Florence 6/2019

6/19

rozhovor

ODBORN Ý Č ASOPIS PRO NEL ÉK A ŘSK É ZDR AVOT NIC K É PR ACOV NÍK Y

florence

Lukáš Slejška: Je nutné být psychicky odolný vůči tomu, co se na člověka z armádního prostředí valí

téma

listopad–prosinec 2019 / ročník XV 60 Kč / 3,50 € / www.florence.cz

odborný článek

téma

Paměť je scenáristou naší osobní navigace aneb změny paměti v průběhu dospělosti

Při cévní mozkové příhodě platí, že „čas je mozek“

Intenzivní péče a hojení ran

44

editorial Vážené čtenářky, vážení čtenáři, poslední letošní číslo Florence bude věnované tématům spojeným s intenzivní medicínou a ošetřovatelstvím. Najdete v něm článek o historicky prvním převozu bijícího srdce v Čechách, který byl proveden v IKEM. Paní Mgr. Jindra Hašková, Dis., vrchní sestra 1. oddělení následné péče v Nemocnici České Budějovice, přispěla článkem o vlivu komplikací ICHDK na kvalitu života seniora.

Za přečtení stojí určitě i kazuistika dokumentující rehabilitaci pacientů s cévní mozkovou příhodou léčenou trombolýzou od paní Michaely Schusterové z Rehabilitačního oddělení A FN Brno.

Nabídneme vám také souhrn konference sester Setkávání generací, která se letos zaměřila především na porozumění mezi generacemi a vztahy na pracovišti i mimo něj. Konference proběhla pod záštitou ČAS a prezidentky této asociace a předsedkyně redakční rady Florence PhDr. Martiny Šochmanové, MBA. Odborný článek o změnách paměti v průběhu dospělosti pak publikovala paní PhDr. Martina Muknšnáblová, která vyučuje na Vyšší odborné škole MILLS v Čelákovicích. Pro rozhovor jsme získali Lukáše Slejšku, jenž působí jako sestra u Armády ČR a byl už na misích v ­Afghánistánu a na Balkáně. Povyprávěl o svých zkušenostech z terénu i dennodenním životě vojáka-ošetřovatele.

Dále jsme pro vás připravili seznam tematických zaměření jednotlivých čísel časopisu na ­příští rok. První číslo po novém roce se bude věnovat gynekologii, porodnictví a IVF. Další pak primární péči, rehabilitační medicíně, gastroenterologii a výživě, kardiologii a intenzivní péči a poslední číslo roku 2020 se zaměří na vakcinologii a imunologii. Podrobnější seznam s daty naleznete uvnitř časopisu.

Florence pro vás tedy bude i v dalším roce připravovat zajímavá témata, publikovat vaše články a na sociálních sítích pořádat soutěže o atraktivní ceny.

Přejeme vám veselé Vánoce a hodně pracovních, ale i osobních úspěchů v novém roce.

S přáním inspirativního čtení redakce Florence

obsah

12

Při cévní mozkové příhodě platí, že „čas je mozek“

rozhovor 2 Je nutné být psychicky odolný vůči tomu, co se na člověka z armádního prostředí valí

aktuality 5 Na doporučení GINA se mění schéma léčby astmatu 7 Batist Nej sestřička 2019 má vítězku

téma

intenzivní péče a hojení ran 8 IKEM: poprvé v ČR transport bijícího srdce 10 Vliv komplikací ICHDK na kvalitu života seniora 12 Při cévní mozkové příhodě platí, že „čas je mozek“

praxe

www.florence.cz Ročník XV, číslo 6, listopad–prosinec 2019 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 11. 2019 Foto na titulní straně: Profimedia Staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

florence 6/19

14 Determinanty ovlivňující psychickou a fyzickou zátěž všeobecných sester na ortopedické klinice 16 Aplikace léčebného botulotoxinu

odborný článek 18 Paměť je scenáristou naší osobní navigace aneb změny paměti v průběhu dospělosti

kazuistika 22 Rehabilitace pacientů s cévní mozkovou příhodou léčenou trombolýzou

pro školy 24 Úspešná reprezentácia FZO PU doma i v zahraničí 26 Střední zdravotnická škola v Turnově už tradičně poskytuje vzdělání studentům z rozvojových zemí

konference

28 Eutanazie jako špička ledovce celkové spirituální krize světa 30 „Karcinom mammy a my“ 31 Očkování, aplikace Záchranka nebo porovnání se zahraničními partnery, to byla témata letošní Konference ZZMV 2019 34 Podzimní konference prezídia ČAS se letos věnovala hlavně porozumění mezi generacemi

právo 36 Kdo je zodpovědný za pád pacienta

historie 38 Malomocenství – nemoc, kterou trpěl i jeruzalémský král 40 angličtina

rozhovor

florence 6/19

Je nutné být psychicky odolný vůči tomu, co se na člověka z armádního prostředí valí Práce zdravotníka je náročná a nepostradatelná už v běžných podmínkách, ale v extrémních situacích, jako jsou například zahraniční vojenské operace, jsou zdravotníci životně důležití.

Jeden z armádních zdravotníků, Lukáš Slejška, odpověděl naší redakci na několik otázek týkající se tohoto náročného zaměstnání, objasnil, co vlastně reálně obnáší, a také promluvil o svých zkušenostech z terénu. Na toto téma také spolu se svým kolegou přednášel na Konferenci válečné medicíny 2019.

Šárka Spáčilová, Adam Folta, redakce Florence Jak se k práci zdravotníka u Armády ČR člověk dostane?

Musí splňovat zákonné podmínky.

Musí vystudovat minimálně vyšší odbornou školu se zaměřením na ošetřovatelství nebo vysokou školu v obdobném oboru. A pokud vystuduje obor všeobecná sestra, může sloužit i jako záchranář.

Jaká byla vaše cesta k armádě?

Nastoupil jsem z civilu poté, co jsem pracoval šest let v Psychiatrické nemocnici Brno. Rozhodl jsem se, že chci změnu, a zkusil jsem ­armádu.

Profese zdravotníka je náročná i ve standardních podmínkách v nemocnici, v podmínkách válečného konfliktu se náročnost určitě násobí – co vlastně vede člověka k tomu, že se rozhodne jet na misi do Afghánistánu, Iráku nebo na Balkán?

V prvé řadě jde o jakousi prestiž a fakt, že člověk získá unikátní zkušenosti, které by v civilním sektoru v České republice jinak neměl šanci získat. Co se týče srovnání podmínek v polní nemocnici někde v Afghánistánu s nemocnicí v České republice: pokud je člověk dobře připravený, práce v nemocnicích na misích bývá mnohdy komfortnější než práce na směnný provoz v našich nemocnicích. V českých nemocnicích se člověk zpravidla od rána do večera nezastaví.

Takže práce v nemocnici na misi je obecně klidnější než v ČR? Jsou tam velké výkyvy, někdy se vůbec nic neděje, jindy je zas „boom“ a pracujete nepřetržitě.

2

Jaké musí mít zdravotník ve válečné zóně psychologické předpoklady?

Nejsou kladeny žádné zvláštní nároky, člověk musí projít jen psychotesty podobnými, jaké jsou například u policie. Myslím, že je důležité, aby zdravotník byl kamarádský typ, protože vojáci se k němu chovají jinak než například k veliteli, který má vyšší hodnost, ač mají zdravotníci rovněž vyšší hodnost než většina řadových vojáků. Vojáci se nám hodně svěřují, řeší s námi problémy, které by třeba s lékařem nebo se svým nadřízeným neřešili. I z toho důvodu je vztah mezi zdravotníky a vojáky spíše přátelský než profesní.

Jsou nějaké vlastnosti – například „pevné nervy“ –, bez kterých by to nešlo?

Pevné nervy jsou určitě výhodou, ale rozhodujícím měřítkem je úspěšné složení psychologických testů. Takže na misi může jet i člověk, který takovýmto psychickým vybavením nedisponuje.

Jaké vlastnosti člověk naopak mít nesmí? Napadá mě, že by asi neměl být konfliktní?

To máte pravdu. Neměl by být nervák a měl by dobře zvládat krizové situace, důležité je také to, aby dobře vycházel s kolektivem.

Stěžejní je rovněž profesionalita

rozhovor

a odpovídající vzdělání. Měl by se například sám dovzdělávat a být proaktivní.

Co práce zdravotníka na misi obnáší? Lidé mohou mít zkreslené představy…

My zdravotníci zabezpečujeme především bojující jednotky, to znamená, že pokud si vedení myslí, že je nějaká rizikovější operace či patrola

Co vás v další práci motivuje?

Prošel jste si nějakou krizí?

Asi každý zdravotník si během života nějakou krizí projde a krize se nevyhýbají ani zdravotníkům působícím při armádě. Je nutné být psychicky odolný vůči tomu, co se na člověka z armádního prostředí valí. Mě osobně v práci motivují stejně motivovaní kolegové, kteří se rádi zlepšují a vzdělávají. Také, ač

Asi každý zdravotník si během života nějakou krizí projde a krize se nevyhýbají ani zdravotníkům působícím při armádě. Je nutné být psychicky odolný vůči tomu, co se na člověka z armádního prostředí valí.

foto: archiv Bc. Lukáše Slejšky

a mohlo by se něco stát, je k jednotce přičleněn zdravotník. Vyjíždíme tedy jako součást bojové sestavy, pracujeme s vojáky, chodíme s nimi na patroly. Naše primární funkce je bojová – nejdřív bojujeme, až potom ošetřujeme. Mimo tyto bojové aktivity zajišťujeme spolu s lékařem chod ROLE 1, což je nejnižší zdravotnická etapa, která je nejblíže našim jednotkám. ROLE 1 je něco jako ambulance praktického lékaře. Ve válečných podmínkách se k vám ale také může dostat pacient, který vyžaduje život zachraňující chirurgický zákrok.

Profesionální voják se na svou praxi v boji připravuje několik let. V Čechách existuje fakulta v Hradci Králové, kde jsou do jisté míry připravováni lékaři. Jaký výcvik podstupuje zdravotník, který studoval všeobecné lékařství?

Všichni vojáci, kteří vyjíždějí do zahraničních operací, se účastní intenzivního výcviku, který trvá asi půl roku. Jako zdravotník jsem navíc absolvoval několik kurzů v rámci své odbornosti. Šlo například o kurz urgentní péče v poli nebo zacházení s omamnými látkami. Druhý jmenovaný kurz jsme absolvovali kvůli tomu, že jsme pracovali s opiáty.

Vzhledem ke zdravotnické aprobaci musíme mít také kurz „Nebezpečné nákazy v zahraničí“.

Co je pro vás na této práci nejobtížnější?

Nejnáročnější je asi práce s lidmi, která dovede být v mnohých případech vyčerpávající. Potom také příslušná administrativa.

to může znít banálně, mě motivuje nakupování nového a lepšího vybavení a jeho následné t­ estování.

Proč jste se rozhodl pro kariéru vojenského zdravotníka?

Co byl prvotní impuls?

Zdravotníkem jsem byl už před nástupem k armádě. Asi jsem se pro tuto cestu rozhodl především kvůli tomu, že jsem chtěl zažít nějaké dobrodružství. Prvně jsem se hlásil k aktivním zálohám, ale na krajském velitelství mi nabídli práci profesionálního vojáka. Nabídka mě oslovila, chvíli jsem o ní uvažoval a nakonec jsem nastoupil do služby v Bučovicích. A nelituju toho.

Jak vypadá takový normální den zdravotníka na misi?

Těžká otázka. Práce bývá hodně stereotypní, ale také záleží na nepříteli, jak moc je aktivní, jak často na vás posílá rakety. Někdy za den přiletí čtyři, někdy žádná. Podle toho se vše odvíjí. Chodíme do posilovny, společně jíme, máme volný čas.

Na druhou stranu jezdíme na patroly, cvičíme zdravotnickou přípravu. Jsme také součástí ROLE 1, kde jsme po ruce lékaři, natáčíme EKG, odebíráme krev atd.

Máte obavy, když jdete s jednotkou?

Obavy mám vždycky. Nikdy nevíte, co se stane.

Jezdí zdravotník na každou patrolu, která se vypraví do terénu?

Není to nutností, je přítomný pouze na vyžádání velitele.

Zažil jste nějakou krizovou situaci?

Ano. Bylo to hned na mé druhé patrole, případ byl i medializován. Do naší patroly najel sebevražedný atentátník, který měl auto naplněné raketami a odpálil se. Byli tam tři ranění čeští vojáci, z nich dva lehce a jeden těžce. Ošetřovali jsme také raněné civilisty.

U patroly jste jako zdravotník sám?

Ano, tradičně tam bývá pouze jeden zdravotník, který mívá po ruce „combat lifesavery“, tedy vojáky s 14denním kurzem první pomoci v boji.

Jak proběhlo následné ošetřování po útoku? Byl na místě chaos a věděl jste, co máte dělat? Přece jen šlo o první takový zážitek…

Myslím, že celá akce byla velmi dobře zorganizovaná. Samotné ošetřování jsem si řídil sám, přičemž jsem měl po ruce jednoho „combat lifesavera“, který byl také raněný, a jednoho amerického ­medika.

Kolik váží výbava zdravotníka a co s sebou vždy musíte mít, bez čeho se neobejdete?

Zdravotník musí mít stejné vybavení jako běžný voják, když tedy neberu v potaz třeba kulometčíky nebo spojaře. Jde o balistickou vestu, helmu, kolenní chrániče, dlouhou zbraň, krátkou zbraň, náboje, přístroje nočního vidění plus jídlo a vodu na 24 hodin a zdravotnický batoh. Ve finále nesete okolo 50 ­kilogramů.

Zdravotník by měl být z bezpečnostních důvodů od ostatních vojáků k nerozeznání, protože právě na zdravotníky se přednostně zaměřují nepřátelští odstřelovači. Jak to děláte?

Zdravotnické batohy jsou maskované. Je to ale těžké, protože do batohu se nevejde úplně všechno, občas je vidět třeba část krčního límce.

Nebo na batohu mohou být turnikety, což nepřítel snadno rozezná.

Naštěstí mě ale žádný odstřelovač zatím netrefil.

Jaké problémy nejčastěji řešíte a jaké lékařské vybavení nejvíce používáte?

Asi pinzetu na klíšťata a ibuprofen. Ne, to je legrace. Nejčastěji jde o běžnější ošetření typu odřenin

3

rozhovor

Jaký je běžný postup při ošetřování v boji?

Musíme postupovat podle algoritmu TCCC, tedy Tactical Combat Casualty Care, to znamená, že jsme v první řadě bojovníci a musíme odvrátit útok nepřítele, abychom měli vůbec šanci ošetřovat raněného.

Musíme si zajistit stabilní a bezpečné prostředí a pak postupujeme podle TCCC guidelines, zastavujeme masivní krvácení, následuje zajištění dýchacích cest, hrudníku, celková prohlídka pacienta, prevence hypotermie a podávání léčiv. Důležitý je rychlý transport do nemocnice.

Co práci zdravotníka nejvíce komplikuje? Řekl bych, že asi administrativa. Určitou komplikací je i pohled ostatních vojáků, protože v 80 % případů se nic nestane, a tudíž se můžeme jevit jako nepotřební. Ale je to asi podobné jako s hasiči, ti jsou také potřeba až tehdy, když vypukne požár.

Jezdí na mise i ženy?

Zdravotní sestry?

Zrovna na poslední misi nás zdravotní sestra střídala, takže ano.

Jak to vlastně je s ženami na misích?

Na bojové operace jsou využívaní spíš muži. Žena ve většině případů z čistě biologického hlediska nedis-

4

ponuje takovými fyzickými parametry jako muž, neunese například „plnou polní“ a není při takové zátěži schopná fungovat několik hodin na patrole. Samotná výstroj váží třeba 50 kilogramů, pak nedej bože musíte odnášet raněného na nosítkách.

Můžete vyčíslit podíl žen-zdravotnic na misích?

Jenom odhaduji. Řekl bych, že je to zhruba polovina.

Myslíte, že je to pro ženy náročnější?

Ta mírová práce určitě ne. Jde o administrativu, zabezpečování, vedení výcviků atd.

Jak funguje spolupráce s koaličními partnery na zahraničních misích?

Jde vše hladce?

Nejvíce jsme spolupracovali s US Army. Spolupráce s nimi byla na výborné úrovni. Vojáci americké armády jsou kamarádští a vždy usměvaví, nemají s ničím problém.

Na misi jsem měl možnost spolupracovat s americkými zdravotníky, se kterými jsem držel služby v rámci jednotky MEDEVAC. To znamená, že jsem chodil na 24hodinové směny ke zdravotnické vrtulníkové jednotce, a když bylo potřeba, letěli jsme vyzvednout, zajistit a transportovat pacienta do nemocnice na Bagrámu. S některými zdravotníky jsem se spřátelil a píšeme si i teď, když už jsme všichni doma.

Používají zahraniční zdravotníci stejné postupy a vybavení?

Hodně záleží, o jakou národnost se jedná. Nejlépe stran materiálu jsou

na tom samozřejmě zdravotníci americké armády. Používají nejnovější vybavení a nákupy materiálu pro ně nejsou problém, prostě si vyberou z katalogu. Postupy ošetření by měly být v ideálním případě stejné, a to právě zmiňovaný systém Tactical Combat Casualty Care.

Jedná se o nejefektivnější postupy ošetřování v bojových podmínkách.

S jakými pocity se vracíte ze zahraniční operace zpět do České republiky?

Bude to znít asi legračně, ale když přiletíte do Prahy, tak si uvědomíte tu svobodu, kterou tu máme. Vidíte ji na vlastní oči. Běžně si tohle člověk neuvědomí. Můžete jít ven, beze zbraně, aniž byste se musel bát, že šlápnete na minu. Můžete autem na výlet, nakoupit si, jít do kina nebo do kavárny mezi lidi. Tohle je v zemi, jako je Afghánistán, velký problém. Každý krok tam může být váš ­poslední.

Kdo je Lukáš Slejška Vystudoval obor všeobecná sestra v Brně na střední zdravotnické škole, dále pak stejný obor na vysoké škole ve Zlíně (Bc.).

Před vstupem do armády pracoval téměř šest let jako sestra v Psychiatrické nemocnici v Brně. Nyní pracuje jako sestra na obvazišti v Bučovicích, u 74. lehkého motorizovaného praporu. Pravidelně chodí cvičit do posilovny a rád běhá.

fota: archiv Bc. Lukáše Slejšky

nebo nějakých naraženin, často pak poranění pohybového aparátu. Také se řeší angíny nebo infekce močových cest. S tím, že bychom museli někoho urgentně ošetřovat, se moc nesetkáváme.

florence 6/19

aktuality

Na doporučení GINA se mění schéma léčby astmatu redakce Florence

V

malém salonu pražské kavárny Louvre proběhla ve středu 16. října tisková konference o nových přístupech v léčbě astmatu. O nové poznatky v oblasti kortikoidní léčby se podělil prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., ředitel České iniciativy pro astma. Protizánětlivá léčba se totiž nově nasazuje již v době méně závažné fáze astmatu, kdy má pacient malé potíže či je zcela bez potíží. Prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., z Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze přiblížila vývoj v užívání biologické léčby u astmatických pa­cientů. O svůj příběh se podělil i ­olympijský medailista z Londýna Vavřinec Hradílek, sám astmatik.

Průduškové astma je v celosvětovém měřítku závažným zdravotnickým, hospodářským a sociálním problémem. Astmatici nepodstupující léčbu mívají záchvaty těžké dušnosti, které je mohou ohrožovat na životě. Čím dříve s léčbou začnou, tím snadněji se stav optimalizuje.

Podle současných odhadů dnes počet astmatiků na celém světě přesahuje 300 milionů a během příštích 30 let zřejmě vzroste na 400 milionů.

Za posledních 20 let dochází celosvětově k nárůstu onemocnění především u dětí a mladistvých. Astma se stává nejčastějším chronickým onemocněním dětského věku. Tento trend je patrný i v České republice.

Prevalence astmatu v ČR se zvyšuje především v dětské populaci. Úmrtnost na astma je u nás velmi nízká díky péči specialistů a v posledních letech kolísá kolem 1/100 000 obyvatel, tj. kolem 100 osob ročně.

Potřeba úlevového léku více než dvakrát měsíčně signalizuje zhoršení kontroly astmatu Cílem léčby je, aby nemoc byla takzvaně pod kontrolou. Preparáty užívané k léčbě astmatu se dělí na preventivní (kontrolující) a úlevové. Úlevová léčba pomáhá otevřít průdušky při akutních potížích, nedovede ale ovlivnit zánět. Podává se jen ojediněle, při potížích, při akutním

záchvatu. Pokud je astma pod kontrolou, je potřeba úlevové léčby zcela ojedinělá nebo žádná. Preventivní léčba potlačuje zánět v průduškách, podává se pravidelně, dlouhodobě, a to i v době, kdy pacient nemá žádné příznaky a potíže.

Je-li astma kontrolované, pa­cient pociťuje mírné příznaky nejvýše dvakrát měsíčně, úlevovou léčbu potřebuje užít maximálně dvakrát měsíčně, nemusí omezovat své fyzické aktivity, nepostihují ho těžké záchvaty, jeho plíce fungují normálně. Důležitým faktorem při vývoji pacientova zdravotního stavu je včasná diagnóza a nasazení preventivní léčby, aby nedocházelo k exacerbacím, které snižují budoucí funkčnost plic. „Dobře léčený astmatik by měl pravidelně jednou až dvakrát denně užívat preventivní lék a zcela výjimečně by měl potřebovat lék úlevový. Potřeba úlevového léku více než dvakrát měsíčně signalizuje zhoršení kontroly astmatu. Častá potřeba úlevového léku signalizuje nedostatečnou základní, tedy preventivní léčbu,“ poznamenal prof. Pohunek.

Na základě doporučení Globální iniciativy pro astma (GINA) se letos mění léčebné schéma. Dříve se v prvním kroku léčby u zcela mírného, intermitentního astmatu nasazovala pouze úlevová léčba při potížích. Nyní GINA doporučuje, aby všichni dospělí a dospívající s mírným astmatem dostávali i preventivní léčbu, případně užívali úlevový lék při potížích vždy i s inhalačním kortikosteroidem. Samotná léčba pouze úlevovým lékem je považována za rizikovou.

Pacientským příběhem přispěl Vavřinec Hradílek. Jak sdělil, s astmatem se potýká už odmala. Nicméně ač je aktivním sportovcem, nemoc ho příliš neomezuje, protože od útlého věku se poctivě léčí, podstupuje dlouhodobou preventivní léčbu.

V současné době již na sobě spolehlivě pozná příznaky, které nemoc přináší, a umí se svým stavem pracovat. Ví, že když léky vynechá, dýchá se mu hůř. „Nikdy jsem neužíval pouze úlevovou léčbu, vždy užívám i tu protizánětlivou,“ uvedl V. Hradílek. A dodal, že v současné době už léčba udržuje jeho zdravotní stav na

takové úrovni, která umožňuje, aby se věnoval i vrcholovému sportu. Je velmi flexibilní, přizpůsobuje se jeho momentálnímu stavu a potřebám a pomáhá mu zvládat i zhoršené podmínky, jako je prach nebo smog.

Podle vlastních slov nikdy neměl pocit, že by se měl kvůli své nemoci omezovat nebo že by snad dosahoval horších výsledků než jeho zdraví souputníci.

Asi desetině pacientů s těžkým astmatem základní léky nestačí, nadějí je biologická léčba I přes pokroky v medicíně v posledních letech ale zůstává u části pacientů astma obtížně léčitelnou nemocí. U nich je nutné důsledným vyšetřovacím programem sestavit individuální kombinaci antiastmatik, dle pacientova konkrétního fenotypu astmatu. Kombinací různých protizánětlivě působících antiastmatik a léků ovlivňujících remodelaci dýchacích cest je možné dosáhnout lepší kontroly astmatu i v jejich případě. Takzvané eozinofilní astma ještě nedávno nebylo možné léčit jinak než systémovými kortikosteroidy, s jejichž užíváním se ovšem pojí nežádoucí účinky. Dnes je možné takovým pacientům podávat biologickou léčbu. „Díky těmto biologickým preparátům lze u části pacientů zcela vysadit kortikoidní léčbu, tím se vyhnout vedlejším účinkům a zajistit i takto těžkým pacientům život bez exacerbací,“ připojila prof.

MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha. Dodala, že i přes velkou finanční zátěž pro zdravotní systém péče by měla být biologická léčba poskytována co největšímu počtu pacientů s těžkými formami astmatu, obtížně léčitelnými klasickou léčbou, protože jejich zdravotní stav se razantně zlepšuje a snižuje se riziko úmrtí způsobeného exacerbacemi.

V České republice je 17 center, která biologickou léčbu astmatikům zprostředkovávají.

Článek byl převzat z časopisu Terapie.

5

Žít na ulici

GENERÁLNÍ PARTNEŘI:

„…se dá. Oblečení i jídlo dostanete za nic od dobročinných organizací a teplo vyfukují větráky metra nebo sexuální turisté,“ říká László Sümegh, zakladatel Projektu Šance.

Proč by vlastně „dětem ulice“ měl někdo pomáhat?

Protože jsou zraněné daleko víc a hlouběji, než je na nich vidět. Většina z nich nezná rodinné zázemí, základní péči, natož lásku, přijetí, laskavost.

Jejich příběhy jsou o bolesti, samotě, odmítnutí a ponížení. Po takové „průpravě“ je bez pomoci téměř nemožné vstoupit do běžného dospělého života. Je to postižení, které není vidět.

V Praze je nabídka pomoci opravdu pestrá, čím se lišíte? » Známe každého klienta osobně, jeho osud, povahu, selhání i potenciál, proto můžeme mít individuální přístup. » S klienty jsme dlouhodobě ve spojení. » Naše péče má více rovin.

Streetcentrum: Program PRVNÍ POMOC V NOUZI. Dům Šance: Je mostem mezi ulicí a běžným životem. Klíčové programy jsou pracovní terapie a podporované bydlení. Klientům pomáháme najít brigádu, učíme je řešit finanční i zdravotní problémy, ale náš záběr je mnohem širší…

HLAVNÍ PARTNEŘI:

PARTNEŘI:

Na koncert Vás zvou

Vánoční šansonový koncert pro klienty Projektu Šance a László Sümegha, který se jim snaží 24 let pomáhat.

László Sümegh Člověk s křídly pod sakem. Svérázný muž maďarského původu už 24 let žije posláním pomáhat v Praze ztraceným mladým lidem. Streetworker, terapeut, výtvarný umělec, neúnavný bojovník s lhostejností, obětavec, ale i nesmlouvavý vychovatel – to je šéf Projektu Šance, jenž denně naplňuje motto: Není umění někomu v nouzi dát najíst, ale naučit ho na jídlo si vydělat.

Jste výrobní pás na nové vzorné lidi? Ó jé, kéž by tomu tak bylo. Snažíme se a jsme často úspěšní, ač je to mnohdy překážkový běh na velmi dlouhou trať. » Více informací najdete na: www.ProjektSance.cz 6

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:

IGOR ŠEBO 22. prosince 2019 od 19:00 v divadle ABC Vstupenky v síti

aktuality

Titul Nej sestřička roku 2019 získala Kateřina Křenková z Oddělení invazivní kardiologie a arytmologie Ústřední vojenské nemocnice Praha (uprostřed). Druhé místo získala Veronika Hryzáková (vlevo), třetí Natalia Panasenko (vpravo).

Batist Nej sestřička 2019 má vítězku Finále 11. ročníku soutěže o nejsympatičtější zdravotní sestru Batist Nej sestřička 2019 se konalo 5. října v Městském divadle Dr. Josefa Čížka v Náchodě pod záštitou ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, starosty města Náchoda Jana Birkeho a dalších významných osobností.

redakce Florence

fota: We Make Media, Florence

D

o Náchoda se sjela dvanáctka zdravotních sester z nemocnic celé republiky a porota ohodnotila finalistky ve třech disciplínách. Sestřičky se představily, odpověděly na otázku svého patrona, „ošetřily“ svého Muže roku a do třetice se promenádovaly v pracovních kostýmech šitých jim na míru.

V porotě zasedli například Zuzana Bubílková, Jan Přeučil, Eva Hrušková, Bára Fišerová, Pavel Trávníček, Monika Trávníčková a další významné osobnosti společenského, zdravotnického a kulturního života.

1. místo a titul Nej sestřička roku 2019 získala Kateřina Křenková, finalistka s číslem 1, 38 let, Oddělení invazivní kardiologie a arytmologie Ústřední vojenské nemocnice Praha.

2. místo získala Veronika Hryzáková, finalistka s číslem 7, 35 let, ARO Fakultní nemocnice Brno.

3. místo získala Natalia Panasenko, finalistka s číslem 9, vrchní sestra kliniky EliteMedical s.r.o.

Titulem Batist Sympatie 2019 byla dekorována Markéta Kubová, finalistka číslo 12, 39 let, staniční sestra na interním oddělení Nemocnice Prachatice, a.s.

Vítězka Kateřina Křenková bezprostředně po výhře řekla: „Jsem šťastná, ale je to takový jiný pocit štěstí, protože jsem nikdy nic nevyhrála. Z publika mě podporoval manžel a kamarádky. Než jsem odjížděla do Náchoda, dali mi kolegyně a kolegové na oddělení radu, ať jsem svá a usmívám se. Dodržela jsem to a asi to zabralo.“ Vítězka soutěže si zahraje v seriálu Modrý kód, v němž účinkují i herečky Bára Fišerová a Renata Prokopová, které zasedly v porotě. „Sestřičku sice hraji, a když předstírám, že beru krev, tak to jde, ale kdybych ji měla brát doopravdy, nezvládla bych do nikoho píchnout.

Zatím mám se sestrami dobré zkušenosti, i když se určitě najdou i takové, které se špatně vyspí, ale na to má asi nárok každý,“ uvedla Renata Prokopová.

Divákům v náchodském divadle zazpívali bývalá zdravotní sestra a čerstvá osmdesátnice Naďa Urbánková, Anna Slováčková, Josef Vágner, Stanislav Hložek, Matyáš Hložek či Radim Flender. Hold zesnulému Karlu Gottovi vzdali za všechny houslistka Markéta Muzikářová a zpěvák Marian Vojtko. Ředitel soutěže Batist Nej sestřička roku David Novotný byl s průběhem letošního soutěžního ročníku spokojen. „Pro mě jsou vítězky

Časopis Florence byl mediálním partnerem akce Batist Nej sestřička.

Naše kolegyně Marta Hladíková s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem a Florence během finálového večera

všechny sestřičky, které tu stojí.

A pak také všichni zdravotníci, kteří své povolání dělají s náležitou péčí a láskou. Jsem rád, že mohu spojit soutěž Batist Nej sestřička se svou soutěží Muž roku. Krásní a urostlí chlapi byli na pódiu důstojným doplňkem křehkých sestřiček,“ uvedl David Novotný na závěr večera, který moderovali Karel Voříšek a Sandra Pospíšilová Parmová.

Generální ředitel společnosti Batist Medical Tomáš Mertlík je ze sestřiček nadšený. „Musíme pomáhat tam, kde je to zapotřebí, oceňujeme práci zdravotních sester a tímto večerem jim děkujeme,“ uvedl.

Článek byl převzat z časopisu Terapie.

7

intenzivní péče a hojení ran

téma

IKEM: poprvé v ČR transport bijícího srdce

redakce Florence

N

ová technologie umožňuje zásadní zkrácení doby studené ischemie (od vyjmutí orgánu do obnovení oběhu), ex vivo resuscitaci a rekondici dárcovského srdce při syndromu mozkové smrti a ex vivo metabolické posouzení návratu funkce dárcovského orgánu. Při studené ischemii je možná doba transportu maximálně 3–4 hodiny, dojde ke zpomalení metabolických procesů a není možné transplantát monitorovat a zjišťovat jeho aktuální kvalitu.

Kontrolovaný transport k pacientovi dovoluje napojení srdce na teplý roztok krve s O2 a zajiště-

8

ní průtoku v bijícím srdci. Lze neustále monitorovat životní funkce (krevní tlak, tepovou frekvenci, průtoky srdcem a věnčitými tepnami, laktát, teplotou a hematokrit), ex vivo kontrolovat parametry a kvalitu ­srdce před transplantací pacientovi.

Na začátku října čekalo v České republice na nové srdce 83 lidí.

V IKEM se jich ročně transplantuje přes 40, v celé republice pak přes 70.

Srdce začne opět tepat – přístroj simuluje fyziologické prostředí člověka Jeden z pacientů se transplantace dočkal, přestože jeho nové srdce by za normálních okolností bylo pro transplantaci odmítnuto. V jedné

z nemocnic Ústeckého kraje lékaři indikovali mladého dárce, jeho srdce ale nebylo metabolicky zcela ideální a bylo za hranicí standardních medicínských kritérií. To byl důvod, proč se odborníci v IKEM rozhodli poprvé použít novou metodu fyziologického transportu. „Především je nutné poděkovat kolegům z Krajské zdravotní, že jsme právě u nich a s jejich pomocí mohli průlomovou metodu vyzkoušet. Je pro nás významná zejména tím, že se odebrané srdce napojí na přístroj, který simuluje fyziologické prostředí člověka.

Srdce začne znovu tepat a my jsme schopni ho dostat do metabolicky optimální kondice a exaktně posoudit jeho použitelnost,“ popsal přednosta Kliniky kardiovaskulár-

fota: Profimedia, IKEM

Institut klinické a expe­rimentální medicíny (IKEM), Praha, jako první v České republice použil postup, který umožní transport bijícího srdce ve fyziologických podmínkách od zemřelého dárce k příjemci. Podle zkušeností ze zahraničí lékaři předpokládají, že by se počet transplantací tohoto orgánu mohl v České republice zvýšit až o 20 %.

téma intenzivní péče a hojení ran

Během tiskové konference konané 21. října v IKEM předstoupili před novináře (zprava) prof. Ivan Netuka, prof. Jan Pirk, Ing. Michal Stiborek, Vendula Pizingerová (patronka Nadačního fondu Kapka naděje) a Pavel Los (ředitel společnosti Shell Czech Republic).

ní chirurgie IKEM prof. MUDr. Ivan Netuka, Ph.D. Ideální podmínky srdce natolik stimulují, že předchozí nevhodné parametry vymizejí a orgán se stává kvalitním. Tak tomu bylo i v tomto případě: za téměř čtyři hodiny, po něž byl orgán napojen na přístroj a převážen do IKEM, se natolik ­„zotavil“, že mohl být transplantován. „Pacient, který toto srdce dostal, je ve velmi dobré kondici. Probíhá u něj standardní rekonvalescence a v blízké době bude propuštěn z IKEM domů,“ doplnil prof. Netuka.

Nová metoda pomůže i dětským pacientům Větší naději by mohli dostat nejen dospělí pacienti, ale i děti. „Za posledních dest let bylo v IKEM transplantováno šest dětí mladších 18 let a pěti dětem byla implantována dlouhodobá srdeční podpora. A právě i takovým pacientům by nová metoda odběru mohla být velmi prospěšná, protože by se nového srdíčka dočkali dřív. I když v institutu nemáme dětský program transplantací srdce, úzce spolupracujeme s Dětským kardiocentrem FN v Motole, Praha, vedeme čekací listinu a operujeme některé pa­ cienty z řad teenagerů,“ uvedl prof.

MUDr. Jan Pirk, DrSc., přednosta Kardiocentra IKEM.

Pojišťovna bude hradit až deset odběrů ročně VZP slíbila uhradit osm až deset těchto odběrů ročně. „Pacienti, kteří čekají na transplantaci srdce, získají díky této nové metodě větší šanci,

Ideální podmínky srdce natolik stimulují, že předchozí nevhodné parametry vymizejí a orgán se stává kvalitním.

že se pro ně srdce najde. Připravili jsme úhradový mechanismus, který umožní, aby tato metoda byla hrazená a dostupná pro transplantační týmy a české pacienty. Proto doufám, že se v ČR podaří metodu natolik rozvinout, že se doba na čekací listině na transplantaci srdce výrazně zkrátí,“ dodal Ing. David Šmehlík, MHA, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.

K zavedení nové metody v IKEM přispěl i neveřejný sektor. „Velké poděkování patří Nadačnímu fondu

Kapka naděje a společnosti Shell, které nám přístroj pro transport bijícího srdce pořídily. A pak také Všeobecné zdravotní pojišťovně, se kterou je domluveno, že tuto metodu bude podporovat. Doufáme, že se podobná dohoda podaří i s ostatními pojišťovnami,“ říká Ing. Michal Stiborek, MBA, ředitel IKEM.

Článek byl převzat z časopisu Terapie.

9

téma intenzivní péče a hojení ran

florence 6/19

Vliv komplikací ICHDK na kvalitu života seniora Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je závažné onemocnění, které vzniká na podkladě aterosklerózy tepen v dolních končetinách. Dochází k postupnému zužování až uzávěru lumen tepny, což má za následek ischemii svalů a kůže.

Mgr. Jindra Hašková, Dis., vrchní sestra 1. oddělení následné péče, Nemocnice České Budějovice, a. s.

P

ro pokročilé stadium nemoci je typickou komplikací obtížné hojení defektů dolních končetin, často nereagujících na léčbu. Mnohdy pro záchranu života nemocného nezbývá než končetinu amputovat.

I po amputaci bývá hojení pahýlu zdlouhavé, s nejistou prognózou.

Druhou stránkou věci je kvalita života po amputaci a závislost na pomoci druhých, což je pro nemocné i jejich příbuzné tíživou životní situací. O to hůře se s touto situací vyrovnávají nemocní, kteří žijí sami a jimž často tuto pomoc nemá kdo poskytnout.

Kazuistika Na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice bylo hospitalizováno již mnoho nemocných po amputaci DK pro nehojící se defekty s následným sekundárním hojením rány pahýlu. Mezi tyto pacienty patřila i čtyřiaosmdesátiletá paní JL, která k nám byla přeložena z oddělení chirurgie. LDK jí byla amputována dne 25. 6. 2018 pro gangrénu při ICHDK ve stehně.

Pahýl se po amputaci špatně hojil, a proto dne 19. 7. 2018 musela být provedena reamputace s nekrekto-

2

ných povleklých defektů pahýlů máme dobré zkušenosti s materiálem HCEL HT, který jsme se rozhodli aplikovat i této pacientce. Šlo nám hlavně o snížení frekvence převazů a vyčištění rány. Tyto požadavky materiál splňuje, protože převazy se provádějí minimálně po třech dnech. Již první sejmutí materiálu a opláchnutí defektu ukázalo, že defekt je čistější a nekrózy jdou lépe odstříhat. Po sejmutí obvazu ránu nejdříve důkladně vypláchneme aqvitoxem, odstraníme povlaky a nový materiál HCEL HT před přiložením na ránu řádně zvlhčíme aqvitoxem (obr. č. 2, 3, 4).

Během měsíce října 2018 dochází téměř ke zhojení defektu (obr. č. 5), ale vytváří se malá píštěl (obr. č. 6), ze které stále vytéká sekret. Začátkem listopadu 2018 je kultivace pozitivní na meticilin rezistentní staphylococcus aureus (MRSA). Provedena jsou režimová opatření, která byla pacientce a současně i její sestře vysvětlena.

Kontrolní screening na MRSA (stěry z čela, třísel, axil) negativní, ale pozitivní MRSA ve sputu. V polovině listopadu 2018 provedeno CT pahýlu a fistulografie. Neprokázána komunikace ke kosti, ale kontrast zatéká do měkkých tkání. Píštěl proplachována dvakrát denně 0,5‰ persterilem, což postupně vede k jejímu zhojení začátkem prosince 2018 (obr. č. 7). Nemocná je ráda,

3

Obr. 1 LDK pahýl při přijetí Obr. 2 LDK pahýl před použitím HCEL HT Obr. 3 LDK HCEL HT tři dny na ráně před sejmutím Obr. 4 LDK pahýl, první převaz po oplachu

4

fota: autorka

1

mií. Jednalo se o nemocnou vyššího věku, která byla celkově v dobré kondici, se vstupní laboratoří téměř v normě. Zvýšené leukocyty a CRP souvisely se sekundárním hojením pahýlu. Na svůj věk byla nemocná, jež o sebe vždy dbala, vitální.

Uvedla, že je rozvedená, bydlí sama a doposud se o sebe postarala. Jedinou osobou, která by jí mohla trochu pomoci, je sestra, ale ta je také již vyššího věku, takže to od ní nechce žádat. Nemocná byla k situaci celkem skeptická, opakovaně přemýšlela o tom, jak ji bude do budoucna zvládat, jestli se naučí chodit s protézou, nebo už bude jen na vozíčku. Ráda by se vrátila domů, ale není si jistá, jestli si sama poradí, proto bude muset svou so­ciální situaci nějak řešit již nyní.

Při přijetí je defekt povleklý, vnitřní strana pahýlu je rozevřená, spodina se žlutozeleným ulpívajícím, místy rozbředlým povlakem, při okrajích nekrózy, které spíše zasychají (viz obr. č. 1). Pro bolesti v pahýlu a zádech nastavena analgetická léčba. Analgetika byla podávána vždy před převazem a následně upravována dle potřeby nemocné. Na defekt nejprve dvakrát denně přikládáme obklady s prontosanem.

Nekrózy stále ulpívají a převazy dvakrát denně jsou pro nemocnou stresující i přes aplikaci léků na bolest, které se podávají vždy cca 30 minut před převazem. U podob-

10

téma intenzivní péče a hojení ran

že se pahýl zhojil, jen si občas stěžuje na citlivost na horní straně pahýlu. Není přítomno zarudnutí ani žádná sekrece. V polovině prosince 2018, tedy cca po 14 dnech od zhojení pahýlu, se pacientka necítí dobře, má kašel, stěry jsou pozitivní na chřipku A. Bolestivost horního pólu pahýlu trvá, až dochází po palpaci pahýlu k vyprázdnění hustého, krvavě hnisavého sekretu v oblasti dříve zhojené píštěle. Je odebrán stěr a opět MRSA pozitivní. Proveden RTG pahýlu, kde nelze vyloučit ostitidu, a doporučen kontrolní RTG s odstupem. Kromě tamiflu pro pozitivní chřipku jsou nasazena dle kultivace i ATB per os. Píštěl proplachována 0,5‰ persterilem dvakrát denně a kontrolní RTG proveden za 14 dní, kdy ostitida nebyla potvrzena. K úplnému zhojení defektu dochází 2. 1. 2019 a následně je 4. 1. 2019 proveden kontrolní screening na MRSA, vše s negativním výsledkem.

Nemocná celou dobu hospitalizace spolupracuje při rehabilitaci, sama zvládá přesun i jízdu na invalidním vozíku, nacvičuje chůzi v chodítku a o berlích, aby posílila svou kondici. V rámci lůžka je již zcela samostatná, ale chůze o berlích jí moc nejde. Bolesti jsou mírnější, takže je postupně snižována analgetická medikace. Hojení na našem oddělení i s komplikacemi trvalo celkem pět měsíců a i přes opakující se obtíže došlo k úplnému zhojení.

Po celou dobu byla nemocná v kontaktu se svou sestrou, která dochází na návštěvy, a společně se sociální pracovnicí se snaží vyřešit, co bude po propuštění z našeho oddělení. Sestra vyřizuje formality a snaží se pacientce v její nelehké situaci pomoct. Jedná se o dvě seniorky, ale jejich pozitivní přístup k životu a snaha najít optimální řešení a přijmout je, je obdivuhodná.

Nemocná si vyzkoušela i propustku, ale nakonec byla z našeho oddělení převezena k přechodnému pobytu do sociálního zařízení, kde bude dále rehabilitovat a čekat na zhotovení protézy. Během pobytu na ONP byla podána žádost o příspěvek na péči i žádost o pobyt v domově pro seniory.

V poslední době řešíme několik nemocných, kteří jsou na naše oddělení přeloženi „jen“ k doléčení rány. Rána se však nehojí, často se komplikuje infekcí či postupným vznikem nekrózy, což vede lékaře k rozhodnutí o amputaci. Mnozí

5

Obr. 5 LDK pahýl, dva měsíce léčby Obr. 6 LDK, vytvoření píštěle v pahýlu Obr. 7 LDK, relativní zhojení pahýlu

6 nemocní se tomu brání, smlouvají o rozsahu amputace, ale nejčastěji to bývá bolest, která je donutí s amputací souhlasit. Ani pak však nemají vyhráno. Pahýl se často hojí per secundam, což mnohdy vede k dalším, vyšším amputacím. Jde o nemocné vyššího věku, polymorbidní, kteří velmi těžce nesou ztrátu končetiny, soběstačnosti a následnou závislost na pomoci druhých, někdy se jedná o osoby osamocené či bez domova. Mnohdy si neuvědomují závažnost situace a nedostatek informací má i rodina, která pak hledá viníka mezi personálem. Vysvětlit závažnost onemocnění ICHDK a jeho dopad na vznik a hojení defektů, nutnost dodržovat preventivní opatření tak, aby k žádnému, byť malinkému defektu nedošlo, to vše bývá pro zdravotníka oříšek. Někteří nemocní nedají souhlas s amputací a pak nezbývá než rozhodnutí nemocného akceptovat. Ztráta kon-

7 četiny je velký zásah do osobnosti člověka a někteří raději zemřou, než by byli takto „zohaveni“. Naučme se respektovat rozhodnutí každého jednotlivce, i když je mu třeba 90 let a i když se jeho volba neshoduje s pohledem nás jako zdravotníků.

Respektujme a podejme pomocnou ruku, když vidíme, že je to potřeba.

Sociální sestra poradí, na jaké příspěvky má nemocný či rodina nárok, jak zařídit domácí péči nebo požádat o pobyt v sociálním zařízení, na koho se obrátit, jaký formulář vyplnit. Péče o nemocné před i po amputaci vyžaduje ze zkušeností našeho oddělení rozhodně multidisciplinární tým, který hledá to nejlepší řešení pro každého jednotlivého nemocného.

11

téma intenzivní péče a hojení ran

florence 6/19

Při cévní mozkové příhodě platí, že „čas je mozek“ Specializovaná centra pro péči o pacienty s CMP mají zásadní význam pro včasné zahájení léčby. Při cévní mozkové příhodě neboli iktu hraje enormně důležitou roli rychlost poskytnutí odborné péče, neboť na ní významně závisí prognóza pacienta.

V praxi se však mnohdy zbytečně ztrácí čas chybným dopravením pacienta s příznaky iktu na jakékoli neurologické oddělení.

Věra Kuchyňková, všeobecná sestra, neurologická ambulance ON Jičín MUDr. Jiří Kuchyňka, lékař, Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

J

e známo, že cévní mozková příhoda (CMP) vyžaduje rychlé poskytnutí první pomoci a co nejčasnější odbornou péči lékařů, jelikož nervové buňky odumírají přibližně čtyři minuty od vzniku náhlé příhody. Proto byla ministerstvem zdravotnictví před několika lety zřízena síť center

vysoce specializované péče o pacienty s iktem a jim nadřazených center vysoce specializované cerebrovaskulární péče (dále jen iktových a cerebrovaskulárních center) v rámci některých nemocnic napříč ČR (viz tabulku).

Je tudíž vždy důležité volat rychlou zdravotnickou pomoc (RZP), a to i z ordinace praktického či odborného lékaře. Posádka RZP kontaktuje spádové cerebrovaskulární centrum a konzultuje s neurologem daný individuální případ konkrétního člověka. Na příjezd je tedy připraven případně i intervenční radiolog či neurochirurg. Po dia-

gnostice je možná okamžitá pomoc.

Pacient by neměl být dopravován na jakékoli neurologické oddělení, s čímž se v praxi bohužel setkáváme. Pokud je přivezen na pracoviště, které nemá iktové centrum, prodlužuje se doba do zahájení specializované léčby CMP. V řadě nemocnic není potřebné vybavení a personální obsazení.

Z důvodu maximálně osmihodinového terapeutického okna pro léčbu CMP je nutný co nejčasnější příjezd pacienta do iktového centra od začátku příznaků. Bohužel malá informovanost populace o příznacích CMP je častým důvodem pozdního vyhledání zdravotní péče.

Neuškodí připomenout, že příznaky CMP jsou závislé na lokalitě a rozsahu poškození mozkové tkáně (viz Pro připomenutí) a vznikají náhle. Mohou však vymizet a znovu se objevit, proto je třeba dovézt i člověka s odeznělými potížemi (nejlépe do specializovaného centra).

Terapie CMP se odvíjí od příčiny a času Po příjezdu RZP do cerebrovaskulárního centra je samozřejmě nutné Centra vysoce specializované cerebrovaskulární péče Nemocnice České Budějovice Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Fakultní nemocnice Plzeň Fakultní nemocnice Hradec Králové Fakultní nemocnice v Motole, Praha Fakultní nemocnice Olomouc Fakultní nemocnice Ostrava Krajská nemocnice Liberec Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem Nemocnice Na Homolce, Praha Ústřední vojenská nemocnice Praha Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha

12

Centra vysoce specializované péče o pacienty s iktem Nemocnice Blansko Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice Chomutov Nemocnice Karlovy Vary Karvinská hornická nemocnice Sdružené zdravotnické zařízení Krnov Městská nemocnice v Litoměřicích Oblastní nemocnice Mladá Boleslav Nemocnice Nové Město na Moravě Oblastní nemocnice Příbram Nemocnice Sokolov Thomayerova nemocnice, Praha Oblastní nemocnice Trutnov Uherskohradišťská nemocnice Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně

Nemocnice Břeclav Nemocnice Děčín Nemocnice Jihlava Oblastní nemocnice Kladno Oblastní nemocnice Kolín Litomyšlská nemocnice Oblastní nemocnice Náchod Městská nemocnice Ostrava Pardubická nemocnice Nemocnice Písek Nemocnice Teplice Nemocnice Třinec Vítkovická nemocnice, Ostrava-Vítkovice Nemocnice Vyškov Nemocnice Znojmo Nemocnice Prostějov

foto: Profimedia

Tabulka Seznam iktových center

téma intenzivní péče a hojení ran

Fyzioterapie u hemiplegického pacienta po cévní mozkové příhodě

vyšetření k potvrzení diagnózy a rozlišení typu CMP (viz Typy CMP).

Týmy lékařů cerebrovaskulárních center volí nejvhodnější léčbu dle příčiny, lokality, časového odstupu od začátku projevů a ostatních diagnóz pacienta.

Při ischemické CMP je cílem akutní léčby zprůchodnění uzavřené tepny (revaskularizace). V případě jasných příznaků CMP a vyloučení krvácení pomocí metody CT či MR je indikována aplikace látky rozpouštějící krevní tromby, tzv. intravenózní trombolýza tkáňovým aktivátorem plazminogenu. Léčbu je třeba zahájit nejpozději do 4,5 hodiny od vzniku obtíží. Mezi hlavní kontraindikace patří porucha krevní srážlivosti včetně účinné antikoagulační léčby, nedávný větší operační výkon či úraz. Pokud se prokáže uzávěr velké tepny, lze ji zprůchodnit endovaskulární extrakcí trombu či embolu. Při uzávěru karotické tepny v krčním úseku se indikuje akutní chirurgická endarterektomie.

Obě tyto metody mohou navazovat na intravenózní trombolýzu a provádějí se maximálně do osmi hodin od vzniku příznaků. Revaskularizační léčbu z důvodu rizika vzniku rozsáhlého krvácení nezahajujeme, pokud jsme zobrazovací metodou zjistili již v úvodu příliš velkou dokonanou mozkovou ischemii.

Hemoragická CMP představuje méně častý typ CMP, který je však většinou spojen s horší prognó-

zou. Hlavním cílem léčby je zastavit krvácení nebo snížit riziko jeho opakování. Nutná je brzká korekce arteriální hypertenze, u pacientů léčených antikoagulací se podávají, pokud je možnost, léky snižující jejich účinek. U warfarinu se jedná např. o kanavit, plazmu či koncentrát protrombinového komplexu.

Dle konzultace s neurochirurgem se ve vybraných případech provádí eva­kuace hematomu, hlavně v případech mozečkového krvácení či u pacientů s postupným zhoršováním stavu. Pokud je zdrojem krvácení tepenná výduť, lze ji ošetřit endovaskulárně pomocí spirál či zaklipovat cestou otevřené operace. Indikace a načasování těchto výkonů závisí na celkovém stavu pacienta a případné progresi příznaků.

U obou typů CMP je nutná monitorace vitálních funkcí a pravidelné kontroly neurologického nálezu.

Z tohoto důvodu je doporučována hospitalizace pacientů s CMP ve specializovaných iktových centrech minimálně první tři dny.

Až v případě, že není prokázána CMP a stav nevyžaduje terapii na těchto pracovištích, by měli být pacienti překládáni do nemocnic poblíž svého bydliště či odcházet domů.

Pro připomenutí Příznaky CMP jsou závislé na lokalitě a rozsahu poškození mozkové tkáně.

Patří mezi ně: – Bezvědomí, které může být spojeno s poruchou srdečního rytmu – Porucha hybnosti, slabost, brnění, necitlivost poloviny těla, jedné končetiny, poloviny obličeje – spadlý koutek úst, ztráta svalového napětí s pádem – Zrakové potíže – Problém s verbální komunikací – porozumění nebo výbavnost – Vertigo, bolest hlavy, dezorientace – Epileptický záchvat

Typy CMP Ischemická – způsobená uzávěrem tepny trombem, embolem Hemoragická – krvácení do mozkového parenchymu, komor či mezi mozkové obaly

Zdroje 1. http://www.mzcr.cz/Legislativa/ dokumenty/vestnik-c11/ 2015_10551_3242_11.html 2. https://nemocniceprostejov. agel.cz/pracoviste/oddeleni/ neurologicke-oddeleni.html 3. https://www.fnkv.cz/neurologicka-klinika-o-klinice.php

13

praxe

florence 6/19

Determinanty ovlivňující psychickou a fyzickou zátěž všeobecných sester na ortopedické klinice V článku založeném na bakalářské práci sleduji, jaké je zatížení všeobecných sester, a to například pokud jde o dobu strávenou v práci o víkendech či o denní a noční směně na ortopedicko-traumatologických odděleních (Loskotová, 2015, s. 10).

O

bzvláště v poslední době, kdy je znatelný nedostatek zdravotnického personálu, je potřeba se zaměřit na možné nebezpečí nadměrné zátěže, jejímž vlivem může snadno dojít k přetížení a později k rozvoji syndromu vyhoření či odchodu sestry z profese.

Metodika výzkumu V článku se zaměřuji na determinanty, které ovlivňují psychickou a fyzickou zátěž všeobecných sester na ortopedických odděleních. Před každým výzkumem byly zajištěny potřebné souhlasy; výzkum probíhal ve více zdravotnických zařízeních ve středních a jižních Čechách.

Hlavnímu výzkumu předcházela pilotní studie, při níž jsem využila dotazníkového šetření. Pro zjištění psychické zátěže byl vybrán standardizovaný Meisterův dotazník ve volně přístupné verzi z roku 1987.

Pro zjištění fyzické zátěže byl sestaven na podkladě údajů z odborné literatury dotazník vlastní, strukturou podobný Meisterově dotazníku.

V hlavním výzkumu byly dotazníky distribuovány všeobecným sestrám pracujícím na ortopedických odděleních. Celkem bylo rozdáno 140 dotazníků s návratností 106 ks.

Výsledky Cílem práce bylo objasnit determinanty zatížení všeobecných sester na ortopedickém oddělení. Na tomto základě byly stanoveny dílčí cíle.

Prvním dílčím cílem bylo zhodnoce-

14

Tabulka Kvalifikace psychické zátěže Jestliže je součet: 7–19 20–24 25–35

Stupeň zátěže 1 2 3

Zátěžová tendence

Zdroj: Hladký, 1999, s. 43

ní psychické zátěže u všeobecných sester na ortopedickém oddělení dle Meisterova dotazníku. Pro zařazení do skupiny dle stupně zátěže byly sečteny mediány pro jednotlivé faktory. Výsledná hodnota byla 17, tedy psychická zátěž stupně 1 (viz tabulku).

Druhým dílčím cílem bylo stanovení fyzického zatížení všeobecných sester na témže oddělení. Byly stanoveny čtyři kategorie faktorů, které mohou z fyzického hlediska všeobecnou sestru nejvíce zatěžovat. Z dotazníku vyplynulo, že nejméně všeobecné sestry zatěžují běžné odborné výkony (jako hygienická péče o pacienta, polohování pacienta, přemísťování pacienta, úprava lůžka apod.) společně s podmínkami pracovního prostředí

k přetížení k přetížení

(teplota, osvětlení, vzduch, hluk, dezinfekční prostředky, prostorové uspořádání), kdy průměrná hodnota zátěže na škále 1–5 byla 2,4.

O něco více zatěžujícím faktorem je organizace práce (nedostatek pomůcek pro manipulaci s pacientem, spokojenost s organizací, pracovní doba, směnnost, počet zaměstnanců, počet pacientů na jednu sestru atd.) s průměrnou hodnotou 2,9.

Nejvíce všeobecné sestry zatěžuje péče o určitý typ pacienta, a sice pacienta polymorbidního, zemřelého, obézního, dětského, agresivního či zmateného – průměrná hodnota zátěže 3.

Třetím dílčím cílem bylo stanovení rizika odchodu sestry z pracovního místa v souvislosti se zatížením. Kvůli psychické zátěži uvažuje 16,98 % všeobecných sester o změně profese, o možnosti změny směnnosti pak 37,74 % sester. O změně zaměstnavatele uvažuje 18,86 % a změně oboru 17,92 % dotázaných sester. Kvůli fyzickému zatížení uvažuje o změně profese 15,09 % a o možnosti změny směnnosti 34,91 % dotazovaných. Úvahy o změně zaměstnavatele připustilo 7,54 % a úvahy o změně oboru 16,98 % dotázaných všeobecných sester.

Diskuse Z uvedených výsledků vyplývá, že většina všeobecných sester dosahuje 1. stupně psychické zátěže.

Obdobné výsledky přinesl i výzkum Obročníkové, který probíhal na neurologickém oddělení a oddělení anesteziologie a intenzivní péče.

V případě 1. stupně psychické zátěže, kterého v tomto výzkumu všeobecné sestry dosahovaly, by nemělo docházet k ovlivnění zdraví.

Statisticky významně se lišící od všech ostatních položek v Meisterově standardizovaném dotazníku je položka časové tísně. Na tento problém poukazuje i Nevařilová,

foto: Profimedia

Bc. Lucie Veverková, studentka Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni PhDr. Petra Bejvančická (vedoucí DP), odborná asistentka na Katedře ošetřovatelství a porodní asistence Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni

praxe

která potvrzuje, že všeobecné sestry se snaží uspořádat si práci tak, aby nedošlo k opomenutí důležitých aspektů, avšak bohužel vzhledem k častému vzniku mimořádných událostí, které nelze předvídat, se přesto mohou dostávat do časové tísně. Právě v těchto situacích je na ně vyvíjen velký tlak a situace se snadno vyhrotí. Časová tíseň může ovšem na odděleních vznikat i z nedostatku personálního zajištění, což je ve většině zdravotnických zařízení aktuální problém.

V souvislosti s psychickou zátěží se objevuje tendence všeobecných sester přemýšlet o změně v pracovním životě. Dle Heczkové je nedostatek personálu zapříčiněn velkým množstvím důvodů, a přestože je v posledních letech znát snaha managementu o změnu na všech úrovních, řešení stále chybí a masivní odliv personálu je řešen nedostatečně.

Vinu na tom má zřejmě i nedostatečný zájem o obor a jeho malá podpora. Odhady naznačují, že v roce 2020 bude v Evropě chybět přibližně 970 000 zdravotníků, z toho až 590 000 všeobecných sester.

Výzkum potvrdil, že jedinci s vyšším skóre v oblasti fyzické zátěže rovněž často uvažují o změně v pracovním životě. Podle Heczkové potvrdilo úvahy o změně 20–50 % všeobecných sester, z toho 9 % uvažovalo nad změnou profese z důvodu nespokojenosti s pracovním prostředím. V našem výzkumu se pracovní prostředí jako hlavní důvod k úvaze o této změně nepotvrdilo. Ostatní tři uvedené kategorie (typ pacienta, organizace práce, běžné úkony) rovněž zvyšovaly fyzickou zátěž a byly faktorem ovlivňujícím úvahy o změně v pracovním životě. Jedním z opravdu velkých zatížení pro všeobecnou sestru je v tomto směru počet pacientů, což je problém až pro 40 % dotázaných. Podle japonského výzkumu, který zkoumal dopad snížení počtu pacientů na jednu všeobecnou sestru z deseti na sedm, bylo sice prokázáno snížení fyzické zátěže, ovšem snížení psychického zatížení prokázáno nebylo.

Závěr Vzhledem k aktuální situaci českého zdravotnictví jsou psychické i fyzic-

ké nároky kladené na všeobecnou sestru poměrně vysoké. Všeobecné sestry by neměly odcházet ze své profese z důvodu nadměrného psychického či fyzického zatížení. Je potřeba prohloubit výzkum a dále se aktivně věnovat této problematice. Musí dojít k motivaci absolventů, ať už středních nebo vysokých škol, k výkonu tohoto povolání. Nestačí je motivovat pouze finančně, ale i po stránce zvýšení prestiže profese, atraktivity pracovní pozice, benefitů a péče ze strany zaměstnavatele.

Mezi potřebná opatření patří dále úprava kompetencí jednotlivých pracovních pozic. Navyšování kompetencí všeobecných sester musí být vedeno konstruktivně, tak aby zároveň nebyly přetěžovány, musí být doplněno o delegování a navyšování kompetencí nižšího zdravotnického personálu. Závěrem uveďme přání 56 % všeobecných sester mít méně stresující a fyzicky náročnou práci. V současné době, kdy se problém jejich přetěžování začíná řešit, lze věřit, že již brzy dojde ke zlepšení (Heczková, 2018, s. 98; Vévoda, 2013, s. 20).

florence v roce

2020

1/2020 gynekologie, porodnictví a IVF 2/2020 primární péče (včetně pediatrie a geriatrie) 3/2020 rehabilitační medicína 4/2020 gastroenterologie a výživa 5/2020 kardiologie a intenzivní péče 6/2020 vakcinologie a imunologie

Objednávejte na www.centram.cz 15

praxe

florence 6/19

Aplikace léčebného botulotoxinu Souhrn: Klíčová slova:

Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s terapeutickým využitím botulotoxinu v neurologii, s nejčastějšími indikacemi k léčbě a s typy botulotoxinu používanými v elektromyografické laboratoři v Krajské nemocnici Liberec, a. s. aplikace, botulotoxin, spasticita, blefarospasmus, faciální hemispasmus

Therapeutic Uses of Botulinum Toxin Summary:

Keywords:

The aim of this article is to inform the reader about the therapeutic uses of botulinum toxin in neurology, as well as the most common indications for the therapy, and the botulinum toxin types used in the electromyographic laboratory at the Liberec Regional Hospital (Plc). application, botulinum toxin, spasticity, blepharospasm, facial hemispasm

Michaela Chalupová, Monika Voháňková, DiS., Veronika Vršovská, Krajská nemocnice Liberec, a. s., Neurocentrum – Neurologické oddělení – Elektromyografie

Co je botulotoxin?

Využití botulotoxinu v neurologii Aplikace botulotoxinu zaznamenala výrazný pokrok v léčbě řady neléčitelných či obtížně léčitelných neurologických onemocnění. Na trhu v ČR máme dva typy botulotoxinu, typ A (Botox a Dysport) a typ B (Neurobloc).

V naší elektromyografické laboratoři používáme botulotoxin typu A od roku 2013. Přípravek obsahuje v jedné lahvičce 100 jednotek botulotoxinu, což je dávka, která není tak velká, aby byla schopna vyvolat otravu. Lze ho podávat všem dospělým a redukované dávky pak i dětem, seniorům a pacientům s nižším body mass indexem. V současnosti dispenzarizujeme nejčastěji pacienty s těmito diagnózami: → cervikální dystonie (17 pacientů) → spasticita (4 pacienti) → blefarospasmus a faciální hemispasmus (33 pacientů)

16

Hemifaciální spasmy jsou onemocnění středního věku postihující muže i ženy a projevují se mimovolními kontrakcemi všech svalů jedné poloviny obličeje. Nejedná se o fokální dystonii, ale jsou k dystoniím přiřazovány. Dávky botulotoxinu jsou obdobné jako při léčbě jednostranného blefarospasmu.

Aplikace botulotoxinu Před aplikací botulotoxinu je nutné pacienta položit do pohodlné pozice, aby byl zcela uvolněný, nejlépe do polohy vleže. Pouze diagnózy jako například cervikální dystonie nebo spasticita vyžadují aplikaci botulotoxinu vsedě. Aplikace probíhá tenkou jehlou několika vpichy do příslušného svalu. Samotný zákrok zabere cca 15 minut. Výkon je nebolestivý.

Pacient může cítit v okamžiku aplikace mírný tlak či pálení. Na kůži zůstává malý hrbolek odpovídající použitému množství látky, který se do několika minut vstřebá. Efekt botulotoxinu přetrvává zhruba čtyři měsíce. Po jeho vymizení se sval začne opět hýbat a aplikace se musí opakovat. K nástupu účinku dochází

za 2–3 dny, plný nástup účinku lze očekávat do týdne. Bezprostředně po výkonu a následující čtyři hodiny je nutné setrvat ve svislé poloze, nepředklánět se, nelehat si, vyvarovat se nadměrné zátěže, nemasírovat ošetřená místa a nesahat na ně. Po aplikaci botulotoxinu mohou nastat dočasné komplikace. Může dojít k dvojitému či zhoršenému vidění, poklesu obočí, vysychání očí, může se objevit sucho v ústech nebo malé hematomy v oblasti aplikace.

Po zákroku se u některých pacientů mohou objevit bolesti hlavy, které do dvou dnů zpravidla odezní.

K aplikaci botulotoxinu vždy naplánujeme takový počet pacientů, aby byla využita celá naředěná dávka přípravku.

Závěr S botulotoxinem se pojí mnoho předsudků, nicméně pokud je lékař v jeho aplikaci zkušený, stává se skutečným zázrakem medicíny. Těší nás, že pro zdraví většiny našich pacientů je jeho aplikace přínosem, který výrazně zvyšuje naději na zkvalitnění života.

foto: Profimedia

Botulotoxin je nejsilnější přírodní neurotoxin (tzv. klobásový jed), produkovaný bakteriemi Clostridium Botulinum, určený na uvolnění svalů na nervosvalové ploténce. Způsobuje, že přenos impulzů mezi nervy a svaly se dočasně zablokuje a rozpadne. Po určité době se přenos impulzů obnoví. Účinek dávky není stálý, přetrvává v průměru 12 týdnů, pak se musí aplikace opakovat. Své využití našel botulotoxin také v různých oblastech medicíny, např. očním lékařství, urologii, gastroenterologii a estetické dermatologii.

soutěž

Porce ovoce pro každý den

T

o, že by ovoce mělo tvořit nezanedbatelnou složku našeho jídelníčku, je dobře známý fakt. Potvrzuje to i oblíbené přísloví našich babiček: „Jedno jablko denně a doktora netřeba“. Ruku na srdce – kdo z nás si ale každý den nějaké to ovoce dá?! Také máte s pravidelnou dávkou ovoce problémy? Zkuste do jídelníčku zařadit ovoce v trochu jiné podobě – vyzkoušejte müsli tyčinky Fit. Značku Fit přináší na náš trh, již déle než 25 let, česká společnost ÚSOVSKO FOOD Klopina. V jejím portfoliu naleznete několik druhů tyčinek, které kombinují cereální složku s ovocnou. Jejím základem jsou právě česká jablka pěstovaná ve vlastních sadech a šetrně zpracovávaná v nově zbudované sušárně potravinářské společnosti.

Milovníky klasiky nadchne široká paleta ovocných příchutí klasických müsli tyčinek Fit. Mezi nejoblíbenější patří šťavnatá, jahodová, malinová, hrušková a meruňková. Pokud si na müsli nepotrpíte, vyzkoušejte tyčinky Fit fruit. Ty nabízejí bohatou ovocnou náplň mezi dvěma lehkými oplatkami. Oba druhy tyčinek jsou dobrou a zdravou alternativou ke klasickým pamlskům. Mají nízký obsah tuku, vysoký obsah zdraví prospěšné vlákniny a jsou skvělým zdrojem postupně se uvolňující energie.

Pojďte si o ně nyní zasoutěžit. Výhry jsou připraveny pro ty, kteří naleznou správnou odpověď na soutěžní otázku a budou mít štěstí při slosování.

Zapojte se do soutěže o dárkové balíčky s müsli tyčinkami Fit Kromě klasických příchutí si na Fit müsli tyčince můžete pochutnat i ve variantě? a) mango, maracuja, ananas b) ananas, tropická, černá jeřabina c) mučenka, aloe, černý rybíz Nápovědu a další informace naleznete na: www.fit.eu a www.tycinkafit.cz.

Správnou odpověď na soutěžní otázku posílejte e-mailem do 28. 1. 2020 na adresu florence@ambitmedia.cz. Do předmětu napište „soutěž FLO1“ Pravidla soutěže společně se soutěžní otázkou naleznete také na www.florence.cz/soutez

17

odborný článek

florence 6/19

Paměť je scenáristou naší osobní navigace aneb změny paměti v průběhu dospělosti Souhrn:

Klíčová slova: Summary:

Key words:

Paměť je složitý, dynamický systém, nejde jen o oddělenou činnost mnoha částí nervové soustavy, struktury mozku musejí pracovat v interakci. V současné době je paměť označována za soustavu neurokognitivních sítí obrovského rozsahu obnovovanou pomocí plasticity na neuronových spojích. Paměť není vrozená, její kvalita a kvantita se v průběhu života neustále utváří a mění. Věk, kdy nastávají negativní změny, je individuální, velký vliv má mimo jiné proces používání paměti v průběhu dosavadního života. paměť, zapomínání, změny mozkových činností, kognitivní trénink Memory is a complex, dynamic system, that can’t be seen/explained as a plain sum of activities of numerous parts of the nervous system; all brain structures have to interact with each other. At present, memory is viewed as a set of large-scale neurocognitive networks, restored via plasticity on neural connections. Memory is not an inborn characteristic; its quality and quantity are constantly changing throughout life. Age when negative memory changes occur is an individual/particular significantly influenced among others by the way memory has been used in past life periods. memory, forgetting, changes of brain activities, cognitive training

PhDr. Martina Muknšnáblová, Vyšší odborná škola MILLS, Čelákovice

Úvod Paměť jako jedna z kognitivních funkcí je souhrn několika konkrétních funkcí organismu odrážející se do naší psychiky a ovlivňující jednání. Jde o ukládání informací a následné záměrné využívání těchto získaných poznatků nebo nevědomé vybavení zachovaných představ v našem vědomí. Aktivované struktury jsou tzv. paměťové systémy. Paměť umožňuje pracovat s minulostí a vytvářet budoucnost lidstva. Je nezbytná v zásadě pro každou lidskou aktivitu, konkrétně pro naše cílevědomé procesy vedoucí k zachování zdraví a života, a to prostřednictvím pamatování si důležitých (nebezpečných) situací. V dětství dochází vlivem získávání prvních poznatků k častému zapojování paměti, ale ani v dospělosti ji nelze vynechávat. Nutnost učit se a přizpůsobovat novým podmínkám jsou součástí života. Ani v pozdní dospělosti nelze paměť používat jen k vybavování předchozího, ale je třeba k neustálému zpracovávání dalších poznatků. Lidský mozek je schopen i ve stáří uchovat potřebné informace a vstřebávat nové. Trénovaný mozek pracuje ve vysokém věku mnohdy lépe než mozek mladého člověka, hranice vštípivosti je dle současné vědy posunuta až k věku devadesáti let, s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu komplexně.

Historický vývoj chápání paměti Paměť zajímala badatele již ve starověku, což je patrné v mnohých filo-

18

zofických koncepcích. První písemné zmínky z období 3 ­ 000–2500 let př. n. l. obsahují záznamy o poškození spánkové části mozku a současně poruchách paměti. Ve středověku byla paměť středem zájmu filozofů, přírodovědců a v novověku pak též neurologů či psychologů. V antickém Řecku se analýzou paměti začal zabývat Sokrates, jenž považoval vědomosti za vrozené. Platon či Aristoteles přibližovali proces zapamatování k otiskování obrazu do vosku. V 19. století byly významné výzkumy Ebbinghausovy (omezení krátkodobé paměti na sedm položek, Ebbinghausova křivka zapomínání strmá zejména v prvních dvou hodinách po vštěpování, paměť bez uvědomování), Pavlovovy (podmíněné reflexy na základě paměti) a dalších. Německý psycholog Hermann Ebbinghaus je považován za průkopníka ve výzkumu paměti. Zaznamenal svými experimenty rozsah i trvanlivost paměťové stopy, prokázal důležitost opakování pro její upevňování. Miller, Pilzekr či James pracovali na odlišení krátkodobé (několik vteřin) a dlouhodobé paměti (až mnoho let). Penfield a Lashley popsali význam mozkové kůry pro tvorbu paměťové sítě pro zpracování vnímaných informací (paměťových dat). Dnešní kognitivní psychologie vidí jistou podobnost lidského mozku a počítačového systému, oba mají obrovskou kapacitu a chyba může být způsobena ne toliko mozkem (počítačem), jako chybným zadáním úkolu uživatelem, zejména s narůstajícím věkem a snížením aktivity mozkových neuronů. Pokud si soubor neuložíme na správné místo nebo jej následně hledáme tam, kde není, nelze se podi-

vovat, že jej nemůžeme najít. Možná byl mezitím přepsán něčím (z našeho pohledu) důležitějším. Toto pochopení paměti z přelomu 20. a 21. století je podpořeno sledováním amnestického amerického pacienta H. M. (Henry Molaison), kterému byly roku 1953 kvůli indikaci chirurgické léčby poúrazové epilepsie odňaty vnitřní části spánkových temporálních laloků včetně amygdaly a hipokampální oblasti. Pacient pak již netrpěl závažnými záchvaty, ale ztratil informace z paměti (došlo k anterográdní amnézii – poruše paměti, neschopnosti ukládat nové informace do dlouhodobé paměti). Je otázkou, zda opravdu ztratil informace, nebo jen možnost si je vybavit. Každý den četl stejné články z časopisu, ovšem nic si nepamatoval. Nedokázal si zapamatovat nové faktické informace, ale dovedl paměť používat k naučení se novým (i velmi obtížným) dovednostem (např. se naučil číst pozpátku, ale nepamatoval si následně, že se to naučil, nicméně dovednost mu zůstala). Tento lékařský chirurgický přešlap inicioval novou éru výzkumu paměti.

Poruchy paměti souvisejí i s civilizačními nemocemi Kvalitu a kvantitu paměti ovlivňuje proces tvorby paměťové stopy v neuronu a horizontální propojení s neurony s podobnými stopami.

Vybavovaná informace může následně proběhnout několika drahami současně a vyvodit ucelený přehled o určitém objektu. Prakticky tedy platí, že čím více vjemů (z různých smyslů) do mozku přijde, tím více paměťových drah se vytvoří. Objekt se pak vybaví řetězově a je také

odborný článek

pevněji ukotven v paměti. Vzhledem k častému omezení používání smyslů od střední dospělosti mohou přicházet i poruchy vštípivosti nebo omezený limit přijímání informací.

Celkový zdravotní stav souvisí s kondicí mozkových činností (např. ateroskleróza, obezita, hypertenze, hypercholesterolemie, hyperglykemie atd. způsobují nejen koronární či metabolický syndrom, ale též zvyšují incidenci mozkových změn). S nástupem těchto civilizačních chorob přicházejí i poruchy paměti. Věk, kdy se objevují, však nelze úžeji určit, záleží na životním stylu, kvalitě zdravotní péče a genetických činitelích, tudíž jde o procesy individuální.

S pokročilým věkem a zhoršujícím se zdravotním stavem schopnost používat paměť ubývá, omezení se odehrává na úrovni zpomalení rychlosti reakcí (vedení impulzu, zpracování i výbavnost). Příčinou je postupný úbytek funkčních nervových buněk.

Stálou výzkumnou otázkou je, zda primárním fyziologickým důvodem snížené funkce mozkové aktivity je úbytek buněk (až desetitisíce denně z celkového počtu několika miliard u zdravého mladého mozku), nebo jejich neschopnost uvolňovat nepotřebné informace pro možnost využití kapacity pro nové informace (při nesnižujícím se celkovém počtu).

Psychologickým důvodem ubývající paměti od střední dospělosti je také únava, přepracovanost, distres.

Morfologicky je v pokročilém věku prokázaný úbytek objemu mozkové tkáně v poměru k mozkomíšnímu moku. Úbytek paměti ale může starší člověk dobře kompenzovat ve svém projevu použitím větší slovní zásoby a kvantitativně většího množství informací než mladší lidé. V období pozdní dospělosti má člověk až čtyřikrát větší množství znalostí a třikrát větší slovní zásobu než v rané dospělosti. Tímto jsou počátky změn paměti mnohdy maskovány. Vyšší vzdělání v některých kognitivních testech falešně zlepšuje výsledek, jelikož jedinec si pomáhá inteligencí a širokými faktickými znalostmi nabytými v minulosti.

foto: Profimedia

Paměťový proces ovlivňuje řada faktorů Kvalitu paměti lze posuzovat na základě rychlosti vštípivosti, intenzity podnětu nutného k zahájení paměťového procesu, přesnosti ukládaného či následně interpretované informace i pohotovosti jejího použití. Kvantita paměti se odvíjí od rozsahu a trvalosti uchování zapama-

tovaného. Každý jedinec má individuální odlišnosti v kvalitě a kvantitě paměti, jednotlivých fázích (vštípení, uchování či vybavení), a tedy i vlastnostech paměťového procesu.

To, jakou bude přicházející informace mít preferenci uložení, je dáno nejen nalezenou asociací, ale také intenzitou impulzu, počtem smyslů, jimiž informace vstupuje, volně vyhodnoceným upřednostněním, emocionálním doprovodem (negativním či pozitivním, prakticky větší neobvyklá vychýlení), přítomností rušivých, ale pro zachování života podstatných vlivů (zdravotní stav).

S věkem je tedy nezbytné zajistit dostatečnou míru impulzu pro zapojení více smyslů a současně velký emoční prožitek, aby došlo k trvalé konsolidaci s paměťovými stopami a nebylo vždy nutné mnohonásobné opakování. V dospělosti je též nezbytné

se pro ni nějaký související smysl.

Vytvoření nových drah je snazší, pokud je mozek zvyklý tyto dráhy vytvářet, což se často po ukončení školní docházky neděje. S narůstajícím věkem může dojít k tzv. asociované poruše paměti, omezenému nalézání všech podstatných souvislostí.

Trvalejší uložení v paměti vyžaduje odpovídající úsilí. Individuální je zaměření paměti na slova či písmena nebo obrazy. Vizuální podoba objektu či numerická četnost daného jevu jsou většinou kódovány bez soustavného úsilí. Problém ale vytvářejí zejména slova, zvláště v dospělosti a vyšším věku, kdy se objevuje pomalejší reakční potenciál v rámci všech fází paměti. Výhodu mají jedinci, kteří si díky předchozím různorodým poznatkům uchovaným v paměti umějí rychle najít souvislosti a logicky si pojem zařadit.

S věkem se paměť mění z převážně mechanické na logickou. Starší lidé se hůře učí faktické informace bez logických souvislostí.

Dostačující trvalost si zachovává logicko-smyslový poznatek. spojovat nové poznatky s předchozími. Čím bude asociační struktura bohatší (košatější), ponese více poznatků, nové informace se snáze včlení.

Výzkumy prokázaly též vliv vzdělání na nástup poruch paměti. Vysokoškolské vzdělání posunuje vznik poruch o několik let. A nejen vzdělání, ale obecně kognitivní trénink v průběhu života, který absolvujeme třeba v zaměstnání, pokud charakter pracovní činnosti vyžaduje pravidelné kognitivní uplatnění, nebo při kognitivně zaměřených volnočasových aktivitách (např. používaní cizího jazyka, nutnost učit se práci s novými technologiemi aj.).

Mozek neukládá všechny přicházející informace stejným způsobem.

Pokud nervová soustava nenajde k nové informaci odpovídající asociační vazbu, je tato informace volní složkou označena jako nedůležitá a většinou krátce poté zapomenuta.

Pokud nová informace nemá žádnou asociační spojitost s předchozími, a přesto je předmětem záměrného učení, je jí vytvořena taková dráha, aby mohla být konsolidována a našel

Důležitý je celoživotní trénink S věkem se paměť postupně mění z převážně mechanické na logickou. Starší lidé se hůře učí faktické informace bez logických souvislostí. Dostačující trvalost si zachovává logicko-smyslový poznatek. S úbytkem výkonnosti nervové soustavy, a tedy i zbylých kognitivních funkcí postupně slábne symbolicko-smyslová paměť, ale oproti mechanické je stále na dobré úrovni až do vysokého věku.

S věkem se snižuje plasticita mozkové tkáně. Morfologicky to potvrdil Reed (2011) nekroptickým vyšetřením 652 mozků pacientů, u nichž předtím provedl testování paměti a MRI (magnetickou rezonanci). Největší progresi pravidelnou a dlouhodobou stimulací paměti ve středním věku zaznamenal u paměti sémantické. Další výzkumy zjistily, že vliv kognitivního zapojení při volnočasových aktivitách je spojen s pozitivními emocemi při těchto činnostech.

Grand (2015) prokázal, že nedostatečné využívání kognitivních funkcí v dětství či rané dospělosti má u star-

19

odborný článek

ších dospělých větší vliv na následné markantnější zhoršení těchto funkcí (zejména v epizodické paměti a krystalickém, verbálním myšlení) než rozvoj kortikálního narušení ve stáří daného věkem. Byla tedy prokázána důležitost celoživotního tréninku kognitivních funkcí jako nezastupitelný činitel pro zdravé duševní stárnutí a posunutí případných poruch kognitivních funkcí do vyššího věku.

Podle typu přicházejícího impulzu a způsobu, jakým si nejlépe zapamatováváme informace, lze rozlišovat paměť sluchovou, hmatovou, pohybovou, slovně-pojmovou a zrakovou (neboli fotografickou). Senzorická (smyslová) paměť slouží k uchování po sobě rychle jdoucích vjemů a jejich spojení v jeden celek (např. plynulé čtení vyžaduje ultra krátké zapamatování jednotlivých písmen a jejich složení v celek – slovo). V populaci je nejrozšířenější paměť zraková (více než 80 %) a naopak nejméně používanou je paměť slovně-pojmo­ vá (preferována přibližně v 1 %).

To zásadním způsobem omezuje možnost učení se definic a teoretických informací. Pokud již od dětství budeme upozaďovat mechanickou, pojmovou paměť, nelze očekávat její používání v dospělosti, při menší mozkové kapacitě. Vrcholu kapacity jedinec dosahuje průměrně kolem 20. roku věku a posléze bez tréninku nastává úpadek. Zatímco 20letí jedinci si ze seznamu 24 slov zapamatují 14, 40letí již jen 11, 60letí jen osm a 90letí maximálně šest slov.

Výkon je také ovlivněn pravidelným tréninkem. Výzkumy prokázaly dosažení vrcholu po dokončení školního vzdělávání, tedy u vyučených ještě před 20. rokem, zatímco u doktorandů třeba i po 45. roce. Bez tréninku dojde ve střední či pozdní dospělosti k omezení vštěpování nebo i vybavení. S věkem se oboje stále zhoršuje, prodlužuje se doba potřebná k vybavení v minulosti uchovaných pojmů.

Déjà vu a podobné jevy Psychologové pracují s pojmy deklarativní a nedeklarativní paměť. Lidé mohou mít každou z nich v dospělosti jinak zachovanou pro použití. S věkem dochází ke zpomalení deklarativní paměti (např. člověk si tak přesně nevybavuje definice), ale v rámci nedeklarativní (implicitní) paměti se prokážou informace zachované (jedinec dokáže využít poznatků z definic, přestože si je přesně nevybaví).

Již E. Claparède (1911) vysledoval, že si jedna pacientka nepamatovala explicitně na setkání s ním, ale ucuk-

20

florence 6/19

la při podání ruky, neboť si její mozek implicitně vybavil, že při předchozím setkání měl Claparède v dlani špendlík, který ji píchl. Paměťová stopa v bazálních gangliích zaznamenává minulé a na základě toho dokáže rozpoznat daný jev znovu a rychleji. Tzv. déjà vu (z francouzštiny „již spatřeno“) je pocit dříve viděného, kdy u jedince (po 20. roce věku) v paměti vyvstávají minulé zkušenosti a jsou vyhodnoceny jako identické s těmi současnými. Frekvence výskytu tohoto jevu se zvyšuje s věkem, kdy si je jedinec vědom, že danou informaci už slyšel, ale nemůže si hned vybavit v jaké souvislosti. Někdy tuto informaci špatně přiřadí a může jí neprávem přisoudit i velký význam, jelikož přednostně vyvstala v paměti (tzv. efekt falešné slávy). Nebo si do paměti uloží emočně podbarvenou informaci, která je hůře přepisovatelná jinou, třebaže reálnější (tzv. efekt očitého svědka, který si prvně viděného podezřelého tak zapamatuje, že i když později vidí více pravděpodobných pachatelů, označí toho prvního; podobným, i když de facto opačným je tzv. efekt nezáměrného plagiátorství, kdy si jedinec není vědom, že danou informaci již přijal do paměti od někoho jiného, a myslí si, že je to výsledek jeho vlastního myšlení a vazby informací).

Závěr Zapomínání nedůležitých informací je přirozené, ale významnější porucha paměti může způsobit změnu smysluplného konání. S věkem se nejprve zhoršuje krátkodobá paměť, což souvisí i s eliminací schopnosti rychlého střídání pozornosti či strategie myšlení a řešení situace.

I přes pokles krátkodobé paměti a bezprostřední zapomínání může docházet k navýšení zbylých paměťových funkcí. Paměť dospělého se specializuje na často prováděné úkony či řešení náročných úkonů a vytváří se tzv. profesní paměť (herci si pamatují slova textu lépe než čísla, ta jdou naopak ekonomům), která se zachovává řadu let.

Změny v paměti jsou dány individuálně geneticky, aktuálním zdravotním stavem (fyzickým i psychickým), zkušenostmi (tréninkem) a celkovým postojem k získávání nových poznatků (k učení). Posilování paměti v průběhu celého života je z pohledu fyziologického, anatomického, psychologického, neurologického, psychiatrického atd. zásadním počinem pro zachování duševního zdraví i přes postupné stárnutí.

Literatura 1. BOBŮRKOVÁ, E. Mozek a otisky paměti. In: Sanquis. Praha 2011, roč. 11, č. 95, s. 70–75.

ISSN 1212-6535.

2. SVOBODA, M. Psychologická diagnostika dospělých. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-7367-706-0.

3. STUCHLÍK, A., VALEŠ, K. a kol.

Učení a paměť v dynamickém světě: od percepce času, po mozkové struktury a buňky až po neuropsychiatrická onemocnění.

In: Psy­chiatrie 2014, roč. 18, č. 2, s. 69–76. ISSN 1211-7579.

4. SLÍVA, J. Současné možnosti preventivního ovlivnění poklesu kognitivních funkcí. [cit. 11. 4.

2019] Dostupné na: http://www. edukafarm.cz/data/soubory/ casopisy/10/kognitivni-funkce.pdf.

5. BROWN, P. C., ROEDIGER, H. L., MCDANIEL, M. A. Nauč se to! Jak se s pomocí vědy efektivněji učit a více si pamatovat. Brno: Jan Melvil Publishing, 2017.

ISBN 978-80-7555-030-9.

6. HORÁČEK, J. Nové poznatky mění naše představy o fungování mozku.

In: Medical Tribune, 2017, roč. 13, č. 3, B1, B2. ISSN: 1214-8911.

7. KLEVETOVÁ, D. Aktivní posilování paměti. In: Florence 2015, roč. 11, č. 3, s.30–32. ISSN 1801-464X. 8. KOUKOLÍK, F. Lidství – neurální koreláty. Praha: Galén, 2010.

ISBN 978-80-726-2654-0.

9. BENNETT, D. A. et al. Cognitive and social lifestyle: links with neuropathology and cognition in late life. In: Acta Neuropathol 2014, roč. 127, č. 1, s. 137–150.

ISSN 0001-6322.

10. BREHMER, Y. et al. Plasticity of brain and cognition in older adults.

In: Psychological Research 2014, roč. 78, č. 6, s. 790–802.

ISSN 0340-0727.

11. FERREIRA, D., CORREIA, R., NIETO, A. et al. Cognitive decline before the age of 50 can be detected with sensitive cognitive measures.

Psicothema 2015, roč. 27, č. 3, s. 216–222. ISSN 0214-9915.

12. SALTHOUSE, T. A. When does age-related cognitive decline begin? Neurobiology of Aging 2009, roč. 30, č. 4, s. 507–514.

ISSN 0197-4580.

13. LACHMAN, M. E. et al. Frequent Cognitive Activity Compensates for Education Differences in Episodic Memory. The American Journal of Geriatric Psychiatry 2010, roč. 18, č. 1, s. 4–10.

ISSN 1064-7481.

14. LEÓN, I., GARCÍA, J., ROLDÁN-TAPIA, L. Estimating Cognitive Reserve in Healthy Adults Using the Cognitive Reserve Scale. PLoS One 2014, roč. 9, č. 7, ISSN 1932-6203. [cit. 2.3.2019] Dostupné na: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/ pmc/articles/PMC4106838/.

ROZŠIŘUJEME NÁŠ TÝM Chronicare Group, a. s. rozšiřuje svou síť péče na odděleních NIP a DIOP a na své pobočky v Nymburce, Brně a Ostravě hledá

VŠEOBECNÉ SESTRY, PRAKTICKÉ SESTRY, SESTRY SE SPECIALIZACÍ ARIP/IP, FYZIOTERAPEUTY, ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANÁŘE A SANITÁŘE PRACOVNÍ POMĚR Práce na hlavní pracovní poměr. Odměny pro sestry 28 000–41 000 Kč dle vzdělání a praxe.

NABÍZÍME BOHATÝ BONUSOV Ý SYSTÉM A BENEFITY Možnost flexibilního plánovaní směn (12hodinové směny) Příplatky za noční a víkendové směny.

Navyšovaní platu dle kariérního řádu.

Dovolená 5 týdnů.

Příspěvek na stravování po zkušební době.

Po 3 měsících 500 Kč měsíčně na Flexi Pass.

Po 1 roce příspěvek na dovolenou ve výši až 10 000 Kč.

Po 1 roce příspěvek 500 Kč měsíčně na penzijní či životní připojištění.

Možnost bezúročné půjčky Příspěvek na vzdělávání, vzdělávací kurzy a školení.

CO OD VÁS OČEK ÁVÁME? odbornou způsobilost dle zákona 96/2004 Sb.

V případě zájmu pište na kariera@vzas.cz, nebo volejte 608 513 199.

21

kazuistika

florence 6/19

Rehabilitace pacientů s cévní mozkovou příhodou léčenou trombolýzou Pracuji na Rehabilitačním oddělení ve Fakultní nemocnici Brno. Když jsem na toto oddělení nastoupila, překvapilo mě, jak častým onemocněním je cévní mozková příhoda (CMP).

Nejde totiž pouze o onemocnění starších lidí, ale postihuje i výraznou část mladší populace.

Michaela Schusterová, Rehabilitační oddělení A FN Brno

F

tože dobře organizovaná akutní péče má potenciál snížit absolutní riziko smrti nebo závislosti na péči, konkrétně trombolýza o 6,3 %. Do šesti hodin od nástupu neurologického postižení lze indikovat mechanickou trombektomii, a to po individuálním posouzení stavu nemocného. Cévní mozkové příhody dělíme na ischemické a krvácivé. Toto jednoduché dělení má svoji logiku vzhledem

CMP jsou celosvětově třetí nejčastější příčinou smrti, po kardiovaskulárních chorobách a nádorových onemocněních.

V České republice jde o druhou nejčastější příčinu smrti a její incidence je 285 CMP/100 000 obyvatel/rok.

Příčina, prognóza i následky ischemické a krvácivé CMP se liší CMP jsou celosvětově třetí nejčastější příčinou smrti, po kardiovaskulárních chorobách a nádorových onemocněních. V České republice jde o druhou nejčastější příčinu smrti a její incidence je 285 CMP/100 000 obyvatel/rok. CMP je v laické i odborné komunitě vnímána jako akutní stav vyžadující maximální péči, pro-

22

k faktu, že příčina, prognóza i následky jsou u obou typů CMP rozdílné.

Ischemické CMP jsou způsobené buď uzávěrem mozkové tepny embolem nebo trombem, krvácivé CMP jsou způsobené spontánním krvácením do mozkové tkáně (mozkové krvácení) nebo do sub­arachnoidálního prostoru (sub­arachnoidální krvácení). Ischemické cévní mozkové příhody tvoří 80 % a krvácivé 20 % všech CMP. Klinický obraz většiny je

dosti podobný. Typický je rychlý rozvoj ložiskové symptomatologie podle teritoria postižení mozkové tepny: oslabení až ochrnutí končetiny nebo poloviny těla, porucha citlivosti poloviny těla, porucha řeči, závrať, nauzea nebo zvracení, dvojité vidění, výpadek zorného pole a jiné příznaky.

Kazuistika 3. 9. 2017 přivezena RZP 77letá žena. Nalezena rodinou v 15.00, doma klečící u lůžka. Naposledy viděna ve 12.00 bez potíží. Pacientka hůře mluvila, hůře hýbala levou horní končetinou (LHK), nemohla se postavit, jinak lucidní, spolupracující. Byla zjištěna levostranná hemiparéza LHK a levé dolní končetiny (LDK). Fyziologické funkce při přijetí: TK 180/70 mm Hg, P 71´/min., TT 36,6 ˚C, saturace kyslíku 93 %, hmotnost 85 kg, výška 170 cm.

V osobní anamnéze měla pacientka diagnostikovanou osteoporózu, tyreopatii bez terapie. Chronická medikace pouze vitamin D, jinak bez medikace. Alergie negovala, kouření zhruba 20 cigaret denně. Alkohol příležitostně, denní příjem tekutin zhruba 1,5 litru. Rodinná anamnéza nevýznamná. Po kompletním vyšetření a zhodnocení stavu odeslána na jednotku intenzivní péče (JIP) na neurologii k přijetí pro intervenční

foto: Profimedia

akultní nemocnice Brno je jedním z mála pracovišť, které provozují komplexní cerebrovaskulární centrum. Po zhruba třítýdenní hospitalizaci na našem rehabilitačním oddělení, kde pacienti intenzivně cvičí nejen chůzi, ale i další samozřejmé každodenní činnosti a dostává se jim rovněž péče logopedické a ergoterapeutické, je většina pacientů s touto diagnózou schopna zařadit se opět do běžného života.

Samozřejmě záleží na různých faktorech, které ovlivňují průběh terapie. Někteří pacienti, například tací, kteří nemají doma vhodné podmínky anebo žijí sami, od nás proto odcházejí na doléčovací rehabilitační oddělení.

Cílem tohoto článku je ukázat, jak včasná diagnostika CMP a provedení trombolýzy pozitivně ovlivní následnou rehabilitaci a návrat pacienta do běžného života.

kazuistika

léčbu akutního iktu. Pacientka přijata v terapeutickém okně vhodném pro trombolýzu – do šesti hodin od vzniku potíží.

Při vstupním vyšetření provedeno CT, CT AG, podána systémová trombolýza a následně provedena mechanická trombektomie. Nasazen lék Fraxiparine (nadroparin calcium) 0,4 ml s. c./24 hodin.

19. 9. 2017 – překlad na rehabilitační oddělení Při příjmu pacientka orientovaná částečně v místě, v čase orientovaná není, ale datum narození, adresu a události z minulosti si pamatuje.

V den příjmu v rámci aktivit denního života (ADL) s lehkou dopomocí personálu zvládá sebeobsluhu na lůžku.

Samostatně zvládá sed, stoj u lůžka, s podporou jedné francouzské berle (FB). Inkontinentní není, doprovázena na toaletu, na noc dáno pokojové WC křeslo k lůžku. Poučena o přivolání personálu při opouštění lůžka, signalizaci má v dosahu. Oblékání zvládá samostatně, nutná pouze dopomoc při oblékání ponožek a obouvání. ­Hygiena základní s doprovodem k umyvadlu, ve sprše nutná dopomoc sestry. Hodnocení dle Nortonové 28 bodů. U pacientky stanovena diagnóza „riziko pádu“, z důvodu nejistoty při chůzi a pádu v anamnéze, proto chůze s doprovodem personálu a edukována o preventivních opatřeních pádu. Pacientce doporučena změna obuvi, nutná obuv s pevnou patou nebo s páskem na patu. Zvládá s doprovodem a oporou FB chůzi na WC. Lehká dysartrie, bez známek parézy nervus facialis, s levostrannou hemiparézou lehčího stupně.

Cíle fyzioterapie: polohování proti kontrakturám, overbally, gymbally, senzomotorika, cvičení na přístrojích, protažení zkrácených svalových skupin, úprava stereotypu chůze, postupně bez opory, nácvik rovnováhy a stability ve stoji bez opory, nácvik chůze do schodů i ze schodů

22. 9. 2017 Pacientka motivovaná, snaživá, získala jistotu při chůzi, proto lékařkou povolena samostatná chůze po oddělení s podporou FB – pacientka samostatnou chůzi zvládá.

26. 9. 2017 Pacientka zvládá lehké kondiční cvičení v sedě, v leže na zádech. Využití gymballů, overballů a činek 0,5 kg.

Při cvičení častý odpočinek, zamýšlí se a přestává cvičit, nutný neustálý dozor a počítání. Pacientka mění

jednotlivě zadané cviky a nepamatuje si správné provedení po druhém opakování. Spíše se musí do cvičení nutit. Sama necvičí a je brzy unavená. V rámci ergoterapie prováděn trénink kognitivních funkcí. Chůzi do schodů a ze schodů zvládá s oporou zábradlí, 13 schodů bez potíží.

6. 10. 2017 Pacientka orientovaná, spolupracující. Subjektivně se cítí lépe, udává celkové zlepšení. Je schopna provádět aktivity každodenního života. Aktivně používá rehabilitační pomůcky.

Propuštěna do domácího ošetřování, edukována o domácím režimu.

Kazuistika II 19. 8. 2017 přivezena RZP na nízkoprahový urgentní příjem (NUP) 76letá pacientka. Udává, že předchozí večer pociťovala závrať a zvracela.

CT prokázalo rozvoj ischemie v pravostranné mozečkové hemisféře.

Pacientka se nevešla do terapeutického okna vhodného pro trombolýzu.

Nasazen Fraxiparine 0,4 ml s. c. po 24 hodinách. Diagnostikováno jako cerebrální infarkt vpravo. Klinicky vertigo charakteru nejistoty v prostoru, objektivně nystagmus I.– II. stupně doprava, zjištěna pravostranná hemiparéza těžkého stupně, dysartrie středně těžkého stupně a polykací potíže. Změřeny fyziologické funkce: TK 109/69 mm Hg, P 89´/min., TT 36,6 ˚C, saturace kyslíkem 96 %, hmotnost 55 kg, výška 158 cm. Denní příjem tekutin zhruba 1,5 litru. Pacientka ­orientovaná, spolupracující, řeč bez fatické poruchy. Osobní anamnéza diabetes mellitus typu II na PAD, úzkostná porucha na medikaci, hyperlipidemie, osteoporóza, hypotyreóza na medikaci, Alzheimerova demence na medikaci. Rodinná anamnéza nevýznamná. Alergie neguje.

Kouření, alkohol neguje. Pacientka hospitalizována na neurologické klinice – iktová ­jednotka.

Stanovena diagnóza „riziko pádu“, poučena o přivolání personálu signalizací, signalizaci má v dosahu.

Léčebný a rehabilitační plán: cévní gymnastika, cvičební jednotka pro hemiparetiky, cvičení na neurofyziologickém podkladě – prvky senzomotoriky, cvičení s pomůckami 2× denně individuálně i ve skupině, nácvik stoje a chůze v chodítku, případně s doprovodem druhé osoby, nácvik samostatnosti a soběstačnosti, nácvik pádu na žíněnce

3. 9. 2017 Nácvik chůze v pultovém chodítku zatím moc nezvládá, nutná výrazná dopomoc dvou sester. Posuny na lůžku těžkopádné, sed s podpěrou PROFI v lůžku s dopomocí. Výrazná nejistota při chůzi, tendence tahu vpravo. PMK ponechaný. Pacientka v lůžku aktivnější, ale stále nutný zvýšený dohled, polohování a aktivizace.

7. 9. 2017 Zvládá chůzi v pultovém chodítku s doprovodem. PMK stále ponechaný. V lůžku se pacientka aktivně polohuje sama.

12. 9. 2017 Chůze v pultovém chodítku s doprovodem zvládá. PMK dnes ex, pa­ cientka močí bez obtíží spontánně, přes den doprovázena na toaletu, na noc dáno pokojové WC křeslo.

Nácvik přesunu na pokojové WC křeslo, opět poučena o přivolání ses­try signalizací při každém opuštění lůžka, signalizaci má v dosahu.

14. 9. 2017 Nácvik chůze v nízkém chodítku s doprovodem. Pacientka nezvládá správně koordinovat své pohyby a má problém se soustředěním.

18. 9 2017 Jelikož není pacientka ještě zcela soběstačná, je přeložena do DRO Nový Lískovec k další rehabilitaci.

30. 8. 2017 – překlad na rehabilitační oddělení

Závěr

Pacientka není schopna samostatně opustit lůžko, nesoběstačná, nutná dopomoc při všech úkonech. Na oddělení přijata s permanentním močovým katétrem (PMK). Jelikož necítí nucení na močení, ale odchod stolice ano, preventivně nasazeny plenkové kalhotky. Na toaletu vozena na sedačce. Hodnocení dle Nortonové 18 bodů. Promazána predilekční místa a dány antidekubitní pomůcky (patěnky) jako prevence, pacientka polohovaná, nutná její aktivizace.

Cíleně jsem vybrala kazuistiky pacientek stejného věku po CMP na ischemickém podkladu s rozdílnou léčbou, tedy se zavedenou, a naopak nezavedenou trombolýzou. Prokázalo se, že včasná diagnostika a rychle zahájená léčba s provedením trombolýzy má výrazný vliv na rehabilitaci a následné zlepšení pohyblivosti a zvládání běžných denních aktivit.

Druhá pacientka musela být přeložena a pokračovat v pozvolnější a dlouhodobější ­rehabilitaci.

23

pro školy

florence 6/19

Úspešná reprezentácia FZO PU doma i v zahraničí Naši študenti sú úspešní a žiadaní na trhu práce, o čom svedčia aj mnohé pozitívne štatistické údaje, ale hlavne kompletná zamestnanosť absolventov našej alma mater.

1

D

ňa 9. 4. 2019 na pôde Fakulty zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove sa uskutočnilo fakultné kolo študentských vedeckých a odborných prác s názvom ŠVOČ (Študentská vedecko-odborná činnosť). Príprava a priebeh odborno-vedeckého podujatia sa konali pod gesciou Katedry medicínsko-technických odborov Fakulty zdravotníckych odborov PU v Prešove, konkrétne RNDr. Mareka Chmelíka, PhD. Katedru ošetrovateľstva Fakulty zdravotníckych odborov PU v Prešove zastupovali dve študentky z tretieho ročníka študijného odboru ošetrovateľstvo, pričom jedna z nich, Lýdia Lichvárová, s prácou Postoje pacientov k ochoreniu diabetes mellitus získala druhé miesto. Školiteľom práce bola PhDr. Anna Hudáková, PhD., a oponentom práce bola PhDr. Slávka Mrosková, PhD. Spomínané umiestnenie študentku oprávňovalo k postupu na celoslovenské kolo ŠVOČ, ktoré sa uskutočnilo dňa 25. 4. 2019 na Fakulte zdravotníctva Katolíckej univerzity (FZ KU) v Ružomberku v akademickom roku 2018/2019.

Kritéria odovzdávania a samotnej prezentácie prác spĺňali požadované odporúčania, pričom pravidlá písania práce boli v zhode s pravidlami písania záverečných bakalárskych prác na príslušnej fakulte/univerzite (rozmery strán, citácie, obsah, prílohy). V našom prípade všetky práce korelovali s aktuálnou smernicou rektora pre písanie záverečných prác PU v Prešove.

24

Priebeh celoslovenského kola ŠVOČ na FZ KU v Ružomberku mal formu verejnej prezentácie, kedy študenti ústnou prezentáciou a prezentáciou v PowerPointe predstavili svoju prácu v stanovenom časovom limite (10 minút). Po prezentácii bol prečítaný oponentský posudok práce a študent odpovedal na otázky a pripomienky oponenta. Následne prebiehala diskusia k práci, do ktorej sa svojimi otázkami a pripomienkami okrem hodnotiacej komisie mohli zapojiť aj prítomní študenti, vyučujúci a ďalší členovia akademickej obce.

Po prezentovaní a diskusii ku všetkým prihláseným prácam sa komisia (v inej miestnosti) poradila, vyhodnotila zúčastnené práce a určila poradie na prvých troch miestach.

S potešením môžeme potvrdiť, že prvé miesto v celoslovenskom kole ŠVOČ na FZ KU v Ružomberku získala vyššie zmienená Lýdia Lichvárová so svojou prácou. Veľmi pekné ocenenie (prvé a tretie miesto) získali v sekcii zdravotnícke vedy aj študenti iných odborov FZO PU v Prešove, konkrétne z Katedry fyzioterapie a Katedry dentálnej hygieny FZO PU v Prešove.

V priebehu niekoľkých dní dostala naša vzdelávacia inštitúcia pozvanie na medzinárodnú konferenciu študentských vedeckých a odborných prác – Międzynarodowa Konferencja Studenckich Kół Na-

ukowych – s autentickým názvom „Zdrowie gwarantem jakości życia“, ktorá sa konala dňa 13. 5. 2019 na pôde vzdelávacej inštitúcie Podhalańska Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Nowym Targu.

Privítanie hostí bolo súčasťou slávnostného otvorenia vedeckého podujatia, kde sa slova ujal riaditeľ Instytutu Nauk o Zdrowiu Dr. hab.

Dariusz Mucha, prof. nadzw. Nasledovali príhovory hostí, kde vystúpil rektor PPWSZ w Nowym Targu ks. Dr. hab. Stanisław Gulak, prof. nadzw., potom príhovory predniesli ďalší hostia konferencie – predstavitelia reprezentácie Polski Amp Futbol a David Struzik, instruktor FDM (Europejskie Stowarzyszenie FDM).

Po slávnostnom otvorení konferencie a prehliadke zaujímavých prezentácií skvelých výkonov handicapovaných športovcov sa konali prezentácie jednotlivých prednášok, ktoré prebiehali podľa jednotlivých sekcií programu konferencie.

Priebeh Medzinárodnej konferencie študentských vedeckých a odborných prác mal tiež formu verejnej prezentácie, kedy študenti ústnou prezentáciou a prezentáciou v PowerPointe predstavili svoju prácu v stanovenom časovom limite (10 minút). Po prezentácii príspevkov študentov v sekcii medicínskych vied a fyzioterapie prebiehala diskusia k prácam, do ktorej sa svojimi otázkami a pripomienkami

fota: autorky

Slávnostné otvorenie podujatia: Międzynarodowa Konferencja Studenckich Kół Naukowych (13. 5. 2019)

PhDr. Anna Hudáková, PhD., PhDr. Dagmar Magurová, PhD., 2 PhDr. Wioletta Mikuľáková, PhD., 1 PhDr. Mária Kaščáková, PhD. 1 VŠ pedagóg, Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove 2 Prodekanka pre vedecko-výskumnú činnosť a hodnotenie kvality, Fakulta zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove 1

pro školy

okrem hodnotiacej komisie mohli zapojiť aj prítomní študenti, pedagógovia a ďalší členovia akademickej obce.

Katedru ošetrovateľstva Fakulty zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove zastupovala: → študentka tretieho ročníka študijného odboru ošetrovateľstvo Lýdia Lichvárová s prácou Postoje pacientov k ochoreniu diabetes mellitus, ktorá získala druhé miesto v sekcii medicínskych vied, kde vedúcou práce bola PhDr. Anna Hudáková, PhD. Katedru fyzioterapie Fakulty zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove zastupovali dve študentky: → študentka tretieho ročníka študijného odboru fyzioterapia Veronika Hrehová s prácou Úprava chybného držania tela detí mladšieho školského veku prostriedkami kinezioterapie, kde vedúcou práce bola PhDr. Katarína Urbanová; → študentka piateho ročníka študijného odboru fyzioterapia Bc. Zuzana Bittnerová s prácou Efekt klimatoterapie pri liečbe chro-

Vľavo: študentka 5. ročníka študijného odboru fyzioterapia Bc. Zuzana Bittnerová, v strede: študentka 3. ročníka študijného odboru ošetrovateľstvo Lýdia Lichvárová, vpravo: študentka 3. ročníka študijného odboru fyzioterapia Veronika Hrehová

nickej obštrukčnej choroby plúc, ktorá získala tretie miesto v sekcii fyzioterapie, kde vedúcou práce bola PhDr. Lucia Kendrová, PhD. Kritériá prihlásených prác, ale aj samotnej prezentácie prác spĺňali požadované odporúčania, pričom pravidlá písania práce boli v zhode s pravidlami písania záverečných

prác (rozmery strán, citácie, obsah, prílohy), v našom prípade obsahová, formálna, jazyková a štylistická stránka korelovala s kritériami smernice rektora pre písanie záverečných prác Prešovskej univerzity v Prešove.

Potrebné je tiež pripomenúť, že Wyższa Szkoła Zawodowa w Nowym Targu má vybudovanú dlhodobú odbornú a vedeckú spoluprácu s Fakultou zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove, ktorá je výsledkom niekoľkoročnej kooperácie manažmentu oboch vysokých škôl, kde organizačné zabezpečenie odborných a vedeckých podujatí garantuje prodekanka pre vedu a výskum Fakulty zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešove PhDr. Wioletta Mikuľáková, PhD. Veríme, že aj touto formou povzbudíme všetkých študentov, prípadne záujemcov o štúdium, aby sa odhodlali prezentovať svoje výsledky a skúsenosti na odborných či vedeckých podujatiach podobného zamerania, a to v pregraduálnej príprave sestier alebo v postgraduálnej forme vzdelávania.

INZERCE

„Chci rozvíjet svoje dovednosti a rozšiřovat svoje znalosti.“ „Mám na čem stavět, ale stále hledám.“ „Potkávám téma závislosti a zajímá mě, jak s ním pracovat.“

´ MAGISTREM CHCI BYT

ADIKTOLOGIE.

info.adiktologie@lf1.cuni.cz www.lf1.cuni.cz/adiktologie www.facebook.com/studium. adiktologie/

Adiktologie propojuje zdravotně-sociální dimenzi s vědou a psychoterapií.

Magisterský stupeň studia adiktologie přináší specializaci doplňující mou profesi, ať je jakákoliv.

Studium adiktologie se zabývá prevencí, léčbou a snižováním škod v oblasti užívání návykových látek a závislostního chování se zaměřením na výzkum a psychoterapii.

CHCETE VĚDĚT VÍC?

NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ STUDIUM DOKTORSKÉ STUDIUM 25 adipoint.wordpress.com

pro školy

florence 6/19

Střední zdravotnická škola v Turnově už tradičně poskytuje vzdělání studentům z rozvojových zemí

Mgr. Lenka Nováková, ředitelka školy, externí spolupracovnice NIDV Liberec

S

kromné začátky školy se datují do roku 1961, kdy se ve městě šperků a českých granátů začaly vzdělávat zdravotní sestry a později dětské sestry.

V polovině osmdesátých let minulého století se dočkala nové budovy škola i domov mládeže. Přispěl k tomu fakt, že se na SZŠ začali vzdělávat zahraniční studenti. Přijížděli ze zemí, které obyvatelé republiky znali jen z map – Laos, Pákistán, Jemen, Afghánistán, Sýrie, Libanon, Namibie, Seychely, Etiopie, Mali, Madagaskar, Angola. První školní rok absolvovali výuku českého jazyka, matematiky, fyziky, chemie, biologie a předmětu o kultuře a životě v Československu.

Ze všech předmětů na konci měsíce června skládali zkoušky, které byly podmínkou pro přijetí do prvního ročníku oboru zdravotní sestra. Kdo byl u zkoušek neúspěšný, což se vzhledem k určitému předchozímu výběru ve vlastní zemi stávalo zřídka, odjel zpět domů. Dům zahraničních styků v Praze poskytoval každému studujícímu stipendium 800 Kč měsíčně.

Student z Indie a ředitelka školy – SZŠ Turnov

Převážná většina dívek a chlapců se věnovala přípravě na povolání. Pedagogický sbor měl zpočátku obavy ze vstupu žáků do nemocnice v rámci praktického vyučování. Obyvatelé republiky se tehdy běžně nesetkávali s jinými kulturami, odlišnou barvou pleti, exotickými účesy atd.

Ale žáci byli nemocnými přijati velmi pozitivně, se zájmem i oceněním jejich nabytých znalostí, zručnosti a především empatie pro každého nemocného. Po čtyřech letech středoškolských studií ukončených maturitní zkouškou v oboru zdravotní sestra se někteří studenti vrátili do zemí svého původu, některým návrat znemožnily válečné konflikty nebo změny politických poměrů, a tak se usadili v jiných zemích. Celkem škola poskytla zdravotnické vzdělání 131 absolventům, poslední maturitní zkoušku složili v roce 1994.

Na svou SZŠ v Turnově nezapomněli, ke škole a domovu mládeže se hlásí z celého světa. „Tady v Turnově je naše mládí,“ říkají často. Někteří se dále vzdělávali – jsou mezi nimi lékaři, fyzioterapeuti, porodní asistentky, psychiatrické sestry, záchranáři atd.

Založili rodiny, pracují. Potěšující je fakt, že stále vykonávají, až na málo výjimek, zdravotnické povolání.

Ze současnosti školy Doba je jiná, rychlejší, jsme o dvě desítky let dále. Navázali jsme na předchozí zkušenosti a znovu vzděláváme žáky-cizince, tentokrát z Ukrajiny, Moldávie, Slovenska, Filipín, Ruska, Indie, Mongolska. SZŠ v Turnově otevírá obory zdravotnické lyceum, praktická sestra, masér ve zdravotnictví, sociální činnost, ošetřovatel. Cizinci jsou ve všech oborech a třídách, tvoří cca 8 % počtu žáků na škole. Jsou pro nás příležitostí a obohacením, pedagogický sbor prokazuje svou schopnost

26

úspěšně vzdělávat žáky s odlišným mateřským jazykem.

Co všechno jsme pro to udělali?

Na začátku jsme stanovili pravidla pro inkluzivní vzdělávání týkající se vzdělávání pedagogického sboru, vedení pedagogické dokumentace, pravidla pro spolupráci s rodiči žáků, pravidla pro ubytované v domově mládeže. Na web školy jsme umístili logo inkluzivní školy.

V pedagogickém sboru se jedna učitelka českého jazyka začala intenzivně specializovat na práci s cizinci. Navázali jsme dobrou spolupráci s organizací META, o.p.s., pro kterou se naše učitelka později stala také lektorkou a kam škola vyslala všechny vyučující českého jazyka na školení. Každoročně se celý pedagogický sbor alespoň jedenkrát školí v tematice žáci-cizinci. Nakoupili jsme literaturu, slovníky, učebnice, pomůcky. Na pravidelných pedagogických radách diskutujeme problematiku žáků-cizinců s výchovnou poradkyní, vychovatelkami domova mládeže, třídními učiteli. Podle potřeby stanovujeme další opatření, kterými jsou schůzky s rodiči, pedagogicko-psychologickou poradnou, školní psycholožkou atd. Zcela samozřejmě vytvářejí pedagogičtí pracovníci plány pedagogické podpory pro následující období (čtvrtletně) a pracují aktivně s individuálními vzdělávacími plány.

Samostatnou kapitolou je dokumentace o všem, co se děje od vstupu žáka do vzdělávání. Zápisy obsahují postupné kroky a lze v nich dohledat úspěchy od prvního školního dne až k maturitní zkoušce. Dáváme si záležet na prvním setkání s rodiči, zveme tlumočníka, společně si prohlížíme celou budovu školy a domova mládeže, představujeme důležité osoby z řad pedagogických pracovníků. Informujeme rodiče o právech a povinnostech žáka i zákonných

foto: autorka

Se studenty ze zahraničí má Střední zdravotnická škola v Turnově dlouholeté zkušenosti – v osmdesátých letech minulého století poskytovala vzdělání studentům z jihovýchodní Asie, Afriky a jiných exotických míst. V současnosti se v nastaveném trendu pokračuje a vzdělávají se zde studenti ze zemí bývalého východního bloku nebo například z Indie a Filipín. Společné vzdělávání vnímají studenti i pedagogové jako vzájemné kulturní obohacení a vidí v něm smysl.

pro školy

zástupců, o možnostech konzultací, o pravidelných (čtvrtletních) schůzkách s nimi jako zákonnými zástupci.

Při každém dalším setkání rodičům sdělujeme výsledky ve vzdělávání žáka, informujeme je o jeho absenci ve škole, chování, zapojení do kolektivu. Odpovídáme na dotazy zákonného zástupce, snažíme se poradit.

Velkou výhodou pro začleňování žáka-cizince do českého prostředí je možnost ubytování v domově mládeže, kde je ubytován společně s českými žáky a účastní se nabízených aktivit podle vlastního výběru.

Zapojíme ho do sportu, soutěží, projektů. A to bez ohledu na počáteční problémy s českým jazykem. Později při pobytu v domově mládeže žáci-cizinci obohacují život spolubydlících (zvyky, svátky, jídlo, oděv, film, hudba…). Podíl na jejich každodenní přípravě do školy mají vychovatelky, ochotně je vyzkouší, zopakují s nimi látku, případně ji vysvětlí. Poradí žákům též se stravováním, oblékáním a jinými denními činnostmi.

Vzdělávání žáků-cizinců chce čas, spoustu času, sebevzdělávání, empatii, trpělivost, osobní nasazení, dobré srdce. Někteří z absolventů úspěšně

studují na vysokých školách a to je pro pedagogický sbor SZŠ v Turnově ten nejlepší výsledek jeho práce.

Učitelky českého jazyka získaly i novou zkušenost se vzděláváním dospělých. Ve školním roce 2017/2018 jsme český jazyk učili indické a malajské studenty a studentky. Ve svých zemích získali bakalářský stupeň vzdělání v oboru ošetřovatelství, pracovali v tamních nemocnicích a rozhodli se v České republice složit aprobační zkoušku a nostrifikovat svůj diplom. Mají v úmyslu dosáhnout cíle v podobě práce v ČR na pozicích všeobecných sester. Celý pobyt si hradí z vlastních prostředků.

V lednu 2018 ukončili na SZŠ Turnov jazykové vzdělávání. Od té doby se jim snažíme pomáhat získat aprobační zkoušku a je to velmi náročná, dlouhá cesta plná překážek, někdy i nepochopení a nezájmu. Podle našich zkušeností cizinci bez pomoci tuto zkoušku nejsou schopni sami absolvovat. První část aprobační zkoušky složili jen dva. Potom jsme několik měsíců získávali povolení pro druhou část aprobační zkoušky – čtyřicetidenní praxi v nemocnici. Děkujeme hlavní sestře Mgr. Evě

Krejčí z turnovské nemocnice a paní Ivaně Manové z oddělení řízení lidských zdrojů – dalšího vzdělávání z Krajské nemocnice Liberec, a. s., za veškerou podporu a pomoc. Bez nich bychom to nikdy nedokázali.

V současné době se jedna sestra připravuje na poslední, ústní část aprobační zkoušky v českém jazyce (první pokus v říjnu 2019 nedopadl úspěšně). Je třeba dále rozvíjet její vyjadřovací schopnosti, a proto jsme se rozhodli nechat ji dále studovat a věnovat se přípravě na složení zkoušky. O termín pro druhý pokus složení zkoušky bude sestra žádat počátkem roku 2020.

Druhá sestra, která měla už v červnu 2019 skládat poslední, ústní část zkoušky, odjela za svými krajany do Německa. A co následovalo? Zjistila, že v Německu je systém přijímání cizinců do práce ve zdravotnictví jednodušší, a požádala o víza. Zůstala tam a začala se učit německý jazyk, motivačním prvkem pro ni byla výrazně vyšší odměna za práci. Pro mě je to zklamání, ale uvědomuji si, že do Evropy jdou cizinci se vzděláním hlavně proto, aby pracovali ve svém oboru a vydělávali peníze.

INZERCE

Profesionalita a prestiž

Kalhoty Alba Dámské kalhoty polopřiléhavého střihu s užšími nohavicemi. Na předním díle dvě vnitřní půlkulaté kapsy, na zadním díle dvě nakládané kapsy. Zapínání na kovový zip a plastový knoflík. Zadní díl tvarovaný členícím sedlem s pevným pasem a poutky na pásek. Celé kalhoty jsou ozdobně proštepované. Materiál s výraznou strukturou, proužkem, je použit hravým způsobem. Univerzální délka cca 104 cm.

Materiál: 100% bavlna, sanfor., merc., 220 g/m2, 95° Velikosti: 32|34|36|38|40|42|44|46|48|50|52|54 Barvy:

Další naše podzimní novinky si prohlédněte na e-shopu

www.cadenza.cz 27

konference

florence 6/19

Eutanazie jako špička ledovce celkové spirituální krize světa

Gabriela Suchlová, DiS., ordinace praktického lékaře, EUC Klinika Praha 5

Z

aznělo mnoho kvalitních příspěvků, účast však byla minimální – akce se podle průzkumu zúčastnili pouze tři poslanci. Tento počet zahrnuje též poslankyni Pavlu Golasowskou (KDU-ČSL), která konferenci svolala a zaštítila.

Vedle našich českých odborníků byli mezi přednášejícími také dva zástupci zemí, kde je eutanazie legální, a to prof. Dr. Theo Boer, nizozemský profesor zdravotnické etiky, bývalý zastánce eutanazie a také bývalý člen výboru pro eutanazii, který nyní varuje země, kde se o jejím uzákonění diskutuje, a dále Dr. Frank Jacob, lucemburský lékař a specialista na paliativní péči. Úvodem parafrázujme myšlenku výše zmíněného prof. Dr. Theo Boera: „Můžeme považovat společnost za kulturní a kultivovanou, pokud místo odstranění problému řeší situaci odstraněním člověka?“

Příčiny diskusí o uzákonění eutanazie jsou řešitelné První odborné přednášky se ujala MUDr. Marie Svatošová, zakladatel-

ka hospicového hnutí v ČR. Příčiny diskusí o uzákonění eutanazie klasifikuje v rovině medicínské a v rovině společenské a vztahové: V rovině medicínské se jedná o: a) zmatky v pojmech (povědomí lidí o tom, co je, a co není eutanazie), b) hrubé chyby v ošetřovatel­ské/medicínské péči, resp. syndrom vyhoření, c) strach ze smrti, resp. dystanazie.

Všechny tyto příčiny jsou řešitelné.

Zejména edukací veřejnosti, a to i zdravotnické, dodržováním zákona o zdravotních službách, kvalitní výukou na školách atp.

V rovině společenské a vztahové dělí příčiny volání po eutanazii na: a) přání seniorů „nebýt (dětem) na obtíž“, b) absenci smyslu života při zhoršeném stavu, c) celospolečenský problém pohrdání hodnotami a „otrávenost životem“.

Tyto příčiny jsou řešitelné obtížně, dlouhodobě, nelze je vtěsnat do paragrafů. Často vycházejí ze špatných výchovných modelů, komplikovaných rodinných vztahů a jiných společenských abnormalit. Jak také řekl Mgr. et Mgr. Marek Orko Vácha, Ph.D., katolický kněz, biolog a předKonference v Poslanecké sněmovně PČR „Kvalitní paliativní péče jako prevence eutanazie“

28

nosta Ústavu etiky na 3. LF UK v Praze: „Eutanazie je špičkou ledovce celkové spirituální krize světa.“ Podle Dr. Svatošové je také třeba mít se na pozoru před emotivními manipulativními srdceryvnými příběhy v médiích, jako například nedávno médii proběhnuvší italskou kauzou „DJ Fabo“. Ústavní soudci posuzovali případ Marca Cappata, politického aktivisty a činitele Radikální strany, jež je historicky nakloněna potratům a eutanazii. Ten v roce 2017 pomohl ve Švýcarsku se sebevraždou Fabianovi Antonianimu, známému jako DJ Fabo, který zůstal po autonehodě slepý a nemohl pohnout žádnou z končetin. Italský ústavní soud nakonec rozhodl, že asistovaná sebevražda nemusí být vždy nezákonná. Z mimořádných případů však nelze vyvozovat obecné soudy, natož zákony, mimořádné případy je nutno řešit individuálně.

Argument nesnesitelné fyzické bolesti rovněž není v 21. století relevantní. Pokud pacient trpí nesnesitelnou bolestí, je špatně léčen. Řešením problematiky je rozvoj a podpora paliativní a hospicové péče, která doprovází umírajícího člověka k důstojné smrti ve všech oblastech jeho života, tj. v bio-psycho-socio-spirituální rovině. Kromě toho už ze studie van der Wala z roku 1991 vyplývá, že „minimum pacientů žádá o eutanazii z důvodu nesnesitelné bolesti“.

Na tyto myšlenky navázal ve svém příspěvku PhDr. Mgr. ­Robert Huneš, MBA, ředitel Hospice sv. Jana Nepomuka Neumanna a prezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče. Kromě zajímavých poukázání na paradoxy „zákona o zabíjení pacientů“ a historických paralel kladl důraz na humanizaci zdravotnictví i pečovatelských služeb, lepší přípravu budoucích lékařů a sester na problematiku umírání, zmírnění nežádoucího pocitu osamělosti, obav a smutku nemocných lidí. Za zmínku a zamyšlení stojí citace filozofa Martina Heideggera:

fota: autorka

V souvislosti s blížícím se termínem předložení návrhu zákona o eutanazii se 4. 10. 2019 v Poslanecké sněmovně PČR konala konference s názvem Kvalitní paliativní péče jako prevence eutanazie. Odborné konference na půdě sněmovny mají našim zákonodárcům sloužit především k orientaci v problematice, o které budou hlasovat.

konference

„Technika překonala všechny vzdálenosti, nevytvořila však žádnou blízkost.“

Zákony jedné země nelze jen tak aplikovat v jiné Důležitou informaci přítomným předala také náměstkyně ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, který se z plánované účasti večer předem z pracovních důvodů omluvil.

Na otázku ohledně postoje ministerstva zdravotnictví k připravovanému zákonu explicitně uvedla, že ministerstvo zdravotnictví je proti uzákonění eutanazie.

Z přednášky Dr. Franka Jakoba pak vyplynulo, že nízký počet provedených eutanazií v Lucembursku může být dán tím, že lékaři nejsou ochotni eutanazii vykonávat. Například v nemocnici, kde je zaměstnán, pracuje asi 160 lékařů a nikdo z nich není údajně ochoten eutanazii provést. Dále je v zemi dobrá ekonomická situace a paliativní péče na velmi vysoké úrovni, takže pacienti nemají potřebu o eutanazii žádat. Dr. Jakob upozornil také na to, že není možné aplikovat zákony jiných zemí tam, kde je úplně jiná sociální, ekonomická, kulturní aj. situace. Proto bychom se měli mít velmi na pozoru před

MUDr. Marie Svatošová, zakladatelka hospicového hnutí v ČR, přebírá kytici od poslankyně Mgr. et Bc. Pavly Golasowské, DiS., za celoživotní dílo

seniory „unavené životem“ proběhly nedávno i našimi médii.

Dalším zajímavým a varovným faktem, na který ve své přednášce upozornil prof. Boer, byly souvislosti a data týkající se problematiky sebevražd v Nizozemsku. Před uzákoněním eutanazie se totiž předpokládalo, že po její legalizaci počet sebevražd klesne, ale opak je pravdou. Legalizace eutanazie totiž dala společnosti signál, že řešit problémy smrtí je normální. Za posledních deset let stoupl počet vykonaných eutanazií o 150 % a počet sebevražd o 35 %, zatímco v okolních zemích naopak jejich počet klesá. Problé-

Legalizace eutanazie může dostat vulnerabilní pacienty/klienty (např. neproduktivní seniory či rodiče s postiženým dítětem, kteří se cítí být na obtíž) pod psychologický tlak, kdy se od práva zemřít posouvají k „povinnosti“ zemřít. zavádějící rétorikou paní poslankyně Věry Procházkové z hnutí ANO, která se svým týmem připravuje zákon o eutanazii, když nám namlouvá, že si berou za příklad právě lucemburský model zákona.

Proti uzákonění eutanazie také stojí jasné zkušenosti z jiných států, zejména z Nizozemska: v první řadě tzv. fenomén „kluzkého svahu“, o němž informoval Marek Orko Vácha již na květnové konferenci ČLK. Tento fenomén zahrnuje nejen rapidní nárůst počtu případů provedení eutanazie za posledních 15 let, ale i postupné rozvolňování kritérií a rozšiřování její aplikace na pacienty s demencí, stařeckými syndromy, psychiatrickými a mentálními onemocněními. Otřesné návrhy liberální strany D66 na úpravu zákona pro

mem je i tlak na svědomí a větší náchylnost lékařů k depresím a sebevražedným sklonům, o čemž informuje již publikace Eutanazie – pro a proti, vydaná u příležitosti květnové konference ČLK. Ze statistických údajů pak stojí za zmínku fakt, že počet lékařů, kteří eutanazii zásadně odmítají, stoupl z původních 10 % na současných 20 %.

Legalizace eutanazie může rovněž dostat vulnerabilní pacienty/klienty (např. neproduktivní seniory či rodiče s postiženým dítětem, kteří ekonomicky zatěžují systém nebo se prostě jen cítí být na obtíž) pod psychologický tlak, kdy se od práva zemřít posouvají k „povinnosti“ zemřít. Obzvláště v naší společnosti, kde vyhřezávají neřešené problémy s domácím násilím nejen vůči ženám, dětem, případ-

ně i mužům, ale v nemalé míře též vůči seniorům, není toto žádná fabulace, ale reálné nebezpečí.

Je třeba domýšlet všechny aspekty eutanazie jako případné zdravotní služby Na konferenci nechyběl ani pohled právníka. Závěrečný příspěvek JUDr. Jakuba Kříže, Ph.D., nejenže znovu akcentoval výše zmíněné obavy z „kluzkého svahu“, legislativního rozvolňování a zneužitelnosti problematiky eutanazie, ale poukázal také na nebezpečí změny mentality, pokud eutanazie začne být považována za jednu ze zdravotních služeb.

Bude se zkrátka jednat o způsob, jakým bude lékař lege artis „zmírňovat bolest a respektovat názory a potřeby nemocného“. Dále zmínil ekonomické konotace, problematiku vymahatelnosti a výhrady svědomí.

Upozornil také na to, že v mezinárodním právu je eutanazie opakovaně odmítána a považována za neetickou a Světová lékařská asociace vyzývá lékaře, aby se jí neúčastnili.

V tomto článku se jistě nepodařilo v krátkosti sumarizovat všechny myšlenky hutných, kvalitních a erudovaných přednášek, natož osobní svědectví zaměstnanců i klientů hospicové péče. Pro základní informovanost o problematice je ale snad tento výčet dostačující.

Shrňme si stručně na závěr z konference: řešením utrpení pacientů není jejich zabíjení, resp. napomáhání k sebevraždě, ale politická i profesní podpora kvalitní paliativní a hospicové péče, vytrvalý důraz na humanizaci zdravotnictví a pečovatelských služeb, kvalitní příprava studentů medicíny a nelékařských zdravotnických a sociálních pracovníků, ale také podpora kvalitních rodinných vztahů a vazeb (začít můžeme každý u sebe) a v nemenší míře edukace jednotlivců i společnosti nejen o problematice e ­ utanazie.

29

konference

florence 6/19

„Karcinom mammy a my“ Dne 24. 10. 2019 se konala podzimní konference ČAS plzeňského regionu s názvem „Karcinom mammy a my“. Spolupořadateli byla nezisková organizace Mamma Help, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence FZS ZČU v Plzni, FN Plzeň a ČKPA/SPAPK. Konference byla uspořádána u příležitosti 20. výroční založení organizace Mamma Help a zúčastnilo se jí více než 80 zdravotníků i nezdravotníků.

PhDr. Mgr. Jitka Krocová, vedoucí katedry, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni

P

30

Členky plzeňského centra sdružení Mamma Help

resp. nutnost psychologické pomoci nejen u onkologicky nemocných, ale také u jejich rodin, zejména dětí.

Druhý blok konference zahájila prezentace Mgr. Ivy Hereitové a Bc. Magdalény Vereskové na téma fyzioterapeutická intervence u pacientek s lymfedémem. Tato přednáška zmínila nutnost intervence fyzioterapeuta dle doporučení lékaře co nejdříve po operaci, jelikož efekt léčby lymfedému je pak nejlepší.

Zmíněna byla také možnost tapingu.

Tato přednáška vyvolala velké množství dotazů. Paní Ing. Eva Tichá z firmy AMONEA posluchače seznámila s historií vývoje protetických pomůcek, portfoliem aktuálních pomůcek, prádla i plavek pro ženy po operaci prsu. Projekt pro pacientky po chemoterapii „Nech na hlavě“ pak prezentovala PhDr. Marcela Svěráková, a to i v souvislosti s cílovou skupinou prevence, ženami mladšími 35 let.

Následně Bc. Michaela Tůmová z Dialog Jessenius, o. p. s., představila preventivní kampaň „Ruce na prsa“ a edukační video o samovyšetření prsou.

Třetí blok přednášek zahájila MUDr. Štenglová s prezentací z oblasti genetiky o dědičnosti nádorového onemocnění prsu. Zmínila roli

dědičnosti jak při vzniku karcinomu prsu, tak i dalších onkologických onemocnění. MUDr. Tomáš Svoboda, Ph.D., z Onkologické a radioterapeutické kliniky FN Plzeň pak uvedl téma hormonální manipulace a rizika karcinomu prsu. Zmínil jak rizika, tak plusy hormonální antikoncepce, IVF a hormonální substituce v klimakteriu. Přehled možných variant a zásad diagnostiky nádorů pak prezentovala Ing. Bc. Kamila Honzíková z Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni. Na závěr konference vystoupila Mgr. Edita Strusková, aby představila svůj blog Prsa v háji a posluchačům konference vyprávěla, jak její životní příběh ovlivnila diagnóza nádorového onemocnění prsu.

Lze konstatovat, že konference se více než vydařila. Zdůraznila nutnost komplexní péče a podpory pro ženy s nádorem prsu a byla také poděkováním odborníkům, kteří se podílejí na léčbě žen s rakovinou prsu, a všem, kdo jsou aktivně zapojeni do tolik důležité prevence tohoto nádorového onemocnění. fota: autorky

o úvodním uvítání byli účastníci krátce seznámeni s činností ČAS plzeňského regionu a dále byla zdůrazněna právě probíhající světová kampaň na podporu ošetřovatelství Nursing Now vč. aktivit této akce v ČR. Byli tu také přivítáni vzácní hosté z Léčebných lázní Konstantinovy Lázně, jež v tomto roce zavádějí pobyty pro pacienty s onkologickým onemocněním, což je konkrétně v případě nádorů prsu velkým přínosem.

Jako první vystoupila paní Bc. Chvojková z plzeňské pobočky neziskové organizace Mamma Help, která vyřídila přítomným zdravici od ředitelky organizace Mgr. Jany Drexlerové. Dále představila a shrnula v prezentaci činnost a význam organizace a promítla krátké video zaměřené na prevenci nádorového onemocnění prsu. Oblast podpory jaterních funkcí při léčbě zhoubného nádoru prsu a enzymatické podpory lymfedému pak představila Ing. Klára Fialová. Následně primářka Oddělení plastické chirurgie FN Plzeň MUDr. Inka Třešková, Ph.D., prezentovala problematiku rekonstrukcí prsu, zmínila možnosti náhrad prsu, oblast profylaktických oboustranných mastektomií a též možnosti náhrad prsů po tomto zákroku. Profesor MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D., z Onkologické a radioterapeutické kliniky FN ­Plzeň následně představil posluchačům možnosti metody biosimilární léčby v onkologii, zmínil i uplatnění této léčby při diagnóze zhoubného onemocnění prsu. První blok ukončilo sdělení klinické psycholožky FN ­Plzeň Mgr. Jany Moučkové: „Když nemůže lékař, přichází psycholog.“ Mgr. Moučková zmínila potřebu,

konference

Očkování, aplikace Záchranka nebo porovnání se zahraničními partnery, to byla témata letošní Konference ZZMV 2019 V pražském TOP Hotelu se 10. října 2019 konala již třetí odborná konference Zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra (ZZMV) s podtitulem Pracovně lékařská služba (PLS). Příspěvky se zaměřovaly především na aktuální témata, která se významně týkala kvality péče o zdraví policistů, hasičů a dalších bezpečnostních složek. Konference se zúčastnilo téměř 190 lékařů a zdravotníků.

Šárka Spáčilová, redakce Florence

Z

dravotnické zařízení Ministerstva vnitra poskytuje zdravotní zabezpečení příslušníkům Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a zaměstnancům Ministerstva vnitra České republiky. Je akreditovaným zdravotnickým zařízením pro obor všeobecné praktické lékařství. Ředitel ZZMV Ing. Miroslav Červenka objasnil, proč každoročně takto obsáhlou konferenci pořádají: „Je to příležitost, jak se naši lékaři z celé země mohou sejít pohromadě a vést odbornou debatu. Přestože naší hlavní činností je pracovně lékařská služba, zveme na konferenci

Aplikaci Záchranka používají policisté i hasiči

i experty z jiných oborů, s ohledem na zařazení aktuální problematiky a kazuistiky. Konferenci proto chápeme nejen jako odborné setkání, ale i šanci k neformálním diskusím. Už potřetí jsme přivítali také kolegy ze Slovenska, kde mají zdravotnickou službu jejich ministerstva vnútra pojatu trochu odlišně, takže došlo i na předávání zkušeností ze zahraničí.“ Novinky v uplatnění legislativních opatření představila Ing. Miroslava Vítovcová, vrchní ministerský rada oddělení zdravotní péče a nemocenského pojištění Odboru zdravotnického zabezpečení Ministerstva vnitra ČR. Poté o současném stavu a výhledech do budoucnosti Polikliniky Praha a PLS členů bezpečnostních složek informoval Ing. MUDr. Svojmil Petránek, CSc., MBA. Ing. Miroslav Červenka, ředitel ZZMV

Velmi zajímavým příspěvkem zaujal přítomné odborníky autor aplikace Záchranka Ing. Filip Maleňák. Na základě možností mobilních telefonů vznikl koncept aplikace, která by byla schopná udávat zároveň se zavoláním na linku 155 například přesnou polohu volajícího. „Takto tedy vznikla aplikace Záchranka ve své základní podobě,“ popsal vznik myšlenky jako námětu studentské práce v roce 2012 její autor Ing. Maleňák. „Začalo to pouze přenosem polohy z místa události na operační středisko záchranky,“ přiblížil vývoj aplikace. Jde o projekt, který v České republice funguje již tři a půl roku a rozšiřuje se i do okolních zemí, jako jsou Slovensko, Rakousko a brzy i Maďarsko. Má více než mi­lion a sto tisíc registrovaných uživatelů a za dobu jejího fungování přes ni záchrannou službu volalo více než 40 tisíc lidí. Každý den je z aplikace registrováno kolem 50 tísňových volání. Zhruba 50 % volání žádá pomoc pro někoho druhého, ať už je to někdo blízký nebo cizí osoba. Pro fungování není třeba připojení k internetu, lokalizace proběhne pomocí GPS mobilního telefonu. „Zatímco Zdravotnická záchranná služba (ZZS) se za poslední století významně proměnila, volání ZZS na linku 155 se v mnoha ohledech nezměnilo,“ konstatoval Filip Maleňák. „Pouhým zavoláním z mobilního telefonu nejsme schopni využít nic z toho, co v sobě chytrý telefon má, ať už se jedná o určení přesné polohy, informací o uživateli, jeho zdravotním stavu a podobně.“ Pokračoval dále: „Aplikace poskytu-

31

konference

florence 6/19

je v podstatě čtyři základní moduly.

V každém modulu se odráží revoluční způsob, jak se na problematiku díváme.“ První modul je podle Filipa ­Maleňáka nouzové tlačítko pro přenos dat o volajícím, nikoli pouze udání jeho polohy. K nouzovému tlačítku autor uvedl: „V této chvíli je aplikace kompletně propojena se všemi 14 krajskými operačními středisky, se všemi sedmi středisky horské služby a 15 oblastmi vodní záchranné služby. V momentě, kdy ho stisknete, zavolá linku 155,

ňového hovoru a elektronická kniha vycházek pro horskou službu. „Hovor je potom daleko rychlejší, efektivnější a dispečer se může věnovat stavu pacienta a nemusí klást ­takový důraz na místopis a ­identifikaci,“ zakončil popis Filip Maleňák.

V druhém modulu je ­databáze míst zájmu, jako jsou ­pohotovosti a defibrilátory. Je zde ­největší databáze AED v ČR, je jich v ní uloženo více než 1600. Také ­obsahuje ­interaktivní návod první pomoci.

Aplikace Záchranka v České republice funguje již tři a půl roku a rozšiřuje se i do okolních zemí. Má více než milion a sto tisíc registrovaných uživatelů a za dobu jejího fungování přes ni záchrannou službu volalo více než 40 tisíc lidí. ale zároveň přidává datovou větu, která obsahuje důležité informace, které byste normálně museli slovně zadávat. Obsahují lokalizaci, klasifikaci události a identifikaci volajícího.“ Do profilu v aplikaci je možné při registraci doplnit také svůj zdravotní profil, věk, adresu bytu, číslo patra či číslo pojištěnce.

Klasifikace je zajištěna tím, že volající si může zvolit například tlačítko „nemohu mluvit“, neslyšící ho mají aktivované stále. Dále je možné pomocí ikony vybrat a odeslat informaci o tom, co se stalo. V přípravě je přenos obrazu z místa události, aktua­lizace polohy v průběhu tís-

Další moduly obsahují pomoc v zahraničí a nově systém digitálního varování, v této chvíli je zapojena Praha, Plzeň, brzy se připojí Brno a měly by se zapojit i celé kraje. Pokud dojde k nějaké závažné události, která ohrožuje zdraví nebo majetek obyvatel, odešle aplikace svým registrovaným uživatelům na daném území, které si mohou sami zvolit, varování formou notifikace s informacemi.

ZZMV se stalo oficiálním ambasadorem aplikace Záchranka, hasiči a policisté ji běžně využívají při výkonu služby, navíc databáze aplikace obsahuje také jejich AED.

Graf Vývoj počtu volání přes aplikaci Záchranka v jednotlivých letech

volání ZZS

Zdroj: prezentace Ing. Filipa Maleňáka

současně předáno VZS

současně předáno HS

13 559

14 000 12 000

11 169 9827

počet aktivací

10 000 8000 6000

5394

4000 2000 0

32

856 0 2016

0

0 2017

0

117

2018

711

76

2019

ZZMV se stará o 70 tisíc policistů, hasičů a členů dalších bezpečnostních složek Problematiku pracovně lékařské služby pohledem personalisty přiblížil přítomným pplk. Mgr. Vladimír Minčič z oddělení právních služeb Odboru personálního Policejního prezidia ČR. ZZMV se stará o 70 tisíc klientů a pacientů a mimo jiné každý policis­ ta musí každé dva roky absolvovat lékařskou prohlídku. Na jejím výsledku záleží jeho další setrvání ve službě a právě udělování posudků a jejich odůvodňování bylo tématem přednášky, po které následovala diskuse.

O preventivním programu Ruce na prsa pak promluvila ředitelka organizace Dialog Jessenius Bc. Michaela Tůmová.

V očkování jsou mezi ČR a SR rozdíly Následovala přednáška epidemioložky MUDr. Jarmily Pertináčové z Odboru zdravotníctva Ministerstva vnútra SK. Popsala systém očkování policistů, členů horské služby a hasičů na Slovensku. Zároveň porovnala rozdíly, protože v SR jsou oproti ČR bezpečnostní sbory očkovány navíc proti záškrtu.

Po krátké přestávce pokračoval ředitel Odboru zdravotníctva Ministerstva vnútra SK plk. MUDr. Gustáv Ušiak přiblížením problematiky zdravotnické péče o migranty v táboře v Humenném. Kazuistické příklady posuzování vybraných chorob představila primářka MUDr. Jana Malinová z Kliniky pracovního a cestovního lékařství 3. LF UK Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha.

Civilizační nemoci se nevyhýbají ani policistům Velkou pozornost vzbudila svou přednáškou Mgr. Renata Fortuníková z ordinace ObZZ Praha, ZZMV, která představila, jak by mohla vypadat aktivní role a vliv sestry v oblasti prevence zdraví policistů a hasičů. „Základem poskytované primární péče je prevence a podpora zdraví společně s diagnostikou, léčbou a dispenzární péčí,“ uvedla na úvod. „Prevence a podpora zdraví jsou důležité, protože příslušníci bezpečnostních sborů vykonávají fyzicky i psychicky náročnou profesi, ve velké míře je to práce v rizikových kategoriích, je tam velmi náročná kvalifikační a specializační příprava, je nutné splnění kritérií zdravotní způsobilosti ke služebnímu výkonu.“ Podle Mgr. Renaty Fortuníkové se nárůst počtu civilizačních onemoc-

fota: Šárka Spáčilová, Filip Maleňák

konference

nění nevyhýbá ani řadám policistů a hasičů, a proto je prevence a podpora zdraví o to důležitější. Hlavním cílem sester v této oblasti by mělo být motivovat je a podporovat v péči o zdraví a vlastní zodpovědnosti za zdraví, poskytovat dostatek informací a zvyšovat zdravotní gramotnost. Popsala své zkušenosti: „Lidé znají principy zdravého životního stylu, ale například nemají motivaci, proč se do toho pustit. Nebo se v informacích nevyznají, protože třeba v oblasti výživy se všechno často úplně mění. Lidem je třeba stále dávat validní a ucelené informace ve srozumitelné podobě. Sestra je vzdělaný profesionál, který může mít zásadní vliv na informovanost a zdravotní gramotnost v oblastech prevence a podpory zdraví policistů a hasičů.“ Sama v tomto směru pro lidi v péči ordinace organizuje nejrůznější akce zaměřené na navýšení aktivity a také edukační kurzy s nejrůznějším zaměřením. Mezi členy bezpečnostních složek je o tyto aktivity a kurzy mimořádný zájem, ať už se jedná o soutěž o nejvyšší počet zdolaných schodů nebo přednášku o zdravé výživě, samovyšetření varlat a prsou, zdravém životním stylu nebo prevenci nemocí očkováním. Popsala své zkušenosti se zapojením pacientů do aktivit: „Důležité je strhnout lidi, které by to jinak ani nenapadlo, ale díky výzvě a tomu, že je kolegové trochu vyhecují, se do toho zapojí.“ K tomu, co bylo prvotním impulzem, kvůli kterému se intenzivně pustila do preventivních a osvětových kurzů pro policisty, uvedla Mgr. Renata Fortuníková: „Pokud by byla možnost nějakým způsobem ovlivnit a motivovat lidi k prevenci, k řadě nemocí by nemuselo vůbec dojít nebo by nemusely dojít až do závažných stavů, do kterých se dostávají. My jako sestry to máme v definici oboru a měly bychom se na prevenci trochu víc zaměřit, i když běžná praxe v ordinaci nám to neumožňuje vždy. Zaměřujeme se spíše na preventivní prohlídky, na kurativu, na odběry a tak dále. Každému pa­cientovi, který projde ordinací, je však možné dát informaci nebo něco, co ho posune k preventivním opatřením a podpoře zdraví.“

Spalničky mohou představovat bezpečnostní riziko Velké téma, které v posledních měsících hýbe i médii, jsou spalničky. Proč bylo zařazeno do programu konference, vysvětlil ředitel ZZMV Ing. Mi-

Mgr. Renata Fortuníková z ordinace ObZZ Praha, ZZMV

Ing. Filip Maleňák, autor aplikace Záchranka

roslav Červenka: „V resortech ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti se odehrává velká akce, vakcinace příslušníků proti spalničkám, protože spalničky představují poměrně vysoké bezpečnostní riziko, kdyby došlo například k nakažení v jednom útvaru na operačním středisku.“ O potřebnosti očkování proti spalničkám promluvil vedoucí katedry infekčního lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. Uvedl, že očkování dospělých pacientů je žádoucí z důvodu vysoké incidence očkováním preventabilních infekcí, vysokého rizika komplikovaného průběhu či smrti a dekompenzace chronických interních onemocnění. U spalniček jsou komplikace u 15 procent hlášených onemocnění a nejčastějšími respiračními komplikacemi jsou pneumonie, akutní otitis media a mastoiditida, neurologickými mimo jiné febrilní křeče, toxiinfekční encefalopatie nebo polyradikuloneuritida.

Jako rizikovou a potencionálně smrtelnou, zdravotníky i laiky podceňovanou nemoc přiblížil také chřipku a představil důvody k očkování

populace proti ní. „Chřipka i spalničky představují onemocnění, která mohou významně ovlivnit chod důležitých složek státu,“ uvedl na závěr MUDr. Milan Trojánek. „Význam očkování není pouze individuální, je to záležitost celospolečenské ochrany,“ dodal.

Kromě lékařů se konference účastnili i nelékařští zdravotničtí pracovníci. Právě proto měla poslední slovo Mgr. Růžena Tichá, hlavní sestra ZZMV: „V ordinaci je kromě samotné lékařské práce zcela nezastupitelná práce sestry a dalších kolegů zdravotníků. Jednou z hlavních úloh, která jim ve snaze pomáhat a chránit náleží, je preventivní činnost a edukace. Empatie, komunikace a naslouchání pak vždy jsou a musejí být základní součástí moderní práce sestry a jejího výkonu. Neopomenutelnou součástí péče o policisty a hasiče je spolupráce s fyzioterapeutkami. Především správné cvičení, posilování nejen svalů, ale celého skeletu současně s pravidelnou lékařskou péčí a prohlídkami pomáhá udržovat bezpečnostní sbory v tak dobré kondici, že dokáží efektivně sloužit.“

33

konference

florence 6/19

Podzimní konference prezídia ČAS se letos věnovala hlavně porozumění mezi generacemi Česká asociace sester (ČAS) uspořádala v konferenčním sále pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) odbornou akci s názvem Setkávání generací (vztahy na pracovišti i mimo něj).

Šárka Spáčilová, redakce Florence

P

34

rami je jedna z věcí, které jako ředitel děláte opravdu rád. Jsem velmi vděčný Martině a jejímu týmu za uspořádání této konference, protože je zcela nepochybné, že právě vy jste v první linii a jste těmi, kdo nesou největší fyzickou a psychickou zátěž,“ řekl přítomným.

Rok 2020 bude Rokem sester a porodních asistentek Program konference otevřela svým příspěvkem ředitelka Odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání, hlavní sestra České republiky Mgr. Alice Strnadová, MBA. Seznámila přítomné s prioritami ministerstva zdravotnictví v oblasti ošetřovatelství a nelékařských povolání. „Ráda bych vám představila naše vize do budoucna, jaká je naše představa o roli profesní organizace a o roli ministerstva zdravotnictví v této úloze a dalších věcech,“ uvedla svou přednášku Mgr. Strnadová.

Dodala, že rok 2020 bude označen jako Rok sester a porodních asistentek na počest 200. výročí narození Florence Nightingaleové. Rozhodla o tom 30. ledna 2019 Výkonná rada Světové zdravotnické organizace (WHO) na svém 144. zasedání. Také Světový den zdraví (7. dubna 2020)

a 73. světové zdravotnické shromáždění WHO (květen 2020) představí témata týkající se ošetřovatelství a porodní asistence.

Alice Strnadová dále zdůraznila, že sestry a porodní asistentky jsou nezbytné pro dosažení všeobecného zdravotního pokrytí a v mnoha zemích tvoří více než 50 % zdravotnických pracovníků. Posílení ošetřovatelství bude mít přínos pro plnění dalších cílů udržitelného rozvoje.

Důležitá je personální stabilizace Aktuality z Ministerstva zdravotnictví ČR se týkají hned osmi oblastí, a to výhledu do budoucnosti v projektu Zdraví 2030, ošetřovatelství, rezidenčních míst 2020, pracovních podmínek, finančního ohodnocení, zdravotnického školství a Nursing Now. Při současném nedostatku zdravotníků je podle projektu Zdraví 2030 velmi důležitá personální stabilizace. Chystá se zavedení nástrojů v oblasti celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků (CŽV NLZP), v oblasti prostupnosti, provázanosti a organizace kvalifikačního a celoživotního vzdělávání NLZP. Nebude chybět podpo-

fota: autorka

hDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka ČAS a náměstkyně ředitele IKEM pro ošetřovatelství a kvalitu, přiblížila účel setkání. „Konferenci pořádáme pravidelně a rozhodně patří do celoživotního vzdělávání sester a ostatních nelékařů.

Snažíme se vždy najít nějaké aktuální téma, jež by naše členky a obecně všeobecné sestry a nelékaře zaujalo.

PhDr. Martina Letos se nám to asi povedlo, protože Šochmanová, MBA, máme úplně plný sál. Naopak máme prezidentka ČAS a náměstkyně problém s tím, že jsme museli odmí- ředitele IKEM pro tat zájemce. Takže věřím, že se nám ošetřovatelství podařilo sestavit program atraktiva kvalitu ně, že bude účastníky bavit a že tady prožijí hezký den.“ Prezidentka ČAS následně vysvětlila, z jakého důvodu bylo zvoleno téma porozumění mezi generacemi: „Myslím, že se s touto problematikou setkáváme všichni každý den v práci, že je teď potkávání generací opravdu hodně znát. Někdy mám pocit, že některým svým kolegům nerozumím, ať už se jedná o názor na život, na věci, o způsob komunikace. Tak jsme si říkali, že by možná nebylo špatné udělat konferenci na toto téma.“ K programu prozradila: „Pevně věřím, že konference účastníky obohatí o nové poznatky. Například přednášející pan doktor Honzák má svá sdělení koncipovaná vždycky tak, že jsou aktuální, přinesou celou řadu zajímavých myšlenek, a dokáže je pojmout a podat zábavnou formou, takže je odlehčí, a sál je z velké části plný právě díky němu. Potom se mi podařilo oslovit pana profesora Pirka. S ním spolupracujeme už mnoho a mnoho let.

Já sama jsem kdysi začínala v IKEM, už za dob působení pana profesora, a říkala jsem si tedy, že by bylo hezké, kdyby zhodnotil, co je dnes jiné, než to bylo tenkrát.“ Účastníky konference přivítal také ředitel IKEM Ing. Michal Stiborek, MBA. „Možnost setkat se se sest-

konference

ra vzniku a implementace programů a pobídek ke zvyšování efektivity a atraktivity práce v resortu zdravotnictví na základě validovaných nástrojů jako výstupů evaluace. Mělo by dojít k lepšímu sladění pracovního a soukromého života sester a také pracovních podmínek zaměstnanců ve zdravotnictví.

Postavení všeobecných sester by mělo posílit v systému zdravotní péče, podpory vzdělávání a také by měly být rozšířeny jejich kompetence, především v domácí a komunitní zdravotní péči, měly by mít nově možnost vyplňovat poukaz domácí péče a předepisovat vymezené zdravotnické prostředky, jako jsou mimo jiné terapeutické krytí, obvazový materiál nebo inkontinenční či kompresní pomůcky. Dále by v jejich kompetenci měla být indikace a provádění cévkování mužů, klyzma či ošetřování chronických ran. Získaly by tak větší samostatnost ve vyšetřování pacienta a následně možnost odeslat ho do péče jiných zdravotnických pracovníků. Také by se mohly věnovat preventivní péči a edukaci pacientů a jejich příbuzných či blízkých.

Podle Mgr. Strnadové je v projektu kladen důraz na zlepšení prevence negativních dopadů psychické a fyzické zátěže.

Účastnice konference Setkávání generací (vztahy na pracovišti i mimo něj) v IKEM

pracovníků v oblasti specializačního a celoživotního vzdělávání.

Nově by mělo dojít k elektronizaci žádostí, doplnění regionálních kritérií a proběhnout by měla analýza ­potřebnosti.

Vyhláška o zdravotnické dokumentaci by měla být novelizována s důrazem na podporu vedení elektronické dokumentace. Nově by měl vzniknout kurz „Administrativní pracovník ve zdravotnických službách“, protože administrativní zátěž stále stoupá a zvyšuje se i její náročnost.

Administrativa bude možná elektronickou cestou

Finanční ohodnocení by mělo být navýšeno

V projektu Rezidenční místa 2020 ministerstvo zdravotnictví podporuje vzdělávání zdravotnických

Ministerstvo zdravotnictví také plánuje navýšení platů od roku 2020 a zabývá se i dalšími oblastmi moti-

PF 2020

vačních faktorů, jako jsou například výsluhy, příspěvek na bydlení, nižší odvody na zdravotní pojištění nebo předčasné důchody.

Přednášející také představila vize ministerstva týkající se zdravotnického školství, kampaň „Studuj zdrávku“, témata ošetřovatelství a projekt Nursing Now, jehož cílem je pozitivní prezentace práce zdravotníků, zvýšení atraktivity práce sester a povědomí o ní.

S přednáškou pojmenovanou Generace vystoupil klinický psychiatr MUDr. Radkin Honzák, CSc., který se svým typickým nadhledem a moudrostí popsal psychologický vývoj člověka a jeho hodnot v průběhu života.

Plný sál s nadšením poslouchal každé jeho slovo.

Přejeme Vám poklidné prožití vánočních svátků a v roce 2020 hodně úspěchů v pracovním i osobním životě.

35

právo

Kdo je zodpovědný za pád pacienta Nežádoucí události provázejí podle údajů WHO léčbu zhruba 10 % pacientů. Celkové náklady na chyby při poskytování péče dosahují celosvětově až 42 miliard dolarů ročně. Podle mezinárodních statistik představují v některých zemích OECD ekonomickou zátěž podobnou nákladům na léčbu chronických onemocnění, jakým je roztroušená skleróza a některé typy onkologických onemocnění. Česká republika je jednou ze zemí, která vede povinnou registraci nežádoucích událostí (SHNU). Jejím cílem je tzv. sdílené učení se.

JUDr. Jana Palečková a Jana Hovorková, Kancelář Ombudsmana pro zdraví

D

ekubity, pády, chování lidí, nehody a neočekávaná zranění – to je pět nejčastějších tzv. nežádoucích událostí, tj. událostí, které jsou jakousi informací o kvalitě a bezpečnosti komplexní péče o pacienta a jejichž důsledkem je poškození pacienta. To nemusí být vždy tělesné, nezřídka jde i o následky psychické či socioekonomické. Vždy však jde o situace, jimž by se dalo vyhnout, kdyby…

V životě – soukromém i pracovním – stále existuje nějaké to „kdyby“. „Kdyby bylo více personálu,

36

měli bychom více času nejen na péči, ale i na edukaci pacientů a jejich příbuzných a nemuselo by docházet k vzniku dekubitů.“ „Kdyby pacienti poslouchali a nevstávali, když nemají, pak by se předešlo úrazům…“

Pacient spadl ve sprše „Pacient šel sám do sprchy, spadl a způsobil si poranění. Podobné situace zažíváme často,“ psali jste nám a žádali o článek, který by na tuto otázku odpověděl. Kdo je za to zodpovědný?

Sotva se asi bude kdokoli z vás prát s pacientem, který tvrdí, že na to, aby ušel pár metrů, pomoc nepotřebuje. Když pak upadne, víte, že přecenil své možnosti, a víte i to, že jste mu to neměli dovolit. Jen-

že otázka zní, kdo je pak za takovou událost zodpovědný?

Pádům lze určitě do značné míry předejít zavedením a dodržováním režimových opatření. Nikoli však úplně, protože všichni jsme prostě jen lidé – zdravotníci i pacienti.

Loni v létě byla paní K. hospitalizována s vážným krevním onemocněním. Po deseti dnech na JIP byla přeložena na lůžkové oddělení. Hodně se jí točila hlava, ale po dlouhých dnech na lůžku už cvičila chůzi za doprovodu rehabilitační pracovnice nebo někoho jiného z personálu. Ten večer přišel sanitář jako každý den a zeptal se paní K., zda půjde do sprchy. Velmi ráda souhlasila a čekala, že jí tam sanitář donese plastovou židličku a pomůže jí tam dojít. To se však nestalo. Sanitář usoudil, že paní K. má už dost sil, aby se o sebe postarala. Žena do sprchy došla a vstoje na sebe pustila vodu. Když sáhla po sprchovém gelu, zatočila se jí hlava a upadla. Sanitář musel přijít a nahou pacientku zvednout, pomoci jí osušit se a doprovodit ji do postele.

Možná je pravda, že paní K. věděla, jak se subjektivně cítí, a měla říct, že sama a bez židličky prostě do sprchy nepůjde. Ale na pacientčině posteli visela cedulka, na které byla jasně na pětistupňové škále rizika pádu vyznačena čtyřka. Kdyby se paní K. něco stalo, byl by na vině jednoznačně sanitář.

Pády jsou jednou z nejčastějších nežádoucích událostí u hospitalizovaných pacientů a cílem každé nemocnice by mělo být minimalizovat jejich počet. V rámci vstupního vyšetření by u všech hospitalizovaných pacientů mělo být prováděno

fota: Profimedia, Kancelář Ombudsmana pro zdraví

florence 6/19

právo

hodnocení rizika pádu. Pacienti se zjištěným rizikem pádu by měli být poučeni o bezpečném pohybovém režimu a prevenci pádu.

Součástí preventivních opatření ke snížení rizika pádů pacientů jednoznačně patří: → systematická edukace veškerého personálu, který se o hospitalizované pacienty stará; → přehledný a jednoznačný systém označování pacientů, u kterých pád hrozí; → edukace samotných pacientů o tom, že u nich riziko pádu existuje, a o přijatých preventivních opatřeních, mezi něž patří například i zablokování koleček postele, ověření dosažitelnosti signalizace a osobních potřeb pacienta; → poučení příbuzných, kteří za pacientem docházejí.

Pokud již k pádu dojde, pak je nutné jej zaznamenat a vyhodnotit jeho příčiny kvůli předcházení podobným událostem v budoucnu.

Kdo je za to zodpovědný? „Moje maminka byla hospitalizována na chirurgii a sestra jí při přemisťování zlomila ruku! Nikdo mě o tom neinformoval. Když jsem přišel, divil jsem se, proč má ruku v sádře.“ „Babička byla po bezproblémové operaci hlavy kvůli krvácení do mozku převezena do nemocnice ve městě, kde bydlí. Tady byla upoutána na lůžko. Ráno se však z úvazů dostala, otevřela okno a vyskočila. Po pádu má zlomená žebra, obratle a kyčel. Vrátilo se i krvácení do mozku. Jak je možné, že se pacient v tomto stavu a s hmotností mojí babičky dostane z úvazu a je absolutně bez dozoru po tak dlouhou dobu, aby se mu to podařilo?“ „V nemocnici mi vyoperovali nesprávný vaječník. Přišla jsem na to, když potíže stále přetrvávaly. Následné vyšetření omyl potvrdilo.“ Tři případy za všechny. Přáli jste si odpověď na to, kdo nese v takových situacích odpovědnost.

Zpravidla je na vině lidský faktor – člověk, který se neřídil předpisy a obecně platnými doporučeními.

Důvodů, proč to neudělal, však opět může být celá řada – laxnost, nedostatečná edukace, únava nebo opravdu jen prostý omyl. Ale také třeba neočekávané chování pacienta. Kvalita a bezpečí pacienta jsou

Rizikům je třeba předcházet Česká republika se připojila k prvnímu Světovému dni bezpečí pacientů, který se uskutečnil letos 17. září. Tisková zpráva Ministerstva zdravotnictví ČR v této souvislosti uvádí mj. slova ministra Adama Vojtěcha: „Světový den bezpečí pacientů je dobrou příležitostí, jak přivést pozornost na opatření, která slouží k předcházení rizikům při poskytování zdravotní péče. Ministerstvo zdravotnictví podporuje dialog mezi nemocnicemi, dobré příklady z praxe, snažíme se všestranně budovat důvěru v poskytování zdravotních služeb a zvyšovat informovanost o bezpečí pacientů. Zdravotnické zařízení je místem, kam se lidé s různými zdravotními obtížemi chodí uzdravit či zlepšit své zdraví.

Zdravotnická zařízení musejí přijmout taková opatření, která zajistí plné bezpečí pacientů. Ať už se jedná o systém identifikace, hygienická opatření či o prevenci pádů a úrazů.“ Mezi nežádoucí události patří i neočekávané zhoršení klinického stavu pacienta s důsledkem trvalého poškození zdraví či smrti. Zde není možné stoprocentně říci, že by se jim za určitých okolností dalo vyhnout, protože nevznikají v důsledku diagnosticko-terapeutického procesu.

Přesto i v těchto případech existují doporučení k prevenci a snížení rizika, a to zejména u pacientů s těžkým onemocněním srdce či u pacientů, kteří prodělali náročné operace.

tématem zhruba dvou procent podnětů, které Kancelář Ombudsmana pro zdraví vyřídila za poslední tři roky.

Pokud dojde k takové „nežádoucí události“, určitě by neměla být před příbuznými zamlčována, dokud na ni sami nepřijdou. Tím, kdo by měl rodinu (nebo osoby, které pacient pro informování určil) informovat, je ošetřující lékař, nikoli sestra.

Co se týká odpovědnosti, je třeba každý jednotlivý případ vyšetřit – zjistit, jak k němu došlo a jaké determinanty v něm hrály rozhodující úlohu. To má, pokud pacient sám nebo jeho blízcí podají stížnost, za úkol zjistit pracovník, který má u konkrétního poskytovatele zdravotních služeb v pracovní náplni řešení stížnostní agendy, popřípadě pak orgán, který vydal tomuto poskytovateli povolení poskytovat zdravotní služby. A také v některých případech Česká lékařská komora, konkrétní zdravotní pojišťovna, či dokonce Ministerstvo zdravotnictví ČR. Poskytovatel zdravotních služeb odpovídá za každou škodu, kterou pacientovi způsobil. Zbavit se odpovědnosti za náhradu škody může pouze v případě, že prokáže, že škoda byla způsobena zaviněním či spoluzaviněním pacienta a že jí nemohl nikterak předejít ani zabránit.

Vraťme se ale k té sprše… Kdyby se paní K. svévolně rozhodla jít se vysprchovat, přestože byla upozorněna, že bez pomoci zdravotnického personálu nemá vůbec vstávat, pak by si za případný úraz mohla sama. Tak tomu ovšem nebylo, a proto v našem příběhu nesl zodpovědnost sanitář. Naštěstí se nic nestalo.

Omyly při medikaci Celosvětově je považován za velmi rizikový i samotný proces medikace, a to nejen ve vztahu k chybám při předepisování, vydávání a podávání léků, ale i z hlediska nežádoucích reakcí. Podle dostupných zdrojů vykazuje pochybení zdravotnických pracovníků v souvislosti s medikací přibližně pět procent hospitalizovaných pacientů. Přehled medikačních pochybení v ČR jsme však nenašli.

Doporučení WHO Problematikou bezpečí pacientů při poskytování zdravotnických služeb se Světová zdravotnická organizace zabývá již od roku 2004, kdy v jejím rámci vznikla Světová aliance pro bezpečí pacientů. Jejím hlavním úkolem je rozšiřovat informace o možnostech prevence poškození pacientů v důsledku poskytované zdravotní péče. Pravidelně zveřejňuje tzv. Řešení bezpečí péče o pacienty – odborná doporučení, která zpracovávají skupiny mezinárodních expertů. Jedním z prvních „řešení“ byla identifikace pacienta. Omyly při podávání léků, transfuzi, testování a provádění výkonu jiné osobě či na jiném místě pacientova těla sem tam otřásají i českými médii.

Potřebujete si ověřit, zda jsou vaše postupy správné, nebo se na něco zeptat?

Jak podat podnět Kanceláři Ombudsmana pro zdraví: 1. prostřednictvím formuláře na www.ombudsmanprozdravi.cz; 2. e-mailem na ochrance@ombudsmanprozdravi.cz; 3. osobně na adrese Kancelář Ombudsmana pro zdraví, Národní 9, 110 00 Praha 1, ve středu od 9.00 do 11.30 a od 13.00 do 17.00; 4. klasickou poštou na výše uvedenou adresu s vytištěným a podepsaným formulářem; 5. telefonicky na čísle 222 075 103; 6. prostřednictvím soukromé zprávy na Facebooku.

Facebook: @OmbudsmanProZdravi Twitter: @OmbudsmanZdravi.cz

37

historie

Malomocenství – nemoc, kterou trpěl i jeruzalémský král Malomocenství neboli lepra je infekční onemocnění způsobené bakterií Mycobacterium leprae. Lepra je též nazývána Hansenova choroba, podle objevitele bakterie Gerharda Henrika Armauera Hanbena, norského lékaře a mikrobiologa.

H

ansen vyvrátil teorii, že lepra je dědičná. V době objevu nebyl ještě znám princip přenosu infekce.

Roku 1873 se Hansenovi podařilo izolovat a identifikovat bakterii Mycobacterium leprae, jeho výzkum nebyl tehdy kladně přijat odbornou ani laickou veřejností. V roce 2008 vědci objevili druhou bakterii, která je schopna vyvolat lepru, a to Mycobacterium lepromatosis.

Lepra je málo nakažlivé onemocnění (jen 1 % osob, které přijde s agens do kontaktu, se nakazí) postihující hlavně kůži a sliznice, protože bakterie Mycobacterium leprae se množí za nižších teplot, než je průměrná teplota těla, a to při 30–33 ˚C. Proto je také problém s vývojem vakcíny, neboť bakterie se obtížně kultivuje. Lepra postihuje více než dva miliony lidí na celém světě.

Její název pochází z řeckého slova označujícího prašivinu. Český termín malomocenství pravděpodobně vychází z toho, že lepra způsobuje poškození hmatu. Přenos je možný přímým a dlouhodobým kontaktem s nemocným a onemocní pouze lidé se slabou imunitou. Pro většinu populace je riziko nákazy velmi nízké až nulové. Pouze vředová mokvavá forma je vysoce nakažlivá.

Nemoc probíhá dlouho skrytě, inkubace může být dlouhá jeden rok až 15 let. Lepra není smrtelné onemocnění, pacienti umírají na jiné komplikace. Protože leprou onemocní člověk se slabým imunitním systémem, neví se, zda pacienti umírají na komplikace související přímo s leprou, nebo na komplikace související se špatným imunitním systémem.

Malomocenství jako cejch a „trest boží“ Jedna z prvních zmínek o malomocenství se nachází v textu zvaném Mannův zákoník, kde je tato choro-

38

ba pojmenována jako „rozežírající“.

Kolem roku 600 př. n. l. hindský lékař Sušruta popsal lepru včetně léčby pomocí chaulmoogrového oleje, 400 let př. n. l. popsal malomocenství čínský lékař Nei Jing. Díky vojsku Alexandra Velikého, vracejícího se z tažení do Indie mezi lety 327–326 př. n. l., byl zaznamenán výskyt lepry v oblasti Středomoří. Kostní transformace jako důsledek lepry byly prokázány u mumie nalezené v Egyptě. Z Egypta se díky příslušníkům pompejské armády lepra rozšířila do Itálie. První případ byl diagnostikován řeckým lékařem Areteem roku 150 n. l.

Lidé věřili, že lepra je trest boží.

Malomocní byli označeni jako prašiví a nečistí. Ve středověku byli církevním zákonem vyčleněni ze společnosti. Malomocný neměl

právo se ženit a musel žít odděleně. Dekret Lateránského koncilu z roku 1179 požadoval spálení těla malomocného.

Společnost byla přesvědčena o tom, že nemoc je velmi nakažlivá a že ji může vyvolat i rozhovor, podání ruky s malomocným nebo pouhé přebývání poblíž nemocných. Aby se zabránilo dalšímu šíření nemoci, byla zřizována leprosária – zařízení k izolování nemocných. Posledním evropským leprosáriem je vesnice Tichilesti na jihovýchodě Rumunska, jejíž existence byla dlouho utajována. Toto onemocnění je téměř výlučně lidské, nakazit leprou se může jen pásovec.

Vznik řádu svatého Lazara je spojen s křížovými výpravami na konci 11. století. Na rytíře číhala řada nebezpečí, z nichž jedním z nejobávanějších byla lepra. Tou dokonce v mládí onemocněl šestý jeruzalémský král Balduin IV., který ve Svaté zemi vládl v letech 1174–1185. Ač byl podle dobových pramenů velmi prozíravý, ambiciózní a vzdělaný, svůj potenciál vlivem nemoci nikdy plně nerozvinul a zemřel v nedožitých 25 letech. Vilém z Tyru, jeruzalémský arcibiskup, kronikář a historik, o Balduinovi napsal: „Malomocenství ho tak oslabilo, že mu už tělo nemohlo sloužit. Přestal vidět, jeho ruce a nohy se začaly rozpadat.

Nemohl vládnout svému království a věnovat se jeho potřebám...“

Účinná léčba přišla až v roce 1981 Vzal jsem misku, napil jsem se a položil jsem si ji na koleno. V tu chvíli jsem si všiml, že je k ní zespodu přilepen prst. Právě mi to začíná docházet, když vtom Blecha říká: „A hele, už zase jsem ztratil prst! Kam ksakru spadl?“ „Je tady,“ říkám a ukazuju na misku.

Odlepil ho, hodil ho do ohně, vrátil mi misku a říká: „Můžeš pít, já mám suchou lepru.

Odcházím tím, že mi odpadávají kousky těla, ale nehniju, nejsem nakažlivej.“ Zavanul ke mně pach škvířícího se masa.

Myslím si: „To bude ten prst.“ (Henri Charriére – Motýlek)

Protože se jednalo o nakažlivou a tehdy nevyléčitelnou chorobu, byli nemocní izolováni ve zvláštních špitálech řízených duchovními řády, které se nacházely až za hradbami měst. Malomocní byli vyloučeni ze společnosti, ale mohli žít ještě řadu let. A protože choroba postihovala všechny bez rozdílu postavení, přišli rytíři s myšlenkou vytvořit duchovní řád s rytířskou složkou. Jeho členy byli původně jen nemocní leprou, ti v počátečních stadiích nemoci ošetřovali nemocné v pokročilejších stadiích choroby bez obav z nakažení.

fota: Profimedia

Adam Folta, redakce Florence

historie

Tak malomocní ošetřovatelé věděli, že i jim bude poskytnuta péče, až se jejich stav zhorší. Pro srovnání: je to jako by HIV pozitivní pacient pečoval o někoho s AIDS. Lepra se v Evropě běžně vyskytovala až do 17. století. Ještě na začátku 20.století byla jedinou formou boje proti ní karanténa. Malomocní byli násilně izolováni v leprosáriích.

Vládly v nich hrůzné životní podmínky, což strach společnosti z nákazy leprou ještě zvyšovalo.

V polovině 70. let minulého století byl počet nemocných odhadován na 12 milionů. Teprve v roce 1981 zavedla Světová zdravotnická organizace skutečně účinnou, kombinovanou terapii. Díky léčbě klesl počet nemocných pod dva miliony. Lepra je v povědomí lidstva synonymem strašlivého božího trestu a neodvratného, pomalého zániku. V mnoha zemích světa, kde se vyskytuje, je dosud onemocnění sociálním stigmatem, které nemocného zcela vylučuje ze společnosti.

Současnost

Základní formy lepry

V Indii je diagnóza lepry důvodem pro rozvod. Nemocní nesmějí cestovat veřejnou dopravou, ačkoli se od nich zdraví lidé nemohou nakazit. V Indii žije milion lidí s leprou. Dodnes je zde velký problém se stigmatizací těchto nemocných.

V Africe se slovo označující lepru nevyslovuje z obavy, že jeho vyslovení může mít za následek nakažení. Lidé věří, že lepra je způsobena přírodními silami, dědičností nebo jedy. Malomocný je izolován daleko od města a není mu dovoleno objevovat se na veřejnosti, pokud již nastalo ráno, protože je tu rozšířená pověra, že pokud zdravý člověk jako první spatří malomocného, onemocní. Vládne zde takový strach, že v některých městech probíhají pravidelné kontroly všech obyvatel. Ženich se uchází o nevěstu oblečen pouze do bederní roušky, aby ujistil rodinu o tom, že není nakažen leprou. V některých oblastech Afriky je vražda malomocného považována za jediný způsob, jak mu pomoci. Malomocný nesmí zemřít ve městě. Před smrtí je odtamtud vyveden a je dohlédnuto, aby se nevrátil. V jiných případech je vykopán hrob někde daleko od jeho domu a malomocný je do něj uložen ještě živý. Jakmile zemře, je hrob zasypán, dům nemocného zbourán a na hrobě je zapálena hranice.

Forma tuberkuloidní (Lepra tuberculoides) Nemocní mívají bílé a červené skvrny na kůži, které jsou necitlivé. Vznik těchto zánětlivých míst umocňuje poškození nervů, ale zároveň zabraňuje dalšímu šíření infekce. Postupně dochází ke vzniku hlubokých vředů, které mají za následek úplné odumření nervů, čímž dochází k atrofii svalů. Tato forma se považuje za stabilní, nejedná se o bezprostřední infekční riziko, protože mykobakterie jsou uzavřeny v postižených nervech, a tak nedochází k jejich šíření do okolí.

Prevence

Léčba

Přestože je pravděpodobnost nákazy prakticky nulová nebo velmi malá, jako prevence se doporučuje nejezdit do endemických oblastí. Onemocnět mohou jen lidé s oslabenou imunitou patřící mezi 5 % těch, kdo nemají proti lepře přirozenou imunitu. Nemoc je možno přenést jen při přímém a dlouhodobém kontaktu s nemocným a jen na osoby s velmi slabou imunitou, jak zde již bylo řečeno.

Terapie lepry spočívá v kombinaci velice silných antibiotik: rifampicinu, chlofamizinu a dapsonu (tzv. multidrug therapy, MDT). Při lepromatózní formě se léky užívají dvanáct měsíců a při tuberkulózní šest. Kombinace antibiotik zabraňuje rozvoji rezistence. Pacienta je pak nutné dlouhodobě sledovat. Svalové kontraktury a atrofie svalstva se odstraňují pohybovou terapií. Při rekonstrukci obličeje je nejzásadnější obnovení mrkacího reflexu bránící oslepnutí.

Forma lepromatózní (Lepra lepromatosa) Tato forma postihuje nejčastěji osoby s velmi oslabenou imunitou. Nemocnému se objevují na povrchu kůže symetricky uspořádané uzly a skvrny, které se mohou vstřebat anebo přecházejí ve vředy a hojí se s jizvami. Nemocnému se také objevují lepromy, což jsou ostře ohraničené nebolestivé kožní uzlíky. Lepromy bývají zanořeny pod kůží, ale stejně tak mohou vystupovat jako hrbolovité shluky, což vede k deformaci kůže a tkáně.

Charakteristické je zasažení obličeje, přičemž vzniklé znetvoření se označuje jako „lví obličej“ (facies leontina). Vředy se postupně utvářejí v nosní a ústní sliznici, vypadávají řasy a obočí, dochází ke ztrátě mrkacího reflexu. Postiženým se dále propadá nos, vysychá rohovka, což má za následek slepotu, a dochází ke zduření ušních lalůčků. Tato forma je vysoce nakažlivá.

personální inzerce VOLNÁ MÍSTA ZDRAVOTNÍ LABORANT/ LABORANTKA Fakultní nemocnice Brno, Oddělení klinické hematologie, Jihlavská 20, 625 00 Brno, přijme zdravotního laboranta/ku.

Požadavky: odborná způsobilost – ukončené zdravotnické vzdělání v souladu s ustanovením § 9 zákona č. 96/2004 Sb., v platném znění, občanská a morální bezúhonnost.

Nabízíme: práci v perspektivním kolektivu, možnost ubytování pro mimobrněnské zaměstnance, benefity.

Nástup: dohodou Kontaktní osoba: profesní životopisy zasílejte na

adresu vedoucí laborantky Libuše Králíčkové, e-mail: Kralickova.Libuse@fnbrno.cz VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ VRCHNÍ SESTRA ANESTEZIOLOGICKO-REUSUSCITAČNÍHO ODDĚLENÍ Oblastní nemocnice Příbram, a.s., vyhlašuje výběrové řízení na obsazení vedoucí pozice – vrchní sestra anesteziologicko-resuscitačního oddělení.

Požadujeme: VŠ, VOŠ nebo SŠ vzdělání v oboru všeobecná sestra dle zákona č. 96/2004 Sb., v platném znění, specializaci v oboru intenzivní péče (ARIP) výhodou, nejméně 5 let praxe

ve zdravotnictví, organizační, komunikační a řídicí schopnosti, zdravotní způsobilost a bezúhonnost.

Nabízíme: práci na moderně vybudovaném oddělení, smluvní mzdové podmínky, náborový příspěvek 40 000 Kč, zaměstnanecké benefity.

Uzávěrka přihlášek: 15. 12. 2019.

Více informací na www.nemocnicepribram.cz v sekci Kariéra/Výběrová řízení.

CHYBÍ VÁM LIDI?

Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu: radkova.inzerce@ambitmedia.cz INZERCE

VÁŠ ZDRAVÝ PARTNER PRO MEDICÍNSKÉ PŘEKLADY • Odborné překlady • Tlumočení • Multimediální a grafické služby

+420 384 361 300 info@traductera.com +420 777 333 637 www.traductera.cz

39

angličtina Safety in Hospital Environment The patient environment of care plays a vital role in the discipline of patient safety for every hospital.

Demonstrating that the hospital is a safe place for patients and for those that work there should be of the utmost importance for all health care personnel. Common examples include the sign in the bathroom that reminds the staff to wash their hands, and the orange skull and crossbones warning on the stainless steel dirty needle container in every patient room.

Furthermore, the nurse call button confirms that someone is within reach; the bars in the bathroom and along the corridors say that all efforts have been made to prevent patients from falling. Caregivers wearing gloves is another safety indicator.

Here are five steps that will ­improve overall hospital safety: 1. Remove stored equipment from public areas: A common practice in hospitals is to make hallways a storage area for equipment in waiting. If there is no alternative, only minimum equipment needed should be tolerated. Good planning and a commitment to safety must drive creative and effective storage options that are far safer than hallways.

2. Minimize hospital room clutter: Maintaining a clean and un-encumbered patient room is essential to keep the patient safe.

Patients and families will appreciate the need for keeping the room safe and will participate in order to minimize preventable risk.

3. Eliminate or organize area clutter: Organize the paperwork so that it can be found, but don’t let piles of records hide themselves in plain view of everyone else.

4. Assure overall cleanliness of all areas: A study in the UK showed hospitals that were perceived to be unclean had a 10% higher rate of infection. This includes public bathrooms as well as patient toileting areas.

5. Minimize auditory clutter: Within the hospital environment, noise can be a critical factor in the welfare and safety of both patients and staff. When there is a quieter environment and unnecessary sounds are minimized, patient stress will be reduced, anxiety will be minimized, and restfulness will be improved.

Improving the environment of care to improve patient safety is more than just about perception; rather it is a constant challenge for hospitals. Further, responsibility for safety resides in each department and individual. From administration to the clinical and nonclinical staff, to housekeeping and volunteers, the shared accountability for patient safety has no boundaries.

It demands an open and honest evaluation of the norms, values and current environment of the hospital, prioritizing eliminating or minimizing unnecessary and often inadvertent risks to patients, families and staff.

Připraveno ve spolupráci s

EXERCISE: THE WORDS IN THIS LIST ARE ALL VERBS. WHAT ARE THE NOUN FORMS? WRITE THEM IN THE SECOND COLUMN. THE FIRST ONE HAS BEEN DONE FOR YOU AS AN EXAMPLE.

Examine

Prescribe

Eliminate

Assure

Suffer

Operate

Cure

Recover

Remove

Improve

Zdroj textu: MAZER, Susan E. Ways to Improve Patient Safety:: How the Environment Plays a Critical Role [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné z: http://healinghealth.com/images/uploads/ files/hhs_white_paper_August_2010.pdf How to help improve patient safety via design. ZDNet [online]. [cit. 2019-11-13].

Dostupné z: https://www.zdnet.com/article/ how-to-help-improve-patient-safety-viadesign/

www.florence.cz / Adresa redakce: Prusíkova 2577/16, 155 00 Praha 13, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 573 / Odpovědný redaktor: Bc. Adam Folta, e-mail: adam.folta@ambit­media.cz / Jazyková redakce: Mgr. Ema Potužníková / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Šéfredaktorka zdravotnických titulů Praha: Eva Srbová / Redakční rada: PhDr. Martina ­Šochmanová, MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Ph.D., Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Mgr. Tamara Starnovská, Mgr. Helena Michálková, Ph.D., RNDr. ­Romana Mrázová, Ph.D. / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitelka vydavatelství: Mgr. Marta Řežábková, MBA / Marketing: Marta Hladíková, tel.: +420 222 352 575, ­­e-mail: marta.hladikova@ambitmedia.cz / Obchod: J ­ osef Seher, Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 Šedá: CMYK077 0-0-0-75 tel.: +420 733 675 008, e ­ -mail: josef.seher@mhw.cz, Vladimíra Nejedlá, tel.: 724 713, e-mail: vladimira.nejedla@ambitmedia.cz, Jan Laitl, tel.: +420 725 778 001, Šedá: CMYK 0-0-0-75 Šedá: PMS 7545 ­e-mail: jan.laitl@ambitmedia.cz / P ­ ersonální ­inzerce: Štěpánka K ­ orbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany / Předplatné: ­Ambit Media, a. s., tel.: +420 222 352 584, e-mail: predplatne@ambitmedia.cz, www.centram.cz / Distribuce: Postservis ­Praha a Mediaprint-Kapa ­Pressegrosso, a.s. / Cena výtisku: 60 Kč / 3,50 eura, roční předplatné: 350 Kč / 20 eur / Časopis vychází 6krát ročně / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2019

40

Nenechte si ujít šanci na Váš profesní Nenechte si ujít šanci na Váš profesní Nenechte si ujít šanci na Váš profesní růst v Německu! růst růst vv Německu!

Německu!

» ochotu pracovat ve směnném provozu » ochotu pracovat ve směnném provozu »»motivaci k začlenění do novéprovozu kultury a nového pracovního ochotu pracovat ve se směnném » motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního »prostředí motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí » znalost německého jazyka je vítána, ale není závaznou podmínkou prostředí » znalost jazyka jepoměru vítána, ale není závaznou podmínkou doněmeckého zaměstnaneckého »přijetí znalost jazyka je vítána, ale není závaznou podmínkou přijetí doněmeckého zaměstnaneckého poměru » ochotu neustále zlepšovat svépoměru odborné znalosti a znalosti přijetí do zaměstnaneckého » ochotu neustále zlepšovat své odborné znalosti a znalosti jazyka »německého ochotu neustále zlepšovat své odborné znalosti a znalosti německého jazyka » ochotu převzít jazyka specializovanou a komplexní péči orientovanou na německého » ochotu převzít specializovanou a komplexní péči orientovanou na (nejen ošetřovatelskou i základní péči péči,orientovanou týká se pouzena »pacienta ochotu převzít specializovanou ale a komplexní pacienta (nejen ošetřovatelskou ale i základní péči, týká se pouze zdravotních sester a zdravotnických pacienta (nejen ošetřovatelskou aleasistentů) i základní péči, týká se pouze zdravotních sester a zdravotnických asistentů) zdravotních sester a zdravotnických asistentů) Co nabízíme?

Co nabízíme? »Co dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém jazyce za nabízíme? » dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém jazyce za našich překladatelů » pomoci dobře zaučení a asistenci v českém jazyce za pomocizorganizované našich překladatelů » bezplatný kurz německého jazyka až do dosažení jazykové úrovně pomoci našich překladatelů » bezplatný kurz německého jazyka až do dosažení jazykové úrovně B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR) » B2 bezplatný kurz německého jazyka až do dosažení jazykové úrovně dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR) (úroveň nutná pro udělení povoleníreferenčního k výkonu zdravotnického povolání B2 dle Společného evropského rámce pro jazyky (SERR) (úroveň nutná pro udělení povolení k výkonu zdravotnického povolání v(úroveň Německu) nutná pro udělení povolení k výkonu zdravotnického povolání v Německu) » adekvátní platové ohodnocení od začátku pracovního úvazku (tj. od v Německu) » adekvátní platové ohodnocení od začátku pracovního (tj. od začátku jazykového kurzu) a smlouvu na dobu určitou úvazku až do složení » začátku adekvátní platové ohodnocení od začátku pracovního úvazku (tj. od jazykového kurzu) a smlouvu na dobu určitou až do složení jazykové B2 kurzu) dle SERR, resp. do povolení začátku zkoušky jazykového a smlouvu naudělení dobu určitou až do složení jazykové zkoušky B2 dle SERR, resp. do udělení povolení kjazykové výkonu zdravotnického v Německu zkoušky B2 dlepovolání SERR, resp. do udělení povolení k výkonu zdravotnického povolání v Německu » vyřízení všech potřebných formalit převzetí všech nákladů) pro k výkonu zdravotnického povolání(včetně v Německu » vyřízení všech potřebných formalit (včetně převzetí všech nákladů) pro uznání Vaší odborné kvalifikace a pro udělení povolení k výkonu » uznání vyřízeníVaší všech potřebných formalit (včetně převzetí všech nákladů) pro odborné kvalifikace a pro udělení povolení k výkonu zdravotnického povolání v Německu uznání Vaší odborné kvalifikace a pro udělení povolení k výkonu zdravotnického povolání v Německu Co požadujeme? » po splnění těchtopovolání podmínek se pracovní smlouva automaticky zdravotnického v Německu Co požadujeme? » po splnění těchto podmínek ses pracovní smlouva automaticky »Co platný doklad o úspěšně absolvovaném vzdělání v příslušném požadujeme? prodlužuje na dobu neurčitou minimálním smluvním závazkem » prodlužuje po splněnína těchto podmínek se pracovní smlouva automaticky » platný doklad o úspěšně absolvovaném vzdělání v příslušném dobu neurčitou s minimálním smluvním závazkem oboru doklad (fyzio- čio ergoterapeut, zdravotní sestra, zdravotnický na 2 roky » platný úspěšně absolvovaném vzdělání v příslušném prodlužuje oboru (fyzio- či ergoterapeut, zdravotní sestra, zdravotnický na 2 roky na dobu neurčitou s minimálním smluvním závazkem asistent/praktická sestra, zdravotní laborant, radiologický asistent) oboru (fyzio- či ergoterapeut, zdravotní sestra, zdravotnický v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti na 2 roky asistent/praktická sestra, zdravotní laborant, radiologický asistent) » bydlení v zařízených ve stylu sdílené domácnosti » nadšení pro výkon sestra, Vašehozdravotní povolání laborant, radiologický asistent) »»bydlení asistent/praktická za přijatelnou cenu bytech bydlení v zařízených » nadšení pro výkon Vašeho povolání za přijatelnou cenu bytech ve stylu sdílené domácnosti » nadšení pro výkon Vašeho povolání » podporu při zapracování na oddělení, semináře k zapracování za přijatelnou cenu » podporu při zapracování oddělení, semináře k zapracování školící možnosti v rámcina oboru »a podporu při zapracování oddělení, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci na oboru a školící možnosti v rámci oboru

Zašlete Váš životopis do kliniky Bavaria Kreischa.

Zašlete Váš životopis kliniky Bavaria Kreischa.

S námi máte možnost do začít zajímavou pracovní změnu Zašlete Váš životopis do kliniky Bavaria Kreischa.

S námi máte možnost začít zajímavou pracovní změnu a profesně semožnost začlenit vzačít Německu.

S námi máte zajímavou pracovní změnu a profesně se začlenit v Německu. a profesně se začlenit v Německu.

Naše moderní klinika, která se nachází nedaleko od Drážďan, Naše moderní která se nachází nedaleko od Drážďan, hlavního městaklinika, spolkové země Sasko, se může stát Naše moderní klinika, která se nachází nedaleko od Vaším Drážďan, hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním pracovním místem.

Tato soukromá hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním místem.

Tato soukromá nemocnice a klinikapracovním specializovaná na rehabilitaci patří novým atraktivním pracovním místem.

Tato soukromá nemocnice a klinikav specializovaná na Vrehabilitaci patří knemocnice nejuznávanějším celém Německu. rámci speciálních a klinikav specializovaná naVrehabilitaci patří kterapeutických nejuznávanějším celémseNěmecku. rámci speciálních programů zaměřujeme na pacienty, k nejuznávanějším v celém Německu.

V rámci speciálních terapeutických programů se zaměřujeme namultiorganickou pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí terapeutických programů se zaměřujeme namultiorganickou pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí insufiencí, jsoucévní po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresivní kteří prodělali mozkovou příhodu, trpí multiorganickou insufiencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresivní léčbě rakoviny.

Hledáme proto zdravotnický personál pro obory: insufiencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresivní léčbě rakoviny.

Hledáme proto zdravotnický personál pro obory: neurologie, interní medicína, psychosomatika, ortopedie, léčbě rakoviny.

Hledáme proto zdravotnický personál pro obory: neurologie, interní medicína, psychosomatika, ortopedie, oddělení diagnostiky a terapie. neurologie, interní medicína, psychosomatika, ortopedie, oddělení diagnostiky a terapie. oddělení diagnostiky a terapie.

Láká Vás spolupráce s námi?

Láká Vás spolupráce s námi?

V rámci našeho Projektu spolupráce Vám Láká Vás spolupráce s mezinárodní námi?

V rámci našeho Projektu mezinárodní spolupráce Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní V rámci našeho Projektu mezinárodní spolupráce Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu.

Tento projekt organizovaný klinikou poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu.

Tento projekt klinikoubylo funguje přes čtyři roky a má velkýorganizovaný úspěch. Doposud začátekjiž v Německu.

Tento projekt organizovaný klinikou funguje již přes čtyři roky a má velký úspěch.

Doposud s jeho uznáno vzdělání více bylo než fungujepomocí již přesv Německu čtyři roky aprávně má velký úspěch.

Doposud bylosta s jeho pomocí v Německu právně uznáno vzdělání více sta zdravotníků z celé Evropy, kteří jsouuznáno nyní zaměstnáni nanež různých s jeho pomocí v Německu právně vzdělání více než sta zdravotníků z celé Evropy, kteří jsou nyní zaměstnáni na různých odděleních kliniky Bavaria. zdravotníků z celé Evropy, kteří jsou nyní zaměstnáni na různých odděleních kliniky Bavaria. odděleních kliniky Bavaria.

Zaujala Vás naše nabídka?

Zaujala našeVáš nabídka?

Pak námVás zašlete životopis v českém, německém nebo Zaujala Vás naše nabídka?

Pak nám zašlete životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce Váš (k němu připojte motivační dopis s kopií Pak nám zašlete Váš životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce (k němu připojte motivační dopis s kopií dokladu o dosaženém vzdělání) na e-mail: anglickém jazyce (k němu připojte motivační dopis s kopií dokladu o dosaženém vzdělání) e-mail: personal@klinik-bavaria.de nebona poštou na adresu: dokladu o dosaženém vzdělání) na e-mail: personal@klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Bavaria Kreischa, Personalabteilung, personal@klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Kreischa, Personalabteilung, An derBavaria Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa.

Klinik Bavaria Kreischa, An Wolfsschlucht 1-2,Personalabteilung, D-01731 Kreischa.

Rádider Vás budeme kontaktovat a zodpovíme Vaše případné An der Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa.

Rádi Vás budeme kontaktovat a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině.

Rádi Vás budeme kontaktovat a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině. dotazy v češtině.

45 KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

Efektivní prevence dekubitů Aktivní matrace LINET

Podle EPUAP* je možné až 95 % dekubitů předejít. Efektivní prevence zejména pomocí aktivních antidekubitních matrací a inovativních technologií společnosti LINET může přispět ke snížení rizika jejich vzniku.

VIRTUOSO®

CLINICARE 100 HF

AIR2CARE

Nová řada matrací pro intenzivní, akutní i dlouhodobou péči

Hybridní matrace poskytuje výhody aktivní a pasivní matrace

Variabilita a vysoký komfort zejména pro akutní a dlouhodobou péči

KA

NOVIN

* EPUAP – European Pressure Ulcer Advisory Panel

www.linet.cz