouzení zdravotního stavu podle modelu M. Gordon Fyziologické funkce: D: tachypnoe, TK: hranič ní normotenze 150/90 torr, P: tachykardie 20´. Smyslové vnímání: zrak: dobrý, sluch: dobrý, čich: dobrý. Stav sliznic a kůže: dutina ústní: vlh ká bez povlaků, stav kůže: bledá, sutura červe ná. Bolest: lokalizace – břicho, charakter – tu pá, trvání – dlouhotrvající, vyvolávající vlivy – pohyb. Mobilita: omezená. Spánek: mělký noční spánek. Výživa: perorální samostatně, parente

KAREL_FLO_10-11.indd 25

INZERCE

Redonův drén, 1krát drén Tygon (100 ml krva vé tekutiny). 4. den – stav se subjektivně mírně zlepšil, pa cientka je subfebrilní až febrilní – 37,5–38,5 °C, má předepsána antipyretika. 5. den – stav pacientky beze změny, je febrilní – 38,3 °C, je jí provedeno kontrolní USG břicha. Sonda odvádí pouze perorálně vypitý čaj, Redo novy drény odvádějí 30 ml tekuté krve. Z labora toře hlášena pozitivita HCV (hepatitis C virus) a GBS (Group B Streptococcus). 6. den – stav nezměněn, z důvodu rezisten ce GBS k augmentinu a metronidazolu má pa cientka indikován Unasyn 1,5 g à 8 h, Bisep tol à 12 h. Drény a NGS vybrány, aplikovány 3 krevní konzervy. Pacientka má kontraindiko váno kojení při užívání Biseptolu. 7. den – pacientka si stěžuje na bolesti břicha, lochie (očistky) jsou hnědě zbarveny, ze sutury vytéká krvavá tekutina. Aplikován led na bři cho pro objektivní zánět sutury. 8. den – pacientka je unavená, z operační rány vytéká krvavá tekutina, lochie zapáchají. 9. den – u pacientky se stav nezlepšuje, je subfeb rilní – 37,5 °C, má odebrané lochie na mikrobio logické vyšetření a výtěr ze sutury na kultivaci.

Gynekologicko-porodnická anamnéza Menstruace: pravidelná, věk nástupu: 12 let, dél ka cyklu: 28/5, intenzita krvácení: střední, boles tivost: ne, poslední menstruace: 12. 4. 2008, an tikoncepce: ne. Těhotenství: tercigravidita. Porod: primipara. Ab (Abort, abortus, potrat): 0, UPT (umělé přerušení těhotenství): 2krát. Laboratorní výsledky: krevní skupina matky: 0, krevní skupina otce: neudána, Rh faktor ot ce: neudán, Rh faktor matky: pozitivní, BWR (Bordetova-Wassermannova reakce, používaná ke screeningu syfilis): negativní, HIV: negativ ní, HBsAg (hepatitis B surface Antigen): pozi tivní, HCV (hepatitis C virus): pozitivní. Nynější těhotenství: hmotnost: 86 kg, výška: 170 cm, předpokládaný termín porodu podle menstruace: 24. 1. 2009, návštěva poradny pro těhotné: 5krát, nepravidelná. Z posouzení zdravotního stavu vyply nuly níže uvedené ošetřovatelské problémy a d iagnózy.

2. Porucha integrity tkáně v souvislosti s porodnickou operací, projevující se bolestí. Cil: zajistit primární hojení rány. Výsledná kritéria: tkáň se hojí bez známek zá nětu, pacientka dodržuje zásady hygieny, má hodnoty zánětlivých markerů v normě a má fy ziologické hodnoty FF. Plán intervencí PA: sleduj počínající známky in fekce, vysvětli příčinu poškození kožní tkáně, zhodnoť hygienickou úroveň klientky, informuj ji o spolupráci při péči o poškozenou tkáň, sleduj stav operační rány, asepticky ošetřuj operační rá nu, odeber krev dle ordinace lékaře – CRP, FW. Vyhodnocení po realizaci: Operační rána je bez známek infekce, pacientka nedodržuje do

26.9.2011 13:14:07

recenzovaný článek

Označení pokoje infikovaného pacienta

Kolonie Clostridium difficile na krevním agaru (zdroj: Centers for Disease Control and Prevention‘s Public Health Image Library – http://www.cdc.gov/)

cientů, rutinní testování průjmů ne jasné etiologie, vzniklých po více než 48 hodinách od počátku hospitalizace, vhodná dieta, probiotika.

Vylučování. Frekvence stolice cca 10–15krát denně poslední 3 dny, ka šovitá, bez příměsi hlenu či krve. Moč čirá, bez příměsí. Aktivita a cvičení. Chodící, orientova ná, plně soběstačná pacientka. Skóre Barthelova testu základních všedních činností ADL – 100 b – nezávislá, skó re rizika vzniku dekubitů dle Marjorie Norton 33 b. – bez rizika vzniku deku bitů, riziko pádu 3 b. – po dobu aplika ce intravenózní analgetizace, od třetí ho dne hospitalizace riziko pádu 0 b – bez intravenózní analgetizace, riziko pádu není. Sociální situace. Pracuje jako zdra votní sestra, vdaná, bydlí s manželem a dcerou. Bolest. Při vyprazdňování zhoršení bolestí břicha, hodnocení podle VAS (vizuální analogová škála, kdy nesne sitelná bolest je označena číslem 10, žádná bolest číslem 0) – intenzita 8, charakter bolesti – křečovitá, úlevová poloha – schoulení se do klubíčka, in tervence – teplý obklad na břicho, po vyprázdnění úleva. Léčba: Infúzní terapie k úpravě hyd ratace, Edicin 0,5 g inj. každých 8 ho din per os, Entizol 250 mg tbl po 6 ho dinách per os, probiotika 3krát denně per os, analgetizace.

Kazuistika Pokud je u našich pacientů, u kte rých vznikl průjem, zjištěna jako pří čina přítomnost C. difficile, jsou ošet řováni podle daných postupů. Jedná se o souhrn režimových opatření, která jsou platná pro všechna oddělení na ší Fakultní nemocnice Ostrava (FNO). Tímto způsobem bylo postupováno i u této pacientky. 32letá pacientka byla na inter ní kliniku přijata s křečovitými bo lestmi břicha, průjmem trvajícím asi 3 dny, posledních 24 hod. byly boles ti břicha urputnější, průjem víc než 10krát za den. Čtrnáct dní před vzni kem těchto obtíží se pacientka léči la se zubním zánětem a užívala ATB s účinnou látkou klindamycin. Při přijetí byla afebrilní, byly odebrány vzorky na stolici kultivačně, včetně klostridiového toxinu. Byl zjištěn po zitivní klostridiový toxin A i B. Infek cionistka doporučila překlad na in fekční kliniku, což pacientka odmít la, proto byla hospitalizována u nás, za dodržení všech níže uvedených protiepidemických opatření.

28 FLORENCE 10/2011

KAREL_FLO_10-11.indd 28

Výživa. Podle nutričního skóre nebyl potvrzen problém s příjmem potravy, BMI (Body Mass Index, index tělesné hmotnosti) 23,6, zavedena bilance te kutin, dieta šetřící + dietní opatření k úpravě střevní mikroflóry, podáván Novasource G-1-kontrol 1krát denně, k úpravě hydratace podávány tekutiny i intravenózně. Za dobu hospitalizace nedošlo k úbytku na váze, potíže neo vlivnily příjem stravy, žena konzumo vala celé porce potravy.

Ošetřovatelské diagnózy a intervence

Bolest Intervence: sleduj intenzitu, charak ter a lokalizaci bolesti, sleduj verbál ní i neverbální projevy bolesti, veď zá znam o bolesti, podej analgetika dle ordinace lékaře a zaznamenej jejich účinek. Cíl: pacientka bez bolesti a nutnosti analgetizace. Zhodnocení: první dva dny hospitali zace analgetizace s efektem, VAS in

tenzity 1–2. Během 3.–5. dne ústup bolestí, pacientka si přála analgetika nepodávat, VAS intenzita 0, dále anal getická medikace vysazena. Průjem Intervence: sleduj frekvenci a množ ství stolice, sleduj možné příměsi ve stolici, charakter a zápach stolice, po dej léčbu dle ordinace lékaře a sleduj její efekt. Cíl: pacientka bez průjmu, fyziologic ké vyprazdňování stolice. Zhodnocení: první dva dny ještě prů jmovitá stolice cca 4–5 krát denně, další tři dny stolice nadále kašovitá 2krát denně, bez obtíží při vyprazd ňování a po celou dobu hospitalizace bez příměsí ve stolici. Riziko infekce Intervence: aseptický postup při péči o periferní venózní katetr (PVK), sle duj lokální a celkové projevy zánětu. Cíl: pacientka bez známek infekce, afebrilní, PVK funkční, bez známek zánětu v okolí zavedení. Zhodnocení: během hospitalizace afeb rilní, zvýšená citlivost periferních žil na zavedený PVK, okolí bez zarud nutí, ale bolestivé, první 3 dny výmě na prováděna denně, 4. den hospita lizace PVK vytažen, infúzní terapie ukončena. Protiepidemická opatření • izolace pacienta – samostatný po koj s příslušenstvím, dezinfekce a individualizace nástrojů a po můcek, jejich následná likvida ce či sterilizace. Veškeré pomůcky k ošetřování pacienta jsou uloženy na pokoji. Pokoj je označen cedulí „Zvýšený hygienický režim“ s po kyny, jak se před vstupem na pokoj a po opuštění pokoje zachovat;

26.9.2011 13:14:08

pokoj řádně vyvětrat a vyzářit ger micidní lampou po dobu 4h.; • další nezbytné pokyny – pouče ní pacienta i osob blízkých, ome zit vstup návštěv a jejich umožnění jen po souhlasu ošetřujícího lékaře a nemocničního hygienika za pod mínek dodržení režimu izolace. Ohlásit vznik infekce a zaslat vy plněné „Hlášení přenosné nemoci“ na úsek hygienika FNO.

Průběh hospitalizace

Clostridium difficile (zdroj: http://www.aamon.cz/?p=1365)

• z ásady bariérové ošetřovací techni ky – ošetřující personál se převléká při vstupu do pokoje do pláště na jedno použití, použije jednorázové rukavice, po ošetření pacienta vy hodí jednorázový oděv a jednorá zové rukavice do PVC pytle „zdra votnický infekční odpad“. Před opuštěním pokoje si dezinfiku je ruce přípravkem se sporicidním účinkem – 0,2% roztokem Perste rilu po dobu jedné minuty; • dezinfekce a dekontaminace po můcek a nástrojů se provádí dezin fekčním prostředkem se sporicid ním účinkem „C“; • manipulace s prádlem – použité ložní a ostatní prádlo se ukládá do PVC pytle, označeného jako „ in fekční prádlo“; • ošetření izolačního pokoje – po skončení léčení pacienta je nutno provést závěrečnou dezinfekci ce lého lůžka, veškerých pomůcek, nástrojů, přístrojů a povrchů 0,2% roztokem Mikasept KP, izolační

Pacientka byla na našem oddělení hospitalizována 5 dní na samostat ném pokoji, měla vyčleněno vlastní sociální zařízení. Dodržovala zásady bariérového režimu – protiepidemic ká opatření. Byly opakovaně odebrány vzorky stolice na přítomnost klostri diového toxinu, podávána analgetika, probiotika a léčba dle ordinace lékaře. Při ošetřování pacientky byla dodržo vána veškerá uvedená protiepidemická opatření, o nutnosti dodržování těch to pravidel byli poučeni ona i její rodi na. Po léčbě došlo k úpravě obtíží, po třetím negativním výsledku stolice na klostridiový toxin byla pacientka pro puštěna do domácího ošetřování.

Závěr Všimly jsme si, že se v posledních le tech zvýšil počet infekcí způsobených bakterií C. difficile i na našem praco višti, což vedlo k zavedení popsaných opatření zamezujících dalšímu šíření infekce. C. difficile se objevuje nejčas těji po léčbě antibiotiky a způsobuje těžké průjmy, které hrozí i smrtelný mi komplikacemi, a to hlavně u star ších lidí, pacientů léčených imunosu presivními léky nebo chemoterapií. Proto je třeba při zahájení léčby an tibiotiky nasadit i doplňkovou léčbu

probiotiky. Pokud již dojde k vypuk nutí infekce, je důležité pacienta izo lovat, dodržovat daná režimová opat ření a dbát na hygienu rukou. Infek ce vyvolané touto bakterií prodlužují dobu hospitalizace a opatření vedou cí k izolaci takto postižených pacientů jsou velice nákladná.

recenzovaný článek

Literatura: 1. Beneš J. Infekční lékařství, Praha: Galén, 2009. 2. Trachtová E a kol. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, Brno: IDVPZ, 1996. 3. http://www.zdn.cz/clanek/sestra-priloha/clostridium-difficile-jako-puvodcenozokomialnich-infekci-301164 [cit. 2011-3-20]. 4 http://cs.wikipedia.org/wiki/Clostridium_difficile [cit. 2011-3-20]. 5. Vnitřní řídicí akty FNO- SOP-ÚNTP-22, rev. č. 01 – Zásady bariérové techniky, péče o pacienty s infekčním onemocněním. 6. http://intranet.fnspo.cz/organizace/red/ platne_vra/standardni_operacni_postupy_smj/sop_utvaru_ntp/SOP_UNTP_22_Zasady_barierove_ techniky_pece_o_pacienty_ s_infekcnim_onemocnenim.pdf/ [cit. 2011-3-16]. 7. http://www.cdc.gov [cit. 2011-3-16]. 8. http://www.aamon.cz/?p=1365 [cit. 2011-3-16].

(cornam@seznam.cz)

Recenzovali: Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., prezident Společnosti prevence nozokomiálních nákaz, Ostrava Mgr. Karin Helsnerová, SZŠ a VOŠ zdravotnická Ostrava, p. o., odborná učitelka

INZERCE

MILIONOVÉ ROÿNÍ PĕÍJMY

LukraƟvní pracovní pobyty v presƟžních zahraniēních nemocnicích pro sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuty, ergoterapeuty, záchranáƎe, laboranty, lékaƎe a další zdravotnický personál Saúdská Arábie, Bahrajn, Katar, Dubaj, Anglie a další desƟnace RovnĢž pro uchazeēe s nízkou úrovní znalosƟ angliēƟny! Komplexní pƎedodletová pƎíprava v akreditovaných kurzech ZprostƎedkování zamĢstnání je pro uchazeēe BEZPLATNÉ

www.g5plus.com

bezplatná infolinka 800 88 88 96 FLORENCE 10/2011 29

inz_192x70mm_G5.indd 1 Výtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková erná

KAREL_FLO_10-11.indd 29

2011-03-21 18:02:15

26.9.2011 13:15:18

recenzovaný článek

ZKUŠENOSTI Z PRAXE

Edukačná karta pri lymfedéme hornej končatiny Súhrn: Lymfedém hornej končatiny býva častou komplikáciou po operácií prsníka. Posudzuje sa ako celoživotné ochorenie s tendenciou k progresii. K základným metódam liečby patrí aj edukácia pacienta o dodržiavaní zásad životosprávy, odporú čaných a kontraindikovaných aktivitách. V príspevku je vypracovaná edukačná karta pre klienta/pacienta, zameraná na oše trovateľskú starostlivosti pri lymfedéme hornej končatiny. Pozostáva zo študijných cieľov, konkrétnej témy a kontrolných otá zok, pomocou ktorých si klient/pacient overí, či danej téme porozumel. Kľúčové slová: lymfedém – edukačná karta – životospráva pri lymfedéme hornej končatiny. Doc. PaedDr. PhDr. Viera Simočková, PhD. Fakulta zdravotníctva, Katolícka univerzita, Ružomberok, Katedra pôrodnej asistencie 1976: gymnázium, Sečovce; 1978: nadstav. štúd. SZŠ, Michalovce – pôr. asist.; 1978–1982: 2. gyn.-pôr. klinika FN, Bratislava; 1982–1994: Gyn.-pôr. klinika FN LP, Košice, stanič. sestra; 1985: PSŠ – inštrum. v oper. sále; od 1994: učit. na SZŠ sv. Alžbety, Košice; 1995: ukonč. štúdia na LF UPJŠ Košice – ošetrov.; 2000: ukonč. štúdia na FF PU, Prešov – učit. – pedag.; 2001: FZ TU, Trnava, rigor. sk. – ošetrov.; od 2003: odb. asist., KU Ružomberok, prac. Košice; 2008: FZ TU, Trnava, obhaj. dizert. práce – ošetrov.; 2009: VŠ ZaSP sv. Alžbety, Bratislava, habil. – ošetrov.; od 2009: doc., KU Ružomberok, kat. pôr. asist.

(Educational card about upper extremity lymphoedema) Summary: Lymphoedema of upper extremity is a frequent complication after the breast operations. It shall be considered as a lifelong disease with a tendency of progression. The basic methods of treatment include the education of the patient about the principles of the lifestyle, recommended and contraindicated activities. In the article, there is compiled the educational card for client/patient focused on the nursing care in case of the upper extremity lymphoedema. The educational card consists of the lear ning objectives, the specific topic and the control questions, whereby the client/patient verifies the comprehension of the topic. Key words: lymphoedema – educational card – lifestyle in case of upper extremity lymphoedema.

Úvod Edukácia klienta/pacienta patrí k zá kladným pilierom ošetrovateľskej sta rostlivosti. Edukačný program po zostáva z edukačného listu pre edu kátora, rozpracovaného podľa krokov edukačného procesu, a edukačnej kar ty pre edukanta. Ďalej sa budeme za oberať edukačnou kartou, ktorej vý hodou je, že klient/pacient do nej mô že kedykoľvek nahliadnuť a opakovane sa podľa potreby vrátiť k niektorým po znatkom a informáciám, ktoré počas edukácie pochopí nedostatočne. Kaž dá edukačná karta pozostáva zo štu dijných cieľov, konkrétnej témy a kon trolných otázok, pomocou ktorých si edukant overí, či danej téme porozu mel. Nižšie uvádzame edukačnú kar tu pre klientku s lymfedémom hornej končatiny. Študijné ciele: Klientka definuje základnú terminológiu. Klientka cha rakterizuje rizikové faktory spôsobu júce stázu lymfy. Klientka charakte rizuje postupy napomáhajúce odtoku lymfy.

Lymfedém

30 FLORENCE 10/2011

KAREL_FLO_10-11.indd 30

Lymfedém (obr. 1) – lymfatický opuch hornej končatiny je častou pooperač nou komplikáciou po operácií prsníka. Vzniká po prerušení alebo poškodení lymfatických ciest operáciou a žiare ním. Lymfa sa tak nemôže z postihnu tej končatiny odvádzať a hromadí sa za prekážkou. O tom, či opuch vznikne, rozhoduje viacero faktorov. Je to indi viduálne usporiadanie siete lymfatic kých ciest, spôsob operácie a rádiote

rapie, starostlivosť o postihnutú kon čatinu, životospráva ženy. Lymfedém sa môže objaviť niekoľko týždňov, ale i rokov po operácií, preto netreba pod ceňovať jeho prejavy. Aj malý rozdiel v hrúbke končatín je dôvodom na vy šetrenie a liečbu. Rozvinutý lymfedém je problémom na celý život, nakoľko je veľakrát viditeľnejší ako operácia prsníka a môže ohrozovať aj pracov nú schopnosť ženy. Poznaním riziko vých faktorov zhoršujúcich daný stav, na opačnej strane poznaním postupov napomáhajúcim odtoku lymfy a ich uplatňovaním v domácom ošetrova teľskom režime sa môže výrazne zme niť kvalita života ženy.

Rizikové faktory spôsobujúce stázu lymfy Vzniku lymfedému predchádzame chránením postihnutej končatiny pred rôznymi negatívnymi faktormi. Fyzikálne vplyvy. Predovšetkým ide o šetrenie končatiny na operovanej strane pred veľkou fyzickou záťažou, tlakom, ťažkou prácou. Vyhýbame sa noseniu ťažkých nákupov, dvíhaniu ťažkých predmetov. Nevhodná je dlho trvajúca jednostranná poloha končati ny. Na končatinu zle pôsobí extrém ne striedanie tepla a chladu. Potrebné je vylúčiť pobyt v horúcom prostredí, ako sú sauna, priame slnko, horúca voda. Rovnako chránime končatinu pred extrémnym chladom a omrznu tím. Opatrnosť treba dodržiavať aj pri manikúre, aby sme neporanili postih nutú končatinu. V prírode treba kon čatinu chrániť pred uhryznutím zvie

raťom a bodnutím hmyzom, každú, aj drobnú ranu treba hneď ošetriť. Práca v domácnosti. Veľa riziko vých faktorov sa vyskytuje pri prá ci v domácnosti. Z ťažkých domácich prác nie je vhodné napr. umývanie okien, drhnutie podláh, dlhé žehlenie. Pri práci v záhrade je potrebné chrá niť ruku gumenou rukavicou. Treba sa vyhýbať poraneniu pri varení a pečení (možné obarenie, popálenie), pri práci s nožom, nožničkami a inými ostrými predmetmi (napr. otváranie konzerv). Nepriaznivo pôsobí horúca voda, pre to nie je vhodné napr. dlho prať v ho rúcej vode, umývať riad a pod. Je treba dávať pozor na poranenia pri šití, žeh lení, pri práci s chemikáliami a dezin fekčnými prostriedkami. Obliekanie. Rizikovým faktorom je nevhodný odev a estetické doplnky. Neodporúčajú sa odevy, ktoré tesno obopínajú a stláčajú končatinu, úzke, zarezávajúce ramienka, ťažké kabá ty. Podobne nie je vhodné nosiť na po stihnutej strane tesné náramky, prste ne, hodinky. Ošetrovateľské zásahy. Z ošetro vateľských zásahov sa na postihnu tej končatine neodporúča merať krv ný tlak, robiť odbery krvi a podávať injekcie, a to ani po skončení liečby. Z fyzioterapeutických metód sa ne odporúča diatermia, solux, fénovanie, treba sa vyvarovať parafínovým zába lom, horúcemu bahnu, na opuchnutú končatinu neaplikovať klasické masá že a nepoužívať dráždivé kozmetické prostriedky. Žena by preto mala upo zorniť zdravotnícky personál o preko

26.9.2011 13:15:18

SENI usnadňuje život

public relation

Značka SENI představuje řadu hygienických výrobků pro osoby trpící inkontinencí. Díky mimořádné kvalitě se její výrobky prodávají v desítkách zemí celého světa. Nepřetržitá spolupráce s uživateli i s odborníky vede k neustálému rozšiřování a vylepšování nabídky. Pod značkou SENI je zahrnuta široká nabídka absorpčních výrobků (plen kových kalhotek, anatomicky tvaro vaných plen, urologických vložek), kosmetika i výrobky pro ošetření po kožky. Všechny výrobky SENI splňu jí kritéria bezpečnosti CE, jsou vyso ce savé, jemné a měkké na dotek a při způsobují se tvaru těla. Jejich speciální vlastnosti – AIR (prodyšnost), Latex Free (bez obsahu latexu), EDS (rych lejší distribuce tekutiny) i Odour Stop (omezení nepříjemného zápachu) – potvrzují jedinečnost nabídky znač ky SENI. Pro osoby s lehkým stupněm inkontinence byly vyvinuty dvě řady komfortních a diskrétních, anatomic ky tvarovaných urologických vložek – pro ženy SENI Lady a pro muže SENI Man. V závislosti na individuálních potřebách je možné si vybrat odpoví dající rozměr vložky. SENI Lady jsou dostupné v sedmi a vložky SENI Man ve čtyřech rozměrech. Pro osoby se středním a těžkým stupněm inkontinence jsou vhod né anatomicky tvarované pleny San SENI, které svým tvarem připomína jí větší vložku. V závislosti na intenzi tě úniku moči je možné vybrat odpo vídající rozměr pleny – každý ze čtyř rozměrů San SENI má jinou savost. Pro fixaci plen jsou určeny elastické síťové kalhotky San SENI. Pro oso by se středním stupněm inkontinen ce, které se nechtějí vzdát aktivního způsobu života , jsou tu SENI Active, elastické absorpční kalhotky, které se

natahují i stahují jako klasické spod ní prádlo. Plenkové kalhotky jsou určeny pro osoby se středním, těžkým a velmi těžkým stupněm inkontinence. Mo hou je používat osoby aktivní i dlou hodobě upoutané na lůžko. Nabídka prodyšných plenkových kalhotek SENI zahrnuje tři skupiny výrobků: Super SENI, Super SENI Plus a Super SENI Trio. Nabídku doplňují SENI Standard a SENI Standard Plus. Všechny tyto výrobky mají vysokou užitnou hod notu, zajišťují komfort a bezpečí ne jen pacientovi, ale i jeho ošetřovateli. Jednotlivé skupiny výrobků se od se be liší stupněm savosti a umožňují vý běr odpovídajícího výrobku pro kaž dého p acienta. Řada speciální kosmetiky SENI Care pro inkontinentní osoby před stavuje výrobky, jejichž účinek se na vzájem doplňuje: tekuté tělové mýdlo s pumpičkou, ošetřujicí tělovou pěnu, mycí tělový krém 3 v 1, ošetřujicí vlh čené ubrousky včetně varianty Sensi tive, tělový balzám pro suchou pokož ku, aktivujicí tělový gel, krém pro su chou a zrohovatělou pokožku, olej, hydratační tělovou emulzi a ochran ný tělový krém se zinkem nebo s ar gininem. Složení přípravků je neustá le vylepšováno, pěna a krém byly obo haceny o látku pohlcující zápach moči SINODOR®. Lněný biokomplex obsa žený v pěně, tekutém mýdle i krému zajišťuje pokožce dodatečnou ochra nu, zklidňuje podráždění a napomá há rychlejší regeneraci pokožky. Ob

sah ochranných látek zajišťuje odpoví dající hydrataci a promaštění pokožky v pro ni nepříznivém prostředí. Vý znamnou část systému péče o inkonti nentní osoby tvoří hygienické podlož ky SENI Soft představující ideální do datečné zabezpečení lůžka. Nabídku SENI doplňují výrobky, které usnad ňují péči o pacienty. Jsou to SENI Care ochrana oděvu, žínky, jednorázové utěrky ze speciálního materiálu airlaid, anatomicky tvarované vložky SENI V a síťové kalhotky San SENI. Výhradním dovozcem výrobků SENI do České republiky je společnost Bella Bohemia, s. r. o. Kromě značky SENI nabízí další výrobky světového koncernu TZMO S. A. aktivního způ sobu života, obvazový materiál Mato pat, sterilizační materiál BOM, dám ské hygienické výrobky Bella, dětské pleny Bella Baby Happy, výrobky z ba vlny Bella Cotton a čisticí prostředky Dr Max. Základem obchodní politiky společnosti je propojení vysoké kvali ty výrobků s přijatelnými cenami a vy sokou úrovní poskytovaných služeb. Jedním z příkladů nadstandard ní nabídky společnosti je i SENI CUP, mezinárodní fotbalová liga postiže ných osob. Letošní šestý ročník turna je se uskutečnil 25. května v Havlíčko vě Brodě. Další informace o výrobcích znač ky SENI naleznete na www.seni.cz. Společnost Bella Bohemia s. r. o. si Vás jako generální partner dovoluje po zvat k účasti na XV. ročníku kongre su Gerontologické dny Ostrava, který se uskuteční od 12. do 14. října 2011 v Domě kultury města Ostravy.

1. Skin care oil 150 ml 2. Moisturising body

emulsion 500 ml

3. Wet wipes sensitive 68 4. Seni activé a10

2 3

KAREL_FLO_10-11.indd 35

5. Seni lady normal a20 FLORENCE 10/2011 35

26.9.2011 13:15:21

recenzovaný článek

Přehledová studie

Dětská úrazovost

PhDr. Jana Novotná Ministerstvo zdravotnictví České republiky Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 2002: SZŠ, Jihlava; 2005: Bc. na ZSF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor všeobecná sestra; 2007: ZSF JCU, obor rehabilitačně-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby, Mgr.; 2009: rigorózní zkouška v oboru sociální práce, VŠ zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě; dosud: MZ ČR, doktorandské studium, ZSF JCU ve studijním programu specializace ve zdravotnictví.

MUDr. Zdeněk Eibel Nemocnice Jihlava, Chirurgické oddělení 1975: studium na Fakultě všeobecného lékařství Karlovy univerzity; 1979: 1. atestace v oboru všeobecná chirurgie; 1987: 2. atestace v oboru všeobecná chirurgie; dále: všeobecný chirurg na chirurgickém oddělení nemocnice Jihlava. Je soudním znalcem pro obor chirurgie. V současné době se aktivně věnuje problematice mamologie.

36 FLORENCE 10/2011

KAREL_FLO_10-11.indd 36

Souhrn: Úrazy dětí jsou závažnou problematikou dnešní doby. V České republice dochází ke vzniku velkého množství různě závažných úrazů. Epidemiologie jednotlivých úrazů se liší dle druhu a okolností vzniku těchto úrazů. I samotné úrazy lze roz dělit dle různých parametrů, např. dle topografie, úmyslnosti, osob způsobujících zranění či mechanismu vzniku úrazu. Cí lená prevence může vést k výraznému snížení incidence úrazů dětí. Přiložená kazuistika se věnuje případu závažného me chanického poranění dítěte, jehož důsledkem byla ablace distálního článku IV. prstu. K vzniku tohoto úrazu došlo přede vším z důvodu nedostatečného dohledu rodiče nad aktivitami dítěte. Cílem tohoto článku je upozornit na problematiku úrazovosti dětí, která je velmi často podceňována, přestože se týká velké části naší populace. Klíčová slova: úraz – děti – mechanické poranění. (Accident occurence in childhood) Summary: Children injury is an important question in recent times. There are many injuries of different seriousness ori ginating in Czech republic. Epidemiology of separate injuries differs by particular circumstances of their origin. Injuries can be devided by various parameters, for instance topography,intentionality, subject and form of injury origin. Targeted prevention can influence and reduce the incidence of children unjuries. Presented case report demonstrates type of seve re mechanical child injury which caused fourth finger ablation. Lacking parentel supervision of children activities caused this injury. This article was aimed to draw attention on children injuries which are often underestimated despite they in volve significant part of our population. Key words: injury – children – mechanical injury.

Úvod Úrazy jsou velmi vážným zdravotně sociálním problémem. K úrazům do chází v každém věku, ty, k nimž dojde v dětství, jsou výjimečné ztrátou po tenciálu, který je právě u dětí nejvyš ší. Ten může být ohrožen buď zcela (v případě smrtelných následků úra zu), částečně (omezení v určitých ob lastech života) či minimálně, pokud se jedná pouze o úraz bez závažného dlouhodobého vlivu na zdravotní stav jedince (ÚZIS, 2008). Všeobecně u dětí a dospívajících dochází v převážné většině spíše ke vzniku lehkých až středně těžkých úrazů (Shaikn, Worrall, 2002). U dě tí bývá nejčastějším základní ošetře ní mimo zdravotnické zařízení, nevy žadující lékařskou odbornost (Kukla, Bouchalová, Rezková, 2007). V pre venci úrazů dětí hrají zásadní ro li znalosti rodičů, preventivní opatře ní (Grivna, 2003), ale i vhodná komu nikace a edukace dítěte (Ralbovská, Knezović, 2010).

Epidemiologie úrazů Cílem epidemiologie úrazů je zkou mání příčiny všech nehod a úrazů. Při vzniku úrazů mají velký vliv geo grafické faktory, věk, pohlaví, rasa, ale také ekonomické zajištění (Grivna, 2003). Je prokázáno, že závažné dět ské úrazy následované trvalými ná sledky jsou do jisté míry závislé na de mografických faktorech (Lee, et al., 2006). Prostředí můžeme rozdělit do

dvou kategorií: na sociálně-ekonomic ké a fyzikální. Sociálně-ekonomickým prostředím můžeme rozumět např. akceptaci požívání alkoholu, užívání drog apod. Fyzikální prostředí je mís to úrazu, počasí, teplota, denní doba, roční období a rizikové prostředí. Pro středí zásadním způsobem ovlivňu je úrazovost, ale protože jeho změna by byla časově i finančně náročná, je zpravidla nahrazována jiným preven tivním zásahem, obvykle výchovou k bezpečnému chování a zvládání ri zikových situací. Nejúčinnější ochra nou dětí před úrazem zůstává bezpeč né prostředí (Grivna, 2003). Epidemiologie úrazů obsahuje vzá jemné ovlivňování tří faktorů: hos titel, přenašeč a prostředí, tzv. epide miologická trojice (Espitia-Harde man, Paulozzi, 2005). Hostitelem se rozumí člověk postižený úrazem. Pře našečem jsou různé druhy a formy přenosu energie, vektoru, kterým mů že být osoba či věc. Častým přenaše čem je kupříkladu schodiště, patrové postele, skleněné dveřní tabule apod. (Grivna, 2003). Posledním faktorem je prostředí (Grivna, 2003). K zabránění úrazu se lze na každý z těchto fakto rů zaměřit jednotlivě i současně (Čel ko, 2006).

Dělení úrazů Úrazy lze rozdělit dle úmyslnosti, me chanismu úrazového děje, osoby způ sobující zranění, místa vzniku, druhu úrazu, poraněné části těla, okolnos

tí vzniku úrazu, činností souvisejících s úrazem, následku úrazu apod. Dělení úrazů dle úmyslnosti: Úmyslné jsou úrazy vzniklé záměr ným sebepoškozením nebo jako po škození zdraví druhou osobou (CDC – National Center for Injury Prevention and Control, 2006). Mezi úmyslná po ranění dětí patří i týrání dětí, tyto děti nejčastěji vykazují známky poranění měkkých tkání, tepelná zranění a zlo meniny (Mok, 2008). Neúmyslné úrazy se podílejí na vět šině úmrtí v důsledku úrazu. Jde pře devším o dopravní nehody, náhodné otravy, utonutí, pády apod. (Grivna, 2003). Neúmyslná zranění jsou hlavní příčinou smrti dětí, mnoha těmto zra něním se mohlo předejít vhodným do zorem dospělých osob (National Cen ter for Injury Prevention and Control, 2006). Např. v r. 2003 způsobily neú myslné úrazy v USA 34,6 % všech úmr tí ve věkové kategorii 1–4 roky, 37,8 % všech úmrtí ve věkové kategorii 5–9 let, 37,5 % ve věku 10–14 let a 47,9 % ve vě ku 15–19 let (Gardner, 2007). Dělení dle osoby způsobující zra nění: osoba si způsobí úraz sama so bě, úraz způsobila druhá osoba, úraz způsobila skupina osob (Espitia-Har deman, Paulozzi, 2005). Dělení úrazů podle topografie. Uvádíme nejčastější: Úrazy hlavy jsou u dětí velice běžné, udává se přibližně sto tisíc hospitali

26.9.2011 13:15:21

Nebezpečí pro zdraví kůže při inkontinenci

Advertorial

Inkontinence moči i stolice zatěžuje v inkriminovaných tělesných partiích kůži a působí na ni jak odpadními produkty, tak zvýšenou potřebou častého mytí. V těchto případech mají významnou úlohu různé ochranné prostředky i uvědomělý přístup pacientů k traumatizující situaci. Inkontinentní osoby jsou většinou v pokročilém věku. Zvláště v domo vech pro seniory a v domovech s pe čovatelskou službou trpí asi 80 % oby vatel nějakou její formou. Z důvodu oslabené funkce kůže jako bariéry je pokožka starších osob obzvláště ná chylná kvůli poškození kontaktem s močí a stolicí, ale také podrážděním nevhodnými hygienickými prostřed ky nebo inkontinenčními pomůcka mi. Následkem může být vysychání kůže a svědivost, iritace pokožky ne bo alergická reakce, zánětlivé ekzé my a bakteriální nebo plísňové infek ce. Tyto problémy pak nejen negativně ovlivňují kvalitu života, ale jsou spo jeny i s vyššími nároky na ošetřování a odpovídajícím růstem nákladů.

Nejčastější vlivy inkontinence na kůži • Vlhké prostředí v okolí intim ních partií. Produkty inkontinen ce, traumatizující tyto oblasti tě la, spolu s nedostatečným nebo chybným používáním prostřed ků k ošetřování kůže mohou vést k bobtnání až opuchnutí svrchní kožní vrstvy, následuje vysychá ní kůže, změna hodnoty pH, což vytváří příhodné podmínky pro množení bakteriálních kmenů. • Alkalický čpavek (pH větší než 10) v moči oslabuje ochranný kyselý plášť pokožky.

Jedna z novinek na trhu – kosmetika Menalind profesional. Je určena pro pacienty, instituce i zdravotníky.

KAREL_FLO_10-11.indd 39

• Ve stolici obsažené trávící enzymy působí na kůži a mohou vyvolávat ekzémy. • Ochranná funkce kůže, oslabená následkem poškození jejích svrch ních vrstev, a ničení tukového a ky selého pláště napomáhá bakte riálním infekcím ze střevní flóry a kožní plísni. • Poškozená kůže je náchylná k po dráždění a kontaktním alergiím vyvolávaným produkty inkonti nence a také nevhodnými léčivými prostředky.

Podpora pacientů při výběru vhodné kosmetiky a pomůcek • Důležité je včasné objasnění příčin a stanovení možností léčby sym ptomatiky. Proto je nutné pacien ta motivovat k návštěvě odborné ho lékaře a připravit ho na případ né otázky i vyšetření. • Pacienti musejí být motivováni k volbě vhodných pomůcek a pod porováni při jejich výběru, ať už jde o ochrannou kosmetiku, rozlič né pomocné prostředky, jako jsou

osvěžovače vzduchu, vložky, anál ní tampony apod. Ty je třeba zkou šet tak, až jsou nalezeny odpovída jící a nejvhodnější pomůcky a pro dukty. • Zvláště důležité je postižené po vzbudit, aby o svém onemocně ní mluvili buď s rodinnými pří slušníky, přáteli, nebo zdravotnic kým personálem. Vést je k účasti na svépomocných terapeutických skupinách nebo kroužcích, neboť tam mohou hovořit o svých sta rostech beze studu a tam se mo hou setkat s porozuměním, pod porou a získat i praktické tipy k řešení problémů. • Profesionální psychologické na bídky (například trénink odstra nění napětí) nebo terapie před stavují často smysluplný doplněk, jak působit proti stresu, depresím a úzkostem.

SNP sestra v následné péči

Hygienické novinky na ochranu kůže Na našem trhu působí v současné době několik našich i světových společností, které pro osoby trpící močovou inkon tinencí či inkontinencí stolice produ kují širokou paletu hygienických pro středků. Každý rok přicházejí s další mi, a stále kvalitnějšími. Seznámit se s nimi lze kupříkladu na internetu. Tu však zákazník stojí spíš před pro blémem, jak se v nabídce zorientovat, aby nemusel svoji již tak dosti zatě žovanou pokožku ještě více oslabovat zkoušením neodpovídajících prostřed ků. Lépe je rozhodnout se po důklad ném vyšetření a s podrobnou znalostí vlastností toho kterého produktu. Na druhé straně nejčastěji se jedná o pa cienty vyššího věku nebo obyvate le domovů pro seniory či ústavů soci ální péče, kteří k moderním zdrojům informací mají omezený či žádný pří stup. Tady může pomoci právě sestra, která má profesní zkušenosti a dobře se orientuje v tom, co nového trh po skytuje. Z podkladů ze zahraniční literatury zpracoval jš

FLORENCE 10/2011 39

26.9.2011 13:15:24

zpravodaj ČAS

zpravodaj čas Pracovní skupina pro legislativu V ČAS pracuje v současné době osm odborně zaměřených skupin. V každém čísle našeho časopisu vám představíme jednu z nich. Pracovní skupiny vznikly v reakci na aktuální celospolečenské dění s cí lem aktivně ovlivňovat a zlepšovat podmínky pro výkon činnosti sester a ostatních nelékařských pracovníků ve zdravotnictví. I to je samozřejmě jedna z výhod členství v ČAS. Pracovní skupiny ČAS • pro legislativu; • skupina pro sazebník zdravotních výkonů MZ ČR; • pro bezpečí zdravotníků; • pro vzdělávání; • pro kvalitu ošetřovatelské péče; • soudních znalců; • pro projekty EU (Evropské unie); • pro reorganizaci ČAS. Kdo se může stát členem pracovní skupiny pro legislativu Členem pracovní skupiny se může stát každý člen ČAS, kterého navrhne vý bor sekce nebo regionu a který se o tu to problematiku zajímá a chce se podí let na možných změnách v této oblas ti. V současné době má naše skupina 14 členů z různých oblastí zdravot ní péče. Jsou to zástupci sekce domá

42 FLORENCE 10/2011

Mgr. Alice Strnadová, Ph.D.

cí péče, pedagogické, chirurgické, nu tričních terapeutů, anestezie, resusci tace a intenzivní péče, regionu Praha, dále vysokoškolští pracovníci, ná městkyně pro ošetřovatelskou péči, erudovaní odborníci z oblasti kontro ly kvality ošetřovatelské péče a další. Činnost není jednoduchá, často připo mínkujeme mnohostránkové, rozsáh lé dokumenty, vše v pevně daném ter mínu. Chtěla bych všem svým kolegy ním z pracovní skupiny poděkovat, že i za krátkou dobu své činnosti proká zaly velkou dávku odpovědnosti, pra covitosti a píle. Cíle skupiny: • Komentovat a připomínkovat ak tuálně připravovanou legislativu a navázat těsný kontakt s MZ ČR, abychom mohli pružně informo vat o plánu přípravy legislativních norem. • Na stránkách ČAS (w ww.cnna.cz) zveřejnit plán přípravy legislativ ních norem, aby se sekce a regio ny ČAS mohly vyjadřovat k při pravovaným legislativním ná vrhům a zároveň aby se aktivně podílely a zapojovaly do tohoto procesu. • Zveřejňovat, a to vždy kvartálně na stránkách ČAS a ve Zpravoda ji ČAS, jaké normy jsme připomín kovali, případně která připomín ková řízení jsme realizovali nebo iniciovali. • Iiniciovat schůzky pro legislativní oblasti, které vnímáme jako pro blémové a ve spolupráci se sekcí pro spolupráci s mezinárodními organizacemi připravovat nove lizace, event. iniciovat změny, je jichž prostřednictvím bychom na še právní úpravy uváděli do soula du s mezinárodními pravidly. • Pořádat jedenkrát za rok setkání – blok informací o platné legislativě a našich aktivitách.

• Alespoň jednou ročně publiko vat ve Florence (a podle možností i v běžném tisku) výběr z legislativ ních pravidel pro praxi – ve smyslu legislativních změn a úprav. • Ve spolupráci se sestrami, kte ré byly pracovně v zahraničí, při pravit srovnání našich a zahranič ních právních podmínek pro praxi sester. V oblasti spolupráce plánujeme: • Těsně spolupracovat s odborem vzdělávání a vědy MZ ČR. • Navázat spolupráci s legislativním odborem MZ ČR za účelem získá vání pravidelných informací o le gislativním plánu na další období. • Navázat spolupráci s MŠMT a poku sit se tak ovlivnit přípravu a vzdělání našich budoucích kolegů a kolegyň. • Rozvinout větší spolupráci s MPSV ČR v oblasti propojení zdravotní a so ciální péče, včetně stanovení jasných podmínek financování této péče. • Navázat spolupráci s pacientskými organizacemi a z jejich reálných při pomínek čerpat potřebné podněty. • Spolupracovat se Společností medi cínského práva, Asociací nemocnic ČR, odbornými a profesními spo lečnostmi. • Spolupracovat se zástupcem prezidia ČAS pro EFN. • Spolupracovat s pracovní skupinou pro tvorbu standardů ošetřovatel ské péče a ostatními pracovními skupinami. Pokud máte chuť aktivně se do toho to procesu zapojit a chcete pracovat na změnách, přidejte se do naší skupi ny. O výsledcích práce naší skupiny vás budeme informovat prostřednictvím Florence. Mgr. Alice Strnadová, Ph.D., vedoucí skupiny pro legislativu (alice.strnadova@ftn.cz)

Proh na od

Inzerce_220

KAREL_FLO_10-11.indd 42

26.9.2011 13:15:25

Rozloučení s Evou Kvasnicovou

Eva Kvasnicová při jednom z posledních vystoupení

Letošního 26. srpna bylo hodně z těch, kteří teď čtou tyto řádky, na pohřbu. Smrt si nevybírá a je, jak známo, ne spravedlivá. Jinak by se nemohlo stát, aby nás tak náhle, nečekaně a bez slůvka rozloučení opustila naše přítelkyně, spo lupracovnice, vynikající člověk a úžas ná kamarádka – hlavní sestra VN Brno a členka prezidia ČAS Eva Kvasnicová. S ní odešlo vše, co znala a vědě la, aniž to stihla všem potřebným pře dat. Slyšela jsem na pohřbu její kolegyni říkat: „Jak já budu teď fungovat, vždyť kdykoliv jsem něco nevěděla, neznala, tak jsem zvedla telefon a volala Evě.“ To přesně Evu vystihuje. Svůj život nepro marnila, s těžkostmi se dokázala por

vat. Člověk s ní velmi rád spolupracoval na nějakém úkolu či projektu nebo ji jen požádal o pomoc. Byla výjimečně pra covitá a ochotná každému pomoci, ni kdy nikoho nenechala na holičkách. Ži la naplno a svoji energii rozdělovala me zi svoji rodinu a práci, měla náš obdiv, jak to vše stíhá. Neošidila nic. S man želem vychovali tři děti, milovala svoje vnoučata, o kterých ráda vyprávěla. Původně vystudovala obor dětská sestra, nejblíže jejímu srdci však byla chirurgie. Kvůli náročnému povolání jejího muže se často stěhovali. Jednou o sobě napsala, že je „malý turista po českém zdravotnictví“. Pracovala v kar totéce, v jeslích, v odborných ambulan cích, dělala i uklízečku. Učila na SZŠ a v posledních letech života vykonávala funkci hlavní sestry Vojenské nemocni ce v Brně. Vedle této náročné práce vy konávala další významné funkce – nej dříve v Československé společnosti ses ter a později v České asociaci sester. Byla dlouholetou předsedkyní chirurgické sekce a od roku 2007 členkou prezidia. Mezi chirurgickými sestrami byly veli ce oblíbené kongresy, které Eva pravi delně pořádala. Toho nejnovějšího, le tošního květnového, jsem se jako host zúčastnila. Velmi jsem oceňovala jeho odbornou i společenskou úroveň.

Eva Kvasnicová byla velkou propa gátorkou spolupráce ČAS se Sloven skou komorou sester. Na Slovensko pravidelně jezdila a jako zástupky ně prezidia se zúčastňovala jejích ak cí. Mezi slovenskými kolegyněmi by la velmi oblíbená. Pravidelně zvala své slovenské přátele do ČR na akce pořá dané naší sesterskou organizací. S Evou jsem se naposledy osobně setkala počátkem prázdnin v Nera tovicích, kde jsme strávily báječný ví kend. Eva měla dva týdny po oslavě svých šedesátých narozenin. Nálada byla výborná a také plánů do budouc na mnoho. Nikoho nenapadlo, že se už nikdy v tomto složení nesejdeme. Eva měla ráda svět, i se všemi jeho těžkostmi. Její nečekaná smrt zasáhla nejen její rodinu, ale i velké množství jejích přátel. Vzpomínáme na její hu mor, na její schopnost vcítit se do situ ace druhých, pomoci nejen slovem, ale i skutkem. V srdci a myslích nás všech zůstáváš taková, jaká jsi vždy byla. Mi lá, přátelská, obětavá, pracovitá. Me zeru po tobě, Evo, nelze vyplnit, ale ni kdo neumírá, pokud ho lidé nosí v srd ci. Za všechno, co jsi pro nás všechny udělala, děkujeme!

zpravodaj ČAS

Anna Skalická, přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice v ČAS

INZERCE

Témata, termíny a místa konání v roce 2011

KONFERENCE A SEMINÁŘE PRO NELÉKAŘSKÉ OBORY Pořádá Aesculap Akademie ve spolupráci a pod záštitou České asociace sester v rámci projektu MZ ČR v koordinaci s IPVZ*

Přihlášky a podrobný program konferencí a seminářů na

www.aesculap-akademie.cz +420-271 091 666, aesculap-akademie.cz@bbraun.com

* Účastnické poplatky jsou při splnění podmínek hrazeny ze zdrojů MZ ČR a ESF EU. Příjemci podpory jsou všichni zdravotničtí pracovníci v ČR s výkonem práce mimo území hl. města Prahy.

Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením na odborně profesní vzdělávání a na vzdělávání v manažerských dovednostech. e-mail: info@vzdelavani-zdravotniku.cz, www.vzdelavani-zdravotniku.cz

Inzerce_220x136.indd 1 KAREL_FLO_10-11.indd 43

Role nelékařských povolání v léčbě pacientů s onkologickým onemocněním 16. 9. 2011, Olomouc 5. 10. 2011, Mladá Boleslav 3. 11. 2011, Hradec Králové 2. 12. 2011, Brno 7. 12. 2011, Liberec Možnosti nelékařských profesí v péči o pacienty s kardiovaskulárním onemocněním 13. 9. 2011, České Budějovice 21. 9. 2011, Kladno 23. 9. 2011, Jablonec 27. 9. 2011, Náchod 4. 10. 2011, Jihlava 11. 10. 2011, Zlín 26. 10. 2011, Most 16. 11. 2011, Znojmo 30. 11. 2011, Ostrava Cerebrovaskulární onemocnění jako výzva pro nelékařská povolání 6. 9. 2011, Havířov 20. 10. 2011, Pardubice 1. 11. 2011, Přerov 23. 11. 2011, Tábor 14. 12. 2011, Kolín Vzdělávací akce zahrnuje konferenci a dva odpolední semináře

14.7.2011 15:18:36 26.9.2011 13:15:26

errare huManuM est kauza 5

MultiVitaMin Jako koMpenzace pochybení z neDbalosti

JUDr., MUDr. Lubomír Vondráček

znění stížnosti

názor práVníka

Pro obtíže při polykání a tlak na břiše jsem vyhledala obvodní lékařku, která mi doporučila a poté napsala písemný požadavek na RTG vyšetření jícnu. Dne 24. 5. 2011 jsem se se žádankou dostavila na vyšetření do Vaší nemocnice, kde mi pracovník v recepci zkontroloval žádanku a ukázal mi, kam si mám sednout a čekat, až budu zavolána k vyšetření. Protože jsem po hodině a čtvrt na vyšetření volána nebyla, vrátila jsem se do recepce s požadavkem na vysvětlení, zda a kdy budu vyšetřena. Pracovník se znovu podíval na žádanku a sdělil mi, že na požadované vyšetření se musím objednat, protože vyšetření jícnu se bez objednání nedělá. Zahučel něco jako omluvu a sdělil mi, že jsem na vyšetření objednána na 8.15 hod. dne 30. 5. 2011. Stále nechápu, proč mě pracovník nemohl objednat už při prvním kontaktu, když přece věděl, že na tento druh vyšetření musím být objednaná. Považuji to za jeho hrubé selhání. Tento postup považuji za nepřijatelný a trestuhodný, protože jsem zcela zbytečně, neefektivně promarnila dvě hodiny, které jsem mohla využít lépe než sezením v čekárně. Žádám o přešetření tohoto chybného postupu a kompenzaci zbytečně promarněného času dvou hodin. Jako přiměřenou kompenzaci považuji dvě balení multivitaminu.

skutkový stav

Mgr. Zuzana Volejníková

K vyšetření objednává pacienta ošetřující lékař, případně se může objednat pacient sám, pokud má žádanku se specifi kací vy šetření, a to podle svých možností telefo nicky nebo osobním jednáním. Pacientka, jejíž případ uvádíme, by la vyšetřena u praktického lékaře pro do spělé, který indikoval RTG vyšetření jíc nu pro váznutí sousta při polykání. S vy plněnou žádankou se dostavila na recepci RTG oddělení. Protože na vyšetření jícnu jsou pacienti zpravidla objednáváni ošet řující lékařkou nebo pacientem telefonicky, pracovník se domníval, že jde již na objed nané vyšetření, a proto ji odeslal do čekár ny před vyšetřovnu. Na svoji obhajobu uve dl, že pacientka sdělila, že jde na vyšetření jícnu a nikoliv že se jde objednat na vyšet ření jícnu. Pracovník uváděl, že i přes její velice emoční jednání jí dal nejbližší mož ný termín vyšetření a též se jí omluvil. Pro blém hodnotil jako nedorozumění.

řešení Při jednání se stěžovatelkou bylo odmítnu to, že by pracovník jednal úmyslně a že pa cientku nechal čekat, protože se mu nelíbi la. Pochybení z nedbalosti však jednoznačně odmítnout nešlo. Doba čekání byla skuteč ně zaviněna neúmyslným selháním lidské ho faktoru, které lze (po vyloučení úmyslu) označit pouze za jednání nedbalostní. Pa cientka poukazovala, co všechno mohla za pročekané dvě hodiny vykonat a o jaké fi nanční částky nečinností přišla. Proto byl akceptován její požadavek odškodnění za bezdůvodné čekání. Dostalo se jí satisfak ce věcné – požadovaných multivitaminů. Po vyšetření byla stížnost uzavřena. Tento případ, který je lehce úsměvný, však vážně upozorňuje na nový jev při poskytová ní zdravotní péče. A tím je požadavek úhrady promarněného času, který pacientovi vznikne v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Mgr. Zuzana Volejníková (lubomir.vondracek@fnmotol.cz)

INZERCE

KAREL_FLO_10-11.indd 44

26.9.2011 13:15:30

MEDICAL SUMMIT BRNO

NENECHTE SI UJÍT! • Mezinárodní kongres miniinvazivní a robotické chirurgie • Konference České společnosti pro sterilizaci STERIL.CZ • Mezinárodní kongres České lékařské společnosti JEP • Mezinárodní podiatrické sympózium • Konference e-Health Days

Zaregistrujte se na www.medicalfair.cz a získejte zlevněnou vstupenku.

ĚNÁ N V E ZL NKA E P U VST LETRH E NA V

MEDICAL FAIR BRNO – CENTRAL EUROPE REHAPROTEX Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví

18.–21. 10. 2011, Brno – Výstaviště www.medicalfair.cz

Supported by Messe DüsseldorfOrganiser of MEDICA and REHACARE ®

9 17:47 07

KAREL_FLO_10-11.indd 49

26.9.2011 13:15:31

KAREL_FLO_10-11.indd 46 A4_hart_menalind_srp11_inzerce_v2.indd 1

26.9.2011 21.9.2011 13:15:32 14:31:22