Florence 3/2018

3/18

Odbor n ý č asopis pro nel ék a řsk é zdr avot nic k é pr acov ník y

květen–červen 2018 / ročník XIV

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

časopis obsahuje recenzované články rozhovor

Zdravotní postižení a tělesná výchova se nevylučují. Vzor si můžeme vzít z Finska odborné téma

Pacient se zrakovou vadou v ordinaci dentální hygienistky praxe

Fentanylové náplasti – lék, či nová droga v přednemocniční neodkladné péči? právo

Hospitalizace dětí a rodičovská práva

Odborné téma

Stomatologie a dentální hygiena 39

ACTIVE DEFENSE

JEDINEČNÉ KRYTÍ SE STŘÍBREM S KOMPLETNÍM ČISTICÍM ÚČINKEM

UrgoClean Ag účinně bojuje proti lokální infekci: • Silný antimikrobiální účinek & účinek proti biofilmu 1, 2 • Kompletní čisticí účinek k odstranění exsudátu, blátivé nekrotické tkáně žlutavě-šedé barvy (slough) a zbytků bakterií 1, 3 References: (1) UrgoClean Ag, data on file, 2014 (2) Desroche N., Dropet C., Janod P., Guzzo J., Antibacterial properties and reduction of MRSA biofilm with a dressing combining polyabsorbent fibres and a silver matrix.

J Wound Care, Vol 25, No 10, October 2016.

(3) Dalac S., Sigal L., Addala A., et al Clinical evaluation of a dressing with polyabsorbent fibres and a silver matrix for managing chronic wounds at risk of infection: a non comparative trial. J Wound Care, Vol 25, No 9, September 2016.

Před použitím zdravotnických prostředků UrgoClean Ag si pečlivě prostudujte příbalové informace.

40

Pro více informací se obraťte na www.urgomedical.cz nebo přímo na Urgo Healthcare s.r.o., Bolevecká 493, 109 00, Praha 10. Tel.: +420 274 860 638.

UCAg-032018-003

RÁNY S RIZIKEM NEBO S PŘÍZNAKY LOKÁLNÍ INFEKCE

editorial

Na každém konci je nový začátek

obsah

florence 3/18

K

věten je nejen lásky čas, ale také měsíc, kdy si připomínáme výročí narození „dámy s lucernou“, Florence Nightingale. Ženy, jejíž usilovná práce na poli ošetřovatelství dokázala tento obor pozdvihnout a ovlivnit nadlouho do budoucnosti a jejíž narození dodnes slavíme Mezinárodním dnem sester.

K jejímu odkazu se hlásí i náš časopis, mj. tím, že si její jméno vypůjčil do svého titulu. Před šesti lety, na měsíc přesně, jsme vám představili časopis Florence v novém kabátě a s novým vedením. Za tu dobu se Florence několikrát lehce graficky proměnila, přibyly v ní nové rubriky, některé starší naopak zanikly, ale vždy jsme se snažili, aby vám přinášela aktuální a zajímavé informace nejen z oboru ošetřovatelství, ale i z jiných oblastí zdravotnictví. Náš cíl byl vždy jediný – aby vám byla Florence nejen praktickým rádcem a zdrojem informací, ale i pomocníkem při studiu, a také vám přinášela zábavu a potěšení. Snad se nám to dařilo.

Během těch šesti let Florence vyrostla z dětských střevíčků – v roce 2015 jsme společně oslavili desetileté výročí její existence – a přehoupla se do období „puberty“. A protože toto období je i v lidském životě spojeno s řadou proměn, stojí dnes i Florence na prahu další etapy své existence. Čeká ji nové vedení a nová budoucnost.

Toto číslo, které jsme tentokrát věnovali odbornému tématu stomatologie a dentální hygiena a ve kterém se dočtete např. o tom, jak by měla vypadat péče o nevidomého pacienta v ordinaci dentální hygienistky nebo jaká je role sestry v péči o pacienta se zubní náhradou, je poslední, které od mě dostáváte. Ráda bych se s vámi na tomto místě rozloučila a poděkovala vám za vaši přízeň a spolupráci. Věřím, že byla oboustranně přínosná.

A abych se s vámi rozloučila tak, jak bylo mým zvykem, vypůjčím si na závěr slova bývalé první dámy USA Eleanor Rooseveltové: „Budoucnost patří těm, kdo věří svým krásným snům.“ Přeji vám tedy hezké čtení, a ať se i vaše krásné sny vyplní.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

www.florence.cz Ročník XIV., číslo 3, květen–červen 2018 redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 5. 2018 Foto na titulní straně: profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

8

Pacient se zrakovou ální vadou v ordinaci dent hygienistky

o čem se mluví 2 Vzdělávání sester – „velké“ téma dneška

rozhovor 4 zdravotní postižení a tělesná výchova se nevylučují. Vzor si můžeme vzít z Finska

seriál 6 Jak nevyhořet v práci sestry?

odborné téma

stomatologie a dentální hygiena 8 pacient se zrakovou vadou v ordinaci dentální hygienistky 11 role sestry v péči o pacienta se zubní náhradou

praxe

14 Fentanylové náplasti – lék, či nová droga v přednemocniční neodkladné péči 18 návrh ošetrovateľského štandardu aplikácie imunoglobulínového prípravku subkutánnou cestou 20 rušíme otazníky kolem kaudálního bloku 22 čištění rány s využitím krytí Urgoclean a Urgoclean ag u pacientů s diabetem

z konferencí

26 sestry z evropy jednaly v bruselu o aktuálních problémech ošetřovatelství 27 čas ocenila sestry cenou Florence nightingale 28 čtvrtstoletí Jiráskových dnů 29 plzeň hostila iX. ročník konference cesta poznávání a vzdělávání v ošetřovatelství

historie 30 Historie ošetřovatelství v dánsku

pro školy 33 VOŠz a sŠz v Ústí nad labem je nejlepší zdravotnickou školou roku 2017

právo 34 Hospitalizace dětí a rodičovská práva

recenze knihy 35 interrupcia – etická výzva pre svetové náboženstvá 36 personální inzerce 36 angličtina

Soutěž na straně

7

o čem se mluví

Ing. Zuzana Hekelová, lektorka, publicistka a konzultantka, www.vase-lektorka.cz

Žádná jiná skupina zdravotnických profesionálů v současnosti – a tato situace trvá již delší dobu – nečelí tak nepřehledné situaci, jaká panuje v otázce vzdělávání sester. Jde však i o další aspekty jejich práce, jako je například zvyšování jejich kompetencí a další. Zároveň trpí náš zdravotní systém citelným nedostatkem sester, jehož systémové řešení je v nedohlednu. Jak konkrétně situace ve vzdělávání sester v současné době vypadá? Školní vzdělávání sester Jako poslední změna ve školní přípravě sester na jejich profesi přichází takzvaný systém 4 + 1, který není třeba představovat.

Existují jeho příznivci i odpůrci, to však nic nemění na tom, že je to momentálně poslední zákonně podložený vzorec školní přípravy sester na jejich profesi. Situace v praxi je však celkem nepřehledná – vzhledem k několika (z historického hlediska nedávným a častým) změnám legislativy v této oblasti nyní pracuje vedle sebe ve zdravotnictví velké množství skupin sester s různým typem absolvovaného studia. Jsou to ty, které: → aktuálně nastupují po škole do prvního zaměstnání a vysokou školu nemají (a mít nemusejí), jen na nich záleží, jestli si ji do-

2

→

→

→

→

→

dělají, princip 4 + 1 je pro ně dostačující pro to, aby mohly pracovat samostatně; nastupují do prvního zaměstnání nyní jako absolventky vysoké školy; nastoupily do práce jako vysokoškolačky dříve a nyní již mají několik let praxe v oboru; vysokoškolské vzdělání si dodělávaly v posledních letech při zaměstnání, aby si udržely možnost pracovat samostatně; vysokou školu při práci nevystudovaly, a ztratily tak možnost pracovat jako sestry ­samostatně; nejstarší sestry, u kterých byla absence vysokoškolského vzdělání tolerována.

Počítám-li správně, jedná se o šest různorodých skupin ses­

ter, jejichž soužití ve zdravotnických kolektivech není jednoduché. Příliš rozdílná úroveň školního vzdělání totiž komplikuje jejich celoživotní vzdělávání. Každá výše uvedená skupina sester potřebuje jiný typ dalšího vzdělávání. A výše zmíněná různorodost také klade mnohem vyšší nároky na sestry-manažerky, které by v praxi měly pro rozdílné skupiny sester zajišťovat vzdělávací aktivity „na míru“.

A to je složité. Časté legislativní změny v oblasti požadavků na vzdělávání sester způsobují mnoho problémů, které si ti, kteří se změnami přicházejí, vůbec neumějí představit. Jako lektorka, která již téměř deset let pracuje se sestrami, jsem to měla možnost vidět v praxi (přednášela jsem externě sestrám na jedné z vysokých škol). Zákonná úprava nahnala do lavic vysokých škol na několik let sestry, které studovaly při zaměstnání. Protože je sester málo, často přijížděly v sobotu do školy po noční službě nebo odjížděly z výuky předčasně, aby stihly službu v nemocnici. Byly evidentně vyčerpané, trpěly ony i jejich rodiny a celá situace se jistě odrážela i v jejich práci. A nyní po několika letech už to jejich kolegyně podstupovat nemusejí. To může mít negativní vliv na vztahy mezi sestrami. Je jasné, že zde chybí dlouhodobá koncepce vzdělávání sester, která nějakou dobu vydrží a zajistí našemu zdravotnictví dostatečně vzdělané sestry, které nebudou čekat nemilá překvapení v podobě změn zákonů. V současnosti se již začíná uvažovat o tom, že systém 4 + 1 nebude stačit, a pomýšlí se na systém 4 + 2, nebo i 4 + 3 (což už se „nebezpečně“ blíží původnímu bakalářskému stupni vysokoškolského studia). A vše je opět nejasné, nejisté a nepředvídatelné. Je třeba zmínit fakt, že několik mezinárodních studií (především Aiken et al., 2014) dokazuje, že vyšší vzdělání sester s sebou přináší snížení počtu komplikací u pacientů, a dokonce i statisticky významné snížení mortality.

Co by se tedy mělo a/nebo mohlo stát, aby se situace v oblasti školního vzdělávání sester ­uklidnila? → Především připravit systémově takovou koncepci škol-

ní přípravy sester na profesi, která se nebude měnit po 2–4 letech, ale vydrží déle.

Při frekvenci, s jakou se mění vedení ministerstva zdravotnictví, bude žádoucí tlak na to, aby každá nová politická garnitura na ministerstvu nepřicházela s revolučními změnami v oblasti vzdělávání, ale pouze situaci žádoucím způsobem korigovala. → Zajistit možnost rychlejšího dovzdělání zdravotnických asistentů a/nebo ošetřovatelů tak, aby mohli pracovat samostatně. U nás je tento systém nepružný, například v sousedním Německu funguje lépe, a proto nám náš německý soused úspěšně „krade“ méně vzdělané nelékařské zdravotníky, protože ti tam pak rádi zůstávají. → Systémově se připravit na další příchod sester z jiných zemí tak, aby bylo pružně posouzeno jejich vzdělání a praxe, aby mohly začít co nejrychleji pracovat samostatně jako plnohodnotné sestry.

V této souvislosti by stál za úvahu systém rychlé pomoci těmto sestrám s češtinou – ten by mělo koordinovat ministerstvo zdravotnictví. → Všemi výše uvedenými opatřeními změnit situaci, kdy u nás průběžně klesá zájem o studium ošetřovatelství.

Přitom jedním z mnoha důvodů tohoto jevu jsou právě nejasnosti ve vzdělávání.

Další/celoživotní vzdělávání sester Toto vzdělávání fungovalo mnoho let a v rámci zákona č. 96/2004 Sb. Sestry povinně sbíraly tzv. „kreditní body“ za účast na různých vzdělávacích aktivitách. V praxi byl rozdílný přístup zdravotnických zařízení i samotných sester (někde byly body „sbírány“ pouze formálně, jinde podle připraveného plánu vzdělávání nelékařských profesí), v každém případě však byla jistota, že všechny sestry z praxe nějakým vzdělávacím procesem prošly. Znění zákona však bylo v minulém roce změněno. Výsledkem je, že „kredity“ už není třeba sbírat, celoživotní vzdělávání sester však zůstává i nadále povinné.

Není však stanoveno, v jaké for-

foto: Profimedia

Vzdělávání sester – „velké“ téma dneška

florence 3/18

o čem se mluví

mě a jak často má toto vzdělávání ve zdravotnických zařízeních probíhat, kdo a jak to bude kontrolovat. Velmi to připomíná „množství větší než malé“ v druhdy zavedené zákonné úpravě v oblasti návykových látek.

Jako lektorka v praxi vidím výrazné rozdíly mezi nemocnicemi v oblasti celoživotního vzdělávání sester, které v nich pracují. Někde vzdělávání pokračuje vcelku beze změn podle plánu a s jistou pravidelností, jinde však vzdělávání sester neprobíhá od léta minulého roku vůbec a žádný plán do budoucna neexistuje. Přitom v tomto oboru dochází rychle ke změnám, které pokud nebudou zařazeny do jakéhokoliv celoživotního vzdělávacího systému, nebudou ani kvalitně integrovány do každodenní praxe a nakonec způsobí

citelné zhoršení úrovně péče poskytované pacientům.

Je třeba konstatovat, že k poklesu (někde i k neexistenci) zájmu o vzdělávací aktivity pro sestry vede více důvodů. Jsou to především: → postoj vedení zdravotnického zařízení, které si důležitost pravidelného vzdělávání neuvědomuje; → nedostatek sester, kdy je možné často slyšet, že v případě účasti větší skupiny sester na nějaké vzdělávací akci by v tutéž dobu neměl na odděleních kdo pracovat; → absence nebo nedostatečná výše rozpočtu na vzdělávání zaměstnanců; → nezájem sester o vzdělávání, který většinou koresponduje s takzvanou kulturou zdravotnického pracoviště, která

vykazuje různou míru vztahu ke vzdělávacím aktivitám. To přímo ovlivňují zdravotničtí manažeři na všech úrovních řízení.

A jak by bylo možné změnit výše popsanou nepřehlednou a hlavně neoptimistickou situaci? Jistě by pomohlo vyjasnění, upřesnění a především sjednocení procesu celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotníků tak, aby se odstranily současné dramatické rozdíly v této oblasti, a také zajištění povinnosti zdravotnických zařízení vypracovat konkrétní plány vzdělávání pro své zdravotnické zaměstnance. Nutné je pak především kontrolovat, zda a jak se podle nich postupuje, což je praxe, kterou mohou garantovat zřizovatelé jednotlivých zdravotnických zařízení.

Literatura: 1. bartoníčková d, kalánková d, Mikšová z.

Vzdělávání sester jako nepostradatelný aspekt poskytování profesionální ošetřovatelské péče. Florence. 2017;13(3):28–29. issn 1801-464X. 2. Hekelová z. Mezigenerační vztahy v týmu sester.

Florence. 2017;13(3):2.

inzerce

PACIENTKY SE BUDOU PRO SENI LADY RÁDY VRACET DOPLATKU

ady L i n e S

U

L

EZ EB

TK

STÁ

(ALE NE TAK ČASTO)*

ST

ÁLE BEZ DO

PL

A

urologické vložky pro lehkou a střední inkontinenci

více informací na www.seni.cz

vysoká kvalita a funkčnost vložek

ISO certifikovaná výroba

*velký počet kusů na preskripci 3

rozhovor

florence 3/18

Zdravotní postižení a tělesná výchova se nevylučují. Vzor si můžeme vzít z Finska Co si můžeme představit pod pojmem aplikované pohybové aktivity nebo aplikovaná tělesná výchova? Komu a jakým způsobem se lidé zabývající se těmito obory vlastně věnují? Odpovědi na tyto a další otázky jsme hledali u Mgr. Ondřeje Ješiny, Ph.D., z Katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

Co si můžeme pod pojmy aplikovaná tělesná výchova a aplikované pohybové aktivity představit?

Termín aplikované pohybové aktivity vznikl už na začátku 90. let jako trochu nešťastný překlad z angličtiny – AdaptedPhysicalActivity.

Nešťastný v tom, že si laická, ale většinou ani odborná veřejnost nepředstaví, že tímto názvem označujeme oblast pohybových aktivit a aktivního životního stylu osob se zdravotním postižením nebo znevýhodněním. V této oblasti jsou známy spíše sportovně zaměřené součásti zmíněných aplikovaných pohybových aktivit, jako jsou například paralympijské, deaflympijské či speciální olympijské hry. Do oblasti aplikovaných pohybových aktivit ale patří i tělesná výchova, pohybové aktivity ve volném čase a rehabilitační přesah pohybových aktivit v systému komplexní ­rehabilitace.

Jaký přínos mají pro děti s těžkými formami tělesného postižení aplikované pohybové aktivity a sport?

Jejich přínos spočívá zejména ve vytvoření podmínek pro odpovídající formu pohybových aktivit pro děti i dospělé s postižením nebo zdravotním oslabením. Vytváří se prostor pro jejich aktivizaci a zlepšení kvality jejich života na všech úrovních – fyzické, psycho-sociální i spirituální. Při práci se však zdaleka nezaměřujeme jen na osoby s postižením, ale i na jejich sociální okolí, rodiny, přátele i společnost jako celek. Principem je výchova k co nejvyšší subjektivní míře samostatnosti jedince, včetně změny postojů majoritní společnosti „dosud bez postižení“.

4

Spolupracujete také s nějakými školami?

Naše pracoviště se dlouhodobě zabývá zejména dvěma rovinami aplikovaných pohybových aktivit. Jednou je podpora školní tělesné výchovy a druhou je podpora škol ve využívání volného času dětí formou pohybových aktivit. Naše nabídka služeb je velmi pestrá. Zahrnuje například realizaci vzdělávacích programů paralympijského školního dne, který je určen starším žákům, nově zavádíme program pÁPÁ hrátek pro mladší žáky, ale i pro děti v mateřských školách. Nejvíce času ale věnujeme podpoře škol při začleňování žáků s různým typem omezení do školní tělesné výchovy.

k aktivnímu životnímu stylu a pohybovým aktivitám, včetně účasti ve školní tělesné výchově. Je to často „boj s větrnými mlýny“, ale hledání způsobů, jak s nimi bojovat, je nedílnou součástí naší každodenní práce.

Jednou z našich hlavních snah je výrazná revize fenoménu bezdůvodného uvolňování žáků z tělesné výchovy a účasti na sportovních a volnočasových pohybových aktivitách.

Spolupracujete také se školskými poradenskými pracovišti?

Ano. Společně s pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry dopracováváme podpůrná opatření, plány pedagogické podpory a indivi­duální plány pro výuku školní tělesné vý-

Jsou na tyto aktivity pedagogové základních a středních škol dostatečně připraveni?

Popravdě nejsou! Práce s dětmi se zdravotním postižením je do značné míry specifická. Naše pracoviště se v tomto směru systematicky věnuje vzdělávání pedagogů. Školíme je, zapůjčujeme do škol sportovní kompenzační pomůcky a vytváříme metodiky pro výuku. Jednou z našich stěžejních aktivit je neustálá advokacie práv osob s postižením ve vztahu

foto: archiv Mgr. Ondřeje Ješiny, Ph.D.

PhDr. Marcela Svěráková

rozhovor

chovy. Vytváříme podmínky pro účast dětí a žáků s postižením nebo zdravotním omezením na školních kurzech, výletech, ale i pro jejich zařazování do jiných předmětů, jako je například dopravní výchova nebo různé exkurze. Společně také připravujeme projekty zaměřené na aplikované pohybové aktivity, jako jsou Paralympijské školní dny nebo programy ve smyslu peer tutoringu přímo na školách.

A co dospělí?

Naše propojení s praxí by určitě nebylo možné, kdybychom nerea­ lizovali rozvojové projekty i pro dospělé. Díky nim můžeme rozvíjet řadu aktivit v praxi, zejména pro učitele a další pedagogy. Mezi ty nejvýznamnější patří již zmiňovaný program Paralympijský školní den, který jsme společně s dalšími pěti partnery v roce 2005 vytvořili pro Mezinárodní paralympijský výbor, který jej inicioval a přijal jako oficiál­ ní součást paralympijského vzdělávání. Můžeme se také pyšnit tím,

Vy sám hodně cestujete. Každý rok například přednášíte na letní škole v Turecku a vyučujete na tělovýchovné fakultě ve Finsku.

Jaké aktivity organizují tam pro tělesně postižené děti a dospělé?

Finsko je velmi inspirativní, co se týče vzdělávání v této oblasti. Díky tomu, že již více než dvanáct let mám tu čest vyučovat na dvou tamních vysokých školách, přijal jsem za tu dobu některé jejich postupy a systémy. Ani tam sice nemají v resortu školství zavedený systém konzultantů, je to však způsobeno tím, že všichni tamní učitelé tělesné výchovy projdou přípravou pro pedagogy zaměřenou na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. To u nás chybí. U nás je naopak zcela běžné, že učitelé vůbec nevědí, jak žáky s tělesným postižením do tělesné výchovy integrovat, a raději jejich rodičům doporučují, aby je z tělesné výchovy uvolnili. Netečnost k této problematice je bohužel nejen ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale zce-

„U nás je zcela běžné, že učitelé vůbec nevědí, jak žáky s tělesným postižením integrovat do tělesné výchovy, a raději jejich rodičům doporučují, aby je z tělesné výchovy uvolnili.“ že na poslední světové konferenci ISAPA 2017 byla Česká republika zmíněna jako nejvýznamnější realizátor tohoto programu na světě.

Kromě toho spolupracujeme s řadou regionálních i celostátně působících organizací, jako je např. Centrum Paraple, nadační fond dětské onkologie Krtek, Rehabilitační ústav Hrabyně nebo s Asociací pracovníků spe­ciálně pedagogických center.

Otevřeli jsme i několik sportovně zaměřených kroužků, které umožňují nejen dětem, ale i dospělým obecnou pohybově zaměřenou přípravu, plavání nebo lyžování.

Jednou z našich nejvýznamnějších akcí určenou zejména dospělým je projekt Expedice PřesBar, která každý rok umožňuje minimálně deseti lidem s různým typem postižení zažít týdenní společné dobrodružství, nejčastěji v Alpách, zaměřené na cyklistiku, vodní turistiku, ferraty a pěší turistiku. Ostatně takovým akcím se věnujeme i v tuzemsku. Mezi zimními vzdělávacími akcemi pak kraluje náš program Dny na monoski.

la nepochopitelnými kroky ji podporuje i Ministerstvo zdravotnictví ČR. To by ve skandinávských zemích nebylo možné. Tam se naopak předpokládá, že vhodně vedené pohybové aktivity prospívají zdraví a na mnoha úrovních působí preventivně i léčebně. Například v Norsku jsou pohybové programy pro osoby s tělesným postižením hrazeny obdobným způsobem, jako jsou u nás hrazeny například lázně.

Snažíte se tento stav změnit?

Naší snahou je, po vzoru německy mluvících zemí, zejména zemí Beneluxu, akreditovat u nás nový obor psychomotorická terapie. Tento obor vnímá pohyb jako podpůrný léčebný nástroj například u osob s duševním onemocněním, nikoli jako hrozbu, které je třeba se vyhnout.

Pomáhají vám nějak při vaší práci například města nebo obce?

Podpora aktivního životního stylu u osob se speciálními potřebami na úrovni obcí je pro nás další zajímavou inspirací z Finska, kde tento

systém už řadu let funguje. Jednotlivá města se tam snaží, prostřednictvím odborů sportu nebo sociál­ ních služeb, koordinovat nabídku těchto služeb pro různé skupiny obyvatel – ať už to jsou osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě či chronicky nemocní, ale i osoby sociálně znevýhodněné, matky na mateřské nebo senioři a podobně. Vzorem nám může být v tomto ohledu například město Jyväskylä, ve kterém byl tento systém postupně zaváděn už od 70. let minulého století. U nás má k tomuto systému zřejmě nejblíže město Olomouc, kde již začaly debaty nad možným zařazením tohoto modelu podpory občanů prostřednictvím spolupráce s neziskovým sektorem a Fakultou tělesné kultury UP Olomouc.

Na Univerzitě Palackého v Olomouci se také aplikovaná tělesná výchova vyučuje. Nabízejí tento obor i jiné vysoké školy?

V současné době jsou na vysokých školách nabízeny dva obory zaměřené na školní tělesnou výchovu.

Jeden je aplikovaná tělesná výchova na naší Fakultě tělesné kultury UP v Olomouci, která je zaměřená na využití volného času, dále obor aplikované pohybové aktivity tamtéž, a druhým oborem je aplikovaná tělesná výchova osob se specifickými potřebami na Fakultě tělovýchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. V současné době je připravován nový vzdělávací program, který bude zaměřen na psychomotorickou terapii a který hodláme otevřít už v akademickém roce 2019/2020 na Fakultě tělesné kultury UP v Olomouci. Konkrétní podobu oboru najdeme v systému akademického vzdělávání, v němž je nastíněn i jeho přínos do praxe a do systémů dalšího vzdělávání pracovníků v resortech školství, sociálních věcí, ale i zdravotnictví. Vzdělávací aktivity mohou využít také zástupci samospráv obcí a krajů.

Kdo je Mgr. Ondřej Ješina, Ph.D. Působí jako odborný asistent na Katedře aplikovaných pohybových aktivit na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Je vedoucím centra aplikovaných pohybových aktivit, členem European Federation of AdaptedPhysicalActivity, předsedou České asociace aplikovaných pohybových aktivit a působí také v redakční radě časopisu Aplikované pohybové aktivity v teorii a praxi. Je zapojen do vzdělávacích programů Erasmus a Erasmus-mundus. Každý rok vyučuje na tělovýchovné fakultě ve Finsku, přednáší na letní škole v Turecku. Pracovní stáže absolvoval také v USA, Norsku a Slovinsku.

5

seriál

florence 3/18

Jak nevyhořet v práci sestry?

zdraví sestry díl 2. stres

„To, co nás dostane pod tlak, většinou nejsou situace samotné, ale daleko spíše naše pocity a postoje spojené s těmito situacemi!“

T

akzvaně pod tlakem se čas od času cítí každý – a naše reakce na tyto situace, jak napovídá výše uvedený text, je velmi individuální. Povolání sestry je s tímto jevem a jeho následky spojeno natolik pevně, že se mu dlouhodobě téměř nedá vyhnout.

V této souvislosti jsme pro vás proto připravili třídílný text, který se bude problematikou stresu a otázkou „co s ním“ zabývat. Tato první část se věnuje problematice stresu v práci sestry, příště se budeme věnovat syndromu vyhoření u sester a celý cyklus bude zakončen radami pro harmonický životní styl, který je nejúčinnější prevencí.

Co je třeba si uvědomit v souvislosti s problematikou stresu? → Zatímco někdo už stres velmi silně prožívá, jiný ve stejné situaci ještě ani nepociťuje, že se něco děje.

6

→ Stres v práci a v soukromí od sebe nelze oddělit. → Nejlepší je samozřejmě ­prevence – tedy harmonický ­životní styl. → Pokud jsme už stresu podlehli, je třeba začít situaci řešit včas, jinak se škodlivý efekt rychle ­zvyšuje! → Každý stres není negativní – existuje totiž eustres a distres.

Eustres a distres – co to je?

Zcela bez stresu bychom mohli jen těžko žít. Určitá míra stresu je pro nás dokonce užitečná – například naše nadledviny produkují tzv. stresový hormon, který je velmi důležitý pro náš každodenní život (energii, koncentraci a sílu). Tomuto pozitivnímu stresu říkáme eustres. Jakmile však míra stresu překročí naši hranici tolerance (která je velmi individuální), dostaví se takzvaný di­ stres. To už je stres nežádoucí, který má na nás dlouhodobě negativní vliv. Povolání sestry distres provází častěji, než je tomu u jiných profesí, a proto je důležité vědět si s ním rady.

Co může sestra dělat, aby snížila dopad negativního stresu? → Mít vzor – podléhá-li sestra stresu více, než je zdrávo, je dobré, když se kolem sebe rozhlédne a najde osobu (jinou sestru, lékaře, aj.), která si umí se stresovými situacemi poradit lépe. Takový vzor vždy pomáhá a především motivuje. → Pěstovat vztahy (rodina, ­přátelé) – to jsou důležité „kotvy“ pro spokojený život každého z nás a mají zásadní podíl na tom, do jaké míry stresu podléháme, jak ho vůbec vnímáme a jak se s ním vyrovnáváme. → Harmonický životní styl – dostatek pohybu, zdravé výživy, spánku, nepracovní zájmy – zní to banálně, ale ve skutečnosti stačí i malá pozitivní změna v těchto často zanedbávaných oblastech, a náš životní pocit, a tím i odolnost vůči stresu, se rapidně z­ lepší. → Respektovat lidskou jinakost – jednak dobře znát sebe samu, jednak respektovat právo ostatních kolegů-zdravotníků na jiné názory, pocity a postoje. U tohoto tématu se zastavíme podrobněji:

foto: Profimedia

Ing. Zuzana Hekelová, publicistka a konzultantka, www.vase-lektorka.cz

seriál

To, že je každý člověk jedinečnou individualitou, asi nikoho nepřekvapí.

Jakmile se však v úvahách na toto téma přesuneme do konkrétnější úrovně, přestává už situace být tak jednoznačná. Často se snažíme uvažovat podle hesla „podle sebe soudím tebe“ a ostatním někdy vůbec nerozumíme a nechápeme je. To platí i v oblasti prožívání stresu.

A jak to „funguje“ v práci sester?

Spíše introvertní sestry jsou při komunikaci s kolegy i pacienty verbálně úspornější, což v praxi znepřehledňuje pracovní atmosféru, protože kvůli tomu vzniká mnoho (často zbytečných) nedorozumění, jež končívají konflikty s pacienty nebo s kolegy. Extrovertní sestry zase leckdy rychleji mluví než myslí, a tak mohou své okolí (většinou nerady) urazit. Tím opět zhoršují atmosféru a zvyšuje se tedy stresová zátěž na celý tým sester.

Dalším specifickým aspektem je postoj k času. Některé sestry jsou dochvilnější, jiné méně, některým více vadí, když takzvaně „nestíhají“, jiným to tolik nevadí – je jasné, že i tyto rozdíly mohou způsobit nežádoucí stres.

A můžeme pokračovat: ty sestry, které jsou citlivější a nechávají na sebe více dopadat strasti svých pacientů, jsou pochopitelně více opotřebovávané stresem, který to s sebou přináší…

V životě každého z nás – sestry nevyjímaje – nastávají situace, kdy už stres „propukne“ naplno.

Co mohou sestry dělat, když už stres propukne naplno? → Včas rozeznat projevy stresu – většinou jde o komplex psychosomatických jevů (stavy související s poruchami spánku, příjmu potravy, napětí, bolesti hlavy, žaludku, třes rukou, neschopnost kontrolovat emoce a další). → Systematická inventura situace – v klidu si uvědomit, odkud nežádoucí stres hlavně přichází (přepracování, vztahy na pracovišti…). → Svěřit se někomu, komu sestra důvěřuje a kdo je schopen její situaci pochopit (nejčastěji jiná sestra, někdo z lékařů, někdy i vedoucí). Často jen tím, že musíme celou věc nahlas formulovat, nalezneme řešení nebo alespoň jeho směr, nebo se nám přinejmenším alespoň trochu uleví. → Začít co nejrychleji řešit neboli chovat se psychohygienicky – jinak hrozí riziko zanedbání a návrat k „normálu“ bude trvat déle. Nabízí se celá řada možností: sport, procházky, jóga, meditace, pozornější nakládání s časem, častější odpočinek, hudba, četba, další koníčky, častější kontakt s blízkými atd. → Včas poznat, kdy už nejsme schopni situaci zvládnout vlast­ ními silami, a urychleně vyhledat odbornou pomoc. Jinými slovy vycítit, kdy už není čas na „falešné hrdinství“. Tady je dobré obrátit se na někoho, kdo má zkušenost se zdravotníky.

soutěž časopisu Florence o knihu Jitky kobrové a roberta Válka terapeutické využití tejpování

na závěr si můžete zodpovědět následující otázky, které by vám měly pomoci „zmapovat“, jak na tom v kontextu stresu jako sestra jste. potom se můžete snadněji rozhodnout, kde byste mohl/a něco změnit:

1 2 3 4 5 6 7 8

Jak často se dostávám v práci do stresu?

Jak na to obvykle reaguji (fyzické potíže, psychické potíže)? kdo mi působí stres častěji – pacienti, nebo kolegové? podléhám stresu více, nebo méně než většina ostatních sester a lékařů?

Jak jsem zvyklá/ý stresové situace v práci řešit? chovám se s ohledem na nadprůměrnou stresovou zátěž sester dostatečně preventivně?

Jak „dobíjím baterky“ a jak často to dělám? dělám to vůbec? dostal/a jsem se já nebo některý jiný zdravotník kolem mě do situace, že bylo nutno řešit nadměrnou stresovou zátěž s odborníky?

Literatura: 1. křivohlavý J. sestra a stres. praha: Grada, 2010 2. nešpor k. prevence profesionálního stresu a syndromu vyhoření. Medicína pro praxi. 2007;4(9):371–373 3. rheinwaldová e. dejte sbohem distresu. praha: Vydavatelství scarabeus, 1995 4. Honzák r. Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření. praha: Vyšehrad, 2013

Soutěž časopisu Florence

soutěžní otázka zní:

Jaké jsou mj. výhody tejpování? a) pěkně vypadá na kůži b) dá se snadno upravit na požadovaný tvar c) může si ho dělat pacient sám správnou odpověď na soutěžní otázku posílejte e-mailem do 4. 7. 2018 na adresu florence@ambitmedia.cz. do předmětu napište „soutěž FlO6“. pravidla soutěže společně se soutěžní otázkou naleznete také na www.florence.cz/soutez

7

florence 3/18

stomatologie a dentální hygiena odborné téma

Pacient se zrakovou vadou v ordinaci dentální hygienistky

Mgr. Petra Křížová, Stomatologická klinika Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

P

odle statistiky WHO z roku 2002 žije na světě 37 milionů nevidomých a 124 milionů slabozrakých osob. Tyto počty nezahrnují ty, jejichž zrakové postižení je způsobeno refrakčními vadami, z čehož vyplývá, že skutečné počty zrakově postižených osob jsou podstatně vyšší. V České republice žije téměř 100 000 zrakově postižených osob, z čehož je zhruba 12 000 nevidomých. Rok od roku se u nás tyto počty zvyšují v důsledku zvýšeného výskytu civilizačních chorob, ­zejména diabetu mellitu 2. typu.

8

Oční vady vznikají různými způsoby, dají se však dobře korigovat brýlemi. Oční choroby, do nichž v širším slova smyslu řadíme nejen choroby vlastního bulbu, ale i choroby očnice, přídatných orgánů (očních víček, spojivky, slzného ústrojí a okohybného aparátu, dále choroby zrakového nervu a zrakové dráhy), dělíme podle doby vzniku na vrozené a získané. U některých z nich se uplatňuje dědičnost – může se jednat o dědičnost dominantní, či recesivní, někdy je dědičnost vázána na pohlaví. Příčiny některých očních chorob mohou být mechanické, fyzikální, chemické, mikrobiální, některé vznikají degeneračními procesy. Příčiny některých očních chorob nejsou dosud známy. Podle výsledků oftalmologického šetření můžeme zrakově postiženého člověka zařadit do

některé z pěti kategorií (klasifikace dle WHO): 1. Střední slabozrakost 2. Silná slabozrakost – obě tyto kategorie představují snížení zrakové ostrosti obou očí.

3. Těžce slabý zrak – vidění v rozsahu těžké slabozrakosti až praktické slepoty označujeme také jako „zbytky zraku“. Osoby s tímto postižením se nacházejí na hranici mezi osobami slabozrakými a nevidomými. Příčiny mohou být získané i vrozené.

4. Praktická nevidomost 5. Úplná nevidomost – podle doby vzniku je možné rozdělit úplnou ztrátu zraku na vrozenou a získanou. Nejčastějšími příčinami vrozené slepoty jsou následky dědičnosti, porušení plodu v prenatální době, infekční choroba mat-

fota: Profimedia, autorka

Péče o dutinu ústní se u osob se zrakovým postižením nijak neliší. To, co se však liší, je jejich schopnost výběru pomůcek pro dentální hygienu v běžném obchodě; odlišný by měl být i přístup dentální hygienistky k takto postiženým pacientům.

odborné téma stomatologie a dentální hygiena

Příklady, jak vidí lidé se zrakovým postižením: 1. makulární degenerace

1

3

2. diabetická retinopatie 3. retinitis pigmentosa 4. slepota

2

4

ky v době gravidity a jiné. Získaná slepota bývá způsobena např. chorobami zrakového analyzátoru, poruchami v oblasti centrální nervové soustavy, komplikacemi při infekčních nemocech, otravami, meningitidou, tuberkulózou, diabetem, úrazy oka, poleptáním či popálením oka, předávkováním kyslíkem apod.

Při fyziologickém stavu získáváme prostřednictvím zraku okolo 90 % všech informací, nevidomí dokáží využít zbývající informační kapacity (sluch, čich a hmat) natolik, že mají značně přesnou představu o světě.

Pacienti i přes úplnou ztrátu zraku mohou žít nezávisle, pokud budou používat pomůcky, které jim usnadní každodenní činnosti.

Dentální pomůcky Pomůcky pro dentální hygienu se u nevidomého pacienta nijak neliší od pomůcek pro běžného pacienta.

Osoba se zrakovou vadou má, bohužel, problém s výběrem pomůcek v obchodě. Regály v drogeriích jsou naplněny různými výrobky různých výrobců, většina z nich však není označena Braillovým písmem. Doporučení kladená na výběr kartáčku jsou jasná – měkký, malá hlavička.

Kartáčky jsou však zabalené v blistru a také bez označení. Pro správný výběr kartáčku, zubní pasty a dalších pomůcek je proto vhodné navštívit dentální hygienistku nebo zubního lékaře, kteří na základě vyšetření dutiny ústní a zjištění motorických dovedností jedince nebo jeho doprovodu doporučí pacientovi potřebné pomůcky a doporučené postupy s ním následně také nacvičí.

Zubní kartáček patří mezi nejdůležitější pomůcky orální hygieny. Podle

současných trendů by měl být měkký s malou pracovní hlavou a s rovně zastřiženými vlákny se zaoblenými konci. Kartáčkem se čistí zuby a masírují dásně. Čištění se provádí vibračními nebo velmi malými krouživými pohyby v rozsahu jednoho zubu zhruba 5–10krát. Je zapotřebí vyčistit veškeré dostupné plošky zubů.

Dokonalost čištění je možné zkontrolovat jazykem – povrch zubů by měl být dokonale hladký.

Sólo kartáček – tento kartáček obsahuje jeden svazek vláken. Po­ užívá se k čištění gingiválního sulku a je také vhodný k dočišťování špatně dostupných míst, jako jsou například zadní plošky zubů. Čistíme (bez pasty) každý zub zvlášť krouživými pohyby těsně u dásně.

Mezizubní prostor nepodléhá mechanismu samočištění. Efektivní čištění je možné mezizubním kar­ táčkem. Správnou velikost mezizubního kartáčku určí dentální hygienistka nebo zubní lékař speciální kalibrovanou sondou. Použití se doporučuje alespoň jednou denně. Pro začátečníky je vhodnější použití me­ zizubních párátek (nejedná se však o dřevěná párátka dostupná např. v jídelně (!). Nácvik i následnou manipulaci s nimi zvládají pacienti mnohem lépe a rychleji než s mezizubním kartáčkem. Mezizubní kartáček či párátko se zavede opatrně do prostoru mezi zuby a pohybuje se s ním rovně vpřed a vzad. Tento pohyb stačí provést 1–2krát.

Další doporučovanou pomůckou bývá zubní nit. Pro začátečníky, děti či handicapované zvolíme raději flosspic (vypadá jako zubní nit natažená v luku), který je ideální pro čištění mezizubních prostorů u řezáků a míst, kde se zuby navzájem dotýkají (bod kontaktu). Plastová část se

drží palcem a ukazovákem, nit se opatrným pilovitým pohybem zavede do mezizubí. Nit se přitlačí k jedné a druhé straně zubu a stírá se.

Zubní pasty jsou nejrozšířenějším doplňkem ústní hygieny. Existuje mnoho variant s různým typem účinku. Zubní pasty zvyšují odolnost zubní skloviny proti vzniku zubního kazu.

Mohou pomoci při citlivosti zubů např. na chlad, ale i při onemocnění dásní, jejich masáži (čištění). Dobrým pomocníkem nejen pro osoby se zrakovým postižením je tuba s odklápěcím víčkem, která může pomoci předejít ztrátám víčka. Doporučované množství zubní pasty je o velikosti hrášku. Toto množství lze osobám se zrakovým postižením přiblížit pomocí ostatních smyslů, konkrétně hmatu – pastu můžeme např. nanést rovnou na jazyk, kde pacient pocitově lépe pozná její množství, následně ji kartáčkem sejme a pokračuje v ústní hygieně. Někteří pacienti si přidržují rukou hlavičku kartáčku, takže cítí, kam pastu nanášejí, jiní si ji vymáčknou nejprve na dlaň a teprve poté ji přenesou na kartáček.

Pomůcky pro dentální hygienu se u nevidomého pacienta nijak neliší od pomůcek běžného pacienta.

Množství zubní pasty však musí odhadovat hmatem (nahoře)

9

odborné téma stomatologie a dentální hygiena

Osoba se zrakovou vadou na dentální hygieně Hlavním pracovním úkolem dentální hygienistky je především motivovat pacienta k pravidelné a systematické péči o ústní hygienu. Instruktáž o správné technice čištění chrupu musí zahrnovat všechny nejdůleži-

Do dentální ordinace je možné si opatřit pomůcky jako například zub s kořeny, zubním kamenem, zubním kazem atd. tější zásady péče o orální zdraví podle současných vědeckých poznatků a trendů. Technicky nejnáročnější praktickou činností dentální hygienistky je odstraňování supragingiválního zubního kamene a subgingivální kyretáž a vyhlazování kořene zubu.

Zdravý a funkčně zdatný chrup i ostatní tkáně dutiny ústní se podílejí na celkovém zdraví a patří také k faktorům významně zvyšujícím kvalitu lidského života. Dentální hygienistka je v úsilí o dosažení tohoto cíle mimořádně prospěšným pomocníkem zubního lékaře. Její místo je v moderním stomatologickém týmu nenahraditelné.

V ordinacích a čekárnách zubních lékařů i dentálních hygienistek je zpravidla k dispozici mnoho tištěných materiálů s informacemi o novinkách na trhu v oblasti pomůcek, o správných metodách čištění zubů apod. Pro jedince se zrakovým postižením jsou však informace v této podobě nepoužitelné, proto velmi záleží na dentální hygienistce, aby pacienta se zrakovým postižením s těmito informacemi srozumitelně a dostatečně seznámila a veškeré postupy znázornila.

Pacienti, kteří mají poškozen jeden smyslový orgán, mají vyvinuté vnímání ostatními smysly. Někteří lidé se zrakovým postižením dávají, i při částečně zachovaném zraku, přednost slovnímu popisu. Všechny postupy při ošetření by měly být dopředu vysvětleny. Je vhodné umožnit pacientovi, aby si osahal některé používané předměty. Při instruktáži by měl pacient cítit, jak jsou nasměrována vlákna zubního kartáčku, ale i jiných pomůcek.

Všechny tyto pohyby mají být prováděny rukou pacienta.

10

Komunikace s nevidomým Lidé se zrakovým postižením, kteří nemají další přidružené postižení, obvykle nemívají problém s používáním běžného zubního kartáčku.

Pod důsledným vedením specialisty zvládnou správnou metodu čištění zubů a správné používání ostatních pomůcek orální hygieny.

Pokud se k nám nevidomý pa­ cient objednává telefonicky, buďme trpěliví a sdělme mu veškeré informace do telefonu jasně a pomalu.

Nevidomý pacient by měl být objednán na určitou hodinu, kterou je dobré co nejpřesněji dodržet, aby se předešlo jeho nervozitě v neznámém prostředí.

S pacientem dopředu pohovořte o možnosti vstupu do ordinace dentální hygienistky s vodicím psem či s jiným doprovodem. Nevidomý člověk s vodicím psem má přístup do zdravotnických zařízení. Na vodicího psa není vhodné mlaskat, hvízdat, hladit ho, krmit ho nebo na něj mluvit bez vědomí majitele. Jednání s nevidomým nikdy neprobíhá přes jeho průvodce, protože ten nevidomého pouze doprovází. Komunikace probíhá vždy přímo s pacientem.

Osoba jednající s nevidomým zdraví jako první. Pozdrav s vlastním představením je důležité spojit s oslovením typu „Dobrý den, pane Nováku, já jsem pan Novotný“, aby nevidomý věděl, že pozdrav patří jemu. Při setkání stačí nevidomému oznámit „podávám vám ruku“ a při odchodu z místnosti je vhodné nevidomého upozornit na to, že dotyčná osoba opouští místnost.

Je dobré se s nevidomým o nejrůznějších věcech vždy předem domluvit a přiměřeně popisovat situace a procesy. V komunikaci s nevido-

mým je potřeba využívat jednoznačné a určité formulace a vyhýbat se neurčitým pojmům. V případě, že se děje něco neočekávaného, co nevidomý nepozná, je vhodné ho na to upozornit. Popisujte nevidomému, co děláte, zejména před provedením ošetření či zákroku s přímým tělesným kontaktem. Nestačí jen popsat připravovaný úkon, ale je zapotřebí říct, kdy bude zahájen, a ověřit si, jestli je pacient na úkon připraven (např. „Nyní to zastudí… Teď to píchne…“ apod.).

Pokud nevidomému něco podáváte, řekněte mu to. Je třeba popisovat vše detailně a přesně.

Při komunikaci s osobou s těžkým zrakovým postižením bychom také měli snížit na minimum hluk v okolním prostředí. Během rozhovoru se doporučuje stát nebo sedět čelem k dotyčnému, přestože nás nevidí. Tito lidé mají zpravidla poměrně dobře vycvičený sluch a poznají, když se při rozhovoru otáčíte jinam, někdy dokonce velmi přesně vyčtou z hlasu i další neverbální prvky jako úsměv, nervozitu, nezájem, nesoustředěnost.

Mluvte s nevidomým přirozeně a otevřeně jako s jiným pacientem.

Nadměrná kontrola řeči může vyvolat nejistotu jak u pacienta, tak u vás, a komplikovat komunikaci.

S nevidomým lze bez obav použít slov vidět, kouknout se, mrknout, prohlédnout si. Tato slova používají nevidomí k vyjádření způsobu vnímání – cítit, hmatat, dotýkat se.

Pokud chceme nevidomému pacientovi něco doporučit, například kartáček, pastu či nějaký postup, můžeme mu informaci napsat a odeslat e-mailem či mu umožnit nějaký záznam – většinou hlasový, který si nahraje na diktafon.

Správným chováním předejdete nedorozumění K nejčastějším problémovým si­ tuacím, s nimiž se nevidomí ve zdravotnickém zařízení setkávají, patří například: → pojmenování vyšetření bez dostatečného upřesnění, → nedostatečný popis výkonu či zákroku, který bude následovat, → nedostatečný popis prostředí, ve kterém úkon bezprostředně ­probíhá, → neověření otázkou, zda je pacient připraven na zahájení úkonu, → opomenutí informace, že je úkon ukončen, → používání paniku vzbuzujících výrazů bez upřesnění, proč byly vysloveny,

foto: autorka

Na trhu jsou také k dostání ústní vody s různými účinky. Pro správné množství ústní vody můžeme nevidomým pacientům doporučit ústní vodu s dávkovačem.

florence 3/18

odborné téma stomatologie a dentální hygiena

→ neověření otázkou, zda pacient veškerým předaným informacím porozuměl.

Zaměstnanci zdravotnického zařízení by proto měli dodržovat zásady správného chování k pacientovi se zrakovým postižením. Mezi ně patří: → Zdravotnický pracovník jde před nevidomým o krok vpředu. → Nabídne nevidomému doprovod, ale netlačí ho před sebou. → Nabídne svou pokrčenou paži nevidomému, aby se nevidomý mohl přidržet jeho lokte nebo zavěsit do rámě. → Před vstupem na schodiště upozorní nevidomého na směr schodiště např. slovy: „Pozor, schody nahoru.“ Dále mu řekne o prvním a posledním schodu.

Zdravotníci by také měli dbát na to, aby byly dveře do čekárny či do ordinace vždy zavřené nebo vždy

otevřené, odstranit nebezpečné překážky a bariéry, které mohou být pro nevidomého nebo slabozrakého jedince velmi ohrožující (například vytažené šuplíky, pootevřená dvířka zejména prosklených skříněk, vyčnívající předměty), nebo na ně alespoň pacienta včas upozornit.

Usnadní tak vstup pro nevidomého.

Posazení nevidomého na zubařské křeslo provedeme nejlépe tak, že položíme svoji ruku na opěradlo křesla. Nevidomý sjede vlastní rukou po naší ruce na opěradlo, kde se již sám zorien­tuje a posadí. Také věci nevidomého by měly zůstat na svém místě, nemanipulujte s nimi bez jeho vědomí.

To, co se liší u osoby se zrakovým postižením oproti ostatním pa­ cientům, je samotná instruktáž jednotlivého pacienta. U nevidomého pacien­ta musíme více využít ostatních smyslů, zejména hmatu. Do dentální ordinace je možné si opatřit pomůcky jako například zub s koře-

ny, zubním kamenem, zubním kazem atd. Pro nevidomého pacienta je pro poznávání předmětů stěžejní objekt si důkladně osahat. Motivaci a instruktáž je také vhodné doprovázet přesným a detailním popisem.

V praxi se můžeme setkat s dentální hy­ gienistkou/ženou, ale samozřejmě i s hy­ gienistou/mužem. Protože žen je však v praxi více, uvádím v textu dentální hygienistky.

Literatura: 1. Michálek M, Vojtíšek P, Vondráčková J. Váš nevidomý pacient. Praha: Okamžik, 2010. ISBN 978-80-86932-26-2 2. Janáčková L, Weis P. Komunikace ve zdravotnické péči. Praha: Portál, 2008.

ISBN 978-80-7367-477-9 3. Nováková I. Zdravotní nauka II. díl: Učebnice pro obor sociální činnost.

Praha: Grada Publishing, 2011

Role sestry v péči o pacienta se zubní náhradou Současné ošetřovatelství se neustále mění a vyvíjí a vyžaduje sestru, která je schopna se tomuto trendu přizpůsobit. Jejím prvořadým cílem je pomáhat jedincům či skupinám udržovat a navracet zdraví a zajistit důstojné umírání.

Bc. Petra Pojžárková, vrchní sestra Stomatologického oddělení, ÚVN Praha

V

rámci rozvoje ošetřovatelství se sestra musí neustále vzdělávat, její profese vyžaduje speciální vědomosti a zručnosti. Zároveň si osvojuje důležité specifické role pro vykonávání tohoto povolání.

Nepřetržitě uplatňuje roli ošetřovatelky, edukátorky, komunikátorky, advokátky, manažerky, poradkyně, úderky a nositelky změny. Všechny uvedené role se vzájemně prolínají a sestra může vykonávat více rolí najednou (1).

Hlavní rolí při péči o pacienta se zubní náhradou je role edukátorky a komunikátorky. Edukace předsta-

vuje důležitou součást všech ošetřovatelských činností. Všeobecná sestra je významnou osobou v realizaci výchovy ke zdraví. Podmínkou je, aby všeobecná sestra prováděla edukaci na odborné úrovni a tak přispívala k poskytování komplexní ošetřovatelské péče. Juřeníková (2) popisuje edukaci takto: „Edukace znamená výchovu a vzdělání jedince. Pojem edukace lze definovat jako soustavné ovlivňování chování a jednání jedince s cílem navodit pozitivní změny v jeho vědomostech, postojích, návycích a dovednostech.“ Edukace v ošetřovatelství je založena na vzájemné spolupráci a komunikaci mezi edukátorem (nejčastěji všeobecná sestra, fyzioterapeut, nutriční terapeut) a edukantem (pacient, rodinný pří-

slušník). V rámci edukace dochází k procesu rozvíjení informovanosti a dovedností pacienta. Pro správné provedení edukace musíme znát základní mechanismy učení a jeho principy. Dle Kuberové (3) „si člověk při procesu učení zapamatuje 10 % z toho, co četl, 20 % z toho, co slyšel, 30 % z toho, co viděl, 40 % z toho, co viděl a slyšel, 90 % z toho, co sám dělal a dělá“. Člověk je na rozdíl od ostatních živočichů schopen učit se záměrně, tj. osvojovat si různé vědomosti a návyky, a to je i cílem edukace. Čím přesněji jsou cíle formulované, tím efektivněji může sestra plánovat, motivovat a řídit učební činnost.

Konkrétní vymezení cílů umožňuje objektivnější kontrolu výsledků edukační činnosti a operativní diagnostiku změn ve struktuře vědomostí,

11

odborné téma stomatologie a dentální hygiena

florence 3/18

Při edukaci pacientů je nutné mít na paměti mj. i fyziologické, biologické a psychické faktory

Tyto věty by měly podle autorky zaznít téměř při každé návštěvě a pa-

12

cient na ně musí být schopen souvisle odpovědět. Tím si ověříme, že porozuměl. Nestačí se tedy jenom zeptat: „Rozumíte tomu?“, protože pacient odsouhlasí, že všemu rozumí, a po odchodu z ordinace si už na nic z toho, co jsme mu říkali, nevzpomene.

Sestra by měla mít na paměti, že každý člověk má při edukaci specifické návyky, vnímání a přijímání informací, které jsou ovlivněné prostředím, jeho povahou, zkušenostmi ale i intelektem. Dále je nutné mít na zřeteli i fyziologické, biologické a psychické faktory. Mezi tyto faktory patří pohlaví, věk, případné poruchy smyslového vnímání (dalekozrakost, hluchota atd.), úroveň soběstačnosti a zdravotní stav pacienta. Velmi negativní roli hraje i strach a úzkost a také osobnostní vlastnosti, typ temperamentu. Další překážkou mohou být víra a kulturní odlišnosti (2).

Edukaci v péči o chrup/zubní náhradu se věnujeme při každé návštěvě pacienta na stomatologickém oddělení. Důraz klademe na kontrolu jeho návyků a postupů, které užívá v péči o dutinu ústní, a snažíme se ho motivovat k udržování vlastního orálního zdraví.

Pokud je péče o dutinu ústní z jeho strany nedostatečná, což poznáme podle zvýšeného množství přirozených nebo artificiálních plaků, musíme modifikovat dosavadní péči, provést praktický nácvik s novými pomůckami zubní hygieny, eventuálně s pacientem probrat úpra-

vu výživy a složení stravy. Je-li to nezbytné, zajistíme pomoc další osoby, pokud je spolupráce s pa­ cientem špatná. Při nácviku provádění hygieny dutiny ústní musíme také zohlednit kognitivní a manuální schopnosti pacienta. Sníženou úroveň sebeobsluhy je možné řešit asistencí při provádění ústní hygieny s používáním speciálních pomůcek a vybavení. K lepšímu pochopení pak můžeme využít praktický nácvik péče o chrup (6).

Literatura: 1. Plevová I. Ošetřovatelství I. 1. vyd.

Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3557-3 2. Juřeníková P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 9. ISBN 978-80247-2171-2 3. Kuberová, H. Didaktika ošetřovatelství.

1. vyd. Praha: Portál, 2010, s. 50. ISBN 978-80-736-7684-1 4. Magurová D, Majerníková Ľ. Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve.

Martin: Osveta, 2009. ISBN 978-808063-326 5. Rajmová L. Kvalita života stomatologického pacienta se zubní náhradou.

Bakalářská práce. Vedoucí práce J. Mareš. Hradec Králové: Univerzita Karlova, Lékařská fakulta, Ústav ­sociálního lékařství, 2011 6. Zouharová Z. Zdravý úsměv – péče o zuby a dásně. 2. vyd. Slavkov u Brna: MM Publishing, 2009.

ISBN ­978-80-904414-1-5

foto: Profimedia

dovedností, návyků, postojů a názorů účastníka edukačního procesu.

Realizaci samotné edukace lze rozdělit na čtyři fáze: motivační, expoziční, fixační, vyhodnocení (4).

Správná motivace pacienta je základem pro fázi realizace. Během expoziční fáze předáváme pacientovi nové informace. Je důležité, aby si sestra uvědomila, že pouze monotónní předávání informací je většinou neúčinné. Je nutné, aby se pacient aktivně zapojil. Samotné procvičování poznatků se nazývá fixace. Průběžné ověřování znalostí pomáhá sestře diagnostikovat, prověřit a testovat pochopení učiva a zájem edukanta. Návazně je nutné, aby pacient dokázal získané vědomosti a dovednosti aplikovat.

Rajmová (5) ve své práci, v níž se zabývá kvalitou života stomatologického pacienta se zubní náhradou, popisuje několik zásad – vět, jak si ověřit zda pacient edukaci porozuměl. Lékař i sestra by si podle ní měli vytvořit návyk několikrát pa­ cientovi zopakovat věty typu: → Chcete se na něco zeptat? → Řekněte mi, prosím, svými slovy, co jsem vám řekl. → Co budete (nebudete) dělat? → Pokud tomu dobře rozumím, ­říkáte, že… → Rozumím tomu správně, že… → Zopakujte mi, jakým způsobem a z jakého důvodu budete lék ­užívat.

PROFESIONALITA ALITA A PRESTIŽ

NOVINKA

TRIČKO LYRA Stylové a pohodlné ke kalhotám i sukni.

WWW.CADENZA.CZ DEN NZA.CZ NAKUPUJTE SNADNO A RYCHLE...

Prodejna Cadenza Myslíkova 31, Praha 1 E-shop Cadenza www.cadenza.cz Zelená linka 800 148 830

Tr ič ko Ly ra Dámské přiléhavé tričko ze žebrového úpletu. Decentní kulatý výstřih je doplněn třemi plastovými knoflíčky. Rukávy ve tříčtvrteční délce. V nabídce čtyři barvy. Délka zadního dílu cca 62 cm. žebrový úplet, 96% bavlna, 4% lycra, 224 g/m2 V E L I K O S T I : XS, S, M, L, XL, XXL M AT ER I Á L :

B A R V Y:

13

40°

praxe

florence 3/18

Fentanylové náplasti – lék, či nová droga v přednemocniční neodkladné péči

Mgr. Veronika Chalupová, manažer kvality ZZS LK, p. o.

F

entanyl sám o sobě patří do skupiny morfinomimetik neboli opioidů. Mezi opioi­ dy obecně patří všichni agonisté a antagonisté s morfinomimetickým účinkem. Podle původu je dělíme na endogenní, kam náležejí enkefaliny, endorfiny (hypothalamus a hypofýza), dynorfiny. Přírodní opioidy se přirozeně vyskytují v opiové šťávě z nezralých makovic a můžeme je rozdělit na deriváty fenantrenu, kam spadá morfin, kodein, thebain, a na deriváty benzylizochinolinu – papaverin a noskapin.

Do poslední skupiny syntetických opioidů náleží opiáty, např. fentanyl, sufentanyl, alfentanyl aj.

Fentanyl používáme už více než třicet let v terapii bolesti, v anestezii a v intenzivní medicíně (Drábková, Malá, 1999). Aplikace fentanylu ve formě náplasti zajišťuje vyrovnanou nekolísající plazmatickou hladinu farmaka, která méně zatěžuje metabolismus jater, gastrointestinální trakt jako takový a pro pacienty s potřebou dlouhodobého užívání je výhodná i z důvodu méně časté aplikace. Fentanyl má nízkou molekulovou hmotnost a dobře se rozpouští v tucích, proto je ideálním lékem pro transdermální aplikaci. Po odstranění náplasti se z podkoží ještě asi 12 hodin uvolňuje až 50 % účinné látky.

Správné znehodnocení náplasti se provádí tak, že se použitá náplast přehne v půli, působící stranou k sobě. I po použití na náplasti zbude blíže neurčené množství účinné

14

látky, proto by měly být odstraněné náplasti mimo dosah dětí a zvířat (Vondráčková, 2009).

Mechanismus účinku a použití fentanylu Mechanismus účinku je takový, že opioidy se vážou na opioidní receptory. Tyto receptory se vyskytují jak v centrálním nervovém systému, tak v periferii (nervová zakončení, nemyelinizované kožní nervy, klouby, dorzální kořenová ganglia či imunitní buňky). V periferii vznikají účinky opioidů primárně v zánětlivých tkáních, účinkují tedy nejen analgeticky, ale i protizánětlivě. Intenzita účinku závisí na koncentraci na receptoru.

Fentanyl je jako omamná látka uveden v seznamu omamných a psychotropních látek dle zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, resp. Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách, je tedy zakázanou omamnou látkou a veškeré nakládání s ním včetně jeho držení je trestným činem. Výdej léků s jeho obsahem je v ČR pod nejpřísnější kontrolou, tzn. je vázán na lékařský předpis s modrým pruhem (Vaněček, Kuchař, 2011). Fentanyl je μ-agonista a má stokrát silnější účinek než morfin, silně lipofilní látka. Vysoký koncentrační gradient je příznivý pro přesun fentanylu z mozku, má tedy poměrně krátké působení. Z 90 % je metabolizován v játrech na inaktivní norfentanyl.

Pouze 6–8 % se vyloučí močí v nezměněné formě. Hepatální clearance je vysoká (60 %), proto jej nelze podávat per os. Maximální nástup účinku je za 5–8 minut, minimál­ ní trvání je 20–30 minut, relativní

trvání 1–2 hodiny. Vysoké dávky a opakování dávky vede k prodlou­ žení účinku a ke kumulaci látky (vysoká plazmatická koncentrace nedovolí redistribuci, a zůstává tedy vysoká hladina v CNS). Vysoké dávky často vedou ke svalové rigiditě.

Nevyčerpaného zbytku léku v náplasti využívají právě narkomani nebo lidé z obchodu s narkotiky profitující. Nejčastěji extrahují fentanyl z náplastí vyvářením za pomoci účinku citronové šťávy. Vzniklý extrakt se pak aplikuje nitrožilně, intranasálně. Pokud vyvářejí novou náplast, zpravidla dostanou dávku pro asi šest lidí. Mezi další formy použití náplasti je její nastříhání a lepení si jejích kousků, proužků na patro, pod jazyk, i přímo na jazyk čili transmukózní podání. Problémem u použitých náplastí je, že narkoman nikdy neví, jaká dávka přesně v transdermální náplasti zůstala, a tudíž se může snadno předávkovat, což může vést až k selhání základních životních funkcí a eventuálně ke smrti intoxikovaného pacienta.

K fentanylu coby zdroji drogy se uchylují jak dlouhodobí narkomani, protože je lacinější než heroin a přitom je mnohonásobně účinnější, tak novodobí uživatelé drog v rámci prvního pokusu o jejich aplikaci.

K náplastem se dostávají buď tak, že je ukradnou onkologickým pacientům ve svém příbuzenstvu či blízkém okolí, anebo je „vymámí“ od svého lékaře, kdy záměrně fabulují a zveličují svou bolest (drogově závislí mohou být zároveň i onkologicky léčenými pacienty), anebo je prostě zakoupí na černém trhu, zejména prostřednictvím interne-

foto: Profimedia

V současnosti se napříč celou Českou republikou, nejen v populaci narkomanů, rozmáhá zneužívání fentanylových náplastí coby zdroje návykové látky. V rámci diferenciální diagnostiky bývají takto intoxikovaní pacienti pro ošetřující personál záchranných zdravotnických služeb tvrdým oříškem.

praxe

tu. Transdermální náplasti vydané pacientovi z lékárny už totiž nepodléhají žádné další evidenci opiátů.

Použité náplasti se nevracejí, a tak trh s nimi vzkvétá. Buď je prodávají sami onkologičtí pacienti, kteří jsou ve finanční nouzi, anebo jejich příbuzní po skonu onkologického pa­ cienta. Existuje také teorie, že narkomani se k použitým náplastem dostávají i prohledáváním odpadků.

V přednemocniční neodkladné péči se zpravidla nesetkáváme s tím, že by si nás zavolal samotný pa­ cient – uživatel narkotik, ve většině případů se jedná o tzv. volání z druhé ruky, anebo jsme přivoláni někým, komu chování či prvky jednání pacienta připadají neadekvátní. Samotné projevy, respektive subjektivní příznaky pacienta intoxikovaného kteroukoliv drogou obecně mají širokou škálu projevů a pohybují se od lehké euforie až po projevy prudké psychózy, provázené sebedestrukcí či suicidálními tendencemi anebo verbální či fyzickou agresí vůči okolí i vůči posádkám záchranné zdravotnické služby (Dobiáš, 2013).

Odběr anamnézy a komunikace s pacientem Vlastní odběr anamnézy nastává již při příjezdu na místo zásahu, kdy se snažíme zohlednit biologické, psychologické, sociální, kulturní a další aspekty, jež na nás po vstupu k pacientovi působí. Důležité je prostředí, ve kterém se pacient nachází, jako jsou diskotéky, kluby, festivaly, opuštěné budovy aj. Všímáme si přítomnosti injekčních stříkaček, jehel, lžic, svíček, zapalovačů (Do­ biáš, 2013). Pacienta při vyšetřová-

ní zevrubně prohlížíme, ale zároveň při komunikaci s ním zvažujeme nejen jeho aktuální stav, ale musíme předvídat i riziko dalšího klinického vývoje. Při agresi pacienta spolupracujeme s Policií ČR a nezapomínáme ani na oznamovací povinnost, zejména u nezletilých. Napětí v akutním konfliktu řešíme klidným přístupem a držíme si emocionální odstup i profesionální nadhled.

Velký důraz klademe i na zvážení možnosti vypsání případného negativního reversu, protože dosud klidný pacient může náhle podlehnout pa-

Typickým příznakem pro akutní intoxikaci farmakologickou skupinou opioidů může být zpočátku euforie, ovšem často v kombinaci se zklidněním, apatií až snovým stavem. Pacient cítí tíži v končetinách, únavu, je malátný, může cítit úzkost, sucho v očích, ústech a nose. Pokud je předávkování závažnějšího charakteru, připojuje se útlum dýchání, potlačení kašlacího reflexu, křečové stavy, zvracení a nevolnost (Bartůněk, Jurásková, Heczková, Nalos, 2016). Život ohrožující stav vzniká při kómatu, bradypnoi, dochází k tzv. opiátové-

Aplikace fentanylu ve formě náplasti zajišťuje vyrovnanou nekolísající plazmatickou hladinu farmaka, která méně zatěžuje metabolismus jater a gastrointestinální trakt jako takový. nické atace či halucinogennímu bludu a může reagovat sebedestruktivně či agresí (Drábková, Malá, 1999).

Pod pojmem nar­koman si můžeme představit aso­ciálně vyhlížejícího jedince, potácejícího se z blízkého squatu, nicméně tuto představu silně narušují mladí, vzdělaní anebo dosud se vzdělávající, dobře a módně odění lidé se značkovými doplňky či s ­„lookem businessmana“ s drahým automobilem. Na toxikománii můžeme usuzovat u náhlého a hlavně nevysvětlitelného zhoršení chronických onemocnění typu diabetes mellitus, asthma bronchiale, schizofrenie aj., protože ochota narkomanů k trvalé spolupráci při dlouhodobé terapii je nízká (Dobiáš, 2013).

mu dýchání, kdy má pacient 3–5 dechů za minutu, ochabnutí tonu kosterního svalstva a zornice jsou miotické jako špendlíkové hlavičky.

Klinický stav, průběh a přidružené faktory ovlivňují druhotně zejména koexistence akutního traumatu pod vlivem kterékoliv drogy, od různých prostých pádů počínaje a napadením či snahou o fyzickou likvidaci konče, lékové interakce, kde se nejčastěji nacházejí farmaka ze skupiny benzodiazepinů, interakce alkoholové, souběžně přidružená onemocnění jako HIV pozitivita, hepatitis C, malnutrice, která umožňuje vyšší toxicitu kteréhokoliv narkotika obecně, a dále kachexie, sexuálně přenosné choroby a v neposledINZERCE

Pod záštitou

• KARDIOCHIRURGICKÁ SEKCE • ANGIOCHIRURGICKÁ SEKCE • SEKCE ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ NELÉKAŘSKÝCH PROFESÍ • POSTEROVÁ SEKCE Generální partner

Partner

OREA HOTEL VORONĚŽ KŘÍŽKOVSKÉHO 458/47, 603 73 BRNO

Bližší informace ke kongresu naleznete na www.kardiovaskularnikongres.cz

ORGANIZÁTOR: We Make Media, s. r. o., Italská 1583/24, 120 00 Praha 2 Tel: +420 778 476 475 | E-mail: info@wemakemedia.cz

8Kardio - anonce - 178x80.indd 1

www.wemakemedia.cz www.kardiovaskularnikongres.cz

04.06.2018 14:59:24

15

praxe

florence 3/18

Toxidromy (Zdroj: Dobiáš, 2013, str. 185) PŘÍZNAK/SKUPINA anticholinergní TK beze změny P zrychlený DF beze změny TT zvýšená zornice dilatované střevní peristaltika útlum pocení není sliznice suché psychika útlum, dezorientace, halucinace

ní řadě osídlení pacienta parazity typu svrabu a zavšivení (Drábková, Malá, 1999).

Pomůckou v diferenciální diagnostice intoxikací návykovými látkami nám spolu s klinikou může být bazální znalost tzv. toxidromů, což jsou soubory příznaků, jež nás navedou směrem k správné diagnóze, a svým způsobem nám tato znalost šetří čas, protože můžeme začít terapii otravy drogou dříve, než jsou známy výsledky toxikologického rozboru (Dobiáš, 2013).

Terapie a léčba Postup při terapii u předávkování drogou z fentanylové náplasti se odvíjí od aktuálního stavu pacienta.

U příznaků vykazujících pouze lehčí předávkování titrujeme intravenózní podání naloxonu, což je specifické antidotum pro opioidy. Dávku podáváme za přísného sledování měnícího se stavu pacienta, zvažujeme možnost iatrogenně navozeného syndromu z odnětí neboli abstinenčního syndromu. Akutní stavy z odnětí jsou nejzávažnější při fyzické závislosti na heroinu a pa­cienta mohou bezprostředně ohrozit na životě (Drábková, Malá, 1999). Odvykací stav neboli syndrom z odnětí drogy souvisí přímo úměrně s přerušením užívání kterékoliv drogy, která byla dlouhodobě užívána, a má různé příznaky v závislosti na druhu drogy. Tyto symptomy nemají příčinnou souvislost s jiným o ­ nemocněním.

Abstinenční syndrom může být různě dlouhý, různě se projevovat a může být pacientem různě zvládán. Mezi komplikace syndromu z odnětí náležejí křečové stavy a vznik deliria (Bartůněk, Jurásková, Heczková, Nalos, 2016). Dále postupujeme symptomaticky, u závažné bradypnoe zajistíme dýchací cesty, zahájíme umělou plicní ventilaci, sledujeme základní životní funkce, případně použijeme antikonvulzivní terapii diazepamem i.v. či midazola-

16

cholinergní beze změny zpomalený beze změny beze změny zúžené zvýšená ano vlhké++ útlum, dezorientace

opioidní snížený zpomalený zpomalená snížená zúžené++ útlum snížené, normální normální útlum

sympatomimetický zvýšený zrychlený zrychlená zvýšená dilatované zvýšená ano vlhké agitace

mem i.v., ke zvládnutí abstinenčního syndromu lze navázat tiapridalem nebo haloperidolem (Drábková, Malá, 1999). Další terapie podáváme dle aktuálního stavu pacienta.

Toxikologická vyšetření v terénu neprovádíme, odběry biologického materiálu (krev, moč) se uskutečňují na příjmu v nemocnici.

Kazuistika Jedno časné zimní ráno byla přijata na ZOS tísňová výzva, že v centru města nedaleko spádové nemocnice sedí na zemi mladý muž a krvácí z rány na čele. Výzva v naléhavosti urgence III. byla zajištěna posádkou ve složení záchranář + řidič, posádka na místě opravdu nalézá astenického mladíka plně při vědomí, lucidního, orientovaného, jak sedí na zemi a na čele má tržnou ránu délky cca 10 cm. Udává, že v noci mnoho nespal a nyní zakopl a upadl a uhodil se do čela. Zornice má izokorické s fotoreakcí, za krkem ho nebolí, rána mírně krvácí. Po domluvě s posádkou mladík vstává a je schopen chůze do sanitního vozu. Pacient dojde do vozu RZP, kde je uložen na lehátko, jsou mu změřeny základní životní funkce, rána sterilně kryta a je zajištěna i.v. linka. Mezitím pacient udává, že požil tři tbl. Diazepamu 10 mg per os, že celou noc nespal, požití alkoholu neguje, s ničím se neléčí a žádné léky trvale neužívá. Kardiopulmonálně t. č. kompenzován, krevní tlak 110/60 mm Hg, puls 70/min, glykémie 5,7 mmol/l, nicméně během úkonů k zajištění monitorace základních životních funkcí se pacient začíná propadat s vědomím na GCS13.

Posádka vozu RZP zraněného pacienta transportuje do traumacentra k vyloučení kraniotraumatu a avizuje požití benzodiazepinů; během transportu při příjezdu před nemocnici při prohledávání pacientova zavazadla nalézá fentanylové náplasti. Na traumatologii je ihned voláno ARO konzilium. Od doby příjezdu posádky

sedativně-hypnotický snížený zpomalený, normální zpomalená snížená beze změny útlum snížené normální útlum

RZP na místo zásahu do doby příjezdu posádky RZP do nemocnice na traumatologii uplynulo přesně 12 minut. Při příchodu ARO konzilia nastává progrese poruchy vědomí, pacient je spavý, probuditelný, výzvě nevyhoví, GCS8, řeč nesrozumitelná, zornice miotické, objevuje se opiátové dýchání s bradypnoí cca 5 d/min, oběhově stabilní. Po zaintubování a napojení na umělou plicní ventilaci je směrován na CT hlavy a CT páteře, které je bez nálezu, zároveň je provedeno screeningové vyšetření moče na toxikologii, kde pozitivně vychází THC, benzodiazepiny a fentanyl.

Zpětně je zjištěn dlouhodobý abúzus heroinu, pervitinu, alkoholu a opiátů.

Přijat k další péči na ARO.

Literatura: 1. Bartůněk P, Jurásková D, Heczková J, Nalos D. Vybrané kapitoly z intenzivní péče. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2016. 752 s. ISBN 978-80-247-4343-1 2. Dobiáš V. Klinická propedeutika v urgentní medicíně. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 208 s.

ISBN ­978-80-247-4571-8 3. Drábková J, Malá H. Vádemékum novinek neodkladné péče. 1. vyd.

Praha: Grada Publishing, 1999. 224 s.

ISBN 80-7169-693-5 4. Vaněček M, Kuchař M. Bulletin Národní protidrogové centrály. In Fentanyl Bulletin 4/2011. 1. vyd. Praha: Policie ČR, Národní protidrogová centrála, Služby kriminální policie a vyšetřování. ISSN 1211-8834 [online]. 2011. [cit. 2018-03-25].

Dostupné z: https://cse.google.com/ cse?cx=015489265366623571386%3Aa8ctlccxurg&q=fentanyl&ok.x=0&ok. y=0#gsc.tab=0&gsc.q=fentanyl&gsc. page=1 5. Vondráčková D. Fentanyl v ambulantní léčbě bolesti. [online]. 2009. ­[cit.

2018-03-25]. Dostupné z: http://www.edukafarm.cz/c836fentanyl-v-ambulantni-lecbe-bolesti

Poděkování: Děkuji za konzultace MUDr. Jiřímu Chalupovi a MUDr. Lucii Langové.

Nenechte si ujít šanci pro Váš profesní růst v Německu!

Hledáte zaměstnání na pozici zdravotní sestry?

Pak zašlete Váš životopis do Klinik Bavaria Kreischa.

S námi máte možnost začít zajímavou pracovní změnu a profesně se začlenit v Německu.

Naše moderní klinika, vzdálená jen 5 km od Drážďan, hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním pracovním místem. Tato soukromá nemocnice a klinika, specializovaná na rehabilitaci, patří k nejuznávanějším v celém Německu. V rámci speciálních terapeutických programů se zaměřujeme na pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí multiorganickou insufiencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresivní léčbě rakoviny.

Hledáme proto všeobecné zdravotní sestry a všeobecné ošetřovatele pro obory: neurologie, interní medicína, psychosomatika a ortopedie.

Láká Vás spolupráce s námi?

Z naší strany Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu, a to v rámci Projektu mezinárodní spolupráce. Tento projekt, organizovaný klinikou, funguje již přes čtyři roky a má velký úspěch. Doposud bylo s jeho pomocí v Německu právně uznáno vzdělání více než sta zdravotníků z celé Evropy, kteří jsou nyní zaměstnáni na různých odděleních kliniky Bavaria.

Co požadujeme? » odpovídající diplom všeobecné zdravotní sestry (diplom o ukončení studia ve studijním programu Ošetřovatelství ve studijním oboru Všeobecná sestra, Bc.) nebo diplom všeobecného ošetřovatele (diplom o ukončení studia ve studijním oboru Diplomovaná všeobecná sestra, DiS.) » nadšení pro výkon tohoto povolání

praxe

»

ochotu pracovat v třísměnném provozu a převzít specializovanou a komplexní péči orientovanou na pacienta (nejen ošetřovatelská ale i základní péče) » motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí »

znalosti němčiny na úrovni A2 a motivaci k dalšímu studiu jazyka (jazykové znalosti jsou výhodou, nikoli nutnou podmínkou přijetí)

Co nabízíme? » dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém, anglickém nebo německém jazyce za pomoci našich překladatelů » prezenční kurs němčiny orientovaný na praxi zakončený zkouškou na úrovni B2 Společného evropského referenčního rámce (kurz je financován a organizován klinikou) » vyřízení žádosti o Prověření ekvivalence Vašeho diplomu (včetně překladu) a žádosti o Povolení k výkonu povolání v Německu » podporu při zapracování na stanici, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci oboru » adekvátní ohodnocení od začátku pracovního úvazku, tj. i v průběhu v průběhu jazykového kurzu » bydlení v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti za férovou cenu » zaměstnání nejprve jako zdravotník pracující pod odborným dohledem připravující se na výkon zaměstnání kvalifikované zdravotní sestry » pracovní úvazek na dobu neurčitou s minimáln smluvní vazbou na dva roky jako kvalifikovaná zdravotní sestra ihned po udělení Povolení k výkonu povolání

Zaujala Vás naše nabídka?

Pak nám zašlete Váš životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce (k němu připojte motivační dopis s kopií Vašeho diplomu a platné registrace) na e-mail personal@ klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Bavaria Kreischa, Personalabteilung, An der Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa/ Sachsen.

Rádi Vás kontaktujemenzpět a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině.

17 KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

praxe

florence 3/18

Návrh ošetrovateľského štandardu aplikácie imunoglobulínového prípravku subkutánnou cestou Imunitný systém udržiava rovnováhu v organizme. Jeho základnou funkciou je rozpoznať to, čo je organizmu vlastné a čo cudzie. Niektoré chorobné stavy imunitného systému spôsobujú, že organizmus sa nemôže brániť a podlieha rôznym ohrozeniam. Imunodeficientné stavy sa liečia substitučnou liečbou zvonku dodávanými imunoglobulínmi. V súčasnosti je najkomfortnejším spôsobom aplikácie subkutánna cesta formou infúzie. V príspevku uvádzame návrh ošetrovateľského štandardu aplikácie imunoglobulínového prípravku subkutánnou cestou.

Terézia Fertaľová, Lívia Hadašová, Iveta Ondriová, Jana Cuperová, Terézia Harausová, FZO, Prešovská univerzita, Prešov

I

munodeficiencia je stav, ktorý vyplýva z chýbania alebo nedostatočnej funkcie niektorej zo zložiek imunitného systému.

V klinickom obraze sa prejaví zvýšenou senzibilitou na infekcie, zvýšeným výskytom autoimunitných prejavov alebo lymfoproliferatívnym ochorením (1). Imunodeficiencie predstavujú veľkú skupinu po­ rúch, rozdeľujeme ich na primárne (vrodené) a sekundárne (získané) imunodeficiencie (2).

Za primárne imunodeficientné stavy môžeme považovať všetky poruchy, ktoré sú vrodené a majú genetický podklad (3). Vznikajú v dôsledku poruchy embryonálneho vývoja, enzýmovej poruchy, alebo majú neznámu etiológiu (4).

Sekundárne imunodeficiencie sú veľmi častými poruchami imunitného systému. Môžu byť vyvolané poškodením prirodzených obranných mechanizmov organizmu ­(polytraumy, popáleniny) a jednotlivých zložiek imunitného systému. K sekundárnym imunodeficienciám patria sekundárne bunkové imunodeficiencie, sekundárne kombinované imunodeficiencie, fagocytárne poruchy a poruchy komplementu (5).

K možnostiam liečby imunodeficiencií zaraďujeme substitučnú imunoglobulínovú lieč-

18

bu, transplantáciu krvotvorných buniek, transplantáciu týmusu, génovú terapiu vrodených porúch imunity, antimikrobiálnu liečbu s profylaxiou a očkovanie pacientov ako primárne preventívne opatrenie (6). Pri liečbe imunodeficientných stavov spojených so znížením, chýbaním protilátok alebo s poruchou ich funkcie majú imunoglobulíny substitučný efekt, keďže obsahujú špecificky zamerané imunoglobulínové molekuly, ktoré nahrádzajú chýbajúce protilátky. Indikácia k terapii sa riadi klinickým stavom a imunologickým nálezom (7). Pri podávaní Ig prípravkov majú lekár a jeho pacient na výber z dvoch variant prípravkov, a to prípravky na podanie i. v. cestou (i. v. Ig – IVIg), alebo do podkožia, s. c. cestou (s. c. Ig – SCIg) (8). V súčasnosti sa pri dobrej spolupráci pacienta viac preferuje aplikácia subkutánnou cestou. Vzhľadom na zriedkavosť výskytu a skúsenosti sestry navrhli sme štandard aplikácie imunoglobulínového prípravku subkutánnou cestou.

V súčasnej dobe sa kladie veľký dôraz na kvalitu poskytovania ošetrovateľskej starostlivosti. Na procese zaisťovania kvalitnej zdravotnej starostlivosti sa musia aktívne zúčastňovať aj sestry. Kvalitná ošetrovateľská starostlivosť je podmienená dodržiavaním vopred stanovených ošetrovateľských štandardov (9). Ošetrovateľské štandardy sú platné, dohodnuté definície prijateľnej úrovne ošetrovateľskej starostlivosti v konkrétnom zariadení. Ošetrovateľský štandard je teda dohodnutá profesijná úroveň

kvality, určuje záväznú normu pre kvalitnú ošetrovateľskú starostlivosť a zároveň umožňuje objektívne hodnotenie poskytovanej ošetrovateľskej starostlivosti. Cieľom vypracovávania Rámcových procesuálnych štandardov ošetrovateľských výkonov je zabezpečenie dôsledného vykonávania lége artis ošetrovateľskej starostlivosti (10). Podľa oblastí delíme štandardy na štrukturálne, procesuálne a štandardy hodnotenia výsledku. Štandard, ktorý navrhujeme, je procesuálny, ide o štandard ošetrovateľského postupu na lokálnej úrovni.

Záver Subkutánna aplikácia imunoglobulínov nie je bežným ošetrovateľským výkonom. Intravenózna infúzia je v porovnaní so subkutánnou rutinným ošetrovateľským výkonom, ktorý je súčasťou každodennej praxe erudovanej sestry. Vzhľadom na ojedinelosť subkutánnej aplikácie imunoglobulínov je vhodne a žiaduce mať k dispozícii ošetrovateľský štandard, ktorý popisuje pracovný postup a zároveň je zárukou kvalitnej starostlivosti.

Literatura u autorek Príspevok vznikol s podporou projektu KEGA č. 029PU-4/2017– Inovácia predmetu Ošetrovateľské postupy I a II – vytvorenie modulového vzdelávacieho programu.

praxe

Ošetrovateľský štandard aplikácie imunoglobulínového prípravku subkutánnou cestou

KRITÉRIÁ PROCESU P1: Sestra si overí v dokumentácii ordináciu lekára.

P2: Sestra si pred výkonom dôkladne umyje ruky s následnou dezinfekciou.

P3: Sestra si pripraví pomôcky na aplikáciu lieku a urobí trojitú kontrolu.

P4: Sestra pripraví liek do striekačky tak, že odstráni plastový kryt z liekovky, vydezinfikuje gumenú zátku alkoholovým tampónom a nechá uschnúť. Prepichne gumenú zátku v strede sterilnou ihlou napojenou na 20 ml alebo 50 ml striekačku podľa ordinovaného lieku, liekovku otočí hore dnom a natiahne obsah do striekačky.

Zo striekačky odstráni ihlu a napojí na ňu podkožnú infúznu súpravu, stlačí piest striekačky, aby sa naplnila hadička súpravy až po krídelká, a súpravu uzatvorí.

P5: Sestra označí na pripravenú striekačku s liekom meno a priezvisko

KRITÉRIÁ ŠTRUKTÚRY Š1 pracovníci: sestra / sestra špecialistka / sestra s dlhodobou praxou Š2 prostredie: zdravotnícke zariadenie, domáce alebo iné prirodzené sociálne prostredie Š3 pomôcky: liekovka s liečivom zahriata na izbovú teplotu, tampóny s alkoholovým dezinfekčným prostriedkom, leukoplast, náplaste, 20 ml, 50 ml striekačka, perforačná ihla, subkutánna infúzna súprava, injektomat, kontajner na ihly, kontajner na kontaminovaný materiál, rukavice. Š4 dokumentácia: zdravotná dokumentácia pacienta pacienta, názov a dávku lieku, číslo šarže.

P6: Sestra si overí totožnosť pacienta, informuje pacienta o druhu podávaného lieku, dôvode a spôsobe podávania lieku.

P7: Sestra zhodnotí celkový stav pacienta a zistí vitálne funkcie.

P8: Sestra pomôže pacientovi zaujať vhodnú polohu na aplikáciu subkutánnej infúzie (v ľahu alebo v sede).

P9: Sestra vyberie vhodné miesto na aplikáciu, vyhne sa miestam, kde sú viditeľné cievy, jazvy, hematómy, opuchy, zatvrdliny, svrbenie, pálenie, časté vpichy. Vhodným miestom na aplikáciu je oblasť brucha (okolie pupka), vonkajšia strana stehien (zriedka) alebo vonkajšia strana ramena (zriedka).

P10: Sestra dôkladne vydezinfikuje miesto aplikácie alkoholovým

Tab. 1 Kritériá štruktúry Kód STRUKTURA

Charakteristika štandardu: ­ procesuálny štandard výkonu Cieľ: podať predpísanú dávku l­ieku a dosiahnuť liečebný efekt podanej látky Skupina starostlivosti: pacienti s ­indikáciou imunoglobulínovej ­terapie Dátum použitia: Dátum kontroly: priebežne Kontrolu vykonal: manažér ­ošetrovateľstva Podpis zodpovedného pracovníka:

Kontrolné kritériá

Metóda hodnotenia

Š1–Š3 Sú splnené podmienky v kritériách štruktúry podľa Š1–Š3? Š4

Áno Nie

Kontrola prostredia Kontrola pomôcok

Má sestra Kontrola k dispozícii potrebnú ošetrovateľskej dokumentáciu dokumentácie pacienta?

dezinfekčným prostriedkom v rozsahu 8 × 8 cm a nechá uschnúť.

P11: Sestra z podkožnej ihly stiahne kryt, druhou, nedominantnou rukou urobí kožnú riasu a rýchlym pohybom vpichne ihlu pod 90° uhlom do vydezinfikovanej kožnej riasy.

P12: Sestra otvorí krídelka na infúznej súprave a zafixuje ich ku koži sterilným krytím.

P13: Sestra aspiruje (potiahne piest na 20ml alebo 50ml striekačke späť) a overí, či nie je napichnutá cieva. Pokiaľ sa v hadičke objaví krv, je potrebné vymeniť ihlu a napichnúť nové miesto.

Ak sa v hadičke krv neobjaví, striekačku vloží do injektomatu a nastaví ordinovanú rýchlosť podania.

P14: Sestra po vyprázdnení striekačky zastaví injektomat a vyberie striekačku z injektomatu.

P15: Sestra vytiahne ihlu a infúznu súpravu z podkožia. Miesto vpichu

prelepí náplasťou so suchým tampónom.

P16: Sestra odpojí vyprázdnenú striekačku od súpravy a injektomatu.

P17: Sestra sleduje žiaduce a nežiaduce účinky lieku, o nežiaducich účinkoch lieku a komplikáciách informuje lekára.

P18: Sestra zaznamenáva do dokumentácie pacienta: → dátum a čas podania, → názov, množstvo podaného lieku a dátum exspirácie lieku, → použité miesto (miesta) aplikácie, → doba, za akú je infúzia kompletne podaná, → nežiaduce udalosti a iné relevantné informácie, → podpis sestry.

P19: Sestra zabezpečí dekontamináciu a uloženie použitých pomôcok, ihly vloží do kontajnera na ostrý materiál a infúznu súpravu vloží do kontajnera na kontaminovaný materiál.

Kód P1 P2–P4 P5 P6

Kontrolné kritériá Overila si sestra v dokumentácii ordináciu lekára?

Dodržala sestra správny postup pri príprave lieku podľa kritérií uvedených v P2–P4?

Označila sestra pripravenú striekačku s liekom?

Overila si sestra totožnosť pacienta pred podaním subkutánnej infúzie?

Informovala sestra pacienta o dôvode a spôsobe podávania lieku?

P7 P8 P9–P16 P17 P18

Zhodnotila sestra pacientov celkový stav a zistila vitálne funkcie?

Zabezpečila sestra pacientovi vhodnú polohu pre podávanie lieku?

Postupovala sestra pri aplikácii lieku podľa kritérií uvedených v P9–P16?

Odsledovala sestra žiaduce a nežiaduce účinky lieku a oznámila ich výskyt lekárovi?

Zaznamenala sestra do dokumentácie údaje súvisiace s aplikáciou subkutánnej infúzie?

P19

Zabezpečila sestra dekontamináciu a uloženie použitých pomôcok?

KRITÉRIÁ VÝSLEDKU V1: Pacient je poučený o význame a spôsobe podania ordinovaného lieku.

V2: Pacient má aplikovanú subkutánnu infúziu predpísaným spôsobom v stanovenom čase.

V3: Pacient má v dokumentácií zaznamenané údaje o aplikácii subkutánnej infúzie.

Metóda hodnotenia Otázka pre sestru Pozorovanie sestry počas výkonu Kontrola pripravenej dávky lieku Otázka pre sestru Otázka pre pacienta

Kód Kontrolné kritériá V1 Je pacient poučený o význame a spôsobe podania ordinovaného lieku?

V2

V3

Má pacient aplikovanú subkutánnu infúziu predpísaným spôsobom v stanovenom čase?

Má pacient v dokumentácii zaznamenané údaje o aplikácii subkutánnej infúzie?

Metóda hodnotenia Otázka pre pacienta

Kontrola ošetrovateľskej dokumentácie

Áno Nie

Pozorovanie sestry počas výkonu Otázka pre sestru Kontrola ošetrovateľskej dokumentácie Kontrola pomôcok

Tab. 3 Kritériá výsledku

VÝSLEDKY

PROCES

Tab. 2 Kritériá procesu

Áno Nie

Ošetrovateľský audit: Vyhodnotenie splnenia štandardu aplikácie subkutánnej infúzie Oddelenie: Audítori: Dátum: Metódy: otázka pre sestru, pozorovanie sestry počas výkonu, otázka pre pacienta, kontrola pomôcok, kontrola prostredia, kontrola ošetrovateľskej dokumentácie, kontrola pripravenej dávky lieku.

19

praxe

florence 3/18

Rušíme otazníky kolem kaudálního bloku Pacientům, které trápí dlouhodobé bolesti zad v bederní a křížové oblasti, jež jsou mnohdy spojeny s bolestivostí jedné či obou dolních končetin (ať už vzniklé spontánně, nebo následkem operace páteře), bývá doporučeno podstoupit invazivní zákrok – kaudální blokádu nebo epidurální obstřik.

Ve Fakultní nemocnici Brno se tyto zákroky provádějí na Oddělení léčby bolesti.

S

Oddělením léčby bolesti (OLB) velmi úzce spolupracují všechny tři lůžkové stanice rehabilitačních oddělení, na kterých je pacientům po zákroku, dle ordinací lékaře z OLB, poskytována následná péče. Vše je o to snazší, že se tyto stanice nacházejí ve stejném pavilonu jako OLB, což nejen usnadňuje komunikaci, ale i zajišťuje rychlost veškerého dění.

Co je to kaudální blok a kdy se provádí?

Jedná se o aplikaci léku vpichem do kaudálního epidurálního prostoru (obr. 1), což je oblast mezi křížovou kostí a kostrčí. Aplikují se místní anestetika, analgetika a kortikoidy (obr. 2).

Ke kaudálnímu bloku se přistupuje v případě dlouhodobých (chronických) bolestí zad a dolních končetin, často po jedné či více operacích páteře.

Jak vypadá příprava?

Nutností je dodržení stanovených hygienických doporučení a pacient si musí po výkonu zajistit transport

1

2

domů druhou osobou. Výkon se provádí nalačno, pacient tedy nesmí od půlnoci předchozího dne jíst, pít ani kouřit.

Jaký je postup při aplikaci kaudálního bloku?

Výkon se provádí na již zmíněném Oddělení léčby bolesti. Provádí se v poloze na břiše s podloženým břichem (aby byla kost křížová v co nejvyšší poloze, což usnadňuje punkci) nebo může být pa­cient v poloze vkleče, opřený o lokty.

Vždy je zajištěna žilní linka.

Vpich je proveden lékařem za aseptických podmínek. Vpich může být mírně bolestivý. Během aplikace léků může pacient cítit mírný tlak podél páteře do dolních končetin, ten však velmi rychle odezní.

Jaký je režim po výkonu?

Po provedení kaudální blokády je nutné dodržet klidový režim v délce dle ordinace lékaře. Bezprostředně po zákroku setrvává pacient na lůžku na OLB, kde je v pravidelných intervalech sledován jeho krevní tlak, pulz a případné projevy možných komplikací (viz níže).

Je-li třeba dodržet delší klidový režim, je pacient převezen i s lůžkem na rehabilitační oddělení, kde se dle ordinací lékaře pokračuje v monitoraci krevního tlaku, sleduje se hybnost dolních končetin, případné obtíže při vyprazdňování moči a stolice. Dále se sleduje příjem a výdej tekutin a hodnotí se bolest. Pacient se může půl hodiny po zákroku najíst a napít. Je žádoucí, aby se pacient po čtyřech hodinách po zákroku vymočil.

K první vertikalizaci z lůžka je vždy nutné přivolat sestru!

Mohou nastat nějaké komplikace?

Komplikace bývají minimální.

Zřídka dochází k mírnému snížení krevního tlaku a ke krátkodobým problémům s močením (pocit obtížného vymočení nebo naopak samovolný únik moči) či krátkodobé poruše hybnosti a čití dolních končetin. Část pa-

20

cientů popisuje několikadenní bolesti v místě vpichu v oblasti kostrče.

Pravidelnou monitorací všech výše zmíněných faktorů je nutné vyloučit poměrně vzácné akutní onemocnění páteře – syndrom kaudy. Jde, zjednodušeně řečeno, o neurologický deficit, který vzniká po kompresi nervů kaudy.

Jeho příznaky jsou: oslabení citlivosti na horních dvou třetinách stehen, náhlé bolesti bederní páteře s propagací do oblasti genitálu a konečníku, sfinkterová porucha (inkontinence moči a stolice) a podle výšky léze v páteři mohou a nemusejí být přítomny parézy (oslabení svalů dolních končetin). Syndrom kaudy je akutní indikací k neurochirurgickému výkonu.

Efekt kaudální blokády bývá individuální – někomu zákrok výrazně uleví od bolesti na půl roku až rok, u jiného přetrvává účinek pouze několik týdnů, výjimečně pacient uvede, že žádné zmírnění dosavadní bolesti nenastalo. Při dobrém efektu a dle ordinace lékaře lze terapii zopakovat.

Jaké jsou alternativy tohoto výkonu?

Alternativním řešením může být epidurální obstřik, intenzivní farmakoterapie, infuzní analgetická terapie či fyzikální léčba.

Co je to epidurální aplikace kortikoidů, tzv. epidurální obstřik?

Aplikace léků do epidurálního prostoru se provádí z důvodů dlouhodobých (chronických) bolestí zad a dolních končetin, často při herniaci (výhřezu) meziobratlové ploténky.

Epidurální obstřik je technika, kterou se přímo do místa dráždění nervového kořene aplikuje jak analgetikum, tak i lék s protizánětlivým účinkem – kortikoid.

Příprava pacienta před tímto zákrokem je stejná jako u kaudální blokády.

Výkon se provádí vleže na boku.

Vždy je zajištěna žilní linka. Lékař provádějící obstřik si pohmatem vyhledá a označí prostor mezi trny 3. a 4. bederního obratle (L3/L4) a další postup je již prováděn za aseptických (sterilních) podmínek.

fota: autorka

Miluše Machová, DiS., Rehabilitační oddělení B, FN Brno

21

praxe

florence 3/18

Čištění rány s využitím krytí UrgoClean a UrgoClean Ag u pacientů s diabetem Souhrn:

Klíčová slova:

V oblasti hojení ran je na českém trhu široké spektrum terapeutických materiálů. také u produktů pro vlhké hojení dochází k neustálému rozvoji a vývoji nových produktů s cílem zlepšit kvalitu života pacientů s nehojící se ránou, zkrátit dobu hojení a zjednodušit a zpříjemnit převazy pacientům i zdravotníkům nebo těm, kteří převaz pacientovy rány provádějí.

Jednou z nejdůležitějších částí péče o ránu je pravidelné provádění debridementu, tedy odstranění neživotaschopné tkáně ze spodiny rány pro podporu jejího hojení. debridement je indikován, pokud je nutné odstranit nekrotickou tkáň ve spodině rány. Včasný a vhodný debridement rány usnadňuje hojení, snižuje riziko infekce a zlepšuje kvalitu života pacienta (Vowden, 2011). Mnoho kliniků se setkává s nehojícími se ranami, u kterých se navzdory nejvyššímu úsilí prodlužuje nebo nikdy nedosahuje zhojení (eWMa, 2004). Jedním z onemocnění, která komplikují péči o ránu a prodlužují dobu hojení, je diabetes mellitus. příspěvek uvádí dvě kazuistiky s využitím specializovaného krytí Urgoclean a Urgoclean ag, které lze s výhodou použít také u pacientů s diabetem. debridement – nehojící se rány – infekce v ráně – diabetes mellitus.

Wound cleaning in patients with diabetes using UrgoClean and UrgoClean Ag

Keywords:

in the wound healing there is a wide range of therapeutic materials on the czech market. also, for wet healing products, there is ongoing development of new products aiming to improve the quality of life of patients with non-healing wound, to reduce healing time, and to simplify wound dressing and make it more convenient not only for patients but also for healthcare professionals or those who carry out the wound dressing. One of the most important parts of wound care is regular debridement. debridement is the removal of non-viable tissue from the wound bed to encourage wound healing. debridement is indicated when there is a build-up of necrotic tissue in the wound bed. early and appropriate wound debridement facilitates healing, reduces risk of infection and improves patient quality of life (Vowden, 2011). Many clinicians are encountering wounds where, despite best effort, wound healing is prolonged or never achieved (eWMa, 2004). One of the diseases that hinders wound care and prolongs healing is diabetes mellitus. The paper presents two case reports using dressings Urgoclean and Urgoclean ag, which can also be used in patients with diabetes mellitus. debridement – non-healing wounds – infection – diabetes mellitus.

Mgr. Lenka Krupová, MBA, kožní oddělení, Fakultní nemocnice Ostrava doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., katedra ošetřovatelství a institut biostatistiky a analýzy, lékařská fakulta, Masarykova univerzita

Úvod Novodobá koncepce „přípravy spodiny rány“ je zaměřena na proces, který umožní napravit jakékoli anomálie, které by mohly kdykoli zpomalit hojení ran či mu zcela zabránit. Zvláštní důraz je kladen na debridement a na kontrolu exsudátu rány. Dlouhotrvající přítomnost nekrotické devitalizované tkáně (suché nekrózy i vlhkých/slough ložisek produkovaných exsudátem) je jednou z hlavních příčin prodlouženého hojení. Důvodem je multifaktoriálně podmíněný chronický zánět a stále reálné riziko sekundární infekce.

Počátkem letošního roku se na český trh dostaly nové produkty firmy UrgoMedical určené pro debridement – UrgoClean (obr. 1)

22

a UrgoClean Ag, krytí se stříbrem s kompletním čisticím účinkem pro rány s rizikem nebo příznaky lokální infekce (obr. 2).

UrgoClean je sterilní, neadherentní krytí z polyabsorpčních vláken s léčebnou maticí TLC (Technologie Lipido Colloide).

UrgoClean Ag obsahuje navíc antimikrobiální složku na bázi stříbra.

Kombinace polyabsorpčních vláken s léčebnou maticí TLC-Ag zničí a odstraňuje biofilm a odstraní z rány debris, která podporují růst bakterií a tvorbu biofilmu. Kromě toho léčebná matrice TLC umožňuje odstranit krytí z rány bez bolesti. Přípravek UrgoClean je určen k lokální léčbě exsudující rány, přípravek UrgoClean Ag je vhodné použít na ránu se známkami lokální infekce.

UrgoClean i UrgoClean Ag je možno ponechat na místě po dobu až sedmi dní, avšak během počátečních fází užívání může vyžadovat častější změny krytí dle výsledku klinického hodnocení. Krytí je dodáváno v balení, jehož nespornou výhodou je barevné označení,

1

2 fota: autorky

Summary:

praxe

které pomáhá zdravotníkům i pacientům rozhodnout se, jaký produkt zvolit – dle fáze rány, neboť symboly a barvy připomínají škálu WHC (Wound healing continuum) (obr. 3). To vnímáme jako obrovskou výhodu zejména pro pacienty, kteří jsou materiálem vybaveni v rámci ambulantní péče např. na tři měsíce dopředu, nebo pro zdravotníky kteří se s vlhkou terapií teprve učí pracovat. Barevné označení vyplývá z WHC a odpovídá mu také obchodní označení produktů (obr. 4, 5).

Protože jsme dostali možnost vyzkoušet tyto produkty v praxi, posoudit jejich vlastnosti, efektivitu a spokojenost s nimi z pohledu zdravotníků i pacienta, testovali jsme jejich využití u několika pacientů léčených na angiologické a kožní ambulanci v rámci mezioborové spolupráce. Níže předkládáme dvě krátké kazuistiky.

Pro zhodnocení efektivnosti krytí jsme zvolili dva pacienty s různými typy defektů – ženu ve starobním důchodu a pracujícího muže. Oba pacienti byli plně informováni o sledování, souhlasili s ambulantními návštěvami jednou týdně, spoluprací při vyplňování dotazníku i s fotodokumentací ran.

Celé pozorování trvalo po dobu pěti týdnů.

3

4

5

Kazuistika 1 Pacientka 66 let, s malum perforans – defekt cca 5 × 5 × 0,7 cm, ohraničen hyperkeratózou, spodina povleklá, exsudát zapáchající, okolí rány mírně zarudlé.

Diagnostický souhrn: Diabetes mellitus 2. typu, Charcotova osteoartropatie, stav po apendektomii, stav po amputaci palce levé dolní končetiny, recidivující plicní výpotky nejasné etiologie, stav po bércových ulceracích smíšené etiologie, které jsou aktuálně zhojeny.

Alergie: jód, perorálně podávaná antibiotika netoleruje

Počáteční stav Defekt na plosce nohy od listopadu 2017 (obr. 7). Řešení v rámci mezioborové spolupráce cévní a kožní ambulance. Krytí UrgoClean Ag od 28. 2. 2018. Pacientka dochází jednou týdně k převazům na kožní oddělení, kde je prováděn ostrý debridement rány a ošetření okolí rány. V domácím prostředí provádí převazy manžel pacientky jednou za tři dny. Při první návštěvě

byla pacientka s krytím nespokojená – měla pocit, že je více podrážděno okolí rány. Po domluvě s pacientkou prodlužujeme léčbu ještě o týden. Při následující kontrole dochází k radikálnímu zlepšení, celkovému zmenšení rány, redukci zápachu a snížení sekrece z rány. Pokračujeme tedy v aplikací krytí UrgoClean Ag do 21. 3. 2018, dále již aplikujeme UrgoClean bez stříbra. Pacientka uvádí, že je spokojená.

6

Zhodnocení Během léčby krytím UrgoClean Ag a UrgoClean došlo ke snížení sekrece z rány, změně barvy erytému (zblednutí) v okolí rány, snížení bolestivosti rány (posun VAS z 5 na 3) a k omezení zápachu (obr. 7).

Z hlediska použití materiálu UrgoClean a UrgoClean Ag je jak pro zdravotníky, tak i pro pacienty důležitá snadná aplikace, nepřilnavost a bezbolestná výměna krytí.

Po pěti týdnech terapie je rána plně granulující, velikost 2 × 2 cm.

7 Pacientka č. 1 – stav při ukončení sledování (léčba pokračuje)

23

praxe

florence 3/18

8

9

Pacient č. 2 – stav při ukončení sledování (léčba pokračuje)

Kazuistika 2 Pacient 53 let, s bércovým vředem smíšené etiologie na vnitřní straně bérce pravé dolní končetiny, ulcerace velikosti 5 × 2 cm, pod niveau 5 mm, spodina povleklá s okrsky granulace, hemosiderinové hyperpigmentace, blízké okolí rány se známkami a projevy ekzematizace (obr. 8).

Diagnostický souhrn: Diabetes mellitus 2. typu na inzulinoterapii, hypertenze, neuropatie, chronická žilní insuficience.

Alergie: chloramfenikol, intolerance zinkové pasty

Počáteční stav Léčba krytím UrgoClean Ag byla zahájena stejně jako u první pacientky 28. 2. 2018. Zde však byla problematičtější domluva s pacientem. Pro velké pracovní vytížení dochází k převazům nepravidelně, spíše sporadicky, není možné provádět pravidelné ošetření zahrnující debridement ve zdravotnickém zařízení. Pacient byl poučen a realizoval převazy v domácím prostředí.

Zhodnocení Efekt terapie zhodnocen po čtyřech týdnech, je patrné výrazné zlepšení od počátečního stavu. Rána nejeví známky lokální infekce. Pacient je na poslední týden sledování vybaven krytím UrgoClean bez obsahu stříbra. K poslední kontrole přichází 4. 4. 2018, tedy po pěti týdnech od zahájení léčby. Pacient je spokojen, došlo k výraznému zlepšení stavu rány – četné jsou ostrůvky granula-

24

ce až epitelizace, velikost 4 × 2 cm, pod niveau 2 mm, rána nezapáchá, bolestivost minimální (VAS – posun z 6 na 1), okolí rány je bez známek infekce (obr. 9).

Diskuze a závěr Dle doporučení výrobce jsou krytí UrgoClean a UrgoClean Ag určena na období čištění rány, v němž je potřeba provést důkladný debridement a zbavit se možných projevů lokální infekce v ráně. Ověřili jsme, že u našich dvou pacientů se použití krytí osvědčilo, a to i v případě nízké compliance pacienta, který nedocházel pravidelně na kontroly.

Předpokládáme však, že dodržoval doporučení indikujícího lékaře a ránu si doma řádně ošetřoval.

U obou pacientů došlo během sledování ke zlepšení stavu rány – došlo ke zmenšení rány, poklesu sekrece z rány, redukci zápachu i úlevě od bolesti, což bylo zhodnoceno také vizuální analogovou škálou (VAS).

Hojení ran je složitý dlouhodobý proces. Pacienti s nehojící se ranou mají výrazně ovlivněnou kvalitu života – mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující kvalitu života patří bolest, omezená pohyblivost, deprese, osamělost, doba hojení rány, náklady na léčbu. Pokud dochází k postupnému hojení rány, pacient se cítí lépe a zlepšuje se také kvalita jeho života. Díky výše uvedeným kazuistikám, ale i dalším neprezentovaným zkušenostem jsme se přesvědčili, že UrgoClean a UrgoClean Ag jsou produkty, které pozitivně ovlivnily proces hoje-

ní rány a zlepšily sledovaným pacientům s nehojící se ranou kvalitu života. Během pěti týdnů sledování došlo ke snížení bolesti, redukci zápachu, zmírnění zarudnutí okolí rány a k objektivnímu zlepšení nálezu. Jsme si vědomi toho, že pro komplexní zhodnocení efektu terapie je nezbytné provést rozsáhlejší sledování s větším počtem respondentů a spektrem ran, v ověřování zkušeností s uvedenými terapeutickými materiály proto dále pokračujeme.

Literatura: 1. eWMa. position document. Wound bed preparation in practice. london: Mep ltd, 2004 2. Urgo Medical. [online]. [cit. 2018-04-30]. dostupné z: http://www.urgomedical. com/ 3. Vowden k, Vowden p. debridement Made easy. [online]. [cit. 2018-04-30]. dostupné z: https://www.wounds-uk. com/made-easy/debridement-made-easy/page-3 4. Wolcott rd, kennedy Jp, dowd se. regular debridement is the main tool for maintaining a healthy wound bed in most chronic wounds. J Wound care. 2009;18(2):54–56

Recenzovaly: Mgr. Markéta Koutná, Ph.D. interní oddělení strahov, VFn v praze

MUDr. Zuzana Vlasáková, CSc. vedoucí lékař lkp, centrum diabetologie, ikeM praha

fota: autorky

Pacient č. 2 – počáteční stav

Předplaťte si Florence

a získejte dárkový poukaz na 2 vstupenky do Divadla v Dlouhé

přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

standardní roční předplatné

350

Kč

Objednávejte na www.centram.cz nabídka platí pro standardní roční předplatné uhrazené do 27. 8. 2018. dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v čr do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. platí do vyčerpání zásob.

25

z konferencí

florence 3/18

nenechte si ujít

navštívili jsme Brusel 12.–13. dubna 2018

Ostrava 19. června 2018

zasedání eFn

efektivní hojení ran specifika vzniku a cíle léčby ran u onkologických pacientů

Plzeň 14. května 2018

iX. ročník cesta k poznávání a vzdělávání v ošetřovatelství Praha 10.–11. května 2018

XXV. pražské chirurgické dny Praha 23. května 2018

předání cen Florence nightingale

Bližší informace o akcích naleznete na www.florence.cz v rubrice Kalendář

Sestry z Evropy jednaly v Bruselu o aktuálních problémech ošetřovatelství Mgr. Veronika Di Cara, Ph.D., oficiální zástupce čas v eFn

A

si tím nejpalčivějším problémem je nedostatek sester, který je umocňován stárnutím populace, tedy i populace sester, a nízkou motivací mladých lidí zvolit si sesterské povolání, které má momentálně mimořádně náročné pracovní podmínky a jim neadekvátní platy. Zdá se, že společnost a politici v mnohých zemích EU nechápou přínos sester pro společnost. Národní asociace sester se proto snaží různými způsoby upozorňovat na význam správně vzdělaných zdravotníků a jejich dostatečného počtu, ale zřejmě je třeba v tomto směru vyvinout ještě více úsilí.

Možným nástrojem řešení zmíněných problémů a hlavním bodem dubnového jednání EFN byl tzv. Evropský pilíř sociálních práv Evropské komise(1). To je

26

částečně závazný dokument, který má občanům EU zajistit vhodnou budoucí sociální politiku v EU. Tyto oblasti mohou pomoci formovat všichni občané a organizace v EU. Vzhledem ke své oblasti působení se EFN rozhodla zapojit zejména do formování tří z dvaceti definovaných oblastí – do pilíře č. 6 Mzdy, který hovoří o tom, že „občané mají právo na spravedlivou mzdu umožňující jim důstojnou životní úroveň (…)“; pilíře 16 Zdravotní péče, který definuje, že „každý má právo na včasný přístup k cenově dostupné a kvalitní preventivní a léčebné zdravotní péči“, a do pilíře 18 Dlouhodobá péče, který hovoří o tom, že „každý má právo na cenově dostupné a kvalitní služby dlouhodobé péče, zejména služby domácí a komunitní péče“.

Česká zástupkyně Veronika Di Cara na jednání EFN (první zleva)

EFN intervenuje na národní úrovni prostřednictvím národních asociací v členských státech a na evropské úrovni v rámci EU. Prezidentka EFN Elizabeth Adams a generální sekretář EFN Paul De Raeve se proto již setkali s komisařem EU pro zdravotnictví Vitenisem Andriukaitisem a jeho týmem. Vitenis Andriukaitis, bývalý kardiochirurg, se se zástupci evropských sester v mnohých otázkách shodl.

V jednotlivých pracovních skupinách jsme se proto věnovali následujícím tématům, která bude možné použít při argumentaci o významu sester pro pacienty a pro společnost.

Platy a mzdy sester se v EU nejčastěji pohybují okolo průměrného národního platu(2), což zřejmě neodráží význam a náročnost této profese. Tento údaj bude použit pro argumentaci týkající se nedostatku sester.

Počty sester hlášených OECD nejsou v některých případech správné(3), často zahrnují i profese, jako jsou asistenti, pomocné sestry atd., což zkresluje statistiky týkající se počtů registrovaných sester.

Je nutné rozpoznat a oficiálně uznat nové a pokročilé role ně­ kterých zkušených sester. Sestry v tzv. pokročilých rolích mohou diagnostikovat časté nemoci (chřipka) a předepisovat léky a pomůcky. V mnoha zemích EU již takto úspěšně fungují a tento trend zlepšuje včasný přístup obyvatel ke zdravotní péči.

Měření výsledků a zkušenos­ tí důležitých pro pacienta – indikátory kvality péče PROMs a PREMs a indikátory reflektující ošetřovatelskou péči mohou být využity při sledování zlepšování ve výše uvedených pilířích.

Vzhledem k demografickým změnám je pro Evropskou ko-

fota: autorka, archiv, čas

Ve čtvrtek 12. a v pátek 13. dubna 2018 se v Bruselu konalo zasedání Evropské federace sester (European Federation of Nursing Associations, EFN), které se věnovalo praktickým možnostem řešení mnoha problémů, kterým sestry z Evropské unie (EU) v současné době čelí.

z konferencí

Vévodkyně z Cambridge a manželka britského prince Williama Kate Middleton převzala záštitu nad kampaní Nursing now!

misi (a WHO Europe) velmi důležitá dobře fungující primární péče(4). Členové EFN se proto podělili s ostatními o informace o novinkách a úspěších v primární péči ve svých zemích. Česká republika má v této oblasti prostor ke zlepšení(5). Švédsko pracuje na proaktivním zapojení sester do prevence nemocí od roku 2011.

Německo zřizuje roli „školních sester“, které fungují na školách a starají se o děti s chronickým onemocněním a problémy. Po zavedení inkluze dětí se zdravotními problémy jsou tyto sestry oceňovány učiteli. Dále probíhají jednání o minimálních počtech zdravotníků.

V Estonsku má každý praktik dvě „rodinné sestry“, které tu již

mnoho let řeší prevenci chronických nemocí (např. kardiovaskulárních) zejména pravidelnými kontrolami pacientů z rizikových skupin.

Ve Finsku sestry předepisují vybrané léky a pomůcky v primární i nemocniční péči od roku 2010, zkušenosti s tím jsou pozitivní.

V Británii se sestry s rozšířenými kompetencemi starají o léčbu lidí s chronickými nemocemi. Nyní mají často vlastní praxe, kde zaměstnávají i lékaře, k němuž referují (pouze) pacienty s komplikacemi.

Na Kypru jsou sestry aktivní v edukaci rodin a dalších zdravotníků.

Dánsko obtížně vyjednává o pracovních podmínkách zdravotníků ve veřejném sektoru.

Ve Slovinsku se komunitní sestry starají o rizikové skupiny – pacienty s diabetem, hypertenzí a astmatem.

Chorvatské sestry mají obtíže s duálním systémem vzdělávání (na SZŠ+1 versus na postsekundární úrovni), projevuje se tu nedostatek sester a vysoká migrace sester.

Nizozemsko – poté, co v plánech pro zdravotnictví nebyly zmíněny sestry, přistoupila holandská asociace sester ke kampani Budoucnost bez sester, kdy, kromě jiného, umístila prázdná lůžka do ulic.

Dalším tématem, o němž se jednalo, byla celosvětová tříletá kampaň Mezinárodní rady sester (ICN) a Světové zdravotnické organizace (WHO) s názvem Nursing now!(6). Ta má za cíl podpořit význam sester v řešení zdravotních problémů 21. století. Definuje konkrétní úkoly, kterých má být dosaženo do roku 2020 (např. více studentů ošetřovatelství, více „hlavních sester“ na ministerstvech, více článků o ošetřovatelství atd.). Záštitu nad kampaní převzala Její královská Výsost vévodkyně z Cambridge, manželka britského prince W ­ il­liama, vévody z Cambridge.

V závěru jednání Evropské federace sester (EFN) byli přítomní i sestry z členských zemí EU pozváni na konferenci našich slo-

venských kolegyň ze Slovenské komory sester a porodních asis­ tentek (SKSaPA), která se bude konat ve dnech 9.–10. října 2018 v Senci blízko Bratislavy. Stejně tak jsme byli pozváni na další zasedání EFN, které se bude konat tamtéž následně po této konferenci ve dnech ­11.–12. října.

Poznámky: 1. https://ec.europa.eu/ commission/priorities/ deeper-and-fairer-economic-and-monetary-union/ european-pillar-social-rights/european-pillar-social-rights-20-principles_cs 2. https://read.oecd-ilibrary. org/social-issues-migration-health/health-at-a-glance-2017_health_ glance-2017-en#page165 3. https://read.oecd-ilibrary. org/social-issues-migration-health/health-at-a-glance-2017_health_ glance-2017-en#page161 4. https://ec.europa.eu/health/expert_panel/sites/ expertpanel/files/004_definitionprimarycare_en.pdf 5. https://ec.europa.eu/ health/sites/health/files/ state/docs/chp_cs_czech. pdf (sestry v této zprávě nebyly výrazně zmíněny!)

6. http://www.nursingnow. org/our-aims/

Oceněné sestry si kromě cen odnesly i dárky od partnerů a sponzorů akce

ČAS ocenila sestry cenou Florence Nightingale mhe s využitím tz

Ve středu 23. května 2018 se v pražském Divadle U Hasičů uskutečnilo slavnostní předání cen Florence Nightingaleové, jež Česká asociace sester (ČAS) uděluje kaž­dý rok v souvislosti s Mezinárodním dnem sester, který připadá na 12. května.

C

ílem této akce je poukázat na mimořádné počiny v ošetřovatelství a v příbuzných odvětvích a vzdát hold těm, kteří v uplynulém roce nebo v rámci své dlouholeté praxe významně přispěli k rozvoji oboru.

Cenu za celoživotní dílo převzala při slavnostním předávání člen-

ka Sekce nutričních terapeutů Olga Mengerová, která celý svůj profesní život zasvětila práci diet­ní sestry a nutriční terapeutky. Ocenění za mimořádné činnosti, rozvoj a aktivity v oboru si letos odnesla zdravotní laborantka Jiřina Trávníčková, která pracuje jako laborantka už od roku

1973. Posledních šestnáct let působí ve výzkumných laboratořích Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Cenu za významný vliv a přínos pro oblast ošetřovatelství, si odnesla Eva Bystřická, vrchní sestra Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň a vedoucí Dár-

covského a náběrového centra Českého národního registru dárců dřeně, a cenou za rozvoj ČAS ocenila porota Marii Pekařovou z Fakultní nemocnice v Motole, kde působí od roku 1992. V poslední době pracuje jako sestra na kardiostimulační ambulanci.

Všechny oceněné si kromě diplomu odnesly také řadu dárků od partnerů a sponzorů akce.

27

florence 3/18

Čtvrtstoletí Jiráskových dnů PhDr. Jarmila Škubová

Letošní XXV. pražské chirurgické dny s mezinárodní účastí, které jsou podle velkého českého chirurga známé též jako Jiráskovy dny, se konaly ve dnech 10.–11. května 2018 v Praze. Kongres měl v programu také sekci zdravotnických pracovníků nelékařských profesí. Letos šlo o XIV. „sesterský“ ročník, který tradičně organizovala traumatologicko-ortopedická sekce ČAS v čele s PhDr. Dagmar Škochovou, MBA, odborným garantem vzdělávání NZP z 1. LF UK a VFN v Praze.

A

čkoli byly tyto dny zdravotnických pracovníků nelékařských profesí programově velmi pestré, daly by se koncepčně rozdělit do tří hlavních tematických celků – jeden, který byl společný pro lékaře i sestry a nesl název Připravenost vůči teroristickému útoku, druhý historický, který se ohlížel za vývojem ošetřovatelství 20. století k dnešku, a nakonec zazněl blok chirurgických témat, která zavedla posluchače na operační sály.

Ve společném bloku s lékaři zazněla slova těch, kteří teroristické útoky při své profesi zažili na vlastní kůži, a kteří tak posluchačům zprostředkovali zhodnocení postupu „v akci“ po jejím skončení. Bohužel, jak se zdá,

budou zdravotníci s tímto fenoménem stále častěji konfrontováni, a proto je potřeba, aby byli na všechny možné eventuality profesně připraveni. V duchu toho je nutné posilovat výuku na školách, což už se v mnoha případech děje.

Poctivost, oddanost, disciplína a odbornost Úvodní blok ukázal, jak se mění svět a jak dalece tomu odpovídají i nároky na profesní připravenost zdravotníků. Přesto je důležité nezapomínat ani na historii. Letos tomu bude sto let od chvíle, kdy v roce 1918 opustilo českou zdravotnickou školu deset našich prvních ošetřovatelek.

Výrazný zlom ve vývoji československého a posléze českého

ošetřovatelství však znamenalo datum mnohem pozdější – rok 1989. Uvedla to ve své přednášce D. Škochová ze Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze a hned položila otázku – v čem spočívá tato nová kvalita péče?

Byl to rok, který tím, jak se měnily podmínky ve zdravotnictví, nastolil nutnost brát pacienta v jednotě všech komponent, které tvoří jeho život – nastolil tzv. holistický přístup. Snaha chránit zdraví jedince vždy závisela na civilizaci jednotlivých kultur, na jejich životní filozofii a technologickém rozvoji. V této době

Přesně před sto lety vyšly do praxe první absolventky české ošetřovatelské školy. už lze hovořit o moderním pojetí ošetřovatelství, ve kterém rostou nároky na profesní, kulturní, etickou, ale i vzdělanostní úroveň sester. Ošetřovatelství předpokládalo v každé době obětavost, oddanost a disciplínu, současně však vždy vyžadovalo také odbornost. Dnes už na mnohých pracovištích sestry vědí, jakou roli hraje v léčbě psychika pa­ cienta a že i drobnost může člověka srazit na kolena. Vědí, že v nemocnici je člověk ohrožen na své existenci a prožívá nejen fyzické, ale i psychické utrpení, strádání a bolest.

Významné byly i události let 1990–1991, kdy se ustanovila nová profesní organizace sester – Česká asociace sester (ČAS), která se v roce 2000 sloučila s Českou společností sester.

Milníkem na cestě českého ošetřovatelství byl i rok 1998, kdy byla přijata koncepce ošetřovatelství s imperativem poskytovat dostupnou péči za stejných podmínek všem občanům.

Zajímavým příspěvkem k tématu historie ošetřovatelství byla i „dvojpřednáška“ mladých sester E. Šolcové a B. Lisové z VFN v Praze, které porovnávaly, jak se ošetřovalo před čtyřiceti lety a jak se ošetřuje dnes.

Nová doba mění sestry

Prof. MUDr. Arnold Jirásek, DrSc. (1887–1960), český lékař, chirurg

28

Dnešní sestry se mnohem více než dřív věnují prevenci a osvětě. K tomu jsou připravovány už ve školách, což prokázaly např. výsledky dvouletého projektu

Ministerstva zdravotnictví ČR Aplikace metody krátkých intervencí v praxi, který byl realizován na Vysoké škole zdravotnické v Praze. Sociologické šetření, které realizovali sami studenti, odhalilo rostoucí zdravotní gramotnost obyvatel a do určité míry kladnou odezvu na intervenci, byť i krátkou. Výstupem z projektu je vytvoření edukačních karet, které napomáhají komunikaci s klienty.

Nová doba vyžaduje i přeměnu sestry jako osobnosti. Známá psycholožka L. Janáčková z VFN v Praze informovala o tom, že v ČR pracují asi čtyři tisíce chirurgických sester, z nichž, podle dotazování, má asi 3 200 pocit, že nejsou pro svoji profesi dostatečně sebevědomé. Sestra dneška by proto měla v odpovídající míře umět myslet i na sebe.

Chirurgické sestry se zabývají také výzkumnou činností, například sledováním výskytu dekubitů, jak o tom přednášela D. Svobodová z VFN v Praze, nebo problematikou pádů, o čemž informovala P. Brímová z FN Brno. Zajímavé bylo slyšet, jaká opatření byla na základě těchto šetření přijata.

Tématem konference bylo i ošetřování stomií, kde zručnost sester a technologický pokrok nebývale zkvalitňují život pacientů. Na programu byla i témata nových metodik a technologií, které se zabydlují na chirurgických pracovištích; sestry se musejí umět těmto změnám přizpůsobit. Proto už ani neudivuje vysoká odbornost, se kterou přednášející popisovaly například podstatu onkochirurgické metody HIPEC ve VFN v Praze a zvýšené nároky na odbornost v práci sestry. Podobně hovořily sestry o péči o pacienta před operací lymfedému a po ní, před liposukcí a po liposukci, o metodě TAPE při terapii komplikovaných ran, moderní perioperační a preoperační péči při užití metody ERAS a na mnoho dalších témat.

Stranou nezůstala ani so­ ciální péče a představení novinek pro ošetřovatelství na trhu.

Mnohé z přednášek doprovázela i řada kazuistik. Toho, kdo vytrval celé dva dny, jistě obohatila nejen témata z jeho specializace, ale i spousta námětů a informací ohledně chirurgie jako celku.

fota: autorka, Profimedia

z konferencí

z konferencí

Plzeň hostila IX. ročník konference Cesta poznávání a vzdělávání v ošetřovatelství PhDr. Jitka Krocová, vedoucí Katedry ošetřovatelství a porodní asistence FZS ZUČ Plzeň, Mgr. Nina Müllerová, manažerka kvality FN Plzeň

V pondělí 14. května 2018 se v Plzni v rámci oslav Mezinárodního dne sester konal již IX. ročník tradiční celostátní konference ošetřovatelství a porodní asistence Cesta poznávání a vzdělávání v ošetřovatelství a jarní konference České asociace sester Region plzeňský s podtitulem Nemocnice podporující zdraví. Konference se konala ve Fakultní nemocnici Plzeň, která se v rámci programu Health Promoting Hospitals and Health Services (Nemocnice a zdravotnická zařízení podporující zdraví) řadí mezi nemocnice kladoucí důraz na podporu zdraví a prevenci nemocí, tedy nejen na samotné diagnostické a léčebné služby.

O

rganizátoři akce – Katedra ošetřovatelství a porodní asistence Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity (FZS ZČU) v Plzni a ČAS Region plzeňský ve spolupráci s FN Plzeň a Sdružením porodních asistentek Plzeňského kraje připravili bohatý program určený nejen pro všeobecné sestry, porodní asistentky a ostatní nelékařské zdravotnické pracovníky (NLZP), ale i pro osoby vzdělávající NLZP a studenty oborů Ošetřovatelství a Porodní asistence. Hlavním tématem propojujícím prezentované příspěvky byla podpora zdraví. Na konferenci zaznělo 14 příspěvků, konferenci navštívilo 118 účastníků. Na úvod konference promluvila náměstkyně pro ošet-

řovatelskou péči FN Plzeň Ing. Bc. Andrea Mašínová, MBA, která přítomné přivítala, vyjádřila potěšení nad zájmem účastníků o konferenci a popřála akci hodně zdaru.

V hlavním programu byly prezentovány také příspěvky vzácných hostů – Mgr. Mileny Kalvachové z Ministerstva zdravotnictví ČR s tématem Nemocnice podporující zdraví a její kolegyně MUDr. Lenky Štěpánkové, Ph.D., ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze s tématem Nekuřácká nemocnice – jak zavést vhodná opatření a školení personálu.

Obě sdělení byla zaměřena na objasnění důvodů, proč tyto sítě nemocnic po celém světě vznikají a jaký byl začátek jejich vzniku v ČR. Přednášející hovořily

nejen o způsobech podpory MZ ČR, ale také o mezinárodní spolupráci, zkušenostech ze zahraničí či příkladech dobré praxe.

Doporučily také, jak se do takové sítě zapojit a na koho se obrátit v případě zájmu stát se členem.

Všechny informace jsou zájemcům k dispozici na stránkách MZ ČR v sekci Odborník pod odkazem Portál kvality a bezpečí.

Dalším milým hostem byla Mgr. Jana Zelenková z FN v Motole s příspěvkem I Pat a Mat už nekouří, proč Ty ještě ano?, který se věnoval otázkám kuřáctví a jeho dopadu na lidské zdraví.

Její příspěvek doplněný zkušenostmi a postřehy z praxe posluchače zaujal a také pobavil. Mgr. Pavlína Fridrichovská z Nemocnice Pelhřimov předala účastníkům konference své poznatky v přednášce s názvem Zvyšování zdravotní gramotnosti dětí a adolescentů. Program pelhřimovské nemocnice je zacílen na dětskou populaci, neboť ta je nejvíce ovlivnitelná. Cílová skupina je rozdělena podle věkových kategorií od předškolního věku až po žáky 8. a 9. tříd. Programy jsou zaměřeny na výživu, pohybové aktivity, osobní hygienu a její význam nebo prevenci úrazů. Projekt probíhá ve spolupráci s vedením škol a Magistrátem města Pelhřimov.

Zajímavým tématem přispěla Mgr. Stanislava Reichertová z FZS v Plzni, která hovořila na téma Nefarmakologické postupy v preventivní kardiologii, dále Mgr. Markéta Lišková a MUDr. Hedvika Bartošová ze Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Plzni s příspěvkem, který nazvaly Škola podporující zdraví – SZŠ a VOŠ Plzeň. Ve svém příspěvku seznámily posluchače s programem, který vyhlásil Státní zdravotní ústav. Vedení školy na tuto výzvu reagovalo, prostudovalo materiály a zavedlo integrující principy, pilíře a zásady Školy podporující zdraví do praxe. Ve svém sdělení uvedly přednášející i praktické výstupy jednotlivých pilířů – pohoda prostředí, zdravé učení a otevřené partnerství.

Téma Nové trendy v oblasti HIV/AIDS prezentoval PhDr. Jiří Frei, Ph.D., z FZS ZČU v Plzni a MUDr. Šárka Trhlíková z FN Pl-

zeň popsala v příspěvku Centrum pro závislé na tabáku práci tohoto centra, které funguje v rámci Kliniky pneumologie a ftizeologie.

V posledním bloku konference přednesla PhDr. Mgr. Jit­ ka Krocová z FZS ZČU v Plzni, předsedkyně Regionu plzeňského ČAS, zprávu o činnosti tohoto regionu za rok 2017 a Mgr. Lenka Sosnovcová, předsedkyně Sdružení porodních asis­tentek Plzeňského kraje, podala informace o činnosti tohoto sdružení za uplynulý rok.

Vedoucí centra řízení kvality FN Plzeň a členka prezidia ČAS Mgr. Nina Müllerová vystoupila na závěr konference s prezentací Co děláme pro podporu zdraví

Tématem letošního ročníku konference Cesta poznávání a vzdělávání v ošetřovatelství byla podpora zdraví. ve FN Plzeň, ve které posluchačům přiblížila preventivní akce a podporu kvalitní a bezpečné zdravotní péče o pa­cienty v této „zdraví podporující“ nemocnici.

Příjemným zpestřením hlavního programu konference byly studentské příspěvky Bc. P. Šlehofera a Bc. A. Rambouskové (Postoj sestry k profesi a jejich motivace k dalšímu vzdělávání), K. Haisové (Ošetřovatelská péče o pacienta po tonsilektomii) z FZS ZČU v Plzni a A. Klasnové a P. Zmije (Královská nemoc) ze SZŠ a VOŠZ v Plzni.

Pozvání na konferenci přijali také hosté ze Slovenska – do posterové sekce přispěly svými příspěvky kolegyně z Trnavské univerzity v Trnavě doc. PhDr. A. Botíková, PhD., PhDr. A. Dziacká, PhD., a doc. S. Puteková, PhD. Konference přinesla konfrontaci pohledů a názorů z různých úrovní a oblastí poskytování zdravotní péče (legislativní, manažerské, ošetřovatelské i vzdělávací) a umožnila diskuzi nad tématem, které se stává stále aktuálnější, a to je podpora a udržení zdraví.

Děkujeme všem účastníkům konference a těšíme se na setkání na příštím, již XX. ročníku na jaře 2019.

29

historie

florence 3/18

Historie ošetřovatelství v Dánsku Souhrn:

Klíčová slova:

Cílem sdělení je poskytnout přehled o zásadních událostech, osobnostech a institucích spojených s dánským ošetřovatelstvím od poloviny 19. století do současnosti. Vycházíme ze zdrojů poskytnutých archivem Dánského muzea ošetřovatelství a odborné literatury uvedené na webových stránkách.

Historie – vzdělávání – církevní ošetřovatelské řády.

The history of nursing in Denmark Summary:

Keywords:

The aim is to provide insight into the major events, individuals and institutions associated with Danish care from the mid-19th century to the present. Based on the sources provided by the archive at the Danish Museum of Nursing and Literature on the web site.

History – education – church nursing orders.

Mgr. Pavla Kordulová, Eliška Šubrtová, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK

Úvod Historie ošetřovatelství v Dánsku byla ovlivňována socioekonomickými, politickými, kulturními i náboženskými faktory. Malé země jako Česká republika nebo Dánské království mají mnoho společného.

sonálem z nižší třídy (Frederiksen, 2008).

Diakonská nadace (Diakonissestiftelsen) Vznikla v roce 1863 po vzoru německého Düsseldorfu, kde se jeptišky systematicky věnovaly charitativní činnosti (obr. 1). Diakonie v Dánsku zavedla vůbec první studijní program ošetřovatelství, jehož součástí byly i hodiny náboženství. Florence Nightingaleová vedla v nadaci tříměsíční kurz (Ilkjær et al., 2008).

Historický vývoj do konce 19. století

Nadace a škola sv. Lukáše

Vývojová linie ošetřovatelské péče se tradičně dělí na tři základní fáze: laickou, charitativní a profesionální péči. Od středověku až do 19. století bylo ošetřovatelství výhradně laickou záležitostí. O charitativní péči s křesťanskými kořeny se zasloužily zejména církevní řády. Tato péče se zlepšovala, transformovala, až se z ní postupně stal právně regulovaný obor. Do roku 1800 existovalo v celé zemi jen 13 nemocnic s nevzdělaným ošetřovatelským per-

Další školu otevřela Nadace sv. Lukáše (Sankt Lukas Stiftelsen) v roce 1900. Vzdělávání, zprvu čistě praktické, postupně získávalo pevnější rámec. Diakonské hnutí chtělo původně zavést ošetřovatelské vzdělávání pouze pro členky řádu, bylo ale obtížné získat a udržet dostatek pracovní síly. Od r. 1945 vycházely ze školy sv. Lukáše také sekulární všeobecné sestry, které pomáhaly zvýšit vliv Diakonské nadace a zvyšovat kvalitu vzdělávání v celé zemi (tepr-

ve roku 1969 získaly tyto sestry povolení vstoupit do manželství). Škola sv. Lukáše se stala modelem pro mnoho dalších, také díky sestrám Elně Krogh Nielsenové a Benedicte Ramsingové (Bork, 1997).

Počátky moderního ošetřovatelství a vliv církve na rozšíření ošetřovatelské péče Nemocnice řídili v polovině 19. století obvykle místní zaměstnanci ekonomické správy. V Kodani tehdy byly dvě velké nemocnice s četným ošetřovatelským personálem, laickými pečovatelkami, kterým se říkalo stue­koner (obr. 2). Upřednostňovány byly spíše chudší vdovy, gramotné, počestné a nábožné. Byly ubytovány přímo v nemocnici, za plachtou v rohu pokoje, který obstarávaly. Vykonávaly záslužnou práci, nicméně bylo těžké takové ženy najít. Měly špatné pracovní podmínky, velmi omezené osobní volno, žádný soukromý život a nebyly respektovány ani ze strany lékařů (Petersen, 1988).

Tyto pečovatelky byly postupně nahrazovány sestrami, ale dlouhá

Obr. 1 Sestry z Diakonské nadace

1 30

2

fota: Dansk Sygeplejehistorisk Museum

Obr. 2 Pečovatelka (stuekone) z roku 1907

historie

léta pracovaly v nemocnicích souběžně a dělaly v podstatě stejnou práci. Silným dojmem zapůsobila také první dobrovolnice z vyšší třídy Ilia Fibingerová. Ničivá epidemie cholery v roce 1853 přiměla tuto dámu, aby se dobrovolně přihlásila jako sestra do Všeobecné nemocnice. Šlo o první zaznamenaný případ ošetřovatelky pocházející z vyšší třídy, později se vyskytla řada dalších (Frederiksen, 2008).

Války, epidemie, postupující industrializace a mnoho dalších faktorů zvyšovalo potřebu zdravotnické pomoci. První veřejné nemocnice se ovšem etablovaly až koncem 19. století, nestačily pro všechny potřebné a tyto mezery pokrývala právě činnost církevních řádů, které uzavíraly dohody s nemocnicemi, nebo zakládaly své vlastní nemocnice, z nichž některé dodnes existují a jsou vyhledávané. Církev měla určující vliv na rozvoj ošetřovatelského vzdělávání (Malchau, 2008).

Význam sester diakonek pro ošetřovatelství v Dánsku Diakonky a sestry sv. Lukáše měly zcela zásadní vliv v dánském ošetřovatelství. Koncem 19. století bylo nepřijatelné, aby o protestantské pacienty bylo pečováno v katolické nemocnici, a proto byly sestry diakonky z konkurenčních důvodů vysílány do zařízení v provinciích. Cestování po venkově v rámci komunitní a domá-

byla delší, aby se zachovávalo dekorum, a vepředu kratší, kvůli bezpečnosti při jízdě. Během 2. světové války byla podoba uniformy diskutována jako zastaralá. Se vstupem mužských studentů do oboru byla uniforma opět změněna a čepec byl odstraněn (Bork, 1997).

Přínos dánských následovnic Florence Nightingaleové Florence Nightingaleová položila základy systematického vzdělávání a budoucí organizace sester doma i ve světě. Její strategie vzdělávat sestry a vysílat je dál byla úspěšná i v Dánsku a týká se především dvou zdravotních sester, Tscherningové a Munckové.

Henny Tscherningová (1853–1932) měla rozhodující vliv na dánské ošetřovatelství. V jejím nekrologu dokonce stálo, že její přínos není pro Dánsko o nic menší než přínos Nightingaleové pro Anglii. Jako mladá dívka ošetřovala raněné vojáky a tato zkušenost ji inspirovala k její pozdější kariéře. Do městské nemocnice nastoupila v roce 1878 a brzy se stala vedoucí sestrou.

O několik let později navštívila londýnskou školu u sv. Tomáše, aby získala zkušenosti. Při aplikaci nových poznatků v nemocnici narážela na odpor lékařů, kteří nestáli o systém vedoucí sestry-učitelky.

Posléze se vdala a odešla z nemocnice. Nicméně se dále angažovala

Od středověku až do 19. století bylo ošetřovatelství výhradně laickou záležitostí. O charitativní péči s křesťanskými kořeny se zasloužily zejména církevní řády. cí péče bylo ovšem často technicky obtížně proveditelné a náročné.

Kolem přelomu století začaly sestry diakonky používat jízdní kola, což vyvolalo velký rozruch v nově vzniklé Dánské radě sester a kola byla posléze oficiál­ně povolena až roku 1905, nejdřív na venkově, pak i ve městě.

V roce 1863 byla zavedena uniforma, pečlivě designovaná tak, aby v souladu s církevním řádem podporovala skromnost. Diakonky nosily dlouhé černé šaty s bílým límcem a čepcem, bez kříže na hrudi. Ty, které pracovaly jako sestry, měly pruhované bavlněné šaty, později nahrazené bílými. Používání jízdních kol si vyžádalo praktickou úpravu oděvu (obr. 3). Sukně byla nerovnoměrně zkrácena: vzadu

3

v oboru. Po založení Dánské rady sester se stala její první prezidentkou (Wingender, 1999).

Charlotte Muncková (1876–1932) absolvovala tříleté systematické vzdělání v presbyteriánské nemocnici v New Yorku. Když byla založena Bispebjerská nemocnice, Dánská rada sester do ní chtěla poprvé oficiál­ně zavést moderní systém po vzoru Florence Nightingaleové. Proto byla Muncková jmenována ředitelkou školy (obr. 4) a po Tscherninové se také stala prezidentkou Dánské rady sester. Usilovala zejména o zkrácení pracovní doby, lepší platy sester, důchod pro sestry a také o státní autorizaci sester. To se zdařilo pouhý rok po její smrti (Petersen, 1988).

4

Dánská rada sester Dánská rada sester neboli Dansk Sygeplejeråd (DSR) byla založena v roce 1899 s cílem rozšířit vzdělávání na tříletý program a docílit státní autorizace profese. Ve stejném roce byla také založena Mezinárodní rada sester (ICN), jejíž členskou organizací se DSR stala o deset let později. DSR také od roku 1901 vydávala časopis Tidsskrift for Sygeplejesker, později přejmenovaný na Sygeplejersken (Sestra), který vychází dodnes. Začátkem 20. století vydala DSR ve spolupráci s Červeným křížem (Røde Kors) návrh na standardizaci vzdělávání v podobě třídílného programu: půl roku obecné přípravky (včetně výuky náboženství), jeden a půl roku ošetřovatelství (teorie + praxe) a jeden rok specializace. Muncková se také stala první prezidentkou Severské federace sester (Sygeplejerskernes Samarbejde i Norden), sdružující od roku 1920 sestry z Dánska, Norska, Švédska, Finska a Islandu (Malchau, 2008).

Obr. 3 Zkrácená uniforma pro jízdu na kole Obr. 4 Charlotte Muncková

Reforma vzdělávání v Dánsku První právní regulace ve sjednoceném vzdělávání sester se datuje do roku 1934. Sjednocení bylo nutné. Pojem „sestra“ byl totiž na přelomu století dosti široký, zahrnoval nekvalifikované pečovatelky, dobrovolnice z Červeného kříže,

31

historie

5

florence 3/18

6

Obr. 5 Praktická výuka ošetřovatelství

no. V této době už byli muži-sestry také v ­Anglii, USA, Norsku (Jensen, 2001).

Obr. 6 Muži v ošetřovatelství

Reforma ve vzdělávání od roku 1957 do současnosti

V roce 1936 byla při nemocnici sv.

Josefa v Kodani založena škola pro sestry, kde vyučovala sestra Bene­ dicte Ramsingová. Zpočátku neměla pedagogické kompetence, ale rychle systematizovala místní vzdělávání. Inspirovala se při návštěvě školy v USA ve 40. letech 20. století tamním vzdělávacím modelem kombinujícím teorii a praxi. Dánská rada sester si jejích zkušeností cenila. Ramsingová postupně zasedala v odborných komisích zabývajících se vzděláváním sester a účastnila se také vzdělávací reformy v roce 1957 (Malchau, 2008).

DSR se stále snažila o zlepšování podmínek pro sestry včetně srovnání podmínek v zemi. Ty byly stále nerovnoměrné, množství teo­ rie a praxe se lišilo a vyřešila je až reforma v roce 1957, která poskytla jasný rámec vzdělávání pro celé Dánsko: sestry musely dovršit 18 let a mít ukončené vzdělání srovnatelné přibližně s dnešním základním. Dále musely absolvovat tři roky výuky a složit závěrečnou zkoušku na akreditované škole.

DSR během 2. poloviny 20. století usilovala o další profesionalizaci oboru směrem k univerzitnímu studiu, nikoliv pouze k zdravotnickým ­„højskole“.

V 70. letech probíhaly demonstrace za lepší vzdělávání sester, které bylo posléze prodlouženo o půl roku na celkových tři a půl roku. Změnil se poměr praxe a teo­ rie a v důsledku směrnic EU bylo vzdělávání třeba harmonizovat se zbytkem zemí EU. Po založení Ústavu ošetřovatelství na univerzitě v Aarhusu roku 2001 byl otevřen bakalářský studijní program a o několik let později i magisterský. Studentky už tedy nemusejí odjíždět za vysokoškolským studiem ošetřovatelství do ciziny (Glasdam, 2008).

Muži v ošetřovatelství

Závěr

Za velkého zájmu veřejnosti bylo do vzdělávání zařazeno také sedm mužů (obr. 6). Stalo se tak v Královské nemocnici v Kodani v letech 1951–1954. Jednalo se o experiment reverenda Jensena. Reverend musel řešit otázky typu, jaké mají mít uniformy, zda je přípustné vyučovat ve smíšené třídě nebo kde budou bydlet. Tito muži se učili kromě základů ošetřovatelství také vaření, úklidu apod. Po ukončení studia museli déle čekat na státní oprávnění k výkonu povolání, ale nakonec jim bylo uděle-

Klíčovou roli v začátcích dánského ošetřovatelství sehrála zejména církev. Dánské království se inspirovalo Florence Nightingaleovou, jejíž studentky zavedly vzory vzdělávání v domácích nemocnicích. Dánská rada sester se stala členkou mezinárodního sdružení ICN. Díky státní autorizaci v roce 1933 a reformě v roce 1957 bylo vzdělávání zákonně ustanoveno, a péče v celé zemi se tak sjednotila. Dnes si zdravotní sestry v Dánsku otevírají další možnosti růstu profese díky univerzitnímu studiu.

Stuekoner i školené zdravotnice.

Studium bylo stanoveno na tři roky, ve výuce se střídali lékaři a sestry. Obsahovalo např. úvod do anatomie, fyziologie, chemie a fyziky, bakteriologie a hygieny, ošetřovatelských postupů, historie a etiky, případně i matematiku, dánštinu a psaní (obr. 5). Závěrečné zkoušky pak kombinovaly teorii a praxi (Petersen, 1940).

Benedicte Ramsingová a škola sv. Josefa

32

1. Bork D. Diakonisser i dansk sygepleje.

København: Dansk Sygeplejeråd, 1997 2. Frederiksen K. Om hvordan fattige syge blev hospitalspatienter, og stuekoner blev sygeplejersker.

In Glasdam S, Bydam J. Sygepleje i fortid og nutid – historiske indblik.

København: Nyt Nordisk Forlag Arnold Busck, 2008 3. Glasdam S. Uddannelse af sygeplejersker – belyst fra et fagpolitisk perspektiv. In Glasdam S, Bydam J. Sygepleje i fortid og nutid – historiske indblik. København: Nyt Nordisk Forlag Arnold Busck, 2008 4. Ilkjær I, Kolsum A. Diakonissernes betydning for sygeplejen i Danmark.

In Glasdam S, Bydam J. Sygepleje i fortid og nutid – historiske indblik.

København: Nyt Nordisk Forlag Arnold Busck, 2008 5. Jensen AC. Vi var pionerer. Sygeplejersken. 2001;101(9) 6. Malchau S. Katolske sygeplejeordners grundlæggelse og virke. In Glasdam S, Bydam J. Sygepleje i fortid og nutid – historiske indblik. København: Nyt Nordisk Forlag Arnold Busck, 2008 7. Petersen E. Elevuddannelsen af i dag. Tidsskrift for Sygeplejesker.

1940;40(47) 8. Petersen E. Fra opvarter til sygeplejerske – træk af danske sygeplejerskers historie frem til år 1900. København: Dansk Sygeplejeråd, 1988 9. Petersen E. Sygeplejens pioner. Henny Tscherning, 1853–1932. København: Dansk Sygeplejeråd, 1998 10. De første hospitaler. Dansk Sygeplejehistorisk Museum. [online]. [cit. 201701-18]. Dostupné z: https://dsr.dk/ dshm/sygeplejens-historie/sygeplejens-historie-i-danmark/de-foerste-hospitaler-i-danmark-og-deres 11. Malchau S. Benedicte Ramsing (1912–1988). Dansk Kvindebiografisk Leksikon. [online]. [cit. 2017-01-18].

Dostupné z: http://www.kvinfo.dk/ side/597/bio/1590/origin/170/ 12. Malchau, S. The history of nursing in Denmark – Timeline. Dansk Sygeplejehistorisk Museum. [online]. [cit.

2017-01-18]. Dostupné z: https://dsr. dk/sites/default/files/473/a5_timeline_uk_tryk.pdf

Recenzovaly: Mgr. Ilona Juklíčková Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Mgr. Helena Michálková, Ph.D. Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

fota: Dansk Sygeplejehistorisk Museum, autorka

Literatura:

pro školy VOŠZ a SŠZ v Ústí nad Labem je nejlepší zdravotnickou školou roku 2017 PhDr. Miroslava Zoubková, ředitelka školy

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední škola zdravotnická (VOŠZ a SŠZ) v Ústí nad Labem získala ocenění Nejlepší zdravotnická škola roku 2017.

P

rvní březnový den byl pro Vyšší odbornou školu zdravotnickou a Střední školu zdravotnickou (VOŠZ a SŠZ) v Ústí nad Labem významným dnem. V tuto dobu se totiž v Praze koná každoročně finále soutěže Sestra roku, nad níž přebírá záštitu Česká aso­ ciace sester a Dagmar Havlová.

Již druhým rokem je její součástí také soutěž o nejlepší zdravotnickou školu roku. Do ní jsou nominovány zdravotnické školy prostřednictvím Asociační rady zdravotnických škol, která navrhuje ty nejlepší z nejlepších.

Nominované školy vyplní dotazník sestavený a rozeslaný divizí Medical Services vydavatelství Mladá fronta, které vydává časopis Zdravotnictví a medicína.

Její členové pak tvoří odbornou porotu. V rámci dotazníku jsou hodnoceny hlavně aktivity, které školy dělají nad rámec své hlavní vzdělávací činnosti. Porota na základě vyhodnocených dotazníků vybere tři uchazeče, z nichž následně vybere toho nejlepšího. A právě VOŠZ a SŠZ v Ústí nad Labem byla letos vyhodnocena jako nejlepší zdravotnická škola za rok 2017.

K tomuto úspěchu přispěla kromě jiného také naše mezinárodní projektová činnost. Jeden z projektů, který se v současné době realizuje, vychází z dlouholeté spolupráce s projektovým centrem Management Sachsen Academie v Drážďanech, kde jsme partnery Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v projektu nazvaném Podpora přeshraniční spolupráce a vzdělávání v oblasti zdravotnických záchranných služeb, zaměřeném na přeshraniční spoluprá-

ci při záchraně lidských životů v příhraničních oblastech Ústeckého kraje. Druhý významný mezinárodní projekt pod názvem Buďte rádi, že stárnete v Evropě je zaměřen na aktivní život seniorů a je realizován v rámci projektových aktivit Erasmus+.

V projektu spolupracuje šest evropských zemí (Belgie, Island, Španělsko, Finsko, Lotyšsko a Česká republika) a jeho účastníci se snaží zmapovat možnosti vedoucí k co nejdelšímu udržení aktivního života seniorů.

Za zmínku stojí i naše každoroční pořádání odborné konference s mezinárodní účastí Studentlab, kde si vyměňují zkušenosti ze své praxe budoucí zdravotní laboranti. Další odbornou konferencí je Ústecký den ošetřovatelství, zaměřený na problematiku týkající se práce všeobecných sester a zdravotnických asistentů. Naši zubní technici také měří své síly v celostátní soutěži se zahraniční účastí Ústecký dent. Zmínila jsem zde pouze nejvýznamnější studentské aktivity, ale ve skutečnosti se naši žáci a studenti se svými učiteli podílejí i na řadě dalších, ať už regionálních, či nad­ regionálních projektů.

Slavnostní předávání cen se uskutečnilo 1. března v Divadle Hybernia za účasti Dagmar Havlové, ministra zdravotnictví ČR Mgr. et Mgr. Adama Vojtěcha, hlavní sestry ČR Mgr. Alice Strnadové, zástupců České aso­ ciace sester, poslanců zdravotního výboru PSP ČR a dalších významných osobností jak z řad zástupců zdravotnických zařízení, tak i vzdělávacích institucí.

Byla jsem velmi ráda, že se této významné události mohli

zúčastnit i zástupci naší školy.

Získané ocenění je pro nás důležitým ohodnocením naší práce. Považuji je také za důkaz, že Ústecký kraj není pouze vyloučenou lokalitou, ale že i zde existují školy, které vzdělávají zdravotnické pracovníky na špičkové úrovni. I do budoucna se budeme snažit o udržení vysoké úrovně přípravy nelékařských zdravotnických pracovníků v Ústeckém kraji a také o udržení oborové nabídky školy.

Závěrem bych chtěla poděkovat všem zaměstnancům školy, bez jejichž dobře odvedené

práce bychom tak významného úspěchu nemohli dosáhnout.

Poděkování patří i našim žákům a studentům za jejich vzornou reprezentaci školy. Věřím, že i v budoucnu bude patřit naše škola k významným vzdělávacím institucím Ústeckého kraje.

Ředitelka školy PhDr. Miroslava Zoubková přebírá ocenění Nejlepší zdravotnická škola roku 2017

33

právo

florence 3/18

kancelář Ombudsmana pro zdraví, z. s., je centrem pro bezplatné poradenství a informace ve zdravotnickém právu a navazujících oblastech sociálního zabezpečení.

Obrátit se na ni můžete kdykoli, když nevíte, jak nejlépe řešit svou aktuální situaci, či když si potřebujete ujasnit řeč zákona. k dispozici je vám i v případech problémů s nadřízenými či pacienty, diskriminace či šikany.

Hospitalizace dětí a rodičovská práva MgA. Kateřina Havelková, ředitelka kanceláře Ombudsmana pro zdraví

P

odle Charty práv hospitalizovaných dětí mají mít děti v nemocnici právo na neustálý kontakt se svými rodiči a sourozenci. V Listině základních práv a svobod je v čl. 32 odst. 4 zakotveno právo dětí na rodičovskou výchovu a péči a zároveň se zde stanoví, že „nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona“.

Podle Úmluvy o právech dítěte musí být zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí. Znamená to tedy například, že má matka vždy právo na to být hospitalizována se svým dítětem na náklady zdravotní pojišťovny? Mohou rodiče kdykoli odvolat dříve udělený souhlas s léčbou svého potomka, pokud se jim třeba zdá, že jim vytržení z rodinného prostředí neprospívá?

Pětiletá Anetka musela do nemocnice, protože měla podstoupit sérii vyšetření, která nemohla být provedena ambulantně. Její matka si automaticky myslela, že bude s ní, aby se dcera nebála. Jenže ošetřující lékař jí řekl, že nepovažuje její přítomnost za nutnou. Nakonec po velké diskuzi dovolil, aby zůstala na rozkládacím křesle za poplatek 390 Kč/noc. Matka se s tím smířila, ale později podala k poskytovateli zdravotních služeb stížnost s tím, že má jako

34

zákonný zástupce nezletilé dcery na pobyt hrazený z veřejného zdravotního pojištění právo.

Otázku hospitalizace dítěte a s ní spojená práva upravuje zákon o zdravotních službách.

Možnost úhrady pobytu tzv. průvodce z veřejného zdravotního pojištění však řídí zákon o veřejném zdravotním pojištění.

A ten stanovuje, že hospitalizace zákonného zástupce může být pojišťovnou hrazena jen tehdy, když ji vyžaduje zdravotní stav nezletilého pojištěnce, nebo kvůli zaškolení průvodce v ošetřování doprovázeného dítěte. O tom, zda tyto důvody existují, vždy rozhoduje ošetřující lékař. To však platí jen pro průvodce dětí do šestého roku věku (tj. 5 let a 364 dní). U starších dětí musí úhradu schválit revizní lékař pojišťovny, u které je dítě pojištěno.

Každý případ je tedy třeba posuzovat individuálně v souvislosti s konkrétní situací. Anetka sice splňovala požadovanou věkovou hranici, ošetřující lékař však pobyt matky nevyžadoval, a proto nebyl ze zdravotního pojištění hrazen. Hospitalizována sice v nemocnici se svým dítětem být mohla, ale její pobyt byl zpoplatněn, což je v souladu se zákonem.

V této souvislosti je ještě třeba zdůraznit, že pokud nemocnice žádá úhradu za pobyt, který není hrazen z veřejného zdravotního pojištění, není tím zpochybněno právo matky na nepřetržitou přítomnost u hospitalizovaného nezletilého dítěte v souladu se zákonem o zdravotních službách. I toto právo však není

absolutní. Řídí se totiž vnitřním řádem nemocnice a v případě, že by přítomnost rodiče či jiného zákonného zástupce narušovala poskytování zdravotních služeb, hygienické normy nebo další předpisy, může být omezeno.

Může matka rozhodnout o ukončení hospitalizace nezletilého syna?

Patnáctiletý Marek byl hospitalizován v dětské psychiatrické nemocnici. Jeho matka s tím nejprve souhlasila, ale po několika dnech názor změnila. Poskytovaná léčba se jí nezdála vhodná, měla pocit, že se syn trápí a že doma s ní by mu bylo lépe. Má jako zákonný zástupce nezletilého pacienta možnost ukončit jeho hospitalizaci?

Obecně je k hospitalizaci nezletilého pacienta nutný souhlas zákonného zástupce, a to i v případě, že má již občanský průkaz. Platí to i pro poskytování psychiatrické péče. Teoreticky má tedy Markova maminka možnost souhlas odvolat a hospitalizaci syna ukončit.

Zákon o zdravotních službách však uvádí výjimky, za kterých lze pacienta hospitalizovat

i bez souhlasu. Některé z nich se týkají i psychiatrické péče. Patří mezi ně případy, kdy pacient bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy, touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky.

Podmínkou však je, že hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak. Bez souhlasu lze dále poskytnout neodkladnou péči v případě léčby vážné duševní choroby, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta.

Markova matka tedy může odvolat souhlas s hospitalizací svého nezletilého syna. Jestliže však k jeho umístění do psychiatrické léčebny vedl jeden z výše zmíněných důvodů, propuštěn nebude. Poskytovatel zdravotních služeb má povinnost oznámit situaci do 24 hodin soudu a ten rozhodne v tzv. detenčním řízení do sedmi dnů o případném pokračování hospitalizace.

Stejným způsobem poskytovatel zdravotních služeb postupuje i v případě, že souhlas s hospitalizací či poskytnutím zdravotních služeb není dán již při zahájení hospitalizace. V případě Marka proto záleží na tom, jakého charakteru je léčba, kterou podstupuje. V některých případech by hospitalizaci matka sama ukončit mohla, v jiných by musela počkat na rozhodnutí soudu.

Máte k těmto tématům nějaké dotazy? nebo byste chtěli, abychom se věnovali něčemu, co tu ještě nebylo a vy byste si o tom rádi přečetli? napište nám to e-mailem nebo třeba na Facebooku.

Jak podat podnět Kanceláři Ombudsmana pro zdraví 1. prostřednictvím formuláře na www.ombudsmanprozdravi.cz (vyberte ten pro fyzické osoby); 2. e-mailem na ochrance@ombudsmanprozdravi.cz; 3. osobně na adrese kancelář Ombudsmana pro zdraví, národní 9, 110 00 praha 1 ve středu od 9:00 do 11:30 a od 13:00 do 17:00; 4. klasickou poštou na výše uvedenou adresu s vytištěným a podepsaným formulářem; 5. telefonicky na tel.: 222 075 103; 6. prostřednictvím soukromé zprávy na Facebooku – jen v případě obecných dotazů.

Facebook: @Ombudsmanprozdravi twitter: @Ombudsmanzdravi.cz

recenze knihy Interrupcia – etická výzva pre svetové náboženstvá Mgr. Ondřej Podeszwa, katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita pardubice

S

oučasný svět, který k nám každodenně promlouvá slovníkem huntingtonovského střetu civilizací, potřebuje možná více než kdy jindy prvek porozumění a naslouchání. Docentka Monika Zaviš z Univerzity Komenského v Bratislavě vstupuje do této atmosféry knihou Interrupcia – etická výzva pre svetové náboženstvá. Nabízí tak jedinečnou možnost pro interkulturní dialog na poli náboženského přístupu k tomuto především etickému problému. Rozsahem nepříliš objemná publikace zapadá do celkového zájmu autorky a navazuje na její minulá díla, ve kterých propojuje i témata z medicínského a religionistického prostředí.

Kniha je členěna do pěti základních kapitol a sleduje tak bazální názory jednotlivých náboženských okruhů – jme-

novitě judaismu, křesťanství, islámu, hinduismu a buddhismu. Každé takové téma by samozřejmě mohlo vydat na samostatnou publikaci, neboť jde o věci, které se v prostředí obecného diskurzu objevují poměrně často. Autorka vychází především z primárních textů všech náboženství a na základě jejich studia vyslovuje příslušné soudy o postoji k dané problematice. Občas je patrná i snaha doplnit původní východiska o názory současné příslušné náboženské obce.

Samotný závěr knihy je pak shrnutím základních poznatků a zároveň porovnáním přístupů mezi sebou.

Celý text lze doporučit především těm, kteří se s danou problematikou seznamují poprvé a potřebují tak vystavět určitý informační základ, na kterém mohou budovat své další znalosti. Bylo by dobré tyto informace potom rozšířit ještě o hlubší vhled do soudobé diskuze jednotlivých náboženských okruhů, neboť například v křesťanství jde o téma velmi živé, jak ukazuje i současná situace v Polsku, tradičně silně katolické zemi.

Zaviš, Monika. interrupcia – etická výzva pre svetové náboženstvá. 1. vyd. bratislava: Univerzita komenského, 2016. 102 s. isbn 978-80-223-3845-5

pozvánka na seminář

inzerce

Efektivní hojení ran Specifika vzniku a cíle léčby ran u onkologických pacientů

Program: Přednášející:

Mgr. Jana Dvořáková, lektor certifikovaného kursu hojení ran, NCO NZO, Brno

13.30–13.45 Registrace účastníků 13.45–13.50 Úvodní slovo 13.50–14.50 Specifika ran u onkologických pacientů a prevence jejich vzniku 15.00–15.10 Přestávka 15.10–16.10 Život před a po stanovení onkologické diagnózy Ca prsu (Mamma HELP) 16.10–16.30 Přestávka 16.30–17.40 Cíle a možnosti léčby ran u onkologických pacientů 17.40–18.00 Diskuze 18.00–18.20 Předávání certifikátů

Termíny a místa konání:

19. 6.

19. 9.

16. 10.

Hotel Park Inn

Hotel Continental

Hotel Imperial

ostrava

brno

partner

liberec

pořadatel

Konference je určena pro všeobecné sestry, zdravotnické záchranáře a farmaceutické asistenty.

Registrujte se na www.centram.cz. Registrační poplatek 150 Kč. Změna programu vyhrazena.

35

personální inzerce

florence 3/18

VOLNÁ MÍSTA PORODNÍ ASISTENTKA Moderní gynekologicko-porodnická privátní praxe v centru Prahy by ráda rozšířila svůj pracovní tým o empatickou porodní asistentku, možno i na částečný pracovní úvazek. aktivní znalost alespoň jednoho světového jazyka je výhodou. rozsah pracovního úvazku a finanční ohodnocení je k osobnímu jednání.

Svoji nabídku s životopisem zašlete prosím na e-mail: ProfiGyn@email.cz

CHYBÍ VÁM LIDI?

POJĎTE PRACOVAT TAM, KDE TO DÁVÁ SMYSL #davamitosmysl

Jsme moderní zdravotnické zařízení v širším centru Prahy a do svého přátelského týmu hledáme

VŠEOBECNÉ A PRAKTICKÉ SESTRY NABÍZÍME: mzdu 25 – 40.000 Kč plus příplatky za směny smlouvu na dobu neurčitou individuální plánování služeb příspěvky na vzdělávání až do výše 100 % 5 týdnů dovolené 80% slevu na wellness (50% slevu pro rodinu) kvalitní zázemí pro zaměstnance kartu MultiSport a další benefity

pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

Volejte +420 251 116 653 nebo pište na personalni.rkm@mediterra.cz.

angličtina

Tooth eruption in children For most infants, teeth start erupting around the age of six months; however, it is not unusual for the first baby tooth to appear as early as at the age of three months.

For some children, it can take even longer, but if the first tooth does not erupt before the first birthday, it is advised to consult a general practitioner.

Nurse: Good morning, Ms Wright, you’ve come for a check-up, haven’t you?

Mother: Good morning, nurse. yes, we have, but i would like to ask you something. natalie has been extremely restless over the past few

inzerce

days. she cries all the time, she doesn’t want to sleep at night, and last night, she even had a fever. she doesn’t have it today, but i’m completely at a loss about what to do with her.

Nurse: natalie is four months old, isn’t she?

Mother: yes.

Nurse: The doctor will examine her, of course. but one possible cause might be that her teeth are erupting.

Mother: really? already? i thought that teeth start to erupt around the age of six months at the earliest.

Nurse: yes, in most cases, but it can occur earlier. does natalie put her fists or things into her mouth? does she have swollen gums?

Mother: yes, she keeps on putting things in her mouth and she dribbles a lot. she even doesn’t want to eat, although she’s always been rather hungry.

Nurse: Then it must be the teeth. Get her a teething ring. Good ones are those that can be cooled down in a fridge. you can also buy a special gel in a pharmacy, which may alleviate the pain. regarding salivation, give her a lot to drink and use a protective cream on her chin and neck to prevent skin irritation around the mouth.

Mother: Ok. Thank you very much, nurse.

Nurse: you’re welcome.

The doctor will tell you more. you can go in now.

SLOVNÍ ZÁSOBA: as early as již, už to consult poradit se, radit se; konzultovat restless neklidný, nepokojný; neposedný at a loss nevědět si rady; být v rozpacích at the earliest nejdříve fist pěst, ruka to keep on (doing something) neustále (něco dělat) to dribble slintat teething ring kousátko to cool down zchladit, vychladit to alleviate zmírnit, ulevit, utišit

Váš profesionální partner pro odborné

medicínské překlady a tlumočení

• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby [ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz

www.florence.cz / adresa redakce: klicperova 604/8, 150 00 praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: bc. Magda Hettnerová, e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, ph.d. / redakční rada: phdr. Martina Šochmanová, Mba, předsedkyně, Mgr. Hana svobodová, ph.d., Mgr. lenka Gutová, Mba, Mgr. Galina Vavrušková, bc. Vladěna Homolková, Mgr. tamara starnovská, Mgr. Helena Michálková, ph.d., rndr. romana Mrázová, ph.d. / Grafická úprava: Josef Gabriel, karel zahradník / Vydavatel: ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / ředitel vydavatelství: Martin kula / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Marta Hladíková, tel.: +420 222 352 575, e-mail: marta.hladikova@ambitmedia.cz, iva Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 Šedá: 0-0-0-75 pavel doležal, gsm.: +420 602 632 349, e-mail: pavel.dolezal@ambitmedia.cz, Mlčochová, tel.: +420 222 352 575, e-mail: iva.mlcochova@ambitmedia.cz /CMYK Obchod: Šedá: CMYK 0-0-0-75 Šedá: PMS 7545 antonín přibyl, gsm.: +420 603 340 384, e-mail: antonin.pribyl@ambitmedia.cz, zdenka Váňová, gsm.: +420 720 026 054, e-mail: zdenka.vanova@ambitmedia.cz / personální inzerce: Štěpánka korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / tisk: aHOMi, s. r. o., U louže 579, 250 67 klecany / předplatné: ambit Media, a. s., tel.: +420 222 352 584, e-mail: predplatne@ambitmedia.cz, www.centram.cz / distribuce: postservis praha a Mediaprint-kapa pressegrosso, a.s. / cena výtisku: 60 kč, roční předplatné: 350 kč / 20 euro / časopis vychází 6krát ročně / registrace: Mk čr-e 16134, issn 1801-464X / přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. nevyžádané příspěvky se nevracejí. redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / copyright © ambit Media, a. s., 2018

36

SPRINT 100

Nové transportní lůžko LINET 5 prvků pro bezpečnost a komfort IV&Drive První infuzní stojany na světě integrované do madel

SoftDrop Plynulý a tichý pohyb bezpečných postranic

CardiacChair Jednoduché nastavení – pro léčbu, bezpečnost i komfort

EasyBrake Brzdy jsou snadno přístupné ze všech čtyř stran lůžka

FlexiDrive Vysouvací 5. kolečko s odpružením

www.linet.com/cs/sprint100 41

Inzerce

Pro dovolenou v pohodě NOVINKA !!!

lék Wobenzym nové balení 300 tablet Více na www.wobenzym.cz

• malý, moderní, skladný • ideální na cesty a na sport • urychluje hojení případného úrazu • posiluje oslabenou imunitu

Stáhněte si mobilní aplikaci Wobenzym 4U na App Store, na Google play nebo na http://wobenzym.cz/wobenzym-4u.

Stáhněte si mobilní aplikaci a budete mít vždy informace o užívání a dávkování léku Wobenzym s sebou.

Wobenzym je nejúčinnější začít užívat co nejdříve po vzniku potíží.

Tradiční lék z přírodních zdrojů k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci.

MUCOS Pharma CZ, s.r.o., Uhříněveská 448, 252 43 Průhonice, konzultace s lékaři na tel.: 800 160 000

38

®