Florence 5/2019 by Care Comm s.r.o.

5/19

rozhovor

ODBORN Ý Č ASOPIS PRO NEL ÉK A ŘSK É ZDR AVOT NIC K É PR ACOV NÍK Y

florence

Thierry Lobbedez: Nezahrnovat pacienta do rozhodování o něm samotném mi přijde krátkozraké

téma

září–říjen 2019 / ročník XV

Infekční choroby

60 Kč / 3,50 € / www.florence.cz

odborný článek

téma

Nové formy užívání tabáku: elektronické cigarety a zahřívaný tabák

HIV – přenos, diagnostika, léčba a péče

editorial Vážené čtenářky, vážení čtenáři, letošní páté vydání časopisu Florence je věnované problematice infekčních chorob. Naleznete v něm rozhovor s doc. MUDr. Rastislavem Maďarem, Ph.D., MBA, FRCPS, odborníkem na cestovní medicínu. Rozhovor se zaměřuje na to, jak se mají na cestách a v exotických krajinách správně chovat senioři, aby předešli zdravotním potížím. Ve spolupráci s Klinikou infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN Praha jsme připravili článek o HIV – autorská dvojice Mgr. Ivana Koudelková, MBA, a MUDr. Milan Zlámal se zaměřili na prevenci, diagnostiku a léčbu nakažených pacientů. V tomto čísle dále naleznete článek a exkluzivní rozhovor s francouzským nefrologem prof. Thierrym Lobbedezem o fenoménu sdíleného rozhodování o léčbě; součástí je i formulář k ověření schopnosti pacienta provádět samostatně peritoneální dialýzu. Článkem o škodlivosti elektronických cigaret a zahřívaného tabáku a nových poznatcích o nich přispěla autorská dvojice Mgr. Adam Kulhánek a doc. Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D., z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze. V rubrice Praxe si můžete přečíst článek od autorky Bc. Šárky Pomyjové o terapeutických přístupech v ergoterapii horních končetin u pacientů po cévní mozkové příhodě. V pořadí již patnáctý ročník Florence se chýlí ke konci a ve spolupráci s redakční radou budeme připravovat plán odborných témat pro následující ročník. Rozhodli jsme se do tohoto procesu zahrnout i naše čtenářky a čtenáře, proto pro vás koncem měsíce října na Facebooku připravíme soutěž, kde budete moci navrhovat odborná témata. Redakční rada vybere šest z nich a jejich autorky či autoři obdrží roční předplatné Florence. Náš časopis píše nejen pro vás, ale i o vás, a tak si dovoluji připomenout, že budeme velmi rádi za jakékoli příspěvky, nápady a náměty na rozhovory, články a témata. Přijímáme také původní práce, které publikujeme v tištěném časopise nebo na webu. Tato nabídka platí i pro slovenské přispěvatele. S přáním inspirativního čtení

obsah

HIV – přenos, diagnostika, léčba a péče

rozhovor 2 Organismus seniora ve věku nad 60 let musíme považovat za imunitně oslabený, a to i u zdravého člověka

aktuality 6 Osvětový projekt upozorňuje pacienty s kardiovaskulárními nemocemi na důležitost užívání léků

téma

infekční choroby 8 HIV – přenos, diagnostika, léčba a péče 11 Pneumokoková infekce ohrožuje zejména seniory

Adam Folta, odpovědný redaktor adam.folta@ambitmedia.cz

praxe

12 Vybrané terapeutické přístupy v ergoterapii horních končetin u pacientů po cévní mozkové příhodě

odborný článek www.florence.cz Ročník XV, číslo 5, září–říjen 2019 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 9. 2019 Ilustrace na titulní straně: Terézia Melišková Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

florence 5/19

16 Nové formy užívání tabáku: elektronické cigarety a zahřívaný tabák

pro školy 20 „Čas nezastavíš ani v medicíně“ 22 Nejcennější jsou vlastní zkušenosti 24 Jihlavská „zdrávka“ dříve a nyní

konference

25 Královéhradecké ošetřovatelské dny po pětadvacáté, tentokrát na téma ošetřování pacienta se stomií 26 Sestra má cennou úlohu při spolurozhodování pacienta o léčbě. Platí to i v případě peritoneální dialýzy 29 „Nezahrnovat pacienta do rozhodování o něm samotném mi přijde krátkozraké,“ říká prof. Thierry Lobbedez

rozhovor 30 Zvyšujeme prestiž našich zdravotních sester na mezinárodním trhu práce

právo 32 Informovaný souhlas aneb rozhodující je slovo pacienta

historie 34 Historie onemocnění tuberkulózou 36 angličtina

rozhovor

florence 5/19

Organismus seniora ve věku nad 60 let musíme považovat za imunitně oslabený, a to i u zdravého člověka

Adam Folta, redakce Florence V současnosti cestuje i vlivem levnější letecké dopravy více lidí do Afriky a Asie. Je tu tedy prostor pro rychlejší šíření chorob, navíc možnost „importu“ exotických nemocí. Jak se k tomuto fenoménu staví cestovní medicína? Čeští cestovatelé vyrážejí v největším počtu do jihovýchodní Asie, kde rizika představují nejenom nemoci, proti nimž se lze s předstihem očkovat – jako například virová hepatitida typu A nebo břišní tyfus, proti kterým očkujeme nejčastěji –, ale například i horečka dengue, jež se vyskytuje ve městech a turistických oblastech. To

znamená, že na rozdíl od malárie nemusíte jet na delší dobu na venkov, ale můžete se nakazit přímo v poledne v hlavním městě. Přenašeč komár je totiž nejaktivnější okolo 12. hodiny. Z tohoto pohledu je o výskytu nemoci důležité vědět, aby se cestovatel adekvátním způsobem chránil, tedy aby nanášel repelent ráno, potažmo odpoledne, nikoli večer, jak jsme zvyklí v našich zeměpisných šířkách. Jakými nemocemi se nejčastěji cestovatel v exotických lokalitách nakazí? Onemocníte-li v exotické cizině, velmi často skončíte jen s popisem symptomů, místní zdravotnické zařízení nepátrá po příčině a snaží se pouze akutně vyřešit váš zdravotní problém. Pokud obtíže

pacienta nepřetrvávají i po návratu domů, kdy se mu můžeme věnovat v rámci naší zdravotní péče, udělat vlastní diagnostiku, příčinu jako takovou často nepoznáme. Z různých studií pouze dedukujeme, zda se jedná o patogeny často přítomné i na území ČR (za střevní potíže například nezřídka může Campylobacter nebo salmonela), anebo o vysoce specifické exotické agens, které se v ČR buď nevyskytují vůbec, nebo jen v malé míře. Jmenoval bych třeba původce cholery. Cestují často i senioři. Jaká zdravotní rizika hrozí právě jim? Organismus seniora nad 60 let věku musíme považovat za imunitně oslabený, a to i u zdravého člověka,

foto: MICHAL RŮŽIČKA / MAFRA / Profimedia

Léto a s ním spojené prázdniny sice skončily, ale cestovatelům ještě hrana neodzvonila. Čekají je totiž exotické lokality, které jsou během letních veder jen pro otrlé a podzimní teploty je dělají přístupnějšími většímu množství cestovatelů. V rozhovoru s doc. MUDr. Rastislavem Maďarem, Ph.D., MBA, FRCPS, vedoucím Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU, jsme se zaměřili na možná rizika, která na cestovatele, a to nejen ty vyššího věku, číhají.

rozhovor

který neužívá žádné léky a netrpí chronickou nemocí. To znamená, že by se měl snažit co nejvíce omezit expozici infekčním patogenům, protože schopnost jeho organismu vyrovnat se s expozicí patogenu je daleko nižší, než byla před deseti lety. Měl by si hlídat zejména hlavní zdravotní rizika: chránit se před bodavým hmyzem, který je původcem velkého množství nákaz, měl by dbát také na prevenci respiračních nákaz, měl by zvážit očkování proti pneumokokům, případně proti meningokokům, očkovat se sezonně proti chřipce. Tyto možnosti se velmi podceňují. Dále hrozí nákazy, které označujeme jako fekálně-orální, přenosné vodou, jídlem, rukama, mezi něž patří virová hepatitida A nebo břišní tyfus. Tato rizika se týkají všech, u seniorů ovšem může být závažnější průběh nebo infekční nákaza zhorší jejich již existující chronickou diagnózu. Často jde o diabetes nebo vysoký krevní tlak. Ne vždy se po návratu domů podaří pacientův zdravotní stav stabilizovat a vrátit do normy.

Co by si senioři měli v exotických lokalitách pohlídat zejména? Zmiňované jsou například různé kontraindikace léků s potravinami. Je důležité si uvědomit, že úroveň zdravotní péče v rozvojových zemích je naprosto neporovnatelná s tou českou, potažmo evropskou. Pokud pacient dostane léky, vůbec nemusí vědět, o jakou lékovou

Některé léky interagují i s jídlem. Pokud senior užívá léky na ředění krve, musí si dát pozor na potraviny obsahující velké množství vitaminu K, pokud užívá léky na tlak či na snižování hladiny cholesterolu, neměl by pít velké množství grapefruitové šťávy, užívá-li léky na žaludeční vředy, pak citrusové šťávy. Nejnebezpečnější je ovšem interakce s jinými léky. Tedy chronic-

Organismus seniora nad 60 let věku musíme považovat za imunitně oslabený, a to i u zdravého člověka, který neužívá žádné léky a netrpí chronickou nemocí. Měl by se snažit co nejvíce omezit expozici infekčním patogenům, protože schopnost jeho organismu vyrovnat se s expozicí patogenu je daleko nižší. skupinu se jedná, a už vůbec není obvyklé, aby se jej tamní zdravotní personál ptal na to, jaké léky užívá, tedy jestli by kombinace léků stávajících a léku předepsaného nemohla vyvolat nežádoucí reakci atd.

ká léčba, kterou pacient běžně užívá, versus nově indikovaná léčba. Například některé druhy antibiotik mohou znesnadňovat převod srdečního vzruchu, a tedy zhoršovat arytmie. Průjem obecně zhoršuje

INZERCE

Profesionalita a prestiž

Kalhoty Alba Dámské kalhoty polopřiléhavého střihu s užšími nohavicemi. Na předním díle dvě vnitřní půlkulaté kapsy, na zadním díle dvě nakládané kapsy. Zapínání na kovový zip a plastový knoflík. Zadní díl tvarovaný členícím sedlem s pevným pasem a poutky na pásek. Celé kalhoty jsou ozdobně proštepované. Materiál s výraznou strukturou, proužkem, je použit hravým způsobem. Univerzální délka cca 104 cm. Materiál: 100% bavlna, sanfor., merc., 220 g/m2, 95° Velikosti: 32|34|36|38|40|42|44|46|48|50|52|54 Barvy:

Další naše podzimní novinky si prohlédněte na e-shopu

www.cadenza.cz 3

rozhovor

Jsou nějaké chronické choroby, které jsou neslučitelné s cestováním do exotických lokalit? V prvé řadě je dobré se seznámit s podmínkami přepravních společností. Lidé s některými diagnózami nesmějí vůbec cestovat letadlem, takže se do rozvojových zemí nemají možnost dostat vzdušnou cestou. Podobné spektrum problémů je i u cest lodí. Například výletní plavby mohou být velkým rizikem, ač se to tak na první pohled nemusí jevit, zaoceánské lodě bývají luxusní, ale je nutné si uvědomit, že personál pochází z různých koutů planety a je zcela běžné, že číšník je Somálec, kuchař Ind a lodní posádka pochází třeba z Mexika. A všichni mohou přenášet určité agens, které pro ně samé nejsou nikterak nebezpečné, ale pro Evropana, který na ně není zvyklý, mohou představovat hrozbu. Létat by neměl například člověk po nedávném infarktu myokardu, s nedávnou zlomeninou dolní končetiny, s epilepsií nebo glaukomem, velmi pečlivě by leteckou cestu měli zvážit lidé, kteří mají akutní zánět středouší, infekční nemoci obecně, a to především kvůli tomu, aby ač sami už infekci nemají, mikroby nešířili dále, a nepředstavovali tak riziko pro okolí. I v tomto směru by měl být člověk zodpovědný a zvážit relevanci své cesty. Jaká zdravotní rizika pacienti, nejen senioři, při cestování nejvíce podceňují? Správně jste řekl slovo podcenění. Protože právě podcenění je po zdravotní stránce největším nepřítelem všech cestovatelů. Vidíme to ve statistikách. S vyšším výskytem zdravotních problémů je spojeno, pokud jede cestovatel za příbuzným nebo známým, který žije v endemické oblasti od narození. Obvykle se také podceňují exotické lokality, které nejsou geograficky tolik vzdá-

lené: jedná se například o sever Afriky nebo blízký východ, kam létají přímé spoje z Prahy řádově jenom hodiny. Riziko tam ale hrozí a nemusí být pouze domácího původu. Například do Spojených arabských emirátů migruje velké množství lidí z různých částí světa.

Senioři často podceňují cestovní nemoci Cestovatelé, a to nejen senioři, si z ciziny mohou často dovézt nějaké tropické onemocnění. Příznaky se objevují i několik týdnů po návratu a nezřídka jsou přičítány právě nemocem importovaným z cizích krajin. Podle průzkumu center očkování a cestovní medicíny Avenier se s nějakým zdravotním problémem potýká více než třetina Čechů (39 %), kteří vycestují za hranice naší republiky. Zvláště ohroženou skupinou jsou senioři. „Onemocnění mohou mít u seniorů závažnější průběh, infekční nákaza také může zhoršit už existující chronickou diagnózu, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak a podobně, jež se ne vždy podaří po návratu domů stabilizovat a vrátit do normy,“ konstatoval doc. Rastislav Maďar.

Cestovatelé mají často tendenci podceňovat návštěvu méně vzdálených exotických krajů, například severní Afriky nebo Blízkého východu, kam lze doletět přímými spoji. Ovšem třeba ve Spojených arabských emirátech je nutné počítat s vysokou koncentrací osob z chudších částí Asie, které často pracují v gastronomii a jiných službách a mohou být přenašeči chorob, respektive mají jiné hygienické návyky než my. Rizikové jsou i návštěvy příbuzných a známých v rozvojových oblastech, kdy cestovatel vlastně jede „domů“.

Mapa výskytu břišního tyfu incidence na 100 000 obyvatel <5 100–500 1000

Mapa výskytu hepatitidy A (rok 2005) vysoký výskyt střední výskyt nízký výskyt

fota: Wikipedie

resorpci léků, které pacient dlouhodobě potřebuje ke kompenzaci svého zdravotního stavu. Všechny tyto faktory jsou mnohem důležitější v seniorském věku. Podle statistik z ordinací cestovní medicíny vyplývá, že senioři trpí násobně více chronickými nemocemi než ostatní populace. Výjimku tvoří astma a nemoci štítné žlázy, u kterých se věk tolik neprojevuje.

florence 5/19

Žít na ulici

GENERÁLNÍ PARTNEŘI:

„…se dá. Oblečení i jídlo dostanete za nic od dobročinných organizací a teplo vyfukují větráky metra nebo sexuální turisté,“ říká László Sümegh, zakladatel Projektu Šance. Proč by vlastně „dětem ulice“ měl někdo pomáhat? Protože jsou zraněné daleko víc a hlouběji, než je na nich vidět. Většina z nich nezná rodinné zázemí, základní péči, natož lásku, přijetí, laskavost. Jejich příběhy jsou o bolesti, samotě, odmítnutí a ponížení. Po takové „průpravě“ je bez pomoci téměř nemožné vstoupit do běžného dospělého života. Je to postižení, které není vidět. V Praze je nabídka pomoci opravdu pestrá, čím se lišíte? » Známe každého klienta osobně, jeho osud, povahu, selhání i potenciál, proto můžeme mít individuální přístup. » S klienty jsme dlouhodobě ve spojení. » Naše péče má více rovin. Streetcentrum: Program PRVNÍ POMOC V NOUZI. Dům Šance: Je mostem mezi ulicí a běžným životem. Klíčové programy jsou pracovní terapie a podporované bydlení. Klientům pomáháme najít brigádu, učíme je řešit finanční i zdravotní problémy, ale náš záběr je mnohem širší…

HLAVNÍ PARTNEŘI:

PARTNEŘI:

Na koncert Vás zvou

Vánoční šansonový koncert pro klienty Projektu Šance a László Sümegha, který se jim snaží 24 let pomáhat.

László Sümegh Člověk s křídly pod sakem. Svérázný muž maďarského původu už 24 let žije posláním pomáhat v Praze ztraceným mladým lidem. Streetworker, terapeut, výtvarný umělec, neúnavný bojovník s lhostejností, obětavec, ale i nesmlouvavý vychovatel – to je šéf Projektu Šance, jenž denně naplňuje motto: Není umění někomu v nouzi dát najíst, ale naučit ho na jídlo si vydělat.

Jste výrobní pás na nové vzorné lidi? Ó jé, kéž by tomu tak bylo. Snažíme se a jsme často úspěšní, ač je to mnohdy překážkový běh na velmi dlouhou trať. » Více informací najdete na: www.ProjektSance.cz

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:

IGOR ŠEBO 22. prosince 2019 od 19:00 v divadle ABC Vstupenky v síti

aktuality

florence 5/19

Osvětový projekt upozorňuje pacienty s kardiovaskulárními nemocemi na důležitost užívání léků Jak je známo, onemocnění srdce a cév nebolí, ale je to tichý a pomalý zabiják. Na rizika kardiovaskulárních onemocnění a nutnost dodržování léčby upozorňuje projekt Srdce v hlavě i jeho webové stránky www.srdcevhlave.cz. Záštitu nad ním převzala Česká internistická společnost (ČIS) ČLS JEP, jako ambasador projektu pomáhá herec Václav Vydra.

redakce Florence

rizikovější než vysoký cholesterol. Krevní tlak více řeší i lidé v mladší věkové skupině 35–45 let, hladinu LDL cholesterolu podceňují.

Pozor je třeba dát především na kumulované riziko Riziko vzniku kardiovaskulární příhody se přitom u nemocných s vysokým krevním tlakem i vysokým LDL cholesterolem nesčítá, ale do-

konce násobí. Jedná se o tzv. kumulované riziko. Jinými slovy pacient, který má jak vysoký krevní tlak, tak vysoký cholesterol, bude mít větší pravděpodobnost, že ho potká kardiovaskulární choroba. Hypertenze a hypercholesterolemie nebolí, proto na dodržování doporučených léčebných postupů pacienti často zapomínají nebo je neberou v potaz vůbec. Když se

fota: Profimedia, www.srdcevhlave.cz

emoci oběhové soustavy u nás, ale i ve vyspělém světě dlouhodobě zůstávají nejčastější příčinou úmrtí. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v roce 2017 podílely na úmrtí 40,1 % mužů a 45,6 % žen. Z kardiovaskulárních onemocnění je nejčastěji v české populaci zastoupena ischemická choroba srdeční včetně akutního a pokračujícího infarktu myokardu. K nejzávažnějším rizikovým faktorům kardiovaskulárních příhod patří vysoká hladina LDL cholesterolu a arteriální hypertenze. Pacientům s hypertenzí hrozí až dvojnásobně vyšší riziko infarktu myokardu oproti zdravým jedincům. U pacientů s hypercholesterolemií riziko stoupá dokonce až na trojnásobek. Důležité je si uvědomit, že i mírné, ale dlouhodobě přetrvávající zvýšení krevního tlaku a hladiny cholesterolu může člověka ohrozit na životě. Kromě hypertenze a vysoké hladiny LDL cholesterolu patří k rizikovým faktorům kardiovaskulárních příhod také diabetes, obezita a kouření. Podle letošního květnového průzkumu společnosti STEM/MARK provedeného mezi 504 pacienty s vysokým krevním tlakem ve věku 35 a více let téměř polovina hypertoniků uvedla, že má zároveň vysokou hladinu LDL cholesterolu. 16,7 % hypertoniků ve věku 35–45 let své hodnoty cholesterolu nezná. Navíc pětina dotázaných (22 %) netuší, že vyšší hodnoty jak krevního tlaku, tak cholesterolu zvyšují pravděpodobnost kardiovaskulárních příhod. Více než třetina lidí věří, že vysoký krevní tlak je

aktuality

Jako ambasador projektu pomáhá herec Václav Vydra.

tyto „tiché“ nemoci projeví, bývá už bohužel většinou pozdě. Léky však mohou fungovat jen tehdy, pokud jsou užívány pravidelně a správně podle doporučení. Adherence pacienta k léčbě neboli dodržování léčby je pro celkový úspěch terapie klíčová.

Největším problémem je fakt, že pacienti mnohdy nekladou důraz na včasné a pravidelné užívání léku Pacient by měl být lékaři partnerem a uvědomovat si, že je spoluzodpovědný za průběh léčby. Aktuální průzkum společnosti STEM/MARK však potvrzuje, že jsou stále i takoví lidé, kteří se spoléhají pouze na účinek léku. Častým problémem při léčbě je pak zapomínání na užití léku. Výzkum odhalil, že rizika spojená s kardiovaskulárními onemocněními přehlíží především nejmladší dotazovaná skupina, pacienti ve věku 35–45 let. Častěji než kterákoli jiná věková skupina potvrdili, že léky neužívají pravidelně, protože mají dojem, že je nepotřebují. Přitom i občasné zapomínání je nebezpečné, protože pacienti nejsou dostatečně kompenzováni. Podle prof. MUDr. Richarda Češky, CSc., předsedy ČIS ČLS JEP a vedoucího Centra preventivní kardiologie VFN v Praze, mnoho nemocných léky neužívá správně, snižuje si dávky, a léky dokonce vysazuje. Špatná adherence k léčbě je potom příčinou zbytečných úmrtí či jiných projevů kardiovaskulárních onemocnění. Je známo,

že v některých studiích užívala léky na hypertenzi správně jen třetina nemocných, třetina užívala léky „někdy a nějak“, a třetina dokonce nikdy. Až 50 % nemocných, kteří měli v USA nasazené statiny (léky na snížení cholesterolu, které snižují kardiovaskulární morbiditu i mortalitu), tyto léky vysadilo do dvou let.

Fixní kombinace, moderní řešení v jedné tabletě Moderním způsobem zvyšování adherence pacientů k léčbě je dnes v řadě oborů medicíny podávání léků v takzvané fixní kombinaci. Jde o přípravky obsahující více účinných látek najednou, a to v přesné dávce. Jedna tableta tak nahradí dva nebo tři léky, které pacienti užívali doposud. Riziko, že na některý ze svých léků zapomenou, se tímto podstatně sníží. Nemocný užívá méně tablet, lépe a snáze se mu tudíž dodržuje léčebný režim, a díky tomu dosahuje lepších cílových hodnot krevního tlaku i cholesterolu. Fixní kombinace léčbu zjednodušují, usnadňují a nabízejí větší komfort při užívání léčiv. Důležitá je samozřejmě i spolupráce a komunikace mezi pacientem a lékařem. I v této oblasti však výzkum společnosti STEM/MARK objevil nedostatky.

jekt Srdce v hlavě, nad nímž – jak již bylo rovněž řečeno výše – převzala záštitu ČIS ČLS JEP. Jeho cílem je upozornit pacienty, aby na své srdce mysleli a měli na paměti rizika, která jim při nedodržování předepsané léčby mohou způsobit vážné komplikace, až fatální následky. Součástí projektu je užitečná webová stránka www.srdcevhlave.cz, která představuje validní zdroj informací o rizicích kardiovaskulárních onemocnění, o možnostech léčby a rovněž potřebě jejího dodržování. Pacienti zde najdou i doporučená režimová opatření, tipy na správnou komunikaci s lékařem nebo například příběhy lidí, kteří se potýkají se stejnými obtížemi. Ambasadorem projektu se stal známý herec a moderátor Václav Vydra. Ve svém vyjádření rozvedl, proč tak učinil: „Já mám mezi lékaři pár známých a kamarádů. Po letech mě oslovil můj kamarád z mládí Richard Češka a povídal mi o tomto projektu. Ačkoli se sám s žádnými potížemi aktuálně nepotýkám, vnímám potřebu a nutnost si zdraví zachovat. A pokud by přišel nějaký problém, tak se i důsledně léčit. Potřebuju být zdravý, abych se mohl věnovat své práci a koním na své farmě. Mám veliké štěstí, že se mi to zatím daří. Několik lidí v mém okolí bohužel takové štěstí nemělo a život jim hodně zkomplikovalo kardiovaskulární onemocnění, tedy mám na mysli infarkt myokardu nebo mrtvice. I z toho důvodu jsem se rozhodl přijmout nabídku být ambasadorem projektu Srdce v hlavě. Prof. Richard Češka k projektu dodává: „Hlavní ale prostě je znát hodnoty svých rizikových faktorů, léčit se dle doporučení lékaře, užívat předepsané léky, nezapomínat (natož si vymýšlet vlastní „lékové prázdniny“), prostě myslet na své srdce. Mějme opravdu Srdce v hlavě!“

Srdce v hlavě – projekt, který učí pacienty myslet na srdce Proto, aby byli pacienti o rizicích svého onemocnění informováni a uvědomovali si nutnost adherence k léčbě, vznikl již zmíněný pro-

florence 5/19

infekční choroby

téma

HIV – přenos, diagnostika, léčba a péče

Mgr. Ivana Koudelková, MBA, vrchní sestra Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN Praha MUDr. Milan Zlámal, vedoucí lékař HIV centra Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha

nemocnění virem HIV je léčitelné chronické virové onemocnění, není však vyléčitelné. Virus HIV má schopnost se začlenit do lidské DNA, a je tedy obtížné (v současnosti prakticky nemožné) jej z infikovaného těla odstranit. Přenáší

se krví, při pohlavním styku nebo z matky na dítě (při porodu či kojení), pokud má nakažená osoba velké množství viru v krvi. V běžném denním kontaktu se virus nepřenese, rovněž nebyl prokázán přenos hmyzem sajícím krev. Aktivní virové částice HIV napadají CD4+ lymfocyty, a tím snižují buněčnou imunitu. V případě neléčené infekce dojde během několika let k vyčerpání imunity. Bez léčby nemocný umírá ve fázi AIDS na komplikace jiných infekcí a nemocí. Díky vysoce účinným antiretrovirovým lékům (zkratka cART), které když jsou podány včas, s dobrým efektem zabrání množení virů

a imunitní stav pacienta je zachován. Prognóza dožití HIV pozitivních pacientů je v případě včasné diagnózy srovnatelná s délkou dožití HIV negativních osob. Léčba cART je doživotní, zpravidla trojkombinačními tabletovými režimy, a je v České republice plně hrazená zdravotními pojišťovnami. Pro pacienta, u kterého se toto onemocnění včas diagnostikuje, zpravidla již neznamená smrtelnou diagnózu. Je však zásadní infekci odhalit co nejdříve, ještě předtím než dospěje do pozdní fáze AIDS. Fáze infekce HIV se určují podle počtu CD4+ buněk. Jedná se o klasifikaci nemocného v době diagnó-

fota: Profimedia

HIV centrum ÚVN Praha bylo zřízeno při Klinice infekčních nemocí v roce 2016. Ve spolupráci s ostatními odbornostmi zde zajišťuje komplexní péči o HIV pozitivní pacienty včetně poradenství. V indikovaných případech poskytují lékaři centra preexpoziční a postexpoziční profylaxi HIV. Péče o HIV pozitivní osoby se všeobecně považuje za rizikovou činnost, při dodržování všech zásad bezpečnosti práce a prevence však riziko klesá na minimum. Zejména je třeba si uvědomit, že tito pacienti jsou pacienti jako kteříkoli jiní, a proto se ani péče o ně v zásadě příliš neliší od péče o ostatní nemocné.

téma infekční choroby

zy (viz tabulku). Po nákaze virem HIV může do několika týdnů dojít k projevům infekce (takzvaný akutní retrovirový syndrom ARS). Tento syndrom se projevuje horečkami, zvětšenými uzlinami, bývá přítomen exantém, připomíná syndrom infekční mononukleózy. Pokud nemocný vyhledá lékařskou péči a na toto onemocnění se pomyslí, je šance na jeho včasný záchyt. U velké části nemocných však projevy chybí a tito pacienti prakticky uniknou diagnóze v časné fázi, kdy mohou mít i několikamilionovou virovou nálož v mililitru krve. V této fázi je jejich infekčnost vysoká. Následuje asymptomatická fáze HIV infekce, která může trvat i několik let. Hodnoty virové nálože bývají zpravidla několikatisícové. K diagnostice v asymptomatické fázi dochází zpravidla náhodně, jelikož nemocný nemá žádné příznaky. Pozdní projevy HIV infekce ve fázi AIDS již nemocného dovedou do zdravotnického zařízení. Ošetřující personál by na toto onemocnění měl pomýšlet a pacientovi doporučit patřičné vyšetření. HIV pozitivní pacienti jsou často mylně označováni za pacienty s AIDS. Je však nutno si uvědomit, že AIDS znamená pozdní fázi HIV infekce. Ta se projevuje oportunními infekcemi a je to fáze, kdy je pacientova imunita již vyčerpána. Buňky CD4+ lymfocytů jsou pod hodnotou 200 v mikrolitru krve (norma je 600–1500 v mikrolitru krve). Po zahájení léčby protivirovými léky se v delším časovém horizontu, někdy i několika let, mohou hodnoty CD4+ buněk normalizovat. Díky účinné pravidelné léčbě dosáhnou nemocní zpravidla již za šest měsíců potlačené – nedetekovatelné – virové nálože. Hodnoty počtu virových částic HIV bývají pod 20 kopií v mililitru krve. Tito nemocní jsou za předpokladu účinné léčby prakticky neinfekční. Nutností je pravidelné užívání léků, monitoring virové nálože, která by měla být déle než šest měsíců pod mezí detekce (zpravidla pod 20 kopií v mililitru krve). Tato strategie nedetekovatelného neinfekčního HIV pacienta vychází z mnohaletých praktických zkušeností, je podložena studiemi a byla odsouhlasena nejvyšší autoritou, Světovou zdravotnickou organizací (World Health Organization). Péče o pacienty s HIV se v zásadě příliš neliší od péče o ostatní nemocné. Stále se do ní však promítá moralizování nad jejich životy. Jako zdra-

Tabulka 1 Klasifikace HIV dle CDC (1993) sympomy

počet CD4+ nad 500/µl 200–499/µl pod 200/µl

asymptomatický nebo ARS

symptomatický, ale ne stadium A nebo C

AIDS definující nemoci

A1 A2 A3

B1 B2 B3

C1 C2 C3

votníci bychom měli umět zhodnotit riziko přenosu HIV. Víme, že v běžném denním kontaktu se nelze nakazit ani od osob, které mají pozitivní virovou nálož v krvi. Slinami ani močí či stolicí se tato infekce nepřenese. Pořád ale platí pravidlo, že zdravotnický personál by se měl chovat tak, jako by byli ošetřovaní pacienti potencionálně infekční, a adekvátně se chránit. Používání ochranných pomůcek a jednorázových nástrojů při invazivních výkonech by mělo být samozřejmostí. V případě předmětů, které jsou určeny k opakovanému použití, je běžnou zásadou jejich dekontaminace a sterilizace. Velký význam v péči o pacienty s HIV má komunikace a rovný přístup. Dalším úkolem nás zdravotníků je poradenská a edukační činnost.

Výsledek testu musí potvrdit Národní referenční laboratoř pro HIV Je žádoucí na tuto infekci pomýšlet a také testování HIV aktivně nabízet. Test na přítomnost infekce může proběhnout na žádost osoby samotné nebo může být někým doporučen. K vyšetření je nutný informovaný souhlas osoby. Jsou však situace, kdy to neplatí. Výjimkou je například testování v graviditě či bezvědomí pacienta, kdy přínos provedeného testu bez souhlasu je pro jeho dobro a je v souladu s legislativou.

Krev je vyšetřena na přítomnost protilátek antiHIV a p24 antigen. Díky tomuto vyšetření je zkrácena doba diagnostického okna na dva týdny od nákazy. Z důvodu možné opožděné tvorby protilátek je doporučeno k jistému vyloučení nákazy dotestování za tři měsíce. V případě, že tento test vyjde pozitivní, je nutno jej konfirmovat v Národní referenční laboratoři pro HIV. Teprve až je vzorek krve konfirmován jako pozitivní, je možno s jeho výsledkem testovanou osobu seznámit. Nebývá výjimkou, že testovaný vzorek vyjde falešně pozitivní, proto je vhodné vyčkat na definitivní potvrzení či vyloučení diagnózy.

Postexpoziční a preexpoziční profylaxe Po rizikovém kontaktu, ale i po poranění pracovníka je indikováno vyšetření na HIV co nejdříve, nejlépe v den poranění, a poté za tři měsíce, kvůli spolehlivému vyloučení nákazy. Dojde-li k poranění či rizikovému kontaktu s infikovanou osobou, je ideální provedení odběrů a vyšetření na infekční onemocnění přenosná krví (HIV, VHB a VHC). V případě rizikového poranění HIV pozitivním pacientem (s pozitivní virovou náloží) je indikováno postexpoziční profylaktické podání antiretrovirových preparátů (zkratka PEP). Toto zajištění je indikováno co nejdříve, do 48 hodin (maximálně do 72 hodin)

téma infekční choroby

po poranění. Riziko nákazy při poranění jehlou použitou HIV pozitivním s pozitivní virovou náloží je udáváno 0,3%. U poranění pacientem s aktivní virovou hepatitidou C je riziko nákazy 10krát a u VHB až 100krát vyšší. Z forenzního hlediska je nutno provést také záznam o rizikové expozici pracovníka. Při rizikovém poranění HIV pozitivní osobou s nedetekovatelnou virovou náloží není postexpoziční profylaxe indikována. Na poli prevence sexuálního přenosu je od roku 2017 v ČR dostupná preexpoziční profylaxe (zkratka PrEP). Pro osoby, které jsou ve velkém riziku nákazy virem HIV, je jednou z doplňkových možností. Jde o preventivní užívání dvojkombinace léků u zdravých, HIV negativních osob. Denní užívání těchto léků sníží riziko nákazy virem HIV až o 90 %. Mezi osoby, které jsou ve vysokém riziku nákazy HIV, patří: → muži, kteří mají sex s muži, → ti, již poskytují sexuální služby, → partneři a partnerky HIV pozitivních osob, kteří ještě nedosáhli léčbou „nulové“ virové nálože, → injekční uživatelé drog, → osoby, které ne vždy a se všemi sexuálními partnery použijí kondom, → osoby, které mají sexuálního partnera, který má jiné sexuální partnery s výše zmíněnými riziky, → ti, kdo mají nechráněný sexuální styk s osobou, která si aplikuje nitrožilně drogy a sdílí injekční vybavení s jinými, → osoby, které podstupují rizikový sex pod vlivem alkoholu nebo drog, → osoby, které prodělaly sexuálně přenosnou nemoc, → ti, jejichž partner byl pro nějakou pohlavně přenosnou nemoc léčen. V případě, že je osoba vyhodnocena někým ze zdravotníků či konzultantů (například při anonymním testování) jako riziková a má zájem o PrEP, je možno obrátit se na specializovaná pracoviště, která se touto problematikou zabývají. Předepisování PrEP a pravidelné kontroly jsou v současnosti v režii lékařů infektologů. Profylaxe není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Osoby, které podstupují tuto prevenci, jsou vstupně vyšetřeny na pohlavně přenosné nemoci. Z krve je vyšetřena přítomnost HIV, syfilis, žloutenky typu B a C. Je nutné, aby preventivní léčba nebyla podávána HIV pozitivním, jelikož hrozí vznik rezistence virů HIV vůči léčivým přípravkům. Zjistí-li se HIV pozitivita, je dotyčný člověk

florence 5/19

doporučen k léčbě. Ti, kteří nejsou očkováni proti žloutence typu B i A, jsou doporučeni k očkování. Testovaná je také kapavka a pohlavní chlamydie. Provádějí se výtěry z konečníku, močové trubice, vaginy a krku. Při vstupní prohlídce je vyšetřena funkce ledvin. Provádí se laboratorní test stanovení sérové hodnoty urey a kreatininu z krve. Je to proto, že preventivní léky mohou poškodit ledviny. Je také doporučeno vyšetřit moč (chemicky a sediment). Lidem s nemocemi ledvin není PrEP doporučena. V případě, že provedené laboratorní a mikrobiologické testy jsou bez patologického nálezu a dotyčný člověk se rozhodne PrEP podstoupit, je mu vystaven recept. Po měsíci pravidelného denního užívání je doporučeno otestovat HIV, pro-

Závěr Od devadesátých let minulého století došlo v problematice HIV infekce ke zjištění mnoha revolučních poznatků. V současné době diagnóza HIV již ve většině případů není verdiktem smrti. Toto onemocnění je dokonce srovnáváno s chronickými interními nemocemi a odborníky je hodnoceno příznivěji než diagnóza diabetu. Díky moderní, vysoce účinné léčbě jsou léčení pacienti prakticky neinfekční. Přípravky, které v současné době užívají, mají minimum nežádoucích účinků. Obavy rodinných příslušníků, přátel, partnerek, partnerů z této nemoci jsou zbytečné. Pacienty s diagnózou HIV není nutno izolovat na speciálních odděleních nebo je operovat jen na sálech určených pro vysoce

Zdravotnický personál by se měl chovat tak, jako by byli ošetřovaní pacienti potencionálně infekční, a adekvátně se chránit. Používání ochranných pomůcek a jednorázových nástrojů při invazivních výkonech by mělo být samozřejmostí. vést kontrolu funkce ledvin a vyšetřit moč. V případě, že se neprojeví žádné nežádoucí účinky a dotyčný dále PrEP užívá, je doporučeno provést kompletní vyšetření každých 3–6 měsíců. Bariérový sexuální styk, tedy styk s kondomem, je však stále nejúčinnější prevencí nákazy HIV infekcí. Kondom také chrání před ostatními, daleko častějšími nemocemi, jako jsou syfilis, kapavka, pohlavní chlamydie, herpes nebo papilomaviry. Propagace používání kondomů je důležitým nástrojem v boji proti HIV, lidé ale potřebují kombinaci preventivních opatření, která nejlépe vyhovuje jejich situaci. Novinkou v prevenci přenosu HIV je časná léčba všech HIV nemocných. Od roku 2015 je doporučeno léčit všechny HIV pozitivní bez ohledu na virovou nálož a imunologické parametry. Platí pravidlo „čím dříve, tím lépe“. Dosáhneme toho, že léčený pacient je neinfekční, a tudíž nešíří onemocnění dále. Kontrola krevních derivátů a transfuzních přípravků je samozřejmostí. V České republice je zaveden povinný screening HIV u gravidních žen. Efektivní prevence je založená na vědeckých poznatcích, ne zastaralých postojích.

nebezpečné nákazy. Novinkou je i to, že léčené a neinfekční gravidní HIV pozitivní ženy mohou rodit děti bez nutnosti sekce, jak tomu bylo donedávna. Pro zdravotníka je výhodou, když ví, že ošetřuje HIV pozitivního pacienta, který o své diagnóze ví, je na léčbě a pod kontrolou lékaře v HIV centru. Rizikovější jsou pacienti/lidé, kteří o své nákaze nevědí, jsou infekční a v případě poranění mohou infekci přenést. V České republice je podle epidemiologických odhadů Národní referenční laboratoře pro HIV Státního zdravotního ústavu stále okolo 600 osob, které o své diagnóze HIV nevědí. Jedná se pravděpodobně až z 60 % o heterosexuální muže. Naprosto klíčové pro zvládání epidemie HIV v Česku je mít dostatek kvalitních a podložených informací. Domníváme se, že profesionální zdravotník by měl přistupovat ke každému nemocnému empaticky a s úctou. Není namístě HIV pa cienty stigmatizovat nebo snad diskriminovat. To často vede k tomu, že se pacienti obávají svou diagnózu sdělit, což není v žádném směru žádoucí. Naše HIV centrum v ÚVN Praha tento rovný a proaktivní přístup v péči o pacienty ctí.

téma infekční choroby

Pneumokoková infekce ohrožuje zejména seniory Invazivní pneumokoková onemocnění (IPO) mohou zanechat trvalé následky nebo skončit úmrtím pacienta. Mezi rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost jejich vzniku, patří věk do pěti let, a naopak nad 65 let, přítomnost chronického onemocnění, oslabení imunitního systému, nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Nákaza pneumokokem je nicméně preventabilní očkováním. Na nebezpečnost pneumokokových infekcí a význam vakcinace upozornila tisková konference, která se konala 17. září v pražské Nemocnici Na Bulovce (NNB).

redakce Florence

d tak přelomových objevů v oblasti medicíny, jako jsou antibiotika (ATB) či vakcinace, uplynulo už mnoho času a dnes tvoří neodmyslitelnou součást boje proti infekčním nemocem. Přesto výskyt infekcí nadále představuje závažné téma. Roli zde hraje řada faktorů – od zvyšující se rezistence bakterií vůči ATB až po snižující se proočkovanost populace proti onemocněním preventabilním vakcinací. Očkováním lze předcházet i chřipce a pneumokokovým infekcím, jak však konstatovala MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí NNB, Praha, i přes tuto možnost počet nemocných neklesá, ale naopak. „Lidé onemocnění podceňují nebo se očkování bojí – to platí pro dospělé, ale i pro rodiče dětí,“ uvedla. Kulovitá bakterie Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok se běžně vyskytuje v ústech a nosohltanu u 20–40 % dětí a 5–10 % dospělých. Při oslabení organismu se pneumokoky mohou šířit do dalších částí těla a vyvolat zde IPO, z nichž MUDr. Roháčová uvedla třeba zánět středouší, pneumonii či meningitidu. Doplnila, že v roce 2018 bylo evidováno 481 případů IPO a 84 osob v souvislosti s IPO zemřelo (včetně jednoho dítěte a čtyř osob mladších 39 let). Obrana podle ní spočívá pouze v šíření osvěty a v očkování zdravotníků i pacientů. Největší výskyt IPO je pozorován u seniorů. Podle dostupných studií

v dospělosti roste riziko pneumokokového onemocnění společně s věkem (u 50–65letých osob je riziko oproti mladším dvojnásobné, u 65–80letých 2,5násobné a u osob ve věku nad 80 let 4,9násobné). Z důvodu imunosenescence může mít infekční nemoc závažný průběh i u dosud zdravého seniora a další oslabení znamená samozřejmě případná chronická choroba a/nebo její léčba. V této souvislosti je třeba mít na paměti, že zvyšující se počet komorbidit riziko infekce násobí. Podle dat NNB bylo v roce 2018 v populaci osob starších 65 let zjištěno 256 případů IPO a 52 z těchto pacientů zemřelo. V této souvislosti je důležité také uvědomit si trend stárnutí populace, který zdůraznil MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., z NNB a Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a FN Motol, Praha. Jak uvedl, dnes je 25 % Evropanů starších 60 let a odhaduje se, že v roce 2040 bude 30–50 % Evropanů starších 65 let.

Vhodnou prevencí je očkování Pneumokokové infekce se objevují během celého roku, k výraznému vzestupu ale dochází během epidemií akutních respiračních onemocnění. Podle údajů NNB až 35 % případů onemocnění chřipkou vede k následné bakteriální infekci, přičemž existuje přímá souvislost mezi chřipkou a pneumokokovými infekcemi – viry chřipky oslabují imunitu, a tím umožňují invazi kolonizujících bakterií. Je důležité pamatovat i na riziko přenosu infekcí v rodině a význam kolektivní imunity, což zdůraznil prof. MUDr. Petr

Víte, že... → V současné době je známo více než 90 sérotypů pneumokokové bakterie. V České republice se na IPO nejčastěji podílejí sérotypy 3 a 19A. → V zubním plaku pneumokok přežívá až 7 dní. → V prachu pneumokok vydrží až 3 týdny. → Pneumokoky lze najít i na skleničkách, kde mohou přežít až 10 dní. → Asi 5–10 % pneumokokových zánětů plic skončí úmrtím pacienta. → Při napadení krevního oběhu pneumokokovou infekcí je úmrtnost 25 %. → Pneumokoková infekce, která postihne pacienty s chřipkou, zvyšuje riziko dalších komplikací i úmrtnost.

Kdo by se měl mít před pneumokokem více na pozoru? Riziko pneumokokových infekcí je vyšší u následujících skupin osob: → děti mladší 2 let → děti navštěvující kolektivní zařízení → lidé starší 65 let → osoby žijící v domovech pro seniory a podobných zařízeních → osoby s chronickým onemocněním → pacienti s plicním onemocněním (astma, CHOPN) → kardiaci → osoby s poruchami funkce ledvin, jater či sleziny → diabetici → lidé s poruchami imunity → pacienti užívající imunosupresiva → osoby s nádorovým onemocněním → kuřáci → osoby nadměrně konzumující alkohol

Pazdiora CSc., přednosta Ústavu epidemiologie LF UK a FN Plzeň. Základ léčby bakteriálních infekcí včetně pneumokokových tvoří ATB. Některé sérotypy pneumokoků však mohou být vůči ATB léčbě rezistentní, navíc závažné a invazivní pneumokokové infekce mohou mít těžký a velmi rychlý průběh. Očkování proti pneumokokům lze provést v průběhu celého roku, nezávisle na období chřipkových epidemií. Je ale také možné nechat se očkovat proti oběma onemocněním současně. U dospělých se vakcína proti pneumokokovým infekcím aplikuje v jedné dávce, nutnost přeočkování nebyla stanovena. Pro osoby ve věku nad pět let je očkování proti pneumokokovým infekcím i chřipce plně hrazeno ze zdravotního pojištění.

praxe

florence 5/19

Vybrané terapeutické přístupy v ergoterapii horních končetin u pacientů po cévní mozkové příhodě Souhrn:

Klíčová slova:

Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou kardiovaskulární mortality. Následná disabilita způsobuje dlouhodobé až trvalé komplikace, které mohou pacienta limitovat v provádění všedních denních aktivit. Cílem práce bylo zjistit, jaké ergoterapeutické přístupy jsou dle aktuální literatury nejpoužívanější pro zlepšení hybnosti horních končetin pacientů po cévní mozkové příhodě. Z analýzy dohledaných článků vyplývá jako nejvhodnější metoda intervence zaměřené na úkol, jelikož nevyžaduje specifická vstupní kritéria pro pacienty po cévní mozkové příhodě, jako třeba terapie vynuceného využívání paretické končetiny. Intervence zaměřená na úkol využívá smysluplných aktivit, například oblékání, sebesycení apod. Používá zpětnou vazbu, která je důležitým nástrojem pro udržení motivace pacienta po cévní mozkové příhodě. Především klade důraz na silné stránky pacienta, na kterých dále může stavět. cévní mozková příhoda, rehabilitace, funkce horní končetiny, porucha motoriky

Representatives of therapeutic approaches in occupational therapy of upper limbs of patients after stroke Summary:

Key words:

Stroke is the second most common cause of cardiovascular mortality. The resulting disability causes long-lasting and persistent complications that can limit the patient’s daily activities after a stroke. The objective of this study was to find out which occupational therapy approaches are according to the current literature the most suitable for improving the upper limb deficit in stroke patients. Based on studies used in this article, task-oriented practice seems to show the best results, because does not require any specific entrance criteria on stroke patients as it requires Constraint-induced Movement Therapy approach. Task-oriented practice uses meaningful activities, such as getting dressed, self-saturation and so one and feedback, which is an important tool for keeping the patients motivated. Above all, it emphasizes the strengths of the patient on which the patient can build. stroke, rehabilitation, upper extremity function, motor disorders

Bc. Šárka Pomyjová, Bc. Mária Krivošíková, M.Sc., MUDr. Yvona Angerová, Ph.D., MBA, Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze

ezi nejčastější problémy objevující se po cévní mozkové příhodě (dále jen CMP) patří centrální paréza se spasticitou, inkontinence moči, potíže s polykáním a porucha kognitivních funkcí. Až u 80 % pacientů po CMP se objeví postižení horní končetiny. U 55–75 % pacientů toto postižení přetrvává po dobu přibližně 3–6 měsíců a pouze 20 % pacientů se zotaví bez reziduálního postižení horních končetin. Patologická funkce horních končetin má vliv na několik oblastí všedního denního života. Pouze u 5 % dospělých se po CMP zcela obnoví funkce horní končetiny, u 20 % nedojde k žádnému funkčnímu zlepšení (Khallaf, 2018; Misbah, Muhammad, 2017; Claflin, Krishnan, Khot, 2015). Cílem práce bylo zjistit, jaké terapeutické přístupy jsou v současnosti v ergoterapii nejpoužívanější u pacientů po CMP s převahou postižení horních končetin.

Soubor a metodika Pro práci byly vyhledávány články v databázích EBSCO, PubMed a Medline. Pro hledání vhodných studií byla využita klíčová slova: stroke, rehabilitation, upper extremity function, motor disorders a jejich různé kombinace pomocí Booleovských operátorů and, or a not. Vyhledané studie byly kriticky zhodnoceny pomocí Critical Review Form – Quantitative Studies (Law et al., 1998).

Výsledky Neurovývojový rámec vztahů poskytuje velké množství terapeutických přístupů. Přístupy lze rozdělit na tradiční a systémově orientované. Tradiční přístupy se dělí na neurovývojové (Bobath koncept, PANat metoda atd.), senzomotorické (proprioceptivní neuromuskulární facilitace, senzomotorický přístup Roodové, metoda senzorické stimulace dle Affolterové atd.) a na přístupy senzorické integrace (senzorická integrace dle Ayresové, senzorické zpracování informací dle Dunnové atd.). Mezi systémově orientované přístupy se řadí motorické učení, vynucené používání paretické končetiny, neuromuskulární elektrická stimulace atd. (Krivošíková, 2011).

Přístupy popisované v článku byly vybrány na základě analýzy pomocí Critical Review Form (Law et al., 1998). Prvním vybraným přístupem je intervence zaměřená na úkol. Přístup je vhodný pro zlepšení motorických funkcí horních končetin. Funkční smysluplné aktivity, opakované pohyby, vhodná intenzita pohybů a aktivní účast pacientů jsou složky, které jsou považovány za klíčové pro zlepšení funkce horních končetin. Almhdawi et al. (2016) ve své studii po jeden rok sbírali data u 21 pacientů, kteří byli rozděleni do dvou skupin. Pacienti, kteří absolvovali intervenci zaměřenou na úkol, prokázali signifikantní zlepšení ve funkčních schopnostech horních končetin. Kromě toho dokázala intervence zaměřená na úkol zvýšit hladinu vlastního vnímání horní končetiny a kvalitu využívání horní končetiny ve všedních denních činnostech. Ve studii Almhdawiho et al. (2016) se ukazuje, že intervence zaměřená na úkol je účinným přístupem při zlepšování funkčního využití postižené horní končetiny, jelikož poskytuje pacientům různá řešení či strategie pro zvládnutí pohybu nebo činnosti. Tyto terapeutické

praxe

uvádějí, že CIMT může být účinnou technikou zlepšování pohybové aktivity. Shi et al. (2011) se zaměřili na aktivní rozsah pohybů, aktivní cvičení a aktivní používání horní končetiny ve všedních denních činnostech. Autoři poskytli poměrně silný důkaz, že přístup může snížit úroveň postižení, zlepšit schopnost používání paretické horní končetiny a zvýšit spontánnost během doby rehabilitace lépe než tradiční intervence, jako je Bobath koncept, bimanuální techniky, protahování, kompenzační techniky atd. Přístup CIMT vyvrátil domněnku, že pacienti se mohou zlepšovat pouze v období jednoho roku po CMP (Otadi et al., 2016; Shi et al., 2011; Suputtitada, Suwanwela, Tumvitee, 2004). Třetím přístupem je bilaterální trénink. Jedná se o metodu využívající aktivity, při kterých se obě horní končetiny zapojí současně. Využívá se jak aktivní, tak pasivní pohyb postižené horní končetiny prostřednictvím identického pohybu nepostižené horní končetiny. Spadá sem pět skupin pohybů: kooperační, osově symetrický, Mirror therapy, robotická terapie a aktivita, při které ne-

postižená horní končetina pomáhá paretické (Rejtarová, 2018). Sethy et al. (2018) ve své studii rozdělili pacienty náhodně do dvou skupin. Jedna skupina absolvovala konvenční terapii s využitím prvků Bobath konceptu. Druhá skupina podstupovala bilaterální trénink, kdy měli pacienti zadané specifické bilaterální úkoly. Všichni absolvovali intervence jednu hodinu denně, pět dní v týdnu po dobu celkem šesti týdnů. Došlo k významnému kvalitativnímu zlepšení prováděného pohybu ve skupině pacientů, kteří absolvovali bilaterální trénink. Bilaterální trénink může zlepšit motorické schopnosti a funkční využití postižené horní končetiny u pacientů po CMP. Dalším důležitým aspektem bilaterálního tréninku je míra opakování, která je známým principem motorického učení. Výsledky studií ukazují, že bilaterální trénink horních končetin je u pa cientů po CMP účinnější terapií ve srovnání s terapií konvenční. Je nutné provést další studie k posouzení dlouhodobých účinků bilaterálního tréninku u rehabilitace horních končetin (Sethy et al., 2018; McCombe,

Í UNIKÁTN

OCH RANOU

INZERCE

V TR

BIÁ

LNÍ

S CE AVI RUK AL OU

principy jsou kromě dalších principů, jako je například motorická kontrola, učení a variabilita, začleněny do intervence zaměřené na úkol. Důležitým aspektem je také zpětná vazba. Wu et al. (2000) dospěli k závěru, že použití reálných a funkčních objektů může být účinným způsobem, jak usnadnit, zefektivnit a zkoordinovat pohyb postižené horní končetiny u pacientů po CMP. Sami pacienti hodnotili intervenci zaměřenou na úkol jako účinnou (Almhdawi et al., 2016; Wu et al., 2000; Hubbard, 2009). Dalším přístupem je vynucené používání paretické končetiny (dále pouze CIMT), kdy je pacientovi omezena hybnost zdravé horní končetiny a on je nucen používat paretickou končetinu při všech činnostech. Tréninkem postižené horní končetiny a omezením zdravé horní končetiny poskytuje CIMT příležitost k posílení používání postižené končetiny a k omezení nepříznivých důsledků toho, že by ji pacient nepoužíval. Přístup CIMT vylučuje asi 75 % pacientů po CMP kvůli vysoce nastaveným kritériím pro zařazení do terapie. Suputtitada et al. (2002)

ANTIMIKROBIÁLNÍ RUKAVICE REVOLUCE VE SVĚTĚ PREVENCE NOZOKOMIÁLNÍCH INFEKCÍ • rukavice s trvalou antimikrobiální ochranou • významný prvek prevence výskytu nozokomiálních nákaz • účinné proti širokému spektru bakterií • bez vlivu na pokožku • žádný vliv na bakteriální rezistenci

www.abena.cz 13

praxe

Diskuse Dysfunkce horní končetiny omezuje pacienta v jeho funkční nezávislosti a může ho odkázat na fyzickou pomoc druhé osoby. Ergoterapeutickým cílem by mělo být dosažení co největší možné soběstačnosti pacienta po CMP a zajištění alespoň funkční hybnosti horních končetin.

vaných pohybů a aktivní účasti pacienta. Velkou výhodou oproti jiným přístupům je, že kritéria pro absolvování nejsou tak přísně nastavená, jako například u přístupu CIMT. Intervence zaměřená na úkol pacientům poskytuje zpětnou vazbu, což je výborné pro udržení motivace k pokračování v rehabilitaci. Přístup zvyšuje hladinu vnímání, kvalitu pohybu a využívání paretické končetiny, poskytuje řešení a různé strategie pro zvládnutí pohybu či činnosti.

Přístup CIMT využívá především nácvik izolovaných pohybů a trénink funkčních aktivit. Měl by více využívat aktivit, které pacient považuje za smysluplné, aby neztrácel motivaci. V rehabilitaci horních končetin u pacientů po CMP existuje nespočet terapeutických přístupů. V tomto článku byly zmíněny tři: intervence zaměřená na úkol, přístup vynuceného používání paretické končetiny (CIMT) a bilaterální trénink. Jak popsali autoři Rand et al. (2018), pro zlepšení funkčních dovedností horních končetin je vhodné využít intervenci zaměřenou na úkol. Tato metoda se využívá k naučení požadovaných pohybů a inhibování pohybů nevhodných (Ahn, Kim, Park, 2019). Intervence zaměřená na úkol využívá principů motorické kontroly, učení a variability, opako-

Přístup CIMT účinně motivuje pacienty po CMP k používání postižené horní končetiny. Efektivně snižuje spasticitu na paretické končetině, snižuje úroveň postižení, zvyšuje spontánnost v používání paretické končetiny a zlepšuje funkci paretické horní končetiny ve všedních denních činnostech. Přístup má prokázáný efekt u pacientů po CMP. Nevýhodou jsou přísně stanovená kritéria pro absolvování intervence, kdy je až 75 % pacientů vyloučeno. V článku byl jako poslední zmíněn bilaterální trénink. Jeho výhodou je zlepšení motorických schopností, zlepšení frekvence a kvality

prováděného pohybu a funkční využití paretické končetiny. Je vhodný pro široké spektrum pacientů, nicméně u tohoto přístupu neexistují kvalitní studie pro prokázání dlouhodobého účinku terapie. Prognóza zdravotního stavu po CMP se odvíjí od velkého počtu faktorů (masivnost postižení mozku, fyzický stav před onemocněním, fyzická kondice při rehabilitaci atd.). CMP je diagnóza s rozličným stupněm postižení a nedá se komplexně říci, že se funkce zcela obnoví. Je potřeba brát pacienta jako individualitu s individuálními příznaky a potřebami. V praxi lze jen velmi těžce vybrat jeden nejlepší přístup pro všechny pacienty. Každý má jiné potřeby a jiné cíle. Například množství pacientů, kteří by zvládli absolvovat CIMT, je omezené kvůli náročnosti a intenzitě programu, ale jako jediný z uvedených přístupů má vědecky potvrzený efekt u pacientů po CMP. U ostatních dvou chybí studie, které by tento efekt jednoznačně potvrdily či vyvrátily. Dohledané studie mají i další limitace. Nejčastějším problémem je příliš malý počet pacientů, nejednoznačný popis prováděné terapie či chybějící informace o dlouhodobých účincích terapie.

Závěr Intervence zaměřená na úkol je vysoce individuální, ergoterapeutická, funkčně založená, kompatibilní s motorickým učením a principy motorické kontroly. Zvolené terapeutické aktivity by se měly lišit v typu úkolů, jejich pořadí a v prostředí, kde se provádějí, aby se zefektivnil přenos dovedností naučených v terapii do běžného života pacientů. Cílem intervence zaměřené na úkol je umožnit pacientům po CMP provádět úkoly, činnosti a role, které sami považují za důležité. Přístup CIMT využívá především nácvik izolovaných pohybů a trénink funkčních aktivit. Měl by více využívat aktivit, které pacient považuje za smysluplné, aby neztrácel motivaci. Přístup má prokázaný efekt u pacientů po CMP. U bilaterálního tréninku chybí kvalitní výzkum, který by ukázal efekt či omezení u těchto pacientů. Měl by dopomáhat ke zmírnění motorického poškození a zvýšit funkční využití paretické končetiny.

Literatura u autorek

foto: Profimedia

Whitall, 2008; Mude, Maryas, 2008; Stewart, Cauraugh, Summers, 2006; Pollock et al., 2014).

florence 5/19

inzerce

personální inzerce VOLNÁ MÍSTA VRCHNÍ SESTRA NEUROCHIRURGICKÉ KLINIKY Fakultní nemocnice Hradec Králové přijme vrchní sestru Neurochirurgické kliniky. Požadujeme: vysokoškolské, vyšší odborné nebo středoškolské vzdělání v oboru všeobecná sestra dle zákona č. 96/2004 Sb., v platném znění, specializovaná způsobilost v oboru organizace a řízení ve zdravotnictví nebo

managementu výhodou, specializace v příslušném oboru, minimálně 5 let praxe v oboru, předchozí zkušenosti z vedoucí funkce výhodou, organizační, komunikační a řídicí schopnosti, zdravotní způsobilost a bezúhonnost. Nabízíme: práci ve špičkovém zdravotnickém zařízení, možnost odborného a profesního rozvoje, platové podmínky dle platných předpisů, zaměstnanecké výhody. Více informací na www.fnhk.cz/kariera

Předplaťte si Florence

a získejte dárkový poukaz na 2 vstupenky do Divadla v Dlouhé přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

CHYBÍ VÁM LIDI? Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz VÁŠ ZDRAVÝ PARTNER PRO MEDICÍNSKÉ PŘEKLADY • Odborné překlady • Tlumočení • Multimediální a graﬁcké služby

+420 384 361 300 info@traductera.com +420 777 333 637 www.traductera.cz

Standardní roční předplatné

350

Kč Objednávejte na www.centram.cz Nabídka platí pro standardní roční předplatné uhrazené do 26. 11. 2019. Dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v ČR do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. Platí do vyčerpání zásob.

11. pražské mezioborové onkologické kolokvium WORLD INTERDISCIPLINARY ONCOLOGISTS MEETING

LÉKAŘI A SESTRY SPOLEČNĚ PROTI ZHOUBNÝM NÁDORŮM

29 9.‒ .‒31 3 . ledn 31 na 2 20 020 2 | Cla ari rio on n Con ongr g es ss Ho ote t l Pr Prag gue u ** * ** Předběžná témata pro 11. ročník kolokvia:

Více informací na www.pragueonco.cz

PO OŘA ADATE EL A ORGA ANIZ ZÁT TOR KO OLOKV VIA A We Make Media, s. r. o. / tel.: +420 778 476 475 e-mail: info@pragueonco.cz / www.pragueonco.cz

DIIAMA ANTO OVÝ PA ARTN NER

odborný článek

florence 5/19

Nové formy užívání tabáku: elektronické cigarety a zahřívaný tabák Souhrn:

Klíčová slova:

Užívání tabáku dnes již zdaleka neznamená pouze kouření cigaret. Trend rychlého rozvoje technologií a digitalizace ovlivnil také oblast užívání nikotinu, a to díky vývoji elektronických alternativ určených k inhalování. Elektronické cigarety a zahřívaný tabák aktuálně zažívají nárůst obliby nejen v České republice a v Evropě. V tomto článku představíme charakteristiky nových tabákových produktů (elektronické cigarety a zahřívaný tabák), zejména jejich technologická specifika, mechanismus fungování, legislativní aspekty, rozšíření užívání v České republice a v neposlední řadě zhodnocení diskutovaného terapeutického potenciálu i škodlivosti dle dosavadních studií. elektronická cigareta, zahřívaný tabák, nikotin, aerosol, závislost, adiktologie

Mgr. Adam Kulhánek, vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku, Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze Doc. Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D., zástupce přednosty pro vědu a výzkum, Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze

Elektronické cigarety Elektronická cigareta, nazývaná též e-cigareta nebo slangově „vapo“ či „vape“, je zařízení určené k zahřívání speciálně upravené tekutiny (e-liquid) pomocí elektronického topného tělesa. Mechanismem fungování e-cigarety je vaporizace (odpařování), nikoli spalování či hoření (e-cigareta neobsahuje pevný tabák). Výsledným produktem e-cigarety je aerosol, který uživatel inhaluje ústy do plic. Zařízení je složeno z baterie, která může být jednorázová nebo dobíjecí, dále ze zahřívací kovové spirálky a topného tělesa (tzv. atomizér), zásobníku na e-liquid (cartridge nebo tank) a náustku (Brown, Cheng, 2014). Elektronické cigarety je dále možné dělit na tzv. uzavřené a otevřené systémy. Otevřené systémy e-cigaret umožňují na rozdíl od těch uzavřených přestavovat zařízení (obměňovat součástky a skládat k omponenty) a doplňovat e-liquid dokapáváním do k tomu určených zásobníků. Vaporizace probíhá po nasátí e-liquidu do bavlněného knotu, který jej přivádí na kovovou cívku zahřátou na teplotu 100–350 °C (Zhao, Shu, Guo, Zhu, 2016). Náplně do e-cigaret zvané e-liquidy

jsou kapalné směsi složené z propylenglykolu, gylcerinu, aromat, vody a nikotinu (Grana, Benowitz, Glantz, 2014). E-liquidy se vyrábějí také beznikotinové a jsou dostupné v mnoha příchutích, od tabáku po ovoce, sladké limonády, dezerty apod. (Zhu et al., 2014). První modely elektronických cigaret, tvarem podobné klasické cigaretě, byly uvedeny na trh v Číně roku 2004. Postupným vývojem byly e-cigarety

technologicky zdokonalovány až po dnešní sofistikovaná zařízení typu box mod či pod systém, které umožňují uživateli inhalovat velký objem koncentrovaného aerosolu s vysokým obsahem nikotinu. Legislativně jsou elektronické cigarety ukotveny v tzv. nekuřáckém zákoně (č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek), který vymezuje tento pojem (§ 2 písm. e). Nekuřácký zákon dále zakazuje prodej e-cigaret (a jakýchkoli jejich komponent) osobám mladším 18 let, zakazuje jejich

foto: Profimedia

odborný článek

užívání, podobně jako v případě tabáku, ve veřejné dopravě, ve školských a zdravotnických zařízeních, v prostorách sportovišť a dětských hřišť atd. Výjimku mají elektronické cigarety v provozovnách stravovacích služeb (restaurace, kavárny, bary) a vyhrazených prostorách zoologických zahrad, kde je jejich užívání povoleno (více § 2 zákona č. 65/2017 Sb.). Ve zdravotnických zařízeních má užívání e-cigaret výjimku na uzavřených psychiatrických odděleních nebo v zařízeních pro léčbu závislostí (ve stavebně oddělených prostorách určených ke kouření). Propagace elektronických cigaret je regulována dle zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Povinnosti pro výrobce a dovozce e-cigaret upravuje prováděcí vyhláška č. 37/2017 Sb. Z hlediska akutního rizika užívání elektronických cigaret je aerosol méně škodlivý než kouř z klasických cigaret (National Academies of Sciences & Medicine, 2018). Obsahuje znatelně nižší množství toxických látek v nízkých koncentracích a především neobsahuje vysoce rizikové karcinogeny obsažené v kouři klasických cigaret. Přesto však byly v produktech e-cigaret zachyceny některé škodlivé látky, např. formaldehyd, acetaldehyd, akrolein, těžké kovy, diacetyl, benzen a další (Goniewicz et al., 2014; Cheng, 2014; Jensen, Luo, Pankow, Strongin, Peyton, 2015; Olmedo et al., 2018). Dlouhodobé následky užívání e-cigaret doposud nejsou dostatečně zmapovány. Odborníci upozorňují na vysokou atraktivitu elektronických cigaret mezi dětmi, potenciální riziko rozvoje závislosti a užívání dalších tabákových produktů (Walley, Wilson, Winickoff, Groner, 2019; Watkins, Glantz, Chaffee, 2018; Zhong, Cao, Gong, Fei, Wang, 2016). V České republice užívá e-cigarety necelých 5 % mladistvých dospělých (Csémy, Fialová, Kodl, Skývová, 2019), z toho nejvíce ve věkové kategorii 15–24 let, a 11 % dětí ve věku 13–15 let, z toho více chlapci (Sovinová, Kostelecká, 2017). Zvláštní produkt mezi elektronickými cigaretami představují tzv. vitaminové inhalátory, které začaly být ve větším měřítku prodávány v roce 2016. Tyto inhalátory údajně obsahují některé vitaminy (např. A, B, C, D i E), ale také třeba koenzym Q10 či kolagen. Zatímco výrobci se odvolávají na vědecky podložené poznatky, odborníci obecně

se staví k vitaminovým inhalátorům skepticky, až negativně. Zdravotní benefity jsou nejednoznačné, víme stále relativně málo o vstřebávání a biologické dostupnosti vitaminů v plicích a dýchacích cestách, a jak se ukazuje například ve studiích se zvířaty, dlouhodobé užívání některých vitaminů může vést až k předávkování a dalším zdravotním komplikacím. Snaha využít marketingového potenciálu vitaminů a nutrientů tak, aby prodávaný produkt vypadal zdravě, je zjevná. Zásadní otázkou zůstává, proč by měl člověk investovat do nové formy návyku, když potřebné lze získat z potravy.

Zahřívaný tabák Zahříváný tabák (z anglického hea ted tobacco products) obdobně jako e-cigarety využívá elektronické zařízení, nikoli však k odpařování tekutiny, ale k zahřívání speciálních tabákových náplní. Zařízení obsahuje nabíjecí baterii, zahřívací těleso (žhavicí planžetu nebo žhavicí komoru) a řídicí elektroniku regulující proces zahřívání (Simonavicius, McNeill, Shahab, Brose, 2018). Vkládají se do něj jednorázové tabákové náplně obsahující rekonstituovaný tabák (zvlhčený propylenglykolem, glycerinem a vodou), připomínající malé cigarety. Tabáková náplň (tzv. stick) je po nasazení na žhavicí planžetu nebo vložení do žhavicí komory zahřátý na teplotu 250–350 °C (Simonavicius et al., 2018). Uživatel inhaluje výsledný aerosol ústy a následně jej vdechuje do plic. Jelikož tabáková náplň obsahuje nasekané listy tabáku, aerosol vždy obsahuje nikotin v koncentraci přibližně odpovídající jedné cigaretě (Farsalinos, Yannovits, Sarri, Voudris, Poulas, 2017). Náplně mohou být dochucovány aromaty (mentol, ovoce, sladké příchutě apod.). Zahřívaný tabák je komerčně prezentován od roku 2016, kdy největší popularitu zaznamenal v Asii a následně také v Evropě. V České republice bylo první zařízení představeno na jaře roku 2017 pod značkou „IQOS“ (Philip Morris ČR a.s.), v roce 2018 následovalo představení produktu „glo“ (British American Tobacco Czech Republic, s.r.o.). Legislativní vymezení zahřívaného tabáku v ČR doposud chybí (produkt IQOS byl uveden na trh po nabytí účinnosti nekuřáckého zákona). Převládá tak volná interpretace tabákových náplní jako tabákového výrobku dle § 2 odst. b) zákona č. 65/2017 Sb. a elektronického

zařízení (tzv. holder) jako elektronické cigarety dle § 2 odst. e) zákona č. 65/2017 Sb. Z tohoto titulu je užívání zahřívaného tabáku v provozovnách stravovacích služeb (restaurace, kavárny, bary) tolerováno. Zákon o regulaci reklamy doposud nijak propagaci zahřívaného tabáku nereguluje. Škodlivost aerosolu zahřívaného tabáku je hodnocena jako nižší ve srovnání s klasickými cigaretami a vyšší v porovnání s e-cigaretami (Farsalinos et al., 2018). Rizika bývají zmiňována v souvislosti s obsahem některých toxických látek (byť v nízkých koncentracích) jako formaldehyd, acetaldehyd, tabákově specifické nitrosaminy, akrolein, kyanhydrid a další (Bekki, Inaba, Uchiyama, Kunugita, 2017; Davis, Williams, Talbot, 2018; Leigh, Palumbo, Marino, O’Connor, Goniewicz, 2018). Dlouhodobé následky užívání zahřívaného tabáku nejsou doposud známy. Odborníci i zde upozorňují na marketing, který je cílený na děti a mladé lidi, a na potenciální riziko časného rozvoje závislosti a následného užívání dalších forem tabáku (Jenssen, Walley, McGrath-Morrow, 2018; Max, Sung, Lightwood, Wang, Yao, 2018; McKelvey et al., 2018). Epidemiologická data o míře užívání zahřívaného tabáku v ČR nejsou dosud dostupná.

Terapeutický potenciál e-cigaret Jedním z diskutovaných možných přínosů přechodu aktivních kuřáků klasických cigaret na e-cigarety je potenciál snížit zdravotní rizika (McNeill et al., 2018). Současné studie naznačují, že e-cigarety mohou vedle léčby náhradním nikotinem (v různých formách: náplast, žvýkačka, pastilka, nosní sprej, inhalátor, ústní sprej, ústní proužek či mikrotab) představovat alternativu při odvykání kouření, zejména pokud je užívána pod odborným vedením (Hajek et al., 2019). Výsledky kvalitně zpracovaného přehledu současných vědeckých poznatků ukázaly, že e-cigarety s obsahem nikotinu jsou účinnější při odvykání kouření než e-cigarety bez nikotinu (Hartmann-Boyce et al., 2016). Jako alternativní metoda pro zanechání kouření je elektronická cigareta využívána například ve Velké Británii (NHS, 2019; Farrimond, Abraham, 2018). Odborníci v tamních Stop smoking centrech nabízejí možnost využití e-cigaret v případě, že pa cient odmítá konvenční klinické postupy odvykání (např. vareniklin či

odborný článek

jinou náhradní nikotinovou terapii) nebo odmítá zcela přestat kouřit. Kuřák je informován o stanovené denní dávce nikotinu v e-liquidu a následně je odborníky veden k postupnému redukování jeho užívání. Obdobně jsou e-cigarety k odvykání doporučovány kuřákům na Novém Zélandu (Ministry of Health New Zealand, 2019). Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze je transdisciplinárním pracovištěm se specializací na oblast prevence, léčby, výzkumu a vzdě-

florence 5/19

lávání v oblasti užívání návykových látek a závislostního chování. Od roku 2018 patří i díky podpoře Ministerstva zdravotnictví ČR do portfolia pracoviště také specializované veřejnozdravotní Centrum pro výzkum a prevenci užívání tabáku. Cílem centra, které mj. úzce spolupracuje se Státním zdravotním ústavem, jsou odborné aktivity zaměřené na oblast prevence, léčby a výzkumu užívání tabáku, včetně mapování nových trendů užívání e-cigaret a zahřívaného tabáku. Chod centra zajiš-

Literatura 1. Bekki, K., Inaba, Y., Uchiyama, S., Kunugita, N. (2017). Comparison of Chemicals in Mainstream Smoke in Heat-not-burn Tobacco and Combustion Cigarettes. J uoeh, 39(3), 201–207. DOI: 10.7888/juoeh.39.201. 2. Brown, C. J., Cheng, J. M. (2014). Electronic cigarettes: product characterisation and design considerations. Tob Control, 23 Suppl 2, ii4–10. DOI: 10.1136/ tobaccocontrol-2013-051476. 3. Csémy, L., Fialová, A., Kodl, M., Skývová, M. (2019). Užívání tabáku a alkoholu v České republice 2018. Retrieved from: http://www.szu.cz/uploads/documents/ szu/aktual/uzivani_tabaku_alkoholu_ cr_2018.pdf. 4. Davis, B., Williams, M., Talbot, P. (2018). iQOS: evidence of pyrolysis and release of a toxicant from plastic. Tob Control. DOI: 10.1136/tobaccocontrol-2017-054104. 5. Farrimond, H., Abraham, C. (2018). Developing E-cigarette friendly smoking cessation services in England: staff perspectives. Harm Reduct J, 15(1), 38. DOI: 10.1186/ s12954-018-0244-8. 6. Farsalinos, K. E., Yannovits, N., Sarri, T., Voudris, V., Poulas, K. (2017). Nicotine delivery to the aerosol of a heat-not-burn tobacco product: comparison with a tobacco cigarette and e-cigarettes. Nicotine Tob Res. DOI: 10.1093/ntr/ntx138. 7. Farsalinos, K. E., Yannovits, N., Sarri, T., Voudris, V., Poulas, K., Leischow, S. (2018). Carbonyl emissions from a novel heated tobacco product (IQOS): comparison with an e-cigarette and a tobacco cigarette. Addiction. DOI: 10.1111/add.14365. 8. Goniewicz, M. L., Knysak, J., Gawron, M., Kosmider, L., Sobczak, A., Kurek, J., Benowitz, N. (2014). Levels of selected carcinogens and toxicants in vapour from electronic cigarettes. Tob Control, 23(2), 133–139. DOI: 10.1136/tobaccocontrol-2012-050859. 9. Grana, R., Benowitz, N., Glantz, S. A. (2014). E-cigarettes: a scientific review. Circulation, 129(19), 1972–1986. DOI: 10.1161/CIRCULATIONAHA.114.007667. 10. Hajek, P., Phillips-Waller, A., Przulj, D., Pesola, F., Myers Smith, K., Bisal, N., Jinshuo, L., et al. A Randomized Trial of E-Cigarettes versus Nicotine-Replacement Therapy. New England Journal of Medicine 380, no. 7 (February 14, 2019): 629–37. https://doi. org/10.1056/NEJMoa1808779.

ťuje multioborový tým složený z odborníků z oblasti adiktologie, psychologie, medicíny, výzkumu, práva, toxikologie a dalších relevantních oborů. Aktivity jsou cíleny na odborníky z oblasti zdravotnictví, školství, pomáhajících profesí a veřejné správy, ale také na kuřáky, širokou veřejnost a média. Jedním z aktuálních zaměření centra je studie na kohortě pacientů-kuřáků kliniky adiktologie, ve které bude sledován terapeutický potenciál e-cigaret při léčbě závislosti na tabáku.

11. Hartmann-Boyce, J., McRobbie, H., Bullen, Ch., Begh, R., Stead, L. F., Hajek, P. Electronic Cigarettes for Smoking Cessation. Edited by Cochrane Tobacco Addiction Group. Cochrane Database of Systematic Reviews, September 13, 2016. https://doi. org/10.1002/14651858.CD010216.pub3. 12. Cheng, T. (2014). Chemical evaluation of electronic cigarettes. Tob Control, 23 Suppl 2, ii11–17. DOI: 10.1136/tobaccocontrol-2013-051482. 13. Jensen, R. P., Luo, W., Pankow, J. F., Strongin, R. M., Peyton, D. H. (2015). Hidden formaldehyde in e-cigarette aerosols. N Engl J Med, 372(4), 392–394. DOI: 10.1056/NEJMc1413069. 14. Jenssen, B. P., Walley, S. C., McGrath-Morrow, S. A. (2018). Heat-not-Burn Tobacco Products: Tobacco Industry Claims No Substitute for Science. Pediatrics, 141(1). DOI: 10.1542/peds.2017–2383. 15. Leigh, N. J., Palumbo, M. N., Marino, A. M., O’Connor, R. J., Goniewicz, M. L. (2018). Tobacco-specific nitrosamines (TSNA) in heated tobacco product IQOS. Tob Control, 27(Suppl 1), 37–38. DOI: 10.1136/ tobaccocontrol-2018-054318. 16. Max, W. B., Sung, H.-Y., Lightwood, J., Wang, Y., Yao, T. (2018). Modelling the impact of a new tobacco product: review of Philip Morris International’s Population Health Impact Model as applied to the IQOS heated tobacco product. Tob Control, 27(Suppl 1), 82–86. DOI: 10.1136/ tobaccocontrol-2018-054572. 17. McKelvey, K., Popova, L., Kim, M., Chaffee, B. W., Vijayaraghavan, M., Ling, P., Halpern-Felsher, B. (2018). Heated tobacco products likely appeal to adolescents and young adults. Tob Control, 27(Suppl 1), 41–47. DOI: 10.1136/tobaccocontrol-2018-054596. 18. McNeill, A., Brose, L. S., Calder, R., Bauld, L., Robson, D. (2018). Evidence review of ecigarettes and heated tobacco products 2018. A report commissioned by Public Health England. London: Public Health England. Retrieved from: https://www.politopedia.cl/wp-content/ uploads/2018/02/Evidence_review_of_ e-cigarettes_and_heated_tobacco_ products_2018.pdf. 19. Ministry of Health New Zealand. (2019). Vaping to quit smoking. Retrieved from: https://vapingfacts.health.nz/vaping-to-quit-smoking/.

20. National Academies of Sciences, Engineering, & Medicine. (2018). Public Health Consequences of E-Cigarettes. Washington, DC: The National Academies Press. 21. NHS. (2019). Using e-cigarettes to stop smoking. Retrieved from: https://www.nhs. uk/live-well/quit-smoking/using-e-cigarettes-to-stop-smoking/. 22. Olmedo, P., Goessler, W., Tanda, S., Grau-Perez, M., Jarmul, S., Aherrera, A., Rule, A. M. (2018). Metal Concentrations in e-Cigarette Liquid and Aerosol Samples: The Contribution of Metallic Coils. Environ Health Perspect, 126(2), 027010. DOI: 10.1289/ehp2175. 23. Simonavicius, E., McNeill, A., Shahab, L., Brose, L. S. (2018). Heat-not-burn tobacco products: a systematic literature review. Tob Control. DOI: 10.1136/tobaccocontrol-2018-054419. 24. Sovinová, H., Kostelecká, L. (2017). Czech Republic 2016 Country Report: Global Youth Tobacco Survey (GYTS). http:// www.szu.cz/uploads/documents/czzp/ zavislosti/koureni/Country_Report_2016_ GYTS.1.2018.pdf. 25. Walley, S. C., Wilson, K. M., Winickoff, J. P., Groner, J. (2019). A Public Health Crisis: Electronic Cigarettes, Vape, and JUUL. Pediatrics, 143(6). DOI: 10.1542/peds. 2018-2741. 26. Watkins, S., Glantz, S. A., Chaffee, B. W. (2018). Association of noncigarette tobacco product use with future cigarette smoking among youth in the population assessment of tobacco and health (path) study, 2013–2015. JAMA Pediatrics. DOI: 10.1001/jamapediatrics.2017.4173. 27. Zhao, T., Shu, S., Guo, Q., Zhu, Y. (2016). Effects of design parameters and puff topography on heating coil temperature and mainstream aerosols in electronic cigarettes. Atmospheric Environment, 134, 61–69. DOI: https://doi.org/10.1016/j. atmosenv.2016.03.027. 28. Zhong, J., Cao, S., Gong, W., Fei, F., Wang, M. (2016). Electronic Cigarettes Use and Intention to Cigarette Smoking among Never-Smoking Adolescents and Young Adults: A Meta-Analysis. Int J Environ Res Public Health, 13(5). DOI: 10.3390/ijerph13050465. 29. Zhu, S. H., Sun, J. Y., Bonnevie, E., Cummins, S. E., Gamst, A., Yin, L., Lee, M. (2014). Four hundred and sixty brands of e-cigarettes and counting: implications for product regulation. Tob Control, 23 Suppl 3, iii3–9. DOI:10.1136/tobaccocontrol-2014-051670.

public relations Brněnský veletrh REHAPROTEX nabídne mnoho novinek pro zdravotně tělesně postižené, ale i pro seniory

iroký sortiment kompenzačních, protetických, ortopedických a rehabilitačních pomůcek, ale i produkty pro aktivní život seniorů představí od 29. 10. do 1. 11. 2019 na brněnském výstavišti veletrh REHAPROTEX, který jako obvykle bude probíhat v bezbariérově přístupném pavilonu A. Prezentovat své výrobky a služby budou také poskytovatelé sociálních služeb, neziskový sektor nebo charitativní organizace s širokou nabídkou originálních výrobků svých klientů. Návštěvníci se mohou těšit na bohatý program přednášek, workshopů, poradenství a vyslechnou si i osobní příběh handicapovaného cyklisty Jiřího Ježka – šestinásobného paralympijského vítěze a mistra světa. Prezentované výrobky si budou moci sami otestovat. Z Prahy bude vypraven speciální vlak REHAEXPRES, který dorazí až na místo konání veletrhu, k pavilonu A na brněnské výstaviště. Veletrh

v krátkém rozhovoru přiblížila paní Šárka Dvořáková, předsedkyně Společenstva výrobců a prodejců zdravotnických prostředků. Jaký je přínos veletrhu REHAPROTEX pro veřejnost? Máte od návštěvníků zpětnou vazbu? Byť jsme v době moderní a internetové, věřím, že REHAPROTEX má přínos pro nás vystavovatele i pro návštěvníky. Naše firma je dodavatelem výrobků pro tělesně postižené, pro pečující o tělesně postižené a v neposlední řadě pro seniory. Dodáváme například invalidní vozíky, lůžka, zvedáky, výrobky pro hygienu. Produkty je zákazníkovi potřeba představit, jelikož jsou povětšinou objemné, sloužící k transportu pacienta. Veletrh je pro tyto účely nejvhodnější, protože velká část firem distribuuje své výrobky pouze skrze e-shopy. Zákazník si je zde může osahat, vyzkoušet veškeré jejich funkce a nakonec třeba i zakoupit.

Co byste účastníkům veletrhu doporučila navštívit? Co bude nejzajímavější? Já mohu mluvit pouze za firmu SIVAK, která plánuje představit několik novinek, ale zároveň připomenout naše stálice na trhu. Pro vozíčkáře bude žhavou novinkou typ aktivních vozíků Küschall od švýcarského výrobce. Stejně tak budeme představovat novinky v pečovatelském portfoliu, jako jsou aktivní zvedáky pro handicapované pacienty, matrace a další. Komu je veletrh určen? Má co nabídnout všem věkovým skupinám? Je určen především osobám se zdravotně tělesným postižením, které na veletrhu mohou zhlédnout pomůcky pro usnadnění pohybu a života, dále také pečovatelům, již zde získají informace o produktech, které pak mohou zakoupit do svých ordinací, domovů pro seniory či pro domácí péči. Mohou si je tu osahat a vyzkoušet, navíc u stánku je vždy odborný personál, který ochotně poradí nebo pomůže s výběrem.

INZERCE

Pro aktivní a sobûstaãn˘ Ïivot 29.10.–1.11. 2019 V˘stavi‰tû Brno •

Novinky a představení sortimentu výrobců z oblasti rehabilitačních, kompenzačních, protetických a ortopedických pomůcek, poskytovatelé sociálních služeb, neziskové organizace a chráněné dílny

•

Poradenství: sociálně-právní, řešení architektonických bariér, intimní poradna, výživové poradenství a další

•

Speciální program pro seniory – vystoupení V. Hrona a J. Helekala, workshopy; vyšetření a tejpování fyzioterapeutem; Emil sport aréna

Přednášky a konference odborných partnerů – Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, MPSV, Liga vozíčkářů, ParaCENTRUM Fenix, SZÚ: • Změna úhrady zdravotních prostředků • Kompenzace postižení prostřednictvím pomůcky • Rodinný život, intimita a sexualita osob se zdravotním postižením • Politika stárnutí na krajích • Aktivizace OZP • Přesuny a manipulace; Pressure mapping • Návrat na pracovní trh; Samostatný život OZP • Cestování po železnici • Ochrana spotřebitelů při změně dodavatelů energií

Otevřeno denně od 9 do 17 hodin, v pátek do 14 hodin, pavilon A. Přijeďte 29. 10. 2019 vlakem REHAEXPRES z Prahy až na brněnské výstaviště!

www.rehaprotex.cz

pro školy

florence 5/19

„Čas nezastavíš ani v medicíně“ 5. ročník projektového dne na plzeňské „zdrávce“ se konal 31. 1. 2019 a přinesl téma „Čas nezastavíš ani v medicíně“.

šichni jsme si vědomi faktu, že mnohdy dost dlouho trvá, než se nová metoda léčby či vyvíjený lék dostanou do praxe. Ale medicína za poslední desetiletí udělala veliký pokrok nejen v oblasti výzkumu, ale také v oblasti léčby, a tím i zvýšení kvality života pacientů. O tomto pokroku a o dalších tématech, která souvisejí s medicínou, byl další ročník projektového dne na plzeňské „zdrávce“. Medicína současnosti přináší obrovské množství převratných objevů. Týkají se například výzkumu kmenových buněk, vývoje v oblasti plastické chirurgie nebo cílené léčby rakoviny. I našim žákům se podařilo zmapovat některé významné medicínské milníky a vystoupit na pódiu společenského sálu střední školy dopravní s vlastními projekty. Celému projektovému dni, stejně jako každým rokem, předcházely pečlivé přípravy. Jedná se o reprezentaci školy nejen před významnými hosty z řad našich sociálních partnerů, ale i před osobnostmi působícími v oblasti školství či politicky činnými osobnostmi Plzeňského kraje. Proto s přípravami projektového dne začínáme již začátkem nového školního roku, na přelomu září a října. Jsme si vědomi faktu, že projektové vyučování se stává mezi žáky a pedagogy stále oblíbenějším a ceníme si společné snahy, díky níž projektový den na plzeňské „zdrávce“ nabývá stále vyšší úrovně. Proto jsme se rozhodli oslovit vytipované společnosti a požádat je o poskytnutí sponzorského daru v podobě občerstvení pro naše účinkující a hosty. Věřili jsme, že skvěle zpracovaný program přesvědčí a najde se společnost, která s námi naváže dlouhodobou spolupráci. I to se nakonec podařilo a veliké díky

patří Hypermarketu Globus Plzeň-Chotíkov za poskytnutí dostatečného množství čerstvého a kvalitního občerstvení: obložených baget, p lněných croissantů, sladkých i ovocných koláčů a také za zajištění pitného režimu. Místem konání projektového dne se stal oblíbený společenský sál střední průmyslové školy dopravní, který má dostatečnou kapacitu na to, aby pojal účinkující žáky i diváky a zároveň zajistil důstojné místo pro naše hosty. K těm patřili například Mgr. Ivana Bartošová, náměstkyně hejtmana pro oblast školství a cestovního ruchu, JUDr. Jaroslava Havlíčková, MBA, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, Mgr. Jaroslav Šobr, zastupitel a předseda výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, MUDr. Václav Šimánek, Ph.D., člen Rady Plzeňského kraje pro oblast zdravotnictví a ředitel FN Plzeň, Mgr. Bc. Světluše Habrová, zástupkyně náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FN Plzeň, a Mgr. Bc. Věra Berková, vrchní sestra Neurochirurgické kliniky FN Plzeň. Byli jsme potěšeni i návštěvou zástupců HM Globus, kteří se přišli podívat na akci, jejíž se stali sponzory.

Nelehkého úkolu hodnocení a udělování bodů našim vystupujícím žákům se ujala porota složená z Mgr. Petry Lincové, učitelky SZŠ Kladno, Bc. Ladislavy Švihlové, staniční sestry lůžkového oddělení II. interní kliniky FN Plzeň, a Terezy Nahodilové, žákyně 4. ročníku oboru zdravotnický asistent. I přes ne vždy stoprocentní shodu se naší porotě podařilo vybrat tři nejzdařilejší projekty, které byly právem oceněny. První místo zaslouženě patří žákům 2. B oboru zdravotnický asistent Vandě Šroubkové a Kemalu Hami Vuralovi. Jejich práce o historii a novinkách v ošetřování nemocných po úrazech páteře a míchy byla srovnatelná s prací odborníků ve zdravotnictví. Poukázala na moderní možnosti v léčbě a zmínila význam kvalitní rehabilitace, která se podílí na vracení pacientů do běžného života. Druhé místo patří projektu zaměřenému na oblast stomatologie nesoucí vtipný název „Zubní červ přežil“. Téma stomatologie nebylo vybráno náhodou, neboť tvůrkyněmi tohoto projektu byly žákyně oboru asistent zubního technika Nikola Polcová a Natálie Kantorová. Na místě třetím se umístil Stanislav Čech z oboru zdravotnické lyceum. Prezentace

foto: archiv autorky

Veliký ohlas sklidila netradiční módní přehlídka. Ta prostřednictvím dobových zdravotnických oděvů poukázala na historický vývoj uniforem určených pro ošetřovatele.

Za kolektiv odborných učitelek SZŠ a VOŠZ Plzeň Mgr. Alena Štroblová

pro školy

s názvem „Není sáček jako sáček“ seznámila posluchače s náročným, ale plnohodnotným životem pacienta stomika a také s širokým výběrem stomických pomůcek, včetně kolostomických sáčků. Skutečné stomické pomůcky se staly součástí tohoto oceněného projektu. K dalším zdařilým pracím patřily projekty z oblasti psychiatrie, operační medicíny, léčby neplodnosti, biologických zbraní či plastické chirurgie. Dozvěděli jsme se i o historii a výstavbě nových pavilonů ve FN Plzeň. Naši žáci zasluhují obrovský obdiv za kvalitní splnění nelehkého úkolu a často až nadprůměrné zpracování projektů. Vystoupit na pódiu před spolužáky a významnými osobnostmi Plzeňského kraje včetně vedení školy také není jednoduché. Přesto se všem podařilo skvěle reprezentovat svoji osobu a hlavně školu, kterou navštěvují. Školu, která je připravuje na budoucí povolání. Po skončení prvního bloku žákovských prezentací sklidila veliký ohlas netradiční módní přehlídka. Jejím smyslem bylo prostřednictvím dobových zdravotnických odě-

vů poukázat na historický vývoj uniforem určených pro ošetřovatele. Představila se nám řádová sestra spolu s dalším modelem inspirovaným zakladatelkou první ošetřovatelské školy na světě Florence Nightingalovou. K vidění byly modely válečných sester či uniformy vytvořené podle oděvů lékařů Červeného kříže, kdy sestry nosily přes civilní oblečení bílý plášť s červeným křížem na rukávu. Další, všem velice známou uniformu nosily nejen sestry v nemocnicích, ale i studenti zdravotnických škol. Tato uniforma bývá též k vidění v řadě českých seriálů se zdravotnickou tematikou, které odvysílala například Česká televize. Jedná se o pracovní oděv v podobě modrých šatů s bílou zástěrou a nepřehlédnutelným naškrobeným čepečkem. Žáci neopomněli ani model záchranáře a závěrem přehlídky ukázali svou vizi sestry budoucnosti. Do sálu přijela na kolečkových bruslích, pro rychlejší pohyb po oddělení, vybavená nepřehlédnutelnou inovací v podobě moderních technologií. Díky této nevšední přehlídce měli všichni diváci možnost zhlédnout, jakými

změnami prošla uniforma sester, než získala nynější podobu. Stejně jako všechny předchozí se i letošní, 5. ročník projektového dne konal pod záštitou ředitelky školy PhDr. Ivany Křížové a její zástupkyně pro odbornou výuku PhDr. Radky Felzmannové. Poděkování patří i již sehranému týmu odborných učitelek, který dokáže perfektně zorganizovat tento náročný den. Nesmíme zapomenout ani na pěveckou stálici, kterou je žákyně 3. B oboru zdravotnický asistent Barbora Tokárová. Pokaždé si získá přízeň publika svým nádherným hlasem a pěveckým umem. Za své výkony bývá oceněna bouřlivým potleskem. Díky nádherně zazpívané písni „Jednoho dne se vrátíš“ od Věry Špinarové s ní tentokrát hosté zavzpomínali na bohužel již zesnulou známou českou zpěvačku. Přestože další ročník projektového dne je již za námi a my jsme plni doznívajícího nadšení, začínáme přemýšlet o tématu novém. Věříme, že čas se v medicíně opravdu nezastaví a naši pacienti budou léčeni stále kvalitnějšími a modernějšími lékařskými postupy. INZERCE

pro školy

florence 5/19

Nejcennější jsou vlastní zkušenosti

PaedDr. Jaroslava Svinenská, hlavní koordinátorka projektu Erasmus+ Mgr. Markéta Vojtová, Ph.D. – Norsko, Bc. Milena Marešová, Mgr. Miroslava Dlabáčková – Slovensko, Mgr. Gabriela Trejtnarová – Velká Británie, Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Hradec Králové

rojekt Erasmus+ umožňuje pedagogům a studentům středního a vyššího studia vycestovat a nějakou dobu pracovat ve zdravotnických zařízeních v zahraniční. Stážisté mají možnost poznat cizí země, místní zvyklosti, získat pracovní zkušenosti a zlepšit se v cizím (anglickém) jazyce. V rámci projektu nazvaného Nejcennější jsou vlastní zkušenosti jsme nabídli studentům VOŠZ a SZŠ Hradec Králové vycestovat do některých evropských zemí. V nabídce byly pro

uchazeče oboru zdravotnický asistent krátkodobé, dvou- a třítýdenní pracovní stáže v Norsku, na Slovensku a ve Velké Británii, pro vybrané studenty oboru diplomovaná všeobecná sestra tříměsíční pracovní výjezd do Velké Británie.

Norsko Součástí projektu byla pracovní cesta dvou učitelek odborných předmětů a jedné učitelky anglického jazyka do Norska. Uskutečnila se v listopadu 2018 a týdenní pobyt sloužil k navázání spolupráce se střední školou Glemmen videregående skole ve Fredrikstadu. Tato střední škola vzdělává zdravotnické asistenty, ale také kuchaře, automechaniky, kadeřníky a pracovníky pro předškolní a mimoškolní činnosti. Odborné učitelky se zúčastnily výuky zdravotnických asistentů v odborných učebnách, které jsou svým zařízením podobné těm, které známe z našich podmínek. Dále měly možnost navštívit zařízení pro mladé lidi s handicapem Østerhaug, zaSlovensko (výlet na hrad Šomoška, který leží na slovensko-maďarských hranicích)

řízení Helsehuset – Medical center a moderní nově vystavenou nemocnici Sykehuset Østfold Kalnes. V květnu 2019 pak odjely na dvoutýdenní stáž dvě žákyně oboru zdravotnický asistent. Stáž absolvovaly v sanatoriu Emil Mørchs Minne Sykehjem. Tato stáž měla pro děvčata velice pozitivní efekt v tom, že se musely zbavit obav hovořit anglickým jazykem, získaly náhled na způsob vzdělávání pracovníků stejného pracovního zařazení, poznaly odlišnosti v organizaci práce a poskytování ošetřovatelské péče v norských podmínkách. Velice kvitovaly fakt, že jeden pracovník zajišťuje péči u maximálně tří klientů, má tudíž více času na osobní kontakt s nimi a na uspokojování jejich individuálních potřeb. Rovněž se seznámily s některými pomůckami, které v českých zařízeních během vykonávání odborné praxe nevidí (intermitentní katetrizace močových cest, odlišnosti při používání inzulinových per, koloběžky pro personál na oddělení…). Stážistky měly největší obavy z neznáma, poprvé takto samostatně vycestovaly mimo území České republiky, měly strach z jazykové bariéry a kontaktu se starší generací, která nemusí umět anglicky. Po absolvování stáže ji děvčata zpětně hodnotila jako velice přínosnou, některá očekávání se nenaplnila (např. obavy z počasí, ze kterého byly mile překvapené), jazyková bariéra a ostych hovořit anglicky relativně rychle vymizely. V prvních dvou dnech žákyně pobyly ve spolupracující střední škole, kde byly zapojeny do výuky některých odborných předmětů. Zde navázaly kontakt se svými vrstevníky a musely s nimi komunikovat v angličtině, což bylo přínosné pro obě zúčastněné strany. Byly překvapené jazykovou úrovní svých vrstevníků.

foto: archiv autorek

Článek rekapituluje zkušenosti získané během stáží v zahraničních zdravotnických a sociálních zařízeních v projektu Erasmus+. Projekt podpořil výjezd pěti učitelek, dvanácti žákyň oboru zdravotnický asistent a tří studentek vyšší odborné školy oboru diplomovaná všeobecná sestra. Vybrané dvě žákyně absolvovaly dvoutýdenní stáž v Norsku, šest žaček absolvovalo dvoutýdenní stáž na Slovensku a čtyři žákyně absolvovaly třítýdenní stáž ve Velké Británii. Studentky vyšší odborné školy absolvují během letních měsíců tříměsíční pracovní stáž ve Velké Británii.

pro školy

Domníváme se, že to pro děvčata bylo pozitivním impulzem k tomu, aby pracovala na svých jazykových kompetencích. Nicméně očekávání jazykové bariéry na straně norských seniorů se zčásti naplnilo. Někteří si nebyli schopni uvědomit, že stážistky nejsou Norky, proto s nimi musejí komunikovat jiným jazykem.

Slovensko Odborná stáž se odehrávala v malé škole a středně malé privátní nemocnici na Slovensku, ve městě Lučenec nedaleko maďarských hranic. Trvala čtrnáct dní a zúčastnilo se jí šest děvčat ze třetích ročníků oboru zdravotnický asistent. První týden dívky pracovaly na chirurgickém oddělení, součástí pobytu byla i jednodenní stáž na operačním sále a na oddělení ARO. Další týden praktikovaly na neurologickém oddělení a součástí byla i exkurze do nově zrekonstruovaného oddělení onkologie. Naše žákyně se v novém prostředí velmi rychle zorientovaly a měly možnost porovnat ošetřovatelskou péči v menší soukromé nemocnici s naší školní stanicí Fakultní nemocnice Hradec Králové. Poznaly rozdílné možnosti v používání a nabídce jednorázových pomůcek, ale i ochranných pomůcek, jiný systém poskytování ošetřovatelské péče – tzv. funkční – na rozdíl od skupinového systému užívaného na našich školních stanicích. Od slovenských kolegyň dostaly všechny výborné hodnocení. Děvčata sice neměla m ožnost procvičovat angličtinu, ale vzhledem k příhraniční poloze města kromě slovenštiny slyšela také maďar-

štinu a romštinu. Pacienti byli srdeční a chválili péči našich děvčat. Obzvlášť starší klienti nostalgicky vzpomínali na dobu před rozdělením Československa. Na závěr stručné a výstižné hodnocení jedné ze stážistek: „Jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit stáže v Lučenci na Slovensku. Nejvíce mě překvapil a potěšil milý přístup lidí. Všichni se k nám chovali přátelsky a s čímkoli nám poradili. Zajímavá byla praxe na oddělení ARO a exkurze na operační sály. Dále jsme mohly poznat historickou část města i okolí Lučence, kde jsme navštívily krásný zámek Halič a hrad Šomošku. Za novou zkušenost jsem vděčná.“

Velká Británie V měsíci červnu proběhla stáž studentek ve Velké Británii, v přímořském městě Portsmouth. Cílovou skupinou byly žákyně třetího ročníku oboru zdravotnický asistent. Na základě výběrových kritérií byly připraveny čtyři stážistky ze střední školy. Dlouhodobé tříměsíční stáže od června do konce srpna se účastnily tři studentky prvního ročníku oboru diplomovaná všeobecná s estra. Podle výcvikového programu dívky pracovaly v sociálně zdravotnickém zařízení, kde pečovaly o seniory nebo handicapované klienty. Během pracovní stáže si procvičily základní úkony ošetřovatelské péče, jako například pomoc s hygie nou, oblékáním, podáváním stravy či úklidem. Dále se podílely na organizování volnočasových aktivit klientů. Výborná byla spolupráce s profesionálními pracovníky zdra-

votnické a sociální péče při poskytování péče individuální. V jazykové a odborné přípravě před výjezdem stážistky nacvičovaly vzorové situace a motivační techniky rozvoje kognitivních funkcí u klientů. Zprvu panovaly obavy, jak zvládnou komunikaci v cizím jazyce a jak budou rozumět klientům s poruchou řeči. Ale každodenní harmonogram v seniorském domě rozvíjel interpersonální dovednosti, stážistky musely komunikovat s klienty nebo personálem, vyjednávat či řešit vzniklé problémy. Pracovaly v týmu, kde se pozorováním a aktivní komunikací naučily novým technikám, které vedou k maximální soběstačnosti klientů. Vše probíhá v klidné atmosféře. Žákyně se naučily přátelskému a starostlivému přístupu, taktu a respektu ke klientovi, trpělivosti, odpovědnosti, práci v týmu a schopnosti zachovat klid ve stresových situacích. Nakonec se dostavila radost z překonávání překážek a pokroků v komunikaci v cizím jazyce. Vznikla nová přátelství jak na pracovišti, tak v místě přechodného ubytování. Aktérky byly ubytovány individuálně, což dále zlepšovalo jejich jazykové dovednosti. V některých rodinách byli ubytováni také italští studenti. Nejrozsáhlejší zkušenosti mají studentky z dlouhodobé tříměsíční stáže. Hlavní koordinátorka pro účastníky zajistila víkendové výlety do historického přístaviště v Portsmouthu, na blízký ostrov, do Londýna nebo do Winchesteru.

INZERCE

NOVÉ TRENDY V AMBULANTNÍ PÉČI KARDIOLOGIE / GASTROENTEROLOGIE / PSYCHOLOGIE / ONKOLOGIE Místo konání: Na Pankráci 1690/125, 140 00 Praha 4 Registrace na konferenci: www.ambulance21.cz

Partneři

pro školy

florence 5/19

Jihlavská „zdrávka“ dříve a nyní

Mgr. Jana Marešová a kolektiv, Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Jihlava

znik školy je spjat s rozvojem poválečného středního školství v Jihlavě, kdy se nedostávalo odborně vyškolených zdravotních sester. Z toho důvodu byla v roce 1946 založena čtyřletá škola sociálně zdravotní, která byla přičleněna k odborné škole pro ženská povolání. V následujících letech se měnil název i délka studia, až v roce 1949 bylo definitivně rozhodnuto o zřízení Vyšší odborné školy sociálně zdravotní s větví ošetřovatelek, dětských sester, zdravotních pracovnic a porodních asistentek. Tento rok je považován za rok vzniku školy. Do roku 1953 se škola stěhovala do různých budov ve městě, ve školním roce 1953/1954 získala stabilně budovu v Husově ulici sousedící s kostelem apoštola Pavla, ve které se nachází doposud. Za sedm desetiletí existence školy se zde vyučovalo celkem devět studijních oborů. Nejvíce žákyň a dnes i žáků vystudovalo obor, který během vývoje také měnil svůj název. Zdravotní sestry se později staly všeobecnými, poté následoval název zdravotnický asistent a dnes je to, snad definitivně, praktická sestra. Prestižním byl i obor dětská sestra, ten se zde vyučoval až do roku 2002. Z dalších můžeme ještě jmenovat sestru pro psychiatrii, zdravotního laboranta, zubního laboranta, zubní instrumentářku, zdravotnické lyceum a ošetřovatele. Roku 1996 zahájila svou činnost i vyšší zdravotnická škola. Absolventi oborů diplomovaná všeobecná sestra (DVS) a diplomovaná porodní asistentka zde získali vzdělání, které vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace pro země Evropské unie. Roku 2011 bylo vzdělávání na vyšší škole na několik let přerušeno a ke znovuobnovení obou oborů došlo v roce 2018. V současné době usilujeme o akreditaci oboru diplomovaná

dětská sestra, který by se tak stal jediným v našem kraji. Také ošetřovatelství prošlo za uplynulá léta zásadními změnami. Jak se postupně vyvíjela zdravotnická technika a nové léčebné postupy, bylo nutné přizpůsobit metody a obsah výuky v oblasti ošetřovatelské péče. Současný školní vzdělávací program je nastaven tak, aby si absolventi studia zvládli osvojit kompetence v oblasti péče o zdraví, prevence i péče o nemocné. Dynamický rozvoj zaznamenala škola na konci tisíciletí. Byly provedeny rozsáhlé úpravy interiéru, vybudovány nové kmenové a odborné učebny a nakoupeno moderní vybavení. V modernizačním trendu pokračujeme i nadále. 1. 7. 2014 byla naše škola z důvodu demografického vývoje sloučena s dalšími dvěma subjekty, a to s obchodní akademií a střední školou obchodu a služeb. Byť ve velkém komplexu, zdravotnická škola si stále zachovává kromě vlastní budovy i svébytnost. K tradici školy patří také spolupráce s různými institucemi, kde mohou naši žáci uplatnit své odborné znalosti a dovednosti. Je to například spolupráce s Magistrátem města Jihlavy při vítání občánků, se Státním zdravotním ústavem při akcích zaměřených na prevenci nádorových nemocí, AIDS či drogových závislostí a s krajským úřadem při školení žáků základních škol v poskytování první pomoci.

Maturitní třída před jihlavskou chirurgií – 60. léta

Důležitou součástí vzdělávání je také projektová činnost. Erasmus+ umožňuje žákyním a žákům nahlédnout do života i pracovního prostředí našich geografických sousedů. Od roku 1992 spolupracujeme s partnerskou školou a nemocnicí v německém Mutlangenu. Díky Česko-německému fondu budoucnosti přinášejí výměnné pobyty žákům i pedagogům mnoho nových poznatků z nemocničního prostředí a mají i transkulturní přesah. Velkou chloubou naší školy je každoroční pořádání celorepublikové soutěže první pomoci s mezinárodní účastí. Letos se družstva z téměř třiceti SZŠ sjela na její 25. ročník. Akce probíhá na táboře Zálesí v Mladém Bříšti u Humpolce, kde krásné přírodní prostředí dává možnost k vytvoření mnoha modelových situací. Cílem soutěže není jen porovnání úrovně vědomostí a dovedností mezi jednotlivými školami, ale i navázání neformálních kontaktů a rozvoj komunikativních dovedností v cizím jazyce. Mezi soutěžícími jsou každoročně družstva z Německa, Rakouska a Slovenska. Výchova a vzdělání sester by nebyly možné bez těsné spolupráce se zdravotnickými zařízeními. K našim hlavním partnerům patří Nemocnice Jihlava, Psychiatrická nemocnice Jihlava, ale i řada dalších sociálních zařízení a mnoho praktických lékařů. Vstřícnost a trpělivost jejich personálu se v mnohém podepisuje na úspěších studentů. Za to jim patří velký dík. Jihlavská „zdrávka“ si prošla sedmdesátiletou historií, zažila mnoho změn a vychovala generace zdravotnického personálu a my věříme, že ji mnoho dobrého ještě čeká. Tímto bych jí chtěla popřát, aby studentky a studenti byli stále zapálení do studia a pedagogové jim vycházeli vstříc svou trpělivostí. Vy, kdo máte zájem, přijďte v pátek 22. 11. 2019 zavzpomínat, prohlédnout si rodinné školní prostředí, zhlédnout ukázky různých aktivit a seznámit se s našimi žáky i pedagogy. Dveře školy budou od 14 hodin pro všechny otevřené!

fota: archiv autorky, Adam Folta

Koncem listopadu oslaví jihlavská zdravotnická škola již 70 let od svého vzniku. Připomeňme si tedy stručně její historii i současnost.

konference

Královéhradecké ošetřovatelské dny po pětadvacáté, tentokrát na téma ošetřování pacienta se stomií Ve dnech 12.–13. září 2019 proběhly v prostorách výukového centra Lékařské fakulty UK Hradec Králové XXV. královéhradecké ošetřovatelské dny. Tradičně je pořádá Česká asociace sester – region Hradec Králové ve spolupráci s Nadací pro rozvoj v oblasti umělé výživy, metabolismu a gerontologie. Záštitu nad akcí převzala Fakultní nemocnice Hradec Králové, Lékařská fakulta UK v Hradci Králové, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Královéhradecký kraj a město Hradec Králové.

Mgr. Ivana Dvořáčková, Ph.D., zástupkyně NOP Fakultní nemocnice Hradec Králové

rámci této akce udržujeme kontakt s Uniwersytet Medyczny, Wrocław, a již pátým rokem jsme mohli přivítat naše polské kolegyně. Hlavními tématy kongresu byly komplexní ošetřovatelská péče o pacienta se stomií, péče o pacienta s kožními defekty a další odborné kazuistiky z oblasti ošetřovatelství a také vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. Pozvání na akci jako čestní hosté přijali ředitelka Odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání MZ ČR, hlavní sestra ČR Mgr. Alice Strnadová, MBA, hejtman Královéhradeckého kraje PhDr. Jiří Štěpán, Ph.D., lékařský náměstek Fakultní nemocnice Hradec Králové a senátor Parlamentu ČR prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc., proděkan Lékařské fakulty UK v Hradci Králové doc. MUDr. RNDr. Milan Kaška, Ph.D., generální vikář Biskupství královéhradeckého mons. Mgr. Josef Socha, ředitelka VOZŠ a SZŠ Hradec Králové, PaedDr. Soňa Lamichová a radní města Hradce Králové Andrea Turková. Čestné hosty a účastníky přivítala náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FN Hradec Králové Mgr. Dana Vaňková a předsedkyně České asociace sester – region Hradec Králové Bc. Ivana Roďanová. Kongres po úvodních zdravicích hostů zahájila Mgr. Dana Vaňková ohlédnutím za uplynulými ročníky. Poděkovala nejen sestrám, které stály u zrodu této akce, jako například emeritní hlavní sestra FN HK Jaroslava Pečenková, ale také sestrám,

které se podílejí na organizaci kongresu po dlouhá léta. Při této příležitosti a v souvislosti s oslavami 80. narozenin Jaroslavy Pečenkové jí byla předána Českou asociací sester – region Hradec Králové pamětní plaketa s pamětním listem jako poděkování za její celoživotní práci a stálou podporu sester a ošetřovatelství. V rámci zahájení kongresu přivítaly účastníky též studentky 4. ročníku oboru praktická sestra na VOZŠ a SZŠ Hradec Králové, a to tanečním a pěveckým vystoupením. Na půdě LF UK HK se tak propojily tři generace sester, které se účastnily jubilejního ročníku kongresu – studentky, sestry z praxe a emeritní sestry. XXV. královéhradecké ošetřovatelské dny také podpořily celosvětový projekt ICN a WHO s názvem Nursing Now. Projekt je zaměřen na pozdvihnutí statusu a profilu ošetřovatelství, má zviditelnit význam sester, podpořit jejich vliv a maximalizovat jejich přínos pro společnost. Na jeho podporu byla uspořádána v rámci kongresu výstava ručních prací sester. Účastníci měli možnost zhlédnout výrobky z keramiky, obrazy, hračky a oblečení pro děti, šperky aj. Výstavu také podpořila Mgr. Alice Strnadová, MBA. V průběhu obou dnů bylo prezentováno celkem 45 zajímavých přednášek, vystaveno bylo pět posterů

s odbornou tematikou. V první den kongresu zazněly příspěvky k problematice komplexní péče o pacienta se stomií. Sestry se podělily o své zkušenosti v oblasti léčby ran, kdy byly prezentovány velice zajímavé podrobné kazuistiky. Druhý den kongresu zaznívala převážně sdělení z oblasti poskytování ošetřovatelské péče ve formě poutavě zpracovaných kazuistik z různých oborů. V rámci vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků byl mimo jiné zástupci Lékařské fakulty UK Hradec Králové prezentován projekt Ministerstva zdravotnictví ČR „Péče zaměřená na zvláštnosti pacienta: individualizovaná péče“. Na kongresu bylo zaregistrováno přes 230 posluchačů, vystavovalo tu 21 obchodních partnerů, mediálním partnerem akce byla společnost Ambit Media, a. s., časopis Florence z portfolia jejích titulů pak byl ve volné distribuci pro návštěvníky. Závěrem bychom chtěly za celý organizační výbor kongresu touto cestou poděkovat všem, kteří se podíleli na velice kvalitním, odborně a na vysoké úrovni připraveném kongresu a dále přednášejícím za pečlivě připravené a zpracované příspěvky. Doufáme, že se i na příštích, již XXVI. královéhradeckých ošetřovatelských dnech opět sejdeme v hojném počtu.

konference

florence 5/19

Sestra má cennou úlohu při spolurozhodování pacienta o léčbě. Platí to i v případě peritoneální dialýzy

Adam Folta, redakce Florence

ztah mezi pacientem a zdravotníky se v posledních letech výrazně změnil. Postupně se upouští od tzv. paternalistického přístupu, kdy pacient často býval pouze seznámen s léčbou, informován

o postupu, který lékař zvolí, a obě strany počítaly s tím, že léčbu buď bez výhrad pasivně přijme, nebo se ji rozhodne nepřijmout. Posunu k dnešní aktivní úloze pacienta při rozhodování o nabízené léčbě se ve své odborné publikaci věnuje například prof. MUDr. Eva Češková, CSc., z CEITEC-MU a Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno (Češková E. Společné rozhodování o léčbě. Psy-

chiatrie pro praxi 2015). Podle ní důraz na ekonomické aspekty vedl k průlomu tržních vztahů do medicíny. „Vztah lékař – pacient bývá někdy degradován až na vztah klient a poskytovatel služby a zdravotnictví na obchod se zdravím. Dnešní společnost prosazuje v souhlase s Chartou lidských práv a svobod autonomii jedince jako jednu z nejvyšších hodnot,“ uvádí prof. Češková ve zmíněné publikaci. V současnosti je, jak připomíná prof. Češková, úloha lékaře, potažmo zdravotnických pracovníků aktivní v tom smyslu, že sdělí pacientovi veškeré informace o jeho nemoci a dostupných možnostech léčby a volbu mezi nimi už ponechá na něm. Pacient zváží informace, které obdržel, a své preference a rozhodne se pro konkrétní metodu ale i to, zda nabídku léčby vůbec přijme. Prof. Češková upozorňuje, že spolurozhodování o léčbě je tak vlastně určitým kompromisem a lékař i pacient nesou za rozhodnutí stejnou míru zodpovědnosti. Tématu se pochopitelně věnuje i literatura zahraniční. V ní se tento postup označuje anglickým termínem „shared decision making“ (SDM), česky můžeme říci sdílené rozhodování, spolurozhodování. Jeden z průkopníků SDM prof. Glyn Elwyn z Darthmouth Institute v New Hampshire, USA, princip vysvětluje následovně: „Sdílené rozhodování je přístup, kdy lékaři a pacienti, sestry či sociální pracovníci přijímají rozhodnutí společně, a to dle nejlepších dostupných možností. Pacientům se doporučuje, aby přemýšleli o dostupných možnostech screeningu,

fota: www.edtnaerca.org

Doba, kdy pacient neměl vliv na volbu metody léčby svého onemocnění, již patří historii. V současnosti je v procesu rozhodování o terapii aktivním účastníkem a na základě informací, které jsou mu poskytnuty lékařem, volí z nabízených možností. Nezastupitelnou úlohu v tomto procesu má sestra a její komunikace s pacientem. Platí to i v případě, kdy je pacient indikován k dialyzační léčbě a jako možnost je mu nabídnuta peritoneální dialýza (PD). Tématům spojeným s fenoménem sdíleného rozhodování u pacientů, kteří mají podstupovat PD, se věnoval i 48. ročník kongresu EDTNA/ERCA, který proběhl 14.–17. září v Cubex Centru Praha.

konference

léčby nebo zákroku a o jejich pravděpodobných přínosech a možných újmách. Pacient lékaři sdělí své preference a pomůže mu vybrat nejlepší postup léčby. Sdílené rozhodování respektuje samostatnost pacienta a podporuje jeho spolupráci.“ V rámci letošního kongresu EDTNA/ERCA se hovořilo mj. o SDM v případě pacientů, kteří potřebují dialyzační léčbu, neboť kromě hemodialýzy je jim dnes nabízena i PD, tedy dialyzační metoda, kterou lze provádět v domácím prostředí. Zdůrazněna byla v této souvislosti role multidisciplinárního týmu. Jeho nedílnou součást by měly tvořit nefrologické sestry, které mají významnou úlohu při poučení pacienta i osob, které o něj budou pečovat, o tom jak zvolenou možnost léčby co nejlépe zvládnout při zachování maximální možné úrovně soběstačnosti. V diskusi u kulatého stolu, jež byla součástí kongresu, zaznělo, že mezi nefrologickými sestrami není konsenzus, jak moc času je v případě PD potřeba edukaci věnovat a jaký druh informací by měl pacient dostat především. Edukační programy pro pacienty na PD se liší také mezi jednotlivými státy, a v každé zemi dokonce i mezi dialyzačními centry. Jako poselství zaznělo, že je důležité variabilitu mezi edukačními programy Nový Homechoice Claria systémredukopro APD vat a zaměřit se při tom na to, co je zásadní pro posílení schopnosti pacienta na PD zvládnout péči o sebe sama. Pacienti by měli během edukačních programů získat dovednosti a znalosti, aby pro ně byla PD bezpečná a uměli rozpoznat potenciální komplikace a zvládnout rizika.

Claria mění svět PD

Semináře zaměřené na „shared decision making“ (SDM)

V rámci letošního kongresu EDTNA/ERCA s přednáškou na toto téma vystoupil nefrolog prof. Thierry Lobbedez z CHU – Centre Universitaire des Maladies Rénales, Caen, Francie, který rozšiřuje povědomí o sdíleném rozhodování mezi odbornou veřejností. Ve své přednášce pod záštitou společnosti BAXTER poukázal na rozdíl mezi sdíleným rozhodováním a informovaným rozhodnutím, který spočívá především v tom, že informace se před rozhodnutím sdílí a koluje mezi pacientem, lékařem, sestrou a jinými odborníky, než se učiní finální rozhodnutí o následném postupu v léčbě. Prof. Lobbedez zdůraznil, že sestra je při komunikaci s pacientem a z hlediska toho, jaký má na nemocného vliv, jak rozumí jeho potřebám a jak mu může být nápomocná v rozhodování, velmi cenná (více v krátkém rozhovoru dále). Konferenci vedla paní Maria Arminda Tavaresová z Portugal-

ska, konzultantka v problematice PD, která během workshopu na téma Ověření schopnosti pacientů provádět PD, taktéž podpořeného společností BAXTER, požádala přítomné sestry, aby vyplnily dotazník týkající se možností sdíleného rozhodování v místech svých pracovišť. Paní Tavaresová se podílí na sběru dat ohledně rozdílných názorů a procesu aplikování teorie sdíleného rozhodování do praxe. Potvrdila, že v různých zemích je proces SDM na různých úrovních a zatím neexistuje žádný celoevropský konsenzus, jak by mělo sdílené rozhodování, do kterého jsou zapojeny nefrologické sestry, vypadat.

Jedinečnou příležitost podělit se o svoje zkušenosti v oblasti SDM u pacientů indikovaných k peritoneální dialýze nyní máte i vy – v dotazníku na další straně. INZERCE

Nový Homechoice Claria systém pro APD

Claria mění svět PD

Homechoice Claria systém pro APD nyní na platformě Sharesource. Nové funkce: • Obousměrná komunikace s možností změny programu na dálku • Vzdálený přístup technického servisu a aktualizace ﬁrmwaru • O 100 % větší displej pro lepší viditelnost ve srovnání s běžným Homechoice APD cyclerem Řada

pacientů

léčených

peritoneální

dialýzou těží z beneﬁtů domácí terapie. Obousměrná konektivita nabízí nejenom Baxter, Homechoice, Homechoice Claria a Sharesource jsou ochranné známky společnosti Baxter International Inc. BAXTER CZECH, spol. s r.o. Karla Engliše 3201/6, 150 00 Praha 5 Tel.: +420 225 774 111

Making possible personal.

možnost monitorovat přístroj na dálku, ale také jej nastavovat. Vzdálený přístup umožňuje proaktivně rozhodovat o terapii. Díky konektivitě Sharesource máte své pacienty na dosah. Informace o indikacích, bezpečnostních opatřeních a varováních pro Homechoice Claria jsou uvedeny v IFU / manuálu pro Homechoice Claria. Pro více informací navštivte www.baxter.cz CZEZ/186/17-0001

Formulář hodnocení Ověření znalostí a dovedností pacientů provádění peritoneální dialýzy

Cíl: Snížení rozdílů mezi vzdělávacími programy týkajícími se peritoneální dialýzy prostřednictvím zaměření na nejdůležitější klíčové body k dosažení samostatnosti pacienta

Tento formulář hodnocení je ještě stále ve fázi příprav a nikdy nebyl použit a testován. Má být používán každodenně během procesu nácviku techniky peritoneální dialýzy (jedno hodnocení denně), dokud není pacient propuštěn s tím, že je schopen provádět peritoneální dialýzu sám.

V EDTNA/ERCA jsme se rozhodli zorganizovat na toto téma seminář, abychom připravili pracovní formulář pro zdravotní sestry, s důrazem na kvalitu péče a klinické důkazy na základě teorie D. E. Oremové (teorie deficitu sebepéče).

Proveďte prosím analýzu tohoto pracovního formuláře a posuďte, zda je vhodný k tomu, aby byl používán v rámci denní praxe.

Vyplněný dotazník posílejte na e-mail florence.redakce@ambitmedia.cz.

Kontakt na účastníka:

Po analýze formuláře nám neváhejte zasílat návrhy/komentáře a opravy. Provedeme analýzu ve specializované skupině, abychom shromáždili vaše údaje a zkušenosti.

Školení provádění peritoneální dialýzy – formulář hodnocení Jméno:………………………………………………………………………………………… První léčba peritoneální dialýzou: ( První školení: ( ) Doma: Nemocniční jednotka: Jiné: Klíčové body

Potřeby péče o sebe

Metody hodnocení

Motivace naučit se PD

Sběr dat

Schopnost provádět PD

Sběr dat

Klinické podmínky

Sběr dat

Dodržování Určení PD jako náhrady funkce ledvin (RRT) léčebného režimu Znalost fungování PD (CAPD/APD) Infuze – Prodleva – Drenáž

Otázky

Uznání domácích podmínek pro provádění PD

Sebeřízení k provedení peritoneální dialýzy

Sebemonitorování léčby PD

Data Schopen/ schopna (1 bod)

Potřebuje asistenci (2 body)

Komentář Není schopen/ schopna (3 body)

Otázky Otázky Návštěva doma

Rozpoznání rozdílů mezi čistý, špinavý, kontaminovaný a infikovaný

Otázky Pozorování

Dodržování diety, užívání předepsaných léků a manipulace s pomůckami pro PD

Otázky Vzorek krve

Aplikace obličejové masky

Pozorování

Správná hygiena rukou (pokyny WHO a suchá papírová utěrka)

Pozorování

Uklizená pracovní plocha k provedení PD

Pozorování

Příprava všech materiálů potřebných k provedení (CAPD/APD)

Pozorování

Ověření stavu materiálu a data spotřeby

Pozorování

Kontrola předpisu dialýzy

Pozorování

Příprava připojovacího katétru a zahájení dialýzy

Pozorování

Rozpoznání kapalného odpadu (drenáž)

Pozorování

Příprava infuzní hadičky a zahájení infuze

Pozorování

Správné odpojení od systému CAPD/APD

Pozorování

Správné provedení analýzy bilance tekutin, tělesné váhy, krevního tlaku a příznaků

Pozorování Analýza údajů

Znalost národních přepisů pro odpadní produkty

Otázky

Příprava materiálu pro další léčbu

Pozorování

Rozpoznání příznaků a symptomů peritonitidy

Otázky Pracovní formulář

Informace, co dělat a komu zavolat, pokud se něco stane (mechanické komplikace nebo problémy s infekcí)

)

Údaje o návštěvě doma:

Otázky

Správné znehybnění PD katétru

Pozorování

Správný postup péče o místo výstupu

Pozorování

Informace, kde shromažďovat vzorky tekutin

Pozorování

Informace, jak správně provádět infuzi intraperitoneální medikace

Pozorování

Celkem bodů:

Propuštěn: (

)

Nezávislost v péči o sebe Potřeba asistence PD sestry Neschopnost provádět PD

Tavares, Maria Arminda (2019) – Formulář hodnocení k ověření znalostí a schopností pacienta k provádění PD na základě teorie D. E. Oremové

Stupnice přeškolení: 27 bodů: přeškolení doporučováno dle potřeb pacienta 28–54 bodů: přeškolení doporučováno každý měsíc 55–81 bodů: doporučené přeškolování s členem rodiny nebo pečovatelem

konference

část své lékařské zodpovědnosti a ne všichni lékaři to vnímají jako pozitivum. To je můj názor.

„Nezahrnovat pacienta do rozhodování o něm samotném mi přijde krátkozraké,“ říká prof. Thierry Lobbedez Jak již bylo řečeno v předchozím článku, prof. Lobbedez poskytl naší redakci krátký rozhovor. Přiblížil v něm, jaká je v jeho očích role nefrologické sestry u pacientů na PD.

foto: www.edtnaerca.org

Adam Folta, redakce Florence Jak se stavíte ke sdílenému rozhodování, do kterého jsou navíc zapojené sestry? Já sdílené rozhodování vidím jako nejlepší způsob, jak by měl vztah mezi pacientem a zdravotníky fungovat. Je zapotřebí si uvědomit, že tento vztah není jednoduchý, musíme totiž respektovat pacientovy hodnoty, jeho potřeby, jeho očekávání a další. Nezahrnovat pacienta do rozhodování o něm samotném mi přijde krátkozraké. Na druhou stranu je pro nás nefrology uvedení onoho sdíleného rozhodování do praxe velmi složité, obor sám o sobě je komplikovaný a převést informace do pacientova jazyka, tedy do jazyka značně laického, je největším oříškem. Pacientův zdravotní stav je komplexní a nelze ho

interpretovat jen skrze útržkovité informace. Navíc ne všichni pacienti dodržují léčbu a o svůj zdravotní stav se do hloubky zajímají. Není to pravidlem, ale občas se setkáváme s pacienty, kteří chtějí slyšet pouze lékařův ortel a zajímá je jen výsledek, nikoli proces léčby, který můžou oni sami ovlivnit. Máte za to, že fakta ohledně léčby mohou sestry lépe „přeložit“ do pacientova jazyka? Přece jen mnohdy znají pacienta lépe, jsou s ním v užším kontaktu… Ano, sestry jsou v tomto směru edukované, procházejí určitým tréninkem, aby věděly, jak správně s pacientem komunikovat, jak mu poskytnout uchopitelné a srozumitelné informace o jeho zdravotním stavu atd. Tím pacientovi pomáhají k tomu, aby se mohl rozhodnout. Je nutné si uvědomit, že vlivem sdíleného rozhodování ztrácí lékař

Dříve býval uplatňován tzv. paternalistický přístup, kdy byl pacient pouze pasivním příjemcem lékařových doporučení a léčby. Proč se od tohoto přístupu ustupuje a pacient a lékař se stávají partnery? To, o čem mluvíte, se opravdu velmi mění. Dříve se jednalo spíše o informované rozhodnutí, kdy lékař pa cientovi sdělil informace a on podle nich buď léčbu přijal, anebo nepřijal. Situace ale také může vypadat jinak: pacient mi sdělí svůj názor, já mu sdělím ten svůj a společně nalezneme nějaké východisko a rozhodneme. V budoucnu bychom se měli podle mě ubírat právě touto cestou. A proč? Velkou roli hraje internet, kde můžete získávat informace jedním kliknutím, můžete zjistit stanovisko odborníka z druhé strany planety a můžete o něm diskutovat s tuctem dalších. Proto si myslím, že by se nejen nefrologové měli této nové skutečnosti přizpůsobit. Vlivem snadné dostupnosti neověřených a často zavádějících informací na webových stránkách různé kvality se často stává, že pacient za lékařem (sestrou) přijde ještě před vyšetřením se svou diagnózou stanovenou na základě toho, co si přečetl na internetu. Pak se dožaduje, aby mu v duchu SDM byly předepsány určité léky, nastavena určitá léčba. Jak se stavíte k tomuto fenoménu? To je právě ten důvod, proč by lékař a sestra měli být zapojeni do rozhodování. Aby pacientovi poskytli pravdivé, důvěryhodné a kvalitní informace a správně ho edukovali. Pacient pak totiž bude sebevědomější a nenechá se obelhat zavádějícími informacemi na internetu. Jeho zdravotní stav je především jeho zájmem, tudíž by šel sám proti sobě. Často se ovšem stává, že pacient nedbá rad lékaře a preskribovanou medikaci vysadí nebo se chová nezodpovědně… Ano, to se u některých pacientů stává. Je to určitý risk, který podstupujeme v životě každý den. Přejít ulici je risk, vypít šálek kávy je risk. Ale bez riskování bychom vlastně ani nežili.

rozhovor

florence 5/19

Zvyšujeme prestiž našich zdravotních sester na mezinárodním trhu práce „České zdravotnictví má v bohatých zemích Arabského poloostrova vynikající pověst. Prestiž pozice zdravotní sestry je tam vysoká a sestry jsou mnohdy vnímány skoro jako andělé, kteří díky svým znalostem, vytrvalé péči a lidskému přístupu léčí arabské pacienty – a jsou za to nadstandardně oceňovány,“ říká Ing. Zuzana Babilonová, MBA, ředitelka G5 Plus.

redakce Florence Jak jste se dostala k tomu, že zprostředkováváte práci českým sestrám na Arabském poloostrově? Do Prahy jsem se přistěhovala kvůli studiu diplomacie na VŠE. Chtěla jsem pracovat na některé z ambasád ČR v zahraničí, nejlépe právě na Arabském poloostrově. Už tehdy mě Orient táhl. Český překlad koránu jsem si poprvé přečetla, když mi bylo dvacet (nelíbil se mi, tak jsem si pořídila anglický překlad). Od kolegy z volejbalu jsem dostala nabídku stáže ve společnosti, která připravovala zdravotní sestry pro práci v USA a arabských zemích. Téma zdravotnictví mi nikdy nebylo cizí a i nyní zvažuji, že se přihlásím k bakalářskému studiu ošetřovatelství.

Jak je to podle vás s odlivem českých sester do zahraničí? Hlavní problém vidím kromě demografického vývoje české společnosti v tom, že si práci zdravotní sestry vybírá čím dál méně mladých. Trend je bohužel ve všech okolních

Ing. Zuzana Babilonová, MBA

zemích bývalého východního bloku podobný. Lidé práci zdravotní sestry nevnímají jako dostatečně prestižní a dostatečně finančně oceňovanou. V Saúdské Arábii je zdravotní sestra anděl, všichni si ji předcházejí. Lékař sice pacienta odoperuje, ale všichni vědí, že je to právě zdravotní sestra, která jej léčí.

Kam vyjíždějí české sestry nejčastěji? Nejvíce českých sester míří do okolních zemí – Německa, Rakouska, případně Švýcarska nebo Anglie. Často tam přitom pracují jako ošetřovatelky, a ne zdravotní sestry. Je to škoda. Ty, které vyjedou do bohatých arabských

fota: G5 Plus

Co je v práci vaším hnacím motorem? Práci zdravotních sester obdivuji! Zachraňují lidem životy, pomáhají jim snášet utrpení a bolest, dávají naději anebo „poslední pomazání“. Je to fyzicky i mentálně extrémně náročná práce. Podle mě si české sestry zaslouží více. Více uznání, více pozornosti a více peněz. Líbí se mi dávat českým, slovenským, polským nebo třeba teď už i chorvatským zdravotním sestrám příležitost stát se součástí mezinárodního týmu, rozšiřovat si obzory, poznávat nové světy v ošetřovatelství, vydělávat více peněz, a tím pádem mít také možnost cestovat – a nakonec se vrátit do českého zdravotnictví a přivézt s sebou všechny cenné zkušenosti. Za 14 let mé praxe jsme tuto příležitost dali stovkám českých zdravotníků.

rozhovor

Návštěva v partnerských nemocnicích.

Na své oficiální návštěvě do Saúdské Arábie se v jedné z nejlepších tamějších nemocnic zastavil i předseda poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radek Vondráček (vlevo v obleku).

zemí, tam zůstávají v průměru dva až tři roky. Poté se vracejí zpět do ČR, mají vyděláno na byt či dům, mohou dětem zaplatit studia nebo prostě procestují svět. Mezi mladými americkými sestrami je velmi oblíbená tzv. travel nurse – zdravotní sestra, která cestuje po celém světě, aby získala cenné zkušenosti, peníze přitom nebývají hlavním motivem. Po návratu domů uplatňuje bohaté zkušenosti v praxi. Velmi zajímavý koncept. Jiný zajímavý koncept má filipínské zdravotnictví a školství – záměrně produkují více zdravotních sester, aby jich mohly část „vyvézt“, a zajistit tak příliv důchodu do vlastní země. Zároveň s tím také zvyšují kvalitu zdravotnických služeb. Jsem přesvědčená, že díky zkušenostem s českými zdravotníky přijíždí do ČR každoročně více a více lidí a vyhledávají zdravotní péči přímo u nás.

Jezdíte do Saúdské Arábie i vy sama? Nebojíte se? Jezdím a ráda. V Saúdské Arábii se cítím bezpečně, není se čeho obávat. Sama bydlím na Smíchově a někdy procházím místy, kde se naopak bojím. Pravidelně navštěvujeme partnerské nemocnice, abychom viděli, jak se tam našim zdravotníkům daří. Jak vlastně vzniká spolupráce se saúdskou nemocnicí? Partnerské nemocnice si vybíráme pečlivě a spolupracujeme jen s těmi nejlepšími. Každý měsíc dostáváme e-mailem několik poptávek po našich službách od mnoha dalších nemocnic, ale naším ověřovacím procesem projde jen asi pět procent nových nemocnic a klinik. Přece jen Saúdská Arábie není Evropská unie – pro práci tam potřebujete projít licenčním procesem a získat pracovní vízum, a když jede kandi-

dát na vlastní pěst nebo s firmou bez dostatečných zkušeností, může se nachytat. V některých nešťastných případech to končí i tím, že už nikdy v budoucnu v Saúdské Arábii nebude moct pracovat. Jsou to smutné výjimky. Jaké jsou nejčastěji poptávané pozice? Sestry u lůžka v oblasti kritické péče, onkologie, chirurgie, interny, vlastně téměř jakékoli. V posledních letech se také velmi často objevuje poptávka po vyšších manažerských pozicích v oblasti ošetřovatelství. Českým sestrám ale mnohdy chybí znalost angličtiny nebo vzdělání zaměřené na vedení a řízení lidí. To je samozřejmě škoda i pro české zdravotnictví. Když byla má velmi dobrá kamarádka povýšena z pozice sestry u lůžka do pozice staniční, překvapilo mě, že k tomu nedostala žádné, alespoň základní manažerské školení, jak vést a řídit lidi. Na Blízkém východě jsou možnosti vzdělávání pro sestry několikanásobně větší. Kolik si mohou sestry v Saúdské Arábii vydělat? Mzda se liší s ohledem na vykonávanou pozici, vzdělání a praxi. Například vrchní sestra může mít čistý měsíční plat až 220 000 Kč. Sestra u lůžka až 130 000 Kč měsíčně čistého. Záleží také na tom, do jaké nemocnice jdete. Asi největší problém dělají českým sestrám pohovory se zahraničními partnerskými nemocnicemi. V ČR nedostávají sestry u pohovorů otázky na klinické případy, neabsolvují pohovor v anglickém jazyce. Je nutné počítat s tím, že o pozice v zahraničí usilují také sestry z jiných zemí, a proto je zapotřebí velmi dobré přípravy, a to i jazykové. Štěstí přeje připraveným. Máte nějaký cíl, kterého byste v oboru chtěla dosáhnout? Přeju si, abychom měli dostatek nebo klidně i nadbytek kvalitních zdravotních sester a mohli jsme dál budovat dobré jméno českého zdravotnictví u nás i ve světě. Aktuálně se s kolegy zaměřujeme hlavně na bohatý Arabský poloostrov, protože sestrám nabízí nejvýhodnější mzdové balíčky a benefity. Do budoucna bychom chtěli českým sestrám nabídnout stejný koncept, jako je americká travel nurse – cestovat po celém světě a sbírat cenné zkušenosti. Neustále pracujeme na tom, abychom českým sestrám otevírali svět.

právo

Každý lékařský zákrok může být, až na stanovené výjimky, proveden pouze tehdy, když s ním pacient souhlasí. Souhlas by měl udělit teprve na základě řádného poučení. Tyto dvě věty se zdají být jednoduché, v praxi však přinášejí řadu problémů a dotazů, které jsou pro právní poradce Kanceláře Ombudsmana pro zdraví takřka každodenním chlebem.

JUDr. Jana Palečková a Jana Hovorková, Kancelář Ombudsmana pro zdraví

akmile přijme poskytovatel zdravotních služeb pacienta do péče, zavazuje se pečovat o jeho zdraví v rámci svého povolání či předmětu činnosti. Tomuto závazku dostává prostřednictvím svých zaměstnanců, tj. lékařů, sester atd., nebo vlastní osoby, pracuje-li sám. Péče o zdraví je občanským zákoníkem specifikována jako úkon, prohlídka nebo rada a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit či zachovat jeho zdravotní stav. V tomto vztahu je bezpochyby tím zkušenějším a erudovanějším zdravotník, přesto jde ale o zdraví pacienta (nebo chcete-li klienta), a proto je vlastně logické, že až na výjimky ne-

lze nic dělat bez jeho souhlasu. Při odběru krve se například za souhlas považuje to, že pacient nastavil ruku. V některých případech pak stačí ústní souhlas, který však musí být zaznamenán do zdravotnické dokumentace. Při hospitalizaci jde vždy o souhlas písemný.

Podstatné je porozumění Pokud si chceme něco pořídit, zpravidla o tom napřed sháníme informace, které nám pomohou správně se rozhodnout. Dost podobné je to i v případě poskytování zdravotních služeb. Než si je „objednáme“, měli bychom rozumět tomu, co s námi budou zdravotníci provádět. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen pacientovi srozumitelně vysvětlit, co s ním bude dělat, například v čem bude spočívat zamýšlené vyšetření. Po jeho skončení je opět povinen seznámit pacienta s jeho zdravotním stavem a navr-

hovaným postupem léčby. A to takovým způsobem, aby to dotyčný pochopil. Musí mu být jasné, v čem spočívá jeho zdravotní problém, proč je nezbytná další péče, jaký je její účel, a také to, jaké následky lze očekávat – včetně možných rizik. Poučení by mělo přijít vždy, když je to vzhledem k vývoji léčby třeba. Nezbytnou součástí každého souhlasu je datum a podpis. Z toho všeho jasně vyplývá, že poučení nemůže provést kdokoli. Rozumíme důvodům, proč si v některých nemocnicích přicházejí s pacientem o všem promluvit sestry. Chápeme i to, proč někde pacient dostane k podpisu jen standardizovaný dokument s poznámkou, že tam je vše popsané a případně se může zeptat. Jenže ať je sestra jakkoli vzdělaná a zkušená a dokument nanejvýš podrobný, nestačí to. Sestra ani text na papíru totiž už ze samotné podstaty věci nemohou být schopny pacienta seznámit přesně s tím, co ho čeká například při plánované operaci, jaké jsou její přínosy, důsledky, rizika, jaké jsou jiné možnosti řešení a proč je lékař nedoporučuje, co bude následovat po operaci apod. A už vůbec nejsou připraveny na případné dotazy. Sestry (a další nelékařský zdravotnický personál) mají prostě z hlediska

fota: Profimedia, Kancelář Ombudsmana pro zdraví

Informovaný souhlas aneb rozhodující je slovo pacienta

právo

Mluvit je třeba i s nesvéprávným Poučen musí být každý pacient, dokonce i ten, kdo není plně svéprávný, a to způsobem přiměřeným jeho schopnosti informace pochopit. Zároveň je nutné, aby lékař předal všechny i jeho zákonnému zástupci.

Souhlas není svobodný, pokud: → pacient souhlasil například pod nátlakem rodiny, lékaře či byl nucen rozhodnout se ve stavu akutní bolesti a souhlas bylo možné získat dříve, než tato bolest nastala; → pacient pouze podepsal standardizovaný formulář, aniž by tomu předcházelo poučení formou rozhovoru s lékařem, který bude zákrok provádět; → je poučení poskytováno v době, kdy si pacient myslí, že je již vše připraveno a zákrok je neodvratitelný, např. cestou na operační sál; → byl pacient poučen pod vlivem tlumících léků, návykových látek nebo duševní poruchy – v takovém případě postrádá způsobilost souhlas či nesouhlas udělit.

Nepoučení neznamená jasnou vinu

odbornosti určité kompetence a ty jim jasně vymezují jejich pracovní činnost. Poučení pacienta před podepsáním informovaného souhlasu mezi ně určitě nepatří. Podle zákona má povinnost poučit pacienta a vyžadovat od něj informovaný souhlas zdravotnický pracovník, který bude poskytovat danou službu. Většinou je to lékař, může to být ale například i porodní asistentka. Bohužel skutečnost je často jiná, což potvrzují slova nelékařských zdravotnických pracovníků i naše zkušenosti. Zanedbávání poučení v rámci informovaného souhlasu je jednou z nejčastějších příčin sporů mezi poskytovateli zdravotních služeb a pacienty.

Když pacient nic vědět nechce Může se stát, že pacient informace o svém zdravotním stavu znát nechce. V takovém případě se může svého práva na ně vzdát, případně může určit, které osobě mají být podány. Obě skutečnosti musejí být zaznamenány, podepsány pacientem a zdravotnickým pracovníkem a založeny ve zdravotnické dokumentaci. Vzdát se práva na podání informací však nemůže pacient, který trpí infekční nemocí nebo jinou nemocí, v souvislosti s níž může ohrozit zdraví nebo život jiných osob.

Již udělený souhlas lze odvolat! Zákon praví, že pacient může svůj souhlas s poskytnutím zdravotních služeb odvolat. Ovšem nikoli pokud již byl zdravotní výkon započat a jeho přerušení může způsobit vážné ohrožení jeho zdraví nebo života. Odvolání souhlasu přitom může mít jakoukoli formu, přestože samotný souhlas musel být proveden písemně. To znamená, že svůj souhlas můžete odvolat i ústně − zdravotnický pracovník o tom musí provést záznam do zdravotnické dokumentace.

Jestliže pacient neobdrží před zákrokem náležité informace o jeho rizicích a alternativách tak, jak na ně má právo, neznamená to automaticky, že za případnou škodu na zdraví odpovídá poskytovatel. Podle Nejvyššího soudu ČR totiž pacient nemůže požadovat náhradu škody způsobené lékařským zákrokem, který byl proveden lege artis, a pokud újma na zdraví, k níž při něm došlo, nebyla zaviněna lékaři, ale byla přípustným rizikem příslušného výkonu. Pacient však může podat na poskytovatele žalobu na ochranu osobnosti, protože před zákrokem neobdržel informace, na které měl právo.

Odmítnutí zdravotních služeb Pacient má samozřejmě právo provedení lékařského zákroku odmítnout − vyjma případů, kdy lze zdravotní služby poskytnout bez souhlasu. V takovém případě mu lékařem (nikoli sestrou) musí být opakovaně podána informace o jeho zdravotním stavu v rozsahu a způsobem, ze kterého je zřejmé, co mu vinou odmítnutí léčby hrozí. Pokud dotyčný trvá na svém, učiní se o tom písemné prohlášení, tzv. negativní reverz.

Kancelář Ombudsmana pro zdraví je tu i pro vás Svůj dotaz či podnět můžete podat: 1. prostřednictvím formuláře na www.ombudsmanprozdravi.cz (vyberte ten pro fyzické osoby); 2. e-mailem na ochrance@ombudsmanprozdravi.cz; 3. osobně na adrese Kancelář Ombudsmana pro zdraví, Národní 9, 110 00 Praha 1; úřední hodiny: středa: 9.00–11.30 a 13.00–17.00; 4. poštou na výše uvedenou adresu; 5. telefonicky na 222 075 103 (v době naší nepřítomnosti nahrajte vzkaz na záznamník). Facebook: @OmbudsmanProZdravi Twitter: @OmbudsmanZdravi.cz

historie

florence 5/19

Historie onemocnění tuberkulózou Tuberkulóza je onemocnění staré jako lidstvo samo, charakteristické nálezy byly zjištěny již na kostech našeho předchůdce Homo erecta z doby kamenné. Záznamy o onemocnění tuberkulózou můžeme najít už ve starém Sumeru, kde o nich pojednává Chammurapiho zákoník. Ve starověkém Egyptě patří mezi nejvýznamnější díla, na kterých lze dokladovat známky tuberkulózy, hliněná soška hrnčíře (cca 3. století př. n. l.) vyobrazeného s vykulenýma očima a trčícími žebry, jež jsou považovány za jednoznačné symptomy tuberkulózy.

elkem spolehlivým pomocníkem při identifikaci tuberkulózy na kosterních pozůstatcích je ostrý hrb – gibbus – jako typický následek prodělané tuberkulózy páteře, respektive obratlů, zvané Pottova nemoc. Klasický případ Pottovy nemoci popsali Smith a Ruffer v roce 1910 na mumii Amonova kněze Nesperehapa datované do období cca 1100 př. n. l. V řeckých spisech byla nemoc označována jako phthisis, v překladu „vyčerpání“ (česky ftíza), nebo fthino čili „ubývat, mizet“ a kolem roku 460 př. n. l. označil Hippokrates ftízu za nejrozšířenější onemocnění své doby, které zahrnovalo vykašlávání krve a horečku. Do konce 19. století bylo téměř vždy, až na výjimky, smrtelné. Později se používalo označení souchotiny. Až po zavedení účinné léčby se zača-

lo používat označení tuberkulóza – z latinského tuberculosis, tedy chorobný proces s tvorbou charakteristických uzlíků.

Zvýšená migrace Středověk pro tuberkulózu nepředstavoval plodné období, lid se vlivem feudálního systému téměř nestěhoval, a tudíž epicentra nemoci vznikala a následně zanikala, docházelo jen k lokálním epidemiím. „Příznivější“ situace pro tuberkulózu nastala s příchodem renesance a v době novověku, kdy se lidé začali stěhovat do měst nebo obchodovat po moři. Tuberkulóza se tedy rozšířila v Evropě 17. a 18. století zejména v souvislosti s rozvojem industrializace a rozrůstáním měst. Tento proces totiž vedl k nahromadění značného množství lidí z různých oblastí a s rozdílným způsobem života a stravování do zcela nevyhovujících hygienických podmínek. Mnozí v důsledku nedostatku práce,

a tedy prostředků na živobytí trpěli podvýživou nebo přímo hladověli. Svou úlohu zde sehrál také stres. Za těchto okolností není překvapivé, že na tuberkulózu v Evropě a Severní Americe 19. století umírala téměř čtvrtina dospělé populace a kolem roku 1800 byla nejčastěji se vyskytujícím onemocněním. Odborníci tehdejší doby se shodli na názoru, že choroba postihuje a zabíjí především chudé obyvatele.

Hliněná soška hrnčíře (Egypt, 3. století př. n. l.)

Neznámý mikrob pod mikroskopem Tuberkulózou pojmenoval onemocnění až v roce 1839 v Curychu německý profesor medicíny J. L. Schönlein. Ujala se i synonyma jako souchotě nebo souchotiny, úbytě, kostižer, tubera, bílý mor. Poslední označení úzce souvisí s fyzickým vzezřením pacientů, kteří jsou bledí až bílí. Zlom v pochopení a léčbě tuberkulózy přišel 24. března 1882, kdy německý lékař a mikrobiolog Robert

fota: Wikipedie

Adam Folta, redakce Florence

historie

Koch oznámil objev, který jej proslavil – pozoroval modré bakterie tuberkulózy pod mikroskopem. Nové přístroje již dříve umožnily objev mikrobiální podstaty mnohých infekčních onemocnění, ale tuberkulóza do té doby zůstávala výjimkou. Koch byl první, komu se podařilo kultivovat tuberkulózní bacily na umělých živných půdách v laboratoři. Dalším výzkumem zjistil, že tyto bakterie jsou přenosné z člověka na člověka například vykašlanými kapičkami. Koch za tento objev získal v roce 1905 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Základem kampaně za veřejné zdraví se proto stala izolace nemocného, někdy i proti jeho vůli. Ještě v polovině 19. století měla tuberkulóza na svém kontě asi čtvrtinu celkového počtu úmrtí, a byla tak hlavní příčinou smrti dětí a mladých lidí. V období romantismu patřila kupodivu mezi jisté symboly krásy. Mezi symptomy považované za projev krásy patřily totiž bledost, štíhlost a lesklé oči. V tomto období byla navíc tuberkulóza spojována s určitým životním stylem, především bohémstvím a hýřením, jenž byl typický pro umělecké kruhy. Na tuberkulózu zemřel Franz Kafka, George Orwell, Fryderyk Chopin nebo čeští spisovatelé Karel Havlíček Borovský či Jiří Wolker. Někteří se dokonce vědomě stylizovali do podoby tuberkulózních postav. Tento fenomén postupně mizí s objevením skutečného původu nemoci, kdy se z ní stalo spíše stigmatizující označení společenského postavení jedince. Tuberkulóza získala status nemoci ze špíny, bídy a špatné výživy. V roce 1849, tedy ještě předtím než byl vědecky doložen ozdravný vliv přírody, byla zahájena éra sanatorií. Skutečnost, že příroda léčí, zjistil až německý doktor Herman Brehmer, sám trpící plicní tuberkulózou. Odcestoval totiž do Himálaje a vrátil se vyléčen. Brehmer byl přesvědčen, že život ve velké výšce a na čerstvém vzduchu, slunci a v chladu společně s množstvím vydatného jídla změní smrtelnou chorobu na léčitelné onemocnění. V roce 1908 Francouzi Albert Calmette a Camille Guérin vyvinuli očkovací látku (vakcínu) proti TBC. Po třináct let pomnožovali tuberkulózní bacily izolované od dobytka, které byly stále méně a méně infekční pro člověka. V roce 1921 byla vakcína poprvé podána kojenci, jehož matka na tuberkulózu zemřela. Tuto levnou vakcínu pak obdržela více než miliarda lidí.

Zlom v pochopení a léčbě tuberkulózy přišel 24. března 1882, kdy německý lékař a mikrobiolog Robert Koch oznámil objev, který jej proslavil – pozoroval modré bakterie tuberkulózy pod mikroskopem.

Improvizovaná sanatoria pro léčbu tuberkulózy, 30. léta 20. století, USA

První lék objevil ve čtyřicátých letech minulého století Američan Selman Waksman. Přípravek zvaný streptomycin byl poprvé použit 20. listopadu 1944 u kriticky nemocného pacienta, jehož stav se během několika dní zázračně zlepšil. V padesátých letech se pak objevily další léky a výskyt onemocnění tuberkulózou začal značně klesat. Podle OSN měla být tuberkulóza celosvětově vymýcena kolem roku 2025, avšak jen v roce 1990 bylo na celém světě zaznamenáno asi 7,5 milionu nových případů a zhruba tři miliony lidí na tuberkulózu zemřely. Jeden pacient vykašlávající Kochův bacil může nakazit (infikovat) stovky osob, přičemž u několika desítek z nich dojde ke vzniku onemocnění. Tak vzniká velký globální epidemiologický zdravotnický problém. Celosvětový nárůst počtu osob s nově zjištěnou TBC ve druhé polovině osmdesátých a počátkem devadesátých let 20. století byl způsoben neustále rostoucím počtem osob infikovaných HIV, které mají zhoršený imunitní systém a mohou být velmi snadno infikovány další nemocí. WHO předpovídá, že do roku 2020

se tuberkulózou nakazí jedna miliarda lidí. Pokud proti ní do té doby nebudou účinné zbraně, zemře 70 milionů lidí.

Historie léčby Ve starověku se léčba tuberkulózy soustřeďovala na stravu nemocného. Egyptská medicína vycházela z léčivých účinků mnoha druhů ovoce a zeleniny a využívala i pryskyřici stromů včetně myrhy a kadidla. K léčbě sloužila také oslí slezina, prasečí mozek, medem oslazená želví žluč nebo sádlo různých druhů zvířat. Léčivé přípravky starých Egypťanů a dalších kultur obsahovaly mimo jiné česnek, cibuli, tamaryšek, cereálie, různé koření, opium a konopí. Komponenty se aplikovaly ve formě pilulek, mastí a krémů, obkladů a zábalů, vykuřovadel nebo inhalačních směsí, kloktadel. Od dob starověku se tedy léčba tuberkulózy soustřeďovala především na již zmíněnou stravu, klidový režim a později i horský vzduch. Až Robert Koch v roce 1890 prohlásil, že lékem proti tuberkulóze je glycerolový extrakt bacilu tuberkulózy, jejž nazval „tuberkulin“. Léčba touto látkou byla neúspěšná, ale později se ujala při diagnostice nemoci. Ta byla v 19. a 20. století známa jako endemické onemocnění chudých venkovanů. Poté, co bakteriologie prokázala možnost šíření nákazy vzduchem, se objevily kampaně zaměřené proti plivání na ulici a veřejných místech, které se snažily o zastavení šíření onemocnění. Příkladem může být nápis vyvěšovaný v londýnských ulicích na přelomu minulého a předminulého století: Prevent disease: Careless, Spitting, Coughing, Sneezing Spread Influenza and Tuberculosis (Zabraňte onemocnění: Pliváním, kašláním a kýcháním se šíří chřipka a tuberkulóza). Ve Francii a Anglii 19. století se začalo požadovat, aby nakažené osoby byly izolovány. Chudí lidé tak byli vedeni k tomu, aby se podrobili léčbě v tuberkulózních sanatoriích, které však připomínaly spíš vězení a kde byla obrovská úmrtnost.

angličtina Communication with patients Communication is the most important component of our work with patients. A good and an effective exchange between people helps them see what the other person thinks and how he or she feels. It helps people understand each other better and, as a result, it brings them closer to each other. As we know, the patient has to go through a physical treatment – either surgery, chemotherapy, radiation, or a combination of the

three – and face related negative side effects. Good communication is very important and helps health professionals to identify individual patient´s needs. A good communicator listens to his patient. He doesn’t interrupt her but he actively, emphatically tries to understand what she is talking about. He asks open-ended questions and he tries to learn things not only about the illness but

also about the patient as an individual. He tries to understand the patient’s point of view even if he disagrees with her and he never criticizes the patient. He doesn’t command, warn, judge the patient, or tell her what she has to do. We can learn about the way we talk and the way we look at the patient and how our body language needs to be. Last, but not the least, a good communicator needs to be

EASY WAYS THAT YOU CAN EFFECTIVELY IMPROVE COMMUNICATION BETWEEN YOU AND YOUR PATIENTS

1. Listen first and don’t interrupt. Let the patient tell his or her story and allow them time to find the right words to explain their symptoms or recall medical history. 2. When explaining medical knowledge to a patient, avoid using medical jargon and anatomical terms and speak in such a language that a sixth grader would be able to understand. Think about what you want to communicate and translate it in your mind to use simple English instead of complication medical terms. 3. Humans are highly visual learners – in many cases having a medical diagram on hand to supplement your verbal communication will give your patient a more comprehensive grasp of the knowledge you are trying to explain. 4. Don’t talk too fast. This may sound weird, but it is important for you to take the time to explain important information very slowly and don’t rush through negative information just because it is unpleasant. 5. Be wary of your body language. Small details as simple as not making eye contact with your patient can damage the rapport between you and your patient. This can

able to put himself in the patient’s shoes and see the world through the patient’s eyes so he can understand how it is to be her. Healthcare professionals – whether physicians, nurses or psychologists – need to focus on and improve, if necessary, their communication with patients; basically, learn how to unite the humanistic side of care with the technical side.

SLOVNÍČEK to argue – hádat se to express – vyjádřit to repeat – (z)opakovat to reply – odpovědět to claim – tvrdit to pretend – předstírat to suppose – předpokládat to promise – slíbit to convince – přesvědčit to confirm – potvrdit to deny – popřít to reject – odmítnout

harm the trust that your patient has in you, or cause them to subconsciously shut down and lose interest in paying attention, or both. 6. Make sure the patient is engaged. This is the best way to make sure that your patient not only understands the information you are telling them, but that they remember it for a longer period of time. Have your patients parrot back to you the things that they understand, and ask questions about what they don’t. 7. Ask a variety of open-ended questions. Asking a patient questions such as “how do you spend a normal day?” or “what are your biggest priorities in your life?” engages your patient and gives them a reason to be more forthcoming with you about health-related information.

Připraveno ve spolupráci s

Zdroj textu: MARKIDES, Markos. The Importance of Good Communication Between Patient and Health Professionals. Journal of Pediatric Hematology/Oncology [online]. 2011, 33, S123-S125 [cit. 2019-09-04]. DOI: 10.1097/ MPH.0b013e318230e1e5. ISSN 1077-4114. JACOBY, Ariel. Communicating Effectively With Patients. Medelita [online]. March 8, 2016 [cit. 2019-09-05]. Dostupné z: https://www.medelita.com/blog/ communicating-effectively-with-patients/ Obrázek: https://isthmus.com

www.florence.cz / Adresa redakce: Prusíkova 2577/16, 155 00 Praha 13, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 573 / Odpovědný redaktor: Bc. Adam Folta, e-mail: adam.folta@ambitmedia.cz / Jazyková redakce: Mgr. Ema Potužníková / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Šéfredaktorka zdravotnických titulů Praha: Eva Srbová / Redakční rada: PhDr. Martina Šochmanová, MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Ph.D., Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Mgr. Tamara Starnovská, Mgr. Helena Michálková, Ph.D., RNDr. Romana Mrázová, Ph.D., Mgr. Helena Michálková, Ph.D. / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitelka vydavatelství: Mgr. Marta Řežábková, MBA / Marketing: Marta Hladíková, Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 Šedá: CMYK 0-0-0-75 tel.: +420 222 352 575, e-mail: marta.hladikova@ambitmedia.cz / Obchod: J osef Seher, tel.: +420 733 675 008, e-mail: josef.seher@mhw.cz, Jan Laitl, Šedá: CMYK 0-0-0-75 Šedá: PMS 7545 tel.: +420 725 778 001, e-mail: jan.laitl@ambitmedia.cz, Daniel Brebera, MBA, tel.: +420 724 811 983, e-mail: daniel.brebera@ambitmedia.cz / Personální inzerce: Štěpánka Korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany / Předplatné: Ambit Media, a. s., tel.: +420 222 352 584, e-mail: predplatne@ambitmedia.cz, www.centram.cz / Distribuce: Postservis P raha a Mediaprint-Kapa P ressegrosso, a.s. / Cena výtisku: 60 Kč / 3,50 eura, roční předplatné: 350 Kč / 20 eur / Časopis vychází 6krát ročně / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2019

Nenechte si ujít šanci na Váš profesní Nenechte si ujít šanci na Váš profesní Nenechte si ujít šanci na Váš profesní růst v Německu! růst růst vv Německu! Německu!

» ochotu pracovat ve směnném provozu » ochotu pracovat ve směnném provozu »»motivaci k začlenění do novéprovozu kultury a nového pracovního ochotu pracovat ve se směnném » motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního »prostředí motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí » znalost německého jazyka je vítána, ale není závaznou podmínkou prostředí » znalost jazyka jepoměru vítána, ale není závaznou podmínkou doněmeckého zaměstnaneckého »přijetí znalost jazyka je vítána, ale není závaznou podmínkou přijetí doněmeckého zaměstnaneckého poměru » ochotu neustále zlepšovat svépoměru odborné znalosti a znalosti přijetí do zaměstnaneckého » ochotu neustále zlepšovat své odborné znalosti a znalosti jazyka »německého ochotu neustále zlepšovat své odborné znalosti a znalosti německého jazyka » ochotu převzít jazyka specializovanou a komplexní péči orientovanou na německého » ochotu převzít specializovanou a komplexní péči orientovanou na (nejen ošetřovatelskou i základní péči péči,orientovanou týká se pouzena »pacienta ochotu převzít specializovanou ale a komplexní pacienta (nejen ošetřovatelskou ale i základní péči, týká se pouze zdravotních sester a zdravotnických pacienta (nejen ošetřovatelskou aleasistentů) i základní péči, týká se pouze zdravotních sester a zdravotnických asistentů) zdravotních sester a zdravotnických asistentů) Co nabízíme? Co nabízíme? »Co dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém jazyce za nabízíme? » dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém jazyce za našich překladatelů » pomoci dobře zaučení a asistenci v českém jazyce za pomocizorganizované našich překladatelů » bezplatný kurz německého jazyka až do dosažení jazykové úrovně pomoci našich překladatelů » bezplatný kurz německého jazyka až do dosažení jazykové úrovně B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR) » B2 bezplatný kurz německého jazyka až do dosažení jazykové úrovně dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR) (úroveň nutná pro udělení povoleníreferenčního k výkonu zdravotnického povolání B2 dle Společného evropského rámce pro jazyky (SERR) (úroveň nutná pro udělení povolení k výkonu zdravotnického povolání v(úroveň Německu) nutná pro udělení povolení k výkonu zdravotnického povolání v Německu) » adekvátní platové ohodnocení od začátku pracovního úvazku (tj. od v Německu) » adekvátní platové ohodnocení od začátku pracovního (tj. od začátku jazykového kurzu) a smlouvu na dobu určitou úvazku až do složení » začátku adekvátní platové ohodnocení od začátku pracovního úvazku (tj. od jazykového kurzu) a smlouvu na dobu určitou až do složení jazykové B2 kurzu) dle SERR, resp. do povolení začátku zkoušky jazykového a smlouvu naudělení dobu určitou až do složení jazykové zkoušky B2 dle SERR, resp. do udělení povolení kjazykové výkonu zdravotnického v Německu zkoušky B2 dlepovolání SERR, resp. do udělení povolení k výkonu zdravotnického povolání v Německu » vyřízení všech potřebných formalit převzetí všech nákladů) pro k výkonu zdravotnického povolání(včetně v Německu » vyřízení všech potřebných formalit (včetně převzetí všech nákladů) pro uznání Vaší odborné kvalifikace a pro udělení povolení k výkonu » uznání vyřízeníVaší všech potřebných formalit (včetně převzetí všech nákladů) pro odborné kvalifikace a pro udělení povolení k výkonu zdravotnického povolání v Německu uznání Vaší odborné kvalifikace a pro udělení povolení k výkonu zdravotnického povolání v Německu Co požadujeme? » po splnění těchtopovolání podmínek se pracovní smlouva automaticky zdravotnického v Německu Co požadujeme? » po splnění těchto podmínek ses pracovní smlouva automaticky »Co platný doklad o úspěšně absolvovaném vzdělání v příslušném požadujeme? prodlužuje na dobu neurčitou minimálním smluvním závazkem » prodlužuje po splněnína těchto podmínek se pracovní smlouva automaticky » platný doklad o úspěšně absolvovaném vzdělání v příslušném dobu neurčitou s minimálním smluvním závazkem oboru doklad (fyzio- čio ergoterapeut, zdravotní sestra, zdravotnický na 2 roky » platný úspěšně absolvovaném vzdělání v příslušném prodlužuje oboru (fyzio- či ergoterapeut, zdravotní sestra, zdravotnický na 2 roky na dobu neurčitou s minimálním smluvním závazkem asistent/praktická sestra, zdravotní laborant, radiologický asistent) oboru (fyzio- či ergoterapeut, zdravotní sestra, zdravotnický v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti na 2 roky asistent/praktická sestra, zdravotní laborant, radiologický asistent) » bydlení v zařízených ve stylu sdílené domácnosti » nadšení pro výkon sestra, Vašehozdravotní povolání laborant, radiologický asistent) »»bydlení asistent/praktická za přijatelnou cenu bytech bydlení v zařízených » nadšení pro výkon Vašeho povolání za přijatelnou cenu bytech ve stylu sdílené domácnosti » nadšení pro výkon Vašeho povolání » podporu při zapracování na oddělení, semináře k zapracování za přijatelnou cenu » podporu při zapracování oddělení, semináře k zapracování školící možnosti v rámcina oboru »a podporu při zapracování oddělení, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci na oboru a školící možnosti v rámci oboru

Zašlete Váš životopis do kliniky Bavaria Kreischa. Zašlete Váš životopis kliniky Bavaria Kreischa. S námi máte možnost do začít zajímavou pracovní změnu Zašlete Váš životopis do kliniky Bavaria Kreischa. S námi máte možnost začít zajímavou pracovní změnu a profesně semožnost začlenit vzačít Německu. S námi máte zajímavou pracovní změnu a profesně se začlenit v Německu. a profesně se začlenit v Německu. Naše moderní klinika, která se nachází nedaleko od Drážďan, Naše moderní která se nachází nedaleko od Drážďan, hlavního městaklinika, spolkové země Sasko, se může stát Naše moderní klinika, která se nachází nedaleko od Vaším Drážďan, hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním pracovním místem. Tato soukromá hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním místem. Tato soukromá nemocnice a klinikapracovním specializovaná na rehabilitaci patří novým atraktivním pracovním místem. Tato soukromá nemocnice a klinikav specializovaná na Vrehabilitaci patří knemocnice nejuznávanějším celém Německu. rámci speciálních a klinikav specializovaná naVrehabilitaci patří kterapeutických nejuznávanějším celémseNěmecku. rámci speciálních programů zaměřujeme na pacienty, k nejuznávanějším v celém Německu. V rámci speciálních terapeutických programů se zaměřujeme namultiorganickou pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí terapeutických programů se zaměřujeme namultiorganickou pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí insufiencí, jsoucévní po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresivní kteří prodělali mozkovou příhodu, trpí multiorganickou insufiencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresivní léčbě rakoviny. Hledáme proto zdravotnický personál pro obory: insufiencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresivní léčbě rakoviny. Hledáme proto zdravotnický personál pro obory: neurologie, interní medicína, psychosomatika, ortopedie, léčbě rakoviny. Hledáme proto zdravotnický personál pro obory: neurologie, interní medicína, psychosomatika, ortopedie, oddělení diagnostiky a terapie. neurologie, interní medicína, psychosomatika, ortopedie, oddělení diagnostiky a terapie. oddělení diagnostiky a terapie. Láká Vás spolupráce s námi? Láká Vás spolupráce s námi? V rámci našeho Projektu spolupráce Vám Láká Vás spolupráce s mezinárodní námi? V rámci našeho Projektu mezinárodní spolupráce Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní V rámci našeho Projektu mezinárodní spolupráce Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu. Tento projekt organizovaný klinikou poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu. Tento projekt klinikoubylo funguje přes čtyři roky a má velkýorganizovaný úspěch. Doposud začátekjiž v Německu. Tento projekt organizovaný klinikou funguje již přes čtyři roky a má velký úspěch. Doposud s jeho uznáno vzdělání více bylo než fungujepomocí již přesv Německu čtyři roky aprávně má velký úspěch. Doposud bylosta s jeho pomocí v Německu právně uznáno vzdělání více sta zdravotníků z celé Evropy, kteří jsouuznáno nyní zaměstnáni nanež různých s jeho pomocí v Německu právně vzdělání více než sta zdravotníků z celé Evropy, kteří jsou nyní zaměstnáni na různých odděleních kliniky Bavaria. zdravotníků z celé Evropy, kteří jsou nyní zaměstnáni na různých odděleních kliniky Bavaria. odděleních kliniky Bavaria.

Zaujala Vás naše nabídka? Zaujala našeVáš nabídka? Pak námVás zašlete životopis v českém, německém nebo Zaujala Vás naše nabídka? Pak nám zašlete životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce Váš (k němu připojte motivační dopis s kopií Pak nám zašlete Váš životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce (k němu připojte motivační dopis s kopií dokladu o dosaženém vzdělání) na e-mail: anglickém jazyce (k němu připojte motivační dopis s kopií dokladu o dosaženém vzdělání) e-mail: personal@klinik-bavaria.de nebona poštou na adresu: dokladu o dosaženém vzdělání) na e-mail: personal@klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Bavaria Kreischa, Personalabteilung, personal@klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Kreischa, Personalabteilung, An derBavaria Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa. Klinik Bavaria Kreischa, An Wolfsschlucht 1-2,Personalabteilung, D-01731 Kreischa. Rádider Vás budeme kontaktovat a zodpovíme Vaše případné An der Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa. Rádi Vás budeme kontaktovat a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině. Rádi Vás budeme kontaktovat a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině. dotazy v češtině.

Efektivní prevence dekubitů Aktivní matrace LINET

Podle EPUAP* je možné až 95 % dekubitů předejít. Efektivní prevence zejména pomocí aktivních antidekubitních matrací a inovativních technologií společnosti LINET může přispět ke snížení rizika jejich vzniku. VIRTUOSO®

CLINICARE 100 HF

AIR2CARE

Nová řada matrací pro intenzivní, akutní i dlouhodobou péči

Hybridní matrace poskytuje výhody aktivní a pasivní matrace

Variabilita a vysoký komfort zejména pro akutní a dlouhodobou péči

NOVIN

* EPUAP – European Pressure Ulcer Advisory Panel