Florence 5_2011 by Care Comm s.r.o.

Florence

č a sopis moderního oše t řovat el s t v í s. 3

s. 6

s. 9

s. 39

Téma: Elektronická dokumentace v nemocnici

Kazuistika: Pneumokoková meningitida u 11leté dívky

Výzkum: Smrt a umírání na ARO

Zpravodaj ČAS: Nutriční péče v onkologii

Vychází pod patronací České asociace sester květen 2011, ročník VII, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

FLORENCE 5/2011 47

Aktivní antidekubitní matrace Virtuoso a Precioso Systém simulující přirozený pohyb člověka během spánku Matrace Virtuoso a Precioso účinně zabraňují vzniku dekubitů u pacientů se sníženou mobilitou, a to 24 hodin denně. Tlak ve vzduchových celách se cyklicky snižuje až na nulu v 7,5 minutovém cyklu, který vychází z poznání mechanických příčin vzniku dekubitů a ze zkoumání přirozeného ochranného pohybu člověka během nočního spánku. Vypuštěná je přitom vždy každá třetí cela a další dvě tak poskytují dostatečně stabilní oporu pro tělo.

Matrace Virtuoso     

Matrace Precioso

dvouvrstvá aktivní matrace obě vrstvy vzduchové rozdělené pracovní zóny přizpůsobené různým částem lidského těla zabraňuje vniku dekubitů bez ohledu na frekvenci polohování pacienta polohování pacienta zůstává jen v rovině běžných ošetřovatelských procedur

   

jednovrstvá aktivní matrace dostupné jako matrace nebo podložka flexibilní a dostupné řešení pro účinnou prevenci a léčbu dekubitů výrazně snižuje frekvenci nutného polohování pacientů

LINET spol. s r.o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Czech Republic tel.: +420 312 576 111, fax: +420 312 522 668, e-mail: info@linet.cz, www.linet.cz

Anketa nám pomohla, děkujeme!

Utíká to, utíká. Opět se přiblížil 12. květen, výročí narození Florence Nightingale. Mimořádnou sestru, která zmodernizovala ošetřovatelství, si v těchto dnech připomínají její následovnice a následovníci na celém světě. Slaví se Den ošetřovatelství. Také náš časopis má vedle narozenin i svátek, a to díky tomu, že jsme ho z úcty k profesi sestry pojmenovali právě po ní. Tím jsme se také tiše zavázali k tomu, že balíček velikosti A4, který s hlavičkou Florence dostávají zájemci do poštovních schránek nebo na pracovní stůl, není 64 stran popsaného papíru, nýbrž živý organismus, který se vyvíjí, který má svého ducha a vždy něco nového přináší. Není to samo sebou a je třeba o to usilovat. Minimálně jednou za rok se čtenářů ptáme, co se jim na Florence líbí, co by chtěli změnit, co dodat, co je už nebaví, nezajímá, co je zbytečné. Chceme vědět, v jakém oboru pracuje ten, kdo nás čte, jaké věkové skupiny po nás

POKYNY pro autory Příspěvky v češtině nebo slovenštině posílejte v elektronické formě (textový editor MS Word) e-mailem na adresu: jarmila.skubova@ambitmedia.cz nebo eva.wicazova@ambitmedia.cz (případně na CD na adresu redakce: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5). K textu připojte prohlášení, že příspěvek nebyl publikován nebo nabídnut ke zveřejnění v jiném časopise. Redakce si vyhrazuje právo na krácení či úpravy textů, o nichž bude autory informovat. Původní (vědecké) práce, kazuistiky a odborné články většího rozsahu budou recenzovány dvěma recenzenty z různých pracovišť. Články, kazuistiky • Ideální rozsah článku je v rozmezí 80–150 řádků, v případě kazuistiky nebo výzkumné práce 80–200 řádků. • U textu musí být uvedeno celé jméno autora/ autorů, přesný název pracoviště, elektronické, poštovní i telefonické spojení. • K příspěvku je třeba přiložit krátké životopisné (profesní) údaje a barevnou portrétní fotografii autora/autorů.

sáhnou, jestli můžeme pomoci při studiu a mnoho dalších věcí. Také letos jsme připravili anketu a obdrželi na pět set odpovědí. Přišly od jednotlivců a někdy i od celých skupin sester. Napsaly nám (přepokládám) všechny sestry Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a bylo moc hezké představit si, jak se domlouvají, že pomohou Florence. Všem – jednotlivcům i skupinám – nesmírně děkujeme. Čtenáři mají právo nahlédnout i do kuchyně časopisu. Tedy – vaše odpovědi jsme nechali zpracovat profesionální agenturou a výsledky důkladně zhodnotili na poradě celého týmu. Anketa potvrdila, že strukturálně je Florence postavena dobře. Časopis pomáhá sestrám při studiu i v praxi. Recenzované články, na kterých stojí odborná část, téměř nikdo nepovažuje za nadbytečně odborné nebo odtažité od praxe a jsou vítány. Ve Florence čtou sestry zejména zkušenosti z praxe, kazuistiky, novinky z ošetřovatelství, články věnované psychologii, komunikaci, managementu a články s právní problematikou. Jedno z předních míst zaujímají zprávy ze života České asociace sester. Potěšilo nás také, že jako vhodný doplněk k měsíčníku Florence začínají sestry používat mnohem aktuálnější www.florence.cz.

• V textu nepoužívejte zkratky! Ke zvýraznění používejte pouze tučné písmo či kurzívu. • Užijete-li v textu odkazy na použitou literaturu, uveďte v závorce autora a rok vydání (Staňková, 2002), u více než tří autorů doplňte „et al.“ (Staňková et al., 2002). • Struktura většího článku, vědeckých prací nebo kazuistiky: – název práce a jeho anglický překlad; – titul, jméno a příjmení autora, celý název a místo jeho pracoviště; – souhrn (do 12 řádků) a jeho anglický překlad; – klíčová slova (nejvýše 5) a jejich anglický překlad; – text článku, strukturovaný do celků oddělených mezititulky; u kazuistiky popis případu, diskuse, závěr; u původní/výzkumné práce: úvod do problematiky, cíle výzkumu, použité metody, charakteristika výzkumného souboru, výsledky, diskuse k výsledkům, závěr. • Seznam použité literatury Časopis: Příjmení a iniciály jmen autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název práce v jazyce originálu. Název časopisu, rok vydání, ročník, stránkový rozsah.

Editorial

Samozřejmě nás zajímala i druhá strana zájmu čtenářů, lidově řečeno chvost. Po jeho analýze jsme se rozhodli přistoupit k některým změnám. O výběr ze zahraničních časopisů, který jsme pravidelně zveřejňovali, příliš velký zájem není, a proto ti, které přece jen zajímá, ho najdou na našich webových stránkách. Ze stejného důvodu letos zrušíme lekci cizího jazyka a rubriku pro volné chvíle. Získaný prostor vyplníme odbornými články z praxe a od tohoto čísla novou rubrikou právních kazuistik Errare humanum est (Chybovat je lidské). Také křížovku nám luští (s úspěchem) stále titíž lidé, a proto jsme usoudili, že její smysl se už vyčerpal. Na druhou stranu víme, že i pracovitá Florence měla svoje hobby (např. kočky) a že nejen prací živ je člověk. Proto sem tam něco na odlehčení slíbit můžeme, jako například v letním dvojčísle malé překvapení s možností výhry. Zprávy z kongresů, o které byl průměrný zájem, budeme napříště soustřeďovat do Kongresového listu. Milé sestry a všichni ostatní zdravotníci nelékaři! Florence vám přeje krásné jarní dny a vše nejlepší k vašemu svátku! Přejeme vám příjemné a přínosné chvíle nad Florence!

Jarmila Škubová

Hledáte konkrétní článek? K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz. Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel. Více odborných článků najdete na webu v rubrice

Florence je také na facebooku. Přidejte se k nám!

Jarmila Škubová

Kniha: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název knihy. Místo vydání, nakladatelství, rok vydání. Internetový zdroj: Kompletní internetový odkaz na dokument (včetně data návštěvy na dané adrese). Obrazová dokumentace • Fotografie včetně portrétů autorů, grafy, schémata, tabulky a jinou obrazovou dokumentaci přijímáme v elektronické formě – fota v grafickém formátu JPG nebo TIF a v rozlišení 300 dpi, grafy ve formátu PDF. U většího rozsahu či počtu obrázků doporučujeme jejich zaslání na CD. Nevkládejte obrázky do Wordu ani PowerPointu. • Ke každému souboru v grafickém formátu (obsahujícím obrázek, graf, tabulku apod.) je třeba připojit číslo a zkrácený název. Na konec textu článku/kazuistiky pak připojte očíslovaný seznam všech obrazových příloh a přesné popisky. U fotografií připojte také celé jméno jejich autora anebo uveďte, odkud fotopříloha pochází (z archivu autora, zdravotnického zařízení apod.). FLORENCE 5/2011 1

obsah

časopis s nadpoloviční většinou recenzovaných článků

Foto na titulní straně Václav Kříž Malý pacient na Klinice dětského a dorostového lékařství VFN, Praha

Vychází pod patronací České asociace sester www.florence.cz Ročník VII., číslo 5, květen 2011 Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5 florence.redakce@ambitmedia.cz tel.: +420 222 352 578 Šéfredaktorka: PhDr. Jarmila Škubová e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz Redakce: PhDr. Eva Wićazová e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz

Editorial.................................................................................................................................................................................................1 Téma Start elektronické dokumentace v Benešově..............................................................................................................................3

Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně, Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová

Nové knihy........................................................................................................................................................................................5

Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník

Kazuistika Pneumokoková meningitida u jedenáctileté dívky...................................................................................................................6

Vydavatel: Ambit Media, a. s. www.ambitmedia.cz

Praxe Fluoridy v prevenci zubního kazu..................................................................................................................................................7 Sestra v následné péči Vliv staniční sestry na životní fáze týmu.......................................................................................................................................8 Výzkum Smrt a umírání na ARO......................................................................................................................................................................9 Recenzované články Případová studie Ošetřovatelský proces u klienta po rozsáhlém operačním výkonu na gastrointestinálním traktu pro karcinom rekta.................................................................................................................. 12 Proč byl mozkový nádor původně považován za hyperventilaci z úzkosti....................................................................... 16 Zkušenosti z praxe Self-manažment a edukácia astmatických pacientov............................................................................................................ 17 Lymfedém z pohledu sestry domácí péče................................................................................................................................. 20 Psychická onemocnění jsou léčitelná......................................................................................................................................... 28 Výzkumné sdělení Identita v profesi sestry z pohledu sester a rodinných příslušníků..................................................................................... 24 Odborné téma Jak by měl vypadat (a jak vypadá) pracovní oděv v nemocnicích...................................................................................... 29 Zpravodaj ČAS Co nás ohrožuje............................................................................................................................................................................... 34 Sledování dekubitů na národní úrovni – metodika prevalenčního šetření...................................................................... 36 Multikulturní a právní pohled při ošetřování pacienta.......................................................................................................... 37 Nutriční péče v onkologii............................................................................................................................................................... 39 Zaznamenali jsme Firemní mateřská škola – drahý, ale významný benefit......................................................................................................... 41 Nabídka volných míst lékařům a sestrám po celé Evropě..................................................................................................... 41 Lekce angličtiny............................................................................................................................................................................... 41 Ze zahraničního tisku Potravinové doplňky a další (nejen) nutriční péče.................................................................................................................. 43 Errare humanum est Stížnost aneb příliš dobré srdce sestry....................................................................................................................................... 44

Ředitel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz Marketing: Petr Belica, tel.: +420 222 352 575 e-mail: petr.belica@ambitmedia.cz Obchod: Alexandra Manová tel.: +420 724 811 983 e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866 e-mail: marie.janovicova@ambitmedia.cz Personální inzerce: fax: +420 222 352 572 e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz Tisk: PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414 684 01 Slavkov u Brna Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk Cena výtisku: 60 Kč Roční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo) Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 4. 2011 Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. Copyright © Ambit Media, a. s., 2011

Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny..............................................................................................1–4

Oranžová: CMYK 0-72-100-0

Oranžová: PM

Start elektronické dokumentace v Benešově

TÉMA

Kdyby slavná sestra Florence Nightingaleová, narozená v roce 1820, vkročila do kterékoli naší nemocnice v 21. století, přinejmenším by se divila. Jediné, čemu by asi rozuměla a co se příliš nezměnilo od jejích dob, je ošetřovatelská dokumentace – papír, tužka, šanony. Ale i to se začíná měnit. Teprve v posledních letech začala česká zdravotnická zařízení postupně užívat elektronický typ zdravotnické dokumentace. Úspora papíru a šetření lesů je přitom jen jedním z řady profitů tohoto způsobu zaznamenávání údajů o pacientovi. Navštívili jsme Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., která se po víceletých (od r. 2006) zkušenostech s „papírovou“ dokumentací HINZ rozhodla pro software této německé firmy. V dubnu letošního roku, kdy jsme tam přijeli, byl projekt v pilotní fázi na dvou vybraných odděleních – interním a ORL. Spuštěn „naostro“ má být v průběhu dubna nejprve na menším z nich – ORL, kde pracuje 6 sester. Na interním oddělení, které je s 28 sestrami největším v nemocnici, bude elektronický provoz zahájen o něco později. Zajímalo nás, jak jsou sestry připraveny na úplně nový způsob dokumentace, co si o něm myslí, co si od něho slibují. S těmito otázkami jsme navštívili hlavní sestru nemocnice Marii Brílovou, která je současně vrchní sestrou ORL, tedy oddělení, které velmi dobře zná.

rozhovor s MARIÍ BRÍLOVOU Proč elektronická dokumentace? Očekávám zvýšení bezpečí pacientů a zlepšení kvality péče. V dnešní době, kdy se množí stížnosti a trestní oznámení na zdravotníky, si cením také toho, že to vede i ke zvýšení bezpečí ošetřovatelského personálu. Co všechno software umí? Software umožňuje rychlý přístup k aktuálním informacím o pacientovi a na druhou stranu i do archivu

s možností kopírovat z něj potřebná data. Sestra si odklikne jméno pacienta a je v jeho kartě. Náš systém obsahuje plán ošetřovatelské péče se všemi součástmi, anamnézou, diagnostikou, vyhodnocením. Pracuje-li sestra vědecky, píše-li odborný článek nebo je-li to sestra managerka, software jí na zadání poskytne statistické výstupy z dokumentace s možností automatických výpočtů a předefinovaných hodnot, například standardů ošetřovatelské péče. Podobně lze do systému zadávat mimořádné události, včetně dekubitů a pádů pacienta. Systém vlastně sleduje celý léčebný proces od příjmu až po archiv. Je také schopný kontrolovat nákladovost ošetřovatelských intervencí, což pro mě jako pro hlavní sestru znamená velkou časovou úsporu. A mohla bych jmenovat dál: systém zaznamenává realizaci ošetřovatelské péče včetně jejího hodnocení, součástí našeho softwaru je ošetřovatelská překladová a propouštěcí zpráva, mapy péče, hodnocení bolesti, plán péče o dekubity a jiné kožní defekty a mnoho dalších.

INZERCE

„Protože požadavky neustále vzrůstají, je pro nás důležitá rychlá a spolehlivá dokumentace.“

FLORENCE 5/2011 3

Novodvorská 136, 142 00 Praha 4, telefon: +420 221 595 111, fax: +420 224 257 838, www.promedica-praha.cz • info@promedica-praha.cz

téma

Co považujete za přednost elektro nické dokumentace oproti běžné, papírové? Je toho mnoho: redukce chybovosti a pracnosti při dokumentování stavu pacienta, vyloučení duplicit, systém uchovává záznamy o významných krocích ošetřovatelského procesu a poskytuje důkaz o prováděných úkonech, zajišťuje návaznost péče. Dál poskytuje spolehlivý důkazní materiál o poskytnuté péči, zrychluje tok informací mezi zdravotníky, posiluje právní ochranu sestry. Vyřeší se pro nás i dost nepříjemná situace, kdy se například na malé sesterně kolem dvou počítačů tísní, zvláště po ránu, několik zdravotníků, lékařů i sester. Konec konců, systém a technické řešení celého projektu přináší řešení adminstrativy přímo u lůžka pacienta. Podaří se nám tedy opět posunout sestru od psacího stolu zpět do bezprostředního kontaktu s pacientem A nakonec já, jako hlavní sestra, nebudu muset při kontrolní činnosti listovat v šanonech, ale na svém počítači, ve své kanceláři budu mít rychlou a přehlednou zprávu o tom, co se na poli ošetřovatelské péče v nemocni-

ci odehrálo. Záznamy se oproti klasickým záznamům snadněji čtou a žádné informace nelze přeškrtat nebo ztratit. Dále sofware šetří sestrám čas, automaticky zaznamenává čas a jméno zdravotnického pracovníka, který se přihlásil do NIS a splňuje doporučení akreditačních standardů. Jednou z výhod systému HINZ je, že není uzavřený požadavkům na nastavení. To zajišťuje sestava formulářů, kterou lze přizpůsobit potřebám jednotlivých pracovišť. Této vlastnosti využijeme hlavně v budoucnu, kdy nemocnice počítá se zavedením lékařské elektronické dokumentace a s jejím rozšířením na všechna ostatní oddělení nemocnice. Vedle pracovní mám spolu s dvěma dalšími sestrami zpřístupněnu i administrátorskou verzi programu, která nám umožňuje vlastní úpravy předdefinovaných textů a nastavení. Jak je provázána ošetřovatelská do kumentace s lékařskou? U lékařů v současné době na většině pracovišť nemáme dokumentaci vedenou elektronicky. Na pilotním oddělení ORL je elektronická dokumentace vedena s tištěným dekurzem. Toho-

to stavu bychom chtěli dosáhnout na všech našich lůžkových pracovištích. Naší vizí do budoucna je plně elektronická dokumentace, včetně zaručeného elektronického podpisu. Sesterské zápisy do dokumentace však budou odesílány do lékařských dekurzů. Lékař je bude vidět na svém počítači. Jak řešíte to, že sestra vyšetřuje paci enta na lůžku a počítač je na sester ně? Musí psát ručně a přepisovat? Naším záměrem je přiblížit sestru od administrativy zpět k lůžku pacienta. Aby bylo zavedení elektronické dokumentace úspěšné a přineslo očekávané cíle, musíme sestrám poskytnout vhodné pracovní podmínky a nástroje. Každá sestra ve směně má k dispozici svůj vizitní vozík (včetně lékárny) a svůj tablet na kterém pracuje. Tablety je možné velmi dobře transportovat, váží pouhých 1,5 kg. Ovládání tabletu je přizpůsobeno jednotlivým požadavkům. Je možné využít elektronickou tužku nabo standardní klávesnici a myš. S těmito pomůckami se sestra, je-li to potřeba, pohybuje po oddělení a zaznamenává veškeré údaje. Není třeba psát na papír a poté to přepisovat do počítače. Jak řešíte podpis v dokumentaci? Zatím ještě vyřešen není, ale řeší se. Do té doby je třeba záznamy tisknout.

Nemocnice Rudolfa a Stefanie v Benešově

4 FLORENCE 5/2011

Sesterna na interním oddělení, v popředí je vidět dosluhující dokumentace HINZ

Říká se, že všechno nové odstrašuje. Bylo to tak i u vás? Některé sestry měly zpočátku obavy, protože se do té doby s počítačem příliš nekamarádily. V tuto chvíli je to už jiné, sestry jsou proškoleny a technicky mají vše zvládnuto. Tím analogicky zmizel strach z nové věci. Kdo si není jistý, může si záznamy nanečisto zkoušet. Některé sestry jsou doslova nadšené. Záleží tedy na každé osobnosti – vcelku mohu říci, že na obou vybraných odděleních máme vynikající sestry, které jsou schopné a ochotné přijmout tak velkou změnu, jakou je přechod na elektronickou dokumentaci. Navíc, čím víc sestry systém poznávají, tím více s ním souhlasí. Líbí se jim hlavně to, že je flexibilní. Trefně to vyjádřila vedoucí sestra z úseku na oddělení ORL Iveta Neprašová, když jednou řekla, že dokumentace HINZ znamená jinak myslet. Pokud má systém úspěšně fungovat a přinést očekávané ovoce, je skutečně nutné změnit myšlení a styl práce sester, oprostit se od papírové dokumentace a neočekávat změnu pouze v překopírování stávajících dokumen-

tů. Výměna papíru a tužky za elektronické nástroje znamená v tomto případě skutečně změnu a posun myšlení.

Velká pozornost ošetřovatelské péči na lůžkových odděleních Provést takovou změnu, jakou je přechod na elektronický typ dokumentace, by nebylo možno bez podpory vedení nemocnice. Proto jsme při naší návštěvě položili i několik otázek jejímu řediteli MUDr. Milići Řepovi, MBA.

rozhovor s MILIĆEM ŘEPOU Proč se ve vaší nemocnici v době fi nančních restrikcí investujete do rozvoje ošetřovatelské péče?

Naše nemocnice má relativně mnoho lůžek, které generují podstatnou část výnosů, proto věnujeme ošetřovatelské péči na lůžkových odděleních velkou pozornost. Naším cílem je, aby ošetřovatelská péče byla vysoce efektivní a bezpečná, a to jak pro pacienty, tak pro personál. Jaký je konkrétní harmonogram? Konkrétní kroky našeho plánu jsou následující: V první řadě je to osobnostní rozvoj sester, zavedení elektronické formy ošetřovatelské dokumentace a vytváření ošetřovatelských týmů tak, aby se zdravotní sestra transformovala z pozice vykonavatele do role manažera ošetřovatelské péče. Jednotlivé kroky na sebe navazují a nelze je, dle našeho názoru, provést izolovaně. Bez elektronizace dokumentace není možné využívat technické prostředky pro zpracování, sdílení a archivaci dat. Elektronický systém má mnoho výhod, umožní zvýšit soulad mezi požadovaným standardem dokumentace a reálným stavem. Ovládat komplexní software se musí každý pracovník nejprve naučit, aby mohl využít všech jeho výhod. Jsem přesvědčen, že je jen otázkou času,

kdy na tuto formu přejdou všechna zařízení.

TÉMA

Jaká je tedy nová úloha sestry ve va ší nemocnici? Chápeme zdravotní sestry jako limitovaný a do budoucna nákladný lidský zdroj. Chceme proto, aby sestra jako vysoce kvalifikovaná pracovní síla prováděla jen ty úkony, na které nemá kvalifikaci nikdo jiný a ostatní ošetřovatelské činnosti delegovala na nižší zdravotnický personál. To neznamená, že za tuto práci nebude odpovídat, musí ji řídit a kontrolovat. To se ale musí nejprve naučit, ve škole tyto schopnosti nezíská. Proto každá z našich sester má možnost účastnit se osobnostního rozvojového programu zaměřeného na trénink manažerských činností. Tento program postupně zavádíme do praxe a dovedu si představit, že na konci bude stav, kdy každý zaměstnanec využívá maximálně svých schopností ve prospěch nemocnice, která jej podle toho adekvátně odměňuje. Fota Marek Lukáš 29. března Jarmila Škubová

je péče o psychiku onkologicky nemocných dětí. Velmi významným úsekem je problematika naplnění potřeb rodinných příslušníků nemocných a v péči o pozůstalé. Autorský kolektiv vyšel z bohaté a dlouhodobé pedagogické činnosti, zkušeností s výukou studentů středních i vysokých škol, ze zdravotnické, sociální a hospicové praxe a ze zkušeností ze zahraničních institucí. red

pírovat a rozdávat klientům. Některé aktivity jsou určeny pro práci s jakoukoli skupinou, jiné se zaměřují na určité skupiny a další jsou zase určeny pro práci se specifickým tématem. Publikace je určena pro poradenské psychology, terapeuty, výcvikové lektory, pedagogy a všechny, kdo pracují s menšími skupinami. Autorský kolektiv tvoří 41 psychologů a psychoterapeutů z USA. red

DAWN VIERSD (ed.) AKTIVITY PRO SKUPINOVOU PSYCHOTERAPII

THEODOR HELLBRUGE, LADISLAV ŠOLTÉS, ALEXANDRA ARCHALOUSOVÁ, DENISA ILENČÍKOVÁ PRVNÍCH 365 DNÍ V ŽIVOTĚ DÍTĚTE

nové knihy

MARIE ŠAMÁNKOVÁ A KOLEKTIV LIDSKÉ POTŘEBY VE ZDRAVÍ A NEMOCI aplikované v ošetřovatelském procesu GRADA PUBLISHING, a. s. Praha, 2011 ISBN 978-80-247-3223-7

Publikace (jako první v naší literatuře) uvádí principy Pesso-Boyden terapie. Je zaměřena na široký rejstřík uživatelů: studenty zdravotnických a přidružených oborů středních i vysokých škol i odborníky ze zdravotnického, hospicového i sociálního terénu. Je zde poprvé komplexně zpracováno téma lidských potřeb ve zdraví a v nemoci tak, aby bylo srozumitelné pro studenty i ostatní uživatele – poskytovatele ošetřovatelské a léčebné péče. Seznámení se s obsahem knihy přinese zejména zdravotníkům pochopení hlouby lidských potřeb, naučí je poznávat tíživou situaci při jejich deficitu, nenaplnění, nesprávném naplnění, nepoznání, neschopnosti jejich pojmenování. Výrazně by text mohl pomoci v poznání, jak se chovat k lidem v nouzi co nejlépe a ohleduplně. Přínos publikace spočívá v pojetí tématu lidských potřeb, zabývá se teorií potřeb, pojetím potřeb ve zdraví, v krizi a v nemoci a s ohledem na věk. Specifickou kapitolou

PORTÁL, s. r. o. Praha, 2011, brož., 264 s., 599 Kč ISBN 978-807367-790-9

Kniha byla zpracována s důrazem na přehlednost a přesnou metodiku při terapeutické práci se skupinami. Každá kapitola knihy se zaměřuje na podrobný popis práce s jednou psychoterapeutickou aktivitou užívanou při skupinové psychoterapii. U každé aktivity je vymezen cíl i teoretický kontext, z něhož aktivita pochází, popsána instrukce, kterou je aktivita vysvětlována klientům, a zahrnuta kazuistika, návrh, jak aktivitu dále využít či rozvinout při další práci se skupinou, možné kontraindikace a odkazy na další literaturu. Kniha obsahuje i tabulky a obrázky, které lze ko-

Psychomotorický vývoj kojence GRADA PUBLISHING, a. s. Praha, 2011, 168 str., 219 Kč ISBN 978-80-247-3457-6

Ojedinělá, didakticky velmi cenná publikace dokumentující psychomotorický vývoj dítěte v prvním roce života. Původní publikace byla přeložena v 36 zemích světa. Obsahuje nový komentář ke zcela unikátním fotografiím znázorňujícím psychomotorický vývoj dítěte v nejdůležitějším období jeho vývoje. Text je doplněn novými poznatky. red

FLORENCE 5/2011 5

sestra v následné péči

Bc. Jitka Bieliková Geriatrie FTNsP, Praha 1995: ukonč. SZŠ 5. května, Praha, všeobecná sestra; 1998: ukonč.1. LF UK, Praha, Bc. ošetřovatelství; 1998–2001: sestra JIP Neurologické kliniky FTNsP, Praha; 2001–2010: staniční sestra Sociálně-ošetřovatelského centra Zárubova, Praha; od 2010 dosud: staniční sestra Geriatrie FTNsP, Praha

Vliv staniční sestry na životní fáze týmu Staniční sestra pracuje na úrovni manažera první linie. Jejím hlavním úkolem je zabezpečení komunikace mezi vedením zdravotnického zařízení a provozními pracovníky, operativní řízení, denní, týdenní, případně dekádní plánování a především každodenní práce s lidmi. Významným úkolem a snem většiny staničních sester je vybudovat úspěšný, efektivní tým zdravotníků, který zabezpečuje léčebně-ošetřovatelskou péči. Nové staniční sestře na oddělení pomůže znalost základních vývojových stadií týmu. Usnadní jí to pochopení určitých zákonitostí a zároveň to pomůže při volbě správného stylu vedení. Co ale rozumíme pod pojmem životní cyklus týmu? Nejcitovanější je teorie amerického psychologa Bruce Tuckmana, zveřejněná už v roce 1965. Je známá jako forming – storming – norming – performing a vysvětluje, jakými životními fázemi tým nevyhnutelně prochází. Původní čtyřfázový model se stal základem pro další modely skupinové dynamiky.

rientovat se nejen na oddělení, ale na celé Geriatrii a v nemocnici. Znovu si osvojit odborné výkony, poznat všechny členy týmu a pacienty oddělení. Ujasnit si, co ode mě očekává vedení a co vlastní tým. Testování bylo vzájemné a na všech rovinách. Testována jsem se cítila zejména v oblasti vlastních hranic, cítila jsem potřebu jasně je definovat. Uvědomovala jsem si, že v počátcích byly pro získání důvěry mých kolegů nejpodstatnější dovednosti, více odborné než managerské. Toto období bylo pro mne velmi náročné zejména nároky na psychiku, vše umocněno neznámým prostředím a neznámými lidmi, nepřetržitě hodnotícími moji osobnost.

nů týmu bylo výhodné pro individuální přístup a volbu vhodného typu komunikace. Snažila jsem se tak minimalizovat výskyt nedorozumění a konfliktů typických pro tuto fázi. Důležité pro mě zůstává vnímání celkové atmosféry uvnitř týmu. Poznání individuálních schopností vedlo k rozdělení kompetencí mezi členy týmu a zároveň delegaci pravomocí na ostatní členy (sestra pro hojení ran, zástupce staniční sestry, sestry školitelky). Přínosné pro týmovou práci je, když staniční sestra přidělí jednotlivým členům týmové role (rea lizátor, formovač, předseda).

Forming. Fáze formování a orientace

Storming. Fáze krystalizace, turbulence, kvašení Pro tuto fázi je typický výskyt konfliktů a polarizace postojů. Ne všem členům týmu „sedí“ způsob práce, dosahování cílů nebo jejich individuální úloha. Projevovat se také může nespokojenost s ostatními členy týmu, jejich chováním atd. Dochází k otevřené výměně názorů mezi jednotlivými členy týmu. Vedoucí týmu se ocitá pod palbou kritiky. Často se tvoří skupinky, kde výrazné osobnosti hledají podporu pro prosazení svých návrhů. Do hry vstupuje boj o moc. Tato fáze je pro tým poměrně kritická, tým v této fázi může setrvávat i dlouhodobě. V této fázi závisí na vedoucím týmu, jak zvládne složité situace. Úkolem vedoucího týmu je zdůrazňovat společný úkol – zaměřit se na to, co tým spojuje. Důležité je nebránit se ocenění a uznání individuálních odlišností, nezanedbávat komunikaci s ostatními členy týmu. Převládá koučující styl vedení (demokratický, podporující styl), v některých případech ještě styl direktivní. Týmy, které setrvají v této fázi po většinu času své existence, nemají dlouhého trvání.

Pokud tým překoná předchozí fázi, vstupuje do fáze normování. Tým se uklidňuje. Členové týmu přijímají společné i individuální hodnoty, kritéria, schopnosti, chování a začínají důvěřovat jeden druhému. Normy chování jsou již vytvořeny a akceptovány. Vzrůstá motivace ke společnému výkonu, společné činnosti jsou přirozené a nekonfliktní. Členové týmu se podílejí na odpovědnosti při příjímání rozhodnutí i postupů, jak dosáhnout cílů. Začíná se projevovat sounáležitost, tým se chová jako celek, rozvíjí se týmový duch. Převládá delegující styl vedení.

Členům týmu ještě není úplně zřejmé celkové zaměření týmu. Nejsou jasné individuální role a odpovědnosti. Někteří projevují přehnaná nadšení a očekávání, jiní přílišné obavy. Členové týmu mají potřebu se v této neurčitosti orientovat. Toho dosahují testováním, které slouží k naplnění potřeby orientovat se v prostředí a úkolu. Členové týmu testují nejen hranice úkolu, ale také ostatní členy a zejména osobnost svého vedoucího: jaké má hodnoty, přesvědčení, kritéria, jaké má schopnosti a vzorce chování. Zjišťují, nakolik mu mohou důvěřovat. Vedoucí týmu musí být připraven věci definovat a vysvětlovat, odpovídat na otázky. Členové týmu jsou na svém vedoucím více závislí, styl vedení je v této fázi dominantní a direktivní.

8 FLORENCE 5/2011

Poznámka autorky 1 V květnu 2010 jsem nastoupila jako staniční sestra na oddělení geriatrie FTN v Praze – Krči. Toto oddělení je součástí Geriatrie FTN a největším zařízením svého typu v ČR. Skládá se z 8 oddělení s celkovou kapacitou 240 pacientů. Oddělení, kde jsem se stala vedoucím týmu, má 31 pacientů a 13 nelékařských zdravotnických pracovníků. Můj nástup byl náročný, mj. díky neznalosti oddělení a nemocničních procesů (nastupovala jsem téměř po 10 letech práce mimo zdravotnické zařízení). Zpočátku bylo třeba zo-

Poznámka autorky 2 Po zvládnutí znalostí organizace práce na oddělení a osvojení si vlastní náplně práce jsem se orientovala na prohloubení znalostí o osobnostech jednotlivých členů týmu. Přínosné bylo školení v komunikaci, pořádané vedením, zaměřené na typologii osobnosti. Poznání osobnosti jednotlivých čle-

Norming. Soudržnost, spolupráce

Performing. Fáze výkonu V této fázi jsou členové týmu schopni pracovat efektivně i bez svého vedoucího. Jsou vysoce motivováni. Většina energie týmu se vynakládá na řešení společných úkolů. Roste sebevědomí jednotlivců i celého týmu, komunikace je otevřená. Dobře funguje sebeřízení. Styl vedení je spíše podpůrný. Tato fáze je snem každého vedoucího. Dále jsou uváděny ještě fáze zkla mání, kdy jednotlivci začínají prosazovat více svoje zájmy, a fáze obnovy tý mového ducha, kdy se objevují sjednocující snahy. Tým se nevyvíjí lineárně, ale v závislosti na mnoha vlivech, a to jak uvnitř týmu, tak i působením okolí. Poznámka autorky 3 Nástup nové staniční sestry vývoj týmu velmi významně ovlivňuje. Po mém ná-

stupu jsem si velmi zřetelně prožila fázi formování. Trvala velmi intenzivně první 3 měsíce. V dalším období pozvolna ustupovala a současně nastupovala fáze krystalizace, která ještě stále přetrvává (9. měsíc po mém nástupu). Zároveň jsou již

v našem týmu patrné známky fáze normování. Velkým přínosem pro tým je jeho stabilita. V našem týmu došlo k nemalým personálním změnám, které jeho vývoj ovlivnily. Došlo k obměně zdravotních sester (celkem 5 nových z celkového počtu

8 zdravotních sester). Z celkového počtu 4 sanitářů se během mého působení vystřídali již 4 sanitáři. Nadále se náš tým stabilizuje.

sestra v následné péči

(jitka.bielikova@ftn.cz)

Smrt a umírání na ARO

výzkum

Souhrn: Umírání je postupné a nevratné selhávání životně důležitých funkcí a orgánů s následkem smrti individua. Oproti dřívějšímu důrazu na smrt jako na stav je dnes stále více umírání chápáno jako proces, tj. jako neustále se měnící stav. Podle toho, jak rychle tento proces probíhá, rozlišuje se na jedné straně tzv. rychlá smrt a na druhé tzv. pomalé umírání. I v tomto stadiu lidského života musí být věnována soustavná pozornost vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb umírajícího pacienta. Klíčová slova: umírání – smrt – ARO – tanatologie – sestra – potřeby umírajících – paliativní péče. (Dying and death on ICU) Summary: Dying is gradual failure of life with death as it´s consequence. In the past was death seen more as a state but nowadays is dying take as a process. Process means constantly changing state. We differ on the one hand quick death and on the other hand slow dying according to how fast the process is under the way. Continuous must be taken to satisfy biological, psychical, social and spiritual needs of a dying patient. Key words: dying – death – ICU – tanatology – nurse – needs of dying patiens – paliative care.

Úvod Život každého z nás jednou dospěje ke svému konci, tedy ke smrti. Jak se píše v mnoha knihách: „Není nic jistějšího než to, že každý, kdo se narodil, také jednou zemře.“ Přesto je v posledních 50 letech smrt vytěsňována z našeho vědomí, z našich životů, a to poměrně úspěšně. Smrt je odmítána, vyvolává v nás úzkost a spoustu dalších nežádoucích pocitů. Ještě více než smrti se ovšem bojíme umírání. Přitom ani tato přirozená, leč konečná fáze lidského života nemusí být hrůzostrašná, dramatická a bolestivá. Péče o umírajícího člověka (ať už se jedná o našeho blízkého či o pacienta) nám může přinést spoustu hezkých chvil, ponaučení a zkušeností, za které jednou budeme velice vděční. Stačí k tomu jen málo: sám se o tuto oblast aktivně zajímat (studovat literaturu o paliativní péči, navštěvovat různé semináře a workshopy zabývající se péčí o umírající), připravovat se na smrt, tzn. zamyslet se občas nad touto životní etapou, přemýšlet o ní a nevytěsňovat ji. V neposlední řadě se také s umírajícími a jejich blízkými setkávat a aplikovat získané teoretické vědomosti v praxi, tedy řídit se zásadami paliativní péče, používat Chartu práv umírajících a nebát se trávit s umírajícími a jejich blízkými více času – jsou to totiž chvíle, které nás mohou velmi obohatit. Profese sestry přináší celou řadu velmi náročných situací, na které je třeba se adaptovat. Jednou z nich je právě konfrontace s umíráním a smrtí.

Na tento okamžik nejsme vnitřně připraveni a často s umírajícím neumíme správně pracovat. To v nás potom zanechává různé traumatizující pocity. Vždyť většina sester prožívá smrt člověka jako silný psychický otřes. O péči o umírající a zemřelé se dnes již hovoří poměrně často, ovšem z pohledu umírajících. Na sestry a jejich pocity a problémy, které se o umírající nejčastěji starají, se ale zapomíná.

Soubor

Cíl 1: Zjistit nejčastější pocity sester pracujících na ARO při péči o umírající a zemřelé. Cíl 2: Zjistit, co sestry nejvíce frustruje při péči o umírající a zemřelé na ARO. Cíl 3: Zjistit hiearchii potřeb umírajících pacientů z pohledu sester pracujících na ARO.

Výzkumný soubor byl tvořen sestrami pracujícími na anesteziologicko-resuscitačních odděleních ve vybraných pražských nemocnicích (Institut klinické a experimentální medicíny, Všeobecná fakultní nemocnice na Karlově náměstí, Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady). Celkem bylo rozdáno 150 dotazníků. Ze 140 dotazníků, které se vrátily, muselo být 5 dotazníků vyřazeno pro neúplnost odpovědí. Výsledky výzkumu byly tedy zpracovávány na základě 135 kompletně vyplněných dotazníků. Celková návratnost dotazníků byla 90 %. Takto vysokou návratnost lze vysvětlit osobní účastí při rozdávání i sběru dotazníků a výbornou spoluprací se sestrami příslušných oddělení.

Hypotézy

Metodika

Cíle práce

H1: Sestry pracující na ARO nejvíce pociťují smutek a tíseň při péči o umírající a zemřelé. H2: Sestry pracující na ARO více frustruje umírání a smrt mladého člověka než staršího pacienta. H3: Sestry pracující na ARO jsou nejvíce frustrovány přítomností rodiny při péči o umírající a zemřelé. H4: Z pohledu sester pracujících na ARO jsou nejméně uspokojovány spirituální potřeby umírajících. H5: Z pohledu sester pracujících na ARO jsou nejlépe uspokojovány biologické potřeby umírajících.

Mgr. Eva Pfefferová Katedra záchranářství a technických oborů, Fakulta zdravotnických studií, ZČU v Plzni; Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče, IKEM, Praha

PhDr. Alena Pistulková Katedra záchranářství a technických oborů, Fakulta zdravotnických studií, ZČU v Plzni

Při sběru dat i jejich zpracování byl zvolen kvantitativní výzkum, metoda dotazování, technika sběru dat pak formou strukturovaného dotazníku, který byl anonymní. Výzkumné šetření bylo provedeno během března a dubna 2009 na vybraných anesteziologicko-resuscitačních odděleních pražských nemocnic. Získaná data byla zpracována v tabulkovém procesoru Microsoft Office Excel 2003.

Výsledky První hypotéza se nám nepotvrdila, chybně jsme předpokládali, že sestry na ARO nejvíce pociťují při ošetřová-

FLORENCE 5/2011 9

Graf 1. Pocity sester při ošetřování umírajících 50 45

45 %

40 podíl v %

35 30 23 %

25 20 15

10 %

5 0

2% psychické napětí

fyzické vyčerpání

strach

smutek, tíseň

osobní selhání

5% úzkost

lítost

jiné

Zdroj: Vlastní výzkum

Graf 2. Prožívání umírání a smrti mladého člověka z hlediska sester 70

61 %

50 40 27 %

30 20

11 %

10 0

ano

jak u kterého pacienta

Zdroj: Vlastní výzkum

podíl v %

Graf 3. Frustrující momenty při péči o umírající a zemřelé z hlediska sester

45 40

41 %

30 25

19 %

16 %

10 %

10 5 0

přítomnost rodiny

pocit bezmoci

smrt jako taková

pocit nespravedlnosti

pocit prázdnoty

péče o mrtvé tělo

Zdroj: Vlastní výzkum

podíl v %

Graf 4. Specifické potřeby umírajících z hlediska sester

42 %

40 35

30 %

30 25 20 15 10 5 0

5% nemít žízeň, ...

být bez bolesti

potřeba klidu, ...

potřeba přítomnosti blízkých, ...

potřeba smíření, ...

6% potřeba bezpečí

Zdroj: Vlastní výzkum

10 FLORENCE 5/2011

ní umírajících pacientů smutek a tíseň (viz graf 1). Ten však pociťuje jen 23 % sester z celkového počtu 100 %. Naprostá většina z nich uvádí jako nejčastější pocit psychické napětí (45 %). Zde by sestry neměly opomenout riziko vzniku syndromu emočního vyčerpání. Namístě je proto duševní hygiena sestry a prevence syndromu vyhoření. Umírání a smrt mladého člověka je jistě jedním z nejhorších zážitků pro všechen lékařský i nelékařský personál. Vyrovnání se s touto skutečností je nesmírně bolestné pro příbuzné mladého člověka, ale i pro ošetřující personál. Na ARO často také umírají velmi mladí lidé. Ti většinou neumírají tak klidně a smířeně jako starší jedinci. Mají pocit nespravedlnosti a nenaplnění, smutku, že musí opustit život, který pro ně teprve nedávno začal. A je to sestra, která musí umět zachovat klid, důstojnost a ovládnout své emoce. Dostává se tak často do velmi složitých, obtížných a stresových situací. Proto jsme se v dotazníku ptali respondentů, zda prožívají umírání a smrt mladého člověka hůře než stejnou situaci u staršího pacienta (viz graf 2). Jak jsme předpokládali, až 88 % respondentů tyto situace rozlišuje. Tímto došlo k potvrzení druhé hypotézy, že sestry pracující na ARO více frustruje umírání a smrt mladého člověka než staršího pacienta. Dle světové zdravotnické organizace je rodina základní jednotkou paliativní péče. Přesto je pro sestry pracující na ARO nejvíce frustrující právě její přítomnost u lůžka umírajícího (viz graf 3). Tak byla potvrzena i třetí hypotéza. Sestra na tomto oddělení se s umírajícími a jejich blízkými setkává poměrně často. Proto je důležité, aby znala zásady komunikace s umírajícími a nevyhýbala se rozhovorům s těmito pacienty a jejich doprovázejícími. Rozhovor s příbuznými umírajícího je velice náročný a vyžaduje velkou dávku profesionality a umění komunikace. Jak uvádí odborná literatura, dobrá komunikace je nezbytným základem interakcí mezi sestrou, umírajícím a jeho blízkými. Umírající potřebuje nejen profesionální pomoc, ale hlavně fyzickou přítomnost rodiny a svých blízkých, a to i pacient na ARO. Z našeho výzkumu vyplývá, že 42 % respondentů si uvědomuje, že přítomnost rodiny a blízkých umírajícího – tedy potřeba nezůstat v okamžiku umírání sám – je jednou z nejdůležitějších potřeb umírajícího člověka (viz graf 4). Navíc má umírající na tuto „službu“ dle Charty práv umírajících nárok. Tím se nám potvrdila i čtvrtá hypotéza.

podíl v %

výzkum

Graf 5. Uspokojování potřeb umírajících pacientů dle sester

dostatečně

140

částečně

generace vzdělaných a osobnostně vyzrálých sester bakalářek a magister vystřídán upřímným zájmem být umírajícímu člověku nablízku a doprovodit ho na jeho poslední cestě.

nedostatečně

129

120 100

Literatura:

60 20 0

34 6

BIO

14 PSYCHO

SOC

15 SPIRIT

Typy potřeb

Není pochyb o tom, že v dnešní době je o biologické potřeby umírajících dobře postaráno na většině ARO. Toto tvrzení podkládáme výsledky našeho výzkumu, kdy 129 (95 %) sester pracujících na resuscitačních odděleních vybraných pražských nemocnic uvedlo, že o biologické potřeby je v jejich zařízení postaráno dostatečně. Každá sestra by měla vědět, že v terminální fázi onemocnění vystupují spirituální potřeby do popředí více než potřeby biologické. Nenaplněnost těchto potřeb může vést až ke stavu duchovní tísně. Tento stav je ošetřovatelským problémem, a tedy i ošetřovatelskou di-

Zdroj: Vlastní výzkum

výzkum

agnózou. Přes všechny tyto informace uvedla naprostá většina sester z ARO (70), že tyto potřeby saturují u umírajících nedostatečně (viz graf 5).

Závěr Hlavním úkolem pro sestry, ale i pro další pomáhající profese, je změna postojů a chování k umírajícím pacientům. V blízké budoucnosti musí podle našeho názoru dojít ke změně v přístupu k umírajícím pacientům a k jejich ošetřování. Nynější stav, kdy je umírající pacient v nemocnici „schován za plentu“ a sestry se mu (byť podvědomě) vyhýbají, bude po nástupu nové

1. Haškovcová H. 1994. Lékařská etika. 1. vyd. Praha: Galén. 1994, s. 230. ISBN 80-85824-03-5. 2. Haškovcová H. 2000. Thanatologie. 1. vyd. Praha: Galén. 2000, s. 210. ISBN 80-7262-034-7. 3. Kelnarová J. 2007. Tanatologie v ošetřovatelství. 1. vyd. Brno: Littera. 2007, s. 112. ISBN 80-85763-36-2. 4. Křivohlavý J. 2002. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada. 2002, s. 200. ISBN 80-247-0179-0. 5. Sláma O et al. 2007. Paliativní medicína pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén. 2007, s. 362. ISBN 80-7262-505-5. 6. Šimek J. 2006. Péče o spirituální potřeby nemocných. Diagnóza v ošetřovatelství. Praha: 2006, roč. 2, č. 3, s. 2. ISSN 18011349. 7. Vorlíček J et al. 2004. Paliativní medicína. 2. vyd. Praha: Grada. 2004, s. 480. ISBN 80-247-0279-7. 8. Vymětal J. 2003. Lékařská psychologie. 3. vyd. Praha: Portál. 2003, s. 400. ISBN 80-7178-740-X.

Standardní, roční Studentské, roční Balíček 1 + 1, roční *

550,- Kč 440,- Kč 1220,- Kč

s. 3

* speciální nabídka kombinace předplatného Florence a Zdravotnických novin.

Flo re

ča so pis mo de rn íh s. 8 o Ka

Tém a: s ele Jak se pr ktr doku onickou acuje men tací

zu Rotav istika: průjm irové y u dě tí

Flo nce rence

ča so pis mo de rn íh s. 15 o

oš et řo va

s. 16

Prax e: dítěte Diskom erupc v obdo fort e prvn bí í dent ice

s. 29

Výzk um: pádů Sledo pacie hospitaliz vání ntů ovan ých

Předplatné zahrnuje 11 čísel časopisu Florence včetně příloh.

ODBĚRATEL:

s. 7

Kazu skler istika: Ro óz u 14 a mozko ztroušená leté dívky míšní

Prax e:

Onem souv ocnění ise

jící s te obez itou ls tv í

s. 26

oš et řo va

Výzk um čas vrc : Prac ovní a sta hních ničníc h se ster

Vyc ház í pod Čes ké aso pat ron ací ciac 60 Kč/ září e ses 201 2,90 ter €, ww 0, ročn w.fl oren ík VI, ce.c z

Spec iál Inkon 1: moč tinence i

te ls tv í Vyc

7–8

ház

í pod Čes ké aso pat ron ene ací ciac 60 Kč/ c–sr pen e ses 201 2,90 ter €, ww 0, ročn w.fl oren ík VI, ce.c z

červ

FAKTURAČNÍ ÚDAJE:

(nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem)

Titul:......................................................................................................................................................... Organizace:....................................................................................................................................... Jméno a příjmení:........................................................................................................................ Adresa:................................................................................................................................................... fina l_FL O_7 -10. indd

Organizace:....................................................................................................................................... PSČ a město:..................................................................................................................................... FLO

FLO

RENC

E 7–8

/2010

Obor činnosti:.................................................................................................................................. IČ:................................................................................................................................................................ 1

2.7. 201 0 11:0 8:10

Adresa:................................................................................................................................................... DIČ:............................................................................................................................................................ PSČ a město:..................................................................................................................................... Telefon:.................................................................................................................................................. Telefon:.................................................................................................................................................. E-mail:..................................................................................................................................................... E-mail:..................................................................................................................................................... Způsob úhrady:

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu predplatne@ambitmedia.cz. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.florence.cz.

složenka

faktura

Na které akci jste kupón získali? ......................................................................................... Datum:...................................................................... Podpis:......................................................................

Vyplněním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shromažďovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů v platném znění osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úplným poučením o ochraně osobních údajů jsem se seznámil na webových stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovolně.

OBJEDNACÍ KUPÓN

Objednávám předplatné časopisu Florence

recenzovaný článek

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Ošetřovatelský proces u klienta po rozsáhlém operačním výkonu na gastrointestinálním traktu pro karcinom rekta Souhrn: Kolorektální karcinom (KR-CA) je zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku. Nádor vychází z buněk střevní sliznice, která se trvale obměňuje. Porušení regulačních mechanismů má za následek postupnou změnu fenotypu buněk, která nakonec vyústí ve vznik novotvaru. V kazuistice uvádím případ 69letého muže, který touto nemocí onemocněl a nakonec jí i podlehl. Klíčová slova: kolon – rektum – karcinom.

Petra Rozsypalová, DiS. Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Kroměřížská nemocnice a. s., Kroměříž 1999–2003: ukonč. SZŠ, Vyškov – všeob. zdrav. sestra; 2003–2005: ukonč. VOŠ, Příluky-Zlín – sestra pro intenz. péči; 2005: ORIM III, FN Brno, všeob. sestra; 2005–2007: ARK, FNUSA, Brno, všeob. sestra se specializ. způsobilostí pro IP; od 2007: ARO, Kroměřížská nemocnice a. s., všeob. sestra

12 FLORENCE 5/2011

(Nursing process in care of a client after major gastrointestinal tract surgery for rectal cancer) Summary: Colorectal cancer (colon cancer, large bowel cancer) is a malignant tumour of the large intestine (colon) and rectum. The tumour grows out of the intestinal mucosa cells, which are constantly renewing. Disturbance in the regulatory mechanisms leads to gradual change in the cell phenotype, which ultimately results in formation of a neoplasm. In the case report I present the case of a 69-year-old man who suffered from this disease and eventually also succumbed to it. Key words: colon – rectum – cancer.

Úvod Kolorektální karcinom je jedním z nejčastějších zhoubných nádorů a Česká republika je na žebříčku výskytu této nemoci na prvním místě. V nedávné době lze největší nárůst zaznamenat v zemích Asie, což jednoznačně naznačuje vliv tzv. civilizačních faktorů. V euroamerické oblasti se křivka vzestupu v posledních letech láme směrem dolů, patrně v důsledku zvýšené pozornosti, kterou společnost celé problematice věnuje. Riziko rozvoje rakoviny tlustého střeva se zvyšuje s přibývajícím věkem, nemoc je diagnostikována u lidí ve věku 50 let a starších (Klener, 2002; Onkologická péče, 2003). Nádory tlustého střeva jsou důkladně prozkoumány a o způsobech jejich vzniku existuje jasná představa. Díky sledu navzájem provázaných mutací v určitých genech, které jsou odpovědné za růst a dělení střevních buněk, dojde k tomu, že se buňky začnou dělit nekoordinovaně. Společným znakem je jejich neomezený růst. Konečným výsledkem je nárůst buněčné masy, nádoru, který pak napadá i okolní zdravou tkáň (Bednařík, 1998). Na rozvoji onemocnění se podílejí faktory genetické (dva a více příbuzných v první linii, kteří nádorem již onemocněli). Dědičně podmíněné: Hereditární nonpolypózní karcinom tlustého střeva – je zodpovědný za 2 % ze všech nádorů tlustého střeva a ko-

nečníku a způsobuje jej porucha v genu HPCC. U nositele této poruchy se nádor většinou dříve či později objeví. Familiární adenomatózní polypóza – vzácný dědičný stav, při kterém je stěna střeva pokryta stovkami drobných polypů. Stav je způsoben změnou v genu APC. Pokud se neléčí, většinou nejpozději do 40. roku života vede k rakovině. Vliv má i životní prostředí, skladba stravy (nadbytek živočišných tuků a nedostatek vlákniny, ovoce a zeleniny), sedavý způsob života, obezita a kouření. Růst střevních buněk ovlivňují – a mohou se podílet na vzniku karcinomu – dva střevní záněty: Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Také střevní nezhoubné výrůstky ze stěny střeva (polypy) se mohou „zvrhnout“, a tím podpořit vznik nádoru (http://www.kolorektalni-karcinom.cz/jak-a-proc-vznika, 2010). Symptomy kolorektálního karcinomu bývají nespecifické (únava, slabost, úbytek tělesné hmotnosti, zvýšené teploty aj.) a specifické. U specifických příznaků záleží na lokalizaci nádoru. Nádory umístěné v pravé části střeva jsou dlouhou dobu bezpříznakové. Obvykle je prokázána chudokrevnost a hmatný útvar v pravé části břicha. Nádory lokalizované v levé polovině střeva se projevují poruchami vyprazdňování, břišními kolikami, náhlou příhodou břišní aj. Mezi projevy rakoviny konečníku patří časté, někdy bolestivé, nutkání na stolici, příměs krvavého hlenu či čerstvé krve

ve stolici, pocity nedostatečného vyprázdnění, průjmy, příznaky neschopnosti udržet stolici – inkontinence (Klener, 2002). Prevence a screening: Primární prevence je zaměřena na zdravé lidi, ovlivňuje negativní faktory. Zahrnuje zejména změnu dietních návyků – redukci příjmu tuků a zvýšenou konzumaci vlákniny, ovoce, zeleniny a antioxidantů, zvýšení fyzické aktivity a péče o duševní zdraví. Sekundární prevence včasně zjišťuje již existující onemocnění v co nejranějším stadiu. Spočívá ve screeningu, který zahrnuje tři základní vyšetřovací metody – digitální vyšetření per rectum, test na okultní krvácení ve stolici a sigmoideo skopii. Terciární prevence je zaměřena na lidi, u nichž již nelze vzniku onemocnění zabránit a nemoc propukla. Screeningová strategie: test na okultní krvácení se používá pro screening rakoviny tlustého střeva. Test se provádí po domluvě s praktickým lékařem. Klient dostane v obálce tři „psaníčka“ z tuhého papíru. Na lícové straně jsou v každém psaníčku po otevření patrná dvě okénka. Součástí sady je také papírová stěrka. Test se provádí tak, že z vlastní stolice ze dvou různých míst se stěrkou odeberou dva malé vzorky (velikosti čočky) – každý pro jedno okénko v prvním psaníčku. Druhý den se provede totéž s druhým psaníčkem, třetí den se naplní poslední psaníčko a vše v původní obálce se zanese praktickému lékaři. Důležité je, že tý-

den před testem by se měly přestat užívat některé léky a vitaminové či jiné potravinové doplňky, stejně tak omezit konzumaci červeného nebo syrového masa, ananasu, melounu, ředkviček, mrkve, tuřínu, brokolice a květáku – mohou ovlivnit výsledek. Při pozitivním nálezu (přítomnosti krve ve stolici) následuje diagnostický program – kolonoskopie, eventuálně s odstraněním polypů; flexibilní sigmoideoskopie s pracovní délkou 60 cm může zjistit 50–60 % polypů a karcinomů; kombinace flexibilní sigmoideoskopie prováděné v intervalu 5 let od 50. roku věku s každoročním vyšetřením stolice na okultní krvácení; kolonoskopie v intervalu 10 let nebo dokonce jednou za život, irigografie (rtg metoda) pro polypy menší než 1 cm, virtuální kolonografie – diagnostická a minimálně invazivní metoda (Hrubá, 2001; http://www.onko.cz/zhoubny-nadorstreva-kolorektalni-karcinom; http:// www.kolorektalni-karcinom.cz/jaka-proc-vznika). Metody léčby kolorektálního karcinomu: Chirurgické odstranění nádoru – spočívá v odstranění postiženého úseku střeva i některých uzlin, a to kolonoskopicky, laparoskopicky nebo laparotomicky. Chemoterapie – léky, které mají schopnost ničit nádorové buňky, bohužel svým mechanismem účinku, tedy působením na buněčné struktury dělících se buněk, ovlivňují i zdravou tkáň, což má za následek řadu vedlejších nežádoucích účinků. Radioterapie – při radioterapii jsou buňky nádoru ničeny pomocí cíleného ozařování. Biologická (cílená) léčba – vázaná přímo na rakovinné buňky a omezující jejich růst a šíření (http://www.kolorektum.cz/index.php?pg=pro-verejnost-kolorektalni-karcinom).

Obr. 1. Vyhřezlý adenokarcinom konečníku (Zdroj: http://www.gastrointestinalatlas.com/ English/Colon_and_Rectum/Colon_Carcinoma/ colon_carcinoma.html)

recenzovaný článek

Operace Obr. 2. Adenokarcinom tlustého střeva (Zdroj: http://www.gastrointestinalatlas.com/English/Colon_and_Rectum/Colon_Carcinoma_II/ colon_carcinoma_ii.html)

Obr. 3. Polypóza konečníku (Foto archiv)

Kazuistika 69letý muž, bývalý zámečník, nyní důchodce. Žije s manželkou v malém rodinném domku na vesnici. Jeho dvě děti, starší syn i mladší dcera, žijí s rodinami cca 30 km od rodičů. Pravidelně se navštěvují. Klient není na nic alergický. Jeho matka zemřela na embolii, otec tragicky. Kouří denně od dvaceti let. Dříve dvacet a více cigaret denně, nyní deset denně. Alkohol pije, pivo denně. V říjnu roku 2009 poprvé hospitalizován v nemocnici. Kromě praktického lékaře není sledován v žádné

logii, kde je mu vyšetřením per rectum zjištěn téměř obturující tumor rekta v dosahu prstu. Podle histologického vyšetření jde o tumor makroskopicky měřící 7 cm v největším rozměru. Mikroskopicky jde o nízce až středně diferencovaný adenokarcinom intestinálního typu. Při přijetí. Klient přichází na standardní chirurgické oddělení nemocnice Kroměříž, kde je přijat k operaci pro zhoubný novotvar konečníku – rekta, šířícího se do pararektálního a presakrálního prostoru, s prorůstáním do močového měchýře a s metastázami do lymfatických uzlin paraaortálních a parailických vlevo, do skeletu se subileózním stavem.

Obr. 4, 5. Více adenomů esovité kličky kolonoskopickým pohledem (Zdroj: http://www.gastrointestinalatlas.com/English/Colon_and_Rectum/ Colon_Carcinoma/colon_carcinoma.html)

odborné ambulanci. Trvale se s ničím neléčí. Během svého života neutrpěl vážný úraz, který by byl důvodem k operaci. Nyní je praktickým lékařem pro bolesti zad odeslán k došetření na uro-

Po konzultaci s radioterapeutickým oddělením ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (FNUSA) je indikována operace podle Milese. 11. 10. 2009 v 10 hodin dopoledne chirurg zahajuje abdominoperineální amputaci rekta, která je řešením ileózního stavu. Během operace dochází, zřejmě v důsledku nedostatku krevních destiček (trombocytopenie), k většímu krvácení. Klientovi je punktována podklíčková žíla (vena subclavia) a skrze ni zaveden trojcestný centrální žilní k atetr. Peroperačně anesteziolog ordinuje hemostyptika (léky užívané k zástavě krvácení) a krevní deriváty – erytrocytový koncentrát resuspendovaný, chudý na leukocyty (EBR), v celkovém množství 1 200 ml a čerstvou mraženou plazmu (ČMP) 540 ml, dále plasma-lyte 1 000 ml a gelofusine 500 ml. Klient je během operačního výkonu hemodynamicky nestabilní – krevní tlak (TK) 80/40 mm Hg, puls (P) 117/min. Oběhová nestabilita na sále řešena pomocí vazopresorů (noradrenalin v dávce 1 µg/kg/min). V závěru operace je dokončena abdominální fáze peritonealizace, uzávěr dutiny břišní a trvalá kolostomie. Do rekta zaveden Redonův drén. Chirurg zavádí i močový stent na samospád a permanentní močový katetr (PMK) č. 18, kde je již v moči přítomna krev (hematurie). Po tříhodinovém výkonu je klient přeložen z operačního sálu na oddělení anesteziologicko-resuscitační ke stabilizaci stavu.

Pooperační péče

1. ošetřovatelský den: 11. 10. 2009 Klient je přivezen z operačního sálu a přeložen na lůžko oddělení. Je zaintubovaný orotracheální kanylou

FLORENCE 5/2011 13

Nem. České Budějovice, a. s.

ČAS: interní sekce

Urologické oddělení FN Ostrava

FTNsP, Praha

Čes. spol. soud. lékař. a forenzní toxikos. ČLS JEP a Ústav soud. lékař.

Společnost pro studium a léčbu bolesti ČLS JEP

Prezidium ČAS

ZÚ se sídlem v Ostravě, Centrum klin. laboratoří Ostrava a FN Ostrava

FTNsP, Praha

Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

I. chir. klinika VFN v Praze, ČAS: traumat.-ortoped. sekce, 1. LF UK v Praze, Česká chirurg. spol. ČLS JEP

Česka spol. pro sexuální medicínu a ČAS: urologická sekce

Nem. České Budějovice, a. s.

ČAS: region Mladá Boleslav

KÚČOCH FN Ostrava a POUZP při FNO

ČAS: stomatologická sekce

ČAS: region Motol

Nem. České Budějovice, a. s.

Společnost pro studium a léčbu bolesti ČLS JEP

Slov. komora sestier a PA, Sekcia sestier prac. v ARIS, Reg. komora sestier a PA, Klin. anest. a int. med. ÚVN SNP, FN Ružomberok

Prezidium ČAS

Prevence 2000, s. r. o.

ÚTPO 1. LF UK a ČAS: sekce sester v prim. péči

5. - 6. 5.

7. 5.

7. –8. 5., 4.–5. 6. pak v měs. intervalech od září

9. 5.

9. 5.–10. 6.

11.–13. 5.

12. 5.

15. 5.

17. 5.

26. 5. a 8. 12.

26.–27. 5.

27.–28. 5.

28. 5.

31. 5.

květen

2. 6.

3.–4. 6.

9. 6.

10. 6.

15. 6.

Ústav klin. farmakol. LF OU a FN Ostrava

ČAS: sekce nutričních terapeutů

Pořadatel

5. - 6. 5.

4.–7. 5.

3.–4. 5.

Datum

Kurs: Prezentační dovednosti

Seminář: Prevence a léčba obezity

Oslavy Mezinárodního dne sester

IV. celoslov. konferencia sestier prac. v anestéziológii a intenzívnej starostlivosti s medzinárodnou účasťou

Jarní semináře o bolesti 2011: Bolesti ve stáří

Perinatologický seminář

Sympozium: Ve zdravém těle zdravý duch IV.

Konference: Péče o onkol. nemocné pacienty ve stomatologii

Konference: Oš. péče v ústní, čelist. a obličej. chir.

Mozkový jogging

Jarní seminář dermatologů Jihočeského kraje

ÚTPO 1. LF UK, Vídeňská 800, Praha 4 (areál FTNsP, pavilon A1, 1. p.)

Londýnská 59, Praha 2

Praha

Ružomberok, Slovensko

Výukové centrum LF UK, Hradec Králové

Nemocnice Č. Budějovice, pavilon C, 5. p., zasedací síň

Bořanovice

Brno

Domov sester FN Ostrava, přednáš. místnost

Dům kultury, Divadelní sál, Mladá Boleslav

České Budějovice

Městské divadlo Český Krumlov

Clarion Congress Hotel Prague, Praha

XVIII. pražské chirurgické dny (Jiráskovy dny)

XVI. andrologické sympozium

ONK, a.s., ředitelství – 2. patro

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Domov sester FNO, přednáš. sál

Praha

Šafránkův pavilon LF UK, Plzeň

Hotel Troyer, Trojanovice

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

knihovna urologického oddělení FN Ostrava

Kongresový sál Nem. na Homolce, Praha

Hotel Rezidence, Nové Hrady

Bazilika, České Budějovice

Ostrava, Hotel Clarion

Muzeum policie ČR, Ke Karlovu 1, Praha 2

Místo

Konference: Hygiena rukou – čistá péče = bezpeč. péče

Školicí akce: Novinky v KPR

Pracovní konference zdr. labor a zdr. sester

Jarní konference prezidia ČAS

Jarní semináře o bolesti 2011: Bolesti ve stáří

Konference: I. ostravské toxikos. dny

Akred. kvalif. kurs Všeob. sanitář

Školicí akce: Trénování paměti

Certifikovaný kurs: Intermit. katetrizace (Zařazeno do projektu EU Vzděl. zdrav., pro účastníky bez poplatku (3 500 Kč)

Ošetřovatelství v kardiologii

Peloidy a peloidní extrakty

Arthroscopy of the Hip and Ankle (mezinárodní)

5. čes.-slov. konference klin. farmakol.

Konference: Dietní systém

Název akce (téma)

Přehled vzdělávacích akcí (květen 2011 – říjen 2011)

22 FLORENCE 5/2011 http://utpo.lf1.cuni.cz/, monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, Tel.: 261 083 395

tel: 221 620 214, info@prevence2000.cz

www.cnna.cz

Bližšie informácie: www.sksapa.sk, Organizátor: helenagondar1@centrum.sk

Organizace: Congress Business Travel, s. r. o., www.seminarebolest.cz

Prim. MUDr. Sák, Ph.D.

sylvie.kreckova@seznam.cz

Eva Grégrová, vrchní sestra STK, FN u sv. Anny v Brně, eva.gregrova@fnusa.cz

irena.starostkova@fno.cz, 597 375 909

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ, Boženy Němcové 482, M. Boleslav, mobil: 607 258 338, lucie.kopalova@seznam.cz

Prim. MUDr. Horažďovský, Ph.D.

registrace a přihlášky: www.csssmweb.cz, dotazy: olga.bolinova@seznam.cz

office@congressprague.cz, skochova.dagmar@vfn.cz

Stáňa Kubincová, 321 756 505, stanislava.kubincova@nemocnicekolin.cz

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Miroslava Topínková, miroslava.topinkova@zu.cz

www.cnna.cz

Organizace: Congress Business Travel, s. r. o., www.seminarebolest.cz

Ing. Gebauerová, tel.: 597 371 714

Jana Hazdrová, jana.hazdrova@ftn.cz, tel.: 261 083 172

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Ing. Ivo Genserek: 59 737 3456, Bc. Iva Baumová: 59 737 5302, i genserek@fno.cz, ivanka.baumova@fno.cz

jana.hrusková@vfn.cz

Doc. MUDr. Petr, Ph.D., petr@nemcb.cz, 387 878 750

MUDr. Sadovský, sadovsky@nemcb.cz, 387 87 8863

Soňa Lachmanová, tel.: 597 374 399 – sekretariát

Olga Mengerová, olme@ikem.cz

Kontakt

XV. konference nelékař. profesí v hematologii, OHD 2011

XIX. Frejkovy dny s mezinárodní účastí

Seminář: Problematika kloubních náhrad

Konference: Problematika závislostí

XVII. královéhrad. ošetř. dny: Právní problem. v ošetř.; Problem. a prevence nozokom. nákaz v ošetř.; Oš. péče v klin. oborech – kazuistiky.; Vzděl.

Kurs: Periferní žilní kanylace

XLVIII. dny nukl. medicíny s mezinár. účastí

Certif. kurs: Mentor klinické praxe

Konference: Cykl. Rok s výživou. Rozdíl. strav. ve světě – Amerika

Setkání traumatologů v Českých Budějovicích

Celostátní konference ZL

Certif. kurs: EEG pro všeob. sestry

Diabetes mellitus – skrytá hrozba

Celostát. konference s mezinár. účastí: Obezitologie a bariatrie 2011

XVIII. Jihočeské onkologické dny (Diagnostika a léčba nádorů jícnu, žaludku a tlustého střeva)

Seminář: Zákony a vyhlášky v práci sester III

LF UP, FN Olomouc, HAIMAOM, ČAS

I. ortopedická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

ČAS: region Motol

ČAS: region Hradec Králové

FN Hradec Králové, ČAS, Odd. ošetř. LF UK H. Králové a Nadaca pro rozvoj v obl. výživy, metabol. a gerontol.

ÚTPO 1. LF UK a ČAS: sekce sester v prim. péči

ČSNM a ČAS: sekce nukleární medicíny

FTNsP, Praha

Nem. České Budějovice, a. s.

ČAS: sekce zdravotních laborantů

FTNsP, Praha

ČAS: region Mladá Boleslav

Česká obezitol. společnost ČLS JEP, ČAS: traumatol.-ortopedická sekce

Nem. České Budějovice, a. s.

ÚTPO 1. LF UK a ČAS: sekce sester v prim. péči

Nem. České Budějovice, a. s.

6.–8. 10.

13. – 15. 10.

19. 10.

20.–21. 10.

DK Metropol, Č. Budějovice

ÚTPO 1. LF UK, Vídeňská 800, Praha 4 (areál FTNsP, pavilon A1, 1. poschodí)

Jízdárna zámku, Český Krumlov

Clarion Congress Hotel Ostrava

Dům kultury, Divadelní sál, M. Boleslav

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FN Motol, Praha

Bazilika, České Budějovice

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Hradec Králové

ÚTPO 1. LF UK, Vídeňská 800, Praha 4 (areál FTNsP, pavilon A1, 1. poschodí)

Univerzita Hradec Králové

FN Hradec Králové

FN Motol, Praha

Brno

NH Congress Hotel, Olomouc

Plzeň

FN Brno

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, 387 872 015

http://utpo.lf1.cuni.cz/, monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, Tel.: 261 083 395

PhDr. Marie Šotolová, pr@nemcb.cz, 387 872 015

www.gsymposion.cz, www.obesitas.cz, skochova.dagmar@vfn.cz

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ Mladá Boleslav, B. Němcové 482, 293 01 Mladá Boleslav, lucie.kopalova@seznam.cz, mobil: 607 258 338

Mgr. Hana Kramperová, hana.kramperova@ftn.cz, tel.: 261 082 411

grecova@centrum.cz, Bc. Anna Skalická, anna.skalicka@lfmotol.cuni.cz

Prim. MUDr. Kopačka, kopacka@nemcb.cz, 387 874 701

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252

Mgr. Hana Kramperová, hana.kramperova@ftn.cz, tel.: 261 082 411

Milena Matysová, milena.matysova@fnhk.cz, Vlasta Míková, vlasta.mikova@fnol.cz

http://utpo.lf1.cuni.cz/, monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, Tel.: 261 083 395

Jana Vítková, vitkova@nucleus.cz, www.nucleus.cz

Bc. Ivana Šlaisová, tel.: 495 832 610, slaisiva@fnhk.cz

sylvie.kreckova@seznam.cz

Bc. Helena Moderová, vrchní sestra I. ORTK, helena.moderova@fnusa.cz

Václav Kajaba, kajabav@fnol.cz, www.olhemdny.cz

Prof. Miloš Pešek

Organizace: Congress Business Travel, s. r. o., www.seminarebolest.cz

Poznámka: podbarvené akce pořádá ČAS. Úplný přehled vzdělávacích akcí 2011 najdete na www.florence.cz. Vzdělávací akce IPVZ pro zdravotníky nelékaře, květen 2011 – říjen 2011, přihlášky a další informace najdete na www.ipvz.cz.

6. 10.

3.–7. 10.

září

21. 9.

19.–23. 9.

15.–17. 9.

14. 9.

8.– 9. 9.

červen

24.–25. 6.

24. 6.

IV. jihočeská konference nelékař. zdrav. profesí

XVII. kongres ČPFS a SPFS, sester. sekce: Ošetř. péče o pacienty s respir. onem.

Česká a Slovenská pneumologická a ftizeologická společnost

23.–25. 6.

Jarní semináře o bolesti 2011: Bolesti ve stáří

Společnost pro studium a léčbu bolesti ČLS JEP

16. 6.

FLORENCE 5/2011 23

recenzovaný článek

Výzkumné sdělení

Identita v profesi sestry z pohledu sester a rodinných příslušníků Souhrn: Povolání sestry patří mezi pomáhající profese, které jsou typické svou velkou psychickou i fyzickou zátěží. Z důvodu nedostatku personálu přebírají sestry povinnosti za jiné členy týmu, což mohou pociťovat jako omezení při naplňování své profesní identity. Toto omezení se může odrazit i na kvalitě jimi poskytované péče. Často se stává, že sestra nemůže naplnit svou profesní identitu z důvodu tlaku rodiny, která vyžaduje upřednostnění svých požadavků před profesní identitou sestry. Cílem výzkumu bylo zjistit, jakou představu mají sestry a jejich rodinní příslušnící o profesní identitě sestry a předložit výsledky pro využití v praxi. Klíčová slova: identita – kvalita péče – profese – sestra – vzdělávání. Mgr. Kateřina Drábková, R.N. ARO Nemocnice Písek, a. s. 1994–1998: SZŠ, Písek; 1998– dosud: ARO Nemocnice Písek, a. s.; 2007–dosud: rodičovská dovolená; 2001–2003: pomaturitní specializační studium v oboru ARO; 2003–2006: bakalářské studium, Zdravotně-sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor všeobecná sestra; 2008–2010: magisterské studium na Zdravotně-sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech.

PhDr. Marie Trešlová, Ph.D., R.N. Zdravotně-sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

(Identity and its importance for nursing profession from the point of view members of families) Summary: The nursing profession belongs to helping professions which are heavily demanding in terms of mental and physical aspects. In care provision nurses have to cooperate with physicians, but also with other healthcare professionals. Due to the lack of medical personnel nurses assume responsibilities of other team members, which they may perceive as a restriction in fulfilling their professional identity. This restriction may be reflected in the quality of the care provided. It often happens that a nurse cannot fulfill her professional identity because of the pressure of her family which requires the fulfillment of their own requirements prior to fulfilling the professional identity of a nurse. The aim of the thesis was to determine how nurses, but also their family members, perceive the professional identity of nurses and to give results for using in praxis. Key words: identity – quality of the care – profession – nurse – education.

Úvod

Cíl výzkumu

Identitou rozumíme to, čím nebo kým se člověk cítí být. Díky identitě je člověk rozpoznatelný, identita dává smysl jeho chování i jednání jak v jeho sociálních rolích, tak v soukromí. Míra dosažené identity ovlivňuje přístup sestry ke své osobě, ke svému povolání, k pacientům a také ke spolupracovníkům. Profesní identita se významně upevňuje a formuje vlivem kvalifikačního vzdělávání a v průběhu výkonu povolání. Proto je třeba dbát na kvalitní vzdělávání budoucích sester a posilovat jejich identifikaci s budoucí profesí (Čermák, Hřebíčková, Macek, 2003; Kubicová, Záškodná, 2008).

Cílem výzkumu byly nové poznatky o tom, jak profesní identitu sester vnímají ony samy a jak ji vnímají jejich rodinní příslušníci. Ze zjištěných dat a porovnáním výsledků u těchto dvou skupin respondentů vyvodit závěry a na jejich základě dát doporučení pro praxi.

Použité metody a zpracování dat Šetření probíhalo ve dvou fázích. První fáze byla provedena kvalitativní formou za pomoci polostrukturovaných rozhovorů se šesti sestrami, které byly rozděleny po dvojicích tak, aby zastupovaly dané věkové období. V každé této dvo-

jici byla zastoupena sestra s vysokoškolským vzděláním a bez něj. První dvě respondentky byly ve věku do 30 let, druhá dvojice sester byla vybrána v rozmezí mezi 31 až 44 lety a poslední dvojici reprezentovaly sestry starší 45 let. Druhá fáze šetření byla uskutečněna kvantitativní formou pomocí dotazníků rozdaných sestrám a jim blízkým osobám v Nemocnici Písek a. s., Nemocnici České Budějovice a. s. a ve FN Plzeň Bory a Lochotín. Odpovědi respondentů byly zpracovány do grafů a kontingenčních tabulek. V tabulkách jsme porovnávali, jak často se daná odpověď vyskytuje u dané skupiny sester. Vzhledem ke zvolenému tématu a stanoveným cílům a hypotézám jsme sestry rozdělili podle dosaženého vzdělání, pouze u otázek zaměřených na vliv či přístup rodiny k ošetřovatelské profesi byly sestry rozděleny dle věku. Podle dosaženého vzdělání byly sestry rozděleny na středoškolsky vzdělané, se specializací, s vyšším odborným vzděláním, s bakalářským vzděláním a s magisterským vzděláním. Získaná data byla zpracována v programu Microsoft Excel a pro vybraná data jsme z důvodu testování jejich vzájemné nezávislosti použili též funkce Crosstest a Pearsonův chí-kvadrát.

Charakteristika výzkumného souboru 24 FLORENCE 5/2011

Sestra nezřídka plní roli blízkého důvěrníka pacienta. Foto Dana Klevetová

První fáze šetření byla provedena formou polostrukturovaných rozhovo-

rů se šesti sestrami, které byly záměrně vybrány tak, aby zastupovaly dané věkové období, přičemž v každé této dvojici měla jedna sestra vysokoškolské vzdělání a druhá nikoliv. Ačkoliv byl mezi jednotlivými sestrami někdy i velký věkový rozdíl, víceméně však všechny trápily podobné problémy. A to jak po pracovní stránce, tak i v soukromém životě. Všechny shodně uváděly, že jimi zvolená profese je pro rodinu dosti zatěžující, a to jak časově, tak i s ohledem na psychickou i fyzickou únavu osoby pracující jako sestra. Po podrobné analýze rozhovorů jsme získali množství informací a názorů, které jsme zohlednili při tvorbě dotazníků pro sestry a také pro jim blízké osoby. Dotazníky použité ke kvantitativnímu šetření byly rozdány ve výše uvedených zdravotnických zařízeních, bez ohledu na pracovní zařazení jednotlivých sester. Celkem bylo sestrám rozdáno 329 dotazníků. Zpět se vrátilo 260 dotazníků (79 %), ovšem ke zpracování dat bylo použito 257 (78 %) dotazníků. Blízkým osobám bylo také rozdáno 329 dotazníků a zpět se vrátilo 221 (67 %) správně vyplněných dotazníků, které byly použity ke zpracování.

Výsledky a diskuse Při našem šetření jsme (v návaznosti na odpovědi získané při rozhovorech) chtěli zjistit, jak sestry vnímají identitu v jejich povolání. Ošetřovatelská profese je charakteristická tím, že sestry při jejím výkonu zastávají několik rolí.

Jaká role je nejdůležitější? Zajímalo nás, jaká role je pro sestry nejdůležitější. Celkem očekávaně byla nejčastěji uváděnou rolí „ošetřovatelka“. Kromě rolí, jak je uvádí i Kozierová (Kozierová a kol., 1995), však sestry uváděly i „role“ jiné. Mezi role sestry například přidaly „pomocník lékaře“, „empatie“, „profesní vlastnosti“ a mnoho dalších. Zajímavé je, že tyto „role“ uváděly i sestry s vysokoškolským vzděláním, které působí i jako vyučující na zdravotnických školách a podílejí se tak na vzdělávání a tudíž i na budování profesní identity budoucích zdravotníků. Je snad příčinou tohoto jevu neznalost pojmu role sestry? U sester, které vystudovaly v éře socialismu, to je celkem pochopitelné, neboť tehdejší osnovy se o rolích sestry nezmiňovaly. Proč však tyto „role“ uváděly i sestry s vysokoškolským diplomem a navíc učitelky na zdravotnických školách?

Tab. 1. Důvody pocitu studu za prosazování názorů sestrou. Názory sester SZŠ

Specializace

VŠ–Bc.

Arogance

Bezohlednost

Egocentrismus

VŠ–Mgr.

VOŠ

Celkem

Hloupost

Hrubost

Konfliktnost

Neodbornost

Nepřiměřené reakce

Nerespektování názorů druhých

Nevhodné chování

Zesměšňování druhých

Celkem

109

Jak sestry vnímají svou profesi?

Obhajují sestry svoji vlastní identitu?

Kromě znalosti rolí sestry nás zajímal pohled sester na zvolenou profesi. Stejnou otázku jsme položili i v kvalitativní části šetření. Potěšující je, že převážná většina sester vnímá svoji profesi pozitivně, některé ji dokonce považují za poslání. Důvodem k opuštění povolání sestry by eventuálně mohla být u valné většiny sester „neúnosná rodinná situace“, „závažné porušení práv a kompetencí sester stran zaměstnavatele“ nebo „větší nárůst administrativy“. Vedle kladných odpovědí se současně objevily i názory, jako např. „finančně nedoceněné a náročné povolání“, „holka pro všechno“ nebo i vysloveně negativní hodnocení této profese. Negativně vnímají tuto profesi převážně sestry se středoškolským nebo pomaturitním specializačním vzděláním, ale uváděly ji i sestry s vysokoškolským vzděláním. Proč tomu tak je? Chová se k sestrám někdo skutečně takovým způsobem, že si připadají jako „holky pro všechno“? V praxi to tak opravdu mnohdy vypadá, neboť sestry často nahrazují chybějící pracovníky nižšího a pomocného zdravotnického personálu.

V dotaznících měly sestry na škále vyznačit, zda a do jaké míry obhajují vlastní profesní identitu. Volit mohly mezi „vůbec“, „částečně“ a „významně“. Za pozitivní lze považovat to, že odpověď „vůbec“ označila „pouze“ 2 % sester. Hodnotu „významně“ však zvolilo pouze 12 % sester, přičemž nejvíce se s touto hodnotou ztotožnily sestry s magisterským vzděláním. Tento výsledek odpovídá i poznatkům Bedrnové, Nového (Bedrnová, Nový, 2004) a Štikara (Štikar a kol., 2003), kteří tvrdí, že vyšší vzdělání napomáhá i větší identifikaci s vykonávanou profesí.

Nevhodně poskytovaná péče Zajímalo nás, zda se sestry při výkonu svého povolání setkaly s nevhodně poskytovanou péčí. Výsledek nelze považovat za optimistický, neboť 49 % sester se během své práce s tímto jevem setkalo. Nejčastěji se jednalo o nevhodné chování personálu, ale také o chybně poskytnutou péči. Kromě toho nás zajímalo, zda se sestry setkaly i s nevhodným přístupem k pacientovi. Alarmující je, že 54 % sester se s tímto jevem setkalo, přičemž nejčastěji uváděné bylo „nevhodné chování“, „špatná komunikace“, „nezájem o pacienta“ nebo dokonce „ponižování pacienta“!

recenzovaný článek

Uplatňování identity v týmu Dále nás zajímalo, zda sestry svou identitu aplikují při své práci v multidisciplinárním týmu. Důležité přitom je, aby sestra svoje práva a kompetence prosazovala vhodným způsobem a také respektovala názor osob, s nimiž je při výkonu svého povolání ve styku. Nezřídka se totiž stane, že sestry své názory prosazují nevhodným způsobem – bezohledně, bez respektu k odlišnému názoru kolegů. Tyto situace uváděly i sestry v našem šetření, a to jak v části kvalitativní, tak i při vyplňování dotazníků (viz tab. 1). Z toho je zřejmé, že slušnost a asertivní chování není v našem zdravotnickém systému stále ještě příliš zabydlené. Dalším neblahým jevem zmiňovaným Bártlovou je vznik horizontálního elitářství. To nastane, když sestry pracující s nejmodernějšími přístroji považují samy sebe za elitu. Podobně ji vnímá laická, ale mnohdy také odborná veřejnost. Práce na specializovaných pracovištích je v důsledku toho považována za důležitější nežli například péče o seniory nebo práce na odděleních následné péče (Bártlo-

FLORENCE 5/2011 25

recenzovaný článek

Zkušenosti z praxe

Psychická onemocnění jsou léčitelná Co je Recovery koncept v psychiatrii

Přívrženci Recovery konceptu vycházejí z toho, že psychická onemocnění jsou léčitelná. Touto koncepcí se už nějaký čas zabývá i psychiatrická odborná veřejnost v Německu a následuje tak celosvětový vývoj problematiky. „Zase už nějaký anglický název. Potřebujeme to skutečně?“ Problém, který s anglismy má němčina (ale i čeština) často. Ve slovníku (německém) najdeme k anglickému slovu recovery následující překlady: zotavení, zlepšení (náprava), ozdravení, uzdravení, záchrana (spása, záchrana v případě nehody) a také obnova. Pojem recovery v psychiatrii stojí za změnou způsobu vnímání pacienta. Postižení přijímají v konceptu recovery významnou, aktivní úlohu. Recovery chce dosáhnout vývoje pacienta z omezené pacientské role k sebeurčení a smysluplnému životu.

Pacienti jako experti na sebe

28 FLORENCE 5/2011

Lidé, kteří žijí s těžkým psychickým onemocněním, si jsou vědomi většinou toho, že zdroje k překonání jejich nemoci a k naplněnému životu s nemocí musí hledat u sebe. Léčebný systém, který jim má pomoci, může přebírat jen podpůrné funkce, expert však je pacient sám. Tato změna pravidel má dalekosáhlé následky především u schizofrenie. Až dosud platila tato nemoc za nevyléčitelnou, s postupným zhoršováním stavu a s všeobecně platným názorem, že je nevyhnutelné a pro pacienta to nejlepší řešení léčebna, specializovaný domov nebo jiná forma péče. Tento mýtus nevyléčitelnosti se udržel dodnes, i když už nemá žádný vědecký důvod. Ale jak vlastně mohla tato představa vzniknout? Základ k tomuto zjednodušenému úhlu pohledu nejspíše položili uznávaní psychiatři minulého století, kteří působili ve velkých psychiatrických ústavech a tam mohli bezprostředně pozorovat ty pacienty, kteří měli zvlášť těžký průběh nemoci a pro které už neměla společnost v běžném životě místo. Že je tato těžká forma onemocnění zjištěna jen u malého podílu z celkového počtu pacientů, zůstalo však dlouhý čas neznámé. A tak do dneška znamená diagnóza schizofrenie pro postižené pacienty a jejich rodinné příslušníky ve většině případů zdrcující šok. Následkem jsou často pocity beznaděje, samota, pocity hanby a zničené životy. Tato nepodložená skepse vycházející z chybné

představy nevyléčitelnosti nemoci podrývá v člověku síly, které pracují pro uzdravení. Recovery koncept sleduje cíl dosáhnout, aby postižení lidé prožívali smysluplný život a nemuseli být trápeni těmi symptomy nemoci, které nejsou nezbytné. V této souvislosti se také vedle medikamentózní terapie objevuje významná role nemedikamentózních léčebných možností. Recovery koncept vychází z toho, že nikomu není možné určit přesnou prognózu dalšího průběhu nemoci a uzdravení, a to je ještě vždy možné dokonce i u těžkých případů. Použití Recovery konceptu znamená zkoumat průběh onemocnění a vyjasnit, co člověku může pomoci překonat nemoc tak, aby podle možností stoupala kvalita jeho života.

My sami jsme čitelnou osobností Pro pečovatele, lhostejno, zda pracují v domácí péči nebo ve stacionáři psychiatrického zařízení, předpokládá Recovery koncept změny ve způsobu kontaktu s psychiatrickými pacienty. Je úlohou péče, aby pacient nerezignoval a neztrácel naději na uzdravení. Právě když postižení i jejich okolí přestávají doufat v možnost zlepšení, má velký význam, jestliže pečující znovu dodávají víru v uzdravení. Současně má svou cenu věnovat velkou pozornost subjektivním zážitkům a pocitům pacientů. V každodenní péči to znamená, že se nezajímáme například jen o to, jaké vedlejší účinky nemocný následkem braní určitých léků pociťuje, ale také o to, které lépe a které hůře snáší. Požadavkem je tak kooperativní spolupráce mezi profesionály a postiženými, s cílem najít zase cestu zpět do běžného života podle toho, jak to odpovědnost postiženého za sebe a schopnost se sám o sebe postarat dovoluje. Naším nejdůležitějším úkolem jako pečujících je živit naději na zlepšení a uzdravení a posilovat obnovu psychických sil pacienta. Pro dosažení těchto cílů existují techniky, které nám mohou pomáhat. Důležité je především jedno: že my sami jsme čitelnou osobností. Podle mož-

ností pak prostřednictvím komunikace hledáme její vymezení. V naší roli se neopevňujeme. K tomu musíme reflektovat naše vlastní psychické zvláštnosti, a tím uznávat podobnost mezi námi a postiženým. Uvnitř týmu nesmí být psychické krize tabu. V kontaktu s postiženým je nutné opravdově soucítit, dovolit mu přistoupit k nám. K tomu patří, že se nestaráme jen o symptomy pacienta, ale také o jeho život.

Zkušenosti nemocných jsou prospěšné I na strukturální úrovni mohou být do naší denní práce zabudovány elementy, které dovolí účinnější působení Recovery konceptu. K tomu patří například zavedení dohody o způsobu léčení, při které mohou pacienti, již ve fázi uzdravování, stanovit, jak by chtěli být léčeni. Jedna z dalších možností je zapojit do ošetřování osoby, které mají s psychózami vlastní zkušenosti. V anglicky mluvících zemích mají už s tímto konceptem více zkušeností, v Německu jsou spíše tak říkajíc ve fázi shrnování poznatků z prvních kroků. Vychází se přitom z toho, že lidé, kteří prožili psychickou krizi, jsou moudřejší o množství nedocenitelných zkušeností, a tak mohou přispívat k rozšíření porozumění psychickým onemocněním, zrovna jako zdraví podporujících faktorů. Tak například v rámci jednoho takového projektu v Brémách přednáší člověk, který už byl sám léčen na klinice na základě psychotické epizody. Líčí studentům medicíny a ošetřovatelství, jaké měl bludné představy a prožitky v areálu kliniky a co pro něho znamenaly určité objekty či předměty na území kliniky v té které fázi jeho nemoci. To je ovšem jen jeden z příkladů, jak se může podařit získávat porozumění profesionálů pro subjektivní stránky onemocnění, a tak posílit úlohu vnímání života i světa postižených. (Michael Schulz, Klinika pro psychiatrii a psychoterapii, Bielefeld. Das Recovery-Konzept. Heilberufe č. 6/2009, roč. 6, str. 28. Překlad jš)

Odborné téma – Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů

Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů Jak by měl vypadat (a jak vypadá) pracovní oděv v nemocnicích Mezi povinnosti zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci patří poskytnout zaměstnancům ochranné pracovní pomůcky a pracovní oděvy a obuv v prostředí, kde to charakter pracovní činnosti vyžaduje (viz zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 104 – Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje). Odstavec 2 tohoto paragrafu říká doslova: V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv. Takovým pracovištěm jsou i zdravotnická zařízení. Florence se proto rozhodla zjistit situaci v několika vybraných českých a moravských nemocnicích. Podle jakých kritérií tam vybírají „uniformy“ a jak jsou s nimi spokojeny? Přinášíme odpovědi náměstkyň pro ošetřovatelskou péči na dvě otázky redakce:

Jak by podle vás mělo vypadat (jaká kritéria by mělo splňovat) nejvhodnější oblečení a obuv zdravotníka nelékaře?

Jak je z tohoto pohledu vybavena vaše nemocnice?

Mělo by jít o příjemný materiál, savý, měkký, nemačkavý, stálobarevný, volného střihu, ale nikoli „pytel“. Před lety proběhla velká diskuse, zda kalhoty a halena, nebo šaty, u nás vyhrály kalhoty a haleny, typ operační prádlo. Co se týká obuvi, jde o velký problém. Požadavkem pro bezpečnost práce je pevná špička a pevná pata, což je přesně to, co nechce zdravotnický personál akceptovat. Nicméně pokud budu vycházet z toho, co si zdravotníci kupují, jde o lehkou ortopedickou obuv pantoflového typu. 1

Mgr. Erna Mičudová, Fakultní nemocnice Brno

Po letech zmatků, kdy se upustilo od standardní uniformy (modré šaty a bílá zástěra) a kdy si neustále někdo něco vymýšlel (střih, typ, barva aj.), se v současné době ve FN Brno oblečení již konečně sjednocuje. Byla zvolena varianta bílé kalhoty a různobarevné haleny podle pracovního zařazení (sanitář – žlutá, sestra – modrá, lékař – bílá). Halena má střih stejný, jako známe u operačního prádla. Co se týká materiálu, zůstali jsme u osvědčené bavlny. 2

FLORENCE 5/2011

Odborné téma – Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů

Oblečení nelékařského zdravotnického pracovníka by mělo splňovat všechny parametry, aby se v něm zaměstnanec cítil při své práci co nejlépe. 1

Mgr. Dita Svobodová, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha

Použitá látka by měla být: • nejlépe bavlněná (popř. jen s menším množstvím příměsi), aby zabránila nadměrnému pocení a byla savá, • neprůhledná, • odolná vysokým teplotám při praní, z hygienických důvodů, • předem vysrážená, aby nedocházelo při každém praní ke zkracování oblečení, • stálobarevná, aby nedocházelo k vyblednutí barvy po několika sepráních, • knoflíky by měly být odolné při praní a žehlení, aby nedocházelo k jejich poškození. Druhy oblečení se musí přizpůsobit druhu vykonávané práce a profese. Oblečení je vhodné dle funkčního zařazení barevně odlišit podle kategorií nelékařů.

Před nákupem většího objemu oblečení vyžadujeme zapůjčení vzorků k vyzkoušení, zda vyhovují materiálem a střihem. Při výběru profesního oblečení je příhodná spolupráce s prádelnou a konzultace složení materiálu, aby vyhovovalo technologii praní. Zdravotnická obuv musí především vyhovovat z hlediska bezpečnostních předpisů. Nejvhodnější se jeví obuv kožená, s protiskluzovou podrážkou, lehká, pohodlná a měkká v nášlapných částech. Při výběru a nákupu je současně nutné přihlédnout k ekonomickým možnostem nemocnice. Ve Všeobecné fakultní nemocnici je pro každou profesi stanoveno pravidlo, na jehož vypracování se podíleli zástupci všech nelékařských profesí – a byly vybrány druhy oblečení pro každou profesi. Těmito pravidly se řídí vydávání profesního oblečení ze skladu prádla VFN. 2

Po našich zkušenostech z minulých let preferujeme kvalitní pracovní oděvy vyrobené ze 100procentní bavlny. Oděvy by se měly vyznačovat dlouhou životností, odolností vůči oděru, snadnou údržbou, příjemným vzhledem a důrazem na pohodlné nošení. Obuv celokožená s tvarovanou stélkou a variabilním páskem přes patu, které lze eventuálně nosit i jako pantofle. 1

Vybavení oblečením (pracovními oděvy) v naší nemocnici odpovídá výše uvedenému zadání. Nakupujeme pouze kalhoty, trička, flísové mikiny a vesty pro všechny kategorie zaměstnanců. 2

Mgr. Lenka Gutová, MBA, Ústřední vojenská nemocnice Praha

Takto jsou oblečeni zdravotníci v ÚVN Praha

FLORENCE 5/2011

Odborné téma – Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů

Mgr. Jana Zvěřinová, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Šaty pro nelékařské pracovnice IKEM

Vzhledem k různým kategoriím nelékařských zdravotnických pracovníků a různým prostředím, ve kterých tito lidé pracují, to bude jen velmi obecné konstatování. Pracovní oděv musí samozřejmě splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. Ochranný pracovní oděv by měl být pro pracovníky pohodlný, takže by měl respektovat ergonomické požadavky jejich vlastní práce. Neměl by nepříznivě ovlivňovat hygienu nebo zdraví uživatele a naopak by měl chránit před riziky – jinými slovy, měl by být schopen odolávat vlivům okolí za předpokládaných podmínek používání. S tím souvisí i značná odolnost při praní. Tyto požadavky kladou velké nároky na kvalitu materiálů a zpracování. Obuv by měla být certifikována jako pracovní obuv, čímž jsou splněny požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, především odolnost proti uklouznutí za sucha i za mokra, prodyšnost apod. 1

Bc. Martina ŠOCHMANOVÁ, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

Domnívám se, že oblečení pro nelékařské zdravotnické pracovníky, ale i pro veškerý zdravotnický personál musí být především pohodlné z přírodních materiálů. Obuv musí být nejen pohodlná, ale zároveň splňovat požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Také bych upřednostnila rozlišení jednotlivých profesí právě pomocí oblečení. Současný trend v mnoha zdravotnických zařízeních, kdy pacient jen těžko rozeznává lékaře od sanitáře nebo sestry, mi nepřipadá optimální. 1

2 V našem zdravotnickém zařízení máme pro sestry bílé oblečení s barevně se odlišujícím proužkem. Barva proužku je shodná s barvou identifikačního náramku pacienta a odlišuje se podle jednotlivých odborných center. Sestry mohou volit z šatů nebo halen v kombinaci s kalhotami. Sanitáři mají předepsané bílé kalhoty a žluté košile.

2 Na základě vyhodnocení pracovních činností je pro všechny nelékařské zdravotnické pracovníky ve FN u svaté Anny v Brně doporučen jak ochranný pracovní oděv, tak v určitých případech i pracovní obuv. Oděv se skládá z haleny, kalhot a pláště, v letních měsících si pracovníci mohou vybrat sukni či krátké kalhoty. K výbavě pracovníků pohybujících se převážně mimo budovy (např. centrálních sanitářů) patří v zimním období reflexní zateplené bundy a pracovní bezpečnostní obuv.

INZERCE

Firma Bazala se zabývá dodávkami pracovní obuvi a odìvù, zejména pro gastronomické a zdravotnické provozy. Je to firma s dlouholetou tradicí a neustále se snaží zlepšovat své služby a rozšiøovat nabídku kvalitních produktù. tel.: +420 568 860 473 mobil: +420 775 110 393 e-mail: info@pracovniodev.cz Dalešice 213, Dalešice 675 54

www.pracovniodev.cz FLORENCE 5/2011

Odborné téma – Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů

Bc. Andrea Mašínová, MBA, Fakultní nemocnice v Plzni

Oblečení a obuv musí splňovat kritérium zejména v oblasti bezpečnosti, funkčnosti, estetiky a podstatné je i kritérium pro zdravotnické zařízení nesmírně důležité – ekonomické. Osobní ochranné pomůcky musí odpovídat platným normám a na první pohled musí kategorizovat zařazení lékaře či nelékaře, to je zejména pro pacienty nesmírně zásadní požadavek. Vzhledem k fyzické náročnosti profese nelékaře je důležité volit oděv i obuv dostatečně pevné, funkční, pohodlné a praktické. Sortiment na trhu je dostatečný, je možnost vybírat z široké nabídky produktů. 1

Ochranný oděv vrchní sestry Kardiovaskulárního oddělení FNO

Bc. Mária Dobešová, Fakultní nemocnice Ostrava

Oděvy musí být vyrobeny z kvalitních materiálů zaručujících pevnost, stálobarevnost, nemačkavost, odolnost proti oděru a při nošení musí poskytovat komfort. Výhoda je možnost barevného rozlišení podle typu profese či jednotlivých oddělení. Obuv: protiskluzová, antibakteriální, na vybraných pracovištích antistatická. 1

2 Ochranný oděv ve FN Ostrava na standardních pracovištích • Všeobecné sestry: bílý plášť, bílé kalhoty, haleny a šaty s barevnou paspulí (bílá – vrchní sestra, fialová – staniční sestra, modrá – všeobecná sestra) • Zdravotnický asistent: bílé kalhoty, haleny a šaty se zelenou vsuvkou • Ošetřovatelka: bílý plášť, bílé kalhoty, modré haleny a šaty • Všeobecný sanitář: bílý plášť, bílé kalhoty a žlutobílé haleny

Ochranný oděv ve FN Ostrava na intenzivních pracovištích Nelékařští zdravotničtí pracovníci mají k dispozici antistatickou obuv, bílý plášť, kalhoty a haleny, které jsou barevně rozlišeny podle oddělení: • Centrální operační sály: modrá • Centrální příjem: cihlově červená • ARK: fialová • Porodní sály: lososová • Kardiochirurgie: bílá • Chirurgie: tyrkysová • Ostatní JIP: zelená Oblečení a obuv je vizitka každého nelékařského zdravotnického pracovníka, ale kromě ochranného významu by měly plnit i funkci reprezentativní, uspokojovat módní trendy a zachovat pohodlí. 32

FLORENCE 5/2011

2 FN Plzeň realizovala v uplynulých třech letech radikální změnu ošacení veškerých zdravotnických pracovníků přechodem na zcela nový typ ochranných oděvů. Celoplošně jsou používány moderní oděvy barevně zařazující a odlišující jednotlivé kategorie nelékařů. Např. všeobecné sestry jsou oblečeny v zeleném oděvu, sanitáři v modrém, ošetřovatelé ve žlutém, dětské sestry v lososovém odstínu oděvu aj. Lékaři pak mají moderní vzor čistě bílého oděvu, všichni zdravotníci volí z kombinací halena – šaty – kalhoty – sukně. Společné pro všechny lékaře i nelékaře je barevné logo nemocnice na viditelné části oděvu. Ochranná obuv je moderní, celokožená, splňující atest i požadavky kladené na zdravotní obuv.

Seni_64x275.qxd:Sestava 1

21.4.2011

Odborné téma – Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů

Oblečení by mělo být pohodlné, hygienické, bezpečnostní, estetické a z pohledu organizace ještě ekonomické. Naplnění těchto všech kritérií ale myslím v současných podmínkách nelze uskutečnit. Pokud už bychom si vybrali to, co je opravdu kvalitní, je to za současných podmínek drahé anebo údržba (tj. praní a žehlení) vyžaduje techniku, kterou smluvní prádelny nemají. Základem by měla být kvalitní obuv. V oblečení by mělo být rozlišení podle pracovního zařazení tak, aby pacienti na první pohled viděli, zda oslovují sestru, lékaře, laborantku, sanitářku či sanitáře. Střih a materiál musí vyhovovat, aby neomezoval v pohybu a aby zdravotník vypadal i po 12hodinové službě upraveně. Oblečení by nemělo po opakovaném praní měnit rozměry. 1

Mgr. Irena Trpišovská, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha

I. stupeň inkontinence Anatomicky tvarované urologické vložky Seni Lady pro ženy a Seni Man pro muže.

2 V naší nemocnici zatím není používané oblečení ideální, chtěla bych, aby se změnilo. Ale změna vyžaduje nemalé finanční náklady, které v současnosti na tuto změnu nemáme. Zdravotnický personál si může vybrat, zda chce šaty, či kalhoty s halenou (košilí, tričkem). Obuv jsme oproti předcházejícím letům začali nakupovat kvalitnější. Když jsem nastupovala po zdravotnické škole do nemocnice, nosily jsme modré šaty s bílou zástěrou a čepcem. Po listopadové revoluci jsme uvítaly změnu, že budeme mít pouze šaty. Zpětně ale musím přiznat, že sestry v modrých šatech s bílým límečkem a nažehlenou zástěrou ve mně stále vzbuzují pocit čistoty a upravenosti.

II. stupeň inkontinence - vložné pleny Prodyšné, anatomicky tvarované vložné pleny San Seni.

III. stupeň inkontinence - plenkové kalhotky Prodyšné plenkové kalhotky Super Seni, plenkové kalhotky se zvýšenou savostí Super Seni Plus, plenkové kalhotky s nejvyšší savostí Super Seni Trio a natahovací elastické kalhotky Seni Active.

Kosmetika Tekuté tělové mýdlo, pěna ve spreji, tělový balzám, krém se zinkem či argininem, krém pro suchou a zrohovatělou pokožku, aktivující tělový gel, čisticí krém a vlhčené ubrousky.

Mgr. Jana Nováková, MBA, Fakultní nemocnice v Motole, Praha

Uniforma byla vždy vizitkou zdravotnického pracovníka, reprezentovala jej, plnila i ochrannou funkci – a tento statut by jí měl zůstat i pro budoucnost. Zdravotnický pracovník by měl mít možnost se oblékat účelně, pohodlně a elegantně. Ideální a nejvhodnější oblečení pro zdravotníky by mělo splňovat některá z důležitých kritérií. Volba vhodného materiálu a účelnost je na předním místě. Tkanina by měla být prodyšná, stálobarevná, nesrážlivá, antialergická a minimálně mačkavá. Uniforma by měla být střihově slušivá a účelná, např. krátký rukáv u šatů a halen a hluboké kapsy. Vhodná by byla volba kombinací jednotlivých částí oděvů, např. šaty, kalhoty a haleny, sukně a haleny. Zdravotnická obuv by měla být bezpečná, prodyšná, s pružnou, anatomicky tvarovanou měkkou stélkou. 1

Podložky a doplňkové zboží Hygienické podložky s absorbčním jádrem z celulózové dřeně, suché utěrky Aid Laid, žínky s fólií a bez fólie, bryndáky a síťové kalhotky.

2 Zamyslím-li se nad oblečením pro zdravotnické pracovníky ve fakultní nemocnici, mohu říci, že část kritérií splňujeme, ale máme co zlepšovat. Přehodnotit je třeba volbu materiálu a do nabídky zařadit více pastelových barev a střihově modernější uniformy. Před několika lety se dělal průzkum zdravotníků ohledně uniforem a jedna z otázek se týkala barevnosti. Ukázalo se, že sestry inklinovaly k tradiční modré barvě. Myslím, že dnešní pohled je ale jiný. Zdravotnická obuv na našich pracovištích splňuje, někdy i předčí požadovaná kritéria.

INZERCE

FLORENCE 5/2011

Bella Bohemia s. r. o., Vlastibořská 2, 193 00 Praha 9, tel. 226 212 312

www.seni.cz

11:50

zpravodaj ČAS

zpravodaj čas

Co nás ohrožuje? Česká asociace sester (ČAS) společně se Všeobecnou fakultní nemocnicí uspořádaly konferenci, která účastníky postavila do dvou rolí – zdravotníků i soukromých osob. Témata závislosti na drogách a alkoholu a problematika HIV pozitivních občanů, které byly na programu, se totiž týkají nás všech. Konference pod názvem Co ohrožu je společnost, a proto i nás, proběhla v Praze 17. března. Zahájila ji hlavní sestra nemocnice Mgr. Dita Svobodová a předsedkyně sekce managementu ČAS Anna Chrzová.

Závislost na alkoholu – náš největší problém V úvodu odborného bloku vystoupil MUDr. Miroslav Novotný z Oddělení pro léčbu závislostí (OLZ) VFN. V přednášce nazvané Jak vznikají závislosti řekl, že závislí na alkoholu nejsou jen individua popíjející na ulici, ale mnohdy velmi úspěšní lidé, kteří nezvládli konkrétní životní situaci. Osobnost závislého člověka se mění. Jsou to ale změny vratné, ovšem pokud dotyčný začne abstinovat. Vznik závislosti na alkoholu je iracionální a působí v něm výrazně dědičné fak-

tory – u přímých příbuzných je výskyt až pětkrát vyšší. Nakonec ale záleží na každém, zda závislost rozvine nebo nikoli. Většina alkoholiků je tzv. skrytou populací, která bývá dlouhodobě léčena na doprovodné komplikace závislosti (vysoký TK, epilepsie, jaterní cirhóza apod.), aniž by se lékař specialista zajímal o širší souvislosti. Že je pacient kupříkladu s hypertenzí závislý na alhoholu, se ani nedozvídá a léčí hypertenzi. A to je chyba a velký úkol zdravotníků. V ČR je 400 až 700 tisíc alkoholiků a 40 až 50 tis. osob závislých na drogách. Z toho je vidět, že alkoholismus je u nás největším problémem. Roste počet závislých žen a závislých žen na mateřské dovolené. Úspěšnost léčby alkoholismu se u nás pohybuje mezi 40 až 60 procenty.

Práce s lidskou duší je jednou z nejrizikovějších Petra Čermáková z OLZ VFN se orientovala na charakter práce sestry na takovém pracovišti. V přednášce Práce s muži závislými na návykových lát kách uvedla, že se práce sestry na Oddělení léčby závislostí rapidně liší od práce sestry na standardním oddělení. „Především je to čtyřiadvacetihodinová komunikace,“ uvedla. Velký důraz je kladen na psychoterapii. Na pracovišti se léčí závislost na alkoholu, drogách a patologickém hráčství. Náplň práce sestry na oddělení má tři složky: režimovou, terapeutickou a edukační. Důraz se klade na doléčení po ukončení hospitalizace.

Abstinenční syndrom (AS) na pediatrickém oddělení Další přednášku přednesla Mgr. Martina Bašková z Kliniky dětského a dorostového lékařství VFN. Dětí s abstinenčním syndromem na oddělení přibývá s tím, jak roste počet drogově závislých žen. Abstinenčními příznaky trpí 50 až 90 % dětí matek užívajících opiáty (drogy, alkohol, nikotin). Na pracovišti se provádí diagnostika, léčba a hodnocení AS. Hodnocení probíhá pravidelně po třech hodinách (podle specializovaného dotazníku) a podle toho se odvíjí léčba, která spočívá v režimových opatřeních a farmakoterapii. Důležitá je správně vedená odvykací léčba.

Demence nebo deprese? 34 FLORENCE 5/2011

Socha Hygie od ak. sochaře Olbrama Zoubka, která byla odhalena v budově Stomatologické kliniky v loňském roce u příležitosti 125. výročí jejího založení.

Příznaky deprese a demence si bývají podobné, někdy jsou zaměňovány. Sestra je musí znát, aby mohla ade-

zpravodaj ČAS

Předsedkyně sekce managemnetu ČAS Anna Chrzová

Chvíle před zahájením kongresu v posluchárně Stomatologické kliniky VFN

kvátně reagovat na specifické situace, případně upozornit lékaře na určitý typ chování pacienta. Této problematice se věnovala Bc. Zuzana Fišarová, vrchní sestra Psychiatrické kliniky VFN. Nejprve seznámila přítomné s tím, co je přirozené stárnutí a co tedy není možno považovat za chorobu. Přirozené stárnutí probíhá po stránce psychické, citové i paměťové. Připomněla, že benigní stařecká zapomnětlivost není choroba a že existují i pozitivní rysy přirozeného stárnutí. Mezi prvními příznaky deprese se nachází zvýšená chuť na sladké. Typic kým příznakem deprese vedle toho je: • Zabývání se opakovaně stejným tématem, stáčení hovoru stále stejným směrem. • Výmluvy. Jsou to výmluvy, proč nemocný nemůže tam či onam jít, později se už ani výmluvy nevymýšlejí. Nemocný už na to nemá energii. • S přibývajícím věkem přibývají stesky na somatické problémy.

Extrémně obézní pacient

Některé deprese mohou přejít do obrazu demence. V čem spočívají nefarmakologické intervence u depresí? Nezávisle na věku je důležité: • opřít se o blízkou osobu; • stanovit si pevný denní režim; • naučit se asertivně jednat (říkat „ne“) a určovat si priority; • zajistit si pravidelný odpočinek; • dopřát si dostatek pravidelného cvičení; • dopřát si dostatek sluníčka (zvláště podzimního, v druhé řadě jarního). Pro sestry je důležité odlišit typické znaky deprese a demence a u uvědomit si, že zatímco demence je z 80 % nevratná, deprese může být plně vratná.

S úspěšnou kazuistikou extrémně obézního pacienta vystoupila Bc. Eva Kábrtová ze 3. interní kliniky VFN. V úvodu zdůraznila, že obezita není závislost na jídle – jde o nadměrné ukládání tuků v těle. Je to onemoc nění, mezi jehož příčiny patří: • genetické faktory; • faktory prostředí; • psychologické faktory; • fyzická a psychická onemocnění; • některé léky. Hlavními příčinami jsou: • genetické dispozice; • špatné stravovací návyky; • pohybové aktivity.

Péče o HIV pozitivního pacienta Následovaly příspěvky hostů konference, sester z FN Na Bulovce. Ludmila Michalová hovořila o zajištění antiseptických a aseptických principů u pacientů v perioperačním období. U HIV pozitivních pacientů se v nemocnici provádějí všechny druhy operačních výkonů, včetně plánovaných císařských řezů. Všechny prostředky musí splňovat dvě podmínky: chránit pacienta a chránit tým.

AIDS centrum Nemocnice Na Bulovce Milada Soukupová představila lůžkovou i ambulantní část AIDS centra. Na pracoviště přicházejí pacienti s potřebou celodenní péče, gravidní ženy a provádí se zde diagnostika. V AIDS centru se provádí 10 až 15 porodů HIV pozitivních matek za rok a je v něm hospitalizováno 150 až 200 pacientů za rok. Na ambulanci dochází asi 800 pacientů. Přednášející uvedla ještě další

čísla. K 30. 11. 2010 je v ČR 1 520 osob HIV pozitivních, onemocnělo 320, nejvíc jich je v Praze – 724. Velmi úspěšné je centrum v péči o HIV pozitivní matky. Riziko přenosu infekce z matky na plod je běžně 30procentní. Léčbou matky po čas těchtotenství snižují v nemocnici toto číslo na 5 procent. Od počátku existence AIDS centra se v něm narodily jen 3 děti s HIV pozitivitou. Práce v centru je náročná, protože pacienti vedle veškeré zdravotní péče potřebují hlavně psychologickou podporu. Klientelu tvoří především muži, homosexuálové a drogově závislí. Důležité je striktní dodržování hygienických pravidel. Ludmila Bendová, staniční sestra AIDS centra, hovořila o tom, jaká rizika podstupují sestry při výkonu povolání na tomto pracovišti. Je velmi příznivou zprávou, že dosud se u nás žádný zdravotník virem HIV nenakazil. Jaké je riziko přenosu infekce? • u HBC 6–30 % • u HCV 1,8 % • u HIV 0,3 % Rizika přenosu viru HIV ovliv ňuje množství krve a velikost viro vé nálože. Přednášející doporučila při poranění se během péče o poten ciálního HIV pozitivního pacienta se obrátit na AIDS centrum na Bu lovce, na lékaře, který se v problema tice vyzná a který je schopen stano vit míru rizika a rozhodnout o pří padné léčbě. Zdravotníci musí dodržovat předpoklad, že každý pacient je HIV pozitivní a další hygienické zásady. Text a fota Jarmila Škubová

Errare humanum est

Od tohoto čísla a na tomto místě budou naše čtenářky a čtenáři pravidelně nacházet rubriku, jejímž hlavním autorem je MUDr. JUDr. Lubomír Vondráček. Připravili jsme pro vás seriál skutečných příběhů, ve kterých autor sehrál roli soudního znalce či právního poradce. Rubriku jsme nazvali Errare humanum est (chybovati je lidské). V našich příbězích vystupují v hlavních rolích sestra a pacient, přičemž sestra buď skutečně, nebo údajně chybovala a za to nesla anebo mohla nést velmi nepříjemné důsledky. Cílem je upozornit na rizikové situace, které mohou vzniknout i v dobré víře. Hlavní aktéři a jejich pracoviště ponecháme anonymní. Pro náš záměr to ani není důležité. red. JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Foto jš

kauza 1.

názor právníka

Stížnost aneb příliš dobré srdce sestry

Skutkový stav

Stížnost: z dopisu řediteli nemocnice Vážený pane řediteli, ve Vaší nemocnici je hospitalizován náš syn Jiří. Postup při vyšetření byl dobrý a nemáme vůči němu žádné připomínky. Lékaři i některé sestry se chovají k pacientům i rodičům tak, že jim za to náleží poděkování, což tímto činím. Pan doktor (XY) manželce řekl, že vyšetřením bylo u našeho syna zjištěno zhoubné onemocnění uzlin. Nebyl jsem u toho, ale určitě to nebylo šetrné s ohledem na to, že matce také řekl, že jí dítě umře. Manželka plakala, a když odcházela, tak jí na chodbě sestra dala nějaké prášky a vodu na zapití. Manželka přišla domů, celá se třásla, brněly jí ruce a bylo jí na zvracení. Protože se to nelepšilo, zavezl jsem ji autem k obvodnímu lékaři, který sdělil, že to je asi po těch práškách, co dostala od sestry, a protože nevěděl, co to bylo, tak jí nic nedal. Manželka celou noc nespala, bylo jí špatně. Tak jsem ráno zašel do nemocnice, abych zjistil, co to bylo za prášky. Doktor řekl, že manželce nic nepředepsal a nic jí nedal. Nikde nebylo napsáno a nikdo nevěděl, co vlastně manželka dostala. Sestru se podařilo sehnat až v odpoledních hodinách. Když jsem se jí ptal, jaké prášky manželce dala a proč, odpověděla, že manželce dala lék na uklidnění a to že prý může. Vážený pane řediteli, měl jsem za to, že Vaše nemocnice je akreditovaná a ne nemocnice, kde si každý dělá, co chce, kde sestra ordinuje, co chce a komu chce. Zajímalo by mě také, kdo prášky ordinované a podávané sestrou platí. Žádám o přešetření této trestuhodné záležitosti, žádám o potrestání a vyhazov sestry, která si nic jiného nezaslouží a po poradě s mým právníkem zvolím další postup včetně medializace této skandální události.

Při šetření bylo zjištěno, že ošetřující lékař matku velmi citlivě poučil o zdravotním stavu dítěte, podrobně vysvětlil zjištěnou diagnózu lymfomu a vysvětlil další léčebný postup. Přitom také upozornil na závažnost zjištěného stavu. Podle svědků byla reakce matky pochopitelná, ale poněkud výjimečná. Sestra skutečně vyšla na chodbu za matkou, snažila se ji uklidnit a skutečně jí podala jednu tabletu Lexaurinu, který sama někdy užívá. Je nepochybné, že sestra jednala empaticky, bona fide neboli v dobré víře, že pacientce pomáhá. Je však skutečností, že sestra překročila svoji pravomoc, když ve zdravotnickém zařízení, kde je zaměstnána jako sestra u lůžka, bez vědomí lékaře a bez jeho ordinace podala lék. A to osobě, o jejímž zdravotním stavu neměla žádné informace a která nebyla pacientkou nemocnice. Velkou chybou také bylo, že o podaném léku nebyl nikde proveden záznam a také, že o podání léku nebyl nikdo informován. Lexaurin dostala matka, proto nebyl záznam v dokumentaci dítěte a matka kartu neměla, neboť nebyla léčena. Je více než diskutabilní tvrzení manžela, že podáním l tbl. Lexaurinu došlo ke zhor-

šení zdravotního stavu matky. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze mít za to, že podáním 1 tbl. Lexaurinu nedošlo k žádné škodě na zdraví osoby, které byl Lexaurin podán.

Řešení nemocnice Po opakovaném obtížném jednání otec dítěte připustil, že sestra jednala ve snaze zmírnit utrpení matky. Trval však na tom, že překročila svoji pravomoc a požadoval potrestání. Netrval však již na tom, aby nemocnice s danou sestrou ukončila pracovní poměr. Věc byla řešena osobním jednáním se sestrou, která svoji chybu uznala. Dostala vytýkací dopis a byla potrestána snížením osobního ohodnocení na tři měsíce. Zvažováno bylo i její přeložení na jiné pracoviště.

Řešení incidentu na poradě sester Problém byl pak ještě řešen na provozní poradě sester, kde byl kladen důraz na povinnost poskytovat ošetřovatelskou péči nejen na vysoké odborné úrovni, s pochopením pro oprávněné požadavky pacientů a jejich doprovodu, ale za přísného dodržení obecně závazných předpisů, předpisů interních a standardů ošetřovatelské péče. JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Marek Dvořák

Výherci křížovky – Florence 4/2011 Znění tajenky z minulého čísla: Po dopravní nehodě přivezli pacientku do nemocnice a když se probrala z bezvědomí, doktor se jí ptá: „Kolik je vám roků?“ „Pětadvacet.“ „Sestro, pište: Pacientka ztratila paměť.“ Úspěšné luštititelky z minulého čísla: Hana Smetanová, Černožice; Dana Linková, Červený Kostelec; Lenka Kubínová, Červený Kostelec; Vladimíra Přecechtělová, Heřmánkovice; Irena Bednaříková, Zábřeh; Ivana Vávrová, Brno; Martina Protivínská, Cheb; Iva Škodová, Liberec VI; Eva Neubauerová, Hradec Králové 12; Marika Celbrová, Brno

Dobrovolnické centrum ADRA

hledá dobrovolníky pro vybrané kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Co Vám dobrovolnictví nabízí?

 můžete smysluplně využít 2-3 hodiny svého volného času týdně  uplatníte své schopnosti, dovednosti a nadšení pro dobrou věc  získáte nové kontakty a možná i přátelství

Čeká Vás například:

 společné povídání s klienty a pacienty  zpěv, malování, hraní her  doprovázení na procházkách

Zajistíme Vám:

 výcvik, pojištění, supervizi  proplácení cestovného

Zájemci o výcvik se mohou přihlásit do pátku 13. 5. 2011 na adresu: Alena Skutilová, ADRA, Klikatá 90c, Praha 5, nebo e-mailem na alena.skutilova@adra.cz, kontaktní tel. 736 673 382. Výcvik se uskuteční v neděli 15. května 2011 od 14.00 do 19.00 hodin v sále prof. Charváta na III. int. klinice v areálu VFN, U nemocnice 2, Karlovo nám., Praha 2

…umění oblékat

ODĚVY A TEXTIL

PRO ZDRAVOTNICTVÍ Operační oděvy, pláště a roušky do čistých prostor k opakovanému užití dle ČSN EN 13795

Oděvy a textil dle ČSN P ENV 14237

Vysoká kvalita zpracování je deklarována držením certifikátů ČSN ISO 9001 a ČSN EN ISO 13485

CLINITEX CZ s.r.o. 1. máje 3236/103, 703 00 Ostrava Tel.: +420 597 578 688, fax: +420 597 579 005, e-mail: info@clinitex.cz

w w w.clinitex.cz